SITUACE NA TRHU PRÁCE

ÚŘAD PRÁCE VE FRÝDKU-MÍSTKU

SITUACE NA TRHU PRÁCE V OKRESE FRÝDEK – MÍSTEK V ROCE

2004

Zpracoval odbor trhu práce únor 2005

Zdrojem číselných údajů v tabulkách a grafech jsou, pokud není uveden jiný zdroj, údaje Úřadu práce ve Frýdku-Místku, získané z evidence uchazečů o zaměstnání, volných míst, monitoringu atd.

Obsah 1

Celková charakteristika okresu .............................................................................................. 1

2

Hlavní jevy na trhu práce v roce 2004 .................................................................................... 4

3

Zaměstnanost a volná pracovní místa ................................................................................... 7 3.1 Celkový vývoj zaměstnanosti .............................................................................................. 7

4

3.2

Zaměstnanost podle kategorií zaměstnavatelů a počtu zaměstnanců ................................ 8

3.3

Vývoj zaměstnanosti v rozhodujících odvětvích ................................................................ 11

3.4

Stav a vývoj volných pracovních míst ............................................................................... 13

3.5

Společnosti se zahraniční účastí ...................................................................................... 18

3.6

Dojíţďka za prací.............................................................................................................. 19

Nezaměstnanost (evidovaná)................................................................................................ 20 4.1 Stav a vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání ................................. 20 4.2

Stav a vývoj míry nezaměstnanosti v okrese a ve srovnání s regionem a ČR ................... 21

4.3

Tok nezaměstnanosti........................................................................................................ 22

4.4

Vývoj a struktura nezaměstnanosti v některých vybraných kategoriích UoZ ..................... 23

4.4.1

Podle věku a pohlaví ................................................................................................. 23

4.4.2

Podle vzdělání ........................................................................................................... 25

4.4.3

Podle délky nezaměstnanosti .................................................................................... 25

4.4.4

Absolventi škol a mladiství (dále absolventi) .............................................................. 29

4.4.5

Osoby se zdravotním postiţením ............................................................................... 31

4.5

Nezaměstnanost z hlediska regionů ................................................................................. 33

5

Cizinci na trhu práce ............................................................................................................. 37

6

Kontrolní činnost ................................................................................................................... 38

7

Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.................................... 39

8

Aktivní politika trhu práce ..................................................................................................... 40 8.1 Zaměření uplatnění APZ v roce 2004 ............................................................................... 40 8.2

Projekty k ovlivnění situace na trhu práce roku 2004 ........................................................ 40

8.2.1

Projekt AKTIV ............................................................................................................ 41

8.2.2

Projekt NADĚJE ........................................................................................................ 41

8.2.3

Projekt Návrat ............................................................................................................ 41

8.2.4

Program První příleţitost (Národní program) ............................................................. 42

8.2.5

Průběţná opatření ..................................................................................................... 42

8.3

Uplatnění jednotlivých nástrojů APZ ................................................................................. 43

8.3.1

Společensky účelná pracovní místa........................................................................... 43

8.3.2

SÚPM-SVČ (Sebezaměstnání) .................................................................................. 43

8.3.3

Absolventská praxe ................................................................................................... 44

8.3.4

Veřejně prospěšné práce ........................................................................................... 44

8.3.5

Chráněné dílny a pracoviště ...................................................................................... 44

8.3.6 8.4

9

Rekvalifikace ............................................................................................................. 45

Poradenské sluţby a aktivity............................................................................................. 46

8.4.1

Individuální a skupinové poradenství ......................................................................... 46

8.4.2

Poradenské programy ............................................................................................... 46

8.4.3

Informačně poradenské středisko pro volbu povolání (IPS) ....................................... 47

8.4.4

Informačně poradenská kancelář (IPK) ...................................................................... 47

8.5

Celkový vývoj uţití nástrojů APZ a jejich financování ........................................................ 48

8.6

Kontrolní činnost v rámci APZ........................................................................................... 49

Zabezpečení výkonu státní sociální podpory ...................................................................... 50

10 Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti I. pololetí 2005 v okrese ................. 51 Pouţité zkratky Přílohy

ÚP ve Frýdku-Místku

1

Situace na trhu práce v roce 2004

Celková charakteristika okresu počet obyvatel

cca 227.000

počet ekonomicky aktivních obyvatel

cca 110.000

rozloha

1273 km2

hustota obyvatel

178 / km2

míra nezaměstnanosti k 31.12.2004

14,3 %

počet evidovaných nezaměstnaných k 31.12.2004

16.856

-

nejvýchodnější okres České republiky

-

součást Moravskoslezského kraje

-

společné hranice s Polskou a Slovenskou republikou; vnitrostátní hranice s okresy Vsetín, Nový Jičín, Ostrava a Karviná

-

spádovými centry jsou okresní město Frýdek-Místek (cca 61.000 obyvatel) a město Třinec (cca 39.000 obyvatel)

-

na území okresu je 70 obcí (95.300 obyvatel) a 7 měst (131.500 obyvatel)

-

počtem obyvatel se řadí okres Frýdek-Místek na 5. místo v rámci ČR (2,2 % obyvatel státu)

-

průměrný věk 38,9 let je pod průměrem ČR (39,5 let)

-

hustotou obyvatelstva je na 14. místě v rámci ČR

-

rozlohou mezi okresy ČR zaujímá 20. místo

-

rozhodující podíl na výměře okresu má lesní původní fond, který tvoří zhruba polovinu území

-

nachází se zde Chráněná krajinná oblast Beskydy, státní přírodní rezervace, chráněná naleziště a chráněné přírodní útvary

-

celé území se rozkládá od nadmořské výšky 220 m aţ po 1323 m; klimaticky jde o oblast od mírně teplé aţ po chladnou

-

vlastní nerostné zdroje okresu jsou bohaté na černé uhlí, coţ ovlivnilo i historické zaměření na těţký průmysl (hutnictví – 23 %, těţba uhlí – 7 %, strojírenství - 6 %)

-

zemědělství je orientováno na chov prasat a skotu, v adekvátních podmínkách i na obilnářství a pěstování brambor převáţně pro krmné účely a na pěstování řepky

-

významná část práceschopného obyvatelstva okresu vyjíţdí za prací mimo okres (cca 9 %), především do okresu Ostrava

-

specifikem okresu jsou relativně početně silné národnostní menšiny; polská tvoří cca 8 % (s její vyšší koncentrací v regionu Třinecka), slovenská představuje cca 3 % z celkového počtu obyvatel

1



Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v okrese Frýdek-Místek 1)

Tabulka 1a

stav k 31.12.2002 celkem

z toho

Počet obyvatel celkem věková kategorie 15-64 let věková kategorie 0 – 14 let

z toho ţeny

z toho ţeny

celkem

celkem

z toho ţeny

226592

115695

226863

115784

1,00

1,00

159379

79154

160497

79615

1,01

1,01

37362

18197

36327

17729

0,97

0,97

38,6

40,1

38,9

40,4

1,01

1,01

Průměrný věk obyvatel 1)

index 2003/2002

stav k 31.12.2003

Data, která poskytuje Český statistický úřad – údaje z demografické statistiky ve věkové struktuře jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu následujícího roku. Skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících 12 měsíců.

Jak je patrno z následujícího grafu, kde jsou porovnávány podíly jednotlivých věkových kategorií v celé populaci okresu Frýdek-Místek s podíly stejných kategorií v počtu UoZ v evidenci Úřadu práce ve Frýdku-Místku, je podíl UoZ v kategorii 20 – 24 let výrazně vyšší neţ v celé populaci. Větší disproporci lze pozorovat také u osob ve věku 50 – 54 let. (Vzhledem k dostupným údajům z ČSÚ o věkové struktuře obyvatel jsou uvedené stavy k 31.12.2003). Graf 1b Podíl obyvatel ve srovnání s podílem UoZ ve věkových kategoriích 18,0

podíl obyvatel k 31.12.2003 podíl UoZ k 31.12.2004

15,9

16,0

14,0 12,8 12,0

podíl v %

12,0

10,0

11,7 10,5

10,1

9,7

11,2

10,8

10,7

10,2 10,2

10,1

10,2

9,5

9,4 9,3 7,8

8,0

6,0

5,6

4,0 2,3 2,0

0,0 15-19

20-24

25-29

30-34

35-39

40-44 věk

Zdroj dat: počet obyvatel - ČSÚ, počet UoZ - ÚP F-M

2

45-49

50-54

55-59

60-64



Silné stránky okresu -

dlouhodobá tradice v řadě průmyslových odvětví

-

dostatek volné pracovní síly

-

relativně nízké náklady na pracovní sílu

-

dostupnost kvalifikované pracovní síly v dělnických a středoškolských profesích

-

mladší věková struktura obyvatelstva ve srovnání s průměrem v ČR

-

potenciál kvalifikovatelné resp. rekvalifikovatelné pracovní síly

-

pracovní síla zvyklá na dojíţďku za prací a na práci na směny

-

dostatečná kapacita vzdělávacích zařízení - základních a středních

-

dostatek kvalitních vodních zdrojů

-

dostatečná dopravní dostupnost většiny sídel v okrese

-

příhraniční poloha okresu (s Polskou a Slovenskou republikou)

-

turisticky atraktivní pohoří Beskyd

-

značná lůţková kapacita ubytovacích zařízení

-

kulturní a přírodní potenciál okresu

Slabé stránky okresu -

velká vzdálenost od ostatních regionů ČR a EU

-

silné soustředění těţkého průmyslu, které prochází restrukturalizací

-

zastaralost výrobních zařízení a technologií zejména v tradičních odvětvích

-

nedostatek investičních zdrojů a startovacího kapitálu

-

značný podíl občanů s nedostatečnou nebo s jednostranně zaměřenou kvalifikací po útlumu hornictví a těţkého průmyslu

-

poddolování části okresu

-

omezená moţnost hospodaření v CHKO, pásmech hygienické ochrany vod

-

nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro cestovní ruch, nízká kvalita poskytovaných sluţeb

-

nízká územní mobilita pracovní síly do větších vzdáleností

-

nízká flexibilita pracovní síly

-

nedostatečná pracovní motivace pracovní síly

-

podprůměrná vzdělanost - jednostranná kvalifikace pracovní síly

-

strukturálně nevyváţená nabídka a poptávka na trhu práce

-

slabá identifikace obyvatel průmyslových oblastí okresu s vlastním územím

-

vysoká dlouhodobá nezaměstnanost

-

kapacitně nedostatečná a nekvalitní dopravní infrastruktura

-

odloučenost regionu od evropské dálniční sítě

-

existence starých ekologických zátěţí z průmyslové výroby

3


2


Hlavní jevy na trhu práce v roce 2004

-

celkový vývoj zaměstnanosti lze charakterizovat souhrnně jako mírnější pokles, kdy, aţ na výjimky, nedošlo u některého zaměstnavatelského subjektu k hromadnému sniţování zaměstnanosti a naopak; proti minulým letům se projevil pokles OSVČ

-

pokles osob vykonávajících SVČ byl cca 760 osob (jednalo se i o osoby vykonávající samostatnou výdělečnou činnost, která nebyla jediným zaměstnáním, a tedy pokles byl dán i těmi, kteří vykonávali SVČ jako vedlejší činnost a v roce 2004 nově zavedené povinné platby je stimulovaly k ukončení činnosti; těch bylo z uvedených 760 osob cca 270)

-

pokles celkové zaměstnanosti v okrese je odhadován na cca 550 osob (z toho u velkých zaměstnavatelů pokles o cca 430, u malých zaměstnavatelů nárůst o cca 310, u OSVČ, které je vykonávali jako jediné zaměstnání pokles o cca 490)

-

z hlediska odvětví došlo k největšímu úbytku zaměstnanosti v odvětví „veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení“ o cca 250 osob (především vlivem vstupu ČR do EU omezením počtu celníků), dále pak v odvětví „zemědělství a myslivost, lesní hospodářství“ (cca 200 osob)

-

k největšímu růstu zaměstnanosti z hlediska odvětví došlo v pododvětví „výroba kovů a kovodělných výrobků“ (cca 220 osob), coţ bylo způsobeno růstem zaměstnanosti u řady menších subjektů pododvětví a dále pak v odvětví „dřevozpracující průmysl“ (cca 170 osob)

-

v roce 2004 přišlo do evidence úřadu práce cca 1310 osob, které ukončily výkon SVČ, coţ je o cca 380 více neţ za rok 2003

-

v průběhu roku 2004 se pohybovala průměrná měsíční nabídka volných pracovních míst ke konci měsíce kolem 350 (oproti roku 2003 o 12 méně)

-

průměrný počet evidovaných uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo za rok 2004 činil 47,3; v roce 2003 tento počet činil 46,4

-

stále přetrvávaly disproporce jak v počtech, tak ve struktuře volných pracovních míst

-

v únoru bylo dosaţeno historického maxima počtu UoZ (17569 osob) a bylo tak překonáno maximum z ledna roku 2003 (16730 osob)

-

k 31.12.2004 dosáhl absolutní počet UoZ 16856 (o 184 více neţ k 31.12.2003); v rámci kraje okres Frýdek-Místek figuroval na 3. místě a v rámci ČR na 5. místě (stejně jako v letech 2000 aţ 2003)

-

z celkového počtu UoZ k 31.12.2004 tvořil podíl ţen 49,7 %, absolventů škol a mladistvých 9,5 % a občanů se ZP 15,6 % (k 31.12.2003 to bylo 48,4 % ţen, 10,5 % absolventů škol a mladistvých, 15,2 % občanů se ZPS)

-

počet uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti činil k 31.12.2004 3928 UoZ (cca 23 % z celkového počtu UoZ, coţ bylo o cca 7%ních bodů méně neţ k 31.12.2003)

-

průměrná výše podpory v nezaměstnanosti k 31.12.2004 se zvýšila oproti stejnému období roku 2003 o 872,-- Kč na 3967,-- Kč

-

v únoru 2004 vzrostla míra nezaměstnanosti na historické maximum 15,9 % (původní metodikou). K 31.12.2004 činila celková míra nezaměstnanosti původní metodikou 15,3 %, novou metodikou výpočtu 14,3 % (k 31.12.2003 původní metodikou 15,0 %) - od července 2004 došlo ke změně metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti

-

v průběhu roku 2004 se okres Frýdek-Místek mírou nezaměstnanosti pohyboval v rámci Moravskoslezského kraje po celou dobu na 4. místě (stejně jako v přecházejících 4 letech), v rámci České republiky průměrně na 10. místě, zatímco v roce 2003 průměrně na 12. místě

-

počet nově evidovaných UoZ za rok 2004 (16168) byl oproti roku 2003 vyšší o 206 osob, počet vyřazených UoZ za rok 2004 (15984) byl oproti roku 2003 vyšší o 671 osob, počet umístěných UoZ (11275) byl niţší o 164 osob 4



-

z hlediska věkové struktury UoZ je dlouhodobě významnou skupinou kategorie do 25 let (cca 21,5 %), která v sobě zahrnuje převáţně absolventy škol. V absolutním počtu bylo k 31.12.2004 v této kategorii evidováno 3526 UoZ (k 31.12.2003 to bylo 3988 osob), z toho 1598 ţen (t.j. cca 44 %)

-

dlouhodobě problémovou skupinou jsou kategorie UoZ ve věku nad 50 let. Podíl této kategorie na celkové nezaměstnanosti se stále zvyšoval aţ do poloviny roku 2004 (k 30.6.2004 dosáhl 25,1 %), ve druhém pololetí 2004 došlo k mírnému poklesu (k 31.12.2004 dosáhl 24,4 %), coţ souvisí s novelou zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém zabezpečení od 1. 1. 2004, která omezila moţnosti odchodu do předčasného důchodu. Absolutní počet těchto UoZ k 31.12.2004 představuje 4115 osob

-

podíly ve vzdělanostní struktuře UoZ se příliš s rostoucí či klesající nezaměstnaností nemění. Stále je v evidenci úřadu práce nejvíce UoZ se středním odborným vzděláním (cca polovina všech UoZ)

-

kategorie UoZ se základním vzděláním (včetně bez vzdělání) nadále patří k nejproblémovější kategorii a výrazně se podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti (cca 26 % z UoZ evidovaných déle neţ 12 měsíců). Podíl této kategorie na celkové nezaměstnanosti je cca 21 %

-

k 31.12.2004 bylo evidováno 7517 UoZ (z toho 3768 ţen) s délkou evidence nad 12 měsíců, tj. 44,6 % z celkového počtu UoZ a 10455 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců, tj. 62,0 %. Pro srovnání k 31.12.2003 bylo evidováno 7388 UoZ s délkou evidence nad 12 měsíců (cca 44,3 %) a 10815 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců (cca 64,9 %). 4366 UoZ bylo evidováno k 31.12.2004 déle neţ 24 měsíců

-

průměrná délka evidence k 31.12.2004 činila 579 dnů (u ţen 545 dnů) a v porovnání se stavem k 31.12.2003 vzrostla o 39 dnů. Průměrná délka evidence celé ČR je 592 dnů

-

nejpočetnější skupinu dlouhodobě nezaměstnaných představují UoZ ve věku nad 50 let (2450 UoZ k 31.12.2004)

-

k 31.12.2004 úřad práce evidoval 1595 absolventů škol a mladistvých a ve srovnání se skutečností k 31.12.2003 to je o 163 osob (9,3 %) méně

-

ve srovnání s jinými okresy ČR okres Frýdek-Místek z hlediska absolutního počtu UoZ – absolventů k 31.12.2004 zaujímal, stejně jako i k 31.12.2003, 5. místo ze 77 okresů

-

31.12.2004 úřad práce evidoval v kategorii UoZ se ZP 2624 uchazečů a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti činil 15,6 % (z toho 1892 osob pobírajících částečný invalidní důchod, z nichţ bylo 64,2 % muţů) a ve srovnání se stavem k 31.12.2003 to je o 91 osob více

-

okres F-M se v ţebříčku 77 okresů ČR k 31.12.2004 řadí na 5. místo v počtu nezaměstnaných UoZ se ZP

-

na celkové dlouhodobé nezaměstnanosti nad 12 měsíců se osoby se ZP k 31.12.2004 podílely 24,3 %. Ve srovnání se stavem k 31.12.2003 (23,8 %) se tento podíl zvýšil o 0,5%ního bodu. Podíl osob se ZP evidovaných déle neţ 12 měsíců na celkovém počtu UoZ se ZP oproti skutečnosti k 31.12.2003 poklesl pouze o 0,1%ního bodu a k 31.12.2004 tak činil 69,5 %

-

ze všech 77 obcí a měst okresu k 31.12.2004 mělo 36 obcí vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr, z toho 6 obcí vykázalo vyšší míru nezaměstnanosti neţ 20 %. Pro srovnání k 31.12.2003 vyšší míru neţ okresní průměr vykazovalo 33 obcí a měst okresu (z toho 5 obcí vyšší neţ 20 %)

-

k 31.12.2004 nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v obcích Hrčava (32,77 %), Horní Lomná (30,77 %) a Ţermanice (29,25 %). Naopak nejniţší míru nezaměstnanosti vykazovaly obce Krmelín (9,27 %), Nošovice (9,61 %) a Stříteţ (10,02 %)

-

z hlediska regionů byla míra nezaměstnanosti k počtu EAO k 31.12.2004 na FrýdeckoMístecku stejná jako na Třinecku (15,4 %), na Frýdlantsku 14,5 %

5



-

1. října 2004 nabyl účinnosti zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, kterým se upravuje i zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska a ostatních cizinců

-

celkový počet cizinců dle evidence úřadu práce k 31.12.2004 činil 1820 osob, coţ je o cca 160 osob méně neţ k 31.12.2003

-

sníţil se počet občanů SR s trvalým pobytem v SR zaměstnaných na území ČR; k 31.12.2004 jich bylo v našem okrese evidováno 1364 (meziroční pokles o cca 260 osob)

-

opatření na trhu práce byla uplatňována především prostřednictvím projektů APZ

-

objem prostředků čerpaných na realizaci APZ (bez § 24a) se meziročně zvýšil z 63,4 mil. Kč na 80,8 mil. Kč a jejich podíl (bez § 24a) z celkových nákladů politiky zaměstnanosti meziročně vzrostl z 26,6 % na 31 % v r. 2004

