Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2003

Úřad práce v Jihlavě

Úřad práce v Jihlavě Brtnická 21, 586 01 Jihlava : 567 128 111 : [email protected] e : http://www.upji.cz

Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2003


O b s a h I.

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE

I.1

Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka

I.2

Ekonomická, sociální a demografická situace

I.3

Silné stránky kraje

I.4

Slabé stránky kraje

II.

ZAMĚSTNANOST

II.1

Celková zaměstnanost

II.2

Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek)

II.3

Zaměstnanost v zahraničních a mezinárodních společnostech

II.4

Volná pracovní místa

III.

NEZAMĚSTNANOST

III.1

Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti

III.2

Tok nezaměstnanosti

III.3

Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM)

III.4

Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání

III.4.1 Absolventi škol a mladiství III.4.2 Uchazeči se ZPS III.5

Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech

IV.

CIZINCI NA TRHU PRÁCE

V.

AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

V.1

Vynaložené finanční prostředky na APZ

V.2

Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ

V.3

Rekvalifikace

VI.

PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ

VI.1

Předpokládaný vývoj v kraji – očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory

VI.2

Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech

VI.3

Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti

VII.

DOPORUČENÍ


I.

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE

I.1 Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka 3. prosince 1997 schválil senát parlamentu České republiky ústavní zákon č. 347/1997Sb. o zřízení vyšších územně samosprávných celků. Jako jeden ze čtrnácti nových krajů byl vytvořen i kraj Jihlavský, o jehož zřízení se vedla pravděpodobně největší polemika. Tvoří jej území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Od 31. května 2001 nabyl platnost ústavní zákon č. 176/2001 Sb., podle kterého se mění název Jihlavského kraje a oficiálním názvem je "Vysočina".

Rozlohou 6 924,8 km2, tedy 8,78 % rozlohy ČR se řadí na 5. místo v ČR a je jedním ze tří vnitrozemských krajů. Nejvýše položený bod je vrch Javořice v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava s výškou 837 m n. m. Nejnižší bod cca 253 m n. m. je na západě okresu Havlíčkův Brod (vodní nádrž Švihov). Jako zajímavost můžeme uvést, že v některých zeměpisných pramenech je vrch Melechov na Havlíčkobrodsku označován za geografický střed Evropy. Na území kraje jsou dále dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné Hory. Z celkového počtu 730 měst a obcí se 47,3 % nachází v nadmořské výšce 500 až 600 m n. m. Dalších 38,9 % je v oblasti do 500 m n. m. a zbývajících 13,8% se nachází na území nad 600 m n. m. Území pěti okresů tvořících kraj Vysočina bylo k 1.1.2003 rozděleno celkem na 729 samosprávných obcí. Největší Jihlava má 50 377 obyvatel, nejmenší Vysoká Lhota pouhých 26. Pouze ve Středočeském kraji bylo více obcí, všechny ostatní kraje ČR měly počet obcí


menší. To svědčí o značné administrativní roztříštěnosti území kraje. Tu je možné vyjádřit průměrným počtem obyvatel připadajících na 1 obec - hodnota 711 obyvatel jako průměrná velikost obce kraje Vysočina byla ve všech zbývajících krajích překonána. Celkem 33 obcí má statut města. Také počet měst je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrný a podprůměrný je i podíl obyvatel žijících ve městech (hodnota 57,6 % je nejnižší po Středočeském kraji). Zrušené okresy nahradilo k 1.1.2003 patnáct obvodů obcí s rozšířenou působností. Nejlidnatějším a největším obvodem je obvod krajského města, který má 96 325 obyvatel a 922 km2. Současně vykazuje nejvyšší hustotu osídlení se 104 obyvateli na čtverečný kilometr. Nejméně lidnatý s 10 258 obyvatel a hustotu osídlení pouze 44 obyvatel na km čtverečný vykazuje obvod města Pacov, geograficky nejmenším obvodem je Nové Město na Moravě se 195 km2. V rámci střední Evropy, respektive Evropy je poloha kraje Vysočina poměrně exponovaná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha - Vídeň / Bratislava - Budapešť), která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovýchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy je zvýrazněna průběhem komunikací evropského významu, především dálnicí D1 (v síti evropských silnic označení E 50 a E 65), železnicí (Berlín - Praha - Havlíčkův Brod - Břeclav - Vídeň / Bratislava) a silnicí I/38 (Jihlava - Znojmo - Vídeň, v síti evropských silnic označení E 59). Vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva, výroby a služeb v rámci státu je však poloha kraje jen průměrná až podprůměrná. Územně je poměrně vzdálený od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Nejbližší z nich je brněnská, která jako taková oživuje východní části regionu. Dalšími zdroji exponovanosti jsou zejména hlavní dopravní osy, vedle zmíněných také další prvořadé spojnice aglomerací ČR. Je to především železnice Brno Třebíč - Jihlava - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice, silnice I/23 Brno - Třebíč - Telč České Budějovice, silnice I/38 Jihlava - Havlíčkův Brod - Kolín aj. Většina komunikací nadregionálního významu sleduje směr severozápad - jihovýchod, resp. západ - východ, což odpovídá směru zmíněné evropské urbanizované osy, zatímco hospodářsky významnější komunikace v kolmém směru v území chybějí. Nespornou výhodou kraje je centrální poloha v rámci ČR (na území kraje leží populační střed ČR). Ke konci října roku 2003 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná identifikační čísla organizací, 94 182 subjektů. V rámci ČR se tak umístil před Karlovarským krajem na předposledním místě. Na všech českých ekonomických subjektech se podílel 4,1 %. Nejvíce subjektů vykázal okres Třebíč (21 769) a nejméně okres Pelhřimov (14 381). Z hlediska právní formy připadal největší počet z celkového počtu na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (69 %). Z pohledu odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo obchodem (25,2 %). Přes 10 tisíc firem podnikalo ve stavebnictví a silné postavení v kraji mají i subjekty podnikající v maloobchodě, zpracovatelském průmyslu, zemědělství, myslivosti a souvisejících činnostech. V okrese Jihlava získává průmyslový podnik společnosti Bosch Diesel stále významnější místo. Dynamický rozvoj rovněž zažívá jihlavská společnost Automotive Lighting, která vznikla v roce 1999 vyčleněním z firmy Bosch Diesel. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v okrese Žďár nad Sázavou je společnost ŽĎAS. V okrese Třebíč dominuje mezi průmyslovými podniky Jaderná elektrárna Dukovany. Nejpříznivější hospodářské ukazatele vykazuje v okrese Pelhřimov Dřevozpracující družstvo Lukavec. Rozhodující podniky v okrese Havlíčkův Brod jsou Sklo Bohemia a PLEAS a úspěšně se začíná projevovat i japonská továrna na autodílny FUTABA.


