Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2005

Úřad práce v Jihlavě Brtnická 21, 586 01 Jihlava : 567 128 111 : [email protected] e : http://www.upji.cz

Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2005

O b s a h I.

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE

I.1

Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka

I.2

Ekonomická, sociální a demografická situace

I.3

Silné stránky kraje

I.4

Slabé stránky kraje

II.

ZAMĚSTNANOST

II.1

Celková zaměstnanost

II.2

Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek)

II.3

Zaměstnanost v zahraničních a mezinárodních společnostech

II.4

Volná pracovní místa

III.

NEZAMĚSTNANOST

III.1

Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti

III.2

Tok nezaměstnanosti

III.3

Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM)

III.4

Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání

III.4.1 Absolventi škol a mladiství III.4.2 Osoby se ZP, resp. se ZPS III.5

Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech

iV.

CIZINCI NA TRHU PRÁCE

V.

AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

V.1

Vynaložené finanční prostředky na APZ

V.2

Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ

V.3

Rekvalifikace

VI.

PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ

VI.1

Předpokládaný vývoj v kraji - očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory

VI.2

Nejvíce

ohrožené

skupiny

uchazečů

o

v nejohroženějších mikroregionech VI.3

Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti

VII.

DOPORUČENÍ

-2-

zaměstnání

a

situace

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I.1 Úvod - specifikace kraje, základní informace + mapka 3. prosince 1997 schválil senát parlamentu České republiky ústavní zákon č. 347/1997Sb. o zřízení vyšších územně samosprávných celků. Jako jeden ze čtrnácti nových krajů byl vytvořen i kraj Jihlavský, o jehož zřízení se vedla pravděpodobně největší polemika. Tvoří jej území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Od 31. května 2001 nabyl platnost ústavní zákon č. 176/2001 Sb., podle kterého se mění název Jihlavského kraje a oficiálním názvem je "Vysočina".

Rozlohou 6 924,8 km2, tedy 8,78 % rozlohy ČR se řadí na 5. místo v ČR a je jedním ze tří vnitrozemských krajů. Nejvýše položený bod je vrch Javořice v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava s výškou 837 m n. m. Nejnižší bod cca 253 m n. m. je na západě okresu Havlíčkův Brod (vodní nádrž Švihov). Jako zajímavost můžeme uvést, že v některých zeměpisných pramenech je vrch Melechov na Havlíčkobrodsku označován za geografický střed Evropy. Na území kraje jsou dále dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné Hory. Z celkového počtu 730 měst a obcí se 47,3 % nachází v nadmořské výšce 500 až 600 m n. m.

-3-

Dalších 38,9 % je v oblasti do 500 m n. m. a zbývajících 13,8% se nachází na území nad 600 m n. m. Území pěti okresů tvořících kraj Vysočina bylo k 1.1.2003 rozděleno celkem na 704 samosprávných obcí. Největší Jihlava má 49 865 obyvatel, nejmenší Vysoká Lhota pouhých 23. Pouze ve Středočeském kraji bylo více obcí, všechny ostatní kraje ČR měly počet obcí menší. To svědčí o značné administrativní roztříštěnosti území kraje. Tu je možné vyjádřit průměrným počtem obyvatel připadajících na 1 obec hodnota 711 obyvatel jako průměrná velikost obce kraje Vysočina byla ve všech zbývajících krajích překonána. Celkem 33 obcí má statut města. Také počet měst je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrný a podprůměrný je i podíl obyvatel žijících ve městech (hodnota 57,6 % je nejnižší po Středočeském kraji). Zrušené okresní úřady nahradilo k 1.1.2003 patnáct obvodů obcí s rozšířenou působností. Nejlidnatějším a největším obvodem je obvod krajského města, který má 96 325 obyvatel a 922 km2. Současně vykazuje nejvyšší hustotu osídlení se 104 obyvateli na čtverečný kilometr. Nejméně lidnatý s 10 258 obyvatel a hustotu osídlení pouze 44 obyvatel na km čtverečný vykazuje obvod města Pacov, geograficky nejmenším obvodem je Nové Město na Moravě se 195 km2. Od 1.1.2005 došlo ke změně celkové velikosti kraje Vysočina: 25 obcí přešlo do Jihomoravského kraje. Tím se zmenšila rozloha kraje o cca 13 tisíc hektarů a současně se snížil počet obyvatel kraje o asi 7 000 osob.

-4-

V rámci střední Evropy, respektive Evropy je poloha kraje Vysočina poměrně exponovaná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha - Vídeň / Bratislava - Budapešť), která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovýchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy je zvýrazněna průběhem komunikací evropského významu, především dálnicí D1 (v síti evropských silnic označení E 50 a E 65), železnicí (Berlín - Praha - Havlíčkův Brod - Břeclav - Vídeň / Bratislava) a silnicí I/38 (Jihlava - Znojmo - Vídeň, v síti evropských silnic označení E 59). Vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva, výroby a služeb v rámci státu je však poloha kraje jen průměrná až podprůměrná. Územně je poměrně vzdálený od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Nejbližší z nich je brněnská, která jako taková oživuje východní části regionu. Dalšími zdroji exponovanosti jsou zejména hlavní dopravní osy, vedle zmíněných také další prvořadé spojnice aglomerací ČR. Je to především železnice Brno - Třebíč - Jihlava - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice, silnice I/23 Brno - Třebíč - Telč -České Budějovice, silnice I/38 Jihlava - Havlíčkův Brod - Kolín aj. Většina komunikací nadregionálního významu sleduje směr severozápad - jihovýchod, resp. západ - východ, což odpovídá směru zmíněné evropské urbanizované osy, zatímco hospodářsky významnější komunikace v kolmém směru v území chybějí. Nespornou výhodou kraje je centrální poloha v rámci ČR (na území kraje leží populační střed ČR). K 31.12.2004 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů celkem 95 816 subjektů. V rámci ČR se tak umístil před Karlovarským krajem na předposledním místě. Na všech českých ekonomických subjektech se podílel 4,1 %. Nejvíce subjektů vykázal okres Žďár nad Sázavou (22 308) a nejméně okres Pelhřimov (14 638). Z hlediska právní formy připadal největší počet z celkového počtu na soukromé podnikatele včetně rolníků, podnikajících podle zvláštních předpisů (83 %). Z pohledu odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů zabývalo obchodem. Přes 10 tisíc firem podnikalo ve stavebnictví a silné postavení v kraji mají i subjekty podnikající v maloobchodě, zpracovatelském průmyslu, zemědělství, myslivosti a souvisejících činnostech. V okrese Jihlava získává průmyslový podnik společnosti Bosch Diesel stále významnější místo. Dynamický rozvoj rovněž zažívá jihlavská společnost Automotive Lighting, která vznikla v roce 1999 vyčleněním z firmy Bosch Diesel. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v okrese Žďár nad Sázavou je společnost ŽĎAS. V okrese Třebíč dominuje mezi průmyslovými podniky Jaderná elektrárna Dukovany. Nejpříznivější hospodářské ukazatele vykazuje v okrese Pelhřimov mimo jiné firma Zexel Valeo Compressor Czech s.r.o.. Rozhodující podniky v okrese Havlíčkův Brod jsou Sklo Bohemia a PLEAS a GCE Autogen. Zahraniční kapitálová účast v podnicích kraje Vysočina se podílí na hospodářské základně kraje, především v průmyslové výrobě. V současnosti se právě tyto podniky se zahraniční účastí řadí k významným zaměstnavatelským a hospodářským subjektům. Nejvíce zahraničních vlastníků či spoluvlastníků je ze SRN, dále Rakousko, Nizozemí, Francie, Švýcarsko, Švédsko, USA a Itálie. Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla v roce 2000 v kraji Vysočina výše 11 721,-- Kč; o rok později v roce 2001 dosáhla průměrné výše 12 838,-- Kč, v roce 2002 dosáhla průměrné výše 13 441,-- Kč, v roce 2003 se zvýšila na průměrnou výši 14 941,-- Kč a v roce 2004 vzrostla průměrná mzda na 16 025,-- Kč. Kraj se tak posunul na 13. příčku žebříčku krajů srovnaných podle nejvyšších průměrných mezd (za ním jsou kraje Karlovarský a Olomoucký). Mezi okresy má k 31.12.2004 nejnižší průměrnou mzdu v kraji Vysočina okres Třebíč (14 847,-- Kč). Z jednotlivých odvětví

