Nezaměstnanost v kraji Vysočina

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra ekonomických studií Studijní obor: Finance a řízení

Nezaměstnanost v kraji Vysočina bakalářská práce

Tomáš Krainer Vedoucí práce: Ing. Martina Chalupová Jihlava, květen 2009

J m én o a p ří j m en í au t o ra: Tomáš Krainer Náz ev b ak al á řs k é p r áce: Nezaměstnanost v kraji Vysočina Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě: Unemployment in Vysočina region Kat ed ra: Ekonomie a managementu Ved o u cí b ak al ářs k é p ráce: Ing. Martina Chalupová R o k o b h aj o b y: 2009

ANOTACE Absolventská práce podává ucelený přehled problematiky nezaměstnanosti v kraji Vysočina. Z hlediska zpracování absolventské práce je její obsah členěn do tří částí: První část je teoretická, vysvětluje základní poznatky a vědomosti o problematice nezaměstnanosti. Jsou zde uvedeny definice, charakteristiky a souhrnné poznatky související s nezaměstnaností. Třetí část je praktická, která se zabývá vývojem nezaměstnanosti v kraji Vysočina.

ANNOTATION The dissertation gives a comprehensive view of the problems of the unemployment in Vysočina region. As for the elaboration of the dissertation its contens are divided into three parts: The first part is theoretical, it sets the framework for my practical part - necessary defintions, general information concerning unemployment. The third part is practical and it analyses the progression of the unemployment inVysočina region.

Klíčová slova Nezaměstnanost, nabídka práce, poptávka po práci, trh práce, zaměstnavatel

Keywords Unemployment, jobs offer, jobs demand, employment market, employer

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Nezaměstnanost v kraji Vysočina vypracoval samostatně pod vedením Ing. Martiny Chalupové a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Jihlavě dne 15. května 2009 vlastnoruční podpis autora

3

Poděkování Děkuji Ing. Martině Chalupové za odborné vedení, poskytnuté informace, cenné rady a připomínky při zpracování mé bakalářské práce. 4

Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................... 7 I. TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................... 8 1.1. Obecné uvedení do problematiky zaměstnanosti............................................................... 8 1.1.1. Význam práce pro člověka ......................................................................................... 8 1.2. Trh práce .......................................................................................................................... 11 1.2.1 Formování trhu práce v České republice ................................................................... 12 1.3. Fenomén nezaměstnanosti jako původní jev společnosti ............................................... 13 1.3.1. Měření nezaměstnanosti ........................................................................................... 13 1.3.2. Typy nezaměstnanosti a její důsledky ...................................................................... 14 1.3.3. Plná zaměstnanost a přirozená míra nezaměstnanosti .............................................. 18 1.3.4. Dlouhodobá nezaměstnanost .................................................................................... 19 1.3.5. Důsledky nezaměstnanosti ........................................................................................ 20 1.3.6. Tendence k zvyšování nezaměstnanosti ................................................................... 21 1.3.7. Politika jejího snižování............................................................................................ 21 1.4. Specifikace příčin častých pohybů na trhu práce............................................................. 22 2. Evropský sociální fond v ČR ............................................................................................. 23 2.1. Cíle Evropského sociálního fondu ................................................................................... 23 2.2. Základní programy Evropského sociálního fondu ........................................................... 23 2.3. Vynaložené finanční prostředky v rámci ESF v kraji Vysočina ...................................... 29 2.4. Nově vytvořená pracovní místa v rámci ESF v kraji Vysočina ....................................... 29 II. PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................................. 30 3. Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina .......................................................... 30 3.1. Východiska a podklady pro zpracování analýzy trhu práce v kraji Vysočina ................. 30 3.2. Celková charakteristika kraje Vysočina .......................................................................... 31 3.3. Silné a slabé stránky kraje Vysočina ............................................................................... 34 3.4. Zjištěné ukazatele vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti ........................................... 35 3.4.1. Zaměstnanost ........................................................................................................... 35 3.4.2. Zaměstnavatelé, kteří zaznamenali nejvýraznější úbytek zaměstnanců ................... 36 3.4.3. Volná pracovní místa ................................................................................................ 38 3.4.4. Nezaměstnanost ........................................................................................................ 39 3.5. Struktura uchazečů o zaměstnání .................................................................................... 46 3.6. Absolventi škol a mladiství .............................................................................................. 48 3.7. Osoby se ZP ..................................................................................................................... 50 3.8. Cizinci na trhu práce ........................................................................................................ 51 3.9. Očekávaný vývoj trhu práce v kraji Vysočina v dalším období ...................................... 52 3.9.1 Varianty možného vývoje nezaměstnanosti .............................................................. 52 5

4. Průzkum .............................................................................................................................. 53 4.1. Cíl průzkumu ................................................................................................................... 53 4.1.2. Použitá metoda.......................................................................................................... 53 4.2. Výsledy průzkumu ........................................................................................................... 54 ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 62 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................................... 65 SEZNAM TABULEK ................................................................................................................ 66 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................................ 67 PRAMENY A SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................ 68 SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................................... 69

6

ÚVOD Cílem mé bakalářské práce je analýza vývoje stavu nezaměstnanosti a průzkum jejich příčin a trendů vývoje tohoto stavu a možnosti čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. V návaznosti na absolvování závěrečné školní praxe na Úřadu práce v Jihlavě jsem se zaměřil na teritorium kraje Vysočina. Bakalářská práce je členěna na dvě části. Na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se za pomocí odborné literatury zaměřil na faktory nezaměstnanosti z pohledu ekonomického, sociálního i psychologického. Dále jsem se zaměřil na problém jejího růstu a politiku jejího snižování. V teoretické části jsem se také zabýval možností čerpání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Praktickou část jsem rozdělil do 2 kapitol. První kapitola se zabývá analýzou nezaměstnanosti v kraji Vysočina a možným budoucím vývojem nezaměstnanosti vzhledem k nynější ekonomické situaci. Druhá kapitola je zaměřena na průzkum, který jsem prováděl prostřednictvím dotazníku určeného pro nezaměstnané v okrese Jihlava. Díky absolvování praxe na Úřadu práce jsem byl schopen hlouběji nahlédnout do složitého problému nezaměstnanosti a seznámit se s některými dokumenty a fakty které tento problém vyvolávají a způsobují. Rovněž v náznacích rozpoznat trendy jeho vývojových tendencí.

7

I. TEORETICKÁ ČÁST 1.1. Obecné uvedení do problematiky zaměstnanosti 1.1.1. Význam práce pro člověka

Práce hraje v životě člověka velmi důležitou roli. Je podmínkou jeho důstojného života, přináší mu nejen materiální prospěch, ale současně mu dává pocit seberealizování a společenské užitečnosti. Vřazuje člověka do řady sociálních kontaktů, uspokojuje jeho potřeby ctižádosti, samostatnosti a nezávislosti. Práce neslouží pouze k výrobě statků nebo k vykonávání služeb, ale vytváří sociální prostředí strukturovaných kontaktů s možností potkávat jiné lidi a uzavírat přátelství. Pří zvládání svých pracovních úkolů může jednotlivec realizovat své schopnosti a získat pocit odborné kompetence. Práce se skupinou lidí nabízí sociální prostředí, v kterém se člověk hodnotí a srovnává s ostatními lidmi. K práci jsou nezbytné znalosti, schopnosti a dovednosti, při práci se rozvíjí osobní identita. Česká kultura má téma práce spjato i s řadou lidových přísloví, která poukazují na moudrost našich předků „Bez práce nejsou koláče“, „Komu se nelení tomu se zelení“ Člověku za odvedenou práci náleží mzda. Odpověď na otázku jak se vytváří mzda je založena na motivaci chování obou stran trhu práce. Toho kdo práci nabízí - domácnosti, a kdo práci poptává – firmy.

Poptávka po práci:

Poptávka po práci je určena příjmem z mezního produktu práce. Firmy jsou ochotny zvyšovat poptávku po práci do té doby, dokud nedojde k vyrovnání mezních nákladů práce s příjmem z mezního produktu práce. Dojde-li k rovnosti, nemají již firmy zájem o dodatečné jednotky práce. Poptávka po práci je závislá zejména na výši mzdové sazby. Z tohoto hlediska se potom mezní náklady práce rovnají mzdové sazbě a firmy zvyšují poptávku po práci až do okamžiku vyrovnání příjmu z mezního produktu práce s mzdovou sazbou. Jak změna v mzdové sazbě ovlivňuje požadovanou úroveň zaměstnanosti je znázorněno na obrázku č. 1.

8

Obr. č. 1 - Poptávka po práci

W

W1

W0

D 0

L1

L0

L

Pramen: Jan Klíma, Makroekonomie, str. 70

Při

výchozí

mzdové

sazbě

W0

je

poptávka

po

práci

L1 .

Zvýšení mzdové sazby na W1 vyvolá snížení poptávky po práci na úroveň L1. V případě snížení úrovně mzdové sazby dojde naopak ke zvýšení poptávky po práci.1

Nabídka práce:

Nabídka práce je na trhu zastoupena domácnostmi, a i v tomto případě platí, že ochota pracovat je výrazem poznání, že efekt, který z konání plyne, je větší nebo roven obětí, která je spojena s jejím konáním. Efektem vynaložené práce je mzda. Domácnosti jsou ochotny pracovat, když efekt plynoucí z vykonávání práce je větší než náklady práce, a zvyšovat nabídku práce až do vyrovnání obou ukazatelů. Rozhodování domácností na trhu práce je založeno na poměřování nákladů při konání práce s výší mzdy za práci.2 Velmi důležitou roli při rozhodování domácností o nabídce práce sehrává způsob, jakým chtějí využívat svůj disponibilní čas na výdělečnou činnost. Způsob využití disponibilního času je závislí na úrovni reálné mzdy a na významu, který domácnosti přikládají volnému času.

1 2

Klíma Jan: Makroekonomie, str. 70 Klíma Jan: Makroekonomie, str. 71

9

Obr. č. 2 - Nabídka práce

W

S X

Wx

D 0

Lx

L

Pramen: Jan Klíma, Makroekonomie, str. 72

Jestliže W je reálná mzda a L množství práce na trhu, potom průběh nabídkové křivky ukazuje, že s rostoucí reálnou mzdou roste i množství nabízené práce. Nabídka práce je pod vlivem tzv. substitučního efektu. Domácnosti jsou rostoucím důchodem motivovány a zvyšují nabízené množství práce. Tento vývoj je zastaven při určité výši reálné mzdy (Wx), dochází k bodu zvratu (X) a rostoucí reálná mzda způsobuje omezování nabídky práce.

10

1.2. Trh práce Trh práce je charakterizován tržní poptávkou po práci a tržní nabídkou práce. Na trhu práce existuje konkurence na straně poptávky i na straně nabídky. To znamená, že práci poptává mnoho firem a nabízí ji mnoho lidí. Tržní nabídka je nabídkou práce všech lidí v dané ekonomice. Je součtem individuálních nabídek práce, a proto vyplývá z rozhodování lidí vyrovnávajících mezní užitek reálné mzdy s mezním užitkem volného času. Tržní poptávka po práci je poptávky a všech firem v dané ekonomice po práci. Je součtem individuálních poptávek po práci, a proto vyplývá z rozhodování firem vyrovnávajících mzdu s mezním produktem práce.3

Obr. č. 3 – Trh práce S

W

nezaměstnanost

W2 E We W1 nedostatek

0

Le

D L

Pramen: Robert Holman: Ekonomie, str. 281

Vodorovná osa znázorňuje množství práce v hodinách. Svislá osa znázorňuje reálnou hodinovou mzdu (průměrná reálná mzda vypočítaná jako průměr za různé pracovní profese). Rovnováha trhu práce nastává v bodě E, kde se poptávané množství práce rovná nabízenému množství práce. Mzda, při které nastává rovnováha trhu, je rovnovážnou mzdou. Nerovnováha trhu práce, ať už je to přebytek (nezaměstnanost) nebo nedostatek, je přechodnou situací, která je eliminovaná pohybem reálné mzdy.

