SITUACE NA TRHU PRÁCE

ÚŘAD PRÁCE VE FRÝDKU-MÍSTKU

SITUACE NA TRHU PRÁCE V OKRESE FRÝDEK – MÍSTEK v roce 2010

Zpracoval odbor trhu práce únor 2011

Zdrojem číselných údajů v tabulkách a grafech jsou, pokud není uveden jiný zdroj, údaje Úřadu práce ve Frýdku-Místku, získané z evidence uchazečů o zaměstnání, volných míst, monitoringu atd.

OBSAH 1

Celková charakteristika okresu .............................................................................................. 1

2 3

Hlavní jevy na trhu práce v roce 2010 .................................................................................... 4 Zaměstnanost a volná pracovní místa ................................................................................... 8

4

3.1

Celkový vývoj zaměstnanosti ..................................................................................... 8

3.2

Zaměstnanost podle kategorií zaměstnavatelů a počtu zaměstnanců ........................ 9

3.3 3.4

Vývoj zaměstnanosti v rozhodujících odvětvích ....................................................... 10 Stav a vývoj hlášených volných pracovních míst ...................................................... 13

3.5

Dojíţďka za prací ..................................................................................................... 19

Nezaměstnanost (evidovaná) ................................................................................................ 20 4.1 4.2

Stav a vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání ........................ 20 Stav a vývoj míry nezaměstnanosti v okrese a ve srovnání s regionem a ČR .......... 21

4.3

Tok nezaměstnanosti ............................................................................................... 22

4.4

Vývoj a struktura nezaměstnanosti v některých vybraných kategoriích UoZ ............. 23

4.4.1

Podle věku a pohlaví ................................................................................................ 23

4.4.2

Podle vzdělání ......................................................................................................... 25

4.4.3

Podle délky nezaměstnanosti................................................................................... 26

4.4.4

Absolventi škol a mladiství ....................................................................................... 29

4.4.5 Osoby se zdravotním postiţením ............................................................................. 31 4.5 Nezaměstnanost z hlediska regionů......................................................................... 33 5 Cizinci na trhu práce.............................................................................................................. 36 6 7

Kontrolní činnost ................................................................................................................... 38 Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele .................................... 40

8

Výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte .................................. 41

9

Aktivní politika zaměstnanosti .............................................................................................. 42 9.1 9.2

Zaměření uplatnění APZ v roce 2010....................................................................... 42 Projekty a programy k ovlivnění situace na trhu práce v roce 2010 .......................... 42

9.2.1

Národní individuální projekt Veřejně prospěšné práce ............................................. 42

9.2.2

Národní individuální projekt Společensky účelná pracovní místa ............................. 43

9.2.3 9.2.4

Národní individuální projekt Poradenství a rekvalifikace ........................................... 43 Projekt „Vzdělávejte se!“ .......................................................................................... 44

9.2.5

Opatření „Po škole do praxe“ ................................................................................... 44

9.3

Nástroje a opatření hrazené z národní APZ (průběţná opatření) ............................. 44

9.4

Uplatňování jednotlivých nástrojů APZ ..................................................................... 45

9.4.1

Veřejně prospěšné práce ......................................................................................... 45

9.4.2

Společensky účelná pracovní místa ......................................................................... 45

9.4.3

SÚPM – pro samostatně výdělečnou činnost ........................................................... 46

9.4.4 9.4.5

Příspěvek na zapracování ........................................................................................ 46 Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa ............................................... 46

9.4.6

Rekvalifikace ............................................................................................................ 46

9.4.7

Poradenské sluţby a aktivity .................................................................................... 47

9.5

Sluţby EURES ......................................................................................................... 49

9.6

Implementace ESF .................................................................................................. 50

9.7

Projekt „SeZam“ ....................................................................................................... 51

9.8

Celkový vývoj uţití nástrojů APZ a jejich financování ............................................... 52

9.9 Kontrolní činnost v rámci APZ .................................................................................. 53 10 Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2011 v okrese ............. 54 11 Výţivné na děti v pěstounské péči ....................................................................................... 56 12 Ţádosti o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou ......................................................... 57 13 Státní sociální podpora ......................................................................................................... 58 Pouţité zkratky Přílohy

ÚP ve Frýdku-Místku

1

Situace na trhu práce v roce 2010

Celková charakteristika okresu okres Frýdek-Místek k 31. 12. 2010 počet obyvatel

cca 211 tis.

pracovní síla

cca 106,3 tis.

rozloha

cca 1210 km2 cca 174 osob / km2

hustota obyvatel míra nezaměstnanosti

9,5 %

počet evidovaných UoZ

10 710

-

nejvýchodnější okres Moravskoslezského kraje a České republiky

-

společné hranice s Polskou a Slovenskou republikou; vnitrostátní hranice s okresy Vsetín, Nový Jičín, Ostrava a Karviná

-

spádovými centry jsou okresní město Frýdek-Místek (cca 59 tis. obyvatel) a město Třinec (cca 38 tis. obyvatel)

-

na území okresu je 67 obcí (cca 94 tis. obyvatel) a 5 měst (cca 117 tis. obyvatel)

-

počtem obyvatel se řadí okres Frýdek-Místek na 6. místo v rámci ČR (2 % obyvatel státu)

-

průměrný věk 40,3 let je pod průměrem ČR (40,6 let) – stav k 31. 12. 2009

-

hustotou obyvatelstva je na 14. místě v rámci ČR

-

rozlohou mezi okresy ČR zaujímá 20. místo

-

rozhodující podíl na výměře okresu má lesní půdní fond, který tvoří zhruba polovinu území

-

nachází se zde Chráněná krajinná oblast Beskydy, státní přírodní rezervace, chráněná naleziště a chráněné přírodní útvary

-

celé území se rozkládá od nadmořské výšky 220 m aţ po 1323 m; klimaticky jde o oblast od mírně teplé aţ po chladnou

-

vlastní nerostné zdroje okresu jsou bohaté na černé uhlí, coţ ovlivnilo i historické zaměření na těţký průmysl

-

zemědělství je orientováno hlavně na chov skotu, na obilnářství a pěstování řepky

-

významná část práceschopného obyvatelstva okresu vyjíţdí za prací mimo okres (cca 8 %), především do okresu Ostrava

-

specifikem okresu jsou relativně početně silné národnostní menšiny; polská tvoří cca 8 % (s její vyšší koncentrací v regionu Třinecka), slovenská představuje cca 3 % z celkového počtu obyvatel

1

ÚP ve Frýdku-Místku Tabulka 1a


Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v okrese Frýdek-Místek 1) stav k 31. 12. 2008 celkem

z toho

Počet obyvatel celkem věková kategorie 15-64 let věková kategorie 0 – 14 let

Průměrný věk obyvatel 1)

stav k 31. 12. 2009

z toho ţeny

celkem

z toho ţeny

index 2009/2008 celkem

z toho ţeny

211 070

107421

211482

107614

1,00

1,00

149 856

73 871

149430

73622

1,00

1,00

30 597

15 033

30654

15029

1,00

1,00

40,1

41,5

40,3

41,8

1,00

1,01

Data, která poskytuje Český statistický úřad – údaje z demografické statistiky ve věkové struktuře jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu následujícího roku. Skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících 12 měsíců.

Celkový počet obyvatel okresu se od roku 2002 mírně zvyšoval. Pouze do údajů za rok 2007 se promítl vliv vyčlenění 5 obcí z okresu Frýdek-Místek s účinností od 1. 1. 2007 (cca 18,3 tis obyvatel). K nejvýraznějšímu nárůstu podílu obyvatel dochází ve věkové kategorii 60-64 a 65-69 let a naopak k nejvýraznějšímu poklesu ve věkové kategorii do 10-14 let a také 25-29 let. Nadále roste průměrný věk obyvatel (k 31. 12. 2009 40,3 let), přičemţ průměrný věk ţen je vyšší o 3 roky neţ průměrný věk muţů. Podle věkové struktury obyvatel okresu Frýdek-Místek byla kategorie 30-34 let nejčetnější, stejně jako v předchozích letech. Graf 1b

Jak je patrno z grafu, kde jsou porovnávány podíly jednotlivých věkových kategorií v celé populaci okresu Frýdek-Místek (poslední dostupný údaj – k 31. 12. 2009), s podíly stejných kategorií v počtu UoZ v evidenci Úřadu práce ve Frýdku-Místku (k 31. 12. 2010), je podíl UoZ v kategorii osob ve věku 50–54 a 55-59 let výrazně vyšší neţ v celé populaci, obdobně jako v předchozích letech, od roku 2009 ale, v souvislosti se světovou hospodářskou krizí, je podíl UoZ výrazně vyšší i v kategorii 20-24 let. 2



Z hlediska věku se v roce 2009 zvýšil podíl UoZ v niţších věkových kategoriích, naopak u vyšších věkových kategorií došlo k poklesu podílu, a to zejména v souvislosti s hospodářskou krizí, kdy zaměstnavatelé často nově nepřijímali mladší pracovníky s nedostatkem praxe. V roce 2010 se tyto podíly příliš nezměnily. Podíl obyvatel k 31. 12. 2009 se meziročně v jednotlivých kategoriích podstatněji nezměnil (výraznější byl pouze nárůst u kategorie 35-39 let o 0,5% bodu a pokles u kategorie do 19 let o 0,4% bodu). Vzdělanostní struktura obyvatel je k dispozici pouze ze sčítání lidu (poslední v roce 2001). Nejvyšší podíl obyvatel i UoZ je se středním odborným vzděláním (bez maturity), nejmenší s vysokoškolským vzděláním; meziročně nedošlo k podstatné změně. Podíly obyvatel se základním a středním odborným vzděláním bez maturity v okrese Frýdek-Místek mírně převyšují celorepublikový průměr. Podíl UoZ (okres F-M) se středním odborným vzděláním (bez maturity) výrazně převyšuje celorepublikovou i okresní úroveň podílu obyvatel této kategorie, naopak podíl UoZ se středním vzděláním s maturitou a zejména s vysokoškolským vzděláním je niţší neţ celorepubliková i okresní úroveň podílu obyvatel této kategorie. Pozitivní je niţší podíl UoZ se základním vzděláním oproti podílu obyvatel této kategorie.

Silné stránky okresu -

dlouhodobá tradice v řadě průmyslových odvětví kapacitně dostatečně rozvinutá průmyslová základna v řadě odvětví relativně nízké náklady na pracovní sílu silná populační základna mladší věková struktura obyvatelstva ve srovnání s průměrem v ČR pracovní síla zvyklá na dojíţďku za prací a na práci na směny velký a silný zahraniční investor spolu s dalšími navazujícími subjekty dostatečná kapacita vzdělávacích zařízení - základních a středních příhraniční poloha okresu (s Polskou a Slovenskou republikou) turisticky atraktivní pohoří Beskyd kulturní a přírodní potenciál okresu

Slabé stránky okresu -

velká vzdálenost od ostatních regionů ČR a EU významné soustředění těţkého průmyslu poddolování části okresu omezená moţnost hospodaření v CHKO, pásmech hygienické ochrany vod nízká územní mobilita pracovní síly do větších vzdáleností niţší flexibilita pracovní síly vyšší míra migrace, zejména lidí v produktivním věku, mimo okres růst podílu obyvatel vyšších věkových kategorií strukturálně nevyváţená nabídka a poptávka na trhu práce slabá identifikace obyvatel průmyslových oblastí okresu s vlastním územím kapacitně a kvalitativně ne zcela dostačující dopravní infrastruktura existence ekologických zátěţí z průmyslové výroby zhoršená kvalita ţivotního prostředí, zejména ovzduší

3


2


Hlavní jevy na trhu práce v roce 2010

celkový vývoj zaměstnanosti -

dopady světové hospodářské a ekonomické krize i vlivem pozitivnějšího vývoje ve světě a především v Německu byly niţší neţ v předchozím roce k stabilizaci situace na trhu práce přispěl pozitivnější vývoj v odvětví hutnictví a těţkého strojírenství, které je stále v okrese dominantní

-

rovněţ v pořadí druhé nejvýznamnější odvětví výroby automobilů pokračovalo v rozvoji a stalo se tahounem ekonomiky okresu a v důsledku toho náš okres vykazuje delší dobu nejniţší míru nezaměstnanosti v rámci kraje

-

stále lépe se vyvíjela situace ve větších firmách, v některých menších firmách se jiţ pozitivnější vývoj nastartoval, jiné se dále potýkaly s důsledky krize

-

v návaznosti na pokles investičních aktivit se důsledky krize začaly projevovat více aţ v roce 2010 v odvětví stavebnictví, které se tím zařadilo mezi nejpostiţenější odvětví

-

mezi nejvíce postiţené se zařadilo textilní odvětví, kde největší zástupce v okrese SLEZAN Frýdek - Místek a. s. ukončil k 30. 9. 2010 svoji činnost

-

krize v průběhu roku nadále ovlivnila negativně i některé subjekty z oblasti sluţeb, zejména pohostinství a ubytování, ale i další

-

obdobně odvětví zemědělství, kterému nepříznivé klimatické jevy, rostoucí ceny vstupů apod. způsobily další ztráty v jejich jiţ tak nepříznivé ekonomické situaci

-

krize i nadále jen minimálně ovlivňovala vývoj ve finančnictví a pojišťovnictví

-

odvětví výroby potravin se zatím krize dotkla jen okrajově v přijímání nových pracovníků a plánování větších investičních aktivit, byla stále většina firem opatrná signály, ţe krize ještě nebyla úplně zaţehnána, se projevily zejména koncem roku na poklesu počtu volných pracovních míst, kdy od 30. 9. 2010 (největší počet hlášených VPM zaměstnavateli v roce 2010 – 678) postupně začal počet klesat aţ na 409 k 31. 12. 2010

-

-

nejvíce se na příchodu nových UoZ do evidence úřadu práce v průběhu roku podílelo odvětví velkoobchodu a maloobchodu, kde však je velký pohyb zaměstnanců kaţdým rokem; následovalo odvětví stavebnictví (v roce 2009 to bylo odvětví hutnictví, dále odvětví velkoobchodu a maloobchodu a odvětví stavebnictví)

-

do evidence ÚP po ukončení SVČ přišlo v roce 2010 cca 1160 osob (v roce 2009 cca 950 osob), coţ zároveň bylo nejvíce od roku 1999, s výjimkou roku 2004 (cca 1310)

-

počet osob vykonávajících SVČ (hlavní i vedlejší činnost) dle údajů ČSSZ meziročně vzrostl o cca 450 osob na 15 883 k 31. 12. 2010. Došlo k výraznému nárůstu počtu osob vykonávajících SVČ jako vedlejší činnost (o cca 825), zatímco u osob vykonávajících SVČ jako hlavní činnost došlo k poklesu (o cca 380).

-

v roce 2010 došlo u sledovaného vzorku firem zaměstnávajících 26 a více zaměstnanců) k nárůstu zaměstnanosti o cca 500 osob (a to zejména v 1. pololetí)

-

největší růst zaměstnanosti se projevil v pododvětví výroba motorových vozidel o cca 600, dále v pododvětví výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení o cca 310 osob a odvětví doprava a skladování o cca 170 osob

-

k největšímu poklesu zaměstnanosti došlo v odvětví stavebnictví o cca 260 osob, následovalo odvětví velkoobchodu a maloobchodu, opravy a údržba motorových vozidel o cca 180 osob a odvětví vzdělávání o cca 130 osob

-

na situaci v zaměstnanosti okresu se podílel i vývoj u zaměstnavatelů v okrese Ostrava, kam z okresu Frýdek-Místek vyjíţdí za prací cca 8 % práceschopného obyvatelstva 4



volná místa -

v 1. čtvrtletí činil průměrný počet VPM v registru úřadu práce cca 560 VPM, ve 2. a 3. čtvrtletí (období sezónních prací) cca 630 VPM a v 4. čtvrtletí činil průměr VPM v registru cca 480 VPM

-

celkový roční průměr stavu VPM k poslednímu dni v měsíci činil 579 VPM (shodný roční průměr byl zaznamenán v roce 1998); v roce 2009 to bylo 615 VPM

-

nejvyšší počet VPM k poslednímu dni v měsíci byl zaznamenán v září (678 VPM; 19,7 UoZ/1VPM), naopak nejniţší počet VPM byl registrován v závěru roku – prosinci (410 VPM; 25,9 UoZ/1VPM)

-

počet evidovaných UoZ, připadajících na 1 VPM, byl k 31. 12. 2010 cca 26; k 31. 12. 2009 činil cca 16 UoZ/1 VPM

-

v roce 2010 bylo do registru ÚP nahlášeno celkem 4946 a zrušeno 5210 VPM; celkový tok činil 10156 VPM. V roce 2009 bylo nahlášeno celkem 4806 VPM a zrušeno 5606 VPM; celkový tok činil 10412 VPM k poţadovaným oborům na trhu práce stále patřily zdravotnické obory, jako např. lékař, zdravotní sestra, ze sociální oblasti sociální pracovník, rostl zájem o strojírenské a technické obory různého zaměření, jako např, konstruktéři, přípraváři, mechanici seřizovači, správci sítě, často i v souvislosti s nově vybudovaným automobilovým průmyslem v okrese profese jako operátor výroby, manipulační dělník ve výrobě, montáţní dělník, skladový manipulant

-

nezaměstnanost -

-

v souvislosti se světovou finanční a hospodářskou krizí docházelo od října 2008 k nárůstu počtu UoZ aţ do února 2010. V následujících měsících počet UoZ klesal v souvislosti s oţivením situace na trhu práce a se zahájením sezónních prací. Ve 2. pololetí 2010 počet UoZ stagnoval a ke konci roku se opět výrazně zvýšil aţ na stav 10 710 UoZ k 31. 12. 2010, tedy téměř na úroveň k 31. 12. 2009 (10780 UoZ) z hlediska absolutního počtu UoZ figuroval okres Frýdek-Místek v roce 2010 v rámci kraje na 3. místě, v prosinci na 4. místě (za okresy Ostrava, Karviná, Opava), v rámci celé ČR na 7. aţ 10. místě (k 31. 12. 2010 za okresy Praha, Ostrava, Karviná, Brno, Olomouc, Hodonín, Opava, Děčín)

-

z celkového počtu UoZ k 31. 12. 2010 tvořil podíl ţen 47,3 %, absolventů škol a mladistvých 7,3 % a osob se ZP 15,2 % (k 31. 12. 2009 tvořil podíl ţen 46,7 %, absolventů škol a mladistvých 7,4 % a osob se ZP 15,4 %)

-

počet uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti činil k 31. 12. 2010 3561 UoZ (cca 33 % z celkového počtu UoZ), coţ bylo o cca 339 UoZ méně neţ k 31. 12. 2009. Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 se sníţila oproti stejnému období roku 2009 o 138 Kč na 5327 Kč

-

k 31. 12. 2010 činila celková míra nezaměstnanosti 9,5 % (9,8 % k 31. 12. 2009)

-

v rámci ČR se okres Frýdek-Místek podle míry nezaměstnanosti v průběhu roku 2010 umísťoval mezi 35. (březen) aţ 50. (prosinec) místem (v sestupném třídění). Od listopadu 2008 poprvé v historii dosáhla míra nezaměstnanosti okresu Frýdek-Místek v rámci okresů MSK nejniţší hodnoty a na této pozici zůstala i v dalším období

-

celkový počet nově evidovaných UoZ v roce 2010 (15 244) byl oproti roku 2009 niţší o 2 312 osob. Naopak celkový počet UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených v roce 2010 (15 314) byl oproti roku 2009 vyšší o 1 724 osob a počet umístěných UoZ (10207) byl vyšší o 1581 osob

-

celkový tok UoZ za rok 2010 (součet nově evidovaných UoZ a UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených) představoval 30 558 osob, coţ bylo o cca 590 osob méně neţ v roce 2009

-

podílově i početně největšími věkovými kategoriemi jsou kategorie 55 – 59 let, 50 – 54 let, ale také 20 – 24 let

5



-

průměrný věk evidovaných UoZ opět vzrostl a ke konci roku následně poklesl na hodnotu 40,2 let k 31. 12. 2010, coţ je meziroční nárůst pouze o 0,1 roku. U ţen se meziročně vzrostl také o 0,1 roku na 38,8 let. K 31. 12. 2010 byl průměrný věk evidovaných UoZ v ČR 39,7, v MSK 40,2 let

-

podíly ve vzdělanostní struktuře UoZ se příliš nemění ani s výkyvy výše nezaměstnanosti. V evidenci úřadu práce je stále nejvíce UoZ se středním odborným vzděláním bez maturity (cca 49 % všech UoZ)

-

kategorie UoZ se základním vzděláním (včetně bez vzdělání) však nadále patří z hlediska umístitelnosti k problémovým kategoriím a výrazně se podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti (cca 22 % z UoZ evidovaných déle neţ 12 měsíců)

-

počet dlouhodobě evidovaných UoZ v průběhu roku 2010 mírně rostl. K 31. 12. 2010 bylo evidováno 3077 UoZ (z toho 1460 ţen) s délkou evidence nad 12 měsíců, tj. cca 29 % z celkového počtu UoZ a 4887 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců, tj. cca 46 %. Pro srovnání k 31. 12. 2009 bylo evidováno 2116 UoZ s délkou evidence nad 12 měsíců (cca 20 %) a 4829 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců (cca 45 %)

-

v roce 2010 došlo k opětovnému nárůstu průměrné doby evidence a ke konci roku 2010 k poklesu na hodnotu 472 dnů k 31. 12. 2010, coţ byl meziroční nárůst o 38 dnů (u ţen o 30 dnů). Průměrná délka evidence celé ČR k 31. 12. 2010 byla 446 dnů (meziroční nárůst o 33 dnů) meziročně se zvýšil absolutní počet UoZ dlouhodobě nezaměstnaných ve všech věkových kategoriích (zvyšoval se více u starších kategorií). Jejich podíl na dlouhodobé nezaměstnanosti se sníţil jen v kategorii 50 a více let, avšak UoZ ve věku nad 50 let nadále představují nejpočetnější skupinu dlouhodobě nezaměstnaných (1459 UoZ k 31. 12. 2010, tj. meziroční nárůst o 379 osob), která se podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti 47 %

-

-

podíl osob se ZP evidovaných více neţ 12 měsíců k počtu UoZ dlouhodobě nezaměstnaných se meziročně sníţil o 6% bodů na 29,9 % k 31. 12. 2010, absolutní počet těchto UoZ se zvýšil z 756 osob k 31. 12. 2009 na 919 osob k 31. 12. 2010, coţ představuje meziroční nárůst o cca 22 % (celkový počet UoZ se ZP v evidenci ÚP meziročně sníţil o 2 % na 1665 UoZ)

-

k 31. 12. 2010 úřad práce evidoval 781 absolventů a ve srovnání se skutečností k 31. 12. 2009 to bylo pouze o 13 osob (1,6 %) méně.

