Zpráva o stavu romské menšiny v kraji za rok 2015

Zpráva o stavu romské menšiny v kraji za rok 2015

Kraj: Sídlo: Podpis zástupce kraje:

Zlínský kraj Tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín Mgr. Taťána Valentová Nersesjan v.r.

Základní informace k vypracování dokumentu

Tato příloha obsahuje závaznou osnovu pro vypracování Zprávy o stavu romské menšiny v kraji za rok 2015. Zpráva bude podkladem pro přípravu Zprávy o stavu romské menšiny v České republice za rok 2015, která by měla být v souladu s usnesením vlády České republiky ze dne 26. 10. 2015 č. 874 předložena vládě do 31. 05. 2016. Zpráva o stavu romské menšiny v kraji za rok 2015 by měla vycházet z výsledků výzkumných studií provedených ve sledovaném období na území kraje a z dalších dat získaných od jiných odborů krajského úřadu, obecních úřadů a dalších institucí spolupracujících při řešení romských záležitostí. Velmi důležité je vždy uvádět zdroje informací. Cennými jsou pro zpracovatele Zprávy o stavu romské menšiny v ČR za rok 2015 údaje krajských koordinátorů pro záležitosti romské menšiny, které vycházejí z jejich dobré znalosti terénu a z praktických zkušeností. Součástí dokumentu by měly být také příklady dobré a špatné praxe v oblasti romské integrace na území kraje a návrhy krajských koordinátorů na koncepční řešení situace Romů v ČR v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu. Zprávu o stavu romské menšiny v kraji za rok 2015 odešlou kraje nejpozději do 21. 03. 2016 do datové schránky Úřadu vlády ČR a rovněž na emailovou adresu [email protected] a to ve formátu MS-Word (nikoli ve formátu PDF). V případě dotazů se prosím obracejte na vládního radu Mgr. Zdeňka Doubravského buď na výše uvedenou emailovou adresu, nebo na telefonní číslo 702 153 414. Děkujeme za spolupráci při tvorbě výše uvedeného vládního dokumentu.

2

Metodický pokyn Připravili jsme tento metodický pokyn, abychom předcházeli případným nepochopením a nedorozuměním. Tímto metodickým pokynem chceme sjednotit postup a výklad zásadních otázek, které se sběrem dat pro účely Zprávy o stavu romské menšiny velmi úzce souvisí.

Konzultace s představiteli Romů a NNO Předpokladem vzniku tohoto dokumentu je jeho projednání se zástupci občanské společnosti a s představiteli romské menšiny v kraji (např. v rámci pracovního orgánu krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny.

Proč potřebujeme mít etnická data k dispozici Uvědomujeme si složitost a citlivost sběru dat, která mají tzv. etnický základ (etnická data). Za účelem vyhodnocení priorit Strategie integrace Romů do roku 2020 je tento sběr dat, alespoň na úrovni kvalifikovaných odhadů, nezbytný. Pouze za těchto podmínek může Vláda ČR nastavovat nová a upravovat stávající opatření namířená na podporu integrace Romů do společnosti. Získaná data pomohou zásadním způsobem k průběžnému monitorování a hodnocení dopadů implementovaných politik, aktivit či konkrétních programů. Situace romské menšiny patří k nejnaléhavějším otázkám v české společnosti od roku 1989. Je vážnou výzvou ve sféře lidsko-právní, sociálně-ekonomické a v také rovněž v oblasti bezpečnostní. Bohužel se nepodařilo doposud dosáhnout zásadního pozitivního obratu v této oblasti. Stále přetrvávají a v některých aspektech můžeme říci, že i zesilují trendy vedoucí k marginalizaci, sociálnímu vyloučení a k územní segregaci části Romů. Romové čelí denně předsudkům, nesnášenlivosti a diskriminaci – bez ohledu na to, zda se jedná o Romy ze sociálně vyloučených lokalit, nebo o Romy v socioekonomické rovině integrované do společnosti.

Kdo je příslušník romské menšiny? Za Roma považujeme takového jedince, který se za Roma sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil, a/nebo je za Roma považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů.1 Jedná se o odborný odhad pozorovatele založený na konkrétní znalosti prostředí a souvislostí. Účelem je získání neadresných (anonymních) informací o počtech osob. V žádném případě nesmí dojít k identifikaci konkrétní osoby.

1

Jedná se o velmi rozšířenou definici, kterou používá např. MŠMT, MPSV či KVOP. Byť byla definice původně použita v Analýze sociálně vyloučených romských lokalit, viz http://www.mpsv.cz/files/clanky/3043/Analyza_romskych_lokalit.pdf, domníváme se, že její charakter je univerzální a vztahuje se nejen na sociálně vyloučené Romy, ale také na Romy, kteří jsou integrování do společnosti. Romové integrování do společnosti by neměli být opomíjeni a měli by být zahrnuti do statistik, jelikož i oni čelí předsudkům, nesnášenlivosti a diskriminaci.

3

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SITUACI ROMSKÉ MENŠINY V KRAJI 1.1 Kvalifikovaný odhad počtu Romů v jednotlivých obvodech obcí s rozšířenou působností v kraji v roce 2015 a z toho odhadovaný podíl sociálně vyloučených Romů. Vyplňte do tabulky č. 1. Podíl sociálně vyloučených Romů uvádějte v procentech zaokrouhlených na desítky. Tab. č. 1: Odhad počtu Romů v kraji v roce 2015 a podíl sociálně vyloučených Romů obvod obce s rozšířenou z toho odhad podílu sociálně vyloukvalifikovaný odhad počtu Romů působností čených Romů Zlín Vizovice Valašské Klobouky Otrokovice Kroměříž Holešov Bystřice pod Hostýnem Uherské Hradiště Uherský Brod Vsetín Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm celkem

200 osob 28 osob 76 osob 30 – 40 osob 500 osob 107 osob 120 osob 186 osob 172 osob 600 osob 300 osob 93 osob

0 0 70% přímo o sociálním vyloučení některých z nich se nedá hovořit 0 18 osob 70 osob 80% 4,7% 65% 90 osob 7%

Vyjádření krajské koordinátorky – i přes nízký počet romských občanů, kteří se v roce 2011 přihlásili k romské národnosti lze s jistotou říci, že ve Zlínském kraji žije daleko více romských občanů, než se oficiálně uvádí. Romští občané žijí jak ve velkých městech, tak v malých obcích kraje. Ve Zlínském kraji je 13 obcí s rozšířenou působností. O vyjádření do Zprávy jsem požádala 12 obcí s rozšířenou působností, jelikož v 1 obci téměř žádní Romové nežijí. Počty a odhady sociálního vyloučení, které uvádějí jednotlivé obce, většinou nesouhlasí s opravdovým počtem romských občanů. Je pravdou, že nelze určit přesný počet těchto občanů, jelikož migrují po republice nebo do ciziny. Převážně se vrací po nějaké době zpět do místa svého bydliště, protože tam mají blízké příbuzné. Nesrovnalosti v počtech se liší hlavně proto, že pracovníci měst nedobře chápou charakteristiku sociálního vyloučení. Proto zde uvádím sociální vyloučení dle GAC, spol. s.r.o., která prováděla výzkum sociálně vyloučených lokalit v ČR v roce 2015. „Základní charakteristikou sociálního vyloučení je souběh faktorů, které výrazně omezují možnosti k (1) přístupu na otevřený trh práce, (2) přístupu k veřejným službám, včetně sociálních služeb či vzdělávání, (3) kontaktu ze sociálního okolí, (4) řešení osobních krize (zadlužení, nemoc, apod.) a (5) politické participaci či omezují schopnosti a dovednosti těchto možnosti využívat. Specifickou roli v sociálním vyloučení hraje etnicita. Sociální vyloučení je často spojeno a projevuje se zejména (nikoli však pouze):  prostorovým vyloučením,  symbolickým vyloučením spojeným se stigmatizací jedinců či skupin,  nízkou mírou vzdělanosti,  ztíženým přístupem k legálním formám lépe finančně ohodnocené výdělečné činnosti,  příjmem ze sociálních dávek, a s tím spojenou materiální chudoba,  nízkou kvalitou bydlení a špatnými hygienickými poměry,  uzavřeným ekonomickým systémem (lichva a tzv. rychlé půjčky),  výskytem rizikových forem chování (např. alkoholismu, narkomanie či gamblerství) a kriminality (zvýšeným rizikem stát se pachatelem, ale i obětí trestné činnosti),  sníženou sociokulturní kompetencí (např. jazykovou bariérou, nezkušeností či neznalostí vlastních práv a povinností).“2

2 Zdroj: http://www.esfcr.cz/mapa-svl-2015/?page=2

4

1.2 Prostorové rozmístění sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žijí Romové. Uveďte pouze v případě, že se stav v roce 2015 lišil od výsledků Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR z května 2015. Zlín Romská menšina je ve Zlíně prostorově nejvíce soustředěna v lokalitách staré Obeciny a 2. segment (Zlín, Středová 4786). Jedná se však pouze o jednotlivce nebo max. rodiny, nejedná se o velkou koncentraci Romů. Odhadujeme max. 150 – 200 osob vč. dětí ze smíšených vztahů a dětí svěřených do pěstounské péče (osvojení) většinových rodin, a to v celém ORP Zlín. Vizovice Všichni bydlí max. 1 km od centra obce, zvýšená koncentrace Romů zde není. Valašské Klobouky Počet obyvatel k 31. 12. 2015 ve správním obvodu Valašské Klobouky činí 23 299 osob. Podle odhadu žije na území obce s rozšířenou působností Valašské Klobouky cca 76 Romů, jedná se převážně o starousedlíky. Rodiny žijí rozptýleny v rámci ORP, k výraznější koncentraci v rámci lokalit nedochází. Otrokovice Nejsme městem s vyšší koncentrací Romů, Romové bydlí v různých částech města. Kroměříž Ulice U Zámečku, sídliště Zachar, Kotojedská ulice, Lutopecká ulice, Oskol č. 3201, Oskol č. 3203. Dále ulice Albertova 11, tzv. Děvín, Ubytovna KAMATO, Moravská ulice, Ubytovna Na Sádkách. Dále bydlí rodiny v domech v obcích Kyselovice, Zdounky, Zborovice, Morkovice, Honětice, Záhlinice. Holešov Tepelné hospodářství Holešov pronajímalo v r. 2015 Romům celkem 15 bytových jednotek, většina bytů se nachází mimo lokalitu Bořenovská, z toho 7 bytových jednotek se nacházelo v lokalitě Bořenovská, 5 bytů v centru města, 3 byty-Všetuly, 3 byty v soukromém vlastnictví, 1 RD v soukromém vlastnictví. 3 rodiny s dětmi bydlí v městském domě, Všetuly, ul. Palackého, 2 rodiny, bydlí v centru města - na ul. Palackého 507 – seniorské páry + vnučka /neoficiálně 2 synové bez bydliště/, 1 dvougenerační byt obývá rodina s dětmi – byt v RD Novosady, 1 rodina – smíšené manželství – ul. Tyršova, 2 rodiny s dětmi i seniorka – ul. Přerovská, 1 seniorka na Nábřeží. 1 rodina se vrátila z Kojetína - pronajatý dům v centru města /následně migrace Hulín/, 1 pár v pronajatém bytě. V r. 2015 žilo asi 8 osob na ubytovně PST Trade, Tovární, z toho 3 děti. Bystřice pod Hostýnem Větší počet Romů se v Bystřici pod Hostýnem soustřeďuje v centru města, kde se nachází ubytovna Hotel Podhoran. Další romské rodiny jsou plošně rozmístěny po městě v ulici Přerovská, Mlýnská a Hostýnská. V přilehlých obcích jsou Romové v Loukově, Osíčku, Chomýži a na Rusavě. Uherské Hradiště Romové jsou v rámci území ORP Uherské Hradiště rozmístění rovnoměrně. Bydlení není soustředěno v jednom místě v Uherském Ostrohu ani ve Starém Městě. Kunovice k problematice uvádí, že většina Romů, kteří mají trvalý pobyt v Kunovicích, bydlí ve vlastních rodinných domech v různých ulicích – Na Výšině, Osvobození, Na Rynku. V bytovém domě bydlí na Novém Dvoře. Uherský Brod Město má celkem 17 000 obyvatel, z toho 172 Romů. Tito bydlí: ul. Větrná 2060 – 53 obyvatel, ul. Vazová – 2 obyvatelé, rodinné domy ve městě – 12 obyvatelů, ubytovny – 15 obyvatel, nájemní byty – 88 obyvatel, penziony, DPS - 2 obyvatelé. Vsetín Poschla (cca 180 osob – obyvateli pouze Romové) Jiráskova 409 (cca 90 osob – obyvateli pouze Romové) Pod Pecníkem (z určitého úhlu pohledu je možné za částečně vyloučenou považovat i tuto lokalitu – cca 2/3 obyvatel jsou Romové). Ostatní Romové žijí mezi majoritou v lokalitách, které nejsou segregovány a prostorově vymezeny, lze však říci, že zde žijící Romové jsou na různém stupni sociálního vyloučení. Valašské Meziříčí Snahou města Valašské Meziříčí je rovnoměrné rozptýlení romské menšiny ve městě. Tyto aktivity ale zejména v posledních letech nenalezly naplnění, jelikož došlo k prodeji většiny nájemních bytů do soukromého vlastnictví. Díky tomuto kroku se většina obyvatel romské menšiny, která žádala a žádá o nájemní byty, soustřeďuje do lokalit, kde jsou přidělovány byty, které zůstaly ve vlastnictví města.

5

Rožnov pod Radhoštěm Vyšší koncentrace romských rodin: ulice 1. máje, ulice Moravská v Rožnově pod Radhoštěm. Vyjádření krajské koordinátorky – v kraji je 13 obcí s rozšířenou působností. Romové v těchto městech žijí jako sociálně vyloučení a v některých městech se k tomu přidává ještě také prostorově vyloučení např. (Holešov, Vsetín, Kunovice, Kroměříž). Náš kraj patří mezi kraje s nižším zastoupením romských občanů. Podle Mapy sociálně vyloučených lokalit a sociálním vyloučením ohrožených lokalit (GAC s.r.o. 20142015) jsou i ve Zlínském kraji sociálně vyloučené lokality, i když to pracovníci městských úřadu tak necítí. Je zde označeno 23 sociálně vyloučených lokalit. Tatáž organizace (GAC s.r.o.) v roce 2006 uváděla pouze 11 lokalit ve Zlínském kraji. Od roku 2006 došlo k 100 % nárůstu vzniku sociálně vyloučených lokalit v kraji. 1.3 Migrace Romů na území kraje. Jaké migrační trendy byly na území kraje zaznamenány? Kolik, odkud a kam Romové migrovali (v rámci kraje, mezi vaším a ostatními kraji, z jiného státu do vašeho kraje)? Identifikujte příčiny a motivy migrace. Zlín Zaznamenali jsme minimální migrační trend v rámci ČR, a to především ze Vsetína, Přerova, Olomouce a z Čech. Nejedná se však o velkou koncentraci osob, ale o jednotlivce či rodiny. Dále rodiny migrují mezi GB a ČR (ekonomické důvody). Vizovice V regionu Vizovicko – slušovicko jsme žádnou migraci Romů nezaznamenali. Valašské Klobouky Migrace během roku 2015 se týkala 4 rodin - v rámci příbuzenských vazeb:  Jedna rodina po krátkodobém pobytu u příbuzných se vrátila zpět na Slovensko.  U druhé rodiny došlo k osamostatnění a odstěhování dvou dospělých dětí (v jednom případě do jiného ORP a v druhém případě do jiného kraje).  Ve třetím případě žijí dlouhodobě 2 členové i se svými rodinami v zahraničí (Anglie).  Ve čtvrtém případě se vrátil jeden člen širší rodiny k příbuznému (z jiného kraje) Otrokovice V roce 2015 jsme nezaznamenali žádné migrační trendy v souvislosti s Otrokovicemi. Kroměříž Větší migrace nebyla zaznamenána. Romové se stěhují v rámci ORP, s ohledem na rodinné vazby. Holešov 1 rodina původně místní, smíšené manželství paní slovenská Romka se přestěhovala do Holešova, rodina dostala byt v lokalitě Bořenovská / migrovali po příbuzných SK + ČR/. 1 rodina, původně z Holešova, se vrátila do Holešova z Olomouckého kraje - Kojetín, pronajala si RD od soukromníka, pak koncem roku odchod do Hulína. 1 rodina, původně z Holešova, migrace z Olomouckého kraje, klientka s dětmi pobývala v AD Přerov, v Holešově se zdržovala střídavě u příbuzných, u dětí řešeno záškoláctví OSPOD, romský poradce. 1 pár z Loukova si pronajal byt od soukromníka, 2 Romové z Olomouckého kraje přišli na ubytovnu PST Trade, Tovární. 2 osoby – žena a dítě pobývaly v Holešově na dlouhodobé návštěvě u sestry v rámci migrace z Jihomoravského kraje. 2 ženy s 2 dětmi se odstěhovaly v rámci Jihomoravského kraje /Brno, Blansko/. Příčiny migrace: ztráta bydlení, rodinné problémy a neshody v rámci komunity. Bystřice pod Hostýnem Největší migrace Romů je zaznamenána na ubytovně Podhoran, odkud se lidé vrací zpět do místa trvalého pobytu a dále v rámci dalších krajů za svou rodinou. Mezi nejčastější příčiny migrace patří nejistota bydlení, psychické problémy, nevhodné podmínky pro děti, nezvládání výchovy dětí, lepší bytové a finanční podmínky. Uherské Hradiště během roku 2015 se přistěhovala do Starého Města početná romská rodina slovenských Romů, kteří bydlí v pronajatém bytu rodinného domku uprostřed města. Z Nového Dvora migrovaly rodiny ke svým příbuzným či známým mezi jednotlivými kraji, někteří se vrátili zpět na Slovensko, protože neměli nájemní smlouvy a nemohli být přihlášeni k pobytu a čerpat dávky. Z Uh. Ostrohu se odstěhovala jedna, pěti-

6

členná rodina, a to v rámci kraje šli za samostatným bydlením. Jiná žádná významná migrace nebyla zaznamenána. Uherský Brod Celkem 9 migrací. 4 osoby migrovaly na Slovensko, 5 osob migrovalo v rámci okresu. Důvodem bylo vystěhování z bytu pro neplacení nájmu a odstěhování za rodinnými příslušníky. Vsetín Několik rodin se vrátilo z Velké Británie a našlo si bydlení v okrese Vsetín; důvodem je především návrat k rodině. Valašské Meziříčí - nezjištěno. Rožnov pod Radhoštěm - migrace v rámci příbuzenských vztahů v souvislosti s řešením bytové otázky. Vyjádření krajské koordinátorky – migrace Romů neustále funguje. Na území Zlínského kraje v menší míře. Nejvíce Romů migruje z Olomouckého kraje, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje nejčastěji do hotelu Podhoran, ale také na jiné ubytovny v kraji. Tyto romské rodiny migrují proto, že přišly o své byty v místě trvalého bydliště a dle jejich vyjádření jim nikdo nepomáhal najít náhradní bydlení. Zajišťování nového bydlení pro romské rodiny je nesnadný úkol a bez pomoci organizací či pracovníků měst a kraje je to neřešitelný úkol. Proto se rozhodli k odchodu do Zlínského kraje. Velmi málo romských rodin odjíždí na nějaký čas do Anglie. Vždy se vrací zpět do místa svého bydliště. Migrace do Anglie je čistě ekonomická záležitost. Romové tam převážně pracují na krátkodobé pracovní úvazky nebo brigády. 1.4 Jaké byly v roce 2015 realizovány nebo publikovány výzkumy, analýzy či sondy veřejného mínění mající vztah k romské menšině žijící na území kraje? Prosím uveďte konkrétní odkazy na tyto publikace, pokud byly publikovány i elektronicky, případně tyto texty prosím přiložte k této zprávě. Zlín Žádné. Romská otázka je ve Zlíně marginální záležitostí. Vizovice Žádné. Valašské Klobouky Neprobíhalo. Otrokovice Nebylo uskutečněno. Kroměříž Nerealizováno. Holešov V rámci KPSS města Holešova vypracovaná Koncepce integrace romské komunity v Holešově 2016 – 2018. Bystřice pod Hostýnem V roce 2015 nebyly realizovány žádné výzkumy zabývající se vztahem k romské menšině žijící na území našeho města. Uherské Hradiště Analýza sociálně vyloučených lokalit (GAC spol. s r.o.) Uherský Brod Nebyly žádné realizovány. Vsetín Žádné. Valašské Meziříčí Nerealizováno. Rožnov pod Radhoštěm Na území ORP Rožnov pod Radhoštěm nebyly v roce 2015 realizovány žádné výzkumy ani analýzy. Vyjádření krajské koordinátorky – Zlínský kraj poskytl na Analýzu romské menšině ve Zlínském kraji ze svého rozpočtu finanční prostředky ARGU, Společnosti dobré vůle Zlín, z.s. Tato organizace provádí terénní programy zaměřené na romskou menšinu pro 11 měst v kraji. Analýza byla zaměřena na počty romských obyvatel, na druh bydlení, na zaměstnání a počty dětí.

7

2. INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A POLITIKA ROMSKÉ INTEGRACE NA ÚROVNI KRAJE A OBCÍ 2.1 Počet romských poradců či jiných pracovníků obecních úřadů, kteří zajišťují integraci příslušníků romské menšiny ve správním obvodu obcí s rozšířenou působností v kraji (dále jen „romští poradci“). Vyplňte do tabulky č. 2. Vzhledem k tomu, že ne vždy je pracovník zajišťující romskou integraci na úřadě označován za „romského poradce“, uveďte skutečný název jeho funkce do druhého sloupce tabulky. V případě nestandardní nebo komplikované situace ji zaznamenejte do posledního sloupce. Do posledního řádku uveďte celkový počet. Tab. č. 2: Romští poradci na obcích s rozšířenou působností a jejich pracovní úvazky obec

skutečný název funkce (dle organizačního řádu, pracovní náplně)

Zlín

vedoucí oddělení sociální práce

Otrokovice

vedoucí oddělení sociální pomoci

Vizovice Valašské Klobouky Kroměříž

Holešov Bystřice pod Hostýnem

vedoucí odboru sociální kurátor pro dospělé sociální pracovnice, kurátor pro dospělé romský poradce, opatrovnictví, komunitní plánování, DPS, zvláštní příjemce důchodu referent

Uherský Brod

kurátorka pro dospělé, sociální práce, romská problematika sociální pracovnice

Vsetín

Terénní sociální pracovnice

Uherské hradiště

zařazení v rámci obecního úřadu (do organizační složky) odbor sociálních věcí

počet poradců 1

úvazek

vedoucí oddělení

1

odbor sociálních věcí a zdravotnictví odbor sociálních věcí a zdravotnictví

1

0,50 0,00

1 1

referent sociální pomoc a poradenství celkem

vedoucí oddělení, koordinátor pro menšiny vedoucí odboru referent

0,15

1 0,20

odbor sociálních věcí oddělení plánování sociálních služeb odbor sociálních věcí odbor sociálních věcí

1

0,10

1 1

0,00 0,00

1 0,20

Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm

komentář

0,00

odbor sociální

odbor sociální odbor sociálních věcí

roky ve funkci

odbor sociálních věcí odbor sociální

1 1 12

0,10

organizační složka města – terénní práce Úsek sociální práce

0,10 1,35

2.2 Uveďte obce, v nichž by bylo vhodné/potřebné pracovní úvazek na výkon agendy integrace příslušníků romské menšiny navýšit. Uveďte, zdali nad rámec ORP existují obce, které mají zaměstnance, či pracovníka úřadu, který se touto agendou zabývá. Uveďte, jaké bariéry dle vašeho názoru obcím ztěžují zřízení těchto pracovních míst. Vyjádření krajské koordinátorky – na plný pracovní úvazek by měl dle mého názoru a zkušeností pracovat ve funkci romský poradce ve městě Zlíně, Kroměříži, Holešově, Bystřici pod Hostýnem, Uherském Hradišti, Uherském Brodě, Vsetíně a Valašském Meziříčí. Jedná se o města s větším počtem romských občanů a úřady by měly důsledněji zajišťovat ve svém správním obvodu plnění úkolů napomáhajících výkonu práv příslušníků romské komunity a integraci příslušníků romské komunity do společnosti.3 Při současném obsazení nelze výkon romského poradce v těchto městech vykonávat řádně a svědomitě. Mnozí z uvedených pracovníků nemají v pracovní náplni romského poradce, ale zajišťují jen kontaktního pracovníka pro tuto problematiku a to bohužel nestačí.

3

Zdroj: Zákon o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

8

2.3 Posílení sítě romských poradců. Došlo v roce 2015 k rozvoji a posílení sítě romských poradců v kraji? Jak se kraj, resp. krajský koordinátor pro záležitosti romské menšiny podílel na rozvoji a posílení této sítě? Vyjádření krajské koordinátorky – v minulém roce nedošlo k posílení sítě romských poradců. Při pracovních konzultacích na městských úřadech zaznívá argument, že všichni občané jsou si rovni, že žádné výjimky nedělají a pracovníci sociálních odboru jsou zde prý pro všechny občany města. 2.4 Klíčový přínos romských poradců pro obce. Jaké specifické potřeby obcí romský poradce v roce 2015 naplňoval a na které oblasti (konkrétní kauzy) se v roce 2015 zaměřoval, příklady dobré praxe. Vyjádření krajské koordinátorky – o žádných přínosech romských poradců pro obce a příkladech dobré praxe nevím. 2.5 Počet kontrol výkonu přenesené působnosti nad plněním úkolů napomáhajícím výkonu práv příslušníků romské menšiny a jejich integraci do společnosti ve vztahu zejména k obcím III. stupně, ale také obcím I. a II. stupně a vyhodnocení těchto kontrol, jaké byly výsledky a doporučení? Vyjádření krajské koordinátorky – vzhledem k tomu, že není vytvořena žádná metodika k provádění kontrol v přenesené působnosti a dohlížet nad plněním úkolů napomáhajícím výkonu práv příslušníků romské menšiny a jejich integraci do společnosti ve vztahu k obcím, žádné kontroly k výkonu přenesené působnosti jsem nevykonávala. Ze své iniciativy jsem prováděla metodická jednání na obcích s rozšířenou působností Zlínského kraje. - Seminář „Možnosti financování romské problematiky z programovacího období 2014 – 2020“ v Holešově, dne 14. 4. 2015. Seminář o možnostech čerpání dotací z EU na integraci romské menšiny žijící ve městech Zlínského kraje. Seminář byl určen romským poradcům, pracovníkům sociálního odboru, zástupcům NNO, zástupcům ZŠ, zástupcům PČR a MP. - Seminář „Novela zákona o hmotné nouzi a doplatkům na bydlení“, dne 9. 6. 2015 (lektor z MPSV ČR). Seminář byl určen pro romské poradce, terénní pracovníky, sociální pracovníky městských úřadů Zlínského kraje. - Dvoudenní vzdělávací seminář pro romské poradce obcí s rozšířenou působností, terénní sociální pracovníky, terénní pracovníky měst i NNO, zástupce neziskového sektoru působících ve Zlínském kraji, dne 25. – 26. 6. 2015. - Jednání s místostarostou města o zřízení terénní práce pro romskou menšinu ve Valašském Meziříčí (sociální službu „Terénní programy“ vykonává od 1. 3. 2015 ve městě spolek ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, z.s., který na výkon sociální služby má registraci od r. 2010 a působí ve 12 městech Zlínského kraje). - Jednání na MěÚ Holešov o úhradách dlužných částek na nájmu a domovním odpadu a vysokých doplatcích na energiích, terénní práci a činnosti domovníka v lokalitách Zlínského kraje pro rok 2015, dne 3. 3. 2015. - Jednání s vedoucí sociálního odboru MěÚ Uherský Brod o pokračování terénní práce pro romskou menšinu a činnosti domovnice, dne 6. 3. 2015. - Jednání s pracovnicí MěÚ Staré Město o romských rodinách a bydlení pro romské občany, o svrabu aj. dne 18. 3. 2015. - Jednání s vedoucí sociálního odboru MěÚ Rožnov pod Radhoštěm o zahájení sociální služby „Terénní programy“. Službu provozuje spolek ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, z.s., své působení ve městě začal v roce 2015. - Jednání s vedoucí sociálního odboru MěÚ Kroměříž o doplatcích na bydlení pro občany s ubytoven, dne 21. 4. 2015. - Jednání s tajemnicí MěÚ Kroměříž a ředitelem MP o romské problematice – dluhy na bydlení, dne 24. 4. 2015. - Jednání s vedoucí sociálního odboru MěÚ Bystřice pod Hostýnem o romských občanech ubytovaných na hotelu Podhoran (doplatky na bydlení apod.), dne 28. 4. 2015.

9

-

Jednání s náměstkyní primátora města Zlína o terénní práci a romské problematice ve Zlíně, dne 3. 6. 2015. Zajištění semináře pro Agenturu pro sociální začleňování ve Zlínském kraji pro obce Zlínského kraje, dne 7. 9. 2015. Jednání o terénní práci s vedoucí sociálního odboru MěÚ Rožnov pod Radhoštěm na rok 2016, dne 8. 9. 2015. Jednání na ZŠ kvůli docházce romských dětí a možnosti zřízení asistenta pedagoga v Holešově, dne 21. 9. 2015. Jednání s vedoucí sociálního odboru MěÚ Kroměříž k pokračování soc. služby „Terénní programy“ pro romskou menšinu na rok 2016, dne 14. 10. 2015. Jednání s náměstkyní primátora města Zlína o pokračování terénní práce a domovnictví pro romskou menšinu žijící ve Zlíně, dne 4. 11. 2015. Jednání s místostarostou města Staré Město o zřízení terénní práce pro romské občany, dne 20. 11. 2015. Jednání s vedoucím oddělení sociální práce MěÚ Otrokovice o zajištění terénního programu pro Romy, dne 24. 11. 2015. Jednání s vedoucí sociálního odboru MěÚ Uherský Brod o pokračování terénní práce a domovnictví na rok 2016, dne 4. 12. 2015. Jednání s místostarostou města Valašské Meziříčí o pokračování terénní práce a rozšíření domovnictví ve městě na rok 2016, dne 8. 12. 2015. Jednání s vedoucí sociálního odboru MěÚ Kunovice o pokračování terénní práce pro Romy na rok 2016, dne 14. 12. 2015.

