Zánik poolu Ostatní pojistitelé na trhu Situace na trhu Situace na trhu v roce

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 3 1. Cestovní kanceláře v České republice........................................................................... 4 1.1. Vznik a vývoj cestovních kanceláří .......................................................................... 4 1.1.1. Období mezi válkami....................................................................................... 4 1.1.2. Období mezi lety 1950-1989 ........................................................................... 4 1.1.3. Období po roce 1989 po současnost ................................................................ 6 1.1.4. Současnost ..................................................................................................... 11 1.2. Členění cestovních kanceláří a agentur .................................................................. 12 1.2.1. Podle předmětu činnosti................................................................................. 12 1.2.1.1. Cestovní kanceláře............................................................................. 13 1.2.1.2. Cestovní agentury .............................................................................. 14 1.2.2. Podle rozsahu a charakteru služeb ................................................................. 15 1.2.3. Podle velikosti................................................................................................ 15 1.2.4. Podle území.................................................................................................... 16 1.2.4.1. Výjezdový a domácí cestovní ruch ..................................................... 16 1.2.4.2. Příjezdový cestovní ruch..................................................................... 17 1.2.5. Ostatní členění ............................................................................................... 18 1.3. Právní úprava podnikání cestovních kanceláří a agentur........................................ 19 1.3.1. Novela zákona č.159/1999 Sb ....................................................................... 21 1.3.2. Zájezd............................................................................................................. 23 1.3.3. Cestovní kancelář a cestovní agentura........................................................... 24 1.3.3.1. Podmínky provozování cestovní kanceláře a cestovní agentury, postup vydání koncesní listiny ....................................................................... 24 1.3.3.2. Činnosti provozované cestovními kancelářemi a cestovními agenturami .......................................................................................... 26 1.3.3.3. Povinnosti cestovních kanceláří a cestovních agentur....................... 27 1.3.4. Povinné smluvní pojištění.............................................................................. 29 1.3.5. Cestovní smlouva........................................................................................... 30 2. Pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře ........................................... 33 2.1. Počátky pojištění a vznik poolu pojišťoven............................................................ 33 2.1.1. Fungování poolu ............................................................................................ 34 1

2.1.2. Zánik poolu .................................................................................................... 35 2.1.3. Ostatní pojistitelé na trhu............................................................................... 35 2.2. Situace na trhu ....................................................................................................... 36 2.2.1. Situace na trhu v roce 2004............................................................................ 36 2.2.2. Situace na trhu v roce 2008............................................................................ 37 2.3. Rozsah pojištění...................................................................................................... 41 2.4. Postup při uzavírání pojištění ................................................................................. 43 2.4.1. Analýza cestovní kanceláře ........................................................................... 43 2.4.2. Nabídka pojištění ........................................................................................... 46 2.4.3. Návrh pojistné smlouvy ................................................................................. 46 2.4.4. Uzavření pojistné smlouvy ............................................................................ 48 2.4.5. Úhrada pojistného .......................................................................................... 49 2.5. Pojistná událost ....................................................................................................... 50 2.5.1. Hlášení pojistné události................................................................................ 50 2.5.2. Pojistné plnění................................................................................................ 51 2.6. Zánik pojištění ........................................................................................................ 52 2.7. Práva a povinnosti účastníků pojištění.................................................................... 53 3. Modelový příklad založení a pojištění cestovní kanceláře ......................................... 55 3.1. Podnikatelský záměr ............................................................................................... 55 3.1.1. Obecná charakteristika................................................................................... 55 3.1.2. Ekonomické a finanční ukazatele .................................................................. 56 3.1.2.1. Kalkulace nákladů.............................................................................. 56 3.1.2.2. Kalkulace tržeb .................................................................................. 58 3.1.2.3. Hospodářský výsledek ....................................................................... 60 3.2. Konkrétní příklad pojištění cestovní kanceláře proti úpadku ................................. 61 4. Nedostatky zákonné úpravy a mezery v ochraně zákazníků v cestovním ruchu..... 63 Závěr ................................................................................................................................... 65 Literatura ........................................................................................................................... 67 Seznam použitých zkratek a symbolů.............................................................................. 69 Seznam příloh..................................................................................................................... 70

2

Úvod Cestovní ruch v České republice zaznamenal po roce 1989 velký rozmach a v průběhu 90. let se stal součástí spotřeby mnoha občanů. Dnes je cestovní ruch ve vyspělých zemích fenoménem spotřeby a i v České republice už je dovolená pro většinu obyvatel samozřejmostí. Lidé věnují cestování až čtvrtinu ze svého volného času a vydají na jeho spotřebu kolem 11 % svých celkových výdajů. Pro velkou část lidí představuje dovolená odpočinek, pohodu a relaxaci a snad každý si přeje její bezproblémový průběh. K tomu musí existovat patřičné zákony, které zákazníkovi zajistí ochranu. V případě, že takový zákon neexistuje, může se poklidná dovolená rázem pro rekreanta změnit v noční můru. Tato situace bohužel nastala na konci devadesátých let i v České republice v podobě krachu desítek cestovních kanceláří jako důsledek přílišné liberalizace podnikání v oblasti cestovního ruchu. Absence zákona způsobila, že stovky turistů zůstaly v zahraničí a další tisíce přišly o své finanční prostředky. Tato událost urychlila diskuze o ochraně zákazníků cestovních kanceláří a následné přijetí Zákona o některých podmínkách v oblasti cestovního ruchu. Hlavním cílem práce je analýza zákona s důrazem na povinné smluvní pojištění, které je základním nástrojem ochrany zákazníků cestovních kanceláří, a které má zabezpečit bezproblémový průběh účasti na zájezdu. Práce má na základě analýzy zákona a jeho novely poukázat na některé další problémy spojené s ochranou zákazníků v cestovním ruchu. První kapitola se věnuje cestovním kancelářím v České republice. Pojednává o jejich historii, meznících, které vedly ke vzniku zákona, klasifikaci cestovních kanceláří a podrobně se věnuje právní úpravě v cestovním ruchu. Druhá kapitola se zabývá povinným smluvním pojištěním, jeho počátky a vznikem pojišťovacího poolu. Stěžejní částí kapitoly je popis jednotlivých kroků při uzavírání pojištění záruky cestovní kanceláře v praxi a postupu v případě pojistné události. Kapitola dále pojednává o rozsahu pojištění, zániku pojištění a o právech a povinnostech účastníků pojištění. Ve třetí kapitole je uveden modelový příklad založení cestovní kanceláře a příklad nabídky na její pojištění proti úpadku. Kapitola obsahuje na závěr zhodnocení nabídky a úvahu o ekonomické náročnosti podnikání cestovní kanceláře v prvním roce. V poslední, čtvrté kapitole, se autorka zamýšlí nad nedostatky zákona a možnými problémy, které mohou v souvislosti se službami v cestovním ruchu a ochranou zákazníka nastat. 3

1. Cestovní kanceláře v České republice 1.1. Vznik a vývoj cestovních kanceláří 1.1.1. Období mezi válkami První cestovní kanceláří na našem území byla Československá cestovní a dopravní kancelář, kterou založila v roce 1920 skupina vlastenců ze Zemského cizineckého svazu a Československých státních drah jako národní českou cestovatelskou organizaci. Na počátku 20. století působily na území Rakouska-Uherska etablované cestovní kanceláře jako Wagon-lits a Cook, které ovládaly téměř celý cestovatelský trh. Jejími hlavními zbraněmi byly dokonale organizované cesty salonními a lůžkovými železničními vozy po celé Evropě. Československá cestovní a dopravní kancelář (v roce 1925 zkráceno na Čedok) vsadila na nové formy dopravy – autobusy a letadla. A podařilo se. Čedok se dostal do povědomí zákazníků a stal se také partnerem zahraničních cestovních kanceláří. V roce 1925 Čedok ovládl celý tuzemský trh. Do začátku 2. světové války si Čedok udržoval silnou pozici na domácím trhu cestovního ruchu a měl velmi dobrou reputaci v západní a střední Evropě jako spolehlivý partner při organizování zájezdů zahraničních turistů do Československa.

1.1.2. Období mezi lety 1950-1989 Po druhé světové válce nastává období socialistického plánování a dochází k zestátňování podniků. Cestovní ruch se uskutečňuje zejména ve východním bloku, neboť možnosti cestování na západ jsou značně omezené. V důsledku toho ožívá hlavně domácí cestovní ruch, na který se zaměřuje většina cestovních kanceláří. Cestovní kanceláře se tehdy dělily na CK s celostátní působností, tzn. ty, které působili na celém území Československa, a na CK s národní působností, tzn. ty, které působily pouze na území Česka nebo Slovenska. Největší česká cestovní kancelář Čedok byla v roce 1948 zestátněna, prošla organizačními změnami a do jejího systému byly včleněny hotelové podniky. Čedok měl výlučné oprávnění k obstarávání domácího cestovního ruchu. Vlastnil největší hotelový řetězec – Interhotely a využíval také ubytovací kapacity systému RaJ. Deset největších hotelů společnosti Interhotel se nacházelo ve městech: Praha, Karlovy Vary, České

4

Budějovice, Liberec, Vrchlabí, Brno, Ostrava, Bratislava, Ružomberok, Tatry. V rámci organizační struktury existoval samostatný organizátor zájezdů (touroperátor) – Správa zahraničního cestovního ruchu, který zajišťoval přímý styk se zahraničními návštěvníky v aktivním cestovním ruchu. Čedok měl také síť poboček, které zprostředkovávaly zájezdy. Na konci osmdesátých let tak vlastnil 166 poboček v Československu, 20 zastoupení a majetkových účastní v zahraničí, 200 hotelů, 300 restaurací, doplňková zařízení a vlastní autobusovou flotilu. V polovině 60. let vznikaly na československém trhu cestovního ruchu specializované cestovní kanceláře. Do roku 1989 tak na trhu fungovalo devět komerčních cestovních kanceláří a jeden nekomerční subjekt – Ústřední správa rekreační péče (ROH). Správa zabezpečovala rekreaci pro zahraniční odboráře u nás a pro tuzemské odboráře v zahraničí. Revoluční odborové hnutí disponovalo rozsáhlou a poměrně kvalitní ubytovací kapacitou, která po roce 1989 přešla do vlastnictví společnosti OREA Hotels. Zakladateli a provozovateli cestovních kanceláří byl stát, družstva nebo účelové organizace. Na trhu cestovního ruchu existovaly do roku 1989 tyto cestovní kanceláře: §

Čedok – největší a nejstarší cestovní kancelář řízená Ministerstvem obchodu. Měla celostátní působnost a monopol na organizování všeobecného domácího cestovního ruchu.

§

Cestovní kancelář mládeže (CKM) – orientovala se na organizaci zájezdů pro mládež. Zajišťovala ubytování v jednodušších typech ubytovacích zařízení. Sama provozovala dvě ubytovací zařízení (hostely). Organizovala mládežnické výměny ve východním bloku. Působí na trhu dodnes a zajišťuje různé služby zejména pro mládež.

§

Autoturist – třetí nejstarší cestovní kancelář byla založena v roce 1967 jako společnost organizace Automotoklub ČSSR. Cestovní kancelář se specializovala na organizaci zájezdů pro individuální dopravu autem, jak pro motoristy ze zahraničí, tak pro československé motoristy do zahraničí. V zemi i v současnosti provozuje řadu autokempů.

§

Rekrea – druhá nejstarší cestovní kancelář na trhu byla založena v roce 1963, jejímž provozovatelem byl podnik Českého svazu spotřebních družstev. Zaměřovala se především na domácí cestovní ruch a na pobyty v chatkách, penzionech, ubytovnách i hotelech. Na Slovensku byla obdobná cestovní kancelář pod názvem Tatratour. 5

§

Balnea – byla zřízena generálním ředitelstvím Státních lázní a zřídel pro ČSR. Orientovala se především na lázeňský cestovní ruch, zejména pak na příjezdový cestovní ruch. Obdoba CK Balnea na Slovensku byl Slovakoterm.

§

Sportutrist – cestovní kancelář založil v roce 1964 Český svaz kultury a sportu. Cestovní kancelář se zaměřovala na zájezdy pro sportovce, na pasivní i aktivní sportovní pobyty, zajišťovala účasti sportovců na soutěžích i účast diváků na sportovních akcích jak doma tak v zahraničí. Na Slovensku existovala obdobná cestovní kancelář pod názvem Slovakoturist. Cestovní kanceláře byly také často členy mezinárodních asociací a profesních

spolků v oblasti cestovního ruchu. Cestovní kanceláře se v tomto období zaměřovaly na domácí nebo výjezdový cestovní ruch pro občany Československa zejména na východ nebo zajišťovaly služby pro zahraniční turisty u nás. Struktura cestovního ruchu byla na konci 80. let zhruba následující: do Československa přijelo cca 700 tis. turistů, z toho 70% ze socialistických zemí, 30% z ostatních. Za hranice ČSSR vyjelo zhruba 600 tis. , z toho 95% do socialistických zemí a 5% do ostatních zemí.

1.1.3. Období po roce 1989 po současnost Po roce 1989 byla snaha o co největší liberalizaci podmínek podnikání, aby tak Česká republika mohla nastartovat fungující tržní hospodářství. Byl nastaven nový právní rámec, který zaručoval podnikatelům ochranu soukromého vlastnictví a stanovoval podmínky pro podnikání. Byl přijat zákon o individuálním podnikání. Podnikat v oblasti cestovního ruchu mohl kdokoliv, kdo uměl cizí jazyk. Jedinou povinností podnikatele při založení cestovní kanceláře bylo nahlášení této skutečnosti na tehdejší Ministerstvo cestovního ruchu. Zákon o akciových společnostech a obchodních společnostech požadoval k založení cestovní kanceláře minimální vklad 100 000 Kč v případě obchodní formy „společnost s ručením omezením“. Tato forma podnikání byla nejčastější, ale možné bylo podnikat i jako fyzická osoba bez minimálního požadovaného vkladu. Pro založení cestovní kanceláře nebylo tedy potřeba splnit v podstatě žádné specifické podmínky. To bylo jedním z důvodů, proč došlo v této oblasti k velkému rozvoji. Přispělo k tomu také otevření hranic směrem na západ. V roce 1990 bylo v Československu vydáno na 6 tisíc oprávnění provozovat cestovní kancelář. V roce 1991 vstoupil v platnost nový živnostenský zákon, který rozdělil podnikatelské činnosti na typy živností. Provozování cestovní kanceláře se stalo živností koncesovanou a bylo vázáno na 6

odbornou způsobilost. Nový zákon zpřísnil podmínky, což se postupně ukázalo jako problém pro zhruba polovinu cestovních kanceláří. Největší cestovní kanceláří do té doby zůstal stále Čedok, který se po roce 1989 stal akciovou společností, kde většinovým vlastníkem byl až do roku 1995 stát. Po roce 1995 se vlastníkem stala společnost Unimex Group, která dala Čedoku novou a moderní tvář. 1 V prosinci 2007 pak největší českou cestovní kancelář koupila turecká investiční firma Odien Group.2 Po změně v podnikání cestovních kanceláří dle nového zákona přestala existovat statistika o počtu cestovních kanceláří v ČR. Statistický úřad začal sledovat počet cestovních kanceláří až od roku 1995. Do té doby je možné statistiky o počtu CK získat pouze z živnostenského registru. V roce 1995 byla přijata novela Živnostenského zákona, která znamenala liberalizaci podnikání cestovních kanceláří. Provozování cestovní kanceláře tak přešlo z živnosti koncesované na živnost volnou a umožnilo provozování cestovní kanceláře na našem území i cizincům. Podnikat mohl v podstatě kdokoliv. V roce 1996 došlo díky liberalizaci k nárůstu zájmu o podnikání v oblasti cestovního ruchu a růstu počtu cestovních kanceláří. Tento rok byl zaznamenán jako nejúspěšnější rok pro cestovní ruch z hlediska statistik, zejména počtu příjezdů zahraničních turistů a výjezdů domácích občanů do zahraničí. Od 1. poloviny 90.let až do roku 1996 rostl zájem českých občanů o zahraniční výjezdový cestovní ruch i zájem zahraničních návštěvníků o Českou republiku. Velká poptávka tak produkuje vysoké výkony cestovního ruchu a velké zisky cestovních kanceláří.

Tabulka 1: Výkony cestovního ruchu v letech 1993-1998 Ukazatel Příjezdový cestovní ruch Výjezdový cestovní ruch Domácí cestovní ruch

1993 71 736 30 981 -

1994 101 140 45 845 -

1995 98 061 44 873 -

1996 109 405 48 614 -

(v tisících osob) 1997 107 884 46 070 3 882

1998 102 843 40 820 3 737

Zdroj: Ročenka 1999, Mag Consulting

1

http://www.cedok.cz/ostatni/cedok.aspx staženo z webu http://ekonomika.idnes.cz dne 6.4.2008, článek „Turecká rodina Saranů dala za Čedok 1,4 miliardy“ 2

7

(v tis. Kč)

Tabulka 2: Tržby cestovních kanceláří Ukazatel Tržby celkem v tom: - aktivní cestovní ruch - pasivní cestovní ruch - domácí cestovní ruch

1995 9 878 134

1996 11 461 893

1997 14 325 985

1998 14 859 738

3 447 178 5 833 743 597 213

3 403 799 7 339 793 718 301

3 969 564 9 379 113 977 308

3 654 002 10 218 192 987 544

Zdroj: Ročenka 1999, Mag Consulting Novela zákona se ukázala být příliš liberální a rozhodně nepřispěla k ochraně spotřebitelů, spíše naopak. Navíc úprava byla v rozporu se směrnicemi Evropské unie v oblasti ochrany spotřebitele. Tato úprava umožnila vstup na trh cestovních kanceláří novým subjektům, jejichž počet byl v roce 1997 nejvyšší za celé desetiletí, jak je patrné z následující tabulky.