-

v rámci 77 okresů ČR zaujímal okres Frýdek-Místek, z hlediska absolutního počtu UoZ – absolventů k 31. 12. 2010 s počtem 781 UoZ této kategorie, 7. místo (k 31. 12. 2009 rovněţ 7. místo). Na celkové nezaměstnanosti okresu se absolventi podíleli k 31. 12. 2010 7,3 % (pro srovnání k 31. 12. 2009 tento podíl činil 7,4 %)

-

k 31. 12. 2010 úřad práce evidoval 1631 UoZ se ZP, přičemţ jejich podíl na celkové nezaměstnanosti činil 15,2 % (z toho 940 osob pobírajících invalidní důchod, z nichţ bylo 64,5 % muţů) a ve srovnání se stavem k 31. 12. 2009 to bylo o 34 osob méně

-

náš okres se v ţebříčku 77 okresů ČR k 31. 12. 2010 řadil s počtem 1631 UoZ se ZP na 6. místo (k 31. 12. 2009 rovněţ na 6. místo). Vyšší počet evidovaných UoZ se ZP byl k 31. 12. 2010 zaregistrován pouze v okresech Praha (2565), Ostrava (2392), Karviná (2325), Brno (2270) a Hodonín (2024) kromě oficiálně sledovaného počtu UoZ se ZP bylo v evidenci dalších nejméně 1850 UoZ s různými zdravotními omezeními, která jim výrazněji znesnadňovala moţnost pracovního uplatnění

-

-

ze všech 72 obcí a měst okresu k 31. 12. 2010 mělo 40 obcí vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr, z toho 19 obcí vykázalo vyšší míru nezaměstnanosti neţ 12 %. Pro srovnání k 31. 12. 2009 vyšší míru neţ okresní průměr vykazovalo 34 obcí a měst okresu

-

k 31. 12. 2010 byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v obcích Horní Lomná (18,93 %), Vojkovice (17,67 %) a Hrčava (17,65 %). Naopak nejniţší míru nezaměstnanosti vykazovaly obce Vendryně (5,97 %), Písečná (6,00 %) a Nošovice (6,13 %)

6



cizinci -

k 31. 12. 2010 působilo na okresním trhu práce dle evidence ÚP celkem 2685 cizinců. Oproti 31. 12. 2009 jde o nárůst o 214 osob

-

největší část cizinců v okrese zaujímali v počtu 2317 osob občané EU/EHP a Švýcarska

-

většinu z těchto občanů tvořili jiţ tradičně občané Slovenské republiky (1752 osob)

-

druhou nejpočetnější evidovanou skupinou byli občané Polské republiky (493 osob)

-

kromě občanů EU/EHP a Švýcarska působilo v našem okrese dalších 277 cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnání

APZ -

objem finančních prostředků čerpaných v roce 2010 na politiku zaměstnanosti (PZ) oproti roku 2009 celkem klesl o 2,48 %, z toho na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) vzrostl o 58,05 % a na realizaci pasivní politiky zaměstnanosti (PPZ) klesl o 15,14 %

-

podíl výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) na výdajích na politiku zaměstnanosti (PZ) celkem vzrostl v roce 2010 na 28,03 % oproti 17,29 % v roce 2009

-

přímými nástroji APZ (SÚPM, SVČ, VPP, CHPD/M, rekvalifikace, poradenské programy, pracovní rehabilitace, projekt „Vzdělávejte se!“) byla v roce 2010 ovlivněna situace na trhu práce u minimálně 4 852 osob (kromě podpory zaměstnávání OZP dle § 78), v roce 2009 to bylo 5034

-

v roce 2010 byl finanční příspěvek dle § 78 zákona o zaměstnanosti vyplácen za 4. čtvrtletí 2009 a za 1. – 3. čtvrtletí 2010. Podpořeno bylo průměrně 35 zaměstnavatelů, kteří zaměstnávali 454 osob se zdravotním postiţením, na které jim bylo vyplaceno celkem 35 608 622 Kč

-

v roce 2010 bylo na PPZ vynaloţeno cca 259 mil. Kč (v roce 2009 to bylo cca 305 mil. Kč), na APZ cca 101 mil. Kč v roce 2010 ( 64 mil. Kč v roce 2009)

Mezi nejvíce ohroţené skupiny na trhu práce okresu patřily: - osoby dlouhodobě evidované - osoby nad 50 let věku (specificky osoby nad 55 let věku) - osoby se ZP - absolventi škol - osoby, které byly propuštěny v důsledku ekonomické krize a jejich kvalifikace neodpovídá poţadavkům trhu Dalšími skupinami jsou osoby ohroţené dlouhodobou nezaměstnaností, jako: - osoby s délkou evidence delší neţ 5 měsíců - osoby s delší dobou neaktivity před evidencí na ÚP (min. 5 měsíců) - osoby se základním vzděláním - osoby nad 45 let - osoby se zdravotními omezeními - osoby s kombinací více znevýhodnění - osoby vyţadující zvláštní pomoc - osoby pečující o dítě do 15 let věku - ţeny vracející se z MD nebo RD - těhotné ţeny, kojící ţeny a matky do devátého měsíce po porodu.

7



Zaměstnanost a volná pracovní místa

3 3.1

Celkový vývoj zaměstnanosti

Celkový vývoj zaměstnanosti v okrese v roce 2010 se vyznačoval následujícími atributy: -

-

dopady světové hospodářské a ekonomické krize i vlivem pozitivnějšího vývoje ve světě a především v Německu byly niţší neţ v předchozím roce mezi nejvíce postiţené se zařadilo textilní odvětví, kde největší zástupce v okrese SLEZAN Frýdek - Místek a. s. ukončil k 30. 9. 2010 svoji činnost k stabilizaci situace na trhu práce přispěl pozitivnější vývoj v odvětví hutnictví a těţkého strojírenství, které je stále v okrese dominantní rovněţ v pořadí druhé nejvýznamnější odvětví výroby automobilů pokračovalo v rozvoji a stalo se tahounem ekonomiky okresu a v důsledku toho náš okres vykazuje delší dobu nejniţší míru nezaměstnanosti v rámci kraje stále lépe se vyvíjela situace ve větších firmách, v některých menších firmách se jiţ pozitivnější vývoj nastartoval, jiné se dále potýkaly s důsledky krize v návaznosti na pokles investičních aktivit se důsledky krize začaly projevovat více aţ v roce 2010 v odvětví stavebnictví, které se tím zařadilo mezi nejpostiţenější odvětví

-

krize v průběhu roku nadále ovlivnila negativně i některé subjekty z oblasti sluţeb, zejména pohostinství a ubytování, ale i další

-

obdobně odvětví zemědělství, kterému nepříznivé klimatické jevy, rostoucí ceny vstupů apod. způsobily další ztráty v jejich jiţ tak nepříznivé ekonomické situaci krize i nadále jen minimálně ovlivňovala vývoj ve finančnictví a pojišťovnictví odvětví výroby potravin se zatím krize dotkla jen okrajově v přijímání nových pracovníků a plánování větších investičních aktivit, byla stále většina firem opatrná k hromadnému propouštění v rámci § 62 ZP nepřistoupila v průběhu roku ţádná firma (v roce 2009 5 firem a týkalo se cca 550 osob)

-

o uplatnění § 209 ZP bylo úřadem práce kladně rozhodnuto v případě jen 8 firem a týkalo se cca 420 osob (v roce 2009 38 firem a týkalo se cca 2100 osob)

-

signály, ţe krize ještě nebyla úplně zaţehnána, se projevily zejména koncem roku na poklesu počtu volných pracovních míst, kdy od 30. 9. 2010 (největší počet hlášených VPM zaměstnavateli v roce 2010 – 678) postupně začal počet klesat aţ na 409 k 31. 12. 2010

-

k 31. 12. 2010 se také míra nezaměstnanosti dostala aţ na 9,51 %, poté, co od 31. 1. 2010 (10,54 %) postupně klesala po celý rok aţ na 8,41 % k 30. 11. 2010

-

na růstu nezaměstnanosti v prosinci se podepsalo zejména ukončování sezónních prací, ale i změny podmínek pro podporu v nezaměstnanosti s účinností od 1.1.2011, kdy řada osob přišla do evidence do 31. 12. 2010

-

nejvíce se na příchodu nových UoZ do evidence úřadu práce v průběhu roku podílelo odvětví velkoobchodu a maloobchodu, kde však je velký pohyb zaměstnanců kaţdým rokem; následovalo odvětví stavebnictví (v roce 2009 to bylo odvětví hutnictví, dále odvětví velkoobchodu a maloobchodu a odvětví stavebnictví)

-

do evidence ÚP po ukončení SVČ přišlo v roce 2010 cca 1160 osob (v roce 2009 cca 950 osob), coţ zároveň bylo nejvíce od roku 1999, s výjimkou roku 2004 (cca 1310)

-

počet osob vykonávajících SVČ (hlavní i vedlejší činnost) dle údajů ČSSZ meziročně vzrostl o cca 450 osob na 15 883 k 31. 12. 2010. V roce 2010 došlo k výraznému nárůstu počtu osob

8



vykonávajících SVČ jako vedlejší činnost (o cca 825), zatímco u osob vykonávajících SVČ jako hlavní činnost došlo k poklesu (o cca 380). -

v roce 2010 došlo u sledovaného vzorku firem zaměstnávajících 26 a více zaměstnanců) k nárůstu zaměstnanosti o cca 500 osob (a to zejména v 1. pololetí)

-

k největšímu růstu zaměstnanosti došlo v pododvětví výroba motorových vozidel o cca 600, dále v pododvětví výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení o cca 310 osob a odvětví doprava a skladování o cca 170 osob

-

k největšímu poklesu zaměstnanosti došlo v odvětví stavebnictví o cca 260 osob, následovalo odvětví velkoobchodu a maloobchodu, opravy a údržba motorových vozidel o cca 180 osob a odvětví vzdělávání o cca 130 osob

-

na situaci v zaměstnanosti okresu se podílel i vývoj u zaměstnavatelů v okrese Ostrava, kam z okresu Frýdek-Místek vyjíţdí za prací cca 8 % práceschopného obyvatelstva

3.2

Zaměstnanost podle kategorií zaměstnavatelů a počtu zaměstnanců

V rámci pravidelného statistického sledování zaměstnanosti úřadem práce v rozhodujících organizacích okresu byl v závěru roku 2010 proveden průzkum u cca 490 zaměstnavatelských subjektů (většinou s počtem 26 a více zaměstnanců). Do následujících rozborů byly pouţity údaje 377 z nich, které k 31. 12. 2010 zaměstnávaly 26 a více osob v okrese Frýdek-Místek, a které tyto údaje poskytly. Z hlediska celkové zaměstnanosti došlo v roce 2009 u firem zaměstnávajících 26 a více zaměstnanců a sledovaných úřadem práce, zejména v souvislosti se světovou hospodářskou krizí, k poklesu zaměstnanosti o cca 3 tis. osob. V roce 2010 došlo k oţivení trhu práce a v souvislosti s tím k nárůstu počtu zaměstnanců u těchto subjektů o cca 490 osob. U 32 rozhodujících zaměstnavatelů okresu (s počtem 250 a více zaměstnanců) pracuje cca 49 % zaměstnanců sledovaných firem, u 12 zaměstnavatelů (s počtem 500 a více zaměstnanců) pracuje cca 35 % zaměstnanců sledovaných firem. Situace u těchto zaměstnavatelů nadále významně ovlivňovala celkovou situaci na trhu práce okresu. Tabulka 3.2a

Počet a podíl zaměstnavatelů v kategoriích podle počtu zaměstnanců

velikostní kategorie zaměstnavatele

k 31. 12. 2009 absolutně


%

%

rozdíl 12/2010-12/2009 absolutně

%

26 – 49 zaměstnanců

188

46,9

159

42,2

-29

-7,7


180

44,9

186

49,3

6

1,6

33

8,2

32

8,5

-1

-0,3

401

100,0

377

100,0

-24

-6,4

250 a více zaměstnanců celkem

Pozn. údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP

9

ÚP ve Frýdku-Místku Tabulka 3.2b


Počet a podíl zaměstnanců v kategoriích podle počtu zaměstnanců

velikostní kategorie zaměstnavatele


rozdíl 12/2010-12/2009


%

absolutně

%

%


6708

14,0

5743

11,9

-965

-2,0


17928

37,5

18895

39,1

967

2,0

250 a více zaměstnanců

23177

48,5

23660

49,0

483

1,0

celkem

47813

100,0

48298

100,0

485

1,0

Pozn. údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP

Tabulka 3.2c

Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ

Zaměstnanci počet zaměstnanců „velkých“ 1) zaměstnavatelů (26 a více zam.) 2) osoby vykonávající SVČ -hlavní činnost - vedlejší - celkem

rozdíl 12/2009-12/2008

stav k 31. 12. 2009

31. 12. 2010

absolutně

v%

47813

48298

+485

+1,0

10342 5094 15436

9964 5919 15883

-378 +825 +447

-3,7 +16,2 +2,9

1) údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP 2) údaje z ČSSZ

Koncem roku 2010 meziročně vzrostl počet osob vykonávajících SVČ (hlavní i vedlejší činnost) dle údajů ČSSZ o cca 450 osob na 15 883 k 31. 12. 2010. K výraznému nárůstu došlo u počtu osob vykonávajících SVČ jako vedlejší činnost (o cca 825), zatímco u osob vykonávajících SVČ jako hlavní činnost došlo k poklesu (o cca 380). V roce 2010 přišlo do evidence úřadu práce cca 1160 osob, které ukončily výkon SVČ, coţ je o cca 215 více neţ v roce 2009. V předchozích letech byly výše uvedené údaje doplněny údaji ČSSZ o zaměstnanosti v malých organizacích. Vzhledem ke změnám v evidenci dat na ČSSZ nelze v současnosti získat relevantní údaje za okres. ČSSZ nyní eviduje pouze počet pojištěnců v okrese celkem, coţ nemusí znamenat, ţe tito pojištěnci mají místo výkonu práce přímo v daném okrese, jelikoţ ČSSZ eviduje fyzické osoby podle místa bydliště, zaměstnance malých organizací (do 26 zaměstnanců) podle registrace firmy a zaměstnance velkých organizací podle sídla firmy. Údaje o počtu pojištěnců mohou být zkresleny i tím, ţe pojištěnec můţe současně pracovat u dvou nebo více zaměstnavatelů. Dle uvedené metodiky ČSSZ bylo k 31. 12. 2010 v okrese Frýdek-Místek evidováno cca 4820 zaměstnavatelů a cca 75 300 pojištěnců (v roce 2009 4830 zaměstnavatelů a cca 73 600 pojištěnců).

3.3

Vývoj zaměstnanosti v rozhodujících odvětvích

Údaje v této kapitole vycházejí z monitoringu prováděného úřadem práce v prosinci 2010 a zahrnujícího zaměstnavatele okresu s počtem 26 a více zaměstnanců.

10



Tabulka 3.3a Počet osob zaměstnaných v jednotlivých odvětvích (údaje vycházejí z monitoringu prováděného úřadem práce a zahrnují zaměstnavatele okresu s počtem 26 a více zaměstnanců) CZNACE 31.12.09 31.12.10 kód

odvětví CZ-NACE – název

rozdíl rok 10- rok 09

Zemědělství, lesnictví a rybářství Těţba a dobývání Zpracovatelský průmysl z toho: - výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků - výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků - zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků papíru, tisk a rozmnožování nahraných nosičů - výroba koksu a rafinovaných ropných produktů - výroba chemických látek a chemických přípravků - výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků - výr. pryžových, plastových výrobků a ost. nekovových miner.výr. - výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků, kromě strojů a zař. - výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení - výroba elektrických zařízení - výroba strojů a zařízení jinde nezařazených - výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení - výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zařízení Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

01-03

808

734

-74

04-09

2808

2926

118

10-33

21241

22151

910

10-12

1987

1933

-54

13-15

545

532

-13

16-18

894

873

-21

19

0

0

0

20

0

0

0

21

287

278

-9

22-23

835

924

89

24-25

10053

10362

309

26

72

69

-3

27

495

536

41

28

2525

2549

24

29-30

3254

3846

592

31-33

294

249

-45

35

569

565

-4

Zásobování vodou, čin. souvis. s odpad. vodami, odpady a sanac. Stavebnictví

36-39

681

668

-13

41-43

1606

1344

-262

Velkoobchod a maloobchod, opravy a údrţba motorových vozidel Doprava a skladování

45-47

2507

2351

-156

49-53

3130

3296

166

Ubytování, stravování a pohostinství

55-56

528

452

-76

Informační a komunikační činnosti Peněţnictví a pojišťovnictví

58-63

233

214

-19

64-66

166

165

-1

68

150

147

-3

69-75

849

913

64

77-82

870

855

-15

84

2693

2630

-63

85

4045

3913

-132

Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

86-89

4424

4466

42

90-93

297

301

4

Ostatní činnosti Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činností domácností produkující blíţe neurčené výrobky a sluţby pro vlastní potřebu Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů

94-96

208

207

-1

97-98

0

0

0

99

0

0

0

47813

48298

485

Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Vzdělávání

CELKEM

11



Graf 3.3b

Důsledky dopadů krize v roce 2010 byly jiţ mírnější a řada firem zaznamenala, i kdyţ většinou zatím jen nepatrný (aţ na výjimky viz níţe), nárůst počtu pracovníků. Na druhé straně se některé firmy s důsledky krize stále potýkaly.

K největšímu růstu zaměstnanosti došlo v: -

pododvětví výroba motorových vozidel o cca 590 osob. Tento růst byl způsoben pozitivním vývojem v odvětví okresu, které se stalo tahounem ekonomiky, kdy společnost HMMC a na ni návazné subjekty navyšovaly postupně výrobu a tím i počty zaměstnanců

-

pododvětví výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení o cca 310 osob, kde většina firem z tohoto dominantního odvětví okresu překonala nejhorší důsledky krize a postupně začala navyšovat výrobu i počty zaměstnanců

-

odvětví doprava a skladování o cca 170 osob. Zejména v návaznosti na pozitivní vývoj u subjektů v pododvětví výroba motorových vozidel došlo k růstu zaměstnanosti u subjektů, zajišťujících logistické sluţby pro subjekty z tohoto odvětví

K největšímu poklesu zaměstnanosti došlo v: -

odvětví stavebnictví o cca 260 osob, které se zařadilo v roce 2010 mezi nejpostiţenější odvětví v důsledku ukončení větších investic a opatrnosti při zahajování nových

-

odvětví velkoobchodu a maloobchodu, opravy a údržba motorových vozidel o cca 180 osob, kdy v některých firmách z tohoto odvětví došlo ke sníţení poptávky po jejich sluţbách a výrobcích

12



-

odvětví vzdělávání o cca 130 osob, kde došlo k uvolňování převáţně jednotlivců, ale ve většině subjektů

-

odvětví zemědělství, lesnictví o cca 75 osob, spojenou s celkovým dalším negativním působením klimatických podmínek a dalších ekonomických vlivů, od růstu cen vstupů aţ po neomezené dovozy jednotlivých zemědělských komodit ze zemí EU

3.4

Stav a vývoj hlášených volných pracovních míst

Graf 3.4a

Vývoj počtu volných pracovních míst na okresním trhu práce dlouhodobě potvrzuje, ţe situace v této oblasti odráţí aktuální vývoj ekonomiky a je důsledkem doprovodných efektů tohoto vývoje v oblasti trţní poptávky. Přesto, ţe registrem úřadu práce neprocházejí všechny pracovní příleţitosti, které se na trhu práce reálně vyskytují, mají tyto údaje přiměřenou vypovídající hodnotu. Tomuto konstatování odpovídal vývoj i v roce 2010, který byl charakteristický příznaky doznívající ekonomické krize, coţ se odráţelo i na celkové situaci na trhu práce v okrese, oblast poptávky po pracovní síle nevyjímaje. V 1. čtvrtletí činil průměrný počet VPM v registru úřadu práce cca 560 VPM, ve 2. a 3. čtvrtletí (období sezónních prací) cca 630 VPM a v 4. čtvrtletí činil průměr VPM v registru cca 480 VPM. Celkový roční průměr stavu VPM k poslednímu dni v měsíci činil 579 VPM (shodný roční průměr byl zaznamenán v roce 1998); v roce 2009 to bylo 615 VPM. Nejvyšší počet VPM k poslednímu dni v měsíci byl zaznamenán v září (678 VPM; 19,7 UoZ/1VPM), naopak nejniţší počet VPM byl registrován v závěru roku – prosinci (410 VPM; 25,9 UoZ/1VPM).

13



Oblast VPM byla v roce 2010 v některých ohledech poznamenána změnou chování zaměstnavatelských subjektů, a to např. co se týče výraznější korekce nástupních mzdových podmínek oproti období před krizí a celkové eliminace (střídmosti) potřeby navyšování počtu zaměstnanců, a to za cenu zvyšování nároků v oblasti produktivity práce na stávající personál. Rovněţ byl zřejmý výraznější trend upřednostňování pracovně právních vztahů formou dohod před hlavním pracovním poměrem. Počet evidovaných UoZ, připadajících na 1 VPM, byl k 31. 12. 2010 cca 26; k 31. 12. 2009 činil cca 16 UoZ/1 VPM. V roce 2010 bylo do registru ÚP nahlášeno celkem 4946 a zrušeno 5210 VPM; celkový tok činil 10156 VPM. V roce 2009 bylo nahlášeno celkem 4806 VPM a zrušeno 5606 VPM; celkový tok činil 10412 VPM. Meziročním srovnáním došlo k nepatrnému poklesu celkového toku VPM v databázi, a to o 256 pozic (cca 2 %); meziroční propad 2009/2008 činil cca 37 %. Tabulka 3.4b

Vývoj počtu volných míst a počtu UoZ na 1 volné místo ke konci měsíce

měsíc počet uchazečů o zaměstnání

míra nezaměstnanosti

1

počet UoZ na 1 VM

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

rok 2010 11509

11649

11497

10574

9959

9590

9518

9523

9461

9390

9615

10710

rok 2009

7886

8546

9003

9233

9374

9596

10005

10087

10136

10052

10244

10780

rok 2008

8838

8476

7842

7263

6835

6664

6847

6785

6593

6161

6155

6814

rok 2010 10,54

10,69

10,54

9,65

9,12

8,82

8,83

8,83

8,73

8,53

8,41

9,51

rok 2009

6,95

7,60

8,08

8,34

8,55

8,76

9,13

9,21

9,17

9,11

9,16

9,80

7,66

7,30

6,72

6,14

5,85

5,79

6,03

6,02

5,75

5,26

5,21

5,90

517

588

585

655

653

579

617

624

678

569

474

409

rok 2009

720

943

576

556

516

560

535

535

612

607

556

667

rok 2008

1565

1694

1691

1815

1703

3096

3098

3405

3500

3137

1994

1427

rok 2010

22,3

19,8

19,7

16,1

15,3

16,6

15,4

15,3

14,0

16,5

20,3

26,2

rok 2009

11,0

9,1

15,6

16,6

18,2

17,1

18,7

18,9

16,6

16,6

18,4

16,2

rok 2008

5,6

5,0

4,6

4,0

4,0

2,2

2,2

2,0

1,9

2,0

3,1

4,8

rok 2008 rok 2010

počet volných míst

2

Tabulka 3.4c Tok volných pracovních míst měsíc počet nově nahlášených volných míst počet zrušených a obsazených volných míst

1

2

3

4

5

6

7

8

9

2010

310

521

602

540

412

454

349

407

543

302

342

164

4946

2009

300

666

673

382

346

399

450

318

365

407

260

240

4806

2008

690

784

539

677

529

1818

460

600

770

457

641

295

8260

2010

460

449

605

468

417

531

311

401

489

411

437

231

5210

2009

1007

443

1015

402

366

437

476

318

289

412

312

129

5606

2008

587

655

542

549

658

425

458

293

673

820

1784

862

8306

14

10

11

12

Celkem

rok



Obecně lze konstatovat, ţe poptávka byla v roce 2010 v průměru srovnatelná s rokem 2009, jen s nepatrnými výkyvy v rámci jednotlivých měsíců, m.j. vzhledem k jiţ výše zmíněné opatrnosti zaměstnavatelů v navyšování stavu pracovníků. Zatímco v 1. čtvrtletí se počet VPM v databázi ÚP pohyboval v rozmezí 510 – 590 VPM, v 2. a 3. čtvrtletí se úroveň počtu posunula o cca 100 výše – na hodnoty mezi 610 aţ 680 VPM a ve 4. čtvrtletí se počty pohybovaly v rámci rozpětí 410 – 570 VPM. Pokračovala zvýšená intenzita a rychlost obsazování nahlášených pozic, a to zejména těch s niţšími nároky na kvalifikaci, příp. další odborné předpoklady a znalosti, která byla často obsazována i v řádu několika hodin od jejich nahlášení. Zvýšený zájem o pracovní uplatnění pokračoval i v oborech a profesích, o které byl dříve zájem ze strany UoZ jen sporadický, resp. ţádný. Jednalo se např. o pracovníky ostrahy, vrátné, finanční poradce i pracovní příleţitosti na ţivnostenský list. S ţádostmi o individuální poradenství a pomoc při orientaci a nasměrování na trhu práce, co se týče moţností a forem pracovního uplatnění, vyhledávání v databázích apod., se obracely na pracoviště VPM i osoby, které patřily dlouhodobě k pracovně neaktivním, např. 2, 3 i více let a dosud nevyvíjely větší osobní iniciativu, která by měla vést k pracovnímu uplatnění a rovněţ osoby, kterým byl odebrán invalidní důchod. Uchazeči a zájemci o zaměstnání pokračovali v kontaktování zaměstnavatelů nejen v případech, kdy nesplňovali nadefinované předpoklady pro výkon aktuálně nahlášených pozic, ale i tzv. „naslepo“, kdy oslovovali zaměstnavatele spontánně a dotazovali se na potenciální moţnosti pracovního uplatnění. Z těchto důvodů nebylo výjimkou, ţe zaměstnavatele často poţadovali informace o VPM nezveřejňovat, ale pouze vytipovat vhodné osoby v rámci evidence ÚP a zprostředkovat jejich omezený počet. V této souvislosti nutno zmínit rovněţ uţ běţnou součást obsahu jednání v záleţitosti pracovního uplatnění, a to komunikaci na téma aktuální zadluţenosti uchazečů a zájemců o práci, zejména co se týče příp. exekucí. V případě zaměstnání těchto osob vyplývají pro zaměstnavatele další zatěţující povinnosti, zejména administrativního charakteru, a to ve vztahu ke všem institucím a subjektům, jejíţ obesílání a komunikace s nimi vyplývá z příslušné legislativy, upravující tuto oblast. Nejsou tedy vyloučeny případy, kdy jsou zaměstnavateli primárně z těchto důvodů upřednostňovány osoby bez obdobné zátěţe. Přetrvávala různorodost a další specifika poptávky po sluţbách a servisu zabezpečovanému úřadem práce, s odpovídajícím promítnutím této situace do náročnosti a zodpovědnosti při komunikaci s těmito subjekty ze strany pracovníků ÚP, a to jak ve fázi hlášení a údrţby databáze, operativního kontaktu se zadavateli v průběhu jejich obsazování, tak zprostředkovávání vhodných uchazečů a zájemců o zaměstnání, včetně nabízení a vyuţívání různých sluţeb a jejich forem (organizace a realizace předvýběrů, výběrových řízení, plánováním a realizací rekvalifikačních programů a dalších souvisejících koordinačních aktivit). Nadále se projevoval zájem o vyuţívání portálů a dalších internetových zdrojů zabývajících se a souvisejících se zaměstnaností a trhem práce, a to jak z nabídkové, tak poptávkové strany trhu práce, coţ se projevovalo mj. v oblasti poskytování příslušného průběţného poradenství ze strany ÚP. Uchazeči a zájemci o zaměstnání je stále více vyuţívána moţnost prezentovat svou individuální nabídku prostřednictvím portálu. V rámci Moravskoslezského kraje se okres Frýdek-Místek v počtu volných pracovních míst udrţoval po celý rok na 2. místě (za okresem Ostrava), s výjimkou prosince (v pořadí 3., za okresy Ostrava a Karviná).

