Urad pra ce v Plzni ANALY ZA STAVU A VY VOJE TRHU PRACE V PLZENSKE M KRAJI. Rok 2007

Urad pra ce v Plzni

ANALY ZA STAVU A VY VOJE TRHU PRACE V PLZENSKE M KRAJI

Rok 2007

UP PM Ř VER, ved. OTP, 1.2.2006

Analyza stavu a vyvoje trhu pra ce za rok 2007 (zkra cena verze Ř internet) Plzensky kraj I. CELKOVA

CHARAKTERISTIKA KRAJE ........................................................................................ 3

I.1 U VOD Ř SPECIFIKACE KRAJE, ZAKLADNI INFORMACE ............................................................................... 3 I.2 EKONOMICKA, SOCIALNI A DEMOGRAFICKA SITUACE ............................................................................... 4 I.3 SILNE STRANKY KRAJE ................................................................................................................................ 6 I.4 SLABE STRANKY KRAJE ................................................................................................................................ 6 II. ZAMESTNANOST ..................................................................................................................................... 7 II.1 CELKOVA ZAMČSTNANOST ......................................................................................................................... 7 II.2 VOLNA PRACOVNI MISTA ........................................................................................................................... 8 III. NEZAMESTNANOST........................................................................................................................... 12 III.1 ZAKLADNI CHARAKTERISTIKA VY VOJE NEZAMČSTNANOSTI................................................................. 12 III.2 TOK NEZAMČSTNANOSTI ........................................................................................................................ 16 III.3 STRUKTURA UCHAZEC ˚ O ZAMČSTNANI (VZDČLANI, VČK, DE LKA EVIDENCE, KZAM) .................... 20 III.4 VYBRANE SKUPINY UCHAZEC ˚ O ZAMČSTNANI .................................................................................... 29 III.4.1 Absolventi s kol a mladistvı................................................................................................................. 29 III.4.2 Osoby se ZP, resp. se ZPS .................................................................................................................. 31 III.5 OHROZENE MIKROREGIONY V JEDNOTLIVY CH OKRESECH ................................................................... 33 IV.

CIZINCI NA TRHU PRA CE........................................................................................................... 37

V. AKTIVNI POLITIKA ZAMESTNANOSTI...................................................................................... 38 V.1 VYNALOZENE FINANC NI PROSTREDKY NA APZ ...................................................................................... 38 V.2 NOVČ VYTVORENA PRACOVNI MISTA V RAMCI JEDNOTLIVY CH NASTROJ˚ APZ................................... 39 V.3 REKVALIFIKACE......................................................................................................................................... 40 VI.

PROGNO ZA VYVOJE TRHU PRA CE V DALS IM OBDOBI.............................................. 42

VI.1 PR EDPOKLA DANY VYVOJ VE VAS EM KRAJI Č OC EKA VANE OVLIVN UJICI CELOREPUBLIKOVE A MISTNI FAKTORY............................................................................................................................................................

42 VI.2 NEJVICE OHROZENE SKUPINY UCHAZEC ˚ O ZAMČSTNANI A SITUACE V NEJOHROZENČJSICH MIKROREGIONECH ............................................................................................................................................ 56 VI.3 DVČ VARIANTY MOZNE HO VY VOJE NEZAMČSTNANOSTI........................................................................ 60 VII. DOPORUC ENI.................................................................................................................................... 61

Zpracoval: Toma s Moravec, DiS. na za klade podkladu jednotlivych éradu pra ce Plzenskí ho kraje, C SSZ, C SU a Utvaru koncepce a rozvoje mesta Plzne. Urad pra ce v Plzni

2

Analyza stavu a vyvoje trhu pra ce za rok 2007 (zkra cena verze Ř internet) Plzensky kraj

I. CELKOVA CHARAKTERISTIKA KRAJE I. 1 Uvod á specifikace kraje, zakladnıinformace Plzensky kraj tvorı sedm okresu: Domazlice, Klatovy, Plzen Ř mesto, Plzen Ř jih, Plzen Ř sever, Rokycany a Tachov. Ma 501 obcı, jeho rozloha cinı 7 561 km2. V roce 2007 zilo v Plzenskí m kraji 554 537 obyvatel, z toho 51 % predstavovaly zeny. V sıdelnım meste kraje Ř Plzni zilo ke stejní mu obdobı 163 392 osob, coz je zhruba 30 % obyvatel celí ho kraje. V Plzenskí m kraji si udrzuje dominantnı postavenı prumysl. Hlavnım prumyslovym centrem

je okres Plzen Ř mesto, prumysloví podniky jsou

vsak lokalizova ny i v sousednıch okresech, predevsım v blızkosti vetsıch sıdel. V Plzni je jedna z nejvetsıch prumyslovych zon v C R Ř Mestsky industria lnı park

Borska

pole,

ktera

prila kala

investory. Do konce roku 2009 by zde melo byt

vyznamní

zahranicnı

zamestna no odhadem

17 000 osob. V kraji rovnez existuje rada dalsıch zon mensıho rozsahu napr. Stod, Holysov, Rokycany, Klatovy, Dobrany. Dalsı rozvojoví zony jsou momenta lne ve fa zi prıprav, popr. za meru. Zbyvajıcı ca sti kraje mimo spa dova ézemı okresnıch mest a vetsıch sıdel jsou orientovaní predevsım zemedelsky, prıpadne rekreacne. Sıdelnı mesto Plzenskí ho kraje je rovnez dulezitym strediskem kultury a vzdela va nı. V Plzni je soustredeno celkem 43 % vzdela vacıch zarızenı z celí sıte strednıch skol v Plzenskí m kraji. Vysokí skoly se nacha zı pouze v Plzni. Plzensky kraj ma

strategickou polohu na dopravnım spojenı mezi

vychodnı a za padnı Evropou.

Urad pra ce v Plzni

3


Zdroj: Porta l Plzenskí ho kraje

I. 2 Ekonomicka, socialnıa demograficka situace Prumerna hruba mesıcnı nomina lnı mzda v Plzenskí m kraji cinila v 1. Ř 3. ctvrtletı roku 2007 20 001 Kc. V porovna nı se stejnym obdobım predeslí ho roku doslo k rustu prumerní mesıcnı mzdy a to o 1 852 Kc. Plzensky kraj je podle vyse tí to mzdy na pomyslní m tretım mıste v ra mci vsech kraju C R. Udaje za cely rok 2007 za Plzensky kraj nejsou v soucasní dobe k dispozici. Pocet

osob

s jedinym

nebo

hlavnım

zamestna nım

dosa hl

v Plzenskí m kraji v 3. ctvrtletı roku 2007 celkem 273 600 osob.

Urad pra ce v Plzni

4


V porovna nı se stejnym obdobım predchozıho roku vzrostla celkova zamestnanost v kraji o 6 500 osob. Pocet uchazecu o zamestna nı cinil v Plzenskí m kraji k 31. 12. 2007 celkem 14 516 osob. Mıra nezamestnanosti dosa hla hodnoty 4,4 %. Vy voj poctu trvale bydlı cı ch obyvatel 31.12.2006 551 281 79 391

pocet obyvatel celkem z toho zeny z toho vekova kategorie: 0 - 14 let 15 Ř 64 let

528 107 032 166

31.12.2007 554 282 78 393

537 114 308 643

Pocet narozenych detı se v Plzenskí m kraji oproti lonskí mu roku zvysil a to na 5 803 osob (na rust o 358). Celkovy pocet zemrelych vsak rovnez vzrostl a cinil 5 918 osob (na rust o 72). Prirozeny prırustek obyvatel byl opet za porny a cinil Ř115 osob. Vyssı pocet pristehovalych oproti vystehovalym (kladny rozdıl cinil 3 124 osob) vsak zajistil, ze celkovy populacnı prırustek obyvatelstva dosa hl behem sledovaní ho obdobı kladní hodnoty. Celkovy populacnı prırustek tedy cinil 3 009 osob. V roce 2007 zaznamenal v Plzenskí m kraji ébytek obyvatelstva vlivem stehova nı pouze okres Tachov (-56). Naopak nejvetsı prırustky vykazujı okresy Plzen Ř sever (844) a Plzen Ř mesto (720). Do okresu Plzen Ř sever se stehuje rada obyvatel s dobrou zivotnı érovnı a stavı zde rodinní domy. Je to da no hlavne prıznivejsı dostupnostı pozemku a jejich nizsı cenou. Vyrazny prırustek obyvatelstva vlivem stehova nı v okrese Plzen Ř mesto dokla da , ze bytova vystavba v Plzni rapidne vrostla. Navıc obyvatelí zde nacha zı velice dobrí moznosti uplatnenı na trhu pra ce. Hustota osıdlenı Plzenskí ho kraje je druha nejnizsı v C R s hodnotou 73,5 osob na 1 km2.

Urad pra ce v Plzni

5


I. 3 Silne stranky kraje •

Vyhodna geograficka poloha regionu pro rozvoj hospoda rstvı

•

Kvalifikovana pracovnı sıla

•

Tradice prumysloví vyroby, oborova ruznorodost

•

Zkusenosti s lokalizacı investic velkych nadna rodnıch firem

•

Dve vysokí skoly univerzitnıho typu a jedna neuniverzitnıho typu.

•

Silní komplexne vybavení a dostupní sıdelnı mesto Plzen

•

Nadprumerna ekonomicka vykonnost sıdelnıho mesta

•

Celkove dobra kvalita zivotnıho prostredı

•

Nizsı mıra nezamestnanosti ve vztahu k C R a ostatnım regionum

•

Relativne husta dopravnı sı„ s napojenım na sousednı sta ty

•

Bohaty prırodnı a kulturne Ř historicky potencia l

I. 4 Slabe stranky kraje •

Rozdıly v rozlozenı ekonomickych subjektu a vykonnosti ekonomiky

•

Nedostatecna vybavenost rozvojovych ploch technickou infrastrukturou

•

Nızka mobilita obyvatel zpusobena nedostatecnou nabıdkou bydlenı a drahou dopravou

•

Nızka hustota obyvatelstva, velkí venkovskí oblasti

•

Nedostatecní kapita loví zdroje pro rozvoj podnika nı

•

Spatna dopravnı obsluznost a éroven sluzeb na venkove a v prıhranicı

•

Nedokoncena restrukturalizace nekterych velkych podniku

•

Nesoulad mezi nabıdkou a popta vkou na trhu pra ce, nedostatek pracovnı sıly

•

Nedostatecna a ma lo écinna podpora malí ho a strednıho podnika nı

Urad pra ce v Plzni

6


II. ZAMČSTNANOST II. 1 Celkova zamňstnanost

Vy voj poctu zame stnavatelu stav k 31.12.2006 31.12.2007

Zamňstnavatele zamestnavatelí se stavem nad 25 zamestnancu zamestnavatelí v drobní m a strednım podnika nı (se stavem do 25 zamestnancu) celkovy pocet zamestnavatelu

1 658

1 665

11 063

11 094

12 721

12 759

Vy voj poctu zame stnancu a OSVC stav k 31.12.2006 31.12.2007

Zamňstnanci a OSVC zamestnanci u firem se stavem nad 25 zamestnancu zamestnanci u drobnych a strednıch firem (se stavem do 25 zamestnancu) osoby samostatne vydelecne cinní (OSVC ) celkova zamestnanost (zamestnanost u firem vsech velikostnıch kategoriı + OSVC )

171 418

170 438

52 637

52 485

48 851

49 017

272 906

271 940

Pocet velkych organizacı oproti roku 2006 mırne vzrostl, avsak doslo k poklesu poctu jejich zamestnancu. Pocet malych organizacı oproti minulí mu obdobı se rovnez mırne zvysil, snızil se vsak pocet osob v nich zamestnanych. V porovna nı s rokem 2006 mırne vzrostl pocet osob samostatne vydelecne cinnych. Celkovy pocet zamestnavatelu v kraji se mırne zvysil, naproti tomu celkova zamestnanost v Plzenskí m kraji se mırne snızila.

Urad pra ce v Plzni

7


II. 2 Volna pracovnımısta

Pocet hlaseny ch volny ch mı st podle pozadavku na vzde lanı 31.12.2006 volna uchaz./ uchazeci mısta 1 mısto

ISCED97 bez vzdela nı a neéplní za kladnı za kladnı vzdela nı nizsı strednı vzdela nı nizsı strednı odborní strednı odborní s vyuc.listem str. nebo str.odb. bez mat. i vyuc. listu USV USO s vyucenım i maturitou USO s maturitou (bez vyucenı) vyssı odborní vzdela nı bakala rskí vzdela nı vysokoskolskí doktorskí celkem

31.12.2007 volna uchaz./ uchazeci mısta 1 mısto

103

35

2,9

103

100

1,0

5 448 17 299

2 158 6 5

2,5 2,8 59,8

4 207 17 231

7 723 27 15

0,5 0,6 15,4

6 906

3 915

1,8

5 669

5 312

1,1

190

15

12,7

149

38

3,9

510 638

51 85

10,0 7,5

397 501

51 95

7,8 5,3

3 032

699

4,3

2 510

804

3,1

87 113 604 12

25 9 209 2

3,5 12,6 2,9 6,0

64 106 552 10

27 13 237 1

2,4 8,2 2,3 10,0

17 959

7 214

2,5

14 516 14 443

1,0

Vy voj poctu uchazecu na 1 volne pracovnımısto v Plzen ske m kraji v letech 2001 - 2007 10 9 pocet uchazecu

8 7 6 5 4 3 2 1 0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

obdobı 2001

Urad pra ce v Plzni

2002

2003

8

2004

2005

2006

2007

XI.

