Analýza uplatnění absolventů SOU a SOŠ na trhu práce, jejich plány a reálná skutečnost Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Analýza uplatnění absolventů SOU a SOŠ na trhu práce, jejich plány a reálná skutečnost Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Pavel Vyleťal

Vypracoval: Miroslav Kubánek Brno 2013

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza uplatnění absolventů SOU a SOŠ na trhu práce, jejich plány a reálná skutečnost vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně. Brno, dne 25. 5. 2013 Podpis studenta…………….

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych rád poděkoval své dceři za pomoc při kontaktování managementu školy a absolventů středních škol. Řediteli Střední průmyslové školy Edvarda Beneše a Obchodní akademie Břeclav Ing. Jaroslavu Glierovi za velmi vstřícnou pomoc při dotazníkovém šetření. Vedoucímu práce Mgr. Pavlovi Vyleťalovi za trpělivost, podnětné připomínky a rady k mé práci.

ABSTRAKT Většina absolventů středních škol jsou rizikovou skupinou na trhu práce. Nemají dostatek pracovních zkušeností, požadovanou praxi a tak bývají zaměstnavateli často znevýhodňováni. Bakalářská práce se zabývá uplatněním absolventů středních škol v Břeclavi na trhu práce v Jihomoravském kraji a v sousedním Rakousku. Předpokladem pro praktickou část bylo zjistit skutečné uplatnění absolventů na trhu práce. Data získaná dotazníkovým šetřením byla vyhodnocována jednoduchými statistickými metodami. Ze získaných dat byly také porovnány plány uplatnění absolventů a reálná skutečnost. KLÍČOVÁ SLOVA Absolvent, představy, cíle, klíčové dovednosti, trh práce, uplatnění.

ABSTRACT The most of secondary school graduates are a risks group on the labour market. They are often discriminated by employers due to insufficient work experience and required practice. This bachelor thesis deals with employment of secondary school graduates in Břeclav on the labour markets in South Moravian and neighbouring Austrian regions. The assumption for the practical part of my work was to find out the real employment of graduates on the labour market. All data obtained from their questionnaires were evaluated by simple statistic methods. From the obtained data there were also compared plans of enforce the graduates with reality.

KEY WORDS: Graduate, ideas, goals, key skills, labour market, employment

OBSAH Úvod.................................................................................................................................. 7 1

Cíle bakalářské práce ................................................................................................. 8

2

Materiál a metodika zpracování ................................................................................ 9

3

Teoretická část ......................................................................................................... 10 3.1

Základní terminologie pojmů ........................................................................... 13

3.2

Vývoj uplatnění absolventu na trhu práce ........................................................ 15

3.3

Současný stav problematiky............................................................................. 17

3.4

Vzdělávací soustava Jihomoravského kraje ..................................................... 20

3.4.1

Celková charakteristika břeclavského regionu ......................................... 21

3.4.2

Vývoj nezaměstnanosti v břeclavském regionu od roku 2008 ................. 22

Situace absolventů na trhu práce v břeclavském regionu ................................ 23 3.4.3 ........................................................................................................................ 23 3.4.4 4

Práce v sousedním Rakousku ................................................................... 25

Praktická část, výsledky práce ................................................................................. 26 4.1

Použitá metoda ................................................................................................. 26

4.1.1

Dotazníky pro žáky středních škol............................................................ 26

4.1.2

Dotazníky pro absolventy středních škol .................................................. 26

4.2

Výsledky dotazníkového šetření ...................................................................... 27

4.2.1

Dotazník pro žáky středních škol.............................................................. 27

4.2.2

Dotazníky pro absolventy středních škol .................................................. 35

5

Diskuse .................................................................................................................... 41

6

Závěr ........................................................................................................................ 44 6.1

Doporučení pro pedagogickou praxi ................................................................ 46

7

Seznam použité literatury ........................................................................................ 47

8

Seznam příloh .......................................................................................................... 51

6

ÚVOD „Konec 20. století přinesl zásadní politické změny v naší společnosti, které vedly k návratu naší země do společenství evropských průmyslově vyspělých zemí. Nutnost vyrovnat se s otevřeným globálním ekonomickým prostředím vedla i k rozsáhlým a hlubokým změnám ve strukturách zaměstnanosti a v požadavcích na pracovní sílu a lidské zdroje“ (Kofroňová, Vojtěch, 2006, s. 3). Absolventi středních škol představují na trhu práce skupinu, která v současné době patří mezi ty ohroženější, je tedy součástí skupin, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Přechod absolventů středních škol do pracovního procesu je jednou z nejdůležitějších životních etap, která významným způsobem ovlivňuje jak budoucí pracovní kariéru, tak i celkovou kvalitu života. Úspěšnost absolventů při hledání vhodného zaměstnání a pracovního uplatnění může mít značný dopad na jeho celkový přístup k práci a motivaci aktivně se zapojovat do pracovního života. Nabídky uplatnění při vstupu na trh práce, které se před absolventy v závěru jejich středoškolského studia otevírají, jsou přitom významně ovlivněné předchozí vzdělávací cestou. Úspěšný nástup pracovní kariéry je proto významně ovlivněn předchozím rozhodnutím o volbě typu školy a oboru studia. Zvolený studijní obor, po kterém není na trhu práce poptávka nebo který neodpovídá schopnostem a zájmům studenta, zvyšuje riziko nezaměstnanosti nebo hledání uplatnění v jiném než vystudovaném oboru. V České republice dochází k výrazným změnám v počtech a struktuře žáků středních škol, přitom největší změny se týkají středních odborných učilišť, která mají připravit do pracovního procesu kvalifikované dělníky a řemeslníky. Počet žáků ale také ovlivňuje další faktor, který ve svých statistikách uvádí Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce: „Školní rok 2011/12 byl druhým rokem, ve kterém se v počtu nově přijatých opět výrazně odráží pokles populace. Pokles nově přijatých do prvních ročníků středních škol je sice menší než v loňském roce, kdy činil 11,5 % (14 700 žáků), představuje však přibližně 6 000 žáků, což je pokles nově přijatých o 5,3 %“ (Vývoj vzdělanostní struktury žáků nově přijímaných do 1. ročníků SŠ a VOŠ. [online]. 2013)

7

1

CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem bakalářské práce je provést analýzu problematiky zaměstnanosti a

nezaměstnanosti absolventů středních škol v Břeclavi, tj. jejich uplatnění na trhu práce v kontextu jejich plánů ve vztahu k reálné situaci. Dílčím cílem teoretické části je seznámit se s možnostmi středoškoláků při jejich uplatnění na trhu práce. V této části je popsán problém s uplatněním absolventů středních škol a krátké vysvětlení základních pojmů. Dílčím cílem praktické části je zjistit skutečné uplatnění absolventů středních škol v Jihomoravském kraji a sousedním Rakousku na trhu práce na základě vyhodnocení dotazníku. Břeclavský region bezprostředně sousedí s Rakouskem a absolventům hovořícím německým jazykem se zde otvírá další příležitost při hledání uplatnění na trhu práce. Získání informací o shodě získaného vzdělání (kvalifikace) a vykonávaného zaměstnání. Předpoklady pro praktickou část jsou:  plány studentů v kontextu budoucího zaměstnání nekorespondují s reálnou skutečností,  počet nezaměstnaných čerstvých absolventů je větší vzhledem k celkovému počtu volných pracovních pozic v regionu,  měnící se představy studentů vycházející z jejich očekávání a skutečnosti během studia na střední škole.

8

MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ

2

Teoretická část bakalářské práce rozpracovává problematiku především za pomoci metody

deskripce,

obsahové

analýzy

odborné

literatury

včetně

legislativy.

Nejaktuálnější informace jsou dostupné online na webových stránkách Národního ústavu odborného vzdělávání, Informačního systému o uplatnění absolventů škol na trhu práce, Úřadu práce České republiky. Z těchto zdrojů bylo nejvíce čerpáno. V praktické části bakalářské práce je užitá metoda dotazování, technika dotazník. Dosažené poznatky jsou zpracovány analýzou a syntézou výsledků dotazníkového šetření. Vyhodnocení dotazníkového šetření je předloženo formou grafů a tabulek. Pro účely průzkumného šetření byly sestaveny dva dotazníky. První, v tištěné podobě, byl předán řediteli Střední průmyslová škola Edvarda Beneše a Obchodní akademie Břeclav. Ředitel školy zajistil distribuci mezi žáky středního odborného učiliště, střední odborné školy a obchodní akademie. V jakém počtu byly dotazníky na jednotlivé školy rozdány a v jakém počtu se vrátili, ukazuje tabulka č. 1 – Počty dotazníků na jednotlivých školách. Dotazníky byly rozdány žákům vyšších ročníků, u kterých již byl předpoklad stabilnější představy o budoucím povolání. Druhý byl v elektronické podobě zpřístupněn absolventům těchto škol. Kontakty na absolventy byly získány pouze od bývalých spolužáků dcery autora bakalářské práce, proto jsou odpovědi v menším počtu. Tabulka č. 1 – Počty dotazníků na jednotlivých školách Škola

rozdáno dotazníků

vráceno dotazníků

ročník

Střední odborné učiliště

13

13

III.

Střední odborná škola

66

66

IV.

Obchodní akademie

19

19

IV.

V dotaznících jsou otázky mapující představy středoškoláků o možnostech jejich uplatnění na trhu práce a otázky na absolventy zjišťující jejich skutečné uplatnění. Získaná data byla vyhodnocena jednoduchými statistickými metodami. 9

3

TEORETICKÁ ČÁST Předpokladem teoretické části práce je uchopení problému s uplatněním

absolventů středních škol. „Střední odborná škola je instituce, ve které dochází k cílenému vzdělávání a vychovávání dětí a mládeže. Je důležitým stavebním kamenem společnosti. Dalším významným úkolem školy je formování osobnosti žáka, postojů, hodnot v organizovaném čase a prostoru. Pomáhá začleňovat žáky do společnosti a pracovního života“ (Průcha, (ed.), 2009, s. 19). Střední odborné školství je důležitou a významnou součástí celého školství v České republice. Připravuje žáky pro výkon povolání případně pro přechod k dalšímu vyššímu vzdělávání. Žákům vstupujícím následně na trh práce předává potřebné dovednosti, vědomosti a kompetence pro výkon povolání. Ve srovnání s ostatními státy EU má Česká republika střední školství velmi rozvinuté a rozšířené. Do pracovní sféry odchází se základním vzděláním jen malé procento žáků. Poznáním sebe sama, svých charakterových vlastností, schopností, dovedností, zálib apod. ovlivňují žáci výběr svého budoucího povolání případně dalšího studia. Každý žák by měl umět zhodnotit, alespoň nějakým způsobem, svoji osobnost. Rozmyslet si, zda ho práce, na níž ho škola připravuje, bude bavit a zda splňuje jeho představu činnosti, která jej bude naplňovat. Je tedy nasnadě, že si žáci často vybírají povolání, která budou rozvíjet jejich stávající schopnosti a dovednosti. Je také důležité rozmyslet si, zda na své budoucí povolání mu budou stačit schopnosti, zda k tomu bude mít potřebné charakterové vlastnosti apod. Důležitou vlastností pro výběr a získání budoucího povolání je cílevědomost. Její charakteristiku lze vyjádřit jako vlastnost, která nám umožňuje zaměřit se na určitý cíl a podřídit tomu své jednání natolik, abychom jej dosáhli. Podle Mezery (2008) by naše cíle měly být především: 

