Úřad práce v Jihlavě Brtnická 21, 586 01 Jihlava : 567 128 111 :
[email protected] e : http://www.upji.cz
Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2004
O b s a h I.
CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE
I.1
Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka
I.2
Ekonomická, sociální a demografická situace
I.3
Silné stránky kraje
I.4
Slabé stránky kraje
II.
ZAMĚSTNANOST
II.1
Celková zaměstnanost
II.2
Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek)
II.3
Zaměstnanost v zahraničních a mezinárodních společnostech
II.4
Volná pracovní místa
III.
NEZAMĚSTNANOST
III.1
Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti
III.2
Tok nezaměstnanosti
III.3
Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM)
III.4
Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání
III.4.1 Absolventi škol a mladiství III.4.2 Osoby se ZP, resp. se ZPS III.5
Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech
iV.
CIZINCI NA TRHU PRÁCE
V.
AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI
V.1
Vynaložené finanční prostředky na APZ
V.2
Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ
V.3
Rekvalifikace
VI.
PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ
VI.1
Předpokládaný vývoj v kraji - očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory
VI.2
Nejvíce
ohrožené
skupiny
uchazečů
o
v nejohroženějších mikroregionech VI.3
Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti
VII.
DOPORUČENÍ
-2-
zaměstnání
a
situace
CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I.1 Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka 3. prosince 1997 schválil senát parlamentu České republiky ústavní zákon č. 347/1997Sb. o zřízení vyšších územně samosprávných celků. Jako jeden ze čtrnácti nových krajů byl vytvořen i kraj Jihlavský, o jehož zřízení se vedla pravděpodobně největší polemika. Tvoří jej území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Od 31. května 2001 nabyl platnost ústavní zákon č. 176/2001 Sb., podle kterého se mění název Jihlavského kraje a oficiálním názvem je "Vysočina".
Rozlohou 6 924,8 km2, tedy 8,78 % rozlohy ČR se řadí na 5. místo v ČR a je jedním ze tří vnitrozemských krajů. Nejvýše položený bod je vrch Javořice v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava s výškou 837 m n. m. Nejnižší bod cca 253 m n. m. je na západě okresu Havlíčkův Brod (vodní nádrž Švihov). Jako zajímavost můžeme uvést, že v některých zeměpisných pramenech je vrch Melechov na Havlíčkobrodsku označován za geografický střed Evropy. Na území kraje jsou dále dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné Hory. Z celkového počtu 730 měst a obcí se 47,3 % nachází v nadmořské výšce 500 až 600 m n. m. Dalších 38,9 % je v oblasti do 500 m n. m. a zbývajících 13,8% se nachází na území nad 600 m n. m.
-3-
Území pěti okresů tvořících kraj Vysočina bylo k 1.1.2003 rozděleno celkem na 729 samosprávných obcí. Největší Jihlava má 50 377 obyvatel, nejmenší Vysoká Lhota pouhých 26. Pouze ve Středočeském kraji bylo více obcí, všechny ostatní kraje ČR měly počet obcí menší. To svědčí o značné administrativní roztříštěnosti území kraje. Tu je možné vyjádřit průměrným počtem obyvatel připadajících na 1 obec hodnota 711 obyvatel jako průměrná velikost obce kraje Vysočina byla ve všech zbývajících krajích překonána. Celkem 33 obcí má statut města. Také počet měst je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrný a podprůměrný je i podíl obyvatel žijících ve městech (hodnota 57,6 % je nejnižší po Středočeském kraji). Zrušené okresy nahradilo k 1.1.2003 patnáct obvodů obcí s rozšířenou působností. Nejlidnatějším a největším obvodem je obvod krajského města, který má 96 325 obyvatel a 922 km2. Současně vykazuje nejvyšší hustotu osídlení se 104 obyvateli na čtverečný kilometr. Nejméně lidnatý s 10 258 obyvatel a hustotu osídlení pouze 44 obyvatel na km čtverečný vykazuje obvod města Pacov, geograficky nejmenším obvodem je Nové Město na Moravě se 195 km2. V rámci střední Evropy, respektive Evropy je poloha kraje Vysočina poměrně exponovaná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha - Vídeň / Bratislava - Budapešť), která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovýchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy je zvýrazněna průběhem komunikací evropského významu, především dálnicí D1 (v síti evropských silnic označení E 50 a E 65), železnicí (Berlín - Praha - Havlíčkův Brod - Břeclav - Vídeň / Bratislava) a silnicí I/38 (Jihlava - Znojmo - Vídeň, v síti evropských silnic označení E 59). Vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva, výroby a služeb v rámci státu je však poloha kraje jen průměrná až podprůměrná. Územně je poměrně vzdálený od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Nejbližší z nich je brněnská, která jako taková oživuje východní části regionu. Dalšími zdroji exponovanosti jsou zejména hlavní dopravní osy, vedle zmíněných také další prvořadé spojnice aglomerací ČR. Je to především železnice Brno - Třebíč - Jihlava - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice, silnice I/23 Brno - Třebíč - Telč -České Budějovice, silnice I/38 Jihlava - Havlíčkův Brod - Kolín aj. Většina komunikací nadregionálního významu sleduje směr severozápad - jihovýchod, resp. západ - východ, což odpovídá směru zmíněné evropské urbanizované osy, zatímco hospodářsky významnější komunikace v kolmém směru v území chybějí. Nespornou výhodou kraje je centrální poloha v rámci ČR (na území kraje leží populační střed ČR). K 30.6.2004 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů celkem 95 009 subjektů. V rámci ČR se tak umístil před Karlovarským krajem na předposledním místě. Na všech českých ekonomických subjektech se podílel 4,1 %. Nejvíce subjektů vykázal okres Žďár nad Sázavou (22 099) a nejméně okres Pelhřimov (14 489). Z hlediska právní formy připadal největší počet z celkového počtu na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (69 %). Z pohledu odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo obchodem. Přes 10 tisíc firem podnikalo ve stavebnictví a silné postavení v kraji mají i subjekty podnikající v maloobchodě, zpracovatelském průmyslu, zemědělství, myslivosti a souvisejících činnostech. V okrese Jihlava získává průmyslový podnik společnosti Bosch Diesel stále významnější místo. Dynamický rozvoj rovněž zažívá jihlavská společnost Automotive Lighting, která vznikla v roce 1999 vyčleněním z firmy Bosch Diesel.