Tabulka 3: Počet cestovních kanceláří v letech 1995-1999 Ukazatel Počet cestovních kanceláří v ČR

1 995 1 092

1 996 1 089

1 997 1 239

1 998 1 114

1 999 1 206


V České republice došlo ke zhoršení ekonomických podmínek, nárůstu cen a poklesu spotřebitelské poptávky. To se promítlo i do oblasti cestovního ruchu. S růstem počtu cestovních kanceláří rostla nabídka na trhu, na němž ale nebyla dostatečná poptávka, která by nabídku pokryla (v roce 1996 převažovala nabídka nad poptávkou o 30%). Došlo k poklesů výkonů cestovního ruchu (příjezdového i výjezdového). Cestovní kanceláře investovaly do produktů i do reklamy. V domnění, že většinu svých nabízených zájezdů obsadí, vytvořily širokou nabídku zájezdů pro domácí turisty. Očekávané představy se však nenaplnily a cestovních kanceláře nebyly schopny dlouhodobě plnit své splatné závazky. To byl jeden z důvodů, proč začaly v létě 1997 krachovat. Další důvody mohly být různé – špatný podnikatelský záměr, úzká specializace na určitý druh cestovního ruchu nebo teritorium, nedostačující zkušenosti v oboru nebo podcenění rizik. Dalšími důvody zřejmě byla devalvace koruny a velká vzájemná závislost subjektů v cestovním ruchu. Řada cestovních kanceláří doufala v úvěr, který však nedostala. Platební neschopnost cestovních kanceláří způsobila, že nemohly dostát závazkům zejména vůči svým klientům. V roce 1997 tak zkrachovala např. jedna z největších cestovních kanceláří Travela, která 8

zhruba patnácti tisícům zákazníků neposkytla zaplacené služby. Další zkrachovalá cestovní kancelář CK Oasis Tours vybrala od zákazníků téměř 20 mil. Kč, přestože již věděla, že své závazky vzhledem ke své špatné finanční situaci nemůže splnit. Zkrachovalá cestovní kancelář dluží dodnes stovkám klientů přes 19 mil. Kč.3 Také majitel cestovní kanceláře East West Travel podal u soudu návrh na vlastní konkurz. Vznikla nedůvěra veřejnosti v cestovní kanceláře a mnoho klientů zrušilo zájezdy. To přispělo k vyvolání řetězové reakce a krachu dalších cestovních kanceláří. Tisíce klientů zůstalo v zahraničí a další tisíce na zaplacený zájezdy neodjely vůbec. Klienty ze zahraničí pomohly dopravit zpět do vlasti jiné cestovní kanceláře (např. Čedok nebo Fischer). Někteří klienti se vrátili vládním speciálem, rekreanty z Tunisu přepravila domů na vlastní náklady tuniská vláda. 4 Repatriaci dalších turistů uhradil garanční fond. Škody podle Ministerstva pro místní rozvoj dosáhly v roce 1997 dvěstěšedesáti miliónů korun. Tato situace přiměla vládu přijmout některá opatření, která by zabránila opakování situace z roku 1997. Při návrhu nového zákona byl kladen důraz zejména na posílení ochrany zákazníků cestovních kanceláří a přísnější regulaci podnikání. V roce 1998 vláda přijala návrh zákona č.159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Do zákona byla zapracována směrnice č.90/314/EHS z roku 1990 o souborných službách pro cestování, pobyty a zájezdy. Zákon znamenal velký zlom v podnikání cestovních kanceláří, neboť volnou živnost pro provozování cestovní kanceláře změnil na živnost koncesovanou, kde udělení koncese je vázáno na splnění zákonem stanovených požadavků. Podobně zpřísňuje zákon podmínky pro podnikání cestovních agentur, pro které zavedl ohlašovací živnost vázanou. Zásadním převratem v ochraně zákazníka je skutečnost, že zákon ukládá každé cestovní kanceláři povinnost sjednat si pojištění proti svému úpadku u jakékoliv pojišťovny, která je na základě povolení od České národní banky oprávněna provozovat pojištění záruky

pro případ úpadku cestovní

kanceláře. Zákon č.159/1999 Sb. nabyl účinnosti do října 2000 a pro podnikatelské subjekty od dubna 2001. Zároveň byla přijata novela Občanského zákoníku, v němž byl upraven pojem „cestovní smlouva“, a novela Živnostenského zákona. Zákon stanovil šestiměsíční lhůtu na splnění transformačních podmínek. V případech, kdy ve stanovené lhůtě nebyly podmínky splněny, živnostenské oprávnění

3 4

http://www.novinky.cz/clanek/100442-soud-s-majitelem-cestovky-odrocen-kvuli-spatne-cestine.html http://carolina.cuni.cz/archive-cs/Carolina-C-No-254.txt

9

zaniklo. V určené lhůtě splnilo podmínku udělení koncese k činnosti cestovní kanceláře necelých 1000 ekonomických subjektů. Po skončení transformační lhůty v roce 2001 zůstalo na trhu 6740 ekonomických subjektů podnikajících v oblasti cestovního ruchu (OKEČ 63.3), z toho bylo 904 cestovních kanceláří. Oproti roku 2000, kdy bylo registrováno 1247 cestovních kanceláří je to pokles o 343 cestovních kanceláří. Zákon ukládá cestovním kancelářím povinnost pojistit se proti úpadku. Pojištění je vázáno na splnění určitých podmínek. Cestovní kanceláře, které tyto podmínky nebyly schopny nebo z nějakého důvodu nechtěli splnit, se přeměnily v cestovní agentury nebo úplně zanikly. V roce 2004 bylo evidováno přes sto nepojištěných cestovních kanceláří, které pojišťovny odmítly pojistit pro nesplnění podmínek. Nepojištěným cestovním kancelářím musel živnostenský úřad odebrat koncesi. Vývoj počtu cestovních kanceláří a cestovních agentur po roce 2000 je patrný z následující tabulky. Tabulka 4: Vývoj počtu CK a CA po roce 2000 Ukazatel

2000

2001

2002

2003

2004

2005

CK CA

1247 708

904 ----

992 7151

986 5488

980 6157

1015 6789

2006 1117 6911

2007 944* 7337*

* předběžný údaj

Zdroj: Ročenky 2004, 2005, 2006, 2007, Mag Consulting, Živnostenský registr MPO V roce 2006 přijal Parlament České republiky zákon č.214/2006 Sb. jako novelu zákona č.159/1999 Sb. o některých podmínkách v oblasti cestovního ruchu s účinností od 1.8.2006. Novela se dotýká zejména podnikání cestovních agentur a rozšiřuje výčet jejich povinností. Cestovní agentury mají nově povinnost informovat zájemce před koupí zájezdu, pro kterou cestovní kancelář je zájezd zprostředkován. Tato povinnost platí i pro internetové zprostředkovatele zájezdů. Novela dále upravuje podnikání zahraničních cestovních kanceláří v České republice a prodej zájezdů zahraničních cestovních kanceláří českými cestovními agenturami. Zákon č.159/1999 přispěl jednoznačně k tomu, že se trh cestovních kanceláří pročistil od nezdravých či nekale podnikajících cestovních kanceláří. V tržním prostředí je běžné, že občas některý podnik zkrachuje nebo zbankrotuje. To platí i v oblasti cestovního ruchu. Na našem trhu za posledních šest let zkrachovalo zhruba patnáct cestovních kanceláří. Výraznější počet zkrachovalých cestovních kanceláří pak zaznamenal rok 2003. Zkrachovala např. nepojištěná cestovní kancelář Harmonie Medical, která způsobila škodu 10

19 milonů korun a dodnes dluží peníze svým partnerům. 5 Do problémů se v roce 2003 dostala jedna z největších cestovních kanceláří Fischer, která své finanční problémy nakonec ustála. Letní sezónu v roce 2007 „nepřežily“ čtyři cestovních kanceláře. Jako první zkrachovaly na začátku léta cestovní kanceláře I’m travelling a Detur. Do konce sezony pak svoji činnost z důvodu platební neschopnosti ukončil ještě CK Macdino Travel a CK Eurotravel. S problémy se v roce 2007 také potýkaly cestovní kanceláře, které organizují zájezdy do Řecka. To v srpnu zachvátily rozsáhlé požáry, kvůli nimž se některé zájezdy nemohly uskutečnit.

1.1.4. Současnost A jak vypadá trh cestovních kanceláří v současnosti? Cestovní ruch je velmi dynamicky se rozvíjejícím odvětvím, v němž řada podnikatelů spatřuje vidinu dobrého výdělku. S tím narůstá konkurence a konkurenční boj se zostřuje. Ne jinak je tomu na trhu cestovních kanceláří. S dynamickým rozvojem cestovního ruchu roste také počet cestovních kanceláří a agentur. Za minulý tok to je více než stovka. 6 Ministerstvo pro místní rozvoj evidovalo v roce 2007 944 cestovních kanceláří a živnostenských oprávnění, která umožňují podnikání agenturám, je vydáno kolem sedmi tisíc. Česká republika patří k zemím s největším počtem cestovních kanceláří na obyvatele. V roce 2004 se čekal spíše opačný trend, neboť více cestovních kanceláří trh opouštělo a nových vznikalo jen málo. Důvody růstu počtu mohou být dva: sílící koruna, díky níž si dovolenou může dovolit více lidí vícekrát ročně a zlevňující pojištění proti úpadku. Nové cestovní kanceláře se spíše více specializují na nové formy cestovního ruchu jako např. zážitkovou turistiku a zejména pak kongresovou a incentivní turistiku. Odhaduje se, že takto specializovaných cestovních kanceláří bude spíše ještě přibývat, neboť jich je na našem trhu poměrně nedostatek. Dle statistických údajů z roku 2006 bylo vydáno celkem 17038 živnostenských oprávnění v oblasti podnikání cestovních kanceláří, agentur a průvodcovské činnosti. Z toho bylo 1117 živností koncesovaných a 7067 živností vázaných. V současné době působí na našem trhu téměř tisíc cestovních kanceláří a přes 7000 cestovních agentur. Následující tabulky ukazují prvních deset cestovních kanceláří a agentur na trhu podle počtu zákazníků v roce 2006.

5 6

http://www.novinky.cz/clanek/112659-kvuli-krachu-cestovky-dostala-majitelka-sedm-let.html Deník metro; 29.ledna 2008, článek Cestovky se překvapivě množí, strana 7

11

Tabulka 5: TOP 1O cestovních kanceláří podle počtu zákazníků v roce 2006 Pořadí 1 2 3 4 5-6 5-6 7 8 9 10

Název cestovní kanceláře Čedok a.s. EXIM TOURS a.s. FIRO-tour a.s. SUNNY DAYS, s.r.o. Blue Style s.r.o. CK Nev - Dama a.s. ALEXANDRIA, spol. s r o. KOMPAS Praha, spol. s r.o. B & K Tour, s.r.o. ATIS a.s.

Počet zákazníků 406 000 238 000 145 000 114 000 92 000 92 000 79 400 77 000 60 185 58 550


Tabulka 6: TOP 10 cestovních agentur podle počtu zákazníků v roce 2006 Pořadí 1 2 3 4 5-6 5-6 7 8 9 10

Název cestovní agentury EuroAgentur Hotels&Travel ASIANA, spol. s r.o. Jerome Travel, s.r.o. INVIA.CZ, s.r.o. UBYTOVANI CZ Kuoni Travel, s.r.o. INCOCZECH TRAVEL PRAGUE, s.r.o. TOURTREND s.r.o. Gray Line-Bohemi Travel Service Zajezdy.cz, spol.s.r.o.

Počet zákazníků 354 000 164 400 130 000 72 500 61 400 56 000 46 000 44 600 40 000 20 800


1.2. Členění cestovních kanceláří a agentur Cestovní kanceláře a agentury lze klasifikovat podle různých kritérií. Dále jsou uvedeny ty nejdůležitější.

1.2.1. Podle předmětu činnosti V České republice je členění podobné jako v jiných evropských státech. V Evropě se dle předmětu činnosti cestovní kanceláře dělí na:

12

•

Touroperátory - organizují zájezdy, poskytují informační a jiné doplňkové služby. Zájezdy často sami neprodávají zákazníkům přímo, nýbrž přes zprostředkovatele – agenty.

•

Travel agent - prodávají zájezdy touroperátorů, poskytují informační a jiné služby a zprostředkovávají jednotlivé služby. Agenti neorganizují zájezdy. V České republice dělíme cestovní kanceláře podle předmětu činnosti definované

zákonem na: •

Cestovní kanceláře – jsou organizátory zájezdů neboli touroperátory. Zájezdy prodávají buď sami nebo prostřednictvím zprostředkovatelů

•

Cestovní agentury – jsou zprostředkovateli a prodejci služeb, zájezdů a jiných produktů cestovních kanceláří

1.2.1.1. Cestovní kanceláře Cestovní kanceláře jsou jedním z nejdůležitějších subjektů na trhu cestovního ruchu a mají nezastupitelnou roli. Jejich hlavní činností je vytváření produktů cestovního ruchu. Nakupují služby od dodavatelů, kombinují je a vytvářejí balíčky – zájezdy. Mohou prodávat jednotlivé služby nebo jejich kombinace, které jsou prodávány za jednu cenu. Plní úlohu tvůrce, zprostředkovatele služeb, dodavatele i organizátora. Cestovní kanceláře jsou významnými obchodními partnery subjektů cestovního ruchu: leteckých společností, ubytovacích a stravovacích zařízení, kulturních center, zahraničních touroperátorů a dalších. Přes cestovní kanceláře se tak uskutečňují významné objemy výkonů dodavatelů služeb. Mezi činnosti cestovní kanceláře patří: §

nákup dopravních služeb,

§

zajištění ubytovacích služeb,

§

obstarání stravovacích služeb,

§

prodej doplňkových služeb (půjčování aut, prodej vstupenek, map apod.),

§

kombinaci služeb – vytváření balíčků,

§

informační a propagační činnost,

§

monitorování trhu a poskytovaných služeb. V zahraničí existují zpravidla cestovní kanceláře, které fungují v distribučním

procesu jako organizátoři zájezdů a nevytvářejí vlastní distribuční síť. V České republice 13

existují spíše multifunkční firmy, které kumulují větší množství činností. Řada firem není nijak specializovaných, často spojují činnost touroperátora s činnostmi prodejce a zprostředkovatele služeb cestovního ruchu. 1.2.1.2. Cestovní agentury Cestovní agentury mají významné postavení v distribučním procesu v cestovním ruchu. Jejich stěžejní činností je zprostředkovatelská činnost na bázi provizního systému. Mají nezastupitelné místo v prodeji velké většiny zájezdů a dalších turistických služeb. Mezi jejich činnosti patří: §

obstarávání dopravy a prodej jízdenek,

§

obstarávání a prodej ubytování,

§

prodej zájezdů cestovních kanceláří,

§

obstarávání a prodej lázeňských léčebných pobytů,

§

prodej výletů, exkurzí a transferů,

§

obstarávání a prodej vstupenek na společenské, kulturní a sportovní akce,

§

směnárenské služby,

§

prodej map, turistických plánů a brožurek,

§

informační servis. Cestovní agentury mají odlišné ekonomické postavení od prodejců v ostatních

odvětvích. Agentury nenakupují zboží na vlastní účet a do zásoby. To u služeb cestovního ruchu ani nelze z důvodu jejich povahy. Cestovní agentury jsou odměňovány dodavateli služeb formou provize, zpravidla stanovené v procentech za zprostředkovaní prodeje služeb. Dopravní společnosti, ubytovací zařízení, cestovní kanceláře a další dodavatelé služeb uzavírají s cestovními kancelářemi smlouvy o zprostředkování a prodeji svých služeb. Tyto smlouvy obsahují ujednání o převodu peněžních prostředků od klientů, případně jsou tyto peněžní prostředky transferovány prostřednictvím třetích osob. V činnosti cestovní agentury má dominantní úlohu služba informační. To je dáno charakterem služeb cestovního ruchu, které jsou nehmotné a jsou poskytovány zpravidla na vzdáleném místě a s časovým odstupem. Při prodeji zájezdů touroperátora by měla agentura poskytnout kvalitní informační servis k nabízenému produktu.

14

1.2.2. Podle rozsahu a charakteru služeb Toto hledisko je úzce spjato se segmentací trhu. Podle rozsahu a charakteru služeb můžeme cestovní kanceláře rozdělit na: •

Všeobecné – orientují se na široký segment zákazníků. Zaměřují se na pasivní, aktivní i domácí cestovní ruch a na různé formy trávení dovolené. Jejich nabídka bývá bohatá a různorodá. Mezi všeobecné cestovní kanceláře na našem trhu patří např. CK Čedok, CK Fischer, Firo Tour aj.

•

Specializované – specializované cestovní kanceláře se zaměřují pouze na vybraný segment nebo segmenty trhu, na konkrétní formu a typ cestovního ruchu a další. Specializace se může uskutečňovat na základě následujících kritérií: - destinace – některé cestovní kanceláře se specializují pouze na jednu nebo několik málo destinací. Např. CK Vítkovice Tours se již dlouhá léta specializuje na Chorvatsko a Černou horu, CK ESO Travel se specializuje na exotické země apod. - druh zájezdu – cestovní kanceláře se zaměřují na určitý segment a podle toho organizují zájezdy. Mezi takové patří pobytové zájezdy, poznávací zájezdy, dobrodružné zájezdy, léčebné pobyty, cyklozájezdy apod. - způsob dopravy – některé cestovní kanceláře se profilují na trhu tím, že zajišťují určitý druh dopravy. - existuje spousta dalších kritérií, podle nichž se cestovní kanceláře profilují na trhu. Většina z nich tato kritéria kombinuje podle vybraného segmentu.

1.2.3. Podle velikosti Cestovní kanceláře a agentury lze podle velikosti členit na: •

Velké

•

Střední

•

Malé Kritéria pro členění do těchto kategorií mohou být různá. Nejčastěji cestovní

kanceláře na českém trhu členíme podle počtu zaměstnanců na: malé - do 5 zaměstnanců střední - od 5 do 50 zaměstnanců velké – více než 50 zaměstnanců 15

Zaměstnanci jsou chápáni jako zaměstnanci v hlavním pracovním poměru, nikoliv např. sezónní pracovníci na dohodu apod. S velikostí cestovní kanceláře souvisí i univerzálnost nebo specializace jejich aktivit. Na českém trhu cestovního ruchu platí, že velké firmy patří zpravidla do kategorie organizátorů zájezdů a mají často i vlastní pobočky po celém území. Jejich činnost je všeobecnější a často zároveň působí jak v pasivním a domácím cestovním ruchu, tak v aktivním cestovním ruchu. Zaměřují se obvykle na větší množství tržních segmentů. Jejich organizační struktury bývají komplexní a řízení několikastupňové. Organizační nebo kapitálová účast těchto firem je na území celého státu a často i v zahraničí. Střední a malé firmy patří jak do kategorie cestovních kanceláří, které jsou obvykle specializovány na výjezdový, domácí anebo příjezdový cestovní ruch. Často působí také jako zprostředkovatelé pro velké touroperátory. Ve velké míře se zabývají jedním nebo jen několika souvisejícími segmenty trhu a působní lokálně nebo regionálně. Jejich organizační struktury jsou zpravidla jednoduché a přehledné. Dalšími kritérii pro toto členění může být také např. počet obsloužených klientů nebo objem tržeb.

1.2.4. Podle území Z územního hlediska členíme cestovní kanceláře na: •

vysílající – má sídlo ve státě klienta,

•

přijímající – má sídlo v cílové zemi klienta. Běžně se v praxi cestovního ruchu používá pojem „touroperátoři“ pro cestovní

kanceláře působící ve výjezdovém cestovním ruchu (outgoingu), domácím cestovním ruchu i příjezdovém cestovním ruchu (incomingu). 1.2.4.1. Výjezdový a domácí cestovní ruch Cestovní kanceláře a agentury obsluhují domácí trh a poskytují služby domácím zákazníkům. Jedná se o nejviditelnější subjekty cestovního ruchu, které se prezentují v médiích, mediálních kampaních a jejich jména a představitelé jsou veřejně známí. Ti jsou součástmi místních a nebo národních obchodních a společenských komunit a v řadě případů se angažují v politickém dění. Do značné míry formují cestovní návyky a vytvářejí standardy kultury cestování občanů České republiky. Hrají výraznou roli při tvorbě „image“ celého turistického průmyslu u veřejnosti. 16

V současné situaci na trhu cestovního ruchu v České republice se řada cestovních kanceláří souběžně zabývá aktivitami v příjezdovém, výjezdovém i domácím cestovním ruchu. 1.2.4.2. Příjezdový cestovní ruch Česká republika je již od roku 1989 hojně navštěvovanou zemí v regionu. Ročně do Česka přijede více než šest milionu turistů a jejich počet každoročně přibývá. Na tom mají mimo jiné zásluhu cestovní kanceláře, které se specializují na incoming – příjezdový cestovní ruch. Hlavní činností těchto cestovních kanceláří je zajištění služeb pro zahraniční turisty. Na základě segmentů vytváří produkty, které pak prodávají do zahraničí. To vyžaduje spolupráci jak s domácími partnery (dodavateli služeb), tak se zahraničními partnery. Incomingová cestovní kancelář nakoupí služby od domácích firem, vytvoří balíček, který pak nabídne zahraničním touroperátorům. Zahraniční partneři hrají hlavní úlohu při propagaci produktů, oslovení zákazníků a vytváření celkové „image“ země. Incomingové cestovní kanceláře často sestavují konkrétní objednávky zahraničních partnerů - touroperátorů a jejich produkt je jen částí konečného zájezdu. Specifické postavení v cestovním ruchu mají společnosti, jejichž konečnými zákazníky jsou firmy - korporace. Jedná se o organizace, které se zabývají organizováním kongresů, konferencí, incentivní turistikou a dalšími produkty, jejichž konečnými odběrateli jsou zahraniční právnické osoby. V praxi cestovního ruchu jsou nazývány Professional Congress Organizer – PCO nebo Congress Travel Agent - CTA . Dalším typem organizace působící v oblasti příjezdového cestovního ruchu v segmentu služeb pro korporace a asociace je Destination Management Company - DMC, která operuje v konkrétním regionu nebo celostátně. DMC nabízí destinace jako komplex a jejich nabídka zahrnuje celé spektrum služeb a informací o podmínkách cestovního ruchu.

