Úřad práce v Plzni ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI. Rok 2006

Úřad práce v Plzni

ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI

Rok 2006

ÚP PM – VEŘ, ved. OTP, 1.2.2006

Analýza stavu a vývoje trhu práce za rok 2006 (zkrácená verze – internet) Plzeňský kraj I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE .................................................................................... 3 I.1 ÚVOD – SPECIFIKACE KRAJE, ZÁKLADNÍ INFORMACE ........................................................................... 3 I.2 EKONOMICKÁ, SOCIÁLNÍ A DEMOGRAFICKÁ SITUACE ........................................................................... 4 I.3 SILNÉ STRÁNKY KRAJE ........................................................................................................................... 6 I.4 SLABÉ STRÁNKY KRAJE .......................................................................................................................... 6 II. ZAMĚSTNANOST............................................................................................................................... 7 II.1 CELKOVÁ ZAMĚSTNANOST ................................................................................................................... 7 II.2 VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA ...................................................................................................................... 8 III. NEZAMĚSTNANOST ..................................................................................................................... 12 III.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VÝVOJE NEZAMĚSTNANOSTI.............................................................. 12 III.2 TOK NEZAMĚSTNANOSTI .................................................................................................................. 15 III.3 STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ (VZDĚLÁNÍ, VĚK, DÉLKA EVIDENCE, KZAM) ................... 19 III.4 VYBRANÉ SKUPINY UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ ................................................................................ 29 III.4.1 Absolventi škol a mladiství............................................................................................................ 29 III.4.2 Osoby se ZP, resp. se ZPS............................................................................................................. 31 III.5 OHROŽENÉ MIKROREGIONY V JEDNOTLIVÝCH OKRESECH ................................................................ 33 IV.

CIZINCI NA TRHU PRÁCE...................................................................................................... 39

V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI.................................................................................. 41 V.1 VYNALOŽENÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY NA APZ .................................................................................. 41 V.2 NOVĚ VYTVOŘENÁ PRACOVNÍ MÍSTA V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH NÁSTROJŮ APZ ................................. 42 V.3 REKVALIFIKACE .................................................................................................................................. 43 VI.

PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ............................................ 44

VI.1 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ VE VAŠEM KRAJI – OČEKÁVANÉ OVLIVŇUJÍCÍ CELOREPUBLIKOVÉ A MÍSTNÍ FAKTORY. ................................................................................................................................................... 44 VI.2 NEJVÍCE OHROŽENÉ SKUPINY UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ A SITUACE V NEJOHROŽENĚJŠÍCH MIKROREGIONECH ...................................................................................................................................... 55 VI.3 DVĚ VARIANTY MOŽNÉHO VÝVOJE NEZAMĚSTNANOSTI. ................................................................... 60 VII. DOPORUČENÍ .............................................................................................................................. 61

Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. na základě podkladů jednotlivých úřadů práce Plzeňského kraje, ČSSZ, ČSÚ a Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.


2

Analýza stavu a vývoje trhu práce za rok 2006 (zkrácená verze – internet) Plzeňský kraj

I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I. 1 Úvod – specifikace kraje, základní informace Plzeňský kraj tvoří sedm okresů: Domažlice, Klatovy, Plzeň – město, Plzeň – jih, Plzeň – sever, Rokycany a Tachov. Má 501 obcí, jeho rozloha činí 7 561 km2. V roce 2006 žilo v Plzeňském kraji 551 528 obyvatel, z toho 51 % představovaly ženy. V sídelním městě kraje – Plzni žilo ke stejnému období 162 759 osob, což je zhruba 30 % obyvatel celého kraje. V Plzeňském kraji si udržuje dominantní postavení průmysl. Hlavním průmyslovým centrem

je okres Plzeň – město, průmyslové podniky jsou

však lokalizovány i v sousedních okresech, především v blízkosti větších sídel. V Plzni je jedna z největších průmyslových zón v ČR – Městský industriální

park

Borská

pole,

která

přilákala

významné

zahraniční

investory. V této lokalitě bylo ke konci roku 2006 vytvořeno přibližně 10 781 pracovních míst. Do konce roku 2007 by zde mělo být zaměstnáno odhadem 14 500 osob. V kraji rovněž existuje i řada dalších zón menšího rozsahu -

např. Stod, Holýšov, Rokycany, Klatovy, Dobřany. Další

rozvojové zóny jsou momentálně ve fázi příprav, popř. záměrů. Zbývající části kraje mimo spádová území okresních měst a větších sídel jsou orientované především zemědělsky, případně rekreačně. Sídelní město Plzeňského kraje je rovněž důležitým střediskem kultury a vzdělávání. V Plzni je soustředěno celkem 43 % vzdělávacích zařízení z celé sítě středních škol v Plzeňském kraji. Vysoké školy se nachází pouze v Plzni. Plzeňský kraj má

strategickou polohu na dopravním spojení mezi

východní a západní Evropou.


3


Zdroj: Portál Plzeňského kraje

I. 2 Ekonomická, sociální a demografická situace Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v Plzeňském kraji činila v 1. – 3. čtvrtletí roku 2006 18 149 Kč. V porovnání se stejným obdobím předešlého roku došlo k růstu průměrné měsíční mzdy a to o 1 022 Kč. Plzeňský kraj je podle výše této mzdy na pomyslném třetím místě v rámci všech krajů ČR. Údaje za celý rok 2006 za Plzeňský kraj nejsou v současné době k dispozici. Počet

osob

s jediným

nebo

hlavním

zaměstnáním

dosáhl

v Plzeňském kraji ve 3. čtvrtletí roku 2006 celkem 267 100 osob.


4


V porovnání se stejným obdobím předchozího roku poklesla celková zaměstnanost v kraji o 4 400 osob. Nejvyšší úrovně mezd v 1. – 3. čtvrtletí roku 2006 dosahují činnosti v oblasti výpočetní techniky (35 380 Kč), nejnižší úrovně pak dosahuje výroba textilií a textilních výrobků (9 905 Kč). Počet uchazečů o zaměstnání činil v Plzeňském kraji k 31. 12. 2006 celkem 17 959 osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 5,6 %. Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel počet obyvatel celkem z toho ženy z toho věková kategorie: 0 - 14 let 15 – 64 let

Počet narozených dětí

31.12.2005

31.12.2006

549 618 280 463 80 199 389 337

551 528 281 107 79 032 391 166

se v Plzeňském kraji oproti loňskému roku

zvýšil a to na 5 445 osob (nárůst o 399), přestože celkový počet zemřelých (5 846) rovněž poklesl (pokles o 153) byl přirozený přírůstek obyvatel záporný a činil

–410 osob. Vyšší počet přistěhovalých oproti

vystěhovalým (kladný rozdíl činil 2 311 osob) však zajistil, že celkový populační přírůstek obyvatelstva dosáhl během sledovaného roku kladné hodnoty. Celkový populační přírůstek tedy činil 1 910 osob. V roce 2006 žádný okres Plzeňského kraje nezaznamenal úbytek obyvatelstva vlivem stěhování. Největší přírůstky vykazují okresy Plzeň – sever (710) a Plzeň – jih (483). Řada obyvatel s dobrou životní úrovní se stěhuje do těchto okresů, kde staví rodinné domy. Je to dáno hlavně příznivější dostupností pozemků a jejich nižší cenou a zároveň nízkou intenzitou bytové výstavby Plzně. Za prací pak většinou dojíždí do Plzně. Hustota osídlení Plzeňského kraje je druhá nejnižší v ČR s hodnotou 72,9 osob na 1 km2.


5


I. 3 Silné stránky kraje •

Výhodná geografická poloha regionu pro rozvoj hospodářství

•

Kvalifikovaná pracovní síla

•

Tradice průmyslové výroby, oborová různorodost

•

Zkušenosti s lokalizací investic velkých nadnárodních firem

•

Dvě vysoké školy univerzitního typu a jedna neuniverzitního typu.

•

Silné komplexně vybavené a dostupné sídelní město Plzeň

•

Nadprůměrná ekonomická výkonnost sídelního města

•

Celkově dobrá kvalita životního prostředí

•

Nižší míra nezaměstnanosti ve vztahu k ČR a ostatním regionům

•

Relativně hustá dopravní síť s napojením na sousední státy

•

Bohatý přírodní a kulturně – historický potenciál

I. 4 Slabé stránky kraje •

Rozdíly v rozložení ekonomických subjektů a výkonnosti ekonomiky

•

Nedostatečná vybavenost rozvojových ploch technickou infrastrukturou

•

Nízká mobilita obyvatel způsobená nedostatečnou nabídkou bydlení a drahou dopravou

•

Nízká hustota obyvatelstva, velké venkovské oblasti

•

Nedostatečné kapitálové zdroje pro rozvoj podnikání

•

Špatná dopravní obslužnost a úroveň služeb na venkově a v příhraničí

•

Nedokončená restrukturalizace některých velkých podniků

•

Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce

•

Nedostatečná a málo účinná podpora malého a středního podnikání


6


II. ZAMĚSTNANOST II. 1 Celková zaměstnanost

Vývoj počtu zaměstnavatelů stav k 31.12.2005 31.12.2006

Zaměstnavatelé zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) celkový počet zaměstnavatelů

1653

1658

11 142

11 063

12 795

12 721

Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ stav k 31.12.2005 31.12.2006

Zaměstnanci a OSVČ zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ)

172 661

171 418

52 999

52 637

49 389

48 851

275 049

272 906

Počet velkých organizací oproti roku 2005 mírně vzrostl, avšak došlo k poklesu počtu jejich zaměstnanců. Počet malých organizací oproti minulému

roku

mírně

poklesl,

snížil

se

také

počet

osob

v nich

zaměstnaných. V porovnání s rokem 2005 mírně klesl počet osob samostatně výdělečně činných. Celkový počet zaměstnavatelů v kraji se mírně snížil, zároveň tak poklesla i celková zaměstnanost v Plzeňském kraji.


7


II. 2 Volná pracovní místa

Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání 31.12.2005 volná uchaz./ uchazeči místa 1 místo

ISCED97 bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem

31.12.2006 volná uchaz./ uchazeči místa 1 místo

122

10

12,2

103

35

2,9

6 086 23 346

1 149 4 5

5,3 5,8 69,2

5 448 17 299

2 158 6 5

2,5 2,8 59,8

8 062

2 137

3,8

6 906

3 915

1,8

231

5

46,2

190

15

12,7

585 661

22 68

26,6 9,7

510 638

51 85

10,0 7,5

3 423

385

8,9

3 032

699

4,3

106 6 122 9 716 138 17 2 20 500 3 940

17,7 13,6 5,2 8,5 5,2

87 113 604 12

25 9 209 2

3,5 12,6 2,9 6,0

17 959 7 214

2,5

Vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo v letech 2001 - 2006 10 9 8 7 po č et uchaze

6 5

čů

4 3 2 1 0

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

2005

2006

období 2001


2002

2003

8

2004

X.

XI.

XII.


Struktura VPM podle požadavků na vzdělání k 31. 12. 2006 0% 1% 1%

0%

0%

3%

0%

10%

30%

0%

0% 0% 55%

bez vzdělání a neúplné základní

základní vzdělání

nižší střední vzdělání

nižší střední odborné

střední odborné s výuč.listem

stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu

ÚSV

ÚSO s vyučením i maturitou

ÚSO s maturitou (bez vyuč.)

vyšší odborné vzdělání

bakalářské vzdělání

vysokoškolské

doktorské

Z hlediska

vzdělání

bylo

v Plzeňském

kraji

evidováno

nejvíce

volných pracovních míst pro uchazeče se středním odborným vzděláním (s výučním listem) a základním vzděláním, naopak nejméně míst měly úřady práce pro uchazeče s doktorským vzděláním, dále pro uchazeče s nižším středním, nižším středním odborným, středním nebo středním odborným (bez maturity i výučního listu) vzděláním, a také pro uchazeče s vyšším odborným a bakalářským vzděláním.

