Zpráva o stavu romské menšiny v Libereckém kraji za rok 2015

Zpráva o stavu romské menšiny v Libereckém kraji za rok 2015

Kraj: Sídlo: Jméno a podpis statutárního zástupce:

Liberecký kraj U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 Martin Půta - hejtman

Krajský úřad Libereckého kraje odbor sociálních věcí, oddělení sociální práce, agenda krajského koordinátora pro záležitosti národnostních menšin a cizinců Liberec 2016

ÚVOD: Zpráva o stavu romské menšiny v Libereckém kraji za rok 2015 (dále jen „Zpráva“) je vypracována na základě usnesení vlády ze dne 26. 10. 2015 č. 874 ke Zprávě o stavu romské menšiny v České republice za rok 2015, k „Informaci o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romské menšiny a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých souvisejícími usneseními vlády ke dni 31. prosince 2015“ a k „Informaci o naplňování Dekády romské inkluze 2005 – 2015“ v roce 2015. Cílem materiálu je zmapovat situaci Romů v důležitých oblastech jejich života a pokrok v naplňování politiky romské integrace na krajské a lokální úrovni. Zpráva reflektuje také legislativní a institucionální změny i jejich dopady na situaci Romů. Identifikuje dílčí úspěchy i neúspěchy integračních opatření, představuje příklady dobré praxe a upozorňuje na rizika, která mohou vést do budoucna ke zhoršení situace romské menšiny v kraji. V úvodu pojednává o strukturách řízení a o aktivitách institucí zapojených do realizace politiky romské integrace. Na ni navazují kapitoly věnované klíčovým oblastem života Romů, na které reaguje svými opatřeními Strategie romské integrace 2015-2020, jako je oblast podpory a rozvoje romské kultury a jazyka, vzdělávání a zaměstnanost, bydlení, oblast zdravotní péče, sociálního vyloučení a bezpečnosti Romů v ČR. V závěru je uvedeno doporučení a náměty pro systémové změny. Zpráva byla vypracována dle zaslané osnovy a metodiky (viz strana č. 3), kterou vypracoval sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny Úřadu vlády ČR. Zodpovědné zpracování „Zprávy“ do podoby, která by věrně odrážela postavení romské menšiny v Libereckém kraji, znesnadňuje různá kvalita zaslaných informací ať už od oslovených spolupracujících institucí, tak i některých obcí s rozšířenou působností. Zpráva bude podkladem pro přípravu „Zprávy o stavu romské menšiny v České republice za rok 2015“, která by měla být v souladu s výše uvedeným usnesením vlády České republiky.

2

Metodický pokyn Připravili jsme tento metodický pokyn, abychom předcházeli případným nepochopením a nedorozuměním. Tímto metodickým pokynem chceme sjednotit postup a výklad zásadních otázek, které se sběrem dat pro účely Zprávy o stavu romské menšiny velmi úzce souvisí. Konzultace s představiteli Romů a NNO Předpokladem vzniku tohoto dokumentu je jeho projednání se zástupci občanské společnosti a s představiteli romské menšiny v kraji (např. v rámci pracovního orgánu krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny. Proč potřebujeme mít etnická data k dispozici Uvědomujeme si složitost a citlivost sběru dat, která mají tzv. etnický základ (etnická data). Za účelem vyhodnocení priorit Strategie integrace Romů do roku 2020 je tento sběr dat, alespoň na úrovni kvalifikovaných odhadů, nezbytný. Pouze za těchto podmínek může Vláda ČR nastavovat nová a upravovat stávající opatření namířená na podporu integrace Romů do společnosti. Získaná data pomohou zásadním způsobem k průběžnému monitorování a hodnocení dopadů implementovaných politik, aktivit či konkrétních programů. Situace romské menšiny patří k nejnaléhavějším otázkám v české společnosti od roku 1989. Je vážnou výzvou ve sféře lidsko-právní, sociálně-ekonomické a v také rovněž v oblasti bezpečnost-ní. Bohužel se nepodařilo doposud dosáhnout zásadního pozitivního obratu v této oblasti. Stále přetrvávají a v některých aspektech můžeme říci, že i zesilují trendy vedoucí k marginalizaci, sociálnímu vyloučení a k územní segregaci části Romů. Romové čelí denně předsudkům, nesnášenlivosti a diskriminaci – bez ohledu na to, zda se jedná o Romy ze sociálně vyloučených lokalit, nebo o Romy v socioekonomické rovině integrované do společnosti. Kdo je příslušník romské menšiny? Za Roma považujeme takového jedince, který se za Roma sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil, a/nebo je za Roma považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů.1 Jedná se o odborný odhad pozorovatele založený na konkrétní znalosti prostředí a souvislostí. Účelem je získání neadresných (anonymních) informací o počtech osob. V žádném případě nesmí dojít k identifikaci konkrétní osoby.

1

Jedná se o velmi rozšířenou definici, kterou používá např. MŠMT, MPSV či KVOP. Byť byla definice původně použita v Analýze sociálně vyloučených romských lokalit, viz http://www.mpsv.cz/files/clanky/3043/Analyza_romskych_lokalit.pdf, domníváme se, že její charakter je univerzální a vztahuje se nejen na sociálně vyloučené Romy, ale také na Romy, kteří jsou integrování do společnosti. Romové integrování do společnosti by neměli být opomíjeni a měli by být zahrnuti do statistik, jelikož i oni čelí předsudkům, nesnášenlivosti a diskriminaci. 3

OBSAH:

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SITUACI ROMSKÉ MENŠINY V KRAJI strana

5

2. INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A POLITIKA ROMSKÉ INTEGRACE NA ÚROVNI KRAJE A OBCÍ strana 11

3. SITUACE ROMŮ V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ strana 26

4. SITUACE ROMŮ V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI strana 46

5. SITUACE ROMŮ V OBLASTI BYDLENÍ strana 54

6. SITUACE ROMŮ V SOCIÁLNÍ OBLASTI strana 63

7. SITUACE ROMŮ V OBLASTI ZDRAVÍ strana 75

8. ZHODNOCENÍ BEZPEČNOSTNÍ SITUACE ROMŮ Strana 78

9. SITUACE ROMŮ V OBLASTI KULTURY A JAZYKA strana 91

10. DOPORUČENÍ A DALŠÍ DOPLNĚNÍ strana 98

4

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SITUACI ROMSKÉ MENŠINY V KRAJI 1.1 Kvalifikovaný odhad počtu Romů v jednotlivých obvodech obcí s rozšířenou působností v kraji v roce 2015 a z toho odhadovaný podíl sociálně vyloučených Romů. Vyplňte do tabulky č. 1. Podíl sociálně vyloučených Romů uvádějte v procentech zaokrouhlený na desítky. Tab. č. 1: Odhad počtu Romů v kraji v roce 2015 a podíl sociálně vyloučených Romů Obvod obce s rozšířenou působností Česká Lípa Frýdlant Jablonec nad Nisou Jilemnice Liberec Nový Bor Semily Tanvald Turnov Železný Brod celkem

kvalifikovaný odhad počtu Romů 2.500 4.200 3.000 informace nebyla zaslána 5.300 350 - 400 300 - 400 765 160 80 16.800

z toho odhad podílu sociálně vyloučených Romů 75% 75% 35% informace nebyla zaslána 30% 25% 25% 65% 3% 0% 40%

1.2 Prostorové rozmístění sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žijí Romové. Uveďte pouze v případě, že se stav v roce 2015 lišil od výsledků Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR z května 2015. Z hlediska počtu i geografického rozmístění vyloučených lokalit lze konstatovat, že kopírují lokality, které byly zaznamenány již v minulém období. Míra sociálního vyloučení se však postupně zvyšuje. Sociální vyloučení a koncentrace sociálně vyloučených obyvatel do více či méně segregovaných lokalit se prohlubují, a to jak co do počtu lokalit, tak přílivem dalších sociálně vyloučených rodin a jednotlivců. Posiluje se koncentrace a celkový podíl sociálně vyloučených osob v kraji. Etnická homogenizace zejména velkých lokalit se mění, mezi Romy se objevují i neromští obyvatelé a stávají se postupně stejnou menšinou. Vznik deprivovaných, chudobou postižených lokalit není problémem etnickým. V otevřené společnosti dochází samovolně ke koncentraci aktivit a rozdělení bohatství. Bohatší občané tíhnou k bohatším a postupně se stěhují do měst a lokalit s tzv. „dobrou adresou“. Jejich příliv regulují ceny bytů a nemovitostí. Chudoba se koncentruje na „špatné adrese“, která přitahuje chudé a ještě chudší obyvatele, protože ceny bytů, nemovitostí a nájmů jsou tu pro ně dostupné. Proto se lze často setkat s názorem, že problém chudoby a sociálního vyloučení je třeba „odetnizovat“. Pokud bychom chtěli na tento požadavek přistoupit, museli bychom se vzdát sledování souvislostí problému sociálního vyloučení s příslušností k jakémukoli – tedy i k romskému – etniku. Takový přístup tudíž není vhodný. Sociální vyloučení opravdu není specifickým problémem romské komunity. Respektuje však i skutečnost, že každé etnikum, tedy i romské, má své specifické problémy, které je nutné monitorovat a řešit jinými nástroji, než jsou běžné u občanů z majoritní společnosti. Sociální vyloučení a z něho pramenící chudoba postihuje pouze část romského etnika. Porovná-li se počet Romů žijících ve sledovaných sociálně vyloučených lokalitách s odhadovaným počtem Romů v ČR, dá se zjistit, že se jedná zhruba o 30 až 40 % této populace. Tento fakt ukazuje, že se Romové, pokud k tomu mají podmínky, dokážou včlenit do většinové společnosti. Deprivované části existují v řadě měst a obcích. Někdy se jedná jen o jednotlivé domy, kde žije několik jednotlivců či rodin, jindy o celé městské čtvrti čítající několik stovek či tisíc obyvatel. Hranice těchto lokalit mohou být jen symbolické „špatná adresa“, nebo skutečné, dané rozsahem příslušného území. Popis jednotlivých lokalit v mapě Analýzy sociálně vyloučených lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti ukazují, že čím větší lokalita, tím vyšší má gravitační sílu vůči dalším sociálně vyloučeným osobám (Romům), ale také tím větší je pravděpodobnost výskytu kriminálních a jinak problémových jevů. Hrozí tak, že se tyto jevy budou stále více šířit do jejich okolí.

5

Sociálně vyloučené lokality se vyskytují s vyšší pravděpodobností v regionech nadprůměrně zatížených problémy sociálními (nezaměstnanost) a strukturálními (deficit ve vzdělání, horší struktura pracovních sil i příležitostí). Proto početné a problémové lokality nezhoršují jen situaci měst a obcí, v nichž se přímo vyskytují, ale svými problémy ohrožují celý mikroregion. Lokality žijí s vlastními pravidly způsobu života, sociálním a ekonomickým chováním, které je opakem pracovně-profesní výstavby sociální struktury a způsobu života majoritní populace. Lokality představují pomyslné sociální dno české společnosti. Děti kopírují své rodiče a vzdělanostní dráhy většiny sociálně vyloučených romských žáků kopírují osud svých rodičů. Správní obvod ORP Česká Lípa Typ obce

Popis lokality

Česká Lípa

III.

Na území města Česká Lípa se nachází 5 vyloučených lokalit. Jedná se: ubytovna „N-centrum“, která je v majetku města ulice Mánesova a Dubická (byty v majetku města) ubytovna u mlékáren, která je v soukromém vlastnictví ulice Jiráskova (1 dům v soukromém vlastnictví) Na území města jsou ojediněle soukromé byty pronajímány romským rodinám i v jiných lokalitách na sídlištích.

Doksy

II.

Na území obce Doksy se nachází 3 nemovitosti, které by mohly být reálně považovány dle metodiky za sociálně vyloučené lokality (vysoká koncentrace osob s kumulovanými problémy: neadekvátní bydlení, dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na soc. dávkách, zadlužení apod.). Jedná se o bytový dům, ubytovnu a penzion.

Mimoň

II.

Z nově vzniklé „Analýzy sociálně vyloučených lokalit ČR (2015)“ vyplývá skutečnost, že na území města Mimoň se nachází 2 sociálně vyloučené lokality. I přesto tuto skutečnost, starosta města dlouhodobě deklaruje, že tomu tak není.

Ralsko

I.

Stráž pod Ralskem

I.

Na území města Stráž pod Ralskem se nachází 2 vyloučené lokality. Jedná se o 12. podlažní panelový dům v majetku města. V daném domě je lokalizováno větší množství romských rodin, a to jak ve městě dlouhodobě žijících, tedy starousedlíků již sžitých s okolím, tak i přistěhovaných.

Zákupy

I.

Na území obce Zákupy se nachází 1 lokalita, která by mohla být reálně považována za sociálně vyloučenou (vysoká koncentrace osob s kumulovanými problémy: neadekvátní bydlení, dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na soc. dávkách, zadlužení apod.).

Tachov

I.

Náhlov - sociálně vyloučenou lokalitu tvoří 6 bytových domů v soukromém vlastnictví. Ploužnice – panelové sídliště v bývalém vojenském prostoru vybudované sovětskou armádou. V lokalitě jsou obývány 4 panelové domy ve vlastnictví města Mimoň čítající 230 bytových jednotek a 2 panelové domy ve vlastnictví města Ralsko čítající 161 bytových jednotek.

Na území obce se nachází skupina domů v centru města, které by mohly být reálně považovány dle metodiky za tzv. sociálně vyloučenou lokalitu.

Správní obvod ORP Frýdlant Typ obce

Popis lokality 5 nemovitostí obce, bez prostorového vyloučení.

Frýdlant

III.

Nové Město pod Smrkem

II.

Bližší informace: http://www.frydlantsko.cz/cs/socialni-zaclenovani/situacni-analyza.html 5 nemovitostí obce, bez prostorového vyloučení.

Bulovka

I.

Hejnice

I.

Raspenava

I.

Bližší informace: http://www.frydlantsko.cz/cs/socialni-zaclenovani/situacni-analyza.html Lidé ohrožení sociálním vyloučením žijí v bytech po celé obci. Příslušníci romské menšiny se zdržují zejména v Arnolticích v okolí hlavního tahu na Frýdlant. Bližší informace: http://www.frydlantsko.cz/cs/socialni-zaclenovani/situacni-analyza.html Lidé ohrožení sociálním vyloučením žijí v panelových domech na místním sídlišti. Bližší informace: http://www.frydlantsko.cz/cs/socialni-zaclenovani/situacni-analyza.html Lidé ohrožení sociálním vyloučením žijí v bytech po celé obci. Bližší informace: http://www.frydlantsko.cz/cs/socialni-zaclenovani/situacni-analyza.html

6

Lidé ohrožení sociálním vyloučením žijí v bytech po celé obci.

Višňová

I.

Bližší informace: http://www.frydlantsko.cz/cs/socialni-zaclenovani/situacni-analyza.html

Správní obvod ORP Jablonec nad Nisou Typ obce

Popis lokality -

6 objektů v centru města v soukromém vlastnictví 2 objekty nedaleko centra města v soukromém vlastnictví, kde žijí převážně osoby romského původu. Většina osob je nezaměstnaných, žijí ze sociálních dávek 4 objekty ve vlastnictví soukromých majitelů. V domech žije asi 60 osob. Většina těchto lidí je nezaměstnaná a pobírá dávky pomoci v HN. Mnozí z nich přišli ze Slovenska. několik objektů (panelových domů), které byly prodány do soukromého vlastnictví anebo byly rozprodány na byty. Žije zde cca 100 sociálně slabších a většinou nezaměstnaných lidí objekt v soukromém vlastnictví. Většina obyvatel je nezaměstnaná a pobírá dávky pomoci v HN

-

Jablonec nad Nisou

III.

-

Janov Nad Nisou

I.

Jedná se o objekt s nájemními byty v soukromém vlastnictví (slouží podobně jako ubytovna pro sociálně slabé). Žije zde asi 15 – 20 osob, většinou nezaměstnaných a žijících ze sociálních dávek.

Rýnovice

I.

Jedná se o objekt ubytovny „POHODA“ ve které žije cca 20 – 30 osob, převážně romského původu, nezaměstnaných a žijících ze sociálních dávek.

Správní obvod ORP Jilemnice Typ obce Jilemnice

III.

Popis lokality Bez sociálně vyloučených lokalit

Správní obvod ORP Liberec Typ obce

Popis lokality Dynamika vývoje sociálně vyloučených lokalit je velmi rychlá, situace se mění v řádu dnů či měsíců. Statutární město Liberec si v roce 2015 nechalo vypracovat vlastní „Analýzu sociálně vyloučených lokalit a ubytoven na území města Liberec“. Průzkum zjistil, že na území města se nachází 7 sociálně vyloučených lokalit (Františkov, Vesec, Doubí, Pavlovice, Jeřáb, Rochlice) a 9 potencionálně rizikových míst (Machnín, Růžodol I, Staré Město, Ruprechtice).

Liberec

Hrádek nad Nisou

Chrastava

III.

II.

II.

Bližší informace: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=3&cad=rja&uact=8&ved=0ah UKEwj3pomH0uzKAhWEC5oKHehrA2UQFggpMAI&url=http%3A%2F%2Fwww.liberec.cz%2Ffi les%2Fvizitky_prilohy%2Fanalyza-socialne-vyloucenych-lokalit-ubytoven-uzemi-mestaliberce_verejnaverze.pdf&usg=AFQjCNEYJT0qBMV90ami4How_nINDtDPow&bvm=bv.113943665,d.bGs -

1 průmyslový objekt 2 bytové domy pro osoby s nízkými příjmy 1 bytový dům ve vlastnictví města Hrádek nad Nisou 6 bytový dům, nájemní bydlení 1x bytové a nebytové prostory, nájemní bydlení 1 rodinný dům 1 objekt pro osoby bez přístřeší

Na území obce se dříve nacházela výrazná sociálně vyloučená lokalita tvořená soukromou ubytovnou Kovák. Po jejím uzavření na základě intervence města se sociálně vyloučení rozptýlili do jiných soukromých i městských objektů v obci. Byty jsou zde většinou ve vlastnictví města a jsou v dobrém technickém stavu. V identifikované lokalitě žije převážně majorita, Romové zde tvoří 30 % populace. Nyní je v obci 5 ubytoven obývaných soc. vyloučenými osobami.

Správní obvod ORP Nový Bor Typ obce

Nový Bor

III.

Popis lokality Ve městě Nový Bor bylo identifikováno 5 sociálně vyloučených lokalit. Jedná se o: ulice Nemocniční a Dobrovského sídliště Rumburských hrdinů ubytovna Severní oblast OD Tesco

7

Cvikov

II.

Na území obce Cvikov se nachází 3 nemovitosti, které by mohly být reálně považovány dle metodiky za sociálně vyloučené lokality. Jedná se o domy v ulici: Vančurova Československé armády Mlýnská

Správní obvod ORP Semily Typ obce

Popis lokality -

lokalita poblíž autobusového nádraží, zahrnuje několik obytných domů + ubytovnu, kde se zdržují osoby s nízkými příjmy, vlastníky soukromí majitelé, v ubytovně již nejsou rodiny s nezl. dětmi starší bytová zástavba na okraji města, dříve většinově obývaná nízkopříjmovými rodinami vč. romských, obecní byty postupně opouštěny pro neplacení nájemného - neprodloužení nájemní smlouvy, nyní se počet obyvatel výrazně zmenšil, přesto zde několik početných rodin dále žije. ubytovna spíše na okraji města, je zde i několik bytů vč. 1 krizového, 1 sociálního, dále 2 krizová lůžka pro jednotlivce v bytové nouzi (schváleno vedením města), část obyvatel nízkopříjmová (na dávkách HN, ale i starobní a invalidní důchodci s nízkými příjmy, kteří nezvládli hradit náklady v bytech),

-

Semily

III. -

Lomnice nad Popelkou

II.

Nejedná se o typicky vyloučenou lokalitu, ale v obci se nachází 1 bytový dům na okraji obce, odříznutý od zbytku obyvatel. Tento dům skýtá 7 bytových jednotek různých velikostí. Na tento bytový fond je hlášeno cca 51 osob patřících k romské menšině. Celkově jich tam žije cca 3640. Všichni obyvatelé jsou příslušníky romské menšiny a neustále se tam střídají obyvatelé.

Správní obvod ORP Tanvald Typ obce

Popis lokality

Tanvald

III.

Desná

I.

Dům v Desné (Za kinem) obývá 5 rodin. Je neomítnutý a stavba zvenku působí neudržovaně, jinak je ale v dobrém technickém stavu, prostranství kolem domu je upravené. Příslušníky majority je lokalita popisována jako ghetto.

Harrachov

I.

Ubytovna, která se nachází ve vzdálenější části Harrachova - Mýtiny. V těsné blízkosti je vlakové nádraží, čímž je zlepšená dostupnost. Ubytovna je udržována v dobrém stavu, v objektu je zřízena pozice domovníka.

Kořenov

I.

nejvíce problémová lokalita ORP Tanvald, kam se sestěhovávají klienti nejen z blízkého okolí, ale i z velkých měst. Ubytování zde je převážně využíváno pro špatnou dostupnost a vzdálenost od ostatních obcí. Je zde určitá anonymita. Počet lidí se neustále mění.

Plavy

I.

- Romové jsou prostorově rozmístěni po celé části obce

-

14 nemovitostí, které jsou obývané sociálně slabými klienty, převážně Romy

Smržovka (Pod Benzínkou) - U silnice mezi Tanvaldem a Smržovkou se nachází dům obývaný Romy. Zvenčí vypadá dům i okolí udržovaně patří mezi ty méně „problémové“. Smržovka (U Maška) - Poněkud blíže Tanvaldu než předchozí lokalita, nedaleko Maškova pekařství, se nacházejí dva domy oddělené hlavní silnicí, které obývají Romové. Na rozdíl od ostatních domů na Smržovce je na těchto domech na první pohled poznat, že se jedná o SVL, domy jsou neudržované, některá okna jsou zazděná, kolem domů je nepořádek (částečně způsobený opravami, které jsou prováděny v jedné ze staveb)

Smržovka

I.

Velké Hamry

I.

Smržovka (Naproti Centru) - Další dům se nachází u hlavní silnice mezi Tanvaldem a Smržovkou. „U Centra“ se mu říká, neboť naproti se nachází nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Byty jsou velmi pěkně opravené a plně vybavené, jedná se o dispozice 2+1 a 2+kk o velikosti 35-60 m2. Okolí domu je udržované, společné prostory také. Všichni obyvatelé domu jsou Romové. Dům se nachází v těsné blízkosti hlavní ulice, což je ale na Tanvaldsku běžné i pro domy, které nemají se SVL nic společného. Vyloučení se tak projevuje spíše problémy jednotlivých obyvatel – nedostatek pracovních příležitostí, nedostatečné příjmy, dluhy a exekuce, přeřazení vnuka na školu pro děti s mentálním postižením atd.

5 nemovitostí obce, bez prostorového vyloučení

Správní obvod ORP Turnov Typ obce Turnov

III.

Popis lokality Na území obce Turnov se nachází 1 lokalita, která by mohla být reálně považována za sociálně vyloučenou (vysoká koncentrace osob s kumulovanými problémy: neadekvátní bydlení, dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na soc. dávkách, zadlužení apod.). Jedná se o: ulice Bezručova

8

Správní obvod ORP Železný Brod Typ obce

Železný Brod

III.

Popis lokality Sociálně vyloučené lokality se v obci nevyskytují. Romové žijí po celém území města, převážná část jich žije v obecních bytech v centru města nebo v jeho blízkosti: „Poříčí, Jiráskovo nábřeží a Obránců míru“. Další skupina Romů bydlí ve 3 nemovitostech, které jsou v osobním vlastnictví fyzických osob.

1.3 Migrace Romů na území kraje. Jaké migrační trendy byly na území kraje zaznamenány. Kolik, odkud a kam Romové migrovali (v rámci kraje, mezi Vaším a ostatními kraji, z jiného státu do vašeho kraje)? Identifikace příčin a motivů migrace. Na území Libereckého kraje byla zaznamenána zvýšená migrace Romů na území mikroregionu Tanvaldska (mezi obcemi Smržovka, Tanvald, Velké Hamry, Desná a Plavy) a dále na území mikroregionu Frýdlantska. Ta se děje většinou za levnějším a dostupnějším bydlením a tendencí je stěhování z velkých měst do menších a na vesnice, jsou k ní dohnáni z velké části právě vysokými náklady na bydlení ve městě, následnými dluhy na nájemném a tedy hledáním lacinějšího bydlení. Další příčiny migrace: - stěhování z jedné ubytovny na druhou (ukončení ubytování z důvodu porušování pravidel, dluhu na nájemném, ukončení nájemní smlouvy) - nevyhovující technický stav bytu či celého objektu - chybějící pocit bezpečí - slučování rodiny Do kraje přicházejí hlavně Romové ze Slovenska za rodinou a za lepším bydlení. Migrace do zahraničí byla zaznamenána v ojedinělých případech a to především do Anglie. Hlavní motivací odchodu do zahraničí bývá především dlouhodobá nezaměstnanost rasové útoky, což deklarují mediálně známé příběhy. Petr Torák se narodil 08/03/1981 a studoval Právní akademii v Liberci. V roce 1999 odešel do Spojeného království, kde požádal o azyl po sérii rasových útoků. Zde pracoval jako dobrovolník v advokátní kanceláři. Poté pracoval ve fast foodu, v zemědělství, u bezpečnostní služby a poté u policie, kde působí v místech s mnoha přistěhovaleckými komunitami. Specializuje se na práci s českými, slovenskými a romskými přistěhovalci. Od roku 2006 pracuje ve městě Peterborough jako policista, věnuje se práci s menšinami a s přistěhovaleckými komunitami. V roce 2010, spolu s Jozefem Kopečným, založil komunitní skupinu COMPAS (Community Partnership Group) kde společně s Kopečným organizují a pořádají akce pro českou a slovenskou komunitu žijící v Peterborough.

9

V roce 2013 spolu-založil policejní asociaci GRTPA (Gypsy Roma Traveller Police Association), která má za cíl podporovat policisty z řad Romů a Travellerů. V říjnu 2015 obdržel Řád britského impéria a tak se stal prvním českým Romem, který se stal nositelem tohoto Řádu. Hovoří anglicky, polsky a portugalsky.

1.4 Jaké byly v roce 2015 realizovány nebo publikovány výzkumy, analýzy či sondy veřejného mínění mající vztah k romské menšině žijící na území kraje? Prosím uveďte konkrétní odkazy na tyto publikace, pokud byly publikovány i elektronicky, případně tyto texty prosím přiložte k této zprávě. Z úrovně Libereckého kraje nebyly v roce 2015 realizovány žádné výzkumy veřejného mínění mající vztah k romské menšině. Dílčí analýzy vznikly pouze v obcích, které uzavřely lokální partnerství s Agenturou pro sociální začleňování. Situační analýza Frýdlantsko (2015) - http://www.frydlantsko.cz/cs/socialni-zaclenovani/situacni-analyza.html Tato situační analýza se taktéž okrajově zaměřuje na interetnické vztahy v obcích ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Frýdlant (kapitola 4.8). Analýza strachu z kriminality ve Velkých Hamrech (2014) http://www.antropologie.org/sites/default/files/files/downloads/reports/report_hamry_fin_1.pdf Specifická studie k Situační analýze obce Velké Hamry (2014) - migrace a bydlení sociálně vyloučených obyvatel Velkých Hamrů a okolních obcí Tento dokument navazuje na text „Situační analýza obce Velké Hamry“, v němž je problematika sociálního vyloučení ve Velkých Hamrech popsána komplexně. Specifická studie detailněji rozpracovává téma bydlení a migrace a zároveň rozšiřuje kontext analýzy o popis lokalit v okolních obcích. http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKE wjj76St7-fKAhWFUhQKHX8SAgcQFggbMAA&url=http%3A%2F%2Fwww.socialnizaclenovani.cz%2Fdokumenty%2Fvelke-hamry%2Fvelke-hamry-specificka-studie-migrace-abydleni-soc-vyl-obyvatel-v-hamru-a-okolnichobci%2Fdownload&usg=AFQjCNHzk5QpKQjGqh5IbV3QC2iUoy0t3Q

10

2. INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A POLITIKA ROMSKÉ INTEGRACE NA ÚROVNI KRAJE A OBCÍ 2.1 Počet romských poradců či jiných pracovníků obecních úřadů, kteří zajišťují integraci příslušníků romské menšiny ve správním obvodu obcí s rozšířenou působností v kraji (dále jen „romští poradci“). Vyplňte do tabulky č. 2. Vzhledem k tomu, že ne vždy je pracovník zajišťující romskou integraci na úřadě označován za „romského poradce“, uveďte skutečný název jeho funkce do druhého sloupce tabulky. V případě nestandardní nebo komplikované situace ji zaznamenejte do posledního sloupce. Do posledního řádku uveďte celkový počet. Funkce romského poradce byla zřízena v návaznosti na usnesení vlády ze dne 29. října 1997 č. 6867. Ve spádové oblasti obce s rozšířenou působností by měl romský poradce v souladu s ustanovením odst. 8, § 6 menšinového zákona, koordinovat plnění úkolů napomáhajících výkonu práv příslušníků romské komunity a integraci příslušníků romské komunity do společnosti. Dříve romští poradci působili při okresních úřadech, po jejich zrušení měli být všichni romští poradci převedeni zákonem č. 320/2002 Sb., o změně zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Toto však v konečném důsledku nenastalo a kvůli tomu došlo ke snížení počtu romských poradců či k neúměrnému krácení jejich pracovních úvazků. Městské úřady ve všech případech začaly nahrazovat výkon agendy romské integrace výkonem sociální práce, aniž by braly do úvahy, že agenda romské integrace není pouze o přímé práci s cílovou skupinou, ale má i svůj strategický přesah, neboť romský poradce monitoruje, analyzuje situaci Romů a podílí se na jejím koncepčním řešení, zároveň vyhledává zdroje podpory a podporuje síťování služeb pro tuto cílovou skupinu. Měl by se podílet na metodickém vedení terénních a sociálních pracovníků obce, kteří poskytují sociální práci vyloučeným Romů. Tento rozměr agendy romské integrace je však na úrovni obcí s rozšířenou působností opomíjen.

skutečný název funkce

zařazení v rámci úřadu

počet poradců

úvazek romského poradce

roky ve funkci

Tab. č. 2: Romští poradci na obcích s rozšířenou působností a jejich pracovní úvazky

komentář

referentka soc. služeb

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví, oddělení sociálních služeb

1

0,50

0,00

Na pozici od 1. 1. 2016. Činnost poradce v minulosti nebyla vykonávána dle metodické příručky ÚV ČR

Frýdlant

vedoucí odboru sociálních věcí

Odbor sociální věcí

0

0,00

0,00

Pozice romského poradce v prac. smlouvě není uvedena. Činnost poradce není vykonávána dle metodické příručky ÚV ČR

Jablonec nad Nisou

soc. pracovnice pro menšiny a cizince

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví, oddělení sociální péče

0

0,00

0,00

Pozice romského poradce v prac. smlouvě není uvedena. Činnost poradce není vykonávána dle metodické příručky ÚV ČR

Jilemnice

vedoucí odboru sociálních věcí

Odbor sociální věcí

1

0,10

0,50

referentka soc. služeb

Odbor školství a sociálních věcí, oddělení humanitní

1

0,10

1,5

1

0,10

8,00

Činnost poradce je vykonávána dle metodické příručky ÚV ČR pouze částečně.

1

0,10

1,50

Činnost poradce není vykonávána dle metodické příručky ÚV ČR.

obec

Česká Lípa

Liberec

Nový Bor

úředník sociálních věcí

Semily

soc. pracovnice

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví, oddělení sociální péče a zdravotnictví Odbor sociální věcí, oddělení sociálních věcí

11

Na pozici od 1. 7. 2015. Činnost poradce v minulosti nebyla vykonávána dle metodické příručky ÚV ČR Pozice romského poradce v prac. smlouvě není uvedena. Činnost poradce v minulosti nebyla vykonávána dle metodické příručky ÚV ČR. Zástupci MML tvrdí, že se nejedná o výkon přenesené působnosti.

Tanvald

sociální kurátor pro dospělé

Turnov

referentka sociálních věcí

Železný Brod

soc. pracovnice

Odbor sociální, úsek sociální Odbor sociálních věcí, úsek sociálních činností a sociální prevence Odbor sociálních věcí, oddělení sociální práce

Celkem

1

0,10

5,00

Ukončeno k 27. 1. 2016. Činnost poradce v minulosti nebyla vykonávána dle metodické příručky ÚV ČR

1

0,10

2,75

Činnost poradce není vykonávána dle metodické příručky ÚV ČR

1

0,10

0,25

Na pozici od 1. 9. 2015. Činnost poradce v minulosti nebyla vykonávána dle metodické příručky ÚV ČR

8

1,2

průměr

1,95

Statutární město Liberec ve svém „Plán prevence kriminality města Liberec pro období 2016 – 2018“ (http://liberec.cz/files/zastupitelstvo/dokumenty/podklady/2016/20160128-verejnost/03-plan-prevencekriminality-2016-2018.pdf) uvádí: „K roku 2015 tuto funkci vykonává referent sociálních služeb s nespecifikovanou výší pracovního úvazku. Liberec prozatím není městem, které by bylo výrazně zasaženo romskou problematikou. Romské komunity však na území města žijí, mnohé z nich pak v lokalitách sociálně vyloučených nebo ohrožených vyloučením. Je také zaznamenáván příchod nových romských rodin. Vzhledem k velikosti města a výše uvedenému je účelné, aby i tato funkce byla co nejméně kumulována s dalšími funkcemi, současně by mělo jít o výkon přenesené působnosti.“

2.2 Uveďte obce, v nichž by bylo vhodné/potřebné pracovní úvazek na výkon agendy integrace příslušníků romské menšiny navýšit. Uveďte, zdali nad rámec ORP existují obce, které mají zaměstnance, či pracovníka úřadu, který se touto agendou zabývá. Uveďte, jaké bariéry dle vašeho názoru obcím ztěžují zřízení těchto pracovních míst.

Odhadová potřebnost romského poradce ORP 3 - výše prac. úvazku ORP 3

ORP 2

Obce typu I s romskou komunitou

Počet SVL

Současný stav úvazku romského poradce

Potřebnost úvazku romského poradce

Česká Lípa Frýdlant Jablonec nad Nisou Jilemnice Liberec Nový Bor Semily Tanvald Turnov Železný Brod

2 1 0 1 5 2 1 0 0 0

5 10 4 2 4 1 7 6 0 0

13 11 6 0 7 3 3 5 0 0

0,50 0,10 0,00 0,10 0,10 0,10 0,10 0,10 0,10 0,10

1,00 1,00 1,00 0,10 1,00 0,25 0,25 1,00 0,10 0,10

Největší bariérou pro zřízení pozice romského poradce obce uvádí nedostatek finančních prostředků.

12

2.3 Posílení sítě romských poradců. Došlo v roce 2015 k rozvoji a posílení sítě romských poradců v kraji? Jak se kraj, resp. krajský koordinátor pro záležitosti romské menšiny podílel na rozvoji a posílení této sítě? Z výše uvedené tabulky č. 2 vyplývá, že pozice romských poradců v kraji je ustanovena pouze formálně a ve všech případech je činnost poradců zaměřena pouze na oblast sociálních věcí, bez přesahu aktivit do jiných oblastí. Jedná se pouze o kontaktní osoby, kterým tato agenda byla ze strany městských úřadů přidělena. Dalším problémem je, že i v těchto případech dochází k časté obměně pověřených pracovníků, což má mimo jiné za následek nekoncepčního řešení romské integrace (bez potřebných odborných znalostí výkonu zákona č. 273/2001. Sb., o právech příslušníků národnostních menšin, ve znění platných předpisů. Podíl krajského koordinátora na rozvoji a posílení sítě romských poradců: Kolegium obcí II. a III. typu (K21) – celokrajská působnost Koordinátor se minimálně 1 ročně zúčastňuje jednání Kolegia obcí II. a III. typu (K21), na kterých informuje zástupce obcí o situaci národnostních menšin, včetně výkonu činnosti romských poradců. Na tyto informace většinou ze strany obcí není žádná odezva. K21 je nejvyšší a největší složkou Krajské koordinační struktury plánování rozvoje sociálních služeb a je poradním orgánem náměstkyně hejtmana, pověřené řízením resortu sociálních věcí. Svolává se k projednávání zásadních plánovacích dokumentů vždy před jejich schvalováním v orgánech Libereckého kraje. Porady vedoucích sociálních věcí obcí typu III. a II. Koordinátor se minimálně 1 ročně zúčastňuje porad vedoucích odborů sociálních věcí, které pořádá Krajský úřad Libereckého kraje v rámci metodického vedení obcí. Dopisy tajemníkům V květnu 2014 byl ze strany krajského koordinátora zaslán všem tajemníkům obcí III. typu Libereckého kraje informační dopis o výkonu funkce romského poradce. Přílohou tohoto dopisu byla odeslána „Metodická příručka – doporučená pracovní náplň romských poradců“, kterou vypracoval Úřad vlády ČR. Na tyto informace ze strany obcí není žádná odezva.

