ÚŘAD PRÁCE V PLZNI ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI

ÚŘAD PRÁCE V PLZNI

ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI

Rok 2001

Analýza stavu a vývoje trhu práce v Plzeňském kraji za rok 2001 OBSAH: I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE............................................................................................ 3 I. 1 Úvod – specifikace kraje, základní informace .......................................................................................... 3 I. 2 Ekonomická, sociální a demografická situace .......................................................................................... 4 I. 3 Silné stránky kraje .................................................................................................................................. 4 I. 4 Slabé stránky kraje.................................................................................................................................. 4 II. ZAMĚSTNANOST.................................................................................................................................... 5 II. 1 Celková zaměstnanost ........................................................................................................................... 5 II. 2 Volná pracovní místa............................................................................................................................. 5 III. NEZAMĚSTNANOST ............................................................................................................................. 8 III. 1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti .................................................................................. 8 III. 2 Tok nezaměstnanosti .......................................................................................................................... 10 III. 3 Struktura uchazečů o zaměstnání ........................................................................................................ 12 III. 4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání ............................................................................................ 15 III. 5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech................................................................................. 16 IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE................................................................................................................. 17 IV. 1 Zaměstnávání cizinců......................................................................................................................... 17 V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ........................................................................................... 18 V. 1 Vynaložené finanční prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti-APZ ............................................... 18 V. 2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ ...................................................... 19 V. 3 Rekvalifikace ...................................................................................................................................... 19 V. 4 INSOLVENCE – USPOKOJOVÁNÍ MZDOVÝCH NÁROKŮ ......................................................... 20 VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ ............................................................ 20 VI. 1 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a očekávané ovlivňující celorepublikové a „místní „ faktory........................................................................................................................................................ 20 VI. 2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech .......... 23 VI. 3 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti .................................................................................. 24 VII. DOPORUČENÍ ..................................................................................................................................... 25

Zpracovala: Ing. Martina Bydžovská na základě podkladů jednotlivých úřadů práce Plzeňského kraje, ČSSZ a ČSÚ.

Zpracoval: ÚP v Plzni

2

Analýza stavu a vývoje trhu práce v Plzeňském kraji za rok 2001

I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I. 1 Úvod – specifikace kraje, základní informace Plzeňský kraj je tvořen sedmi okresy: Domažlice, Klatovy, Plzeň – město, Plzeň – jih, Plzeň – sever, Rokycany a Tachov. Má 505 obcí, jeho rozloha činí 7 562 km2. Ke konci června roku 2001 žilo v Plzeňském kraji 553 513 obyvatel, z toho 49 % představovali muži. V sídelním městě kraje – Plzni žilo ke stejnému období 166 052 osob, což je zhruba 30 % obyvatel celého kraje. V Plzeňském kraji si udržuje dominantní postavení průmysl. Hlavním průmyslovým centrem jsou všechny tři plzeňské okresy – město, sever a jih, kde také sídlí nejvýznamnější podniky. V Plzni je rovněž jedna z největších průmyslových zón v ČR, která přilákala významné zahraniční investory. V této lokalitě již bylo vytvořeno cca 3000 pracovních příležitostí, dalších 2700 by mělo vzniknout u zaměstnavatelů, kteří zde zahájí svoji činnost a také díky rozvoji stávajících firem. Celkově se tak počítá s cca 5700 pracovními místy. Zbývající části kraje mimo spádová území okresních měst a větších sídel jsou orientované především zemědělsky. Sídelní město Plzeňského kraje je rovněž důležitým střediskem kultury a vzdělávání. V Plzni je soustředěno celkem 40 % vzdělávacích zařízení z celé sítě středních škol v Plzeňském kraji. Vysoké školy (celkem dvě s osmi fakultami) se nachází pouze v Plzni. Plzeňský kraj má strategickou polohu na dopravním spojení mezi východní a západní Evropou.

Plzeň-sever Tachov Rokycany Plzeň-město

Plzeň-jih Domažlice

Klatovy


3


I. 2 Ekonomická, sociální a demografická situace Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v Plzeňském kraji činila k 30. 6. 2001 celkem 13 264 Kč na fyzické osoby, oproti stejnému období loňského roku zaznamenala nárůst o 10,2 %. V přepočtu na plně zaměstnané dosáhla výše 13 717 Kč a nárůst oproti červnu 2000 činil 10,4 %. Nejvyšší průměrnou mzdu v rámci kraje vykazoval okres Plzeň – město, nejnižší okres Klatovy. Nejvyšší úrovně mezd dosahují odvětví peněžnictví, naopak nejnižší mzdovou úroveň mají odvětví oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin. V rámci ČR je Plzeňský kraj podle výše mzdy na třetím místě. Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Plzeňském kraji k 30. 6. 2001 celkem 267 300 osob. V porovnání se stejným obdobím loňského roku byla celková zaměstnanost v kraji vyšší o 1 300 osob, což činí nárůst o 0,5 %. Počet uchazečů o zaměstnání činil v Plzeňském kraji k 31. 12. 2001 celkem 18 580 osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 6,5 %. Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel Ukazatel Počet obyvatel v Plzeňském kraji celkem Věková kategorie 15 – 59 let (produktivní věk) Věková kategorie 0 – 14 let

K 31. 12. 1999 551 870 358 897 88 747

K 31. 12. 2000 551 281 359 143 86 686

V roce 2000 se na území Plzeňského kraje narodilo 4887 živých dětí, zemřelo celkem 5970 osob. Přirozený úbytek tedy činil 1083 osob. Do Plzeňského kraje se během roku 2000 přistěhovalo 2774 osob, vystěhovalo se celkem 2280. Přírůstek stěhováním tak činil 494 osob. Celkový úbytek obyvatelstva pak činil 589 osob. Hustota osídlení Plzeňského kraje je druhá nejnižší v ČR.

I. 3 Silné stránky kraje • Výhodná geografická poloha regionu pro rozvoj hospodářství • Bohatý přírodní a kulturně – historický potenciál • Kvalifikovaná pracovní síla • Tradice průmyslové výroby, oborová různorodost • Dvě vysoké školy univerzitního typu – 8 fakult • Silné komplexně vybavené a dostupné sídelní město Plzeň • Celkově dobrá kvalita životního prostředí • Nižší míra nezaměstnanosti ve vztahu k ČR a ostatním regionům • Relativně hustá dopravní síť s napojením na sousední státy I. 4 Slabé stránky kraje • Rozdíly v rozložení ekonomických subjektů a výkonnosti ekonomiky • Nedostatečná vybavenost rozvojových ploch technickou infrastrukturou • Nízká mobilita obyvatel způsobená nedostatečnou nabídkou bydlení a drahou dopravou • Nízká hustota obyvatelstva, velké venkovské oblasti • Nedostatečné kapitálové zdroje pro rozvoj podnikání • Špatná dopravní obslužnost a úroveň služeb na venkově a v příhraničí • Nedokončená restrukturalizace některých velkých podniků • Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce • Nedostatečná a málo účinná podpora malého a středního podnikání • Dopravní problémy v Plzni Zpracoval: ÚP v Plzni

4


II. ZAMĚSTNANOST II. 1 Celková zaměstnanost Vývoj počtu osob samostatně výdělečně činných, zaměstnavatelů a zaměstnanců 31. 12. 2000 31. 12. 2001 Počet Počet Počet Počet zaměstnavatelů zaměstnanců zaměstnavatelů zaměstnanců OSVČ* 50786 50786 51929 51929 Malé organizace 10478 49762 10600 49839 Velké organizace 1583 176900 1545 175487 CELKEM 62847 277448 64074 277255 •

jedná se o evidenční počet podnikajících osob

Oproti roku 2000 se mírně zvýšil počet osob samostatně výdělečně činných a počet malých organizací. Zvýšil se i počet osob v nich zaměstnaných. Naopak klesl počet velkých organizací i jejich zaměstnanců. V součtu se pak celková zaměstnanost v Plzeňském kraji nepatrně snížila.