3

Holman Robert: Ekonomie, str. 280

11

Při mzdě W1 by byl na trhu nedostatek práce – firmy by nenacházely takové množství práce, jaké by chtěly zaměstnat. Konkurence mezi firmami by vyháněla mzdu vzhůru, což by vedlo lidi ke zvětšování nabízeného množství práce a firmy ke snižování poptávaného množství práce. Růst mezd ustane, jakmile mzda dosáhne úrovně We, neboť tehdy se poptávané množství práce bude právě rovnat nabízenému množství práce. Naopak při mzdě W2, by vznikl na trhu práce přebytek, tj. nezaměstnanost. Konkurence mezi lidmi hledající práci by ale tlačila mzdu dolů až na úroveň We, kdy by nezaměstnanost zmizela.4

1.2.1 Formování trhu práce v České republice

Trh práce se vytvářel v období transformace ekonomiky, kterou představuje jednak restrukturalizace spojená se snižováním prioritního a sekundárního sektoru ekonomiky a růst terciéru, jednak transformace vlastnických vztahů a převod majetku do soukromých rukou. K největším strukturálním změnám došlo proto, že se omezil rozsah některých výrobních oborů – zvláště hutního průmyslu, těžby uhlí a železných rud. Ještě větší vliv na vývoj zaměstnanosti měla změna postojů podniků v běžném hospodaření s pracovními silami. Přestal se vytvářet umělý nedostatek pracovních sil. Dochází k volnému pohybu pracujících, k volné konfrontaci nabídky a poptávky. Důležitým faktorem formování trhu práce se stal také rozvoj moderních technologií. Celá sféra IT se stala tzv. kvartálním sektorem, ve kterém našlo uplatnění mnoho pracovníků. Dalším aspektem informačních technologií byl vývoj Internetu. Jeho rozšíření do škol, úřadů i domácností mělo pozitivní vliv na dostupnost informací o volných pracovních místech a zaměstnavatelích.

4


12

1.3. Fenomén nezaměstnanosti jako původní jev společnosti Nezaměstnanost patří k jevům, kterým je v moderní ekonomii věnována zvýšená pozornost. O Jejím významu svědčí i to, že od třicátých let 20. století je nezaměstnanost jedním z prioritních témat, na které se orientuje hospodářská politika. V poměrně raném stadiu svého vývoje byla ekonomie nucena reagovat na existenci nezaměstnanosti. Ve skutečnosti však oním původním jevem, který poutal pozornost, nebyla nezaměstnanost, ale zhoršování sociálních podmínek širokých vrstev a rostoucí bída, tedy jevy, které provázely průmyslovou revoluci, resp. Zavádění strojů do výroby. Těmito změnami se dostal pod silný tlak trh práce, který sehrává v tržním hospodářství nezastupitelnou klíčovou roly.

1.3.1. Měření nezaměstnanosti Základní skupiny, které je třeba rozlišovat: a) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo – lidé, kteří jsou zaměstnaní nebo nezaměstnaní ale práci aktivně hledají. b) Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo – lidé, kteří nejsou zaměstnaní, ale práci aktivně nehledají c) Ostatní - studenti, penzisté, invalidé, ženy v domácnosti – pokud nesplňují podmínky předchozích skupin.

Další členění: a) Pracovní síla – zahrnuje všechny osoby 15leté a starší, které splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané nebo nezaměstnané. Rozlišuje se „celková pracovní síla“, tj. zaměstnaní a nezaměstnaní v národním hospodářství, a dále pak „civilní pracovní síla“, tj. zaměstnaní a nezaměstnaní v civilním sektoru5 b) Zaměstnaní – jsou všechny osoby 15leté a starší, které během referenčního období příslušely mezi placené zaměstnané a zaměstnané ve vlastním podniku.6

5 6

Jan Klíma: Makroekonomie str. 78 Jan Klíma: Makroekonomie str. 78

13

c) Nezaměstnaní – jsou všechny osoby 15leté a starší, které ve sledovaném období: •

nebyly zaměstnané

•

hledaly aktivně práci, čímž se rozumí registrace u úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, dále hledání práce přímo v podnicích, pomocí inzerce či aktivní snaha o založení vlastní firmy.

•

byly připraveny k nástupu do práce, a to ihned nebo do 14 dnů. Jsou to tedy dosažitelní uchazeči o zaměstnání.7

d) Podzaměstnaní – zahrnují všechny osoby v placeném zaměstnání včetně pracujících ve vlastním podniku, které ve sledovaném období nedobrovolně pracovaly kratší dobu, než je běžná pracovní doba určená pro danou činnost8

Nezaměstnanost se vyjadřuje ukazatelem míry nezaměstnanosti:

n=(N/L)*100(%) kde n je míra nezaměstnanosti, N počet nezaměstnaných a L celkový počet práceschopných, kteří pracují nebo se ucházejí o místo, tzn. Ekonomický aktivní obyvatelstvo.

1.3.2. Typy nezaměstnanosti a její důsledky

a) Frikční nezaměstnanost

Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi místy či pracovními příležitostmi. Na trhu existují ti, kteří byli propuštěni v důsledku skutečnosti, že firmy vznikají a zanikají, dochází k technologickým změnám, které mohou vést k likvidaci pracovišť. Do této skupiny patří i ti kteří dobrovolně opustili pracovní místo a hledají jinou z pravidla lépe placenou práci. Lidé opouštějí pracovní místo i z důvodu stěhování a hledají pracovní příležitost v novém bydlišti. Do této skupiny je možno zařadit i ty, kteří hledají první zaměstnání. Svou roli zde hraje i nedostatečná informovanost osob hledající práci o nabídce

7 8

Jan Klíma: Makroekonomie str. 78 Jan Klíma: Makroekonomie str. 78

14

vhodných pracovních příležitostí. Frikční nezaměstnanost však není vnímána jako závažný problém, neboť po určité době nezaměstnaní nalézají uplatnění.

b) Strukturální nezaměstnanost

Strukturální nezaměstnanost představuje složitější poruchu. Postihuje některá odvětví či výroby a je vyvolána nedostatečnou (klesající) poptávkou po určité produkci statků. Důsledkem je klesající poptávka po práci v odvětví produkujícím výše uvedené statky a útlum těchto výrob. Útlum jedněch odvětví či výrob v jiných odvětvích či výrobách. Strukturální nezaměstnanost může být podmíněna existencí bariér v pohybu pracovní síly (dopravní omezení, bydlení atd. a je hlavním faktorem ovlivňujícím regionální rozdíly míry nezaměstnanosti na trhu práce.

c) Cyklická nezaměstnanost

Cyklická nezaměstnanost souvisí s cyklickým poklesem výkonu ekonomiky. Čím je pokles produktu větší, tím je také větší nezaměstnanost, která se projevuje prakticky v celém hospodářství. Celková poptávka po práci je nízká, dochází ke snižování mzdových sazeb. Výsledkem je další pokles poptávky po výrobcích a službách a následné snížení jejich nabídky, tedy opět pokles produktu a tím ještě větší nezaměstnanost. Cyklická nezaměstnanost trvá do té doby, dokud nezačne opět růst produkt.9

d) Dobrovolná nezaměstnanost

Dobrovolná nezaměstnanost znamená, že je upřednostněn volný čas před konáním práce. Dobrovolně nezaměstnaní mohou mít nabídky pracovních příležitostí, ale aktivně hledají jiné, např. lépe placené místo. Pokud by trh práce byl dokonale konkurenční, pak by utváření rovnováhy dospělo k řešení, kdy nezaměstnanost by byla pouze dobrovolná, neboť rovnováha trhu (vyrovnání nabídky s poptávkou) nastává v situaci, kdy část ekonomicky aktivního obyvatelstva je nezaměstnaná. Bude-li přesně interpretovat nabídkovou křivku, pak ale platí, že jsou to ti, kteří jsou ochotni pracovat (proto tvoří nabídku práce) ale pouze při vyšší mzdě.

9

Jan Klima: Mikroekonomie, str. 75

15

Dobrovolně upřesňují volný čas před prací, která je oceněna mzdou, za kterou nejsou ochotni podstoupit vynakládání práce.

Obr č. 4 - Dobrovolná nezaměstnanost W Dobrovolně nezaměstnaní

S

E

D

0

Le

L1

L

Pramen: Autor

Počet nezaměstnaných je znázorněn úsečkou 0 až Le. Úsečka Le až L1 zobrazuje rozsah dobrovolné nezaměstnanosti, tzn. ty, kteří při daně mzdě nejsou ochotni pracovat. L1 je ekonomicky aktivní obyvatelstvo

Termín dobrovolná nezaměstnanost je často používán pro označení stavu, kdy počet nezaměstnaných je nižší nebo roven počtu volných pracovních míst, tedy situace, kdy ten kdo hledá práci ji také může najít.

16

f) Nedobrovolná nezaměstnanost

Nedobrovolná nezaměstnanost je vyvolána existencí nepružných mezd. Je porušen čistící efekt na trhu práce. Dochází k situaci, že stav, do kterého trh vyúsťuje, neodpovídá obsahu rovnovážné situace, existují takové subjekty, které při ceně na trhu jsou ochotny uskutečnit tržní transakci (koupi či prodej) ale nemohou. Nedobrovolně zaměstnaní jsou lidé, kteří chtějí při dané mzdové sazbě pracovat, ale neexistuje dostatek pracovních míst pro ně. Nabídka je větší než poptávka. Pokud je přebytek kvalifikovaných pracovníků, stanoví firmy přísnější výběrová kritéria a vyberou pracovníky s nejvyšší kvalifikací a s největšími zkušenostmi. U nízkých mezd se jedná o opačný problém. Nedobrovolná nezaměstnanost má pro člověka horší důsledky než dobrovolná nezaměstnanost. Zatímco dobrovolně nezaměstnaný odmítá místa, která nejsou placená podle jeho představ, a hledá něco lepšího, nedobrovolně nezaměstnaný se nevybírá, chce přijmout práci za převládající (často i nižší) mzdu, a přesto ji nenachází. Nedobrovolná nezaměstnanost se tak stává pro člověka nejen zdrojem existenčních potíží, ale i pocitu zklamání a beznaděje. Dalším negativním dopadem nedobrovolné nezaměstnanosti je to, že může postihovat lidi, kteří nemají dobré alternativní příležitosti, protože je pro ně rekvalifikace nebo nalezení jiného zdroje obživy velmi obtížné10

10


17

Obr. č. 5 - Vznik nedobrovolné nezaměstnanosti jako důsledek nepružných mezd

W

Nedobrovolně nezaměstnaní S

W1 E

D

0

L1

L

Pramen: Autor

Jaké příčiny mohou vyvolat nedobrovolnou nezaměstnanost: Na grafu je patrné, že příčinou je vyšší reálná mzdová sazba (W1), než odpovídá úrovni rovnovážné mzdové sazby (v tomto případě by se utvořila rovnováha trhu práce v bodě E, platilo by, že ti, kteří nepracují, nejsou ochotni pracovat při rovnovážné mzdové sazbě).

1.3.3. Plná zaměstnanost a přirozená míra nezaměstnanosti

Pro posouzení role vlády a sledovaných záměrů v oblasti zaměstnanosti je nutno doplnit zaměstnanost o dva základní pojmy, kterými jsou plná zaměstnanost a přirozená míra nezaměstnanosti. Oba pojmy spolu úzce souvisejí a odrážejí shodný stav v ekonomice.

Plná zaměstnanost Plná zaměstnanost vyjadřuje úroveň zaměstnanosti, při níž neexistuje nebo je zanedbatelná nedobrovolná nezaměstnanost. Stav plné zaměstnanosti odpovídá úrovni zaměstnanosti při rovnováze na trhu práce, tedy ekonomika alokuje to množství práce, které je vzhledem k rozsahu a kvalitě ostatních výrobních faktorů při dané nabídce práce a poptávce po práci optimální. Politika plné zaměstnanosti odpovídá koncepci stabilizační hospodářské politiky. Nezastupitelná funkce státu je ovlivňování agregátní poptávky pomocí nástrojů fiskální a 18

měnové politiky. Růst agregátní poptávky vytváří prostor pro růst výroby a zvyšování úrovně zaměstnanosti na rozsah plné zaměstnanosti. Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozenou mírou nezaměstnanosti se rozumí míra nezaměstnanosti odpovídající stavu rovnováhy na trhu práce. Chápeme ji tedy jako míru nezaměstnanosti, která by vznikla působením tržních sil, a kterou tedy není možno dlouhodobě ovlivňovat nástroji fiskální a měnové politiky. Přirozená míra nezaměstnanosti odpovídá úrovni zaměstnanosti, při které je míra inflace stabilní, neroste ani neklesá.

