Stav a očekávaný vývoj na trhu ICT specialistů v ČR (stav r. 2007) - hrozby a příležitosti

Stav a očekávaný vývoj na trhu ICT specialistů v ČR (stav r. 2007) - hrozby a příležitosti

Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Doc. Ing. Ota Novotný, PhD.

Konkurenceschopnost absolventů IT oborů VŠ a VOŠ na trhu práce v ČR Společný projekt ČSSI, SPIS, CACIO ve spolupráci s FIS VŠE Praha © KIT VŠE Praha, 2007

Přínosy projektu §

Přínosy pro studenty: §

§

§

Přínosy pro vysoké školy: §

§

§

budou moci přizpůsobit učební plány a počty přijímaných studentů požadavkům praxe, ze statistik počtu studentů-informatiků na jednotlivých VŠ a struktuře znalostí absolventů budou znát svoji konkurenci a svoji pozici mezi ostatními VŠ,

Zaměstnavatelé IT specialistů získají: §

§ §

§

dostupné informace o tom, které profese praxe potřebuje, které jejich znalosti považuje za významné a které školy dané profese vychovávají a s jakou úspěšností, tyto informace budou moci využít při volbě vysoké školy, studovaného oboru a volitelných předmětů studovaného oboru.

přehled o tom, které typy škol produkují firmou hledané profesní role, v jakém počtu a s jakou strukturou znalostí, možnost cílených nabídek zaměstnání, kratší doba zapracování absolventů při nástupu do firmy, nižší náklady na školení (za předpokladu, že si vyberou absolventa, který na dobré univerzitě vystudoval vhodnou profesní roli).

Přínosy pro stát: § §

budou vytvořeny předpoklady pro růst atraktivního sektoru IT služeb v ČR, vložené státní prostředky do vzdělání budou efektivněji využívány (školy budou motivovány vychovávat převážně ty profese, které se na trhu práce dobře uplatní).

22 © KIT VŠE Praha, 2007

Cíle projektu

§ §

§

§

§

§ §

Koho považovat za IT odborníka? Jaký je celkový počet IT odborníků v ČR a jaké mohou být scénáře jeho dalšího vývoje v nejbližších letech? Jaká je současná struktura IT odborníků dle profesí a jak se tato struktura bude vyvíjet v dalších letech? Jaká je požadovaná struktura znalostí základních IT profesí? Jaké jsou počty studentů a absolventů oborů VŠ a VOŠ zaměřených na IT? Jaká je struktura znalostí absolventů těchto oborů? Je počet absolventů těchto oborů a struktura jejich znalostí vyhovující z hlediska potřeb globální ekonomiky?


Kdo je IT odborníkem ?

§ § §

různé přístupy ČSU, EU a OECD vers. náš projekt důvody odlišné definice IT odborníka v našem projektu inspirace průzkumy společnosti Gartner



Činnosti / Klíčové znalosti

Základní profesní role

Byznys analytikarchitekt (Business Process Analyst-Architect) Profese:

§ § § § § §

analytik, znalostní inženýr, byznys konzultant, implementátor TASW, informační broker, pracovník competitive inteligence

§ § § § § § §

analýza a návrh podnikových procesů a podnikové organizace analýza a návrh byznys efektů dosahovaných prostřednictvím IS/ICT analýza a návrh řízení znalostí v organizaci analýza rizik IS/ICT, business continuity návrh informatických služeb podporujících podnikové procesy nasazení/customizace standardního software návrh, vytváření a vyhledávání informačního obsahu (informatických služeb, portálu, webu,…) na podporu řízení organizace

Klíčové znalosti: § jak změnit podnikové procesy aby byly rychlejší, výkonnější a méně nákladné a produkovaly kvalitní produkty/služby § jak v procesech nejvhodněji využít znalosti a kompetence zaměstnanců a partnerů § jaké ICT služby/aplikace je výhodné použít pro podporu byznys procesů § jak nejvhodněji lokalizovat a customizovat aplikaci pro potřeby dané organizace Poznámka: vyžadována znalost globálních nejlepších praktik v kombinaci se znalostí lokálních podmínek a podnikové kultury (off-shore outsourcing nepravděpodobný)


Kdo je IT odborníkem ? Základní profesní role

Manažer rozvoje a provozu IS/ICT

Profese: § CIO, § manažer projektu, § manažer provozu, § manažer bezpečnosti

Činnosti / Informatické profese

§ § § § § § § § § § §

řízení ICT projektu vypracování informační strategie vypracování sourcing strategie řízení vztahu s dodavateli řízení informatických služeb (service delivery) řízení provozu IS/ICT podniku řízení změn (problem and change management) řízení rizik řízení bezpečnosti řízení ekonomiky IS/ICT kontrola kvality a audit IS