II. 2 Volná pracovní místa

Volná místa podle vzdělání ISCED 97 **)

Struktura podle vzdělání k 31. 12. 2000 K 31. 12. 2001 Počet uchaz. Počet uchaz. Celkem míst Celkem míst na 1 místo na 1 místo

Bez vzdělání

93

1,2

115

1,0

Základní vzdělání

917

6,6

919

6,7

Střední odborné (OU + OŠ) Střední odborné s maturitou (SOU + SOŠ) Střední všeobecné (gymnázia) Vysokoškolské

1722

4,4

1849

4,1

518

7,1

483

7,3

13

42,4

17

30,9

168

3,5

151

4,1

Celkem

3431

5,4

3534

5,3

**) členění dle ISCED 97: - bez vzdělání - základní vzdělání - střední odborné (OU + OŠ) - střední odborné s maturitou (SOU + SOŠ) - střední všeobecné (gymnázia) - vysokoškolské vzdělání


bez vzdělání, neúplné základní vzdělání základní vzdělání nižší střední vzdělání, nižší střední odborné vzdělání, střední odborné vzdělání s výučním listem, střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu ÚSO s vyučením i maturitou, ÚSO s maturitou (bez vyučení), vyšší odborné vzdělání ÚSV bakalářské, vysokoškolské a doktorské vzdělání

5


Struktura podle tříd KZAM ***) k 31. 12. 2000 Volná místa v odvětví

K 31. 12. 2001

Celkem míst

Počet uch. na 1 místo

Celkem míst

Počet uch. na 1 místo

58

2,4

37

3,0

165

3,7

164

4,1

427

5,4

378

5,5

117

10,6

174

7,9

443

5,0

449

4,9

85

4,2

108

3,2

1233

2,0

1428

1,6

Obsluha strojů a zařízení

544

2,2

466

2,5

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

359

15,7

330

17,7

0

-

0

-

3431

5,4

3534

5,3

Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci (vyšší státní úředníci, ved. pracovníci odborových organizací, obecních útvarů, ředitelé velkých i malých organizací a podniků, vedoucí pracovníci výrobních a provozních útvarů) Vědečtí a odborní duševní pracovníci (vědci, tvůrčí pracovníci, odb. v lékařství, biologii,fyzice, architekti, odborní pedagogičtí pracovníci) Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci Nižší administrativní pracovníci (administrativní pracovníci a úředníci ve službách a obchodě) Provozní pracovníci ve službách a obchodě (obsluha, prodavači, manekýni) Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (dělníci při dobývání surovin, stavební a kovodělníci, umělečtí řemeslníci)

Příslušníci armády Celkem

***)

Členění dle KZAM - celostátně používaného číselníku pro klasifikaci zaměstnání. KZAM byl vytvořen za účelem mezinárodní srovnatelnosti statistických ukazatelů a vypracován na bázi Mezinárodní klasifikace povolání ISCO – 88.


6


Z hlediska vzdělání bylo v Plzeňském kraji evidováno nejvíce volných pracovních míst pro uchazeče se středním odborným vzděláním (hlavně pro vyučené), naopak nejméně míst měly úřady práce pro uchazeče s ÚSV vzděláním. Velký zájem ze strany zaměstnavatelů byl během roku 2001 o kvalifikované technické profese, hlavně ve strojírenství – obráběč kovů, zámečník, svářeč. Bohužel největší počet uchazečů (více než 30 % z celkového počtu) je ze skupiny pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Počet volných pracovních míst pro tuto skupinu je velmi nízký, evidujeme zde téměř 18 uchazečů na 1 volné pracovní místo. Nízkou šanci na umístění mají rovněž uchazeči evidovaní ve skupině nižší administrativní pracovníci, kde na 1 volné místo připadá téměř 8 uchazečů. V ostatních profesních skupinách se situace liší podle charakteru jednotlivých okresů. Odborné technické profese převážně ze strojírenství (obráběči – včetně NC, zámečníci, svářeči, programátoři) jsou žádané v celém PK, především v průmyslové části regionu – v Plzni a okolí. Zájem zde byl rovněž o dělníky v elektrotechnice, střední zdravotnický personál a lékaře. Velmi žádaná jsou volná pracovní místa v profesi šička (hlavně v okresech DO,TC, PJ, KT). O chovatele hospodářských zvířat mají zájem zaměstnavatelé v okrese PJ. V příhraničním okrese KT je přebytek volných míst hlavně v profesích, které je možno vykonávat v sousedním Německu (zedník, kuchař, číšník, zámečník, uklízečka…). V tomto okrese vzrůstá v poslední době zájem o profesi uklízečka a pokojská. Firmy ve snaze snížit mzdové náklady propouštějí vlastní uklízečky a najímají specializované úklidové firmy. Tím však stoupají požadavky na povolení práce zahraničním pracovníkům, neboť místní lidé nechtějí jezdit uklízet po různých místech okresu. Otázkou tak zůstává, zda mají zaměstnavatelé o české pracovníky opravdu zájem nebo volná místa slouží pouze jako záminka k získání zahraničních pracovníků. Mezi problémy s obsazováním dlouhodobě nahlášených volných míst patří např. směnnost (hlavně u matek s malými dětmi), špatná dopravní obslužnost, zvýšený fyzický výkon spojený často s malým výdělkem. Naopak nejméně volných pracovních míst je vzhledem k počtu uchazečů pro pracovníky v administrativě (sekretářky, asistentky, účetní…), automechaniky, absolventy humanitních a přírodovědných oborů. Velkým problémem je malý počet míst pro občany se ZPS a ČID a dále pro matky s malými dětmi, které by rády pracovaly na zkrácený úvazek.


7


III. NEZAMĚSTNANOST III. 1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Počet uchazečů o zaměstnání činil v Plzeňském kraji k 31. 12. 2001 celkem 18580 osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 6,5 %. Uchazeči o zaměstnání Stav K 31.12.2000 K 31.12.2001

celkem

ženy

18535 18580

9495 9611

Pobírající hmotné zabezpečení 7521 7781

Volná místa

Počet uchazečů na volné místo

3431 3534

5,4 5,3

Vývoj počtu uchazečů a volných míst v letech 2000 a 2001 25000

počet

20000 15000 10000 5000 0 I.

III.

V.

VII.

IX.

XI.

I.

III.

V.

2000

VII.

IX.

