ICT a jejich dopady na strukturu ICT trhu, dodavatelské a uživatelské organizace

Trendy IS/ICT a jejich dopady na strukturu ICT trhu, dodavatelské a uživatelské organizace garant bloku: J. Voříšek

V tomto desetiletí nás v oblasti IS/ICT čekají ještě dramatičtější změny než v posledním desetiletí minulého století. Budou se týkat jak dodavatelů, tak zákazníků, tak vzdělání nové generace. Cílem bloku je vyjasnit tyto změny a naznačit zainteresovaným, jak se na změny připravit.

Klíčové otázky bloku:

104

Bude zanikat význam ICT pro podnikovou strategii? Jaký bude převládající model dodávky informatických aplikací a služeb? Jaký vliv budou mít změny na trh s IS/ICT a na dodavatelské organizace? Jak by se měly připravit zákaznické organizace na nadcházející změny?

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2005

Trendy IS/ICT a jejich dopady na strukturu ICT trhu, dodavatelské a uživatelské organizace

Možné strategie informatických kateder v globální ekonomice Jiří Voříšek, katedra informačních technologií, FIS VŠE [email protected]

Abstrakt Studijní obory zaměřené na informatiku jsou celosvětově dosud jedním z nejžádanějších studijních oborů. Jak dlouho bude tento stav ještě trvat? Je počet absolventů informatiky a struktura jejich znalostí optimální z hlediska potřeb globální ekonomiky? Jak se budou počty požadovaných informatiků a požadovaná struktura jejich znalostí vyvíjet v nejbližších 4-6 letech? Budou se měnit požadavky na spolupráci vysokých škol s praxí? Jsou vysoké školy a jejich katedry připraveny reagovat na nadcházející změny? Autor očekává, že v horizontu 4-6 let dojde k výrazné změně struktury požadovaných znalostí u nových absolventů informatických oborů, což dokládá řadou argumentů. Na tyto změny musejí vysoké školy reagovat již dnes, nechtějí-li, aby jejich absolventi v budoucnu zvýšili počty nezaměstnaných. Klíčovými požadavky na většinu budoucích absolventů informatiky bude dvouoborové studium, schopnost práce v internacionálních týmech a vysoká flexibilita na měnící se podmínky.

Abstract Curricula in information systems and information technologies belong to the most popular curricula at the universities all over the world. How long we can expect this fact be true in the future? Do the number of graduates and their knowledge match the requirements of the global economy? What shifts in the number of graduates and in the structure of their knowledge we can expect? How will the universities cooperate with industries in the future? Are the universities prepared for these changes? The author of the article expects major shits in this respect during next 4-6 years. The predictions are supported by number of arguments. If the universities do not want their graduates will increase the number of unemployed they have to reflect the future changes already today. The key requirements for the graduates will be: major in informatics in combination with minor in another discipline, ability to work in international teams and high flexibility to changing conditions.

1. Úvod V roce 2003 studovalo na vysokých školách v ČR dle databáze Ústavu pro informace ve vzdělávání celkem 244 000 studentů (oproti 113 000 v roce 1990). 1 Z tohoto počtu studovalo informatické obory na 25 vysokých školách cca 35 000 studentů (oproti cca 5 000 v roce 1990). To znamená, že v ČR informatiku studuje 1

Počet stávajících studentů odhadnut dle informací z www.uiv.cz a z www stránek vysokých škol SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2005

105


každý sedmý vysokoškolský student. Studijní obory zaměřené na informatiku patří k nejžádanějších studijním oborům po celém světě. Absolventi informatických oborů dosud nacházejí v ČR velmi snadno zaměstnání a jejich platová úroveň ve srovnání s ostatními profesemi patří k nejvyšším. Jak dlouho bude tento stav ještě trvat? Je počet absolventů informatiky optimální z hlediska aktuálních potřeb globální ekonomiky? Odpovídá struktura znalostí studentů informatiky požadavkům současné praxe? Jak se budou počty požadovaných informatiků a požadovaná struktura jejich znalostí vyvíjet v nejbližších 4-6 letech? Budou se měnit požadavky na spolupráci vysokých škol s praxí? Jsou vysoké školy a jejich katedry připraveny na nadcházející změny reagovat? To jsou otázky, které si klade řada vedoucích kateder a děkanů, a to nejen v ČR. Jejich situace není jednoduchá. Doba výchovy budoucího specialisty trvá pět až šest let. To znamená, že učební osnovy by měly být navrženy podle požadavků budoucnosti vzdálené půl desetiletí. Můžeme však s přijatelnou spolehlivostí predikovat požadavky s takovým předstihem? V tomto příspěvku se pokusíme na výše uvedené otázky hledat odpovědi. Ukážeme také, jak se na nadcházející změny připravuje katedra informačních technologií VŠE.