Velký zájem ze strany zaměstnavatelů byl během roku 2006 o kvalifikované

technické

profese,

hlavně

ve

strojírenství

–

svářeč,

kovodělník, zámečník. V ostatních profesních skupinách se situace liší podle charakteru jednotlivých okresů. Odborné technické profese (svářeči, obráběči, programátoři) jsou žádané většinou v celém kraji, především v průmyslové části regionu – v Plzni a okolí. Zájem zde byl rovněž o


9


dělníky v elektrotechnice, obsluhu montážních linek, střední zdravotnický personál.

Dále

můžeme

v kraji

vysledovat

nedostatek

vhodných

pracovních míst pro osoby s ZP.

V okrese Plzeň – město se v současné době špatně obsazují místa obsluhy automatických montážních linek a dlouhodobě také pozice pokladních v hypermarketech. Ze strany uchazečů není dostatečný zájem ani motivace, což zaměstnavatelé řeší zaměstnáváním občanů Slovenské republiky nebo zaměstnáváním cizinců mimo země EU. Dále zde můžeme vysledovat dlouhodobý nedostatek uchazečů na pozice svářečů, obráběčů a v podobných strojírenských profesích.

Úřad práce Plzeň – jih zaznamenal v roce 2006 největší poptávku ze strany zaměstnavatelů o profese řidič, obráběč kovů, zámečník, svářeč, truhlář a zedník. Oproti tomu malý zájem zaměstnavatelů je po profesích administrativní pracovník, kuchař a prodavač.

V roce 2006 byl v okrese Plzeň – sever opět největší zájem o dělnické

profese

(zámečník,

svářeč,

kovodělník).

Stále

se

zvyšuje

poptávka po kvalifikované pracovní síle v oblasti stavebnictví (zedník), dřevozpracující výrobě (truhlář) a dopravě (řidič nákladních automobilů). Nedostatek volných míst je již tradičně v administrativě, chybí i místa pro účetní. Nedostatek volných míst je i pro automechaniky a keramiky.

V okrese Domažlice patří mezi nejčetněji hlášená volná pracovní místa zejména zámečník, soustružník, svářeč, kuchař, číšník, prodavač, pomocný dělník v průmyslu. Naopak nejvíce chybí volná místa pro administrativní práce, účetní a uklízečské práce.


10


V okrese Klatovy je v současnosti stále zájem o profese, které nacházejí uplatnění v sousední SRN. Jsou to zejména profese zedník, kuchař, číšník, zámečník a uklízečka. Stoupá zájem i o ošetřovatelky. Stále trvá zájem o profesi uklízečka a pokojská.

Úřad práce Rokycany zaznamenal největší zájem o zámečníky, soustružníky, číšníky, servírky, kuchaře, prodavače, řidiče nákladních automobilů a zaměstnance na obsluhu různých průmyslových zařízení. Nedostatek volných míst je tradičně pro všechny profese v ekonomických oborech jako jsou administrativa, obchod či management.

V okrese

Tachov

zaznamenáváme

opět

vysokou

poptávku

po

profesích ve strojírenství (kovodělník, zámečník, svářeč) a ve směnných provozech

(skladník).

Naopak

nedostatek

míst

byl

zejména

pro

středoškoláky ekonomických a přírodovědných oborů. A rovněž pro vysokoškoláky.


11


III. NEZAMĚSTNANOST III. 1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Počet uchazečů o zaměstnání činil v Plzeňském kraji k 31. 12. 2006 celkem 17 959 osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 5,6 %. Vývoj nezaměstnanosti stav k Nezaměstnaní, VPM a MN

celkem

ženy

31.12.2005 31.12.2006 31.12.2005 31.12.2006 evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem z toho dosažitelní volná pracovní místa uchazeči připadající na 1 VPM uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti míra nezaměstnanosti (v %)

20 500

17 959

11 039

9 809

19 315 3 940 5,2

16 929 7 214 2,5

10 325 -1) -1)

9 180 -1) -1)

7 064

6 295

3 621

3 230

6,4

5,6

7,9

6,9

1) volná pracovní místa vhodná pouze pro ženy se z diskriminačních důvodů nesledují

Vývoj počtu uchaze čů a volných pracovních m ís t v le te ch 2002 - 2006 25000 20000

po č et

15000 10000

0

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

5000

2002

2003

2004 uchazeči


12

2005 volná místa

2006


Počty uchazečů a míry nezaměstnanosti v Plzeňském kraji a v ČR Prosinec 2006

Region

Počet uchazečů z toho celkem dosažitelných 17 959 16 929 448 545 421 286 4 912 4 499 1 600 1 474 2 239 2 060 1 754 1 704 3 592 3 444 1 424 1 338 2 438 2 410

Plzeňský kraj ČR Plzeň – město Plzeň – jih Plzeň – sever Domažlice Klatovy Rokycany Tachov

MN v % 5,6 7,7 4,9 4,0 5,1 5,1 7,7 5,5 8,0

M íra ne zam ě s tnanos ti v Plze ňs k é m k raji a v ČR

Tachov Rokycany Klatovy Domažlice Plzeň – sever Plzeň – jih Plzeň – město ČR Plzeňský kraj 0


2

4

13

6

8

10

Analýza stavu a vývoje trhu práce za rok 2006 (zkrácená verze – internet) Plzeňský kraj V ývoj m ír y ne z am ě s tnanos ti v Plz e ňs k é m k r aji v le te ch 2002 - 2006

10

6 4 2 0 I.

II.

III.

IV .

rok 2002

V.

rok 2003

V I.

V II.

V III.

rok 2004

IX.

rok 2005

X.

XI.

XII.

rok 2006

Míra ne zaměstnanosti v Plzni - městě , Plzeňské m kraji a v ČR v letech 2001 - 2006 11 10,5 10 9,5 9 8,5 8 7,5 7 6,5 6 5,5 5 4,5

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

MNv%

8

2001

2002

2003 ČR

2004

Plzeň-město

2005

2006

Plzeňský kraj

K 31. 12. 2006 se Plzeňský kraj s hodnotou míry nezaměstnanosti 5,6% dostal na třetí místo pomyslného celorepublikového žebříčku. V průběhu

celého

roku

docházelo

k pozvolnému

snižování

míry

nezaměstnanosti. Z lednových 6,7% na již zmiňovanou hodnotu 5,6% ke konci roku 2006. V meziročním srovnání pak došlo k poklesu o 0,8%. Jak nám naznačuje vývoj v počátcích roku 2007 se nejedná o náhodu, nýbrž o dlouhodoběji trvající trend. Úřad práce v Plzni

14


III.2 Tok nezaměstnanosti Tok nezaměstnanosti celkem

za rok 2005 za rok 2006

nově evidovaní 32 238 30 621

ženy

nově vyřazení umístění evidované 32 789 23 080 15 108 33 162 20 899 14 499

vyřazené

umístěné

15 213 15 762

10 840 10 193

Tok uchazečů během roku 2006 4000 3600 3200 2800 2400 2000 1600 1200 800 I.

II.

III.

IV .

V.

V I.

VII. vy řaz ení

nově hlášení

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

umís tění

Během celého roku 2006 bylo nově hlášeno o 1 617 uchazečů méně než v roce 2005. Vyřazených uchazečů však bylo v uplynulém roce o 373 více než v roce 2005. Umístěných uchazečů bylo v roce 2006 o 2 181 méně něž v roce předešlém.


15


Tok uchazečů během roku 2005 - ŽENY 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 I.

II.

III.

IV .

V.

V I.

VII.

VIII.

vy řaz ení

nově hlášení

IX.

X.

XI.

XII.

umís tění

Mezi ženami je situace obdobná jako v celkovém počtu. Nově hlášených žen bylo o 609 méně než předešlý rok. Vyřazených uchazeček o zaměstnání bylo v roce 2006 o 549 více než v roce 2005 a umístěných žen bylo o 647 méně než v roce předešlém.

Na toku uchazečů v Plzeňském kraji se během roku 2006 projevovaly jednak obvyklé sezónní výkyvy, jednak situace významnějších zaměstnavatelů v jednotlivých okresech. Na lednovém nárůstu nově hlášených uchazečů se projevily m. j. pracovní poměry ukončené k 31. 12. předchozího

roku.

K dalšímu

výraznějšímu

nárůstu

došlo

v letních

měsících a v září, kdy se již projevil příliv čerstvých absolventů škol. Ke konci roku pak přicházelo do evidencí úřadů práce více uchazečů díky ukončení sezónních prací.


16


V okrese Plzeň – město přicházeli do evidence hlavně pracovníci nekvalifikovaní a pracující ve službách a to zejména od zaměstnavatelů YAZAKI Wiring Technologies Czech s. r. o., Panasonic AVC, Reus, Tesco, Kaufland, Delvita, Fakultní nemocnice, Česká pošta,

GHP Direct Mail,

Schneider, aj. Zde je však obvyklým důvodem odchodů zaměstnanců přirozená fluktuace. U řady z těchto firem se jedná o práci na linkách, kde se hlavně nekvalifikovaní zaměstnanci často střídají či se jedná o práci s častými nočními směnami, popř. dochází k uvolnění zaměstnanců, kteří byli nabráni na dobu určitou v průběhu špiček a zvýšeného počtu zakázek. Z Plzeňského Prazdroje přišlo v roce 2006 do evidence zhruba 50 lidí. Důvodem propouštění byly organizační změny. Hromadné propouštění se pak v roce 2006 týkalo zejména firem REUS (40 osob), Ta Hasičská (39 osob), Plzeňská distribuce tepla (35 osob), GreenTherm (20 osob) a Happich Plzeň (19 osob).

Zaměstnavatelé, od kterých přišlo do evidence úřadu práce Plzeň – jih v roce 2006 nejvíce uchazečů, jsou zpravidla firmy s větším počtem pracovníků a nejedná se o snižování stavu zaměstnanců, ale spíše o přirozenou fluktuaci (např. KS Katalog Servis s.r.o., MD Elmont spol. s r.o., LASSELSBERGER a.s., Psychiatrická léčebna Dobřany). Vzhledem k tomu, že část obyvatel z okresu Plzeň - jih dojíždí za prací do Plzně, někteří

uchazeči přicházejí i z plzeňských podniků a organizací (např.

Yazaki Wiring Technologies Czech s.r.o., Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o.,

Plzeň).

Noví

uchazeči

přišli

do

evidence

i

z podniků

s celorepublikovou působností (např. České dráhy a.s.). Přibližně dlouhodobě

50%

nezaměstnaných

evidovaní

nezaměstnanosti

uchazeči.

můžeme

v

Mezi

zařadit

okrese hlavní

zejména

Plzeň-sever příčiny

tvoří

dlouhodobé

nevhodnou

popř.

nedostatečnou kvalifikaci uchazečů, nižší dopravní obslužnost některých lokalit okresu, zdravotní problémy uchazečů a také dlouhodobé návyky, Úřad práce v Plzni

17


neboť řada uchazečů dlouhá léta pracovala stále v jednom podniku a o práci přišli v důsledku organizačních změn. Tito uchazeči jednak patří do vyšších věkových kategorií a jednak mají velké problémy adaptovat se na nové pracovní prostředí. V okrese Domažlice docházelo rovněž u řady podniků k uvolňování zaměstnanců z organizačních důvodů a přirozené fluktuaci. Mezi další uvolňované patří stejně jako v ostatních okresech sezónní pracovníci. A samozřejmě na nárůstu počtu nově hlášených uchazečů se v měsících srpnu a září podíleli nemalou měrou absolventi škol.

