Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji Diplomová práce

Autor:

Bc. Silvie Kuchařová EKMAN FIN, Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Petr Musil, Ph.D.

Duben, 2013

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámená se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Bohučovicích dne 21. 4. 2013

Bc. Silvie Kuchařová

Poděkování: Ráda bych zde poděkovala vedoucímu diplomové práce Ing. Petr Musilovi, Ph.D za jeho rady a čas, který mi věnoval při psaní této diplomové práce.

Anotace Tématem této diplomové práce je nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji. V teoretické části se diplomová práce zaměřuje na vymezení pojmů nezaměstnanosti. Praktická část diplomové práce pak zkoumá nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji a její příčiny z hlediska faktorů jako je věk, vzdělání, zdravotní stav či druh podnikání. Cílem diplomové práce je zjistit příčiny nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji a navrhnout opatření k jejímu sníţení. Klíčová slova: nezaměstnanost, nezaměstnaný, trh práce, aktivní politika zaměstnanosti

Annotation The topic of this thesis is unemployment in the Moravian-Silesian region. This thesis focuses on the definitions of unemployment in the theoretical part. The practical part of the thesis then examines unemployment in the Moravian.Silesian Region and its causes in terms of factors such as age, education, health status or type of business. The aim of this thesis is to investigate the causes of unemployment in the Region and to propose measures for its reduction. Key words: unemployment, unemployed, labor market, active policy of enemployment

Obsah: 1.

Teoretická východiska ...................................................................................................... 8 1.1.

Trh práce.................................................................................................................................. 8

1.2.

Nabídka práce .......................................................................................................................... 8

1.3.

Poptávka po práci .................................................................................................................... 8

1.4.

Rovnováha na trhu práce ......................................................................................................... 9

1.5.

Nezaměstnanost ....................................................................................................................... 9

1.6.

Nezaměstnaný ....................................................................................................................... 10

1.7.

Míra nezaměstnanosti ............................................................................................................ 10

1.8.

Přirozená míra nezaměstnanosti ............................................................................................ 10

1.9.

Ukazatelé měření nezaměstnanosti v ČR .............................................................................. 11

1.10.

Typy nezaměstnanosti ....................................................................................................... 13

1.10.1.

Frikční nezaměstnanost ................................................................................................. 13

1.10.2.

Strukturální nezaměstnanost .......................................................................................... 13

1.10.3.

Cyklická nezaměstnanost .............................................................................................. 14

1.11.

2.

Politika zaměstnanosti ....................................................................................................... 15

1.11.1.

Nástroje politiky zaměstnanosti .................................................................................... 15

1.11.2.

Dlouhodobá nezaměstnanost a její důsledky ................................................................. 18

Charakteristika Moravskoslezského kraje ................................................................... 20 2.1.

Ekonomická a sociální situace............................................................................................... 20

2.2.

Demografická situace ............................................................................................................ 21

2.3.

Silné stránky Moravskoslezského kraje ................................................................................ 22

2.4.

Slabé stránky Moravskoslezského kraje ................................................................................ 23

2.5.

Celková zaměstnanost ........................................................................................................... 23

2.6.

Vývoj zaměstnanosti firem se stavem 26 a více zaměstnanců .............................................. 24

2.7.

Struktura podle počtu zaměstnanců ....................................................................................... 24

2.8.

Struktura podle odvětví ......................................................................................................... 26

2.9.

Vývoj počtu OSVČ ............................................................................................................... 28

2.10.

Volná pracovní místa v MSK ............................................................................................ 29

2.11.

Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa ................................................................... 31

2.12.

Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti ............................................................. 33

2.13.

Tok nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji .............................................................. 36

2.14.

Věková struktura uchazečů o zaměstnání v MSK ............................................................. 37 5

3.

2.15.

Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání .................................................................. 37

2.16.

Délka evidované nezaměstnanosti ..................................................................................... 38

2.17.

Skupin uchazečů o zaměstnání .......................................................................................... 39

2.18.

Zahraniční zaměstnanost ................................................................................................... 42

Aktivní politika zaměstnanosti ...................................................................................... 45 3.1.

Rekvalifikace ......................................................................................................................... 47

3.2.

Projekt „Vzdělávejte se pro růst! - adaptabilita“ ................................................................... 49

3.3.

Projekt „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ .................................................................................. 50

3.4.

Připravované projekty ........................................................................................................... 51

3.5.

Prognóza vývoje trhu práce v roce 2013 ............................................................................... 53

3.6.

Výhled na rok 2013 ve vybraných odvětvích ........................................................................ 55

3.7.

Okres Bruntál ........................................................................................................................ 58

3.8.

Okres Frýdek-Místek ............................................................................................................. 59

3.9.

Okres Karviná........................................................................................................................ 61

3.10.

Okres Nový Jičín ............................................................................................................... 63

3.11.

Okres Opava ...................................................................................................................... 65

3.12.

Okres Ostrava .................................................................................................................... 67

4.

Příčiny nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji ................................................... 68

5.

Návrh opatření ke sníţení nezaměstnanosti ................................................................. 72

6

Úvod Nezaměstnanost je fenoménem, kterým se musejí zabývat všechny ekonomiky celého světa. Tento problém není pouze současný, i minulé vlády a troufám si říct, ţe i budoucí se s nezaměstnaností budou potýkat. Ztráta zaměstnání je pro člověka velmi negativním zásahem do jeho pozice ve společnosti, jeho sebevědomí, smyslu ţivota. Nesmíme opomenout i sníţení jeho ţivotní úrovně, která můţe klesnout aţ k chudobě. Také pro náš stát je nezaměstnanost přítěţí. Pokud je člověk bez práce, musejí se mu vyplácet dávky v nezaměstnanosti, případně další navazující sociální dávky. Téma

diplomové

práce

jsem

si

zvolila

převáţně

proto,

jelikoţ

pocházím

z Moravskoslezského kraje, konkrétně z okresu Opava. Mým cílem diplomové práce bylo vymezit teoretická východiska, zjistit příčiny nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji a navrhnout řešení k jejímu sníţení. V teoretické části diplomové práce jsem se zaměřila na základní pojmy týkající se nezaměstnanosti a to zejména nabídka práce, poptávka po práci, rovnováha na trhu práce, nezaměstnanost, nezaměstnaný, druhy nezaměstnanosti, druhy měření nezaměstnanosti a aktivní politiku zaměstnanosti. Praktická část této diplomové práce je zaměřena na Moravskoslezský kraj, jeho charakteristiku, ekonomickou situaci v něm, obyvatelstvo, pracovní sílu a také na aktivní politiku zaměstnanosti. Dále pak zjištění příčin nezaměstnanosti a návrhy řešení k jejímu sníţení.

7

1. Teoretická východiska 1.1.

Trh práce

Trh práce je charakterizován trţní poptávkou po práci a trţní nabídkou práce. Na trhu práce existuje konkurence jak na straně poptávky, tak i na straně nabídky. To znamená, ţe práci poptává mnoho firem a také ji nabízí mnoho lidí. 1

1.2.

Nabídka práce

Nabídka práce se obecně vytváří z rozhodování člověka, zda pracovat či nepracovat. Člověk se rozhoduje mezi prací a volným časem. Volný čas je statek, protoţ přináší člověku uspokojení a je vzácný. Rozhodování člověka mezi prací a volným časem je obdobou spotřebitelského rozhodování. Člověk se rozhoduje tedy mezi volným časem a ostatními statky, které by si mohl koupit za danou mzdu. Průběh nabídky práce vysvětlujeme působením substitučního a důchodového efektu. Substituční efekt znamená, ţe při růstu mzdy člověk nabízí více práce. Důchodový efekt znamená, ţe při růstu mzdy nabízí člověk méně práce. Nabídka práce tedy vyjadřuje závislost nabízené práce na reálné mzdě. Příliv zahraničního kapitálu zvyšuje celkové mnoţství kapitálu v ekonomice, coţ má za následek zvyšování produktivity práce. Vyšší produktivita práce znamená zvýšení poptávky po práci, coţ zvyšuje zaměstnanost a s tím spojené mzdy.2

1.3.

Poptávka po práci

Je určována stanoveným poměrem mezních nákladů na práci a mezního produktu práce. Poptávka po práci se zvyšuje tehdy, jsou-li mezní náklady na práci niţší neţ příjmy z mezního produktu práce.

1

HOLMAN, R., Základy ekonomie pro studenty vyšších odborných škol a neekonomických fakult VŠ, 2. Vydání, Praha: C. H. Beck, 2005, ISBN 80-7179-890-8, s. 142 2 HOLMAN, R., Ekonomie. 5. Vydání. Praha : C. H. Beck, 2011, 683 s. ISBN 978-80-7400-006-5, s. 275

8

1.4.

Rovnováha na trhu práce

Rovnováha na trhu práce nastává tehdy, pokud se protíná nabídková křivka s křivkou poptávkovou, tedy při určitém mnoţství práce a tzv. odpovídající rovnováţné mzdě, coţ můţeme vidět z následujícího grafu. Obrázek č. 1: Rovnováha na trhu práce

Zdroj: www.euroekonom.cz Rovnováha nastává v bodě, kde se nabídka střetává s poptávkou, při rovnováţné práci LA a mzdě WA. Při vyšší mzdě WB bude poptáváno menší mnoţství práce a nabízené mnoţství poroste, v této chvíli hovoříme o nezaměstnanosti. Pokud bude mzda niţší neţ je rovnováţná mzda, pak bude zaměstnavatel poptávat mnohem více práce a spotřebitelé ji nebudou moci za tuto mzdu nabídnout.

1.5.

Nezaměstnanost

Stav, kdy lidé chtějí pracovat a hledají práci, která je pro ně zdrojem obţivy. Nezaměstnanost vzniká poklesem potřeby pracovních sil. Příčinami mohou být ekonomické potíţe podniku, celého odvětví nebo národní ekonomiky, zmenšená poptávka po dané kvalifikaci.3 Nezaměstnanost je tedy stav, kdy lidé chtějí pracovat, intenzivně hledají práci, ale nemůţou ţádnou najít. 3

JANDOUREK, J., Slovník sociologických pojmů, 610 hesel, Grada Publishing a. s., 2012. 264 s. ISBN 978-80247-3679-2, s. 169

9

1.6.

Nezaměstnaný

Nezaměstnaným nazýváme toho, kdo nemá práci a nějakou si hledá. Hledání zaměstnání je nezbytným znakem nezaměstnaného. Člověka, který není zaměstnán a který ani ţádnou práci nehledá, nemá smysl nazývat nezaměstnaným.4 Za nezaměstnaného je povaţována osoba schopná a ochotná pracovat, která však nemůţe najít zaměstnání. Dle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) povaţuje za nezaměstnaného osoba, která: je starší více jak patnácti let, aktivně si hledá práci, je připravena k nástupu do práce do 14 dnů.

1.7.

Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti se vykazuje jako průměrný údaj pro celou zemi, ale také za jednotlivé regiony. Pro podrobnější zkoumání trhu práce se určuje míra nezaměstnanosti u dílčích skupin pracovníků, např. u muţů, ţen podle věkových skupin, ale také třeba podle úrovně dosaţeného vzdělání apod. V České Republice existují dva rozdílné ukazatele míry nezaměstnanosti. První je označován jako registrovaná míra nezaměstnanosti a jeho hodnoty jsou vypočítány z podkladů Ministerstva práce a sociálních věcí. Druhý ukazatel vychází z dat Českého statistického a označujeme ho názvem obecná míra nezaměstnanosti. 5

1.8.

Přirozená míra nezaměstnanosti

Tato veličina představuje úroveň, při níţ jsou různé trhy práce v zemi v průměru v rovnováze, jinak řečeno, tlaky na mzdy a ceny jsou také přibliţně v rovnováţném stavu. Označení „přirozená“ neznamená, ţe by se jednalo o nevyhnutelnou nebo vhodnou výši nezaměstnanosti. Význam pojmu je, ţe se skutečná nezaměstnanost od této míry v dlouhém období neodchyluje.

4

HOLMAN, R., Ekonomie. 5. Vydání. Praha : C. H. Beck, 2011, 683 s. ISBN 978-80-7400-006-5, s. 278 JUREČKA, V., Makroekonomie, 1. Vydání, Praha 2010, Grada Publishing a. s., 336 s. ISBN 978-80-247-32589, s. 136 5

10

Přirozená míra nezaměstnanosti se týká úrovně nezaměstnanosti, jeţ obvykle v ekonomice převaţuje. Je dosaţena, kdyţ se ekonomika pohybuje na úrovni potenciálního produktu. Země v takové situaci optimálně vyuţívá své veškeré zdroje a existuje-li nezaměstnanost, jedná se o nezaměstnanost dobrovolnou, která je výsledkem působení trţních sil.6 Za nezaměstnané jsou povaţovány osoby více jak 15 let a starší, které souběţně splňují tři podmínky: 1) neměly placené zaměstnání ani sebezaměstnání, 2) hledaly aktivně zaměstnání, 3) byly připraveny ihned k nástupu do práce (nejpozději do 2 týdnů).

1.9.

Ukazatelé měření nezaměstnanosti v ČR

V České Republice se nezaměstnanost měří pomoci dvou ukazatelů. První z nich je zjišťován ČSÚ a druhý ukazatel Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.

Hlavním

rozdílem mezi těmito ukazateli je především metodika sběru informací. Zatímco Ministerstvo práce a sociálních věcí vychází ze statistik, které mu poskytují úřady práce v České Republice, ČSÚ publikuje své výsledky především z Výběrového šetření pracovních sil. Jelikoţ v této diplomové práci budu pouţívat informace ČSÚ a tedy i metodiku ukazatele VŠPS. Nyní si jej přiblíţíme: Hlavním cílem Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) je získávání pravidelných informací o situaci na trhu práce, umoţňující její analýzu z různých hledisek, zejména ekonomických,

sociálních

a

demografických.

Údaje

o

celkové

zaměstnanosti

a

nezaměstnanosti spolu s údaji o ekonomicky neaktivním obyvatelstvu umoţňují kvantifikovat výši a strukturu disponibilní pracovní síly z hlediska současného stavu a moţností dalšího vývoje.