2. Trendy trhu ICT významné pro strategie VŠ Chceme-li se pokusit o predikci počtu požadovaných informatiků v ČR a požadované struktury jejich znalostí, musíme se snažit odhadnout vývoj jejich budoucích zaměstnavatelů – tj. dodavatelů a uživatelů ICT produktů a služeb.

2.1 Vývoj na straně dodavatelů ICT produktů a služeb a jeho důsledky Období od prodeje prvního PC v roce 1981 až do roku 2000 bylo pro dodavatele ICT produktů a služeb obdobím dlouhotrvající konjunktury. Přispívaly k tomu nejen stále nové technologie a jejich nové aplikační možnosti, kampaně typu Y2K, ale i všeobecná víra ve stále lepší budoucnost ICT trhu. Rostly objemy investic uživatelských firem do ICT, rostly počty informatiků. Vysoké školy sotva stačily této konjunktuře, takže na začátku tisíciletí byli informatici úzkoprofilovou a velmi dobře placenou profesí. Od konce 90.let a zejména po splasknutí internetové bubliny na začátku nového tisíciletí započala výrazná konsolidace trhu – mnohé ICT firmy zanikly nebo byly pohlceny silnější konkurencí (např. Digital, Compaq, APP, PragoData, ASP1000). Na trhu práce se objevilo mnoho volných zkušených informatiků. Ti byli velmi tvrdou konkurencí pro absolventy vysokých škol. Například v Austrálii v roce 2003 [Philipson, 2004] byla celková nezaměstnanost 5,7 %. V ICT odvětví ale nezaměstnanost činila 12,4% a mezi programátory dokonce 18%. Přitom největší a stále rostoucí skupinou nezaměstnaných informatiků byli noví absolventi vysokých škol. V ČR konsolidace trhu probíhala také, ale neměla takové důsledky na nezaměstnanost v ICT odvětví jako v Austrálii. Snížila se pouze disproporce mezi nabídkou a poptávkou po ICT specialistech. Dalším výrazným trendem ICT trhu je propojování dříve samostatných odvětví – viz obrázek 1. Toto propojování odvětví nejen rozšiřuje aplikační možnosti ICT, ale 106



současně vyvolává potřebu nových specialistů, kteří znají nejen ICT, ale dobře se orientují i v příslušné aplikační oblasti (obchod, média, telekomunikace apod.). Proto v těchto oblastech nacházejí uplatnění zejména absolventi dvouoborového studia (např. hlavní specializace Informatika a vedlejší specializace Obchod).

Obrázek 1: Propojování odvětví dle EITO Trendem, který výrazně mění poptávku po informatických profesích ve vyspělých zemích, je tzv. off-shore outsourcing. Výroba těch ICT produktů a služeb, které je možné přesunout mimo teritorium koncových zákazníků, se přesouvá do Indie, Číny a dalších teritorií s kvalifikovanou, ale lacinou pracovní silou. V některých případech je tak cílovou zemí i ČR – viz např. přesunutí logistických center DHL a HP do Prahy nebo úvahy firmy SUN Microsystems o vybudování vývojové laboratoře v ČR. Naši absolventi těžko budou konkurovat ICT specialistům v Číně nebo Indii cenou své práce. Mohou se však orientovat na ty činnosti, které v současné době a v blízké budoucnosti do těchto teritorií přesouvány nebudou. Jsou to činnosti, které jednak úzce souvisejí s lokálním prostředím a podnikovou kulturou a jednak jsou součástí strategického a taktického řízení.

