ÚŘAD PRÁCE V PLZNI V PLZEŇSKÉM KRAJI

ÚŘAD PRÁCE V PLZNI

ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI

Rok 2005

Analýza stavu a vývoje trhu práce za rok 2005 Plzeňský kraj I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE .................................................................................... 3 I.1 ÚVOD – SPECIFIKACE KRAJE, ZÁKLADNÍ INFORMACE ........................................................................... 3 I.2 EKONOMICKÁ, SOCIÁLNÍ A DEMOGRAFICKÁ SITUACE ........................................................................... 4 I.3 SILNÉ STRÁNKY KRAJE ........................................................................................................................... 6 I.4 SLABÉ STRÁNKY KRAJE .......................................................................................................................... 6 II. ZAMĚSTNANOST............................................................................................................................... 7 II.1 CELKOVÁ ZAMĚSTNANOST ................................................................................................................... 7 II.2 VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA ...................................................................................................................... 8 III. NEZAMĚSTNANOST ..................................................................................................................... 11 III.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VÝVOJE NEZAMĚSTNANOSTI.............................................................. 11 III.2 TOK NEZAMĚSTNANOSTI .................................................................................................................. 14 III.3 STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ (VZDĚLÁNÍ, VĚK, DÉLKA EVIDENCE, KZAM) ................... 18 III.4 VYBRANÉ SKUPINY UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ ................................................................................ 28 III.4.1 Absolventi škol a mladiství............................................................................................................ 28 III.4.2 Osoby se ZP, resp. se ZPS............................................................................................................. 30 III.5 OHROŽENÉ MIKROREGIONY V JEDNOTLIVÝCH OKRESECH ................................................................ 32 IV.

CIZINCI NA TRHU PRÁCE...................................................................................................... 38

V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI.................................................................................. 40 V.1 VYNALOŽENÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY NA APZ .................................................................................. 40 V.2 NOVĚ VYTVOŘENÁ PRACOVNÍ MÍSTA V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH NÁSTROJŮ APZ ................................. 41 V.3 REKVALIFIKACE .................................................................................................................................. 42 VI.

PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ............................................ 43

VI.1 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ VE VAŠEM KRAJI – OČEKÁVANÉ OVLIVŇUJÍCÍ CELOREPUBLIKOVÉ A MÍSTNÍ FAKTORY. ................................................................................................................................................... 43 VI.2 NEJVÍCE OHROŽENÉ SKUPINY UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ A SITUACE V NEJOHROŽENĚJŠÍCH MIKROREGIONECH ...................................................................................................................................... 52 VI.3 DVĚ VARIANTY MOŽNÉHO VÝVOJE NEZAMĚSTNANOSTI. ................................................................... 56 VII. DOPORUČENÍ .............................................................................................................................. 57

Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. na základě podkladů jednotlivých úřadů práce Plzeňského kraje, ČSSZ a ČSÚ.

Zpracoval: ÚP v Plzni

2

Analýza stavu a vývoje trhu práce za rok 2005 Plzeňský kraj

I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I. 1 Úvod – specifikace kraje, základní informace Plzeňský kraj tvoří sedm okresů: Domažlice, Klatovy, Plzeň – město, Plzeň – jih, Plzeň – sever, Rokycany a Tachov. Má 501 obcí, jeho rozloha činí 7 561 km2. V roce 2005 žilo v Plzeňském kraji 549 618 obyvatel, z toho 51 % představovaly ženy. V sídelním městě kraje – Plzni žilo ke stejnému období 162 627 osob, což je zhruba

30

% obyvatel celého

kraje. V Plzeňském kraji si udržuje dominantní postavení průmysl. Hlavním průmyslovým centrem

je okres Plzeň – město, průmyslové podniky jsou

však lokalizovány i v sousedních okresech, především v blízkosti větších sídel. V Plzni je jedna z největších průmyslových zón v ČR – Městský industriální

park

Borská

pole,

která

přilákala

významné

zahraniční

investory. V této lokalitě bylo ke konci roku 2005 vytvořeno přibližně 8 000 pracovních míst. Do konce roku 2006 by zde mohlo být (zejména díky zahájení provozu firem ve fázi přípravy) zaměstnáno odhadem cca. 10 682 osob. V kraji rovněž existuje i řada dalších zón menšího rozsahu -

např.

Stod, Holýšov, Rokycany, Klatovy, Dobřany. Další rozvojové zóny jsou momentálně ve fázi příprav, popř. záměrů. Zbývající části kraje mimo spádová území okresních měst a větších sídel jsou orientované především zemědělsky, případně rekreačně. Sídelní město Plzeňského kraje je rovněž důležitým střediskem kultury a vzdělávání. V Plzni je soustředěno celkem 43 % vzdělávacích zařízení z celé sítě středních škol v Plzeňském kraji. Vysoké školy se nachází pouze v Plzni. Plzeňský kraj má

strategickou polohu na dopravním spojení mezi

východní a západní Evropou. Zpracoval: ÚP v Plzni

3


Plzeň-sever Tachov Rokycany Plzeň-město

Plzeň-jih Domažlice

Klatovy

I. 2 Ekonomická, sociální a demografická situace Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v Plzeňském kraji činila v 1. – 3. čtvrtletí roku 2005 17 127 Kč. V porovnání se stejným obdobím předešlého roku došlo k růstu průměrné měsíční mzdy a to o 846 Kč. Nejvyšší průměrnou měsíční mzdu v kraji vykazoval okres Plzeň – město (19 103 Kč), naopak nejnižší okres Klatovy (15 098 Kč). Plzeňský kraj je podle výše této mzdy na pomyslném třetím místě v rámci všech krajů ČR. Údaje za celý rok 2005 za Plzeňský kraj nemáme v současné době k dispozici. Počet

osob

s jediným

nebo

hlavním

zaměstnáním

dosáhl

v Plzeňském kraji ve 3. čtvrtletí roku 2005 celkem 271 500 osob. V porovnání se stejným obdobím předchozího roku vzrostla celková zaměstnanost v kraji o 8 200 osob. Zpracoval: ÚP v Plzni

4


Nejvyšší úrovně mezd v 1. – 3. čtvrtletí roku 2005 dosahují činnosti v oblasti výpočetní techniky (32 721 Kč), nejnižší úrovně pak dosahuje textilní průmysl (10 013 Kč). Počet uchazečů o zaměstnání činil v Plzeňském kraji k 31. 12. 2005 celkem 20 500 osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 6,4 %. Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel počet obyvatel celkem z toho ženy z toho věková kategorie: 0 - 14 let 15 – 64 let

Počet narozených dětí

31.12.2004

31.12.2005

550 113 280 771 81 848 388 931

549 618 280 463 80 199 389 337

se v Plzeňském kraji oproti loňskému roku

zvýšil a to na 5 046 osob (nárůst o 112), přestože celkový počet zemřelých (5 999) rovněž poklesl (pokles o 209) byl přirozený přírůstek obyvatel záporný a činil –953 osob. Ani vyšší počet přistěhovalých oproti vystěhovalým (kladný rozdíl činil 458 osob) nezajistil, aby celkový populační přírůstek obyvatelstva dosáhl během sledovaného roku kladné hodnoty. Celkový populační přírůstek tedy činil -495 osob. Nejvýraznější úbytek stěhováním zaznamenal okres Plzeň – město (-1 246), naopak největší přírůstky vykazují okresy Plzeň – sever (565) a Plzeň – jih (712). Řada obyvatel s dobrou životní úrovní se stěhuje do sousedních okresů, kde staví rodinné domy. Je to dáno hlavně příznivější dostupností pozemků a jejich nižší cenou a zároveň nízkou intenzitou bytové výstavby Plzně. Za prací pak většinou dojíždí do Plzně. Hustota osídlení Plzeňského kraje je druhá nejnižší v ČR s hodnotou 72,7 osob na 1 km2.


5


I. 3 Silné stránky kraje •

Výhodná geografická poloha regionu pro rozvoj hospodářství

•

Kvalifikovaná pracovní síla

•

Tradice průmyslové výroby, oborová různorodost

•

Zkušenosti s lokalizací investic velkých nadnárodních firem

•

Dvě vysoké školy univerzitního typu a jedna neuniverzitního typu.

•

Silné komplexně vybavené a dostupné sídelní město Plzeň

•

Nadprůměrná ekonomická výkonnost sídelního města

•

Celkově dobrá kvalita životního prostředí

•

Nižší míra nezaměstnanosti ve vztahu k ČR a ostatním regionům

•

Relativně hustá dopravní síť s napojením na sousední státy

•

Bohatý přírodní a kulturně – historický potenciál

I. 4 Slabé stránky kraje •

Rozdíly v rozložení ekonomických subjektů a výkonnosti ekonomiky

•

Nedostatečná vybavenost rozvojových ploch technickou infrastrukturou

•

Nízká mobilita obyvatel způsobená nedostatečnou nabídkou bydlení a drahou dopravou

•

Nízká hustota obyvatelstva, velké venkovské oblasti

•

Nedostatečné kapitálové zdroje pro rozvoj podnikání

•

Špatná dopravní obslužnost a úroveň služeb na venkově a v příhraničí

•

Nedokončená restrukturalizace některých velkých podniků

•

Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce

•

Nedostatečná a málo účinná podpora malého a středního podnikání


6


II. ZAMĚSTNANOST II. 1 Celková zaměstnanost

Vývoj počtu zaměstnavatelů stav k 31.12.2004 31.12.2005

Zaměstnavatelé zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) celkový počet zaměstnavatelů

1 692

1653

10 989

11 142

12 681

12 795

Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ stav k 31.12.2004 31.12.2005

Zaměstnanci a OSVČ zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ)

176 397

172 661

52 235

52 999

51 332

49 389

279 964

275 049

Počet velkých organizací oproti roku 2004 mírně poklesl a došlo i k poklesu počtu jejich zaměstnanců. Počet malých organizací se oproti minulému

roku

mírně

zvýšil,

zvýšil

se

také

počet

osob

v nich

zaměstnaných. V porovnání s rokem 2004 mírně klesl počet osob samostatně výdělečně činných. Přestože celkový počet zaměstnavatelů nepatrně vzrostl, celková zaměstnanost v Plzeňském kraji se mírně snížila.


