VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNIKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Analýza uplatnění absolventů na trhu práce v Královéhradeckém kraji Bakalářská práce
Zpracovala: Hošková Denisa Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2014
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat paní Ing. Věře Nečadové za odborné vedení mé bakalářské
práce
na
téma
„Analýza
uplatnění
absolventů
na
trhu
práce
v Královéhradeckém kraji“, také za cenné rady a trpělivost, kterou semnou měla při vytváření této práce. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům krajské pobočky Úřadu práce v Hradci Králové za ochotu a čas, který mi věnovali.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne
...................................................... Podpis
Anotace HOŠKOVÁ Denisa: Uplatnění absolventů na trhu práce v Královéhradeckém kraji Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra ekonomických studií. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Bakalářská práce se zabývá uplatněním absolventů na trhu práce v Královéhradeckém kraji. Teoretická část práce pojednává o celkové nezaměstnanosti, jak se počítá, jaké jsou druhy nezaměstnanosti a nakonec její vývoj. V praktické části se nejprve zaměřím na kraj a jeho vývoj, dále se soustředím na střední a střední odborné školy v kraji. Rozdělím absolventy podle oborů, které vystudovali, a analyzuji jejich situaci. Nakonec výsledky srovnám s loňským rokem. Klíčová
slova:
nezaměstnanost,
nezaměstnaný,
vývoj
nezaměstnanosti,
míra
nezaměstnanosti, absolvent, úřad práce – pobočky.
Annotation HOŠKOVÁ Denisa: The Employment of Graduates in the Labour Market in the Hradec Králové Region Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Economic Studies. Thesis supervisor Ing. Věra Nečadová. Degree of professional qualification: bachelor. This bachelor thesis looks into the employment of the graduates in the labour market in the Hradec Králové Region. The theoretical part of the thesis deals with the total unemployment rate, how to calculate it and what the types of unemployment are and finally it maps its development. In the practical part I will focus on the region and its development and next I will focus on secondary schools and secondary vocational schools in the region. I will divide the graduates according to disciplines which they have studied and then I will analyse their situation. Finally, I will compare the results with last year. Keywords:
unemployment,
unemployed,
the
development
unemployment rate, graduate, labour office - branches
of
unemployment,
OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 9 1.
Charakteristika a psychologický význam nezaměstnanosti .................................... 11 1.1.
Proč vůbec nezaměstnanost vzniká? ................................................................ 14
1.2.
Druhy nezaměstnanosti .................................................................................... 14
1.2.1.
Frikční ....................................................................................................... 14
1.2.2.
Strukturální ............................................................................................... 15
1.2.3.
Cyklická .................................................................................................... 15
1.2.4.
Sezónní...................................................................................................... 16
1.2.5.
Dobrovolná ............................................................................................... 16
1.2.6.
Nedobrovolná............................................................................................ 16
1.3.
Měření nezaměstnanosti ................................................................................... 17
1.3.1.
Přirozená míra nezaměstnanosti ............................................................... 17
1.4.
Charakteristika nezaměstnaného ...................................................................... 18
1.5.
Důsledky nezaměstnanosti ............................................................................... 19
1.5.1.
Ekonomické .............................................................................................. 19
1.5.2.
Sociální ..................................................................................................... 19
1.5.3.
Vliv na životní úroveň .............................................................................. 19
1.5.4.
Zdravotní ................................................................................................... 20
2.
HISTORICKÝ VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V ČR ........................................ 20
3.
STÁTNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ............................................................ 23 3.1.
Aktivní politika zaměstnanosti ......................................................................... 24
3.1.1.
Rekvalifikace ............................................................................................ 24
3.1.2.
Investiční pobídky..................................................................................... 25
3.1.3.
Veřejně prospěšné práce ........................................................................... 26
3.1.4.
Společensky účelná pracovní místa .......................................................... 26
3.1.5.
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.......................... 27
3.1.6. 3.2.
Příspěvek na zapracování.......................................................................... 27
Pasivní politika zaměstnanosti ......................................................................... 27
3.2.1.
Podpora v nezaměstnanosti ....................................................................... 28
3.2.2.
Podpora při rekvalifikaci .......................................................................... 29
3.2.3.
Evidence volných pracovních míst ........................................................... 29
3.2.4.
Evidence uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání ....................... 29
4.
CHARAKTERISTIKA KRAJE ............................................................................. 30
5.
VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI .............. 32
6.
ROZDĚLENÍ ABSOLVENTŮ .............................................................................. 34 6.1.
Rozdělení oblastí .............................................................................................. 35
6.2.
Názvy škol a jejich obory ................................................................................. 38
6.3.
Rozdělení absolventů podle pohlaví ve všech okresech .................................. 43
6.4.
Nezaměstnanost absolventů roztříděná pomocí oblastí ................................... 44
6.5.
Nezaměstnanost absolventů podle oborů i okresů za rok 2013 ....................... 46
6.6.
Nezaměstnanost absolventů za rok 2012 ......................................................... 48
6.7.
Nezaměstnanost absolventů roztříděná pomocí oborů za rok 2012 ................. 49
6.8.
Nezaměstnanost absolventů podle oborů i okresů za rok 2012 ....................... 50
7.
SROVNÁNÍ ROKU 2012 A 2013, PROJEKTY.................................................... 52
8.
SHRNUTÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI ........................................................................... 55 8.1.
Nezaměstnanost absolventů v kraji za rok 2013 .............................................. 57
8.1.1. 8.2.
Nezaměstnanost absolventů v kraji za rok 2012 .............................................. 59
8.2.1. 8.3. 9.
Nezaměstnanost absolventů za rok 2013 rozdělená podle oblastí ............ 59
Nezaměstnanost absolventů za rok 2012 rozdělená podle oblastí ............ 61
Porovnání roku 2012 a 2013 ............................................................................ 61
ZÁVĚR ................................................................................................................... 63
10.
POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................. 65
11.
SEZNAM TABULEK ......................................................................................... 67
12.
SEZNAM GRAFŮ, obrázků................................................................................ 68
13.
SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................... 69
ÚVOD Téma
mé
bakalářské
práce
Uplatnění
absolventů
na
trhu
práce
v Královéhradeckém kraji jsem si zvolila především proto, že je velice aktuálním problémem současné společnosti a zanedlouho se bude také týkat pravděpodobně i mé osoby. Dalším důvodem mého výběru byl také fakt, že v tomto kraji bydlím, proto mě míra nezaměstnanosti týkající se absolventů a jejich uplatnění zajímá. Mimoto je v mém okolí hodně přátel a známých, kteří nedokážou najít práci odpovídající jejich vzdělání v mnou zvoleném kraji. Nezaměstnanost absolventů škol jak středních, středně odborných tak i vysokých a vyšších odborných je jedním z velkých problémů současnosti. Absolventi škol patří mezi rizikové skupiny ekonomicky aktivního obyvatelstva, což je zapříčiněno nedostatkem praxe a pracovních návyků. Tématem nezaměstnanost se zabývají ve všech rozvinutých zemích světa, kde se ekonomiky potácejí s problémem pružnosti trhu práce. O nezaměstnanosti jako o společensko – ekonomickém problému se u nás začíná hovořit po 90. letech minulého století. V Královéhradeckém kraji je míra nezaměstnanosti dlouhodobě stabilní a nachází se pod úrovní České republiky, dá se tedy říci, že situace na trhu práce v Královéhradeckém kraji je velmi uspokojivá. Cílem bakalářské práce je analýza uplatnění absolventů škol na trhu práce v Královéhradeckém kraji, když se soustředím především na projekty spojené s uplatněním absolventů škol na trhu práce, které probíhají na krajské pobočce Úřadu práce v Královéhradeckém kraji a zároveň budu provádět analýzu absolventů podle absolvovaných oborů. V teoretické části práce se soustředím na charakteristiku a význam nezaměstnanosti, z jakých hledisek můžeme na nezaměstnanost pohlížet. Dále rozepíši rizikové skupiny a jejich možnosti uplatnění na trhu práce. Pokusím se zodpovědět otázky: Proč vzniká nezaměstnanost? Jak můžeme charakterizovat nezaměstnaného občana? V další části rozdělím nezaměstnanost podle druhů, které ve zkratce představím. V další části teorie uvedu důsledky, které nezaměstnanost způsobuje. V této části také shrnu historický vývoj nezaměstnanosti v celé České republice. Nakonec se podrobněji zaměřím na Státní politiku zaměstnanosti, jak na Aktivní politiku zaměstnanosti, která podporuje 9
zřizování nových pracovních míst a pomáhá zaměstnavatelům, kteří chtějí dát práci uchazečům o zaměstnání, tak i na pasivním politiku zaměstnanosti, která poskytuje hmotné zabezpečení uchazečům o zaměstnání v podobě podpory v nezaměstnanosti. V praktické části nejprve představím Královéhradecký kraj, jeho polohu, rozdělení kraje, následně jeho hospodářskou charakteristiku a demografický vývoj. Dále se budu zabývat celkovým vývojem nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji od roku 2005. V další části rozdělím absolventy, kteří jsou zaevidovaní na Úřadu práce v Královéhradeckém kraji, podle oborů, jež vystudovali. Jelikož bylo přes 300 studijních oborů, tak jsem je spojila do různých oblastí. V jedné oblasti jsou charakteristicky stejné obory. Následně jsem vypsala školy v Královéhradeckém kraji, které své studium ukončují výučním listem nebo maturitním vysvědčením a k tomu připsala jejich obory, ve kterých jsou absolventi, kteří jsou vedeni na úřadu práce. Poté zhodnotím a zanalyzuji situaci v kraji podle oborů, okresů i pohlaví. Nakonec představím projekty, které probíhají v Královéhradeckém kraji. Zhodnotím, zda tyto projekty opravdu pomáhají absolventům v uplatnění na trhu práce. Ve své práci jsem použila hned několik metod zpracování dat. Pro charakterizování nezaměstnanosti jsem využila metody kompilace, která je založena na sběru dat z různých zdrojů, a pak je seřazovala tak, aby dávaly logický smysl. V další části své práce, jež se zabývá charakteristikou Královéhradeckého kraje, jsem využila obecně geografický popis. Další metodou, kterou jsem ve své práci využívala, je analýza dat, které jsem získala převážně z pololetních statistik Ministerstva práce a sociálních věcí. Při zpracování mé práce (především její praktické části) mi pomohla praxe, kterou jsem vykonávala na krajské pobočce Úřadu práce v Hradci Králové. Sama jsem se mohla přesvědčit, jak úřad práce pomáhá absolventům škol i ostatním uchazečům hledat zaměstnání a také jak vznikají projekty, které pomáhají lidem najít zaměstnání.
10
1. CHARAKTERISTIKA A PSYCHOLOGICKÝ VÝZNAM NEZAMĚSTNANOSTI Pojem nezaměstnanost můžeme vyjádřit hned několika definicemi. Nezaměstnanost patří mezi společenské problémy s multidimenzionálními důsledky.1 Zaměstnání je nedílnou součástí důstojné existence člověka, díky které je finančně zajištěn, navíc dodává pocit společenské užitečnosti a seberealizace. Určitá zaměstnání motivují zaměstnance k lepším dovednostem a schopnostem a větší ctižádosti. Zaměstnání znamená pro člověka start ekonomické aktivity.2 Díky zaměstnání je člověk stále obklopen lidmi, ať už jsou to jeho kolegové, nadřízení nebo klienti, všichni dohromady tvoří společenské vztahy a při ztrátě zaměstnání se tyto vztahy ztrácejí. Ztráta zaměstnání znamená pro většinu obyvatel nepříjemné životní období, neboť jejich budoucnost není finančně pojištěna a ztrácí určitou životní úroveň. Někteří lidé, tak přicházejí o dnes tolik důležité kontakty, přátelství, které vznikly na pracovišti. Většina lidí bere svá zaměstnání jako samozřejmost, chodí do práce s radostí a přináší jim určité uspokojení.3 Z ekonomického hlediska můžeme říci, že nezaměstnanost je nerealizovaná nabídka práce na trhu práce například z důvodu, že nabídka je vyšší než poptávka po práci nebo nabídka si není ochotna či schopna najít placené zaměstnání.4 Lidé na trhu práce se dělí do skupin, které se od sebe liší různými specifickými znaky, jako je pohlaví, věk, vzdělání a zdravotní stav. Některé skupiny patří mezi více ohrožené nezaměstnaností. Mezi ohrožené skupiny patří:
ženy,
lidé ve vyšším věku (nad 50 let),
lidé, kteří se vracejí z výkonu trestu,
zdravotně znevýhodněné osoby,
1
BROŽOVÁ, D., Společenské souvislosti trhu práce, ISBN 80-86429-16-4 Autorský kolektiv, BUCHTOVÁ, B., ŠMAJS, J., BOLELOUCKÝ, Z., Nezaměstnanost 2., přepracované a aktualizované vydání, ISBN 978-80-247-4282-3 3 Autorský kolektiv, BUCHTOVÁ, B., ŠMAJS, J., BOLELOUCKÝ, Z., Nezaměstnanost 2., přepracované a aktualizované vydání, ISBN 978-80-247-4282-3 4 KOBLIHOVÁ, H., KUBICOVÁ, A. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2005. s. 68-69. 2
11
absolventi škol
lidé s nižším vzděláním
mladiství.
Ženy Pro ženy je obtížnější najít si zaměstnání, jelikož zaměstnavatelé dávají přednost mužům, kteří se nemusejí starat o domácnost. Při výkonu zaměstnání ženy omezuje vyzvedávání dětí z mateřských školek nebo jeslí. Nevyhledávají zaměstnání, kde jsou časté přesčasy, protože je pro ně obtížné spojit chod domácnosti a zároveň být v práci téměř celý den. Starost a péče o děti, může zpomalit jejich pracovní postup a další karierní vzestup v profesy.5 Mezi takové ženy patří ženy po mateřské dovolené, svobodné matky, starší matky. Lidé starší 50 let Občanům starším 50 let se musí věnovat zvýšená péče, přizpůsobení je pro ně obtížnější než pro ostatní. Pro starší občany je ztráta zaměstnaní obzvláště nepříjemná, neboť už nemají takovou šanci si práci najít, zaměstnavatelé dávají přednost mladším uchazečům. Tato situace je pro ně psychicky náročná a po dlouhém hledání upadají do depresí a beznaděje. Cítí se zbyteční a nevěří si tolik, rekvalifikace je pro ně těžší. V jejich věku klesá pracovní nasazení. Lidé v tomto věku jsou chráněni legislativními předpisy zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který obsahuje možnost starobního důchodu před dovršením věku, který je stanoven pro přiznání starobního důchodu, pouze při splnění určitých podmínek doby pojištění či dovršení určitého věku. Lidé, kteří právě ukončili výkon trestu Pro tyto osoby je velmi obtížné zapojit se celkově do společnosti, natož najít si práci. Zaměstnavatelé mají obavy tyto skupiny lidí zaměstnat ve své společnosti. Těm to lidem je většinou nabídnuta práce, kde nepřijdou do styku s financemi a vykonávají práci, kde na ně není kladena velká zodpovědnost. Osoby zdravotně postižené Pro osoby se zdravotním postižením není, tak snadné najít zaměstnání, jako pro zdravé občany. Na trhu práce jsou značně znevýhodněni, pomáhají jim Úřady práce, které jim 5
SIROVÁTKA, T., WINKLER, J., ŽIŽLAVSKÝ, M., Nejistoty na trhu práce, 2009, ISBN 978-80-7326172-6
12
mohou nabídnout práci, která by odpovídala jejich zdravotnímu stavu. Po dlouhém a neúspěšném hledání, stejně jako starší lidé upadají do depresí. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti definuje osobu se zdravotním postižením takto:
jedná se o fyzickou osobu, kterou uznal orgán sociálního zabezpečení za plně invalidní
jedná se o fyzickou osobu, kterou orgán sociálního zabezpečení uznal jako osobu, částečně invalidní6
jedná se o fyzickou osobu, kterou orgán sociálního zabezpečení uznal za osobu zdravotně znevýhodněnou.7
Absolventi škol Mladí lidé, kteří právě ukončili studium a hledají svá první zaměstnání, to na trhu práce nemají lehké. Hned po škole nemají žádnou praxi a většina zaměstnavatelů praxi vyžaduje. Absolventi po ukončení svého vzdělání mají určité představy a požadavky, které by mělo jejich první zaměstnání splňovat. Realita se však od jejich představ velmi liší a mladí lidé nemají už takový zájem o pracovní místa, která jim jsou nabízena. Lidé s nižším vzděláním Tato skupina lidí se hlásí na Úřadech práce, protože je pro ně obtížné najít si zaměstnání. Nemají žádné vzdělání, proto se jim nabízí pouze úzký okruh možností, co mohou dělat. Čím dál častěji se setkáváme s tím, že zaměstnavatelé požadují vyšší vzdělání, než je na pracovní místo potřeba. Pro takové osoby je velmi důležité jestli mají nějakou praxi, kvalifikaci, která jim může usnadnit hledání zaměstnání. Vyšší vzdělání by mělo chránit budoucí uchazeče na trhu práce před nezaměstnaností a podpořit jejich jistotu práce a zaměstnání.8 Mladiství Mezi mladistvé patří osoby ve věku 15 až 18 let. Jsou to osoby, které právě dokončily povinnou školní docházku. Je to jedna ze složek rizikové skupiny občanů a musí se jí 6
Zákon o zaměstnanosti § 67 - 88) § 39 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů 7 Zákon o zaměstnanosti § 67 - 32a) § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů 8 SIROVÁTKA, T., WINKLER, J., ŽIŽLAVSKÝ, M., Nejistoty na trhu práce, 2009, ISBN 978-80-7326172-6
13
věnovat zvýšená péče. Tito mladí lidé, ještě nemají žádné pracovní návyky nebo jen malé oproti jiným mladým lidem, kteří dále studovali a mají zažité určité povinnosti, například každý den docházet v určitou hodinu do školy. Většinou se na svém místě dlouho neudrží a skončí opět na Úřadu práce. Není lehké pro mladistvé najít si zaměstnání, když mají pouze základní vzdělání. Mladiství se při hledání zaměstnání musejí potácet z mnoha překážkami, které jsou: zaměstnání bez hmotné odpovědnosti, která je od 18 let věku, zaměstnanci mladší 16 let mají kratší pracovní dobu, která nesmí přesáhnout 33 hodin týdně, nesmí vykonávat práci přes čas ani noční směny, pouze za určitých výjimek, dále s nimi nesmí být uzavřena smlouva na vedlejší pracovní poměr.