XII.


Struktura VPM podle poz adavku na vzdálanık 31. 12. 2007 0%

1%

0%

0%

2% 0%

6%

1%

0%

37%

53% 0% 0%

bez vzde lanıa neu plnž zakladnı

zakladnıvzde lanı

nizs ıstrednıvzde lanı

nizs ıstrednıodbornž

strednıodbornž s vyuc.listem

str. nebo str.odb. bez mat.i vyuc. listu

U SV

U SO s vyucenım i maturitou

U SO s maturitou (bez vyuc.)

vys s ıodbornž vzde lanı

bakalarskž vzde lanı

vysokos kolskž

doktorskž

Z hlediska

vzdela nı bylo

v Plzenskí m

kraji

evidova no

nejvıce

volnych pracovnıch mıst pro uchazece se za kladnım vzdela nım a strednım odbornym vzdela nım (s vyucnım listem) - 90% vsech VPM, naopak nejmí ne mıst mely érady pra ce pro uchazece s doktorskym vzdela nım, da le pro uchazece s nizsım strednım, nizsım strednım odbornym, strednım nebo strednım odbornym (bez maturity i vyucnıho listu) vzdela nım, a takí pro uchazece s vyssım odbornym a bakala rskym vzdela nım.

Velky za jem ze strany zamestnavatelu byl behem roku 2007 o kvalifikovaní

technickí

profese,

hlavne ve

strojırenstvı Ř

sva rec,

kovodelnık, za mecnık. V ostatnıch profesnıch skupina ch se situace lisı podle charakteru jednotlivych okresu. Odborní technickí profese (sva reci, obra beci, programa tori) jsou vsak za daní v celí m kraji. Za jem zde byl rovnez o delnıky v elektrotechnice, obsluhu monta znıch linek ci strednı Urad pra ce v Plzni

9


zdravotnicky persona l. Da le muzeme v kraji vysledovat dlouhodoby nedostatek vhodnych pracovnıch mıst pro OZP. Nedostatek volnych mıst je rovnez v administrative.

V roce 2007 se v okrese Plzen á mňsto sta le zvysoval pocet volnych pracovnıch mıst. Z 4 150 v lednu na 8 550 v prosinci. Pricemz nejvyssı pocet VPM byl zaznamena n pra ve v prosinci. Na tomto na rustu se nejvıce podılejı nove vznikla mısta v prumysloví zone Borska pole. Nejcasteji se vsak jedna

o profese pro pomocní

a nekvalifikovaní

pracovnıky. Tito uchazeci sice tvorı v evidenci UP nejvetsı skupinu nezamestnanych, ale s ohledem na pracovnı podmınky nejevı o tuto pra ci prılis za jem. Proto jsou tato mısta obsazova na jednak obcany ze clenskych zemı EU (preva zne ze Slovenskí republiky), jednak ostatnımi cizinci. Da le zde muzeme vysledovat dlouhodoby nedostatek uchazecu na pozice zednıku, sva recu, obra becu a podobnych strojırenskych profesı. Urad pra ce Plzen á jih zaznamenal v roce 2007 nejvetsı za jem ze strany zamestnavatelu o profese ridic, obra bec kovu, za mecnık-sva rec, truhla r, prodavac a zednık. Naopak minimum volnych mıst je v profesıch administrativnı pracovnık a kuchar. V roce 2007 byl v okrese Plzen á sever opet nejvetsı za jem o delnickí

profese (sva rec, za mecnık, soustruznık). Sta le se zvysuje

popta vka po kvalifikovaní pracovnı sıle v oblasti stavebnictvı (zednık) a v drevozpracujıcı vyrobe (truhla r). V oboru doprava doslo ke znacní mu navysenı VPM (ridic na kladnıch vozidel). Problí mem zusta va predevsım specializace,

znalost svetovych jazyku a smenny provoz. Minimum

volnych pracovnıch mıst zusta va i nada le pro uchazece, kterı hledajı zamestna nı jako administrativnı pracovnıci, sekreta rky ci écetnı.

Urad pra ce v Plzni

10


V okrese Domazlice patrı mezi nejcasteji hla sena volna pracovnı mısta zejmí na sva rec, za mecnık, soustruznık, frí zar, monta znı delnık, tesar a zednık. Naopak nejvıce chybı volna mısta pro administrativnı a uklızecskí pra ce. Nejsou zde rovnez mısta se zkra cenym pracovnım évazkem vhodna pro matky s detmi. V okrese Klatovy je v soucasnosti sta le o profese, kterí nacha zejı uplatnenı v sousednı SRN. Jsou to zejmí na profese zednık, kuchar, cısnık, za mecnık a uklızecka, stoupa za jem i o osetrovatelky. Sta le trva za jem o profesi uklızecka a pokojska . V drevozpracujıcım prumyslu se jedna opet i o pra ci v lese, preva zne na ruznych mıstech okresu. Lze rovnez konstatovat, ze minimum volnych mıst je nabızeno pro uchazece o zamestna nı s vysokoskolskym vzdela nım, konkrí tne je minima lnı nabıdka v profesi ucitel/ka. V okrese Rokycany je z kvalifikovanych profesı je tradicne nejvetsı za jem

o

za mecnıky,

soustruznıky,

sva rece

a

jiní

profese

v tzv.

“kovooborechď, da le cısnıky, servırky, kuchare, prodavace. Nove se objevila profese svadleny. Dalsı skupina profesı, o kterí je ze strany zamestnavatelu

za jem

zahrnuje

ridice

na kladnıch

automobilu,

vysokozdviznych vozıku a skladnıky. Poslednı skupinou jsou volna mısta na obsluhu ruznych prumyslovych zarızenı (monta znıch linek ci stroju pri vyrobe plastovych, pryzovych ci textilnıch vyrobku). Naopak nedostatek volnych mıst vhodnych pro uchazece o zamestna nı je tradicne pro vsechny ekonomickí profese (administrativa, obchod, management). V okrese

Tachov

zaznamena va me

opet

vysokou

popta vku

po

profesıch ve strojırenstvı (kovodelnık, za mecnık, sva rec) a ve smennych provozech (skladnık, vyrobnı delnık). Naopak nedostatek mıst byl zejmí na pro stredoskola ky ekonomickych a prırodovednych oboru. A rovnez pro vysokoskola ky.

Urad pra ce v Plzni

11


III. NEZAMČSTNANOST III. 1 Zakladnıcharakteristika vyvoje nezamňstnanosti Pocet uchazecu o zamestna nı cinil v Plzenskí m kraji k 31. 12. 2007 celkem 14 516 osob. Mıra nezamestnanosti dosa hla hodnoty 4,4 %. Vy voj nezame stnanosti stav k Nezamňstnanı, VPM a MN

celkem

zeny

31.12.2006 31.12.2007 31.12.2006 31.12.2007 evidovanı uchazeci o zamestna nı celkem z toho dosazitelnı volna pracovnı mısta uchazeci pripadajıcı na 1 VPM uchazeci pobırajıcı podporu v nezamestnanosti mıra nezamestnanosti (v %)

17 959

14 516

9 809

7 937

16 929 7 214 2,5

13 570 14 443 1,0

9 180 -1) -1)

7 312 -1) -1)

6 295

5 596

3 230

2 879

5,6

4,4

6,9

5,5

1) volna pracovnı mısta vhodna pouze pro zeny se z diskriminacnıch duvodu nesledujı

Vy voj poctu uchazecu a volny ch pracovnıch mıst v Plzen ske m kraji v letech 2002 - 2007 25000 20000 15000 10000 5000

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

0

2002

2003

2004

2005

uchazeci

Urad pra ce v Plzni

12

volna mısta

2006

2007


Pocty uchazecu a mı ry nezame stnanosti v PlzenskŽm kraji a v C R Prosinec 2007 Region

pocet uchazecu z toho celkem dosazitelnych 14 516 13 570 354 878 331 696 4 091 3 705 1 079 990 1 779 1 638 1 515 1 428 2 991 2 839 1 029 972 2 032 1 998

Plzensky kraj CR Plzen Ř mesto Plzen Ř jih Plzen Ř sever Domazlice Klatovy Rokycany Tachov

MN v % 4,4 6,0 3,6 3,3 4,0 4,6 6,2 3,8 6,4

Mıra nezam ástnanosti v Plzen ske m kraji a v C R

Tachov Rokycany Klatovy Domazlice Plzen ů sever Plzen ů jih Plzen ů me sto CR Plzensky kraj 0

Urad pra ce v Plzni

1

2

3

13

4

5

6

7


Vy voj mıry nezamástnanosti v Plzen ske m kraji v letech 2002 - 2007 9 8 7

5 4 3 2 1 0 I.

II.

III. rok 2002

IV.

V.

rok 2003

VI. rok 2004

VII.

VIII.

rok 2005

IX. rok 2006

X.

XI.

XII.

rok 2007

Mıra nezamástnanosti v Plzni - mástá, Plzen ske m kraji a v C R v letech 2001 - 2007 11 10,5 10 9,5 9 8,5 8 7,5 7 6,5 6 5,5 5 4,5 4 3,5

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. II.I. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

MN (%)

6

2001

2002

2003 CR

Urad pra ce v Plzni

2004 Plzen-me sto

14

2005 Plzensky kraj

2006

2007


Mıra nezamástnanosti v jednotlivy ch krajıch C R k 31. 12. 2007 Celkem CR Ustecky kraj Moravskoslezsky kraj Karlovarsky kraj Jihomoravsky kraj Olomoucky kraj Liberecky kraj Zlınsky kraj Vysocina Pardubicky kraj Kralovehradecky kraj Jihocesky kraj Plzensky kraj Stredocesky kraj Praha

0

2

4

6

8

10

12

MN (%)

K 31. 12. 2007 se Plzensky kraj s hodnotou mıry nezamestnanosti 4,4% dostal na tretı mısto pomyslní ho celorepublikoví ho zebrıcku. V prubehu

celí ho

roku

docha zelo

k pozvolní mu

snizova nı

mıry

nezamestnanosti. Z lednovych 5,8 % na jiz zminovanou hodnotu 4,4% ke konci roku 2007. V mezirocnım srovna nı pak doslo k poklesu o 1,2%. Pokracuje tak dlouhodoby klesajıcı trend mıry nezamestnanosti.

Urad pra ce v Plzni

15


III.2 Tok nezamňstnanosti Tok nezame stnanosti celkem

zeny

novň novň vyrazenı umıstňnı vyrazene evidovanı evidovane 30 621 33 162 20 899 14 499 15 792 27 553 30 352 18 397 13 345 14 818

za rok 2006 za rok 2007

umıstňne 10 193 9 246

Tok uchazecu báhem roku 2007 4000 3600 3200 2800 2400 2000 1600 1200 800 400 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

nove hlas enı

VII. vyrazenı

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

umıste nı

Behem celí ho roku 2007 bylo nove hla seno o 3 068 uchazecu mí ne nez v roce 2006. Vyrazenych uchazecu vsak bylo v uplynulí m obdobı rovnez mí ne a to o 2 810 osob. Umıstenych uchazecu pak bylo v roce 2007 o 2 502 mí ne nez v obdobı predeslí m. Hlavnım pozitivem vsak zusta va

skutecnost, ze i v roce 2007 prevysoval pocet vyrazenych

uchazecu nad uchazeci nove evidovanymi.

Urad pra ce v Plzni

16


Tok uchazecu báhem roku 2007 - ZENY 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

nove hlas enı

Mezi zenami je situace obdobna

VII.

VIII.

vyrazenı

IX.

X.

XI.

XII.

umıste nı

jako v celkoví m poctu. Nove

hla senych zen bylo o 1 154 mí ne nez v predeslí m obdobı. Vyrazenych uchazecek o zamestna nı bylo v roce 2007 o 974 mí ne nez v roce 2006 a umıstenych zen bylo o 947 mí ne nez v obdobı predeslí m. Mezi zenami rovnez prevazuje pocet vyrazenych nad nove evidovanymi. Na toku uchazecu

v Plzenskem kraji se behem roku 2007

projevovaly jednak obvyklí sezonnı vykyvy, jednak situace vyznamnejsıch zamestnavatelu v jednotlivych okresech. Na lednoví m na rustu nove hla senych uchazecu se projevily m. j. pracovnı pomery ukoncení k 31. 12. predchozıho

roku.

K dalsımu

vyraznejsımu

na rustu

doslo

v

letnıch

mesıcıch a v za rı, kdy se jiz projevil prıliv cerstvych absolventu skol. Ke konci roku pak pricha zelo

do evidencı éradu pra ce vıce uchazecu dıky

ukoncenı sezonnıch pracı.

Urad pra ce v Plzni

17


V okrese

Plzen

á

mňsto

pricha zeli

do

evidence

predevsım

pracovnıci nekvalifikovanı a pracujıcı ve sluzba ch a to zejmí na od zamestnavatelu

YAZAKI Wiring Technologies Czech s. r. o., Panasonic

AVC, Reus, Tesco, Kaufland, C eska posta,

GHP Direct Mail, Schneider.