-4-
Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v okrese Žďár nad Sázavou je společnost ŽĎAS. V okrese Třebíč dominuje mezi průmyslovými podniky Jaderná elektrárna Dukovany. Nejpříznivější hospodářské ukazatele vykazuje v okrese Pelhřimov mimo jiné firma Zexel Valeo Compressor Czech s.r.o.. Rozhodující podniky v okrese Havlíčkův Brod jsou Sklo Bohemia a PLEAS a GCE Autogen. Zahraniční kapitálová účast v podnicích kraje Vysočina se podílí na hospodářské základně kraje, především v průmyslové výrobě. V současnosti se právě tyto podniky se zahraniční účastí řadí k významným zaměstnavatelským a hospodářským subjektům. Nejvíce zahraničních vlastníků či spoluvlastníků je ze SRN, dále Rakousko, Nizozemí, Francie, Švýcarsko, Švédsko, USA a Itálie. Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla v roce 2000 v kraji Vysočina výše 11 721,-- Kč; o rok později v roce 2001 dosáhla průměrné výše 12 838,-- Kč, v roce 2002 dosáhla průměrné výše 13 441,-- Kč a v roce 2003 se zvýšila na průměrnou výši 14 941,-- Kč. Kraj tak stále figuruje na předposlední příčce žebříčku krajů srovnaných podle nejvyšších průměrných mezd (na posledním místě je kraj Olomoucký). Mezi okresy má k 30.6.2004 nejnižší průměrnou mzdu v kraji Vysočina okres Třebíč (14 223,-- Kč). Z jednotlivých odvětví byly koncem roku nejvyšší mzdy kromě vedoucích pracovníků v různých oborech specialisté v elektroprůmyslu a ve zpracování dat. Na opačné straně spektra s nejnižší mzdou se řadil maloobchod, služby, pomocné práce všeho druhu a oděvní a textilní průmysl. Počet obyvatel kraje Vysočina 2003 byl k 31.12.2003 celkem 517 511 osob; od roku 1995 poklesl o 1,02 %. Přirozený i migrační přírůstek vykázal od roku 2002 zápornou hodnotu, takže celkový stav obyvatelstva se snížil o 119 osob. V porovnání s rokem 2002 bylo uzavřeno více sňatků, ale manželství bylo rozvedeno méně. Počet potratů v kraji Vysočina postupně klesá. Na základě prognózy demografického vývoje by v roce 2020 mělo být z celkového počtu obyvatel kraje Vysočina zhruba 15 % dětí do 14 let, lidí v produktivním věku cca 60 % a důchodců kolem 25 %. Na území kraje se konají zajímavé kulturní akce, z nichž některé mají celostátní až mezinárodní charakter. Každoročně se například v Jihlavě koná setkání pěveckých sborů z celého světa, spojené s mezinárodní soutěží smíšených komorních sborů – „Mezinárodní festival sborového umění“. Kromě okresních měst jako takových je důležitým organizátorem kulturního dění v kraji i město Telč. Mimo festival „Prázdniny v Telči“ zde probíhá např. i „Evropské setkání folklorních souborů“. Svoji popularitu si již získal i „Mezinárodní festival dokumentárního filmu“ konaný v Jihlavě, kde se soutěží o nejlepší dokumentární film roku. Kraj Vysočina je atraktivním z hlediska jeho celoročního turistického využití. Nabízí dobré příležitosti pro pobytovou zimní i letní turistiku a návštěvu hodnotných kulturně-historických památek. Velmi příznivá je z tohoto hlediska i tranzitní poloha na osách Praha-Brno-Vídeň, Praha-Jihlava, což činí kraj velmi dobře dosažitelný. Na území kraje Vysočina se nachází 2 z celkového počtu 7 památek České republiky zapsaných v UNESCO. Je to městská památková rezervace Telč a národní kulturní památka Santiniho poutní kostel Zelená hora u Žďáru nad Sázavou. V kraji dominuje středně náročná i pohybová turistika s významnou letní sezónou (zejména rekreační potenciál kolem řek Sázavy, Doubravky, údolí řeky Jihlavy - např. v lokalitách Pávov, Rantířov, údolí řek Svratky a Oslavy; za zmínku stojí četné rybníky jako Velké Dářko, nádrže na Trnávce, Dalešická nádrž). V zimním období lze využít lokálních lyžařských středisek (na Křemešníku, u Křešína, Javořice, Čeřínek). Prostředí Vysočiny je vhodné především pro běžecké lyžařské sporty. To dokazuje i každoroční pořádání Zlaté lyže Českomoravské vrchoviny v Novém Městě na Moravě. Budoucnost turistiky a cestovního ruchu vůbec
-5-
na Vysočině bude bezpochyby patřit formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistice (ta je zatím reprezentována ojediněle agrofarmami, jako např. na Jihlavsku Mrákotín, Urbanov, Stará Říše, aj.) a městské turistice. Silniční síť pokrývá území regionu celkem uspokojivě a to z hlediska trasování silničních tahů jak v severojižním tak ve východozápadním směru. Hlavní dopravní tah, dálnice D-l, není pouze dopravním propojením, ale především dominantním rozvojovým prvkem, který může v souvislosti s podporou energetické a vodohospodářské infrastruktury v tomto pásu znamenat základní rozvojovou příležitost regionu. Slabinou silniční sítě je neexistence silničních obchvatů u většiny měst. I kraj Vysočina zaznamenal vznik tzv. mikroregionů. V současné době početně vyjádřeno Jihlavský okres zahrnuje 16 mikroregionů a sdružení obcí, Havlíčkobrodsko se dělí pouze do 2 mikroregionů, na Pelhřimovsku se nachází 8 mikroregionů, okres Třebíč má 11 mikroregionů a ve Žďárském okrese je 12 mikroregionů a sdružení obcí.
I.1 Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace Tabulka I/1 - Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel 1) počet obyvatel celkem z toho ženy z toho věková kategorie: 0 - 14 let 15 – 64 let 1)
31.12.2002
31.12.2003
517 630
517 511
85 620 334 220
83 449 361 081
Data poskytuje Český statistický úřad – údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu následujícího roku. Skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících 12 měsíců.
I.3 Silné stránky kraje - nadprůměrně kvalitní a čisté životní prostředí, což z kraje činí mimo jiné i turisticky atraktivní oblast a tím se zde naskýtá příležitost pro tvorbu nových pracovních míst v sektoru služeb, což je v souladu s evropským i světovým trendem - poměrně velmi výhodná pozice v rámci České republiky - ve srovnání s jinými kraji České republiky je zde příznivá věková struktura obyvatelstva - kraj Vysočina se mimo jiné vyznačuje i nejvyšší střední délkou života mužů i žen v České republice I.4 Slabé stránky kraje - rozdrobená sídelní struktura s vysokým podílem malých obcí - největší podíl zaměstnanosti v oblasti zemědělství a naopak nejnižší podíl
-6-
zaměstnaných ve službách - nejnižší podíl obyvatelstva ve věku 14 – 64 let - jedna z nejnižších průměrných mezd v České republice
II.
ZAMĚSTNANOST
II.1 Celková zaměstnanost Tabulka II/1 - Vývoj počtu zaměstnavatelů
zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců 1) zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) 2) celkový počet zaměstnavatelů 1)
2)
31.12.2003 1 266
stav k 31.12.2004 1 285
8 959
9 249
10 225
10 534
Údaje z monitoringu zaměstnavatelů (na základě pololetních Výkazů o stavu zaměstnanců zasílaných plošně), případně z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) – z registru „živých“ organizací se stavem nad 25 zaměstnanců (včetně) – porovnání registrů ÚP a ČSSZ. Údaje z Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) – z registru malých organizací, které mají přihlášené zaměstnance k odvodům pojistného.