2.4 Klíčový přínos romských poradců pro obce. Jaké specifické potřeby obcí romský poradce v roce 2015 naplňoval a na které oblasti (konkrétní kauzy) se v roce 2015 zaměřoval, příklady dobré praxe. -

-

na základě činnosti romských poradců (pověřených osob) ORP lze potvrdit lepší, angažovanější přístup k řešení problémů romských občanů v jejich obvodech; v obcích, kde pověřená osoba dobře vykonává svoji činnost (často nad rámec svého odboru), došlo k lepší komunikaci s romskou komunitou i jedinci (Jablonec nad Nisou, Nový Bor);

Nutno podotknout, že překážkou ke kvalitnímu výkonu pozice romského poradce je zejména kumulace několika funkcí dohromady (např. romský poradce, protidrogový koordinátor, kurátor pro dospělé, sociální pracovník, …) – viz informace v bodě 2.1.

13

2.5 Počet kontrol výkonu přenesené působnosti nad plněním úkolů napomáhajícím výkonu práv příslušníků romské menšiny a jejich integraci do společnosti ve vztahu zejména k obcím III. stupně, ale také obcím I. a II. stupně a vyhodnocení těchto kontrol, jaké byly výsledky a doporučení?

Česká Lípa – 12. října 2015 Výsledky a doporučení: Ze zápisu z kontroly byl vyhotoven protokol č. SOC/75/2015, o výsledku kontroly přenesené působnosti ve smyslu ustanovení § 67 odst. 1 písm. e) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích ve znění pozdějších předpisů a na základě ustanovení § 129 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů. Agenda romské poradkyně je zařazena do odboru sociálních věcí a je zabezpečována ve výši 0,5 pracovního úvazku v kumulované funkci s agendou referenta sociálních věcí (zohledněno v pracovní náplni). Město pravidelně využívá dotační program Úřadu vlády ČR k podpoře romské integrace „Podpora terénní práce“. Z této dotace je zajištována činnost terénní pracovnice (1,0 úvazku). Asistenty prevence kriminality město nemá. Agenda je po administrativní stránce řádně vedena a nebyla shledána žádná pochybení. Činnost romské poradkyně nepřesahuje do činnosti jiných odborů MěÚ (viz doporučená náplň romských poradců Úřadu vlády ČR). Romská poradkyně je zapojena pouze do struktury Komunitního plánování (pracovní skupina „děti a mládež“). Dále je zapojena do lokálního partnerství města Ralsko. Do jiných platforem na úrovni obcí není koordinátorka zapojena. Město má zpracován Komunitní plán sociálních služeb na léta 2011 – 2015 (KPSS). V rámci organizační struktury KPSS je samostatně ustanovena pracovní skupina na cílovou skupinu „osoby ohrožené sociálním vyloučením“. Do této pracovní skupiny však romská poradkyně nedochází. Cílovou skupinu národnostních menšin není v KPSS Českolipsko citována. Doporučení: 1. Romskou poradkyni zapojit i do ostatních platforem na úrovni města (KPSS – PS osoby ohrožené sociálním vyloučením, komise prevence kriminality, komise zaměstnanost, strategického plánování města Česká Lípa …). 2. Rozšířit činnost romské poradkyně i do spádových obcí typu II a I. 3. Pracovní činnost romské poradkyně nastavit dle metodické příručky „Doporučená pracovní náplň romských poradců“ (zvýšit spolupráci s ostatními odbory MěÚ – školství, kultura, …). 4. Při tvorbě nového (aktualizovaného) KPSS se zaměřit na řešení záležitostí cílové skupiny osob národnostních menšin a cizinců. 5. Nastavit provázanost postupů uplatněných obcemi, dalšími veřejnými institucemi (např. školami – asistenti pedagogů dětí se sociálním znevýhodněním, policií, zdravotnickými zařízeními) a NNO ve vztahu k Romům.

14

Jilemnice – 30. března 2015 Výsledky a doporučení: Ze zápisu z kontroly byl vyhotoven protokol č. SOC/15/2015, o výsledku kontroly přenesené působnosti ve smyslu ustanovení § 67 odst. 1 písm. e) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích ve znění pozdějších předpisů a na základě ustanovení § 129 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů. Agenda romského poradce je zabezpečována v kumulované funkci s dalšími agendami (zohledněno v kompetenčním profilu). Terénního pracovníka ani asistenty prevence kriminality město nemá. Vedení agendy nebylo možno řádně zkontrolovat, neboť nebyly předloženy žádné dokumenty, které by toto umožňovaly. Město nevyužívá žádný dotační program Úřadu vlády ČR. Město má zpracován Komunitní plán sociálních služeb na léta 2014 – 2017 (KPSS). V rámci organizační struktury KPSS je samostatně ustanovena pracovní skupina na cílovou skupinu „osoby ohrožené sociálním vyloučením“. Z dokumentu lze předpokládat, že aktivity pro cílovou skupinu národnostních menšin řeší tato pracovní skupina. Cílová skupina osob národnostních menšin v KPSS však není citována. Město nemá aktualizované datové centrum pro oblast komunitního plánování. Chybí zde zcela zveřejněné informace o činnosti pracovních skupin Doporučení: 1. Při tvorbě nového (aktualizovaného) KPSS se zaměřit na výčet osob, které do cílové skupiny osob ohrožených sociálním vyloučením spadají (osoby bez přístřeší, národnostní menšiny, cizinci, …..). 2. Zavést systémové a administrativní vedení agendy romského poradce.

Turnov – 25. února 2015 Výsledky a doporučení: Ze zápisu z kontroly byl vyhotoven protokol č. SOC/7/2015, o výsledku kontroly přenesené působnosti ve smyslu ustanovení § 67 odst. 1 písm. e) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích ve znění pozdějších předpisů a na základě ustanovení § 129 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů. Agenda romského poradce je zabezpečována v kumulované funkci s agendou prevence kriminality a protidrogového koordinátora (zohledněno v pracovní náplni). Terénního pracovníka ani asistenty prevence kriminality město nemá. Agenda je řádně vedena a nebyla shledána žádná pochybení. Město nevyužívá žádný dotační program Úřadu vlády ČR. Město má zpracován Komunitní plán sociálních služeb na léta 2011 – 2015 (KPSS). V rámci organizační struktury KPSS je samostatně ustanovena pracovní skupina na cílovou skupinu „osoby ohrožené sociálním vyloučením“. Z dokumentu lze předpokládat, že aktivity pro cílovou skupinu národnostních menšin řeší tato pracovní skupina. Cílová skupina osob národnostních menšin v KPSS však není citována. Doporučení: 1. Při tvorbě nového (aktualizovaného) KPSS se zaměřit na výčet osob, které do cílové skupiny osob ohrožených sociálním vyloučením spadají (osoby bez přístřeší, národnostní menšiny, cizinci, …..).

15

2.6 Zapojení krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny do činnosti lokálních partnerství Odboru pro sociální začleňování (Agentura) a zhodnocení dopadu této spolupráce na situaci Romů ve vyloučených lokalitách kraje. V roce 2014 Liberecký kraj podepsal s Agenturou pro sociální začleňování memorandum o spolupráci.

Lokální partnerství - Ralsko Popis role koordinátora a jeho zapojení do procesu Zhodnocení dopadu spolupráce

člen jednotlivých pracovních skupin Došlo k propojení řešení integrace národnostních menšin z úrovně kraje a obce. Obec je lépe informována, jaké aktivity se v této oblasti připravují z pozice kraje. V průběhu roku 2015 došlo k odvolání ředitele Agentury pro sociální začleňování, což mělo za následek nabourání již nastaveného systému spolupráce. Noví lokální konzultanti nejsou ve svých pozicích natolik zdatní jako jejich předchůdci.

Alokované finanční prostředky v rámci 2. výzvy č. 03_15_042 Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (ESIF – OP Zaměstnanost) na období 2016 - 2020

8 575 800,- Kč

Lokální partnerství – Velké Hamry Popis role koordinátora člen jednotlivých pracovních skupin a jeho zapojení do procesu Zhodnocení dopadu spolupráce Došlo k propojení řešení integrace národnostních menšin z úrovně kraje a obce. Obec je lépe informována, jaké aktivity se v této oblasti připravují z pozice kraje. V průběhu roku 2015 došlo k odvolání ředitele Agentury pro sociální začleňování, což mělo za následek nabourání již nastaveného systému spolupráce. Noví lokální konzultanti nejsou ve svých pozicích natolik zdatní jako jejich předchůdci.

Alokované finanční prostředky v rámci 2. výzvy č. 03_15_042 Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (ESIF – OP Zaměstnanost) na období 2016 - 2020

12 696 000,- Kč

Lokální partnerství – mikroregion Frýdlantsko Popis role koordinátora člen jednotlivých pracovních skupin a jeho zapojení do procesu Zhodnocení dopadu spolupráce Došlo k propojení řešení integrace národnostních menšin z úrovně kraje a obce. Obec je lépe informována, jaké aktivity se v této oblasti připravují z pozice kraje. V průběhu roku 2015 došlo k odvolání ředitele Agentury pro sociální začleňování, což mělo za následek nabourání již nastaveného systému spolupráce. Noví lokální konzultanti nejsou ve svých pozicích natolik zdatní jako jejich předchůdci.

Alokované finanční prostředky v rámci 2. výzvy č. 03_15_042 Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (ESIF – OP Zaměstnanost) na období 2016 - 2020

7 674 800,- Kč

16

2.7 Uveďte témata/oblasti, jež se řešily v rámci setkávání se zástupci romských, proromských NNO v roce 2015 s vyhodnocením výstupů jednání. V roce 2015 nebyla realizována specializovaná setkání se zástupci romských či proromských organizace. Setkání se uskutečňovala v rámci procesu střednědobého plánování sociálních služeb Libereckého kraje – pracovní skupina pro osob y ohrožené sociálním vyloučením, národnostní menšiny a cizinci. Další setkávání byla v rámci kazuistických seminářů pro terénní pracovníky obcí a poskytovatele sociálních služeb. Součástí těchto setkávání byli taktéž romští zaměstnanci organizací poskytující služby pro danou cílovou skupinu. Témata jednání: -

-

Příprava na nové programové období 2014 – 2020, předběžný plán výzev ESIF v jednotlivých operačních programech Diskuse a náměty pro nastavení metodické podpory a spolupráce na území Libereckého kraje Společná výměna zkušeností a řešení situací

2.8 Způsob zapojení krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny do nástrojů územní dimenze (např. komunitně vedený místní rozvoj apod., počet setkání, oslovení ke spolupráci apod.). Jakým způsobem spolupracoval krajský koordinátor pro záležitosti romské menšiny s místními akčními skupinami v kraji? Jakým způsobem byl zapojen do stálé regionální konference? Integrovaný plán rozvoje území Liberec – Jablonec nad Nisou: Řídicí výbor Integrovaného plánu rozvoje území Liberec - Jablonec nad Nisou (IPRÚ) vybral na svém druhém jednání ve čtvrtek 4. června 2015 na liberecké radnici odborníky do pracovních skupin pro přípravu společné strategie. Vybíralo se ze zájemců, kteří se buď sami přihlásili na výzvu měst, nebo kteří byli osloveni městy přímo. Krajský koordinátor pro romské záležitosti byl členem pracovní skupiny „Sociální soudržnost“. Úkolem tohoto pracovního týmů byla revize pracovní verze IPRÚ z 31. 8. 2014, stanovení specifických cílů a opatření. Pracovní skupina se scházela během letních měsíců 2015. Vzhledem k tomu, že se jedná o nově zpracovaný dokument, doposud nedošlo k monitoringu jeho plnění. Místní akční skupiny a Stálé regionální konference: Již v roce 2014 bylo avizováno, že Úřad vlády ČR chce, aby se koordinátoři aktivně zapojili do činnosti Místních akčních skupin (MAS) a Regionální stálé konference (RSK). Koordinátoři upozornili, že se jedná o nesystémové jednání a očekávali by, aby ÚV ČR poskytl jednotlivým MAS kontakty na jednotlivé koordinátory a v případě, že MAS bude součinnost koordinátora potřebovat, aby se na ně obrátila. Dále požádali, aby ÚV ČR zaslal oslovující dopis na jednotlivé kraje se žádostí o zařazení koordinátora do činnosti RSK. Do konce roku 2015 není známo, zda tento požadavek byl ze strany ÚV ČR vyslyšen a dopisy na jednotlivé kraje a sekretariáty MAS odeslány.

I přes tento fakt byly ze strany koordinátora Libereckého kraje osloveny všechny MAS Libereckého kraje s nabídkou spolupráce. Žádná MAS však na tuto nabídku nereagovala. Z tohoto důvodu není krajský koordinátor zapojen do činnosti žádné MAS Libereckého kraje.

17

Místní akční skupiny Libereckého kraje Název

Sídlo obec

Forma

LAG Podralsko z. s.

Zahrádky

zapsaný spolek

MAS Achát z.s.

Jenišovice

zapsaný spolek

MAS Frýdlantsko, z.s.

Frýdlant

zapsaný spolek

MAS "Přiďte pobejt!"z.s.

Jilemnice

zapsaný spolek

Místní akční skupina Podještědí z.s.

Český Dub

zapsaný spolek

Rozvoj Tanvaldska z.s.

Albrechtice v Jizerských horách

zapsaný spolek

http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/liberecky-kraj/regionalni-informace/mistni-akcni-skupiny/

18

2.9 Existence specifických strategií romské integrace na úrovni kraje a obcí, nebo existence jiných strategických dokumentů, které se tématu integrace Romů prokazatelně vztahují cíli a prioritami (opatřeními) na úrovni kraje a obcí; zhodnocení míry jejich naplňování ve vztahu k potřebám Romů, pokud takové zhodnocení není možné, uveďte konkrétní důvody.

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje

Název dokumentu

http://odbor-socialni.kraj-lbc.cz/page4542/ip-3-rozsireni-nastroju-pro-podporu-systemu-planovani-socialnich-sluzeb-vlibereckem-kraji/strednedoby-plan-rozvoje-socialnich-sluzeb-lk-2014-2017

Období, pro které je dokument určen Zhodnocení míry naplňování tohoto dokumentu

2014 - 2017 Na vyhodnocení plnění aktivit se spolu se zpracovatelem monitoringu podíleli zejména garanti aktivit, ale i další osoby zainteresované na problematice obsažené v dílčích aktivitách -

.

viz příloha č. 1

Strategie rozvoje lidských zdrojů Libereckého kraje

Název dokumentu

http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=4&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwip3Kb4je3KAhVE1xo KHWJaDNMQFggtMAM&url=http%3A%2F%2Fskolstvi.krajlbc.cz%2FgetFile%2Fid%3A325910%2FlastUpdateDate%3A2015-1026%252015%253A55%253A58&usg=AFQjCNHb8ie7wTHv_r-mKoKEqpUzZFuNgA

Období, pro které je dokument určen Zhodnocení míry naplňování tohoto dokumentu

2014 + Vzhledem k tomu, že se jedná o nově zpracovaný dokument, doposud nedošlo k monitoringu jeho plnění.

Program rozvoje Libereckého kraje

Název dokumentu

http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=6&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwiescfeju3KAhVBBBo KHV4pAGwQFggsMAU&url=http%3A%2F%2Fregionalni-rozvoj.krajlbc.cz%2FgetFile%2Fcase%3Ashow%2Fid%3A183434&usg=AFQjCNHR6DbzffH9jwD6w5G9qGVOxdSJRw

Období, pro které je dokument určen Zhodnocení míry naplňování tohoto dokumentu

2014 - 2020 Pro účely sledování účinnosti a naplňování jednotlivých opatření a aktivit navržených v Programu rozvoje Libereckého kraje je každý rok jeho platnosti vypracován průběžný monitoring. Monitoring za jednotlivé roky probíhá ve druhém pololetí roku následujícího. Lze konstatovat, že jednotlivé aktivity pro oblast sociální z pohledu národnostních menšin jsou plněny pouze částečně.

Název dokumentu

STRATEGICKÝ PLÁN SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ FRÝDLANTSKO http://www.frydlantsko.cz/cs/socialni-zaclenovani/strategicky-plan.html

Období, pro které je dokument určen Zhodnocení míry naplňování tohoto dokumentu

2015 - 2018 Vzhledem k tomu, že se jedná o nově zpracovaný dokument, doposud nedošlo k monitoringu jeho plnění.

19

Název dokumentu Období, pro které je dokument určen Zhodnocení míry naplňování tohoto dokumentu

Název dokumentu

STRATEGICKÝ PLÁN LOKÁLNÍHO PARTNERSTVÍ RALSKO http://www.mestoralsko.cz/strategicky-plan-socialniho-zaclenovani-ralsko-pro-roky-2016-2018/ds-1012

2016 - 2018 Tento plán navazoval na výstupy Strategického plánu lokálního partnerství 2013-2015 Viz: http://mestoralsko.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=13922&id_dokumenty=1142

STRATEGICKÝ PLÁN SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ PRO MĚSTO VELKÉ HAMRY http://www.velke-hamry.cz/o-meste/agentura-pro-socialni-zaclenovani/strategicky-plan/

Období, pro které je dokument určen Zhodnocení míry naplňování tohoto dokumentu

Název dokumentu

2013 - 2015 Viz: http://www.velke-hamry.cz/o-meste/agentura-pro-socialni-zaclenovani/zapisy-z-jednani-pracovnich-skupin/

STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO MÍSTNÍHO ROZVOJE PRO ÚZEMÍ MAS ROZVOJ TANVALDSKA http://www.mmr.cz/getmedia/8da44aa7-4547-48e0-b85d0b86977dce4f/SCLLD_Analyticka_strategicka_cast_26_08_2014RT.pdf?ext=.pdf

Období, pro které je dokument určen Zhodnocení míry naplňování tohoto dokumentu

Název dokumentu Období, pro které je dokument určen Zhodnocení míry naplňování tohoto dokumentu

2016 - 2020 Vzhledem k tomu, že se jedná o nově zpracovaný dokument, doposud nedošlo k monitoringu jeho plnění.

Integrovaný plán rozvoje území Liberec – Jablonec nad Nisou http://www.liberec.cz/ipru/

2014 - 2020 Vzhledem k tomu, že se jedná o nově zpracovaný dokument, doposud nedošlo k monitoringu jeho plnění.

20

2.10 Romské a proromské nevládní neziskové organizace v kraji a zaměření jejich činnosti (např. kulturní aktivity, emancipace, politická činnost, medializace, vzdělávání atd.). Vyplňte do tabulky č. 3. Tab. č. 3: Romské a proromské organizace působící v kraji název

sídlo

LAMPA z.s.

Husova 89, Mimoň

GIPSY LEGEND z.s Romodrom o.p.s.

Železná 293, Donín – Hrádek n. N. Braunova 2529/1, Praha 5

Oblastní charita Most

Jilemnického 2457, Most

Česko - Romské občanské sdružení Komunitní středisko Kontakt Liberec "Liberecké fórum"

Gen. Svobody 48, Nový Bor Palachova 504/7, Liberec Pionýrů 976/15, Liberec Mánesova 937, Nové Město p. Smrkem

Občanské sdružení školička, o.s.

územní působnost Mimoň Ralsko (Náhlov, Ploužnice) Hrádek nad Nisou Tanvald Ralsko (Náhlov, Ploužnice) Zákupy Nový Bor Liberec Liberec Nové Město p. Smrkem

zaměření Kulturní, sportovní a soc. aktivity Kulturní aktivity Sociální oblast Sociální oblast Politická činnost Sociální oblast Kulturní aktivity Předškolní vzdělávání Volnočasový klub pro mládež Volnočasové aktivity pro děti a mládež

OS Amaro suno

Arnoltice 90, 464 01 Frýdlant

Bulovka

Tosara o.s.

Tanvaldská 1336/7, Praha 8

Ralsko

Okrouhlická 115/II, Mimoň

Mimoň

Emancipace

Hrádek nad Nisou

Emancipace, mise

Tanvald

Kultura

Tanvald

Emancipace

Liberec Bílý Potok

Občansko romské sdružení BACHTALE Romská misijní společnost a společenství BETÁNIE, o.s. Občanské sdružení Patrik Kotlár

Zlatá výšina 571, Hrádek n. Nisou

Občanské sdružení AVER Educa Roma, z.s.

Tanvald Krkonošská 339, Šumburk n. Desnou, 468 41 Tanvald Liberec Bílý Potok č. 7, 463 62

Duha Liberec o.p.s.

Křelinova 55, 463 43 Český Dub

Liberec

Romský spolek Semily Aleb, z.s. Občanské sdružení Česká Lípa

Bavlnářská 150, 513 01 Semily Lomená 401, Liberec 5 Jiráskova 636, Česká Lípa Děčínská 92, Dolní Libchava, 470 01 Česká Lípa

Semily Liberec Česká Lípa

Sportovní aktivity Vzdělávání Volnočasové aktivity pro děti a mládež Kulturní aktivity Vzdělávání Kulturní aktivity

Česká Lípa

Kulturní aktivity

Roma Tanvald

Lumen vitae, z.s.

2.11 Zapojení Romů do veřejného života v kraji Romská demokratická strana (https://www.facebook.com/rdscr/) Strana vznikla v srpnu 2013, těsně před volbami do Poslanecké sněmovny. Program strany počítá s vytvářením nových firem, výstavbou sociálního bydlení. Preferuje zaměstnanost před pasivním pobíráním dávek. Základy pro vytvoření strany vznikly v Libereckém kraji. V současné době byl krajský koordinátor pro národnostní menšiny a sociální začleňování osloven a požádán o bližší navázání vzájemné spolupráce (žádost o členství v Komisi Rady Libereckého kraje pro národnostní menšiny a sociální začleňování) Asociace společenství Romů ČR (https://www.facebook.com/Asociace-Spole%C4%8Denstv%C3%ADRom%C5%AF-129405660771409/?hc_location=ufi) Asociace vznikla za účelem: prevence kriminality; zlepšení kvality života a bezpečnosti na území ČR; pomáhat osobám v sociálně vyloučených lokalitách ohrožených drogovou závislostí navázat spolupráci s odbornou službou za účelem zahájení léčby závislosti; podpora romských podnikatelů; sociální podnikání; podpora v nezaměstnanosti; 21

-

-

zprostředkování rekvalifikačních kurzů; vzdělávání; podpora volnočasových a sportovních aktivit, pořádání kulturních akcí; podpora prosazování širší účasti veřejnosti v řízeních týkajících se vývoje a budoucí integrace romských občanů do majoritní společnosti; organizování projektů prezentujících romskou kulturu na území ČR; propagace a prosazování principů občanské společnosti; prosazování strategie integrace Romů do roku 2020 atd.

Asociace prozatím neprojevila zájem o spolupráci. Strana rovných příležitostí je česká politická strana, která vznikla v lednu 2012s cílem "hájit nejen zájmy Romů, ale všech sociálně slabých vrstev". Strana prozatím neprojevila zájem o spolupráci. Asociace romských a proromských aktivistů Libereckého kraje Tato skupina byla založená jako přípravný výbor pro Komisi Rady Libereckého kraje pro národnostní menšiny a sociální začleňování Libereckého kraje. V tomto výboru se může ucházet o členství každý, kdo má zájem na řešení problémů se sociálně vyloučenými lokalitami Libereckého kraje či samotných problémů menšin. Představitel výboru bude prostřednictvím výboru, přednášet návrhy, podněty a stížnosti do výše uvedené komise. V současné době nejsou žádné informace, že by tato neformální skupina v roce 2015 vyvíjela činnost.

2.11 a) Zvolení Romové politických funkcí (např. zastupitelstvo obce či kraje, rada obce či kraje, atd.). Romové jmenovaní do veřejných funkcí (např. předseda výboru či komise rady, kraje či jiné významné pozice ve veřejné správě obecně). Vypište do tabulky č. 4. Kraj nebo příslušnou obec uvádějte podle typu orgánu, např. pokud se jedná o radu obce, uvedete název obce, pokud je to výbor krajského zastupitelstva, uvedete název vašeho kraje. Do tabulky uvádějte pouze ty orgány, ve kterých působí alespoň jeden Rom jako člen (např. zastupitel, radní, starosta, atd.). Do této tabulky však neuvádějte informace spadající do následujících podotázek 2.11 b) a 2.11 c). Tab. č. 4: Romové zvoleni nebo jmenování do veřejných politických funkcí obec / kraj Ralsko

orgán Rada města – místostarosta Zastupitelstvo města – předseda kontrolního výboru celkem

počet Romů 1 (v průběhu roku 2015 z funkce místostarosty odstoupil) 1 – nyní 0

22

2.11 b) Romové zastoupeni ve výborech nebo komisích pro národnostní menšiny (resp. integraci romské komunity, sociální začleňování, národnostní menšiny – názvy se mohou různit) kraje či obcí. Vypište do tabulky č. 5, obdobně jako u otázky 2.11 a). Tab. č. 5: Romové zastoupeni ve výborech nebo komisích kraje či obcí obec / kraj Liberecký kraj Liberec Ralsko

orgán Komise Rady Libereckého kraje pro národnostní menšiny a sociální začleňování Rada pro národnostní a ostatní menšiny Komise pro národnostní menšiny celkem

počet Romů 4 1 1 (v průběhu roku 2015 byla tato komise Radou města zrušena) 5

2.11 c) Na jakých dalších platformách (neformální pracovní skupiny, poradní sbory, které mají společné cíle, mají pravidelné setkávání) na úrovni kraje a obcí participovali zástupci romské menšiny? obec / kraj Liberecký kraj Liberecký kraj Frýdlant Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Liberec Ralsko Velké Hamry

platforma Pakt zaměstnanosti pracovní skupina pro sociální začleňování, národnostní menšiny a cizinci, v rámci struktury plánování rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje Lokální partnerství s Agenturou pro sociální začleňování pracovní skupina pro osoby ohrožené sociálním začleňování, v rámci struktury komunitního plánování sociálních služeb pracovní skupina prevence kriminality pracovní skupina pro osoby ohrožené sociálním začleňování, v rámci struktury komunitního plánování sociálních služeb Lokální partnerství s Agenturou pro sociální začleňování Lokální partnerství s Agenturou pro sociální začleňování

2.12 Popis dalších forem spolupráce mezi orgány kraje, obcí a zástupci Romů a jejich participace či překážek bránících jejich participaci ve veřejném životě (konkrétně zmínit mimo jiné také spolupráci se styčným důstojníkem pro menšiny, krajským školským koordinátorem prevence, protidrogový koordinátorem a uvést, přehled aktivit realizovaných ve vzájemné spolupráci v roce 2015 apod.). Styčný důstojník pro menšiny (KŘP LK): -

členka Komise Rady Libereckého kraje pro národnostní menšiny a soc. začleňování

Spolupráce krajského koordinátora a styčného důstojníka pro národnostní menšiny je na velmi dobré úrovni. Společně řeší především aktuální situace avizovaných protiromských akcí a nastavení sítě asistentů prevence kriminality na území Libereckého kraje.

23

Liberec: Na konci ledna 2015 se mělo ve městě Liberec demonstrovat. Město ale akci s názvem „Protiromská demonstrace pochod Libercem" zakázalo. I přes tento fakt byla přijata ze strany Policie ČR bezpečnostní opatření, která byla konzultována s krajským koordinátorem, a v den avizovaného konání akce na místě byly posíleny policejní hlídky. Na místě situaci monitorovali mimo jiné styčný důstojník pro menšiny, krajský koordinátor pro záležitosti národnostních menšin a cizinců a zástupce romské komunity (předseda organizace Liberecké fórum a člen Komise R LK pro národnostní menšiny a soc. začleňování). Avizovaná akce se nekonala – nikdo ze strany avizovaných demonstrujících nepřišel. Tanvald: Dne 11. dubna 2015 se konala demonstrace za nové vyšetřování případu zastřeleného Roma ze začátku roku 2012. Ze strany Policie ČR byla přijata bezpečnostní opatření, která byla konzultována s krajským koordinátorem, a v den avizovaného konání akce na místě byly posíleny policejní hlídky. Akce se mělo zúčastnit cca 500 účastníků, na místo se jich však dostavilo pouze 30. Na místě situaci monitorovali mimo jiné styčný důstojník pro menšiny, krajský koordinátor pro záležitosti národnostních menšin a cizinců a zástupci romských komunit (Romodrom o.p.s.). Dne 13. Listopadu 2015 byla ve spolupráci Libereckého kraje a KŘP LK uspořádána konference „STOP sociálnímu vyloučení v Libereckém kraji“. Záštitu nad akcí převzal ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, ředitel ŘSPP PP ČR plk. doc. Ing. Martin Hrinka, PH.D., MBA, a Mgr. Lenka Kadlecová, náměstkyně hejtmana Libereckého kraje, resort sociálních věcí. Konference nabídla praktické fórum, na kterém starostové Libereckého kraje, zástupci Policie ČR, nevládních organizací a sociální pracovníci diskutovali o problémech, aktuálních otázkách a cestách k lepšímu začleňování všech občanů do života. Přinesla i několik osvědčených postupů a příkladů dobré praxe, jak najít shodu při soužití majority a minoritou. Krajský školský koordinátor prevence (KÚ LK): -

členka Komise Rady Libereckého kraje pro národnostní menšiny a soc. začleňování

V průběhu roku 2015 byla převážně konzultována oblast asistentů pedagogů dětí se sociálním znevýhodněním. Protidrogový koordinátor (KÚ LK): Protidrogový koordinátor a krajský koordinátor pro záležitosti národnostních menšin a cizinců úzce spolupracují v oblasti protidrogové politiky především sociálně vyloučených lokalit. Spolupráce nemá žádné překážky, protože jejich pozice jsou zařazeny do struktury Krajského úřadu Libereckého kraje - odbor sociálních věcí, oddělení sociální práce a sdílí společně kancelář. Protidrogová koordinátorka Libereckého kraje se účastní jednání pracovních skupin v rámci procesu „koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám“. Koordinátor prevence kriminality (KÚ LK): Od roku 2008 působí na úrovni kraje v gesci hejtmana Pracovní skupina prevence kriminality Libereckého kraje. Jedním z členů je i krajský koordinátor pro národnostní menšiny. Tato skupina koordinuje preventivní aktivity na území kraje, pomáhá při přípravě a realizaci programů prevence kriminality obcí a fungování dotačního systému.

24

2.13 Zhodnocení financování činnosti v rámci agendy koordinátora pro romské záležitosti z rozpočtu kraje

Rozpočet KRKO = finance vynaložené na výkon agendy z rozpočtu kraje

Financování NNO poskytující činnost na aktivity mimo zákon č. 108/2006 Sb., o soc. službách.

25

3. SITUACE ROMŮ V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ

Ministerstvo školství, mládeže, tělovýchovy a sportu ČR připravilo 3 národní dokumenty: Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 http://www.vzdelavani2020.cz/images_obsah/dokumenty/strategie-2020_web.pdf. V tomto dokumentu se uvádí že, Za oblast zvláštního zájmu je třeba považovat vzdělávání romských dětí, žáků a studentů. Česká republika v posledních letech významně zintenzivnila intervence s cílem efektivněji integrovat příslušníky této menšiny do škol a programů hlavního vzdělávacího proudu a zajistit jim lepší přístup ke všem stupňům a formám vzdělávání. Navzdory tomu však řada problémů přetrvává a v následujících letech bude jejich řešení třeba věnovat zvýšenou pozornost. Národní akční plán inkluzivního vzdělávání na období 2016-2018 http://www.vzdelavani2020.cz/images_obsah/dokumenty/apiv_2016_2018.pdf Východiska dokumentu: -

Akční plán Dekády romské inkluze 2005-2015 http://www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitosti-romske-komunity/dekada-romske-inkluze/dekada-romske-inkluze-74018/

-

Akční plán opatření k výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti České republice http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwicidf58vfKAhVBiyw KHdKaBBsQFggbMAA&url=http%3A%2F%2Fwww.msmt.cz%2Ffile%2F25872%2Fdownload%2F&usg=AFQjCNHPWWDdta_bXfKyg4H4X fGUnTcxSw&bvm=bv.114195076,d.bGs

-

Akční plán opatření ke vzdělávání romských dětí, žáků, studentů na období 2015-2017

-

Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR - 2015, GAC spol. s r. o. http://www.esfcr.cz/file/9089/

-

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2015-2020 http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/dlouhodoby-zamer-vzdelavani-a-rozvoje-vzdelavaci-soustavy-3

-

Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na léta 20152020 http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwirqbnT9vfKAhWGX SwKHd9WDYgQFggbMAA&url=http%3A%2F%2Fwww.vlada.cz%2Fassets%2Fppov%2Fvvzpo%2Faktuality%2FNarodni -plan-OZP-2015-2020_1.docx&usg=AFQjCNHeNcizNg9jAkAnk_S8DrtuNKeqsQ&bvm=bv.114195076,d.bGs

-

Národní program reforem 2015 http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwjL_Z6n9_fKAhUHk CwKHUyqBEUQFgghMAE&url=http%3A%2F%2Fwww.vlada.cz%2Fassets%2Fevropskezalezitosti%2Faktualne%2FNPR2014.pdf&usg=AFQjCNGncGDS31zLEjfus4xLnazoUEX_4A&bvm=bv.114195076,d.bGs

-

Národní strategie ochrany práv dětí (priority na léta 2012-2018) http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwiRxofH9_fKAhVFiy wKHQpBb4QFggbMAA&url=http%3A%2F%2Fwww.mpsv.cz%2Ffiles%2Fclanky%2F14309%2FNSOPD.pdf&usg=AFQjCNEv6 TMqfhssk6D9YWQ7RIdQssoyvQ&bvm=bv.114195076,d.bGs

26

-

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání na období 2014-2020 http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/op-vvv

-

Strategie boje proti sociálnímu vyloučení 2016-2020 http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/strategie-boje-proti-socialnimu-vylouceni/strategie-boje-proti-socialnimuvylouceni-2016-2020/download

-

Strategie romské integrace do roku 2020 http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwiXv5G6PfKAhVLhywKHeTkDQoQFggiMAE&url=http%3A%2F%2Fwww.vlada.cz%2Fassets%2Fclenove-vlady%2Fpri-uraduvlady%2Fjiri-dienstbier%2Faktualne%2FStrategie-romske-integrace-do-roku2020.docx&usg=AFQjCNFFjP_v9G3UVukZQT0r3MwLEqNJyg

-

Strategie sociálního začleňování 2014-2020 http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwj2gNTgPfKAhVF2ywKHVnLD44QFggbMAA&url=http%3A%2F%2Fwww.mpsv.cz%2Ffiles%2Fclanky%2F17082%2Fstrategie_s oc_zaclenovani_2014-20.pdf&usg=AFQjCNFp9is9KfSGfdHINOjA70KAFRI_0w&bvm=bv.114195076,d.bGg

-

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 http://www.msmt.cz/ministerstvo/strategie-vzdelavaci-politiky-2020

Dlouhodobé záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy krajů (http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwi_wYn 915rLAhUMOpoKHYV9AcEQFggiMAE&url=http%3A%2F%2Fwww.msmt.cz%2Ffile%2F35167_1_1%2F&us g=AFQjCNHQGoTsxuXykZLAgqPN5Cfzqz0gww&bvm=bv.115339255,d.bGs) Z hlediska Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR představuje Dlouhodobý záměr ČR významný nástroj formování vzdělávací soustavy a je základem komunikace mezi centrem a kraji. Zakotvuje záměry, cíle a kritéria vzdělávací politiky vycházející ze Strategie 2020, určuje rámec dlouhodobých záměrů krajů a sjednocuje přístup státu a jednotlivých krajů zejména v oblasti nastavení parametrů vzdělávací soustavy. Trendy a cíle stanovené na úrovni ČR krajské úřady rozpracovávají pro specifické podmínky a potřeby svého kraje, navrhují a zdůvodňují svá konkrétní řešení.

3.1 Uveďte základní školy v rámci ORP s vyšším počtem romských dětí, žáků a studentů (nad 30 %), které se nachází na území kraje. Vyplňte do tabulky č. 6. V případě potřeby uveďte ke škole komentář do posledního sloupce.

Údaje o počtech žáků účastnících se předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání, které má OŠMTS k dispozici neumožňují identifikovat žáky podle národnosti či etnické příslušnosti. (Zdroj: OŠMTS KÚ LK)

Při zpracování „Zprávy“ romští poradci vycházeli z podkladů, které získali od jednotlivých škol. V některých případech školy na dotazy nereagovaly, a tudíž informace uvedené v níže uvedené tabulce jsou nepřesné. (Zdroj: romští poradci ve spolupráci se zástupci škol)

Do tabulky č. 6 jsou uvedeny školy s vyšším počtem romských dětí, žáků a studentů, které ale ve většině případů nepřesahují hranici 30% počtu všech žáků navštěvující dané školní zařízení, a které zaslaly relevantní odpověď.

27

Tab. č. 6: Přehled škol s vyšším počtem romských dětí, žáků a studentů v kraji obvod obce s rozšířenou působností Česká Lípa Frýdlant Jablonec nad Nisou Jilemnice Liberec Nový Bor Semily Tanvald Turnov Železný Brod celkem

celkový počet škol s vyšším počtem romských žáků

z toho počet škol v sociálně vyloučené lokalitě

komentář (v případě potřeby)

1

1

jedna ZŠ základní a praktická nepřesahuje 30%

5

5

tři přesahují 30%

3

3

0

0

dvě ZŠ praktické vysoko přesahují hranici 30% na území ORP 3 žije malý počet romských občanů

0

0

2

2

0

0

2

2

0

0

0

0

13

13

nepřesahují 30%

jedna ZŠ přesahuje 30%

(Zdroj: oddělení či odbory školství jednotlivých ORP 3)

3.2 Popište kroky, které učinil kraj/obce k zamezení vzniku segregovaných škol (vznik desegregačních plánů), a uveďte problémy, se kterými se zřizovatelé potýkali. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2012 http://www.edulk.cz/LinkClick.aspx?fileticket=MJlwV-uf6Pk%3d&tabid=160&mid=756 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje na roky 2012-2016 je strategickým dokumentem resortu školství, mládeže, tělovýchovy a sportu zpracovaný podle ustanovení § 9 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, (dále jen školský zákon) a dle vyhlášky MŠMT č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, v platném znění.