2.6 Zapojení krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny do činnosti lokálních partnerství Odboru pro sociální začleňování (Agentura) a zhodnocení dopadu této spolupráce na situaci Romů ve vyloučených lokalitách kraje. Vyjádření krajské koordinátorky – nejsem zapojena do žádných lokálních partnerství s Agenturou. Zmiňovaná organizace ve Zlínském kraji nepůsobí. 2.7 Uveďte témata/oblasti, jež se řešily v rámci setkávání se zástupci romských, proromských NNO v roce 2015 s vyhodnocením výstupů jednání. Vyjádření krajské koordinátorky: - ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, z.s. (rozšíření sociální služby „Terénní programy“ do měst Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm) - ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, z.s. (rozšíření aktivity „Domovník v lokalitách Zlínského kraje“ do měst Bystřice pod Hostýnem – 1 domovník a Valašské Meziříčí – 3 domovníci) - Jednání s romskými podnikateli ze Vsetína (zvýšení zaměstnanosti u romských občanů) - Spolek Černobílý život Vsetín (doučování romských dětí a volnočasové aktivity) - Charita Valašské Meziříčí (doučování romských dětí a volnočasové aktivity) - SOS dětské vesničky Bystřice pod Hostýnem (volnočasové aktivity pro romské děti z ubytovny Podhoran) - Diakonie ČCE Vsetín (volnočasové aktivity – muzika pro Romy ze Vsetína) - Spolek Kadlub Vsetín (projekt o vsetínských Romech „Romské cesty – cesty bez svodidel“) - Rodičovské sdružení Na Cestě Vsetín (volnočasové aktivity pro romské děti) - ZŠ Na Výsluní Uherský Brod (volnočasové aktivity pro romské děti) 2.8 Způsob zapojení krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny do nástrojů územní dimenze (např. komunitně vedený místní rozvoj apod., počet setkání, oslovení ke spolupráci apod.). Jakým způsobem spolupracoval krajský koordinátor pro záležitosti romské menšiny s místními akčními skupinami v kraji? Jakým způsobem byl zapojen do stálé regionální konference? Vyjádření krajské koordinátorky – s představiteli MAS ve Zlínském kraji bylo domluveno jednání, kde byla zástupcům MAS nabídnuta spolupráce s NNO působícími v romské problematice a pomoc krajské koordiná-

10

torky při vytyčení problémů a možnostech jejich řešení v říjnu 2014. Do dnešního dne nikdo ze zástupců MAS žádnou poradu ani pomoc nepotřeboval. 2.9 Existence specifických strategií romské integrace na úrovni kraje a obcí, nebo existence jiných strategických dokumentů, které se tématu integrace Romů prokazatelně vztahují cíli a prioritami (opatřeními) na úrovni kraje a obcí; zhodnocení míry jejich naplňování ve vztahu k potřebám Romů, pokud takové zhodnocení není možné, uveďte konkrétní důvody. Zlín Není. Vizovice Není zapotřebí. Valašské Klobouky Strategie romské integrace do roku 2015. Zatím se neuvažuje o její obnově. Otrokovice Nemáme. Kroměříž Žádné. Holešov V rámci KPSS města Holešova vypracovaná Koncepce integrace romské komunity v Holešově 2016 – 2018. Bystřice pod Hostýnem Není. Uherské Hradiště Není. Uherský Brod Není. Vsetín Žádné. Valašské Meziříčí Žádné. Rožnov pod Radhoštěm Žádné. Vyjádření krajské koordinátorky – Zlínský kraj má v pořadí již 3 krajskou Koncepci romské integrace ve Zlínském kraji na léta 2015 – 2018 mezi základní cíle koncepce patří: a) odstranění vnějších překážek, které brání začlenění příslušníků romské menšiny do společnosti, především odstranění diskriminace jednotlivců i celých skupin vymezených rasou, barvou pleti, národností, jazykem, příslušností k národu či etnické skupině, b) pomoc při odstraňování vnitřních překážek, které brání začlenění příslušníků romské menšiny do společnosti, tedy především odstranění handicapu ve vzdělání a kvalifikaci, c) zlepšení sociální úrovně příslušníků romské menšiny především ve snížení nezaměstnanosti, zlepšení bytové situace a následně zdravotní situace, předcházení sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků, d) zajištění rozvoje romské kultury a jazyka, e) vytvoření tolerantního prostředí bez předsudků, v němž příslušnost ke skupině vymezené rasou, barvou pleti, národností, jazykem či příslušností k národu není důvodem k odlišnému posuzování jednotlivce a zacházení s ním, f) zajištění bezpečnosti příslušníků romské menšiny. Mezi základní principy této koncepce také náleží maximální zapojení Romů, jelikož obecně nemá smysl realizovat navrhovaná opatření bez zapojení těch, kterých se prioritně týkají, jelikož bez jejich aktivního zapojení jsou odsouzena k neúspěchu. Naplňování krajské koncepce se nedaří. Města si plánují své priority dle svých uvážení a romská integrace není na popředí zájmu měst. To ostatně vyplývá z odpovědi výše uvedených měst.

11

2.10 Romské a proromské nevládní neziskové organizace v kraji a zaměření jejich činnosti (např. kulturní aktivity, emancipace, politická činnost, medializace, vzdělávání atd.). Vyplňte do tabulky č. 3. Tab. č. 3: Romské a proromské organizace působící v kraji název

sídlo

ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, z.s. Diakonie ČCE, středisko Vsetín

Strmá 34/2 755 01 Vsetín Kpt. Zavadila 1345, 757 01 Valašské Meziříčí

Charita Valašské Meziříčí

Stará Cesta 1781, 755 01 Vsetín

Černobílý život Vsetín

Rodičovské sdružení Cestě Vsetín

Zlín, Nivy II/5358

Na

ul. Tukrmenská 1216, 755 01 Vsetín

ZŠ Na Výsluní Uherský Brod

Na Výsluní 2047, 688 01 Uherský Brod

SOS dětských vesniček Bystřice pod Hostýnem

U Prašného mostu 50/4, Praha 1

Demokratická aliance Romů ČR Sdružení dětí a mládeže Romů ČR

Sokolská 593/26, 757 01 Valašské Meziříčí Obeciny 2992, 760 01 Zlín

územní působnost

zaměření

komentář (v případě potřeby) Registrace sociální služby

okres Vsetín

Sociální služby Sociální služby, NZDM

okres Vsetín

Sociální služby

Registrace sociální služby

celokrajská

Vsetín

Vsetín Uherský Brod

Bystřice pod Hostýnem Valašské Meziříčí Zlín

Registrace sociální služby

Volnočasové aktivity + zaměstnanost Volnočasové aktivity + doučování Volnočasové aktivity Volnočasové aktivity Vzdělávací centrum Kultura a tradice

Nespolupracuje ani s městem, ani s krajem S krajem nespolupracuje

2.11 Zapojení Romů do veřejného života v kraji Zlín Nemáme žádné informace o tom, že by byli Romové zvoleni nebo jmenování do veřejných politických funkcí. Vizovice Není. Valašské Klobouky Není. Otrokovice Není nám známo, neexistuje evidence. Z obecných znalostí se míra zapojení Romů do veřejného života v Otrokovicích, blíží limitně nule. Kroměříž Žádné. Holešov Město zapojuje romské obyvatele do veřejného dění v rámci VPP, dále se Romové angažují v rámci aktivit Sboru Jednoty bratrské Holešov, která provozuje v lokalitě Bořenovská různé volnočasové aktivity a pracuje s romskou komunitou a dětmi. Bystřice pod Hostýnem Romové na území ORP Bystřice pod Hostýnem nejsou zařazeni do veřejného života a ani o to neprojevují zájem. Uherské Hradiště Žádné. Uherský Brod V Uherském Brodě nejsou Romové zapojeni do veřejného života. Vsetín Žádné.

12

Valašské Meziříčí Ve Valašském Meziříčí nejsou Romové zapojeni do činnosti veřejné správy. Rožnov pod Radhoštěm Žádné. Vyjádření krajské koordinátorky – ve veřejné správě pracují 1 Romka na Krajském úřadě Zlínského kraje. Dva Romové pracují u Městské policie ve Vsetíně. Další 3 Romové jsou členy Komise Rady Zlínského kraje pro sociálně vyloučené. 2.11 a) Zvolení Romové politických funkcí (např. zastupitelstvo obce či kraje, rada obce či kraje, atd.). Romové jmenovaní do veřejných funkcí (např. předseda výboru či komise rady, kraje či jiné významné pozice ve veřejné správě obecně). Vypište do tabulky č. 4. Kraj nebo příslušnou obec uvádějte podle typu orgánu, např. pokud se jedná o radu obce, uvedete název obce, pokud je to výbor krajského zastupitelstva, uvedete název vašeho kraje. Do tabulky uvádějte pouze ty orgány, ve kterých působí alespoň jeden Rom jako člen (např. zastupitel, radní, starosta, atd.). Do této tabulky však neuvádějte informace spadající do následujících podotázek 2.11 b) a 2.11 c). Zlín V ORP Zlín nejsou takové výbory nebo komise pro národnostní menšiny ustaveny (marginální). Otrokovice Viz výše. Vizovice Nejsou. Valašské Klobouky Nejsou. Holešov Nemáme. Romské obyvatelstvo nemá zájem zapojovat se do politického a občanského života. Pokud je romské poradkyni známo, jeden poloviční Rom kandidoval do zastupitelstva města Holešova. Kroměříž Romové nezastávají žádné politické funkce. Bystřice pod Hostýnem V Bystřici pod Hostýnem není nikdo z řad romské komunity, kdo by byl zaměstnán ve veřejné správě. Uherské Hradiště Nikdo. Uherský Brod Žádné. Vsetín Nikdo. Valašské Meziříčí Nikdo. Rožnov pod Radhoštěm Nikdo. Tab. č. 4: Romové zvoleni nebo jmenování do politických a dalších funkcí orgán 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

obec / kraj Zlín Otrokovice Vizovice Valašské Klobouky Kroměříž Holešov Bystřice pod Hostýnem Uherské Hradiště Uherský Brod Vsetín Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm celkem

počet Romů 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

13

2.11 b) Romové zastoupeni ve výborech nebo komisích pro národnostní menšiny (resp. integraci romské komunity, sociální začleňování, národnostní menšiny – názvy se mohou různit) kraje či obcí. Vypište do tabulky č. 5, obdobně jako u otázky 2.11 a). Zlín V ORP Zlín nejsou takové výbory nebo komise pro národnostní menšiny ustaveny (marginální). Otrokovice Nemáme. Vizovice Nejsou. Valašské Klobouky Nejsou. Kroměříž Nejsou. Holešov Nejsou. Bystřice pod Hostýnem – nejsou. V našem městě nejsou žádní Romové, kteří by byli zastoupeni ve výborech nebo komisích pro národnostní menšiny. Uherské Hradiště – nejsou. Uherský Brod – žádné. Vsetín – nejsou. Valašské Meziříčí Ve Valašském Meziříčí nejsou Romové zastoupeni ve výborech nebo komisích pro národnostní menšiny. Rožnov pod Radhoštěm Nikdo. Tab. č. 5: Romové zastoupeni ve výborech nebo komisích kraje či obcí obec / kraj, která orgán orgán zřizuje Zlínský kraj Zlín Otrokovice Vizovice Valašské Klobouky Kroměříž Holešov Bystřice pod Hostýnem Uherské Hradiště Uherský Brod Vsetín Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm

Komise Rady Zlínského kraje pro sociálně vyloučené 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 celkem

počet Romů 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4

2.11 c) Na jakých dalších platformách (neformální pracovní skupiny, poradní sbory, které mají společné cíle, mají pravidelné setkávání) na úrovni kraje a obcí participovali zástupci romské menšiny? Zlín Nemáme žádné informace o tom, že by zástupci romské menšiny participovali na úrovních obcí na dalších platformách. Vizovice Žádné. Valašské Klobouky Není znám případ participace Otrokovice

14

Nejsou. Kroměříž Zástupci romské menšiny nejsou zapojeni do činnosti veřejné správy. Holešov Nemáme. Romské obyvatelstvo nemá zájem zapojovat se do politického a občanského života. Pokud je romské poradkyni známo, jeden poloviční Rom kandidoval do zastupitelstva města Holešova. Bystřice pod Hostýnem Zástupci romské menšiny nejsou participováni na žádných dalších platformách na úrovni obcí. Uherské Hradiště Nemáme. Uherský Brod Romové nejsou zastoupeni. Vsetín Pracovní skupina Etnické menšiny, která je součástí Komunitního plánování sociálních služeb a péče ORP Vsetín. Valašské Meziříčí PhDr. Petr Tulia předseda občanského sdružení Demokratické aliance Romů. Rožnov pod Radhoštěm Město zaměstnává preventistu kriminality z romské menšiny. Tento bývá zapojován do diskusí k řešení otázek nájemních bytů, udržování pořádku, řešení bezdomovectví. V případě potřeby se účastní jednání sociální komise či komise bytové. Vyjádření krajské koordinátorky – ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, z.s. zaměstnával v roce 2015 osm terénních pracovníků, kteří byli zváni do různých pracovních skupin měst, kde se řeší romská problematika nebo tvoří dokumenty obcí např. komunitní plány měst. Ve Vsetíně pracují tři terénní pracovníci, kteří se také účastní jednání různých komisí města, když se jedná o Romech. Ve Vsetíně začala znovu letos fungovat pracovní skupina Etnické menšiny, kde jsou zastoupeni také Romové. V ostatních městech není snaha vybrat romské zástupce do komisí či pracovních skupin. V každém městě s rozšířenou působností jsem doporučovala vznik pracovní skupiny na integraci romské menšiny se zastoupením Romů. Nepodařilo se. Jenom Rada Zlínského kraje má vytvořenu Komisi pro integraci sociálně vyloučených, kde jsou tři Romové zastoupeni. 2.12 Popis dalších forem spolupráce mezi orgány kraje, obcí a zástupci Romů a jejich participace či překážek bránících jejich participaci ve veřejném životě (konkrétně zmínit mimo jiné také spolu-práci se styčným důstojníkem pro menšiny, krajským školským koordinátorem prevence, protidrogový koordinátorem a uvést, přehled aktivit realizovaných ve vzájemné spolupráci v roce 2015 apod.). Zlín Nemáme žádné informace o tom, že by zástupci romské menšiny participovali na úrovních obcí na dalších platformách. Vizovice Nikde. Valašské Klobouky Nebyl zaznamenán zájem o participaci ve veřejném životě. Otrokovice Situace Romů v Otrokovicích je monitorována v rámci PS KPSS Osoby v krizi a nezaměstnaní a sociální práce pracovníků městského úřadu. Dále v rámci komunitního plánování napříč jednotlivými cílovými skupinami (cílové skupiny - senioři, zdravotně postižení, rodiny s dětmi, nezaměstnaní, děti a mládež ohrožené delikvencí, drogově závislí, osoby bez přístřeší a lidé vracející se z výkonu trestu, oběti násilí) se dle situace, do které se romští občané dostanou, tyto situace řeší. Jednotlivé skupiny jsou zatím bez zastoupení romských občanů v pracovních skupinách komunitního plánování, neprojevují o komunitní plánování zájem. Romská komunita je zastoupena prostřednictvím účasti sociálního pracovníka vykonávajícího funkci koordinátora pro menšiny MěÚ. Kroměříž

15

Spolupráce s organizací ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, s krajským protidrogovým koordinátorem v rámci prevence kriminality (projekt APK). Holešov Zástupci města Holešova /starosta, zástupci starosty – komunikují s romskými občany, občané mají možnost objednat se a přednést své požadavky vedení města. Romové této možnosti využívají. Problematika romské komunity je řešena ve spolupráci členů pracovní skupiny komunitního plánování sociálních služeb města Holešova – Osoby ohrožené sociálním vyloučením, poskytovatelů sociálních služeb - Argo Zlín, Charita Holešov SAS, NNO – JB Holešov, dobrovolníků, Odboru sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Holešov, bytová komise MěÚ. Bystřice pod Hostýnem Zástupci romské menšiny nejsou participováni na žádných dalších platformách na úrovni obcí. Uherské Hradiště Bez odpovědi. Uherský Brod Bez odpovědi. Vsetín Bez odpovědi. Valašské Meziříčí Vzájemná a pravidelná spolupráce romského terénního asistenta s odborem sociálních věcí ve Valašském Meziříčí navázaná v dubnu 2015, která se zaměřuje zejména na problematiku úhrady dluhů na nájemních bytech ve vlastnictví města Valašského Meziříčí, hledání zaměstnání, řešení sociálních dávek a příspěvků na úřadu práce, aj. Rožnov pod Radhoštěm Vzhledem k malému počtu Romů v ORP Rožnov pod Radhoštěm se na participaci ve veřejném životě nepodílí. Vyjádření krajské koordinátorky: - spolupráce se styčným důstojníkem pro národnostní menšiny PČR se vyvíjí na dobré úrovni. Minimálně 2x do roka jednáme o situaci v kraji. Styčný důstojník spolupracuje při vypracovávání Zprávy o stavu romské menšiny ve Zlínském kraji každý rok, dochází také jako host do Komise Rady Zlínského kraje pro sociálně vyloučené, kde přenáší informace z terénu, - v roce 2015 jednala 3x Komise Rady Zlínského kraje pro integraci sociálně vyloučených, kde jsou zastoupeni 3 Romové, - spolupráce s krajskou školskou koordinátorkou funguje bez problémů. Předáváme si informace a zúčastňujeme se akcí pořádaných daným odborem. Účast na konferenci pořádané školskou koordinátorkou – Primární prevence rizikového chování, dne 22. 10. 2015, - spolupráce s protidrogovým koordinátorem funguje rovněž, jsme oba zařazeni do oddělení neziskového sektoru v Odboru Kancelář hejtmana. Informace si vzájemně předáváme na týdenních poradách oddělení. Jsem členkou pracovní skupiny pro prevenci kriminality. Každoročně hodnotíme projekty zaměřené na tuto problematiku. 3. SITUACE ROMŮ V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ 3.1 Uveďte základní školy v rámci ORP s vyšším počtem romských dětí, žáků a studentů (nad 30 %), které se nachází na území kraje. Vyplňte do tabulky č. 6. V případě potřeby uveďte ke škole komentář do posledního sloupce. Zlín Statutární město Zlín není zřizovatelem takovéto školy, Romové jsou na území města Zlína zastoupeni v obyvatelstvu zanedbatelně. To – ještě větší měrou – platí i o obcích ORP Zlín. Otrokovice Nemáme školy s vyšším počtem romských dětí, žáků a studentů, odhadovaný počet romských žáků na všech školách je sedm. Vizovice

16

Vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku – integraci – neřešíme. Valašské Klobouky Takové školy nemáme. Uherský Brod ZŠ Na Výsluní. Kroměříž Výrazně vyšší počty romských dětí nejsou zařazeny v žádné škole na území. Segregované romské školy nejsou zavedeny, podíl romských žáků v jednotlivých školách nelze hodnotit, expertním odhadem je více romských žáků v Základní škole praktické a Základní škole speciální Kroměříž, ul. 1. máje 209 a dále ZŠ Oskol a ZŠ Zachar. Bystřice pod Hostýnem Děti romského etnika jsou dle spádovosti žáky ZŠ T.G. Masaryka a ZŠ praktické a ZŠ speciální v Bystřici pod Hostýnem. Na ZŠ Bratrství je minimum romských dětí. Děti z rodin, které žijí v Loukově a Osíčku, dochází do ZŠ Loukov. Uherské Hradiště Školy s vyšším počtem romských dětí v rámci ORP nemáme. V každé ze škol se vzdělává 3 – 5 ronských dětí. Valašské Meziříčí Základní škola Valašské Meziříčí, Masarykova 291, Valašské meziříčí, příspěvková organizace. Rožnov pod Radhoštěm V ORP Rožnov pod Radhoštěm není ani jedna škola zřizovaná obcí nebo městem s vyšším počtem romských dětí, žáků. Ve školním roce 2014/15 plnilo na základních školách povinnou školní docházku pouze 5 žáků, kteří se hlásili k romskému původu. Přehled o situaci na školách zřizovaných Zlínským krajem má odbor školství KÚ Zlínského kraje. Tab. č. 6: Přehled škol s vyšším počtem romských dětí, žáků a studentů v kraji obvod obce s rozšířenou působností Zlín Vizovice Otrokovice Valašské Klobouky Kroměříž Holešov Bystřice pod Hostýnem Uherský Brod Uherské Hradiště Vsetín Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm Celkem

celkový počet škol s procentem romských žáků vyšším 30 % 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 0 3

z toho počet škol v sociálně vyloučené lokalitě 0 0 0 0 0 0 0 0 0 ne ne 0 0

komentář (v případě potřeby)

ZŠ praktická – 60 žáků ZŠ Masarykova

Informace Odboru školství, mládeže a sportu KÚZK – taková ZŠ se nachází ve Vsetíně. Jedná se o Základní školu a Mateřskou školu, která se však nenachází ve vyloučené lokalitě. Informace krajské koordinátorky – v kraji máme základní školu s vysokým zastoupením romských žáků pouze školu ve Vsetíně. Ve Valašském Meziříčí romské děti chodí na ZŠ Masarykova, ale 30% zastoupení tam není. V ostatních městech ZK je to stejné. 3.2 Popište kroky, které učinil kraj/obce k zamezení vzniku segregovaných škol (vznik desegregačních plánů), a uveďte problémy, se kterými se zřizovatelé potýkali. Zlín Romové jsou na území města Zlína zastoupeni v počtu obyvatelstva zanedbatelně. Neřešíme tento problém. Totéž v celém ORP Zlín. Romové jsou na území města Zlína zastoupeni v počtu obyvatelstva zanedbatelně. Neřešíme tento problém. Totéž v celém ORP Zlín.

17

Vizovice Vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku neřešíme. Valašské Klobouky Nejedná se o výrazný problém ORP Val Klobouky. Otrokovice Nehrozilo nebezpečí vzniku segregovaných škol. Kroměříž Nemáme segregované školy. Nerealizováno. Systém inkluzivního vzdělávání je podporován, k segregaci romských dětí a studentů nedochází – podpora náleží všem stejnou měrou. Holešov Nemáme segregované školy. Bystřice pod Hostýnem Žádné kroky jsme nečinili, jelikož nemáme segregované školy. Uherské Hradiště Žádné. Uherský Brod V Uherském Brodě nejsou segregované školy, ani nebyl plán je budovat. Vsetín:  úprava školských obvodů spádových ZŠ ve Vsetíně  důsledné provádění přijímacího řízení k povinné školní docházce do 1. ročníku ZŠ  ve spolupráci s pracovníky NNO a TSP byli rodiče motivováni pro vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu.  Obecně lze říci, že mateřské školy mají k otevření se inkluzivnímu vzdělávání blíže než základní školy  na základě dosavadních zkušeností lze konstatovat, že kromě ZŠ Sychrov, ZŠ Integra a částečně ZŠ Luh, nejsou ZŠ příliš proinkluzivně nakloněny, lze spatřovat následující důvody:  školy se snaží chovat objektivně a stejně ke všem svým žákům, odmítají zohledňovat nějaké nevýhody  školy se musí vypořádat s tlakem ze strany rodičů z majority, kteří hlásí, že své děti přehlásí nebo zapíší na jinou školu, pokud jejich děti budou chodit do třídy s romskými dětmi  velkým problémem jsou zakořeněné předsudky, generalizované dílčí zkušenosti, neochota něco měnit  odlišný přístup pedagogů – někteří jsou ochotni udělat něco i nad rámec svých povinností, jiní toto odmítají s ohledem na vyšší počet žáků ve třídě  příklad dobré praxe: ZŠ Sychrov – ochotný ředitel školy, přístupný změnám, přizpůsobení se schopnostem žáka). Valašské Meziříčí Spolupráce s Charitou v této oblasti (i v rámci Komunitního plánování města). Rožnov pod Radhoštěm Platforma na úrovni obcí není. 3.3 Uveďte školy, které byly na území kraje postupně transformovány z tzv. romských škol ve školy inkluzivní. Zlín Romové jsou na území města Zlína zastoupeni v počtu obyvatelstva zanedbatelně. Neřešíme tento problém. Totéž v celém ORP Zlín. Vizovice Vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku neřešíme. Valašské Klobouky Nevyskytují se. Otrokovice Žádná. Kroměříž Žádná. Na území obce neexistuje taková škola.

18

Holešov Školy na území města Holešova vytváří podmínky pro rovný přístup dlouhodobě, III. ZŠ Holešov od r. 2011Inkluzivní škola. Dotační podpora nákupu školních pomůcek romským žákům na začátku školního roku, zapojení organizace Argo, Společnost dobré vůle, Zlín a jejího terénního pracovníka pro Holešovsko a Hulín v oblasti spolupráce školy, romských rodin a školských poradenských zařízení SPC Zlín a SPC Kroměříž. Bystřice pod Hostýnem Bez odpovědi. Uherské Hradiště K popsané transformaci nedošlo. Uherský Brod Ve spolupráci s odborem kultury a školství se v UB v posledních dvou letech snaží děti rovnoměrně rozdělovat do škol, i když ZŠ Na Výsluní stále ještě navštěvuje nejvíce romských dětí. Vsetín:  ZŠ, MŠ a PŠ Vsetín; přestože je zde stále převaha romských dětí a žáků, jsou zde zařazovány výhradně děti a žáci se zdravotním postižením  o transformaci v pravém slova smyslu nejde, ale v ZŠ Integra a v ZŠ Luh praktikují inkluzivní vzdělávání. Valašské Meziříčí Nesledováno. Rožnov pod Radhoštěm V ORP Rožnov pod Radhoštěm není ani jedna segregovaná škola zřizovaná obcí nebo městem. Přehled o situaci na školách zřizovaných Zlínským krajem má odbor školství KÚ Zlínského kraje. V ORP Rožnov pod Radhoštěm nebyla ani jedna tzv. romská škola. Informace Odboru školství, mládeže a sportu KÚZK – Zlínský kraj zřizuje základní školy pro žáky se zdravotním postižením v souladu s § 181 školského zákona, nikoliv běžné základní školy. Do základních škol zřizovaných Zlínským krajem jsou tedy žáci zapisováni pouze v zákonem definovaných případech. 3.4 Existence platforem (např. pracovní skupiny, poradní sbory, neformální setkávání atp.) na úrovni kraje i obcí zabývajících se tématem segregace romských dětí a žáků, navrhováním a implementací opatření ke zvýšení vzdělanostních šancí romských dětí a žáků (např. působení takto tematicky zaměřených pracovních skupin, včlenění tématu do činností komisí či výborů kraje či obcí, atd.), zhodnocení praktického dopadu jejich činnosti ve vztahu ke zlepšování situace v tématu segregace romských dětí a žáků, role krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny v tématu segregace romských dětí a žáků. Zlín Romové jsou na území města Zlína zastoupeni v počtu obyvatelstva zanedbatelně. Neřešíme tento problém. Totéž v celém ORP Zlín. Otrokovice Nejsou. Vizovice Vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku neřešíme Valašské Klobouky Nemáme. Otrokovice Nemáme. Kroměříž Vzhledem k tomu, že k segregaci nedochází, nejsou vytvořeny žádné platformy, které by se zabývaly touto problematikou. Také velmi dobře v této problematice funguje činnost Speciálně pedagogického centra, i Pedagogicko-psychologické poradny v Kroměříži, kteří se zabývají inkluzí – pracovníci zde jsou na velmi vysoké odborné úrovni, vydávají doporučení k integraci, pracují s dětmi a s jejich vzdělávacími potřebami bez ohledu na jejich etnickou příslušnost. Nejsou vytvořeny žádné platformy, které by se zabývaly touto problematikou. V této problematice funguje činnost Speciálně pedagogického centra, i Pedagogicko-psychologické poradny

19

v Kroměříži, kteří se zabývají inkluzí – pracovníci zde jsou na velmi vysoké odborné úrovni, vydávají doporučení k integraci, pracují s dětmi a s jejich vzdělávacími potřebami bez ohledu na jejich etnickou příslušnost. Holešov Romská poradkyně pracuje s rodinami společně s kolegy z OSPODu, kurátorem pro mládež, aktivisty a dobrovolníky z Jednoty bratrské Holešov, SAS Charita Holešov – terénní práce, s terénním pracovníkem Argo Zlín. V Holešově pracuje komise Sociálně právní ochrany dětí, Komise školská a drogové problematiky. V minulých letech se na školské komisi několikrát mluvilo o romské problematice, nikdy se nic nevyřešilo, dotyční si jen postěžovali. Musíme si uvědomit, že tento proces změny trvá dlouhodobě. Bystřice pod Hostýnem Na úrovni naší obce neexistuje žádná platforma, která by se zabývala tématem segregace romských dětí a žáků v oblasti vzdělávání. Uherské Hradiště Bez odpovědi. Uherský Brod Komise se nezabývají výhradně Romy. Vsetín V rámci ZŠ, MŠ a Pš Turkmenská je poskytováno výchovné poradenství, pomoc preventivy kriminality, školního psychologa a speciálního pedagoga  Diakonie Vsetín: příprava dětí v předškolním věku na vstup do MŠ a na zápisy do ZŠ, podpora rodin při zápisech do MŠ a ZŠ (informační kampaň před zápisy, motivace během standardní sociální práce s rodinami, možnost doprovodu)  Služba TSP: motivování a informování rodičů dětí průběžně během roku i pravidelně před termíny zápisu o možnostech nástupu do MŠ či ZŠ, o termínech zápisu, průběhu zápisu, požadavcích na děti a finančních požadavcích. Valašské Meziříčí Nesledováno. Rožnov pod Radhoštěm Město získalo v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání, finanční podporu z EU na projekt „Zvyšování kvality základního vzdělávání v ORP Rožnov pod Radhoštěm“ ve výši 16,512 mil. Kč. Primárním cílem projektu byla podpora žáků ohrožených školním neúspěchem nebo předčasným odchodem ze systému vzdělávání, do tohoto projektu byly zahrnuti i žáci romského původu. 3.5 Existence specifických pobídek či podpor kraje a obcí pro ty školy, které vytvářejí podmínky pro rovný přístup dětí a žáků pro kvalitní a inkluzivní vzdělávání (např. formou dotační podpory stravování, zájmových kroužků, poradenství atd., v souladu se Strategií romské integrace do roku 2020) do jaké míry využívá kraj k tomuto účelu finanční prostředky z ESIF. Zlín Pokud se takové dítě vyskytne, je mu věnována standardní péče dle platné legislativy. Totéž v celém ORP Zlín. Vizovice Vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku neřešíme. Valašské Klobouky Tato potřeba zatím nevyvstala. Otrokovice Nejsou. Kroměříž Tato dotační podpora není realizována. Pro všechny sociálně znevýhodněné děti fungují v Kroměříži sociálně aktivizační služby – např. Rodinné centrum Kroměříž, Oblastní charita Kroměříž – Azylový dům pro ženy a matky s dětmi. Holešov Tento problém neřešíme a ani jsme neřešili, všechny děti mají stejný přístup ke vzdělání. Dotazníkové šetření ČŠI – podzim 2015. V odpoledních hodinách 2x týdně docházeli do lokality Bořenovská dobrovolníci z Jednoty

20

bratrské Holešov – manželé Matyášovi, kteří doučovali děti. Tyto děti měly ve škole velmi dobré výsledky a škola i odbor SVZ MěÚ Holešov pozitivně hodnotí tyto aktivity. V r. 2015 fungovalo /leden – duben/ předškolní vzdělávání dětí, zapojily se i matky. Vzdělávání předškolních dětí probíhalo přímo na Bořenovské ulici. Do "miniškolky" docházelo cca 10 předškolních dětí (většinou i se svými rodiči). Děti romského původu vyrůstají ve dvojjazyčném prostředí. Jako klíčovou záležitost proto Jednota bratrská rozvíjí u dětí předškolního věku slovní zásobu v češtině formou her, říkanek, písniček, ale také seznámení s klasickými pohádkami z českého kulturního prostředí. Děti se také učí rozvíjet jemné motorické dovednosti při malování a dalších výtvarných činnostech. Odbor SVZ MěÚ Holešov – OSPOD, kurátor pro mládež, romský poradce – pravidelný kontakt s rodinami. Bystřice pod Hostýnem Nemůžeme se vyjádřit, nemáme s tímto žádnou zkušenost. Uherské Hradiště Ze strany MŠMT existují dotační tituly na podporu stravování pro děti ze sociálně slabých rodin, které jsou školami využívány. V Kunovicích jsou zdarma nabízeny zájmové kroužky i školní družina.