-

uplatněním přímých nástrojů APZ (SÚPM, SVČ, rekvalifikace, AM, ChD) byla v roce 2004 ovlivněna situace na trhu práce u nejméně 3 360 osob

-

v r. 2004 bylo na PPZ vynaloţeno cca 179 mil. Kč, v r. 2003 to bylo cca 175 mil. Kč

Mezi nejvíce ohroţené skupiny na trhu práce okresu podle výše uvedených poznatků patřily: -

osoby se ZP, jichţ bylo v evidenci úřadu práce k 31.12.2004 cca 2620 (cca 16 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání) a jejich počty neustále rostou, i kdyţ v posledních letech pozvolněji; déle neţ 12 měsíců je neumístěno cca 1820 z těchto osob, tj. cca 70 % z jejich celkového počtu

-

osoby ve věku do 25 let, jichţ bylo v evidenci úřadu práce k 31.12.2004 cca 3530 (cca 22 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání) a z nich zejména absolventi škol

-

osoby nad 50 let věku, které jen obtíţně nacházejí v případě ztráty zaměstnání nové uplatnění, jichţ bylo v evidenci úřadu práce k 31.12.2004 cca 4110 (cca 24 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání), přičemţ cca 2450 z nich, tj. cca 60%, bylo evidováno déle neţ 12 měsíců

-

osoby dlouhodobě evidované (déle neţ 12 měsíců), jichţ bylo k 31.12.2004 v evidenci úřadu práce cca 7520 osob s podílem cca 45 % na celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání; osob evidovaných déle neţ 24 měsíců je v evidenci k 31.12.2004 cca 4370

-

dalšími skupinami jsou osoby dlouhodobou nezaměstnaností ohroţené, jako: 

osoby s délkou evidence delší neţ 6 měsíců



osoby se základním vzděláním



matky s dětmi do 15 let věku zejména po návratu z mateřské dovolené



osoby nad 45 let



osoby se zdravotními omezeními



osoby uvolněné z organizačních důvodů



osoby vyţadující zvláštní pomoc

6



Zaměstnanost a volná pracovní místa

3

3.1 Celkový vývoj zaměstnanosti Celkový vývoj zaměstnanosti v okrese v roce 2004 lze charakterizovat níţe uvedenými znaky: - pokles osob vykonávajících SVČ byl cca 760 osob (jednalo se i o osoby vykonávající samostatnou výdělečnou činnost, která nebyla jediným zaměstnáním, a tedy pokles byl dán i těmi, kteří vykonávali SVČ jako vedlejší činnost a v roce 2004 nově zavedené povinné platby je stimulovaly k ukončení činnosti; těch bylo z uvedených 760 osob cca 270) - pokles celkové zaměstnanosti v okrese je odhadován na cca 550 osob (z toho u velkých zaměstnavatelů pokles o cca 430, u malých zaměstnavatelů nárůst o cca 310, u OSVČ, které je vykonávali jako jediné zaměstnání pokles o cca 490) -

s výjimkou několika málo subjektů nedošlo ve větším rozsahu k významnějšímu poklesu zaměstnanosti

-

na druhé straně došlo pouze výjimečně k většímu nárůstu zaměstnanosti vzhledem k velikosti daného subjektu

-

do evidence přišlo cca 1310 osob, které ukončily SVČ (tj. o cca 430 osob více neţ v roce 2003)

-

vzhledem k horším klimatickým podmínkám bylo zahájení sezónních prací oproti minulým létům pozvolnější, coţ se projevilo i na vývoji zaměstnanosti v jarních měsících

-

naopak vzhledem k příznivým klimatickým podmínkám aţ do konce roku se ukončování sezónních prací projevilo aţ koncem prosince a pravděpodobně se dále projeví začátkem roku 2005

-

částečně došlo ke stabilizaci vývoje u některých zemědělských subjektů okresu (především v důsledku našeho vstupu do EU – otevřením trhu EU), které v minulých obdobích vykazovaly negativní ekonomické výsledky

-

pokles zaměstnanosti v restrukturalizovaném hutním odvětví byl nejniţší v okrese od roku 1991 a navíc v celém pododvětví „výroba kovů a kovodělných výrobků“ došlo k růstu zaměstnanosti, a to zejména u drobných a středních firem

-

na situaci v zaměstnanosti se podílel i vývoj u zaměstnavatelů v okrese Ostrava, kam stále vyjíţdí cca 7 % práceschopného obyvatelstva

-

pokračoval přesun zaměstnanosti z primární a sekundární sféry do terciální, tato sféra avšak nadále nebyla schopna, vzhledem k svému nedostatečnému rozvoji v okrese, absorbovat většinu uvolňovaných pracovníků z jiných odvětví na situaci v okrese se negativně podílely i další druhotné faktory, jako je vzdálenost regionu od ostatních oblastí ČR, nedostatečná a pozdní výstavba silniční sítě apod.

-

pozitivnější vývoj nastal v některých budovaných průmyslových zónách v okrese, kterých je v současné době celkem 9 

Frýdek-Místek (cca 200 ha)



Staré Město (cca 100 ha)



Třinec (cca 40 ha)



Třanovice (cca 25 ha)



Paskov (cca 21 ha)



Čeladná (cca 12 ha



Chlebovice (cca 12 ha)



Lískovec (cca 7 ha)



Frýdlant nad Ostravicí (cca 5 ha)

7



Pozitivnější vývoj nastal v některých budovaných průmyslových zónách v okrese, především v nově vybudovaných, jako např. Chlebovice, Lískovec, Paskov a Třinec, kde vybudováním objektů převáţně zahraničních subjektů byla vytvořena nová pracovní místa řádově v počtech od desítek do stovek. Nejvíce v průmyslové zóně Paskov, kde zahájila výrobu pila rakouského vlastníka.

3.2 Zaměstnanost podle kategorií zaměstnavatelů a počtu zaměstnanců V rámci pravidelného statistického sledování zaměstnanosti úřadem práce v rozhodujících organizacích okresu bylo dotázáno cca 480 zaměstnavatelských subjektů (většinou s počtem 26 a více zaměstnanců). Do následujících rozborů byly pouţity údaje 385 z nich, které k 31.12.2004 zaměstnávaly 26 a více osob v okrese Frýdek-Místek a které tyto údaje poskytly. Zaměstnanost v malých organizacích doplňují údaje OSSZ. Celkový počet zaměstnanců sledovaného vzorku představuje 47931 osob, coţ je o 431 méně (po korekci popsané v kapitole 3.3) neţ k 31.12.2003. U cca 30 rozhodujících zaměstnavatelů okresu s počtem 250 a více zaměstnanců pracuje cca 49 % zaměstnanců sledovaného vzorku (u 12 zaměstnavatelů s počtem 500 a více zaměstnanců pracuje cca 35 % zaměstnanců). Oproti konci roku 2003 jde o sníţení tohoto podílu o cca 2%ní body. Situace u těchto zaměstnavatelů i nadále významně ovlivňovala celkovou situaci na trhu práce okresu. Tabulka 3.2a

Počet zaměstnavatelů a zaměstnanců v kategoriích podle počtu zaměstnanců k 31.12.2004 počet a podíl zaměstnavatelů

velikostní kategorie zaměstnavatele 1 – 49 zaměstnanců

1)

50 – 249 zaměstnanců

2)

250 a více zaměstnanců

2)

celkem

počet a podíl zaměstnanců

absolutně

%

absolutně

%

4409

95,37

24661

37,00

182

3,94

18444

27,67

32

0,69

23555

35,34

4623

100,00

66660

100,00

1) údaje z ČSSZ a monitoringu ÚP 2) údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP

Tabulka 3.2b

Vývoj počtu zaměstnavatelů rozdíl 12/2004-12/2003

stav k Zaměstnavatelé počet „velkých“ zaměstnavatelů 1) (26 a více zaměstnanců) počet „malých“ zaměstnavatelů 2) (do 25 zaměstnanců vč.) celkový počet zaměstnavatelů

31.12.2003

31.12.2004

349

385

4130

4238

4479

4623

1) údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP 2) údaje z ČSSZ 3) po provedené korekci popsané v kapitole 3.3

8

absolutně (36)

5

v% 3)

108 (144)

113

1,43

3)

2,62 3)

2,52

3)



Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ

Tabulka 3.2c

rozdíl 12/2004-12/2003 absolutně v%

stav k

Zaměstnanci 31.12.2003

31.12.2004

47215

47931

18417

18729

celkový počet zaměstnanců

65632

66660

osoby vykonávající samostatně 2) výdělečnou činnost (OSVČ)

16531

15773

celkový počet zaměstnanců a OSVČ

82163

82433

počet zaměstnanců „velkých“ 1) zaměstnavatelů (26 a více zam.) počet zaměstnanců „malých“ 2) zaměstnavatelů (do 25 zam. vč.)

(716)

(1028)

(270)

-431 3)

-0,91 3)

312

1,69

-119 3)

-0,18 3)

-758

-4,59

-877 3)

-1,07

3)

1) údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP 2) údaje z ČSSZ 3) po provedené korekci popsané v kapitole 3.3

Celkový počet zaměstnanců (velkých i malých zaměstnavatelů) v okrese se v roce 2004 mírně sníţil - o cca 120; z toho u „velkých“ zaměstnavatelů (26 a více zaměstnanců) poklesl o cca 430 osob (po provedené korekci popsané v kapitole 3.3.) a naopak počet zaměstnanců „malých“ zaměstnavatelů (do 25 zaměstnanců včetně) vzrostl o cca 310 osob. Podstatně se sníţil počet osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost - o cca 760. Pokles celkové zaměstnanosti tak lze odhadovat na cca 550 osob. Počet zaměstnavatelů do 25 zaměstnanců včetně, evidovaných ČSSZ v okrese Frýdek-Místek, po mírném sníţení v roce 2003, opět vzrostl a ke konci roku 2004 dosáhl maxima - cca 4240 subjektů. Zaměstnanost v drobném a středním podnikání od roku 1996 znázorňuje následující graf, ze kterého je patrný nárůst počtu zaměstnanců u malých zaměstnavatelů v I. pololetí 2004 na cca 19020 osob s mírným poklesem koncem roku. Nárůst osob samostatně výdělečně činných se v roce 2003 zastavil a v roce 2004 došlo k poklesu na stav cca 15770 osob (meziroční pokles o cca 760); jedná se o osoby vykonávající samostatnou výdělečnou činnost, která nemusí být jejich jediným zaměstnáním, a tedy pokles můţe být dán i těmi, kteří vykonávali SVČ jako vedlejší činnost a nově zavedené povinné platby je stimulovaly k ukončení činnosti. Hospodářské vlivy a podmínky k ţivnostenskému podnikání do značné míry způsobily, ţe v roce 2004 přišlo do evidence úřadu práce cca 1310 osob, které ukončily výkon SVČ, coţ je o cca 380 více neţ za rok 2003. Graf 3.2d Zaměstnanost okresu F-M v drobném podnikání (zdroj ČSSZ)

15773

12/03

18729

19017

06/03

16095

16531

12/02

18417

18521

18301

06/02

16563

12/01

16091

18213

06/01

15989

12/00

15388

18205

17717

06/00

15435

12/99

14902

17624

06/99

14842

12/98

14131

13325

06/98

17122

17490

13117

11487

12000

10646

počet osob

14000

12205

16000

14029

17243

17474

17533

17426

18000

17550

20000

18486

22000

10000 8000 6000 4000 2000 0 12/96

06/97

12/97

zaměstnanci malých zaměstnavatelů

9

OSVČ

06/04

12/04



Malé organizace v okr. F-M dle počtu zaměstnanců (údaje ČSSZ)

Tabulka 3.2e počet zaměstnanců v organizaci 0

počet organizací k 31.12.03

k 31.12.04

33

35

počet zaměstnanců celkem index

k 31.12.03

k 31.12.04

1,06

0

0

index

1

aţ

5

3060

3157

1,03

6508

6761

1,04

6

aţ

10

580

598

1,03

4413

4584

1,04

11

aţ

15

231

222

0,96

2945

2840

0,96

16

aţ

20

136

136

1,00

2411

2427

1,01

21

aţ

25

77

76

0,99

1748

1719

0,98

26 a více *)

13

14

1,08

392

398

1,02

4130

4238

1,03

18417

18729

1,02

celkem v evidenci

počet zaměstnanců v organizaci 0

podíl organizací v % k 31.12.03

k 31.12.04

podíl zaměstnanců v % k 31.12.03

k 31.12.04

0,8

0,8

0,0

0,0

1

aţ

5

74,1

74,5

35,3

36,1

6

aţ

10

14,0

14,1

24,0

24,5

11

aţ

15

5,6

5,2

16,0

15,2

16

aţ

20

3,3

3,2

13,1

13,0

21

aţ

25

1,9

1,8

9,5

9,2

26 a více *)

0,3

0,3

2,1

2,1

100,0

100,0

100,0

100,0

celkem v evidenci

*) jedná se o velké firmy, které OSSZ eviduje jako malé z toho důvodu, že se počet jejich zaměstnanců občas snižuje pod tuto hranici

Podle údajů ČSSZ bylo v roce 2004 v okrese Frýdek-Místek nově zaevidováno 775 a vyřazeno z evidence 667 malých organizací. Oproti roku 2003 (741 nových, 712 vyřazených) je to nárůst počtu nově evidovaných organizací a pokles vyřazených. Podle údajů ČSSZ představuje celková zaměstnanost okresu ke konci roku 2004 cca 81 tis. osob, (v r. 2003 cca 80 tis.). Z toho bylo zaměstnanců velkých organizací cca 46700 (v r.2003 cca 45200), zaměstnanců malých organizací cca 18700 (v r.2003 cca 18400) a OSVČ cca 15800 osob (v r.2003 cca 16500). Metodika evidence zaměstnanosti Českou správou sociálního zabezpečení je však odlišná od metodiky evidence úřadem práce.

10



3.3 Vývoj zaměstnanosti v rozhodujících odvětvích Údaje v této kapitole vycházejí z monitoringu prováděného úřadem práce a zahrnujícího zaměstnavatele okresu s počtem 26 a více zaměstnanců (viz úvod kapitoly 3.2) Graf 3.3a Zaměstnanost v okr. F-M podle odvětví k 31. 12. 2004 školství 9%

zdravotnictví 8%

ostatní 2%

státní správa 6% výroba kovů 23%

služby 3%

výroba strojů 6%

peněžnictví a pojišťovnictví 1%

potravinářství 6%

zpracovatelský prům. 45%

doprava, spoje 7%

textilní průmysl 4% ostatní 6%

pohostinství a ubytování 1% obchod 5% stavebnictví 4%

výroba a rozvod energií 2%

těžba uhlí 6%

zemědělství a lesnictví 3%

Podle údajů tabulky 3.3b došlo v roce 2004 k růstu zaměstnanosti o cca 720 osob. Tento údaj byl pro rok 2004 korigován na srovnatelný vzorek (viz níţe): - vzhledem ke změnám, ke kterým došlo v minulém období v odvětví „školství“ byl proveden v roce 2004 detailní průzkum v tomto odvětví a na jeho základě bylo do sledování úřadu práce nově zahrnuto 31 školských subjektů s počty zaměstnanců 26 a více s celkovým počtem 1147 zaměstnávaných osob, které nebyly ve vzorku k 31.12.2003 započteny - v odvětví „doprava, skladování, pošty a telekomunikace“ reorganizací provedenou Českými drahami a.s. došlo k zařazení cca 150 pracovníků, kteří byli původně vykazováni v okrese Vsetín - z odvětví „stavebnictví“ byla vyřazena ze sledování 1 firma s cca 150 zaměstnanci, která převedla své sídlo do okresu Ostrava. Celkem byl údaj v tabulkách 3.2b, 3.2c a 3.3b korigován o „nárůst“ zaměstnanců odvětví školství, tj. o 1147 zaměstnanců. Tzn., ţe nárůst počtu zaměstnanců dle tabulky 3.3b o cca 720 osob byl korigován na pokles o cca 430 ve vztahu k srovnatelnému vzorku zaměstnavatelů k 31.12.2003. V roce 2004 došlo ve sledovaném vzorku zaměstnavatelů k menšímu poklesu zaměstnanosti (o cca 430 osob) neţ v předchozím roce (roce 2003 o cca 890 osob), z toho lze vyvozovat určité zlepšení tendencí na trhu práce. Z hlediska odvětví byl zaznamenán největší pokles v odvětví: - „veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení“ (cca 250 osob), především z důvodu vstupu ČR do EU omezením počtu celníků - „zemědělství a myslivost, lesní hospodářství“ (cca 200 osob) - obchod, opravy motorových vozidel a spotřeb. zboţí“ (cca 100 osob) K největšímu zaznamenanému růstu zaměstnanosti došlo v odvětví: - pododvětví „výroba kovů a kovodělných výrobků“ (cca 220 osob) růstem zaměstnanosti u řady menších subjektů zařazených v tomto pododvětví - „dřevozpracující průmysl“ (cca 170 osob) 11

ÚP ve Frýdku-Místku Tabulka 3.3b


Počet osob zaměstnaných v jednotlivých odvětvích stav k

odvětví OKEČ – název

OKEČ kód

zemědělství a myslivost, lesní hospodářství

01,02

rybolov, chov ryb, přidruţené činnosti v rámci 05 rybolovu dobývání nerostných surovin 10-14 zpracovatelský průmysl 15-37 z toho: - průmysl potravinářský a tabákový 15, 16 - textilní a oděvní průmysl

17, 18

31.12. 2003

rozdíl rok 2004rok 2003

31.12. 2004

prognóza (nárůstpokles) k 30.6.2005

1525

1324

-201

-70

0

0

0

0

3117

3099

-18

-90

20743

20968

225

-50

2743

2717

-26

+40

1768

1702

-66

-130

- kožedělný průmysl

19

39

33

-6

0

- dřevozpracující průmysl - papírenský a polygrafický průmysl, vydavatelské činnosti - koksování, rafinérské zpracování ropy

20

171

339

168

+30

21, 22

533

510

-23

-20

23

0

0

0

0

- chemický a farmaceutický průmysl

24

117

94

-23

0

- gumárenský a plastikářský průmysl - průmysl skla, keramiky, porcelánu a staveb. hmot - výroba kovů a kovodělných výrobků

25

582

623

41

+10

26

497

545

48

-10

27,28

10726

10945

219

+60

29

2623

2656

33

0

- výroba elektrických a optických přístr.

30-33

677

581

-96

-20

- výroba dopravních prostředků

34, 35

0

0

0

0

- zpracovatelský průmysl jinde neuved.

36, 37

267

223

-44

-10

40-41

1130 1779

-55 -262

0 +40

- výroba strojů a zařízení

výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody stavebnictví obchod, opravy motor. vozidel a spotřeb. zboţí pohostinství a ubytování

45

1185 2041

50-52

2334

2231

-103

0

55 60-64 65-67

-27 181 -60

-30

peněţnictví a pojišťovnictví činnosti v obl. nemovitostí, pronaj., sluţ. pro podnikání veřejná správa, obrana, sociální zabezp.

545 3210 257

0

doprava, skladování, pošty a telekomun.