7


II. 2 Volná pracovní místa

Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání 31.12.2004 volná uchaz./ uchazeči místa 1 místo

ISCED97 bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem

31.12.2005 volná uchaz./ uchazeči místa 1 místo

126

24

5,3

122

10

12,2

6 531 15 370

1 990 8 3

3,3 1,9 123,3

6 086 23 346

1 149 4 5

5,3 5,8 69,2

8 055

1 910

4,2

8 062

2 137

3,8

242

1

242,0

231

5

46,2

615 662

10 52

61,5 12,7

585 661

22 68

26,6 9,7

3 526

289

12,2

3 423

385

8,9

119 8 112 2 659 116 19 3 21 051 4 416

14,9 56,0 5,7 6,3 4,8

106 122 716 17

6 9 138 2

17,7 13,6 5,2 8,5

20 500 3 940

5,2

Vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo v letech 2001 - 2005 10 9

počet uchazečů

8 7 6 5 4 3 2 1 0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

období 2001


2002

8

2003

2004

2005

X.

XI.

XII.


Z hlediska

vzdělání

bylo

v Plzeňském

kraji

evidováno

nejvíce

volných pracovních míst pro uchazeče se středním odborným vzděláním (s výučním listem) a základním vzděláním, naopak nejméně míst měly úřady práce pro uchazeče s doktorským vzděláním, dále pro uchazeče s nižším středním, nižším středním odborným, středním nebo středním odborným (bez maturity i výučního listu) vzděláním, a také pro uchazeče s vyšším odborným a bakalářským vzděláním.

Velký zájem ze strany zaměstnavatelů byl během roku 2005 o kvalifikované kovodělník,

technické zámečník.

profese, Zájem

hlavně byl

ve

rovněž

strojírenství o

řidiče

– a

svářeč, obslužný

nekvalifikovaný personál. V ostatních profesních skupinách se situace liší podle charakteru jednotlivých okresů. Odborné technické profese (svářeči, obráběči, programátoři) jsou žádané většinou v celém PK, především v průmyslové části regionu – v Plzni a okolí.

V okrese Plzeň – město se v současné době špatně obsazují místa obsluhy automatických montážních linek a dlouhodobě také pozice pokladních v hypermarketech. Ze strany uchazečů není dostatečný zájem ani motivace, což zaměstnavatelé řeší zaměstnáváním občanů Slovenské republiky nebo zaměstnáváním cizinců mimo země EU. Dále zde můžeme vysledovat dlouhodobý nedostatek uchazečů na pozice svářečů, obráběčů a v podobných strojírenských profesích.

Úřad práce Plzeň – jih zaznamenal v roce 2005 největší poptávku ze strany zaměstnavatelů o profese řidič, zámečník, svářeč, zdravotnický personál a chovatel hospodářských zvířat - zemědělský dělník. Oproti tomu

malý

zájem

zaměstnavatelů

pracovník, kuchař a prodavač.


9

je

po

profesích

administrativní


V roce 2005 byl v okrese Plzeň – sever opět největší zájem o dělnické

profese

(zámečník,

svářeč,

kovodělník).

Stále

se

zvyšuje

poptávka po kvalifikované pracovní síle v oblasti stavebnictví (zedník), dřevozpracující výrobě (truhlář) a dopravě (řidič nákladních automobilů). Nedostatek volných míst je již tradičně v administrativě, chybí i místa pro ekonomy.

V okrese Domažlice patří mezi nejčetněji hlášená volná pracovní místa zejména svářeč, prodavač, pomocný dělník v průmyslu, obchodní zástupce, montážní dělník a zámečník. Naopak nejvíce chybí volná místa pro administrativní práce, účetní a uklízečské práce.

V okrese Klatovy je v současnosti zájem o řemeslnické profese a to zejména vlivem rozbíhání několika nových výrob. Největší zájem ze strany zaměstnavatelů je však stále o pomocné manuální práce.

Více než polovina všech volných míst hlášených Úřadu práce Rokycany je určená vyučeným uchazečům. Jedná se především o zámečníky, soustružníky a obdobné profese, dále jde o číšníky, servírky, kuchaře a prodavače. Ze strany zaměstnavatelů je zájem i o řidiče nákladních

automobilů,

obsluhu

různých

průmyslových

zařízení

(montážních linek či strojů) atd. Minimum volných míst je tradičně pro všechny profese v ekonomických oborech jako jsou administrativa, obchod či management.

V okrese profesích

ve

Tachov

zaznamenáváme

strojírenství

(kovodělník,

opět

vysokou

zámečník,

poptávku

svářeč).

Naopak

nedostatek míst byl zejména pro středoškoláky ekonomických oborů.


10

po


III. NEZAMĚSTNANOST III. 1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Počet uchazečů o zaměstnání činil v Plzeňském kraji k 31. 12. 2005 celkem 20 500 osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 6,4 %. Vývoj nezaměstnanosti stav k Nezaměstnaní, VPM a MN

celkem

ženy

31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem z toho dosažitelní volná pracovní místa uchazeči připadající na 1 VPM uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti míra nezaměstnanosti (v %)

21 051

20 500

11 144

11 039

19 645 4 416 4,6

19 315 3 940 5,2

10 272 -1) -1)

10 325 -1) -1)

9 990

7 064

3 487

3 621

6,7

6,4

8,0

7,9

1) volná pracovní místa vhodná pouze pro ženy se z diskriminačních důvodů nesledují

Vývoj počtu uchazečů a volných pracovních m ís t v le tech 2002 - 2005 25000

po čet

20000 15000 10000

0

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

5000

2002

2003 uchazeči


11

2004 volná místa

2005


Počty uchazečů a míry nezaměstnanosti v Plzeňském kraji a v ČR Prosinec 2005

Region

Plzeňský kraj ČR Plzeň – město Plzeň – jih Plzeň – sever Domažlice Klatovy Rokycany Tachov

Počet uchazečů z toho celkem dosažitelných 20 500 19 315 510 416 481 071 5 507 5 051 1 863 1 747 2 520 2 318 2 080 2 035 4 092 3 876 1 712 1 595 2 726 2 693

MN v % 6,4 8,9 5,5 4,7 5,8 6,5 8,6 6,8 8,6

M íra nezam ěstnanosti v Plzeňském kraji a v ČR

Tachov Rokycany Klatovy Domažlice Plzeň – sever Plzeň – jih Plzeň – město ČR Plzeňský kraj 0


2

4

12

6

8

10


V ývoj m ír y ne zam ě s tnanos ti v Plze ňs k é m k r aji v le te ch 2002 - 2005

10

6 4 2 0 I.

II.

III.

IV . rok 2002

V.

V I.

V II.

rok 2003

V III.

rok 2004

IX.

X.

XI.

XII.

rok 2005

Míra ne za m ě stna nosti v Plzni - m ěstě , Plze ňském kra ji a v ČR v le te ch 2001 - 2005 11,5 11 10,5 10 9,5 9 8,5 8 7,5 7 6,5 6 5,5 5 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

MN v %

8

2001

2002 ČR

2003 Plzeň-m ěs to

2004

2005

Plzeňs ký kraj

K 31. 12. 2005 se Plzeňský kraj s hodnotou míry nezaměstnanosti 6,4% dostal na třetí místo pomyslného celorepublikového žebříčku, přičemž v průběhu téměř celého roku udržoval míru nezaměstnanosti v rozmezí 0,5 procentního bodu (výjimkou jsou leden a únor, což je ovšem naprosto přirozený jev). Jak nám naznačuje vývoj v počátcích roku 2006 se nejedná o náhodu, nýbrž o dlouhodoběji trvající trend.


13


III.2 Tok nezaměstnanosti Tok nezaměstnanosti celkem

za rok 2004 za rok 2005

nově evidovaní 33 284 32 238

ženy

nově vyřazení umístění evidované 33 883 25 056 15 817 32 789 23 080 15 108

vyřazené

umístěné

15 884 15 213

12 041 10 840

Tok uchazečů během roku 2005 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

nově hláš ení

VII. vyřaz ení

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

umístění

Během celého roku 2005 bylo nově hlášeno o 1 046 uchazečů méně než v roce 2004. Vyřazených uchazečů bylo v uplynulém roce o 1 094 méně než v roce 2004. Umístěných uchazečů bylo v roce 2004 o 1 976 méně něž v roce předešlém.


14


Tok uchazečů během roku 2005 - ŽENY 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

nově hlášení

VII. vyřazení

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

umístění

Mezi ženami je situace obdobná jako v celkovém počtu. Nově hlášených žen bylo o 709 méně než předešlý rok. Vyřazených uchazeček o zaměstnání bylo v roce 2005 o 671 méně než v roce 2004 a umístěných žen bylo o 1 201 méně než v roce 2004.

Na toku uchazečů v Plzeňském kraji se během roku 2005 projevovaly jednak obvyklé sezónní výkyvy, jednak situace významnějších zaměstnavatelů v jednotlivých okresech. Na lednovém nárůstu nově hlášených uchazečů se projevily m. j. pracovní poměry ukončené k 31. 12. předchozího

roku.

K dalšímu

výraznějšímu

nárůstu

došlo

v letních

měsících a v září, kdy se již projevil příliv čerstvých absolventů škol. Ke konci roku pak přicházelo do evidencí úřadů práce více uchazečů díky ukončení sezónních prací.


15


V okrese Plzeň – město přicházeli do evidence hlavně pracovníci nekvalifikovaní a pracující ve službách a to zejména od zaměstnavatelů YAZAKI Wiring Technologies Czech s. r. o., Panasonic AVC, Reus, Tesco, Kaufland, Delvita, Fakultní nemocnice, Česká pošta,

GHP Direct Mail,

Schneider, Carrefour Česká republika, aj. Zde je však obvyklým důvodem odchodů zaměstnanců přirozená fluktuace. U řady z těchto firem se jedná o práci na linkách, kde se hlavně nekvalifikovaní zaměstnanci často střídají či se jedná o práci s častými nočními směnami, popř. dochází k uvolnění zaměstnanců, kteří byli nabráni na dobu určitou v průběhu špiček a zvýšeného počtu zakázek.V roce 2005 byla Úřadu práce v Plzni nahlášena informace o záměru hromadného propouštění zaměstnanců společnosti KRPA. Snížení stavu zaměstnanců má za cíl zvýšit efektivnost a výkonnost ekonomiky společnosti a její finanční stability. Během sledovaného roku přišlo do evidence 22 takto uvolněných zaměstnanců.