V roce 2006 se na úřadě práce Klatovy zaevidovalo 5 633 osob, což značí, že průměrně se zaevidovalo 470 lidí měsíčně. Oproti tomu vyřazených bylo 6 133, tedy o 441 více než v roce 2005. Měsíční průměr vyřazených uchazečů tak činil 511 osob. Ve

sledovaném

období

došlo

v okrese

Rokycany

k poklesu

nezaměstnanosti. Důvodem bylo zejména malé množství evidovaných uchazečů a dostatečný zájem zaměstnavatelů tyto uchazeče zaměstnávat. Od

dubna

se

začal

projevoval

tradiční

sezónní

cyklus

vývoje

nezaměstnanosti. Nejvíce uchazečů je umísťováno do automobilového a strojírenského průmyslu a zároveň z těchto odvětví přichází do evidence nejvíce uchazečů, čímž se potvrzuje vysoký stupeň fluktuace v tomto oboru.

V okrese Tachov bylo v roce 2006 nově evidováno 3 600 uchazečů, vyřazeno 3 888 uchazečů, do zaměstnání nastoupilo 2 737 uchazečů, z toho 478 prostřednictvím úřadu práce. Žádná firma v okrese výrazněji nepropouštěla.


18


III.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání (ISCED 97) stav k stupeň vzdělání

celkem 31.12.2005 31.12.2006 abs. v % abs. v%

bez vzdělání a neúplné 122 základní základní vzdělání 6 086 nižší střední vzdělání 23 nižší střední odborné 346 střední odborné s 8 062 výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez 231 mat. i výuč. listu ÚSV 585 ÚSO s vyučením i 661 maturitou ÚSO s maturitou (bez 3 423 vyuč.) vyšší odborné vzdělání 106 bakalářské vzdělání 122 vysokoškolské 716 doktorské 17 celkem 20 500

ženy 31.12.2005 31.12.2006 abs. v% abs. v%

0,6

107

0,6

29,7 0,1 1,7

5 444 17 299

30,3 0,1 1,7

3 384 30,6 18 0,2 161 1,5

3 062 31,2 13 0,1 148 1,5

39,3

6 906

38,5

3 829 34,7

3 365 34,3

1,1

190

1,1

194

1,8

161

1,6

2,9

510

2,8

379

3,4

324

3,3

3,2

638

3,6

338

3,1

316

3,2

16,7

3 032

16,9

0,5 87 0,6 113 3,5 604 0,1 12 100 17 959

66

0,6

2 200 19,9

0,5 75 0,6 78 3,4 312 0,1 5 100 11 039

0,7 0,7 2,8 0 100

V z dělanostní struktura uchaz ečů o z aměstnání v Plz eňském kraji v roce 2006 1% 0%

0% 3%

1%

17%

30%

4%

3% 0%

1%

2% 38%


základní vzdělání


nižší střední odborné

střední odborné s výuč.listem

stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu

ÚSV

ÚSO s vyučením i maturitou

ÚSO s maturitou (bez vyuč.)

vyšší odborné vzdělání

bakalářské vzdělání

vysokoškolské

doktorské


19

54

0,6

1 975 20,1 62 68 259 2 9 809

0,6 0,7 2,6 0 100


Největší podíl na vzdělanostní struktuře v roce 2006 tvořili uchazeči se středním odborným vzděláním (38,5%), základním vzděláním (30,3%) a úplným středním odborným vzděláním s maturitou (16,9%).

Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v Plzeňském kraji v roce 2006 - ŽENY 1% 1%

0% 3%

1%

20%

31%

3% 0%

3%

2%

2% 33%


zák ladní vz dělání


niž ší s třední odborné

s třední odborné s výuč .listem

stř. nebo s tř.odb. bez mat.i výuč . lis tu

ÚSV

ÚS O s vyučením i maturitou

ÚSO s m aturitou (bez vyuč.)

vyš ší odborné vzdělání

bakalářs ké vzdělání

vys okoškolské

doktorsk é

Největší podíl na vzdělanostní struktuře v roce 2006, mezi ženami, tvořili rovněž uchazečky se středním odborným vzděláním (34,3%), základním vzděláním (31,2%) a úplným středním odborným vzděláním s maturitou (20,1%).


20


Věková struktura uchazečů o zaměstnání věk do 19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let nad 60 let celkem

stav k celkem ženy 31.12.2005 31.12.2006 31.12.2005 31.12.2006 abs. v% abs. v% abs. v% abs. v% 1 044 5,1 904 5,0 506 4,6 433 4,4 2 605 12,7 2 061 11,5 1 210 11,0 969 9,9 2 357 11,5 1 999 11,1 1 261 11,4 1 012 10,3 2 502 12,2 2 223 12,4 1 605 14,5 1 451 14,8 2 057 10,0 1 805 10,1 1 292 11,7 1 156 11,8 2 087 10,2 1 804 10,0 1 221 11,0 1 062 10,8 2 249 11,0 1 903 10,6 1 300 11,8 1 143 11,7 3 021 14,7 2 680 14,9 1 743 15,8 1 603 16,3 2 256 11,0 2 216 12,3 871 7,9 949 9,7 322 1,6 364 2,0 30 0,3 31 0,3 20 500 100 17 959 100 11 039 100 9 809 100

Věková struktura uchazečů v Plzeňském kraji v roce 2006

2%

12%

5% 11%

16%

11%

12%

11% 10%

do 19 let

20-24 let

25-29 let

50-54 let

55-59 let

nad 60 let

10%

30-34 let

35-39 let

40-44 let

45-49 let

Ve věkové struktuře tvořili stejně jako v roce 2005 největší skupinu uchazeči z věkové kategorie 50 – 54 let (14,9%). Druhou největší skupinu tvořili uchazeči ve věku 30 – 34 let (12,4%). Třetí nejpočetnější skupinou byli uchazeči z věkové kategorie 55 – 59 let (12,3%). V roce 2006 došlo ke zvýšení průměrného věku uchazečů o 0,6 roku na 39,8. Úřad práce v Plzni

21


Věková struktura uchazečů v Plzeňském kraji v roce 2006 ŽENY

10%

0%

4%

10%

16%

10%

15%

12% 11%

do 19 let

20-24 let

25-29 let

50-54 let

55-59 let

nad 60 let

12%

30-34 let

35-39 let

40-44 let

45-49 let

Mezi ženami tvořila největší podíl na celkovém počtu uchazečů, stejně jako v loňském roce, věková skupina 50 – 54 let (16,3%). Druhou nejpočetnější skupinou jsou ženy ve věku 30 – 34 let (14,8%). Mezi ženami došlo k nárůstu průměrného věku uchazeček o 0,7 roku na 39,5.

Délka evidence stav k celkem ženy Délka evidence 31.12.2005 31.12.2006 31.12.2005 31.12.2006 abs. v% abs. v% abs. v% abs. v% do 3 měsíců 6 252 30,5 5 613 31,3 2 799 25,4 2 595 26,5 3 – 6 měsíců 3 760 18,3 3 228 18,0 2 080 18,8 1 781 18,2 6 – 9 měsíců 2 089 10,2 1 678 9,3 1 193 10,8 967 9,9 9 – 12 měsíců 1 358 6,6 1 214 6,8 804 7,3 709 7,2 12 – 24 měsíců 2 819 13,8 2 282 12,7 1 687 15,3 1 418 14,5 nad 24 měsíců 4 222 20,6 3 944 22,0 2 476 22,4 2 339 23,8 celkem 20 500 100 17 959 100 11 039 100 9 809 100


22


S truktura uchaz ečů podle délky evidence

22% 31%

13% 7%

18%

9%

do 3 m ěsíc ů

3 – 6 měs íců

6 – 9 měsíc ů

9 – 12 měsíců

12 – 24 měsíc ů

nad 24 měsíců

Struktura uchazečů podle délky evidence - ŽENY

24%

27%

14% 18% 7%

do 3 m ěs íc ů

3 – 6 m ěs íc ů

10%

6 – 9 m ěs íc ů

9 – 12 m ěs íc ů

12 – 24 m ěs íc ů

nad 24 m ěs íc ů

Podle délky evidence tvořili největší skupinu uchazeči, kteří byli v evidenci dobu kratší než 3 měsíce (31,3%), což je velmi kladné zjištění. Méně příjemné potom je, že druhou největší skupinu tvořili uchazeči pobývající v evidenci déle než 24 měsíců (22,0%). Stejná je situace také mezi ženami.


23


Průměrná délka evidence (ve dnech) stav k celkem ženy 31.12.2005 31.12.2006 31.12.2005 31.12.2006

Délka evidence průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů

502

537

536

570

220

225

248

259

Oproti roku 2005 se opět mírně prodloužila průměrná délka evidence u evidovaných uchazečů. Na rozdíl od loňského roku se však mírně prodloužila i evidence u vyřazených uchazečů. Stejná situace je i mezi ženami.

Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) KZAM tř. 1 – Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci tř. 2 – Vědečtí a odborní duševní pracovníci tř. 3 – Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – Nižší administrativní pracovníci (úředníci) tř. 5 – Provozní pracovníci ve službách a obchodě tř. 6 – Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech tř. 7 – Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři tř. 8 – Obsluha strojů a zařízení tř. 9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tř. 0 – Příslušníci armády nezadáno celkem


24

stav k 31.12.2005 31.12.2006 abs. v% abs. v% 175 0,8 155 0,9 1 000 4,9 788 4,4 2 056

10,0

1 813

10,1

1 864

9,1

1 701

9,5

2 795

13,6

2 473

13,8

429

2,1

401

2,2

2 740

13,4

2 137

11,9

1 350 5 448

6,6 26,6

1 308 4 802

7,3 26,7

12 0,1 2 631 12,8 20 500 100

4 2 377 17 959

0 13,2 100


Struktura uchazečů podle Klasifikace zaměstnání (KZAM)

1%

13%

4%

10%

0%

9%

28% 14% 7%

tř. 1

tř. 2

tř. 3

2%

12%

tř. 4

tř. 5

tř. 6

tř. 7

tř. 8

tř. 9

tř. 0

nez adáno

Největší podíl na celkovém počtu uchazečů tvořili i v roce 2006 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (26,7%). Druhou největší skupinu tvořili

provozní

nejpočetnější

pracovníci

skupinou

ve

službách

představují

„nezadáno“ (13,2%).