572 3029 317

70-74

1304

1418

114

0

75

2952 3095 3787

2814 -138 4238 (1143)* -4 3892 105

-40

1214

1026

-188

+40

47931 (716)* -431

-240

školství *) zdravotnictví, veterinární a sociální čin. ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby

80 85 90-93, 95,99

47215

celkem Pozn.: údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP *) údaj upraven – viz text kapitoly 3.3

12

-10

-20 -10



3.4 Stav a vývoj volných pracovních míst Graf 3.4a Počet volných míst v r.1993 až 2004 2000

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

1787

1800 1600 1471 1400

1281

1200 1000

počet volných míst

887

914

800

709 577

600

569 466 395

400

323 200 157 0

Situace v oblasti volných pracovních míst na okresním trhu práce je, jak potvrzuje dlouhodobé sledování, odrazem a důsledkem aktuální ekonomické situace. Přesto, ţe databází úřadu práce neprochází všechna volná místa a pracovní příleţitosti trhu práce, má z hlediska dlouhodobého sledování tento údaj významnou vypovídající hodnotu. V průběhu roku 2004 se pohyboval průměrný počet nahlášených VPM ke konci měsíce kolem 350 (v roce 2003 362). Průměrný počet evidovaných uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo za rok 2004 činil 47,3; v roce 2003 tento počet činil 46,4. Nejvyšší počet volných pracovních míst ke konci měsíce byl zaznamenán v měsíci říjnu – 386, nejniţší v měsíci lednu – 291. Vstup České republiky do EU ovlivnil počty volných pracovních míst hlášených do databází úřadů práce obecně v tom smyslu, ţe zaměstnavatelé jiţ nejsou povinni vyřizovat povolení k zaměstnání pro občany EU/EHP a Švýcarska a v této souvislosti hlásit místa jimi obsazovaná jako volná, coţ se početně výrazněji projevilo zejména na konci roku. Ve statistických údajích Úřadu práce ve Frýdku-Místku se tato skutečnost projevila zejména v počtu VPM hlášených v profesi horník. Zatímco v závěru roku 2003 bylo evidováno v měsíci listopad celkem 428 míst – z toho v profesi horník 235 (na která chtěl zaměstnavatel získávat cizince) a v měsíci prosinec 466 VPM – z toho v profesi horník 235 míst (na která chtěl zaměstnavatel získávat cizince), bylo ve stejném období roku 2004 – listopad v databázi ÚP celkem 359 VPM z toho v profesi horník jiţ jen 30 VPM (na která chtěl zaměstnavatel získávat cizince), v měsíci prosinec 323 VPM z toho v profesi horník 19 míst. Z výše uvedeného lze v závěru roku vypozorovat nárůst počtu hlášení ostatních VPM.

13


Vývoj počtu volných míst a počtu UoZ na 1 volné místo ke konci měsíce

měsíc počet uchazečů o zaměstnání


1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

rok 2004 17331 17569 17531 16836 16235 16358 16735 16634 16331 16200 16288 16856

míra nezaměstnanosti rok 2004 15,65 15,87 15,83 15,24 14,70 14,81 14,11 14,02 13,62 13,66 13,65 14,33 počet volných míst

počet UoZ na 1 VM

rok 2004

291

373

395

362

315

369

357

368

348

386

359

323

rok 2003

287

371

397

371

340

376

368

384

315

238

428

466

rok 2004

59,6

47,1

44,4

46,5

51,5

44,3

46,9

45,2

46,9

42,0

45,4

52,2

rok 2003

58,3

45,0

41,8

43,1

46,0

42,3

44,7

42,9

51,7

67,5

37,4

35,8

Za rok 2004 bylo nahlášeno celkem 3128 volných pracovních míst a zrušeno 3275. Ve srovnání s rokem 2003 to bylo o 118 nahlášených volných pracovních míst více (4 %) a zrušených o 214 (7 %) více. Tabulka 3.4c

Tok volných pracovních míst v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003

měsíc počet nově nahlášených volných míst počet zrušených a obsazených volných míst

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

rok 2004

282

311

342

253

295

295

214

237

250

218

278

153

rok 2003

222

233

252

229

249

231

250

262

255

192

417

218

rok 2004

459

229

318

286

342

240

231

224

268

185

303

190

rok 2003

446

149

227

260

280

205

257

241

323

269

228

176

Jak vyplývá z výše uvedeného, celkově došlo, ve srovnání s rokem 2003, k početně výraznějšímu toku VPM, coţ vypovídá o tom, ţe se jednak zaměstnavatelé obraceli s poptávkou po sluţbách našeho úřadu práce, souvisejících s řešením jejich personálních potřeb, častěji neţ v předchozím roce a na druhé straně docházelo k větší intenzitě zprostředkovávání vhodných osob na tato místa. V průběhu roku byla prostřednictvím internetových stránek našeho úřadu práce nově zavedena moţnost uchazečům a zájemcům o zaměstnání prezentovat individuálně svou pracovní nabídku. Zaměstnavatelům byly tímto krokem na druhé straně rozšířeny moţnosti uspokojení jejich poptávky výběru vhodných zaměstnanců vyuţitím i této cesty. V rámci Moravskoslezského kraje se okres Frýdek-Místek pohyboval v počtu volných pracovních míst na 3. – 5. místě, přičemţ na 4. místě se udrţoval po dobu celkem 9 měsíců (k 31.12.2005 počtem 323 na místě 4., za okresem Ostrava, Nový Jičín, Opava). V ukazateli počet UoZ na 1 volné pracovní místo se okres Frýdek-Místek pohyboval na 2. (6x) aţ 4. (2x) místě (k 31.12.2004 počtem 52,2 UoZ/1 VPM na 3. místě, za okresy Karviná a Bruntál). V rámci České republiky se okres Frýdek-Místek počtem VPM pohyboval na 15. aţ 54. místě (k 31.12.2004 na 21. místě). V ukazateli počtu UoZ/1 VPM se řadil střídavě na 2. aţ 7. místě s tím, ţe k 31.12.2004 se zařadil na 5. místo (za okresy Karviná, Jihlava, Bruntál, Most). I v roce 2004 se projevovaly disproporce jak v počtech volných pracovních míst, tak v jejich struktuře vůči profesnímu sloţení UoZ. Poptávka zaměstnavatelů se často nesetkala s odpovídající nabídkou pracovní síly na trhu práce. Na druhé straně lze paradoxně opakovaně 14



vypozorovat, ţe na trhu práce byly profese, kdy na jedné straně existovala VPM a na druhé straně mnoţství UoZ s poţadovanou profesí. Tento jev byl typický např. u profese číšník-servírka (k 31.12.2004 na straně jedné 15 VPM v této profesi a na straně druhé 469 UoZ). Lze si jej vysvětlit jednak odloučeností pracovišť, často bez moţnosti ubytování, coţ přinášelo buď časové (nevyhovující dopravní spojení) a finanční ztráty z důvodu cestování nebo dlouhodobou odloučenost od místa bydliště (rodiny) apod. a z toho vyplývala vysoká fluktuace u těchto profesí. Graf 3.4d

100

18

90

15

80

12

počet UoZ na 1 VM

70

9

míra nezaměstnanosti

60

6

50

3

40

0

30

-3

20

míra nezaměstnanosti v %

Počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo a míra nezaměstnanosti

-6

počet UoZ na 1 VM 10 0

-9

1992

Tabulka 3.4e

1993

1994

1995

1996

1997

199 8

1999

2000

2001

2002

2003

2004

-12

Počty hlášených volných pracovních míst (nejčastější profese) - evidence ÚP k 31.12.2004

Počet hlášených volných míst celkem Počet VM s pracovištěm v okrese Frýdek-Místek

k 31.12.2003

364

521

Počet hlášených volných míst celkem

323

466

Počet VM s pracovištěm v okrese Frýdek-Místek

Profese

Profese

horník

44

270

horník

svářeč

18

30

číšník, servírka

řidič

16

12

obchodní zástupce

číšník, servírka

15

10

lékař

technik

15

8

zámečník

zedník

13

8

doručovatel tisku

pracovník ostrahy

13

7

řezník

doručovatel tisku

12

7

lakýrník

kuchař

10

7

řidič

pomocný, nekvalif. dělník

10

6

zedník

Pozn. Tabulka vychází ze seznamu míst, kterými ÚP disponoval k danému datu a z nich vybírá ty profese, pro které byla volná místa nabízena nejčastěji.

15



V roce 2004 byla dlouhodobě relativně největší poptávka ze strany zaměstnavatelů po níţe uvedených profesích. Tabulka 3.4f

Profese, po kterých byla v roce 2004 v jednotlivých měsících největší poptávka měsíční průměr

profese

KZAM

horník

7111

80

číšník-servírka

51232

21

řidič

83242

19

svářeč

7212

10

zedník

71221

10

zámečník

71367

8

kuchař

51222

8

Dle kvalifikačních poţadavků se nejvíce pracovních příleţitostí k 31.12.2004 vyskytovalo pro uchazeče s předpokladem vyučení (195), výrazně méně pak pro uchazeče se středoškolským vzděláním (68), základním vzděláním (33) a vysokoškolským vzděláním (27). V ukazateli počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo dle vzdělání byl zaznamenán nejvyšší údaj v kategorii uchazečů se základním vzděláním, kdy na 1 volné pracovní místo k 31.12.2004 bylo 105 uchazečů (k 31.12.2003 rovněţ v kategorii s předpokladem základního vzdělání – 118 UoZ/1VPM). Tabulka 3.4g

Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání

stupeň vzdělání

bez vzdělání

k 31.12.2003 volná UoZ/ UoZ místa /1 místo 12

k 30.6.2004 volná UoZ/ UoZ místa /1 místo

0

12

0

118 základní vzdělání střední odborné (OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné (gymnázia) vysokoškolské celkem

3657

31

8338

366

3553

47 0

576

22

16672

466

10

0

3468

33

8542

195

3724

68

544

0

84

23

3500

42

8014

257

3614

42

87 536

k 31.12.2004 volná UoZ/ UoZ místa /1 místo

31

105

100

44

63

565

0

26

653

28

23

568

27

21

36

16358

369

44

16856

323

52

I v roce 2004 přetrvávala omezená nabídka volných pracovních míst vhodných pro absolventy škol (průměrně měsíčně 56 VPM) a osoby se ZP (průměrně měsíčně 10). K 31.12.2004 bylo v databázi vhodných pro absolventy celkem 58 VPM a osoby se ZP 8.

16



Pro zlepšení moţnosti pro UoZ se ZP přetrvával individuální reţim práce s volnými pracovními místy, kdy ve fázi hlášení byla důsledně zjišťována moţnost obsazení míst občany se ZP a pro tuto skupinu UoZ pak zprostředkovávána přednostně. I přes úzkou spolupráci a součinnost se zaměstnavateli přetrvávala v registru VPM poptávka zaměstnavatelů, která se dlouhodoběji (déle neţ 3 měsíce) nesetkávala s nabídkou disponibilní pracovní síly na trhu práce. Úřad práce obtíţně zajišťoval obsazení těchto volných míst uchazeči o zaměstnání s příslušnou kvalifikací, příp. v příbuzných profesích a rekvalifikovanými UoZ. K 31.12.2004 se v databázi vyskytovalo celkem 105 dlouhodobě evidovaných volných pracovních míst nad 3 měsíce (DE VPM), z toho nejvíce v profesi horník – 19, poštovní doručovatel – 11 a frézař – 10 (k 31.12.2003 byl počet dlouhodobě evidovaných volných pracovních míst 101). Nejvíce DE VPM bylo ve skupině s poţadovaným „vyučením“ (67); následovala skupina s poţadovaným středoškolským vzděláním (17), základním vzděláním (14), vysokoškolským vzděláním (7). Tabulka 3.4h KZAM

Nejčetnější DE VPM k 31.12.2004 dle profesí

Název profese

Počet VPM Důvody

711

horník

19

nedostatek uchazečů a zájemců s poţadovaným vzděláním, praxí a zdravotními předpoklady

414

poštovní doručovatel

9

vysoká fluktuace v uvedené profesi, nízké mzdové ohodnocení

721

svářeč

6

nedostatek uchazečů s příslušným oprávněním a poţadovanou praxí

721

zámečník

5

nedostatek uchazečů s příslušným vzděláním v oboru a poţadovanou praxí, resp. kombinací s poţadovaným svářečským oprávněním

722

frézař

5

nedostatek uchazečů s příslušným vzděláním a poţadovanou praxí

Mezi důvody, které vedly k dlouhodobému neobsazení zmiňovaných míst, patřily: nedostatek uchazečů v evidenci s příslušným vzděláním (nebo jeho zaměřením), nedostatečná (nebo nevhodná) praxe, absence dalších poţadovaných znalostí a dovedností (např. znalost čtení výkresové a technické dokumentace, svářečský průkaz určitého druhu), případně jejich poţadovaná kombinace. Ve spolupráci s odborem zprostředkování a poradenství byl pravidelně čtvrtletně prováděn rozbor a analýza příčin dlouhodobě neobsazených VPM s cílem přijetí opatření, směřujících k ţádoucí eliminaci jejich výskytu: -

individuální jednání se rekvalifikovaného UoZ

zaměstnavateli

o

-

jednání o moţnostech úpravy původních poţadavků pro výkon profese

-

v případě, kdy se vhodný UoZ ani zájemce v evidenci nevyskytoval a úprava poţadovaných kvalifikačních předpokladů nebyla moţná, bylo VPM ponecháno v registru pro případ, ţe by se vhodný UoZ, zájemce nebo uţivatel internetu pro uvedenou pracovní pozici vyskytl.

17

moţnostech

případného

uplatnění

cíleně



3.5 Společnosti se zahraniční účastí Jedním z významných faktorů působících na rozvoj regionu je příliv zahraničního kapitálu. Ve vztahu k zaměstnanosti má především stabilizující a rozvojové účinky a přispívá k rozvoji na trhu práce, a to hlavně formou přímého investování kapitálu. V této souvislosti pak dochází ke vzniku nových pracovních míst, nabízejí se moţnosti vyuţívání moderních zahraničních technologií a jiţ vybudované sítě odběratelů. Rovněţ pozitivně působí v rámci dodavatelskoodběratelských vztahů v regionu i mimo něj. Na příliv zahraničního kapitálu do okresu však doposud nepříznivě působí řada negativních vlivů: - vzdálenost od jiných regionů a většiny členských států EU -

kapacitně nedostatečná a nekvalitní dopravní infrastruktura

-

nepřipravenost větších průmyslových zón

-

omezená moţnost hospodaření v CHKO, pásmech hygienické ochrany vod

-

značný podíl občanů s nedostatečnou nebo s jednostranně zaměřenou kvalifikací po útlumu hornictví a těţkého průmyslu

-

obraz našeho regionu ve světě jako ekologicky znečištěného území působením těţkého průmyslu a pod.

Výjimkou jsou nadnárodní řetězce velkých obchodních firem, které, především v okresním městě, vybudovaly širokou síť svých marketů a postupně ji rozšiřují i na další města okresu. Doposud se nepodařilo plně vyuţít moţného potencionálu, který v sobě skrývá blízkost Polské republiky a Slovenské republiky. Bezprostřední sousedství těchto zemí se spíše projevuje jednosměrným „vývozem“ pracovní síly do ČR. Náš okres však můţe zahraničním investorům nabídnout i řadu pozitiv: - relativně levné pozemky -

řada nevyuţívaných hal a průmyslových objektů s vybudovanou technickou infrastrukturou

-

levnou pracovní sílou přivyklou těţké práci na směny

-

mladší věková struktura obyvatelstva ve srovnání s průměrem ČR

-

nevyuţitý potencionál sekundární a terciální sféry při nízkém zastoupení některých oborů, např. z elektrotechnického průmyslu a všeobecně terciální sféry, kde řada moţností je dosud nevyuţita v přírodním prostředí Beskyd

-

relativně vysoká koupěschopnost obyvatelstva vyplývající z vyšších výdělků v prioritních odvětvích okresu a z hustoty obyvatelstva.

Na základě dosavadních zkušeností s působením zaměstnavatelů se zahraničním kapitálem na trhu práce můţeme konstatovat, ţe se převáţně takové subjekty v minulém období rozvíjely a vytvářely i nová pracovní místa. Přínosem z hlediska dosavadní situace v působení zahraničních investorů v okrese je koncem roku 2003 vybudovaná pila rakouského vlastníka v průmyslové zóně Paskov, který v roce 2004 rozšiřoval svoji činnost. Je zde vytvořen potenciál realizace dalších návazných investic. Dalším zahraničním investorem, který v roce 2004 zahájil v okrese výrobu je firma italského vlastníka v průmyslové zóně Lískovec. V současné době působí na území okresu a se sídlem v okrese Frýdek-Místek (na základě dostupných údajů o zaměstnavatelích s počty 26 a více zaměstnanců) celkem 23 zaměstnavatelů se zahraniční účastí v různém rozsahu podílu. Dále zde působí prostřednictvím pracovišť či poboček dalších 19 zaměstnavatelů se zahraniční účastí, jejichţ sídlo se nachází mimo okres Frýdek-Místek.

18



3.6 Dojížďka za prací Údaje o dojíţďce byly získávány pouze ze vzorku zaměstnavatelů, kteří tyto údaje poskytli, z tohoto důvodu z nich lze celkovou dojíţďku pouze přiměřeně odhadnout. Následující údaje se týkají dojíţďky za prací do okresu Frýdek-Místek a byly zpracovány na základě rozboru údajů 309 rozhodujících zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců 26 a více. Tabulka 3.6

Počet zaměstnanců vybraných firem okresu Frýdek-Místek podle okresu trvalého bydliště Počet zaměstnanců k 31.12.2004

Okres

absolutní

%

36051

87,5

Ostrava

1717

4,2

Karviná

2027

4,9

659

1,6

Vsetín

47

0,1

Opava

79

0,2

Bruntál

6

0,0*)

Šumperk

13

0,0*)

Jeseník

7

0,0*)

Frýdek-Místek

Nový Jičín

ostatní okresy celkem

592

1,4

41198

100,0

*) z hlediska četnosti jde o nevýznamné počty Celkový počet zaměstnanců firem, u nichţ byly rozborovány údaje o dojíţďce za prací k 31.12.2004 činil 41198 osob. Z nich 5147, tj. 12,5 % dojíţdělo z jiných okresů, a to stejně jako v minulých letech především z okresů Karviná a Ostrava - 9,1 % (k 31.12.2003 podíl těchto dvou okresů činil 8,6 %). Z okresů mimo nejbliţší region, dojíţdělo 1,4 % osob (pro srovnání k 31.12.2003 1,2 %), vzhledem k poloze okresu to jsou jiţ dlouhodobě zejména občané Slovenské republiky. Podíl dojíţdějících osob, vzhledem k celkovému počtu zaměstnanců konkrétního odvětví, byl shodně jako i v minulých letech nejvyšší v odvětví průmyslu paliv a energetiky (30,9 %). Nejniţší dojíţďka ze sledovaných odvětví byla opět v zemědělství (pouze 2,3 % osob), kde dostupnost do zaměstnání je nadále ve velké míře ovlivňována i atypickými začátky a průběhem pracovního dne.

19


4


Nezaměstnanost (evidovaná)

4.1 Stav a vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání Evidovaná nezaměstnanost se v roce 2004 vyvíjela podobně jako ve stejných obdobích předchozích let, ovšem ve vyšší hladině (zejména v I. pololetí). V únoru bylo dosaţeno historického maxima počtu UoZ (17.569 osob) a bylo tak překonáno dosavadní maximum z ledna roku 2003 (16.730 osob). K 31.12.2004 byl celkový počet evidovaných UoZ vyšší pouze o 184 neţ v prosinci 2003 a činil 16.856 osob. Na rozdíl od předchozích let nedošlo v červnu k obvyklému nárůstu počtu absolventů škol a jejich počet byl k 30.6.2004 o 674 UoZ niţší neţ ke stejnému datu roku 2003. K 31.12.2004 dosáhl počet absolventů škol 1595 osob, coţ představuje meziroční pokles o 163 osob (blíţe viz kapitola 3.4.4). Nadále pokračoval mírný nárůst UoZ se zdravotním postiţením a v březnu bylo dosaţeno historického maxima jejich počtu (2666 osob). K 31.12.2004 byl počet 2624 těchto UoZ o 91 osob vyšší neţ ke stejnému datu předchozího roku (blíţe viz kapitola 3.4.5). Podrobný vývoj nezaměstnanosti v I.pololetí 2004 dle jednotlivých měsíců je uveden v tabulce 4.1a v příloze. Tabulka 4.1b

Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání, volných pracovních míst a míry evidované nezaměstnanosti rozdíl 12/2004-12/2003

stav k

absolutně

30.6.2004

31.12.2004

16672

16358

16856

184

1,1

1758

1418

1595

-163

-9,3

2533

2580

2624

91

3,6

5020

4628

3928

-1092

-21,8

volná pracovní místa

466

369

323

-143

-30,7

UoZ připadající na 1 volné prac. místo

35,8

44,3

52,2

16,4

45,8

15,00

14,81

14,33

-0,67

31.12.2003 evidovaní uchazeči o zaměstnání z toho: absolventi škol a mladiství občané se zdravotním postiţením UoZ s nárokem na hmotné zabezpečení


v%

Z hlediska absolutního počtu UoZ figuroval okres Frýdek-Místek po celý rok 2004 v rámci kraje na 3. místě (za okresy Ostrava a Karviná) a v rámci celé ČR na 5. místě (za okresy Ostrava, Karviná, Praha, Brno) stejně jako v roce 2003. Z celkového počtu UoZ k 31.12.2004 tvořil podíl ţen 49,7 %, absolventů škol a mladistvých 9,5 % a občanů se ZP 15,6 % (k 31.12.2003 to bylo 48,4 % ţen, 10,5 % absolventů škol a mladistvých, 15,2 % občanů se ZP).