Zaměstnavatelé, od kterých přišlo do evidence úřadu práce Plzeň – jih v roce 2005 nejvíce uchazečů, jsou zpravidla firmy s větším počtem pracovníků a nejedná se o snižování stavu zaměstnanců, ale spíše o přirozenou fluktuaci (např. KS Katalog Servis s.r.o., Lear Corporation Czech s.r.o., Interiér Říčany a.s., MD Elmont spol. s r.o., PRESSOL Tschechien s.r.o.). Vzhledem k tomu, že část obyvatel z okresu Plzeň - jih dojíždí za prací do Plzně, někteří

uchazeči přicházejí i z plzeňských

podniků a organizací (např. AHOLD Czech Republic, Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o., Plzeň). Noví uchazeči přišli do evidence i z podniků s celorepublikovou působností (např. České dráhy a.s.). Přibližně dlouhodobě

50%

nezaměstnaných

evidovaní

nezaměstnanosti

uchazeči.

můžeme

v

Mezi

zařadit

okrese hlavní

zejména

Plzeň-sever příčiny

tvoří

dlouhodobé

nevhodnou

popř.

nedostatečnou kvalifikaci uchazečů, nižší dopravní obslužnost některých lokalit okresu, zdravotní problémy uchazečů a také dlouhodobé návyky, Zpracoval: ÚP v Plzni

16


neboť řada uchazečů dlouhá léta pracovala stále v jednom podniku a o práci přišli v důsledku organizačních změn. Tito uchazeči jednak patří do vyšších věkových kategorií a jednak mají velké problémy adaptovat se na nové pracovní prostředí. V okrese Domažlice docházelo k uvolňování z organizačních důvodů zejména v podnicích Česká pošta, Lasselsberger – Staňkov, ČSOB, Doagra a.s., Domažlice. Mezi další uvolňované patří stejně jako v ostatních okresech sezónní pracovníci. A samozřejmě na nárůstu počtu nově hlášených uchazečů se v měsících srpnu a září podíleli nemalou měrou absolventi škol.

V roce 2005 se na úřadě práce Klatovy zaevidovalo 5 775 osob, což značí, že průměrně se zaevidovalo 481 lidí měsíčně. Oproti tomu vyřazených bylo 5 692, tedy o 391 méně než v roce 2004. Měsíční průměr vyřazených uchazečů tak činil 474 osob. Ve sledovaném období se v okrese Rokycany projevoval pouze tradiční sezónní cyklus vývoje nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti nebyla ovlivněna žádným větším propouštěním či jinými vlivy, které by vedli k jejímu růstu. Nejvíce uchazečů je umísťováno do a zároveň přichází z odvětví automobilového a strojírenského průmyslu, čímž se potvrzuje vysoký stupeň fluktuace v tomto oboru.

V okrese Tachov bylo v roce 2005 nově evidováno 3 551 uchazečů, vyřazeno 3 584 uchazečů, do zaměstnání nastoupilo 2 780 uchazečů, z toho 466 prostřednictvím úřadu práce. Žádná firma v okrese výrazněji nepropouštěla.


17


III.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání (ISCED 97) stav k stupeň vzdělání

celkem 31.12.2004 31.12.2005 abs. v % abs. v%

bez vzdělání a neúplné 126 základní základní vzdělání 6 531 nižší střední vzdělání 15 nižší střední odborné 370 střední odborné s 8 055 výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez 242 mat. i výuč. listu ÚSV 615 ÚSO s vyučením i 662 maturitou ÚSO s maturitou (bez 3 526 vyuč.) vyšší odborné vzdělání 119 bakalářské vzdělání 112 vysokoškolské 659 doktorské 19 celkem 21 051

ženy 31.12.2004 31.12.2005 abs. v% abs. v%

0,6

122

0,6

31,0 0,1 1,8

6 086 23 346

29,7 0,1 1,7

3 468 31,1 12 0,1 170 1,5

3 384 30,6 18 0,2 161 1,5

38,3

8 062

39,3

3 800 34,1

3 829 34,7

1,1

231

1,1

208

1,9

194

1,8

2,9

585

2,9

409

3,7

379

3,4

3,1

661

3,2

320

2,9

338

3,1

16,8

3 423

16,7

0,6 0,5 3,1 0,1 100 20

106 122 716 17 500

60

0,5

2 269 20,4

0,5 84 0,6 64 3,5 273 0,1 7 100 11 144

66

2 200 19,9

0,7 75 0,6 78 2,4 312 0,1 5 100 11 039

Vz dělanostní struktura uchaz ečů o z aměstnání v Plz eňském kraji v roce 2005 1% 1%

0% 3%

1%

17%

30%

3%

3% 0%

1%

2% 38%

bez vzdělání a neúplné základní

základní vzdělání

nižší střední vzdělání

nižší střední odborné

střední odborné s výuč.listem

stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu

ÚSV

ÚSO s vyučením i maturitou

ÚSO s maturitou (bez vyuč.)

vyšší odborné vzdělání

bakalářské vzdělání

vysokoškolské

doktorské


18

0,6

0,7 0,7 2,8 0 100


Největší podíl na vzdělanostní struktuře v roce 2005 tvořili uchazeči se středním odborným vzděláním (39,3%), základním vzděláním (29,7%) a úplným středním odborným vzděláním s maturitou (16,7%).

Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v Plzeňském kraji v roce 2005 - ŽENY 1% 1%

0% 3%

1%

20%

31%

3% 0%

3%

1%

2% 34%

bez vzdělání a neúplné základní

zák ladní vz dělání

nižší střední vzdělání

niž ší s třední odborné

s třední odborné s výuč .listem

stř. nebo s tř.odb. bez mat.i výuč . lis tu

ÚSV

ÚS O s vyučením i maturitou

ÚSO s m aturitou (bez vyuč.)

vyš ší odborné vzdělání

bakalářs ké vzdělání

vys okoškolské

doktorsk é

Největší podíl na vzdělanostní struktuře v roce 2005, mezi ženami, tvořili rovněž uchazečky se středním odborným vzděláním (34,7%), základním vzděláním (30,6%) a úplným středním odborným vzděláním s maturitou (19,9%).


19


Věková struktura uchazečů o zaměstnání stav k celkem ženy 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 abs. v% abs. v% abs. v% abs. v% 1 247 5,9 1 044 5,1 568 5,1 506 4,6 3 061 14,5 2 605 12,7 1 346 12,1 1 210 11,0 2 695 12,8 2 357 11,5 1 483 13,3 1 261 11,4 2 575 12,2 2 502 12,2 1 633 14,7 1 605 14,5 2 184 10,4 2 057 10,0 1 322 11,9 1 292 11,7 2 059 9,8 2 087 10,2 1 186 10,6 1 221 11,0 2 284 10,8 2 249 11,0 1 282 11,5 1 300 11,8 2 875 13,7 3 021 14,7 1 641 14,7 1 743 15,8 1 826 8,7 2 256 11,0 661 5,9 871 7,9 245 1,2 322 1,6 22 0,2 30 0,3 21 051 100 20 500 100 11 144 100 11 039 100

věk do 19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let nad 60 let celkem

Věková struktura uchazečů v Plzeňském kraji v roce 2005

2%

11%

5% 13%

15% 11%

11%

12% 10%

do 19 let

20-24 let

25-29 let

50-54 let

55-59 let

nad 60 let

10%

30-34 let

35-39 let

40-44 let

45-49 let

Ve věkové struktuře tvořili, na rozdíl od roku 2004, největší skupinu uchazeči z věkové kategorie 50 – 54 let (14,7%). Druhou největší skupinu tvořili uchazeči ve věku 20 – 24 let (12,7%). Třetí nejpočetnější skupinou byli uchazeči z věkové kategorie 30 – 34 let.


20


Věková struktura uchazečů v Plzeňském kraji v roce 2005 ŽENY

8%

0%

5%

11%

15% 11%

12% 15% 11%

12%

do 19 let

20-24 let

25-29 let

50-54 let

55-59 let

nad 60 let

30-34 let

35-39 let

40-44 let

45-49 let

Mezi ženami tvořila největší podíl na celkovém počtu uchazečů věková skupina 50 – 54 let (15,8%). Druhou nejpočetnější skupinou jsou ženy ve věku 30 – 34 let (14,5%).

Délka evidence stav k celkem ženy Délka evidence 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 abs. v% abs. v% abs. v% abs. v% do 3 měsíců 6 078 28,9 6 252 30,5 2 690 24,1 2 799 25,4 3 – 6 měsíců 4 020 19,1 3 760 18,3 2 193 19,7 2 080 18,8 6 – 9 měsíců 2 243 10,6 2 089 10,2 1 287 11,5 1 193 10,8 9 – 12 měsíců 1 521 7,2 1 358 6,6 844 7,6 804 7,3 12 – 24 měsíců 2 946 14,0 2 819 13,8 1 747 15,7 1 687 15,3 nad 24 měsíců 4 243 20,2 4 222 20,6 2 383 21,4 2 476 22,4 celkem 21 051 100 20 500 100 11 144 100 11 039 100


21


Struktura uchazečů podle délky evidence

21% 30%

14% 7%

18%

10%

do 3 m ěsíc ů

3 – 6 měs íců

6 – 9 měsíc ů

9 – 12 měsíců

12 – 24 měsíc ů

nad 24 měsíců

Struktura uchazečů podle délky evidence - ŽENY

22%

26%

15% 19% 7%

do 3 m ěsíc ů

3 – 6 měs íců

11%

6 – 9 měsíc ů

9 – 12 měsíců

12 – 24 měsíc ů

nad 24 měsíců

Podle délky evidence tvořili největší skupinu uchazeči, kteří byli v evidenci dobu kratší než 3 měsíce (30,5%), což je velmi kladné zjištění. Méně příjemné potom je, že druhou největší skupinu tvořili uchazeči pobývající v evidenci déle než 24 měsíců (20,6%). Stejná je situace také mezi ženami. Zpracoval: ÚP v Plzni

22


Průměrná délka evidence (ve dnech) stav k celkem ženy 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005

Délka evidence průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů

480

502

509

536

232

220

253

248

Oproti roku 2004 se opět mírně prodloužila průměrná délka evidence u evidovaných uchazečů. U vyřazených uchazečů se průměrná délka evidence naopak mírně zkrátila. Stejná situace je i mezi ženami.

Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) KZAM tř. 1 – Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci tř. 2 – Vědečtí a odborní duševní pracovníci tř. 3 – Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – Nižší administrativní pracovníci (úředníci) tř. 5 – Provozní pracovníci ve službách a obchodě tř. 6 – Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech tř. 7 – Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři tř. 8 – Obsluha strojů a zařízení tř. 9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tř. 0 – Příslušníci armády nezadáno celkem


23

stav k 31.12.2004 31.12.2005 abs. v% abs. v% 201 1,0 175 0,8 1 030 4,9 1 000 4,9 2 076

9,9

2 056

10,0

1 894

9,0

1 864

9,1

2 905

13,8

2 795

13,6

453

2,1

429

2,1

2 675

12,7

2 740

13,4

1 453 5 764

6,9 27,3

1 350 5 448

6,6 26,6

15 0,1 2 585 12,3 21 051 100

12 2 631 20 500

0,1 12,8 100


Struktura uchazečů podle Klasifikace zaměstnání (KZAM)

1%

13%

5%

10%

0%

9%

26% 14% 7%

tř. 1

tř. 2

tř. 3

tř. 4

2%

13%

tř. 5

tř. 6

tř. 7

tř. 8

tř. 9

tř. 0

nez adáno

Největší podíl na celkovém počtu uchazečů tvořili i v roce 2004 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (26,6%). Druhou největší skupinu tvořili

provozní

pracovníci

ve

službách

a

obchodě

(13,6%).

Třetí

nejpočetnější skupinou jsou řemeslníci a kvalifikovaní výrobci (13,4%).


24


Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) - ŽENY stav k 31.12.2004 31.12.2005 abs. v% abs. v% 61 0,6 46 0,4 648 5,8 580 5,3

KZAM tř. 1 – Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci tř. 2 – Vědečtí a odborní duševní pracovníci tř. 3 – Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – Nižší administrativní pracovníci (úředníci) tř. 5 – Provozní pracovníci ve službách a obchodě tř. 6 – Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech tř. 7 – Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři tř. 8 – Obsluha strojů a zařízení tř. 9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tř. 0 – Příslušníci armády nezadáno celkem

1 151

10,3

1 140

10,3

1 519

13,6

1 527

13,9

2 229

20,0

2 184

19,8

235

2,1

235

2,1

541

4,9

555

5,0

378 3 075

3,4 27,6

341 3 037

3,1 27,5

2 1 305 11 144

0 11,7 100

1 1 393 11 039

0 12,6 100

S truk tu ra uc ha z eč ů po dle K las ifik ace z a mě stn án í (K ZAM) ŽE N Y

0%

13%

5% 10%

0%

14%

28%

3%

tř. 1

tř. 2

tř. 3

5%

tř. 4

tř. 5

20%

2%

tř. 6

tř. 7

tř. 8

tř. 9

tř. 0

nezadáno

Mezi ženami je situace obdobná jako v celkovém počtu uchazečů. Největší skupinu tvoří pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (27,5%). Druhou skupinu tvoří opět provozní pracovníci ve službách a obchodě (19,8%). Třetí největší skupinu pak tvořili ženy zařazené do kategorie nižší administrativní pracovníci (13,9%). Zpracoval: ÚP v Plzni

25


V okrese

Plzeň

–

město

tvořili

po

celé

sledované

období

nejpočetnější skupinu uchazeči z řad pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, pro které však bylo méně volných pracovních míst. O tuto skupinu je ze strany zaměstnavatelů dlouhodobě malý zájem. Velkou měrou se na celkovém počtu uchazečů podílela skupina techničtí, pedagogičtí a zdravotničtí pracovníci. Třetí nejpočetnější skupinou byli provozní

pracovníci

nedostatek uchazečů

ve

službách

a

obchodě.

Naopak

dlouhodobý

zaznamenáváme na pozice strojírenských profesí

(svářeč, zámečník, obráběč).

V okrese Plzeň – jih evidovali nejvíce uchazečů v profesích pomocní a nekvalifikovaní montážní a manipulační dělníci, prodavači v obchodech, administrativní pracovníci, pomocníci a uklízeči, zedníci, vrátní a hlídači, kuchaři.

V evidenci úřadu práce Plzeň – sever bylo opět nejvíce uchazečů z profese pomocní a nekvalifikovaní montážní a manipulační dělníci. Velkou měrou se na celkovém počtu uchazečů podíleli rovněž prodavači v obchodech, sekretáři a sekretářky, pomocníci a uklízeči.

Úřad práce Domažlice evidoval největší počet uchazečů v profesích pomocní

dělníci

v průmyslu,

manipulační

dělníci

v průmyslu

a

administrativní pracovníci.

V okrese Klatovy tvořili největší skupinu pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Mezi další výrazné skupiny patří zejména řemeslníci a provozní pracovníci ve službách a obchodě.

V okrese Rokycany je nejvíce uchazečů evidováno v profesích manipulační dělník, prodavač a administrativní pracovník. Poměrně značné Zpracoval: ÚP v Plzni

26


množství je i číšníků, servírek či kuchařů. Většinu evidovaných se úřadu práce nedaří umístit ani přes velkou poptávku zaměstnavatelů po některých z těchto profesí. O přijetí do zaměstnání rozhodují konkrétní pracovní podmínky (směnnost, příp. pracovní doba a dojíždění, různá zdravotní omezení, u žen péče o děti do 15 let).

V okrese Tachov tvoří cca 41% všech uchazečů nezaměstnaní bez kvalifikace. Před vstupem do evidence pracovali většinou v lesnictví, zemědělství a jako montážní dělníci ve směnných provozech.


27


III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství

Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stav k ISCED97 bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem

celkem ženy 30.9.2004 30.9.2005 30.9.2004 30.9.2005 24

19

11

9

156 5 107 551

177 7 102 496

93 5 54 267

74 6 40 223

3

3

3

1

48 233 610 71 75 194 4 2 081

48 225 540 70 70 174 1 1 932

39 104 411 52 46 127 3 1 215

29 92 353 52 50 95 0 1 024

Absolventi škol Tuto skupinu charakterizují tři základní problémy na trhu práce: •

věk

•

chybějící praxe

•

minimální uplatnitelnost v oboru

Absolventi škol bez praxe nebo se vzděláním, po kterém není na trhu práce poptávka se umisťují problematicky. Špatnou situaci těchto uchazečů prohlubuje nedostatek volných pracovních míst v určitých evidenčních skupinách. Počet evidovaných absolventů škol každoročně stoupá v

letních měsících a v září, kdy se na zvýšení jejich počtu

projevuje příliv čerstvých absolventů škol. Někteří zaměstnavatelé naopak Zpracoval: ÚP v Plzni

28


projevují zájem o absolventy, protože ti podle nich nejsou zatížení „špatnými návyky“ z předchozích zaměstnání. Přesto absolventům chybí kromě zkušeností praktické dovednosti a u vyučených znalost nových technologických metod a znalost obsluhy moderních strojů a zařízení.

Mladiství Tuto skupinu charakterizují tři základní problémy na trhu práce: •

věk

•

nekvalifikovanost

•

chybějící pracovní zkušenosti, motivace k práci, zodpovědnost

Jedná se o ohroženou skupinu uchazečů, kteří jsou buď zcela bez kvalifikace a po ukončení povinné školní docházky na základní či speciální základní škole nepokračují v dalším vzdělávání či jej nedokončí. Nebo mají jen nízkou kvalifikaci, kterou získali na dvouletých učebních oborech před dovršením plnoletosti. Někdy tyto problémy

prohlubuje i nevhodné

sociální zázemí. Možnost jejich uplatnění na trhu práce komplikuje kromě chybějící kvalifikace a praxe řada omezení, která musí zaměstnavatelé dodržovat při jejich zaměstnávání (ohledně přesčasové práce, směnného provozu, hmotné zodpovědnosti, ŘP apod.). Proto se také pro tuto skupinu volná místa téměř neobjevují.

Úřady

práce

v kraji

se

proto

snaží

poskytovat

všem

těmto

uchazečům vhodné poradenské aktivity, které by zvýšily šanci na jejich uplatnění (pohovory o kvalifikaci s cílem získat uchazeče pro další vzdělávání, Job kluby – kluby mladých s cílem získat základní praktické sociální a komunikační dovednosti, besedy s odborníky v oblasti pracovně právních předpisů, motivační kurzy s následnou rekvalifikací apod.).


29


Jednotlivé ÚP v kraji vyvíjejí řadu aktivit a uskutečnily různé prezentační

akce

se

sociálními

partnery,

zástupci

školství

a

zaměstnavatelů a s dalšími organizacemi za účelem zlepšení vzájemné spolupráce a

zvýšení šancí těchto uchazečů v uplatnění na trhu práce.

V rámci IPS probíhají besedy se školami o zaměstnanosti a o možnostech uplatnění,

využívají

se

nástroje

APZ,

Krajský

úřad

je

pravidelně

informován o nezaměstnaných absolventech v kraji.

III.4.2 Osoby se ZP

Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením stav k celkem

Osoby se ZP

ženy

31.12.2004 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2005 osoby se ZP podíl na celkovém počtu uchazečů z toho: plně invalidní částečně invalidní os. zdravotně znevýhodněné

3 023

3 151

1 572

1 684

14,4

15,4

14,1

15,3

-

22 2 454

-

10 1 292

-

675

-

382

Počet uchazečů se zdravotním postižením se oproti roku 2004 nijak výrazně nezměnil. Při zaměstnávání osob se zdravotním postižením se tedy stále nikterak neprojevuje zpřísnění podmínek plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jak vyplývá ze statistických údajů, zájem o zaměstnávání zdravotně postižených občanů je stále malý.

Problémem uchazečů se zdravotním postižením je většinou zhoršený zdravotní stav, který jim neumožňuje zcela vykonávat pracovní činnost požadovanou zaměstnavatelem. Zaměstnavatelé pro ně nemají pracovní program,

nejsou

pro

ně

„ekonomicky

problémové. Zpracoval: ÚP v Plzni

30

výhodní“,

považují

je

za


Počet volných míst pro tuto skupinu je jen velmi malý. Většina těchto uchazečů není schopna vykonávat práci na plný pracovní úvazek, zkrácené pracovní úvazky se vyskytují jen zřídka, poměrně velká část zaměstnavatelů často pracuje ve 2 – 3 směnném provozu. Zaměstnávání

osob ZP je obtížné jak z důvodu malého počtu

vhodných pracovních míst, tak především z důvodu složité poradenské a zprostředkovatelské

práce

s

lidmi,

neboť

zdravotní

problémy

jsou

překážkou pro umístění na běžné pracovní místo. Rostoucí tlak na trhu práce vytěsňuje ze zaměstnanosti především skupiny s nejrůznějšími handicapy, kteří mají v průměru nižší produktivitu práce, nízkou nebo nevhodnou kvalifikaci. Trvale je k dispozici nízký počet vhodných pracovních míst pro uplatnění těchto osob. V Plzeňském kraji bylo k 31.12.2005 evidováno 3 151 osob se zdravotním postižením, tedy 15% všech uchazečů o zaměstnání.