Dosažitelné,



konkrétní a měřitelné,



formulované písemně. 10

Tyto uvedené body však mohou způsobit potíž při volbě povolání. Žáci mohou své schopnosti podcenit nebo přecenit, cíl určí jen obecně místo konkrétně. Písemně formulovaný cíl umístěný na viditelné místo je pravděpodobně nejméně užívaný způsob, přesto se však neustále připomíná, nutí nás na něm pracovat a pomáhá nám si svůj cíl skutečně uvědomit a nepovažovat ho jen za proběhlou myšlenku. Většina středních škol klade velký důraz na školní prospěch žáka na základní škole. Na přihlášky se píší známky z druhého pololetí osmé třídy a obou pololetí deváté třídy. Některé střední školy dokonce přijímají bez přijímacích zkoušek žáky, kteří dosáhli určitého studijního průměru. Ale ne vždy dobré známky zajišťují, že student bude ve svém studijním oboru, zejména v praxi, opravdu úspěšný. „Školní a profesní úspěchy nejsou vždy totéž“ (Mezera, 2008, s. 76). Podle Čechové (2009) je pro volbu povolání nejdůležitější rozvíjení kompetencí sociálních a personálních ale také kompetencí pracovních. „Při výběru budoucího zaměstnavatele jsou pro současné studenty a absolventy rozhodujícími faktory profesní rozvoj a možnost kariérního postupu. Mladá generace očekává, že jí práce poskytne možnost učit se a zvyšovat si tím vlastní kvalifikaci i hodnotu na trhu práce“ (MPSV, [online]. 2009). Úlovcová (2006) uvádí: „Absolvent a zaměstnanost souvisí se schopností najít si zaměstnání v různých situacích a podmínkách trhu práce a v různých fázích životních cyklů. Závisí nejenom na tom, jak vzdělávání respektuje kvalifikační požadavky profesí, ale především na tom, zda absolventi získají vstupní kvalifikaci se širokým profilem uplatnění a klíčové kompetence, které jsou nezbytné pro uplatnění v jakémkoli zaměstnání a které jim umožní snadnější rekvalifikaci“ (Úlovcová, 2006, s. 20). V této souvislosti Kalousková také připomíná i nezbytné profesní kompetence: „Profesní kompetence jsou úzce svázány s konkrétní odborností a jejich zvládnutí umožňuje, případně usnadňuje výkon určitých profesí či povolání. S tím, jak získávají na významu kvalifikace přesahující jednotlivé profese a mění se požadavky na práci, roste i důraz kladený na profesní a další klíčové kompetence“ (Kalousková, 2008, s. 7). Pojem klíčové kompetence nalezneme ve strategickém dokumentu MŠMT ČR, tzv. Bílé knize. Své základy však má zavedené v odborné pedagogické literatuře (pojem kompetence, resp. klíčová kompetence uvádí ve svém Pedagogickém slovníku Průcha, Walterová a Mareš). Definice a tedy i výběr klíčových kompetencí bývá velmi ovlivněn tím, co právě daná společnost považuje za hodnotné a důležité. Jako příklad můžeme uvést model 11

Evropské komise, která stanovila pro období povinného vzdělávání tyto klíčové kompetence: komunikace v mateřském jazyce, komunikace v cizím jazyce, matematické kompetence a kompetence v oblasti vědy a technologií, kompetence v oblasti informační a komunikační technologie, kompetence učit se učit, sociální a interpersonální kompetence, občanské kompetence, kompetence v oblasti podnikatelství (ve smyslu podnikatelských dovedností) a kompetence v oblasti kulturního povědomí. (Eurydice, [online]. 2002). Interpretace a pojetí pojmu klíčové kompetence jsou rozdílné, většina odborníků se dokáže shodnout na tom, že klíčové kompetence jako takové jsou důležité a prospěšné každému jedinci i společnosti. Představují multifunkční soubor znalostí, dovedností a schopností, které potřebuje každý jedinec pro své osobní naplnění a rozvoj, pro aktivní zapojení se do společnosti. Velmi důležitou charakteristikou klíčových kompetencí v rámcových programech je jejich přímé propojení se vzdělávacím obsahem jednotlivých vzdělávacích oborů. Každý z oborů svým vzdělávacím obsahem přispívá k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí a tento přístup posiluje také činnostní charakter tzv. očekávaných výstupů, které jsou částí vzdělávacího obsahu a definují, k jakým znalostem, dovednostem, schopnostem by měli absolventi VŠ

na konci konkrétní etapy vzdělávání dospět.

Takový způsob provázání klíčových kompetencí se vzdělávacím obsahem pak koresponduje s jejich předmětovou koncepcí. Klíčové kompetence umožňují absolventům, aby správně využívali a dále rozšiřovali své konkrétní znalosti a dovednosti zaměřené na určitý obor. (Bílá kniha, 2001). Je zcela jisté, že klíčové kompetence mají delší životnost než odborná kvalifikace, proto mohou sloužit jako základ pro další vzdělávání. (Vzdělanost, 2005). Výběr a pojetí klíčových kompetencí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají ke spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkční společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, začíná už v předškolním vzdělávání, pokračuje v primárním, sekundárním a terciálním vzdělávání a dotváří se i v dalším průběhu života. Klíčové kompetence, jimiž disponují absolventi středních škol, jsou jedním z rozhodujících faktorů, které ovlivňují jejich uplatnitelnost na trhu práce. (Vzdělanost, 2005). Jedná se hlavně o ochotu a schopnost absolventů plnit pracovní úkoly při pracovním uplatnění, jejich adaptabilita a flexibilita, schopnost řešit vzniklé problémy, schopnost rozhodovat se a nést zodpovědnost. Důležitá jsou také schopnost 12

komunikace s potenciálním zaměstnavatelem, znalost cizích jazyků, schopnost týmové práce a schopnost vést kolektiv. Nesmíme však opomenout ani osobní kvality a postoje člověka, proto je potřeba u absolventů rozvíjet iniciativu, motivaci, vytrvalost a sociální dovednosti. Takto propojené a navzájem se doplňující systémy vzdělávání a zaměstnanosti pak dávají mnohem větší šance na zaměstnatelnost absolventů středních škol a jejich připravenost pro další vzdělávání. Větší společnosti a firmy zaměstnávají absolventy i bez předchozí praxe pro jejich „idealismus mládí, který je zdrojem nadšení, tvořivého entuziasmu, podněcuje k vytyčování vysokých požadavků na sebe sama a mobilizuje až k velkým životním úkolům“ (Čačka, 2000, s. 290). Další velkou devizou absolventů je, že nebývají zatíženi předchozími pracovními návyky, jsou ochotnější se dále vzdělávat, mají lepší jazykovou vybavenost a umí pracovat s počítačem. Na druhé straně těmi nejčastějšími důvody k nepřijetí absolventů bývá již zmíněná nedostatečná praxe a pracovní zkušenosti, ale také nereálné představy o výši mzdy, pracovní době či pracovním zařazení. Další, méně častější důvod k jejich nepřijetí, je delší potřebná doba na zapracování, nízká pracovní morálka, neschopnost přizpůsobit se firemní filozofii, nebo pomalé pronikání do způsobu práce. (Kalousková, Vojtěch, 2008 in Úlovcová a kol., 2008). Nezaměstnanost absolventů je ovlivňována především celkovou ekonomikou a sociálním prostředím ve společnosti. Pro lepší uplatnění absolventů na trhu práce je také důležité, jak se podaří řešit školskému systému respektování požadavků na pracovní sílu ze strany zaměstnavatelů, ale především jak se sami absolventi připraví na jejich požadavky. To znamená dostatečné znalosti, schopnosti a dovednosti, které budou co nejlépe splňovat očekávání potencionálních zaměstnavatelů. K tomu by mělo směřovat vzdělávání na středních školách. (Kofroňová, Vojtěch, 2006).

3.1

Základní terminologie pojmů

Kurikulum „Vzdělávací program, projekt, plán. Průběh studia a jeho obsah. Obsah veškeré zkušenosti, které žáci získají ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících, její plánování a hodnocení. Pojem je v naší pedagogice nový, v zahraničí jeden z nejfrekventovanějších. Jeho zavedení má význam pro komplexní řešení cílů, obsahu, 13

strategií a metod, způsobů organizace a hodnocení školního vzdělávání“ (Pedagogický slovník, 2009, s. 106). Sociální partner. Z hlediska přípravy na budoucí povolání je pro SOŠ velmi důležitý sociální partner, např.: podniky a firmy, u kterých žáci vykonávají odbornou praxi, a také budoucí zaměstnavatelé absolventů školy. Důležitou věcí, co sociální partner musí posoudit, je především vzdělávací program a kvalita výuky. Tyto by měly odpovídat požadavkům dnešního konkrétního zaměstnavatele. Střední školy v součinnosti se sociálními partnery vytváří ŠVP a tím se partner podílí na tvorbě profilu absolventa, aby tak vyhovoval lépe aktuálnímu trhu práce. Trh práce. Trh práce je střed poptávky a nabídky práce. Poptávka po lidech s konkrétními kompetencemi vyplývá ze situace na trhu. Stav trhu práce také ovlivňuje kvalifikace uchazečů o místo, nejnižší poptávka bývá po zaměstnancích s nejnižším stupněm vzdělání, nejžádanější bývají lidé s vysokoškolským vzděláním.

Graf č. 1 – (INFOABSOLVENT. Vývoj nabídky pracovních inzerátů). Trh práce také do jisté míry ovlivňují sezónní práce a v některých obdobích je na trhu práce nedostatek např. řemeslníků pro stavebnictví. 14

Kariérové poradenství Nezastupitelnou úlohu při podpoře středního odborného vzdělávání mají školní poradci pro volbu povolání na základních školách. Kariérové poradenství by mělo žákům pomáhat v rozhodování o vzdělávací dráze a povolání. Nabízená podpora by měla být komplexní a měla by tvořit ucelený a propojený celek, měl by to být přístup zaměřený na informacích, poradenství, na výchově a vzdělávání. Poradenství by se nemělo jen omezit na podávání informací o existenci střední školy a na vyřizování administrativy spojené s podáváním přihlášek. Základní školu by měl žák opouštět s dostatečnými znalostmi a všeobecným přehledem a schopnostmi, které bude umět využít k úspěšnému prosazení a uplatnění na trhu práce.