20



Graf 4.1c Vývoj nezaměstnanosti v okrese Frýdek-Místek v letech 1992 až 2004

20000

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004 17569 - únor

18000

16730

16529

16856

16000

ve fyzických osobách

14000

12000

uchazeči o zaměstnání celkem

10000

8375

8000

6699 6000

3340

4000

ženy 2624

2000

osoby se ZP 0

Počet uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti činil k 31.12.2004 3928 UoZ (cca 23 % z celkového počtu UoZ, coţ bylo o cca 7%ních bodů méně neţ k 31.12.2003). Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti k 31.12.2004 se zvýšila oproti stejnému období roku 2003 o 872,-- Kč na 3967,-- Kč.

4.2 Stav a vývoj míry nezaměstnanosti v okrese a ve srovnání s regionem a ČR Graf 4.2a Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese FM v letech 1992 až 2004 22,0

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

max 18,0 - březen

20,0 18,0

16,6%


16,0

míra nezaměstnanosti žen

14,0

14,3 % max 15,9 % -únor

12,0 10,0

míra nezaměstnanosti celkem 8,0 6,7

6,4 6,0

3,6 4,0 3,2 2,0 0,0

vývoj v jednotlivých měsících

21



V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie došlo od července 2004 ke změně metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti (příloha 4.2). Novou metodikou, která je srovnatelná s ostatními zeměmi EU, je míra nezaměstnanosti o cca 1%ní bod niţší neţ výpočtem podle původní metodiky. Z předchozího grafu je tento pokles ve II. pololetí patrný. Pokud bychom pouţili původní metodiku výpočtu, průběh vývoje míry nezaměstnanosti byl v roce 2004 srovnatelný s rokem 2003, ovšem ve vyšší hladině. V únoru 2004 vzrostla míra nezaměstnanosti na historické maximum 15,9 %. K 31.12.2004 činila celková míra nezaměstnanosti novou metodikou výpočtu 14,3 % (k 31.12.2003 původní metodikou 15,0%). Míra nezaměstnanosti ţen byla k 31.12.2004 16,6 % (k 31.12.2003 původní metodikou 17,0 %). Graf 4.2b Srovnání míry nezaměstnanosti okresu, kraje a ČR v r.1990-2004 20

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

max 15,9 % -únor

18 16


14 12

15,7 %

okres F-M kraj ČR

14,3 %

10

9,5 %

8 6 4 2 0 Pozn. - do roku 1991 nejsou všechna data k dispozici - do 31.12.2000 zahrnoval Severomoravský kraj více okresů než následný (Ostravský) Moravskoslezský kraj - od července 2004 došlo ke změně metodiky výpočtu

Průměrná míra nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje v roce 2004 výrazně převyšovala celorepublikový průměr (o cca 6,5 %ního bodu). V okrese Frýdek-Místek byla o cca 1,5%ní bod niţší neţ průměrná míra nezaměstnanosti MSK. K 31.12.2004 v rámci České republiky byly mezi prvními 10 okresy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti z Moravskoslezského kraje 3 okresy – Karviná (2.; 19,6 %), za prvním okresem Most (22,7 %), Bruntál (4.; 17,5 %) a Ostrava (5.; 16,6 %), které se na těchto místech pohybovaly po celý rok 2004 a od března do listopadu k nim patřil i okres Frýdek-Místek. V průběhu roku 2004 se okres Frýdek-Místek mírou nezaměstnanosti pohyboval v rámci Moravskoslezského kraje po celou dobu na 4. místě (stejně jako v přecházejících 4 letech), v rámci České republiky průměrně na 10. místě, zatímco v roce 2003 průměrně na 12. místě.

4.3 Tok nezaměstnanosti Celkový počet nově evidovaných UoZ za rok 2004 (16168) byl oproti roku 2003 vyšší o 206 osob. Také celkový počet vyřazených UoZ za rok 2004 (15984) byl oproti roku 2003 vyšší (o 671 osob). Počet umístěných UoZ (11275) byl niţší o 164 osob a podíl umístěných vzhledem k celkově vyřazeným UoZ (70,5 %) se sníţil o cca 4 %ní body. 22



Tok UoZ v roce 2004 měl obdobný průběh jako v letech předchozích. V lednu, jako jiţ tradičně, byl zaevidován větší počet nových UoZ (1796) neţ vyřazených (1137). V období březen – květen pak počty vyřazených převyšovaly počty nově evidovaných UoZ v souvislosti se zahájením sezónních prací. V červnu a červenci došlo opět k poklesu vyřazených a naopak nárůstu nově se hlásících UoZ (v roce 2004 ale k menšímu nárůstu, neţ tomu bylo v předchozích letech, a to zejména z důvodu niţšího počtu evidovaných absolventů škol). V září se tradičně zvyšoval počet nových i vyřazených UoZ, v říjnu tyto počty opět klesaly. Pokles počtu vyřazených UoZ pak dále pokračoval aţ do konce roku, zatímco počet nových UoZ naopak narůstal. Tabulka 4.3

rok 1992 rok 1993 rok 1994 rok 1995 rok 1996 rok 1997 rok 1998 rok 1999 rok 2000 rok 2001 rok 2002 rok 2003 rok 2004

Počet nových a vyřazených UoZ v letech 1992 – 2004 noví uchazeči celkem měs.prům 11 404 950 14 078 1 173 13 226 1 102 12 479 1 040 13 148 1 096 16 290 1 358 18 246 1 521 19 449 1 621 16 758 1 397 16 352 1 363 16 433 1 369 15 962 1 330 16 168 1 347

vyřazení celkem měs.prům 14 640 1 220 11 634 969 13 235 1 103 13 995 1 166 12 126 1 011 13 616 1 135 14 609 1 217 16 139 1 345 17 697 1 475 16 842 1 404 15 039 1 253 15 313 1 276 15 984 1 332

celkem 10 359 8 503 9 951 10 001 8 940 9 062 10 065 10 693 12 700 12 472 11 125 11 439 11 275

z toho umístění % z vyřaz. měs.prům 70,8 863 73,1 708 75,2 829 71,5 833 73,7 745 66,6 755 68,9 839 66,3 891 71,8 1 058 74,1 1 039 74,0 927 74,7 953 70,5 940

4.4 Vývoj a struktura nezaměstnanosti v některých vybraných kategoriích UoZ 4.4.1 Podle věku a pohlaví Tabulka 4.4.1a

Věková struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání

věková kategorie

k 31.12.2003 absolutně


%

k 31.12.2004 %

absolutně

%

do 20 let

1096

6,57

904

5,53

952

5,65

20 - 24 let

2892

17,35

2802

17,13

2674

15,86

25 - 29 let

2003

12,01

1875

11,46

1966

11,66

30 - 34 let

1619

9,71

1702

10,40

1827

10,84

35 - 39 let

1627

9,76

1631

9,97

1721

10,21

40 - 44 let

1530

9,18

1554

9,50

1709

10,14

45 - 49 let

1848

11,08

1783

10,90

1892

11,22

50 - 54 let

2162

12,97

2121

12,97

2155

12,78

55 - 59 let

1544

9,26

1533

9,37

1569

9,31

nad 60 let

351

2,11

453

2,77

391

2,32

16672

100,00

16358

100,00

16856

100,00

celkem

23



Z hlediska věkové struktury UoZ je dlouhodobě významnou skupinou kategorie do 25 let (cca 21,5 %), která v sobě zahrnuje převáţně absolventy škol, i kdyţ se meziročně sníţil počet i podíl těchto UoZ. V absolutním počtu bylo k 31.12.2004 v této kategorii evidováno 3526 UoZ (k 31.12.2003 to bylo 3988 osob), z toho 1598 ţen (t.j. cca 44 %). Pokles je dán mj. také zmiňovanou změnou zákona o zaměstnanosti. Dlouhodobě problémovou skupinou jsou UoZ ve věku nad 50 let. Podíl této kategorie na celkové nezaměstnanosti se stále zvyšoval aţ do poloviny roku 2004 (k 30.6.2004 dosáhl 25,1 %), ve druhém pololetí 2004 došlo k mírnému poklesu (k 31.12.2004 dosáhl 24,4 %), coţ souvisí s novelou zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém zabezpečení od 1. 1. 2004, která omezila moţnosti odchodu do předčasného důchodu a také se zaměřením APZ na tuto skupinu UoZ (v roce 2004 bylo do nástrojů APZ zařazeno 391 UoZ ve věku nad 50 let – blíţe viz kapitola 8). Absolutní počet těchto UoZ k 31.12.2004 představuje 4115 osob. Podíl UoZ ve věku nad 55 let je sice relativně nízký, cca 11 %, zájem zaměstnavatelů o zaměstnávání těchto osob je však malý a v rámci organizačních opatření jsou zpravidla uvolňováni nejčastěji. Počet osob v kategorii nad 60 let se stále mírně zvyšoval aţ do pololetí 2004 (k 30.6.2004 453 osob), ve druhém pololetí 2004 došlo k mírnému poklesu (k 31.12.2004 391 osob) z důvodu, jak je uvedeno výše. V této kategorii jsou evidováni zejména muţi, kteří pobírají rentu (do 65 let), pro něţ je odchod do starobního důchodu finančně nevýhodný a dále pak ţeny, které nesplňují podmínku počtu odpracovaných let pro přiznání starobního důchodu. Jedním z důvodů je také zvyšování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu. Relativně nejméně jsou zastoupeny jednotlivé kategorie od 30 do 45 let. V tomto věku mají potencionální zaměstnanci nejvyšší hodnotu na trhu práce vyplývající z jejich zkušeností a výkonnosti. Věková kategorie 30 – 34 let zahrnuje větší zastoupení ţen, o které zaměstnavatelé jeví niţší zájem, hlavně z důvodu péče o nezletilé děti. V minulých letech výrazně vzrůstal podíl ţen v kategorii 55 - 59 let, ve druhé polovině roku 2004 však došlo k poklesu (o cca 9%ních bodů) v souvislosti s omezením moţnosti odchodu do předčasného důchodu. Graf 4.4.1b Podíl žen ve věkové struktuře UoZ v letech 2003-2004 100 90

4.čtvrtl.03 1.čtvrtl.04

80

2.čtvrtl.04 3.čtvrtl.04

70

podíl žen v %

4.čtvrtl.04 60 50 40 30 20 10 0 do 20

20-24

25-29

30-34

35-39

40-44 věk

24

45-49

50-54

55-59

60 a více



Průměrný věk evidovaných UoZ se meziročně zvýšil z 37,3 k 31.12.2003 na 37,7 roků k 31.12.2004. U ţen meziročně nedošlo ke změně (37,5 let). Ve srovnání věkových kategorií celé populace a UoZ (viz kapitola 1) je podíl UoZ v kategorii 20 – 24 let daleko vyšší neţ v celé populaci okresu Frýdek-Místek. Větší disproporci lze pozorovat také u osob ve věku 50 – 54 let.

4.4.2

Podle vzdělání

Podíly ve vzdělanostní struktuře UoZ se příliš s rostoucí či klesající nezaměstnaností nemění. Stále je v evidenci úřadu práce nejvíce UoZ se středním odborným vzděláním (cca polovina všech UoZ). Kategorie UoZ se základním vzděláním (včetně bez vzdělání) nadále patří k nejproblémovější kategorii a výrazně se podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti (cca 26 % z UoZ evidovaných déle neţ 12 měsíců). Podíl této kategorie na celkové nezaměstnanosti je 20,7 % a meziročně se sníţil o cca 1%ní bod. K nepatrnému meziročnímu nárůstu došlo u kategorií UoZ se středním odborným vzděláním (s maturitou i bez ní) – index 1,05 a 1,02. Tabulka 4.4.2

Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání

stupeň vzdělání bez vzdělání základní vzdělání střední odborné (OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné (gymnázia) vysokoškolské celkem



%

Index


%

12-2004 / / 12-2003

%

12

0,1

12

0,1

10

0,1

0,83

3657

21,9

3500

21,4

3468

20,6

0,95

8338

50,0

8014

49,0

8542

50,7

1,02

3553

21,3

3614

22,1

3724

22,1

1,05

536

3,2

565

3,5

544

3,2

1,01

576

3,5

653

4,0

568

3,4

0,99

16672

100,0

16358

100,0

16856

100,0

1,01

4.4.3 Podle délky nezaměstnanosti Z dlouhodobého hlediska se projevovala tendence zvyšování podílu UoZ s delší dobou evidence, od roku 2000 ale velmi pozvolně. Na konci roku 2004 dokonce došlo k mírnému poklesu. Vývoj podílu dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti zobrazuje následující graf.

25



Graf 4.4.3a

Růst podílu nezaměstnanosti nad 6 měsíců se sice zastavil (je to dáno také důsledným cílením aktivit v rámci APZ právě na osoby dlouhodobě nezaměstnané, či dlouhodobou nezaměstnaností ohroţené; do nástrojů APZ bylo zařazeno 1651 dlouhodobě nezaměstnaných osob), přesto v roce 2004 došlo k dalšímu nárůstu podílu kategorie UoZ s délkou nezaměstnanosti nad 24 měsíců. Tabulka 4.4.3b

Uchazeči o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti k 31.12.2003

k 30.6.2004 v%

ve fyz. osobách

Index v % 06-2004/06-2003

ve fyz. osobách

v%

do 3 měsíců

3097

18,6

3179

19,4

3722

22,8

1,20

3 – 6 měsíců

2760

16,6

2535

15,5

2679

16,4

0,97

6 – 9 měsíců

1930

11,6

1581

9,7

1622

9,9

0,84

9 – 12 měsíců

1497

9,0

1575

9,6

1316

8,0

0,88

12 - 24 měsíců

3498

21,0

3310

20,2

3151

19,3

0,90

nad 24 měsíců

3890

23,3

4178

25,5

4366

26,7

1,12

16672

100,0

16358

100,0

16856

103,0

1,01

celkem

ve fyz. osobách

k 31.12.2004

(fyzické osoby)

Průměrná délka evidence k 31.12.2004 činila 579 dnů (u ţen 545 dnů) a v porovnání se stavem k 31.12.2003 vzrostla o 39 dnů. Průměrná délka evidence celé ČR k 31.12.2004 byla 592 dnů. Průměrná délka vyřazených UoZ se pohybuje v niţších hodnotách a k 31.12.2004 činila v okrese F-M 362 dnů.

26



Podíl UoZ s evidencí nad 6 měsíců se meziročně sníţil o 2,8% bodu, i kdyţ se o 0,3% body zvýšil podíl UoZ s evidencí nad 12 měsíců. K nejvýraznějšímu meziročnímu zvýšení došlo v kategorii UoZ s evidencí nad 24 měsíců (index 1,12). K 31.12.2004 bylo evidováno 7517 UoZ (z toho 3768 ţen) s délkou evidence nad 12 měsíců, tj. 44,6 % z celkového počtu UoZ a 10455 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců, tj. 62,0 %. Pro srovnání k 31.12.2003 bylo evidováno 7388 UoZ s délkou evidence nad 12 měsíců (cca 44,3 %) a 10815 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců (cca 64,9 %). 4366 UoZ bylo evidováno k 31.12.2004 déle neţ 24 měsíců, coţ je 58 % z UoZ s délkou evidence nad 12 měsíců (k 31.12.2003 to bylo 3890 UoZ a 53 %). Dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců v evidenci ÚP) k 31. 12. 2004

Tabulka 4.4.3c

Věk

Stupeň vzdělání

Muţi

do 19 let 87

20 29 810

30 39 574

40 49 913

50 a více 1365

Ţeny

46

763

921

953

133

1573

1495

1866

celkem

bez

Z

SO s mat. 2202 528

SO

2

833

1085

4

1145

1681

2450

6

1978

3883

Celkem

VŠ

SV 54

130

3749

713

150

75

3768

1241

204

205

7517

UoZ se ZP v evidenci ÚP nad 12 měsíců OZP zdrav. znevýhodnění

OZP částečně invalidní

462

OZP plně invalidní

1357

občané se ZP celkem

4

1823

Stupeň vzdělání: bez bez vzdělání Z základní vzdělání SO střední odborné vzdělání bez maturity ÚS střední odborné vzdělání s maturitou SV střední všeobecné vzdělání VŠ vysokoškolské vzdělání

Tabulka 4.4.3d

Procentuální podíl UoZ dle věkových kategorií a dosaženého stupně vzdělání a ZP k datu 31. 12. 2004 u dlouhodobě nezaměstnaných nad 12 měsíců Věk

v% Podíl k 1) celkové n. Podíl k 2) dlouhod.n.

do 19

20 29

30 39

Stupeň vzdělání 40 49

50 a více

bez

Z

SO

SO s mat.

SV

VŠ

OZP

5,6

27,5

21,0

21,4

24,4

0,1

20,6

50,7

22,1

3,2

3,4

15,6

1,8

20,9

19,9

24,8

32,6

0,1

26,3

51,7

16,5

2,7

2,7

24,3

1) Podíl UoZ dle kategorií k počtu UoZ celkem 2) Podíl UoZ dlouhodobě nezaměstnaných dle kategorií k počtu UoZ dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 1 rok) celkem

Na dlouhodobé nezaměstnanosti se v předchozích letech podíleli více muţi neţ ţeny. Od roku 2001 se tento rozdíl sniţoval a v roce 2004 se na dlouhodobé nezaměstnanosti podíleli téměř stejně muţi jako ţeny, k 31.12.2004 dokonce podíl ţen (50,1 %) nepatrně převýšil podíl muţů (u celkové nezaměstnanosti muţi 50,3 %, ţeny 49,7 %). 27



Nejpočetnější skupinu dlouhodobě nezaměstnaných představují UoZ ve věku nad 50 let (2450 UoZ k 31.12.2004). Jejich počet i podíl od pololetí 2002 stále narůstal, ale ke konci roku 2004 došlo k poklesu počtu i podílu těchto UoZ (viz graf 4.4.3e), přičemţ obdobný trend byl i u podílu všech UoZ nad 50 let na celkové nezaměstnanosti. Z uvedeného vyplývá, ţe v evidenci úřadu práce zůstává stále poměrně velký počet starších osob, které nemohou nalézt uplatnění na trhu práce vzhledem k negativním postojům zaměstnavatelů, coţ je často násobeno i zdravotními problémy, které neumoţňují vykonávat některé činnosti zejména v dělnických profesích.

30,0 2450

2404

2626

32,6

36,0

18,0

1000

Podíl v %

1974

24,0

1731

1874

1828

1728

Počet UoZ

2000

1500

32,5

32,1

30,9

29,7

2217

2500

27,8

31,2

3000

32,7

Počet UoZ nad 50 let v evidenci nad 12 měsíců a jejich podíl na celkovém počtu UoZ v evidenci nad 12 měsíců

35,1

Graf 4.4.3e

12,0 Počet

Podíl v %

500

6,0

0

0,0 rok 2000

pol 2001

rok 2001

pol 2002

rok 2002

pol 2003

rok 2003

pol 2004

rok 2004

Z hlediska dosaţeného stupně vzdělání je i nadále největší procentuální zastoupení dlouhodobě nezaměstnaných v kategorii UoZ se středním odborným vzděláním bez maturity (cca 52 %), přibliţně však odpovídá podílu vyučených z celkového počtu UoZ. Se stoupajícím vzděláním tento poměr klesá, naopak podíl cca 26 % UoZ se základním vzděláním je, ve srovnání podílu této kategorie vzhledem k celkové nezaměstnanosti, vyšší. Podíl osob se ZP evidovaných více neţ 12 měsíců k počtu UoZ dlouhodobě nezaměstnaných celkem se meziročně zvýšil o 0,5% bod na 24,3 % k 31.12.2004. Absolutní počet těchto UoZ se zvýšil z 1762 osob k 31.12.2003 na 1823 osob k 31.12.2004, coţ představuje meziroční nárůst o cca 3,5 %. Dlouhodobá evidence jen násobí handicapy dané zdravotním stavem této kategorie UoZ a nadále je tak skupinou dlouhodobou nezaměstnaností nejvíce ohroţenou. Proti stavu ke konci roku 2003 se zvýšil absolutní počet i podíl UoZ dlouhodobě nezaměstnaných v kategorii 30-39 let a také v kategorii střední odborné vzdělání bez maturity. Typickými UoZ ohroţenými dlouhodobou nezaměstnaností jsou vyučení muţi ve věku nad 50 let (se zvyšujícím se věkem ohroţenost roste). Stále více se k nim přibliţují i ţeny ve stejné kombinaci věku a vzdělání. Věk nad 50 let tak spolu se zdravotními obtíţemi vytváří největší potenciál dlouhodobé nezaměstnanosti.