1.3.4. Dlouhodobá nezaměstnanost Přirozeným znakem tržní ekonomiky, je že neustále přizpůsobuje svou strukturu měnícím se poptávkám. Průvodním jevem jsou pohyby na pracovních trzích, při nichž mnoho lidí stále do nezaměstnanosti „vstupuje a opět z ní „vystupuje“. Pokud je nezaměstnanost krátkodobá, nepůsobí lidem žádné vážnější problémy. Skutečným problémem je dlouhodobá nezaměstnanost. Dlouhodobá nezaměstnanost může mít vážné sociální důsledky, může přivodit existenční potíže člověka a jeho rodiny, ztrátu kvalifikace a ztrátu sebeúcty. Proto by se nezaměstnanost měla posuzovat nejen podle její výše, ale také (a možná především) podle její délky. Dlouhodobá nezaměstnanost se někdy samovolně mění z nedobrovolné v dobrovolnou, protože je-li člověk dlouho nezaměstnaný, mění se jeho způsob života i jeho postoje k zaměstnání. Je pozorováno, že lidé, kteří jsou dlouho nezaměstnaní ztrácejí motivaci hledat si práci. Jednak ztratili naději, že je práce pro ně vůbec k nalezení, a jednak si mnozí z nich zvyknou na život bez práce a na skromnější, avšak pohodlnější život ze státních podpor11

11


19

1.3.5. Důsledky nezaměstnanosti

a) Ekonomický dopad Pokud je ekonomika v situaci, kdy nemůže vytvořit dostatek pracovních příležitostí pro všechny lidi, kteří chtějí pracovat, dochází k nevyužití práce, významného výrobního faktoru což má za následek rozsáhlé ztráty na výrobcích a službách, tedy produktu (GDP, GNP), který nezaměstnaní mohli vyrobit.

To kvalifikuje Okunův zákon.

Okunův zákon říká, že na každá 2%, o něž GNP poklesne vzhledem k potencionálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1 %.

b) Sociální dopad Dlouhodobá nezaměstnanost vede ke ztrátě kvalifikace. Nezaměstnaní mladí lidé, kteří vyšli ze škol, nezískají potřebné pracovní návyky a pracovní průpravu a jsou v pozdější době pro potencionální zaměstnavatele nevyhovující. Nezaměstnanost je vždy spojena s výrazným poklesem životní úrovně. nemohou

zabezpečit

Existující sociální zabezpečení, podpory v nezaměstnanosti,

plnou

kompenzaci

mzdy,

ztracené

díky

nezaměstnanosti.

Nezaměstnanost má značný vliv na zvyšování stresového zatížení člověka, nemocnost, rozpad rodin, nárůst kriminality a sebevražd.

20

1.3.6. Tendence k zvyšování nezaměstnanosti

Přirozená míra nezaměstnanosti má tendenci při plné zaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva k neustálému růstu (trend posledních let)

Existují tři příčiny a) Demografické změny souvisí s demografickou strukturou ekonomicky aktivního obyvatelstva a s rostoucí ekonomickou aktivitou dospívající mládeže, příslušníků menšin a žen (tyto skupiny mají větší tendenci k nezaměstnanosti).

b) Vládní politika vyšší nezaměstnanost vlivem větších sociálních jistot vytvořených vládou – menší snaha, nižší zájem o hůře placenou práci. c) Strukturální změny dochází k vzestupné tendenci strukturální nezaměstnanosti. Ekonomika se rychle mění, zatímco pracovníci reagují na tyto změny pomaleji.

1.3.7. Politika jejího snižování

Jsou používány vládní zásahy dvojího typu – aktivní, pasivní Pasivní – dopady nezaměstnanosti se snižují vyplácením dávek v nezaměstnanosti Aktivní – je snaha snížit nezaměstnanost udržením vysoké zaměstnanosti

Snižování nezaměstnanosti, zejména nedobrovolné, je jedním z cílů makroekonomické politiky každého státu. Mezi opatření státu, která mají přispět ke snížení nezaměstnanosti, patří: •

poskytování dostatečných informací a přehledů o volných pracovních místech

•

vládní rekvalifikační programy

•

vytváření veřejných příležitostí

Někteří ekonomové mají za to, že jednou z cest snižování nezaměstnanosti je dosažení tzv. přehřáté ekonomiky, tedy udržovat produkt co nejvýše, což by poskytlo bezpečnější 21

zaměstnání, zejména pro pracovníky s nízkou kvalifikací a pomohlo zvýšit počet ekonomicky aktivního obyvatelstva. Realizace těchto opatření by vedla ke snížení ke snížení nejenom nedobrovolné nezaměstnanosti, ale pomohla by se snížit i přirozená míra nezaměstnanosti12

1.4. Specifikace příčin častých pohybů na trhu práce Existuje mnoho důvodů, proč lidé často mění nebo opouštějí svoji práci. Mezi hlavní příčiny patří: •

nespokojenost se stávající prací, lidé často mění svoji práci za jinou, za účelem vyšších platů, lepších sociálních podmínek a prostředí.

•

problémy s odbytem některých podniků, které nezvládají nápor levnějších produktů z Činy a z jiných zemí, a proto musí snižovat výrobu a musí tedy propouštět své zaměstnance a v nejhorším případě ukončit svou činnost.

•

stěhování se za prací do zahraničí za účel lépe placených míst, ale naopak příchod cizinců snižuje volná pracovní místa.

•

sezónní práce v zemědělství, lesnictví a stavebnictví kdy jarní přírůst pracovníků je kompenzován úbytkem v zimních měsících.

•

špatná dopravní infrastruktura některých lokalit, lidé proto mění svoji práci za účelem lepší dosažitelnosti

•

špatná situace volných pracovních míst některých okresů, která má za následek, že lidé dojíždí za prací do jiných okresů.

•

12

světová finanční krize

Klíma Jan: Makroekonomie, str. 80

22

2. Evropský sociální fond v ČR Evropský sociální fond (ESF) je jedním ze tří strukturálních fondů Evropské unie. Je klíčovým finančním nástrojem pro realizování Evropské strategie zaměstnanosti. Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Objem finančních prostředků z ESF pro ČR na programovací období 2007-2013 činí 3,8 mld. EUR. Na programové období 2004-2006 bylo pro ČR přiděleno 456,98 mil. Eur.

2.1. Cíle Evropského sociálního fondu Hlavními cíly Evropského sociálního fondu jsou: •

Pomoc nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce

•

Rovné příležitosti pro všechny při přístupu na trh práce

•

Sociální začleňování, pomoc lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce

•

Celoživotní vzdělávání

•

Rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly

•

Zavádění moderních způsobů organizace práce a podnikání

•

Zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce

•

Boj se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce

2.2. Základní programy Evropského sociálního fondu Programové období 2007-2013 Programy, které umožňují čerpání prostředků z ESF v oblasti lidských zdrojů v období 20072013 v České republice a hlavním městě Praze jsou:

23

OP Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) spadá mezi vícecílové tematické operační programy. Je financován především z prostředků cíle Konvergence, ale v oblastech aktivní politiky trhu práce, modernizace veřejné správy a veřejných služeb a mezinárodní spolupráce též z prostředků pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Způsobilým územím je v těchto oblastech proto také Hl. m. Praha. Z fondů EU je pro OP LZZ vyčleněno celkem 1,84 mld. €, což činí přibližně 6,80 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,32 mld. €. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP VK se zaměřuje na oblast rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím vzdělávání ve všech jeho formách s důrazem na celkový systém celoživotního učení, utváření vhodného prostředí pro výzkumné, vývojové a inovační aktivity a stimulace spolupráce participujících subjektů. V rámci celkového finančního plánu alokace pro Českou republiku pro cíl Konvergence v letech 2007 – 2013 je na OP VK alokováno 7 % z prostředků strukturálních fondů EU, tj. 1 811,8 mld. €. Z celkové částky na financování OP VK tvoří 85 % zdroje EU (ESF) a 15 % národní zdroje ze státního rozpočtu. OP Praha – Adaptabilita OPPA je platný pouze pro území hlavního města Prahy. Kvůli rozdělení regionů EU pro účely strukturální politiky podle výše HDP, jež region vyprodukuje, Praha nemůže využívat prostředky určené z fondů EU zbytku ČR a naopak jiné kraje než hlavní město Praha nemohou mít prospěch z prostředků, které EU vyčlenila pro hlavní město. OPPA je jedním ze dvou operačních programů pro Prahu, který čerpá prostředky z fondů EU v cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Z fondů EU je pro OPPA vyčleněno 108,39 mil. €, což činí přibližně 0,41 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z národních veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 19,13 mil. €.

24

Programové období 2004-2006 Programy, které umožňovaly čerpání prostředků z ESF v oblasti lidských zdrojů v období 2004-2006 v České republice a hlavním městě Praze byly: OP Rozvoj lidských zdrojů Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) tvořil základ pro realizaci podpory z Evropského sociálního fondu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v České republice na období 2004-2006. Hlavní cíle OP Rozvoj lidských zdrojů Cílem operačního programu Rozvoj lidských zdrojů bylo dosažení vysoké a stabilní úrovně zaměstnanosti založené na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků při respektování principů udržitelného rozvoje. Horizontální témata Spolu s řešením problematiky rozvoje lidských zdrojů byly v OP RLZ uplatňovány také čtyři politiky celospolečenského významu, tzv. horizontální témata. Horizontální témata nebo-li principy byly: •

rovné příležitosti,

•

udržitelný rozvoj,

•

informační společnost,

•

podpora místním iniciativám.

Financování OP RLZ V rámci toho programu v období 2004-2006 byla žadatelům poskytnuta podpora až ve výši 422,43 mil EUR (ESF poskytlo 318,82 mil EUR a 103,61 mil EUR bylo spolufinancováno ze státního rozpočtu).

25

Jednotný programový dokument pro Cíl 3 Hlavní cíle JPD Důraz byl kladen na podporu efektivního trhu práce založeného na kvalifikované pracovní síle, konkurenceschopnosti zaměstnavatelů, využití výzkumně-vývojového potenciálu regionu, sociální integraci ohrožených skupin a rovnosti příležitostí při respektování zásad udržitelného rozvoje. Financování JPD3 Program byl spolufinancován z Evropského sociálního fondu. Padesáti procenty z ESF, a druhou polovinou z národních veřejných zdrojů - státního rozpočtu a rozpočtu hlavního města Prahy. Celkový objem finančních prostředků určených na program JPD 3 pro období 2004-2006 byl 117,6 mil Euro. Iniciativa Společenství EQUAL První kolo Iniciativy Společenství EQUAL bylo vyhlášeno v roce 2001 a bylo zajištěno z prostředků Národního programu PHARE 2002. Její druhé kolo, nazývané též Program Iniciativy Společenství EQUAL (CIP EQUAL), bylo vyhlášeno v roce 2004 a je již spolufinancováno z ESF. Cíle a priority Iniciativy Společenství EQUAL Cílem bylo vyvinout a prosadit nástroje na podporu příslušníků znevýhodněných skupin (dlouhodobě nezaměstnaných, nízkokvalifikovaných, absolventů škol, starších občanů, osob se zdravotním postižením, etnických menšin, žen, azylantů apod.), kteří se setkávají s diskriminací či nerovným zacházení buďto přímo v zaměstnání nebo při hledání zaměstnání. Oblasti realizace Iniciativa Společenství EQUAL se od hlavních forem pomoci z ESF lišila vedle inovativnosti a mezinárodní spolupráce také tím, že se realizovala na celém území všech členských států, tj. jak na územích pokrytých Cílem 1 (regiony s HDP/ob. < 75% HDP/ob. EU), tak pokrytých Cílem 3 (ostatní regiony). 26

V období 2004 - 2006 bylo podpořeno 74 projektů v celkové hodnotě 43,9 mil. euro. Společný regionální operační program Operační program SROP zahrnoval rozvojové priority sedmi regionů soudržnosti České republiky (celé území České republiky s výjimkou hl. města Prahy), které byly napojeny na strukturální fondy Evropské unie v rámci Cíle 1. Priority a oblasti SROP SROP se zaměřil na podporu aktivit spadajících především do působnosti krajů a obcí a jeho cílem bylo dosáhnout vyváženého rozvoje regionů. SROP se věnoval těmto 5 prioritám: •

Priorita 1: Regionální podpora podnikání

•

Priorita 2: Regionální rozvoj infrastruktury

•

Priorita 3: Rozvoj lidských zdrojů v regionech

•

Priorita 4: Rozvoj cestovního ruchu.

•

Priorita 5: Technická pomoc

Financování SROP Finance byly zajištěny z veřejných zdrojů EU (u většiny opatření příspěvky EU dosáhly 75% veřejných zdrojů programu), zapojily se rovněž i soukromé zdroje. Veřejné zdroje ČR byly zajištěny především ze státního rozpočtu (MMR) a z rozpočtu krajů a obcí. Podpora pro SROP ze Strukturálních fondů Evropské unie byla poskytována ze dvou fondů: •

Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF)

•

Evropského sociálního fondu (ESF).