Klíčové znalosti: § metody řízení vztahu byznys – informatika (jak pomocí ICT podpořit dosažení byznys cílů) § jak organizovat a řídit vývoj a provoz ICT služeb, procesů a zdrojů § jak řídit a koordinovat ICT projekty § trendy ICT a jejich dopady Poznámka: tuto profesi není vhodné outsourcovat




Obchodník s ICT produkty a službami (ICT Salesman, Relationship Manager)

Činnosti / Klíčové znalosti § § § § § §

Profese: § obchodník s ICT produkty a službami, § pracovník řídící dodávky externích produktů a služeb do organizace, § account manager, § relationship manager

marketing ICT produktů a služeb prodej ICT produktů a služeb nákup ICT produktů a služeb uzavírání smluv na ICT produkty a služby (SLA) řízení dodavatelsko-odběratelských vztahů dle principů sourcing strategie vyjednávání s partnery s respektováním různých národních a podnikových kultur

Klíčové znalosti: § znalost globálního a lokálního ICT trhu, metody analýzy trhu § znalost významných stávajících/potenciálních partnerů/zákazníků § legislativa ovlivňující obchod s ICT § strategie a taktiky vyjednávání Poznámka: tuto profesi není vhodné outsourcovat





Vývojář IS architekt (Developer / IS Architect) Profese: § vývojář, § programátor, § tester, § systémový integrátor, § IT architekt, § systems development manager

§ § § § § § § § § §

analýza a návrh aplikací IS návrh databáze dolování dat programování klientských, serverových, databázových a webových aplikací programování gridu testování aplikací dokumentace aplikací (projekční, programová, provozní, uživatelská) údržba a správa verzí aplikací integrace aplikací návrh hardwarové, softwarové a datové architektury IS/ICT organizace

Klíčové znalosti: § technologie a postupy pro vývoj, integraci a provoz aplikací § jak navrhovat uživatelsky přívětivé a provozně nenáročné aplikace § návrh vhodné technologické a aplikační architektury IS/ICT organizace § řízení vývojářského týmu Poznámka: snadno outsourcovatelné, tyto profese se přesouvají do zemí s nízkými náklady práce (s výjimkou analýzy a návrhu aplikací)




Správce aplikací a ICT infrastruktury (ICT Administrator) Profese: § správce aplikace, § správce databáze, § správce dat, …

Činnosti / Klíčové znalosti § § § § § §

správa aplikace, školení a podpora uživatelů správa databáze správa datového obsahu správa sítě a základního SW správa konfigurací správa webu

Klíčové znalosti: § jak pořizovat, udržovat, provozovat a vyřazovat jednotlivé komponenty ICT infrastruktury § jak dimenzovat a škálovat ICT infrastrukturu § jak podporovat uživatele při využití IS/ICT

Poznámka: snadno outsourcovatelné, tyto profese se přesouvají do zemí s nízkými náklady práce.





Pokročilý uživatel IT - § § metodik (IT Advanced User)

§ § § §

správa aplikace, školení a podpora uživatelů správa databáze správa datového obsahu správa sítě a základního SW správa konfigurací správa webu

Profese: § Tato role nemá jasně Klíčové znalosti: vymezené profese. Zahrnuje § jak pořizovat, udržovat, provozovat a vyřazovat jednotlivé ty uživatele, kteří určují komponenty ICT infrastruktury metodiku využití IT aplikací jak dimenzovat a škálovat ICT infrastrukturu ve firmě (např. metodik SAP, § …). Nepatří sem rutinní § jak podporovat uživatele při využití IS/ICT uživatelé.

10 © KIT VŠE Praha, 10 2007

Základní požadované znalosti

§

Obligatorní § § § §

vysoký stupeň kreativity při řešení úloh , dobrá znalost angličtiny (písmem i slovem), schopnost práce v týmu, komunikační schopnosti.


Základní požadované znalosti

§

Fakultativní 1. 2. 3. 4.

5.

6. 7.

8.

9. 10. 11.

12. 13. 14. 15. 16.