2.2 Vývoj na straně uživatelů ICT produktů a služeb a jeho důsledky Autor se domnívá, že nejvýraznějšími změnami, které lze očekávat na straně uživatelů ICT produktů a služeb, jsou změna modelu řízení ICT a změna modelu dodávky informatických služeb. Současné trendy v oblasti řízení ICT v uživatelských organizacích postihuje model SPSPR, který byl vyvinut na katedře informačních technologií [Voříšek, 2001] [Vorisek et all, 2003]. Jeho cílem je zajištění optimální informatické podpory podnikovým procesům a tím také zajištění co nejvyšší návratnosti investic do ICT. Základem modelu je řízení firmy na pěti vzájemně provázaných vrstvách (S Strategy, P - Business Processes, S – ICT Services, P - ICT Processes, R – ICT Resources). SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2005

107


První vrstva - strategické řízení podniku - je v plné kompetenci vrcholového managementu. Hlavními výstupy této úrovně řízení jsou zejména tato rozhodnutí: jaké cíle a priority bude podnik sledovat, jaké produkty/služby a jakému okruhu zákazníků bude podnik poskytovat, do jakých aliancí a kooperačních vztahů podnik vstoupí, jak na hrubé úrovni budou probíhat materiálové a informační toky mezi partnery v řetězci, jaké lidské, znalostní/informační a finanční zdroje budou v podniku zapotřebí a jak budou získány (a přebytečné uvolněny), jaké metriky budou použity k měření stupně dosažení cílů. Smysl a cíle své existence naplňuje organizace prostřednictvím hlavního předmětu podnikání, tj. prostřednictvím hlavních podnikových procesů. Úlohou druhé vrstvy řízení – tj. vrstvy hlavních a podpůrných procesů - je navrhnout a řídit podnikové procesy tak, aby organizace dosáhla strategických cílů definovaných první úrovní řízení. Hlavními aktivitami této úrovně řízení jsou: a) definice a optimalizace podnikových procesů, b) operativní řízení procesů a kapacit, c) monitoring procesů a d) realizace (vykonávání) procesů. Zde se dostáváme k významné charakteristice modelu SPSPR (viz obrázek 2), která reaguje na současný trend v rozdělování pravomocí mezi business a ICT TOP management Zadání procesu: - produkt/služba - pro jaké zákazníky - s jakými partnery Manažeři procesů

Zadání procesu

Objednávka služby

Info o výsledcích procesu

Požadavek na informatickou službu pro proces (SLA): - obsah - objem - kvalita - cena

Poskytovaná služba

Jak správně dimenzovat ICT vůči businessu?

ICT Manažer (CIO) Kde zajistit?

Outsourcing /ASP

Trh ICT služeb

doma Vytvoření a řízení ICT procesů, které budou produkovat požadovanou službu Objednávka zdroje

Manažer informatického zdroje 1

Požadavek na zdroj: - obsah (typ) - objem - kvalita - cena

Manažeři ICT procesů

Jak sofistikovaný proces vytvořit?