3.3 Uveďte školy, které byly na území kraje postupně transformovány z tzv. romských škol ve školy inkluzivní. OŠMTS KÚ LK nemá k dispozici informace o případné transformaci romských škol ve školy inkluzivní. Inkluzivní vzdělávání dětí a žáků se speciálními potřebami v běžných školách hlavního vzdělávacího proudu, ve školách všech stupňů běžně probíhá.

(Zdroj: OŠMTS KÚ LK)

Na území Libereckého kraje se nenachází ryze romské školy. Lze konstatovat, že se v některých regionech jedná pouze o školy se zvýšeným počtem romských žáků. Nejedená se však o to, že by se jednalo o segregační školy, ale příčinou je to, že v daném regionu obecně žije veliká romská komunita. Romské děti do těchto škol dochází z důvodu, že se jedná o školu v jejich spádovém obvodu.

(Zdroj: obce LK)

28

3.4 Existence platforem (např. pracovní skupiny, poradní sbory, neformální setkávání atp.) na úrovni kraje i obcí zabývajících se tématem segregace romských dětí a žáků, navrhováním a implementací opatření ke zvýšení vzdělanostních šancí romských dětí a žáků (např. působení takto tematicky zaměřených pracovních skupin, včlenění tématu do činností komisí či výborů kraje či obcí, atd.), zhodnocení praktického dopadu jejich činnosti ve vztahu ke zlepšování situace v tématu segregace romských dětí a žáků, role krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny v tématu segregace romských dětí a žáků. Liberecký kraj: Kraj zřizuje „Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost“ (http://liberecky-kraj.kraj-lbc.cz/vybory-zastupitelstva/vybor-pro-vychovu-vzdelavani-a-zamestnanost-) Pracovníci odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu (dále jen OŠMTS) jsou členy pracovních skupin, poradních sborů a účastní se neformálních setkání, ve kterých je řešena problematika vzdělávání, včetně vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, tedy i problematika začleňování Romů. Česká Lípa: Město zřizuje „Výbor pro výchovu a vzdělávání“ (http://www.mucl.cz/cz/urad-a-samosprava/samosprava/vybory-zm/vybor-pro-vychovu-a-vzdelavani/). Problémové situace se též řeší individuálně ve spolupráci s romskou poradkyní, terénní pracovnicí, školami a rodiči (školní docházka či plnění si školních povinností). Dále je nastavena návazná spolupráce se sociálními pracovníky odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Ralsko: V rámci procesu koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (Agentura pro sociální začleňování) existuje pracovní skupina vzdělávání, která aktivně řeší začleňování romských dětí do běžného vzdělávání. Frýdlant: (včetně Nové Město pod Smrkem, Bulovka, Heřmanice, Dětřichov, Kunratice, Višňová, Habartice) Město Frýdlant zřizuje „Školský výbor“ (http://www.mesto-frydlant.cz/cs/obcan/samosprava/vybory-a-komise-mesta.html) V rámci procesu koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (Agentura pro sociální začleňování) existuje pracovní skupina vzdělávání, která aktivně řeší začleňování romských dětí do běžného vzdělávání. Jablonec nad Nisou: Město zřizuje „Komisi pro výchovu a vzdělávání“ (http://www.mestojablonec.cz/cs/samosprava/komise-rady/komise-pro-vychovu-a-vzdelavani.html). Komise spolupracuje se všemi předškolními zařízeními, školami a školskými zařízeními ve městě, s Krajským úřadem Libereckého kraje, Českou školní inspekcí a Okresní hospodářskou komorou. Členkou komise je též ředitelka ZŠ praktické, která pravidelně informuje o problematice vzdělávání romských dětí. Jilemnice: Město zřizuje „Komisi kultury a školství“ (http://www.mestojilemnice.cz/cz/jilemnice/rada/komise-kultury-skolstvi/). Liberec: Město zřizuje „Výbor pro vzdělávání“ (http://www.liberec.cz/cz/mesto-samosprava/dalsi-organy-mesta/vybory-zastupitelstva/vybor-pro-skolstvivychovu-vzdelavani.html) Nová platforma vznikne v roce 2016 v rámci procesu koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (Agentura pro sociální začleňování).

29

Nový Bor: Město zřizuje „Výbor pro vzdělávání, sociální politiku a zdravotnictví“ (http://www.novy-bor.cz/cz/mesto-novy-bor/zastupitelstvo/vybory-zastupitelstva/vybor-pro-vzdelavani-socpolitiku-a-zdravotnictvi/) Problémové situace se řeší též individuálně ve spolupráci s romskou poradkyní, terénní pracovnicí, školami a rodiči (školní docházka či plnění si školních povinností). Nová platforma vznikne v roce 2016 v rámci procesu koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (Agentura pro sociální začleňování). Semily Město zřizuje „Školskou komisi“ (http://www.semily.cz/skolska-komise-zapisy/ds-1064/archiv=0&p1=67) Tanvald: Město Tanvald zřizuje „Školský výbor zastupitelstva“, který se daným tématem zabývá. Situace se též řeší individuálně ve spolupráci se „sociálním odborem MěÚ Tanvald“, s třídními učiteli jednotlivých škol a rodiči. Velké Hamry: V rámci procesu koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (Agentura pro sociální začleňování) existuje pracovní skupina vzdělávání, která aktivně řeší začleňování romských dětí do běžného vzdělávání. V průběhu roku 2015 byl připraven záměr pro projekt inkluze, bohužel nastavenými a měněnými podmínkami výzvy nebyla projektová žádost v rámci výzvy OP VVV podána (čeká se na další výzvu). Rezervy jsou ve spolupráci s neziskovými organizacemi, které sice v regionu působí, ale dosud nositelem integrace je spíše město a základní škola. Turnov: Město zřizuje „Komisi pro výchovu a vzdělávání“ (http://www.turnov.cz/cs/mesto/rada-mesta/zapisy-komisi/komise-pro-vychovu-a-vzdelavani.html) Železný Brod: V rámci správního území ORP není utvořena žádná pracovní skupina, zabývající se daným tématem. Všichni romští žáci jsou integrováni do základních škol. Situace se řeší individuálně s třídními učiteli a rodiči (jedná se většinou o případy pěstounských romských dětí).

3.5 Existence specifických pobídek či podpor kraje a obcí pro ty školy, které vytvářejí podmínky pro rovný přístup dětí a žáků pro kvalitní a inkluzivní vzdělávání (např. formou dotační podpory stravování, zájmových kroužků, poradenství atd., v souladu se Strategií romské integrace do roku 2020) do jaké míry využívá kraj k tomuto účelu finanční prostředky z ESIF. Ministerstvo školství, mládeže, tělovýchovy a sportu ČR (MŠMT) každoročně vyhlašuje dotační a rozvojové programy zaměřené přímo na romskou komunitu či sociálně znevýhodněné žáky a studenty. Jedná se o programy: Podpora financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním (http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/asistent-pedagoga) Bližší informace viz stránka č. 37. Podpora integrace romské komunity (http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/integrace-romske-komunity)

30

Přehled o čerpání v roce 2015 Název organizace

Název projektu

„Liberecké fórum“ o.s. (Liberec) o.s. Amaro suno feder dživipen (Bulovka)

Dětská duha – volnočasové aktivity

597.500,-

0

Zasláno po termínu

0

0

525.280,-

300.000,-

140.000,-

0

Rodina v centru o.s. (Nový Bor) ZŠ a MŠ, Mimoň - Mírová ZŠ Libverda ZŠ, ZUŠ a MŠ Frýdlant

Požadovaná dotace

Podpora vzdělávání romských dětí a mládeže v komunitním centru v roce 2015 Stejné šance na startovní čáře DYnosaurus – Nemáme čas, ztrácet čas Školička aneb příprava dětí předškolního věku na nástup do 1. třídy

129.910,-

Celkem LK

Přidělená dotace

0

97.942,-

97.000,-

1.490.632,-

397.942,-

Podpora sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol a konzervatoří (http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/roma-ss-a-vos) Bližší informace viz stránka č. 43.

Do roku 2014 byly vyhlašované výzvy na „Podporu škol, které podporují inkluzívní vzdělávání ze soc. znev. prostředí“ a „Podporu inkluze“. Oba dva programy MŠMT zrušila a finance na problematiku podpory činností v oblasti inkluzivního vzdělávání bude možné čerpat při splnění podmínek prostřednictví OP VVV (http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyzvy-op-vvv).

31

Liberecký kraj – krajský úřad: Rada Libereckého kraje schválila na svém jednání 12. ledna 2016 předložení projektové žádosti projektu „Potravinová pomoc dětem v Libereckém kraji“ do výzvy OP VVV Potravinové a materiální pomoci, kterou vyhlásilo MŠMT v prosinci 2015. Cílem projektu „Potravinová pomoc dětem v Libereckém kraji“, jehož realizace je stanovena od února 2016 do září 2016, bude zajistit dětem ze sociálně a ekonomicky slabých rodin pravidelnou kvalitní stravu ve školních jídelnách mateřských a základních škol, případně víceletých gymnázií v rámci plnění povinné školní docházky, a vypěstovat u nich zdravé stravovací návyky. Přes dva tisíce dětí ve více než 450 školách podpořila v uplynulém školním roce 2014/2015 obecně prospěšná společnost „WOMEN FOR WOMEN“ v rámci projektu Obědy pro děti. Byli mezi nimi i žáci z osmi škol Libereckého kraje. Organizace zaplatila stravování více než sto padesáti z nich. První rok spolupráce Liberecký kraj zejména pomáhal aktivně vyhledávat děti bez obědů a školám s procesem získání prostředků od WOMEN FOR WOMEN. Pro školní rok 2015/2016 zastupitelé Libereckého kraje odsouhlasili finanční dar ve výši 190.000 Kč na fond projektu Obědy pro děti, které půjdou na zaplacení jídla dětem. Jde především o rodiče, které postihla například ztráta zaměstnání, samoživitelky a samoživitele, rodiče po rozvodu, ovdovělé a další. (Zdroj: http://www.kraj-lbc.cz/Liberecky-kraj-prispeje-na-obedy-pro-deti-temer-dvema-sty-tisici--n314988.htm)

Všechny výše uvedené pobídky jsou nabízeny všem školám, do kterých dochází děti se sociálním znevýhodněním bez rozdílu etnicity.

Zastupitelstvo Libereckého kraje schválilo na svém zasedání 14. října 2014 Stipendijní řád pro školní rok 2015/2016 „Stipendijního programu pro žáky středních škol zřizovaných Libereckým krajem ve vybraných oborech vzdělávání“ (http://www.edulk.cz/P%c5%99%c3%adsp%c4%9bvky/tabid/72/EntryId/3141/Stipendijni-rad-stipendijnihoprogramu-LK-ve-skolnim-roce-2015-2016.aspx). Nově je zařazen obor obráběč kovů. Všechna výše uvedená stipendia jsou nabízena všem studentům bez rozdílu etnicity, kteří splní podmínky stipendijního řádu. Technická univerzita Liberec (TUL): Technická univerzita v Liberci začala vyplácet stipendia sociálně slabým středoškolákům, kteří o stipendium požádali. Z vlastních zdrojů poskytne měsíčně 2 500 korun středoškolákům, pro které by jejich sociální situace mohla být překážkou v pokračování studia na vysoké škole. „Stipendium má těmto studentům pomoci úspěšně dostudovat střední školu, složit maturitní zkoušku a potom nastoupit k řádnému vysokoškolskému studiu. Pokud budou zdárně na „TUL“ studovat, mohou získat nejen prospěchové stipendium, ale třeba také příspěvek na bydlení.

(Zdroj: http://jablonecky.denik.cz/podnikani/liberecka-univerzita-plati-stipendia-stredoskolakum-20160116-dqwa.html) Jablonec nad Nisou: Finanční prostředky z ESIF v současné době využívají školy na zřízení pozic školních psychologů nebo speciálních pedagogů. Statutární město Jablonec nad Nisou na uvedené pracovníky školám přispívá finanční prostředky ve výši cca 200.000,- Kč ročně. Tanvald: Na území města Tanvald poskytuje své služby Občanské sdružení D.R.A.K., z.s. tato organizace v současné době realizuje projekt: Centrum "Přebírání D.R.A.K." pro rodiny s dětmi (http://www.sdruzenidrak.org/cs/centrum-prebirani-drak/). Projekt zajistí vytvoření Centra pro romské děti ve věku 1-6 let a jejich matky z regionu Tanvaldsko. Děti se společně s matkami budou učit základním návykům a dovednostem, které jsou předpokladem pro úspěšný vstup do vzdělávacího procesu. Centrum bude kompenzovat nedostatečné podnětné prostředí, ve kterém 32

děti žijí, a rozvíjet jejich řečové, grafomotorické a další dovednosti. Odpolední hodiny jsou věnovány starším sourozencům, resp. romským školákům, kterým Centrum nabídne volnočasové a doučovací aktivity. Komplexnost přístupu je zavržena prací s rodinou zacílenou na školní přípravu dětí. Velké Hamry: Základní škola využívá výzvy v rámci Rozvojových programů MŠMT na asistenty pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním. Opakovaně žádala o podporu školního speciálního pedagoga, bohužel bez úspěchu. Výzvu OP VVV Inkluze obec nevyužila, z důvodu nastavených podmínek, které obec nebyla schopna v dlouhodobém horizontu zajistit (spolupráce s NNO). Projekty pro příští období jsou po obsahové stránce připravené, a pokud budou vyhlášeny výzvy, např. v rámci avizovaných šablon MŠMT na podporu inkluze, je obec připravena o dotace žádat a projekty začít realizovat. Ostatní obce nezaslaly relevantní údaje, lze však předpokládat, že jednotlivé školy finanční prostředky z ESF potažmo ESIF čerpají.

3.6 Jaké aktivity byly realizovány na území kraje/obcí na podporu zajištění dostupné infrastruktury pro předškolní vzdělávání v mateřských školách, aby nedocházelo k segregaci romských dětí a zvyšovala se informovanost obcí o možnostech podpory pro navyšování kapacit předškolních zařízení (zejména s příklady způsobů podpory romských rodičů k informovanosti o výhodách běžných mateřských škol, motivace a pomoc se zápisem)? Dostupnost mateřských škol a stanovení jejich kapacit je plně v kompetenci jejich zřizovatele, tj. příslušné obce. Obce mají ze školského zákona povinnost zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. (Zdroj: OŠMTS KÚ LK)

Obecně lze konstatovat, že romští rodiče velmi zřídka přihlašují své děti do mateřských škol. Zpravidla tak činí až po dosažení 5-ti let věku dítěte, kdy je předškolní rok pro tuto věkovou kategorii dětí bezplatný. Hlavními důvody je neochota (neschopnost) rodičů dodržovat určitý pravidelný režim, absence potřebných návyků a také nedostatek či neochota vynakládat finanční prostředky na vzdělávání svých dětí.

Česká Lípa: Ralsko: Obec zahájila ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování tzv. „Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám“ (http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/metodika-kpsvl-aktualizovana-2-102015/metodika-kpsvl-aktualizovana-2-10-2015/download). V rámci toho procesu vznikl „STRATEGICKÝ PLÁN LOKÁLNÍHO PARTNERSTVÍ RALSKO“ – viz strana č. 16. Obec dále zřizuje z dotačního programu, který vyhlašuje Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny ve spolupráci s Úřadem vlády ČR „Podpora terénní práce“(http://www.vlada.cz/assets/ppov/zalezitosti-romskekomunity/dotace/podpora-terenni-prace/Vyzva---Terenni-prace-2016.pdf) pozici terénní pracovnice, která velmi úzce spolupracuje mimo jiné s rodiči dětí předškolního věku a následně jim pomáhá při přijímacích řízení do 1. třídy základních škol. V lokalitě Ploužnice provozuje „Člověk v tísni o.p.s.“ předškolní klub. Děti se v něm připravují na školní zápis, v ideálním případě pak klub slouží jako mezistupeň při přechodu do klasické mateřské školy. Frýdlant: (včetně Nové Město pod Smrkem, Bulovka, Heřmanice, Dětřichov, Kunratice, Višňová, Habartice) Mikroregion Frýdlantska zahájil ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování tzv. „Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám“ (http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/metodika-kpsvlaktualizovana-2-10-2015/metodika-kpsvl-aktualizovana-2-10-2015/download). V rámci toho procesu vznikl „STRATEGICKÝ PLÁN SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ FRÝDLANTSKO“ – viz strana č. 16.

33

Nové Město pod Smrkem Obec zřizuje z dotačního programu, který vyhlašuje Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny ve spolupráci s Úřadem vlády ČR „Podpora terénní práce“(http://www.vlada.cz/assets/ppov/zalezitosti-romskekomunity/dotace/podpora-terenni-prace/Vyzva---Terenni-prace-2016.pdf) pozici terénní pracovnice, která velmi úzce spolupracuje mimo jiné s rodiči dětí předškolního věku a následně jim pomáhá při přijímacích řízení do 1. třídy základních škol.

Liberec: Na konci roku 2015 podalo Statutární město Liberec v rámci výzvy MŠMT č. 02_15_007 – Inkluzivní vzdělávání, projekt „Vzdělávejme společně děti předškolního věku v Liberci“. Město Liberec hodlá v rámci projektu podpořit nástup dětí ze socioekonomicky znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí do mateřských škol, podpořit děti i rodiče v rámci adaptačního období po nástupu do mateřské školy. Za tímto účelem hodlá společně s partnery projektu podporovat stávající předškolní centrum a na základě této spolupráce iniciovat vznik centra dalšího a v kooperaci s pedagogy mateřských škol, které zřizuje, naplnit cíle projektu. V rámci tohoto projektu naváže účinnou spolupráci s rodiči za využití sociálních a zdravotních služeb, přičemž využije vědeckého a pedagogického potenciálu Technické univerzity v Liberci. V rámci projektového řízení a vzdělávání bude žadatel spolupracovat se společností ITveSkole.cz, o.p.s. (Zdroj: odbor školství a sociálních věcí MML, oddělení školství)

V lokalitě sídliště Rochlice provozuje „Člověk v tísni o.p.s.“ předškolní klub. Děti se v něm připravují na školní zápis, v ideálním případě pak klub slouží jako mezistupeň při přechodu do klasické mateřské školy. Hrádek nad Nisou: Obec zřizuje z dotačního programu, který vyhlašuje Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny ve spolupráci s Úřadem vlády ČR „Podpora terénní práce“(http://www.vlada.cz/assets/ppov/zalezitosti-romskekomunity/dotace/podpora-terenni-prace/Vyzva---Terenni-prace-2016.pdf) pozici terénní pracovnice, která velmi úzce spolupracuje mimo jiné s rodiči dětí předškolního věku a následně jim pomáhá při přijímacích řízení do 1. třídy základních škol. Nový Bor: Obec zřizuje z dotačního programu, který vyhlašuje Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny ve spolupráci s Úřadem vlády ČR „Podpora terénní práce“(http://www.vlada.cz/assets/ppov/zalezitosti-romskekomunity/dotace/podpora-terenni-prace/Vyzva---Terenni-prace-2016.pdf) pozici terénní pracovnice, která velmi úzce spolupracuje mimo jiné s rodiči dětí předškolního věku a následně jim pomáhá při přijímacích řízení do 1. třídy základních škol. Na území města realizuje spolek „Rodina v centru“ miniškolku Kobližek (http://www.rodinavcentru.cz/?page_id=35). Toto zařízení připravují děti na vstup do mateřské školy. Tanvald: Na území města realizuje „Mateřské a dětské centrum “ projekt MAXÍK (http://www.mdcmajak.estranky.cz/clanky/projekt-maxik/). V rámci tohoto projektu je poskytován stimulační program pro předškoláky a pro děti s odloženou školní docházkou. Velké Hamry: Obec zahájila ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování tzv. „Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám“ (http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/metodika-kpsvl-aktualizovana-2-102015/metodika-kpsvl-aktualizovana-2-10-2015/download). V rámci toho procesu vznikl „STRATEGICKÝ PLÁN LOKÁLNÍHO PARTNERSTVÍ PRO MĚSTO VELKÉ HAMRY“ – viz strana č. 16. Obec dále zřizuje z dotačního programu, který vyhlašuje Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny ve spolupráci s Úřadem vlády ČR „Podpora terénní práce“(http://www.vlada.cz/assets/ppov/zalezitosti-romskekomunity/dotace/podpora-terenni-prace/Vyzva---Terenni-prace-2016.pdf) pozici terénní pracovnice, která velmi úzce spolupracuje mimo jiné s rodiči dětí předškolního věku a následně jim pomáhá při přijímacích řízení do 1. třídy základních škol. 34

Turnov: V Turnově mohou rodiče s dětmi využívat služby Centra pro rodinu Náruč, z.s.. Centrum nabízí několik kroužků pro děti od tří let věku, aktivity pro dospělé s dětmi a další služby. Další možností jsou služby poskytované občanským sdružením Nová naděje. Ve spolupráci se Sdružením Jednoty bratrské realizuje projekt The Bouda, v rámci něhož jsou pořádány aktivity pro děti a mládež, rodinné terapeutické pobyty, poradenství apod. Pedagogicko-psychologická poradna Semily pořádá ve školním roce 2015/ 2016, mimo jiné, besedu s rodiči předškoláků o školní připravenosti dětí v rozsahu jedné vyučovací hodiny, pracovní semináře pro děti a rodiče např. na téma pracovní návyky, domácí rozvrh hodin (sebeobsluha, samostatnost, pokoj školáka, povinnosti, zájmy) v rozsahu dvou vyučovacích hodin, či pracovní seminář pro rodiče s dětmi k rozvoji grafomotoriky, též v rozsahu dvou vyučovacích hodin. Pro rodiče dětí na počátku školní docházky je určen kurz, v rozsahu jedné vyučovací hodiny, s názvem „Jak se připravovat s dítětem na vyučování“. Kurzy jsou přístupné pro všechny děti a to i cenově. V ostatních obcích tuto funkci zastávají pověření pracovníci OSPOD, kteří mají v některých případech sociálně znevýhodněné děti ve své péči. Při svých aktivitách vedou rodinu a podporují i předškolní aktivity, doporučují školní zařízení, informují o aktivitách města či nevládních organizací. V některých případech se na řešení situace podílí i školské poradenské zařízení. V tomto smyslu lze hovořit o multidisciplinárním přístupu. (Zdroj: informace ORP 3 - OSPOD)

Své neopomenutelné místo v této oblasti by mohla mít mateřská centra (www.materska-centra.cz). Do těchto zařízení však většinou romské rodiče se svými dětmi nechodí.

35

3.7 Dostupnost přípravných tříd. Vyplňte do tabulky č. 7. Do posledního sloupce tabulky v případě potřeby uveďte poznámku o kvalitě přípravného ročníku, avšak vždy v případě, že se jedná o zařízení, které vzdělává podle přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (RVP ZV-LMP). Do posledního řádku uveďte celkové součty.

Tab. č. 7: Přehled vzdělávacích zařízení zřizujících přípravné třídy v kraji ve školním roce 2014/2015

název zařízení

zařízení vyučuje také dle RVP ZV-LMP (ano/ne)

obec (sídlo zařízení)

počet přípravných ročníků

počet dětí, které se v nich vzdělávají

ZŠ Česká Lípa, 28. října 2733, p.o.

ne

Česká Lípa

2

24

ZŠ Nový Bor Náměstí Míru 128, p.o.

ne

Nový Bor

1

12

ZŠ, ZUŠ a MŠ, Frýdlant

ne

Frýdlant

1

15

ZŠ Jablonec n. Nisou, Liberecká 1734/31, p.o.

ano

Jablonec nad Nisou

2

30

ZŠ Liberec, Kaplického 384, p.o.

ne

Liberec

1

17

ZŠ Tanvald, Údolí Kamenice 238, p.o.

ano

Tanvald

1

13

ZŠ Lidická, Školní 325, Hrádek n. N.

ne

Hrádek nad Nisou

1

12

9

123

celkem

36

komentář

Pro nízký zájem byla třída otevřena až ve školním roce 2015/2016

Přehled vzdělávacích zařízení, která ve školním roce 2014/2015 zřizovala pozice asistent pedagoga dětí se sociálním znevýhodněním v kraji název zařízení

Počet úvazků

Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387

1,00

Základní škola a Mateřská škola pro tělesně postižené, Liberec, Lužická 920/7

8,00

Základní škola, Liberec, Kaplického 384

1,50

Základní škola, Jablonec nad Nisou, Liberecká 1734/31

2,00

Základní škola, Tanvald, Údolí Kamenice 238

1,00

Základní škola, Liberec, U Soudu 369/8

1,00

Základní škola Lidická, Hrádek nad Nisou, Školní ul. 325

1,00

Mateřská škola Studánka, Jablonné v Podještědí

0,50

Základní škola a Mateřská škola, Osečná, okres Liberec

1,00

Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola, Frýdlant, okres Liberec

2,00

Základní škola a mateřská škola Jindřichovice pod Smrkem

1,10

Mateřská škola, Nové Město pod Smrkem,

1,00

Základní škola Nové Město pod Smrkem

3,00

Základní škola a Mateřská škola Raspenava, okres Liberec

1,00

Mateřská škola Jablonec nad Nisou, Nová Pasířská 10

1,50

Mateřská škola Jablonec nad Nisou, Slunečná 9

1,00

Mateřská škola Jablonec nad Nisou, Střelecká 14

1,00

Mateřská škola speciální Jablonec nad Nisou, Palackého 37

1,80

Základní škola Jablonec nad Nisou, 5. května 76

3,00

Základní škola Jablonec nad Nisou, Liberecká 26

2,00

Základní škola Jablonec nad Nisou, Pasířská 72

1,00

Základní škola Jablonec nad Nisou, Pivovarská 15

1,00

Základní škola Jablonec nad Nisou - Rýnovice, Pod Vodárnou 10

3,00

Základní škola, Lučany nad Nisou, okres Jablonec nad Nisou

1,00

Masarykova základní škola a Obchodní akademie, Tanvald, Školní 416

2,50

Základní škola Plavy, okres Jablonec nad Nisou

1,50

Základní škola Velké Hamry, Školní 541

1,00

Základní škola a mateřská škola Huntířov, okres Jablonec nad Nisou

1,43

Základní škola a Mateřská škola, Česká Lípa, Jižní 1903

1,00

Základní škola, Česká Lípa, 28. října 2733

1,00

Základní škola a Mateřská škola Doksy - Staré Splavy, Jezerní 74, okres Česká Lípa

2,00

Základní škola a Mateřská škola Mírová 8, Mimoň

4,00

Základní škola a mateřská škola, Okna, okres Česká Lípa

1,00

Základní škola a mateřská škola Tomáše Ježka Ralsko - Kuřívody, okres Česká Lípa

1,00

Základní škola Nový Bor, Generála Svobody 114,

1,25

Základní škola Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564

2,50

Mateřská škola Vysoké nad Jizerou, okres Semily

1,00

Střední odborná škola Liberec, Jablonecká 999

1,00

Mateřská škola Noviny pod Ralskem

0,50

37

komentář

ZŠ Železný Brod, Pelechovská 800

0,60

Základní škola, Lázně Libverda

0,40

celkem

65,08

3.8 Zhodnocení průběhu zápisů romských dětí do základních škol. Docházelo na území kraje k podpoře romských rodičů a jejich dětí při zápisu do ZŠ, existovaly regionální či lokální projekty nebo aktivity v tomto ohledu – nebo naopak byly zjištěny negativní okolnosti při zápisu do ZŠ, např. nábory dětí do praktických škol? Liberecký kraj: Údaje o počtu romských dětí, které se zúčastnily zápisu do prvních tříd základních škol, nemá OŠMTS k dispozici. Postup a kritéria při přijímaní žáků k základnímu vzdělávání vycházejí ze školských právních norem a jejich konkrétní podoba je zcela v kompetenci ředitele příslušné školy. Při přijímání ke vzdělávání je posuzována tělesná a duševní vyspělost dítěte. Krajský úřad jako odvolací orgán neřešil žádný případ odvolání proti nepřijetí k základnímu vzdělávání z důvodů nerovných podmínek nebo diskriminace některé menšiny. (Zdroj: OŠMTS KÚ LK)

Na území Libereckého kraje nebyly žádné negativní okolnosti v průběhu zápisů zaznamenány. Někteří rodiče se s dětmi ve stanovém termínu k zápisu nedostaví a přijdou až na základě výzvy k dodatečnému zápisu (na řádný termín rodiče zapomněli). V těchto případech je velmi dobrá spolupráce odbory sociálních věcí, OSPOD, potažmo s terénními pracovníky. Ti v terénu taktéž sledují, zda rodiče podali přihlášku, v některých případech jim pomáhá se splněním zákonné povinnosti. Velké Hamry: Na úrovni obce je při zápisech do ZŠ nastavena velmi dobrá spolupráce mezi školou a terénní sociální pracovnicí města Velké Hamry. V roce 2015 se podařilo zajistit screening předškoláků pracovníky PPP přímo ve Velkých Hamrech a u dětí, kterým byl doporučen odklad přijetí do přípravné třídy. Problémem zůstává připravenost žáků, kteří neprošli žádným systémem předškolního vzdělávání. (Zdroj: romští poradci ve spolupráci se zástupci škol)

38

3.9 Popis spolupráce krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny s asistenty pedagoga v kraji v roce 2015. Pokud tato spolupráce neprobíhala, uveďte překážky, které tomu bránily. Spolupráce krajského koordinátora s asistenty pedagoga dětí se sociálním probíhá především formou informačního servisu (elektronicky). V rámci agendy krajského koordinátora bylo v roce 2015 zrealizováno ve spolupráci s organizací „Člověk vtísni o.p.s.“ školení na téma „Asistent pedagoga a děti z jazykového prostředí ovlivněného romštinou“. Kurz seznámil účastníky s tím, jaká je jazyková výbava žáků hovořících romsky nebo romským etnolektem češtiny. Zaměřil se na to, jakým způsobem jazykové kompetence těchto žáků ovlivňují jejich školní připravenost a jaký mají dopad na jejich školní úspěšnost. V prosinci 2015 bylo uspořádáno setkání romských poradců (pověřených osob), terénních pracovníků a asistentů pedagogů dětí se sociálním znevýhodněním. Cílem tohoto setkání bylo především navázat spolupráci mezi jednotlivými subjekty a tím nastavit efektivitu práce při řešení problematických okruhů s jednotlivci (dětmi).

3.10 Existence platforem (např. pracovní skupiny, poradní sbory, neformální setkávání atp.) zřízených krajem, obcemi, případně činnosti NNO za účelem poskytování mimoškolních aktivit s dopadem na romské žáky (např. dostupnost a provázanost programů doučování, dalších vzdělávacích, volnočasových a rozvojových aktivit, příklady dobré praxe v této oblasti). Liberecký kraj: OŠMTS KÚ LK není členem žádných platforem s uvedeným zaměřením a ani žádnou platformu nezřizuje. Česká Lípa: V rámci správního území ORP se daným tématem zabývá pracovní skupiny „Rodina a děti“, která byla zřízena v rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb. Ralsko: V rámci procesu koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (Agentura pro sociální začleňování) existuje pracovní skupina zaměřená „vzdělávání“, která aktivně řeší začleňování romských dětí do běžného vzdělávání. Frýdlant: (včetně Nové Město pod Smrkem, Bulovka, Heřmanice, Dětřichov, Kunratice, Višňová, Habartice) V rámci procesu koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (Agentura pro sociální začleňování) existuje pracovní skupina zaměřená na „vzdělávání“, která aktivně řeší začleňování romských dětí do běžného vzdělávání. Jablonec nad Nisou: V rámci správního území ORP se daným tématem zabývá pracovní skupiny „Rodina, děti a mládež“, která byla zřízena v rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb. Jilemnice: V rámci správního území ORP se daným tématem zabývá pracovní skupiny „Rodiny s dětmi a mládež“, která byla zřízena v rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb. Liberec: V rámci správního území ORP se daným tématem zabývá pracovní skupiny „Rodina a děti“, která byla zřízena v rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb.

39

Nový Bor: V rámci správního území ORP se daným tématem zabývá pracovní skupiny „Rodina, děti a mládež“, která byla zřízena v rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb. Semily: V rámci správního území ORP se daným tématem zabývá pracovní skupiny „Rodiny s dětmi“, která byla zřízena v rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb. Tanvald: V rámci správního území ORP se daným tématem zabývá pracovní skupiny „Rodina, děti a mládež“, která byla zřízena v rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb. Velké Hamry: V rámci procesu koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám existuje pracovní skupina „vzdělávání“, která aktivně řeší začleňování romských dětí do běžného vzdělávání. V průběhu roku 2015 byl připraven záměr pro projekt inkluze, bohužel nastavenými a měněnými podmínkami výzvy nebyla projektová žádost v rámci výzvy OP VVV podána (čeká se na další výzvu). ZŠ Velké Hamry nabízí řadu kroužků, kterých se zúčastňují i děti ze sociálně vyloučených lokalit. Doučování je realizováno v rámci podpůrných opatření, která škola zajišťuje prostřednictvím asistentů pedagoga. Rezervy jsou ve spolupráci s neziskovými organizacemi, které sice v regionu působí, ale dosud nositelem integrace je spíše město a základní škola. Turnov: V rámci správního území ORP se daným tématem zabývá pracovní skupiny „Děti a mládež“, která byla zřízena v rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb. Železný Brod: V rámci správního území ORP se daným tématem zabývá pracovní skupiny „Rodina, děti a mládež“, která byla zřízena v rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb.

3.11 Dostupnost programů na podporu návratu Romů bez potřebné kvalifikace do systému vzdělávání v kraji (ZŠ, SŠ), příklady dobré praxe. Liberecký kraj: Programy zaměřené na podporu návratů Romů bez potřebné kvalifikace do systému vzdělávání ze strany Libereckého kraje nebyly realizovány. Česká Lípa: Úřad práce ČR - kontaktní pracoviště Česká Lípa se zaměřuje zejména na práci s mladými lidmi, kteří předčasně opouštějí vzdělávací systém, nedokončí střední vzdělání nebo k němu po základní škole vůbec nenastoupí. Pracují s nimi v klubech práce, snaží se zapojit rodiče do rozhodování o návratu do školského systému. Častým zdůvodněním z jejich strany jsou chybějící finance v rodinách, početnost rodin, nutnost dojíždění apod. Přestože se jedná ve většině případů o příjemce řady dávek státní sociální podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi, ve většině případů se nepodaří ovlivnit nebo alespoň změnit názor a priority v rodině směrem k podpoře vzdělávání mladistvých. Tím se však problém uplatnění Romů na trhu práce stává obtížně řešitelným. SOŠ a SOU Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace umožňuje dokončení vzdělávání dospělých. Frýdlant, Liberec, Semily, Tanvald: Kurzy na získání základního vzdělávání pro dospělé žádná škola nepořádá. V minulých letech byly tuto aktivity pořádány, ale pro nezájem není v současnosti žádné vzdělávání tohoto typu realizováno.

40

Velké Hamry: Obec realizovala vlastní projekt na vzdělání a zaměstnání sociálně vyloučených Romů http://www.velkehamry.cz/o-meste/projekt-op-lzz-vychovavejme-prikladem/ . Všech 5 účastníků projekt úspěšně absolvovalo.

3.12 Zhodnocení účasti romských studentů ve středoškolském vzdělávání v kraji, identifikace překážek v přechodu ze ZŠ na SŠ. Relevantní informace byly zaslány pouze ze čtyř obcí s rozšířenou působností. Údaje o počtech žáků účastnících se středního vzdělávání, které má OŠMTS k dispozici, neumožňují identifikovat žáky podle národnosti nebo etnické příslušnosti. (Zdroj: OŠMTS KÚ LK)

Česká Lípa: Po ukončení základní školy si romští žáci podávají přihlášky většinou do učebních oborů. Ze základních praktických škol se přihlašují romští žáci většinou na dvouleté učební obory, které často nedokončí. Překážky jsou: - Nepravidelná slabá docházka do školy. (dané zřejmě jinými hodnotami romského etnika) - Malá motivovanost k učení - Špatné chování zejména u studentů oborů „E“. (zdroj: SOŠ a SOU Česká Lípa, 28. Října 2707, příspěvková organizace)

Frýdlant: Účast romských žáků ve výchovně vzdělávacím procesu je četná. Nemají socializační překážky při přechodu ze základní školy. Problémy mají s plněním povinností vyplývajících ze školního řádu – docházka, omlouvání, kázeň, nošení školních pomůcek a domácí příprava. Účast romských žáků na škole je bohatá. Ve vzdělávacím systému studijních oborů „M“ a „H“ je jich méně, nežli v učebních oborech „E“. Zde je většina žáků třídy tvořena dětmi z romských rodin. Na počátku jejich působení škole se pedagogové setkávají s problémy, které přetrvávají ze zvyklostí přenesené ze základní školy praktické. Mnoho žáků si neuvědomuje, že jim povinná školní docházka skončila ukončením docházky na základní škole praktické či běžného typu. Na škole jsou žáci v dobrovolné přípravě na budoucí povolání. Proto se stává, že při zvýšené absenci je žákům studium ukončeno z důvodu nezájmu o zvolený učební obor. Mnoho z nich také nemá vhodné rodinné prostředí. Řada rodičů nepracuje a žáci odmítají školu také navštěvovat. Chybí vhodný výchovný vzor. Také spolupráce mnohých rodičů se školou je mizivá. Na škole pracuje asistentka pedagoga, která pravidelně navštěvuje rodiny žáků záškoláků. Někdy dojde k nápravě na chvíli, někdy porada nepomůže vůbec. Na druhou stranu se ale škola může pochlubit i výjimkami. Jde o několik žáků, kteří dokázali ukončit studium ve dvou učebních oborech, dokonce i v maturitním oboru. (Zdroj: Střední škola hospodářská a lesnická Frýdlant – SŠHL Frýdlant)

Tanvald: O účasti romských studentů ve středoškolském vzdělávání nejsou informace k dispozici. OSPOD Tanvald má informace o 4 dětech, které navštěvují SŠ, ale jedná se o děti vychovávané v pěstounské péči. Děti v ústavní výchově jsou ke vzdělávání vedeny, tudíž ve studiu dále pokračují, jedná se o 3 děti na středních školách. Město Velké Hamry uvádí, že starší děti navštěvovaly ZŠ praktickou v Tanvaldu, v rodinách není vzdělání chápáno jako priorita. Z Velkých Hamrů žádné dítě nestuduje. V rámci sociálně aktivizační služeb pro rodiny s dětmi se sociální pracovníci setkali s jedním případem, kdy dítě dokončovalo povinnou školní docházku. I přes intervence se nepodařilo rodinu a dítě motivovat k nástupu na učiliště. V rodině nebyl žádný člen se středoškolským vzděláním, proto nepovažovali za důležité, aby syn dále studoval. Významnou roli zde hrála také finanční stránka – chtěli, aby syn nastoupil na brigádu, čímž by se rodině zvýšil příjem. Toto bylo také přání dítěte. (Zdroj: Občanské sdružení D. R. A. K., z.s.)