1.1.
Proč vůbec nezaměstnanost vzniká?
Nezaměstnanost má několik důvodů. Některé z nich jsou strukturální změny v ekonomice, další z příčin je hospodářský cyklus, kterým každé ekonomiky prochází. V neposlední řadě je to i rozhodnutí, které občané udělali dobrovolně, například když si hledají lepší nebo lépe placené místo. Přesto největším problémem nezaměstnanosti pro všechny ekonomiky je nepružnost trhu práce. Nepružnost trhu práce je zapříčiněna příliš velkou ochranou zaměstnanců, vysokými sociálními podporami, takže lidé nemají velkou motivaci si zaměstnání hledat, neboť jim stát vyplácí dostatečné množství finančních prostředků, dále je to vysoké daňové zatížení práce a nízká mobilita práce a mnoho dalších. 9 1.2.
Druhy nezaměstnanosti
1.2.1. Frikční Frikční nezaměstnanost je pro tržní ekonomiku nejméně problémová a je zcela běžná, patří do přirozené míry nezaměstnanosti. Je spojena s životním stylem člověka. Mezi frikční nezaměstnanost můžeme zařadit ženy po mateřské dovolené, kterým zaměstnavatel nedržel místo. Patří sem i studenti, kteří ukončili studium a hledají takové zaměstnaní, které odpovídá jejich dosaženému vzdělání a vyhovuje jejich představám, v častějších případech toto místo nenajdou hned na poprvé. Lidé, kteří se přestěhovali do jiného města a hledají práci v novém bydlišti. Do této nezaměstnanosti 9
Proč vzniká nezaměstnanost. Mesec.cz [online]. 2014 http://www.mesec.cz/dane/ekonomika/pruvodce/nezamestnanost/
14
[cit.
2014-03-20].
Dostupné
z:
spadají i osoby, které dobrovolně opustili svá zaměstnání a hledají lépe placenou práci. Chuť najít si lepší zaměstnání také ovlivňuje výše podpory v nezaměstnanosti, čím vyšší je podpora, tím déle budou uchazeči hledat nová pracovní místa. Vysoké podpory vedou k zvyšování přirozené míry nezaměstnanosti. Frikční nezaměstnanost se nedá odstranit a je krátkodobá. Také můžeme o frikční nezaměstnanosti říci, že se jedná o dobrovolnou nezaměstnanost.
1.2.2. Strukturální Strukturální nezaměstnanost také patří do přirozené míry nezaměstnanosti. Nejčastěji vzniká z důvodu změn preferencí spotřebitelů, díky strukturálním změnám v ekonomice a technickým pokrokem, který může vést k zániku celého hospodářského odvětví příkladem je rozsáhlé rušení těžkého průmyslu po roce 1989. Změna struktury ekonomiky zapříčiní pokles poptávky po profesích v odvětvích, které vykazují pokles, naopak po nových odvětvích roste. Pro tyto nová pracovní místa bývá nezbytná další kvalifikace, která může být problémová zejména u lidí vyššího věku, kteří už nemají takové schopnosti. Tyto strukturální změny se v ekonomice objevují nepřetržitě a díky tomu se nepřetržitě mění i struktura poptávky po práci. Rekvalifikace je tudíž nepostradatelná. Proto krátkodobá strukturální nezaměstnanost není nic špatného, naopak dlouhodobá strukturální nezaměstnanost, která může trvat i několik let je negativní pro ekonomiku. Strukturální nezaměstnanost je jeden z důvodů regionálních rozdílů v míře nezaměstnanosti.
1.2.3. Cyklická Cyklickou nezaměstnanost spojujeme s hospodářským cyklem a s výkyvy hospodářské aktivity. Když je ekonomika v hospodářském poklesu, klesá i počet pracovních míst. Například, když se bude propouštět ve strojírenském průmyslu, bude pro potenciální uchazeče obtížné najít práci ve stejném oboru, neboť se propouštělo v celém strojírenském odvětví a poptávka po práci klesla všude. Pro snížení cyklické nezaměstnanosti je klíčové zrychlit hospodářský růst a najít způsob, jak vyřešit recesi. Cyklická nezaměstnanost je závislá na politice. Příkladem největší hospodářské krize je krize ve 30. letech, která zasáhla všechna odvětví, byl to velký propad akcií na americké burze a následný hospodářský kolaps v roce 1929. Kvůli této události se zhroutily ekonomiky po celém světě. Cyklická nezaměstnanost již do přirozené míry 15
nezaměstnanosti nespadá. Cyklická nezaměstnanost vyjadřuje odchylku skutečné nezaměstnanosti od její přirozené míry nezaměstnanosti.10
1.2.4. Sezónní Sezónní nezaměstnanost je stejně jako frikční nezaměstnanost krátkodobá, je způsobena nepravidelností produkce v odvětvích, které závisí na počasí nebo rozdílnosti ve spotřebě.11 Je spojená se sezonními aktivitami, mezi které patří zejména zemědělství, lidé v turistickém a rekreačním odvětví a stavebnictví.
1.2.5. Dobrovolná Dobrovolnou nezaměstnaností rozumíme situaci, kdy počet volných míst je stejný nebo vyšší než počet nezaměstnaných. Jsou to lidé, kteří chtějí pracovat jen za mzdu, která je vyšší než mzda, která je na trhu. U některých lidí to trvá jen krátce, když se jim nedaří najít lépe placené zaměstnání, tak se účastní rekvalifikací a popřípadě změní své zaměření, aby našli zaměstnání, které je finančně uspokojí. Patří sem i lidé, kteří nechtějí pracovat vůbec a raději využijí svůj čas jiným způsobem. Tito lidé se zaregistrují na Úřadech práce a žijí z podpor a ze sociálních dávek. Čím vyšší jsou dávky, tím se lidé méně snaží najít si zaměstnání.
1.2.6. Nedobrovolná Nedobrovolná je opakem dobrovolné nezaměstnanosti, počet volných míst je nižší než počet nezaměstnaných. To znamená, že lidé by rádi pracovali, jen jim není nabídnuto dostatečné množství zaměstnání. Dalším důvodem nedobrovolné nezaměstnanosti může být výše minimální mzdy, u některých méně kvalifikovaných zaměstnání. Jsou lidé, kteří by pracovali i za mzdu menší než je minimální mzda. Jedním z problémů jsou i odbory, které se snaží o prosazování vysokých mezd, což znamená, že někteří lidé musí být propuštěni, aby ti co zůstali, dostali vyšší mzdu. Kromě ekonomických problémů nedobrovolná nezaměstnanost sebou přináší i psychické potíže a pocit beznaděje, lidem, kteří chtějí pracovat a jsou již delší dobu bez práce. Na rozdíl od dobrovolné
10
BROŽOVÁ, D., Společenské souvislosti trhu práce, ISBN 80-86429-16-4 HALÁSKOVÁ, R., Trh práce a politika zaměstnanosti, Ostravská univerzita Ostrava, Filozofická fakulta 200,1 ISBN 80-7042-595-4 11
16
nezaměstnanosti, kde se lidé mohou rozhodnout, zda budou nebo nebudou pracovat, nedobrovolná nezaměstnanost jim toto rozhodnutí neumožňuje.12
1.3.
Měření nezaměstnanosti
K měření nezaměstnanosti používáme ukazatel míry nezaměstnanosti, který uvádíme procenty. Celkový počet nezaměstnaných můžeme vyjádřit absolutním číslem. Pro výpočet potřebujeme rozlišit, zda se jedná o zaměstnané, kteří mají nějakou placenou práci nebo nezaměstnaní, kteří práci nemají, ale aktivně si ji hledají. 13
1.3.1. Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti znamená nejnižší možnou udržitelnou míru nezaměstnanosti pro tržní ekonomiku, aniž by inflace nějak kolísala. Stát samozřejmě chce, aby míra nezaměstnanosti byla co nejmenší, a snaží se najít míru nezaměstnanosti, která by nezvyšovala inflaci. Můžeme také říci, že čím lepší a informovanější bude trh práce, tím bude míra nezaměstnanosti menší. Přirozená míra nezaměstnanosti se skládá frikční a strukturální nezaměstnanosti. 14
Vzorec pro výpočet míry nezaměstnanosti
u = U / (L + U) * 100 kde: u = míra nezaměstnanosti L = počet nezaměstnaných U = počet zaměstnaných V České republice míru nezaměstnanosti vypočítává Český statistický úřad. Jedná se o tzv. registrovanou míru nezaměstnanosti. Registrovaná míra nezaměstnanosti znamená podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 -64 let a všech obyvatel ve
12
BROŽOVÁ, D., Společenské souvislosti trhu práce, ISBN 80-86429-16-4 Http://www.finance.cz. Nezaměstnanost [online]. 2014 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/trh-prace/nezamestnanost/ 14 KUČEROVÁ, V., Makroekonomie 1, Akademické nakladatelství, s. r. o. Brno, 2013, ISBN 978-80214-4798-1 13
17
stejném věku. Tento ukazatel je platný od ledna loňského roku po dohodě Úřadu práce a Českého statistického úřadu.
Důvody pro změnu ukazatele:
prvním důvodem je srovnání a záměna míry nezaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a Výběrového šetření pracovních sil Českého statistického úřadu (VŠPS ČSÚ) a jejich následná interpretace.
tento ukazatel porovnává dosažitelné uchazeče o zaměstnání s pracovní sílou, která zahrnuje více zdrojů, jedním z nich je evidence ÚP a druhý zdroj jsou osoby z dat Výběrových šetření
ukazatel by měl omezit chybovost údajů o zaměstnanosti z VŠPS15
1.4.
Charakteristika nezaměstnaného
Ekonomická teorie pohlíží na nezaměstnaného jako na člověka, který nemůže najít práci, ale přitom pracovat chce, aktivně si práci hledá a je schopen pracovat.16 Také nezaměstnanou osobu můžeme specifikovat jako osobu starší 15 let a ve sledovaném období, která musí splňovat tři základní podmínky a to:
Nemá práci
Nemá žádné placené zaměstnání a také nesmí být osobou samostatně výdělečně činnou
Aktivně hledá práci
Aktivně hledá práci pomocí Úřadu práce, kde se musí zaevidovat, nebo se informuje přímo u zaměstnavatelů, pomocí inzerátů nebo webových stránek, které nabízí zaměstnání, také pomocí agentur, které zprostředkovávají práci
Je připraven ihned k nástupu do zaměstnání
Může nastoupit do zaměstnání hned nebo nejpozději do 14 dnů Nezaměstnaní jsou také lidé, kteří si práci už našli a čekají na nástup do zaměstnání nebo ti, kteří byli vyřazeni z práce a čekají na návrat.17
15
Mpsv. Registrovaná míra nezaměstnanosti [online]. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/zmena_metodiky 16 Nezaměstnanost. Finance.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/trh-prace/nezamestnanost/ 17 12 HALÁSKOVÁ, R., Trh práce a politika zaměstnanosti. Ostravská univerzita. Ostrava 2001,
18
Úřad práce České republiky považuje za nezaměstnanou osobu, kterou smí zaevidovat, osobu, která nemá zaměstnání na hlavní pracovní poměr, ale může mít dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce, kde hrubý výdělek nesmí přesáhnout 4250 Kč. Dále tato osoba nesmí být samostatně výdělečnou osobou a nesmí být studentem denního studia.
1.5.
Důsledky nezaměstnanosti
1.5.1. Ekonomické Nezaměstnanost ovlivňuje samozřejmě ekonomiku. Například když se v jednom odvětví propustí více lidí, ekonomika nemůže vyrábět tolik, kolik by mohla. Nezaměstnaní lidé méně utrácí a snaží se šetřit, tím pádem se v ekonomice točí mnohem méně peněz. Zvyšují se také výdaje státního rozpočtu na sociálních dávkách a službách. Snižují se také příjmy z daně z příjmu, protože je méně lidí, kteří se živí samostatnou činností.
1.5.2. Sociální Nezaměstnanost velmi ovlivňuje chování jedinců, díky ztrátě zaměstnání přicházejí o určitý životní styl. Při odchodu ze zaměstnání ztrácí i kontakty, které tam našli. Nezaměstnanost ovlivňuje do jisté míry i společenský život. Pro některé znamená ztráta zaměstnání méně finančních prostředků a nežijí takový společenský život jako dříve. Když jsou lidé dlouhodobě nezaměstnaní, mohou si na tento životní styl zvyknout a ztratí pracovní návyky, u mladých lidí hrozí, že ani žádné pracovní návyky nezískají a žijí pouze ze sociálních dávek.
1.5.3. Vliv na životní úroveň Převážně dlouhodobá nezaměstnanost ovlivní životní úroveň jedinců, protože jsou delší dobu bez finančních prostředků. Musí se naučit žít pouze s omezeným množstvím peněz, přicházejí o svůj standard, na který byli doposud zvyklí, mají pocit chudoby. Když je v rodině více nezaměstnaných může to tento pocit urychlit a způsobit tak krizi. Na druhou stranu, právě rodina dokáže člověka bez práce podpořit v dalším hledání.
19
1.5.4. Zdravotní Ztráta zaměstnání vyvolává u mnohých lidí deprese. Jejich životní situace je pro ně stresující a narušuje jejich psychické zdraví. Tito lidé se cítí méněcenní a pro společnost nepotřební. V některých případech může nezaměstnanost ohrozit jejich psychické i fyzické zdraví.
