Zdravotnictví v Plzeňském kraji

STEM - Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3, 130 02 Praha 3

Zdravotnictví v Plzeňském kraji

Závěrečná zpráva z výzkumu STEM pro Zdravotnický holding Plzeňského kraje, a.s.

V Praze dne 30. srpna 2011

Obsah

1. ÚDAJE O VÝZKUMU

3

2. ZÁKLADNÍ POZNATKY

5

3. PODROBNÉ VÝSLEDKY

6

3.1. Celková situace

6

3.2. Zkušenosti a hodnocení

13

3.3. Financování zdravotnictví

17

2

1. Údaje o výzkumu

Typ výzkumu:

reprezentativní výzkum

Cílová skupina:

obyvatelé Plzeňského kraje starší 18 let

Metoda výběru:

kvótní výběr podle kritérií pohlaví, věku, vzdělání, velikostního pásma bydliště a okresu

Technika dotazování:

standardizované osobní rozhovory (face-to-face) provedené školenými tazateli STEM

Termín konání výzkumu:

23. června-7. července 2011

Výsledný soubor:

741 respondentů

Složení a reprezentativnost výběrového souboru (údaje v %) 1. Pohlaví Populace Plzeňského kraje

Soubor STEM

Muţi

49

49

Ţeny

51

51

Populace Plzeňského kraje

Soubor STEM

Základní

14

12

Vyučen (bez maturity)

40

38

Maturita

35

36

VŠ

11

14

2. Vzdělání

3

3. Věkové kategorie Populace Plzeňského kraje

Soubor STEM

18-29 let

20

20

30-44 let

28

29

45-59 let

26

25

60 a více let

26

26

4. Velikost místa bydliště Populace Plzeňského kraje

Soubor STEM

Do 999 obyv.

22

25

1 000 – 1 999

11

11

2 000 – 4 999

16

16

5 000 – 19 999

18

17

20 000 – 49 999

4

5

Plzeň

29

26

5. Okresy Populace Plzeňského kraje

Soubor STEM

Domaţlice

11

12

Klatovy

16

16

Plzeň-město

32

31

Plzeň-jih

11

9

Plzeň-sever

13

15

Rokycany

8

7

Tachov

9

10

4

2. Základní poznatky Celková situace  Dvě třetiny obyvatel regionu hodnotí celkovou situaci ve zdravotnictví v kraji jako dobrou. Zvláště dobře je hodnocena pohotovost pro dospělé a chirurgická ambulance, nejhůře jednoznačně zubní pohotovost.  Relativně nejkritičtější jsou k situaci v různých oblastech zdravotní péče (zejména k zubní pohotovosti) obyvatelé menších měst (přes 5 tisíc obyvatel).  Jako největší problém ve zdravotnictví vidí obyvatelé Plzeňského kraje výši poplatků za ošetření a ceny léků, druhou často zmiňovanou oblastí je kvalita práce lékařů a zdravotnického personálu.  Kvalita práce lékařů a zdravotnického personálu je zároveň však daleko nejčastěji (skoro v polovině případů) uváděna jako největší přednost zdravotnictví v kraji. Zkušenosti a hodnocení  Z krajských zdravotnických zařízení má většina (dvě třetiny) obyvatel kraje v posledních dvou letech alespoň zprostředkovanou zkušenost s činnosti Fakultní nemocnice v Plzni, zkušenost s ostatními šesti zdravotnickými zařízeními kraje je mnohem menší (aspoň s jedním z nich má zkušenost necelá polovina lidí).  Pověst všech zdravotnických zařízení spravovaných krajem je vcelku vyrovnaná, pozitivní hodnocení jsou nad negativními ve velké převaze. Financování zdravotnictví  Pokud by kraj musel přistoupit v oblasti zdravotnictví k nějakým škrtům, pak by nejpřijatelnějším řešením byl pro obyvatele kraje pronájem některých zařízení strategickému partnerovi nebo zavedení plateb za nadstandardní péči. Rozhodně jsou lidé proti omezování rozsahu zdravotní péče, sniţování počtů sester a lékařů nebo počtu zdravotnických zařízení.  Za nadstandardní péči by bylo ochotno si připlatit 40 % obyvatel kraje, častěji pochopitelně lidé dobře materiálně zajištění a stoupenci pravice. 5