15



V ukazateli počet UoZ na 1 VPM se okres Frýdek-Místek v rámci MSK pohyboval na 5. (9 x), na 4. (2 x) a 6. (1 x) místě, přičemţ k 31. 12. 2010 obsadil 4. příčku, a to průměrným počtem 26,2 UoZ/1VPM. V rámci České republiky se okres Frýdek-Místek počtem VPM umísťoval na 7. aţ 15. místě (k 31. 12. 2010 počtem 409 VPM na 15.). V ukazateli počtu UoZ/1 VPM se řadil na 39. aţ 60. místo, přičemţ k 31. 12. 2010 obsadil v rámci ČR průměrem 26,2 39. místo. Tabulka 3.4d Počty hlášených volných pracovních míst (nejčastější profese) - evidence ÚP k 31. 12. 2010 Počet VM s pracovištěm v okrese Frýdek-Místek

k 31. 12. 2009

409

667

Profese

Počet VM s pracovištěm v okrese Frýdek-Místek Profese

horník

39

75

pomocný dělník

projektant, konstruktér

28

59

horník

obsluha montáţní linky

20

33

zprostř. finančních transakcí

kuchař

17

29

telefonista

číšník - servírka

16

26

montáţní dělník

poštovní doručovatel

15

23

obchodní zástupce

zámečník

15

21

dělník nádvorní skupiny

obchodní zástupce

14

21

technik

technik

12

20

dělník potravinářské výroby

pracovník ochrany a ostrahy

10

18

zedník

Pozn. Tabulka vychází ze seznamu míst, kterými ÚP disponoval k danému datu a z nich vybírá ty profese, pro které byla volná místa nabízena nejčastěji.

Tabulka 3.4e

Profese, po kterých byla v roce 2010 v jednotlivých měsících největší poptávka (nejvyšší počty hlášených profesí)

profese

KZAM

měsíční průměr

Montáţní dělníci montující mechanická zařízení

8281

19

Číšník - servírka Pomocní a nekvalifikovaní montáţní a manipulační dělníci kuchař prodavač zedník

5123 9321 5122 5211 7122

10 9 8 6 6

I přes intenzivnější zájem o volná pracovní místa ze strany UoZ přetrvávaly některé disproporce, kdy se poptávka nesetkávala s odpovídající nabídkou pracovní síly. Na jedné straně stále přetrvávala nabídka některých volných pracovních míst a na druhé straně relativně vysoký počet UoZ s přiměřenou kvalifikací. Tento rozpor tradičně dlouhodobě přetrvává např. u profese číšník– servírka a kuchař. Lze jej vysvětlovat různými faktory - jednak odloučeností pracovišť, nedostatečnou dopravní obsluţností, často bez moţnosti ubytování, směnným provozem (týdenní turnusy), v případech jiných profesí pak neplněním dalších předpokladů pro jejich výkon,

16



poţadovaných zaměstnavateli (např. dostatečná praxe, uţší odbornost, různá profesní oprávnění, resp. jejich kombinace, zdravotní předpoklady apod.). Dle kvalifikačních poţadavků se nejvíce pracovních příleţitostí k 31. 12. 2010 vyskytovalo pro uchazeče s předpokladem vyučení (141), méně pak pro středoškolsky vzdělané uchazeče (115), se základním vzděláním (76) a vysokoškolským vzděláním (77). V ukazateli počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo dle vzdělání byl k 31.12. 2010 největší podíl v případě vzdělání středního odborného – 37,1 UoZ/1 VPM. Tabulka 3.4f

Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání

stupeň vzdělání

bez vzdělání

k 31. 12. 2009 volná UoZ/ UoZ místa /1 místo 4

k 30. 6. 2010 volná UoZ/ UoZ místa /1 místo

0

3

0

15,9 základní vzdělání střední odborné (OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné (gymnázia) vysokoškolské celkem

1902

120

5441

284

2579

207 0

554

56

10780

667

5

0

1888

76

5234

141

2669

115

331

0

26,0

19,2

1845

71

4639

288

2321

142

13,9 300

k 31. 12. 2010 volná UoZ/ UoZ místa /1 místo

16,1

24,9

18,4

37,1

26,1

297

0

9,9

485

78

6,2

583

77

7,6

16,2

9590

579

16,6

10710

409

26,2

Oproti roku 2009 (měsíční průměr 30 VPM) došlo v průběhu roku 2010 ke zvýšení poptávky po absolventech škol (měsíční průměr 44 VPM). Úroveň jejich nástupních platů však stagnovala. Pracovní příleţitosti v nabídce pro osoby se ZP se v průběhu roku 2010 pohybovaly v průměru okolo 12 VPM, přičemţ průměr v roce 2009 činil 19 VPM. I přes nedostatek VPM a operativní a úzkou spolupráci a součinnost se zaměstnavateli přetrvávala v registru VPM i určitá část poptávky, která se dlouhodobě (déle neţ 3 měsíce) nesetkala s odpovídající nabídkou disponibilní pracovní síly na trhu práce. K 31. 12. 2010 se v registru vyskytovalo těchto dlouhodobě evidovaných VPM celkem 179 (cca 43 % z celkového počtu 409 okresních VPM). Pro srovnání - k 31. 12. 2009 činil podíl DE VPM na celkovém počtu VPM cca 51 %. Dle vzdělání bylo nejvíce DE VPM registrováno ve skupině s předpokladem středoškolského (celkem 57), následovaná skupinou s vysokoškolským (celkem 47), dále základním vzděláním (celkem 39) a s předpokladem vyučení (36). Dle klasifikace zaměstnání převaţovala dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa v 2. třídě KZAM – Vědečtí a odborní duševní pracovníci (celkem 42 VPM), následovala 7. tř. KZAM – Řemeslníci, kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé (celkem 34 DE VPM) a na třetí místo se řadila 3. tř.KZAM – Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci (celkem 32 VPM).

17

ÚP ve Frýdku-Místku Tabulka 3.4g KZAM

7111

8171


Nejčetnější DE VPM k 31. 12. 2010 dle profesí

Název profese

Horníci, lamači pro uhelné doly

Obsluha automatických, poloautomatických montáţních linek

Počet Důvody VPM

25

po dočasném přerušení poptávka po této profesi v registru ÚP opět přetrvává; v evidenci se však nevyskytoval dostatek osob, které by splňovaly poţadované kvalifikační a zdravotní předpoklady

20

nedostatek uchazečů, kteří by komplexně splňovali poţadavky zaměstnavatele - jednalo se o činnosti operátorů v provozech automobilového průmyslu (lakovně, převodovkárně), s minimálním předpokladem vyučení ve strojním, resp. technickém oboru, se zkušenostmi z výrobního závodu, v dvousměnném a třísměnném pracovním reţimu, dobrým zdravotním stavem a manuální zručností

2145

Projektanti a konstruktéři strojních zařízení

26

nedostatek uchazečů a zájemců, komplexně splňujících poţadované kvalifikační a odborné předpoklady, příp. jejich kombinaci a praxi v úzce zaměřených oborech a odvětvích (ve strojírenství, automobilovém průmyslu)

2132

Programátoři

6

nedostatek kvalifikovaných UoZ s dostatečnými odbornými předpoklady pro výkon předpokládaných činností v oblastí IT

Mezi DE VPM se řadil větší počet specialistů zejména pro HMMC a subjekty okolo této automobilky, u kterých jsou vyţadovány specifické odborné předpoklady a úzce a cíleně zaměřená praxe.

18



3.5 Dojížďka za prací Údaje o dojíţďce jsou získávány pouze ze vzorku zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců 26 a více, kteří tyto údaje k 31. 12. 2010 poskytli. Z tohoto důvodu lze celkovou dojíţďku do okresu Frýdek-Místek pouze přiměřeně odhadnout. Následující údaje se týkají dojíţďky za prací do okresu Frýdek-Místek a byly zpracovány na základě rozboru údajů 326 zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců 26 a více. Celkový počet zaměstnanců firem, u nichţ byly rozborovány údaje o dojíţďce za prací k 31. 12. 2010 činil 42899 osob. Z nich 7545 tj. 17,6 % (5945, tj. 15,0 % v roce 2009) dojíţdělo z jiných okresů, a to stejně jako v minulých letech především z okresů Karviná a Ostrava – 12,7 % (k 31. 12. 2009 podíl těchto dvou okresů činil 10,9 %). Z míst mimo okresy uvedené v tabulce 2.7a dojíţdělo 2,0 % osob (pro srovnání k 31. 12. 2009 1,8 %). Vzhledem k poloze okresu to byli jiţ dlouhodobě zejména občané Slovenské republiky. Největší dojíţďka za prací do okresu Frýdek-Místek byla v odvětví „výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení“ (24,6 % ze všech dojíţdějících). Další početné skupiny dojíţdějících opět tvořili zaměstnanci odvětví „těţba a dobývání“ (16,7 % ze všech dojíţdějících) a pododvětví „výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení“ (14,7 %). Celkem v těchto výše uváděných odvětvích pracovalo cca 56 % dojíţdějících osob ze sledovaného vzorku. Podíl dojíţdějících osob, vzhledem k celkovému počtu zaměstnanců konkrétního odvětví, byl nejvyšší v odvětví „výroba motorových vozidel“ (47,8 %). Nejniţší dojíţďka ze sledovaných odvětví byla v odvětví „kulturní, zábavní a rekreační činnosti“ (4,1 % osob). Tabulka 3.5

Počet zaměstnanců vybraných firem okresu Frýdek-Místek podle okresu trvalého bydliště

Okres

Počet zaměstnanců k 31. 12. 2009

Frýdek-Místek

Podíl zaměstnanců v %

k 31. 12. 2010

k 31. 12. 2009

k 31. 12. 2010

33772

35354

85,0

82,4

Ostrava

1824

2287

4,6

5,3

Karviná

2516

3174

6,3

7,4

Nový Jičín

637

874

1,6

2,0

Opava

120

166

0,3

0,4

Vsetín

72

97

0,2

0,2

Bruntál

36

56

0,1

0,1

Šumperk

9

21

0,0*)

0,0*)

Jeseník

0

23

0,0

0,1

726

847

1,8

2,0

39712

42899

100,0

100,0

ostatní okresy celkem

*) z hlediska četnosti jde o nevýznamné hodnoty

19


4 4.1


Nezaměstnanost (evidovaná) Stav a vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání

Evidovaná nezaměstnanost v okrese Frýdek-Místek měla od roku 2004 klesající tendenci, avšak v souvislosti se světovou finanční a hospodářskou krizí docházelo od října 2008 k nárůstu počtu UoZ aţ do února 2010 (s nepatrným poklesem v říjnu 2009). V následujících měsících počet UoZ klesal v souvislosti s oţivením situace na trhu práce a se zahájením sezónních prací. Ve 2. pololetí 2010 počet UoZ stagnoval a ke konci roku se opět výrazně zvýšil aţ na stav 10 710 UoZ k 31. 12. 2010, tedy téměř na úroveň k 31. 12. 2009 (10780 UoZ). Průměrný počet evidovaných UoZ v roce 2010 (10 250) byl o 671 osob vyšší neţ v roce 2009. Podrobný vývoj nezaměstnanosti v roce 2010, dle jednotlivých měsíců, je uveden v tabulce v příloze. Tabulka 4.1b

Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a míry evidované nezaměstnanosti rozdíl 12/2010 - 12/2009

stav k 31.12. 2009 evidovaní uchazeči o zaměstnání z toho: absolventi škol a mladiství občané se ZP UoZ s nárokem na podporu v nezaměst. míra nezaměstnanosti v %

30. 6. 2010

31.12. 2010

absolutně

v%

10780

9590

10710

-70

-0,6

794

499

781

-13

-1,6

1665

1572

1631

-34

-2,0

3900

2824

3561

-339

-8,7

9,8

8,8

9,5

-0,3

Graf 4.1c

20



Z hlediska absolutního počtu UoZ figuroval okres Frýdek-Místek v roce 2010 v rámci kraje na 3. místě, v prosinci na 4. místě (za okresy Ostrava, Karviná, Opava), v rámci celé ČR na 7. aţ 10. místě (k 31. 12. 2010 za okresy Praha, Ostrava, Karviná, Brno, Olomouc, Hodonín, Opava, Děčín). Z celkového počtu UoZ k 31. 12. 2010 tvořil podíl ţen 47,3 %, absolventů škol a mladistvých 7,3 % a osob se ZP 15,2 % (k 31. 12. 2009 tvořil podíl ţen 46,7 %, absolventů škol a mladistvých 7,4 % a osob se ZP 15,4 %). Počet uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti činil k 31. 12. 2010 3561 UoZ (cca 33 % z celkového počtu UoZ), coţ bylo o cca 339 UoZ méně neţ k 31. 12. 2009. Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 se sníţila oproti stejnému období roku 2009 o 138 Kč na 5327 Kč. V souladu se zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti mohli uchazeči o zaměstnání vykonávat souběţně s evidencí na ÚP tzv. nekolidující zaměstnání1. V roce 2010 se počet UoZ vykonávajících nekolidující zaměstnání po lednovém výrazném poklesu zvýšil (do března), do července klesal a po následném nárůstu dosáhl počtu 1237 UoZ k 31. 12. 2010. Podíl těchto UoZ z celkového počtu evidovaných UoZ vzrostl aţ na 12 % k 30.11.2010 a v prosinci mírně klesl na 11,6 % (meziroční nárůst o cca 1% bod).

4.2

Stav a vývoj míry nezaměstnanosti v okrese a ve srovnání s regionem a ČR

Graf 4.2

1

Za „nekolidující zaměstnání“ lze označit výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy

21



Od února 2004, kdy bylo dosaţeno historického maxima, měla míra nezaměstnanosti v okrese Frýdek-Místek klesající tendenci, koncem roku 2008 a v průběhu celého roku 2009 (s výjimkou září a října) však v souvislosti se světovou finanční a hospodářskou krizí míra nezaměstnanosti rostla aţ do února 2010 (10,7 %). V následujících měsících se míra nezaměstnanosti sniţovala aţ do listopadu (8,4 %), v prosinci opět vzrostla na 9,5 % k 31. 12. 2010, tj. meziroční pokles o 0,3% body. Obdobný průběh, ale ve vyšší hladině, měla i míra nezaměstnanosti ţen, která k 31. 12. 2010 činila 10,2 % (10,7 % k 31. 12. 2009). Od listopadu 2008 poprvé v historii dosáhla míra nezaměstnanosti okresu Frýdek-Místek v rámci okresů MSK nejniţší hodnoty a na této pozici zůstala i v dalším období, zejména v souvislosti s investicí automobilky společnosti HMMC a investic jejich subdodavatelů. Průměrná míra nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje v roce 2010 (11,9 %) převyšovala celorepublikový průměr o 2,9% body (v roce 2008 o 3,2% body). V okrese Frýdek-Místek (9,3 %) byla o 2,6% body niţší neţ průměrná míra nezaměstnanosti MSK a o 0,3% bodu vyšší neţ celorepublikový průměr (9,0 %). V listopadu a prosinci 2010 dosáhla míra nezaměstnanosti okresu Frýdek-Místek nepatrně niţší hodnoty neţ míra nezaměstnanosti ČR (o cca 0,1% bod), obdobně, jako tomu bylo v roce 2008. V rámci ČR se okres Frýdek-Místek podle míry nezaměstnanosti v průběhu roku 2010 umísťoval mezi 35. (březen) aţ 50. (prosinec) místem (v sestupném třídění).

4.3

Tok nezaměstnanosti

Tabulka 4.3

Počet nových a vyřazených UoZ v letech 1992 – 2010 noví uchazeči

rok 1992 rok 1993 rok 1994 rok 1995 rok 1996 rok 1997 rok 1998 rok 1999 rok 2000 rok 2001 rok 2002 rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010

ukončení evidence a vyřazení

z toho umístění

celkem

měs.prům

celkem

měs.prům

celkem

11 404 14 078 13 226 12 479 13 148 16 290 18 246 19 449 16 758 16 352 16 433 15 962 16 168 15 100 14 951 13 110 12 519 17 556 15244

950 1 173 1 102 1 040 1 096 1 358 1 521 1 621 1 397 1 363 1 369 1 330 1 347 1 258 1 246 1 093 1 043 1 463 1270

14 640 11 634 13 235 13 995 12 126 13 616 14 609 16 139 17 697 16 842 15 039 15 313 15 984 17 199 16 937 16 864 14 722 13 590 15314

1 220 969 1 103 1 166 1 011 1 135 1 217 1 345 1 475 1 404 1 253 1 276 1 332 1 433 1 411 1 405 1 227 1 133 1276

10 359 8 503 9 951 10 001 8 940 9 062 10 065 10 693 12 700 12 472 11 125 11 439 11 275 11 304 11 557 10 474 9 426 8 626 10207

% z ukonč.

70,8 73,1 75,2 71,5 73,7 66,6 68,9 66,3 71,8 74,1 74,0 74,7 70,5 65,7 68,2 62,1 64,0 63,5 66,7

měs.prům

863 708 829 833 745 755 839 891 1 058 1 039 927 953 940 942 963 873 786 719 851

Pozn. S platností od 1.1.2007 došlo ke změně územního obvodu Úřadu práce ve Frýdku-Místku a tím k vyčlenění 5 obcí, tj. cca 800 UoZ

Po nárůstu počtu nově evidovaných UoZ v roce 2009 v souvislosti se světovou finanční a hospodářskou krizí došlo v roce 2010 ke zmírnění situace. 22



Celkový počet nově evidovaných UoZ v roce 2010 (15 244) byl oproti roku 2009 niţší o 2 312 osob. Naopak celkový počet UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených v roce 2010 (15 314) byl oproti roku 2009 vyšší o 1 724 osob a počet umístěných UoZ (10207) byl vyšší o 1581 osob. Rozdílný byl ale tok UoZ v 1. a 2. pololetí roku 2010. Zatímco v 1. pololetí byl niţší počet nově evidovaných (cca 7200) a vyšší počet ukončených evidencí (cca 8390), ve 2. pololetí tomu bylo naopak (cca 8040 nově evidovaných a cca 6900 ukončených evidencí). V listopadu a zejména v prosinci se počet nově evidovaných UoZ výrazně zvýšil. Částečně to ale bylo způsobeno zvýšeným počtem nově evidovaných UoZ v posledních dnech roku 2010 také v souvislosti se změnou zákona o zaměstnanosti, kdy od 1. 1. 2011 jsou změněny podmínky evidence UoZ a výplaty podpory v nezaměstnanosti. V posledním týdnu roku 2010 bylo evidováno cca 400 osob, zatímco v roce 2009 to bylo cca 140 osob. Celkový tok UoZ za rok 2010 (součet nově evidovaných UoZ a UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených) představoval 30 558 osob, coţ bylo o cca 590 osob méně neţ v roce 2009. V roce 2010 se podařilo umístit poměrně vysoký počet UoZ (10207, tj o 1581 více neţ v roce 2009). Počátkem roku 2009 se pohyboval počet umístěných UoZ okolo 700 osob měsíčně. V souvislosti s dlouhotrvající zimou se tento počet zvýšil mírně v březnu, ale zejména aţ v dubnu (na 1584 osob), kdy začaly sezónní práce. V letních měsících, jako i v předchozích letech, počet umístěných poklesl, v září opět vzrostl (na 958 osob) a koncem roku se opět sníţil, zejména vlivem ukončení sezónních prací.