2. HISTORICKÝ VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V ČR Nezaměstnanost jako nový společensko – ekonomický problém se u nás začíná projevovat po 90. letech, důvodem se staly krize tohoto století. Zprvu se jednalo o pomalý nárůst nezaměstnanosti, příčinou byly organizační změny v podnicích a institucích. Spousta podniků a institucí začala propouštět a některé podniky se zrušily úplně, důvodem byla nízká přizpůsobivost na nové ekonomické požadavky a zvyšování odbytových problémů. Tzv. „první vlnou“ nezaměstnanosti se stali kvalifikování zaměstnanci, které vytlačil vyvíjející se soukromý sektor a expandující sektor bankovnictví, pojišťovnictví či obchod s nemovitostmi a v neposlední řadě sektor státní správy. Následně byli propouštěni i méně kvalifikovaní zaměstnanci a zaměstnanci si nižším pracovním nasazením. Situaci trochu ulehčily předčasné odchody do důchodů. Po roce 1991 se míra nezaměstnanosti začala snižovat a můžeme říci, že stagnovala. V letech 1992 až 1996 se pak nezaměstnanost pohybovala kolem 3% a stala se jednou z nejnižších nezaměstnaností v Evropě. Toto období můžeme nazývat jako období „relativní stability“. Dopomohlo k tomu nízké tempo strukturálních změn v ekonomice a více obyvatel začalo podnikat. Nezaměstnanost v primárním, sekundárním a terciálním sektoru v roce 1992 můžeme vyjádřit procentními poměry 7,8 %, 43,9 %, 48,3 %, poměry v roce 1996 se nikam razantně nezměnili 6 %, 41, 6 % a 52,4 %. Této změně přispěl vznik nových institucí na trhu práce, jako jsou Správa služeb zaměstnanosti MPSV, vznik úřadů práce a střediska s informačními a poradenskými službami. Tyto instituce propojily trh práce, díky lepší informovanosti o zaměstnání, poskytovaly podpory v podnikání a dohlížely na nástroje aktivní politiky. „Druhá vlna“ nezaměstnanosti byl v roce 1997, kde klesalo tempo hospodářského růstu. Tato vlna nejvíce postihla privatizující se podniky a banky, které začaly propouštět. Naopak nejméně se propouštělo v sekundárním sektoru. Nabídka práce byla vyšší než poptávka po práce ve všech regionech České republiky. Míra nezaměstnanosti se 20
zvýšila na 5,2 %. Nezaměstnanost v dalších dvou letech se stále zvyšovala. V roce 1999 byla nezaměstnanost dokonce na 9, 43 %. V tomto období se na straně poptávky po práci velmi lišily poptávané profese a struktury práce. Nabídka pracovních míst se týkala nových pracovních profesí, které vyžadovaly nové kvalifikační požadavky a nabídka, ze strany trhu na to nebyla připravena. V tom to období byla nabídka práce podstatně vyšší než poptávka po práci. V následujícím období jsme zaznamenali zvýšení makroekonomických ukazatelů, což vedlo k menší nezaměstnanosti, nezaměstnanost se dostala na 8,8 %. Míra nezaměstnanosti v České republice se tak dostala nad hranici Eurozóny. To vše sebou přineslo hospodářský růst, který nabízel nová pracovní místa. Tato situace trvala jen krátce a po roce 2001 nezaměstnanost opět rostla. V roce 2003 se nezaměstnanost vyšplhala na 10,3 %, v dalších 5 letech se nezaměstnanost snižovala. V období let 2004 až 2007 vzniká více pracovních míst, díky rostoucímu HDP. V roce 2008 se míra nezaměstnanosti rovnala 6 %. V loňském roce se nezaměstnanost pohybovala mezi 7 až 8 %. Tabulka 1: Počet nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti do roku 2000
Rok
Celkový počet nezaměstnaných
Míra nezaměstnanosti v%
1991
221 749
4,13
1992
134 788
2,57
1993
185 216
3,52
1994
166 480
3,19
1995
153 041
2,93
1996
186 336
3,52
1997
268 902
5,23
1998
386 918
7,48
1999
487 623
9,43
2000
457 369
8,8
vlastní konstrukce, zdroj: Statistické ročenky trhu práce v ČR, BROŽOVÁ, D., Společenské souvislosti trhu práce, ISBN 80-86429-16-4
21
Tabulka 2: Počet nezaměstnaných lidí a míra nezaměstnanosti do roku 2013
Rok
Celkový počet nezaměstnaných
Míra nezaměstnanosti v%
2001
461 923
8,9
2002
514 435
9,8
2003
542 420
10,3
2004
541 675
9,5*
2005
510 416
8,9
2006
448 545
7,7
2007
354 878
6
2008
352 250
6
2009
539 136
9,2
2010
561 551
9,6
2011
508 451
8,6
2012
545 311
9,4
2013
596 833
8,2
vlastní konstrukce, zdroj: CSU, Počet nezaměstnaných osob. Czso.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?voa=graf&cislotab=PRA1020CU&vo=graf&maklist_velikost =10000
*míra nezaměstnanosti do roku 2004
2.1. Nezaměstnanost v krajích Pro porovnání různých krajů v oblasti nezaměstnanosti jsem vybrala období od roku 2005 do roku 2013. Podle grafu je zřejmé, že nejmenší nezaměstnanost je dlouhodobě v kraji hlavního města Prahy. Hlavní město nabízí mnohem víc pracovních nabídek, také výše mzdy je vyšší než v ostatních krajích. Mnoho lidí dojíždí za svým zaměstnáním právě do hlavního města. Nezaměstnanost v hlavním města nedosáhla za celé období ani 5 %. V loňském roce nezaměstnanost dosáhla 4,8 %. Naopak největší nezaměstnanost
je
v Ústeckém
kraji
a
Moravskoslezském
kraji.
Nejvyšší
nezaměstnanost 11,35 0 dosahovala v Ústeckém kraji v roce 2005. Z grafu je vidět, že v roce 2005 je největší rozmezí v míře nezaměstnanosti mezi hlavním městem Prahou a Ústeckém kraji a to o 8,56 procentních bodů. Královéhradecký kraj si drží průměrnou pozici. Nejnižší nezaměstnanost byla zaznamenána v roce 2008 a to 3,15 %.
22
Graf 1: Míra nezaměstnanosti v % od roku 2005 do 2013 Praha
12
STC JHC
10
PLK KVK
8
ULK LBK
6
HKK PAK
4
VYS JHM
2
OLK ZLK
0
MSK 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
vlastní konstrukce, Zdroj: ČSÚ
3. STÁTNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Státní politika zaměstnanosti je zahrnuta v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, která nabyla účinnosti 1. 10. 2004.
Správu státní politiky zaměstnanosti v České
republice vykonává Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s úřady práce. Státní politika zaměstnanosti je tvořena státem, zaměstnavateli, odborovými organizacemi, profesními organizacemi a dalšími. Každý má právo na zaměstnání bez ohledu na pohlaví, věk, barvu pleti nebo národnost, politické hnutí, sociální původ a neposlední řadě zdravotní stav. Právo na zaměstnání patří mezi základní práva občanů České republiky. Státní politika zaměstnanosti se snaží o využití zdrojů pracovních sil, chrání práva občanů na zaměstnání. Dalším úkoly státní politiky zaměstnanosti jsou:
rovnováha nabídky a poptávky po pracovních silách na trhu práce
uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti
poskytování podpory v nezaměstnanosti
poskytování podpory při rekvalifikaci 23
poskytování
služeb
na
trhu
práce
(informační,
zprostředkovatelských,
poradenských, …) Státní politiku nezaměstnanosti můžeme rozdělit na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti.18
3.1.
Aktivní politika zaměstnanosti
Aktivní politika zaměstnanosti se zaměřuje na ovlivňování poptávky po práci, podporuje zřizování nových pracovních míst, dále poskytuje finance zaměstnavatelům, kteří zaměstnali uchazeče o práci. Je pod kontrolou Ministerstva práce a sociálních věcí a úřadů práce. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou:
rekvalifikace
investiční pobídky
veřejně prospěšné práce
překlenovací příspěvek
společensky účelná pracovní místa
příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
příspěvek na zapracování19
3.1.1. Rekvalifikace Rekvalifikaci zajišťují pro uchazeče nebo zájemce o zaměstnání úřady práce. Díky rekvalifikaci mohou uchazeči o zaměstnání najít nová nebo lepší uplatnění na trhu práce. Rekvalifikace znamená vznik nových kvalifikací nebo rozšíření stávajících kvalifikací uchazečů o zaměstnání. Pro určení kvalifikace je klíčová stávající kvalifikace, zdravotní stav, také schopnosti a dovednosti uchazeče. Rekvalifikace vzniká dohodou mezi uchazečem o zaměstnání a příslušným úřadem práce. O rekvalifikaci se stará příslušná krajská pobočka úřadu práce, kde je uchazeč zaevidovaný. Náklady na rekvalifikace za uchazeče hradí úřad práce, hradí také náklady, které jsou spojeny s rekvalifikací.
18
KUČEROVÁ, V., Makroekonomie 1, Akademické nakladatelství, s. r. o. Brno, 2013, ISBN 978-80214-4798-1 19 Aktivní politika zaměstnanosti. Mpsv [online]. 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz
24
Rekvalifikace se uskutečňuje:
ve vzdělávacích programech dalšího profesního vzdělání,
ve vzdělávacích aktivitách v rámci mezinárodních programů
v jiných vzdělávacích aktivitách, které směřují k získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající,
ve speciálních programech k získání konkrétní pracovní dovednosti,
ve
vzdělávacích
programech,
které
věnují
zvýšení
pozornosti
při
zprostředkování podle § 33 zákona o zaměstnanosti.20 Uchazeči o zaměstnání či zájemci o zaměstnání si sami mohou vybrat rekvalifikaci, poté ji ÚP za předem daných podmínek uhradí. Dále si uchazeči či zájemci vybírají
druh pracovní činnosti, v jakém oboru se chce rekvalifikovat,
rekvalifikační zařízení, které bude mít na starosti rekvalifikaci
Zájemci o rekvalifikaci musí vyplnit formulář „Zájem o zvolenou rekvalifikaci“. Dále rekvalifikační kurz nesmí odporovat zdravotnímu stavu uchazeče. ÚP může poskytnout maximálně 50. 000 Kč na zvolenou rekvalifikaci. Uchazeč musí rekvalifikaci uhradit pouze za podmínky, že odmítne bez udání důvodu zaměstnání, které odpovídá nově získané rekvalifikaci.
3.1.2. Investiční pobídky Ministerstvo práce a sociálních věcí má v gesci dvě z pěti investičních pobídek a jsou to podpora v tvorbě nových pracovních míst a podpora školení a rekvalifikace zaměstnanců. Investiční pobídky se řídí zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Dále pobídky v gesci MPSV v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Hmotnou podporu poskytnutou pro tvorbu nových pracovních míst může zaměstnavatel využít, pokud vytvořil nová pracovní místa u územní oblasti, kde dosahuje průměrná míra nezaměstnanosti za 2 ukončená pololetí přecházející datu předložení záměru nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR. Hmotnou podporu na rekvalifikaci či školení zaměstnanců může zaměstnavatel využít na částečnou úhradu nákladů, které zaměstnavatel skutečně vynaloží. Podmínka 20
Aktivní politika zaměstnanosti. Mpsv [online]. 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz
25
minimální míry nezaměstnanosti v územní oblasti, která je v předchozím odstavci, platí i pro poskytování hmotné podpory na školení zaměstnanců či rekvalifikaci. Obě hmotné podpory nabízí Úřad práce. Hmotná podpora na jedno nově vytvořené pracovní místo a hmotná podpora na rekvalifikaci či školení zaměstnanců závisí na aktuální situaci na trhu práce, která je vyjádřena mírou nezaměstnanosti nebo dalšími ukazateli, jako jsou například počet uchazečů, kteří mohou být dosazeni na podpořené nové pracovní místo nebo forma poskytování hmotné podpory. Zaměstnavatel, který využívá již hmotnou podporu v rámci investičních pobídek, nemůže žádat o další příspěvek z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti na stejný účel, po dobu dohod, které byly sjednány s příslušným Úřadem práce a ministerstvem práce a sociálních věcí.21
3.1.3. Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce jsou vytvořeny zejména pro uchazeče, kteří jsou dlouhodobě vedeni na ÚP nebo pro obtížně umístitelné uchazeče. Veřejně prospěšné práce jsou pracovní příležitosti, které jsou časově omezené. Pracovní místa jsou vytvořena na základě písemné dohody ÚP se zaměstnavateli. Uzavírají se na krátkou pracovní dobu, nejdéle na dobu dvanácti po sobě jdoucích měsíců ode dne nástupu uchazeče o zaměstnání. Zaměstnavateli může být vyplacen finanční příspěvek ve výši skutečných mzdových nákladů spolu se zdravotním a sociálním pojištěním. Tento příspěvek je na úhradu mzdových nákladů zaměstnance, jež byl evidován na ÚP.
3.1.4. Společensky účelná pracovní místa Definice vytváření či vyhrazování společensky účelných pracovních míst je ukotvena § 113 zákona o zaměstnanosti. Podmínkou vyplacení příspěvku na zřízení či vyhrazení společensky účelných pracovních míst je obsazení míst uchazeči o zaměstnání, kterým není možné zajistit pracovní umístění jiným způsobem, včetně zahájení samostatné výdělečné činnosti uchazečem o zaměstnání.
21
Investiční pobídky. Mpsv [online]. 2014 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop/liberec/apz
26
Společensky účelné pracovní místo je:
pracovní
místo,
sjednané na základě písemné dohody mezi ÚP
a
zaměstnavatelem. Místo je poskytováno pro uchazeče evidované na ÚP, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem,
pracovní místo, které bylo vytvořeno nově pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou evidování na ÚP a chtějí vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
Maximální doba pro poskytování příspěvku je 12 měsíců, na příslušné pobočce ÚP, kde jsou uchazeči evidováni.
3.1.5. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program je poskytnut zaměstnavatelům, kteří začínají nový výrobní program a nemohou poskytnout svým zaměstnancům práci v rozsahu týdenní pracovní doby. Přechod na nový podnikatelský program znamená změnu v rozsahu celé výroby či poskytování služeb, kde dochází k technologickým změnám a změnám v předmětu podnikání, které jsou zapsané v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění. Tento příspěvek se vyplácí maximálně po dobu 6 měsíců, jako částečná úhrada náhrady mzdy, která náleží zaměstnancům podle pracovněprávních vztahů. Měsíční příspěvek je poskytován v maximální výši a to polovina minimální mzdy.
3.1.6. Příspěvek na zapracování Příspěvek na zapracování vyplácí ÚP, po dohodě se zaměstnavatelem, který nabídne práci uchazeči o zaměstnání, kterému je věnována zvýšená péče. Příspěvky mohou být vypláceny nejvýše po dobu 3 měsíců a činí nejvýše polovinu minimální mzdy fyzické osoby, která se zapracovává.22
3.2.
Pasivní politika zaměstnanosti
Pasivní politika zaměstnanosti poskytuje hmotné zabezpečení uchazečům o zaměstnání či osobám, které mají nízké příjmy v podobě podpory v nezaměstnanosti. Náklady vynaložené na pasivní politiku zaměstnanosti mají transferový charakter. Z pasivní politiky zaměstnanosti se financují náklady spojené s evidencí volných pracovních míst. 22
APZ. Portal.mpsv.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz
27
Pasivní politika zaměstnanosti se skládá z podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci, z evidence volných pracovních míst a evidence uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání. 23
3.2.1. Podpora v nezaměstnanosti Dle § 39 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti má nárok na podporu osoba, která:
je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání na příslušné pobočce Úřadu práce a zažádala si o podporu v nezaměstnanosti,
ke dni přiznání podpory v nezaměstnanosti nesmí být poživatelem starobního důchodu a nesmí být v žádném pracovněprávním vztahu, jinak by jí nebyla podpora přiznána. Pokud si během čerpání podpory v nezaměstnanosti uchazeč o zaměstnání najde nějakou brigádu (dohoda o provedení práce,..) je mu podpora v nezaměstnanosti přerušena po dobu trvání brigády, po skončení brigády si podporu může dočerpat,
musí prokázat, že za poslední dva roky odpracovala minimálně 12 měsíců, ať už v zaměstnání nebo v jiné výdělečné činnosti, kde odváděla pojistné a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Uchazeč, který má nárok na podporu v nezaměstnanosti a neprokázal odpracovanou dobu, započítává se mu do předchozího zaměstnání náhradní doba zaměstnání. Náhradní doba zaměstnání je upravena v § 41, odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Výše podpory se vypočítává procentní sazbou z průměrného měsíčního výdělku v posledním zaměstnání. Uchazeči, kteří byli před evidencí samostatně výdělečně činní, se výše podpory vypočítává z posledního vyměřovacího základu. První 3 měsíce podpůrčí doby je výše procentní sazby 50 % a zbytek podpůrčí doby je ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Poskytování podpory v nezaměstnanosti se odvíjí od věku uchazeče o zaměstnání. Je rozdělena následovně:
do 50 let – 6 měsíců
od 50 let do 55 let – 9 měsíců
nad 55 let – 12 měsíců
23
Pasivní politika zaměstnanosti. Portal.mpsv.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/narodniplan1999/narodniplanzamest
28
3.2.2. Podpora při rekvalifikaci Uchazeč o zaměstnání, který je zároveň účastníkem rekvalifikace zabezpečené úřadem práce, má nárok na podporu při rekvalifikaci pokud není poživatelem starobního důchodu, ke dni přiznání podpory. Podpora při rekvalifikaci se vypočítává procentní sazbou ve výši 60 % a to po celé trvání rekvalifikace. Vypočítává se z předchozího čistého výdělku či z vyměřovacího základu nebo z částky životního minima.
