Zpráva o stavu romské menšiny v kraji za rok 2013
Kraj: Zlínský kraj Sídlo: Tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín Podpis statutárního orgánu: Mgr. Taťána Valentová Nersesjan
Schváleno Radou Zlínského kraje dne 10.03.2014, usnesení č. 0209/R05/14.
1
Základní informace k vypracování dokumentu
Tato příloha obsahuje závaznou osnovu pro vypracování Zprávy o stavu romské menšiny v kraji za rok 2013. Zpráva bude podkladem pro přípravu Zprávy o stavu romské menšiny v České republice za rok 2013 (dále jen „Zpráva 2013“), která by měla být v souladu s usnesením vlády ze dne 27. listopadu 2013 č. 887 předložena vládě k projednání do 30. září 2014. Zpráva o stavu romské menšiny v kraji za rok 2013 by měla vycházet z výsledků výzkumných studií provedených ve sledovaném období na území kraje a z dalších dat získaných od jiných odborů krajského úřadu, obecních úřadů a dalších institucí spolupracujících při řešení romských záležitostí. Velmi důležité je vždy uvádět zdroje informací. Cennými jsou pro zpracovatele Zprávy 2013 údaje krajských koordinátorů pro romské záležitosti, které vycházejí z jejich dobré znalosti terénu a z praktických zkušeností. Součástí dokumentu by měly být také příklady dobré a špatné praxe v oblasti romské integrace na území kraje a návrhy krajských koordinátorů na koncepční řešení situace Romů v ČR v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu. Zprávu o stavu romské menšiny v kraji za rok 2013 odešlou kraje nejpozději do 15. března 2014 na poštovní adresu: Úřad vlády ČR, Oddělení kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a sekretariátu Rady vlády pro národnostní menšiny, nábř. Edvarda Beneše 4, Praha 1, 118 01, dále v elektronické podobě na emailovou adresu
[email protected] (tel: 224 002 074) a to ve formátu MS-Word (nikoli ve formátu PDF).
2
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SITUACI ROMSKÉ MENŠINY V KRAJI Tabulka č. 1 Počet příslušníků romské menšiny dle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2011. Název města (okres)
Obyvatel celkem
Celkem Romů
Zlín
193 355
14
Uherské Hradiště
144 125
32
Kroměříž
107 669
14
Vsetín
145 310
83
Vyjádření krajské koordinátorky – podle údajů ze sčítání lidu z roku 2011 se k romské národnosti ve Zlínském kraji přihlásilo 143 romských občanů. Kvalifikovaný odhad počtu příslušníků romské menšiny v kraji v roce 2013 / z toho odhad počtu sociálně vyloučených Romů. Zlín – dle sčítání lidu 2011 se přihlásilo 12 občanů (údaj ČSÚ). Otrokovice – 30 – 40 Romů dle kvalifikovaného odhadu, o sociálním vyloučení se nedá hovořit. Vizovice – cca 15 osob. Valašské Klobouky – neuvedeno. Kroměříž – cca 500 osob. Holešov – odhad dle trvalého pobytu cca 108 Romů, skutečný odhad dle nájemních bytů je 83 Romů. Bystřice pod Hostýnem – 19 romských občanů hlášených k trvalému pobytu a 80 až 96 osob bez trvalého pobytu. Uherské Hradiště – netroufáme si odhadnout počet romských občanů. Uherský Brod – 178 osob celkem, sociálně vyloučených 31 osob. Vsetín – cca 600 Romů Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – kvalifikovaný odhad je 290 až 320 romských obyvatel. Odpověď krajské koordinátorky – i přes nízký počet občanů, kteří se přihlásili v roce 2011 při sčítání lidu k romské národnosti lze s jistotou tvrdit, že ve Zlínském kraji žije daleko více osob, než se oficiálně přihlásilo při sčítání a také více, než uvádí někteří pracovníci výše zmíněných městských úřadů. Většina pracovníků vnímá převážně jen ty romské občany, kteří pobírají sociální dávky nebo někdy navštívili městský úřad v jiné záležitosti. Ve Zlínském kraji je 13 obcí s rozšířenou působností. O vyjádření do Zprávy jsem požádala 12 obcí s rozšířenou působností, jelikož v Luhačovicích žije pouze jedna romská rodina.
Prostorové rozmístění romské menšiny v kraji (identifikace měst, obcí a lokalit s vyšší koncentrací Romů). Zlín – ve městě neexistuje taková lokalita. Otrokovice – nejsou koncentrovaní. Vizovice – 1 km od centra města. Valašské Klobouky – nedochází ke koncentraci. Kroměříž – ulice U Zámečku, sídliště Zachar, ul. Kotojedská, Lutopecká, Oskol, ubytovna Děvín, ubytovna Kamato, ubytovna Na Sádkách. Holešov – Bořenovská – 12 bytových jednotek + 2 v majetku státu. Bystřice pod Hostýnem – ul. Mlýnská, Přerovská a hotel Podhoran. Uherské Hradiště – rozmístění romské menšiny na území ORP lze považovat za rovnoměrné. Uherský Brod – ul. Větrná (54 osob), nájemní byty 64 osob, holobyty 11 osob, ubytovny 16 osob, mimo město 14 osob. Vsetín – na Vsetínsku jsou Romové rozmístěni do několika lokalit. Dvě z nich lokality obývané výlučně Romy a to Poschlá a Jiráskova 409. Ostatní Romové žijí rozptýleně mezi majoritou v lokalitách, které nejsou segregovány a prostorově vymezeny. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – aktivity města o rovnoměrné rozmístění nenalezly naplnění, jelikož město prodalo většinu nájemních bytů. Díky tomu se Romové soustřeďují do lokalit, kde jsou přidělovány městské byty.
3
Odpověď krajské koordinátorky – Zlínský kraj má 13 obcí s rozšířenou působností a to Zlín, Otrokovice, Vizovice, Luhačovice, Valašské Klobouky, Bystřice pod Hostýnem, Kroměříž, Holešov, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm a Valašské Meziříčí. Větší koncentrace Romů je ve městech Zlín, Vsetín, Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Valašské Meziříčí a Uherský Brod. Město Vsetín uvádí neustále počty Romů, které tam byly, než se postavila lokalita Poschlá. Z uvedených odpovědí pracovníků obcí s rozšířenou působností vyplývá, že orientační počty Romů ve svém regionu neznají. Ve Zlínském kraji žije podstatně více romských občanů ve vyloučených lokalitách, než se uvádí v Gabalově analýze z roku 2006. Mezi nové lokality patří hotel Podhoran v Bystřici pod Hostýnem a Kunovice, lokalita Nový Dvůr. Odpovědi pracovníků měst se liší od koordinátorky kraje, jelikož si neuvědomují, co to sociálně vyloučená lokalita vlastně je: „Za sociálně vyloučenou romskou lokalitu se považuje prostor, kde jsou koncentrovány sociálně vyloučené osoby, které samy sebe označují za Romy nebo je takto označuje okolí, přičemž tato lokalita vykazuje takové charakteristiky jako je vysoká míra nezaměstnanosti přesahující národní průměr, ztížený přístup k legálním formám obživy, nízká vzdělanostní úroveň, špatná občanská vybavenost, nefunkční infrastruktura, vyšší výskyt rizikových forem chování.“ A takových lokalit v kraji máme daleko víc, než se uvádí v odpovědi pracovníků.
2. INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A POLITIKA ROMSKÉ INTEGRACE NA ÚROVNI KRAJE A OBCÍ Zhodnocení působení kraje a obcí s rozšířenou působností ve vztahu k Romům v návaznosti na plnění úkolů vyplývajících pro ně z ustanovení odst. 7 a 8 § 6 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin1. Odpověď koordinátorky – Zlínský kraj plní svůj závazek, který vyplývá ze zák. č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, konkrétně ustanovení §6 odst. 7 a 8, kde je uvedeno, že krajský úřad řídí a koordinuje ve svém správním obvodu plnění úkolů státní politiky napomáhající integraci příslušníků romské komunity do společnosti. Kraj zřídil v roce 2001 funkci krajského koordinátora romských poradců, který byl zařazen do Odboru Kancelář hejtmana, kde je doposud. U obcí není možné řádně zjistit a porovnat, jak obce tento zákon dodržují, jelikož v zákoně o obcích není uvedeno, jaké úkoly vyplývají pro obce v přenesené působnosti, které by měly zajišťovat dodržování práva příslušníků romské menšiny a integraci příslušníků romské menšiny do společnosti. Tento nedostatek považuji za překážku bránící plnohodnotné integraci romské menšiny do společnosti. 1) povědomí kraje a obcí o Koncepci romské integrace na období 2010 – 2013 (dále jen „Koncepce“) a zhodnocení míry naplňování doporučení, která pro ně vyplývají z Realizačního plánu Koncepce romské integrace na období 2010 – 2013, identifikace základních bariér, které jim brání, aby se jimi řídily; Zlín – povědomí ano, v ORP Zlín je romská problematika marginální, problémy jsou řešeny napříč spektrem a jsou stejné, jako u většinové společnosti. Otrokovice – koncepci známe, obecně lze konstatovat, že po zrušení Ministerstva pro lidská práva není strategii věnovaná náležitá pozornost. Situaci nepřispívá ani časté střídání politické reprezentace a sní spojené změny koncepcí. Vizovice – známe, víme, kde materiál najít. Valašské Klobouky – bez odpovědi. Kroměříž – povědomí máme, nemáme žádné bariéry v jejím plnění. Holešov – romská poradkyně povědomí má. Bystřice pod Hostýnem – slyšeli jsme. Uherské Hradiště – s Koncepcí romské integrace jsou představitelé obcí ORP seznámeni. Uherský Brod – pracovník městského úřadu povědomí má. Vsetín – s Koncepcí romské integrace jsme seznámeni. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – známe krajskou koncepci.
1
Závazek krajů a obcí zabývat se romskou integrací vyplývá ze č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, konkrétně z ustanovení § 6 odst. 7. a 8, kde je uvedeno: 7) Krajský úřad řídí a koordinuje ve svém správním obvodu plnění úkolů na úseku státní politiky napomáhající integraci příslušníků romské komunity do společnosti. 8) Obecní úřad obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu plní úkoly napomáhající výkonu práv příslušníků romské komunity a integraci příslušníků romské komunity do společnosti.
4
Odpověď krajské koordinátorky – podle Koncepce romské integrace na období 2010 – 2013 vypracovávám strategické materiály pro kraj. Koncepci znám velmi dobře, jelikož jsem dlouhou dobu členkou Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny a na její tvorbě jsem se podílela. Toto ovšem nemohu říci o pracovnících měst, jelikož ti v převážné většině pracovníci měst jsou zřídka kdy seznámeni. 2) existence specifických strategií romské integrace na úrovni kraje a obcí, včlenění tématu romské integrace do ostatních strategických dokumentů kraje a obcí; zhodnocení míry jejich naplňování ve vztahu k potřebám Romů; Zlín – ne, jedná se o marginální záležitost, ke všem občanům přistupujeme stejně. Otrokovice – v současné době žádné strategické materiály obec nemá, situace je monitorována v rámci PS KPSS – osoby v krizi a nezaměstnaní. Vizovice – nikdo se k romské národnosti nehlásí, není potřeba přijímat řádnou strategii. Valašské Klobouky – vypracována Koncepce péče o romské občany v ORP na léta 2012 – 2015. Kroměříž – nebyla zaznamenána žádná akutní potřeba, jsou vyvíjeny aktivity pro všechny občany bez rozdílu. Holešov – máme střednědobý KPSS pro období 2012 – 2014, kde je zahrnuta i romská komunita. Bystřice pod Hostýnem – Komunitní plánování sociálních služeb 2011 – 2013, Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ORP na období 2013 – 2016. Uherské Hradiště – specifické strategie na území ORP nejsou. Uherský Brod – město nemá zpracovanou strategii. Vsetín – Komunitní plánování sociálních služeb – pracovní skupina Etnické menšiny, Komunitní plán sociálních služeb a péče Vsetínska. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – město nemá strategii. Odpověď krajské koordinátorky – strategický materiál má Zlínský kraj od roku 2004, kdy byla vytvořena první Koncepce na integraci romské menšiny žijící ve Zlínském kraji. V současné době se tvoří již třetí Koncepce v pořadí na období 2014 – 2017. Všechny dokumenty byly vždy po schválení Zastupitelstvem Zlínského kraje zaslány na obce s rozšířenou působností na vědomí a jsou vyvěšeny na webových stránkách Zlínského kraje. Dokument vztahující se k této problematice má pouze město Valašské Klobouky, které tento dokument vypracovalo kvůli žádosti o dotaci na terénního pracovníka. Materiál byl podmínkou pro získání dotace. V Komunitním plánu Vsetína je vymezena pracovní skupina Etnické menšiny. Ostatní obce mají komunitní plány měst, ve kterých jsou Romové zahrnuti jako skupina osob ohrožená sociálním vyloučením. Několikrát bylo městům zdůrazněno, že pokud chtějí řešit integraci Romů, měla by mít vypracovaný materiál o tom, jak se budou jednotlivé oblasti řešit. Tato potřeba je pracovníkům obcí každoročně sdělována na poradách či při setkáních. Dle pracovníků měst tento dotaz přesahuje agendu konkrétního pracovníka, ale spadá také do kompetence příslušného představitele města, který by měl mít zájem o vytvoření tohoto materiálu. 3) počet pracovníků obecních úřadů, kteří zajišťují integraci příslušníků romských komunit ve správním obvodu obcí s rozšířenou působností v kraji (dále jen „romských poradců“); výše jejich úvazku (viz tabulka č. 1); Zlín – případné problémy a potřeby Romů řešili všichni pracovníci odboru dle svěřených agend, tak jako u většinové populace. Otrokovice – jeden pracovník s úvazkem 0,05. Vizovice – 1 pracovník na ORP Vizovice bez specifikace úvazku. Valašské Klobouky – 1 pracovník bez uvedení úvazku. Kroměříž – 1 pracovník v rámci sociální práce, úvazek 0,2. Holešov – jedna pracovnice s úvazkem 0,2. Bystřice pod Hostýnem – jedna pracovnice s úvazkem 0,1. Uherské Hradiště – integrace je zajišťována v rozsahu 0,2 úvazku. Uherský Brod – ve městě zajišťují integraci 3 sociální pracovnice, sociální kurátor pro dospělé na 1,5 úvazku a dvě sociální kurátorky pro děti a mladistvé. Vsetín – vedoucí oddělení na 0,5 úvazku. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – jedna pracovnice s pracovním úvazkem 0,1. Odpověď krajské koordinátorky – jak vyplývá z odpovědí pracovníků výše uvedených obcí, funkce romského poradce je zřízena pouze v Holešově na 0,2 úvazku, ve Vsetíně na 0,5 úvazku, V Kroměříži na 0,2 úvazku a ve Valašských Kloboukách na 0,2 úvazku. V ostatních městech jsou určeny kontaktní osoby, které mají této problematice vymezenu jen velmi malou část úvazku. Toto je naprosto nedostačující a obce by měly tento nedostatek zvážit, obzvláště tam, kde je kumulace Romů větší. Jedná se o města Zlín, Vsetín, Kroměříž, Holešov, Bystřici pod Hostýnem, Uherský Brod, Uherské Hradiště aj.
5
4) počet pracovníků, kteří vykonávají sociální práci s obyvateli sociálně vyloučených romských lokalit v rámci přenesené působnosti na obcích II. a III. typu; Zlín – takové lokality ve Zlíně neexistují. Otrokovice – nemáme žádnou sociálně vyloučenou lokalitu. Vizovice – 1 pracovník na ORP Vizovice. Valašské Klobouky – 1 sociální pracovník. Kroměříž – terénní práci vykonává o. s. ARGO, Společnost dobré vůle Zlín. Holešov – 6 sociálních pracovníků na odboru soc. věcí, kteří v rámci své pracovní náplně pracují i s romskou komunitou. Bystřice pod Hostýnem – 6 sociálních pracovníků na odboru soc. věcí, kteří v rámci své pracovní náplně pracují i s romskou komunitou. Uherské Hradiště – obce I. a II. typu - 2 pracovnice, III. typu 14 pracovnic OSPOD UH + 4 další soc. pracovnice. Uherský Brod – nemáme vyčleněny pracovníky pro sociálně vyloučené Romy. Vsetín – dvě terénní pracovnice na 2,0 úvazky, technický správce a údržby majetku MěÚ Vsetín na 0,5 úvazku, MP – asistenti prevence kriminality na 2,0 úvazky. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – nemáme sociálně vyloučené romské lokality. Odpověď krajské koordinátorky – pracovníci na obcích s rozšířenou působností v kraji jsou převážně určeni jen jako kontaktní osoby bez hlubší sociální práce s romskou menšinou. Tím, že pracovníci nemají v pracovní náplni uvedeno, jak mají integraci řešit a co proto dělat, fungují převážně formálně. Situaci řeší o.s. ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, které provádí terénní program pro romskou menšinu ve městech Zlín, Kroměříž, Holešov, Hulín, Záhlinice, Bystřice pod Hostýnem, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Ostrožská nová Ves a Kunovice. Terénní pracovnice fungující pod městem má Vsetín a Valašské Klobouky. 5) základní rámec činností romských poradců; zhodnocení návaznosti jejich působení na činnost krajských koordinátorů pro romské záležitosti a kvality vzájemné spolupráce; identifikace základních překážek, které brání romským poradcům plnit efektivně jejich poslání. Zlín – zásadní překážka neexistuje, problémy jsou řešeny dle potřeby a situace. Otrokovice – spolupráce s krajským koordinátorem bez potíží, romský poradce v rámci obce činí nezbytné kroky k prosazování práv Romů v obci, v roce 2013 plnil funkci osvětovou ve vztahu k většinové populaci. Jedná s politickou reprezentací obce ve prospěch romské menšiny, intervenuje a vyhledává příležitosti. Vizovice – v obci romský poradce není zřízen. Valašské Klobouky – romský poradce není, terénní sociální pracovník má osobní kontakt s rodinami na půdě úřadu i v terénu. Kroměříž – základní rámec vykonává o. s. ARGO, Společnost dobré vůle Zlín. Holešov – dobrá spolupráce s koordinátorkou na kraji, předávání informací z oblasti romské integrace, sociální začlenění, podpora aktivit práce s komunitou. Informace o výzvách, projektech, pořádání seminářů, školení, setkávání romských poradců, předává informací, zkušeností, příklady dobré praxe. Bystřice pod Hostýnem – poradenská činnost na úřadě i v terénu v romských rodinách. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – v současné době nedostatek zkušenosti a nedostatek vzdělání. Vsetín – v náplni práce pracovníka je uvedeno, že plní funkci romský poradce, hledá cesty ke sblížení, vzájemnému pochopení a respektování romského etnika a většinové společnosti. V tomto úsilí se orientuje především na děti a mládež. Spolupracuje s romskými a nevládními organizacemi, jejichž činnost se dotýká zájmů a cílů romských komunit. Napomáhá řešení konfliktů v romských komunitách, participuje na smírčím vyjednávání. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – romský pracovník zajišťuje komunikaci a další vztahy romských komunit na území regionu s orgány státní správy, samosprávy a jinými orgány a organizacemi. Odpověď krajské koordinátorky – základní rámec činností romských poradců mi znám není, jelikož mají funkce kumulované s jinými činnostmi. Většinou všichni pracovníci měst tvrdí, že se starají o každého občana, který přijde na úřad, všem je vyhověno a nedělají mezi klienty žádné rozdíly a etnické už vůbec ne. Je tak jisté, že na krajskou koordinátorku a její strategické dokumenty nikdo nenavazuje. Působení Agentury pro sociální začleňování (dále jen „Agentura“) a zhodnocení jejího vlivu na situaci vyloučených Romů v kraji.
6
1) lokality v kraji, v nichž Agentura působí (viz tabulka č. 1) a počet lokálních partnerství v kraji; Zlín – nepůsobí. Otrokovice – nepůsobí. Vizovice – nepůsobí. Valašské Klobouky – nepůsobí. Kroměříž – nepůsobí. Holešov – už nepůsobí. Bystřice pod Hostýnem – nepůsobí. Uherské Hradiště – nepůsobí. Uherský Brod – nepůsobí. Vsetín – nepůsobí. Rožnov pod Radhoštěm – nepůsobí. Valašské Meziříčí – nepůsobí. Odpověď krajské koordinátorky – Agentura ve Zlínském kraji již nepůsobí od roku 2010. Žádné lokální partnerství nefunguje. 2) přehled měst se schválenou lokální strategií sociálního začleňování, zhodnocení míry jejich naplňování v praxi; Odpověď koordinátorky – města s rozšířenou působností žádné schválené strategické materiály nemají, tudíž je nenaplňují. 3) zhodnocení spolupráce krajského koordinátora pro romské záležitosti a Agentury, způsoby zapojení koordinátora do její činnosti v kraji. Odpověď krajské koordinátorky – s Agenturou nespolupracuji, jelikož při působení v Holešově se díky práci lokální konzultantky a ředitele Agentury Romové dostali na okraj města, kde byla vybudována nová romská sociálně i prostorově vyloučená lokalita. Od roku 2010 jsem byla předsedkyní Monitorovacího výboru Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách (nyní nový název), kdy jsem nebyla spokojena s výsledky, které Agentura vydávala ve svých Zprávách a které se někdy nezakládaly na pravdě. Z působení Agentury nelze vyčíst ani od ředitele slyšet, kolik Romů za miliony korun ročně, co Agentura funguje, pracuje, nově bydlí, kolik romských dětí přešlo ve vzdělávání na základní školy, kolik Romů se zrekvalifikovalo a dostalo díky tomu práci atd. Ve Zprávách Agentury se uvádí údaje, které nevypovídají nic o tom, jak Agentura pomohla romské menšině a kam ji posunula. Největší nepokoje zaměřené proti Romům se děly v lokalitách, kde působila Agentura. Práce a výsledky Agentury mě nepřesvědčily o jejím pozitivním účinku na integraci Romů v ČR. Tabulka č. 2 Institucionální zabezpečení romské integrace v kraji v roce 2013
Přehled lokalit Agentury v kraji v roce 2013 0 0
Přehled obcí s rozšířenou působností s romskými poradci v roce 2013 Městský úřad Kroměříž Městský úřad Valašské Klobouky
0
Městský úřad Vsetín
0
Městský úřad Holešov
Počet rom. poradců v kraji a souhrnná výše jejich prac. úvazku za rok 2013 úvazek 0,2 úvazek 0,2 úvazek 0,5 úvazek 0,2
Participace Romů při tvorbě a naplňování politiky romské integrace, aktivity romské občanské společnosti v kraji. Zlín – Sdružení dětí a mládeže Romů ČR (výstavky) a jeden Rom, který pořádá akce pro mentálně postižené. ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, která provádí terénní program pro romskou menšinu a aktivitu domovnictví v romských lokalitách. Otrokovice – nemáme. Vizovice – vzhledem k počtu Romů to neřešíme. Valašské Klobouky – romské sdružení nemáme. Kroměříž – romská sdružení ve městě nemáme, ARGO, Společnost dobré vůle Zlín – terénní program pro romskou menšinu.
7
Holešov – Gipsy Gábor (hudební skupina) účast při Týdnu židovské kultury, ARGO, Společnost dobré vůle Zlín – terénní program pro romskou menšinu. Bystřice pod Hostýnem – romské sdružení nemáme, v obci pracuje ARGO, Společnost dobré vůle Zlín – terénní program pro romskou menšinu. Uherské Hradiště – romské sdružení nemáme. Uherský Brod – romské sdružení nemáme, působí zde ARGO, Společnost dobré vůle Zlín – terénní program pro romskou menšinu. Vsetín – o.s. Aver dživipen, o. s. Ufnosťa – Naděje, Diakonie ČCE, Charita Vsetín - NZDM Zrnko. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – Demokratická aliance Romů. Odpověď krajské koordinátorky – participace Romů při tvorbě a naplňování politiky romské integrace nefunguje v žádném městě. Zástupce Romů v pracovních skupinách nemají. Romové jsou zastoupeni pouze v Komisi Rady Zlínského kraje pro integraci sociálně vyloučených, kde je zastoupeno 11 členů a z toho 4 z nich jsou Romové. 1) romská občanská sdružení v kraji a zaměření jejich činnosti (např. kulturní aktivity, politická činnost, medializace, poskytování sociálních služeb, atd.); Odpověď krajské koordinátorky – v kraji máme pouze jedno romské sdružení, které má registraci sociální služby – Terénní programy a tím je ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, které provozuje terénní práci pro 10 obcí v kraji a domovnictví pro 4 města. Další romské organizace se věnují volnočasovým aktivitám a domovnictví v romských lokalitách ve Vsetíně. Občanské sdružení DAR z Valašského Meziříčí se údajně věnuje vzdělávání romských dětí, ale žádné informace bližšího charakteru o této činnosti na kraji nemáme. Ve Zlíně existuje Sdružení Romů, mládeže a dětí ČR, které pořádá výstavy zaměřené na romskou menšinu. Vzdělávání romských dětí se jinak věnuje Diakonie ČCE Vsetín a Charita Valašské Meziříčí. Jiné organizace v kraji nemáme. 2) zapojení zástupců Romů do činnosti veřejné správy a) zhodnocení zaměstnanosti Romů ve veřejné správě; Zlín – 1 vysokoškolsky vzdělaný romský příslušník je zaměstnancem statutárního města Zlína. Otrokovice – nelze přesně zjistit. Vizovice – není, předpokládáme, že nemají patřičné vzdělání. Valašské Klobouky – žádný. Kroměříž – nejsou. Holešov – nikdo z holešovských Romů není zaměstnán ve veřejné správě, nemají potřebné vzdělání. Bystřice pod Hostýnem – nikdo není zaměstnán z řad Romů. Uherské Hradiště – Romové nejsou ve veřejné správě zastoupení. Uherský Brod – 1 Rom pracuje u MP a 5 Romů zaměstnává místní hospodářství. Vsetín – viz výše. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – Romové nejsou zapojeni. Odpověď krajské koordinátorky - ve veřejné správě pracuje pouze jedna Romka a to na pozici krajské koordinátorky romských poradců. Dva Romové pracují u MP, ve Vsetíně a Uherském Brodu. b) participace Romů ve výborech pro národnostní menšiny na úrovni kraje a obcí, zapojení zástupců romské občanské společnosti do jiných platforem zabývajících se romskými záležitostmi. Zlín – výbor pro národnostní menšiny nebyl ustanoven, neboť počet občanů, hlásících se k jiné národnostní menšině než české nedosahoval 10%. Otrokovice – nemáme, nesplňujeme 10%. Vizovice – nemáme žádné výbory. Valašské Klobouky – není známo. Kroměříž – nejsou zapojeni do činnosti. Holešov – 1 Rom zapojen v pracovní skupině osoby ohrožené sociálním vyloučením KPSS. Bystřice pod Hostýnem – není. Uherské Hradiště – nemáme zřízený Výbor pro národnostní menšiny. Uherský Brod – není účast. Vsetín – Výbor pro národnostní menšiny na úrovni obce není zřízen. Jeho činnost nahrazuje zejména pracovní skupina Etnické menšiny KPSS. Sociální komise města, bytová komise, komise prevence
8
kriminality, bez zastoupení Romů. V případě potřeby je romský poradce nebo RSP vyzván k vyjádření se k probíraným tématům, popř. je pozván na jednání. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – nemáme Výbor pro národnostní menšiny. Odpověď krajské koordinátorky – na úrovni Zlínského kraje je vytvořena od roku 2003 Komise Rady Zlínského kraje pro integraci sociálně vyloučených, ve které jsou zastoupeni 4 Romové. Výbor pro národnostní menšiny v kraji zřízen nemáme, jelikož nesplňujeme počty pro jeho zřízení. V kraji máme 13 obcí s rozšířenou působností, ani v jedné z nich není výbor zřízen.
