ASNÝ STAV TRHU VÍNA V

Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................2 1

TRADICE VINAŘSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE .......................................................4 1.1 VÍNO - PŮVOD A ROZŠÍŘENÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY ...........................................4 1.1.1 Počátky vinařství v Čechách...................................................................................4 1.1.2 Počátky vinařství na Moravě..................................................................................5 1.2 VÝVOJ VINAŘSKÉ LEGISLATIVY NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY .....................................5 1.2.1 Vinařský zákon z roku 1907....................................................................................6 1.2.2 Vinařské právo po vzniku Československa .............................................................6 1.2.3 Vinařské právo po roce 1989 .................................................................................7 1.2.4 Nový vinařský zákon z roku 2004 ...........................................................................7 1.3 ODRŮDY RÉVY VINNÉ V ČESKÉ REPUBLICE .................................................................9 1.4 VINAŘSKÉ OBLASTI V ČESKÉ REPUBLICE ...................................................................12 1.4.1 Vinařská oblast Čechy ..........................................................................................13 1.4.2 Vinařská oblast Morava .......................................................................................15 1.5 KLASIFIKACE A OZNAČOVÁNÍ VÍN V ČESKÉ REPUBLICE .............................................20 1.5.1 Třídění vín dle zákona ..........................................................................................21 1.5.2 Označování vín v České republice........................................................................25

2

SOUČASNÝ STAV TRHU VÍNA V ČESKÉ REPUBLICE ......................................26 2.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE ..............................................................................................26 2.1.1 Nejvýznamnější producenti vína v České republice .............................................28 2.1.2 Ceny průmyslových výrobců vín ...........................................................................30 2.1.3 Obchod s vínem v České republice .......................................................................31 2.1.4 Podpory vinohradnictví a vinařství v České republice.........................................37 2.2 TRH VÍNA V ČESKÉ REPUBLICE JAKO SOUČÁST EVROPSKÉHO TRHU ...........................39 2.2.1 Situace na evropském trhu s vínem.......................................................................40 2.2.2 Návrh reformy evropského trhu s vínem ..............................................................43 2.3 SOUČASNÝ SPOTŘEBITEL VÍNA ..................................................................................45 2.3.1 Chování českého spotřebitele vína – výsledky výzkumů.......................................46

3

ENOTURISTIKA ...........................................................................................................55 3.1 POTENCIÁL PRO ROZVOJ ENOTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE....................................55 3.1.1 Vinařské stezky .....................................................................................................56 3.1.2 Vinaři a vinařské programy..................................................................................59 3.1.3 Nejvýznamnější společnosti nabízející vinařské programy ..................................62 3.1.4 Vinařské programy cestovních kanceláří a agentur.............................................65 3.1.5 Vinařské akce na území České republiky..............................................................69 3.1.6 Ubytovací kapacity vinařských oblastí – dle krajů...............................................72 3.2 PROPAGACE VÍNA A ENOTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE – PODPŮRNÉ PROJEKTY .....76 3.2.1 Marketingový projekt českých a moravských vín .................................................77 3.2.2 Svatomartinské víno – značka mladých moravských vín ......................................79 3.2.3 Projekt rozvoje a podpory vinařské turistiky na Moravě .....................................81 3.2.4 Vítejte ve sklepních uličkách ................................................................................82 3.2.5 Modré hory ...........................................................................................................83 3.2.6 Krajem vína ..........................................................................................................84 3.2.7 Internetová propagace vína a vinařské turistiky ..................................................85

4

VYHODNOCENÍ VLASTNÍHO VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ.................................88 4.1 CÍL A METODIKA VÝZKUMU .......................................................................................88 4.2 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO VÝZKUMU ...................................................................89 4.2.1 Vyhodnocení identifikačních otázek .....................................................................90 4.2.2 Vyhodnocení spotřebního chování........................................................................92 4.2.3 Vyhodnocení zájmu o vinařskou turistiku.............................................................97 4.3 ZÁVĚRY VÝZKUMU A OVĚŘENÍ HYPOTÉZ .................................................................103 4.3.1 Shrnutí spotřebních charakteristik .....................................................................103 4.3.2 Vinařská turistika ...............................................................................................104

ZÁVĚR ..................................................................................................................................105 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................108 SEZNAM OBRÁZKŮ..........................................................................................................115 SEZNAM TABULEK ..........................................................................................................116 SEZNAM GRAFŮ................................................................................................................117 SEZNAM PŘÍLOH ..............................................................................................................118

1

Úvod Naše vinařství a naše vína mají z moderního hlediska velmi krátkou historii, protože po téměř šedesát let chyběla v tomto oboru skutečná konkurence, tedy i technologický pokrok, reklama… a vlastně i zákazníci. I přes dlouhodobou tradici pěstování révy vinné na území České republiky, filozofie a duše vína zůstávaly ukryté ve sklípcích v několika soudcích určených pouze pro vinaře a jeho nejbližší. Právě zde lze zřejmě spatřit příčinu, proč se víno v České republice ocitlo v neutěšeném stínu piva. Otevřením se světu a vstupem České republiky do Evropské unie však nastaly v oblasti českého a moravského vinařství mnohé zásadní změny. Jakou pozici tedy zaujímá v České republice nápoj, ve kterém se snoubí země se sluncem nyní? Předmětem této práce je zmapování situace na současném trhu vína v České republice s ohlédnutím se na vývoj vinařství a jeho právní úpravy u nás. Jedním z cílů, které si tato diplomová práce klade, je odhalení spotřebních návyků současného českého konzumenta vína. Práce se kromě jiného ve významné míře soustřeďuje na jeden z dílčích segmentů cestovního ruchu v České republice, a to vinařskou turistiku, neboli enoturistiku. Vinařství a jeho využití v cestovním ruchu si totiž v posledních letech získává stále více příznivců. Zejména jižní Morava, kterou lze bezpochyby pokládat za tradiční vinařskou oblast, láká návštěvníky za vínem nejen jako součást příjemně stráveného večera ve vinném sklípku, ale i např. v podobě Moravských vinařských stezek, které jsou určeny sportovněji založeným turistům. Cílem diplomové práce ve vztahu k enoturistice je zhodnotit možnosti pro její další rozvoj v České republice, přinést přehled o projektech zaměřených na propagaci vinařské turistiky a odhalit povědomí a zájem českého spotřebitele o tento netradiční druh turistiky, a tím i efekt současných podpůrných programů. První část práce představuje náhled na vinařskou tradici na území České republiky, která je důležitá pro pochopení nepopíratelného významu českého a moravského vína v evropském i světovém měřítku. Druhá část práce se soustřeďuje na zhodnocení současné situace na trhu vína v České republice jako východiska pro posouzení možností pro další rozvoj vinařství v České republice. Dále následuje charakteristika enoturistiky jako jednoho z motivů účasti na cestovním ruchu v České republice. V této části práce je zhodnocen potenciál pro rozvoj enoturistiky u nás a současná propagace českých a moravských vín a vinných stezek, realizovaná především pod záštitou Vinařského fondu a Národního vinařského centra. 2

Samotnému zpracovávání diplomové práce předcházelo studium odborných pramenů se zaměřením na víno a vinařství v České republice za účelem získání určitého přehledu o dané problematice. Dále následovala práce s primárními informacemi, a to: -

získávání a vyhodnocování aktuálních statistik týkajících se trhu vína v České republice (ČSÚ, ÚKZÚZ, MZeČR)

-

osobní konzultace s ředitelem Vinařského fondu, panem Ing. Jaroslavem Machovcem

-

e-mailová korespondence s odborníky na vinařskou turistiku v České republice (především vinaři a jednatelé cestovních kanceláří a agentur nabízejících vinařské programy)

-

vlastní výzkumné šetření (dotazník) Výsledkům vlastního výzkumného šetření je věnována poslední část diplomové práce.

Tento výzkum slouží jako doplňkový prostředek analýzy současného stavu trhu vína v České republice s důrazem na odhalení současných spotřebitelských návyků různých věkových kategorií českých konzumentů vína a jejich povědomí a zájmu o velmi specifický druh turistiky – putování za vínem. Výzkumné šetření probíhalo zejména v regionu Praha a bylo provedeno dotazovací metodou šetření, a to formou písemného dotazování, v mnoha případech v kombinaci s dotazováním ústním, což umožnilo ozřejmit případné nejasnosti v otázkách.

3

1 Tradice vinařství v České republice 1.1 Víno - původ a rozšíření na území České republiky Réva vinná rostla na naší planetě již před 150 mil. lety (druhohory), a patří tak mezi nejstarší kulturní rostliny. „Nejstarší doklady o výrobě vína pocházejí z období před 7 až 10 tisíci lety z míst, jako jsou turecký Batal Hüyük, syrský Damašek, libanonský Byblos nebo Jordánsko, a v neposlední řadě z Gruzie a Arménie, která je považovaná za skutečnou pravlast vína.“1 Vysokou úroveň dosáhlo vinařství kolem roku 3500 př. n. l. ve staré Mezopotámii, především v Egyptě, kde se pěstovalo šest až osm odrůd révy vinné. Bezpočet důkazů o vyspělém vinařství nacházíme v antickém Řecku, na Krétě a v Thrákii (dnešní Bulharsko), kde se víno stalo součástí kultury a považovalo se za jednu ze základních životních potřeb. Z těchto oblastí se vinařství rozšířilo dále do Itálie, na Sicílii a do Španělska. Názory na to, kdo přinesl tradici pěstování vinné révy na naše území, se různí. Pan profesor Kraus ve své knize Nová encyklopedie českého a moravského vína uvádí, že to byli zřejmě Keltové, první identifikovatelná etnicko-kulturní skupina na našem území. Počátky našeho vinohradnictví však bývají většinou spojovány až s dědici řecké kultury, Římany, kteří pronikli na naše území za vlády císaře Próbuse v letech 276 až 282 n. l. Ke značnému rozšíření vinic na našem území došlo v období Velkomoravské říše, tedy během 9. a 10. století našeho letopočtu. S Velkomoravskou říší jsou spjaty rovněž počátky českého vinařství.

1.1.1 Počátky vinařství v Čechách Podle pověsti zaslal v roce 875 moravský kníže Svatopluk českému knížeti Bořivojovi a jeho ženě Ludmile sud moravského vína k oslavě narození jejich syna Spytihněva.2 Ludmila prý víno okusila a byla jím natolik nadšená, že začala pěstování révy vinné podporovat. Nedaleko svého rodiště Pšova v Nedomicích u Mělníka dala založit jednu z prvních vinic, na které byl do tajů výroby vína zasvěcen její vnuk svatý Václav. Z toho vznikla 1

KRAUS, V. a kol.: Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica 2005, s. 14. KRAUS, V. a kol.: Historický vývoj v datech. Dostupné z: [cit. 25.11.2006].

2

4

i svatováclavská vinařská tradice v Čechách a v pozdějších staletích býval sv. Václav označován jako „Supremus magister vinearum“, v překladu nejvyšší perkmistr hor viničních. Velmi významnou roli v šíření vinařství v raném středověku sehrály kláštery. Rozkvět našeho vinařství nastal v průběhu 14. století za vlády císaře Karla IV., který dal do Čech přivézt révu z Burgundska a Porýní. V jeho době byla některá města, především Praha a Brno, v oblasti obchodování s vínem na vysoké úrovni.

1.1.2 Počátky vinařství na Moravě Začátky vinařství na Moravě spadají do období velkého rozmachu pěstování révy v Pannónii za císaře Proba (276-382). Římské legie byly v té době rozloženy na jižním Slovensku i na jižní Moravě. „U někdejšího Mušova pod Pálavou byly nalezeny zbytky římské stanice X. legie Vindobony, které kromě jiného ukrývaly i vinařský nůž.“3 „První písemná zmínka o vinicích na Moravě pochází z roku 1101 a nachází se v zakládací listině benediktinského kláštera v Třebíči, který byl obdarován několika vinicemi.“4 Dalšímu rozvoji vinařství napomáhaly klášterní komunity, zejména z řádu cisterciáků, kteří se usídlili na Velehradě v roce 1205. Rozvoj moravského vinařství ve středověku dokládá i nejstarší text viničního řádu a horenského práva z roku 1281, vztahující se na církevní majetky v okolí Kroměříže.

1.2 Vývoj vinařské legislativy na území České republiky Za mezník ve vývoji právních vztahů ve vinařství a vinohradnictví je považováno období od počátku 12. století, kdy byly ve středoevropských oblastech zakládány kláštery. Přínosem církevních řádů bylo společné vysazování vinic, do té doby roztroušených po krajině, čím došlo ke zlepšení kontroly obdělávání a hlavně ochrany vinic proti zvěři a zlodějům. „Nejstarší text viničního řádu a horenského práva na našem území pochází od biskupa Dětricha, který jej vydal v roce 1281 pro církevní vinice v okolí Kroměříže.“5 Předpokládá se však, že vzniku kroměřížského horenského řádu předcházela starší moravská horenská práva,

3

KRAUS, V. a kol.: Historie vinařství na Moravě. Dostupné z: < http://www.svetvina.cz/rubrika.php?rid=34> [cit. 25.11.2006 ]. 4 KRAUS, V. a kol.: Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica 2005, s. 16. 5 KRAUS, V. a kol.: Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica 2005, s. 22.

5

a to nepsaná, ve formě obyčejového práva, jež se patrně stala podnětem i pro viniční právo vydané pro Čechy Karlem IV. v roce 1358. Výrazem „horenské právo“ se obecně označoval souhrn všech předpisů o vinicích a jednotlivé viniční řády, jejichž platnost byla omezena na obec nebo širší okrsek. K definitivnímu zániku horenských práv na Moravě došlo dne 22. září 1784, kdy císař Josef II. vydal Všeobecné vinohorenské zřízení pro Markrabství moravské. Jím byly všechny dosavadní horenské řády prohlášeny za neplatné a nahrazeny novými předpisy. Až do roku 1907 neexistoval na našem území zákon, který by obsahoval přesnou definici révového vína a uváděl dovolené i nedovolené manipulace při jeho výrobě.

