ÚŘAD PRÁCE V PLZNI ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI

ÚŘAD PRÁCE V PLZNI

ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI

Rok 2000

Analýza stavu a vývoje trhu práce v Plzeňském kraji za rok 2000 OBSAH: I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE............................................................................................ 3 I. 1 Úvod – specifikace kraje, základní informace .......................................................................................... 3 I. 2 Ekonomická, sociální a demografická situace .......................................................................................... 3 I. 3 Silné stránky kraje .................................................................................................................................. 4 I. 4 Slabé stránky kraje.................................................................................................................................. 4 II. ZAMĚSTNANOST.................................................................................................................................... 5 II. 1 Celková zaměstnanost ........................................................................................................................... 5 II. 2 Volná pracovní místa............................................................................................................................. 5 III. NEZAMĚSTNANOST ............................................................................................................................. 8 III. 1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti .................................................................................. 8 III. 2 Tok nezaměstnanosti ............................................................................................................................ 8 III. 3 Struktura uchazečů o zaměstnání .......................................................................................................... 9 III. 4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání ............................................................................................ 12 III. 5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech................................................................................. 13 IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE................................................................................................................. 14 IV. 1 Přehled platných povolení k zaměstnání pro cizince k 31. 12. 1999 ..................................................... 14 IV. 2 Přehled platných povolení k zaměstnání pro cizince k 31. 12. 2000 ..................................................... 14 V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ........................................................................................... 16 V. 1 Vynaložené finanční prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti-APZ ............................................... 16 V. 2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ ...................................................... 17 V. 3 Rekvalifikace ...................................................................................................................................... 17 V. 4 INSOLVENCE – USPOKOJOVÁNÍ MZDOVÝCH NÁROKŮ ......................................................... 18 VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ ............................................................ 18 VI. 1 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a očekávané ovlivňující celorepublikové a „místní „ faktory........................................................................................................................................................ 18 VI. 2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech .......... 20 VII. DOPORUČENÍ ..................................................................................................................................... 21 VIII. GRAFICKÁ PŘÍLOHA ...................................................................................................................... 23

Zpracovala Ing. Martina Bydžovská na základě podkladů ÚP Plzeňského kraje, MPSV, ČSÚ, ČSSZ.

Zpracoval: ÚP v Plzni

2

Analýza stavu a vývoje trhu práce v Plzeňském kraji za rok 2000

I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I. 1 Úvod – specifikace kraje, základní informace Plzeňský kraj je tvořen sedmi okresy: Domažlice, Klatovy, Plzeň – město, Plzeň – jih, Plzeň – sever, Rokycany a Tachov. Má 505 obcí, jeho rozloha činí 7 561 km2. Plzeňský kraj měl k 30. 9. 2000 celkem 551 597 obyvatel. V sídelním městě kraje – Plzni žije cca 167000 osob, což je zhruba 30 % obyvatel celého kraje. V Plzeňském kraji si udržuje dominantní postavení průmysl. Hlavním průmyslovým centrem kraje jsou všechny tři plzeňské okresy – město, sever a jih, kde také sídlí nejvýznamnější podniky. V Plzni je rovněž největší průmyslová zóna v ČR, která přilákala významné zahraniční investory. V této lokalitě již bylo vytvořeno 2500 pracovních příležitostí, dalších 3200 by mělo vzniknout u zaměstnavatelů, kteří zde zahájí svoji činnost a také díky rozvoji stávajících firem. Celkově se tak počítá s cca 5700 pracovními místy. Zbývající části kraje mimo spádová území okresních měst a větších sídel jsou orientované především zemědělsky. Sídelní město Plzeňského kraje je rovněž důležitým střediskem kultury a vzdělávání. V Plzni je soustředěno celkem 40 % vzdělávacích zařízení z celé sítě středních škol v Plzeňském kraji. Nejméně středních škol – 8% je v okrese Tachov a 11 % v okrese Domažlice. Vysoké školy (celkem 2 s 8 fakultami) se nachází pouze v Plzni. Plzeňský kraj má strategickou polohu na dopravním spojení mezi východní a západní Evropou. I. 2 Ekonomická, sociální a demografická situace Průměrná hrubá měsíční mzda v Plzeňském kraji činila k 30. 9. 2000 celkem12 574 Kč, v průmyslu 13 322 Kč, v zemědělství a myslivosti 10 135 Kč, ve stavebnictví 12 788 Kč. Z celkového počtu 266000 zaměstnaných osob pracovalo na konci I. pololetí 2000 přes 33 % v průmyslu, cca 15 % v zemědělství. Počet uchazečů o zaměstnání činil v Plzeňském kraji k 31. 12. 2000 celkem 18 535 osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 6,5 %. Ukazatel Počet obyvatel v Plzeňském kraji celkem Věková kategorie 15 – 59 let (produktivní věk) Věková kategorie 0 – 14 let

K 31. 12. 1999 551 870 358 897 88747

V roce 1999 se na území Plzeňského kraje narodilo 4657 živých dětí, zemřelo celkem 6065 osob. Přirozený úbytek tedy činil 1408 osob. Do Plzeňského kraje se během roku 1999 přistěhovalo 2950 osob, vystěhovalo se celkem 2225. Přírůstek stěhováním tak činil 725 osob. Hustota osídlení Plzeňského kraje je druhá nejnižší v ČR. Věková struktura obyvatelstva v našem kraji je výrazně nadprůměrná, zaznamenáváme třetí nejvyšší koeficient stáří v ČR (poměr osob 65 letých a starších k osobám mladším 15 let).