6

JUREČKA, V., Makroekonomie, 1. Vydání, Praha 2010, Grada Publishing a. s., 336 s. ISBN 978-80-247-32589, s. 141-142

11

VŠPS doplňuje pravidelné informace Ministerstva práce a sociálních věcí o vývoji na trhu práce a realizace aktivní politiky zaměstnanosti o ukazatele konstruované podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace (ILO).7 Je zaloţeno na náhodném statistickém výběru bytů a má svá přesná pravidla. Předmětem šetření ve VŠPS jsou všechny osoby obvykle bydlící v bytových domácnostech. Domácnosti jsou oslovovány tazateli – pracovníky ČÚ. Kteří jsou vybaveni průkazem ČSÚ s fotografií, který je zplnomocňuje provádět šetření v terénu. Všechny osoby zúčastněné na sběru a zpracování údajů jsou vázány slibem mlčenlivosti o veškerých šetřených skutečnostech podle zákona č. 89/1995 Sb, o státní statistické sluţbě.8 VŠPS má svá metodická pravidla, podle kterých 18 tazatelů v Moravskoslezském kraji navštíví čtvrtletně 3 600 náhodně vybraných domácností. A to celkem 5x (vţdy jednou za čtvrtletí). 9 S výběrovými šetřeními jsou spjaty tzv. výběrové a nevýběrové chyby. Nevýběrové chyby vznikají například administrativními odpady bytů z výběru, záměrným odmítnutím odpovědi nebo chybami při pořizování dotazníku. U těchto chyb nelze bez větších znalostí o základním souboru stanovit případné vychýlení odhadu. Naproti tomu výběrové chyby, vznikající vztaţením charakteristik výběrového souboru na celý základní soubor, lze interpretovat pomocí tzv. intervalů spolehlivosti, coţ jsou intervaly zkonstruované kolem odhadu tak, ţe s určitou pravděpodobností skutečná hodnota odhadované charakteristiky leţí právě v tomto intervalu. Nejčastěji se u odhadů konstruuje 95% interval spolehlivosti (vynásobením příslušného kvantilu normovaného normálního rozdělení směrodatné odchylky odhadu), tedy interval, v němţ s 95% pravděpodobností leţí skutečná hodnota odhadované charakteristiky.10 Tabulka č. 1: VŠPS celé ČR 2. čtvrtletí 2011

3. čtvrtletí 2011

4. čtvrtletí 2011

1. čtvrtletí 2012

2. čtvrtletí 2012

54,4

54,6

54,5

53,9

54,5

Obecná míra nezaměstnanosti (%)

6,7

6,5

6,4

7,1

6,7

Míra ekonomické aktivity (%)

58,3

58,4

58,2

58,1

58,4

Ukazatel Míra zaměstnanosti (%)

Zdroj: český statistický úřad 7

http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/vyberove_setreni_pracovnich_sil_vsps, vloţeno 6.1. 2012 http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/vyberove_setreni_pracovnich_sil_vsps, vloţeno 6.1. 2012 9 http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/vyberove_setreni_pracovnich_sil_vsps, vloţeno 6.1. 2012 10 http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/vyberove_setreni_pracovnich_sil_vsps, vloţeno 6.1. 2012 8

12

1.10.

Typy nezaměstnanosti

Existuje několik druhů nezaměstnanosti. Mezi ty nejzákladnější patří nezaměstnanost frikční, strukturální a cyklická. Můţeme ale rozlišovat také nezaměstnanost sezónní, skrytou, dobrovolnou či nedobrovolnou.

1.10.1.

Frikční nezaměstnanost

Vzniká tehdy, kdyţ se zaměstnaná osoba vzdá svého pracovního místa, protoţe si hledá jiné. Není přitom rozhodující, jestli se pracovního místa vzdává v důsledku toho, ţe hledá pracovní místo s lepšími podmínkami, jako je vyšší mzda, lepší klima v organizaci, větší moţnosti pracovního postupu, vyšší stupeň uspokojení s nově vykonávanou prací, lepší bytové podmínky nebo ţe změnou pracovního místa chce předejít očekávanému, ohlášenému propouštění v důsledku racionalizačních opatření na pracovišti či sníţení produkce atd. Pro vymezení tohoto typu nezaměstnanosti je rozhodující, ţe její trvání je determinováno časem, který je potřebný pro naleznutí nového pracovního místa, tj. získání informací o volných pracovních místech, rozhodování o nástupu do nového zaměstnání, porovnávání alternativních moţností zaměstnání atd.11

1.10.2.

Strukturální nezaměstnanost

Vzniká, kdyţ nabídka práce, resp. pracovních sil je vyšší, neţ je poptávka v uvedené struktuře a kdyţ nejsou osoby (z hlediska celkové poptávky po práci) hledající práci dostatečně mobilní na to, aby si na jiných trzích práce (v jiných odvětvích, v jiných profesích, v jiných regionech) našly práci. 12 Hospodářský růst předpokládá přizpůsobení struktury pracovních sil struktuře pracovních míst. Protoţe lidé jsou na trhu práce o to flexibilnější, oč jsou mladší, nenavázáni na rodinu, technicky a duševně mnohostrannější, psychicky a tělesně zdatnější, strukturální

11

DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Management lidských zdrojů. 1. Vydání. Praha :C. H. Beck, 2007, ISBN 978-807179-893-4, s. 73 12 DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Management lidských zdrojů. 1. Vydání. Praha :C. H. Beck, 2007, ISBN 978-807179-893-4, s. 73-74

13

nezaměstnaností jsou ohroţeny především vdané ţeny, rodiče s více dětmi, starší osoby, osoby s nízkou kvalifikací či osoby, které jsou zdravotně postiţené.13 Na odstranění strukturální nezaměstnanosti je důleţité koncipovat v oblasti nástrojů politiky zaměstnanosti flexibilní normy zaměstnávání a pracovních vztahů, v oblasti nástrojů aktivní politiky trhu práce různé pomoci při začleňování osob na pracovní místa, opatření na zvýšení mobility pracovních sil, mzdové dotace, které pro zaměstnavatele zlevní pracovní síly, popř. další jiná opatření.14

1.10.3.

Cyklická nezaměstnanost

Je vyvolána cyklickými změnami hospodářství v makroekonomickém rozměru. Tento typ nezaměstnanosti vzniká tehdy, kdyţ makroekonomická poptávka po zboţí a sluţbách při daných mzdových sazbách a při dané produktivitě práce není postačující na zaměstnanost těch, kteří jsou schopni a ochotni pracovat. Sezónní nezaměstnanost postihuje určité profese, strukturální nezaměstnanost určité specifické skupiny pracovníků ve struktuře ekonomiky. Pokles makroekonomické poptávky má plošný dopad a do jisté míry má vliv na všechny sektory hospodářství.15 Sezónní nezaměstnanost je krátkodobá a způsobuje ji diskontinuita produkce v odvětvích, kde je výroba závislá na počasí, např. stavebnictví, povrchová těţba nerostných surovin, zemědělství, lesnictví či rybolov, popř. v navazujících zpracovatelských odvětvích, jako je cukrovarnický a konzervárenský průmysl. Nedobrovolná nezaměstnanost vzniká za situace, kdy počet uchazečů překročí počet volných míst. Dobrovolná nezaměstnanost je ta část nezaměstnanosti, která je vyvolávána procesy vyhledávání práce, popřípadě spekulací či opatrností.16 Jako hlavní příčiny nezaměstnanosti jsou uváděny: 

Nedostatek informací o moţnostech zaměstnání osob hledajících práci,

13

DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Management lidských zdrojů. 1. Vydání. Praha :C. H. Beck, 2007, ISBN 978-807179-893-4, s. 73-74 14 DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Management lidských zdrojů. 1. Vydání. Praha :C. H. Beck, 2007, ISBN 978-807179-893-4, s. 73-74 15 DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Management lidských zdrojů. 1. Vydání. Praha :C. H. Beck, 2007, ISBN 978-807179-893-4, s. 73-74 16 KEŘKOVSKÝ, M., LUŇÁČEK, J., Úvod do mikroekonomie-s vyuţitím prvků distančního studia. 1 vydání. Praha: C. H. Beck 2012, ISBN 978-80-7179-365-6, s. 178

14



strukturální nesoulad nabídky a poptávky na jednotlivých segmentech trhu práce (např. nezaměstnaní buď nemají potřebnou odbornou kvalifikaci nebo neţijí na patřičných místech, v tomto případě hovoříme o strukturální nezaměstnanosti,



výkyvy, poptávky a nabídky způsobené cyklickým vývojem ekonomiky vyvolávající tzv. cyklickou nezaměstnanost,



sezónní výkyvy nabídky a poptávky (typické hlavně pro zemědělství, odvětví turistiky),



preference volného času.17 Nabídku práce významně ovlivňují i některé necenové faktory, z nichţ za

nejvýznamnější bývají povaţovány: 1) Vedlejší zdroje příjmu (např. renta z pronájmu půdy, budov), které mohou sniţovat pracovní motivaci jejich příjemců. 2) Druh nabízené práce a kvalita pracovního prostředí, včetně mezilidských vztahů, pověstí firmy apod.18

1.11.

Politika zaměstnanosti

Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně moţné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřad práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty.

1.11.1.

Nástroje politiky zaměstnanosti

Nástroje, jimiţ je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména: a) rekvalifikace - se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udrţování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se povaţuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud ţádnou kvalifikaci nezískala. b) investiční pobídky - jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu, hmotně podporuje. c) veřejně prospěšné práce

17

KEŘKOVSKÝ, M., LUŇÁČEK, J., Úvod do mikroekonomie-s vyuţitím prvků distančního studia. 1 vydání. Praha: C. H. Beck 2012, ISBN 978-80-7179-365-6, s. 178 18 KEŘKOVSKÝ, M., LUŇÁČEK, J., Úvod do mikroekonomie-s vyuţitím prvků distančního studia. 1 vydání. Praha: C. H. Beck 2012, ISBN 978-80-7179-365-6, s. 178

15

d) společensky účelná pracovní místa, e) překlenovací příspěvek, f) příspěvek na zapracování, g) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.19 Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněţ: a) poradenství, které provádějí nebo zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postiţením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, b) podpora zaměstnávání osob se zdravotním postiţením c) sdílené zprostředkování zaměstnání d) cílené programy k řešení zaměstnanosti 20

Rizikové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných Existuje celá řada znevýhodněných skupin, které jsou na trhu práce zcela nezařaditelné, mají větší riziko ztráty práce a velmi často se stávají nezaměstnanými. Do této skupiny převáţně patří: 

mladí lidé



lidé se zdravotním postiţením



osoby, které mají základní vzdělání



lidé nad 55 let



imigranti



lidé bez domova



osoby po výkonu trestu



ţeny s dětmi



romské obyvatelstvo

a) Mladí lidé – patří do skupiny často nezaměstnaných převáţně proto, ţe po absolvování školy nemají ţádné zkušenosti s prací a tedy jsou pro firmy neatraktivní. Firmy dávají

19 20

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

16

přednost osobám s dostatečnou praxí a zkušenostmi. Dalším aspektem je také to, ţe mladí lidé očekávají větší výdělek, neţ jim firmy mohou samy nabídnout. Zde platí pravidlo, ţe osoby mající vyšší vzdělání naleznou snáze uplatnění na trhu práce. b) Lidé se zdravotním postiţením - mají na trhu práce problém uplatnit se. Jejich handicap netkví pouze v jejich vzdělání a kvalifikaci. Lidem se zdravotním postiţením je ale nabídnuta pomoc ze strany ministerstva práce a sociálních věcí a to v podobě rekvalifikačních kurzů a pracovní rehabilitace. Pracovní rehabilitace – souvislá činnost zaměřená na získání a udrţení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postiţením, kterou na základě její ţádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené. Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postiţením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace.21 Příprava k práci – zapracování osoby se zdravotním postiţením na vhodné pracovní místo na základě dohody s úřadem práce. Příprava k práci můţe být prováděna s podporou asistenta. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců.22 Specializované rekvalifikační kurzy – jsou uskutečňovány za stejných podmínek jako ostatní rekvalifikace.23 c) Lidé nad 55 let - pokud osoba, které je více jak 55 let ztratí svou práci, pak je pro ni velmi těţké v dnešní době ji najít, i přesto, ţe tito lidé jsou vyzrálí, plni nabytých zkušenosti získaných za celý ţivot. d) Imigranti - masivní přiliv imigrantů můţe mít vliv především na trh práce, respektive výši nezaměstnanosti a velikostí reálných mezd. V případě analýzy dopadu imigrace na trh práce je třeba brát v úvahu rozdělení imigrantů na kvalifikovanou a nekvalifikovanou pracovní sílu. Takové rozdělení je moţné podle úrovně odbornosti imigrantů, kdy ukazatelem odbornosti imigrantů můţe být dokončené vzdělání. Zatím co příliv nekvalifikovaných pracovních sil v podobě imigrantů se můţe jevit pro stát jako výhodné (bude zaplněn pracovní trh v oborech, které nechce starousedlík provádět), tak příchod 21

http://www.mpsv.cz/cs/8#zozp, vloţeno 6. 1. 2013 http://www.mpsv.cz/cs/8#zozp, vloţeno 6. 1. 2013 23 http://www.mpsv.cz/cs/8#zozp, vloţeno 6. 1. 2013 22

17

kvalifikovaných imigrantů je obvykle chápán jako újma pro cílový stát a jeho obyvatele. Obecně se dá ale charakterizovat vliv imigrace na celkový trh práce v ČR jako nepatrný. V ojedinělých případech můţe sice vysoký nárůst imigrace způsobit sníţení mezd, popř. zvýšení nezaměstnanosti, ale z dlouhodobého hlediska se jedná o jev jen dočasný.24 e) Romské obyvatelstvo - začleňování této skupiny obyvatel do společnosti je velmi sloţité a to nejen z hlediska pracovních procesů, ale také z pohledu společnosti. Tato kultura se neustále potýká se sociálními problémy a zvýšenou kriminalitou a z tohoto důvodu většina zaměstnavatelů není ochotna tyto osoby zaměstnávat. f) Ţeny s malými dětmi - zde je nutno si poloţit otázku, jak je vysoká participace ţen na trhu práce. Je velmi problematické v dnešní době umět skloubit pracovní a osobní ţivot a co se týká ţen, které nastupují po mateřské dovolené do práce, je toto právě aktuální problém. V dnešní době je velkou nutností umět zkombinovat nejen péči o dítě, ale také práci, která mnohdy je velmi potřebná, pokud rodina potřebuje dva příjmy. Setkáváme se zde s častým trendem a to s prací na půl úvazku, kdy ţena dochází do zaměstnání či pracuje z domu pouhé čtyři hodiny a tedy zvládá práci, ale také starost o dítě. Mnozí zaměstnavatelé také vidí jako handicap to, ţe ţeny mají děti a proto raději přijmou bezdětné ţeny, u kterých ví, ţe do práce budou docházet pravidelně bez toho, ţe by musely zůstávat doma s dětmi, které by byly případně nemocné.

1.11.2.