-5-

byly koncem roku nejvyšší mzdy kromě vedoucích pracovníků v různých oborech specialisté v elektroprůmyslu a ve zpracování dat. Na opačné straně spektra s nejnižší mzdou se řadil maloobchod, služby, pomocné práce všeho druhu a oděvní a textilní průmysl. Počet obyvatel kraje Vysočina byl k 31.12.2004 celkem 517 153 osob; od roku 1995 poklesl o 1,09 %. Přirozený i migrační přírůstek vykázal od roku 2002 zápornou hodnotu, takže celkový stav obyvatelstva se snížil o 477 osob. V porovnání s rokem 2002 poklesl počet sňatků, ale počet rozvodů se udržel na úrovni roku předchozího. Počet potratů v kraji Vysočina postupně klesá. Na základě prognózy demografického vývoje by v roce 2020 mělo být z celkového počtu obyvatel kraje Vysočina zhruba 15 % dětí do 14 let, lidí v produktivním věku cca 60 % a důchodců kolem 25 %. Na území kraje se konají zajímavé kulturní akce, z nichž některé mají celostátní až mezinárodní charakter. Každoročně se například v Jihlavě koná setkání pěveckých sborů z celého světa, spojené s mezinárodní soutěží smíšených komorních sborů – „Mezinárodní festival sborového umění“. Kromě okresních měst jako takových je důležitým organizátorem kulturního dění v kraji i město Telč. Mimo festival „Prázdniny v Telči“ zde probíhá např. i „Evropské setkání folklorních souborů“. Svoji popularitu si již získal i „Mezinárodní festival dokumentárního filmu“ konaný v Jihlavě, kde se soutěží o nejlepší dokumentární film roku. Kraj Vysočina je atraktivním z hlediska jeho celoročního turistického využití. Nabízí dobré příležitosti pro pobytovou zimní i letní turistiku a návštěvu hodnotných kulturně-historických památek. Velmi příznivá je z tohoto hlediska i tranzitní poloha na osách Praha-Brno-Vídeň, Praha-Jihlava, což činí kraj velmi dobře dosažitelný. Na území kraje Vysočina se nachází 2 z celkového počtu 7 památek České republiky zapsaných v UNESCO. Je to městská památková rezervace Telč a národní kulturní památka Santiniho poutní kostel Zelená hora u Žďáru nad Sázavou. V kraji dominuje středně náročná i pohybová turistika s významnou letní sezónou (zejména rekreační potenciál kolem řek Sázavy, Doubravky, údolí řeky Jihlavy - např. v lokalitách Pávov, Rantířov, údolí řek Svratky a Oslavy; za zmínku stojí četné rybníky jako Velké Dářko, nádrže na Trnávce, Dalešická nádrž). V zimním období lze využít lokálních lyžařských středisek (na Křemešníku, u Křešína, Javořice, Čeřínek). Prostředí Vysočiny je vhodné především pro běžecké lyžařské sporty. To dokazuje i každoroční pořádání Zlaté lyže Českomoravské vrchoviny v Novém Městě na Moravě. Budoucnost turistiky a cestovního ruchu vůbec na Vysočině bude bezpochyby patřit formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistice (ta je zatím reprezentována ojediněle agrofarmami, jako např. na Jihlavsku Mrákotín, Urbanov, Stará Říše, aj.) a městské turistice. Silniční síť pokrývá území regionu celkem uspokojivě a to z hlediska trasování silničních tahů jak v severojižním tak ve východozápadním směru. Hlavní dopravní tah, dálnice D-l, není pouze dopravním propojením, ale především dominantním rozvojovým prvkem, který může v souvislosti s podporou energetické a vodohospodářské infrastruktury v tomto pásu znamenat základní rozvojovou příležitost regionu. Slabinou silniční sítě je neexistence silničních obchvatů u většiny měst. I kraj Vysočina zaznamenal vznik tzv. mikroregionů. V současné době početně vyjádřeno Jihlavský okres zahrnuje 16 mikroregionů a sdružení obcí, Havlíčkobrodsko se dělí pouze do 2 mikroregionů, na Pelhřimovsku se nachází 8 mikroregionů, okres Třebíč má 11 mikroregionů a ve Žďárském okrese je 12 mikroregionů a sdružení obcí.

-6-

I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace Tabulka 1 - Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel 1) počet obyvatel celkem z toho ženy z toho věková kategorie: 0 - 14 let 15 – 64 let 1)

31.12.2003

31.12.2004

517 511 261 690 83 449 361 081

517 153 261 563 81 670 361 751

Data poskytuje Český statistický úřad – údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu následujícího roku. Skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících 12 měsíců.

I.3 Silné stránky kraje - nadprůměrně kvalitní a čisté životní prostředí, což z kraje činí mimo jiné i turisticky atraktivní oblast a tím se zde naskýtá příležitost pro tvorbu nových pracovních míst v sektoru služeb, což je v souladu s evropským i světovým trendem - poměrně velmi výhodná pozice v rámci České republiky - ve srovnání s jinými kraji České republiky je zde příznivá věková struktura obyvatelstva - kraj Vysočina se mimo jiné vyznačuje i nejvyšší střední délkou života mužů i žen v České republice I.4 Slabé stránky kraje - rozdrobená sídelní struktura s vysokým podílem malých obcí a v souvislosti s tím i horší dopravní obslužnost - největší podíl zaměstnanosti v oblasti zemědělství a naopak nejnižší podíl zaměstnaných ve službách - nejnižší podíl obyvatelstva ve věku 14 – 64 let - jedna z nejnižších průměrných mezd v České republice

II.

ZAMĚSTNANOST

II.1 Celková zaměstnanost Tabulka 2 - Vývoj počtu zaměstnavatelů

zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců 1) zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) 2) celkový počet zaměstnavatelů 1)

2)

31.12.2004 1 285

stav k 31.12.2005 1 327

9 249

8 836

10 534

10 163

Údaje z monitoringu zaměstnavatelů (na základě pololetních Výkazů o stavu zaměstnanců zasílaných plošně), případně z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) – z registru „živých“ organizací se stavem nad 25 zaměstnanců (včetně) – porovnání registrů ÚP a ČSSZ. Údaje z Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) – z registru malých organizací, které mají přihlášené zaměstnance k odvodům pojistného.