XI. 2001

uchazeči

volná místa

Porovnání počtu uchazečů a MN v Plzeňském kraji, v ČR a v jednotlivých okresech Plzeňského kraje Region Plzeňský kraj ČR Plzeň – město Plzeň – jih Plzeň – sever Domažlice Klatovy Rokycany Tachov


K 31. 12. 2000 Počet uchazečů MN v % 18535 6,5 457369 8,8 6506 7,3 1543 4,8 2162 5,7 1286 4,2 2847 6,2 1799 7,9 2392 8,5

8

K 31. 12. 2001 Počet uchazečů MN v % 18580 6,5 461923 8,9 6224 7,2 1620 4,9 2140 5,7 1400 4,6 2957 6,4 1704 7,5 2535 8,8


MN v %

Vývoj m íry nezam ěstnanosti v Plzeňském kraji v letech 2000 a 2001 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

rok 2000

VII. VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

rok 2001

Míra nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Plzeňského kraje, v Plzeňském kraji a v ČR Tachov Rokycany Klatovy Domažlice Plzeň – sever Plzeň – jih Plzeň – město ČR Plzeňský kraj

0

2

4

6

8

10

Míra nezaměstnanosti se po celé sledované období držela pod hodnotami ČR.


9


III. 2 Tok nezaměstnanosti Stav K31.12.2000 K31.12.2001

Nově hlášení 2461 2619

Vyřazení 1875 1484

Umístění celkem 1197 960

Během celého roku 2001 bylo nově hlášeno 30827 uchazečů, což je 1692 uchazečů méně, než v roce 2000. Vyřazených uchazečů bylo v uplynulém roce 30 782, což je o 4 102 méně, než v roce 2000.

Tok uchazečů během roku 2001 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

nově hlášení

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

vyřazení

Na toku uchazečů se během roku 2001 projevovaly jednak obvyklé sezónní výkyvy, jednak situace významnějších zaměstnavatelů v jednotlivých okresech. Na lednovém nárůstu nově hlášených uchazečů se projevily m. j. pracovní poměry ukončené k 31. 12. předchozího roku. K dalšímu výraznějšímu nárůstu došlo v letních měsících a v září, kdy se již projevil příliv čerstvých absolventů škol. V posledním čtvrtletí pak přicházelo do evidencí úřadů práce více uchazečů díky ukončení sezónních prací. Dále se koncem roku záporně projevil vliv ekonomické situace v SRN. Zaměstnanost i nezaměstnanost v Plzni a blízkém okolí je kromě jiného ovlivňována i podnikem Škoda Holding a. s. Během roku 2001 nedošlo i přes další snižování počtu zaměstnanců k výraznějším problémům na regionálním trhu práce. Významněji přispěla ke zvýšení zaměstnanosti firma Matsushita, která během roku 2001 poptávala cca 300 uchazečů. Firma sídlí v městské industriální zóně Borská pole; tato průmyslová zóna je významným faktorem, který pozitivně ovlivňuje zaměstnanost v Plzni a okolí. V okrese PJ přišlo během roku do evidence nejvíce uchazečů z firmy MD Elmont spol. s. r. o. V okrese PS způsobovala významný pokles nezaměstnanosti v oblasti Nýřanska převaha průmyslových firem, které zaměstnávaly i osoby s nízkou, případně žádnou Zpracoval: ÚP v Plzni

10


kvalifikací. Firmy Dioss a Ziegler Automobiltechnik využívají při zaměstnávání uchazečů z ÚP do značné míry dotovaná SÚPM. Podobně poklesla nezaměstnanost na Všerubsku (jinak oblasti s malým počtem obyvatel převážně zemědělského charakteru). Firmy Bohemia Mako a Bohemia O. K. rovněž zaměstnávají i nekvalifikované osoby. Dále firma Perri Crisps & Snacks v Třemošné a pekárna p. Malinové ovlivňují vyššími počty svých zaměstnanců situaci v tomto regionu. V okrese KT se situace zhoršila v Kašperských Horách hlavně díky zrušení pily podniku Dřevo Čechy v Dlouhé Vsi. Podobná situace vznikla v okolí Sušice z důvodu zrušení vojenské divize a následného propuštění příslušníků ČA. Naopak velkou výhodou tohoto okresu je sousedství se SRN, kam odchází stále mnoho lidí za prací. Hrubým odhadem se takto odčerpá minimálně 1000 osob z potenciálních nezaměstnaných. Okresy DO a RO nezaznamenaly během roku 2001 žádné výrazné zdroje zaměstnanosti či nezaměstnanosti, které by závažným způsobem ovlivnily trh práce. V okrese TC ukončil během roku 2001 svoji činnost zaměstnavatel Siemens AT. Část výroby a část zaměstnanců sice převzala firma Alcoa, ale přesto došlo k úbytku pracovních míst. Sídlo firmy Siemens je v současné době v Plzni.


11


III. 3 Struktura uchazečů o zaměstnání Podle vzdělání Počet uchazečů Typ vzdělání

K 31. 12. 2000 absolutní podíl v %

K 31. 12. 2001 absolutní podíl v %

Bez vzdělání

109

0,6

110

0,6

Základní vzdělání

6043

32,6

6162

33,2

7599

41

7651

41,2

3653

19,7

3511

18,9

551

3,0

525

2,8

580

3,1

621

3,3

18535

100

18580

100

Střední odborné (OU + OŠ) Střední odborné s maturitou (SOU + SOŠ) Střední všeobecné (gymnázia) Vysokoškolské Celkem

3% 3%

1%

19%

33%

41%


bez vzdělání

základní

střední odborné střední všeobecné

střední odborné s maturitou vysokoškolské

12


Podle věku Věková kategorie Do 19 let 20 – 24 let 25 – 29 let 30 – 34 let 35 – 39 let 40 – 44 let 45 – 49 let 50 – 54 let 55 – 59 let 60 a více let Celkem

Počet uchazečů K 31. 12. 2000 K 31. 12. 2001 absolutní podíl v % absolutní podíl v % 748 4,0 1397 7,5 3775 20,4 3020 16,3 2478 13,4 2507 13,5 2145 11,6 2118 11,3 1942 10,5 2077 11,2 1856 10,0 1833 9,9 2287 12,3 2279 12,3 2354 12,7 2322 12,5 887 4,8 957 5,1 63 0,3 70 0,4 18535 100 18580 100

Podle délky evidence Počet uchazečů Délka evidence

K 31. 12. 2000 absolutní podíl v % 5459 29,4 3541 19,1 1855 10,0 1275 6,9 3255 17,6 3150 17,0 18535 100

Do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6- 9 měsíců 9 – 12 měsíců 12 – 24 měsíců Nad 24 měsíců Celkem

K 31. 12. 2001 absolutní podíl v % 5702 30,7 3564 19,2 1824 9,8 1310 7,0 2614 14,1 3566 19,2 18580 100

Průměrná délka evidence ve dnech Průměrná délka evidence - evidovaných uchazečů - vyřazených uchazečů

K 31. 12. 2000 386 187

K 31. 12. 2001 415 179

Podle základních kategorií Z celkového počtu Období

Počet uchazečů

K 31. 12. 2000 K 31. 12. 2001


18535 18580

Ženy

ZPS

9495 9611

2334 2526

13

Absolventi a mladiství 1955 1865


Podle tříd KZAM ***)

Odvětví Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci (vyšší státní úředníci, ved. pracovníci odborových organizací, obecních útvarů, ředitelé velkých i malých organizací a podniků, vedoucí pracovníci výrobních a provozních útvarů) Vědečtí a odborní duševní pracovníci (vědci, tvůrčí pracovníci, odb. v lékařství, biologii,fyzice, architekti, odborní pedagogičtí pracovníci) Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci Nižší administrativní pracovníci (administrativní pracovníci a úředníci ve službách a obchodě) Provozní pracovníci ve službách a obchodě (obsluha, prodavači, manekýni) Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (dělníci při dobývání surovin, stavební a kovodělníci, umělečtí řemeslníci)

Počet uchazečů K 31. 12. 2000 K 31. 12. 2001 absolutní podíl v % absolutní podíl v %

139

0,7

110

0,6

603

3,3

678

3,7

2322

12,5

2089

11,2

1240

6,7

1377

7,4

2233

12,0

2201

11,8

355

1,9

347

1,9

2464

13,3

2261

12,2

Obsluha strojů a zařízení

1169

6,3

1141

6,1

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

5640

30,4

5854

31,5

5

0,1

9

0,1

Třída KZAM neuvedena

2365

12,8

2513

13,5

Celkem

18535

100

18580

100

Příslušníci armády

***)Členění dle KZAM - celostátně používaného číselníku pro klasifikaci zaměstnání. KZAM byl

vytvořen za účelem mezinárodní srovnatelnosti statistických ukazatelů a vypracován na bázi Mezinárodní klasifikace povolání ISCO – 88.