17.

modelování a optimalizace podnikových procesů, funkcionalita, customizace a nasazování aplikací na podporu podnikových procesů, definice IT služeb a výběr variant provozu IT služeb (BPO, outsourcing, ASP,…), analýza a návrh IS architektury, formy komunikace mezi aplikacemi IS podniku i mezi aplikacemi různých organizací (EDI, XML,…), softwarové inženýrství - metody a nástroje pro vývoj, testování, distribuci, údržbu a integraci SW aplikací, datové inženýrství - metody a nástroje pro analýzu dat a návrh databází, DW, BI, znalosti informačních a komunikačních technologií – IT infrastruktury (HW, OS, sítě, …), provozní excelence (výkonnost, efektivnost, spolehlivost a bezpečnost při provozu aplikací), komunikační a presentační schopnosti,] schopnosti vedení týmu, znalosti IT trhu (struktura nabídky a poptávky, dostupné produkty a služby, významní dodavatelé, modely licencování SW, cenové relace, vývojové trendy trhu,…), metody řízení a organizace podniků a institucí, znalost financí a ekonomiky podniku, znalost obchodu a marketingu, znalost statistiky, znalost práva (autorský zákon, zákon na ochranu osobních údajů, obchodní zákoník,…), znalost obsahu konkrétního sektoru ekonomiky (energetika, průmysl, telekomunikace, ..),


Kvantitativní charakteristiky projektu

§

§

získána informace o 203 studijních oborech VŠ a VOŠ (z 53 fakult VŠ či VOŠ) zpracováno 1002 odpovědí z firem a institucí, které byly vybrány tak, aby kopírovaly strukturu aktivních ekonomických subjektů v ČR


Počet IT odborníků v ČR v roce 2006 je odhadován na cca 233000


Struktura IT odborníků v ČR


Nejvíce IT odborníků v ČR pracuje ve firmách s velikostí do 50 zaměstnanců


Nejvíce IT odborníků v ČR pracuje v odvětvích se střední náročností na IT

odvětví SIT - OKEČ: D zpracovatelský průmysl, E výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, G obchod, opravy motorových vozidel a výrobků, H ubytování a stravování, K ( 70 - 71 a 73 - 74) činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, O ostatní veřejné, sociální a osobní služby, Q exteritoriální organizace a instituce,


Firmy a instituce v ČR hledají absolventy IT oborů se širokým spektrem znalostí

Počet potřebných let praxe pro senior byznys analytika: 4

Poznámka: 0 žádné znalosti a dovednosti, 3 solidní přehled o dané problematice a základní praktické dovednosti, 1 obecný přehled o problematice, 4 solidní přehled o dané problematice a solidní praktické dovednosti, 2 základní orientace v problematice a v terminologii, 5 nejvyšší znalostní kvalita – hluboké aktuální znalosti a pokročilé praktické dovednosti


Firmy a instituce v ČR hledají absolventy IT oborů se širokým spektrem znalostí

Počet potřebných let praxe pro senior vývojáře – IS architekta: 2

Poznámka: 0 žádné znalosti a dovednosti, 3 solidní přehled o dané problematice a základní praktické dovednosti, 1 obecný přehled o problematice, 4 solidní přehled o dané problematice a solidní praktické dovednosti, 2 základní orientace v problematice a v terminologii, 5 nejvyšší znalostní kvalita – hluboké aktuální znalosti a pokročilé praktické dovednosti © KIT VŠE Praha, 2007

19 19

Požadavky na přijímané IT odborníky jsou vyšší ve firmách s nižší náročností na využití IT

Poznámka: 0 žádné znalosti a dovednosti, 3 solidní přehled o dané problematice a základní praktické dovednosti, 1 obecný přehled o problematice, 4 solidní přehled o dané problematice a solidní praktické dovednosti, 2 základní orientace v problematice a v terminologii, 5 nejvyšší znalostní kvalita – hluboké aktuální znalosti a pokročilé praktické dovednosti


V ČR bylo v roce 2006 celkem 3900 absolventů IT oborů VOŠ a bakalářského a magisterského stupně studia na VŠ. Do praxe jich ale reálně přišlo pouze cca 2200 Typ studia

Bc DiS Mgr 5 letý Mgr Navazující Celkový součet .

Počet studentů 2005/6

17200 1400 3400 2600 24500

Počet přijatých 2005/6

Počet absolventů 2005/6

8000 700 400 1200 10300

2300 400 700 600 3900

Pozn: Počty studentů, absolventů a přijatých zaokrouhleny na stovky, DiS = obory VOŠ


Rozsah vyučovaných znalostí a dovedností se mezi sledovanými obory významně liší

Segmenty Mgr Počet studentů 2005/6 Počet přijatých 2005/6 Počet absolventů 2005/6

Mgr5 I 1600 400 500

Mgr5 J 1600 200 200

Mgr5 K 1000 300 200

Mgr5 L 700 200 100

Mgr5 Nezařazené 1000 400 400

Pozn: Zaokrouhleno na stovky


Porovnání požadavků firem a znalostí absolventa oboru – příklad


Požadavkům firem v současnosti nevyhovují v podstatě žádní absolventi bakalářských IT oborů a jen cca polovina absolventů magisterských navazujících oborů