3.2.3. Evidence volných pracovních míst O evidenci volných pracovních míst se stará příslušný Úřad práce, který má za úkol především podávat informace o hledání a zprostředkování zaměstnání. S tím to je spojena povinnost zaměstnavatelů oznamovat volná pracovní místa a jejich popis nejpozději do 5 kalendářních dnů.
3.2.4. Evidence uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání Uchazeč o zaměstnání je člověk, který není v pracovním poměru nebo není samostatně výdělečně činnou osobou. Zájemce o zaměstnání, je člověk, který je pracovním poměru a může být osobou samostatně výdělečně činnou, ale chce jiné zaměstnání.24
24
Pasivní politika zaměstnanosti. Sagit.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-20]. http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=154&typ=r&levelid=pr_033.htm
29
Dostupné
z:
4. CHARAKTERISTIKA KRAJE Královéhradecký kraj se nachází ve východních Čechách. Sousedící kraje jsou Pardubický a Liberecký, kde spolu s nimi Královéhradecký kraj tvoří oblast Severovýchod NUT II, která je jednou ze tří největších oblastí v České republice. Dalším sousedním krajem je Středočeský kraj. Dále Královéhradecký kraj tvoří hranici i s Polskem a to z více než jedné třetiny. 1. 1. 2000 proběhla reforma státní správy, po které je kraj rozdělen do pěti okresů – Hradec Králové, Náchod, Trutnov, Rychnov nad Kněžnou a Jičín. Po roce 2007 se změnily hranice okresů Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou o tři obce. Obce Ledce, Újezd a Jílovice. Z Rychnova nad Kněžnou přešli do okresu Hradec Králové a to zapříčinilo sladění hranic správních obvodů obcí s rozšířenou působností s hranicemi území okresů. V Královéhradeckém kraji k 1. 1. 2003 došlo k zřízení 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, dálek 35 obcím s pověřeným úřadem. Pověřené obecní úřady jsou spravovány obcemi v území, jenž je skladebné do okresů i do správních obvodů obcí s rozšířenou působností. V Královéhradeckém kraji je 448 samostatných obcí, z nichž statut města má 48 obcí a 10 obcí má statut městyse. Krajským městem je Statutární město Hradec Králové. V Královéhradeckém kraji našlo své zázemí 5,3 % obyvatel z celkového počtu obyvatel České republiky. Královéhradecký kraj je na 9. místě z celkového počtu krajů v České republice, díky své rozloze, která činí 4759 km2. Zároveň je jednou z nejnavštěvovanějších oblastí v celé republice, pro své přírodní krásy a památky, jako jsou například hrad Kost, ZOO safari ve Dvoře Králové nebo nejvyšší hora Sněžka. V Královéhradeckém kraji pomalu, ale dlouhodobě roste počet obyvatel, výjimkou je rok 2009, kde byl zjištěn pokles v počtu obyvatel. K této situaci přispívá víc migrace než přirozený přírůstek. Za posledních osm let nabývá přirozený přírůstek obyvatel kladných hodnot. Co se týče hustoty zalidnění, je Královéhradecký kraj (116,5 obyvatel na km2) pod průměrem České republiky (133 obyvatel na km2). Nejvíce zalidněná oblast kraje je trase Hradec Králové – Náchod. Královéhradecký kraj je na druhém místě z celkového počtu krajů s nejvyšším podílem obyvatel ve věku nad 65 let, tento
30
podíl má stále rostoucí tendenci.
V tomto ohledu je Královéhradecký kraj nad
průměrem celé republiky. 25 Královéhradecký kraj můžeme charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový kraj. Průmysl je převážně ve velkých městech, naopak zemědělství v oblasti Polabí. průmyslových
odvětví
je
z hlediska
počtu
zaměstnanců
nejvíce
Z
zastoupen
zpracovatelský průmysl, v kterém pak výroba motorových vozidel, textilní výroba a výroba elektrických zařízení. Přesto Královéhradecký kraj není jednou ze zásadních průmyslových oblastí. Zemědělská výroba je postavena na příznivých přírodních podmínkách. V zemědělství na Královéhradecku je na prvním místě pěstování pšenice a ječmene, kukuřice nebo řepky, které se pěstují převážně v nížinných regionech. Neméně významné je pěstování ovoce především třešní, višní, jablek a rybízu a také zeleniny, z které se nejvíce pěstuje cibule, zelí a mrkev. Více než polovinu kraje tvoří zemědělská půda (58,9 %), kde podíl orné půdy klesá a nyní činí 69 %. Druhou menší polovinu půdy tvoří ze 75 % lesní pozemky. V Královéhradeckém kraji je zalesnění rovnoměrné a kraj se řadí na první místo s nejvyšším podílem lesních půd v celé České republice. Zaměstnanost v zemědělství se zhoršuje, v oboru je 3krát více starších zaměstnanců než mladých, což je celorepublikový problém. V kraji je i široce rozvinut cestovní ruch, kde příjmy z tohoto odvětví jsou nedílnou součástí příjmů místních rozpočtů. Díky cestovnímu ruchu vzniká spousta nových pracovních míst. V některých oblastech je cestovní ruch tak vysoký, že ovlivňuje charakter obcí i způsob živobytí obyvatel. Největší využití cestovního ruchu najdeme v Krkonoších. Národní park Krkonoše leží dvěma třetinami na území kraje. Dále turisté mohou navštívit kulturně-historické památky. Královéhradecký kraj je na střední úrovni ekonomické výkonnosti. Růst HDP je kladný, ale do roku 2000 HDP kraje klesá. V roce 2000 se dostal kraj na úroveň 94,65 % průměru České republiky, o osm let později to bylo pouze 83,1% průměru ČR. V Královéhradeckém kraji našlo své uplatnění přes 130 000 ekonomických subjektů a jejich počet stále roste. Nejvíce subjektů podniká v oboru obchodu a oprav motorových vozidel a spotřebního zboží. Další obory jsou průmysl, lesnictví, pohostinství a zemědělství.
25
http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/553196e3-467a-4cf2-b09d-ad9e4cfdfe09/Analyza-SErozvoje-Kralovehradecky_loga.pdf
31
5. VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Míra nezaměstnanosti je jednou ze základních ukazatelů vyjadřující situaci na trhu práce. Míra nezaměstnanosti ovlivňuje i další oblasti jako je například hospodářský růst nebo sociální soudružnost. Vývoj nezaměstnanosti od roku 2005 pomocí tzv. registrované míry nezaměstnanosti. Registrovaná míra nezaměstnanosti se počítá za pomoci osob evidovaných, jako uchazeči o zaměstnání na úřadech práce, kteří mohou nastoupit do zaměstnání ihned, nejsou zařazeni do žádných programů aktivní politiky zaměstnanosti nebo projektů apod.. Tyto osoby jsou porovnávány s potenciálně ekonomicky aktivním obyvatelstvem. Ačkoliv za oficiální data se považují data z Výběrového šetření pracovních sil – tzv. obecná míra nezaměstnanosti. Obecná míra nezaměstnanosti se počítá, pomocí celkového počtu nezaměstnaných osob, které se podělí celkovým počtem ekonomicky aktivním obyvatelstvem. Obecná míra nezaměstnanosti je vypočítávána podle Českého statistického úřadu. Míra nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji se v letech 2005 – 2009 pohybovala mezi 7,9 % v lednu 2005 a 3,8 % v červnu 2008, kde byla míra nezaměstnanosti nejnižší. Kraj si od roku 2005 do roku 2009 držel míru nezaměstnanosti o více než 1 % lépe než průměr České republiky. V rozmezí ledna 2005 až dubna 2007 by sedalo říci, že docházelo k snižování počtu nezaměstnaných. Na konci roku 2005 byla míra nezaměstnanosti pod uváděnou hodnotou přirozené míry nezaměstnanosti na úrovni 5 %. Dále se míra nezaměstnanosti stále snižovala až do června 2008, kdy se dostala na minimum 3,8 %. Na této pozici se udržela do ledna 2009. Následujícím období začíná znovu stoupat výše počtu nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti, která se vyšplhala z 4,8 % na 7,3 %. Na tomto období se projevil celosvětový hospodářský pokles. I přes tento pokles a jeho následné negativní
dopady je počet
nezaměstnaných
v Královéhradeckém kraji nižší než na začátku roku 2005, kdy počet nezaměstnaných dosahoval 23 430 a ke konci roku 2009 je to 21 809. Míra nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji po rozdělení na okresy je nejnižší v okresech Hradec Králové, Náchod a Rychnov nad Kněžnou. Okres Jičín je nad průměrnou hodnotou míry nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji, ale po delší dobu sledovaného období se nachází pod hodnotou míry nezaměstnanosti České republiky. Okres Trutnov je jediný okres, kde se míra nezaměstnanosti pohybuje nad úrovní 32
průměru Královéhradeckého kraje i celé České republiky. Z hlediska mikroregionálního rozdělení je nejnižší míra nezaměstnanosti na Hradecku, Novoměstsku, Rychnovsku a Dobrušce. Oblasti, kde je míra nezaměstnanosti vyšší než průměr České republiky, jsou Hořicko, Broumovsko, Trutnovsko a Královédvorsko. Oblasti Novopacko, Jaroměřsko, Bydžovsko, Kostelecko, Vrchlabsko a Jičínsko se nachází nad úrovní průměru Královéhradeckého kraje. Téměř o všech oblastech můžeme říci, že jejich stav je po delší dobu neměnný, kromě Hořicka, kde tato oblast nejdříve zapadala mezi oblasti pod průměrem České republiky. Obrázek 1: Královéhradecký kraj
http://www.lubomirfranc.cz/aktuality/a4252.html
Závěrem můžeme říci, v Královéhradeckém kraji je míra nezaměstnanosti dlouhodobě stabilní a nachází se pod úrovní míry nezaměstnanosti České republiky. V celém kraji nejsou žádné velké rozdíly v míře nezaměstnanosti, ani v mikroregionálních oblastech s diametrálně vyšší mírou nezaměstnanosti, liší se jen několika procenty. Například v roce 2009 byla nejvyšší míra nezaměstnanosti na Trutnovsku 9,6 % a nejnižší míra nezaměstnanosti 5,8 % na Hradecku, kde rozdíl činil 3,8 % procentních bodů. V kraji je znát rozdíl mezi centrem kraje a okrajovými a hraničními oblastmi. Nezbytnou součástí vývoje nezaměstnanosti je také délka evidence nezaměstnaných. Délka evidence nezaměstnaných je důkazem zdravě fungujícího trhu práce. Na otevřeném trhu práce je stále určitý počet osob bez zaměstnání a to z důvodu přirozené míry zaměstnání apod., předpokládá se, že tito lidé najdou zaměstnání v krátké době. Naproti tomu lidé, kteří jsou v evidenci nezaměstnaných dlouhodobě, svědčí o strukturálních problémech na trhu práce – jedná se o nesoulad nabídky a poptávky na trhu práce z hlediska vzdělání a 33
odbornosti. V roce 2009 došlo k hospodářskému propadu, díky kterému se v roce 2009 zvýšil počet nezaměstnaných a počet osob zaevidovaných na úřadech práce do 3 měsíců. Přesto v Královéhradeckém kraji je nezaměstnanost na dobré úrovni a to dlouhodobě, největšími skupinami jsou lidé, kteří jsou evidovaní do 3 a do 6 měsíců, naopak skupina lidí evidovaných nad 12 měsíců klesá.
26
V roce 2010 obecná míra
nezaměstnanosti Královéhradeckého kraje dosahovala 6,9 %, cože je o 0,4 procentní body méně než míra nezaměstnanosti v České republice.27 O rok později byla obecná míra nezaměstnanosti v kraji 7,1 % a kraj se dostal na 8. místo s nejnižší nezaměstnaností. V roce 2012 dosahovala míra nezaměstnanosti v kraji stejných hodnot jako pro předtím. Od roku 2013 se změnila metodika pro výpočet ukazatele celkové nezaměstnanosti. Kde místo míry nezaměstnanosti, která se počítá jako podíl počtu nezaměstnaných na pracovní síle (zaměstnaní i nezaměstnaní), se začal používat podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu, který se počítá jako podíl dosažitelných nezaměstnaných ve věku 15 – 64 let na obyvatelstvu ve věku 15 – 64 let. Po nové metodice byl podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v roce 2013 6,9 % a v České republice 7,7 %.28
6. ROZDĚLENÍ ABSOLVENTŮ V této části rozeberu a rozdělím školy podle krajů, dále roztřídím obory všech škol za celý Královéhradecký kraj, poté do příslušných pěti okresů a také podle pohlaví. V Královéhradeckém kraji se v druhé polovině loňského roku evidovalo přibližně 74 škol, kde budoucí absolventi zakončili svá studia výučním listem nebo maturitním vysvědčením. U některých škol v kraji je možnost pokračovat dále ve studiu, díky navazujícímu studiu, které je zakončené diplomem z vyšší odborné školy. Ze všech škol v Královéhradeckém kraji mají uchazeči o studium možnost vybrat si z více než 371 studijních oborů.29 Obory jsem rozdělila do dalších menších oblastí, aby to bylo lépe přehledné. Spojila jsem obory, které jsou si se svou charakteristikou podobní nebo se jedná o téměř stejný obor, jen s malými odlišnostmi v názvu. Z celkového počtu oborů 26
http://www.sipkhk.cz/data-statistiky/vyvoj-trhu-prace/vyvoj-nezamestnanosti/
27
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obecna_mira_nezamestnanosti_v_cr_a_krajich http://www.sipkhk.cz/data-statistiky/vyvoj-trhu-prace/vyvojnezamestnanosti/http://www.nuv.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/Krajsky_web/Nezamestnanost/08_Kralov ehradeckyNZ_2013.pdf 29 Seznam středních škol. Stredniskoly.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.stredniskoly.cz/seznam-skol/kralovehradecky-kraj/ 28
34
jsem to zúžila na pouhých 33 oblastí. První oblast se týče kuchyně a pohostinství, patří sem obory – kuchař, kuchař – číšník, společné stravování, pohostinství a řeznictví. Další oblast jsem rozdělila pouze na lycea a gymnázia atd. Všechny oblasti jsem rozdělila do následující tabulky. Roční statistika ministerstva práce a sociálních věcí na druhou polovinu roku k 30. 9. 2013. Počítala s těmito školami a jejich obory.
6.1.
Rozdělení oblastí
Pohostinství, kuchař, číšník - kuchař, číšník, gastronomie, pohostinství, řezník Gymnázia a lycea - všeobecná gymnázia, technické a zdravotnické lyceum, ekonomické lyceum, přírodovědné lyceum Podnikání a ekonomika - podnikání, prodavač, obchodník, ekonomika a podnikání, podnikatel pro obchod a služby, provoz a ekonomika dopravy, prodavačské práce, firemní ekonomika, provoz obchodu Kadeřník kosmetička - kadeřník, kosmetička Strojírenství - strojírenství, klempíř, strojní kovář, strojírenská výroba, strojírenská technická administrativa, strojní mechanik, strojírenství s využitím CAD a CAM, management strojírenství Elektřina, elektrotechnika - elektrikář (silnoproud, slaboproud), autoelektrikář, elektrotechnika, provozní elektrotechnika, elektronická zařízení Zedník - zedník, zednické práce Cukrář, pekař - potravinářská výroba a práce, pekař, cukrář Karosář, oprava vozidel, automechanik - karosář, mechanik opravář - silniční motorová vozidla, mechanik opravář – motorových vozidel, oprava zemědělských strojů, dopravní prostředky, autotronik, automechanik, automobilová diagnostika a servis Informatika - informatika v ekonomice, metody a technika informační práce, informační technologie - aplikace osobních počítačů, informační služby, elektronické počítačové systémy Zdravotnictví - zdravotní asistent, asistent zubního technika, práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních - pečovatelské práce, pečovatelské služby 35
Zahradnictví - zahradník, zahradnické práce, květinářské práce, aranžér Malířské práce – malířské práce, natěračské a lakýrnické práce Veřejnoprávní ochrana - veřejnoprávní ochrana, ochrana majetku, osob, veřejnosprávní činnost, veřejně pořádková činnost Těžba a zpracování kamene - těžba a zpracování kamene, kamenosochařství Poštovní, peněžní a provozní služby - poštovní a peněžní služby, logistické služby, provozní služby, manipulant poštovního provozu a přepravy, mechanizace služby Lesnictví, agropodnikání, obnova - lesnictví, agropodnikání, obnova a rozvoj venkova, farmář Obchodní akademie, účetnictví a daně – obchodní akademie, účetnictví a daně Hotelnictví, cestovní ruch - hotelnictví a turismus, cestovní ruch, stravovací a ubytovací služby, provozní služby Zámečník, kovář, obráběč strojů - zámečník , kovář, obráběč kovů, umělecký kovář a zámečník, pasíř Truhlář, tesař, dřevařské práce - truhlář, umělecký truhlář, řezbář, tesař, nábytkářská a dřevařská výroba, průmyslový design, uměleckořemeslné zpracování, truhlářská a čalounická výroba Multimediální tvorba, propagační tvorba - grafický design, propagační výtvarníci, multimediální tvorba, tiskař na polygrafických strojích Sociální a humanitní činnost - výchovná a humanitní činnost, sociální činnost, sociální vychovatelství, rodinná škola Veterinární prevence - veterinární prevence Mechanik, nástrojář, opravář - mechanik, seřizovač, nástrojář, opravář, mechanizace a služby Instalatér - instalatér Stavebnictví - stavebnictví, pozemní stavby, technické zařízení budov Fotograf - fotograf 36
Pedagogika - předškolní a mimoškolní pedagogika Geodézie - geodézie Ekologie - ekologie a ochrana krajiny Knihařské práce - knihařské práce Aplikovaná chemie - aplikovaná chemie Oděvnictví – oděvnictví, krejčí Keramika – umělecký keramik
37
6.2.