4.4

Vývoj a struktura nezaměstnanosti v některých vybraných kategoriích UoZ

4.4.1 Podle věku a pohlaví V 1. pololetí 2010 došlo k poklesu počtu UoZ ve všech věkových kategoriích, ve 2. pololetí k opětovnému nárůstu. Tabulka 4.4.1a

Věková struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání

věková kategorie do 20 let



%

k 31. 12. 2010 %

absolutně

%

435

4,0

308

3,2

428

4,0

20 - 24 let

1421

13,2

1273

13,3

1369

12,8

25 - 29 let

1176

10,9

1041

10,9

1179

11,0

30 - 34 let

1207

11,2

1005

10,5

1136

10,6

35 - 39 let

1126

10,4

997

10,4

1158

10,8

40 - 44 let

1058

9,8

944

9,8

1099

10,3

45 - 49 let

1146

10,6

1059

11,0

1183

11,0

50 - 54 let

1423

13,2

1256

13,1

1336

12,5

55 - 59 let

1345

12,5

1299

13,5

1414

13,2

60 - 64 let

436

4,0

400

4,2

402

3,8

7

0,1

8

0,1

10780

100,0

9590

100,0

6 10710

0,1 100,0

65 a více celkem

23



Podílově i početně největšími věkovými kategoriemi jsou kategorie 55 – 59 let, 50 – 54 let, ale také 20 – 24 let. Tyto kategorie se řadí k nejvíce problémovým z hlediska umístění na trhu práce. Kategorie 20 – 24 let v sobě zahrnuje i absolventy škol, kteří se stali od roku 2009 s příchodem světové krize, kdy do popředí zájmu zaměstnavatelů opět vstoupil poţadavek praxe, znovu znevýhodněnou skupinou, poté, co v roce 2008 jejich počty v evidenci úřadu práce byly nejniţší od roku 1999. Dlouhodobě nejproblémovější skupinou stále zůstávají kategorie 50 – 54 a 55 – 59 let, kde zájem zaměstnavatelů o jejich zaměstnávání je stále velmi nízký a zejména v období krize jsou často mezi prvními, kteří zaměstnání ztrácejí, obtíţně však nacházejí zaměstnání opětovně. Počet osob v kategorii nad 60 let k 31. 12. 2010 byl 408. V této kategorii jsou evidováni zejména muţi, kteří pobírají rentu (do 65 let), pro které je odchod do starobního důchodu z tohoto důvodu finančně nevýhodný a dále pak ţeny a muţi, kteří nesplňují podmínku počtu odpracovaných let pro přiznání starobního důchodu i z důvodu zvyšování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu. Ve věkových kategoriích od 30 do 44 let bylo ke konci roku 2010 větší zastoupení ţen neţ muţů. U mladších a starších věkových kategorií tomu bylo naopak. V pololetí ale byl vyšší podíl ţen i u dalších věkových kategorií, coţ souvisí také se sezónními pracemi muţů. Průměrný věk evidovaných UoZ měl do poloviny roku 2008 vzrůstající tendenci, ve 2. pololetí 2008 a v roce 2009 došlo k jeho poklesu, v 1. pololetí 2010 opět vzrostl a ke konci roku následně poklesl na hodnotu 40,2 let k 31. 12. 2010, coţ je meziroční nárůst pouze o 0,1 roku. U ţen se meziročně vzrostl také o 0,1 roku na 38,8 let. K 31. 12. 2010 byl průměrný věk evidovaných UoZ v ČR 39,7, v MSK 40,2 let. Graf 4.4.1b

24



Ve srovnání věkových kategorií celé populace a UoZ je podíl UoZ ve vyšších věkových kategoriích (zejména u osob ve věku 50 – 54 a 55 - 59 let) vyšší neţ v celé populaci okresu Frýdek-Místek. V souvislosti se světovou hospodářskou krizí, vzrostl v roce 2009 podíl UoZ i v kategorii 20 - 24 let a v roce 2010 se sníţil jen nepatrně. V kategoriích do 19 let a nad 60 let je podíl UoZ malý z důvodu studia mladých lidí a odchodu do starobního důchodu starších osob. K 31.12. 2010 byl v evidenci úřadu práce podíl ţen 47,3 %, podíl muţů 52,7 %. Podíl ţen pravidelně ke konci roku klesá oproti pololetí, jelikoţ v rámci sezónních prací se více umísťují muţi a ti pak zpětně přicházejí ke konci roku zpět do evidence ÚP. Se zvyšující se nezaměstnaností v roce 2009 došlo ke zvýšení podílu muţů, zejména z důvodu uzavírání provozů a sniţování stavů počtu zaměstnanců v hutnictví, hornictví a strojírenství na pracovních pozicích vhodných zejména pro muţe. V roce 2010 došlo ke sníţení podílu muţů, ale prozatím ne na úroveň předchozích let.

4.4.2 Podle vzdělání Podíly ve vzdělanostní struktuře UoZ se příliš nemění ani s výkyvy výše nezaměstnanosti. V evidenci úřadu práce je stále nejvíce UoZ se středním odborným vzděláním bez maturity (cca 49 % všech UoZ, tj meziroční pokles o 1% bod). Podíl obyvatel se středním odborným vzděláním (bez maturity) na počtu obyvatel celkem je o cca 10% bodů niţší (okres F-M i ČR). V roce 2009 došlo k poklesu podílu UoZ se základním vzděláním, kdy byli propouštěni i kvalifikovaní zaměstnanci a tím vzrostl jejich podíl v evidenci úřadu práce v souvislosti se světovou hospodářskou krizí. V roce 2010 zůstal tento podíl na stejné úrovni (18 %). Kategorie UoZ se základním vzděláním (včetně bez vzdělání) však nadále patří z hlediska umístitelnosti k problémovým kategoriím a výrazně se podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti (cca 22 % z UoZ evidovaných déle neţ 12 měsíců). Podíl této kategorie na celkové nezaměstnanosti (cca 18 % k 31. 12. 2010) byl však niţší cca o 7% bodů neţ podíl obyvatel (ve věku nad 15 let) se základním vzděláním na počtu obyvatel okresu celkem (podle sčítání lidu z roku 2001 – poslední dostupný údaj). UoZ s vysokoškolským vzděláním se podílejí na evidované nezaměstnanosti pouze cca 5 %. Tabulka 4.4.2

Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání

stupeň vzdělání bez vzdělání základní vzdělání střední odborné (OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné (gymnázia) vysokoškolské celkem



%

Index


%

12-10 /12-09 (fyzické osoby)

%

4

0,0

3

0,0

5

0,0

1,25

1902

17,6

1845

19,2

1888

17,6

0,99

5441

50,5

4639

48,4

5234

48,9

0,96

2579

23,9

2321

24,2

2669

24,9

1,03

300

2,8

297

3,1

331

3,1

1,10

554

5,1

485

5,1

583

5,4

1,05

10780

100,0

9590

100,0

10710

100,0

0,99

25


4.4.3


Podle délky nezaměstnanosti

Tabulka 4.4.3a

Uchazeči o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti k 31. 12. 2009 ve fyz. osobách

k 30. 6. 2010

v%

ve fyz. osobách

k 31. 12. 2010

v%

ve fyz. osobách

Index

v%

12-10 / 12-09 (fyzické osoby)

do 3 měsíců

3504

32,5

2514

26,2

3847

35,9

1,10

3 – 6 měsíců

2447

22,7

1987

20,7

1976

18,5

0,81

6 – 9 měsíců

1647

15,3

1205

12,6

1047

9,8

0,64

9 – 12 měsíců

1066

9,9

976

10,2

763

7,1

0,72

12 - 24 měsíců

1020

9,5

1747

18,2

1720

16,1

1,69

nad 24 měsíců

1096

10,2

1161

12,1

1357

12,7

1,24

10780

100,0

9590

100,0

10710

100,0

0,99

celkem

Od července 2009 došlo k opětovnému růstu dlouhodobé nezaměstnanosti (nad 12 měsíců), kdy podíl na celkovém počtu UoZ vzrostl z 17,8 % aţ na 32,4 % k 30.9.2010, ke konci roku 2010 pak podíl dlouhodobé nezaměstnanosti opět poklesl, i ve spojitosti s nárůstem počtu nově evidovaných UoZ v prosinci. Počet dlouhodobě evidovaných UoZ v průběhu roku 2010 mírně rostl. K 31. 12. 2010 se podíl UoZ s evidencí nad 12 měsíců meziročně zvýšil o cca 9% bodů, podíl UoZ s evidencí nad 6 měsíců se meziročně zvýšil o cca 1% bod. Graf 4.4.3b

K 31. 12. 2010 bylo evidováno 3077 UoZ (z toho 1460 ţen) s délkou evidence nad 12 měsíců, tj. cca 29 % z celkového počtu UoZ a 4887 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců, tj. cca 46 %. Pro 26



srovnání k 31. 12. 2009 bylo evidováno 2116 UoZ s délkou evidence nad 12 měsíců (cca 20 %) a 4829 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců (cca 45 %). Dlouhodobá nezaměstnanost ţen od roku 2009 vzrůstá. Průměrná délka evidence narůstala do poloviny roku 2008, v následujícím období klesala aţ na hodnotu 434 dnů k 31. 12. 2009. V roce 2010 došlo k opětovnému nárůstu a ke konci roku 2010 k poklesu na hodnotu 472 dnů k 31. 12. 2010, coţ byl meziroční nárůst o 38 dnů (u ţen o 30 dnů). Průměrná délka evidence celé ČR k 31. 12. 2010 byla 446 dnů (meziroční nárůst o 33 dnů). Průměrná délka evidence UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených k 31. 12. 2010 činila v okrese Frýdek-Místek 235 dnů (meziroční nárůst o 31 dnů). K 31. 12. 2010 podíl dlouhodobě evidovaných muţů (53 %) opět převýšil podíl ţen (47 %). Od pololetí 2009 docházelo k mírnému poklesu podílu dlouhodobě evidovaných muţů. Na celkové nezaměstnanosti byl podíl muţů a ţen obdobný. Nejpočetnější skupinu dlouhodobě nezaměstnaných představují nadále UoZ ve věku nad 50 let (1459 UoZ k 31. 12. 2010, tj. meziroční nárůst o 379 osob), která se podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti 47 % a na celkové nezaměstnanosti 30 %. V evidenci úřadu práce zůstává stále poměrně vysoký počet starších osob, které nemohou nalézt uplatnění na trhu práce vzhledem k negativním postojům zaměstnavatelů, coţ je často násobeno i zdravotními problémy, které jim neumoţňují vykonávat některé činnosti zejména v dělnických profesích. Graf 4.4.3c

Podíl osob se ZP evidovaných více neţ 12 měsíců k počtu UoZ dlouhodobě nezaměstnaných se meziročně sníţil o 6% bodů na 29,9 % k 31. 12. 2010, absolutní počet těchto UoZ se zvýšil z 756 osob k 31. 12. 2009 na 919 osob k 31. 12. 2010, coţ představuje meziroční nárůst o cca 22 % (celkový počet UoZ se ZP v evidenci ÚP meziročně sníţil o 2 % na 1665 UoZ).

27



Dlouhodobá evidence násobí handicapy dané zdravotním stavem této kategorie UoZ a nadále je tak skupinou dlouhodobou nezaměstnaností výrazně ohroţenou. UoZ nad 50 let věku a se zdravotním postiţením jsou nejčetnější skupinou osob, které setrvávají v evidenci ÚP po delší dobu. Dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců v evidenci ÚP) k 31. 12. 2010

Tabulka 4.4.3d

Věk

Stupeň vzdělání Celkem

do 19 let

20 29

30 39

40 49

50 a více

bez

Z

SO

SO s mat.

SV

VŠ

Muţi

5

108

175

364

965

1

277

1031

227

19

62

1617

Ţeny

6

218

330

412

494

1

401

606

343

51

58

1460

celkem

11

326

505

776

1459

2

678

1637

570

70

120

3077

UoZ se ZP v evidenci ÚP nad 12 měsíců OZP zdrav. znevýhodnění

OZP částečně invalidní

206

711 ÚS SV VŠ

-

919

střední odborné vzdělání s maturitou střední všeobecné vzdělání vysokoškolské vzdělání

Procentuální podíl UoZ dle věkových kategorií a dosaženého stupně vzdělání a ZP k 31. 12. 2010 u dlouhodobě nezaměstnaných nad 12 měsíců Věk

v% Podíl k 1) celkové nez Podíl k 2) dlouhod.nez

občané se ZP celkem

2

Stupeň vzdělání: bez bez vzdělání Z základní vzdělání SO střední odborné vzdělání bez maturity

Tabulka 4.4.3e

OZP plně invalidní

Stupeň vzdělání OZP

do 19

20 29

30 39

40 49

50 a více

bez

Z

SO

SO s mat.

SV

VŠ

4,0

23,8

21,4

21,3

29,5

0,0

17,6

48,9

24,9

3,1

5,4

15,2

0,4

10,6

16,4

25,2

47,4

0,1

22,0

53,2

18,5

2,3

3,9

29,9

1) Podíl UoZ dle kategorií k počtu UoZ celkem 2) Podíl UoZ dlouhodobě nezaměstnaných dle kategorií k počtu UoZ dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 1 rok) celkem

Meziročně se zvýšil absolutní počet UoZ dlouhodobě nezaměstnaných ve všech věkových kategoriích (zvyšoval se více u starších kategorií). Jejich podíl na dlouhodobé nezaměstnanosti se sníţil jen v kategorii 50 a více let. Z hlediska dosaţeného stupně vzdělání došlo k nárůstu počtu UoZ u všech kategorií. Podíl se téměř nezměnil. Nadále je největší procentuální zastoupení dlouhodobě nezaměstnaných v kategorii UoZ se středním odborným vzděláním bez maturity (cca 53 %), přičemţ podíl těchto UoZ na celkovém počtu UoZ byl cca 49 %. Nejvíce UoZ ohroţenými dlouhodobou nezaměstnaností jsou vyučení ve věku nad 50 let (se zvyšujícím se věkem ohroţenost dále roste). Věk nad 50 let tak v kombinaci se zdravotními obtíţemi vytváří největší potenciál dlouhodobé nezaměstnanosti.

28



I přesto, ţe aktivní politika zaměstnanosti je směřována zejména na tyto skupiny UoZ, je podíl dlouhodobé nezaměstnanosti relativně stále vysoký. Z této skutečnosti je zřejmé, ţe samotná aktivní politika zaměstnanosti k řešení této problematiky nepostačuje. Je zapotřebí hledat řešení dlouhodobého charakteru v kombinaci s motivačními a rekvalifikačními aktivitami pro skupinu těchto osob, včetně konkrétní individuální práce s nimi. Nadále je důleţitá také osvěta zaměstnávání starších osob.

4.4.4

Absolventi škol a mladiství

V lednu 2010 úřad práce evidoval 771 absolventů škol a mladistvých (ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 to je o 242 osob více), v květnu pak 586 UoZ této kategorie - o 134 osob (29,6 %) více neţ v květnu 2009. K 30. 6. 2010 úřad práce evidoval 499 absolventů a ve srovnání se skutečností k 30. 6. 2009 to bylo o 103 osob (26,0 %) více. V září 2010 bylo v evidenci úřadu práce 930 těchto UoZ a ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 to bylo o 32 osob (3,6 %) více. K 31. 12. 2010 úřad práce evidoval 781 absolventů a ve srovnání se skutečností k 31. 12. 2009 to bylo pouze o 13 osob (1,6 %) méně. Tabulka 4.4.4a

Počty absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP (stav k poslednímu dni daného měsíce)

rok 1995 rok 1996 rok 1997 rok 1998 rok 1999 rok 2000 rok 2001 rok 2002 rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010

leden 663 494 683 1 308 2 117 2 057 1 854 1 921 1 760 1 892 1 545 1 201 936 530 529 771

květen 333 363 516 889 1 836 1 829 1 560 1 673 1 761 1 461 1 070 869 596 378 452 586

září 677 971 1 564 2 374 2 564 2 157 2 329 2 182 2 158 1 819 1 477 1269 869 636 898 930

prosinec 447 725 1 438 2 211 2 188 1 887 2 009 1 845 1 758 1 595 1 229 1004 600 490 794 781

V roce 2010 poţádalo o zprostředkování zaměstnání 1710 absolventů (včetně opakovaných evidencí), coţ představovalo 11,2 % celkového počtu všech nově zaevidovaných UoZ. Pro srovnání v roce 2009 přišlo do evidence 1721 UoZ – absolventů a jejich podíl ze všech nově zaevidovaných uchazečích v tomto období činil 9,8 %. V rámci 77 okresů ČR zaujímal okres Frýdek-Místek, z hlediska absolutního počtu UoZ – absolventů k 31. 12. 2010 s počtem 781 UoZ této kategorie, 7. místo (k 31. 12. 2009 rovněţ 7. místo). Na celkové nezaměstnanosti okresu se absolventi podíleli k 31. 12. 2010 7,3 % (pro srovnání k 31. 12. 2009 tento podíl činil 7,4 %).

29



V roce 2010, stejně jako i v předcházejících letech, se na nezaměstnanosti uchazečů této kategorie nejvíce podíleli absolventi se středním odborným vzděláním s maturitou (k 30. 9. 2010 456 UoZ, coţ je o 6,0 % více neţ ke stejnému datu roku 2009). Druhou největší skupinu jiţ dlouhodobě tvoří absolventi se středním odborným vzděláním bez maturity (k 30. 9. 2010 233 UoZ, coţ je o 8,6 % méně neţ k 30. 9. 2009). Tabulka 4.4.4 b

Počty a podíl absolventů podle stupně vzdělání

stupeň vzdělání absolventů

k 30.9.2009

k 30.4.2010

k 30.9.2010

index

počet

%

počet

%

počet

%

9-10/9-09

0

0,0

0

0,0

0

0,0

--

31

3,5

59

8,2

19

2,0

0,6

255

28,4

189

26,4

233

25,1

0,9

430

47,9

327

45,6

456

49,0

1,1

18

2,0

37

5,2

16

1,7

0,9

vysokoškolské

164

18,3

105

14,6

206

22,2

1,3

celkem

898

100,0

717

100,0

930

100,0

1,0

bez vzdělání základní vzdělání střední odborné (OU+OŠ) střední odborné s mat. (SOU+SOŠ) ÚSV

K 30. 9. 2010 bylo evidováno 206 absolventů vysokých škol, coţ bylo o 25,6 % více neţ ve stejném období roku 2009. Jejich umístitelnost je stále relativně nejlepší, protoţe mají širší teoretické znalosti, jsou jiţ vyzrálejší, často jiţ absolvovali různě dlouhé praxe, příp. pobyty a stáţe v cizině, kde měli mj. moţnost zlepšit i své jazykové znalosti. V rámci studia mají totiţ na rozdíl od středoškoláků mnohem větší časovou a regionální flexibilitu, mnohem lépe i během studia získávají různá krátkodobější zaměstnání, absolvují studijní pobyty v zahraničí, pracují na různých projektech, v rámci nichţ přicházejí do styku s firemním prostředím. Mají také lepší předpoklady i pro uplatnění v rámci samostatně výdělečné činnosti. Stále platí, ţe se vzrůstajícím stupněm vzdělání a jeho rozsahem uplatnitelnost na trhu práce roste. Stále největším handicapem absolventů, zejména středoškoláků, je nedostatek praxe; častým faktorem, který má vliv na jejich uplatnění jsou nereálné představy absolventů o mzdě, pracovní době, či pracovním zařazení. U absolventů škol patří k základním poţadavkům a předpokladům pro výkon práce u zaměstnavatele dobrá jazyková výbava, zejména je vyţadována u zahraničních zaměstnavatelů; kladně jsou v tomto směru zaměstnavateli hodnoceny jazykové a studijní pobyty v zahraničí. K běţným poţadavkům dále patří standardní úroveň zvládání uţivatelské obsluhy výpočetní techniky. Mezi další frekventované poţadavky se řadí flexibilita, schopnost a připravenost k týmové spolupráci, schopnost jednat s lidmi, schopnost prezentace a sebeprezentace, komunikační schopnosti, samostatnost, schopnost řešit stresové situace, přičemţ loajalita a ztotoţnění se s firemní kulturou jsou dnes jiţ samozřejmostí. Vůbec jedním z nejdůleţitějších faktorů ovlivňujícím uplatnění absolventů na trhu práce je jejich vlastní aktivní přístup k hledání zaměstnání. Měkké dovednosti postrádají především absolventi technických a ekonomických oborů, u humanitních oborů absolventům schází spíše propojení teorie s praxí. K omezeným moţnostem nalezení pracovního uplatnění absolventy přispívá rovněţ jejich stále nízká ochota se za prací stěhovat.

30



Světová hospodářská krize přinesla i výrazný pokles zaměstnavateli nabízených pracovních příleţitostí. Počet nabídek pro absolventy středních a vysokých škol začal klesat jiţ v roce 2009 a situace se v roce 2010 spíše zhoršila. K poţadovaným oborům na trhu práce nadále patřila většina zdravotnických oborů, jako lékař, zdravotní sestra, ze sociální oblasti sociální pracovník, vzrostl zájem o strojírenské a technické obory různého zaměření (specialisté) jako např. – konstruktéři, přípraváři, mechanici seřizovači, správci sítě, apod., často v souvislosti s nově vybudovaným automobilovým průmyslem v okrese Zájem přetrvává i o ekonomické obory, zejména vysokoškolské, kde je však trh jiţ dlouhodoběji více nasycen. Poptávka je i po skupině oborů „obchod“, kde je však vysoká fluktuace a tím i častá potřeba hledat nové pracovníky. Na druhé straně jsou zaměstnavateli minimálně poptávány humanitně zaměřené obory, umělecké obory, obory s vojenským zaměřením, z historie či publicistiky. Trh je nasycen kadeřníky, pedikéry, nízký je zájem o absolventy zemědělských oborů, či absolventy koţedělné a obuvnické výroby.

4.4.5 Osoby se zdravotním postižením Nepříznivý vývoj v počtu uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením (dále UoZ se ZP) začal jiţ od roku 1996. Počet UoZ se ZP dosáhl historického maxima v lednu 2005, kdy bylo evidováno 2684 osob této kategorie. V následujících obdobích se začaly projevovat tendence k poklesu počtu UoZ se ZP; výraznější pokles se pak projevoval v průběhu prakticky celého roku 2007 a 2008. Ve 2. pololetí pak došlo k mírnému růstu počtu evidovaných UoZ této kategorie, který se zastavil v únoru 2010. Následně počet UoZ se ZP postupně mírně klesal, a to aţ do měsíce srpna. Od září pak opět došlo k pozvolnému růstu. K 31. 12. 2010 úřad práce evidoval 1631 UoZ se ZP, přičemţ jejich podíl na celkové nezaměstnanosti činil 15,2 % (z toho 940 osob pobírajících invalidní důchod, z nichţ bylo 64,5 % muţů) a ve srovnání se stavem k 31. 12. 2009 to bylo o 34 osob méně. Graf 4.4.5a

31

ÚP ve Frýdku-Místku Tabulka 4.4.5b


Vývoj počtu evidovaných UoZ se ZP rozdíl 12/2010-12/2009

stav k

absolutně

31. 12. 2009

30. 6. 2010

31. 12. 2010

počet UoZ se ZP

1665

1572

1631

-34

jejich podíl na celkovém počtu UoZ v %

15,4

16,4

15,2

-0,2

v% -2,0

Z celostátní statistiky absolutního počtu nezaměstnaných UoZ se ZP vyplývá, ţe náš okres se v ţebříčku 77 okresů ČR k 31. 12. 2010 řadil s počtem 1631 UoZ této kategorie na 6. místo (k 31. 12. 2009 rovněţ na 6. místo). Vyšší počet evidovaných UoZ se ZP byl k 31. 12. 2010 zaregistrován pouze v okresech Praha (2565), Ostrava (2392), Karviná (2325), Brno (2270) a Hodonín (2024). Kromě oficiálně sledovaného počtu UoZ se ZP bylo v evidenci dalších nejméně 1850 UoZ s různými zdravotními omezeními, která jim výrazněji znesnadňovala moţnost pracovního uplatnění. V průběhu roku 2010 poţádalo o zprostředkování 984 nových osob se ZP, coţ představovalo 6,5 % z nově evidovaných UoZ. Pro srovnání v roce 2009 to bylo 1215 nových UoZ se ZP (6,9 % z nově evidovaných UoZ). Tabulka 4.4.5c

UoZ se ZP podle délky evidence

Délka evidence

% k celkovému počtu ZP

UoZ se ZP k 31. 12. 2009

k 31. 12. 2010

k 31. 12. 2009

k 31. 12. 2010

do 3 měsíců

260

276

15,6

16,9

3 - 6 měsíců

256

169

15,4

10,4

6 - 12 měsíců

393

267

23,6

16,3

nad 12 měsíců

756

919

45,4

56,3

1665

1631

100,0

100,0

celkem

Na celkové dlouhodobé nezaměstnanosti nad 12 měsíců se osoby se ZP k 31. 12. 2010 podílely 29,9 %. Ve srovnání se stavem k 31. 12. 2009 (35,7 %) se tento podíl sníţil o 5,8% bodu. Výraznější je však podíl osob se ZP evidovaných déle neţ 12 měsíců na celkovém počtu UoZ se ZP. Oproti skutečnosti k 31. 12. 2009 tento podíl vzrostl o 10,9%ního bodu a k 31. 12. 2010 činil 56,3 % (absolutně počet těchto osob meziročně se zvýšil o 163 UoZ). I nadále umístitelnost UoZ se ZP zůstává obtíţná a častěji se dostávají do kategorie dlouhodobé nezaměstnanosti. Z hlediska věkového sloţení je nejpočetněji zastoupena kategorie UoZ se ZP od 55 do 59 let (32,3 %), další je kategorie 50 - 54 let (20,8 %). Ve věku nad 40 let je tak úřadem práce evidováno 86,8 % UoZ se ZP (k 31. 12. 2009 to bylo 85,8 %) z jejich celkového počtu. Podle stupně vzdělání tvoří v kategorii UoZ se ZP, stejně jako v předchozích letech, největší podíl "střední odborné (OU+OŠ)", a to 62,8 % z celkového počtu UoZ se ZP. Tato skutečnost je dána jednak tím, ţe tato kategorie je mezi UoZ všeobecně nejvíce zastoupena a vzhledem ke změně zdravotního stavu tyto osoby prakticky ztrácejí moţnost pracovního uplatnění ve své původní profesi; problematická je rovněţ moţnost jejich rekvalifikace. Pro osoby se ZP nabízejí zaměstnavatelé v drtivé většině pouze pomocné a nekvalifikované práce, které jsou však většinou

32



spojeny s vyšší náročností na fyzickou zátěţ a tím také kladou odpovídající nároky na zdravotní stav. Návazně to vyplývá i z následující tabulky rozdělení UoZ se ZP dle KZAM, podle skutečné moţnosti, resp. schopnosti, vykonávat určité kategorie zaměstnání. Nejpočetnější skupinu zde dlouhodobě představuje třída 9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Nadále přetrvává nepříznivá situace v oblasti pracovních příleţitostí pro osoby se ZP. K 31. 12. 2010 úřad práce mohl této kategorii UoZ nabídnout pouze 13 vhodných volných pracovních míst, coţ představuje cca 126 UoZ se ZP na 1 volné pracovní místo (k 31. 12. 2009 bylo v nabídce 18 volných pracovních míst). Pro zvýšení počtu příleţitostí pro osoby se ZP ve fázi hlášení VPM zaměstnavateli úřadu práce, zjišťuje příslušný pracovník volných pracovních míst, moţnost jejich obsazení osobami se ZP. V okrese bylo k 31. 12. 2010, dle údajů dostupných úřadu práce, minimálně 38 subjektů zaměstnávajících více neţ 50 % osob se ZP. Z toho největší je společnost VKUS BUSTAN s.r.o. Většina těchto zaměstnavatelů, aţ na výjimky, se po stránce ekonomické, stále potýkala s řadou problémů.