31


III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech Charakteristika mikroregionů k 31.12.2005 Název mikroregionu

Počet obyvatel

Nepomucko (PJ) Všerubsko (PS) Manětínsko (PS) Karlovicko (PS) Poběžovicko (DO) Horšovskotýnsko (DO) Kašperské Hory (KT) Sušice (KT) Radnicko (RO) Zbirožsko (RO) Borsko (TC) Bezdružicko (TC)

11 3 2 9 6 8 1 11 6 5 8 2

130 519 977 769 287 645 181 022 956 497 467 852

EAO 5 1 1 5 3 4

3 2 4 1

362 754 556 083 212 655 355 776 676 376

počet uchazečů celkem

MN v %

dosažitelní

339 186 159 433 251 336 175 1 262 309 251 519 183

z celk. počtu uch.

z dosaž. uchazečů

6,3 10,6 10,2 8,5 7,8 7,2 15,0 11,1 9,2 9,0 11,1 13,3

6,1 10,0 9,6 8,1 7,8 7,1 8,7 8,4 11,0 13,2

325 175 149 410 250 330 291 232 514 181

Plzeň – město Termín mirkoregiony se pro Úřad práce v Plzni vztahuje na jednotlivé městské obvody. Tyto obvody se liší velikostí, hustotou a demografickou

strukturou

obyvatelstva,

sítí

obchodů

a

služeb

i

průmyslovou základnou. Jedná se však o vnitřní město s dostatečnou sítí dopravní obsluhy, takže zde nejsou problémy s přesunem za prací do jiné městské části.

Plzeň – jih •

Nepomucko Na konci prosince 2005 vykazoval nejvyšší míru nezaměstnanosti

mikroregion Nepomucko. V porovnání se situací v ostatních okresech by však

i

tento

mikroregion

patřil

mezi

oblasti

s velice

nízkou

nezaměstnaností. Počet uchazečů se na Nepomucku meziročně zvýšil o 10 uchazečů z 329 na 339. Míra nezaměstnanosti 6,1% je nejvyšší v okrese. V mikroregionu roste v zimních měsících míra nezaměstnanosti rychleji než Zpracoval: ÚP v Plzni

32


v ostatních částech okresu. Naopak na jaře a v létě se zde situace lepší. Část uchazečů nachází uplatnění pří sezónních pracích. V některých lokalitách mikroregionu omezuje špatná dopravní obslužnost uchazeče při hledání zaměstnání. Větší vzdálenost od Plzně komplikuje nezaměstnaným možnost využít nabídky volných míst v krajské metropoli. Vyšší mírou nezaměstnanosti trpí především obce na jižní periferii mikroregionu u hranic

s okresem

Klatovy.

Nepomucko

má

převážně

zemědělský

charakter. Průmysl je soustředěn především v Nepomuku a blízkém okolí (nejvýznamnější zaměstnavatelé Elitex Nepomuk a.s., Jan Pondělík pekařství a cukrářství Dvorec s.r.o., Global Information Systems s.r.o.) a Kasejovicích (Agrochov Kasejovice - Smolivec. a.s., KOVO KASEJOVICE MONT s.r.o.). Nejvíce volných míst mají nahlášeny v Nepomuku firmy Elitex Nepomuk a.s. a Global Information Systems s.r.o., v Kasejovicích FA KLAUS CZ s.r.o. a Agrochov Kasejovice - Smolivec. a.s.. Z ostatních zaměstnavatelů, kteří sídlí mimo tato dvě centra regionu, se na nabídce volných míst podílí k 31.12 2005 nejvíce firmy Průcha METAL, s.r.o v Nekavasovech a Zemědělské družstvo Železný Újezd. Příslibem pro mikroregion je nově vznikající průmyslová zóna v Nepomuku. V roce 2006 by zde mělo vzniknou nejméně 150 nových pracovních míst.

Plzeň – sever •

Všerubsko, Manětínsko a Kralovicko Nadprůměrné míry nezaměstnanosti v měřítku okresu Plzeň-sever

dlouhodobě dosahují Všerubsko a Manětínsko, vysoká čísla se objevují také u statistických údajů z Kralovicka. V ostatních regionech je průměrná míra nezaměstnanosti nižší.


33


Problémovými oblastmi jsou řídce osídlené Všerubsko, Manětínsko a Kralovicko. Tyto oblasti jsou zemědělsko-průmyslové nebo ještě stále zemědělské, kde se snižováním zemědělské výroby poptávka po pracovní síle neustále klesá. O tyto oblasti noví investoři nejevili zájem. Ani v roce 2005 změna nenastala, větší podnikatelská aktivita je situována opět do oblasti Nýřanska, kde je nejnižší míra nezaměstnanosti na okrese. Jedinou výjimkou byla firma EUROMONT – SM, s.r.o. ve Všerubech, která hodlá rozšířit výrobu a tím i zvýšit počet svých zaměstnanců, avizované změny se však v roce 2005 neuskutečnily. Podobná situace byla u firmy Elkamet s.r.o. v Myslince – i tady byl avizován nárůst pracovních míst, ke změně však dosud nedošlo. Rozvoj problémových regionů může úřad práce ovlivnit jen z malé části, ale zaměřením aktivní politiky zaměstnanosti na tyto oblasti se snaží nepříznivý vývoj zmírňovat. Proto také lokalita, ze které pochází uchazeč zařazovaný na SÚPM, je považována za důležité kritérium.

Domažlice •

Poběžovicko a Horšovskotýnsko

než

Míra

nezaměstnanosti

je

v těchto oblastech stále výrazně

vyšší

míra

okresu. Jde o oblasti tradičně zemědělské s nízkým podílem

průmyslu. Z toho plyne i nízká kvalifikace uchazečů. Došlo k likvidaci některých závodů a provozů, což velmi výrazně snížilo počet pracovních příležitostí. Rozvojové tendence nejsou prakticky žádné a proto nevznikají nové

pracovní

příležitosti

ve

větším

rozsahu.

Přestože

dochází

v Poběžovicích k rozvoji průmyslové zóny, míra nezaměstnanosti je zde stále vysoká.

Obě oblasti jsou mimo hlavní dopravní tepny a mobilita pracovní síly je zde velmi omezena nízkou dopravní obslužností. Vážná je situace na


34


Horšovskotýnsku, kde zejména severovýchodní část má málo pracovních příležitostí s velmi slabou dopravní obslužností. V mikroregionu Horšovskotýnském připadá 6,2 uchazečů a na Poběžovicku 6,1 uchazečů na jedno volné pracovní místo.

Klatovy Pořadí jednotlivých mikroregionů se oproti minulému roku změnilo jen nepatrně. Zejména na prvních dvou místech zůstávají tradiční oblasti a míra nezaměstnanosti v mikroregionech Kašperské Hory (15,0%) a Sušice (11,1%) je varující.

•

Kašperské Hory Jde o mikroregion, kde došlo k pohybu míry nezaměstnanosti

směrem nahoru (+ 1,61%). Malý počet pracovních míst je pouze v textilním průmyslu (Medica Filter), službách a lesnictví. U činností v lesnictví však jde pouze o sezónní práce. Jiná zaměstnání, resp. pohyb pracovní síly je kvůli chybějící veřejné dopravě minimální.

•

Sušice Rozsah pracovní příležitostí se silně zredukoval (armáda, změny

v průmyslových podnicích – SOLO, PAP, Dřevo Čechy Dlouhá Ves). Počet uchazečů v průběhu období kolísá a je ovlivňován sezónností, zejména v cestovním ruchu, lesnictví a zemědělství. Stále větším problémem je zhoršující se dopravní spojení, kdy na směnné provozy a na provozy s atypickou pracovní dobou se nelze vůbec dostat.


35


Rokycany •

Radnicko Mikroregion se rozkládá na severozápadě okresu. Jedná se o region

průmyslově-zemědělský. •

Zbirožsko Mikroregion se rozkládá na severovýchodě okresu, jedná se o oblast

převážně zemědělskou. Nevyskytuje se zde žádná průmyslová zóna a její vybudování není dle provedeného zjišťování Úřadu práce Rokycany ani plánováno. Problémy severu, severovýchodu i severozápadu okresu jsou dány demografickou situací (od roku 1961 dochází k poklesu počtu a stárnutí obyvatel), špatnou infrastrukturou (chybí spojení do okresů Rakovník a Plzeň-sever, ale neodpovídá i frekvence spojů do zbylých částí okresu Rokycany)

i

relativním

nedostatkem

pracovních

příležitostí

přímo

v regionu. Současný stav infrastruktury odpovídá venkovskému, až rekreačnímu charakteru obcí.

Tachov •

Borsko Střediskem je město Bor. Zemědělsko - průmyslová oblast. Míra

nezaměstnanosti ke konci roku 2005 činila 11,1%. Volná pracovní místa jsou většinou jen ve směnných provozech, rovněž ubylo pracovních příležitostí v příhraničních oblastech. Projevuje se zde také nedostatečná dopravní obslužnost. •

Bezdružicko Střediskem je město Bezdružice. Zemědělská oblast, lázeňství. Míra

nezaměstnanosti

činila

k 31.12.2005

13,3%.

Jediným

větším

zaměstnavatelem je a.s. Léčebné lázně Konstantinovy Lázně (stav Zpracoval: ÚP v Plzni

36


pracovníků stabilizovaný, vliv sezónnosti, cca 150 zaměstnanců). Je zde velký nedostatek pracovních míst a rovněž špatná dopravní obslužnost. Některé mikroregiony jsou sice uváděny jako ohrožené, protože jejich míra nezaměstnanosti přesahuje okresní průměr ale vzhledem k celorepublikovému průměru nepředstavují vážnější ohrožení trhu práce v Plzeňském kraji.


37


IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Zaměstnávání cizinců, občanů EU, EHP a Švýcarska stav k 31.12.2004 31.12.2005 zaměstnaní s pracovním povolením 1 100 2 667 70 286 informace o zaměstnání podle § 98 písm. a) až e), j), k) 4 679 7 152 občané EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska Zaměstnaní cizinci

V Plzeňském kraji bylo k 31. 12. 2005 uděleno 2 667

pracovních

povolení pro cizince, což je o 1 567 povolení více než v roce 2004. Z toho vyplývá, že se na celkovém počtu pracovních povolení již plně projevily důsledky

nového

zákona

o

zaměstnanosti,

který

ukládá

nutnost

pracovního povolení také pro členy družstev, společníky a jednatele, kteří vykonávají běžné úkoly vyplývající z předmětu podnikání. Dalším ovlivňujícím hlediskem k zaměstnávání cizinců pro firmy je ekonomická výhodnost, směnnost a časová flexibilita při nárůstu zakázek. V roce 2005 se v okrese Plzeň – město zvýšil zejména počet zahraničních

pracovníků

v dělnických

profesích.