3


I. 3 Silné stránky kraje • • • • • • • • •

Výhodná geografická poloha regionu pro rozvoj hospodářství Bohatý přírodní a kulturně – historický potenciál Kvalifikovaná pracovní síla Tradice průmyslové výroby, oborová různorodost Dvě vysoké školy univerzitního typu – 8 fakult Silné komplexně vybavené a dostupné sídelní město Plzeň Celkově dobrá kvalita životního prostředí Nižší míra nezaměstnanosti ve vztahu k ČR a ostatním regionům Relativně hustá dopravní síť s napojením na sousední státy

I. 4 Slabé stránky kraje • • • • • • • • • •

Rozdíly v rozložení ekonomických subjektů a výkonnosti ekonomiky Nedostatečná vybavenost rozvojových ploch technickou infrastrukturou Nízká mobilita obyvatel způsobená nedostatečnou nabídkou bydlení Nízká hustota obyvatelstva, velké venkovské oblasti Nedostatečné kapitálové zdroje pro rozvoj podnikání Špatná dopravní obslužnost a úroveň služeb na venkově a v příhraničí Nedokončená restrukturalizace některých velkých podniků Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce Nedostatečná a málo účinná podpora malého a středního podnikání Chybějící dálniční obchvat a dopravní problémy v Plzni


4


II. ZAMĚSTNANOST II. 1 Celková zaměstnanost Vývoj počtu osob samostatně výdělečně činných, zaměstnavatelů a zaměstnanců 31. 12. 1999 31. 12. 2000 Počet Počet Počet Počet zaměstnavatelů zaměstnanců zaměstnavatelů zaměstnanců OSVČ* 48661 48661 50786 50786 Malé organizace 10274 48990 10478 49762 Velké organizace 1587 178611 1583 176900 CELKEM 60522 276262 62847 277448 * jedná se o evidenční počet podnikajících osob

II. 2 Volná pracovní místa

Volná místa

Struktura podle vzdělání k 31. 12. 1999 k 31. 12. 2000 Počet uchaz. Počet uchaz. Celkem míst Celkem míst na 1 místo na 1 místo

Bez vzdělání

3

19,3

93

0,5

Neúplné základní

0

-

0

-

Základní vzdělání + praktická škola

691

9,1

917

6,6

Nižší střední

23

0,5

4

3,3

Nižší střední odborné

52

3,8

13

17,2

1015

8,1

1667

4,3

Střední nebo střední odborné bez maturity a vyučení ÚSV

11

22,4

38

6,1

19

35,4

13

42,4

ÚSO (vyučení s maturitou)

50

19,9

44

16,4

ÚSO s maturitou (bez vyučení)

291

12,1

468

6,2

Vyšší odborné

9

6

6

9

Bakalářské

3

24,3

1

76

141

3,5

167

2,9

0

-

0

-

2308

9,1

3431

5,4

Střední odborné (vyučen)

Vysokoškolské Doktorské (vědecká výchova) Celkem


5


Struktura podle tříd KZAM ***) k 31. 12. 1999

Volná místa v odvětví

k 31. 12. 2000

Celkem míst

Počet uch. na 1 místo

Celkem míst

Počet uch. na 1 místo

28

4,6

58

2,4

154

4,2

165

3,7

263

10,7

427

5,4

67

22,2

117

10,6

274

9,3

443

5,0

85

4,9

85

4,2

877

3,6

1233

2,0

Obsluha strojů a zařízení

377

3,8

544

2,2

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

183

31,9

359

15,7

0

-

0

-

2308

9,1

3431

5,4

Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci (vyšší státní úředníci, ved. pracovníci odborových organizací, obecních útvarů, ředitelé velkých i malých organizací a podniků, vedoucí pracovníci výrobních a provozních útvarů) Vědečtí a odborní duševní pracovníci (vědci, tvůrčí pracovníci, odb. v lékařství, biologii,fyzice, architekti, odborní pedagogičtí pracovníci) Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci Nižší administrativní pracovníci (administrativní pracovníci a úředníci ve službách a obchodě) Provozní pracovníci ve službách a obchodě (obsluha, prodavači, manekýni) Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (dělníci při dobývání surovin, stavební a kovodělníci, umělečtí řemeslníci)

Příslušníci armády Celkem ***)

Členění dle KZAM - celostátně používaného číselníku pro klasifikaci zaměstnání. KZAM byl vytvořen za účelem mezinárodní srovnatelnosti statistických ukazatelů a vypracován na bázi Mezinárodní klasifikace povolání ISCO – 88.