3. ZHODNOCENÍ SITUACE ROMŮ V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ
Hodnocení míry segregace Romů v oblasti vzdělávání v kraji na všech úrovních vzdělávací soustavy, hlavní příčiny vzniku tohoto problému, identifikace dalších bariér omezujících vzdělanostní šance Romů. Zlín – míru segregace Romů v oblasti vzdělávání na všech úrovních nemůžeme hodnotit. Magistrát města Zlína je zřizovatelem pouze MŠ a ZŠ. Určitý podíl na míře segregace Romů v oblasti vzdělávání spočívá ve zdůrazňování jejich odlišnosti a potřeb. Otrokovice – děti jsou integrované v celé úrovni vzdělávací soustavy ve městě. Vizovice – ve městě k žádné segregaci nedochází, žádný problém zapříčiněný národností nebyl. Valašské Klobouky – problém se nevyskytl. Kroměříž – segregace Romů není známa, všichni mají rovné podmínky s ostatními. Romové plní povinnou docházku jak na základních, tak i na speciálních školách. Základní bariérou je nepravidelná školní docházka do školy, časté a mnohahodinové absence mají za následek, kdy dítě není schopno dohnat zameškané učivo i když má pedagog snahu. Na doučování se v mnoha případech děti nedostaví. Na školách je dána možnost rodičům, aby byli přítomni konkrétní vyučovací hodině nebo v hodinách doučování. Holešov – Romové nejsou ve škole segregováni, mají úplně stejné a rovné příležitosti jako kterékoliv jiné děti ve škole. K segregování dochází z jejich strany, neztotožňují se s nastavenými pravidly, snaží se je obcházet. Bystřice pod Hostýnem – děti z romské menšiny nejsou na školách segregováni, mají stejné možnosti a příležitosti jako ostatní děti. Uherské Hradiště – nejsou žádné informace ani podněty, že by byl v nějaké MŠ a ZŠ problém s přijetím nebo vzdělávání romských dětí a žáků. Problém ve vzdělávání nastává, pokud na území ČR přicházejí občanů členských států EU a dobře nezvládají vyučovací jazyk, nebo ve chvíli, kdy je zanedbávána povinná školní docházka, děti jsou rodiči omlouvány, čímž u nich vznikají mezery ve znalostech a nezvládají učivo. Uherský Brod – hlavními příčinami segregace Romů jsou zejména jejich životní styl, častá ekonomická negramotnost, příliš volný postoj rodičů s nízkým důrazem na vzdělávání, nízká vzdělanostní úroveň rodičů, vysoká absence dětí často omlouvána fiktivní nemocí, nemotivující prostředí. Vsetín – míra segregace Romů v předškolním a v základním vzdělávání v ZŠ a MŠ Turkmenská Vsetín, odpovídá četnosti výskytu mentálního postižení mezi žáky, kteří přicházejí z romského prostředí. Zaměstnanci školy v této oblasti vykonávají obdivuhodnou práci a zaslouží si jak společenské uznání, tak i institucionální podporu ve své činnosti. Učitelé této školy se setkávají s negativními reakcemi romských žáků. Musela zasahovat i policie. Žádat a vytvářet pro tyto klienty vzdělání je jistě správné, ale i jejich svoboda, musí mít hranice vedle práva na život, svobodu a bezpečí ostatních, pedagogů a vychovatelů v prvé řadě. Snaha o spolupráci s rodiči byla v tomto případě pouze na straně školy, neboť se právě vrátili z Anglie a byli znalí lepších poměrů. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – segregace Romů v oblasti vzdělanosti nezjištěna. Odpověď odboru školství, mládeže a sportu ZK – Zlínský kraj ani školy nekladou překážky Romům ve vzdělávání. Každé dítě má možnost vzdělávat se podle svých potřeb, možností a zájmu. Podle bydliště volí ZŠ, podle svých schopností a zájmu školu střední. Romské děti nejsou odmítány, faktem zůstává, že jejich zákonní zástupci raději vyhledají školu s vhodnějším vzdělávacím programem a větším počtem romských dětí. Odpověď krajské koordinátorky – ani v našem kraji se výrazně nic nezměnilo. Převážná většina romských dětí navštěvuje bývalé zvláštní školy. Není výjimkou, že ředitel základní školy nechce přijmout romské žáky s tvrzením, že splňuje počet žáků na škole. Rodiče tak složitě hledají školu a nakonec ji zajistí v jiném městě, což se projeví na dojíždění romských žáků do školy. Když nejsou peníze, do školy se nejede. Ve Zlínském kraji nejvíce romských žáků navštěvuje Základní školu praktickou a Základní školu speciální v Kroměříži, Základní školu a Mateřskou školu ve Vsetíně, Základní školu praktickou a Základní školu speciální
9
v Uherském Brodu a také v Holešově. Na klasické základní školy stále nedochází takový počet romských dětí, jak bychom si přáli. Hlavním důvodem je dennodenní posměch spolužáků, rasismus a nesnášenlivost. Situaci by mohl zlepšit asistent pedagoga, který by pomáhal těmto dětem překonat obtíže spojené s vykonáváním povinné školní docházky. Ovšem financování asistenta pedagoga je rok od roku horší a většina škol to odmítá.
Postoj škol a školských poradenských pracovišť ke vzdělávání sociálně znevýhodněných romských dětí v běžných školách, zhodnocení míry jejich otevřenosti k zavedení modelu inkluzivního vzdělávání na školách. Zlín – škole a poradenská pracoviště jsou otevřené a vstřícné ke všem sociálně znevýhodněným, a to bez ohledu na národnost. Otrokovice – děti jsou integrované, školy spolupracují s OSPODem a s oddělením sociální pomoci odboru sociálního, nejsou evidovány závažnější problémy. Vizovice – děti chodily do běžných škol. Valašské Klobouky – vzdělávání probíhá bez problémů, v MŠ a ZŠ byla navázána spolupráce, u dětí byl vypracován individuální plán. Kroměříž – ve městě je dobře rozvinuta síť inkluzivního vzdělávání nejen na ZŠ, ale na SŠ a to i přes velké nároky, které jsou této oblasti kladeny na pedagogy. Inkluzivní způsob nerozlišuje děti na romské a neromské. Holešov – inkluzivní vzdělávání je v pořádku pro děti, jejichž rodiče o to stojí a dělají vše pro podporu svých dětí. Jinak je to zbytečně vynaložená práce a peníze, uvádí ředitelé škol. Bystřice pod Hostýnem – inkluzivní vzdělávání je v pořádku pro děti, jejichž rodiče o to stojí a dělají vše pro podporu svých dětí. Jinak je to zbytečně vynaložená práce a peníze, uvádí ředitelé škol. Uherské Hradiště – bez odpovědi Uherský Brod – školy nevytváří dostatek podpůrných opatření a pedagogům chybí většinou iniciativa při práci s romskou rodinou. Vsetín – základní školy jsou personálně, materiálně i podpůrně (asistence, pedagogické poradenství) připraveny a otevřeny k poskytování vzdělání podle potřeb všech žáků, kteří přicházejí k zápisu. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – romské děti jsou integrovány v běžných školách, které využívají všechny dostupné programy podpory inkluze (dotace na asistenty pedagoga aj.). Odpověď odboru školství, mládeže a sportu ZK – školy realizují vlastní projekty zaměřené na inkluzivní vzdělávání. Školská poradenská pracoviště poskytují pedagogům odborná doporučení se zaměřením na zapojení konkrétního dítěte do vzdělávacího procesu a jeho plné adaptaci na systém a kolektiv. Speciální pedagogové a psychologové v Krajské pedagogicko-psychologické poradně vyšetřují i děti romské. Velká část doporučení zní na umístění dětí do klasické základní školy. Do základních škol praktických jsou umísťovány pouze děti s lehkým mentálním postižením. Odpověď krajské koordinátorky – na většině škol, které navštěvují romské děti, se inkluzivně nevzdělává. Inkluzivní vzdělávání by se mělo zabývat každým dítětem zvlášť. Dítě by mělo dostat ve škole maximální podporu při svém rozvoji, a to hlavně na základních školách. Také je velmi důležité klima ve škole. Škola by měla být otevřená a respektovat každé dítě. K tomu by měly školy mít vytvořeny metodiky práce učitele s obsahem učiva a snažit se o spolupráci s rodiči. Školám by mělo jít o to, aby se romské i neromské děti vzdělávaly společně, učily se spolu komunikovat a také se měly učit vzájemné spolupráci. Velmi málo škol má zavedeno doučování dětí, které kulhají v předmětech. Všechno se dotýká financí a nastavení systému financování ze strany MŠMT. Existence platforem na úrovni kraje i obcí zabývajících se tématem segregace Romů v oblasti vzdělávání, navrhováním a implementací opatření ke zvýšení vzdělanostních šancí Romů (např. působení takto tématicky zaměřených pracovních skupin, včlenění tématu do činností komisí či výborů kraje či obcí, atd.), zhodnocení praktického dopadu jejich činnosti na situaci Romů, role krajského koordinátora pro romské záležitosti v rámci těchto iniciativ. Zlín – nemáme žádné zkušenosti. Otrokovice – zatím nejsou, poradce pro menšiny řeší některé individuální případy formou poradenství, event. případových konferencí. Další problémy jsou hlášeny na pracovní skupiny rodiny s dětmi v rámci KPSS, resp. komisi SPO. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – v rámci aktivit odboru sociálních věcí atd. zhodnocení praktického. Kroměříž – k segregaci nedochází, nejsou vytvořeny žádné platformy, funguje činnost Speciálně pedagogického centra i PPP.
10
Holešov – v Holešově pracuje komise Sociálně právní ochrany dětí, Komise školská a drogové problematiky. V minulých letech se na školské komisi několikrát mluvilo o romské problematice, nikdy se nic nevyřešilo, dotyční si jen postěžovali. Musíme si uvědomit, že tento proces změny potrvá mnoho let. Bystřice pod Hostýnem – s rodinami pracují všichni naši pracovníci odboru, v některých rodinách je stanoven soudní dohled. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – otázkami integrace Romů se na svých schůzkách zabývají pracovní skupinky zaměřené na rodiny s dětmi v rámci komunitního plánován služeb. Vsetín – ve městě jsou každoročně obnovovány aktivity směřující ke zvýšení vzdělanostní šancí Romů. Mnoho let i přes nepatrné úspěchy, podává projekty do různých dotačních titulů vsetínská Charita, Diakonie ČCE i samotné město Vsetín. Již druhým rokem při MP Vsetín působí 2 asistenti prevence sociálněpatologických jevů, kteří jsou cíleně vybíráni z řad Romů a kteří jsou komunikačním mostem ve zvlášť obtížných případech. V roce 2013 se Diakonie ČCE připojila k projektu o.p.s. Člověk v tísni s názvem „Pojďte do školy“. Na úrovni města jsou tyto úkoly součástí rovněž v úvodu zmiňovaných aktivit, kterými jsou Koncepce rozvoje školství města Vsetína na období let 2012 – 2020 a projekt Komunitní plánování sociálních služeb a péče. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – spolupráce s Charitou v této oblasti i v rámci Komunitního plánování města. Odpověď odboru školství, mládeže a sportu ZK – Komise Rady Zlínského kraje – Rozvoje lidských zdrojů řeší okrajově situaci na trhu práce dlouhodobě nezaměstnaných a uplatnění absolventů základního a středního vzdělávání. Odpověď krajské koordinátorky - nemáme žádné platformy na kraji ani městech, což vyplývá z odpovědí jednotlivých pracovníků obcí s rozšířenou působností. Po dobu mého působení přesvědčuji pracovníky měst o tom, aby si zřídili pracovní skupinu zaměřenou na integraci Romů, ve které by byli zastoupeni také samotní Romové. Toto zatím splňuje jen kraj, kde je zřízena Komise Rady Zlínského kraje pro sociálně vyloučené, ve které jsou Romové také zastoupeni.
Zohlednění tématu inkluzivního vzdělávání v dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy kraje či v jiných krajských strategiích. Odpověď odboru školství, mládeže a sportu ZK – dlouhodobý záměr Zlínského kraje je v platnosti do roku 2016, proto se odkazuji na zprávu z minulého roku: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje 2012, str. 19, 20 rovnost přístupu ke vzdělávání, str. 27 primární prevence rizikového chování ve školách a školských zařízení. Str. 27, strana 33 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Str. 69 Vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Krajský plán PP RCH ve Zlínském kraji na léta 2012 – 2014, str. 18 Vize prevence v období 2012 – 2014. Odpověď krajské koordinátorky – bez komentáře.
Existence specifických pobídek či podpor kraje a obcí pro ty školy, které chtějí inkluzivně vzdělávat (např. ve formě dotační podpory, poradenství), do jaké míry využívá kraj k tomuto účelu finanční prostředky z ESF. Odpověď odboru školství, mládeže a sportu ZK – v loňské zprávě jsme uváděli projekty, které vyly zahájeny v roce 2014. Všechny projekty jsou rozpracovány a realizovány, některé budou ukončeny v roce 2014, jiné v roce 2015. Nelze přesně stanovit, jestli jsou určeny jen romským dětem. Dotýkají se inkluze romských dětí i dětí z majority. Od května 2012 nebyly schváleny žádné nové projekty v OPVK 1.2 Projekty škol, které byly zahájeny v roce 2012: Základní škola, Uherský Brod – Poradenské pracoviště pomáhá inkluzivnímu vzdělávání žáků základních škol, trvání projektu 2012 – 2015. Základní škola a Mateřská škola Vsetín – Krok správným směrem 2012 – 2015. Základní škola UNESCO Uherské Hradiště – Rovné příležitosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných na ZŠ UNESCO 2012 – 2015. Základní škola Kroměříž – Zavádění metod a forem vhodných pro inkluzivní výuku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami včetně asistenčních a poradenských služeb 2012 – 2015. Základní škola Zlín – Připraveni pro život 2012 – 2015.
11
Mateřské centrum Valašské Meziříčí – Podpora inkluzivního vzdělávání ve školce Kamínek 2012 – 2015. Základní škola Sedmikráska – Reedukace a terapie a jiné cesty k učení žáků se specifickými poruchami učení 2012 – 2015. Základní škola Integra Vsetín – Cestou do života 2012 – 2015. Základní škola Kroměříž – Škola pro radost 2012 – 2014. Mateřská škola Uherský Brod – Pomoz mi, abych to dokázal sám 2012 – 2014 Dětský domov a základní škola Vizovice – Odejdu připraven 2012 – 2014 Projekt Zlínského kraje zahájen v roce 2013, ukončen bude v roce 2015. Jsou v něm zapojeny dvě školy, které mají větší % romských dětí a Krajská pedagogicko-psychologická poradna. Jde o mezinárodní projekt v rámci programu Comenius Regio. Projekt je nazván – Pozitivní integrace romských komunit v našich školách. Projekt se zabývá opatřeními a postupy v oblasti úspěšné inkluze Romů do vzdělávání. Na počátku projektu se zmapuje situace Romů ve vzdělávání v obou regionech. Poté si partneři navzájem umožní poznat a porovnat systému inkluzivního vzdělávání prostřednictvím studijních návštěv, společných seminářů a exkurzí ve školách. Následně proběhne společné vzdělávání pedagogů z obou regionů na téma inkluzivní přístupy ve vzdělávání romských dětí. Výstupem projektu bude publikace Příručka příkladů dobré praxe a Manuál o inkluzivním vzdělávání pro pedagogy škol. Projekt uzavře závěrečná konference, kde budou odborné veřejnosti představeny výstupy projektu. -
Odpověď krajské koordinátorky – pobídky ze strany obcí mi nejsou známy. Zlínský kraj každoročně vypisuje od roku 2004 Podprogram na integraci romské menšiny ve Zlínském kraji, který byl i v roce 2013 podpořen částkou 500 000,- Kč z rozpočtu Zlínského kraje. Z tohoto podprogramu mohou být hrazeny vzdělávací a výchovné aktivity pro romskou menšinu (semináře, školení, přednášky, besedy, vzdělávání dětí, mládeže i dospělých). Žádat mohou: občanské sdružení obecně prospěšná společnost církevní právnická osoba příspěvková organizace města, obce či kraje fyzická osoba, zabývající se výše uvedenou aktivitou.
A. Oblast včasné péče a předškolní výchovy
Zhodnocení dostupnosti programů včasné péče a mateřských školek pro obyvatele sociálně vyloučených romských lokalit a identifikace základních bariér v přístupu k předškolnímu vzdělávání: 1) kapacita zařízení, místní dostupnost zařízení včasné péče a předškolního vzdělávání; Zlín – magistrát nezřizuje žádná zařízení včasné péče a předškolního vzdělávání pro obyvatele soc. vyloučených romských lokalit. Národnost, z důvodu diskriminace, není kritériem pro přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání. Otrokovice – předškolní vzdělávání je plně dostupné. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – omezená kapacita míst, dostupnost dobrá. Kroměříž – dostupnost i kapacita MŠ je velmi dobrá, v případě zájmu a volných kapacit je dítě přijato bez ohledu na etnicitu. Holešov – město má dostatek možností k umístění dětí do mateřských škol s ohledem na jejich věk a individuální možnosti. Bystřice pod Hostýnem – město má dostatek možností k umístění dětí do MŠ s ohledem na jejich věk a individuální možnosti. Při nepřijetí dítěte do MŠ hraje roli plná kapacita, ne diskriminace ze strany této instituce. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – všechny sledované rodiny s dětmi předškolního věku se dostavují k zápisu do MŠ, kapacita MŠ je v současné době dostačující. Matky mají zájem umístit předškoláky do MŠ, jelikož se za ně tolik neplatí. Na stravném mívají rodiny dluhy. MŠ využívají pomoc logopeda a PPP. Vsetín – kapacita MŠ ve městě je dostačující, územní i dopravní dostupnost dostatečná. V případě zájmu jsou romské děti přijímány bez problémů do běžných tříd MŠ. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – ve městě má MŠ kapacitu celkem 911 dětí. Odpověď odboru školství, mládeže a sportu ZK – kapacita zařízení, místní dostupnost zařízení včasné péče a předškolního vzdělávání je stejná pro všechny děti, kritéria přijímání dětí do MŠ nesouvisí s jejich
12
národností. Odbor školství, mládeže a sportu neeviduje žádnou stížnost romské rodiny ohledně nepřijetí dítěte do MŠ. Odpověď krajské koordinátorky – nemohu docela souhlasit s odpovědí měst a odboru školství, mládeže a sportu ZK, jelikož je všeobecně známo, že míst v MŠ je nedostatek. Děti se musí přihlašovat nejméně rok předem. Toto romští rodiče v předstihu nedělají. Motivace romský rodičů umístit děti do školky je velmi malá. Důvod je zřejmý. Nezaměstnanost u romské menšiny v kraji se pohybuje mezi 70 až 90%. V některých lokalitách je to 100%. Bez zaměstnání jsou rodiče již několik let a někteří ještě ani nikdy nepracovali. Většinou se jedná o početné rodiny, matka musí denně vařit a platit za stravné pro dítě ve školce je pro ně zbytečný výdaj z rodinného rozpočtu. Nemají tedy důvod umístit dítě do MŠ. Celý den jsou doma a nepotřebují, aby se jim někdo o dítě staral. Ani děti na základních školách nechodí na obědy, jelikož je pro rodiče zbytečné, aby hradili něco, co mají děti doma po příchodu ze školy domů. Jejich dlouhodobá nezaměstnanost jim vytvořila závislost na sociálních dávkách. Přesto jsme v roce 2013 zajišťovali pro romské dítě MŠ a nechuť přijmout dítě do školky byla opravdu veliká. Jedná se tak o 2 děti za rok, co rodiče chtějí umístit ve školce. 2)
obsazení mateřských školek z hlediska etnicity (výskyt segregovaných „romských“ školek v kraji), postoj jejich zřizovatelů a místních samospráv k tomuto problému (je zde vyvíjena činnost k řešení problému?);
Zlín – netýká se MŠ zřizovaných SMZ, segregované „romské školky“ nemáme. Otrokovice – nemáme segregované školky. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – není. Kroměříž – není etnicky homogenní MŠ. Holešov – v současné době není v MŠ žádné romské dítě. Bystřice pod Hostýnem – v současné době není v MŠ žádné romské dítě. Zájem ze strany rodičů nebyl. Uherské Hradiště – bez odpovědi Uherský Brod – nemáme segregované MŠ. Vsetín – ve zprávách za rok 2011 2012 jsem mylně uvedla, že v provozu, je romská MŠ při ZŠ a MŠ Turkmenská. Uvedený text se však v plném rozsahu týkal jen ZŠ. Mateřskou školu tato škola do roku 2013 provozuje jen pro zdravotně postižené děti hospitalizované ve vsetínské nemocnici. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – neexistuje segregovaná MŠ. Děti jsou umisťovány dle stejných kritérií. Odpověď odboru školství, mládeže a sportu ZK – segregované romské mateřské školky v kraji nemáme. Odpověď krajské koordinátorky – romskou MŠ v kraji nemáme. Zájem romských rodičů není vysoký z důvodu finančních. Pro rodinný rozpočet se jedná o zatěžující aktivitu, kterou by vyvinuli rodiče umístěním svých dětí do MŠ: 3) postoj a poptávka romských rodičů po včasné péči a předškolním vzdělávání; Zlín – nelze hodnotit. Otrokovice – stejné jako u většinové populace. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – finanční zátěž pro rodinu. Kroměříž – poptávka ze strany rodičů je malá, pokud jsou děti přijaty, docházka je velmi nepravidelná či žádná. Holešov – matky nepřijdou včas k zápisu a dodatečně se dožadují umístění dítěte do MŠ. V roce 2013 byl řešen požadavek na umístění dětí do MŠ od dvou matek. Nabídka MŠ nebyla ze strany rodičů akceptována. Bystřice pod Hostýnem – ve většině případů jsou děti s matkami doma, necítí potřebu docházky dětí do MŠ. Vede je k tomu finanční situace a také problém s včasným vstáváním. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – není poptávka. Vsetín – z dosavadních vlastních zkušeností získané při zprovozňování řady podpůrných aktivit pro začlenění romských dětí do běžného systému vzdělávání mohu konstatovat, že snaha o umístění dětí z romských rodin do předškolního vzdělávání je spíše výjimečná. Opakovaně se u odboru školství a kultury MěÚ Vsetín opakují snahy skupiny romských matek zjednodušeně vyjádřené větou „Dejte nám peníze a my si své děti budeme hlídat sami, ani nemusí do žádné školky chodit.“ Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – poptávka u romských rodin nezjišťována. Je praktikován rovný přístup.
13
Odpověď odboru školství, mládeže a sportu ZK – viz ad 1. Odpověď krajské koordinátorky – popsáno výše. míra propojení vzdělávacích aktivit, poradenských služeb a sociálních služeb pro sociálně znevýhodněné děti v předškolním věku a jejich rodiče (tj. je uplatňován v této oblasti multidisciplinární přístup?). Zlín – multidisciplinární přístup je uplatňován, netýká se jen romského etnika. Otrokovice – je uplatňováno propojení aktivit školství, sociálních pracovníků obce a sociálních pracovníků NNO. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – na úrovni vzdělávacích aktivit a poradenství toto propojení standardně existuje, propojení se sociálními službami je minimální (působení TP na rodiny s dětmi) Kroměříž – pro všechny sociálně vyloučené děti fungují v KM sociálně aktivizační služby Holešov – od listopadu 2013 funguje přímo v lokalitě Bořenovská miniškolka, kde 2x týdně dochází 8 až 13 dětí i s rodiči. Děti vyrůstají ve dvojjazyčném prostředí. Prioritou výuky zůstává český jazyk. Bystřice pod Hostýnem – školné v našich zařízeních není ve většině případů rodičům stanoveno, jsou od těchto poplatků osvobozeni, neboť jsou v evidenci ÚP. Stravné se však hradit musí. Vzdělávací aktivity jsou propojeny s poradenskými a předškolními aktivitami. Nastavení spolupráce je na dobré úrovni. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – bez odpovědi. Vsetín – přípravu na školní docházku poskytují mateřské školy ve spolupráci s PPP u individuálně integrovaných dětí, pracovnice Diakonie ČCE ji pak poskytují celoročně u romských předškoláků přímo v lokalitě Poschlá. Úroveň propojení a komunikace poradenskými a sociálními službami pro sociálně znevýhodněné děti a jejich rodiče je ve Vsetíně na vysoké profesionální úrovni. Tyto aktivity vhodně doplňují školy a neziskové organizace. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – spolupráce Charity se ZŠ. 4)
Odpověď odboru školství, mládeže a sportu ZK – standardní nabídku poradenských služeb poskytuje Krajská pedagogicko-psychologická poradna a Zařízení pro další vzdělávací pedagogických pracovníků Zlín a speciálně pedagogická centra ve Zlínském kraji pro všechny děti. Spolupracují se školami a reagují na požadavky organizací sociálních služeb. Odpověď krajské koordinátorky - v kraji pro sociálně znevýhodněné děti provádí některé aktivity tyto organizace: Charita Valašské Meziříčí, projekt Most mezi školou a dítětem, kdy cílem projektu bylo umožnit dětem z méně podnětného prostředí rozvíjet a prohlubovat vědomosti a dovednosti pravidelným doučování a smysluplně využívat volný čas prostřednictvím volnočasových aktivit. Projekt byl podpořen MŠMT i Zlínským krajem. Diakonie ČCE, středisko Vsetín, projekt „Mozaika“, pomáhá rodinám s nezletilými dětmi (dítětem), kteří potřebují pomoc se zajištěním péče o děti, s vedením a chodem domácnosti, s hospodařením s finančními prostředky, poskytuje dluhové poradenství, pomáhá při posilování vztahů v rodině, poskytuje pomoc při jednání s úřady, doprovod na úřady či jinam (k lékaři, do školy apod.). Pomoc a podporu poskytujeme rodinám, které nemají jiné možnosti a zdroje, jak tyto problémy řešit. Diakonie ČCE, středisko Vsetín, projekt „Rubikon“, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, nabízí zábavu (výtvarka, keramika, hudebna, fotbálek, pink ponk, hry…), rozhovor a naslouchání, pomoc, podporu a radu při řešení problémů a starostí, bezpečí a důvěru, možnost něco sám udělat, něčeho dosáhnout, pomoc se školou, informace, společnost kamarádů.
Dostupnost přípravných ročníků v kraji, identifikace základních bariér v přístupu k nim (posouzení jejich kapacity; zájem romských rodičů o jejich využívání, kvalita výuky). Tabulka č. 3 Přehled vzdělávacích zařízení zřizujících přípravné ročníky v roce 2013 Název Sídlo zařízení Počet přípravných ročníků Počet dětí, které se v nich zařízení vzdělávají ZŠ a MŠ Turkmenská Vsetín
Vsetín
1
14
12
B. Základní vzdělávání
Zhodnocení průběhu zápisů romských dětí do základních škol (dále jen „ZŠ“), uplatňování specifických praktik škol a školských poradenských zařízení. Zlín – nelze hodnotit. Informace o národnosti dětí při zápisu k povinné školní docházce se nezjišťují. Otrokovice – nezaznamenali jsme žádné praktiky v této oblasti ve vztahu k romským dětem. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – bez problémů. Kroměříž – standardní, nejsou známy činěny žádné rozdíly Holešov – v roce 2013 byli u zápisu na ZŠ 4 romské děti. Všechny byly přijaty a nastoupili do 1. třídy mají problémy kvůli sociálnímu zanedbání, což se většinou v průběhu roku upraví. Bystřice pod Hostýnem – k zápisu přišlo 5 dětí, u 2 dětí dovednosti a schopnosti neodpovídaly věku, dostaly odklad. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – většina romských dětí má odklad školní docházky. Vsetín – pokud hovoříme o romských dětech jako o dětech, které žijí v romské lokalitě, protože jinak označit dítě za romské nedovedeme, je podle informací vedoucí PPP Zlínského kraje, pracoviště Vsetín, jejich intelekt posuzován velmi pečlivě a pouze dětem se skutečným mentálním postižením je vystaven dokument opravňující ředitele ZŠ Turkmenská k přijetí dítěte za žáka školy. Při zápisu k základnímu vzdělání se dá vypozorovat snaha o udržení života ve skupině. Proto mají snahu se hromadně obracet rodiče se zápisem do jedné ZŠ, což vede souběžně k odlivu žáků u zápisu z většinové společnosti a působí to velké potíže při financování i pedagogickém zajištění takové nedostatečně naplněné třídy převážně romskými žáky v běžné ZŠ. Za několik posledních let lze sledovat mírný nárůst počtu romských žáků z Poschlé, kteří bez větších problémů navštěvují běžné třídy ZŠ. Ostatní romské děti žijící na sídlištích chodí do ZŠ spolu s většinovým obyvatelstvem a žádnou mimořádnou péči nevyžadují. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – do ZŠ jsou zapisovány děti bez rozdílu etnik, dle zájmu rodičů. Při hodnocení dětí u zápisu je užíváno pedagogicko-psychologických technik v souladu s rovným přístupem ke vzdělávání. Odpověď odboru školství, mládeže a sportu ZK – zápis romských dětí do základních škol probíhá v kraji stejným způsobem jako pro všechny ostatní děti. Údaje z hlediska národnosti se na ZŠ následují. Odpověď krajské koordinátorky – pracovníci zabývající se na obcích romskou integrací by měli navštěvovat romské rodiny, jejichž děti jsou před nástupem do 1. třídy. Měli by rodiče informovat, proč je důležité, aby své děti doprovodili k zápisu na ZŠ. Jaké možnosti budou mít jejich děti po ukončení povinné školní docházky za ZŠ. Je důležité, aby na základních školách působili asistenti pedagoga, kteří mj. romské rodiče k zápisu doprovodí. Ve třídách se totiž romské děti setkávají s negativním postojem neromských dětí, a když na škole působí asistent pedagoga z jejich menšiny, děti jsou jistější a na ZŠ školní docházku dokončí.
Existence ZŠ s vysokým podílem romských žáků v kraji, postoj zřizovatelů a místních samospráv k tomuto problému (je vyvíjena aktivita vedoucí k desegregaci?). Zlín – nelze hodnotit. Otrokovice – nemáme žádné ZŠ s vysokým podílem romských žáků. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – není. Kroměříž – segregované školy nejsou zavedeny, podíl žáků nelze hodnotit, expertním odhadem je nejvíce žáků v Základní škole praktické a Základní škole speciální v KM a ZŠ Oskol. Holešov – na ZŠ, jejíž činnost vykonává Odborné učiliště a Základní škola praktická bylo v roce 2013 zapsáno cca 20 romských žáků. Tento počet činil zhruba 45% celkově zapsaných žáků na ZŠ. Bystřice pod Hostýnem – ve městě jsou romské děti integrovány do běžných tříd. Zřizovatel neřeší v tomto případě žádné výjimky. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – ZŠ Na Výsluní má nejvyšší počet romských dětí ze všech škol ve městě, ale do budoucna se počítá s rovnoměrným rozmístěním romských dětí do všech okolních základních škol. Vsetín – ve městě se jedná o jedinou ZŠ s vysokým podílem romských žáků, a to ZŠ a MŠ Turkmenská. Tato škola s orientací na romskou klientelu v rámci ZK je ojedinělá. Prokazatelnou skutečností však zůstává, že tato škola přijímá v souladu s platnou legislativou výhradně žáky se středním a těžkým mentálním postižením na doporučení PPP ZK. Problém by mohl teoreticky nastat v přílivu romských žáků do ZŠ Trávníky 1217,
15
která spádovou školou pro sídliště na Poschlé. Proto se město jako zřizovatel ZŠ snaží aktualizací Obecně závazné vyhlášky o školských obvodech ZŠ reagovat na vývoj počtu nerozených dětí. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – nemáme segregovanou základní školu. Odpověď odboru školství, mládeže a sportu ZK – v kraji je jedna škola s vysokým podílem romských žáků a to ve Valašském Meziříčí – ZŠ Masarykova. Vzhledem k tomu, že škola vytváří za podpory rozvojových programů pro romské žáky optimálnější podmínky k inkluzi, rodiče romských žáků z celého města si tuto školu vybírají jako nejvhodnější pro své děti. Tím se škola paradoxně stává segregační školou. Zřizovatel se snaží o desegregaci změnou školských obvodů spádové školy. Odpověď krajské koordinátorky - nejvyšší podíl romských žáků na základních školách ve Vsetíně, Kroměříži, Valašském Meziříčí a Holešově.