Zahraniční kapitálová účast v podnicích kraje Vysočina se podílí na hospodářské základně kraje, především v průmyslové výrobě. V současnosti se právě tyto podniky se zahraniční účastí řadí k významným zaměstnavatelským a hospodářským subjektům. Nejvíce zahraničních vlastníků či spoluvlastníků je ze SRN, dále Rakousko, Nizozemí, Francie, Švýcarsko, Švédsko, USA a Itálie. Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla v roce 2000 v kraji Vysočina výše 11 721,-Kč; o rok později v roce 2001 dosáhla průměrné výše 12 838,-- Kč a v roce 2002 dosáhla průměrné výše 13 441,-- Kč. Kraj tak figuruje na předposlední příčce žebříčku krajů srovnaných podle nejvyšších průměrných mezd (na posledním místě je kraj Olomoucký). Mezi okresy náleželo toto místo do roku 2001 okresu Třebíč, v roce 2002 má nejnižší průměrnou mzdu v kraji Vysočina okres Pelhřimov. Z jednotlivých odvětví byly koncem roku nejvyšší mzdy kromě vedoucích pracovníků v různých oborech specialisté v elektroprůmyslu a ve zpracování dat. Na opačné straně spektra s nejnižší mzdou se řadil maloobchod, služby, pomocné práce všeho druhu a oděvní a textilní průmysl. Počet obyvatel kraje Vysočina v roce 2002 byl k 31.12.2002 celkem 517 630; od roku 1995 poklesl o 0,49 %. Absolutní počet 4 755 živě narozených dětí v roce 2002 představuje pokles o 0,13 % proti roku 2000, ale nárůst 4,01 % proti roku 2001. Přirozený i migrační přírůstek vykázal zápornou hodnotu, takže celkový stav obyvatelstva se snížil o 463 osob. V porovnání s rokem 2001 bylo uzavřeno více sňatků, ale manželství bylo rozvedeno méně. Počet potratů stoupl proti roku 2001 o 1,2 %. Na základě prognózy demografického vývoje by v roce 2020 mělo být z celkového počtu obyvatel kraje Vysočina zhruba 15 % dětí do 14 let, lidí v produktivním věku cca 60 % a důchodců kolem 25 %. Na území kraje se konají zajímavé kulturní akce, z nichž některé mají celostátní až mezinárodní charakter. Každoročně se například v Jihlavě koná setkání pěveckých sborů z celého světa, spojené s mezinárodní soutěží smíšených komorních sborů – „Mezinárodní festival sborového umění“. Kromě okresních měst jako takových je důležitým organizátorem kulturního dění v kraji i město Telč. Mimo festival „Prázdniny v Telči“ zde probíhá např. i „Evropské setkání folklorních souborů“. Svoji popularitu si již získal i „Mezinárodní festival dokumentárního filmu“ konaný v Jihlavě, kde se soutěží o nejlepší dokumentární film roku. Kraj Vysočina je atraktivním z hlediska jeho celoročního turistického využití. Nabízí dobré příležitosti pro pobytovou zimní i letní turistiku a návštěvu hodnotných kulturněhistorických památek. Velmi příznivá je z tohoto hlediska i tranzitní poloha na osách PrahaBrno-Vídeň, Praha-Jihlava, což činí kraj velmi dobře dosažitelný. Na území kraje Vysočina se nachází 2 z celkového počtu 7 památek České republiky zapsaných v UNESCO. Je to městská památková rezervace Telč a národní kulturní památka Santiniho poutní kostel Zelená hora u Žďáru nad Sázavou. V kraji dominuje středně náročná i pohybová turistika s významnou letní sezónou (zejména rekreační potenciál kolem řek Sázavy, Doubravky, údolí řeky Jihlavy - např. v lokalitách Pávov, Rantířov, údolí řek Svratky a Oslavy; za zmínku stojí četné rybníky jako Velké Dářko, nádrže na Trnávce, Dalešická nádrž). V zimním období lze využít lokálních lyžařských středisek (na Křemešníku, u Křešína, Javořice, Čeřínek). Prostředí Vysočiny je vhodné především pro běžecké lyžařské sporty. To dokazuje i každoroční pořádání Zlaté lyže Českomoravské vrchoviny v Novém Městě na Moravě. Budoucnost turistiky a cestovního ruchu vůbec na Vysočině bude bezpochyby patřit formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistice (ta je zatím reprezentována ojediněle agrofarmami, jako např. na Jihlavsku - Mrákotín, Urbanov, Stará Říše, aj.) a městské turistice. Silniční síť pokrývá území regionu celkem uspokojivě a to z hlediska trasování silničních tahů jak v severojižním tak ve východozápadním směru. Hlavní dopravní tah, dálnice D-l, není pouze dopravním propojením, ale především dominantním rozvojovým


prvkem, který může v souvislosti s podporou energetické a vodohospodářské infrastruktury v tomto pásu znamenat základní rozvojovou příležitost regionu. Slabinou silniční sítě je neexistence silničních obchvatů u většiny měst. I kraj Vysočina zaznamenal vznik tzv. mikroregionů. V současné době početně vyjádřeno Jihlavský okres zahrnuje 16 mikroregionů a sdružení obcí, Havlíčkobrodsko se dělí pouze do 2 mikroregionů, na Pelhřimovsku se nachází 8 mikroregionů, okres Třebíč má 11 mikroregionů a ve Žďárském okrese je 12 mikroregionů a sdružení obcí.