Situace na trhu práce v Plzeňském kraji je charakterizována nesouladem mezi nabídkou pracovní síly a poptávkou po ní. Velký zájem ze strany zaměstnavatelů je o kvalifikované převážně technické profese, bohužel největší počet uchazečů (cca 30 % z celkového počtu uchazečů v PK) je ze skupiny pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Počet volných pracovních míst pro tuto skupinu je velmi nízký, evidujeme zde téměř 16 uchazečů na 1 volné pracovní místo. Nízkou šanci na


6


umístění mají rovněž uchazeči evidovaní ve skupině nižší administrativní pracovníci, kde na 1 volné místo připadá téměř 11 uchazečů. V ostatních profesních skupinách se situace liší podle charakteru jednotlivých okresů. Odborné technické profese převážně ze strojírenství (obráběči – včetně NC, zámečníci, svářeči, programátoři) jsou žádané v celém PK, především v průmyslové části regionu – soustředěné kolem sídelního města. Zájem je zde rovněž o střední zdravotnický personál a lékaře. Dlouhodobě neobsazená jsou volná pracovní místa v profesi šička (hlavně v okresech DO,TC, PJ, KT, RO), zdravotní sestry a lékaři jsou požadováni v okr. RO. O chovatele hospodářských zvířat mají zájem zaměstnavatelé v okresech PJ, RO, DO. V příhraničním okrese KT je přebytek volných míst hlavně v profesích, které je možno vykonávat v sousedním Německu (kuchař, číšník, dále práce v zemědělství…). Mezi další problémy s obsazováním dlouhodobě nahlášených volných míst patří např. směnnost (hlavně u matek s malými dětmi), špatná dopravní obslužnost, zvýšený fyzický výkon spojený často s malým výdělkem.


7


III. NEZAMĚSTNANOST III. 1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Počet uchazečů o zaměstnání činil v Plzeňském kraji k 31. 12. 2000 celkem 18 535 osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 6,5 %.

Stav

celkem 20900 18535

k 31.12.1999 k 31.12.2000

Uchazeči o zaměstnání placení 9664 7521

Volná místa

ženy 10609 9495

2308 3431

Porovnání počtu uchazečů a MN v Plzeňském kraji, v ČR a v jednotlivých okresech Plzeňského kraje K 31. 12. 1999 MN v % Počet uchazečů 20900 7,4 487623 9,4 7272 8,3 1901 6,1 2698 7,0 1665 5,8 2922 6,5 2055 9,0 2387 8,7

Region Plzeňský kraj ČR Plzeň – město Plzeň – jih Plzeň – sever Domažlice Klatovy Rokycany Tachov

K 31. 12. 2000 Počet uchazečů MN v % 18535 6,5 457369 8,8 6506 7,3 1543 4,8 2162 5,7 1286 4,2 2847 6,2 1799 7,9 2392 8,5

III. 2 Tok nezaměstnanosti Stav k 31.12.1999 k 31.12.2000

Uchazeči celkem 20900 18535

Nově hlášení

Vyřazení

Umístění

Úmyslné maření

2791 2461

1794 1875

1235 1197

233 302

Počet uchazečů na volné místo 9,1 5,4

Zaměstnanost i nezaměstnanost v Plzni a blízkém okolí je výrazně ovlivňována podnikem Škoda Holding a. s. Během roku 2000 nedošlo i přes snižování počtu zaměstnanců k výraznějším problémům na regionálním trhu práce. V ostatních okresech byly některé firmy prohlášeny do konkurzu, některé firmy zanikly či utlumily činnost (ELOTECH Vysočany, Mlékárna Stříbro, KOZAK trading). V zemědělských oblastech dochází k přílivu nových uchazečů díky končícím sezónním pracím (v lese, v lomech,…) ke konci roku, což se obvykle kompenzuje v jarních měsících.


8


Důležitým projektem, který příznivě ovlivňuje zaměstnanost v Plzni a okolí je Městská industriální zóna Borská pole, kde byla vytvořena řada nových pracovních příležitostí a některé již podnikající firmy rozšiřovaly svoji výrobu. Větší počet volných míst nabízela např. firma Matsushita TCE. Nová průmyslová zóna vznikla rovněž ve Stodě (PJ). V okrese PS nabírala větší množství uchazečů v elektrotechnice firma Doiss a.s. a Ziegler Automobiltechnik s.r.o Nýřany. V okrese Tachov rozšiřovala výrobu např. firma Rotarex Tachov, Dirnberger Halže, Ideal Nová hospoda, Suspa Bor.

III. 3 Struktura uchazečů o zaměstnání Podle pracovních kategorií

Stav k 31.12.1999 k 31.12.2000

Počet uchazečů

Ženy

20900 18535

10609 9495

Z celkového počtu Absolventi Placení ZPS a mladiství 2277 2727 9664 2334 1955 7521

V rekvalif. 101 44

Podle věku Počet uchazečů Věková kategorie Do 19 let 20 – 24 let 25 – 29 let 30 – 34 let 35 – 39 let 40 – 44 let 45 – 49 let 50 – 54 let 55 – 59 let 60 a více let

K 31. 12. 1999 absolutní podíl v % 1087 5,2 4699 22,5 2789 13,3 2344 11,2 2112 10,1 2126 10,2 2462 11,8 2417 11,6 826 3,9 38 0,2

K 31. 12. 2000 absolutní podíl v % 748 4,0 3775 20,4 2478 13,4 2145 11,6 1942 10,5 1856 10,0 2287 12,3 2354 12,7 887 4,8 63 0,3