Uherský Brod Co se týká podpory stravování, existuje na ZŠ Na Výsluní celorepublikový projekt Obědy pro děti. Jeho cílem je pomoci těm dětem, nejen romským, které se ocitly v takové životní situaci, kdy si jejich rodiče nemohou dovolit zaplatit jim obědy ve školních jídelnách. Dětem, jejichž situace je dlouhodobá, které nemají vidinu zlepšení situace, a pro které mohou být obědy ve školní jídelně mnohdy jediným, pravidelným teplým jídlem, ač se rodiče tuto situaci snaží řešit. Pomoc je poskytována na základě darovací smlouvy tak, aby se obědy dostaly opravdu k dětem a aby pomoc nemohla být zneužita. Je tedy nutná úzká a aktivní spolupráce se základními školami. Ředitelé škol za spolupráce pedagogů vytipovávají potřebné děti dle své dlouholeté pedagogické praxe. Děti mají uhrazeny obědy až do konce školního roku. Dále na ZŠ Na Výsluní existuje pro romské děti od roku 2010 kroužek romských dětí Větrník, který byl financován z programu na podporu integrace romské komunity ve Zlínském kraji. Kroužek se snaží napomoct morálně-volní výchově dětí z nepodnětného prostředí a jejich zapojení do běžného života vrstevníků, dále na prevenci před diskriminací společnosti a nabízí rodičům pomoc a spolupráci při výchově jejich dětí, při komunikaci se školou a spolupracujícími institucemi, např. odborem soc. věcí. Vedoucím kroužku je paní Dana Janů, asistentka pro děti se sociálním znevýhodněním. Cílem kroužku je zapojení dětí romského původu do pravidelné zájmové činnosti a účasti na nabídkových akcích školy. Rozvoj jejich dovedností z oblasti pracovní, výtvarné, hudební či sportovní, získání návyků na systematickou práci ve škole, hodnotné volno-časové náplni dětí ale i k úspěšnějšímu zvládání školních povinností. Seznamování se se společenským životem a jejich aktivní zapojení do běžného života. Děti přichází pravidelně každé pondělí a 3 hodiny tráví v prostorách klubu při nejrůznějších činnostech. Vsetín - podány 2 projekty v rámci výzvy „Inkluzivní vzdělávání“ (pro základní vzdělávání – žadatel VKCI Vsetín a pro předškolní děti – žadatel Diakonie ČCE – středisko Vsetín). Valašské Meziříčí Nesledováno. Rožnov pod Radhoštěm Vzhledem k nízkému počtu Romů v ORP Rožnov pod Radhoštěm nebyly aplikovány žádné specifické pobídky. 3.6 Jaké aktivity byly realizovány na území kraje/obcí na podporu zajištění dostupné infrastruktury pro předškolní vzdělávání v mateřských školách, aby nedocházelo k segregaci romských dětí a zvyšovala se informovanost obcí o možnostech podpory pro navyšování kapacit předškolních zařízení (zejména s příklady způsobů podpory romských rodičů k informovanosti o výhodách běžných mateřských škol, motivace a pomoc se zápisem)? Zlín Kapacity MŠ byly v minulých letech postupně navyšovány, jsou nyní dostatečné, vzhledem k nízkému počtu romských dětí v SMZ k segregaci nedocházelo a nedochází. Totéž v celém ORP Zlín. Vizovice Vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku neřešíme.

21

Valašské Klobouky V roce 2015 nebyl zaznamenán případ řešení problémů dětí předškolního věku a jejich rodiče. V případě problému se jedná o systematickou práci orgánu sociálně-právní ochrany dětí a Azylového domu pro matky s dětmi Vsetín, které v ORP Val. Klobouky realizují terénní práci v rámci aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi. Tyto služby se zaměřují podle individuálních potřeb rodiny také na podporu v oblasti vzdělávání. V roce 2015 nebyl zaznamenán případ řešení problémů dětí předškolního věku (maminky jsou momentálně buď na MD, nebo mají již děti v ZŠ). V případě individuálních potřeb rodin s dětmi s rodinami spolupracují pracovníci odboru sociálních věcí MěÚ VK a navazující terénní sociálně-aktivizační služby Azylového domu pro ženy a matky s dětmi, které mají v ORP pracoviště (2 pracovnice). Otrokovice Je využívána spolupráce Terénní služby rodinám s dětmi, nízkoprahového denního centra pro děti a mládež a aktivit sociálně právní ochrany dětí. Romské děti mají v Otrokovicích bezproblémový přístup k předškolnímu vzdělávání bez jakékoliv diskriminace. Problémem může být úhrada, nicméně poslední ročním MŠ je již bezplatný. Kroměříž Aktivity jsou vždy realizovány individuálně dle požadavku, řeší se např. dle požadavku zákonného zástupce dítěte s ředitelem konkrétní mateřské školy, tento přístup je naprosto stejný u romských i jiných dětí. Holešov V současné době je velmi dobře nastavena spolupráce mezi školou, OSPOD a dalším organizacemi (Jednota Bratrská, Argo Zlín). Je důležité pracovat také s rodiči romských dětí a neustále zdůrazňovat důležitost vzdělání dětí pro budoucnost a potřebu pravidelné školní docházky. K předškolnímu vzdělávání na Mateřské škole Sluníčko Holešov, Havlíčkova 1409, 769 01 Holešov byly ve školním roce 2015 - 2016 zapsány tři děti z romské komunity. (Z tohoto počtu je jedno dítě s odkladem školní docházky.) Mateřská škola se nenachází v sociálně vyloučené lokalitě. Docházka je nepravidelná, dítě s odkladem školní docházky nedochází do MŠ téměř vůbec, z důvodu špatného zdravotního stavu a jedno dítě bude od 1. 2. 2016 odhlášeno na žádost rodičů. Rodiče dětí školné neplatí, je jim poskytována úleva na základě jejich žádosti - pobírají dávky hmotné nouze. Míra propojení vzdělávacích aktivit, poradenských služeb je stejná na úrovni celé mateřské školy. O výhodách návštěvy dětí v MŠ pravidelně jedná s rodinami romská poradkyně, motivuje matky k přihlášení dětí do MŠ, před probíhajícím zápisem jak do MŠ, tak do ZŠ jsou rodiče opakovaně upozorňováni. Bystřice pod Hostýnem Klienti mají možnost využít služeb Terénní asistenční služby Bystřice pod Hostýnem, dále jsou klientům romského etnika poskytovány služby Argo, Společnosti dobré vůle Zlín. Uherské Hradiště V případě potřeby k propojení spolupráce odborníků dochází. Kunovice spolupracují se spolkem ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, z.s. Kapacita předškolních zařízení je dostačující, pokud Romové chtějí, mohou jejich děti MŠ navštěvovat. Uherský Brod V UB mají všechny děti rovný přístup ke vzdělávání. Přípravu dětí na školu realizují v Uherském Brodě poslední ročníky mateřských škol. Vsetín:  volba školy rodiči romských žáků, kteří se snaží za každou cenu dostat do své vytypované školy  romští rodiče stále preferují docházku dětí do MŠ, ZŠ a Pš Turkmenská před ostatními běžnými ZŠ.  Diakonie Vsetín: příprava dětí v předškolním věku na vstup do MŠ a na zápisy do ZŠ, podpora rodin při zápisech do MŠ a ZŠ (informační kampaň před zápisy, motivace během standardní sociální práce s rodinami, možnost doprovodu)  Služba TSP: motivování a informování rodičů dětí průběžně během roku i pravidelně před termíny zápisu o možnostech nástupu do MŠ či ZŠ, o termínech zápisu, průběhu zápisu, požadavcích na děti a finančních požadavcích. Valašské Meziříčí Nesledováno.

22

Rožnov pod Radhoštěm Počet míst pro předškolní vzdělávání v ORP Rožnov pod Radhoštěm byl a je zatím dostačující, nedocházelo tak k odmítnutí případných romských dětí. Vzhledem k nízkému počtu Romů v ORP Rožnov pod Radhoštěm neprobíhala speciální komunikace s rodiči romských dětí, kterou by zajišťovat a realizoval odbor školství. Informace Odboru školství, mládeže a sportu KÚZK – tuto problematiku řeší NNO v místech se zvýšenou romskou populací (Vsetín). Kapacita zařízení stejně jako jejich dostupnost je vyhovující. 3.7 Dostupnost přípravných tříd. Vyplňte do tabulky č. 7. Do posledního sloupce tabulky v případě potřeby uveďte poznámku o kvalitě přípravného ročníku, avšak vždy v případě, že se jedná o zařízení, které vzdělává podle přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (RVP ZV-LMP). Do posledního řádku uveďte celkové součty. Tab. č. 7: Přehled vzdělávacích zařízení zřizujících přípravné třídy v kraji ve školním roce 2014/2015 název zařízení Zlín Otrokovice Vizovice Valašské Klobouky Kroměříž Holešov Bystřice pod Hostýnem Uherské Hradiště Uherský Brod

Vsetín Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm

zařízení vyučuje také dle RVP ZVLMP (ano/ne)

obec (sídlo zařízení)

počet přípravných ročníků

0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0

ano 0 0 celkem

Vsetín 0 0

1 0 0 1

počet dětí, které se v nich vzdělávají 0 0 0 0 0 0 0 0 0

15 0 0 15

komentář

Není nám známo.

Kvalitní příprava, velká část dětí následně odchází do běžných škol.

3.8 Zhodnocení průběhu zápisů romských dětí do základních škol. Docházelo na území kraje k podpoře romských rodičů a jejich dětí při zápisu do ZŠ, existovaly regionální či lokální projekty nebo aktivity v tomto ohledu – nebo naopak byly zjištěny negativní okolnosti při zápisu do ZŠ, např. nábory dětí do praktických škol? Zlín Negativní aspekty nezjištěny. Totéž v celém ORP Zlín. Vizovice Vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku neřešíme. Valašské Klobouky Zápis do ZŠ se aktuálně netýká žádné z rodin. Otrokovice Nezaznamenali jsme žádné specifické praktiky v této oblasti ve vztahu k romským dětem. Kroměříž Negativní aspekty nebyly zjištěny, zápis probíhá u všech dětí naprosto stejně – u všech dětí je zachována rovnost jednání. Zhodnocení je v kompetenci resortu školství. Holešov III. ZŠ: 2014/2015 byli u zápisu do 1. tříd - 3 romští předškoláci. 1 dítě bylo přijato do I. třídy, 1 odklad, 1 odesláno k zápisu do ZŠP. Při zápisu do 1. tříd je opět důležitá spolupráce škol s MěÚ, terénními pracovníky – někteří rodiče, zapomínají na termín zápisu a přijdou s dítětem dodatečně. OU a ZŠP Holešov: Zápis k základnímu vzdělávání do 1. ročníku základní školy, jejíž činnost vykonává OU a ZŠP Holešov se každoročně koná v

23

termínu stanoveném ředitelkou školy. Při zápisu zákonný zástupce žáka předloží občanský průkaz, rodný list dítěte a doporučení školského poradenského zařízení, které je podmínkou přijetí. Zákonní zástupci dítěte jsou informováni o struktuře vzdělávacího programu pro obor vzdělání základní škola zpracovaného podle RVP ZV - příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením a o rozdílnostech v porovnání se vzdělávacím programem pro obor vzdělání základní škola zpracovaného podle RVP ZV. Veškerá sdělení jsou poskytována zákonnému zástupci žáka srozumitelným způsobem. Ve školním roce 2014/2015 byl do 1. ročníku základní školy praktické zapsán 1 romský žák. Bystřice pod Hostýnem O průběhu zápisů romských dětí do základních škol nemáme žádná negativní zjištění. Uherské Hradiště O podporu nikdo z rodičů neprojevil zájem. V Kunovicích ČŠI kontrolou konstatovala bezproblémové přijímání romských žáků do ZŠ. Uherský Brod Při zápisu dětí do školy rodiče prosazovali, aby jejich dítě navštěvovalo tu školu, do které dochází nejvíce romských dětí. Nakonec byly děti při zápisu rozděleny se souhlasem rodičů rovnoměrně do všech uherskobrodských škol včetně katolické základní školy. Mateřská škola na Obchodní ulici 1639 nabízí dětem nadstandardní aktivity v kroužcích  Hudebně-pohybový  Výtvarný  Počítačový  Pracovní a keramický  Ozdravné pískání – flétna  Klubové dopoledne pro rodiče na MD každé úterý od 15:30 h v budově MŠ  Perličková koupel  Logopedické prevence – tento projekt je velkým zejména ekonomickým přínosem pro romské rodiny, které nemusí se svými dětmi jezdit k logopedovi do Uherského Hradiště, ale děti mají možnost logopedické výchovy přímo v MŠ. Tato mateřská škola uspěla a realizuje projekt: "PODPORA LOGOPEDICKÉ PREVENCE V PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍMV ROCE 2014". Vsetín Již minimálně 6 let je velmi přísně dbáno na kvalitu přijímacího řízení bez ohledu na národnost a etnickou příslušnost dětí. Řada institucí naopak dlouhodobě překonává nátlak romských rodin a jejich úsilí o umístění dětí v praktické škole i bez zdravotního postižení. Romské děti jsou směrovány k zápisu do běžných škol tak, aby nezůstávaly osamoceny, ale aby jejich počet byl únosný pro zachování kvality výuky. Valašské Meziříčí Nesledováno. Rožnov pod Radhoštěm Není nám známo, že by v rámci zápisu dětí k základnímu vzdělávání někdo organizoval nábory romských dětí do praktických škol. Informace Odboru školství, mládeže a sportu KÚZK – zápis je prováděn standardně bez rozdílu, jestli jde o děti majority nebo minority. Školská poradenská zařízení přijala opatření k zařazování dětí do speciálních škol (pouze žáci s lehkým mentálním postižením) a podle těchto kritérií postupují, často proti přání rodičů. Nábory dětí do praktických škol se neprovádějí. 3.9 Popis spolupráce krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny s asistenty pedagoga v kraji v roce 2015. Pokud tato spolupráce neprobíhala, uveďte překážky, které tomu bránily. Informace Odboru školství, mládeže a sportu KÚZK – školy s vyšším počtem romských žáků využívají ke zkvalitnění vzdělávání romských žáků asistenty pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním. V roce 2015 se do rozvojového programu MŠMT Financování asistenta pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním ve Zlínském kraji zapojilo 6 běžných základních škol (ZŠ Valašské Meziříčí, Masarykova, ZŠ Staré Město, ZŠ Zachar Kroměříž, ZŠ Uherský Brod, Na Výsluní, ZŠ UNESCO Uherské Hradiště a ZŠ Integra Vsetín). Bylo využito 10,77 přepočtené úvazky asistenta pedagoga pro sociálně znevýhodněné žáky v celkové výši 1 615 905,- Kč.

24

Vyjádření krajské koordinátorky – s asistenty pedagoga v kraji spolupracuji velmi úzce. Každoročně pořádám i pro tyto pracovníky dvoudenní vzdělávání, které absolvují společně s terénními pracovníky a romskými poradci obcí s rozšířenou působností. Při výskytu problému poskytuji metodickou pomoc. Samozřejmě se seminářů účastní převážně jen romští asistenti. 3.10 Existence platforem (např. pracovní skupiny, poradní sbory, neformální setkávání atp.) zřízených krajem, obcemi, případně činnosti NNO za účelem poskytování mimoškolních aktivit s dopadem na romské žáky (např. dostupnost a provázanost programů doučování, dalších vzdělávacích, volnočasových a rozvojových aktivit, příklady dobré praxe v této oblasti). Zlín Existují nízkoprahová zařízení, jejichž zřizovatelem je buď statutární město Zlín (organizační složka Ostrov radosti), nebo nestátní nezisková organizace, která jsou využívána všemi dětmi (Unie Kompas, Salesiánský klub mládeže). Vizovice Nemáme. Valašské Klobouky Možnost mimoškolských aktivit žáků přímo ve škole  od r. 2015 nově zřízen na ZŠ Val. Klobouky „školní klub“ dostupný zdarma všem dětem školy a to jak o přestávkách, tak i po ukončení vyučování do 16 hod.  mimo školu - dům dětí a mládeže, rodinné centrum Kaštánek, Malenka – (rodinná centra pro rodiny s dětmi do 7 let) – příliš ne nedaří rodiny zapojit  nízkoprahové zařízení KamPak? Nadace J. Pivečky (poradenství, doučování – pro nezaopatřené děti a mládež od 11-26 leta jejich rodiče) – děti z Val. Klobouk zařízení pravidelně navštěvují, z okolních obcí (Štítná) je obtížně dostupné, proto děti z těchto obcí dojíždění do NZDM KamPak? do Slavičína. Momentálně se jedná o rozšíření této služby také do Brumova-Bylnice  možnost doučování a podpory v rámci aktivit terénní aktivizační služby pro rodiny s dětmi Azylového domu pro ženy a matky s dětmi Vsetín přímo v rodinách s dětmi. Otrokovice Romské děti mohou využívat všechny SSL, doučování i volnočasové aktivity dostupné pro všechny. Nejsou zde specifické aktivity zaměřené na Romy. Kroměříž Bez odpovědi. Holešov Za podpory Akce Milion města Holešova proběhla v roce 2015 řada sportovních, kulturních, vzdělávacích programů a dalších volnočasových aktivit zaměřených nejen na romské žáky školy. Školy spolupracují s MěÚ Holešov - OSPOD, romský poradce, Argo - p. Kulhavý a Sborem Jednoty bratrské Holešov. Dále mimo školy existují další aktivity dobrovolníků z Jednoty bratrské Holešov, SAS Charita Holešov – terénní práce a terénní pracovník Argo Zlín. V Holešově pracuje komise Sociálně právní ochrany dětí, Komise školská a drogové problematiky. Děti mají možnost navštěvovat všechny volnočasové aktivity jako ostatní děti. Romské děti chodí pravidelně i o víkendech do Sboru Jednoty bratské, kde společně s dobrovolníky podnikají výlety a sportovně výchovné aktivity. Dobrovolníci si děti berou po dohodě s rodiči i na dovolenou a k sobě domů. Bystřice pod Hostýnem Nemáme. Děti romského etnika jsou integrovány do běžných tříd. V těchto případech nejsou zřizovatelem řešeny řádné výjimky. Odchod žáků do ZŠ praktické a speciální je řešen s PPP v Kroměříži. Uherské Hradiště Nejsou zřízeny. Uherský Brod Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež je dětmi hojně navštěvováno, svým působením se snaží o snížení výskytu trestné činnosti, zajišťuje zajímavé mimoškolní aktivity, poskytuje pomoc s doučováním a svou činností význačně rozvíjí dětský potenciál.

25

Vsetín  ZŠ, MŠ a Pš Turkmenská spolupracuje se školským rodičovským sdružením – finanční zajištění mimoškolních aktivit  Diakonie Vsetín: příprava dětí v předškolním věku na vstup do MŠ a na zápisy do ZŠ, podpora rodin při zápisech do MŠ a ZŠ (informační kampaň před zápisy, motivace během standardní sociální práce s rodinami, možnost doprovodu), pomoc rodinám s přípravou dětí do školy, podpora komunikace mezi školou a rodinou (včasné předávání informací ze školy směrem k rodičům, předávání metod práce, včasná identifikace možných problémů a včasná pomoc s řešením ad.), možnost pomoci s přípravou do školy v rámci nízkoprahového klubu pro děti a mládež  Na cestě, z. s.: NZDM Archa: možnost doučování zejména pro žáky na druhém stupni a na SŠ/SOU  Charita Vsetín: Sidera: možnost doučování pro žáky základních škol. Valašské Meziříčí Nesledováno. Rožnov pod Radhoštěm Město získalo v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání, finanční podporu z EU na projekt „Zvyšování kvality základního vzdělávání v ORP Rožnov pod Radhoštěm“ ve výši 16,512 mil. Kč. Primárním cílem projektu byla podpora žáků ohrožených školním neúspěchem nebo předčasným odchodem ze systému vzdělávání, do tohoto projektu byly zahrnuti i žáci romského původu. 3.11 Dostupnost programů na podporu návratu Romů bez potřebné kvalifikace do systému vzdělávání v kraji (ZŠ, SŠ), příklady dobré praxe. Zlín Takovéto programy nemáme, na území SMZ je v populaci minimum Romů. Totéž v celém ORP Zlín. Vizovice Vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku neřešíme. Valašské Klobouky Není aktuálním problémem ORP Val. Klobouky. Otrokovice Nejsou. Kroměříž Programy na podporu návratu Romů bez potřebné kvalifikace v regionu nejsou – dáno faktem, že vzdělání ani další vzdělávání není pro romskou populaci prioritou, není poptávka po dalším vzdělávání. Nelze určit ani odhadnout, informace shromažďuje KÚ. Z dostupných informací nebyly zaznamenány žádné překážky. Holešov Problém neřešíme. Vzhledem k počtu 541 žáků na III. ZŠ nepovažujeme počet 8 romských dětí za vyšší. Bystřice pod Hostýnem Nemáme. Uherské Hradiště Nabídka ze strany škol je. Uherský Brod Programy jsou dostupné na úřadech práce, v rámci sociální práce jsou občané podle potřeby informováni. Vsetín Obecně lze říci, že se všechny ZŠ v maximální možné míře snaží vyhovět požadavkům rodičů, kteří migrují mezi evropskými státy a jejichž děti často neplní povinnosti vyplývající ze školského zákona. Žákům, kteří mají splněnou povinnou devítiletou školní docházku a nezískali základní vzdělání, umožňuje škola doplnit si základní vzdělání formou kurzu k doplnění vzdělání nebo na praktické škole jednoleté. Valašské Meziříčí Nesledováno. Rožnov pod Radhoštěm Vzhledem k nízkému počtu žáků (Romů) v ORP Rožnov pod Radhoštěm nebyly programy realizovány.

26

Informace Odboru školství, mládeže a sportu KÚZK – speciální přípravné programy nejsou, v případě zájmu o studium, je řešeno individuálně. 3.12 Zhodnocení účasti romských studentů ve středoškolském vzdělávání v kraji, identifikace překážek v přechodu ze ZŠ na SŠ. Zlín Ve Zlíně víme o 4 SŠ studentech (vč. učebního oboru), a to pouze z pěstounských rodin (pěstounů z většinové populace). Málo romských dětí a malý zájem o SŠ typ vzdělání. Vizovice Vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku neřešíme. Valašské Klobouky V roce 2015 není znám žádný případ pokračování studia na SŠ ani příp. překážky. Otrokovice V Otrokovicích se jedná spíše o ojedinělé jedince.  Překážky:  absence pozitivních vzorů v rodině  nedostatečná motivace ze strany rodičů  tlak rodičů k tomu, aby děti nepokračovaly ve studiu s tím, že ani rodiče toto nikdy nepotřebovali Kroměříž Zřizovatelem středních škol je Zlínský kraj, nemáme informace – programy přípravy na přijímací řízení si realizuje každá Základní škola dle vlastního plánu Holešov 1 žák na gymnáziu /poloviční Rom, 2 studentky na OU/. III. ZŠ a ZŠ praktická věnuje soustavnou podporu a pozornost výchově k volbě povolání a před profesní přípravou žáků. Při výběru středních škol a učebních oborů poskytuje škola, ve spolupráci se školskými poradenským zařízením, romským rodinám informační základnu o možnostech dalšího vzdělávání a profesního uplatnění, praktickou pomoc a podporu. Škola nabízí i pomoc s vyplněním přihlášek ke vzdělávání na SŠ. Při podpoře přechodu romských žáků na SŠ spolupracuje škola rovněž s terénním pracovníkem Argo, Společnost dobré vůle, Zlín. Přesto je stále minimální zájem ze strany romských rodin o další vzdělávání dětí na středních školách. Exkurzí do středních škol v regionu, které škola pravidelně organizuje pro žáky druhého stupně, se romští žáci ve většině případů neúčastní. V minulých letech si vycházející romští žáci přihlášky ke vzdělávání na SŠ buď nepodali, což zákonní zástupci odůvodnili zdravotním stavem dítěte, nebo po úspěšném přijetí do zvolených učebních oborů v září ke studiu nenastoupili. Ve školním roce 2014/2015 mezi vycházejícími žáky ZŠP Holešov nebyly děti z romských rodin. Ve školním roce 2015/2016 vychází jedna romská žákyně z osmého ročníku. Přihlášku ke vzdělávání na SŠ, na žádost zákonných zástupců, nepodává. Hlavní překážku nespatřujeme tedy v nedostupnosti vzdělávání, ale v nezájmu ze strany rodiny. Na OU aktuálně studují 2 žáci (1x 6551-E01 Stravovací a ubytovací služby - Kuchařské práce, 1x 75-41-E01 Pečovatelské služby), v obou případech v prvním ročníku – shodně také neklasifikováni za první pololetí šk. r. 2015/16 z důvodu vysoké absence. Bystřice pod Hostýnem Není zde žádný student romského etnika, proto tuto věc nemůžeme zhodnotit. Uherské Hradiště Velké procento žáků ZŠ končí u základního vzdělání, a to mnohdy dovršením 15. roku života, tedy neabsolvuje všech devět tříd. Uherský Brod Zajímavý je v poslední době poznatek, že romští žáci se do páté třídy učí dobře, takže je předpoklad, že po ukončení ZŠ by pokračovali na střední škole. V osmé a deváté třídě nastává prudké zhoršení prospěchu, žáci nejsou ničím motivováni ke zlepšení prospěchu a odmítají studium na střední škole s maturitou, chtějí studovat tam, kde se již učí jejich sourozenec, totiž na učebním oboru. Rodiče, ač je jim vysvětlován význam vzdělání pro život, děti nechají nastoupit do učebního oboru.

27

Vsetín Jen malé procento romských studentů, kteří nastoupí na SŠ/SOU, studium dokončí. Mezi hlavní zdroje neúspěchů patří:  nedostatečná připravenost žáků, kteří přichází ze ZŠ praktické (značné mezery v základních vědomostech, nedostatečně vytvořené studijní návyky)  nedostatečné ekonomické zajištění rodiny (vysoké vstupní náklady na pořízení vybavení, dojíždění na praxi ad.)  nízká motivace (vzdělání není prioritou, vyšší vzdělání nemá v rodině tradici, studenti nemají velkou podporu ze strany rodičů, vliv vrstevnické skupiny ad.)  chybějící vize pracovního uplatnění – opakované zkušenosti s diskriminací na trhu práce. Valašské Meziříčí Nesledováno. Rožnov pod Radhoštěm Přehled o situaci na školách zřizovaných Zlínským krajem má odbor školství KÚ ZK. Informace Odboru školství, mládeže a sportu KÚZK – přechod romských žáků ze základních na střední školy probíhá podle studijních možností a preferencí žáků a za podpory výchovných poradců na školách. Nejčastěji zmiňovanou překážkou je častý odchod ze studia už v průběhu prvního pololetí prvního ročníku především z důvodu častých absencí romských žáků a neochoty pokračovat v již nepovinném středním vzdělávání.

3.13 Dostupnost programů na podporu přestupu romských žáků ze ZŠ do SŠ v kraji (např. motivační a stimulační programy, programy přípravy na přijímací zkoušky, příklady dobré praxe. Zlín Ne, marginální. Vizovice vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku neřešíme. Valašské Klobouky V současné době není znám žádný případ pokračování studia na SŠ. Otrokovice Nejsou. Kroměříž Nemáme informace – nelze hodnotit. Holešov Pracoviště výchovného poradce ve škole zajišťuje poradenskou a informační činnost pro rodiče a žáky při volbě povolání, výběru učebních oborů učilišť a středních škol, které žáky připraví pro budoucí povolání. Poradenské pohovory probíhají skupinově, v rámci třídních schůzek SRPDŠ, a také individuálně s rodiči a žáky ve sjednaných termínech. Rodičům a vycházejícím žákům jsou průběžně podávány aktuální informace o nabídce učebních oborů OU a SŠ, přijímacím řízení, způsobu podávání přihlášek ke vzdělávání ve SŠ a zápisových lístků. Škola zprostředkuje, se souhlasem zákonných zástupců, vyšetření žáků školským poradenským zařízením. Dle Vyhlášky č. 671/2004 Sb. §1, odst. 1, písmeno i) o podrobnostech a organizaci přijímacích řízení ke vzdělávání ve středních školách je jednou z náležitostí přihlášky posudek školského poradenského zařízení o zdravotním postižení nebo zdravotním znevýhodnění uchazeče – posudek má obsahovat vyjádření o doporučení vhodného postupu při konání přijímací nebo talentové zkoušky. Vycházejícím žákům je poskytnuta možnost vyšetření psychologem a speciálním pedagogem školského poradenského zařízení, SPC Zlína a SPC Kroměříž, přímo v prostorách školy, které pravidelně využívají vycházející žáci. Následně probíhají poradenské pohovory s žáky a rodiči žáků. Škola nabízí zákonným zástupcům pomoc při vyplnění přihlášek ke vzdělávání ve SŠ. V případě žáka, který nastoupil v září 2015 na gymnázium, situaci opakovaně řešila romská poradkyně /RP/ s matkou žáka, která RP několikrát kontaktovala, aby se poradila o studiu pro svého syna. Matka měla zájem, aby syn nastoupil na gymnázium. Rodina byla motivovaná k nástupu do SŠ. Bystřice pod Hostýnem Nemáme žádného takového studenta, proto se k tomuto nemůžeme vyjádřit.