3. Podrobné výsledky 3.1. Celková situace Jak uţ ukázaly výsledky otázky na spokojenost s oblastmi ţivota v kraji, zdravotnictví je obyvateli Plzeňského kraje hodnoceno nejlépe ze všech nabízených poloţek. Hlubší a podrobnější pohled na situaci ve zdravotnictví nám umoţňuje diferencovat, které konkrétní oblasti zdravotní péče veřejnost vnímá, na základě svých zkušeností a zkušeností svých blízkých v posledních dvou letech, příznivěji a které jsou podle ní problematičtější. Z výsledků vyplývá převaţující dobré hodnocení situace ve třech oblastech: ve všeobecné pohotovostní lékařské péči o dospělé, v chirurgické ambulanci a v pohotovostní lékařské péči o děti a dorost. Na podobně vysoké úrovni (tedy zhruba dva ze tří občanů hodnotí situaci jako dobrou) je hodnocena i celková situace ve zdravotnictví v kraji. O poznání kritičtěji veřejnost v kraji pohlíţí na zubní pohotovost. V této oblasti jsou příznivá a nepříznivá hodnocení přibliţně v rovnováze. „Řekněte mi, jaká je podle Vás situace v následujících oblastech zdravotnictví v Plzeňském kraji. Vycházejte ze své osobní zkušenosti a zkušenosti svých blízkých v posledních dvou letech.“

všeobecná pohotovostní lékařská péče o dospělé

12

celková situace v oblasti zdravotnictví v kraji

7

chirurgická ambulance, pohotovost

43

6

0

spíše dobrá

18

19

34

20

40

spíše špatná

velmi špatná

5

13

24

16

15

60

3

4

5

29

7

5

24

53

10

zubní pohotovost

19

61

12

pohotovostní lékařská péče pro děti a dorost

velmi dobrá

57

80

%

100

neví, nemá zkušenost

Pramen: STEM, Plzeňský kraj 2011, n=741 respondentů

6

Hodnocení situace v jednotlivých oblastech zdravotnictví se poněkud liší v závislosti na velikosti obce. Z následujícího grafu je patrné, ţe nejpříznivěji situaci celkově i v jednotlivých oblastech hodnotí občané ţijící v Plzni. Jen mírně horší (s výjimkou zubní pohotovosti) je hodnocení, které dávají obyvatelé malých obcí pod 1000 obyv. a dále obcí s 1000-4999 obyv. Relativně nejkritičtěji se k situaci staví lidé ţijící ve městech s 5-50 tis. obyvateli. Nejtíţivěji pociťovaným problémem je přitom zubní pohotovost, kterou hodnotí převáţně příznivě jen obyvatelé krajského města a naopak převáţně nepříznivě právě občané z měst s 50-50 tis. obyvateli. „Řekněte mi, jaká je podle Vás situace v následujících oblastech zdravotnictví v Plzeňském kraji. Vycházejte ze své osobní zkušenosti a zkušenosti svých blízkých v posledních dvou letech.“ (podle velikosti obce; součty odpovědí „velmi dobrá“+spíše dobrá“ v %) 76 73

všeobecná pohotovostní lékařská péče o dospělé

67 82

75 75 68

celková situace v oblasti zdravotnictví v kraji

63 80

72 78 73

chirurgická ambulance, pohotovost

62 86

75 74 70

pohotovostní lékařská péče pro děti a dorost

60 78

70 49 43 29

zubní pohotovost

70

48

% 0 do 999 obyv.

20 1000-4999 obyv.

40 5000-49 999 obyv.

60 Plzeň

80

100

populace kraje

Pramen: STEM, Plzeňský kraj 2011, n=741 respondentů, bez těch, kteří nemají zkušenost s danou oblastí

7

Co občané vnímají jako hlavní problém zdravotní péče v Plzeňském kraji? Především je to výše poplatků za ošetření a ceny léků. To vidí jako hlavní problém třetina obyvatel kraje. Na druhém místě je kvalita práce lékařů a zdravotnického personálu, kterou uvádí téměř čtvrtina. Další tři předloţené problémy jsou vnímány kvantitativně na podobné úrovni, tj. vybral je kaţdý sedmý aţ osmý respondent. Jde o stav zdravotnických budov a prostředí pro léčbu, o dopravní dostupnost zdravotnických zařízení a o technickou vybavenost nemocnic přístroji.