Poskytovaný zdroj

Manažer informatického zdroje 2

Obrázek 2: Vztahy mezi jednotlivými typy manažerů v SPSPR modelu

108



manažery [Ross, Weill, 2002]. Manažer zodpovědný za definici a optimalizaci podnikového procesu je zodpovědný za navržení procesu (jednotlivých činností, jejich návaznosti, zodpovědností za jednotlivé činnosti atd.) tak, aby proces produkoval konkurenceschopný produkt/službu v optimálním čase, objemu a kvalitě s přijatelnými náklady. Součásti návrhu podnikového procesu musí být i návrh takových informatických služeb, které budou optimálně podporovat příslušný proces. Tím je explicitně vyjádřena zodpovědnost manažera podnikového procesu za „objednaný rozsah a objednanou kvalitu“ informatických služeb. Manažer podnikového procesu musí současně zkalkulovat, jaká je přijatelná cena požadovaných informatických služeb. Cena informatických služeb je jednou z nákladových položek procesu a kdyby přesáhla určitou výši, výsledný produkt (služba) by již nebyl cenově konkurenceschopný na trhu. Zde je jedno z klíčových míst modelu. Není-li možné zajistit požadované informatické služby za tuto limitní cenu, je třeba upravit hlavní proces a jeho požadavky na informatické služby. Potřebné informatické služby „nakupuje“ manažer procesu u manažera informatických služeb. Při centralizovaném řízení informatiky vystupuje v roli manažera všech informatických služeb ředitel informatiky (Chief Information Officer – CIO). Ředitel informatiky v tomto případě rozhoduje o formě (interní/externí/kombinace) zajištění informatických služeb. Manažer informatické služby je zodpovědný za dodání (provoz) smluvené služby. V případě, že se manažer informatické služby rozhodne informatickou službu nakoupit u externího poskytovatele, problém řízení informatické služby se redukuje na sepsání smlouvy obsahující SLA (Service Level Agreement) s externím poskytovatelem a na kontrolu jejího plnění. V případě, že se rozhodne službu zajišťovat vnitropodnikovými zdroji, znamená to povinnost vytvořit odpovídající informatické procesy a zajistit informatické zdroje (hardware, software, data, lidé), které jsou informatickými procesy vyžadovány. Externí zajišťování informatických služeb formou outsourcingu nebo ASP [Vorisek et all, 2003] je druhým výrazným trendem, který se týká vývoje na straně uživatelů ICT produktů a služeb. Tento model dodávky informatických služeb má pro organizaci oproti modelu s interním zajišťováním informatických služeb řadu výhod: umožňuje koncentraci na hlavní předmět podnikání, zvyšuje flexibilitu informatických služeb a snižuje náklady na zajištění služeb. Změna modelu řízení ICT a změna modelu dodávky informatických služeb má řadu zásadních dopadů na požadované znalosti jednotlivých manažerů a na jejich potřebné počty. Top manažeři musejí být schopni určovat a získávat a analyzovat informace strategického charakteru a musejí dle nich pružně přizpůsobovat podnikovou strategii. Musejí být též schopni novou strategii v podniku rychle implementovat/prosadit. Manažeři podnikových procesů musejí být schopni definovat a analyzovat podnikové procesy a definovat informatické služby potřebné na podporu těchto procesů. Výše uvedené požadavky jsou výzvou pro vysoké školy a jejich neinformatické obory, protože dosud z vysokých škol odchází řada absolventů (obchodníků, logistiků, ekonomů,…), kteří tyto znalosti nemají. Přitom v každém podniku, včetně malých a středních podniků, bude potřeba těchto odborníků růst. Nedávný průzkum [Jaques, 2004] ukázal, že jedním z důvodů vyšší výkonnosti amerických firem před evropskými, jsou lepší znalosti amerických byznys manažerů o ICT. Jednou SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2005

109


z možných cest řešení je opět dvouoborové studium – hlavní specializaci zaměřenou na předmětnou oblast (finance, obchod, logistika, právo,…) doplní vedlejší specializace zaměřená na informatiku. Bude se měnit počet a struktura ICT pracovníků zaměstnaných u uživatelských organizací. Díky outsourcingu a ASP bude u nich výrazně klesat počet technicky orientovaných ICT specialistů (vývojářů, správců databází, správců sítí,…). V řadě uživatelských organizací zůstanou pouze manažeři informatických služeb a jejich administrativní podpora. Přitom požadovaná struktura znalostí těchto manažerů bude výrazně odlišná od současnosti. Ubude technologických znalostí a přibude znalostí zajišťujících definici informatických služeb, výhodný nákup a kvalitní bezporuchovou dodávku optimálního objemu těchto služeb. Naopak technicky orientovaní ICT specialisté budou zapotřebí u poskytovatelů informatických služeb. Jejich celkové požadované počty budou sice menší než v současnosti, ale požadované znalosti budou podstatně hlubší, neboť budou zodpovídat za vytvoření a provoz technologické infrastruktury pro poskytování informatických služeb pro tisíce uživatelů z mnoha různých organizací.

3. Strategie KIT VŠE Výše uvedená fakta a odhady budoucího vývoje ICT trhu brala v úvahu Katedra informačních technologií VŠE v Praze při přípravě nových učebních plánů. Jako základní principy výchovy budoucích specialistů stanovila: posílit dvouoborové studium. To je v současné době na VŠE v bakalářském stupni oboru Informatika realizováno zařazením celé řady povinných ekonomických předmětů a v magisterském stupni vhodnou kombinací hlavní a vedlejší specializace. Do prvního ročníku bakalářského studia oboru Informatika je v posledních letech na VŠE přijímáno 600-650 studentů a do vedlejší specializace 40-60 studentů. Prioritním cílem je rozšíření počtu studentů vedlejší specializace Informatika v podnikání, obsah informatických předmětů vystavět na kombinaci světového standardu výuky informatiky [Strawman, 2004] a na specifických znalostech pedagogického týmu získaných výzkumem katedry v posledních deseti letech. Tím se jednak udrží srovnatelnost znalostí studentů informatiky na VŠE se znalostmi studentů předních univerzit a jednak se dosáhne jejich zvýšené konkurenceschopnosti díky osvojení specifických znalostí, předměty rozdělit na „páteřní“ a „specializační“. Páteřní předměty mají přehledový a obecný charakter, vytvářejí dlouhodobý základ znalostí studenta. Obsahují to, co by měl znát specialista jakékoli informatické profese a jsou většinou povinné. Specializační předměty navazují na páteřní předměty, obsahují „hot topics“, vedou k jednotlivým specializačním profesím a jsou volitelné. Státní zkouška je diferencována dle vyučovaných profesí, přičemž student určuje až těsně před státní závěrečnou zkouškou, ze které profese chce být zkoušen. Tím katedra podporuje maximální flexibilitu studenta během studia, formální strukturu předmětů přizpůsobit ECTS standardu Evropské unie, aby se umožnila přenositelnost kreditů mezi školami EU. Tím se odstraní formální překážka pro ty studenty, kteří chtějí obor vystudovat na několika evropských školách, 110