28



I přesto, ţe aktivní politika zaměstnanosti je cíleně na tuto skupinu UoZ směrována, je jejich podíl na dlouhodobé nezaměstnanosti stále vysoký. Z této skutečnosti je zřejmé, ţe samotná aktivní politika zaměstnanosti k řešení této problematiky není dostatečná. Je zapotřebí hledat řešení dlouhodobého charakteru (např. investiční pobídky, odstranění administrativních bariér podnikání, osvěta potenciálu takových osob apod.) v kombinaci s motivačními aktivitami pro skupinu těchto osob, včetně konkrétní individuální práce s nimi.

4.4.4 Absolventi škol a mladiství (dále absolventi) V roce 2004 byl vývoj počtu evidovaných absolventů proti minulým letům částečně odlišný. V lednu 2004 úřad práce evidoval 1892 absolventů (ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 to je o 132 osob – 7,5 % - více), v květnu pak 1461 UoZ této kategorie (o 300 osob – 17,0 % - méně neţ v květnu 2003). V září 2004 bylo v evidenci úřadu práce 1819 těchto UoZ a ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 to je o163 osob (9,3 %) méně. K 31.12.2004 úřad práce evidoval 1595 absolventů a ve srovnání se skutečností k 31.12.2003 to je o 163 osob (9,3 %) méně. Tabulka 4.4.4a

Počty absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP (stav k poslednímu dni daného měsíce) leden

květen

září

prosinec

Počet absolvent. míst

rok 1995

663

333

677

447

253

rok 1996

494

363

971

725

280

rok 1997

683

516

1 564

1 438

208

rok 1998

1 308

889

2 374

2 211

465

rok 1999

2 117

1 836

2 564

2 188

426

rok 2000

2 057

1 829

2 157

1 887

496

rok 2001

1 854

1 560

2 329

2 009

346

rok 2002

1 921

1 673

2 182

1 845

217

rok 2003

1 760

1 761

2 158

1 758

330

rok 2004

1 892

1 461

1 819

1 595

200 *)

*) na základě zákona č. 435/2004 Sb. byl s platností od 1.10.2004 tento nástroj APZ zrušen

Ve vztahu k výše uvedeným údajům je třeba vzít v úvahu, ţe od září 2002 Úřad práce ve FrýdkuMístku přistoupil ke změně metodiky zařazování UoZ do kategorie „Absolvent“ podle § 9, odst. 1 zákona č.1/1991 Sb. o zaměstnanosti (absolventi středních škol, vyšších odborných škol a vysokých škol nebo jiných škol po dobu dvou let po úspěšném ukončení studia), dříve podle Zákoníku práce. V průběhu roku 2004 poţádalo o zprostředkování zaměstnání 2466 absolventů (včetně opakovaných evidencí), coţ představuje 15,3 % celkového počtu všech nově zaevidovaných UoZ. Pro srovnání v roce 2003 přišlo do evidence 1940 UoZ – absolventů a jejich podíl ze všech nově zaevidovaných uchazečů v tomto období činil 12,2 %. Ve srovnání s jinými okresy ČR okres Frýdek-Místek z hlediska absolutního počtu UoZ – absolventů k 31.12.2004 zaujímal, stejně jako i k 31.12.2003, 5. místo ze 77 okresů (vyšší počty absolventů vykazovaly okresy Karviná – 2245, Ostrava – 2078, Praha – 2069 a Brno - 1729). Na celkové nezaměstnanosti okresu se absolventi podíleli k 31.12.2004 9,5 % (pro srovnání k 31.12.2003 tento podíl činil 10,5 %).

29



Situaci evidovaných absolventů se úřad práce snaţil ovlivnit opatřeními v rámci opatření APZ (viz blíţe kapitola 8). V roce 2004, stejně jako i v předcházejících letech, se na nezaměstnanosti uchazečů této kategorie nejvíce podíleli absolventi se středním odborným vzděláním s maturitou (k 30.9.2004 742 UoZ, coţ je však o 21,6 % méně neţ ke stejnému datu roku 2003). Druhou největší skupinu jiţ dlouhodobě tvoří absolventi se středním odborným vzděláním bez maturity (k 30.9.2004 699 UoZ, tj. o 17,9 % méně neţ k 30.9.2003). Tabulka 4.4.4 b

Počty a podíl absolventů podle stupně vzdělání

stupeň vzdělání absolventů bez vzdělání základní vzdělání střední odborné (OU+OŠ) střední odborné s mat. (SOU+SOŠ) ÚSV vysokoškolské celkem

k 30.9.2003

k 30.4.2004

k 30.9.2004

index

počet

%

počet

%

počet

%

9-04/9-03

0

0,0

0

0,0

0

0,0

--

61

2,8

86

5,0

51

2,8

0,8

851

39,4

705

40,7

699

38,4

0,8

946

43,8

711

41,0

742

40,8

0,8

63

2,9

85

4,9

66

3,6

1,0

237

11,0

147

8,5

261

14,3

1,1

2 158

100,0

1 734

100,0

1 819

100,0

0,8

K 30.9.2004 bylo evidováno 261 absolventů vysokých škol, coţ je o 10,1 % více neţ ve stejném období roku 2003. I tak stále platí, ţe jejich umístitelnost je relativně nejlepší. Naopak stále přetrvávají problémy s umísťováním mladistvých s dokončenou nebo nedokončenou základní školou nebo speciální základní školou, kteří často nemohou nebo ani nechtějí doplňovat si vzdělání. Důleţitými poţadavky zaměstnavatelů vedle praxe, která zvláště u některých oborů a v menších firmách je nezbytnou podmínkou, jsou dovednosti v práci s počítačem, jazykové vybavení, sociální dovednosti (schopnost týmové práce apod). Úroveň počítačové gramotnosti získané na středních školách není vţdy dostatečná. Znalosti cizích jazyků, kterými disponují především absolventi středních škol, jsou pro hospodářskou praxi často nedostačující. Špatná umístitelnost jednotlivých absolventů je mnohdy povahy subjektivní závislosti na jeho aktivním přístupu k vyhledávání zaměstnání, schopnosti se prosadit apod. Důvodem niţšího zájmu o některé obory jsou i horší platové a pracovní podmínky a z toho plynoucí nezájem absolventů v těchto oborech pracovat. Pokud jde o uplatnění podle oborů, největší poptávka je v současnosti po následujících oborech: - obráběč kovů - soustruţník - svářeč - tesař, truhlář - šička, švadlena - zdravotní sestra, včetně oborů ošetřovatelských a pečovatelských Poptávka po výše uvedených oborech pravděpodobně poroste s tím, jak se s odchodem starších odborníků do důchodu bude projevovat generační obměna a případná potřeba ze strany nových investorů, kteří jiţ dnes obtíţně hledají zaměstnance v těchto oborech. 30



Další poptávané obory ze strany zaměstnavatelů jsou: - zedník - nástrojář - zámečník - klempíř - horník - kuchař Vyšší poptávka po oboru horník je způsobena především neexistencí tohoto učebního oboru v ČR, který byl na základě předpokládané neperspektivnosti hlubinné těţby uhlí v ČR zrušen rozhodnutím ministra školství v roce 1991. Na druhé straně se projevuje nadbytek absolventů následujících učebních oborů, i kdyţ je v nich často míra nezaměstnanosti podprůměrná: - strojírenství a strojírenská výroba - gastronomie, hotelnictví a turismus - ekonomika a administrativa Uvedenou uplatnitelnost oborů je nutno chápat v celkovém kontextu ekonomického vývoje, v němţ můţeme očekávat i rozvoj dalších odvětví a přesun pracovníků z primárního a sekundárního sektoru do sektoru terciálního.

4.4.5 Osoby se zdravotním postižením Původně, podle zákona č. 1/1991 Sb., byla tato kategorie označována jako „Osoby se změněnou pracovní schopností“, s platností nového zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. od 1.10.2004 se jedná o „Osoby se zdravotním postiţením“. Nepříznivý vývoj v rostoucím počtu uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením (dále UoZ se ZP) lze pozorovat jiţ od roku 1996. V letech 2000 a 2001 a také v prvních měsících roku 2002 se růst zastavil a v podstatě s mírnými výkyvy stagnoval. Od června 2002 počet osob se ZP opět začal postupně narůstat. V průběhu roku 2003 se růst této kategorie zpomalil a počal, s mírnými výkyvy, stagnovat. V roce 2004 počet UoZ této kategorie procházel výkyvy a na konci března dosáhl historického maxima 2666 UoZ se ZP. K 31.12.2004 úřad práce evidoval v této kategorii 2624 uchazečů a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti činil 15,6 % (z toho 1892 osob pobírajících částečný invalidní důchod, z nichţ bylo 64,2 % muţů) a ve srovnání se stavem k 31.12.2003 to je o 91 osob více. Postupné zvyšování počtu UoZ se ZP bylo způsobeno především drobnými organizačními změnami a ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou u celé řady zaměstnavatelů okresu (nebyl zaznamenán příchod většího počtu osob se ZP od jednoho zaměstnavatele). Vývoj nezaměstnanosti v kategorii uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením zobrazuje následující tabulka a především graf.

31



Graf 4.4.5a Počet osob se zdravotním postižením evidovaných na ÚP v letech 1991 - 2004 3000

počet UoZ ve fyz.osobách

2500

2000

1500

1000

500

0

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Z celostátní statistiky absolutního počtu nezaměstnaných UoZ se ZP vyplývá, ţe náš okres se v ţebříčku 77 okresů ČR k 31.12.2004 řadí na 5. místo. Vyšší počet evidovaných UoZ se ZP byl k 31.12.2004 zaregistrován pouze v okresech Karviná (3317), Ostrava (3217), Praha (3100) a Brno (2635). Kromě oficiálně sledovaného počtu UoZ se ZP je v evidenci dalších nejméně 2400 UoZ s různými zdravotními omezeními, která jim výrazněji znesnadňují moţnost pracovního uplatnění. V průběhu roku 2004 poţádalo o zprostředkování 1124 nových UoZ se ZP, coţ představuje 7,0 % z nově evidovaných UoZ. Pro srovnání v roce 2003 to bylo 1065 nových UoZ se ZP (6,7 % z nově evidovaných UoZ). Tabulka 4.4.5 b UoZ se ZP podle délky evidence Délka evidence

% k celkovému počtu ZP

UoZ se ZP k 31.12.2003

k 31.12.2004

k 31.12.2003

k 31.12.2004

do 3 měsíců

205

222

8,1

8,5

3 - 6 měsíců

208

228

8,2

8,7

6 - 12 měsíců

358

351

14,1

13,4

nad 12 měsíců

1762

1823

69,6

69,5

celkem

2533

2624

100,0

100,0

Na celkové dlouhodobé nezaměstnanosti nad 12 měsíců se osoby se ZP k 31.12.2004 podílely 24,3 %. Ve srovnání se stavem k 31.12.2003 (23,8 %) se tento podíl zvýšil o 0,5%ního bodu. Výraznější je však podíl osob se ZP evidovaných déle neţ 12 měsíců na celkovém počtu UoZ se ZP. Tento podíl oproti skutečnosti k 31.12.2003 sice poklesl o 0,1%ního bodu a k 31.12.2004 tak činil 69,5 %, ale počet stoupl o 61 UoZ. Z této skutečnosti vyplývá, ţe i nadále umístitelnost UoZ se ZP zůstává obtíţná a tyto osoby se mnohem více neţ UoZ z ostatního vzorku nezaměstnaných dostávají do kategorie dlouhodobé nezaměstnanosti a častěji v ní setrvávají.

32



Z hlediska věkového sloţení je dlouhodobě nejpočetněji zastoupena kategorie UoZ se ZP od 50 do 54 let (25,5 %), další je kategorie 55 - 59 let (20,5 %). Ve věku nad 40 let je tak úřadem práce evidováno 78,1 % osob se ZP (k 31.12.2003 to bylo 76,9 %). Z hlediska stupně vzdělání tvoří v kategorii občanů se ZP, stejně jako v předchozích letech, největší podíl UoZ se ZP se stupněm vzdělání "střední odborné (OU+OŠ)", a to 60,3 % z celkového počtu uchazečů se ZP. Tato skutečnost je dána jednak tím, ţe tato kategorie je mezi UoZ všeobecně nejvíce zastoupena, jednak vzhledem ke změně zdravotního stavu tyto osoby prakticky ztrácejí moţnost najít uplatnění ve své původní profesi a problematická byla i moţnost jejich rekvalifikace. To způsobuje, ţe se tito občané fakticky řadí z hlediska moţnosti nalezení zaměstnání k UoZ se základním vzděláním (23,9 %). Pro tyto osoby nabízejí zaměstnavatelé v drtivé většině pouze pomocné a nekvalifikované práce, které jsou však většinou spojeny s vysokou náročností na fyzickou zátěţ a tím také kladou nároky na zdravotní stav. Dlouhodobě nepříznivá situace přetrvává v oblasti pracovních příleţitostí pro osoby se ZP. K 31.12.2004 úřad práce mohl této kategorii UoZ nabídnout pouze 8 vhodných volných pracovních míst, coţ je 328 uchazečů se ZP na 1 volné pracovní místo (k 31.12.2003 byla v nabídce pouze 2 volná pracovní místa). Ke zvýšení počtu příleţitostí pro osoby se ZP přispívá i přijetí určitých opatření na úseku práce s volnými pracovními místy ÚP F-M, kdy ve fázi hlášení VPM zaměstnavateli je důsledně zjišťována moţnost jejich obsazení občany se ZP. Poţadavky ze strany zaměstnavatelů a moţnosti uplatnění UoZ se ZP se stále setkávají mnohem obtíţněji neţ u ostatních volných pracovních míst. Také uplatňování nástrojů APZ je zaměřeno i na osoby se ZP. V roce 2004 bylo do nástrojů APZ zařazeno 313 těchto UoZ. V okrese k 31.12.2004 bylo dle údajů, dostupných úřadu práce min. 11 subjektů zaměstnávajících více neţ 50 % osob se ZP. Z toho největší je Výrobní druţstvo VKUS Frýdek-Místek. Většina těchto zaměstnavatelů se po stránce ekonomické, aţ na výjimky, stále potýkala s řadou problémů. Hlavní příčinou zůstávaly, stejně jako i v minulých letech, především následující potíţe: - zajištění stabilního výrobního programu, který by byl vhodný pro osoby se ZP s ohledem na jejich zdravotní stav - mnohdy niţší produktivita práce osob se ZP - některé zvýšené náklady při zajištění vhodných pracovních podmínek. Významnými nástroji, které přispívaly k udrţení těchto zaměstnavatelů na trhu práce, byly i různé cílené podpory. Např. v souladu s vyhláškou č. 115/1992 Sb. úřad práce poskytoval příspěvky na provoz chráněných dílen (pracovišť). Dle zákona č. 1/1991 Sb. a následně od 1.10.2004 zákona č. 435/2004 Sb. byly také vypláceny příspěvky zaměstnavatelům zaměstnávajícím více neţ 50 % osob se ZP z celkového počtu svých zaměstnanců a dále je v rámci aktivní politiky zaměstnanosti podporováno vytvoření nových pracovních míst pro osoby se ZP, resp. zahájení SVČ (blíţe viz kap. 8).

4.5 Nezaměstnanost z hlediska regionů Okres Frýdek-Místek je z hlediska trhu práce rozdělen do tří regionů, jejichţ členění je dáno spádovostí obcí k městům Frýdek-Místek, Třinec a Frýdlant nad Ostravicí. Region Frýdecko-Místecko je jak rozlohou, tak i počtem obyvatel největší. K 31.12.2004 zahrnoval území 35 obcí a 4 měst. Celkem tato oblast zaobírá cca 124.000 obyvatel, coţ je cca 55 % celkového počtu obyvatel v okrese. Oproti ostatním regionům má Frýdecko-Místecko příznivější polohu. Převáţná část jeho území se rozkládá v mírné pahorkatině a hornaté jsou v podstatě jen okrajové části, které zasahují na území Beskyd. Má relativně nejlépe vybudovanou infrastrukturu, také dopravní spojení s okolními okresy je na poměrně dobré úrovni. Na území tohoto regionu jsou zastoupena prakticky veškerá odvětví od hutnictví, průmyslu paliv a energetiky,

33



textilního průmyslu aţ po dopravu, sluţby atd. K největším zaměstnavatelům se sídlem v okrese Frýdek-Místek patří OKD, a.s., člen koncernu KARBON INVEST, a.s., Důl Paskov, SLEZAN Frýdek-Místek a.s., Nemocnice ve Frýdku-Místku, příspěvková organizace, VÁLCOVNY PLECHU a.s. a Biocel Paskov a.s. Region Třinecko zahrnoval k 31.12.2004 celkem 25 obcí a 2 města. Celkem tato oblast zaobírá cca 81.000 obyvatel, coţ je cca 35 % celkového počtu obyvatel v okrese. Jedná se o nejvýchodněji poloţené území ČR, hraničící s Polskou republikou a Slovenskou republikou. Od ostatních dvou regionů je Třinecko geograficky výrazně odděleno. Téměř 60 % jeho území je zalesněno a zemědělsky jde o podhorské oblasti nevhodné pro intenzivní zemědělskou výrobu. Významným prvkem regionu Třinecka je závislost na dominantním zaměstnavateli TŘINECKÉ ŢELEZÁRNY, a. s. Z dalších významnějších zaměstnavatelů zde dále působí TŘINECKÉ ŢELEZÁRNY – strojírenská výroba, a.s., D 5, akciová společnost, Třinec a Slévárny Třinec, a.s., které jsou technologicky vázané na TŘINECKÉ ŢELEZÁRNY, a.s. Mezi významné zaměstnavatele tohoto regionu i nadále patří Nemocnice Třinec, příspěvková organizace. Region Frýdlantsko zahrnoval k 31.12.2004 území 10 obcí a 1 města. Celkem tato oblast zaobírá cca 22.000 obyvatel, coţ je cca 10 % celkového počtu obyvatel v okrese. Region Frýdlantsko hraničí se Slovenskou republikou, je ze 2/3 zalesněný a svou podstatnou částí zasahuje do pohoří Beskyd. Na jeho území se nachází největší zásobárna pitné vody pro okres Frýdek-Místek a další části Ostravska – přehradní nádrţ Šance. To způsobuje, ţe v části tohoto území není moţno, z důvodu ochranných pásem, rozvíjet investiční aktivity. Většina zaměstnavatelských subjektů je zde soustředěna do města Frýdlant nad Ostravicí. Mezi hlavní zaměstnavatele patří LAKUM - KTL, a.s., GIFF a.s., Beskyd spol. s r.o., STROJFERR, s.r.o., FERRCOMP, a. s. a InterLinka s.r.o. Tomuto výše uvedenému členění do tří regionů odpovídá i rozmístění jednotlivých pracovišť úřadu práce. Vývoj míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech ukazuje následující tabulka a graf. Vzhledem k neexistenci odpovídajících údajů o pracovní síle (která je brána za základ výpočtu oficiální míry nezaměstnanosti okresu) za niţší jednotku neţ za okres, je proto dále v této kapitole v regionech a obcích vypočtena míra nezaměstnanosti v poměru k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu (EAO). Tabulka 4.5.a

Míra nezaměstnanosti (v %) v regionech ve srovnání s okresem (výpočet k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu dle údajů ze sčítání lidu r. 2001) rok 2003

rok 2004

k 31. 12.

k 31. 3.

k 30. 6.

k 30. 9.

k 31. 12.

okres (oficiální údaje)

15,0

15,8

14,8

13,6 *)

14,3 *)

okres k počtu EAO

15,2

15,9

14,9

14,9

15,3

Frýdecko-Místecko

15,4

16,2

15,2

15,1

15,4

Třinecko

15,0

15,7

14,8

14,8

15,4

Frýdlantsko

14,5

15,3

13,4

13,5

14,5

*) K výše uvedeným údajům je třeba vzít v úvahu, že od 1.7.2004 došlo ke změně metodiky výpočtu oficiální míry nezaměstnanosti. Podle původní metodiky platné do 30.6.2004 by oficiální míra nezaměstnanosti okresu činila k 30.9.2004 14,8 % a k 31.12.2004 15,3%. V rámci okresu Frýdek-Místek míra nezaměstnanosti, vypočtená z EAO, činila k 31.12.2004 15,3 % a ve srovnání se stavem k 31.12.2003 vzrostla o 0,1%ního bodu.