-7-

Tabulka 3 - Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ stav k 31.12.2004 31.12.2005 zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců 1) zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) 2) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 3) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ) 1

139 704

141 192

46 432

46 218

43 722

41 643

229 858

229 053

) Údaje z monitoringu zaměstnavatelů (na základě pololetních Výkazů o stavu zaměstnanců zasílaných plošně). ) Údaje z OSSZ – ze statistických výběrů (jednotné pro všechny okresní správy sociálního zabezpečení) z registru malých organizací, které mají přihlášené zaměstnance k odvodům pojistného. 3) Údaje z OSSZ – ze statistického přehledu OSVČ evidovaných v registru s povinností platit zálohy na důchodové pojištění. 2

-8-

II.2 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek) Tabulka 4 – Vývoj počtu zaměstnanců Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji):

Sklo Bohemia, a.s. výroba olovnatého a draselného užitkového, uměleckého a osvětlovacího skla, broušení a leptání skla, obchodní činnost

počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 1 542 rok 2005 1 390 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele v důsledku přechodu na jiný typ výrobků dle požadavku trhu došlo k výraznému včetně vývoje za sledované období

poklesu výroby broušeného skla a zvýšení produkce lisovaných výrobků; očekává se další restrukturalizace firmy, která již výrazně snížila počet zaměstnanců v obslužných profesích a řeší je dodavatelsky

Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji):

Kostelecké uzeniny, a.s. potravinářská výroba, přední zpracovatel masa a výrobce uzenin v České republice

počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 1 596 rok 2005 1 494 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele změnil se management, firma nesplnila podmínky investiční pobídky a místo 550 včetně vývoje za sledované období pracovních míst, které se zavázala vytvořit, jich od roku 2000 ve společnosti vzniklo pouze 129; situace se řeší na úrovni ministerstva


Motorpal, a.s. - závod Jihlava výroba vstřikovacího zařízení příslušenství pro vznětové motory

a

počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 984 rok 2005 975 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele firma procházela v důsledku nedostatku zakázek hlubokou restrukturalizací, ale včetně vývoje za sledované období v roce 2005 se situace stabilizovala

Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 rok 2005 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období

-9-

Diamo s.p., o.z. Geam, Dolní Rožínka těžba uranu

1 071 958 přestože vláda posunula termín ukončení těžby opět o 2 roky, dochází v regionu s největší nezaměstnaností v okrese k dalšímu snižování stavu zaměstnanců


AGROSTROJ Pelhřimov, a.s. strojírenský podnik, zemědělských strojů

výrobce

počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 930 rok 2005 1 086 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele podnik s ryze českým kapitálem, má 2 provozovny: Pelhřimov a Počátky (provoz včetně vývoje za sledované období

Počátky byl v r. 2001 zrušen, na podzim 2005 znovu obnoven – vytvořeno cca 50 míst); v současné době dochází k neustálému rozšiřování výroby a zvyšování stavu zaměstnanců, převážně svářečů kovů, obsluhy CNC a lakýrníků

Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 rok 2005 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období


ČEZ, a.s., UJE – lokalita Dukovany výroba elektřiny

1 175 1 268 provoz je bezproblémový, perspektiva zaměstnanosti v rámci plánované životnosti (do roku 2035) i přes řízenou redukci pracovní síly a zvyšování produktivity práce je dobrá; nárůst o 93 zaměstnanců je způsoben přeskupováním pracovníků v rámci společnosti ČEZ, nikoliv zvyšováním jejich stavů

Uniplet Třebíč, a.s. výroba jednoválcových a dvouválcových pletacích strojů

počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 477 rok 2005 350 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele stejně jako v předchozím roce i nadále včetně vývoje za sledované období firma snižovala náklady, zefektivňovala výrobu a realizovala řadu organizačních změn (pokles o 127 zaměstnanců). V dalších letech se bude firma zabývat změnou výrobních prostor (opuštění starých nerentabilních provozů a výstavba nové montážní haly v třebíčské průmyslové zóně)

- 10 -

II.3 Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zahraničních a mezinárodních společností

Tabulka 5 – Vývoj počtu zaměstnanců Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji):

Bosch Diesel, s.r.o. Pávov 121, Jihlava výroba vstřikovacích zařízení komponentů pro naftové motory

a

počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 5 010 rok 2005 6 119 SRN země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele největší zaměstnavatel v kraji Vysočina, který i nadále plánuje rozšiřování výroby včetně vývoje za sledované období Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji):

Automotive Lighting, s.r.o. Pávov 113, Jihlava výroba světlometů a osvětlovacích těles pro automobily

počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 1 487 rok 2005 1 620 Itálie země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele stejně jako firma Bosch Diesel, s.r.o. vytváří tato firma podmínky pro další včetně vývoje za sledované období rozšiřování výroby

Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 rok 2005 země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období

- 11 -

Žďas a.s., Žďár n. S. Žďár nad Sázavou hutnictví a těžké stojírenství

2 881 2 809 Slovenská republika přestože je tato firma ve vlastnictví Železarieň Podbrezová již tři roky, její provoz včetně počtu zaměstnanců dlouhodobě stagnuje


Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji):

ITW PRONOVIA, s.r.o. Velká Bíteš výroba komponentů z plastů

595 642 USA dlouhodobý růst zaměstnanecké základny bez velkého vlivu na okolní trh práce, firma zaměstnáni z větší části slovenské pracovníky

Valeo Compressor Europe s.r.o. CTP 1571, Humpolec automobilový průmysl, výroba kompresorů do klimatizací osobních automobilů

počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 390 rok 2005 692 Japonsko země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele firma založená v roce 2002 s ryze japonským kapitálem expanduje během včetně vývoje za sledované období

velmi krátkého období; stále probíhá nábor nových zaměstnanců – převážně montážních dělníků.


ACO Industrie k.s. Přibyslav ocelové a polymerové stavební prvky, především žlaby

počet zaměstnanců v okrese: 512 rok 2004 587 rok 2005 100 % SRN země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele významná a stále se rozvíjející firma v přibyslavském mikroregionu; firma se i včetně vývoje za sledované období nadále rozvíjí, nové haly jsou průběžně dovybavovány další výrobní technologií

- 12 -


MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o. Nová Ves 66, 675 21 Okříšky výroba všech druhů filtrů pro vozidla, spalovací motory, kompresory a průmyslovou výrobu

počet zaměstnanců v okrese: rok 2004 548 rok 2005 635 100 % SRN země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele v roce 2005 společnost zvýšila počet pracovníků o dalších 87 pracovníků, včetně vývoje za sledované období

převážně v dělnických profesích, zejména v obsluze CNC strojů, seřizovačích, zámečnících, údržbářích a pracovnících ruční montáže výroby filtrů; v administrativních profesích byli přijímáni zejména pracovníci s technickým vzděláním do oddělení konstrukce a technické přípravy výroby a dále posílení útvarů projektů; obecně se jedná o jednoho z nejstabilnějších zaměstnavatelů v okrese Třebíč s tím, že i do budoucna předpokládá další přijímání nových pracovníků


ITW PRONOVIA, s.r.o. Velká Bíteš výroba zboží z plastů 502 595 USA Firma zaměstnává převážně slovenské pracovníky Zexel Valeo Compressor Czech s.r.o.

Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo:

Central Trade Park 1571, 396 01 Humpolec automobilový průmysl - výroba kompresorů do klimatizací osobních automobilů

předmět činnosti (podrobněji):

počet zaměstnanců v okrese: Pelhřimov rok 2003 – k 31. 12. 2003 rok 2004 – k 31. 12. 2004 země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období

- 13 -

195 390 Japonsko, Francie 2-3/2004: velký nábor zaměstnanců, 3směn. provoz, ze 2/3 muži (operátoři na výrobní linky obrobny), 1/3 ženy (operátorky montáže)

II.4 Volná pracovní místa Tabulka 6 - Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání ISCED97 bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské Celkem

31.12.2004 31.12.2005 volná uchaz./ volná uchaz./ uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo 26

1

26,0

21

1

21,0

4 888 14 431

362

13,5

4 514 13 395

584 1 1

7,7 13,0 395,0

11 926

716

16,7

11 053

929

11,9

244

1

244,0

227

7

32,4

702 1 167

8 26

87,8 44,9

677 1 086

18 38

37,6 28,6

4 167

110

37,9

3 893

196

19,9

193 68 687 18

2

96,5

47

14,6

189 77 644 25

12 2 124

15,8 38,5 5,2 0,0

1 273

19,3

22 814

1 913

11,9

24 531

KOMENTÁŘ: v kraji Vysočina je evidentně největší zájem o všechny strojírenské profese ve všech typech vzdělání: od strojírenských dělníků se základním vzděláním přes pracovníky vyučené snad ve všech strojírenských oborech přes střední technické kádry až k vysokoškolsky vzdělaným specialistům. Největší zájem o tyto pracovníky je v okresech Jihlava (firma Bosch Diesel, Automotive Lighting, Motorpal Jihlava), Pelhřimov (Zexel Valeo Compressor Czech), Havlíčkův Brod (TPCA, Futaba), ale i Třebíč a Žďár nad Sázavou. Dále například na Pelhřimovsku je zájem o textilní pracovníky a je zřejmé, že s blížícím se jarem stoupne zájem o pracovníky všech stavebních profesí, lesní a zemědělské dělníky a o pracovníky ve službách všeho druhu. V celém kraji je také stálý zájem o prodavače a pokladní, dále o řidiče nákladní dopravy a vysokoškolsky vzdělané specialisty všech možných oborů a o pracovníky ve stravovacích službách (hlavně kuchaře).

- 14 -

III.

NEZAMĚSTNANOST

III.1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti

Tabulka 7 – Vývoj nezaměstnanosti 1) stav k celkem evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem z toho dosažitelní 2) volná pracovní místa uchazeči připadající na 1 VPM uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti míra nezaměstnanosti (v %)

ženy

31.12.2004

31.12.2005

31.12.2004

31.12.2005

24 531

22 814

13 116

12 424

23 404 1 273 19,30

21 587 1 913 11,9

12 428 -

11 664 -

8 001

7 306

4 017

3 544

8,8 %

8,2%

10,9 %

10,4 %

1)

Údaje z měsíční statistiky 2) Dosažitelní zpětně přepočtení od 12/2003

Pozice kraje v rámci České republiky: V porovnání v rámci České republiky byl k 31.12.2005 kraj Vysočina na 7. místě (v roce 2001 na 9. místě, v roce 2002 a 2003 na 6. místě, v roce 2004 na 8. místě) s průměrnou mírou nezaměstnanosti 8,18 % (průměrná míra nezaměstnanosti byla v České republice v roce 2005 8,93 %). Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo byl 11,0, což je proti roku 2004 pokles o 6,1, což v každém případě naznačuje razantní zlepšování situace v nabídce volných pracovních míst. Proti průměrnému počtu uchazečů na volné pracovní místo v České republice je počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v kraji Vysočina o cca 6 vyšší.

III.2 Tok nezaměstnanosti Tabulka 8 – Tok nezaměstnanosti 1) Celkem

za rok 2004 za rok 2005 1)

Ženy

nově evidovaní

vyřazení

umístění

nově evidovaní

vyřazení

umístění

33 370 30 338

32 680 32 055

24 343 18 280

17 850 14 883

17 481 15 761

13 021 9 015

Údaje z měsíční statistiky

Komentář: Jedním ze dvou hlavních zdrojů nezaměstnanosti v kraji Vysočina byli jako každoročně většinou dočasně propuštění sezónní zaměstnanci ze zemědělství, lesnictví, stavebnictví a služeb. Patřili mezi ně zaměstnanci se smlouvami na dobu určitou (hlavně u stavebních, zemědělských a lesnických firem a ve službách), dále zaměstnanci dotovaní úřady práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, např. na

- 15 -

veřejně prospěšných pracích, a v neposlední řadě i osoby samostatně výdělečně činné, kteří přes zimní měsíce svoje podnikatelské aktivity pozastavují (i když v roce 2005 byly jejich počty proti předchozím rokům znatelně vyšší). Tito uchazeči dříve většinou odcházeli z evidence úřadů práce s příchodem teplého počasí, nejdéle počátkem dubna. V poslední době jich ale z důvodu (jak sami uvádějí) buď nedostatku zakázek nebo vlivem nastavení výše daňového zatížení stále více zůstává v evidencích úřadů práce dlouhodobě. Druhým zdrojem nezaměstnanosti byli zaměstnanci propouštění z důvodu organizačních změn u bývalého zaměstnavatele. V menší míře se jednalo o likvidaci celých menších firem (bohužel převážně v ohrožených mikroregionech, například na Telečsku v okrese Jihlava, na Třebíčsku apod.) nebo šlo o restrukturalizaci počtů zaměstnanců u větších firem.

II.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Tabulka 9 - Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání (ISCED 97) 1) stav k celkem ženy 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 abs. v% abs. v% abs. v% abs. v% bez vzdělání a neúplné 26 0,11 21 základní základní vzdělání 4 888 19,92 4 514 nižší střední vzdělání 14 0,06 13 nižší střední odborné 531 1,76 395 střední odborné s výuč.listem 11 926 48,62 11 053 stř. nebo stř.odb. bez mat.i 244 0,99 227 výuč. listu ÚSV 702 2,86 677 ÚSO s vyučením i maturitou 1 167 4,76 1 086 ÚSO s maturitou (bez vyuč.) 4 167 16,99 3 893 vyšší odborné vzdělání 193 0,78 189 bakalářské vzdělání 68 0,28 77 vysokoškolské 687 2,80 644 doktorské 18 0,07 25 celkem 24 531 100,00 22 814 1)

Údaje ze čtvrtletní statistiky

- 16 -

0,1

12

0,09

9

0,1

19,8 0,1 1,7 48,4

2 750 9 181 5 695

20,90 0,07 1,37 43,71

2 438 13 211 5 969

19,7 0,1 1,7 48,0

1,0

186

1,41

161

1,3

3,0 4,8 17,1 0,8 0,3 2,8 0,1 100,0

478 3,68 372 3,0 529 4,00 586 4,7 2 819 21,33 2 102 16,9 132 1,00 152 1,2 43 0,32 53 0,4 273 2,07 345 2,8 6 0,05 13 0,1 13 116 100,00 12 424 100,0