Zde je vsak obvyklym duvodem odchodu

zamestnancu

prirozena

fluktuace. U rady z techto firem se jedna o pra ci na linka ch, kde se hlavne nekvalifikovanı zamestnanci casto strıdajı ci se jedna o pra ci s castymi nocnımi smenami. Popr. docha zı k uvolnenı zamestnancu, kterı byli nabra ni na dobu urcitou v prubehu spicek a zvysení ho poctu zaka zek.

Zamestnavatelí , od kterych prislo do evidence éradu pra ce Plzen á jih v roce 2007 nejvıce uchazecu, jsou zpravidla firmy s vetsım poctem pracovnıku a nejedna se o snizova nı stavu zamestnancu, ale spıse o prirozenou fluktuaci. Naprıklad MD Elmont spol. s r.o. je nejvetsım zamestnavatelem v okrese a pravidelne zvysuje kazdy rok pocet svych pracovnıku ra dove o nekolik desıtek. Z firmy CE WOOD, a.s. prisli do evidence uchazeci v zimnıch mesıcıch po ukoncenı sezonnıch pracı. V konkurzu skoncila Mlí ka rna Dvorec s.r.o. v Nepomuku. Prestoze ze spolecnosti odeslo pres 150 zamestnancu, behem roku 2007 se na Urade pra ce Plzen-jih zaevidovalo jen 27 uchazecu o zamestna nı. Mezi nove evidovanymi uchazeci v roce 2007 byli nejcasteji delnıci v elektrotechnice, prodavaci, delnıci v prumyslu a ridici. Priblizne 50% nezamestnanych v okrese Plzen - sever tvorı dlouhodobe

evidovanı

nezamestnanosti

uchazeci.

muzeme

Mezi

zaradit

hlavnı zejmí na

prıciny

dlouhodobí

nevhodnou

popr.

nedostatecnou kvalifikaci uchazecu, nizsı dopravnı obsluznost nekterych lokalit

okresu

nezamestnanych

a

zdravotnı

jsou

uchazeci

problí my se

uchazecu.

za kladnım

Kolem

vzdela nım,

30% kterym

v uplatnenı na trhu pra ce bra nı pra ve jejich nedostatecna kvalifikace.

Urad pra ce v Plzni

18


V okrese Domazlice docha zelo rovnez u rady podniku k uvolnova nı zamestnancu z organizacnıch duvodu a prirození fluktuaci. Mezi dalsı uvolnovaní patrı stejne jako v ostatnıch okresech sezonnı pracovnıci. A samozrejme na na rustu poctu nove hla senych uchazecu se v mesıcıch srpnu a za rı podıleli nemalou merou absolventi skol.

V roce 2007 se na érade pra ce Klatovy zaevidovalo 5 269 osob, coz znacı, ze prumerne se zaevidovalo 439 lidı mesıcne. Oproti tomu vyrazenych bylo 5 855, tedy o 278 mí ne nez v roce 2006. Mesıcnı prumer vyrazenych uchazecu tak cinil 488 osob. Ve sledovaní m obdobı doslo v okrese Rokycany opet k poklesu nezamestnanosti. evidovanych

Duvodem

uchazecu

a

bylo na

relativne druhí

malí

strane

mnozstvı na stup

nove

uchazecu

k zamestnavatelum, kterı zacali pribırat noví zamestnance. Od dubna se zacal projevovat tradicnı sezonnı cyklus vyvoje mıry nezamestnanosti, kdy se v jarnıch mesıcıch jako kazdorocne projevilo ukoncenı evidence sezonnıch pracovnıku a jejich na stup zpet do pracovnıho procesu a zaha jenı dalsıch pracovnıch cinnostı. Evidence novych absolventu skol ovlivnila vysi mıry nezamestnanosti pouze v cervenci, od srpna jiz docha zelo k postupní mu poklesu. K opetovní mu zvysenı nezamestnanosti doslo az v mesıci prosinci, a to vlivem ukoncenı sezonnıch pracı, zejmí na lesnickych ci stavebnıch. Nejvıce uchazecu je umıs„ova no do a za roven pricha zı z odvetvı automobiloví ho a strojırenskí ho prumyslu v profesi opera tor vyroby a manipulacnı delnık, popr. strojırensky delnık. Tım se potvrzuje vysoky stupen fluktuace v techto oborech.

V okrese Tachov bylo v roce 2007 nove evidova no 3 255 uchazecu, vyrazeno 3 661 uchazecu, do zamestna nı nastoupilo 2 390 uchazecu, z toho 423 prostrednictvım éradu pra ce. Za dna firma v okrese vyrazneji nepropoustela. Urad pra ce v Plzni

19


III.3 Struktura uchazecu o zamňstnanı(vzde lanı , ve k, dŽlka evidence, KZAM) Vzde lanostnıstruktura uchazecu o zame stnanı(ISCED 97) stupen vzdňlanı

stav k celkem zeny 31.12.2006 31.12.2007 31.12.2006 31.12.2007 abs. v % abs. v% abs. v% abs. v%

bez vzdela nı a neéplní 107 za kladnı za kladnı vzdela nı 5 444 nizsı strednı vzdela nı 17 nizsı strednı odborní 299 strednı odborní s 6 906 vyuc.listem str. nebo str.odb. bez 190 mat. i vyuc. listu USV 510 USO s vyucenım i 638 maturitou USO s maturitou (bez 3 032 vyuc.) vyssı odborní vzdela nı 87 bakala rskí vzdela nı 113 vysokoskolskí 604 doktorskí 12 celkem 17 959

0,6

103

0,7

66

0,6

58

30,3 0,1 1,7

4 207 29,0 17 0,1 231 1,6

3 384 30,6 18 0,2 161 1,5

2 409 30,4 13 0,2 118 1,5

38,5

5 669 39,1

3 829 34,7

2 716 34,2

1,1

149

1,0

194

1,8

123

1,5

2,8

397

2,7

379

3,4

246

3,1

3,6

501

3,5

338

3,1

276

3,5

16,9

2 510 17,3

0,5 64 0,6 106 3,4 552 0,1 10 100 14 516

0,4 0,7 3,8 0,1 100

2 200 19,9 75 78 312 5 11 039

0,7 0,7 2,8 0 100

1 611 20,3 41 68 253 5 7 937

Vz dálanostnıstruktura uchaz ecu o z amástnanıv Plz en ske m kraji v roce 2007 1% 0%

0% 4%

1%

17%

29%

3%

3%

0%

1%

2% 39%


zakladnıvzde lanı




str . nebo str.odb. bez mat.i vyuc. listu

U SV





vysokos kolskž

doktorskž

Urad pra ce v Plzni

0,7

20

0,5 0,9 3,2 0,1 100


Nejvetsı podıl na vzdelanostnı strukture v roce 2007 tvorili uchazeci se strednım odbornym vzdela nım (39,1%), za kladnım vzdela nım (29,0%) a éplnym strednım odbornym vzdela nım s maturitou (17,3%).

Vzdálanostnıstruktura uchazecu o zamástnanıv Plzen ske m kraji v roce 2007 - ZENY 1% 1%

0% 3%

1%

20%

30%

3% 0%

3%

1%

2%

35%


zakladnıvzde lanı




str. nebo str.odb. bez mat.i vyuc. listu

U SV





vysokos kolskž

doktorskž

Nejvetsı podıl na vzdelanostnı strukture v roce 2007, mezi zenami, tvorili rovnez uchazecky se strednım odbornym vzdela nım (34,2%), za kladnım vzdela nım (30,4%) a éplnym strednım odbornym vzdela nım s maturitou (20,3%).

Urad pra ce v Plzni

21


Ve kova struktura uchazecu o zame stnanı stav k vňk do 19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let nad 60 let celkem

celkem 31.12.2006 31.12.2007 abs. v% abs. v% 904 5,0 662 4,6 2 061 11,5 1 492 10,3 1 999 11,1 1 465 10,1 2 223 12,4 1 768 12,2 1 805 10,1 1 403 9,7 1 804 10,0 1 521 10,5 1 903 10,6 1 507 10,4 2 680 14,9 2 259 15,6 2 216 12,3 2 025 14,0 364 2,0 414 2,9 17 959 100 14 516 100

zeny 31.12.2006 31.12.2007 abs. v% abs. v% 433 4,4 296 3,7 969 9,9 659 8,3 1 012 10,3 802 10,1 1 451 14,8 1 150 14,5 1 156 11,8 900 11,3 1 062 10,8 906 11,4 1 143 11,7 909 11,5 1 603 16,3 1 338 16,9 949 9,7 938 11,8 31 0,3 39 0,5 9 809 100 7 937 100

Vákova struktura uchazecu v Plzen ske m kraji v roce 2007

5%

3%

14%

10% 10%

16%

12% 10%

10%

10%

do 19 let

20-24 let

25-29 let

50-54 let

55-59 let

nad 60 let

30-34 let

35-39 let

40-44 let

45-49 let

Ve vekoví strukture tvorili stejne jako v roce 2006 nejvetsı skupinu uchazeci z vekoví kategorie 50 Ř 54 let (15,6%). Druhou nejvetsı skupinu tvorili uchazeci ve veku 55 Ř 59 let (14,0%). Z vyse uvedení tabulky je patrní , ze uchazeci nad 50 let veku tvorı vıce nez 32% vsech nezamestnanych v Plzenskí m kraji. Tretı nejpocetnejsı skupinou pak byli Urad pra ce v Plzni

22


uchazeci z vekoví kategorie 30 Ř 34 let (12,2%). V roce 2007 doslo opet ke zvysenı prumerní ho veku uchazecu a to o 0,4 roku na 40,8.

Vákova struktura uchazecu v Plzen ske m kraji v roce 2007 - ZENY

0%

12%

4%

8% 10%

18%

15% 11% 11%

11%

do 19 let

20-24 let

25-29 let

50-54 let

55-59 let

nad 60 let

30-34 let

35-39 let

40-44 let

45-49 let

Mezi zenami tvorila nejvetsı podıl na celkoví m poctu uchazecu, stejne jako v lonskí m roce, vekova skupina 50 Ř 54 let (16,9%). Druhou nejpocetnejsı skupinou jsou zeny ve veku 30 Ř 34 let (14,5%). Mezi zenami doslo k na rustu prumerní ho veku uchazecek o 0,5 roku na 40,5.

Urad pra ce v Plzni

23


DŽlka evidence stav k Delka evidence do 3 mesıcu 3 Ř 6 mesıcu 6 Ř 9 mesıcu 9 Ř 12 mesıcu 12 Ř 24 mesıcu nad 24 mesıcu celkem

celkem 31.12.2006 31.12.2007 abs. v% abs. v% 5 613 31,3 5 121 35,3 3 228 18,0 2 581 17,8 1 678 9,3 1 275 8,8 1 214 6,8 887 6,1 2 282 12,7 1 633 11,2 3 944 22,0 3 019 20,8 17 959 100 14 516 100

zeny 31.12.2006 31.12.2007 abs. v% abs. v% 2 595 26,5 2 337 29,4 1 781 18,2 1 449 18,3 967 9,9 740 9,3 709 7,2 541 6,8 1 418 14,5 1 064 13,4 2 339 23,8 1 806 22,8 9 809 100 7 937 100

Struktura uchazecu podle de lky evidence

21% 35%

11% 6% 9%

do 3 me sıc˚

3 ů 6 me sıc˚

18%

6 ů 9 me sıc˚

9 ů 12 me sıc˚

12 ů 24 me sıc˚

nad 24 me sıc˚

Podle dí lky evidence tvorili nejvetsı skupinu uchazeci, kterı byli v evidenci dobu kratsı nez 3 mesıce (35,3%), coz je velmi kladní zjistenı. Mí ne prıjemní potom je, ze druhou nejvetsı skupinu tvorili uchazeci pobyvajıcı v evidenci dí le nez 24 mesıcu (20,8%).

Urad pra ce v Plzni

24


Struktura uchazecu podle de lky evidence - ZENY

23%

30%

13% 18%

7%

do 3 me sıc˚

9%

3 ů 6 me sıc˚

6 ů 9 me sıc˚

Situace je obdobna

9 ů 12 me sıc˚

12 ů 24 me sıc˚

nad 24 me sıc˚

takí mezi zenami. Nejvetsı skupinu tvorili

uchazecky pobyvajıcı v evidenci dobu kratsı nez 3 mesıce (29,4%). Ovsem i zde tvorili druhou nejvetsı skupinu uchazecky pobyvajıcı v evidenci dí le nez 24 mesıcu (22,8%).

Prume rna dŽlka evidence (ve dnech) stav k Delka evidence

celkem zeny 31.12.2006 31.12.2007 31.12.2006 31.12.2007

prumerna dí lka evidence evidovanych uchazecu prumerna dí lka evidence vyrazenych uchazecu

537

533

570

565

225

235

259

272

Oproti roku 2006 se mırne zkra tila prumerna dí lka evidence u evidovanych

uchazecu.

Naopak

se

mırne prodlouzila

vyrazenych uchazecu. Stejna situace je i mezi zenami.