Tabulka II/2 - Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ stav k 31.12.2003 31.12.2004 zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců 1) zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) 2) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 3) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ) 1
136 633
139 704
44 208
46 432
45 362
43 722
226 203
229 858
) Údaje z monitoringu zaměstnavatelů (na základě pololetních Výkazů o stavu zaměstnanců zasílaných plošně). ) Údaje z OSSZ – ze statistických výběrů (jednotné pro všechny okresní správy sociálního zabezpečení) z registru malých organizací, které mají přihlášené zaměstnance k odvodům pojistného. 3) Údaje z OSSZ – ze statistického přehledu OSVČ evidovaných v registru s povinností platit zálohy na důchodové pojištění. 2
-7-
II.2 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek) Tabulka II/3 – Vývoj počtu zaměstnanců Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 pololetí 2004 rok 2004 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období
Sklo Bohemia, a.s. výroba skla
Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji):
Kostelecké uzeniny, a.s. potravinářská výroba, přední zpracovatel masa v ČR
počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 pololetí 2004 rok 2004 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji):
1 630 1 597 1 542 Největší výrobní zaměstnavatel na okrese, dominantní zaměstnavatel v mikroregionu Světlá nad Sázavou. Období útlumu je překonáno; v důsledku přechodu na jiný typ výrobků dle požadavku trhu došlo k výraznému poklesu výroby broušeného skla a zvýšení produkce lisovaných výrobků. To přineslo přesuny brusičů na podstatně hůře placené profese a nebo jejich odchod z firmy.
1 379 1 414 1 596 rozšiřování výroby
Motorpal, a.s. - závod Jihlava výroba vstřikovacího zařízení pro naftové motory
počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 pololetí 2004 rok 2004 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období
-8-
1 883 1 326 1 250 restrukturalizace, nedostatek zakázek
Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 pololetí 2004 rok 2004 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období
ČEZ, a.s., UJE – lokalita Dukovany výroba elektřiny
Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji):
První brněnská strojírna Třebíč, a.s. výroba kotlů, výměníků, hořáků, ohříváků vzduchu a spalin a příslušenství ke kotlům
1 343 1 303 1 175 Provoz je bezproblémový, v roce 2004 měla elektrárna nejnižší poruchovost ve své historii. Perspektiva zaměstnanosti v rámci plánované životnosti (do roku 2035) i přes řízenou redukci pracovní síly a zvyšování produktivity práce je dobrá. V roce 2004 i nadále pokračoval proces postupného a průběžného snižování stavu pracovních sil v návaznosti na organizační změny a zřízení Úseku jaderné energetiky. Počet zaměstnanců JEDU ke konci sledovaného období činil 1 175 (meziroční úbytek 168 zaměstnanců). V roce 2005 by mělo odejít 57 zaměstnanců, z toho 29 bude pracovat v oboru v dceřiných společnostech ČEZ a.s. i nadále. V letech 2005-2008 se uskuteční další etapa organizačních změn.
počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 573 pololetí 2004 550 rok 2004 522 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele V roce 2004 První brněnská strojírna získala nového majitele. Stala se jím včetně vývoje za sledované období
investiční skupina JET Investment, a.s., která získala 95 % akcií společnosti. Záměrem nového vlastníka je zachovat v PBS dosavadní výrobu a aktivity a přičlenit k třebíčské firmě i provoz v Moravském Krumlově, kde bude realizována část výroby ocelových konstrukcí pro energetický průmysl. Koncem sledovaného období dosáhl stav zaměstnanců počtu 522 (meziročně úbytek o 51 osob v profesích zámečník, jeřábník, svářeč, manipulační dělník, administrativní pracovník). Pro nejbližší období dojde opět k určité optimalizaci stavu zaměstnanců – především u profesí nepřímo související ze strojírenskou výrobou, a to důsledkem modernizace pomocných a hlavních výrobních zařízení.
-9-
Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji):
Uniplet Třebíč, a.s. výroba jednoválcových a dvouválcových pletacích strojů
počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 535 pololetí 2004 419 rok 2004 477 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Rok 2004 znamenal pro společnost vývoj, včetně vývoje za sledované období který nevyřešil dosavadní velice obtížnou situaci. Společnost má nového majitele, kdy společnost TRUSTFIN – vlastníka UNIPLETU, získala americká společnost Monarch Machineri. I nadále firma počítá se snižováním nákladů a s organizačními změnami. Stav zaměstnanců byl na konci sledovaného období na úrovni 477 (meziroční úbytek 57 zam.). Předpokládáme i další snížení stavu zaměstnanců.
Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: Pelhřimov rok 2003 – k 31. 12. 2003 pololetí 2004 – k 30. 6. 2004 rok 2004 – k 31. 12. 2004 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období
Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji):
Alfatex Móda, s.r.o. textilní průmysl – výroba pletenin 387 322 304 Sídlo v Pelhřimově, v 8/2004 uzavřena provozovna v Hořepníku,snížení způsobeno problémy v textilním průmyslu, práce převážně pro ženy
DH Dekor spol. s r.o. dřevozpracující průmysl – úpravy deskových materiálů, výroba nábytkových dílů
počet zaměstnanců v okrese: Pelhřimov rok 2003 – k 31. 12. 2003 pololetí 2004 – k 30. 6. 2004 rok 2004 – k 31. 12. 2004 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období
- 10 -
173 není k dispozici 243 Sídlo v Humpolci, v r. 2004 nárůst počtu zaměstnanců o 70, jediným vlastníkem je Dřevozpracující družstvo se sídlem v Lukavci (ryze český kapitál, pracují zde hlavně muži
II.3 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zahraničních a mezinárodních společností
Tabulka II/4 – Vývoj počtu zaměstnanců Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji):
Bosch Diesel, s.r.o. Pávov 121, Jihlava výroba vstřikovacích zařízení a komponentů pro naftové motory
počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 4 519 rok 2004 5 010 země zahraničního partnera: SRN komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Největší zaměstnavatel v kraji včetně vývoje za sledované období Vysočina, i nadále plánuje rozšiřování rozšiřování výroby Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji):
Automotive Lighting, s.r.o. Pávov 113, Jihlava výroba světlometů a osvětlovacích těles pro automobily
počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 rok 2004 země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji):
1 021 1 487 Itálie Rozšiřování výroby
ACO Stavební prvky k.s. Přibyslav ocelové a polymerové stavební prvky, především žlaby
počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 479 rok 2004 512 země zahraničního partnera: 100 % SRN komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Významná a stále se rozvíjející firma v mikroregionu. včetně vývoje za sledované období Firma se dále rozvíjí, nové haly jsou dovybavovány další technologií.
- 11 -
Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 rok 2004 země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období
MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o. Nová Ves 66, 675 21 Okříšky výroba filtrů pro spalovací motory
Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2003 rok 2004 země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období
ITW PRONOVIA, s.r.o. Velká Bíteš výroba zboží z plastů
Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo:
Zexel Valeo Compressor Czech s.r.o.
431 548 SRN Pro rok 2005 společnost plánuje přijetí dalších pracovníků, a to v dělnických profesích, zejména obsluha CNC strojů, seřizovači a funkce zámečníkúdržbář, pracovníci ruční montáže výroby filtrů. V administrativních profesích je předpoklad přijetí zejména pracovníků technického vzdělání do oddělení konstrukce a technické přípravy výroby a dále posílení útvarů projektů.