Tabulka 10 - Věková struktura uchazečů o zaměstnání1)

do 19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let nad 60 let celkem 1)

stav k celkem ženy 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 abs. v% abs. v% abs. v% abs. v% 1 423 5,80 1 190 5,2 674 5,14 562 4,5 4 162 16,98 3 400 14,9 1 820 13,88 1 613 13,0 3 178 12,95 2 838 12,4 1 713 13,06 1 485 12,0 3 003 12,24 2 938 12,9 1 979 15,08 1 927 15,4 2 505 10,21 2 386 10,5 1 576 12,02 1 520 12,2 2 416 9,85 2 398 10,5 1 369 10,44 1 452 11,7 2 710 11,05 2 486 10,9 1 540 11,74 1 392 11,2 3 001 12,23 2 989 13,1 1 778 13,56 1 786 14,4 1 833 7,47 1 978 8,7 643 4,90 666 5,4 300 1,22 211 0,9 24 0,18 21 0,2 24 531 100,00 22 814 100,0 13 116 100,00 12 424 100,0


Tabulka 11- Délka evidence1) stav k

do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců 12 – 24 měsíců nad 24 měsíců Celkem 1)

celkem 31.12.2004 31.12.2005 abs. v% abs. v% 7 356 29,99 6 548 28,7 4 732 19,29 4 044 17,7 2 209 9,00 2 136 9,4 1 625 6,62 1 483 6,5 3 674 14,98 3 498 15,3 4 935 20,12 5 105 22,4 24 531 100,00 22 814 100,0

ženy 31.12.2004 31.12.2005 abs. v% abs. v% 3 118 23,77 2 809 22,6 2 681 20,44 2 266 18,2 1 264 9,64 1 217 9,8 953 7,27 889 7,2 2 176 16,59 2 138 17,2 2 924 22,29 3 105 25,0 13 116 100,00 12 424 100,0


Tabulka 12 – Průměrná délka evidence (ve dnech) 1) stav k celkem ženy 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů 1)

447

495

482

536

234

238

254

274


- 17 -

Tabulka 13 – Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM)

tř. 1 – Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci tř. 2 – Vědečtí a odborní duševní pracovníci tř. 3 – Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – Nižší administrativní pracovníci (úředníci) tř. 5 – Provozní pracovníci ve službách a obchodě tř. 6 – Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech tř. 7 – Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři tř. 8 – Obsluha strojů a zařízení tř. 9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tř. 0 – Příslušníci armády nezadáno celkem 1)

1)

stav k 31.12.2004 31.12.2005 abs. v% abs. v% 127 0,52 151 0,7 936 3,82 1 106 4,8 1 984

8,09

2 091

9,2

1 547 3 324

6,31 13,55

1 878 4 018

8,2 17,6

700

2,85

715

3,1

5 082

20,72

4 936

21,7

1 919 4 324

7,82 17,63

2 263 5 017

9,9 22,0

23 0,09 11 0,1 4 565 18,60 628 2,7 24 531 100,00 22 814 100,0


Tabulka 14 – Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) 1) - ŽENY stav k

tř. 1 – Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci tř. 2 – Vědečtí a odborní duševní pracovníci tř. 3 – Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – Nižší administrativní pracovníci (úředníci) tř. 5 – Provozní pracovníci ve službách a obchodě tř. 6 – Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech tř. 7 – Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři tř. 8 – Obsluha strojů a zařízení tř. 9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tř. 0 – Příslušníci armády nezadáno celkem 1)

31.12.2004 abs. v% 57 0,43 564 4,30

31.12.2005 abs. v% 49 0,4 677 5,4

1 122

8,55

1 200

9,7

1 267 2 665

9,66 20,32

1 549 3 165

12,4 25,5

403

3,07

393

3,2

1 460

11,13

1 386

11,2

702 2 479

5,35 18,92

850 2 841

6,8 22,8

8 0,06 4 0,1 2 389 18,21 310 2,5 13 116 100,00 12 424 100,0


Komentář: Stále nejvíce uchazečů v evidencích úřadů práce je vyučeno ve strojírenských oborech (kovodělníci), v textilním průmyslu (šičky, švadleny) a ve stavebnictví (zedníci), kde i přes vysoký počet nabízených volných pracovních míst v těchto oborech nelze tyto uchazeče umístit např. z důvodu zdravotního omezení (mimochodem například u šiček a švadlen velmi časté); podobná je situace v oboru

- 18 -

prodavač, kde hlavní překážkou zaměstnavatelnosti žen vyučených v tomto oboru je směnnost, nevyhovující úroveň dopravní obslužnosti (většinu těchto míst nabízí supermarkety, kde je směnnost základní podmínkou) a péče o děti do 15 let.

III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství Tabulka 15 - Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání ISCED97 bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem

stav k celkem ženy 30.9.2004 30.9.2005 30.9.2004 30.9.2005 3 0 1 0 69 0 34 0 1 1 172 129 37 48 1 246 909 488 367 4 65 354 890 181 40 203 1 3 227

6 71 384 731 171 45 197 2 2 646

3 49 152 575 98 24 110 1 571

3 53 176 525 127 32 125 2 1 459

Komentář: Jedním z nedostatků zaměstnatelnosti absolventů škol a mladistvých je nabídka volných pracovních míst neodpovídající jejich vzdělanostní struktuře. V nabídkách pro tuto kategorii nezaměstnaných se objevují převážně místa pro jednoduché dělnické a administrativní práce, přičemž charakter těchto míst většinou jejich dosaženému vzdělání neodpovídá. Pravidlem se v posledních letech stává, že absolventi oborů a profesí, které vyžadovaly výuční list nebo vyučení s maturitou (řemesla), hledali práci snáze než absolventi se středním a vyšším vzdělání. Je to důsledek snahy žáků a studentů o vystudování maturitních oborů, často bohužel za každou cenu, na úkor oborů s výučním listem. Tím je převaha nabídky nad poptávkou jasně definovaná a to je problém, se kterým se potýká většina úřadů práce v kraji Vysočina. Další problémy kolem zaměstnavatelnosti absolventů škol a mladistvých jsou dlouhodobě známé a stále se opakující:

- 19 -

-

o mladistvé uchazeče se základním vzděláním není mezi zaměstnavateli zájem mladiství uchazeči nemají zájem pracovat v pro ně odpovídajících pracovních místech nevhodná volba studijního nebo učebního oboru (přání rodičů, touha „pracovat v kanceláři,…apod.) chybějící pracovní zkušenosti neochota absolventů přizpůsobit se specifickým požadavkům zaměstnavatele s tím související nechuť zaměstnavatelů vzít do pracovního poměru člověka bez praxe a pracovních návyků a v neposlední řadě i velmi malý zájem některých absolventů do zaměstnání vůbec nastoupit

Bez překonání těchto „handicapů“ je úspěšnost jejich zařazení se do společnosti velmi malá a záleží proto na každém kroku, který tyto mladé lidi motivuje k jejich odstranění. Proto je i na úřadech práce, aby pomohli tyto kroky urychlit tak, aby se absolventi škol a především mladiství uchazeči uspokojivě uplatnili na trhu práce.