34



Graf 4.5. b

Z hlediska regionů okresu relativně nejniţší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazuje region Frýdlantsko. Míra nezaměstnanosti k 31.12.2004 zde činila 14,5 %, coţ je stejná hodnota jako i k 31.12.2003. Počet evidovaných UoZ k 31.12.2004 činil 1518 osob (k 31.12.2003 1527 osob). I přes relativně příznivou situaci v tomto regionu k 31.12.2004 vykazovalo vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr z 10 obcí a 1 města tohoto regionu 7 obcí (nejvyšší míra k 31.12.2004 byla v obci Malenovice, a to 22,16 %; ve stejném období minulého roku vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr vykazovalo rovněţ 7 obcí, nejvyšší míra byla v obci Bílá – 21,60 %). Jedná se především o obce podhorského charakteru, kde téměř není zastoupena průmyslová výroba. V regionu Třinecko činila k 31.12.2004 míra nezaměstnanosti 15,4 % a v porovnání se skutečností k 31.12.2003 se zvýšila o 0,4%ního bodu. Nejvyšší míra nezaměstnanosti v tomto regionu byla zaznamenána v obci Hrčava (32,77 %, 1. místo v okrese), nejniţší pak v obci Stříteţ (10,02 %). Počet evidovaných UoZ v regionu k 31.12. 2004 činil 5862, tj. o 181 osob více neţ k 31.12.2003. Relativně pozitivní vliv na situaci v tomto regionu ve sledovaném období mělo především zpomalení restrukturalizace hutnictví. Nejproblémovější v rámci tohoto regionu i nadále zůstává mikroregion Jablunkovsko, kde v minulých obdobích došlo k ukončení činnosti několika větších subjektů a v současné době Jablunkovsko patří k nejméně průmyslově rozvinuté části okresu. Oblast Jablunkovska zahrnuje celkem 11 obcí a 1 město, z toho jsou 2 obce, které v rámci okresu dlouhodobě vykazují nejvyšší míru nezaměstnanosti –Hrčava – 32,77 % a Horní Lomná – 30,77 % k 31.12.2004. Stejnou míru nezaměstnanosti jako region Třinecko vykazuje i region Frýdecko-Místecko k 31.12.2004 rovněţ 15,4 %, coţ je zároveň stejná hodnota jako i k 31.12.2003; situace v tomto regionu je tudíţ relativně stabilní. Počet evidovaných UoZ k 31.12.2004 činil 9476 osob a ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 to je pouze o 12 osob více. V jednotlivých obcích tohoto regionu byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v obci Ţermanice (29,25 %), nejniţší v obci Krmelín (9,27 %). Ze všech 77 obcí a měst okresu k 31.12.2004 mělo 36 obcí vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr, z toho 6 obcí vykázalo vyšší míru nezaměstnanosti neţ 20 % (viz graf 4.5.1c a 35



mapka 4.5.1d v příloze). Pro srovnání k 31.12.2003 vyšší míru neţ okresní průměr vykazovalo 33 obcí a měst okresu (z toho 5 obcí vyšší neţ 20 %). K 31.12.2004 nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v obcích Hrčava (32,77 %), Horní Lomná (30,77 %) a Ţermanice (29,25 %). Naopak nejniţší míru nezaměstnanosti vykazovaly obce Krmelín (9,27 %), Nošovice (9,61 %) a Stříteţ (10,02 %). Pro srovnání k 31.12.2003 byla nejvyšší míra nezaměstnanosti obdobně v obcích – Hrčava (31,09 %), Horní Lomná (30,77 %) a Ţermanice (29,25 %). Nejniţší pak v obcích Fryčovice (8,54 %), Vojkovice (8,62 %) a Václavovice (10,06 %). V okresním městě Frýdek-Místek činila míra nezaměstnanosti k 31.12.2004 16,89 % (k 31.12.2003 17,20 %) a dlouhodobě se tak udrţuje nad okresním průměrem. Stejně jako v minulých letech je to dáno také koncentrací obyvatel s niţším vzděláním či niţší úrovní sociálních postojů.

36


5


Cizinci na trhu práce

Tabulka 5

Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska 31.12.2003

31.12.2004

360

71

Evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska

x

1812

Evidovaní cizinci dle § 98 písm. a) aţ e), j), k)

x

5

Registrace občanů SR (před 1.5.2004)

1621

x

Celkem

1981

1888

Platná povolení k zaměstnání pro cizince

Dnem 1. října 2004 nabyl účinnosti zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, kterým se upravuje i zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska a ostatních cizinců. Od tohoto data mají zaměstnavatelé občanů z EU/EHP a Švýcarska zákonnou povinnost tyto evidovat u úřadu práce příslušného podle místa výkonu práce. Došlo tedy ke změně evidence u občanů SR, kteří byli dříve evidování úřadem práce příslušným dle sídla zaměstnavatele a následně k administrativnímu převodu části těchto občanů mezi jednotlivými okresy. Rovněţ zaměstnance - cizince s povoleným trvalým pobytem na území ČR, nemusel zaměstnavatel do nabytí účinnosti tohoto zákona evidovat. Naopak občany SR, kteří mají i české občanství, musel dříve zaměstnavatel evidovat, coţ podle nového zákona o zaměstnanosti jiţ nemusí. Všechny tyto změny se podílely a dosud podílí na rozsáhlých pohybech v evidenci občanů EU/EHP a Švýcarska, převáţně občanů Slovenské republiky. V našem okrese bylo dle evidence ÚP k 31.12.2004 zaměstnáno 1812 občanů EU/EHP a Švýcarska. Největší evidovanou skupinou byli jiţ tradičně občané Slovenské republiky - 1466 osob, kteří zde pracovali převáţně ve stavebnictví, hutnictví, lesnictví a v poslední době také ve zdravotnictví – zdravotní sestra, lékař. Pokles počtu těchto občanů na našem trhu práce proti roku 2003 byl způsoben jednak výše uvedenými skutečnostmi a také ukončením sezónních prací ve stavebnictví, zemědělství a lesnictví. Druhou nejpočetněji evidovanou skupinou byli občané Polské republiky v počtu 323 osob k 31.12.2004 včetně těch s dobíhajícím povolením k zaměstnání, a to především v profesi horník 283 osob, duchovní 13 osob a ostatních profesích. Ostatních zaměstnanců ze zemí EU/EHP a Švýcarska bylo 23 osob. Byli to občané Německa, Rakouska, Francie a Belgie, Švýcarska, V. Británie, Španělska a Maďarska. Kromě občanů EU/EHP a Švýcarska působilo v našem okrese 71 cizinců ze třetích zemí s povolením k zaměstnání. Jednalo se o občany Ukrajiny, USA, Makedonie, Indie, Jugoslávie, Vietnamu a Burkiny Faso. Největší počet povolení byl udělen občanům Ukrajiny v počtu 50 osob, kteří pracovali v profesi horník. Ostatní profese byly většinou se specifickými poţadavky jako např. lektor cizích jazyků (rodilý mluvčí), frézař – horizontkář a také jednatelé a společníci, příp. členové druţstev.

37


6


Kontrolní činnost

V průběhu roku 2004 provedli kontrolní pracovníci Úřadu práce ve Frýdku-Místku celkem 103 kontrol a 206 šetření u zaměstnavatelů a jejich organizačních jednotek. Kontrolní pravomoc úřadů práce je stanovena zákonem a vztahuje se na tyto oblasti pracovněprávních předpisů: -

zákoník práce, zákon o mzdě a o platu

-

nařízení vlády o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíţeném a zdraví škodlivém prostředí

-

předpisy upravující cestovní náhrady

-

zákon o kolektivním vyjednávání

-

předpisy upravující zaměstnávání cizinců, osob se ZP, a práci dětí

-

kontroly zaměřené na uţití poskytnutých finančních prostředků ze státního rozpočtu u dohod uzavřených v rámci aktivní politiky zaměstnanosti.

Zvýšená pozornost je neustále věnována kontrolám dodrţování zákoníku práce a mzdových předpisů, neboť zde dochází k porušení nejčastěji. V roce 2004 bylo zjištěno 137 porušení zákoníku práce a 77 porušení zákona o mzdě. Častým hrubým porušením právních předpisů je nevyplacení mezd v řádném výplatním termínu, nevyplacení mezd vůbec, nesprávné zařazování zaměstnanců do příslušného tarifního stupně, nesprávný výpočet průměrného měsíčního čistého výdělku a neproplácení zákonem stanovených příplatků. Pouze u 32 % kontrolovaných zaměstnavatelů nebylo zjištěno ţádné porušení. Týká se to převáţně finančních kontrol zaměřených na poskytování finančních příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, kterých bylo v tomto období provedeno 27. Provedeno bylo také 33 kontrolních akcí zaměřených na zaměstnávání cizinců. Při kontrolách byl zjištěn jeden občan Ukrajiny, který pobýval na území ČR nelegálně. Rozsáhlou agendou jsou různá podání a stíţnosti občanů týkající se nelegálního zaměstnávání uchazečů o zaměstnání. Celkem bylo na úřad práce doručeno 69 takovýchto oznámení. Ve 23 případech byli tito uchazeči při výkonu práce přistiţeni a byli vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání. V 9 případech se oznámení týkala občanů, kteří byli na tato místa řádně přijati před podáním oznámení. Součástí činnosti kontrolního a právního odboru ÚP ve Frýdku-Místku je osvětová a poradenská činnost občanům. Častou příčinou dotazů byla obava občanů jednat se zaměstnavatelem o pracovních podmínkách, o nárocích nebo při konfliktech. Úřad práce však není orgánem příslušným posuzovat a rozhodovat v individuálních sporech mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

38


7


Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

Zákon č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele řeší situace, kdy zaměstnavatelé z důvodu své insolvence nevyplácejí mzdy svým zaměstnancům. Zaměstnanci mohou uplatňovat dluţné mzdy u úřadu práce při splnění základních podmínek, kterými jsou podání návrhu na prohlášení konkurzu a platební neschopnost zaměstnavatele. Vyřizování přijatých ţádostí týkajících se této agendy se provádí centrálně na pracovišti ve FrýdkuMístku, příjem ţádostí je však zabezpečen na všech pracovištích, tj. i v Třinci a ve Frýdlantu nad Ostravicí. V období od 1.1. do 31.12.2004 byly zaznamenány především tyto skutečnosti: V období leden – prosinec 2004 bylo dle sdělení Krajského soudu v Ostravě podáno 65 návrhů na prohlášení konkurzu u subjektů se sídlem v okrese Frýdek-Místek. Moţnost uplatnit dluţné mzdové nároky u úřadu práce vyuţilo 81 zaměstnanců 7 zaměstnavatelů. Bez nákladů na poštovné představoval objem uspokojených mzdových nároků včetně provedených odvodů 2 331 926 Kč. Tabulka 7

Výsledky realizace "zákona o insolvenci"

ukazatel

rok 2002

rok 2003

rok 2004

počet firem, kterých se týkaly podané ţádosti

12

18

11

počet podaných ţádostí

82

188

81

z toho: počet kladně vyřízených žádostí

54

164

65

7

4

4

14

0

12

7

20

0

704 092

3 016 643

zamítnutých žádostí část. kladně vyřízených, část. zamítnutých nevyřízené žádosti (vyřízení přešlo do dalšího roku) celková částka v tis. Kč vyplacená úřadem práce

39

2 331 926


8


Aktivní politika trhu práce

8.1 Zaměření uplatnění APZ v roce 2004 Pro rok 2004 byly základní cíle uplatňování APZ stanoveny v Programu aktivních opatření na trhu práce v roce 2004, zejména jde o: -

posilování těch opatření, v důsledku kterých dojde ke zlepšení potenciálu ohroţených osob na trhu práce (zejména rekvalifikace) a ta, která dávají předpoklad dlouhodobého umístění na trhu práce;

-

pokračování v realizaci projektů zaměřených na konkrétní znevýhodněné skupiny osob;

-

směřování projektů a opatření zejména na preventivní opatření, avšak doplněná o aktivizační opatření vůči osobám s delším vyloučením z trhu práce;

-

posilování míry vlastní odpovědnosti znevýhodněných osob na zvyšování jejich uplatnitelnosti na trhu práce;

-

posilování spolupráce s ostatními subjekty na trhu práce (zejména obcemi), a to také při hledání vhodných projektů v rámci ESF.

Mezi cílové skupiny na trhu práce pro uplatnění aktivních opatření roku 2004 patří: -

Osoby dlouhodobě nezaměstnané nad 12 měsíců

-

Osoby nad 50 let věku

-

Absolventi škol a mladiství a osoby do 25 let bez praxe

-

Osoby ze ZP

-

Osoby dlouhodobou nezaměstnaností ohroţené, např.: nízká či nevhodná kvalifikace matky s dětmi do 15 let věku společensky nepřizpůsobiví uvolnění z organizačních důvodů, zejména z hutnictví a navazujících činností osoby se zdravotním omezením či znevýhodněním UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců UoZ nad 45 let věku UoZ s dalšími individuálními znevýhodněními

Také pro rok 2004 byly zpracovány projekty k ovlivnění situace cílových skupin. Na realizaci jejich opatření participovaly ustanovené projektové týmy a také jednotlivé útvary úřadu práce.

8.2 Projekty k ovlivnění situace na trhu práce roku 2004 V I. pololetí, zejména v I. čtvrtletí, letošního roku bylo k realizaci opatření APZ uzavřeno více dohod a došlo tak k většímu závazkovému zatíţení rozpočtu APZ neţ v jiných letech. Z toho důvodu byla částečně omezena realizace opatření projektů, která by byla podporována z prostředků APZ. To také ovlivnilo celkové výsledky projektů za celý rok.

40



8.2.1 Projekt AKTIV Cíle projektu: Do konce roku 2004 sníţit o 40% počet osob zařazených do projektu (t.j. dosáhnout umístění na trhu práce, příp. vyřazení na vlastní ţádost u cca 60 osob). Cílová skupina: Uchazeči ve věkovém rozpětí 50 aţ 55 let s délkou evidence od 6 do 15 měsíců. Výchozím kritériem pro zařazení je zájem uchazeče účastnit se aktivit a činností směřujících ke zvýšení šancí k uplatnění na trhu práce. Celkový plánovaný cíl sníţit počet uchazečů uplatněním na trhu práce či jiným způsobem vyřadit (60 UoZ) byl k 31. 12. 2004 překročen (80 UoZ). Vyuţití podpory nástrojů APZ (včetně rekvalifikací) bylo niţší neţ plánované, dosaţení potřebného efektu však napomohlo uplatnění poradenských a zejména zprostředkovatelských aktivit.

8.2.2 Projekt NADĚJE Cíle projektu: Zvýšit zaměstnatelnost UoZ se ZP prostřednictvím motivačních a specifických rekvalifikačních kurzů, tzn. do 31. 12. 2004 zařadit do těchto kurzů 70 % UoZ z cílové skupiny. Umístit do konce roku 2004 cca 27,5 % z celkového počtu UoZ zařazených do projektu, coţ je cca 55 UoZ se ZP. Cílová skupina: Uchazeči o zaměstnání se ZP s délkou evidence od 3 do 18 měsíců z kategorie „zaměstnatelní UoZ s kvalifikačním handicapem a dalšími omezeními (věk, poţadavek prac. doby, atd.) Počet účastníků zařazených do projektu byl niţší z důvodu menšího zájmu z řad uchazečů o zaměstnání z cílové skupiny projektu. Hlavní výstupy projektu byly i při niţším počtu účastníků překročeny. Stejně jako u projektu Aktiv bylo vyuţito zejména efektů motivačních a zprostředkovatelských aktivit.

8.2.3 Projekt Návrat Cíle projektu: Sníţit podíl uchazečů o zaměstnání - osob po rodičovské dovolené z cílové skupiny umístěním 40 % účastníků projektu. Cílová skupina: Uchazeči o zaměstnání k 12. 2. 2004 po rodičovské dovolené s dobou evidence 6 měsíců a více – mimo těhotné ţeny a účastníky loňských projektů. Počet účastníků zařazených do projektu byl niţší z důvodu menšího zájmu z řad uchazečů o zaměstnání z cílové skupiny projektu. Základní cíl projektu byl i při niţším počtu účastníků překročen. Vyuţití podpory nástrojů APZ (včetně rekvalifikací) bylo niţší neţ plánované, dosaţení potřebného efektu však napomohlo uplatnění poradenských a zejména zprostředkovatelských aktivit.

41



Výsledky realizace projektů

Tabulka 8.2

Realizace projektů

Plánovaný počet

Skutečný počet

Počet účastníků projektů

500

445

Výstup projektů

180

222

Nástup do zaměstnání

152

204

28

16

Vyřazeni ostatními způsoby

8.2.4 Program První příležitost (Národní program) Cílová skupina: osoby do 25 let věku Opatření:

- intenzivní zprostředkování - individuální poradenství - individuální akční plány - motivační kurzy - rekvalifikace - nástroje APZ

Program byl realizován od 1.1.2004 v souladu s Oznámením č. 9/2004 MPSV SSZ a byl určen pro UoZ, kteří se evidovali na ÚP v době od 1. 1. 2004 a byli ve věku do 25 let. Uchazečům bylo nabídnuto vypracování individuálního akčního plánu (IAP), jehoţ cílem je zvýšení aktivizace uchazeče k nalezení pracovního uplatnění. Pravidelnou činností je nabídka zpracování IAP, prováděná převáţně formou skupinového poradenství. Celkem v době od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2004 poţádalo o zprostředkování zaměstnání 5468 uchazečů ve věkové kategorii do 25 let. V tomto počtu uchazečů jsou zahrnuti i ti, kteří ve výše uvedeném období poţádali opakovaně o zprostředkování zaměstnání. V období od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2004 bylo vyřazeno z evidence celkem 352 uchazečů, kteří měli uzavřen IAP a k 31. 12. 2004 zůstalo v evidenci 643 uchazečů s uzavřeným IAP. Rok 2004 byl zkušebním rokem pro vyuţití IAP jako poradenského nástroje a stupeň jeho vyuţití byl ovlivněn i hledáním cest jeho nabídky uchazečům i získáváním potřebných návyků a postupů u zprostředkovatelů. Výrazně se zvýšil rozsah skupinových poradenských činností prováděných přímo poradci pro zprostředkování. Tím došlo k zvýšení úrovně a standardizaci informovanosti uchazečů o aktivních způsobech hledání pracovního uplatnění, sluţbách ÚP a o moţnostech vyuţití prostředků aktivní politiky zaměstnanosti.

8.2.5 Průběžná opatření Mimo uvedené projekty byla uplatňována opatření APZ i na další cílové skupiny Programu aktivních opatření na trhu práce pro rok 2004, které nespadaly do cílových skupin projektů, rozšířené o osoby uvolňované z organizačních důvodů, osoby se ZP zaměstnávané zaměstnavateli s vyšším podílem osob se ZP a zájemce o zprostředkování práce či informace o trhu práce. K ovlivnění jejich situace byla vyuţita zejména následující opatření: - individuální poradenství - skupinové aktivity - průběţné zprostředkování zaměstnání - rekvalifikace včetně zaměstnaneckých - nástroje APZ - informační a poradenská činnost 42



V rámci Průběţných opatření bylo 502 UoZ uplatněno prostřednictvím nástroje SÚPM, 384 prostřednictvím VPP a do rekvalifikací bylo zařazeno 1946 UoZ. Uţití jednotlivých nástrojů a opatření v rámci APZ je uvedeno v dalších kapitolách.