3.2

Vývoj uplatnění absolventu na trhu práce Je doloženo, že ve středověku, koncem 13. století, začaly v českých zemích

vznikat stavovské organizace řemeslníků, tzv. cechy. Cechy sloužily k ochraně zájmů řemeslníků různých oborů a vytvořily během doby celou soustavu přípravy k povolání zahrnující jak učně, tak později i tovaryše. Učení bylo podmínkou pro přípravu k povolání a výuční list předpokladem pro samostatné podnikání či složení mistrovské zkoušky. Průmyslová revoluce, která začala nastupovat v 60. letech 18. století, přeměnila cechovní řemeslníky a málo výkonné manufaktury na tovární výrobu s vysokou produktivitou práce. Tehdy byly v učňovském školství zřizovány tzv. pokračovací školy, které většinou nebyly specializovány a neměly vlastní budovy, ani vyučující personál. Například u hospodářských pokračovacích škol se uvádí: „Účelem hospodářských pokračovacích škol jest, aby jednak po ukončení všeobecné povinnosti školní prohloubily všeobecné vzdělání mládeže venkovské, nabyté na obecných a občanských školách, jednak aby připravovaly mládež tu ku příštímu životu praktickému tím, že doplňují její vědomosti nejdůležitějšími částmi nauky hospodářské, povznášejí touhu k dalšímu zemědělskému vzdělávání a jsou přípravou k návštěvě nižších odborných škol zemědělských. Vyučování jest dvouleté a trvá po celý školní rok. Vyučování budiž v zimě

15

převahou

theoretické,

v

létě

praktické“

(Zasedání

Národního

shromáždění

československého roku 1920, [online]). Velký rozmach v učňovském školství nastal až po roce 1930, kdy se název pokračovací škola změnil na samostatná živnostenská pokračovací škola. Začaly se stavět nové budovy, byly zavedeny odborné předměty, které vyučovali odborní učitelé, vyučování probíhalo dvakrát týdně. Školy již byly specializovány, jednotlivé druhy řemesel měly své dílny. Na přípravě svých učňů se tenkrát podílely i některé velké podniky. Padesátá léta přinesla nejprve vznik odborných učilišť státních záloh, příprava učňů tehdy přešla zcela do rukou státu, byl tak plánován výběr žáků pro povolání. V roce 1958 po přijetí tzv. učňovského zákona se učiliště vrátila k podnikům formou odborných učilišť, která zajišťovala výuku teoretickou i praktickou. Tam, kde nebylo možné komplexní výuku zajistit, byla zakládána učňovská střediska, pro něž zajišťovaly teoretické vyučování učňovské školy. V době socialismu byla většina učilišť situována přímo v podnicích. Podnik si tak přímo vychovával nové pracovníky přímo ve svém provoze. Byl tak zajištěn pravidelný přísun nové pracovní síly přímo se specializací potřebného oboru přímo pro svůj podnik. Tvorba vzdělávacích programů pro střední školy byla naprosto jednotná. Jejich cílem bylo připravit pracovníky, ať techniky nebo dělníky, pro předem stanovená pracovní místa. Tehdy se počítalo s jednoznačným umístěním pracovníka v profesi, pro kterou byl vyučen. Nepočítalo se s mobilitou pracovní síly či zájmem člověka o možnost volby nebo dokonce následné změny jeho pracovního uplatnění. Rokem 1990, se díky změně politické situace v naší společnosti, mění i zaměstnanost a požadavky na pracovní sílu. Lidé mohou a také mění svá zaměstnání, profese i několikrát během svého produktivního života. Tento vývoj začíná klást větší požadavky na všeobecné vzdělávání, změnu odborné přípravy, ale hlavně na požadavky osobnosti jako takové. Základem tohoto vývoje vzniká nově potřeba pružně se přizpůsobit situaci na pracovním trhu. Je důležité učit se a přizpůsobovat se změnám například ve využívání výpočetní techniky, která se stává nedílnou součástí pracovního uplatnění. Své uplatnění nacházejí pracovníci s více odbornými znalostmi, které jsou třeba v týmové práci při řízení projektů.

16

Tohle a další, tehdy nově vzniklé, požadavky dovedly v minulých letech odborné vzdělávání ke změnám. Ve vzdělávacích osnovách se zvyšuje pozornost směrem k cizím jazykům, novým technologií,

začleňování

výuky informačních

technologii,

ale

také

přípravě

na živnostenské a jiné podnikatelské činnosti. Tyhle změny začaly inovovat a vytvářet nové vzdělávací programy, později tzv. „Rámcové vzdělávací programy“ (RVP). RVP se zaměřují na výsledky, tedy na kompetence, které si mladý člověk odnese ze systému vzdělávání do života. Kladou důraz na větší aktivitu žáků k tomu, aby se učili hledat informace, řešit problémy a obhajovat své názory. Aby se realizovaly požadavky rámcového vzdělávacího programu pro daný obor vzdělávání, vytváří každá základní a střední škola učební dokument – Školní vzdělávací program (ŠVP). Při vzniku ŠVP navazuje škola spolupráci se zaměstnavateli, jsou tedy respektovány více i jejich potřeby.

3.3

Současný stav problematiky Úroveň edukace do jisté míry ovlivňuje uplatnění absolventů na trhu práce.

Na straně jedné jsou to profesní kompetence, jejichž vysoká úroveň zaručuje zvládnutí pracovních úkolů v rámci konkrétní odbornosti, na straně druhé jsou tzv. přenositelné, neboli klíčové kompetence. Klíčové kompetence zahrnují schopnosti, dovednosti, postoje, hodnoty, názory a další charakteristiky osobnosti, které umožňují člověku jednat adekvátně a efektivně v různých životních situacích. Tvoří základ jak pro celoživotní učení, tak pro získání odborné kvalifikace. Jsou založeny na aktivitách, nikoli pouze na vědomostech. Zvládnutí těchto kompetencí je důležitým nástrojem větší flexibility zaměstnanců, a to jak ve vztahu ke schopnosti reagovat na změny v oboru, na rychlé proměny v technologii i organizaci, tak zároveň usnadňují i změnu profese. Pohled na problematiku předkládá Burdová, Chamoutová (2012) a uvádí, že celková ekonomická situace v České republice, celková nezaměstnanost, stav nabídky volných pracovních míst a vztah mezi poptávkou a nabídkou po pracovních silách vždy bude výrazně ovlivňovat nezaměstnanost absolventů středních škol. Důležitou roli hraje taktéž vzdělanostní a oborová struktura absolventů těchto škol.

17

Dá se říct, že od roku 1990 tvoří absolventi stále jednu z rizikových skupin ekonomicky aktivních obyvatel, která hůře nachází uplatnění na trhu práce. Absolventi středních škol byli vždy vůči ostatním uchazečům o zaměstnání znevýhodněni nedostatkem praxe, téměř žádnými pracovními návyky a minimem zkušeností. I když se jejich situace zásadně zlepšila v období před nástupem hospodářské krize a následné recese, je míra nezaměstnanosti absolventů středních škol vyšší než celková míra nezaměstnanosti v ekonomice. Míra nezaměstnanosti v České republice dosáhla svého vrcholu v devadesátých letech. Následně rok od roku postupně klesala až na téměř zanedbatelnou úroveň v polovině roku 2008. Na nižší míře nezaměstnanosti absolventů se projevil několik let trvající velký zájem zaměstnavatelů o absolventy technických oborů i také postupně se zvyšující počet absolventů přecházejících do terciárního vzdělávání. Podniky ochotněji přijímaly absolventy, míra nezaměstnanosti absolventů škol se začala přibližovat míře nezaměstnanosti lidí s praxí. Nastal však problém s absolventy určitých učebních oborů. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, nedostatek absolventů učebních oborů pociťovala řada firem. Tento nedostatek se tak stal limitujícím faktorem pro rozvoj řady strojírenských a stavebních firem. Firmy byly nuceny aktivněji se zapojovat do vzdělávacího procesu. Řada z nich navázala užší spolupráci se školami (formou organizování praxí pro učně, poskytnutím moderního technického vybavení pro praktický výcvik ve školách, organizováním exkurzí a účastí na dnech otevřených dveří a veletrzích pracovních příležitostí), snažíc se tak získat potenciální zaměstnance pro doplnění stavu zaměstnanců a náhradu zkušených pracovníků odcházejících například do starobního důchodu. Nástupem ekonomické krize tento příznivý vývoj však náhle změnil. Krize měla za následek prudký pokles tempa hospodářského růstu. To se během zimy 2008/9 zpomalilo natolik, že řada firem musela přejít k propouštění zaměstnanců, aby udržela svou pozici na trhu v době počínající ekonomické krize. Úřady práce zaznamenaly prudký nárůst počtu registrovaných nezaměstnaných. Tento ekonomický zvrat se samozřejmě projevil i v počtu nezaměstnaných absolventů, který měl do té doby po dobu šesti let klesající tendenci. Ekonomická krize nám potvrdila, že nelze přizpůsobovat vzdělávací nabídku a směrovat žáky základních škol do konkrétních oborů podle aktuálních potřeb trhu práce a dle ekonomické situace. Důležité je umožnit žákům studovat obory, o které se sami zajímají a pro něž mají nejlepší předpoklady.

18

S přílivem nové vlny čerstvých absolventů škol v létě 2009 počty nezaměstnaných absolventů dramaticky stouply a vzhledem k nepříznivé situaci na trhu práce byl proces absorpce v té době mnohem pozvolnější než v předkrizových letech. Průběh absorpce absolventů v roce 2010 byl rovněž velmi pozvolný, ale přesto začal naznačovat příznivější vyhlídky. Údaje o nezaměstnanosti zatím poslední vlny čerstvých absolventů (2011) vypovídají o jisté stabilizaci absorpce. Přestože v jarních měsících roku 2012 došlo k podstatnému zlepšení, situace letošních absolventů (kteří na trh práce přicházejí v letních měsících) pravděpodobně nebude jednoduchá. Z porovnání zářijových hodnot za roky 2010 a 2011 by se mohlo zdát, že se situace zlepšuje, avšak přílišný optimismus není zcela na místě. Zdánlivý úspěch je spíše odrazem kombinace několika faktorů, a to zejména demografického vývoje (pokles celkového počtu absolventů), rozšiřujícího se přístupu k terciárnímu vzdělávání, který vede ke zvyšování podílu absolventů pokračujících ve studiu, a zavedení státní maturitní zkoušky na jaře 2011. (Burdová, Chamoutová, 2012). K 30. dubnu 2011 bylo evidováno 13.360 nezaměstnaných čerstvých absolventů středoškolského studia a 438 absolventů VOŠ. Z porovnání dubnových hodnot za poslední čtyři roky je patrné, že po odeznění nejhorších krizových let se postavení čerstvých absolventů na trhu práce celkově zlepšuje. Příznivý vývoj se projevuje zejména u absolventů s výučním listem, naproti tomu se ještě mírně zhoršila situace absolventů maturitních oborů. Zatímco u čerstvě vyučených vylétla nezaměstnanost výrazně v dubnu 2009, čili v období krátce po nástupu krize, meziroční vývoj během uplynulého roku již nebyl tak dramatický. (Počty nezaměstnaných čerstvých vyučených meziročně stouply nejprve o 81 %, pak ještě o 34 %.) U absolventů nástavbového studia po vyučení a u absolventů středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem byl průběh odlišný, v prvním roce se počet evidovaných nezaměstnaných čerstvých absolventů zvýšil o 48%, v dalším období pak více. Počty nezaměstnaných čerstvých absolventů se středním odborným vzděláním s maturitní zkouškou (bez odborného výcviku) narůstaly mírněji, o 38 % a následně ještě o 34 %, mírně však narůstají i nadále. Potíže při hledání pracovního uplatnění měli v uplynulém roce i nezaměstnaní gymnazisté, kterých je evidováno rovněž víc než v předchozích letech. Celkově se krizové roky nejméně dotkly situace v nezaměstnanosti čerstvých absolventů VOŠ. (Vojtěch, Chamoutová, 2011).

19

„Firmy chtějí víc a lépe vzdělaných učňů z technických oborů. I kdyby teď zaměstnaly všechny volné pracovníky, bude jich stále chybět 10 tisíc. Upozorňuje Svaz průmyslu a obchodu. Na druhou stranu ale lidé s vyučením tvoří skoro pětinu všech nezaměstnaných v Česku. Podnikatelé a ministerstvo školství proto přichází s novinkou, která má žákům zajistit vzdělání, o které je na trhu zájem“ (Daňhelová, ČT 24, Ekonomika, [online]. 2012). Ministerstvo školství dlouhodobě a velmi intenzivně spolupracuje s ministerstvem práce, ale zároveň také s ministerstvem průmyslu a obchodu. MPO je v podstatě správcem strategie mezinárodní konkurenceschopnosti. Touto spoluprací se společně snaží uvést do života všechna opatření této strategie, jejíž jedním z hlavních pilířů je vzdělání. (Burdová, Chamoutová, 2012).