Urad pra ce v Plzni

25

evidence

u


Struktura uchazecu o zame stnanı podle Klasifikace zame stnanı (KZAM) stav k 31.12.2006 31.12.2007 abs. v% abs. v% 155 0,9 167 1,2 788 4,4 688 4,7

KZAM tr. 1 Ř Za konoda rci, vedoucı a rıdıcı pracovnıci tr. 2 Ř Vedectı a odbornı dusevnı pracovnıci tr. 3 Ř Technictı, zdravotnictı, pedagogictı pracovnıci a pracovnıci v prıbuznych oborech tr. 4 Ř Nizsı administrativnı pracovnıci (érednıci) tr. 5 Ř Provoznı pracovnıci ve sluzba ch a obchode tr. 6 Ř Kvalifikovanı delnıci v zemedelstvı, lesnictvı a v prıbuznych oborech tr. 7 Ř Remeslnıci a kvalifikovanı vyrobci, zpracovatelí , oprava ri tr. 8 Ř Obsluha stroju a zarızenı tr. 9 Ř Pomocnı a nekvalifikovanı pracovnıci tr. 0 Ř Prıslusnıci arma dy nezada no celkem

1 813

10,1

1 368

9,4

1 701

9,5

1 483

10,2

2 473

13,8

1 841

12,7

401

2,2

339

2,3

2 137

11,9

1 520

10,5

1 308 4 802

7,3 26,7

1 150 3 861

7,9 26,6

4 0 2 377 13,2 17 959 100

2 2 097 14 516

0 14,4 100

Struktura uchazecu podle Klasifikace zamástnanı(KZAM)

1%

14%

5%

9%

0% 10%

28% 13% 8%

tr. 1

Urad pra ce v Plzni

tr. 2

tr. 3

tr. 4

2%

10%

tr. 5

tr. 6

26

tr. 7

tr. 8

tr. 9

tr. 0

nezadano


Nejvetsı podıl na celkoví m poctu uchazecu tvorili i v roce 2007 pomocnı a nekvalifikovanı pracovnıci (26,6%). Druhou nejvetsı skupinu predstavujı uchazeci zarazenı do kategorie “nezada noď (14,4%). Tretı nejpocetnejsı skupinu tvorili provoznı pracovnıci ve sluzba ch a obchode (12,7%).

Struktura uchazecu o zame stnanı podle Klasifikace zame stnanı (KZAM) - ZENY KZAM tr. 1 Ř Za konoda rci, vedoucı a rıdıcı pracovnıci tr. 2 Ř Vedectı a odbornı dusevnı pracovnıci tr. 3 Ř Technictı, zdravotnictı, pedagogictı pracovnıci a pracovnıci v prıbuznych oborech tr. 4 Ř Nizsı administrativnı pracovnıci (érednıci) tr. 5 Ř Provoznı pracovnıci ve sluzba ch a obchode tr. 6 Ř Kvalifikovanı delnıci v zemedelstvı, lesnictvı a v prıbuznych oborech tr. 7 Ř Remeslnıci a kvalifikovanı vyrobci, zpracovatelí , oprava ri tr. 8 Ř Obsluha stroju a zarızenı tr. 9 Ř Pomocnı a nekvalifikovanı pracovnıci tr. 0 Ř Prıslusnıci arma dy nezada no celkem

Urad pra ce v Plzni

27

stav k 31.12.2006 31.12.2007 abs. v% abs. v% 38 0,4 51 0,6 468 4,8 420 5,3 1 005

10,2

725

9,1

1 386

14,1

1 180

14,9

1 942

19,8

1 439

18,1

221

2,3

199

2,5

389

4,0

289

3,6

408 2 755

4,2 28,1

350 2 219

4,4 28,0

0 1 197 9 809

0 12,2 100

1 1 064 7 937

0 13,4 100


Struktura uchazecu podle Klasifikace zamástnanı(KZAM) ZENY

1%

12%

0%

5%

10%

15%

29%

4%

tr. 1

tr. 2

Rovnez

tr. 3

mezi

tr. 4

4%

tr. 5

zenami

19% 1%

tr. 6

tvorı

tr. 7

tr. 8

tr. 9

nejvetsı

tr. 0

nezadano

skupinu

pomocnı

a

nekvalifikovanı pracovnıci (28,0%). Druhou skupinu pak tvorı provoznı pracovnıci ve sluzba ch a obchode (18,1%). Tretı nejvetsı skupinu pak tvorili

zeny

zarazení

do

kategorie

(14,9%).

Urad pra ce v Plzni

28

nizsı administrativnı pracovnıci


III.4 Vybrane skupiny uchazecu o zamňstnanı III.4.1 Absolventi skol a mladistvı

Vy voj poctu evidovany ch absolventu skol a mladistvy ch podle stupne vzde lanı stav k ISCED97

celkem zeny 30.9.2006 30.9.2007 30.9.2006 30.9.2007 bez vzdela nı a neéplní za kladnı 31 26 13 10 za kladnı vzdela nı 153 168 70 75 nizsı strednı vzdela nı 3 2 2 2 nizsı strednı odborní 97 67 50 26 strednı odborní s vyuc.listem 471 239 197 101 str. nebo str.odb. bez mat.i 0 0 0 0 vyuc. listu USV 38 30 21 20 USO s vyucenım i maturitou 238 169 108 77 USO s maturitou (bez vyucenı) 429 342 257 212 vyssı odborní vzdela nı 69 44 54 32 bakala rskí vzdela nı 63 48 42 32 vysokoskolskí 154 114 89 71 doktorskí 1 4 1 1 celkem 1 747 1 253 904 659

Absolventi skol Tuto skupinu charakterizujı dva za kladnı problí my na trhu pra ce: •

chybejıcı praxe

•

minima lnı uplatnitelnost v oboru

Absolventi skol bez praxe nebo se vzdela nım, po kterí m nenı na trhu pra ce popta vka se umis„ujı problematicky. Spatnou situaci techto uchazecu

prohlubuje nedostatek volnych pracovnıch mıst v urcitych

evidencnıch skupina ch. Pocet evidovanych absolventu skol kazdorocne stoupa v

letnıch mesıcıch a v za rı, kdy se na zvysenı jejich poctu

projevuje prıliv cerstvych absolventu skol. Nekterı zamestnavatelí naopak projevujı za jem o absolventy, protoze ti podle nich nejsou zatızenı Urad pra ce v Plzni

29


“spatnymi na vykyď z predchozıch zamestna nı. Presto absolventum chybı krome zkusenostı praktickí dovednosti a u vyucenych znalost novych technologickych metod a znalost obsluhy modernıch stroju a zarızenı.

Mladistvı Tuto skupinu charakterizujı dva za kladnı problí my na trhu pra ce: •

nekvalifikovanost

•

chybejıcı pracovnı zkusenosti, motivace k pra ci, zodpovednost

Jedna se o ohrozenou skupinu uchazecu, kterı jsou bu§ zcela bez kvalifikace a po ukoncenı povinní skolnı docha zky na za kladnı ci specia lnı za kladnı skole nepokracujı v dalsım vzdela va nı ci jej nedokoncı. Nebo majı jen nızkou kvalifikaci, kterou zıskali na dvouletych ucebnıch oborech pred dovrsenım plnoletosti. Nekdy tyto problí my

prohlubuje i nevhodní

socia lnı za zemı. Moznost jejich uplatnenı na trhu pra ce komplikuje krome chybejıcı kvalifikace a praxe rada omezenı, ktera musı zamestnavatelí dodrzovat pri jejich zamestna va nı (ohledne prescasoví pra ce, smenní ho provozu, hmotní zodpovednosti, RP apod.). Proto se takí pro tuto skupinu volna mısta tí mer neobjevujı.

Urady

pra ce

v kraji

se

proto

snazı poskytovat

vsem

temto

uchazecum vhodní poradenskí aktivity, kterí by zvysily sanci na jejich uplatnenı (pohovory o kvalifikaci s cılem zıskat uchazece pro dalsı vzdela va nı, Job kluby Ř kluby mladych s cılem zıskat za kladnı praktickí socia lnı a komunikacnı dovednosti, besedy s odbornıky v oblasti pracovne pra vnıch predpisu, motivacnı kurzy s na slednou rekvalifikacı apod.).

Jednotliví prezentacnı

UP v kraji vyvıjejı radu aktivit a uskutecnily ruzní

akce

se

socia lnımi

partnery,

za stupci

skolstvı

a

zamestnavatelu a s dalsımi organizacemi za écelem zlepsenı vza jemní Urad pra ce v Plzni

30


spolupra ce a

zvysenı sancı techto uchazecu v uplatnenı na trhu pra ce.

V ra mci IPS probıhajı besedy se skolami o zamestnanosti a o moznostech uplatnenı,

vyuzıvajı se

na stroje

APZ,

Krajsky

érad

je

pravidelne

informova n o nezamestnanych absolventech v kraji.

III.4.2 Osoby se ZP

Vy voj poctu uchazecu osob se zdravotnı m postizenı m stav k Osoby se ZP

celkem

zeny

31.12.2006 31.12.2007 31.12.2006 31.12.2007 osoby se ZP podıl na celkoví m poctu uchazecu (%) z toho: plne invalidnı ca stecne invalidnı os. zdravotne znevyhodnení

3 067

2 868

1 661

1 559

17,1

19,8

16,9

19,6

21 2 486

15 2 548

10 1 331

10 1 371

560

305

320

178

Pocet uchazecu se zdravotnım postizenım se k 31. 12. 2007 vyrazne nezmenil. Pokud ovsem porovna me podıl techto uchazecu na celkoví m poctu nezamestnanych, doslo k na rustu o 2,7%. Mezi zenami je situace v podstate identicka (na rust rovnez o 2,7%). Jak vyplyva ze statistickych édaju, za jem o zamestna va nı zdravotne postizenych obcanu je sta le maly.

Problí mem uchazecu se zdravotnım postizenım je vetsinou zhorseny zdravotnı stav, ktery jim neumoznuje zcela vykona vat pracovnı cinnost pozadovanou zamestnavatelem. Zamestnavatelí pro ne nemajı pracovnı program, nejsou pro ne “ekonomicky vyhodnıď, povazujı je za problí moví a oba vajı se jejich vysokí nemocnosti. Pocet volnych mıst pro tuto skupinu je jen velmi maly. Vetsina techto uchazecu nenı schopna vykona vat pra ci na plny pracovnı évazek,

Urad pra ce v Plzni

31


zkra cení pracovnı évazky se vyskytujı jen zrıdka, pomerne velka ca st zamestnavatelu casto pracuje ve 2 Ř 3 smenní m provozu. Zamestna va nı

osob ZP je obtızní jak z duvodu malí ho poctu

vhodnych pracovnıch mıst, tak predevsım z duvodu slozití poradenskí a zprostredkovatelskí

pra ce

s

lidmi,

nebo„ zdravotnı problí my

jsou

preka zkou pro umıstenı na bezní pracovnı mısto. Rostoucı tlak na trhu pra ce vytesnuje ze zamestnanosti predevsım skupiny s nejruznejsımi handicapy, kterı majı v prumeru nizsı produktivitu pra ce, nızkou nebo nevhodnou kvalifikaci. Trvale je k dispozici nızky pocet vhodnych pracovnıch mıst pro uplatnenı techto osob. V Plzenskí m kraji bylo k 31. 12. 2007 evidova no 2 868 osob se zdravotnım postizenım, tedy 19,8% vsech uchazecu o zamestna nı.

Urad pra ce v Plzni

32


III.5 Ohrozene mikroregiony v jednotlivych okresech Charakteristika mikroregionu k 30.6.2007 Nazev mikroregionu

Pocet obyvatel

Nepomucko (PJ) Manetınsko (PS) Vserubsko (PS) Kralovicko (PS) Pobezovicko (DO) Horsovskotynsko (DO) Kasperskí Hory (KT) Susice (KT) Radnicko (RO) Zbirozsko (RO) Bezdruzicko (TC)

11 2 3 9 6 8 2 22 6 5 2

EAO

178 5 448 977 1 556 519 1 754 769 5 083 287 3 212 645 4 655 292 1 181 839 11 022 956 3 355 497 2 776 852 1 376

Pocet uchazecu celkem

dosazitelnı

257 114 124 357 200 274 128 1 000 178 139 131

MN v % z celk. poctu uch.

149 104 115 331 186 264 122 952 171 131 129

z dosaz. uchazecu

5,0 7,3 7,1 7,0 6,2 5,9 10,9 9,1 5,3 5,0 9,5

Plzen á mňsto Od 1. 1. 2007 doslo k rozsırenı okresu Plzen Ř mesto o noví obce a zmenil se tak jeho charakter z ciste mestskí ho okresu na okres i s venkovskymi oblastmi (jedna se o ézemı jen s cca. 16 000 obyvateli, Plzen ma

cca. 163 000 obyvatel). Takto vzniklí

mikroregiony tesne

sousedı s Plznı a situace na trhu pra ce je tam tedy stejne prızniva nebo dokonce jeste lepsı nez v Plzni. Je zde predevsım vysoka

dopravnı

obsluznost, takze zde nejsou problí my s presunem za pracı v ra mci okresu.

Plzen á jih •

Nepomucko Ze ctyr mikroregionu v okrese Plzen-jih vykazoval na konci roku

2007 nejvyssı mıru nezamestnanosti mikroregion Nepomucko. Mıra nezamestnanosti je zde vsak sta le nizsı nez mıra nezamestnanosti v C eskí republice.