8.3 Uplatnění jednotlivých nástrojů APZ 8.3.1 Společensky účelná pracovní místa Tento nástroj byl pouţit zejména pro uplatnění UoZ ohroţených dlouhodobou nezaměstnaností a poskytnutí finančního příspěvku, jeho výše a forma tak byla odvislá od délky evidence a dále pak na individuálních nebo kumulovaných handicapech jednotlivých UoZ. Po zkušenostech z minulých let nebyly finanční prostředky poskytovány zaměstnavatelům, kteří podnikají v oborech dealerská činnost, taxisluţba, zprostředkovatelské sluţby, stánkový prodej apod. U obchodní činnosti, pohostinství, zednických a jiných sezónních prací se příspěvek poskytoval pouze s ohledem na míru ohroţení příslušné skupiny uchazečů na trhu práce. Příspěvek na náklady zřízení nového SÚPM byl poskytnut na 56 míst. V měsíci srpnu úřad práce vyhlásil výběrové řízení na zřízení SÚPM s moţností dotace na investice na cílové skupiny UoZ, které jsou na trhu práce handicapované. Do tohoto výběrového řízení se ve stanoveném termínu přihlásilo celkem 10 zaměstnavatelů se ţádostmi o vytvoření celkem 24 nových pracovních míst. Po posouzení ţádostí v komisi APZ a ve vedení úřadu práce bylo rozhodnuto poskytnou finanční dotaci 8 ţadatelům na celkem 18 pracovních míst. Dvěma ţadatelům nebyly finanční příspěvky na celkem 6 míst schváleny. Finanční příspěvek na mzdové náklady byl poskytnut na vytvoření 446 nových pracovních míst. Z toho 28 nových společensky účelných pracovních míst bylo vytvořeno v rámci projektů. Od 1.10.2004 (nový zákon o zaměstnanosti) byli pomocí SÚPM uplatňováni také absolventi škol. Z 502 nově zřízených SÚPM bylo 82 míst vytvořeno pro UoZ se ZP, 110 míst pro UoZ nad 50 let. 333 UoZ bylo v evidenci déle neţ 12 měsíců. Ostatní umístění UoZ byli s kumulovanými handicapy. Převáţná část SÚPM byla vytvořena v průmyslu (133 UoZ) a obchodní činnosti (147 UoZ).

8.3.2 SÚPM-SVČ (Sebezaměstnání) V průběhu celého roku 2004 byly pro zájemce z řad UoZ organizovány dvoudenní semináře s názvem „Byznys klub“, jejichţ náplní bylo nejen poskytnutí základních informací souvisejících se samostatně výdělečnou činností, ale i další doplňkové informace. Jiţ v minulosti se osvědčilo zajišťování přednášejících za státních institucí, jejichţ činnost je úzce spjata s ţivnostenským podnikáním. Bylo zorganizováno 10 těchto poradenských klubů a zúčastnilo se jich 301 UoZ. V návaznosti na tyto poradenské aktivity byly pro vybrané UoZ zajišťovány rekvalifikační kurzy pro začínající podnikatele s tím, ţe úspěšní absolventi těchto kurzů mohli úřad práce poţádat o finanční příspěvek na částečnou úhradu nákladů souvisejících se zřízením nového pracovního místa pro SVČ. V roce 2004 bylo zorganizováno 5 těchto rekvalifikačních kurzů za účasti 56 UoZ. Příspěvek na částečnou úhradu nákladů souvisejících se zřízením nového pracovního místa pro SVČ byl poskytnut 25 UoZ. Ve 4 případech se jednalo o UoZ se ZP, ve 3 případech ve věku nad 50 let a ve 13 případech o UoZ s délkou evidence nad 12 měsíců. S ohledem na zkušenosti předchozích let a situaci na trhu práce nebyly přípěvky poskytovány uchazečům, kteří chtěli zahájit podnikání v obchodních a zprostředkovatelských sluţbách, pohostinství, taxisluţbě, dealerské činnosti, v zednických pracích a nebo se hodlali věnovat stánkovému prodeji.

43



Větší důraz na přípravu na SVČ a kvalitu podnikatelského záměru jakoţ i zúţený prostor pro podnikatelskou činnost na trhu práce, dále pak monitorovací a soustavná kontrolní činnost nových OSVČ ze strany úřadu práce má za následek niţší počty ţadatelů o finanční příspěvek na zahájení SVČ. Především pro potřeby začínajících podnikatelů z řad nezaměstnaných zpracoval úřad práce v r. 2002 informační broţuru, která je kaţdým rokem aktualizována a slouţí jako přehled nejdůleţitějších informací a kontaktů nejen pro zájemce o podnikání, ale i rozvíjející se podnikatele a firmy.

8.3.3 Absolventská praxe Nástroj zabezpečení odborné praxe absolventů byl uplatňován především v rámci projektu První příleţitost, ale rovněţ v rámci průběţných opatření. Celkem bylo v roce 2004 uzavřeno 200 dohod na zabezpečení odborné praxe. Pomocí tohoto nástroje se uplatnili 3 UoZ se ZP, 59 s evidencí nad 12 měsíců. Z celkového počtu bylo umístěno 44 vysokoškoláků. Nejvíce praxí bylo zabezpečeno v odvětví sluţby a obchod (67 případů) a průmysl (37 případů). Tento nástroj APZ byl úřadem práce vyuţíván pouze do 30. 9. 2004 vzhledem k tomu, ţe od 1.10.2004 vstoupil v platnost nový zákon o zaměstnanosti v kterém není tento nástroj definován. Od 1.10.2004 jsou absolventi umisťování s podporou APZ na vyhrazená SÚPM.

8.3.4

Veřejně prospěšné práce

Na veřejně prospěšné práce byli umísťováni UoZ s dlouhodobou evidencí a dále pak UoZ dlouhodobou evidencí ohroţeni z důvodu nevhodné či nedostatečné kvalifikace, eventuálně v kombinaci s niţší sociální přizpůsobivostí a jinými handicapy. V průběhu roku 2004 byly uzavřeny dohody celkem s 98 subjekty, převáţně obcemi a bylo vytvořeno 384 pracovních příleţitostí s dobou trvání maximálně 12 měsíců. Na tato místa bylo umístěno 54 UoZ se ZP, 86 UoZ s věkem nad 50 let. 300 uchazečů bylo s evidencí delší neţ 12 měsíců a 115 UoZ mělo jen základní vzdělání. Převáţná část vytvořených pracovních příleţitostí byla zaměřena na údrţbu a úklid obcí.

8.3.5 Chráněné dílny a pracoviště V roce 2004 úřad práce poskytnul finanční příspěvky na provoz 9 chráněných dílen a 3 chráněných pracovišť. Celkem došlo k nárůstu takto podporovaných pracovních míst pro občany se ZP o 10 oproti roku 2003 a úřad práce poskytoval finanční podporu na 170 pracovních míst v průměrném ročním přepočteném počtu. Všechna tato pracoviště v minulosti vznikla buď za přímé podpory úřadu práce a nebo měl úřad práce zájem na jejich provozování. V měsíci prosinci 2004 byly podány ţádosti na příspěvek na provoz dvou nových chráněných dílen. Dále bylo projednáno a schváleno pět ţádostí na příspěvek na provoz stávajících ChD a jedno chráněné pracovní místo na rok 2005. Na všechny tyto ChD a ChP úřad práce poskytoval i v roce 2004 příspěvek na provozní náklady. Další moţnosti finanční podpory zaměstnavatelů zaměstnávajících v tomto případě více něţ 50 % zaměstnanců se ZP z celkového počtu svých zaměstnanců přinesla jiţ v roce 2002 novela zákona o zaměstnanosti ve znění zákona č. 474/2001 Sb. Počty osob a náklady spojené s jeho realizací jsou obsaţeny v kapitole 8.6 Celkový vývoj uţití nástrojů a jejich financování.

44



8.3.6 Rekvalifikace V roce 2004 bylo do 445 rekvalifikačních kurzů u 67 vzdělávacích institucí zařazeno 1946 UoZ. Na základě nového zákona o zaměstnanosti byl do rekvalifikačního kurzu zařazen rovněţ 1 zájemce o zaměstnání. Niţší počet UoZ zařazených do rekvalifikačních kurzů oproti roku 2003 (zařazeno 2373 UoZ) byl způsoben zejména problémy s disponibilitou zdrojů finančních prostředků APZ v 5.-8. měsíci roku 2004 a platnost nového zákona o zaměstnanosti od 1.10.2004 (nejasné postavení normativního vzdělávání ve vztahu k rekvalifikacím, zastavení moţnosti realizace neakreditovaných kurzů a nemoţnost realizace motivačních kurzů v reţimu rekvalifikací). Největší počet UoZ (1349) byl zařazen do specifických rekvalifikačních kurzů, z toho například do kurzu obsluha PC 365 UoZ, svářeči všech typů a úrovní 184 UoZ, PC pro prodavačky-pokladní 80 UoZ, fiktivní firma 71 UoZ, řidič 55 UoZ, řidič vysokozdviţného vozíku 80 UoZ, k zahájení SVČ 62 UoZ, obchodní zástupce 57 UoZ, účetnictví 40 UoZ, osvědčení o způsobilosti dle vyhl. 50/78 Sb. 33 UoZ, pracovník hypermarketu 19 UoZ, strojník silničních strojů 20 UoZ, čtení a kreslení strojírenských výkresů 18 UoZ, pracovník sociální péče se zaměřením na osobní asistenci 17 UoZ, obráběč kovů - obsluha CNC 22 UoZ, program AUTOCAD + Corel 18 UoZ, kuchař číšník 16 UoZ, montér ocelových konstrukcí 12 UoZ, pracovník pro asistenci postiţených jedinců 9 UoZ, šičky 8 UoZ, specialista pro přípravu a administr. projektů financovaných z evropských zdrojů 8 UoZ, ošetřovatelka 8 UoZ, aj. Zvýšená pozornost byla věnována ohroţeným skupinám uchazečů o zaměstnání, na něţ byly zaměřeny kurzy motivačního charakteru, jejichţ cílem bylo odstranění handicapů bránících jejich opětnému návratu na trh práce. Pro absolventy škol bylo zahájeno 12 kurzů nespecifické rekvalifikace s praxí. V roce 2004 do těchto typů kurzů nastoupilo 237 UoZ. Pro mladé lidi se základním vzděláním a mladistvé byly zorganizovány kurzy v rámci programu Šance, do kterého nastoupilo 10 UoZ, do rekvalifikace stáţe nastoupilo 26 UoZ. Celková uplatnitelnost UoZ po úspěšném absolvování rekvalifikačních kurzů je téměř 80 %. Nejvyšší úrovně umístitelnosti UoZ po rekvalifikaci je dosahováno v oblasti kurzů obrábění kovů (cca 90 %), kurzů svařování (cca 80 %), kurzů strojníků silničních strojů (cca 90.%) uplatněných na trhu práce. Velmi dobře se na trhu práce v roce 2004 uplatnili UoZ po absolvování kurzu kuchařčíšník, kde byla umístitelnost 77 %, uplatnění šiček však pokleslo na 25 % (mohlo být způsobeno i výrazným poklesem nabídky VM). Po kurzech zaměřených na zahájení SVČ se v roce 2004 umístilo 62 % UoZ. Oproti I. pololetí 2004 byl zaznamenán nárůst umístitelnosti na trhu práce u profesí: prodavačky - pokladní (47 %) a obchodní zástupci (54 %). Uplatnitelnost z kurzů, které doplňují konkrétní profesi, se pohybovala například u obsluhy PC na úrovni 42 % nebo u řidičů vysokozdviţného vozíků na úrovni 64 %. Umístitelnost uchazečů o zaměstnání po motivačních kurzech, které jsou součástí dlouhodobých projektů a programů se pohybuje na úrovni 32 %. S absolventy motivačních kurzů je následně poradensky pracováno a často dále nastupují do specifických rekvalifikací na konkrétní profese. Tzn., ţe účinek vlastních motivačních kurzů se projeví aţ s určitým časovým odstupem. Příkladnou akcí byl motivační kurz s výukou německého jazyka, doplněný o počítačové dovednosti určený pro potencionální zaměstnance zahraničního investora. Cílem této vzdělávací akce bylo připravit co nejvíce uchazeče o zaměstnání podle poţadavku zaměstnavatele v sociálních dovednostech, tak aby úspěšně splnili podmínky výběrového řízení stanovené firmou. Z 16 UoZ, kteří ukončili rekvalifikační kurz, 14 (tj. 87,5 %) našlo své uplatnění u zahraničního investora. Umístitelnost absolventů škol v rámci kurzů nespecifické rekvalifikace s praxí se pohybuje na úrovni 59 %. Za pozornost stojí zejména fakt, ţe 32 % ze zařazených absolventů škol do rekvalifikačních kurzů nachází své místo na trhu práce jiţ v jejich průběhu.

45



Z 1946 UoZ zařazených v roce 2004 do rekvalifikačních kurzů bylo 516 UoZ ve věku do 25 let, 122 UoZ ve věku nad 50 let, 170 osob se zdravotním postiţením a 946 UoZ s evidencí nad 12 měsíců. V roce 2004 bylo uzavřeno 12 dohod se 6 zaměstnavateli na rekvalifikaci 78 zaměstnanců. Příspěvky na rekvalifikaci zaměstnanců byly cíleny na udrţení zaměstnanosti u zaměstnavatelů.

8.4 Poradenské služby a aktivity 8.4.1 Individuální a skupinové poradenství V roce 2004 poţádalo a nebo bylo doporučeno k poradenskému působení celkem 2042 UoZ, s nimiţ bylo provedeno 4059 konzultací. Dále byly uchazečům o zaměstnání poskytnuty různé druhy skupinového poradenství určené daným cílovým skupinám resp. zaměřené tématicky. Skupinové poradenství probíhá v dlouhodobých klubech nebo formou jednorázových akcí. Dlouhodobého skupinového poradenství se v 14 klubových programech při 71 setkáních zúčastnilo 169 UoZ. V roce 2004 proběhla opakovaně řada klubových akcí, např. RESTART-klub pro matky po rodičovské dovolené, VZESTUP-klub pro absolventy v dlouhodobé evidenci, TEENS-klub pro mladistvé, MOTIV-klub pro dlouhodobě evidované UoZ a PROFES-klub pro UoZ hledající pro sebe vhodnou profesi. Ve druhém pololetí roku byl nově zařazen do poradenských činností klub pro zdravotně postiţené Nová Šance. Jednorázového skupinového poradenství se ve 14 aktivitách se zúčastnilo 1901 UoZ v 71 setkáních (jednalo se o aktivity KROK, IMPULS, SETKÁNÍ, BYZNYS klub). Nově byl zařazen na pobočce v Třinci ROZJEZD - klubová aktivita informačně didaktického charakteru pro UoZ v dlouhodobé evidenci nad 5 let. V rámci skupinového předávání informací pro nové UoZ (tzv. INFOSEMINÁŘ) na útvarech zprostředkování zaměstnání, se uskutečnilo 86 Infoseminářů k nabídce IAP, kterých se zúčastnilo 1358 UoZ, a 71 Infoseminářů k evidenci a sluţbám úřadu práce pro 1170 UoZ. 8.4.1.1 Pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením Na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a v souladu s prováděcí vyhláškou č. 518/2004 bylo od 1. 10. 2004 zřízeno na oddělení poradenství nové pracoviště profesního poradce pro osoby se zdravotním postiţením, které zahájilo činnosti související s pracovní rehabilitací osob se zdravotním postiţením. Ve sledovaném období kontaktovalo uvedené pracoviště 23 osob a bylo provedeno 40 konzultací. Z tohoto počtu 21 osob poţádalo o pracovní rehabilitaci, 5 osob bylo doporučeno do rekvalifikačních kurzů. Byla ustavena odborná pracovní skupina, která projednala zatím 6 případů ţádostí o pracovní rehabilitaci.

8.4.2 Poradenské programy V I.pololetí bylo vyuţito nabídky projektu Občanského sdruţení Centrum nové naděje ve Frýdku– Místku. Jednalo se o program REVERT, který byl určen pro I. etapu aktivizace dlouhodobě nezaměstnaných UoZ v evidenci úřadu práce nad 5 let a pro druhou skupinu nad 2 roky. Účast v uvedeném programu přijalo celkem 45 UoZ, z toho 33 z Frýdku-Místku a 12 UoZ v Třinci. 46



Ve IV. čtvrtletí 2004 byl tento program zajištěn v souladu s novým zákonem o zaměstnanosti č. 435/2004, Sb. a prováděcí vyhláškou č. 518/2004 Sb. v rámci tzv. podporovaného poradenství a uskutečnily se 2 běhy (ve Frýdku-Místku pro 17 UoZ a v Třinci pro 15 UoZ). V rámci podporovaného poradenství proběhly ve IV. čtvrtletí 2004 také dva běhy motivačních programů s bilanční diagnostikou pro 23 UoZ. Na základě dobrých zkušeností v minulém roce proběhl na pobočce v Třinci program RESORT určený dlouhodobě evidovaným absolventům škol, kteří ukončili přípravu na povolání, absolvovali některé poradenské programy, ale dosud se nepodařilo nalézt vhodné uplatnění na trhu práce. Obsahová náplň programu doplnila poradenskou činnost úřadu práce o terapeutickou práci s cílovou skupinou. Úřad práce ve Frýdku-Místku se připojil k ověření metodiky projektu EQUAL Českého svazu ţen Podmínky pro slaďování profesního a rodinného života – partnerství v rodině. Motivační a informativní modulární programy v rozsahu šesti dnů byly určeny pro cílovou skupinu ţen – samoţivitelek, ţen pečujících o děti do 15 let a zdravotně postiţené. Celkem se zúčastnilo 20 UoZ.

8.4.3 Informačně poradenské středisko pro volbu povolání (IPS) Cílem IPS je napomáhat souladu mezi poptávkou po kvalifikované pracovní síle a nabídkou a tím předcházet dlouhodobé nezaměstnanosti občanů, zejména absolventů škol a učilišť. Středisko poskytovalo individuální i skupinové poradenství zejména ţákům 8. a 9. tříd základních škol před první volbou povolání doporučením vhodných učebních a studijních oborů s perspektivou jejich uplatnění v praxi. Uskutečnilo se 107 akcí pro 2012 ţáků základních škol a 23 akcí pro 676 ţáků středních škol. Jednotlivě kontaktovalo IPS 812 osob, převáţně se jednalo o poradenství k volbě povolání, kdy ţáci přicházeli často v doprovodu rodičů, dále poradenství ke studiu na VOŠ a VŠ. Rovněţ bylo poskytováno poradenství 223 UoZ k moţnostem vzdělávání dospělých, zejména osobám bez kvalifikace, a to formou individuálních informací nebo skupinově v klubech práce. Ve Frýdku–Místku a Třinci byl v měsíci listopadu uspořádán trh vzdělávacích příleţitostí – studijních a učebních oborů pro školní rok 2005/2006, kterých se zúčastnilo 3800 návštěvníků. IPS jako kaţdoročně vydalo pro ţáky základních a speciálních škol a jejich rodiče broţuru „Informace o studijních a učebních oborech v okrese Frýdek-Místek, Ostrava, Nový Jičín a Karviná pro školní rok 2005 – 2006“.

8.4.4 Informačně poradenská kancelář (IPK) Poradenské sluţby IPK jsou poskytovány nejen uchazečům o zaměstnání, ale i ostatním občanům. Sluţeb IPK vyuţilo v roce 2004 za účelem získání informací osobní návštěvou 1889 osob. Telefonické a e-mailové dotazy v počtu 1394 se nejčastěji týkaly podmínek podání ţádosti o zprostředkování zaměstnání, nabídky volných míst v regionu a v jiných okresech v ČR, pracovních příleţitostí v zahraničí, forem pomoci ze strany úřadu práce při vyhledávání nových pracovních míst, podmínek pro zařazování do rekvalifikačních kurzů a také činnosti jiných institucí. V souvislosti se vstupem do EU a s rozšířením moţností občanů získat zaměstnání v zahraničí zajišťuje IPK také sluţby zaměstnanosti v rámci systému EURES - Evropské sluţby zaměstnanosti. Od 1.5.2004 si vyţádalo základní informace o práci v zahraničí nebo o konkrétních volných místech v rámci sítě EURES 450 osob. Úřad práce zveřejnil informace o uvedené sluţbě na www stránkách a na veřejně přístupných místech úřadu práce. V dalších mnoha případech navštívili IPK občané z důvodu sledování nabídky pracovních míst v inzertních novinách a v denním tisku, k vyuţití moţnosti vyhledávat volná místa na internetových stránkách a informovat se na agentury práce. 47



Občané vyuţili také PC s textovým editorem k sepsání ţivotopisů a ţádostí o přijetí do zaměstnání. Informačně poradenská kancelář vede evidenci zájemců o zaměstnání, v souvislosti s novelou zákona provádí jejich evidenci v OKpráci a poskytuje první stupeň poradenství k rekvalifikačním kurzům. K 1.1.2004 bylo evidováno 35 zájemců. V průběhu roku 2004 se dále evidovalo 33 zájemců, vyřazeno bylo 41 zájemců o zaměstnání. Stav k 31.12.2004 byl 23 osob.