1.2.1 Vinařský zákon z roku 1907 První vinařský zákon vydaný 12. dubna 1907 definoval víno jako „nápoj, jenž byl vyroben alkoholickým kvašením vinného moštu nebo rozmačkaných (rozdrcených) čerstvých vinných hroznů (vinného rmutu), přičemž vinným moštem se rozuměla tekutina získaná z čerstvých vinných hroznů.“6 Za víno ve smyslu tohoto zákona nebylo pokládáno víno ovocné, bobulové, sladové a medovina. Zákonem z roku 1907 byl vytvořen také institut „sklepních inspektorů“, kteří působili jako dozorný orgán, tedy dohlíželi na provádění jednotlivých ustanovení tohoto zákona.

1.2.2 Vinařské právo po vzniku Československa Po vzniku Československa v roce 1918 v Čechách a na Moravě nadále platil zákon z roku 1907. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi byl převzat zákon uherský, přijatý v roce 1908. Vinařská legislativa se sjednotila 1. října 1954, a to Československou státní normou č. 567741, která platila v celé tehdejší republice. Tato norma obsahovala základní názvosloví, rozlišovala tržní druhy vína (víno bílé, klaret, červené, přírodní sladké, šumivé a dezertní). Kromě toho vymezovala jakostní požadavky kladené na jednotlivé druhy vína a třídila vína z hlediska obchodního na výběry, odrůdová vína, vína známková a směsi.

6

KRAUS, V. a kol.: Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica 2005, s. 38.

6

Další zákon, upravující oblast vinohradnictví a vinařství vstoupil v platnost v roce 1964 – zákon č. 61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné výroby. Tento zákon zahrnoval Státní odrůdovou knihu, stanovující pěstované odrůdy pro výrobu vína.

1.2.3 Vinařské právo po roce 1989 Významným krokem pro zkvalitnění pěstování révy vinné i výroby vína v České republice bylo přijetí zákona č. 115/1995 Sb. o vinohradnictví a vinařství, zkráceně označovaný jako vinařský zákon. Smyslem tohoto zákona bylo kromě jiného sladění naší legislativy s vinařským právem evropským. Jeho uplatňování v praxi však odhalilo značné nedostatky, které se projevovaly v poškozování českého výrobce, a proto již koncem roku 1995 vznikly tlaky na jeho novelizaci. Vinařský zákon se dočkal novely v roce 2000 v podobě zákona č. 216/2000 Sb., který se více přiblížil evropským normám. Jeho předmětem byla „úprava ochrany révy vinné pěstované na vinicích stanovením vinařských regionů, vinařských oblastí, vinařských obcí a nově i viničních tratí.“7 Zákon dále rozšířil třídění vín, tj. k původním kategoriím stolní, jakostní víno a víno s přívlastkem přibyly kategorie šumivých, perlivých, aromatizovaných a likérových vín a kategorie vín s přívlastkem byla rozšířena na kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, ledové víno a slámové víno. Novela také podrobněji upravila označování vín a vedení vinařské a vinohradnické evidence. I když novelizaci vinařského zákona je možné považovat za velký přínos v procesu harmonizace legislativy České republiky s EU, i zde byly ještě nedostatky, které neumožňovaly úplné převzetí předpisů EU. Proto byla vypracována novela další, ve formě zákona č. 50/2002 Sb. ze dne 11. ledna 2002, na základě kterého vznikl, po vzoru EU, Vinařský fond, organizace se státní účastí podporující vinohradnictví a vinařství v ČR, a to i po vstupu do EU.

1.2.4 Nový vinařský zákon z roku 2004 I když novely zákona z roku 2000 a 2002 již byly v zásadních záležitostech v souladu s předpisy Evropské unie, řadu problémů nevyřešily, a tak těsně před vstupem do EU dne 29. dubna 2004 byl přijat nový vinařský zákon, který vstoupil v platnost 1. května 2004 –

7


7

zákon č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství. Tento zákon zahrnuje množství odkazů na Nařízení Rady Evropského společenství a konkrétně upravuje pouze vnitřní záležitosti. Hlavní změny, které nový zákon přinesl jsou8: •

nové rozdělení na pouze dvě vinařské oblasti – Čechy a Morava, přičemž z původních 6 českých oblastí vznikají 2 vinařské podoblasti a z původně 10 moravských pouze 4 vinařské podoblasti,

•

omezení výsadby nových vinic – právo na novou výsadbu ve výši 2 % rozlohy vinic ke dni vstupu,

•

maximální možný hektarový výnos – 12 tun z hektaru za vinařský rok,

•

možnost zvyšovat cukernatost moštu pouze o 4,3 ˚NM ve vinařské zóně B (Morava) a o 5,9 ˚NM ve vinařské zóně A (Čechy),

•

nové kategorie vín – zemské víno, víno originální certifikace (VOC), výběr z cibéb, jakostní perlivé víno, odalkoholizované a nízkoalkoholické víno,

•

vymezení dalšího fungování Vinařského fondu – zaměření na marketing, ukončení poskytování podpory na výsadbu vinic,

•

zrušení cel, kvót a dotací na dovoz a vývoz vína v rámci EU,

•

společný celní sazebník pro dovoz vína ze třetích zemí (mimo EU).

1. července roku 2006 nabyla účinnosti novela vinařského zákona – Zákon č. 215/2006 Sb. Jak upozornila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen SZPI), „tato novela je v některých konkrétních částech v přímém rozporu s nařízeními ES.“9 Výhrady SZPI se vztahují k novým ustanovením zákona, týkajících se tzv. „malovinaře“ a „možnosti uvádět na etiketě jakostního vína nebo jakostního vína s přívlastkem jméno zeměpisné jednotky menší než je stanovená oblast, i když hrozny, ze kterých bylo takové víno vyrobeno, nepocházejí výhradně z této zeměpisné jednotky.“10 Novela zákona definuje malovinaře jako „vinohradníka a vinaře, který pěstuje hrozny révy vinné na registrované nebo neregistrované vinici o výměře nejvýše 20 arů a vyrábí z těchto hroznů víno v množství nejvýše 2000 litrů.“11 Zavedení pojmu „malovinaře“ mělo zřejmě za cíl osvobození menších producentů od povinnosti vést evidenční knihy a zasílat příslušná prohlášení, ačkoli nejsou omezeni v možnosti uvádění své produkce na trh. Nařízení 8

Ministerstvo zemědělství České republiky: Víno – změny ve vinohradnictví a vinařství po vstupu do EU Kolejková, D.: Státní zemědělská a potravinářská inspekce nemůže a nebude postupovat podle novely zákona o víně. Dostupné z: < http://www.szpi.gov.cz/cze/tisk/article.asp?id=59186&cat=2162&ts=10ec17> [cit. 28.11.2006]. 10 Kunc, O.: SZPI - Oddělení kontroly, laboratoří a certifikace. Dostupné z: [cit. 28.11.2006]. 11 Zákon č. 215/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 9

8

ES však osvobozuje od těchto povinností pouze ty vinaře, kteří využívají plochu na pěstování vinné révy do 10 arů a vyprodukují maximálně tisíc litrů vína a především neuvádějí víno na trh, ale prodávají ho jenom k přímé spotřebě ve sklepě. Novelizovaný vinařský zákon umožňuje označení údajem o vinařské obci a viniční trati na etiketě vína, „pocházejí-li produkty užité k výrobě vína alespoň z 85 % z této viniční obce a viniční tratě.“12 Podle evropských nařízení je však v takovém případě nezbytné, aby z této obce a trati pocházelo skutečně sto procent hroznů. Nařízení Evropských společenství patří mezi tzv. přímo aplikovatelné předpisy, které není možné nijak upravovat nebo měnit národními zákony nebo vyhláškami. Komunitární právo, jehož součástí jsou i nařízení, je vnitrostátnímu právu nadřazeno a musí být proto používáno přednostně.

Další důležité právní předpisy upravující v současnosti oblast vína v ČR: •

Vyhláška č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství,

•

Vyhláška č. 324/2004 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, včetně jejich územního vymezení.

1.3 Odrůdy révy vinné v České republice Odrůdy révy vinné vznikaly zpočátku v přírodě, a to buď samovolným křížením nebo mutacemi. Později se o vznik nových odrůd přičinil taky člověk, který s cílem zvyšování jakosti plodů nebo odolnosti révy proti nepříznivým činitelům (škůdci, choroby, povětrnostní či půdní podmínky), začal révu vinnou zušlechťovat cílevědomým křížením odrůd. Odrůdy, které stát uzná jako vhodné pro pěstování ve vinařských oblastech České republiky, se zapíšou do Státní odrůdové knihy.13 V současnosti je v ní registrováno celkem 42 moštových odrůd, ze kterých lze získávat jakostní vína (25 odrůd pro bílá vína a 17 pro vína červená), 9 odrůd stolních, pěstovaných za účelem produkce hroznů k přímé spotřebě, a 7 podnoží, na které se u nás smí štěpovat. Přehled jednotlivých moštových odrůd spolu s rokem jejich zápisu do Státní odrůdové knihy je uveden v Příloze 1.

12 13

Viz. výše. KRAUS, V. a kol.: Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica 2005, s. 53.

9

Nejčastější bílé odrůdy v ČR K výrobě bílých vín se pěstují odrůdy s bílými a šedočervenými bobulemi hroznů.

Graf 1: Odrůdová skladba vinic v ČR – nejvíce pěstované bílé odrůdy k 31.12.2005

Osázená plocha (ha)

2500 2000 1500 1000 500

Ve

M

ül le

rT hu ltl rg ín au sk é ze R yz le lin né k vl R aš yz sk nl in ý k rý R ns ul an ký ds ké bí Sa lé uv ig no C ha n rd R o nn ul an ay sk Tr é še am dé ín če rv en N ý eu bu rs ké

0

Pramen: ÚKZÚZ – Registr vinic Znojmo

Z grafu č. 1 je vyplývá, že nejrozšířenějšími moštovými odrůdami u nás jsou Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský a Rulandské bílé. Vína těchto odrůd jsou charakteristické následujícími vlastnostmi:14 1. Müller Thurgau – víno jemných vůní po vanilce a kvetoucím bezu s lehkými muškátovými tóny v chuti, jemná kyselinka. 2. Veltlínské zelené – víno slámově žlutého odstínu s jemnou medově lipovou vůní a svěží kořenitou chutí po mandlích a pepři. 3. Ryzlink vlašský – neutrální víno s jemnou, ovocitou chutí a květinovou vůní. 4. Ryzlink rýnský – víno nazlátlého odstínu s jemně kořenitými aromatickými tóny po lipovém květu, medu a broskvích. 5. Rulandské

bílé – plné extraktivní víno harmonické kompozice s květnatou vůní,

doplněnou buketem tropického ovoce a lískového oříšku.

14

Stávek, R.: Vína z Moravy a vína z Čech. Agentura Bravissimo 2006.

10

Nejčastější modré odrůdy v ČR Červená vína jsou vyráběná z odrůd s modrými bobulemi hroznů. Jejich podíl na celkové osázené ploše České republiky je podstatně menší než podíl bílých odrůd. Přehled nejvíce zastoupených modrých odrůd na území ČR uvádí následující graf.

1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 Sv at ov av řin ec k Fr an é ko Zw vk ei a R ge ul an ltr eb ds e ké M m od od rý r Po é rtu C ga ab l er An ne tS dr é C ab auv i er gn ne on tM or av ia M er lo D t or nf el de r

Osázená plocha (ha)

Graf 2: Odrůdová skladba vinic v ČR – nejvíce pěstované modré odrůdy k 31.12.2005

Pramen: ÚKZÚZ – Registr vinic Znojmo

¨ Nejčastější české modré odrůdy se vyznačují následujícími vlastnostmi: 1. Svatovavřinecké – sametově hebké temné víno harmonické chuti, vonící po sušených švestkách či povidlech s výraznou plnou chutí. 2. Frankovka – víno ohnivé barvy s harmonickou kořenitou chutí, ovocný buket přezrálých višní s jemnými pikantními tóny. 3. Zweigeltrebe – plné víno s příjemnou vůní třešně a bobulového ovoce, v chuti delikátní kořenitost a příjemná tříslovina. 4. Rulandské modré – harmonické plné víno s typickou chutí a vůní drobného červeného ovoce, sametové, příjemná tříslovina. 5. Modrý Portugal – lehčí víno lahodné chuti s jemnou vůní lesních plodů, méně výraznou kyselinou a nižším obsahem alkoholu. Modré odrůdy jsou charakteristické vysokou náročností na teplo. Klimatické podmínky našich vinařských obcí nejsou zrovna ideální pro pěstování modrých odrůd. Nedostatek tepla má totiž za následek vyšší obsah kyseliny jablečné, která způsobuje tvrdost červených vín. Avšak podle slov vinaře Pavla Springera realita moravské vinařské produkce vyvrací „mýtus,

11

že v ČR nelze produkovat úžasná, perzistentní a plná červená vína.“15 Kvalita modrých odrůd se na Moravě zvyšuje díky postupnému oteplování, které se tady sleduje přibližně od roku 1997. „Letošní ročník je co do srovnání klimatických parametrů na jižní Moravě nápadně podobný příměru ke klimatickým podmínkám Burgundska.“16 Celková plocha vinic v ČR činí 18 554,3 ha, z čehož až dvě třetiny (66 %) tvoří odrůdy moštové bílé, jednu třetinu (33 %) moštové modré a zanedbatelný podíl (1 %) připadá na stolní a podnožové odrůdy (viz. graf č. 3).

Graf 3: Struktura plochy vinic v ČR dle kategorií odrůd k 31.12.2005 Struktura plochy vinic v ČR dle kategorií odrůd k 31. 12. 2005

Moštové modré Moštové bílé Stolní a podnožové

Pramen: Situační a výhledová zpráva, vinná réva a víno – duben 2006 (Mze ČR)

V posledním období dochází ke zvyšování podílu modrých moštových odrůd v nových výsadbách v důsledku vyšší poptávky spotřebitelů po červených vínech. „Např. ještě v roce 1996 činil podíl modrých odrůd ve výsadbách jen 20 % plochy, nyní je to již 32 %.“17 Nejvyšší nárůst plochy byl zaznamenán u odrůdy Rulandské modré, dále u klasických odrůd jako Frankovka a Svatovavřinecké. Z bílých odrůd bylo nejvíce vysazováno Chardonnay, Ryzlink rýnský a Sauvignon a naopak výsadba tradičních bílých odrůd, jakými jsou Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Müller Thurgau, klesala. Lze tedy říci, že dochází k jednoznačnému posunu k odrůdám produkujícím hrozny vyšší kvality.