Dlouhodobá nezaměstnanost a její důsledky

Dlouhodobá nezaměstnanost nese sebou mnoho rizik a negativních vlivů, které přímo dopadají jak na psychiku člověka, tak i na celou společnost. Nezaměstnaný člověk má problémy se začlenit zpět do práce, zejména tehdy, pokud byl nezaměstnaný dlouhodobě. Dlouhodobá nezaměstnanost má pro člověka značné sociální důsledky. Rostou však i výdaje státního rozpočtu na sociálních dávkách a sluţbách, současně jsou niţší příjmy díky neodvedeným daním z příjmu a díky niţší koupěschopnosti obyvatelstva i DPH či spotřební daně. Čím déle je nezaměstnaný bez práce, tím menší má naději nalézt práci zpět. Nejdůleţitější je ovšem motivovat dlouhodobě nezaměstnané k aktivnímu hledání práce. 24

http://www.imigrace.cz/dopady-imigrace, vloţeno 6. 1. 2013

18

Dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí pracovní návyky, základní kontakt s běţným společenským ţivotem, rychle pohodlní a zvykají si na štědrý systém sociálních dávek. Ten je nejčastější příčinou nárůstu počtu dlouhodobě nezaměstnaných. Vedle těch, kterým se pracovat nevyplatí, patří mezi dlouhodobě nezaměstnané také úzce specializovaní nebo nízce kvalifikovaní pracovníci, kteří přišli o své místo kvůli strukturálním změnám ve výrobě.25 Existuje celá řada důsledků a dopadů, které přímo ovlivňují člověka. Mezi jeden ze základních důsledků je samotné sníţení ţivotní úrovně člověka. Člověk, který je zvyklý na měsíční příjem v podobě mzdy, se jen těţko dokáţe ztotoţnit s tím, ţe je bez práce a rodině či sám sobě nemůţe tedy dopřát danou ţivotní úroveň, na kterou byl zvyklý. Dalším dopadem je ztráta času. Člověk bez zaměstnání má najednou více volného času a velmi často se nudí. Nemůţe najít náhradu za práci, kterou měl a je si vědom toho, ţe kaţdá náhrada něco stojí (bazén, kino, cestování). Samota – jeden s důsledků, pokud člověk ţije sám. Díky ztráty zaměstnání je izolovaný od kolegů práci či přátel a postupně se vyřazuje ze společnosti. Toto se stává především lidem, kteří byli silně spjati s prací a v jedné firmě dělali i mnoho let. Zde vzniká i strach z toho, ţe uţ nenajdou jiné zaměstnání a nebudou se moci tedy začlenit zpět do společnosti. Zhoršený zdravotní stav – jeden z dalších důsledků při ztrátě zaměstnání. Člověk je neklidný, podráţděný, trpí nespavostí, strachem, depresemi, coţ má za následek nemoci či psychické poruchy. Nezaměstnanost nemá ale dopad jen na psychiku člověka a jeho osobnost, ale ve velké míře ovlivňuje také stát. Pokud je nezaměstnanost dlouhodobá, výdaje státu stoupají. Tím, ţe je člověk bez práce, přichází stát hlavně o daně, které zaměstnanec odvádí, ale nesmíme zapomenout také na pojištění a to jak sociální a zdravotní a v neposlední míře také příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, který zaručí, ţe pokud člověk o práci přijde a je v pracovním poměru více jak 12 měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti. Do nákladů aktivní politiky zaměstnanosti jsou zahrnuty také výdaje na vytváření pracovních míst pro absolventy škol a výdaje na veřejné prospěšné práce. Oproti tomu výdaje pasivní politiky zaměstnanosti zahrnují jiţ zmíněné podpory v nezaměstnanosti a zahrnují se zde také dávky, které se vyplácejí, pokud příjem rodiny nedosahuje ţivotního minima.

25

http://finexpert.e15.cz/dlouhodoba-nezamestnanost-a-jeji-dopady, vloţeno 6. 1. 2013

19

2. Charakteristika Moravskoslezského kraje 2.1.

Ekonomická a sociální situace

Moravskoslezský kraj, nacházející se na severovýchodním území České republiky, sousedí s Olomouckým a Zlínským krajem. Část hranice s Moravskoslezským krajem patří Polsku a Slovensku. Do toho kraje patří okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava. Jádro tohoto územního celku tvoří především ostravsko – karvinská aglomerace. Moravskoslezský kraj se vyznačuje vysokým podílem tzv. „velkého“ průmyslu, coţ je především hutnictví a hornictví, ale nesmíme zapomenout i na sektory jako je lehké strojírenství,

elektrotechnika,

stavebnictví,

výroba

plastových

výrobků,

informační

technologie a v poslední době se rozvíjející automobilový průmysl. V podhůří Beskyd a Jeseníků se potkáme ponejvíce s lesním hospodářství. O zemědělství se dá říci, ţe má celoplošný charakter.26 V roce 1990 začala v kraji probíhat rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která významným způsobem změnila jeho charakter a po dobu několika let šla ruku v ruce s velkou vlnou lidí bez práce. Moravskoslezský kraj v rámci České Republiky patří ke strukturálně nejpostiţenějším oblastem. Za neustále se zvyšující nezaměstnanost aţ do roku 2004 můţeme označit jako viníka útlum těţkého průmyslu. Mezi léty 1997 aţ 1999 počet evidovaných uchazečů o zaměstnání za 3 roky vzrostl o 155, 5%, coţ převodem na konkrétní čísla značí, ţe celková zaměstnanost v moravskoslezských firmách poklesla o 80 130 osob.27 V únoru roku 2004 počet UoZ dosáhl svého vrcholu v celé historii a to na 110 792 osob. Ale i přesto se situace v kraji začala pomalu obracet k lepšímu. Do konce roku 2008 se počet UoZ sníţil aţ o 53 337 osob. Dalším mezníkem nezaměstnanosti v tomto kraji je vliv dopadu celosvětové krize. V říjnu 2008 bylo dosaţeno nejniţších hodnost za poslední léta (52 991 UoZ), poté se evidovaná nezaměstnanost s menším či většími výkyvy začala opět prudce zvyšovat.

V prosinci

2012

činil

počet

evidovaných

uchazečů

o

zaměstnání

v Moravskoslezském kraji 81 099, tj. celkem o 28 108 (+53,0 %) osob více neţ v době vypuknutí světových hospodářských problémů.28

26

Úřad práce Úřad práce 28 Úřad práce 27

20

2.2.

Demografická situace

Moravskoslezský kraji se řadí k nejhustěji osídleným částem České republiky. 11,7 % obyvatel ČR ţije na 6,9% rozlohy kraje. K 31.12.2011 zde ţilo 1 230 613 trvale bydlících obyvatel. Oproti roku minulému je to úbytek obyvatel o 12 607 osob. V MSK stoupá průměrný věk obyvatel, který momentálně činí 40,9 roku. Ten je zapříčiněn klesajícím počtem mladých lidí do 14 let. Tento pokles se zastavil v roce 2010, ale i tak se od roku 2001 sníţil počet těch lidí o 15,4 %, coţ činí 32 497 osob. Podílové zastoupení v celé populaci MSK od roku 2001 kleslo z 16,8% na 14,5%.29 Graf č. 1: - Věková struktura obyvatel Moravskoslezského kraje k 31.12.2011

Zdroj: Úřad práce ČR Tabulka č. 2: - Vývoj počtu obyvatel trvale bydlících v MSK

Zdroj: Úřad práce ČR 1) Od roku 1996 jsou na základě metodiky MPSV ČR používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. 2) Věková skupina 15-64 let Zdroj: Úřad práce ČR

29

Úřad práce

21

2.3.

Silné stránky Moravskoslezského kraje

Velká rozmanitost průmyslových odvětví. Existence mnoha velkých perspektivních firem. Existence mnoha zavedených obchodních značek. Velký export výrobků z oblasti hutnictví. Mnoho vodných objektů pro nové investiční záměry. Perspektivní průmyslové. Velký potenciál rekvalifikovatelné pracovní síly v určitých oborech. Zlepšující se ţivotní prostředí k lepšímu. Jeseníky – výborná lokalita pro podnikání v cestovním ruchu. Perspektivní poloha kraje z pohledu dopravy. V roce 2007 vstoupila ČR do Schengenského prostoru, který je vyznačen ukončením hraničních kontrol států, se kterými sousedí. Velmi propracovaná síť dopravy. Zlepšení dopravní dostupnosti zprovozněním dálnice D1. Letiště pro mezinárodní provoz v blízkosti centra kraje s výhledem výrazného rozvoje. Mnoho vysokých škol se zaměřením na ekonomické, technické a humanitní obory. Velká nabídka středních a vyšších odborných škol. Moţnost nabídky celoţivotního vzdělání pro starší osoby, které si chtějí doplnit své vzdělání. Značná síť poboček trhu práce, personálních agentur a poradenských organizací. V půlce roku 2011 start MSK paktu zaměstnanosti mezi MSK krajem, Sdruţením pro rozvoj Moravskoslezského kraje, Krajskou hospodářskou komorou MSK a Regionální radou Regionu soudrţnosti Moravskoslezsko. Tento pakt zaměstnanosti formuluje partnerství podnikatelských subjektů, škol a dalších institucí Moravskoslezského kraje, včetně úřadu práce, který klade důraz na komplexní řešení nepříznivé situace na trhu práce. 30

30

Úřad práce

22

2.4.

Slabé stránky Moravskoslezského kraje

Špatná struktura ekonomika, která se vyznačuje historickým vývojem – silná angaţovanost na těţbu uhlí. Mnoho podniků, které jsou zaměřeny na strojírenský a těţební průmysl a které v posledních letech prošly rozsáhlou restrukturalizací. Nedostatečná podpora malých a středních firem. Problémy týkající se ekologie v okrese Karviná a Frýdek – Místek. V určitých

místech

Moravskoslezského

kraje

zhoršené

podmínky

v oblasti

zemědělství (klimatické podmínky), coţ má za následek omezení pěstování plodin a útlum zemědělství. Značně zastaralá dopravní infrastruktura. Růst cen veřejné dopravy a následné sniţování hustoty hromadné dopravy. Dojíţdění do zaměstnání je mnohdy komplikované. V některých částech MSK zhoršená dostupnost, nejvíce v malých obcích. Velký nárůst nepřizpůsobivých obyvatel. Problém získat vysokoškolské a odborné pracovníky. Malé zastoupení obyvatel s vysokým vzděláním a následná tendence obyvatel s tímto vzděláním kraj opouštět. Za poslední měsíce vysoká míra nezaměstnanosti. Značně vysoký počet obyvatel se zdravotním postiţením. Nedostatek pracovních sil převáţně v řemeslných oborech.31

2.5.

Celková zaměstnanost

Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji během sledovaného roku dále stoupá. Dopady světové hospodářské a finanční krize z konce roku 2008 jsou stále patrné ve všech oblastech hospodářství, ale pořád zároveň platí, ţe odvětvová struktura z minulosti stále přináší kraji velké problémy. Můţeme pozorovat zhoršený stav českého hospodářství v roce 2012, jelikoţ ekonomika jen klesala, coţ se projevilo úbytkem stavů u firem. Během tohoto roku stále méně firem zaznamenalo jakékoli zlepšení situace, růst produkce či exportu. Z těchto důvodů firmy 31

Úřad práce

23

nevytvářejí nová pracovní místa. Firmy v určitém oboru stagnují, jejich produkce je na velmi nízké úrovni, coţ také postihuje i subdodavatele. A ani daňová politika vlády není příliš příznivá. 32

2.6.

Vývoj zaměstnanosti firem se stavem 26 a více zaměstnanců

Úřad práce v MSK od začátku sleduje momentální situaci a vývoj personálních stavů u firem mající více jak 26 pracovníků. K 31.12.2012 bylo u těchto subjektů, kterých je v kraji 2 306, zaměstnáváno 284 997 osob, coţ činí pokles o 5 482 osob. Největší úbytky mají okresy Ostrava (-2362 osob) a Karviná (-1 911 osob). Naopak nejmenší úbytek byl zaznamenán v okrese Nový Jičín a to (-52 osob). 33 Graf č. 2: - Vývoj zaměstnanosti u firem v Moravskoslezském kraji se stavem 26 a více zaměstnanců od roku 1992

Zdroj: Úřad práce ČR

2.7.

Struktura podle počtu zaměstnanců

Dle doporučení Mezinárodní organizace práce se od června roku 2002 člení zaměstnavatelské subjekty podle počtu zaměstnanců a to na malé (1-49), střední (50-249) a velké (250 a více zaměstnanců).34

32


24

Tabulka č. 3: - Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnavatelé se stavem 26 a více osob

Zdroj: Úřad práce ČR K nárůstu počtu firem došlo pouze u subjektů nad 250 pracovníků a to o 5. Největší sníţení zaznamenáváme u firem v kategorii 50 – 249 zaměstnanců a to o 36. Sníţení se nevyhnulo ani firmám v kategorii 1-49 zaměstnanců a to o 23. Celkové roční sníţení počtu zaměstnavatelských subjektů činí 54.35 Tabulka č. 4: - Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob

Zdroj: Úřad práce ČR Z tabulky je zřejmé, jak se projevil v roce 2012 vliv světové hospodářské a finanční krize. Na trhu práce. V meziročním srovnání zaměstnanosti můţeme pozorovat úbytky u všech kategorií. Nejvýraznější pokles zaznamenáváme v kategorii 50 – 249 pracovníků, kde jich ubylo 3 641. Pokles se ovšem nevyhnul ani kategorii do 49 zaměstnanců, tam činí pokles o 1 362 osob. Nejmenší počet je v kategorii 250 a výše, a to o 469 osob. Celkový pokles činí 5 482 zaměstnanců, tj. sníţení zaměstnanosti o 1,9 %.36

35 36

Úřad práce Úřad práce

25

2.8.

Struktura podle odvětví

V roce 2008 nastala změna v rozdělení firem dle klasifikace ekonomických činností. Klasifikace CZ-NACE nahradila původní Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). Nová klasifikace je lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi a především se lépe vypořádává se strukturálními změnami hospodářství a technologickým rozvojem za posledních 15 let.37 Nejvyšší měrou na ročním poklesu zaměstnanosti MSK se nejvíce podílel zpracovatelský průmysl, a to zejména výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství (-1 416) a výroba plastových výrobků (-1 067). Jsou zde ale i odvětví, kde zaměstnanců přibylo, a to ve výrobě motorových vozidel (+687), ve výrobě strojů a zařízení (+ 492), ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla (+259).38 Mapa č. 1: - Zaměstnanost u monitorovaných firem se stavem 26 a více pracovníků v jednotlivých okresech MSK k 31.12.2012


37 38


26

Tabulka č. 5: - Počty zaměstnanců v odvětvích podle CZ-NACE - monitorované firmy se stavem 26 a více osob


27

2.9.

Vývoj počtu OSVČ

ČSSZ měla v evidenci 90 627 osob vykonávajících samostatnou činnost ke dni 31.12.2012. V polovině roku 2011 měl Moravskoslezský kraj nejvyšší registrovaný počet OSVČ. Další významný nárůst zaznamenáváme v polovině roku 2012, ke kterému dochází díky finanční podpoře z rozpočtu APZ, a to nezaměstnaným, kteří se rozhodlo pro zahájení výkonu OSVČ a tímto způsobem se rozhodli vyřešit svou nezaměstnanost a najít své uplatnění na trhu práce.39

Tabulka č. 6: - Počet OSVČ

Zdroj: Úřad práce ČR Hlavní pracovní činnost vykonává 56 017 (61,8%) a 34 610 (38,2%) činnost vedlejší z počtu 90 627 osob samostatně výdělečně činných.

63307 ţivnostníků je pojištěno i

důchodově, ovšem oproti roku 2011 je to úbytek 2 574 osob.40 Graf č. 3: - Vývoj počtu OSVČ v MSK od poloviny roku 2005

Zdroj: Úřad práce ČR 39 40


28

Mapa č. 2: - Podíl OSVČ na pracovní síle v jednotlivých okresech MSK


2.10.