28

Uherské Hradiště Speciální programy jako takové nemáme. Žáci devátých tříd jsou připravováni speciálně na přijímací řízení, a to v předmětech – matematika, český jazyk, cizí jazyk, všeobecné studijní předpoklady, kdy řada škol využívá možnosti cvičných SCIO testů. Uherský Brod Motivační a stimulační programy zajišťují nízkoprahová zařízení pro děti a klub při ZŠ Na Výsluní. Vsetín Nejsou. Valašské Meziříčí Nesledováno. Rožnov pod Radhoštěm Vzhledem k nízkému počtu žáků (Romů) v ORP Rožnov pod Radhoštěm nebyly programy realizovány. Informace Odboru školství, mládeže a sportu KÚZK – systém vzdělávání je zcela prostupný pro všechny zájemce. 3.14 Jakým způsobem kraj/obec informuje romské studenty a jejich rodiče o možnostech využití podpory z dotačních programů, zejména programu MŠMT Podpora sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol a konzervatoří? Jakou roli v tomto procesu má koordinátor pro záležitosti romské menšiny a romští poradci? Zlín Na ZŠ pracují standardně výchovní poradci. Vizovice Vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku neřešíme. Valašské Klobouky Rodiče mají možnost získat informace přímo od škol. Také MěÚ VK předává informace o dotačních programech školám za území ORP VK, v případě, že je soc. pracovníkům znám konkrétní student, pak tyto informace soc. pracovník projedná s rodinou. Otrokovice Romský poradce prostřednictvím odboru školství MěÚ Otrokovice z pozice zřizovatele informuje ředitele škol, kteří tyto informace předávají rodičům a žákům. Rovněž romský poradce informuje přímo rodiče dětí v rámci sociální práce s nimi. Kroměříž Nerealizována žádná individuální informační kampaň, pokud by byl zájem ze strany zákonných zástupců studentů, není problém podat odborné poradenství Holešov Informace obdrží školy z MŠMT, dále prostřednictvím romského poradce, který získává informace od krajského koordinátora pro národnostní menšiny, informace jsou předávány rodičům, NNO. Bystřice pod Hostýnem Nemáme žádného takového studenta, proto se k tomuto nemůžeme vyjádřit. Uherské Hradiště Školy i studenti jsou informováni primárně odbory Městského úřadu v Uh. Hradišti, kdy informace ze škol je opakovaně přenášena k žákům a jejich rodičům. Kunovice k této problematice uvádějí, že školy většinou nedosáhnou na dotaci z důvodu nízkého počtu Romů v jejich instituci. Uherský Brod romští poradci společně se sociálními pracovnicemi informují rodiče o podpoře pro sociálně znevýhodněné romské žáky středních škol. Tuto informaci obdrží od krajské koordinátorky pro národnostní menšiny. Vsetín Školy mají ve většině případů přehled o základních dotačních titulech a informují rodiče a žáky prostřednictvím výchovného poradce  Diakonie informuje své klienty o dotačních programech

29



romský poradce informuje osobně rodiče žáků 9. tříd ZŠ o možnostech studia na SŠ a podpoře z dotačních programů. Valašské Meziříčí Na odboru sociálních věcí podáno odborné poradenství romským koordinátorem k vyřízení dotačního titulu. Rožnov pod Radhoštěm Vzhledem k nízkému počtu Romů v ORP Rožnov pod Radhoštěm nebyly programy realizovány. Informace Odboru školství, mládeže a sportu KÚZK – o dotačních programech jsou informováni ředitelé/ředitelky škol, kteří zabezpečují informovanost žáků a jejich zákonných zástupců, pomáhají jim vyplnit potřebné dokumenty a odpovídají za realizaci programu na své škole v souladu s vyhlášením. Informace krajské koordinátorky – vždy při vyhlášení dotací z MŠMT dostávají tuto informaci pracovníci obcí s rozšířenou působností na vědomí s upozorněním, aby informaci přenesli do rodin. Informaci dostávají také terénní pracovníci ARGA, Společnosti dobré vůle Zlín, z.s. a ti ji předávají v rodinách, které pravidelně navštěvují. Informace zasílám také na školy, se kterými spolupracuji a na odbor školství, mládeže a sportu KÚZK, aby informaci rozeslali školám v kraji. 3.15 Zhodnocení účasti romských středoškoláků ve vyšším odborném a vysokoškolském vzdělávání, identifikace nejzávažnějších bariér, které brání romským středoškolákům/studentům VOŠ pokračovat ve studiu na VŠ. Zlín O žádném VŠ studentovi ve Zlíně nevíme (není zájem o tento typ vzdělání). Vizovice Vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku neřešíme, ve většině případů se jedná o děti, které jsou předškolního věku anebo na ZŠ. Romský poradce na obci není ustanoven. Valašské Klobouky V současné době není znám aktuální případ. Naposled v r. 2013 ukončila studium na VOŠ jedna studentka založila vlastní rodinu. Otrokovice Jedná se spíše o ojedinělé jedince. Kroměříž Bez odpovědi. Holešov Momentálně 1 student Gymnázium L. Jaroše Holešov, romská poradkyně – pomoc při jednání s ÚP, dávka MOP na vybavení studenta, dále pomoc a intervence při opatření PC pro studenta /romská poradkyně, krajská koordinátorka pro NM, terénní pracovník Argo Zlín, Sbor JB Holešov. 1 žákyně se vzdělává v učebním oboru kadeřnice (Střední škola Gastronomie a služeb Přerov). 1 žákyně chtěla na obor cukrářka na OU do Kroměříže, matka jí ovšem dala do ZŠP a OU Holešov – obor kuchařka, dívka si dlouhodobě stěžuje na bolesti zad a do školy nechodí. Chybí podpora a motivace rodiny. RP se domnívá, že obor nedokončí. Obecně lze ze strany romských dětí sledovat nízký zájem o učení. Žáci i jejich rodiče většinou přiznávají, že vzdělání v jejich hierarchii hodnot nepatří k prioritám. Bystřice pod Hostýnem Není zde žádný student romského etnika, proto tuto věc nemůžeme zhodnotit. Uherské Hradiště Uherské Hradiště není zřizovatelem tohoto typu škol, proto nemáme adekvátní informace. Ze znalosti regionu víme, že jich není mnoho. Uherský Brod V Uherském Brodě nejsou romští studenti na vyšší odborné škole ani na vysoké škole. Vsetín Romskému poradci ani Diakonii působící v rodinách ohrožených nebo trpících sociálním vyloučením není znám žádný romský student VOŠ/VŠ. Valašské Meziříčí

30

Nehodnoceno. Rožnov pod Radhoštěm Přehled o situaci na školách zřizovaných Zlínským krajem má odbor školství KÚ Zlínského kraje. Informace Odboru školství, mládeže a sportu KÚZK - na VOŠ ve Zlínském kraji nejsou romští studenti. Vyjádření krajské koordinátorky – vysokoškolské vzdělání není mezi Romy rozšířeno.

3.16 Dostupnost programů na podporu přestupu a setrvání romských středoškoláků na VOŠ a VŠ, identifikace příkladů dobré praxe v této oblasti. Zlín Nejsou (z výše uvedených důvodů). Vizovice Vzhledem k počtu Romů v obci a k tomu, že nikdo z nich nepatří do kategorie sociálně vyloučený, speciálně romskou problematiku neřešíme, ve většině případů se jedná o děti, které jsou předškolního věku anebo na ZŠ. Valašské Klobouky V případě potřeby lze využít podpory služeb NNO – nízkoprahového zařízení KamPak? a terénní aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Otrokovice Programy dostupné, program Podpora sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol v minulosti využívala 1 studentka VOŠ. Kroměříž Nemáme možnost posoudit dostupnost programů na podporu přestupu a setrvání romských středoškoláků na VOŠ a VŠ. Holešov Neřešili jsme v r. 2015. Bystřice pod Hostýnem Nemáme žádného takového studenta, proto se k tomuto nemůžeme vyjádřit. Uherské Hradiště Programy vyhlášené MŠMT. Tyto programy přispívají jistě k dokončení studia na VOŠ a VŠ, ale nejsou dle našeho názoru primární motivací k jejich zdárnému dokončení. Uherský Brod Bez odpovědi. Vsetín Žádné. Valašské Meziříčí Nesledováno. Rožnov pod Radhoštěm Přehled o situaci na školách zřizovaných Zlínským krajem má odbor školství KÚ Zlínského kraje. Informace Odboru školství, mládeže a sportu KÚZK – na základních, středních a vysokých školách ve Zlínském kraji se romský jazyk ani obor romistika nevyučuje. Vyjádření krajské koordinátorky – v kraji žádné dostupné programy na přestup a setrvání romských středoškoláků na VOŠ a VŠ. 3.17 Popište hlavní zjištění a doporučení zřizovatelů škol v souvislosti k podaným stížnostem rodičů na nerovný přístup dětí, žáků a studentů ke vzdělávání. Zlín Žádný rodič takovouto stížnost v roce 2015 nepodal.

31

Vizovice Ve Vizovicích k žádné segregaci v oblasti vzdělávání nedochází a ani nedocházelo, děti chodily do běžných škol, žádný problém zapříčiněný národností není a nebyl znám, neexistuje vyloučená lokalita, která by kumulovala problémy. Valašské Klobouky Není znám případ stížnost na nerovný přístup. Otrokovice V celém průběhu vzdělávání nerozlišují naše základní školy „romské a neromské žáky“ v žádném aspektu. Taková evidence není součástí matriky, žádný zákonný předpis neukládá tyto údaje shromažďovat ani s nimi jakkoliv nakládat. Naše školy mají výrazně proinkluzívní charakter, v přístupu k žákům respektujeme vždy jejich individuální potřeby. Uplatňujeme ke všem žákům rovný a nediskriminační přístup, Romské žáky nevylučujeme z žádných našich aktivit a účastní se všech akcí, které škola pořádá. Jsou jim poskytovány stejné možnosti a příležitosti jako dětem z většinové společnosti. Pokud se na naše školy hlásí k zápisu či k přestupu z jiné školy jakýkoliv žák (bez ohledu na národnost) je vždy přijat, pokud to umožňuje kapacita školy, případně tříd v daném ročníku. Pokud zjistíme nutnost návštěvy poradenského zařízení (vývojové poruchy učení atd.) odesíláme k vyšetření všechny žáky dle jejich specifických potřeb. Při nedávném rychlém šetření ČŠI jsme Romy počítali a těch, kteří se k Romské národnosti hlásí, či se za Romy sami považují nebo je za Romy považuje většina společnosti, je na naší škole 7 (průřez všemi ročníky). Kroměříž Žádná stížnost nebyla námi řešena, ze strany zákonných zástupců nebyla ani žádná stížnost vznesena. Holešov Žádná stížnost na nerovný přístup nebyla podána. Ve škole se občas potýkali s vulgárním chováním některých rodičů romských žáků. Tyto problémy se postupně eliminovaly, a to také díky tomu, že romské děti III. ZŠ navštěvují řadu let (většinou od 1. třídy) a škola vede rodiče k řešení problémových situací. (Pomáhá OSPOD, romský poradce, terénní pracovníci). V září 2015 III. ZŠ ve spolupráci s Policií ČR řešila napadení neromského žáka školy zákonným zástupcem romského žáka, což bylo velmi nepříjemné a ohrozilo to dobré vztahy mezi romskými a neromským dětmi. Bystřice pod Hostýnem Nevíme o řádných stížnostech rodičů na nerovný přístup dětí, žáků a studentů ke vzdělávání. Uherské Hradiště Odbor kultury, školství a sportu Městského úřadu v Uh. Hradišti žádné stížnosti tohoto typu neřešil. Uherský Brod Postoje škol i pedagogických pracovníků jsou vstřícné, romské rodiny mají na všech školách oporu. Pokud se rodiče domnívali, že se jedná o diskriminaci jejich dítěte, bylo toto pozjišťováno a vysvětleno. Romští rodiče v minulém období nepodávali oficiální stížnost. Vsetín Žádné. Valašské Meziříčí Nesledováno. Rožnov pod Radhoštěm V ORP nejsou nám známy případy stížností rodičů romských dětí na nerovný přístup u škol zřizovaných obcemi a městem. Přehled o situaci na školách zřizovaných Zlínským krajem má odbor školství KÚ Zlínského kraje. Informace Odboru školství, mládeže a sportu KÚZK - odbor ŠK neobdržel stížnost na nerovný přístup dětí, žáků a studentů ke vzdělávání ve Zlínském kraji. Vyjádření krajské koordinátorky – nemám žádné informace, že by v roce 2015 byly stížnosti romských rodičů na nerovný přístup ze strany škol.

32

4. SITUACE ROMŮ V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI 4.1 Zhodnocení pozice Romů na trhu práce ve srovnání s celkovou situací na trhu práce v kraji; celková míra nezaměstnanosti v kraji a kvalifikovaný odhad specifické míry nezaměstnanosti Romů v roce 2015, identifikace základních bariér, které brání Romům participovat na trhu práce. Zlín Vzhledem k tomu, že není možné v souvislosti s evidencí požadovat údaje o příslušnosti uchazečů o zaměstnání k žádnému sociálnímu etniku, a ani z jiných zdrojů není možné zjistit, kdo z našich uchazečů se k romské menšině hlásí, nemáme možnost Romy žádným způsobem odlišit od ostatních uchazečů o zaměstnání. I přesto je ale možno konstatovat, že při zahrnutí všech, kdo by případně do této skupiny mohli patřit, se Romové na celkovém počtu uchazečů ve Zlíně podílí jen minimálně – jedná se spíše o jednotky osob než desítky. Vizovice Cca 5 na ÚP, další se odstěhovali k příbuzným mimo obec, nejsou o nich informace. Při počtu výše uvedeného počtu Romů v obci (ORP) bychom se odhadnutým vyčíslením specifické míry nezaměstnanosti Romů statisticky dopustili chyby druhého druhu a došli k nesprávným závěrům. Valašské Klobouky Míra nezaměstnanosti v ORP Val. Klobouky činila 6,63%. V evidenci úřadu práce bylo vedeno 6 Romů z cca 30 práceschopných. Otrokovice Vzhledem k tomu, že není možné v souvislosti s evidencí požadovat údaje o příslušnosti uchazečů o zaměstnání k žádnému sociálnímu etniku, a ani z jiných zdrojů není možné zjistit, kdo z našich uchazečů se k romské menšině hlásí, nemáme možnost Romy žádným způsobem odlišit od ostatních uchazečů o zaměstnání. I přesto je ale možno konstatovat, že při zahrnutí všech, kdo by případně do této skupiny mohli patřit, se Romové na celkovém počtu uchazečů v Otrokovicích podílí jen minimálně – jedná se spíše o jednotky osob než desítky. Kroměříž Průměrná celková míra nezaměstnanosti v roce 2015 činila 7,33 %, úřady práce nevedou odděleně evidenci romské populace. Nelze proto určit míru nezaměstnanosti Romů. Holešov K 31. 12. 2015 činil podíl nezaměstnanosti na Holešovsku 5,6 a v evidenci bylo celkem 846 uchazečů o zaměstnání. ÚP ČR nezjišťuje u uchazečů o zaměstnání, z důvodu rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatnění práva na zaměstnání, jejich národnost, proto nám není známo, kdo z uchazečů o zaměstnání se považuje za Roma. Bystřice pod Hostýnem Zhodnocení pozice Romů nelze stanovit, stejně jako odhad míry jejich nezaměstnanosti, nemáme vedenou žádnou statistiku míry nezaměstnanosti národnostních menšin. Uherské Hradiště Vzhledem k tomu, že nesmíme v souvislosti s evidencí požadovat údaje o příslušnosti uchazečů o zaměstnání k žádnému sociálnímu etniku, a ani z jiných zdrojů není možné zjistit, kdo z našich uchazečů se k romské menšině hlásí, nemáme možnost Romy žádným způsobem odlišit od ostatních uchazečů o zaměstnání. I přesto je ale možno konstatovat, že při zahrnutí všech, kdo by případně do této skupiny mohli patřit, se Romové na celkovém počtu uchazečů podílí jen velmi malým procentem. Hlavními bariérami bránícími Romům participovat na trhu práce jsou podle našeho názoru nedostatečná úroveň vzdělání a nízká kvalifikace Romů, u části z nich také nízká pracovní morálka. Do jisté míry mohou hrát roli i předsudky ze strany zaměstnavatelů, kteří Romy a priori vylučují z výběrových řízení. Nahrává tomu situace na trhu práce – velký převis nabídky nad poptávkou. Zaměstnavatel si často raději vybere „méně rizikového“ uchazeče. Uherský Brod V současné době je 76 osob, které jsou schopny práce, z toho je 42 osob nezaměstnaných, v evidenci ÚP. U našich romských občanů je zaznamenána vyšší míra nezaměstnanosti než u majoritní části obyvatel. Mezi základní bariéry, které brání romským uchazečům získat práci, je nedostatek iniciativy, nedostatek pracovních návyků, nedostatek vzdělání, demotivace při opakujících se odmítáních ze strany zaměstnavatelů, závislost na návykových látkách.

33

Vsetín Podíl nezaměstnaných osob k obyvatelstvu k 31. 12. 2015: ČR - 6,2 %, Vsetín 7,94 %. Valašské Meziříčí Míra nezaměstnanosti v ČR - 6,2 %, město Valašské Meziříčí - 6,51 %. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání na KoP Valašském Meziříčí k 31. 12. 2015 – 1989 uchazečů /z tohoto počtu cca 95 Romů – míra nezaměstnanosti se pohybuje cca 4 - 5%. Omezující faktory uplatnitelnosti Romů na trhu práce v regionu Valašské Meziříčí:  Nízká vzdělanost – absolventi základních nebo zvláštních škol  Minimální kvalifikace – problém se získáváním zaměstnání s vyšší než minimální mzdou  Zdravotní stav – často se vyskytující zdravotní omezení  Osobní motivace k práci – některým více vyhovuje sociální program než práce Rožnov pod Radhoštěm V ORP Rožnov p. R. je pozice Romů na trhu práce stejná jako u většinové společnosti. V evidenci uchazečů o zaměstnání (dále jen UoZ) je evidováno 1583 UoZ, z toho odhadem 50 Romů. Z výše uvedeného vyplývá, že evidovaní Romové nepatrně ovlivňují celkovou míru nezaměstnanosti v obci, která je cca 7,1 %. Základní bariéry, které brání Romům participovat na trhu práce, jsou – nedostatečné vzdělání, chybějící praxe, zdravotní důvody, předsudky zaměstnavatelů, pobírání dávek hmotné nouze. Informace z Úřadu práce, Krajská pobočka ve Zlíně - Vzhledem k tomu, že není možné v souvislosti s evidencí požadovat údaje o příslušnosti uchazečů o zaměstnání k žádnému sociálnímu etniku, a ani z jiných zdrojů není možné zjistit, kdo z našich uchazečů se k romské menšině hlásí, nemáme možnost Romy žádným způsobem odlišit od ostatních uchazečů o zaměstnání. I přesto je ale možno konstatovat, že při zahrnutí všech, kdo by případně do této skupiny mohli patřit, se Romové na celkovém počtu uchazečů ve Zlíně podílí jen malým procentem. Pozn.: k „celkové míře nezaměstnanosti v obci“ je třeba říci, že tento ukazatel není od roku 2012 sledován a byl nahrazen ukazatelem „podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu“ dále jen PN. Pověřené obecní úřady

uchazeči

PNO

ORP

uchazeči

PN

Bojkovice

284

4,93

Bystřice pod Hostýnem

855

7,95

Brumov - Bylnice

591

7,40

Holešov

817

5,42

Bystřice pod Hostýnem

855

7,95

Kroměříž

3 613

7,33

Holešov

817

5,42

Luhačovice

572

4,37

Horní Lideč

348

7,53

Otrokovice

1 095

4,62

Hulín

361

5,68

Rožnov pod Radhoštěm

1 568

6,62

Chropyně

374

7,64

Uherské Hradiště

3 311

5,31

Karolinka

570

7,82

Uherský Brod

1 718

4,80

Koryčany

264

9,50

Valašské Klobouky

1 075

6,63

Kroměříž

2 228

7,23

Valašské Meziříčí

1 827

6,51

Luhačovice

302

4,15

Vizovice

568

4,69

Morkovice - Slížany

386

8,62

Vsetín

3 363

7,39

Napajedla

360

3,88

Zlín

3 374

5,02

Otrokovice

735

5,09

1 568

6,62

Slavičín

270

4,64

Staré Město

441

5,54

Uherské Hradiště

2 518

5,23

Uherský Brod

1 434

4,78

352

5,58

Rožnov pod Radhoštěm

Uherský Ostroh

34

484

5,88

1 827

6,51

568

4,69

Vsetín

2 445

7,28

Zlín

3 374

5,02

Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice

Okresy

uchazeči

PN

Kroměříž

5 307

7,15

Uherské Hradiště

5 060

5,20

Vsetín

6 798

7,00

Zlín

6 709

5,14

23 874

5,98

Zlínský kraj

       



Mezi bariéry bránící jim participovat na trhu práce patří zejména: nedostatečná kvalifikace, nízká úroveň vzdělání, absence pracovní motivace zdravotní omezení, osobní motivace k práci – některým více vyhovuje sociální systém – pobírání dávek než práce malá či žádná pracovní zkušenost nebo ztráta pracovních návyků z důvodu dlouholeté evidence na úřadech práce nedostatečné sociální kompetence, náchylnost k trestné činnosti předlužení, exekuce, závislost na dávkách aktuální situace na trhu práce vede k větší možnosti najít uplatnění všem dlouhodobě nezaměstnaným, včetně Romů. Přestože zaměstnavatelé jsou více ochotni tyto uchazeče přijímat, k nástupu do zaměstnání nedojde. Případ z poslední doby: zaměstnavatel nabízel uplatnění dvěma romským uchazečům. Jeden poukazoval opakovaně na fakt, že ještě nikdy nepracoval, zato byl již několikrát ve vězení, když zaměstnavatel pořád práci nabízel, byl uchazeč agresívní a jeho agresivita zmizela v okamžiku, kdy získal vyjádření zaměstnavatele, že jej nepřijme. Ve druhém případě uchazečka upozorňovala na svoji agresivitu a možnost, že v rozčilení je schopna fyzicky napadnout své spolupracovníky. skrytý rasismus a předsudky ze strany některých zaměstnavatelů u romské menšiny

Vyjádření krajské koordinátorky - v kraji se nezaměstnanost Romů pohybuje dlouhodobě mezi 70 – 90%. Nezaměstnanost má více příčin. Většina Romů má nízkou kvalifikaci, převažuje u nich špatný zdravotní stav a jsou vysoce zadluženi, takže se jim práce mnohdy nevyplatí. V evidenci úřadu práce jsou již desítky let a ztratili pracovní návyky. Na nezaměstnanost Romů má také vliv skrytý rasismus a předsudky ze strany některých zaměstnavatelů. Najít práci pro Roma je velice těžká záležitost. I přesto se v kraji takoví zaměstnavatelé našli např. Kaufland, Lidl apod. Převážně se jednalo o nadnárodní společnosti. 4.2 Jaké nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (dále jen „APZ“) Romové využívají nebo mohou využívat či jaké jsou jim nabízeny. Zhodnoťte, zda nástroje APZ pomohly zlepšit Romům situaci na trhu práce. Zlín Ačkoliv kategorie Romů není a nemůže být statisticky sledována, tudíž nelze vyčíslit podíl uchazečů zapojených do aktivní politiky zaměstnanosti, můžeme z praktických poznatků konstatovat, že tyto skupiny uchazečů jsou umisťovány převážně formou veřejně prospěšných prací. Vizovice Viz. výše. Valašské Klobouky Veřejně prospěšné práce – jedná se zejména o dlouhodobě nezaměstnatelné občany, obtížně zaměstnatelné na trhu práce, zejm. ženy s dětmi. Otrokovice Viz. výše.

35

Kroměříž Speciální nástroje APZ ve vztahu k této cílové skupině nejsou, nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou stejné pro všechny občany bez rozdílu etnika. Holešov Nejčastější nástroj APZ jsou Veřejně prospěšné práce (VPP). O tento nástroj je velký zájem všech uchazečů, zde převyšuje nabídka nad poptávku. Město Holešov v r. 2015 mělo na VPP 30 uchazečů o práci, z toho 6 bylo Romů. V Technických službách Holešov v r. 2015 zaměstnávali 2 Romy. Z toho byl 1 dlouhodobě v pracovní neschopnosti. Nyní již na ČSSZ podal žádost o ID. Bystřice pod Hostýnem Město Bystřice pod Hostýnem nemá v současné době žádné nástroje pro zapojení Romů do AZP. Uherské Hradiště Žádný speciální nástroj zaměřený pouze na Romy nebyl v roce 2015 realizován. Z nástrojů APZ jsou pro Romy asi nejvhodnější poradenské programy jako bilanční diagnostika, job-kluby, dále rekvalifikace, veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa. Zčásti to mohly být také projekty ESF, které v různé míře kombinovaly výše uvedené nástroje s osobními pohovory, osobní asistencí při hledání zaměstnání a někdy také praxí u zaměstnavatelů. Praktický dopad u Romů nemůžeme vyhodnotit. O malé výjimce lze hovořit u rekvalifikačních kurzů, kde se k romskému etniku víceméně hlásilo 5 uchazečů. Co se týká jejich úspěšnosti a plnění povinností v průběhu rekvalifikačních kurzů, nelišili se nijak zásadně od ostatních uchazečů o zaměstnání. Žádný z nich nebyl vyřazen z evidence z důvodů neplnění povinností v souvislosti s rekvalifikací. Uherský Brod Zapojení do rekvalifikačních kurzů nebývá efektní, počáteční nadšení vystřídá nezájem, uchazeč se do kurzu nedostaví a mnohdy mu vznikne povinnost nedokončený kurz zaplatit. Větší úspěšnost je zaznamenána u dalšího nástroje aktivní politiky – u veřejně prospěšných prací. V Uherském Brodě je o VPP mimořádný zájem, VPP jsou přínosem jak pro Romy, tak i pro vzhled města. Vsetín Veřejně prospěšné práce (VPP), Společensky účelná pracovní místa, rekvalifikace. Valašské Meziříčí Romům, stejně jako všem ostatním uchazečům o zaměstnání jsou nabízeny veškeré možnosti a aktivity, které APZ nabízí. Nejčastěji je využívána aktivita - nástup na VPP. Rožnov pod Radhoštěm Úřad práce zapojuje Romy do aktivní politiky zaměstnanosti prostřednictvím rekvalifikací, veřejně prospěšných prací i společensky účelných pracovních míst. Zaměstnaní Romové jsou vzorem pro ostatní Romy. Zaměstnáním získávají dobu důchodové pojištění, může jim vzniknout nárok na podporu v nezaměstnanosti, pobírají nižší nepojistné sociální dávky (dávky hmotné nouze). Informace z Úřadu práce, Krajská pobočka ve Zlíně - ačkoliv kategorie Romů není a nemůže být statisticky sledována, tudíž nelze vyčíslit podíl uchazečů zapojených do aktivní politiky zaměstnanosti, můžeme z praktických poznatků konstatovat následující: Nejčastěji využívané nástroje APZ ve vztahu k této cílové skupině:  Veřejně prospěšné práce (VPP) - Nástroj přispívá k vytvoření (popř. udržení) základních pracovních návyků - Z dlouhodobého hlediska nepředstavují faktické řešení problému nezaměstnanosti, protože poskytují pouze dočasné pracovní uplatnění (většinou bez možnosti udržet si po skončení programu toto místo). - Ze strany zaměstnavatelů špatné zkušenosti s pracovníky z této komunity zaměstnanými v minulosti na VPP u obce  Společensky účelná pracovní místa: - Nedostatek míst odpovídajících vzdělanostní struktuře uchazečů o zaměstnání ze sociálně vyloučených lokalit = míst pro uchazeče se základním vzděláním bez odborných znalostí a praxe - I přes možnost dotace z APZ není ze strany zaměstnavatelů motivace uchazeče sociálně vyloučené zaměstnat (nedostatek odborných znalostí, chybějící praxe, špatná pracovní morálka, nedostatečné či žádné pracovní návyky, časté absence …)  Rekvalifikace:

36

- Nízká motivace k účasti a dokončení kurzů související často s vlastní (či zprostředkovanou) zkušeností s neúspěchem při hledání zaměstnání po absolvováním podobného kurzu. - Někteří účastníci mají sklon neznámé prostředí vnímat jako nepřátelské, především pokud je program realizován v prostorách úřadu práce. - O konkrétní rekvalifikaci projevují zájem starší uchazeči, kteří již mají za sebou nějakou pracovní zkušenost. Ze strany mladých uchazečů z romské komunity, kteří jsou na úřadu práce po ukončení základní školy či po neúspěšném pokusu absolvovat střední školu, je zájem o další vzdělávání minimální. - Kulturní a komunikační bariéry. - Ztížená dostupnost pro matky s dětmi (zajištění hlídání dětí). Vyjádření krajské koordinátorky – Romové se do aktivitní politiky zaměstnanosti zapojovali ponejvíce formou VPP. Tato forma zaměstnání pomohla některým při vytváření pracovních návyků. Stále přetrvává nechuť zaměstnavatelů zaměstnávat Romy. Většinou nemají šanci dokázat, zda chtějí pracovat. Dlouholeté odmítání na pracovním trhu nemotivuje tyto uchazeče o zaměstnání hledat dál práci pro sebe a své blízké. Úřady práce dle jejich vyjádření nezvýhodňují žádnou menšinu, ale přistupují ke všem uchazečům stejně. Nemám žádné informace o tom, že by některá pobočka v kraji vytvářela programy na podporu zaměstnanosti Romů. Zrovna tak jsem se nesetkala s tím, že by některý kontaktní pracovník města projevil zájem o zvýšení zaměstnanosti u romské menšiny a pokusil se navrhnout něco, co by mohlo Romům pomoci při této svízelné situaci. Přitom, jak z jejich odpovědí vyplývá, všichni vědí, proč Romové nepracují. 4.3 Realizace jiných programů na podporu zaměstnanosti Romů (nejedná se o programy Úřadů práce, soustřeďte se na poskytovatele, osvědčené programy a příklady dobré praxe). Zlín Program na podporu zaměstnanosti Romů realizován ve Zlíně ve spolupráci s ÚP ČR nebyl. Je velmi pravděpodobné, že část evidovaných uchazečů z řad Romů se v roce 2015 účastnila projektu Vzdělávání uchazečů o zaměstnání v oblasti socioekonomických kompetencí. Cílem projektu bylo proškolení uchazečů, kteří jsou nejvíce ohroženi exekucí či dluhovou pastí nebo se již v takto tíživé situaci sami nacházejí, a snaha pomoci jim vrátit se na trh práce. Pojem socioekonomické kompetence v sobě zahrnuje finanční gramotnost (tj. peněžní, informační a rozpočtovou gramotnost) a další měkké dovednosti (tj. komunikační a prezentační dovednosti, které vedou ke zvýšení uplatnění na trhu práce). Úřad práce ČR byl partnerem v tomto projektu. Vizovice Viz. výše. Valašské Klobouky V rámci úřadu práce byly realizovány 2 projekty: - vzdělávání uchazečů o zaměstnanost v oblasti socioekonomické kompetence - pracovní návyky - zaměřené na uchazeče na 1 rok, 2 roky a 5 let vedených v evidenci ÚP. Otrokovice Program na podporu zaměstnanosti Romů realizován v Otrokovicích nebyl. Je velmi pravděpodobné, že část evidovaných uchazečů z řad Romů se v roce 2015 účastnila projektu Vzdělávání uchazečů o zaměstnání v oblasti socioekonomických kompetencí. Cílem projektu bylo proškolení uchazečů, kteří jsou nejvíce ohroženi exekucí či dluhovou pastí nebo se již v takto tíživé situaci sami nacházejí, a snaha pomoci jim vrátit se na trh práce. Pojem socioekonomické kompetence v sobě zahrnuje finanční gramotnost (tj. peněžní, informační a rozpočtovou gramotnost) a další měkké dovednosti (tj. komunikační a prezentační dovednosti, které vedou ke zvýšení uplatnění na trhu práce). Kroměříž Speciální programy zaměřené pro romské etnikum nejsou realizovány, mají možnost se zúčastnit všech programů pod ÚP – např. Rekvalifikační kurzy. VPP probíhají ve spolupráci s obcemi, ÚP vydává příspěvek na společensky prospěšná pracovní místa. Do těchto prací se zapojují i Romové. Holešov ÚP nezvýhodňuje žádnou národností menšinu, ale věnuje se přednostně osobám, které jsou ohroženy sociálním vyloučením. Uchazeči mohou být zařazeni do poradenských činností: řešení pro Vaše finance, individuální pohovory, hledej práci efektivně, bilanční diagnostika poznej svůj potenciál, kde se specializovaní pracovníci (psycholog, psychoterapeut, pedagog) věnují klientům individuálně a snaží se jim maximálně pomoci.