Podle délky evidence Délka evidence Do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6- 9 měsíců 9 – 12 měsíců 12 – 24 měsíců Nad 24 měsíců


Počet uchazečů K 31. 12. 1999 K 31. 12. 2000 absolutní podíl v % absolutní podíl v % 6069 29,0 5459 29,4 4785 22,9 3541 19,1 2668 12,8 1855 10,0 1865 8,9 1275 6,9 3296 15,8 3255 17,6 2217 10,6 3150 17,0

9


Průměrná délka evidence ve dnech Průměrná délka evidence - evidovaných uchazečů - vyřazených uchazečů

K 31. 12. 1999 308 163

K 31. 12. 2000 386 187

Podle vzdělání Počet uchazečů Typ vzdělání

K 31. 12. 1999 absolutní podíl v %

K 31. 12. 2000 absolutní podíl v %

Bez vzdělání

58

0,3

46

0,2

Neúplné základní

29

0,1

63

0,3

6291

30,1

6043

32,6

Nižší střední

12

0,1

13

0,1

Nižší střední odborné

197

0,9

223

1,2

Střední odborné (vyučen)

8262

39,5

7131

38,5

Střední nebo SO bez maturity a vyučení

246

1,2

232

1,2

ÚSV

673

3,2

551

3,0

ÚSO (vyučení s maturitou)

996

4,8

721

3,9

ÚSO s maturitou (bez vyučení)

3509

16,8

2878

15,6

Vyšší odborné

54

0,3

54

0,3

Bakalářské

73

0,3

76

0,4

Vysokoškolské

486

2,3

490

2,6

Doktorské (vědecká výchova)

14

0,1

14

0,1

20900

100

18535

100

Základní vzdělání + praktická škola

Celkem


10


Podle tříd KZAM ***)

Odvětví Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci (vyšší státní úředníci, ved. pracovníci odborových organizací, obecních útvarů, ředitelé velkých i malých organizací a podniků, vedoucí pracovníci výrobních a provozních útvarů) Vědečtí a odborní duševní pracovníci (vědci, tvůrčí pracovníci, odb. v lékařství, biologii,fyzice, architekti, odborní pedagogičtí pracovníci) Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci Nižší administrativní pracovníci (administrativní pracovníci a úředníci ve službách a obchodě) Provozní pracovníci ve službách a obchodě (obsluha, prodavači, manekýni) Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (dělníci při dobývání surovin, stavební a kovodělníci, umělečtí řemeslníci)

Počet uchazečů K 31. 12. 1999 K 31. 12. 2000 absolutní podíl v % absolutní podíl v %

128

0,6

139

0,7

647

3,1

603

3,3

2812

13,5

2322

12,5

1484

7,1

1240

6,7

2554

12,2

2233

12,0

415

2,0

355

1,9

3188

15,2

2464

13,3

Obsluha strojů a zařízení

1424

6,8

1169

6,3

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

5845

28,0

5640

30,4

9

0,1

5

0,1

Třída KZAM neuvedena

2394

11,4

2365

12,8

Celkem

20900

100

18535

100

Příslušníci armády

***)

Členění dle KZAM - celostátně používaného číselníku pro klasifikaci zaměstnání. KZAM byl vytvořen za účelem mezinárodní srovnatelnosti statistických ukazatelů a vypracován na bázi Mezinárodní klasifikace povolání ISCO – 88.


11


III. 4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III. 4. 1 Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání Typ vzdělání Nižší střední Nižší střední odborné Střední odborné s výučním listem Střední odborné bez maturity i výučního listu ÚSV gymnázium ÚSO s vyučením i s maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) Vyšší odborné Bakalářské Vysokoškolské Doktorské Absolventi škol celkem Mladiství Absolventi škol a mladiství celkem

K 30. 9. 1999 4 93 764 17 166 631 1027 50 81 213 5 3051 293 3344

K 30. 9. 2000 11 99 766 10 96 396 601 75 60 210 2 2326 300 2626

Uchazeči do 18 let věku a absolventi bez praxe nebo se vzděláním, po kterém není na trhu práce poptávka se umisťují problematicky. Špatnou situaci těchto uchazečů navíc prohlubuje nedostatek volných pracovních míst v určitých evidenčních skupinách. Počet evidovaných absolventů škol každoročně stoupá v letních měsících.

III. 4. 2 Uchazeči se ZPS Ukazatel Počet uchazečů se ZPS Podíl na celkovém počtu uchazečů

K 31. 12. 1999 2277 10,9

K 31. 12. 2000 2334 12,6

Problémem uchazečů se ZPS je většinou zhoršený zdravotní stav, který jim neumožňuje zcela vykonávat pracovní činnost požadovanou zaměstnavatelem. Navíc z jednání mezi ÚP a zaměstnavateli je patrná snaha nepřijímat problémové pracovníky a do této skupiny řadí mnoho zaměstnavatelů i občany se ZPS.