"Co Vy osobně vnímáte jako hlavní problém zdravotní péče v Plzeňském kraji? Vyberte pouze jeden – hlavní - problém" výše poplatků za ošetření a ceny léků 33%

dopravní dostupnost zdravotnických zařízení 14%

stav zdrav. budov, prostředí pro léčbu 15%

neví 4%

kvalita práce lékařů a zdravotnického personálu 22% technická vybavenost nemocnic přístroji 12%

Pramen: STEM, Plzeňský kraj 2011, n=741 respondentů (odpověď „neví“ nebyla nabízena)

Jestliţe má veřejnost naopak vybrat hlavní přednost zdravotní péče v kraji, zdaleka nejčastěji (téměř z poloviny) uvádí kvalitu práce lékařů a zdravotnického personálu. Na druhém místě je technická vybavenost nemocnic přístroji – tu jako největší přednost vybrala čtvrtina respondentů. Další poloţky získaly uţ podstatně méně hlasů. Jde o dostupnost zdravotnických zařízení, stav zdravotnických budov a zejména výši poplatků, kterou uvedla jen dvě procenta dotázaných.

8

"A obráceně, co Vy osobně vnímáte jako největší přednost zdravotní péče v Plzeňském kraji?" technická vybavenost nemocnic přístroji 25%

stav zdrav. budov, prostředí pro léčbu 8%

dopravní dostupnost zdravotnických zařízení 13%

kvalita práce lékařů a zdravotnického personálu 46%

výše poplatků za ošetření a ceny léků 2% neví 6%


Názory na to, co jsou největší problémy a přednosti zdravotnictví v Plzeňském kraji, souvisí do jisté míry s věkem respondentů, materiálním zajištěním jejich domácnosti a velikostí obce. Z hlediska věku se ukazuje, ţe pro mladší střední generaci ve věku 30-44 let není tak často hlavním problémem výše poplatků jako spíše kvalita práce lékařů a personálu. Ta je zároveň hlavní předností zdravotnictví v kraji častěji podle lidí ve věku od 45 let. Je jistě logické, ţe výši poplatků vnímají jako největší problém častěji občané, kteří ţijí v hůře materiálně zajištěných domácnostech. Z hlediska velikosti obce se přitom výše poplatků objevuje poněkud překvapivě jako největší problém nejčastěji v Plzni, případně v malých obcích. Obyvatelé měst s 5-50 tis. obyv. akcentují spíše problematickou práci lékařů a zdravotnického personálu, případně (spolu s občany ţijícími v obcích s 1000-4999 obyv.) i dopravní dostupnost zdravotnických zařízení. Posledně jmenovaná okolnost se zároveň vyskytuje jako hlavní přednost tím častěji, čím větší je obec, v níţ respondent ţije. Podrobnější pohled na to, jak je hodnocení problémů a předností zdravotnictví v kraji diferencováno podle věku, materiálního zajištění domácnosti a velikosti místa bydliště, umoţňují grafy na následujících třech stranách.

9

„Co Vy osobně vnímáte jako hlavní problém zdravotní péče v Plzeňském kraji? Vyberte pouze jeden – hlavní – problém.“ (podle věku) 100%

3

4

5

4

36

37

15

18

23

80%

37

10

60%

16

12

15

13

40%

14 16

14

12

20%

9

34 20

18

16

45-59 let

60 a více let

0% 18-29 let

30-44 let

kvalita práce lékařů a zdravotnického personálu stav zdrav. budov, prostředí pro léčbu výše poplatků za ošetření a ceny léků

technická vybavenost nemocnic přístroji dopravní dostupnost zdravotnických zařízení neví


„A obráceně, co Vy osobně vnímáte jako největší přednost zdravotní péče v Plzeňském kraji?“ (podle věku) 100% 1

5

6

6

13

1

10

9

7

80%

6 2

8

2

7

6

20

23

52

51

45-59 let

60 let a více

15 28

60% 27

40%

20%

42 34

0% 18-29 let

30-44 let




10

„Co Vy osobně vnímáte jako hlavní problém zdravotní péče v Plzeňském kraji? Vyberte pouze jeden – hlavní – problém.“ (podle mater. zajištění) 100%

2

4

6 19

80%

32

43

14

60%

11 17

13 16

40%

12

16 13

8

21

22

průměrně

špatně + chudí

20% 28

0% velmi dobře + solidně




„A obráceně, co Vy osobně vnímáte jako největší přednost zdravotní péče v Plzeňském kraji?“ (podle mater. zajištění) 100% 1

6 18

80%

2

5

8 1

11 15 9 8

7 23

60% 24

29

40%

20%

44

50 39

0% velmi dobře + solidně


průměrně

špatně + chudí



11

„Co Vy osobně vnímáte jako hlavní problém zdravotní péče v Plzeňském kraji? Vyberte pouze jeden – hlavní – problém.“ (podle velikosti místa bydliště) 100%

4

6

3

4

23

80%

32

35

40

17

60% 17

11 11

40%

14

10

15

21

14

10 12

20%

11 28

21

28 14

0% do 999 obyv.