I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace Tabulka I/1 - Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel ukazatel počet obyvatel z toho - v produktivním věku (15 - 60 let) - věková kategorie obyvatel 0 -14 let

31.12.1999

31.12.2000

31.12.2001

31.12.2002

521 472 333 926 92 748

520 763 334 737 90 142

520 332 335 448 87 988

517 630 334 220 85 620

I.3 Silné stránky kraje - nadprůměrně kvalitní a čisté životní prostředí, což z kraje činí mimo jiné i turisticky atraktivní oblast a tím se zde naskýtá příležitost pro tvorbu nových pracovních míst v sektoru služeb, což je v souladu s evropským i světovým trendem - poměrně velmi výhodná pozice v rámci České republiky - ve srovnání s jinými kraji České republiky je zde příznivá věková struktura obyvatelstva - kraj Vysočina se mimo jiné vyznačuje i nejvyšší střední délkou života mužů i žen v České republice I.4 Slabé stránky kraje - rozdrobená sídelní struktura s vysokým podílem malých obcí - největší podíl zaměstnanosti v oblasti zemědělství a naopak nejnižší podíl zaměstnaných ve službách - nejnižší podíl obyvatelstva ve věku 14 – 64 let - jedna z nejnižších průměrných mezd v České republice


II.

ZAMĚSTNANOST

II.1 Celková zaměstnanost Tabulka II/1 - Vývoj počtu zaměstnavatelů ukazatel (celkový počet) zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) celkový počet zaměstnavatelů

31.12. 2000 1 291

30.12. 2001 1 327

31.12. 2002 1 356

31.12. 2003 1 260

8 399

7 960

9 308

9 329

9 726

9 287

10 664

10 589

Tabulka II/2 - Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ ukazatel (celkový počet) zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnanci u drobných a středních firem (stav do 25 zaměstnanců) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ)

31.12. 2000

30.12. 2001

31.12. 2002

31.12. 2003

144 340

144 487

142 283

141 177

37 854

40 065

45 237

44 208

42 575

43 462

48 415

45 362

224 769

228 014

235 935

231 747

II.2 Zaměstnanost u vybraných místně nejvýznamnějších zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek) Tabulka II/3 – Vývoj počtu zaměstnanců úplný a přesný název zaměstnavatele:

Sklo Bohemia, a.s. Světlá nad Sázavou

předmět činnosti (podrobněji):

výroba užitkového, uměleckého a osvětlovacího skla, broušení a leptání skla, obchodní činnost

počet zaměstnanců v okrese: rok 2000

1 626

rok 2001

1 721

rok 2002

1 640

rok 2003

1 630

Komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele největší zaměstnavatel na okrese HB, včetně vývoje za sledované období v první polovině roku 2004 se očekává další restrukturalizace firmy a snížení stavu o cca 50 – 70 zaměstnanců zejména obslužných a pomocných profesí


úplný a přesný název zaměstnavatele:

Motorpal, a.s. Jihlava


výroba zařízení pro vznětové motory a příslušenství

počet zaměstnanců v kraji: rok 2000

2 693

rok 2001

2 827

rok 2002

2 649

rok 2003

1 884

Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele v současné době v důsledku nedostatku včetně vývoje za sledované období zakázek hluboká restrukturalizace; v roce 2002 snížen počet pracovníků o cca 200, v roce 2003 dalších cca 300 pracovníků


ČEZ, a.s. jaderná elektrárna Dukovany

předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese:

výroba elektrické energie

rok 2000

1 638

rok 2001

1 532

rok 2002

1 443

rok 2003

1 343

Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele bezproblémový provoz, v roce 2003 včetně vývoje za sledované období restrukturalizace provozu a následné propouštění části zaměstnanců


Agrostroj Pelhřimov, a.s.


výroba zemědělských strojů


919

rok 2001

890

rok 2002

909

rok 2003

937

Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele situace stabilizovaná, včetně vývoje za sledované období pracovníků

mírný

nárůst



Uniplet, a.s. Třebíč


výroba jednoválcových a dvouválcových pletacích strojů


628

rok 2001

564

rok 2002

512

rok 2003

535

Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele dříve světově významný výrobce včetně vývoje za sledované období pletacích strojů, v roce 1996 dokončena špatně vedená privatizace a následná restrukturalizace snížila počet pracovníků na cca 600; od roku 2001 opět špatná ekonomická situace v důsledku nezájmu odběratelských trhů


První brněnská strojírna Třebíč, a.s.


výroba a montáž energetických zařízení a stavebních strojů


529

rok 2001

544

rok 2002

609

rok 2003

573

Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele hospodářská a ekonomická situace se včetně vývoje za sledované období v současné době jeví jako stabilizovaná


Diamo, s.p., o.z. Geam, Dolní Rožínka


těžba a zpracování uranové rudy


1 156

rok 2001

1 076

rok 2002

1 139

rok 2003

1 113

Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele předpokládá snižování počtů včetně vývoje za sledované období pracovníků v důsledku útlumu těžby uranové rudy do roku 2005


II.3 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zahraničních a mezinárodních společností Tabulka II/4 – Vývoj počtu zaměstnanců úplný a přesný název zaměstnavatele:

Pleas, a.s. Havlíčkův Brod


výroba a prodej prádla a pletených textilních výrobků


1 012

rok 2001

980

rok 2002

956

rok 2003

898

Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele centrála v SRN, švýcarský vlastník, stav včetně vývoje za sledované období stabilizovaný, očekávaný rozvoj rozšířením barevny a pletárny, zaměstnává cca 40-50 mongolských šiček, snížení počtů pracovníků zrušením závodu v Chlumci nad Cidlinou


Bosch Diesel, s.r.o. Jihlava


výroba vstřikovacích zařízení


2 233

rok 2001

4 108

rok 2002

4 503

rok 2003

4 519

Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele německý vlastník, největší zaměstnavavčetně vývoje za sledované období tel v kraji, stabilizovaný stav


Automotive Lighting, s.r.o.


výrobce automobilových světlometů a jejich vývoz do celého světa


983

rok 2001

1 028

rok 2002

1 023

rok 2003

1 088

Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele italský vlastník, hospodářská a ekonovčetně vývoje za sledované období mická situace se v současné době jeví jako zcela stabilizovaná, v roce 2004 další rozšiřování výrobních provozů



Žďas, a.s. Žďár nad Sázavou

předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese:

těžké strojírenství, hutnictví

rok 2000

3 300

rok 2001

3 151

rok 2002

2 969

rok 2003

2 958

Komentář: Stručná charakteristika zaměstnavatele největší zaměstnavatel v regionu , slovčetně vývoje za sledované období venský vlastník v roce 2002 žádné zásadní změny v počtech zaměstnanců neprovedl

II.4 Volná pracovní místa Tabulka II/5 - Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání 31.12.2000 ISCED97

uchazeči

bez vzdělání základní vzdělání OU + OŠ SOU + SO střední všeobecné vysokoškolské celkem

18 4268 10 444 3586 543 543 19 402

volná místa 13 811 1 661 136 10 56 2 705

31.12.2001

uchaz. na 1 místo

1,4 5,3 6,3 26,4 54,3 9,7 7,2

uchazeči 26 3 891 8 856 4 186 645 592 18 196

volná místa 5 977 1 498 225 11 81 2 797

31.12.2002

uchaz. na 1 místo

uchazeči

5,2 19 4,0 4 483 5,9 9 264 18,6 6 416 58,6 672 7,3 694 6,5 21 548

volná místa 0 1 017 965 210 26 80 2 298

31.12.2003

uchaz. na 1 místo

uchazeči

volná místa

uchaz. na 1 místo

0 13 4,4 5 059 9,6 10 342 30,6 6 988 25,8 742 8,7 697 9,4 23 841

1 439 585 247 10 35 1 317

13,0 11,5 17,7 28,3 7,4 19,9 18,1

střední všeobecné (gymnázia)

Skladba volných pracovních míst v roce 2003 byla v zásadě velmi obdobná jako v předešlých letech. Stále převažovala volná pracovní místa v dělnických profesích ve strojírenství, stavebnictví a v textilním průmyslu. Stejně tomu tak bylo i v obchodu, kde byl trvalý nedostatek prodavačů a pokladních. Tuto situaci řešilo mnoho zaměstnavatelů přijímáním zahraničních pracovníků z východních zemí (např. šičky z Mongolska, stavební dělníci z Ukrajiny, Běloruska a Ruska a strojírenští dělníci a prodavačky ze Slovenska). Musíme přiznat, že se někdy ze strany zaměstnavatelů jedná i o spekulativní jednání, protože tato síla je pro ně levnější a z hlediska pracovní vytíženosti i výhodnější. Přes trvalý zájem o výše uvedené profese je stále poměrně vysoké procento těchto uchazečů v evidenci úřadů práce. Důvodů, proč tito uchazeči o zaměstnání zůstávají v evidenci, i když mají požadovanou a žádanou kvalifikaci, je několik a již dlouho jsou stále


stejné: zdravotní omezení, ženy starající se o malé děti, nevyhovující dopravní spojení do zaměstnání, špatné předchozí pracovní výsledky, které případné zaměstnavatele odrazují, a v neposlední řadě i nezájem o práci např. z důvodu nízkého výdělku nebo špatných a nevyhovujících pracovních podmínek. Také stále více uchazečů, kteří mají požadované profese, ale jsou v evidencích úřadů práce dlouhodobě vedeni, se rekrutuje z kategorie pracovníků nad 50 let věku.

III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Tabulka III/1 – Vývoj nezaměstnanosti 31.12.2000

31.12.2001

31.12.2002

31.12.2003

evidovaní uchazeči o zaměstnání

19 402

18 196

21 548

23 841

volná pracovní místa

2 705

2 797

2 267

1 317

7,2

6,5

9,5

18,1

uchazeči pobírající hmotné zabezpečení

8 271

8 387

10 439

10 523

míra nezaměstnanosti v %

7,5

7,0

8,3

9,2

ukazatel (celkový počet)

uchazeči připadající na 1 VPM

V porovnání v rámci České republiky byl k 31.12.2003 kraj Vysočina na 6. místě (v roce 2001 na 9. místě, v roce 2002 na 6. místě) s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti 9,2 % (Česká republika 9,8 %). Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo byl 9,5. Proti roku 2002 došlo ke zvýšení o 8,6 uchazeče na jedno volné pracovní místo a počet uchazečů 18,1 na toto jedno volné pracovní místo je o 4,6 vyšší než celorepublikový průměr, který má hodnotu 13,5 uchazeče na 1 volné pracovní místo.