Vzdálenost mezi znalostmi absolventů bakalářského stupně VŠ a požadavky na roli Byznys analytik

Název segmentu Bc A Bc B Bc C Bc D Bc Nezařazené Celkem

Vzdálenost Studenti 2005/6 Přijatí 2005/6 Absolventi 2005/6 146 5000 1900 700 109 2300 1100 200 114 2700 1200 300 68 3100 1500 200 4100 2300 800 17200 8000 2300

Pozn: Počty studentů, absolventů a přijatých zaokrouhleny na stovky

Vzdálenost - Potřebný počet dní doškolení (intenzivního tréninku) ukazuje, kolik musí firma vynaložit školících dní na to, aby nově přijatý IT odborník (absolventa VŠ nebo VOŠ) dosáhl minimální požadované úrovně znalostí a dovedností, kterou firma pro danou profesní roli požaduje. Přijatelná hranice doškolení, kdy ještě není absolvent pro firmu příliš drahý, byla po diskusích s představiteli zaměstnavatelů stanovena na 60 dní.


Požadavkům firem v současnosti nevyhovují v podstatě žádní absolventi bakalářských IT oborů a jen cca polovina absolventů magisterských navazujících oborů

Vzdálenost mezi znalostmi absolventů magisterského stupně VŠ (u navazujících magistrů přičteny znalosti relevantních bakalářských oborů) a požadavky na roli Byznys analytik Název segmentu Mgr5 I Mgr5 J Mgr5 K Mgr5 L Mgr5 Nezařazené Celkem

Vzdálenost

Studenti 2005/6 Přijatí 2005/6 155 1600 59 1600 40 1000 42 700 1000 6000

Absolventi 2005/6 400 500 200 200 300 200 200 100 400 400 1600 1300

Vzdálenost - Potřebný počet dní doškolení (intenzivního tréninku) ukazuje, kolik musí firma vynaložit školících dní na to, aby nově přijatý IT odborník (absolventa VŠ nebo VOŠ) dosáhl minimální požadované úrovně znalostí a dovedností, kterou firma pro danou profesní roli požaduje. Přijatelná hranice doškolení, kdy ještě není absolvent pro firmu příliš drahý, byla po diskusích s představiteli zaměstnavatelů stanovena na 60 dní.


V roce 2006 bylo pro obnovu stávajícího stavu 233 000 IT odborníků v ČR potřeba 1900 absolventů VŠ a VOŠ. Rozšiřování IT firem a příchod nových ale tuto potřebu více než zdvojnásobil (4000). Museli být přijímání i absolventi jiných než IT oborů


Pro zachování současného stavu (nebudeme li uvažovat nové investice a rozvojové projekty nadnárodních firem) bude v roce 2010 třeba 4400 nových IT odborníků - z toho 57% s VŠ vzděláním Předpokládaný úbytek IT odborníků v letech 2007-2010, který bude třeba nahradit


Pro zachování současného stavu (nebudeme li uvažovat nové investice a rozvojové projekty nadnárodních firem) bude v roce 2010 třeba přijímat na VŠ kolem 4000 nových studentů IT oborů ročně


Závěry a doporučení

§

§

Na IT pracovním trhu v ČR existují výrazné disproporce mezi poptávkou a nabídkou. Disproporce se týkají: §

§

§

§

počtu nových IT odborníků (v r. 2006 počet absolventů byl poloviční oproti poptávce) struktury jejich znalostí (jen 10% bakalářů a 60% magistrů má požadovanou strukturu a hloubku znalostí)

Disproporce mezi poptávkou a nabídkou jsou posilovány zahraničními investicemi do IT služeb v ČR a odchodem IT odborníků z ČR do zahraničí V případě, že vláda ČR snížením daní a odvodů do sociálního a zdravotního pojištění zvýší atraktivitu ČR pro zahraniční investory, můžeme očekávat další posílení poptávky po IT odbornících



§

Mezi hlavní důvody, proč české VŠ a VOŠ neprodukují dostatečný počet dobře znalostně vybavených odborníků patří: §

§

§ §

nízká motivace škol k tomu, aby produkovaly absolventy, kteří optimálně odpovídají požadavkům pracovního trhu, nízké platové ohodnocení učitelů. IT odborník může v praxi dosáhnout dvoj až trojnásobného platu oproti učiteli stejného oboru. Tento fakt se promítá do kvality výuky a do kvality přípravy učebních plánů, nízká kvalita spolupráce VŠ – praxe, nízká informovanost středoškoláků o možnostech uplatnění po absolvování různých studijních oborů na VŠ. Propagace je paradoxně zcela opačná – viz přehledy škol, na které je snadné přijetí ke studiu.