Počet cestovních kanceláří a jejich podíly podle zaměření na příjezdový, výjezdový a domácí cestovní ruch v letech 1995 až 2001 ukazuje následující tabulka.

17

v%

Tabulka 7: Struktura CK podle územního hlediska Ukazatel / Rok Počet cestovních kanceláří z toho zabývající se (v %) Příjezdovým cestovním ruchem Výjezdovým cestovním ruchem Domácím cestovním ruchem

1995 1092

1996 1089

1997 1239

1998 1114

1999 1206

2000 1247

2001 904

37

35

28

26

29

47

43

70

70

63

62

60

78

78

46

45

43

40

40

63

63


Údaje o cestovních kancelářích zabývajících se aktivním, pasivním a domácím cestovním ruchem jsou dostupné pouze do roku 2001. Po tomto roce se přestávají sledovat podrobnější statistiky, činnosti a zaměření cestovních kanceláří a Český statistický úřad sleduje pouze základní ukazatele v odvětvové klasifikaci ekonomických činností „cestovní kanceláře a agentury, průvodcovská činnost“ (OKEČ 63.3), která se uvádí jako vedlejší a pomocná činnost v dopravě a spojích. V tabulce lze vidět, jak se v průběhu druhé poloviny 90. let měnilo zaměření cestovních kanceláří. Na začátku 90. let většina cestovních kanceláří vyvíjela činnost převážně v oblasti výjezdového cestovního ruchu. Důvodem byla vysoká poptávka českých občanů po dovolené u moře a hlad po výjezdech na západ. Po roce 2000 se cestovní kanceláře začaly více soustředit na zahraniční turisty. Aktivita v pasivním cestovním ruchu neopadla, naopak se po roce 2000 podíl CK nabízejících zahraniční zájezdy zvýšil. To je zapříčiněno rostoucí poptávkou po leteckých zájezdech a rostoucí životní úrovní obyvatel. Domácí cestovní ruch do své nabídky zahrnuje od roku 2000 kolem 60% cestovních kanceláří. Současná situace na straně nabídky by se dala charakterizovat podobně jako po roce 2000. Většina cestovních kanceláří se soustředí na výjezdový cestovní ruch. V příjezdovém cestovním ruchu situace vyžaduje soustředění se na potřeby zahraničních zákazníků a vytváření zajímavých produktů podle jednotlivých segmentů. Na trhu proto existují cestovní kanceláře specializované na aktivní cestovní ruch.

1.2.5. Ostatní členění Dalším kritériem členění je členění podle územní působnosti na cestovní kanceláře, které působí: •

lokálně,

•

regionálně, 18

•

celostátně,

•

mezinárodně.

Další možností členění cestovních kanceláří je podle času. Na trhu existují cestovní kanceláře s: •

celoročním provozem,

•

časově omezeným provozem (zpravidla sezónním).

1.3. Právní úprava podnikání cestovních kanceláří a agentur Mezi právní předpisy vztahující se k podnikání cestovních kanceláří a agentur v ČR patří: •

zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů,

•

zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,

•

zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů,

•

zákon č. 214/2006 Sb., který novelizuje zákon č.159/1999 Sb.

Liberalizace podnikání v oblasti cestovního ruchu, ke které došlo v roce 1996 se ukázala jako negativní. Podnikání cestovní kanceláře se stalo živností volnou, což umožnilo vstup na trh mnoha subjektům a tím i rozvoj v této oblasti. Na druhé straně množství subjektů na trhu spolu s nepříznivými ekonomickými podmínkami způsobilo velký převis nabídky nad poptávkou a následný krach spousty cestovních kanceláří v roce 1997. To mělo velmi vážný dopad na konečné spotřebitele – zákazníky CK. Konkrétní důsledky pak byly takové, že klienti cestovních kanceláří zůstávali bez pomoci a prostředků v zahraničí nebo nedostali vrácené peníze za neuskutečněný zájezd v důsledku platební neschopnosti cestovní kanceláře. Chování cestovních kanceláří přenášelo riziko na zákazníka, cestovní kanceláře neměly jednotné podmínky ani dokumenty a chování tak nebylo v souladu s předpisy na ochranu spotřebitele v Evropské unii. Evropská unie přijala již v roce 1990 směrnici Rady č.90/314/EHS o souborných službách pro cestování, pobyty a zájezdy, která obsahuje souhrn minimálních požadavků na podnikatele a členské státy v oblasti cestovního ruchu. Směrnice nestanovuje konkrétní způsob a formu právní úpravy, stanoví pouze cíl, kterého má být dosaženo. Zejména co se týká způsobu záruky pro případ 19

platební neschopnosti podniku, nechává EU volbu na rozhodnutí každého státu. Evropská unie kladla důraz na implementaci této směrnice nejen pro členské státy, ale zejména pro státy ucházející se o členství. To se týkalo i České republiky. Česká republika směrnici Rady č.90/314/EHS začala zapracovávat do návrhu zákona již v polovině 90. let. Návrh zákona byl dlouho diskutován s širokou veřejností, zejména pak oblast jištění zákazníků cestovních kanceláří. V prosinci 1998 vláda návrh zákona schválila a postoupila k projednání Parlamentu České republiky. Poslanecká sněmovna přijala návrh zákona dne 2. června 1999 a Senát pak dne 30. června 1999.7 Toho dne vstoupil v platnost očekávaný zákon č.159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, který nabyl účinnosti 1. října 2000. V praxi bývá zákon označován jako „zákon o cestovním ruchu“. Toto označení však není správné, protože zákon neupravuje celou oblast cestovního ruchu, ale pouze jeho konkrétní část. Zákon upravuje zejména oblast ochrany spotřebitele jako zákazníka cestovní kanceláře, kterému zajišťuje vrácení peněžních prostředků a repatriaci při krachu cestovní kanceláře. Zvláštní povaha tohoto podnikání spočívá především v tom, že je spojeno s vydáváním značných peněžních částek ze strany zákazníků předem a zájezd se poskytuje převážně s delším časovým odstupem v zahraničí. Zákon kromě potřeb ochrany zákazníků reagoval také na ekonomické zájmy podnikatelských subjektů v oblasti cestovního ruchu tak, aby umožnil další rozvoj této oblasti a poskytl srovnatelné podnikatelské podmínky s Evropskou unií a posílil po začlenění České republiky do EU konkurenceschopnost českých cestovních kanceláří na evropském trhu. Zákon vymezuje oblasti a pojmy, které umožní dosažení srovnatelných podmínek s Evropskou unií. Je rozdělen do čtyř částí. První část upravuje některé podmínky podnikání v oblasti cestovního ruchu. Tato část je dále rozdělena na dvě hlavy. První hlava obsahuje úvodní ustanovení, upravuje základní pojmy „zájezd“, „zákazník“, „provozovatel cestovní agentury“ a „provozovatel cestovní kanceláře“. V hlavě dvě zákon stanovuje podmínky pro provozování cestovní kanceláře, povinnosti cestovní kanceláře a stanovuje povinné smluvní pojištění. Nejvíce diskutovanou částí při přípravě zákona bylo jištění zákazníků v souvislosti s organizováním zájezdů. Jako nejspolehlivější forma bylo zvoleno povinné smluvní pojištění, které je cestovní kancelář povinna uzavřít pro případ úpadku. Toto pojištění dává zákazníkům jistotu jejich případné repatriace a kompenzace

7

http://www.mmr.cz/komentar-k-zakonu

20

vynaložených finančních prostředků. Povinnost uzavřít povinné smluvní pojištění nemají cestovní agentury, neboť nejsou organizátoři zájezdů a nepřijímají tudíž od zákazníků žádné finanční prostředky předem. O povinném smluvním pojištění je podrobně pojednáno v dalších kapitolách. Druhou částí zákona je novela občanského zákoníku, která upravuje pojem „cestovní smlouva“ 8. Zákon stanoví práva a povinnosti cestovní kanceláře a zákazníka v souvislosti s uzavřením cestovní smlouvy, jejími změnami a realizací zájezdu. Třetí část je novela živnostenského zákona, která nově upravuje oblast živností v podnikání cestovních kanceláří. Dosavadní volnou živnost, na jejímž základě podnikaly cestovní kanceláře, zákon rozdělil na živnosti dvě – ohlašovací živnost vázanou a na živnost koncesovanou. Na základě první živnosti jsou oprávněny podnikat cestovní agentury. Požadavky jsou kladeny pouze na minimální odbornou způsobilost, kterou stanoví zákon. V postavení k zákazníkovi vystupuje cestovní agentura zpravidla jako zprostředkovatel. Přísnější požadavky pak zákon stanovuje na získání koncesované živnosti, na jejímž základě lze provozovat cestovní kancelář. Zákon stanoví podmínky pro získání koncese, odbornou způsobilost a další povinnosti cestovní kanceláře při jejím provozování. Cestovní kancelář pak v postavení k zákazníkovi vystupuje jako organizátor zájezdu. Čtvrtá část zákona obsahuje přechodná a závěrečná ustanovení. Veškeré právní úpravy týkající se výše zmíněných právních předpisů byly provedeny v souvislosti s implementací obsahu směrnice č.90/314/EHS do českého práva.

1.3.1. Novela zákona č.159/1999 Sb. Zákon č.159/1999 Sb. se v podstatě osvědčil, ale praxe ukázala jeho některé nedostatky a mezery. Na jeho novele se začalo pracovat již v roce 2003, ale v platnost vstoupil až 1.8. 2006 jako zákon č. 214/2006 Sb. Změna, která se dotýká asi nejvíce subjektů cestovního ruchu, zejména pak cestovních agentur a ubytovacích zařízení, nastala při výkladu pojmu „zájezd“. Zákon říká, že nově se za zájezd považuje i kombinace služeb provedená na základě individuální objednávky zákazníka – tzv. forfaity. Vzhledem k tomu, že zájezd mohou sestavovat pouze cestovní kanceláře, tak také kombinaci služeb na základě individuálního požadavku mohou

8

Zákon č.40/1964 Sb. Občanský zákoník, Hlava dvacátá první, § 852a - k

21

nabízet pouze cestovní kanceláře. Dříve tuto službu mohly nabízet kromě cestovních kanceláří také cestovní agentury. Tato změna byla provedena v souladu s novým výkladem zájezdu ve směrnici č. 90/314/EHS. Nově mohou na území ČR podnikat i cestovní kanceláře z jiných členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, které k provozování cestovní kanceláře mají povolení ve svém domovském státě. Tyto cestovní kanceláře musí být také jištěny pro případ jejich úpadku. Na našem území mohou působit dočasně i bez zřízení vlastní pobočky. Svoje zájezdy mohou u nás prodávat sami nebo prostřednictvím cestovních agentur a jiných cestovních kanceláří. Organizátor zájezdu však musí vždy splňovat podmínky pro prodej zájezdů ve svém státě a být pojištěn dle zákona. Na našem území může tedy zájezd organizovat a vlastním jménem prodávat pouze ta cestovní kancelář, která je evidována v některém z členských států EU a EHP. Další změna v zákoně se týká cestovních agentur. Byly rozšířeny povinnosti, které musí cestovní agentura při zprostředkování zájezdu splnit. Přibyla povinnost uvádět vždy při zprostředkování zájezdu název cestovní kanceláře, jejíž zájezd je nabízen. Důvodem změny bylo klamání spotřebitele, neboť název cestovní kanceláře nebyl většinou uváděn a spotřebitel tak do doby podpisu cestovní smlouvy nevěděl, zájezd které cestovní kanceláře kupuje. Často tato informace může spotřebitele v jeho nákupním rozhodování zásadně ovlivnit. Nově tedy cestovní agentury musí v propagačních i jiných materiálech uvádět jména cestovních kanceláří u zprostředkovávaných zájezdů. Cestovním agenturám také přibyla povinnost předložit zákazníkovi před uzavřením cestovní smlouvy doklad o pojištění proti úpadku té cestovní kanceláře, jejíž zájezd zprostředkovává. Při zprostředkovávání zájezdů pro cestovní kanceláře z jiných členských států, mají cestovní agentury povinnost tuto skutečnost nahlásit na Ministerstvo pro místní rozvoj. Ohlašovací povinnost platí také pro cestovní kanceláře prodávající zájezd CK z jiné členské země. Zákon dále stanoví, že cestovní agentury zprostředkovávající zájezdy přes internet, musí zákazníkovi poskytnout informace v dostatečném předstihu9. Zákon dále doplňuje ujednání o povinném pojištění záruky 10 . Pojištění se nově vztahuje i na zájezdy, které byly prodány v době platnosti pojistné smlouvy, avšak jejich realizace proběhne až po zániku pojistné smlouvy, pokud cestovní kancelář nesjedná pojistnou smlouvu novou. Zákazník tak má větší jistotu, že v případě úpadku cestovní

9

povinné informace jsou uvedeny v §10 zákona 159/1999 Sb. § 6, odstavec 3)

10

22

kanceláře, dostane své peníze zpět. Dříve totiž, pokud se zájezd realizoval až po zániku pojistné smlouvy a cestovní kancelář neměla novou pojistnou smlouvu, pojišťovna neměla povinnost v případě úpadku CK plnit. Vznikaly např. situace, kdy cestovní kancelář změnila v průběhu doby pojistitele, a pak nebylo zcela jednoznačné, která pojišťovna bude v případě úpadku cestovní kanceláře co hradit. V krajní situaci mohl nastat případ, kdy ke krachu cestovní kanceláře došlo po zániku pojistné smlouvy a tudíž pojišťovna nebyla povinna plnit. Byl rozšířen výčet povinností cestovní kanceláře. Označení „cestovní kancelář“ a zkratku „CK“ mohou používat pouze a výhradně cestovní kanceláře. Cílem této úpravy bylo zabránit klamání zákazníka, kterého se dopouštěly některé cestovní agentury používající zkratku CK s tím, že jde o cestovní klub. Cestovním kancelářím přibyla ohlašovací povinnost vůči Ministerstvu pro místní rozvoj při prodeji zájezdů zahraničních CK a povinnost předložit zákazníkovi na požádání potvrzení o pojištění zahraniční cestovní kanceláře před uzavřením cestovní smlouvy.

1.3.2. Zájezd Zájezd je předem sestavená kombinace nejméně dvou z následujících služeb: •

doprava,

•

ubytování,

•

jiné služby cestovního ruchu, které nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování, tvoří významnou část zájezdu a jejich cena musí tvořit alespoň 20% z celkové ceny zájezdu.

Takováto kombinace služeb musí být nabízena za souhrnnou cenu, musí trvat déle než 24 hodin nebo zahrnovat ubytování přes noc. Doplňkem ubytování jsou vlastní služby ubytovacího zařízení, které jsou poskytovány automaticky každému hostu v rámci ceny ubytování včetně transferů do nejbližších dopravních uzlů. Zájezdem je i kombinace služeb cestovního ruchu sestavená na základě individuální objednávky. Před účinností novely zákona tato služba nebyla definována jako zájezd a mohly ji nabízet i cestovní agentury. S účinností od 1.8. 2006 mohou tuto službu nabízet a prodávat pouze cestovní kanceláře. Zákon vymezuje zájezd také negativně, tzn., že stanoví, které kombinace zájezdem nejsou, ačkoliv uvedená kritéria splňují. Zájezdem není kombinace služeb cestovního ruchu, která je nabídnuta jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání. Nabídka a

23

prodej zájezdu musí splňovat znaky živnostenského podnikání. V opačném případě se také nejedná o zájezd. Zájezd může prodávat pouze podnikatel, který provozuje cestovní kancelář, má koncesní listinu a uzavřené platné pojištění proti úpadku.

1.3.3. Cestovní kancelář a cestovní agentura 1.3.3.1. Podmínky provozování cestovní kanceláře a cestovní agentury, postup vydání koncesní listiny Právní úprava podnikání cestovních kanceláří prošla v průběhu 90. let několika změnami, zejména co se týká živnostenského oprávnění. Do roku 1996 byla již k podnikání cestovních kanceláří nutná koncese, ale novela živnostenského zákona v roce 1996 přeměnila živnost koncesovanou na živnost volnou, kterou mohl provozovat kdokoliv, kdo splnil obecné podmínky. To se v roce 1997 ukázalo jako krok špatným směrem a novela živnostenského zákona v roce 1999 přeměnila živnost volnou pro provozování cestovní kanceláře na živnosti dvě – ohlašovací živnost vázanou a živnost koncesovanou. Na základě ohlašovací živnosti vázané lze provozovat cestovní agenturu. Žadatel musí splnit všeobecné podmínky provozování živnosti a mít odbornou způsobilost.

Všeobecné podmínky provozování živnosti, které platí obecně pro všechny živnosti: •

minimální věk 18 let,

•

způsobilost k právním úkonům,

•

bezúhonnost,

•

žádné sociální, zdravotní ani daňové nedoplatky vůči státu.

Odborná způsobilost je kombinace vzdělání a praxe v oboru. K oprávnění provozovat cestovní agenturu musí mít žadatel vysokoškolské vzdělání a jeden rok praxe, nebo úplné střední vzdělání a tři roky praxe.

Provozování cestovní kanceláře je živností koncesovanou. Žadatel o koncesi musí splnit všeobecné podmínky provozování koncese a mít odbornou způsobilost, která je o něco přísnější než pro provozování cestovní agentury. Zákon stanoví, že pro provozování cestovní kanceláře musí žadatel mít vysokoškolské vzdělání a jeden rok praxe v oboru, nebo vyšší odborné vzdělání a tři roky praxe v oboru, nebo úplné střední vzdělání a šest let 24

praxe v oboru. Pro lepší přehled znázorňuje požadavky pro obě živnosti následující tabulka. Tabulka 8: Podmínky provozování CA a CK podle živnostenského zákona Cestovní agentura

Cestovní kancelář

• 18 let • bezúhonnost • způsobilost k právním úkonům • bezdlužnost vůči státu

• 18 let • bezúhonnost Všeobecné podmínky • způsobilost k právním provozování živnosti úkonům • bezdlužnost vůči státu • VŠ vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo • VŠ vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo • vyšší odborné vzdělání a Odborná způsobilost 3 roky praxe v oboru, nebo • úplné SŠ vzdělání a 3 roky praxe v oboru • úplné střední vzdělání a 6 let praxe v oboru • povinné smluvní pojištění • podnikatelský záměr • prohlášení, že v posledních 5 letech nedošlo ke zrušení živ. oprávnění ---Další podmínky k provozování CK nebo CA z důvodu úpadku či porušení zákona • prohlášení o datu zahájení činnosti Zdroj: Živnostenský zákon, Zákon č.159/1999 Sb.