3.4

Vzdělávací soustava Jihomoravského kraje Dlouhodobé cíle ve vzdělávání v rámci České republiky byly stanoveny

v Národním programu rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy ČR a v Dlouhodobém záměru rozvoje vzdělávání v ČR. Cíle a směry vývoje vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji pak byly stanoveny v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje (dále jen Dlouhodobý záměr kraje) z roku 2012. Základní tendence uvedené v těchto materiálech jsou páteří koncepce krajského školství. Dlouhodobý záměr kraje je Krajským úřadem zpracováván, vyhodnocován a upravován každé dva roky. Je v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky a přitom také samozřejmě vychází z analýzy dosavadního vývoje vzdělávání, z vývoje trhu práce, z demografických předpokladů a z hospodářských cílů na území Jihomoravského kraje. Jsou v něm stanoveny cíle pro jednotlivé oblasti vzdělávání, především pro strukturu oborů a jejich kapacitu a návrh na financování. Rada kraje poté předkládá Zastupitelstvu kraje ke schválení tu část záměru, která se týká škol zřizovaných krajem. Dlouhodobý záměr kraje obsahově vychází z následujících dokumentů: 

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky z roku 2011.

20



Strategie rozvoje Jihomoravského kraje pro období 2006–2016 schválená na 16. zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje dne 22. února 2007 (usnesení č. 1094/07/Z 16).



Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje pro období 2006– 2016 schválená na 14. zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje dne 9. listopadu 2006 (usnesení č. 952/06/Z 14).



Krátkodobé realizační plány Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK pro období 2010–2011 a 2012–2013.



Programové prohlášení Rady Jihomoravského kraje ve volebním období 2008–2012 zveřejněné Radou Jihomoravského kraje dne 4. června 2009.



Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010–2013 schválený Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 29. dubna 2010 (usnesení č. 783/10/Z 13).

V dlouhodobém záměru kraje jsou rovněž nastavena kritéria, která mají napomoci zachování učňovského školství v kraji. Jedním z rozhodujících faktorů ovlivňující rozsáhle změny vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje je pokles populace dětí vstupujících do všech částí vzdělávacího systému. V období září 2010 až červen 2011 byla vypracována analýza struktury středních škol Jihomoravského kraje a jejich oborové nabídky, na základě které Zastupitelstvo JMK schválilo sloučení celkem 30 středních škol do 15 subjektů. Souběžně s institucionální optimalizací sítě škol a snižováním kapacit sloučených škol je třeba upravovat oborovou nabídku jednotlivých středních škol. První významný krok učinil Jihomoravský kraj tím, že pro školní rok 2012/13 snížil vzdělávací nabídku středních škol, které zřizuje, o více než 2 000 míst. Stále však zůstala nabídka cca 11 700 míst pro cca 8 500 žáků, kteří ve školním roce 2011/12 končí 9. třídu. Navíc je třeba počítat s tím, že dalších 2 500 až 3 000 míst nabízejí školy ostatních zřizovatelů. (Dlouhodobý záměr 2012).

3.4.1 Celková charakteristika břeclavského regionu Břeclavský region leží v jižní části Jihomoravského kraje. Je to Převážně nížinaté území okresu, které se rozkládá v oblasti Dyjsko-svrateckého úvalu, Středomoravských Karpat a Dolnomoravského úvalu. V rámci kraje sousedí od západu k východu s okresy 21

Znojmo, Brno-venkov, Vyškov a Hodonín. Jižní hranici okresu tvoří státní hranice s Rakouskem. Celková plocha břeclavského regionu je 1038 km², z čehož 67,4 % tvoří zemědělské pozemky s 76,4 % orné půdy (to je 51,5 % z celkové plochy) a 32,6 % tvoří ostatní pozemky s 52 % lesů (to je 17 % z celkové plochy). Rozlohou se řadí na čtvrté místo mezi sedmi okresy Jihomoravského kraje, to je: Brno-město, Brno-venkov, Znojmo, Hodonín, Vyškov, Blansko. (ČSÚ, [online]. 2013). V regionu se nachází 63 obcí (z toho 9 měst a 4 městyse), s celkovým počtem obyvatel 114 940. V daném regionu jsou 4 gymnázia, 8 středních škol, 7středních odborných učilišť a 1 vysoká škola. Většina školských, zdravotnických, kulturních a sportovních zařízení je soustředěna ve městech. Především Břeclavi, Hustopečích, Mikulově a Velkých Pavlovicích. Vysoká škola je zde zastoupena Zahradnickou fakultou Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity Brno, která se nachází v Lednici. Centrem trhu práce je především Hustopečsko a Břeclavsko, k čemuž přispívá především poloha měst ležících u dálnice D2 a železniční tratě mezi Brnem a Břeclaví usnadňující dojíždění za prací do okolních lokalit, především pak Brna. Napojení na mezinárodní komunikační síť, jak v silniční tak i v železniční dopravě, také kladně ovlivňuje rozvoj podnikatelských aktivit. (ČSÚ, [online]. 2013).

3.4.2 Vývoj nezaměstnanosti v břeclavském regionu od roku 2008 V době zpracování bakalářské práce byly Národním ústavem odborného vzdělávání (oficiální webové stránky http://www.nuov.cz/jihomoravsky-kraj) zveřejněny údaje pro jihomoravský kraj pouze do roku 2011. Přesto je vhodné zde tyto údaje publikovat, neboť míra celkové nezaměstnanosti v břeclavském regionu dosáhla v únoru 2010 hodnoty 12,7 %. Obdobná situace se opakuje na přelomu roku 2010 – 2011 kde zatím nejvyšší míra nezaměstnanosti v břeclavském regionu dosahuje 13,26 %.

22

Tabulka č. 2 – (ČSU, Břeclavsko aktuálně, 2013).

Uveďme příklad ze září 2008, kde celková míra nezaměstnanosti v břeclavském regionu dosahovala 5,7 %, což znamená, v porovnání s ostatními okresy Jihomoravského kraje, čtvrtou pozici v nejnižší míře nezaměstnanosti. S největší nezaměstnaností se potýká Mikulovsko, kde převažuje díky poloze a klimatickým podmínkám zvláště zemědělství, (zemědělská půda je zde nejúrodnější v republice). Tabulka č. 3 – (JMK, Rozvoj lidských zdrojů, 2013).

3.4.3 Situace absolventů na trhu práce v břeclavském regionu Absolventy škol v břeclavském regionu mohou postihnout především tyto typy nezaměstnanosti: 

Strukturální typ nezaměstnanosti, tedy nesoulad mezi poptávkou a nabídkou pracovních sil, co se týká kvalifikace.



Sezónní nezaměstnanost, největší nárůst sezónní nezaměstnanosti nastává v lednu a snižuje se v květnu a červnu. V září se začíná nezaměstnanost opět

23

zvyšovat, jednak končícími pracemi v zemědělství a turismu, ale také příchodem nových absolventů škol, kterým skončily poslední prázdniny. 

Dobrovolná nezaměstnanost, dnešní moderní doba dává nezaměstnaným absolventům příležitost věnovat se jiným volným aktivitám před prací. Zvláště v případě, že mají dobré zázemí, například u rodičů, nemají potřebu chodit do práce, která není dle jejich představ, jak platově, tak třeba i oborově.



„Skrytá nezaměstnanost se může projevit v momentě, kdy se některý absolvent účastní programu aktivní politiky zaměstnanosti (rekvalifikace apod.) a je vyřazen z údajů o nezaměstnaných“ (Mareš, 2002, s. 21).

Situaci absolventů škol na trhu práce odráží vývoj nabídky volných míst břeclavského regionu a spádových oblastí. Absolventi jsou znevýhodněni, jak bylo již uvedeno, zejména minimální praxí. Ti, kteří zůstanou v evidenci úřadu práce, mohou využít individuální konzultace a stávající situaci řešit například dalším studiem, rekvalifikací, podnikáním, prací v zahraničí apod. Z uvedených grafů je patrné, že počet absolventů evidovaných na úřadech práce v břeclavském regionu je téměř dvojnásobný, než celkový počet volných pracovních míst.

Počet volných pracovních míst v okresech Jihomoravského kraje - únor 2013

1 200 1 061 1 069

1 021

Počet volných pracovních míst

1 000 841

800

600 489

418

400

383

371

352

326

310

200

189

195

240

212

186

245

215 163

160 149

0

Blansko

Brno-město

Brno-venkov

Břeclav

sledovaný měsíc minulý rok

předchozí měsíc

Graf č. 2 – (JMK, Rozvoj lidských zdrojů, 2013) 24

Hodonín sledovaný měsíc

Vyškov

Znojmo

Počet absolventů a mladistvých v evidenci ÚP v okresech Jihomoravského kraje - únor 2013

1 600

1 400

1 356

Počet volných pracovních míst

1 200 1 019

1 000

1 045

799

800 684

756

691

613 610

608

600

506

400

763

366

522

548

519

436 423 300

336

339

200

0

Blansko

Brno-město

Brno-venkov

sledovaný měsíc minulý rok

Břeclav předchozí měsíc

Hodonín

Vyškov

Znojmo

sledovaný měsíc

Graf č. 3 – (JMK, Rozvoj lidských zdrojů, 2013)

3.4.4 Práce v sousedním Rakousku Úřady práce v břeclavském regionu zaznamenávají větší poptávku po informacích o práci v Rakousku. Je to také nejčastější cílová země zájemců z tohoto regionu o práci. Od 1. 5. 2011 mohou občané České republiky pracovat na území Rakouska bez jakýchkoli omezení. Předpokladem je dodržování rakouského zákoníku práce a minimálních mezd stanovených pro jednotlivé obory v tzv. kolektivních smlouvách. V této souvislosti vznikají v regionu také nové společnosti, které pomáhají najít uplatnění v sousedním Rakousku. Potřebné informace o práci v Rakousku nabízí také integrovaný portál MPSV s názvem EURES (http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/ zeme/rakousko). Rakousko si drží nejmenší počet nezaměstnaných ze států EU. Během září 2012 to byly 4,4 procenta. (ČT 24, [online]. 2012). Rakušané však nechtějí moc pracovat v gastronomii, zdravotnictví a jako ošetřovatelé. Na tahle místa často přijímají zahraniční pracovníky. Důležitou podmínkou je plynulá němčina.

25

4

PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY PRÁCE

4.1

Použitá metoda V praktické části bakalářské práce je užitá metoda dotazování, technika dotazník.

Dotazník umožňuje získat informace od většího počtu respondentů v krátkém čase a lze je vhodně porovnat s dalšími statistickými údaji o uplatnění absolventů středních škol na trhu práce. Forma dotazníku byla anonymní, aby bylo dosaženo co nejpravdivějších odpovědí. Otázky byly použity uzavřené pro snadnější zpracování, v některých případech byly otázky otevřené pro upřesnění odpovědí. Pro účely průzkumného šetření byly sestaveny dva dotazníky.

4.1.1 Dotazníky pro žáky středních škol Pomocí dotazníku pro žáky středních škol se snažíme zjistit, co je vedlo k výběru zvoleného oboru. Zda existuje souvztažnost mezi výběrem studovaného oboru a představou budoucího vykonávaného povolání. Nakolik jsou přesvědčeni o uplatnění vybraného oboru v regionu. Zda žáci uvažují o pracovním uplatnění v sousedním Rakousku. Zda jsou reálné představy o budoucím finančním ohodnocení za vykonanou práci ve zvoleném oboru. Dotazníků bylo předáno celkem 100 do tří středních škol v Břeclavi. Z předaných dotazníků se jich vyplnění vrátilo 98. Návratnost tedy byla 98%. Dotazníky byly rozdány mezi žáky posledních ročníků z devíti studovaných oborů. Otázky byly zaměřeny na volbu profesní dráhy žáků. Co je vedlo k vybranému studijnímu oboru. Jaký mají názor na další vzdělávání.