Volná pracovní místa v MSK

V roce 2012 se počty nabízených pracovních míst udrţovaly na úrovni roku 2011. VPM byl nedostatečný počet. Nejmenší počet registrovaných VPM je v měsíci prosinci (3 335) a nejvíce v měsíci říjnu (4 665), nikdy však nepřekročily hranici 5 tisíc VPM.41 Na začátku roku 2012 se ruší povinnost zaměstnavatelů hlásit ÚP ČR volná pracovní místa. I to můţe mít za následek, ţe na konci roku 2012 je počet VPM v MSK o 828 (-19,9%) niţší ve srovnání se závěrem roku 2011. V porovnání s celorepublikovou poptávkou po pracovních silách se sníţil na 9,6 % o 2,0 procentního bodu meziročně. 42

41 42


29

Graf č. 4: - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v Moravskoslezském kraji v roce 2012

Zdroj: Úřad práce ČR Počet uchazečů na jedno VPM se během roku 2012 sniţoval, jak je zřejmé z grafu uvedeného níţe. Nejniţší hodnota a to 15,9 byla naměřena v měsíci srpnu. Nejvíce uchazečů o jedno VPM se ucházelo v okrese Bruntál a to 57,5, naopak nejméně uchazečů na jedno VPM se stal okres Ostrava s 13,4.43 Graf č. 5: - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno VPM v ČR a v MSK v roce 2012

Zdroj: Úřad práce ČR 43

Úřad práce

30

Tabulka č. 7: - Počet uchazečů o zaměstnání připadajících v MSK na jedno VPM podle vzdělání

Zdroj: Úřad práce ČR Největší podíl uchazečů podle stupně vzdělání, kteří připadají na jedno VPM bylo na konci roku 2012 zaznamenáno u nezaměstnaných osob se středním všeobecným vzděláním a se základním vzděláním. Naopak nejméně u vysokoškoláků. 44

2.11.

Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa

V databázích jednotlivých úřadů práce MSK zůstává mnoho volných pracovních míst delší dobu, i kdyţ je velmi výrazná převaha nezaměstnaných osob nad evidovanou poptávkou z řad zaměstnavatelů. Jako dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa se označují ty, které se nepodaří obsadit do 3 měsíců a dále zůstávají v databázích. Jde o pokyn MPSV ČR, které je platné od čtvrtého čtvrtletí roku 2002.45

44 45


31

Tabulka č. 8: - DE VPM podle CZ-ISCO

Zdroj: Úřad práce ČR Ke konci roku 2012 eviduje MSK celkem 1810 DE VPM, coţ je 54,3% z celkového počtu VPM. Nejvyšší procentuální podíl zaznamenává MSK ve třídě řemeslníci a opraváři, a to 17,7% (589 míst – nejvíce z nich pro svářeče a kovodělníky), dále s 10% techničtí a odborní pracovníci (332 míst – nejvíce z nich pro obchodní zástupce) a se 7,1% specialisté (237 míst – nejvíce pro finanční poradce, lékaře a programátory počítačových aplikací), ve členění podle tříd CZ-ISCO V meziročním srovnání došlo k úbytku DE VPM ve spojení poklesu poptávky po pracovnících. Nejmenší úbytek byl v Ostravě, a to 9,1% . Nejvíce těchto míst pokleslo ve městě Nový Jičín a to o více neţ 52%.46 Tabulka č. 9: - Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM


46

Úřad práce

32

Největší počet evidovaných DE VPM podle stupně vzdělání je pro uchazeče se středním odborným vzděláním, celkově 884 míst. V počtu všech DE VPM, kterých bylo na konci roku 1810, je to výrazný podíl s 48%.47 Tento výrazný podíl DE VPM na celkové evidované poptávce zaměstnavatelů po pracovnících v našem kraji ukazuje rozpor mezi sloţením nezaměstnaných osob a sloţením volných pracovních míst. Většinou bývá hlavním důvodem nedostatku vhodných UoZ jejich kvalifikace, ze strany zaměstnavatelů další podmínky jako je zdravotní stav, délka praxe, jazykové znalosti či příliš úzká specifikace odbornosti atd. Někdy mohou být podmínky zaměstnavatelů pro uchazeče neuznatelné, nevyhovující. Můţe se jednat o nedostatečné finanční ohodnocení oproti poţadovaným nárokům ze strany zaměstnavatele.48 V evidenci DE VPM najdeme ale i pracovní místa, která zaměstnavatelé ohlásí úřadu práce, přestoţe je momentálně nepotřebují. Nechávají si posílat UoZ, kteří jim plní vlastní kartotéku případných zájemců na trhu práce. Jedná se o profese, kde je vysoká fluktuace.49

2.12.

Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti

Rok 2012 byl ovlivňován ještě dozvuky hospodářské a finanční krize, a to negativně, přesto se počet uchazečů o zaměstnání sniţoval, jenţe ke konci roku šla křivka prudce nahoru. V říjnu 2008 evidoval MSK nejniţší stav nezaměstnanosti, a to 52 991 uchazečů o zaměstnání. Za to na konci roku 2012 uţ bylo v evidenci 81 099 UoZ., coţ je nárůst o 28 108 (+53,0%). Oproti roku 2011 přibylo do evidence 6 080 UoZ, (+8,1%). Nejvyšší nárůst UoZ můţeme evidovat v okresech Ostrava, Karviná a Frýdek - Místek, nejmenší v okrese Bruntál.

47


33

Graf č. 6: - Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR a v Moravskoslezském kraji v roce 2012

Zdroj: Úřad práce ČR Meziroční nárůst registrované nezaměstnanosti v MSK činí 1,1%. Hodnota míry nezaměstnanosti byla na konci roku 2012 na 12,3% a je dlouhodobě vyšší neţ celorepublikový průměr, přičemţ se v průběhu uplynulého roku pohybovala o 2,6 aţ 3,0 procentního bodu výše.50

50

Úřad práce

34

Mapa č. 3: - Míra nezaměstnanosti, počet uchazečů a volných pracovních míst v jednotlivých okresech MSK ke konci roku 2012

Zdroj: Úřad práce ČR Tabulka č. 10: - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání, volných pracovních míst a míry nezaměstnanosti za posledních dvanáct měsíců


35

Počet uchazečů o zaměstnání do poloviny roku klesal a počátkem měsíce září pak začal růst. K 31.12.2012 byl počet evidovaných UoZ 81 099. Ve srovnání s rokem 2011 vidíme nárůst o 6 080 osob. Míra nezaměstnanosti stoupla oproti minulému roku o 1,1% a počet uchazečů připadajících na 1 VPM byl 6,3 v Moravskoslezském kraji.51

2.13.

Tok nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji

Trh práce Moravskoslezského kraje je charakteristický tokem evidované nezaměstnanosti. Během roku 2012 se celkově přihlásilo na úřad práce 82 024 osob hledajících práci, coţ bylo o 4 220 osob méně neţ v roce 2011. Vyřazeno z evidence úřadu práce bylo 75 944 osob, coţ meziročně je o 18 057 méně.52 Tabulka č. 11: - Tok evidované nezaměstnanosti


51 52


36

2.14.

Věková struktura uchazečů o zaměstnání v MSK

Během roku 2012 se nijak nezměnila věková struktura uchazečů o zaměstnání. Nejmenší rozdíl, co se týká poměrného zastoupení byl zjištěn u věkové struktury nad 65 let a naopak největší byl zjištěn u věkové struktury 50-54, kde byl zaznamenán pokles a to o 1%. 53 Tabulka č. 12: - Věková struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání


2.15.

Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání

Z pohledu vzdělání došlo v roce 2012 k razantnímu zvýšení počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání. Počet uchazečů se základním vzdělání se zvýšil oproti minulému roku o 0,2%. Taktéţ uchazeči o zaměstnání se středním odborným vzděláním se zvýšil oproti minulému roku o 0,2%. Naopak Osoby v evidenci úřadu práce mající střední všeobecné vzdělání se sníţil o 0,4%. 54

53 54


37

Tabulka č. 13: - Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání


2.16.

Délka evidované nezaměstnanosti

Velkým problémem nezaměstnanosti je délka evidence uchazečů o zaměstnání. Některým uchazečům se práce hledá snáze a tedy jsou jen chvíli v evidenci úřadu práce, jiní hledají delší dobu a jsou UoZ i několik měsíců či let.55 Tabulka č. 14: - Délka evidované nezaměstnanosti

Zdroj: Úřad práce ČR Na konci roku 2012 bylo registrováno 46 869 UoZ, kteří byli v evidenci úřadu práce déle neţ 6 měsíců, to je o 3 814 osob více neţ koncem roku 2011. Počet UoZ nad 12 měsíců během roku 2012 stoupl o 908 osob a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti klesl o 2%. Koncem roku 2012 bylo v evidenci úřadu práce evidováno celkem 32 580 těchto osob.56 V roce 2012 bylo v evidenci úřadů práce 20 284 osob déle jak 24 měsíců. Oproti roku 2011 to činí nárůst o 1 019 osob. Meziročně se tento podíl na celkové nezaměstnanosti sníţil o 0,7%. Naopak byl zaznamenán pokles o 1,4% oproti minulému roku u osob evidovaných na úřadu práce do 3 měsíců. 57 55


38

Kategorii dlouhodobě evidovaných nezaměstnaných tvoří především:  Osoby zdravotně postiţené  UoZ ve věku 50 let a více  Osoby bez vzdělání  Příslušníci národních menšin  Osoby pečující o zdravotně postiţeného či malé děti  Nepřizpůsobiví občané 58 Dlouhodobá nezaměstnanost se negativně promítá nejen do sociální oblasti, ale také do oblasti vnímání morálních hodnot a to můţe být příčinou nárůstu kriminality.59

2.17.

Skupin uchazečů o zaměstnání

a) Absolventi škol a mladiství Tato kategorie patří k osobám, které jsou velmi ohroţeny nezaměstnaností po ukončení studia. Místo, aby tito čerství absolventi nastoupili do praxe, stávají se velmi často klienty úřadu práce. 60 Tabulka č. 15: - Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých po splnění povinné školní docházky podle stupně vzdělání


58


39

Vývoj evidované nezaměstnanosti absolventů škol má vţdy sezónní charakter. Největší počet je jich vţdy v září a naopak nejmenší je v dubnu. K 30.4.2012 bylo evidováno 160 osob bez vzdělání z řad absolventů, 568 absolventů se základním vzděláním, 1 073 absolventů s ukončeným středním odborným vzděláním, 1 329 absolventů se středním odborným vzděláním s maturitou, 161 absolventů se středním všeobecným vzděláním a 449 absolventů s vysokoškolským vzděláním. K 30.9.2012 byl zaznamenám pokles absolventů bez práce a to u osob bez vzdělání o (-23) osob, u osob se základním vzděláním o (-79) osob, naopak nárůst byl zaznamenám u osob se středním odborným vzděláním a to o (+444) osob, u osob s středním odborným vzděláním s maturitou o (+551) osob a u osob s vysokoškolským vzděláním o (+185) osob.61 Za všechny vzdělanostní kategorie, co se týče vyššího neţ je základní vzdělání byli v Moravskoslezském kraji k 30.4.2012 nejvíce evidování absolventi obchodní akademie, vyučeni v oboru kadeřník, kuchaři, dále vyučeni v oboru ekonomiky, management, marketing, podnikání a v neposlední řadě také vyučeni automechanici, obchodníci a zdravotní asistenti.62 Významnou roli při nerovnováze na straně nabídky a poptávky na trhu práce v Moravskoslezském kraji hraje Informační a poradenské středisko (IPS) - zabývá se především poradenstvím k volbě budoucího povolání. Pokud uvaţují absolventi škol, ţe chtějí pokračovat ve studiu na střední nebo vysoké škole, pak mohou vyuţít sluţeb tohoto střediska. Sluţby IPS jsou bezplatné a jsou zde pro všechny bez ohledu na to, zda osoba je či není evidována na úřadu práce. 63 IPS Poskytuje informace o:  Středních, vyšších odborných a vysokých školách v celé České Republice  Všech studijních oborů v daném regionu či celé ČR  Podmínkách přijímacího řízení na dané školy  Aktuálním stavu n trhu práce v daném regionu  Moţnost uplatnění absolventů na trhu práce v jednotlivých oborech  Případné moţnosti rekvalifikace64

61

Úřad práce Úřad práce 63 Úřad práce 64 Úřad práce 62

40

IPS nabízí ke zhlédnutí videa, které obsahují popis práce jednotlivých profesí a daného pracovního pracoviště. Dále také umoţňuje pomocí speciálního počítačového programu vyhledávat studijní obory po celé ČR.65 b) Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postiţením Na trhu práce mají tyto osoby velmi těţké uplatnění. V Moravskoslezském kraji je tento stav osob se zdravotním postiţením nejvyšší neţ v jiných krajích ČR. 31.12.2012 bylo registrování 9 014 osob se zdravotním postiţením, coţ je o (-444) méně oproti roku 2011. Jejich podíl na celkovém stavu evidovaných uchazečů byl ke konci roku 2011 12,6% a ke konci roku 2012 byl 11,1%. Nejvíce osob se zdravotním postiţením se nachází v okrese Bruntál s podílem 13,7% OZP ze všech evidovaných uchazečů o zaměstnání. 66 Tabulka č. 16: - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání – OZP

Zdroj: Úřad práce ČR Pokud tyto osoby ztratí zaměstnání, stávají se představiteli dlouhodobé nezaměstnanosti. Některé z těchto osob pobírají invalidní důchody či sociální dávky. Velmi mizivé jsou moţnosti práce pro tyto soby. V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2012 pouze 266 volných pracovních míst pro tyto uchazeče, coţ bylo o 18 více v meziročním srovnání. Na jedno VPM pro osobu zdravotně postiţenou se ucházelo 34,4 osob. 67

65


41

2.18.

Zahraniční zaměstnanost

Cizinci na trhu práce V určitých profesích na trhu práce se projevuje nedostatek potřebných uchazečů na dané pracovní místo. Firmy tento problém řeší přijetím osoby jiné národnosti, která splňuje potřebnou kvalifikaci pro

výkon daného

povolání. Ke konci

roku

2012 bylo

v Moravskoslezském kraji evidováno 14 676 občanů EU/EHP a Švýcarska, z toho 8 693 tvořili občané Slovenské republiky.68 V porovnání mezi léty 2011 a 2012 bylo zaznamenáno navýšeno o 1 055 osob občanu EU/EHP a Švýcarska, kteří pracují v Moravskoslezském kraji. Nejsilnější zastoupení měli občané Slovenska, u kterých byl zaznamenán meziroční nárůst (+904) osob a občané Polska (+70) osob. Tito lidé zaujímali velmi často pracovní pozice jako horníci (nejvíce v okrese Karviná), dále dělníci při stavbách, pomocní dělníci, montáţní dělníci, opraváři strojů, mechanici, svářeči či opraváři přístrojů na elektroniku.69 Koncem roku 2012 mělo platné povolení k zaměstnání 748 cizinců, největší počet bylo Korejců. Meziroční přírůstek činil (+26) osob, coţ je (+3,6%). V roce 2012 byl zaznamenán nárůst občanů Korey (+50 osob) a Vietnamu (+19 osob), naopak se sníţil počet občanů Ukrajiny (-45 osob). Cizinci s kladným nárůstem pracovali převáţně v automobilovém průmyslu a jeho výrobě, jako zedníci, pomocní dělníci a v dolech. Bezesporu nemalá část z nich pracovala v oblasti pohostinství a stravování. Důvodem, proč úřady práce v Moravskoslezském kraji povolují zaměstnávat cizince je mnoho. Jako největší z nich můţeme uvést jazykové znalosti, které jsou potřebné či daná odborná praxe, kterou příslušník cizí země vlastní. Nutno zdůraznit, ţe zaměstnávání cizinců rok od roku narůstá.70

68


42

Tabulka č. 17: - Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska

Zdroj: Úřad práce ČR Graf č. 7: - Vývoj zaměstnanosti cizinců a občanů EU/EHP a Švýcarska v MSK od roku 2006

Zdroj: úřad práce ČR

43

Tabulka č. 18: - Počet platných povolení k zaměstnání vydaných cizincům (mimo země EU/EHP a Švýcarska) v členění podle státní příslušnosti

Zdroj: Úřad práce ČR Mapa č. 4: - Celkový počet zaměstnaných cizích státních příslušníků v jednotlivých okresech MSK k 31.12.2012 a podíl občanů Slovenské republiky a Polska.


3. Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politiku zaměstnanosti uvádějí do praxe příslušné úřady práce, mezi nimi i krajská pobočka v Ostravě. Aktivní politika zaměstnanosti se pomocí nástrojů zapříčiňuje o rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, jsou podporovány rekvalifikační projekty, podporuje rozvoj samostatné výdělečné činnosti, uplatňuje se u dlouhodobě nezaměstnaných a absolventů škol a vybízí k vytváření pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání.71 Tabulka č. 19: - Struktura výdajů na APZ podle jednotlivých nástrojů a opatření včetně závazků z minulého období (v tis. Kč)

Zdroj: Úřad práce ČR Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo v minulém roce v Moravskoslezském kraji vynaloţeno celkem 267,2 mil. Kč, coţ je v meziročním srovnání o 44,3% méně, tj. o 212,8 mil. Kč méně.

71

Krajská pobočka v Ostravě vyplatila na „národní“ aktivní politiku

Úřad práce

45

zaměstnanosti 109,4 mil. Kč, včetně nespotřebovaných nároků z roku 2011, které činily 19,1 mil. Kč. Tato částka činí 68,0% upraveného ročního rozpočtu KrP.72 Niţší čerpání rozpočtu jak z „národní APZ“, tak i z prostředků ESF-OP LZZ bylo zapříčiněno několika faktory. Jako první uvedeme, ţe v meziročním srovnání byl rozpočet APZ zpočátku mnohem niţší a tím pádem se musela přizpůsobit realizace všech platných nástrojů APZ. Dalším faktorem bylo zpoţdění nového projektu NIP Vzdělávejte se pro růst!pracovní příleţitosti (od 1.1. 2012 do 31.12.2012), který se zaměřuje na podporu tvorby pracovních míst v rámci VPP (standardní, ale zejména nově pro koordinátory VS) a SÚPM (nově pro administrátory VS). Oficiální informace přišla aţ koncem února a teprve v polovině března 2012 byla doručena samotná schválená ţádost o finanční podporu, takţe dohody mohly být uzavírány nejdříve 1.dubna 2012. Na počátku roku, ale i během něj došlo ke sníţení míst na VPP, které bylo zapříčiněno prioritním zaměřením na úspěšný rozjezd veřejné sluţby v celém kraji. Za niţším čerpáním stojí zásadní problém přímé návaznosti VPP na výkon VS, ale i SÚPM – vyhrazených (pro administrátory VS). Dalším neméně důleţitým faktorem je sníţení maximální částky příspěvku z 11 tisíc na 8 tisíc Kč. Začátkem roku 2012 byla úspěšně dokončena realizace 4 regionálních individuálních projektů z prostředků ESF RIP. Nový RIP „Šance pro samostatnost“ (pro OZP) byl zahájen aţ ve IV. Čtvrtletí 2012 a tím začaly postupně nabíhat jednotlivé aktivity.73 Zaměstnavatelé a uchazeči o zaměstnání v roce 2012 vytvořili s finanční pomocí Krajské pobočky v Ostravě 3014 pracovních míst. V porovnání s rokem 2011 jde o úbytek 937 míst, tj. o 23,7 % méně. Z prostředků NIP Vzdělávejte se pro růst! – pracovní příleţitosti bylo podpořeno z tohoto počtu 1 253 VPP a 47 SÚPM. V meziročním srovnání je u VPP nárůst o 422 míst oproti roku 2011, u SÚPM je úbytek 661 míst.74 Důvodem celkové niţší tvorby pracovních míst byl výrazně nízký rozpočet APZ, nejasné podmínky a postupy při rozjezdu VS s přímou vazbou na vytváření VPP, zpoţděný začátek financování nového NIP Vzdělávejte se pro růst – pracovní příleţitosti aţ od dubna 2012, ze strany zaměstnavatelů niţší zájem kvůli nepříznivé ekonomické situaci a opatrné personální politiky. Dalším důvodem je bezesporu přechod na nový informační systém, který se vyvíjel za provozu a tím jeho negativní dopad na administrativní zatíţení.75

72


46

Tabulka č. 20: - Pracovní místa a poskytnuté příspěvky v rámci jednotlivých nástrojů APZ (hrazené z „národní“ APZ a NIP Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příleţitosti)


3.1.

Rekvalifikace

Krajská pobočka v Ostravě věnuje pozornost i rekvalifikační činnosti. Hlavním pozitivem rekvalifikačních kurzů pro účastníky je jejich další větší přizpůsobivost na trhu práce. Uchazeči získají novou kvalifikaci, znalosti či dovednosti, a tím se jim otevírá více nových moţností vhodného pracovního uplatnění na trhu práce. Pozitiva rekvalifikačních kurzů nalezneme jak u mladistvých a absolventů škol, kterým pomáhají formovat pracovní návyky, tak i u jiných skupina nezaměstnaných osob, kterým pracovní návyky obnovují, aktivizují je, probouzejí zájem o práci.76

76

Úřad práce

47

Tabulka č. 21: - Rekvalifikace uchazečů (zájemců) o zaměstnání a zaměstnanců

Zdroj: Úřad práce ČR V minulém roce došlo k poklesu počtu zahájených rekvalifikačních kurzů hrazených jak z národní APZ, tak i z ESF OP LZZ a zároveň k poklesu počtu účastníků kurzů. Sníţení je částečně dáno přesunem části rekvalifikací do nového nástroje a tím je zvolená rekvalifikace. Současně s tímto byla navýšená trojnásobně administrativní náročnost.77 Dalším důvodem poklesu rekvalifikačních kurzů bylo ukončení platnosti trvání rámcových smluv, které byly uzavřeny na základě vyhlášených veřejných zakázek na realizátora rekvalifikací. Z projektu „Vzdělávejte se pro růst! – rekvalifikace (1.7.2011 – 30.4.2012) je moţno hradit pouze určité druhy rekvalifikací. A nesmíme zapomenout na problém se zaváděním nového informačního systému.78

77 78


48

Současně nebyl o rekvalifikace zaměstnanců z rozpočtu „národní“ APZ ze strany zaměstnavatelů zájem, přestoţe pro ně byly mnohem výhodnější. Jednalo se o národní individuální projekty ESF-OP LZZ „Vzděláte se pro růst! – adaptabilita! (od 31.5.2011) a „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ (od 17.9. 2012). Vedle kurzovného zde byly hrazeny mzdy zaměstnanců po dobu školení.

3.2.

79

Projekt „Vzdělávejte se pro růst! - adaptabilita“

Tabulka č. 22 - Realizace NIP „Vzdělávejte se pro růst! - adaptabilita“

Zdroj: Úřad práce ČR Projekt „Vzdělávejte se pro růst! – adaptabilita“ realizovaný ÚP ČR byl zahájen 31.5. 2011. Jedná se o národní individuální projekt, který se zaměřuje na zaměstnavatele v odvětvích s významným podílem na tvorbě HDP a kde předpokládáme jejich růst. Svou činnost vykonávají v odvětvích stavebnictví, strojírenství, nezávislý maloobchod (malé a střední podniky), terénní sociální sluţby a odpadové hospodářství. Má se za to , ţe dané podniky budou přijímat nové zaměstnance, které si budou potřebovat rekvalifikovat či vyškolit anebo proškolit stávající zaměstnance, pokud to budeš nutné. Během rekvalifikace či vzdělávání zaměstnanců, které můţe být obecné, v odůvodněných případech i specifické, jsou vybraným podnikům uhrazeny nejen náklady na rekvalifikaci, ale i mzdové náklady vzdělávajících se zaměstnanců po dobu jejich vzdělávání.80 V porovnání s rokem 2011 zaznamenáváme nárůst o 69 zaměstnavatelů více. Do tohoto projektu tak bylo zařazeno 2 520 zaměstnanců ze 120 různých firem, coţ je nárůst o 164,2 % v meziročním srovnání. Největší přírůstky rekvalifikovaných zaměstnanců bylo z odvětví

79 80


49

výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení a Ambulantní nebo terénní sociální sluţby.81 Tabulka č. 23: - Počet zaměstnanců zařazených do kurzů (podle uzavřených dohod) v daném CZ NACE - národní individuální projekt „Vzdělávejte se pro růst! - adaptabilita“


3.3.

Projekt „Vzdělávejte se pro stabilitu!“

Od 17.9.2012 do 31.8.2015 je realizován další národní individuální projekt s názvem „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ ÚP ČR. Veškeré vzdělávací aktivity se musí ukončit k 30.6. 2015. Tento projekt je určen pro zaměstnavatele, kteří se v souvislosti s negativním vývojem ekonomiky ČR nacházejí přechodně ve špatné hospodářské situaci a nejsou dočasně schopni svým zaměstnancům ve sjednaném rozsahu přidělovat práci. Zaměstnavatelé musí udrţet

81

Úřad práce

50

pracovní místa s tím, ţe mohou obdrţet finanční příspěvek na odborný rozvoj svých pracovníků včetně příspěvku na mzdové náklady, které vznikly při vzdělávání zaměstnanců.82 Tabulka č. 24:- Realizace národního individuálního projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu!“

Zdroj: Úřad práce ČR Jako úplně první ţádost o finanční příspěvek byla obdrţena začátkem listopadu. Do prvního rekvalifikačního kurzu s názvem „Marketing“ bylo přijato 9 zaměstnanců a byl odstartován počátkem prosince.

Po 8 zaměstnancích měly další kurzy – „Svařování

elektrickým obloukem“ a „Svařování pomocí CO2“. Finanční příspěvky na realizaci odborného rozvoje a na mzdy zaměstnanců budou poskytnuty aţ v roce 2013, jelikoţ dohody byly uzavřeny na konci roku 2012.83

3.4.

Připravované projekty

„Příleţitost dělá(t) zaměstnance“ Tento projekt je určen především pro osoby, které jsou postiţené sociálním vyloučením, stigmatizací a nezaměstnaností v MSK a které ţijí ve vyloučených lokalitách. Hlavním cílem tohoto projektu je poskytnout poradenství, profesní vzdělávání a zajištění pracovního uplatnění. Projekt si klade za cíl podporu a intenzivní pomoc nejen pro jednotlivce, ale celé rodiny, zabezpečit komplexní sluţby včetně vzdělávání, poradenství či motivace. Současně bude vykonávaná terénní práce. Ta by měla pomoci se zvládáním nástupu do zaměstnání.

82 83


51

Projektová ţádost byla zpracována ve spolupráce se zástupci odborných pracovníků. Ke schválení byla podána na začátku roku 2013.84 Dále byl připraven projekt zaměřený na vzdělávání zaměstnanců- „Vzdělávejte s pro růst! – Moravskoslezský kraj. Cílem tohoto projektu je podpora zaměstnavatelů v MSK pomocí finanční podpory ke vzdělávání pracovníků. Je určen pro všechny podniky (jak malé, tak velké), mající předpoklad ekonomického růstu. Projekt byl zahájen v půlce července 2012. Bylo uzavřeno celkem 56 dohod na vzdělávání 359 pracovníků firem. Nasmlouvané náklady činily 6,1 mil. Kč.85 Tabulka č. 25: - Realizace RIP „Vzdělávejte se pro růst! - Moravskoslezský kraj“


84 85


52

3.5.

Prognóza vývoje trhu práce v roce 2013

V roce 2013 bude situace na trhu práce i nadále ovlivňována hlavně vnějším ekonomickým prostředím. Můţeme očekávat ekonomiku v období stagnace a s tím spojený nejistý následný vývoj eurozóny. Ekonomická situace v MSK se projevila značným poklesem nezaměstnanosti v loňském roce. Je otázkou, jak bude daná situace na trhu práce vypadat, ale uţ nyní můţeme s jistotou říci, ţe vše bude závislé do jisté míry na tom, zda se dokáţe vytvořit v MSK zdravé, ekonomické a kulturně přitaţlivé prostředí pro mladou generaci. V tuto chvíli mnoho mladých obyvatel v MSK řeší tyto problémy odchodem z kraje a s tím je také spojen jak úbytek pracovní síly, tak i pokles obyvatel v MSK. Mnohaletý pokles počtu obyvatel naznačuje, ţe by se daná situace měla opakovat také v roce 2012. Odvětví, vyznačující se letošním vrcholným nárůstem pracovních sil a tvorbě nových pracovních míst je výroba motorových vozidel a s ní spojená výroba součástek pro automobilový průmysl. 86 Předpokládaný voj na trhu práce v MSK Firmy se stavem více jak 26 zaměstnanců očekávají, ţe by se měla daná situace u nich zlepšovat a stav pracovníků se měl nepatrně zvýšit o přibliţně 45 osob, coţ oproti roku 2012 představuje malý nárůst o 0,1%. Jako největší podíl v tomto navýšení, zaujímají okresy Frýdek – Místek, kde se očekává nárůst (+240), Bruntál (+178) a Ostrava (+165). Naopak Opava a Karviná očekávají v roce 2012 značný pokles zaměstnanosti.87

86 87


53

Tabulka č. 26: - Prognóza pohybu pracovních sil v jednotlivých odvětvích podle CZ-NACE během prvního pololetí 2013 (monitorované organizace se stavem 26 a více zaměstnanců)


54

3.6.