4.5

Nezaměstnanost z hlediska regionů

Okres Frýdek-Místek je z hlediska trhu práce rozdělen do tří regionů – Frýdecko-Místecko, Třinecko a Frýdlantsko, jejichţ členění je dáno spádovostí obcí k městům Frýdek-Místek, Třinec a Frýdlant nad Ostravicí. Region Frýdecko-Místecko je jak rozlohou, tak i počtem obyvatel největší. K 31. 12. 2010 zahrnoval území 35 obcí a 2 měst. Celkem tato oblast zahrnuje cca 108.000 obyvatel, coţ je cca 52 % celkového počtu obyvatel v okrese. Oproti ostatním regionům má Frýdecko-Místecko příznivější polohu. Převáţná část jeho území se rozkládá v mírné pahorkatině a hornaté jsou v podstatě jen okrajové části, které zasahují na území Beskyd. Má relativně nejlépe vybudovanou infrastrukturu a také dopravní spojení s okolními okresy je na poměrně dobré úrovni. Na území tohoto regionu jsou zastoupena prakticky veškerá odvětví. K největším zaměstnavatelům regionu se sídlem v okrese Frýdek-Místek patří OKD, a.s., Důl Paskov, Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., Nemocnice ve Frýdku-Místku, příspěvková organizace, ArcelorMittal Frýdek-Místek a.s., Mobis Automotive Czech s.r.o., ČSAD Frýdek-Místek a.s., Statutární město Frýdek-Místek a Biocel Paskov a.s. Region Třinecko zahrnoval k 31. 12. 2010 celkem 22 obcí a 2 města. Celkem tato oblast zahrnuje cca 79.000 obyvatel, coţ je cca 38 % celkového počtu obyvatel v okrese. Jedná se o nejvýchodněji poloţené území ČR, hraničící s Polskou republikou a Slovenskou republikou. Téměř 60 % jeho území je zalesněno a zemědělsky jde o podhorské oblasti nevhodné pro intenzivní zemědělskou výrobu. Významným prvkem regionu Třinecka je závislost na dominantním zaměstnavateli TŘINECKÉ ŢELEZÁRNY, a. s. Z dalších významnějších zaměstnavatelů zde dále působí Strojírny Třinec, a.s., D 5, akciová společnost Třinec, Slévárny Třinec, a.s., KOVO Třinec s.r.o. a ENERGETIKA TŘINEC, a.s. které jsou technologicky vázané na TŘINECKÉ ŢELEZÁRNY, a.s. Mezi významné zaměstnavatele tohoto regionu i nadále patří Nemocnice Třinec, příspěvková organizace, Nemocnice Podlesí a.s. a DONGWON CZ, s.r.o. Region Frýdlantsko zahrnoval k 31. 12. 2010 území 10 obcí a 1 města. Celkem tato oblast zahrnuje cca 22.000 obyvatel, coţ je cca 10 % celkového počtu obyvatel v okrese. Region Frýdlantsko hraničí se Slovenskou republikou, je ze 2/3 zalesněný a svou podstatnou částí zasahuje do pohoří Beskyd. Na jeho území se nachází největší zásobárna pitné vody pro okres Frýdek-Místek a další části Ostravska – přehradní nádrţ Šance. To způsobuje, ţe v části tohoto území není moţno, z důvodu ochranných pásem, rozvíjet investiční aktivity. Většina zaměstnavatelských subjektů je zde soustředěna do města Frýdlant nad Ostravicí. Mezi hlavní zaměstnavatele patří Beskydské rehabilitační centrum, spol. s r.o., FERRIT s. r. o., Technomont Frýdek-Místek, s.r.o., LAKUM - KTL, a.s., PV-Czech, s.r.o., GIFF a.s., Beskyd spol. s r.o., 33



APENAL, s.r.o. a TIMBER MILL s.r.o. Významným zaměstnavatelem tohoto regionu je i Náš svět, příspěvková organizace, Prţno, zřízená pro občany s mentálním postiţením. Tomuto výše uvedenému členění do tří regionů odpovídá i rozmístění jednotlivých pracovišť úřadu práce. Vzhledem k neexistenci odpovídajících údajů o pracovní síle (která je podkladem výpočtu oficiální míry nezaměstnanosti okresu) za niţší jednotku neţ za okres, je proto dále v této kapitole v regionech a obcích vypočtena míra nezaměstnanosti v poměru k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu (EAO). Tabulka 4.5a

Míra nezaměstnanosti (v %) a počet UoZ v regionech ve srovnání s okresem (výpočet k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu dle údajů ze sčítání lidu r. 2001)

okres (oficiální údaje)

k 31. 12. 2009 MN % UoZ 9,8 10780

okres k počtu EAO Frýdecko-Místecko Třinecko Frýdlantsko

10,3 11,2 8,4 11,9

Název mikroregionu

počet obyvatel

Frýdecko-Místecko

k 31. 12. 2010 MN % UoZ 9,5 10710 9,9 11,2 7,9 10,7

6261 3230 1289

6324 3220 1166

počet UoZ k 31. 12. 2010 EAO celkem

dosaţitelní

Index 2010/2009 MN UoZ 0,97 0,99 0,96 1,00 0,94 0,90

1,01 1,00 0,90

MN v % k 31. 12. 2010 z celk. z dosaţ. počtu UoZ UoZ

108529

53911

6324

6006

11,73

11,17

Třinecko

78905

37213

3220

2963

8,65

7,93

Frýdlantsko

22018

10508

1166

1134

11,10

10,74

Pozn.: Počet obyvatel i EAO ze sčítání lidu v roce 2001

V rámci okresu Frýdek-Místek míra nezaměstnanosti, vypočtená z EAO, činila k 31. 12. 2010 9,9 % a ve srovnání se stavem k 31. 12. 2009 poklesla o 0,4% body. Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 v regionu Frýdlantsko činila 10,7 % a ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 se sníţila o 1,2% bodu, coţ zároveň představuje i nejvyšší meziroční pokles míry nezaměstnanosti v rámci regionů okresu Frýdek-Místek. Počet evidovaných UoZ k 31. 12. 2010 činil 1166 osob (k 31. 12. 2009 1289 osob). Z 10 obcí a 1 města tohoto regionu vykazovalo k 31. 12. 2010 9 obcí vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr (nejvyšší míra k 31. 12. 2010 byla v obci Prţno, a to 16,04 %; ve stejném období minulého roku vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr vykazovalo rovněţ 9 obcí, nejvyšší míra byla v obci Bílá – 19,14 %). Jedná se především o obce podhorského charakteru, kde téměř není zastoupena průmyslová výroba. Nejniţší míru nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 vykazoval region Třinecko (7,9 %) a v porovnání se skutečností k 31. 12. 2009 se sníţila o 0,5% bodu. Nejvyšší míra nezaměstnanosti v tomto regionu byla zaznamenána v obci Horní Lomná (18,93 % - 1. místo v okrese), nejniţší pak v obci Vendryně (5,97 %). Počet evidovaných UoZ v regionu k 31. 12. 2010 činil 3220, tj. pouze o 10 osob méně neţ k 31. 12. 2009. Problémovým v rámci tohoto regionu i nadále zůstává mikroregion Jablunkovsko, kde v minulých obdobích došlo k ukončení činnosti několika větších subjektů a v současné době Jablunkovsko patří k nejméně průmyslově rozvinuté části okresu. Oblast Jablunkovska zahrnuje celkem 11 obcí a 1 město.

34



Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v regionu Frýdecko-Místecko. K 31. 12. 2010 činila 11,2 % a oproti skutečnosti k 31. 12. 2009 se nezměnila. Počet evidovaných UoZ k 31. 12. 2010 činil 6324 osob a ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 to je o 63 osob více. V jednotlivých obcích tohoto regionu byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v obci Vojkovice (17,67 %), nejniţší v obci Nošovice (6,13 %). Ze všech 72 obcí a měst okresu k 31. 12. 2010 mělo 40 obcí vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr, z toho 19 obcí vykázalo vyšší míru nezaměstnanosti neţ 12 %. Pro srovnání k 31. 12. 2009 vyšší míru neţ okresní průměr vykazovalo 34 obcí a měst okresu. K 31. 12. 2010 byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v obcích Horní Lomná (18,93 %), Vojkovice (17,67 %) a Hrčava (17,65 %). Naopak nejniţší míru nezaměstnanosti vykazovaly obce Vendryně (5,97 %), Písečná (6,00 %) a Nošovice (6,13 %). Pro srovnání, k 31. 12. 2009 byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v obcích Horní Lomná (19,53 %), Bílá (19,14 %) a Ţermanice (17,92 %). Naopak nejniţší míru nezaměstnanosti vykazovaly obce Nošovice (6,34 %), Krmelín (6,57 %) a Hrádek (6,78 %). V okresním městě Frýdek-Místek činila míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 11,84 % (k 31. 12. 2009 11,91 %) a dlouhodobě se tak udrţuje nad okresním průměrem. Stejně jako v minulých letech je to mimo jiné způsobeno také koncentrací obyvatel s niţším vzděláním či sociálně problémových. Graf 4.5b

35


5


Cizinci na trhu práce

Graf 5a

Tabulka 5b

Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska 31. 12. 2009 31. 12. 2010

rozdíl 12/10-12/09

Platná povolení k zaměstnání pro cizince

264

277

+13

Evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska

2144

2317

+173

63

91

+28

2471

2685

+214

Evidovaní cizinci dle § 98 písm. a) aţ e), j), k) Celkem

K 31. 12. 2010 působilo na okresním trhu práce dle evidence ÚP celkem 2685 cizinců, z toho 493 ţen. Oproti 31. 12. 2009 jde o nárůst o 214 osob. Největší část cizinců v okrese zaujímali v počtu 2317 osob (z toho 425 ţen) občané EU/EHP a Švýcarska. Většinu z těchto občanů tvořili jiţ tradičně občané Slovenské republiky (1752 osob, z toho 339 ţen), pro které je okres Frýdek-Místek svou příhraniční polohou relativně dobře dopravně dostupný (nárůst oproti 31. 12. 2009 o 131 osob). Tito občané pracovali převáţně ve stavebnictví, hornictví, hutnictví, strojírenství, ale také ve zdravotnictví. Druhou nejpočetnější evidovanou skupinou byli občané Polské republiky (493 osob, z toho 73 ţen). Tito byli zaměstnáni ve velké míře v profesi horník, dále pracovali hlavně ve strojírenských, hutnických a stavebních profesích a jako duchovní.

36



Ostatních 72 evidovaných osob, z toho 13 ţen, tvořili občané Bulharska, Velké Británie, Německa, Rumunska, Maďarska, Řecka, Španělska, Nizozemska, Rakouska, Estonska, Švýcarska, Slovinska, Itálie, Francie, Irska, Belgie a Litvy. K dalším evidovaným cizincům v počtu 91 osob, z toho 33 ţen, patřili rodinní příslušníci občanů EU/EHP a Švýcarska a cizinci dle § 98 písm. a), l), n), o) zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, občané z třetích zemí, u kterých se nevyţaduje povolení k zaměstnání. Jde převáţně o osoby s povoleným trvalým pobytem na území České republiky. Jednalo se o občany Ukrajiny (27), Vietnamu (15), USA (7), Mongolska (4), Srbska (4), Běloruska (3), Egyptu (3), Ruské Federace (3), Bosny a Hercegoviny (2), Angoly (2), Kanady (2), Chorvatska (2), Číny (2), Makedonie (2), Afghánistánu, Kuby, Alţírska, Gambie, Indie, Korei, Maroko, Moldavska, Madagaskaru, Mexika, Černé Hory, Pákistánu a Thajska (po 1 osobě). Kromě občanů EU/EHP a Švýcarska působilo v našem okrese dalších 277 cizinců, z toho 35 ţen, ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnání. Většinu z těchto cizinců zaujímali občané Korejské republiky (208 osob, z toho 23 ţen), kteří převáţně působili ve společnosti Hyundai Motor Manufacturing Czech s. r. o. a u jejich subdodavatelů v průmyslové zóně v Nošovicích. Oproti 31. 12. 2009 došlo tedy jen k nepatrnému poklesu o cca 10 osob. Další významnou část mezi cizinci tvořili občané Ukrajiny (50 osob, z toho1 ţena). Tito pracovali převáţně v profesi horník. Zde došlo k mírnému navýšení počtu cizinců (cca 20 osob). Ostatní povolení k zaměstnání pro občany Ruské federace, USA, Číny, Filipín, Ázerbájdţánu, Kolumbie, Indonésie, Makedonie, Mongolska, Srbska a Thajska byla vydána na profese se specifickými poţadavky, jako např. lektor cizích jazyků – rodilý mluvčí, technické profese v souvislosti s výstavbou a provozem automobilky HMMC a investic jejich subdodavatelů, společníkům obchodních společností, kteří jsou současně i jejich zaměstnanci a v oblasti sluţeb.

37


6


Kontrolní činnost

V průběhu roku 2010 provedli kontrolní pracovníci celkem 136 kontrol a 124 šetření u zaměstnavatelských subjektů a jejich organizačních jednotek. Za porušení právních předpisů v oblasti zaměstnanosti bylo uloţeno 16 pokut v celkové výši 427.200,- Kč. Zároveň byla uloţena jedna pořádková pokuta za nesoučinnost při provádění kontroly ve výši 10.000,-- Kč. Celkem 17 zaměstnavatelům, kde řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti, byla uloţena povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1.000,-- Kč, tj. 17.000,-- Kč. Z celkového počtu 136 kontrol nebylo zjištěno ţádné porušení u 72 kontrolovaných subjektů. Kontrolní pravomoc úřadů práce je stanovena zákonem o zaměstnanosti, zákonem o státní sociální podpoře a zákonem o finanční kontrole. Kontrolní činnost byla zaměřena zejména na oblast kontroly nelegálního zaměstnávání, včetně zaměstnávání cizích státních příslušníků, oblast plnění povinného podílu osob se zdravotním postiţením, nekolidujícího zaměstnávání, kontroly správnosti podkladů pro dávky státní sociální podpory a u veřejnosprávních kontrol na správnost uţití poskytnutých finančních prostředků ze státního rozpočtu a ESF. Velká část kontrol byla provedena v oblasti veřejnosprávní kontroly podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. V průběhu roku 2010 bylo zkontrolováno 71 dohod o poskytnutí finančních příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a v rámci OP LZZ u 60 subjektů. Pouze u 1 subjektu bylo zjištěno porušení rozpočtové kázně. Největším počet veřejnosprávních kontrol byl proveden u příjemců příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postiţením poskytnutým dle ustanovení § 78 zákona o zaměstnanosti. Zkontrolováno bylo celkem 33 příjemců tohoto příspěvku, přičemţ ve 12 případech byl zjištěn přeplatek vyplaceného příspěvku, který vznikl chybným výpočtem. Jiţ několik let probíhají pravidelné součinnostní kontroly ve spolupráci s Inspektorátem cizinecké policie (ICP) a Celním úřadem (CÚ) zaměřené na nelegální zaměstnávání občanů, převáţně cizinců. V roce 2010 bylo provedeno celkem 54 kontrol a kontrolních šetření v oblasti zaměstnávání cizinců, z toho 10 kontrol bylo provedeno za účasti ICP a 11 za účasti CÚ. Nelegální zaměstnávání bylo zjištěno u 15 cizinců. Jednalo se o občany Ukrajiny, Mongolska, Vietnamu a Čínské lidové republiky. Dále bylo u 293 cizinců zjištěno nesplnění informační povinnosti při zaměstnávání cizinců vyplývající z ustanovení § 87 a 88 zákona o zaměstnanosti. V říjnu 2010 bylo provedeno 5 koordinovaných kontrolních akcí za účasti pracovníků Oblastního inspektorátu práce, Inspektorátu cizinecké policie, Celního úřadu, Okresní správy sociálního zabezpečení, Finančního úřadu a Ţivnostenského úřadu. Hlavním cílem těchto koordinačních kontrol byla kontrola nelegální práce vč. kontroly nelegálně zaměstnávaných cizinců. Kontroly proběhly na stavbách a v pohostinstvích. Rozsáhlou agendou byla různá podání a stíţnosti občanů, které se týkaly nelegálního zaměstnávání uchazečů o zaměstnání. Celkem bylo řešeno 28 takovýchto oznámení. Kontrolami na pracovištích bylo zjištěno, ţe v 8 případech se jednalo o uchazeče o zaměstnání pracující v reţimu nekolidujícího zaměstnání. Velká část podání a stíţnosti dále směřovala k přepočtu průměrného měsíčního výdělku pro účely posouzení nároku na podporu. Celkem bylo podáno 19 podnětů, z toho chybně provedený výpočet byl v 8 případech. Kontrola v oblasti SSP byla zaměřena především na ověřování podkladů doloţených k ţádostem o poskytnutí dávek SSP. V největším počtu byly kontrolovány doklady k příspěvku na bydlení a na sociální příspěvek. Podněty ke kontrolním šetřením byly ve většině případů předány odborem SSP. Nedílnou součástí činnosti kontrolního a právního odboru ÚP ve Frýdku-Místku byla osvětová a poradenská činnost v oblasti pracovního práva. Častou příčinou dotazů občanů byla jejich obava jednat se zaměstnavatelem o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru. Občané byli často upozorňování na to, ţe úřad práce je příslušným poskytovat poradenskou činnost pouze v oblastech kompetenčních zákonů a byly jim předávány kontakty na věcně příslušné orgány státní

38



správy a občanské právní poradny. Zároveň byli občané v rámci poradenské činnosti upozorňováni na skutečnost, ţe posuzování a rozhodování v individuálních sporech mezi zaměstnavateli a zaměstnanci přísluší soudům. Úřad práce ve Frýdku-Místku - odbor kontrolní a právní, příslušný k projednávání přestupků podle zvláštního právního předpisu ve smyslu ust. § 65a a § 65b zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v souladu se zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích, rozhodoval v roce 2010 v přestupkovém řízení celkem ve 213 případech, u nichţ z důvodu nesplnění zákonné oznamovací povinnosti vznikly přeplatky na dávkách SSP v celkové částce 1 339 937,-- Kč. Z celkového počtu 213 přestupků bylo rozhodnuto v příkazním řízení ve 103 případech o uloţení napomenutí a u 12 přestupků byly uloţeny pokuty celkem ve výši 8 000,-- Kč.

39


7


Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

Zákon č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele řeší situace, kdy zaměstnavatelé z důvodu své platební neschopnosti nevyplácejí mzdy svým zaměstnancům. Zaměstnanci mohou uplatňovat dluţné mzdy u úřadu práce při splnění podmínek uvedených v zákoně. Základní podmínkou je podání insolvenčního návrhu na majetek dluţníka u příslušného Krajského soudu a zaměstnavatel je v platební neschopnosti. Vyřizování přijatých ţádostí v rámci této agendy je prováděno centrálně na pracovišti ve FrýdkuMístku, příjem ţádostí je však zabezpečen na všech pracovištích, tj. i v Třinci a ve Frýdlantu nad Ostravicí. V období leden – prosinec 2010 bylo dle sdělení Krajského soudu v Ostravě podáno 46 návrhů na zahájení insolvenčního řízení na subjekty v působnosti ÚP F-M. Moţnost uplatnit dluţné mzdové nároky u úřadu práce vyuţilo 122 zaměstnanců 14 zaměstnavatelů. Vyřízení 20 ţádostí přešlo z roku 2009. V průběhu roku 2010 bylo vyřízeno 126 ţádostí. Dluţné mzdové nároky byly uplatňovány za 292 měsíců. Z vyřízených ţádostí byl dluţný mzdový nárok za 22 měsíců rozhodnutím zamítnut (z toho u 1 měsíce byla zaměstnavatelem mzda vyplacena, za 6 měsíců dluţný mzdový nárok nevznikl, za 11 měsíců uplatnění mzdového nároku mimo rozhodné období, za 2 měsíce byly mzdové nároky uplatněny po pravomocném rozhodnutí soudu, v případě 2 měsíců nebyla mzda splatná). Dluţná mzda za 160 měsíců byla vyplacena v poţadované výši ţadatelů (§ 8). V případě 3 měsíců bylo rozhodnuto podle § 8a. V případě 68 měsíců bylo rozhodnuto podle § 9 odst. 1 – 5. Jde o případy, kdy vznikl nesoulad mezi údaji obsaţenými v ţádostech zaměstnanců a údaji, které předloţil (popřípadě vůbec nepředloţil) zaměstnavatel. V těchto případech bylo uspokojení mzdových nároků provedeno pouze do prokázané výše, popřípadě ve výši minimální mzdy. V případě jedné ţádosti za 3 měsíce bylo řízení rozhodnutím zastaveno – zaměstnanec vzal svůj návrh zpět. Bez nákladů na poštovné představoval objem uspokojených mzdových nároků včetně provedených odvodů 5 812 758 Kč. Výsledky realizace „zákona o insolvenci“

Tabulka 7 ukazatel

rok 2008

počet firem, kterých se týkaly podané ţádosti

rok 2009

Rok 2010

7

18

19

počet podaných (řešených) ţádostí

42

286

142

Z toho : počet kladně vyřízených ţádostí

37

231

111

zamítnutých ţádostí

3

8

7

část. kladně vyřízených, část. zamítnutých

1

7

7

20

1

20

16

ţádosti, které vzali ţadatelé zpět nevyřízené ţádosti (vyřízení přešlo do

0

dalšího roku)

celková částka v Kč vyplacená úřadem práce

1 159 259

40

11 417 316

5 812 758


8


Výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte

Povolení k výkonu umělecké, kulturní, reklamní a sportovní činnosti dítěte se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (§ 121 aţ § 124). Povolení vydává úřad práce příslušný podle trvalého pobytu dítěte a povolení k výkonu činnosti se vydává nejdéle na dobu 12 měsíců po sobě jdoucích ode dne nabytí právní moci. Kontrolní činnost zde provádí příslušný oblastní inspektorát práce. V roce 2010 bylo evidováno celkem 15 ţádostí o povolení k činnosti dítěte. U všech ţádostí se jednalo o uměleckou činnost dětí, z toho 8 ţádostí pro Národní divadlo Moravskoslezské v Ostravě a 7 ţádostí pro Těšínské divadlo v Českém Těšíně.