Na způsob hledání pracovního uplatnění

ve vybraném oboru v regionu. Vliv vlastního rozhodnutí při výběru studijního oboru na představu o budoucím vykonávaném povolání. Zda budou hledat uplatnění v podnikání či práci v sousedním Rakousku a také jaká je představa o budoucím výdělku.

4.1.2 Dotazníky pro absolventy středních škol Dotazník určený pro absolventy středních škol by měl odpovědět na otázky: 

Vystačil jsem si se středoškolským vzděláním nebo studují vysokou školu?

26



Pracuji nebo studuji vysokou školu v oboru, který jsem vystudoval na střední škole?



Jsem zaměstnán, podnikám, pracuji v zahraničí nebo jsem nezaměstnaný?



Jakou nyní očekávám výši nástupního platu?



Jaká byla skutečná výše nástupního platu (pokud jsem zaměstnán)?

Dotazník byl v elektronické podobě zpřístupněn absolventům těchto škol online na této adrese WWW: .

Kontakty

na

absolventy

byly

získávány pouze od bývalých spolužáků dcery autora bakalářské práce, kterým byl zaslán uvedený odkaz na dotazník s prosbou o jeho vyplnění a případné přeposlání na dalšího bývalého spolužáka. Odpovědi se vrátili v menším počtu než u předchozího dotazníku. Celkem na dotazník pro absolventy odpovědělo 24 respondentů. Otázky byly zaměřeny na současné zaměstnání, případně studium. Jaká byla představa během studia na střední škole o budoucím povolání a zda se shoduje se skutečností. Jaká byla skutečná výše nástupního platu. Zda si dále při zaměstnání absolventi budou nebo již doplňují vzdělání na vysoké škole.

4.2

Výsledky dotazníkového šetření

4.2.1 Dotazník pro žáky středních škol Dotazník pro žáky středních škol vyplnilo 41 dívek, 57 chlapců, celkem tedy 98 respondentů. Otázka č. 3.: Studuji obor (Prosím doplňte název oboru, který studujete). Obory a počty žáku, kteří vyplnili dotazník, jsou uvedené v tabulce č. 4 – Zastoupené obory a počty žáků.

27

Tabulka č. 4 – Zastoupené obory a počty žáků Studovaný obor

Žákyně počet

Žákyně %

Žáci počet

Žáci %

Celkem počet

ekonomické lyceum elektrotechnika kadeřník mechanik elektronik obchodní akademie provoz a ekonomika dopravy provoz a údržba vozidel Strojírenství - konstruování s podporou PC technické lyceum

9 0 12 0 14 6 0 0 0

69,2% 0,0% 92,3% 0,0% 73,7% 50,0% 0,0% 0,0% 0,0%

4 17 1 8 5 6 5 7 4

30,8% 100,0% 7,7% 100,0% 26,3% 50,0% 100,0% 100,0% 100,0%

13 17 13 8 19 12 5 7 4

Otázka č. 4.: Co Vás vedlo ke studiu zvoleného oboru? Co žáky vedlo ke zvolení studovaného oboru, ukazuje graf č. 3 – Co vedlo žáky ke studiu zvoleného předmětu. Převážná většina uvedla vlastní rozhodnutí, za 12 žáků rozhodli rodiče, 4 žáci se nedostali na jinou školu, proto zvolili tento obor. Mezi ostatními důvody, které uvedli pouze jednotliví žáci, je i doporučení výchovného poradce na základní škole.

1

1

111

Lehká maturitni zkouška

1

Neuvedu 4

Nevěděl jsem kam jít 12

Větší možnost uplatnění Výchovný poradce na základní škole Obor se zdál být jednoduchý Nedostal jsem se na jinou školu (jiný obor) Rozhodnutí rodičů

76

Vlastní rozhodnutí

Graf č. 3 – Co vedlo žáky ke studiu zvoleného předmětu Vlastní rozhodnutí při výběru studovaného oboru uvedlo 31 žákyň a 44 žáků. Graf č. 4 – Vlastní rozhodnutí dle pohlaví, znázorňuje tyto počty procentuálně, vztaženo vždy k celkovému počtu žákyň a celkovému počtu žáků, kteří vyplnili dotazník.

28

80,00% 79,00% 78,00% 77,00% 76,00% 75,00% 74,00%

73,00% Žákyně

Žáci

Graf č. 4 – Vlastní rozhodnutí dle pohlaví Otázka č. 5.: Kdybyste měl(a) možnost, zvolil(a) by jste si znovu studium stejného oboru? Dvacet devět respondentů dospělo během studia k názoru, že studovaný obor by si již znovu nezvolili. Z tohoto počtu je to 20 respondentu, kteří se pro studovaný obor rozhodli sami. Otázka č. 5a.: Proč byste si tento obor znovu nezvolil(a)? Graf č. 5 – Proč si již studovaný obor nezvolit, nám ukazuje důvody, které uvedli žáci, proč by již studovaný obor znovu nezvolili.

29

Možnost uplatnění 1

1

1

Nenaplnil očekávání

1

1 2

Neodpovídá oboru budoucího zaměstnání Praxe pouze 3 hodiny týdně Studium je nedostačující

3 19

Studium je náročné Nechtěl(a) jsem jej vůbec studovat Přestal mě zajímat, nebaví mě

Graf č. 5 – Proč si již studovaný obor nezvolit Otázka č. 6.: Plánujete po ukončení studia pracovat ve vystudovaném oboru? V dotazníku uvedlo 34 žáku, že chce pracovat ve vystudovaném oboru. Jedná se o necelých 35 % z celkového počtu respondentů. Žáci, kteří se sami rozhodli studovat uvedený obor a také jsou rozhodnuti pracovat ve vystudovaném oboru, jsou zastoupeni v počtu 29, což je více jak 64 %.

70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00%

0,00% Pracovat ve vystudovaném oboru chce celkem

Pracovat ve vystudovaném oboru po vlastním rozhodnutí chce celkem

Graf č. 6 – Žáci mající zájem pracovat ve vystudovaném oboru

30

Otázka č. 4.: Co Vás vedlo ke studiu zvoleného oboru? Otázka č. 4a.: Pokud jste se rozhodl(a) pro studium sám, které faktory při volbě oboru pro Vás byly nejdůležitější? Otázka č. 6.: Plánujete po ukončení studia pracovat ve vystudovaném oboru? Vlastní rozhodnutí, zájem o obor, a pracovat ve vystudovaném oboru uvedlo 19 respondentů. Na grafu č. 7 – Zastoupení oborů, ve kterých chtějí respondenti pracovat po vlastním rozhodnutí, jsou znázorněny studované obory těchto respondentů, kteří uvedli všechny tři výše zmiňované podmínky. Dotazníky vyplnili respondenti studující 9 různých oborů. Obor provoz a údržba vozidel se do tohoto grafu nedostal.

ekonomické lyceum 1 2

provoz a ekonomika dopravy

6 mechanik elektronik

2

technické lyceum 2 strojírenství - konstruování s podporou počítače 2

kadeřník

6 elektrotechnika

3

obchodní akademie

Graf č. 7 – Zastoupení oborů, ve kterých chtějí respondenti pracovat po vlastním rozhodnutí Otázka č. 7.: Jakým způsobem si budete po ukončení studia hledat práci? Jako nejčastější způsob vyhledávání budoucí práce uvedli respondenti vyhledávání prostřednictvím internetu nebo inzerátů. Jeden žák studující na střední škole uvedl, že je již živnostník. Graf č. 8 – Způsob vyhledávání zaměstnání, udává všechny uvedené způsoby vyhledávání budoucího zaměstnání.

31

1

jsem již živnostník 5

9 nevím

57 Práci mám již nyní zajištěnu 48 Prostřednictvím rodičů, známého

Přes úřad práce nebo personální agenturu 48

Vyhledáváním na inzerát, přes internet

Graf č. 8 – Způsob vyhledávání zaměstnání Otázka č. 8.: Který faktor bude pro Vás nejdůležitější při volbě zaměstnavatele? Jako nejdůležitější faktor při volbě budoucího zaměstnání žáci uvedli dobré finanční ohodnocení a to celkem v 65 odpovědích. 55 odpovědí bylo pro dobré pracovní podmínky. Nejméně odpovědí bylo pro vzdálenost práce od místa bydliště a tím nutnost dojíždění.

26 Vzdálenost od místa bydliště, nutnost dojíždění

65

Uspokojivá práce 40 Dobré pracovní podmínky Dobré finanční ohodnocení

55

Graf č. 9 – Co bude nejdůležitější při volbě zaměstnání

32

Otázka č. 9.: Jakou máte představu o svém budoucím finančním ohodnocení, nástupním platu (čistá mzda měsíčně)? Představa žáků o nástupním čistém platě je zobrazená na grafu č. 10 - Představa o nástupním platu. Převážná většina je v rozmezí 15 – 20 tisíc korun. Více než 30 tisíc korun čistého jako nástupní plat by si přálo 7 respondentů.

60,0%

50,0%

40,0%

30,0%

20,0%

10,0%

0,0% Do 15 000,- Kč

15 000 – 20 000,- 20 000 - 30 000,- Více než 30 000,Kč Kč Kč

Graf č. 10 – Představa o nástupním platu Otázka č. 11.: Budete pokračovat studiem na vysoké škole? Ze všech respondentů chce dále pokračovat ve studiu na vysoké škole 50, 25 uvažuje o doplnění vzdělání při zaměstnání a 23 je nyní rozhodnuto dále již po dokončení střední školy nestudovat. Znázorňuje nám to procentuálně graf č. 11 – Budete pokračovat studiem na vysoké škole?

33

60,0% 50,0%

40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% Ano

Možná později při zaměstnání

Ne

Graf č. 11 – Budete pokračovat studiem na vysoké škole? Otázka č. 12: Uvažujete v budoucnosti o práci v zahraničí? Na otázku, zda žáci uvažují po studiích o práci v zahraničí, odpovědělo kladně 55 respondentů. 18 o práci v zahraničí neuvažuje, 25 o této možnosti zatím nepřemýšlelo. Procentuálně to znázorňuje graf č. 12 – Uvažujete o práci v zahraničí?

60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% Ano

Ne

Graf č. 12 – Uvažujete o práci v zahraničí?

34

Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom

Otázka č. 13.: Uvažujete o podnikání, založení své vlastní živnosti po ukončení studia? Do oblasti podnikání by se pustilo pouze 19 respondentů. 44 jich o tom zatím nepřemýšlelo a 35 je v tuto chvíli rozhodnuto nepodnikat. Otázka je procentuálně znázorněna grafem č. 13 – Uvažujete o podnikání, založení své vlastní živnosti po ukončení studia? 50,0% 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Ano

Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom

Ne

Graf č. 13 – Uvažujete o podnikání, založení své vlastní živnosti po ukončení studia? 4.2.2 Dotazníky pro absolventy středních škol Dotazník pro absolventy středních škol vyplnilo 14 žen, 10 mužů, celkem tedy 24 respondentů. Otázka č. 2.: V současnosti jste již zaměstnán(a), studujete, studujete při zaměstnání nebo jste nezaměstnán(a)? Základní přehled o zaměstnání či studiu absolventů odpovídajících na dotazník je uveden v tabulce č. 5 – Přehled absolventů. Žádný z kontaktovaných respondentů, který dotazník vyplnil, není nezaměstnaný.

35

Tabulka č. 5 – Přehled absolventů Ženy

Ženy %

Muži

Muži % Celkem

Dále studuji

2

8,3%

3

12,5%

5

Studuji při zaměstnání

9

37,5%

5

20,8%

14

Jsem zaměstnán(a)

3

12,5%

2

8,3%

5

Jsem nezaměstnaný(á)

0

0,0%

0

0,0%

0

Absolventů, kteří dále studují bez přerušení nebo kteří studují při zaměstnání je devatenáct. Jako nejčastější důvod dalšího studia uvádějí vlastní rozhodnutí. Jeden jako důvod uvedl nátlak vedení a jeden možnost profesního růstu. Znázorňuje to graf č. 14 – K dalšímu studiu mě přivedlo.