27

Příklady podporovaných projektů

Z Evropského sociálního fondu (ESF) jsou podporovány projekty neinvestičního charakteru, jako např.: •

rekvalifikace nezaměstnaných,

•

speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel,

•

tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance,

•

podpora začínajícím OSVČ,

•

rozvoj institucí služeb zaměstnanosti,

•

rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání,

•

zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele,

•

zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky,

•

zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia,

•

stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru a další.

Řídící orgán a partneři Orgánem zodpovědným za řízení pomoci z ESF v ČR je Ministerstvo práce a sociálních věcí a je zároveň řídícím orgánem Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost – jednoho ze tří českých operačních programů pro čerpání finanční pomoci z Evropského sociálního fondu v ČR. Dalším řídícím orgánem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které má na starosti Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost. Třetí Operační program Praha – Adaptabilita řídí Magistrát hlavního města Prahy. Dalšími partnery jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, CzechInvest, úřady práce, orgány místní a regionální samosprávy.

28

2.3. Vynaložené finanční prostředky v rámci ESF v kraji Vysočina

Tabulka č. 1 – Výdaje ESF dle jednotlivých operačních programů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč)

Nástroj APZ

2007

2008

89 064

-

Projekty ESF – OP RLZ

-

65 243

Projekty ESF – OP LZZ – VPP

-

11 614

Projekty ESF – OP LZZ – SÚPM

-

1 203

Projekty ESF

Pramen: ÚP Jihlava, Analýza stavu a vývoje na trhu práce v kraji Vysočina za rok 2008, str. 27

2.4. Nově vytvořená pracovní místa v rámci ESF v kraji Vysočina Tabulka č. 2 - Počet vytvořených pracovních míst v rámci ESF nástroj APZ (celkový počet nových pracovních míst)

2007

2008

Projekty ESF - OP LZZ - VPP

-

485

Projekty ESF - OP LZZ - SÚPM

-

183

1 793

1 498

celkem


Tabulka č. 3 - Příspěvky poskytované v rámci ESF nástroj APZ (celkový počet nových pracovních míst) Projekty ESF – OP RLZ

2007

2008

472

1 180


29

II. PRAKTICKÁ ČÁST 3. Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina

3.1. Východiska a podklady pro zpracování analýzy trhu práce v kraji Vysočina V návaznosti na předcházející kapitolu absolventské práce se v její praktické části zaměřuji na podrobné ukazatele strukturovanosti. Vybral jsem období od roku 2007, které je podle mého názoru

nejlepším

a

nejspolehlivějším

východiskem

pro

vytýčení

trendů

vývoje

nezaměstnanosti v nejbližším období. Pro dlouhodobější výhled se zatím necítím dostatečně fungován a není to vytčeno cílem této práce. Jako vhodné a přehledné se mě jeví rovněž tabulkové zpracování a grafické znázornění příčin a trendů vývoje nezaměstnanosti. Podklady jsem čerpal jak z výroční zprávy ÚP Jihlava o situaci na trhu práce v kraji Vysočina tak i z internetového portálu ministerstva práce a sociálních věcí.

30

3.2. Celková charakteristika kraje Vysočina

Obr. č. 6 – Kraj Vysočina


Rozloha kraje Vysočina je 6 796, tedy 8,62 % rozlohy ČR a se řadí na 5. místo v ČR a je jedním ze tří vnitrozemských krajů. Území kraje Vysočina se administrativně člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ). Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 704. Průměrná populační velikost obce na Vysočině je 725 obyvatel, což je nejméně ze všech krajů ČR. V kraji jsou nejčetněji zastoupeny obce s počtem obyvatel menším než 500. Statut města má v současnosti 34 obcí kraje, což je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrné. Od 1. 1. 2005 došlo ke změně celkové velikosti kraje Vysočina: 25 obcí přešlo do Jihomoravského kraje. Tím se zmenšila rozloha kraje o cca 13 tisíc hektarů a současně se snížil počet obyvatel kraje o asi 7 000 osob. V rámci střední Evropy, respektive Evropy je poloha kraje Vysočina poměrně exponovaná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha - Vídeň / Bratislava - Budapešť), která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovýchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy je zvýrazněna průběhem komunikací evropského významu, především 31

dálnicí D1 (v síti evropských silnic označení E 50 a E 65), železnicí (Berlín - Praha - Havlíčkův Brod - Břeclav - Vídeň / Bratislava) a silnicí I/38 (Jihlava - Znojmo - Vídeň, v síti evropských silnic označení E 59). Vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva, výroby a služeb v rámci státu je však poloha kraje jen průměrná až podprůměrná. Územně je poměrně vzdálený od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Nejbližší z nich je brněnská, která jako taková oživuje východní části regionu. Dalšími zdroji exponovanosti jsou zejména hlavní dopravní osy, vedle zmíněných také další prvořadé spojnice aglomerací ČR. Je to především železnice Brno Třebíč - Jihlava - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice, silnice I/23 Brno - Třebíč - Telč České Budějovice, silnice I/38 Jihlava - Havlíčkův Brod - Kolín aj. Většina komunikací neregionálního významu sleduje směr severozápad - jihovýchod, resp. západ - východ, což odpovídá směru zmíněné evropské urbanizované osy, zatímco hospodářsky významnější komunikace v kolmém směru v území chybějí. Nespornou výhodou kraje je centrální poloha v rámci ČR (na území kraje leží populační střed ČR). Ke konci roku 2008 bylo v kraji podchyceno ve statistickém Registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována všechna vydaná identifikační čísla organizací, 101 703 subjektů. V rámci ČR se tak Vysočina umístila před Karlovarským krajem na předposledním místě, což vzhledem k počtu obyvatel svědčí o trvale nízkém stupni podnikatelských aktivit. Nejvíce ekonomických subjektů v kraji vykázal okres Žďár nad Sázavou (23 383) a nejméně okres Pelhřimov (15 426). V okrese Jihlava má i dnes trvale významné místo největší zaměstnavatel v kraji Vysočina průmyslový podnik společnosti Bosch, s.r.o., který zaměstnává pracovníky ze všech okolních okresů. Čelní místo mezi firmami zaujímá také jihlavská společnost Automotive Lighting, která vznikla v roce 1999 vyčleněním z firmy Bosch Diesel. Významnými zaměstnavateli v okrese Žďár nad Sázavou jsou společnosti strojírenská firma ŽĎAS státní podnik DIAMO, zabývající se těžbou uranové rudy. V okrese Třebíč stále dominuje mezi průmyslovými podniky Jaderná elektrárna Dukovany. Nejpříznivější hospodářské ukazatele vykazuje v okrese Pelhřimov mimo jiné firma Zexel Valeo Compressor Europe s.r.o., vyrábějící kompresory. Rozhodující podniky v okrese Havlíčkův Brod jsou PLEAS, a.s., GCE, s.r.o. a Futaba Czech, s.r.o..

32

Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla v roce 2007 v kraji Vysočina výše 19 421,-- Kč a v roce 2008 výše 20 616,-- Kč. Meziročně tak vzrostla o 8,7 %, což je po Praze druhý nejvyšší růst v rámci krajů České republiky. I přesto je stále průměrný plat na Vysočině o téměř 3 000 Kč nižší než průměrná mzda v České republice, která dosáhla v roce 2008 částky 23 542 Kč. K 1. lednu 2008 žilo na Vysočině 513 677 obyvatel, což představuje čtvrtou nejnižší lidnatost mezi kraji ČR. Ženy z toho tvoří 50,5 %. V roce 2007 se mírně zvýšil počet narozených dětí, ale přibylo rozvodů. Kraj Vysočina je atraktivním z hlediska jeho celoročního turistického využití. Nabízí dobré příležitosti pro pobytovou zimní i letní turistiku a návštěvu hodnotných kulturně-historických památek. Velmi příznivá je z tohoto hlediska i tranzitní poloha na osách Praha-Brno-Vídeň, Praha-Jihlava, což činí kraj velmi dobře dosažitelný. Budoucnost turistiky a cestovního ruchu vůbec na Vysočině bude bezpochyby patřit různým formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistice (ta je zatím reprezentována spíše ojediněle agrofarmami, jako např. Bezděčín, Horní Dubenky, Lovětín, Mrákotín, Chaloupky, Jimramovské Pavlovice, Dolní Sokolovec, Vysoké, Borovná, Věncov aj.) a městské turistice. Na území kraje Vysočina se nachází 2 z celkového počtu 7 památek České republiky zapsaných v UNESCO. Je to městská památková rezervace Telč a národní kulturní památka Santiniho poutní kostel Zelená hora u Žďáru nad Sázavou. Kraj Vysočina eviduje celkem 42 mikroregionů a svazků obcí. V současné době početně vyjádřeno Jihlavský okres zahrnuje 10 mikroregionů a svazků obcí, Havlíčkobrodsko 7 mikroregionů, na Pelhřimovsku se nachází 8 mikroregionů, okres Třebíč má 11 mikroregionů a ve Žďárském okrese je 6 mikroregionů a sdružení nebo svazků obcí.13

13

ÚP Jihlava: Analýza stavu a vývoje na trhu práce v kraji Vysočina za rok 2008, str. 6

33

3.3. Silné a slabé stránky kraje Vysočina

Silné stránky •

kvalitní a čisté životní prostředí, což z kraje činí turisticky aktivní oblast a tím možnost tvorby pracovních míst

•

velmi výhodná pozice v rámci České republiky

•

příznivá věková struktura obyvatelstva

•

nejvyšší střední délka života mužů a žen v České republice

•

silné strojírenské firmy nabízející práci velkému množství práceschopného obyvatelstva v kraji

Slabé stránky •

vysoký podíl malých obcí což způsobuje horší dopravní obslužnost

•

největší podíl zaměstnanosti v oblasti zemědělství

•

nejnižší podíl zaměstnanosti ve službách

•

nejnižší podíl obyvatelstva ve věku 14 – 64 let

•

jedna z nejnižších průměrných mezd v České republice

•

silné zastoupení strojírenských firem způsobilo zvýšení nezaměstnanosti v druhé polovině roku 2008 v celém regionu kraje Vysočina

34

3.4. Zjištěné ukazatele vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti

3.4.1. Zaměstnanost

Tabulka č. 4 - Vývoj počtu zaměstnavatelů

stav k

Zaměstnavatelé zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) celkový počet zaměstnavatelů

31. 12. 2007

31. 12. 2008

1 343

1 324

8 878

8 931

10 221

10 255


Tabulka č. 5 - Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ stav k 31. 12. 2007 31. 12. 2008

Zaměstnanci a OSVČ zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ)

140 119

131 534

44 915

44 494

38 236

39 266

223 270

215 294


35

3.4.2. Zaměstnavatelé, kteří zaznamenali nejvýraznější úbytek zaměstnanců

Tabulka č. 6 – Vývoj počtu zaměstnanců

Název Sklo Bohemia, a.s. Motorpal, a.s. Agrostroj Pelhřimov, a.s. UNIPLET, a.s. Motorpal, a.s. Sporten a.s.

Okres Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Třebíč Žďár nad Sázavou

Počet zaměstnanců rok 2007 1264 1000 až 1499

Počet zaměstnanců rok 2008 0 500 až 999

1000 až 1499 250 až 499 250 až 499 100 až 199

1000 až 1499 100 až 199 250 až 499 100 až 199


Komentář: Sklo Bohemia, a.s. V měsíci říjnu byl ÚP informován o záměru zastavení a omezení některých výrobních činností. Následně však došlo k úplnému zastavení výroby. Dne 18. 11. 2008 ukončilo 285 zaměstnanců pracovní poměr z organizačních důvodů (§ 54 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce). Pracovní poměry ostatních pracovníků skončili k 31. 1. 2009.

Motorpal, a.s. Jihlava Pokles o 168 zaměstnanců, od prosince do současnosti nucené odstávky výroby.

Agrostroj Pelhřimov, a.s. Podnik s ryze českým kapitálem, má 2 provozovny: Pelhřimov a Počátky. V souvislosti s probíhající ekonomickou recesí nedosáhl v roce 2008 plánovaného stavu zaměstnanců, omezuje agenturní zaměstnance. Za účelem zajištění ekonomické a finanční stability firmy předpokládá v roce 2009 snížení stavu svých zaměstnanců na 1100 k 31. 12. 2009.