8.5 Celkový vývoj užití nástrojů APZ a jejich financování Tabulka 8.5a

Celkový vývoj nástrojů APZ včetně počtu zařazených osob rok 2003 Prům. míra nezaměstnan.

14,6 % Počet míst (osob)

Nástroje SÚPM

rok 2004 14,6 %

Počet míst (osob)

281

502

24

25

absolventská místa

330

200

VPP

352

384

Chráněná dílna - zřízení

0

0

- provoz

160

170

SVČ

Překlenovací příspěvek

---

Rekvalifikace

2490

Podporované poradenství

---

Celkem osoby přísp. dle § 24a zák. č.1/91 Celkem osoby

3)

5 1)

2024

1)

55

3637

3360

282

306

3919

3666

2)

Poznámky: 1) jedná se o rekvalifikace UoZ + zaměstnanecké rekvalifikace 2) mimo osob, kterým byl poskytnut překlenovací příspěvek 3) průměr z hodnot vypočtených za I. pololetí původní metodikou (jako v roce 2003), za II. pol. novou metodikou

Uplatněním přímých nástrojů APZ (SÚPM, SVČ, rekvalifikace, AM, ChD) byla v průběhu roku 2004 ovlivněna situace na trhu práce u nejméně 3360 osob (nezapočten § 24a), 331 zařazených do nástrojů APZ byli UoZ se ZP, 865 UoZ do 25 let, 391 UoZ nad 50 let a 1651 UoZ evidovaných déle neţ 12 měsíců. Vzhledem k celkové hospodářské situaci a skutečnosti, ţe v Moravskoslezském kraji vznikají nová místa jen ojediněle, lze vliv APZ uplatněné v roku 2004 hodnotit kladně. Cílené zaměření APZ na ohroţené skupiny osob (dlouhodobě nezaměstnaní a dlouhodobou nezaměstnaností ohroţení, osoby předdůchodového věku, osoby se ZP a absolventi škol) přispělo ke zlepšení tendencí či alespoň k omezení negativních dopadů (osoby předdůchodového věku). Podíl nákladů na APZ z celkových nákladů politiky zaměstnanosti vzrostl oproti 26,6 % v roce 2003 na 31% v roce 2004.

48


Situace na trhu práce v roce 2004 Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč)

poloţka

rok 2003

rok 2004

rozdíl 2004 - 2003 absolutně

v tom

výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ)

v%

238 532

259 952

+ 21 420

+ 8,9

na aktivní politiku (APZ)

63 369

80 777

+ 17 408

+ 27,4

na pasivní politiku (PPZ)

175 163

179 175

+ 4 021

+ 2,2

26,6

31,1

podíl APZ na PZ v %

8.6 Kontrolní činnost v rámci APZ S realizací agendy APZ neslučitelně souvisí i kontrolní činnost v návaznosti na zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole. Z tohoto důvodu jsou všechny ţádosti podrobeny předběţné kontrole, která není zaměřena pouze na formální doloţení dokladů, ale stále častěji jsou prováděny předběţné kontroly na místě u ţadatelů o poskytnutí finančního příspěvku. V roce 2004 bylo provedeno u ţadatelů o finanční příspěvek 50 předběţných kontrol v místě podnikání. Souběţně s těmito kontrolami jsou na základě pololetního plánu kontrol prováděny různé formy průběţných a průběţných závěrečných kontrol uzavřených dohod. V roce 2004 bylo pracovníky oddělení APZ zkontrolováno celkem 170 uzavřených dohod. Zvýšenou aktivitou v oblasti kontrolní činnosti na úseku APZ došlo k výraznému poklesu zjištěných nedostatků v plnění uzavřených dohod. V souladu se zákonem č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a zákonem č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole byly případy závaţných zjištěných nedostatků prostřednictvím OKP postoupeny příslušnému finančnímu úřadu k dalšímu řešení. Celkem bylo finančnímu úřadu postoupeno za rok 2004 10 dohod. Finanční úřad rozhodl ve dvou případech o porušení rozpočtové kázně, ve dvou případech k porušení rozpočtové kázně nedošlo. O šesti předaných dohodách nebylo ze strany finančního úřadu doposud rozhodnuto. Nejčastěji zjištěné nedostatky plnění uzavřených dohod jsou porušování lhůt při ohlašování změn souvisejících s dohodami (ukončení pracovního poměru) a nedodrţení mzdového ujednání. Ve třech případech bylo zjištěno nedodrţení dohodnutých podmínek v oblasti udrţení stavu zaměstnanců. K naplnění tohoto závazku byly v dohodách dohodnuta smluvní pokuta. V jednom případě byla úřadem práce uplatněna a ze strany zaměstnavatele uhrazena. Další dva případy jsou v jednání. Na úseku rekvalifikací probíhaly kontroly plnění dohod o rekvalifikacích ze strany UoZ z hlediska účasti na výuce a plnění podstatných povinností účastníka rekvalifikace. Rekvalifikační kurzy nedokončilo 227 uchazečů o zaměstnání, z toho 199 z váţných osobních důvodů (v 102 případech se jednalo o nástupy do pracovního poměru). Bez váţných důvodů si zmařilo docházku do rekvalifikačního kurzu a tím i moţnost dalšího zaměstnání 28 UoZ. Těmto UoZ byla předepsána úhrada nákladů rekvalifikačního kurzu dle zákona. Dále bylo ve sledovaném období provedeno 226 kontrol vzdělávacích zařízení z hlediska plnění podmínek dohody o zabezpečení rekvalifikace. Na základě zjištěných nedostatků bylo uloţeno 12 nápravných opatření, z nichţ 9 jiţ byla splněno, u dalších 3 trvá termín odstranění.

49


9


Zabezpečení výkonu státní sociální podpory

Na základě změny zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, provedené zákonem 453/2003 Sb. s účinnosti od 1.4.2004, Úřad práce ve Frýdku-Místku převzal výkon státní správy na tomto úseku. Dne 5.4.2004 byl podepsán protokol o předání dokumentace s Městským úřadem ve Frýdku Místku. Součástí převodu byla i agenda výţivného na děti v pěstounské péči a jeho vymáhání. Tato agenda byla protokolárně převzata z těchto úřadů: Městský úřad ve Frýdku Místku, Městský úřad ve Frýdlantě nad Ostravicí, Městský úřad ve Frenštátě pod Radhoštěm, Městský úřad v Třinci, Městský úřad v Jablunkově a Magistrátu Města Ostravy. Agenda evidence a vymáhání pohledávek SSP a výţivného na děti v pěstounské péči byla předána na právní oddělení úřadu práce, protoţe tato agenda nebyla nikdy spravována odborem státní sociální podpory. Agenda výplat dávek státní sociální podpory je zajišťována na kontaktních místech (KM): Kontaktní místo

pro obce

Brušperk

Šenov

Brušperk, Krmelín, Stará Ves nad Ondřejnicí Frýdlant nad Ostravicí, Bílá, Čeladná, Janovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice, Metylovice, Ostravice, Prţno, Pstruţí, Staré Hamry Frýdek-Místek, Baška, Bruzovice, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Fryčovice, Horní Bludovice, Horní Domaslavice, Hukvaldy, Kaňovice, Kozlovice, Krásná, Lhotka, Lučina, Morávka, Niţní Lhoty, Nošovice, Palkovice, Paskov, Pazderná, Praţmo, Raškovice, Řepiště, Sedliště, Soběšovice, Staré Město, Staříč, Sviadnov, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Ţabeň, Ţermanice Hnojník, Dolní Tošanovice, Horní Tošanovice, Komorní Lhotka, Řeka, Smilovice, Stříteţ, Třanovice, Vělopolí Jablunkov, Bocanovice, Bukovec, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Písečná, Písek Šenov, Václavovice

Třinec

Třinec, Bystřice, Košařiska, Nýdek, Ropice, Vendryně

Vratimov

Vratimov

Frýdlant nad Ostravicí

Frýdek-Místek

Hnojník Jablunkov

50



10 Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti I. pololetí 2005 v okrese Hlavní trendy ve vývoji zaměstnanosti: -

pokračující mírnější pokles zaměstnanosti v důsledku další postupné racionalizace u větších zaměstnavatelských subjektů v okrese, zejména v primární a sekundární sféře

-

zmírnění rychlosti postupu restrukturalizace hutnictví bude znamenat zpomalení poklesu zaměstnanosti u největších zaměstnavatelských subjektů tohoto odvětví v našem okrese, ale i v okrese Ostrava, který má stále velký vliv z hlediska dojíţďky zaměstnanců s trvalým bydlištěm v okrese Frýdek-Místek

-

růst terciální sféry nadále nedokáţe vyrovnat úbytky zaměstnanosti z primární a sekundární sféry i ve vztahu k předchozím obdobím

-

v důsledku znovuzahájení sezónních prací, jako kaţdoročně, se projeví růstem sezónní zaměstnanosti především u subjektů z odvětví „stavebnictví“, „lesní hospodářství“ a dalších

-

při naplnění předpokladů zvýšení asijské konkurence v textilním odvětví (zrušení dovozních kvót EU) se v této souvislosti očekává realizace organizačních změn u největšího zaměstnavatele v tomto odvětví v okrese. To se můţe dotknout i řady menších výrobců v tomto odvětví

-

u připravovaných průmyslových zón v okrese se očekává, ţe po dokončení výstavby objektů dalších investorů dojde k postupnému zvyšování zaměstnanosti v těchto zónách o řádově desítky osob, a to i vlivem zóny v Hrabové v okrese Ostrava

-

k růstu zaměstnanosti dojde ve větším počtu pouze ojediněle, převáţně u subjektů se zahraniční kapitálovou účastí a subjektů spadajících do kategorie drobných a středních subjektů

-

stále se bude projevovat nedostatek kvalifikovaných pracovníků v určitých profesích, jako např. svářeč se státní zkouškou, zámečník, horník, obráběč, frézař, soustruţník a sezónně některých dalších profesí (stavebních), který se můţe v některých profesích dále prohlubovat i v souvislosti s výhodnějšími podmínkami v zemích EU

-

dále se prohloubí vlivy vstupu ČR do EU u některých zaměstnavatelských subjektů, a to jak pozitivně (snazší dostupnost na některé trhy, moţnost vyuţívání finančních prostředků EU apod.), tak negativně (větší konkurence apod.) s příslušnými dopady i na zaměstnanost včetně moţnosti přílivu zahraniční pracovní síly, zejména z nových zemí EU

-

očekává se, ţe v této souvislosti bude docházet k většímu tlaku na produktivitu práce, širší kvalifikací pracovníků v souvislosti se zaváděním progresivnějších technologií a metod řízení

-

můţe to mít i dopad na náš region, ve kterém převaţuje určitý typ pracovní síly zaměřený na těţký průmysl a výkon těţší a jednodušší práce

Hlavní trendy ve vývoji nezaměstnanosti: 

jako kaţdoročně ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou k 31.12.2004, omezováním činnosti v zimních měsících v některých odvětvích apod. dojde pravděpodobně k růstu míry nezaměstnanosti v lednu aţ březnu 2005



teprve zahájením sezónních prací v závislosti na vývoji počasí dojde pravděpodobně postupně od dubna 2005 k sniţování nezaměstnanosti



určitý vliv na sníţení nezaměstnanosti v průběhu sezóny mohou mít i moţnosti zaměstnání u zaměstnavatelů z ostatních zemí EU 51





předpokladem jsou i niţší počty nezaměstnaných absolventů škol, kteří budou evidováni úřadem práce ve srovnání se stejným obdobím roku 2004, v důsledku toho, ţe většina z nich, v souladu se zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti



růst dlouhodobé nezaměstnanosti bude pravděpodobně oscilovat kolem současné hodnoty s tím, ţe můţe v průběhu pololetí dojít k jejímu dalšímu mírnému nárůstu



bude se pravděpodobně dále zvyšovat počet nezaměstnaných z obtíţně umístitelných na trhu práce jako osob se ZP, s různými zdravotními omezeními, osob nad 50 let a osob s různými jinými handicapy; poroste jejich podíl na dlouhodobé nezaměstnanosti



v souvislosti s moţnostmi zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti nelze vyloučit určitý další růst počtu evidovaných nezaměstnaných, zejména v souvislostí s moţností výkonu pracovní činnosti v omezeném rozsahu při současném vedení v registru nezaměstnaných



v některých odvětvích, kde tento trend nastal jiţ koncem roku 2004, se rozšířením moţností odbytu v rámci EU a pozitivnějším vývojem v některých komoditách na světovém trhu bude docházet k mírnému sniţování nezaměstnanosti (např. v odvětví výroba kovů a kovodělných výrobků, dřevozpracující průmysl, gumárenský a plastikářský průmysl)



z hlediska mikroregionu se očekává pokračující nepříznivý vývoj zejména v oblastech, které zasahují do podhorských oblastí Beskyd a vykazující niţší koncentrace pracovních příleţitosti



předpoklad počtu UoZ a míry nezaměstnanosti k 30.6.2005 lepší vývoj očekávaný stav k 30.6.2005

počet evidovaných uchazečů 15800

horší vývoj

míra nezaměstnanosti v% 13,3

52

počet evidovaných uchazečů 16700

míra nezaměstnanosti v% 14,1



Pouţité zkratky AM APZ ČR ČSÚ ČSSZ DE VPM DIČ DIP DPH EAO EHP ESF EU F-M; FM CHKO ChPD, ChD ChP, CHPM IAP IČ IPK IPS KM KZAM MěÚ MPSV MSK MŠMT OK OKEČ OSS OSSZ OSVČ OŠ OU OZP PC PnD PPZ PR RES RPIC SOŠ SOU SR SRN SÚPM SVČ THP UoZ ÚP ÚSV VM; VPM VPP VOŠ VŠ ZP ZPS ZPS s TZP ZVS § 24a)

Absolventská místa (zabezpečení odborné praxe absolventů a mladistvých) Aktivní politika zaměstnanosti Česká republika Český statistický úřad Česká správa sociálního zabezpečení Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa Důchod invalidní částečný Důchod invalidní plný Daň z přidané hodnoty Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Evropský hospodářský prostor Evropské strukturální fondy Evropská unie Frýdek-Místek Chráněná krajinná oblast Chráněná pracovní dílna, chráněná dílna Chráněné pracoviště, chráněné pracovní místo Individuální akční plán Identifikační číslo Informačně poradenská kancelář Informační a poradenské středisko Kontaktní místo Klasifikace zaměstnání Městský úřad Ministerstvo práce a sociálních věcí Moravskoslezský kraj Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy Ocelové konstrukce Odvětvová klasifikace ekonomických činností Organizační sloţka státu Okresní správa sociálního zabezpečení Osoba samostatně výdělečně činná Odborná škola Odborné učiliště Osoby se zdravotním postiţením Osobní počítač Přídavky na děti Pasivní politika zaměstnanosti Polská republika Registr ekonomických subjektů Regionální poradenské informační centrum Střední odborná škola Střední odborné učiliště Slovenská republika Spolková republika Německo Společensky účelná pracovní místa Samostatně výdělečná činnost (půjčky,dotace) Technicko-hospodářský pracovník Uchazeči o zaměstnání Úřad práce Úplné střední vzdělání Volná pracovní místa Veřejně prospěšné práce Vyšší odborná škola Vysoká škola; vysokoškolské vzdělání Zdravotním postiţením Změněná pracovní schopnost Změněná pracovní schopnost s těţším zdravotním postiţením Základní vojenská sluţba Příspěvek poskytovaný dle § 24a zákona č. 1/1991 Sb. v platném znění

53



SEZNAM PŘÍLOH

Tabulka 4.1a

Vývoj nezaměstnanosti v okrese

Příloha 4.2

Nový způsob výpočtu míry nezaměstnanosti

Graf 4.5.1c

Míra nezaměstnanosti obcí k 31. 12. 2004

Mapka 4.5.1d

Míra nezaměstnanosti obcí k 31. 12. 2004

54

Tabulka 4.1a

Příloha 4.2

Nový způsob výpočtu míry nezaměstnanosti

míra nezaměstnanosti ke konci sledovaného měsíce [%] = dosaţitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na ÚP1 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ * 100 „zaměstnaní z VŠPS“+počet pracujících cizinců+počet cizinců s ŢO+dosaţ. UoZ evid. na ÚP

Čitatel: přesná evidence registrovaných - dosaţitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, občanů ČR a občanů EU, vedená úřady práce podle bydliště2 uchazeče ke konci sledovaného měsíce. Jmenovatel: počet zaměstnaných v národním hospodářství s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle výsledků výběrových šetření pracovních sil - VŠPS (klouzavý průměr posledních čtyř čtvrtletí) + počet pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnávání, zaměstnaných občanů EU registrovaných ÚP (klouzavý průměr posledních 12-ti měsíců) a cizinců s platným ţivnostenským oprávněním (klouzavý průměr za poslední 2 pololetí) + přesná evidence registrovaných - dosaţitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, občanů ČR a občanů EU, vedená úřady práce podle bydliště uchazeče (klouzavý průměr posledních 12-ti měsíců).

1

Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, na základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytováno hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené, protože ti všichni si podle metodiky ILO nemohou aktivně hledat práce a podle metodiky ILO nejsou považováni za nezaměstnané.

2

bydliště

-

u státního občana České republiky adresa místa trvalého pobytu na území České republiky, u cizince, který je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem, adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje,

-

u cizince, který není občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem, adresa místa trvalého pobytu na území České republiky

Graf 4.5.1c

Mapka 4.5.1d

Míra nezaměstnanosti obcí okresu Frýdek-Místek k 31.12.2004 v

(v ýpočet k ekonom. aktiv . oby v at.) Še no

Míra nezaměstnanosti okresu = 15,32 % 0,00 13,32 15,32 17,32

Vratimov

1

d

s

v

n

k

á

a

Dolní Lomná

13

Návsí v ko un 14 bl a J

k

v ík o

ís

il

Hrádek

P

r á

á

Horní Lomná

M

k

a

o

r

ša Ko

ka řis

e

ek

Bystřice

ě ryn nd Ve

M

K

.

O p.

Č e l a d n á

ně

ý

Ř

ka

ice nč Ku

B í l á

ry nd Ve

e

ice ilov Sm

ot Lh

1 Václavovice Hukvaldy Komorní e Baška Lho 2 Kaňovice Lhotka ty ovic Ra k l a š P ko Janovice 3 Ţermanice v ic Mety- Prţno e lovice 4 Soběšovice Ko z lo 5 Pazderna 12 . vic nt n.O e Frýdla M 6 Dolní Domaslavice ale Pstruţí no 7 Horní Domaslavice vic e 8 Dolní T ošanovice 9 Horní T ošanovice Ostravice 10 Vojkovice 11 Vělopolí 12 Praţmo ry 13 Bocanovice Ham é r Sta 14 Písečná 15 Hrčava

c

8

ţ te

e

Dobratice

ří St

N

ice šov No Frýdek oty Místek N.Lh Vyš ní

n

Dobrá

Ro pic e

11

7 8 9 10

i

F

Staré Město

6

ř

ek rýd

4

Lučina

5

k

ste -Mí

3

T

Fryčovice

Ţab eň Sviad nov

rk š pe Bru Staříč

2 H.Bludovice

Třa Hn no ojn vic ík e

ov Pa sk

iště Řep

ice ov uz Br ě t dliš Se

ín el

m Kr

Star á Ve s n.O .

% - 13,32 % (21) % - 15,32 % (20) % - 17,32 % (22) % a více (14)

Mosty u Jablunkova

c ve o k Bu 15

Nejvyšší míra nezaměstnanosti - obec Hrčava (32,77 %) Nejniţší míra nezaměstnanosti - obec Krmelín (9,27 %)

SITUACE NA TRHU PRÁCE

Recommend Documents