18 16 14 12 10 8 6

4 2 0 Nátlak vedení

Profesní růst

Vlastní rozhodnutí

Graf č. 14 – K dalšímu studiu mě přivedlo Otázka č. 2a.: Jaký obor jste vystudoval(a) na střední škole? Zastoupení jednotlivých oborů, které absolventi vystudovali na střední škole, ukazuje graf č. 15 – Obory, které absolventi vystudovali. Oborů je celkem 13 a společné obory se žáky středních škol jsou 4. Elektrotechnika, provoz a údržba vozidel, obchodní akademie a kadeřník.

36

Ekonomika zemědělství a výživy Kadeřník 1 4

1

Provoz a údržba vozidel

1

Sociální péče

1

Společné stravování

1

Zahradník 3

1 Provozní technika 1

2 3

Kuchař- číšník Obchodní akademie Elektrická trakce v dopravě

2

Nábytkářská a dřevařská výroba

3 Strojírenství

Elektrotechnika

Graf č. 15 – Obory, které absolventi vystudovali Otázka č. 6.: Jakým způsobem jste si po ukončení studia hledal(a) práci? Jakým způsobem si absolventi po skončení studia na střední škole vyhledali práci, nám ukazuje graf č. 16 – Jaký způsobem jsem získal práci. Celkem 40 % respondentů uvedlo, že práci mělo již zajištěnou, stejný počet práci získal za pomoci rodičů nebo známého. Vyhledáváním na internetu nebo v inzerátech práci nalezlo 20 % respondentů. Žádné jiné způsoby získání práce absolventi neuvedli.

37

45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Práci jsem již měl(a) zajištěnu

Prostřednictvím rodičů, Vyhledáváním na inzerát, známého přes internet

Graf č. 16 – Jaký způsobem jsem získal práci Otázka č. 8.: Pracujete v zahraničí nebo uvažujete o práci v zahraničí? Otázka č. 9.: Uvažujete o podnikání, založení své vlastní živnosti? V zahraničí pracuje jeden z respondentů absolventského testu, jeden o práci v zahraničí uvažuje. O podnikání uvažují 3 respondenti, žádný respondent však nepodniká. Procentuálně to znázorňuje graf č. 17 – Pracuji, podnikám, pracuji v zahraničí.

14,0% 12,0% 10,0% 8,0% 6,0% 4,0% 2,0% 0,0% Pracuji v zahraničí Uvažuji o práci v zahraničí

Podnikám

Graf č. 17 – Pracuji, podnikám, pracuji v zahraničí

38

Uvažuji o podnikání

Tabulka č. 6.: Shoda oborů studovaných s obory, ve kterých pracují absolventi, nám ukazuje shodu představy o budoucím povolání absolventů během studia na střední škole se skutečně vykonávaným povoláním nebo pokračování studia na vysoké škole ve stejném oboru. Shodu uvedlo 13 respondentů z celkového počtu. Tabulka č. 6 – Shoda oborů studovaných s obory, ve kterých pracují absolventi Obor, ve kterém pracuji, nebo

Představa o zaměstnání během studia na

pokračuji ve stejném na VŠ

Shoda

SŠ

Elektrotechnika

Elektrotechnika

Elektrotechnika

V technice.

Elektrotechnika

informatika, elektrotechnika

ANO

Elektrická trakce v dopravě

Elektrotechnika

ANO

Elektrická trakce v dopravě

strojvedoucí

Elektrotechnika

Nic konkrétního, cokoliv v IT

Elektrická trakce v dopravě

Doprava

Strojírenství

strojírenství

Nábytkářská a dřevařská výroba

Pracovat ve výrobě s postupem

Strojírenství

nevím

Číšník

číšník

Ekonomika zemědělství a výživy

Za málo práce hodně peněz

Provozní technik

Obchodní zástupce

Společné stravování

Ten co jsem studoval

Státní zaměstnanec

Ekonomické zaměření

Nábytkářská a dřevařská výroba

Kosmetika

Zahradník

zahradník

ANO

Provoz a údržba vozidel

v dopravě

ANO

Sociální péče

asistentka ředitele

Strojírenství

technik ve strojírenství

ANO

Obchodní akademie

administrativa

ANO

Kuchař- číšník

Kuchař číšník

ANO

Nábytkářská a dřevařská výroba

nevím

Kadeřník

Kadeřník

ANO

ANO

ANO

Shoda oborů celkem 39

ANO

ANO

ANO 54,2%

Otázka č. 11.: Jakou jste měl(a)/máte představu o svém budoucím finančním ohodnocení, nástupním platu (čistá mzda měsíčně)? Výše čistého platu absolventů nebo představa o výši platu u absolventů, kteří pokračují studiem na VŠ a nejsou zaměstnáni je znázorněna grafem č. 18. Téměř vyrovnané jsou hodnoty do 20 tisíc korun a 20 – 30 tisíc korun. Obě mají více jak 40 %. Plat v hodnotě 30 – 40 tisíc korun uvedlo 12,5 % respondentů.

50,0% 45,0% 40,0% 35,0% 30,0%

25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Do 20 000,- Kč

20 000 - 30 000,- Kč

30 000 - 40 000,- Kč

Graf č. 18 – Výše čistého platu absolventů Otázka č. 10.: Jaká je/byla skutečná výše Vašeho nástupního platu (čistá mzda měsíčně)? Skutečnou výši čistého nástupního platu uvedlo jen 6 respondentů. Srovnání původních představ o nástupním platu se skutečnou výší nástupního platu je uvedeno v tabulce č. 7 – Porovnání představy a skutečné výše nástupního platu. Tabulka č. 7 – Porovnání představy a skutečné výše nástupního platu Představa o výši nástupního platu

Skutečná výše nástupního platu

30 000 - 40 000,- Kč

5 000,00 Kč

Do 20 000,- Kč

6 500,00 Kč

Do 20 000,- Kč

13 000,00 Kč

30 000 - 40 000,- Kč

15 000,00 Kč

20 000 - 30 000,- Kč

15 000,00 Kč

Do 20 000,- Kč

16 000,00 Kč

40

5

DISKUSE Dotazníky pro žáky středních škol vyplnilo 98 respondentů. Důležité odpovědi si rozebereme. Většina žáků (76 žáků) uvedlo, že ke studiu oboru je přivedlo vlastní rozhodnutí,

za 12 žáků rozhodli rodiče. Ostatní odpovědi byly co do počtu jednotlivé a z tohoto hlediska zanedbatelné. Nejsou však zanedbatelné z pohledu vlastních odpovědí. Jak je výše uvedeno, většina žáků se pro výběr studia na střední škole rozhodli sami, to však ještě nesvědčí o „identifikaci“ se studovaným oborem, neboť 34 žáků z celkového počtu uvedlo, že nechce pracovat ve vystudovaném oboru. Pokud ovšem vezmeme v úvahu jen počet žáku s vlastním rozhodnutím studovat obor a i v oboru následně

pracovat

dostaneme

číslo

64,4

%.

Zde

je

již

možné

hovořit

o „identifikaci“ s oborem. Na stejnou otázku, co Vás vedlo ke studiu zvoleného oboru, uvedl jeden žák výchovného poradce na základní škole. Z dalších odpovědí tohoto žáka je vidět jednoznačně negativní postoj ke studovanému oboru. Obor žáka nezajímá a studium ho nebaví. Opravdu výchovný poradce vyhodnotil správně předpoklady žáka pro jeho další studium nebo se předpoklady žáka tak zásadně změnily? Při vlastním rozhodnutí o studovaném oboru je dívek o 4 % méně než chlapců. Toto malé číslo nasvědčuje o vyrovnanosti v sebepoznání a cílevědomosti mezi oběma pohlavími. Přibližně třetina všech žáků uvedla, že je obor přestal zajímat a proto by si studovaný obor již znovu nevybrali. Proč také již obor nestudovat je praxe pouze tři hodiny týdně. Tuto odpověď uvedl jeden žák. Jedná se o obor provoz a údržba vozidel a žák se sám v počátku rozhodl obor studovat. Jedná se o žáka méně manuálně zručného nebo je obor nastaven pro více než průměrně manuálně či technicky zručné žáky? Při volbě zaměstnaní je pro žáky rozhodující dobré finanční ohodnocení a dobré pracovní podmínky. Práce jako zdroj příjmů a výše těchto příjmů jsou tedy stavěné na přední místo při volbě zaměstnání. Práce, která uspokojí a naplní představy o vykonávaném povolání, ustupuje do pozadí. Může tohle nasvědčovat o tom, že pro žáky středních škol je důležitější představa o určité životní úrovni, představa o splnění si cílů jiných než uspokojivá práce?

41

I když výše příjmů je pro většinu žáků odpovídajících na dotazník rozhodující při výběru zaměstnání představa o nástupním platu se pohybovala v reálných číslech. Více jak 70 % žáků uvedlo částku nástupního platu do 20.000,- Kč. O snaze být samostatný a sám rozhodovat o svém budoucím životě mohou vypovídat odpovědi na otázku – jakým způsobem si budete vyhledávat budoucí zaměstnání. Vyhledávání prostřednictvím internetu a inzerátů bylo uvedeno v 57 odpovědích. Pomoc od rodičů a úřady práce byly až na dalším místě. Jeden žák uvedl, že je již živnostník. Je to jen chyba nebo nepozornost při vyplňování dotazníku nebo si takto „živnostník“ doplňuje vzdělání? Otázky v dotazníku s touto možnou odpovědí nepočítaly, a proto otázka výše položená zůstává nezodpovězená. Podnikat nebo jít pracovat do Rakouska? Více než polovina všech žáku uvedla možnost práce v zahraničí, o podnikání uvažuje necelých 20 % dotázaných žáků. Jednoznačně tedy práce v zahraničí. Pokud budeme brát v potaz rozložení regionu a počet jeho pracovních příležitosti, je odpověď na možnou práci v zahraničí téměř očekávaná. Většina žáku je rozhodnuta jít dále studovat, více jak čtvrtina je rozhodnuta si vzdělání doplnit při zaměstnání. Dříve bylo vyučení s výučním listem dostačující pro získání dobrého zaměstnání s dostačujícím výdělkem. Dnes je maturitní vysvědčení ve většině firem bráno jako základ. Je to tak i ve státní správě. Žáci sociálně slabších rodin volí studium při zaměstnání. Jaká však bude situace za pár let? Bude pro stále větší počet vysokoškolských absolventů práce odpovídající jejich kvalifikaci. Otázka je však mimo rámec bakalářské práce a zůstávají zde možnosti zamyslet se. Dotazníky pro absolventy středních škol vyplnilo pouze 24 respondentů. Devatenáct jich je zaměstnaných a 5 pokračuje ve studiu na vysoké škole. Dotazník tedy nevyplnil žádný nezaměstnaný absolvent střední školy. Zajímavý je pohled na otázku shody studovaného oboru na střední škole a nynějším povolání. 13 absolventů (54,2 %) pracuje v oboru, který studovalo na střední škole. Tento lehce nadpoloviční počet nám neodpoví na otázku, zda žáci chtějí po ukončení školy pracovat ve vystudovaném oboru a najít si v něm pracovní uplatnění nebo zda mají v úmyslu odejít mimo vystudovaný obor. Zájem žáků najít si pracovní uplatnění ve vystudovaném oboru souvisí s řadou faktorů. Jedním z nich je provázanost mezi stabilitou profesní volby na jedné straně a původním zájmem žáka o studium vybraného oboru na straně druhé. Je tedy také velmi 42

důležité, aby volba studijního oboru byla pokud možno v souladu se skutečným zájmem a zaměřením žáka. „Pro učební obory i střední odborné školy s maturitou platí, že značná část absolventů odchází už po ukončení studia pracovat do jiného oboru a odliv z vystudovaného oboru pokračuje i v následujících letech po ukončení studia. Několik let od ukončení studia tak pracuje asi 40 % absolventů středních škol mimo vystudovaný obor. Podstatné jsou příčiny odchodů za prací do jiného oboru, zejména zda jsou podmíněny nepříznivou situací na trhu práce a nedostatkem pracovních míst nebo nezájmem absolventů v oboru pracovat. V textu uvedené údaje byly zjištěny na základě dotazování absolventů středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou (r. 2012)“ (Infoabsolvent, [online]. 2013). Celkem

19

absolventů

(79,1

%)

pokračuje

v terciálním

vzdělávání.