Pro provozování cestovní kanceláře je nutné získání koncese, kterou na základě splnění stanovených požadavků uděluje Ministerstvo pro místní rozvoj. Nejprve musí žadatel o koncesi předložit místně příslušnému živnostenskému úřadu doklady, prokazující, že splňuje všeobecné i zvláštní podmínky pro provozování živnosti stanovené zákonem. Pokud žadatel sám nesplňuje zvláštní podmínky, musí doložit odbornou kvalifikaci pomocí odpovědného zástupce. Současně předloží notářsky ověřenou pojistnou smlouvu o pojištění záruky, podnikatelský záměr, prohlášení o předpokládaném datu zahájení činnosti a prohlášení, že v posledních pěti letech nebylo zrušeno živnostenské oprávnění k provozování cestovní kanceláře nebo agentury z důvodu porušení povinností stanovených zákonem či z důvodu jejího úpadku, a to jak fyzické, tak i právnické osobě, jež je

25

žadatelem, nebo právnické osobě, jejímž statutárním orgánem byla osoba, která je žadatelem, popřípadě statutárním orgánem právnické osoby, která žádá o vydání koncese.11 Žadatel by měl s sebou mít také výpis z účtu, kterým prokáže uhrazení pojistného a složení spoluúčasti na účet pojišťovny. Živnostenský úřad posoudí podanou žádost o koncesi a v případě, že jsou splněny všechny náležitosti žádosti, zahájí její projednání. V opačném případě vyzve žadatele, aby do třiceti dnů od doručení žádosti odstranil nedostatky a stanoví mu přiměřenou lhůtu k jejich odstranění, nejméně však patnáct dnů. Po odstranění nedostatků je živnostenským úřadem zahájeno projednávání žádosti. V případě, že nedostatky nejsou odstraněny, živnostenský úřad řízení zastaví. Pokud je žádost o vydání koncesní listiny v pořádku, postoupí ji živnostenský úřad Ministerstvu pro místní rozvoj, které musí do třiceti dnů od jejího doručení zaujmout stanovisko. V případě, že ministerstvo shledá, že došlo k nesplnění některých z požadavků, vydá záporné stanovisko. Pokud jsou doklady v souladu se zákonem, vydá Ministerstvo kladné stanovisko. Tímto stanoviskem je živnostenský úřad vázán. Úřad následně vydá kladné rozhodnutí nebo žádost zamítne. Místně příslušný živnostenský úřad rozhodne o žádosti o koncesi do šedesáti dnů ode dne, kdy žadatel podal žádost. Do patnácti dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese vydá úřad koncesní listinu na živnost provozování cestovní kanceláře s účinností nejdříve od data počátku platnosti pojištění. Koncesní listina pak musí být dopsána do obchodního rejstříku a cestovní kancelář může začít činnost provozovat. 1.3.3.2. Činnosti provozované cestovními kancelářemi a cestovními agenturami Cestovní kancelář i cestovní agentura je oprávněna nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu. Balíčky služeb, neboli zájezdy, může svým jménem prodávat konečným spotřebitelům (zákazníkům) pouze provozovatel cestovní kanceláře, a to jak zájezdy sestavené předem, tak

zájezdy sestavená na individuální objednávku. Další

činnosti jsou pro cestovní kanceláře i agentury společné.

Cestovní kanceláře i agentury smí v rámci své živnosti: •

11

nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu,

http://old.mmr.cz/index.php?show=001027010002

26

•

organizovat kombinace služeb cestovního ruchu, nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání,

•

zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby (např.dopravce),

•

zprostředkovávat prodej zájezdů pro jinou cestovní kancelář,

•

prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty.

Poslední z bodů lze vykonávat i v rámci živnosti volné mimo působnost zákona o cestovním ruchu. 1.3.3.3. Povinnosti cestovních kanceláří a cestovních agentur Cestovní kancelář Z živnosti provozování cestovní kanceláře vyplývají povinnosti, které stanoví zákon. Cestovní kancelář musí mít po celou dobu trvání živnosti sjednáno pojištění pro případ úpadku. Než cestovní kancelář uzavře s pojišťovnou smlouvu a během trvání pojištění je povinna pojistiteli poskytnout veškeré informace a dokumenty, které si pojišťovna vyžádá. Cestovní kancelář nesmí zprostředkovávat zájezd pro jiný subjekt než cestovní kancelář. Dále je povinna označit veškeré své propagační i jiné materiály určené zákazníkovi slovy „cestovní kancelář“ nebo zkratkou CK, neobsahuje-li to již obchodní firma. Jiné subjekty název ani zkratku používat nesmějí. Ve vztahu k zákazníkovi musí cestovní kancelář před uzavřením cestovní smlouvy poskytnout pravdivé, srozumitelné a úplné informace, které jsou cestovní kanceláři známy, a které by mohly mít vliv na rozhodnutí zákazníka o koupi zájezdu. Zákazník by měl být před zaplacením zájezdu seznámen s informacemi jako je termín zájezdu, doba jeho trvání, cena zájezdu včetně zálohových plateb a doplatků, storno poplatky, místo pobytu, druh dopravního prostředku, ubytování, stravování, trasa cesty včetně zastávek, pasové a vízové požadavky, zdravotní formality, minimální počet zákazníků nutný k uskutečnění zájezdu, podmínky pojištění, lhůta, v níž může zákazník oznámit, že se místo něho zájezdu zúčastní jiná osoba apod.

27

Další povinnosti cestovní kanceláře vůči zákazníkovi: •

před uzavřením cestovní smlouvy předložit zájemci o uzavření cestovní smlouvy k nahlédnutí doklad o pojištění záruky pro případ úpadku CK,

•

při zprostředkování prodeje zájezdů pro jinou kancelář: o

ve všech materiálech i těch v elektronické podobě uvést pro jakou CK prodej zájezdů zprostředkovává,

o

opět předložit k nahlédnutí doklad o pojištění konkrétní cestovní kanceláře, pro níž prodej jejích zájezdů zprostředkovává,

o

dát na vědomí MMR před začátkem zprostředkovávání prodeje pro cestovní kancelář z jiného státu EU či EHP, že bude tuto činnost vykonávat, a oznámit rozsah pojištění nebo jiné formy zajištění zájezdů,

o při prodeji zájezdů pro CK usazenou na území jiného členského státu ukázat klientovi opis oprávnění k provozování cestovní kanceláře i s úředně ověřeným překladem a sdělit mu rozsah pojištění, popřípadě zajištění zájezdů, o při prodeji zájezdů pomocí prostředků komunikace na dálku pravdivě, srozumitelně, úplně a řádně informovat zákazníka o všech skutečnostech, které jsou jí známy a mohou mít vliv na rozhodnutí zájemce o koupi zájezdu.

Vůči Ministerstvu pro místní rozvoj má cestovní kancelář povinnost: •

dát na vědomí před začátkem zprostředkovávání prodeje pro cestovní kancelář z jiného státu EU či EHP, že bude tuto činnost vykonávat a oznámit rozsah pojištění nebo jiné formy zajištění zájezdů,

•

ohlásit záměr nabízet zájezdy před zahájením prodeje zájezdů také cestovní kancelář mající sídlo či místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě tvořícím Evropský hospodářský prostor.

Cestovní agentura Zákon s provozováním podnikatelské činnosti cestovních agentur nespojuje tolik povinností, jako je tomu u cestovních kanceláří, ale i tak je agentura povinna označit svou provozovnu, propagační a jiné materiály slovy „cestovní agentura“ nebo zkratkou CA, neobsahuje-li toto označení obchodní firma. Dále musí:

28

•

v propagačních, nabídkových a dalších materiálech včetně těch v elektronické podobě, uvést, pro jakou CK prodej zájezdu zprostředkovává,

•

před uzavřením cestovní smlouvy předložit k nahlédnutí zájemci na jeho požádání doklad o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, pro kterou zprostředkovává prodej zájezdu, resp. opis oprávnění k provozování CK včetně jeho úředně ověřeného překladu a sdělit mu rozsah pojištění nebo jiné formy zajištění při zprostředkování prodeje zájezdu pro cestovní kancelář z jiného členského státu EU či EHP,

•

před zahájením zprostředkování prodeje zájezdů pro CK usazenou na území jiného státu toto ohlásit Ministerstvu pro místní rozvoj ČR a sdělit rozsah pojištění, popřípadě jiného zajištění zájezdů,

•

při prodeji zájezdů pomocí internetu pravdivě, srozumitelně, úplně a řádně informovat klienta o všech skutečnostech, které jsou CK známy a mohou ovlivnit rozhodnutí zájemce při koupi zájezdu.

1.3.4. Povinné smluvní pojištění Povinné pojištění je, dalo by se říci, stěžejním prvkem zákona. Dlouhou dobu se vedly na různých úrovních diskuze, jakou formou zajistit ochranu zákazníků při případném úpadku cestovní kanceláře. Do zákona byl zaveden nový pojem „povinné smluvní pojištění“, které má povinnost uzavřít každá cestovní kancelář ještě před zahájením podnikatelské činnosti. Zákazník cestovní kanceláře má nárok na pojistné plnění v případě krachu cestovní kanceláře, pokud mu cestovní kancelář: •

neposkytne dopravu z místa pobytu v zahraničí zpět do České republiky, je-li doprava součástí zájezdu,

•

nevrátí zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu, jestliže se zájezd neuskutečnil,

•

nevrátí rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu, uskutečnil-li se pouze zčásti.

Pojištění lze uzavřít pouze s pojistitelem, který má k tomu oprávnění od České národní banky. Pojistné podmínky dává pojišťovna ke schválení České národní bance a na vyžádání je předkládá ke kontrole. Ke schválení pojistných podmínek se vyjadřuje ministerstvo. Při uzavření pojištění předá pojišťovna cestovní kanceláři pojistku a doklady

29

pro zákazníky, které informuje o uzavřeném pojištění, o podmínkách a postupu v případě pojistné události. Uzavřená pojistná smlouva se vztahuje na veškeré zájezdy prodané v době její platnosti, tzn. i na ty, které budou realizovány až po jejím zániku, pokud kancelář neuzavřela smlouvu novou. Za okamžik prodeje zájezdu je považován okamžik uzavření cestovní smlouvy. Podrobně o pojištění cestovních kanceláří proti úpadku pojednává kapitola č.2.

1.3.5. Cestovní smlouva Zákon č.159/1999 Sb. ve své druhé části zavádí nový pojem – cestovní smlouva. Tato část je novelou občanského zákoníku. V části osmé upravuje Občanský zákoník závazkové právo, kde jsou uvedeny jednotlivé typy smluv. Hlava dvacátá první pak velmi podrobně upravuje cestovní smlouvu. Formulace vychází s požadavku na maximální a přesnou informovanost zákazníka cestovní kanceláře. Velmi podrobně jsou upraveny práva a povinnosti při uzavírání cestovní smlouvy, vzájemné vztahy, práva a povinnosti při trvání cestovní smlouvy. Práva a povinnosti obou stran jsou stanoveny od doby uzavření smlouvy do ukončení zájezdu. Práva a povinnosti mají obě strany i po skončení zájezdu, a to zejména v souvislosti s vypořádáním nároků. Právní úprava cestovní smlouvy je oproti ostatním velmi podrobná, a to z důvodu nutnosti implementace směrnice č.90/314/EHS do našeho právního řádu. Hlavní smluvní vztah vyplývající ze smlouvy je mezi cestovní kanceláří a zákazníkem. Cestovní kancelář se zavazuje cestovní smlouvou k tomu, že zákazníkovi poskytne zájezd a zákazník se zavazuje, že zaplatí smluvenou cenu. Protože se jedná o prodej zájezdu, je jednou smluvní stranou vždy cestovní kancelář. Pokud zákazník kupuje zájezd prostřednictvím cestovní agentury, uzavírá vždy cestovní smlouvu s cestovní kanceláří, která zájezd organizuje. Na straně druhé pak stojí zákazník. Ten, kdo smlouvu uzavírá může být konečným spotřebitelem (účastníkem zájezdu) nebo jím může být osoba třetí, v jejíž prospěch je cestovní smlouva uzavřena. Zákazník má právo do doby konání zájezdu svoji účast na zájezdu předat třetí osobě. V takovém případě zákazník musí cestovní kanceláři písemně oznámit, že se místo něho zúčastní někdo jiný. Dnem doručení oznámení cestovní kanceláři se stává tato osoba zákazníkem cestovní kanceláře. Původní i nový zákazník odpovídají společně za úhradu ceny zájezdu a úhradu případných nákladů.

30

Cestovní kancelář je povinna předložit zákazníkovi návrh cestovní smlouvy. Podpisem smlouvy ze strany zákazníka se pak návrh smlouvy stává cestovní smlouvou. Smlouva musí mít vždy písemnou formu. Jedno vyhotovení smlouvy pak spolu s dokladem o pojištění obdrží zákazník. Zákon stanoví obsah cestovní smlouvy. Smlouva musí obsahovat tzv. podstatné náležitosti, kterými jsou: •

označení smluvních stran,

•

vymezení zájezdu,

•

cena zájezdu.

V případě, že by některá z těchto náležitostí nebyla ve smlouvě uvedena, považuje se cestovní smlouva za absolutně neplatnou, tzn., že žádné ze stran nevznikají práva ani povinnosti. Mezi další požadavky na obsah cestovní smlouvy patří: •

způsob, jakým má zákazník uplatnit své nároky plynoucí z porušení právní povinnosti cestovní kanceláře,

•

výše odstupného, které je zákazník povinen uhradit v případě, že odstoupí od smlouvy v případech uvedených v zákoně.

Pokud v cestovní smlouvě není uvedena některá z těchto náležitostí, považuje se smlouva za relativně neplatnou. Tzn., že smlouva je platná a stranám vznikají práva a povinnosti, pokud se zákazník na neplatnost neodvolá. Neplatnosti se může domáhat pouze zákazník, neboť cestovní kancelář relativní neplatnost způsobila. Cestovní smlouva musí dále obsahovat ty náležitosti, které se daného zájezdu týkají. Ne každá cestovní smlouva tedy musí obsahovat všechny v zákoně uvedené náležitosti, ale záleží na službách, které zájezd zahrnuje. Je-li např. součástí zájezdu ubytování, musí být uvedena jeho poloha, kategorie a jiné charakteristické znaky. Je-li součástí doprava, musí být uveden druh, charakteristika a kategorie dopravního prostředku atd. Pokud je uskutečnění zájezdu podmíněno minimálním počtem účastníků, musí to být uvedeno ve smlouvě současně s lhůtou, v níž musí cestovní kancelář zákazníka písemně informovat o zrušení zájezdu. Vzhledem k tomu, že cestovní smlouva bývá uzavírána někdy až měsíce před uskutečněním zájezdu, může v této době dojít ke skutečnostem, které mohou obsah cestovní smlouvy změnit. Zákazník může oznámit, že se nemůže zájezdu zúčastnit, a že se místo něho zúčastní jiná osoba. Na straně cestovní kanceláře může dojít především ke zvýšení cen služeb. Zákon stanoví případy, ve kterých může cestovní kancelář jednostranně zvýšit cenu zájezdu. Jde zejména o případy, kdy dojde ke zvýšení:

31

•

ceny za dopravu včetně cen pohonných hmot,

•

plateb spojených s dopravou, např.letištní taxy zahrnuté v ceně zájezdu,

•

směnného kurzu koruny v průměru o více než 10%.

Skutečnost, že dochází k jednostrannému zvýšení ceny zájezdu musí být zákazníkovi písemně oznámena minimálně 21 dní před zahájením zájezdu. Pokud tak cestovní kancelář neučiní, nevzniká ji právo na úhradu rozdílu v ceně. Pokud dojde k jiným změnám obsahu smlouvy, navrhne cestovní kancelář zákazníkovi změnu smlouvy. Zákazník buď změnu akceptuje nebo může od smlouvy odstoupit. Zákon stanoví případy, kdy mohou obě smluvní strany od smlouvy odstoupit. Zákazník může od smlouvy odstoupit kdykoliv před zahájením zájezdu. Cestovní kancelář může odstoupit pouze tehdy, pokud zájezd zruší nebo zákazník poruší některou z jeho povinností. Zákon pak rozlišuje, z jakého důvodu došlo k odstoupení od smlouvy a která strana odstoupení zavinila. Pokud však cestovní kancelář zruší zájezd v době kratší, než 20 dnů před jeho zahájením, je povinna zákazníkovi zaplatit pokutu ve výši 10% z ceny zájezdu. Této povinnosti se může cestovní kancelář zprostit pouze v případě, že zájezd zrušila z důvodu nedosažení minimálního počtu zákazníků nebo v důsledku neodvratitelné události. Nejpozději sedm dní před zahájením zájezdu je CK povinna písemně informovat o všech skutečnostech, které jsou pro zákazníka z hlediska konání zájezdu důležité. Jedná se např. o sdělení kontaktní osoby v místě pobytu, důležitých telefonních čísel a další. V období realizace zájezdu může nastat situace, že cestovní kancelář nebude schopna zajistit všechny služby řádně a včas. Pak musí provést taková opatření, aby zájezd mohl dále pokračovat. V případě, že služba bude poskytnuta v nižší kvalitě, je cestovní kancelář povinna vrátit zákazníkovi rozdíl v ceně. Ani po skončení zájezdu nezanikají cestovní kanceláři povinnosti vyplývající z cestovní smlouvy. Zákazník má právo do tří měsíců od skončení zájezdu požadovat náhradu škody vzniklé z porušení závazků cestovní kanceláře, které vyplývají ze smlouvy. Reklamace by měla být provedena neprodleně po skončení zájezdu, po uplynutí tří měsíců zákazník nárok na reklamaci ztrácí. Svůj nárok zákazní uplatňuje přímo u pořádající cestovní kanceláře, svoji reklamaci může oznámit již delegátovi v místě zájezdu. Pokud zákazník objednal a koupil zájezd přes cestovní agenturu, může svoji reklamaci uplatnit i u ní.

32

2. Pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře 2.1. Počátky pojištění a vznik poolu pojišťoven Jak již bylo výše zmíněno, ukládá od roku 1999 zákon č.159/1999 Sb., s účinností od 1. října 2000 cestovním kancelářím uzavřít pojištění proti úpadku ještě před zahájením podnikatelské činnosti. Pokud totiž nemá cestovní kancelář sjednané pojištění, není ji udělena koncese a tudíž nemá povolení podnikat jako cestovní kancelář. Důvod této povinnosti je zřejmý – snaha ochránit zákazníka před následky možného krachu cestovní kanceláře. O této problematice pojednávají §6-§8 Zákona o cestovním ruchu, které byly přijaty v souladu s Evropskou unií. Na druhé straně bylo nutno vytvořit nový pojistný produkt, se kterým na našem pojistném trhu nebyly žádné zkušenosti. Pro pojišťovny to nebyl lehký úkol. Neexistovaly žádné statistiky ani časové řady o pojistných událostech, takže bylo velmi obtížné vyhodnotit riziko a pravděpodobnost nahodilé události. Bylo potřeba sestavit nový pojistný produkt, vytvořit pojistné podmínky a požádat ministerstvo o udělení licence. Dalším problémem se ukázalo být nalezení vhodného zajistitele. Pojišťovny se tedy rozhodly snížit své riziko vytvořením poolu, který se používá v pojištění pro zajištění jiných velkých rizik (jaderné, terorismus, přírodní katastrofy apod.). Pool v oblasti pojištění cestovních kanceláří proti úpadku lze definovat jako volné sdružení pojistitelů, jejichž cílem je spolupráce v oblasti pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Sdružení pojistitelé se podílejí na sjednaném pojištění a zároveň zabezpečují zajištění přijatého rizika. 12 Podmínkou pro jeho vznik bylo ale povolení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, neboť takovéto sdružení by mohlo narušit volnou soutěž v odvětví zejména tím, že se chová jako kartel. ÚOHS udělil poolu dvouletou výjimku ze zákona o ochraně hospodářské soutěže a pool tak mohl 16. ledna 2001 zahájit svoji činnost.

12

http://pool.evropska.cz/pojistitele.php

33

2.1.1. Fungování poolu Pool neměl právní subjektivitu a jeho účelem bylo provozování povinného smluvního pojištění cestovních kanceláří na pojistném trhu v České republice. Členem poolu se mohl stát každý pojistitel, který byl oprávněn dle zákona k provozování činnosti v oblasti pojišťovnictví. V poolu bylo sdruženo osm pojišťoven. Vedoucím pojistitelem byla zvolena pojišťovna Generali. Kanceláří poolu se stala Evropská cestovní pojišťovna, která nebyla přímým členem poolu. Jejím úkolem byla administrativní správa, likvidace pojistných událostí, informační činnost a pomoc poškozeným při uplatňování jejich nároků. Na počátku byly členy tyto pojišťovny: •

Generali pojišťovna, a.s.