502 595 USA Firma zaměstnává převážně slovenské pracovníky
Central Trade Park 1571, 396 01 Humpolec automobilový průmysl - výroba kompresorů do klimatizací osobních automobilů
předmět činnosti (podrobněji):
počet zaměstnanců v okrese: Pelhřimov rok 2003 – k 31. 12. 2003 rok 2004 – k 31. 12. 2004 země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období
- 12 -
195 390 Japonsko, Francie 2-3/2004: velký nábor zaměstnanců, 3směn. provoz, ze 2/3 muži (operátoři na výrobní linky obrobny), 1/3 ženy (operátorky montáže)
Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: Pelhřimov rok 2003 - k 31. 12. 2003 rok 2004 – k 31. 12. 2004 země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období
- 13 -
Edscha Bohemia, s.r.o. Masarykova 701, 394 70 Kamenice nad Lipou výroba dílů pro automobilový průmysl 251 288 Německo Vývoj a výroba dveřních pantů např. pro firmu ŠKODA a.s. Mladá Boleslav
II.4 Volná pracovní místa Tabulka II/5 - Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání ISCED97 bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské Celkem
31.12.2003 31.12.2004 volná uchaz./ volná uchaz./ uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo 20
1
20,00
26
1
26,0
5 016 13 384
440
11,40
362
13,5
4
96,00
4 888 14 431
11 416
575
19,90
11 926
716
16,7
199
122
1,60
244
1
244,0
736 1 173
10 20
73,60 58,70
702 1 167
8 26
87,8 44,9
3 970
79
50,30
4 167
110
37,9
206 73 611 24 23 841
31 1 34
6,60 73,00 18,00
193 68 687 18
2
96,5
47
14,6
1 317
18,10
24 531
1 273
19,3
KOMENTÁŘ: v kraji Vysočina je evidentně největší zájem o všechny strojírenské profese ve všech typech vzdělání: od strojírenských dělníků se základním vzděláním přes pracovníky vyučené snad ve všech strojírenských oborech přes střední technické kádry až k vysokoškolsky vzdělaným specialistům. Největší zájem o tyto pracovníky je v okresech Jihlava (firma Bosch Diesel, Automotive Lighting, Motorpal Jihlava), Pelhřimov (Zexel Valeo Compressor Czech), Havlíčkův Brod (TPCA), ale i Třebíč a Žďár nad Sázavou. Dále například na Pelhřimovsku je zájem o textilní pracovníky a je zřejmé, že s blížícím se jarem stoupne zájem o pracovníky všech stavebních profesí, lesní a zemědělské dělníky a o pracovníky ve službách všeho druhu. V celém kraji je také stálý zájem o prodavače a pokladní, dále o řidiče nákladní dopravy a vysokoškolsky vzdělané specialisty všech možných oborů.
- 14 -
III.
NEZAMĚSTNANOST
III.1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti
Tabulka III/1 – Vývoj nezaměstnanosti 1) stav k celkem evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem z toho dosažitelní 2) volná pracovní místa uchazeči připadající na 1 VPM uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti (do 30. 9. 2004 hmotné zabezpečení) míra nezaměstnanosti podle staré metodiky (v %) míra nezaměstnanosti podle nové metodiky (v %) 1) 2)
ženy
31.12.2003
31.12.2004
31.12.2003
31.12.2004
23 841
24 531
12 576
23 463 1 317 18,10
23 404 1 273 19,30
12 541 -
-
10 523
8 001
5 199
4 017
9,2 %
9,4 %
11,6 %
11,5 %
8,7 %
8,8 %
10,9 %
10,9 %
Údaje z měsíční statistiky Dosažitelní zpětně přepočtení od 12/2003
Pozice kraje v rámci České republiky: V porovnání v rámci České republiky byl k 31.12.2004 kraj Vysočina na 8. místě (v roce 2001 na 9. místě, v roce 2002 a 2003 na 6. místě) s průměrnou mírou nezaměstnanosti 9,01 % (průměrná míra nezaměstnanosti byla v České republice v roce 2004 10,23 %). Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo byl 17,8, což je proti roku 2003 sice pokles jen o zhruba 0,3, ale v každém případě naznačuje postupné zlepšování situace v nabídce volných pracovních míst. Proti průměrnému počtu uchazečů na volné pracovní místo v České republice je počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v kraji Vysočina o 6 vyšší.
III.2 Tok nezaměstnanosti Tabulka III/2 – Tok nezaměstnanosti 1) Celkem
za rok 2003 za rok 2004 1)
Ženy
nově evidovaní
vyřazení
umístění
nově evidovaní
vyřazení
umístění
32 773 33 370
30 480 32 680
22 638 24 343
17 271 17 850
16 063 17 481
11 930 13 021
Údaje z měsíční statistiky
- 15 -
Komentář: Jedním ze dvou hlavních zdrojů nezaměstnanosti v kraji Vysočina byli jako každoročně většinou dočasně propuštění sezónní zaměstnanci ze zemědělství, lesnictví, stavebnictví a služeb. Patřili mezi ně zaměstnanci se smlouvami na dobu určitou (hlavně u stavebních, zemědělských a lesnických firem a ve službách), dále zaměstnanci dotovaní úřady práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, např. na veřejně prospěšných pracích, a v neposlední řadě i osoby samostatně výdělečně činné, kteří přes zimní měsíce svoje podnikatelské aktivity pozastavují (i když v roce 2004 byly jejich počty proti předchozím rokům znatelně vyšší). Tito uchazeči dříve většinou odcházeli z evidence úřadů práce s příchodem teplého počasí, nejdéle počátkem dubna. V poslední době jich ale z důvodu (jak sami uvádějí) buď nedostatku zakázek nebo vlivem nastavení výše daňového zatížení stále více zůstává v evidencích úřadů práce dlouhodobě. Druhým zdrojem nezaměstnanosti byli zaměstnanci propouštění z důvodu organizačních změn u bývalého zaměstnavatele. V menší míře se jednalo o likvidaci celých menších firem (bohužel převážně v ohrožených mikroregionech, například na Telečsku v okrese Jihlava apod.) nebo šlo o restrukturalizaci počtů zaměstnanců u větších firem.