1.4 Vinařské oblasti v České republice Území České republiky bylo poprvé rozděleno na vinařské oblasti vinařským zákonem z roku 1995. Tento zákon stanovil celkem 16 vinařských oblastí, z toho 10 na Moravě 15

KEPKA, J.: Prvotřídní moravské „červené“ už není mýtem. COT. business 9/2006, s. 43. Viz. výše. 17 CHLÁDKOVÁ, I.: Situace na trhu vína v ČR. Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 2006, s. 19. 16

12

(brněnská,

bzenecká,

kyjovská,

mikulovská,

mutěnická,

Podluží,

strážnická,

uherskohradišťská, velkopavlovická a znojemská) a 6 v Čechách (čáslavská, mělnická, mostecká, pražská, roudnická a žernosecká). Nový vinařský zákon z roku 2004 zavedl nové územní členění, které se více přibližuje nařízením ES. Česká republika je tak v současnosti rozdělena na 2 vinařské oblasti, které se dále člení na 6 vinařských podoblastí – 4 na Moravě (mikulovská, slovácká, velkopavlovická a znojemská) a 2 v Čechách (mělnická a litoměřická). Každá vinařská podoblast zahrnuje mnoho vinařských obcí, na jejichž území se rozprostírají vinice tvořící takzvané viniční tratě. „Vinařské podoblasti, obce a viniční tratě byly stanoveny Ministerstvem zemědělství na základě geografické polohy, svažitosti, půdně klimatických vlastností a historických údajů ve vyhlášce č. 324 ze dne 5. 5. 2004.“18 Účelem stanovení viničních tratí je soustředit obnovu vinic do nejvhodnějších lokalit jednotlivých vinařských obcí. Největší plocha vinic se nachází na území Slovácka, tedy v Slovácké vinařské podoblasti. V rámci Evropy se naše vinařské podoblasti řadí k těm nejsevernějším. Území Evropské unie je rozděleno do vinařských zón A, B, C Ia), C Ib), C II, C III a), C III b) na základě obdobných půdně-klimatických a agroekologických podmínek a také kvality vyrobených vín z příslušných oblastí. Vinařská oblast Čechy byla zařazena do zóny A, která také zahrnuje např. vinařské oblasti Lucemburska, Belgie, Nizozemí, Dánska, Irska a Velké Británie. Vinařská oblast Morava patří do zóny B, kde se nacházejí též vinařské oblasti Německa, Francie a Rakouska.

1.4.1 Vinařská oblast Čechy Vinařská oblast Čechy, jak je znázorněná na obr. č. 1, se řadí mezi nejseverněji položené vinařské oblasti v rámci EU. Území osázené vinicemi tady není souvislé, ale tvoří ho jednotlivé příznivé lokality rozprostírající se kolem toků velkých českých řek – Vltavy, Labe, Berounky a Ohře. Vzhledem k přírodním podmínkám Čech jsou dvě třetiny ročníků pro jakost vín příznivé, třetina méně.

18

CHLÁDKOVÁ, I.: Situace na trhu vína v ČR. Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 2006, s. 17.

13

Obrázek 1: Vinařská oblast Čechy

Pramen: KRAUS, V.: Vinařská oblast Čechy. Dostupné z:

V současnosti je v Čechách registrováno 713,3 ha vinic, z čehož více než polovina se nachází v okolí Mělníka. Aktuální údaje o počtu vinařských obcí a viničních tratí, plochách viničních tratí a registrovaných vinic a rovněž počtu pěstitelů vína v Čechách celkem i v jednotlivých podoblastech uvádí tab. č. 1.

Tabulka 1: Počty vinařských obcí a viničních tratí v Čechách – stav registrace vinic k 31.12.2005

Vinařská podoblast Mělnická Litoměřická Ostatní Celkem

Počet vinařských obcí 37 29 66

Počet viničních tratí 91 80 171

Plocha Plocha viničních registrovaný tratí (ha) ch vinic (ha) 1757,5 413,0 1205,3 281,1 19,2 2962,8 713,3

Počet pěstitelů 94 59 21 174


Vinařská podoblast mělnická Mělnická vinařská podoblast zahrnuje vinice Mělnicka, Roudnicka, Prahy a Čáslavska. Tato podoblast vznikla spojením dřívější Mělnické, Pražské a Čáslavské. Lehčí, záhřevné půdy této vinařské podoblasti jsou vhodné zejména pro pěstování modrých odrůd. Tradiční odrůdou, která se tady pěstovala již ve středověku, je Rulandské modré. Teprve v 19. století se ve zdejších vinicích objevil Ryzlink rýnský a z modrých odrůd Modrý Portugal a Svatovavřinecké. V dnešní době je tady nejvíce zastoupena odrůda Müller Thurgau.

14

Vinařská podoblast litoměřická Litoměřická vinařská podoblast je tvořená částí území okresů Litoměřice, Most, Louny, Chomutov a územím města Ústí nad Labem. Tato vinařská podoblast zahrnuje někdejší Mosteckou, Žernoseckou a Roudnickou. K nejčastěji pěstovaným odrůdám patří Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Svatovavřinecké a Modrý Portugal. V minulosti byla tato vinařská podoblast známá vínem z Tramínu bílého, nazývaného Brynšt. Kromě odrůdových vín se v této oblasti jako jediné v Čechách vyrábí i košer víno pod dohledem rabína při dodržení staré tradice izraelského lidu a maximální čistoty. Následující graf znázorňuje odrůdovou skladbu vinic v rámci vinařské oblasti Čechy: Graf 4: Vinařská oblast Čechy – odrůdová skladba vinic

Pramen: ÚKZUZ Brno, leden 2005

1.4.2 Vinařská oblast Morava Jižní Morava je podle legend i archeologických pramenů územím s nejstarší vinohradnickou a vinařskou tradicí v ČR. Díky příznivým přírodním podmínkám až 80 % ročníků vín moravské vinařské oblasti (viz. obr. č. 2) dosahuje dobrou, výbornou až vynikající jakost a jen 20 % ročníků jakost horší. Hrozny révy vinné zrají na Moravě pomaleji, čímž se v nich udrží větší množství a rozmanitost aromatických látek. „Moravské vinařské podoblasti mají výborné předpoklady zejména pro tvorbu bílých vín se zajímavým spektrem vůní a kořenitosti.“19

19


15

Obrázek 2: Vinařská oblast Morava

Pramen: Kraus, V.: Vinařská oblast Morava. Dostupné z:

Vinařská oblast Morava zahrnuje cca 96% ploch registrovaných vinic v České republice. Největší podíl ploch registrovaných vinic vinařské oblasti Morava se nachází na Slovácku – 4 533,6 ha. Následující tabulka uvádí aktuální data k 31.12.2005 o počtu moravských vinařských obcí a tratí, plochách viničních tratí a registrovaných vinic s ohledem na členění dle vinařských podoblastí.

Tabulka 2: Počty vinařských obcí a viničních tratí na Moravě – stav registrace vinic k 31.12.2005

Vinařská podoblast Mikulovská Slovácká Velkopavlovická Znojemská Ostatní Celkem

Počet vinařských obcí 30 115 75 91 311

Počet viničních tratí 182 407 319 224 1 132

Plocha viničních tratí (ha) 10 317,5 15 862,1 13 859,1 9 266,6 49 269,3


16

Plocha registrovaných vinic (ha) 4 705,4 4 533,6 5 068,3 3 460,4 73,3 17 841,0

Počet pěstitelů 2 659 8 627 7 627 1 254 53 20 220

Vinařská podoblast mikulovská Mikulovská vinařská podoblast zaujímá v rámci vinařských regionů ČR výjimečnou polohu – ze tří stran jí obklopují zbývající moravské vinařské podoblasti a na jihu na ni navazuje rakouská vinařská oblast Weinviertel. Centrem vinařské podoblasti mikulovské je Chráněná krajinná oblast Pálava, kam spadají počátky moravského vinařství. Vápenité půdy v okolí Pálavy v kombinaci s teplým a suchým podnebím nejlépe zhodnotí odrůdu Ryzlink vlašský. Vysokou jakostí tu vynikají i Rulandské bílé a Chardonnay. Odrůdová skladba vinic této podoblasti je názorně zachycena na níže uvedeném grafu č. 5. Graf 5: Mikulovská podoblast – odrůdová skladba vinic


Vinařská podoblast Slovácká Slovácká vinařská podoblast byla ustanovena novým vinařským zákonem z roku 2004 a zahrnuje v sobě několik bývalých vinařských podoblastí – Kyjovskou, Mutěnickou, Podluží, Bzeneckou, Strážnickou a Uherskohradišťskou. Jde o nejsevernější podoblast v rámci Moravské oblasti s největším počtem viničních tratí v ČR. Nízká nadmořská výška a lehká půda na Kyjovsku umožňují získávat vína s výrazným odrůdovým charakterem. Daří se tu především Ryzlinku rýnskému, burgundským odrůdám a pro červená vína Frankovce a Zweigeltrebe. Ve vyšší nadmořské výšce na jižních stráních kopcovitého terénu Uherskohradišťska vynikají odrůdy Ryzlink rýnksý, Rulandské bílé, Muškát moravský a Müller Thurgau.

17

Za zmínku stojí také tramíny a frankovky z Čejkovic, muškáty a chardonnay z břeclavské části a Ryzlink rýnský z okolí Bzence. Následující graf názorně vyobrazuje odrůdovou skladbu vinic slovácké vinařské podoblasti: Graf 6: Slovácká podoblast – odrůdová skladba vinic


Vinařská podoblast velkopavlovická Velkopavlovická vinařská podoblast je největší z podoblastí České republiky. Hlavní osa viničních poloh se rozkládá podél dálnice v úseku Brno-Břeclav, od Židlochovicka až po obec Moravský Žižkov. Tato podoblast představuje srdce produkce červených vín na Moravě. Vysokých kvalit zde dosahuje především odrůda Frankovka, která je náročná na půdy s bohatým minerálním podložím. Nejvyšší kvalitu dosahují frankovky ve vinicích kolem řeky Trkmanka a z vinařských obcí Kobylí, Bořetice, Němčičky, Velké Pavlovice a Velké Bílovice. Z bílých odrůd se tu daří odrůdám Veltlínské zelené a Tramín červený, v severnější části odrůdě Neuburské.

18

Skladbu vinic velkopopovické vinařské podoblasti v ha dle odrůd uvádí graf č. 7. Graf 7: Velkopavlovická podoblast – odrůdová skladba vinic


Vinařská podoblast znojemská Znojemská vinařská podoblast je nejzápadnější vinařskou podoblastí Moravy, na jihu ohraničená rakouskou vinařskou oblastí Weinviertel. Podél této hranice se táhne řada známých viničních poloh přes obce Šatov, Chvalovice, Vrbovec, Hnízdo, Slup, Jaroslavice až do Hrušovan nad Jevišovkou. Tato vinařská podoblast leží ve velmi teplé a suché oblasti, avšak na severu táhnoucí se Českomoravská vrchovina způsobuje občasné ochlazování. Vlivem střídání teplých slunečných dnů a studenějších nocí zrají hrozny sice pomaleji, ale zato si uchovávají aromatické látky a dosahují vysoké jakosti. Znojemsko je domovem hlavně bílých aromatických vín, kde se kromě Ryzlinku rýnského a Veltlínského zeleného daří odrůdám Müller Thurgau, Sauvignon a Pálava. Vysokou kvalitu dosahují i odrůdy burgundské.

19

Odrůdová skladba znojemské vinařské podoblasti znázorňuje graf č. 8. Graf 8: Znojemská podoblast – odrůdová skladba vinic


1.5 Klasifikace a označování vín v České republice Hlavní účel klasifikace vín spočívá v zajišťování a kontrole určité jejich jakosti. Český klasifikační systém, zakotvený v zákonu o vinohradnictví a vinařství z roku 2004, je založený na bázi minimální cukernatosti. Jde o „cukernatost moštu vylisovaného ze sklízených hroznů naměřenou ve stupních normalizovaného moštoměru (˚NM),“20 které udávají, kolik kilogramů cukru je obsaženo ve 100 litrech moštu.

20


20

1.5.1 Třídění vín dle zákona Nový vinařský zákon z roku 2004 stanovuje následující jakostní třídy pro česká a moravská vína: Tabulka 3: Třídy jakosti českých a moravských vín

Kategorie vín Stolní víno Zemské víno Jakostní víno - odrůdové - známkové Jakostní víno s přívlastkem - kabinetní víno - pozdní sběr - výběr z hroznů - výběr z bobulí - výběr z cibéb - ledové víno - slámové víno

Minimální cukernatost hroznů 11˚NM 14˚NM

Přirozený obsah alkoholu 6,5 % obj. 8,3 % obj

15 ˚NM 15 ˚NM

8,9 % obj 8,9 % obj

19 ˚NM 21 ˚NM 24 ˚NM 27 ˚NM 32 ˚NM 27 ˚NM 27 ˚NM

11,3 % obj 12,5 % obj 14,3 % obj 16,1 % obj 19,0 % obj 16,1 % obj 16,1 % obj

Pramen: KRAUS, V. a kol.: Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica 2005, s. 180.

Kromě těchto základních tříd vín rozlišuje zákon další kategorie vín, a to: Šumivé víno Jakostní šumivé víno = sekt Jakostní šumivé víno stanovené oblasti = sekt stanovené oblasti Pěstitelský sekt Aromatické jakostní šumivé víno Aromatické jakostní šumivé víno stanovené oblasti = aromatický sekt stanovené oblasti = jakostní perlivé víno Perlivé víno = jakostní likérové víno Likérové víno = víno originální certifikace V. O. C.