12


III. 5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech Název mikroregionu

Počet obyvatel

EAO

Počet uchazečů

Kašperské Hory (KT) Borsko (TC) Stříbrsko (TC) Radnicko (RO) Kralovice (PS) Sušice (KT)

2378 8467 13909 9857 23242

1128 4692 7707 3593 5124 11485

153 502 797 327 456 1018

Míra nezaměstnanosti 13,6 % 10,7 % 10,3 % 9,1 % 8,9 % 8,9 %

Jako ohrožené byly dalšími okresy uvedeny i mikroregiony Poběžovicko (DO) s MN 6,2 %, Nepomucko (PJ) s MN 6,2 % a Horšovskotýnsko (DO) s MN 5,5 %. Jedná se o oblasti s vyšší mírou nezaměstnanosti než v samotném okrese. Vzhledem k tomu, že se tyto hodnoty pohybují pod hodnotou krajské míry, nejedná se z pohledu celého Plzeňského kraje o závažné ohrožení. Častým problémem mikroregionů je špatná dopravní obslužnost a malý počet velkých zaměstnavatelů. U zemědělských mikroregionů se situace tradičně zhoršuje v zimním období, problémem je i nízká kvalifikace uchazečů. V některých oblastech došlo v minulosti k likvidaci některých závodů a provozů, což výrazně snížilo počet pracovních příležitostí.


13


IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE IV. 1 Přehled platných povolení k zaměstnání pro cizince k 31. 12. 1999 Počet platných povolení

Celkem 1336

Profese Dělnické

SŠ

VŠ

1009

115

212

IV. 2 Přehled platných povolení k zaměstnání pro cizince k 31. 12. 2000 Státní příslušnost Bangladéš Belgie Bělorusko Bolívie Bulharsko Čína Ekvádor Filipíny Francie Chile Chorvatsko Indie Irán Itálie Jemen Japonsko Kanada Kazachstán Kolumbie Litva Maďarsko Makedonie Moldavsko Mongolsko Německo Nizozemí Polsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko Súdán Španělsko Turecko Ukrajina USA V. Británie CELKEM

Celkem cizinců 1 2 31 1 52 1 2 1 21 1 1 5 2 8 1 11 1 1 1 2 2 1 40 42 121 4 35 11 59 23 1 1 1 8 584 15 16 1110


Povolení Individuální Kontrakt 1 0 2 0 31 0 1 0 52 0 1 0 2 0 1 0 21 0 1 0 1 0 5 0 2 0 8 0 1 0 11 0 1 0 1 0 1 0 2 0 2 0 1 0 40 0 42 0 110 11 4 0 27 8 11 0 59 0 23 0 1 0 1 0 1 0 8 0 584 0 15 0 16 0 1091 19

14

Dělnické 1 0 31 0 45 0 0 1 0 0 0 2 0 0 0 0 0 1 0 2 2 1 40 22 24 0 16 1 56 14 0 0 0 7 575 0 1 842

Profese SŠ 0 0 0 0 2 0 0 0 5 0 0 2 0 3 0 1 1 0 1 0 0 0 0 0 20 2 7 4 0 4 1 0 1 0 3 1 4 62

VŠ 0 2 0 1 5 1 2 0 16 1 1 1 2 5 1 10 0 0 0 0 0 0 0 20 77 2 12 6 3 5 0 1 0 1 6 14 11 206


Zaměstnávání slovenských občanů v Plzeňském kraji Celkem bylo k 31. 12. 1999 registrováno 1372 občanů SR, z toho 271 žen Celkem bylo k 31. 12. 2000 registrováno 1593 občanů SR, z toho 667 žen. V Plzeňském kraji bylo ke konci minulého roku zaměstnáno celkem 1110 cizinců (mimo občanů SR). Většinu z nich tvořili cizinci zaměstnaní v dělnických profesích - téměř 76 %, necelých 19 % pracovalo ve vysokoškolských profesích. Pouze minimum (přes 5 %) byli středoškoláci. Zcela opačná situace je v okrese Plzeň – město, kde bylo z celkového počtu platných povolení k zaměstnání 50% vysokoškoláků, 9% středoškoláků a 41% dělníků. Během roku 2000 tak došlo v Plzni k dalšímu úbytku cizinců v dělnických profesích a naopak k nárůstu počtu vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných cizinců. Na této situaci se ve velké míře podílí ZČU v Plzni, která zaměstnává větší počet učitelů jazyků – rodilých mluvčích a řada zahraničních investorů, kteří zaměstnávají cizince v manažerských pozicích. Vyšší počet vysokoškoláků – vedoucích pracovníků je zaměstnán rovněž v okrese Tachov. Nejčastější profese, ve kterých jsou zaměstnáváni cizinci v Plzeňském kraji: ošetřovatelé hospodářských zvířat, šičky, vedoucí pracovníci, dělníci v elektrotechnice, dělníci v zem. výrobě, obráběči. Jedná se o profese, na které nelze umístit české uchazeče např. z důvodu specializace, kvalifikace či směnného provozu. Slovenští občané pracují nejčastěji jako dělníci v elektrotechnice, stavební dělníci (včetně zedníků), zámečníci a svářeči.