Názvy škol a jejich obory
Tabulka 3: Název školy a obory v Hradci Králové SŠ vizuální tvorby
Propagační výtvarníci, grafický design
VOŠ zdravotnická a Střední zdravotnická škola HK
Asistent zubního technika, Zdravotnické lyceum
Hotelová škola HK
Hotelnictví a turismus, Hotelnictví, Kadeřník
OA, SOŠ a jazyková škola s právem st. jazykové zkoušky
Obchodní akademie, Veřejnosprávní činnost, Výchovná a humanitní činnost, Ekonomické lyceum
Střední odborná škola Veterinární HK
Veterinární prevence
Czech Sales Academy
Střední průmyslová škola a SOŠ a SOU Hradební HK
Ekonomika a podnikání, Podnikatel pro obchod a služby Mechanik seřizovač, Elektrotechnika - elektronická zařízení, Provozní elektrotechnika, Klempíř, Mechanik opravář - SMV, Mechanik opravář MV, Mechanik elektronických zařízení, Umělecký kovář a zámečník, Pasíř, Strojírenská a elektrotechnická zařízení, Metody a technika informační práce, Informační technologie, Strojírenství, Informační služby, Strojní kovář, Elektrotechnika,
SOŠ SOU Vocelova
Klempíř, Karosář, Mechanik opravář - SMV, Mechanik opravář motor. vozidel, Autoelektrikář, Instalatér, Tesař, Zedník, Malíř a lakýrník, Autotronik, Provoz a ekonomika dopravy
První soukromé gymnázium HK
Všeobecné
SŠ aplikované kybernetiky
Multimediální tvorba
TRIVIS Třebechovice
Veřejnoprávní ochrana
SŠ potravinářská Smiřice
Pekař, Kuchař - číšník, Podnikání
Střední průmyslová škola Stavební Gymnázium Boženy Němcové Gymnázium JKT
Stavebnictví, Technické lyceum, Geodézie Všeobecné Všeobecné
Gymnázium Nový Bydžov
Všeobecné
SŠ služeb, obchodu a gastronomie Střední uměleckoprůmyslová škola Hudebních nástrojů a nábytku HK
Fotograf, Podnikání, Obchodník, Kosmetička, Zahradnictví, Ekonomika a podnikání, Kuchař – číšník, Prodavač, Aranžér, Kadeřník Nábytkářská a dřevařská výroba, Uměleckořemeslné zpracování, Truhlář, Umělecký truhlář a řezbář, Průmyslový design
SŠ Technická a Řemeslná Nový Bydžov
Kuchař - číšník, Dopravní prostředky, Mechanik opravář motorových vozidel, Elektrikář, Cukrář, Řezník, Oprava zemědělských strojů, Logistické a finanční služby, Podnikání
VOŠ a SOŠ Nový Bydžov
Účetnictví a daně
SŠ, ZŠ a Mateřská škola
Truhlář Strojírenské práce, Potravinářská výroba a práce, Cukrářské práce, Kuchařské práce, Zednické práce, Prodavačské práce
Odborné učiliště 17 listopad
biskupské gymnázium 0 Bohuslava Balbína Obchodní akademie Střední pedagogická škola, VOŠ Obchodní akademie, Ekonomické lyceum Cestovního ruchu vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
38
Všechny tabulky jsou tvořeny ze dvou částí, v první části tabulky vidíme název školy a v druhé části jsou všechny obory, které se v příslušné škole vyučují a jejich absolventi jsou zaevidovaní na pobočkách Úřadu práce v kraji. Jak můžeme vidět v období k 30. 9. 2013 v okrese Hradec Králové je celkem 27 odborných učilišť, středních škol a vyšších odborných škol. V celém okrese Hradec Králové je za druhé pololetí zaevidováno na úřadu práce na všech pobočkách Hradec Králové, Nový Bydžov, Smiřice, Chlumec nad Cidlinou a Třebechovice pod Orebem 207 nezaměstnaných absolventů. V tomto okrese je největší počet nezaměstnaných absolventů v celém Královéhradeckém kraji, přesto tu není nejvyšší podíl nezaměstnaných absolventů na jednu školu. Tabulka 4: Název školy a obory v Jičíně Integrovaná Střední škola Nová Paka
Mechanik elektrotechnik, Elektrotechnika, Elektrikář
VOŠ a Střední průmyslová škola Jičín,
Informační technologie, Elektrotechnika, Strojírenská technická administrativa, Strojní mechanik, Obráběč kovů, Strojírenství, Strojírenství s využitím CAD a CAM
Soukromá Střední škola Podnikatelská
Podnikatel, Podnikání, Ekonomika a podnikání
SŠ gastronomie a služeb
Kuchař - číšník, Pekař, Cukrář, Hotelnictví, Truhlář, Podnikání
Gymnázium, SOŠ, SOU a Agropodnikání, Obchodník, Prodavač, Obnova a rozvoj venkova, Vyšší odborná škola Gymnázium, Obchodní akademie Hořice SOU Lázně Bělohrad Lepařovo gymnázium Jičín Masarykova obchodní akademie Jičín
Opravář zemědělských strojů, Zedník, Kuchař - číšník Všeobecné Obchodní akademie, Informatika v ekonomice
SŠ zahradnická, Kopidlno
Zahradnictví, Květinářské práce - květinářské a aranžérské práce, Zahradnické práce, Zahradník
Gymnázium a SOŠ pedagogická Nová Paka
Předškolní a mimoškolní pedagogika
Střední průmyslová škola kamenická a sochařská Hořice
Těžba a zpracování kamene
OU a Praktická škola Hořice
Malířské a natěračské práce, Práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních - pečovatelské práce, Zednické práce, Pečovatelské služby, Malířské, lakýrnické a natěračské práce
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
V druhé tabulce je vyobrazena situace v okrese Jičín, kde za stejné období k 30. 9. 2013 se počet nezaměstnaných absolventů z odborných učilišť, středních a vyšších odborných škol vyšplhal na 129 uchazečů o zaměstnání zaevidovaných na pobočkách Jičín, Kopidlno, Nová Paka Hořice a Lázně Bělohrad. V okrese Jičín je 12 škol, zakončených výučním listem, maturitním vysvědčením a diplomem z vyšší odborné školy. V tomto 39
okres je druhý nejmenší počet nezaměstnaných a také druhý nejmenší počet odborných, středních a vyšších škol. Tabulka 5: Název školy a obory v Náchodě SŠ Oděvní, služeb a ekonomiky
Ekonomika a podnikání
Střední škola řemeslná
Tesař
SŠ Hotelnictví a podnikání SČMSD
Společné stravování
SŠ a ZŠ, Nové město nad Metují
Stravovací a ubytovací služby, Práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních - pečovatelské práce, Kuchař - číšník, Opravářské práce, Cukrářské práce, Stravovací a ubytovací služby, Kuchařské práce, Provozní služby, Práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních - pečovatelské práce, Zemědělec - farmář
Gymnázium a Střední odborná škola Gymnázium Broumov Jiráskovo gymnázium Náchod
Sociální činnost Všeobecné, Sociální činnost Všeobecné
Karosář, Cukrář, Truhlář, Kuchař - číšník, Kadeřník, Podnikání, Střední průmyslová škola, Gastronomie, Technické lyceum, Mechanik elektrotechnik, Kuchař - číšník, SOŠ a SOU, Nové Město Strojírenství, Informační technologie - aplikace osobních počítačů, nad Metují Strojírenská technická administrativa, Management strojírenství, Nástrojař, Elektrikář - silnoproud, Obchodník, Mechanik seřizovač SŠ Hotelnictví a společného stravování Střední odborná škola sociální - Evangelická akademie
Hotelnictví a turismus, Kuchař - číšník 1m, Hotelnictví, Číšník - servírka Sociální pečovatelství, Sociální vychovatelství
Obchodní akademie Obchodní akademie, Informatika v ekonomice Náchod, Denisovo nábřeží VOŠ Stavební a Střední průmyslová škola Stavebnictví, Pozemní stavby Stavební arch. Jana Letzela ADACEMIA MERCURII Ekonomické lyceum, Cestovní ruch, Gymnázium, Cestovní ruch Soukromá střední škola SŠ propagační tvorby a polygrafie, Velké Poříčí
Aranžér, Kadeřník, Grafický design, Tiskař na polygrafických strojích, Propagační výtvarnictví - aranžování
Střední průmyslová škola, Strojírenství, Mechanik opravář motorových vozidel, Elektrotechnika, Hronov Nástrojař, Automechanik, Elektrikář
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
Jako třetí v pořadí je okres Náchod, kde ve sledovaném období je 181 nezaměstnaných absolventů z 15 škol, zahrnutých ve statistikách Ministerstva práce a sociálních věcí. Absolventi jsou v evidenci na těchto pobočkách Náchod, Nové Město nad Metují, Jaroměř, Česká Skalice, Broumov a Červený Kostelec. V tomto okrese je nejvíc nezaměstnaných absolventů na jednu školu. 40
Tabulka 6: Název školy a obory v Rychnově nad Kněžnou SŠ Zemědělská a ekologická a SOU chladící a klimatizační techniky, Kostelec nad Orlicí
Ekologie a ochrana krajiny, Přírodovědné lyceum, Elektromechanik pro zařízení a přístroje, Podnikání, Agropodnikání
VOŠ a Střední průmyslová škola, Rychnov nad Kněžnou
Strojírenství, Ekonomika a podnikání, Karosář, Automechanik, Mechanik opravář motorových vozidel, Truhlář, Kuchař - číšník, Prodavač, Firemní ekonomika
Gymnázium Dobruška Gymnázium Františka Martina Pelcla Obchodní akademie T.G.M, Střední průmyslová škola elektrotechniky a informačních technologií, Dobruška SŠ - podorlická vzdělávací centrum, Dobruška
Všeobecné Všeobecné Ekonomické lyceum
Elektrotechnika
Informační technologie, Elektronické počítačové systémy Nástrojař, Klempíř, Podnikání
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
V okrese Rychnov nad Kněžnou se v daném období nachází pouze 8 odborných, středních a vyšších odborných škol. Je to jediný okres, kde počet škol je menší než 10. I díky tomu je v okrese nejmenší počet nezaměstnaných absolventů, kteří se zaevidovali na pobočkách Rychnov nad Kněžnou, Dobruška a Kostelec nad Orlicí. V okrese Rychnov nad Kněžnou je o více než polovinu méně nezaměstnaných než v okrese s druhým nejmenším počtem nezaměstnaných absolventů. V okrese Rychnov nad Kněžnou je jen 54 nezaměstnaných absolventů.
41
Tabulka 7: Název školy a obory v Trutnově Bezpečnostně právní akademie
Ochrana osob a majetku, Veřejně pořádková činnost, Ochrana osob a majetku
Česká lesnická akademie Trutnov
Mechanizace a služby, Lesnictví, Lesní mechanizátor
Gymnázium Trutnov
Všeobecné
Obchodní akademie, Trutnov Gymnázium Vrchlabí
Obchodní akademie Všeobecné
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Trutnov
Tesař, Kuchař - číšník, Poštovní a peněžní služby, Logistické a finanční služby, Gastronomie, Instalatér, Zedník, Manipulant poštovního provozu a přepravy, Společné stravování
SOŠ a SOU Vrchlabí
Mechanik strojů a zařízení, Zámečník, Prodavač, Strojní mechanik, Kuchař - číšník, Číšník - servírka
Střední škola informatiky a služeb Dvůr Králové
Informační technologie - aplikace osobních počítačů, Aplikovaná chemie, Hotelnictví, Cestovní ruch, Kosmetické služby, Kadeřník, Kosmetička
Gymnázium a Střední odborná škola Hostinné
Sociální činnost, Všeobecné
VOŠ zdravotnická a Střední zdravotnický asistent zdravotnická škola, Trutnov Gymnázium Dvůr Králové nad Labem
Všeobecné
Truhlářská a čalounická výroba, Dřevařská výroba, Knihařské práce, Odborné učiliště a Základní Zednické práce, Kuchařské práce, škola Sluneční Hostinné Zpracování dřeva - truhlářská výroba, Provozní služby OA, Odborná škola a Praktická škola pro tělesně 0 postižené Městské gymnázium a SOŠ Veřejnosprávní činnost, Všeobecné Úpice Elektrikář - silnoproud, Podnikání, Metody a technika informační práce, Střední průmyslová škola Strojírenství, Elektrotechnika, Slaboproudá elektrotechnika, Nástrojař, Trutnov Elektrikář, Informační technologie
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
V posledním okrese je podle ročních statistik ministerstva práce a sociálních věcí 17 výučních škol, škol s maturitou a vyšších odborných škol. V okrese Trutnov je druhý nejvyšší počet nezaměstnaných absolventů v Královéhradeckém kraji a to 204 nezaměstnaných absolventů. Je to jeden ze dvou okresů, kde v jedné škole našli své uplatnění na trhu práce všichni její studenti. Závěrem, je zřejmé že téměř stejný počet nezaměstnaných absolventů je v okrese Hradec Králové a v okrese Trutnov, liší se pouze o 3 nezaměstnané uchazeče. Přesto 42
počet škol je rozdílný skoro o polovinu. Proto můžeme říci, že v Hradci Králové je menší počet nezaměstnaných absolventů na jednu školu. Je to zapříčiněno tím, že Hradec Králové je metropolitním městem Královéhradeckého kraje. Spousta budoucích studentů, kteří se rozhodují, kam na střední nebo odbornou školu se rozhodnou pro školy v okrese Hradec Králové i přesto, že jejich bydliště je v jiném okrese. I studenti, kteří jsou z malých obcí na rozhraní mezi okresy s Hradcem Králové, také spíše zvolí studovat v Hradci Králové. Je tam dobrá dopravní dostupnost a vlakové i dálkové autobusy jezdí pravidelně a téměř do všech obcí. Okres s největším počtem nezaměstnaných absolventů na jednu školu je okres Náchod. Na druhém nejhorším místě, co se týče nezaměstnaných absolventů na jednu školu, je okres Náchod. Naopak nejlepší pozici mají okresy Rychnov nad Kněžnou a Hradec Králové. Velmi nízký počet nezaměstnaných absolventů, kteří jsou v evidenci na úřadu práce, je v Rychnově nad Kněžnou. V evidenci je pouze 54 uchazečů, což oproti druhému okresu s nejnižším počet absolventů je o více než polovinu, protože v okrese Jičín je jen 12 škol, ale 129 nezaměstnaných absolventů, co hledají práci. Podle tabulek je vidět, že v okresech Hradec Králové, Náchod a Trutnov je počet nezaměstnaných absolventů podobný a liší se pouze o pár jedinců. Souhrnný výsledek všech nezaměstnaných absolventů ze všech okresů Královéhradeckého kraje je 775 absolventů, přičemž 413 absolventů jsou muži a zbylých 413 absolventů evidovaných na úřadech práce jsou dívky. V následující tabulce je vidět podrobnější rozdělení absolventů podle pohlaví.
6.3.