Zájem škol o využívání vyrovnávacích opatření dle ustanovení § 1 odst. 1 vyhlášky č. 147/2012 Sb. (zájem o využití asistentů pedagoga, propojení výuky s poradenskými službami, rozvoj alternativních programů ke zvýšení vzdělanostních šancí romských žáků – příklady dobré praxe v této oblasti); identifikace základních bariér, které školám v tomto ohledu brání. Zlín – nemáme žádné informace o využití asistentů pedagoga pro romské žáky. Otrokovice – nevyužíváno. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – tato potřeba zatím nevyvstala. Kroměříž – školy jsou vybaveny asistenty pedagoga i osobními asistenty žáka na žádost školy a doporučení příslušné školské instituce. Holešov – III. ZŠ nemá asistenta pedagoga, doučují učitelky. Bystřice pod Hostýnem – školy využívají místa asistenta pedagoga. Na ZŠ Bratrství Čechů a Slováků působí školní psycholožka, speciální pedagog, výchovná poradkyně a metodička prevence sociálněpatologických jevů. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – propojení poradenských služeb s výukou se v našich školách týká nejvíce propojení s PPP, a to zejména v oblasti diagnostiky a intervenční činnosti a využití asistentů pedagoga. Vsetín – ZŠ ve městě přistupují ke všem žákům rovnocenně, takže pokud zaznamenají jakoukoliv nedostatečnost ve vzdělávání, odkazují na PPP a dále postupují v souladu s jejími závěry, tzn., že v případě doporučení využívají školy běžně činnosti asistenta pedagoga. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – školy využívají vyrovnávacích opatření (dotace na asistenty pedagoga, rozvojové program, atd.). Příkladem je ZŠ Masaryka. Odpověď odboru školství, mládeže a sportu ZK – v roce 2013 se do RP MŠMT financování asistenta pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním ve Zlínském kraji zapojily 4 běžné základní školy – ZŠ Masarykova, Valašské Meziříčí, ZŠ Staré Město, ZŠ Zachar Kroměříž a ZŠ Na Výsluní - Uherský Brod. Tabulka č. 4Počet asistentů pedagoga a jejich financování v kraji v roce 2013 Počet asistentů Počet asistentů Počet asistentů Výše dotace ze pedagoga MŠ pedagoga ZŠ pedagoga SŠ strany MŠMT na rok 20132 0
9
1 505 021 Kč
0
Výše podpory programu ze strany kraje 0
Odpověď krajské koordinátorky – vzhledem k nedostatku financí z MŠMT a zákazu asistenta pedagoga na Speciálních a praktických školách, klesl počet asistentů v kraji. Faktem ale zůstává stejný počet romských dětí na školách, které nemají možnost žádat o dotace na asistenta pedagoga.
Provázanost základního vzdělávání s mimoškolními aktivitami a se sociálními službami (např. dostupnost a provázanost programů doučování, dalších vzdělávacích, volnočasových a rozvojových aktivit, příklady dobré praxe v této oblasti).
2
Jedná se o dotační podporu krajů v rámci rozvojového programu MŠMT „Podpora financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním“.
16
Zlín – aktivity jsou nabízeny všem bez vazby na sociální znevýhodnění či etnikum. Je na každém jedinci, či zájmu rodičů, zda tyto možnosti využije. Určité možnosti doučování potřebných dětí existují. Otrokovice – je využívána spolupráce s Terénní službou rodinám s dětmi (TAS), nízkoprahové denní centrum pro děti a mládež a aktivity sociálně právní ochrany děti. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – možnost aktivit přímo ve škole, DDD, TJ Sokol a volný čas Kampak. Kroměříž – doučování v SVČ, SVP, jinak dle poptávky. Holešov – ve škole mají děti možnost bezplatně navštěvovat 10 kroužků, této možnosti nevyužívají. Bystřice pod Hostýnem – ve škole mají možnost bezplatně navštěvovat široké spektrum mimoškolních aktivit týkající se českého jazyka, cizích jazyků, informační technologie, projektové výuky, sportovních kroužků. Děti tyto aktivity využívají. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – mezi romskými dětmi je zájem o nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, které zajišťuje mimoškolní aktivity i pomoc s doučováním dětí a svým působením se snaží o snížení výskytu trestné činnosti. Vsetín – pravidelně docházejí doučovat na sídliště Poschlá pracovnice Diakonie ČCE. Volnočasové aktivity se konají na ZŠ ve školních družinách a školních klubech. V řadě případů jsou využívány peníze z různých dotačních titulů na podporu této činnosti, např. Diakonie ČCE, Charita, Centrum Archa a o.s. Na cestě. Posledně jmenovaná organizace poskytující služby sociální prevence však příliš klientů z řad romské mládeže nemá. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – v rámci Charity je provozován klub Zeferino pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Klub působí v prostorách ZŠ Masarykova a se školou úzce spolupracuje. Odpověď odboru školství, mládeže a sportu ZK – nabídka doučování a volnočasových aktivit je pro všechny žáky stejná bez ohledu na národnost. Odpověď krajské koordinátorky - romské děti mimoškolních aktivit moc nevyužívají, zejména proto, že ty aktivity, které by je zajímaly, se musí platit a rodiče jim peníze z rodinného rozpočtu nedají.
Dostupnost programů na podporu návratu Romů bez potřebné kvalifikace do systému vzdělávání v kraji, příklady dobré praxe. Zlín – Romové se mohou vzdělávat především formou rekvalifikačních kurzů díky Úřadu práce ČR. Programy na podporu jejich návratu do systému vzdělání nemáme. Otrokovice – jsou využívány rekvalifikační kurzy úřadu práce. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – formou rekvalifikačních kurzů při evidenci ÚP – využíváno minimálně. Kroměříž – programy na podporu návratu Romů bez potřebné kvalifikace nejsou, pro Romy toto není prioritou, není poptávka po dalším vzdělávání. Holešov – nemáme. Bystřice pod Hostýnem – nemáme. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – takové programy jsou dostupné na úřadech práce, ale ne konkrétně pro Romy. Vsetín – tyto informace město nemá. Obecně však proklamuje odbor školství, mládeže a sportu ZK snahu vytvářet podmínky, aby se žáci např. nepřesouvali ze školy na školu kvůli neúspěšnému studiu, nestudovali druhou, třetí…školu a nesetrvávali tak ve středním vzdělávání. Každý případ je nutno řešit individuálně. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – nezjištěno. Odpověď odboru školství, mládeže a sportu ZK – systém vzdělávání je zcela prostupný pro všechny zájemce. Odpověď krajské koordinátorky - programy tohoto typu ve Zlínském kraji naprosto chybí. Dostupnost kurzů na získání základního vzdělávání pro dospělé v kraji. Zlín – nemáme informace, že by byly požadavky ze strany dospělých. Otrokovice – momentálně nám nejsou podobné kurzy známy. Vizovice – základního vzdělání dle nás dosáhli všichni. Valašské Klobouky – v ORP není. Kroměříž – možnost ukončení základního vzdělání na střední škole, studium při zaměstnání, lze individuálně zajistit na základě požadavku.
17
Holešov – nemáme. Bystřice pod Hostýnem – nemáme. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – nejsou zaznamenány požadavky na tyto kurzy. Vsetín – žádná ZŠ nemá oprávnění na provozování kurzu pro základní vzdělávání, protože minimálně po dobu 10 let nebyl takový požadavek. Při vstupu do středního vzdělávání poskytují tyto kurzy střední školy neúspěšným žáků ZŠ. V každém případě je nutno mít na paměti, že kdyby se tato potřeba stala reálnou, bude individuálně řešena. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – nezjištěno. Odpověď odboru školství, mládeže a sportu ZK – kurzy k získání základního vzdělání jsou zřizovány na základě požadavků zájemců o tyto kurzy a po dohodě se školou v daném regionu. V roce 2013 nebyl podán žádný požadavek na kurz k doplnění základního vzdělání. Odpověď krajské koordinátorky - od roku 1999 jsem se s tímto požadavkem ze strany Romů nesetkala.
C. Sekundární vzdělávání
Zhodnocení účasti romských studentů ve středoškolském vzdělávání v kraji, identifikace překážek v přechodu ze ZŠ na SŠ. Zlín – střední školství je záležitostí kraje, nikoliv města. Víme zhruba o 5 studentech, kteří v roce 2013 navštěvovali nějaký typ SŠ, jednalo se výhradně o děti v náhradní rodinné péči bílých rodičů nebo o děti ze smíšených partnerských vztahů. O SŠ vzdělání je mezi Romy minimální zájem. Otrokovice – jedná se o jedince. Mezi překážky patří – absence pozitivních vzorů v rodině, nedostatečná motivace ze strany rodičů, tlak rodičů k tomu, aby děti nepokračovaly ve studiu s tím, že ani rodiče toto nikdy nepotřebovali. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – cca 95% studentů přechází ze ZŠ na učňovské školy, malé % učiliště dokončí. Kroměříž – nelze odhadnout. Holešov – v současné době máme 1 studenta v učebním oboru. Další 3 děti umístěné v DD v Jemnici studují učební obory. Bystřice pod Hostýnem – nemáme žádného studenta. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – žáci 9. Tříd si vybírají převážně učňovské obory, v průběhu sekundárního vzdělání má většina žáků tendence školu opustit a jsou v tom rodiči podporováni. Bývá potřeba vyvinout velké úsilí ze strany sociální pracovnice, která v rodině vykonává sociální práci, a někdy je zapotřebí i pomoc terénního romského pracovníka, aby se žák pokusil učební obor dokončit. Překážky bývají z nezájmu o studium, četné absence a překážky ekonomického charakteru (peníze na pomůcky a na cestovné). Vsetín – ze statistických údajů škol nelze vyčíst o žácích a studentech údaj o jejich národnosti, protože údaj byl ze statistických výkazů škol vyřazen. Nadále jsou vykazováni pouze žáci podle státní příslušnosti. Navíc např. při sčítání lidu Romové dávají přednost národnosti české. Jako základní překážky lze sledovat: - míra domácí přípravy, kterou SŠ vyžadují, je pro studenty nová a nepříjemná, - v případě dívek často již rodičovské povinnosti, - vzdělání není pro romskou pospolitost prioritou, proto po splnění povinné školní docházky nemají potřebu dál dítě ve studiu podporovat, není to pro ně společensky prestižní, nepřátelské a cizí prostředí tvořené majoritou ve vzdělávací skupině, nutnost samostatné přepravy do školy a ze školy. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – nezjištěno. Odpověď odboru školství, mládeže a sportu ZK – v rámci uvedeného projektu Krajského úřadu Zlín – Pozitivní integrace romských komunit v našich školách budou zjišťovány okolnosti předčasného odchodu ze vzdělání, včetně zjištění zájmu (nezájmu) dále studovat a zjišťovat příčiny tohoto stavu. Odpověď krajské koordinátorky – pokud se romské děti po ukončení základní docházky hlásí na odborné učiliště nebo na střední odborné učiliště, vydrží převážně jen ty děti, které chodily na klasickou základní školu. Děti z praktických a speciálních škol odchází ze vzdělávání předčasně, jelikož na škole byly zvyklé na romské spolužáky a ve třídách s většinovým zastoupením se necítí dobře. Špatně snáší posměch spolužáků, odstrkování a také to, že nemají do školy požadované školní pomůcky, které potřebují k výuce. Rodiče převážně dlouhá léta zařazeni v režimu sociálních dávek nemají v rodinném rozpočtu výdaje na školní potřeby. Rodiny mají větší počet dětí a do školy tak nezřídka dochází najednou i tři děti. Rozpočet jim
18
nedovoluje pokrývat školní výdaje, obzvláště v případech, když nepovažují vzdělání za přínos pro svůj další život. Z odpovědi pracovníků měst vyplývá, že se při plnění romské integrace oblasti vzdělávání moc nevěnují, ani situaci nemonitorují.
Dostupnost programů na podporu přestupu romských žáků ze ZŠ do SŠ v kraji (např. motivační a stimulační programy, programy přípravy na přijímací zkoušky, příklady dobré praxe. Zlín – nejsou zájemci o studium na VŠ. Otrokovice – nejsou. Vizovice – bez odpovědi Valašské Klobouky – příprava na přijímací zkoušky v rámci školy Kroměříž – programy přípravy na přijímací řízení realizuje každá ZŠ nebo Speciální škola dle vlastního plánu Holešov – mohou se připravovat na přijímací zkoušky stejně jako ostatní děti ve škole. Speciální pomoc Jednoty bratrské a SAS Charity Holešov. Bystřice pod Hostýnem – nemáme žádného studenta, bez informací. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – nemáme takové programy. Vsetín – město žádné motivační a stimulační programy tohoto druhu nerealizovalo ani nepřipravuje. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – nezjištěno. Odpověď odboru školství, mládeže a sportu ZK – speciální přípravné programy nejsou (mimo výše uvedené projekty), v případě zájmu o studium nabídne individuálně doučení škola. Odpověď krajské koordinátorky – programy přípravy na přijímací zkoušky v kraji neexistují. Při případném zájmu, nabídne škola doučování, ve většině případů jsou romské děti přijaty.
Výše finanční podpory romských žáků středních škol v kraji, počet přidělených stipendií v roce 2013, zhodnocení efektivity programu. Zlín – bez informací. Otrokovice – není známo. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – bez odpovědi. Kroměříž – tyto data nejsou známa. Holešov – nemohu se vyjádřit. Bystřice pod Hostýnem – bez informací. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – v uplynulém roce byla vyplacena 1 finanční podpora ve výši 4 000 Kč. Vsetín – bez odpovědi. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – nevíme. Odpověď odboru školství, mládeže a sportu ZK – celková dotace je uvedena 72 100 na období leden – červen 2013. Z toho bylo vráceno 23 615 Kč. Celková dotace na období září – prosinec 2013 byla ve výši 88 800 Kč, z toho bylo vráceno 36 509 Kč. Tabulka č. 5 Podpora romských žáků středních škol v kraji za rok 2013 Kraj 1. kolo
Zlínský
Počet žádostí 8
Počet podpořených škol 8
Počet přidělených stipendií 13
Kraj
72 100 Kč
2. kolo Počet žádostí
Zlínský
Celková dotace
8
Počet podpořených škol 8
Počet přidělených stipendií
Celková dotace
19
88 800 Kč
D. Terciární vzdělávání 19
Zhodnocení účasti romských středoškoláků ve vyšším odborném a vysokoškolském vzdělávání, identifikace nejzávažnějších bariér, které brání romským středoškolákům pokračovat ve studiu na VŠ. Zlín – nevíme o žádném romském VŠ studentovi. Otrokovice – nízká, problémem je finanční dostupnost a malá podpora a motivace v rámci rodiny. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – v roce2013 ukončila SŠ s maturitou jedna studentka. Kroměříž – nemáme informace o vysokoškolském studiu. Holešov – na odborném učilišti byli zapsáni 3 romští žáci, v současné době není žákem žádný z nich. Obecně lze sledovat ze strany romských dětí nízký zájem o učení. Žáci i jejich rodiče přiznávají, že vzdělání v jejich hierarchii nepatří i prioritám. Bystřice pod Hostýnem – ve městě není žádný student střední školy ani učiliště. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – nemáme žádného studenta. Vsetín – o případném studiu romských žáků ve vyšším odborném a vysokoškolském vzdělávání nemáme žádné informace. Základní překážkou pro vyšší a vysokoškolské vzdělávání je absence dosažení maturity. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – nezjištěno. Odpověď odboru školství, mládeže a sportu ZK – VŠ nepatří do působnosti kraje. Odpověď krajské koordinátorky – vysokoškolské studium není mezi Romy rozšířené. Pokud má Rom vysokoškolský titul, tak si ho udělal v dospělosti. V současné době jsem ráda, za každého Roma s výučním listem či maturitou.
Dostupnost programů na podporu přestupu a setrvání romských středoškoláků na VOŠ a VŠ, identifikace příkladů dobré praxe v této oblasti. Zlín – není zájem o studium na VŠ. Otrokovice – programy jsou dostupné, program Podpora sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol využívala 1 studentka VOŠ. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – podpora z dotačního programu Podpora sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol. Kroměříž – nelze posoudit. Holešov – nemáme studenty. Bystřice pod Hostýnem – nemáme žádného studenta. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – programy nemáme. Vsetín – není v kompetenci města. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – nezjištěno. Odpověď odboru školství, mládeže a sportu ZK – VŠ nepatří do působnosti kraje. Odpověď krajské koordinátorky - v kraji nemáme žádné programy na podporu přestupu a setrvání romských středoškoláků na VOŠ a VŠ. Rovněž nemohu uvést příklad dobré praxe.
4. ZHODNOCENÍ SITUACE ROMŮ V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI
Zhodnocení pozice Romů na trhu práce ve srovnání s celkovou situací na trhu práce v kraji; celková míra nezaměstnanosti v kraji a kvalifikovaný odhad specifické míry nezaměstnanosti Romů v roce 2013, identifikace základních bariér, které brání Romům participovat na trhu práce. Zlín – zhodnocení pozice na trhu práce nelze stanovit, stejně jako odhad míry nezaměstnanosti, protože KrP Zlín nevede statistiku národnostních menšin. Základní bariérou všech uchazečů, nejen národnostních menšin, je dosažení pouze základního vzdělání, příp. nedostatečná praxe ve vystudovaném oboru a ztráta pracovních návyků při dlouhodobé evidenci. Otrokovice – zhodnocení pozice Romů na trhu práce nelze stanovit, stejně jako odhad míry nezaměstnanosti, protože KrP Zlín nevede statistiku národnostních menšin. Základní bariérou všech uchazečů, nejen národnostních menšin, je dosažení pouze základního vzdělání, případně nedostatečná praxe ve vystudovaném oboru a ztráa pracovních návyků při dlouhodobé nezaměstnanosti. Vizovice – cca 5 osob na ÚP v evidenci, ostatní nemáme informace. Valašské Klobouky – nezaměstnanost u Romů v ORP je 90%, nedostatek pracovních míst, nedostatečné odborné vzdělání, nízká motivace se zaměstnat, dlouhodobá nezaměstnanost.
20
Kroměříž – nelze určit nezaměstnanost u Romů. Holešov – nelze určit míru nezaměstnanosti u Romů. Úřad práce je povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání. Během roku na ÚP dle zjištění romského poradce průběžně vedeno 10 – 15 Romů. Bystřice pod Hostýnem – zhodnocení pozice Romů nelze stanovit, stejně jako odhad míry nezaměstnanosti, protože není vedena statistika národnostních menšin. Uherské Hradiště – vzhledem k tomu, že nesmíme v souvislosti s evidencí požadovat žádné údaje o příslušnosti uchazečů o zaměstnání k žádnému sociálnímu etniku, a ani z jiných zdrojů není možné zjistit, kdo z našich uchazečů se k romské menšině hlásí, nemáme možnost Romy žádným způsobem odlišit od ostatních uchazečů o zaměstnání. I přesto je ale možno konstatovat, že při zahrnutí všech, kdo by případně do této skupiny mohli patřit, se Romové na celkovém počtu uchazečů podílí jen velmi malým procentem. Uherský Brod – nemáme možnost získat přesné informace z ÚP, v současné době je asi 88 osob, kteří jsou schopni práce a z těchto osob je asi 60 v evidenci ÚP. Mezi bariéry patří nízká úroveň vzdělání, jejich nedostatečná iniciativa, demotivace při opakovaných odmítáních ze strany zaměstnavatelů, další demotivace při očekávání nízké mzdy ve srovnání s výší dávek pomoc v hmotné nouzi, žádné pracovní návyky. Vsetín – specifická míra nezaměstnanosti Romů se nesleduje. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – ČR nezaměstnanost – 8,6%, Zlínský kraj – 8,34%, okres Vsetín – 11,9%. Míra nezaměstnanosti Romů se nesleduje. Krajská pobočka úřadu práce ve Zlíně - zhodnocení pozice Romů na trhu práce nelze stanovit, stejně jako odhad míry nezaměstnanosti, protože KrP Zlín nevede statistiku národnostních menšin. Základní bariérou všech uchazečů, nejen národnostní menšin, je dosažení pouze základního vzdělání, případně nedostatečná praxe ve vystudovaném oboru a ztráta pracovních návyků při dlouhodobé evidenci. MAPA- Podíl nezaměstnaných v okresech Zlínského kraje k 31. 12. 2013(zdroj ÚP, krajská pobočka Zlín, prosinec 2013)
Tisková zpráva Úřadu práce ve Zlíně ze dne 9. 1. 2014: K 31. 12. 2013 evidují pracoviště úřadu práce ve Zlínském kraji 33 978 uchazečů o zaměstnání, z nichž bylo 33 133 dosažitelných, tedy těch, kteří mohou okamžitě nastoupit na pracovní místo (nejsou např. účastníci rekvalifikace nebo v pracovní neschopnosti). Podíl nezaměstnaných dosáhl hodnoty 8,3 a ve srovnání s podílem nezaměstnaných v ČR je mírně vyšší (podíl nezaměstnaných v ČR k 31. 12. 2013 dosáhl hodnoty 8,2). V průběhu měsíce prosince se na pracovištích úřadu práce ve Zlínském kraji nově zaevidovalo 4 029 uchazečů o zaměstnání, což je o 40 % více než v předcházejícím měsíci listopadu. Vyřazeno bylo pouze 1 570 uchazečů, což je naopak o 34 % méně než v měsíci listopadu. (Tato čísla svědčí o postupném snižování nabídek volných míst, k čemuž ke konci roku dochází pravidelně, zatímco počet osob, které jsou propouštěny ze zaměstnání, případně končí samostatnou výdělečnou činnost, se zvyšuje.) Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Zlínského kraje byl stejně jako v minulém období rozdílný, přesto ve všech okresech došlo k nárůstu nezaměstnanosti. Nejvíce vzrostla nezaměstnanost v okrese Vsetín a to o 9,8 % (zvýšení počtu uchazečů o 854 osob). Podíl nezaměstnaných se v tomto okrese zvýšil v průběhu prosince z 8,7 na 9,7. Naopak nejméně se zvýšila nezaměstnanost v okrese Zlín (o 6,3 %, tj. o 581 osob).
21
V okrese Vsetín nadále evidujeme nejvyšší podíl nezaměstnaných v rámci kraje (9,7). Následuje okres Kroměříž (s podílem nezaměstnaných 9,1), dále Uherské Hradiště (7,8) a Zlín (7,3). Sezónnost na trhu práce se projevila také poklesem počtu volných pracovních míst. Na konci prosince evidovala pracoviště úřadu práce ve Zlínském kraji celkem 2 217 volných pracovních míst. Je to o 160 volných pracovních míst méně než v listopadu, přičemž k poklesu počtu volných pracovních míst dochází již od října. V nabídce volných pracovních míst převažují, stejně jako v minulých měsících, pracovní místa pro obchodní zástupce (115 míst), seřizovače a obsluhu obráběcích strojů (104 míst), řidiče nákladních automobilů a tahačů (89 míst), svářeče (55 míst). Vývoj podílu nezaměstnaných ve Zlínském kraji v letech 2011 - 2013 (zdroj ÚP, krajská pobočka Zlín, prosinec 2013)
Odpověď krajské koordinátorky – v našem kraji se nezaměstnanost v romské menšině pohybuje mezi 80% - 90%. Má více příčin. Většina Romů má velmi nízkou kvalifikaci, převažuje špatný zdravotní stav a jsou poživateli invalidních důchodů. Kvůli vysoké zadluženosti nejsou aktivní při hledání zaměstnání, jelikož na plat jim je dána exekuce. V dřívější době, pokud existoval ve Zlíně průmysl (Svit, Pozemní stavby, Průmyslové stavby, Rudý říjen aj. firmy), pracovali Romové u jednoho zaměstnavatele několik desítek let. Po zániku či restrukturalizaci těchto firem, přišli o práce mezi prvními jako nekvalifikovaní a již více jak 20 let jsou bez práce. Bariéry bránící romské menšině participovat na trhu práce: nedostatečná kvalifikace špatný zdravotní stav nízká úroveň vzdělání ztráta pracovních návyků nedostatečné sociální kompetence a předlužení skrytý rasismus a předsudky ze strany některých zaměstnavatelů Z odpovědi pracovníků měst s rozšířenou působností vyplývá, že nevědí, kolik Romů je v jejich regionu bez zaměstnání. Všichni pracovníci však dobře ví, co Romům brání v tom, aby uspěli na trhu práce. Nikdo s tím však nic nedělá. Tabulka č. 6 - Vývoj nezaměstnanosti v okresech Zlínského kraje (zdroj ÚP, krajská pobočka Zlín, prosinec 2013)
KM
UH
VS
ZL
Kraj
6 934
7 710
9 538
9 796
33 978
3 213
3 773
4 143
4 771
15 900
Uchazeči dosažitelní 15 - 64 let
6 604
7 549
9 466
9 514
33 133
- z toho ženy
3 056
3 671
4 109
4 595
15 431
Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu - ženy Nově zaevidovaní uchazeči o zaměstnání
9,11
7,76
9,67
7,33
8,34
8,54
7,69
8,52
7,17
7,88
729
942
1 209
1 149
4 029
Uchazeči ke měsíce - z toho ženy
konci
sledovaného
22
Vyřazení uchazeči o zaměstnání
292
355
355
568
1 570
Počet volných pracovních míst
291
335
339
1 252
2 217
- počet uchazečů na 1 volné místo
23,8
23,0
28,1
7,8
15,3
Zapojení Romů do aktivní politiky zaměstnanosti (dále jen „APZ“) a nejčastěji využívané nástroje APZ ve vztahu k této cílové skupině, jejich praktický dopad na pozici Romů na trhu práce. Zlín – nejčastější nástroj APZ jsou veřejně prospěšné práce. O tento nástroj je velký zájem všech uchazečů, zde převyšuje nabídka poptávku. Města a TS, které některým městům tyto služby zajišťují, však nezaměstnávají všechny zájemce – vybírají si a hodnotí předpoklady uchazeče pro výkon práce i v rámci veřejně prospěšných prací. Při výběru uchazečů na tato pracovní místa stanovuje úřad práce také kritéria. Otrokovice – nejčastější nástroj APZ jsou Veřejně prospěšné práce. O VPP je veliký zájem. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – rekvalifikace většinou i po ní je problém s nalezením vhodného zaměstnání, veřejná služba. Kroměříž – speciální nástroj APZ ve vztahu k Romům není. Holešov – nejčastější nástroj APZ je VPP. O tento nástroj je velký zájem všech uchazečů, zde převyšuje nabídka nad poptávku. Město Holešov v r. 2013 mělo na VPP 27 uchazečů z toho 3 Romy. Bystřice pod Hostýnem – město realizuje VPP bez ohledu na etnikum. Uherské Hradiště – žádný speciální nástroj nebyl v roce 2013 realizován. Z nástrojů APZ jsou pro Romy nejvhodnější poradenské programy jako bilanční diagnostika, jobkluby, rekvalifikace, VPP a společensky účelná pracovní místa. Z části to mohly být také projekt ESF, které v různé míře kombinovaly výše uvedené nástroje s osobními pohovory, osobní asistencí při hledání zaměstnání a někdy také praxí u zaměstnavatelů. Praktický dopad u Romů nemůžeme vyhodnotit. O malé výjimce lze hovořit u rekvalifikačních kurzů, kde se k romskému etniku hlásilo víceméně 7 uchazečů. Uherský Brod – zapojení do rekvalifikačních kurzů nemívá velký efekt, protože často kurzy nedokončí. O další nástroj aktivní politiky VPP je mezi Romy zájem. Zaměstnavatelé v našem městě nechtějí příliš Romy zaměstnávat, navíc většina Romů má exekuce, proto pro ně není výhodné pracovat. Výhodnější je pro ně evidence na ÚP, kdy mohou pracovat na dohody nebo si přivydělávat sběrem a prodejem kovů. Vsetín – nízká vzdělanost (ve většině případů se jedná o absolventy Základních nebo zvláštních škol, popř. osoby, které nedokončili odborné učiliště či SŠ. Vzhledem k minimální kvalifikaci mají jen velmi malou šanci, že se jim podaří nalézt zaměstnání s vyšší než minimální mzdou. Nízké sociální kompetence – sociálně vyloučeným často činí problémy orientovat se v majoritním prostředí, a na měnícím se trhu práce. Poměrně častou překážkou začlenění na trhu práce je špatný zdravotní stav mnohých obyvatel sociálně vyloučených lokalit. Problém představují také negativní dopady dlouhodobé nezaměstnanosti na psychiku. Ten se projevuje rezignací na hledání pracovního místa, zpasivněním, až apatií. Tyto dopady zpětně snižují zaměstnatelnost dlouhodobě nezaměstnaných. Zaměstnavatelé tak upřednostňují osoby, které nebyly nezaměstnané příliš dlouhou dobu, a nedošlo u nich ke ztrátě pracovních návyků. Návrat do práce je totiž pro dlouhodobě nezaměstnané velmi obtížný, takže o místa často brzy přicházejí, obtížně se reintegrují na trh práce. Bariéru bránící začleňování na trh práce představují dále solidární sítě fungující na bázi příbuzenství. Dalším významným projevem sociálního vyloučení a zároveň důležitou bariérou znesnadňující vstup na trh práce je stále větší zadlužování rodin žijících v sociálně vyloučených lokalitách. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – jev nesledován, všichni zájemci mají na trhu práce rovné příležitosti při využívání aktivní politiky nezaměstnanosti. Krajská pobočka úřadu práce ve Zlíně - nejčastější nástroj APZ jsou Veřejně prospěšné práce (VPP). O tento nástroj je velký zájem všech uchazečů, zde převyšuje nabídka nad poptávku. Města a Technické služby,
23
které některým městům tyto služby zajišťují, však nezaměstnají všechny zájemce – vybírají si a hodnotí předpoklady uchazeče pro výkon práce i v rámci veřejně prospěšných prací. Při výběru uchazečů na tato pracovní místa stanovuje úřad práce také kritéria: Na VPP se poskytuje příspěvek na nejobtížněji umístitelné uchazeče o zaměstnání: dlouhodobě nezaměstnané (délka evidence nad 5 měsíců) osoby starší 55 let + délka evidence nad 3 měsíce zdravotně postižené osoby + délka evidence nad 1 měsíc kterým je potřeba věnovat zvýšenou péči z jiného důvodu bránícího jejich vstupu na volný trh práce (ohrožení sociálním vyloučením z důvodu setrvání v dlouhodobé nezaměstnanosti apod.) – tyto případy budou schvalovány jako výjimky Odpověď krajské koordinátorky – Romové se do aktivitní politiky zaměstnanosti zapojovali ponejvíce formou veřejně prospěšných prací. Tato forma pomohla některým uchazečům o zaměstnání při vytváření ztracených pracovních návyků. Stále přetrvává nechuť zaměstnavatelů zaměstnávat Romy. Většinou jim nedají šanci ukázat, co v nich je. Hned při ucházení se o práci Romové slyší, že už je místo obsazeno. Také vysoká zadluženost romských rodin nemotivuje Romy k hledání zaměstnání. Exekutoři to zjistí ihned po první výplatě. To vede k tomu, že jsou romští občané raději v evidenci úřadu práce. GRAF - Podíl nezaměstnaných osob v okresech Zlínského kraje a v ČR k 31. 12. 2013 (zdroj ÚP, krajská pobočka Zlín, prosinec 2013)
Realizace jiných programů na podporu zaměstnanosti Romů a jejich poskytovatelé (např. poradenské programy NNO, podporovaná pracovní místa), osvědčené programy a příklady dobré praxe. Zlín – ÚP nezvýhodňuje žádnou národnostní menšinu, ale věnuje se přednostně osobám, které jsou ohroženy sociálním vyloučením. Uchazeči mohou být zařazeni do poradenských činností. Řešení pro Vaše finance, Hledej práci efektivně, Bilanční diagnostika, Poznej svůj potenciál, kde se specializovaní pracovníci jako psycholog, psychoterapeut, pedagog věnují klientům individuálně a snaží se jim maximálně pomoci. Otrokovice – ÚP nezvýhodňuje žádnou národnostní menšinu, ale věnuje se přednostně osobám, které jsou ohroženy sociálním vyloučením. Uchazeči mohou být zařazeni do poradenských činností. Řešení pro Vaše finance, Hledej práci efektivně, Bilanční diagnostika, Poznej svůj potenciál, kde se specializovaní pracovníci jako psycholog, psychoterapeut, pedagog věnují klientům individuálně a snaží se jim maximálně pomoci. Vizovice – v současné době není zapotřebí. Valašské Klobouky – jednání se zařízením a organizacemi o možnosti zaměstnání Romů na VPP, poradenství v oblasti návratu na trhu práce nabízelo o. s. Rodinné centrum pro rodinu „Kaštánek“, ze strany Romů nevyužito. Kroměříž – speciální programy zaměřené na Romy nejsou. Holešov – ÚP nezvýhodňuje žádnou národnostní menšinu, ale věnuje se přednostně osobám, které jsou ohroženy sociálním vyloučením. Uchazeči mohou být zařazeni do poradenských činností. Řešení pro Vaše finance, Hledej práci efektivně, Bilanční diagnostika, Poznej svůj potenciál, kde se specializovaní pracovníci jako psycholog, psychoterapeut, pedagog věnují klientům individuálně a snaží se jim maximálně pomoci. Bystřice pod Hostýnem – ÚP nezvýhodňuje žádnou národnostní menšinu, ale věnuje se přednostně osobám, které jsou ohroženy sociálním vyloučením. Uchazeči mohou být zařazeni do poradenských činností. Uherské Hradiště – žádné specifické programy na podporu nezaměstnaných Romů nebyly v roce 2013. Uherský Brod – programy jsou realizovány prostřednictvím krajských úřadů.