II.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Tabulka III/3 - Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání (ISCED 97) 1) stav k celkem 31.12.2003 31.12.2004 abs. v% abs. v%
ženy 31.12.2003 31.12.2004 abs. v% abs. v%
bez vzdělání a neúplné 20 0,08 26 0,11 7 0,06 12 0,09 základní základní vzdělání 5 016 21,04 4 888 19,92 2 769 21,84 2 750 20,90 nižší střední vzdělání 13 0,05 14 0,06 9 0,07 9 0,07 nižší střední odborné 384 1,61 531 1,76 159 1,25 181 1,37 střední odborné s výuč.listem 11 416 47,90 11 926 48,62 5 374 42,41 5 695 43,71 stř. nebo stř.odb. bez mat.i 199 0,83 244 0,99 151 1,19 186 1,41 výuč. listu ÚSV 736 3,09 702 2,86 520 4,10 478 3,68 ÚSO s vyučením i maturitou 1 173 4,92 1 167 4,76 514 4,05 529 4,00 ÚSO s maturitou (bez vyuč.) 3 970 16,65 4 167 16,99 2 663 21,79 2 819 21,33 vyšší odborné vzdělání 206 0,86 193 0,78 128 1,01 132 1,00 bakalářské vzdělání 73 0,31 68 0,28 40 0,32 43 0,32 vysokoškolské 611 2,56 687 2,80 235 1,85 273 2,07 doktorské 24 0,10 18 0,07 7 0,06 6 0,05 celkem 23 841 100,00 24 531 100,00 12 576 100,00 13 116 100,00 1)
Údaje ze čtvrtletní statistiky
- 16 -
Tabulka III/4 - Věková struktura uchazečů o zaměstnání1)
do 19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let nad 60 let celkem 1)
stav k celkem ženy 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2003 31.12.2004 abs. v% abs. v% abs. v% abs. v% 1 705 7,15 1 423 5,80 751 5,97 674 5,14 4 470 18,75 4 162 16,98 1 951 15,51 1 820 13,88 3 126 13,11 3 178 12,95 1 697 13,49 1 713 13,06 2 831 11,87 3 003 12,24 1 819 14,47 1 979 15,08 2 388 10,02 2 505 10,21 1 442 11,47 1 576 12,02 2 103 8,82 2 416 9,85 1 196 9,51 1 369 10,44 2 541 10,66 2 710 11,05 1 446 11,50 1 540 11,74 2 700 11,33 3 001 12,23 1 590 12,64 1 778 13,56 1 736 7,28 1 833 7,47 668 5,31 643 4,90 241 1,01 300 1,22 16 0,13 24 0,18 23 841 100,00 24 531 100,00 12 576 100,00 13 116 100,00
Údaje ze čtvrtletní statistiky
Tabulka III/5- Délka evidence1) stav k
do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců 12 – 24 měsíců nad 24 měsíců Celkem 1)
celkem ženy 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2003 31.12.2004 abs. v% abs. v% abs. v% abs. v% 6 244 26,19 7 356 29,99 2 701 21,48 3 118 23,77 5 013 21,02 4 732 19,29 2 716 21,60 2 681 20,44 2 611 10,95 2 209 9,00 1 500 11,92 1 264 9,64 1 904 7,99 1 625 6,62 1 104 8,78 953 7,27 3 935 16,51 3 674 14,98 2 144 17,05 2 176 16,59 4 134 17,34 4 935 20,12 2 411 19,17 2 924 22,29 23 841 100,00 24 531 100,00 12 576 100,00 13 116 100,00
Údaje ze čtvrtletní statistiky
Tabulka III/6 – Průměrná délka evidence (ve dnech) 1) stav k celkem ženy 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2003 31.12.2004 průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů 1)
411
447
438
482
205
234
224
254
Údaje ze čtvrtletní statistiky
- 17 -
Tabulka III/7 – Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM)
tř. 1 – Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci tř. 2 – Vědečtí a odborní duševní pracovníci tř. 3 – Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – Nižší administrativní pracovníci (úředníci) tř. 5 – Provozní pracovníci ve službách a obchodě tř. 6 – Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech tř. 7 – Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři tř. 8 – Obsluha strojů a zařízení tř. 9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tř. 0 – Příslušníci armády nezadáno celkem 1)
1)
stav k 31.12.2003 31.12.2004 abs. v% abs. v% 160 0,7 127 0,52 1 036 4,3 936 3,82 2 394
10,0
1 984
8,09
1 967 3 682
8,3 15,4
1 547 3 324
6,31 13,55
807
3,4
700
2,85
5 753
24,1
5 082
20,72
2 298 5 341 20 383 23 841
9,6 1 919 7,82 22,5 4 324 17,63 0,1 23 0,09 1,6 4 565 18,60 100,0 24 531 100,00
Údaje ze čtvrtletní statistiky
Tabulka III/7a – Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) 1) - ŽENY stav k
tř. 1 – Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci tř. 2 – Vědečtí a odborní duševní pracovníci tř. 3 – Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – Nižší administrativní pracovníci (úředníci) tř. 5 – Provozní pracovníci ve službách a obchodě tř. 6 – Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech tř. 7 – Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři tř. 8 – Obsluha strojů a zařízení tř. 9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tř. 0 – Příslušníci armády nezadáno celkem 1)
31.12.2003 abs. v% 55 0,44 490 3,90
31.12.2004 abs. v% 57 0,43 564 4,30
1 066
8,48
1 122
8,55
1 234 2 379
9,81 18,92
1 267 2 665
9,66 20,32
370
2,94
403
3,07
1 425
1,33
1 460
11,13
758 2 418
6,03 19,22
702 2 479
5,35 18,92
3 0,02 8 0,06 2 378 18,91 2 389 18,21 12 576 100,00 13 116 100,00
Údaje ze čtvrtletní statistiky
Komentář: Stále nejvíce uchazečů v evidencích úřadů práce je vyučeno ve strojírenských oborech (kovodělníci), v textilním průmyslu (šičky, švadleny) a ve stavebnictví (zedníci), kde i přes vysoký počet nabízených volných pracovních míst v těchto oborech nelze tyto uchazeče umístit např. z důvodu zdravotního omezení (mimochodem například u šiček a švadlen velmi časté); podobná je situace v oboru
- 18 -
prodavač, kde hlavní překážkou zaměstnavatelnosti žen vyučených v tomto oboru je směnnost a nevyhovující úroveň dopravní obslužnosti (většinu těchto míst nabízí supermarkety, kde je směnnost základní podmínkou).
III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství Tabulka III/8 - Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání ISCED97 bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem
stav k celkem ženy 30.9.2003 30.9.2004 30.9.2003 30.9.2004 6 3 2 1 94 69 48 34 207 1 484
172 1 246
49 552
37 488
3
4
3
3
96 505 859 108 37 264 1 3 664
65 354 890 181 40 203 1 3 227
76 184 597 75 16 113
49 152 575 98 24 110
1 715
1 571
Komentář: Jedním z nedostatků zaměstnatelnosti absolventů škol a mladistvých je nabídka volných pracovních míst neodpovídající jejich vzdělanostní struktuře. V nabídkách pro tuto kategorii nezaměstnaných se objevují převážně místa pro jednoduché dělnické a administrativní práce, přičemž charakter těchto míst většinou jejich dosaženému vzdělání neodpovídá. Pravidlem se v posledních letech stává, že absolventi oborů a profesí, které vyžadovaly výuční list nebo vyučení s maturitou (řemesla), hledali práci snáze než absolventi se středním a vyšším vzdělání. Je to důsledek snahy žáků a studentů o vystudování maturitních oborů, často bohužel za každou cenu, na úkor oborů s výučním listem. Tím je převaha nabídky nad poptávkou jasně definovaná a to je problém, se kterým se potýká většina úřadů práce v kraji Vysočina. Další problémy kolem zaměstnavatelnosti absolventů škol a mladistvých jsou dlouhodobě známé a stále se opakující:
- 19 -
-
o mladistvé uchazeče se základním vzděláním není mezi zaměstnavateli zájem mladiství uchazeči nemají zájem pracovat v pro ně odpovídajících pracovních místech nevhodná volba studijního nebo učebního oboru (přání rodičů, touha „pracovat v kanceláři,…apod.) chybějící pracovní zkušenosti neochota absolventů přizpůsobit se specifickým požadavkům zaměstnavatele s tím související nechuť zaměstnavatelů vzít do pracovního poměru člověka bez praxe a pracovních návyků a v neposlední řadě i velmi malý zájem některých absolventů do zaměstnání vůbec nastoupit
Bez překonání těchto „handicapů“ je úspěšnost jejich zařazení se do společnosti velmi malá a záleží proto na každém kroku, který tyto mladé lidi motivuje k jejich odstranění. Proto je i na úřadech práce, aby pomohli tyto kroky urychlit tak, aby se absolventi škol a především mladiství uchazeči uspokojivě uplatnili na trhu práce.