37

Bystřice pod Hostýnem Úřad práce neznevýhodňuje žádnou národnostní menšinu, věnuje se především osobám ohroženým sociálním vyloučením. Uchazeči mohou být zařazeni do rekvalifikačních a poradenských kurzů. Uherské Hradiště Žádný speciální nástroj zaměřený pouze na Romy nebyl v roce 2015 realizován. Uherský Brod Mateřská škola na Obchodní ulici v UB vytvořila pracovní místo, které je podpořeno dotací z projektu ZNOVU DO PRÁCE II VE ZLÍNSKÉM KRAJI. Projekt Znovu do práce II ve Zlínském kraji je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Projekt Znovu do práce II ve Zlínském kraji, registrační číslo projektu CZ.1.04/2.1.00/70.00021, realizuje Úřad práce ČR, dodavatelem vzdělávacích aktivit je Centrum dalšího vzdělávání MARLIN, s.r.o. Vsetín Žádné. Valašské Meziříčí Jiné programy – mimo APZ – určené pro tuto cílovou skupinu nebyly na našem KoP realizovány. Rožnov pod Radhoštěm Projekty „Podpora pracovní integrace romské menšiny ze Vsetínska“, „Zpět do práce“ – organizuje Demokratické aliance Romů ČR (Valašské Meziříčí PhDr. Petr Tulia). Informace z Úřadu práce, Krajská pobočka ve Zlíně - program na podporu zaměstnanosti Romů realizován ve Zlínském kraji ve spolupráci s ÚP ČR nebyl. Je velmi pravděpodobné, že část evidovaných uchazečů z řad Romů se v roce 2015 účastnila projektu Vzdělávání uchazečů o zaměstnání v oblasti socioekonomických kompetencí. Cílem projektu bylo proškolení uchazečů, kteří jsou nejvíce ohroženi exekucí či dluhovou pastí nebo se již v takto tíživé situaci sami nacházejí, a snaha pomoci jim vrátit se na trh práce. Pojem socioekonomické kompetence v sobě zahrnuje finanční gramotnost (tj. peněžní, informační a rozpočtovou gramotnost) a další měkké dovednosti (tj. komunikační a prezentační dovednosti, které vedou ke zvýšení uplatnění na trhu práce). Úřad práce ČR byl partnerem v tomto projektu. Vyjádření krajské koordinátorky - ve Zlínském kraji působí spolek ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, z.s., který zaměstnává již 6 rokem pět domovníků v lokalitách Zlínského kraje. Na těchto pozicích pracují pouze Romové. Za tuto práci jsou romští občané velmi vděční a s napětím čekají, zda budou finanční prostředky, které pochází z rozpočtu Zlínského kraje opět vyčleněny i na další rok. 4.4 Využití sociální ekonomiky (sociální podnikání, sociální zemědělství) jako nástroje řešení nezaměstnanosti Romů, dostupnost těchto aktivit v kraji, příklady dobré praxe. Uveďte počet sociálních a sociálně zemědělských firem na území kraje, které zaměstnávají také Romy, a případně i celkový odhadovaný počet Romů zaměstnaných v sociálních firmách, a uveďte příklady dobré praxe. Zlín V roce 2015 pracovali v sociálním podniku PROCESIA Zlín s. r. o. odhadem 3 lidé romského etnika. Dle sdělení manažera společnosti s nimi měl dobrou zkušenost. Vizovice Viz. výše. Valašské Klobouky Ne. Otrokovice V roce 2015 byly příspěvky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti zaměřeny mimo jiné na všechny příjemci pomoci v hmotné nouzi. Ti mohli být podpořeni bez ohledu na délku evidence na ÚP ČR. Pro všechny příjemce pomoci v hmotné nouzi (tedy i pro Romy) je přístup k VPP okamžitý, pokud se najde zaměstnavatel. Sociální ekonomika není využívána. Kroměříž Sociální ekonomika jako nástroj řešení nezaměstnanosti Romů není v našem regionu uplatňován.

38

Holešov Snížení čerpání sociálních dávek, pokud nastoupí na VPP, které je hrazeno z ÚP, následně možnost získání podpory v nezaměstnanosti, pokud pracují min. stanovenou dobu. Bystřice pod Hostýnem Nemáme. Uherské Hradiště Nemáme žádné informace. Uherský Brod Žádné. Vsetín Žádné. Valašské Meziříčí Nezjištěno. Rožnov pod Radhoštěm Nezjištěno. Informace z Úřadu práce, Krajská pobočka ve Zlíně - nemáme informace. Vyjádření krajské koordinátorky – v kraji sociální podnikání zaměřené na tuto cílovou skupinu neexistuje. 4.5 Využití sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek v rámci kraje. Uveďte celkový počet takovýchto veřejných zakázek zadaných krajem, obcí či jinou institucí na území vašeho kraje a případně identifikujte i oblast či zaměření zakázky (např. nákup služeb, stavební práce, atd.). Zlín Nemáme. Vizovice V současné době není třeba, 0. Valašské Klobouky Ne. Otrokovice Není využíváno. Kroměříž Nerealizováno. Holešov Není nám známo, že by zde toto fungovalo. Bystřice pod Hostýnem Nemáme. Uherské Hradiště Nemáme žádné informace. Uherský Brod Bez odpovědi. Vsetín Žádné. Valašské Meziříčí Nezjištěno. Rožnov pod Radhoštěm Nemáme. Informace z Úřadu práce, Krajská pobočka ve Zlíně - nemáme informace. Vyjádření krajské koordinátorky – kraj žádné využití sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek zaměřených na Romy neměl. Není známa také žádná aktivita v této oblasti ze strany jiných institucí. Města nezohledňují žádné zodpovědné zadávání veřejných zakázek.

39

4.6 Výskyt diskriminace na trhu práce a způsoby jejího řešení v kraji; zájem romských obětí o řešení problému, aktivita a postoj odpovědných veřejných institucí k jejímu řešení, popř. dostupnost jiného alternativního antidiskriminačního programu, příklady dobré a špatné praxe. Zlín Z vyjádření některých klientů (zřejmě) romského etnika vyplývá, že se zaměstnavatelé často obávají do práce Roma přijmout. Pakliže však mají s konkrétním člověkem pozitivní zkušenost, problém odpadá, zaměstnají ho rádi. Vizovice Viz. výše. Valašské Klobouky V průběhu roku 2015 nebyl podán žádný podnět týkající se diskriminace na trhu práce. Otrokovice Míra diskriminace je stejná jako v celé ČR. Romové samotní diskriminaci na trhu práce zmiňují okrajově, odmítají být konkrétní a poukázat na konkrétní firmu, člověka či instituci. Diskriminace je povětšinou skrytá, nepřiznaná a těžko postihnutelná. Kroměříž Diskriminace nebyla v roce 2015 zaznamenána. Holešov Problémy tohoto druhu nebyly v roce 2015 řešeny. Bystřice pod Hostýnem V roce 2015 nemá ÚP v Bystřici pod Hostýnem evidovány žádné stížnosti na výskyt diskriminace. Uherské Hradiště Za rok 2015 nejsou ÚP známy žádné informace o diskriminaci Romů na trhu práce. Uherský Brod Některý zaměstnavatel ze zásady nezaměstná romského občana, aniž by každou situaci posuzoval individuálně. Soukromého podnikatele není možno přesvědčovat, aby Roma zaměstnal, protože se nikdo za něj nezaručí. Některé firmy přijímají i Romy, ovšem s různými zkušenostmi. Romští uchazeči o zaměstnání mnohdy zneužívají známého faktu, že zaměstnavatelé většinou nepřijímají Romy a na toto se vymlouvají. Vsetín Žádné. Valašské Meziříčí Zásada rovného přístupu. Rožnov pod Radhoštěm S diskriminací se úřad práce nesetkává, a tudíž takové problémy neřeší. Informace z Úřadu práce, Krajská pobočka ve Zlíně – ÚP neřešil problém diskriminace Romů. Pokud se s tímto jednáním setkali, nestěžují si a mnohdy jim tato skutečnost vyhovuje – nemusí nastoupit do práce. Vyjádření krajské koordinátorky - několikrát měsíčně se setkávám s odmítnutím romského uchazeče o zaměstnání. Bohužel si Romové chodí stěžovat ke mně nebo terénnímu pracovníkovi. Když ho odkážeme, aby si stěžoval na úřadu práce, tak to odmítne, protože je přesvědčený, že se stejně nic nezmění. Nemají zájem tuto praxi řešit ani s ombudsmankou. Tvrdí, že stejně jim nikdo věřit nebude. Nemají žádné důkazy a slovo proti slovu nemá žádný vliv na změnu chování zaměstnavatelů. Jak je vidět, tak pracovníci městských úřadů se s tím nesetkávají, protože se ani jim se Romové nesvěří. Pracovníci úřadů práce jsou přesvědčeni, že kdo chce pracovat, tak si práci najde.

5. SITUACE ROMŮ V OBLASTI BYDLENÍ 5.1 Existence programů na řešení bytové otázky a revitalizace sociálně vyloučených lokalit na úrovni kraje a obcí (strategie rozvoje obcí/regionů v oblasti bydlení, míra využití dotační podpory z ESIF, ze Státního fondu rozvoje bydlení či z jiných dotačních programů).

40

Zlín Klasická vyloučená romská lokalita ve Zlíně neexistuje, bytové otázky jsou řešeny u všech občanů města stejným způsobem. Vizovice Není potřeba tohoto řešení. Valašské Klobouky Města Brumov-Bylnice a Valašské Klobouky disponují vlastním bytovým fondem. Val. Klobouky má k dispozici 126 bytů (38 sociálních a malometrážních bytů) a DPS (88 bytů) - pro seniory a osoby se zdravotním postižením). Cca 40 bytů vč. bytu na DPS bylo přiděleno ze sociálních důvodů. Brumov-Bylnice disponuje celkem 52 byty z toho:2 byty v rodinném domě, 42 malometrážními a 8 byty v DPS. V roce 2015 dotační podpory využito nebylo, v následujícím období se však využití dotací předpokládá. Komplexní systémové řešení města zpracovaná nemají. Otrokovice V Otrokovicích se nachází dvě sociálně vyloučené lokality: A: Kontejnerové bydlení v centru obce. Částečné prostorové i sociální vyloučení, 20 bytů. Osoby pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi. Počet osob ohrožených sociálním vyloučením: 25. B: Bydlení v bytovém domě na periferii města. Prostorové vyloučení jasné, sociální vyloučení rovněž. Dům ve velmi špatném technickém stavu. Osoby s doplatkem na bydlení, ohrožené sociálním vyloučením. Počet bydlících osob: 20. V žádné z těchto lokalit nebydlí Romové. Plán - lokalita B bude revitalizována s využitím dotačních titulů – zboření stávajícího domu, přestěhování stávajících obyvatel do různých městských bytů rozptýlených po městě, výstavba nového bytového domu, návrat některých obyvatel a pronajmutí novým obyvatelům jakožto sociální byty. Lokalita A – dochází k zateplování a celkové regeneraci domu, sociální pracovníci města a částečně i pracovníci NNO poskytují sociální práce obyvatelům. Kroměříž Revitalizace bytových jednotek je součástí plánovaného rozvoje města, byty v majetku města Kroměříž jsou postupně spravovány a revitalizovány, jsou zde využívány dotační tituly z evropských strukturálních fondů, rovněž dochází k revitalizaci celých sídlišť – nové možnosti k využívání volného času dětí a mládeže. Holešov ÚP ČR, kontaktní pracoviště Holešov by mohlo odesílat přímo pronajímatelům bytů úhradu za bydlení, jelikož mnozí občané z řad romského etnika mají problém hospodařit se svěřenými prostředky. K dalším bodům se nemohu vyjádřit. Bystřice pod Hostýnem Co se týká bytové otázky, je tato věc složitá i pro většinovou společnost. Je zapotřebí dostatek sociálních bytů, kde by mohli být Romové rozmísťováni mezi většinovou společnost za účelem integrace. Uherské Hradiště Romskou lokalitu v Uherském Hradišti nemáme. Uherský Brod V Uherském Brodě nejsou sociálně vyloučené lokality. Žádosti o byt se vyřizují stejným způsobem u všech žadatelů. Vsetín Obec má zpracovanou Koncepci bydlení města Vsetína pro období 2012 – 2020. Dostupnost obecního fondů bydlení pro tuto cílovou skupinu, příklady dobré a špatné praxe. Město Vsetín má k dispozici celkem 541 obecních bytů, které jsou přidělovány na základě Pravidel pro přidělování městských bytů. Valašské Meziříčí Řešení bytové otázky a revitalizace sociálně vyloučených lokalit bylo vzato vedením města na vědomí a je v počátcích řešení. Tvoří se například nová pravidla pro přidělování nájemních bytů ve vlastnictví města. Rožnov pod Radhoštěm V ORP Rožnov pod Radhoštěm sociálně vyloučené lokality nejsou.

41

Vyjádření krajské koordinátorky – komplexní systémové řešení bytové otázky a revitalizace vyloučených romských lokalit v kraji neexistuje. Obce nejčastěji využívaly dotační program MMR na revitalizaci sídlišť. Sociálně vyloučené lokality v kraji máme, i když to pracovníci měst ve zprávě nezmiňují. To potvrzuje mapa, kterou si nechalo vytvořit MMR ČR v roce 2014. Z této mapy jasně vyplývá, že počet sociálně vyloučených lokalit ve Zlínském kraji narostl. 5.2 Dostupnost obecního fondu bydlení pro Romy, příklady dobré a špatné praxe. Zlín Statutární město Zlín (SMZ) přiděluje byty dle Pravidel pro poskytování bydlení v nájemních bytech v majetku statutárního města Zlína. Výše nájemného v letošním roce činí u standardních bytů 79,53 Kč/m², u velkokapacitních bytů v bytovém domě na Okružní 4699 (I. segment), Středové 4786 (II. segment) a Nad Ovčírnou 344 činí 69,- Kč/m² a u bytů se sníženou kvalitou pak 65 Kč/m², u bytů se státní dotací 19,66 – 58,98 Kč/m². Nevymezujeme, zda se jedná romskou nebo smíšenou rodinu, vždy je rozhodující, aby byly splněny podmínky přijetí žádosti dle Pravidel. Každá žádost se pak hodnotí bodovacím systémem, dle kritérií stanovených Pravidly. Splnění každého kritéria se hodnotí příslušným počtem bodů. V případě, že nejsou žadateli o městský byt, mají možnost se hlásit na zadlužené byty do nájmu s postoupením pohledávky. V případě shánění podnájmu, mají romské rodiny velký problém, majitelé se bojí neplacení poplatků za bydlení, devastace bytů, problémů v občanském soužití aj. Vizovice v obci se uplatňuje rovný přístup ke všem obyvatelům, většina Romů bydlí ve vlastních domech či v bytech, které mají v nájmu, 1 v náhradním ubytování. Valašské Klobouky Větší část Romů bydlí v podnájmu, v minimální míře v obecních bytech. Důvodem je minimální pohyb rodin (odcházejících), zadluženost rodin vůči městu, nedostatek bytů pro rodiny s více než 3 dětmi. Osvědčuje se praxe, kdy v případě splátek dlužné částky za pronájem obecního bytu, město i dlužník souhlasí se zavedením splátkového kalendáře a sociální služby v rodině – je dána zkušební doba. Pokud se dlužník snaží řešit svoji situaci, spolupracuje, pak i v případě zůstatku dluhu (který postupně klesá) je smlouva prodloužena. Otrokovice Romům jsou městské byty zcela dostupné jako za stejných podmínek jako pro většinovou populaci, viz Pravidla pro přidělování městských bytů, dostupné na www.otrokovice.cz. V Otrokovicích je část městských bytů vyčleněných pro nízkopříjmové skupiny občanů. Romské rodiny žijí v běžné bytové zástavbě jako ostatní občané města. Pronajímatelé nechtějí být ustanoveni zvláštními příjemci, není vůbec využíváno, v ojedinělých případech vykonává funkci zvláštního příjemce sociální pracovník Městského úřadu. V rámci dávek pomoci v hmotné nouzi bylo využíváno zasílání doplatku na bydlení přímo na účet poskytovatele bydlení. Od r. 2012 je výplata těchto dávek převedena kompetenčně na ÚP ČR, jehož postoj k této věci je rozporuplný, nejednotný a zmatečný. Sociální práce směřující k udržení stávajícího bydlení probíhá formou individuální sociální práce s každým klientem/rodinou. Kroměříž Byty pod správou majetku města Kroměříž nejsou primárně určeny pro tuto cílovou skupinu. Město přiděluje byty dle závazných pravidel stanovených bytovou komisí na základě žádosti bez ohledu na etnickou příslušnost. V současné době město Kroměříž nedisponuje sociální formou bydlení. Momentálně je tato problematika ve fázi jednání v souvislosti se schválenou Koncepcí MPSV o sociálním bydlení. Holešov Velká část místních Romů žije v Holešově v různých částech města v obecních bytech. Většina místních Romů bydlí v městských bytech. Na ulici Bořenovská bylo v roce 2015 – 8 bytů obsazeno romskými rodinami. Ke konci roku 2015 v lokalitě mělo nájemní smlouvu jen 6 rodin. Občané mají možnost podat si žádost o byt na Tepelném hospodářství /TH/ Holešov, žádost posoudí bytová komise /pracovník odboru SVZ, místostarosta, zástupce TH, zástupce MP Holešov. Žádost je posouzena i z hlediska bezdlužnosti žadatele vůči městu Holešov a k žádosti se vyjadřuje i MP. Jde o motivaci žadatelů, aby nedlužili městu a chovali se nekonfliktně. Nájemníkům se smlouvy prodlužují pravidelně po uplynutí určité doby a úhradě nájmů. Pokud nemá nájemník uhrazeno bydlení ve stanovené lhůtě, není mu nadále nájemní smlouva prodloužena.

42

Motivace pro klienty – prostupnost bydlení – pokud klient dlouhodobě pravidelně platí – má možnost získat i jiné bydlení mimo lokalitu Bořenovská. Příklad z praxe – po určité době bydlení v centru se rodina dobrovolně vrátila do původního bytu v lokalitě Bořenovská, především kvůli vyššímu nájmu. Bystřice pod Hostýnem Město Bystřice pod Hostýnem v současné době nemá žádné volné městské byty. Uherské Hradiště Dostupnost bydlení pro tuto cílovou skupinu je stejná jako pro všechny další žadatele. Volné městské byty jsou ve standardu a výše nájemného u bytů pro příjmově vymezené osoby se v roce 2015 nezvyšovalo, tzn. je ve výši 36,- Kč/m2/měsíc. U dalších městských bytů je to 47,- Kč/m2/měsíc, 55,- Kč/m2/měsíc, příp. 62,Kč/m2/měsíc. U nově rekonstruovaných bytů je minimální výše nájemného 70,- Kč/m2/měsíc. Uherský Brod V Uherském Brodě byly zrušeny holobyty na Vazové, všem obyvatelům holobytů, kteří byli občany Uherského Brodu, byly přiděleny garsoniéry na Větrné 2060. Dále byla zrušena ubytovna v Havřicích, některým obyvatelům této ubytovny byly rovněž přiděleny garsoniéry na Větrné 2060. Vsetín Bydlení v obecních bytech je řešením zejména pro specifické skupiny osob (senioři, osoby se ZP, Romové, matky samoživitelky, osoby s nízkými příjmy apod.), které jsou znevýhodněny na běžném trhu s byty:  odbor sociálních věcí MěÚ Vsetín:  v přenesené působnosti rozhoduje o ustanovení či zrušení zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění (dle zák. č. 582/19991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,  v samostatné působnosti vykonává funkci zvláštního příjemce sociálních dávek vyplácených úřadem práce,  nájemce bytu, kterému vznikl dluh na nájemném či službách, spojených s užíváním bytu může požádat RM nebo ZM (podle výše dluhu) o schválení splátkového kalendáře,  krizové bydlení:- Azylový dům pro matky s dětmi, o.p.s. (pobytové zařízení),  Elim Vsetín, o.p.s. (denní centrum, noclehárna, azylový dům),  Pod křídly – dům na půl cesty (pobytové zařízení),  prostupné bydlení: Elim Vsetín, o.p.s. zajišťuje svým klientům (mužům bez přístřeší) na sebe navazující služby, které vykazují povahu prostupného bydlení – denní centrum, noclehárna, azylový dům, sociální rehabilitace,  obec si zajišťuje domovníka na částečný úvazek v domech s obecními byty dle aktuálnosti situace v soužití obyvatel,  TSP org. složka města Vsetín poskytuje svým klientům pomoc a podporu v činnostech vedoucích k zajištění a udržení si bydlení,  Diakonie v rámci práce s rodinou poskytuje pomoc a podporu v činnostech vedoucích k zajištění a udržení si bydlení. Valašské Meziříčí Ve Valašském Meziříčí bydlí Romové převážně v obecních bytech první kategorie o velikosti 1+1 nebo 1+0. O nájemní byt žádají na základě žádosti o nájemní byt a po uhrazení poplatků ve výši 300 Kč jsou zařazeni do pořadníku na byt. Romové mají dluhy na nájmech a službách s tím spojených. Průměrná cena obecního bytu za metr čtvereční plochy se pohybuje ve výši 60 Kč za metr čtvereční. V roce 2015 byly vytvořeny nové podmínky pro přidělování bytů ve Valašském Meziříčí. Hlavním kritériem je trvale bydliště v obci a bodový systém pro přidělení bytu, na základě kterého je tvořen pořadník žadatelů o nájemní byt. Rožnov pod Radhoštěm Pravidla pro registraci žádostí o nájem bytu, jejich bodové ohodnocení a následný nájem městských bytů jsou stejná pro všechny žadatele i nájemce bez rozdílu národnosti. V současné době je evidováno 86 žadatelů o nájem městského bytu, z toho jsou 4 žadatelé romské národnosti, což je 4,7 %. Tito žadatelé si žádosti podali v průběhu roku 2015. Vyjádření krajské koordinátorky – dostupnost sociálního bydlení pro nízkopříjmové domácnosti v kraji není. Zlínský kraj ze svého rozpočtu každoročně vynakládá 400 tis. Kč na „Domovníky v romských lokalitách“, kde jsou zaměstnání romští občané, kteří žijí v těchto lokalitách a mají mezi romskými obyvateli důvěru. Tento projekt realizuje ve městech Zlíně, Holešově, Kroměříži, Uherském Brodě a Valašském Meziříčí spolek ARGO,

43

Společnost dobré vůle Zlín, z.s.. Spolupráce domovníků a terénních pracovníků může v lokalitě hodně pomoci jak městu, tak i romským občanům. 5.3 Existence programů jako nástroje k prevenci ztráty bydlení. Uveďte kvalifikovaným odhadem míru využívání institutu zvláštního příjemce ze strany pronajímatelů. Popište v základních obrysech (poskytovatel, místo realizace, základní popis programu, tj. specifika programu z hlediska podmínek, délky, příp. vyhodnocení jeho úspěšnosti či neúspěšnost pokud je to možné) realizované programy prostupného bydlení, programy zaměřené na rozvoj kompetencí potřebných pro hledání a udržení si bydlení, program domovník, ale také uveďte příklady dobré a špatné praxe v oblasti bydlení. Zlín Byty nejsou přidělovány dle příjmové situace občanů. Výjimkou jsou byty určené pro seniory a zdravotně postižené osoby, kde je výrazně nižší nájemné a většina z nich jsou malometrážní. Při splnění kritérií na ně časem dosáhne každý občan města. Bydlí v nich i romští senioři. Stejně tak je to se startovacími byty pro mladé rodiny, které jsou rovněž cenově zvýhodněné (1-2 rok 50,-Kč/m², 3-4 rok 55,-Kč/m², 5-6 rok 60,-Kč/m²) a přidělování probíhá rychleji, (při plnění podmínek až na 6 let s možností dalšího prodloužení až na dobu neurčitou, kdy je nájem už standardní). I v nich bydlí řada Romů. Nájemné ve velkokapacitních domech (Nad Ovčírnou, Okružní – I. segment, Středová – II. segment) bylo koncem roku 2014 výrazně sníženo (cca o 10 Kč/m2, viz bod 1) – za předpokladu splnění podmínek dle Pravidel na ně dosáhnou všichni – i romští – občané. Sociální pracovníci (Odboru sociálních věcí a NNO) s vybranými rodinami (napříč spektrem, tedy i romskými) pracují, pomáhají jim s hospodařením, úhradou poplatků za bydlení, splátkami dluhů aj. Vizovice Není třeba tohoto řešení. Valašské Klobouky Sociální bydlení je obtížně dostupné – minimální pohyb. Institut zvláštního příjemce sociálních dávek je využíván, ale v případě odejmutí nebo pozastavení výplaty dávky se rodiny dostávají do platební neschopnosti. Otrokovice Není třeba tohoto řešení. Kroměříž Na dluhy vůči městu dohlíží terénní pracovníci ARGA, Společnosti dobré vůle Zlín, z.s. Holešov Cena bytů je pro všechny občany stejná, na ul. Bořenovská se platí nájem za byt 2 + kk 1000 Kč, 3 + kk 1500 Kč + zálohy na energie a vodu podle počtu přihlášených obyvatel v bytě. Pokud mají občané nízké příjmy, mohou si požádat o příspěvek na bydlení nebo doplatek na bydlení na ÚP Holešov. U romského obyvatelstva máme dohodu klientů s ÚP Holešov, že doplatky na bydlení jsou posílány přímo z ÚP TH Holešov. S tímto musí klienti souhlasit. Mnohdy si klienti tento požadavek na ÚP dojednají, po čase toto ruší a následně pak řeší vzniklé dluhy. Holešovští občané - sociálně slabší /dřívější dlužníci převážně z lokality Školní/ mají možnost bydlení za dostupné nájemné v ul. Bořenovská. Institut zvl. příjemce se zde nevyužívá. Je možné dohodnout s pracovnicí ÚP, aby odesílala přímo úhradu nájemného pronajímateli bytu. Domnívám se, že na „lepší“ bydlení by romští občané neměli dostatek finančních prostředků a mohli by sklouznout k neplacení nájemného, což by vedlo k úplné ztrátě bydlení. V lokalitě jsme v loňském roce měli jednu pracovnici na ½ úvazek, hrazená Argem, která zde vykonávala funkci domovnice/ úklid okolí/. Bystřice pod Hostýnem Nemáme zde prozatím žádné formy sociálního bydlení určené pro nízkopříjmové romské domácnosti. Uherské Hradiště Město rekonstrukcí budovy v areálu bývalých kasáren, s využitím dotace ze SFRB, vybudovalo 45 bytů pro příjmově vymezené osoby – výše nájemného 36,- Kč/m2/měsíc. V rámci organizační struktury města Uherské Hradiště nakládání s byty patří pod odbor správy majetku města, který v jednotlivých případech spolupracuje s odborem sociálních služeb. Spolupráce mezi odbory je dobrá, bohužel se často setkáváme s nezájmem klientů, začít konstruktivně řešit svoji situaci. U romské komunity máme velmi špatné zkušenosti týkající se dluhů na nájemném a službách spojených s bydlením a neužívání bytu v souladu s nájemní smlouvou (zničení – vybydlení bytu). Uherský Brod - v současné době je možno vyřídit žádost o byt pouze na garsoniéru na Větrné 2060. Podmínkou pro kladné vyřízení žádosti je nemít dluhy vůči městu Uherský Brod

44

Vsetín Odbor sociálních věcí MěÚ Vsetín: 1. v přenesené působnosti rozhoduje o ustanovení či zrušení zvláštního příjemce dávek důchodového pojištění (dle zák. č. 582/19991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení 2. v samostatné působnosti vykonává funkci zvláštního příjemce sociálních dávek vyplácených úřadem práce Valašské Meziříčí Koncepce sociálního ani prostupného bydlení není dosud ve Valašském Meziříčí zpracovaná. Budoucnost a udržitelnosti stávajícího bydlení spatřujeme zejména v úzké koordinaci a spolupráci kvalifikovaných sociálních pracovníků odboru sociálních věcí, kteří se jako bývalí pracovníci dávek hmotné nouze nejlépe orientují a jsou znalí problematiky nízkopříjmových domácností, jednak s kontaktním výplatním místem úřadu práce, který vyplácí příslušné dávky hmotné nouze, spoluprací se samotnými klienty a jejich vedením k převzetí osobní zodpovědnosti, popřípadě využitím institutu zvláštního příjemce ve spolupráci s úřadem práce. Od dubna 2015 také nově nastavenou spoluprací s romským terénním pracovníkem Ivanem Kandráčem, který pracuje v ARGU, Společnosti dobré vůle Zlín z.s. Dostupnost sociálních forem bydlení a využití dotačních titulů garantovaných státem záleží na vůli a snaze vedoucích představitelů města na základě intervence sociálních pracovníků města, ale také neziskových a jiných organizací působících v našem městě. Rožnov pod Radhoštěm ¨ Jako u ostatních žadatelů. Smlouvy o nájem bytu jsou uzavírány převážně na dobu určitou. Prodlužování smluv je projednáváno individuálně v bytové komisi. Pokud si nájemci plní podmínky nájemní smlouvy a nemají vůči městu dluh, je Radě města navrhováno jejich prodloužení. Vyjádření krajské koordinátorky – jako prevenci ztráty bydlení vidím v řádně odvedené terénní práci v romské komunitě. Také provádění sociální práce pracovníky měst by určitě tuto problematiku vyřešilo. Bohužel tito pracovníci do romských rodin často nechodí. Také pravidelná měsíční kontrola úhrady nájemného a služeb s ním spojených je prevencí, která se vyplatí. Je nutné, aby se vykonávala sociální práce na městských úřadech častěji a důkladněji. Nelze spoléhat jen na terénní pracovníky. 5.4 Výskyt specifických praktik pronajímatelů a dalších subjektů na trhu s byty při jednání s romskými zájemci o bydlení či nájemci (např. řízené sestěhovávání romských rodin ze strany místní samosprávy, ale může se také jednat o soukromé vlastníky; zřizování spádových „romských“ ubytoven; výskyt diskriminace na trhu s byty; příp. jiné jednání, které je v rozporu s dobrými mravy). Zlín Nekalé praktiky jsme nezaznamenali, v některých případech se k sobě sestěhovávají sami příslušníci romských rodin (především ze Vsetína, Přerova). Větších bytů však SMZ mnoho k dispozici nemá, proto na ně početnější jak většinové, tak romské rodiny prakticky nedosáhnou. Vzhledem ke složitější ekonomické situaci, může být problémem větších bytů i cena za bydlení, občané – napříč spektrem - opět upřednostňují byty menší. Menší byty město početnějším rodinám nepřiděluje, počet osob musí být přiměřený velikosti bytu, tak aby nebránil řádnému užívání bytu v hygienicky vyhovujících podmínkách. Jak je uvedeno v bodě 5. 2. v případě shánění podnájmu, mají romské rodiny velký problém, majitelé se bojí neplacení poplatků za bydlení, devastace bytů, problémů v občanském soužití aj. Vizovice Nevyskytuje se zde tento problém. Otrokovice Co se týká pronajímatelů na trhu s byty, problémem jsou poměrně vysoké kauce při stěhovávání do tzv. podnájmu. Povětšinou se jedná o 3x měsíční nájemné, což je pro mnoho rodin finančně nezvládnutelné – nejedná se však jen o Romy. V rámci obce nejsou romské rodiny ze strany místní samosprávy sestěhovávány, ani nejsou zřizovány romské ubytovny. Byty jsou přidělovány dle nastavených pravidel tak jako většinové společnosti, pravidla dostupné na www.otrokovice.cz. Valašské Klobouky Romské ubytovny se v ORP VK a okolí nevyskytují. Obecně jsou ubytovny ze strany Romů využívány zcela ojediněle resp. krátkodobě, přechodně. Při hledání bydlení je možné se setkat s nedůvěrou pronajímatelů a pro romské občany se ubytování hledá velmi obtížně.