25

a

uchazeči

obchodě zařazení

(13,8%). do

Třetí

kategorie


Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) - ŽENY KZAM tř. 1 – Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci tř. 2 – Vědečtí a odborní duševní pracovníci tř. 3 – Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – Nižší administrativní pracovníci (úředníci) tř. 5 – Provozní pracovníci ve službách a obchodě tř. 6 – Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech tř. 7 – Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři tř. 8 – Obsluha strojů a zařízení tř. 9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tř. 0 – Příslušníci armády nezadáno celkem

stav k 31.12.2005 31.12.2006 abs. v% abs. v% 46 0,4 38 0,4 580 5,3 468 4,8 1 140

10,3

1 005

10,2

1 527

13,9

1 386

14,1

2 184

19,8

1 942

19,8

235

2,1

221

2,3

555

5,0

389

4,0

341 3 037

3,1 27,5

408 2 755

4,2 28,1

1 1 393 11 039

0 12,6 100

0 1 197 9 809

0 12,2 100

S truktura uchaz ečů podle K lasifikace z aměstnání (KZAM) ŽE N Y

0%

12%

5%

10%

0%

14%

29%

4%

tř. 1

tř. 2

tř. 3

4%

tř. 4

tř. 5

20% 2%

tř. 6

tř. 7

tř. 8

tř. 9

tř. 0

nez adáno

Mezi ženami je situace obdobná jako v celkovém počtu uchazečů. Největší skupinu tvoří pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (28,1%). Druhou skupinu tvoří opět provozní pracovníci ve službách a obchodě (19,8%). Třetí největší skupinu pak tvořili ženy zařazené do kategorie nižší administrativní pracovníci (14,1%). Úřad práce v Plzni

26


V okrese

Plzeň

–

město

tvořili

po

celé

sledované

období

nejpočetnější skupinu uchazeči z řad pomocných a nekvalifikovaných pracovníků. Velkou měrou se na celkovém počtu uchazečů podílela skupina techničtí, pedagogičtí a zdravotničtí pracovníci. Poměrně úspěšní jsou při hledání pracovních příležitostí uchazeči ze skupiny obsluha strojů a zařízení a hlavně uchazeči z řad kvalifikovaných dělnických profesí (obzvláště ve strojírenství – svářeč, zámečník, obráběč).

V okrese Plzeň – jih evidovali nejvíce uchazečů v profesích pomocní a

nekvalifikovaní

montážní

a

manipulační

dělníci,

administrativní

pracovníci, prodavači v obchodech, pomocníci a uklízeči, zedníci, kameníci, omítkáři.

V evidenci úřadu práce Plzeň – sever bylo nejvíce uchazečů z profese montážní dělníci montující mechanická zařízení. Velkou měrou se na celkovém počtu uchazečů podíleli rovněž prodavači v obchodech, pomocníci a uklízeči, pomocní a nekvalifikovaní montážní a manipulační dělníci.

Úřad práce Domažlice evidoval největší počet uchazečů v profesích pomocní a nekvalifikovaní montážní pracovníci, pomocníci a uklízeči, prodavači v obchodech a sekretářky, sekretáři.

V okrese Klatovy tvořili největší skupinu pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Mezi další výrazné skupiny patří zejména řemeslníci a provozní pracovníci ve službách a obchodě.

V okrese Rokycany je nejvíce uchazečů evidováno v profesích manipulační

dělník,

pomocník,

uklízeč,

prodavač

a

administrativní

pracovník. Poměrně značné množství je i číšníků, servírek či kuchařů. Úřad práce v Plzni

27


V okrese Tachov tvoří cca 39% všech uchazečů nezaměstnaní bez kvalifikace. Před vstupem do evidence pracovali většinou v lesnictví, zemědělství a jako montážní dělníci ve směnných provozech.


28


III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství

Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stav k ISCED97 bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem

celkem ženy 30.9.2005 30.9.2006 30.9.2005 30.9.2006 19

31

9

13

177 7 102 496

153 3 97 471

74 6 40 223

70 2 50 197

3

0

1

0

48 225 540 70 70 174 1 1 932

38 238 429 69 63 154 1 1 747

29 92 353 52 50 95 0 1 024

21 108 257 54 42 89 1 904

Absolventi škol Tuto skupinu charakterizují dva základní problémy na trhu práce: •

chybějící praxe

•

minimální uplatnitelnost v oboru

Absolventi škol bez praxe nebo se vzděláním, po kterém není na trhu práce poptávka se umisťují problematicky. Špatnou situaci těchto uchazečů prohlubuje nedostatek volných pracovních míst v určitých evidenčních skupinách. Počet evidovaných absolventů škol každoročně stoupá v

letních měsících a v září, kdy se na zvýšení jejich počtu

projevuje příliv čerstvých absolventů škol. Někteří zaměstnavatelé naopak projevují zájem o absolventy, protože ti podle nich nejsou zatížení Úřad práce v Plzni

29


„špatnými návyky“ z předchozích zaměstnání. Přesto absolventům chybí kromě zkušeností praktické dovednosti a u vyučených znalost nových technologických metod a znalost obsluhy moderních strojů a zařízení.

Mladiství Tuto skupinu charakterizují dva základní problémy na trhu práce: •

nekvalifikovanost

•

chybějící pracovní zkušenosti, motivace k práci, zodpovědnost

Jedná se o ohroženou skupinu uchazečů, kteří jsou buď zcela bez kvalifikace a po ukončení povinné školní docházky na základní či speciální základní škole nepokračují v dalším vzdělávání či jej nedokončí. Nebo mají jen nízkou kvalifikaci, kterou získali na dvouletých učebních oborech před dovršením plnoletosti. Někdy tyto problémy

prohlubuje i nevhodné

sociální zázemí. Možnost jejich uplatnění na trhu práce komplikuje kromě chybějící kvalifikace a praxe řada omezení, která musí zaměstnavatelé dodržovat při jejich zaměstnávání (ohledně přesčasové práce, směnného provozu, hmotné zodpovědnosti, ŘP apod.). Proto se také pro tuto skupinu volná místa téměř neobjevují.

Úřady

práce

v kraji

se

proto

snaží

poskytovat

všem

těmto

uchazečům vhodné poradenské aktivity, které by zvýšily šanci na jejich uplatnění (pohovory o kvalifikaci s cílem získat uchazeče pro další vzdělávání, Job kluby – kluby mladých s cílem získat základní praktické sociální a komunikační dovednosti, besedy s odborníky v oblasti pracovně právních předpisů, motivační kurzy s následnou rekvalifikací apod.).

Jednotlivé ÚP v kraji vyvíjejí řadu aktivit a uskutečnily různé prezentační

akce

se

sociálními

partnery,

zástupci

školství

a

zaměstnavatelů a s dalšími organizacemi za účelem zlepšení vzájemné Úřad práce v Plzni

30


spolupráce a

zvýšení šancí těchto uchazečů v uplatnění na trhu práce.

V rámci IPS probíhají besedy se školami o zaměstnanosti a o možnostech uplatnění,

využívají

se

nástroje

APZ,

Krajský

úřad

je

pravidelně

informován o nezaměstnaných absolventech v kraji.

III.4.2 Osoby se ZP

Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením stav k Osoby se ZP

celkem

ženy

31.12.2005 31.12.2006 31.12.2005 31.12.2006 osoby se ZP podíl na celkovém počtu uchazečů z toho: plně invalidní částečně invalidní os. zdravotně znevýhodněné

3 151

3 067

1 684

1 661

15,4

17,1

15,3

16,9

22 2 454

21 2 486

10 1 292

10 1 331

675

560

382

320

Počet uchazečů se zdravotním postižením se oproti roku 2005 nijak výrazně nezměnil. Při zaměstnávání osob se zdravotním postižením se tedy stále nikterak neprojevuje zpřísnění podmínek plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jak vyplývá ze statistických údajů, zájem o zaměstnávání zdravotně postižených občanů je stále malý.

Problémem uchazečů se zdravotním postižením je většinou zhoršený zdravotní stav, který jim neumožňuje zcela vykonávat pracovní činnost požadovanou zaměstnavatelem. Zaměstnavatelé pro ně nemají pracovní program, nejsou pro ně „ekonomicky výhodní“, považují je za problémové a obávají se jejich vysoké nemocnosti. Počet volných míst pro tuto skupinu je jen velmi malý. Většina těchto uchazečů není schopna vykonávat práci na plný pracovní úvazek, Úřad práce v Plzni

31


zkrácené pracovní úvazky se vyskytují jen zřídka, poměrně velká část zaměstnavatelů často pracuje ve 2 – 3 směnném provozu. Zaměstnávání

osob ZP je obtížné jak z důvodu malého počtu

vhodných pracovních míst, tak především z důvodu složité poradenské a zprostředkovatelské

práce

s

lidmi,

neboť

zdravotní

problémy

jsou

překážkou pro umístění na běžné pracovní místo. Rostoucí tlak na trhu práce vytěsňuje ze zaměstnanosti především skupiny s nejrůznějšími handicapy, kteří mají v průměru nižší produktivitu práce, nízkou nebo nevhodnou kvalifikaci. Trvale je k dispozici nízký počet vhodných pracovních míst pro uplatnění těchto osob. V Plzeňském kraji bylo k 31. 12. 2006 evidováno 3 067 osob se zdravotním postižením, tedy 17,1% všech uchazečů o zaměstnání.


32


III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech Charakteristika mikroregionů k 31.12.2006 Název mikroregionu

Počet obyvatel

Nepomucko (PJ) Manětínsko (PS) Všerubsko (PS) Kralovicko (PS) Poběžovicko (DO) Horšovskotýnsko (DO) Kašperské Hory (KT) Sušice (KT) Plánice (KT) Radnicko (RO) Zbirožsko (RO) Bezdružicko (TC)

11 2 3 9 6 8

EAO

130 5 362 977 1 556 519 1 754 769 5 083 287 3 212 645 4 655 1 219 - 11 327 1 370 6 956 3 355 5 497 2 776 2 852 1 376

Počet uchazečů

MN v %

Celkem

dosažitelní

292 137 140 428 201 269 156 1 178 126 258 199 147

270 122 129 403 196 263 242 191 146

z celk. počtu uch.

z dosaž. uchazečů

5,4 8,8 8,0 8,4 6,3 5,8 12,8 10,4 9,2 7,7 7,2 10,7

5,0 7,8 7,4 7,9 6,1 5,7 7,2 6,9 10,7

Plzeň – město Termín mirkoregiony se pro Úřad práce v Plzni vztahuje na jednotlivé městské obvody. Tyto obvody se liší velikostí, hustotou a demografickou

strukturou

obyvatelstva,

sítí

obchodů

a

služeb

i

průmyslovou základnou. Jedná se však o vnitřní město s dostatečnou sítí dopravní obsluhy, takže zde nejsou problémy s přesunem za prací do jiné městské části.

Plzeň – jih •

Nepomucko Na konci prosince 2006 vykazoval nejvyšší míru nezaměstnanosti

mikroregion Nepomucko. V porovnání se situací v ostatních okresech by však

i

tento

mikroregion

patřil

mezi

oblasti

s velice

nízkou

nezaměstnaností. Počet uchazečů na Nepomucku se meziročně snížil o 47 uchazečů z 339 na 292. Míra nezaměstnanosti 5,0% je nejvyšší v okrese. V mikroregionu roste v zimních měsících míra nezaměstnanosti rychleji než Úřad práce v Plzni

33


v ostatních částech okresu. Naopak na jaře a v létě se zde situace lepší. Ve srovnání s předchozími roky byl nárůst oproti ostatním částem okresu na začátku roku 2006 vyšší. Část uchazečů nachází uplatnění pří sezónních pracích. V některých lokalitách mikroregionu omezuje špatná dopravní obslužnost uchazeče při hledání zaměstnání. Větší vzdálenost od Plzně komplikuje nezaměstnaným možnost využít nabídky volných míst v krajské metropoli. Vyšší mírou nezaměstnanosti trpí především obce na jižní periferii mikroregionu u hranic s okresem Klatovy. Nepomucko má převážně

zemědělský

charakter.