Mezi

nejčastěji

obsazované profese patří manipulační dělník v průmyslu, pomocný uklízeč, ale i vedoucí pracovník. Okres Plzeň – jih udává, že nejvíce cizinců pracovalo jako ošetřovatelé hospodářských zvířat, dělníci dřevozpracující a stavební výroby a dělníci v elektrotechnice. Obecně lze konstatovat, že v okrese Plzeň – sever pracuje převážná část cizinců v dělnických profesích (slévač, zedník, pomocný dělník v zemědělství a zahradnictví, pomocný dělník v průmyslu).


38


Úřad práce Domažlice registroval nejčastěji profese pomocný dělník živočišné výroby a slévárenský dělník. V okrese Klatovy bylo nejvíce cizinců z oborů krupiér, dělník pro opracování kamene, pomocná síla, uklízečka a zemědělský dělník. Vedle toho pak přistupují kuchaři – nástup čínských a vietnamských podnikatelů v okrese v gastronomii. V okrese Rokycany je nejvíce zahraničních pracovníků zaměstnáno jako chovatelé skotu a truhláři. Mezi další profese pak patří lakýrníci kovů a zámečníci. V okrese

Tachov

patří

mezi

nejčastěji

obsazované

profese

především montážní a výrobní dělník a dělník v elektrotechnice. V Plzeňském kraji jsme v roce 2005 dále evidovali 7 152 pracovníků ze zemí EU. Tito zaměstnanci nejčastěji pracují jako montážní či manipulační dělníci, popř. jako vedoucí a techničtí pracovníci firem se zahraniční účastí. Ženy často pracují jako zdravotní sestry a pokladní v hypermarketech.


39


V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ

Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) Výdaje na PZ výdaje na politiku zaměstnanosti celkem1) 1) 1)(PZ) z toho na pasivní politiku (PPZ) na aktivní politiku (APZ) podíl APZ na PZ v %

rok 2004

rok 2005

495 608 368 287

550 582 363 267

87 325

144 041

17,6

26,2

1) V celkové částce výdajů na politiku zaměstnanosti je zahrnut příspěvek zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 50% zaměstnanců se zdravotním postižením (§24a, nyní §78 Zákona o zaměstnanosti).

Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroj APZ

rok 2004

SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli

rok 2005

25 455

34 568

2 764

2 413

0

125

SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání – SVČ se ZP zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých 1) VPP

12 113

4 550

21 078

24 575

chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP

13 808

16 170

rekvalifikace

11 394

11 398

0

46

0

12

0

0

0

0

0

0

0

9 764

713

40 420

87 325

144 041

překlenovací příspěvek

2)

příspěvek na dopravu zaměstnanců

2)

2)

příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 2) cílené programy k podpoře nezaměstnanosti § 120 2) programy tvorby nových pracovních míst ostatní (semináře, expertízy apod.)

3)

celkem 1)

uplatňování tohoto nástroje ukončeno 30.9.2004 přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 2) nástroje uplatňovány od 1.10.2004 přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 3) včetně převodů do fondů OSS


40


V.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ

Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ (celkový počet nových pracovních míst) SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli z toho SÚPM - absolventská praxe v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích 1) SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání – SVČ se ZP místa pro zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých 1) místa v rámci VPP místa pro občany se ZP v chráněných dílnách a pracovištích (vytvoření) celkem 1)

rok 2004

rok 2005

736 46

832 -

87 0 175

81 3 -

477

415

105

119

1 626

1 450

údaj sledován pouze do 30.9.2004, uplatňování tohoto nástroje ukončeno přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Příspěvky poskytované v rámci APZ, které vstoupily v platnost od 1.10.2004 v souvislosti s přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nástroj APZ (celkový počet podpořených osob) osoby s příspěvkem překlenovací příspěvek příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program příspěvek na dopravu počet zaměstnavatelů počet zaměstnanců


41

od 1.10.2004 do 31.12.2004

rok 2005

0 0 0

7 0 0

0 0

1 184


V.3 Rekvalifikace Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců rok 2004

ukazatel

rok 2005

rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikací 1 491 z toho: ženy 840 absolventi škol a mladiství 218 osoby se ZPS (resp. osoby se ZP) 88 rekvalifikaci ukončilo celkem 1 453 z toho úspěšně 1 352 1) počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci 903 rekvalifikace zájemců o zaměstnání (od 1.10.2004) počet zájemců zařazených do rekvalifikací 3 rekvalifikaci ukončilo celkem 2 z toho úspěšně 2 počet zájemců umístěných po rekvalifikaci 2 rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů 2 počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací 11 rekvalifikaci ukončilo celkem 11 z toho úspěšně 11 1)

1 477 836 40 101 1 440 1 376 938 25 25 25 24 1 1 1 1

Do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace

V roce 2005 došlo v Plzeňském kraji k celkovému zvýšení účinnosti rekvalifikací. Sice nepatrně poklesl počet uchazečů do rekvalifikací zařazených, ale vzrostl počet uchazečů, kteří

rekvalifikaci úspěšně

dokončili a hlavně výrazně stoupl počet uchazečů, kteří byli díky rekvalifikačnímu kurzu úspěšně umístěni (63,5% všech uchazečů, kteří byli do rekvalifikací zařazeni).

Z celkového pohledu lze říci, že v Plzeňském kraji v roce 2005 mezi nejčastější profesní zařazení rekvalifikací patřily následující kurzy: •

Obsluha PC

•

Svařování

•

Účetnictví

•

Kurz řidičů motorových vozíků


42


VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI.1 Předpokládaný vývoj ve Vašem kraji – očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory.

Plzeňský kraj Z dosavadního vývoje můžeme usuzovat, že i nadále bude setrvávat rozpor mezi nabídkou a poptávkou pracovní síly. Ve vývoji počtu volných míst

nepředpokládáme

vzestupnou

tendenci. Očekáváme

požadavky

zaměstnavatelů na obsazení míst spíše ve směnných provozech.

V následujícím

období

očekáváme

každoroční

zvýšení

počtu

uchazečů na počátku roku, kdy do evidencí přichází větší počet osob, kterým ke konci roku 2005 skončil pracovní poměr uplynutím sjednané doby. Postupný úbytek nezaměstnaných pak očekáváme opět v jarních měsících, mimo jiné i vlivem zahájení sezónních prací. Další nárůst nezaměstnanosti lze očekávat v srpnu a září a to díky přílivu absolventů do

evidencí

úřadů

práce.

V dalších

podzimních

měsících

pravděpodobně následovat úbytek uchazečů. Poslední zvýšení

bude počtu

nezaměstnaných pak zřejmě přijde na řadu koncem roku 2006, zejména vlivem ukončení sezónních prací.

Většina okresů však neočekává dramatické změny v situaci na trhu práce. Míra nezaměstnanosti bude závislá na stavu české ekonomiky a na celkovém charakteru vývoje na trhu práce, nadále je však očekávaná hodnota míry nezaměstnanosti v mezích pod hodnotami celorepublikového průměru.


43


Plzeň – město

přesný název přesný název průmyslové zaměstnavatele zóny

převažují cí předmět činnosti (OKEČ)

Městský industriální park Borská pole Alfmeier CZ Astric Atan – Marek Javorský BIC Plzeň Brzdy Baumruk Carrefour Česká republika Daiho (Czech) Daikin Industries Czech Republic Driessen Czech Fridanair Fuji Koyo Czech Hofmann CZ Hofmeister Intersoft Holding Izopol Dvořák Izos Jan Špilar – Ryby-drůbež KK Varia Koyo Steering Systems Czech Koželuha – Český truhlář MDS Engineering Mercedes-Benz Engineering M-Kavis Plzeň Technocrane Panasonic AVC Network Czech Porsche Inter Auto CZ Precision Castparts CZ Pro Truck autopříslušenst ví Zpracoval: ÚP v Plzni

celková aktuální počet výhled předpokl. obsazených přírůstek kapacita počtu VPM VPM VPM k 31.12.2005 k 30.6.2006

dlouhodobější výhledpřírůstek počtu VPM k 31.12.2006

10 000

9 790

-

12 223

25 51

-

323 48

-

350 60

51

-

0

-

3

74 50

-

252 27

-

270 27

52

-

649

-

649

25

-

313

-

450

29,51

-

550

-

1 300

35 29,54 34 25 28,74

-

220 39 210 27 55

-

230 50 300 30 70

31,72

-

28

-

29

25 26

-

28 38

-

30 48

15

-

15

-

15

52

-

0

-

0

29

-

380

-

460

20

-

25

-

25

29,26

-

110

-

150

72

-

52

-

110

51 29, 71

-

10 61

-

12 61

32

-

3 300

-

4 100

50

-

58

-

65

28

-

153

-

200

51,50

-

5

-

8

44

Analýza stavu a vývoje trhu práce za rok 2005 Plzeňský kraj Redimax Seele CZ Sekolab Schneider – masokombinát Plzeň Typos, tiskařské závody Value Engineering Services Velkoobchod Bárta Pavel Viza Auto CZ Vltava-LabePress Welstam Yazaki Wiring Technologies Czech

51,52,72, 26 28 74

-

11

-

13

-

60 3

-

60 5

15

-

409

-

500

22

-

228

-

235

73

-

60

-

100

51

-

8

-

8

28

-

150

-

250

22

-

35

-

50

52

-

0

-

0

31

-

1 850

-

1 900

-

900 – 1100

-

1 350

-

412 36 400

-

420 39 700

Městský industriální park Borská pole - Západ Makro Reus Scanwest Tatung

Dlouhodobě

51 22 50 70

významným

projektem,

který

příznivě

ovlivňuje

nezaměstnanost našeho regionu je Městský industriální park Borská pole. Tato lokalita o rozloze cca 100 ha se stala atraktivní pro zahájení podnikání řady významných zahraničních investorů a došlo tak k vytvoření nových pracovních příležitostí. Koncem roku 2006 by v této lokalitě mohlo být zaměstnáno odhadem více než 12 tisíc osob.


45


Plzeň – jih přesný název přesný název průmyslové zaměstnavatele zóny Průmyslová zóna Stod Murr CZ, s.r.o.

Průmyslová zóna Stod

SWA, s.r.o.