•

Allianz pojišťovna, a.s.

•

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.

•

Česká pojišťovna, a.s.

•

UNIQA pojišťovna, a.s. (původně Česko-rakouská pojišťovna, a.s.)

•

Pojišťovna České spořitelny, a.s. (původně ČS-Živnostenská pojišťovna a.s.)

•

ČSOB pojišťovna, a.s. (původně IPB pojišťovna, a.s.)

•

Kooperativa pojišťovna, a.s.

•

Komerční pojišťovna, a.s.

Pool fungoval na základě Smlouvy o spolupráci pojistitelů při pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Nejvyšším a také jediným orgánem, který pool měl, bylo tzv. grémium složené ze zástupců členských pojišťoven. Všichni členové vkládali své pojistné smlouvy do poolu a tím vytvářeli větší pojistný kmen, z něhož bylo v případě vzniku pojistné události vyplaceno pojistné plnění. Každý pojistitel se podílel na krytí pojistných plnění poměrem, jenž odpovídal jeho přínosu do poolu. Každá z pojišťoven nesla určitý podíl rizika, který odpovídal podílu na výnosech poolu. Vůči klientovi pak každý z členů při sjednávání pojištění, hodnocení rizika, stanovení pojistné částky či pojistného vystupoval jednotně jako jeden pojistitel. Členové při sjednávání pojištění používali stejné dotazníky a při vyhodnocování rizikovosti používali stejnou metodiku. V podstatě pak bylo jedno, u které členské pojišťovny cestovní kancelář pojištění uzavřela, neboť sazba pojistného byla v rámci poolu stejná. Jednotlivé smlouvy byly uzavírány mezi cestovní kanceláří a vedoucím pojistitelem poolu, pojišťovnou Generali. Riziko pak bylo rozděleno v poměru podílu pojistitelů v poolu. 34

Na počátku nebyly při sjednávání pojištění stanoveny žádné omezující podmínky (např. určitá doba podnikání, minimální objem tržeb apod.). Pool tak během dvou měsíců přezkoumal na tisíc žádostí o pojištění, následně pak bylo uzavřeno 951 pojistných smluv. V prvním pojistném období bylo 62 pojistných smluv zrušeno pro neplacení pojistného a 40 pojistných smluv zaniklo na základě dohody. V roce 2001 došlo ke třem pojistným událostem, tzn., že tři cestovní kanceláře neposkytly svým zákazníkům služby sjednané v cestovní smlouvě. Zákazníci, kteří uplatnili svůj nárok ve stanovené lhůtě, byli v plné výši odškodněni.

2.1.2. Zánik poolu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělil poolu výjimku, která umožňovala jeho fungování pouze do konce roku 2003. Ze strany ÚOHS proběhlo šetření, zda nejsou porušovány konkurenční podmínky trhu a zda pool splňuje stanovené podmínky. ÚOHS došel k závěru, že pool ovládá více než 90% trhu a tím je hospodářská soutěž v podstatě vyloučena. Na trhu v té době existovala již jen Union poisťovňa, která byla navíc v nucené správě. Dále bylo zjištěno, že žádný z členů poolu nepodnikl kroky ke získání samostatného zajištění. V souvislosti s rozpadem poolu navrhl ÚOHS Ministerstvu pro místní rozvoj změnu zákona č.159/1999 Sb., která by umožňovala i jiné formy jištění zákazníků (např. bankovní záruka, ručení nebo garanční fond). K datu 31.12. 2003 výjimka pro fungování poolu definitivně zanikla a musely být vypovězeny všechny pojistné smlouvy sjednané s poolem. Jednotlivé pojišťovny musely najít zajistitele, kteří by byli ochotni riziko spojené s pojištěním cestovních kanceláří proti úpadku zajistit. Naštěstí se to pojišťovnám podařilo, neboť vzhledem ke stabilitě trhu nebyli zajistitelé již tak skeptičtí jako dříve. Od 1.1. 2004 začaly pojišťovny toto pojištění nabízet nezávisle na sobě.

2.1.3. Ostatní pojistitelé na trhu Kromě uvedeného poolu působili na trhu další tři pojistitelé, kteří nabízeli pojištění cestovních kanceláří proti úpadku samostatně nezávisle na poolu. Zürich Pojišťovna nabízela povinné smluvní pojištění na našem trhu od roku 2001. Měla dobré zahraniční zajištění a četné zkušenosti s tímto produktem ze zahraničních trhů. Zürich pojišťovna se orientovala zejména na větší klienty s minimální roční tržbou ze zájezdů přesahující 5 mil.Kč. Přesto pojišťovna získala kolem 70 cestovních kanceláří. V roce 2003 došlo k uzavření dohody mezi Zürich Financial Services a Generali Holding Vienna AG týkající 35

se jejích aktivit v oblasti pojišťovnictví ve střední Evropě. 13 Na základě toho Zürich pojišťovna předala svůj pojistný kmen Generali pojišťovně a ukončila tak svoji činnost na našem trhu. Dalším pojistitelem na trhu byla Cestovní pojištovna ADRIA Way, družstvo, které bylo oprávněno povinné smluvní pojištění nabízet pouze do března 2002. Důvodem byla potřebná výše základního kapitálu. Pojišťovna mohla pojišťovat jen cestovní kanceláře prodávající zájezdy do Evropy. Koncem roku 2002 začala samostatně nabízet pojištění cestovních kanceláří proti úpadku další pojišťovna, Union pojišťovna, a.s. Ta postupně získala na padesát cestovních kanceláří včetně např. Čedoku. Její působení však nemělo dlouhé trvání, neboť v srpnu 2003 rozhodlo Ministerstvo financí o nucené správě pojišťovny14. Důvodem byla ochrana zájmů klientů. Dle ministerstva nebyla pojišťovna schopna plnit závazky z pojistných smluv. Pojišťovna ukončila smlouvy všech svých klientů a ti pak uzavřeli nové smlouvy s pojišťovnou Uniqa.

2.2. Situace na trhu 2.2.1. Situace na tru v roce 2004 Po zániku poolu začaly pojišťovny vlastními silami sjednávat pojištění záruky cestovních kanceláří. Povolení provozovat pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře podle zákona č. 159/1999 Sb. obdrželo od České národní banky všech devět pojistitelů, kteří byli sdruženi v poolu. Nicméně v roce 2004 nabízelo toto pojištění pouze pět z nich: Česká pojišťovna, Česká podnikatelská pojišťovna, Generali, Kooperativa a Uniqa. Ostatním se zřejmě nepodařilo získat odpovídající zajištění nebo k tomu měli jiné důvody. V roce 2004 se mírně zvýšilo pojistné v důsledku toho, že zahraniční zajistitelé začali jednotlivým pojišťovnám poskytovat zajištění za méně výhodných podmínek, než měl svého času pool. Pojistitelé proto začali důkladněji vybírat cestovní kanceláře, které pojistí, jelikož si uvědomovali, že rizika nebudou již dělena mezi členy poolu, ale každá pojišťovna převzatá rizika ponese sama. Zároveň každá pojišťovna stanovila podmínky,

13 14

článek „Sloučení pojišťoven Zürich a Generali“, www.finance.cz/zpravy/finance/, staženo dne 4.4.2008 Rozhodnutí Ministerstva financí č.j. 324/54838/2003 ze dne 12. 8. 2003

36

které musí zájemce o pojištění splnit. Ty byly ale tak přísné, že asi třetina z celkového počtu cestovních kanceláří je nebyla schopna splnit. S těmi cestovními kancelářemi, které neměly uzavřené povinné smluvní pojištění pak živnostenské úřady na pokyn Ministerstva pro místní rozvoj zahájily řízení o odebrání licence. V roce 2004 pojišťovny celkem pojistili 851 cestovních kanceláří, z nichž bylo 45 nově vzniklých. V průběhu roku pak zaniklo celkem 153 kanceláří. Většina se přetransformovala na cestovní agentury, ostatní zanikly úplně.

2.2.2. Situace na trhu v roce 2008 Od roku 2004 se situace na trhu příliš nezměnila. V současné době nabízí toto pojištění šest pojišťovacích institucí: •

Česká pojišťovna, a.s.,

•

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.,

•

Generali pojišťovna, a.s.,

•

Union poisťovňa, a.s.,

•

UNIQA pojšťovna a.s.,

•

Europäische Reiseversicherung AG.

Česká pojišťovna, a.s. Česká pojišťovna je významným hráčem na trhu. Mezi základní požadavky na zájemce o pojištění je minulé podnikání cestovní kanceláře v délce minimálně tří posledních ukončených let, audit, neexistence závazků po lhůtě splatnosti vůči finančnímu úřadu, ze sociálního a zdravotního pojištění, skutečnost, že na žadatele nebyl prohlášen nebo podán návrh na prohlášení konkurzu, žadatel není v úpadku a nemá záporné vlastní jmění. V průběhu trvání pojištění pak Česká pojišťovna provádí průběžnou revizi finančního zdraví cestovní kanceláře a požaduje předložení finančních výkazů osvědčující příjmy za touroperátorskou činnost. Mezi

nejvýznamnější

klienty České

pojišťovny

patří

např.

cestovní

kancelář

ALEXANDRIA, spol. s r.o. nebo TATRATOUR Moravia s.r.o. Celkem v roce 2007 měla Česká pojišťovna uzavřené pojistné smlouvy se 103 cestovními kancelářemi.

37

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. Česká podnikatelská pojišťovna byla vůbec první pojišťovnou, která k nabízení povinného smluvního pojištění získala licenci. V roce 2004 byla jedničkou na trhu v tomto pojištění. Mezi její nejvýznamnější klienty patří např. EXIM TOURS a.s., ALPY spol. s r.o. nebo KOVOTOUR PLUS s.r.o. V současné době je u České podnikatelské pojišťovny pojištěno 250 cestovních kanceláří.

Generali pojišťovna, a.s. Generali, jakožto bývalý vedoucí pojistitel poolu, je stále důležitým hráčem na trhu pojištění cestovních kanceláří. Při správě tohoto pojištění úzce spolupracoval až do konce roku 2007 s Evropskou cestovní pojišťovnou. Mezi nejvýznamnější klienty Generali pojišťovny patří např. SUNNY DAYS, s.r.o. nebo VÍTKOVICE TOURS s.r.o. Celkem Generali pojišťuje 290 cestovních kanceláří.

Union poisťovňa, a.s. Union poisťovňa je slovenská pojišťovna specializující se především na cestovní pojištění. Na český trh přišla v roce 2004 nabízet mimo jiné také pojištění cestovních kanceláří proti úpadku. Její nabídka je zaměřena především na menší cestovní kanceláře. Union poisťovňa nabízí výhodnější podmínky oproti běžnému standardu. Nabídka pojišťovny se liší zejména v tom, že v řadě případech nevyžaduje od pojišťoven kauci a cena pojištění je oproti ostatním velmi nízká. Celkem pojišťuje v současné době 100 českých cestovních kanceláří.

Podrobnost obchodních názvů slovenské Union poisťovni a bývalé české Union pojišťovny je čistě náhodná. Pojišťovny nejsou v žádném majetkovém spojení.

UNIQA pojišťovna, a.s. Uniqa pojišťovna zajišťuje pojištění cestovních kanceláří prostřednictvím společnosti Fiducia s.r.o. Pojišťovna stanoví podmínky na zájemce o pojištění. Podmínkou pro sjednání pojištění je působnost cestovní kanceláře na trhu minimálně tři roky a tržby z prodeje zájezdů musí dosahovat min. 10 milionů korun. Mezi nejvýznamnější klienty pojišťovny patří např. Čedok a.s., FIRO-tour a.s. nebo STUDENT AGENCY s.r.o. Celkem v současné době Uniqa pojišťovna spravuje pojistné smlouvy 140 pojištěných cestovních kanceláří.

38

Europäische Reiseversicherung AG Europäische Reiseversicherung je německá pojišťovna, která má na německém trhu dominantní postavení v oblasti cestovního pojištění. V České republice je akcionářem Evropské cestovní pojišťovny, která založila k 1.1.2008 dceřinnou společnost Etics ITP, s.r.o., jejímž prostřednictvím se pojištění cestovních kanceláří proti úpadku sjednává u Europäische Reiseversicherung AG. Evropská cestovní pojišťovna dříve spolupracovala v oblasti pojištění záruky cestovních kanceláří s pojišťovnou Generali. Převážná většina klientů pojišťovny Europäische Reiseversicherung jsou bývalými klienty pojišťovny Generali. Mezi významné klienty této společnosti patří např. cestovní kancelář FISCHER, a.s., Blue Style s.r.o., nebo CANARIA TRAVEL, spol. s r.o. Celkem v současné době má německá pojišťovna Europäiche Reiseversicherung AG uzavřenou smlouvu s 61 českými cestovními kancelářemi.

Následující tabulka ukazuje počet cestovních kanceláří, které jsou pojištěny proti úpadku u jednotlivých pojišťoven. Graf níže pak ilustruje podíl jednotlivých pojistitelů na celkovém počtu pojištěných cestovních kanceláří České republice.

Tabulka 8: Počet pojištěných CK u jednotlivých pojišťoven k 5.4.2008 Pojišťovna

Počet pojištěných CK

Česká pojišťovna,a.s.

103

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.

250

Generali pojišťovna, a.s.

290

Union poisťovňa, a.s.

100

UNIQA pojišťovna, a.s.

140

Europäische Reiseversicheung AG

61

Celkem

944

Zdroj: internetové stránky pojišťoven

39

Graf 1: Podíly pojišťoven na celkovém počtu pojištěných CK k 5.4.2008 Procentní podíl pojišťoven na celkovém počtu pojištěných CK 6%

11% Česká pojišťovna,a.s.

15% Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. Generali pojišťovna, a.s.

26% 11%

Union poisťovňa, a.s. UNIQA pojišťovna, a.s. Europäische Reiseversicheung AG

31%

Zdroj: vlastní výpočty autorky Z výše uvedených grafů je vidět, že vedoucím pojistitelem na trhu povinného smluvního pojištění cestovních kanceláří je Generali pojišťovna s podílem na celkovém počtu pojištěných cestovních kanceláří 31%. Vstupem německého pojistitele na náš trh se zostřila konkurence a některé cestovní kanceláře tak pojišťovna Generali ztratila. Přesto si stále drží vedoucí postavení na trhu pojištění cestovních kanceláří proti úpadku. Druhým největším hráčem na trhu je Česká podnikatelská pojišťovna, která v současné době má 26% podíl na celkovém počtu pojištěných CK. Tento podíl představuje 255 cestovních kanceláří z celkového počtu 944. Třetím pojistitelem na našem trhu je pojišťovna UNIQA s 15% podílem. O tři cestovní kanceláře více než Union poisťovňa pojišťuje Česká pojišťovna. Na celkovém počtu pak mají obě pojišťovny shodný podíl 11%. Poslední, nejmenší podíl (6%) na trhu má u nás nová německá pojišťovna Europäische Reiseversicherung AG.

Vývoj situace pojištěných cestovních kanceláří na trhu a změny počtu cestovních kanceláří pojištěných u jednotlivých pojistitelů znázorňuje graf, který porovnává situaci na trhu pojištěných CK v letech 2004 a v dubnu 2008.

40

Graf 2: Porovnání počtu CK pojištěných u jednotlivých pojišťoven v letech 2004 a 2008 Počet pojištěných CK u jednotlivých pojišťoven v letech 2004 a 2008 341

350

334 290

300 250

250 200 140

150 103

100

100

104 61

60

50 0

0

11

0

0 ČP

ČPP

Generali

Union

UNIQA

ERS AG

Kooperativa

Rok 2004 Rok 2008

Zdroj: Internetové stránky pojišťoven

2.3. Rozsah pojištění Negativní zkušenosti z minulých let, zejména 90., ukázaly, že je potřeba ochránit spotřebitele před škodami, které vznikají špatným hospodařením cestovních kanceláří. Finanční problémy cestovních kanceláří, které měly negativní dopad jak na ně samotné, tak zejména na jejich klienty, vedly k zásahu státních orgánů a zavedení tzv. pojištění cestovní kanceláře proti úpadku. Pojištění se řadí do neživotního pojištění a dále do odvětví patnáct – pojištění záruky. Toto pojištění je povinné smluvní, což znamená, že jeho sjednání je povinné ze zákona. Pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře je v rámci běžně nabízených produktů atypické, neboť kryje riziko ekonomického úpadku a insolventnosti podnikatelského subjektu. Ve své podstatě se ale jedná o pojištění záruky. Podle zákona č. 159/1999 Sb. je každá cestovní kancelář povinna sjednat pojištění, z něhož vyplývá klientům, kteří si u ní zakoupili zájezd, právo na pojistné plnění, pokud se

41

cestovní kancelář dostane do úpadku. Na co vlastně toto pojištění vztahuje? Pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře kryje:

•

dopravu zákazníka cestovní kanceláře z místa pobytu v zahraničí do ČR, pokud tato doprava je součástí zájezdu ⇒ repatriace (ve výjezdovém CR),

•

vrácení zaplacené zálohy nebo ceny zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil ⇒ refundace,

•

vrácení rozdílu mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, že se zájezd uskutečnil pouze z části ⇒ refundace.

Mezi repatriací a refundací je velký rozdíl. Refundace se týká běžného případu, kdy pojišťovna na základě oznámení pojistné události zahájí škodní šetření. V případě, že shledá případ pojistnou událostí, poskytne pojištěným pojistné plnění. Pokud jde o repatriaci, pojišťovna poskytne naturální plnění15 v podobě zajištění dopravy ze zahraničí do České republiky, včetně nezbytného ubytování a stravování do doby odjezdu. Pojištěním však nejsou kryty případné další škody, které by mohly zákazníkovi ze smluvního vztahu s cestovní kanceláří vzniknout. Rovněž se pojištění nevztahuje na náhradu nákladů na refundaci a repatriaci, které nevznikly následkem úpadkem cestovní kanceláře. Úpadkem se rozumí skutečnost, kdy má podnikatelský subjekt více věřitelů a není schopen plnit své závazky. Jestliže dlužník zastavil své platby, má se za to, že není schopen dále plnit své splatné závazky. Úpadkem se rozumí i skutečnost, je-li dlužník předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li tato osoba více věřitelů a jsou-li její splatné závazky vyšší než její majetek.16 Pojištění může nabízet pouze pojišťovna, která má svolení Ministerstva financí k podnikání v této oblasti pojišťovnictví a schváleny všeobecné pojistné podmínky Ministerstvem pro místní rozvoj. Pojištění s pojišťovnou uzavírá k tomu cestovní kanceláří oprávněná osoba. Cestovní kancelář je pojistníkem, tedy tím, kdo uzavírá s pojišťovnou pojistnou smlouvu i pojištěným – tím, na jehož závazky se pojištění vztahuje. Podstatnou skutečností je, že pojistné zde sice platí cestovní kancelář jakožto pojistník, ale oprávněnou

15 16

podle §7 odst. 1 zákona 159/1999 Sb. definice úpadku dle §1. odst. 2 a 3 Zákona o konkurzu a vyrovnání

42

osobou v případě pojistné události je zákazník cestovní kanceláře, kterému v případě pojistné události vznikne nárok na pojistné plnění.

2.4. Postup při uzavírání pojištění Tato kapitola je věnována postupu při uzavírání pojištění záruky cestovní kanceláře v praxi. Sjednávání tohoto pojištění není jednoduchá a krátká záležitost. Každý zájemce o pojištění musí podstoupit jednotlivé kroky, splnit různá kritéria a předložit požadované dokumenty. K usnadnění celého procesu a také poradenství je na trhu celá řada pojišťovacích makléřů, kteří svým klientům poskytují profesionální servis a poradenství v jakékoliv oblasti pojišťovnictví. Je na zvážení každé cestovní kanceláře, zda služeb makléře využije nebo zda se rozhodne obstarat si pojištění vlastními silami. Výhodou makléřských služeb je jednoznačně jejich bezplatnost. Jejich odměna se odvíjí od provizí z uzavřeného druhu pojištění od jednotlivých pojistitelů. Jejich konkrétní služby pak spočívají v tom, že na základě plné moci jednají s pojistiteli jménem klientů, kterým vyjednávají maximálně výhodné podmínky a pečují o celý pojistný program každého z nich.