1.5.1.1 Charakteristika jednotlivých kategorií vín21 Stolní víno Jedná se o nejnižší kategorii vín, vyráběné z moštových nebo i stolních, neregistrovaných odrůd. Nesmí být označeno názvem odrůdy, ročníkem vína, vinařské oblasti, obce či viniční tratě. Většinou jde o vína lehčí, vhodné k běžnému, nenáročnému stolování. 21


21

Zemské víno Jde o vyšší kategorii stolních vín. Tato kategorie vín byla zavedena novým vinařským zákonem z roku 2004, který stanovuje, kdy je možné stolní víno označit názvem „zemské víno.“22 Stolní víno může být označeno tímto termínem při splnění následujících požadavků: •

bylo vyrobeno z tuzemských hroznů sklizených na vinici pro jakostní víno dané oblasti nebo z povolených odrůd

•

výnos na vinici nepřekročil 12 t/ha

•

vinné hrozny, z nichž bylo víno vyrobeno, dosáhly alespoň 14 stupňů cukernatosti. Na rozdíl od stolního vína, na etiketě se smí uvést odrůda, ovšem jen za předpokladu,

že je ve víně zastoupena minimálně 85 % podílem. V případě získání vína z více odrůd je možné vyjmenovat maximálně tři, přičemž podíl každé z nich musí ve víně tvořit minimálně 15 %. Jakostní víno Na výrobu jakostního vína lze použít pouze tuzemské hrozny „sklízené na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti, které byly sklizeny ve stejné vinařské oblasti.“23 Jakostní víno musí být zatřízeno Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, a to jako jakostní víno:. •

odrůdové – víno vyráběno z vinných hroznů, rmutu, hroznového moštu, a to maximálně tří odrůd.

•

známkové – víno vyráběno ze směsi vinných hroznů, rmutu, hroznového moštu, eventuálně vína nebo smísením jakostních vín.

Na etiketě jakostního vína se uvádí název vinařské oblasti. Lze uvést i název menší zeměpisné jednotky, ovšem jen v případě, že hrozny pocházejí výlučně z uvedené lokality. Jakostní víno s přívlastkem Hrozny na výrobu jakostního vína s přívlastkem musí splňovat všechny požadavky na výrobu vína jakostního. Navíc hrozny musí pocházet z jedné vinařské podoblasti a jejich odrůda, původ, cukernatost a hmotnost musí být ověřena SZPI. Vína s přívlastkem se smí vyrábět z vinných hroznů, rmutu nebo hroznového moštu nejvýše 3 odrůd, přičemž se nesmí žádnými způsoby zvyšovat jejich cukernatost a nesmí být konzervována chemickými látkami s výjimkou oxidu siřičitého.

22

Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů. Dostupné z: [cit. 30.11.2006]. 23

Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů. Dostupné z: [cit. 4.12.2006].

22

Jakostní vína s přívlastkem se dle dosažené cukernatosti (viz. tab. č. 1) dělí na následující druhy: 1) Kabinetní víno – obvykle lehčí, suché vína. 2) Pozdní sběr – všeobecně považována za nejkvalitnější vína, a to vzhledem k poměru jednotlivých látek ve víně 3) Výběr z hroznů - většinou těžká vína s větším obsahem alkoholu, vhodné k archivaci a k pití při slavnostních příležitostech 4) Výběr z bobulí – vysoce aromatická vína vyráběná z nejlepších částí hroznů sklízených v pozdějších termínech 5) Výběr z cibéb – vína získávána z přezrálých seschlých bobulí nebo z hroznů napadených ušlechtilou plísní šedou, tzv. bortrytidou (botrytický výběr) 6) Ledové víno – vína vyráběná pouze z vinných hroznů, které byly sklizeny při teplotách mínus 7 °C a nižších a v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazené 7) Slámové víno – vína vyráběná výlučně z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu nejméně 3 měsíců. Šumivé víno Šumivé víno se získává prvotním nebo druhotným alkoholickým kvašením čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu nebo vína, a to buď v lahvích, přičemž přetlak v lahvi musí vykazovat nejméně 0,35 MPa při teplotě 20 °C, nebo ve velkých nádobách, tzv. tancích. Celková doba výroby při kvašení v tancích musí být nejméně 60 dnů nebo 120 dnů (podle roční doby), při kvašení v láhvi nejméně 9 měsíců. Oxid uhličitý v šumivém vínu může pocházet pouze z alkoholového kvašení kupáže, ze které je víno připravováno. Vinařský zákon z roku 2004 rozlišuje následující druhy šumivých vín: •

Jakostní šumivé víno (sekt)

•

Jakostní šumivé víno stanovené oblasti (sekt stanovené oblasti)

•

Pěstitelský sekt

•

Aromatické jakostní šumivé víno

•

Aromatické jakostní šumivé víno stanovené oblasti - aromatický sekt stanovené oblasti

Perlivé víno Perlivá vína se od šumivých vín odlišují výrobní technologií. Jsou získávána z domácích stolních nebo jakostních vín, a to jejich sycením oxidem uhličitým. Výroba probíhá ve stejné vinařské oblasti, ve které byly hrozny sklizeny. Perlivá vína musí vykazovat nejméně 9 % objemových alkoholu a z toho nejméně 7 % objemových skutečného obsahu alkoholu. Přetlak v lahvi při teplotě 20 ˚C musí dosahovat 0,1 – 0,25 MPa. 23

Likérové víno Likérové víno je definováno v příloze I nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 jako výrobek, vykazující skutečný obsah alkoholu 15 až 22 % objemových a celkový obsah alkoholu nejméně 17,5 % objemových. Likérová vína se smějí vyrábět z moštu, jakostních vín či vinného destilátu, a to ve vinařské oblasti původu hroznů. Víno originální certifikace (V.O.C., VOC) Víno originální certifikace je novou kategorií vín, kterou ustanovil vinařský zákon č. 321/2004 Sb. Kvalita VOC musí odpovídat minimálně požadavkům pro jakostní víno podle tohoto zákona. V.O.C. musí být vyrobeno na menším území než je vinařská oblast, a to pouze z odrůd typických pro danou územní jednotku. Producentem těchto vín smí být pouze vinař, který je členem sdružení vinařů, jehož fungování je povoleno Ministerstvem zemědělství ČR.

1.5.1.2 Zatřiďování tuzemských vín v roce 2005 Kromě vín stolních a zemských, všechna vína musí být vyráběná ve stejné vinařské oblasti, odkud pocházejí sklizené hrozny a před jejich uvedením do oběhu je nutné požádat o jejich zatřídění a hodnocení Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, která v rámci Komise pro hodnocení a zatříďování vín rozhoduje o tom, pod jakým označením se tuzemská vína dostanou na trh. „Účelem hodnocení a zatřiďování vín je to, aby se ke spotřebiteli dostala pod odpovídajícím označením skutečně vína příslušné jakostní kategorie.“24 Zatřídění je podmíněno správním poplatkem. V roce 2005 bylo komisí pro hodnocení a zatřiďování vín zatříděno 3 797 vzorků vín, přičemž v obou vinařských oblastech – Čechy i Morava – převažovaly bílé odrůdy. Ve vinařské oblasti Morava tvořil podíl bílých odrůd 65 % a podíl modrých odrůd 35 % z celkového počtu zatříďovaného vína. Ve vinařské oblasti Čechy se bílé odrůdy podílely na celkovém počtu zatříďovaných vín 67 procenty a modré odrůdy 33 procenty.25 Podíl zatříděných vín jednotlivých bílých a modrých odrůd v České republice uvádějí grafy č. 1 a 2 v příloze č. 2. Podle kategorií největší podíl zatříďovaného vína v roce 2005 tvořilo jakostní víno odrůdové (76 %) a po něm jakostní víno s přívlastkem pozdní sběr (11 %). Podíl ostatních kategorií vín byl zanedbatelný. Podíl zatříděných vzorků vína v roce 2005 dle kategorií znázorňuje graf č. 3 v příloze č. 2. 24 25

Kvalitní vína se hodnotí a zatřiďují v Brně. Food Service 07 – 08 2006, s. 4. Ministerstvo zemědělství České republiky: Situační a výhledová zpráva, vinná réva a víno – duben 2006

24

1.5.2 Označování vín v České republice Na etiketách vín se kromě jakostní kategorie často uvádí také zvláštní technologický způsob ošetřování moštu a vína, který vytváří „odlišný projev vína.“26 Může se jednat o následující výrobní technologie: •

Řízené kvašení – při výrobě vína se uplatňuje řada opatření s cílem zamezit nežádoucímu zvyšování teploty, při které dochází k úniku aromatických látek.

•

Sur lie (ležení na kvasnicích) – slouží ke snadnějšímu odbourávání kyseliny jablečné mladých bílých vín. Existují dva druhy této technologie: -

Vin sur lie (víno na kvasnicích) – víno leží na kvasnicích v sudech po celé zimní období, a to bez promíchávání kvasničního kalu. Vína se neošetřují zasířením, před oxidací je chrání obsah CO2. Do jara se vína vyčistí a bez zasíření se stáčejí do lahví naplněných inertním plynem. Takto získaná vína jsou charakteristická širší chuťovou škálou a jemným buketem po kvasnicích.

-

Élevage sur lie (školení na kvasnicích) – po ukončení kvašení vín v sudech se sudy nedoplní vínem úplně. Nesířené víno se za účelem odbourávání kyseliny jablečné buď ponechá samovolnému rozvoji mléčných bakterií nebo se kultury těchto bakterií uměle přidávají, přičemž vzniklé kvasniční kaly na dně sudu se promíchávají. Po odbourání veškeré kyseliny jablečné se sudy doplní vínem, které se ponechá do jara ležet na kvasnicích. Pak se víno stáčí, zasíří a čiří. Tato vína jsou plnější, širší, se zvláštním výrazem buketních látek.

•

Klaret (Claret) – v ČR je toto označení používáno pro bílá vína z modrých hroznů, získaná jejich přímým lisováním bez odzrňování a drcení bobulí.

•

Barrique – víno, které zrálo v speciálním typu sudu, vyráběném z evropského nebo amerického dubu, se speciálním vypalovaným vnitřním povrchem, který vínu dodává aroma či chuť připomínající kouř a vanilku. Podle nového vinařského zákona smí být označení barrique na etiketě vína, které zrálo v takovém sudu nejméně tři měsíce a tento sud nebyl pro výrobu vína používán déle než 36 měsíců.

•

26

Zrálo v sudu – víno, které zrálo v dřevěném sudu nejméně 6 měsíců.


25

2 Současný stav trhu vína v České republice 2.1 Základní informace Vinohradnictví a vinařství se v České republice podílí na celkové rostlinné výrobě sice jenom přibližně šesti procenty, avšak v některých krajích ČR se jedná o velice důležitý obor zemědělství. Například v Jihomoravském kraji „se podílí na zemědělské produkci zhruba 2 miliardami Kč, což je nejvíce ze všech oborů zemědělství.“27 Toto odvětví navíc napomáhá rozvoji venkova tím, že poskytuje zaměstnání na plný úvazek pro 10 tisíc osob. „Podle výsledků registrace ÚKZÚZ činí plocha vinic, představující současný produkční potenciál ČR 19 646,7 hektarů, z čehož osázené plochy vinic tvoří 18 554,3 ha. Ostatní plochy představují vyklučené vinice (552,8 ha), práva na opětovnou výsadbu (154,4 ha) a státní rezervu (385,23 ha).“28 V ČR se provozuje vinohradnictví a vinařství též v podmínkách regulovaného hospodaření: v systému ekologického hospodaření je zařazeno 20 ha vinic (4 podniky) a v systému integrované produkce se hospodaří na 6 000 ha (134 podniků), tj. nárůst o 162 ha oproti roku 2004. Ve vinařském roce 2004/2005 bylo sklizeno celkem 62 597 tun hroznů při výnosu 4,39 t/ha a vyrobeno bylo 570 tis. hl vína, z toho 376 tis. hl bílého a 194 tis. hl červeného vína. „Spotřeba hroznů i vína má od počátků sledování trvale vzrůstající trend (viz. tab. č. 4). V roce 2004 dosáhla spotřeba stolních hroznů 3,3 kg na osobu a u vína 16,5 l na osobu za rok.“29 V roce 2005 kvalifikovaný odhad předpokládá spotřebu 17 l vína na obyvatele. Přes tento postupný nárůst nedosahuje průměrná roční spotřeba vína na 1 obyvatele v ČR evropského průměru, který činí podle FAOSTAT Database Results přibližně 22 l.30 Pro porovnání například Rakušané vypijí přes třicet litrů vína za rok na jednoho obyvatele.

Tabulka 4: Vývoj roční spotřeby stolních hroznů a vína

Produkt/Rok Stolní hrozny (kg/obyv.) Víno celkem (l/obyv.)

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

1,9

2,0

2,1

2,2

2,6

2,7

2,9

3,1

3,3

3,5

15,4

15,8

15,9

16,0

16,1

16,1

16,2

16,2

16,3

16,5

Pramen: MZeČR: Situační a výhledová zpráva – vinná réva a víno, duben 2006.

27

CHLÁDKOVÁ, I.: Situace na trhu vína v ČR. Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 2006, s. 10. MZeČR: Situační a výhledová zpráva – vinná réva a víno, duben 2006. 29 MZeČR: Situační a výhledová zpráva – vinná réva a víno, duben 2006. 30 Food and Agriculture Organization – FAO. Dostupné z: [cit. 5.2.2007]. 28

26

Očekává se, že spotřeba vína i nadále poroste, a to zejména vzhledem ke zvětšující se nabídce vína na trhu, rostoucí koupěschopnosti obyvatelstva a přijatelnějším spotřebitelským cenám díky silnější konkurenci ze zahraničí. Meziroční růst spotřeby vína je v závislosti na metodice měření odhadován v intervalu 7 % - 16 %.

Velikost trhu Významnou charakteristikou každého trhu je jeho velikost. Velikost trhu je možné vyjádřit objemem trhu ze tří hledisek: 1. z hlediska výrobce (výroba + dovoz – vývoz, při konstantních zásobách) 2. z hlediska obchodu (počáteční zásoby + nákup – konečné zásoby) 3. z hlediska zákazníka (počet obyvatel x průměrné užití na hlavu). Z následující tabulky, dokumentující vývoj velkosti trhu vína v ČR z hlediska producentů vín a z hlediska obchodu s vínem je zřejmé, že velikost trhu vína se v České republice postupně zvyšuje. Lze tedy říct, že z hlediska velikosti trhu, se jedná o atraktivní odvětví.