III.4.2 Osoby se ZP, resp. se ZPS Tabulka 16 – Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením, resp. se ZPS1) stav k

osoby se ZP, resp. se ZPS 2) podíl na celkovém počtu uchazečů z toho: plně invalidní Částečně invalidní Os. zdravotně znevýhodněné 1) 2)

celkem 31.12.2004 31.12.2005 3 535 3 594 14,41 % 15,8 % 36 15 2 891 3 027 608 552

ženy 31.12.2004 31.12.2005 1 906 1 888 7,77 % 8,3 % 15 6 1 597 1 587 294 295

Údaje ze čtvrtletní statistiky K 31.12.2003 se jedná o uchazeče se změněnou pracovní schopností (ZPS), od 1.10.2004 došlo v důsledku přijetí nového zákona o zaměstnanosti ke změně definice, a to na uchazeče – osoby se zdravotním postižením (OZP)

Komentář: Osoby se zdravotním postižením jsou na trhu práce velmi specifickou pracovní kategorií s nároky na práci a pracovní podmínky odpovídajícími jejich zdravotnímu stavu. Proto jsou důvody jejich nezaměstnatelnosti převážně tyto: - nevyhovující pracovní podmínky - nevyhovující charakter práce - vysoký podíl fyzické práce - nevhodná pracovní doba Převážně z těchto důvodů je proto nabídka volných pracovních míst pro tuto kategorii uchazečů trvale nedostatečná jak z hlediska struktury, tak z hlediska počtu těchto úzce specializovaných míst.

- 20 -

III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech Tabulka 17 – Charakteristika mikroregionů k 31.12.2004

okres

Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč Třebíč Žďár nad Sázavou Třebíč Třebíč Havlíčkův Brod Jihlava

název mikroregionu

Jaroměřice nad Rokytnou Moravské Budějovice Hrotovice Náměšť nad Oslavou Jemnice Bystřice nad Pernštejnem Třebíč Budišov Golčův Jeníkov Telč

počet obyvatel

počet uchazečů počet osob ekonodosažimicky celkem telní aktivních

MN v % z celk. počtu uch.

z dosažitelných uchazečů

565

20,5

19,9

1 314 1 254

17,3

16,5

6 180

2 839

581

16 009

7 614

7 171

3 436

508

480

14,8

14,0

14 121

6 441

914

884

14,2

13,7

7 915

3 747

530

513

14,1

13,7

24 069

9 685

1 314 1 270

13,6

12,8

52 578 4 689

27 084 2 113

3 556 3 385 264 254

13,1 12,5

12,5 12,0

4 486

2 103

263

244

12,3

11,3

13 814

6 576

777

745

11,8

11,3

Komentář: Většina mikroregionů uvedených v tabulce, je původně zaměřena především na zemědělství a turistiku. Ve většině případů se totiž jedná o zemědělské oblasti s méně příznivými výrobními podmínkami, ležícími mimo hlavní dopravní dopravní (jak autobusové, tak železniční) spojení. Proto je do těchto míst malý příliv podnikatelských subjektů a s tím i málo vznikajících pracovních příležitostí (Jemnicko, Telečsko, mikroregion Golčova Jeníkova apod.). Z důvodu absence průmyslu zde bývá současně i málo zaměstnavatelů z jiných oborů a to v době útlumu zemědělství v těchto lokalitách znamená trvalý nedostatek pracovních příležitostí. Problémem mnoha dalších oblastí zůstává i nadále špatné dopravní spojení, komplikující dojíždění za prací, například v oblasti Golčova Jeníkova v okrese Havlíčkův Brod, Telečska na Jihlavsku, Jaroměřicka na Třebíčsku (mikroregion s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v kraji) a v mnoha jiných převážně okrajových mikroregionech kraje Vysočina. Na jihu kraje, převážně v jihozápadní části okresu Třebíč (Jemnicko) je situace ještě komplikována přetrvávajícími důsledky dřívější izolace pohraničí.

- 21 -

IV.

CIZINCI NA TRHU PRÁCE

Tabulka 18 - Zaměstnávání cizinců Zaměstnaní cizinci zaměstnaní s pracovním povolením informace o zaměstnání podle § 98 písm. a) až e), j), k) občané EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska

stav k 31.12.2004 31.12.2005 1 325 1 997 13 53 1 814 2 342

Komentář: Situace v této oblasti se pomalu mění s tím, že vliv vstupu České republiky do Evropské unie se v oblasti zaměstnávání cizinců začíná stále více projevovat. Nejčastěji cizinci obsazované pracovní profese v jednotlivých okresech kraje Vysočina: - Havlíčkův Brod: těžba kamene, šičky, švadleny, stavebnictví a zemědělství - Jihlava: šičky, stavební dělníci, zedníci, strojírenští a montážní dělníci - Pelhřimov: strojírenští dělníci, zemědělští dělníci v RV a ŽV, tkadlenypřadláci, baliči - Třebíč: pomocní pracovníci v průmyslu, ve stavebnictví, šičky, frézaři - Žďár nad Sázavou: strojírenští dělníci, ošetřovatelé hospodářských zvířat Současný trend v počtech cizinců v kraji Vysočina zaznamenává v poslední době nepatrný, ale trvalý nárůst počtů vydaných pracovních povolení s tím, že další zahraniční pracovníci využívají i jiné formy legalizace svého pobytu a zaměstnání (např. Živnostenský list, sdružování se do družstev apod.). Počet registrovaných osob se v průběhu posledních necelých dvou let (od vstupu ČR do EU) navýšil nejen v důsledku registrací slovenských pracovníků, ale i ostatních občanů EU, které jsou firmy povinny v České republice registrovat. Celkově se počty zahraničních pracovníků každoročně zvyšují především díky nárůstu počtů ukrajinských a mongolských pracovníků.

- 22 -

V.

AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Tabulka 19 - Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) z toho na pasivní politiku (PPZ) na aktivní politiku (APZ) podíl APZ na PZ v %

rok 2004

rok 2005

552 599

532 012

380 326

358 166

172 581

173 846

31,00 %

32,7 %

Tabulka 20 – Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroj APZ

rok 2004

rok 2005

SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli

46 141

68 278

SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ

19 547

9 201

180

12

29 479

10 207

57 448

47 233

3 342

4 945

15 232

17 054

80

503

0

43

0

4

ostatní programy podpory zaměstnanosti (ESF) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 2) cílené programy k podpoře nezaměstnanosti § 120 2)

0

7 700

0

0

0

658

programy tvorby nových pracovních míst

0

0

823

8 008

172 581

173 846

SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání – SVČ se ZP zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých 1) VPP chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP rekvalifikace překlenovací příspěvek

2)

příspěvek na dopravu zaměstnanců příspěvek na zapracování

2)

2)

ostatní (semináře, expertízy apod.)