§

Opatření pro zlepšení současného stavu: §

§

§

do hodnocení škol a jejich pedagogického sboru promítnout s jakou úspěšností škola reaguje na změny požadavků pracovního trhu, praxe musí více spolupracovat s VŠ (zadávání a společné řešení výzkumných projektů, oponentura učebních plánů, vystoupení expertů z praxe ve výuce, zadání a oponentura BP a DP, přísedící u SSZ, …), v pravidelných cca dvouletých intervalech opakovat tento průzkum a zvýšit tak informovanost studentů, VŠ i zaměstnavatelů o trendech na trhu práce v IT. Ideální by byl stav, kdy by adept o studium viděl, jakou strukturu znalostí daný studijní obor na dané škole nabízí a jak je tato struktura daleko/blízko od požadavků praxe.



Konkurenceschopnost absolventů IT oborů VŠ a VOŠ na trhu práce v ČR Společný projekt ČSSI, SPIS, CACIO ve spolupráci s FIS VŠE Praha Hlavní výsledky jsou zveřejněny na www.cssi.cz a v publikaci Doucek, P., Novotný, O., Pecáková, I. & Voříšek, J.: Lidské zdroje v ICT - Analýza nabídky a poptávky po IT odbornících v ČR, Praha, 2007, Professional Publishing, 201 s., ISBN 97880-86946-51-1

Kontakty: Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. (vorisek @vse.cz) Ing. Ota Novotný, Ph.D. ( [email protected]) Prof. Ing. Petr Doucek, CSc. ( [email protected])


Konkretizace a doporučení pro finanční instituce


Náročnost fin. institucí na investice do ICT a na pracovní sílu (situace v Austrálii) Industry

ICT Capital Expenditure Share 2003-04

ICT Employment for ICT R&D Industry Expenditure Share of total % 2005 Share of Total R&D 2002-03

Mining

3.9%

4,250

(1.3%)

Agriculture, forestry and fishing

7.7%

Transport and storage

15.8%

7,650

(2.3%)

31%

Manufacturing

16.2%

22,390

(6.7%)

16%

Construction

16.3%

12,880

(3.9%)

16%

Retail Trade

21.6%

14,920

(4.5%)

33%

Health and community services

25.5%

6,420

(2%)

Wholesale trade

26.1%

13,960

(4.2%)

41%

Accommodation, cafes and restaurants

26.6%

380

(0.1%)

np

Property and business services

33.6%

Personal and other services

35.0%

2,720

(0.8%)

np

Government administration and defence

42.0%

25,620

(7.7%)

52%

Education

43.7%

16,300

(4.5%)

83%

Cultural and recreational services

44.4%

6,660

(2%)

Electricity, gas and water supply

68.4%

9,460

(2.8%)

39%

Communication services

89.1%

42,580 (12.8%)

42%

Finance and insurance

90.1%

22,810

77%

All industries

26.7%

540 (0.16%)

124,030 (37.2%)

333,560

(6.8%)

0.2% *

np

63%

np


Vývoj průměrné mzdy v IT sektoru v ČR

1996

1997 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

9 610

11 017

12 163

13 181

14 029

15 248

16 363

17 443

18 583

19 500

Odhad za všechny subjekty v OKEČ 72

17 926

17 449

19832

23801

23810

27038

27732

29950

32 500

34 943

Poradenské služby

17 926

17 449

19832

23801

23810

27038

27732

29950

32 500

34 943

Dodávky a poradenské služby ohledně SW

16 370

19 909

21981

23822

25356

27560

29576

31529

33591

35250

Zpracování dat

29 353

24 942

27538

29844

31765

34526

37052

39498

42081

44158

Opravy a údržba zařízení

12 607

15 531

17148

18584

19781

21501

23074

24598

26207

27501

Průměrná mzda v ČR


Možnosti řešení nedostatku prac. síly

§

§

§

outsourcing non-core služeb, procesů a zdrojů na ICT dodavatele nábor zahraničních ICT odborníků (Slovensko, býv. státy SSSR, Bulharsko, Rumunsko) úzká spolupráce s VŠ v ČR §

§ § § §

spolupracovat zejména s univerzitami s dvouoborovým studiem (IT a finance) zadávat BP a DP part-time jobs účast odborníků banky ve výuce zadávání výzkumných grantů VŠ


Stav a očekávaný vývoj na trhu ICT specialistů v ČR (stav r. 2007) - hrozby a příležitosti

Recommend Documents