36

UNIPLET, a.s. Na začátku roku 2008 rozhodlo vedení o hromadném propuštění cca 105 zaměstnanců. Důvodem, uvedeným v oznámení úřadu práce, bylo „zhoršení ekonomické situace vzniklé prudkým propadem kurzu dolaru vůči české koruně“. Další hromadné propouštění zaměstnanců bylo oznámeno začátkem druhého pololetí roku 2008. Uvedeným důvodem v oznámení, zaslaném úřadu práce, byl pokračující posilující kurz koruny a zároveň další oslabování kurzu dolaru. Z původního záměru propustit 95 zaměstnanců, bylo nakonec v září 2008 předáno pracovníkům 70 výpovědí.

Motorpal, a.s. Jemnice Ke konci roku v souvislosti s poklesem zakázek neprodloužila společnost pracovní poměr zaměstnancům s pracovní smlouvou na dobu určitou. V roce 2009 firma propustí ve výrobní jednotce v Jemnici cca 130 zaměstnanců. Pracovní místa budou rušena v období od 1. 5. 2009 do 30. 9. 2009. Důvodem uvedeným v oznámení úřadu práce je omezení odbytu výrobků firmy.

Sporten a.s. Vzhledem k malému odbytu zboží útlum výroby, snížení stavu pracovníků o cca 30 - 40 osob.

37

3.4.3. Volná pracovní místa

Tabulka č. 7 - Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání

ISCED97

31. 12. 2007 31. 12. 2008 volná uchaz./1 volná uchaz./1 uchazeči uchazeči místa místo místa místo

bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání

17

520

0,0

13

2

6,5

3 443 9

2 021 9

1,7 1,0

3 573 10

1 008 10

3,5 1,0

nižší střední odborné

274

7

39,1

329

6

54,8

7 543

2 436

3,1

8 456

910

9,3

165

41

4,0

162

4

40,5

439

22

20,0

465

32

14,5

761

135

5,6

977

63

15,5

2 791

388

7,2

3 021

271

11,1

127 72 543 18 16 202

16 3 166 0 5 764

7,9 24,0 3,3 0,0 2,8

167 107 562 32 17 874

14 3 91 0 2 414

11,9 35,7 6,2 0,0 7,4

střední odborné s výučním lisem stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem


38

3.4.4. Nezaměstnanost

Jedním z hlavních zdrojů nezaměstnanosti v kraji Vysočina patří dočasně propuštění sezónní pracovníci v stavebnictví, zemědělství, lesnictví a služeb, kteří mají smlouvu na dobu určitou, dále zaměstnanci kteří jsou dotováni úřady práce, např. zaměstnanci na veřejně prospěšných pracích a také osoby samostatně výdělečně činné, kteří přes zimní měsíce pozastavují své aktivity. Druhým zdrojem jsou zaměstnanci propuštění z důvodů organizačních změn. V menší míře se jedná o zaměstnance propuštěných z důvodu likvidace menších firem nebo z důvodu restrukturalizace počtu zaměstnanců u větších firem. Tento stav se dramaticky projevil ke konci roku 2008, kdy se naplno začaly projevovat důsledky světové finanční krize.

Hlavní atributy vývoje nezaměstnanosti od července do konce roku 2008 v kraji Vysočina: •

hroutící se sklářský průmysl (Havlíčkobrodsko – sklárny Bohemia)

•

propad firem z automobilového průmyslu (Jihlavsko – Bosch, s.r.o., Automotive Lighting, s.r.o., Motorpal, a.s. a další)

•

propouštění ve firmách propojených s automobilovým průmyslem a dále ve firmách, které s automobilovým průmyslem nejsou provázány

•

trvale rostoucí nezaměstnanost (od července 2008 do prosince 2008 nárůst o cca 3 700 nových uchazečů o zaměstnání)

•

prudký pokles nabídky volných pracovních míst (ve sledovaném období o 2 200 volných pracovních míst)

Dalšími, méně významnými zdroji nezaměstnanosti v kraji Vysočina jsou: •

uchazeči nad 50 let věku

•

občané se zdravotním postižením

•

matky s dětmi do 15 let věku

•

uchazeči z průmyslově méně rozvinutých oblastí

Pro větší přehlednost uvádím následující tabulky:

39

Tabulka č. 8 - Vývoj míry nezaměstnanosti v % na okrese Jihlava, Kraji Vysočina a

rok 1999

rok 2000

rok 2001

míra nezaměstnanosti




I

okres 6,26

ČR 5,60

okres 8,02

ČR 8,10

okres 9,08

ČR 9,80

okres 6,35

ČR 9,10

II

6,13

5,60

8,12

8,30

8,77

9,70

6,12

9,00

III

5,78

5,50

8,00

8,40

8,33

9,50

5,69

8,70

IV

5,52

5,40

7,66

8,20

7,40

9,04

5,31

8,30

V

5,38

5,30

7,50

8,10

6,85

8,71

5,02

8,10

VI

5,62

5,60

7,89

8,40

6,77

8,66

5,22

8,10

VII

6,29

6,10

8,48

8,80

7,10

9,00

5,75

8,50

VIII

6,43

6,40

8,47

9,00

6,91

9,00

5,74

8,50

IX

6,78

6,80

8,45

9,00

6,44

8,80

5,60

8,50

X

6,61

6,80

8,27

8,90

6,18

8,50

5,41

8,40

XI

6,85

7,00

8,06

8,95

6,03

8,50

5,43

8,50

XII

7,34

7,50

8,63

9,40

6,32

8,80

5,82

8,90

průměr

6,25

6,13

8,13

8,63

7,18

9,00

5,62

8,55

měsíc

rok 1998 měsíc

České republice od roku 1998 do roku 2008

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII průměr

rok 2002

rok 2003

rok 2004

2005





okres 6,42 6,31 5,93 5,69 5,43 5,62 6,15 5,53 6,58 6,36 6,37 6,94 6,11

ČR 9,40 9,30 9,10 8,80 8,60 8,70 9,20 9,40 9,40 9,30 9,30 9,80 9,19

okres 7,50 7,50 7,10 6,90 6,70 6,90 7,45 7,59 7,76 7,72 7,60 8,19 7,41

kraj 9,00 8,90 8,60 8,10 7,90 8,00 8,50 8,60 8,70 8,60 8,60 9,20 8,56

40

ČR 10,20 10,20 10,00 9,60 9,40 9,50 9,90 10,00 10,10 9,90 9,90 10,30 9,92

okres 8,59 8,65 8,11 7,58 7,28 7,38 7,20 7,23 6,87 6,80 6,84 7,47 7,50

kraj 9,90 9,80 9,50 8,80 8,40 8,40 8,60 8,30 8,10 8,00 8,10 8,80 8,73

ČR 10,80 10,90 10,70 10,20 9,90 9,90 9,20 9,30 9,10 8,90 8,90 9,50 9,78

okres 7,82 7,74 7,29 6,63 6,39 6,37 3,65 6,76 6,68 6,28 6,17 6,17 6,50

kraj 9,4 9,2 8,8 8,0 7,7 7,6 7,9 8,0 8,0 7,7 7,7 8,2 8,18

ČR 9,8 9,6 9,4 8,9 8,6 8,6 8,8 8,9 8,8 8,5 8,4 8,9 8,93

měsíc

2006

2007

2008




okres 7,07 I 7,03 II 6,74 III 5,94 IV 5,49 V 5,44 VI 5,67 VII 5,80 VIII 5,83 IX 5,56 X 5,52 XI 6,08 XII průměr 6,01

kraj 8,70 8,60 8,30 7,40 6,90 6,80 7,10 7,20 7,00 6,60 6,60 7,10 7,36

ČR okres kraj ČR okres kraj 9,20 6,40 7,50 7,90 5,20 5,90 9,10 6,00 7,30 7,70 5,10 5,70 8,80 5,70 6,80 7,30 4,60 5,30 8,30 5,10 6,10 6,80 4,10 4,80 7,90 5,00 5,70 6,40 4,00 4,60 7,70 4,90 5,60 6,30 4,10 4,60 7,90 5,10 5,80 6,40 4,70 5,00 7,90 5,10 5,80 6,40 4,80 5,20 7,80 5,00 5,70 6,20 4,80 5,20 7,40 4,60 5,30 5,80 4,70 5,10 7,30 4,50 5,20 5,60 5,00 5,40 7,70 5,00 5,60 6,00 6,00 6,30 8,08 5,20 6,30 6,57 4,80 5,30

ČR 6,10 5,90 5,60 5,20 5,00 5,00 5,30 5,30 5,30 5,20 5,30 6,00 5,40

Pramen: ÚP Jihlava, Zprava o situaci na trhu práce v okrese Jihlava za rok 2008

Graf č. 1 – Srovnání míry nezaměstnanosti na okrese Jihlava, Kraji Vysočina a v ČR v letech 1997 až 2008

12

10

8 okres

6

kraj ČR

4

2

0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Pramen: Autor

41

Tabulka č. 9 – Nezaměstnanost v jednotlivých okresech kraje Vysočina od roku 2007

Měsíc

Třebíč

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

11,7 11,5 10,6 9,5 8,8 8,6 8,8 8,6 8,5 8,0 7,7 8,4 8,8 8,5 7,8 7,0 6,6 6,6 7,0 7,0 7,1 7,1 7,3 8,4

Žďár nad Havlíčkův Kraj Jihlava Pelhřimov Sázavou Brod Vysočina 8,1 6,4 5,8 4,0 7,5 7,9 6,0 5,7 3,9 7,3 7,5 5,7 5,2 3,6 6,8 6,7 5,2 4,8 2,9 6,1 6,4 5,0 4,6 2,7 5,7 6,3 4,9 4,5 2,7 5,6 6,6 5,1 4,6 3,0 5,8 6,6 5,1 4,6 3,1 5,8 6,3 5,0 4,6 3,0 5,7 5,9 4,6 4,2 2,8 5,3 5,8 4,5 4,2 2,8 5,2 6,2 5,0 4,5 3,2 5,6 6,4 5,2 4,7 3,4 5,9 6,1 5,1 4,5 3,3 5,7 5,9 4,6 4,2 3,0 5,3 5,4 4,1 3,8 2,7 4,8 5,3 4,0 3,7 2,5 4,6 5,3 4,1 3,7 2,6 4,6 5,7 4,7 4,1 2,9 5,0 5,8 4,8 4,3 3,1 5,2 5,7 4,8 4,3 3,2 5,2 5,3 4,7 4,3 3,3 5,1 5,4 5,0 5,1 3,6 5,4 6,2 6,0 5,8 4,3 6,3

Pramen: ÚP Jihlava, Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2008,

Graf č. 2 – Nezaměstnanost v jednotlivých okresech kraje Vysočina od roku

Nezaměstnanost v % 15

Třebíč

10

Žďár nad Sázavou Jihlava

0

Havlíčkův Brod Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

5

Pramen: Autor

42

Pelhřimov Kraj Vysočina

Tabulka č. 10 – Míra nezaměstnanosti v % v jednotlivých krajích ČR k 31. 12. 2008

Kraj

Hodnota ukazatele 2,14

Praha Středočeský kraj

4,47

Královéhradecký kraj

4,81

Jihočeský kraj

4,83

Plzeňský kraj

5,03

Pardubický kraj

5,95

Zlínský kraj

6,13

Vysočina

6,30

Jihomoravský kraj

6,83

Olomoucký kraj

6,87

Liberecký kraj

6,95

Karlovarský kraj

7,62

Moravskoslezský kraj

8,49

Ústecký kraj

10,26

Pramen: Kraj Vysočina Analytické a statistické služby kraje Vysočina,

Graf č. 3 – Míra nezaměstnanosti v % v jednotlivých krajích ČR k 31. 12. 2008

Nezaměstnanost v % 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00

Pramen: Autor

43

Tabulka č. 11 – Vývoj nezaměstnanosti

Nezaměstnaní, VPM a MN evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem z toho dosažitelní volná pracovní místa uchazeči připadající na 1 VPM uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti míra nezaměstnanosti (v %)

sta vk

celke žen m y 31. 12. 2007 31. 12. 2008 31. 12. 2007 31. 12. 2008 16 202

17 874

8 736

9 278

15 233 5 764 2,8

17 082 2 414 7,4

8 129 -

8 791 -

5 998

8,407

2 773

3 896

5,6

6,3

7,0

7,7


Tabulka č. 12 – Tok nezaměstnanosti celkem nově evidovaní 26 754 za rok 2007 28 917 za rok 2008

ženy

vyřazení

umístění

30 592 20 397

22 319 19 501

nově evidované 12 853 13 781

vyřazené

umístěné

13 806 9 656

11 249 9 651


Nezaměstnanost kraje Vysočina dosahovala k 31. 12. 2008 výše 6,30% což řadí kraj Vysočina na 7. místo z celkového počtu třinácti krajů ČR. Nejnižší míra nezaměstnanosti (4,47%) byla ve Středočeském kraji a nejvyšší míra nezaměstnanosti (10,26) byla v Ústeckém kraji.