„To koresponduje s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky dosáhnout vyššího podílu populace vstupující do terciárního vzdělávání navýšením podílu přijímaných do všeobecného vzdělávání ze všech přijatých na střední. Všeobecným proudem je zde rozuměno vzdělávání na gymnáziích a v oborech lyceí“ (Kleňhová, 2011, s. 4). Podařilo se tedy naplnit předpoklady bakalářské práce? Opravdu nekorespondují plány studentů v kontextu budoucího zaměstnání s reálnou skutečností? Žáci, kteří se rozhodli pro studium konkrétního oboru sami, mají přehled o trhu práce a studovaný obor vybírali s přihlédnutím k aktuální poptávce na trhu práce. Trh práce se však rok od roku mění a na konci studia může být situace naprosto odlišná. Je na Břeclavsku počet nezaměstnaných čerstvých absolventů větší než celkový počet volných pracovních pozic v regionu? Dle údajů úřadů práce k únoru 2013 je počet absolventu evidovaných na úřadech práce dvojnásobný než počet volných pracovních míst. A jak se mění představy studentů, vycházející z jejich očekávání a skutečnosti během studia na střední škole, o jejich uplatnění na trhu práce? Žáci, které ke studiu přivedli rodiče nebo jiné okolnosti, se během studia hledají a těmto škola musí pomoci rychle se zorientovat, poznat své skutečné předpoklady a tak jim usnadnit vstup na trh práce.

43

ZÁVĚR

6

Problematiku nezaměstnanosti nám přinesla změna po roce 1989 - přechod na tržní ekonomiku. Změna nastala, jak ve struktuře výrobní sféry, tak také v požadavcích na pracovní sílu a lidské zdroje. Vzdělávací systém musel také reagovat a přešel z úzce profilového zaměření na široce pojatou přípravu, aby měli absolventi více možností uplatnění v co nejširším spektru povolání. Otázkou zůstává, zda reaguje pružně. Při hledání uplatnění na pracovním trhu se mohou vyskytnout bariéry, které komplikují absolventům najít zaměstnání. Důležitá je volba profesního zaměření jednotlivých absolventů a dostatečné přesvědčení o svých schopnostech a dovednostech získaných studiem vybraného oboru. Pak se daří i tyto bariéry překonat. Proto je první volba povolání, která probíhá v na konci základních škol velmi důležitá. Cílem bakalářské práce bylo zjistit skutečné uplatnění absolventů středních škol v Jihomoravském kraji a sousedním Rakousku na trhu práce na základě vyhodnocení dotazníků. Získání informací o shodě získaného vzdělání (kvalifikace) a vykonávaného zaměstnání. „Více než sedm tisíc lidí z břeclavského regionu hledalo s posledním prosincovým dnem práci. Okres Břeclav patřil společně s Hodonínskem a Znojemskem k místům, kde se nezaměstnanost zvýšila o více než jedno procento. Aktuální údaj činí: 11,4 procent. A minimálně setrvá. Lze předpokládat, že v nejbližších měsících se nezaměstnanost v kraji nesníží, stojí totiž ve zprávě, kterou ve středu zveřejnili představitelé úřadu práce. Řečí čísel je na Břeclavsku bez práce 3 832 mužů a 3 223 žen. Volných míst je přitom pouze 144, na jedno tak připadá zhruba padesát uchazečů. Míra nezaměstnanosti by se podle odhadů ředitele břeclavské pobočky úřadu práce Lubomíra Marka mohla dostat až na dvanáct a půl procenta.“ (Ivánek, [online]. 2013). Nebude jednoduché, pro čerstvé absolventy břeclavského regionu, najít uplatnění na trhu práce. Vždyť počet všech volných pracovních míst je v tomto regionu nižší než počet absolventů evidovaných na úřadech práce. Jaké jsou tedy představy žáku středních škol o jejich uplatnění na trhu práce? Dotazník vyplňovali žáci posledních ročníků studovaných oborů. Lze tedy předpokládat, že o uplatnění mají již reálné představy. Z odpovědí můžeme říct, že pokud se žák rozhodl pro studium sám, je pravděpodobnější, že ve studovaném oboru bude pracovat nebo se i dále vzdělávat. Práci si bude hledat prostřednictvím internetu, a pokud se 44

naskytne možnost pracovat v zahraničí, rozhodne se pro ni. Práci v sousedním Rakousku však uvedl pouze jeden absolvent a jeden o práci uvažuje i při pokračování studia ve stejném oboru na vysoké škole. Jaké je však skutečné uplatnění absolventů v sousedním Rakousku nelze určit. Vzorek 24 respondentů dotazníku není vypovídající. Bohužel se více kontaktů na absolventy nepodařilo autorovi bakalářské práce zajistit. Úspěšným zakončením střední školy nemůže skončit vzdělávání, rozhodně je však výhodnější prohlubovat vědomosti v určitém profesním zaměření, než jej neustále měnit. Čím méně bude absolventů hledajících sebe sama, tím méně bude nezaměstnaných absolventů. K tomu také napomůže dobrá volba prvotního studijního zaměření a následně co nejlepší využití získaných vědomostí a znalostí pro své klíčové kompetence a následně profesní uplatnění. Změny školského vzdělávacího systému směřují k tomu, aby absolventi získali nejen důležité profesní kvalifikace, ale především kvalifikace v podobě klíčových kompetencí, které umožní uplatnění téměř v jakémkoli zaměstnání a také případné rekvalifikaci. Těsně před dokončením bakalářské práce vyšel na serveru i-dnes článek, který si zde dovolím přímo citovat: „Česko je zkorumpované, v cizině nám bude líp, myslí si středoškoláci. 4. května 2013 1:10 Čeští studenti se domnívají, že v Česku se bez známostí a ostrých loktů neuplatní ani když budou sebeschopnější. Svou vlast tak chce v budoucnu opustit každý šestý student střední školy. Vyplývá to z rozsáhlého projektu MF DNES, který se snažil najít odpověď na otázku, jak vidí svou budoucnost mladí Češi. Každý šestý student střední školy si myslí, že mu bude v cizině lépe. V Česku jim vadí zejména korupce a neprofesionální práce státní správy. Překvapivá zpráva vyplynula z projektu MF DNES Studenti čtou a píší noviny, kterého se účastní desetitisíce středoškoláků. Redakce dostala téměř pět tisíc esejů, kde studenti popisovali, jak si představují svůj život za dvacet let. "Nehraje se tu fér. Nechci být ve zkorumpované zemi, kde rozhodují lidé s penězi," napsal středoškolský student Ondřej Foltán z Orlové a vyjádřil tak názor velké části svých vrstevníků. Každý šestý vidí stejně jako on svoji budoucnost v odchodu do ciziny. Nereagovali na žádné otázky, jejich výpovědi byly spontánní, což je odlišuje od běžných průzkumů. A řada z nich chce ze země zmizet. 45

Z esejů je cítit, že studenty trápí tíživá ekonomická situace, ale hlavně korupce, klientelismus a z toho plynoucí pocit, že šanci na uplatnění mají jen privilegovaní. "Sázíme na vzdělání a pak se ukáže, že mnoho lidí si titul koupilo. Sledujeme korupční aféry. Člověk nemůže zjistit, kde je pravda, komu má věřit a komu ne," zoufá si například Petr Sýkora ze sušického gymnázia. Frustraci nepodléhají jen mladí lidé z chudších regionů. Dokladem je, že hned po Vysočině chtějí "prchnout" do ciziny nejvíce středoškoláci z Prahy. "To je poměrně závažná zpráva. Neberu ji na lehkou váhu, ale názor studentů se bude ještě vyvíjet. Velmi složité je to všude a oni jsou v zemi, která je na tom ještě poměrně dobře," říká ministr financí Miroslav Kalousek. V cizině nyní pracuje asi 70 tisíc Čechů. Nalákaly je vyšší platy, praxe i cizí jazyky. Mnozí byli zaskočeni vyšším pracovním tempem, přílišným lpěním na firemní hierarchii či neosobním přístupem. Češi jsou zvyklí na odlišnou mentalitu. Plán na odchod ze země však není česká specialita, stejně uvažují i Maďaři či Španělé. A třeba z Lotyšska a Litvy odešla kvůli práci desetina populace“ (Švec, [online]. 2013).

6.1

Doporučení pro pedagogickou praxi Zvýšenou pozornost, během prvního roku studia, by měly střední školy věnovat

žákům, kteří se pro studium nerozhodli sami. Rozvíjením jejich skutečných předpokladů a například umožněním přestupu na jiný obor v rámci školy, by jim školy mohli umožnit zvýšit schopnost budoucího uplatnění na trhu práce.

46

7

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Publikace BURDOVÁ, J., CHAMOUTOVÁ, D. Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním. Praha : NÚOV 2012. 44 s. ČAČKA, O. Psychologie duševního vývoje dětí a dospělých s faktory optimalizace. Brno 2000. 290 s. ISBN 80-7239-060-0 ČECHOVÁ, B. H. Nápady pro rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí žáků. 1. vydání, Praha : Portál, 2009. 120 s. ISBN 978-80-7367-388-8 KLEŇHOVÁ, M., VOJTĚCH, J. Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání. Praha : NÚOV 2011. 84 s. KOFROŇOVÁ, O., VOJTĚCH, J. Analýza vzdělávacích programů z hlediska zaměstnanosti absolventů. 1. vydání. Praha : NÚOV 2006. 57 s. KRÁLÍK, O., HARTMANN, J. Základy statistiky pro pedagogy. 1. vyd. Brno : Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 2000. 39 s. ISBN 80-7204-152-5. MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha : Slon, 2002. 172 s. ISBN 8086429-08-3. MEZERA, A. Pro jaké povolání se hodím? Brno : Computer Press, 2008. 269 s. ISBN 978-80-251-2395-9 MŠMT ČR: Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. Praha, 2001. 98 s. ISBN 80-211-0372-8 PRŮCHA, J. Pedagogická encyklopedie. Praha : Portál, 2009. 936 s. ISBN 978-807367-546-2.

47

PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 2009. 400 s. ISBN 978-80-7367-647-6. ÚLOVCOVÁ, H a kol. Uplatnění absolventů škol na trhu práce- 2007. Praha : NÚOV, 2008. 88 s. ISBN 978-80-87063-07-1. VOJTĚCH J. A KOL. Odborné školy a jejich sociální partneři. Praha : NÚOV, 2011. 43 s. ISBN 978-80-87063-33-0. Internetové zdroje ČT 24. Nezaměstnanost v eurozóně opět na vrcholu, práci hledejte v Rakousku. 2012. Poslední aktualizace 31. 10. 2012. [online]. Dostupné na WWW: . JMK. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy jihomoravského kraje 2012 [online]. Poslední aktualizace 24. 4. 2012. Dostupné na WWW: . DAŇHELOVÁ M., moderátorka, ČT 24, ze dne 27. 6. 2012, 21:10, Pořad: Ekonomika. [online]. Dostupné na WWW . EURYDICE, Klíčové kompetence, vznikající pojem ve všeobecném povinném vzdělávání. Konečné znění textu: říjen 2002. © Eurydice, 2002. © UIV, 2003 [online]. Dostupné na WWW . INFOASOLVENT. Rozdíly v inzertní nabídce zaměstnání v letech 2005, 2007 a 2010. [online]. Dostupné na WWW .