Rozdělení absolventů podle pohlaví ve všech okresech
Tabulka 8: Tabulka absolventů podle pohlaví
Okres Hradec Králové
muži
ženy
celkem
125
82
207
Jičín
64
65
129
Náchod
91
90
181
Rychnov nad Kněžnou
32
22
54
101
103
204
Trutnov
413 362 celkem 775 vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo V tabulce jsou zobrazeny všechny okresy Královéhradeckého kraje. Absolventi odborných učilišť, absolventi, kteří zakončili studium maturitní zkouškou nebo diplomem z vyšší odborné školy jsou dále rozděleni podle pohlaví. Z tabulky můžeme 43
vyčíst, že v okresech Hradec Králové, Náchod a Rychnov nad Kněžnou je na úřadech práce v Královéhradeckém kraji zaevidováno více mužů než žen. Naopak v okrese Jičín a Trutnov je v evidenci na úřadech práce více žen, ale jejich rozdíl je nepatrný, liší se méně než o 1 %. V okrese Jičín je počet mužů a žen téměř stejný. Větší nezaměstnanost mužů je podmíněna také tím, že v každém z těch to okresů je viditelně převládající množství oborů, které se spíše hodí pro muže. Mají větší předpoklady než dívky se v těchto oborech uplatnit a najít v nich svá budoucí zaměstnání. Do teď jsem se zabývala pouze dělením podle okresů, nyní nezaměstnanost absolventů rozdělím podle oborů.
6.4.
Nezaměstnanost absolventů roztříděná pomocí oblastí
Graf 2: Nezaměstnanost absolventů roztříděná pomocí oblastí
120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Pohostinství gymnázia a lycea podnikání a ekonomika kadeřník, kosmetička strojírenství elektrikář, elektrotechnik zedník cukrář, pekař karosář, mechanik opravář informatika zdravotnictví zahradnictví malířské práce veřejnoprávní ochrana těžba a zpracování… poštovní a peněžní služby lesnictví, agropodnikání,… obchodní akademie,… hotelnictví, cestovní ruch zámečník, kovář,… truhlář, dřevařské práce multimediální tvorba sociální a humanitní… veterinární prevence mechanik, nástrojář,… instalatér stavebnictví fotograf pedagogika geodézie ekologie knihařské práce chemie
Nezaměstnanost absolventů v Královéhradeckém kraji
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
Z grafu je jasně vidět, že nejvíce nezaměstnaných v kraji je v oboru pohostinství, kuchař, číšník, servírka, gastronomie a společného stravování. V tomto oboru je konkrétně 107 nezaměstnaných absolventů z celého kraje. Do tohoto oboru se hlásí spousta budoucích studentů a řadí se mezi nejosazovanější obory. Kvůli velké konkurenci je obtížné hledat uplatnění na trhu práce právě v tomto oboru, spousta mladých lidí, kteří vystudovali tento obor, najdou uplatnění zcela v jiné oblasti. Nejvíce nezaměstnaných absolventů v oboru pohostinství je v okrese Trutnov, kde hledá své zaměstnání 40 absolventů na úřadech práce. Naopak nejmenší počet nezaměstnaných je 44
v okrese Rychnov nad Kněžnou, kde jsou pouze dva uchazeči na úřadu práce. Druhým oborem, kde je vyšší nezaměstnanost absolventů, je v oboru ekonomika a podnikání pak patří také obory prodavač, obchodník, podnikatel pro obchod a služby, provoz a ekonomika dopravy, prodavačské práce, firemní ekonomika. Nezaměstnanost v tomto oboru je nejvyšší v okrese Hradec Králové a nejmenší v Trutnově, kde nenašlo své uplatnění pouze 6 absolventů. Na třetím místě v nezaměstnanosti absolventů je obor gymnázia a lycea, kde je stejně jako v prvním případě nejvíce nezaměstnaných z okresu Trutnov, nejméně pak v okrese Jičín. Z tohoto oboru se absolventi nejlépe připraví na další pokračování svého studia, proto by měli mít už předem rozmyšleno, zda chtějí dále pokračovat na vysokou školu nebo vyšší odbornou školu. Vystudováním gymnázia se jim prohloubí všeobecné znalosti, ale nemají žádný konkrétní vystudovaný obor, ve kterém najdou uplatnění. Jako další obor, kde je počet nezaměstnaných vyšší než padesát, je obor elektrotechnik a elektrikář. Do této oblasti jsem ještě zařadila elektrikář - silnoproud, slaboproud, autoelektrikář, provozní elektrotechnika, elektronická zařízení. V celém Královéhradeckém kraji je 55 zaměstnaných absolventů v této oblasti. Nejhůře je na tom okres Jičín, kde je 16 absolventů a nejlépe okres Rychnov nad Kněžnou s osmi nezaměstnanými absolventy. Přesně 50 nezaměstnaných absolventů v kraji je z oblasti hotelnictví a cestovního ruchu, kam patří dále turismus, ubytovací služby, provozní služby. Kde téměř polovina nezaměstnaných je v okrese Náchod, naopak v okrese Rychnov nad Kněžnou je nezaměstnanost absolventů nulová. V dalších oblastech je nezaměstnanost nižší. Jsou obory, jež se studují pouze v jednom okrese, mezi takové patří aplikovaná chemie, která se studuje pouze v Trutnově, nebo geodézie, která se studuje v Rychnově nad Kněžnou. Geodézie se zabývá zkoumáním rozměrů, tvarů a fyzikálními vlastnostmi zemského tělesa nebo části zemského povrchu. Na dalších třech graf je rozdělená nezaměstnanost absolventů podle oborů.
45
6.5.
Nezaměstnanost absolventů podle oborů i okresů za rok 2013
Graf 3: Nezaměstnanost absolventů rozdělena podle oborů za rok 2013
Počet nezaměstnaných absolventů podle oborů 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
HK Jičín Náchod RnK Trutnov
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
Do prvního grafu jsem zaznamenala prvních jedenáct oborů z celého kraje. Z grafu je jasně vidět, že v oblasti pohostinství je nejvyšší nezaměstnanost absolventů z celého kraje. Také v tomto oboru je největší rozdíl mezi okresy, v Trutnově je nezaměstnaných 40 absolventů a v okrese Rychnov nad Kněžnou jsou pouze dva nezaměstnaní absolventi. V oboru kadeřnictví jsou nezaměstnaní absolventi pouze ve třech okresech v Hradci králové, Náchodě a v Trutnově. V Trutnově je opět nejvíce nezaměstnaných. V oboru
elektrotechniky
jsou
výsledky
nezaměstnaných
absolventů
poměrně
vyrovnané. V sedmi oborech – pohostinství, gymnázia a lycea, ekonomika a podnikání, elektrikář, strojírenství, karosář a mechanik v informatice je alespoň jeden nezaměstnaný absolvent v každém oboru. Okres Hradec Králové je jediný, který má zastoupení nezaměstnaných absolventů v každém oboru. Největší nezaměstnanost absolventů je v okrese Trutnov, kde čtyři z jedenácti oborů mají nevyšší podíl právě na Trutnovsku. V okresech Hradec Králové a Jičín jsou tři obory s nejvyšším podílem nezaměstnaných absolventů. V okrese Náchod je jen obor strojírenství, kde je nejvyšší podíl nezaměstnaných absolventů. Jediným okresem, kde podíl nezaměstnaných absolventů neobsadí první příčku, je okres Rychnov nad Kněžnou.
46
Graf 4: Nezaměstnanost absolventů rozdělena podle oborů za rok 2013
Počet nezaměstnaných absolventů podle oborů 25 20 15 10
HK
5
Jičín
0
Náchod RnK Trutnov
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
Na druhém grafu je dalších jedenáct oborů, které se studují v kraji a jejich absolventi jsou zaevidovaní na úřadu práce. V tomto grafu je vidět mnohem větší rozdílnost, jak v nezaměstnanosti absolventů, tak v oborech, které se studují jen v některých okresech. Obor truhlář a dřevařské práce je jediným oborem, ve kterém jsou nezaměstnaní absolventi z každého okresu. Jsou zde obory, kde jsou nezaměstnaní absolventi pouze v jednom nebo dvou okresech. Je to tím, že tyto obory jsou neobvyklejší, než v předchozím grafu a nestudují se v každém okrese. Například obor veřejnoprávní ochrana a veřejnosprávní činnost se studuje pouze v okrese Hradec Králové a v Trutnově. V Trutnově se nestuduje pouze jeden obor, ale je tam střední škola, která se zaměřuje přímo na tuto oblast, tak je pravděpodobnější, že uplatnění na trhu bude menší než v Hradci Králové. Z tohoto grafu je velmi obtížné určit v kterém okrese je nejmenší uplatnění na trhu práce konkrétně z těchto oborů, ale dá se říci, že v oboru truhlář, hotelnictví, cestovní ruch a v oboru obchodní akademie je nejvíce nezaměstnaných absolventů.
47
Graf 5: Nezaměstnanost absolventů rozdělena podle oborů za rok 2013
Počet nezaměstnaných absolventů podle oborů 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
HK Jičín Náchod RnK Trutnov
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
Ve třetím
grafu je
posledních jedenáct
oborů, které je možné studovat
v Královéhradeckém kraji. Z grafu je vidět, že nejnižší uplatnění na trhu pouze z těchto oborů je v okrese Náchod, kde je nejvíce nezaměstnaných absolventů. V oboru mechanik, nástrojář je nejvíce nezaměstnaných absolventů z těchto zbylých oborů. Přesto se maximální počet nezaměstnaných absolventů z tohoto grafu nedá srovnávat s prvními dvěma grafy, kde maximální hodnoty dosahovaly k 40 nezaměstnaným absolventům v prvním grafu a k 21 nezaměstnaným absolventům z druhého grafu. V tomto grafu je převážně jeden nezaměstnaný absolvent v oboru, čímž se dá předpokládat, že zbylý počet absolventů, kteří tyto obory vystudovali, našli svá uplatnění na trhu práce. Ale nedá se z toho usuzovat, že v těchto oborech je nejvyšší uplatnění na trhu práce, neboť těchto oborů je podstatně méně než oborů v oblasti podnikání nebo pohostinství.
6.6.
Nezaměstnanost absolventů za rok 2012
V roce 2012 k 30. 9. Bylo na všech pobočkách úřadu práce zaevidováno dohromady 587 absolventů, kteří právě ukončili svá studia. V grafu je nanesen celkový počet nezaměstnaných absolventů, který je rozdělen podle okresů procentím poměrem. Dvaatřicet procent nezaměstnaných absolventů se nacházelo v okrese Trutnov s kontrétním číslem 188 nezaměstnaných absolventů. Téměř jedna čtvrtina (145) absolventů byla v okrese Hradec Králové. V okrese Jičín bylo 96 nezaměstnaných 48
absolventů, kteří tvořili 16 % z celkového počtu. V okrese Náchod počet nezaměstnaných absolventů (89) dosahoval 15 %. Posledním okresem s nejmenším počtem
nezaměstnaných
absolventů
(69)
byl
Rychnov
nad
Kněžnou,
kde
nezaměstnanost byla 12 %.
6.7.
Nezaměstnanost absolventů roztříděná pomocí oborů za rok 2012
Graf 6: Nezaměstnanost absolventů roztříděná pomocí oborů za rok 2012
80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Pohostinství gymnázia a lycea podnikání a ekonomika kadeřník, kosmetička strojírenství elektrikář, elektrotechnik zedník cukrář, pekař karosář, mechanik opravář informatika zdravotnictví zahradnictví malířské práce veřejnoprávní ochrana těžba a zpracování kamene poštovní a peněžní služby lesnictví, agropodnikání,… obchodní akademie, daně a… hotelnictví, cestovní ruch zámečník, kovář, obráběč… truhlář, dřevařské práce multimediální tvorba sociální a humanitní činnost veterinární prevence mechanik, nástrojář, opravář instalatér stavebnictví keramika fotograf oděvnictví pedagogika geodézie ekologie knihařské práce chemie
Počet nezaměstnaných absolventů podle oborů 2012
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
Tento graf porovnává všechny obory vyučující se v Královéhradeckém kraji ze všech pěti okresů. Z grafu je jasně vidět, v kterých oborech je nejvyšší nezaměstnanost absolventů za druhé období od 30. 9. v roce 2012. Nejvyšší nezaměstnanost je v oborech pohostinství, kde nezaměstnanost dosahuje 76 absolventů ze všech okresů a v podnikání a ekonomice, kde je nezaměstnanost absolventů rovna 69 uchazečům. Mezi obory s vyšší nezaměstnaností se řadí ještě gymnázia a lycea nebo obor elektrikář, elektromechanik, truhlář a tesař. Obory s vyšší nezaměstnaností než 35 absolventů jsou informatika a obor karosář, mechanik opravář vozidel a automechanik. Naopak obory s pěti a méně absolventy vedených na pobočkách úřadů práce jsou zahradnictví a multimediální tvorba dále veterinární prevence, stavebnictví, oděvnictví, aplikovaná 49
chemie, ekologie a obory geodézie a pedagogika. Tyto obory jsou převážně specifické pouze pro jeden z pěti okresů, proto je nezaměstnanost absolventů nejnižší. Cílem následujících grafů bude porovnání nezaměstnanosti absolventů v oborech podle okresů.
6.8.
Nezaměstnanost absolventů podle oborů i okresů za rok 2012
Graf 7: Nezaměstnanost absolventů roztříděná pomocí oborů za rok 2012
Počet nezaměstnaných absolventů podle oborů 30 25 20 15
HK
10
Jičín
5
Náchod
0
RnK Trutnov
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
Z prvního grafu je vidět, že nejmenší uplatnění na trhu práce je v oboru pohostinství v okrese Trutnov s 28 nezaměstnanými a v okrese Hradec Králové, kde nezaměstnanost vyšplhala na 24 nezaměstnaných absolventů. Opakem je okres Rychnov nad Kněžnou, kde v tomto oboru jsou pouze 3 nezaměstnaní absolventi v evidenci na úřadech práce. Z těchto vybraných jedenácti oborů je sedm oborů (pohostinství, gymnázia a lycea, ekonomika a podnikání, elektrikář, strojírenství, karosář, mechanik a informatika), které mají alespoň jednoho nezaměstnaného absolventa z každého okresu. Nejmenší nezaměstnanost z těchto oborů je v oboru zdravotnictví, kde celkový počet nezaměstnaných je roven 10 absolventům. Z oboru kadeřník kosmetička jsou nezaměstnaní absolventi pouze v okresech Hradec Králové, Náchod a Trutnov, obor zdravotnictví je na stejné úrovni. Okres Trutnov je okres s nejvyšší nezaměstnaností absolventů (113) v kraji z prvních jedenácti oborů. Na druhé pozici je okres Hradec
50
Králové (94), na třetí okres Jičín (61), čtvrté místo patří okresu Rychnov nad Kněžnou (58) a okres s nejlepším uplatněním na trhu práce je okres Náchod (57) absolventů. Graf 8: Nezaměstnanost absolventů roztříděná pomocí oborů za rok 2012
Počet nezaměstnaných absolventů podle oborů 16 14 12 10 8 6 4 2 0
HK Jičín Náchod RnK Trutnov
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
V druhém grafu je zobrazeno dalších jedenáct oborů. Na první pohled je vidět, že okres Trutnov má nejvíce nezaměstnaných absolventů z těchto oborů. V tomto grafu dle mého názoru jsou obory, které nejsou tak časté a studují se pouze v určitých okresech, proto rozdíly v nezaměstnanosti jsou viditelnější než v předchozím grafu. Pouze v oboru truhlář a z obchodních akademií jsou nezaměstnaní zastoupeni z každého okresu Královéhradeckého kraje. Stejně jako u prvních jedenácti oborů je nejvyšší počet nezaměstnaných absolventů v kraji v okrese Trutnov s 53 nezaměstnanými absolventy. Druhým okresem s nejmenším uplatněním na trhu práce je Hradec Králové (35), okres Jičín je na třetí pozici s 30 absolventy, předposlední okres je Náchod, kde je počet nezaměstnaných absolventů roven 20 a okres s nejnižším počtem nezaměstnaných absolventů (4) je Rychnov nad Kněžnou.
51
Graf 9: Nezaměstnanost absolventů roztříděná pomocí oborů za rok 2012
Počet nezaměstnaných absolventů podle oborů 12 10 8 6
HK
4
Jičín
2
Náchod
0
RnK Trutnov
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
V posledním grafu jsou zbylé obory, kde téměř všechny se studují jen v jednom okrese, proto se nedají porovnávat s ostatními. Z grafu lze přesto vyčíst, který z okresů má nejvyšší podíl nezaměstnaných absolventů. Okres Trutnov s 22 nezaměstnanými absolventy je na první příčce, co se týče počtu nezaměstnaných absolventů. V okrese Hradec Králové je 16 nezaměstnaných absolventů, v Náchodě 12 nezaměstnaných absolventů, v okrese Rychnov nad Kněžnou je v evidenci 7 absolventů a v Jičíně 5 nezaměstnaných absolventů.