24
Vsetín – využívané nástroje APZ ve vztahu k této cílové skupině: - Společensky účelná pracovní místa – nedostatek míst odpovídajících vzdělanostní struktuře uchazečů o zaměstnání ze sociálně vyloučených lokalit - Rekvalifikace – nízká motivace k účasti a dokončení kurzů souvisejících často s vlastní či zprostředkovanou zkušeností s neúspěchem při hledání zaměstnání po absolvování kurzu. Někteří účastnící mají sklon neznámé prostředí vnímat nepřátelsky, především pokud je program realizován v prostorách úřadu práce. Kulturní a komunikační bariéry. Ztížená dostupnost pro matky s dětmi (hlídání dětí). - Veřejně prospěšné práce – nástroj přispívá k vytvoření popř. udržení základních pracovních návyků, VPP z dlouhodobého hlediska nepředstavují faktické řešení problému nezaměstnanosti, protože poskytují pouze dočasné pracovní uplatnění (většinou bez možnosti udržet si po ukončení programu toto místo). Některé obce mají špatné zkušenosti s pracovníky z této komunity zaměstnanými v minulosti na VPP. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – v roce 2013 byli někteří uchazeči zařazováni do grantových projektů, které byly realizovány jinými subjekty. Krajská pobočka úřadu práce ve Zlíně - ÚP nezvýhodňuje žádnou národností menšinu, ale věnuje se přednostně osobám, které jsou ohroženy sociálním vyloučením. Uchazeči mohou být zařazeni do poradenských činností: „Řešení pro Vaše finance, Hledej práci efektivně, Bilanční diagnostika, Poznej svůj potenciál“, kde se specializovaní pracovníci (psycholog, psychoterapeut, pedagog) věnují klientům individuálně a snaží se jim maximálně pomoci. Odpověď krajské koordinátorky – nemám žádné informace o tom, že některá z krajských poboček úřadu práce vytvářela programy na podporu zaměstnanosti Romů. Pracovníci ÚP zmiňovali jen možnosti využití poradenských aktivit, což Romové nevyužívají, jelikož jsou částečně negramotní, nerozumí výkladu lektora a textu. Také se necítí v kolektivu dobře a nevidí v absolvování poradenských aktivit žádný prospěch k získání zaměstnání.
Využití veřejně prospěšných prací (dále jen „VPP“) ve vztahu k Romům v kraji - zkušenosti poskytovatelů, zhodnocení dostupnosti VPP pro romské příjemce pomoci v hmotné nouzi, identifikace základních problémů při využívání tohoto nástroje v praxi, příklady dobré a špatné praxe v této oblasti. Zlín – firma Procesia zaměstnala jednu romskou ženu na dohodu o provedení práce v roce 2013. Otrokovice – využití VPP Romy bylo minimální, není znám žádný případ v roce 2013. Problémem je malá motivace i formální politika zaměstnanosti ze strany ÚP. Dle vyjádření místní pobočky ÚP z důvodu diskriminačních nebyla vedena žádná statistika zapojení Romů do VPP ve Zlínském kraji. Vizovice – 0 Valašské Klobouky – je využívána cca 50%. Kroměříž – není. Holešov – v roce 2013 město zaměstnalo prostřednictvím VPP 3 Romy. Bystřice pod Hostýnem – nemáme. Uherské Hradiště – o využití VPP ve vztahu k Romům opět nemáme žádné relevantní údaje. Je pouze možné konstatovat, že v rámci našeho okresu se jednalo pouze o jednotlivce. V průběhu roku 2013 nedošlo na VPP k žádným excesům v souvislosti s Romy. Pravděpodobně se na tom částečně podílela i skutečnost, že obce své občany znají a vybírají si na VPP takové, se kterými nebudou mít žádné zásadní problémy. Uherský Brod – o VPP se Romové aktivně zajímali, pro tuto cílovou skupinu jsou přínosem a stejně tak i pro vzhled města. To jim nabízelo možnosti, i když poptávka byla větší než nabídka. Smlouvy se uzavíraly jen na 6 měsíců a po ukončení se již smlouvy neobnovovaly. Odcházeli znovu do evidence ÚP. Je škoda, že skončil výkon veřejné služby. Vsetín – v roce 2013 jsme na ÚP, kontaktním pracovišti Vsetín nerealizovali žádný jiný program směřovaný konkrétně jen na podporu zaměstnávání Romů. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – nástroj přispívá k vytvoření základních pracovních návyků. I přesto, že se jedná o nástroj k dočasnému pracovnímu uplatnění, dochází v některých případech po ukončení VPP ke změně na klasický pracovní poměr. Krajská pobočka úřadu práce ve Zlíně – viz bod APZ. Odpověď krajské koordinátorky – veřejně prospěšné práce pomohly několika Romům k půlročnímu zaměstnání a to zejména ve Vsetíně, kde tamější pobočka úřadu práce financovala aktivitu Domovníků
25
v lokalitách města. Romští občané (8 osob) bylo přiděleno do lokalit vyčleněných Technickými službami města a v nich udržovali pořádek a čistotu. Většinová společnost to kvitovala s povděkem a pracovníkům děkovali i písemně, že se jim pěkně starají o pořádek ve městě.
Využití sociální ekonomiky jako nástroje řešení nezaměstnanosti Romů, dostupnost těchto aktivit v kraji, příklady dobré praxe. Zlín – nemáme informace. Otrokovice – momentálně nejsou. Vizovice – žádné. Valašské Klobouky – nerealizuje se. Kroměříž – sociální ekonomika jako nástroj řešení nezaměstnanosti Romů není uplatňována. Holešov – snížení čerpání sociálních dávek, pokud nastoupí na VPP, které je hrazeno z ÚP, následně možnost získání podpory v nezaměstnanosti, pokud pracují min. stanovenou dobu. Bystřice pod Hostýnem – zlepšení situace v rodině. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – ÚP nevyužívá. Vsetín – nemáme informace. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – nemáme žádné informace Krajská pobočka úřadu práce ve Zlíně – bez odpovědi. Odpověď krajské koordinátorky – ve Zlínském kraji sociální podnikání zaměřené na tuto cílovou skupinu nefunguje. Po zjišťování situace v této oblasti např. v Přerově se toto u Romů neosvědčilo a v dnešní době začínat s podnikáním není jednoduché. Na téma sociálního podnikání realizoval Zlínský kraj několik seminářů a přesvědčilo mě to o tom, že pro Romy něco takového není vhodné.
Výskyt diskriminace na trhu práce a způsoby jejího řešení v kraji; zájem romských obětí o řešení problému, aktivita a postoj odpovědných veřejných institucí k jejímu řešení, popř. dostupnost jiného alternativního antidiskriminačního programu, příklady dobré a špatné praxe. Zlín – diskriminaci na trhu práce KrP ÚP nezaznamenali. Klienti na ni nepoukazují, což neznamená, že by k ní nemohlo docházet. Zkušenost pracovníků Odboru sociálních věcí je ale opačná, zaměstnavatelé se obývají zaměstnat Romy. Otrokovice – míra diskriminace je stejná jako v celé ČR. Romové samotní diskriminaci na trhu práce zmiňují okrajově, odmítají být konkrétní a poukázat na konkrétní firmu, člověka či instituci. Diskriminace je povětšinou skrytá, nepřiznaná a těžko postihnutelná. ÚP uvedl, že diskriminaci na trhu práce nezaznamenal. Klienti ÚP na ni nepoukazují, což neznamená, že by k ní nemohlo docházet. Vizovice – není známo. Valašské Klobouky – není známo. Kroměříž – nebyla zaznamenána. Holešov – KoP Holešov nemá žádné stížnosti na výskyt diskriminace. Bystřice pod Hostýnem – KoP Bystřice pod Hostýnem nemá žádné stížnosti na výskyt diskriminace. Uherské Hradiště – s projevy diskriminace Romů se v roce 2013 ÚP nesetkal. Uherský Brod – s výskytem diskriminace na trhu práce se Romové setkávají docela často. Z mé vlastní praxe uvedu telefonáty, kdy mi zaměstnavatel potvrdil, že má volné místo, pošlu tam Roma, který je při osobním jednání odmítnut. Vsetín – možné způsoby řešení diskriminace Romů na trhu práce jsou – posílení motivace zaměstnavatelů zaměstnávat Romy a krátkodobé pracovní úvazky. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – Kontaktní pracoviště ÚP neobdrželo žádný podnět z romských uchazečů o zaměstnání, který by upozorňoval na diskriminační jednání na trhu práce v naší lokalitě. Krajská pobočka úřadu práce ve Zlíně – diskriminaci na trhu práce v KrP Zlín jsme nezaznamenali. Klienti ÚP na ni nepoukazují, což neznamená, že by k ní nemohlo docházet. Odpověď krajské koordinátorky – několikrát za měsíc se setkám s tím, že si Romové stěžují na diskriminaci zaměstnavatelů. Několikrát jsem to sama vyzkoušela a bohužel musím jim dát za pravdu. U romské menšiny je vysoká nezaměstnanost a Romové dlouhodobě patří mezi nezaměstnatelné osoby. Dlouhá léta jsou závislí na dávkách a jsou vedeni v evidenci úřadu práce. Toto vše má negativní dopad na tuto cílovou skupinu obyvatel.
26
Alternativní zdroje obživy romských domácností. Zlín – nejrůznější typy dávek, práce na černo, sběr surovin, zadlužování se, drobná majetková trestná činnost. Ovšem většina zlínských Romů pracuje, zřejmě legálně ve Spojeném království. Otrokovice – převoz aut ze zahraničí, drobné „obchody“. Často je aspoň jeden člen širší rodiny v zahraničí, odkud posílá peníze na účet v ČR, který je zde využíván k obživě. Ostatním dospělým zajišťuje příležitostné brigády. Vizovice – není nám jasno, co se myslí pod pojmem alternativní. Občané se živí prací, pobírají starobní důchod nebo sociální dávky Valašské Klobouky – živnost, sezónní práce, práce na černo, brigády Kroměříž – sběr papíru, surovin a dřeva Holešov – sběr železného šrotu a sezónního ovoce, drobná kriminalita, podvody, gamblerství, využívání dávek ÚP apod. Bystřice pod Hostýnem – brigády, pomocné práce na stavbách pro zlepšení finanční situace v rodině. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – nelegální práce, sběr a prodej kovů, legálně – dohody o provedení práce. Vsetín – mnozí Romové pracují načerno tj. v zaměstnaneckém poměru bez řádně uzavřené smlouvy a tedy bez odvádění daní a pojistného (zákon při takové práci porušují zaměstnanci i zaměstnavatelé). Nelegálně pracující často zároveň pobírají sociální dávky či invalidní důchod. Formy práce načerno se liší – výkopové práce, pomocné stavební a demoliční práce, úklidové práce… Řada Romů vylepšuje svůj rodinný rozpočet různými dalšími neformálními ekonomickými aktivitami. Jedná se jednak o rozličné výdělečné aktivity nezakládající se na zaměstnaneckém poměru, využívající ale poptávky po určitých druzích zboží či surovin a jednak vyložené kriminální aktivity. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – bez informací. Krajská pobočka úřadu práce ve Zlíně – bez odpovědi. Odpověď krajské koordinátorky – mezi alternativní zdroje obživy patří nelegální práce, sezónní a příležitostné práce, sběr kovů a zadlužování se.
5. ZHODNOCENÍ SITUACE ROMŮ V OBLASTI BYDLENÍ
Popis bytové situace Romů v kraji. Zlín – Statutární město Zlín přiděluje byty dle bodového hodnocení z pořadníku žadatelů o městský byt. Výše nájemného činila 79,53 Kč/m2 a u bytů se sníženou kvalitou pak 71,08 Kč/m2. Nevymezujeme, jestli se jedná o romskou nebo smíšenou rodinu, rozhodující je počet bodů. V případě, že nejsou žadateli o městský byt mají možnost se hlásit na zadlužené byty do nájmu s postoupením pohledávky. Mladé romské rodiny využívají nabídky startovacích bytů, kdy cena je stejná, ale přidělení bytu je na dobu 6 let. V případě shánění podnájmu mají romské rodiny velký problém, majitelé bytů se bojí neplacení poplatků za bydlení, devastace bytu, problémů v občanském soužití. Otrokovice – stejná jako pro většinovou populaci. V roce 2013 nicméně došlo na základě nepodložených zpráv z tisku k rozšíření fámy, že do nového domu na ul. J. Jabůrkové čp. 1426 se má přistěhovat větší množství romských rodin. Tato informace způsobila poměrně velkou nevoli u občanů města, kteří atakovali Městský úřad Otrokovice množstvím podnětů, aby této situaci bylo nějakým způsobem zamezeno. Proběhlo i jedno veřejné setkání s majitelem objektu, která garantoval, že z domu rozhodně nehodlá udělat ghetto a byty chce po rekonstrukci odprodávat. K dnešnímu dni není objekt zkolaudován. Vizovice – většina bydlí ve vlastních domech či bytech, 1 rodina má náhradní ubytování. Valašské Klobouky – 50% Romů bydlí ve vlastním domě, kde mají malé prostory a bydlí zde velký počet lidí. Potřebná údržba u těchto domů je nízká z důvodů nedostatku financí. Zvyšující se náklady na energie. Druhá polovina obyvatel bydlí v nájemních bytech, kde výše nájmu je vysoká. Nelze zohledňovat při posuzování dávek na bydlení, smlouvy jsou uzavírány na dobu určitou, v mnoha případech pronajímatelé požadují složení kauce za 2 až 3 měsíční nájemné, tak vysoké finanční prostředky Romové nemají. Kroměříž – Romové bydlí většinou v nájemních bytech, ubytovnách, domech zvláštního určení a v domech v osobním vlastnictví. Město přiděluje byty dle závazných pravidel stanovených bytovou komisí, bez ohledu na etnickou příslušnost. Nájemné v městských bytech se pohybuje kolem 3 tis. Kč, kvalita těchto bytů je standardní. Další varianty bydlení – azylový dům, měsíční úhrada činí 3 600 Kč včetně služeb spojených s užíváním bydlení za osobu, ubytovna Kamato – 3 300 Kč za osobu včetně služeb, ubytovna Albertova – 5 100 Kč včetně služeb za osobu.
27
Holešov – většina místních Romů bydlí v městských bytech, žádný nemá vlastní byt či dům. V lokalitě Bořenovská bylo v roce 2013 obsazeno 12 bytů romskými rodinami. Jedná se o plastové bydlení. Bystřice pod Hostýnem – většina místních Romů žije v městských bytech IV. kategorie. Romské rodiny, které se přistěhovaly v roce 2011, jsou hlášeny v jiných územních obvodech, bydlí však na ubytovně bývalého hotelu Podhoran. Zde mají jeden pokoj, ostatní příslušenství užívají všechny rodiny společně. Z našeho pohledu není prostředí pro děti zcela podnětné a vyhovující, u těchto dětí se řeší nejvíce výchovné problémy, absence ve škole, zanedbávání lékařské péče. Uherské Hradiště – dostupnost bydlení pro tuto cílovou skupinu je stejná jako pro všechny další žadatele. Volné městské byty jsou ve standardu a výše nájemné u bytů pro příjmově vymezené osoby se v roce 2013 nezvyšovalo. V obcích ORP je využívána převážně forma bydlení v rodinných domech, převážně v osobním vlastnictví. Uherský Brod – z celkového počtu 178 osob bydlelo k 31. 12. 2013 v garsoniérách na Větrné 54 obyvatel, v nájemních bytech 64 obyvatel, v holobytech na Vazové 11 obyvatel, na ubytovnách 16 osob, v penzionu pro seniory 1 osoba, mimo Uherský Brod 14 osob, ve výkonu trestu 4 osoby. Na holobytech na Vazové ul. jsou obytné místnosti, sociální zařízení je společné. Vsetín – při obsazování bytů městského bytového fondu se řešení bytových záležitostí občanů řídí platnými pravidly, ve kterých nejsou cílové skupiny romského, nebo neromského původu rozlišeny. V případě podnájmů u některých soukromníků zřejmě dochází při domluvě nájmu k zohlednění, zda podnájemník je Rom či nikoliv. Někteří majitelé odmítají byt pronajmout Romům s tvrzením, že s pronájmem svých bytů Romům mají nedobré zkušenosti. V případě pronájmu bytů je požadována kauce v různé výši. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – ve městě bydlí Romové převážně v obecních bytech I. kategorie o velikosti 1+1 nebo 1+0. O nájemní byt žádají na základě žádosti a jsou zařazeni do pořadníku na byt. Lhůty pro přidělení bytu se pohybují v rozmezí od 1 do 3 let při splnění obecných podmínek daných směrnicí města. Romové mají dluhy na nájmech a službách s ním spojených. Průměrná cena obecního bytu za m2 je pohybuje ve výši 58 Kč. Odpověď krajské koordinátorky – v kraji jsou města či obce, kde Romové žijí ve velmi špatných bytových podmínkách. Bydlení je nevyhovující jak po stavební stránce, tak i po stránce kvality. Byty či domy jsou mokré, vyskytují se v nich plísně. Vyloučené lokality prostorově nejsou v našem kraji výjimkou např. ve Vsetíně lokalita Poschlá, v Holešově lokalita Bořenovská, v Kunovicích lokalita Nový Dvůr. Ve Vsetíně a Holešově se jedná o bydlení plastového typu, které je v zimě naprosto nevyhovující. Mrazy způsobují v bytech velmi nízké teploty, nejdou otevřít dveře, které praskají v pantech. Zevnitř jsou vchodové dveře pokryty ledem a námrazou. Kvůli nedostatku místa spí děti na zemi, kde byla v zimě naměřena teplota 4°C. Toto bydlení rychle prochladne a rodiny zapínají přídavné elektrické topení, čím se jim zvyšují náklady na energie. Ve Zlíně při podání žádosti na přidělení bytu se považuje za bodové zvýhodnění poskytnutí daru ve výši 1 000 Kč, což přinese žadateli plusové body v posuzování žádosti. Kdo dar neposkytne, tak toto zvýhodnění nemá. Sociálně vyloučené romské občany máme téměř v každém městě. Tyto lokality a lidé v nich žijící mají špatnou pověst a většina obyvatel se jim vyhýbá. Jedná se o špatnou adresu. V bytech bydlí větší množství lidí a naprostá většina dlužila na nájemném a službách s tím spojených. Zajistit si nové a lepší bydlení je pro romskou rodinu velmi obtížné. Kvůli barvě pleti a počtu dětí bydlení neseženou. Čekací doba na přidělení obecního bytu je kolem 10 let. Nabídka startovacích bytů ve vlastnictví města Zlína funguje rychleji, ale zároveň vyřadí rodiny z pořadníku na přidělení bytu. Takový uchazeč nesmí žádat o obecní byt a startovací byt musí během 6 let opustit. Rodiny si pak nedokáží zajistit náhradní bydlení. Dostupnost bydlení pro romskou menšinu je velmi špatná. Dosáhnou max. na bydlení na ubytovnách, kde platí za jednu místnost předražené nájemné. Romové nemají v 90% populaci zaměstnání, nemohou si vzít úvěr, hypotéku ani půjčku, kterou by zvládali platit pravidelně a pořídit si za to své vlastní bydlení. Podnájem si v současné době nedokáží zajistit, jelikož jim nikdo kvůli barvě pleti byt nepronajme a pokud se někdo takový najde, tak jim v žádném případě nedá trvalý pobyt, který požadují úřady práce pro vyplacení dávek na bydlení. Existující možnost, vyřízení trvalého pobyt v pronajatém bytě není řešením, při zjištění situace majitel řeší situaci ukončením nájmu. 1) identifikace základních překážek, které brání Romům v přístupu ke standardnímu bydlení; Zlín – nejsou známy. Větší byty město k dispozici nemá, proto na ně početnější rodiny z většinové společnosti ani romské prakticky nedosáhnou. Vzhledem k ekonomické situaci upřednostňují občané menší byty. Ty se početnějším rodinám nepřidělují, jelikož počet osob v bytě musí být přiměřený, aby nebránil řádnému užívání bytu v hygienických podmínkách. Otrokovice – nedostatek finančních prostředků, nijak se neliší od většinové společnosti, předsudky, anticikanismus společnosti. Vizovice – není nám známo, že by v obci existovaly překážky, bránící Romům ke standardnímu bydlení. Valašské Klobouky – nízké příjmy, obavy pronajímatelů z nesplácení povinných nákladů na bydlení. Kroměříž – nedostatek finančních prostředků, dlouhodobá nezaměstnanosti, pobírání dávek v hmotné nouzi.
28
Holešov – cena bytů je pro všechny občany stejná, na ul. Bořenovská se platí nájem za byt 2 + kk cca 1000 Kč, za 3 + kk 1 500 Kč + zálohy na energie podle počtu přihlášených obyvatel v bytě. Pokud mají občané nízké příjmy, mohou si požádat o příspěvek na bydlení nebo doplatek na bydlení na ÚP Holešov. Bystřice pod Hostýnem – většina rodin bydlí v bytech IV. kategorie, náklady na bydlení se pohybují v rozmezí 3 500 až 4 000 Kč. Překážky jsou nedostatek finančních prostředků. Realitní kanceláře odmítají Romům pronajímat byty, vždy mají nějaké zdůvodnění, proč to nejde. Pokud se podaří pomocí TAS bydlení zajistit, ztroskotá to na kauci, kterou majitel požaduje na tři měsíce předem. Uherské Hradiště – romští občané dluží městu např. za svoz TKO, pokuty atd., není záruka pravidelného placení nájemného a služeb spojených s bydlením z důvodu nízkých příjmů, často způsobených nezaměstnaností. Tyto překážky jsou stejné i pro neromské obyvatele. Uherský Brod – hlavními příčinami jsou finanční nedostupnost, exekuce, z toho vyplývá absolutní nemožnost získat hypotéku, neuhrazené dluhy za energie a nájem, nedodržování domovního řádu, špatné hygienické návyky, špatná pověst, nepřijetí majoritou, špatné předchozí zkušenosti pronajímatelů, požadavky několikaměsíčních kaucí, u městských bytů podmínka splacení všech dluhů vůči městu. Vsetín – dluhy, v některých případech způsob života a užívání bytů. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – všichni obyvatelé města mají rovný přístup ke standardnímu bydlení. Odpověď krajské koordinátorky – mezi základní překážky, které brání Romům v přístupu ke standardnímu bydlení je barva pleti, příslušnost k romské menšině, dlouhodobá nezaměstnanost, nemožnost získat úvěr na pořízení bydlení, závislost na sociálních dávkách, vysoká zadluženost, početné rodiny, předsudky ze strany většinové společnosti a nedůvěra k Romům. 2) nejčastější příčiny ztráty bydlení (např. neoprávněné užívání bytu, dluhy na nájemném); Zlín – porušování dobrých mravů v domech a neplacení nájemného, nenahlášení dalších osob v bytě aj. Otrokovice – problémem jsou dluhy za nájemné a energie, se soužitím jako takovým nebyly zaznamenány žádné problémy. Vizovice – nedá se hovořit o nejčastějších, o bydlení přišla 1 rodina a díky vlastnímu zadlužení, na dům je vyhlášena exekuce (neřešení vlastních dluhů). Valašské Klobouky – neschopnost uhrazovat náklady na bydlení, zadluženost vysoká. Kroměříž – dluhy na nájemném a službách s ním spojených, neexistence nájemních smluv. Holešov – dlouhodobé neplacení nájemného a neplacení splátkových kalendářů. Romové začínají dluhy řešit, až je situace vyhrocená a pak je většinou neřešitelná. Bystřice pod Hostýnem – dlouhodobé neplacení nájemného a neplacení splátkových kalendářů. Romové začínají dluhy řešit, až je situace vyhrocená a pak je většinou neřešitelná. Uherské Hradiště – dluhy na nájemném a službách s tím spojených s bydlením. Uherský Brod – dluhy za energie a nájem, neschopnost je splácet, poškozování bytu špatným užíváním, devastace nemovitosti. Vsetín – neplacení nájemného a služeb s ním spojené. Odchod do zahraničí. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – dluhy na nájemném, neoprávněné užívání bytu. Odpověď krajské koordinátorky – sociální a prostorové vyloučení Romů se projevuje především v oblasti bydlení. Nese znaky špatné kvality, plísní, narušené statiky a nezřídka se vyskytují na okraji měst. Každá obec by měla mít připravenou koncepci toho, jak bude na svém území zajišťovat bydlení pro nízkopříjmové občany. Přidělování bytů by mělo probíhat transparentně a nediskriminačně. Obce by měly mít zajištěné krizové ubytování v rizikových situacích. Důležitá je také výstavba sociálního bydlení pro rodiny s dětmi, kde by nebyl předražený nájem a služby s tím spojené. Obce by se měly zaměřit na zajišťování prostupného bydlení. To v současné době nemá ani jedna obec v kraji. 3) strategie romských rodin při řešení obtížné bytové situace, zejména po ztrátě bydlení (specificky zhodnotit vliv problému na migraci romských domácností v rámci kraje); Zlín – sestěhovávání se, bydlení na ubytovně. Otrokovice – problémy řeší podnájmem, nastěhováním se k příbuzným, snahou získat městský byt (pokud právě z něj nebyli vystěhováni) nebo vycestováním do zahraničí. Vizovice – bez odpovědi. Valašské Klobouky – sestěhovávání k příbuzným, migrace do zahraničí, problém s bydlením po návratu přetrvává. Kroměříž – využívání ubytoven, azylových domů, přestěhování se k příbuzným. Holešov – romské rodiny nemají zájem o bydlení v azylových domech, nechtějí se podrobovat stanovenému domácímu řádu. Různě setrvají u příbuzných a stěhují se po městě. Toto však omezuje i jejich příbuzné, kteří jim to přímo neřeknou. Obtěžuje je to, jelikož také bydlí v malometrážních bytech. Bystřice pod Hostýnem – romské rodiny nemají zájem o bydlení v azylových domech, nechtějí se podrobovat stanovenému domácímu řádu.