41



Aktivní politika zaměstnanosti

9

Zaměření uplatnění APZ v roce 2010

9.1

Základní cíle uplatňování APZ pro rok 2010 byly stanoveny na základě analýzy situace na trhu práce, Normativní instrukce MPSV č. 36/2009 - Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2010 a Programu aktivních opatření na trhu práce v okrese Frýdek-Místek v roce 2010. a) Hlavními cílovými skupinami aktivních opatření byly cílové skupiny obsaţené v Normativní instrukci MPSV č. 36/2009: - uchazeči o zaměstnání, evidováni déle neţ 5 měsíců - UoZ, kteří by bez pouţití nástroje APZ pětiměsíční délky evidence dosáhli, zejména UoZ z kategorií uvedených v § 33 ZoZ - absolventi bez praxe, kteří byli bezprostředně po ukončení školy poprvé nejméně 2 měsíce v evidenci úřadu práce - osoby, kterým byla po 31.12.2009 v důsledku změn kritérií pro posuzování invalidity (po provedené kontrolní lékařské prohlídce) odejmuta nebo sníţena dávka podmíněná dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem (invalidní důchod). Vzhledem ke struktuře nezaměstnanosti v okrese byli hlavní cílovou skupinou také UoZ se zdravotním postiţením, UoZ nad 50 let věku a UoZ dotčeni hospodářskou recesí. b) dalšími cílovými skupinami, které bylo moţno do aktivit zařadit, byly i další osoby dle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti (§ 33): - fyzické osoby se zdravotním postiţením - fyzické osoby do 20 let věku - těhotné ţeny, kojící ţeny a matky do devátého měsíce po porodu, - fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, - fyzické osoby starší 50 let věku - osoby, které potřebují zvláštní pomoc a také osoby ohroţené dlouhodobou nezaměstnaností vzhledem k jejich znevýhodněním, zejména: - UoZ se základním vzděláním, - UoZ nad 45 let věku, - UoZ se zdravotními omezeními, - UoZ uvolnění z organizačních důvodů, - UoZ s kombinací dalších znevýhodnění, - UoZ s delší dobou neaktivity před evidencí na ÚP (min. 6 měsíců). c)

Do rekvalifikací byli pro naplňování potřeb trhu práce (SVČ, volná pracovní místa nebo doloţení příslibu zaměstnání) útvary zprostředkování práce zařazováni i UoZ mimo výše vyjmenované cílové skupiny. Vţdy však s ohledem na účelnost takového postupu z hlediska znevýhodnění zařazované osoby, situace na trhu práce a moţnosti stávajícího uplatnění po absolvování rekvalifikace.

d)

Výběr a zařazování UoZ do poradenských programů bylo uskutečňováno na základě individuálních potřeb uchazečů o zaměstnání s ohledem na posílení jejich pozice na trhu práce a moţnosti jejich případného uplatnění po absolvování programu.

9.2

Projekty a programy k ovlivnění situace na trhu práce v roce 2010

9.2.1

Národní individuální projekt Veřejně prospěšné práce

Dne 1. 5. 2008 byl zahájen Národní individuální projekt Veřejně prospěšné práce (NIP VPP) financovaný z evropských fondů z programu OP LZZ (85 %) a z národních zdrojů ČR (15 %).

42



Projekt je realizován podle stejné metodiky a pravidel jako národní APZ. Termín ukončení realizace klíčových aktivit projektu byl prodlouţen do 30.6.2011. Cílovými skupinami tohoto projektu jsou UoZ, kterým je věnována zvýšená péče podle § 33 zákona o zaměstnanosti. V průběhu roku 2010 bylo v rámci NIP VPP umístěno 276 uchazečů o zaměstnání, z toho bylo 141 ţen, 44 OZP, 120 UoZ nad 50 let a 19 UoZ do 25 let věku. Z umístěných uchazečů bylo 269 v evidenci déle neţ 5 měsíců a evidenci nad 12 měsíců mělo 146 UoZ. Většina takto vytvořených pracovních příleţitostí byla zaměřena na úklid, údrţbu a správu obecního majetku. Část pracovních míst byla také vytvořena v oblasti sociálních sluţeb. V rámci NIP VPP bylo rovněţ vytvořeno jedno pracovní místo za účelem organizace veřejné sluţby.

9.2.2

Národní individuální projekt Společensky účelná pracovní místa

V prvním čtvrtletí 2008 byl zahájen Národní individuální projekt Společensky účelná pracovní místa (NIP SÚPM) financovaný z evropských fondů z programu OP LZZ (85 %) a z národních zdrojů ČR (15 %). Projekt je realizován podle stejné metodiky a pravidel jako národní APZ. Termín ukončení realizace klíčových aktivit projektu byl prodlouţen do 31.8.2011. Hlavními cílovými skupinami tohoto projektu jsou UoZ, kterým je věnována zvýšená péče podle § 33 zákona o zaměstnanosti. V průběhu roku 2010 bylo v rámci NIP SÚPM umístěno 462 uchazečů o zaměstnání, z toho bylo 305 ţen, 42 OZP, 91 UoZ nad 50 let a 103 UoZ do 25 let věku. S evidencí nad 5 měsíců bylo umístěno 412 UoZ a s evidencí nad 12 měsíců bylo 134 UoZ. Nejvíce UoZ bylo umístěno v následujících profesích: prodavač, administrativní pracovník, číšník, dělník, pomocný dělník, kuchař, obchodní zástupce, skladník. Z UoZ umístěných v rámci NIP SÚPM bylo 24 těch, kteří byli propuštění z organizačních důvodů (v důsledku hospodářské krize).

9.2.3

Národní individuální projekt Poradenství a rekvalifikace

V květnu roku 2008 byl vyhlášen Národní individuální projekt Poradenství a rekvalifikace financovaný z evropských fondů v rámci programu OP LZZ (85%) a z národního rozpočtu ČR 15 %. Projekt je realizován podle stejné metodiky a převáţně podle stejných pravidel jako národní APZ. Termín ukončení realizace klíčových aktivit projektu byl prodlouţen do 30.6.2011. Hlavní cílovou skupinou jsou UoZ dle § 25 zákona o zaměstnanosti, zejména ohroţeni dlouhodobou nezaměstnaností a zájemci o zaměstnání, kterým je věnována zvýšená pozornost dle § 33 zákona o zaměstnanosti. V roce 2010 bylo do projektu zařazeno 2427 osob, z toho 1357 do rekvalifikačních programů a 1070 do poradenských programů. Rekvalifikační programy v rámci projektu úspěšně zakončilo 1305 osob, 142 pokračuje ve vzdělávání v roce 2011. Z váţných důvodů ukončilo docházku do rekvalifikačního kurzu 109 osob, z toho z důvodů nástupu do pracovního poměru 54 osob a z důvodů zdravotních problémů a váţných osobních problémů 55 osob. Největší zájem byl o rekvalifikační kurzy Obsluha PC – zařazeno 435 UoZ, řidič VZV – zařazeno 140 osob, do svářečských kurzů bylo zařazeno 109 osob a do nespecifického rekvalifikačního kurzu 111 osob. V rámci poradenských programů bylo realizováno 8 typů poradenských aktivit zaměřených na posílení sociálně psychologických dovedností, zvýšení motivace k vyhledávání nových pracovních příleţitostí, praktickou přípravu pro jednání se zaměstnavatelem, posílení PC kompetencí a jazykových kompetencí s vazbou na hledání zaměstnání. 43


9.2.4


Projekt „Vzdělávejte se!“

Dne 23. 3. 2009 byl zahájen projekt „Vzdělávejte se!“ financovaný z Evropského sociálního fondu do 31. 12. 2010. Projekt byl určen zaměstnavatelům, kteří se v souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí a probíhající hospodářskou recesí nacházeli v obtíţné ekonomické situaci a nebyli přechodně schopni svým zaměstnancům přidělovat práci. Zaměstnavatelé mohli získat příspěvky na náklady vzdělávacích kurzů (včetně doprovodných činností – cestovné, stravné a doprava) a na úhradu mzdových nákladů účastníků vzdělávání po dobu jejich účasti na vzdělávání. Účelem projektu bylo udrţení zaměstnanosti a vytvoření podmínek pro získávání a zdokonalování odborných znalostí, dovedností a kompetencí zaměstnanců. Ve 2. fázi (21. 7. 2009 do 31. 12. 2010) se do projektu zapojilo celkem 79 zaměstnavatelů, kteří podali 359 ţádostí. Z podaných ţádostí nebylo z důvodů nesplnění podmínek nebo odstoupení ţadatele schváleno 58 ţádostí. Celkem tedy bylo v 2. fázi uzavřeno 301 dohod a vyčerpáno 17 478 051,- Kč, z toho na vzdělávání 8 982 715,- Kč, na mzdové náklady 8 337 086,- Kč a na doprovodné aktivity 158 250,- Kč. Projektem bylo podpořeno 2 212 zaměstnanců. Ve 2. fázi byl největší zájem o kurzy tzv. „měkké techniky“, kde bylo uzavřeno 101 dohod, dále o kurzy pro svářeče – uzavřeno 96 dohod, počítačové kurzy – bylo uzavřeno 32 dohod, na jazykové kurzy bylo uzavřeno 30 dohod.

9.2.5

Opatření „Po škole do praxe“

Cílem tohoto opatření bylo podpořit včasné umístění evidovaných absolventů škol na trh práce a nalezení zaměstnání. Cílovou skupinou byli uchazeči o zaměstnání, kteří ukončili školu po 1. 5. 2008, v poslední evidenci na úřadu práce byli minimálně 1 měsíc a měli max. 5 měsíců praxe na odpovídajícím stupni vzdělání. Přednost měli absolventi technických profesí a sluţeb. Doba trvání „Aktivního opatření“ byla od 1. 7. 2010 do 31. 12. 2010. Do aktivního opatření bylo celkem zařazeno 40 UoZ , z toho 25 z Frýdku-Místku a Frýdlantu nad Ostravicí a 15 z Třince. Mezi hlavní aktivity tohoto opatření patřily také individuální pohovory, uzavření individuálního akčního plánu a skupinová klubová sezení k posílení kompetencí pro trh práce. V zájmu posílení zprostředkovatelské pomoci účastníkům aktivního opatření, bylo vyuţito také jejich vlastní aktivity formou návštěv potencionálních zaměstnavatelů. Z celkového počtu 40 UoZ zařazených do AO se podařilo umístit do zaměstnání 19 UoZ + 1 UoZ ukončila evidenci na vlastní ţádost z důvodu odjezdu za prací do zahraničí. Zaměstnavatelům byl poskytnut příspěvek ke mzdovým nákladům v 7 případech (6 UoZ z pobočky Třinec, 1 UoZ z F-M). Cíl aktivního opatření byl naplněn pouze zčásti, jelikoţ umísťování absolventů zařazených do aktivního opatření bylo ztíţeno následujícími: stále přetrvávající nepříznivá ekonomické situace, která se u zaměstnavatelů projevuje nedostatkem zakázek a odbytu; nezájem ze strany zaměstnavatelů o pracovníky bez praxe.

9.3

Nástroje a opatření hrazené z národní APZ (průběžná opatření)

Mimo uvedené projekty byla uplatňována opatření APZ i na další cílové skupiny, v souladu s „Programem aktivních opatření na trhu práce v roce 2010“, které nespadaly do cílových skupin pro financování z národních individuálních projektů. Jednalo se například o absolventy škol, UoZ dotčené hospodářskou recesí a ostatní znevýhodnění UoZ především s kumulací handicapů.

44



K ovlivnění jejich situace byla vyuţita zejména následující opatření: - individuální a skupinové poradenství - rekvalifikace - podpora zaměstnávání osob se ZP (pracovní rehabilitace, CHPD/M) - nástroje APZ (VPP, SÚPM, PnZ) V rámci průběţných opatření (národní APZ) našlo uplatnění 136 uchazečů prostřednictvím nástroje SÚPM-vyhrazené (z toho bylo 77 ţen, 47 UoZ do 25 let, 18 UoZ nad 50 let, 9 OZP, 91 UoZ nad 5 měsíců evidence, 44 UoZ s evidencí nad 12 měsíců). Výše jednotlivých příspěvků a doba jejich poskytování byla dána mírou znevýhodnění umisťovaných UoZ v souladu s platnými kritérii APZ. V rámci SÚPM bylo uplatněno 5 UoZ, kteří byli propuštěni z organizačních důvodů v důsledku hospodářské krize. Společensky účelná pracovní místa byla vyhrazována převáţně v následujících profesích administrativní pracovník, prodavač, mechanik, prodejce, dělník, skladník, technik. Z prostředků národní APZ bylo dále 45 UoZ bylo umístěno na VPP (z toho 20 ţen, 20 UoZ nad 50 let, 10 OZP, 37 UoZ nad 5 měsíců evidence, 19 UoZ s evidencí nad 12 měsíců). Místa na VPP byla zaměřena především na úklid, údrţbu a správu obecního majetku. 49 UoZ s pomocí nástroje SÚPM-SVČ zahájilo podnikání. Do rekvalifikací bylo zařazeno 209 osob a do poradenských programů 44 osob. Na přípravu k práci, jako jedné z forem pracovní rehabilitace, bylo zařazeno 15 osob se zdravotním postiţením. Na zřízená pracovní místa v rámci CHPD/M bylo umístěno 49 UoZ. V roce 2010 bylo nástroji národní APZ (kromě NIPů financovaných z OP LZZ) podpořeno celkem 547 UoZ.

9.4

Uplatňování jednotlivých nástrojů APZ

9.4.1

Veřejně prospěšné práce

Na veřejně prospěšné práce byli umisťováni UoZ s dlouhodobou evidencí, dále pak UoZ ohroţení dlouhodobou evidencí především z důvodu věku či zdravotního omezení a rovněţ UoZ ohroţení hospodářskou recesí. Tato pracovní místa byla zaměřena především na úklid, údrţbu a správu obecního majetku. V roce 2010 byli UoZ vhodní na VPP přednostně umísťováni v rámci projektu NIP VPP financovaného z OP LZZ. Celkem bylo při uţití prostředků NIP VPP a národní APZ vytvořeno 321 míst na VPP, přičemţ bylo umístěno 161 ţen, 54 OZP, 140 UoZ nad 50 let věku, 306 UoZ s délkou evidence nad 5 měsíců (z toho 165 nad 12 měsíců).

9.4.2

Společensky účelná pracovní místa

V roce 2010 byli UoZ vhodní na SÚPM vyhrazená přednostně umísťováni v rámci projektu NIP SÚPM financovaného z OP LZZ. Jednalo se o 286 UoZ. Na společensky účelná pracovní místa vyhrazená bylo v loňském roce z národní APZ a i z NIP SÚPM umístěno 598 UoZ (z toho bylo 382 ţen, 109 UoZ nad 50 let, 51 OZP, 503 UoZ nad 5 měsíců evidence, 178 UoZ s evidencí nad 12 měsíců). Výše jednotlivých příspěvků a doba jejich poskytování byla dána mírou znevýhodnění umisťovaných UoZ v souladu s platnými kritérii APZ. Společensky účelná pracovní místa byla vyhrazována převáţně v následujících profesích administrativní pracovník, prodavač, mechanik, prodejce, dělník, skladník, technik.

45


9.4.3


SÚPM – pro samostatně výdělečnou činnost

Stejně jako v minulých letech byly rovněţ v roce 2010 pro zájemce o zahájení podnikání pořádány dvoudenní semináře s názvem „Byznys klub“. Účastníci seminářů tak měli moţnost získat základní informace potřebné pro zahájení podnikání přímo od zástupců různých orgánů a organizací, jejichţ činnost nějakým způsobem souvisí s podnikáním. V loňském roce proběhlo 10 Byznys klub seminářů, kterých se zúčastnilo celkem 327 osob, z toho bylo 308 uchazečů o zaměstnání. V návaznosti na tyto semináře mohou být UoZ, kteří váţně uvaţují o zahájení podnikání zařazeni do rekvalifikačního kurzu Základy podnikání. Úspěšní absolventi těchto kurzů s ţivotaschopným podnikatelským záměrem mají moţnost úřad práce poţádat o poskytnutí finančního příspěvku na náklady související se zahájením SVČ. V roce 2010 se rekvalifikačního kurzu účastnilo 85 UoZ, z nichţ 53 poţádalo úřad práce o poskytnutí příspěvku. Příspěvek na náklady související se zřízením pracovního místa pro OSVČ byl v roce 2010 poskytnut 49 UoZ (z toho bylo 21 ţen, 3 UoZ nad 50 let věku, 2 OZP, 47 UoZ bylo v evidenci déle neţ 5 měsíců). Průměrná výše finančního příspěvku na jedno takto zřízené pracovní místo činila 92 176 Kč. Samostatnou výdělečnou činnost UoZ nejčastěji zahajovali v následujících profesích - truhlář, pedikúra-manikúra, stavební práce, opravy a údrţba motorových vozidel, výroba textilií, masérské sluţby, holičství a kadeřnictví.

9.4.4

Příspěvek na zapracování

V roce 2010 nebyla podána ţádná ţádost o poskytnutí příspěvku na zapracování.

9.4.5

Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa

V roce 2010 úřad práce poskytl příspěvek na vytvoření 36 pracovních míst v rámci pěti chráněných dílen a na 10 pracovních míst v rámci čtyř chráněných pracovišť. Většina z těchto pracovních míst byla vytvořena v profesi montáţní dělník. Maximální výše finančního příspěvku na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa činila 100 000,-Kč. V roce 2010 úřad práce zaměstnavatelům poskytoval rovněţ příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněných pracovních dílen a chráněných pracovních míst. Celkem bylo takto podpořeno 151 pracovních míst v jedenácti chráněných dílnách a 1 pracovní místo na chráněném pracovišti. Maximální výše finančního příspěvku na provoz jednoho chráněného pracovního místa činila 45 000 Kč.

9.4.6

Rekvalifikace

V roce 2010 bylo k realizaci rekvalifikačních kurzů s rekvalifikačními zařízeními uzavřeno 312 dohod o provedení rekvalifikace. Rekvalifikaci zahájilo 1591 osob - uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání. Kurzy byly financovány ze dvou zdrojů, a to z prostředků národní APZ (rekvalifikováno 209 osob) a z prostředků ESF prostřednictvím projektů OP LZZ (NIP Poradenství a rekvalifikace 1 357 osob a 25 osob v rámci RIPů). V roce 2010 bylo nejvíce UoZ zařazeno do rekvalifikačních kurzů zaměřených na zvýšení počítačové gramotnosti (498 osob). Dalšími obsazovanými kurzy byly kurzy k získání dovedností pro obsluhu vysokozdviţných vozíků, kurzy svářečů všech typů a úrovní a nespecifické rekvalifikační kurzy pro absolventy škol za účelem získání praxe.

46



Nejvyšší úrovně uplatnitelnosti na trhu práce po úspěšném absolvování rekvalifikačních kurzů je dosahováno v oblasti profesí směřujících do oblasti strojírenství, zdravotnických sluţeb, dopravy. Vzrůstající tedence se projevuje také v oblasti zahájení vlastního podnikání. V roce 2010 vyuţil moţnost změny své profese, případně jejího rozšíření 1 zájemce o zaměstnání v rekvalifikačním kurzu svařování. Dalších 14 uchazečů o zaměstnání dokončovalo rekvalifikační kurzy jako zájemci o zaměstnání z důvodů nalezení uplatnění na trhu práce. Jeden zájemce o zaměstnání naopak dokončoval kurz jako uchazeč o zaměstnání. V roce 2010 dva zaměstnavatelé okresu Frýdek-Místek uzavřeli 4 dohody o příspěvku na rekvalifikaci pro 69 zaměstnanců. Zaměstnavatelem s nejvyšším počtem rekvalifikovaných zaměstnanců byl podnik OKD a.s., Ostrava, který tímto způsobem řeší nedostatek absolventů škol, a tím i nedostatek kvalifikovaných pracovníků v oboru hornická činnost. V souvislosti s realizací národního individuálního projektu Poradenství a rekvalifikace v rámci OP LZZ byli realizátoři rekvalifikačních kurzů a poradenských programů vybráni ve třech výběrových řízení otevřeného nadlimitního charakteru, realizovaných v roce 2009 a 1 v roce 2010. Mimořádné a naléhavé potřeby trhu práce v oblasti rekvalifikačních kurzů, jejichţ realizaci nebylo moţné v předstihu předvídat a plánovat, byly realizovány formou zakázek malého rozsahu. V roce 2010 bylo zadáno 20 veřejných zakázek malého rozsahu například na činnosti stříhání a kosmetická úprava psů, vazačské práce, masér ve zdravotnictví, instalatérské práce, příprava teplých pokrmů, jednoduchá obsluha hostů, správa budov, učitel autoškoly, svařování plastů apod. V 19 případech se jednalo o veřejné zakázky, kdy předpokládaná hodnota zakázky byla menší neţ 50 000 Kč. V jednom případě se jednalo o zakázku malého rozsahu v hodnotě do 2 mil. Kč – Hornická činnost v podzemí dolu.