Stále největší podíl na celkovém počtu uchazečů tvořili pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, kde zároveň připadá nejvíce uchazečů na 1 pracovní místo (cca 18). Často tito uchazeči před vstupem do evidence pracovali ve směnných montážních provozech, v lesnictví, zemědělství. Poměrně velký počet uchazečů v jednotlivých okresech Plzeňského kraje představovali během roku 2001 rovněž pracovníci v administrativě, prodavači, řidiči, automechanici, zedníci.


14


III. 4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III. 4. 1 Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání Typ vzdělání dle ISCED 97 Bez vzdělání Základní vzdělání Střední odborné (OU + OŠ) Střední odborné s maturitou (SOU + SOŠ) Střední všeobecné (gymnázia) Vysokoškolské Absolventi škol celkem Mladiství Absolventi škol a mladiství celkem

K 30. 9. 2000 28 272 886 1072 96 272 2326 300 2626

K 30. 9. 2001 34 281 930 943 85 248 2206 315 2521

I přes větší počet absolventů, kteří ve sledovaném roce vyšli ze škol (rok předtím chyběla část středoškoláků), jich bylo k 30. 9. evidováno úřady práce méně. Uchazeči do 18 let věku a absolventi bez praxe nebo se vzděláním, po kterém není na trhu práce poptávka se umisťují problematicky. Špatnou situaci těchto uchazečů navíc prohlubuje nedostatek volných pracovních míst v určitých evidenčních skupinách. Počet evidovaných absolventů škol každoročně stoupá v letních měsících, kdy se na zvýšení jejich počtu projevuje příliv čerstvých absolventů škol. Občas se sice vyskytují případy, kdy zaměstnavatelé naopak projevují zájem o absolventy, protože ti podle nich nejsou zatížení „špatnými návyky“ z předchozích zaměstnání. Přesto absolventům chybí kromě zkušeností praktické dovednosti a u vyučených znalost nových technologických metod a znalost obsluhy moderních strojů a zařízení. Nedostatek hlavně strojírenských profesí způsobený absencí učňovského školství v 90. letech dnes pociťuje stále více firem. V Plzeňském kraji proto vznikl projekt podpory učňovského školství, kterého se mimo školských a regionálních institucí účastní 9 zdejších zaměstnavatelů, včetně některých dceřiných společností podniku Škoda Holding a. s. Ty např. hradí studentům a učitelům stáže či pořádají praxe. Pro tyto účely byl získám grant ministerstva školství ve výši 7,5 milionu Kč na nákup strojů a nářadí, které budou základem moderních dílen. Především se jedná o nákup CNC frézky a CNC soustruhu. Zařízení pro výuku učňů a studentů získá SPŠ strojnická a SOU v Plzni. III. 4. 2 Uchazeči se ZPS Ukazatel Počet uchazečů se ZPS Podíl na celkovém počtu uchazečů

K 31. 12. 2000 2334 12,6 %

K 31. 12. 2001 2526 13,6 %

Počet uchazečů se ZPS oproti roku 2000 o 1 %. Problémem uchazečů se ZPS je většinou zhoršený zdravotní stav, který jim neumožňuje zcela vykonávat pracovní činnost požadovanou zaměstnavatelem. Zaměstnavatelé pro ně nemají pracovní program, nejsou pro ně „ekonomicky výhodní“, považují je za problémové. Zaměstnavatelům se navíc častěji jeví výhodnější zaplatit odvod do státního rozpočtu. Zpracoval: ÚP v Plzni

15


III. 5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech Název mikroregionu

Počet obyvatel

EAO

Počet uchazečů

Kašperské Hory (KT) Stříbrsko (TC) Bezdružicko (TC) Sušice (KT) Borsko (TC) Manětínsko (PS) Kralovicko (PS) Poběžovicko (DO) Radnicko (RO)

2378 14210 2852 8467 3234 9791 6287 -

1147 7086 1339 10660 4514 1662 4972 3168 4337

189 888 153 1175 472 157 430 260 306

Míra nezaměstnanosti 16,5 % 12,5 % 11,4 % 11 % 10,5 % 9,5 % 8,7 % 8,2 % 7,1 %

Kašperské Hory (KT) Zde došlo oproti srovnatelnému období předchozího roku k relativně největšímu pohybu nezaměstnanosti v okrese. MN se zvýšila o téměř 3 %. Malý počet míst je v textilním průmyslu, službách, práce v lesích je ovlivněna sezónností. Jiné zaměstnání, resp. pohyb pracovní síly je kvůli chybějící veřejné dopravě minimální. Velmi negativně se zde projevují jakékoliv problémy v sušických firmách. Vlastní nabídka volných míst je zanedbatelná (9 míst), což znamená, že na zaměstnání přímo v oblasti KH čeká 21 uchazečů na 1 volné místo. Stříbrsko, Bezdružicko a Borsko (TC) V okrese jsou volná místa k dispozici většinou jen ve větších městech Tachově, Stříbře a Plané a ve směnných provozech. Mimo tato centra jsou místa v podstatě nedostupná díky nízké hustotě zalidnění a špatné dopravní obslužnosti. V mikroregionu Stříbrsko se MN oproti roku 2000 zvýšila o více než 2 %. Sušice (KT) Je zde nejvyšší počet uchazečů. Rozsah pracovních příležitostí se silně redukoval (armáda, změny v průmyslových podnicích – SOLO, PAP, Dřevo Čechy). Počet uchazečů v průběhu období kolísá a je ovlivněn i sezónou – cestovní ruch, lesnictví, zemědělství. Stále větším problémem je i zde zhoršující se dopravní spojení, kdy na směnné provozy a provozy s atypickou pracovní dobou se nelze vůbec dostat. Manětínsko a Kralovicko (PS) Řídce osídlené regiony. Tyto oblasti jsou zemědělsko – průmyslové nebo stále zemědělské, kde se snižováním zemědělské výroby poptávka po pracovní síle neustále klesá, a proto tyto oblasti nové investory nelákají. Poběžovicko (DO) Zde je vyšší MN oproti okresnímu průměru do značné míry ovlivněna velmi nízkou dopravní obslužností. Připadá zde téměř 12 uchazečů na volné pracovní místo. Radnicko (RO) Má nejslabší ekonomickou základnu v okrese, je zde největší podíl obyvatel nad 60 let věku. Není zde lokalizován žádný velký průmyslový objekt. K postupnému rozvoji dochází prakticky až v současnosti, kdy nově vzniklé sdružení obcí vybudovalo průmyslovou zónu. Oproti roku 2000 se MN snížila o 2 %.