Průmysl

je

soustředěn

především

v Nepomuku a blízkém okolí (nejvýznamnější zaměstnavatelé Elitex Nepomuk a.s., Jan Pondělík - pekařství a cukrářství Dvorec s.r.o., Mlékárna Dvorec s.r.o.) a Kasejovicích (Agrochov Kasejovice - Smolivec. a.s., KOVO KASEJOVICE MONT s.r.o.). Nejvíce volných míst mají nahlášeny v Nepomuku firmy Elitex Nepomuk a.s. a v Kasejovicích FA KLAUS CZ s.r.o.. Z ostatních zaměstnavatelů, kteří sídlí mimo tato dvě centra regionu, se na nabídce volných míst podílejí k 31.12 2006 nejvíce firmy GANDI GRAND, družstvo v Dožicích a Průcha METAL, s.r.o. v Nekvasovech. Příslibem pro mikroregion je nově vznikající průmyslová zóna v Nepomuku..

Plzeň – sever •

Manětínsko, Všerubsko a Kralovicko Nadprůměrné míry nezaměstnanosti v měřítku okresu Plzeň-sever

dlouhodobě dosahují Všerubsko a Manětínsko, vysoká čísla se objevují také u statistických údajů z Kralovicka. V ostatních mikroregionech je průměrná míra nezaměstnanosti nižší.


34


Problémovými oblastmi jsou řídce osídlené Všerubsko, Manětínsko a Kralovicko. Tyto oblasti jsou zemědělsko-průmyslové nebo ještě stále zemědělské, kde se snižováním zemědělské výroby poptávka po pracovní síle neustále klesá. O tyto oblasti noví investoři nejevili zájem. Ani v roce 2006 změna nenastala, větší podnikatelská aktivita je situována opět do oblasti Nýřanska a Třemošenska, kde je nejnižší míra nezaměstnanosti na okrese.

Domažlice •

Poběžovicko a Horšovskotýnsko

než

Míra

nezaměstnanosti

je

v těchto oblastech stále výrazně

vyšší

míra

okresu. Jde o oblasti tradičně zemědělské s nízkým podílem

průmyslu. Z toho plyne i nízká kvalifikace uchazečů. Došlo k likvidaci některých závodů a provozů, což velmi výrazně snížilo počet pracovních příležitostí. Rozvojové tendence nejsou prakticky žádné a proto nevznikají nové

pracovní

příležitosti

ve

větším

rozsahu.

Přestože

dochází

v Poběžovicích k rozvoji průmyslové zóny, míra nezaměstnanosti je zde stále vysoká.

Obě oblasti jsou mimo hlavní dopravní tepny a mobilita pracovní síly je zde velmi omezena nízkou dopravní obslužností. Vážná je situace na Horšovskotýnsku, kde zejména severovýchodní část má málo pracovních příležitostí s velmi slabou dopravní obslužností. V mikroregionu

Poběžovickém

připadá

3,1

uchazečů

a

na

Horšovskotýnsku 5,2 uchazečů na jedno volné pracovní místo.

Klatovy Pořadí jednotlivých mikroregionů se oproti minulému roku změnilo jen nepatrně. Zejména na prvních dvou místech zůstávají tradiční oblasti


35


a míra nezaměstnanosti v mikroregionech Kašperské Hory (12,8%) a Sušice (10,4%) je varující. Na třetím místě je Plánice, s mírou nezaměstnanosti 9,2%.

•

Kašperské Hory Na

počet

nezaměstnaných

obyvatel

(1181)

je

zde

poměrně

vysoké

číslo

- 156 (loni 181 osob) a z toho vyplývá nejvyšší míra

nezaměstnanosti v rámci okresu 12,8 % (avšak vloni více: 15,0 %). Jde o mikroregion, kde došlo k pohybu u míry nezaměstnanosti, a to po mnoha letech směrem dolů o 2,2 %. Malý počet pracovních míst je v textilním průmyslu - Medica Filter s.r.o., službách - hotely, penziony, restaurace v oblasti Srní a Modravy, práce v lese je ovlivněna sezónností. Cestovní ruch podporuje návštěvnost hradu Kašperk a nově zřízený sportovní areál Snowhill s.r.o., kde se uplatňují jak provozní pracovníci, tak instruktoři lyžování a snowboardingu. Stabilním zaměstnavatelem je Dětský domov v Kašperských Horách a Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Jiné zaměstnání, resp. pohyb pracovní síly kvůli chybějící veřejné dopravě je minimální, velice negativně se zde projevují jakékoliv problémy v sušických firmách. Vlastní nabídka volných míst je malá (17 VPM), a to znamená, že na zaměstnání přímo v oblasti Kašperských Hor čeká 9,2 uchazečů na jedno volné pracovní místo (vloni 22,6).

•

Sušice V počtu obyvatel druhé místo, druhé místo v míře nezaměstnanosti

(10,4 %), a druhé místo v absolutním počtu uchazečů o zaměstnání (1 178). Rozsah pracovních příležitostí se silně redukoval (armáda, změny v

průmysl.

podnicích

–

SOLO,

PAP,

Dřevo

Čechy

Dlouhá

Ves).

K významným zaměstnavatelům nadále patří SPAK-VSD Austria a.s., Západočeské konzumní družstvo, SPAR Šumava s.r.o., SOLO Sirkárna Úřad práce v Plzni

36


a.s., Sklárna Annín, ve strojírenství jsou to KORAMEX, SG Strojírna aj. Pro občany se zdravotním postižením jsou

zde zřízeny chráněné dílny v

SUCOM PRODUCTION s.r.o a v OBZORu, výrobní družstvo invalidů. Další zaměstnání zabezpečují okolní kamenolomy a pily.

Počet uchazečů v

průběhu období kolísá a je ovlivňován i sezónou - cestovní ruch, lesnictví, zemědělství. Stále větším problémem (a nejen zde) je zhoršující se dopravní spojení, kdy na směnné provozy a provozy s atypickou pracovní dobou (služby, apod.) se nelze dostat vůbec. I z těchto důvodů na jedno volné pracovní místo připadá

5,5 uchazečů. Také zde začínají vznikat

provozovny velkých obchodních řetězců.

•

Plánice Plánicko je na pátém místě v počtu obyvatel a třetí ve výši míry

nezaměstnanosti. Ocitá se o 1,5% absolutních

číslech:

126

nad úrovní okresního průměru. V

uchazečů,

v procentech:

9,2.

V oblasti

zemědělství došlo v roce 2002 k vyhlášení konkurzu na Zemědělskou obchodní společnost v Plánici a v roce 2003 byl vyhlášen konkurz na další zemědělskou firmu v Nalžovských Horách. Toto mělo silný dopad na zvýšení míry nezaměstnanosti.

Stálé zaměstnání zde nabízí mj. firma Protech Group s.r.o, která nabízí zaměstnání v oblasti elektrotechniky. Dále jsou zde nabízeny sezónní pracovní příležitosti v rekreační oblasti Hnačovska, v oblasti kamenolomů podniká firma HERKU a v oblasti montáže kabelů firma Wölfle s.r.o. v Zavlekově. Stejně jako jinde je i zde velmi řídká dopravní síť

-

navíc

pouze

autobusová.

S ohledem

na

charakter

regionu

(zemědělství, jednoduchá malovýroba, spíše dojíždění do větších center) je zde nabídka 35 volných míst, tj. 3,6 uchazeče na jedno volné pracovní místo. Oproti loňskému roku výrazné zlepšení.


37


Rokycany •

Radnicko a Zbirožsko Pro účely sledování vývoje na trhu práce je území okresu rozděleno

do čtyř mikroregionů (Rokycansko, Zbirožsko, Radnicko, Mirošovsko). Žádný z mikroregionů okresu není v současné době obzvláště problémový. Míra nezaměstnanosti je nejvyšší v mikroregionech Radnicko (7,2%) a Zbirožsko (6,9%).

Tachov •

Bezdružicko Střediskem je město Bezdružice. Zemědělská oblast, lázeňství. Míra

nezaměstnanosti

činila

k 31.

12.

2006

-

10,7%.

Jediným

větším

zaměstnavatelem je a.s. Léčebné lázně Konstantinovy Lázně (stav pracovníků stabilizovaný, vliv sezónnosti, cca. 150 zaměstnanců). Je zde velký nedostatek pracovních míst a rovněž špatná dopravní obslužnost.

Některé mikroregiony jsou sice uváděny jako ohrožené, protože jejich míra nezaměstnanosti přesahuje okresní průměr ale vzhledem k celorepublikovému průměru nepředstavují vážnější ohrožení trhu práce v Plzeňském kraji.


38


IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Zaměstnávání cizinců, občanů EU, EHP a Švýcarska stav k 31.12.2005 31.12.2006 zaměstnaní s pracovním povolením 2 667 3 040 286 651 informace o zaměstnání podle § 98 písm. a) až e), j), k) 7 152 8 681 občané EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska Zaměstnaní cizinci

V Plzeňském kraji bylo k 31. 12. 2006 uděleno 3 040

pracovních

povolení pro cizince, což je o 373 povolení více než v roce 2005. Z toho vyplývá, že se na celkovém počtu pracovních povolení již plně projevily důsledky

nového

zákona

o

zaměstnanosti,

který

ukládá

nutnost

pracovního povolení také pro členy družstev, společníky a jednatele, kteří vykonávají běžné úkoly vyplývající z předmětu podnikání. Dalším ovlivňujícím hlediskem k zaměstnávání cizinců pro firmy je ekonomická výhodnost, směnnost a časová flexibilita při nárůstu zakázek. K 31. 12. 2006 bylo v okrese Plzeň – město 1 645 platných pracovních povolení pro cizince, tzn. 54% všech pracovních povolení v Plzeňském kraji. Nejvíce cizinců pracovalo v profesích pomocní dělníci, pomocní dělníci v průmyslu, dělníci v elektrotechnice a manipulační dělníci v průmyslu. Okres Plzeň – jih udává, že nejvíce cizinců pracovalo jako dělníci dřevozpracující a stavební výroby, ošetřovatelé hospodářských zvířat, dělníci v elektrotechnice a baliči. Obecně lze konstatovat, že v okrese Plzeň – sever pracuje převážná část cizinců v dělnických profesích (svářeč, zedník, manipulační dělník v průmyslu, balič ruční, pomocník a uklízeč).


39


Úřad práce Domažlice registroval nejčastěji profese pomocný dělník živočišné výroby a slévárenský dělník. V okrese Klatovy bylo nejvíce cizinců z oborů krupiér, dělník pro opracování kamene, pomocná síla a uklízečka. V okrese Rokycany je nejvíce zahraničních pracovníků zaměstnáno jako

pomocní

a

nekvalifikovaní

dělníci

v průmyslu, lakýrníci

kovů,

ošetřovatelé skotu a zámečníci. V okrese

Tachov

patří

mezi

nejčastěji

obsazované

profese

především montážní a výrobní dělník a lesní dělník. V Plzeňském kraji jsme v roce 2006 dále evidovali 8 681 pracovníků ze zemí EU (nárůst o 1 529 osob oproti loňskému roku). Tito zaměstnanci nejčastěji pracují jako montážní či manipulační dělníci, popř. jako vedoucí a techničtí pracovníci firem se zahraniční účastí. Ženy často pracují jako zdravotní sestry a pokladní v hypermarketech.