45

Kroměříž Vyloženě spádové romské ubytovny na území města nejsou, Romové jsou začleněni mezi majoritní společnost, praktiky pronajímatelů nelze objektivně posoudit, většinou dochází k předjednání bydlení soc. pracovníkem MÚ a pronajímatelem, vysloveně diskriminační chování nebylo zaznamenáno. Holešov Realitní kanceláře odmítají Romům pronajímat byty, vždy mají nějaké zdůvodnění, proč to nejde. Často zdůvodňují návštěvami rodinných příslušníků a následně stížností ostatních nájemníků na hlučnost. Je problematické sehnat finanční prostředky na kauci, zpravidla 2 – 3 nájmy. Z ÚP nelze hradit nájemcům kauce dávkou MOP. Z vlastní zkušenosti víme, že Romové si mnohdy majetku neváží a dochází k opotřebování vybavení rychleji než v neromských rodinách. V Holešově se neděje řízené sestěhování romských rodin. Bystřice pod Hostýnem Ve městě je nedostatek neobsazených nájemních bytů s vhodnými bytovými podmínkami. Majitelé nemovitosti se brání jejímu pronajímání vůči romskému etniku z důvodů obav poškození majetku, nepravidelných úhrad nájmů a problémů vyplývajících ze životního stylu tohoto etnika. Někteří majitelé za účelem zisku zkupují nemovitosti, které následně za vysoké částky pronajímají sociálně znevýhodněným rodinám. Uherské Hradiště Výše uvedené praktiky se ve městě Uherské Hradiště nevyskytují. Uherský Brod Majitelé bytů mají předsudky, nechtějí mít romské podnájemníky. Vsetín Pracovníci realitních kanceláří zjišťují jméno klienta, ptají se, jestli je Rom a v případě potvrzení sdělují, že majitel bytu si nepřeje pronajmout byt Romům.  

majitelé bytu sdělují, že Romům pronájem bytu neposkytují, protože s nimi mají špatné zkušenosti, majitelé bytu se dohodnou se zájemcem o byt, že mu zavolají zpět k dohodě prohlídky bytu, ale k tomu již nedojde,  majitelé bytů požadují zaplacení kauce ve výši nájemného za 3 měsíce,  pracovníci realitních kanceláří požadují úhradu nájemného za 1 měsíc + kauci ve výši nájemného + poplatek realitní kanceláři ve výši nájemného,  majitelé bytů požadují pracovní smlouvu nebo doklad o stálém příjmu (např. důchod). Valašské Meziříčí Valašského Meziříčí se týká v posledních letech sestěhovávání romských rodin zejména do lokalit s vyšší koncentrací osob, které jsou nebo kterým hrozí sociální vyloučení, předražené ubytovny a v menší míře předražené nájemní bydlení ze strany vlastníků bytů. Rožnov pod Radhoštěm Nebylo zaznamenáno. Větší koncentrace romských nájemců na jednom místě vzniká vzhledem k umístění městských bytů. V současné době je 5,5 % romských nájemců městských bytů. Vyjádření krajské koordinátorky – s praktiky pronajímatelů se setkávám velmi často. I když většinou z měst zaznívá, že se s tím nesetkávají, já mám zkušenosti zcela opačné. Pronajímatelé odmítají pronajmout nemovitost romské rodině a to z důvodu rasy a barvy pleti. Majitelé ubytoven tento problém s Romy nemají a na ubytovně je ubytují. Tím vytváří v některých městech lokalitu, která je sociálně nebo prostorově a sociálně vyloučená. Hotel Podhoran v Bystřici pod Hostýnem ubytovává romské rodiny odkudkoliv. Měsíční příjmy z bydlení ve špatných podmínkách se stále vyplatí. 5.5 Vývoj situace s ubytováváním Romů v ubytovnách v kraji (počet ubytoven, odhadovaný počet obyvatel ubytoven a kolik z nich je Romů). Zlín Statutární město Zlín nevlastní ubytovny, v komerčních ubytovnách Romové prakticky nebydlí (jedná se počet zhruba 10 lidí, vč. polo Romů). Vizovice Nevyskytuje se zde tento problém. Valašské Klobouky: - ubytovna obecní v Brumově-Bylnici 63 míst,

46

- ubytovna na hřišti Brumov-Bylnice 8 míst, - ubytovna na nádraží ve Valašských Kloboukách 10 míst. Není nám známo, že by v roce na některé z ubytoven žila romská rodina resp. jednotlivec z důvodu ztráty bydlení. Otrokovice V Otrokovicích cca 11 ubytoven, cca 700 lidí, počet Romů na ubytovnách se limitně blíží nule. Kroměříž Celkový počet ubytoven 16. Nelze stanovit poměr romského etnika a ostatních obyvatelů ubytoven. Holešov Na ubytovnách bylo v r. 2015 asi 8 Romů z počtu ostatních klientů ubytovny /cca 60 osob/. Na ubytovně ul. Palackého byli ubytováni 2 Romové. Bystřice pod Hostýnem Na ubytovně Hotel Podhoran byla začátkem roku situace poměrně stabilní a srovnatelná s rokem 2014, ale již v druhé polovině roku začala migrace romských rodin. Ve druhém pololetí bydlelo na ubytovně Hotelu Podhoran mezi 60 – 70 osob. Uherské Hradiště V současné době víme o čtyřech Romech žijících na ubytovnách v rámci celého ORP, kdy další dva uvádějí Kunovice, tj. celkem šest osob. Uherský Brod V Uherském Brodě jsou nyní 3 ubytovny, v nich je asi 75 obyvatel včetně pracujících dělníků, kteří zde bydlí jen přes týden, a z tohoto množství je 15 romských občanů. Jedna z ubytoven bude fungovat jen do 30. 06. 2016. Vsetín  ubytovna Lázky – žádný Rom,  ubytovna Jasenice – 1 Rom,  ubytovna Jablůnka – v průběhu roku 1 rodina, k 31. 12. 2015 žádný Rom. Valašské Meziříčí Ve Valašském Meziříčí se nachází 5 ubytoven, které splňují stavebně technické požadavky, což v konečné fázi znamená přiznání doplatku na bydlení ze systému státní sociální podpory pro osoby v hmotné nouzi. Romové bydlí nejvíce na dvou z těchto ubytoven v počtu okolo 20 osob. Ostatní bydlí v nájemních bytech města. Rožnov pod Radhoštěm V ORP Rožnov pod Radhoštěm jsou zřízeny 3 ubytovny. Odhadovaný počet obyvatel ubytoven 40, z toho 2 Romové, což je 5,0 %. Vyjádření krajské koordinátorky - nejvíce romských občanů bydlí na hotelu Podhoran v Bystřici pod Hostýnem. Jedná se o romské rodiny z Olomouckého kraje, Jihomoravského kraje a Moravskoslezského kraje. Majitel hotelu ubytovává romské rodiny neustále. Cenu za ubytování nesnížil a rodiny tak doplácejí na bydlení z dávek hmotné nouze. Po ubytovnách ve Zlínském kraji bydlí převážně jednotlivci. Také v azylových domech pro matky s dětmi se romské matky vyskytují velmi zřídka. 6. SITUACE ROMŮ V SOCIÁLNÍ OBLASTI 6.1 Hodnocení dostupnosti sociálních služeb pro vyloučené Romy z pohledu krajského a také z pohledu obcí s rozšířenou působností (zejména služeb sociální prevence) a identifikace bariér, které jim brání služby využívat; role krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny při zajišťování dostupnosti sociálních služeb pro tuto skupinu, např. participace na tvorbě komunitních plánů sociálních služeb, střednědobého plánu sociálních služeb atd. Zlín v případě zájmu jsou sociální služby stejně dostupné pro všechny občany, o bariérách nám není nic známo. Vizovice - Romové bydlící v obci nepatří do skupiny sociálně vyloučených. Valašské Klobouky U rodin žijících mimo město Valašské Klobouky existuje problém se špatnou dostupností zejména k ambulantním sociálním službám – obtížná dostupnost ze vzdálenějších obcí.

47

Otrokovice Dostupnost služeb stejná jako pro ostatní populaci. Služby sociální prevence jsou zdarma, na území zajištěny terénní služby pro drogově závislé a terénní služby pro lidi bez domova, seďárna pro zimní období a veřejná sprcha. Kroměříž Síť i dostupnost všech sociálních služeb v regionu Kroměříže je na vysoké úrovni se zaměřením na potřeby žadatelů těchto služeb, služby jsou natolik rozsáhlé, že je možno je využívat s ohledem na potřeby všech osob. Holešov Komunitní práci s mládeží se aktivně věnuje Sbor JB Holešov, doučování dětí 2x, předškolní výchova dětí a zapojení do aktivit s rodiči, práce s komunitou při společných aktivitách v lokalitě, besídky rodičů s dětmi, sportovní víkendové aktivity pro děti. Komunita má možnost využít romského poradce na MěÚ Holešov, terénní službu Argo Zlín, terénní sociální programy pro rodiny s dětmi SAS Charita Holešov. Bystřice pod Hostýnem V Bystřici pod Hostýnem nemáme žádnou osobu zastávající roli romského poradce. Mezi sociální služby, které pracují s touto komunitou patří TAS Bystřice pod Hostýnem, Argo, Společnost dobré vůle Zlín. Tyto služby jsou založeny na dobrovolnosti, poskytovány všem klientů bez rozdílů. Uherské Hradiště Sociální služby na Uherskohradišťsku jsou dostupné všem jeho obyvatelům, kdy i některé děti ze St. Města tyto navštěvují. Jediným kritériem pro jejich využívání je jejich zaměření na cílovou skupinu, pro kterou je služba registrována. Na základě smluvního vztahu s obcemi působí na jejich území společnost Argo Zlín. Aktivně je využívána v Uh. Hradišti služba Nízkoprahové zařízení TULiP, které je určeno pro děti a mládež od 12 do 26 let. Uherský Brod Sociální služby jsou dostupné pro všechny občany, romský poradce aktivně působí při zajišťování sociálních služeb. Vsetín Dostupnost sociálních služeb se jeví jako plně dostatečná:  NZDM ve vyloučené lokalitě (Diakonie),  NZDM ve městě (Charita, Na cestě),  SAS pro rodiny s dětmi (Azylový dům pro matky s dětmi, Diakonie),  azylové bydlení – Azylový dům pro matky s dětmi, Elim, Pod Křídly,  terénní programy - TSP org. složka města Vsetín, Agarta, Elim. Valašské Meziříčí ARGO, Společnost dobré vůle Zlín v roce 2015 rozšířilo terénní programy také do Valašského Meziříčí. Celkem tak v roce 2015 působilo ve městech: Zlín, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Ostrožská Nová Ves, Hulín, Holešov, Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem, Kunovice a nově také ve Valašském Meziříčí. Terénní program je určen především pro romskou menšinu žijící ve Zlínském kraji. Vyhledává osoby žijících v sociálně vyloučených lokalitách, s cílem motivovat je k řešení jejich nepříznivé životní situace, poskytnout jim podporu a pomoc při řešení jejich nepříznivé situace a při jejich zpětném začleňování do společnosti. Rožnov pod Radhoštěm V ORP Rožnov pod Radhoštěm chybí noclehárna, jako provizorní řešení je otevření seďárny od 22. 12. 2015. Stejně tak chybí denní centrum. Tato problematika je v řešení v připravovaném komunitním plánu. Občané využívají noclehárny a azylové domy ve Valašském Meziříčí a ve Vsetíně. Terénní služby jsou na území ORP Rožnov pod Radhoštěm dostatečně zastoupeny. Vyjádření odboru sociálních věcí KÚZK - Plánování služeb a zjišťování potřeb probíhá ve spolupráci s obcemi, poskytovateli – tak jak předpokládá zákon o sociálních službách. Vyjádření krajské koordinátorky - dostupnosti sociálních služeb pro vyloučené Romy se na kraji neřeší. Romové nejsou uvedeni jako cílová skupina ve Střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro období 2016 – 2018, ani v žádném materiálu předtím.

48

6.2 Zohlednění potřeb sociálně vyloučených Romů ve střednědobých plánech rozvoje sociálních služeb na úrovni kraje a obcí (strategické dokumenty, které plánují sociální služby); zhodnocení míry jejich naplňování ve vztahu k Romům. Zhodnoťte financování sociálních služeb, které užívají zejména Romové (například SAS, terénní programy, apod.). Zlín Ve Zlíně je romská otázka (vzhledem k nízkému počtu a skladbě romského etnika) marginální. Z pracovních skupin stávajícího komunitního plánu žádný podnět (ani potřeba řešení) speciálně ve vztahu k Romům nevzešel (nevzešla). Vizovice Romové bydlící v obci nepatří do skupiny sociálně vyloučených. Valašské Klobouky V Komunitním plánu sociálních služeb a péče na Valašskokloboucku a Brumovku (platný na rok 2015 -2020) – opatření podporující terénní práci pro Romy. Otrokovice V rámci KPSS nejsou Romové vedeni jako specifická cílová skupina, jsou zahrnuti ve všech cílových skupinách – senioři, ZP, rodiny s dětmi, děti a mládež ohrožení delikvencí, drogově závislí, osoby bez přístřeší, lidé vracející se z výkonu trestu odnětí svobody, nezaměstnaní, oběti násilí. Romský poradce se zapojuje do činnosti PS KPSS. Cílená dotační politika obcí není. Kroměříž Podpora začleňování romských komunit a jejich potřeb je součástí Komunitního plánu města Kroměříž. Holešov Ve střednědobém plánu KPSS máme zpracovanou kapitolu – Koncepce integrace romské komunity v Holešově 2016 – 2018. Práci s Romy se aktivně věnují dobrovolníci Sboru JB Holešov, nejen s dětmi ale i dospělými. JB Holešov byla finančně pro svou činnost s romskými dětmi podpořena Městem Holešov v Akci Milion částkou 25 000 Kč /městem dotovány spotřebované energie v klubovně, v lokalitě Bořenovská a finanční prostředky na činnost klubu. Romové mají možnost řešit problémy s terénním pracovníkem Arga. Na činnost Arga v loňském roce obec Holešov přispěla částkou 30 000 Kč, sociální pracovníci spolupracují s terénním pracovníkem Arga a SAS Charita Holešov /předávání si informací ohledně řešení problémů klientů/. Město Holešov zaměstnávalo ve spolupráci s ÚP na VPP 6 osob romského etnika. Vše probíhá v návaznosti na KPSS. Bystřice pod Hostýnem Bez odpovědi. Uherské Hradiště 2. komunitní plán sociálních služeb v Uherském Hradišti na období 2012 – 2014 ani tzv. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Uherskohradišťsku na období 2015 – 2017 neobsahuje informace o sociálním vyloučení Romů. Občané z ORP Uh. Hradiště, které se účastní setkání v rámci pracovních slupin komunitního plánování sociálních služeb, nepojmenovali ve SWOT analýzách, jako nástroji pro specifikaci potřeb, za prioritní více zohledňovat potřeby Romů. Aktuálně byla v místech označených jako sociálně vyloučené Romské lokality, provedena depistáž http://www.esfcr.cz/mapa/int_zl.html, kdy nemůžeme toto tvrzení potvrdit. Uherský Brod V roce 2015 bylo zajištěno bydlení v městských bytech těm romským občanům a rodinám s dětmi, kteří bydleli v holobytech a na ubytovně. Vsetín V procesu komunitního plánování Vsetínska je zachována pracovní skupina Etnické menšiny, v poslední době se jednání znovu aktivně účastní zástupci Romů. V komunitním plánu jsou specifická opatření zaměřená na podporu začleňování Romů do společnosti, podařilo se ve formě přesahových cílů zachovat i opatření, která nespadají do oblasti sociálních služeb zakotvených v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, protože skupina Etnické menšiny nemá odpovídající paralelu na úrovni kraje, je pozice skupiny Etnické menšiny do určité míry oslabena. Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí má zpracovanou Koncepci prevence kriminality a v komunitních plánech jsou Romové součástí cílové skupiny „lidé v krizi“ nebo „lidé ohrožení sociálním vyloučením.“ Samostatná romská menšina v komunitním plánu uvedena není.

49

Rožnov pod Radhoštěm Z důvodu nízkého počtu Romů v ORP Rožnov pod Radhoštěm nebyla tato otázka ve střednědobých plánech rozvoje samostatně řešena. Vyjádření odboru sociálních věcí KÚZK - Střednědobý plán Zlínského kraje 2016 - 2018 je členěn na 4 základní cílové skupiny – seniory, osoby se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, osoby ohrožené sociálním vyloučením. Do poslední cílové skupiny jsou coby podmnožina zahrnuti i vyloučení Romové. Vyjádření krajské koordinátorky – města ve Zlínském kraji vytváří Komunitní plány sociálních služeb na různá období, ale Romové v nich jako cílová skupina uvedeni nejsou. Jak vyplývá z odpovědi sociálního odboru krajského úřadu, ani na kraji není nutné, aby Romové byli cílovou skupinou pro Střednědobý plán Zlínského kraje 2016 – 2018. 6.3 Přehled sociálních služeb a dalších programů a aktivit NNO. Vyplňte do tabulky č. 8. Ne každý poskytovatel sociálních programů a aktivit má registrované služby dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, proto tuto skutečnost uveďte do třetího sloupce. Zlín Všechny služby (vč. sociálních) jsou Ve Zlíně rovnocenně dostupné všem občanům. Otrokovice Viz odpověd 6.1., Romové mají k dispozici všechny SSL a jiné aktivity NNO dle konkrétní cílové skupiny, zájmu či problému. Vizovice Romové bydlící v obci nepatří do skupiny sociálně vyloučených. Kroměříž Sociální služby města Kroměříž jsou dostupné všech obyvatelům a kritérium pro jejich využívání je jejich zaměření na cílovou skupinu, pro kterou je služba registrována. Na základě smluvního vztahu zde působí NNO Argo, Společnost dobré vůle Zlín. Bystřice pod Hostýnem Bez odpovědi. Uherské Hradiště ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, z.s. působí ve městě Kunovice, Uherský Ostroh a Ostrožské Nové Vsi. Provádí terénní programy zaměřené na romskou menšinu. Uherský Brod Sociálně vyloučeným Romům jsou zajišťovány potřeby na úrovni obce i romským poradcem. Vsetín V tabulce jsou uvedeny sociální služby, jejichž cílovou skupinou nemusí být výhradně sociálně vyloučení Romové, ale mohou se stát také uživateli služby. Tab. č. 8: Přehled služeb a dalších sociálních programů a aktivit v kraji, jejichž cílovou skupinou jsou sociálně vyloučení Romové. působnost komentář registrace soc. druh služby / poskytovatel (tj. kde je po(v případě potřeslužeb (ano/ne) aktivity skytována) by)

ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, z.s.

Charita Holešov Jednota bratrská Azylový dům pro ženy a matky

Zlín, Holešov, Kroměříž, Hulín, Bystřice pod Hostýnem, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Ostrožská Nová Ves, Kunovice, Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm Holešov Holešov ORP Bystřice pod

ano

ano ne ano

Terénní programy SAS dobrovolnictví Terénní asistenční

Jen pro romskou menšinu

50

s dětmi, o.p.s. Azylový dům pro matky s dětmi, o.p.s.

Hostýnem Vsetín

ano

Diakonie ČCE – středisko Vsetín

Vsetínsko

ano

Diakonie ČCE – středisko Vsetín

Vsetín

ano

Diakonie ČCE – středisko Vsetín

Vsetínsko

ne

Charita Vsetín Na cestě z.s. Spolek Pod křídly TSP org. Složka města VKCI o.p.s.

Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín

ano ano ano ano ano

Elim Vsetín, o.p.s.

Vsetín

ano

Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm

ano

Charita Valašské Meziříčí

služba SAS pro rodiny s dětmi, azylové bydlení SAS pro rodiny s dětmi NZDM Kulturně-společ. aktivity na podporu integrace NZDM Terénní programy Dům na půl cesty Terénní programy Občanská poradna Terénní programy, azylové bydlení, soc. rehabilitace

Včetně předškolního klubu pro děti 3–5 let Např. koncerty, výstavy, ples

SAS, Terénní programy

7. SITUACE ROMŮ V OBLASTI ZDRAVÍ 7.1 Zásadní vývoj v zdravotní situaci Romů (např. zlepšení proočkovanosti, výskyt nemocí, apod.) a zhodnocení přístupu Romů ke zdravotní péči a identifikace základních bariér, které jej komplikují. Zlín Zdravotní situace Romů se v ORP Zlín nijak výrazně od majority neliší. Vizovice Není známo, lze předpokládat, že obdobná, jako u ostatních obyvatel Vizovic (není v kompetenci obce, obecního úřadu zjišťovat zdravotní stav obyvatel – řeší zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví § 78 a následující – kompetentní orgány). Valašské Klobouky - u rodin s dětmi je přístup ke zdravotní prevenci a povinným prohlídkám ze strany rodičů bez problémů - otázce zdraví se romští občané věnují, lékařskou péči při zdr. problémech vyhledávají, léčebný režim dodržují, neobjevují se výraznější problémy - podceňování zdravotní prevence je výraznější u starších ročníků (návyky, zažitý živ. styl….) Otrokovice Zdravotní situace Romů v Otrokovicích je stejná jako u většinové populace. Kroměříž V roce 2015 nebyla zaznamenána žádná mimořádná zdravotní situace. Holešov Zdravotní stav romských dětí závisí na míře zodpovědnosti zákonných zástupců k povinnostem, včetně starostlivosti o zdraví své i svých dětí. V péči o děti jsou mezi jednotlivými rodinami značné rozdíly. Celkově zdravotní stav romských dětí bych hodnotila jako horší - důvodem je ale zpravidla nedodržování léčebného režimu a doporučení. Alarmující je také časté kuřáctví u dětí už kolem 10 let. V mnohých rodinách se kouří, jsou v tomto prostředí i malé děti, které zde spí a musí se učit. Mnohdy rodiče ponechávají děti zbytečně doma, neposílají je do školy a přitom nedodržují léčebný režim. Další nešvar, který zaznamenáváme u některých rodičů, podávání vysokých dávek psycho-farmaceutických přípravků na uklidnění hyperaktivních dětí. Bystřice pod Hostýnem Přístup Romů ke zdravotní péči není zodpovědný, problémy řeší až v tom případě, kdy vzniknou, nezajímá je prevence. Zubního lékaře navštívila pouze jedna matka romského etnika, která šla s dětmi na preventivní prohlídku. Praktičtí lékaři, zubaři a i gynekologové nechtějí Romy pro jejich častou migraci registrovat. Přesto v případě nutnosti nikdo z těchto lékařů neodmítá klienty ošetřit.

51

Uherské Hradiště Informace o konkrétních případech nemáme. Uherský Brod Zdravotní situace Romů souvisí s jejich životním stylem. Odborníci se shodují na celkově horším zdravotním stavu a vyšší nemocnosti u Romů. Důležitou roli hrají zhoršené podmínky bydlení, větší počet obyvatel v bytě, nižší vědomí osobní odpovědnosti za zdraví, silné kuřáctví velmi často i v průběhu těhotenství, atd. Vsetín Co se týče oznámení nebo sdělení OSPOD týkající se očkování nezl. dětí v roce 2015, lze konstatovat, že se menšina v tomto nijak nevymyká (očkování probíhá):  u nezl. romských dětí je obecně registrován vyšší počet omluvené absence ve škole, přičemž jako důvod jsou často uváděny nemoci dětí; nelze však jednoznačně sdělit, zda to ukazuje na vyšší nemocnost dětí, protože se v mnoha případech domníváme, že omlouvání dětí je účelové a neopodstatněné,  přístup Romů ke zdravotní péči se jeví jako rovnocenný, ale v některých námi evidovaných případech se objevují některé bariéry, které mohou mít na přístup a využívání zdravotních služeb svoji roli, jazyková bariéra,  odborný jazyk – neporozumění lékařským zprávám,  náročnost při jednání s rodiči romských dětí – komunikace rodičů s lékaři, požadavky rodičů na zdravotníky (mnohdy žádají nadstandard, tj. věci, které nejsou běžně poskytovány, např. návštěvy zdravotnických zařízení v odpoledních hodinách mimo ordinační dobu),  zanedbání stomatologické péče u dětí. Valašské Meziříčí Romové bývají ve zdravotnickém zařízení hospitalizováni zřídka, v případě, že v nemocnici nějakou dobu pobývají, nerespektují režim a mají problémy s dodržováním léčebných postupů stanovených lékařem. Rožnov pod Radhoštěm Nebyla zaznamenána výrazná změna v přístupu Romů ke zdravotní péči. Vyjádření Odboru zdravotnictví KÚZK – zdravotnická legislativa pracuje s pojmem pojištěnec a pacient, zákonem je zajištěna rovnoprávnost v poskytování zdravotních služeb. Zdravotnická zařízení se setkávají též s problematickými pacienty i romské menšiny, ale nepředpokládám, že by o těchto případech byla vedena nějaká zvláštní evidence. (Ověřeno u ředitelů nemocnic.) Ze strany odboru zdravotnictví nebyly zaznamenány v hodnoceném období žádné podněty či stížnosti na kvalitu poskytované zdravotní péče či případné diskriminace v přístupu ke zdravotní péči ze strany zdravotníků. Vyjádření krajské koordinátorky – zdravotní stav romské menšiny odpovídá jejich životnímu stylu. Převážná část Romů má dýchací problémy a potíže se srdcem. Ve větší míře se objevuje diabetes. Dospělí nedochází na preventivní prohlídky k lékaři. Zanedbávají očkování dětí a raději navštěvují lékařskou pohotovost. Převážná většina nemá registraci u zubních lékařů, a pokud ano, tak tam preventivně nedochází. Na zdravotního asistenta, který by mohl působit ve městech a pomáhat lékařům i těmto obyvatelům lze získat dotaci na Úřadu vlády ČR – Rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Žádná organizace však na tyto pracovníky dotace nežádá a to i přesto, že každoročně obdrží informaci o tom, že RVZRM vyhlašuje na tuto činnost dotační program. 7.2 Existence specifických praktik zdravotnických zařízení či zdravotních pojišťoven využívaných vůči Romům (např. manipulace při náboru nových pojištěnců, výskyt diskriminace v přístupu ke zdravotní péči, neetické jednání zdravotnického zařízení či konkrétních lékařů či jiné příklady špatné praxe). Zlín V roce 2015 nebyly zaznamenány. Vizovice Není známo, viz výše. Valašské Klobouky Nebyl zaznamenán žádný uvedený problém.

52

Otrokovice Situace Romů v Otrokovicích je stejná jako u většinové populace. Kroměříž Nebyly zaznamenány žádné specifické praktiky zdravotnických zařízení či ZP. Holešov Nevím o tom, že by v r. 2015 k uvedeným praktikám v Holešově došlo. Bystřice pod Hostýnem Tuto otázku nemůžeme zhodnotit. Uherské Hradiště Nejsou nám žádné konkrétní negativní případy známy. Uherský Brod Problematika nedobrovolných sterilizací romských žen prováděných v minulosti byla již řešena a ženám přiznán nárok na finanční odškodnění. Vsetín Opakovaně se objevují případy hromadného náboru klientů ke zdravotní pojišťovně za peněžitou odměnu, které probíhá tak, že pracovník pojišťovny dochází přímo do vyloučené lokality (Poschla, Jiráskova 409), a tam oslovuje potenciální zájemce. Valašské Meziříčí Přístup zdravotníků k Romům je stejný jako k ostatním pacientům. Uvedený jev nebyl v naší lokalitě prokázán ani zdokumentován. Rožnov pod Radhoštěm Nemáme povědomí o existenci specifických praktik zdravotnických zařízení či zdravotních pojišťoven vůči Romům. Vyjádření Odboru zdravotnictví KÚZK – viz. 7.1. Vyjádření krajské koordinátorky – zdravotní programy zaměřené na romskou menšinu v kraji nemáme. Stížnosti Romů na specifické praktiky zdravotnických zařízení jsem nezaznamenala. Přechody za úplatu k jiným zdravotním pojišťovnám již ustaly. 7.3 Dostupnost a efektivita specifických programů ke zlepšení zdravotní situace Romů v kraji a jejich poskytovatelé (např. osvětové aktivity; právní servis pro oběti protiprávního jednání ze strany zdravotnických zařízení; existence vzdělávacích programů pro zdravotníky a sociální pracovníky zaměřených na téma zdravotního stavu Romů). Vyplňte do tabulky č. 9. Program zdravotně sociální pomoc uvádějte do tabulky č. 10. Zlín Ve Zlíně neexistovaly, nebylo jich třeba. Otrokovice Situace Romů v Otrokovicích je stejná jako u většinové populace. Vizovice Není známo, viz výše. Kroměříž Specifické programy zaměřené na zdravotní stav romské populace v regionu nejsou, dostupnost lékařské péče je standartní. Bystřice pod Hostýnem romští občané mají stejnou možnost využívat zdravotní péči jako ostatní obyvatelé našeho města. Specifické programy pro Romy zde nemáme – mají možnost prodiskutovat své zdravotní problémy s praktickými lékaři, ale také s odbornými lékaři a sociálními pracovníky. Holešov Dostupnost k lékařské péči mají romské děti a Romové shodnou s ostatními, je pak už na Romech, jak toho využijí. Podle sdělení RZS si Romové často volají bezdůvodně výjezdové posádky, a to k zdravotním potížím, s kterými by měli navštívit svého praktického lékaře. Zdravotní pomocníky v Holešově nemáme.