Tabulka 5: Bilance produkce a spotřeby vína v ČR (v tis. hl) ve vinařských letech 2000/2001 až 2004/2005

Vinařský rok Počáteční zásoba Produkce - z toho: bílé víno červené víno Dovoz Celková nabídka Spotřeba vína Vývoz Konečná zásoba Velikost trhu z hlediska výrobce Velikost trhu z hlediska obchodu

2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 438 495 566 441 385 520 545 495 560 570 380 395 340 380 376 140 150 155 180 194 940 1 045 995 1 006 1 278 1 898 2 090 2 056 2 007 2 183 1 350 1 499 1 590 1 600 1 650 53 20 25 22 31 495 566 441 385 502 1 407

1 570

1 465

1 544

1 817

883

974

1 120

1 062

1 161

Pramen: MZeČR: Situační a výhledová zpráva – vinná réva a víno, duben 2006. Poznámka: vinařský rok začíná 1.8. každého roku a končí 31.7. následujícího roku.

Z tabulky č. 5 rovněž vyplývá, že domácí produkce vína neuspokojuje v posledních pěti letech ani polovinu celkové poptávky a dochází k zvyšování dovozu vín ze zahraničí.

27

2.1.1 Nejvýznamnější producenti vína v České republice Mezi nejdůležitější producenty vín v ČR se řadí následující firmy:31 Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská a.s. Společnost Bohemia Sekt, a.s.vznikla v roce 1992 a v minulých letech byla výhradním producentem šumivých vín v ČR. Od roku 1997 vlastní podíly ve společnostech Víno Mikulov, a.s., Révovín Velké Bílovice, s.r.o., Českomoravské vinné sklepy, s.r.o., a Zemědělská společnost Palava, s.r.o. Skupina se tak zařadila mezi největší producenty vín v ČR s podílem v oblasti šumivých vín 75 % a v oblasti tichých vín 25 %. Nejvýznamnější značkou skupiny je Bohemia Sekt s roční produkcí 10 mil. lahví šumivých vín.32 Do této skupiny patří též společnost Víno Mikulov, a.s., která produkuje 15 mil. litrů tichých vín ročně.33 Podíl této firmy na trhu vína tvoří kolem 8 %. Svoji pozici si upevnila v roce 1998 volbou výrazného grafického prvku, velkého motýla, na etiketě, kterým se výrazně odlišila od konkurentů. Odrůdová vína značky Víno Mikulov se v roce 2003 stala vítězem v kategorii vína u ankety spotřebitelů agentury GfK Praha, a byla tak vyhlášená výrobkem roku 2003. Vinium, a.s. Tento podnik byl založen v roce 1992 ve Velkých Pavlovicích na jižní Moravě jako jeden z nástupců bývalého Českého státního vinařského monopolu. Společnost vlastní vinice o ploše 466 ha. Hrozny révy vinné sklízí však také z vinic dlouhodobých smluvních partnerů z plochy přesahující 2 000 ha. Roční produkce se pohybuje kolem 12 milionů láhví, což představuje obrat více než 380 mil. Kč. Její podíl na trhu tvoří přibližně 12 %. České vinařské závody, a.s. Tato společnost se orientuje na produkci vína z hroznů pocházejících především z Českého vinařského regionu a jeho podíl na trhu se pohybuje kolem 4 %. Družstevní vinné sklepy Hodonín, s.r.o. Jedná se o tradiční firmu, která produkuje víno na jižní Moravě více než 40 let. Její podíl na trhu činí cca 3,5 %. Znovín Znojmo, a.s. Firma Znovín Znojmo, a.s. se sídlem v Šatově vznikla 4.5.1992 privatizací státního podniku

Znovín Šatov.34 Znovín má tři střediska - Šatov, Přímětice a Jaroslavice. Jde

o společnost s nejširším sortimentem tichých vín v ČR. I když se jedná převážně o výrobní

31

CHLÁDKOVÁ, I.: Situace na trhu vína v ČR. Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 2006, s. 20. Bohemia Sekt: Profil skupiny. Dostupné z: 33 Víno Mikulov: O nás. Dostupné z: 34 Znovín Znojmo: O společnosti. Dostupné z: [cit. 18.2.2007]. 32

28

firmu, vlastní též jednu z nejvzácnějších vinařských lokalit v republice, a to Šobes v Národním parku Podyjí. Její podíl na trhu se pohybuje kolem 2,5 %. Moravské vinařské závody, s.r.o. Tato společnost se sídlem v moravském Bzenci obhospodařuje přes 280 hektarů vlastních vinic35 a zpracovává hrozny zejména z vinařské oblasti Morava. Její podíl na trhu tvoří cca 2,5 %. Vinné sklepy Valtice, a.s. Společnost Vinné sklepy Valtice je v současnosti největším pěstitelem vinné révy na území České republiky. Je kapitálově propojena s akciovou společností Vinofrukt Dolní Dunajovice, která hospodaří na 420 ha vinic.36 Akciová společnost Vinné sklepy Valtice zpracovává ročně kolem 5 000 tun hroznů. Její podíl na trhu se pohybuje kolem 2,5 %.

Největší producenti vína podle vinařských podoblastí V následující části uvádím přehled tří největších výrobců vín podle produkce v roce 2005 v jednotlivých moravských vinařských podoblastech spolu s odkazy na jejich internetové stránky: Mikulovská vinařská podoblast -

Víno Mikulov

www.vinomikulov.cz

-

Vinné sklepy Valtice, a.s.

www.vsvaltice.cz

-

Víno Valtice, Soare sekt, a.s.

www.vinovaltice.cz

Slovácká vinařská podoblast -

Chateau Bzenec

www.bohemiasekt.cz

-

Moravské vinařské závody, s.r.o.

www.mvz.cz

-

Vinařství Mutěnice, s.r.o.

www.vinarstvimutenice.cz

Velkopavlovická vinařská podoblast -

VINIUM a.s.

www.vinium.cz

-

Habánské sklepy

www.habanskesklepy.cz

-

RÉVA Rakvice, s.r.o.

www.revarakvice.cz

Znojemská vinařská podoblast -

Znovín Znojmo se sídlem v Šatově, a.s.

www.znovin.cz

-

Vinařské sklepy Lechovice

www.vslechovice.cz

-

Vinařství Forman

internetová stránka není k dispozici

35

Moravské vinařské závody: Profil. Dostupné z: [cit. 18.2.2007].

36

Vinné sklepy Valtice: O společnosti – současnost. Dostupné z: [cit. 18.2.2007].

29

2.1.2 Ceny průmyslových výrobců vín Ceny průmyslových výrobců vín jsou ceny, za které je víno odebíráno z výrobních podniků, bez dopravy a DPH a jsou sledovány v měsíčních intervalech Státním zemědělským a intervenčním fondem. Ceny vín s přívlastkem jsou vyhodnocovány teprve od května 2004, kdy ČR vstoupila do EU. Nejaktuálnější údaje o vývoji cen průmyslových výrobců vín, které zveřejnil SZIF, jsou za období listopad 2006. Podrobný přehled minimálních, maximálních a průměrných cen průmyslových výrobců vína v daném období, včetně změny průměrných listopadových cen oproti předchozímu měsíci, jsou uvedeny v tabulce č. 6. Průměrné ceny jsou zaokrouhleny na dvě desetinná čísla. Údaj o prodaném množství vína představuje množství vína, ze kterého byly vypočteny ceny průmyslových výrobců.

Tabulka 6: Ceny průmyslových výrobců vína v ČR – listopad 2006

Druh vína Stolní bílé – lahvové - sudové - tetrapak Stolní červené - lahvové - sudové - tetrapak Jakostní bílé lahvové Jakostní červené lahvové Jakostní bílé sudové Jakostní červené sudové Šumivé Víno s přívlastkem

Cena průmyslových výrobců vín v Kč/l (listopad 2006) min.

max.

prům.

29,00 0,00 18,10 30,42 0,00 20,24 37,36 41,67 23,56 13,90 62,84 90,88

30,99 0,00 18,10 31,62 0,00 20,24 165,00 162,0 36,00 44,00 62,84 256,00

30,30 18,10 31,10 20,20 42,50 44,80 30,10 21,60 62,80 117,90

změna proti X/06

- 4,30 2,20 - 2,40 2,60 0,30 - 2,40 13,90 0,70 - 16,00 12,60

Prodané množství (hl) 281 0 28 379 0 41 3 887 3 676 57 212 2 214 231

Pramen: TISČR SZIF: Zpráva o trhu vína a vinných hroznů, listopad 2006.

Z tabulky č. 6 vyplývá, že průměrná cena průmyslových výrobců stolního vína lahvového v období listopad 2006 oproti předešlému období klesla, a to jak u vína bílého (o 4,30 Kč/l, tj. 12, 4 %) na 30,30 Kč/l, tak i u vína červeného (o 2,40 Kč/l, tj. 7,2 %) na 31,10 Kč/l. Stolní sudové víno, bílé ani červené, nebylo v sledovaném měsíci hlášeno. Podle šetření TISČR SZIF průměrná cena bílého jakostního vína lahvového se v listopadu 2006 ve srovnání s říjnem daného roka nepatrně zvýšila o 0,30 Kč/l , tj. 0,71 % na 42,50 Kč/l. Cena červeného jakostního vína lahvového se ve sledovaném období naopak snížila, a to o 2,40 Kč/l, tj. 5,1 % na 44,80 Kč/l. 30

Průměrná cena jakostního vína sudového zaznamenala v listopadu 2006 nárůst především u bílého vína – o 13,90 Kč/l, tj. až o 85,8 % na 30,10 Kč/l. Průměrná cena červeného jakostního vína se rovněž zvýšila, ale jenom o 0,70 Kč/l, tj. o 3,35 % na 21,60 Kč/l. Z tabulky č. 6 lze také vyčíst, že průměrná cena šumivého vína v listopadu 2006 klesla o 16 Kč/l a dosáhla tak hodnoty 62,80 Kč/l. U vína s přívlastkem byl zaregistrován nárůst průměrné ceny o 12,60 Kč/l, tj. o cca 12 % na 117,90 Kč/l.

2.1.3 Obchod s vínem v České republice Obchod s vínem v České republice je stejně jako obchod s vínem v EU ovládán potravinovými řetězci. Tato tendence odpovídá celosvětovému trendu, kde velké potravinové řetězce kontrolují asi 50 % prodeje vína. Zájem o nákup vín ve specializovaných prodejnách nebo přímo od výrobce ve všeobecnosti klesá, a to především v důsledku možnosti pohodlných nákupů pod jednou střechou v supermarketech nebo hypermarketech. Důležitou roli sehrává rovněž výhoda nižších cen, za které potravinové řetězce mohou díky velkým odběrům od dodavatelů nabízet víno. Zahraniční obchod České republiky s komoditou víno se vyznačuje výraznou převahou dovozu nad vývozem. Podrobné informace o dovozu a vývozu vína jsou uvedeny v následujícím textu.

Dovoz vína do ČR Celkový dovoz vín se vyznačuje rostoucí tendencí. Dovážejí se především vína levná, bílá i červená, jejichž průměrná cena je přibližně poloviční ve srovnání s českou produkcí. Ve vinařském roce 2004 – 2005 vzrostl, jak dokumentuje tabulka č. 7, oproti předchozímu vinařskému roku 2003/2004 o 21,2 %, na celkových 1 285 tis. hl, což činilo 2 603 074 tis. Kč. Dle údajů z celní statistiky se zvýšil dovoz jak vín v obalech do 2 l, tak vín v obalech nad 2 l, přičemž u vín v obalech do 2 l výrazně převažuje dovoz červených vín nad dovozem bílých vín, a to ve všech sledovaných obdobích. Co se týče vín v obalech nad 2 l, poměr dovozu bílých a červených vín se po vstupu ČR do EU změnil ve prospěch bílých vín. Do 30. 4. 2004 červená vína tvořila více jak polovinu celkového dovozu vín v obalech nad 2 l. Z tabulky č. 7 lze též vyčíst, že po vstupe ČR do EU výrazně vzrostl dovoz vinného moštu. Ještě v období 2003 – 30. 4. 2004 dovoz vinného moštu netvořil ani 1 hl, kdežto 31

v další sledované periodě – od 1. 5. 2004 do 31. 7. 2004 – představoval dovoz této suroviny 40 hl, což v přepočtu znamenalo 260 tis. Kč. Dále bylo zaznamenáno snížení dovozu šumivých vín, avšak nárůst objemu dovozu perlivých vín. Hlavními dovozci vína v obalech do 2 l bylo Španělsko, dále Itálie a Francie a vína v obalech nad 2 l Rakousko, Itálie a Maďarsko. Šumivá vína se nejvíce dovážela z Belgie, Francie, Německa a Slovenska.

Tabulka 7: Přehled o dovozu vína do ČR (v hl a tis. Kč) ve vinařských letech 2002/2003 až 2004/2005

Vinařský rok Šumivé víno Perlivé víno Víno do 2l - z toho bílé víno Víno nad 2l - z toho bílé víno Vinný mošt Celkem

2002 – 2003 hl

2003 – 30. 4. 2004

tis. Kč

hl

tis. Kč

1. 5. 2004 – 31. 7. 2004 hl tis. Kč

2004 - 2005 hl

tis. Kč

7 983

53 271

8 635

52 222

8 044

39 272

14 062

128 097

1 322

4 745

1 294

4 862

1 192

4 974

6 973

24 005

285 041

743 511

170 048

531 142

84 213

319 307

460 996

1 495 023

118 466

246 545

6 946

60 422

38 057

137 180

176 679

524 868

687 352

720 391

458 384

501 558

280 219

336 056

801 953

953 840

312 274

296 764

173 440

195 042

149 416

171 543

421 053

477 833

0

5

0

5

40

260

1 084

2 109

593 307 981 698 1 521 922 638 361 1 089 789 373 708 Pramen: MZeČR: Situační a výhledová zpráva – vinná réva a víno, duben 2006.