40


V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) Výdaje na PZ

rok 2005

výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) z toho na pasivní politiku (PPZ) na aktivní politiku (APZ)

1)

podíl APZ na PZ v % 1)

rok 2006

550 582 363 267

649 965 387 403

144 041

195 341

26,2

30,1

včetně ESF

Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroj APZ

rok 2005

rok 2006

VPP

24 575

24 216

SÚPM zřízené a vyhrazené zaměstnavateli

34 568

34 969

SÚPM zřízené uchazeči o zaměstnání - SVČ

2 413

1 777

CHPD a CHPM vytvořené pro OZP

1 500

1 671

125

115

14 670

14 569

4 550

0

11 398

7 971

46

7

112

0

0

0

0

0

0

1 011

0

0

9 764

54 894

40 420

54 141

144 041

195 341

CHPM – SVČ vytvořené pro OZP Příspěvek na provozní náklady CHPD, CHPM a CHPM - SVČ vytvořené pro OZP zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých 1) rekvalifikace překlenovací příspěvek

2)

příspěvek na dopravu zaměstnanců

2)

2)

příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 2) cílené programy k podpoře zaměstnanosti § 120 2) programy tvorby nových pracovních míst projekty ESF ostatní (semináře, expertízy apod.)

3)

celkem 1)

uplatňování tohoto nástroje ukončeno 30.9.2004 přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 2) nástroje uplatňovány od 1.10.2004 přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 3) včetně převodů do fondů OSS

Přímo na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti bylo vydáno cca. 87 000 tis. Kč, tedy 13,4% celkových výdajů na politiku zaměstnanosti. Úřad práce v Plzni

41


V.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ

Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ (celkový počet nových pracovních míst) VPP SÚPM zřízené a vyhrazené zaměstnavateli SÚPM zřízené uchazeči o zaměstnání - SVČ CHPD a CHPM vytvořené pro OZP CHPM – SVČ vytvořené pro OZP cílené programy celkem

rok 2005 415 832 81 89 3 0 1 420

rok 2006 416 809 56 59 4 20 1 364

Příspěvky poskytované v rámci APZ, které vstoupily v platnost od 1.10.2004 v souvislosti s přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nástroj APZ (celkový počet podpořených osob) osoby s příspěvkem překlenovací příspěvek příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program příspěvek na provozní náklady CHPD, CHPM a CHPM - SVČ vytvořené pro OZP projekty ESF příspěvek na dopravu počet zaměstnavatelů počet zaměstnanců


42

rok 2005

rok 2006

7 0

1 0

0

0

-

1 561,55

450

6 810

1 184

0 0


V.3 Rekvalifikace Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců rok 2005

ukazatel

rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikací 1 z toho: ženy absolventi škol a mladiství OZP rekvalifikaci ukončilo celkem 1 z toho úspěšně 1 počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci1) rekvalifikace zájemců o zaměstnání počet zájemců zařazených do rekvalifikací rekvalifikaci ukončilo celkem z toho úspěšně počet zájemců umístěných po rekvalifikaci rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací rekvalifikaci ukončilo celkem z toho úspěšně 1)

rok 2005

477 836 40 101 440 376 938

2 104 1 319 170 231 1 971 1 884 1 243

25 25 25 24

30 29 29 29

1 1 1 1

1 24 24 24

Do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace

V roce 2006 bylo v Plzeňském kraji do rekvalifikačních kurzů zařazeno celkem 2 104 uchazečů o zaměstnání, tedy o 627 více než v předešlém roce. Rekvalifikace úspěšně ukončilo 1 884 uchazečů, tedy téměř 90% všech uchazečů do nich zařazených. Celkem 1 243 uchazečů bylo po rekvalifikacích umístěno na pracovním trhu (59 % všech uchazečů, kteří byli do rekvalifikací zařazeni).

Z celkového pohledu lze říci, že v Plzeňském kraji v roce 2006 mezi nejčastější profesní zařazení rekvalifikací patřily následující kurzy: •

Obsluha PC (1 121 osob)

•

Kurz řidičů motorových vozíků (144 osob)

•

Svařování (79 osob)

•

Účetnictví (77 osob)


43


VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI.1 Předpokládaný vývoj ve Vašem kraji – očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory.

Plzeňský kraj Z dosavadního vývoje můžeme usuzovat, že i nadále bude setrvávat rozpor mezi nabídkou a poptávkou pracovní síly. Ve vývoji počtu volných míst již nepředpokládáme výraznější vzestupnou tendenci. Očekáváme požadavky zaměstnavatelů na obsazení míst zejména ve směnných provozech na pozice pomocných a nekvalifikovaných pracovníků.

V následujícím

období

očekáváme

každoroční

zvýšení

počtu

uchazečů na počátku roku, kdy do evidencí přichází větší počet osob, kterým ke konci roku 2006 skončil pracovní poměr uplynutím sjednané doby. Postupný úbytek nezaměstnaných pak očekáváme opět v jarních měsících, mimo jiné i vlivem zahájení sezónních prací. Další nárůst nezaměstnanosti lze očekávat v srpnu a září a to díky přílivu absolventů do

evidencí

úřadů

práce.

V dalších

podzimních

měsících

pravděpodobně následovat úbytek uchazečů. Poslední zvýšení

bude počtu

nezaměstnaných pak zřejmě přijde na řadu koncem roku 2007, zejména vlivem ukončení sezónních prací.

Většina okresů však neočekává dramatické změny v situaci na trhu práce. Míra nezaměstnanosti bude závislá na stavu české ekonomiky a na celkovém charakteru vývoje na trhu práce, nadále je však očekávaná hodnota míry nezaměstnanosti v mezích pod hodnotami celorepublikového průměru.


44


Plzeň – město přesný název přesný název průmyslové zaměstnavatele zóny Městský industriální park Borská pole

převažují cí předmět činnosti (OKEČ)

celková aktuální počet předpokl. obsazených kapacita VPM VPM k 31.12.2006

výhled přírůstek počtu VPM k 30.6.2007

dlouhodobější výhledpřírůstek počtu VPM k 31.12.2007

-

-

14 500

10 781

-

14 507

Alfmeier CZ Astric Atan – Marek Javorský BIC Plzeň Brzdy Baumruk Tesco Daiho (Czech) Daikin Industries Czech Republic Driessen Czech Fridanair Fuji Koyo Czech Hofmann CZ Hofmeister Intersoft Holding Izopol Dvořák Izos Jan Špilar – Ryby-drůbež KK Varia JTEKT Automotive Czech Plzeň Koželuha – Český truhlář MDS Engineering MBtech Bohemia M-Kavis Plzeň Technocrane Panasonic AVC Network Czech Porsche Inter Auto CZ Precision Castparts CZ Pro Truck autopříslušenství

25 51

-

312 48

-

350 60

51

-

0

-

3

74 50 52 25

-

267 27 649 730

-

270 27 649 820

29,51

-

850

-

1 300

35 29,51 34 25, 70 28,74

-

185 39 351 27 60

-

230 39 500 30 75

31,72

-

29

-

30

25 26

-

49 46

-

60 48

15

-

15

-

15

52

-

0

-

0

29

-

520

-

650

20

-

25

-

40

29,26

-

115

-

150

72

-

52

-

180

51 29, 71

-

10 56

-

12 63

32

-

3 300

-

5 500

50

-

58

-

85

28

-

153

-

200

51,50

-

5

-

8

-

10

-

13

-

60

-

60

Redimax Seele CZ Úřad práce v Plzni

51,52,72, 26 28 45

Analýza stavu a vývoje trhu práce za rok 2006 (zkrácená verze – internet) Plzeňský kraj Sekolab Schneider – masokombinát Plzeň Typos, tiskařské závody Value Engineering Services Velkoobchod Bárta Pavel Viza Auto CZ Vltava-LabePress Welstam Yazaki Wiring Technologies Czech Městský industriální park Borská pole - Západ

-

-

3

-

5

15

-

409

-

500

22

-

238

-

235

73

-

60

-

100

51

-

8

-

8

28

-

130

-

250

22

-

35

-

42

52

-

0

-

0

31

-

1 850

-

1 900

1 500

1 070

-

1 182

-

234 282 38 516

-

240 310 47 585

-

Makro Reus Scanwest Tatung

Dlouhodobě

74

51 22 50 70

významným

projektem,

který

příznivě

ovlivňuje

nezaměstnanost v Plzni je Městský industriální park Borská pole. Tato lokalita o rozloze cca. 100 ha se stala atraktivní pro zahájení podnikání řady významných zahraničních investorů a došlo tak k vytvoření nových pracovních příležitostí. Koncem roku 2007 by v této lokalitě mělo být zaměstnáno odhadem 14 500 osob. Velmi důležitým projektem je i zahájení výstavby Plzeňského vědecko technologického parku, který je umístěn jako součást Městského industriálního parku Borská pole. V tomto vědecko technologickém parku budou lokalizovány firmy zaměřené na výzkum, vývoj a inovace a firmy orientované na high-tech produkci s vysokou přidanou hodnotou.


46


Plzeň – jih přesný název průmyslové zóny

přesný název zaměstnavatele

převažující předmět činnosti (OKEČ)

Výroba elektrických Průmyslová rozvodných, Murr CZ, s.r.o. zóna Stod řídicích a spínacích zařízení Výroba a Průmyslová opravy jiných SWA, s.r.o. zóna Stod účelových strojů j. n. Glaverbel Stod Tvarování a Průmyslová s.r.o., člen zpracování skupiny plochého zóna Stod Glaverbel skla Výroba a Průmyslová opravy Loma Systems zóna ostatních s.r.o. Dobřany účelových strojů j. n. Povrchová Průmyslová GP TRADE úprava a zóna zušlechťování s.r.o. Dobřany kovů Průmyslová zóna Nepomuk povrchové úpravy Průmyslová Muramoto a svařování zóna Manufacturing kovů Přeštice Europe s.r.o. a dalších materiálů

výhled dlouhodobější přírůstek výhledpočtu přírůstek VPM počtu VPM k k 31.12.2007 30.6.2006

celková předpokl. kapacita VPM

aktuální počet obsazených VPM k 31.12.2006

468

438

453

468

87

83

85

87

-

-

-

-

52

52

52

52

35

34

34

35

-

0

-

-

150

0

100

150

Významnou podnikatelskou aktivitou je průmyslová zóna ve Stodě. Některé firmy zde odkoupily pozemky a zahájily výrobu. Firma SWA s.r.o. se zaměřením na strojírenskou výrobu s vlastní projekcí zvýšila v roce 2006 počet zaměstnanců na 80. Firma Murr CZ, s.r.o., která zde podniká v oblasti elektrovýroby, zaměstnává po otevření nové haly na začátku roku 329 pracovníků. Firma Glaverbel T-Glass plus s.r.o. (výroba dvojskla, řezání skla) přestěhovala do nových prostor ve Stodě provoz z Přeštic. V roce 2006 zde bylo zaměstnáno 36 zaměstnanců. Příslibem je nově


47


vznikající

průmyslová

zóna

v Nepomuku.