16


Jako ohrožené byly dalšími okresy uvedeny i mikroregiony Nýrsko (KT) s MN 6,5 %, Horažďovicko (KT) s MN 6,4 %, Horšovskotýnsko (DO) s MN 6,1 %, Nepomucko (PJ) s MN 6,2 % a další. Jedná se o oblasti s vyšší mírou nezaměstnanosti než v samotném okrese. Vzhledem k tomu, že se tyto hodnoty pohybují pod hodnotou krajské míry, nejedná se z pohledu celého Plzeňského kraje o závažné ohrožení. Největším problémem mikroregionů je špatná dopravní obslužnost a malý počet velkých zaměstnavatelů. U zemědělských mikroregionů se situace tradičně zhoršuje v zimním období, problémem je i nízká kvalifikace uchazečů. V některých oblastech došlo v minulosti k likvidaci některých závodů a provozů, což výrazně snížilo počet pracovních příležitostí.

IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE IV. 1 Zaměstnávání cizinců Počet platných povolení K 31. 12. 2000 K 31. 12. 2001

Povolení Celkem cizinců Individuální Kontrakt 1110 1091 19 1183 1151 32

Dělnické 842 927

Profese SŠ 62 100

VŠ 206 156

Zaměstnávání slovenských občanů v Plzeňském kraji Celkem bylo k 31. 12. 2000 registrováno 1593 občanů SR, z toho 667 žen. Celkem bylo k 31. 12. 2001 registrováno 1431občanů SR, z toho 442 žen.

V Plzeňském kraji bylo ke konci minulého roku zaměstnáno celkem 1183 cizinců (mimo občanů SR). Většinu z nich tvořili cizinci zaměstnaní v dělnických profesích - 78 %, okolo 13 % pracovalo ve vysokoškolských profesích. Pouze minimum (9 %) byli středoškoláci. Poněkud odlišná situace je v okrese Plzeň – město, kde bylo z celkového počtu platných povolení k zaměstnání 37 % vysokoškoláků, 9 % středoškoláků a 54 % dělníků. Na této situaci se ve velké míře podílí ZČU v Plzni, která zaměstnává větší počet učitelů jazyků – rodilých mluvčích a řada zahraničních investorů, kteří zaměstnávají cizince v manažerských pozicích. Vyšší počet vysokoškoláků – vedoucích pracovníků je zaměstnán rovněž v okrese Tachov – cca 30%. Nejčastější profese, ve kterých jsou zaměstnáváni cizinci v Plzeňském kraji: ošetřovatelé hospodářských zvířat, šičky, vedoucí pracovníci, dělníci v elektrotechnice, dělníci v zem. výrobě, obráběči. Jedná se o profese, na které nelze umístit české uchazeče např. z důvodu specializace, kvalifikace či směnného provozu. Slovenští občané pracují nejčastěji jako dělníci v elektrotechnice, stavební dělníci (včetně zedníků), zámečníci a svářeči. Ženy často pracují jako zdravotní sestry a pokladní v supermarketech.


17


V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V. 1 Vynaložené finanční prostředky na aktivní politiku zaměstnanostiAPZ Roční výdaje na politiku zaměstnanosti v tis. Kč Položka Výdaje na politiku zaměstnanosti celkem Z toho výdaje na pasivní politiku Z toho na aktivní politiku Podíl aktivní politiky na politice zaměstnanosti

31. 12. 2000 357039 281679 75360 21,1 %

31. 12. 2001 334131 249258 84873 25,4 %

Roční výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů v tis. Kč Položka Rekvalifikace Veřejně prospěšné práce Společensky účelná pracovní místa – dotace na úhradu mezd Společensky účelná pracovní místa – účelově určená dotace Společensky účelná pracovní místa – návratná finanční výpomoc Samostatná výdělečná činnost uchazečů – účelově určená dotace Samostatná výdělečná činnost uchazečů – návratná finanční výpomoc Odborná praxe absolventů Absolventi v ROPO Chráněné dílny a pracoviště – zřízení Chráněné dílny a pracoviště – provozní náklady Podpora ZPS – ostatní (příspěvek na přípravu k práci, příspěvek při zahájení samostatné výdělečné činnosti) Programy podpory zaměstnanosti (PALMIF, LEONARDO,..) Ostatní výdaje Aktivní politika zaměstnanosti Insolvence Celkem

K 31. 12. K 31. 12. 2000 2001 8294 10120 13043 17284 16640 21489 3058 2962 450 195 4168 4214 1507 601 15714 15422 0 63 1007 0 10870 12377 439

0

0 170 75360 11740 87100

0 146 84873 7381 92254

V roce 2001 byl podíl výdajů na aktivní politiku z celkových výdajů na politiku zaměstnanosti vyšší o více než 4 %.


18


V. 2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Vytvořené pracovní příležitosti – stav ke konci sledovaného období Veřejně prospěšné práce Místa pro odbornou praxi absolventů a mladistvých Společensky účelná pracovní místa u zaměstnavatelů Zahájení samostatné výdělečné činnosti uchazečů Vytvořená místa pro uchazeče se ZPS

K 31. 12. 2000

Celkem od počátku roku

K 31. 12. 2001

Celkem od počátku roku

120

435

90

411

424

461

300

353

592

551 938

770

269 -

272 68

-

115

K 31. 12. 2000

K 31. 12. 2001

349

414

Počet občanů se ZPS na místech v chráněných dílnách a pracovištích, na které poskytují ÚP příspěvek na provoz

V. 3 Rekvalifikace Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání Počet uchazečů zařazených do rekvalifikace celkem Z toho ženy Z toho absolventi škol a mladiství Z toho osoby se ZPS Rekvalifikaci ukončilo celkem - z toho ukončilo úspěšně Počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci (do 6 měsíců po ukončení rekvalifikace)

Během roku 2000 Během roku 2001 1026 1221 507 665 105 135 33 44 1040 1157 1105 657

Rekvalifikace zaměstnanců Počet zaměstnavatelů Počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikace

Během roku 2000 4 10

Během roku 2001 1 15

V roce 2001 absolvovali uchazeči nejčastěji rekvalifikační kurz pro práci s PC a rovněž svářečský kurz. Častý byl motivační kurz a kurz řidičů motorových vozíků. Rekvalifikace zaměstnanců nebyly v Plzeňském kraji ve sledovaném roce nijak časté, uzavřena byla pouze jedna v Plzni s Fakultní nemocnicí pro 15 zaměstnanců na profesi ošetřovatelka.


19


V. 4 INSOLVENCE – USPOKOJOVÁNÍ MZDOVÝCH NÁROKŮ Počet osob za rok 2000 533 471 13 147 4

Podané žádosti Kladně vyřízené (vyplacené) žádosti Zamítnuté žádosti Žádosti převedené na jiné ÚP Odvolání

Počet osob za rok 2001 455 346 14 32 6

Nejvíce podaných a zároveň kladně vyřízených žádostí o uspokojení mzdových nároků bylo v okrese Plzeň - město, nejméně v okrese Rokycany.

VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI. 1 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a očekávané ovlivňující celorepublikové a „místní „ faktory Většina okresů Plzeňského kraje předpokládá obdobný charakter vývoje nezaměstnanosti jako v předchozích obdobích (nárůst počtu uchazečů o zaměstnání počátkem roku, pokles nezaměstnanosti částečně způsobený nástupem sezónních prací, vzestup v letních měsících ovlivněný přílivem absolventů škol, nárůst ke konci roku). Negativním jevem je ekonomická situace v zemích Západní Evropy, především pak v sousedním Německu, která se projevuje především poklesem zakázek a tím i snížením objemu výroby a následným propouštěním. Někteří zaměstnavatelé spolupracující se zahraničními firmami pak doplácejí na vysoký kurz koruny. Většina okresů však neočekává dramatické změny v situaci na trhu práce. Míra nezaměstnanosti bude závislá na stavu české ekonomiky a na celkovém charakteru vývoje na trhu práce, nadále je však očekávaná hodnota míry nezaměstnanosti v mezích pod hodnotami celorepublikového průměru. Okres Tachov se však již na konci roku 2001 tomuto průměru přiblížil. Výjimkami budou určitě některé ohrožené mikroregiony v jiných okresech. Vývoj v jednotlivých okresech Plzeňského kraje – místní faktory •

Domažlice: Přímé sousedství regionu se SRN umožňuje denní dojíždění za prací do SRN a příležitosti k zaměstnání vzniklými podnikatelskými aktivitami menších firem přímo ze SRN na území okresu (šití konfekce, elektromontáže). Na druhé straně odliv vysoce kvalifikované řemeslné pracovní síly prohlubuje neuspokojení poptávky našich podnikatelů po těchto pracovních silách. Nedostatek kvalifikovaných sil je často nahrazován rekvalifikačními kurzy apod. Mezi negativa okresu patří kvalitativní nesoulad mezi poptávkou a nabídkou pracovní síly v profesní struktuře prohlubovaný nevhodným strukturálním výstupem ze školského systému a odlivem kvalifikovaných pracovníků ze země, dále vznik relativně vysoké nezaměstnanosti v některých lokalitách způsobený nízkou úrovní dopravní obslužnosti a podprůměrnou kvalifikační strukturou obyvatelstva. Navíc roste počet uchazečů se zdravotním omezením a s nízkým vzděláním. Očekávaný vývoj: k 30. 6. 2002 cca 1850 uchazečů, ke konci roku 2002 by počet evidovaných uchazečů neměl přesáhnout 2000.


20


•

Klatovy Ekonomická situace mnoha firem okresu vytváří předpoklad pro úvahu, že nezaměstnanost nebude stoupat v nejbližším období skokem, je očekávaná spíše stagnace. Předpokládá se, že v okrese Klatovy se bude počet uchazečů pohybovat v průběhu roku 2002 kolem 2800 s rozptylem cca 250 osob. Míra nezaměstnanosti by tedy neměla, nebo jen mírně mohla překročit hranici 7 %. Pouze v případě výrazných a náhlých změn podmínek nebo současného zhoršení několika parametrů ovlivňujících nezaměstnanost v okrese by mohla míra nezaměstnanosti vystoupit až k 8 %.

•

Plzeň-jih Předchozí příznivý vývoj nezaměstnanosti je důvodem k mírnému optimismu a lze předpokládat, že by míra nezaměstnanosti mohla zůstat k 30. 6. 2002 stejná nebo nepatrně vyšší a to s ohledem na obvyklé sezónní výkyvy a s přihlédnutím k nahlášeným organizačním změnám. Míra nezaměstnanosti bude závislá na stavu české ekonomiky a na celkovém charakteru trhu práce. Nadále se však očekává, že se bude držet pod celostátním průměrem. Výhled k 30. 6. 2002: kolem 5 – 5,5 % při počtu uchazečů mezi 1630 – 1800.

•

Plzeň-město Zaměstnanost v okrese bude i nadále ovlivňována stavem české i zahraniční ekonomiky. Podnik Škoda Holding, s. s. předpokládá propuštění téměř 400 zaměstnanců do 30. 6. 2002. V září 2001 vyhlásil Krajský soud v Plzni konkurz na zbytkovou společnost Škoda a. s. Vyhlášením konkurzu došlo k posílení role Konsolidační agentury jako hlavního věřitele Škody a. s. a druhého hlavního akcionáře Škoda Holding a. s. To by mělo dle stanoviska Škody Holding a. s. urychlit vyřešení zátěže starých dluhů a nemělo by ohrozit výrobní ani další aktivity dceřiných společností Škody Holding a. s. Důsledkem by měla být pouze změna akcionářů Škody Holding a. s. Otázkou však zůstává, jak by se případný nový vlastník zachoval. Propouštění by mělo proběhnout ještě u některých zaměstnavatelů, kde ještě není dokončena restrukturalizace (Západočeská plynárenská, Telecom, České dráhy, ZČE a některé peněžní ústavy). Zde by se měla redukce dotknout řádově stovek zaměstnanců. Vlivem ekonomické situace v Německu a obecně v západní Evropě dochází k poklesu objemu zakázek pro české firmy. Zakázky firem dodávajících pro odvětví energetiky budou zřejmě negativně ovlivněny pádem ENRONU v USA. Z výše uvedených důvodů je očekávána v roce 2002 spíše stagnace s příslušnými sezónními výkyvy, případně mírné zhoršení situace během I. pololetí. Jako každoročně se předpokládá v lednu zvýšení počtu uchazečů způsobené skončením pracovních poměrů ke konci roku a následné postupné zlepšení situace ke konci I. pololetí 2002. S příchodem nových investorů (Borská pole) a díky rozvoji některých již zavedených firem však očekáváme vznik nových pracovních míst. Díky tomu by na trhu práce nemělo výše uvedené propouštění způsobit výraznější problém. Vývoj MN v Plzni by měl být proto příznivější, než je očekáváno pro celou ČR.

•

Plzeň – sever V lednu 2002 bylo nově zaevidováno 598 uchazečů, což je nejvíce za celou historii ÚP. Samozřejmě v tomto měsíci výrazně stoupla i míra nezaměstnanosti – z prosincové hodnoty 5,7 na 6,5 %. Příčinou takovéhoto vysokého nárůstu evidencí je především


21


skončení pracovních smluv na dobu určitou, ukončení všech smluv na VPP, které byly v roce 2001 vytvořeny, a skončení všech sezónních prací. Lze předpokládat, že tato situace nebude mít trvalý charakter, protože oddělení TP opět vytváří dotovaná místa na VPP i další SÚPM. Také místa k získání odborné praxe pro absolventy budou opět vytvářena – zájem ze strany zaměstnavatelů signalizuje, že o ně bude opět zájem. Protože bude zapotřebí nejpozději ve 2. čtvrtletí začít se sezónními pracemi, domníváme se, že vysoká nezaměstnanost z počátku roku opět mírně poklesne. Na Nýřansku bude zřejmě nezaměstnanost vyšší vzhledem k avizovaným problémům tamních firem. Také nezaměstnanost na Třemošensku se zvýší, protože firma Kamenina Třemošná je v konkurzu. •

Rokycany Není předpokládán zásadnější obrat. Významnější zaměstnavatelé neuvádějí snižování produkce ani počtu zaměstnanců. Výjimku tvoří již několik let Železárny Hrádek a. s., u nichž je vývoj stále nejasný. V průběhu I. pololetí 2002 by mělo dojít k propuštění cca 50 zaměstnanců. Konečný počet se měl původně ustálit na 850, v tom případě by k výrazné změně situace na trhu práce nedošlo. Již dnes je však zřejmé, že počet zaměstnanců možná klesne pod 800. Při zániku celého podniku by došlo k výraznému zvýšení míry nezaměstnanosti a následně i ovlivnění celkové hospodářské i sociální situace v okrese.