9.4.7

Poradenské služby a aktivity

9.4.7.1 Individuální a skupinové poradenství V roce 2010 poţádalo nebo bylo doporučeno k individuálnímu poradenství celkem 1770 UoZ, s nimiţ bylo provedeno 5363 konzultací. Cílem individuálního poradenství bylo zmapování situace uchazečů o zaměstnání, zhodnocení jejich schopností, dovedností a moţností pracovního uplatnění a navrţení vhodného postupu směřujícímu k návratu na trh práce. Z řad veřejnosti se s ţádostí o informace či konzultaci obrátilo na profesní poradce 155 občanů. Dále profesní poradci realizovali skupinové poradenství, a to formou poradenského programu Job club a formou jednorázových poradenských seminářů. Dlouhodobé skupinové poradenství probíhalo formou poradenských programů Job club dle NI č.14/2009: HELP pro osoby se zdravotním postiţením, NÁVRAT pro ţeny po rodičovské dovolené, START pro UoZ do 20 let věku. Celkem se konalo 9 klubových programů, kterých se zúčastnilo 103 UoZ. Úspěšně ukončilo klubovou aktivitu 93 účastníků a po ukončení bylo z evidence vyřazeno 21 absolventů programu. Pro UoZ zvaţující podnikání se konaly dvoudenní Byznys kluby. V r. 2010 bylo realizováno 10 běhů, kterých se ve dvaceti setkáních zúčastnilo 327 osob, z toho 19 zájemců z řad veřejnosti. Jednorázové skupinové poradenství – V rámci skupinového předávání informací pro nové UoZ, tzv. INFOSEMINÁŘ, se uskutečnilo na pracovišti ve Frýdku-Místku celkem 138 seminářů, kterých se zúčastnilo 5391 osob. Pro absolventy bylo zrealizováno 9 infoseminářů První krok, kterého se zúčastnilo 174 UoZ. Rovněţ bylo prováděno skupinové poradenství ke zprostředkování zaměstnání, proběhlo 25 skupin za účasti 965 osob. V r. 2010 byl pravidelně realizován poradenský a informativní seminář INFORM 2 určený uchazečům v dlouhodobé evidenci. V rámci semináře byli UoZ seznámeni s nabídkou 47



poradenských sluţeb a informacemi z oblasti pracovně právní problematiky a sociálního zabezpečení. Celkem se 14 běhů zúčastnilo 402 uchazečů o zaměstnání. Nově byl připraven seminář INFORM 3 pro dlouhodobě evidované UoZ nad 18 měsíců evidence, ve kterém jsou připomenuta práva a povinnosti vyplývající ze zákona o zaměstnanosti, sděleny klady a zápory nekolidujícího zaměstnání a nabídnuta moţnost poskytnutí příspěvků na SÚPM vyhrazená, případně na zahájení SVČ. Tento seminář absolvovalo v 5 bězích celkem 99 UoZ. Dále profesní poradci organizovali semináře „Vytvořte si ţivotopis“, „Příprava na výběrové řízení“ a „Hodina s počítačem“. Celkem proběhlo 40 seminářů „Vytvořte si ţivotopis“, v rámci kterého si profesní ţivotopis zpracovalo 364 UoZ, dále pak 34 seminářů „Příprava na výběrové řízení“ se zúčastnilo 450 UoZ a s prací na počítači se v rámci 32 seminářů „Hodina s počítačem“ seznámilo 107 uchazečů o zaměstnání. V roce 2010 ÚP FM nově realizoval pro uchazeče o zaměstnání i širokou veřejnost semináře zaměřené na téma finanční gramotnosti. Semináře slouţily k prevenci zadluţení jako jedné z moţných příčin exkluze na trhu práce a bezprostředně reagovaly na zvyšující se zadluţování občanů. V rámci veřejné zakázky „FINANČNÍ GRAMOTNOST – Cyklus seminářů“ proběhlo 6 cyklů seminářů zaměřených na témata: hledání zaměstnání, souvisejících informací a sluţeb, rodinné finance, ochrana spotřebitele, exekuce a insolvenční řízení. Semináře se konaly na veřejných prostranstvích v centrech vybraných obcí – 2x ve Frýdku-Místku, 2x v Třinci, 1x ve Frýdlantu n. Ostravicí a 1x v Jablunkově. Celkem se jich zúčastnilo 162 osob, z nichţ bylo 98 UoZ a 64 osob z veřejnosti. 9.4.7.2 Pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením V roce 2010 odborná pracovní skupina projednala 20 ţádostí o pracovní rehabilitaci a doporučila vhodné formy pracovní rehabilitace, které byly zaměřeny na získání a udrţení vhodného zaměstnání. V průběhu roku 2010 probíhala pracovní rehabilitace u 33 osob, které měly sestaveny individuální plán pracovní rehabilitace. Byly vyuţity zejména formy individuálního poradenství, intenzivního zprostředkování a realizace přípravy k práci. Pracovní rehabilitace byla ukončena u 21 osob (8 osob nastoupilo do zaměstnání, 1 klient opět zahájil soustavnou přípravu na své budoucí povolání, 3 klienti poţádali o ukončení pracovní rehabilitace a 9 klientům uplynula předem sjednaná doba trvání pracovní rehabilitace). Pro osoby zdravotně postiţené se realizovaly poradenské a konzultační dny také na pobočce úřadu práce v Třinci (10 dnů) a na detašovaném pracovišti ve Frýdlantu n. O. (8 dnů). V průběhu roku oddělení poradenství pravidelně kontaktovali i občané se zdravotním postiţením, kteří nemohou být vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání a mají zájem o informace o volných místech na trhu práce. 9.4.7.3 Poradenské programy Poradenské programy byly realizovány vzdělávacími zařízeními vybranými v roce 2009 v rámci veřejné zakázky v otevřeném nadlimitním řízení. V průběhu roku pak byla ve spolupráci s poradenskou firmou zadána další veřejná zakázka v otevřeném nadlimitním řízení. Celkem bylo zařazeno do poradenských programů 1 114 UoZ, z toho 636 ţen, 20 UoZ ve věku do 20 let, 207 UoZ nad 50 let, 404 UoZ nad 55 let a 162 UoZ pečujících o děti do 15 let. Z celkového počtu zařazených bylo 1032 osob v evidenci nad 5 měsíců. 9.4.7.4 Informační a poradenské středisko pro volbu povolání (IPS) IPS poskytuje sluţby školní mládeţi, mladým občanům i dospělé veřejnosti především při volbě povolání, dalšího vzdělávání, orientaci ve vzdělávací nabídce škol regionu i celé ČR a působí tak při prevenci nezaměstnanosti. Spolupracuje se základními, středními, vyššími odbornými a vysokými školami a dalšími participujícími zařízeními prostřednictvím ředitelů, výchovných poradců a dalších odborných pracovníků. 48



Pracoviště IPS je k dispozici ve Frýdku-Místku a v Třinci, je vybaveno počítačovou a multimediální technikou – internetem k vyhledávání studijních oborů a informací o uplatnitelnosti na trhu práce, „Průvodcem světem povolání“, testy zájmů Schuhfried a AIST-R; dále informačními, metodickými a propagačními materiály; videoukázkami pracovních činností; profesiogramy; prezentacemi škol. V roce 2010 bylo otestováno 205 klientů IPS. „Besedy k volbě povolání“ byly uskutečněny pro ţáky osmých tříd základních škol okresu FrýdekMístek. V roce 2010 se 101 besed zúčastnilo 1556 ţáků. „Besedy pro budoucí absolventy“ k orientaci v moţnostech dalších ţivotních kroků po ukončení středoškolské docházky proběhly na IPS i přímo ve školách 22 krát se 638 studenty posledních ročníků výučních nebo maturitních oborů. Pro dospělé na trhu práce byly připraveny „Semináře k dalšímu vzdělávání“ určené evidovaným uchazečům o zaměstnání, zaměstnancům i tč. ekonomicky neaktivním občanům, které celkem navštívilo 71 osob. Individuální poradenství vyuţilo 419 ţáků, studentů, uchazečů o zaměstnání a dalších dospělých. Šest zaměstnavatelů z regionu prostřednictvím konzultace s IPS navázalo spolupráci se školami připravujícími potřebnou profesní skupinu absolventů. V průběhu června 2010 byly IPS zpracovány podklady středních škol okresu s přehledem oborů pro školní rok 2011/2012. Na základě získaných informací IPS připravila k tisku informační broţury o vzdělávací nabídce. V listopadu 2010 proběhl 16. ročník prezentační výstavy škol pod názvem „Trh vzdělávání 2010“, která proběhla tradičně ve Frýdku-Místku a v Třinci za účasti 82 vystavovatelů. 9.4.7.5 Informačně poradenská kancelář (IPK) Informačně poradenská kancelář slouţí široké veřejnosti, nejen klientům, kteří jsou evidováni jako uchazeči či zájemci o zaměstnání. V roce 2010 se na poradce osobně obrátilo s konkrétním dotazem 3783 občanů. IPK odpovídá také na dotazy písemné, včetně e-mailových (63krát), a telefonické (1336krát) a zabezpečuje sluţbu v rámci zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Moţnost hledat pracovní nabídky v tištěných materiálech vyuţilo 2482 občanů, dalších 4324 hledalo pracovní nabídky prostřednictvím infokiosků – veřejnosti přístupných počítačů. Nabízeny a poskytovány jsou konzultace k obsahu i formě ţivotopisu a k tvorbě průvodního dopisu. K dispozici je počítač k sepsání těchto osobních dokumentů potřebných při hledání zaměstnání. 129 občanů se přišlo informovat na práci v zahraničí s vyuţitím systému EURES – evropských sluţeb zaměstnanosti. Poradenských sluţeb a sluţeb zprostředkování zaměstnání mohou občané vyuţít i jako zájemci o zaměstnání. V průběhu roku 2010 vyuţilo těchto sluţeb 36 občanů. K 31. 12. 2010 bylo v evidenci IPK 8 zájemců o zaměstnání.

9.5

Služby EURES

Systém EURES je základní nástroj Evropské komise pro usnadnění mobility pracovních sil v Evropě, který je zajišťován EURES poradci a kontaktními osobami EURES. V roce 2010 se EURES poradkyně kromě individuálního poradenství a informační činnosti účastnila nebo organizovala skupinové akce. Jednalo se především o přednášky v rámci Evropských dní pracovních příleţitostí určené pro zájemce o práci v zahraničí a studenty, které byly zaměřené na moţnosti uplatnění v rámci EU/EHP a Švýcarska, uznávání kvalifikací, sociální

49



zabezpečení a daně, ţivotní a pracovní podmínky v EU a moţnosti portálu EURES. Dále se podílela na informační a propagační kampani sítě EURES ČR. V průběhu roku 2010 EURES poradkyně poskytla specializované poradenské sluţby celkem 889 zájemcům. To je výrazný nárůst oproti roku 2009, kdy bylo 577 zájemců. Nejčastějšími klienty byli uchazeči o zaměstnání, kteří se zajímali o konkrétní informace týkající se ţivotních a pracovních podmínek a volných pracovních míst v rámci EU a studenti se zájmem o letní brigády. V průběhu roku 2010 probíhala také spolupráce se zaměstnavateli z okresu Frýdek-Místek. Zaměstnavatelé vyuţili individuálních poradenských sluţeb EURES v 54 případech. 46 zástupců zaměstnavatelů z okresu vyuţili moţnost zúčastnit se semináře pro zaměstnavatele, který se konal 4. 5. 2010 ve Frýdku-Místku a 6. 5. 2010 v Třinci a byl zaměřen na legislativní změny na úseku zaměstnanosti, systém EURES, systém dílčích kvalifikací a aktuální situaci na trhu práce.

EURES-T Beskydy Partnerství EURES-T Beskydy - přeshraniční spolupráce mezi Českem, Polskem a Slovenskem – v průběhu roku 2010 realizovalo aktivity zaměřené hlavně na poradenství a poskytování informací o ţivotních a pracovních podmínkách se zvláštním zaměřením na partnerské země a jejich specifika, distribuci volných pracovních míst a ţádostí o zaměstnání, podporu přeshraniční mobility, poradenství lidem, kteří měli zájem o samostatně výdělečnou činnost v přeshraničním regionu, poskytování informací o moţnostech profesního vzdělávání v regionu partnerství. Mezi nejvýznamnější aktivity patřilo: - realizace III. Přeshraničního veletrhu práce, podnikání a vzdělávání v Těšíně, který se konal 18. května 2010; - realizace třetího ročníku Přeshraniční prodejní výstavy chráněných dílen a pracovišť z Kysúc, České a Polské republiky, která proběhla 9. 12. 2010 v Čadci; - realizace Mezinárodní burzy práce a vzdělávání v Čadci, 26. – 27. 10. 2010; - realizace Přeshraničního veletrhu řemesel a zaměstnanosti – Artifex v Krnově ve dnech 9. – 10. 11. 2010; - vytvoření letáku určeného pro osoby, které chtějí začít podnikat v sousedním státě; vytvoření broţury Informátor o ţivotních a pracovních podmínkách v příhraničním regionu Polska, Čech a Slovenska, který se váţe výhradně na region Beskydy; - pořádání informačních dnů určených nezaměstnaným a všem občanům se zájmem o práci v partnerské zemi; - aktualizace portálu www.eures-tbeskydy.eu; - individuální a skupinové poradenství poskytované EURES poradci a kontaktními osobami EURES

9.6

Implementace ESF

Zapojení Úřadu práce ve Frýdku-Místku do projektů Evropského sociálního fondu Úřad práce ve Frýdku-Místku se aktivně zapojuje do realizace projektů v rámci nejrůznějších Programů Evropské unie.

50



Úřad práce ve Frýdku-Místku v tomto programovacím období spolupracuje s PÚP v Ostravě při realizaci Regionálních individuálních projektů. V roce 2009 byly ministerstvem schváleny 4 krajské projekty - Projekt „Návrat+“ pro cílovou skupinu osob, kterým se věnuje zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání (dle § 33 zákona o zaměstnanosti), pro osoby se základním vzděláním a osoby opakovaně vedené v evidence ÚP; je zaměřen především na osoby s chybějící či nevhodnou kvalifikací vzhledem k současným poţadavkům TP; určen pro min. 400 osob v MSK. Pro účastníky projektu je k dispozici nabídka rekvalifikačních kurzů, která je přizpůsobena aktuální situaci na trhu práce. Celkem bude zabezpečeno 250 míst ve vybraných rekvalifikačních kurzech a je předpoklad, ţe někteří účastníci absolvují více rekvalifikací. Realizátorem projektu je společnost RPIC-ViP, s.r.o. Do projektu bylo za ÚP Frýdek-Místek od počátku realizace zařazeno 75 UoZ, do motivačního programu nastoupilo 34 UoZ, pracovněprofesní diagnostiku absolvovalo 53 UoZ, 13 UoZ absolvovalo rekvalifikace a 9 UoZ nastoupilo na strukturovanou pracovní praxi. V průběhu roku 2010 účast v projektu ukončilo 42 UoZ. - Projekt „Start“ je určen pro cílovou skupinu uchazečů o zaměstnání, kterým se věnuje zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání (dle § 33 zákona o zaměstnanosti) a také pro osoby se základním vzděláním, osoby opakovaně vedené v evidenci ÚP a absolventy vysokých škol; projekt je zaměřený zejména na osoby, které mají uplatnitelnou kvalifikaci na trhu práce, ale potřebují posílit svůj osobní potenciál o komunikační a jiné měkké dovednosti; určen pro min. 800 osob v MSK. Realizátorem projektu je společnost COFET, a.s. Do projektu bylo dosud zařazeno za ÚP Frýdek-Místek 89 UoZ. Školením měkkých dovedností prošlo 70 UoZ a 50 UoZ byl zajištěn nástup do zaměstnání. V průběhu roku 2010 účast v projektu ukončilo 66 UoZ. Projekt „Příprava+“ pro uchazeče o zaměstnání v evidenci na ÚP déle neţ 5 měsíců; zaměřen především na osoby, u nichţ poradenská práce nevedla k aktivizaci a úspěšnému uplatnění na trhu práce (součástí projektu je sociálně-pracovní terapie); určen pro min. 1 200 osob v MSK. Celkem bude zabezpečeno minimálně 200 míst v rekvalifikačních kurzech a je předpoklad, ţe někteří účastníci budou zařazeni do více rekvalifikačních kurzů. Realizátorem projektu je společnost COFET, a.s. Do projektu bylo od počátku zařazeno za ÚP Frýdek-Místek 100 UoZ. 97 UoZ absolvovalo pracovní diagnostiku, 93 UoZ absolvovalo sociálně pracovní terapii, 8 UoZ absolvovalo rekvalifikace a 15 UoZ byl zajištěn nástup do zaměstnání. V průběhu roku 2010 účast v projektu ukončilo 30 UoZ. - Projekt „Změna včas“ pro zvýšení zaměstnatelnosti uchazečů o zaměstnání do 12 měsíců evidence, prioritně do 5 měsíců evidence, zařazováním do poradenských činností a rekvalifikačních kurzů. Celkem bude zabezpečeno 600 míst ve vybraných rekvalifikačních kurzech. I v tomto projektu je předpoklad, ţe účastníci absolvují více rekvalifikací. Realizátorem je společnost COFET, a.s. Do projektu bylo dosud zařazeno za ÚP Frýdek-Místek 31 UoZ, 22 UoZ absolvovalo techniky hledání zaměstnání, 3 UoZ absolvovali rekvalifikace a 6 UoZ byl zajištěn nástup do zaměstnání. V průběhu roku 2010 účast v projektu ukončilo 12 UoZ. V průběhu roku 2010 se na úřad práce obrátilo 15 subjektů s nabídkou spolupráce na realizaci svých individuálních projektů. Těmto subjektům úřad práce přislíbil moţnost předání informací o projektu cílové skupině a moţnost konání prezentace projektu v prostorách úřadu práce. V roce 2010 ÚP FM spolupracoval také se 2 realizátory projektů, které byly hrazeny z jiných zdrojů neţ z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Celkem bylo v roce 2010 zařazeno do aktivit těchto projektů 431 UoZ.

9.7

Projekt „SeZam“

Za přispění odborného pracovníka projektu SeZam byly realizovány činnosti jako je Trh vzdělávání 2010 či zpracována studie popisující dopad investice HMMC na socio-ekonomické parametry regionu.

51



Celkový vývoj užití nástrojů APZ a jejich financování

9.8

Tabulka 9.8a

Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) v roce 2009 a 2010

poloţka

rok 2009

rok 2010

rozdíl rok 2010 – rok 2009 absolutně

v tom

výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ)

v%

368 935

359 780

- 9 155

97,52

na aktivní politiku (APZ)

63 797

100 834

37 037

158,05

na pasivní politiku (PPZ)

305 138

258 946

- 46 192

84,86

17,29

28,03

podíl APZ na PZ v %

Tabulka 9.8b

Celkový vývoj nástrojů APZ vč. počtu zařazených (podpořených) osob rok 2010 9,35 % Počet míst (osob)

Průměrná míra nezaměstnanosti Nástroje SÚPM SVČ VPP Chráněná pracovní dílna/místa - zřízení ChPM/ChPD - provoz Rekvalifikace (UoZ,ZoZ,RZ) Poradenské programy Pracovní rehabilitace Inf. materiály, expertízy aj. Ostatní (semináře, trhy, konference) Celkem národní APZ

136 49 45 49 156 278 44 15 772

NIP VPP (OP LZZ) NIP SÚPM (OP LZZ) Projekt „Vzdělávejte se!“ (2. f. – OP LZZ) Rekvalifikace NIP Poradenství a rekvalifikace Poradenství Ostatní OP LZZ (Sezam) Celkem projekty ESF

276 462 915 1357 1070 4 080

Celkem nástroje APZ 4 852 příspěvek dle § 78 zák. 435 / 2004 454 Celkem 5 306 *) mimo osoby zařazené do NIP P+R bylo zařazeno ještě 25 osob do RIP

Objem finančních prostředků čerpaných v roce 2010 oproti roku 2009 na politiku zaměstnanosti (PZ) celkem klesl o 2,48 %, z toho na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) vzrostl o 58,05 % a na realizaci pasivní politiky zaměstnanosti (PPZ) klesl o 15,14 %. Podíl výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) na výdajích na politiku zaměstnanosti (PZ) celkem vzrostl v roce 2010 na 28,03 % oproti 17,29 % v roce 2009. 52



Přímými nástroji APZ (SÚPM, SVČ, VPP, CHPD/M, rekvalifikace, poradenské programy, pracovní rehabilitace, projekt „Vzdělávejte se!“) byla v roce 2010 ovlivněna situace na trhu práce u minimálně 4 852 osob (kromě podpory zaměstnávání OZP dle § 78). Zaměstnavatelům, kteří zaměstnávali více neţ 50 % osob se zdravotním postiţením z celkového počtu svých zaměstnanců úřad práce v souladu s § 78 zákona o zaměstnanosti poskytoval příspěvek na podporu zaměstnávání OZP. V roce 2010 byl tento finanční příspěvek vyplácen za IV. čtvrtletí 2009 a za 1. – 3. čtvrtletí 2010. Podpořeno bylo průměrně 35 zaměstnavatelů, kteří zaměstnávali 454 osob se zdravotním postiţením, na které jim bylo vyplaceno celkem 35 608 622 Kč.

9.9

Kontrolní činnost v rámci APZ

S realizací agendy APZ souvisí i kontrolní činnost naplňování uzavřených dohod v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole. Z tohoto důvodu jsou všechny ţádosti podrobeny předběţné finanční kontrole, která je zaměřena nejen na kontrolu doloţených dokladů, ale v některých případech jsou předběţné finanční kontroly prováděny přímo na místě u ţadatelů o poskytnutí finančního příspěvku. Dále byly na základě plánů kontrol prováděny průběţné a průběţné závěrečné kontroly plnění uzavřených dohod. V roce 2010 provedli pracovníci oddělení APZ 36 průběţných kontrol a 28 kontrol průběţných závěrečných. U tří dohod na SÚPM (z toho dvou u stejného zaměstnavatele) bylo zjištěno, ţe formuláře „Vyúčtování mzdových nákladů“ byly ÚP doručeny dříve neţ došlo k vyplacení mzdy a provedení odvodů, coţ bylo v rozporu s dohodou. V případě, kdy zaměstnavatel vyplatil mzdu a odvedl odvody aţ po přijetí příspěvku a příjemci byli vyzváni k vrácení příspěvku. V souladu se zákonem č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a zákonem č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole jsou při zjištění porušení ustanovení uzavřených dohod, případně při podezření na porušení rozpočtové kázně, tyto případy předávány odboru kontrolnímu a právnímu k dalšímu řešení, případně postoupení příslušnému finančnímu úřadu. Na úseku rekvalifikací a poradenských programů bylo v roce 2010 před uzavřením Dohod o provedení rekvalifikace a Dohod o provedení poradenské činností provedeno 606 předběţných kontrol. Souběţně byly prováděny kontroly průběţné a závěrečné průběţné, které byly zaměřeny na plnění podmínek vyplývajících z uzavřených Dohod o provedení rekvalifikace s rekvalifikačními zařízeními (514 kontrol) a Dohod o provedení poradenské činnosti s odbornými zařízeními (154 kontrol). U 2 Dohod o provedení rekvalifikace byla pracovníky kontrolního oddělení úřadu práce provedena následná kontrola. Za rok 2010 bylo provedeno celkem 668 průběţných a závěrečných průběţných kontrol, z toho na místě bylo provedeno 219 průběţných a 2 následné kontroly. Kontroly plnění dohod o rekvalifikaci ze strany UoZ byly zaměřeny na plnění podstatných povinností účastníka rekvalifikace. Rekvalifikační kurzy v období roku 2010 nedokončilo 120 uchazečů o zaměstnání. Bez váţných důvodů zmařilo rekvalifikaci 6 UoZ, kterým byla předepsána úhrada 100 % nákladů rekvalifikačního kurzu. Finančnímu úřadu byl postoupen 1 případ zjištění porušení rozpočtové kázně. V rámci projektu „Vzdělávejte se!“ bylo v roce 2010 pracovníky oddělení APZ provedeno 34 průběţných kontrol, během nichţ bylo zkontrolováno plnění 45 dohod. Ve dvou případech kurzy z důvodu nepřítomnosti lektora neprobíhaly. Jelikoţ změna termínu nebyla oznámena předem, nebyla uhrazena poměrná část mzdových nákladů ani nákladů na vzdělávání. Další zjištěné nedostatky byly pouze formální a byly odstraněny během kontroly.