III.4.2 Osoby se ZP, resp. se ZPS Tabulka III/9 – Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením, resp. se ZPS1) stav k
osoby se ZP, resp. se ZPS 2) podíl na celkovém počtu uchazečů z toho: plně invalidní Částečně invalidní Os. zdravotně znevýhodněné 1) 2)
celkem 31.12.2003 31.12.2004 3 250 3 535 13,62 % 14,41 % 36 2 891 608
ženy 31.12.2003 31.12.2004 1 753 1 906 7,35 % 7,77 % 15 1 597 294
Údaje ze čtvrtletní statistiky K 31.12.2003 se jedná o uchazeče se změněnou pracovní schopností (ZPS), od 1.10.2004 došlo v důsledku přijetí nového zákona o zaměstnanosti ke změně definice, a to na uchazeče – osoby se zdravotním postižením (OZP)
Komentář: Osoby se zdravotním postižením jsou na trhu práce velmi specifickou pracovní kategorií s nároky na práci a pracovní podmínky odpovídajícími jejich zdravotnímu stavu. Proto jsou důvody jejich nezaměstnatelnosti převážně tyto: - nevyhovující pracovní podmínky - nevyhovující charakter práce - vysoký podíl fyzické práce - nevhodná pracovní doba Převážně z těchto důvodů je proto nabídka volných pracovních míst pro tuto kategorii uchazečů trvale nedostatečná jak z hlediska struktury, tak z hlediska počtu těchto úzce specializovaných míst.
- 20 -
III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech Tabulka III/10 – Charakteristika nezaměstnaností ohrožených mikroregionů k 31.12.2004
okres
Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč Jihlava Třebíč Žďár nad Sázavou Havlíčkův Brod
název mikroregionu
Jaroměřice nad Rokytnou Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Hrotovice Jemnice Třebíč Telč Budišov Bystřice nad Pernštejnem Golčův Jeníkov
počet obyvatel
počet uchazečů počet osob ekonodosažimicky celkem telní aktivních
MN v % z celk. počtu uch.
z dosažitelných uchazečů
6 180
2 839
619
-
21,8
-
16 009
7 614
1 262
-
16,6
-
14 121
6 645
987
-
14,9
-
7 171 7 915 52 578 13 814 4 689
3 436 3 747 27 084 6 576
500 534 3 754 813
-
14,6 14,3 13,9 13,9
-
2 113
281
-
13,3
-
24 069
11 553
1 521
-
13,2
-
4 486
2 103
259
-
12,3
-
Komentář: Většina mikroregionů uvedených v tabulce, je původně zaměřena především na zemědělství a turistiku. Ve většině případů se totiž jedná o zemědělské oblasti s méně příznivými výrobními podmínkami, ležícími mimo hlavní dopravní dopravní (jak autobusové, tak železniční) spojení. Proto je do těchto míst malý příliv podnikatelských subjektů a s tím i málo vznikajících pracovních příležitostí (Jemnicko, Telečsko, mikroregion Holcova Jeníkova apod.). Z důvodu absence průmyslu zde bývá současně i málo zaměstnavatelů z jiných oborů a to v době útlumu zemědělství v těchto lokalitách znamená trvalý nedostatek pracovních příležitostí. Problémem mnoha dalších oblastí zůstává i nadále špatné dopravní spojení, komplikující dojíždění za prací, například v oblasti Golčova Jeníkova v okrese Havlíčkův Brod, Telečska na Jihlavsku, Jaroměřicka na Třebíčsku (mikroregion s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v kraji) a v mnoha jiných převážně okrajových mikroregionech kraje Vysočina. Na jihu kraje, převážně v jihozápadní části okresu Třebíč (Jemnicko) je situace ještě komplikována přetrvávajícími důsledky dřívější izolace pohraničí.
- 21 -
IV.
CIZINCI NA TRHU PRÁCE
Tabulka IV/1 - Zaměstnávání cizinců, občanů EU, EHP a Švýcarska Zaměstnanost registrace občanů SR cizinci - pracovní povolení - informace § 98 písm. a) až e), j), k) občané EU 1) občané EHP (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) 1) občané Švýcarska 1) 1)
stav k 31.12.2003 31.12.2004 1 415 1 526 1 367 1 255 1 784 1 -
Pracovní povolení + informace
Komentář: Situace v této oblasti zůstala stejná jako v roce 2003. Znamená to, že vliv vstupu České republiky do Evropské unie se zatím v oblasti zaměstnávání cizinců dosud nijak výrazně neprojevil. Nejčastěji cizinci obsazované pracovní profese v jednotlivých okresech kraje Vysočina: - Havlíčkův Brod: těžba kamene, šičky, švadleny, stavebnictví a zemědělství - Jihlava: šičky, stavební dělníci, zedníci, strojírenští dělníci - Pelhřimov: strojírenští dělníci, zemědělští dělníci v RV a ŽV, tkadlenypřadláci, baliči - Třebíč: pomocní pracovníci v průmyslu, ve stavebnictví, šičky, frézaři - Žďár nad Sázavou: strojírenští dělníci, ošetřovatelé hospodářských zvířat Současný trend v počtech cizinců v kraji Vysočina zaznamenává v poslední době obecný pokles počtů vydaných pracovních povolení s tím, že stále více cizinců využívá stále více jiných forem legalizace svého pobytu a zaměstnání (např. Živnostenský list, sdružování se do družstev apod.). Slovenští dělníci, jejichž počty neustále stoupají, shodně obsazují nejen volná pracovní místa nižších kategorií: pomocné dělníky na stavbách a strojírenských provozech a prodavačky v super a hypermarketech, ale i úspěšně nahrazují české specialisty například ve strojírenských oborech, zedníky a tesaře ve stavebnictví a podobně.
- 22 -
V.
AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI
V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Tabulka V/1 - Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) z toho na pasivní politiku (PPZ) na aktivní politiku (APZ) podíl APZ na PZ v %
rok 2003
rok 2004
508 588
552 599
360 911
380 326
147 676
172 581
29,00 %
31,00 %
Tabulka V/2 – Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) nástroj APZ SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání – SVČ se ZP
4)
zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých 1) VPP chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP rekvalifikace překlenovací příspěvek
2)
rok 2004
25 040
46 141
16 544
19 547
-
180
26 803
29 479
55 412
57 448
5 394
3 342
17 056
15 232
-
příspěvek na dopravu zaměstnanců 2) příspěvek na zapracování
rok 2003
2)
příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 2) ostatní (semináře, expertízy apod.) 3) celkem
-
-
-
-
-
-
692
823
147 677
1)
uplatňování tohoto nástroje ukončeno 30.9.2004 přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 2) nástroje uplatňovány od 1.10.2004 přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 3) včetně převodů do fondů OSS 4) nástroj uplatňován od 1.1.2004
- 23 -
80
172 581
V.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Tabulka V/3.1 - Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ (celkový počet nových pracovních míst) SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli z toho SÚPM - absolventská praxe v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích 1) SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání – SVČ se ZP 2) místa pro zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých 1) místa v rámci VPP místa pro občany se ZP v chráněných dílnách a pracovištích (vytvoření) celkem
rok 2003
rok 2004
928
1 316
13
9
346 -
312 20
711
492
1 251
1 207
55
53
3 304
3 409
1)
údaj sledován pouze do 30.9.2004, uplatňování tohoto nástroje ukončeno přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 2) údaj sledován od 1.1.2004
Tabulka V/3.2 - Příspěvky poskytované v rámci APZ, které vstoupily v platnost od 1.10.2004 v souvislosti s přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nástroj APZ ukazatel (celkový počet) osoby s příspěvkem překlenovací příspěvek příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program osoby s příspěvkem celkem zaměstnavatelé s příspěvkem příspěvek na dopravu zaměstnanců
- 24 -
od 1.10.2004 do 31.12.2004
13 1 14 -
V.3 Rekvalifikace Tabulka V/4.1 - Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců ukazatel rok 2003 rekvalifikace uchazečů o zaměstnání 2 132 počet uchazečů zařazených do rekvalifikací 1 344 z toho: ženy 341 absolventi škol a mladiství 111 osoby se ZPS (resp. osoby se ZP) 1 657 rekvalifikaci ukončilo celkem 1 470 z toho úspěšně 829 počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci1) rekvalifikace zájemců o zaměstnání (od 1.10.2004) x počet zájemců zařazených do rekvalifikací x rekvalifikaci ukončilo celkem x z toho úspěšně x počet zájemců umístěných po rekvalifikaci rekvalifikace zaměstnanců 8 počet zaměstnavatelů 27 počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací 27 rekvalifikaci ukončilo celkem 27 z toho úspěšně 1)
rok 2004 1 999 1 315 278 140 1 744 1 580 960 8 2 2 8 14 8 8
Do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace
Komentář: Profesní zaměření nejčastěji poskytovaných rekvalifikací v kraji Vysočina můžeme podle jednotlivých okresů rozlišit takto: Havlíčkův Brod: výpočetní technika, ekonomika, administrativa, sváření Jihlava: účetnictví a obsluha PC, sváření, obsluha vysokozdvižných vozíků, administrativa Pelhřimov: obsluha PC, sváření, sanitář Třebíč: obsluha PC, řidičský průkaz, sváření, účetnictví, nespecifický rekvalifikační kurz pro absolventy SŠ Žďár nad Sázavou: základy výpočetní techniky, administrativní pracovník, SEPAC, podvojné účetnictví Z výše uvedeného přehledu vidíme, že nejčastější požadavky na absolvování rekvalifikačního kurzu jsou všeobecně na znalosti práce s počítačem, účetnictví a z řemesel svářeči. Poměrně novinkou je nespecifický rekvalifikační kurz pro absolventy SŠ v Třebíči a motivační kurz pro začínající podnikatele SEPAC, pořádaný ve Žďáru nad Sázavou.
- 25 -
VI.
PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ
VI.1 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a zejména očekávané ovlivňující celorepublikové a „místní“ faktory
VI.1.1 Průmyslové zóny: výhled aktuální dlouhodobější přesný převažující celková přírůstek počet výhledpřesný název počtu název předmět předpokl. obsazených přírůstek průmyslové zaměstnavatele činnosti kapacita VPM VPM počtu VPM zóny (OKEČ) VPM k k 31.12.2004 k 31.12.2005 30.6.2005
Havlíčkův Brod Baštínov
Futaba Czech, s.r.o.
34
475
140 Celkem 140
475
370 (230)
(105)
131 (4)
133 (2)
87 (0)
87 (0)
52 (0)
80 (28)
732 (0)
732 (0)
Ždírec nad Doubravou Zóna I - JIH DaS, s.r.o. Jan Matějka D.O.S., s.r.o. Zdeněk Kubát BENZINA, a.s. Truhlářství Zdeněk Novák Truhlářství Sítina Modelárna Novák Strojírna Benc, s.r.o. Josef Bříza Zóna II SEVER
45, 29, 45, 60 20 36 50
35 14 5 5 6
36 36
5 165
5
29
15
29
25
45
12 Celkem 127
25
25
29
12
Extruindustrie, k.s. Katring Plus, s.r.o. MINIGAL Jaroslav Černý EKOGAL, a.s. ENVITERM, a.s. Josef Marek
29 37 45
Josef Jančárek
45
24
104
12 20 14 1 3 Celkem 87
Jihlava D1 - PPJ
Amereel Beltech, s.r.o. Zdeněk Pech
29
28
55
24 Celkem 52
Pelhřimov LHOTKA
RIMOWA CZ, s.r.o. KANA, s.r.o. ProTeam. S.r.o. MOSER LEGNO, s.r.o.
25
-
95
29 29
208 130
36
83
- 26 -
CONTEG, s.r.o. KSB, s.r.o. MONTANNA, s.r.o.
29 29
155 31 30 Celkem 732
36
Humpolec CTP D1
Pražská
Zexel Valeo, Compr. Cz. s.r.o. HOZA, s.r.o. IMI International, s.r.o. Humpolecké strojírny, a.s. Steel Center Europe, s.r.o.
29
390
29
50 15 Celkem 455
29 29
318 -
29
Celkem 318
455 (0)
715 (260)
388 (70)
388 (0)
366 (0)
366 (0)
0 (0)
99 (99)
393 (55)
453 (60)
348 (10)
358 (10)
265 (13)
265 (0)
644 (0)
644 (0)
Kamenice nad Lipou Kamenice nad Lipou
Edscha Bohemia, s.r.o. Huperz CZ, s.r.o. Holický a Chalupa
29
250
29
106 10 Celkem 366
45
Třebíč PZ Hrotovická
VELAX, s.r.o. Pavel Uhlíř ASTRO CEMA, a.s. KOVO UNI, s.r.o. UNICODE SYSTEMS, s.r.o.
17
-
17
-
26 29
-
31
-
Žďár nad Sázavou ul. Jamská
Cooper Standard Automotive ČR, s.r.o.
34
ARROW, a.s.
25
PZ Bystřice Wera Werk, s.r.o.
PZ Velké Meziříčí
PZ Velká Bíteš
Celkem 338
28
338 -
Rathgeber, k.s.
22
Wiegel CZ, s.r.o. VEZEKO, s.r.o. CONSTRUCT A/D, a.s. ITW Pronovia, s.r.o. Bullding Plastics ČR
24 34
LUCIS, s.r.o.
338 315
-
29 25 29
Celkem 338 44 96 112 Celkem 252 595
-
27 22 Celkem 644
29
Případný příchod nových investorů: PZ Hrotovocká, Třebíč: - nástup v tabulce uvedených firem se předpokládá ve II. pololetí 2005 PZ Červená Hospoda Třebíč - bude připravena v průběhu roku 2005, předpokládaný zájem výrobních a zpracovatelských firem
- 27 -
Poznámka: PZ menších rozloh, které se nacházejí v okrese Třebíč, se nacházejí v různém stádiu stavební či investorské připravenosti. Jedná se o PZ obcí a měst: Hrotovice, Jemnice, Jaroměřice nad Rokytnou. Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou a Okříšky. U Těchto PZ je největší problém obecně zhoršená dopravní obslužnost území a všeobecně zde převládá nabídka nad poptávkou. Ze strany zájemců probíhá jednání se dvěma zahraničními investory v PZ Jaroměřice nad Rokytnou, z nichž společnost MULTIFEN, s.r.o. ( lehká průmyslová výroba – cca 1020 dělnických míst) má vydané stavební povolení. Cihelna Jaroměřice nad Rokytnou (výroba papírových pytlů, cca 10 pracovních míst) budování trojsměnného provozu do konce roku 2005. Ostatní obce a města včetně Třebíče nemají kromě zájmu ze strany místních podnikatelů nasmlouvaného většího investora. PZ Pohledecká, Nové Město na Moravě: - připravuje se, datum dohotovení není stanoven, určena pro lehkou průmyslovou výrobu bez negativního dopadu na životní prostředí. Problémem zde je dosud neuskutečněná demolice starých objektů a opět tradičně ne příliš dobrá dopravní obslužnost. PZ D1 PPJ Jihlava: - ke vstupu do jihlavské průmyslové zóny se chystá v průběhu roku 2005 5 dalších firem: Kronodoor, s.r.o. cca 165 VPM KUSAG, s.r.o. cca 30 VPM Moravské kovárny, a.s. cca 780 VPM SWOTES, s.r.o. cca 165 VPM Tesla Jihlava, a.s. cca 170 VPM Celkem cca 1 310 VPM Poznámka: Většinou se jedná firmy, které již v Průmyslovém parku D1 – Jihlava již sídlí a jejichž stávající pozemky s nově rozšířenou plochou sousedí; tento stav ale dosud nemá právní opodstatnění.