Průmyslová Glaverbel Stod zóna Stod s.r.o., člen skupiny Glaverbel Průmyslová zóna Loma Systems Dobřany s.r.o. Průmyslová GP zóna Dobřany s.r.o.

TRADE

Průmyslová PRESSOL zóna Tschechien Nepomuk s.r.o.

převažující předmět činnosti (OKEČ)

výhled dlouhodobější přírůstek výhledpočtu přírůstek VPM počtu VPM k k 31.12.2006 30.6.2006

celková předpokl. kapacita VPM

aktuální počet obsazených VPM k 31.12.2005

329

329

329

329

84

80

82

84

36

36

36

36

52

52

52

52

-

-

-

-

-

-

Výroba elektrických rozvodných, řídicích a spínacích zařízení Výroba a opravy jiných účelových strojů j. n. Tvarování a zpracování plochého skla Výroba a opravy ostatních účelových strojů j. n. Povrchová úprava a zušlechťování kovů Výroba nástrojů a nářadí

150

Významnou podnikatelskou aktivitou je průmyslová zóna ve Stodě. Některé firmy zde odkoupily pozemky a zahájily výrobu. Firma SWA s. r. o. se zaměřením na strojírenskou výrobu s vlastní projekcí zvýšila v roce 2005 počet zaměstnanců o 6 na 80. V roce 2006 se předpokládá nárůst asi o 4 zaměstnance. Firma Murr CZ, s.r.o., která zde podniká v oblasti elektrovýroby, zaměstnávala na začátku roku 2005 295 osob (osazování desek s plošnými spoji, letování, výroba elektrosoučástek a cívek). Po otevření nové výrobní haly vzrostl na konci roku 2005 počet pracovníků na 329. Firma Glaverbel T-Glass plus s.r.o. (výroba dvojskla, řezání skla) přestěhovala do nových prostor ve Stodě provoz z Přeštic. V roce 2005


46


zde bylo zaměstnáno 36 zaměstnanců. V blízké budoucnosti společnost nepředpokládá žádné personální změny. Příslibem

je

nově

vznikající

průmyslová

zóna

v Nepomuku.

Atraktivitu zóny zvyšuje blížící se termín dostavění dálničního obchvatu Plzně. V prvním pololetí 2005 byla podepsána smlouva s firmou PRESSOL Tschechien s.r.o. V první etapě zde vznikne 150 nových pracovních míst ve strojírenství. K dispozici pro podnikatele je i druhá část zóny směrem na

Třebčice.

Nepomucko

patří

mezi

mikroegiony

s největší

nezaměstnaností v okrese a nová místa by přispěla k oživení trhu práce. V prosinci 2004 zahájila činnost v Dobřanech firma Loma Systems s.r.o., která vyrábí detektory kovů pro potravinářský průmysl. Na konci roku

2005

zde

bylo

zaměstnáno

52

osob.

Další

zvýšení

počtu

zaměstnanců společnost zatím nepředpokládá. Areál firmy se nachází na území, které bude začleněno do nového územního plánu pro rok 2006 jako průmyslová zóna. Dalším investorem, který chce v této zóně podnikat, je strojírenská firma GP TRADE s.r.o.


47


Plzeň – sever přesný název průmyslové zóny Nýřany Průmyslová zóna Jihozápad

přesný název zaměstnavatele

DOISS NÝŘANY a.s. Meiller direct cz s.r.o. ZIEGLER Automobiltechnik spol. s r.o.

Myslinka Elkamet, německá firma

Kožlany Amagasaki Pipe Czech s.r.o. (firma má sídlo v Praze) Líně – Mezinárodní letiště s komerční zónou Plzeň-Líně Město Touškov – Průmyslová zóna Sever



32,29

aktuální počet obsazených VPM k 31.12.2005

výhled dlouhodobější přírůstek výhledpočtu přírůstek VPM počtu VPM k k 31.12.2006 30.6.2006

1361

221

-

501

480

-

-

445

Výroba plastových nádrží pro motorová vozidla rotačním sléváním výroba součástek do klimatizace pro automobily i domácnosti.

GÜHRIHG, s.r.o.

-

23

-

-

200

31

50

80

-

313

-

-

-

446

-

-

2862 NOVEM Car Interior Design s.r.o.


2051

48


Domažlice Průmyslové zóny jsou v jednotlivých regionech ve stadiu příprav pro případné investory: Domažlice Připravuje se nová průmyslová zóna „Za kasárny“. V současné době se buduje infrastruktura v podobě veškerých inženýrských sítí i dopravní komunikace, včetně okružní křižovatky. V prvním pololetí se počítá s vybudováním veškerých podzemních sítí a v druhém pololetí již bude možno umístit první klienty. Průmyslová zóna má rozlohu 5 ha a dalších 5 ha je součástí rozvojové plochy. Holýšov K existující průmyslové zóně (automobilový průmysl, kovovýroba, kabeláže a elektrotechnická výroba) jsou pro nové investory nabízeny prostory bývalých kasáren. Poběžovice V současné

době

probíhá

příprava

pozemků

a

obchvatové

komunikace, která zpřístupní průmyslovou zónu, která již částečně funguje (výrobky z plastu). Horšovský Týn Průmyslová zóna vzniká na výjezdu z Horšovského Týna směrem na Mariánské Lázně za firmou Plastik. Rozloha zóny je 10 ha a v letošním roce město vybuduje infrastrukturu a příjezdovou komunikaci. Počítá se s výstavbou průmyslových hal - pro firmu Stigloch (knihvazba) a pro firmu Bauer (výrobky z plastu).


49


Klatovy Úřad práce Klatovy udává, že v jeho regionech nejsou žádné průmyslové

zóny. Rovněž zde

panuje

reálná

hrozba, že

se

míra

nezaměstnanosti okresu zvýší nad celostátní průměr. Rokycany V okrese Rokycany se nachází průmyslové zóny Hrádek, Rokycany – jih, Exit 62 – Rokycany, Radnice – Kruhovka, Exit 67 – Ejpovice, Mýto – Veissmann. Informace o konkrétních zaměstnavatelích v průmyslových zónách nejsou v současné době k dispozici.

Tachov přesný název průmyslové zóny

přesný název zaměstnavatele



Tachovsever Grammer CZ s.r.o. Novasport s.r.o. Key Plastics Czech s r.o. ŠedivecShadows


dlouhodobější výhledpřírůstek počtu VPM k 31.12.2006

1500

1000

-

0

343

-

315

-

-

364

-

192

-

-

252

-

278

-

-

252

-

70

-

-

1000

600

-

0

291

-

245

-

-

281 252

-

60 210

-

-

Tachov-jih Rotarex Praha s.r.o. Metatec s.r.o. Inotech ČR s.r.o.

aktuální výhled počet přírůstek obsazených počtu VPM VPM k k 31.12.200 30.6.2006 5

50

Analýza stavu a vývoje trhu práce za rok 2005 Plzeňský kraj 500

120

-

0

-

120

-

-

2000

1920

-

0

-

1920

-

-

1000

550

-

300-400

-

575

-

-

1200

900

-

0

181

-

360

-

-

602

-

160

-

-

524

-

115

-

-

287

-

130

-

-

287

-

80

-

-

Planá Panasonic Electric Works Czech s.r.o.

321

Stříbro Alcoa Fujikura Czech s.r.o.

316

Bor-Exit 128 Nová Hospoda

Ideal Automotive Bor s.r.o.

343

BorVysočany Eissmann Automotive ČR s.r.o. Willy betz logistik s.r.o. Lero Art Bohemia a.s. Technické pružiny Scherdel s.r.o. Hör metallveredelun gcenter s.r.o.

V lokalitě Bor-Nová Hospoda ( Bor-Exit 128 ) je předpoklad vzniku 300 – 400 pracovních míst ve 2.pololetí roku 2006. Činnost zahájí cca 3-5 subjektů. Přesné názvy, přesný začátek činnosti ani přesné počty míst nejsou

v současné

době

známé.

agentury práce.


51

Předvýběry

pracovníků

provádějí


VI.2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech Mezi nejvíce ohrožené skupiny uchazečů v Plzeňském kraji patří zejména: •

Osoby se zdravotním postižením - často mají nedostatečnou kvalifikaci popř. svoji kvalifikaci nemohou pro své zdravotní potíže vykonávat, jsou méně mobilní, zaměstnavatelé o ně neprojevují téměř žádný zájem, nemají pro ně pracovní program, mnohdy nepomůže ani nabídka nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.

•

Absolventi škol a mladiství - typ vzdělání, praktická připravenost ani dovednosti neodpovídají potřebám zaměstnavatelů, u mladistvých se přidávají další omezení.

•

Uchazeči náležející do vyšších věkových skupin – (nad 50 let) zde bývá často problémem schopnost starších občanů pružně se přizpůsobit současným požadavkům zaměstnavatele, celoživotní úzká orientace v profesi, o kterou není v současné době zájem a tím i chybějící znalosti a dovednosti. K tomu se s věkem přidávají často i různé

zdravotní

problémy,

které

opět

brání

vykonávat

některá

zaměstnání. •

Dlouhodobě

nezaměstnaní

uchazeči

-

početnou

skupinou

dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů jsou opět občané se ZPS, dále obtížně umístitelní uchazeči

a uchazeči s nízkým či nedokončeným

vzděláním. Jejich šance na uplatnění jsou pak jen velmi malé. •

Ženy s malými dětmi - pracovní doba požadovaná zaměstnavateli není často v souladu s předškolními a školními zařízeními, problémy


52


způsobuje

rovněž

nedostatečné

dopravní

spojení

a

požadovaná

směnnost. •

Osoby bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací, popř. s kvalifikací neodpovídající potřebám zaměstnavatelů

Tyto problémy jsou navíc často kumulovány. Kromě těchto faktorů se na nezaměstnanosti významně podílí i špatná

dopravní

regionální

obslužnost,

nezaměstnanosti.

oblastech pak brání

která

Nízká

vytvoření

přímo

hustota

dopravní

souvisí

s problematikou

obyvatelstva

v některých

sítě, která by vyhovovala

potřebám občanů a zároveň nebyla ztrátová. V těchto oblastech je pak následně nedostatek volných pracovních míst zejména proto, že noví zaměstnavatelé nemají zájem investovat v regionech s malým počtem pracovních sil a kde je naprosto nedostačující dopravní spojení mezi jednotlivými obcemi.