48

INFORMAČNÍ SYSTÉM O UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ ŠKOL NA TRHU PRÁCE. Vývoj vzdělanostní struktury žáků nově přijímaných do 1. ročníků SŠ. [online]. Dostupné na WWW: . INFORMAČNÍ SYSTÉM O UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ ŠKOL NA TRHU PRÁCE. Uplatnění absolventů mimo obor a jeho důvody. [online]. Dostupné na WWW: < http://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekAbsolventi?Stranka=4-3-09>. IVÁNEK, L., O práci žádalo dalších tisíc lidí, nezaměstnanost roste. Poslední aktualizace 9. 1. 2013. [online]. Dostupné na WWW: < http://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/opraci-zadalo-dalsich-tisic-lidi-nezamestnanost-roste-20130109.html>. JMK, Rozvoj lidských zdrojů. Informace o situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji 2013. Poslední aktualizace 12. 3. 2013. [online]. Dostupné na WWW: < http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=153292&TypeID=12>. KALOUSKOVÁ, P.; VOJTĚCH, J. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – souhrnný pohled. Praha: NÚOV, 2008. [online]. Dostupné na WWW: . KALOUSKOVÁ, P.; VOJTĚCH. J. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – souhrnný pohled. [online]. Dostupné na WWW: . MPSV, Co mladí lidé očekávají od svého zaměstnání? Poslední aktualizace: 20. 11. 2009. [online]. Dostupné na WWW: . ŠVEC, P., Česko je zkorumpované, v cizině nám bude líp, myslí si středoškoláci. Poslední aktualizace 4. 5. 2013. [online]. Dostupné na WWW: .

49

ÚLOVCOVÁ, H. A KOL. Uplatnění absolventů škol na trhu práce – 2005. [online]. Dostupné na WWW: .

VOJTĚCH, J., CHAMOUTOVÁ, D. NÚV, Zpráva o nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol ke konci dubna 2011. [online]. Dostupné na WWW: ZASEDÁNÍ NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉHO ROKU 1920. Tisk 2142. Vládní návrh. [online]. Dostupné na WWW:

50

8

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č.1 Dotazník k bakalářské práci "Analýza uplatnění absolventů SOU a SOŠ na trhu práce, jejich plány a reálná skutečnost" I. Tento dotazník je určen pro současné studenty SOU nebo SOŠ Příloha č. 2 Dotazník k bakalářské práci "Analýza uplatnění absolventů SOU a SOŠ na trhu práce, jejich plány a reálná skutečnost" II. Tento dotazník je určen pro bývalé absolventy SOU nebo SOŠ, kteří v současné době studují vysokou školu nebo jsou již zaměstnáni, jsou OSVČ případně jsou bez práce.

51

Příloha č. 1

Analýza uplatnění absolventů SOU, SOŠ a SPŠ na trhu práce, jejich plány a reálná skutečnost Tento dotazník je určen pro současné studenty SOU nebo SOŠ

Prosím čtěte pozorně a odpovězte na všechny otázky zakřížkováním z možností nebo vlastními slovy.

jedné

1) Jste žákyně nebo žák? Žákyně Žák

2) Studuji ročník I. II. III. IV.

3) Studuji obor (Prosím doplňte název oboru, který studujete) …………………………………………………………………………...

4) Co Vás vedlo ke studiu zvoleného oboru? Vlastní rozhodnutí Rozhodnutí rodičů Výchovný poradce na základní škole

Nedostal jsem se na jinou školu (jiný obor) Jiné: …………………………………………………………………………… Doplňující otázku k vlastnímu rozhodnutí vyplní jen Ti, kteří u předchozí otázky (č.4) zakřížkovali volbu „Vlastní rozhodnutí“ 4a) Pokud jste se rozhodl(a) pro studium sám, které faktory při volbě oboru pro Vás byly nejdůležitější? Zájem o obor Snadné uplatnění na trhu práce, snadné získání zaměstnání Dobré budoucí finanční ohodnocení Blízkost školy k bydlišti Jiné: …………………………………………………………………….

Následující otázku vyplňují všichni žáci. 5) Kdybyste měl(a) možnost, zvolil(a) by jste si znovu studium stejného oboru? Určitě ano Určitě ne Nevím

Doplňující otázku k volbě stejného oboru vyplní jen Ti, kteří u předchozí otázky (č.5) zakřížkovali volbu „Určitě ne“ 5a) Proč byste si tento obor znovu nezvolil(a)? Přestal mě zajímat, nebaví mě Nechtěl(a) jsem jej vůbec studovat Studium je náročné Studium je nedostačující Jiné: ………………………………………………………………………..

Následující otázky již vyplňují všichni žáci.

6) Plánujete po ukončení studia pracovat ve vystudovaném oboru? Ano, určitě Určitě ne Nevím

7) Jakým způsobem si budete po ukončení studia hledat práci? (Označ jednu nebo více odpovědí, případně doplň vlastní). Přes úřad práce nebo personální agenturu Prostřednictvím rodičů, známého Vyhledáváním na inzerát, přes internet Práci mám již nyní zajištěnu Jiné: ………………………………………………………………………

8) Který faktor bude pro Vás nejdůležitější při volbě zaměstnavatele? (Označ jednu nebo více odpovědí, případně doplň vlastní). Uspokojivá práce Dobré finanční ohodnocení Vzdálenost od místa bydliště, nutnost dojíždění Dobré pracovní podmínky Jiné: ……………………………………………………………………..

9) Jakou máte představu o svém budoucím finančním ohodnocení, nástupním platu (čistá mzda měsíčně)? Do 15 000,- Kč

15 000 – 20 000,- Kč 20 000 - 30 000,- Kč Více než 30 000,- Kč 10) Jste ochotni se dále vzdělávat, kdyby to Váš zaměstnavatel vyžadoval? Určitě ano Určitě ne Záleží na tom, v jaké oblasti Nevím

11) Budete pokračovat studiem na vysoké škole? Ano Ne Možná později, při zaměstnání

12) Uvažujete v budoucnosti o práci v zahraničí? Ano Ne Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom

13) Uvažujete o podnikání, založení své vlastní živnosti po ukončení studia? Ano Ne Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom

Děkuji za vyplnění dotazníku.

Příloha č. 2

Dotazník k bakalářské práci "Analýza uplatnění absolventů SOU a SOŠ na trhu práce, jejich plány a reálná skutečnost" II. Tento dotazník je určen pro bývalé absolventy SOU nebo SOŠ, kteří v současné době studují vysokou školu nebo jsou již zaměstnáni, jsou OSVČ případně jsou bez práce. Děkuji všem za jeho vyplnění. *Povinné pole 1) Jste žena nebo muž? * 

Žena



Muž

2) V současnosti jste již zaměstnán(a), studujete, studujete při zaměstnání nebo jste nezaměstnán(a)? * 

Jsem zaměstnán(a)



Studuji



Studuji při zaměstnání



Jsem nezaměstnán(a) a nestuduji na žádné škole

Zde pokračují studující (po otázce č. 2) 2.I) Jakým způsobem si budete po ukončení studia hledat práci? * 

Prostřednictví školy, na které nyní studuji



Přes úřad práce nebo personální agenturu



Prostřednictvím rodičů, známého



Vyhledáváním na inzerát, přes internet



Práci mám již nyní zajištěnu



Jiné:

2.II) Který faktor bude pro Vás nejdůležitější při volbě zaměstnavatele? * 

Uspokojivá práce



Dobré finanční ohodnocení



Vzdálenost od místa bydliště, nutnost dojíždění



Dobré pracovní podmínky



Jiné:

Zde pokračují studující při zaměstnaní (po otázce č. 2) 2a) Jaký studuji obor nyní studujete? * 2b) Co Vás vedlo ke studiu zvoleného oboru? * 

Vlastní rozhodnutí



Výchovný poradce na střední škole



Rozhodnutí rodičů



Nedostal jsem se na jinou školu (jiný obor)



Jiné:

2b) Jaký obor jste vystudoval(a) na střední škole? * 2c) Plánoval(a) jste po ukončení studia na střední škole pracovat ve vystudovaném oboru? * Odpověď má představovat Vaše plány během studia na střední škole 

Ano, určitě



Ne

2d) Plánujete po skončení současného studia pracovat v tomto vystudovaném oboru? * 

Ano



Ne



Ještě nevím

Zde pokračují nezaměstnaní (po otázce č. 2) 2.1) Jak dlouho jste bez práce? * 

Po maturitě jsem práci nezískal(a)



Po maturitě jsem pracoval(a) méně jak 1 rok



Po maturitě jsem pracoval více jak 1 rok

2.2) Jakým způsobem si hledáte práci? * 

Přes úřad práce nebo personální agenturu



Prostřednictvím rodičů, známého



Vyhledáváním na inzerát, přes internet



Jiné:

2.3) Hledáte práci i v zahraničí? * 

Ano



Ne

2.4) Který faktor je pro Vás nejdůležitější při volbě zaměstnavatele? * 

Uspokojivá práce



Dobré finanční ohodnocení



Vzdálenost od místa bydliště, nutnost dojíždění



Dobré pracovní podmínky



Jiné:

2.5) Uvažujete o podnikání, založení své vlastní živnosti? * 

Ano



Ne

Pokračování pro studující a studující při zaměstnání (po otázce č. 2) 2e) Uvažujete v budoucnosti o práci v zahraničí? * 

Ano



Ne

2f) Uvažujete o podnikání, založení své vlastní živnosti? * 

Ano



Ne

Zde pokračují již zaměstnaní absolventi (po otázce č. 2) 3) V jakém oboru pracujete? * 4) Jaký obor jste vystudoval(a) na střední škole? * 5) Plánoval(a) jste po ukončení studia na střední škole pracovat ve vystudovaném oboru? * 

Ano



Ne

6) Jakým způsobem jste si po ukončení studia hledal(a) práci? * 

Přes úřad práce nebo personální agenturu



Prostřednictvím rodičů, známého



Vyhledáváním na inzerát, přes internet



Práci jsem již měl(a) zajištěnu



Jiné:

7) Který faktor byl pro Vás nejdůležitější při volbě zaměstnavatele? * 

Uspokojivá práce



Dobré finanční ohodnocení



Vzdálenost od místa bydliště, nutnost dojíždění



Dobré pracovní podmínky



Jiné:

8) Pracujete v zahraničí nebo uvažujete o práci v zahraničí? * 

Ano



Ne

9) Uvažujete o podnikání, založení své vlastní živnosti? * 

Ano



Ne

10) Jaká je/byla skutečná výše Vašeho nástupního platu (čistá mzda měsíčně)? *

Poslední dvě otázky pro všechny 11) Jakou jste měl(a)/máte představu o svém budoucím finančním ohodnocení, nástupním platu (čistá mzda měsíčně)? * 

Do 20 000,- Kč



20 000 - 30 000,- Kč



30 000 - 40 000,- Kč



Více jak 40 000,- Kč

12) Jaká byla Vaše představa o budoucím povolání během studia na střední škole? * V jakém oboru jste chtěl/a původně pracovat

Děkuji za vyplnění dotazníku.