Urad pra ce v Plzni

33

4,7 6,7 6,6 6,5 5,8 5,7 10,3 8,6 5,1 4,7 9,5


Plzen á sever •

Mane tı nsko, Vserubsko a Kralovicko Problí movymi oblastmi jsou rıdce osıdlení Vserubsko, Manetınsko a

Kralovicko. Tyto oblasti jsou zemedelsko-prumysloví nebo jeste sta le zemedelskí , kde se snizova nım zemedelskí vyroby popta vka po pracovnı sıle neusta le klesa . O tyto oblasti novı investori nejevili za jem. Ani v roce 2007 zmena nenastala, vetsı podnikatelska aktivita je situova na opet do oblasti Nyranska a Tremosenska, kde je nejnizsı mıra nezamestnanosti na okrese.

Domazlice •

Pobe zovicko a Horsovskoty nsko Mıra nezamestnanosti je v techto oblastech sta le vyssı nez mıra

okresu. Jde o oblasti tradicne zemedelskí s nızkym podılem prumyslu. Z toho plyne i nızka kvalifikace uchazecu. Doslo k likvidaci nekterych za vodu a provozu, coz velmi vyrazne snızilo pocet pracovnıch prılezitostı. Rozvojoví tendence nejsou prakticky za dní a proto nevznikajı noví pracovnı prılezitosti ve vetsım rozsahu.

Klatovy •

KasperskŽ Hory Na pocet obyvatel je zde pomerne vysokí cıslo nezamestnanych -

128

(loni 156 osob) a z toho vyplyva nejvyssı mıra nezamestnanosti v

ra mci okresu Ř 10,33%. Je to o 2,46% mí ne proti lonskí mu roku, kdy mıra nezamestnanosti byla 12,79%. V mikroregionu

jsou s ohledem na

maly pocet podnikatelskych subjektu omezení moznosti tvorby novych pracovnıch mıst, vetsina z evidovanych 20 VPM je smerova na do oblasti poskytova nı sluzeb v mıstnıch penzionech a rekreacnıch zarızenıch (cısnıci, servırky, kuchari, recepcnı, pomocnıci do kuchyne), navıc doba jejich trva nı je ovlivnena sezonnostı. Mezi nejvetsı zamestnavatele v oblasti patrı textilnı vyrobce zdravotnıch pomucek Medica Filter s.r.o., da le jsou to Urad pra ce v Plzni

34


hotely, penziony a restaurace v oblasti Srnı a Modravy, pra ce v lese je ovlivnena sezonnostı. Cestovnı ruch podporuje na vstevnost hradu Kasperk a pred neda vnem vybudovany

sportovnı area l Snowhill s.r.o., kde se

uplatnujı jak provoznı pracovnıci, tak instruktori lyzova nı a snowboardingu (sezonnı zamestnanost je limitova na snehovymi podmınkami). Stabilnım zamestnavatelem je Detsky domov v Kasperskych Hora ch a Spra va na rodnıho parku a chra není krajinní oblasti Sumava. pripada

Na jedno VPM

nejvyssı pocet uchazecu v okrese = 6,4 osoby, presto proti

predcha zejıcımu roku i v tí to lokalite se pocet uchazecu na jedno VPM snızil o 2,8 osoby. •

Susice V poctu obyvatel je mikroregion na druhí m mıste v okrese, mıra

nezamestnanosti

Ř 8,6% (v lonskí m obdobı 10,4%) a druhí mısto v

absolutnım poctu uchazecu o zamestna nı Ř 1 000 osob, oproti roku 2006 (1178 uchazecu) tak doslo k poklesu o 178 osob. Rozsah pracovnıch prılezitostı se mırne rozsıril - mikroregion jich nabızı 253, tj. o 37 vıce nez ve stejní m obdobı lonskí ho roku. Na jedno volní v prumeru

vycha zı 4

uchazeci,

coz

predstavuje

pracovnı mısto

zlepsenı moznosti

uplatnenı na trhu pra ce nez tomu bylo v lonskí m roce, kdy na 1 VPM pripadalo 5,5 uchazece). K vyznamnym zamestnavatelum nada le patrı MatMar Susice s.r.o., Za padoceskí konzumnı druzstvo, SPAR Sumava s.r.o., SOLO Sirka rna a.s., Skla rna Annın, ve strojırenstvı jsou to KORAMEX, SG Strojırna aj. Pro obcany se zdravotnım postizenım jsou zde zrızeny chra není dılny v SUCOM PRODUCTION s.r.o a v OBZORu, vyrobnı druzstvo invalidu.

Dalsı zamestna nı zabezpecujı okolnı kamenolomy a

pily. Pretrva vajıcım problí mem zusta va dostupnost dopravnıho spojenı, kdy na smenní provozy a provozy s atypickou pracovnı dobou (sluzby, apod.) se nelze dostat vubec.

Urad pra ce v Plzni

35


Rokycany •

Radnicko Jedna se o region prumyslove-zemedelsky. Problí my jsou da ny

zejmí na demografickou situacı, spatnou infrastrukturou, i relativnım nedostatkem pracovnıch prılezitostı prımo v regionu. •

Zbirozsko Jedna se o oblast preva zne zemedelskou. Nevyskytuje se zde za dna

prumyslova zona a jejı vybudova nı nenı dle provedení ho zjis„ova nı éradu pra ce pla nova no. Tachov •

Bezdruzicko Strediskem je mesto Bezdruzice. Zemedelska oblast, la zenstvı. Mıra

nezamestnanosti

cinila

k 31.

12.

zamestnavatelem je a.s. Lí cební

2007

-

9,5%.

Jedinym

vetsım

la zne Konstantinovy La zne (stav

pracovnıku stabilizovany, vliv sezonnosti, cca. 150 zamestnancu). Je zde velky nedostatek pracovnıch mıst a rovnez spatna dopravnı obsluznost.

Nekterí mikroregiony jsou sice uva deny jako ohrození , protoze jejich mıra nezamestnanosti presahuje okresnı prumer ale vzhledem k celorepublikoví mu prumeru nepredstavujı va znejsı ohrozenı trhu pra ce v Plzenskí m kraji.

Urad pra ce v Plzni

36


IV. CIZINCI NA TRHU PRACE Zame stnavanıcizincu, obcanu EU, EHP a S vy carska stav k 31.12.2006 31.12.2007 zamestnanı s pracovnım povolenım 3 012 4 822 657 948 informace o zamestna nı podle Ó 98 pısm. a) az e), j), k) 8 730 14 333 obcaní EU, Norska, Islandu, Lichtenstejnska a Svycarska Zamňstnanıcizinci

V Plzenskí m kraji nada le docha zı k na rustu cizincu na trhu pra ce. K 31. 12. 2007 zde bylo v platnosti 4 822 pracovnıch povolenı pro cizince, coz je o 1 810 povolenı vıce nez ke stejní mu obdobı roku 2006. Z toho tí mer 53% povolenı bylo vyda no Uradem pra ce v Plzni. Firmy a podniky sta le casteji pristupujı k zamestna va nı cizincu, a to predevsım z duvodu nedostatku ceskych uchazecu ochotnych pracovat za danych podmınek. zednıci,

Nejvıce cizincu (ze zemı mimo EU) pracuje jako

manipulacnı a

monta znı delnıci,

delnıci

drevozpracujıcı a

potravina rskí vyroby, krupií ri ci pomocnıci, uklızeci. V Plzenskí m kraji jsme k 31. 12. 2007 da le evidovali 14 333 pracovnıku ze zemı EU (na rust o 5 603 osob). Tí mer 70% techto pracovnıku bylo evidova no Uradem pra ce v Plzni. Tito zamestnanci nejcasteji pracujı jako monta znı ci manipulacnı delnıci, popr. jako vedoucı a technictı pracovnıci firem se zahranicnı écastı. Zeny casto pracujı jako zdravotnı sestry a pokladnı v hypermarketech.

Urad pra ce v Plzni

37


V. AKTIVNI POLITIKA ZAMČSTNANOSTI V.1 Vynalozene financnıprostredky na APZ Vy daje na politiku zame stnanosti (v tis. Kc) Vydaje na PZ

rok 2006

vydaje na politiku zamňstnanosti celkem (PZ) z toho na pasivnıpolitiku (PPZ) podı l PPZ na PZ v % na aktivnıpolitiku (APZ)

1)

podı l APZ na PZ v % Podpora zamňstnavanıOZP - prıspevek dle Ó78za kona c. 435/2004 Sb., o zamestnanosti podı l podpory zamestna va nıOZP na PZ v % Insolvence podı l insolvence na PZ v % 1)

rok 2007

622 912 387 404

624 882 373 513

62,2

59,8

142 191

142 674

22,8

22,8

76 976

93 323

12,4

14,9

16 341

15 372

2,6

2,5

vcetne ESF, bez prevodu do rezervnıch fondu

Prımo na na stroje aktivnı politiky zamestnanosti bylo vyda no 73 679 tis. Kc, tedy 11,8% celkovych vydaju na politiku zamestnanosti (pokles o 2,2% oproti predcha zejıcımu obdobı).

Urad pra ce v Plzni

38


Vy daje APZ dle jednotlivy ch nastroju vcetne zavazku z minulŽho obdobı(v tis. Kc) Nastroj APZ

rok 2006

rok 2007

VPP

24 216

21 357

SUPM zrızení a vyhrazení zamestnavateli

34 969

25 147

SUPM zrızení uchazeci o zamestna nı - SVC

1 777

2 020

CHPD a CHPM vytvorení pro OZP

532

358

CHPM Ř SVC vytvorení pro OZP Prıspevek na provoznı na klady CHPD, CHPM a CHPM - SVC vytvorení pro OZP zabezpecenı odborní praxe absolventu skol, ucilis„ a zıska nı kvalifikace mladistvych 1) Rekvalifikace, poradenskí aktivity

115

157

15 708

15 088

0

0

7 971

4 954

70

21

0

0

0

0

0

0

1 011

4 140

0

0

projekty ESF

54 894

68 995

prevody do rezervnıch fondu UP

53 150

29 757

prevody do fondu organizacnıch slozek sta tu (OSS)

560

7 100

ostatnı (semina re, expertızy apod.)

991

417

195 901

179 511

preklenovacı prıspevek

2)

prıspevek na dopravu zamestnancu

2)

2)

prıspevek na zapracova nı prıspevek pri prechodu na novy podnikatelsky program 2) cılení programy k podpore zamestnanosti Ó 120

2)

programy tvorby novych pracovnıch mıst

celkem 1) 2)

uplatnova nı tohoto na stroje ukonceno 30.9.2004 prijetım za kona c. 435/2004 Sb., o zamestnanosti na stroje uplatnova ny od 1.10.2004 prijetım za kona c. 435/2004 Sb., o zamestnanosti

V.2 Novň vytvorena pracovnımısta v ramci jednotlivych nastroju APZ Pocet vytvoreny ch pracovnı ch mı st v ramci jednotlivy ch nastroju APZ s financnı m prı spe vkem óradu prace nastroj APZ (celkovy pocet novych pracovnıch mıst) VPP SUPM zrızení a vyhrazení zamestnavateli SUPM zrızení uchazeci o zamestna nı - SVC CHPD a CHPM vytvorení pro OZP CHPM Ř SVC vytvorení pro OZP cılení programy I. (pocet mıst) cılení programy II. (pocet dohod) celkem Urad pra ce v Plzni

39

rok 2006 416 809 55 59 4 20 19 1 382

rok 2007 343 668 72 12 4 26 2 1 147


Prı spe vky poskytovanŽ v ramci APZ nastroj APZ (celkovy pocet podporenych osob) osoby s prıspňvkem preklenovacı prıspevek prıspevek na zapracova nı prıspevek pri prechodu na novy podnikatelsky program prıspevek na provoznı na klady CHPD, CHPM a CHPM - SVC vytvorení pro OZP projekty ESF prıspňvek na dopravu pocet zamestnavatelu pocet zamestnancu

rok 2006

rok 2007

1 0

4 0

0

0

1 560,55

1 701,07

6 810

9 525

0 0

0 0

V.3 Rekvalifikace Rekvalifikace uchazecu o zame stnanıa zame stnancu rok 2006

ukazatel

rekvalifikace uchazecu o zame stnanı pocet uchazecu zarazenych do rekvalifikacı 2 z toho: zeny 1 absolventi skol a mladistvı OZP rekvalifikaci ukoncilo celkem 1 z toho éspesne 1 1) pocet uchazecu umıstenych po rekvalifikaci 1 rekvalifikace zajemcu o zame stnanı pocet za jemcu zarazenych do rekvalifikacı rekvalifikaci ukoncilo celkem z toho éspesne pocet za jemcu umıstenych po rekvalifikaci rekvalifikace zame stnancu pocet zamestnavatelu pocet zamestnancu zarazenych do rekvalifikacı rekvalifikaci ukoncilo celkem z toho éspesne 1)

rok 2007

106 320 163 233 972 886 170

2 134 1 352 154 207 2 122 1 986 1 401

30 29 29 29

53 51 51 50

1 24 24 24

0 0 0 0

Do 12 me sıc˚ po ukoncenırekvalifikace

V roce 2007 bylo v Plzenskí m kraji do rekvalifikacnıch kurzu zarazeno celkem 2 134 uchazecu o zamestna nı, tedy o 28 vıce nez v predeslí m obdobı. Rekvalifikace éspesne ukoncilo 1 986 uchazecu, tedy Urad pra ce v Plzni

40


vıce nez 90% vsech uchazecu do nich zarazenych. Celkem 1 401 uchazecu bylo po rekvalifikacıch umısteno na pracovnım trhu (65% vsech uchazecu, kterı byli do rekvalifikacı zarazeni).