Obecně lze říci, že proces sjednávání pojištění záruky cestovních kanceláří proti úpadku se skládá z následujících kroků: 1. Analýza cestovní kanceláře 2. Nabídka pojištění 3. Návrh pojistné smlouvy 4. Uzavření pojistné smlouvy 5. Úhrada pojistného

2.4.1. Analýza cestovní kanceláře Každý pojistitel si stanoví podmínky, které musí zájemce o pojištění splnit. Pojištěním insolventního zájemce by na sebe pojišťovna mohla vzít riziko, kde s velkou pravděpodobností hrozí úpadek. Pojištěním takovýchto klientů by se sama pojišťovna mohla dostat do finančních problémů. Záměrem analýzy je prověření finanční situace a celkového hospodaření cestovní kanceláře. Pojišťovna provádí analýzu na základě doložených podkladů, které musí být kompletně a pravdivě vyplněny. 43

Mezi všeobecné základní podmínky patří doložení: •

zprávy auditora (pokud je u CK audit prováděn),

•

neexistence závazků po splatnosti vůči finančnímu úřadu, ze sociálního a zdravotního zabezpečení,

•

skutečnosti, že na žadatele nebyl prohlášen nebo podán návrh na prohlášení konkurzu.

Některé pojišťovny si dále stanoví, že žadatel musí mít již tříletou historii podnikání, tzn., že do pojištění nepřijímají nově vzniklé cestovní kanceláře. Někteří pojistitelé dále stanoví, že tržby z prodeje zájezdů žadatele musí dosahovat určité minimální výše nebo procenta. Česká pojišťovna např. stanoví, že roční tržby z prodeje zájezdů musí dosáhnout minimálně 3 milióny korun, Uniqa pojišťovna 10 miliónů korun. Touto podmínkou se zejména Uniqa pojišťovna na trhu vymezuje orientací na střední a velké cestovní kanceláře.

Hlavním podkladem pro analýzu a následné vyhotovení nabídky pojištění je dotazník. Dotazník si každá pojišťovna vypracovává sama, podle toho, jaké informace po zájemci požaduje. Přesto jsou všechny dotazníky velmi podobné a mají téměř stejnou strukturu. První část dotazníku obsahuje informace o společnosti. Žadatel musí vyplnit základní údaje o společnosti a údaje o činnosti, tzn. na jaké zájezdy se CK zaměřuje, jaké jsou hlavní cílové destinace, průměrná cena zájezdu, druh používané dopravy, počty odbavených osob apod. Další oddíl, který dotazník obsahuje, jsou ekonomické údaje. Zde je nutno uvést jak celkové tržby, tak tržby za jednotlivé činnosti. Zejména důležitý je údaj o tržbách za prodané vlastní zájezdy, neboť se z něho vychází při stanovení pojistné částky. Nezbytnými součástmi dotazníku jsou: •

platná koncesní listina, případně žádost o koncesi,

•

výpis z obchodního rejstříku ne starší než 3 měsíce,

•

účetní závěrka dle platných předpisů – rozvaha, výkaz zisků a ztrát a přílohy k účetní závěrce),

•

daňová přiznání u fyzických osob,

•

výroční zpráva za poslední rok (v případě, že je povinně sestavována dle zákona o účetnictví),

•

zpráva auditora za poslední rok, případně tři roky (pokud je audit prováděn),

•

potvrzení Finančního úřadu a Správy sociálního zabezpečení o neexistenci pohledávek ne starších tří měsíců, 44

•

všeobecné podmínky účasti na zájezdech, vzor přihlášky na zájezd, resp. cestovní smlouvy,

•

katalog a ceník zájezdů,

•

podnikatelský záměr.

Podnikatelský záměr by měl obsahovat následující údaje: o

historie firmy,

o

ubytovací kapacity v místě pobytu klientů,

o

druh dopravy a dopravní firmy, jejichž služeb bude žadatel využívat,

o

jakým způsobem řeší cestovní kancelář cestovní pojištění klientů,

o

jaké jiné pojištění má CK uzavřeno a u jakého pojistitele,

o

jiné služby, které podnikatel plánuje poskytovat,

o

zdroje financování a základní parametry (věřitel, účel, splatnost, % úroků, nesplacený zůstatek k současnému datu, druh ručení a účetní hodnota majetku, který je předmětem zástavy, dluhy a pohledávky u dodavatelů,

o

významné plánované změny ve způsobu financování v následujícím roce (nové úvěry, plánované investice, změny platebních podmínek s dodavateli apod.),

o

významné plánované změny ve způsobu financování v následujícím pojistném období,

o

významné plánované změny v majetkové struktuře.

Všechny uvedené údaje jsou pak každý rok aktualizovány, neboť jsou základem pro kalkulaci pojistného a spoluúčasti na každé pojistné období.

Před uzavřením pojištění a kdykoliv během trvání pojištění je cestovní kancelář povinna poskytnout pojišťovně na její žádost všechny doklady, které souvisí s pojištěním, případně k nim podat vysvětlení. Podle § 793 občanského zákoníku je cestovní kancelář povinna odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojišťovny, které se týkají uzavíraného pojištění. Pokud cestovní kancelář tyto povinnosti vědomě poruší, má pojišťovna právo do pojistné smlouvy odstoupit podle § 802 občanského zákoníku. Toto právo může pojišťovna uplatnit do tří měsíců od okamžiku, kdy tuto skutečnost zjistila. Pokud cestovní kancelář poskytne nepravdivé nebo neúplné údaje, které byly pro sjednání pojištění podstatné, a nastane-li pojistná událost, není pojišťovna oprávněna odmítnout 45

pojistné plnění nebo ho snížit, pokud se o takovéto skutečnosti dozví až po pojistné události. Má právo se pak domáhat náhrady škody na cestovní kanceláři.

2.4.2. Nabídka pojištění Pokud zájemce o sjednání pojištění cestovní kanceláře proti úpadku splňuje všechny pojišťovnou stanovené požadavky, je mu zpravidla do 14 dní od doručení všech podkladů vyhotovena nabídka na pojištění. Ve všech pojišťovnách existují počítačové programy, do nichž se zadají požadované parametry a tento software pak umožní sestavit nabídku. Součástí je ohodnocení pojistného rizika. To závisí především na zaměření cestovní kanceláře a rizikovosti její činnosti. Např. pokud cestovní kancelář nabízí exotické zájezdy leteckou dopravou, bude její činnost více riziková než autokarové zájezdy do Chorvatska. Stanovení rizikovosti se dále odvíjí od výše celkového jmění, výše závazků, pohledávek, celkové bonity cestovní kanceláře a dalších faktorů. Od míry rizikovosti se pak odvíjí sazba pojistného. Nabídka pojištění obsahuje: •

základní údaje o pojistníkovi a pojistiteli,

•

dobu trvání pojištění,

•

pojistnou částku,

•

základní spoluúčast a dodatečnou spoluúčast,

•

výnosy ze spoluúčastí,

•

sazbu pojistného,

•

pojistné.

Základem pro výpočet pojistné částky jsou předpokládané tržby z touroperátorské činnosti v následujícím pojistném období. Nabídka je nezávazná a zpravidla má platnost jeden měsíc. Žadatel po obdržení nabídky zváží její obsah a cenu. V případě, že je s danou nabídkou spokojen, odsouhlasí ji a pojišťovna následně vyhotoví návrh pojistné smlouvy. V opačném případě je možné se s pojistitelem dohodnout a nabídku upravit podle přání žadatele.

2.4.3. Návrh pojistné smlouvy Návrh pojistné smlouvy slouží k dodatečné kontrole všech údajů ze strany pojistníka. Návrh může být ještě na žádost pojistníka upraven. Konečnou podobu návrhu

46

smlouvy, na němž se obě strany dohodly, pak stvrdí pojistník i pojistitel svým podpisem. Pojistná smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat zejména následující údaje: •

pojistnou částku, resp. limit pojistného plnění,

•

výši spoluúčasti, způsob jejího vyúčtování a její splatnost,

•

výši pojistného, způsob placení a splatnost,

•

dobu trvání pojištění,

•

pojistné období,

•

způsob hlášení pojistných událostí.

Výše pojistné částky musí být dle §8 odst. 2 zákona č. 159/1999 Sb. minimálně ve výši 30% ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů. Pokud předpokládané tržby mají být nižší než tržby v předchozím roce, potom se stanoví pojistná částka ve výší 30% z tržeb minulého roku. Pojistná částka představuje horní hranici plnění pojišťovny v případě pojistné události. Horní hranice plnění je vymezena limitem pojistného plnění. Tento limit se pak vztahuje na jednu pojistnou událost za jeden rok. U tohoto pojištění lze však předpokládat, že více jak jedna pojistná událost, resp. více než jeden úpadek cestovní kanceláře není možný.

Dalším důležitý údajem v pojistné smlouvě je výše sjednané spoluúčasti. To je částka, kterou se cestovní kancelář podílí na plnění z pojistné události. Zákon stanoví, že základní spoluúčast nesmí být nižší než 2% ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů. Tato částka je pak složena na účet pojistitele jako peněžní záloha. V případě, že nedojde k žádné pojistné události a záloha nebude použita, dostane cestovní kancelář po uplynutí pojistné doby výnos z uložené částky. Tento výnos např. u pojišťovny Uniqa činí 2% p.a. Výše spoluúčasti je volitelná, avšak nesmí být nižší než dvě procenta z plánovaných tržeb ze zájezdů. Obecně platí, že čím je vyšší spoluúčast, resp. čím větší částkou se cestovní kancelář podílí na plnění z pojistné události, tím nižší je pojistné. Dvě procenta z tržeb však pro cestovní kanceláře nejsou většinou zanedbatelnou částkou, proto v praxi volí obvykle co nejnižší možnou spoluúčast. Pojišťovny stanovují dodatečnou spoluúčast pro období sezóny z důvodu zvýšeného rizika. Tato dodatečná spoluúčast je po stanoveném období cestovní kanceláři vrácena spolu s výnosem ze složené částky spoluúčasti. Asi nejdůležitější informací pro cestovní kancelář je výše pojistného. To je určeno pojistnou sazbou. Pojistnou sazbu určí pojišťovna na základě vyhodnocení rizikovosti

47

cestovní kanceláře. Pojistná sazba je stanovena jako procento z očekávaných tržeb z prodeje zájezdů. Sazby pojistného se pohybují v rozmezí: o 0,3 % - 0,8 % pro velké cestovní kanceláře o 1 % - 2 % pro malé cestovní kanceláře Do hodnocení rizika vstupuje velké množství faktorů jako je např. způsob dopravy, cílové destinace, výše vybraných záloh od zákazníků, vlastní jmění, výše pohledávek a závazků, ekonomická situace cestovní kanceláře. V pojistné smlouvě je také uvedeno, jak bude pojistné placeno, datum splatnosti a frekvence placení.

Ve smlouvě musí být stanoveno pojistné období a vznik pojištění. Pojistné podmínky některých pojišťoven stanoví, že pojištění je sjednáno na dobu určitou, pokud není ve smlouvě dohodnuto jinak. Pojistné období je roční. V praxi to znamená, že po uplynutí pojistného období pojištění zaniká a je nutné uzavřít smlouvu novou. U některých pojišťoven (např. Česká pojišťovna) je pojištění sjednáno na dobu neurčitou a pojistné období, za něž se platí pojistné, je jeden rok. Po uplynutí jednoho roku se pojištění automaticky prodlužuje na další pojistné období, pokud není smlouva některou ze stran vypovězena. Pojistné období je tedy u všech pojišťoven zpravidla roční, rozdíl je pouze v tom, zda je smlouva sjednána na dobu určitou nebo neurčitou. Vzhledem k tomu, že cestovní kancelář je povinna po celou dobu své podnikatelské činnosti mít uzavřenou pojistnou smlouvu, je pro ni výhodnější uzavřít pojištění na dobu neurčitou. Pojištění vzniká dnem uvedeným ve smlouvě za předpokladu, že pojistné a spoluúčast byly v dohodnuté lhůtě řádně zaplaceny. Pojištění vzniká také dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese k provozování cestovní kanceláře za předpokladu, že pojistné bylo v dohodnuté lhůtě řádně zaplaceno.

2.4.4. Uzavření pojistné smlouvy Pokud je ze strany cestovní kanceláře odsouhlasen návrh pojistné smlouvy, vystaví pojišťovna originály smlouvy k podpisu. Pojistná smlouva je zpravidla vyhotovena ve čtyřech stejnopisech, z nichž jeden obdrží cestovní kancelář, jeden makléř (pokud je smlouva sjednávána přes makléře) a dva pojišťovna. Smlouva je nejdříve podepsána pojistitelem, za cestovní kancelář podepisuje smlouvu k tomu oprávněná osoba. Platnost pojištění však nevzniká dnem podpisu pojistné smlouvy, nýbrž dnem uvedeným v pojistné

48

smlouvě. Nezbytnou součástí pojistné smlouvy jsou příslušné pojistné podmínky, kterými se smlouva řídí. Pojistitel spolu s pojistnou smlouvou předá cestovní kanceláři osvědčení o pojištění (certifikát) a doklady určené zákazníkům. Tyto doklady by měly obsahovat informace o pojištění, název pojistitele, podmínky pojištění a způsob oznámení pojistné události. Doklady je cestovní kancelář povinna předat zákazníkovi spolu s cestovní smlouvou.

V případě nově vznikající cestovní kanceláře, musí žadatel o koncesi připojit k žádosti o koncesi platnou pojistnou smlouvu.V tom případě vzniká pojištění až dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.

2.4.5. Úhrada pojistného Cestovní kancelář se uzavřením smlouvy zavazuje uhradit pojistné stanovené ve smlouvě. Pojistné je zpravidla splatné nejpozději ke dni počátku pojištění. Forma a způsob úhrady jsou uvedeny v pojistné smlouvě. Pojistné bývá sjednáno jako jednorázové, lze se však ve smlouvě dohodnout, že pojistník uhradí pojistné ve splátkách. Pokud je sjednáno placení pojistného ve splátkách, účtuje si pojišťovna většinou přirážku v procentech ročního pojistného. U některých pojišťoven lze ve smlouvě dohodnout, že se pojistné stanoví jako zálohové. V tomto případě předloží cestovní kancelář po uplynutí pojistného období veškeré doklady a údaje o skutečně dosažených tržbách z prodeje zájezdů za uplynulé pojistné období. Pojistitel pak do 30 dnů od obdržení všech podkladů zálohové pojistné zúčtuje. Pojistné však nesmí být nižší než pojistné sjednané v pojistné smlouvě. Pokud je pojistník v prodlení s placením pojistného, vniká pojišťovně právo na úrok z prodlení. Pojišťovna má právo částku odpovídající dlužnému pojistnému včetně úroku z prodlení odečíst z nevyčerpané spoluúčasti a z výnosu z nepoužité spoluúčasti. Pokud odečtením dojde ke snížení spoluúčasti pod výši dohodnutou v pojistné smlouvě, musí cestovní kancelář částku na spoluúčast dorovnat. Cestovní kancelář musí částku dorovnat nejpozději do šesti týdnů ode dne doručení zprávy pojišťovny o čerpání částky na spoluúčast. V opačném případě pojištění zanikne. To by mohlo znamenat také zánik živnostenského oprávnění, pokud by cestovní kancelář ihned neuzavřela pojištění nové. Pokud pojistník nezaplatí pojistné nejpozději ve lhůtě dané poslední upomínkou, pojištění zanikne.

49

2.5. Pojistná událost Pojistnou událostí se rozumí skutečnost, kdy cestovní kancelář v důsledku svého úpadku neposkytne svým klientům: •

dopravu z místa pobytu zpět do České republiky,

•

již zaplacenou cenu zájezdu nebo zálohu,

•

nevrátí rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, že se zájezd uskutečnil pouze částečně.

2.5.1. Hlášení pojistné události V případě pojistné události je prvním nezbytným krokem její nahlášení. Způsob, jakým se pojistná událost hlásí, se liší podle toho, o jakou pojistnou událost se jedná. V případě repatriace, kdy pojišťovna poskytuje naturální plnění, tzn. zabezpečuje dopravu turistů ze zahraničí do České republiky, je potřeba pojistnou událost neprodleně nahlásit na příslušných kontaktech, které zákazník obdržel od cestovní kanceláře. Pojišťovna do 12 hodin prověří, zda skutečně došlo k pojistné události. Pokud zjistí, že k pojistné události skutečně došlo, musí začít konat. I když se jí to ale nepodaří do 12 hodin prokázat, musí taktéž zahájit kroky vedoucí k přepravě cestujících zpět do České republiky. Pokud se následně zjistí, že se nejednalo o pojistnou událost, resp., že škoda vzniklá klientům CK nenastala v důsledku úpadku cestovní kanceláře, je cestovní kancelář povinna pojišťovně uhradit vše, co za ní pojišťovna platila. Může se stát, že v případě takové pojistné události si zákazník zajistí repatriaci včetně ubytování a stravování na vlastní náklady. Pak mu pojišťovna poskytne plnění pouze do výše, jakou by vynaložila, kdyby repatriaci a další služby zajišťovala sama. V případě majetkových nároků je postup při pojistné události odlišný. Pokud zákazníkovi cestovní kanceláře vznikne majetkový nárok v důsledku úpadku cestovní kanceláře, pak musí zákazník oznámit pojistnou událost písemně, a to nejpozději do šesti měsíců od vzniku pojistné události. Poškozený zákazník musí vyplnit škodní protokol pojišťovny, doložit cestovní smlouvu uzavřenou s cestovní kanceláří, doklad o zaplacení zájezdu, případně další vyžádané doklady. Po šesti měsících mu pojišťovna vyplatí pojistné plnění. Služby spojené s pojistnou událostí poskytuje zpravidla asistenční služba pověřená pojišťovnou. Asistenční služba zajišťuje komunikaci s klienty při pojistné události, 50

uskutečňuje kroky potřebné k repatriaci klientů a zabezpečuje administrativní i technické záležitosti případu. Provoz asistenčních služeb bývá nepřetržitý, pojistnou událost je tedy možné kdykoliv telefonicky nahlásit.