44

Tabulka č. 13 – Ohrožené mikroregiony v kraji Vysočina

okres

počet uchazečů MN v % počet název počet ekonomicky z z mikroregionu obyvatel aktivních celkem dosažitelní celkem dosažitelných

Jaroměřice nad Rokytnou Havlíčkův Světlá nad brod Sázavou Třebíč

Moravské Budějovice Třebíč Budišov Žďár nad Bystřice nad Sázavou Pernštejnem Třebíč

Havlíčkův brod Jihlava Žďár nad Sázavou

Golčův Jeníkov Telč Nové Město na Moravě

Pelhřimov Humpolec

6 180

2 839

340

332

12,0

11,7

10 907

5 564

697

631

12,1

10,9

16 009

7 614

801

784

10,5

10,3

4 001

1 819

175

172

9,6

9,5

20 704

9 685

893

869

9,2

8,3

4 486

2 103

188

179

8,6

8,2

13 469

6 576

549

531

8,4

8,1

19 540

9 153

710

691

7,8

7,0

16 839

8 187

540

510

6,6

6,2


Většina mikroregionů uvedených v tabulce, je původně zaměřena především na zemědělství a později i na turistiku, to znamená, že zde není dostatečně silný průmysl na to, aby vstřebal vzniklé množství nezaměstnaných osob. Dalším z velmi důležitých faktorů nezaměstnanosti je, že tyto mikroregiony leží mimo hlavní dopravní spojení. Proto je v těchto oblastí malý příliv podnikatelských subjektů a s tím i málo nových vznikajících pracovních příležitostí Ve druhé polovině loňského roku se skupině nezaměstnaností dlouhodobě ohrožené skupině mikroregionů v kraji Vysočina „připojily“ i další ohrožené oblasti, například Světlá nad Sázavou na Havlíčkobrodsku, kde prudký nárůst nezaměstnanosti vyvolalo masívní propouštění ve zdejších sklárnách.

45

3.5. Struktura uchazečů o zaměstnání Nejvíce uchazečů v evidencích úřadů práce jsou: •

pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

•

uchazeči vyučeni ve strojírenských oborech (kovodělníci)

•

uchazeči vyučeni v textilním průmyslu (šičky, švadleny)

•

uchazeči vyučeni ve stavebnictví (zedníci)

•

uchazeči ve službách (kuchaři, číšnici, prodavači a v dalších oborech)

•

administrativní pracovníci a nižší technický personál (mistři, nižší administrativní pracovníci apod.)

Tabulka č. 14 - Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání (ISCED 97)

stupeň vzdělání

stav k celkem ženy 31. 12. 2007 31. 12. 2008 31. 12. 2007 31. 12. 2008 abs. v% abs. v% abs. v% abs. v%

bez vzdělání a neúplné základní

17

0,1

13

0,1

8

0,1

7

0,1

základní vzdělání

3 443

21,3

3 573

20,0

1 966

22,5

2 013

21,9

nižší střední vzdělání

9

0,1

10

0,1

8

0,1

8

0,1

nižší střední odborné

274

1,7

329

1,8

131

1,5

153

1,6

7 543

46,6

8 456

47,3

3 576

40,9

3 874

41,8

165

1,0

162

0,9

135

1,5

126

1,4

439

2,7

465

2,6

288

3,3

303

3,3

4,7 977 17,2 3 021 0,8 167 0,4 107 3,4 562 0,1 32 100,0 17 874

5,5 16,9 0,9 0,6 3,1 0,2 100,0

380 1 874 86 44 234 6 8 736

4,3 24,5 1,0 0,5 2,7 0,1 100,0

436 1 900 120 65 244 11 9 278

4,7 20,5 1,3 0,7 2,6 0,1 100,0

střední odborné s výučním lisem stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i ÚSO s maturitou vyšší odborné bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem

761 2 791 127 72 543 18 16 202


46

Tabulka č. 15 - Věková struktura uchazečů o zaměstnání stav k

celkem 31. 12. 2007 31. 12. 2008 abs. v% abs. v%

31. 12. 2007 abs. v%

31. 12. 2008 abs. v%

25-29 let 30-34 let 35-39 let

700 1 889 1 766 2 061 1 710

4,3 11,7 10,9 12,7 10,6

831 2 315 2 006 2 209 1 985

4,6 13,0 11,2 12,4 11,1

327 877 889 1 275 1 083

3,7 10,0 10,2 14,6 12,4

345 1 021 901 1 276 1 223

3,7 11,0 9,7 13,8 13,2

40-44 let 45-49 let

1 694 1 746

10,5 10,8

1 795 1 910

10,0 10,7

1 022 1 030

11,7 11,8

1 065 1 134

11,5 12,2

50-54 let 55-59 let

2 421 1 865

14,8 11,5

2 523 1972

14,1 11,0

1 447 770

16,6 8,8

1 485 814

16,0 8,8

350

2,2

328

1,8

16

0,2

14

0,2

100,0 17 874

100,0

8 736

100,0

9 278

100,0

věk

do 19 let 20-24 let

nad 60 let celkem

16 202

ženy


Tabulka č. 16 - Délka evidence

Délka evidence

do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců 12 – 24 měsíců nad 24 měsíců celkem

stav k celkem ženy 31. 12. 2007 31. 12. 2008 31. 12. 2007 31. 12. 2008 abs. v% abs. v % abs. v% abs. v% 5 360 33,1 7 763 43,4 2 214 25,3 3 279 35,3 2 787 17,2 3 227 18,1 1 589 18,2 1 734 18,7 1 406 8,7 1 474 8,2 805 9,2 848 9,1 1 003 6,2 860 4,8 601 6,9 504 5,4 1 792 11,1 1 550 8,7 1 130 12,9 1 008 10,9 3 854 23,8 3 000 16,8 2 397 27,4 1 905 20,5 16 202

100,0 17 874

100,0

8 736

100,0

9 278

100,0


Tabulka č. 17 – Průměrná délka evidence (ve dnech)

Délka evidence průměrná délka evidence evidovaných uchazečů délka evidence průměrná vyřazených uchazečů

stav k celkem ženy 31. 12. 2007 31. 12. 2008 31. 12. 2007 31. 12. 2008 546

434

595

493

266

220

320

255


47

Tabulka č. 18 – Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) stav k KZAM tř. 1 – Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci tř. 2 – Vědečtí a odborní duševní pracovníci tř. 3 – Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – Nižší administrativní pracovníci (úředníci) tř. 5 – Provozní pracovníci ve službách a obchodě tř. 6 – Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech tř. 7 – Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři tř. 8 – Obsluha strojů a zařízení tř. 9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tř. 0 – Příslušníci armády nezadáno celkem

31. 12. 2007 abs. v% 129 0,8 720 4,4

31. 12. 2008 abs. v% 130 0,7 761 4,3

1 471

9,1

1 607

9,0

1 368 2 377

8,4 14,7

1 519 2 524

8,5 14,1

458

2,8

380

2,1

3 016

18,6

3 469

19,4

1 548 3 800 10 1 305 16 202

9,6 23,5 0,1 8,1 100,0

1 890 3 979 11 1 604 17 874

10,6 22,3 0,1 9,0 100,0


3.6. Absolventi škol a mladiství Tabulka č. 19 - Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stav k ISCED97

celkem ženy 30. 9. 2007 30. 9. 2008 30. 9. 2007 30. 9. 2008 0 1 0 1 52 98 18 50 0 0 0 0 83 66 52 32 498 446 206 177 2 0 2 0 43 33 28 21 316 260 126 113 497 430 326 256 66 62 42 44 47 58 28 43 157 179 91 110 1 4 1 3 1 762 1 637 920 850

bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem


48

Jedním

ze

stále

opakovaných nedostatků

zaměstnatelnosti

absolventů

škol a

mladistvých je nabídka volných pracovních míst neodpovídající jejich vzdělanostní struktuře (tento stav je dán také atraktivitou a stupněm obtížnosti studia). V nabídkách pro tuto kategorii nezaměstnaných se objevují převážně místa pro jednoduché dělnické a také málo atraktivní administrativní práce, přičemž charakter těchto míst většinou jejich dosaženému vzdělání neodpovídá. Stále pravidelně se také v posledních letech opakuje situace, že absolventi oborů a profesí, které vyžadují výuční list nebo vyučení s maturitou (řemesla), hledají práci snáze než absolventi se středním a vyšším vzdělání. Opakovaně se jedná o důsledek snahy žáků vystudovat maturitní obor, často bohužel za každou cenu, na úkor oborů s výučním listem. Tím je převaha nabídky nad poptávkou jasně definovaná a to je problém, se kterým se potýká většina úřadů práce v kraji Vysočina.

Další problémy kolem zaměstnavatelnosti absolventů škol a mladistvých jsou také dlouhodobě známé a stále se opakující: •

mladistvé uchazeče se základním vzděláním není mezi zaměstnavateli zájem

•

mladiství uchazeči nemají zájem pracovat v pro ně odpovídajících pracovních místech

•

nevhodná volba studijního nebo učebního oboru

•

chybějící pracovní zkušenosti

•

neochota absolventů přizpůsobit se specifickým požadavkům zaměstnavatele

•

nechuť zaměstnavatelů vzít do pracovního poměru člověka bez praxe a pracovních návyků

•

velmi malý zájem některých absolventů do zaměstnání vůbec nastoupit

V posledních letech i z důvodu obecného nedostatku kvalifikovaných pracovníků a také mnohem přísnějších podmínek pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti pro tuto kategorii uchazečů, počty evidovaných osob v evidencích úřadů práce stále klesaly, ovšem ke konci roku 2008 bylo registrováno 1 425 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých, což je o 50 více než v předchozím měsíci a také o 154 více než ve stejném období roku 2007. Tento vývoj naznačuje, že o tuto kategorii zaměstnanců přestává být zájem, a že tito pracovníci jsou a budou propouštěni již v prvních vlnách snižování stavu pracovníků ve firmách

49

Specifickou skupinou nezaměstnaných jsou mladiství, tedy uchazeči do 18 let věku se základním vzděláním.

Zde se vyskytují tyto faktory, které negativně ovlivňují zařazení těchto osob na trh práce: •

nízký věk

•

absence jakýchkoliv dovedností

•

častý nezájem o další vzdělávání, nedostatek motivace

•

nevhodné pracovní návyky

•

nereálné požadavky na pracovní zařazení a nadstandardní ohodnocení jejich práce

•

nedostatek pracovních příležitostí pro tuto skupinu nezaměstnaných uchazečů.

3.7. Osoby se ZP Osoby se zdravotním postižením jsou na trhu práce stále velmi specifickou pracovní kategorií se zvláštními nároky na práci a pracovní podmínky odpovídajícími jejich zdravotnímu stavu . Důvody nezaměstnanosti zdravotně postižených: •

nevyhovující pracovní podmínky

• nevyhovující charakter práce • vysoký podíl fyzické práce • pracovní doba neodpovídající jejich handicapu

Tabulka č. 20 Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením stav k celkem

Osoby se ZP

ženy

31. 12. 2007 31. 12. 2008 31. 12. 2007 31. 12. 2008 osoby se ZP podíl na celkovém počtu uchazečů z toho: plně invalidní částečně invalidní os. zdravotně znevýhodněné

3 348 20,7 % 6 2 990 352

3 205 17,9 % 9 2 881 315

1 737 10,7 % 3 1 553 181


50

1 695 9,5 % 2 1 522 171

3.8. Cizinci na trhu práce Tabulka č. 21 Zaměstnávání cizinců stav k 31. 12. 2007 31. 12. 2008 3 492 4 516

Zaměstnaní cizinci zaměstnaní s pracovním povolením informace o zaměstnání podle § 98 písm. a) až e), j) až m)

350

962

občané EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska

3 214

2 235


Současný trend v zaměstnávání cizinců v kraji Vysočina zaznamenává v poslední čtvrtině roku výrazné omezování vydávání nových pracovních povolení. Důvodem je vývoj světové finanční krize, která vede nejen k rušení pracovních míst pro české obyvatele, ale výrazně i pro zahraniční pracovníky, a to nejen ze třetích zemí, ale i ze zemí EU, protože i tyto firmy mají v České republice výrobní a odbytové problémy. Celkově se počty zahraničních pracovníků v loňském roce sice ještě zvýšily hlavně především díky nárůstu počtů ukrajinských, vietnamských a mongolských pracovníků, ale právě z výše uvedených důvodů výrazné omezování vydávaných pracovních povolení pro cizince ke konci roku 2008 tento trend zastavilo.