III.2 Tok nezaměstnanosti Tabulka III/2 – Tok nezaměstnanosti období

nově evidovaní

vyřazení

umístění

za rok 2000

32 083

35 960

21 685

za rok 2001

30 818

32 147

19 565

za rok 2002

33 569

30 247

28 378

za rok 2003

32 773

30 480

22 638

Prvním ze dvou hlavních zdrojů nezaměstnanosti byli jako každoročně většinou dočasně propuštění zaměstnanci z odvětví podléhajících vlivu sezónnosti: zemědělství, lesnictví, stavebnictví a služeb. Patřili mezi ně zaměstnanci se smlouvami na dobu určitou (hlavně u stavebních firem a ve službách), zaměstnanci dotovaní úřady práce např. na veřejně prospěšných pracích a v neposlední řadě i osoby samostatně výdělečně činné, kteří přes zimní měsíce svoje podnikatelské aktivity pozastavují. Tito uchazeči dříve většinou odcházeli z evidence úřadů práce s příchodem teplého počasí, nejdéle počátkem dubna. V poslední době ale z důvodu buď nedostatku zakázek nebo vlivem nastavení výše daňového zatížení jich stále více dlouhodobě v evidencích úřadů práce zůstává. Druhým zdrojem nezaměstnanosti byli zaměstnanci propouštění z důvodu organizačních změn u bývalého zaměstnavatele. Jednalo se v mnoha případech o likvidaci celých nebo o masivní zeštíhlování počtů zaměstnanců u větších firem. Ve většině případů se jedná o reakci na současnou hospodářskou a ekonomickou situaci v České republice. III.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Tabulka III/3 - Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání ISCED97

31.12.2000 absolutní

bez vzdělání základní vzdělání OU + OŠ SOU + SO střední všeobecné vysokoškolské

celkem střední všeobecné (gymnázia)

18 4 268 10 444 3 464 665 543 19 402

v%

0,1 22,0 53,8 17,9 3,4 2,8 100,0


19 4 483 9 264 6 416 672 694 21 548

v%

0,1 20,8 43,0 29,8 3,1 3,2 100,0


19 4 483 9 264 6 416 672 694 21 548

v%

0,1 20,8 43,0 29,8 3,1 3,2 100,0


13 5 059 10 342 6 988 742 697 23 841

v%

0,05 21,22 43,38 29,32 3,11 2,92 100,0


Tabulka III/4 - Věková struktura uchazečů o zaměstnání věk do 19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let nad 60 let celkem

31.12.2000

31.12.2001

31.12.2002

31.12.2003

absolutní

v%

absolutní

v%

absolutní

v%

absolutní

v%

564 4 868 2 689 2 289 1 994 1 948 2 104 2 031 805 110 10 402

2,9 25,1 13,9 11,8 10,3 10,0 10,8 10,5 4,1 0,6 100,0

1 517 3 567 2 559 2 073 1 813 1 742 2 005 2 052 773 95 18 196

8,3 19,6 14,1 11,4 10,0 9,6 11,0 11,3 4,2 0,5 100,0

1 810 4 247 2 937 2 430 2 142 1 903 2 253 2 464 1 266 96 21 548

8,4 19,8 13,6 11,3 9,9 8,8 10,5 11,4 5,9 0,4 100,0

1 537 4 520 3 145 2 849 2 392 2 106 2 530 2 675 1 830 257 23 841

6,5 19,0 13,2 12,0 10,0 8,9 10,6 11,2 7,7 1,1 100,0

Tabulka III/5- Délka evidence období do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců 12 – 24 měsíců nad 24 měsíců celkem

31.12.2000

31.12.2001

31.12.2002

31.12.2003

absolutní

v%

absolutní

v%

absolutní

v%

absolutní

v%

5 522 3 567 1 981 1 221 3 541 3 570 19 402

28,4 18,4 10,2 6,3 18,3 18,4 100,0

5 710 3 782 1 862 1 160 2 250 3 432 18 196

31,3 20,9 10,2 6,4 12,3 18,9 100,0

6 246 4 911 2 476 1 487 2 905 3 523 21 548

29,8 22,9 11,5 6,9 13,6 15,3 100,0

6 382 5 115 2 475 1 832 3 922 4 115 23841

26,8 21,5 10,4 7,7 16,5 17,3 100,0

Tabulka III/6 – Průměrná délka evidence (ve dnech) ukazatel průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů

31.12.2000

31.12.2001

31.12.2002

31.12.2002

378

383

380

411

203

195

177

205


Tabulka III/7 – Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) třída zaměstnání tř. 1 – Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci tř. 2 – Vědečtí a odborní duševní pracovníci tř. 3 – Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – Nižší administrativní pracovníci (úředníci) tř. 5 – Provozní pracovníci ve službách a obchodě tř. 6 – Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech tř. 7 – Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři tř. 8 – Obsluha strojů a zařízení tř. 9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tř. 0 – Příslušníci armády nezadáno celkem

31.12.2000

31.12.2001

31.12.2002

31.12.2003

abs.

abs.

abs.

abs.

v%

v%

v%

v%

85

0,4

75

0,4

116

0,5

160

0,7

517

2,7

603

3,3

688

3,2

1 036

4,3

1625

8,4

1538

8,5

1 748

8,1

2 394

10,0

1285

6,6

1200

6,6

1 348

6,3

1 967

8,3

2314

11,9

2042

11,2

2 472

11,5

3 682

15,4

522

2,7

447

2,5

512

2,4

807

3,4

3869

19,9

3400

18,7

4 201

19,5

5 753

24,1

1334

6,9

1177

6,5

1 592

7,4

2 298

9,6

3496

18,0

3156

17,3

3 518

16,3

5 341

22,5

9 4345 19402

0,0 22,5 100,0

6 4552 18196

0,0 25,0 100,0

13 5 340 21548

0,1 20 24,7 383 100,0 23 841

0,1 1,6 100,0

Nejvíce uchazečů v evidencích úřadů práce je vyučeno ve strojírenských oborech (kovodělníci), v textilním průmyslu (šičky, švadleny) a ve stavebnictví (zedníci), kde i přes vysoký počet nabízených volných pracovních míst v těchto oborech nelze tyto uchazeče umístit např. z důvodu zdravotního omezení (mimochodem například u šiček a švadlen velmi časté); podobná je situace v oboru prodavač, kde hlavní překážkou zaměstnavatelnosti žen vyučených v tomto oboru je směnnost a nevyhovující úroveň dopravní obslužnosti (většinu těchto míst nabízí supermarkety, kde je směnnost základní podmínkou).