Schéma 1: Průběh pojistné události

Průběh pojistné události zpětná vazba Cestovní kancelář

Pojišťovna pojistné plnění

U ení P š á l h

Zákazník

Pojistné plnění

Asistenční služba Repatriace ze zahraničí do ČR

Refundace zaplacených neposkytnutých služeb

2.5.2. Pojistné plnění V případech, kdy pojišťovna shledá, že se jedná skutečně o pojistnou událost, poskytne oprávněným osobám pojistné plnění. To může být dvojí, jednak materiální, které pojišťovna plní poskytnutím dopravy, ubytování a stravování poškozeným klientům, a jednak finanční. Finanční plnění poskytne pojišťovna ve formě peněžitého plnění odpovídajícího zaplacené záloze, ceně zájezdu nebo cenového rozdílu, pokud se zájezd neuskutečnil vůbec nebo jen zčásti. Přitom pojišťovna započítává to, co cestovní kancelář vrátila sama a zohledňuje služby, které poskytla při repatriaci. Pojistné plnění je splatné do patnácti dnů od skončení šetření pojistné události a je vypláceno v korunách. Nemůže-li být šetření pojistné události z nějakého důvodu skončeno do jednoho měsíce od doby, kdy se o pojistné události pojišťovna dozvěděla, poskytne pojišťovna poškozenému na požádání přiměřenou zálohu pojistného. Pokud pojištěnému v souvislosti s pojistnou událostí

51

vzniknou náklady v zahraniční měně, poskytne pojišťovna plnění podle přepočtu směnného kurzu deviz vyhlášeného Českou národní bankou v den vzniku pojistné události. Pojišťovna vyplatí pojistné plnění až do té výše, dokud součet nároků všech klientů CK, kteří řádně a včas nahlásili pojistnou událost, nepřesáhne pojistnou částku sjednanou ve smlouvě. V opačném případě pojišťovna každému sníží plnění v poměru sjednané pojistné částky k součtu nároků všech těchto pojištěných. Pokud zákazník cestovní kanceláře dostane pojistné plnění a pojišťovna zjistí, že úmyslně poskytl falešné a nepravdivé informace, má právo na vrácení pojistného plnění. Při výplatě plnění čerpá pojišťovna nejdříve částku složenou jako spoluúčast. Tuto skutečnost musí do 30 dnů písemně oznámit cestovní kanceláři a ta je povinna částku doplnit na výši dohodnutou v pojistné smlouvě. Pokud cestovní kancelář nesloží tuto částku ve lhůtě šesti týdnů, pojištění zanikne. Při výplatě plnění dále dochází ke snížení pojistné částky o to, co bylo celkem vyplaceno. Pojistná částka musí být dorovnána do výše sjednané ve smlouvě. To učiní cestovní kancelář tak, že doplatí pojistné stanovené pojišťovnou. Pokud tak ve lhůtě šesti týdnů neučiní, pojištění zanikne.

2.6. Zánik pojištění Pojištění může zaniknout ve výše uvedených případech, kdy pojišťovna poskytne plnění, ale cestovní kancelář neuhradí dané částky (dodatečné pojistné nebo spoluúčast). Pojištění dále zaniká uplynutím doby, pokud bylo sjednáno na dobu určitou. Pojištění zaniká také v případě, kdy cestovní kancelář nezaplatí běžné pojistné ve lhůtě stanovené v upomínce. Na zániku pojištění se lze také dohodnout oběma smluvními stranami. Pojistné podmínky připouští výpověď ze strany cestovní kanceláře, pokud je písemná výpověď doručena druhé straně nejméně šest týdnů před uplynutím pojistného období nebo do dvou měsíců ode dne uzavření smlouvy nebo do tří měsíců ode dne doručení oznámení pojistné události anebo do jednoho měsíce ode dne výplaty pojistného plnění. Cestovní kancelář může dále podat písemnou výpověď, pokud došlo k výraznému zhoršení její finanční situace. V tomto případě pojištění zaniká následující den po doručení výpovědi. Pojištění dále zaniká, pokud zaniklo nebo bylo pozastaveno živnostenské oprávnění k provozování cestovní kanceláře, pokud zemřel pojištěný nebo zanikla právnická osoba bez právního nástupce. Dalším případem je zánik pojištění, neobdrží-li pojištěný po uzavření pojistné smlouvy příslušné oprávnění k provozování cestovní kanceláře. Pojistná

52

smlouva se ruší od samého počátku, takže platnost pojištění ani nezačne běžet. Pojištěný je tuto skutečnost povinen neprodleně oznámit pojišťovně.

V každém z výše uvedených případů zániku pojištění jsou cestovní kancelář i pojišťovna povinny informovat o této skutečnosti Ministerstvo pro místní rozvoj. Podle § 8 odst. 6 zákona jsou povinny informovat ministerstvo také o všech skutečnostech a závažných nedostatcích ve finančním hospodaření cestovní kanceláře, které by mohly vést k zániku pojištění. Pojišťovna musí informovat Ministerstvo pro místní rozvoj o vzniku pojistné události a poskytnutém pojistném plnění. Ministerstvo by mělo být stále informováno, neboť pokud by se vyskytly vážné problémy v hospodaření cestovní kanceláře, bylo by nutné přijmout určitá opatření ze strany ministerstva. Pokud by se cestovní kancelář dostala do finančních problémů ne vlastní vinou a byla by zde naděje na zlepšení situace, pak je možné provozování živnosti pouze pozastavit. Pokud by šlo o případ, kdy cestovní kancelář špatně hospodaří nebo má špatný podnikatelský záměr a vidina na zlepšení situace by nebyla žádná, muselo by ministerstvo přikročit ke zrušení živnostenského oprávnění. Pokud pojištění zanikne, má pojišťovna právo na pojistné za dobu do zániku pojištění. Pokud by pojištění zaniklo před uplynutím doby, za kterou bylo zaplaceno pojistné, vrátí pojišťovna pojistníkovi zbývající, tzv. nespotřebované pojistné.

2.7. Práva a povinnosti účastníků pojištění Velká většina práv a povinností účastníků pojištění již byla výše zmíněna. Kromě popsaných povinností je v pojistných podmínkách kladen důraz na předcházení škodných událostí a vzájemnou informovanost všech angažovaných subjektů. Cestovní kancelář je povinna oznámit již nebezpečí vzniku pojistné události a je povinna přijmout opatření na zabránění vzniku škody. Pokud pojistná událost nastane, jsou cestovní kancelář i zákazníci povinni učinit opatření vedoucí ke zmírnění škody nebo veškerá možná opatření směřující proti zvětšování škody a zajistit odvrácení následných škod. Cestovní kancelář a zákazník jsou povinni dát pravdivé vysvětlení o vzniku škodné události a jejím rozsahu, předložit nezbytné doklady, zajistit a podat důkaz o vzniku, příčině, rozsahu a následcích škodné události a výši vzniklé škody. Dále musí umožnit pojistiteli prozkoumání příčin a rozsahu škody pro stanovení pojistného plnění. Zákazník je povinen spolupracovat při zjišťování

53

rozsahu a výše nároků a je povinen předložit doklady potřebné pro posouzení nároku. Cestovní kancelář i zákazník musí zabezpečit právo na náhradu škody vůči jiným subjektům, pokud jim v souvislosti s pojistnou událostí takové právo vznikne. Pokud nastane situace, že pojištěný je proti stejnému riziku pojištěn u jiného pojistitele, je povinen tuto skutečnost pojišťovně nahlásit. Musí také nahlásit veškeré změny, které nastanou v průběhu pojištění a měly by vliv na pojistné riziko a ovlivnily by uzavření pojistné smlouvy. Mezi takové skutečnosti patří: o zhoršení stavu majetku a platební schopnosti, o jednání ohledně úvěrů, poskytování záruk třetím osobám, o sloučení, splynutí, rozdělení nebo prodej podniku a převod svých akcií nebo podílů.

Pojistitel je kromě již zmíněných povinností povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se pojištěných osob i o skutečnostech, které se dozví při sjednávání pojištění.

54

3. Modelový příklad založení a pojištění cestovní kanceláře 3.1. Podnikatelský záměr 3.1.1. Obecná charakteristika CK ESPERANZA s.r.o. je nově založená cestovní kancelář, která je právnickou osobou. Právní forma je společnost s ručením omezeným, kde společníkem a jednatelem je jedna osoba. Cestovní kancelář se zaměřuje v prvním roce především na pobytové a poznávací zájezdy v Mexiku a Španělsku. Postupně by se nabídka měla rozšířit o zájezdy na Kubu, do Dominikánské republiky a Brazílie. Cestovní kancelář byla založena 1.1. 2008. V oblasti cestovního ruchu však působila od roku 2000 jako cestovní agentura zprostředkující zájezdy především do exotických zemí. Na individuální přání sestavovala zájezdy zejména do Mexika a Latinské Ameriky. To novela zákona z roku 2006 znemožnila a tak se majitel cestovní agentury rozhodl přetransformovat na cestovní kancelář a prodávat vlastní zájezdy za exotikou, neboť obliba těchto zájezdů v posledních letech roste. Cestovní kancelář prodává také samostatně ubytování v destinacích, přičemž zákazník si dopravu i ostatní doplňkové služby obstarává sám.

Ubytovací kapacity jsou zajištěny v místě pobytu smluvně. U pobytových zájezdů jsou k dispozici 4* hotely, u poznávacích zájezdů je ubytování zajištěno smluvně v 2* a 3* hotelech. Stravování je u pobytových zájezdů all inclusive, u poznávacích není strava zahrnuta v ceně zájezdu. V Mexiku bude cestovní kancelář spolupracovat s touroperátorem Mexiko Travel, který zajišťuje pro CK ubytování a další služby. Zálohy za ubytování jsou placeny jeden měsíc předem ve výši 50%, doplatek týden předem. Ve Španělsku bude cestovní kancelář zajišťovat ubytování smluvně vlastními silami.

Doprava je zajišťována prostřednictvím linkových letů, do Španělska se může uskutečňovat i prostřednictvím charterových letů. V místě pobytu bude zajištěn transfer prostřednictvím místního dopravce. V případě poznávacích zájezdů je zajištěn autobus místního provozovatele autobusové dopravy.

55

Cestovní pojištění je klientům nabízeno při uzavírání cestovní smlouvy a v případě zájmu je placeno společně s cenou zájezdu. Cestovní pojištění je na základě provize sjednáno u Evropské cestovní pojišťovny. Pojištění majetku a odpovědnosti má cestovní kancelář sjednáno u UNIQA pojišťovny.

Cestovní kancelář bude také zprostředkovávat zájezdy pro jiné cestovní kanceláře na základě provize. Smluvní cestovní kanceláře budou zejména ty, které se zaměřují na exotiku. Cestovní kancelář bude mimo jiné prodávat doplňkové předměty, průvodce, mapy apod.

Vlastní zájezdy bude cestovní kancelář prodávat sama přímo na pobočkách. K prodeji zájezdů tedy nebude využívat žádné zprostředkovatele.

3.1.2. Ekonomické a finanční ukazatele Cestovní kancelář má sídlo v Praze na Vinohradech, další pobočka byla zřízena v Brně. Pražska centrála zaměstnává pět zaměstnanců, brněnská pobočka má tři zaměstnance. Obě provozovny jsou v pronajatých prostorách. Cestovní kancelář má celoroční provoz. V Praze činí měsíční nájem 25 tisíc korun, v Brně 15 tisíc korun. V každém letovisku působí jeden delegát, který je smluvním partnerem pracujícím na živnostenský list. Měsíční hrubá mzda zaměstnance činí 20 tisíc korun. Odměna delegáta je 25 tisíc korun měsíčně.

Cestovní kancelář si vzala úvěr ve výši 4 mil. Kč se splatností pět let. Věřitelem je Komerční banka, úrok je 5%. Majitel cestovní kanceláře se zaručil svým vlastním domem, jehož hodnota je 4,5 mil. Kč. Cestovní kancelář v následujícím roce neplánuje žádné investice do majetku, ani změny organizační struktury. Nehodlá zatím rozšířit ani nabízené destinace.

3.1.2.1. Kalkulace nákladů Zřizovací náklady Náklady nutné na založení cestovní kanceláře ještě před zahájením její podnikatelské činnosti.

56

Tabulka 9: Kalkulace zřizovacích nákladů Nákladová položka Koncesní listina Notářské služby (spol.smlouva, atd.) Zápis do OR Ostatní (kolky, trestní rejstřík, atd.) Nájemní smlouva (kauce) Reklama a propagace (letáky, rozhlas, inzeráty, katalogy, web) Vybavení kanceláří Ostatní náklady Zahajovací náklady celkem

Náklady v Kč 2.000 5.000 5.000 3.000 40.000 354.000 225.000 35.000 669.000

Provozní náklady Provozní náklady zahrnují veškeré předpokládané náklady spojené s provozem cestovní kanceláře a jejích poboček v roce 2008.

Tabulka 10: Kalkulace provozních nákladů Měsíční Roční náklady v Kč náklady v Kč 40 000 480 000

Nákladová položka Nájemné - CK má dvě kanceláře Mzdy - 8 zaměstnanců - měsíční mzda 20.000 Kč + 7.000 Kč odvody na sociální a zdravotní pojištění - 4 delegáti na ŽL - odměna 25.000 Kč ( 2 jsou v Mexiku od září do května, 2 jsou ve Španělsku od května do září) Propagace a katalogy - náklad na jeden katalog 220 Kč, celkem 1500 katalogů - letáky, web, účast na veletrhu, inzeráty Ostatní provozní náklady - Poplatky - energie, voda, banka, telefon, internet, apod. - Splátka úvěru včetně úroku - Pojištění - majetek, proti úpadku Roční provozní náklady celkem

216 000

2 592 000

100 000

700 000 330 000 250 000

9 400 50 000

Největší nákladovou položku činí mzdy zaměstnanců, splátka úvěru a nájemné.

57

112 800 600 000 100 000 5 164 800

Náklady na zájezdy Očekává se, že se v roce 2008 budou náklady na zájezdy skládat z následující položek: •

Náklady na ubytování a stravování………………………….…. 9 497 487 Kč

•

Náklady na leteckou dopravu……………………………….… 15 195 980 Kč

•

Náklady na autobusovou dopravu………………………….……1 899 497 Kč

•

Náklady na transfery……………………………………...………. 949 749 Kč

Dále se očekává, že cestovní kancelář zaplatí poskytovatelům služeb za fakultativní výlety 1 400 000 Kč.

3.1.2.2. Kalkulace tržeb Vlastní zájezdy Cestovní kancelář bude v prvním roce podnikání pořádat letecké zájezdy do Mexika a Španělska. Zájezdy do Mexika: •

Mayská riviéra – jedná se o pobytový zájezd u moře ve 4* hotelu se stravou all inclusive. V místě je delegát, který mimo jiné zajišťuje fakultativní výlety. Na místě je nabízeno mnoho doplňkových služeb. Mezi oblíbené patří kurzy potápění, golfový výlet nebo mexický večer. Cena zájezdu zahrnuje leteckou dopravu, transfery z letiště, ubytování a jídlo, služby delegáta.

•

Poklady Aztéků – jedná se o poznávací zájezd po památkách a historických místech Aztéků a Mayů. Program zahrnuje dopravu autobusem k památkám, českého průvodce, ubytování většinou v jednodušších 2-3* hotelech. Strava ani vstupné do některých památek v ceně tohoto zájezdu nejsou zahrnuty. Zájezd je fyzicky náročnější, proto se doporučuje zdatnějším zájemcům.

Zájezdy do Španělska: •

Pineda de Mar – jedná se o klasický pobytový zájezd u moře pro nejširší klientelu. Letovisko je vhodné jak pro rodiny s dětmi, tak pro seniory. V ceně zájezdu je zahrnuta doprava, ubytování se snídaní a služby delegáta.

•

Teneriffe – jedná se o pobytový aktivní zájezd na ostrov Teneriffe. Pobyt u moře je zpestřen kurzem surfování nebo výukou golfu. Ubytování je zajištěno v luxusním 4* hotelu se snídaní. V ceně je kromě dopravy, ubytování a delegáta, zahrnut také kurz surfování nebo výuka golfu. 58

Tabulka 11: Plánované tržby a počet klientů v roce 2008

03.01. - 14.01.

Poče t dnů 12

Cena/osoba 43 490 Kč

Termín zájezdu

Počet účastn íků 30

Zálohy 350 000 Kč

Tržby bez záloh 954 700 Kč

Tržby celkem 1 304 700 Kč

MAYSKÁ RIVIÉRA

MEXIKO

24.01. - 04.02.

12

43 490 Kč

30

350 000 Kč

954 700 Kč

1 304 700 Kč

21.02. - 04.03.

12

45 890 Kč

30

350 000 Kč

1 026 700 Kč

1 376 700 Kč

14.03. - 25.03.

12

45 890 Kč

30

350 000 Kč

1 026 700 Kč

1 376 700 Kč

05.04. - 16.04.

12

45 890 Kč

30

350 000 Kč

1 026 700 Kč

1 376 700 Kč

26.04. - 07.05.

12

45 890 Kč

30

350 000 Kč

1 026 700 Kč

1 376 700 Kč

17.05. - 28.05.

12

45 890 Kč

30

350 000 Kč

1 026 700 Kč

1 376 700 Kč

20.09. - 01.10.

12

45 890 Kč

30

350 000 Kč

1 026 700 Kč

1 376 700 Kč

11.10. - 22.10.

12

43 490 Kč

30

350 000 Kč

954 700 Kč

1 304 700 Kč

01.11. - 12.11.

12

40 490 Kč

30

350 000 Kč

864 700 Kč

1 214 700 Kč

22.11. - 03.12.

12

40 490 Kč

30

350 000 Kč

864 700 Kč

1 214 700 Kč

03.12. - 14.12.

12

40 490 Kč

30

350 000 Kč

864 700 Kč

1 214 700 Kč

Celkem

POKLADY AZTÉKŮ

--

--

360

4 200 000 Kč

11 618 400 Kč

15 818 400 Kč

03.01. - 16.01.

14

35 490 Kč

25

250 000 Kč

637 250 Kč

887 250 Kč

02.02. - 15.02.

14

35 890 Kč

25

250 000 Kč

647 250 Kč

897 250 Kč

08.03. - 21.03.

14

35 890 Kč

25

250 000 Kč

647 250 Kč

897 250 Kč

05.04. - 18.04.

14

40 490 Kč

25

250 000 Kč

762 250 Kč

1 012 250 Kč

03.05. - 16.05.

14

40 490 Kč

25

250 000 Kč

762 250 Kč

1 012 250 Kč

20.09. - 03.10.

14

40 490 Kč

25

250 000 Kč

762 250 Kč

1 012 250 Kč

11.10. - 24.10.

14

40 490 Kč

25

250 000 Kč

762 250 Kč

1 012 250 Kč

08.11. - 21.11

14

35 890 Kč

25

250 000 Kč

647 250 Kč

897 250 Kč

06.12. - 19.12.

14

35 890 Kč

25

250 000 Kč

647 250 Kč

897 250 Kč

Celkem

PINEDA DE MAR

ŠPANĚLSKO

--

--

225

2 250 000 Kč

6 275 250 Kč

8 525 250 Kč

13.05. - 23.05.

11

10 490 Kč

45

45 000 Kč

427 050 Kč

472 050 Kč

23.05. - 03.06.

12

11 090 Kč

45

45 000 Kč

454 050 Kč

499 050 Kč

03.06. - 14.06.

12

11 990 Kč

45

45 000 Kč

494 550 Kč

539 550 Kč

14.06. - 25.06.

12

11 990 Kč

45

45 000 Kč

494 550 Kč

539 550 Kč

25.06. - 05.07.

11

13 090 Kč

45

45 000 Kč

544 050 Kč

589 050 Kč

05.07. - 16.07.

12

13 990 Kč

45

45 000 Kč

584 550 Kč

629 550 Kč

16.07. - 26.07.

11

13 490 Kč

45

45 000 Kč

562 050 Kč

607 050 Kč

26.07. - 06.08.

12

13 990 Kč

45

45 000 Kč

584 550 Kč

629 550 Kč

06.08. - 16.08.

11

13 490 Kč

45

45 000 Kč

562 050 Kč

607 050 Kč

16.08. - 27.08.

12

13 490 Kč

45

45 000 Kč

562 050 Kč

607 050 Kč

27.08. - 06.09.

11

11 490 Kč

45

45 000 Kč

472 050 Kč

517 050 Kč

06.09. - 17.09.

12

10 990 Kč

45

45 000 Kč

449 550 Kč

494 550 Kč

--

--

540

540 000 Kč

6 191 100 Kč

6 731 100 Kč

Celkem

TENERIFE

17.05. - 24.05

8

10 990 Kč

40

40 000 Kč

399 600 Kč

439 600 Kč

24.05. - 04.06.

12

14 990 Kč

40

40 000 Kč

559 600 Kč

599 600 Kč

04.06. - 11.06.

8

11 990 Kč

40

40 000 Kč

439 600 Kč

479 600 Kč

14.06. - 25.06.

12

14 990 Kč

40

40 000 Kč

559 600 Kč

599 600 Kč

25.06. - 02.07.

8

13 990 Kč

40

40 000 Kč

519 600 Kč

559 600 Kč

02.07. - 13.07.