53

Uherské Hradiště Pokud nejsou akutně nemocní, zdravotní stav preventivně neřeší. Když se zdravotní stav zhorší natolik, že lze dosáhnout na důchod či sociální dávky, dokáží většinou dobře uplatnit svá práva. Zdravotní péče je dostupná, každý má svého praktického či dětského lékaře v dostupnosti. Nejsou problémy ani s preventivními prohlídkami u dětí. Pokud se nějaký problém u dětí vyskytne, je řešen spoluprací dětského lékaře a sociálních pracovníků SPOD. Uherský Brod Sociální pracovnice provádí osvětu zdravého životního stylu, dává kontakty na zdravotnická zařízení, informuje o životosprávě, a to za spolupráce s romským poradcem. Vsetín – bez odpovědi. Valašské Meziříčí Jelikož Romové nejsou častými pacienty našeho zdravotnického zařízení, nemáme žádné specifické programy, které by se problematikou Romů zabývaly. Rožnov pod Radhoštěm Nemámě povědomí o existenci specifických programů ke zlepšení zdravotní situace Romů. Vyjádření Odboru zdravotnictví KÚZK – viz. 7.1. Vyjádření krajské koordinátorky – v kraji žádné specifické programy nemáme ke zlepšení zdravotní situace Romů. Tab. č. 9: Dostupnost a efektivita specifických programů ke zlepšení zdravotní situace Romů v kraji v roce 2015 poskytovatel Zlín Otrokovice Vizovice Valašské Klobouky Kroměříž Holešov Bystřice pod Hostýnem Uherské Hradiště Uherský Brod Vsetín Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm

7.4 V případě tabulku č. 10.

působnosti

program

základní popis programu

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

zdravotně

sociálních

pomocníků

komentář (v případě potřeby) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

na

Tab. č. 10: Dostupnost programu zdravotně sociální pomoc v roce 2015 počet zdravotně z toho působnost poskytovatel sociálních počet (lokality, kde působí) pomocníků Romů Zlín Otrokovice Vizovice Valašské Klobouky Kroměříž Holešov Bystřice pod Hostýnem Uherské Hradiště Uherský Brod Vsetín Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

území

kraje

vyplňte

komentář (v případě potřeby) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

54

Vyjádření Odboru zdravotnictví KÚZK – viz. 7.1. Vyjádření krajské koordinátorky – v roce 2015 nepůsobil v kraji ani jeden zdravotně sociální pomocník. 7.5 Jaký je zájem kraje a obcí, příp. zdravotnických zařízení, o působení zdravotně sociálního pomocníka na jejich území? Zlín Obce dle zjištěných informací nemají zájem o působení zdravotně sociálního pomocníka na jejich území. Vizovice Bez odpovědi. Valašské Klobouky Potřebnost nebyla zaznamenána. Otrokovice Bez odpovědi. Kroměříž Bez odpovědi. Holešov Funkci zdravotně sociálního pomocníka nemáme. Pokud by se mělo jednat o zdravotně sociálního „pracovníka“, byl by jistě v rámci ORP Holešov vnímán kladně, zejména z důvodu propojení zdravotní a sociální stránky klienta a to v terénní formě poskytování podpory potřebným klientům – v jejich přirozeném prostředí. Bystřice pod Hostýnem Bez odpovědi. Uherské Hradiště Na našem území nepůsobí a o průzkumu s tímto zaměřením nevíme. Uherský Brod Určitě by byl přínosem pro zlepšení zdraví i zlepšení životního stylu romských rodin. Vsetín Pozice zdravotně sociálního asistenta není zajištěna, v případě potřeby jsou problémy řešeny prostřednictvím terénních pracovníků. Valašské Meziříčí Nesledováno. Rožnov pod Radhoštěm Vzhledem k nízkému počtu Romů by ORP Rožnov pod Radhoštěm uvítala působení zdravotně sociálního pomocníka např. ve spolupráci se sousedním ORP. Vyjádření Odboru zdravotnictví KÚZK – viz. 7.1. Vyjádření krajské koordinátorky – o zdravotnického sociálního pomocníka obce ani neziskové organizace nemají zájem. Svědčí o tom nevyužívání dotačního titulu RVZRM, který každoročně zasílám na města s rozšířenou působností a NNO v kraji, které se romskou problematikou zabývají. 8. ZHODNOCENÍ BEZPEČNOSTNÍ SITUACE ROMŮ 8.1 Vyhodnocení vztahu mezi většinovou společností a romskou menšinou v kraji (etnické klima, postoj obyvatel k romské integraci, k aktivitám extremistů). Zlín Městská policie Zlín (MPZ) mezi občany většinové společnosti a romskou menšinou neřešila žádný incident. Vizovice Romské rodiny ve Vizovicích jsou roky plně integrovány do společnosti a vztah mezi nimi a většinovou společností je dobrý. Valašské Klobouky Nejsou známy diskriminační a rasově vyhraněné postoje vůči romským občanům, jedná se většinou o starousedlíky. Žádné aktivity extremistů nebyly zaznamenány.

55

Otrokovice Extremistické aktivity nebyly zaznamenány. Přesto ve většinové společnosti převládá tzv. anticikánismus, pro který nemají lidé žádný konkrétní důvod, neboť s Romy v Otrokovicích nejsou žádné problémy. Na vině jsou pravděpodobně sdělovací prostředky a aktivity extremistů (skinheadi, Konvička, Okamura apod.), které Romy líčí jen jako nepřizpůsobivé vyžírky, kteří nás všechny stojí peníze. Kroměříž Jednoznačně vyhraněné postoje kroměřížské veřejnosti nejsou známy, názory jednotlivců mohou být různé, mohou být spekulativní a nemohou mít obecnou výpovědní hodnotu. Holešov Etnické klima ve městě Holešově ve vztahu k romské menšině je uspokojující, nedochází ke střetům mezi většinovou společností a romskou menšinou. Z průzkumů veřejného mínění však vyplývá, že veřejnost vnímá občany romského etnika jako menšinu se sklonem ke kriminalitě a nezájmem se zapojit do pracovního procesu – čím dál více sympatizantů pravicového extremizmu z řad střední vrstvy obyvatelstva. Bystřice pod Hostýnem Majoritní společnost města poukazuje zejména na nezaměstnanost Romů a čerpání sociálních dávek. Romští občané se často dopouštějí trestné činnosti, za což jsou taktéž hodnoceni negativně. Uherské Hradiště Na území Územního odboru Policie ČR Uherské Hradiště nedochází k narušení soužití mezi romskou menšinou a většinovou společností, v současné době zde není aktivní extremistická skupina, která by vedla aktivitu vůči romské menšině. Uherský Brod V Uherském Brodě existují u některých lidí předsudky vůči Romům, ale k žádným extrémům nedochází. Vsetín Vztahy mezi většinovou společností a romskou menšinou v obci zůstávají v posledních letech nezměněny. Sociální vyloučení značné části romského etnika způsobuje, že jeho chování není v souladu s běžnými hodnotami většinové společnosti a část romského etnika je většinovou společností vnímána jako problémová (příčinou jsou některé projevy chování romské minority - narušování občanského soužití hlukem, vandalismem, drobnými krádežemi či verbálním napadáním). Na špatném etnickém klimatu se podílí nekoncepční sociální politika státu, která umožňuje využívání sociálního systému a nemotivuje k hledání zaměstnání. Tento dlouho neřešený stav představuje podhoubí pro možný mezietnický konflikt, který může být vyvolán frustrací většinové společnosti z aktuální společenské, politické i ekonomické situace. Integrace romské minority do majoritní společnosti je pro většinu majoritní společnosti pouze okrajovým tématem. Jisté problémy vznikají s neorganizovanou mládeží, která bez dozoru rodičů páchá přestupky či trestné činy. Valašské Meziříčí Vztah většinové společnosti a romské menšiny v obci se většinou jeví až na výjimky jako standardní a bezkonfliktní. Žádné zvýšené negativní ohlasy většinové společnosti nebyly v rámci města zaznamenány. Narušené etnické klima a případné individuální postoje aktivitám extrémistů vyvolávají hlavně veřejná média. V ojedinělých případech městská policie přijímá oznámení občanů na přestupky proti veřejnému pořádku a občanskému soužití (§ 47, 48, 49 zák. č. 200/90 Sb.,). Jedná se např. o znečišťování veřejného prostranství zakládáním černých skládek (např. starý nábytek a nepotřebné věci), kopání do dveří, házení předmětů do oken, slovní napadání, vyhrožování, výtržnosti. Oznámení na městskou policii bývají anonymní, jako důvod oznamovatelé uvádějí obavy o bezpečnost své osoby a majetku (obava ze msty). Integraci Romů napomáhá městem podporovaný systém sociálních služeb zaměřený na pomoc ve věci sociální rehabilitace a asistence (např. pomoc při oddlužování, žádání o dávky) a vzdělávání romských dětí (Klub Zeferino). Děti z problémových rodin mohou navštěvovat nízkoprahové zařízení (provozovatel Charita Valašské Meziříčí). Rožnov pod Radhoštěm Vzhledem k nízkému počtu Romů nebyl zaznamenán zásadní negativní postoj většinové společnosti k romské menšině. Vyjádření PČR KŘ Zlínského kraje – v rámci KŘP Zlínského kraje nebyly zaznamenány žádné protichůdné nálady ani postoje mezi majoritou a minoritou, dění kolem přílivu migrantů nebyl spojován s romskou menšinou. Celkový postoj obyvatelstva (majorita) k romské menšině byl v roce 2015 v rámci KŘP Zlínského kraje klidný, bez jakýchkoliv projevů vůči romské komunitě. Rovněž nebyla zaznamenána žádná aktivita ze strany

56

extrémistů vůči romské komunitě. V regionu Bystřice pod Hostýnem je v rámci protiteroristických opatření pravidelně kontrolován „Hostýn“, zaměření na sledování nápadu trestné činnosti (TČ, přestupky) vykazující znaky extremismu, včetně ostatní trestné činnosti na ubytovně Podhoran pro osoby sociálně slabé, který je potencionálně možný iniciovat extremistickou scénou. Na ubytovně Podhoran jsou v současné době ubytováni společensky nepřizpůsobiví občané, převážně se jedná o romské etnikum – tomuto faktu je věnována zvýšená pozornost v souvislosti s extremistickou scénou. V zájmových oblastech, jak v regionu OOP Holešov, tak v regionu OOP Bystřice pod Hostýnem byl především kladen důraz na stav, získávání, prověřování a vyhodnocování relevantních informací potencionálně iniciovaných s extremistickou scénou PEX. Ohlášené a neohlášené protiromské demonstrace – protesty směřující k nenávistnému cíli se zaměřením na projevy nenávisti, nesnášenlivosti a podporu násilí vůči Romům. Vyjádření krajské koordinátorky – vztahy mezi romskou a většinovou společností jsou velmi napjaté jako v jiných krajích. Většinová společnost nevítá integrační snahy směrem k Romům, ale také nemá v oblibě aktivity extremistů. V kraji se nekonají žádné extremistické akce. Přesto je patrné, že rasismus a nesnášenlivost narůstá jak vůči Romům, tak i uprchlíkům. 8.2 Výskyt rasově motivované trestné činnosti a extremismu na území kraje (např. případy útoků mezi Romy a zástupci většinové společnosti, pochody a další protiromské veřejné akce extremistů). Zlín MPZ neřešila žádné útoky mezi Romy a zástupci většinové společnosti ani jiné rasově motivované trestné činy. Vizovice Není známo, Romské rodiny ve Vizovicích jsou roky plně integrovány do společnosti a vztah mezi nimi a většinovou společností je dobrý. Valašské Klobouky Otrokovice Nebylo zaznamenáno. Kroměříž Nebyly zaznamenány rasově motivované útoky či trestná činnost. Holešov Výskyt rasově motivované trestné činnosti je ve městě Holešově výjimečný jev, nejsou zde žádní výrazní pravicoví extrémisté. V roce 2015 došlo k jednomu rasově motivovanému útoku na romské etnikum ve městě Holešově, kdy Neznámí pachatelé dne 18. 7. 2015 v době okolo 22:00 hodiny v černých kuklách na hlavě na ul. Přerovská v Holešově z vozidla nezjištěné značky (zřejmě zn. Audi nebo VW Passat), nezjištěné RZ, stříbrné barvy, karoserie combi křičeli na dva Romy "vy kurvy cikánské, běžte dělat", kdy jeden z okna vozidla vystrčil zřejmě teleskopický obušek. Tito poté z místa odjeli, k napadení nedošlo. Dále neznámí pachatelé téhož dne v době okolo 22:15 hodiny na ul. Nerudova v Holešově při jízdě zřejmě stejným vozidlem vyhodili bez slovního projevu za jízdy z vozidla prázdnou plastovou PET láhev na venkovní zahrádku před restaurací Tacl směrem k jinému poškozenému Romovi, kdy láhev nikoho nezasáhla. V přesně nezjištěné době od 22:15 hodin do 23:30 hodin neznámí pachatelé na ul. Přerovská v Holešově za jízdy z vozidla stejného popisu hodili drn hlíny na chodce romského etnika, kterého tímto zasáhl do jeho hlavy do oblasti levého ucha, kdy tímto mu nezpůsobil žádné zranění. Vozidlo ihned poté z místa odjelo. Šetřením nebyla zjištěna totožnost útočníků. Bystřice pod Hostýnem V našem městě nedochází k žádné rasově motivované trestné činnosti. Uherské Hradiště Na území Územního odboru Policie ČR Uherské Hradiště nedochází k rasově motivované trestné činnosti, nekonají se žádné extremistické protiromské akce, není zde žádná aktivní extremistická skupina ani se neprojevuje žádná negativní nálada vůči romské menšině. Uherský Brod Nebyl zaznamenán žádný skutek po extremistické linii. Vsetín V r. 2015 se na území města opakovaně vyskytly případy napadení příslušníků majoritní společnosti ze strany příslušníků romského etnika. Objevily se také případy fyzického a slovního napadání zaměstnanců prodejen,

57

ve kterých ze strany minority došlo ke krádežím či narušování občanského soužití (případy prošetřuje Policie ČR, přičemž se zabývá otázkou, zda se jednalo o rasově motivovaná jednání). Veřejné akce pravicových extrémistů nebyly v posledních letech na území města zaznamenány. Valašské Meziříčí Na území města nebyl výskyt rasově motivované trestné činnosti zaznamenán. Pravicový extremismus (pochody, protesty) nebyl rovněž zaznamenán. Rožnov pod Radhoštěm Výskyt rasově motivované trestné činnosti a pravicového extremismu na území ORP Rožnov pod Radhoštěm nebyl zaznamenán. Vyjádření PČR KŘ Zlínského kraje – zpráva nedodána. Vyjádření krajské koordinátorky – extremistické akce zaměřené na Romy jsem v roce 2015 nezaznamenala. Policie sleduje a monitoruje mimo jiné také internetové prostředí a sleduje reakce na případné projevy rasového chování. Společnou snahou všech složek policie je přispět k maximální eliminaci strachu ze zločinnosti jakkoliv nabourávající pocit osobního bezpečí. 8.3 Spolupráce krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny s Policií ČR a krajským koordinátorem prevence kriminality, osvěta a realizace preventivních programů zaměřených na boj proti extremistům, příklady dobré praxe. Zlín Nebylo třeba. Vizovice Bez odpovědi. Valašské Klobouky Ne. Otrokovice OOP Otrokovice i romský poradce se účastní pravidelných porad s vedením Města Otrokovice, kde se obecně řeší trestná činnost a případné problémy ve vztahu k nepřizpůsobivým občanům, což osobně považuji za příklad dobré praxe. Preventivní programy OOP Otrokovice ani město nerealizuje. Problematiku projednávají pracovní skupiny KPSS se zaměřením Osoby ohrožené sociálně patologickými jevy a Osoby v krizi a Nezaměstnaní. Kroměříž Vzdělávací programy prevence kriminality, komunikace – programy zaměřeny na celou populaci, nejen na romské etnikum. Holešov Spolupráce s Obvodním oddělením PČR Holešov a romským poradcem při Městském úřadu v Holešově je na dobré úrovni. Navzájem si PČR a romský poradce předávají informace ohledně situace a stavu menšin na teritoriu města Holešova. Pprap. Mgr. Pavel Pekař za teritorium Obvodního oddělení PČR Holešov předává romskému poradci podstatné informace, které se dozví v rámci pracovní skupiny pro menšiny Krajského ředitelství PČR Zlínského kraje. Obdobně dobrá spolupráce je i s MP Holešov – E. Dlhopolček, DiS. Bystřice pod Hostýnem Romský poradce na území obce není, nemůže tudíž probíhat jeho spolupráce s PČR. A jelikož zde nedochází k extremismu, není třeba proti tomuto problému bojovat. Uherské Hradiště V rámci Policie ČR je vytvořena pracovní skupina pro koordinaci národnostních menšin na území ČR, a tato je připravena aktivně konat opatření v případě narušení občanského soužití mezi romskou menšinou a většinovou společností. Je ve styku s národnostními menšinami a poskytuje potřebnou součinnost. Na území Územního odboru Policie ČR však neřešila tato skupina za rok 2015 případ útoku na romskou menšinu. Uherský Brod Žádná.

58

Vsetín Policie ČR spolupracuje s městem i Asistenty prevence kriminality při řešení všech případů, které jsou způsobilé vyvolat mezietnické napětí. Probíhá vzájemné předávání informací, součinnost při odhalování pachatelů trestné činnosti a přípravy strategií. Dochází ke vzájemné koordinaci činností při vzniku situací, které by takové napětí mohly vyvolat. Realizace projektu Asistent prevence kriminality je hodnocena Policií ČR ve Vsetíně kladně. Valašské Meziříčí Přednášky v rámci základních a středních škol. Současná legislativa neumožňuje školám testování žáků na přítomnost alkoholu a drog, to by se ovšem mělo změnit v roce 2016, kdy by měl začít platit nový protikuřácký zákon, který umožní testování na drogy a alkohol u podezřelých žáků. Zároveň je důležité využívat stávající legislativu, která zakazuje prodej a podávání alkoholu a tabákových výrobků nezletilým. Je tedy nepřípustné, aby nezletilí žáci ve školách nebo v jejich blízkosti kouřili. Každá škola má určeného metodika prevence. Zde ovšem narážíme na úskalí, kdy metodici pracují na plný pedagogický úvazek a prevenci mají nad rámec svého úvazku, tzn., že se nemohou prevenci a související problematice věnovat s plným nasazením. Pro neprávem opomíjenou funkci metodika prevence schází opora ve školském zákoně nebo metodických pokynech (jde především o nastavení pracovního úvazku). Protikuřácký zákon nebude ve školách efektivně aplikován, pokud metodikům nebude snížen pedagogický závazek ve prospěch prevence (lze očekávat, že přibude administrativa). Řešením může být intervence města Valašské Meziříčí na Krajském úřadě Zlínského kraje a dále na MŠMT ČR. Jednou z možností protidrogové prevence na školách je využití policejních psů vycvičených na vyhledávání drog, ale ne formou represe, nýbrž promoakce Policie ČR v oblasti drogové prevence. Rožnov pod Radhoštěm Bez odpovědi. Vyjádření PČR KŘ Zlínského kraje – v rámci preventivních aktivit jednotlivých skupin tisku a prevence jsme loni pravidelně navštěvovali speciální základní školy v jednotlivých regionech, které z velké části navštěvují romské děti. Ve školách jsme pak prováděli přednášky na různá témata, která byla aktuálně potřeba řešit a týkala se např. šikany, mezilidských vztahů, trestní odpovědnosti a dopravní výchovy. Policisté ze Skupiny tisku a prevence Vsetín každý měsíc docházeli do Základní školy Turkmenská ve Vsetíně a nově do ZŠ Masarykova ve Valašském Meziříčí (je zde 80 procent romských dětí) a prováděli tu přednášky na školou vyžádaná témata. Podobně tomu bylo také na Kroměřížsku, Zlínsku a Uherskohradišťsku, kde preventistky navštěvovaly speciální základní školy. Témata policistky volily podle aktuální situace a potřeb školy. Navštěvovali jsme také dětské domovy a v letních měsících tábory. I zde se hojně vyskytovaly romské děti. Vyjádření krajské koordinátorky – se styčným důstojníkem pro národnostní menšiny spolupracuji. Pokud je to nutné, scházíme se k jednání. Důstojník je zván také na jednání Komise Rady Zlínského kraje pro integraci sociálně vyloučených. Jsme v kontaktu. 8.4 Existence platforem (např. pracovní skupiny, poradní sbory, neformální setkávání atp.) na lokální úrovni, které se zabývají prevencí vzniku a šíření protiromských nálad a extremismu, zhodnocení vlivu jejich činnosti na etnické klima v obci, zapojení krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny do této oblasti; identifikace příkladů úspěšné spolupráce. Zlín O existenci výše popsaných platforem MPZ nemá informace. Vizovice Nejsou. Valašské Klobouky Nemáme. Otrokovice Nejsou. Kroměříž Platformy zaměřené na tuto problematiku v regionu nejsou.

59

Holešov Ve městě Holešově působí na lokální úrovni následující platformy, které se zabírají prevencí vzniku a šíření protiromských nálad a extrémismu: romský poradce při MěÚ Holešov (+ pracovníci odboru sociálních věcí a zdravotnictví), ÚP Holešov, Jednota bratrská Holešov, základní školy ve městě Holešov, Charita Holešov – terénní pracovníci v romských i neromských rodinách. Bystřice pod Hostýnem Není nám známa existence žádné platformy. Uherské Hradiště Na území každého Krajského ředitelství Policie je vytvořena pracovní skupina pro národnostní menšiny, která se zabývá problematikou soužití, kriminality, začlenění do společnosti apod. Uherský Brod Žádné platformy. Vsetín V rámci komunitního plánování sociálních služeb se pravidelně schází pracovní skupina Etnické menšiny, která řeší mimo koncepčních záležitostí, také konkrétní situace a problémy včetně prevenci vzniku a šíření extrémismu a protiromských nálad; jedním z členů pracovní skupiny je i Asistent prevence kriminality. Ve městě Vsetín je radou města zřízena komise prevence kriminality; dále zde existuje pracovní skupina (intervenční tým) složená ze zástupců Policie ČR, Městské policie Vsetín, pracovníků OSPOD a TSP organizační složky města. Činnost skupiny se zaměřuje na řešení akutních případů (přestupků, trestných činů), ve kterých figurují nezletilí pachatelé, a při kterých může dojít k eskalaci mezietnického napětí. Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí přijímá prostřednictvím svého programu prevence kriminality taková opatření, která jsou cestou ke snížení kriminality všeobecně. Současně si uvědomuje, že efektivních opatření je možné dosáhnout pouze dlouhodobým úsilím a spoluprací státních orgánů i nestátních subjektů, stejně jako širokých vrstev společnosti. Existencí platforem na lokální úrovni, které se zabývají nejen prevencí a šíření protiromských nálad a extremismu, ale zejména obecnou prevencí kriminality město Valašské Meziříčí dlouhodobě nepodceňuje a klade důraz na sociální prevenci v oblasti sportovních programů, budováním pouličních sportovišť, a plácků (betonové desky na stolní tenis, basketbalové koše, on-line dráhy, U-rampy, provazové šplhací sestavy apod.), vzdělávacích, uměleckých a zájmových programů, například nízkoprahová centra, rekvalifikační programy, umělecké a zájmové akce bez finanční spoluúčasti klientů nebo hrazené s minimální účastí, programy informační, které se zaměřují zejména na eliminaci rizikového chování. Důraz je kladen na informovanost mladých lidí o jejich právech a povinnostech a jsou jim podávány návody, jak se chovat v různých životních situacích a kde hledat pomoc. Velká pozornost je věnovaná akcím zaměřeným na předávání informací a způsobu, jak se nestát obětí trestného činu a v případě, že se stane obětí trestného činu, jaké jsou možnosti postupu řešení dané situace a resocializační v rámci nízkoprahových zařízení pro „děti ulice,“ například AGARTA, ZASTÁVKA a také různých zařízení typu azylových domů. Rožnov pod Radhoštěm Platformy na lokální úrovni nejsou. Informace PČR KŘ Zlínského kraje - na žádném územním odboru v rámci KŘP Zlínského kraje nebyly v roce 2015 zaznamenány žádné čistě protiromské akce (protesty, demonstrace, apod.). Na úrovni obcí s rozšířenou působností funguje pracovník pro romskou komunitu pouze ve Vsetíně. Ostatní obce tuto funkci nezřídily. Rovněž obce s rozšířenou působností mají programy prevence kriminality, na které čerpají dotace EU. Styčný důstojník pro menšiny svolává jedenkrát za rok mezioborovou pracovní skupinu s účastí policistů a zástupců měst s cílem vzájemného informování o situaci v oblasti stavu v sociálně vyloučených lokalitách. 8.5 Charakter kriminality spojené se životem v sociálně vyloučeném prostředí (nejčastější typy trestné činnosti), příčiny a důsledky problému. Zlín Ne. Vizovice Nula.

60

Valašské Klobouky Ne. Otrokovice Trvalým problémem je gambling (zdejší herny), alkoholismus a pravidelné užívání tzv. tvrdých drog, zejména pervitinu, kdy na tento problém samozřejmě navazují krádeže, z nichž si obstarávají peníze pro pokrytí svých aktuálních potřeb. Kroměříž Kriminalita ve společnosti nemá opodstatnění pouze k romské minoritě – jedná se o krádeže prosté, krádeže vloupáním do objektů fyzických i právnických osob, vloupání do motorových vozidel, krádeže vozidel. Dochází k páchání přestupků všeho druhu, z nichž převažují přestupky na úseku pořádku, na úseku ochrany před alkoholismem jinými toxikomaniemi, majetkové přestupky, porušování obecně závazných vyhlášek města a dopravní přestupky. Holešov Charakter kriminality ve městě Holešově a výskyt dalších rizikových forem chování se týká oblastí, jako jsou drobné krádeže v obchodech, gamblerství (hazardní hry), zadluženost Romů, záškoláctví nezletilých dětí, lichva, zanedbávání povinné péče o děti a mládež. Kriminalita romské menšiny není vysoká, větší část problémových rodin se odstěhovala. Příčiny problémů tkví mimo jiné v tom, že většina Romů je nezaměstnaná z důvodu nízkého vzdělání (často nedokončená ZŠ), nezájem o rekvalifikační programy ÚP, latentní diskriminaci ze strany zaměstnavatelů – vysoká nezaměstnanost Romů ve městě Holešově pak přispívá k sociálně patologickým jevům. Bystřice pod Hostýnem Většina případů kriminálního jednání, které jsou spojeny se životem sociálně vyloučených osob, je majetkového charakteru. Jedná se o drobné krádeže v supermarketech a přestupky proti občanskému soužití. Krádeží se dopouští jak dospělé osoby, tak nezletilí. V minulém roce taktéž vzrostl počet případů, kdy nezletilí romského etnika napadají ostatní obyvatele města (ve většině případů jde o nezletilé, jsou ovšem i ty případy, kdy nezletilé děti útočí na dospělé osoby). Uherské Hradiště Na území Územního odboru Policie ČR Uherské Hradiště dochází k běžné majetkové trestné činnosti, k narušení občanského soužití, a to jak pachateli většinové společnosti, tak i romské menšiny, nejedná se však o rasově motivované skutky. Uherský Brod Bez odpovědi. Vsetín Nejčastějším deliktem je drobné narušování veřejného pořádku a vzájemného občanského soužití přestupky (rušení nočního klidu, schválnosti, urážky, drobné krádeže, poškozování cizí věci, apod.). Nejčastější trestnou činností jsou majetkové trestné činy zejména krádeže prosté; v několika případech se objevila i násilná trestná činnost (ublížení na zdraví, výtržnictví). Jelikož se nevede žádná evidence o trestné činnosti jednotlivých etnických skupin, tak lze vycházet pouze z kvalifikovaných odhadů. Jisté problémy vznikají s neorganizovanou mládeží, která bez dozoru rodičů páchá přestupky či trestné činy. Valašské Meziříčí Přestupky proti veřejnému pořádku a občanskému soužití (§ 47, 48, 49 zák.č. 200/90 Sb.). Jedná se např. o znečišťování veřejného prostranství zakládáním černých skládek (např. starý nábytek a nepotřebné věci), kopání do dveří, házení předmětů do oken, slovní napadání, vyhrožování, výtržnosti. Z trestných činů převládá majetková trestná činnost (krádeže v obchodech, krádeže na osobách, jiné krádeže), objevily se případy násilné trestné činy (loupeže). Problémem romské menšiny začínají být drogy (zejména pervitin). Služba kriminální policie vyšetřování pod ÚO Policie ČR Vsetín se zabývá narůstající kriminalitou mladistvých Romů do 15ti let, problémem je šikana mezi žáky Rožnov pod Radhoštěm Výtržnictví, drobné krádeže. Vyjádření PČR KŘ Zlínského kraje – na územních odborech policie zejména dochází k běžné majetkové trestné činnosti, k narušení občanského soužití a to jak pachateli většinové společnosti, tak i romské menšiny, nejedná se však o rasově motivované skutky. V sociálně vyloučeném prostředí dochází zejména k drobným

61

krádežím a fyzickým napadením a to zejména v důsledku tíživé sociální situace rodiny. V běžném životě romské komunity se nejčastěji začínají projevovat neoprávněné pobírání sociálních dávek, kdy tohoto zneužívají převážně rodiny, které odcestovaly do zahraničí, převážně do Anglie. Další trestná činnost u romské komunity byla zaznamenána ve vztahu k loupežím. Příčiny jsou zejména potřeba získání finančních prostředků k obstarání drog a alkoholu, dalším faktorem je velmi nízké procento zaměstnanosti, kdy však lze konstatovat, že zájem o pracovní příležitosti je velmi nízký, jelikož příjem sociálních dávek je stále výhodnější, než přijmout méně kvalifikovanou práci. Důsledkem je i ta skutečnost, že u většiny oznámených loupežných přepadení, které jsou následně vyvráceny, jsou uváděny jako osoby podezřelé, Romové. Vyjádření krajské koordinátorky - ve vyloučených lokalitách se objevuje kriminalita, jejíž příčinou jsou jevy, které souvisí s životem sociálního vyloučení, např. chudoba, vysoká zadluženost, beznaděj, vysoká nezaměstnanost, dluhy na nájemném, nedostatek bydlení, špatné hygienické podmínky, nízká vzdělanost, špatná kultura bydlení, problémy v soužití, závislost na sociálním systému již několik desítek let a náchylnost k závislostem. Vlivem těchto příčin dochází k řadě negativních jevů jako záškoláctví, drobná trestná činnost, lichva apod. 8.6 Výskyt dalších rizikových forem chování spojených se životem v sociálně vyloučeném prostředí, příčiny a důsledky problému (specifická pozornost tématu užívání drog). Zlín Ne. Vizovice Nula. Valašské Klobouky V r. 2015 nebyl zaznamenán žádný případ Otrokovice Viz 8.5. Kroměříž Trestná činnost pouze z hlediska romského etnika není sledována. Holešov Charakter kriminality ve městě Holešově a výskyt dalších rizikových forem chování se týká oblastí, jako jsou drobné krádeže v obchodech, gamblerství (hazardní hry), zadluženost Romů, záškoláctví nezletilých dětí, lichva, zanedbávání povinné péče o děti a mládež. Kriminalita romské menšiny není vysoká, větší část problémových rodin se odstěhovala. Příčiny problémů tkví mimo jiné v tom, že většina Romů je nezaměstnaná z důvodu nízkého vzdělání (často nedokončená ZŠ), nezájem o rekvalifikační programy ÚP, latentní diskriminaci ze strany zaměstnavatelů – vysoká nezaměstnanost Romů ve městě Holešově pak přispívá k sociálně patologickým jevům. Bystřice pod Hostýnem Další rizikové chování, ke kterému v této skupině obyvatel dochází je záškoláctví, agrese dětí vůči autoritám. Co se týká drogové problematiky, o té nemáme žádné informace. Uherské Hradiště Jedná se o projevy sociálního narušení společenských pravidel u romské menšiny, jako je dodržování školní docházky, hygiena, zdravotní péče, alkoholismus – horší přizpůsobivost morálním a sociálním pravidlům současné společnosti. Uherský Brod Vsetín – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – nezjištěno. Rožnov pod Radhoštěm - užívání návykových látek. Informace PČR KŘ Zlínského kraje - jedná se o projevy sociálního narušení společenských pravidel u romské menšiny, jako je dodržování školní docházky, hygiena, zdravotní péče, alkoholismus – horší přizpůsobivost morálním a sociálním pravidlům současné společnosti. Je zaznamenán postupně se zvyšující trend užívání drog a alkoholu u romské menšiny, převážně u mladistvých. Příčina užívání OPL je v absenci řádné výchovy a vedení řádného života v rodinách.