41

Železný Brod: Na závěr školní docházky jsou romské děti přijaty na SŠ. Během školní docházky na SŠ se stává, že ukončují docházku i přes spolupráci s OSPOD a o.s. Compitum a doporučení čerpání finančních podpor. Tito mladí lidé se následně hlásí do evidence Úřadu práce ČR.

3.13 Dostupnost programů na podporu přestupu romských žáků ze ZŠ do SŠ v kraji (např. motivační a stimulační programy, programy přípravy na přijímací zkoušky, příklady dobré praxe. Nadace VELUX a Romský vzdělávací fond každoročně vyhlašuje „Stipendium pro romské studentky středních pedagogických škol – výzva pro žákyně 9. tříd“ (https://www.klickevzdelani.cz/Ve%C5%99ejnost/Hur%C3%A1-do-lavic/%C5%A0kolu-m%C3%A1m-a-cod%C3%A1l-/ID/26553/Vyzva-pro-romske-zakyne-9-rocniku-ZS-z-cele-CR): -

podpora při výběru školy, příprava na přijímací zkoušky

-

podpora při studiu - nabídka a zajištění mentoringu

-

hrazení cestovného, stravného, nákladů na bydlení a příp. školného

Dlouhodobým cílem projektu je zvýšit počet romských asistentek a učitelek v mateřských školách v České republice. Následně tak počet romských dětí v mateřských školách a tedy i lepší připravenost dětí na vstup do základních škol. Programy zaměřené na podporu přestupu žáků základních škol do středních škol nebyly na úrovni Libereckého kraje vyhlášeny. (Zdroj: OŠMTS KÚ LK)

Česká Lípa: V rámci včasné péče pro děti ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí je z prostředků města Česká Lípa ve vyloučené lokalitě Dubice v České Lípě realizován projekt klubovny PARAMISA, který je zaměřen na děti ve věku od 4 let do ukončení základního vzdělávání. Klubovna PARAMISA je otevřena od roku 2003 a je zaměřena na volnočasové a zájmové aktivity pro romské děti a mládež v návaznosti na jejich vzdělávací potřeby. Dětem v dopoledních hodinách nahrazuje předškolní zařízení a v odpoledních hodinách pak pro starší děti zabezpečuje zájmové aktivity a přípravu na školu (domácí úkoly, učení). Mezi další organizace, které zajišťují volnočasové aktivity a doučování patří: -

nízkoprahové zařízení pro děti a mládež „Klub Koule“ - Farní charita Česká Lípa (Česká Lípa)

-

nízkoprahové zařízení pro děti a mládež „LAMPA z.s.“ – (Mimoň, Ralsko - Ploužnice)

-

nízkoprahové zařízení pro děti a mládež „DRAK“ – Oblastní charita Most – (Ralsko - Náhlov)

-

nízkoprahové zařízení pro děti a mládež „Zákupák“ – Oblastní charita Most – (Zákupy)

Základní škola Sever, Školní, Česká Lípa nabízí cca 40 zájmových útvarů a každý žák má možnost do těchto útvarů docházet. Za docházku žáci neplatí. Výjimkou je plavecký výcvik, který je placen. Frýdlant: Gymnázium Frýdlant každoročně pořádá pro všechny uchazeče čtyřdenní přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Střední škola Hospodářská a lesnická Frýdlant pořádá pro žáky dny otevřených dveří, kdy mohou vidět své kamarády při plnění povinností odborného vyučování. Základní školy a tato škola jsou v kontaktu zejména přes výchovné poradce – účast na třídních schůzkách, nabídky povolání. Škola nabízí žákům možnost podpory při vyplňování přihlášky na další studium. Mezi další organizace, které zajišťují volnočasové aktivity a doučování patří: -

nízkoprahové zařízení pro děti a mládež „Voraz“ – MAJÁK o.p.s. (Nové Město pod Smrkem)

-

komunitní centrum „Amaro suno – feder dživipen, z.s.“ – (Bulovka)

42

Jablonec nad Nisou: Mezi organizaci, která zajišťuje volnočasové aktivity a doučování patří: -

nízkoprahové zařízení pro děti a mládež „Kruháč“ – Diakonie ČCE středisko v Jablonci nad Nisou (Jablonec nad Nisou)

Jilemnice: Z důvodu nízkého počtu romských žáků se tyto aktivity nerealizují. Tanvald: Mezi organizaci, která zajišťuje volnočasové aktivity a doučování patří: -

nízkoprahové zařízení pro děti a mládež „Kotva“ – Oblastní charita Most (Tanvald)

Liberec, Nový Bor, Semily, Turnov, Železný Brod: Informace nebyly zaslány.

3.14 Jakým způsobem kraj informuje romské studenty a jejich rodiče o možnostech využití podpory z dotačních programů, zejména programu MŠMT Podpora sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol a konzervatoří? Jakou roli v tomto procesu má koordinátor pro záležitosti romské menšiny a romští poradci? -

-

-

-

Informace jsou průběžně zveřejňovány na informačním a vzdělávacím portálu Odboru školství, mládeže tělovýchovy a sportu Libereckého kraje http://www.edulk.cz/ . EDULK.cz je určený školám, školským zařízením, jejich managementu a pracovníkům, v neposlední řadě i žákům, jejich rodičům a odborné veřejnosti. Komplexní řešení portálu vedle aktuálních informací přináší přehled akcí, seminářů a konferencí v kalendáři, přehled právních předpisů a metodické návody, informace o školách a modul věnovaný přijímacímu řízení. Nabízí prostor pro sdílení výukových objektů a prostředí pro řízení výuky obvykle nazývané e-learning. Cílem portálu je zvýšení dostupnosti informací, posílení řízení školství, metodická podpor školám, a posílení využívání informačních a komunikačních technologií. Informace jsou taktéž předávány přes poradenská zařízení výchovným poradcům ve školách. Krajský koordinátor dále cíleně rozesílá tyto informace všem romským poradcům (pověřeným osobám), vedoucím odborů sociálních věcí obcí, terénním pracovníkům a všem organizacím zabývajících se integrací Romů. Dále jsou tyto informace zveřejňovány na facebooku: https://www.facebook.com/Integracenárodnostních-menšin-a-cizinců-145689372254976/?ref=hl . Stránka, kterou založil krajský koordinátor, je určena široké veřejnosti, které není integrace národnostních a etnických menšin, cizinců a azylantů lhostejná. Cílem této stránky je zvýšit komunikaci Romů, národnostních menšin a cizinců, která přispěje k nastavování strategických programů v oblasti sociálního začleňování.

Od druhého pololetí roku 2009 není nutné, aby žádost byla doporučena romskými poradci. Není tedy zpětná vazba, kteří žáci si žádost o podporu podali, není ani zpětná vazba, kteří žáci podporu získali. Přehled o čerpání dotace v roce 2015

Název organizace

Přidělená dotace

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Česká Lípa, 28.října 2707, příspěvková organizace

4.000,-

Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant

75.000,-

Celkem LK

79.000,43

3.15 Zhodnocení účasti romských středoškoláků ve vyšším odborném a vysokoškolském vzdělávání, identifikace nejzávažnějších bariér, které brání romským středoškolákům/studentům VOŠ pokračovat ve studiu na VŠ. OŠMTS KÚ LK nemá tyto informace k dispozici. (Zdroj: OŠMTS KÚ LK)

Informace o studiu na vysoké škole je možné doložit pouze u dětí, které jsou v péči SPOD. Dle znalostí terénu lze konstatovat, že větší úspěšnost přestupu ze střední na vysokou školu mají romské děti, které vyrůstají v Dětských domovech nebo v náhradní rodinné péči. Největší bariérou pro vstup na vysokou školu jsou dle informací finanční problémy rodiny, ve které dítě vyrůstá. (Zdroj: obce - OSPOD)

3.16 Dostupnost programů na podporu přestupu a setrvání romských středoškoláků na VOŠ a VŠ, identifikace příkladů dobré praxe v této oblasti. Stipendia pro romské studenty: Hlavním cílem Stipendijního programu pro romské vysokoškolské studenty, který vyhlašuje Romský vzdělávací fond (Roma Education Fund – REF - http://www.romaeducationfund.hu , je skrze stipendia přispět ke zvýšení vzdělanostní úrovně Romů žijící ve 13 zemích střední a východní Evropy a působit desegregačně na vzdělávací systém. V České republice rozdělování stipendií koordinuje od roku 2010 občanské sdružení ROMEA. Udělení stipendia není věkově omezeno a od roku 2010 se v Česku do programu mohou přihlásit i studenti kombinovaného studia. (http://www.romea.cz/sdruzeniromea/index.php?option=com_content&view=article&id=88%3Astipendia-pro-romskestudenty&catid=28%3Avzdelavaci&Itemid=63&lang=cs)

Programy zaměřené na podporu přestupu žáků středních škol do vyšších odborných, případně vysokých škol nebyly na úrovni Libereckého kraje vyhlášeny. (Zdroj: OŠMTS KÚ LK)

Technická univerzita v Liberci začala vyplácet stipendia sociálně slabým středoškolákům, kteří o stipendium požádali. Z vlastních zdrojů poskytne měsíčně 2 500 korun středoškolákům, pro které by jejich sociální situace mohla být překážkou v pokračování studia na vysoké škole. „Stipendium má těmto studentům pomoci úspěšně dostudovat střední školu, složit maturitní zkoušku a potom nastoupit k řádnému vysokoškolskému studiu. Pokud budou zdárně na „TUL“ studovat, mohou získat nejen prospěchové stipendium, ale třeba také příspěvek na bydlení.

(Zdroj: http://jablonecky.denik.cz/podnikani/liberecka-univerzita-plati-stipendia-stredoskolakum-20160116-dqwa.html) 44

3.17 Popište hlavní zjištění a doporučení zřizovatelů škol v souvislosti k podaným stížnostem rodičů na nerovný přístup dětí, žáků a studentů ke vzdělávání. Řešení případných stížností na nerovný přístup dětí, žáků a studentů ke vzdělávání je v kompetenci České školní inspekce. (Zdroj: OŠMTS KÚ LK)

45

4. SITUACE ROMŮ V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vypracovalo „Strategii zaměstnanosti ČR do roku 2020 (https://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/strateg_zam_2020/strategiepz2020.pdf)“. Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020 vychází z materiálu Koncepce politiky zaměstnanosti 2013 – 2020 a jejích příloh (Koncepce zaměstnanosti), která byla schválena poradou vedení Ministerstva práce a sociálních věcí v dubnu 2013. Jeho součástí byl rozsáhlý analytický rozbor stávajícího stavu trhu práce, přístupů politiky zaměstnanosti, její účinnosti a efektivity, zhodnocení souladu s ostatními politikami a strategickými dokumenty, a to jak na národní úrovni, tak úrovni Evropské unie. Koncepce vymezila základní problémové okruhy, které bude nutné v následujících letech v oblasti zaměstnanosti řešit a nastínila základní priority politiky zaměstnanosti. Strategie tyto priority dále rozpracovává do konkrétních strategických opatření. Strategie zaměstnanosti vymezuje problémy českého trhu práce a jejich příčiny, hlavní cílové skupiny, které budou cílem podpory opatření a nástrojů aktivní a státní politiky zaměstnanosti při snižování nezaměstnanosti, navrhuje opatření na zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti uchazečů a zájemců o zaměstnání, na podporu adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců. Strategie zaměstnanosti zároveň respektuje regionální aspekt politiky zaměstnanosti, zvyšuje zaměření opatření politiky zaměstnanosti na hospodářsky zaostalá území, na řešení problémů skupin občanů na okraji trhu práce ohrožených sociálním vyloučením. Liberecký kraj uzavřel v roce 2014 „Pakt zaměstnanosti Libereckého kraje“ (http://www.edulk.cz/LinkClick.aspx?fileticket=Yt_ayk8-fXg%3d&tabid=160&mid=756). Jedná se o smluvně uzavřené partnerství, které se stává platformou pro vytvoření spolupráce a strategických aktivit v oblasti trhu práce a zaměstnanosti v provázanosti na rozvoj ekonomiky a konkurenceschopnosti Libereckého kraje. K hlavním aktivitám patří: vytváření podmínek pro vznik více a lepších pracovních příležitostí pro obyvatele Libereckého kraje, analýza problémů, představ a cílů regionálních aktérů v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a ekonomického rozvoje a jejich zasazení do globálních vývojových trendů, příprava společné dlouhodobé strategie zaměstnanosti a její prosazování prostřednictvím systémových doporučení a koordinovaných aktivit na krajské, místní i národní úrovni, včetně podnětů pro legislativní změny, realizace strategie prostřednictvím střednědobých integrovaných programů a synergicky fungujících projektů.

4.1 Zhodnocení pozice Romů na trhu práce ve srovnání s celkovou situací na trhu práce v kraji; celková míra nezaměstnanosti v kraji a kvalifikovaný odhad specifické míry nezaměstnanosti Romů v roce 2015, identifikace základních bariér, které brání Romům participovat na trhu práce. Pozice Romů na trhu práce je obtížná. V prvních letech demokratizačního procesu byl přijatelný názor, že někteří lidé budou prostě nezaměstnaní. A byli to právě Romové, kteří se stávali nezaměstnanými ve stále větších počtech. Zaměstnavatelé již tehdy o ně neměli zájem. Jejich situace se zhoršovala. Postupně přešli do skupiny dlouhodobě nezaměstnaných a jejich uplatnitelnost se dále snižovala. Jejich děti neviděli, že rodiče musí pracovat. Další generace tak ztrácí povědomí o tom, že pracovat je normální. Zaměstnavatelé s nimi přestali počítat. Podíl nezaměstnaných osob v Libereckém kraji měl v lednu 2015 hodnotu 8,2% a v průběhu roku se stále snižoval (s výjimkou letních prázdnin) až do prosince 2015, kdy dosáhl 7,1%. Specifickou míru nezaměstnanosti Romů se podle odborných odhadů pohybuje v Libereckém kraji kolem 80 %. Romové jsou dnes odkázáni na systém sociálních dávek. A výhled pro ně není příliš optimistický. Zaměstnavatelé požadují většinou kvalifikované lidi – Romové mají nedostatečné vzdělání. Nekvalifikovaná práce v porovnání se sociálními dávkami pro ně není motivační. A jak již bylo uvedeno – zaměstnavatelé s nimi příliš nepočítají. (zdroj: Úřad práce ČR – krajská pobočka v Liberci)

46

Vysoká nezaměstnanost příslušníků romských komunit má více příčin. Většina z nich má nízkou nebo dokonce žádnou kvalifikaci. Častý je špatný zdravotní stav a z něho vyplývající omezená pracovní schopnost. Někteří příslušníci romských komunit mají špatnou pracovní morálku a zaměstnavatel, který s nimi má tuto zkušenost, nechce napříště zaměstnávat ani jiné romské pracovníky. Příslušníci romských komunit odmítají pracovat za plat nižší nebo jen málo převyšující sociální dávky. Navíc nikdo neuhlídá, zda si k sociálním dávkám načerno nepřivydělávají. Zaměstnavatelé však nemají zájem o romské pracovníky i proto, že mohou (nelegálně) najímat levnější zaměstnance z řad cizinců bez pracovního povolení, nebo (legálně) ze zaměstnanců zprostředkovatelských firem. Mnozí zaměstnavatelé však nezaměstnají příslušníka romské komunity také pro vlastní předsudky vůči Romům (anticikánismus, romofóbie) a z rasově diskriminačních důvodů. Když uvážíme, že přibližně 70 % Romů je nezaměstnaných (dlouhodobě a více než 10 let), můžeme konstatovat, že pro většinu Romů v produktivním věku je nezaměstnanost dominantní problém, při němž ztrácejí zbytky kvalifikace, návyků a tím vzniká a upevňuje se kultura chudoby. Podle zjištění terénních pracovníků je nezaměstnanost Romů výrazně vyšší v některých lokalitách například Českolipska, Frýdlantska a Tanvaldska. Právě zde vznikají vyloučené enklávy a ghetta s vysokou koncentrací romského obyvatelstva postižené průmyslovým úpadkem. -

-

základní bariérou pro umístění Romů na trhu práce je především nízké vzdělání, chybějící praxe a částečně i jazyková nevybavenost (běžným dorozumívacím jazykem je romština) dalším fenoménem je mizivá motivace vstupu do zaměstnání z důvodu nastavení systému exekučního řízení, protože plat zadlužené osoby v případě legálního zaměstnání je po jednom, maximálně dvou měsících zabavován exekutory. Proto zadlužené osoby jsou přímo nuceny vyhledávat nelegální zaměstnání. Na základě informací ze šetření lze říci, že míra zadluženosti vedle míry nezaměstnanosti v dané lokalitě je přímo úměrná poptávce po práci „na černo“.

Česká Lípa: Míra nezaměstnanosti na okrese Česká Lípa zaznamenala v roce 2015 výrazný pokles. Na konci prosince 2015 evidovala kontaktní pracoviště ÚP na Českolipsku 4271 uchazeče o zaměstnání, což představovalo roční pokles o 1456 osob. Volných míst na trhu práce naopak přibylo, když na jedno volné místo připadali průměrně 3 uchazeči o zaměstnání (v loňském roce jich bylo cca 7). Přes příznivý vývoj nezaměstnanosti se nedařilo snížit dlouhodobou nezaměstnanost. Průměr dní, strávených v evidenci uchazečů o zaměstnání, neklesl pod 600 dnů. Zásadní nárůst zaznamenala skupina uchazečů nad 50 let věku, která tvoří cca 1/3 všech nezaměstnaných v regionu. Naopak poklesla skupina mladých uchazečů do 30 let a to z 1/3 celkového počtu na cca ¼. Pozice uchazečů o zaměstnání, které by bylo možno považovat za romskou populaci (odhad je velmi povšechný, neboť k romské národnosti se téměř nikdo nehlásí a Ú P ČR tuto populaci nijak nerozlišuje), se v průběhu roku 2015 nezměnila. Tato skupina i nadále vykazuje předpoklady pro dlouhodobou nezaměstnanost – nízká kvalifikace, minimální motivace, závislost na systému sociálních dávek, zadlužení. (zdroj: ÚP ČR - Česká Lípa)

Frýdlant: V současné době eviduje ÚP ČR - kontaktní pracoviště Frýdlant (vč. Nového Města p. S.) 1561 UoZ (uchazečů o zaměstnání). Ke dni 31. 12. 2015 bylo evidováno 1490 UoZ. Oficiální míra nezaměstnanosti: Frýdlantsko 8,7%, Novoměstsko 10,1%. Míra nezaměstnanosti romského obyvatelstva není známa, tento údaj není zjistitelný. Proto je uveden kvalifikovaný odhad – 21 % nezaměstnaných Romů z celkového počtu 1561 uchazečů o zaměstnání evidovaných na KoP Frýdlant. Frýdlantsko i Novoměstsko je považováno za hospodářsky slabší oblast, s velmi malou nabídkou volných pracovních míst, s nižší dopravní obslužností a komplikovanou dopravou z/do okresního města. K dnešnímu dni registruje úřad práce 99 volných pracovních míst na Frýdlantsku a Novoměstsku. Z toho 56 míst pro osoby se základním vzděláním. Jedním ze základních problémů, které snižují Romům možnosti uplatnění se na trhu práce, je jejich velmi často nízké vzdělání. Až 70% evidovaných romských UoZ má základní vzdělání. Dalším problémem, který s tímto souvisí, je výše minimální mzdy a výše dosažitelných sociálních dávek. (zdroj: ÚP ČR - Frýdlant)

47

Jablonec nad Nisou: -

informace nebyly doloženy, s vysvětlením, že požadované informace vlastní ÚP ČR (zdroj: Magistrát statutárního města Jablonec nad Nisou)

Jilemnice: Dle sdělení ÚP ČR – kontaktního pracoviště Jilemnice nerozlišují své klienty na Romy a ostatní, celková míra nezaměstnanosti v rámci ORP Jilemnice je 6,3 %. ÚP není schopen počet Romů vyspecifikovat ani kvalifikovaným odhadem. (zdroj: MěÚ Jilemnice)

Liberec: V roce 2015 bylo na Kontaktním pracovišti úřadu práce Hrádek nad Nisou zaregistrováno přibližně 300 žadatelů o zaměstnání (méně, než v roce předchozím), z nichž bylo asi 15% Romů (tj. více než v předchozím roce). Ti, kteří měli zájem o práci, si ji v brzké době našli, v evidenci zůstali pouze ti, kteří jsou zde dlouhodobě bez vlastní iniciativy (zvláště ti, kteří mají exekuce, zájem o zaměstnání nemají). Velkou bariérou romských nezaměstnaných je nedostatečné vzdělání a nedostatek pracovních návyků, plynoucích již ze stylu života v původní rodině. (zdroj: MÚ Hrádek nad Nisou)

Míra nezaměstnanosti u Romů vysoká – bariéry: dle mého názoru velká část Romů demotivována k práci svou zadlužeností a následným výkonem exekuce na platy, ze sociálních dávek není možné exekuce provádět, tudíž je pro ně tato varianta finančně výhodnější. Často jsou využívána nelegální zaměstnání. Další bariérou transgenerační přenos a vliv okolí, Romové se pohybují spíše „mezi svými“, kde je prakticky běžné, že se nepracuje. Romové na druhou stranu, když práci hledají, jsou diskriminováni už jen i pro barvu pleti, dále pro málo pracovních zkušeností, nízké vzdělání. (zdroj: Naděje)

Dle informací Statutárního města Liberec nelze míru nezaměstnanosti kvalifikovaně odhadnout. Nový Bor: Situace na trhu práce v oblasti Novoborska se během roku 2015 výrazně zlepšila oproti letům předcházejícím. Díky příznivému vývoji ekonomiky v ČR došlo k zásadnímu zlepšení situace na trhu práce a výraznému poklesu nezaměstnanosti v této lokalitě. Z monitorovacích návštěv u zaměstnavatelů vyplývá, že mnozí z nich se nebrání zaměstnávání Romů, avšak problémem je nedostatečná kvalifikace, bohužel mnohdy i slabá motivace těchto uchazečů práci přijmout, případně si kvalifikaci zvyšovat. Důvodem nízké motivace je mimo jiné štědrý sociální systém v ČR a vysoká zadluženost romských rodin, kdy je pro ně výhodnější pobírat sociální dávky, které nejsou exekuovatelné. Na druhou stranu je zde i jistá míra diskriminace ze strany zaměstnavatelů, kteří po předchozí špatné zkušenosti Romy do pracovního poměru přijímat nechtějí. Romští uchazeči o zaměstnání spadají do obtížně umístitelné skupiny nezaměstnaných. Problémem je i to, že práce pro ně není prioritou. Chybí pracovní návyky, děti nevidí příklad ve svých rodičích, mnohdy je nikdy neviděli pracovat, nejsou vedeni k povinnostem a zodpovědnosti postarat se sami o sebe a tuto zodpovědnost přenášejí na stát. V libereckém kraji byl k 31.12.2015 podíl nezaměstnaných osob 6,4 %. V Novém Boru byla situace mírně příznivější, a to 6,2%. Odhadem se podíl nezaměstnaných osob u Romské populace může pohybovat okolo 65%. (zdroj: ÚP ČR – Nový Bor)

Semily: Úřady práce ČR nerozlišují uchazeče o zaměstnání podle národnosti. Stejně jako v minulých letech i loni se jako největší problém jevilo nedostatečné vzdělání Romů, které jim brání uchytit se na trhu práce. Nabídka pracovních míst pro osoby se základním vzděláním se rok od roku výrazně snižuje, a tudíž je poptávka po pracovních místech vyšší než nabídka. Další, stále se opakující bariérou jsou nedostatečné pracovní návyky a u mladší generace dochází k převzetí modelu způsobu života svých rodičů. V případě, kdy může některý z uchazečů nastoupit do zaměstnání, toto buď odmítne, nebo ve zkušební době skončí, neboť výdělek je 48

často roven, o něco málo vyšší nebo dokonce nižší než vyplácené dávky hmotné nouze a pracovat se mu nevyplácí. Nezaměstnaní si však neuvědomují, že odpracovaná doba se jim započítává do doby pojištění pro výpočet důchodu. (zdroj: MěÚ Semily)

Tanvald: Podíl nezaměstnaných k datu 31. 12. 2015 ve věku 15 – 64 let činil v ORP Tanvald 7,2 % a ve městě Tanvald 8,1 %. (zdroj: ÚP ČR - Tanvald)

V rámci poskytování SAS pro rodiny s dětmi jsme se setkávali s odmítáním romských klientů potencionálními zaměstnavateli. Pracovníci toto vnímají jako projev skryté diskriminace (zaměstnavatel vždy udal, že je místo obsazeno apod.). Obecně lze říci, že motivace k nástupu do zaměstnání je velmi nízká. Zde hraje roli chybějící kvalifikace, která je spojena s nízkými výdělky. Při nástupu do zaměstnání by rodina dosahovala podobných příjmů jako při pobírání dávek. Dalším významným faktorem v této oblasti je poměrně vysoká zadluženost klientů. Ti i v případě, že mají nabídku zaměstnání s vyšším výdělkem, do zaměstnání nenastoupí, z důvodu reálné hrozby exekučních srážek. (zdroj: Občanské sdružení D.R.A.K., z.s.)

Turnov: -

informace nebyly doloženy, s vysvětlením, že požadované informace neexistují (zdroj: MěÚ Turnov)

Železný Brod: Míru nezaměstnanosti Romů nelze kvalifikovaně odhadnout. Obec sděluje, že na dávkách hmotné nouze eviduje odhadem 30 % žadatelů z řad Romů, ostatní žadatelé jsou z řad majoritního obyvatelstva. I přesto se však celková nezaměstnanost vlivem ukončení činností sklářského průmyslu v obci pohybuje kolem 10,5 %. Větší část obyvatel proto musí za zaměstnáním dojíždět do okolních měst jako je Turnov, Jablonec nad Nisou, Liberec apod. (zdroj: MěÚ Železný Brod)

4.2 Jaké nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (dále jen „APZ“) Romové využívají nebo mohou využívat či jaké jsou jim nabízeny. Zhodnoťte, zda nástroje APZ pomohly zlepšit Romům situaci na trhu práce. Veřejně prospěšné práce (VPP) Veřejně prospěšné práce vytváří Úřad práce jako krátkodobé pracovní příležitosti a přispívá na ně maximálně 12 měsíců, v ojedinělých případech až dva roky. Výši příspěvku si určují jednotlivé územní pracoviště úřadů práce. Tento program se v praxi osvědčil a pomohl k zařazení stovek Romů na trh práce. Jejich umísťování na VPP Úřad práce shledává jako přínosné z pohledu aktivizace pracovních návyků. Liberecký kraj je při využívání nezaměstnaných na veřejně prospěšných pracích v České republice nejúspěšnější. Z 23.778 evidovaných uchazečů mělo na konci ledna 2015 krátkodobou práci 1028 lidí, což je 4,32 procenta. V kraji uchazeče o práci nejvíce využívá Jablonec nad Nisou. Velmi dobře je na tom třeba i Frýdlantsko. "Nerozhoduje pouze velikost města, ale také zájem ze strany starostů i uchazečů o zaměstnání a ekonomická situace v obci". Romové jsou aktivně podporováni také formou poradenských programů, např.: zvýšení povědomí v pracovně-právních vztazích a právech zaměstnance, zvýšení povědomí v oblasti finanční gramotnosti. (zdroj: Úřad práce ČR – krajská pobočka v Liberci)

49

Zaměstnanci města Tanvald v rámci VPP při zimní údržbě komunikací

Dalším méně využívaným prostředkem aktivní politiky zaměstnanosti je možnost získání příspěvku na zřízení nebo vyhrazení nového společensky účelného pracovního místa zaměstnavatelem (http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/prispevek-nove-ucelne-pracovni-misto-8502.html). Tuto možnost nejvíce využívají nevládní organizace a poskytovatelé sociálních služeb.

4.3 Realizace jiných programů na podporu zaměstnanosti Romů (nejedná se o programy Úřadů práce, soustřeďte se na poskytovatele, osvědčené programy a příklady dobré praxe). Úřad práce ČR – krajská pobočka v Liberci: V roce 2014 začal a v roce 2015 pokračoval projekt socioekonomických kompetencí – finanční gramotnost a osobnostní rozvoj, kterého se po celou dobu trvání zúčastnila velká část romských uchazečů o zaměstnání. Projekt byl cílený na tu skupinu našich klientů, která se nachází dlouhodobě v dluzích, nebo má sníženou finanční gramotnost, což dokonale cílilo na romskou populaci. Přes počáteční odpor za strany těchto uchazečů byly naopak odezvy po absolvování celého 5-ti denního kurzu v drtivé většině pozitivní. Projekt probíhal v rámci celé ČR. V orientaci na trhu práce pomáhá Romům řada poskytovatelů sociálních služeb, kde mají možnost využít pomoci se sepsáním životopisu. Velké Hamry: „Vychovávejme příkladem!“ CZ.1.04/3.3.05/D6.00090 (ESF – OP LZZ) Globální grant Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce, prioritní osa 4.3. Sociální integrace a rovné příležitosti, oblast podpory 4.3.3. Integrace soc. vyloučených skupin na trhu práce, číslo výzvy D6. Projekt se zaměřoval na zvýšení kvalifikace a zaměstnání cílové skupiny - obyvatelé sociálně vyloučených lokalit ve městě. Z těchto důvodů se město rozhodlo připravit projekt, ve kterém zajistí zvýšení kvalifikace pěti osob a v návaznosti na to jejich zaměstnání. V rámci vzdělávání se jednalo o dva certifikované kurzy, které zajistily minimum teoretických a praktických znalostí pro výkon práce pomocného zedníka a pracovníka separace odpadů. Po ukončení vzdělávání byli tito účastníci projektu zaměstnáni v technických službách. Vzhledem k tomu, že se městu podařilo díky dotaci ze SFŽP pořídit svozový vůz a nádoby na separovaný odpad, byli pracovníci separace odpadů pověřeni svážením a dotřiďováním tohoto odpadu. Město by tak na likvidaci separovaného odpadu mělo značně ušetřit. Pomocní zedníci byli nápomocni při výstavbě technického zázemí pro separaci odpadů. Celý projekt byl realizován v rámci jednoho roku od 1. 12. 2014 do 30. 11. 2015. Oblastní charita Most: "Práce na Liberecku" CZ.1.04/3.3.05/D6.00362 (ESF – OP LZZ) Globální grant Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce, prioritní osa 4.3. Sociální integrace a rovné příležitosti, oblast podpory 4.3.3. Integrace soc. vyloučených skupin na trhu práce, číslo výzvy D6. Cílem projektu bylo posílení sociální integrace cílových skupin do společnosti tím, že bude pracováno na odstraňování překážek, které znesnadňují rovnocenný vstup cílové skupiny na trhu práce a udržení se v něm. 50

Projekt byl realizován v průběhu jednoho roku a bylo v něm spolupracováno s celkem 70-ti uživateli, kteří prošli s pracovními poradci motivačními aktivitami, 40-ti z těchto uživatelů byla nabídnuta rekvalifikace. Jednalo se jednat o 4 rekvalifikace po deseti účastnících - pomocný zedník, pracovník v sociálních službách, pomocný kuchař, skladník. 13 uživatelů, kteří úspěšně ukončili rekvalifikaci, získalo možnost využít dotovaných pracovních míst, která jim umožní získat praxi.

4.4 Využití sociální ekonomiky (sociální podnikání, sociální zemědělství) jako nástroje řešení nezaměstnanosti Romů, dostupnost těchto aktivit v kraji, příklady dobré praxe. Uveďte počet sociálních a sociálně zemědělských firem na území kraje, které zaměstnávají také Romy, a případně i celkový odhadovaný počet Romů zaměstnaných v sociálních firmách, a uveďte příklady dobré praxe. Sociální farma s.r.o - Farní charita Česká Lípa: Provoz tzv. sociální zemědělské farmy, která má za úkol nejen lidem znevýhodněným na trhu práce poskytovat pracovní příležitost a ubytování, ale především pěstovat chutné plodiny a chovat kvalitní skot a drůbež byl zahájen na začátku roku 2015 ve Velenicích na Českolipsku. Objekty farmy tvoří hospodářské stavení pro ustájení hovězího dobytka, obytné stavení a zemědělské půdy a polnosti. Sociální farma s. r. o. v současné chvíli zajišťuje plynulý provoz farmy čtyřmi proškolenými zaměstnanci, kteří byli dlouhodobě evidováni na Úřadu práce. Jeden z nich nalezl v obytném stavení farmy i bydlení. http://www.socialnifarma.cz/ Družstvo TEXman, Liberec: Sociální podnik je zaměřen na textilní výrobou - šitím přikrývek a polštářů speciální konstrukce a dále prací ve mzdě pro další podnikatelské subjekty. Svou činností chce navázat na přerušenou tradici textilní výroby. Zaměstnávají osoby, které obtížně hledají uplatnění na trhu práce. http://www.texman.cz/ ELEKCE s.r.o., Horní Libchava: V oblasti podnikatelských aktivit ELEKCE s.r.o. navazuje na letitou zkušenost svého partnera – Farní charity Česká Lípa – a to konkrétně v údržbě a péči o zeleň. Tu rozšiřuje o celou řadu dílčích odborných služeb (výsadba a povýsadbová péče, zakládání permakulturních i klasických zahrad ad.). http://www.elekce.cz/ Terapoint – sociální podnik pro komunální služby s.r.o., Mimoň: Sociální podnik Terapoint, s.r.o. existuje od roku 2013. Specializuje se na drobné komunální služby, jako je například údržba zeleně. Působíme především v regionu Česká Lípa, ale jsme schopni přijmout zakázky kdekoliv v Čechách. http://www.terapoint.eu/ Komunitní práce Liberec, o.p.s.: Obecně prospěšná společnost byla založená Statutárním městem Liberec v roce 2005. Společnost zajišťuje správu a základní údržbu nemovitostí pro třetí osoby - zejména administrativní zajištění řádného provozu nemovitostí, domovnická činnost, úklid bytů i nebytových prostor, čištění interiérů a exteriérů budov, čištění oken, úklid chodníků a podobně. http://www.kpliberec.cz/

4.5 Využití sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek v rámci kraje. Uveďte celkový počet takovýchto veřejných zakázek zadaných krajem, obcí či jinou institucí na území vašeho kraje a případně identifikujte i oblast či zaměření zakázky (např. nákup služeb, stavební práce, atd.). O společensky odpovědném zadávání veřejných zakázek lze mluvit tehdy, když podporují příležitosti v oblasti zaměstnanosti a sociálního začleňování, prosazují rovné příležitosti, dbají na dodržování lidských a pracovních práv, zahrnují podporu malých i středních podniků včetně sociálních podniků, přičemž dodržují principy smlouvy o přidružení K EU a evropské směrnice o veřejných zakázkách. Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek může přinášet řadu výhod. V prvé řadě přispívá k naplňování sociálních cílů a podpoře lokálních ekonomik. Mechanismy, které se tradičně používají k zajišťování sociální soudržnosti, mají omezenou účinnost. Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek využívá ekonomické zájmy podniků o získání veřejných zakázek k prosazování sociálních a environmentálních cílů. Jde o doplňkovou metodu působící v součinnosti s dalšími způsoby provádění sociální politiky. 51

Další výhoda spočívá v posilování společensky odpovědného tržního chování podnikatelské sféry. Když veřejná správa poptává společensky prospěšný výrobek nebo službu, podněcuje jejich vývoj a zároveň svým modelovým chováním dává ostatním spotřebitelům příklad pro obdobné jednání. Občanům tento způsob zadávání ukazuje, jak odpovědně může veřejná správa fungovat. Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek bylo v minulosti zaznamenáno pouze ve městě Semily. Dobrá praxe: Semily se řídí již několik let směrnicí o zadávání veřejných zakázek, která je mnohem podrobnější a přísnější než zákon. Vše o zakázkách (zadávací dokumentace, zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, smlouvy uzavřené s dodavateli, díky kterým lze účinně kontrolovat celý zadávací proces) je zveřejňováno na stránkách města. Dlouhodobě to městu přináší úsporu cca 20% nákladů při férovém soutěžení. První směrnice o zadávání veřejných zakázek byla v Semilech vydána v roce 2007. Při hodnocení nabídek mohl uchazeč získat 10 % z celkových bodů, pokud zaměstnal na plnění zakázky občany Semil. Tento postup posoudil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako nezákonný, takže podmínka místní zaměstnanosti byla ještě v roce 2007 vypuštěna. Podmínka místní zaměstnanosti byla po konzultacích s právníky v roce 2009 nahrazena podmínkou zaměstnání minimálně dvou osob vedených na Úřadu práce, a to po dobu minimálně půl roku. Tato podmínka byla začleněna do smlouvy, která byla povinnou přílohou zadávací dokumentace: „Zhotovitel je povinen po dobu realizace stavby (min. však 6 měsíců) zaměstnat min. 2 osoby evidované na Úřadu práce v Semilech; zhotovitel předloží objednateli originály pracovních smluv s těmito osobami. Při dokončení díla předloží zhotovitel objednateli doklady, z nichž bude zřejmé trvání pracovního poměru těchto osob (např. doklad o vyplacené mzdě).“ Podmínka byla uplatněna v případě veřejné zakázky na stavební úpravy městského kina Jitřenka a na rekonstrukci Riegrova náměstí. -

http://www.semily.cz/customers/semily/ftp/File/dokumenty/mestsky_urad/zasady_postupy_verejne_zakazky.pdf http://www.semily.cz/customers/semily/ftp/File/vyberova_rizeni_old/investic_odbor/vyberova_rizeni/2009/kino_jitrenka/smlouva.pdf http://www.semily.cz/customers/semily/ftp/File/vyberova_rizeni_old/investic_odbor/vyberova_rizeni/2009/rekonstr_riegr_namesti_2/smlouva_Riegrovo_na mesti_bez_rozpoctu.pdf

Liberecký kraj dosud tuto možnost v žádné své veřejné zakázce neuplatnil.