internacionalizovat jak pedagogický sbor, tak studentský kolektiv. Tím studenti získají širší paletu různorodých pohledů na informatiku a její aplikace a současně již na škole přivyknou prostředí, které je typické v nadnárodních firmách, naučit studenty řešit projekty v pracovních týmech. Projekční přístup a práce v týmech jsou základními atributy každého informatika. Proto většina semestrálních prací je řešena v týmech a pokud možno v týmech, ve kterých jsou zastoupeni studenti různých hlavních specializací, využít ve výuce znalostí expertů z praxe. I když je kolektiv katedry vyzrálý a je v něm řada osobností, přesto do každého kurzu zveme experty z praxe. Tím se jednak udržuje permanentní kontakt katedry s předními odborníky a jednak studenti od nich dostávají i další velmi významný pohled na studovanou problematiku, umožnit studentům řešit konkrétní projekty z praxe. Nejlépe se v praxi uplatňují studenti, kteří mají dobrý teoretický fundament doplněný o praktické zkušenosti. Proto katedra po vzoru irských a finských univerzit rozvinula program spolupráce studentských týmů s podniky (viz www.emsp.cz). Tento program chce katedra dále rozvíjet a zapojovat do něj stále větší počet studentů.

4. Závěr Žijeme v turbulentní globální ekonomice. Tomu se musejí přispůsobovat i vysoké školy a jejich učební programy. Dá se předpokládat, že vysoké počty studentů studujících informatiku na vysokých školách v ČR lze udržet nebo dokonce zvýšit, ale pouze za předpokladu změny struktury a obsahu studia a za předpokladu získání většího počtu zahraničních studentů. Proč by konečně ČR nemohla postupovat obdobně jako Austrálie, ve které ročně studuje na 180 000 zahraničních studentů a ve které je vzdělání jedním z nejvýznamnějších odvětví ekonomiky. Internacionalizace studia by pomohla též zvýšit motivaci studentů k dosahování výborných studijních výsledků.

Literatura [Bednář, Rousek, 1999] P. Bednář, P. Rousek: Analýza vysokých škol v ČR s výukou informatiky, doktorská semestrální práce, KIT-VŠE Praha, 1999 [Carr, 2003] Carr, N.G.: IT Doesn't Matter, Harvard Business Review, Vol. 81, No. 5, May 2003 [Dignan, 2004] Dignan, L.: Outsourcing Overseers Needed, http://www.baselinemag.com/ article2/0,3959,1526051,00.asp [Feuerlicht, Voříšek, 2004] Feuerlicht, G., Voříšek, J.: Is it the right time for the enterprise to adopt software-as-a-service model, Information Management, Vol. 17 No.3/4, July-Dec.2004 pp. 18-21, ISSN 1080-286X [Hujňák, 2005] Hujňák, P.: Boj o pozice, rukopis článku, 2005 [Jaques, 2004] Jaques, R.: US using IT to outperform Europe, Vnunetwork, 27.4.2004, http://www.vnunet.com/News/1154703