1 285 068

2 603 074

Podle nejnovějších údajů SZIF bylo „v období od 1. 1. do 30. 11. 2006 dovezeno do České republiky celkem 1 227 893 hl vína za průměrnou jednotkovou hodnotu 19,50 Kč/l, přičemž podíl bílého vína na celkovém dovozu činil 44 % (542 092 hl za 15,50 Kč/l) a podíl červeného vína 54 % (663 190 hl za 20,40 Kč/l).“37 Víno bylo dováženo převážně v obalech o objemu nad 2 l. Jak v lahvích o objemu do 2 l, tak i v obalech nad 2 l převládalo víno z modrých hroznů. Údaje sledovaného období roku 2006 jsou uvedeny v tabulce č. 8 a 9.

TISČR SZIF: Zpráva o trhu vína a vinných hroznů, listopad 2006. Dostupné z: [cit. 6.2.2007]. 37

32

Tabulka 8: Přehled o dovozu vína do ČR v období od 1. 1. 2006 do 31. 11. 2006

Sledované období Šampaňské Šumivé víno Perlivé víno Víno bílé Víno červené Víno ostatní Vinný mošt Celkem

Leden – listopad 2006 hl Kč/l 1 076 673,60 6 550 63,40 9 542 38,40 542 092 15,50 663 190 20,40 4 152 113,0 1 292 25,10 1 227893 19,50


Tabulka 9: Dovoz vína do ČR podle velikosti obalu v roce 2006

Sledované období Obaly do 2 l - bílé víno - červené víno Obaly nad 2 l - bílé víno - červené víno

Leden – listopad 2006 hl Kč/l 485 117 181 278 300 155 724 316 360 814 363 035

30,00 26,10 31,20 10,90 10,20 11,50


Porovnáním tabulky č. 7 a 8 lze dospět k závěru, že v roce 2006 došlo k výraznému poklesu dovozu šumivých vín do ČR oproti předchozímu období. Opačný vývoj lze sledovat u dovozu vín perlivých a taktéž u vinného moštu.

Ve sledovaném období leden – listopad 2006 byli hlavními dodavateli vína do ČR následující země: Itálie (36 %), Maďarsko (14 %) a Španělsko (13 %). Přehled našich největších dodavatelů vína v daném období, včetně množství importovaného vína v hl a průměrné ceny za litr uvádí tab. č. 10.

33

Tabulka 10: Hlavní dodavatelské země vína v roce 2006

Země

Množství (hl)

Itálie Maďarsko Španělsko Slovensko Rakousko Francie Chile Makedonie Německo Bulharsko

471 056 175 536 160 575 104 971 80 200 37 671 28 552 26 173 22 391 21 050

Průměrná jednotková hodnota (Kč/hl) 12,70 13,90 15,30 15,00 13,40 71,60 40,10 13,30 35,90 26,60


K větší přehlednosti o podílu jednotlivých zemí na celkovém dovozu vína do ČR slouží následující graf. Graf 9: Dovoz vína podle zemí v období leden – listopad 2006

Itálie 12%

Maďarsko

2% 2% 2% 2% 3%

Španělsko Slovensko

36%

Rakousko Francie

6%

Chile Makedonie

8%

Německo 13%

Bulharsko

14%

Ostatní


Vstupem ČR do EU 1.5.2004 se Česká republika stala součástí společného evropského trhu s vínem, v rámci kterého nejsou stanovena žádna cla ani kvóty pro pohyb zboží. V důsledku neexistence těchto obchodních překážek vzrostla na trhu vína v ČR konkurence našich vinařů v podobě přílivu vín z evropského prostoru. Dovoz z EU se ve vinařském roce 2004 – 2005 podílel na celkovém objemu dovozu vína do ČR více než 90 procenty. Tato unijní vína však představují pro českého spotřebitele určité nebezpečí. Bylo zjištěno, že etikety vín dovážených do ČR ze zemí EU obsahují falešné informace, jako například údaje o zemi původu výrobku, obsahu alkoholu nebo cukru. Dochází také k tomu, že méně kvalitní 34

stolní vína jsou vydávaná za jakostní vína, z čehož plyne, že zákazník zaplatí za takové víno mnohem víc než je jeho skutečná cena. Z 221 vzorků vín dovezených v roce 2006 ze zemí EU, které kontrolovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce, 126, tj. 57 %, obsahovalo nepravdivé údaje. Vývoz vína z ČR Vývoz vína z ČR nedosahuje vysokého objemu, avšak ve sledovaném vinařském roce 2004/2005 celkově vzrostl asi o 21,8 %, a to díky markantnímu zvýšení vývozu vín v obalech do 2 l. Pozitivní vývoj nebyl zmařený ani výrazným poklesem vývozu vína v obalech nad 2 l. Co se týče poměru vývozu bílého a červeného vína, z tabulky č. 11, která udává přehled o vývozu vína z ČR, lze konstatovat, že z České republiky se v obalech o objemu do 2 litrů v období 2004 – 2005 vyvezlo přibližně stejné množství bílých vín jako vín červených a v obalech o objemu nad 2 l značně převládala vína červená. Z tabulky č. 11 lze též vyčíst vývoj vývozu šumivých a perlivých vín, který je zcela opačný než vývoj dovozu těchto kategorií vín. V případě šumivých vín byl ve vinařském roce 2004 - 2005 zaznamenán nárůst vývozu oproti předchozímu období, a to v objemovém vyjádření o více než 100 %, z čehož lze usuzovat, že naše šumivá vína jsou v zahraničí oblíbená. Vývoz perlivých vín naopak poklesl v objemovém vyjádření téměř o 50 %. Jak je zřetelné z tabulky č. 11, vinný mošt nemůže být považován za vývozní artikl ČR. Jediným obdobím, kdy byl zaregistrován příjem z vývozu této suroviny, bylo období těsně po vstupu ČR do EU, 1. 5. 2004 – 31. 7. 2004, a to taky pouze 3 tis. Kč. Tabulka 11: Přehled o vývozu vína z ČR (v hl a tis. Kč) ve vinařských letech 2002/2003 až 2004/2005

Vinařský rok Šumivé víno Perlivé víno Víno do 2l - z toho bílé víno Víno nad 2l - z toho bílé víno Vinný mošt Celkem

2002 – 2003 hl

2003 – 30. 4. 2004

tis. Kč

hl

tis. Kč

1. 5. 2004 – 31. 7. 2004 hl tis. Kč

2004 - 2005 hl

tis. Kč

6 126

37 857

2 873

18 368

3 799

4 491

15 525

25 530

54

426

30

321

0

5

17

115

13 866

67 056

12 637

63 964

7 728

20 945

38 907

117 642

7 761

37 250

81

968

3 398

10 636

18 348

54 650

774

1 440

1 183

2 854

1 478

2 613

180

767

672

1 236

320

509

1 308

2 230

38

149

0

0

0

0

0

3

0

0

106 778 85 507 38 057 20 819 16 723 26 010 Pramen: MZeČR: Situační a výhledová zpráva – vinná réva a víno, duben 2006.

54 627

144 054

35

Podle nejnovějších údajů SZIF „bylo za období leden – listopad 2006 z České republiky vyvezeno celkem 41 028 hl vína za průměrnou jednotkovou hodnotu 40,90 Kč/l.“38 Přitom podíl bílého vína na dosaženém vývozu tvořil 42,7 % (17 579 hl za 35,80 Kč/l) a podíl červeného vína 46 % (19 121 hl za 38,50 Kč/l). Vývoz šumivých vín v roce 2006 se oproti předchozímu období značně snížil a jeho podíl na celkovém vývozu dosáhl jenom 9,7 % (3 976 hl za 45,70 Kč/l). Zcela opačný vývoj byl registrován u vývozu perlivých vín, jejichž objem v sledovaném období v porovnání s předešlým obdobím výrazně vzrostl. Víno bylo vyváženo převážně v obalech o objemu do 2 l. V obalech obou velikostí měla větší zastoupení červená vína. Aktuální data vztahující se k vývozu vína z ČR v průběhu ledna až listopadu 2006 představují tabulky č. 12 a 13.

Tabulka 12: Přehled o vývozu vína z ČR v období od 1. 1. 2006 do 31. 11. 2006

Sledované období Šampaňské Šumivé víno Perlivé víno Víno bílé Víno červené Víno ostatní Vinný mošt Celkem

Leden – listopad 2006 hl Kč/l 157 684,60 3 976 45,70 74 37,30 17 579 35,80 19 121 38,50 122 154,90 0 0 41 028 40,90

Pramen: TISČR SZIF: Zpráva o trhu vína a vinných hroznů, listopad 2006

Tabulka 13: Vývoz vína z ČR podle velikosti obalu v roce 2006

Sledované období Obaly do 2 l - bílé víno - červené víno Obaly nad 2 l - bílé víno - červené víno

Leden – listopad 2006 hl Kč/l 36 263 17 385 18 756 558 193 365

37,80 35,90 38,80 20,50 21,90 19,70

Pramen: TISČR SZIF: Zpráva o trhu vína a vinných hroznů, listopad 2006

Hlavním odběratelem českých a moravských vín bylo v monitorovaném období leden – listopad 2006 již tradičně Slovensko, kam směřovalo až 91,5 % exportu vína ČR ( 33 683 hl za 36,30 Kč/l).

TISČR SZIF: Zpráva o trhu vína a vinných hroznů, listopad 2006. Dostupné z: http://www.szif.cz/irj/go/km/docs/apa_anon/cs/zpravy/tis/zpravy_o_trhu/08/1169207587406.pdf [cit. 6.2.2007]. 38

36

Poznatky o obchodu s vínem v ČR lze shrnout následovně: V posledních letech domácí produkce vína nepokrývá ani polovinu celkové poptávky po této komoditě, v důsledku toho dochází ke zvyšování dovozu vína ze zahraničí. Jde především o levná stolní vína původem z Itálie, Maďarska nebo Španělska, jejichž průměrná cena dosáhla v roce 2006 jednotkovou hodnotu 19,50 Kč/l. Co se týče typu vína, na celkovém dovozu dlouhodobě převládá podíl dovozu červeného vína, přičemž ten v posledním sledovaném období roku 2006 tvořil 54 %. Naproti tomu vývoz vína z České republiky je charakteristický nízkým objemem, a to i přes jeho značný nárůst v posledním sledovaném období. Na celkové produkci se podílí jen přibližně pěti procenty a směřuje zejména na Slovensko (více než 90 % celkového českého exportu). Průměrná jednotková cena vývozního vína činila v roce 2006 40,90 Kč/l. Z hlediska typu vína, stejně jako v případě importu do ČR, i export vína z ČR se vyznačuje vyšším podílem objemu červeného vína na celkovém objemu vývozu. Tato diferenciace je však u exportu méně znatelná.

2.1.4 Podpory vinohradnictví a vinařství v České republice Rozvoj vinohradnictví a vinařství v České republice byl ještě do roku 2005 podporován státními dotacemi, přičemž v roce 2004 činily celkem 84,3 mil. Kč a v roce 2005 dosáhla celková suma státní podpory vinařské sféry 17 mil. Kč. „Od roku 2005 jsou však podpory na restrukturalizaci vinohradnictví a integrovanou produkci révy vinné vypláceny v jiném režimu, než jako státní podpora.“

39

Podporu lze též získat z evropských zdrojů, a to

na základě splnění určitých podmínek.

a) Podpory z prostředků ČR V roce 2005 bylo možné čerpat pro vinohradnictví a vinařství národní podpory v rámci následujících titulů, které vyhlásilo Ministerstvo zemědělství40: •

Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích a vinicích

•

Podpora ozdravování polních a speciálních plodin

•

Speciální poradenství pro rostlinnou výrobu

•

Podpora evropské integrace nevládních organizací

•

Zpracování zemědělských produktů

39

SCHWARZENBERGER, K.: EU připravuje reformu trhu s vínem. Zpravodajská zpráva pro VEU Senátu PČR, 11.10.2006 Dostupné z: [cit. 8.2.2007]. 40 MZeČR: Situační a výhledová zpráva – vinná réva a víno, duben 2006, s. 9.

37

Finanční prostředky pro vinohradnictví a vinařství lze rovněž čerpat z PGRLF (Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond). „Hlavní činností tohoto fondu je poskytování podpor ve formě dotací úroků a garancí části jistiny úvěrů na ekonomicky návratné podnikatelské záměry v rámci vyhlášených programů.“41

Dalším zdrojem podpory vinohradnictví a vinařství ČR je Vinařský fond, který vznikl na základě změny zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství. Jeho hlavním úkolem před vstupem ČR do EU bylo podporovat výsadbu a obnovu vinic, a také podporovat propagaci prodeje tuzemského vína. Pro tyto účely sloužily finanční prostředky, získané jako platba odvodů od pěstitelů vinic, výrobců vína a dovozců vína, a dále prostředky získané od státu jako dlouhodobě návratná finanční podpora. Na základě nového vinařského zákona č. 321/2004 Sb. se Vinařský fond zabývá již výhradně podporou marketingu tuzemského vína a vinařské turistiky a informováním veřejnosti o vinohradnictví a vinařství. V roce 2004 bylo pro tyto účely z prostředků fondu uvolněno 4 076 tis. Kč. Avšak v důsledku neukončeného schvalovacího procesu vedeného při Evropské komisi, byla činnost fondu v druhé polovině roku 2004 a v roce 2005 omezena. V roce 2006 měl Vinařský fond k dispozici asi 100 milionů Kč a v následujících letech lze počítat přibližně s 60 miliony Kč ročně, jelikož vinohradníci, kteří vlastní více než jeden hektar vinic, přispívají do fondu částkou 350 Kč z hektaru (prostředky z 12,5 tis. hektaru, tj. asi 4 miliony Kč) a padesátihaléřem z každého vyprodukovaného litru vína, uvedeného do oběhu (roční produkce vína v ČR cca 45 mil. litrů, tj. 22 až 23 mil. Kč) a stát přislíbil přispívat do fondu stejnou částkou, jakou vinaři vyberou mezi sebou.

b) Podpory z prostředků EU Režim uvolňování prostředků ze zdrojů EU je upraven vládním nařízením č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem. Toto nařízení se vztahuje na:42 •

Podporu soukromého skladování stolního vína, hroznového moštu, zahuštěného hroznového moštu a rektifikovaného moštového koncentrátu.

•

Podporu na užití hroznů, hroznového moštu a zahuštěného hroznového moštu k výrobě hroznové šťávy.