4.6 Výskyt diskriminace na trhu práce a způsoby jejího řešení v kraji; zájem romských obětí o řešení problému, aktivita a postoj odpovědných veřejných institucí k jejímu řešení, popř. dostupnost jiného alternativního antidiskriminačního programu, příklady dobré a špatné praxe. Tato otázka je velmi problematická. Otevřená diskriminace není prokázána, zaměstnavatelé jsou si vědomi možných důsledků. Nicméně uchazeči o zaměstnání individuálně sdělují, že nebyli úspěšní při hledání zaměstnání z důvodů barvy pleti. Tyto případy jsou prověřovány, bohužel velmi často s výsledkem tvrzení proti tvrzení. Dle vyjádření zaměstnavatelů zájem o práci, a o to být zaměstnán tito klienti neprojevují, naopak je zřejmé, že jejich zájem je pracovní místo neobsadit. Jde o velmi obtížně prokazatelnou situaci za obě strany. V každém případě aktivní uchazeč o zaměstnání v současné situaci nízké nezaměstnanosti v regionu má škálu možností uplatnění na trhu práce. Uchazeči s jakýmkoli handicapem pro umístění na trhu práce jsou podporováni v rámci Aktivní politiky zaměstnanosti. (zdroj: Úřad práce ČR – krajská pobočka v Liberci)

52

Podíl nezaměstnaných osob bez rozlišení etnicity

53

5. SITUACE ROMŮ V OBLASTI BYDLENÍ

Oblast bydlení je nejpalčivějším problémem sociálně vyloučených lokalit v Libereckém kraji. Majitelé bytů v sociálně vyloučené lokalitě totiž o své domy nepečují, a nutí nájemníky platit 8 000 – 9 000 Kč za byt 1+1 s naprosto nevyhovujícími hygienickými a stavebními podmínkami.

5.1 Existence programů na řešení bytové otázky a revitalizace sociálně vyloučených lokalit na úrovni kraje a obcí (strategie rozvoje obcí/regionů v oblasti bydlení, míra využití dotační podpory z ESIF, ze Státního fondu rozvoje bydlení či z jiných dotačních programů). Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vypracovalo „Koncepci bydlení ČR do roku 2020 (http://www.mmr.cz/getmedia/66bfa9e5-dcca-402e-a8ae-1d3fbfe415ef/Koncepce-bydleni-CR-do-roku2020.pdf?ext=.pdf). V roce 2015 byla zveřejněna výzva 5.2. „Zlepšení prostředí v problémových sídlištích“ (http://www.dotacni.info/vyzva-zlepseni-prostredi-v-problemovych-sidlistich/). Dotace se týká revitalizace veřejných prostranství, regenerace bytových domů a na pilotní projekty zaměřené na řešení romských komunit ohrožených sociálním vyloučením. Kontinuální výzva je vyhlášena pouze pro projekty realizované v rámci Integrovaných plánů rozvoje měst schválených ministrem pro místní rozvoj. V rámci této výzvy se však nemohly přihlásit příjemci dotace obcí Libereckého kraje. Liberecký kraj – krajský úřad: Rada Libereckého kraje v roce 2015 zřídila nový poradní orgán – komisi, která se zabývá bývalým vojenským prostorem - revitalizací Ralska. Česká Lípa: Ralsko: V rámci procesu koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (Agentura pro sociální začleňování) existuje pracovní skupina bydlení. V rámci této pracovní skupiny vznikl Strategický plán sociálního začleňování Ralsko pro roky 2016-2018. Doksy: V rámci komunitního plánování sociálních služeb bylo přijato opatření na zřízení ubytovacích kapacit pro osoby v nepříznivé sociální situaci – v souvislosti s tím probíhá rekonstrukce jedné nemovitosti, kde vznikne 7 malometrážních bytů určených pro osoby v krajní nouzi – není zde však specifikována cílová skupina. Frýdlant: (včetně Nové Město pod Smrkem, Bulovka, Heřmanice, Dětřichov, Kunratice, Višňová, Habartice) V rámci procesu koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (Agentura pro sociální začleňování) existuje pracovní skupina bydlení. V rámci této pracovní skupiny vznikl Strategický plán sociálního začleňování Frýdlantsko pro roky 2016-2018. Tanvald: Velké Hamry: V rámci procesu koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (Agentura pro sociální začleňování) existuje pracovní skupina bydlení. V rámci této pracovní skupiny vznikl Strategický plán sociálního začleňování Velké Hamry 2016- 2018. Tento dokument mimo jiné zahrnuje plán pro výstavbu sociálních bytů. V obcích Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Turnov a Železný Brod se v současné době danou otázkou většinou zabývají pracovní skupiny v rámci procesů „Komunitního plánování sociálních služeb“. S nově vytvořenou platformou se počítá od roku 2016 v obcích Liberec a Nový Bor v rámci procesu koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (Agentura pro sociální začleňování), ke kterému se tyto obce přihlásily. 54

5.2 Dostupnost obecního fondu bydlení pro Romy, příklady dobré a špatné praxe. Česká Lípa: Město Česká Lípa v současné době vlastní 447 bytů a z toho zhruba sedmdesát funguje formou sociálního bydlení pro takzvaně sociálně slabé občany. Uvolněné byty město pronajímá na základě zveřejněného výběrového řízení na pronájem bytu. Výběrového řízení se může zúčastnit každý, kdo má na bytovém fondu evidovanou žádost na pronájem bytu. Žádost může podat každý občan, který dosáhl věku 18 let, je občanem ČR a splňuje podmínky dle platných zásad č. 1 a č. 2 o pronájem obecních bytů, které jsou přílohou žádosti o pronájem obecního bytu (http://www.mucl.cz/customers/mucl/storage/dokumenty/14395259921.doc). Doksy: Obecní i sociální byty jsou pronajímány bez ohledu na národnostní příslušnost. Město Doksy v současné době vlastní 33 bytů, pronajímány jsou na základě tohoto dokumentu: (http://doksy.com/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=2821&id_dokumenty=5812) Od dubna 2016 bude město pronajímat 8 sociálních bytů a to na základě tohoto dokumentu: (http://doksy.com/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=2821&id_dokumenty=10218)

Frýdlant: - informace nebyla zaslána Nové Město pod Smrkem: Město Nové Město pod Smrkem v současné době vlastní 390 bytů. Z toho je 24 bytů zvláštního určení, jedná se o byty v Domě s pečovatelskou službou, 39 bytů postavených z dotace Státního fondu rozvoje bydlení na výstavbu nájemních bytů v obcích pro příjmově vymezené osoby (nízkopříjmové). Pro přidělení bytu není požadována žádná kauce. Pravidla pro přidělování všech bytů jsou zveřejněny na webu města. http://www.nmps.cz/dokumenty/bytova_sprava/39BJ_podminky_pronajmu.pdf Jablonec nad Nisou: Statutární město Jablonec nad Nisou k 31. 12. 2015 vlastnilo 798 bytů, z toho je 450 bytů sociálních. Uvolněné byty následně pronajímá na základě zveřejněného výběrového řízení na pronájem bytu. Podrobné informace viz http://www.mestojablonec.cz/filemanager/files/file.php?file=50. Jilemnice: Město Jilemnice aktuálně vlastní 278 bytů, žádosti o uvolněné byty zpracovává Pracovní skupina pro bytové a sociální záležitosti, která následně předkládá Radě města Jilemnice návrhy na uzavření nových nájemních smluv. O přidělení bytů rozhoduje RM. Žádost o přidělení bytu http://www.mestojilemnice.cz/cz/infoserver/odbory-uradu/odbor-majetku-vnitrnich-veci/formulare/ Liberec: K 1. 9. 2015 vlastnilo statutární město Liberec 1.209 bytů různého typu. Hospodaření s byty ve vlastnictví statutárního města Liberec – Pravidla pro přidělování bytů byla schválena usnesením Rady města Liberec č. 667/2015 ze dne 25. 8. 2015 http://www.liberec.cz/cz/mesto-samosprava/byty/byty.html Jablonné v Podještědí: Město Jablonné v Podještědí v současné době vlastní 156 bytů, z toho asi 70 bytů je přiděleno na dobu neurčitou, zbytek na dobu 2 nebo 1 rok. Nájemníkům, kteří se během nájmu stali dlužníky města, se nájemní smlouva prodlužuje pouze na 6 nebo 3 měsíce. Návrhy na přidělení bytu a prodloužení nájemní smlouvy Radě města Jablonné v Podještědí předkládá pětičlenná bytová komise, která se řídí pravidly pro přidělování bytu, které jsou včetně žádosti o přidělení bytu uveřejněny na stánkách města. V březnu 2016 bytová komise bude pravidla pro přidělování bytů upravovat. V průběhu roku se přidělí průměrně 17 bytů, prodlouží 50 nájemních smluv a přijme 25 nových žádostí o přidělení bytu.

55

Hrádek nad Nisou: Město Hrádek nad Nisou v současné době vlastní cca 130 bytů, a z toho 36 jsou byty se státní podporou pro příjmově vymezené skupiny obyvatel. Město má pravidla přidělování bytů http://www.hradek.eu/page.aspx?zaz=451-2394 Nový Bor: Město Nový Bor v současné době vlastní 220 bytů (viz: Program rozvoje města Nový Bor na období 2014-2020 - http://www.novy-bor.cz/customers/novy-bor/ftp/File/MeU/_ORM/PRM_Novy_Bor.pdf) Rada města Nový Bor schválila na svém jednání dne 22. 04. 2013 směrnici č. 5.07 – „Pravidla pro přidělování bytových jednotek v majetku města Nový Bor“ (https://www.novy-bor.cz/customers/novybor/ftp/File/MeU/_OSM/Informace%20k%20nov%C3%A9%20sm%C4%9Brnici.pdf), na jejímž základě dochází k novému způsobu přidělování bytů, a to formou zveřejnění záměru pronájmu uvolněného bytu Cvikov: Město Cvikov ke dni 29. 2. 2016 vlastní 87 bytů a z toho 30 bytů je vyhrazeno pro sociálně slabé občany. Rada města Cvikov schválila na svém jednání dne 13. 6. 2006 v Usnesení 144/06 kritéria přidělování nájemních bytů města (http://www.cvikov.cz/?show=12.-ram-13.cervna-2006). Semily: Město Semily disponuje cca 570 obecními byty, přidělování bytů vč. bytů sociálních je řešeno Pravidly pro pronájem městských bytů v Semilech (http://www.semily.cz/byty-a-nemovitosti/ds-1111/archiv=0&p1=67) Zásady přidělování bytů: http://www.semily.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=14724&id_dokumenty=4023 Lomnice nad Popelkou: Město Lomnice nad Popelkou disponuje 104 byty z toho je 46 bytů v DPS. Zpracovaná směrnice pro přidělování bytů není, zpracována je pouze směrnice pro přidělování bytů v DPS. Odkaz na žádost o byt: http://www.lomnicenadpopelkou.cz/formulare-odboru-majetku-a-rozvoje-mesta/ds-1017/p1=5800 Tanvald: Město Tanvald v současné době vlastní 159 bytů. Z toho je 63 bytů v penzionu pro seniory a v domě s pečovatelskou službou, tyto byty přiděluje rada města na základě doporučení sociálního odboru městského úřadu. Ostatní byty (96) město v případě jejich uvolnění nabízí k prodeji na základě zastupitelstvem města schválené směrnice nebo pronajímá žadatelům ze seznamu uchazečů o pronájem městského bytu, který vede městský úřad. O pronájmu bytu ve vlastnictví města rozhoduje rada města. Rada města přitom přihlíží na potřebnost bydlení uchazeče i ze sociálního hlediska. Směrnici na pronajímání bytů s ohledem na jejich malý počet rada města nemá. Turnov: Město Turnov v současné době vlastní 150 bytů a 230 bytů zvláštního určení. Tyto jsou součástí více než 90 budov a staveb Město má pravidla přidělování bytů města Turnov souladu s § 2254 zákona č.89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů http://www.turnov.cz/filemanager/files/file.php?file=71960 Při sjednání nájemní smlouvy na byt je žadatel povinen složit kauci na depozitní účet až do výše šestinásobku měsíčního nájemného. Ocitne-li se žadatel v nepříznivé sociální situaci, je možné v odůvodněných případech požádat o snížení nebo prominutí kauce. Žádosti jsou projednávány individuálně v sociální a bytové komisy. Železný Brod: Město Železný Brod v současné době vlastní 976 bytů (viz: Program rozvoje města na období 2013-2021 - http://www.zeleznybrod.cz/files/rozvoj-mesta/01-program-rozvoje-mesta-koncept.pdf). Rada města Železného Brodu v souladu s ustanovení § 102 odst. 2 písm. m) zákona č. 128/2000 Sb., obecního řízení, vydalo směrnici pro přidělování a pronajímání bytů ve vlastnictví města Železného Brodu (http://www.zeleznybrod.cz/files/odbory/vnitrni/obecnibyty/smernice-pronajimani-obecnich-bytu.pdf) 56

5.3 Existence programů jako nástroje k prevenci ztráty bydlení. Uveďte kvalifikovaným odhadem míru využívání institutu zvláštního příjemce ze strany pronajímatelů. Popište v základních obrysech (poskytovatel, místo realizace, základní popis programu, tj. specifika programu z hlediska podmínek, délky, příp. vyhodnocení jeho úspěšnosti či neúspěšnost pokud je to možné) realizované programy prostupného bydlení, programy zaměřené na rozvoj kompetencí potřebných pro hledání a udržení si bydlení, program domovník, ale také uveďte příklady dobré a špatné praxe v oblasti bydlení. Institut zvláštního příjemce ze strany pronajímatelů bytů je využíván u dávky příspěvku na bydlení. Pokud pronajímatel prokázal dluh na nájemném, či službách spojených s užíváním bytu, bývá v některých případech ustanoven zvláštním příjemcem, nebo dávka může být v souladu s ust. §59. odst 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, poukázána přímo na účet pronajímatele. S tímto opatřením však musí souhlasit obě strany, tedy pronajímatel i nájemce. Ze strany pronajímatelů je dle zjištění tento prostředek vítán. Horší situace je ze strany nájemců. Liberec: Pravidla pro přidělování bytů ve vlastnictví statutárního města Liberec (dále jen SML) jsou nedílnou součástí širšího Rámce pro realizaci obecního plánu sociálního bydlení, který je souborným katalogem dokumentů, analýz, záměrů, námětů, opatření a služeb, jež mohou napomoci ke zdárnému naplňování sociálně zaměřené bytové politiky SML. Všechny byty ve vlastnictví statutárního města jsou tedy výlučně přidělovány na sociální bázi - osobám v bytové nouzi či ohroženým ztrátou bydlení, ohroženým rodinám s dětmi, seniorům, lidem s nízkými příjmy, se znevýhodněním zdravotním i sociálním aj., kteří nedokáží vlastními prostředky řešit své bytové potřeby v komerční sféře. Byty ve vlastnictví SML mohou být též využity a přiděleny v rámci systému prostupného bydlení, které se řídí zvláštní metodikou, jež je nedílnou součástí těchto pravidel (http://liberec.cz/cz/aktuality/zpravy-z-mesta/mesto-liberec-zavadi-socialni-prostupne-bydleni.html).

Nový Bor: Systém prostupného bydlení – ve městě je nastavena spolupráce s tzv. Homeless Office (zázemí pro osoby bez domova se sociálním zařízením) (https://www.novy-bor.cz/customers/novybor/ftp/File/HOMELESS%20OFFICE.pdf) a ubytovnou města v Severní ulici, kterou má v pronájmu Farní charita Česká Lípa (http://www.fchcl.cz/nase-sluzby/socialni-ubytovna-novy-bor/). Kromě toho, město disponuje byty ve čtyřech Domech s pečovatelskou službou – Žižkova, B. Egermanna, Sv. Čecha, Špálova). Prevence ztráty bydlení z důvodu nájemného - OSM pravidelně ve spolupráci s bytovou společností NOBYS a kontroluje dlužníky města v bytech i ubytovnách a snaží se dluhy nájemníků ve vzájemné spolupráci řešit. Dlužníci se projednávají v bytové komisi, v RM, následně těmto osobám je poskytnuta též pomoc ze strany odboru sociálních věcí a zdravotnictví a Úřadem práce – Nový Bor. Institut domovníka a domovní řády - ve většině městských bytů je ustanoven domovník, většinou z řad nájemníků domu. Na ubytovnách funguje bezpečnostní agentura, která dohlíží na pořádek ubytovny.

57

Homeless office - hygienické centrum Tanvald: Velké Hamry: V roce 2015 byla řešena havarijní situace jedné nemovitosti sociálně vyloučené lokality. Majitel nemovitosti rezignoval na cokoli, kromě vybírání nájemného. V době bydlelo 6 romských rodin s nezletilými dětmi. V únoru 2015 došlo k havárii kanalizace, přízemní byty byly zatopeny splašky. Za této situace se město pokusilo s majitelem vyjednávat řešení, nicméně se nepodařilo dosáhnout uspokojivého výsledku. Proto byla pro tři rodiny upravena k přechodnému bydlení budova bývalého internátu, zbývající rodiny se přestěhovali do jiných nemovitostí. Starosta obce zažádal o součinnost při řešení tohoto problému následující instituce: -

Ministerstvo práce a sociálních věcí

-

Krajská hygienická stanice Libereckého kraje

-

Zdravotní ústav – pobočka Liberec

-

Krajský úřad Libereckého kraje

-

Městský úřad Tanvald a další …

Turnov: V lokalitě „Vrchhůra“ je v městském majetku nemovitost s tzv. „holobyty“, což jsou obytné místnosti se společným sociálním zařízením, s nutností topení tuhými palivy. Nejedná se ale rozhodně o případ, kdy jsou sestěhováváni neplatiči nebo romské rodiny. Byty jsou přidělovány standardně na základě žádosti, konkrétně na tento byt, na odboru správy majetku MěÚ Turnov. Zájem o tyto byty mají sociálně slabší občané. Žádosti jsou posuzovány podle předem daných kritérií a pravidel.

5.4 Výskyt specifických praktik pronajímatelů a dalších subjektů na trhu s byty při jednání s romskými zájemci o bydlení či nájemci (např. řízené sestěhovávání romských rodin ze strany místní samosprávy, ale může se také jednat o soukromé vlastníky; zřizování spádových „romských“ ubytoven; výskyt diskriminace na trhu s byty; příp. jiné jednání, které je v rozporu s dobrými mravy). Ze strany pronajímatelů se jedná především o: zanedbávání údržby bytového fondu, vybírání jistin bez účetního dokladu (mnohdy nepřiměřeně vysokých), neochota ubytovávat romské (vícečetné) rodiny, podmínky uvedené v nájemních smlouvách jsou rozporu s občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. (zákaz návštěv a podobná omezení), vykazování velkých nedoplatků na službách spojených s chodem domu nepodložených fakturami a vyžadování jejich uhrazení s pohrůžkou okamžitého vystěhování, vysoké kauce při uzavření nájemní smlouvy

58

5.5 Vývoj situace s ubytováváním Romů v ubytovnách v kraji (počet ubytoven, odhadovaný počet obyvatel ubytoven a kolik z nich je Romů). S účinností od 1.1. 2015 došlo v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon“) ke změně resp. rozšíření obsahu provozního řádu ubytovacích zařízení (§21a) - je-li ubytování v zařízeních poskytováno na dobu delší než dva měsíce v období šesti měsíců po sobě jdoucích, je nově uložena povinnost v provozním řádu uvést i počet a plochu ubytovacích jednotek včetně nejvyššího počtu ubytovaných fyzických osob, vybavení ubytovacích jednotek záchodem, sprchou, umývárnou a prostorem pro vaření nebo ohřev jídla, způsob vytápění ubytovacích jednotek a teplotu vnitřního vzduchu v otopném období, jakož i způsob zajištění tekoucí pitné a teplé vody v ubytovacích jednotkách. Zákon ukládá povinnost upravit provozní řád a předložit jej ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví – krajské hygienické stanici – nejdéle do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. do 31.3. 2015. Provozní řád je dle §21a) zákona povinna vypracovat osoba poskytující ubytování v ubytovacích zařízeních v rámci jí provozované hostinské živnosti a osoba provozující živnost ubytovací služby, s výjimkou osob, poskytujících ubytování v bytových domech, v rodinných domech a ve stavbách pro individuální rekreaci. Stále platí, že provozní řád obsahuje podmínky činnosti, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, způsob zacházení s prádlem a způsob očisty prostředí ubytovacího zařízení. Osoby poskytující ubytování popsané v novele zákona na území Libereckého kraje musí předložit rozšířený provozní řád ke schválení Krajské hygienické stanici Libereckého kraje se sídlem v Liberci. Jablonec nad Nisou: Rada města Jablonec nad Nisou, podle § 6 odst. 6 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, za použití § 98 a § 99 stavebního zákona a § 171 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, § 17 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, v platném znění svým usnesením vydalo územní opatření o stavební uzávěře pro stavby ubytovacích zařízení. Stavební uzávěra je podle schváleného záměru platí na celém území Jablonce nad Nisou a zakazuje nejen stavbu nových ubytoven, ale také změnu užívání stavby nebo stavební úpravy za účelem rozšíření stávající kapacity. Stavební uzávěra je přechodným opatřením, které bude platit do doby vydání nového územního plánu. Rada města také může povolit výjimku z tohoto opatření, pokud povolení výjimky nebude ohrožovat sledovaný účel. Na byty v soukromých domech stejně jako na již zkolaudované ubytovny se stavební uzávěra nevztahuje. Liberec: Město Liberec chce zabránit růstu nových komerčních ubytoven, které se stávají pastí pro sociálně slabé občany závislé na dávkách hmotné nouze. Připravuje proto stavební uzávěru na oblast přechodného ubytování. „V žádném případě nechtějí omezovat rozvoj cestovního ruchu, proto si současně ponechávají možnost udělení výjimky, aby se neblokovala výstavba hotelů či penzionů, jejichž záměry budou posuzovat individuálně. Stavební uzávěra bude platit pro celé území Liberce a bude trvat do doby vydání nového územního plánu. Radnice si od toho slibuje, že dočasně zastaví přeměnu stávajících objektů, sloužících dnes jinému účelu, na ubytovací zařízení. „Inspirovali jsme se vyhláškou v Jablonci nad Nisou, kde stavební uzávěru na omezení ubytoven již vydali. Uzávěra by měla začít platit počátkem roku 2016. Město počítá i se zřízením vlastní ubytovny, peníze na ni chce získat z fondů EU. (Zdroj: http://jablonecky.denik.cz/zpravy_region/liberec-se-rozhodl-jit-stejnou-cestou-jako-jablonec-20151010.html)

59

Seznam ubytoven se schváleným provozním řádem k 31. 1. 2016 ubytovna / název

adresa

ubytovna

Bzí 142, 468 22 Železný Brod

ubytovna/penzion Lípa

28. října 2707, Česká Lípa, 470 06 Česká Lípa 6

ubytovna

Česká 2724, Česká Lípa, 470 01 Česká Lípa 1

ubytovna

Dobranov 120, Česká Lípa, 471 21 Dobranov

ubytovací zařízení Aldek

Jiráskova 718/6, Česká Lípa, 470 01 Česká Lípa 1

ubytovna

Mikanova 3005, Česká Lípa, 470 01 Česká Lípa 1

ubytovna

Okružní 2338, Česká Lípa, 470 01 Česká Lípa 1

ubytovna

U Nemocnice 2696, Česká Lípa, 470 06 Česká Lípa 6

ubytovna Desná

K Elektrárně 103, Desná I, 468 61 Desná v Jizer. horách

ubytovna

Zámecká 828, 472 01 Doksy

ubytovna Pohoda

Belgická 3759/400, Rýnovice, 466 05 Jablonec nad Nisou 5

Městská ubytovna

Březová 3209/27, 466 02 Jablonec nad Nisou

ubytovna hotel Neptun

Liberecká 3367/35, Jablonec nad Nisou, 466 01 Jablonec nad Nisou 1

ubytovna

Maršovická 194, Kokonín, 468 01 Jablonec nad Nisou 8

ubytovna

Rooseveltova 3625/20, Jablonec nad Nisou

ubytovna

Růžová 3025/1, Jablonec nad Nisou

ubytovna Jablonec

Sadová 145/25, Jablonec nad Nisou

ubytovna

Sněhová 3565/26, Mšeno nad Nisou, 466 04 Jablonec n. N.

Městská ubytovna

Střelecká 1638/7, 466 01 Jablonec nad Nisou

Ubytovna NONE sporting

V Jilmu 584, 514 01 Jilemnice

Ubytovna Devro

Víchovská 1318, Hrabačov, 514 01 Jilemnice

ubytovna "ve Zvědavé uličce"

Zvědavá ulička 154, 514 01 Jilemnice

Přechodná ubytovna

České mládeže 1204/95, Liberec VI-Rochlice

Sluníčko

Dlouhomostecká 672, Liberec XXX-Vratislavice nad Nisou

Ubytovna KOMA

Hanychovská 539/12, Liberec III-Jeřáb, 460 07 Liberec 7

Ubytovácí služby

Hanychovská 904/22d, Liberec III-Jeřáb, 460 07 Liberec 7

Ubytovna Husitská

Husitská 463/11, Liberec III-Jeřáb, 460 07 Liberec 7

Ubytovna Chrastavská

Chrastavská 270/24, Liberec II-Nové Město, 460 01 Liberec 1

Ubytovna

Jablonecká 1344/14, Liberec I-Staré Město, 460 01 Liberec 1

Ubytovna Ještědská 83/120

Ještědská 83/120, Liberec VIII-Dolní Hanychov

60

Ubytovna JUNIOR

Josefinino údolí 449/10, Liberec V-Kristiánov

Ubytovna JUNIOR

Josefinino údolí 461/12, Liberec V-Kristiánov

Ubytovna JUNIOR

Josefinino údolí 462/7a, Liberec V-Kristiánov

Ubytovna Kašparova

Kašparova 359, Liberec XXV-Vesec, 463 12 Liberec 25

Ubytovna Kociánova

Kociánova 183/2, Liberec VI-Rochlice, 460 06 Liberec 6

Ubytovna Košická

Košická 471/2, Liberec III-Jeřáb, 460 07 Liberec 7

Ubytovna - penzion Jakub

Kryštofova 150/9, Liberec I-Staré Město, 460 01 Liberec 1

Ubytovací zařízení - Autokemp Pavlovice-Liberec

Letná 848/32b, Liberec XII-Staré Pavlovice, 460 01 Liberec 1

Koleje Technickéuniverzity v Liberci - Vesec

Mařanova 650, Liberec XXV-Vesec, 463 12 Liberec

Ubytovací zařízení Česká Beseda Liberec

Na Rybníčku 143/14, Liberec III-Jeřáb, 460 07 Liberec 7

Ubytovna Centrum

Na Svahu 65/8, Liberec II-Nové Město, 460 01 Liberec 1

Penzion "U Nádraží"

Nádraží 345/2, Liberec III-Jeřáb, 460 07 Liberec 7

Ubytovna PRECIOSA

Sklářská 120, Liberec XXIV-Pilínkov, 463 12 Liberec 25

Ubytovna Kotelna

Sokolská 390/22, Liberec I-Staré Město, 460 01 Liberec 1

Ubytovna ROSA

Sportovní 354, Liberec XXIII-Doubí, 463 12 Liberec 25

Ubytovna ROSA

Sportovní 355, Liberec XXIII-Doubí, 463 12 Liberec 25

Ubytovna "U Kozla"

Švermova 62/19, Liberec X-Františkov, 460 10 Liberec 10

Ubytovna Proseč

U Šamotky 443, Liberec XXX-Vratislavice nad Nisou

ubytovací zařízení

Votočkova 303/13, Liberec VII-Horní Růžodol

Ubytovna Zahradní

Zahradní 129/5, Liberec XI-Růžodol I, 460 01 Liberec 1

Domov mládeže

K Babylonu 1205, 512 51 Lomnice nad Popelkou

Ubytovna Modlibohov

Modlibohov č.e.1, 463 43 Český Dub

Ubytovna

Lesní 654, 463 65 Nové Město pod Smrkem

ubytovna

Severní 755, Arnultovice, 473 01 Nový Bor

Ubytovna KD Pěnčín

Pěnčín 123, 463 45 Pěnčín u Liberce

Ubytovna Přepeře

Přepeře 227, 512 61 Přepeře

Ubytovna

Husova 74, 513 01 Semily

UBYTOVNA Charvát AXL,a.s.

Na Obci 197, 513 01 Semily

Ubytovna

Nádražní 142, Podmoklice, 513 01 Semily

Ubytovna Semily - Richard Samko

Nádražní 575, Podmoklice, 513 01 Semily

ŠKOT

Pod Vartou 555, 513 01 Semily

Hotel Centrum

Vejvarovo nábřeží 208, Podmoklice, 513 01 Semily

61

ubytovna

Hlavní 1309, 468 51 Smržovka

Ubytovací zařízení

Neumannova 24, 463 03 Stráž nad Nisou

Ubytovna

Dubnická 86, 471 27 Stráž pod Ralskem

Ubytovna

Studenec 319, 512 33 Studenec u Horek

Ubytovna

Studenec 321, 512 33 Studenec u Horek

ubytovna KORUNA

Krkonošská 234, 468 41 Tanvald

ubytovna Domov turistů

Smetanova 430, Šumburk nad Desnou, 468 41 Tanvald

ubytovna Domov turistů

Smetanova 512, Šumburk nad Desnou, 468 41 Tanvald

Ubytovna

Volfartice 190, 471 12 Volfartice

ubytovna

Školní 347, 471 23 Zákupy

Seznam ubytoven bez schváleného provozního řádu k 31. 1. 2016 ubytovna / název ubytovna

adresa Pražská 10, Mimoň I, 471 24 Mimoň

Byly shledány hygienické závady.

62

6. SITUACE ROMŮ V SOCIÁLNÍ OBLASTI

6.1 Hodnocení dostupnosti sociálních služeb pro vyloučené Romy z pohledu krajského a také z pohledu obcí s rozšířenou působností (zejména služeb sociální prevence) a identifikace bariér, které jim brání služby využívat; role krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny při zajišťování dostupnosti sociálních služeb pro tuto skupinu, např. participace na tvorbě komunitních plánů sociálních služeb, střednědobého plánu sociálních služeb atd. Liberecký kraj na základě „Národní strategie rozvoje sociálních služeb na rok 2015“ (http://www.mpsv.cz/files/clanky/21192/NSRSS.pdf)“, kterou zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, aktualizoval základní síť sociálních služeb pro rok 2015. Sítí služeb rozumíme souhrn sociálních služeb, které v dostatečné kapacitě, náležité kvalitě a s odpovídající místní dostupností napomáhají řešit nepříznivou sociální situaci osob na území kraje a které jsou v souladu se zjištěnými potřebami osob na území kraje a dostupnými finančními a jinými zdroji; síť sociálních služeb je součástí střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje. Síť sociálních služeb definuje základní míru jistoty všem zúčastněným, resp. občanům a uživatelům sociálních služeb, poskytovatelům sociálních služeb a krajům či obcím. V letech 2014-2015 Liberecký kraj, odbor sociálních věcí zdárně realizoval individuální program „Podpora a rozvoj služeb v sociálně vyloučených lokalitách Libereckého kraje http://www.esfcr.cz/projekty/podpora-a-rozvoj-sluzeb-v-socialne-vyloucenych-lokalitach-1)“. Projekt byl zdárně realizován v rámci Operační programu Lidského zdroje a zaměstnanost – oblast podpory 3.2. „Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit“. Předmětem projektu byla podpora integrace osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách Libereckého kraje formou poskytování a realizace sociálních služeb zaměřených na individuální problematiku těchto lokalit. Realizací projektu byly zajištěny registrované sociální služby dle § 78 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Jednalo se o služby: nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (15-26 let), sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a terénní programy V rámci procesu plánování sociálních služeb Libereckého kraje byla konstatována nedostatečná kapacita sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi a terénní programy pro osoby sociálně vyloučené. V regionu chybí dostatečná kapacita odborného poradenství v problematice dluhů. Některé obce avizují absenci nízkoprahového zařízení pro děti a mládež.

Role krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny při zajišťování dostupnosti sociálních služeb pro tuto skupinu: Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje Popis role koordinátora a jeho zapojení do procesu tvorby dokumentu

- manažer pracovní skupiny“ pro sociální začleňování, národnostní menšiny a cizinci“ - člen odborné skupiny odboru sociálních věcí KÚ LK pro plánování soc. služeb - příprava karet aktivit - připomínkování dokumentů - monitoring plnění aktivit

Komunitní plánování sociálních a souvisejících služeb Jablonecka Popis role koordinátora a jeho zapojení do procesu tvorby dokumentu

- host pracovní skupiny „osoby ohrožené sociálním vyloučením“ - připomínkování dokumentů

63

Program rozvoje Libereckého kraje Popis role koordinátora a jeho zapojení do procesu tvorby dokumentu

- host pracovní skupiny „ osoby a rodiny ohrožené sociálním vyloučením, osoby v krizi a bez přístřeší, cizinci a národnostní menšiny“. - připomínkování dokumentů

Nedostatečná kapacita služeb bude v roce 2016 řešena v rámci projektu Libereckého kraje „Podpora a rozvoj sociálních služeb pro rodiny a děti v Libereckém kraji. Cílem projektu je zajištění dostupnosti poskytování a rozvoj vybraných sociálních služeb (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež) v souladu se schváleným střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje.

6.2 Zohlednění potřeb sociálně vyloučených Romů ve střednědobých plánech rozvoje sociálních služeb na úrovni kraje a obcí (strategické dokumenty, které plánují sociální služby); zhodnocení míry jejich naplňování ve vztahu k Romům. Zhodnoťte financování sociálních služeb, které užívají zejména Romové (například SAS, terénní programy, apod.).

Název dokumentu Období, pro které je dokument určen Zohlednění potřeb sociálně vyloučených Romů

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje

2014 - 2017 Strategický cíl č. 4: Zlepšení nabídky služeb sociální prevence -

podpora vzniku a rozvoje ambulantních, terénních a popř. pobytových sociálních služeb zaměřených na sa-

-

podpora vzniku a rozvoje ambulantních, terénních a pobytových sociálních služeb zaměřených na zabránění

naci rodiny jako prevence umístění dětí do ústavní péče

vzniku sociálního vyloučení u osob opouštějících náhradní rodinnou péči, odcházející ze sociálně znevýhodněného prostředí, opouštějících ústavní a ochrannou výchovu z důvodu dosažení zletilosti (ve věku 18 – 26 let) a za účelem zajištění jejich integrace do komunity a podpora návazného bydlení -

rozvoj ambulantních a terénních služeb zaměřených na prevenci ztráty bydlení u osob ohrožených bezdo-

-

rozvoj ambulantních a terénních služeb zaměřených na vyhledávání osob žijících v naprostém sociálním vy-

-

optimalizace sítě nízkoprahových zařízení pro děti a mládež na základě skutečné potřebnosti prokázané

movectvím

loučení a zajištění dostupnosti služeb (jejich napojení na záchrannou sociální síť)

v KP a za předpokladu dohodnuté spolupráce obce a kraje Strategický cíl č. 5: Optimalizace a využitelnost sítě služeb sociálního poradenství a služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, chudobou a nezaměstnaností -

podpora a zkvalitňování služeb odborného sociálního poradenství na základě vyhodnocených analýz a zlepšení dostupnosti ve vybraných oblastech kraje

-

optimalizace sítě občanských poraden a jejich zaměření (mj. dluhové poradenství, poradny pro oběti trestných činů, apod.)