7. SROVNÁNÍ ROKU 2012 A 2013, PROJEKTY Z výše uvedených grafů z roku 2013 a jejich následné interpretace shrnu situaci následovně. V roce 2013 bylo v Královéhradeckém kraji k 30. 9. na pobočkách úřadu práce ve všech pěti okresech zaevidováno 775 absolventů ze středních škol a středních odborných škol. V tabulce je vidět počet nezaměstnaných absolventů rozepsaný podle pohlaví.
52
Tabulka 9: Nezaměstnanost absolventů rozdělená podle pohlaví 2013
Okres Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov celkem
muži
ženy 125 64 91 32 101 413
82 65 90 22 103 362
celkem 207 129 181 54 204 775
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
V tomto roce bylo nejhorší uplatnění na trhu práce v oboru pohostinství se 107 nezaměstnanými absolventy. Dále absolventi z oboru podnikání a ekonomika měli slabší uplatnění na trhu, neuplatnilo se 78 absolventů. Mezi obory s nižším uplatněním na trhu práce jsem zařadila také gymnázia a lycea s 62 absolventy, dále obor elektrikář, elektromechanik, kde nenašlo své uplatnění 55 absolventů a obor hotelnictví, cestovní ruch s 49 nezaměstnanými absolventy. Oproti tomu nezaměstnanost absolventů v období k 30. 9. 2012 byla nižší. Celková nezaměstnanost se vyšplhala na 587 nezaměstnaných absolventů. V tabulce jsou absolventi rozděleni i podle pohlaví. Tabulka 10: Nezaměstnanost absolventů rozdělená podle pohlaví 2012
Okres Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov celkem
muži
ženy 79 60 56 44 96 335
66 36 33 25 92 252
celkem 145 96 89 69 188 587
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
Stejně jako v roce 2013 tak i v tomto roce, byl obor pohostinství, nejhorším oborem s uplatněním na trhu práce. Další obory s vyšší nezaměstnaností absolventů jsou podnikání a ekonomika s 69 nezaměstnanými absolventy, gymnázia a lycea, kde zaměstnání nenašlo 41 absolventů, obor elektrikář a elektromechanik s 39 nezaměstnanými absolventy a obor informatika, ve které nenašlo své uplatnění 37 absolventů. Čtyři z těchto pěti oborů se opakují i v roce 2013, podle mého názoru je to tím, že tyto obory patří mezi žádané a každoročně se do nich přihlásí několik desítek
53
budoucích studentů. Jak je vidět, v roce 2012 byla nezaměstnanost absolventů v Královéhradeckém kraji nižší o 188 absolventů. Dle mého názoru na tomto faktu má zásluhu projekt, který připravil Úřad práce. Jedná se o projekt „Z teorie do praxe“. Projekt “Z teorie do praxe“ byl zahájen 1. 1. 2010 a probíhal do 31. 12. 2012. Projekt byl určen pro absolventy škol, kteří nezískali odpovídající praxi, dále byl určen pro uchazeče po rodičovské dovolené. K 30. 6. 2012 se zúčastnilo už 537 účastníků, kteří se zapojili do různých aktivit v rámci projektu. Z okresu Hradec Králové se zúčastnilo 114 uchazečů, z okresu Jičín 127 uchazečů, z okresu Náchod 90 uchazečů, z okresu Rychnov nad Kněžnou 105 účastníků a z okresu Trutnov 101. Projekt “Z teorie do praxe“ byl ukončen 31. 12. 2012 s celkovým počtem 551 uchazečů z Královéhradeckého kraje. Většinu tvořili právě absolventi středních a vysokých škol, zúčastnilo se jich okolo 413. Podpora z projektu byla poskytnuta 130 úspěšným absolventům rekvalifikací (ECDL Start, ECDL Complete a účetnictví s využitím PC), dále pro účastníky projektu bylo připraveno 63 jiných kurzů a seminářů. Celým 106 účastníkům se dostalo pracovní zkušenosti pomocí odborné praxe u různých zaměstnavatelů a více než jedna čtvrtina z uchazečů podepsala s poskytovatelem praxe pracovní smlouvu. Účastníci projektu “Z teorie do praxe“ byli samotní účastníci, dodavatel služeb Frafton Recruitment s. r. o., poskytovatelé praxe a členové realizačního týmu. Celý projekt “Z teorie do praxe“ byl financován ze státního rozpočtu České republiky a Evropského sociálního fondu pomocí Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Hned z kraje letošního roku se rozjíždí úplně nový projekt ve všech okresech Královéhradeckého kraje. Připravuje ho znovu Úřad práce. Projekt „Dovolte mi pracovat“ Projekt byl zahájen v únoru 2014 a bude pokračovat do dubna 2015. Projekt je určen pro uchazeče o zaměstnání do 30let věku, kteří mají odborné vyučení. Délka evidence na kontaktních pobočkách Úřadu práce není rozhodující. Stanovena je pouze podmínka, že uchazeč za poslední 3 roky absolvoval maximálně 1 rok praxe. Do projektu bude zařazeno cca 150 účastníků. Cílem projektu je poskytnout podporu v podobě poradenských aktivit a dále poskytnout pomoc při hledání nového pracovního uplatnění pro účastníky projektu. Projekt připravuje pro účastníky aktivity, které pomáhají k rozvoji jejich kompetencí a získání pracovních návyků. Dalším cílem je zaměstnat co 54
nejvíce schopných pracovníků, kteří mají jen minimální nebo žádnou praxi. Mezi aktivity, které projekt připravuje, patří motivačně-poradenský kurz, rekvalifikace, zprostředkování zaměstnání nebo doprovodná opatření a samozřejmě monitorování a vyhodnocení výsledků projektu. Z rekvalifikačních kurzů projekt nabízí základy podnikání, kosmetické služby, obsluha PC, Účetnictví s využitím výpočetní techniky nebo řidičský průkaz skupiny BE, C, CE a D. Projekt je financování z Evropského Sociálního Fondu a rozpočtu ČR. Dle mého pozorování ohledně problematiky nezaměstnanosti absolventů si myslím, že tento projekt by mohl mít stejný nebo lepší efekt, co se týče uplatnění absolventů na trhu práce. Je určen pouze pro absolventy ze střední odborné školy zakončené výučním listem. Podle této práce je vidět, že nejhůře uplatnitelné obory na trhu práce jsou obory zakončené výučním listem, například kuchař, číšník, truhlář, elektrikář. Proto myslím, že tento projekt pomůže a zaměstná spoustu absolventů. Dle mého názoru jsou tyto projekty účelné a mají své opodstatnění. Absolventi škol mají tak větší šanci a možnost najít své uplatnění na trhu práce. Myslím si, budoucím absolventům by také pomohly odborné praxe vykonávané při studiu. Kdyby každá škola měla nařízenou praxi například od dvou týdnu po jeden měsíc ve firmách, kde by jim byla po ukončení studia nabídnuta pracovní pozice. Firmy by za tuto možnost dostávali dotace například od Evropského Sociálního fondu. Bylo by to velmi podobné projektům, které jsou připravovány Úřadem práce, s tou výjimkou, že by se absolventi vůbec nemuseli evidovat na Úřadech práce.
8. SHRNUTÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI Po
shrnutí
všech
dostupných
informací
jsem
došla
závěru,
že
situace
v Královéhradeckém kraji v roce 2013 je následující. V celém Královéhradeckém kraji je přes 70 středních, středně odborných a vyšších odborných škol, konkrétně v okrese Hradec Králové je 27 škol, v okrese Jičín je 12 škol, v okrese Náchod je 15 škol, v okrese Rychnov nad Kněžnou je 8 škol a v posledním okrese Trutnov je 17 středních škol. V následujících dvou tabulkách jsou vypsány školy v Královéhradeckém kraji v roce 2013, které své studium zakončili maturitním vysvědčením, výučním listem a diplomem z vyšší odborné školy. Vedle názvu je vždy počet nezaměstnaných absolventů, kteří jsou zaevidováni na pobočkách Úřadu práce v Královéhradeckém kraji.
55
Tabulka 11: Počet škol v jednotlivých okresech
Královéhradecký kraj
Hradec Králové
Jičín
Náchod
počet škol v kraji
27
12
15
Rychnov nad Kněžnou 8
Trutnov 17
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo Tabulka 12: Seznam škol v Hradci Králové, Náchodu a v Trutnově SŠ Sion High School
0
SŠ Oděvní, služeb a ekonomiky
1
SŠ Vizuální tvorby
4
SŠ Řemeslná
1
VOŠ zdravotnická a střední zdravotnická škola HK
2
SŠ Hotelnictví a podnikání SČMSD
1
Gymnázium Trutnov
6
Hotelová škola HK
7
SŠ a ZŠ, Nové město nad Metují
22
Obchodní akademie, Trutnov
12
Obchodní akademie, SOŠ a jazyková škola s právem st.j z
8
Gymnázium a SOŠ
2
Gymnázium Vrchlabí
3
SOŠ Veterinární HK
1
Gymnázium Broumov
4
SOŠ a SOU Trutnov
53
Czech Sals Academy
2
Jiráskovo gymnázium Náchod
6
SOŠ a SOU Vrchlabí
17
Střední průmyslová škola a SOŠ a SOU Hradební HK
20
SOŠ a SOU Vocelova
26
První soukromé gymnázium HK
3
SOŠ Sociální - Evangelická akademie
7
SŠ Aplikované kybernetiky
2
Obchodní akademie Náchod
6
TRIVIS Třebechovice
6
VOŠ Stavební a střední průmyslová škola stavební arch. Jana Letzela
5
SŠ Potravinářská Smiřice
16
ADACEMIA MERCURII SSŠ
10
Střední průmyslová škola Stavební
7
Gymnázium Boženy Němcové
1
Gymnázium JKT
3
Gymnázium Nový Bydžov
3
SŠ služeb, obchodu a gastronomie Střední uměleckoprůmyslová škola hudebních nástrojů a nábytku HK SŠ Technická a řemeslná Nový Bydžov
Střední průmyslová škola, SOŠ a SOU, Nové Město nad Metují SŠ Hotelnictví a společného stravování
SŠ Propagační tvorby a polygrafie, Velké Poříčí Střední průmyslová škola, Hronov
34 10 26
VOŠ a SOŠ Nový Bydžov
8
SŠ, ZŠ a MŠ
1
Odborné učiliště 17 listopad
11
56
70 8
17 21
Bezpečnostně právní akademie Česká lesnická akademie Trutnov
SŠ Informatiky a služeb Dvůr Králové Gymnázium a SOŠ Hostinné VOŠ Zdravotnická a střední zdravotnická škola, Trutnov Gymnázium Dvůr Králové OU a ZŠ Sluneční Hostinné Obchodní akademie, OŠ a PŠ pro tělesně postižené Městské gymnázium a SOŠ Úpice Střední průmyslová škola Trutnov
5 13
39 3 3 5 10
0 13 22
Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína
0
Obchodní akademie Střední pedagogická škola, VOŠ Cestovního ruchu
6
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo Tabulka 13: Seznam škol v Jičíně a Rychnově nad Kněžnou Integrovaná SŠ Nová Paka
14
SŠ Zemědělská a ekologická a SOU Chladící a klimatizační techniky, Kostelec nad Orlicí
21
VOŠ a Střední průmyslová škola Jičín
12
VOŠ a střední průmyslová škola, Rychnov nad Kněžnou
20
SSŠ podnikatelská
7
gymnázium Dobruška
1
SŠ Gastronomie a služeb
22
Gymnázium Františka Martina Pelcla
1
Gymnázium, SOŠ, SOU a VOŠ Hořice
24
Obchodní akademie T.G.M., Kostelec nad Orlicí
1
SOU Lázně Bělohrad
11
Lepařovo gymnázium Jičín
3
Masarykova obchodní akademie Jičín
7
SŠ zahradnická, Kopidlno
12
Gymnázium a SOŠ pedagogická Nová Paka
2
Střední průmyslová škola Kamenická a sochařská Hořice
1
OU a PŠ Hořice
14
Střední průmyslová škola Elektrotechniky a informačních technologií, Dobruška SŠ - Podorlická vzdělávací centrum, Dobruška
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
8.1.
Nezaměstnanost absolventů v kraji za rok 2013
Tabulka 14: Nezaměstnanost absolventů rozdělená podle pohlaví 2013
Okres Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov celkem
muži
ženy 125 64 91 32 101 413
82 65 90 22 103 362
celkem 207 129 181 54 204 775
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
57
2
8
Graf 10: Nezaměstnanost rozdělená podle okresů 2013
Celkový počet nezaměstnaných absolventů v kraji
Trutnov 26%
RnK 7%
Náchod 23%
HK 27%
Jičín 17%
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
Z tabulek vyplývá, že celkový počet nezaměstnaných absolventů v Královéhradeckém kraji v roce 2013 je 775 absolventů, kde v okrese Hradec Králové je 207 nezaměstnaných absolventů zaevidovaných na Úřadu práce, z toho 125 mužů a 82 žen. V okrese je 181 nezaměstnaných absolventů, kde 91 absolventů jsou muži a 90 absolventů jsou dívky. Třetím okresem s vyšší nezaměstnaností absolventů je okres Trutnov, kde je 204 absolventů z toho 101 mužů a 103 dívek. Další tabulce je okres Jičín, kde nezaměstnanost absolventů je ve výši 129 nezaměstnaných absolventů, z toho 64 mužů a 65 dívek. Posledním pátým okresem je Rychnov nad Kněžnou, kde je nezaměstnanost absolventů nejnižší v celém kraji, v okrese je 32 mužů a 22 dívek. V okresech Hradec Králové, Náchod a Rychnov nad Kněžnou je vyšší počet nezaměstnaných mužů a ve zbylých dvou okresech Jičín a Trutnov je na pobočkách Úřadu práce zaevidováno více dívek. Dohromady ve všech okresech v kraji je více než 300 oborů. Porovnání všech oborů by bylo dost nepřehledné a chaotické, tak jsem všechny obory roztřídila do různých oblastí. Každá oblast se skládá z několika oborů, které jsou si podobné svou charakteristikou. Všechny obory jsem rozdělila do 33 různých oblastí. Dále jsem do výše uvedených tabulek praktické části rozepsala školy podle okresů a ke každé škole jsem vypsala její obory, ve kterých jsou nezaměstnaní absolventi, kteří jsou zaevidování na příslušných pobočkách Úřadu práce v Královéhradeckém kraji. Rozdělila jsem nezaměstnané absolventy podle okresů a pohlaví, následně jsem je roztřídila pomocí oblastí, do kterých jsem vypsala vystudované obory.
58
8.1.1. Nezaměstnanost absolventů za rok 2013 rozdělená podle oblastí Graf 11: Nezaměstnanost absolventů roztříděná pomocí oblastí
120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Pohostinství gymnázia a lycea podnikání a ekonomika kadeřník, kosmetička strojírenství elektrikář, elektrotechnik zedník cukrář, pekař karosář, mechanik opravář informatika zdravotnictví zahradnictví malířské práce veřejnoprávní ochrana těžba a zpracování… poštovní a peněžní služby lesnictví, agropodnikání,… obchodní akademie,… hotelnictví, cestovní ruch zámečník, kovář,… truhlář, dřevařské práce multimediální tvorba sociální a humanitní… veterinární prevence mechanik, nástrojář,… instalatér stavebnictví fotograf pedagogika geodézie ekologie knihařské práce chemie
Nezaměstnanost absolventů v Královéhradeckém kraji
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
Z grafu je vidět, že jednoznačně nejvyšší nezaměstnanost a tedy nejmenší uplatnění na trhu práce v kraji je v oblasti pohostinství a v oblasti podnikání a ekonomika. Dle mého názoru je tento výsledek ovlivněn faktem, že obory pohostinství a podnikání a ekonomika se studují na několika školách a ve všech obrech v Královéhradeckém kraji. Dále menší uplatnění na trhu práce mají obory elektrikář, elektrotechnika, gymnázia a lycea dále hotelnictví a cestovní ruch. Naopak nejnižší nezaměstnanost absolventů je v oboru těžba a zpracování kamene, geodézie, chemie, knihařské práce a veterinární prevence, kde je nezaměstnaný pouze jeden absolvent, je to zapříčiněno tím, že tyto obory se studují pouze v některých okresech a jsou spíše ojedinělé.
8.2.