29
Uherské Hradiště – neliší se od jiných rodin. Uherský Brod – nejčastěji hledají pomoc u rodiny, matky s dětmi přijmou ubytování v azylovém domě, dále hledají pomoc na sociálním odboru. Nemáme informace o hromadné migraci do jiného regionu. Vsetín – oddalování předání bytu. Poté stěhování se k příbuzným, odchod do zahraničí. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – rodiny se po vystěhování ocitají na ubytovnách nebo matky s dětmi v azylových domech a otcové na ubytovnách. V individuálních případech dochází k migraci jednotlivých rodin do Anglie. Odpověď krajské koordinátorky – při ztrátě bydlení využívají romské rodiny především svých příbuzných. V takovém případě to funguje jen krátkou dobu, jelikož hostitelská rodina se zadluží ještě více než je a pak ji hrozí ztráta bydlení také. Tito příbuzní bydlí totiž také v malometrážních bytech a brzy dochází k rodinným hádkám a příbuzní tak odchází na ubytovny nebo odjíždí nejčastěji do Anglie. Zřídka se stane, že matka s dětmi využije azylového bydlení a manžel ubytovny. Pokud se jedná o celou rodinu, snaží se zůstat po hromadě. Tuto možnost azylového ubytování zmiňují pracovníci měst, jedná se však pouze o jedince. 4) výskyt specifických praktik pronajímatelů a dalších subjektů na trhu s byty při jednání s romskými zájemci o bydlení či nájemci (např. řízené sestěhovávání romských rodin ze strany místní samosprávy; zřizování spádových „romských“ ubytoven; výskyt diskriminace na trhu s byty; příp. jiné jednání, které je v rozporu s dobrými mravy). Zlín – nekalé praktiky jsme nezaznamenali, v některých případech se k sobě sestehovávají sami příslušníci romských rodin (především ze Vsetína). Jinak shání podnájmy, kdy mají romské rodiny problém, jelikož se majitelé bytů bojí neplacení nájemného, devastace bytu, problémů v občanském soužití. Otrokovice – co se týká pronajímatelů na trhu s byty, problémem jsou poměrně vysoké kauce při stěhování do podnájmu. Povětšinou se jedná o 3 měsíční nájemné, což je pro mnoho rodin finančně nezvládnutelné. V rámci obce nejsou romské rodiny ze strany místní samosprávy sestěhovávány, ani nejsou zřizovány romské ubytovny. Byty jsou přidělovány dle nastavených pravidel tak, jako u většinové společnosti. Vizovice – nevyskytují se. Valašské Klobouky – není praktikováno. Kroměříž – vyloženě romské ubytovny na území města nejsou, Romové jsou začleněni mezi majoritní společnost, praktiky pronajímatelů nelze objektivně posoudit, většinou dochází k předjednání bydlení terénním pracovníkem, vysloveně diskriminační jednání nebylo zaznamenáno. Holešov – pronajímatelé bytů se obávají pronajmout byt Romům, mají obavy z neplacení nájemného, velké koncentrace Romů v bytech, devastace bytu, problémů se sousedy. Bystřice pod Hostýnem – pronajímatelé bytů se obávají pronajmout byt Romům, mají obavy z neplacení nájemného, velké koncentrace Romů v bytech, devastace bytu, problémů se sousedy. Uherské Hradiště – praktiky se ve městě nevyskytují. Uherský Brod – možnosti ubytování jsou v holobytech a v garsoniérách na ul. Větrná 2060, kde je vyšší koncentrace Romů. Vsetín – bylo zaznamenáno několik případů ze strany pracovníků realitních kanceláří, že podnájem Romům neposkytují. To zdůvodňuji tím, že majitel daného bytu si Roma jako podnájemníka nepřeje. Občas se také stává, že na domluvenou schůzku k prohlídce bytu se na určené místo nikdo nedostaví a pokud je poté kontaktován telefonicky, je mu sděleno, že byt již není volný. Na druhou stranu někteří majitelé jsou ochotni byt pronajmout komukoliv bez ohledu na národnost. Rozhoduje schopnost zaplatit kauci, platit nájem a nedemolovat byt. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – města se v posledních letech týká se stěhovávání romských rodin zejména do lokalit s vyšší koncentrací osob, kterým hrozí sociální vyloučení, předražené ubytovny a v menší míře předražené nájemní bydlení ze strany vlastníků bytů. Odpověď krajské koordinátorky - praktiky se vyskytují u soukromých pronajímatelů nemovitostí. Odmítají Romům pronajmout bydlení z důvodu rasy a barvy pleti. Požadují 3 měsíční kauci předem, na což rodiny nemají. Také nepovolí rodinám trvalý pobyt v bytě, a tudíž rodina nemůže pobírat dávky na bydlení, což je zadlužuje ještě více, než byli. Majitelé ubytoven tento problém s trvalým pobytem nemají a pobírají za jednu místnost předražené nájemné i zálohy za služby s tím spojené. Na takovéto bydlení úřady práce dávky na bydlení vyplácejí. Praktiky měst jsou v tom, že sestěhovávají romské občany do jednoho domu či ulice. Existence komplexního systémového řešení bytové otázky a revitalizace sociálně vyloučených romských lokalit v kraji a obcích (např. programy v rámci IPRM, jiné strategie rozvoje obcí/regionů v oblasti bydlení, míra využití dotační podpory z evropských strukturálních fondů, ze Státního fondu rozvoje bydlení či z jiných dotačních programů). Zlín – vyloučená romská lokalita ve Zlíně neexistuje. Bytové otázky jsou řešeny u všech občanů města stejným způsobem.
30
Otrokovice – ve městě nemáme sociálně vyloučené lokality. Pravidla pro přidělování městských bytů označených jako sociální řeší Pravidla pro pronajímání městských bytů schválena Radou města Otrokovice, přístup k nim je zcela nediskriminační. Vizovice – nemáme. Valašské Klobouky – není dořešeno. Kroměříž – revitalizace bytových jednotek je součástí plánovaného rozvoje města, byty v majetku obce jsou postupně spravovány a revitalizovány, jsou zde využívány dotační tituly z evropských fondů, rovněž dochází k revitalizaci celých sídlišť. Holešov – úřad práce by mohl odesílat přímo pronajímatelům bytů úhradu za bydlení, jelikož mnozí občané z řad romského etnika mají problém hospodařit se svěřenými prostředky. K dalším bodům se nemohu vyjádřit. Bystřice pod Hostýnem – vzhledem k tomu, že většina občanů z řad romského etnika mají problém hospodařit s finančními prostředky, bylo by dobré, aby úřad práce zasílal přímo pronajímatelům bytu úhradu za bydlení. K dalším otázkám se nemohu vyjádřit. Uherské Hradiště – romskou lokalitu ve správním obvodu nemáme. Uherský Brod – bytové problémy Romů nejsou zatím komplexně řešeny, řeší se jednorázově. Vsetín – v roce 2013 byla ZM Vsetín přijata Bytová koncepce, některá opatření uvedená v Koncepci reagují na potřeby osob ohrožených sociálním vyloučením a sociálně vyloučených osob, nerolišuje etnicitu těchto osob, revitalizace lokality Poschlá – IPRM – hřiště Poschlá a Jiráskova 409. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – městu chybí nabídka sociálního bydlení, kde by mohly osoby, kterým hrozí sociální vyloučení bydlet za jasně stanovených podmínek. V současné době město nemá koncepci řešení bytové otázky. Nejvíce osob, kterým hrozí sociální vyloučení, bydlí na ubytovnách, azylových domech pro matky s dětmi, domech na půl cesty a nájemních bytech. Přes veškeré problémy, kterým město v oblasti bydlení čelí lze konstatovat, že je schopno se o své občany postarat a bydlení odpovídající jejich aktuální situaci ve většině případů řešit. Odpověď krajské koordinátorky – komplexní systémové řešení bytové otázky a revitalizace vyloučených romských lokalit v kraji neexistuje. Obce nejčastěji využívají dotačního programu MMR na revitalizaci sídlišť.
Dostupnost sociálních forem bydlení pro nízkopříjmové romské domácnosti, jejich poskytovatelé, využití dalších nástrojů či programů ke zvýšení udržitelnosti bydlení (míra využívání institutu zvláštního příjemce ze strany pronajímatelů, existence prostupného bydlení, doprovodné integrační sociální programy zaměřené na rozvoj kompetencí potřebných pro hledání a udržení si bydlení, program domovník, příklady dobré a špatné praxe v této oblasti). Zlín – byty nejsou přidělovány dle příjmové situace občanů. Výjimkou jsou byty v domech s pečovatelskou službou, kde je výrazně nižší nájemné a navíc jsou malometrážní. Při splnění kritérií na ně časem dosáhne každý občan města. Bydlí v nich i romští senioři. Stejně tak je to se startovacími malometrážními byty pro mladé rodiny, které sice nejsou cenově zvýhodněné, ale zato jsou velmi rychle přidělovány. I v nich bydlí řada Romů. Sociální pracovníci a pracovníci NNO s vybranými rodinami pracují, pomáhají jim s hospodařením, úhradou poplatků za bydlení, splátkami dluhů aj. Program „Domovníci v romských lokalitách“ realizuje ve Zlíně na Obecinách o. s. ARGO, Společnost dobré vůle Zlín. Projekt je hrazen z rozpočtu Zlínského kraje. Otrokovice – ve městě nejsou sociálně vyloučené lokality. Město má část bytů vyčleněných pro nízkopříjmové skupiny občanů. Romské rodiny žijí v běžné zástavbě jako ostatní občané města. Pronajímatelé nechtějí být ustanoveni zvláštními příjemci sociálních dávek, není příliš využíváno. V ojedinělých případech vykonává funkci zvláštního příjemce sociální pracovník města. V rámci dávek bylo využíváno zasílání doplatku na bydlení přímo na účet poskytovatele bydlení. Od roku 2012 je výplata těchto dávek převedena kompetenčně na ÚP ČR, jehož postoj k této věci je již dva roky rozporuplný. Vizovice – vyloučené lokality nemáme, speciální přístupy a nástroje sociální práce se nevyužívají. Valašské Klobouky – existuje možnost sociálního bydlení, které ovšem neodpovídá potřebám početnějších romských rodin, TP dohlíží v rodinách na pravidelné hrazení nájmu, inkasa. Kroměříž – využívá se spíše ubytoven, formy bydlení pro nízkopříjmové občany značně omezené. Program domovníka v romských lokalitách realizuje o. s. ARGO, Společnost dobré vůle Zlín a je hrazen z rozpočtu Zlínského kraje. Domovníkem v lokalitě Račín je romský občan, který v lokalitě žije a má mezi Romy respekt. Holešov – sociálně slabší občané mají možnost bydlení za dostupné nájemné v lokalitě Bořenovská. Institut zvláštního příjemce se zde nevyužívá. Je možné dohodnout s pracovníky ˇUP, aby odesílali přímo úhradu nájemného pronajímateli bytu – TH Holešov. Na lepší bydlení by romští občané neměli dostatek finančních prostředků a mohli by sklouznout k neplacení nájemného, což by vedlo k úplné ztrátě bydlení. Program
31
„Domovníci v romských lokalitách“ ve městě provozuje o. s. ARGO, Společnost dobré vůle Zlín. Projekt je hrazen z rozpočtu Zlínského kraje. Bystřice pod Hostýnem – město nemá v současné době žádné volné městské byty. Pobyt v azylových domech rodiny odmítají. Uherské Hradiště – město z dotací SFRB vybudovalo 45 bytů pro příjmově vymezené osoby v areálu bývalých kasáren. Byty patří pod odbor správy majetku města, který spolupracuje s odborem sociálních služeb a zdravotnictví. Spolupráce mezi odbory je dobrá, bohužel se často setkáváme s nezájmem klientů, začít konstruktivně řešit svoji situaci. Uherský Brod – město nedisponuje byty, které by byly vyčleněny speciálně pro sociálně slabé osoby, chybí sociální bydlení, dostupnost bydlení pro Romy je problematická. Vsetín – sociální formy bydlení, do dneška neexistuje zákon o sociálním bydlení, nelze tedy přesně určit co je sociální forma bydlení. Město disponuje převážně malometrážními byty. Byty jsou pronajímány žadatelům zařazovaným do bytového pořadníku podle Radou města schválených Pravidel. Podle těchto Pravidel jsou bodovým hodnocením upřednostněny nízkopříjmové skupiny žadatelů. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – dostupnost sociálních forem bydlení a využití dotačních titulů garantovaných státem záleží na vůli a snaze vedoucích představitelů města na základě intervence sociálních pracovníků města, ale také NNO a jiných působících v našem městě. Odpověď krajské koordinátorky – dostupnost sociálních forem bydlení pro nízkopříjmové romské domácnosti v kraji neexistují. Zlínský kraj ze svého rozpočtu každoročně vynakládá 400 tis. Kč na „Domovníky v romských lokalitách“, kde jsou zaměstnáni romští občané, kteří žijí v těchto lokalitách a mají mezi romskými obyvateli důvěru. Tento projekt realizuje ve městech Zlíně, Uherském Brodě, Kroměříži a Holešově o. s. ARGO, Společnost dobré vůle Zlín. Nestačí ovšem zajišťovat ze strany kraje dotace na domovníky, považuji za nutné, aby se více využíval institut zvláštního příjemce, čemuž se zatím instituce úspěšně vyhýbají. Přitom si myslím, že ve spolupráci s projektem Domovníci v romských lokalitách se jedná o velmi účinnou pomoc jak romským občanům, tak městům i většinové společnosti žijící v blízkosti romských lokalit. Představitelé měst, kde domovník funguje, vyjadřují s tímto projektem spokojenost a přínos při integraci romské menšiny. Tato aktivita přináší do města klid, lepší podmínky pro Romy, lepší pohled většinové společnosti, zvýšení zaměstnanosti v romské menšině a také obnovení pracovních návyků u zaměstnaných domovníků. Z výpovědi měst vyplývá, že institut zvláštního příjemce není dostatečně využíván a to i přesto, že na tuto možnost upozorňuje krajská Koncepce romské integrace ve Zlínském kraji na léta 2009 – 2013.
6. ZHODNOCENÍ SITUACE ROMŮ V SOCIÁLNÍ OBLASTI:
Podíl sociálně vyloučených Romů na celkovém počtu příslušníků romské menšiny v kraji (kvalifikovaný odhad). Zlín – jsme přesvědčeni, že Romy v ORP Zlín nelze považovat za sociálně vyloučené. V naprosté většině se jedná o slušné lidi, kteří výrazně nevybočují z běžné populace. Slušně bydlí, starají se dobře o své děti, které navštěvují bez větších problémů základní školy. Určité excesy jsme zaznamenali jen u jednotlivců. Otrokovice – v obci nejsou sociálně vyloučené lokality. Vizovice – Romové bydlící v obci nepatří do skupiny sociálně vyloučených. Valašské Klobouky – sociální vyloučení hrozí 50% romským občanům. Kroměříž – jednotlivci nebo rodiny z řad Romů, kteří by spadali do této cílové skupiny, se v regionu nenachází. Holešov – asi 8 Romů žije na ubytovně, ostatní jsou z velké části ohroženi sociálním vyloučením. Bystřice pod Hostýnem – 90% je ohroženo sociálním vyloučením. Uherské Hradiště – nevíme o sociálně vyloučených Romech. Uherský Brod – z celkového počtu 178 osob je asi 30% sociálně vyloučených. Vsetín – ve Vsetíně jsou Romové na různém stupni vyloučení, a to bez ohledu na to, zda žijí či nežijí v prostorové segregaci. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – ve městě nelze hovořit o sociálně vyloučených Romech, ale osobách, kterým hrozí z důvodu způsobu jejich života sociální vyloučení. Jejich kvalifikovaný odhad není znám, jelikož úřad práce tyto informace ve svých údajích neposkytuje. Odpověď sociálního odboru ZK – stanovit přesný počet příslušníků romské menšiny je obtížné. Nelze spoléhat na statistická data zjištěná během sčítání lidu, neboť Romové se často hlásí k jiné národnosti než k romské (rozhoduje princip sebeurčení), případně se nepřihlásí k žádné národnosti. Proto jsou oficiální
32
informace o počtu Romů na základě deklarované národnosti značně zkreslené. Počet Romů na území Zlínského kraje je nutno pouze odhadovat. Z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 vyplývá, že 133 osob ve Zlínském kraji se hlásí k romské národnosti, což činí 0,02% celkového počtu obyvatel přihlášených k trvanému pobytu na území Zlínského kraje k datu sčítání. Největší zastoupení Romů je v okrese Vsetín, naopak nejmenší je v okrese Kroměříž. V rámci celé ČR byla data nejnižší právě ve Zlínském kraji (v průměru byla non-response v otázce národnosti 25,3%). Odpověď krajské koordinátorky – podíl sociálně vyloučených romských občanů v kraji odhaduji cca na 70%. Definici sociálního vyloučení pracovníci obcí s rozšířenou působností neznají. Jedná se totiž o proces, během něhož je jedinci, skupině či komunitě výrazně znemožněn přístup ke zdrojům, pozicím a příležitostem, které jim umožňují zapojení se do sociálních, ekonomických a politických aktivit většinové společnosti. Taková lokalita má vysokou míru nezaměstnanosti, ztížený přístup k legálním formám obživy, nízkou vzdělanostní úroveň, špatnou občanskou vybavenost, nefunkční infrastrukturu, vyšší výskyt rizikových forem chování a nevhodné bydlení.
Přehled sociálně vyloučených romských lokalit v kraji (neuvádět konkrétní ulice a domy) a nejčastější mechanismy jejich vzniku. Zlín – vyloučená lokalita ve Zlíně neexistuje. Otrokovice – nemáme vyloučenou lokalitu. Vizovice – nemáme žádné vyloučené lokality Valašské Klobouky – nemáme Kroměříž – nemáme, v lokalitě Račín žijí převážně Romové i lidé z nízkopříjmových skupin Holešov – lokalita Bořenovská, výstavba vybudovaná městem v rámci přestěhování romských občanů po demolici ulice Školní. Bystřice pod Hostýnem – hotel Podhoran. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – ve městě nejsou sociálně vyloučené lokality. Vsetín – ve Vsetíně jsou Romové soustředěni do několika lokalit. Dvě z nich jsou lokality obývané výlučně Romy – Poschlá a Jirásková 409. Bytový komplex na Poschlé vnikl na základě potřeby zajištění bydlení obyvatel po zbourání pavlačového domu na Smetanově ul. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – ve městě nemáme žádné sociálně vyloučené lokality, existují pouze lokality s vyšším výskytem osob, které jsou ohroženy sociálním vyloučením. Odpověď sociálního odboru ZK – bez odpovědi. Odpověď krajské koordinátorky – bohužel pracovníci měst opět neznají, co se skrývá pod sociálně vyloučenou lokalitou a pletou si to s prostorovým vyloučením. Sociálně vyloučená lokalita může být přímo uprostřed města, jak je tomu např. v Bystřici pod Hostýnem v hotelu Podhoran. Zjednodušeně řečeno, sociálně vyloučení jsou ti občané, kteří mají ztížený přístup k institucím a službám, jsou vyloučeni ze společenských sítí a nemají dostatek kontaktů mimo sociálně vyloučenou lokalitu. Základní charakteristikou propadu na sociální dno je nahromadění důvodů, které vedou k životní krizi např. ztráta zaměstnání, dlouhodobá nezaměstnanost, platební neschopnost, problémy s bydlením, problémy dětí ve škole, špatný zdravotní stav apod. Sociálně vyloučení lidé obvykle nestojí před jedním problémem, ale před jejich kumulací, přičemž mnohý z nich by i jednotlivě ohrožoval normální fungování člověka ve společnosti. S postupným propadem na dno přestává být zřejmé, co je původním důvodem propadu a co jeho následkem. 3 Tabulka č. 7 Prostorové rozložení romských lokalit v kraji
Obec Zlín Kroměříž
Vsetín Uherský Brod
Počet sociálně vyloučených lokalit Obeciny
Identifikované mechanismy vzniku Romové samotní
Račín, Lutopecká, Kotojedská, ul. Francouzská, Oskol, ubytovna Albert-Děvín, ubytovna Kamato, ubytovna Na Sádkách, Hulín, Záhlinice Lokalita Poschla, Jiráskova, centrum, Trávníky Lokalita Větrná, Vazová, centrum
Stěhování ze strany města, ztráta bydlení pro dluhy vůči městu
3 http://www.socialni-zaclenovani.cz/co-je-socialini-vylouceni
33
Stěhování ze strany města Stěhování ze strany města
Valašské Meziříčí
Zašovská,Schlautauerova, Jičínská
Stěhování ze strany města
Rožnov pod Radhoštěm
Ul. 1. Máje, Hradišťsko
Romové samotní
Vizovice
Centrum města
Romové samotní
Valašské Klobouky
Sidonie, Štítná nad Vláří, Brumov Bylnice Ul. Jožky Jabůrkové
Romové samotní
Stěhování ze strany měst
Holešov
Kunovice, Staré Město, Uherský Ostroh Bořenovská, centrum
Bystřice pod Hostýnem
Hotel Podhoran
Romové samotní, ztráta bydlení
Otrokovice Uherské Hradiště
Romové samotní
Stěhování ze strany města
Postoj kraje, obcí a dalších veřejných institucí k sociálnímu vyloučení Romů a k existenci sociálně vyloučených romských lokalit; existence platforem na jejich úrovni, které se řešením tohoto problému zabývají, zapojení krajského koordinátora pro romské záležitosti do těchto iniciativ. Zlín – v ORP Zlín vyloučení Romů neexistuje. Otrokovice – nemáme sociálně vyloučené lokality, platformy nejsou, v Komunitním plánování sociálních služeb, konkrétně v pracovní skupině osob v krizi, nezaměstnaní a osoby ohrožené patologickými jevy, jsou projektové záměry pro tyto cílové skupiny. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – zintenzivnění práce v terénu, spolupráce s NNO, snaha o zabránění vzniku vyloučené lokality. Kroměříž – vyloučené lokality nemáme, nejsou přijata konkrétní opatření. Holešov – město dlouhodobě věnuje pozornost otázce integrace romského etnika, spolupráce s různými NNO, které se snaží Romům pomáhat např. ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, Jednota bratrská Holešov, Charita Holešov, romský poradce, kurátor pro mládež, OSPOD, školy. Bystřice pod Hostýnem – obec věnuje pozornost otázce integrace romského etnika převážně od otevření ubytovny na Podhoranu, spolupráce s různými NNO, které se snaží Romům pomáhat. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – ve městě se problematikou Romů ve spolupráci se sociálním odborem zabývá romský poradce, pro pomoc a pro rady se Romové obracejí na sociální odbor, kde jsou jejich problémy řešeny. Vsetín – komunitní plánování sociální služeb, pracovní skupina Etnické menšiny, Komunitní plán sociálních služeb a péče. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – obec a další instituce mají rovný přístup ke všem obyvatelům města. Odpověď odboru sociálních věcí ZK – Zlínský kraj se významně podílí na utváření sociální politiky na svém území. Tato povinnost je mu deklarována mimo jiné na základě zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V rámci tvorby Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb (dále je SPRSS) zjišťuje potřebnost poskytování sociálních služeb osobám na svém území, zajišťuje dostupnost informací o poskytování sociálních služeb, spolupracuje s obcemi, s dalšími kraji i s poskytovateli sociálních služeb. Mezi uživateli těchto služeb najdeme rovněž členy romské menšiny. SPRSS Zlínského kraje na období 2012 – 2015 byl zpracován z pohledu vymezení základních cílových skupin: senioři zdravotně postiženi rodiny s dětmi osoby ohrožené sociálním vyloučením Střednědobý plán dále jednotlivé skupiny do podskupin nečlení, tedy např. z pohledu typu zdravotního postižení, či členění dle etnických menšin. Sociální služby se dále konkrétně vymezují dle potřeb a poptávky na daném území. Důvodem zvolení tohoto přístupu je skutečnost, že druhy sociálních služeb se na zmiňovanou cílovou skupinu samostatně neorientují, ale v rámci svých aktivit se mohou na práci s romskou menšinou zaměřovat. Navíc poskytovatelé sociálních služeb obecně uvádějí, že s touto cílovou skupinou pracují v rámci registrované cílové skupiny, a to např. osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, či rodiny s dětmi apod. Do procesu plánování a rozvoje sociálních služeb jsou zapojeni uživatelé sociálních služeb, poskytovatelé sociálních služeb, obce, kraj a také veřejnost, která má možnost každoročně připomínkovat strategický dokument, jenž se věnuje problematice sociálních služeb na území Zlínského kraje.
34
Problematika sociální integrace národnostních menšin a romská problematika je řešena prostřednictvím činnosti oddělení neziskového sektoru Odboru Kancelář hejtmana Krajského úřadu Zlínského kraje. V rámci činnosti odboru působí rovněž krajská koordinátor pro národnostní menšiny. Odpověď krajské koordinátorky – koordinátorka řeší situaci v jednotlivých městech individuálně. V roce 2013 zorganizovala jednání k romské problematice ve městech Uherský Brod, Holešov a Rožnov pod Radhoštěm. Zde nabízela možnost zapojení se do dotačních programů jednotlivých ministerstev k jednotlivým oblastem romské integrace. Jednání se zúčastnili zástupci všech institucí, které se integrace Romů dotýkají. Města samotná nemají žádné dokumenty k integraci Romů, pracovníci měst nepoužívají krajskou koncepci při řešení problémů a ani ji nečetli. Představitelé měst se obraceli na koordinátorku při vzniklých problémech a ta se je snažila řešit ku prospěchu všech.
Hodnocení dostupnosti sociálních služeb pro vyloučené Romy (zejména služeb sociální prevence) a identifikace bariér, které jim brání služby využívat; role krajského pro romské záležitosti při zajišťování dostupnosti sociálních služeb pro tuto skupinu. Zlín – v případě zájmu jsou sociální služby stejně dostupné pro všechny občany, o bariérách nám není nic známo. Otrokovice – dostupnost je stejná jako pro ostatní populaci. Služby sociální prevence jsou zdarma, na území zajištěny terénní služby pro drogově závislé a terénní služby pro lidi bez domova, seďárna pro zimní období a veřejná sprcha. Vizovice – pokud Romové službu potřebují, je jim poskytnuta jako každému jinému občanovi. Není známo, že by existovaly bariéry, bránící jim služby využívat. Valašské Klobouky – Centrum pro rodinu „Kaštánek“, Centrum pro rodinu Marlenka, NZDM Kampak?, terénní pracovník, o rozšíření sociálních služeb nízkoprahového zařízení se jedná Kroměříž – síť i dostupnost všech sociálních služeb v regionu KM je na vysoké úrovni se zaměřením na potřeby žadatelů. Služby jsou natolik rozsáhlé, že je možnost je využívat s ohledem na potřeby všech osob. Holešov – komunitní plán s mládeží se aktivně věnuje JB Holešov, kroužky pro mládež, doučování dětí, předškolní výchova dětí a zapojení do aktivit s rodiči, práce s komunitou při společných aktivitách v lokalitě, budování hřiště, úprava okolí, besídky rodičů s dětmi. Bystřice pod Hostýnem – komunita má možnost využít sociálního poradenství SPOD, TAS, FOD ve Zlíně, ARGO, Společnost dobré vůle Zlín. Nejvíce je využívaná služba o. s. ARGO, Společnosti dobré vůle Zlín a to především romskými občany hotelu Podhoran. Organizace Romům poskytuje poradenství v různých aspektech života, asistenci při jednání s institucemi a další služby, které Romové hojně využívají. Služba je poskytovaná v jejich přirozeném prostředí. Uherské Hradiště – služby jsou dostupné všem obyvatelům. Jediným kritériem pro jejich využívání je jejich zaměření na cílovou skupinu, pro kterou je služba registrována. Na základě smluvního vztahu s obcemi působí na jejich území o. s. ARGO, Společnost dobré vůle Zlín. Uherský Brod – sociální služby jsou dostatečné a dostupné pro všechny občany. Vsetín – ve Vsetíně jsou realizovány služby sociální prevence (terénní programy, SAS, NZDM), které jsou Romům dobře dostupné a jsou jimi hojně využívány. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – dostupnost služeb není specifikovaná pouze pro jednu skupinu, ale týká se občanů všeobecně. Ve městě jsou využívané a dostupné tyto služby – AVARDE, DAR, Charita, Zeferino, ATTA, TAS. Odpověď sociálního odboru ZK – sociální služby poskytované ve Zlínském kraji přímo nedeklarují zaměření na skupinu – etnické menšiny, dle obecných proklamací však služby prevence uvádějí cílovou skupinu obecně jako „osoby ohrožené sociálním vyloučením“ tzn., že dle vyjádření poskytovatelů jsou schopni nabídnout své služby i osobám různých etnik, pokud o ni mají zájem. V registru poskytovatelů sociálních služeb tuto informaci uvádí 11 poskytovatelů sociálních služeb, kteří zajišťují 12 sociálních služeb. Konkrétně se jedná o 4 druhy služeb – odborné sociální poradenství, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a terénní programy. Na základě poskytování těchto sociálních služeb je romské menšině zajištěna podpora a pomoc v oblastech zaměstnanosti, bydlení, vzdělávání, zdraví, volnočasových aktivit a v neposlední řadě dluhové poradenství. Především oblast dluhové poradenství je v poslední době vnímána jako aktuální. V rámci působení sociálních služeb ve Zlínském kraji je důležité zmínit poskytování sociálních služeb v oblasti prevence, které jsou finančně podporovány z individuálního projektu Zlínského kraje pod názvem Prevencí proti sociálnímu vyloučení, reg. č. CT.1.04/3.1.00/05.0067. Tabulka č. 8 Druhy sociálních služeb podle ORP ve Zlínském kraji
35
ORP Kroměříž Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Meziříčí Vsetín Celokrajská působnost
Druh služby Odborné sociální poradenství Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Odborné sociální poradenství Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Odborné sociální poradenství Terénní programy Terénní programy
Počet služeb 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1
Odpověď krajské koordinátorky – z hlediska poskytovaných služeb v kraji uvádí pracovníci měst převážně osoby ohrožené sociálním vyloučení, tzn., že Romové patří do této skupiny obyvatel. Z hlediska jasné deklarace směrem k nabídce poskytování sociálních služeb tuto službu prezentuje v registru poskytovatelů působících na území Zlínského kraje celkem 11 subjektů, zajišťujících 12 sociálních služeb. Romové však nejvíce využívají terénního programu o. s. ARGA, Společnosti dobré vůle Zlín, která provádí terénní program pro romskou menšinu ve městě Zlíně, Uherském Brodě, Uherském Ostrohu, Kunovicích, Kroměříži, Holešově a Bystřici pod Hostýnem.