12

16 990 Kč

40

40 000 Kč

639 600 Kč

679 600 Kč

12.07. - 19.07.

8

13 990 Kč

40

40 000 Kč

519 600 Kč

559 600 Kč

59

19.07. - 30.07.

12

16 990 Kč

40

40 000 Kč

639 600 Kč

679 600 Kč

02.08. - 09.08.

8

13 990 Kč

40

40 000 Kč

519 600 Kč

559 600 Kč

09.08. - 20.08.

12

16 990 Kč

40

40 000 Kč

639 600 Kč

679 600 Kč

23.08. - 30.08.

8

12 990 Kč

40

40 000 Kč

479 600 Kč

519 600 Kč

30.08. - 10.09.

12

13 990 Kč

40

40 000 Kč

519 600 Kč

559 600 Kč

--

--

480

480 000 Kč

6 435 200 Kč

6 915 200 Kč

1605

7 470 000 Kč

30 519 950 Kč

37 989 950 Kč

Celkem Úhrn za všechna letoviska

Pozn.: ceny jsou uvedeny včetně všech poplatků

Cestovní kancelář předpokládá, že v roce 2008 se jejích zájezdů zúčastní 1605 klientů, kteří celkem za zakoupené zájezdy utratí 37.989.950 Kč.

3.1.2.3. Hospodářský výsledek Očekávané náklady a výnosy znázorňuje následující tabulka:

Tabulka 12: Výsledovka za rok 2008 Nákladová položka Ubytování, stravování Doprava - letecká - autobusová - transfery Fakultativní výlety Provozní náklady Zřizovací náklady Celkové náklady

Náklady v Kč Výnosová položka 9 497 487 Vlastní prodej zájezdů Provize za zprostředkování zájezdů 15 195 980 Tržby z fakultativních výletů 1 899 497 949 749 1 400 000 5 164 800 669 000 34 776 513 Celkové výnosy

Výnosy v Kč 37 989 950 1 200 000 1 750 000

40 939 950

Hospodářský výsledek před zdaněním…………………………………………6.163.437 Kč Odvod daně…………………………………………………………………….1.294.321 Kč Hospodářský výsledek…………………………………………………………4.869.116 Kč

60

3.2. Konkrétní příklad pojištění cestovní kanceláře proti úpadku Aby cestovní kanceláři byla udělena koncese a mohla začít provozovat svoji činnost, musí být pojištěna proti úpadku u jedné z pojišťoven, které k tomuto pojištění mají oprávnění. Pro vypracování nabídky pojištění cestovní kancelář oslovila tři pojišťovny: Českou podnikatelskou pojišťovnu, Generali pojišťovnu a Uniqa pojišťovnu. Cestovní kanceláři byla v požadovaném termínu nabídku na pojištění ochotna vypracovat pouze Uniqa pojišťovna, resp. společnost Fiducia, která toto pojištění pro pojišťovnu Uniqa sjednává. Pojišťovna Uniqa předložila následující nabídku:

Nabídka na pojištění záruky (kauce) pro případ úpadku cestovní kanceláře ve smyslu zákona č.159/1999 Sb. Doba trvání:

od 1.1.2008 do 31.12.2008

Pojistná částka:

11.396.985,- Kč

Základní spoluúčast:

759.799,- Kč

Výnosy ze základní spoluúčasti:

2% p.a.

Dodatečná spoluúčast: 3.000.000,- Kč Výnos z dodatečné spoluúčasti:

půlroční Pribid sazba vyhlašovaná ČNB platná ke dni složení částky dodatečné spoluúčasti minus 1% p.a.

Sazba pojistného:

0,72 % z očekávaných tržeb z prodeje zájezdů

Pojistné za dobu trvání pojištění:

273.528,- Kč

Pozn.: Originální nabídka je součástí přílohy diplomové práce

61

Pojistná částka je stanovena jako 30% z celkových tržeb za zájezdy a základní spoluúčast jako 2% z celkových tržeb za zájezdy. Dodatečná spoluúčast je sjednána na období od 1.6. do 30.9.2008, v období sezóny a tedy i zvýšené rizikovosti cestovní kanceláře. Stejně jako základní spoluúčast je složena na účet UNIQA pojišťovny. Po uplynutí uvedeného období je částka zaslána spolu se sjednaným výnosem zpět na účet cestovní kanceláře. Pojištění je sjednáno na dobu určitou. Po jejím uplynutí může být sjednána nová smlouva na základě aktuálních ekonomických údajů. Hlášení a likvidace pojistné události se uskutečňuje prostřednictvím asistenční služby AXA ASSISTANCE. Ta zajišťuje veškeré organizační a technické kroky, finanční nároky hradí UNIQA pojišťovna.

Jak je vidět z nabídky, cena pojištění je poměrně vysoká. Ceny pojištění se obecně pohybují relativně vysoko. Je to dáno povahou služeb v cestovním ruchu, časovým nesouladem mezi platbou za službu a její spotřebou a z toho vyplývající rizikovostí. Pro nově založenou cestovní kancelář může být pojištění velkou finanční zátěží. Na počátku musela cestovní kancelář ESPERANZA s.r.o. kromě zaplacení pojistného ve výši 273 528 korun složit nemalý obnos jako spoluúčast na účet pojišťovny. To znamená, že s částkou 759 799 korun cestovní kancelář již od počátku podnikání nemůže disponovat. V období sezóny navíc musí složit dodatečnou spoluúčast ve výši tří miliónů korun na čtyři měsíce. Vzhledem k tomu, že majitel cestovní kanceláře ze zákona ručí pouze do výše svého vloženého kapitálu, určila si pojišťovna dále podmínku, že majitel jí bude ručit po celou dobu pojištění až do výše dvou miliónů korun, neboť základní kapitál ve výši 300 000 korun je pro ni nedostačující. Celkové platby a zálohy pojišťovně vydané cestovní kanceláří v prvním roce podnikání činí celkem 4 033 327 korun. Cestovní kancelář tuto částku pokryje úvěrem od Komerční banky a zbytek doplatí z vlastních zdrojů.

62

4. Nedostatky zákonné úpravy a mezery v ochraně zákazníků v cestovním ruchu Jak lze z uvedeného příkladu vidět, založení cestovní kanceláře není jednoduchou záležitostí. Cestovní kancelář musí na počátku vynaložit zřizovací náklady jako každý nový podnikatelský subjekt, ale navíc musí uhradit nemalé částky na pojištění záruky pro případ úpadku. V praxi se pak často děje to, že cestovní kanceláře se snaží tyto náklady jakkoliv snížit. Jedním ze způsobů jak snížit pojistné, je minimalizovat tržby ze zájezdů, z nichž se pojistné vypočítává, ve prospěch tržeb z jednotlivých služeb. Cestovní kanceláře některé služby prodávají raději zvlášť, protože nevstupují do tržeb za vlastní zájezdy a tudíž nezvyšují pojistné. Touto manipulací se základnou pro výpočet pojistného bývají cestovní kanceláře často podpojištěny. Nejčastěji tak bývá prodáváno samostatné ubytování, kdy se klient do místa pobytu dopraví sám. Pokud by se ale cestovní kancelář, která zákazníkovi ubytování prodala, dostala do úpadku, klient své peníze v případě nečerpání ubytovací služby zpět nedostane. Vhledem k tomu, že si zákazník nekoupil celý zájezd, není ubytování pojištěním kryto a zákazník tak nemá nárok na pojistné plnění. Podobná je situace při zakoupení samostatné dopravy. V tomto případě může nastat i situace, že zákazník z důvodu úpadku cestovní kanceláře nebude přepraven zpět do České republiky. Repatriaci si pak musí uhradit sám, neboť samostatná služba není klasifikována jako zájezd a není pojištěním kryta.

Další mezerou v právní úpravě je, že pojištěny proti úpadku musejí být pouze cestovní kanceláře klasifikované jako podnikatelské subjekty. V praxi totiž organizují zájezdy často i neziskové organizace a nepodnikatelské subjekty. Jako příklad lze uvést organizace, které pořádají školy v přírodě nebo zdravotní a léčebné pobyty jako neziskové subjekty.

Velkou otázkou zůstávají letecké společnosti. Velká část outgoingových cestovních kanceláří nabízí letecké zájezdy a spolupracuje s leteckými dopravci. Letecké společnosti obvykle požadují úhradu za zamluvená sedadla předem. Cestovní kanceláře musejí tedy nějakou dobu před uskutečněním dopravy zaplatit relativně velké částky leteckým společnostem. V případě, že by se letecký dopravce dostal do finančních potíží a vyhlásil

63

úpadek, mělo by to vážné důsledky pro cestovní kanceláře, které letecké společnosti již zaplatily. Peníze by cestovní kanceláře s největší pravděpodobností zpět nedostaly a přeprava zákazníků by se neuskutečnila. V případě krachu velké letecké společnosti, s níž by mělo uzavřenou smlouvu velké množství cestovních kanceláří, by to mohlo znamenat krach až třetiny z nich. V konečném důsledku by zákazníci sice dostali pojistné plnění od pojišťoven, ale na trh cestovního ruchu by to mělo nedozírné následky. Utrpěla by důvěra zákazníků v leteckou přepravu, cestovní kanceláře a cestování vůbec. Navíc v důsledku dominového efektu škody by pojišťovny musely vyplatit velké částky, což by mělo jistě za následek zpřísnění podmínek a zdražení pojistného.

Určitý nedostatek lze spatřit také v prodej zájezdů B2B, neboli prodej zájezdů podnikatelskému subjektu. Zákon stanoví, že zájezdem není kombinace služeb prodána jinému podnikateli, ale za účelem dalšího podnikání. Něco jiného je případ, když firma jako zaměstnavatel odmění své zaměstnance zájezdem a dohodne se s cestovní kanceláří. Cestovní kancelář pak pořádá zájezd, který musí být pojištěním kryt. Vzhledem k tomu, že se zpravidla jedná o větší počet osob, zvedne to cestovní kanceláři předpokládané tržby a ta pak musí složit vyšší dodatečnou spoluúčast, případně zaplatit dodatečné pojistné. Zádrhel však spočívá ve skutečnosti, že firma, která zájezd pro své zaměstnance objedná, platí cestovní kanceláři až po uskutečnění zájezdu zpětně na základě vyfakturované částky. Odpadá zde tedy pojistné riziko a důvod ke krytí zájezdu, neboť klient (firma) neplatí zájezd před jeho realizací.

64

Závěr Cestovní ruch se v posledních desetiletích stal významným společenským, kulturním a ekonomickým jevem. S rostoucí životní úrovní a fondem volného času se stal pro mnohé neodmyslitelnou součástí života. Intenzivní celosvětová globalizace přináší také nové trendy v oblasti cestovního ruchu, kterým se přizpůsobuje i český trh cestovního ruchu. Jedním z nich je stále diskutovaná ochrana zákazníka a sílící tlak na přijímání různých opatření. U nás byl v tomto směru v oblasti cestovního ruchu učiněn v minulém desetiletí velký krok v podobě přijetí zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Ochrana zákazníka byla zajištěna v podobě povinného smluvního pojištění cestovní kanceláře, což se ukázalo jako spolehlivé a efektivní opatření. Nová zákonná úprava získání živnostenského oprávnění k provozování cestovní kanceláře a podmínka uzavření povinného smluvního pojištění přispěla k vyčištění trhu od problematických nebo nekale podnikajících cestovních kanceláří. Přesto se ukázalo, že zákon není dokonalý a je nutná jeho novela. V roce 2006 byla po dlouhé přípravě provedena novelizace zákona a zákon byl dále v některých oblastech zpřísněn ve prospěch ochrany zákazníka. Novela byla přijata také jako reakce na současné trendy v oblasti cestovního ruchu. Nově upravuje např. podnikání zahraničních cestovních kanceláří z EU a EHP a prodej zájezdů prostřednictvím internetových cestovních agentur.

Důležitou

změnou pro zákazníka je ustanovení forfaitu zájezdem. To znamená, že i individuálně sestavená kombinace služeb je klasifikována jako zájezd a je tím pádem pojištěna. Tuto službu dříve mohly nabízet také cestovní agentury. Novela zákona jim to ale znemožnila. Důvod opatření je zřejmý – větší ochrana zákazníka. V prostředí sílící konkurence se předpokládalo, že počet cestovních kanceláří bude klesat. Díky nové úpravě zájezdu v zákoně se stal pravý opak. Počet cestovních kanceláří v roce 2007 strmě vzrostl. Bylo to dáno především transformací některých cestovních agentur, které sestavovaly forfaity, na cestovní kanceláře. Vyvíjí se také produkt pojišťoven „pojištění cestovních kanceláří proti úpadku“, neboť musí reagovat na potřeby trhu. V souvislosti s novelou musely pojišťovny aktualizovat všeobecné pojistné podmínky a zanést do nich článek týkající se krytí škody v případě úpadku i po zániku pojištění. Dříve totiž zájezdy uskutečněné po skončení pojištění nebyly kryty. V současné době má pojišťovna povinnost plnit i v případě, že pojištění cestovní kanceláře již zaniklo, pokud cestovní kancelář nesjednala nové pojištění 65

u jiného pojistitele. Pojištění cestovních kanceláří proti úpadku se snaží pružně reagovat na nové trendy a potřeby trhu. Dnes toto pojištění nabízí šest pojišťovacích institucí. Pojištění cestovních kanceláří proti úpadku není pro pojišťovny nijak lukrativní vzhledem k riziku, které přebírají, ale slouží spíše jako marketingový nástroj pro výnosné cestovní pojištění.

Cestovní ruch je velice křehké a na globální změny náchylné odvětví. Jakákoliv změna kdekoliv na světě se může odrazit v cestovním ruchu ať už přímo nebo nepřímo a tím se přenést na zákazníka. Vzhledem ke specifické povaze služeb, kdy zákazník obvykle musí vydat větší peněžní prostředky předem a zájezd je realizován až s větším časovým odstupem, je nutná ochrana všech klientů subjektů nabízejících služby v cestovního ruchu. Po analýze zákona a prostudování problematiky pojištění záruky autorka spatřuje problém zejména v tom, že zákon neukládá pojištění proti úpadku také neziskovým pořadatelům zájezdů, resp., že zákon ukládá pojištění pouze podnikatelským subjektům. I zde by měla být ochrana zákazníka, neboť i ten platí kombinaci služeb předem. Ke zvýšení ochrany zákazníka by autorka doporučila také pojištění vybraných jednotlivých služeb cestovního ruchu, které zákazník platí v předstihu. I v oblasti letecké dopravy lze spatřovat jistou hrozbu pro oblast cestovního ruchu. S příchodem nízkonákladových leteckých společností na trh se výrazně zostřila konkurence. To se projevilo zejména v posledních letech, kdy se mnoho leteckých společností potýká s ekonomickými problémy. Ty pak řeší buď odchodem z trhu nebo sloučením s jinou společností. Z celkového pohledu na cestovní ruch a možných negativních dopadů na jednotlivé subjekty by bylo dobré uvažovat také o pojištění leteckých společností proti úpadku. Negativní stránkou těchto opatření by však bylo promítnutí nákladů do cen zájezdů a pravděpodobně by došlo ke zdražení letecké dopravy.

Problematika ochrany zákazníků v cestovním ruchu je dlouho diskutovaným problémem nejen u nás, ale také na půdě orgánů Evropské unie. Evropa totiž představuje nejvíce navštěvovaný turistický region, v němž se nachází šest nejnavštěvovanějších zemí na světě. Sektor cestovního ruchu je tak pro evropskou ekonomiku velmi důležitý. Evropská unie si je vědoma, že je nutné přepracovat směrnici Rady z roku 1990 tak, aby v dnešním stále se vyvíjejícím telekomunikačním prostředí postihla nové trendy v oblasti cestovního ruchu a zabránila možným negativním dopadům na zákazníka.

66

Literatura Publikace: 1. BERÁNKOVÁ, J.: Ochrana zákazníků cestovních kanceláří: výklad zákona č. 159/1999 Sb. Mag Consulting, Praha 1999. 2. BUCHAROVÁ, J.: Povinnosti cestovních kanceláří a cestovních agentur: cestovní smlouva (výklad zákona). Mag Consulting, Praha 2000. 3. BUCHAROVÁ, J.: Změny podnikání v cestovním ruchu, povinné smluvní pojištění. Mag Consulting, Praha 2000. 4. HLADKÁ, J.: Technika cestovního ruchu. Grada Publishing, Praha 1997. Počet stran 168 stran. ISBN 80-7169-476-2. 5. KAŠPAR, J. a kolektiv: Vybrané kapitoly z ekonomiky cestovního ruchu. Vysoká škola ekonomická v Praze. Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1986. Počet stran 134. 6. ŠIMČÍK, M.: Pojištění cestovních kanceláří a krytí rizika úpadku cestovní kanceláře. [Diplomová práce]. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví, 2004.

Internetové adresy: 7. www.autoturist.cz 8. http://carolina.cuni.cz/archive-cs 9. www.cap.cz 10. www.cedok.cz 11. www.cestovni-ruch.cz 12. www.ckm.cz 13. www.ck-rekrea.cz 14. www.cot.cz 15. www.cpoj.cz 16. www.cpp.cz 17. www.etics.cz 18. www.europarl.europa.eu 19. www.fiducia.cz 67

20. www.generali.cz 21. www.magconsulting.cz 22. www.mmr.cz 23. www.novinky.cz 24. pool.evropska.cz 25. projekty.nazory.cz 26. www.socr.cz 27. www.union.sk 28. www.uniqa.cz 29. http://zpravy.idnes.cz/

Zákony: 30. Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 31. Zákon č. 39/2004 Sb., o pojišťovnictví. 32. Zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Materiály pojišťoven: 33. GENERALI POJIŠŤOVNA, A.S.: Pojistné podmínky pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře VPPUCK 2006/03, 2006. 34. ČESKÁ POJIŠŤOVNA, A.S..: Všeobecné pojistné podmínky pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře VPPCKU 2005. 35. UNIQA POJIŠŤOVNA, A.S.: Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění záruky (kauce) v důsledku úpadku cestovní kanceláře UCZ/Zar/06.

68

Seznam použitých zkratek a symbolů apod.

a podobně

a. s.

akciová společnost

atd.

a tak dále

B2B

business to business

CA

cestovní agentura

CK

cestovní kancelář

CR

cestovní ruch

ČNB

Česká národní banka

ČP

Česká pojišťovna, a. s.

ČPP

Česká podnikatelská pojišťovna, a. s.

ČR

Česká republika

EHP

Evropský hospodářský prostor

EU

Evropská unie

Kč

koruna česká

mil.

milion

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

např.

například

odst.

odstavec

OKEČ

odvětvová klasifikace ekonomických činností

popř.

popřípadě

RaJ

restaurace a jídelny

resp.

respektive

Sb.

sbírka

s. r. o.

společnost s ručením omezeným

tis.

tisíc

tzn.

to znamená

tzv.

takzvaný

ÚOHS

Úřad na ochranu hospodářské soutěže

§

paragraf

69

Seznam příloh Příloha č. 1: Nabídka pojištění pro fiktivní cestovní kancelář CK ESPERANZA s.r.o. Příloha č. 2: Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění záruky (kauce) v důsledku úpadku cestovní kanceláře UCZ/Zar/06 Příloha č. 3: Dotazník UNIQA pojišťovny, a.s. k pojištění cestovních kanceláří Příloha č. 4: Vyplněný vzor podnikatelského záměru dle Ministerstva pro místní rozvoj Příloha č. 5: Pojistné podmínky pojišťovny Generali pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře VPPUCK 2006/03 Příloha č. 6: Dotazník Generali pojišťovny, a.s. k pojištění záruky cestovní kanceláře Příloha č. 7: Škodní protokol pojišťovny Generali

70

Zánik poolu Ostatní pojistitelé na trhu Situace na trhu Situace na trhu v roce

Recommend Documents