III.4

Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání

III.4.1 Absolventi škol a mladiství

Tabulka III/8 - Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání ISCED97 bez vzdělání základní vzdělání OU + OŠ SOU + SO střední všeobecné (gymnázia) vysokoškolské

celkem

30.9. 2000 3 127 1 425 1 273 192 270 3 290

30.4. 2001 4 154 517 685 124 145 1 629

30.9. 2001 4 142 1 180 1 324 148 287 3 085

stav k 30.4. 2002 2 267 713 772 148 132 2 034

30.9. 2002 3 295 1 324 1 875 194 339 4 030

30.4. 2003 0 129 1 013 1 184 134 196 2 656

30.9. 2003 0 106 1 455 1 719 112 272 3 626

Největším nedostatkem v zaměstnanosti absolventů škol a mladistvých je nabídka volných pracovních míst neodpovídající jejich vzdělanostní struktuře. V nabídkách se objevují převážně místa pro jednoduché dělnické a administrativní práce a tato neodpovídají jejich dosaženému vzdělání. Pravidlem se v posledních letech stává, že absolventi oborů a profesí, které vyžadovaly vyučení nebo vyučení s maturitou (řemesla), hledali práci snáze než absolventi se středním a vyšším vzdělání. Je to důsledek snahy žáků a studentů o vystudování maturitních oborů, často bohužel za každou cenu, na úkor oborů s výučním listem. Tím je převaha nabídky nad poptávkou jasně definovaná a to je problém, se kterým se potýká většina úřadů práce v kraji Vysočina. Další problémy kolem zaměstnavatelnosti absolventů škol a mladistvých jsou dlouhodobě známé a stále se opakující: - u absolventů-mužů dosud nesplněná branná povinnost (tato překážka bude v dohledné době odstraněna) - o mladistvé uchazeče se základním vzděláním není mezi zaměstnavateli zájem - mladiství uchazeči nemají zájem pracovat v pro ně odpovídajících pracovních místech - nevhodná volba studijního nebo učebního oboru (přání rodičů, touha „pracovat v kanceláři,…apod.) - chybějící pracovní zkušenosti - neochota absolventů přizpůsobit se specifickým požadavkům zaměstnavatele - s tím související nechuť zaměstnavatelů vzít do pracovního poměru člověka bez praxe a pracovních návyků - a v neposlední řadě i velmi malý zájem některých absolventů do zaměstnání vůbec nastoupit Bez překonání těchto „handicapů“ je úspěšnost jejich zařazení se do společnosti velmi malá a záleží proto na každém kroku, který tyto mladé lidi motivuje k jejich odstranění. Proto je i na úřadech práce, aby s pomocí svých nástrojů pomohli tyto kroky urychlit tak, aby se absolventi škol a především mladiství uchazeči, vedení v jejich evidenci, úspěšně zařadili na „své místo“ a uplatnili se uspokojivě na trhu práce.


III.4.2 Uchazeči se ZPS Tabulka III/9 – Vývoj počtu uchazečů se ZPS ukazatel (celkový počet) uchazeči se ZPS podíl na celkovém počtu uchazečů

31.12.2000 2 563 13,2 %

31.12.2001 2 604 14,3 %

31.12.2002 2 958 13,7 %

31.12.2003 3 250 13,6 %

Protože uchazeči se změněnou pracovní schopností jsou na trhu práce velmi specifickou pracovní kategorií s nároky na práci a pracovní podmínky odpovídajícími jejich zdravotnímu stavu, jsou důvody jejich nezaměstnatelnosti převážně tyto: - nevyhovující pracovní podmínky - charakter práce - vysoký podíl fyzické práce - nevhodná pracovní doba I z těchto důvodů je proto nabídka volných pracovních míst pro tuto kategorii uchazečů trvale nedostatečná jak z hlediska struktury, tak z hlediska počtu těchto úzce specializovaných míst. Poznámka: podíl občanů se ZPS vedených na jednotlivých úřadech práce kraje Vysočina

okres

% z celkového počtu uchazečů

Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou kraj Vysočina

13,3 % 12,8 % 14,0 % 10,7 % 19,0 % 13,6 %

III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech Tabulka III/10 – Charakteristika mikroregionů název mikroregionu

Jaroměřice nad Rokytnou Moravské Budějovice Jemnice Hrotovice Náměšť nad Oslavou Třebíč Telč Golčův Jeníkov Bystřice nad Pernštejnem

počet obyvatel

EOA

počet uchazečů

míra nezam.

6 180 16 009 7 915 7 171 14 121 52 578 13 814 4 486 24 306

2 839 7 614 3 747 3 436 6 645 27 084 6 478 2 103 11 199

611 1 332 597 519 952 3 548 827 245 1 341

21,50 % 17,50 % 15,90 % 15,10 % 14,30 % 13,10 % 12,80 % 12,00 % 12,00 %

Většina mikroregionů uvedených v tabulce, je původně zaměřena především na zemědělství a turistiku. Z důvodu absence průmyslu zde bývá současně i málo zaměstnavatelů z jiných oborů a to v době útlumu zemědělství v těchto lokalitách znamená trvalý nedostatek pracovních příležitostí. V jiných oblastech, například v mikroregionu Bystřice nad


Pernštejnem je úbytek pracovních míst trvale způsobován stále probíhajícím útlumem těžby uranu. Další mikroregiony, například oblast Jemnice na Třebíčsku, ale i jinde, jsou mimo hlavní dopravní spojnice a proto i do těchto míst je malý příliv podnikatelských subjektů a s tím i málo vznikajících pracovních příležitostí. Problémem mnoha dalších oblastí zůstává i nadále špatné dopravní spojení, komplikující dojíždění za prací, například v oblasti Golčova Jeníkova v okrese Havlíčkův Brod, Telečsko na Jihlavsku a v mnoha jiných okrajových mikroregionech kraje Vysočina.

IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Tabulka IV/1 - Zaměstnávání cizinců ukazatel počet platných povolení

31.12.2000 1 275

31.12.2001 1 440

31.12.2002 1 683

31.12.2003 1 436

Nejčastěji cizinci obsazované pracovní profese v jednotlivých okresech kraje Vysočina: - Havlíčkův Brod: těžba kamene, šičky, švadleny, stavebnictví a zemědělství - Jihlava: šičky, stavební dělníci, zedníci, strojírenští dělníci - Pelhřimov: zemědělští dělníci v RV a ŽV, tkadleny-přadláci, baliči - Třebíč: pomocní pracovníci v průmyslu, ve stavebnictví, šičky, frézaři - Žďár nad Sázavou: strojírenští dělníci, ošetřovatelé hospodářských zvířat Současný trend v počtech cizinců v kraji Vysočina zaznamenává v poslední době obecný pokles počtů vydaných pracovních povolení (s vyjímkou Jihlavy) s tím, že stále více cizinců využívá stále více jiných forem legalizace svého pobytu a zaměstnání (např. Živnostenský list, sdružování se do družstev apod.). Slovenští dělníci, jejichž počty neustále stoupají, shodně obsazují nejen volná pracovní místa nižších kategorií: pomocné dělníky na stavbách a strojírenských provozech a prodavačky v super a hypermarketech, ale i úspěšně nahrazují české specialisty například ve strojírenských oborech, zedníky a tesaře ve stavebnictví a podobně.


V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Tabulka V/1 - Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) položka výdaje na politiku zaměstnanosti celkem v tom na pasivní politiku na aktivní politiku podíl APZ na PZ v %

31.12.2000 449 996 275 140 174 856 38,9

31.12.2001 421 031 242 504 178 527 42,4

31.12.2002 447 033 298 156 148 877 28,8

31.12.2003 508 588 360 911 147 676 29,0

Tabulka V/2 – Skutečné výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč)

nástroje APZ společensky účelná pracovní místa u zaměstnavatelů - na zřízení - na mzdy společensky účelná pracovní místa u samostatně výdělečně činných absolventská místa veřejně prospěšné práce chráněné dílny a pracoviště - zřízení - provoz rekvalifikace fond PALMIF INSOLVENCE ostatní (semináře, expertízy apod.) informační materiály celkem

31.12. 2000 51 876 18 380 11 823 28 880 44 394 894 2 790 11 553 2 978 587 174 855

31.12. 2001 37 142 19 119 15 179 25 807 57 158 3 029 3 428 14 195 3 521 463 179 041

31.12. 2002 19 558 17 588 14 007 23 582 51 561 250 3 810 17 999 36 915 566 185 836

31.12. 2003 17 940 9 960 15 565 22 596 55 411 3 788 2 876 17 056 11 522 2 024 158 739

V.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Tabulka V/3 - Počet uchazečů umístěných na vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ nástroje APZ společensky účelná pracovní místa u zaměstnavatelů - na zřízení - na mzdy společensky účelná pracovní místa u samostatně výdělečně činných absolventská místa veřejně prospěšné práce chráněné dílny a pracoviště - zřízení - provoz celkem

31.12. 2000 1 043 584 383 824 1 527 12 107 4 480

31.12. 2001 817 443 390 672 1 440

31.12. 2002 574 237 386 607 1 076

31.12. 2003 299 691 357 711 1 458

38 116 3 916

4 113 2 997

55 93 3 664

Vynaložené finanční prostředky jsou zákonem 9/1991 Sb., striktně určeny uchazečům o zaměstnání. Úřady práce tak vyrovnávají u jednotlivců bariéry, které jim brání přijmout zaměstnání. Nejčastějším omylem je představa, že tyto peníze plní i roli finanční podpory zaměstnavatelů. Pro ně jsou ale vyčleněny finanční prostředky MPO, MMR a MZV. Rozvoj firem je a bude nadále financován bankami nebo evropskými strukturálními fondy.


V.3 Rekvalifikace Tabulka V/4 - Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců 31.12. 31.12. 2000 2001 rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikací 1 489 1 653 z toho ženy 878 1 111 absolventi škol a mladiství 200 235 osoby se ZPS 45 75 rekvalifikaci ukončilo celkem 1 657 1 079 z toho úspěšně 1 286 1 054 počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci 987 906 rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů 30 27 počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací 102 141 ukazatel

31.12. 2002

31.12. 2003

1 883 1 137 356 81 1 192 1 107 891

2 099 1 344 345 111 1 594 1 506 930

4 37

8 27

Profesní zaměření nejčastěji poskytovaných rekvalifikací v kraji Vysočina můžeme podle jednotlivých okresů rozlišit takto: Havlíčkův Brod: výpočetní technika, ekonomika Jihlava: účetnictví a obsluha PC, sváření, obsluha vysokozdvižných vozíků Pelhřimov: obsluha PC, sváření, účetnictví Třebíč: obsluha PC, řidičský průkaz, sváření, účetnictví, nespecifický rekvalifikační kurz pro absolventy SŠ Žďár nad Sázavou: základy výpočetní techniky, administrativní pracovník, motivační kurz pro dlouhodobě evidované ženy Z výše uvedeného přehledu vidíme, že nejčastější požadavky na absolvování rekvalifikačního kurzu jsou všeobecně na znalosti práce s počítačem, účetnictví a z řemesel svářeči. Poměrně novinkou je nespecifický rekvalifikační kurz pro absolventy SŠ v Třebíči a motivační kurz pro dlouhodobě evidované ženy, pořádaný ve Žďáru nad Sázavou.


VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ

VI.1 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a zejména očekávané ovlivňující celorepublikové a „místní“ faktory Některé trendy, které v průběhu roku 2003 ovlivňovaly trh práce v kraji Vysočina, měly obecnou platnost i v předešlém roce 2002 a budou ji mít i nadále. Stále se zřejmě bude zvyšovat cena dopravného a budou se upravovat jízdní řády podle komerčního využívání jednotlivých tratí či komunikací, což přispěje místně sice ke zlepšení stavu dopravní obslužnosti, ale většina změn povede na základě dřívějších zkušeností globálně ke zhoršení současného stavu. Vlivem vysokého kursu koruny budou některé firmy i nadále pokračovat v zeštíhlování počtů zaměstnanců a někteří zaměstnavatelé budou mít i nadále problémy, vzniklé vývojem hospodářské situace v České republice. Velice nepříznivý vliv na ekonomiku odbytu mnoha firem bude mít i poměrně nestabilní hospodářská situace okolních států, především Německa a malý zájem o některé druhy výrobků, např. sklo, textil. Navíc, i přes veškeré příznivé prognózy související se vstupem České republiky do Evropské unie nevíme, jak nové podmínky ovlivní současný pracovní trh a tím i nezaměstnanost. V průběhu prvního pololetí 2004 očekáváme v důsledku disproporce mezi nabídkou pracovních příležitostí na trhu práce a poptávkou uchazečů po nabízených pracovních místech menší pokles úbytku absolventů škol a naopak jako každoroční pozitivum očekáváme s příchodem jara (letos poněkud opožděného) masový odchod a s tím i úbytek uchazečů s nástupem sezónních prací v zemědělství, lesnictví, stavebnictví a ve službách.

VI.2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech Jako velmi problémové skupiny uchazečů o zaměstnání se stále jeví obyvatelé okrajových částí regionů (například na Jihlavsku Telečsko, na Žďársku Bystřicko nebo třeba na Havlíčkobrodsku oblast kolem Golčova Jeníkova), protože v důsledku špatného stavu dopravní obslužnosti (rušení neekonomických linek a neodpovídající spádovost dopravy) se stále hůře dopravují do vzdáleného zaměstnání (v bližších sousedních regionech zaznamenáváme z pohledu zaměstnanosti stejně špatnou situaci) a navíc zde bývá absence prosperujícího dominantního zaměstnavatele, který by trh práce daného regionu všestranně příznivě ovlivňoval. Další velmi ohroženou skupinou uchazečů jsou dlouhodobě nezaměstnaní – uchazeči evidovaní na úřadech práce déle než 1 rok. Patří sem zejména uchazeči starší 50 let, mladiství a absolventi škol, ženy s malými dětmi a uchazeči, které je možno zařadit mezi nepřizpůsobivé. V tomto směru je dlouhodobě velmi špatná situace na okresech Třebíč a Žďár nad Sázavou, naopak nejlépe se z tohoto pohledu jeví situace v okrese Pelhřimov. Mezi nejohroženější regiony kraje Vysočina patří mikroregiony na Třebíčsku: Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice a Jemnice, kde shodně chybí v současné době rozvinutý průmysl a kde se v poslední době zhoršila dopravní obslužnost. Tato místa, charakterizovaná zemědělstvím v nepříliš příznivých výrobních podmínkách, mají sice v současné době vybudované dobře prezentované průmyslové zóny, ale zatím jsou mimo větší zájem investorů. Tatáž situace je i jinde, například v okrese v mikroregionu Bystřice nad Pernštejnem : je z hlediska dopravy velmi těžko dostupným regionem a zároveň zde probíhá


postupný útlum těžby uranu (po dlouhá léta zaměstnavatel většiny místních obyvatel). O průmyslovou zónu, vybudovanou u města Bystřice, není dnes mezi významnými investory větší zájem.

VI.3 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti Tabulka VI/1 - Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období očekávaný stav k

mírnější varianta počet evidovaných uchazečů

pesimističtější varianta míra nezaměstnanosti v%

počet evidovaných uchazečů

míra nezaměstnanosti v%

30.6.2004

22 400

8,6

23 400

9,0

31.12.2004

23 600

9,1

25 200

9,7

VII. DOPORUČENÍ Doporučení úřadům práce v kraji Vysočina: -

aktivněji vyhledávat možnosti uplatnění se na trhu práce pro rizikové skupiny uchazečů za pomoci nástrojů APZ lépe a účelněji využívat jednotlivé nástroje APZ s větším důrazem prosazovat u zaměstnavatelů vytváření vhodných pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání a občany se ZPS aktivně vyhledávat subjekty s předpokládaným uvolňováním pracovníků a následně zjišťovat dopad na nezaměstnanost v postižené oblasti za účelem jeho potlačení pravidelná aktualizace monitoringu zaměstnavatelů ve spolupráci se zaměstnavateli a příslušnými orgány státní správy

Doporučení vůči SSZ MPSV ČR: -

-

odstranit stávající zákonné bariéry v poskytování vzájemné informovanosti mezi orgány státní správy, provázanými datovými informacemi s úřady práce sjednotit a lépe propojit vzájemnou přístupnost databází mezi orgány státní správy formou legislativních kroků, zejména s OSSZ, finančními úřady, referáty SSP a sociálními odbory obcí s rozšířenou působností z důvodu lepší kontrolovatelnosti čerpání sociálních dávek a dotací zjednodušit pravidla pro možný tvrdší postup proti nezaměstnaným, kteří se soustavně vyhýbají pracovnímu poměru zrušit nebo lépe vymezit institut „pravděpodobného výdělku“, který je příliš často zneužíván


-

zakotvit právní odpovědnost zadavatelů obchodních smluv za nelegální zaměstnávání cizinců dodavatelské firmy metodické sjednocení procesu vytváření databáze monitoringu zaměstnavatelů zajištění koncepce návaznosti a vzájemné provázanosti aktivit APZ a plánovaných projektů v rámci čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu.

Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2003

Recommend Documents