51

3.9. Očekávaný vývoj trhu práce v kraji Vysočina v dalším období Koncem srpna se ještě zdálo, že celosvětová finanční krize jak Českou republiku, tak kraj Vysočina mine. Ovšem již začátkem druhého pololetí se nejprve začal hroutit sklářský průmysl v okrese Havlíčkův Brod (Sklo Bohemia, a.s.), a následně se dostavil propad „tahounů“ ekonomiky trhu práce v celém kraji Vysočina, tedy firem zabývající se automobilovým průmyslem a následně se dostavilo propouštění ve firmách napříč celým oborovým spektrem. Ke konci roku začínají zaměstnavatelé využívat možnost poskytovat náhrady mzdy v nižší částce (§ 209, odst. 3 ZP). Nezaměstnanost od začátku 4. čtvrtletí 2008 trvale roste (od července 2008 do prosince 2008 nárůst o cca 3 700 nových uchazečů o zaměstnání), naopak nabídka volných pracovních míst strmě klesá (ve sledovaném období pokles o 2650 volných pracovních příležitostí) Kromě skláren a firem, zabývající se automobilovým mají ekonomické problémy také textilky, papírny a dopravci, firmy podnikající v potravinářství, ve službách, v zemědělství a lesnictví a v dalších oborech. Hlavní příčinou tohoto stavu je skutečnost, že firmy neustále přicházejí o zakázky, a to jak v České republice, tak i ze zahraničí (Německa, Rakouska, Slovenska a dalších zemích na kterých je český průmysl závislý z hlediska vývozu zboží) Z výše uvedených hledisek vyplývá, že současný trend nárůstu nezaměstnanosti bude i nadále pokračovat. V současné době nejsem schopen odhadnout celkový dopad krize na nezaměstnanost v kraji Vysočina ani to kdy se situace na trhu práce zlepší. Vše bude záležet na tom, kdy světová ekonomika začne růst.

3.9.1 Varianty možného vývoje nezaměstnanosti Tabulka č. 22 Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období mírnější varianta očekávaný stav k 30. 06. 2009 31. 12. 2009

počet evidovaných uchazečů celkem

z toho dosažitelný

24 080

23 230

24 860

24 010

pesimističtější varianta počet evidovaných uchazečů celkem

z toho dosažitelný

MN v %

8,5

27 260

26360

10,0

8,8

29 690

28 790

10,6

MN v %


52

4. Průzkum

4.1. Cíl průzkumu Cílem průzkumu je získání informací o nezaměstnaných osobách v kraji Vysočina.

4.1.2. Použitá metoda

Pro získání informací jsem zvolil formu dotazníku. Tuto metodu jsem zvolil proto, že umožňuje získat informace od mnoha respondentů a pomocí statistické metody zpracovat výsledky průzkumu. Dotazník je anonymní, což umožňuje odpovídat popravdě a otevřeně. Část dotazníků jsem předal na úřad práce uchazečům o zaměstnání a část dotazníku jsem osobně předkládal k vyplnění nezaměstnaným osobám. Počet dotazníků, které jsem předal, byl 100 a návratnost byla 100%. V tomto dotazníků jsem se zaměřil jak na osobnost uchazeče o zaměstnání tak na jeho vlastní názory.

53

4.2. Výsledy průzkumu ůzkumu Otázka č. 1 Graf č. č 4 - Jak dlouho jste bez zaměstnání? stnání?

10,8% 10,8%

do 6 měsíců

18,5%

60,0%

6 měsíců - 1 rok 1 rok - 2 roky více

Pramen: Autor

Nejvíce respondentůů je bez zaměstnání zam do 6 měsíců (60%), 18,5% respondentů respondent je bez zaměstnání stnání 6 měsíců m – 1 rok, 10,8% respondentů je bez zaměstnání zam 1 rok – 2 roky, stejně jako více let.

Otázka č. 2

Graf č. 5 - Jste spokojen/a se službami na úřadu ú adu práce?

16,4% 46,3%

14,9%

ano celkem ano ani ne

22,4%

ne

Pramen: Autor

46,3% % je spokojeno se službami práce, 22,4% je celkem spokojeno, 16,4 není spokojeno a 14,9 ani ne. 54

Otázka č. 3

Graf č. 6 - Kde hledáte informace ce o nabídkách práce?

informuji se na úřadu práce na internetu

7,3% 22,5%

15,9%

inzerce v tisku 22,5%

31,8%

oslovuji přímo firmy jiné

Pramen: Autor

Nejvíce uchazečů uchaze se informuje na internetu (31,8%), 22,5% nezaměstnaných stnaných se informuje na úřadu ú práce, stejný počet čet nezaměstnaných nezam hledá informace v tisku, 15,9% oslovuje přímo p ímo firmy, 7,3% nezaměstnaných nezam uvedlo jinou možnost – od známých, příbuzných, íbuzných, prostřednictvím prostř personálních agentur, nehledám.

Otázka č. 4

Graf č. 7 - V jakém odvětví jste pracoval/-aa naposledy

strojírenství

25,0% 50,0% 4,7%

bankovnictví stavebnictví

9,4% 10,9%

zemědělství jiné

Pramen: Autor

55

50% nezaměěstnaných stnaných pracovalo ve strojírenství, 25% uvedlo jinou možnost – Dopravní průmysl, pr Obchodní činnost, innost, IT, Logistika, Zdravotnictví, Telekomunikace, Hostinská činnost, innost, Státní správa, Studium, Bez zaměstnání, zam 10,9% respondentůů pracovalo v bankovnictví, 9,4% ve stavebnictví a 4,7% v zemědělství.

Otázka č. 5

Graf č. 8 - Byl/a /a by jste ochoten/a o pracovat i v jiném oboru než je ten Váš?

7,5%

3,0% ano

17,9%

ne 71,6%

je mi to jedno nevím

Pramen: Autor

71,6% dotazovaných uvedlo, že by bylo ochotní pracovat i v jiném oboru, 17,9% uvedlo, že by nebyli ochotni pracovat v jiném oboru, 7,5% respondentům m je jedno zda by pracovali v jiném oboru a 3% neví, neví zda by pracovali v jiném oboru.

56

Otázka č. 6

Graf č. 9 - Myslíte si, že v blízké době najdete zaměstnání? zam

13,4%

22,4%

11,9% 22,4%

určitě ano možná ano

29,9%

nevím spíše ne určitě ne

Pramen: Autor

29,9% dotazovaných odpovědělo, odpov že v blízké době možná najdou zaměstnání, zam 22,4% uvedlo, že určitě najdou zaměstnání, zam 22,4% neví, zda najdou zaměstnání. ěstnání. Odpověď Odpov určitě ne uvedlo 13,4% respondentů respondent a 11,9% si myslí že, spíše nenajdou zaměstnání. zam

Otázka č. 7

Graf č. 10 - Co Vám na nezaměstnanosti stnanosti nejvíce vadí?

2,7%

6,7%

6,7%

špatná finanční situace pocit méněcennosti a nepotřebnosti mnoho volného času

20,0% 64,0%

málo sociálních kontaktů jiné

Pramen: Autor

Nejvíce nezaměstnaným stnaným vadí na nezaměstnanosti nezam špatná finanční ní situace (64%), 20% dotazovaných odpovědělo odpov pocit méněcennosti a nepotřebnosti, ebnosti, odpověď odpov málo 57

sociálních kontaktůů uvedlo 6,7% respondentů, respondent , 6,7% uvedlo jinou možnost – nic, nejistota do budoucna, 2,7% uvedlo mnoho volného času. Otázka č. 8

Graff č. č 11 – Co můžete žete nabídnout na trhu práce?

počítačová gramotnost

5,2%

9,7%

řidičský průkaz

20,9% 26,9%

23,9% 13,4%

znalost jednoho nebo více světových jazyků odborné praktické znalosti odborné teoretické znalosti jiné

Pramen: Autor

26,9% dotazovaných uvedlo, že můžou m nabídnout počítačovou ovou gramotnost, 23,9% řidičský průkaz, kaz, 20,9% odborné praktické znalosti 13,4% uvedlo znalost jednoho nebo více světových jazyků, ů, 9,7% odborné odbor teoretické znalosti. Odpověď ěď jiné uvedlo 5,2% pracovitost, ochota učit u se, zkušenost, nevím.

Otázka č. 9

Graf č. 12 – Jste ochoten/a pracovat i za nižší mzdu?

31,3%

38,8%

ano jsem ochoten/a nevím

29,9%

ne nejsem ochoten/a

Pramen: Autor

58

38,8% respondentů odpovědělo, odpov lo, že by pracovali i za nižší mzdu, 31,3% by nepracovalo za nižší mzdu a 29,9 neví. Otázka č. 10

Graf č. 13 - Jste ochoten/a do zaměstnání zam dojíždětt nebo se za prací stěhovat? st

0,0% 11,9% 44,8%

ano ne

43,3%

nevím jiné

Pramen: Autor

44,8% respondentů by bylo ochotných do zaměstnání zam dojíždět ět nebo se za prací přestěhovat, ěhovat, 43,3% by nebylo ochotných ochotných a 11,9% neví.

Otázka č. 11

Graf č. 14 - Pohlaví

46,3% 53,7%

muž žena

Pramen: Autor

53,7% uchazečů čů o zaměstnání zam jsou muži a 46,3% nezaměstnaných stnaných jsou ženy. 59

Otázka č. 12

Graf č. 15 - Věk

4,8% 14,5%

15-20

12,9%

21-30

40,3%

31-40 27,4%

41-50 nad 50

Pramen: Autor

Nejvíce nezaměstnaných stnaných je ve věku v 21-30 let (40,3%), dalšíí skupina nezaměstnaných nezam je ve věku 31-40 40 let (27,4%). 14,5% nezaměstnaných nezam je ve věku ku nad 50 let, 12,9% je ve vě 41-50 let a 4,8% je ve věku 15-20 let. věku

Otázka č. 13

Graf č. 16 - Ukončené vzdělání

SOU bez maturity

16,9%

7,7%

44,6%

SOU s maturitou SOŠ s maturitou

20,0%

Gymnázium

10,8%

Jiné

Pramen: Autor

Nejvíce nezaměstnaných stnaných ukončilo ukon SOU bez maturity (44,6%), 20% SOŠ s maturitou, 16,9% ukončilo ilo jiné vzdělání vzdě – nejvíce nezaměstnaných ukončilo ilo Základní školu, dále

60

Vyšší odbornou školu a Vysokou školu. 10,8% respondentů respondent má ukončené ukon SOU s maturitou a 7,7% má ukončené ukon Gymnázium. Otázka č. 14

Graf č. 17 - Rodinný stav

21,5% 44,6%

svobodný/á vdaná/ženatý

33,8%

rozvedený/á

Pramen: Autor

44,6% respondentů je svobodných, 33,8% je ženatých/ vdaných a 21,5% je rozvedených

Otázka č. 15

Graf č. 18 - Máte nějaké zdravotní omezení?