53



10 Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2011 v okrese Hlavní trendy ve vývoji zaměstnanosti: -

1. pololetí můţe být rozhodujícím obdobím pro další směřování vývoje celosvětové i regionální ekonomiky

-

důsledky celkového předpokládaného vývoje se pravděpodobně projeví i v návaznosti na úsporná opatření vlády poklesem zaměstnanosti počátkem roku a jejím postupným zvyšováním ve 2. čtvrtletí 2011

-

pravděpodobná pokračující stabilizace velkých firem, včetně vzestupu trţeb, zejména v oblasti automobilového průmyslu, ale i hutnictví a určité části strojírenství

-

rozvoj zaznamenají společnosti zaměřené na specifickou výrobu (transformátorové plechy, sloţité konstrukční prvky) a vývoz do perspektivních oblastí a který se bude týkat zejména některých strojírenských komodit

-

největší rozvoj je reálně předpokládán u firem ve vztahu k automobilovému průmyslu a návazně na něj v dopravě a logistice

-

přetrvávat bude nadále nepříznivá situace v odvětví zemědělství

-

pokračující bude zřejmě propad zejména ve firmách v oblasti stavebnictví a sluţeb

-

stabilizovaný vývoj se potravinářství a obchodu

-

předpokladem je pokračující zlepšování situace v odvětví těţby uhlí

-

v návaznosti na výše uvedené lze reálně očekávat největší nárůst zaměstnanosti v odvětví automobilového průmyslu a na druhé straně pokles v odvětví stavebnictví, ubytování, stravování, státní správy

-

lze předpokládat, ţe vývoj se úměrně odrazí také na poptávce po odpovídajících profesích, přičemţ zaměstnavatelé si budou mít moţnost vybírat z většího mnoţství vhodných uchazečů, kteří splňují poţadované předpoklady a naopak budou pokračovat tendence zbavovat se těch, kteří neobstáli

-

je předpoklad růstu zaměstnanosti v okrese u zaměstnavatelů zaměstnávajících více neţ 26 zaměstnanců, a to na základě údajů, které nám byly zaslány sledovanými společnostmi, o cca 900 osob. Včetně vývoje zaměstnanosti u zaměstnavatelů s počty zaměstnanců do 25 osob v okrese je odhadován celkový růst zaměstnanosti o cca 1100 osob (viz tab. 10b)

i

nadále

předpokládá

v odvětví

bankovnictví,

pojišťovnictví,

Hlavní trendy ve vývoji nezaměstnanosti 

v návaznosti na předpokládaný pokračující vliv světové hospodářské a finanční krize dojde pravděpodobně, zejména počátkem roku 2011, k nárůstu nezaměstnanosti, která se bude sniţovat zahájením sezónních prací a předpokládaným oţivováním světových trhů



vliv na vývoj nezaměstnanosti budou mít pravděpodobně i úsporná opatření vlády



zdrojem růstu nezaměstnanosti můţe být zejména odvětví stavebnictví a sluţeb, částečně strojírenství, zpracování dřeva a také uvolňování zaměstnanců ze státní sféry



bude pravděpodobně docházet jen k mírnému poklesu počtu absolventů škol, kteří budou nadále obtíţně hledat uplatnění na trhu práce s ohledem na nedostatečnou praxi



zvyšovat se můţe i počet osob s různými zdravotními omezeními, nad 50 let a s dalšími handicapy i jejich kumulacemi i přes cílené zaměření APZ na tyto skupiny



dojde pravděpodobně k dalšímu růstu dlouhodobé nezaměstnanosti

54


Tabulka 10


Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období mírnější varianta

očekávaný stav k

počet evidovaných z toho uchazečů dosaţitelní celkem

pesimističtější varianta

MN v %

počet evidovaných z toho uchazečů dosaţitelní celkem

MN v %

30. 6. 2011

9000

8400

8,0

10700

10100

9,5

31. 12. 2011

9600

9000

8,5

11100

10500

9,9

55



11 Výţivné na děti v pěstounské péči Podle § 19 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí, je-li svěřeno dítě do pěstounské péče nebo převzato budoucím pěstounem na základě rozhodnutí podle odst. 1 písm. b), podává úřad státní sociální podpory, který poskytuje příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zvláštního právního předpisu návrh soudu na stanovení výţivného na toto dítě, a pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené výţivné, podává návrh na výkon rozhodnutí. V roce 2010 bylo k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku podáno 36 návrhů na stanovení výţivného rodičům dětí, na které je vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte (návrhy se týkaly 43 dětí). Proběhlo 79 soudních jednání za účelem stanovení výţivného rodičům dětí svěřených do pěstounské či poručnické péče.

56



12 Ţádosti o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou Úřad práce rozhoduje ve věci ţádosti o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou od 1.7.2006. Cílem řízení o ţádosti o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou je, ve smyslu § 8 odst. 1 písm. m) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů rozhodnout, zda je ţadatel osobou zdravotně znevýhodněnou podle § 67 zákona o zaměstnanosti, popř., ţe ţadatel se nepovaţuje za osobu zdravotně znevýhodněnou, jestliţe se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření. Za osobu zdravotně znevýhodněnou se podle zákona o zaměstnanosti povaţuje osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolení nebo vyuţít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat, jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podkladem pro vydání rozhodnutí je posudek, který vypracovává příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (podle § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) na základě ţádosti úřadu práce o posouzení zdravotního stavu ţadatele. Celkem bylo v roce 2010 přijato 690 ţádostí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou (v roce 2009 to bylo 383 ţádostí)

57



13 Státní sociální podpora Úřad práce ve Frýdku-Místku zabezpečuje agendu státní sociální podpory 6 kontaktními místy v rámci okresu tak, aby byla zajištěna co nejlepší dostupnost sluţeb pro klienty jednotlivých obcí. Kontaktní místo Brušperk

pro obce Brušperk, Krmelín

Frýdlant nad Ostravicí

Frýdlant nad Ostravicí, Bílá, Čeladná, Janovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice, Metylovice, Ostravice, Prţno, Pstruţí, Staré Hamry

Frýdek-Místek

Frýdek-Místek, Baška, Bruzovice, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Fryčovice, Horní Domaslavice, Hukvaldy, Kaňovice, Kozlovice, Krásná, Lhotka, Lučina, Morávka, Niţní Lhoty, Nošovice, Palkovice, Paskov, Pazderná, Praţmo, Raškovice, Řepiště, Sedliště, Soběšovice, Staré Město, Staříč, Sviadnov, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Ţabeň, Ţermanice

Hnojník

Hnojník, Dolní Tošanovice, Horní Tošanovice, Komorní Lhotka, Řeka, Smilovice, Střítěţ, Třanovice, Vělopolí

Jablunkov

Jablunkov, Bocanovice, Bukovec, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Písečná, Písek

Třinec

Třinec, Bystřice, Košařiska, Nýdek, Ropice, Vendryně

Dávky státní sociální podpory vytvářejí ucelený sociální systém, který je určen především rodinám s nezaopatřenými dětmi. Pouze dávka příspěvek na bydlení můţe být přiznána i jiným osobám neţ nezaopatřeným dětem nebo jejich rodičům.

Druhy dávek: a) poskytované v závislosti na výši příjmu: - přídavek na dítě - sociální příplatek - příspěvek na bydlení b) ostatní dávky: - rodičovský příspěvek - dávky pěstounské péče (příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, odměna pěstouna ve zvláštních případech, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na motorové vozidlo) - porodné - pohřebné Stále vzrůstající tempo v oblasti dávek SSP nabývá dávka příspěvek na bydlení. Oproti roku 2009 bylo u této dávky v roce 2010 vyplaceno o 21,85 mil. Kč více finančních prostředků. Vzrostly rovněţ počty ţadatelů o tuto dávku, coţ potvrzuje ukazatel počtu dávek – celkem 5866. Dávka příspěvek na bydlení se poskytuje na úhradu nákladů na bydlení nejen rodinám s dětmi, ale i jednotlivcům s nízkými příjmy. Z pohledu sociální potřebnosti domácností se jedná o prvotní ukazatel „citlivosti“ ve vztahu ke zvýšení nebo sníţení příjmů jednotlivých domácností. K nárůstu finančních prostředků v roce 2010 oproti roku 2009 došlo i u dávky porodné o 800 tis. Kč. 58



Mírný, ale trvalý růst ve vyplacených finančních prostředků je u dávek pěstounské péče, ve srovnání s rokem 2009 se v roce 2010 u dávky odměna pěstouna vyplatilo 802 tis. Kč více finančních prostředků a u dávky úhrada potřeb dítěte o 1,34 mil. Kč více peněţních prostředků. Naopak se v roce 2010 oproti roku 2009 sníţily výdaje finančních prostředků na dávku přídavek na dítě v částce 20,29 mil. Kč a u dávky rodičovský příspěvek o 20,6 mil. Kč. Tabulka 13

Počet dávek a výdaje v Kč dle typů dávek SSP od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010

Typ dávky

Počet dávek

Výdaj v Kč

přídavek na dítě

144 727

88 085 577

sociální příplatek

37 340

59 854 207

příspěvek na bydlení

28 050

60 486 127

rodičovský příspěvek

80 453

539 021 907

2 325

30 706 000

75

375 000

- příspěvek na úhradu potřeb dítěte

3 408

14 839 754

- odměna pěstouna

3 431

13 040 170

36

315 000

7

359 460

299 852

807 083 202

Porodné Pohřebné dávky pěstounské péče:

- příspěvek při převzetí dítěte - příspěvek na zakoupení motorového vozidla Celkem

Dávky Evropské unie: Během roku 2010 bylo řešeno 625 dotazů a ţádosti ţadatelů o rodinné dávky EU. Rodinné dávky poskytuje kompetentní instituce státu, jehoţ předpisům podléhá zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoba. Takto je hodnocená i nezaměstnaná osoba, dříve zaměstnána nebo samostatně výdělečně činná, pobírající dávky v nezaměstnanosti. Pokud daná osoba nevykonává výdělečnou činnost, je příslušným stát, ze kterého je jí vyplácen důchod starobní, invalidní nebo pozůstalostní. Jestliţe osoba nevykonává výdělečnou činnost ani nepobírá důchod, pak je rozhodujícím místo bydliště ve smyslu střediska zájmů rodiny. Vzhledem k tomu, ţe struktura rodinných dávek v členských zemích EU je rozdílná, je nutno zjišťovat nároky rodin v obou státech. Zejména jde o dávku rodičovský příspěvek, kterou při splnění individuálních podmínek ţadatelů vyplácí zpravidla ČR, neboť ve většině ostatních zemí EU tato dávka není uzákoněna. Celkem bylo zaevidováno rozhodnuto v 90 případech k vyplácení dávek, aplikace kompetentních a styčných k rozhodnutí.

130 nových klientů, o výplatě a přiznání rodinných dávek bylo ţádostí. U ostatních klientů je nárok na dávku v řešení kompetence právního předpisu /EU nebo národního/, potvrzování E-formulářů od orgánů, popř. doloţení dalších podkladů a potvrzení potřebných

59



Pouţité zkratky APZ ČR ČSÚ ČSSZ DE VPM DPP EAO EHP ESF EU F-M FÚ HMMC CHKO ChPD ChPM IČ IPK IPS KÚ KZAM MPSV MSK NIP NP VPP OKEČ OKaP OP RLZ OP LZZ OSVČ OU OŠ OZP PC PnZ PPM PPZ PR PÚP RPIC SOŠ SOU SR SSP SÚPM SVČ THP UoZ ÚP ÚSV VM; VPM VPP VOŠ VŠ ZP ŢP

Aktivní politika zaměstnanosti Česká republika Český statistický úřad Česká správa sociálního zabezpečení Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa Dohoda o provedení práce Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Evropský hospodářský prostor Evropské strukturální fondy Evropská unie Frýdek-Místek Finanční úřad Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. Chráněná krajinná oblast Chráněná pracovní dílna Chráněné pracovní místo Identifikační číslo Informačně poradenská kancelář Informační a poradenské středisko Krajský úřad Klasifikace zaměstnání Ministerstvo práce a sociálních věcí Moravskoslezský kraj Národní individuální projekt Národní projekt Veřejně prospěšné práce Odvětvová klasifikace ekonomických činností Odbor kontrolní a právní Operační program Rozvoj lidských zdrojů Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Osoba samostatně výdělečně činná Odborné učiliště Odborná škola Osoby se zdravotním postiţením Osobní počítač Příspěvek na zapracování Peněţitá pomoc v mateřství Pasivní politika zaměstnanosti Polská republika Pověřený úřad práce Regionální poradenské informační centrum Střední odborná škola Střední odborné učiliště Slovenská republika Státní sociální podpora Společensky účelná pracovní místa Samostatně výdělečná činnost (půjčky,dotace) Technicko-hospodářský pracovník Uchazeči o zaměstnání Úřad práce Úplné střední vzdělání Volná pracovní místa Veřejně prospěšné práce Vyšší odborná škola Vysoká škola; vysokoškolské vzdělání Zdravotní postiţení Ţivotní prostředí

60



SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 3.2

Způsob evidence dat ČSSZ a ČSÚ

Tabulka 4.1a

Vývoj nezaměstnanosti v okrese

Graf 3.5.1c

Míra nezaměstnanosti obcí

Mapka 3.5.1d

Míra nezaměstnanosti obcí

61

Způsob evidence dat u ČSSZ, ČSÚ a ÚP

Zdroj ČSÚ eviduje:

ČSSZ eviduje:

ÚP eviduje:

metodika registrace -

právnické osoby podle sídla firmy

-

fyzické osoby podle místa podnikání

-

samostatně hospodařící rolníky podle místa bydliště

-

právnické osoby podle sídla firmy

-

fyzické osoby podle místa bydliště

-

OSVČ podle místa bydliště

-

zaměstnance malých organizací (do 26 zam.) podle registrace firmy

-

zaměstnance velkých organizací podle sídla firmy (do r. 1997 podle mzdové účtárny)

-

zaměstnance velkých organizací (26 a více zaměstnanců) podle místa výkonu práce

Příloha 3.2

poznámka evidují se i fyz. osoby nezapsané v obchodním rejstříku – ţivnostníci, kteří nevykonávají činnost a nezrušili ţivnost

Tabulka 4.1a

rok 2010

Vývoj nezaměstnanosti v okrese Frýdek-Místek (včetně dalších ukazatelů trhu práce) měsíc

10

11

12

poč.uchazečů o zaměst.(UoZ)

###

11509

11649

11497

10574

9959

9590

9518

9523

9461

9390

9615

10710

míra nezaměstnanosti

%

10,54

10,69

10,54

9,65

9,12

8,82

8,83

8,83

8,73

8,53

8,41

9,51

9,35

4305

4218

4110

3449

3110

2824

2905

2724

2533

2531

2745

3561

3251

UoZ s nárokem na podporu v n. poč. UoZ - žen

1

2

3

4

5

6

7

8

9

celkem

průměr 10250

5163

5219

5177

4987

4875

4820

4918

4973

4898

4850

4849

5067

4983

míra nezaměstnanosti žen

%

10,94

11,07

10,99

10,44

10,27

10,24

10,53

10,63

10,37

10,04

9,68

10,24

10,45

dlouhodobě nezaměstnaní (nad 12 měsíců)

UoZ %

2364 20,54

2502 21,48

2647 23,02

2758 26,08

2810 28,22

2908 30,32

2934 30,83

3006 31,57

3069 32,44

3090 32,91

3077 32,00

3077 28,73

2854 28,18

měs.přírůstky-úbytky UoZ

729

140

-152

-923

-615

-369

-72

5

-62

-71

225

1095

nově se hlásící UoZ

1833

1129

1182

1083

994

980

1136

1092

1481

1036

1327

1971

15244

1270

ukončení evid. a vyřaz. UoZ

1104

989

1334

2006

1609

1349

1208

1087

1543

1107

1102

876

15314

1276

716

647

927

1584

1204

880

705

680

958

738

693

475

10207

851

152

155

216

389

360

231

182

137

212

137

161

146

2478

UoZ se ZP

1703

1705

1679

1612

1590

1572

1557

1540

1544

1561

1593

1631

1607

UoZ - dělníci (podle KZAM)

8636

8733

8634

7825

7317

6975

6805

6740

6684

6682

6940

7838

7484

UoZ - THP a ostatní UoZ - absolventi a mladiství

2873 771

2916 788

2863 771

2749 717

2642 586

2615 499

2713 556

2783 691

2777 930

2708 854

2675 790

2872 781

2766 728

počet volných míst (VM)

517

588

585

655

653

579

617

624

678

569

474

409

VM-hlášená a uvolněná v měsíci

310

521

602

540

412

454

349

407

543

302

342

164

4946

412

VM-obsazená a zrušená v měsíci počet UoZ na 1 VM

460 22,3

449 19,8

605 19,7

468 16,1

417 15,3

531 16,6

311 15,4

401 15,3

489 14,0

411 16,5

437 20,3

231 26,2

5210

434 17,7

8 / 28

2 / 32

1 / 63

2 / 62

0 / 78

2 / 55

1 / 48

21 / 44

28 / 1

49 / 1

11 / 18

12 / 34

137 / 464

11 / 39

0

8

3

6

9

6

3

4

5

1

1

3

49

4

0/0

0/9

4 / 46

0 /76

4 / 70

8 / 13

6/8

6/4

1/0

5/0

7 / 10

0 / 24

41 / 260

3 / 22

0 84

0 157

0 170

3 229

0 138

5 100

0 46

0 73

0 131

8 138

0 257

20 51

36 1574

3 131

244 2144

244 2191

248 2216

265 2250

265 2371

263 2448

270 2479

252 2455

249 2462

263 2524

264 2556

277 2317

11,00

11,15

10,99

10,06

9,50

9,20

9,22

9,22

9,11

8,92

8,80

9,94

9,76

6785

6903

6803

6270

5884

5715

5679

5715

5624

5614

5680

6324

6083

- z toho umístění UoZ - z toho umístění ÚP

SÚPM / OPLZZ - počet míst SVČ - počet UoZ VPP / OPLZZ - počet míst chráněné dílny(vytvoř.)- poč. míst rekvalifikace cizinci (platná povolení k datu) občané EU/EHP a Švýcarska míra nez.okresu k počtu EAO

% UoZ

Frýdecko-Místecko

207

579

259 2368

12,20

12,44

12,26

11,22

10,57

10,31

10,34

10,41

10,21

9,97

9,84

11,17

10,91

UoZ

3369

3413

3394

3126

2981

2821

2788

2793

2810

2784

2914

3220

3034

Třinecko

%

8,83

8,97

8,87

8,15

7,78

7,42

7,41

7,41

7,41

7,30

7,15

7,93

7,89

Frýdlantsko

UoZ %

1355 12,55

1333 12,32

1300 12,01

1178 10,85

1094 10,13

1054 9,80

1051 9,90

1015 9,54

1027 9,50

992 9,26

1021 9,30

1166 10,74

1132 10,49

čerpání APZ

%

-6

v tis. Kč UoZ

5784

8287

6498

11074

9014

8864

10771

9481

4194

10167

6954

9745

21463

21760

21929

21515

20965

20611

20872

20955

20898

20632

20772

21732

100833

8403 21175

Ostrava

%

11,8

11,9

12,0

11,8

11,6

11,4

11,7

11,8

11,7

11,5

11,4

12,0

11,7

Karviná

UoZ %

21584 14,8

21832 14,8

21606 14,6

21142 14,3

20677 14,0

20258 13,7

20282 13,9

20222 13,9

20418 14,0

20327 14,0

20242 13,7

20940 14,3

20794 14,2

MS kraj

UoZ %

84918 12,8

86152 12,9

85112 12,7

80989 12,1

77753 11,6

75779 11,4

76205 11,6

75988 11,5

76146 11,5

75423 11,4

76470 11,3

82776 12,4

79476 11,9

počet UoZ v ČR v tis. míra nezam. ČR

UoZ %

574,2 9,8

583,1 9,9

572,8 9,7

540,1 9,2

514,8 8,7

500,5 8,5

505,3 8,7

501,5 8,6

500,5 8,5

495,2 8,5

506,6 8,6

561,6 9,6

529,7 9,0

11180

11336

11174

10223

9659

9348

9370

9371

9261

9064

8941

10103

9919

dosažitelní UoZ - okres FM

Graf 3.5.1c

Míra nezaměstnanosti v obcích k 31.12.2009 Obec HOR. LOMNÁ

počet EA 169

BÍLÁ

162

ŽERMANICE

106

PSTRUŽÍ KAŇOVICE

317 100

KRÁSNÁ

290

LHOTKA

184

VĚLOPOLÍ

93

METYLOVICE

723

MORÁVKA

464

HRČAVA

119

MALENOVICE

185

PRŽNO

374

HOR. DOMASLAVICE

237

ČELADNÁ

936

KOM. LHOTKA

430

OSTRAVICE

1054

SEDLIŠTĚ

560

VOJKOVICE

232

PALKOVICE

1196

HUKVALDY

901

FRÝDEK MÍSTEK 31175 DOL. DOMASLAVICE

420

KOZLOVICE 1331 KUNČICE P.O.

935

RAŠKOVICE

852

DOL. LOMNÁ

388

JANOVICE

758

STAŘÍČ

946

PAZDERNA

130

BAŠKA

1520

NIŽ. LHOTY

94

KOŠAŘISKA

173

VYŠNÍ LHOTY

378

LUČINA

540

BUKOVEC

592

SVIADNOV

640

okres 10,28 % oficiální míra nezaměstnanosti okresu = 9,80 %

FRÝDLANT N.O. 4781 TŘANOVICE

424

DOL. TOŠANOVICE

125

ŽABEŇ

294

PÍSEČNÁ

350

PASKOV 1867 NÝDEK

840

BRUŠPERK 1738 FRYČOVICE

1113

NÁVSÍ

1721

ROPICE

617

PÍSEK

860

STŘÍTEŽ

449

PRAŽMO SOBĚŠOVICE

507 415

BRUZOVICE

326

MILÍKOV

619

TŘINEC 18904 JABLUNKOV

2758

STARÉ HAMRY

283

STARÉ MĚSTO

555

BOCANOVICE

190

DOBRÁ 1410 MOSTY U JABL. HNOJNÍK

1798 697

DOBRATICE

476

HOR. TOŠANOVICE

240

ŘEPIŠTĚ

708

SMILOVICE

260

VENDRYNĚ

1777

ŘEKA

222

BYSTŘICE 2342 HRÁDEK

841

KRMELÍN

928

NOŠOVICE

489

0

Poznámka:

5

10

15

20

25

uvedené údaje míry nezaměstnanosti nekorespondují s oficiálními statistickými údaji o míře nezaměstnanosti v okresech ČR, a to vzhledem k neexistenci odpovídajících údajů o pracovní síle za nižší jednotku než okres. Míra nezaměstnanosti je proto vypočtena v poměru k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu – údaje ze sčítání lidu z roku 2001 a pro srovnání je tímto způsobem přepočtena i míra nezaměstnanosti za okres. Na základě této metodiky výpočtu činí míra nezaměstnanosti v okrese 10,28 %.

Mapka 3.5.1d

MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI obcí okresu Frýdek-Místek k 31. 12. 2010 Řepiště

Krmelín

Kaňovice

Paskov Sedliště

Brušperk

Ţabeň

Ţermanice Soběšovice Bruzovice LučinaDolní Domaslavice

Třanovice Horní Domaslavice Vělopolí Ropice Horní Tošanovice Dobrá Vojkovice HnojníkStříteţ Frýdek-Místek Staré Město Dolní Tošanovice Nošovice Dobratice Smilovice Frýdek-MístekNiţní Lhoty Třinec Baška Komorní Lhotka Palkovice Vyšní Lhoty

Staříč Sviadnov Fryčovice

Hukvaldy

Metylovice Kozlovice

Pazderna

Prţno Janovice Raškovice

Lhotka

Vendryně Nýdek Bystřice

Řeka

Praţmo

Hrádek

Frýdlant nad Ostravicí Košařiska

Pstruţí Krásná

Kunčice pod Ondřejníkem

Návsí

Milíkov

Malenovice Morávka

JablunkovPísečná Písek Bocanovice

Ostravice Dolní Lomná Bukovec Horní Lomná

Čeladná

Mosty u Jablunkova

Hrčava

Staré Hamry

Míra nezaměstnanosti okresu = 9,9 % Nejvyšší míra nezaměstnanosti - Horní Lomná (18,9 %) Nejniţší míra nezaměstnanosti - Vendryně (6,0 %)

(výpočet k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu) Bílá

MN [%] 6,0 - 7,9 8,0 - 9,9 10,0 - 11,9 12,0 - 18,9

°

012

4

6

8 10 km

Souřadnicový systém S-JTSK Úřad práce ve Frýdku-Místku

SITUACE NA TRHU PRÁCE

Recommend Documents