Z celkoví ho pohledu lze rıci, ze v Plzenskí m kraji v roce 2007 mezi nejcastejsı profesnı zarazenı rekvalifikacı patrily na sledujıcı kurzy:

•

Obsluha PC

•

Kurz ridicu motorovych vozıku

•

Svarova nı

•

Ucetnictvı

•

Pracovnık v socia lnıch sluzba ch Ř pecovatel/ka, sanita r/ka

Urad pra ce v Plzni

41


VI. PROGNOZA VY VOJE TRHU PRACE V DALSIM OBDOBI VI.1 Predpokladany vyvoj ve Vasem kraji á ocekavane ovlivnujıcı celorepublikove a mıstnıfaktory. Plzensky kraj Z dosavadnıho vyvoje muzeme usuzovat, ze i nada le bude setrva vat rozpor mezi nabıdkou a popta vkou pracovnı sıly. Ve vyvoji poctu volnych mıst muzeme i nada le predpokla dat vzestupnou tendenci. Oceka va me pozadavky zamestnavatelu na obsazenı mıst zejmí na ve smennych provozech na pozice pomocnych a nekvalifikovanych pracovnıku. Za jem bude rovnez o kvalifikovaní technickí profese Ř sva rec, kovodelnık, za mecnık. V na sledujıcım

obdobı

oceka va me

kazdorocnı

zvysenı

poctu

uchazecu na poca tku roku, kdy do evidencı pricha zı vetsı pocet osob, kterym ke konci roku 2007 skoncil pracovnı pomer uplynutım sjednaní doby. Postupny ébytek nezamestnanych pak oceka va me opet v jarnıch mesıcıch, mimo jiní i vlivem zaha jenı sezonnıch pracı. Dalsı na rust nezamestnanosti lze oceka vat v srpnu a za rı a to dıky prılivu absolventu do

evidencı

éradu

pra ce.

V dalsıch

podzimnıch

mesıcıch

pravdepodobne na sledovat ébytek uchazecu. Poslednı zvysenı

bude poctu

nezamestnanych pak zrejme prijde na radu koncem roku 2008, zejmí na vlivem ukoncenı sezonnıch pracı. Vetsina okresu vsak neoceka va dramatickí zmeny v situaci na trhu pra ce. Mıra nezamestnanosti bude za visla na stavu ceskí ekonomiky a na celkoví m charakteru vyvoje na trhu pra ce, nada le je vsak oceka vana hodnota mıry nezamestnanosti v mezıch pod hodnotami celorepublikoví ho prumeru.

Urad pra ce v Plzni

42


Plzen á mňsto Me stsky industrialnıpark Plzen Borska pole presny na zev prumysloví zony Mňstsky industrialnı park Plzen Borska pole

presny na zev zamestnavatele

prevazujıcı predmet cinnosti (OKEC )

celkova predpokl. kapacita VPM

aktua lnı pocet obsazenych VPM k 31.12.2007

vyhled prırustek poctu VPM k 30.6.2008

dlouhodobejsı vyhledprırustek poctu VPM k 31.12.2009

-

-

-

13 324

-

3 761

Alfmeier CZ Astric Atan Ř Marek Javorsky BIC Plzen Brzdy Baumruk Tesco Daiho (Czech) Daikin Industries Czech Republic Driessen Czech Fridanair Fuji Koyo Czech Hofmann CZ Hofmeister Intersoft Holding Izopol Dvora k Izos Jan Spilar Ř Ryby-drubez KK Varia JTEKT Automotive Czech Plzen Kozeluha Ř C esky truhla r MDS Engineering MBtech Bohemia M-Kavis Plzen Technocrane Panasonic AVC Network Czech Porsche Inter Auto CZ Precision Castparts CZ Pro Truck autoprıslusenstvı

25 51

-

312 48

-

38 12

51

-

1

-

2

74 50 52 25

-

275 30 649 730

-

10 0 0 90

29,51

-

1 500

-

700

35 29,51 34 25, 70 28,74 31,72 25 26

-

185 39 393 29 60 32 49 48

-

45 0 172 1 15 3 11 0

15

-

15

-

0

52

-

0

-

0

29

-

600

-

100

20

-

25

-

15

29,26 72 51 29, 71

-

115 52 10 56

-

35 128 2 7

32

-

5 000

-

2 000

50

-

67

-

23

28

-

153

-

47

51,50

-

5

-

3

Redimax Seele CZ Sekolab Property Podnikatelska Typos, tiskarskí za vody ZF Engineering

Urad pra ce v Plzni

51,52,72,2 6 28 74

-

10

-

3

-

60 3

-

0 2

15

-

409

-

91

22

-

281

-

9

73

-

60

-

20

43

Analyza stavu a vyvoje trhu pra ce za rok 2007 (zkra cena verze Ř internet) Plzensky kraj Velkoobchod Ba rta Pavel Viza Auto CZ Vltava-Labe-Press Welstam Yazaki Wiring Technologies Czech

Mesto

Plzen

je

51

-

8

-

0

28 22 52

-

130 35 0

-

120 7 0

31

-

1 850

-

50

zakladatelem

stohektaroví ho

Mestskí ho

industria lnıho parku Plzen Borska pole. Area l je situova n v jihoza padnı ca sti Plzne ve vzda lenosti cca 3 km od centra mesta. Uzemı je dobre dostupní jak individua lnı, tak verejnou dopravou, snadní je i napojenı na da lnici D 5 (Praha Ř Rozvadov Ř Norimberk).

Mestsky

industria lnı park

Plzen

Borska

pole

je

dlouhodobe

vyznamnym projektem, ktery prıznive ovlivnuje nezamestnanost naseho regionu. Tato lokalita se stala atraktivnı pro zaha jenı podnika nı rady vyznamnych zahranicnıch investoru a doslo tak k vytvorenı novych pracovnıch prılezitostı. V soucasní dobe je Mestsky industria lnı park Plzen Borska

pole

zcela

obsazen.

Presto

za jem

investoru

o

vybudova nı

prumyslovych za vodu v Plzni neklesa . Vyznamní je, ze krome monta znıch za vodu je za jem umis„ovat do mesta i aktivity s vyssı pridanou hodnotou, jako jsou vyzkumna a vyvojova centra, medicınska centra, strategickí sluzby ap.

Z pruzkumu, ktery provedl Usek rozvoje mesta, ktery je nedılnou souca stı U tvaru koncepce a rozvoje mesta Plzne, v lednu 2008 vyplyva , ze v lokalite Borska pole bylo k 31. 12. 2007 celkem 44 spolecnostı. Tyto firmy (viz. tabulka vyse) vytvorily na Borskych polıch ke konci roku 2007 priblizne 13.500 pracovnıch mıst. Investori predpokla dajı, ze do konce roku 2009 navysı uvedeny celkovy sta vajıcı pocet pracovnıku priblizne na

Urad pra ce v Plzni

44


celkem 17.000 pracovnıch mıst. Celkova vyse investic ze strany investoru predstavuje 16.000 mil. Kc.

Priblizne 40 % firem je ryze ceskych, ze zahranicnıch jsou nejvıce zastoupeny spolecnosti nemeckí automobiloví ho

prumyslu,

a japonskí . Prevazujı investice do

vyroby

presnych

strojırenskych

vyrobku,

vyroby klimatizacnıch zarızenı, vyroby forem a plastovych prototypu a strategickych sluzeb.

CTPark Borska pole - zapad V roce 2005 se stohektarova prumyslova zona rozsırila smerem na za pad o dalsıch 30 hektaru, cımz vznikla lokalita CTPark Borska pole Ř za pad.

Firma CTP Invest zde buduje prumyslove-kancela rsky park s

logistickym centrem a na jemnımi halami pro lehkou vyrobu, sluzby a obchod. Investuje zde 14 spolecnostı, kterí

dosud vytvorily 1 500

pracovnıch mıst. Svoje servisnı a distribucnı stredisko zde 4. cervna 2007 otevrela spolecnost Solectron, jedna z nejvyznamnejsıch americkych firem. Da le zde investujı spolecnost: BBS, Bodycote a Maurice Ward, DHL a PPL, ELKO, Loguran, MOL Logistic, Makro, Sumitrans, Tatung, Wacker, Wavin PA Business Systems.

Axis Office Park Area l je umısten u kruhoví ho objezdu poblız obchodnı zony Makro a jeho rozloha 1,5 ha. Jedna se o spickoví kancela rskí prostory ve dvou ctyrpodlaznıch objektech. Management lokality zajis„uje takí spolecnost CTP Invest. Dokoncenı vystavby je pla nova no na prosinec roku 2008.

Urad pra ce v Plzni

45


Flexi Business Park Area l se nacha zı v blızkosti kruhoví ho objezdu pri komunikaci Plzen Ř

Domazlice

a

jeho

rozloha

je

0,8

ha.

Lokalita

je

urcena

pro

administrativnı a skladovacı prostory. Management lokality zajis„uje spolecnost CTP Invest. Dokoncenı vystavby je pla nova no na cerven roku 2008.

V prehledu nejsou uvedeny projekty spolecnostı Reus, Scanwest, kterí jsou lokalizova ny v tesní m sousedstvı ézemı. Lokalizace techto projektu probıhala odlisnym zpusobem nez v uvedenych prıpadech a nejsou tedy zna my pozadovaní informace. Soucasny pocet zamestnancu lze odhadovat kolem 1 500.

Urad pra ce v Plzni

46


Plzen á jih presny na zev prumysloví zony Prumyslova zo na Stod







-

-

664

633

21

10

523

508

10

5

105

89

11

5

36

36

0

0

145

135

5

5

80

70

5

5

65

65

0

0

Murr CZ, s.r.o.

SWA, s.r.o. AGC Stod s.r.o. clen AGC Group Prumyslova zo na Dobr any

-

Loma Systems s.r.o.

Gerwah, s.r.o. Prumyslova zo na Nepomuk Prumyslova zo na Prestice

Vyroba elektrickych rozvodnych, rıdicıch a spınacıch zarızenı Vyroba a opravy jinych écelovych stroju j. n. Tvarova nı a zpracova nı plochí ho skla Vyroba a opravy ostatnıch écelovych stroju j. n. Povrchova éprava a zuslech„ova nı kovu

-

-

-

0

-

-

-

-

794

794

0

0

594

594

0

0

200

200

0

0

IACG s.r.o.

Muramoto Manufacturing Europe s.r.o.

Vyroba plastovych a przzovych vyrobku Povrchoví épravy a svarova nı kovu a dalsıch materia lu

Vyznamnou podnikatelskou aktivitou je prumyslova zona ve Stode. Nekterí firmy zde odkoupily pozemky a zaha jily vyrobu. Firma SWA s.r.o. se zamerenım na strojırenskou vyrobu s vlastnı projekcı zvysila v roce 2007 pocet zamestnancu na 89. V roce 2008 pocıta s dalsım na rustem. Firma Murr CZ, s.r.o., ktera

zde podnika

v oblasti elektrovyroby,

zamestna va 508 pracovnıku. V roce 2008 zamyslı prijmout dalsıch 10 az Urad pra ce v Plzni

47


15 novych zamestnancu do technickych profesı. Firma AGC Stod s.r.o., clen AGC Group (byvala spolecnost Glaverbel T-Glass plus s.r.o.), ktera se zabyva vyrobou dvojskla a

reza nım skla, se prestehovala do novych

prostor ve Stode provoz z Prestic. Pracuje zde 36 zamestnancu a zamestnavatel v roce 2008 neprepokla da za dní persona lnı zmeny. Prıslibem

je

nove

vznikajıcı

prumyslova

zona

v Nepomuku.

Atraktivitu zony zvysuje dostaveny da lnicnı obchvat Plzne. Probıha hleda nı a vyber potenciona lnıch investoru. K dispozici pro podnikatele je i druha ca st zony smerem na Trebcice. Nepomucko patrı mezi mikroegiony s nejvetsı nezamestnanostı v okrese a nova mısta by prispela k ozivenı trhu pra ce. V prosinci 2004 zaha jila cinnost v Dobranech firma Loma Systems s.r.o., ktera vyra bı detektory kovu pro potravina rsky prumysl. V soucasní dobe je zde zamestna no 70 osob. V roce 2008 by mohlo dojıt k navysenı o deset sva recu a technickych pracovnıku. Area l firmy se nacha zı na ézemı, kterí je zacleneno do prumysloví zony. Dalsım investorem je firma GP TRADE s.r.o., ktera zde postavila vyrobnı halu. Prostory v nı pronajala strojırenskí

spolecnosti

Gerwah,

s.r.o.,

ktera

zde

zamestna va

65

pracovnıku. V prumysloví zone v Presticıch podnika spolecnost IACG s.r.o. V roce 2007 zde zaha jila provoz v Presticıch japonska

firma Muramoto

Manufacturing Europe s.r.o., ktera v prestickí m za vode kompletuje sasi pro plazmoví

obrazovky. Na konci roku 2007 zde pracovalo 200

zamestnancu. Dalsı prumyslova zona v Presticıch vznika v area lu byvalí firmy Prefa a.s.. V soucasní dobe probıha zası„ova nı a zona se pripravuje pro investory.

Urad pra ce v Plzni

48


Plzen á sever presny na zev prumysloví zony Nyrany á Prumyslova zo na Jihozapad



celkova predpoki. kapacita VPM




-

-

-

1 398

-

-

DOISS NY RANY a.s.