111


[McCabe, 2004] McCabe, L.: A Winning Combination: Software-as-Services Plus Business Consulting and Process Services, Summit Strategies Market Strategy Report, http://www.summitstrat.com/store/3ss07detail [Philipson, 2004] Philipson, G.: Time to accept the grim reality of IT, 2.3.2004, http://smh.com.au/articles/2004/03/01/1078117352254.html [Ross, Weill, 2002] Ross, W., Weill, P.: "Six IT Decisions Your IT People Shoulnd't Make," Harvard Business Review, Vol. 80, No. 11, November 2002 [Strawman, 2004] Computing Curricula 2004 Overview Report including A Guide to Undergraduate Degree Programs in Computing, Strawman Draft, ACM/AIS/IEEE 1 June 2004, [Voříšek, 2001] Voříšek, J.: Model "SPSPR" - model řízení podnikové informatiky, sborník mezinárodní konference Systémová integrácia 2001, str.5-18, Demanovská Dolina, TU Žilina, 2001, ISBN 8-7100-880-X [Vorisek et all, 2003] Voříšek J., Pavelka J., Vít M.: Aplikační služby IS/ICT formou ASP - Proč a jak pronajímat informatické služby, Graga Publishing, Praha, 2003, ISBN 80-247-0620-2, (Application Service Providing – Why and How to Hire Application Services) [www stránky vysokých škol] Česká zemědělská univerzita Praha, České vysoké učení technické Praha, Evropský polytechnický institut, Jihočeská univerzita České Budějovice, Masarykova univerzita Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ostravská univerzita Ostrava, Slezská univerzita Opava, Technická univerzita v Liberci, Univerzita Hradec Králové, Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem, Univerzita Karlova Praha, Univerzita obrany, Univerzita Palackého Olomouc, Univerzita Pardubice, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Vojenská akademie v Brně, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Vysoká škola ekonomická v Praze, Vysoká škola finanční a správní Praha, Vysoká škola chemicko-technologická Praha, Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, Vysoké učení technické v Brně, Západočeská univerzita Plzeň, Západomoravská vysoká škola Třebíč

Další text obsahuje hlavní myšlenky některých přednášek a jsou tak pouze vstupem do programu tohoto bloku.

112



The Strategic and Organizational Value of Software-as-a-Service Traver Gruen-Kennedy, Citrix Systems Making informed decisions, creating competitive advantage and accelerating the pace of organizations requires on-demand secure access to ICT applications and data. Learn how application Service Provider (ASP) technology is utilized as by business leaders and ICT managers to meet today’s business goals. Delegates will learn what access infrastructure is, how to develop an access strategy and how ICT operations both large and small benefit in their implementations leveraging the ASP model.

This session will examine: -

Trends in 'software-as-a-service' including its impact on software and hardware vendors; how the ASP business model drives partnering and technical innovation;

-

How customers are taking advantage of ASP as an ICT utility by leveraging existing investments and internal personnel;

-

The business impact of creating an ‘internal ASP’ within a company or public sector organization; how it streamlines business process, speeds time-to-value enabling business goal attainment while lowering capital cost and on-going expenses;

-

The affect ASP deployments have on application customization and new developments in lower cost enterprise computing targeted at the small and medium enterprise (SME);

-

Revenue recognition and business development challenges of the ASP model;

-

Success stories including case studies from Salesforce.com, Intuit’s Quick Books and Citrix On-line.

Don’t miss this session about how Europe’s most successful organizations are using ASP offerings to improve their ability to meet their mission critical objectives.

Adaptivní IT – nutnost pro podporu obchodní procesů, Jan Tolar, Martin Havlíček, Hewlett-Packard, s.r.o Jak se rychleji a rychleji mění svět kolem nás, mění se stejně rychle i obchodní podmínky na trhu, příležitosti pro ochod a obchodní aktivity společností, které se SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2005

113


rychlou změnou svých obchodních procesů a aktivit snaží na tyto turbulentní změny odpovídajícím způsobem reagovat, aby obhájily své místo na slunci. Vzhledem ke skutečnosti, jak úzce jsou obchodní aktivity současných společností provázány s informačními technologiemi, a jak je úspěšnost společnosti na trhu podmíněna řádně fungujícím IT poskytujícím adekvátní IT služby, je nikoliv vhodné, ale životně nezbytné, aby i IT organizace byla schopna rychle reagovat na měnící se podmínky a ve shodě s nimi měnit kvantitativní i kvalitativní parametry poskytovaných služeb. Aby se IT organizace přesunuly z pozice pouhého údržbáře technologie do dalšího vývojového stadia, totiž - flexibilního, adaptivního partnera, plně podporujícího svými kvalitními IT službami obchodní cíle společnosti.