Zohlednění potřeb sociálně vyloučených Romů ve střednědobých plánech rozvoje sociálních služeb na úrovni kraje a obcí; zhodnocení míry jejich naplňování ve vztahu k této cílové skupině; cílená dotační politika kraje a obcí, zapojení krajského koordinátora pro romské záležitosti do této oblasti. Zlín – ve Zlíně je romská otázka marginální. Z pracovních skupin stávajícího komunitního plánu žádný podnět ani potřeba řešení speciálně ve vztahu k Romům nevzešel. Otrokovice – v rámci KPSS nejsou Romové vedeni jako specifická cílová skupina, jsou zahrnuti ve všech cílových skupinách – senioři, ZP, rodiny s dětmi, děti a mládež ohroženi delikvencí, drogově závislí, osoby bez přístřeší, lidé vracející se z výkonu trestu odnětí svobody, nezaměstnaní, oběti násilí. Cílená dotační politika obce směrem k Romům není. Vizovice – potřeby všech obyvatel obce jsou brány v potaz v rámci komunitního plánování, vzhledem k důvodům opakovaně uvedených výše, není třeba specificky zohledňovat. Valašské Klobouky – bez odpovědi. Kroměříž – síť i dostupnost všech sociálních služeb v regionu je na vysoké úrovni se zaměřením na potřeby žadatelů. Služby jsou natolik rozsáhlé, že je možno je využívat s ohledem na potřeby všech osob. Holešov – práci s Romy se aktivně věnuje JB Holešov, nejen s dětmi, ale i dospělými. Romové mají možnost řešit problémy s terénním pracovníkem o. s. ARGA, Společnosti dobré vůle Zlín. Na činnost ARGA přispělo město v roce 2013 částkou 10 000 Kč, sociální pracovníci spolupracují s terénním pracovníkem a SAS Charita Holešov – předávání si informací ohledně řešení problémů klienta. Bystřice pod Hostýnem – komunita má možnost využít terénní sociální programy pro rodiny s dětmi TAS, terénního programu ARGA, Společnosti dobré vůle Zlín a zapojit se do procesu plánování dostupnosti sociálních služeb v ORP. Uherské Hradiště – členové pracovní skupiny účastnící se komunitního plánování sociálních služeb a tvorby aktualizace střednědobého plánu nepovažují za prioritní více zohledňovat potřeby sociálně vyloučených Romů, neboť nejsou ve sledovaném území s danou skupinou zaznamenány výraznější problémy. Uherský Brod – tato cílová skupina není samostatně zahrnuta ve střednědobých plánech, řeší se v rámci ostatních cílových skupin. Vsetín – komunitní plánování sociálních služeb, pracovní skupina Etnické menšiny, Komunitní plán sociálních služeb a péče. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – město má zpracovanou Koncepci prevence kriminality a v komunitních plánech jsou Romové součástí cílové skupiny „lidé v krizi“ nebo „lidé ohroženi sociálním vyloučením“. Samostatná romská menšina v komunitním plánu uvedena není. Odpověď odboru sociálních věcí ZK – SPRSS je strategický dokument Zlínského kraje, který je výstupem aktivního zjišťování potřeb a analýzy existujících zdrojů. Dokument je zpracován v souladu se zákonem o sociálních službách č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a strategickými dokumenty na národní a krajské úrovni. Koncepce SPRSS je nastavena na 4 hlavní cílové skupiny. Při tvorbě plánu nebyly identifikovány specifické potřeby romské menšiny, které by se výrazně odlišovaly od potřeb výše uvedených cílových skupin. Nicméně na základě kvalifikovaného odhadu odborných pracovníků z řad poskytovatelů sociálních služeb v jednotlivých pracovních skupinách lze konstatovat, že Romové využívají zejména služeb
36
sociální prevence, přičemž nejčastější zastoupení je v cílové skupině ohrožených osob sociálním vyloučením a rodin s dětmi. Sociálním vyloučením může být za určitých okolností ohrožen každý jedinec nebo skupina osob. Kvantifikace cílové skupiny osob ohrožených sociálním vyloučením je velmi obtížná. Jedná se o velmi různorodou skupinu osob a v jejím rámci dochází často ke kumulaci různých uvedených znevýhodnění. Ke zvyšování počtu osob spadajících do této cílové skupiny vede prohlubující se zadluženost obyvatel a trendy zadlužování se začínají objevovat i u dětí či mladistvých. V rámci sociálních služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením byly identifikovány následující systémové problémy: nejsou známy počty osob spadajících do této cílové skupiny a zcela chybí exaktní údaje o jejich struktuře a potřebách, u jednotlivých osob dochází ke kumulaci různých problémů a poskytované sociální služby vzájemně málo spolupracují, chybí koordinace pomoci jednotlivým uživatelům tak, aby byla účinná, v současné době se jeví jako velmi komplikované zajistit v kraji sociální službu specifickým kategoriím osob této cílové skupiny, jako jsou např. osoby bez přístřeší v seniorském věku, osoby bez přístřeší s kumulovanými problémy, chybí navázané sociální služby pro osoby s kumulovanými problémy, díky nimž není možná jejich integrace do society bez další podpory. Sociální služby pro rodiny s dětmi jsou poskytovány zejména dysfunkčním, afunkčním a těm, které se potýkají s dočasnými problémy. Předpokládá se, že značná část uživatelů těchto sociálních služeb je v evidenci orgánů sociálně-právní ochrany dětí na území Zlínského kraje. V posledním období došlo k poměrně výraznému rozvoji sociálních služeb pro rodiny s dětmi, významně k tomu přispěly individuální projekty zaměřené na služby sociální prevence ve Zlínském kraji. Kromě sociálních služeb mohou cílové skupině v řešení nebo v předcházení nepříznivé sociální situace napomoci služby související, jako např. mateřská a rodinná centra, svépomocné skupiny apod. U cílové skupiny pro rodiny s dětmi lze určovat zejména následující systémové problémy: základní činnost služby typu azylové domy vymezené v § 57 zákona o sociálních službách zcela neodpovídají potřebám cílové skupiny rodičů (matek) s dětmi, nedostatek odborného sociálního poradenství a respitní péče pro osoby nahrazující výchovu rodičů, nedostatečná provázanost mezi jednotlivými službami pro rodiny s dětmi se zdravotním postižením. Ze zákona o sociálních službách, vyplývá možnost pro obce zpracovávat střednědobé plány rozvoje sociálních služeb. Toto plánování je nastaveno na úrovni jednotlivých obcí s rozšířenou působností či mikroregionu. Tabulka č. 9 Existence střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb na úrovni krajů a obcí v roce 2013 Příprava/plnění plánu na úrovni kraje (název dokumentů a období, pro něž je určen) Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro období 2012 - 2015
Počet obcí se střednědobými plány rozvoje sociálních služeb
12
Dotační podpora sociálních služeb/programů pro vyloučené Romy ze strany kraje Podpora služeb sociální prevence v rámci individuálního projektu Zlínského kraje „Prevencí proti sociálnímu vyloučení ve Zlínském kraji“ reg. č. CZ.1.04/3.1.00/05.0067. (aktivity do 31. 12. 2014)
Tabulka č. 10 Přehled sociálních služeb registrovaných dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách v kraji, jejichž cílovou skupinou jsou sociálně vyloučení Romové. Název poskytovatele Druh služby Působnost (tj. kde je poskytována) odborné sociální poradenství Zlín STROP, o. s. Odborné poradenství Vsetín Vzdělávací a komunitní centrum Integra Vsetín, o.p.s. Terénní programy Vsetín Město Vsetín Odborné sociální poradenství Kroměříž Oblastní Charita Nízkoprahové zařízení pro děti a Vsetín Charita Vsetín mládež Nízkoprahové zařízení pro děti a Uherské Hradiště Oblastní Charita Uherské
37
Hradiště Občanské sdružení ONŽ – pomoc a poradenství pro ženy a dívky Luisa Diakonie ČCE – středisko Vsetín Diakonie ČCE – středisko Vsetín Charita Valašské Meziříčí ARGO, Společnost dobré vůle, Zlín
mládež Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Odborné sociální poradenství Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Terénní programy
Rožnov pod Radhoštěm
Uherský Brod Vsetín Vsetín Valašské Meziříčí Zlínský kraj – Zlín, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Kunovice, Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem, Hulín, Záhlinice, Holešov
Tabulka č. 11 Přehled sociálních programů a aktivit pro sociálně vyloučené Romy, které nefungují v režimu sociálních služeb Poskytovatel Typ aktivity Působnost domovníci Vsetín o. s. Aver dživipenVsetín Volnočasové aktivity pro děti Vsetín o. s. Aver dživipen Vsetín Domovníci v romských Zlínský kraj - Zlín, ARGO, Společnost dobré vůle, Zlín lokalitách ve Zlínském kraji Uherský Brod, Uherský Ostroh, Kunovice, Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem, Hulín, Záhlinice, Holešov Most mezi školou a dítětem Valašské Meziříčí Charita Valašské Meziříčí Muzika nás baví Vsetín Diakonie ČCE Vsetín Volnočasové aktivity pro Holešov Sbor jednoty bratrské Holešov romské i neromské děti Romské cesty - brožura Vsetín o. s. Kadlub Volnočasové aktivity pro Vsetín o. s. Rodičovské sdružení Na cestě, romské děti Vsetín Poznáváme svět kolem nás – Vsetín o. s. Rodičovské sdružení Na cestě, pokračujeme…….. Vsetín
Odpověď krajské koordinátorky – města vytváří Komunitní plány sociálních služeb na různá období, ale Romové tam jako cílová skupina uvedeni nejsou. Ani přes veškerou moji snahu nejsou Romové jako cílová skupina uvedeni ve Střednědobém plánu sociálních služeb Zlínského kraje. Bylo mi sdělené, že Romové samostatnou skupinou v plánu nebudou, jelikož zapadají do jednotlivých skupin jako např. osoby ohrožené sociálním vyloučením rodiny s dětmi nebo lidé v krizi. Dle mého názoru by měl mít kraj i města ve svých materiálech vymezenou romskou menšinu, jelikož je zapotřebí vést v patrnosti specifika, tradice, zvyky této menšiny, na které je třeba brát zřetel při plánování sociálních služeb v kraji i v městech s rozšířenou působností.
7. ZHODNOCENÍ SITUACE ROMŮ V OBLASTI ZDRAVÍ
Popis zdravotní situace Romů; identifikace zásadních faktorů, které ji ovlivňují. Zlín – zdravotní situace Romů se v ORP Zlín nijak výrazně od majority neliší. Otrokovice – zdravotní situace Romů je stejná, jako u většinové společnosti. Vizovice – není známo, lze předpokládat, že obdobná, jako u ostatních obyvatel města (není v kompetenci obce, obecního úřadu zjišťovat zdravotní stav obyvatel, řeší zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví §78 a následující kompetentní orgány. Valašské Klobouky – v ORP Valašské Klobouky je v některých případech ze strany dospělých romských občanů věnovaná nedostatečná pozornost zdravotní prevenci. U rodin s dětmi je přístup ke zdravotní prevenci a povinným prohlídkám ze strany rodičů problém. Obecně však lze říci, že se otázce zdraví romští občané věnují, lékařskou péči vyhledávají a dodržují léčebný režim.
38
Kroměříž – zdravotní stav romské populace je závislý na bytových, sociálních a hygienických podmínkách. Romové využívají zdravotní péči dle svých potřeb a tato je jim poskytována stejně, jako ostatním občanům. Nejsou činěny žádné rozdíly mezi etniky. Holešov – zdravotní stav romských dětí závisí na míře zodpovědnosti zákonných zástupců k povinnostem včetně ke starostlivosti o zdraví jejich dětí. V péči o děti jsou mezi jednotlivými rodinami značné rozdíly. Celkově zdravotní stav romských dětí bych hodnotila jak horší, důvodem je zpravidla nedodržování léčebného režimu a doporučení – mnohdy lékařka zjistí, že si léky ani nevyzvedli, děti místo léčení doma, jsou viděny venku atd. Alarmující je také časté kuřáctví u dětí už kolem 10 roku, v mnohých rodinách se kouří doma, kde jsou kojenci a malé děti. Problémem v komunikaci s Romy je časté zastírání pravdy, protichůdná tvrzení apod. Bystřice pod Hostýnem – nezdravě vypadající chrup, špatná hygiena u dětí, velké množství sladkostí, dýchací problémy, přemíra kouření. Uherské Hradiště – zdravotní stav ovlivňuje jejich životní styl – strava, kouření, nezaměstnanost. S ohledem na tyto činitele se domníváme, že situace v této oblasti se shoduje s osobami majoritní společnosti, vedoucí stejný životní styl. Uherský Brod – zdravotní situace Romů souvisí s jejich životním stylem. Romové začínají brzy s kouřením, jsou silnými kuřáky a pravidelně kouří značný počet Romů. Z těchto důvodů trpí často infekcemi dýchacích cest a kardiovaskulárními chorobami. Dospělí trpí nedostatkem pohybu, dětí a mladiství jsou na tom s pohybovými aktivitami rozhodně lépe. Zdraví Romů je ovlivněno rovněž ostatními sociálně patologickými jevy, jako je alkoholismus a požívání drog. Vsetín – zdravotní stav Romů odpovídá jejich životnímu stylu. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – Romové mají všeobecně špatný přístup ke svému zdraví. Ve městě není zřízena funkce zdravotního pomocníka, který by dohlížel na pravidelné očkování dětí, na preventivní prohlídky mužů a žen, gynekologické prohlídky, zajímal se o registraci u zubařů a o preventivní prohlídky u zubařů. Odpověď odboru zdravotnictví ZK – v této oblasti nedisponujeme žádnými informacemi, a to ani v pozitivním ani negativním smyslu. Zdravotnická legislativa pracuje s pojmem pojištěnec a pacient a ve smyslu případné diskriminace romské menšiny v přístupu ke zdravotním službám, jsme nezaznamenali žádnou stížnost, podnět či nástin problému. Odpověď krajské koordinátorky – zdravotní stav romské menšiny, žijící ve vyloučených lokalitách odpovídá jejich životnímu stylu. Převážná část Romů kouří, podstatná většina má dýchací problémy a potíže se srdcem. Dospělí nedochází k lékaři na preventivní prohlídky, často chybí očkování dětí, nevyužívají možnosti preventivního očkování a raději navštěvují lékařskou pohotovost v případě nutnosti. Nejsou registrováni u zubních lékařů, a pokud ano, tak tam preventivně nedochází. Nejsou ochotni v mnoha případech dávat za léky vysoké finanční částky. Proto kupují léky jen dětem. Raději koupí potraviny než léky. Hodně dětí je postižených, kterým se nedostává takové péče ze strany rodičů pro neznalost nemoci. Velká část Romů je v invalidním důchodu. Romové nedodržují léčebný režim a při prvních příznacích úlevy, přestávají brát léky.
Zhodnocení přístupu Romů ke zdravotní péči a identifikace základních bariér, které jej komplikují. Zlín – výrazné problémy ani bariéry nám nejsou známy. Otrokovice – přístup Romů ve městě je stejný jako u většinové populace. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – v ORP je přístup romských občanů ke zdravotní péči bezproblémový. Kroměříž – dle dostupných informací nejsou známy žádné konkrétní bariéry, které by měly komplikovat zdravotní péči Romů. Holešov – od rodičů, kteří ochotně spolupracují, snaží se dodržovat doporučená léčebná opatření, až po lhostejné rodiče, kteří péči zjevně zanedbávají, aniž by jim to činilo nějaké starosti. Bystřice pod Hostýnem – někteří rodiče nejsou schopni zabezpečit pravidelnou docházku dětí k lékaři a to z důvodu častého stěhování a nedostatku finančních prostředků. Romové vyhledávají lékaře až v případě opravdové nutnosti, když mají velké zdravotní problémy, bolesti, špatná prevence u dospělých i dětí. Jsou však i rodiny, které mají k této otázce zodpovědný přístup. Uherské Hradiště – Romové jsou dobře informováni o svých právech ve věci posouzení nároku na dávky pro osoby se zdravotním postižením. Za účelem posouzení zdravotního stavu pro tyto dávky spolu s příspěvkem na péči nebo posouzení zdravotního stavu pro stanovení invalidity. Romové lékaře navštěvují a dodržují termíny stanovených schůzek. V tomto ohledu se domnívám, že dokáží dobře uplatnit svá práva. Uherský Brod – Romové nemají příliš zájem o zdravý životní styl, špatně se orientují v systému zdravotní péče, podceňují preventivní prohlídky, což může být způsobeno i jejich odlišnými sociokulturními kořeny.
39
Jejich zdraví také ovlivňují špatné bytové podmínky, nevětrané zakouřené prostředí. Vlivem intervencí sociálních pracovníků jsou lépe informováni a zlepšují se jejich sociální dovednosti. Vsetín – zdravotní stav Romů odpovídá jejich životnímu stylu. V některých případech je opomíjena prevence a řeší se až vzniklý problém. I v tento moment však ne vždy je dodržena léčená procedura a doporučení lékaře. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – viz bod 1. Odpověď odboru zdravotnictví ZK – v této oblasti nedisponujeme žádnými informacemi, a to ani v pozitivním ani negativním smyslu. Zdravotnická legislativa pracuje s pojmem pojištěnec a pacient a ve smyslu případné diskriminace romské menšiny v přístupu ke zdravotním službám, jsme nezaznamenali žádnou stížnost, podnět či nástin problému. Odpověď krajské koordinátorky – Romové mají špatný přístup k ochraně svého zdraví. U lékařů většinou hradí poplatky a doplatky. Převažuje u nich starost o stravu a tudíž recepty ani nevyzvedávají. Největší finanční prostředky se hradí u zubních lékařů, a proto jich nenavštěvují. Pokud je nejhůře, tak se nechají ošetřit na pohotovosti. Co skončily povinné zubní prohlídky se školami, tak ani s dětmi nedochází k zubaři. Mezi Romy se nehovoří o prevenci prsů, prostaty či hemeroidů. Jedná se kulturní bariéry. Např. těhotná romská žena nepůjde na prohlídku, když je gynekologem muž. Hledá lékařku, jinak mají problémy s odkládáním oděvů a vyšetřením.
Existence specifických praktik zdravotnických zařízení či zdravotních pojišťoven využívaných vůči Romům (např. manipulace při náboru nových pojištěnců, výskyt diskriminace v přístupu ke zdravotní péči, protiprávní sterilizace romských žen či jiné příklady špatné praxe). Zlín – v roce 2013 nebyly zaznamenány. Otrokovice – nezaznamenáno. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – není známo. Kroměříž – nebyly zaznamenány žádné specifické praktiky zdravotnických zařízení nebo zdravotních pojišťoven, nesetkali jsme se s diskriminací v přístupu k Romům. Holešov – není známo. Bystřice pod Hostýnem – ve městě nevidíme problém. Romové zde navštěvují praktické i odborné lékaře. Tito lidé nejsou přijati jen v případě plné kapacity zdravotního zařízení. Uherské Hradiště – nejsou žádné konkrétní případy známy. Uherský Brod – zdravotní péče je poskytována všem občanům stejně podle platných právních předpisů, není nám známa žádná diskriminace. Vsetín – diskriminační přístup při poskytování zdravotní péče nebyl zaznamenán. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – nebylo prokázáno ani zdokumentováno. Odpověď odboru zdravotnictví ZK – v této oblasti nedisponujeme žádnými informacemi, a to ani v pozitivním ani negativním smyslu. Zdravotnická legislativa pracuje s pojmem pojištěnec a pacient a ve smyslu případné diskriminace romské menšiny v přístupu ke zdravotním službám, jsme nezaznamenali žádnou stížnost, podnět či nástin problému. Odpověď krajské koordinátorky – na krajský úřad se nedostaly žádné informace o tom, že by se Romům ve zdravotnickém zařízení nedostalo potřebné péče. Nábory na změnu pojišťovny se nekonají. Zdravotní programy zaměřené na romskou menšinu v kraji neexistují. Problémy jsou s hledáním a registrací u zubních lékařů.
Dostupnost a efektivita specifických programů ke zlepšení zdravotní situace Romů v kraji a jejich poskytovatelé (např. program zdravotně sociální pomoc a počet pomocníků v kraji; osvětové aktivity; právní servis pro oběti protiprávního jednání ze strany zdravotnických zařízení; existence vzdělávacích programů pro zdravotníky a sociální pracovníky zaměřených na téma zdravotního stavu Romů). Zlín – ve městě neexistovaly, nebylo jich třeba. Otrokovice – specifické programy neexistují. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – potřebnost specifických programů nebyla zaznamenána. Kroměříž – specifické programy zaměřené na zdravotní stav romské populace v regionu nejsou, dostupnost lékařské péče je standardní.
40
Holešov – dostupnost k lékařské péči mají romské děti a Romové shodnou s ostatními, je už pak na Romech, jak dále spolupracují. Bystřice pod Hostýnem – specifické programy nemáme, Romové mají možnost své zdravotní problémy prodiskutovat s praktickými, odbornými lékaři a sociálními pracovníky. Uherské Hradiště – není nám známo. Uherský Brod – specifické programy nejsou, pokud se vyskytne problém např. se zdravotní péčí nebo v oblasti šíření vzniku nakažlivé choroby, je problém řešen prostřednictvím škol, pediatrů nebo sociálních pracovníků. Vsetín – pozice zdravotně sociálního asistenta již není zajištěna. V případě potřeby jsou problémy řešeny pomocí terénních pracovníků. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – jev nezjištěn. Odpověď odboru zdravotnictví ZK – v této oblasti nedisponujeme žádnými informacemi, a to ani v pozitivním ani negativním smyslu. Zdravotnická legislativa pracuje s pojmem pojištěnec a pacient a ve smyslu případné diskriminace romské menšiny v přístupu ke zdravotním službám, jsme nezaznamenali žádnou stížnost, podnět či nástin problému. Odpověď krajské koordinátorky – v kraji žádné specifické programy ke zlepšení zdravotní situace Romů nemáme. Tabulka č. 12 Dostupnost programu zdravotně sociální pomoci v roce 2013
Poskytovatel
Počet zdravotně sociálních pomocníků
Působnost (lokality, kde působí)
0
0
0
8. ZHODNOCENÍ BEZPEČNOSTNÍ SITUACE ROMŮ 8.1 Extremismus
Vyhodnocení vztahu mezi většinovou společností a romskou menšinou v kraji (etnické klima, postoj obyvatel k romské integraci, k aktivitám extremistů). Zlín – v roce 2013 nebyla městskou policií řešena žádná stížnost na jednání Romů, jakož nebyly ani zaznamenány žádné incidenty v této oblasti. Otrokovice – v současné době jsou vztahy romské komunity s většinovou společností v rámci ORP Otrokovice stabilizovanější, poté co bylo po několik měsíců pozorováno značné napětí mezi občany města a údajně budovanou ubytovnou na ul. J. Jabůrkové, kdy tento záměr investora se nepotvrdil. Vizovice – romské rodiny ve městě jsou plně integrovány do společnosti a vztah mezi nimi a většinovou společností je dobrý. Valašské Klobouky – nejsou známy diskriminační a rasové postoje vůči romským občanům, jedná se většinou o starousedlíky, kteří nezadávají příčiny k negativním reakcím většinové společnosti. Kroměříž – jednoznačně vyhraněné postoje kroměřížské veřejnosti nejsou známy, názory jednotlivců mohou být různé, mohou být spekulativní a nemohou mít obecnou výpovědní hodnotu. Holešov – občané z majoritní společnosti poukazují na nezaměstnanost Romů, čerpání různých sociálních dávek. Občané z romské komunity se často dopouští drobné trestné činnosti, zejména krádeží v obchodech, na parkovištích před markety, fyzických útoků jak mezi sebou, tak vůči majoritě. Statisticky však nelze tyto údaje nijak hodnotit, v žádných policejních evidencích není vedena národnost jako sledovaná položka. Rovněž je velmi složité rozlišovat, kdo je a kdo není Rom. Policie to ví, pouze ze znalosti místních poměrů a místních osob. V roce 2013 nebyl šetřen žádný rasově motivovaný trestný čin v OOP Holešov ze strany Romů vůči majoritě ani opačně. Je zaznamenáno, že v našem teritoriu se vyskytují jedinci, kteří se hlásí k pravicovému i levicovému extrémismu. V souvislosti s Romy však v roce 2013 nebyl řešen žádný incident. Bystřice pod Hostýnem – občané z většinové společnosti poukazují na nezaměstnanost Romů, čerpání různých sociálních dávek. Občané z romské komunity se často dopouští drobné trestné činnosti, zejména krádeží v obchodech. Uherské Hradiště – na území ORP nedochází k rasově motivované trestné činnosti, nekonají se žádné extremistické protiromské akce, není zde žádná aktivní extremistická skupina. Uherský Brod – v naší oblasti je soužití s Romy poměrně dobré bez eskalujících projevů extremismu.
41
Vsetín – sociální vyloučení značné části romského etnika způsobuje, že jeho chování není v souladu s běžnými hodnotami většinové společnosti. Část romského etnika je většinovou společností vnímána jako problémová. Toto klima je způsobeno některými projevy chování romské minority a to zejména častým narušováním pokojného občanského soužití hlukem, vandalismem, drobnými krádežemi či verbálním napadání členů majoritní společnosti. Na špatném etnickém klimatu se podílí nekoncepční sociální politika státu, která umožňuje zneužívání sociálního systému a nemotivuje k hledání zaměstnání. Tuto situaci citlivě většinová společnost vnímá a oprávněně kritizuje. Tento centrálními orgány dlouho neřešený stav představuje podhoubí pro možný mezietnický konflikt, který může být vyvolán frustrací většinové společnosti z aktuální společenské, politické i ekonomické situace. Integrace romské minority do majoritní společnosti je pro většinu majoritní společnosti pouze okrajovým tématem, protože musí řešit zásadnější životní problémy a otázky. Většina společnosti požaduje, aby romská minorita zvýšila svoji vlastní aktivitu při integraci, a ohrazuje se proti některým vzorcům chování romské minority. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – vztah většinové společnosti a romské menšiny v obci se většinou jeví až na výjimky jako standardní a bezkonfliktní. Žádné zvýšené negativní ohlasy většinové společnosti nebyly v rámci města zaznamenány. Narušené etnické klima a případné individuální postoje k aktivitám extrémistů vyvolávají hlavně média. Odpověď Krajského ředitelství PČR ZK – na území Zlínského kraje v roce 2013 nedocházelo k výraznému narušování soužití mezi romskou menšinou a majoritní společností. Nebyla zde a v současné době také není aktivní extremistická skupina, která by vedla aktivitu vůči romské menšině. Za lokalitu vhodnou zvýšeného zřetele, za roku 2013 lze považovat obec Bystřici pod Hostýnem, nacházející se na Kroměřížsku. Zde se v centru města nachází ubytovna Podhoran, dříve hotel. Již v roce 2012 byla řešena situace, kdy se do této ubytovny nastěhovali příslušníci menšin – Romové. Napětí mezi obyvateli města a nově přistěhovanou menšinou se začalo stupňovat zejména v první polovině roku 2013. Soužití s novými přistěhovalci nebylo vůbec jednoduché. Docházelo k drobným krádežím v místních supermarketech i menších prodejnách potravin. Byly zaznamenány případy, kdy děti minority v obchodech plivaly na pečivo, a v centru města obtěžovaly kolemjdoucí, kdy po nich vyžadovaly peníze a cigarety. V polovině roku bylo ubytovně ubytováno cca 140 – 150 Romů, přičemž kapacita uvedené ubytovny byla pouze 94 lůžek. V tomto okamžiku začaly jednání s Krajským úřadem ve Zlíně, Krajskou hygienickou stanicí ve Zlíně, Městským úřadem v Bystřici pod Hostýnem, Městskou policií v Bystřici pod Hostýnem, rovněž s nevládními organizacemi a v neposlední řadě s OSPODem. Ze strany KRPZ došlo k navýšení počtu policistů Obvodního oddělení v Bystřici pod Hostýnem, kdy tito policisté byli vyčleněni konkrétně na řešení této situace, zejména pak k využití na hlídkovou a obchůzkovou službu. Nasazení většího počtu policistů v centru města mělo za následek zvýšení pocitu bezpečí nejen místních obyvatel, ale také např. turistů a návštěvníků města. Rovněž tímto opatřením ze strany policie došlo k výraznému poklesu protiprávního jednání, a to nejen ze strany občanů minority. Do opatření byli také nasazeni policisté pohotovostního a eskortního oddělení KRPZ i krajští psovodi se služebními psy, kteří v okolí ubytovny dohlíželi na dodržování veřejného pořádku. Během letních měsíců policie uskutečnila několik osvětových a výukových programů přímo v dané lokalitě se zaměřením na rizikové a kriminogenní faktory a základní orientaci v právním systému ČR. Pracovníci preventivně informační skupiny Kroměříž se podíleli na preventivních opatřeních zaměřených zejména na romské děti bydlící v uvedené lokalitě. Situace se v listopadu minulého roku, jistě i díky uvedenému opatření ze strany policie, zcela uklidnila, kdy jedním z důvodu byl také fakt, že se z ubytovny odstěhovala jedna problémová romská rodina. Za stabilizaci bezpečnostní situace také vedla aktivnější participace činností a kompetencí místní samosprávy, orgánů státní správy a PČR. Odpověď krajské koordinátorky – vztahy mezi romskou menšinou a většinovou společností jsou napjaté jako v celé republice. Většinová společnost nemá ráda integrační snahy směrem k Romům. Naopak také nefandí aktivitám extremistů. Ve Zlínském kraji se až na malé výjimky nekonají žádné extremistické akce. Nicméně nálada mezi Romy a neromy není v pořádku. Existuje stále ve větší míře rasismus, nesnášenlivost a xenofobie vůči romským obyvatelům kraje. Z průzkumu dotazníkové služby „Vyplňto.cz“, kterou provedla Pavlína Mistrová, a týkal se pohledu většinové společnosti na Romy, jasně vyplynulo, že většinová společnosti není naladěna na romskou menšinu kladně. Návratnost dotazníků byla 88,3%, což je poměrně hodně vysoká návratnost pro vyhotovení výsledku průzkumu. Pohled většinové společnosti na Romy
42
Zdroj:http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/romove-a/
Výskyt rasově motivované trestné činnosti a pravicového extremismu na území kraje (např. případy útoků mezi Romy a zástupci většinové společnosti, pochody a další protiromské veřejné akce extremistů). Zlín – takový jev v roce 2013 nebyl zaznamenán. Otrokovice – v roce 2013 nebyly zaznamenány žádné výskyty rasově motivované trestné činnosti, případně veřejné protiromské akce extremismů. Vizovice – nevyskytují se. Valašské Klobouky – nejsou známy. Kroměříž – doposud nebyly zaznamenány rasové útoky či rasově motivovaný trestná činnost. Holešov – v roce 2013 se nic takového neřešilo. Bystřice pod Hostýnem – v roce 2013 nebyl v našem teritoriu žádný pochod pravicových extremistů. Uherské Hradiště – nedocházelo k rasově motivované trestné činnosti. Uherský Brod – nebyl zaznamenán žádný skutek po extremistické linii. Vsetín – v roce 2013 se na území města opakovaně vyskytly případy napadení příslušníků majoritní společnosti ze strany příslušníků romského etnika. Případy prošetřuje PČR, přičemž se zabývá otázkou, zda se jednalo o rasově motivované jednání. Veřejné akce pravicových extrémistů nebyly na území města zaznamenány. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – výskyt rasově motivované trestné činnosti a pravicového extremismu na území obce byl zaznamenán pouze v ojedinělých případech. Odpověď Krajského ředitelství PČR ZK – pokud jde o skladbu extremistické trestné činnosti v roce 2013 v rámci KRPZ, nejčastějším porušením zákona byly různé situační střety, výtržnické jednání a nadále projevy podpory a propagace hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka. Jak pravicový extremismu, tak i levicový extremismus stagnuje a počet veřejně pořádaných akcí je nižší. Zvýšená aktivita souvisí zejména se současnou politickou a ekonomickou situací, která mobilizuje obě extremistické pozice politického spektra. Roste počet násilných projevů, anebo výzvy k těmto projevům, a to v oblasti sociálních sítí – Facebooku a Twitteru. V roce 2013 bylo na problematice extremismu a s ním spojeným protiprávním jednáním zahájeno trestní stíhání s 10 osobami, a to především pro výtržnictví, projev sympatií k hnutím směřujícím k potlačení práv a svobod člověka, založení, podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka – hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, nebezpečné vyhrožování, poškozování cizí věci a ublížení na zdraví. Charakteristika střetů s extremistickým podtextem (pozn. ÚO = územní odbor): ÚO Zlín – 8 demonstrací, 4 koncerty PEX a 2 koncerty LEX ÚO Vsetín – 0 demonstrací, 2 koncerty LEX ÚO Kroměříž – 0 demonstrací, 4 x narozeninový sraz PEX ÚO UH – 0 demonstrací, 1 koncert PEX a 1 koncert LEX Co se týká výskytu rasově motivované trestné činnosti ve vztahu k případům útoků mezi Romy a zástupci většinové společnosti, KRPZ nedisponuje žádnou evidencí, popř. sledovanou statistikou konkrétně zaměřenou na tuto oblast kriminality, tzn. v žádných evidencích PČR nejsou poznámky k osobám typu „ROM“ apod. Musíme tedy konstatovat, že stav, dynamika a struktura tohoto druhu kriminality se analyzuje ze statistických údajů o registrovaných trestných činech, stíhaných a odsouzených osobách. Tedy pramenem informací o registrované kriminalitě jsou především oficiální statistiky kriminality. Na tomto základě mohou být
43
poskytnuty přehledy, které mají určitou validní hodnotu, v opačném případě se jedná opět pouze o kvalifikované odhady, viz níže: Tabulka č. 12 – počet skutků s rasovým podtextem
Počet skutků s rasovým podtextem v rámci KRPZ období 2012 2013
TČ 15 11
PŘ 6 8
ČJ 3 2
celkem 24 21
Odpověď krajské koordinátorky – extremistické akce proti Romům jsem v roce 2013 nezaznamenala. Služba kriminální policie a vyšetřování se specializuje na monitorování komunikace v internetovém prostředí a sleduje bezprostřední reakce na případné projevy rasově motivované chování. Společnou snahou všech složek policie je, ať již směrem k minoritě nebo majoritě, přispět k maximální eliminaci strachu ze zločinnosti jakkoliv nabourávající pocit osobního bezpečí. Existuje v ČR rasismus?