62

8.7 Existence platforem (např. pracovní skupiny, poradní sbory, neformální setkávání atp.) na úrovni kraje a obcí v oblasti prevence kriminality a rizikových forem chování (např. mezioborová spolupráce Policie ČR s dalšími zainteresovanými institucemi, tvorba lokálních strategií prevence kriminality, činnost pracovních skupin, uzavírání koordinačních dohod), role krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny v rámci těchto iniciativ; vliv platforem na bezpečnostní situaci v obci, v kraji. Zlín – ne. Vizovice – nemáme. Valašské Klobouky Nemáme. Otrokovice Viz 8.3. Kroměříž Platformy zaměřené na tuto problematiku v regionu nejsou, speciální programy pro romskou populaci nejsou na obci vytvořeny. Policie používá platné postupy při uplatňování prevence kriminálního jednání a chování dětí i dospělých bez ohledu na jejich příslušnost. Holešov Na úrovni města Holešov v rámci Obvodního oddělení P ČR Holešov působí člen pracovní skupiny pro menšiny Krajského ředitelství P ČR Zlínského kraje pprap. Mgr. Pavel Pekař, který spolupracuje s romskou poradkyní Mgr. et Bc. Irenou Seifertovou. Dále existuje spolupráce MP Holešov a Obvodního oddělení Policie ČR, odboru SVZ – romský poradce – OSPOD – kurátor pro mládež. Významnou novinkou je i bytová komise, která se vyjadřuje k žadatelům a jejich chování v obci, pokud chtějí získat městský byt. Negativní jednání žadatele na veřejnosti může mít za následek nepřidělení bytu. Toto by mělo býti motivačním krokem pro občany nejen romského etnika. Bystřice pod Hostýnem Nemůžeme hodnotit, na území obce neexistuje žádná taková platforma. Uherské Hradiště Na území každého Krajského ředitelství Policie ČR je vytvořena pracovní skupina pro národnostní menšiny, která se zabývá problematikou soužití, kriminality, začlenění do společnosti apod. Tyto skupiny spolupracují s místní samosprávou a s neziskovými organizacemi zabývajícími se stejnou problematikou. Uherský Brod Pracovní skupinky v rámci komunitního plánování se zabývají oblastí prevence kriminality. Vsetín Ve městě Vsetín je radou města zřízena komise prevence kriminality; dále zde existuje pracovní skupina složená ze zástupců Policie ČR, Městské policie Vsetín, pracovníků OSPOD a TSP organizační složky města. Činnost skupiny se zaměřuje na řešení akutních případů (přestupků, trestných činů), ve kterých figurují nezletilí pachatelé, a může dojít k eskalaci mezietnického napětí. Valašské Meziříčí Na prevenci kriminality ve městě se podílejí tyto instituce:  Obvodní oddělení policie ČR ve Valašském Meziříčí  Územního odboru Policie ČR ve Vsetíně  Městská Policie Valašské Meziříčí  Terénní programy Agarta o.s.  Komise pro prevenci kriminality Rady města Valašské Meziříčí  Pracovní skupina sociopatologických jevů při komunitním plánování sociálních a souvisejících služeb  Romský koordinátor při odboru sociálních věcí MěÚ Val. Meziříčí  Romský terénní asistent  Klub Zeferino (Charita Valašské Meziříčí – pomoc se vzděláváním Romů na ZŠ v odpoledních hodinách)  Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Zastávka (Charita Valašské Meziříčí)  Sociální rehabilitace ATTA (Charita Valašské Meziříčí).  Centrum osvěty, kultury a vzdělávání AVARDE (zřizovatel DAR ČR – volnočasové aktivity (nejen) pro romské děti.

63

Ve Valašském Meziříčí se sešla poprvé 8. července 2015 pracovní skupina k řešení drogové problematiky ve městě. K dané situaci se vyjadřovaly tři instituce – Policie ČR (Obvodní oddělení Policie ČR, Valašské Meziříčí, dále jen OO PČR VM, Územní odbor PČR Vsetín, dále jen ÚO PČR), Městská policie Valašské Meziříčí a Terénní programy Agarta o.s. Rožnov pod Radhoštěm Prevence kriminality v ORP Rožnov pod Radhoštěm je v kompetenci Městské policie. Vyjádření PČR KŘ Zlínského kraje – bez odpovědi. Vyjádření krajské koordinátorky – v Komisi Rady Zlínského kraje pro integraci sociálně vyloučených je členem zástupce PČR KŘ Zlínského kraje. 8.8 Přehled programů v oblasti prevence a rizikových forem chování na území kraje, vyplňte do tabulky č. 11, 12, 13, 14. Do komentáře můžete uvést, jaké aktivity s cílem zvýšení uplatnitelnosti pracovníků vykonávající tuto pozici byly v roce 2015 uskutečněny. Zlín Ne. Vizovice Žádné programy. Kroměříž Zvláštní preventivní programy zaměřené výhradně na romskou populaci Městský úřad Kroměříž nerealizuje, preventivní programy jsou zaměřeny na určité rizikové skupiny lidí bez ohledu na jejich příslušnost. K eliminaci vyskytujících se protiprávních jednání se nadále bude pokračovat s dětmi ze základních škol, předškolních zařízení, dojde k rozšíření dětských hřišť a možností volnočasových aktivit. Obyvatelé lokalit vnímají asistenty jako součást systému bezpečnosti. Důkazem důvěry obyvatel v asistenty je fakt, že i samotní obyvatelé se přímo na ně obracejí s žádostmi o řešení jejich problémů (vyplývající z jejich konkrétních problémů, jako např. soužití s romskými rodinami, bezdomovectví, pořádek na veřejných prostranstvích apod.) Veřejnost i zaměstnanci odboru sociálních věcí také kladně hodnotí aktivní a zodpovědný přístup asistentů k jejich získané práci a její vliv na snížení negativních jevů v soužití všech obyvatel města. Holešov V Holešově byla v r. 2015 situace celkem stabilizovaná a kromě drobné kriminality celkově nebylo větších problémů v oblasti bezpečnosti a kriminality v obci. Bystřice pod Hostýnem Nemáme zde realizován žádný takový program. Uherské Hradiště Preventivní působení členů pracovní skupiny pro národnostní menšiny ve spolupráci s místní samosprávnou a jinými organizacemi. Pro rok 2016 jsou pod městskou policií Uherské Hradiště asistenti prevence kriminality, tito však v minulém období v Uherském Hradišti nepůsobili. Bezpečnostní situace Romů na teritoriu ÚO Uherské Hradiště je dlouhodobě stabilizovaná a nevykazuje známky narušení soužití s většinovým etnikem. Běžná praxe policejní činnosti s Romy zejména ze strany cizinecké policie a pořádkové policie je dostatečná v preventivním smyslu působení na obě etnika. Vsetín Asistenti prevence kriminality působí nejen v sociálně vyloučených lokalitách ve městě Vsetín od roku 2012.  jejich pozitivní vliv na bezpečnostní situaci Romů a celkově v obci je velkým přínosem nejen v přispívání při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku,  jdou příkladem ostatním členům minority, pozitivním vzorem pro mládež,  kladný ohlas na jejich přítomnost ve městě přichází nejen od subjektů participujících na bezpečnosti občanů města, ale i od občanů samotných,  k samotné bezpečnostní situaci přispívají svojí preventivní činností v ulicích města, upozorňování jak fyzických tak právnických osob na nevhodné chování, porušování zákonných i podzákonných norem a v případě žádosti o pomoc jim vychází vstříc nebo poradí, na koho se mají obrátit,  fungují jako prostředníci při jednání s obyvateli nejen sociálně vyloučených lokalit,  svými postřehy a podněty obohacují jednání pracovní skupiny Etnické menšiny,

64

 

domovníci - preventisté přešli pod Městský úřad – odbor správy majetku a investic, využívání jsou jako prostředníci při jednání nájemníků městských bytů se zaměstnanci odboru správy majetku a investic,  dohlíží na dodržování domovního řádu, udržování pořádku v domech i okolí,  organizují úklidy a dohlíží na jejich průběh. Valašské Meziříčí ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, se sídlem na Nivách II/5358, 760 01 Zlín obdržela neinvestiční dotaci z rozpočtu Zlínského kraje ve výši 400 000 Kč na činnost domovníků ve vybraných lokalitách Zlínského kraje pro rok 2015. Domovníci působí od dubna 2015 v těchto městech:  Zlín  Kroměříž  Holešov  Uherský Brod  Valašské Meziříčí. Dotace byla schválena Zastupitelstvem Zlínského kraje 18. 2. 2015, č. usn. 0433/Z15/15. Touto činností pomáhá ARGO udržet pořádek a čistotu v lokalitách, které se nachází ve výše uvedených městech. Mimo Holešova se jedná o lokality, kde bydlí převážná většina obyvatel neromských. Nicméně v těchto lokalitách se pořádek neudržuje a to vyvolává nevoli okolních obyvatel. Domovnictví má situaci pomoci zklidnit a vést obyvatele těchto lokalit k udržování pořádku a čistoty. Domovníci působí také jako prostředníci při komunikaci s organizacemi, pod něž spadá správa těchto domů. ARGO pevně věří, že se situace značně uklidní a zvýší se zaměstnanost v romské menšině, jelikož na pozici domovníků pracují především Romové. Rožnov pod Radhoštěm Asistent prevence kriminality ve městě. Tab. č. 11: Dostupnost asistentů prevence kriminality v kraji v roce 2015 z toho působnost poskytovatel počet počet (lokality, kde působí) Romů Zlín Otrokovice Vizovice Valašské Klobouky

Kroměříž

Holešov Bystřice pod Hostýnem Uherské Hradiště Uherský Brod Vsetín Vsetín Rožnov pod Radhoštěm

0 MPO Otrokovice Asistent prevence krim. 0

0

0

1 0

ne 0

Pozn. třetí asistent kriminality dále působí v rámci KoP ÚP Kroměříž, kde dohlíží na pořádek v době vyplácení dávek pomoci v hmotné nouzi. Tento je hrazen z projektu Úřadu práce.

Kroměříž město

objekt MěÚ ul. Tovární 0 0 0 OPLZZ ÚP ČR MP

komentář (v případě potřeby)

2

0

3 0 0 0 2 2 1

0 0 0 0 ano ne ano

MPSV

65

Tab. č. 12: Dostupnost domovníků – preventistů v kraji v roce 2015 z toho působnost poskytovatel počet počet (lokality, kde působí) Romů Zlín

Nejedná se o domovníka – preventistu. Domovnice hrazená z rozpočtu Zlínského kraje

Obeciny

Otrokovice Vizovice Valašské Klobouky

0 0 0

Kroměříž

1 0 0 0

1 0 0 0

Nejedná se o domovníka – preventistu. Domovník hrazený z rozpočtu Zlínského kraje Nejedná se o domovníka – preventistu. Domovnice hrazená z rozpočtu Zlínského kraje

Račín

Holešov

1

1

0 0

1 0 0

1 0 0

Větrná a Vazová

1

1

Jiráskova, Poschla

2

2

Zašovská

1

1

0

0 7

0 7

Bořenovská ul.

Bystřice pod Hostýnem Uherské Hradiště Uherský Brod Vsetín Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm Celkem

komentář (v případě potřeby)

Nejedná se o domovníka – preventistu. Domovnice hrazená z rozpočtu Zlínského kraje MěÚ - Odbor správy majetku Nejedná se o domovníka – preventistu. Domovnice hrazená z rozpočtu Zlínského kraje

Tab. č. 13: Dostupnost romských mentorů (pro spolupráci s justicí a při výkonu alternativních trestů) v kraji v roce 2015 z toho působnost komentář poskytovatel počet počet (lokality, kde působí) (v případě potřeby) Romů Zlín Otrokovice Vizovice Valašské Klobouky Kroměříž Holešov Bystřice pod Hostýnem Uherské Hradiště Uherský Brod Vsetín Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Tab. č. 14: Dostupnost asistentů při jednání s policií a dalšími úřady v kraji v roce 2015 z toho působnost komentář poskytovatel počet počet (lokality, kde působí) (v případě potřeby) Romů Zlín

0

0

0

Otrokovice

0

0

0

Vizovice

0

0

0

Valašské Klobouky

0

0

0

Kroměříž

0

0

0

Holešov

0

0

0

66

Bystřice pod Hostýnem Uherské Hradiště Uherský Brod Vsetín Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

Informace PČR KŘ Zlínského kraje – bez odpovědi. 9. SITUACE ROMŮ V OBLASTI KULTURY A JAZYKA 9.1 Dostupnost výuky romského jazyka (na ZŠ, SŠ, VŠ a v rámci aktivit NNO a jazykových center), dostupnost výuky oboru romistika na školách v kraji a příklady dobrých praxí ve výuce romského jazyka. Zlín Není nám známo, nezaznamenali jsme žádný zájem o tuto výuku. Vizovice Ne. Valašské Klobouky Ne. Otrokovice V Otrokovicích nerealizováno nic z výše uvedeného. Kroměříž Výuka romistiky či romského jazyka není realizována – v oblasti vzdělávání doposud nevzešla iniciativa ani potřeba vzdělávání v romském jazyce. Holešov Romský jazyk se nevyučuje ve škole. Ve škole je malý počet žáků. Výuka romštiny probíhá v rodinách. Bystřice pod Hostýnem Nemáme. Uherské Hradiště V žádné ze škol na Uherskohradišťsku se nevyučuje romský jazyk. Uherský Brod Nemáme u nás možnost výuky romského jazyka ani romistiky. Vsetín ZŠ na území města Vsetín nevyučují romský jazyk; v minulosti byl vydán školským úřadem romsko-český slovník, avšak jeho využití školami bylo minimální. Valašské Meziříčí Dostupnost výuky romského jazyka je například v rámci volnočasových aktivit klubu ZEFERINO. Rožnov pod Radhoštěm Není nám známo, že by v rámci ORP Rožnov pod Radhoštěm některá ZŠ, NNO vyučovaly romský jazyk. Přehled o situaci na školách zřizovaných Zlínským krajem má odbor školství KÚ Zlínského kraje. Vyjádření krajské koordinátorky – romský jazyk se na školách ve Zlínském kraji nevyučuje. 9.2 Zájem Romů o udržení a zachování vlastní kultury, jazyka a poznání historie (kdo je iniciátorem těchto aktivit – představitelé Romů, NNO, vzdělávací instituce, místní samospráva); zhodnocení míry naplnění jejich kulturních potřeb v kraji, identifikace překážek, které jim v tom brání. Zlín V ORP Zlín je aktivní Sdružení dětí a mládeže Romů ČR. Pořádá zajímavé a podnětné výstavy z historie a života Romů. Jejich organizace spočívá především na jednom „zapáleném“ romském občanovi, není zcela jasné, jestli ostatní Romové ve Zlíně jeho nadšení sdílejí (spíše ale ne). V roce 2015 však nevíme o žádné jím uspořádané akci (nežádal dotace od SMZ). Vizovice Není.

67

Valašské Klobouky Nebylo zaznamenáno. Otrokovice Zájem o rozvoj vlastní kultury jsme nezaznamenali. Účastní se běžně kulturních akcí pořádaných ve městě. Romský jazyk nepoužívají ani při komunikaci mezi sebou. Kroměříž Romové v Kroměříži žádným způsobem nepředstavují své tradice ani kulturu. Holešov Romové se příliš aktivně nezapojují do aktivit veřejného života v obci. Zapojují se pouze do aktivit pořádaných JB Holešov v jejich lokalitě – různé společenské a zábavné aktivity pro rodiny s dětmi. Nikdo z holešovských Romů není zaměstnán ve veřejné správě. Nemají potřebné vzdělání. Bystřice pod Hostýnem Romové se aktivně nezapojují do veřejného dění v obci. Uherské Hradiště Iniciativy na této úrovni zaznamenány oficiálně nebyly. Romové si svůj jazyk udržují, zásadně mezi sebou hovoří v romském jazyce. V domácnostech proto převáží romština, což následně mnohdy přináší u dětí problém s českým jazykem, zvláště při výuce ve škole. Uherský Brod U nás nebyl zaznamenán zájem o udržení a rozvoj romského jazyka. Vsetín Bez odpovědi. Valašské Meziříčí Iniciátorem aktivit zájmu Romů o udržení si a rozvoj vlastní kultury a jazyka má ve Valašském Meziříčí především Zeferino,(Charita). Rožnov pod Radhoštěm Nebyla zaznamenána aktivita ze strany Romů v této oblasti. Vyjádření Odboru kultury a památkové péče KÚZK - romská menšina nežádala na akce ani z Fondu kultury Zlínského kraje, ani nespolupracovala se žádnou z příspěvkových organizací v oblasti kultury ZK. Všechny akce PO v oblasti kultury jsou přístupné návštěvníkům bez ohledu na etnikum, pohlaví apod., speciální akce zaměřené na romskou menšinu nebyly PO připravovány. Bohužel, nemáme přehled, jestli se konala některá kulturní akce se zaměřením na romské menšiny mimo PO a dotace Fondu kultury ZK. 9.3 Jaké významné akce v oblasti romské kultury proběhly v roce 2015 na území kraje? Vyplňte do tabulky č. 15. V případě, že tato akce byla podpořena z rozpočtu kraje, uveďte vždy tuto skutečnost a výši podpory do posledního sloupce určeného pro poznámky. Zlín Statutární město Zlín v kulturní oblasti úzce spolupracuje se Sdružením dětí a mládeže Romů ČR a dále s jedním občanem romského etnika, který několikrát ročně pořádá aktivity převážně pro občany s mentálním postižením. Sdružení v roce 2015 o dotaci nepožádalo, onen jednotlivec ano, ale v žádosti nebyl úspěšný (jeho aktivity jsou ale zaměřené na osoby s mentálním postižením, není nám známo, že by mezi nimi nyní byli lidé romského etnika). Otrokovice Neproběhly žádné akce specificky zaměřené na Romy. Vizovice Žádné. Kroměříž V roce 2015 podobná akce neproběhla. Holešov Kulturní aktivity se realizují v lokalitě Bořenovská, případně ve Sboru Jednoty bratrské, ve spolupráci s dobrovolníky z JB – kulturně společenské aktivity – Dětský den, Mikulášská, návštěva kina, výlety, sportovní a spo-

68

lečensko - kulturní aktivity. Město přispívá na činnost práce s dětmi v rámci Akce Milion. Romové mají možnost účastnit se všech pořádaných akcí jako ostatní občané našeho města. Bystřice pod Hostýnem Žádné. Uherské Hradiště Neproběhli v rámci ORP žádné. Uherský Brod Neproběhly žádné významné akce, proběhl jeden koncert s romskou hudbou, který nebyl podpořen z rozpočtu města. Rožnov pod Radhoštěm V červenci 2015 se v areálu Dřevěného městečka Valašského muzea v Přírodě v Rožnově pod Radhoštěm uskutečnil 21. ročník mezinárodního festivalu Romská píseň. Iniciátorem jsou představitelé Romů. Tab. č. 15: Významné romské kulturní akce v kraji v roce 2015 datum

místo

pořadatel

název akce

typ akce

14. 2. 2015

Vsetín

Diakonie ČCE, středisko Vsetín

Ples - společně

kulturní

Romské cesty – cesty bez svodidel

kulturní

festival Romská píseň

kulturní

Talent Zlínského kraje

kulturní

Česká filharmonie

kulturní

Krabice od bot

charitativní

Cikánské pohlednice

Výstava fotografií

Valašské Meziříčí, Zlín Rožnov pod Radhoštěm

Kadlub o.s. Demokratická aliancí Romů ČR

30. 9. 2015

Vsetín

Dušan Kandrač

11. 11. 2015

Vsetín

18. 12. 2015

Vsetín

1. 3. 2015 25. 7. 2015

5. 12. 2015

Zlín

Diakonie ČCE, středisko Vsetín Diakonie ČCE, středisko Vsetín Jan Rác

komentář (v případě potřeby) Romové a neromové společně na plese Besedy a výstava zaměřená na Romy ze Vsetína Místo konání – skanzen Valašského muzea vystoupení jednotlivců i skupin z několika měst Česká filharmonie, Ida Kelarová a Čavorenge dárky na Ježíška do chudých rodin Výstava v prostorách Magistrátu města Zlína

Vyjádření Odboru kultury a památkové péče KÚZKe – romská menšina nežádala na akce ani z Fondu kultury Zlínského kraje, ani nespolupracovala se žádnou z příspěvkových organizací v oblasti kultury ZK. Všechny akce PO v oblasti kultury jsou přístupné návštěvníkům bez ohledu na etnikum, pohlaví apod., speciální akce zaměřené na romskou menšinu nebyly PO připravovány. Nemáme přehled, jestli se konala některá kulturní akce se zaměřením na romské menšiny mimo PO a dotace Fondu kultury ZK. Vyjádření krajské koordinátorky – v kraji se koná již několik let ples, který organizuje Diakonie ČCE Vsetín, na kterém hraje také romská kapela. Několik let po sobě je realizován Festival romské písně v Rožnově pod Radhoštěm, na který poskytuje záštitu hejtman Zlínského kraje MVDr. Stanislav Mišák. Festival realizuje DAR ČR Valašské Meziříčí. V roce 2015 znovu obnovil Dušan Kandrač ze Vsetína akci nazvanou „Talent Zlínského kraje“, na které vystupují nadané děti, především romské. Jedná se o krajskou akci, nad kterou převzala záštitu radní Zlínského kraje Mgr. Taťána Valentová Nersesjan. Jak je vidět z tabulky, tak se konají ještě další akce v kraji, na kterých se podílí NNO. Jedná se o krátkodobé akce, které však svým významem mají široký záběr pro veřejnost.

10. DOPORUČENÍ A DALŠÍ DOPLNĚNÍ 10.1 Další postřehy k situaci Romů v kraji. Cokoliv nebylo výše zmíněno a je potřeba to zmínit. Zlín - marginální věc. Jedinou novinkou oproti předchozím letům je zvýšený počet „nových, neznámých tváří“ pravděpodobně z řad romského etnika (příchozí zejména ze Vsetína, z Přerova, Olomouce a z Čech). Jedná se však pouze o jednotlivce. Vizovice – bez odpovědi. Valašské Klobouky – bez odpovědi

69

Otrokovice – bez odpovědi. Kroměříž - řešení zadluženosti, absence sociálního bydlení. Holešov - místní Romové se politicky neangažují. Část z nich spolupracuje s dobrovolníky z Jednoty bratrské Holešov, která v lokalitě pracuje s dětmi a mládeží, dospělí se zapojují do aktivit pořádaných pro děti. Autoritou v lokalitě je Ján Gábor. Obecně lze ze strany romských dětí sledovat nízký zájem o učení. Žáci i jejich rodiče většinou přiznávají, že vzdělání v jejich hierarchii hodnot nepatří k prioritám. Bystřice pod Hostýnem – bez odpovědi. Uherské Hradiště - v jedné rodině ve St. Městě její otec pracuje již několik let, máme s touto rodinou velmi dobrou spolupráci, otec se snaží i o řádnou docházku dětí do školy. Uherský Brod – bez odpovědi. Vsetín – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – bez odpovědi. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Úřad práce, Krajská pobočka Zlín - největším problémem je vzrůstající počet mladých uchazečů z romské komunity, kteří  mají jen základní vzdělání  nikdy nepracovali  nemají zájem o další vzdělávání ať formou rekvalifikací či nástupem na soustavnou přípravu na povolání  v mnoha případech mají rodiny - je pro ně výhodnější zůstávat na sociálních dávkách než pracovat. Vyjádření krajské koordinátorky – situace romské menšiny se nelepší. Nezměnilo se nic v oblasti bydlení, zaměstnanosti ani vzdělanosti. Nesnášenlivost většinové společnosti vůči Romům je vysoká a stále přetrvává diskriminace Romů na pracovním trhu.

10.2 Náměty pro systémové změny na národní úrovni v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu. Zlín - jak jsme již uváděli v minulých letech, je nutno využít všech instrumentů aktivní politiky zaměstnanosti. Zvýšit kontroly a důsledně postihovat práci „na černo“ (u „zaměstnavatele“, i u pracovníka). Zákony upravit tak, aby aktivní politika zaměstnanosti měla prioritu před dávkami tak, aby bylo jasné, že pracovat se vyplatí. Nejspíše dále navyšovat minimální mzdu a motivovat odpracovanou veřejnou službou (např. zvýšením dávky pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí – aj. – nutno ji ovšem opět uvést v život). Vytvářet nová, smysluplná pracovní místa. Maximálně podporovat vzdělávání romských dětí tak, aby pro ně (a jejich rodiče) bylo atraktivní (do vyučování zařadit i aspekty romské historie, významné romské osobnosti, se kterými by se děti mohly ztotožnit, rozvoj učňovských oborů – řemesel – která jsou Romům blízká). Cíleně podporovat volnočasové aktivity Romů a snažit se do nich zapojit i většinovou společnost. Navíc – dále výrazně zpřísňovat pravidla pro půjčování finančních prostředků a tvrději stíhat lichvářské praktiky na jakékoliv úrovni. Ze strany státu vytvořit rozumné podmínky pro výstavbu cenově dostupného bydlení. Vizovice – bez odpovědi. Valašské Klobouky Otrokovice - ze strany státu citelně chybí institut sociálního bydlení a celková koncepce bytové nouze, tzn. legislativně daná specifikace, co to je sociální bydlení, jaká jsou jeho kritéria a za jakých podmínek se buduje a pro koho je určeno; - chybí větší podpora sociální práce na obcích ze strany státu (metodická, finanční, koncepční i propagační, podpora dostatečného počtu sociálních pracovníků na obcích) - převažují represivní opatření na úkor preventivních Kroměříž - Krátkodobý horizont – sociální práce na obci, odborné sociální poradenství, spolupráce s terénními pracovníky ARGO Zlín. Střednědobý horizont – začlenění problematiky do komunitního plánování, řešení bydlení

70

formou sociálních bytů, spolupráce s KoP Úřady práce při řešení problémů se zneužíváním dávek z dávkového systému státu. Dlouhodobý horizont – výchova k zodpovědnosti za své jednání, vzdělávání, finanční gramotnost, zvyšování životní a sociální úrovně vlastním přičiněním – prací, dvousměrná celospolečenská výchova k toleranci. Holešov - poradenská činnost na MěÚ i v terénu v romských rodinách, spolupráce s terénními pracovníky, spolupráce se školami, lékaři, řešení individuálních problémů romské komunity. Základní překážkou je nespolupráce některých romských rodin při řešení jejich problémů. Často se bez rozmyslu zadlužují, berou si nevýhodné půjčky, romského poradce hledají, až hrozí případná exekuce. Pak žádají pomoc a intervenci. Dobrá spolupráce s koordinátorkou pro národnostní menšiny KO Zlín Bc. Jiřinou Bradovou. Předávání si informací z oblasti integrace romské komunity, sociální začlenění, podpora aktivit práce s komunitou. Informace o výzvách, projektech; pořádání seminářů, školení, setkávání romských poradců – předávání si informací, zkušeností, příklady dobré praxe. Bylo by dobré nabídnout Romům kurzy vzdělávání - finanční gramotnost, hospodaření, snaha hradit dluhy a dále se nezadlužovat. Náměty pro systémové změny na národní úrovni v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu: a) krátkodobý horizont: udržení si nájemního bydlení, b) střednědobý horizont: snaha o vlastní zlepšení situace c) dlouhodobý horizont: Vzdělání, snaha zvyšovat si kvalifikaci a najít si zaměstnání. Snaha samotných Romů o začleňování do většinové společnosti. Bystřice pod Hostýnem – bez odpovědi. Uherské Hradiště - podpora pracovních míst speciálně pro Romy. - Intenzivní plošná pozitivní motivace tím, že i někdo z jejich menšiny, když pracuje, studuje atd., se má dobře (pohádka?) Uherský Brod - řešení oblasti zaměstnanosti, např. vytvořením nových pracovních příležitostí, prevence finanční negramotnosti. Vsetín – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – bez odpovědi. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Vyjádření krajské koordinátorky – vzhledem k tomu, že situace romské menšiny patří k nejnaléhavějším otázkám vývoje české společnosti po roce 1989, spatřuji důležitost v provádění kontrol výkonu integrace romské menšiny do společnosti na obcích. Jak jednoznačně vyplývá z odpovědi pracovníků měst s rozšířenou působností, integrace Romů do společnosti není brána s takovou vážností, jak Úřad vlády ČR očekává. Přes drobné krůčky, které jsou vidět, nenastal pozitivní obrat v této problematice. Pokud se nebude zodpovědně kontrolovat výkon funkcí v této oblasti, tak žádný pozitivní zlom nenastane. Romská problematika je stále na poslední příčce v prioritách obcí a měst. Doufám, že tyto zprávy, které pro Úřad vlády vypracováváme, někdo z pověřených opravdu podrobně přečte a bude se snažit situaci změnit k lepšímu. Nestačí přístup krajského koordinátora, který musí vykazovat celou svoji roční činnost ve zprávách, ale také pracovníci měst, kteří jsou pověřeni touto problematikou, by měli vykazovat, co v daném roce pro tuto oblast vykonali a s jakým výsledkem.

Předloženo na zasedání Rady Zlínského kraje dne 14.03.2016, která vzala zprávu na vědomí.

71