Nezaměstnanost absolventů v kraji za rok 2012
Počet nezaměstnaných absolventů v roce 2012 jsem rozepsala stejným způsobem jako rok 2013, počet škol je stejný pouze se liší některé obory, ve kterých jsou o oproti roku 2013 absolventi zapsáni na Úřadu práce. Celkový počet nezaměstnaných absolventů v kraji za rok 2012 je 587 absolventů. Podrobněji v okrese Hradec Králové je počet nezaměstnaných absolventů ve výši 145 absolventů, kde je 79 mužů a 66 dívek. V okrese Jičín je 96 nezaměstnaných absolventů, z toho 60 mužů a 36 dívek. Náchod je 59
okresem s druhým nejmenším počtem nezaměstnaných absolventů v kraji, je tu 89 absolventů z toho 56 mužů a 33 dívek. V Rychnově nad Kněžnou je nejmenší počet absolventů vedených na Úřadu práce, v okrese je 44 mužů a 25 dívek, což znamená 69 nezaměstnaných absolventů. Posledním okresem je Trutnov s nejvyšším počtem nezaměstnaných absolventů. V tomto kraji je 188 nezaměstnaných absolventů, z toho 96 mužů a 92 žen. V tomto roce je ve všech okresech vyšší nezaměstnanost u mužů než u žen. Z následujícího grafu, který vyjadřuje procentuální rozmezí, je vidět, že nejvyšší nezaměstnanost absolventů je okrese Trutnov, tvoří téměř jednu třetinu. V okrese je 25 % nezaměstnaných absolventů z celkového počtu. V okrese Jičín je to 16 %, v okrese Náchod 15 % a nejmenší část je v okrese Rychnov nad Kněžnou, kde je jen 12 %. Graf 12: Nezaměstnanost v kraji rozdělená podle okresů v roce 2012
Celková nezaměstnanost absolventů v kraji HK 25%
Trutnov 32%
RnK 12%
Jičín 16% Náchod 15%
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo Tabulka 14: Nezaměstnanost absolventů rozdělená podle pohlaví 2012
Okres Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov celkem
muži
ženy 79 60 56 44 96 335
66 36 33 25 92 252
celkem 145 96 89 69 188 587
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
60
8.2.1. Nezaměstnanost absolventů za rok 2012 rozdělená podle oblastí Graf 12: Nezaměstnanost absolventů za rok 2012 rozdělená podle oblastí
80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Pohostinství gymnázia a lycea podnikání a ekonomika kadeřník, kosmetička strojírenství elektrikář, elektrotechnik zedník cukrář, pekař karosář, mechanik opravář informatika zdravotnictví zahradnictví malířské práce veřejnoprávní ochrana těžba a zpracování kamene poštovní a peněžní služby lesnictví, agropodnikání,… obchodní akademie, daně… hotelnictví, cestovní ruch zámečník, kovář, obráběč… truhlář, dřevařské práce multimediální tvorba sociální a humanitní činnost veterinární prevence mechanik, nástrojář, opravář instalatér stavebnictví keramika fotograf oděvnictví pedagogika geodézie ekologie knihařské práce chemie
Počet nezaměstnaných absolventů podle oborů 2012
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
Z grafu vyplývá, že nejvyšší počet nezaměstnaných je opět v oblasti pohostinství a v podnikání a ekonomika. V oboru pohostinství je 76 nezaměstnaných absolventů a v oblasti podnikání je 69 absolventů vedených na úřadu práce. Průměrný počet nezaměstnaných absolventů je v oboru gymnázia a lycea, elektrikář a elektrotechnik, informatika, karosář a opravář automobilů a obor truhlář a dřevařské práce. Jsou tu, ale i obory, kde je pouze jeden nezaměstnaný absolvent, mezi ně patří malířské práce, fotograf a keramika.
8.3.
Porovnání roku 2012 a 2013
Ze srovnání celkové nezaměstnanosti absolventů v kraji pomocí procentuálního vyjádření vyplývá, že v roce 2012 byla nejvyšší nezaměstnanost v Trutnově, kde bylo 32 %, následně v okrese Hradec Králové bylo 25 %, v okrese Jičín bylo 16 %, na čtvrtém místě byl okres Náchod s 15 % a v posledním okrese bylo 12 %. Oproti tomu v roce 2013 byla nejvyšší nezaměstnanost absolventů v okrese Hradec Králové s 27 % a jen o 1 % menší nezaměstnanost byla v okrese Trutnov. V okrese Náchod bylo 23 %,
61
v okrese Jičín 17 %, nejmenší část nezaměstnaných absolventů je v okrese Rychnov nad Kněžnou, kde nezaměstnaní tvoří pouze 7 % z celkového počtu. Graf 13, 14: Nezaměstnanost rozdělená podle okresů za rok 2012 a 2013
Nezaměstnanost absolventů 2012 12% 15%
7%
Trutnov
32% 16%
Nezaměstnanost absolventů 2013
HK
17%
Jičín
25%
Náchod
23%
RnK
27% 26%
HK Trutnov Náchod Jičín RnK
vlastní konstrukce, zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo
V roce 2012 bylo na příslušných pobočkách zaevidováno 587 nezaměstnaných absolventů, což je o 188 nezaměstnaných absolventů méně než v roce 2013. Po zpracování této práce jsem došla k názoru, že jedním z důvodů proč je v roce 2012 menší nezaměstnanost, je projekt, který skončil v roce 2012. Do tohoto projektu bylo zapojeno okolo 413 absolventů a 124 uchazečů evidovaných na úřadu práce. 106 účastníkům se dostalo pracovních zkušeností díky odborné praxi a více než jedna čtvrtina podepsala pracovní smlouvy. Dle mého názoru tyto projekty pomáhají absolventům uplatnit se na trhu práce, neboť jim nabízejí spoustu nových zkušeností, a kdyby zrovna probíhající projekt absolventovi nepomohl přímo k podepsání pracovní smlouvy, pomůže mu v dalším hledání, protože ho připraví na pracovní pohovory, naučí ho, jak psát životopis a jak se prezentovat před novými budoucími zaměstnavateli. Osobně si myslím, že by tyto projekty měli i nadále pokračovat. Budoucí absolventi škol patří mezi rizikové skupiny na trhu práce a měla by jim být věnována větší pozornost i finanční pomoc, která by se využila právě pro tyto projekty. Dále bych navrhovala, aby každá škola měla nějakou časově omezenou odbornou praxi, která by studentům přiblížila jejich obor v praxi. Řešením by mohlo být i uzavření smluv mezi školami a firmami, u kterých budou studenti mít praxi a po skončení studia mohou nastoupit jako zaměstnanci. Firmám by za tuto možnost byla vyplacena nějaká finanční pomoc z Evropského sociálního fondu. Výsledky, které jsem z této práce získala, můžou být trochu zkreslené, neboť absolventi nastupují do zaměstnání, které nemusí plnit jejich kvalifikaci a někteří absolventi středních škol pokračují v dalším studiu. 62
9. ZÁVĚR Cílem bakalářské práce byla analýza a zhodnocení uplatnění absolventů na trhu práce v Královéhradeckém kraji. Jak již bylo v úvodu řečeno, celková nezaměstnanost v Královéhradeckém kraji je dobré úrovni. Míra nezaměstnanosti v kraji je okolo průměru České republiky a v některých letech byla míra nezaměstnanosti lepší než celostátní průměr. A nebyly zaznamenány žádné větší výkyvy v nezaměstnanosti v různých okresech. Co se týče nezaměstnanosti absolventů v kraji, jsou hodnoty za rok 2013 vždy lepší než hodnoty celé České republiky. Pro mou práci jsem zpracovávala podklady převážně z internetových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí a z pololetních statistik. Kde jsem vybrala data pouze z Královéhradeckého kraje a následně podle okresů rozdělila školy a jejich obory. Sestavila jsem tabulku škol s obory, kde je nejméně jeden nezaměstnaný absolvent. Z následné analýzy vyplývá, že nejvyšší nezaměstnanost a tedy nejmenší uplatnění na trhu práce má obor pohostinství a obor podnikání a ekonomika. Dle mého názoru jsou tyto dva obory pro budoucí studenty, kteří se po základní škole rozhodují, na jaké škole bude jejich studium pokračovat, oblíbené a patří mezi nejnavštěvovanější obory v Královéhradeckém kraji. Je tudíž pravděpodobné, že uplatnění na trhu práce bude menší než u oborů, které jsou méně navštěvované nebo obory, které se studují pouze v některých okresech. Obor pohostinství a podnikání se studuje ve všech okresech a na několika školách. Že jsou tyto obory hojně obsazovány, dokazuje i analýza roku 2012, kde výsledek je stejný a nejvyšší nezaměstnanost je v obou těchto oborech. Po zhodnocení následujících dat jsem zjistila, že nejvyšší nezaměstnanost v roce 2013 je v okrese Hradec Králové a v okrese Trutnov. Díky zhodnocení roku 2012 a 2013 je vidět, že v roce 2012 byla nezaměstnanost absolventů nižší než v roce následujícím. Domnívám se, že této skutečnosti napomohl i projekt, který v tomto roce skončil a pomohl mladým absolventům uplatnit své pracovní schopnosti na trhu práce. Po shrnutí všech informací si myslím, že tyto projekty jsou perspektivní a zvyšují snahu mladých lidí si najít zaměstnání. Zúčastnit se takového projektu pro absolventa znamená chtít pracovat a projekt mu tuto šanci umožňuje, neboť příslušná pobočka Úřadu práce, vyplácí zaměstnavateli finanční částku, kterou by vynaložil na mzdy pro tyto absolventy.
63
Díky mé praxi, kterou jsem měla na krajské pobočce Úřadu práce v Hradci Králové, jsem se dozvěděla, mnohem více informací o těchto projektech. Nedávno skončil projekt, který byl určen pro absolventy středních škol, kteří své studium zakončili maturitním vysvědčením, nyní probíhá další projekt, který je určen převážně pro absolventy středních odborných škol. S projektem pro absolventy středních odborných škol jsem měla možnost seznámit se blíže a účastnit se jedné z několika schůzek, kde se absolventi připravují a získávají pracovní návyky. Po dobu mé praxe jsem měla možnost pozorovat Úřad práce ze strany zaměstnanců. Za těch několik dní jsem se přesvědčila, že na Úřad práce přišlo několik absolventů žádat o zaevidování i přesto, že má praxe probíhala přes školní rok. Mnoho absolventů přerušilo studium během školního roku a v období, kdy školní rok končí, musí být počet absolventů několikanásobný. Svou vytištěnou bakalářskou práci ponechám na krajské pobočce úřadu práce v Hradci Králové, která by mohla sloužit jako návod, jak pohlížet na nezaměstnanost absolventů v kraji. Domnívám se, že cíl bakalářské práce jsem splnila. Nezaměstnaností se zabývá nejen naše republika, ale spousta vyspělých zemí a do budoucna se nechystá žádné razantní řešení. Myslím si, že projekty, které připravují Úřady práce za pomoci Evropské unie, jsou prospěšné a procento nezaměstnaných absolventů snižují. Do budoucna bych navrhla, aby takových to projektů bylo více, neboť absolventi škol jsou jedna z nejrizikovějších skupin na trhu práce a měla by jim být věnována větší pozornost a finanční pomoc. Dále si myslím, že by bylo vhodné, kdyby každá škola měla povinnou odbornou praxi, která by budoucím absolventům přiblížila jejich obor v praxi. Navrhovala bych, pro snížení nezaměstnanosti absolventů, aby školy sepsali smlouvy s firmami, kde jsou jejich studenti na praxi, že po ukončení studia u příslušných firem mohou nastoupit jako zaměstnanci. Firmám by za tuto možnost byla vyplacena odměna v podobně ročního platu za absolventa z Evropského sociálního fondu.
64
10.
POUŽITÉ ZDROJE
Tištěné zdroje 1. BROŽOVÁ, D., Společenské souvislosti trhu práce, ISBN 80-86429-16-4 2. Autorský kolektiv, BUCHTOVÁ, B., ŠMAJS, J., BOLELOUCKÝ, Z., Nezaměstnanost 2., přepracované a aktualizované vydání, ISBN 978-80-2474282-3 3. KOBLIHOVÁ, H., KUBICOVÁ, A. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2005. s. 68-69. 4. SIROVÁTKA, T., WINKLER, J., ŽIŽLAVSKÝ, M., Nejistoty na trhu práce, 2009, ISBN 978-80-7326-172-6 5. Zákon o zaměstnanosti § 67 - 88) § 39 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů 6. Zákon o zaměstnanosti § 67 - 32a) § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů 7. HALÁSKOVÁ, R., Trh práce a politika zaměstnanosti, Ostravská univerzita Ostrava, Filozofická fakulta 200,1 ISBN 80-7042-595-4
Internetové zdroje 8. Aktivní politika zaměstnanosti. Mpsv [online]. 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz 9. Investiční pobídky. Mpsv [online]. 2014 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop/liberec/apz 10. APZ. Portal.mpsv.cz [online]. 2014 [cit. https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz
2014-03-20].
Dostupné
z:
11. Pasivní politika zaměstnanosti. Portal.mpsv.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/narodniplan1999/nar odniplanzamest 12. Pasivní politika zaměstnanosti. Sagit.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z:
http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=154&typ=r&levelid=pr_033.h tm 13. Strukturalni fondy. Strukturální fondy [online]. 2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/553196e3-467a-4cf2b09d-ad9e4cfdfe09/Analyza-SE-rozvoje-Kralovehradecky_loga.pdf 14. Vývoj nezaměstnanosti. Sipkhk.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.sipkhk.cz/data-statistiky/vyvoj-trhu-prace/vyvoj-nezamestnanosti/ 15. Obecná míra nezaměstnanosti. Czso.chz [online]. 2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obecna_mira_nezamestnanosti_v_cr_a_kra jich 16. Vývoj nezaměstnanosti. Sipkhk.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.sipkhk.cz/data-statistiky/vyvoj-trhu-prace/vyvojnezamestnanosti/http://www.nuv.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/Krajsky_web/Ne zamestnanost/08_KralovehradeckyNZ_2013.pdf 17. Seznam středních škol. Stredniskoly.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.stredniskoly.cz/seznam-skol/kralovehradecky-kraj/ 18. Proč vzniká nezaměstnanost. Mesec.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/dane/ekonomika/pruvodce/nezamestnanost/
11.
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1: Počet nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti do roku 2000 Tabulka 2: Počet nezaměstnaných lidí a míra nezaměstnanosti do roku 2013 Tabulka 3: Název školy a obory v Hradci Králové Tabulka 4: Název školy a obory v Jičíně Tabulka 5: Název školy a obory v Náchodě Tabulka 6: Název školy a obory v Rychnově nad Kněžnou Tabulka 7: Název školy a obory v Trutnově Tabulka 8: Tabulka absolventů podle pohlaví Tabulka 10: Nezaměstnanost absolventů rozdělená podle pohlaví 2012 Tabulka 11: Počet škol v jednotlivých krajích Tabulka 12: Seznam škol v Hradci Králové, Náchodu a v Trutnově Tabulka 13: Seznam škol v Jičíně a Rychnově nad Kněžnou Tabulka 14: Nezaměstnanost absolventů rozdělená podle pohlaví 2012
12.
SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ
Graf 1: Míra nezaměstnanosti v % od roku 2005 do 2013 Graf 2: Nezaměstnanost absolventů roztříděná pomocí oblastí Graf 3: Nezaměstnanost absolventů rozdělena podle oborů za rok 2013 Graf 4: Nezaměstnanost absolventů rozdělena podle oborů za rok 2013
Graf 5: Nezaměstnanost absolventů rozdělena podle oborů za rok 2013 Graf 6: Nezaměstnanost absolventů roztříděná pomocí oborů za rok 2012 Graf 7: Nezaměstnanost absolventů roztříděná pomocí oborů za rok 2012 Graf 8: Nezaměstnanost absolventů roztříděná pomocí oborů za rok 2012 Graf 9: Nezaměstnanost absolventů roztříděná pomocí oborů za rok 2012 Graf 10: Nezaměstnanost rozdělená podle okresů 2013 Graf 12: Nezaměstnanost v kraji rozdělená podle okresů Graf 13, 14: Nezaměstnanost rozdělená podle okresů za rok 2012 a 2013 Obrázek 1: Královéhradecký kraj
13.
SEZNAM ZKRATEK
ÚP – Úřad práce MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR – Česká republika HK – Hradec Králové RnK – Rychnov nad Kněžnou SŠ – Střední škola SSŠ – Soukromá střední škola SOŠ – Střední odborná škola SOU – Střední odborné učiliště VOŠ – Vyšší odborná škola OA – Obchodní akademie PŠ – Praktická škola OU – Odborné učiliště ZŠ – Základní škola MŠ – Mateřská škola