•

Podporu na užití zahuštěného hroznového moštu a rektifikovaného moštového koncentrátu ke zvýšení obsahu alkoholu vinařských produktů.

41 42

MZeČR: Situační a výhledová zpráva – vinná réva a víno, duben 2006, s.10. MZeČR: Situační a výhledová zpráva – vinná réva a víno, duben 2006, s.12.

38

•

Podporu destilace.

•

Podporu na restrukturalizaci a přeměnu vinic.

2.2 Trh vína v České republice jako součást evropského trhu Vinařství je klíčovým prvkem evropského multifunkčního zemědělského modelu a je provozováno více než 1,6 mil. podniky na ploše 3,4 mil. hektarů. Přesto, že na vinařství připadá 5,4 % celkové hodnoty zemědělské výroby v EU, podíl výdajů z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) do tohoto odvětví tvoří pouze 2,5 %.43 Na sektor vína se tak ročně vydává kolem 1, 5 mld. EUR. V průměru přebývá každoročně 13 mil. hl vína, co představuje asi 25-násobek produkce ČR. Oblast evropského vinohradnictví a vinařství je v rámci společné zemědělské politiky konkretizovaná Společnou organizací trhu s vínem (dále jen SOTV), která je upravena Nařízením rady č. 1493/1999 a jeho vykonávacími předpisy. Toto nařízení bylo přijaté jako výsledek reformy evropských vinařských předpisů v devadesátých letech minulého století, přičemž důvody jejího uskutečnění byly v podstatě ty samé problémy, se kterými se EU potýká dodnes: „nadprodukce vyplývající z klesající spotřeby obyvatel EU a z neúspěšného čelení konkurence z třetích zemí.“44 Nařízení rady č. 1493/1999 nastolilo celou řadu opatření zaměřených na řešení přebytků a nedostatečné konkurenceschopnosti evropského vína, jako například zákaz nové výsadby vinic do roku 2010, podporu rekonstrukce a rekonverze vinohradů a různé tržní podpory (destilace vedlejších produktů, krizová destilace, výroba hroznové šťávy, skladování a využívání zahuštěného moštu). „Velká část rozpočtu je tak spotřebovávaná na drahá a nepříliš účinná opatření typu nouzové a dobrovolné destilace, která deformuje trh se stolním vínem (a bioethanolem) a nemotivuje producenty vína, o které není zájem, ke změně produkce.“45 V boji proti konkurenci byl kromě toho zavedený jednotný jakostní systém, ve kterém je kladen důraz na zeměpisný původ vína, a tedy na jeho typičnost, která je daná relativní homogenností přírodních podmínek daného regionu. Nařízení též vybízí k zakládání větších podnikatelských sdružení a struktur s cílem shromáždit prostředky na investování do 43

Evropský parlament – Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova: Návrh zprávy o reformě společné organizace trhu s vínem, 25.7.2006. Dostupné z: [cit. 12.2.2007]. 44 ŠARMÍR, I.: Šance európskeho vinárstva presadiť sa na modernom trhu s vínom. Vinič a víno 5/2006, s. 113. 45

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu: Směrem k udržitelnému evropskému odvětví vína. Zpráva ze zasedání Rady pro zemědělství a rybolov dne 18. září 2006, vydáno 13. 10. 2006. Dostupné z: [cit. 14.2.2007]

39

moderních technologií a marketingu. Nicméně tato opatření nevedla k stanovenému cíli zvyšování konkurenceschopnosti evropských vín, a navíc začalo docházet k zneužívání některých podpůrných opatření v tom smyslu, že se pro mnohé podnikatelské skupiny stala významným zdrojem příjmu. Z toho důvodu vypracovala Komise návrh reformy trhu s vínem v EU, který zveřejnila 22. 6. 2006 a tento materiál předala Radě a Parlamentu. Před samotným představením návrhu reformy a zhodnocením její šance na úspěch je na místě se zamyslet nad takovými skutečnostmi, jako je současná situace na trhu s vínem v EU, konkurence nebo evropská politika v této sféře.

2.2.1 Situace na evropském trhu s vínem Stávající vinařské odvětví EU lze charakterizovat následujícími znaky:46 -

mimořádná složitost SOTV, způsobená především nejednotností regulace nabídky a poptávky, restrukturalizace , klučení, politiky propagace, destilace, existence nebo neexistence legalizované nové výsadby, úlohy organizací výrobců a mezioborových organizací, označování, zatřídění a kontroly druhů vín v jednotlivých zemích EU,

-

komplikovanost označování, certifikace jakosti a pravidel pro uvádění na trh v EU,

-

pozvolný pokles spotřeby, především stolních vín, celosvětově o 0,65 % ročně,

-

konkurence dovážených vín na vnitřním trhu v důsledku zvýšené globalizace a bilaterálních obchodních dohod, které EU uzavřela,

-

evropská jakostní vína se prosazují hlavně na trzích rozvinutých zemí, které disponují velkou kupní silou, kdežto stolní vína i přes podporu formou dotací čelí značné konkurenci vín „Nového světa“47 nebo směrují na trhy s velmi omezenou kupní silou,

-

výskyt cyklických přebytků strukturálního charakteru,

-

neschopnost značné části evropské produkce přizpůsobit se širší poptávce spotřebitelů s různými kulturními a spotřebními normami,

-

negativní trendy ve vývoji cen a příjmů pro vinice – od roku 1999 do roku 2003 poklesly příjmy v průměru o 12 %. V jednotlivých evropských státech existují velké rozdíly ve vinném sektoru –

například „ve Španělsku a Itálii je situace lepší, ale ve Francii jsou velké potíže i s jakostním

46

Evropský parlament – Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova: Návrh zprávy o reformě společné organizace trhu s vínem, 25.7.2006. Dostupné z: [cit. 12.2.2007]. 47 Austrálie, Jižní Afrika, Jižní Amerika, USA

40

vínem, problémy má i Champagne, Bordeaux apod.“48 S problémy se potýkají i nové členské státy EU po otevření trhu. Jsou velké zásoby vína i přes uskutečněnou destilaci.

Konkurence evropského vína Významnou konkurenci vín starého kontinentu představují vína ze zámořských vinohradnických zemí, která jsou často označovaná jako „vinařští tygři“ posledního období. Jedná se o následující země: USA, Austrálie, Nový Zéland, Jižní Afrika, Argentina a Chile. Nejde však o celkem nové vinohradnické země, protože vinohradnictví se v nich rozvinulo již poměrně dávno, v řádech desítek či stovek let. Novinkou je jenom narůstající význam jejich postavení na světových trzích vína. Za celkem novou vinařskou oblast lze označit Čínu, jejíž produkty mají tendenci stát se v blízké budoucnosti závažnou hrozbou pro evropská vína. Uvedeným zemím se daří expandovat na světovém trhu na úkor tradičních evropských exportérů. Zatímco Evropa v posledním období zvýšila svůj export asi o jednu pětinu, zámořské vinohradnické země jej v tom samém období zdvojnásobily. Kromě toho se zámořská vína konzumují stále více i v samotné Evropě a získávají tak pořád vyšší podíl na evropském trhu. Úspěch zámořských vín je dán následujícími komparativními výhodami zámořského vinohradnictví a vinařství49: •

vinohradnictví a vinařství zámořských zemí se rozmohlo až v čase, kdy byly známé moderní trendy spotřeby, kterým se tak mohlo ihned přizpůsobovat,

•

vybavení nejmodernějšími technologiemi a výsadba nejperspektivnějších odrůd,

•

působení nejlepších světových enologů, většinou z Francie,

•

liberální podnikatelské prostředí, neexistence státní kontroly vinařství

•

převaha velkých vinohradnicko-vinařských komplexů na trhu, které disponují dostatečnými prostředky na realizaci účinných aktivit spojených s prodejem,

•

marketingu, komunikaci a průzkumu trhu se přikládá prvořadý význam,

•

snaha o co nejlepší pochopení požadavků a potřeb spotřebitelů, jimž se následně přizpůsobuje výroba,

•

vína odpovídají poptávce převážné většiny spotřebitelů, požadujících kvalitu a jednoduchost. Na rozdíl od evropských vín je redukována regionální a ročníková typičnost, zůstává pouze typičnost odrůdová, ve které je snadné se orientovat, protože jde v zásadě o pět odrůd: Cabernet Sauvignon, Merlot, Shiraz z modrých odrůd, Chardonnay a Sauvignon z bílých odrůd.

48 49

SEDLO, J.: Hodnocení semináře k reformě SOT s vínem. Vinařský obzor 4/2006, s. 162. ŠARMÍR, I.: Šance európskeho vinárstva presadiť sa na modernom trhu s vínom. Vinič a víno 5/2006, s. 114.

41

Konkurenční výhody našich vín Od vstupu České republiky do Evropské unie je náš trh s vínem zaplavován obrovským množstvím stolních vín ze zahraničí, která jsou prodávaná za cenu, „za níž se nedá vyprodukovat ani jeden kilogram hroznů.“50 Dodavatelé se tímto způsobem zbavují svých přebytků nebo usilují o proniknutí na náš trh. Podle tajemníka Svazu vinařů Martina Půčka „jedinou šancí jihomoravských vinařů, jak se prosadit proti přívalu levných stolních vín z dovozu, je zaměřit se na kvalitnější odrůdy a zpracování.“51 Čeští a moravští vinaři by měli také zlepšit propagaci svých výrobků. Toho lze dle mého názoru dosáhnout tím, že se opřou o specifické kvalitativní vlastnosti u nás vyprodukovaných hroznů, dané jedinečností našich klimatických podmínek, protože pouhým apelováním na zákazníky, aby dávali přednost vínu, které se narodí a vyroste u nás, nestačí. Důležité je uvádět důvody, proč by tak měli činit. Nelze se totiž spoléhat na patriotizmus českých spotřebitelů. Přednosti našich vín spočívají v jejich nesmírné rozmanitosti založené na velkém počtu pěstovaných odrůd. Propagace našich vín může být také založena na vědecky dokázané skutečnosti o jejich prospěšnosti na zdraví. Už v roce 1989 Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhodnotila výsledek monitorování kardiovaskulárních chorob v rámci projektu Monica. Výsledky potvrdili, že „denní mírný konzum vína, především červeného, snižuje mortalitu Francouzů na kardiovaskulární onemocnění v porovnání s obyvateli USA a Anglie. Jedná se o tzv. francouzský paradox.“52 Je sice obecně známo, že denní umírněná spotřeba vína snižuje riziko srdečně-cévních onemocnění, a to v důsledku obsahu fenolických látek, zejména resveratrolu ve slupce bobulí, jehož „koncentrace je velmi závislá na různých faktorech, jako je odrůda, podnebí a technologie zpracování hroznů.“53 Méně známý je však fakt, že právě naše klimatické oblasti a odrůdy jsou ideální pro produkci vyššího, zdraví prospěšného obsahu resveratrolu. Loni navštívil jižní Moravu kalifornský sběratel a znalec vín Paul Kubu, původem z ČR, odkud emigroval v šedesátých letech. Byl velice mile překvapen rozmanitostí odrůd, svěžestí a pitelností našich bílých vín a taktéž autentičností technologií a příznivými cenovými relacemi. Překvapený byl vysokou koncentrací vinařů na tak malém území, architekturou sklepních areálů a jejím citlivým zasazením do terénu. Podle jeho slov „Morava 50

MACHOVEC, J.: Jihomoravská vína si zaslouží pozornost. 27. února 2007. Dostupné z: [cit. 3.3.2007]. 51 Profimedia.cz: Jedinou naší šancí je kvalita, říkají moravští vinaři. 26. června 2006. Dostupné z: [cit. 3.3.2007] 52 KOPEČKOVÁ, J.ŠRÁMKOVA, K. DANIŠKA, J.: Vplyv vína na zdravie ľudí. Vinohrad 1/2005, s. 11. 53 PAVLOUŠEK, P.: Význam vína pro zdraví člověka. Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice. Vinařský obzor 12/2005, s. 642.

42

je krásná země a spojení tradice, vinařství a půvabné krajiny je to, co lze šikovně využít. Víc a víc hovořit o historii a zdůrazňovat jedinečnost a originalitu moravských vín.“54

2.2.2 Návrh reformy evropského trhu s vínem Návrh reformy SOTV, zaměřený především na zvýšení konkurenceschopnosti evropských vín, byl zveřejněný Komisí 22. 6. 2006 souběžně v Aténách, Berlíně, Budapešti, Lisabonu, Lucemburku, Madridu, Paříži, Římě a Vídni. Tento návrh vychází z hodnocení účinnosti Nařízení č. 1493/1999 a jeho vykonávacích předpisů. Hodnocení a návrhy předložili víceré členské státy EU a shodují se v následujících bodech55: •

potřeba zachovat existenci SOTV (a ne výrazná liberalizace),

•

potřeba zvýšit pozornost vůči očekáváním a požadavkům zákazníků

•

kritika systému označování vín – složitost, netransparentnost a z toho vyplývající nesrozumitelnost,

•

kritika skutečnosti, že podpora marketingu není součástí podpůrných mechanizmů obsažených v Nařízení č. 1493/1999,

•

kritika zneužívaní systému krizových destilací,

•

návrh rozšíření a zatraktivnění opatření poskytnutím prémie za definitivní opuštění vinohradnické plochy,

•

požadavek na zachování současné výšky rozpočtu na financování SOTV nebo jeho navýšení.

Nová reforma společného trhu s vínem EU si klade několik cílů56: 1. zvýšit konkurenceschopnost evropských producentů vína, 2. vytvořit takový režim vína, který bude fungovat prostřednictvím jasných a jednoduchých pravidel, 3. vytvořit takový režim vína, který bude ochraňovat evropské tradice produkce vín, posilovat sociální strukturu venkovských oblastí a nenarušovat životní prostředí.