3)

celkem 1)

uplatňování tohoto nástroje ukončeno 30.9.2004 přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 2) nástroje uplatňovány od 1.10.2004 přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 3) včetně převodů do fondů OSS

- 23 -

V.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Tabulka 21 - Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ (celkový počet nových pracovních míst) SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli z toho SÚPM - absolventská praxe v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích 1) SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání – SVČ se ZP 2) místa pro zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých 1) místa v rámci VPP místa pro občany se ZP v chráněných dílnách a pracovištích (vytvoření) celkem

rok 2004

rok 2005

1 316

1 432

9

0

312 20

159 3

492

0

1 207

918

53

28

3 409

2 540

1)

údaj sledován pouze do 30.9.2004, uplatňování tohoto nástroje ukončeno přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 2) údaj sledován od 1.1.2004

Tabulka 22 - Příspěvky poskytované v rámci APZ, které vstoupily v platnost od 1.10.2004 v souvislosti s přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nástroj APZ (celkový počet podpořených osob) osoby s příspěvkem překlenovací příspěvek příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program příspěvek na dopravu počet zaměstnavatelů počet zaměstnanců

- 24 -

od 1.10.2004 do 31.12.2004

rok 2005

10 1 0

78 1 0

0 0

1 150

V.3 Rekvalifikace Tabulka 23 - Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců ukazatel rok 2004 rekvalifikace uchazečů o zaměstnání 1 999 počet uchazečů zařazených do rekvalifikací 1 315 z toho: ženy 278 absolventi škol a mladiství 140 osoby se ZPS (resp. osoby se ZP) 1 744 rekvalifikaci ukončilo celkem 1 580 z toho úspěšně 960 počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci1) rekvalifikace zájemců o zaměstnání (od 1.10.2004) 8 počet zájemců zařazených do rekvalifikací 2 rekvalifikaci ukončilo celkem 2 z toho úspěšně počet zájemců umístěných po rekvalifikaci rekvalifikace zaměstnanců 8 počet zaměstnavatelů 14 počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací 8 rekvalifikaci ukončilo celkem 8 z toho úspěšně 1)

rok 2005 2 301 1 547 218 180 1 796 1 682 1 322 59 50 50 7 27 25 25

Do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace

Komentář: Profesní zaměření nejčastěji poskytovaných rekvalifikací v kraji Vysočina můžeme podle jednotlivých okresů rozlišit takto: Havlíčkův Brod: výpočetní technika, ekonomika, administrativa, sváření Jihlava: účetnictví a obsluha PC, sváření, obsluha vysokozdvižných vozíků, administrativa Pelhřimov: obsluha PC, sváření, sanitář Třebíč: obsluha PC, řidičský průkaz, sváření, účetnictví, nespecifický rekvalifikační kurz pro absolventy SŠ Žďár nad Sázavou: základy výpočetní techniky, administrativní pracovník, SEPAC, podvojné účetnictví Z výše uvedeného přehledu vidíme, že nejčastější požadavky na absolvování rekvalifikačního kurzu jsou všeobecně na znalosti práce s počítačem, účetnictví a z řemesel svářeči. Vybočením z trendu je nespecifický rekvalifikační kurz pro absolventy SŠ v Třebíči a motivační kurz pro začínající podnikatele SEPAC, pořádaný ve Žďáru nad Sázavou.

- 25 -

VI.

PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ

VI.1 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a zejména očekávané ovlivňující celorepublikové a „místní“ faktory

VI.1.1 Průmyslové zóny: výhled aktuální dlouhodobější přesný převažující celková přírůstek počet výhledpřesný název počtu název předmět předpokl. obsazených přírůstek průmyslové zaměstnavatele činnosti kapacita VPM VPM počtu VPM zóny (OKEČ) VPM k k 31.12.2005 k 31.12.2006 30.6.2006

Havlíčkův Brod Baštínov

Futaba Czech, s.r.o.

34

-

134 Celkem 134

60

25

127 (0)

150 (23)

87 (0)

117 (30)

1 825 (140)

1 825 (0)

Ždírec nad Doubravou Zóna I - JIH DaS, s.r.o. Jan Matějka D.O.S., s.r.o. Zdeněk Kubát BENZINA, a.s. Truhlářství Zdeněk Novák Truhlářství Sítina Modelárna Novák Strojírna Benc, s.r.o. Josef Bříza Zóna II SEVER

45, 29, 45, 60 20 36 50

35 14 5 5 6

36 36

5 -

5

29

15

29

25

45

12 Celkem 127

25

25

29

12

Extruindustrie, k.s. Katring Plus, s.r.o. MINIGAL Jaroslav Černý EKOGAL, a.s. ENVITERM, a.s. Josef Marek

29 37 45

Josef Jančárek

45

24

-

12 20 14 1 3 Celkem 87

Jihlava D1 - PPJ

Amereel Beltech, s.r.o.

29

28

Zdeněk Pech

55

24

SWOTES, s.r.o. Kronospan CR, spol. s r.o. Moravské kovárny, a.s. Tesla Jihlava, a.s.

32 20

203 2 500

401

28

769

32

260

- 26 -

Celkem 1 685

Pelhřimov LHOTKA

RIMOWA CZ, s.r.o. KANA, s.r.o. ProTeam. S.r.o. MOSER LEGNO, s.r.o. CONTEG, s.r.o. KSB, s.r.o. MONTANNA, s.r.o.

25

134

29 29

181 129

36

-

29 29

86

786 (0)

786 (0)

750 (0)

850 (100)

379 (0)

398 (19)

464 (0)

464 (0)

199 (0)

199 (0)

50 (35) 35 (0)

100 (50) 35 (0)

252 (0)

252 (0)

691 (0)

691 (0)

195 31 30 Celkem 786

36

Humpolec CTP D1

Pražská

Zexel Valeo, Compr. Cz. s.r.o. HOZA, s.r.o. IMI International, s.r.o. Humpolecké strojírny, a.s. Steel Center Europe, s.r.o.

29 29

692 -

29

43 15 Celkem 750

29

318 -

29

61 Celkem 379

Kamenice nad Lipou Kamenice nad Lipou

Edscha Bohemia, s.r.o. Huperz CZ, s.r.o. Holický a Chalupa

29 29

328 -

45

126 10 Celkem 464

Třebíč PZ Hrotovická

UNICODE SYSTEME, s.r.o. SKAML, s.r.o.

45

TEDOM, s.r.o.

31

31

30 12

-

157 Celkem 199

Žďár nad Sázavou ul. Jamská PZ Bystřice PZ Velké Meziříčí

PZ Velká Bíteš

ARROW, a.s.

33

300

CORMEN

24

-

Wiegel CZ, s.r.o. VEZEKO, s.r.o. CONSTRUCT A/D, a.s. ITW Pronovia, s.r.o. Bullding Plastics ČR

24 34

LUCIS, s.r.o.