•

Tachov Jako každoročně je očekáván začátkem I. pololetí roku nárůst nezaměstnanosti. U většiny zaměstnavatelů ve stavebnictví a lesnictví i u některých osob samostatně výdělečně činných se projeví vliv sezónnosti. Dojde k ukončení pracovních smluv na dobu určitou, či k přerušení podnikání. V 1. pololetí roku 2002 počítají s uvolněním pracovníků z organizačních důvodů někteří zaměstnavatelé. Jedná se o Českou spořitelnu pobočku Tachov (8 pracovníků), Západočeskou plynárenskou společnost a.s. pracoviště Tachov (5 pracovníků), INOTECH Oldřichov (5), STROJPLAST Tachov (40). S mírným úbytkem pracovních míst počítá podle monitoringu JEDNOTA SD Tachov (5 míst), HÖR Vysočany (20). Problematická situace je v Nemocnici Planá (ohroženo až 310 pracovníků), ve firmě KFW – Systems Tachov (50 pracovníků) a firmě Mühlmeier Studánka (6-8 zaměstnanců). Tato nepříznivá situace by měla být kompenzována rozšířením počtu zaměstnanců u některých firem. Jedná se například o firmu IDEAL Nová Hospoda (cca 30 pracovních míst), ROTAREX Tachov (30 míst), ZIBORA Bor (40 míst), ALCOA FUJIKURA Stříbro (až 200 míst), Keraplast Planá (20 míst), EMZ Černošín (30), SUSPA Bor (30 míst). V 1. pololetí by měla nezaměstnanost dosáhnout nejvyšší hodnoty na přelomu ledna a února, kdy předpokládáme cca 2800 nezaměstnaných (MN 9,8 %). S nástupem sezónních prací a vlivem působení APZ dojde k poklesu nezaměstnanosti, který se zastaví koncem pololetí nástupem prvních absolventů škol. V roce 2002 očekáváme menší nabídku volných pracovních míst než v předcházejícím roce. Předpokládáme, že počet uchazečů dosáhne na konci pololetí hodnoty 2350 - 2400, což odpovídá míře nezaměstnanosti 8,2 % – 8,4 % . V případě horší varianty ( propuštění většiny zaměstnanců Nemocnice Planá, zániku fy KFW Tachov a nenaplnění prognóz o vytvoření nových míst u výše uvedených firem ) počítáme na konci pololetí 2002 s počtem uchazečů cca 2600, což odpovídá míře nezaměstnanosti 9,1 %.


22


VI. 2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech Mezi nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání patří shodně v celém Plzeňském kraji: -

-

-

-

-

Osoby se ZPS a se zdravotním omezením (Často mají nedostatečnou kvalifikaci popř. svoji kvalifikaci nemohou pro své zdravotní potíže vykonávat, jsou méně mobilní, zaměstnavatelé o ně neprojevují téměř žádný zájem, nemají pro ně pracovní program, mnohdy nepomůže ani nabídka nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Pro zaměstnavatele je často výhodnější zaplatit odvod do státního rozpočtu.) Absolventi škol a mladiství (Typ vzdělání, praktická připravenost ani dovednosti neodpovídají potřebám zaměstnavatelů.) Uchazeči náležející do vyšších věkových skupin – u mužů hlavně nad 55 let věku, u žen již nad 50 let (Zde bývá často problémem schopnost starších občanů pružně se přizpůsobit současným požadavkům zaměstnavatele, celoživotní úzká orientace v profesi, o kterou není v současné době zájem a tím i chybějící znalosti a dovednosti. K tomu se s věkem přidávají často i různé zdravotní problémy, které opět brání vykonávat některá zaměstnání.) Dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči (Početnou skupinou dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů jsou opět občané se ZPS, dále obtížně umístitelní uchazeči a uchazeči s nízkým či nedokončeným vzděláním. Jejich šance na uplatnění jsou pak jen velmi nízké) Ženy s malými dětmi (pracovní doba požadovaná zaměstnavateli není často v souladu s předškolními a školními zařízeními, problémy způsobuje rovněž doprava a požadovaná směnnost) Osoby bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací, popř. s kvalifikací neodpovídající potřebám zaměstnavatelů

Kromě těchto faktorů se na nezaměstnanosti významně podílí i špatná dopravní obslužnost, která přímo souvisí s problematikou regionální nezaměstnanosti. Nízká hustota obyvatelstva v některých oblastech pak brání vytvoření dopravní sítě, která by vyhovovala potřebám občanů a zároveň nebyla ztrátová. V těchto oblastech je pak následně nedostatek volných pracovních míst zejména proto, že noví zaměstnavatelé nemají zájem investovat v regionech s malým počtem pracovních sil a kde je naprosto nedostačující dopravní spojení mezi jednotlivými obcemi. Takto postižené jsou např. mikroregiony Manětínsko a Kralovicko v okrese PS, Nepomucko v okrese PJ, Poběžovicko a Horšovskotýnsko v okrese DO, Sušice, Kašperské Hory, Horažďovice a směrem ke státním hranicím u Nýrska v okrese KT, oblasti v okrese TC mimo dosah větších měst. Výjimku tvoří okres Plzeň město, který zahrnuje pouze město Plzeň, kde je dostatečně vybudovaná dopravní síť a problémy přemístit se za prací do jiného městského obvodu se v podstatě nevyskytují. Na Dobřansku v okrese PJ chybí větší počet středních a větších zaměstnavatelů a zřejmě i ochota obyvatel dojíždět za prací mimo region, přestože se nachází v těsné blízkosti Plzně. Největším zaměstnavatelem je Psychiatrická léčebna Dobřany, kde dochází v posledních letech k mírnému nárůstu pracovníků. Některá nahlášená volná místa se však nedaří obsadit našimi uchazeči z důvodu specializovaných profesí. U dalších významných zaměstnavatelů Hebel Porobeton a hlavně u firmy Chlumčanské keramické závody došlo v poslední době k podstatnému snižování zaměstnanosti. Situaci v zemědělství může ztížit vyhlášený konkurz na firmu ZD Máj Ves Touškov. Naopak dopravní situaci by zde mohly částečně zlepšit linky, které byly zařazeny do Integrované dopravy Plzeňska. V mikroregionu Zpracoval: ÚP v Plzni

23


Nepomucko pracuje oproti ostatním částem okresu více lidí v zemědělství, které v posledních letech čelí nejrůznějším problémům. Z větších firem uvolňuje průběžně zaměstnance Agrochov Kasejovice – Smolivec a ZD Vrčeň. Částečné snižování počtu zaměstnanců provádí i mlékárna PROM s. r. o. ve Dvorci. Naopak v některých firmách se počet zaměstnanců podařilo stabilizovat. Díky problémům zaměstnavatelů bude zřejmě vyšší nezaměstnanost na Nýřansku a Třemošensku v okrese PS. Ostatní podrobnosti týkající se mikroregionů viz kapitola III. 5. VI. 3 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti Očekávaný stav k 30. 6. 2002 31. 12. 2002

Počet evidovaných uchazečů 18710 19500

V některých okresech je situace s pesimističtější variantou alternativně počítá.