15


V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V. 1 Vynaložené finanční prostředky na aktivní politiku zaměstnanostiAPZ Roční výdaje na politiku zaměstnanosti v tis. Kč Položka Výdaje na politiku zaměstnanosti celkem Z toho výdaje na pasivní politiku Z toho na aktivní politiku Podíl aktivní politiky na politice zaměstnanosti v %

31. 12. 1999 329566 278658 50906 15,5 %

31. 12. 2000 368779 281679 87100 23,6 %

Roční výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů v tis. Kč Položka Rekvalifikace Veřejně prospěšné práce Společensky účelná pracovní místa – dotace na úhradu mezd Společensky účelná pracovní místa – účelově určená dotace Společensky účelná pracovní místa – návratná finanční výpomoc Samostatná výdělečná činnost uchazečů – účelově určená dotace Samostatná výdělečná činnost uchazečů – návratná finanční výpomoc Odborná praxe absolventů Chráněné dílny a pracoviště – zřízení Chráněné dílny a pracoviště – provozní náklady Podpora ZPS – ostatní (příspěvek na přípravu k práci, příspěvek při zahájení samostatné výdělečné činnosti) Programy podpory zaměstnanosti (PALMIF, LEONARDO,..) Ostatní výdaje Insolvence Aktivní politika zaměstnanosti celkem


16

K 31. 12. 1999 7090 7285 6892 2887 910 3571

K 31. 12. 2000 8294 13043 16640 3058 450 4168

845

1507

10308 0 10642

15714 1007 10870

425

439

0 51 0 50906

0 170 11740 87100


V. 2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Vytvořené pracovní příležitosti – stav ke konci sledovaného období

K 31. 12. 1999

Celkem od počátku roku

K 31. 12. 2000

Celkem od počátku roku

84

307

120

435

361

387

424

461

Veřejně prospěšné práce Místa pro odbornou praxi absolventů a mladistvých Společensky účelná pracovní místa u zaměstnavatelů Zahájení samostatné výdělečné činnosti uchazečů Vytvořená místa pro uchazeče se ZPS

416

592 481

938

157 -

269 40

-

68

K 31. 12. 1999

K 31. 12. 2000

367

349

Počet občanů se ZPS na místech v chráněných dílnách a pracovištích, na které poskytují ÚP příspěvek na provoz

V. 3 Rekvalifikace Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání

Uchazeči v rekvalifikaci na konci období Z toho ženy Z toho absolventi škol a mladiství Z toho osoby se ZPS

Počet uchazečů zařazených do rekvalifikace celkem Z toho ženy Z toho absolventi škol a mladiství Z toho osoby se ZPS Rekvalifikaci ukončilo celkem

K 31. 12. 1999 101 59 52 4

K 31. 12. 2000 44 20 12 1

Během roku 1999 791 371 121 26 772

Během roku 2000 1026 507 105 33 1040

Rekvalifikace zaměstnanců Počet zaměstnavatelů Počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikace


17

Během roku 1999 3 4

Během roku 2000 4 10


Mezi nejčastější rekvalifikační kurzy v roce 1999 patřil kurz práce s PC a svářečský kurz. V roce 2000 absolvovali uchazeči nejčastěji rekvalifikační kurz pro práci s PC a rovněž svářečský kurz. Větší počet rekvalifikací proběhl na podvojné účetnictví, častý byl motivační kurz pro mladistvé a absolventy. Rekvalifikace zaměstnanců nebyly v Plzeňském kraji nijak časté, zaměstnanci se rekvalifikovali hlavně na profesi svářeč.

V. 4 INSOLVENCE – USPOKOJOVÁNÍ MZDOVÝCH NÁROKŮ Počet osob za rok 2000 533 471 13 147 4

Podané žádosti Kladně vyřízené (vyplacené) žádosti Zamítnuté žádosti Žádosti převedené na jiné ÚP Odvolání

Nejvíce podaných a zároveň kladně vyřízených žádostí o uspokojení mzdových nároků bylo v okrese Tachov a Klatovy, nejméně v okrese Rokycany a Domažlice.

VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI. 1 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a očekávané ovlivňující celorepublikové a „místní „ faktory Většina okresů Plzeňského kraje předpokládá obdobný charakter vývoje nezaměstnanosti z předchozího období (nárůst počtu uchazečů o zaměstnání v počátkem roku, pokles nezaměstnanosti částečně způsobený nástupem sezónních prací, vzestup v letních měsících ovlivněný přílivem absolventů škol, nárůst ke konci roku). Většina okresů rovněž neočekává dramatické změny v situaci na trhu práce. Ve všech okresech Plzeňského kraje je očekávaná hodnota míry nezaměstnanosti v mezích pod hodnotami celorepublikového průměru. Vývoj v jednotlivých okresech Plzeňského kraje •

Domažlice: Přímé sousedství regionu se SRN umožňuje nové příležitosti k zaměstnání vzniklými podnikatelskými aktivitami menších firem přímo ze SRN. Dále je zde možnost denního dojíždění za prací do SRN. Tento trend lze předpokládat i do budoucna. Tím bude docházet k větší poptávce po kvalifikované pracovní síle – a to zejména ve strojírenství, elektrotechnice s moderně orientovanou technologií. Mezi negativa okresu patří kvalitativní nesoulad mezi poptávkou a nabídkou pracovní síly v profesní struktuře prohlubovaný nevhodným strukturálním výstupem ze školského systému, dále vznik relativně vysoké nezaměstnanosti v některých lokalitách způsobený nízkou úrovní dopravní obslužnosti a podprůměrnou kvalifikační strukturou obyvatelstva. Závěrem lze


18


říci, že problémy okresu budou způsobeny hlavně v nedostatku kvalifikovaných pracovních sil zejména ve strojírenství. Očekávaný vývoj: k 30. 6. 2001 cca 1450 uchazečů, k 31. 12. 2001 cca 1700 uchazečů o zaměstnání. •

Klatovy Podle informací od zaměstnavatelů v okrese není očekáván výrazný nárůst nezaměstnanosti, spíše stagnace kolem cca 2800 uchazečů. Příznivý vliv snad budou mít uvažované vstupy investorů (Sušicko ?) a zlepšení dopravní obslužnosti ve spolupráci obcí a kraje.