Výhled na rok 2013 ve vybraných odvětvích

Podnikatelské subjekty z odvětví těţby a dobývání očekávají během prvních šest měsíců roku 2013 pokles asi o 405 zaměstnanců. Okres Karviná očekává největší sníţení, protoţe VOJ Důl Karviná ukončuje provoz úpraven na lokalitě ČSA. Propouštění očekává i VOJ Důl Darkov z důvodů organizačních změn či případných odchodů do důchodu. Firmy POLCARBO s.r.o. a CZ Bastav s.r.o. očekávají pokles zakázek a s tím spojené propouštění pracovníků.88 Ve zpracovatelském průmyslu očekávají firmy nárůst počtu zaměstnanců o 270 míst. Frýdecko-místecký a bruntálský okres avizují navýšení o 140 zaměstnanců shodně. Ostrava o 120 osob. Největší nárůst se očekává ve výrobě motorových vozidel, slévárenství, hutní zpracování kovů a ve výrobě základních kovů.89 K navýšení stavů ve výrobě základních kovů, hutního zpracování a slévárenství cca o 185 osob přispěje v tomto odvětví především okres bruntálský (103 osob) a frýdeckomístecký okres s 75 osobami. Navýšení během prvního pololetí předpokládají firmy Bosch Termotechnik s.r.o. a HOBES, spol.s.r.o.90 Z důvodů rozšiřování výrobních kapacit firmy Brembo Czech s.r.o. se předpokládá nárůst v odvětví motorových vozidel a výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení o 130 osob v okrese Ostrava. Celkově se v prvním pololetí 2013 očekává zvýšení zaměstnanosti asi o 140 osob. 91 Celkově v prvních šesti měsících tohoto roku očekává MSK nárůst v odvětví činnosti v oblasti nemovitosti zaměstnanosti od 14,8%, tj. o 180 osob. Především se to týká okresu Ostrava, kde se na zvýšení o 175 osob podílí společnost ČEZ Korporátní sluţby, s.r.o., která je součástí Skupiny ČEZ. Firma změnila sídlo firmy 1. Ledna 2013 a zabývá se správnou nemovitostí a movitého majetku, oblast správy energetického majetku. Firma se přesunula z Děčína.92 88

Úřad práce Úřad práce 90 Úřad práce 91 Úřad práce 92 Úřad práce 89

55

V této skupině zaměstnavatelů nalezneme subjekty, které se zabývají úklidovými, bezpečnostními a pátracími činnostmi, pronájmy, dále pracovní a cestovní agentura. Zde očekáváme nárůst během první poloviny roku nárůst o 190 osob. Největší měrou se na tom bude podíle okres Nový Jičín (+153 osob). Největší úbytek bude v okrese Ostrava, asi o 90 osob. K tomu úbytku dochází u firem Glanz Servis s.r.o., HPF Clean s.r.o., Milada Denková, MW-DIAS, a.s. a Petr Zvěřinský kvůli úbytku stálých zakázek.93 Propouštění v odvětví zdravotnictví a sociální péče očekávají okresy Opava (-85 osob). Karviná (-73 osob) a Ostrava (-65 osob). Celkově klesne zaměstnanost o zhruba 250 osob. Lázně Darkov a.s. propouštějí hromadně z ekonomických důvodů. Nemocnice s poliklinikou Karviná optimalizuje poskytovanou zdravotní péče a s tím souvisí i pokles zaměstnanců.94 Předpokládaný vliv průmyslových zón „V roce 2012 přijala agentura CzechInvest 48 ţádostí o čerpání investičních pobídek, coţ bylo ve srovnání s rokem 2011 o 5 investičních záměrů více. Zlomovým okamţikem se stala novela zákona o investičních pobídkách, kdy převáţná většina (41) ţádostí byla podána po nabytí účinnosti tohoto zákona (od 12.07.2012). Nově můţe investor z oblasti zpracovatelského průmyslu, strategických sluţeb a technologických center získat slevu na dani z příjmů po dobu 10 let místo 5 let. Úplnou novinkou je zavedení institutu strategické investiční akce, kdy kromě standardních investičních pobídek mohou takto označené projekty získat hmotnou podporu na kapitálovou investici aţ do výše 5 % nákladů, přičemţ tato podpora se týká zpracovatelského průmyslu a technologických center. „95 „Nejvíce investičních záměrů předloţených agentuře CzechInvest v roce 2012 spadalo do sektoru automobilového průmyslu (19), plastikářského a gumárenského (7) a do strojírenství a kovodělného průmyslu (6). Zpravidla se jedná o projekty výrobní, dva investoři v ČR plánují vybudovat technologická centra a dva centra sdílených sluţeb. V případě schválení zamíří nejvíce investičních projektů do Ústeckého kraje (9), Moravskoslezského (7), Středočeského (7) a Olomouckého (5) kraje.“ 96

93

Úřad práce Úřad práce 95 Úřad práce ČR, Zpráva o situaci na trhu práce v Moravskoslezském kraji, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013 - únor 2013, vloţeno dne 8. 4. 2013 96 Úřad práce ČR, Zpráva o situaci na trhu práce v Moravskoslezském kraji, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013 - únor 2013, vloţeno dne 8. 4. 2013 94

56

„CzechInvest láká investory do České republiky jiţ dvacet let, proto kromě jiţ tradičních kategoriích (Investor roku 2012 a Podnikatelská nemovitost roku 2012) rozdával vloni i ocenění investorům a podnikatelským nemovitostem s mimořádným přínosem pro Českou republiku. Mimořádné ocenění „Podnikatelská nemovitost dvacetiletí“ získala za přínos pro českou ekonomiku průmyslová zóna Nošovice (okr. Frýdek-Místek). Druhé místo v této kategorii získal Městský industriální park Plzeň Borská pole a třetí Průmyslová zóna OstravaHrabová. „97 „Zaměstnavatelé působící v průmyslových zónách Moravskoslezského kraje plánují do konce prvního pololetí 2013 navýšit cca o 380 osob počty svých zaměstnanců, nejvíce v PZ okresu Frýdek-Místek (+310 pracovníků) a Ostrava (+76). Z pohledu jednotlivých průmyslových zón MSK, pak největší přírůstek k 30.06.2013 předpokládají personalisté v zóně Ostrava-Hrabová (+235 zaměstnanců) a Třinec, okres Frýdek-Místek (+205), přičemţ toto navýšení se týká převáţně výrobců automobilů a dodavatelů jejich komponent.“ 98 Nejohroţenější skupiny osob hledajících zaměstnání Rok 2012 se vyznačoval malou nabídkou pracovních míst a velkým počtem UoZ. Přesto jsou zde osoby, které jen těţko hledají uplatnění na trhu práce. Jedná s především o osoby zdravotně postiţené. Počet těchto osob bez práce je nejvyšší z celé ČR. Koncem roku 2012 bylo zaregistrováno na úřadu práce 9 014 osob se zdravotním postiţením. Další kategorie, která se vyznačuje nyní vysokou nezaměstnaností jsou osoby starší 50 let. Počet těchto osob vzrostl za poslední rok o 1 661 a v prosinci roku 2012 dosahoval 28,7% podílu na celkové nezaměstnanosti v MSK a poslední skupinou osob jsou nezaměstnaní bez kvalifikace, u kterých se jejich počet zvýšil během roku 2012 o 1 886.99

97

Úřad práce ČR, Zpráva o situaci na trhu práce v Moravskoslezském kraji, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013 - únor 2013, vloţeno dne 8. 4. 2013 98 Úřad práce ČR, Zpráva o situaci na trhu práce v Moravskoslezském kraji, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013 - únor 2013, vloţeno dne 8. 4. 2013 99 Úřad práce

57

3.7.

Okres Bruntál

Okres Bruntál je zemědělskou oblastí o rozloze 1 536 km2, kde ţije přibliţně 96,3 tisíc obyvatel. Mezi silné stránky okresu Bruntál patří bezesporu to, ţe je to turisty nejnavštěvovanější oblast s kvalitním ţivotním prostředním. Funguje zde hospodářské vyuţití funkcí lesa. Mezi slabé stránky můţeme povaţovat to, ţe zaujímá okres periférní polohu s málem silnic 1. Třídy a nejmenšími mzdami v ČR a v zimních měsících je zde velmi špatná dostupnost kvůli horskému terénu.100 Tab. č. 27: Zaměstnanost v okrese Bruntál

Zdroj: Úřad práce ČR Počet zaměstnavatelů se stavem 26 a více osob byl k 31.12.2012 187, coţ je o 1 více oproti roku 2011. Počet OSVČ byl ke konci roku 2012 7 387, coţ je o (-200) osob méně neţ v roce 2011. 101 Tab. č. 28: Evidovaná nezaměstnanost a volná pracovní místa

Zdroj: Úřad práce ČR Ke konci roku 2012 bylo evidováno 9 196 uchazečů o zaměstnání, coţ je o (+446) osob více neţ v roce 2011. Počet uchazečů na 1 VPM byl ke konci roku 2012 57,5. Meziroční nárůst oproti roku 2011 tak činil (+17,7).102

100


58

Tab. č. 29: Charakteristika KoPů (stav k 31.12.2012)

Zdroj: Úřad práce ČR Okres Bruntál se skládá z části Bruntál, Krnov a Rýmařov. Míra nezaměstnanosti ve městě Bruntál činila 19%, ve městě Krnov 16,9% a ve městě Rýmařov 14,8%. Největší počet UoZ bylo ve městě Bruntál a to 4 055 a nejméně ve městě Rýmařov a to 1 382.103 Nejčastější zastoupení volných pracovních míst podle dosaţeného vzdělání V rámci dosaţeného základního vzdělání jsou v okrese Bruntál tyto volné pracovní místa: uklízeči, pomocníci, pracovníci ostrahy a obsluha zařízení ke zpracování dřeva. V rámci středního vzdělání s výučním listem jsou volné tyto pozice: servírky, tesaři, dělníci výkopových prací, kuchaři, kovoobráběči. V kategorii středního vzdělání s maturitou je zde mnoho pozic volných: pracovníci v pojišťovnictví, realitní makléři, mechanici a opraváři strojů. Velká nabídka pro vysokoškolsky vzdělané osoby je v sektoru zdravotnictví-lékaři a ve strojírenství - strojní inţenýři.104

3.8.

Okres Frýdek-Místek

Okres Frýdek-Místek je průmyslovou oblastí o celkové rozloze 1 210 km2, kde ţije 211 tisíc obyvatel. Okres má velmi dobrou polohu s příhraničím (Polsko, Slovensko). Je zde mnoho základních a středních škol, skladba obyvatelstva je průměrného věku, hodně lidí dojíţdí za prací. Pro obyvatelstvo je dobrá dostupnost zdravotní péče a s ní související zdravotnické zařízení. Oblast Beskyd je hojně navštěvovaná turisty. V řadě odvětví je dobře rozvinutá průmyslová základna s tradicí průmyslového odvětví.105 Mezi slabé stránky okresu patří významné soustředění těţkého průmyslu, poddolování části okresu, omezená moţnost hospodaření v CHKO, pásmech hygienické ochrany vod. 103


59

Existuje zde ekologická zátěţ z průmyslové výroby, dále zhoršená kvalita ţivotního prostředí, zejména ovzduší. Další neméně důleţitou slabou stránkou je strukturálně nevyváţená nabídka a poptávka na trhu práce, s tím související niţší flexibilita pracovní síly, vyšší míra migrace mimo okres, růst podílu obyvatel vyšších věkových kategorií.106 Tab. č. 30: Zaměstnanost v okrese Frýdek-Místek

Zdroj: Úřad práce ČR Počet zaměstnavatelů se stavem 26 a více osob byl k 31.12.2012 377, coţ je o 1 méně oproti roku 2011. Počet OSVČ byl ke konci roku 2012 16 447, tato hranice byla stejná jako v roce 2011.107 Tab. č. 31: Evidovaná nezaměstnanost a volná pracovní místa

Zdroj: Úřad práce ČR Ke konci roku 2012 bylo evidováno 10 349 uchazečů o zaměstnání, coţ je o (+1 085) osob více neţ v roce 2011. Počet uchazečů na 1 VPM byl ke konci roku 2012 21,3. Meziroční nárůst oproti roku 2011 tak činil (+2,5).108

106


60

Tab. č. 32: Charakteristika mikroregionů (stav k 31.12.2012)

Zdroj: Úřad práce ČR Okres Frýdek - Místek se skládá z části Frýdlantsko, Frýdecko – Místecko a Třinecko. . Míra nezaměstnanosti na Frýdlantsku činila 10,6%, na Frýdecku – Místecku 10,7% a na Třinecku 8,4%. Největší počet UoZ byl na Frýdecko - Místecku a to 5 886.109 V rámci dosaţeného základního vzdělání jsou v okrese Frýdek - Místek tyto volné pracovní místa: uklízeči, nekvalifikovaní pracovníci, operátoři telefonních panelů, čističi kanalizací, skladníci a páječi. V rámci středního vzdělání s výučním listem jsou volné tyto pozice: pracovníci ostrahy, obsluha důlních zařízení, číšnici a servírky, kuchaři, pomocní kuchaři a obsluha obráběcích strojů. V kategorii středního vzdělání s maturitou je zde mnoho pozic volných: obchodní zástupci, obchodní makléři, úředníci v oblasti účetnictví. Velká nabídka pro vysokoškolsky vzdělané osoby je v sektoru energetiky a to inţenýři, dále praktičtí lékaři a specialisté ve výrobě.110

3.9.

Okres Karviná

Okres Karviná s počtem asi 263 tisíc obyvatel se rozkládá na 356 km2. Hlavní postavení zaujímá i po restrukturalizace průmysl, především těţba a dobývání. Druhou pozici zaujímá zdravotní a sociální péče. Třetí místo obsadila hutní a strojírenská výroba.111 Mezi klady toho okresu patří blízkost pohoří Beskyd, Těrlické přehrady a Lázní Darkov. Jsou zde dostupné zdroje energie i dobře rozvětvená dopravní síť. Tak jako v okrese Frýdek – Místek je silnou stránkou okresu příhraniční poloha s Polskem. Naopak mezi slabé stránky můţeme zařadit výrazně vyšší nemocnost, úrazovost a úmrtnost oproti průměru v ČR. Je zde mnoho poddolovaných ploch. Chybí napojení na dálniční síť jak u nás, tak do zahraničí.112

109


61

Tab. č. 33: Zaměstnanost v okrese Karviná

Zdroj: Úřad práce ČR Počet zaměstnavatelů se stavem 26 a více osob byl k 31.12.2012 385, coţ je o 17 méně oproti roku 2011. Počet OSVČ byl ke konci roku 2012 14 468. Zde byl zaznamenán pokles oproti minulému roku 2011 a to o (-139).113 Tab. č. 34: Evidovaná nezaměstnanost a volná pracovní místa

Zdroj: Úřad práce ČR Ke konci roku 2012 bylo evidováno 20 319 uchazečů o zaměstnání, coţ je o (+1 101) osob více neţ v roce 2011. Počet uchazečů na 1 VPM byl ke konci roku 2012 25,3. Meziroční nárůst oproti roku 2011 tak činil (+1,7).114 Tab. č. 35: Charakteristika mikroregionů (stav k 31.12.2012)


113 114


62

Okres Karviná se skládá z části Karvinsko, Orlovsko, Havířovsko, Českotěšínsko a Bohumínsko. Míra nezaměstnanosti na Karvinsku činila 16,4%, na Havířovsku 14,3%, nejmenší míra nezaměstnanosti byla na Bohumínsku a to 11,6%. Největší počet UoZ byl na Havířovsku a to 7 057 osob, naopak nejmenší na Českotěšínsku a to 1 708 osob.115 V rámci dosaţeného základního vzdělání jsou v okrese Karviná tyto volné pracovní místa: pracovníci ostrahy, operátoři telefonních panelů, řidiči dodávkových vozidel, uklízeči, obsluha důlních zařízení. V rámci středního vzdělání s výučním listem jsou volné tyto pozice: šičky, vyšívači, obchodní zástupci, zedníci, instalatéři, kuchaři, elektrikáři, potrubáři, řidiči nákladních vozidel a izolatéři. V kategorii středního vzdělání s maturitou je zde mnoho pozic volných: obchodní zástupci, administrativní pracovníci, důlní a hutní technici, úředníci v oblasti účetnictví, řídící pracovníci v průmyslové výrobě. Velká nabídka pro vysokoškolsky vzdělané osoby je v sektoru zdravotnictví-tedy lékaři, dále programátoři, učitelé odborných předmětů.116

3.10.