Zdroj: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/romove-a/
Činnost Policie ČR a spolupráce s krajským koordinátorem v této oblasti, osvěta a realizace preventivních programů zaměřených na boj proti extremistům, příklady dobré praxe. Zlín – romská otázka je marginální, extrémní projevy vůči etnikům a menšinám nebyly zaznamenány, o preventivních programech nevíme a není jich ani naštěstí třeba. Otrokovice – OOP Otrokovice i romský poradce se účastní pravidelných pondělních jednání s vedením města, kde se obecně rozebírá nápad trestné činnosti a případné problémy ve vztahu k nepřizpůsobivým občanům, což osobně považuji za příklad dobré praxe. Preventivní programy město nerealizuje. Vizovice – extremismus se zde nevyskytuje, nemáme o něm informace. Valašské Klobouky – není známa. Kroměříž – vzdělávací programy prevence kriminality, komunikace – programy zaměřeny na celou populaci, nejen na romské etnikum. Holešov – spolupráce s PČR ve městě a MP je na velmi dobré úrovni. Policie se aktivně účastní setkání s představiteli obce i spolupráce s romským poradcem a kurátorem pro mládež je na dobré úrovni. Řešíme společně problematiku záškoláctví u nezletilých dětí. Když státní i městská policie zjistí, že děti nejsou ve škole nebo se dopouští krádeží v obchodech, hlásí to na sociální odbor a rodičům. Bystřice pod Hostýnem – bez odpovědi. Uherské Hradiště – v rámci PČR je vytvořena pracovní skupina pro koordinaci národnostních menšin na území ČR a tato aktivně koná opatření v případě narušení občanského soužití mezi romskou menšinou a většinovou společností. Je ve styku s národnostními menšinami a poskytuje potřebnou pomoc. Na území Územního odboru PČR však neřešila tato skupina za rok 2013 případ útoku na romskou menšinu. Uherský Brod – pracovnice MP vykonává osvětu v oblasti prevence, formou besed jsou informace předávány školním dětem. Vsetín – PČR spolupracuje s městem i asistenty prevence kriminality při řešení všech případů, které jsou způsobilé vyvolat mezietnické napětí. Jedná se zejména o vzájemné předávání informací, součinnost při odhalování pachatelů trestné činnosti a přípravy strategií a koordinace činností při vzniku situací, které by takové napětí mohly vyvolat. PČR hodnotí realizaci projektu Asistent prevence kriminality jako úspěšnou a zřízené této pozice jako prospěšné. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi.
44
Valašské Meziříčí – město přijímá prostřednictvím svého programu prevence kriminality taková opatření, která jsou cestou ke snížení kriminality všeobecně. Současně si uvědomuje, že efektivních opatření je možné dosáhnout pouze dlouhodobým úsilím a spoluprací státních orgánů i nestátních subjektů, stejně jako širokých vrstev společnosti. Odpověď Krajského ředitelství PČR ZK – v rámci PČR je vytvořena pracovní skupina pro koordinaci (národnostní, sociálních, apod.) menšin na území ČR a tato aktivně koná opatření v případě narušení občanského soužití mezi minoritou a většinovou společností. Je ve styku s těmito menšinami a poskytuje potřebnou součinnost. V rámci KRPZ je vytvořena pracovní skupina pracující na úseku menšin, která měla v roce 2013 celkem 29 členů, včetně styčného důstojníka pro menšiny za KRPZ por. Ing. Richarda Valy z Odboru služby pořádkové policie KRPZ. Styčný důstojník a členové této pracovní skupiny se pohybují v prostředí minority, reagují na případně vzniklé problémy a řeší je. Skupina mimo jiné naplňuje strategické cíle Strategie pro práci PČR ve vztahu k menšinám stanovené pro období let 2013 – 2014. Odpověď krajské koordinátorky – viz odpověď PČR.
Existence platforem na lokální úrovni, které se zabývají prevencí vzniku a šíření protiromských nálad a extremismu, zhodnocení vlivu jejich činnosti na etnické klima v obci, role krajského koordinátora v této oblasti; identifikace příkladů úspěšné spolupráce. Zlín – MPZ nemá informace o existenci výše popsaných platforem. Otrokovice – nemáme. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – bez odpovědi. Kroměříž – platformy zaměřené na tuto problematiku v regionu nejsou, speciální programy pro romskou populaci nejsou na obci vytvořeny. Policie používá platné postupy při uplatňování prevence kriminálního jednání a chování dětí i dospělých bez ohledu na jejich příslušnost. Holešov – nemáme žádné platformy. Bystřice pod Hostýnem – nemáme. Uherské Hradiště – na území každého Krajského ředitelství Policie je vytvořena pracovní skupina pro národnostní menšiny, která se zabývá problematikou soužití, kriminality, začlenění do společnosti apod. Uherský Brod – v rámci pracovních skupinek probíhá prevence kriminality. Vsetín – v rámci Komunitního plánování sociálních služeb existuje pracovní skupina Etnické menšiny, která řeší mimo koncepčních záležitostí, také konkrétní situace a problémy včetně prevenci vzniku a šíření extrémismu a protiromských nálad. Ve městě je Radou města Vsetína zřízena komise prevence kriminality. Dále zde existuje pracovní skupina složená ze zástupců PČR, MP, pracovníků OSPOD a Terénní sociální práce organizační složky města. Činnost skupiny se zaměřuje na akutní řešení případů, přestupků, trestných činů, v kterých figurují nezletilí pachatelé a jednání jsou způsobilá eskalovat mezietnické napětí. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – viz předchozí bod. Odpověď Krajského ředitelství PČR ZK – výše uvedená pracovní skupina se zabývá také problematikou šíření protiromských nálad. Jejich činnost je v současné době postačující, co se týká udržení rovnováhy v rámci kraje. Např. město Vsetín má zřízenu funkci koordinátora z řady romské populace. Tato funkce však chybí ve Valašském Meziříčí a Rožnově pod Radhoštěm. Odpověď krajské koordinátorky – v Komisi Rady Zlínského kraje pro sociálně vyloučené byla v roce 2013 zastoupena členem PČR – Ing. Petr Petrželka, koordinátor PČR pro národnostní menšiny, vrchní komisař územního odboru UH PČR.
8.2 Kriminalita a další rizikové formy chování spojené se životem Romů v prostředí sociálně vyloučených lokalit
Charakter kriminality spojené se životem v sociálně vyloučeném prostředí (nejčastější typy trestné činnosti), příčiny a důsledky problému. Zlín – takové lokality ve Zlíně neexistují, na otázky v této kapitole nelze odpovědět. Otrokovice – ORP Otrokovice a nejbližší obce nemají tzv. vyloučenou lokalitu, ve které by se soustřeďovala romská komunita (nejbližší Bystřice pod Hostýnem). Vizovice – viz výše.
45
Valašské Klobouky – podvody převážně úvěrové, neplnění vyživovací povinnosti, v ORP je jeden občan ve výkonu trestu a jeden občan trestně stíhaný. Kroměříž – kriminalita ve společnosti nemá opodstatnění pouze k romské minoritě – jedná se o krádeže prosté, krádeže vloupání do objektů i právnických osob, vloupání do motorových vozidel, krádeže vozidel. Dochází k páchání přestupků všeho druhu, z nichž převažují přestupky na úseku pořádku, na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomániemi, majetkové přestupky, porušování obecně závazných vyhlášek města a dopravní přestupky. Holešov – krádeže v obchodech, drobná opakovaná trestná činnost i u dětí, záškoláctví a řešení zanedbávání povinné péče dětí a mládeže, postihy pro rodiče, lichva. Někteří Romové se dopouštěli podvodné činnosti. Bystřice pod Hostýnem – ve většině případů se jedná o majetkovou trestnou činnost jako drobné krádeže v supermarketech a přestupky proti občanskému soužití, urážky a vyhrožování prodavačkám. Krádeží se dopouštějí dospělí i nezletilé osoby. Uherské Hradiště – na území OOP ČR UH dochází k běžné majetkové trestné činnosti, k narušení občanského soužití a to jak pachateli většinové společnosti, tak i romské menšiny, nejedná se však o rasově motivované skutky. Uherský Brod – bez odpovědi. Vsetín – nejčastějším deliktem je drobné narušování veřejného pořádku a vzájemného občanského soužití, přestupky (rušení nočního klidu, schválnosti, urážky, drobné krádeže a vandalismus) atd. Jedná se o jednání, která dlouhodobě narušují pokojné soužití mezi majoritní společností a romskou minoritou. Z konkrétních případů z jiných měst je zřejmé, že dlouhodobé neřešení drobných problémů, může způsobit náhlou eskalaci mezietnického napětí. Sociální vyloučení většiny romského etnika se projevuje na jeho způsobu života a některých projevů chování, který je majoritní společností kritizován a odsuzován. Jelikož se nevede žádná evidence o trestné činnosti jednotlivých etnických skupin, tak lze vycházet pouze z kvalifikovaných odhadů. Nejčastěji trestnou činností jsou majetkové trestné činy (ublížení na zdraví, výtržnictví). Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – krádeže, vandalismus, přepadení, přestupky. Odpověď Krajského ředitelství PČR ZK – trestná činnost je obdobná, jako u většinové společnosti (zejména majetková a násilná). Rovněž dochází k narušování občanského soužití a to jak pachateli většinové společnosti, tak i romské menšiny, nejedná se však ve větší míře o rasově motivované skutky. Příčiny jsou jednoznačně v nezaměstnanosti, z toho vyplývajícího nedostatku finančních prostředků, život v závadovém prostředí, případně v začlenění do pracovních příležitostí jednotlivých obcí. Odpověď krajské koordinátorky – v sociálně vyloučeném prostředí se objevuje kriminalita, jejíž příčinou jsou jevy, které souvisí s životem sociálního vyloučení a např. chudoba, vysoká zadluženost, beznaděj, vysoká nezaměstnanost, dluhy na nájmech, nedostatek sociálních bytů, špatné hygienické podmínky, nízká vzdělanost, špatná kultura bydlení, problémy ve společenském soužití, závislost na sociálních dávkách již několik desítek let a náchylnost k závislostem. Vlivem těchto problémů dochází k řadě negativních jevů jako záškoláctví, drobná trestná činnost, lichva. Obyvatelé těchto lokalit mají nízké vědomí a malou důvěru v instituce, včetně policie a soudů.
Výskyt dalších rizikových forem chování spojených se životem v sociálně vyloučeném prostředí, příčiny a důsledky problému (specifická pozornost tématu užívání drog). Zlín – bez odpovědi. Otrokovice – trvalým problémem je gambling (zdejší herny), alkoholismus a pravidelné užívání tzv. tvrdých drog, zejména pervitinu, kdy na tento problém samozřejmě navazují krádeže, z nichž si obstarávají peníze pro pokrytí svých aktuálních potřeb. Vizovice – viz výše, není žádná vyloučená romská lokalita. Valašské Klobouky – překupnictví aut, užívání drog není známo. Kroměříž – trestná činnost pouze z hlediska romského etnika není sledována. Holešov – není známo, že by místní Romové brali drogy. Nešvarem je ale kouření už u malých dětí. Pobyt v zakouřeném prostředí. Velký problém u Romů jsou hazardní hry, hra na automatech, pokud půjdete do herny, vždy tam narazíte na místní Romy. Hrají i ženy. Bystřice pod Hostýnem – zaznamenaným rizikovým chováním bylo fyzické i slovní napadání spolužáka v prostorách školy a po vyučování mimo školu. Uherské Hradiště – jedná se o projevy sociálního narušení společenských pravidel u romské menšiny, jako je dodržování školní docházky, hygiena, zdravotní péče, alkoholismus, horší přizpůsobivost morálním a sociálním pravidlům současné společnosti. Uherský Brod – bez odpovědi. Vsetín – bez odpovědi. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi.
46
Valašské Meziříčí – drogové a alkoholové závislosti, záškoláctví, gamblerství, povalečství, dlouhodobá nezaměstnanost. Odpověď Krajského ředitelství PČR ZK – příčinami rizikových forem chování je nedodržování pravidel společnosti, neuznávání jejich pravidel v plném rozsahu. Absence základních pravidel chování a návyků. Zejména se jedná o projevy sociálního narušení společenských pravidel u romské menšiny, jako je dodržování školní docházky, hygiena, zdravotní péče, alkoholismus, horší přizpůsobivost morálním a sociálním pravidlům současné společnosti. Starší generace doposud uznává tradice, mladší generace je již ani nezná. Zvyšující se počet uživatelů drog je závislé na území kraje, kdy např. v rámci okresu Vsetín je tendence užívání drog ze strany minority zvyšující se, na územním odboru Zlín nebylo zaznamenáno páchání trestné činnosti romských občanů pod vlivem návykových látek – drog, pouze pod vlivem alkoholu. Odpověď krajské koordinátorky – pokud se týká rizikových forem chování spojených se životem v sociálně vyloučeném prostředí, pak se jedná zejména o krádeže a o přestupky proti občanskému soužití. Romové mají sklony k závislostem a to zejména ke gamblingu, alkoholismu, tabakismu a v menší míře i k drogám, převážně čichací látky a pervitin. Příčiny spatřuji v nízkém sociálním statutu – vysoká nezaměstnanost a z toho pramenící nízké příjmy, které jsou tvořeny pouze sociálními dávkami, způsob bydlení, nízká vzdělanost a dennodenní zkušenosti s nesnášenlivostí a odporem u ostatních občanů. Důsledky problémů jsou provázány s příčinami.
Existence platforem na úrovni kraje a obcí v oblasti prevence kriminality a rizikových forem chování (např. mezioborová spolupráce Policie ČR s dalšími zainteresovanými institucemi, tvorba lokálních strategií prevence kriminality, činnost pracovních skupin, uzavírání koordinačních dohod), role krajského koordinátora v rámci těchto iniciativ; vliv platforem na bezpečnostní situaci v obci, v kraji. Zlín – bez odpovědi. Otrokovice – OOP Otrokovice i romský poradce se pravidelně účastní v pondělí zasedání s vedením města, kde se obecně rozebírá nápad trestné činnosti a případné problémy. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – bez odpovědi. Kroměříž – platformy zaměřené na tuto problematiku v regionu nejsou, speciální programy pro romskou populaci nejsou na obci vytvořeny. Policie používá platné postupy při uplatňování prevence kriminálního jednání a chování dětí i dospělých bez ohledu na jejich příslušnost. Holešov – nevíme o existenci takové platformy. Bystřice pod Hostýnem – funguje pracovní skupina MěÚ složená ze zástupců dotčených odborů a orgánu společně se zástupcem obvodního oddělení PČR. Skupina se schází v pravidelných 14ti denních intervalech, hodnotí provedená opatření a přijímá nová. Uherské Hradiště – na území každého Krajského ředitelství Policie je vytvořena pracovní skupina pro národnostní menšiny, která se zabývá problematikou soužití, kriminality, začlenění do společnosti apod. Uherský Brod – v rámci pracovních skupinek probíhá prevence kriminality. Vsetín – ve městě je radou města zřízena komise prevence kriminality. Dále zde existuje pracovní skupina složená ze zástupců PČR, MP, OSPOD a TSP. Činnost skupiny se zaměřuje na akutní řešení případů, v kterých figurují nezletilí pachatelé a jednání jsou způsobilá eskalovat mezietnické napětí. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – ve městě se jedná o program prevence kriminality, který je zaměřen na situační prevenci, kriminálně rizikovou mládež a problematiku sociálně vyloučených lokalit. Zahrnuje také pořízení mobilních kamer, které doplní městský kamerový systém. Na programu prevence kriminality spolupracovalo vedení města, Komise pro prevenci kriminality, městská policie, obvodní oddělení PČR a pracovní skupina prevence sociopatologických jevů při komunitním plánování sociálních a jiných služeb Mikroregionu Valašské Meziříčí. Odpověď Krajského ředitelství PČR ZK – v rámci naplňování filosofie policejní práce jako služby veřejnosti, jsou uplatňovány zásady jako součinnost a podpora veřejnosti, kdy jsou jednotlivé romské menšiny sledovány. Je prováděn monitoring jejich činností a je jim věnována pozornost, a to nejen ze strany policie, ale rovněž ze strany možných poškozených osob, i ze strany možných pachatelů protiprávního jednání. Při práci policistů územně odpovědných za jednotlivé oblasti je budována oboustranná důvěra mezi policií a příslušníky romských menšin. V rámci prevence jsou také při běžném výkonu služby kontrolovány osádky vozidel s romskými příslušníky. Dle získaných poznatků není však spolupráce PČR s dalšími institucemi v rámci celého kraje příliš na dobré úrovni. V některých případech z obcí obvykle nevzešla žádná
47
iniciativa k řádné spolupráci v oblasti menšin. Po nabídnutí pomoci ze strany policie však tato spolupráce byla rozvinuta a především upevněna. Odpověď krajského protidrogového koordinátora - na úrovni kraje je vytvořena Komise Rady Zlínského kraje pro sociálně vyloučené a Komise Rady Zlínského kraje pro protidrogovou prevenci a prevenci kriminality. Obě zmiňované Komise jsou poradním orgánem Rady Zlínského kraje. Předsedkyní obou Komisí je Mgr. Taťána Valentová Nersesjan, radní Zlínského kraje. Na úrovni obcí funguje spolupráce s Policií ČR v tzv. Community policing, což je prevence kriminality, spolupráce Policie ČR se zainteresovanými orgány a veřejností při zajišťování bezpečnosti a zejména při předcházení trestné činnosti. Obce rovněž vytvářejí nebo mají vytvořeny Komunitní plány pro osoby ohrožené sociálním vyloučením. Tabulka č. 13 Existence koncepcí prevence kriminality na úrovni kraje a obcí
Kraj
Zlínský
Existence krajské koncepce prevence kriminality (název a období, pro něž je určena)
Počet obcí s koncepcí prevence kriminality
Koncepce prevence kriminality na léta 2012 2016
Není žádná zákonná úprava, která by ukládala povinnost obcím zpracovat takový typ dokumentu. Tyto dokumenty zpracovávají pouze obce, které se aktivně zapojují do Programu prevence kriminality vyhlašovaného MVČR. MVČR totiž poskytnutí dotace podmiňuje jeho zpracováním, a to ve formě Plánu prevence kriminality. Koncepci prevence kriminality má pouze město Zlín, ostatní města (např. Vsetín, Kroměříž, Uherské Hradiště) mají zpracovaný Plán prevence kriminality. Další města typu ORP tyto plány zpracovávají v závislosti na míře zapojení do Programu prevence kriminality.
V r. 2013 byl k žádostem o podporu MVČR (Program PK 2013) doložen nově „pouze“ Plán prevence kriminality a to městy Valašské Meziříčí a Valašské Klobouky. V r. 2012 předložilo koncepci k Programu PK 2012 pouze město Zlín, ostatní města, která žádala (Bojkovice, Hulín, Kroměříž, Slavičín, Vsetín) předložila opětovně „pouze“ Plán prevence kriminality na období zahrnující rok 2012 a následující. Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012-2015 zpracovaná Ministerstvem vnitra hovoří: „Městům, která byla zařazena v letech 2008 až 2011 v městské úrovni, bude doporučeno vytvořit si vlastní plán prevence kriminality na období 2012 – 2015, které jim umožní postupovat komplexně, nastavit si priority, rozvrhnout jejich řešení v čase a shromáždit zdroje.“ Analogicky postupují i ostatní žadatelé (obce), proto obce nemají zpracované koncepce, ale plány. Ty však lze označit jako jistou analogii koncepce. Odpověď krajské koordinátorky – na úrovni kraje je vytvořena Komise Rady Zlínského kraje pro sociálně vyloučené. Komise je poradním orgánem Rady Zlínského kraje. Předsedkyní komise je Mgr. Taťána Valentová Nersesjan, radní Zlínského kraje.
Realizace programů zaměřených na snížení výskytu a recidivy kriminality, rizikových forem chování či na ochranu obětí trestně činnosti; zhodnocení jejich vlivu na bezpečnostní situaci Romů a celkově v obci, příklady dobré praxe. Zlín – bez odpovědi. Otrokovice – nerealizováno. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – bez odpovědi. Kroměříž – zvláštní preventivní programy zaměřené výhradně na romskou populaci Městský úřad KM nerealizuje, preventivní programy jsou zaměřeny na určité rizikové skupiny lidí bez ohledu na jejich příslušnost. K eliminaci vyskytujících se protiprávních jednání se nadále bude pokračovat s dětmi ze ZŠ, předškolních zařízení, dojde k rozšíření dětských hřišť a možnosti volnočasových aktivit. Holešov – nemáme žádné platformy. Bystřice pod Hostýnem – nemáme žádné programy. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – bez odpovědi.
48
Vsetín – MV ČR podpora pro zřízení pozice asistenta prevence kriminality. V současné době je realizován projekt podpořený z ESF, který ekonomicky a metodicky zajišťuje existenci pozice do roku 2015. Zřízení pozice se pozitivně odrazilo na sníženém počtu konfliktů mezi majoritou a minoritou. Činnost asistentů je směřována do konkrétních problémových lokalit se zaměřením na aktuálně vznikající problémy, které souvisí se sociálním vyloučením a jeho vlivem na veřejný pořádek a bezpečnosti. Asistenti prevence kriminality nevykonávají svou činnost jen v lokalitách osídlených romskou minoritou, ale i v dalších místech, kde dochází k narušování veřejného pořádku (hřiště, parky, veřejné budovy aj.). Asistenti úzce spolupracují s terénními pracovníky a poskytují jim asistenci při intervencích v terénu. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – radní města schválili dne 21. 1. 2013 Program prevence kriminality města na rok 2014. Základním dokumentem, ze kterého plán vychází, je Bezpečnostní analýza města za rok 2013. Odpověď Krajského ředitelství PČR ZK – každá obec se pokusila realizovat některý svůj program, kdy výsledky nám však prozatím nejsou známy. Dochází také k preventivnímu působení členů pracovní skupiny pro menšiny ve spolupráci s místní samosprávou a jinými např. nevládními organizacemi. Na snížení výskytu a recidivy kriminality, se také podílejí řadoví policisté jednotlivých obvodních oddělení, kdy se při své hlídkové a obchůzkové činnosti věnují osvětě a prevenci nejen u minoritní společnosti. V rámci preventivních aktivit Preventivního informačního oddělení KRPZ byly v roce 2013 pravidelně navštěvovány především speciální základní školy v jednotlivých regionech, které z velké části navštěvují romské děti. Policisté z Preventivně informační skupiny Vsetín každý měsíc docházeli do ZŠ Turkmenská ve Vsetíně (je zde asi 80% romských dětí) a prováděli tu přednášky na různá témata, která byla aktuálně potřeba řešit a týkala se např. šikany, mezilidských vztahů, trestní odpovědnosti a dopravní výchovy. Dále spolupracovali s nízkoprahovými zařízeními Zrnko ve Vsetíně a Zastávka ve Valašském Meziříčí, kde na vyžádání realizovali besedy na téma: krádeže, šikana, mezilidské vztahy. Tato zařízení taktéž hojně navštěvují i děti z romské komunity. Podobně tomu bylo také na Kroměřížsku a Uherskohradišťsku, kde preventistky navštěvovaly speciální základní školy. Témata policistky volily podle aktuální situace a potřeb školy. Uherskohradišťská preventistka dále navštěvovala dětské domovy v UH, Bojkovicích a Uherském Ostrohu. Policistka z Preventivně informační skupiny Kroměříž se také podílela na preventivních opatřeních při řešení situace v ubytovně Podhoran v Bystřici pod Hostýnem, kde se zaměřila na romské děti. Jedinou mediální výraznou událostí týkající se menšin bylo v loňském roce situace okolo ubytovny Podhoran v Bystřici pod Hostýnem. Jinak nebyla zaznamenána žádná výrazná mediální kauza, v níž by hrála roli otázka soužití minorit s majoritou. Tabulka č. 14 Dostupnost programu asistence pro jednání s policií a dalšími úřady v kraji v roce 2013
Poskytovatel MěÚ Vsetín
Počet asistentů pro jednání s policií a dalšími úřady 1 asistent
Působnost (lokality, kde působí) Vsetín
Tabulka č. 15 Dostupnost programu romský mentor v kraji v roce 2013
Poskytovatel
Počet romských mentorů
0
0
Působnost (lokality, kde působí) 0
Spolupráce krajských koordinátorů pro romské záležitosti s krajským ředitelstvím policie ČR a se styčným důstojníkem pro menšiny, přehled aktivit realizovaných ve vzájemné spolupráci v roce 2013. Odpověď Krajského ředitelství PČR ZK – spolupráce se styčným důstojníkem pro menšiny KRPZ je na dobré úrovni. Během roku probíhají koordinační schůzky pracovní skupiny pro menšiny a přednášky týkající se problematiky soužití menšiny a většiny nejen u nás v kraji. Rovněž bývají ve spolupráci s Vyšší policejní školou a Střední policejní školou MV v Holešově pořádána školení, semináře, přednášky apod. Závěrem lze konstatovat, že za rok 2013, v rámci práce na úseku menšin ve srovnání s předcházejícími obdobími, nebyl zaznamenán žádný nárůst protiprávního ani xenofobního jednání. Situace na teritoriu našeho kraje byla a je stabilizována.
Role krajského koordinátora při řešení problému užívání drog ze strany romských uživatelů, zhodnocení spolupráce s krajským protidrogovým koordinátorem. Zlín – bez odpovědi. Otrokovice – bez odpovědi. Vizovice – viz výše. Podobná problematika se dle našich dostupných údajů v ORP nevyskytuje. Valašské Klobouky – bez odpovědi.