32,29

800

-

164

-

434

-

-

123

-

-

-

105

-

-

-

257

-

-

-

540

-

-

Meiller direct cz s.r.o. ZIEGLER Automobiltechnik spol. s r.o.

Myslinka

Kozlany

Lınň á Mezinarodnı letistň s komercnı zo nou PlzenLınň Mňsto Touskov á Prumyslova zo na Sever

Elkamet, nemecka firma (sıdlo firmy Ř Mlada Boleslav) Amagasaki Pipe Czech s.r.o.

G¨ HRIHG, s.r.o.

NOVEM Car Interior Design s.r.o.

Urad pra ce v Plzni

-

221

-

501

-

Vyroba plastovych na drzı pro motorova vozidla rotacnım slí va nım vyroba souca stek do klimatizace pro automobily i doma cnosti.

2862

2051

49

-


Domazlice presny na zev prumysloví zony Holysov prumyslova zo na c.1

Horsovsky Tyn

Pobňzovice







-

-

-

619

7

50

EvoBus Bohemia s.r.o., Holysov Gutre s.r.o. Holysov Wuppermann Kovotechnika s.r.o., Holysov SIGLOCH Edition Buchbinderei s. r. o., H. Tyn

343

433

7

98

0

88

0

-

66

0

2

-

17

0

10

HESSA a.s. Pobezovice

-

311

-

28

-

2223 503 + vyroba motorovych a prıpojnych vozidel

20 0 30

Prumysloví zony jsou v jednotlivych regionech ve stadiu vystavby: Domazlice V noví prumysloví zone “Za kasa rnyď vybudovala firma proHeq GmbH prvnı vyrobnı halu. Spolecnost podnika v oboru vyroby a prodeje nerezovych stolnıch a kuchynskych vyrobku pro hotelnictvı a doma cnost. Po poca tecnım zpozdenı, kdy mela vyrob zacıt 1.listopadu 2007 se vyroba rozebehla v lednu roku 2008. V soucasní dobe zamestna va 79 pracovnıku a podle vyja drenı jeste nekolik pribere v énoru.

Dalsımi spolecnostmi, jejichz investicnı za mer byl predlozen na jedna nı zastupitelstva mesta a jejichz umıstenı v prumysloví zone jiz bylo schva leno, jsou spolecnost AZ Ř Czech s. r. o. se sıdlem v Drazenove, jenz se zabyva vyrobou forem pro prumysl vyra bejıcı pneumatiky a realizacı jejıho za meru bude vytvoreno az 50 novych pracovnıch mıst, a spolecnost ROC Ř Galvanik s. r. o., Domazlice, jejız predmetem podnika nı jsou Urad pra ce v Plzni

50


dekorativnı povrchoví épravy mensıho kovoví ho zbozı preva zne pro subdodavatele automobiloví ho prumyslu, sanita rnı techniky a vytvorı nova pracovnı mısta pro 60 zamestnancu. Horsovsky Ty n Prumyslova

zona je situova na na vyjezdu z Horsovskí ho Tyna

smerem na Maria nskí velkoskladu firmy

La zne. Vznikla zde nova

hala distribucnıho

SIGLOCH Edition Buchbinderei s.r.o., zamestna nı tak

nalezlo 66 osob. Rovnez firma Gerresheimer Wilden zde zprovoznila novou vyrobnı halu a zamestnala 10 novych pracovnıku. Holy sov •

prumyslova zo na c. 1

Tato prumyslova zona je jiz pro vystavbu novych firem zaplnena. Firmy, kterí

zde

sıdlı se

zabyvajı predevsım

kovovyrobou, kabela zemi ze

automobilovym

prumyslem,

a elektrotechnickou vyrobou. Predpokla da se,

firma EvoBus by mela tento rok zaha jit vystavbu noví vyrobnı haly

(veskerí projektoví dokumentace jsou jiz pripraveny). Dalsı vyrobnı halu postavı firma Wuppermann. V tí to hale bude kovovyroba pro na bytka rsky prumysl. Firma tak zamestna dalsıch 30 pracovnıku. •

prumyslova zo na c. 2

Prumyslova

zona se nacha zı v area lu byvalych kasa ren v Holysove a

rozkla da se zhruba na 30 ha. V soucasní dobe jsou odproda ny pozemky 19 podnikatelskym subjektum, nekterí jiz v objektu byvalych kasa ren zaha jily svou cinnost. O prodej pozemku je ze strany podnikatelskych subjektu za jem a mesto jiz nabızı poslednı volna mısta.

Urad pra ce v Plzni

51


Pobe zovice Prıprava obchvatoví komunikace, ktera zprıstupnuje prumyslovou zonu, byla zpomalena problí my s vlastnıkem pozemku. V zona jiz funguje firma HESSA, a.s., ktera se zabyva monta zı podvozku pro automobily. V soucasnosti je zde zamestna no 25

zamestnancu. Firma pla nuje

postavenı dalsı prumysloví haly a rozsırenı vyroby. Klatovy presny na zev prumysloví zony Rozvojova zo na Janovice







-

-

860

273

87

330

252

250

233

17

0

252

150

0

70

80

365

35

0

0

0

252

35

0

0

0

2931 702 702

25 15 150

25 15 0

0 0 0

0 0 150

2615

200

0

0

100

OLHO-Technik Czech s.r.o. Intertell spol. s r.o. HEROS s.r.o. OKULA Nyrsko a.s. ARBO s.r.o. GROUDE s.r.o. ACTIMMO s.r.o. ARTXPRESSS s.r.o.

Prumyslova zona Janovice nad Uhlavou Jedna se o lokalitu v objektu byvalych kasa ren, kde mesto Janovice nad Uhlavou poverilo firmu DEVELOP start s.r.o. k provedenı prona jmu pro podnikatelskí subjekty. V soucasní dobe v tí to lokalite pusobı 36 investoru, od vetsıch firem, vetsinou v rukou zahranicnıho kapita lu, az po drobní tuzemskí podnikatele. Celkem v prumysloví zone pracuje cca 550 osob, cılovy stav je cca 1000 pracovnıch mıst. Nejvyznamnejsım podnikatelskym subjektem je firma OLHO Ř Technik Czech s.r.o., ktera Urad pra ce v Plzni

za dosazení vysledky byla renomovanou 52


spolecnostı Hewetitt Associates vyhla sena 6. nejlepsım zamestnavatelem roku 2007 v C R, da le zde pusobı z vetsıch firem napr. OKULA Nyrsko a.s. Ř ma zde situova ny skladovacı prostory, fi. ARBO s.r.o. Ř prova dı servis zemedelskí techniky a HEROS s.r.o. Ř vyroba hracek. Od za rı 2007 zacala v area lu prumysloví zony vyra bet fi.

Intertell, spol. s r.o., ktera ma

vybudovany

vstrikolisovny

novy

vyrobnı

objekt

a

na stroja rny.

S investicnımi za mery pricha zı nove do zony francouzska firma ACTIMMO s.r.o., je zpracova na projektova dokumentace, v prubehu roku 2008 by mela byt realizova na vystavba vyrobnı haly a spolecnost by mela zacıt vyra bet v casoví m horizontu 1,5 roku. Dalsı firmou, ktera jiz v soucasní dobe pusobı v Hartmanicıch a hodla v prumysloví

vybudovat dalsı vyrobnı objekt

zone v Janovicıch je nemecka firma ATRXPRESS s.r.o. Ř

melo by se jednat o 150 Ř 200 novych pracovnıch mıst. Klatovy V okresnım meste Klatovy jsou vytipova ny 3 lokality, ve kterych se predpokla da rozvoj prumysloví vyroby a tedy i pracovnı prılezitosti pro obyvatele mesta i za jemce o pra ci z prilehlí ho okolı. Jedna se o prumyslovou zonu Za tratı Ř Hypernova o rozloze 34 ha, volna neobsazena plocha je 13,5 ha, problí mem je soukromí vlastnictvı. Tato prumyslova

zona je jedina

v Klatovech, kde je jiz ca stecna

obsazenost, nacha zı se zde logistickí centrum firmy Lorenc Logistic, s.r.o. a vyrobnı area l firmy EMP- Centauri, spolecnost s rucenım omezenym. Da le zde vznika centrum autobusoví dopravy a administrativnı budovy dalsıch podnikatelskych subjektu. Na tuto zonu navazujı tradicnı vyrobnı area ly firem Klatovska mlí ka rna a.s. a Peka rny a cukra rny Klatovy, a.s. Dalsı je prumyslova zona Pod Borem o rozloze 242 000 m¾, mesto Klatovy vlastnı vetsinu pozemku v zone (212 000 m¾). V prubehu roku 2007

byly

v uvedení

lokalite realizova ny

prıstupoví

komunikace,

dokonceny inzenyrskí sıte, tj. doslo ke standardnımu napojenı kazdí ho Urad pra ce v Plzni

53


dılcıho pozemku na elektrickou energii, plynovod, kanalizaci, vodovod, telekomunikace a moznost napojenı na centra lnı zdroj tepla. Cela zona je jiz obsazena ze , z 20 za dostı o pridelenı pozemku bylo 18 akceptova no. Veskerí prıpustní aktivity jsou v souladu s ézemnım pla nem mesta, je pocıta no se stavbou vyrobnıch objektu a monta znıch hal, skladovacıch prostoru a logistickych center. Cena pozemku byla stanovena ve vysi Kc 320,--/m¾. V ra mci lokalizace bylo investorovi stanoveno, ze se zaha jenım podnika nı by melo byt zapocato nejpozdeji do 3 roku od data podpisu smlouvy. Prevod pozemku bude realizova n po kolaudaci podnikatelskí ho objektu

v zone.

Vetsina

investoru,

kterí

zapocnou

s vystavbou

provoznıch objektu, jsou mıstnı zna mí podnikatelskí subjekty. Tretı zonou, ktera je zarazena do ézemnıho pla nu mesta Klatovy, je prumyslova zona Chaloupky o rozloze 13,5 ha, plne ve vlastnictvı mesta. Lokalita je urcena pro stavbu vyrobnıch a monta znıch hal, vcetne skladovacıch prostoru. Zona nema prozatım za dní ho investora, nenı ani zajistena technicka infrastruktura. Prumyslova zona Susice Prumyslova zona by mela byt situova na do area lu byvalí ho Sola Susice, v soucasní dobe je vypracova n ézemnı pla n, problí mem se jevı skutecnost, ze

pozemky

pro vystavbu jsou v soukromí m vlastnictvı a

mestem Susice zatım nebyly vykoupeny. S konkrí tnımi potencia lnımi investory zatım nebylo jedna no.

Rokycany V okrese Rokycany se nacha zı prumysloví zony Hra dek, Rokycany Ř jih, Exit 62 Ř Rokycany, Radnice Ř Kruhovka, Exit 67 Ř Ejpovice, Myto Ř Veissmann. Informace o konkrí tnıch zamestnavatelıch v prumyslovych zona ch nejsou v soucasní dobe k dispozici. Urad pra ce v Plzni

54


Tachov presny na zev prumysloví zony Tachov-sever





Grammer CZ s.r.o. Novasport s.r.o. Key Plastics Czech s r.o. Sedivec-Shadows

343 364

1 500 -

890 370 200

-

dlouhodobejsı vyhledprırustek poctu VPM k 31.12.2008 50 -

252

-

250

-

-

252

-

70

-

-

-

-

1 000

490

-

50

291

-

220

-

-

281 252

-

60 210

-

-

-

-

500

160

-

0

Panasonic Electric Works Czech s.r.o.

321

-

160

-

-

-

2 000

2 070

-

0

Alcoa Fujikura Czech s.r.o.

316

-

2 070

-

-

-

-

1 500

980

-

100

343

-

520

-

-

746

-

70

-

-

343

-

80

-

-

602

-

50

-

-

511 511 602 746 -

-

-

-

1 400

150 20 50 40 1 575

-

-

181

-

600

-

-

602

-

765

-

-

287

-

130

-

-

287

-

80

-

-


Tachov-jih

Rotarex Praha s.r.o. Metatec s.r.o. Inotech C R s.r.o. Plana

Strıbro

Bor-Exit 128 Nova Hospoda

Bor-Vysocany

Ideal Automotive Bor s.r.o. Fiege s.r.o. Happich Plzen s.r.o. Maurice Ward s.r.o. Tech Data Loxxess logistics Schenker s.r.o. Arjowiggins s.r.o. Eissmann Automotive C R s.r.o. Willy betz logistik s.r.o. Technickí pruziny Scherdel s.r.o. H…r metallveredelugce nter s.r.o.

Urad pra ce v Plzni

55


VI.2 Nejvıce ohrozene skupiny uchazecu o zamňstnanıa situace v nejohrozenňjsıch mikroregionech Mezi nejvıce ohrození

skupiny uchazecu v Plzenskí m kraji patrı

zejmí na: •

Osoby se zdravotnım postizenım - casto majı nedostatecnou kvalifikaci popr. svoji kvalifikaci nemohou pro sví zdravotnı potıze vykona vat, jsou mí ne mobilnı, zamestnavatelí o ne neprojevujı tí mer za dny za jem, nemajı pro ne pracovnı program, mnohdy nepomuze ani nabıdka na stroju aktivnı politiky zamestnanosti.