Okres Nový Jičín

Okres Nový Jičín se rozkládá na ploše 882 km2. Ţije zde 152 524 obyvatel, kteří jsou zaměstnáni

především

v průmyslově

zemědělských

oblastech,

ve

strojírenství

a

elektrotechnickém průmyslu. Významným průmyslovým odvětvím je i výroba pryţových a plastových výrobků.117 Silné stránky okresu je dlouhodobá tradice průmyslové výroby. Pracovní síla je poměrně dostatečně kvalifikována a dle potřeb trhu práce se dokáţe rekvalifikovat. Mezi slabé stránky patří velké mnoţství obyvatel regionu pracuje v zemědělství, ale situaci zhoršují klimatické podmínky. Je zde velká koncentrace firem, které jsou dodavateli v automobilovém průmyslu.118 Tab. č. 36: Zaměstnanost v okrese Nový Jičín



63

Počet firem se stavem více jak 26 zaměstnanců byl ke konci roku 2012 278, coţ je o (-5) méně oproti roku 2011. Počet OSVĆ v tomto okrese činil ke konci roku 2012 11 537 osob, coţ bylo o (-92) osob méně neţ v roce 2011.119 Tab. č. 37: Evidovaná nezaměstnanost a volná pracovní místa

Zdroj: Úřad práce ČR Ke konci roku 2012 bylo evidováno 8 192 UoZ, coţ bylo o (+658) osob více neţ v roce 2011. Míra nezaměstnanosti činila v okrese Nový Jičín ke konci roku 2012 9,7%. Počet uchazečů na jedno pracovní místo vzrostl v roce 2012 o (+7,6) osob oproti roku 2011.120 Tab. č. 38: Charakteristika mikroregionů (stav k 31.12.2012)

Zdroj: Úřad práce ČR Okres Nový Jičín se skládá z částí Odry, Bílovec, Nový Jičín, Frenštát a Kopřivnice. Největší míra nezaměstnanosti byla v okrese Odry a to 14,9%, naopak nejmenší míra nezaměstnanosti byla v okrese Nový Jičín, kde dosahovala 8,9%.121 V rámci dosaţeného základního vzdělání jsou v okrese Nový Jičín tyto volné pracovní místa: pracovníci ostrahy, stráţní, krejčí, obsluha čerpacích stanic. V rámci středního vzdělání s výučním listem jsou volné tyto pozice: svářeči a páječi, operátoři telefonních panelů, číšnici, kuchaři, lakýrnici a natěrači, kováři, obsluha strojů. V kategorii středního vzdělání s maturitou 119


64

je zde mnoho pozic volných: úřednici v oblasti financí, techničtí a odborní pracovníci. Velká nabídka pro vysokoškolsky vzdělané osoby je v sektoru zdravotnictví-farmaceuti a dále také techničtí a odborní pracovníci.122

3.11. Okres

Okres Opava Opava je průmyslově

zemědělská

oblast s nejvýraznějším zastoupením

venkovského osídlení s počtem asi 177 tisíc obyvatel na rozloze 1 113 km2. Nedostatečná dopravní infrastruktura s chybějícím odpovídajícím napojení na Ostravu a evropskou dálniční síť patří mezi nejvýznamnější slabé stránky tohoto okresu. Tak jako v okrese Bruntál, i zde je nízká mzdová úroveň obyvatelstva v rámci ČR. Nevytvářejí se zde dostatečně nová pracovní místa. Ke kladům tohoto okresu patří trvalý růst počet obyvatelstva s vyšším stupněm vzdělání, je zde sídlo Slezské univerzity. Široká nabídka základních i středních škol. V okresu Opava je průmyslová zóna Bolatice s 16 ha půdy. Nalezneme zde rozsáhlé zásoby štěrku, písku a břidlice. 123 Tab. č. 39: Zaměstnanost v okrese Opava

Zdroj: Úřad práce ČR Počet OSVČ v okrese Opava byl ke konci roku 2012 14 521, coţ bylo o (+149) osob více oproti roku 2011. Počet zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více jak 26 pracovníků činil ke konci roku 2012 324, zde byl zaznamenán úbytek (-14) oproti roku 2011.124

122


65

Tab. č. 40: Evidovaná nezaměstnanost a volná pracovní místa

Zdroj: Úřad práce ČR K 31.12.2012 bylo evidováno 10 261 UoZ v okrese Opava, zde byl zaznamenán nárůst o (+453) osob. Míra nezaměstnanosti v okrese Opava dosahovala hranice 11,2% ke konci roku 2012. Počet uchazečů na 1 VPM bylo 26,2.125 Tab. č. 41: Charakteristika mikroregionů (stav k 31.12.2012)

Zdroj: Úřad práce ČR Okres Opava se skládá z částí Vítkovsko, Kravařsko, Opavsko a Hlučínsko. Míra nezaměstnanosti ke konci roku 2012 byla největší na Vítkovsku a to 17,3%, naopak nejmenší byla zaznamenána na Hlučínsko, kde její hranice dosahovala 9,5%.126 V rámci dosaţeného základního vzdělání jsou v okrese Opava tyto volné pracovní místa: řidiči nákladních automobilů, svářeči, páječi, šičky, operátoři telefonních panelů. V rámci středního vzdělání s výučním listem jsou volné tyto pozice: obsluha obráběcích strojů, pomocní kuchaři, kuchaři (kromě šéfkuchařů), zedníci, kamnáři, dlaţdiči, šičky a vyšívači, číšnici a servírky. V kategorii středního vzdělání s maturitou je zde mnoho pozic volných: úředníci v oblasti statistiky, finančnictví a pojišťovnictví, obchodní zástupci a strojírenští technici. Velká nabídka pro vysokoškolsky vzdělané osoby je v sektoru zdravotnictví- lékaři, zubní lékaři, energetici.127

125


66

3.12.

Okres Ostrava

Okres Ostrava s nejvyšším počtem obyvatelstva (cca 335 tisíc) je přirozeným centrem MSK. Z průmyslových odvětví převládá hutnictví, těţké strojírenství, dále je zde zastoupen lehký strojírenský průmysl, koksárenství a rozvíjející se automobilový průmysl a stavebnictví. Na relativně malém území je velká rozmanitost průmyslových odvětví s velkou koncentrací zaměstnavatelů. Okres Ostrava je důleţitým průmyslovým centrem s významným dopravním a komunikačním uzlem. K silným stránkám patří i existence dvou univerzit a soukromé vysoké školy. Mezi slabé stránky tohoto okresu patří vysoký podíl občanů, kteří mají zdravotní potíţe způsobené zaměstnáním v těţkém průmyslu. Silně je zde soustředěno hutnictví a strojírenství.128 Tab. č. 42: Zaměstnanost v okrese Ostrava

Zdroj: Úřad práce ČR Počet zaměstnavatelů zaměstnávajících více jak 26 pracovníků ke konci roku 2012 dosahoval 755, coţ bylo o (-18) méně oproti roku 2011. Počet OSVĆ bylo ke konci roku 2012 roven 26 267, zde byl zaznamenán propad o (-501) osob neţ v roce 2011.129 Tab. č. 43: Evidovaná nezaměstnanost a volná pracovní místa


128 129


67

Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání činil ke konci roku 2012 22 782, coţ bylo o (+2 337) osob více oproti roku 2011. Počet uchazečů na 1 VPM v roce 2012 činil 13,4, coţ je o (+1,5) více oproti roku 2011.130 V rámci dosaţeného základního vzdělání jsou v okrese Ostrava tyto volné pracovní místa: svářeči, páječi, kamnáři, dlaţdiči, montéři, pracovníci ostrahy, řidiči nákladních automobilů, tapetáři, taxikáři a dělníci. V rámci středního vzdělání s výučním listem jsou volné tyto pozice: obchodní zástupci, svářeči, páječi, finanční a investiční poradci, pracovníci ostrahy, potrubáři, instalatéři, klempíři operátoři telefonních panelů. V kategorii středního vzdělání s maturitou je zde mnoho pozic volných: obchodní zástupci, specialisté v oblasti reklamy, řídící pracovníci v oblasti pojišťovnictví, marketingu, obchodu, seřizovači obráběcích strojů. Velká nabídka pro vysokoškolsky vzdělané osoby je v sektoru zdravotnictví- lékaři, dále pracovníci v oblasti marketingu a obchodu.131

4. Příčiny nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji Z předcházejících kapitol, ve kterých jsme provedli současnou analýzu trhu práce v Moravskoslezském kraji je zřejmé, ţe existuje mnoho příčin, které ji způsobují. Můţeme i dokonce říci, ţe příčiny nezaměstnanosti jsou stejné na všech úrovních regionu. Pokud se chceme seznámit s příčinami míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji, měli bychom nahlédnout do historie. V okresech Karviná, Ostrava a Frýdek-Místek byly a stále jsou naleziště kvalitních zásob černého uhlí a to ovlivnilo a ovlivňuje následné zaměření na těţký průmysl.132 Nejenom těţkého průmyslu se dotkly polistopadové změny v roce 1989. Následoval přechod na trţní podmínky, ceny vzrostly a to mělo za následek sníţení spotřeby. Byl také změněn dotační systém, který měl za důsledek podporovat útlum produkce zemědělství. Zvýšila se také produktivita práce, coţ mělo za následek propouštění zaměstnanců, kteří byli nadbyteční. Kdyţ se trh rozpadl, sníţily se tím i moţnosti vývozu. Okres Opava se s tímto stavem dokázal lépe vyrovnat neţ okres Bruntál, ve kterém je momentálně nejvyšší míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji.133

130


68

Od roku 2004 se daná situace zlepšila díky příchodu kapitálu ze zahraničí a vzrůstající zaměstnanosti především v automobilovém průmyslu. Koncem roku 2008 dochází k obratu z důvodu finanční světové krize, která měla dopad také na českou ekonomiku a tedy i Moravskoslezský kraj. Tato krize způsobila oslabení odbytu automobilového průmyslu v kraji tím, ţe se sníţil vývoz do zemí západní Evropy a velké podniky byly nuceny propouštět své zaměstnance.

134

Vývoj nezaměstnanosti v daných odvětvích v roce 2012 V roce 2012 klesla zaměstnanost v odvětví těţby a dobývání o 625 osob, tedy o (-4,1%). K největšímu sníţení došlo v okresech Karviná (-446) osob a Frýdek – Místek (-121) osob z důvodů přirozených úbytků, odchodů do důchodů či zdravotních problémů a to především v Dole Karviná, Dole Darkov a Dole ČSM, které spadají pod důlní závody OKD a. s.135 V roce 2012 ubylo ve zpracovatelském průmyslu přibliţně 1 703 zaměstnanců, coţ je (1,5%). V tomto odvětví nachází řada osob pracovní uplatnění v MSK a to necelých (39%). Mezi firmy, které se zapříčinily na největším poklesu zaměstnanců, jsou firmy zabývající se výrobou plastových výrobku (-1 067) osob, dále výrobou počítačů a s nimi spojených komponent (-373) osob, výroba základních kovů a slévárenství (-1 416) osob. Naopak nárůst zaznamenaly výroba strojů (+492) osob a výroba motorových vozidel (+687) osob. 136 V odvětví výroby plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků se meziročně sníţily stavy zaměstnanců o 1 067 osob, tedy (-13,4%). Největší úbytek zaznamenal okres Ostrava (-482) osob, kde výrobu ovlivnila situace zaměstnanosti v Německu. Můţeme konstatovat, ţe tyto firmy jsou jedinými zákazníky pro české výrobce. Za úbytkem v okrese Ostrava stojí společnosti WEPPLER & TREFIL, s. r. o., a KCL CZ s. r. o., která v ČR ukončila výrobu a převedla ji do Německa. Dále své podnikání ukončily firmy CARBONADO GROUP s. r. o. a IGM Laboratory s. r. o. V okrese Karviná se nejvíce podílely podniky Stant Manufacturing s. r. o. a EXELSIOR Group s. r. o. a to s celkovým počtem (-119) osob. V okrese Frýdek – Místek byl zaznamenán pokles o (-121) osob z důvodu ukončení investic do výroby solárních panelů. Pokles zaměstnanců v okrese Nový 134


69

Jičín byl zapříčíněn firmou MEDI-GLOBE s. r. o. (-212) osob, která přestěhovala celou výrobu do Hranic na Moravě. Dále pak pokles v okrese Bruntál a to (-128) osob byl zaznamenán firmami UNIFLEX Moravia s. r. o., Husqvarna Manufacturing CZ s. r. o. a WIPLAST spol. s r. o. Krnov.137 V odvětví výroby kovů a hutního zpracování, slévárenství a výroba kovových konstrukcí, kromě strojů a zařízení se sníţila zaměstnanost o 1 416 osob, tedy o (-3,3%). K největším úbytkům došlo v okrese Ostrava (-1 237) osob, dále pak v Karviné a v Opavě. Za největší problémem stojí útlum veřejných investic do nové infrastruktury a omezení výstavby soukromého bydlení, ale také velkých projektů a to mělo za následek, ţe dvě největší firmy v Ostravě a to (ArcelorMittal Ostrava a. s. a EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a. s.) byly nuceny omezit výrobu a tím propustit některé zaměstnance. V okrese Karviná se o pokles zapříčinily firmy BSK Metal, spol. s r. o., ArcelorMittal Tubular Products Karviná a. s., AZ FIN servis s. r. o. Bohumín, SEGERS s. r. o. a V-KUTY MEISER s. r. o. Co se týče okresu Frýdek – Místek, tak zde byl zaznamenán nárůst a to (+202) osob a to ve společnosti vyrábějící kovové konstrukce, které se vyváţejí do EU.138 Ve výrobě počítačů a elektronických přístrojů byl zaznamenán celkový úbytek zaměstnanců o 373 osob, tedy (-17,2%), kde největší pokles byl zaznamenán v okrese Ostrava a to z důvodu opatření EU, která změnila výše cel vůči jejím nečlenským státům a to zapříčinilo, ţe vlastníci firmy Pegatron Czech s. r. o. přestěhovali část výroby do Asie.139 Ve výrobě strojů a zařízení stoupla zaměstnanost o 492 osob, tedy (+4,4%). K největšímu navýšení došlo v okrese Nový Jičín (+189) osob a Opava (+181) osob, kde se to projevilo hlavně u dvou akciových firem a to MSA a Ostroj. Nárůst zaměstnanců ovlivnila také fúze společnosti VÍTKOVICE MECHANIKA, s. r. o. s firmou VL Servis s. r. o. Naopak firma Briggs & Stratton (Czech) Power Products, s. r. o., ukončila činnost a propustila veškeré své zaměstnance a postarala se tak o navýšení osob bez práce v tomto odvětví.140 V odvětví výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů bylo vytvořeno v roce 2012 nejvíce pracovních míst a to v okrese Nový Jičín (+324) osob, v okrese Karviná (+116) osob a 137


70

okres Ostrava (+303) osob, kde se o to zaslouţily firmy Continental Automotive Czech Republic s. r. o. a Brose CZ spol. s r. o. Celkový nárůst činí tedy 687 osob za rok 2012. Dále pak realizace nového závodu, kterou uskutečnila společnost Brembo Czech, s. r. o., která se zaměřuje na produkci brzdových destiček a dalších komponentů z hliníku. Tato italská firma je lídrem ve vývoji brzdových destiček, dále pak dodává do automobilového průmyslu spojky, sedadla či bezpečnostní pásy. Další firmou, která se postarala o navyšování zaměstnanců je Hyundai Motor Manufacturing Czech s. r. o. v Nošovicích, dále pak HP - Pelzer s. r. o. a v okrese Karviná největší nárůst zaměstnanců zaznamenaly firmy Shimano Czech Republik s. r. o. a DONGHEE Czech s. r. o.141 V odvětví stavebnictví byl zaznamenán pokles o 926 osob, tedy (-9,6%). Nejvíce úbytku zaměstnanců se zaznamenalo v okrese Ostrava a to (-521) osob, kde se o tyto nemalé úbytky postarala společnost Eiffage Construction Česká Republika, s. r. o. a dále pak mírným úbytkem také společnosti HSF Systém, MERKO CZ, Bytostav Poruba, Stavos Stavba. Také okresy Opava (-135) osob a Frýdek – Místek (--209) osob zaznamenaly úbytek a jako hlavní důvod jím byla úsporná opatření státních subjektů a s ním spojené omezování investic.142 Největší pokles v oboru ubytování, stravování a pohostinství byl zaznamenán v okrese Ostrava (-354ú osob z celkového úbytku v MSK a to (-504) osob, coţ je (-22,6%). Příčinou bylo ukončení provozu stravovací společnosti EUREST, spol. s r. o., která nevyhrála výběrové řízení závodního stravování ve společnosti ArcelorMittal a. s. a v Městské nemocnici Ostrava. 143 V odvětví veřejné správy a obrany byl zaznamenán pokles o 372 osob, tedy (-2,1%). Hlavním důvodem byl vznik nástroje veřejné sluţby, kde doposud veřejné prospěšné páce vykonávali evidování uchazeči na úřadech práce. Největší pokles byl zjištěn u Statutárního města Ostravy, Statutárního města Karviná a Statutárního města Havířov.144 V oblasti sociální péče a zdravotnictví došlo v MSK k úbytku zaměstnanců o 344 osob, tedy (-1,2%). Nejvíce s to projevilo v okrese Frýdek – Místek (-129) osob a okres Karviná (127) osob, kde se na tom podílela Nemocnice Karviná, která převedla starost o úklidové 141