Atraktivitu

zóny

zvyšuje

dostavěný dálniční obchvat Plzně. Po neúspěšném jednání s dvěma firmami (v jednom případě již bylo dokonce vydáno územní rozhodnutí) probíhá výběr dalších

investorů. K dispozici pro podnikatele je i druhá

část zóny směrem na Třebčice. Nepomucko patří

mezi mikroegiony

s největší nezaměstnaností v okrese a nová místa by přispěla k oživení trhu práce. V prosinci 2004 zahájila činnost v Dobřanech firma Loma Systems s.r.o., která vyrábí detektory kovů pro potravinářský průmysl. V současné době je zde zaměstnáno okolo 50 osob. Další zvýšení počtu zaměstnanců společnost zatím nepředpokládá. Areál firmy se nachází na území, které je začleněno do průmyslové zóny. Dalším investorem, který v této zóně rozbíhá výrobu, je strojírenská firma GP TRADE s.r.o. V průmyslové zóně v Přešticích podniká společnost IACG s.r.o.. V zóně je připravena volná kapacita pro jednu až dvě menší firmy. Se zájemci zatím probíhají jednání. Další průmyslová zóna vzniká v areálu bývalé firmy Prefa a.s.. V roce 2007 zde proběhne zasíťování a zóna bude připravena pro investory. Od února 2007 zahájí provoz v Přešticích japonská firma Muramoto Manufacturing Europe s.r.o., která bude v přeštickém závodě kompletovat šasí pro plazmové obrazovky. Na konci roku společnost předpokládá, že bude zaměstnávat asi 150 pracovníků.


48


Plzeň – sever přesný název průmyslové zóny

Nýřany – Průmyslová zóna Jihozápad

Myslinka

Kožlany




celková předpoki. kapacita VPM


DOISS NÝŘANY a.s.

32,29

-

888

-

-

Meiller direct cz s.r.o.

221

-

464

-

-

ZIEGLER Automobiltechnik spol. s r.o.

501

-

479

-

-

Elkamet, německá firma (sídlo firmy – Mladá Boleslav)

Výroba plastových nádrží pro motorová vozidla rotačním sléváním

-

Data pro závod v Myslince nemáme k dispozici – sídlo firmy je v Mladé Boleslavi

16

-

výroba součástek do klimatizace pro automobily i domácnosti.

-

90

-

-

2862

-

302

-

-

-

503

-

-

Amagasaki Pipe Czech s.r.o.

Líně – Mezinárodní letiště GÜHRIHG, s.r.o. s komerční zónou Plzeň-Líně Město NOVEM Car Touškov – Interior Design Průmyslová s.r.o. zóna Sever


2051

49


Domažlice přesný název přesný název průmyslové zaměstnavatele zóny Holýšov EvoBus průmyslová Bohemia s.r.o., zóna č.1 Holýšov Holýšov Gutre s.r.o. průmyslová Holýšov zóna č.1 Holýšov Wuppermann průmyslová Kovotechnika zóna č.1 s.r.o., Holýšov SIGLOCH Edition Horšovský Týn Buchbinderei s. r. o., H. Týn Poběžovice

HESSA a.s. Poběžovice



celková předpokl. kapacita VPM


343

-

410

-

-

311

-

98

-

-

28

-

50

-

-

-

32

-

-

-

25

-

-

2223 503 + výroba motorových a přípojných vozidel

Průmyslové zóny jsou v jednotlivých regionech ve stadiu výstavby: Domažlice Dne 17. 10. 2006 se uskutečnilo v Domažlicích v nově budované průmyslové zóně slavnostní otevření vybudované páteřní komunikace, která bude hlavní dopravní tepnou spojující budoucí průmyslovou zónu v lokalitě „Za kasárny“ se silnicí I/22. V rámci zmíněné stavby byla vybudována okružní křižovatka a zhruba 670 bm komunikací, ve kterých jsou uloženy veškeré sítě potřebné pro výstavbu a provoz budoucích výrobních objektů. Zároveň byla zahájena další etapa, v jejímž rámci se vybuduje čerpací stanice splaškových vod, požární nádrž a další podzemní sítě. Dokončení této etapy se předpokládá do 30. 6. 2007.


50


Současně

s postupným

dokončováním

výstavby

technické

infrastruktury pro průmyslovou zónu „Za kasárny“ jsou řešeny vlastnické vztahy ke zbývajícím pozemkům v této zóně. Na jednání zastupitelstva města byl jako první předložen investiční záměr společností Württembergische Metallwarenfabrik AG a proHeq GmbH. Záměrem těchto společností, které podnikají v oboru výroby a prodeje nerezových stolních a kuchyňských výrobků pro hotelnictví a domácnost, bylo založit svoji dceřinou společnost v České republice a realizovat v průmyslové zóně stavbu svého výrobního areálu, který bude v konečné fázi zaměstnávat 80 pracovníků. Dalšími společnostmi, jejichž investiční záměr byl předložen na jednání zastupitelstva města a jejichž umístění v průmyslové zóně již bylo schváleno, jsou společnost AZ – Czech s. r. o. se sídlem v Draženově, jenž se zabývá výrobou forem pro průmysl vyrábějící pneumatiky a realizací jejího záměru bude vytvořeno až 50 nových pracovních míst, a společnost ROC – Galvanik s. r. o., Domažlice, jejíž předmětem podnikání jsou dekorativní povrchové úpravy menšího kovového zboží převážně pro subdodavatele automobilového průmyslu, sanitární techniky a vytvoří nová pracovní místa pro 60 zaměstnanců. Horšovský Týn Průmyslová zóna je situována na výjezdu z Horšovského Týna směrem na Mariánské Lázně. Vznikla zde nová hala distribučního velkoskladu firmy SIGLOCH Edition Buchbinderei s.r.o., čímž vzniklo cca. 30 volných pracovních míst.


51


Holýšov •

průmyslová zóna č. 1

Tato průmyslová zóna je již pro výstavbu nových firem zaplněna. Firmy, které

zde

sídlí

se

zabývají

kovovýrobou, kabelážemi že

především

automobilovým

průmyslem,

a elektrotechnickou výrobou. Předpokládá se,

firma EvoBus by měla tento rok zahájit výstavbu nové výrobní haly

(veškeré projektové dokumentace jsou již připraveny). •

průmyslová zóna č. 2

Průmyslová zóna se nachází v areálu bývalých kasáren v Holýšově a rozkládá se zhruba na 30 ha. V současné době jsou odprodány pozemky 19 podnikatelským subjektům, některé již v objektu bývalých kasáren zahájily svou činnost (např. Výroba stavebních hmot a betonových výrobků – Lorenc; INOVA REA s.r.o.; Miloslav Čermák – Paliva Čermák; Libor Synáč – montáž vrat a bezpečnostních zařízení, Pavel Janeček – Truhlářství;

Drahoslava

Karbanová

a

Libor

Gabriel

–

Čalounictví

Karbanová – Gabriel). O prodej pozemků je ze strany podnikatelských subjektů zájem a město jedná s dalšími subjekty. Poběžovice Příprava obchvatové komunikace, která zpřístupňuje průmyslovou zónu, byla zpomalena problémy s vlastníkem pozemku. V zóna již funguje firma HESSA, a.s., která se zabývá montáží podvozků pro automobily. V současnosti je zde zaměstnáno 25 zaměstnanců.


52


Klatovy Úřad práce Klatovy udává, že v jeho regionech nejsou žádné průmyslové

zóny. Rovněž zde

panuje

reálná

hrozba, že

se

míra

nezaměstnanosti okresu zvýší nad celostátní průměr.

Rokycany V okrese Rokycany se nachází průmyslové zóny Hrádek, Rokycany – jih, Exit 62 – Rokycany, Radnice – Kruhovka, Exit 67 – Ejpovice, Mýto – Veissmann. Informace o konkrétních zaměstnavatelích v průmyslových zónách nejsou v současné době k dispozici.

Tachov přesný název průmyslové zóny


Tachovsever

-

výhled dlouhodobější převažující celková aktuální počet výhledpřírůstek předmět předpokl. obsazených počtu VPM přírůstek VPM činnosti kapacita k počtu VPM VPM k 31.12.2006 (OKEČ) 30.6.2007 k 31.12.2007 -

1 500

1 000

-

0

343

-

320

-

-

364

-

200

-

-

252

-

290

-

-

252

-

70

-

-

-

1 000

600

-

0

291

-

225

-

-

281

-

60

-

-

252

-

200

-

-

-

-

500

160

-

0

Panasonic Electric Works Czech s.r.o.

321

-

160

-

-

Grammer CZ s.r.o. Novasport s.r.o. Key Plastics Czech s r.o. ŠedivecShadows -

Tachov-jih

Rotarex Praha s.r.o. Metatec s.r.o. Inotech ČR s.r.o. Planá


53

Analýza stavu a vývoje trhu práce za rok 2006 (zkrácená verze – internet) Plzeňský kraj -

2000

2100

-

0

Alcoa Fujikura Czech s.r.o.

316

-

2140

-

-

-

-

1 500

1 100

-

1 250

343

-

525

-

-

746

-

110

-

-

343

-

120

-

-

602

-

190

-

-

511

-

130

-

-

-

1 200

950

-

0

181

-

510

-

-

602

-

160

-

-

287

-

130

-

-

287

-

80

-

-

Stříbro

Bor-Exit 128 Nová Hospoda

Ideal Automotive Bor s.r.o. Samcor s.r.o. Happich Plzeň s.r.o. Maurice Ward s.r.o. Tech Data BorVysočany

Eissmann Automotive ČR s.r.o. Willy betz logistik s.r.o. Technické pružiny Scherdel s.r.o. Hör metallveredelug center s.r.o.


54


VI.2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech Mezi nejvíce ohrožené skupiny uchazečů v Plzeňském kraji patří zejména: •

Osoby se zdravotním postižením - často mají nedostatečnou kvalifikaci popř. svoji kvalifikaci nemohou pro své zdravotní potíže vykonávat, jsou méně mobilní, zaměstnavatelé o ně neprojevují téměř žádný zájem, nemají pro ně pracovní program, mnohdy nepomůže ani nabídka nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.

•

Absolventi škol a mladiství - typ vzdělání, praktická připravenost ani dovednosti neodpovídají potřebám zaměstnavatelů, u mladistvých se přidávají další omezení.

•

Uchazeči náležející do vyšších věkových skupin – (nad 50 let) zde bývá často problémem schopnost starších občanů pružně se přizpůsobit současným požadavkům zaměstnavatele, celoživotní úzká orientace v profesi, o kterou není v současné době zájem a tím i chybějící znalosti a dovednosti. K tomu se s věkem přidávají často i různé

zdravotní

problémy,

které

opět

brání

vykonávat

některá

zaměstnání. •

Dlouhodobě

nezaměstnaní

uchazeči

-

početnou

skupinou

dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů jsou opět občané se ZP, dále obtížně umístitelní uchazeči

a uchazeči s nízkým či nedokončeným

vzděláním. Jejich šance na uplatnění jsou pak jen velmi malé. •

Ženy s malými dětmi - pracovní doba požadovaná zaměstnavateli není často v souladu s předškolními a školními zařízeními, problémy


55


způsobuje

rovněž

nedostatečné

dopravní

spojení

a

požadovaná

směnnost. •

Osoby

bez

kvalifikace

nebo

s nízkou

kvalifikací,

popř.

s kvalifikací neodpovídající potřebám zaměstnavatelů Tyto problémy jsou navíc často kumulovány. Kromě těchto faktorů se na nezaměstnanosti významně podílí i špatná

dopravní

regionální

obslužnost,

nezaměstnanosti.

oblastech pak brání

která

Nízká

vytvoření

přímo

hustota

dopravní

souvisí

s problematikou

obyvatelstva

v některých

sítě, která by vyhovovala

potřebám občanů a zároveň nebyla ztrátová. V těchto oblastech je pak následně nedostatek volných pracovních míst zejména proto, že noví zaměstnavatelé nemají zájem investovat v regionech s malým počtem pracovních sil a kde je naprosto nedostačující dopravní spojení mezi jednotlivými obcemi.