49
Kroměříž – spolupráce s Oblastní Charitou Kroměříž, Kontaktní centrum Plus, oblast odborného sociálního poradenství jak pro uživatele drog, tak pro jejich rodinné příslušníky. Holešov – není známo, že by místní Romové brali drogy. Bystřice pod Hostýnem – v případě, že obdržíme informaci o podezření užívání drog, provádíme v rámci SPODu sociální šetření za účelem zjištění situace v rodině, spadá do agendy kurátora, dle vyhodnocení závažnosti případu činíme patřičná opatření, rodinu monitorujeme. Uherské Hradiště – jedná se o zprostředkovatele dialogu mezi romskou menšinou a většinovou společností. Uherský Brod – bez odpovědi. Vsetín – v oblasti zneužívání drog romský poradce velmi úzce spolupracuje s pracovníky z. s. AGARTA, i dalšími pracovníky v přímé péči. V roce 2013 došlo v obou programech k nárůstu počtu uživatelů drog s minority. Tento fakt je způsoben především soustavnou prací terénních pracovníků s romskou mládeží, zejména konstatování a informování potenciálních uživatelů drog. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – romský poradce by měl být zejména prostředníkem a spolupracovat se všemi složkami zainteresovanými v oblasti prevence kriminality, romským koordinátorem, přicházet s problémy, informacemi, popř. navrhovat řešení, která vzejdou z kontaktů s romskou komunitou. Odpověď krajské koordinátorky – krajská koordinátorka pro národnostní menšiny a krajský protidrogový koordinátor jsou zařazeni v rámci krajského úřadu do Odboru Kancelář hejtmana, oddělení neziskového sektoru.
Zhodnocení dostupnosti programů primární, sekundární a terciární prevence pro uživatele návykových látek z vyloučených romských lokalit. Zlín – bez odpovědi. Otrokovice – nemáme vyloučené lokality. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – bez odpovědi. Kroměříž – programy těchto prevencí jsou dostupné všem bez rozdílu etnické příslušnosti, nejsou známy případy rozdílného přístupu v poskytování služeb nebo terénní práce romskému etniku a ostatním občanům. Holešov – ve městě pracuje K centrum pod Charitou Kroměříž. Terénní pracovník sem dojíždí 1x týdně, na činnost přispívá město Holešov K Centru KM částkou 15 000 Kč za rok. Jde o anonymní službu, terénní pracovník naprosto striktně dodržuje intimitu svých klientů, proto nemohu sdělit, zda někdo z místních uživatelů je Rom. Služba je jednak pro uživatele drog, tak pro rodinné příslušníky, aby se mohli poradit, jak postupovat s drogově závislým členem rodiny. Bystřice pod Hostýnem – bez odpovědi. Uherské Hradiště – na prevenci a aktivní pomoci užívání návykových látek přímo působí organizace zabývající se problematikou užívání návykových látek – Help, Charáč apod. Uherský Brod – nemáme sociálně vyloučené lokality. Vsetín – v rámci osvěty a zvýšení informovanosti o drogové problematice mezi Romy byla ve spolupráci AGARTA z. s. a Diakonie ČCE realizována beseda s romskými dětmi na téma Drogy, závislost tady a teď. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – jev nezjištěn. Odpověď krajského protidrogového koordinátora - v kraji nejsou poskytovány specifické drogové programy zaměřené na uvedenou cílovou skupinu. Často se jedná o projekty na bázi registrovaných sociálních služeb. V případě terciární prevence pak o projekty s certifikací Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, které jsou poskytovány obecně cílové skupině osob užívajících návykové látky, osoby ohrožené užíváním návykových látek, případně osobám blízkým, a to bez ohledu na další - bližší určení jejich statutu (např. rasa, národnost, …). Odpověď krajské koordinátorky – v kraji nemáme drogové programy zaměřené na cílovou skupinu. Obecně jsou však projekty, které slouží všem potřebným občanům bez rozdílu národnosti či barvy pleti.
Zhodnocení spolupráce krajského koordinátora s protidrogovým koordinátorem. Odpověď krajské koordinátorky – spolupráce s protidrogovým koordinátorem je vyloženě na kolegiální úrovni. Protidrogový koordinátor nerozlišuje uživatele drog podle etnicity. S problémy užívání drog u romské menšiny se na mě neobrátil.
50
8.3 Migrace Romů
Migrace Romů v rámci kraje, její příčiny a důsledky; postoj veřejných institucí k tomuto problému a existence specifických opatření v této oblasti. Zlín – marginální, tradiční romské rodiny se prakticky všechny zdržovaly v roce 2013 ve Spojeném království. Určitou migraci jsme zaznamenali směrem ze Vsetína do Zlína (příbuzenské vazby, bydlení v bytech rodin, které odešly do Spojeného království). Otrokovice – dle našich poznatků se Romové poměrně často stěhují, vyplývá to z jejich povah, i z problémů se získáním adekvátního bydlení. Řešením by mohlo být nastavení funkčního systému sociálního bydlení ze strany státu. Vizovice – viz výše – žádná migrace nebo jev, který by se dala považovat za migraci, nebyla zaznamenána. Valašské Klobouky – očekávaní zlepšení ekonomické situace, možnost zaměstnání. Postoj veřejných institucí nemá vliv na rozhodnutí občanů odcházet do zahraničí, je většinou neutrální. Kroměříž – větší migrace romské populace nebyla zaznamenána, dle informací terénní pracovnice je zjištěno, že odjela do Británie jedna rodina a to matka s dítětem za otcem, který tam již pracuje. Jako příčinu vidíme lepší životní podmínky, více pracovních příležitostí v multikulturním městě v zahraniční, také vidina blahobytu bez vlastního přičinění. Holešov – ve městě máme stálé rodiny, které navštěvují jejich příbuzní ze Slovenska. Dále se na čas do rodin usadí i osoby, které ztratily bydlení. Bystřice pod Hostýnem – neznáme. Uherské Hradiště – na území nedochází k větší míře migrace romské menšiny, žijí zde v menších lokalitách a zpravidla delší dobu na stejném místě, nejvyšší koncentrace je v lokalitě Kunovice, Nový Dvůr. Jinak se jedná převážně o rodinné domky. Uherský Brod – Romové, kteří mají kořeny v UB se stěhují minimálně, hlavními důvody jsou ztráta bydlení. Vsetín – výrazná migrace Romů v rámci regionu nebyla zaznamenána. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – podle zjištěných informací romské rodiny z města migrují především do Anglie. Jako příčinu uvádějí nedostatek financí, nezaměstnanost a diskriminaci. Důsledky jejich jednání se projeví teprve v okamžiku jejich případného návratu a řeší se v rámci platné legislativy. Odpověď krajské koordinátorky – migrace Romů v rámci kraje není nikterak dramatická. Většinou se jedná o pár romských rodin, které přišly o bydlení a přestěhovaly se k rodině do vedlejšího města. Největší migrace je ve Vsetíně, kde rodiny odjíždí převážně do Anglie z důvodu ztráty bydlení nebo špatné ekonomické situace, která je provází. Problémy se v roce 2013 objevily opět, kdy romské rodiny odjely do Anglie. Jinak v roce 2013 jsem zjistila větší příliv slovenských Romů do našeho kraje, jedná se o desítky osob. Nejvíce z nich bydlí v Kunovicích v lokalitě Nový Dvůr.
Migrace Romů do zahraničí a podávání žádostí o politický azyl (existence problému v kraji; státy, kam nejčastěji Romové emigrují a příčiny jejich odchodu). Zlín – převážně ekonomické příčiny (výrazně lépe placená práce a hmotné podmínky). Otrokovice – nejčastěji se jedná o Anglii, vrací se zpět a tvrdí, že tam nepracovali a byli jen na návštěvě. Důvodem migrace je nenávistné klima vůči Romům v celé ČR a jednodušší přístup na pracovní trh. Vizovice – viz výše – žádná migrace. Valašské Klobouky – v Anglii pobývají 3 rodiny, včetně 9 dětí, z toho 2 rodiny se nachází v příbuzenském vztahu. Dále pobývá v Anglii 1 občan, jelikož v ČR mu hrozí trestní stíhání. V ORP nejsou známy informace, že by někdo požádal o politický azyl. Kroměříž – z dostupných informací vyplývá, že nejčastějším státem je Velká Británie, odtud se v krátkém čase vracejí zpět do místa bydliště. Obec migraci romské populace nevnímá jako problém, ale svobodnou vůli člověka vybrat si místo pro život. Informace o žádostech o politický azyl nemáme, ale je předpoklad, že zatím nikdo z Romů v našem regionu o azyl nepožádal. Holešov – jedna rodina s dětmi odešla za prací do Anglie. Není nám známo, zda tam stále pobývají. Přicházejí Romové ze Slovenska za účelem založení rodiny (nevěsty) i když někteří Romové zase odešli s nevěstami na Slovensko. Bystřice pod Hostýnem – nemáme žádnou rodinu v cizině. Uherské Hradiště – není zaznamenána migrace romské menšiny do zahraničí anebo opačně. Uherský Brod – nezaznamenali jsme migraci do zahraničí. Vsetín – v minulosti odcestovala téměř 1/3 vsetínských Romů do Anglie. Část z nich se již vrátila, část v zahraničí stále pobývá. K obousměrné migraci dochází neustále. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – o žádostech na politický azyl nemáme žádné informace.
51
Odpověď krajské koordinátorky – romské rodiny nejčastěji odcházely do zahraniční a zase se vracely na Vsetínsku. V ostatních městech se taková migrace neděje. Převážně odchází slovenští Romové, moravští Romové zůstávají v místě bydliště.
Popis situace těch Romů, kteří se vrátili zpět do ČR, identifikace problémů, kterým po návratu čelí); Zlín – část Romů se vrací jen proto, aby si vyřídila dávky na bydlení. Pak se opět vrací do Anglie. Otrokovice – většinou zapadnou zpět do sociálního systému ČR a nijak se jejich, byť často úspěšný pobyt v zahraničí neprojeví na jejich úspěchu v ČR. Někteří po dobu pobytu v zahraničí nehradí nájemné a služby s tím spojené. Po jejich návratu ze zahraničí se potýkají s dluhy v souvislosti s dlužným nájemným, z těchto důvodů hrozí i ztráta bydlení. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – prozatím se žádná rodina nevrátila, udržují však kontakt se svými příbuznými, v některých případech se vracejí za účelem návštěvy, resp. příbuzní je krátkodobě navštíví v zahraničí. Kroměříž – integrace navrátivších se Romů je bezproblémová, rodiny se vrací k zakořeněnému způsobu života, vzhledem k tomu, že zde mají rodinné vazby v rozšířených rodinách, nevyskytují se problémy. Holešov – nemáme informace. Bystřice pod Hostýnem – nemáme informace. Uherské Hradiště – nejsou zkušenosti. Uherský Brod – bez odpovědi. Vsetín – problémy: podvody s pobíráním finančních prostředků z ČR i Anglie, stanovení příjmů nezbytných pro výplatu dávek v ČR, zanedbaná školní docházka dětí. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – vzhledem k ojedinělosti případů ve městě se nedá hovořit o identifikaci problémů. Každý případ je řešen individuálně, v rámci platných právních norem. Odpověď krajské koordinátorky – po návratu zpět do místa trvalého pobytu čelí Romové nejčastěji problému s doložením potvrzení o absolvování povinné školní docházky u dětí a dokladu o vydělaných penězích. Problémy mají také s dluhem na zdravotním pojištění a nájemném. Toto je vyřazuje z evidence úřadu práce a následné nepobírání sociálních dávek. Rodiny se tak ještě více zadluží.
Postoj veřejných institucí k romským domácnostem, které se vrátily zpět do ČR a jejich činnost v této oblasti (např. snaha situaci koordinovaně řešit, realizace opatření v této oblasti, příklady dobré a špatné praxe). Zlín – není prakticky co řešit. Otrokovice – je snaha spíše neřešit, nepřiznat dávky, zdržovat řízení, vyžadovat další a další potvrzení. Problémem je dokládání příjmů ze zahraničí. Vizovice – viz výše. Valašské Klobouky – tato situace se v ORP nevyskytla. Kroměříž – městský úřad nemá informace o těchto institucích a jejich postojích k této problematice. Holešov – nemáme informace, ani zkušenosti. Bystřice pod Hostýnem – nemáme informace. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – bez odpovědi. Vsetín – před vycestováním jsou Romové terénními pracovníky seznámeni s povinnostmi a riziky z odchodu mimo území ČR vyplývajícími. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – případy se řeší v rámci platné legislativy ČR. Odpověď krajské koordinátorky – postoj veřejných institucí k romským rodinám, které se vrátily zpět do ČR je nedůvěřivý a podezíravý. Pracovnice městských úřadů byly přesvědčeny, že si Romové přivezli domů dostatek finančních prostředků, které před nimi tajili. Je pravdou, že některé rodiny si peníze vydělaly, ale převážná většina rodin si musela před odjezdem půjčit na cestu a za dva měsíce byli zpět doma. Vycestování do Anglie bylo pro tyto rodiny zcela prodělečné.
52
9. ROZVOJ ROMSKÉ KULTURY A JAZYKA
Zájem Romů o udržení si a rozvoj vlastní kultury a jazyka, (kdo je iniciátorem těchto aktivit – představitelé Romů, NNO, vzdělávací instituce, místní samospráva); zhodnocení míry naplnění jejich kulturních potřeb v kraji, identifikace překážek, které jim v tom brání. Zlín – v ORP Zlín je aktivní Sdružení dětí a mládeže Romů ČR. Pořádá velmi zajímavé a podnětné výstavy z historie a života Romů. Jejich organizace je postavena na jednom zapáleném romském občanovi. Není zcela jasné, jestli ostatní Romové ve Zlíně jeho nadšení sdílejí, spíše ale ne. Otrokovice – zájem o rozvoj vlastní kultury jsme nezaznamenali. Účastní se běžně kulturních akcí pořádaných ve městě. Romský jazyk nepoužívají ani při komunikaci mezi sebou. Vizovice – není. Valašské Klobouky – je malý. Kroměříž – Romové ve městě žádným způsobem nepředstavují své tradice ani kulturu. Holešov – Romové se příliš aktivně nezapojují do aktivit veřejného života v obci. Působí zde hudební skupina Gipsy Gábor, která vystupuje na Týdnu židovské kultury. Bystřice pod Hostýnem – Romové se příliš aktivně nezapojují do veřejného života v obci. Uherské Hradiště – na městském úřadě je Fond kultury města UH, který je určen na podporu kulturních aktivit, estetické výchovy dětí a mládeže, naplňování kulturních a společenských potřeb občanů, podporu profesionálních i amatérských kulturních aktivit, podporu uměleckých řemesel a lidových tradic. Slouží fyzickým a právnickým osobám se sídlem na území města, tudíž i romské menšině. Nikde na území UH se nevyučuje romský jazyk. Uherský Brod – máme zaznamenány případy, kdy mladší Romové umí romsky, ale nehovoří tímto jazykem, v rodinách se staršími Romy se romsky mluví. Děti většinou romsky nehovoří, ale rozumí. Průzkumem bylo zjištěno, že děti mladší 10 let nerozumí romskému jazyku. Vsetín – reálně prováděná snaha o rozvoj romského jazyka není zaznamenána. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – iniciátorem aktivit zájmu Romů o udržení si a rozvoj vlastní kultury a jazyka má ve městě především Zeferino, Charita a DAR. Odpověď krajské koordinátorky – Zlínský kraj každoročně vyhlašuje podprogram na integraci romské menšiny žijící ve Zlínském kraji. V roce 2013 byla podpora podprogramu ve výši 500 000,- Kč. Z tohoto podprogramu lze čerpat dotace také na romskou kulturu a jazyk.
Existence podpory Romů v této oblasti ze strany veřejných institucí, kraje a obcí - včlenění tématu do strategií rozvoje kraje a obcí, míra zapojení příspěvkových organizací jako jsou muzea či jiné kulturní instituce do této oblasti, dotační podpora romské kultury a jazyka ze strany kraje a obcí. Zlín – magistrát města Zlína v kulturní oblasti úzce spolupracuje s o. s. Sdružení dětí a mládeže Romů ČR a dále s jedním občanem romského etnika, který několikrát ročně pořádá aktivity převážně pro občany s mentálním postižením. Příkladem dobré praxe v roce 2013 byla výstava, na kterou sdružení získalo dotaci z Kulturního fondu města Zlína, a kterou realizovalo ve výstavních prostorách zlínské radnice. Dále uspořádal občan romského etnika předprázdninovou akci pro děti na zlínském náměstí Míru. Otrokovice – nejsou. Vizovice – ne, viz výše. Valašské Klobouky – není. Kroměříž – dotační podpora není žádná, doposud nikdo nepožádal, do budoucna možno včlenit do komunitního plánování. Holešov – v rámci klubové aktivity církevní společnost Jednota bratrská v Holešově zpívá s dětmi také romské písničky. Děti hrají na hudební nástroje. Bystřice pod Hostýnem – není známo. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – bez odpovědi. Vsetín – bez odpovědi. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – dotační podpora romské kultury a jazyka se děje prostřednictvím grantů a přímých podpor z rozpočtu obce.
53
Odpověď krajské koordinátorky – Zlínský kraj vyhlašuje od roku 2004 podprogram na integraci romské menšiny žijící ve Zlínském kraji. Cílem podprogramu je podpořit projekty zaměřené na integraci romské menšiny, které jsou zaměřeny na: - vzdělávací a výchovné aktivity pro romskou menšinu (semináře, školení, přednášky, besedy, vzdělávání dětí, mládeže i dospělých apod.) formou dotací na specifický účel, - umělecké a kulturní aktivity pro romskou menšinu (divadelní představení, koncerty, přehlídky, výstavy, festivaly apod.) formou dotací na specifický účel, - volnočasové aktivity, především ty, jichž se účastní i majorita, formou dotací na činnost žadatelů, - aktivity podporující zvýšení zaměstnanosti u romské menšiny formou dotací na činnost.
Dostupnost výuky romského jazyka, dostupnost výuky oboru romistika v kraji, identifikace úspěšných projektů a příkladů dobré praxe v této oblasti. Zlín – není známo. Otrokovice – nejsou. Vizovice – ne, viz výše. Valašské Klobouky – není. Kroměříž – výuka romistiky či romského jazyka není realizována, v oblasti vzdělávání doposud nevzešla iniciativa ani potřeba vzdělávání v romském jazyce. Holešov – romistika se na školách nevyučuje. Bystřice pod Hostýnem – romistika se na školách nevyučuje. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – romistika se na školách nevyučuje. Vsetín – bez odpovědi. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – dostupnost výuky romského jazyka je např. v rámci volnočasových aktivit klubu Zeferino. Odpověď krajské koordinátorky – v kraji se nevyučuje romský jazyk. Dostupnost výuky je v Brně na Masarykově univerzitě.
10. HLAVNÍ DOPORUČENÍ KE ZLEPŠENÍ SITUACE ROMSKÉ MENŠINY A DALŠÍ DOPLNĚNÍ
Další postřehy k situaci Romů v kraji Zlín – skutečně marginální věc, Romové v ORP Zlín prakticky nežijí (a i z toho mála žije větší část z nich dlouhodobě za hranicemi země, kde si podle všeho vede docela dobře). Osobně je nám známo několik výrazněji zadlužených Romů (nic neobvyklého i ve vztahu k většinové společnosti). V případě chuti spolupracovat, pomáháme s hlídáním splátkových kalendářů a hospodařením. Občas je také podezření na práci načerno, ale ani zde to není nic masivního (a kopíruje to stav společnosti). Otrokovice – Romové ve městě se momentálně potýkají se stejnými problémy jako většinová populace, jejich romství v tomto nehraje roli. Přesto lze i na kauze bytového domu na ul. J. Jabůrkové 1426 pozorovat neustále zvyšující napětí mezi většinovou populací a Romy. Vizovice – všech cca 15 Romů je plně integrováno do společnosti, není známo, že by se cítili vyloučeni z důvodu národnosti anebo, že by je společnosti takto chápala. Valašské Klobouky – bez odpovědi. Kroměříž – velká zadluženost romských rodin, splácení dluhů se daří ve spolupráci s terénními pracovníky ARGO, Společnost dobré vůle Zlín úspěšně řešit, absence sociálního bydlení. Holešov – bez odpovědi. Bystřice pod Hostýnem – bez odpovědi. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – bez odpovědi. Vsetín – bez odpovědi. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – zřízení místa terénního romského poradce, zřízení pozice asistenta u PČR nebo MP.
54
Náměty pro systémové změny a dlouhodobém časovém horizontu.
na
národní
úrovni
v krátkodobém,
střednědobém
Zlín – nutno využít všech instrumentů aktivní politiky zaměstnanosti. Zvýšit kontroly a důsledně postihovat práci načerno u zaměstnavatele i pracovníka. Zákony upravit tak, aby aktivní politika zaměstnanosti měla prioritu před dávkami tak, aby bylo jasné, že pracovat se vyplatí. Nejspíše také zvýšit minimální mzdu a motivovat odpracovanou veřejnou službou např. zvýšením dávek pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na živobytí aj. nutno ji opět uvést v život. Vytvářet nová, smysluplná pracovní místa, institut veřejně prospěšných prací nelimitovat nejvýše jedním rokem. Maximálně podporovat vzdělávání romských dětí tak, aby pro ně a jejich rodiče bylo atraktivní (do vyučování zařadit i aspekty romské historie, významné romské osobnosti, se kterými by se děti mohly ztotožnit, rozvoj učňovských oborů, řemesel, která jsou Romům blízká). Cíleně podporovat volnočasové aktivity Romů a snažit se do nich zapojit i většinovou společnost. Navíc výrazně zpřísnit pravidla pro půjčování finančních prostředků a tvrději stíhat lichvářské praktiky na jakékoliv úrovni. Vytvořit rozumné podmínky pro výstavbu cenově dostupného bydlení. Otrokovice – ze strany státu citelně chybí institut sociálního bydlení a celková koncepce bytové nouze, tzn. legislativně daná specifikace, cot o je sociální bydlení, jaká jsou jeho kritéria a za jakých podmínek se buduje a pro koho je určeno. Chybí větší podpora sociální práce na obcích ze strany státu – metodická, koncepční i propagační podpora dostatečného počtu sociálních pracovníků na obcích. Převažují represivní opatření na úkor preventivních. Vizovice – k tvorbě systému další práce by měli být v prvé řadě a ve větší míře než doposud přizváni odborníci z praxe z terénu, kteří mají přehled a hlavně praktické zkušenosti s využíváním různých nástrojů a metod sociální práce a ne pouze (zejména) politici a teoretici bez větších praktických zkušeností v sociální oblasti. Valašské Klobouky – bez odpovědi. Kroměříž – krátkodobý horizont je sociální práce na obci, odborné poradenství, spolupráce s terénními pracovníky ARGO, Společnost dobré vůle Zlín, zavedení systému včasné intervence. Střednědobý horizont je začlenění problematiky do komunitního plánování, řešení bydlení formou sociálních bytů, spolupráce s KoP úřady práce při řešení problémů se zneužíváním dávek z dávkového systému. Dlouhodobý horizont je výchova k zodpovědnosti za své jednání, vzdělávání, finanční gramotnosti, zvyšování životní úrovně vlastním přičiněním, prací, dvousměrná celospolečenská výchova k toleranci. Holešov – vzdělání, snaha zvyšovat si kvalifikaci a najít si zaměstnání, udržení si nájemního bydlení, snaha o vlastní zlepšení situace, snaha samotných Romů o začleňování do většinové společnosti. Bylo by dobré nabídnout Romům kurzy vzdělávání – finanční gramotnost, hospodaření, snaha hradit dluhy a dále se nezadlužovat. Bystřice pod Hostýnem – zaměstnanost, vzdělání, udržení si bydlení, snaha o vlastní zlepšení situace, snaha samotných Romů a začleňování do většinové společnosti. Uherské Hradiště – zvážit, zda doporučení a veškerá činnost směřovaná k romské menšině vychází skutečně z jejich potřeb. Vyhodnotit, a to především na základě realizované Koncepce romské integrace na období 2010 – 2013 v našem regionu, efekt, jaký přinesla jak pro Romy, tak pro většinovou společnost. Na základě poznatků získaných vyhodnocením aplikace Koncepce romské integrace na období 2010 – 2013 přijmout opatření, která budou dále odbornou veřejností diskutována, eventuálně podpořena odborným výzkumem, aby případně, následná realizovaná opatření, byla co nejvíce efektivní. Uherský Brod – komplexní řešení nezaměstnanosti, vytvořit projekty pro tvorbu nových pracovních příležitostí, pomáhat snižovat finanční negramotnost, podpořit zřizování pozic asistentů pedagoga, vytvořit přípravné ročníky pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, propagovat instituce zaměřené na dluhové poradenství, podporovat vznik sociálních bytů a systém bydlení se sociálním programem, podporovat program prevence kriminality. Vsetín – změna demotivujícího sociálního systému státu. Zákonná definice pojmu sociální bydlení a systematická podpora bydlení pro sociálně znevýhodněné osoby. Opětovné zavedení povinnosti odpracovat si sociální dávky. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – žádná systémová změna nebude mít účinek, pokud se nebudou na připravovaných návrzích systémových změn podílet samotní Romové, kteří nejlépe znají mentalitu svého národa a dokáží předvídat, jak se tyto změny projeví v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Odpověď krajské koordinátorky Obce by měly: mít systém prostupného bydlení realizovat programy prevence ztráty bydlení z důvodu dluhu na nájmech regulovat fungování soukromých ubytoven dbát na zřízení funkcí domovníků v rizikových lokalitách mít zdravotně-sociálního pracovníka pro romské lokality mít v Komunitním plánování uvedenu jako cílovou skupinu Romy
55
mít možnost opět využívat veřejnou službu podporovat sociální podnikání mít sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek (uplatnění podmínky zaměstnávání 10% dlouhodobě nezaměstnaných osob ve veřejných zakázkách) být realizátorem projektů na zvýšení zaměstnanosti u Romů zřizovat dluhové poradenství, finanční gramotnost a informovat romskou menšinu o rizicích půjček sociálně začleňovat a nikoliv vyčleňovat vysvětlovat sociální začleňování veřejnosti – klady i zápory zamezovat konání nenávistných akcí v jejich regionu regulovat hazard a lichvu využívat dotací z MMR na výstavbu bydlení mít transparentní pravidla pro přidělování obecních bytů mít strategický dokument na integraci Romů Základní školy by měly mít nesegregační přístup a efektivně inkluzivně vzdělávat Základní školy i střední školy a učiliště by měly podporovat romské děti a hledět na zachování jejich důstojnosti a sebeúcty Školy by měly: asistenty pedagoga zřídit přípravné ročníky pro znevýhodněné děti Úřady práce by měly: dbát na to, aby veřejná služba by la motivací pro navýšení sociálních dávek vyplácet hmotnou nouzi minimálně ve dvou termínech – výplata, záloha Zaměstnavatelé by měli: Zaměstnavatelé by měli přistoupit k vyplácení mezd ve dvou termínech – výplata, záloha v měsíci Policie ČR by měla: snižovat nedůvěru v policii mít asistenta prevence kriminality sledovat důkladně extremistickou scénu v regionu
Přehled hlavních kauz, které se v oblasti romské integrace řešily v roce 2013 Zlín – nebyly. Otrokovice – bytové domy na ul. J. Jabůrkové 1426 a 1427 a údajný příliv romských rodin do bytů v těchto domech, který nastal. Vizovice – bez odpovědi. Valašské Klobouky – bez odpovědi. Kroměříž – přestěhování rodiny Lakatošových z rodinného domku, který byl v exekuci na Rostislavově ul. do ul. K Zámečku. Počáteční nesnášenlivost mezi jednotlivými romskými rodinami. Situace byla zmírněna především zásluhou terénní pracovnice v lokalitě Račín, došlo k úplnému vymizení problémů v komunikaci a spolu soužití jak mezi Romy, jednotlivými rodinami i ostatními obyvateli této lokality. Holešov – bez odpovědi. Bystřice pod Hostýnem – záškoláctví, poruchy chování, trestná činnost, zanedbávání péče o děti – zdravotní, sociální. Uherské Hradiště – bez odpovědi. Uherský Brod – v červnu 2013 se z podnětu romského poradce pana Gabči řešila situaci ohledně rodinného domu v Těšově. Pan Gabčo shledal dům ve velmi špatném stavu, na tento stav upozornil stavební úřad a sociální odbor. Stavení úřad shledal dům v havarijním stavu a dospěl k závěru, že by mohl ohrozit životy nebo zdraví osob či zvířat a přikázal s okamžitou platností zdržet se užívání stavby. Sociální odbor dostal za úkol najít náhradní bydlení pro 6 osob dospělých, které v domě bydlely. Všem osobám bylo zajištěno náhradní bydlení. Vsetín – bez odpovědi. Rožnov pod Radhoštěm – bez odpovědi. Valašské Meziříčí – pravidelná setkávání v rámci komunitního plánování. Město má zpracovanou Koncepci kriminality a v komunitních plánech jsou Romové součástí cílové skupiny „lidé v krizi“ nebo „lidé ohroženi sociálním vyloučením“. Samotná romská menšina v komunitním plánu uvedena není.
56
Odpověď krajské koordinátorky – problémy v obci Kunovice, lokalita Nový Dvůr s ukončením dodávky vody pro dluhy u Vaku. Majitelé nemovitostí dlužili na vodě cca 130 tis. Kč. Vodárny vyply přívod vody obyvatelům lokality a to i přesto, že tito nájemníci hradili vodné majitelům nemovitosti. V současné době řeším zase dluhy majitelů nemovitosti na kanalizaci. Majitelé nemovitostí jsou Italové a dluží na všem. Ubytovávají Romy ze Slovenska, vybírají od nich nájem a služby s tím spojené. Neplatí ovšem nic a v lokalitě jsou samé problémy. Spolupráce s městem Kunovice je výborná, město se snaží Romům pomoci, zásobovalo je dodávkami pitné vody přímo z úřadu, zajistilo cisternu s vodou na víkendy, ovšem přimět k jednání Italské majitele nemovitosti je nadlidský výkon. Informace do Zprávy o stavu romské menšiny dodali pracovníci obcí s rozšířenou působností (mimo město Rožnov pod Radhoštěm – dlouhodobá nemoc pracovníka), pracovníci Odboru sociálních věcí Krajského úřadu Zlínského kraje, pracovníci Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Zlínského kraje, protidrogový koordinátor Odboru Kancelář hejtmana Krajského úřadu Zlínského kraje a Krajské ředitelství Policie Zlínského kraje. Zprávu vypracovala Bc. Jiřina Bradová krajská koordinátorka pro národnostní menšiny Odbor Kancelář hejtmana Krajský úřad Zlínského kraje
57