1000-4999 obyv.


5000-50000 obyv.

Plzeň



„A obráceně, co Vy osobně vnímáte jako největší přednost zdravotní péče v Plzeňském kraji?“ (podle velikosti místa bydliště) 100%

7

8 1

80%

2

5

13

6

8 2 16

15

7

18

26

2

3 19 5

27

60%

29

40% 53

48

20%

41

43

5000-50000 obyv.

Plzeň

0% do 999 obyv.

1000-4999 obyv,




12

3.2. Zkušenosti a hodnocení Z předloţených zdravotnických zařízení mají občané zdaleka nejčastější zkušenost s Fakultní nemocnicí Plzeň. V posledních dvou letech celkem asi dvě třetiny (69 %) občanů získaly přímou nebo nepřímou zkušenost s péčí v ní. S jednotlivými nemocnicemi spravovanými prostřednictvím Zdravotnického holdingu PK, a.s., má samozřejmě, vzhledem k jejich regionálnímu charakteru, zkušenost podstatně méně občanů – v případě klatovské nebo domaţlické jde zhruba o pětinu obyvatel kraje, v případě obou nemocnic následné péče jen o jednotky procent. Pokud se však zaměříme na zkušenost s péčí alespoň v jedné z nemocnic holdingu, vyjde nám, ţe celkem 46 % obyvatel kraje má přímou nebo nepřímou zkušenost s některým z těchto šesti zařízení. „Plzeňský kraj spravuje prostřednictvím Zdravotnického holdingu PK, a.s., celkem šest zdravotnických zařízení. Máte Vy osobně anebo někdo z Vašich blízkých zkušenost s péčí uvedených nemocnic v posledních zhruba dvou letech?“

Klatovská nemocnice

10

Domažlická nemocnice

10

Rokycanská nemocnice

11

7

7

Stodská nemocnice

5

79

83

7

86

8

87

Nemocnice následné péče 2 4 LDN Horažďovice

94

Nemocnice následné péče 22 Svatá Anna v Plané

Fakultní nemocnice Plzeň

96

43

0

ano, vícekrát

20

26

40

ano, jednou

31

60

80

%

100

ne, nemá zkušenost


13

Pověst jednotlivých zdravotnických zařízení, spravovaných Zdravotnickým holdingem PK, je vcelku srovnatelná. Podíl pozitivních hodnocení je téměř u všech zhruba dvakrát vyšší neţ podíl odpovědí, ţe pověst je „spíše“ nebo „velmi špatná“. Ještě příznivější je tento poměr v případě Nemocnice následné péče v Horaţďovicích. Hodnocení pověsti Fakultní nemocnice Plzeň i ZZS Plzeňského kraje vychází, jak ukazuje následující graf, ještě příznivěji. V případě obou institucí vyjadřuje pozitivní názor na jejich pověst většina obyvatel kraje. „Jaká je celková péče, kterou poskytují pacientům následující zdravotnická zařízení a Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje? Pokud nemáte zkušenost, uveďte, jakou mají podle Vás tyto nemocnice pověst.“

Klatovská nemocnice

4

Domažlická nemocnice

26

6

Rokycanská nemocnice

4

Stodská nemocnice

5

Nemocnice následné péče LDN Horažďovice

4

Nemocnice následné péče Svatá Anna v Plané

3

ZZS Plzeňského kraje

23

11

21

12

22

11

16

12

54

2

58

2

60

3

58

4

74

5 1

78

5 2

25

Fakultní nemocnice Plzeň

46

29

0

velmi dobrá

14

51

20

spíše dobrá

22

6 1

40

spíše špatná

6 0

60

velmi špatná

80

14

%

100

neví, nemá informace


V následujících grafech uvádíme hodnocení čtyř nemocnic Zdravotnického holdingu PK za obyvatele okresů, v nichţ příslušnou nemocnici dokáţe posoudit alespoň 50 % občanů. Při