Strategický cíl č. 6: Integrace národnostních menšin, prevence vzniku a řešení stávajících vyloučených lokalit -

podpora a efektivní nastavení terénní práce v ohrožených a ve vyloučených lokalitách (romských i jiných)

-

podpora a efektivní nastavení sítě nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v ohrožených a vyloučených

-

podpora a efektivní nastavení sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi v Libereckém kraji, zvláště

-

uzavření memoranda o spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování

-

zpracování Strategie sociálního začleňování na období 2016 – 2020

lokalitách na základě prokázané potřebnosti jednotlivých obcí

v ohrožených a ve vyloučených lokalitách (romských i jiných)

Zhodnocení míry naplňování tohoto dokumentu

Na vyhodnocení plnění aktivit se spolu se zpracovatelem monitoringu podíleli zejména garanti aktivit, ale i další osoby zainteresované na problematice obsažené v dílčích aktivitách -

viz příloha č. 1

64

.

Název dokumentu Období, pro které je dokument určen Zohlednění potřeb sociálně vyloučených Romů

Komunitní plán sociálních služeb oblasti Českolipsko 2012 - 2015 V rámci organizační struktury KPSS je samostatně ustanovena pracovní skupina na cílovou skupinu: „Osoby ohrožené sociálním vyloučením“. Cílová skupinu národnostních menšin je v KPSS Českolipsko citována. Strategický cíl č. 2:

Zhodnocení míry naplňování tohoto dokumentu

Název dokumentu Období, pro které je dokument určen Zohlednění potřeb sociálně vyloučených Romů

-

preventivní programy = příprava, realizace, podpora

-

podpora a rozšíření terénní práce

-

zvýšení počtu levných a důstojných ubytovacích kapacit

Poslední monitoring plnění plánu proběhl v srpnu 2014 – všechna nastavená opatření jsou průběžně plněna.

Komunitní plán sociálních služeb města Doksy 2013 - 2015 V rámci organizační struktury KPSS je samostatně ustanovena pracovní skupina na cílovou skupinu: „Osoby ohrožené sociálním vyloučením“. Cílová skupinu národnostních menšin není v KPSS Doksy citována.

Zhodnocení míry naplňování tohoto dokumentu

Monitoring a vyhodnocení nebylo provedeno.

Název dokumentu

Komunitní plán města Frýdlant

Období, pro které je dokument určen Zohlednění potřeb sociálně vyloučených Romů

2015 - 2020 V rámci organizační struktury KPSS je samostatně ustanovena pracovní skupina na cílovou skupinu: „Osoby ohrožené sociálním vyloučením“. Cílová skupina národnostních menšin (Romů) je v KPSS města Frýdlant citována. Strategický cíl č. 4: Podpora vzniku nových a stávajících sociálních služeb pro závislé osoby, osoby ohrožené sociálním vyloučením včetně rodin s dětmi do 6 let a menšiny

Zhodnocení míry naplňování tohoto dokumentu

-

podpora terénní práce

-

sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

-

podpora vzniku nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ve Frýdlantu

- informace nebyla zaslána

65

Název dokumentu

2. Komunitní plán sociálních a souvisejících služeb Jablonecka

Období, pro které je dokument určen

2012 - 2015 V rámci organizační struktury KPSS je samostatně ustanovena pracovní skupina na cílovou skupinu: „Osoby ohrožené sociálním vyloučením“. Cílová skupina národnostních menšin (Romů) je v KPSS Jablonecka citována. V rámci služeb pro menšiny je pozornost věnována romské komunitě. Cíl 1: Zajistit potřebné služby pro občany v krizové životní situaci

Zohlednění potřeb sociálně vyloučených Romů

-

terénní programy, terénní sociální práce

-

odborné sociální poradenství = poradenské služby pro občany v krizi a pro zadlužené občany

Cíl 3: Podpora zaměstnanosti a vytváření pracovních míst -

podpora vytváření pracovních míst

Cíl 4: Sociálně vyloučená lokalita Zelené údolí – komplexní řešení

Zhodnocení míry naplňování tohoto dokumentu

-

systémové řešení nevyhovujícího stavu v lokalitě

-

komunitní centrum pro národnostní menšiny

Cíl 1: Zajistit potřebné služby pro občany v krizové životní situaci - plněno Cíl 3: Podpora zaměstnanosti a vytváření pracovních míst http://www.mala-skala.cz/e_download.php?file=data/messages/obsah66_1.pdf&original=jn_prehled_1512.pdf Cíl 4: Sociálně vyloučená lokalita Zelené údolí – komplexní řešení Dva domy, kde byly dřív holobyty, byly zbourány. Oba objekty Liberecká 146,148 byly již vybydlené a v havarijním stavu. Jejich obyvatelé měli ve většině případů nájemní a ubytovací smlouvy na dobu určitou a postupně se vystěhovali, v mnoha případech i mimo katastr města. Na holobyty byly domy upraveny v roce 1997. V zimě pravidelně docházelo k zamrzání vodovodu a v havarijním stavu byla i elektroinstalace. V posledních třech letech radnice zajišťovala v obou domech pouze běžné opravy za zhruba 100 tisíc korun. Demolice a následné úpravy vyšly na 1,8 milionu korun.

Název dokumentu Období, pro které je dokument určen Zohlednění potřeb sociálně vyloučených Romů Zhodnocení míry naplňování tohoto dokumentu Název dokumentu Období, pro které je dokument určen Zohlednění potřeb sociálně vyloučených Romů

Komunitní plán sociálních služeb regionu Jilemnicko 2014 - 2017 V rámci organizační struktury KPSS je samostatně ustanovena pracovní skupina na cílovou skupinu: „Osoby ohrožené sociálním vyloučením“. Cílová skupina národnostních menšin (Romů) není v KPSS Jilemnicko citována.

- informace nebyla zaslána

Komunitní plán soc. služeb a služeb soc. charakteru v regionu Liberec 2014 - 2016 V rámci organizační struktury KPSS je samostatně ustanovena pracovní skupina na cílovou skupinu: „ Osoby a rodiny ohrožené sociálním vyloučením, osoby v krizi a bez přístřeší, cizinci a národnostní menšiny“. Cílová skupina národnostních menšin (Romů) je v KPSS regionu Liberec citována. Cíl 7.1: Udržení a podpora stávajících služeb -

udržení stávající sítě ambulantních, terénních a pobytových služeb

Cíl 7.2: Rozvoj sítě služeb pro cílovou skupinu – ROZVOJOVÁ AKTIVITA -

zavedení systému prostupného bydlení

Cíl 8.1: Zajištění odborného poradenství v terénu a v poradnách -

Zhodnocení míry naplňování tohoto dokumentu

podpora a rozvoj poradenství zaměřeného na dluhovou problematiku

Monitoring a vyhodnocení dosud nebylo provedeno.

66

Název dokumentu Období, pro které je dokument určen Zohlednění potřeb sociálně vyloučených Romů

Komunitní plán mikroregionu Hrádecko – Chrastavsko 2012+ V rámci organizační struktury KPSS je samostatně ustanovena pracovní skupina na cílovou skupinu: „Problémové skupiny“. Cílová skupina národnostních menšin (Romů) je v KPSS regionu Liberec citována.

Cíl: Zlepšení podmínek pro začleňování osob a skupin ohrožených sociálním vyloučením

Zhodnocení míry naplňování tohoto dokumentu Název dokumentu Období, pro které je dokument určen Zohlednění potřeb sociálně vyloučených Romů

-

kapacita nízkoprahových zařízení pro děti a mládež

-

rozšíření nabídky volnočasových aktivit

-

podpora prorodinné politiky

-

kulturní a společenské zapojení romské menšiny

-

prevence vzniku vyloučených lokalit (zejména podporou terénní práce)

-

podpora uplatnění na trhu práce

Monitoring a vyhodnocení nebylo provedeno.

Komunitní plán soc. služeb pro oblast čl. obcí Svazku obcí Novoborska 2012 - 2015 V rámci organizační struktury KPSS je samostatně ustanovena pracovní skupina na cílovou skupinu: „Senioři, zdravotně postižení a dospělé osoby“. Cílová skupina národnostních menšin je v KPSS regionu Liberec citována. Cíl 2: Zlepšení zázemí pro cílovou skupinu Rodina, děti a mládež

-

terénní program a program primární prevence

-

vytváření sociálně aktivizačních programů pro rodiny s dětmi

Cíl 7.2: Sociální prevence a řešení negativních důsledků rostoucí nezaměstnanosti

-

zajištění informovanosti o možnostech pracovního uplatnění

-

informační a realizační podpora zřizování mikropodniků a sociálních firem

-

realizace účinných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti

-

zvýšení počtu levných a důstojných ubytovacích kapacit

Zhodnocení míry naplňování tohoto dokumentu

Monitoring plnění byl realizován y a byl podkladem pro tvorbu komunitního plánu na nové období. Cíle a aktivity byly převážně splněny.

Název dokumentu

Komunitní plán sociálních služeb v regionu Semilsko

Období, pro které je dokument určen Zohlednění potřeb sociálně vyloučených Romů Zhodnocení míry naplňování tohoto dokumentu

2011 - 2015 V rámci organizační struktury KPSS je samostatně ustanovena pracovní skupina na cílovou skupinu: „Osob společensky nepřizpůsobivé“. Cílová skupina národnostních menšin není v KPSS regionu Semilsko citována.

Monitoring a vyhodnocení bylo provedeno. Vybudování Nízkoprahového centra pro děti a mládež V současné době není na Semilsku provozována služba nízkoprahového zařízení pro děti a mládež. V Semilech funguje volnočasový program Jednoty bratské Semily, který je zaměřen na zlepšování kvality života dětí, mládeže a rodin. Je zaměřen na volnočasové aktivity těchto cílových skupin. Volnočasové aktivity zajišťuje také Středisko volného času dětí a mládeže v Semilech. Na zřízení nízkoprahového centra nebyl dostatek finančních prostředků a není zde v současné době žádný poskytovatel, který by měl zájem tuto službu provozovat. V aktualizovaném komunitním plánu ponechat opatření vybudování nízkoprahového centra pro děti a mládež a to pro případ, že by se vyskytl vhodný poskytovatel této služby, byly k dispozici vhodné prostory a byl zajištěn dostatek finančních prostředků nejen na zbudování, ale i na stálou podporu této služby. Zajištění koordinační činnosti pracovní skupiny pro prevenci sociálně patologických jevů Pracovní skupina prevence i v roce 2015 zajišťovala mnohé preventivní aktivity určené především dětem, mládeži, ale také seniorům (zaměřeno na bezpečnost a kyberprostor). Cílem tohoto opatření je realizace aktivit zaměřených na získávání, prohlubování a upevňování znalostí, vědomostí a dovedností v oblasti rizikového chování, ovlivňování postojů a hodnot dětí a seniorů prostřednictvím využívání interaktivních metod práce.

67

Podpora terénních, ambulantních a pobytových služeb V roce 2015 se podařilo navázat znovu spolupráci s občanským sdružením Most k naději (terénní programy). Jedná se o službu, která se věnuje osobám sociálně vyloučeným (drogově závislým). Poskytuje svým klientům poradenství, krizovou intervenci, výměnu použitých stříkaček atd. Město Semily poskytlo v roce 2015 této sociální službě finanční příspěvek. Služba začala nejprve monitorovat zdejší území, z čehož byla také vypracována monitorovací zpráva. Od září 2015 pak začala být služba oficiálně poskytována místním drogově závislým klientům. Ačkoli je veškerá činnost sdružení na úplném začátku, je nutno ji na svém území udržet. Žádný jiný druh sociální služby pro danou cílovou skupinu není poskytován.

Název dokumentu Období, pro které je dokument určen Zohlednění potřeb sociálně vyloučených Romů

Komunitní plán sociálních služeb mikroregionu Tanvaldsko 2011 - 2015 V rámci organizační struktury KPSS je samostatně ustanovena pracovní skupina na cílovou skupinu: „Sociálně vyloučení a osoby tímto ohrožené“. Cílová skupina národnostních menšin není v KPSS mikroregionu Tanvaldsko citována. Cíl 5: Podpora prevence vzniku nežádoucích sociálně patologických jevů mezi dětmi a mládeží – pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením

-

dosažení sociální integrace v komunitách a snížení počtu osob ohrožených sociálním vyloučením

-

optimalizace stávající sítě služeb sociální prevence a zajištění jejich dostupnosti, kvality a efektivity

-

zajištění meziresortní spolupráce všech zainteresovaných, jejichž činnost souvisí s poskytováním sociálních služeb pro příslušné cílové skupiny osob

Zhodnocení míry naplňování tohoto dokumentu Název dokumentu Období, pro které je dokument určen Zohlednění potřeb sociálně vyloučených Romů

Monitoring a vyhodnocení nebylo provedeno.

Komunitní plán sociálních služeb regionu Turnovsko 2011 - 2015 V rámci organizační struktury KPSS je samostatně ustanovena pracovní skupina na cílovou skupinu: „Osoby ohrožené sociálním vyloučením“. Cílová skupina národnostních menšin (Romů) není v KPSS Turnovsko citována. Cíl 5: Pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením -

udržení a rozvíjení stávajících sociálních služeb pro cílovou skupinu osob ohrožených sociálním vyloučením

-

vytvoření nízkoprahového klubu pro děti a mládež

na Turnovsku

Zhodnocení míry naplňování tohoto dokumentu

- informace nebyla zaslána

Název dokumentu

Komunitní plán soc. služeb Železnobrodska a služby s ním související

Období, pro které je dokument určen Zohlednění potřeb sociálně vyloučených Romů

2011 - 2015 V rámci organizační struktury KPSS je samostatně ustanovena pracovní skupina pouze na cílovou skupinu: „Rodina, děti, mládež“. Cílová skupina národnostních menšin (Romů) není v KPSS Železnobrodska citována. Cíl 5: Podpora prevence vzniku nežádoucích sociálně patologických jevů mezi dětmi a mládeží – pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením

-

dosažení sociální integrace v komunitách a snížení počtu osob ohrožených sociálním vyloučením

-

optimalizace stávající sítě služeb sociální prevence a zajištění jejich dostupnosti, kvality a efektivity

-

zajištění meziresortní spolupráce všech zainteresovaných, jejichž činnost souvisí s poskytováním sociálních služeb pro příslušné cílové skupiny osob

Zhodnocení míry naplňování tohoto dokumentu

Poslední monitoring plnění byl proveden ke dni 31. 7. 2013. Z toho monitoringu vyplývá, že aktivity zaměřené na osoby ohrožených sociálním vyloučením jsou plněny pouze částečně.

68

Zhodnocení financování sociálních služeb, které užívají zejména Romové (například SAS, terénní programy, apod.) Začátkem roku 2015 došlo ke dvěma zásadním změnám: a) Financování sociálních služeb přešlo z MPSV na jednotlivé kraje. Systém se tak v rámci celé ČR stal nepřehledným, vzhledem k tomu, že každý kraj přistupuje k řešení individuálně. b) Byl novelizován zákon 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, tyto změny je nutné akceptovat při vyplácení finančních prostředků z rozpočtu obcí. Obě tyto změny s sebou přinesly mnoho nejasností do financování sociálních služeb. Především pro menší obce je situace značně nepřehledná. Liberecký kraj v této souvislosti vydal pro rok 2016 Metodiku pro poskytovatele sociálních služeb a pomocný materiál, který má sloužit jako metodická podpora obcím. V tomto materiálu se vychází z povinnosti jednotlivých obcí, které by dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, měly spolupracovat s krajem při určování sítě sociálních služeb, které jsou potřebné pro zajištění potřeb osob v území a spoluvytvářet podmínky pro zajištění potřeb těchto osob.

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež – Klub koule (Farní charita Česká Lípa)

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež DRAK (Oblastní charita Most - Náhlov)

69

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež MPSV ČR Liberecký kraj Obce ESF – OP LZZ Celkem

2013

2014

2015

Celkem

6 565.000,00 250.000,00 748.500,00 0,00 7 563.500,00

6 064.500,00 300.000,00 578.007,00 4 730 808,00 11 673.315,00

7 817.000,00 0,00 773.500,00 3 077.520,00 11 668.020,00

20 446.000,00 Kč 550.000,00 Kč 2 100.007,00 Kč 7 808.328,00 Kč

Celkové financování nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v jednotlivých letech

70

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi MPSV ČR Liberecký kraj Obce ESF – OP LZZ Celkem

2013

2014

2015

Celkem

649.000,00 0,00 28.000,00 0,00 677.000,00

1 381.000,00 0,00 200.000,742.008,00 2 323.008,00

2 812.000,00 0,00 948.000,00 2 446.752,00 6 206.752,00

4 842.000,00 Kč 0,00 Kč 1 176.000,00 Kč 3 188.760,00 Kč

Celkové financování SAS pro rodiny s dětmi v jednotlivých letech

71

Terénní programy MPSV ČR Liberecký kraj Obce ESF – OP LZZ Celkem

2013

2014

2015

Celkem

6 109.000,00 0,00 333.000,00 0,00 6 442.000,00

7 956.400,00 0,00 285.000,00 695.108,00 8 936.508,00

9 601 000,00 0,00 882.000,00 2 204.092,00 12 687.092,00

23 666.400,00 Kč 0,00 Kč 1 500.000,00 Kč 2 899.200,00 Kč

Celkové financování terénních programů pro osoby ohrožené sociálním vyloučením v jednotlivých letech

72

6.3 Přehled sociálních služeb a dalších programů a aktivit NNO. Vyplňte do tabulky č. 8. Ne každý poskytovatel sociálních programů a aktivit má registrované služby dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, proto tuto skutečnost uveďte do třetího sloupce. Tab. č. 8: Přehled služeb a dalších sociálních programů a aktivit v kraji, jejichž cílovou skupinou jsou sociálně vyloučení Romové. registrace soc. služeb (ano/ne)

druh služby / aktivity

celý kraj

ano

NZDM Terénní programy SAS pro rodiny s dětmi Odb. soc. poradenství

Liberec Hrádek nad Nisou Tanvald Turnov

ano

Terénní programy SAS pro rodiny s dětmi Odb. soc. poradenství

Jablonec nad Nisou

ano

NZDM SAS pro rodiny s dětmi

Česká Lípa Nový Bor

ano

AD pro matky s dětmi NZDM SAS pro rodiny s dětmi

Liberec Hrádek nad Nisou Nové Město pod Smrkem

ano

NZDM

celý kraj

ano

Terénní programy

Liberec Jablonec nad Nisou

ano

Terénní programy

Občanské sdružení LAMPA

Mimoň Ralsko - Mimoň

ano

NZDM Terénní programy

Oblastní charita Most

Ralsko – Náhlov Tanvald Zákupy

ano

NZDM

Romodrom o.p.s.

Liberec Tanvald

ano

Terénní programy

SANREPO o.p.s.

Jablonné v Podještědí

ano

NZDM Odb. soc. poradenství

Jablonec nad Nisou

ano

SAS pro rodiny s dětmi

Nový Bor

ano

NZDM SAS pro rodiny s dětmi

Člověk v tísni o.p.s. Občanské sdružení D.R.A.K. z.s. Diakonie ČCE – středisko v Jablonci nad Nisou Farní charita Česká Lípa MAJÁK o.p.s. Most k naději z.s. Naděje

Obč. sdružení COMPITUM Rodina v centru, o.s.

komentář (v případě potřeby)

Všechny organizace Libereckého kraje získaly „Pověření poskytování služby obecného hospodářského zájmu

působnost (tj. kde je poskytována)

poskytovatel

6.4 Přehled dalších sociálních programů a aktivit poskytované obcemi. Ne každá obec má registrované služby dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, proto tuto skutečnost uveďte do třetího sloupce. Přehled služeb a dalších sociálních programů a aktivit v kraji, jejichž cílovou skupinou jsou sociálně vyloučení Romové. poskytovatel MěÚ Česká Lípa MěÚ Hrádek nad Nisou MěÚ Nové Město p. Smrkem MěÚ Nový Bor MěÚ Ralsko MěÚ Velké Hamry Celkem

působnost (tj. kde je poskytována)

registrace soc. služeb (ano/ne)

druh služby / aktivity

Česká Lípa

ne

terénní práce

Hrádek nad Nisou

ne

terénní práce

Nové Město p. Smrkem

ne

terénní práce

Nový Bor

ne

terénní práce

Ralsko

ne

terénní práce

Velké Hamry

ne

terénní práce

73

počet pracovníků 1 1 1 1 2 1 7

V roce 2015 Krajský úřad Libereckého kraje, odbor sociálních věcí realizoval „Veletrh poskytovatelů sociálních služeb“ (http://www.kraj-lbc.cz/-Dum-kultury-praskal-ve-svech-Sjelo-se-sem-na-80-organizaci-jezpomahaji-druhym--n323761.htm). Cílem veletrhu bylo seznámit veřejnost s organizacemi poskytujícími sociální služby a také umožnit jednotlivým vystavovatelům navázat mezi sebou spolupráci. Akce se zúčastnili i zástupci organizací, které zajištují služby pro osoby ohrožené sociálním vyloučením a národnostní menšiny.

74

7. SITUACE ROMŮ V OBLASTI ZDRAVÍ

7.1 Zásadní vývoj v zdravotní situaci Romů (např. zlepšení proočkovanosti, výskyt nemocí, apod.) a zhodnocení přístupu Romů ke zdravotní péči a identifikace základních bariér, které jej komplikují. Z rozhovorů s terénními pracovníky a pracovníky státní správy vyplývá, že Romové Libereckého kraje jsou závislí na sociálních dávkách. V romské populaci pak ani zaměstnanost neznamená nezávislost na sociálních dávkách. Většina zaměstnaných Romů pobírá k platu sociální dávky. Zadluženost romských domácností je neúměrně vysoká. Mnoho rodin žije pod hranicí chudoby a rodiny mnohdy jedí pouze jednou denně. I z těchto důvodů je současný zdravotní stav romské populace alarmující. Pediatři se shodují v tom, že romské děti jsou v mnohem horším zdravotním stavu než děti neromské. Průměrný věk Romů, kterého se dožívají, je asi o 15 let nižší než u většinové populace. Mezi Romy je šestkrát více invalidních důchodců. V sociálně vyloučených lokalitách a přeplněných ubytovnách je mnohem vyšší výskyt infekčních nemocí, výskyt vší a nízká úroveň hygieny. Terénní pracovníci se často setkávají se zvýšeným výskytem chronických onemocnění dýchacích cest, kožních onemocnění, vrozených vývojových vad. Mezi Romy žijícími v izolovaných enklávách se velmi zvyšuje riziko výskytu hepatitidy typu A. Zpráva o zdraví v Libereckém kraji 2015 http://zdravotnictvi.kraj-lbc.cz/getFile/id:336571/lastUpdateDate:null, v pořadí již čtvrtá sumarizuje fakta a popisuje trendy vývoje zdraví obyvatel v Libereckém kraji, a to včetně determinant zdraví. Dle informací Odboru zdravotnictví KÚ LK, poskytovatelé zdravotních služeb a instituce poskytující statistická data zdravotní situaci Romů takto cíleně nesledují. Zhodnocení přístupu Romů ke zdravotní péči: - Romové často podceňují prevenci - rodiče nedodržují pravidelné lékařské prohlídky - často zanedbávají i pravidelná očkování dětí

7.2 Existence specifických praktik zdravotnických zařízení či zdravotních pojišťoven využívaných vůči Romům (např. manipulace při náboru nových pojištěnců, výskyt diskriminace v přístupu ke zdravotní péči, neetické jednání zdravotnického zařízení či konkrétních lékařů či jiné příklady špatné praxe). Dle ověřených informací od zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení existence specifických praktik není potvrzena. Zdravotní pojišťovny skupinu sociálně vyloučených ani Romů neevidují jako samostatnou skupinu pro sledování poskytování péče (např. pro označení do Centrálního registru pojištěnce plošně pro všechny pojištěnce používají rodné číslo). Obecně platí povinnost rasové nediskriminace v poskytování zdravotní péče a služeb. -

Klienti často podepisují souhlas s přestupem k jiné zdravotní pojišťovně za finanční odměnu, což jim přináší problémy se zdravotní péčí (lékaři nemají uzavřeny smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami). (Zdroj: města Doksy, Frýdlant, Liberec)

7.3 Dostupnost a efektivita specifických programů ke zlepšení zdravotní situace Romů v kraji a jejich poskytovatelé (např. osvětové aktivity; právní servis pro oběti protiprávního jednání ze strany zdravotnických zařízení; existence vzdělávacích programů pro zdravotníky a sociální pracovníky zaměřených na téma zdravotního stavu Romů). Vyplňte do tabulky č. 9. Program zdravotně sociální pomoc uvádějte do tabulky č. 10. Ministerstvo zdravotnictví ČR připravilo rámcový dokument „Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí“ (http://www.mzcr.cz/verejne/dokumenty/zdravi-2020-narodnistrategie-ochrany-a-podpory-zdravi-a-prevence-nemoci_8690_3016_5.html) je rámcovým souhrnem pro rozvoj veřejného zdraví v ČR a současně i nástrojem pro implementaci programu Světové zdravotnické organizace „Zdraví 2020“ v ČR.

75

Národní strategie navazuje na „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví 21“, je naplněním požadavku vlády na aktualizaci tohoto strategického dokumentu a vychází z jeho analýzy. Dále „Národní strategie“ čerpá i ze schválené „Koncepce hygienické služby a primární prevence v ochraně veřejného zdraví“ http://www.hygpraha.cz/files/18183%20Koncepce_hygienicke_sluzby_2013.pdf . V žádném z těchto dokumentů se detailně zpracovatel nezmiňuje o cílové skupině „Romové“. Je zde pouze obecně zmiňována v obecné rovině cílová skupina „osoby sociálně vyloučené“. SZÚ Praha – dislokované pracoviště Liberec Pod hlavičkou „Zdravý životní styl pro děti ohrožené sociálním vyloučením“ se v roce 2015 uskutečnil program „Jablíčko“ (http://www.szu.cz/tema/podpora-zdravi/program-jablicko). V Libereckém kraji se zapojily 2 školy – ZŠ speciální v Orlí ulici Liberec (65 dětí) a ZŠ speciální Frýdlant (35 dětí). Děti byly hravou a zábavnou formou seznámeny se zásadami správné výživy a obdržely krabičky na svačiny, zdravotně výchovné materiály a drobné dárky. Součástí programu byla soutěž, při které měly děti za úkol vybrat vhodnou svačinu a nakreslit nebo vyfotit její složení. Vítězové nejlepších obrázků byli odměněni cenami. Druhá etapa projektu proběhla na podzim roku 2015. V uvedených školách se během besed na téma „Prevence úrazů“ děti seznámily s riziky hrozících úrazů při různých činnostech a s možnostmi jejich prevence. Celkem se zúčastnilo 85 dětí (60 v Liberci a 25 ve Frýdlantu). Také při této akci děti dostaly zajímavé zdravotně výchovné materiály včetně důležitých kontaktních údajů pro případ řešení úrazové situace. Na důležitost prevence dětských úrazů upozornilo 6 článků, které byly postupně zveřejňovány v Libereckém deníku a zahrnovaly různé oblasti této tématiky. Z projektu byly vytvořeny 2 brožury: „Zdravá rodina“ a „Můj den s jablíčkem“, které budou v letošním roce předávány při aktivitách v rámci tohoto projektu.

(Zdroj: SZÚ Liberec)

V roce 2015 byl dále vydán leták „Hygiena rukou“, který byl distribuován prostřednictvím krajského koordinátora pro národnostní menšiny a cizince do všech nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Leták byl taktéž vydán v romštině.

Krajská hygienická stanice Libereckého vydala v rámci své činnosti leták „Prevence zavšivení a svrabu“ – viz tabulka č. 9. Tento leták byl distribuován prostřednictvím krajského romského koordinátora do všech nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a organizacím, které poskytují terénní programy. 76

Odbor zdravotnictví Krajského úřadu Libereckého kraje se opírá o platné legislativní dokumenty, které definují konkrétní podmínky k zajištění jednotného postupu při poskytování léčebné a ošetřovatelské péče. Jednotným postupem se rozumí poskytování léčebné a ošetřovatelské péče ve zdravotnickém zařízení lůžkové či ambulantní péče, dále v sociálním zařízení a ve vlastním sociálním prostředí jednotlivců, rodin a skupin všech občanů. Tedy i Romů. Platnými legislativními dokumenty rozumíme zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Dále Úmluvu o lidských právech a biomedicíně, Chartu práv pacientů i Chartu práv hospitalizovaných dětí. Ze všech uvedených dokumentů vyplývá povinnost zdravotnických pracovníků mít vysoký respekt k lidským právům, k lidské důstojnosti každého jednotlivce bez ohledu na věk, pohlaví, rasu, národnost, víru, politické přesvědčení a sociální postavení, morální a kulturní hodnoty, náboženské a filozofické přesvědčení. Právě z těchto důvodů jsou také všechny akce, které podpořil nebo organizoval odbor zdravotnictví KÚ LK určené pro všechny své občany. S ohledem na uvedené skutečnosti je nepravděpodobné očekávat specifické shromažďování dat a informací na uvedené téma. Multikulturní přístup ke klientovi ve zdravotní péči je preferován jak v pregraduální, tak i postgraduální formě vzdělávání zdravotnických pracovníků. Tab. č. 9: Dostupnost a efektivita specifických programů ke zlepšení zdravotní situace Romů v kraji v roce 2015 základní popis prokomentář poskytovatel program gramu (v případě potřeby) Liberecký kraj SZÚ ČR SZÚ ČR

Prevence zavšivení a svrabu http://zdravotnictvi.krajlbc.cz/getFile/id:223197/lastUpdateDate: undefined

Tisk a distribuce letáku

leták zaměřen nejen na Romy

Hygiena rukou

Tisk a distribuce letáku

leták zaměřen nejen na Romy

Zdravá výživa

Tisk a distribuce letáku

leták zaměřen nejen na Romy

7.4 V případě působnosti zdravotně sociálních pomocníků na území kraje vyplňte tabulku č. 10. Tab. č. 10: Dostupnost programu zdravotně sociální pomoc v roce 2015 počet zdravotně působnost poskytovatel sociálních (lokality, kde působí) pomocníků -----------------------------0

z toho počet Romů 0

komentář (v případě potřeby)

Dle ověřených informací zdravotnická zařízení v Libereckém kraji nevyužívají zdravotně sociálního pomocníka.

(Zdroj: odbor zdravotnictví KÚ LK)

7.5 Jaký je zájem kraje a obcí, příp. zdravotnických zařízení, o působení zdravotně sociálního pomocníka na jejich území? V současné době nebyl ze strany zdravotnických zařízení na území Libereckého kraje zaznamenán zájem o zřízení pozice zdravotně sociálního pomocníka.

77

8. ZHODNOCENÍ BEZPEČNOSTNÍ SITUACE ROMŮ

8.1 Vyhodnocení vztahu mezi většinovou společností a romskou menšinou v kraji (etnické klima, postoj obyvatel k romské integraci, k aktivitám extremistů). Krajské ředitelství policie Libereckého kraje: Za sledované období roku 2015 došlo na území KŘP Libereckého kraje k nahlášení 2 pochodů-demonstrací, které se nějakým způsobem týkaly menšin. Prvním bylo svolání "protiromské demonstrace v Liberci" dne 31. 1. 2015. V rámci prováděného šetření došlo k ustanovení osoby, která na FB založila smyšlený profil a dále vytvořila událost Pochod Libercem, z důvodu údajného napadení kamaráda skupinou cikánů v Liberci. Nahlášené demonstrace a pochodu se nikdo nezúčastnil a provedeným šetřením bylo zjištěno, že vše bylo vymyšleno. Další demonstrace byla nahlášena na MěÚ Tanvald na 11. 4. 2015, kdy svolavatel ohlásil demonstraci za odvolání JUDr. Bradáčové a vyšetřovatele případu zastřelení Patrika Tatára. Nahlášené demonstrace se zúčastnilo cca 40 Romů a tato proběhla i s následným pochodem bez narušení veřejného pořádku. V roce 2015 se většiny společnosti začala dotýkat otázka migrace, Islámu a přijímání uprchlíků. Z tohoto důvodu došlo k upozadění romské otázky a to i v rámci Libereckého kraje. Stejně jako v roce 2014 dochází v rámci Libereckého kraje k prezentování postojů a názorů na aktuální dění např. na sportovních utkáních. Zde bývá poprvé veřejně ventilována masová nespokojenost občanů v politických, sociálních, národnostních, ekonomických či jiných otázkách. Mezi ultras a hooligans byla v poslední době reflektována i islamofobie, zejména vytvářením tzv. „CHOREA“ na fotbale. Fanoušci se dále vyjadřují na svých webech, sociálních sítí a diskuzních fórech. Vnímání většinové společnosti je i nadále ovlivněno spíše sociálním cítěním, kdy ze strany majority je negativně vnímáno zneužívání sociálních dávek od státu romskou komunitou, podpora neziskových organizací, přijímání uprchlíků a diktát Evropské unie. Tato nespokojenost je vyjadřována především na diskuzních fórech a sociálních sítích. Tyto diskuze jsou většinou přiživovány neověřenými, ale zaručenými zprávami o trestné činnosti a slouží k zakládání různých diskusních skupin nebo událostí a mohou být využity extremisty ke konfrontaci s menšinami nebo PČR. Tyto aktivity se snaží monitorovat pracovníci pracovní skupiny pro boj s extremismem dále jen – PSBE a pracovníci pracovní skupiny pro menšiny. Reagují tak na případné pochody nebo demonstrace. V rámci monitoringu byla zjištěna demonstrace, která se uskutečnila 28. října 2015 v Liberci „Demonstrace – Za naši kulturu a bezpečnou zem“, která byla řádně oznámena svolavatelem a vyjadřovala se zejména k obavám z Islámu a vlny uprchlíků. V rámci Libereckého kraje lze konstatovat, že situace není natolik vyhrocená jako v jiných krajích ČR, nutno však říci, že postoj většiny obyvatel k romské menšině není kladný, často vychází ze špatných zkušeností, ale i z předsudků (přenášení jedné zkušenosti na celé etnikum). Romové, kteří se zapojili do pracovního procesu, jsou následně občany vstřícně přijímáni. Žádné aktivity extremismu nebyly zaznamenány. OOP ČR Nové Město pod Smrkem uvádí, že vztah mezi většinovou společností a romskou menšinou je problematický, jelikož zde žije poměrně velká skupina romské populace. Postoj k romské integraci je rozdílný mezi mladší a starší generací – mladší generace s integrací nemá takový problém jako starší generace. V Jablonci nad Nisou byl v roce 2012 proveden průzkum veřejného mínění „Lidé-město-bezpečí“ (http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwif98L RzaHLAhUHThQKHSmbDlMQFgggMAE&url=http%3A%2F%2Fwww.mestojablonec.cz%2Ffilemanager%2Ffiles%2Ffile.php%3Ffile%3D8391&u sg=AFQjCNHA9Kb_MW0nGIYjduaTQyA-hnnCoA). Předmětem průzkumu mínění občanů v Jablonci nad Nisou byl zejména pocit bezpečí obyvatel města, negativní jevy, s nimiž se ve městě setkávají, podíl obyvatel, kteří se v uplynulých letech stali oběťmi vybraných druhů trestné činnosti, spokojenosti s prací státní a městské policie, návrhy na zvláštní skupiny obyvatel, jimž by se město mělo věnovat především, celková spokojenost s životem ve městě a postoj k vybraným investičním záměrům. 83% respondentů na 1. místě problémové chování občanů romské menšiny. Z toho 59% označila tento jev jako velký problém, 24% respondentů označilo tento problém jako malý.

78

Nový Bor uvádí, že od roku 2011, kdy se odehrál mediálně známý tzv. „mačetový útok“, došlo ke zklidnění napjaté situace mezi majoritou a romskou menšinou. Tanvald: Většinová společnost se poslední dobou těžce smiřuje s nárůstem počtu romských rodin. V Tanvaldu, Smržovce, Velkých Hamrech jsou romské rodiny zabydleny již dlouhodobě, rodí se zde již třetí generace. Nově příchozí patří mezi méně přizpůsobivé, starousedlíci ze stran romské populace nemají zájem být s touto novou komunitou spojováni. Ze stran nově příchozích dochází k nevraživostem nejen mezi majoritou, ale i mezi Romy, kteří zde žijí již po několik generací. Obyvatelé Tanvaldu nevnímají obecně dobře ani dům v Žákově ulici, ani jeho obyvatele, považují tento dům za vstupní bránu do Tanvaldu.