71

sluţby pod dodavatelskou organizaci a dále pak Lázně Darkov a. s., kde z ekonomických důvodů nedošlo ke zvětšení sluţeb ve staré části lázní. Mírné sníţení zaměstnanců byl zaznamenán i v Českém Těšíně, kde zdejší Nemocnice sniţovala zaměstnance z důvodu restrukturalizace zdravotní péče.145

5. Návrh opatření ke sníţení nezaměstnanosti Navrhnout opatření ke sníţení nezaměstnanosti bude mnohem horší neţ zjištění jejich příčin. V Moravskoslezském kraji je mnoho problému, které ji navyšují. Prvním problémem, který jsme si vymezili v předchozích kapitolách je vysoký počet absolventů bez práce. Tento faktor by se dal ovlivnit, pokud by v rámci studia na středních školách, byly povinné stáţe studentů ve vybraných podnicích, které by absolventům nabídli moţnost uplatnění po studiu daného oboru či střední školy. Dalším problémem je vzdělanost populace. Dle analýzy bylo zjištěno, ţe nejvíce nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji má vystudováno střední odborné učiliště nebo střední odborné učiliště s maturitou, bez zaměření. O tyto lidi není zájem na trhu práce z důvodu kvalifikačních předpokladů, popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (poţadovaný zdravotní stav, úzká specifikace odbornosti, absolvování psychotestů, délka praxe, jazykové znalosti a jiné). V tomto případě by měla nastat nutná rekvalifikace nezaměstnaných na jiný obor práce či vzdělávání se. Nesmíme také opomenout zaměstnávání cizinců. V předcházející kapitole bylo zmíněno, ţe trh práce zaměstnává více zahraničních pracovníků a to zejména z důvodů specializace, tedy zaměření v daném oboru a také kvůli jazykovým dovednostem. Zde jako návrh opatření by bylo vhodné, pokud by se nejenom UoZ, ale také budoucí školáci zaměřili na studium odborných předmětů, konkrétně ve strojírenství, kde je momentálně nejvyšší poptávka práce a zdokonalovali také své jazykové dovednosti. A v neposlední řadě by firmy měly mít dané jasné kvóty dané zákonem pro zaměstnávání cizinců. Dále bylo zjištěno, ţe v evidenci úřadu práce je velký počet neobsazených míst a to zejména v těchto oblastech: Techničtí a odborní pracovníci (709) Řemeslníci a opraváři (1 118) 145

Úřad práce

72

Obsluha strojů a zařízení, montéři (542) Specialisté (456)146 Návrh opatření pro tento problém je opět zaměření a specializace UoZ. Uţ nyní můţeme konstatovat, ţe tak velká potřeba řemeslníků a opravářů na trhu práce značí, ţe poslední roky je velký trend studium vysokých škol. Tento problém je pak vyústěn tím, ţe školy poskytující výuční listy a zaměření daného oboru horko těţko shání studenty do svých lavic. Zde jako návrh řešení pro tento problém by bylo vhodné oslovování ţáků základních škol s cílem prezentace své školy pro dané studenty, vysvětlení proč daný obor studovat a motivovat je k nástupu právě na jejich školu, která svým absolventům nabídne budoucnost na trhu práce. Dalším problémem je odchod kvalifikované pracovní síly do zahraničí a to převáţně z důvodu platových podmínek. V zahraničí jsou tito „specialisté“, ať uţ se jedná o jakoukoli profesi, lépe platově ohodnoceni. Zde bychom se měli zapříčinit o růst mezd kvalifikovaných odborníkům a podporovat českou ekonomiku a nenabírat cizince do těchto profesí.

146

Úřad práce

73

Závěr Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji představuje jeden z velkých problémů společnosti. Příčiny jsou nejen spjaty s historickým vývojem regionu a se zaměřením na těţký průmysl, ale také s mnoţstvím lidí, kteří nemají potřebnou kvalifikaci pro trh práce. Momentální situace je taková, ţe poptávka převyšuje nabídku pracovních míst na trhu. Existují volná pracovní místa, pro která nejsou uplatnění, jelikoţ chybí kvalifikace pracovníků, kteří s tímto oborem nemají ţádné zkušenosti. Je třeba i zmínit to, ţe mladí a perspektivní studovaní lidé odcházejí za prací z důvodu lepších pracovních podmínek. Cílem této diplomové práce bylo vymezit teoretická východiska, zjistit příčiny nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji a navrhnout řešení k jejímu sníţení. Pevně věřím, ţe Moravskoslezský kraj v budoucnu nabídne mnoho příleţitostí pro případné investory, ať uţ z domácího nebo zahraničního trhu a vytvoří se tak nové pracovní místa pro lidi, kteří mají trhu práce co nabídnout.

74

Seznam pouţité literatury: [1] DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Management lidských zdrojů. 1. Vydání. Praha :C. H. Beck, 2007, ISBN 978-80-7179-893-4 [2] HOLMAN, R., Ekonomie. 5. Vydání. Praha : C. H. Beck, 2011, 683 s. ISBN 978-80-7400006-5 [3] HOLMAN, R., Základy ekonomie pro studenty vyšších odborných škol a neekonomických fakult VŠ, 2. Vydání, Praha: C. H. Beck, 2005, ISBN 80-7179-890-8 [4] JANDOUREK, J., Slovník sociologických pojmů, 610 hesel, Grada Publishing a. s., 2012. 264 s. ISBN 978-80-247-3679-2 [5] JUREČKA, V., Makroekonomie, 1. Vydání, Praha 2010, Grada Publishing a. s., 336 s. ISBN 978-80-247-3258-9 [6] KEŘKOVSKÝ, M., LUŇÁČEK, J., Úvod do mikroekonomie-s vyuţitím prvků distančního studia. 1 vydání. Praha: C. H. Beck 2012, ISBN 978-80-7179-365-6 [7] Úřad práce ČR, Zpráva o situaci na trhu práce v Moravskoslezském kraji, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013 - únor 2013 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Internetové zdroje: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/vyberove_setreni_pracovnich_sil_vsps www.euroekonom.cz http://www.mpsv.cz/cs/8#zozp, http://www.mpsv.cz/cs/8#zozp, http://www.imigrace.cz/dopady-imigrace http://finexpert.e15.cz/dlouhodoba-nezamestnanost-a-jeji-dopady www.mpsv.cz http://portal.mpsv.cz/upcr/

75

Seznam zkratek: APZ - aktivní politika zaměstnanosti CZ-ISCO – klasifikace zaměstnání ČR – Česká Republika ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení ČSÚ – český statistický úřad DE VPM – dlouhodobě evidována volná pracovní místa DPH – daň z přidané hodnoty EHP – Evropský hospodářský prostor ESF – Evropský sociální fond EU – Evropská unie EURES – Evropské sluţby zaměstnanosti GŘ – generální ředitelství HDP – Hrubý domácí produkt CHPM – chráněné pracovní místo CHPD – chráněná pracovní dílna IPS – informační a poradenské středisko pro volbu a změnu povolání KoP – kontaktní pracoviště KrP – krajská pobočka MF – Ministerstvo financí MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MSK – Moravskoslezský kraj NI – normativní instrukce NIP – národní individuální projekt OP LZZ – Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Okr. - okres OSSZ – Okresní správa sociálního zabezpečení OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná OZP – Osoba se zdravotním postiţením RIP – regionální individuální projekt Sb. - sbírky SÚPM – společensky účelné pracovní místo SVČ – samostatně výdělečná činnost tj. – to je tzv. - takzvaný ÚOHS – úřad pro ochranu hospodářské soutěţe UoZ – uchazeč o zaměstnání ÚP – úřad práce VPM – volné pracovní místo VPP – veřejně prospěšné práce VS – veřejná sluţba VŚPS – výběrové šetření pracovních sil ZoZ – zákon o zaměstnanosti ZP – zdravotní postiţení

76

Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Rovnováha na trhu práce…………………………………….……………….....9 Mapa č. 1: - Zaměstnanost u monitorovaných firem se stavem 26 a více pracovníků v jednotlivých okresech MSK k 31.12.2012 ………………………………………………...…26 Mapa č. 2: - Podíl OSVČ na pracovní síle v jednotlivých okresech MSK ………………..…29 Mapa č. 3: - Míra nezaměstnanosti, počet uchazečů a volných pracovních míst v jednotlivých okresech MSK ke konci roku 2012…………………………………………………………...35 Mapa č. 4: - Celkový počet zaměstnaných cizích státních příslušníků v jednotlivých okresech MSK k 31.12.2012 a podíl občanů Slovenské republiky a Polska…………………………...44 Seznam grafů: Graf č. 1: - Věková struktura obyvatel MSK k 31.12.2011……….………………………….21 Graf č. 2: - Vývoj zaměstnanosti u monitorovaných firem MSK se stavem 26 a více zaměstnanců od roku 1992 …………………………………………………………………..24 Graf č. 3: - Vývoj počtu OSVČ v MSK od poloviny roku 2005 ……………………...……..28 Graf č. 4: - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v Moravskoslezském kraji v roce 2012……………………………………………………..…..30 Graf č. 5: - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno VPM v ČR a v MSK v roce 2012…………………………………………………………………..…30 Graf č. 6: - Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR a v Moravskoslezském kraji v roce 2012…...34 Graf č. 7: - Vývoj zaměstnanosti cizinců a občanů EU/EHP a Švýcarska v MSK od roku 2006………………………………………………………………………………………...…43 Seznam tabulek: Tabulka č. 1: VŠPS celé ČR………………………………………………………………….12 Tabulka č. 2: - Vývoj počtu obyvatel trvale bydlících v Moravskoslezském kraji ………….21 Tabulka č. 3: - Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnavatelé se stavem 26 a více osob……………………………………..………………………………….25 Tabulka č. 4: - Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob………………………………………………………………….…..25

77

Tabulka č. 5: - Počty zaměstnanců v odvětvích podle CZ-NACE - monitorované firmy se stavem 26 a více osob………………………………………………………………………...27 Tabulka č. 6: - Počet OSVČ …………………………………………………………….……28 Tabulka č. 7: - Počet uchazečů o zaměstnání připadajících v MSK na jedno VPM podle vzdělání ………………………………………………………………………………………31 Tabulka č. 8: - DE VPM podle CZ-ISCO…………………………………………….………32 Tabulka č. 9: - Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM…………………...….32 Tabulka č. 10: - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání, volných pracovních míst a míry nezaměstnanosti za posledních dvanáct měsíců……………………………………...…35 Tabulka č. 11: - Tok evidované nezaměstnanosti…………………………………………….36 Tabulka č. 12: - Věková struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání…………………….37 Tabulka č. 13: - Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání……………….38 Tabulka č. 14: - Délka evidované nezaměstnanosti…………………………………………..38 Tabulka č. 15: - Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých po splnění povinné školní docházky podle stupně vzdělání…………………………………………………….....39 Tabulka č. 16: - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání – OZP………………..…41 Tabulka č. 17: - Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska…………….43 Tabulka č. 18: - Počet platných povolení k zaměstnání vydaných cizincům (mimo země EU/EHP a Švýcarska) v členění podle státní příslušnosti…………………………………….44 Tabulka č. 19: - Struktura výdajů na APZ podle jednotlivých nástrojů a opatření včetně závazků z minulého období (v tis. Kč)……………………………………………………….45 Tabulka č. 20: - Pracovní místa a poskytnuté příspěvky v rámci jednotlivých nástrojů APZ (hrazené

z

„národní“

APZ

a

NIP

Vzdělávejte

se

pro

růst!

-

pracovní

příleţitosti)……………………………………………………………………………………47 Tabulka č. 21: - Rekvalifikace uchazečů (zájemců) o zaměstnání a zaměstnanců…………...48 Tabulka č. 22 - Realizace NIP „Vzdělávejte se pro růst! - adaptabilita“………………….….49 Tabulka č. 23: - Počet zaměstnanců zařazených do kurzů (podle uzavřených dohod) v daném CZ

NACE

-

národní

individuální

projekt

„Vzdělávejte

se

pro

růst!

-

adaptabilita“…………………………………………………………………………………..50 Tabulka č. 24:- Realizace národního individuálního projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu!“…………………………………………………………………………………..….51 Tabulka č. 25: - Realizace RIP „Vzdělávejte se pro růst! - Moravskoslezský kraj“………....52

78

Tabulka č. 26: - Prognóza pohybu pracovních sil v jednotlivých odvětvích podle CZ-NACE během prvního pololetí 2013 (monitorované

organizace

se

stavem 26

a

více

zaměstnanců)………………………………………………………………………………….54 Tab. č. 27: Zaměstnanost v okrese Bruntál……………………………………………..…….58 Tab. č. 28: Evidovaná nezaměstnanost a volná pracovní místa………………………..……..58 Tab. č. 29: Charakteristika KoPů (stav k 31.12.2012)…………………………………...59 Tab. č. 30: Zaměstnanost v okrese Frýdek-Místek…………………………………………...60 Tab. č. 31: Evidovaná nezaměstnanost a volná pracovní místa………………………………60 Tab. č. 32: Charakteristika mikroregionů (stav k 31.12.2012)…………………………….…61 Tab. č. 33: Zaměstnanost v okrese Karviná……………………………………………….….62 Tab. č. 34: Evidovaná nezaměstnanost a volná pracovní místa……………………………....62 Tab. č. 35: Charakteristika mikroregionů (stav k 31.12.2012)…………………………….…62 Tab. č. 36: Zaměstnanost v okrese Nový Jičín……………………………………………….63 Tab. č. 37: Evidovaná nezaměstnanost a volná pracovní místa………………………...…….64 Tab. č. 38: Charakteristika mikroregionů (stav k 31.12.2012)…………………………...…..64 Tab. č. 39: Zaměstnanost v okrese Opava……………………………………………………65 Tab. č. 40: Evidovaná nezaměstnanost a volná pracovní místa……………………………....66 Tab. č. 41: Charakteristika mikroregionů (stav k 31.12.2012)…………………………….....66 Tab. č. 42: Zaměstnanost v okrese Ostrava…………………………………………………..67 Tab. č. 43: Evidovaná nezaměstnanost a volná pracovní místa………………………………67

79

Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji

Recommend Documents