VI.1.2 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a zejména očekávané ovlivňující celorepublikové a „místní“ faktory Některé trendy, které v průběhu roku 2004 ovlivňovaly trh práce v kraji Vysočina, měly obecnou platnost i v předešlých letech a budou ji mít zřejmě i nadále. Stále se zřejmě bude zvyšovat cena dopravného a budou se upravovat jízdní řády podle komerčního využívání jednotlivých tratí či komunikací, což přispěje místně sice ke zlepšení stavu dopravní obslužnosti, ale většina změn povede na základě dřívějších zkušeností globálně ke zhoršení současného stavu. Pokud se udrží vysoký kurs koruny i v budoucnu, budou některé firmy nuceny i nadále pokračovat v zeštíhlování počtů zaměstnanců. Velký vliv na ekonomiku mnoha českých firem bude mít i vývoj hospodářské situace okolních států, především Německa a malý zájem o některé druhy místních výrobků, např. sklo, textil. Navíc, i přes veškerý příznivý vývoj hospodářské situace po květnovém vstupu naší republiky do Evropské unie stále ještě dostatečně nevíme, jak nové podmínky dále ovlivní současný pracovní trh a tím i nezaměstnanost.
- 28 -
V průběhu prvního pololetí 2005 očekáváme v důsledku disproporce mezi nabídkou pracovních příležitostí na trhu práce a poptávkou uchazečů po nabízených pracovních místech menší pokles úbytku absolventů škol a naopak jako každoroční pozitivum očekáváme s příchodem jara (letos poněkud opožděného) masový odchod a s tím i úbytek uchazečů s nástupem sezónních prací v zemědělství, lesnictví, stavebnictví a ve službách.
VI.2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech. Jednou z nejvíce nezaměstnaností ohrožených skupin se stále jeví obyvatelé okrajových částí regionů (například na Jihlavsku Telečsko, na Žďársku Bystřicko, na Třebíčsku Jemnicko nebo třeba na Havlíčkobrodsku oblast kolem Golčova Jeníkova), protože v důsledku špatného stavu dopravní obslužnosti (rušení neekonomických linek a neodpovídající spádovost dopravy) se stále hůře dopravují do vzdáleného zaměstnání (v bližších sousedních regionech zaznamenáváme z pohledu zaměstnanosti stejně špatnou situaci) a navíc zde bývá absence prosperujícího dominantního zaměstnavatele, který by trh práce daného regionu všestranně příznivě ovlivňoval. Další v současné době velmi ohroženou skupinou uchazečů jsou dlouhodobě nezaměstnaní – uchazeči evidovaní na úřadech práce déle než 1 rok. Patří sem zejména uchazeči starší 50 let, mladiství a absolventi škol, ženy s malými dětmi a uchazeči, které je možno zařadit mezi nepřizpůsobivé. V tomto směru je dlouhodobě velmi špatná situace na okresech Třebíč a Žďár nad Sázavou, naopak nejlépe se z tohoto pohledu jeví situace v okrese Pelhřimov. Mezi nejohroženější regiony kraje Vysočina patří mikroregiony na Třebíčsku: Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice a Jemnice, kde shodně chybí v současné době rozvinutý průmysl a kde je velmi špatná dopravní obslužnost. Tato místa, charakterizovaná zemědělstvím v nepříliš příznivých výrobních podmínkách, mají sice v současné době vybudované (nebo budují) dobře prezentované průmyslové zóny, ale zatím jsou mimo větší zájem investorů. Tatáž situace je i jinde, například v okrese v mikroregionu Bystřice nad Pernštejnem: z hlediska dopravy je velmi těžko dostupným regionem a i proto není o průmyslovou zónu, vybudovanou u města Bystřice, dnes mezi významnými investory větší zájem. VI.3
Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti.
Tabulka VI/1 - Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období mírnější varianta
pesimističtější varianta míra míra Počet počet očekávaný nezaměstnanosti nezaměstnanosti evidovaných evidovaných z toho z toho stav k v % podle v % podle uchazečů dosažitelní uchazečů dosažitelní staré nové staré nové celkem celkem metodiky metodiky metodiky metodiky 30.6.2005 22 000 20 750 8,2 - 8,6 7,8 – 8,2 23 000 21 690 8,7 – 9,1 8,2 – 8,7 31.12.2005
24 000
22 650
8,5 – 8,9 8,0 – 8,5
- 29 -
25 000
23 580
9,4 – 9,9 8,9 – 9,4
VII.
DOPORUČENÍ
Doporučení úřadům práce v kraji Vysočina: -
-
-
aktivněji vyhledávat možnosti uplatnění se na trhu práce pro rizikové skupiny uchazečů za pomoci nástrojů APZ lépe a účelněji využívat jednotlivé nástroje APZ s větším důrazem prosazovat u zaměstnavatelů vytváření vhodných pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání a občany se ZPS aktivně vyhledávat subjekty s předpokládaným uvolňováním pracovníků a následně zjišťovat dopad na nezaměstnanost v postižené oblasti za účelem jeho potlačení pravidelná aktualizace monitoringu zaměstnavatelů ve spolupráci se zaměstnavateli a příslušnými orgány státní správy aktivní spolupráce mezi jednotlivými úřady práce v kraji Vysočina při vytváření možností pro využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie za účelem snižování nezaměstnanosti v kraji Vysočina
Doporučení vůči SSZ MPSV ČR: -
-
odstranit stávající zákonné bariéry v poskytování vzájemné informovanosti mezi orgány státní správy, provázanými datovými informacemi s úřady práce sjednotit a lépe propojit vzájemnou přístupnost databází mezi orgány státní správy formou legislativních kroků, zejména s OSSZ, finančními úřady, referáty SSP a sociálními odbory obcí s rozšířenou působností z důvodu lepší kontrolovatelnosti čerpání sociálních dávek a dotací zjednodušit pravidla pro možný tvrdší postup proti nezaměstnaným, kteří se soustavně vyhýbají pracovnímu poměru zakotvit právní odpovědnost zadavatelů obchodních smluv za nelegální zaměstnávání cizinců dodavatelské firmy metodické sjednocení procesu vytváření databáze monitoringu zaměstnavatelů zajištění koncepce návaznosti a vzájemné provázanosti aktivit APZ a plánovaných projektů v rámci čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu.
- 30 -