stabilizovaná,

Míra nezaměstnanosti 6,6 % 6,9 % v některých

okresech

se

V okrese Plzeň město se neočekávají výraznější výkyvy, avizovaná propouštění by měla být kompenzována příchodem nových investorů a díky rozvoji stávajících firem lokalizovaných především v průmyslové zóně Borská pole. Nejasný je zatím další postup případného nového vlastníka společnosti Škody a. s., na kterou byl vyhlášen konkurz. Zde zatím nelze objektivně posoudit, kolika zaměstnanců by se eventuelní propouštění mohlo týkat. V okrese Tachov by mohlo dojít k nárůstu nezaměstnanosti v případě propuštění většiny zaměstnanců Nemocnice Planá, zániku firmy KFW Tachov a při současném nenaplnění prognóz o vytvoření nových volných pracovních míst u výše uvedených zaměstnavatelů. Počet uchazečů by tak mohl být v pololetí o cca 200 – 250 vyšší oproti optimističtější variantě. Vyjasněná situace není ani u zaměstnavatele Železárny Hrádek v okrese Rokycany. Zde by mohlo dojít k výraznému zvýšení míry nezaměstnanosti a následně i ovlivnění celé situace okresu při zániku celého podniku. V okrese Plzeň – sever se celkově předpokládá zlepšení situace díky nástrojům APZ a s nástupem sezónních prací. Zvýšení nezaměstnanosti očekávají v mikroregionech Nýřansko a Třemošensko díky problémům tamních firem. V Klatovech by mohlo dojít ke zvýšení nezaměstnanosti pouze v případě náhlých neočekávaných změn.


24


VII. DOPORUČENÍ Problematika dopravní obslužnosti: • •

Řešit problematiku dopravní obslužnosti na celorepublikové či krajské úrovni. Situace ve frekvenci spojů a ceně jízdného je natolik vážná, že brání v možnosti zaměstnání řádově desítkám % uchazečů. Zabezpečit účelnější dopravní propojenost veřejnými prostředky regionů a její propojení se sousedními regiony.

Problematika motivace uchazečů: •

•

Zvýšit motivaci uchazečů o zaměstnání zvýšením rozdílu mezi příjmem z pracovní činnosti a sociálními dávkami. Pracovní příjmy by měly zajistit podstatně vyšší životní úrověň než sociální dávky. Zejména u uchazečů s nízkou kvalifikací je motivace získat zaměstnání a setrvat v něm často nedostatečná. Pokud je uchazeč s nízkou kvalifikací závislý na sociálních dávkách a nabízí se mu zaměstnání, odečte se mu případný výdělek od životního minima celé rodiny a není na tom finačně lépe. Doporučujeme odečítat jen část výdělku (např. 70 %), aby rozdíl tvořil motivační složku. Zavést povinnost zúčastnit se přiměřeného rekvalifikačního či motivačního kurzu s možností sankce vyřazení z evidence ÚP.

Problematika souladu vzdělávání a potřeb trhu práce: •

•

Zaměřovat se na koordinaci vzdělávání v souladu s potřebami trhu práce, nejen krátkodobými, ale i s výhledem do budoucnosti (začleňování do EU). Ve spolupráci s MŠMT urychleně řešit změny osnov výuky učňovského školství v souladu s technologickými požadavky zaměstnavatelů - obsluha CNC strojů a další technické strojírenské profese, normy EU. Zajistit účast zaměstnavatelů v systému praktické výuky učňů na dělnická povolání a tuto účast řešit dle zkušeností a systému praktikovaného v SRN.

Podpora malého a středního podnikání: •

V rámci regionálního rozvoje působit na obce a města tak, aby podporovali rozvoj malého a středního podnikání, které následně povede k obnově pracovních příležitostí v obcích a řešení situace nezaměstnaných občanů. Tento přístup povede k oživení venkova a ke zvýšení životní úrovně venkovského obyvatelstva.

Problematika zaměstnávání cizích státních příslušníků: • •

Zavést pro občany SR stejný režim zaměstnávání jako pro ostatní cizince, s možností úpravy v příhraničních oblastech se SR. Nekontrolovatelné zaměstnávání občanů SR negativně ovlivňuje trh práce. Změna zákona o zaměstnanosti – stanovení maximálního podílu zaměstnanců ze zahraničí na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Někteří zaměstnavatelé mají sice nahlášená volná pracovní místa, ale zájem mají pouze o cizince. Tato místa pak v podstatě nejdou obsadit uchazeči o zaměstnání, protože žádný náš občan nepůjde k takovémuto zaměstnavateli pracovat a navíc ani zaměstnavatel o něj nemá zájem a není možno jej k tomu ani přinutit. Obstarávání především nekvalifikované pracovní síly formou obchodních smluv připadá některým zaměstnavatelům výhodné, je zde však nebezpečí, že


25


•

cizinci (převážně z Ukrajiny) pak budou pracovat na místech, pro která by byl dostatek našich uchazečů, ale zaměstnavatelé o ně nebudou mít zájem. Nebezpečí vidíme zatím hlavně v průmyslové výrobě. (KT) Problém ve velkém množství cizinců podnikajících na živnostenský list a zakládání veřejných obchodních společností. Živnostenské listy se týkají hlavně občanů Vietnamu, kteří v podstatě vůbec nepracují na základě pracovních povolení. Tomuto druhu podnikání pak ÚP nemají žádnou možnost zamezit.

Aktivní politika zaměstnanosti: • •

• • • •

Umožnit ÚP používání nástrojů APZ nejenom pro řešení krizových stavů, ale i jako prevenci pro udržení zaměstnanosti. Nevázat využití přidělených prostředků na APZ na konec rozpočtového roku, tzn. nenutit ÚP uzavírat pouze dohody s jednorázovou platbou. Místa, u nichž jsou po dobu jednoho roku dotovány mzdy, zaručují dlouhodobý pracovní poměr, vytvoření dostatečně dlouhé praxe a případné snazší uplatnění v následujícím období. Neměnit pravidla APZ během roku Umožňovat i nadále vytvářet VPP včetně opakovaného umisťování problémových uchazečů, neboť tato místa jsou z velké většiny jedinou reálnou možností pro jejich uplatnění na trhu práce vzhledem ke vzdělání, místu bydliště, zdravotnímu stavu apod. Zrovnoprávnit rekvalifikační kurzy převážně motivačního charakteru s ostatními rekvalifikacemi. Tyto kurzy jsou účelné zejména pro dlouhodobě nezaměstnané. Zavést určité sankce při odmítnutí vhodné rekvalifikace, zejména pro uchazeče bez vzdělání. V problémových regionech podporovat vznik nových pracovních míst i s pomocí všech forem APZ.

Regionální rozvoj •

Podporovat rozvoj center jednotlivých mikroregionů, aktivně pracovat v oblasti regionálního rozvoje a působit na města a obce za účelem rozvoje služeb, bytového fondu a pracovních příležitostí.

Nové statistické výkazy •

KÚ Plzeňského kraje bude požadovat pravidelný rozbor absolventů škol Plzeňského kraje, kteří se dostávají do evidencí úřadů práce kromě pravidelně sladovaných období (30. 4. a 30. 9.) ještě i k 31. 12. Žádáme proto o zajištění obdoby pololetních statistických výkazů absolventů škol včetně výkazů podle škol a oborů i k datu 31. 12. Nynější zpracování ke konci roku 2001 na základě uživatelských výpisů jednotlivých okresů bylo velmi náročné.

Různé •

Zajistit povinnost lékařů vystavovat v případě nemoci neschopenky evidovaným nezaměstnaným s možností sankce vyřazení z evidence ÚP při porušení léčebného režimu.


26

ÚŘAD PRÁCE V PLZNI ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI

Recommend Documents