Problémové mikroregiony •

Manětínsko (7,8%), Všerubsko (7,4%) a Karlovicko (7,9%) Nadprůměrné míry nezaměstnanosti v měřítku okresu Plzeň-sever

dlouhodobě dosahují Všerubsko a Manětínsko, vysoká čísla se objevují také u statistických údajů z Kralovicka. V ostatních mikroregionech je průměrná míra nezaměstnanosti nižší. Problémovými oblastmi jsou řídce osídlené Všerubsko, Manětínsko a Kralovicko. Tyto oblasti jsou zemědělsko-průmyslové nebo ještě stále zemědělské, kde se snižováním zemědělské výroby poptávka po pracovní síle neustále klesá. O tyto oblasti noví investoři nejevili zájem. Ani v roce 2006 změna nenastala, větší podnikatelská aktivita je situována opět do oblasti Nýřanska a Třemošenska, kde je nejnižší míra nezaměstnanosti na okrese. Úřad práce v Plzni

56


•

Kašperské Hory (12,8%) Na

počet

nezaměstnaných

obyvatel

(1181)

je

zde

poměrně

vysoké

číslo

- 156 (loni 181 osob) a z toho vyplývá nejvyšší míra

nezaměstnanosti v rámci okresu 12,8 % (avšak vloni více: 15,0 %). Jde o mikroregion, kde došlo k pohybu u míry nezaměstnanosti, a to po mnoha letech směrem dolů o 2,2 %. Malý počet pracovních míst je v textilním průmyslu - Medica Filter s.r.o., službách - hotely, penziony, restaurace v oblasti Srní a Modravy, práce v lese je ovlivněna sezónností. Cestovní ruch podporuje návštěvnost hradu Kašperk a nově zřízený sportovní areál Snowhill s.r.o., kde se uplatňují jak provozní pracovníci, tak instruktoři lyžování a snowboardingu. Stabilním zaměstnavatelem je Dětský domov v Kašperských Horách a Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Jiné zaměstnání, resp. pohyb pracovní síly kvůli chybějící veřejné dopravě je minimální, velice negativně se zde projevují jakékoliv problémy v sušických firmách. Vlastní nabídka volných míst je malá (17 VPM), a to znamená, že na zaměstnání přímo v oblasti Kašperských Hor čeká 9,2 uchazečů na jedno volné pracovní místo (vloni 22,6).

•

Sušice (10,4%) V počtu obyvatel druhé místo, druhé místo v míře nezaměstnanosti

(10,4 %), a druhé místo v absolutním počtu uchazečů o zaměstnání (1 178). Rozsah pracovních příležitostí se silně redukoval (armáda, změny v

průmysl.

podnicích

–

SOLO,

PAP,

Dřevo

Čechy

Dlouhá

Ves).

K významným zaměstnavatelům nadále patří SPAK-VSD Austria a.s., Západočeské konzumní družstvo, SPAR Šumava s.r.o., SOLO Sirkárna a.s., Sklárna Annín, ve strojírenství jsou to KORAMEX, SG Strojírna aj. Pro občany se zdravotním postižením jsou

zde zřízeny chráněné dílny v

SUCOM PRODUCTION s.r.o a v OBZORu, výrobní družstvo invalidů. Další zaměstnání zabezpečují okolní kamenolomy a pily.

Počet uchazečů v

průběhu období kolísá a je ovlivňován i sezónou - cestovní ruch, lesnictví, zemědělství. Stále větším problémem (a nejen zde) je zhoršující se Úřad práce v Plzni

57


dopravní spojení, kdy na směnné provozy a provozy s atypickou pracovní dobou (služby, apod.) se nelze dostat vůbec. I z těchto důvodů na jedno volné pracovní místo připadá

5,5 uchazečů. Také zde začínají vznikat

provozovny velkých obchodních řetězců.

•

Plánice (9,2%) Plánicko je na pátém místě v počtu obyvatel a třetí ve výši míry

nezaměstnanosti. Ocitá se o 1,5% absolutních

číslech:

126

nad úrovní okresního průměru. V

uchazečů,

v procentech:

9,2.

V oblasti

zemědělství došlo v roce 2002 k vyhlášení konkurzu na Zemědělskou obchodní společnost v Plánici a v roce 2003 byl vyhlášen konkurz na další zemědělskou firmu v Nalžovských Horách. Toto mělo silný dopad na zvýšení míry nezaměstnanosti.

Stálé zaměstnání zde nabízí mj. firma Protech Group s.r.o, která nabízí zaměstnání v oblasti elektrotechniky. Dále jsou zde nabízeny sezónní pracovní příležitosti v rekreační oblasti Hnačovska, v oblasti kamenolomů podniká firma HERKU a v oblasti montáže kabelů firma Wölfle s.r.o. v Zavlekově. Stejně jako jinde je i zde velmi řídká dopravní síť

-

navíc

pouze

autobusová.

S ohledem

na

charakter

regionu

(zemědělství, jednoduchá malovýroba, spíše dojíždění do větších center) je zde nabídka 35 volných míst, tj. 3,6 uchazeče na jedno volné pracovní místo. Oproti loňskému roku výrazné zlepšení.

•

Radnicko (7,2%) a Zbirožsko ( 6,9%) Pro účely sledování vývoje na trhu práce je území okresu rozděleno

do čtyř mikroregionů (Rokycansko, Zbirožsko, Radnicko, Mirošovsko). Žádný z mikroregionů okresu není v současné době obzvláště problémový. Míra nezaměstnanosti je nejvyšší v mikroregionech Radnicko (7,2%) a Zbirožsko (6,9%). Úřad práce v Plzni

58


•

Bezdružicko (10,7%) Střediskem je město Bezdružice. Zemědělská oblast, lázeňství. Míra

nezaměstnanosti

činila

k 31.

12.

2006

-

10,7%.

Jediným

větším

zaměstnavatelem je a.s. Léčebné lázně Konstantinovy Lázně (stav pracovníků stabilizovaný, vliv sezónnosti, cca. 150 zaměstnanců). Je zde velký nedostatek pracovních míst a rovněž špatná dopravní obslužnost.


59


VI.3 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti. Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období očekávaný stav k

mírnější varianta pesimističtější varianta počet počet evidovaných evidovaných z toho z toho MN v % MN v % uchazečů dosažitelní uchazečů dosažitelní celkem celkem

30.6.2007

17 000

16 000

5,2

18 000

17 000

5,7

31.12.2007

17 500

16 500

5,4

18 500

17 500

5,9

Jak již bylo uvedeno výše, většina okresů Plzeňského kraje předpokládá podobný vývoj situace na trhu práce jako v roce 2006. Tedy vzestup počtu evidovaných uchazečů během ledna a února, kdy do evidence přichází větší počty osob, kterým ke konci roku 2006 skončil pracovní poměr sjednaný na dobu určitou. V dalších měsících lze očekávat pokles uchazečů a určitá stagnace, způsobená zejména zahájením sezónních prací. Další nárůst nezaměstnaných se dá očekávat během měsíců srpna a září a to vlivem příchodu absolventů škol. V měsících říjen a listopad by měla být situace poměrně stabilizována. Další mírný nárůst nezaměstnaných lze očekávat ke konci roku 2007 a to zejména zásluhou ukončení sezónních prací.

Mírnější

varianta

vývoje

nezaměstnanosti

v Plzeňském

kraji

předpokládá míru nezaměstnanosti v rozmezí 5,2 – 5,7%, tedy hodnoty řádové o jeden procentní bod nižší než v roce 2006. Rovněž pesimističtější varianta s hodnotami míry nezaměstnanosti 5,4 – 5,9% naznačuje příznivý vývoj situace na trhu práce v Plzeňském kraji. Jak naznačují signály z některých okresů, je zde možnost zlepšení situace, zejména pokud dokážeme využít výhod, které nám přináší členství v EU. Vývoj na trhu práce v Plzeňském kraji bude samozřejmě rovněž ovlivňován vývojem české ekonomiky. Úřad práce v Plzni

60


VII. DOPORUČENÍ

Dopravní obslužnost: •

Řešit problematiku dopravní obslužnosti na celorepublikové či krajské úrovni. Situace ve frekvenci spojů a ceně jízdného je natolik vážná, že brání v možnosti zaměstnání řádově desítkám % uchazečů.

•

Vyřešit rozvoj dopravní obslužnosti v regionu a její propojení se sousedními regiony.

Problematika souladu vzdělávání a potřeb trhu práce: •

Zaměřovat se na koordinaci vzdělávání v souladu s potřebami trhu práce,

nejen

krátkodobými,

ale

i

s výhledem

do

budoucnosti

(začleňování do EU). Ve spolupráci s MŠMT urychleně řešit změny osnov

výuky

učňovského

požadavky zaměstnavatelů strojírenské

profese,

školství

v souladu

s technologickými

- obsluha CNC strojů a další technické

normy

EU,

profese

vhodné

pro

podnikání

v sektoru služeb. •

Zajistit účast zaměstnavatelů v systému praktické výuky učňů na dělnická povolání a tuto účast řešit dle zkušeností praktikovaných v sousedních státech.


61

a systémů


Podpora malého a středního podnikání: •

Vytvářet lepší podmínky pro vznik a rozvoj malého a středního podnikání, které výrazně ovlivňuje regionální nezaměstnanost. Alespoň částečně řešit i s tím související dopravní obslužnost, umožňující zvýšení mobility pracovní síly.

Aktivní politika zaměstnanosti: •

Umožnit ÚP používání nástrojů APZ nejenom pro řešení krizových stavů, ale i jako prevenci pro udržení zaměstnanosti.

•

Umožňovat i nadále vytvářet VPP včetně opakovaného umisťování problémových uchazečů, neboť tato místa jsou z velké většiny jedinou reálnou možností pro jejich uplatnění na trhu práce vzhledem ke vzdělání, místu bydliště, zdravotnímu stavu apod.

•

Zrovnoprávnit rekvalifikační kurzy převážně motivačního charakteru s ostatními rekvalifikacemi. Tyto kurzy jsou účelné zejména pro dlouhodobě

nezaměstnané.

Zavést

určité

sankce

při

odmítnutí

vhodného motivačního kurzu, zejména pro uchazeče bez vzdělání. •

Zvýšit atraktivnost podmínek APZ vůči zaměstnavatelům a tím i jejich praktickou využitelnost.


62


Ostatní •

Aktivně

napomáhat

k urychlenému

rozvoji

průmyslových

zón

v některých okresech •

Především

v příhraničních

oblastech

některých

regionů

napomoci

k řešení situace, kdy nastává velký příliv našich občanů pracujících v zahraničí

(hlavně

v zahraničí

pracovali

SRN) např.

do

evidence.

deset

i

více

Tito let,

uchazeči,

přestože

žádají

podporu

o

v nezaměstnanosti. V drtivé většině případů se jedná o profese pro které v těchto okresech, zejména pak v zimním období, nejsou volná pracovní

místa.

Úřady

práce

jsou

pak

nuceny

vyplácet

těmto

uchazečům nejvyšší možnou podporu v nezaměstnanosti. Navíc se v těchto okresech zvyšuje počet nezaměstnaných, aniž by tamní úřady práce mezi zaměstnavateli registrovaly jakékoliv organizační změny.


63

Úřad práce v Plzni ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI. Rok 2006

Recommend Documents