14

čtení těchto výsledků je třeba mít na paměti, ţe počty respondentů v jednotlivých okresech jsou ze statistického hlediska nízké a proto je třeba uvedené procentní výsledky povaţovat jen za orientační. Nelze si ovšem nepovšimnout, ţe právě v okresech, kde příslušné nemocnice sídlí, je jejich hodnocení poměrně kritické (neplatí to u Stodské nemocnice, kterou spíše kriticky hodnotí obyvatelé tachovského okresu). „Jaká je celková péče, kterou poskytují pacientům následující zdravotnická zařízení a Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje? Pokud nemáte zkušenost, uveďte, jakou mají podle Vás tyto nemocnice pověst.“ Domažlická nemocnice – podle okresů 100%

7 34

80%

49

39 6

60%

14

40% 60

54

20%

37

0% Domažlice

Plzeň-jih

Tachov

velmi+spíše dobrá

velmi+spíše špatná



Klatovská nemocnice – podle okresů 100% 16 35

80%

45

60%

19 40%

20%

46

39

0% Plzeň-jih

Klatovy





15

„Jaká je celková péče, kterou poskytují pacientům následující zdravotnická zařízení a Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje? Pokud nemáte zkušenost, uveďte, jakou mají podle Vás tyto nemocnice pověst.“ Rokycanská nemocnice – podle okresů 100%

14 37

80%

60%

8

53

40%

55 20%

33

0% Plzeň-jih

Rokycany





Stodská nemocnice – podle okresů 100% 11 80%

40 42

60% 16 40%

20%

47

44

Tachov

Plzeň-jih

0%





16

3.3. Financování zdravotnictví V souvislosti se zátěţí, kterou představuje financování zdravotnických zařízení pro krajský rozpočet, a se zhoršováním jejich hospodaření občané nejčastěji doporučují některá krajská zdravotnická zařízení pronajmout strategickému partnerovi, zavést platby pacientů za nadstandardní péči nebo omezit investice do drahé lékařské techniky. Kaţdé z těchto opatření doporučuje kolem 40 % respondentů. Zhruba třetina se pozitivně vyjadřuje ke sníţení počtu akutních lůţek v nemocnicích kraje, stejný podíl k omezení investic do oprav budov zdravotnických zařízení, přibliţně kaţdý čtvrtý k tomu, aby si kraj půjčil na provoz zdravotnických zařízení peníze, a necelá čtvrtina by doporučila sníţit celkový počet krajských zdravotnických zařízení. Zcela nejméně často by občané chtěli, aby kraj přistoupil ke sníţení počtu lékařů a sester v zařízeních kraje nebo aby sníţil či omezil rozsah jimi poskytované zdravotní péče. V názorech na předloţená opatření nepanuje mezi jednotlivými skupinami obyvatel naprostá shoda. Podrobnější analýza ukazuje na rozdílný politický pohled. Pravicově orientovaní občané – a také lidé z domácností s lepším materiálním zajištěním – by častěji doporučili pronájem zdravotnických zařízení strategickému partnerovi, zavedení platby za nadstandard a také sníţení počtu akutních lůţek a sníţení počtu krajských zdravotnických zařízení. Levicově orientovaní, a také lidé z hůře materiálně zajištěných domácností, by se častěji přikláněli spíše k omezení investic, a to do lékařské techniky, příp. i do oprav budov. Velikost obce tak jednoznačnou úlohu v diferenciaci názorů na to, jak „ulevit“ kraji ve financování zdravotnictví, nemá. Ukazuje se jen, ţe s tím, jak velikost sídla roste, sílí poněkud i názor, ţe kraj by měl některá zdravotnických zařízení pronajmout strategickému partnerovi.

17

„Krajská zdravotnická zařízení představují pro finanční rozpočet Plzeňského kraje obrovskou zátěž a jejich hospodaření se přes všechna opatření rok od roku citelně zhoršuje. Doporučoval(a) byste v této souvislosti přijmout následující opatření?“

některá krajská ZZ pronajmout strategickému partnerovi

11

zavést platby pacientů za nadstandardní péči

15

omezit investice do drahé lékařské techniky

4

omezit investice do oprav budov ZZ

3

půjčit si na provoz ZZ peníze

10

25

38

21

snížit či omezit rozsah jimi 2 poskytované zdravotní péče

29

44

22

12

24

38

28

snížit počet lékařů a sester v 1 zařízeních kraje

28

38

29

snížit celkový počet krajských 2 ZZ

26

29

31

6

0

29

28

7

snížit počet akutních lůžek v nemocnicích kraje

určitě ano

34

34

40

37

45

42

35

20

spíše ano

53

40

60

spíše ne

80

%

100

určitě ne


18

„Krajská zdravotnická zařízení představují pro finanční rozpočet Plzeňského kraje obrovskou zátěž a jejich hospodaření se přes všechna opatření rok od roku citelně zhoršuje. Doporučoval(a) byste v této souvislosti přijmout následující opatření?“ (podíly „určitě ano“ + „spíše ano“ podle politické orientace v %)