8.2 Výskyt rasově motivované trestné činnosti a extremismu na území kraje (např. případy útoků mezi Romy a zástupci většinové společnosti, pochody a další protiromské veřejné akce extremistů). Krajské ředitelství policie Libereckého kraje: - Protiromské pochody =1 - Protiromské veřejné akce =0 - Utajené akce =0 - bez násilných útoků Liberec: Na konci ledna 2015 se mělo ve městě Liberec demonstrovat. Město ale akci s názvem „Protiromská demonstrace pochod Libercem" zakázalo. I přes tento fakt byla přijata ze strany Policie ČR bezpečnostní opatření a v den avizovaného konání akce na místě byly posíleny policejní hlídky. Na místě situaci monitorovali mimo jiné styčný důstojník pro menšiny, krajský koordinátor pro záležitosti národnostních menšin a cizinců a zástupce romské komunity (předseda organizace Liberecké fórum a člen Komise R LK pro národnostní menšiny a soc. začleňování). Avizovaná akce se nekonala – nikdo nepřišel. Od roku 2014 působí v Liberci organizace „My proti všem“, která na webových stránkách www.narodnihrdost.cz sama sebe definuje jako „jistou formu občanského nepokoje, jelikož největším nepřítelem je státní zřízení, které jde proti lidu českému, tedy proti nám“ organizaci, která má mj. „suplovat stát, tam kde stát selhává“ nebo „postavit se za lidi, proti státní zlovůli, která tu panuje“. Na facebookovém profilu https://www.facebook.com/MY.PROTI.VSEM označuje k 10/2015 tuto stránku jako oblíbenou 1788 jiných facebookových profilů. Organizace se formou tzv. „projektů“ zaměřuje na různé dobročinné akce, ale v kontextu svého protievropského zaměření např. vyzývá i k likvidaci „protektorátní (myšleno EU) symboliky“ (projekt 16), provádí výlep proti-evropsky laděných plakátů nebo označení pod označníky obcí, hlásí se také k výlepu arabsky psaných ukazatelů (projekt 17) směrujících imigranty v českém pohraničí do Německa. Protiromské aktivity však dosud nebyly zaznamenány. (Zdroj: Městská policie Liberec)

Nový Bor: V září 2015 se objevila v médiích zpráva, že Romové v Novém Boru brutálně nenapadli jedenáctiletého chlapce. Na případu pracovali i českolipští kriminalisté, kteří na základě provedených šetření zjistili, že si chlapec přepadení vymyslel.

8.3 Spolupráce krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny s Policií ČR a krajským koordinátorem prevence kriminality, osvěta a realizace preventivních programů zaměřených na boj proti extremistům, příklady dobré praxe. I přesto, že je každý z koordinátorů zařazen v rámci krajského úřadu na jiném odboru, spolupráce je na dobré úrovni. Koordinátor pro romské záležitosti hodnotí i preventivní projekty měst, na které obce žádají o do79

taci v rámci „Programu prevence kriminality“ vyhlašovaného každoročně Ministerstvem vnitra ČR. Navzájem si předávají informace z terénu. Spolupráce s Policií ČR je na velmi dobré úrovní. Zástupkyně krajského ředitelství je členkou „Komise Rady Libereckého kraje pro národnostní menšiny a sociální začleňování“. Další spolupráce probíhala – viz kapitola č. 8.2.

Konference „STOP sociálnímu vyloučení v Libereckém kraji“ – 13. listopad 2015

8.4 Existence platforem (např. pracovní skupiny, poradní sbory, neformální setkávání atp.) na lokální úrovni, které se zabývají prevencí vzniku a šíření protiromských nálad a extremismu, zhodnocení vlivu jejich činnosti na etnické klima v obci, zapojení krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny do této oblasti; identifikace příkladů úspěšné spolupráce. -

viz informace kapitoly č. 2.6

8.5 Charakter kriminality spojené se životem v sociálně vyloučeném prostředí (nejčastější typy trestné činnosti), příčiny a důsledky problému. Sociálně vyloučené lokality jsou obecně spojeny s vyšší mírou kriminality, než je celorepublikový průměr. Příčinou tohoto stavu je především koncentrovaný výskyt jevů, které souvisí s životem v sociálním vyloučení. Těmito jevy jsou například: chudoba, zadlužení, nedostatek příležitostí k uplatnění v běžném životě, závislosti (gambling, alkohol, drogy). Kriminalita v sociálně vyloučených lokalitách mívá často svou specifickou podobu. Nejčastěji si ji můžeme představit jako pyramidu, na jejímž vrcholu stojí ti, kteří zneužívají složité životní situace lidí žijících v sociálním vyloučení. Jde o lichváře, drogové dealery, podvodníky, kuplíře. Většina obyvatel sociálně vyloučených lokalit pak bývají oběťmi trestné činnosti těchto osob. Specifikem je, že tato kriminalita je často latentní a zůstává skrytá i před zraky policie. Velká část zločinů (především krádeže) se proto děje jako důsledek jiných zločinů – shánění peněz na splácení úroků pro lichváře, pro drogové dealery na hrací automaty. Obyvatelé sociálně vyloučených lokalit mají obecné nízké právní vědomí a nízkou důvěru v instituce (včetně policistů a soudů). Řada sociopatologických jevů, které mohou být příčinou kriminality – jako alkoholismus nebo týrání žen a dětí – se objevuje přímo v rodinách.

80

Krajské ředitelství policie Libereckého kraje: V sociálně vyloučených lokalitách se stav v této oblasti neměnný. Mezi jejich obyvateli dochází zejména k drobné majetkové trestné činnosti a k drogové kriminalitě ve smyslu přechovávání a distribuce drog. V ojedinělých případech dochází k mravnostní a násilné trestné činnosti. Obyvatelé vyloučených lokalit se stávají obětmi lichvářů, distributorů drog a ojediněle jsou zneužívání k hospodářské trestné činnosti. Z důvodu neochoty ke spolupráci svědků a obětí této trestné činnosti s orgány činnými v trestním řízení je ve většině případů tato kriminalita latentní. Obyvatelé vyloučených lokalit mimo tyto lokality nejčastěji páchají trestnou činnost majetkového charakteru, pak výtržnictví, hospodářskou trestnou činnost, drogové delikty a násilnou trestnou činnost. Liberecký kraj – krajský úřad: V roce 2014 byla zpracována „Bezpečnostní analýza Libereckého kraje za rok 2014“ - http://kancelarhejtmana.kraj-lbc.cz/page17/prevence-kriminality/bezpecnostni-analyza-libereckeho-kraje-za-rok-2014. Česká Lípa: V sociálně vyloučených lokalitách se vyskytují především drobné krádeže v obchodech a nelegální sběr odpadu všeho druhu. Policie ČR nevede evidence, kolik skutků bylo spácháno Romy. Frýdlant: OOP ČR Nové Město pod Smrkem: Nejčastějšími typy trestné činnosti jsou jednoznačně krádeže a krádeže vloupáním – tato trestná činnost přímo souvisí se životem v sociálně vyloučeném prostředí, za které lze Nové Město pod Smrkem považovat. V poslední době vzrůstá trestná činnost související s omamnými a psychotropními látkami. OOP Hejnice: Statistické údaje k počtu protiprávních jednání, spáchaných Romy nejsou k dispozici, protože se takové statistiky nevedou. Z praxe se dá hovořit, že v průběhu roku 2015 bylo zaznamenáno několik případů krádeží a šíření toxikomanie, které byly spáchány Romy. Nový Bor: Podle informací Obvodního oddělení PČR Nový Bor se bezpečnostní situace v roce 2015 zklidnila. Snížil se počet spáchaných přestupků i trestných činů. Počet majetkových přestupků za rok 2015 na OOP Nový Bor je oproti roku 2014 nižší o 53 skutků, trestné činy majetkového charakteru byly v roce 2015 na téměř stejné úrovni jako v roce 2014 – 171/174, násilná trestná činnost byla oproti roku 2014 více jak dvojnásobná 7/15, přitom se nevede evidence, kolik skutků bylo spácháno Romy. Nejčastější charakter trestné činnosti - vloupání a krádeže osobních vozidel, krádeže železa a barevných kovů. Přetrvávají však problémy spojené s drogami, s tím souvisí i ostatní trestná činnost. Nejčastěji byly řešeny přestupky proti majetku, veřejnému pořádku, občanskému soužití. Stupňuje se počet drogově závislých osob, které se také podílí na trestné činnosti. Na sklonku měsíce října 2015 byly v součinnosti s policisty speciálního týmu zabaveny technická zařízení, na která neměli jejich provozovatelé patřičná povolení a provozovali je v rozporu se zákonem. V současné době se nachází v Novém Boru pouze 1 ruleta (povolená MF ČR). Příčinou páchané trestné činnosti bývá nedostatek finančních prostředků, vidina snadného dosažení zisku. Důsledky – výkon trestu, ohrožení sociálním vyloučením, zápis v RT – v důsledku toho pak špatné uplatnění na trhu práce. Tanvald: Z hlediska statistického vykazování kriminality nejsou pachatelé nijak etnicky rozlišováni, proto nelze jednoznačně určit, kdo jakou kriminalitu páchá. Můžeme však říci, že osoby, které lze zařadit do rómského etnika se nyní v hlavní míře dopouštějí drobných krádeží v supermarketech. Situace je řešena společně s APK, MěP Tanvald. Na teritoriu OOP Tanvald nebyl zaznamenán žádný trestný čin související s extremismem a na teritoriu OOP Smržovka jeden trestný čin, který byl šetřen ze strany kriminální policie. Situace na úseku drog je značně latentní a ze strany romské populace se spíše jedná o uživatele. Byly však zaznamenány i případy distribuce. (Zdroj: Zpráva Policie ČR OOP Tanvald)

81

Smržovka uvádí drobnou majetkovou trestnou činnost, zvyšování drogové závislosti, narušování občanského soužití. Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Semily, Turnov, Železný Brod: Statistické údaje k počtu protiprávních jednání, spáchaných Romy nejsou k dispozici, protože se takové statistiky nevedou. S tohoto důvodu nebyly zaslány ani kvalifikované informace.

8.6 Výskyt dalších rizikových forem chování spojených se životem v sociálně vyloučeném prostředí, příčiny a důsledky problému (specifická pozornost tématu užívání drog). Ze Zprávy o bezpečnostních rizicích, kterou zpracovala Agentura pro sociální začleňování (2014), je patrné, že odhady počtu uživatelů drog v populaci žijící v sociálně vyloučených lokalitách se pohybují v rozmezí 1070 %. Důsledky užívání drog jsou pak především nárůst agresivity a zvýšení trestné činnosti a přestupků včetně dopravních nehod, konflikty v sousedských vztazích a nárůst napětí ve vyloučených lokalitách. Problémy s návykovými látkami přispívají k prohlubování sociálního vyloučení v kontextu dalších obvyklých negativních jevů, jako je nízká kvalifikace, nezaměstnanost, nekvalitní bydlení apod. Autoři zprávy pozorují souvislost mezi zhoršováním sociální situace v sociálně vyloučených lokalitách (SVL) a nárůstem distribuce drog jako jednou z mála možností obživy. Současně dochází ke zvyšování míry užívání drog jako důsledek nepříznivé sociální situace. V SVL se také snižuje věková hranice uživatelů drog, přibývá romských uživatelů pervitinu a to napříč všemi sociálními vrstvami, hlavně mezi mladými lidmi. U romských uživatelů se vyskytuje zkušenost s více návykovými látkami, nízký věk uživatelů, nedůvěra k institucím, nedostatečná informovanost o rizicích užívání, riziková aplikace, nízké pokrytí lokalit sociálními službami. Tíživost celé situace dokresluje nedůvěra v policii a nedostatečná reakce místní samosprávy. Existují však příklady dobré praxe, kde se samospráva problémem užívání drog v SVL zabývala včetně podpory sítě služeb pro uživatele drog. Liberecký kraj – krajský úřad: -

viz Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky LK za rok 2014 http://odbor-socialni.krajlbc.cz/page507/dokumenty- , která je každoročně odesílána na sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Úřadu vlády ČR

Hráčství: Šetření prokázalo velmi vysokou míru hráčství. Pouze 4% respondentů uvedlo, že neprovozují žádnou formu hazardních her. Ze šetření také vyplynulo, že respondenti, kteří odpověděli, že sází na výsledek sportovních utkání, byli zaměstnaní. Podle slov terénních pracovníků to také souvisí s využíváním sociálních kontaktů v rámci zaměstnání. Nezaměstnaný klient ve většině neřeší sportovní výsledky, ovšem zaměstnaný člověk se zapojuje do „běžných“ témat, mezi které jistě patří oblíbené sportovní dění. Nebylo celkem překvapivé, že u odpovědí „nehraji vůbec“ výrazně převažovaly ženy. Z výsledků šetření dále vyplynulo, že u respondentů odpovídajících, že hrají vždy, když mají peníze, převažovali nezaměstnaní déle než rok. Drogy: Závislosti jsou jednou z nejvíce problematických jevů v sociálně vyloučených lokalitách a zároveň je to jev, který nejbolestněji dopadá na dítě vyrůstající v takovém prostředí. U romské minority byl zaznamenán zvýšený nárůst užívání těkavých látek. Těkavé látky se staly bestselerem zejména mezi mladými lidmi. Terénní pracovníci také potvrdili, že větší města skýtají pro uživatele dostatečnou anonymitu a také větší možnosti volného nákupu těkavých látek. Uživatelé z menších měst se tak sjíždějí do těch větších, kde tvoří party, na které se dále nabalují další patologické jevy, jako je zejména kriminalita.

82

8.7 Existence platforem (např. pracovní skupiny, poradní sbory, neformální setkávání atp.) na úrovni kraje a obcí v oblasti prevence kriminality a rizikových forem chování (např. mezioborová spolupráce Policie ČR s dalšími zainteresovanými institucemi, tvorba lokálních strategií prevence kriminality, činnost pracovních skupin, uzavírání koordinačních dohod), role krajského koordinátora pro záležitosti romské menšiny v rámci těchto iniciativ; vliv platforem na bezpečnostní situaci v obci, v kraji. Krajské ředitelství policie Libereckého kraje: V roce 2015 pracovní skupina pro boj s extremismem prováděla monitoring zájmových extremistických webů a získávala poznatky k činnosti extremistů na území Libereckého kraje. Veškeré získané informace z prostředí extremistických skupin, jsou využívány k provádění vhodných a účinných opatření, zejména k zamezení narušení veřejného pořádku, k akcím zaměřeným proti menšinám na daném teritoriu. Všichni členové PSBE jsou v kontaktu se členy pracovní skupiny pro menšiny na daném teritoriu a probíhá oboustranné předávání informaci. Od koordinátora pro národnostní menšiny KÚ Libereckého kraje jsou informace předávány prostřednictvím styčného důstojníka pro menšiny KŘ P Libereckého kraje a jsou dále využívány pro činnost PSBE. Pracovníci PSBE dále spolupracují s orgány místní samosprávy v působnosti svých Územních obvodů. Policisté zařazeni do pracovní skupiny pro menšiny ve spolupráci s policisty oddělení tisku a prevence KŘPL realizovali celou řadu besed a přednášek jak na základních školách, v oblastech kde se vyskytují sociálně vyloučené lokality, nebo větší koncentrace trvale žijících cizinců (mongolové), tak i na středních školách napříč celým Libereckým krajem. Přednášky byly zaměřené na kyberšikanu a používání sociálních sítí, komunikaci s cizími lidmi, BESIP, drogovou problematiku, drobnou kriminalitu a podobně. Liberecký kraj – krajský úřad: Od roku 2008 působí na úrovni kraje v gesci hejtmana Pracovní skupina prevence kriminality Libereckého kraje. Jedním z členů je i krajský koordinátor pro záležitosti národnostních menšiny a cizinců. Tato skupina koordinuje preventivní aktivity na území kraje, pomáhá při přípravě a realizaci programů prevence kriminality obcí a fungování dotačního systému. Krajský koordinátor prevence kriminality, odborný zaměstnanec pro ochranu obyvatelstva, metodicky pomáhá obcím se zpracováním preventivních projektů a žádostí o dotaci z „Programu prevence kriminality“ ministerstva vnitra. Na území kraje má 25 obcí zpracované a schválené (radou, zastupitelstvem) „Plány prevence kriminality“. Minimálně dvakrát do roka se koná i metodická porada pro obce LK. Spolupráce Libereckého kraje s Krajským ředitelstvím policie Libereckého kraje je na velmi dobré úrovni. Liberecký kraj má zpracovanou „Koncepci prevence kriminality Libereckého kraje na období 2012-2016. http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=4&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwjryfyYy_KAhWCRxoKHem0CTMQFgg8MAM&url=http%3A%2F%2Fwww.mvcr.cz%2Fsoubor%2Fprogramy-pk-na-krajske-a-mistni-urovnidokumenty-liberecky-kraj-pdf.aspx&usg=AFQjCNEzJ46rjsQmzwpa3CVtONS9ez02pg

Přehled plánů prevence kriminality v jednotlivých obcích Libereckého kraje: Správní obvod ORP Česká Lípa Typ obce Dokument Česká Lípa

III.

Ralsko

I.

Stráž pod Ralskem

I.

KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA ČESKÁ LÍPA NA OBDOBÍ 2013 – 2016 http://www.mucl.cz/customers/mucl/ftp/File/OKT/Sekretariat/zastupitelstvo/2012_12_19/007/KO NCEPCE%20prevence%20kriminality.pdf

Program prevence kriminality 2013 - Ralsko Plán prevence kriminality Města Stráž pod Ralskem na období 2013 – 2016 http://www.strazpr.cz/files/docs/PLAN%20PK%202013.pdf

Správní obvod ORP Frýdlant Typ obce Dokument Frýdlant

III.

KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA FRÝDLANT NA OBDOBÍ 2013 – 2016 http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&uact=8&ved=0ah UKEwitstqX7PbKAhUQS5oKHThgCeoQFggbMAA&url=http%3A%2F%2Fwww.mestofrydlant.cz%2Ffilemanager%2Ffiles%2Ffile.php%3Ffile%3D124818&usg=AFQjCNFyK2HrRAw YW3OyI7q6cB85OYkuaQ&bvm=bv.114195076,d.bGs

83

Správní obvod ORP Jablonec nad Nisou Typ obce Dokument Jablonec nad Nisou

III.

PLÁN PREVENCE KRIMINALITY STATUTÁRNÍHO MĚSTA JABLONEC NAD NISOU na léta 2012 až 2016 http://www.mestojablonec.cz/filemanager/files/file.php?file=8466

Rádlo Rychnov u Jablonce n. N.

Jilemnice Rokytnice nad Jizerou

I.

Program prevence kriminality

Plán práce prevence kriminality na období 2013–2015 I. (http://docplayer.cz/3206496-Mesto-rychnov-u-jablonce-nad-nisou-liberecky-kraj.html) Správní obvod ORP Jilemnice Typ obce Dokument

III.

PROGRAM PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA JILEMNICE PRO OBDOBÍ 2013 – 2015 http://www.mestojilemnice.cz/data/jil_files/7220/programprevencekriminalitymestajilemniceproo bdobi2013-2015.pdf

Program prevence kriminality II. Správní obvod ORP Liberec Typ obce Dokument PLÁN PREVENCE KRIMINALITY NA LÉTA 2013 – 2015 PRO MĚSTO LIBEREC

Liberec

Hrádek nad Nisou

III.

http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=4&cad=rja&uact=8&ved=0ah UKEwiH67SA6vbKAhWkE5oKHSxvAj8QFgg3MAM&url=http%3A%2F%2Fwww.mpliberec.cz%2Fda ta%2Ffiles%2FPlany%2520a%2520programy%2520prevence%2520kriminality%2Fplan_2012_ 2015.pdf&usg=AFQjCNGQBoZj7J0phnwLaNUXxpE4EuNtIw&bvm=bv.114195076,d.bGs

Program prevence kriminality II. Správní obvod ORP Nový Bor Typ obce Dokument

Nový Bor

III.

Cvikov

II.

Jablonné v Podještědí

I.

PLÁN PREVENCE KRIMINALITY NA LÉTA 2012 – 2015 http://www.novy-bor.cz/cz/mesto-novy-bor/bezpecnost-mesta-a-ochrana-obyvatel/mestskapolicie/informace/

Plán prevence kriminality města Jablonné v Podještědí na léta 2016 – 2018 http://www.jablonnevp.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=5621&id_dokumenty=3 416

Správní obvod ORP Semily Typ obce Dokument PLÁN PREVENCE KRIMINALITY REGIONU SEMILSKA 2013-2015

Semily

III.

http://www.semily.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=14724&id_dokumenty=1853

Lomnice nad Popelkou

II.

Program prevence kriminality

Správní obvod ORP Tanvald Typ obce Dokument Tanvald

Koncepce prevence kriminality města Tanvaldu na období 2015 až 2018

III.

https://www.tanvald.cz/userfiles/files/koncepce_kriminality/koncepce_kriminality.pdf

Desná Harrachov Kořenov Plavy

I. I. I. I.

Smržovka

I.

Velké Hamry

Program prevence kriminality Plán prevence kriminality pro rok 2016— 2017 Plán prevence kriminality obce Kořenov Program prevence kriminality Plán prevence kriminality města Smržovky pro roky 2015 – 2018

Program prevence kriminality I. Správní obvod ORP Turnov Typ obce Dokument KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY Město Turnov 2014 – 2016

Turnov

Železný Brod

III.

http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&uact=8&ved=0ah UKEwiIjOnJ7vbKAhXIO5oKHTQFCaAQFggbMAA&url=http%3A%2F%2Fwww.turnov.cz%2Ffilemanag er%2Ffiles%2Ffile.php%3Ffile%3D121144&usg=AFQjCNF7ol1mTacuiSZ-4jk8YxUwa3m1bQ

Správní obvod ORP Železný Brod Typ obce Dokument III. Plán prevence kriminality města Železný Brod na roky 2015–2018 84

Česká Lípa: Město Česká Lípa zřizuje „Komisi pro dopravu a prevenci kriminality“. Krajský koordinátor pro záležitosti národnostních menšin a cizinců ani romský poradce města na jednání této komise doposud nebyl přizván. Ralsko: V rámci procesu koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (Agentura pro sociální začleňování) existuje pracovní skupina zaměřená na prevenci kriminality a předcházení sociálně patologických jevů. Jedním z členů je i krajský koordinátor pro záležitosti národnostních menšiny a cizinců i romský poradce a romský poradce města Česká Lípa. Frýdlant: (Nové Město pod Smrkem, Bulovka, Heřmanice, Dětřichov, Kunratice, Višňová, Habartice) V rámci procesu koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (Agentura pro sociální začleňování) existuje pracovní skupina zaměřená na prevenci kriminality a předcházení sociálně patologických jevů. Jedním z členů je i krajský koordinátor pro záležitosti národnostních menšiny a cizinců a romská poradkyně (kontaktní osoba), která zároveň zastává pozici vedoucí sociálního odboru. Jablonec nad Nisou: Statutárním městem Jablonec nad Nisou je zřízena „Komise prevence kriminality“. Komise se podílí na vytvoření koncepce bezpečnosti ve městě, vytvoření programu prevence kriminality a řeší úkoly v oblasti prevence kriminality a bezpečnosti. Jilemnice: V rámci správního území ORP není utvořena žádná pracovní skupina, zabývající se daným tématem. Liberec: V rámci statutárního města Liberec byla utvořena pracovní skupina, zabývající se daným tématem. Nový Bor: Město Nový Bor zřizuje „Komisi pro prevenci kriminality“. Členkou komise je romská poradkyně (kontaktní osoba) města Nový Bor. Krajský koordinátor pro záležitosti národnostních menšin a cizinců na jednání této komise doposud nebyl přizván. Semily: Město Semily zřizuje „Komisi pro prevenci sociálně patologických jevů“. Členkou komise je romská poradkyně (kontaktní osoba) města Semily. Krajský koordinátor pro záležitosti národnostních menšin a cizinců na jednání této komise doposud nebyl přizván. Tanvald: Velké Hamry: V rámci procesu koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (Agentura pro sociální začleňování) existuje pracovní skupina zaměřená na prevenci kriminality a předcházení sociálně patologických jevů. Jedním z členů je i krajský koordinátor pro záležitosti národnostních menšiny a cizinců. Turnov: Město v roce 2014 zřídilo „Komisi prevence kriminality“. Krajský koordinátor pro záležitosti národnostních menšin a cizinců ani romský poradce města na jednání této komise doposud nebyl přizván. Členkou komise je vedoucí odboru sociálních věcí. Železný Brod: V rámci správního území ORP není utvořena žádná pracovní skupina, zabývající se daným tématem. 85

8.8 Přehled programů v oblasti prevence a rizikových forem chování na území kraje, vyplňte do tabulky č. 11, 12, 13, 14. Do komentáře můžete uvést, jaké aktivity s cílem zvýšení uplatnitelnosti pracovníků vykonávající tuto pozici byly v roce 2015 uskutečněny. Ministerstvo vnitra ČR v souladu s vládou schválenou „Strategií prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015“ (usnesení vlády č. 925), (http://www.mvcr.cz/clanek/strategie-prevence-kriminality-naleta-2012-2015.aspx), každoročně vyhlašuje dotační „Program prevence kriminality“ (http://www.mvcr.cz/clanek/vyhlaseni-programu-prevence-kriminality-na-rok-2015.aspx). Příjemce dotace na Program prevence kriminality může být pouze kraj nebo obec. Dotace jsou určeny na projekty neinvestičního i investičního charakteru. Faktickým realizátorem dílčího preventivního projektu může být nestátní nezisková organizace, příspěvková organizace a další typy právnických osob, se kterými příjemce dotace uzavře smlouvu. Krajské ředitelství policie Libereckého kraje: Policisté snaží preventivně a výchovně zapůsobit zejména na skupinky bezprizorně se potulujících mladíků z řad romského obyvatelstva a to zejména v tom smyslu, aby svůj volný čas trávili pokud možno smysluplně, a né vysedáváním a popíjením alkoholu, a vzbudit u nich zájem o založení pracovně právních vztahů, které jim budou do života prospěšnější než "poflakování". Tato činnost je prováděna průběžně. Dne 3. září 2015 proběhl plánovaný projekt s názvem „Poznejme se navzájem“. Projekt Policie ve spolupráci se zástupkyní Euroškoly Česká Lípa SOŠ s.r.o., MěÚ – Odbor prevence a kriminality, DDM Česká Lípa, Farní charita Jonáš Česká Lípa společně s psychologem z neziskové organizace s názvem „Koule“. Projektu se zúčastnilo celkem 24 studentů, kteří vytvořili 3 skupiny po 8. Jednalo se o věkovou kategorii 12 – 17 let. Projekt se uskuteční na ÚO Česká Lípa a dále na dětském dopravním hřišti. V úvodu proběhla ukázka výslechové místnosti, ukázka sebeobrany a vybavení policisty, poté kriminalistický technik představil svou práci a předvedl ukázku snímání otisků. Na dětském dopravním hřišti následovali poznávací hry pod taktovkou zkušených psychologů. Ukázka, přednáška pro děti z prvních tříd ZŠ Slovanka Dne 27. 10. 2015 proběhla preventivní akce v prostorách kynologického klubu na Slovance v České Lípě. Ukázka byla provedena ze strany PČR Česká Lípa ve spolupráci s MěP Česká Lípa, kterou zorganizoval prap. Bc. Petr Habenicht, DiS. Akce se zúčastnilo 60 dětí prvních tříd ZŠ Slovanka, Česká Lípa. Prevence byla zaměřena na BESIP (přecházení vozovky, bezpečná jízda na kole, kolečkových bruslích apod.), předvedení výstroje, výzbroje policistů a ukázka nově vznikajícího klubu MUSADO Military Combat Systéma pod vedením instruktorů, kteří předvedli velmi dynamickou ukázku sebeobrany a boje zblízka. Dále bylo pro děti připraveno několik ukázek poslušnosti a zadržení pachatelů ze strany služebních psů PČR i MP Česká Lípa. Muzeum Policie ČR v Praze 2016 – 2. ročník Dne 19. 01. 2016 se uskutečnil Poznávací výlet pro 32 dětí druhého stupně. Jedná se o děti ze sociálně slabých rodin a děti z romských rodin. V součinnosti s policistou z oddělení tisku a prevence z hlavního města Prahy, proběhla dvou-hodinová přednáška, s prohlídkou Muzea Policie ČR v Praze. Dne 29. 10. 2015 proběhla stejná akce, tedy návštěva Policejního muzea určená pro děti ze SVL Ploučnice (cca 40 dětí) spojená s přednáškou BESIP a výukou na dětském dopravním hřišti. OOP Stráž pod Ralskem Ve dnech 4. a 5. 11 2015 se podařilo uspořádat den otevřených dětí na Policii ČR ve Stráži pod Ralskem. Dané události se účastnili i děti romské komunity, mongolské komunity a romské děti z Dětského domova se školou v Hamru na Jezeře. Od září 2015 začala v Liberci fungovat nová služba Městské policie Liberec – asistent městské policie. Řady strážníků rozšířili čtyři uchazeči o zaměstnání z úřadu práce. Statutární město Liberec využilo možnosti pracovních příležitostí s názvem Veřejně prospěšné práce a Krajská pobočka Úřadu práce v Liberci na základě zákona o zaměstnanosti schválila finanční příspěvek ve formě mzdových nákladů na její realizaci. Výsledkem je pracovní umístění čtyř uchazečů o zaměstnání, kteří pod hlavičkou městské policie vykonávají tzv. dohledovou službu. Projekt má platnost jednoho roku a v případě, že se osvědčí, město Liberec bude usilovat o její prodloužení.

86

Pod pojmem asistent městské policie si lze představit osobu, která se bude podílet na prevenci kriminality v obci, přispívat k ochraně bezpečnosti osob a majetku a provádět dohled a monitorovat stav veřejného prostranství v obci. V praxi to znamená dohled u ranních přechodů, kontroly dětských hřišť a parků vč. revitalizovaných ploch pro volnočasové aktivity na sídliště Rochlice, výpomoc při nácviku praktických jízd na jízdním kole při výuce dopravní výchovy na dětském dopravním hřišti, dohled na dodržování veřejného pořádku v centru města a další činnosti. Mzdové náklady asistentů strážníků pokryjí převážně finanční prostředky z úřadu práce, poskytované na veřejně prospěšné práce. Protože ale budou asistenti vykonávat odbornou práci, musí statutární město Liberec v případě každého asistenta navýšit mzdové náklady o zákonný odvod z mezd. Vybavení do terénu poskytne městská policie asistentům ze svých zdrojů. http://www.liberec.cz/cz/aktuality/zpravy-z-mesta/v-ulicich-mesta-se-muzete-krome-strazniku-nove-setkatasistenty-mestske-policie.html Tab. č. 11: Dostupnost asistentů prevence kriminality v kraji v roce 2015 poskytovatel Městská Policie Městská Policie Městská Policie Městská Policie Městská Policie Policie ČR celkem

působnost (lokality, kde působí)

počet

z toho počet Romů

Jablonec nad Nisou

2

2

Nový Bor

2

2

Ralsko

4

2

Smržovka

2

0

Tanvald

4

3

Velké Hamry

2

1

16

10

komentář (v případě potřeby)

vedení asistentů zajišťuje P ČR Tanvald

Důležitost a prospěšnost zřízení pozice asistenta prevence kriminality krajských koordinátor pro záležitosti národnostních menšin a cizinců průběžně připomíná na různých jednáních se samosprávami.

87

Asistenti prevence kriminality Nový Bor

Asistenti prevence kriminality v prostorách nové služebny Městské policie Tanvald

Tab. č. 12: Dostupnost domovníků – preventistů v kraji v roce 2015 poskytovatel

působnost (lokality, kde působí)

-------------------------------

počet

z toho počet Romů

0

0

komentář (v případě potřeby)

Pozice domovník – preventista v Libereckém kraji není zřizována. Bližší informace o projektu: http://www.prevencekriminality.cz/projekty/overene-projekty-1/domovnik-preventista/ Tab. č. 13: Dostupnost romských mentorů (pro spolupráci s justicí a při výkonu alternativních trestů) v kraji v roce 2015 poskytovatel

působnost (lokality, kde působí)

-------------------------------

počet

z toho počet Romů

0

0

komentář (v případě potřeby)

Romský mentoring je služba realizovaná sdružením RUBIKON Centrum (dříve Sdružení pro probaci a mediaci v justici, o.s.), v úzké spolupráci s Probační a mediační službou ČR (PMS ČR). Určena je pro klienty PMS ČR, kteří se cítí být součástí romské menšiny, dostali se do konfliktu se zákonem a byl jim nebo jim může být uložen alternativní trest nebo opatření. Účelem služby je motivovat tyto klienty k úspěšnému vykonání uloženého alternativního trestu/opatření a snížit tak rizika recidivy a prohlubujícího se sociálního vyloučení. Romský mentoring napomáhá k efektivnější práci s výše zmíněnými klienty, k posílení jejich právního vědomí a schopnosti uvědomit si závažnost situace, ve které se nacházejí, a k získání dovednosti tuto situaci řešit. Službu poskytuje romský mentor - vyškolený laik, absolvent kurzu Mentor v rozsahu 100 hodin (60 hodin teorie + 40 hodin praxe). S klienty ho spojuje sounáležitost s romskou komunitou, jazyková a kulturní blízkost. Poskytuje klientovi praktickou pomoc a poradenství, působí jako prostředník mezi ním a justicí. Mentor také propojuje klienty s poskytovateli odborných služeb v regionu. Hlavní činnosti mentora: - motivace klientů k plnění povinností souvisejících s výkonem alternativních trestů a opatření, - doprovázení klientů na schůzky s PMS ČR a na jednání s úřady, - podpora a pomoc při hledání zaměstnání, rekvalifikace či jiného vzdělání, - pomoc při vyplňování formulářů, - návštěvy klientů v domácnostech, 88

-

spolupráce s poskytovateli práce v rámci trestu obecně prospěšných prací, pomoc při hledání zdrojů v rodinách klientů, motivace klientů k náhradě škody, podpora při řešení zadluženosti a exekucí, hospodaření s penězi, pomoc PMS ČR při orientaci v romské komunitě.

Stručná historie Romského mentoringu v Libereckém kraji:  2005 – 2008 rozšířen do Libereckého kraje a vypracován jednotný systém služby, aplikovatelný kdekoliv na území České republiky,  05/2011 – 04/2014 projekt „Romové pomáhají Romům“ (http://www.esfcr.cz/projekty/romovepomahaji-romum) zajistil realizaci Romského mentoringu v 7 krajích ČR, včetně Libereckého,  Od 04/2014 – je zajištěna činnost cca 20 romských mentorů spolupracujících se středisky PMS ČR, včetně v Jablonci nad Nisou.

Tab. č. 14: Dostupnost asistentů při jednání s policií a dalšími úřady v kraji v roce 2015 poskytovatel

působnost (lokality, kde působí)

-------------------------------

počet

z toho počet Romů

0

0

komentář (v případě potřeby)

Zřízení pozice“ asistent při jednání s policií a dalšími úřady“ (http://www.mvcr.cz/clanek/zrizeni-asistenta-prijednani-s-policii-a-dalsimi-urady.aspx) je jedním z velmi účinných nástrojů prevence a řešení kriminality v prostředí sociální exkluze. Policejní asistence je terénní službou, která usnadňuje obyvatelům sociálně vyloučených lokalit, obývaných převážně menšinovou populací, kontakt a komunikaci s policií. Přehled žádostí o dotaci v rámci „Programu prevence kriminality na rok 2015

Název obce

Název projektu

Frýdlant

Rozšíření MKDS – nový bod Volný čas s Klubem Vagón – 2015 Dluhové poradenství – 2015 Rozšíření MKDS – ulice Žitavská – 2015 Samolepky pro seniory - 2015 Rozšíření stávajícího MKDS - ul. Pražská Asistenti prevence kriminality (2) Speciální výslechová místnost Bezpečné stáří Výchovně vzdělávací pobytový tábor Romský mentoring Rozšíření MKDS IV. Etapa Dobrovolnický tým seniorů prevence kriminality MKDS Vybudování MKDS Mimoňské AKTIVIZAČNÍ víkendy Asistent prevence kriminality (2)

350.000,553.000,0 102.000,13.000,0 248.000,295.000,15.000,50.000,0 315.000,45.000,0 1.000.000,0 67.000,-

Rozšíření městského kamerového dohlížecího systému

0

Hrádek nad Nisou

Jablonec nad Nisou

Liberec Lučany nad Nisou Mimoň

Nový Bor

Ralsko Rychnov u Jablonce nad Nisou Semily

Přidělená dotace

Asistent prevence kriminality v lokalitách Ploužnice a Náhlov 2015 (4) Víkendové aktivity v lokalitách Ploužnice a Náhlov 2015

780.000,150.000,-

Zřízení MKDS

983.000,-

Speciální výslechová místnost Mě neošálíš

192.000,8.000,-

89

Smržovka Tanvald Turnov Velké Hamry

Asistent prevence kriminality 2015 (2) Profesní příprava strážníků a policistů 2015 Asistenti prevence kriminality (4) Volnočasové prvky Modernizace a rozšíření MKDS Rozšíření MKDS, 2. etapa Asistent prevence kriminality 2015 (2) Výchovně rekreační letní dětský tábor 2015 Klubovna 2015

Celkem LK

266.000,40.000,500.000,0 0 317.000,430.000,200.000,164.000,6.883.000,-

Další aktivity realizované jednotlivými obcemi: Turnov: V listopadu 2015 ve vstupních prostorách turnovské radnice proběhla výstava 12 černobílých fotografií romských žen z Turnova. Výstava s názvem „Ženy jen v kuchyni?“ v rámci projektu JILEHA si kladla za cíl zvýšit podvědomí o rovnoprávnost žen a mužů v romské komunitě a zbořit i zažité stereotypy o ženské práci a schopnosti. Ženské skupiny se scházejí dvakrát měsíčně a zabývají se postavením romských žen v rodině a komunitě, posílením sebevědomí a sebe respektu, situací romské komunity ve městě, mluví o ženských právech, věnují se také zdravotní osvětě nebo sociálně právním otázkám.

(Zdroj: http://www.jaspisradio.cz/2015/11/04/romske-zeny-zdobi-turnovskou-radnici/)

90

9. SITUACE ROMŮ V OBLASTI KULTURY A JAZYKA Většina příslušníků romských komunit - Liberecký kraj nevyjímaje - již v důsledku minulých zásahů státu do vývoje těchto komunit (před rokem 1990) romský jazyk neovládá dobře, nejmladší generace pak často skoro vůbec. Tuto situaci potvrzují i terénní pracovníci Libereckého kraje. V kvalifikovaných odhadech se uvádí, že v domácnosti užívá romštinu asi jen 35 % Romů.