Do programu tohoto bloku je zařazena panelová diskuse, ve které se budou k aktuálním otázkám vývoje trhu informačních a komunikační technologií vyjadřovat naši přední experti z dodavatelské i zákaznické sféry:

M. Bednár (SAP ČR), R. Hradílek (IBM ČR), I. Hruška (NESS Czech), M. Hübner (PRE), J. Michal (Zentiva), Z. Kaplan (Český telecom) Jako jeden ze vstupů do této diskuse uvádíme některé názory Radima Hradílka: 1. Bude zanikat význam ICT pro podnikovou strategii? Nejsem si jist, zda význam ICT pro podnikovou strategii bude snižovat, spíše bych viděl opačnou tendenci. Konkurenční výhoda jednotlivých firem bude dána rychlostí a dostupností informací. Na straně nákladů ještě vzroste tlak na preciznost informací o vlastních logistických tocích a jejich návaznostech na logistické toky dodavatelů a odběratelů. Taktéž váha okamžitých informací o lidských zdrojích bude vzrůstat. V oblasti nákupu nové informační technologie umožní významné snížení nákupních cen díky množstevním slevám, přístupu k novým, mnohdy netradičním dodavatelům (např. z Indie nebo Číny) a v neposlední řadě také elektronickým aukcím. Na straně zákazníků se díky moderním informačním technologiím otevírají nové trhy. Díky CRM je možné se dozvědět o nových zákaznících stejně tak jako o potřebách zákazníků a zacílit svůj produkt přímo na ně. Takže se spíše domnívám, že firma, která nebude tyto možnosti využívat a která nezakomponuje ICT do své podnikové strategie, nemůže být z dlouhodobého hlediska konkurenceschopná. 2. Jaký bude převládající model dodávky informatických aplikací a služeb? Očekávám, že se zásadním způsobem změní model v oblasti ICT. Dojde k oddělení funkce strategického využití ICT pro podnikové činnosti, která se stane jednou z rozhodujících činností vrcholového managementu. Další role, která vznikne bude strategické plánování a řízení ICT. Toto se stane doménou CIO a několika málomanažerů, jejichž úkolem bude sledovat vývojové trendy, nabízet top managementu využití ICT do budoucnosti s cílem nejen podpořit,

114



ale i formovat strategické plány firmy do budoucnosti.. Jedním z úkolů bude také zajistit operativní chod ICT. Dodávka informatických aplikací a služeb bude dělána formou služeb. Firma IBM pro to zavedla novou nabídku – On Demand. Očekáváme, že výpočetní kapacity a informatické služby budou poskytovány firmám podle jejich okamžité potřeby, která se bude měnit v čase. V konečném efektu by tyto služby měly být pro zákazníky levnější a zákazník bude požadovat výstupy, přičemž se nebude starat o to, na jaké aplikaci nebo na jakém HW budou tyto výstupy zpracovány. 3.

Jaký vliv budou mít změny na trh s IS/ICT a na dodavatelské organizace? Dodavatelské organizace budou muset být schopné poskytnout kompletní nabídku služeb pro podniky. Z velkých systémových integrátorů vzniknou dodavatelé a provozovatelé komplexních ICT služeb pro podniky. Tyto služby budou levnější, komfortnější a modernější, než si každý jednotlivý podnik dokáže zajistit vlastními silami. Dodavatelské organizace budou muset být silné a stabilní, aby zákazníka přesvědčili, že se na ně může spolehnout.

4. Jak by se měly připravit zákaznické organizace na nadcházející změny? Rozhodování o ICT by mělo být zásadním způsobem zváženo na úrovni top managementu, resp. představenstva firmy. Málokterý CIO je natolik osvícený, aby sám sebe přetranfsormoval do role stratéga, raději než zůstat v roli šéfa mocného oddělení se spoustou zaměstnanců, který se zaobírá především operativou. Podniky by měly zvážit, zda je vyjde levněji mít vlastní IT organizaci, nebo zajišťovat veškeré ICT služby subdodavatelsky. Tato úvaha by měla proběhnout jak z hlediska současného stavu, tak z hlediska budoucnosti, jak z hlediska současné úrovně služeb, tak z hlediska požadované úrovně služeb a případných ušlých příležitostí na základě nedostatku informací.


115

ICT a jejich dopady na strukturu ICT trhu, dodavatelské a uživatelské organizace

Recommend Documents