34


43 60 27


41 60 43


37 33 27

snížit počet akutních lůžek v nemocnicích kraje

32 40 41


29 35 32


23 31 16

snížit celkový počet krajských ZZ

25 26 10

snížit počet lékařů a sester v zařízeních kraje

15 12 9

snížit či omezit rozsah jimi poskytované zdravotní péče

11 14

0 levice

20

40 střed

60

80

%

100

pravice


19

„Krajská zdravotnická zařízení představují pro finanční rozpočet Plzeňského kraje obrovskou zátěž a jejich hospodaření se přes všechna opatření rok od roku citelně zhoršuje. Doporučoval(a) byste v této souvislosti přijmout následující opatření?“ (podíly „určitě ano“ + „spíše ano“ podle materiálního zajištění v %)

61


45 36 57


45 28 36


35 44 28

anížit počet akutních lůžek v nemocnicích kraje

33 36 33


27 38 31


28 26 17


22 28 13

snížit počet lékařů a sester v zařízeních kraje

13 14 14


11 10

0 solidně + velmi dobře

20

40 průměrně

60

80

%

100

špatně + chudí


20

„Krajská zdravotnická zařízení představují pro finanční rozpočet Plzeňského kraje obrovskou zátěž a jejich hospodaření se přes všechna opatření rok od roku citelně zhoršuje. Doporučoval(a) byste v této souvislosti přijmout následující opatření?“ (podíly „určitě ano“ + „spíše ano“ podle velikosti sídla v %) 37


44 48 51 36 46 45 44


37 43


39 32 35 34 35

snížit počet akutních lůžek v nemocnicích kraje 26 27

34 34

omezit investice do oprav budov ZZ 31 18 26


37 33 22 23 25 23


6 18 16

snížit počet lékařů a sester v zařízeních kraje 11 10 12 9 13


0

do 999 obyvatel

20

40

1000-4999 obyvatel

60

5000-50000 obyv.

80

%

100

Plzeň


21

Na otázku, zda je osobně ochoten/ochotna si ve zdravotnickém zařízení připlatit, odpovídají celkem čtyři lidé z deseti kladně a dalších šest záporně.

"Jste Vy osobně ochoten/ochotna si ve zdravotnickém zařízení připlatit za nadstandardní péči?" určitě ne 23%

určitě ano 10%

spíše ne 37%

spíše ano 30%


Je logické, ţe ochota připlatit si za nadstandard je dána zejména materiálním zajištěním domácnosti. Mezi lidmi, kteří svou domácnost povaţují za velmi dobře nebo solidně zajištěnou, jsou ochotny dvě třetiny. Mezi těmi, jejichţ domácnost je špatně zajištěná nebo chudá, je to celkem jen 16 %, tedy asi kaţdý sedmý. V návaznosti na materiální zajištění se objevuje i souvislost s politickou orientací. Ochotu připlatit si za nadstandard vyjadřuje mírná většina pravicově orientovaných, ale jen menšina, kteří se politicky zařazují do středu a zejména na levici. Velikost místa bydliště v této otázce roli prakticky nehraje.

22

„Jste Vy osobně ochoten/ochotna si ve zdravotnickém zařízení připlatit za nadstandardní péči?“ (podle materiálního zajištění) 100% 13

80%

19 40

20

38

60% 41

40%

44 35

20% 26

11 8

5

průměrně

špatně + chudí

0% solidně + velmi dobře

určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne


„Jste Vy osobně ochoten/ochotna si ve zdravotnickém zařízení připlatit za nadstandardní péči?“ (podle politické orientace) 100% 10 21

80%

42

29

60%

45

32

40%

47

25

20% 19

0%

určitě ano

7

9

levice

střed

spíše ano

14

pravice

spíše ne

určitě ne


23

„Jste Vy osobně ochoten/ochotna si ve zdravotnickém zařízení připlatit za nadstandardní péči?“ (podle velikosti místa bydliště) 100% 23

32

25

23

80%

60%

35

39

36

39

40%

20%

30

29

31

9

11

6

do 999 obyvatel

1000-4999 obyvatel

5000-50 000 obyvatel

0%

určitě ano

spíše ano

30

spíše ne

12

Plzeň

určitě ne


24

Zdravotnictví v Plzeňském kraji

Recommend Documents