9.1 Dostupnost výuky romského jazyka (na ZŠ, SŠ, VŠ a v rámci aktivit NNO a jazykových center), dostupnost výuky oboru romistika na školách v kraji a příklady dobrých praxí ve výuce romského jazyka. Na území Libereckého kraje jsou v současné době známy pouze dvě nevládní organizace, jejichž činnost je mimo jiné zaměřena i na výuku romštiny. Jedná se o: „Amaro Suno“ (http://www.os-amarosuno.estranky.cz/) „BACHTALE občansko-romské sdružení“ (https://www.facebook.com/Bachtale-ob%C4%8Danskoromsk%C3%A9-sdru%C5%BEen%C3%AD-1652794718301626/?fref=photo). Zájem o výuku romského jazyka na školách v Libereckém kraji ze strany Romů nebyl prozatím zaznamenán.

9.2 Zájem Romů o udržení a zachování vlastní kultury, jazyka a poznání historie (kdo je iniciátorem těchto aktivit – představitelé Romů, NNO, vzdělávací instituce, místní samospráva); zhodnocení míry naplnění jejich kulturních potřeb v kraji, identifikace překážek, které jim v tom brání. Ministerstvo kultury ČR:

Každoročně vyhlašuje výběrové řízení v programu „Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin či v převážné míře v jazycích národnostních menšin“. Okruh výběrového dotačního řízení odboru médií a audiovize MK v oblasti vyplývají z nařízení vlády ČR č. 98/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity, ve znění pozdějších předpisů usnesení vlády. Jedná se o: a/ periodický tisk vydávaného v jazycích národnostních menšin či převážné míře v jazycích národnostních menšin b/ rozhlasové a televizní vysílání v jazycích národnostních menšin či převážné míře v jazycích národnostních menšin Další dotační program, který vyhlašuje Ministerstvo kultury ČR je „Podpora integrace příslušníků romské menšiny“. Projekty mohou být zaměřeny na následující aktivity:  umělecké aktivity (divadla, muzea, galerie, knihovny, koncerty, přehlídky, festivaly),  kulturně vzdělávací a výchovné aktivity (např. semináře, přednášky, besedy),  odborné studie rozšiřující poznání a podporující bádání o romské kultuře, tradicích a historii,  dokumentace romské kultury,  ediční činnost (neperiodické publikace),  kulturní akce směřující k potírání negativních projevů extremismu, rasové a národnostní nesnášenlivosti a xenofobie.

91

V roce 2015 se do dotačního programu přihlásily tři organizace s následujícím výsledkem. Název organizace

Název projektu

Přidělená dotace

4. Ročník hudebního festivalu národnostních menšin

30.000,-

Občanské sdružení LAMPA (Mimoň)

Kulturní dílna Kale Jakha

30.000,-

Rodina v centru, o. s. (Nový Bor)

Romský taneční kroužek Bengalune čawe v roce 2015

0

Liberecké fórum (Liberec)

Celkem LK

60.000,-

Liberecký kraj – krajský úřad, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu: V rámci každoročních výzev k předkládání žádostí do dotačního programu z oblasti kultury se žádosti menšin objevují pouze ojediněle. Rovněž nabídka prezentace akcí menšin na turistickém portále kraje není využívána. Svou roli hraje zřejmě malá informovanost o možnostech jak využít dostupné dotační programy a jiné propagační nabídky. Vyjádření krajského koordinátora: Informace o jednotlivých dotačních programech „Oblasti podpory kultury, památkové péče a cestovního ruchu“ jsou rozesílány přímo jednotlivým organizacím, kterých se tyto výzvy týkají. Mezi romskými a proromskými organizacemi se objevuje názor, že o dotace nemá smysl žádat, neboť jejich žádost nebude úspěšná. Přehled financování kultur. aktivit romských a proromských organizací z rozpočtu Libereckého kraje: http://kultura.kraj-lbc.cz/page411/financni-prispevky-lk-v-oblasti-kultury-2003-2015 V roce 2015 se do dotačního programu přihlásily tři organizace s následujícím výsledkem: Název organizace Název projektu Požadovaná dotace Přidělená dotace Romský taneční kroužek Bengalune čawe v roce 2015

42.300,-

0,-

Občanské sdružení LAMPA (Mimoň)

Taneční a kulturní festival

27.000,-

0,-

Lumen vitae, z.s.

Multikulturní festival „Na pláži“

34.000,-

0,-

103.300,-

0,-

Rodina v centru, z.ú.

Celkem LK

V roce 2014 se do dotačního programu nepřihlásily žádné organizace: Název organizace Název projektu Požadovaná dotace -------------------------------------

Přidělená dotace 0,0,0,-

Celkem LK

0,-

V roce 2013 se do dotačního programu přihlásila jedna organizace s následujícím výsledkem: Název organizace Název projektu Požadovaná dotace Přidělená dotace Liberecké fórum

2. ročník hudebního festivalu národnostních menšin

Celkem LK

92

40.000,-

0,-

40.000,-

0,-

Absenci finančních prostředků řešil odbor sociálních věcí KÚ LK ze svého rozpočtu. Spolku „Liberecké fórum“ přispěl na pořádání „Hudebního festivalu národnostních menšin“.

Rok

2013

2014

2015

Financování kultury

73 810,00 Kč

100 000,00 Kč

70 000,00 Kč

Silnou stránkou romské kultury je tradičně hudba, zpěv a tanec. Tyto atributy jsou tradiční oporou jejich identity, ale zejména ve školním vzdělávání málo využívanou a rozvíjenou. Na území Libereckého kraje byla založena řada romských hudebních kapel, které vystupují na různých tanečních zábavách v kraji, ale i mimo jeho hranice. Romové své kulturní aktivity zveřejňují především prostřednictvím sociálních sítí facebook: Romské zábavy & Romské kapely https://www.facebook.com/romskezabavy „AMARE LAVA" - přátelé romské kultury (historie) https://www.facebook.com/groups/amarelava/?fref=ts Česká Lípa: Zájem Romů o udržení si a rozvoj vlastní kultury a jazyka zástupci města vnímájí na základě zkušeností z práce s dětmi v klubovně a na základě sdělení obcí ve správním obvodu za velmi nízký. K naplnění jejich kulturních potřeb dochází spíše v rámci užší komunity. Svoji kulturu a jazyk se nesnaží nijak výrazně prezentovat. Pokud jsou pořádány kulturní akce, jsou pořádány jednotlivci. Na území města Česká Lípa působí romský taneční soubor „Kale Apsa“ (http://kaleapsa.jex.cz/), který vznikl v roce 2001. Soubor se zúčastňuje různých romských festivalů a soutěží nejen v České republice, ale i v zahraničí. Mezi jejich repertoár patří tance: čardáše, maďarské, španělské a orientální. Na území města Mimoň působí organizace LAMPA z.s., která mimo sociální služby také zajišťuje ve spolupráci se spolkem Lumen vitae , z.s, z České Lípy činnost tanečního kroužku „KALE JAKHA“ (http://www.centrumlampa.estranky.cz/clanky/kale-jakha/). Obě organizace v roce 2015 uspořádaly „Taneční festival Kale Jakha“. Město Česká Lípa pravidelně vyhlašuje „dotační program v oblasti kultury“ (http://www.mucl.cz/customers/mucl/ftp/File/Tiskove/aktuality/Dota%C4%8Dn%C3%AD%20program%20kult ura%202015.pdf) Z tohoto dotačního programu byla podpořena organizace „Lumen vitae, z.s. na „Festival Kale Jakha“ (http://www.i-noviny.cz/ceska-lipa/tanecni-festival-kale-jakha#.VtCWEE32Zdg)

93

Frýdlant: Na území regionu Frýdlantska působí pouze jedna organizace zabývající se přímo romskou kulturou. Jedná se o „Amaro Suno“ (http://www.os-amarosuno.estranky.cz/). Organizace zajišťuje činnost volnočasových kroužků pro děti a mládež v sociálně vyloučené lokalitě Bulovka – Arnoltice (Liberecký kraj). Kroužky probíhají celoročně a každodenně v Komunitním centru pro děti a mládež. Klub dětem ze zdejší romské komunity nabízí pravidelné volnočasové a zájmové aktivity – doučování a přípravu do školy, technické (práce s počítačem), umělecké (hudba, tanec), sportovní (fotbal), zaměřené na tradice (výuka romštiny). Pro předškolní děti je organizován dopolední klub.

Jablonec nad Nisou: Na území města Jablonec nad Nisou organizují romské amatérské hudební skupiny romské zábavy, které jsou mezi romskou komunitou ve veliké oblibě a těší se vysoké návštěvnosti. Romové se též s oblibou účastní tradičních romských festivalů v rámci celé České republiky. Absence romského neziskového sektoru a schopných romských realizátorů zcela znemožňuje rozvoj romské kultury na území ORP3. Statutární město Jablonec nad Nisou pravidelně vyhlašuje dotační program na „podporu akcí/cyklu akcí v oblasti kultury“ (http://www.mestojablonec.cz/redakce/index.php?tree=19&lanG=cs&slozka=819&tshowsit=1&sit=233&) Liberec: Ve statutárním městě Liberec se již tradičně každý rok koná „Hudební festival národnostních menšin“, který je zaměřen převážně na romskou komunitu. Organizátorem akce je organizace „Liberecké fórum“ (http://www.libereckeforum.cz/). V průběhu akce vystupovaly taneční, pěvecké a hudební soubory nejen z Libereckého kraje, ale i spřátelené soubory z ostatních krajů. Další již tradiční akcí je festival cizinců a národnostních menšin „Liberec – jedno město pro všechny 2015“, jejíž součástí je i romská komunita. Organizátorem akce je příspěvková organizace „Komunitní středisko KONTAKT Liberec“ (http://www.ksk-liberec.cz/). V rámci této organizace je založen taneční kroužek „Amare Čhave“ (http://www.ksk-liberec.cz/20950/tanecni-krouzek-amare-chave/). S pomocí města Liberec spatřila světlo světa dětská knížka „Chci se vrátit do pohádky“ od romské autorky Ireny Eliášové. Tato kniha v sobě skrývá hned dva příběhy. V prvním se šestiletý Bélko Nadaral vydává do podzemí za čarodějem, který lidem ukradl noty, a ve druhém je hlavní postavou kuře Kolumbus, které se znuděné životem na dvorku vypraví na cestu kolem světa. Příběh o putování za ztracenými notami i vyprávění o touze po poznání cizích zemí zaujmou malé i větší děti, a to nejen svou napínavostí a nevšední poetikou, ale také neotřelými ilustracemi ilustrátora Marka Štěpána. Toho si autorka vytipovala sama a oba v pondělí dorazili do Krajské vědecké knihovny v Liberci, přestože Irena Eliášová žije v Mimoni a Marek Štěpán až ve Velkém Meziříčí. Irena Eliášová zabrousila do říše pohádek vůbec poprvé, i když dětské příběhy pravidelně vyprávěla své malé vnučce, kterou kdysi pravidelně doprovázela na cestě do školy. Právě tyhle příběhy, které si autorka postupně zapisovala, se staly základem pro nyní vydanou dětskou knihu. Knihu "Chci se vrátit do pohádky" jí vydala Krajská vědecká knihovna v Liberci s podporou Ministerstva kultury ČR a statutárního města Liberec, které knihovně poskytlo dotaci ve výši 20 000 korun. Již v roce 2008 vydala Krajská vědecká knihovna autorčinu autobiografii a zároveň prvotinu "Naše osada". Hrádek nad Nisou: V roce 2015 uspořádala místní organizace „Gypsy Legend z.s.“ (http://www.gypsy-legend-z-s.estranky.cz/) první ročník „Romského benefičního festivalu“, jehož cílem bylo podpořit vzájemné soužití, začlenění romské populace do české společnosti a přispět nadaci „Ostrov života“, která pomáhá vážně nemocným lidem. Tato organizace zahájila mimo jiné aktivity i činnost tanečního kroužku.

94

Nový Bor: V prostorách základní školy praktické probíhá hudební kroužek, kam dochází romské děti. O jiných kulturních aktivitách obec nemá přehled. Taneční kroužek „Bengalune čawe“ (http://www.rodinavcentru.cz/?page_id=6356) funguje od března 2014 v rámci volnočasového klubu v Komunitním centru spol. Rodina v centru. Taneční kroužek je součástí projektu „Podpora vzdělávání romských dětí a mládeže v Komunitním centru v roce 2015. (https://www.google.cz/search?q=bengale+manusha&biw=1280&bih=655&tbm=isch&tbo=u&source=univ&s a=X&ved=0ahUKEwiwtIKo5pXLAhXBYJoKHXx4CkUQsAQIGg)

Semily: V roce 2014 v Semilech zahájil svoji činnost „Spolek Romů v Semilech“ (https://www.facebook.com/romaspolek.semilech), který se zaměřuje na tradiční český a slovenský folklor. Činnost spolku však byla výrazně v dalším období omezena, neboť údajně většina členek přestala docházet. Dle sdělení hlavní důvodem bylo období puberty, kterým většina dívek prochází. Činnost spolku nebyla ukončena, pouze omezena. Město Semily pravidelně vyhlašuje grantový program na „kulturní akce“ (http://www.semily.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=14724&id_dokumenty=1693) Tanvald: Na území města Tanvald působí dvě organizace „Romská umělecká dílna a Roma Tanvald“. Tyto organizace se zaměřují především na tradiční romskou hudbu a tance. V roce 2015 se taneční soubor „Bengale Manusha“ (https://www.google.cz/search?q=bengale+manusha&biw=1280&bih=655&tbm=isch&tbo=u&source=univ&s a=X&ved=0ahUKEwiwtIKo5pXLAhXBYJoKHXx4CkUQsAQIGg), jehož činnost zajištuje „Romská umělecká dílna, představil svým vystoupením na „Tanvaldských slavnostech“. Město Tanvald pravidelně vyhlašuje dotační programy na aktivity ve všech oblastech veřejného a spolkového a života (https://www.tanvald.cz/aktuality/aktualniinformace/?aktualita=1491&nalezeno=dotace ). Velké Hamry: Místním Romům chybí zkušenosti s organizováním vlastních akcí. Doma hovoří výhradně romštinou a tradice jsou nedílnou součástí jejich života. V současné době zahájila svoji činnost „klubovna“, zaměřená na komunitní práci. Aktivity budou zaměřeny mimo jiné i na oblast kultury. Jilemnice, Turnov, Železný Brod: Dle sdělení zástupců obcí se na území jejich měst ani v okolních obcích žádné romské kulturní akce neorganizují.

Ze zaslaných podkladů a průzkumu webových stránek jednotlivých obcí, ve kterých jsou vyhlašovány dotační či grantové programy není patrné, zda romské či proromské organizace využívají těchto možností a podavají si žádost o finanční podporu. Identifikace překážek, které organizacím brání v realizaci kulturních aktivit: -

nedostatečné organizační zkušenosti s pořádáním větších akcí nedostatek finančních prostředků

95

9.3 Jaké významné akce v oblasti romské kultury proběhly v roce 2015 na území kraje? Vyplňte do tabulky č. 15. V případě, že tato akce byla podpořena z rozpočtu kraje, uveďte vždy tuto skutečnost a výši podpory do posledního sloupce určeného pro poznámky. Tab. č. 15: Významné romské kulturní akce v kraji v roce 2015 (v komentáři jsou uvedeny finanční prostředky, které poskytl ze svého rozpočtu Liberecký kraj) datum

místo

pořadatel

název akce

typ akce

komentář (v případě potřeby)

29. 9. 2015

Liberec

„Liberecké fórum“

Hudební festival národnostních menšin

kultura

70.000,- Kč

23. 5. 2015

Hrádek nad Nisou

Gypsy Legend z.s.

Romský benefiční festival

kultura

0,-

Česká Lípa

Občanské sdružení LAMPA

Taneční festival Kale Jakha

kultura

0,-

3. 10. 2015

„Liberecké fórum“

Gypsy Legend z.s.

96

Občanské sdružení LAMPA

9.4 Romský holocaust Na území Liberce a v jeho okolí bylo za války skutečně několik internačních, zajateckých, nebo pracovních táborů. Celkem v Liberci existovaly čtyři romské internační tábory. První vznikl u rochlického lomu pod Královým Hájem v roce 1939. Z tábora u Kunratické ulice, vybudovaného v roce 1941 byli Romové transportováni do koncentračních táborů Osvětim, Buchenwald a Ravensbrück. V blízkém okolí Liberce bylo celkem pět klasických koncentračních táborů - dva v Chrastavě, v Rychnově u Jablonce, v Rýnovicích a ve Smržovce. Ve všech těchto táborech byli vězněni nejen Romové, ale i Židé, povstalci z Varšavského povstání, nebo zajatci z Francie, Itálie i Ruska. Nutno dodat, že tyto německé lágry se ale také využily krátce po válce v době takzvaného divokého odsunu. Po válce, až do roku 1952, sběrným střediskem prošlo několik desítek tisíc lidí. I zde se odehrávaly nepěkné události a sběrná a odsunová střediska se stala nástupci válečných a zajateckých lágrů. Nelze srovnávat nacistické lágry s poválečnými sběrnými středisky, ale je nutné říci, že nepravosti se odehrávaly i v těchto táborech a v zájmu jisté historické spravedlnosti je dobré připomenout všechny skutečnosti. V roce 2015 byl zaznamenán návrh zastupitele statutárního města Liberec RNDr. M. Hrona, připomenout si oběti těchto táborů. Návrh projednalo zastupitelstvo města Liberec: pokusit se připomínku holocaustu řešit v širším kontextu v součinnosti s Libereckým krajem a dalšími příslušnými obcemi. Touto problematikou se dlouhodobě zabývá historik libereckého Severočeského muzea pan Ivan Rous. (zdroj. Zastupitelstvo města Liberec ze dne 28. 5. 2015)

Tématem romského holocaustu se dlouhodobě věnuje taktéž organizace „Židovská obec Liberec“.

97

10. DOPORUČENÍ A DALŠÍ DOPLNĚNÍ

10.1 Další postřehy k situaci Romů v kraji. Cokoliv nebylo výše zmíněno a je potřeba to zmínit. Ve všech sledovaných oblastech se objevují objektivní skutečnosti, které sociálně vyloučeným Romům brání v integraci: Bydlení: Romové čelí nedůvěře majitelů nemovitostí k jejich neschopnosti byt řádně užívat, a hradit nájemné. Jediným možným řešením se u většiny rodin jeví sociální bydlení s dostupnou sociální službou. Vzdělávání: Při individuální podpoře žáků i jejich rodin, lez dosáhnout dobrých výsledků, což do budoucna znamená i zvýšení šancí v uplatnění na trhu práce. Zaměstnanost: Zaměstnávání Romů brání především nízká (žádná) kvalifikace a praxe. Bariéru však tvoří i systém sociálních dávek (početnější rodina má k dispozici stejnou částku při zaměstnání či pobírání dávek. Nepřehlédnutelnou překážkou je i demotivující zadluženost (systém exekucí).

V osnově pro vypracování zprávy je zcela opomíjena otázka romských záležitosti z pohledu sociálněprávní ochrany dětí a mládeže (náhradní rodinná péče, …). Liberecký kraj – odbor sociálních věcí v roce 2013 vypracoval „Analýzu pobytových zařízení pro děti do 18 let na území Libereckého kraje“ – (http://www.liberec.cz/files/prilohy/lbc_komplet_v6.pdf), která byla v roce 2014 aktualizována. Dokument však neobsahuje téma romských záležitostí.

10.2 Náměty pro systémové změny na národní úrovni v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu. Dílčí náměty pro systémové změny byly zaslány pouze od obcí: Česká Lípa, Tanvald a Velké Hamry. Převážná část níže uvedených námětů je navržena ze strany krajského koordinátora.

-

-

ukotvit pozici romského poradce v zákoně č. 228/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů, včetně jeho financování jasně formulovat povinnosti obcí v oblasti sociálního začleňování, které budou v souladu se schválenými strategiemi (Strategie romské integrace do roku 2020, Strategie sociálního začleňování 20142020, Strategie boje proti sociálnímu vyloučení 2016-2020, Koncepce sociálního bydlení ČR 20152025, Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v ČR do roku 2020, …)

-

aktualizovat Metodickou příručku k výkonu funkce romského poradce

-

aktualizovat Metodickou příručku k výkonu funkce krajského koordinátora pro romské záležitosti

-

-

-

vytvořit metodiku na kontroly výkonu přenesené působnosti nad plněním úkolů napomáhajícím výkonu práv příslušníků romské menšiny a jejich integraci do společnosti vyřešit zařazení krajských koordinátorů pro romské záležitosti ve struktuře krajských úřadů (kancelář ředitele, hejtmana) tak, aby došlo k propojení mezioborovému přesahu činnosti koordinátora integraci národnostních menšin v současné době řeší několik na sobě nezávislých odborů (odbor sociálních věcí, odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu, odbor kultury, odbor zdravotnictví, oddělení krizového řízení; současný systém je nekoncepční a neefektivní; z tohoto důvodu by bylo 98

vhodné nastavit mezioborovou spolupráci vytvořením jednoho pracoviště, do kterého by byli zařazeni: koordinátor pro záležitosti národnostních menšin a cizinců, protidrogový koordinátor, koordinátor prevence kriminality a školský koordinátor prevence -

-

-

toto se taktéž týká poskytování státních finančních prostředků (v současnosti MPSV, MŠMT, Mzdr., MV, MK, MV), v některých případech dochází k podvojnému čerpání financí na stejné aktivity; z tohoto důvodu by bylo vhodné řídit financování jedním institutem (vzhledem k tomu, že garantem pro plnění Strategie romské integrace je Úřad vlády ČR, nabízí se, aby financování všech programů řídil tento úřad)

z dlouhodobého hlediska by bylo vodné provést patřičné změny ve školství, v oblasti zaměstnanosti a v zákonech, na základě kterých jsou vypláceny nepojistné dávky; těmito změnami nastavit pozitivní a zodpovědnější přístup ke vzdělávání a zaměstnávání osob ohrožených sociálním vyloučením vytvořit funkční dotační program kraje na cílovou skupinu národnostních menšin a cizinců (viz usnesení Komise rady Libereckého kraje pro národnostní menšiny a sociální začleňování č. 3/14/1.

-

Dostatečná finanční podpora škol – asistentů pedagogů

-

Provést legislativní změny viz ministryně práce a sociálních věcí Marksová: „Minimální mzda musí být výhodnější než příspěvky na bydlení“ (http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/marksovaminimalni-mzda-musi-byt-vyhodnejsi-nez-prispevky-na-bydleni-1249534)

-

sjednocení ročních výkazů MPSV, z kterých by se do budoucna mohla čerpat data pro zpracování zpráv o situaci osob ohrožených sociálním vyloučením, národnostních menšin a cizinců: 1. o sociální práci, 2. o sociálních službách poskytovaných v zařízeních sociálních služeb, 3. o sociálních službách a sociální péči, 4. o výkonu sociálně právní ochrany dětí

10.3 Dílčí úspěchy Liberecký kraj – krajský úřad: V roce 2015 Rada Libereckého kraje schválila dva projektové záměry odboru sociálních věcí, které byly zpracovány v rámci výzvy č. 03_15_007 Operačního programu Zaměstnanost. 1. „Nastavení systémové podpory rodin s dětmi v Libereckém kraji“ Cílem projektu je nastavení systémové podpory rodin s dětmi prostřednictvím spolupráce orgánů sociálně-právní ochrany dětí a sociálních služeb a dalších subjektů v Libereckém kraji. 2. „Podpora a rozvoj sociálních služeb pro rodiny a děti v Libereckém kraji Cílem projektu je zajištění dostupnosti poskytování a rozvoj vybraných sociálních služeb (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež) v souladu se schváleným střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje. V únoru 2016 Rada Libereckého kraje schválila obě projektové žádosti a souhlasila se závazkem spolufinancování z rozpočtu Libereckého kraje. Roma Spirit: Posláním Roma Spirit je zviditelňovat a oceňovat jednotlivce, obce, komerční i neziskové organizace, kteří se aktivně podílejí na řešení nelehkých situací, zasazují se o pomoc Romům a dobrého soužití v české společnosti.

99

V kategorii „Osobnost“ porota ocenila Danielu Cincibusovou z Mimoně. Jako pěstounka vychovala 23 dětí, z toho 15 romských. Všichni dnes mají vzdělání a stálou práci. Paní Cincibusová pracuje v organizaci Oblastní charita Most v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež v Ralsku-Náhlově, která je sociálně vyloučenou lokalitou Libereckého kraje. V kategorii „Obec-město“ za programy zaměřené na integraci romské menšiny letos organizátoři Roma Spirit v ČR obdrželi pouze jedinou nominaci, a to pro Velké Hamry. Město uplatňuje proaktivní, sociálně začleňující přístup k obyvatelům, a to po dobu již pěti let. Porota si přístupu vedení města vysoce cení, ale kvůli absenci dalších nominací nemohla být v této kategorii cena udělena.

Obce – Agentura pro sociální začleňování: Další dvě města se od roku 2016 zařadila do spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování do tzv. „Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám, a tím budou účinněji řešit problémy spojené s existencí sociálně vyloučených lokalit na jejich území. Jde o města: Liberec a Nový Bor. V těchto obcích vznikne platforma s názvem Lokální partnerství, která zahrne všechny místní subjekty podílející se na řešení problémů spojených se sociálním vyloučením (zástupci města, škol, úřadu práce, policie, neziskových organizací, apod.). Dalším výstupem bude tzv. místní strategický plán sociálního začleňování. S jeho vytvořením pomůže městům i místním partnerům Agentura. Lokálního partnerství by mělo navrhnout základní obsahovou část strategického plánu. Agentura bude podporovat obce i při získávání prostředků na konkrétní projekty, které budou na plán navazovat (může jít například o posílení sociálních služeb, rekonstrukce bytů pro sociální bydlení, vznik komunitních center, projekty podpory zaměstnanosti nebo podporu škol pro práci s žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí). "Cílem je, aby řešení problematiky sociálního vyloučení probíhalo koordinovaně, komplexně a dlouhodobě ve všech oblastech, kterých se týká. Aby nebyly řešeny její dílčí části nebo projevy problémů spojených s chudobou a sociálním vyloučením. Koordinovaný přístup je finančním mechanismem, v jehož rámci mohou města a obce čerpat evropské prostředky ze tří operačních programů (OP Zaměstnanost, OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, Integrovaný regionální Operační program).

10.4 Postup tvorby zprávy 10.4.1 Autoři „Zprávy“ a zúčastněné strany Zpráva o stavu romské menšiny za v Libereckém kraji za rok 2015 byla vypracována, podobně jako „Zprávy“ v minulých letech koordinátorem pro záležitosti národnostních menšin a cizinci, ve spolupráci s odbory KÚ LK a s dalšími zainteresovanými subjekty (viz níže uvedená tabulka). Klíčovou roli měly v procesu tvorby „Zprávy“ obce s rozšířenou působností. Organizace a instituce, které se podílely na zpracování zprávy Organizace

komentář

KÚ LK – odd. krizového řízení

kapitola č. 8

KÚ LK – OKPPCR

kapitola č. 9

KÚ LK – OSV

kapitola č. 1 - 10

KÚ LK – OŠMTS

kapitola č. 3

KÚ LK – OZ

kapitola č. 7

Městská policie obcí LK

kapitola č. 8

Nevládní organizace LK

kapitola č. 1 -10

obce LK

kapitola č. 1 - 10

P ČR – KŘP LK

kapitola č. 8

Poskytovatelé sociálních služeb LK

kapitola č. 6

Školská zařízení LK

kapitola č. 3

ÚP ČR – krajská pobočka v Liberci

kapitola č. 4

100

10.4.2 Popis postupu tvorby strategie

-

vzhledem k tomu, že do prosince 2015 Úřad vlády ČR neposkytl osnovu pro vypracování zprávy, byla ze strany koordinátora v tento měsíc, zaslána žádost o spolupráci pro zapracování zprávy jednotlivým obcím s rozšířenou působností, jejíž součástí byla osnova pro vypracování zprávy v původní verzi z minulých.

-

I přesto, že oddělení kanceláře rady vlády pro záležitosti romské menšiny Úřadu vlády ČR přislíbil dne 10. 11. 2015 na výjezdní poradě krajských koordinátorů a terénních pracovníků v Pardubicích, že osnova pro vypracování zprávy bude zaslána v dostatečném předstihu nejpozději nad podzim 2015, byl tento dokument zaslán ve finální verzi až dne 4. února 2016.

-

Žádost o spolupráci pří zpracování „Zprávy“ byla dotčeným odborům KÚ Libereckého kraje a ostatním institucím rozeslána interní sdělením dne 4. února 2016.

-

Termín pro odevzdání dílčích zpráv za spádovost působnosti ORP 3 a dalších subjektů byl stanoven na 15. února 2016. Romští poradci těchto obcí spolupracovali na dílčí zprávě s jednotlivými subjekty ve svém regionu (školy, ….). Výstupy od jednotlivých subjektů byly zpracovány písemně a poté sloužily jako podklad pro vytváření vlastní zprávy krajským koordinátorem pro záležitosti národnostních menšin a cizinců.

-

Osnovu „Zprávy“ projednala Komise Rady Libereckého kraje pro národnostní menšiny a sociální začleňování dne 15. února 2016.

-

Návrh „Zprávy“ byl dne konzultován dne 3. března 2016 na poradě romských poradců ORP 3.

-

Komise Rady Libereckého kraje pro národnostní menšiny a sociální začleňování schválila „Zprávu“ per rollam dne 8. března 2016.

-

Materiál Rada Libereckého kraje schválila dne 15. března 2016, č. usnesení 399/RK/2016.

-

Materiál projednal Výbor Zastupitelstva Libereckého kraje sociálních věcí dne 22. března 2016.

-

Materiál projednalo Zastupitelstvo Libereckého kraje dne 29. března 2016.

10.4.3 Seznam podkladů 1) Informace (osnova a metodika) zaslané ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem k vypracování Zprávy o stavu romské menšiny v kraji za rok 2015 poskytnuté dopisem ze dne 29. ledna 2016 2) Strategie romské integrace do roku 2020 3) Akční plán Dekády romské inkluze 2005-2015 4) Akční plán opatření k výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti České republice 5) Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR - 2015, GAC spol. s r. o. 6) Strategie sociálního začleňování 2014-2020 7) Strategie boje proti sociálnímu vyloučení 2011-2015 8) Koncepce bydlení ČR do roku 2020 9) Strategie zaměstnanosti ČR do roku 2020 10) Národní strategie rozvoje sociálních služeb na rok 2015 11) Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015 12) Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 13) Národní akční plán inkluzivního vzdělávání na období 2016-2018 14) Akční plán opatření ke vzdělávání romských dětí, žáků, studentů na období 2015-2017 15) Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2015-2020 16) Národní program reforem 2015 17) Národní strategie ochrany práv dětí (priority na léta 2012-2018) 18) Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání na období 2014-2020 101

19) Operační program Zaměstnanost na období 2014-2020 20) Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí 21) Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví 21 22) Koncepce hygienické služby a primární prevence v ochraně veřejného zdraví 23) Program rozvoje Libereckého kraje 2014-2020 24) Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje 2014-2017 25) Strategie rozvoje lidských zdrojů Libereckého kraje 2014+ 26) Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2012 27) Bezpečnostní analýza Libereckého kraje za rok 2014 LK 28) Zpráva o zdraví v Libereckém kraji 2015 29) Analýza pobytových zařízení pro děti do 18 let na území Libereckého kraje 30) Informace podaná odborem školství, mládeže, tělovýchovy a sportu KÚ LK k vypracování Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2015 poskytnutá dopisem ze dne 15. února 2016 31) Informace podaná odborem kultury, památkové péče a cestovního ruchu KÚ LK k vypracování Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2015 poskytnutá dopisem ze dne 15. února 2016 32) Informace podaná odborem zdravotnictví KÚ LK k vypracování Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2015 poskytnutá dopisem ze dne 8. února 2016 33) Informace podaná oddělením krizového řízení KÚ LK k vypracování Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2015 poskytnutá dopisem ze dne 8. února 2016 34) Informace podaná Krajským ředitelstvím policie Libereckého kraje k vypracování Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2015 poskytnutá dopisem ze dne 17. února 2016 35) Informace podaná Úřadem práce ČR – krajskou pobočkou v Liberci k vypracování Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2015 poskytnutá dopisem ze dne 15. února 2016 36) Informace podaná starostkou města Česká Lípa Mgr. Romanou Žateckou k vypracování Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2015 poskytnutá dopisem ze dne 11. února 2016 37) Komunitní plán sociálních služeb oblasti Českolipsko 2012-2015 38) Koncepce prevence kriminality města Česká Lípa na období 2013 – 2016 39) Komunitní plán sociálních služeb města Doksy 2013-2015 40) Strategický plán lokálního partnerství Ralsko 2013-2015 41) Zápisy ze zasedání pracovních skupin lokální partnerství – Ralsko 42) Plán prevence kriminality Města Stráž pod Ralskem na období 2013–2016 43) Informace podaná starostou města Frýdlant Ing. Danem Ramzerem k vypracování Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2015 poskytnutá dopisem ze dne 25. února 2016 44) Situační analýza Frýdlantsko (2015) 45) Strategický plán sociálního začleňování Frýdlantsko 2015-2018 46) Zápisy z lokálního partnerství mikroregionu Frýdlantsko 47) Komunitní plán města Frýdlant 2015-2020 48) Koncepce prevence kriminality města Frýdlant na období 2013–2016 49) Informace podaná primátorem statutárního města Jablonec nad Nisou Ing. Petrem Beitlem k vypracování Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2015 poskytnutá dopisem ze dne 15. února 2016 50) Komunitní plán sociálních a souvisejících služeb Jablonecka 2012-2015 51) Plán prevence kriminality Statutárního města Jablonec nad Nisou na léta 2012 až 2016 52) Informace podaná starostkou města Jilemnice Ing. Janou Čechovou k vypracování Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2015 poskytnutá dopisem ze dne 15. února 2016 53) Komunitní plán sociálních služeb regionu Jilemnicko 2014-2017 54) Program prevence kriminality města Jilemnice pro období 2013 – 2015 102

55) Informace podaná vedoucím odboru školství a sociálních věcí Magistrátu statutárního města Liberec Mgr. Pavlem Kalousem k vypracování Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2015 poskytnutá dopisem ze dne 17. února 2016. Se Zprávou se seznámila Rada města Liberec na své řádné schůzi dne 16. února 2016 56) Komunitní plán soc. služeb a služeb soc. charakteru v regionu Liberec 2014-2016 57) Integrovaný plán rozvoje území Liberec – Jablonec nad Nisou 2014-2020 58) Plán prevence kriminality na léta 2013 – 2015 pro město Liberec 59) Komunitní plán mikroregionu Hrádecko – Chrastavsko 2012+ 60) Informace podaná starostou města Nový Bor Mgr. Jaromírem Dvořákem k vypracování Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2015 poskytnutá dopisem ze dne 15. února 2016 61) Komunitní plán soc. služeb pro oblast čl. obcí Svazku obcí Novoborska 2012-2015 62) Informace podaná místostarostou města Semily Vladimírem Šimkem k vypracování Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2015 poskytnutá dopisem ze dne 17. února 2016 63) Komunitní plán sociálních služeb v regionu Semilsko 2011-2015 64) Plán prevence kriminality regionu Semilska 2013-2015 65) Informace podaná starostou města Tanvald Mgr. Vladimírem Vyhnálkem k vypracování Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2015 poskytnutá dopisem ze dne 18. února 2016 66) Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS rozvoj Tanvaldska 2016-2020 67) Komunitní plán sociálních služeb mikroregionu Tanvaldsko 2011-2015 68) Koncepce prevence kriminality města Tanvald na období 2015 až 2018 69) Strategický plán sociálního začleňování pro město Velké Hamry 2013-2015 70) Zápisy ze zasedání pracovních skupin lokálního partnerství – Velké Hamry 71) Analýza strachu z kriminality ve Velkých Hamrech (2014) 72) Specifická studie k Situační analýze obce Velké Hamry (2014) - migrace a bydlení sociálně vyloučených obyvatel Velkých Hamrů a okolních obcí 73) Plán prevence kriminality města Smržovky pro roky 2015–2018 74) Informace podaná starostou města Turnov Ing. Tomášem Hockem k vypracování Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2015 poskytnutá dopisem ze dne 15. února 2016 75) Komunitní plán sociálních služeb regionu Turnovsko 2011-2015 76) Informace podaná starostou města Železný Brod Mgr. Františkem Lufinkou k vypracování Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2015 poskytnutá dopisem ze dne 15. února 2016 77) Komunitní plán soc. služeb Železnobrodska a služby s ním související 2011-2015 78) Plán prevence kriminality města Železný Brod na roky 2015–2018 79) Zápisy Komise Rady Libereckého kraje pro národnostní menšiny a sociální začleňování 80) Protokoly o výsledku kontrol přenesené působnosti ve smyslu ustanovení § 67 odst. 1 písm. e) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích ve znění pozdějších předpisů a na základě ustanovení § 129 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů 81) Zápisy ze zasedání pracovních skupin Paktu zaměstnanosti 82) Webové stránky (kraj, obce, NNO, ministerstva, ….) 83) Zápisy jednotlivých pracovních skupin vedených odborem sociálních věcí KÚ LK 84) Ostatní dokumentace vedená v rámci agendy krajského koordinátora pro záležitosti národních menšin a cizinců

Zprávu vypracoval:

Václav Strouhal, DiS. – koordinátor pro záležitosti národnostních menšin a cizinců 103