14,9% ano ne

85,1%

Pramen: Autor

85,1% dotazovaných nemá zdravotní omezení a 14,9% má nějaké jaké zdravotní omezení 61

ZÁVĚR Jsem si vědom, že moje absolventská práce nemohla obsáhnout v celé šíři rozsáhlé oblasti nezaměstnanosti. Přesto jsem se snažil postihnout některé praktické aspekty tohoto společenského jevu, které jsem měl možnost podrobně poznat absolvováním závěrečné praxe na Úřadu práce v Jihlavě. Ověřil jsem si, jaký závažný problém nezaměstnanost představuje a bude představovat, z čehož vyplývá, jak je práce důležitou podmínkou důstojného života každého člověka. Zatímní trend ukazující na její neustále zvyšování je velkým hospodářským problémem nejen kraje Vysočina, ale celé České republiky. Mezi hlavní zdroje nezaměstnanosti v kraji Vysočina v prvé řadě patří ukončení některých podniků způsobené světovou finanční krizí, dále promítnutí sezónních prací, ukončení studií na učilištích, středních a vysokých školách, nedostatek pracovních míst v okrajových lokalitách, zrušené dopravní linky a v neposlední řadě propouštění zaměstnanců. Nejohroženější oblasti kraje Vysočina jsou mikroregiony na Třebíčsku: Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice a Jemnice, na Havlíčkobrodsku Golčův Jeníkov a na Jihlavsku Telč, kde v těchto oblastech shodně chybí v současné době rozvinutý průmysl a kde je velmi špatná dopravní obslužnost. Tato místa, charakterizovaná převažujícím zemědělstvím v nepříliš příznivých výrobních podmínkách, mají sice v současné době vybudované (nebo budují) dobře prezentované průmyslové zóny, ale ty jsou zatím mimo větší zájem investorů. Tatáž situace je i jinde, například v okrese Žďár nad Sázavou v mikroregionu Bystřice nad Pernštejnem. Složitá situace nastala také ve Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku, kde jediný důležitý zaměstnavatel zastavil výrobu a propustil všechny své zaměstnance. Důsledkem byl raketový vzrůst nezaměstnanosti. Jedná se o příkladnou ukázku toho, jaký dopad na zaměstnanost v daném mikroregionu má likvidace rozhodujícího zaměstnavatele v této oblasti. Do podobné situace se také dostal mikroregion Humpolec, na Pelhřimovsku, kde strojírenské firmy, navázané na automobilový průmysl, začaly stejně jako jinde hromadně propouštět a jiné pracovní příležitosti se zde vyskytují pouze výjimečně. 62

Velice ohroženou skupinu uchazečů o zaměstnání jsou dlouhodobě nezaměstnaní – uchazeči evidovaní na úřadech práce déle než 1 rok. Patří sem zejména uchazeči starší 50, ženy s malými dětmi a uchazeči, které je možno zařadit mezi nepřizpůsobivé. V tomto směru je dlouhodobě velmi špatná situace na okresech Třebíč a Žďár nad Sázavou, naopak nejlépe se z tohoto pohledu jeví situace v okrese Pelhřimov. Další ohroženou skupinou jsou osoby zdravotně znevýhodněné, absolventi škol a mladiství. Z průzkumu, který jsem provedl se potvrdilo, že nejvíce nezaměstnaných osob je bez zaměstnání méně než 6 měsíců (60%), což podle mého názoru vypovídá také o tom, že nejvíce nezaměstnaných pracovalo ve strojírenství (50%), který v poslední době nejvíce zasáhla celosvětová finanční krize. Tento fakt potvrzuje, že kraj Vysočina je sužován cyklickou nezaměstnaností způsobenou zpomalením české a světové ekonomiky. Z mého průzkumu dále vyplývá, že největší počet uchazečů o zaměstnání jsou: muži (53,7%), osoby ve věku 21-30 let (40,3%), osoby s výučním listem (44,6%), a osoby bez zdravotního postižení (85,1%). Z hlediska rodinného vztahu je nejvíce nezaměstnaných osob svobodných (44,6%), ale 33,8% je ženatých/vdaných a 21,5% je rozvedených což podle mého názoru může těmto skupinám způsobovat závažnější existenční potíže než svobodným osobám. Většina uchazečů by se spokojila i s méně placenou prací (38,8%), ale také mnoho uchazečů by méně placenou práci nevzalo (31,3%). 44,8% nezaměstnaných by do práce dojíždělo nebo se za prací přestěhovalo, ale naopak 43,3% by tuto možnost nezvolilo. Nejvíce uchazečů by pracovalo i v jiném oboru než je ten jejich (71,6%). 29,9% respondentů si myslí, že možná v blízké době najde zaměstnání, 22,4% je přesvědčených, že v blízké době najdou zaměstnání, ale stejné procento neví, zda práci najdou. Dotazovaným na nezaměstnanosti nejvíce vadí špatná finanční situace (64%). 26,9% nezaměstnaných může na trhu práce nabídnout počítačové znalosti, 23,9% řidičský průkaz a 20,9% odborné praktické znalosti. Nejvíce nezaměstnaných hledá informace o nabídkách práce na internetu (31,8%), ale mnoho uchazečů také využívá služeb úřadu práce (22,5%). A 46,3% respondentů je spokojeno se službami ÚP práce. A jak řešit současnou složitou situaci na trhu práce v kraji Vysočina? ÚP v kraji Vysočina by měli aktivněji vyhledávat možnosti uplatnění na trhu práce pro rizikové skupiny uchazečů za pomoci nástrojů APZ a projektů ESF, lépe a účelněji využívat jednotlivé nástroje APZ v rámci projektů ESF, důrazněji prosazovat u zaměstnavatelů vytváření vhodných pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o 63

zaměstnání a občany se zdravotním postižením, zpřísnit povolování práce cizincům, pravidelně aktualizovat monitoring zaměstnavatelů a v neposlední řadě aktivní spolupráce mezi jednotlivými úřady práce v kraji Vysočina a krajem Vysočina při vytváření možností pro využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie za účelem snižování nezaměstnanosti v kraji Vysočina. Do pomoci by se ale také měli více zapojit zaměstnavatelé, stát a Evropská unie, protože bez nich samotný úřad práce moc nezmůže.

64

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 - Srovnání míry nezaměstnanosti na okrese Jihlava, Kraji Vysočina a v ČR v letech 1997 až 2008 ........................................................................................................ 41 Graf č. 2 - Nezaměstnanost v jednotlivých okresech kraje Vysočina od roku .................. 42 Graf č. 3 - Míra nezaměstnanosti v % v jednotlivých krajích ČR k 31. 12. 2008 ............. 43 Graf č. 4 - Jak dlouho jste bez zaměstnání? ...................................................... 54 Graf č. 5 - Jste spokojen/a se službami na úřadu práce? .................................... 54 Graf č. 6 - Kde hledáte informace o nabídkách práce? ...................................... 55 Graf č. 7 - V jakém odvětví jste pracoval/-a naposledy ..................................... 55 Graf č. 8 - Byl/a by jste ochoten/a pracovat i v jiném oboru než je ten Váš?...... 56 Graf č. 9 - Myslíte si, že v blízké době najdete zaměstnání? ............................. 57 Graf č. 10 - Co Vám na nezaměstnanosti nejvíce vadí? .................................................... 57 Graf č. 11 - Co můžete nabídnout na trhu práce? .............................................................. 58 Graf č. 12 - Jste ochoten/a pracovat i za nižší mzdu? ........................................................ 58 Graf č. 13 - Jste ochoten/a do zaměstnání dojíždět nebo se za prací stěhovat? ................. 59 Graf č. 14 - Pohlaví ............................................................................................................ 59 Graf č. 15 - Věk ................................................................................................................. 60 Graf č. 16 - Ukončené vzdělání ......................................................................................... 60 Graf č. 17 - Rodinný stav ................................................................................................... 61 Graf č. 18 - Máte nějaké zdravotní omezení? .................................................................... 61

65

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 - Výdaje ESF dle jednotlivých operačních programů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) ............................................................................................. 29 Tabulka č. 2 - Počet vytvořených pracovních míst v rámci ESF .................................. 29 Tabulka č. 3 - Příspěvky poskytované v rámci ESF .......................................................... 29 Tabulka č. 4 - Vývoj počtu zaměstnavatelů ...................................................................... 35 Tabulka č. 5 - Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ ............................................................ 35 Tabulka č. 6 – Vývoj počtu zaměstnanců .......................................................................... 36 Tabulka č. 7 - Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání ..................... 38 Tabulka č. 8 - Vývoj míry nezaměstnanosti v % na okrese Jihlava, Kraji Vysočina a České republice od roku 1998 do roku 2008 ...................................................................... 40 Tabulka č. 9 - Nezaměstnanost v jednotlivých okresech kraje Vysočina od roku 2007 ... 42 Tabulka č. 10 - Míra nezaměstnanosti v % v jednotlivých krajích ČR k 31. 12. 2008 ..... 43 Tabulka č. 11 - Vývoj nezaměstnanosti ............................................................................ 44 Tabulka č. 12 - Tok nezaměstnanosti ............................................................................... 44 Tabulka č. 13 - Ohrožené mikroregiony v kraji Vysočina ................................................ 45 Tabulka č. 14 - Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání (ISCED 97) .................... 46 Tabulka č. 15 - Věková struktura uchazečů o zaměstnání ................................................. 47 Tabulka č. 16 - Délka evidence ......................................................................................... 47 Tabulka č. 17 - Průměrná délka evidence (ve dnech) ........................................................ 47 Tabulka č. 18 - Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) .............................................................................................................................. 48 Tabulka č. 19 - Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání ................................................................................................................... 48 Tabulka č. 20 - Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením ............................ 50 Tabulka č. 21 - Zaměstnávání cizinců .............................................................................. 51 Tabulka č. 22 - Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období ........................ 52

66

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1 - Poptávka po práci ............................................................................................. 7 Obr. č. 2 - Nabídka práce ................................................................................................... 8 Obr. č. 3 - Trh práce ........................................................................................................... 9 Obr č. 4 - Dobrovolná nezaměstnanost .............................................................................. 14 Obr. č. 5 - Vznik nedobrovolné nezaměstnanosti jako důsledek nepružných mezd.......... 16 Obr. č. 6 - Kraj Vysočina ................................................................................................... 29

67

PRAMENY A SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BUCHTOVÁ, B., a kolektiv, Nezaměstnanost – psychologický, ekonomický a sociální problém, 1. vydání, Grada Publishing, Praha, 2002, 236 stran, ISBN 80-247-9006-8. 2. ROBERT HOLMAN, Ekonomie, 4. aktualizované vydání, C. H. Beck, Praha 2005, 709 stran, ISBN 80-7179-891-6. 3. JAN KLÍMA, Makroekonomie, 1. vydání, Alfa Publishing, Brno, 2006, 141 stran, ISBN 80-86851-27-3. 4. ÚP JIHLAVA, Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2008, ÚP Jihlava, Jihlava, 2008, 33 stran.

Internetové zdroje:

[online http:// http://analytika.kr-vysocina.cz] [http://portal.mpsv.cz] [online http://www.mpsv.cz] [online http://ihned.cz] [online http://www.esfcr.cz]

68

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1- Dotazník

69

Příloha č. 1: Dotazník

Dobrý den, jsem studentem Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a píší bakalářskou práci na téma „Nezaměstnanost v kraji Vysočina“ a chtěl bych Vás požádat jestli by jste mi věnoval/a 10 minut k vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je anonymní a Vaše odpovědi budou použity pouze pro moji práci Odpovědi prosím zakroužkujte.

1) Pohlaví a)muž b)žena

2) Věk……………….

3) Ukončené vzdělání a) SOU bez maturity b) SOU s maturitou c) SOŠ s maturitou d) Gymnázium e) Jiné………………………………………………………………

4) Jak dlouho jste bez zaměstnání? a) do 6 měsíců b) 6 měsíců - 1 rok c) 1 rok - 2 roky d) více

5) Rodinný stav a) svobodná b) vdaná/ženatý c) rozvedený/á

6) Máte nějaké zdravotní omezení? a) ano b) ne

70

7) Jste spokojen/a se službami na úřadu práce? a) ano b) celkem ano c) ani ne d) ne

8) Co děláte pro to abyste našel/a práci? a) informuji se na úřadu práce b) informace na internetu c) informace v tisku d) oslovení přímo ve firmách e) jiné………………………………………………………………

9) Jste ochoten/a pracovat i za nižší mzdu? a) ano jsem ochoten/a b) nevím c) ne nejsem ochoten/a

10) Myslíte, že je ve vašem oboru hodně volných pracovních míst a) je jich málo b) dostatek c) nejsou

11) Byl/a by jste ochoten/a pracovat i v jiném oboru než je ten Váš? a) ano b) ne c) je mi to jedno d) nevím

12) Myslíte si, že v blízké době najdete zaměstnání? a) určitě ano

71

b) možná ano c) nevím d) spíše ne e) určitě ne

13) Co pro Vás znamená nezaměstnanost? a) hodně volného času b) skromný způsob života c) nepřemýšlím o tom d) jiné……………………………………………………………… 14) Jak se cítíte jako nezaměstnaný? a) nepociťuji žádné změn b) jsem ve stresu z neúspěšného hledání práce c) jiné………………………………………………………………

15) Jak trávíte většinu času? a) hledáním práce b) doma u televize c) nudím se d) prací v domácnosti d) jiné………………………………………………………………

16) Co Vám na nezaměstnanosti nejvíce vadí? a) špatná finanční situace b) pocit méněcennosti a nepotřebnosti c) mnoho volného času d) málo sociálních kontaktů e) jiné………………………………………………………………

17) Co můžete nabídnout na trhu práce? a) počítačová gramotnost b) řidičský průkaz

72

c) znalost jednoho nebo více světových jazyků d) odborné praktické znalosti e) odborné teoretické znalosti f) jiné………………………………………………………………

18) Jste ochoten/a do zaměstnání dojíždět nebo se za prací přestěhovat a) ano b) ne c) nevím d) jiné………………………………………………………………

Děkuji za spolupráci Tomáš Krainer

73

Nezaměstnanost v kraji Vysočina

Recommend Documents