•

Absolventi skol a mladistvı- typ vzdela nı, prakticka pripravenost ani dovednosti neodpovıdajı potreba m zamestnavatelu, u mladistvych se prida vajı dalsı omezenı.

•

Uchazeci nalezejıcı do vyssıch vňkovych skupin Ř (nad 50 let) zde byva

casto problí mem schopnost starsıch obcanu pruzne se

prizpusobit soucasnym pozadavkum zamestnavatele, celozivotnı ézka orientace v profesi, o kterou nenı v soucasní dobe za jem a tım i chybejıcı znalosti a dovednosti. K tomu se s vekem prida vajı casto i ruzní

zdravotnı problí my,

kterí

opet

bra nı vykona vat

nektera

zamestna nı. •

Dlouhodobň

nezamňstnanı

uchazeci

-

pocetnou

skupinou

dlouhodobe nezamestnanych uchazecu jsou opet obcaní se ZP, da le obtızne umıstitelnı uchazeci

a uchazeci s nızkym ci nedokoncenym

vzdela nım. Jejich sance na uplatnenı jsou pak jen velmi malí . •

Zeny s malymi dňtmi - pracovnı doba pozadovana zamestnavateli nenı casto v souladu s predskolnımi a skolnımi zarızenımi, problí my

Urad pra ce v Plzni

56


zpusobuje

rovnez

nedostatecní

dopravnı spojenı a

pozadovana

smennost. •

Osoby bez kvalifikace nebo s nızkou kvalifikacı, popr. s kvalifikacı neodpovıdajıcı potreba m zamestnavatelu

Tyto problí my jsou navıc casto kumulova ny. Krome techto faktoru se na nezamestnanosti vyznamne podılı i spatna

dopravnı

obsluznost,

regiona lnı nezamestnanosti.

ktera

Nızka

prımo hustota

souvisı

s problematikou

obyvatelstva

oblastech pak bra nı vytvorenı dopravnı sıte, ktera

v nekterych

by vyhovovala

potreba m obcanu a za roven nebyla ztra tova . V techto oblastech je pak na sledne nedostatek volnych pracovnıch mıst zejmí na proto, ze novı zamestnavatelí nemajı za jem investovat v regionech s malym poctem pracovnıch sil a kde je naprosto nedostacujıcı dopravnı spojenı mezi jednotlivymi obcemi.

Problemove mikroregiony

•

Mane tı nsko (6,7%), Vserubsko (6,6%) a Kralovicko (6,5%) Problí movymi oblastmi jsou rıdce osıdlení Vserubsko, Manetınsko a

Kralovicko. Tyto oblasti jsou zemedelsko-prumysloví nebo jeste sta le zemedelskí , kde se snizova nım zemedelskí vyroby popta vka po pracovnı sıle neusta le klesa . O tyto oblasti novı investori nejevili za jem. Ani v roce 2007 zmena nenastala, vetsı podnikatelska aktivita je situova na opet do oblasti Nyranska a Tremosenska, kde je nejnizsı mıra nezamestnanosti na okrese.

Urad pra ce v Plzni

57


•

KasperskŽ Hory (10,3%) Na pocet obyvatel je zde pomerne vysokí cıslo nezamestnanych -

128

(loni 156 osob) a z toho vyplyva nejvyssı mıra nezamestnanosti v

ra mci okresu Ř 10,33%. Je to o 2,46% mí ne proti lonskí mu roku, kdy mıra nezamestnanosti byla 12,79%. V mikroregionu

jsou s ohledem na

maly pocet podnikatelskych subjektu omezení moznosti tvorby novych pracovnıch mıst, vetsina z evidovanych 20 VPM je smerova na do oblasti poskytova nı sluzeb v mıstnıch penzionech a rekreacnıch zarızenıch (cısnıci, servırky, kuchari, recepcnı, pomocnıci do kuchyne), navıc doba jejich trva nı je ovlivnena sezonnostı. Mezi nejvetsı zamestnavatele v oblasti patrı textilnı vyrobce zdravotnıch pomucek Medica Filter s.r.o., da le jsou to hotely, penziony a restaurace v oblasti Srnı a Modravy, pra ce v lese je ovlivnena sezonnostı. Cestovnı ruch podporuje na vstevnost hradu Kasperk a pred neda vnem vybudovany

sportovnı area l Snowhill s.r.o., kde se

uplatnujı jak provoznı pracovnıci, tak instruktori lyzova nı a snowboardingu (sezonnı zamestnanost je limitova na snehovymi podmınkami). Stabilnım zamestnavatelem je Detsky domov v Kasperskych Hora ch a Spra va na rodnıho parku a chra není krajinní oblasti Sumava. pripada

Na jedno VPM

nejvyssı pocet uchazecu v okrese = 6,4 osoby, presto proti

predcha zejıcımu roku i v tí to lokalite se pocet uchazecu na jedno VPM snızil o 2,8 osoby. •

Susice (8,6%) V poctu obyvatel je mikroregion na druhí m mıste v okrese, mıra

nezamestnanosti

Ř 8,6% (v lonskí m obdobı 10,4%) a druhí mısto v

absolutnım poctu uchazecu o zamestna nı Ř 1 000 osob, oproti roku 2006 (1178 uchazecu) tak doslo k poklesu o 178 osob. Rozsah pracovnıch prılezitostı se mırne rozsıril - mikroregion jich nabızı 253, tj. o 37 vıce nez ve stejní m obdobı lonskí ho roku. Na jedno volní v prumeru

vycha zı 4

uchazeci,

coz

predstavuje

pracovnı mısto

zlepsenı moznosti

uplatnenı na trhu pra ce nez tomu bylo v lonskí m roce, kdy na 1 VPM Urad pra ce v Plzni

58


pripadalo 5,5 uchazece). K vyznamnym zamestnavatelum nada le patrı MatMar Susice s.r.o., Za padoceskí konzumnı druzstvo, SPAR Sumava s.r.o., SOLO Sirka rna a.s., Skla rna Annın, ve strojırenstvı jsou to KORAMEX, SG Strojırna aj. Pro obcany se zdravotnım postizenım jsou zde zrızeny chra není dılny v SUCOM PRODUCTION s.r.o a v OBZORu, vyrobnı druzstvo invalidu.

Dalsı zamestna nı zabezpecujı okolnı kamenolomy a

pily. Pretrva vajıcım problí mem zusta va dostupnost dopravnıho spojenı, kdy na smenní provozy a provozy s atypickou pracovnı dobou (sluzby, apod.) se nelze dostat vubec.

•

Bezdruzicko (9,5%) Strediskem je mesto Bezdruzice. Zemedelska oblast, la zenstvı. Mıra

nezamestnanosti

cinila

k 31.

12.

zamestnavatelem je a.s. Lí cební

2007

-

9,5%.

Jedinym

vetsım

la zne Konstantinovy La zne (stav

pracovnıku stabilizovany, vliv sezonnosti, cca. 150 zamestnancu). Je zde velky nedostatek pracovnıch mıst a rovnez spatna dopravnı obsluznost.

Urad pra ce v Plzni

59


VI.3 Dvň varianty mozneho vyvoje nezamňstnanosti. Predpokladany vy voj nezame stnanosti v dalsı m obdobı ocekavany stav k

mırnňjsıvarianta pocet z toho evidovanych MN v % uchazecu dosazitelnı celkem

pesimistictňjsıvarianta pocet z toho evidovanych MN v % uchazecu dosazitelnı celkem

30.6.2008

14 000

13 100

4,0

15 000

14 100

4,6

31.12.2008

13 500

12 600

3,7

14 500

13 600

4,3

Jak jiz bylo uvedeno vyse, vetsina okresu

Plzenskí ho kraje

predpokla da podobny vyvoj situace na trhu pra ce jako v roce 2007. Tedy vzestup poctu evidovanych uchazecu behem ledna a énora, kdy do evidence pricha zı vetsı pocty osob, kterym ke konci roku 2007 skoncil pracovnı pomer sjednany na dobu urcitou. V dalsıch mesıcıch lze oceka vat pokles uchazecu

a urcita

stagnace, zpusobena

zejmí na zaha jenım

sezonnıch pracı. Dalsı na rust nezamestnanych se da oceka vat behem mesıcu srpna a za rı a to vlivem prıchodu absolventu skol. V mesıcıch rıjen a listopad by mela byt situace pomerne stabilizova na. Dalsı mırny na rust nezamestnanych lze oceka vat ke konci roku 2008 a to zejmí na za sluhou ukoncenı sezonnıch pracı.

Mırnejsı

varianta

vyvoje

nezamestnanosti

v Plzenskí m

kraji

predpokla da ke konci roku mıru nezamestnanosti okolo hodnoty 3,7%. Rovnez pesimistictejsı varianta s hodnotou mıry nezamestnanosti okolo 4,3% naznacuje prıznivy vyvoj situace na trhu pra ce v Plzenskí m kraji. Jak naznacujı signa ly z nekterych okresu, je zde moznost zlepsenı situace, zejmí na pokud doka zeme vyuzıt vyhod, kterí

na m prina sı

clenstvı v EU. Vyvoj na trhu pra ce v Plzenskí m kraji bude samozrejme rovnez ovlivnova n vyvojem ceskí ekonomiky.

Urad pra ce v Plzni

60


VII. DOPORUC ENI

Dopravnıobsluznost: •

Resit problematiku dopravnı obsluznosti na celorepublikoví ci krajskí érovni. Situace ve frekvenci spoju a cene jızdní ho je natolik va zna , ze bra nı v moznosti zamestna nı ra dove desıtka m % uchazecu.

•

Vyresit rozvoj dopravnı obsluznosti v regionu a jejı propojenı se sousednımi regiony.

Problematika souladu vzdňlavanıa potreb trhu prace: •

Zamerovat se na koordinaci vzdela va nı v souladu s potrebami trhu pra ce,

nejen

kra tkodobymi,

ale

i

s vyhledem

do

budoucnosti

(zaclenova nı do EU). Ve spolupra ci s MSMT urychlene resit zmeny osnov

vyuky

ucnovskí ho

pozadavky zamestnavatelu strojırenskí

profese,

skolstvı

v souladu

s technologickymi

- obsluha CNC stroju a dalsı technickí

normy

EU,

profese

vhodní

pro

podnika nı

v sektoru sluzeb. •

Zajistit écast zamestnavatelu v systí mu praktickí vyuky ucnu na delnicka

povola nı a tuto écast resit dle zkusenostı a systí mu

praktikovanych v sousednıch sta tech. •

Presvedcovat

zamestnavatele,

ze

zejmí na

oni

musı propagovat

prosperitu pro ne potrebnych oboru tak, aby na jejich studium nala kali co nejvıce studentu

Urad pra ce v Plzni

61


Podpora maleho a strednıho podnikanı: •

Vytva ret lepsı podmınky pro vznik a rozvoj malí ho a strednıho podnika nı, kterí vyrazne ovlivnuje regiona lnı nezamestnanost. Alespon ca stecne resit i s tım souvisejıcı dopravnı obsluznost, umoznujıcı zvysenı mobility pracovnı sıly.

Aktivnıpolitika zamňstnanosti: •

Umoznit UP pouzıva nı na stroju APZ nejenom pro resenı krizovych stavu, ale i jako prevenci pro udrzenı zamestnanosti.

•

Umoznovat i nada le vytva ret VPP vcetne opakovaní ho umis„ova nı problí movych uchazecu, nebo„ tato mısta jsou z velkí vetsiny jedinou rea lnou moznostı pro jejich uplatnenı na trhu pra ce vzhledem ke vzdela nı, mıstu bydliste, zdravotnımu stavu apod.

•

Zrovnopra vnit rekvalifikacnı kurzy preva zne motivacnıho charakteru s ostatnımi rekvalifikacemi. Tyto kurzy jsou écelní dlouhodobe nezamestnaní .

Zaví st

urcití

sankce

zejmí na pro pri

odmıtnutı

vhodní ho motivacnıho kurzu, zejmí na pro uchazece bez vzdela nı. •

Zvysit atraktivnost podmınek APZ vuci zamestnavatelum a tım i jejich praktickou vyuzitelnost.

Urad pra ce v Plzni

62


Ostatnı •

Zvysit motivaci uchazecu pracovat (sa hnout do socia lnıch da vek; pokud byl uchazec nekolikra t vyrazen pro marenı spolupra ce Ř prıste ho mozno zaradit do evidence az po splnenı urcitych podmınek Ř neco odpracoval, nastoupil na VPP nebo rekvalifikaci;

•

).

Je nezbytní , aby ruku v ruce se snizova nım mıry nezamestnanosti docha zelo rovnez k snizova nı dlouhodobí nezamestnanosti. Pokud se tak nestane muze dlouhodoba

nezamestnanost zacıt brzdit dalsı

hospoda rsky rust ekonomiky. •

Zacıt resit situaci, kdy vlivem nızkí mıry nezamestnanosti a sirokou nabıdkou volnych pracovnıch mıst vznika nedostatek pracovnı sıly a podniky jsou nucenu takovou situaci resit zamestna va nım cizincu.

•

Aktivne

napoma hat

k urychlení mu

v nekterych okresech.

Urad pra ce v Plzni

63

rozvoji

prumyslovych

zon

Urad pra ce v Plzni ANALY ZA STAVU A VY VOJE TRHU PRACE V PLZENSKE M KRAJI. Rok 2007

Recommend Documents