-

29 25 29

15 Celkem 15 35 Celkem 35 44 96 112 Celkem 252 642

-

27 22 Celkem 691

29

- 27 -

Případný příchod nových investorů: PZ Červená Hospoda Třebíč - bude připravena v průběhu roku 2005, předpokládaný zájem výrobních a zpracovatelských firem od roku 2006 Poznámka: PZ menších rozloh, které se nacházejí v okrese Třebíč, se nacházejí v různém stádiu stavební či investorské připravenosti. Jedná se o PZ obcí a měst: Hrotovice, Jemnice, Jaroměřice nad Rokytnou. Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou a Okříšky. U Těchto PZ je největší problém obecně zhoršená dopravní obslužnost území a všeobecně zde převládá nabídka nad poptávkou. Obce a města včetně Třebíče nemají v těchto průmyslových zónách kromě zájmu ze strany místních podnikatelů nasmlouvaného žádného většího investora. PZ Pohledecká, Nové Město na Moravě: - připravuje se, datum dohotovení není stanoven, určena pro lehkou průmyslovou výrobu bez negativního dopadu na životní prostředí. Problémem zde je dosud neuskutečněná demolice starých objektů a opět tradičně ne příliš dobrá dopravní obslužnost.

VI.1.2 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a zejména očekávané ovlivňující celorepublikové a „místní“ faktory Některé trendy, které v průběhu roku 2005 ovlivňovaly trh práce v kraji Vysočina, měly obecnou platnost i v předešlých letech a budou ji mít zřejmě i nadále. Stále se zřejmě bude zvyšovat cena dopravného a budou se upravovat jízdní řády podle komerčního využívání jednotlivých tratí či komunikací, což přispěje místně sice ke zlepšení stavu dopravní obslužnosti, ale většina změn povede na základě dřívějších zkušeností globálně ke zhoršení současného stavu. Pokud se udrží vysoký kurs koruny i v budoucnu, budou některé firmy nuceny i nadále pokračovat v zeštíhlování počtů zaměstnanců. Velký vliv na ekonomiku mnoha českých firem bude mít i vývoj hospodářské situace okolních států, především Německa a trvalý malý zájem o některé druhy místních výrobků, např. sklo, textil. Navíc, i přes veškerý příznivý vývoj hospodářské situace po vstupu naší republiky do Evropské unie stále ještě dostatečně nevíme, jak nové podmínky dále ovlivní současný pracovní trh a tím i nezaměstnanost. V průběhu prvního pololetí 2006 očekáváme v důsledku disproporce mezi nabídkou pracovních příležitostí na trhu práce a poptávkou uchazečů po nabízených pracovních místech menší pokles úbytku absolventů škol a naopak jako každoroční pozitivum očekáváme s příchodem jara (letos poněkud opožděného) masový odchod a s tím i úbytek uchazečů s nástupem sezónních prací v zemědělství, lesnictví, stavebnictví a ve službách. Obecně ale lze říci, že nezaměstnanost jako taková bude při pokračování stávajícího vzestupu ekonomiky našeho státu i nadále celkově klesat, což se v průběhu roku 2006 na její výši již poměrně výrazně projeví (předpokládáme průměrný pokles uchazečů v průběhu roku 2006 o cca 1 000 osob).

- 28 -

VI.2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech. Jednou z nejvíce nezaměstnaností ohrožených skupin se dlouhodobě stále jeví obyvatelé okrajových částí regionů (například na Jihlavsku Telečsko, na Žďársku Bystřicko, na Třebíčsku Jemnicko nebo třeba na Havlíčkobrodsku oblast kolem Golčova Jeníkova), protože v důsledku špatného stavu dopravní obslužnosti (rušení neekonomických linek a neodpovídající spádovost dopravy) se stále hůře dopravují do vzdáleného zaměstnání (v bližších sousedních regionech zaznamenáváme z pohledu zaměstnanosti stejně špatnou situaci) a navíc zde bývá absence prosperujícího dominantního zaměstnavatele, který by trh práce daného regionu všestranně příznivě ovlivňoval. Další v současné době velmi ohroženou skupinou uchazečů jsou dlouhodobě nezaměstnaní – uchazeči evidovaní na úřadech práce déle než 1 rok. Patří sem zejména uchazeči starší 50 let (tato kategorie uchazečů patří mezi nejohroženější stále více), mladiství a absolventi škol, ženy s malými dětmi a uchazeči, které je možno zařadit mezi nepřizpůsobivé. V tomto směru je dlouhodobě velmi špatná situace na okresech Třebíč a Žďár nad Sázavou, naopak nejlépe se z tohoto pohledu jeví situace v okrese Pelhřimov. Mezi nejohroženější regiony kraje Vysočina patří mikroregiony na Třebíčsku: Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice a Jemnice, kde shodně chybí v současné době rozvinutý průmysl a kde je velmi špatná dopravní obslužnost. Tato místa, charakterizovaná zemědělstvím v nepříliš příznivých výrobních podmínkách, mají sice v současné době vybudované (nebo budují) dobře prezentované průmyslové zóny, ale zatím jsou mimo větší zájem investorů. Tatáž situace je i jinde, například v okrese v mikroregionu Bystřice nad Pernštejnem: z hlediska dopravy je velmi těžko dostupným regionem a i proto není o průmyslovou zónu, vybudovanou u města Bystřice, dnes mezi významnými investory větší zájem. VI.3

Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti.

Tabulka 24 - Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období mírnější varianta očekávaný stav k

počet evidovaných z toho uchazečů dosažitelní celkem

MN v %

pesimističtější varianta počet evidovaných z toho MN v % uchazečů dosažitelní celkem

30.6.2006

22 000

20 800

7,8 – 8,2

23 000

21 710

8,0 – 8,4

31.12.2006

22 500

21 260

7,9 – 8,3

24 000

22 650

8,2 – 8,7

- 29 -

VII.

DOPORUČENÍ

Doporučení úřadům práce v kraji Vysočina: -

-

-

aktivněji vyhledávat možnosti uplatnění se na trhu práce pro rizikové skupiny uchazečů za pomoci nástrojů APZ lépe a účelněji využívat jednotlivé nástroje APZ s větším důrazem prosazovat u zaměstnavatelů vytváření vhodných pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání a občany se ZPS aktivně vyhledávat subjekty s předpokládaným uvolňováním pracovníků a následně zjišťovat dopad na nezaměstnanost v postižené oblasti za účelem jeho potlačení pravidelná aktualizace monitoringu zaměstnavatelů ve spolupráci se zaměstnavateli a příslušnými orgány státní správy aktivní spolupráce mezi jednotlivými úřady práce v kraji Vysočina a krajem Vysočina při vytváření možností pro využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie za účelem snižování nezaměstnanosti v kraji Vysočina

Doporučení vůči SSZ MPSV ČR: -

-

-

odstranit trvale přetrvávající zákonné bariéry v poskytování vzájemné informovanosti mezi orgány státní správy, provázanými datovými informacemi s úřady práce sjednotit a lépe propojit vzájemnou přístupnost databází mezi orgány státní správy formou legislativních kroků, zejména s OSSZ, finančními úřady, referáty SSP a sociálními odbory obcí s rozšířenou působností z důvodu lepší kontrolovatelnosti čerpání sociálních dávek a dotací zjednodušit pravidla pro možný tvrdší postup proti nezaměstnaným, kteří se soustavně vyhýbají pracovnímu poměru zakotvit právní odpovědnost zadavatelů obchodních smluv za nelegální zaměstnávání cizinců dodavatelské firmy metodické sjednocení procesu vytváření databáze monitoringu zaměstnavatelů zajištění koncepce návaznosti a vzájemné provázanosti aktivit APZ a plánovaných projektů v rámci čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu.

- 30 -

Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2005

Recommend Documents