•

Plzeň-jih Předpokládá se, že nezaměstnanost by se měla po obvyklém nárůstu v prvních měsících stabilizovat a míra nezaměstnanosti by měla zůstat na konci roku 2001 zhruba na stejné úrovni, popř. se nepatrně zvýšit. Míra nezaměstnanosti bude závislá na začínajícím oživení české ekonomiky a na probíhající restrukturalizaci podniků.

•

Plzeň-město Zaměstnanost v našem okrese bude i nadále ovlivňována stavem české ekonomiky a vývojem u našeho největšího zaměstnavatele – podniku Škoda Holding. Původně předpokládaná redukce o cca 2 650 zaměstnanců v časovém horizontu cca 1,5 až 2 roky zřejmě neproběhne v takovém rozsahu. V současné době odhadujeme pokles počtu zaměstnanců během roku 2001 o cca 1000 osob. Nemělo by tedy dojít k výraznějšímu ohrožení trhu práce na Plzeňsku. Propouštění zaměstnanců je kompenzováno jejich nástupem k investorům podnikajícím na Borských polích a k řadě dalších menších firem působících v regionu. Další uvolňování zaměstnanců máme oznámeno i z jiných podniků. Týká se však již nižšího počtu zaměstnanců než v předchozích obdobích – řádově v desítkách osob, což by rovněž na trhu práce nemělo způsobit výraznější problém. V následujícím období očekáváme spíše pokles nezaměstnanosti, který by se mohl zastavit při příchodu nových absolventů škol.

•

Rokycany Není předpokládán zásadnější obrat, situace je stabilizovaná. Výjimkou je déle trvající nejasný vývoj u zaměstnavatele Železárny Hrádek a. s., kde chybí oficiální informace a je podán návrh na konkurz. Zánik tohoto podniku by pak významně ovlivnil situaci na trhu práce v tomto okrese.

•

Tachov Očekává se, že vývoj nezaměstnanosti v roce 2001 bude kopírovat křivku vývoje nezaměstnanosti posledních dvou let. Předpokládá se, že tato křivka bude na nepatrně nižší úrovni. Podle monitoringu se předpokládá větší nabídka volných pracovních míst, zatím se neobjevily žádné signály o potížích firem. Limitujícím faktorem pro další zaměstnanost bude nedostatečná dopravní obslužnost, nedostatek kvalifikovaných uchazečů (strojírenství), nedostatek bytů. Vzhledem k informacím předpokládají v pololetí roku 2001 cca 2200 uchazečů o zaměstnání a míru nezaměstnanosti 7,9 – 8,0 %.


19


VI. 2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech Mezi nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání patří shodně v celém Plzeňském kraji: -

-

-

osoby se ZPS a se zdravotním omezením (často mají nedostatečnou kvalifikaci popř. svoji kvalifikaci nemohou pro své zdravotní potíže vykonávat, jsou méně mobilní, zaměstnavatelé o ně neprojevují téměř žádný zájem) absolventi škol a mladiství (typ vzdělání ani praktická připravenost neodpovídá potřebám zaměstnavatelů) uchazeči náležející do vyšších věkových skupin (nad 50 let) dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči ženy s malými dětmi (pracovní doba požadovaná zaměstnavateli není často v souladu s předškolními a školními zařízeními, problémy způsobuje rovněž doprava a požadovaná směnnost) osoby bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací, popř. s kvalifikací neodpovídající potřebám zaměstnavatelů

Kromě těchto faktorů se na nezaměstnanosti podílí i špatná dopravní obslužnost, která přímo souvisí s problematikou regionální nezaměstnanosti. Existují oblasti, které zůstávají mimo zájem investorů a to především z důvodu nedostatečné dopravní obslužnosti, nízké úrovně infrastruktury a nízké kvalifikace uchazečů. V okrese Domažlice jsou takto postiženy mikroregiony Horšovskotýnsko a Poběžovicko. Pro špatnou dopravní obslužnost a malý počet zaměstnavatelů je rovněž ohrožen mikroregion Kralovicko v okrese Plzeň-sever. S těmito problémy se však potýkají v podstatě všechny ohrožené mikroregiony.