Problémové mikroregiony Všerubsko (MN 10,6%), Manětínsko (MN 10,2%) a Kralovicko (MN 8,5%) Problémovými oblastmi jsou řídce osídlené Všerubsko, Manětínsko a Kralovicko. Tyto oblasti jsou zemědělsko-průmyslové nebo ještě stále zemědělské, kde se snižováním zemědělské výroby poptávka po pracovní síle neustále klesá. O tyto oblasti noví investoři nejevili zájem. Ani v roce 2005 změna nenastala, větší podnikatelská aktivita je situována opět do oblasti Nýřanska, kde je nejnižší míra nezaměstnanosti na okrese. Jedinou výjimkou byla firma EUROMONT – SM, s.r.o. ve Všerubech, která hodlá rozšířit výrobu a tím i zvýšit počet svých zaměstnanců, avizované změny se však v roce 2005 neuskutečnily. Podobná situace byla u firmy Elkamet s.r.o. v Myslince – i tady byl avizován nárůst pracovních míst, ke změně však dosud nedošlo. Zpracoval: ÚP v Plzni

53


Poběžovicko (MN 7,8%) a Horšovskotýnsko (MN 7,2%)

než

Míra

nezaměstnanosti

je

v těchto oblastech stále výrazně

vyšší

míra

okresu. Jde o oblasti tradičně zemědělské s nízkým podílem

průmyslu. Z toho plyne i nízká kvalifikace uchazečů. Došlo k likvidaci některých závodů a provozů, což velmi výrazně snížilo počet pracovních příležitostí. Rozvojové tendence nejsou prakticky žádné a proto nevznikají nové

pracovní

příležitosti

ve

větším

rozsahu.

Přestože

dochází

v Poběžovicích k rozvoji průmyslové zóny, míra nezaměstnanosti je zde stále vysoká.

Obě oblasti jsou

mimo hlavní dopravní tepny a mobilita

pracovní síly je zde velmi omezena nízkou dopravní obslužností. Vážná je situace na Horšovskotýnsku, kde zejména severovýchodní část má málo pracovních příležitostí s velmi slabou dopravní obslužností. Kašperské Hory (MN 15,0%) Jde o mikroregion, kde došlo k pohybu míry nezaměstnanosti směrem nahoru (+ 1,61%). Malý počet pracovních míst je pouze v textilním průmyslu (Medica Filter), službách a lesnictví. U činností v lesnictví však jde pouze o sezónní práce. Jiná zaměstnání, resp. pohyb pracovní síly je kvůli chybějící veřejné dopravě minimální.

Sušice (MN 11,1%) Rozsah pracovní příležitostí se silně zredukoval (armáda, změny v průmyslových podnicích – SOLO, PAP, Dřevo Čechy Dlouhá Ves). Počet uchazečů v průběhu období kolísá a je ovlivňován sezónností, zejména v cestovním ruchu, lesnictví a zemědělství. Stále větším problémem je zhoršující se dopravní spojení, kdy na směnné provozy a na provozy s atypickou pracovní dobou se nelze vůbec dostat.


54


Radnicko (MN 9,2%) a Zbirožsko (MN 9,0%) Mikroregion Radnicko se rozkládá na severozápadě okresu. Jedná se o region průmyslově-zemědělský. Mikroregion Zbirožsko se rozkládá na severovýchodě

okresu,

jedná

se

o

oblast

převážně

zemědělskou.

Nevyskytuje se zde žádná průmyslová zóna a její vybudování není dle provedeného zjišťování Úřadu práce Rokycany ani plánováno. Problémy severu, severovýchodu i severozápadu okresu jsou dány demografickou situací (od roku 1961 dochází k poklesu počtu a stárnutí obyvatel), špatnou infrastrukturou (chybí spojení do okresů Rakovník a Plzeň-sever, ale neodpovídá i frekvence spojů do zbylých částí okresu Rokycany)

i

relativním

nedostatkem

pracovních

příležitostí

přímo

v regionu. Současný stav infrastruktury odpovídá venkovskému, až rekreačnímu charakteru obcí.

Borsko (MN 11,1%) Střediskem je město Bor. Zemědělsko - průmyslová oblast. Míra nezaměstnanosti ke konci roku 2005 činila 11,1%. Volná pracovní místa jsou většinou jen ve směnných provozech, rovněž ubylo pracovních příležitostí v příhraničních oblastech. Projevuje se zde také nedostatečná dopravní obslužnost. Bezdružicko (MN 13,3%) Střediskem je město Bezdružice. Zemědělská oblast, lázeňství. Míra nezaměstnanosti

činila

k 31.12.20054

13,3%.

Jediným

větším

zaměstnavatelem je a.s. Léčebné lázně Konstantinovy Lázně (stav pracovníků stabilizovaný, vliv sezónnosti, cca 150 zaměstnanců). Je zde velký nedostatek pracovních míst a rovněž špatná dopravní obslužnost.


55


VI.3 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti. Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období očekávaný stav k

mírnější varianta pesimističtější varianta počet počet evidovaných evidovaných z toho z toho MN v % MN v % uchazečů dosažitelní uchazečů dosažitelní celkem celkem

30.6.2006

19 300

18 200

6,2

20 500

19 400

6,4

31.12.2006

20 500

19 400

6,4

21 500

20 600

6,8

Jak již bylo uvedeno výše, většina okresů Plzeňského kraje předpokládá podobný vývoj situace na trhu práce jako v roce 2005. Tedy vzestup počtu evidovaných uchazečů během ledna a února, kdy do evidence přichází větší počty osob, kterým ke konci roku 2005 skončil pracovní poměr sjednaný na dobu určitou. V dalších měsících lze očekávat pokles uchazečů a určitá stagnace, způsobená zejména zahájením sezónních prací. Další nárůst nezaměstnaných se dá očekávat během měsíců srpna a září a to vlivem příchodu absolventů škol. V měsících říjen a listopad by měla být situace poměrně stabilizována. Další mírný nárůst nezaměstnaných lze očekávat ke konci roku 2006 a to zejména zásluhou ukončení sezónních prací.

Mírnější

varianta

vývoje

nezaměstnanosti

v Plzeňském

kraji

předpokládá míru nezaměstnanosti v rozmezí 6,2 – 6,4%, tedy hodnoty shodné s rokem 2005. Ani pesimističtější varianta s hodnotami míry nezaměstnanosti 6,4 – 6,8% nenaznačuje výraznější zhoršení situace na trhu práce v Plzeňském kraji. Jak naznačují signály z některých okresů, je zde možnost zlepšení situace, zejména pokud dokážeme využít výhod, které nám přináší členství v EU.


56


VII. DOPORUČENÍ

Dopravní obslužnost: •

Řešit problematiku dopravní obslužnosti na celorepublikové či krajské úrovni. Situace ve frekvenci spojů a ceně jízdného je natolik vážná, že brání v možnosti zaměstnání řádově desítkám % uchazečů.

•

Vyřešit rozvoj dopravní obslužnosti v regionu a její propojení se sousedními regiony.

Problematika souladu vzdělávání a potřeb trhu práce: •

Zaměřovat se na koordinaci vzdělávání v souladu s potřebami trhu práce,

nejen

krátkodobými,

ale

i

s výhledem

do

budoucnosti

(začleňování do EU). Ve spolupráci s MŠMT urychleně řešit změny osnov

výuky

učňovského

požadavky zaměstnavatelů strojírenské

profese,

školství

v souladu

s technologickými

- obsluha CNC strojů a další technické

normy

EU,

profese

vhodné

pro

podnikání

v sektoru služeb. •

Zajistit účast zaměstnavatelů v systému praktické výuky učňů na dělnická povolání a tuto účast řešit dle zkušeností praktikovaných v sousedních státech.


57

a systémů


Podpora malého a středního podnikání: •

Vytvářet lepší podmínky pro vznik a rozvoj malého a středního podnikání, které výrazně ovlivňuje regionální nezaměstnanost. Alespoň částečně řešit i s tím související dopravní obslužnost, umožňující zvýšení mobility pracovní síly.

Problematika zaměstnávání cizích státních příslušníků: •

Upravit podmínky při povolování pracovní činnosti cizinců, zejména vydávání živnostenských oprávnění a registrací u obchodních soudů.

•

Rovněž opatření v obchodním zákoníku u smluv o dílo by velice pomohla průhlednější činnosti.

•

Změna zákona o zaměstnanosti – stanovení maximálního podílu zaměstnanců

ze

zahraničí

na

celkovém

počtu

zaměstnanců

zaměstnavatele.

Aktivní politika zaměstnanosti: •

Umožnit ÚP používání nástrojů APZ nejenom pro řešení krizových stavů, ale i jako prevenci pro udržení zaměstnanosti.

•

Neměnit pravidla APZ během roku

•

Umožňovat i nadále vytvářet VPP včetně opakovaného umisťování problémových uchazečů, neboť tato místa jsou z velké většiny jedinou reálnou možností pro jejich uplatnění na trhu práce vzhledem ke vzdělání, místu bydliště, zdravotnímu stavu apod.


58


•

Zrovnoprávnit rekvalifikační kurzy převážně motivačního charakteru s ostatními rekvalifikacemi. Tyto kurzy jsou účelné zejména pro dlouhodobě

nezaměstnané.

Zavést

určité

sankce

při

odmítnutí

vhodného motivačního kurzu, zejména pro uchazeče bez vzdělání. •

Pro zvládnutí zvyšujícího se zájmu o aktivní politiku zaměstnanosti a pro přibývání požadavků na činnosti ÚP posílit tyto o další pracovníky.

•

Zvýšit atraktivnost podmínek APZ vůči zaměstnavatelům a tím i jejich praktickou využitelnost.

Ostatní •

Aktivně

napomáhat

k urychlenému

rozvoji

průmyslových

zón

v některých okresech •

Především

v příhraničních

oblastech

některých

regionů

napomoci

k řešení situace, kdy nastává velký příliv našich občanů pracujících v zahraničí

(hlavně

v zahraničí

pracovali

SRN) např.

do

evidence.

deset

i

více

Tito let,

uchazeči,

přestože

žádají

podporu

o

v nezaměstnanosti. V drtivé většině případů se jedná o profese pro které v těchto okresech, zejména pak v zimním období, nejsou volná pracovní

místa.

Úřady

práce

jsou

pak

nuceny

vyplácet

těmto

uchazečům nejvyšší možnou podporu v nezaměstnanosti. Navíc se v těchto okresech zvyšuje počet nezaměstnaných, aniž by tamní úřady práce mezi zaměstnavateli registrovaly jakékoliv organizační změny.


59

ÚŘAD PRÁCE V PLZNI V PLZEŇSKÉM KRAJI

Recommend Documents