20


VII. DOPORUČENÍ Problematika dopravní obslužnosti: • • •

Řešit problematiku dopravní obslužnosti na celorepublikové či krajské úrovni. Situace ve frekvenci spojů a ceně jízdného je natolik vážná, že brání v možnosti zaměstnání cca 80% uchazečů (okres Tachov). Zabezpečit účelnější dopravní propojenost veřejnými prostředky (okres Plzeň-jih). Řešit rozvoj dopravní obslužnosti v regionu v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Doporučujeme, aby bylo možno příspěvek účtovat do nákladů a nikoliv jej hradit z rozdělení zisku po zdanění – jako je tomu doposud. Na tuto nákladovou položku by mohl ÚP částečně přispívat u vybraných zaměstnavatelů z prostředků APZ (okres Domažlice).

Problematika motivace uchazečů: • •

•

Zvýšit motivaci uchazečů o zaměstnání zvýšením rozdílu mezi příjmem z pracovní činnosti a sociálními dávkami. Zejména u uchazečů s nízkou kvalifikací je motivace získat zaměstnání a setrvat v něm často nedostatečná (okres Plzeň-jih a Plzeň-sever). Pokud je uchazeč s nízkou kvalifikací závislý na sociálních dávkách a nabízí se mu zaměstnání, odečte se mu případný výdělek od životního minima celé rodiny a není na tom finačně lépe. Doporučujeme odečítat jen část výdělku (např. 70 %), aby rozdíl tvořil motivační složku (okres Plzeň-město). Zavést povinnost zúčastnit se přiměřeného rekvalifikačního či motivačního kurzu s možností sankce vyřazení z evidence ÚP (okres Plzeň-město).

Problematika souladu vzdělávání a potřeb trhu práce: •

•

Zaměřovat se na koordinaci vzdělávání v souladu s potřebami trhu práce, nejen krátkodobými, ale i s výhledem do budoucnosti (začleňování do EU). Ve spolupráci s MŠMT urychleně řešit změny osnov výuky učňovského školství v souladu s technologickými požadavky zaměstnavatelů - obsluha CNC strojů a další technické strojírenské profese, normy EU (okres Plzeň-sever, Domažlice, Plzeň-město). Účast zaměstnavatelů v systému praktické přípravy učňů na dělnická povolání řešit dle zkušeností a systému praktikovaného v SRN (okres Domažlice).

Podpora malého a středního podnikání: •

Vytvářet lepší podmínky pro vznik a rozvoj malého a středního podnikání, které výrazně ovlivňuje regionální nezaměstnanost, s čímž souvisí i řešení mobility pracovní síly (okres Plzeň-sever).

Problematika zaměstnávání cizích státních příslušníků: • •

Zavést pro občany SR stejný režim zaměstnávání jako pro ostatní cizince, s možností úpravy v příhraničních oblastech. Nekontrolovatelné zaměstnávání občanů SR negativně ovlivňuje trh práce (okres Tachov). Zamezit zneužívání opakovaných žádostí cizinců o statut uprchlíka, kdy může být cizinec zaměstnán bez pracovního povolení (okres Plzeň-město).

Různé: •

Umožnit ÚP používání nástrojů APZ nejenom pro řešení krizových stavů, ale i jako prevenci pro udržení zaměstnanosti (okres Plzeň-sever).


21


•

•

Zabezpečit vytvoření jednotné databáze organizací a zaměstnanců na základě údajů OSSZ (okres Plzeň-jih)Zvýšit počty zaměstnanců a posílit úřady práce vzhledem k neustálému nárůstu poskytovaných služeb – např. zvyšující se zájem o aktivní politiku zaměstnanosti, přibývání požadavků na činnosti oddělení trhu práce (okres Plzeň-jih, Plzeň-sever, Plzeňměsto). Zajistit povinnost lékařů vystavovat v případě nemoci neschopenky evidovaným nezaměstnaným s možností sankce vyřazení z evidence ÚP při porušení léčebného režimu (okres Plzeň-město)


22


VIII. GRAFICKÁ PŘÍLOHA

Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2000 9 8 7 MN v %

6 5 4 3 2 1 0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

X.

XI.

XII.

rok 2000

Vývoj počtu uchazečů a volných míst v roce 2000

25000

počet

20000 15000 10000 5000 0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

rok 2000

uchazeči


23

volná místa


Vývoj počtu uchazečů, žen, absolventů a občanů se ZPS v roce 2000 25000

počet uchazečů

20000 15000 10000 5000 0 I.

II.

III.

IV.

V.

uchazeči

VI.

VII.

ženy

VIII.

absolventi

IX.

X.

XI.

XII.

XI.

XII.

ZPS

Vývoj počtu absolventů a občanů se ZPS v roce 2000 3000

počet uchazečů

2500 2000 1500 1000 500 0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

měsíc absolventi


24

ZPS

IX.

X.


Struktura uchazečů o zaměstnání podle dosaženého vzdělání 3% 0%

16%

3%

33%

4% 1%

40%

Bez vzdělání

Zákl. vzd.+ prakt. škola

Vyučen

SO bez maturity

SO s matur.

ÚSV

ÚSO

VŠ

Struktura volných míst podle vzdělání 14% 0% 5%

3%

1%

27%

1%

49%

Bez vzdělání

Zákl. vzd.+ prakt. škola

Vyučen

SO bez maturity

SO s matur.

ÚSV

ÚSO

VŠ


25

ÚŘAD PRÁCE V PLZNI ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI

Recommend Documents