Od zavedení SOTV v roce 1970 je připravovaná reforma již čtvrtou reformou v pořadí. K hlavním změnám, které Komise v dokumentu navrhuje, přitom patří:57 54

STÁVEK, R.: Naše vína americkými očima. Vinařský obzor 12/2006, s. 627. ŠARMÍR, I.: Šance európskeho vinárstva presadiť sa na modernom trhu s vínom. Vinič a víno 5/2006, s. 115. 56 LACROIX, E. L.: Newsletter – Wine: Profound reform will balance market, increase competitiveness, preserve rural areas and simplify rules for producers and consumers. European Commission, Agriculture and Rural Development DG, Brussels, 29 June 2006 55

43

•

zrušení podpor na destilaci,

•

zrušení podpor na využívaní moštů ke zvyšování cukernatosti,

•

zákaz možnosti zvyšování cukernatosti řepným cukrem a rektifikovaným moštovým koncentrátem jen omezeně a bez podpory,

•

ponechání restrukturalizaci vinic,

•

zavedení podpory na dobrovolné vyklučení vinic (plán vyklučit 400 tisíc ha vinic během pěti let s poskytnutou podporou 2,4 mld. EUR, tj. 40 % celého rozpočtu),

•

zrušení výsadbových práv od roku 2013,

•

zrušení členění na stolní a jakostní vína a zavedení vína se zeměpisným označením a vína bez zeměpisného označení,

•

umožnění výroby vína z moštů dovážených ze třetích zemí a mísení vína z EU s víny ze třetích zemí,

•

větší přejímání doporučení Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) do enologických předpisů,

•

zvýšení prostředků EU na propagaci vína uvnitř i mimo EU.

Stanovisko ČR k reformě Vláda České republiky považuje reformu evropského trhu s vínem za nevyhnutelnou a podporuje její cíle. K většině návrhům podaným Evropskou komisí zaujímá pozitivní postoj. Negativně se však vyjádřila zejména k návrhu na zákaz možnosti zvyšování cukernatosti vína řepným cukrem. Toto opatření považuje za naprosto nelogické, protože produkce vína v evropských regionech, ve kterých se tradičně sacharóza používá, jako např. Francie, se nezvyšuje. Naopak produkce v některých jihoevropských vinařských regionech v důsledku podpor EU na rektifikovaný moštový koncentrát stoupá. To znamená, že navrhované opatření nepovede k cílenému snižování přebytků vína v EU. Vláda České republiky také pochybuje o efektivnosti zavedení podpory na dobrovolné vyklučení vinic v případě zrušení zákazu nové výsadby. Podle ní by se tak jednalo jenom o formu podpory restrukturalizace. Posledním opatřením, se kterým vláda ČR nesouhlasí, je umožnění mísení vína z EU s víny ze třetích zemí. Takový postup považuje za „popření základního principu evropského vinařství – původ vína je dán původem hroznů.“58 57

SEDLO, J.: Návrh reformy trhu s vínem. Vinařský obzor 7 – 8/2006, s. 329. Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu: Směrem k udržitelnému evropskému odvětví vína. Zpráva ze zasedání Rady pro zemědělství a rybolov dne 18. září 2006, vydáno 13. 10. 2006. Dostupné z: [cit. 15.2.2007] 58

44

2.3 Současný spotřebitel vína Trendy chování vinařského zákazníka - obecně Chuť, preference a chování kupujících se neustále mění. Podle trojice německých autorů Doka, Schäfer a Schätzel „v současné době zákazníci považují kvalitu, stejně jako určitý přijatelný vztah mezi kvalitou a cenou za mnohem důležitější skutečnost než kdykoli dříve.“59 Nynější kupující se vyznačují velkým množstvím dodatečných přání, bývají kritičtí a své dodavatele relativně často mění. Vzhledem k stále tvrdší konkurenci a zvyšujícím se nárokům zákazníků, je v dnešní době pořád obtížnější si zákazníky získat a udržet. Změnil se také celkový pohled na kvalitu. „Kvalitou již není to, co si myslí a co určují vinaři, kvalitou je to, co požadují zákazníci a co jim chutná, neboť jen za to pak jsou ochotni požadovanou cenu zaplatit.“60 Poznávat nové, objevovat tajné tipy, moci se účastnit rozhovorů na populární téma – víno a patřit k vinařské scéně – to je dnes častým cílem zákazníků. V současné době však také přibývají ti konzumenti vína, pro něž je atraktivita obalu a vnější vzhled láhve stejně významným faktorem jako vlastní kvalita nabízeného produktu. Němečtí autoři Doka, Schäfer a Schätzel tvrdí, že „velký důraz na celkový design, na způsob balení, na barvu a tvar láhve, na použité písmo a na ztvárnění etikety kladou především mladí konzumenti“, kteří tak vyjadřují svůj životní styl a snahu být „in“.

Hlavní trendy spotřeby vína ve světě Současné trendy světové spotřeby vína lze shrnout do několika bodů:61 -

výrazný pokles spotřeby stolních vín a zvýšená poptávka po víně vyšší jakosti,

-

přesun podstatné části konzumace vína do středních a vyšších vrstev společnosti,

-

rozhodující podíl spotřebitelů vína tvoří muži nad 30 let,

-

konzumace vína se vyznačuje stále více příležitostním charakterem,

-

dramatický pokles spotřeby v tradičních evropských vinohradnických zemích (ve Francii a Itálii poklesla spotřeba vína za posledních 50 let ze 100 l/obyvatele/rok na polovinu),

-

pokles konzumace vína v restauračních zařízeních z důvodu zvyšující se motorizace a zpřísňování dopravních předpisů,

59

DOKA,F., SCHÄFER, K., SCHÄTZEL, O.: Erfolgreich Wein vermarkten. Handbuch für Weinmarketing in der Praxis. Neustadt/Weinstraße: Meininger 1998, s. 24. 60 Viz. tamtéž 61 ŠARMÍR, I.: Šanca európskeho vinárstva presadiť sa na modernom trhu s vínom. Vinič a víno 5/2006, s. 116.

45

-

nárůst spotřeby vína v zemích, kde se v minulosti pilo víno jenom v malé míře (fenomén „noví spotřebitelé“),

-

silně diverzifikovaná poptávka, ve které však dominuje orientace na jednoduchá vína s konstantní kvalitou a charakterem, vliv maloobchodních řetězců, které požadují pravidelné dodávky výrobků,

-

vyznačujících se stálými vlastnostmi.

Druhy vinařských zákazníků Podle Gosche existují bez ohledu na různé sociální vrstvy obyvatelstva čtyři druhy vinařských zákazníků62: 1. Milovník a znalec vína – orientuje se podle jasných měřítek, jako je originalita, kvalita, původ, odrůda, image atd. Je ochoten za víno zaplatit hodně peněz. 2. Rádobyznalec – orientuje se podle znalců vína nacházejících se v jeho okolí. Detailní znalosti o víně získává také z odborných časopisů a rychle se vyvíjí ve znalce vína. 3. Konzument vína – preferuje levná, jednoduchá stolní vína až po lepší jakostní vína. Kultura vína pro něho není důležitá, vyvíjí svůj vlastní chuťový směr (značková vína, směsky). 4. Vinařský turista – kupuje a pije víno jen občas, a to při zvláštních příležitostech, přičemž upřednostňuje víno jednoduché nebo víno lepší kvality. Ochota k dalšímu vzdělávání je spíše nízká.

2.3.1 Chování českého spotřebitele vína – výsledky výzkumů Jak je již zřejmé z předchozích kapitol, trh s vínem se neustále vyvíjí, a to nejenom kvantitativně, ale i kvalitativním směrem. Lidé se už nechtějí spokojit s levným krabicovým vínem, ale čím dál tím víc vyhledávají kvalitní přívlastková vína, navzdory jejich mnohem vyšším cenám. Dokonce i luxusní ledová nebo slámová vína se stávají stále častěji žádanými artikly. Tento obrat ve spotřebitelských preferencích si už uvědomili nejenom prodejci, ale i výrobci vín, kteří se následně začali více zajímat o svého zákazníka a jeho spotřební chování. Tak vznikl podnět pro provedení několika výzkumů s cílem odhalit profil českého konzumenta vína. Konečně tedy i u nás dochází k obratu ve filozofii komunikace se zákazníky ze snahy přitáhnout poptávku k již vyprodukovaným výrobkům ke snaze pochopit očekávání spotřebitelů a těm přizpůsobit výrobu. Zajímavé výsledky přinesl v roce 2004 průzkum Provozně ekonomické fakulty MZLU v Brně a v roce 2006 průzkum brněnské agentury FOCUS (viz. text dále). 62

GOSCH, F.: Vinařský marketing. Národní salon vín. Valtice 2005, s. 57.

46

2.3.1.1 Průzkum Provozně ekonomické fakulty MZLU Brno V roce 2004 provedla Provozně ekonomická fakulta MZLU Brno průzkum pro Vinařský fond s cílem získat poznatky o chování cílových skupin spotřebitelů vína v České republice, horní přijatelné hranici ceny vína pro české zákazníky a faktorech ovlivňujících rozhodování při nákupu vína. Průzkumu se účastnilo celkem 843 osob v rámci celé České republiky.

1. Chování cílových skupin spotřebitelů vína v České republice V této části průzkumu byli respondenti dotazováni, jak často a kde obvykle víno kupují, tj. byla zjišťována frekvence a místo nákupu vína. Respondenti měli možnost výběru jedné ze šesti odpovědí – méně často než 2 x ročně, 2 x – 5 x ročně, asi 1 x měsíčně, několikrát měsíčně, asi 1 x týdně, několikrát týdně. Odpovědi na otázku „Jak často kupujete víno?“ jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 14: Frekvence nákupu vína

1. Méně často než 2 x ročně 2. 2 x – 5 x ročně 3. Asi 1 x měsíčně 4. Několikrát měsíčně 5. Asi 1 x týdně 6. Několikrát týdně 7. Celkem

Četnost odpovědí Absolutně Relativně (%) 18 2,1 84 10,0 238 28,2 287 34,1 139 16,5 77 9,1 843 100, 0

Pramen: KRŠKA, P.: Situace na trhu s vínem v ČR. Svaz vinařů ČR. Velké Bílovice 2004.

Z uvedené tabulky vyplývá, že většina lidí –

v absolutním vyjádření 287, což

představuje 34,1 % dotazovaných - nakupuje víno několikrát měsíčně. Nezanedbatelný je také podíl respondentů nakupujících víno asi 1 x měsíčně – 28,2 %. Pouze 2,1 % procent dotázaných kupuje víno měně často než 2 x ročně. Co se týče místa nákupu vína, výsledky průzkumu naznačují, že většina lidí v České republice - až 45,2 % z celkového počtu dotázaných - nakupuje víno v supermarketech a hypermarketech (viz. tab. č. 15). Oblíbeným místem nákupu jsou také vinotéky, které upřednostňuje 23,8 % dotázaných. Podíl lidí, nakupujících víno v ostatních místech nákupu přicházejících v úvahu – běžná samoobsluha, prodejna sudového vína, přímo u vinaře, restaurace, hospoda a vinárna – je nízký. Internetové stránky výrobce nebo prodejce vína využívá pro nákup vína jen zanedbatelné procento dotázaných – 0,2 %. 47

Tabulka 15: Místo nákupu vína

Četnost odpovědí Absolutně Relativně (%) 129 9,7 96 7,2 113 8,5 72 5,4 601 45,2 316 23,8 3 0,2 1 330 100,0

1. Běžná samoobsluha 2. Prodejna sudového vína 3. Přímo u vinaře 4. Restaurace, hospoda, vinárna 5. Supermarket, hypermarket 6. Vinotéka 7. Internet Celkem


2. Cenová elasticita – horní přijatelná hranice ceny vína pro zákazníky v České republice V této části průzkumu si respondenti vybírali jednu z dvanácti možných odpovědí na otázku „Jaká cena vína v Kč je pro Vás příliš vysoká?“. Tyto možnosti spolu s četnostmi odpovědí zjištěnými v průzkumu uvádí tab. č. 16. Tabulka 16: Horní přijatelná hranice ceny vína

1. 50 Kč 2. 51 – 100 Kč 3. 101 – 150 Kč 4. 151 – 200 Kč 5. 201 – 250 Kč 6. 251 – 300 Kč 7. 301 – 500 Kč 8. 501 – 1 000 Kč 9. 1 001 – 2 000 Kč 10. Nad 2 000 Kč 11. Na ceně nezáleží 12. Neví Celkem

Četnost odpovědí Absolutně Relativně (%) 16 1,9 164 19,5 138 16,4 141 16,7 49 5,8 80 9,5 122 14,5 78 9,2 19 2,2 11 1,4 1 0,1 24 2,8 843 100,0


Z tabulky č. 16 lze vyčíst, že pro většinu lidí přestává být cena přijatelná u horní hranice kolem 150 – 200 Kč. To platí především pro střední segment sortimentu, čili přívlastková vína až do kategorie pozdních sběrů. Další psychologickou hranicí přijatelnosti je 300 – 500 Kč, což je typické pro tzv. vína „premium“ – „vína v této kategorii jsou většinou výjimečná vína, oceněná na prestižní soutěži, vína bariková, výběry, sladké výběry apod.“63

63

KRŠKA, P.: Situace na trhu s vínem v ČR. Svaz vinařů ČR. Velké Bílovice 2004, s. 223.

48

3. Faktory ovlivňující rozhodování při nákupu vína V další části průzkumu se zkoumalo, jaké faktory jsou v České republice rozhodující pro nákup vína. Na otázku „Co je pro vás při nákupu vína nedůležitější?“ si respondenti měli vybrat jednu z jedenácti možností, jak je uvedeno v tabulce č. 17.

Tabulka 17: Faktory ovlivňující rozhodování při nákupu vína

1. Cena 2. Doporučení 3. Druh vína 4. Oblast, země původu 5. Odrůda 6. Ročník 7. Typ vína 8. Výrobce 9. Vzhled láhve 10. Zkušenost 11. Etiketa Celkem

Četnost odpovědí Absolutně Relativně (%) 306 14,5 70 3,3 375 17,8 178 8,4 254 12,0 82 3,9 402 19,0 108 5,1 34 1,6 285 13,5 18 0,9 2 112 100,0


Z tabulky č. 17 vyplývá, že nejpodstatnějšími faktory ovlivňujícími nákupní rozhodování spotřebitelů vína jsou typ a druh vína. Cena vína také není zanedbatelná, avšak pro českého zákazníka není ani rozhodující. To znamená šanci pro malé a střední vinaře – pokud svůj produkt udělají atraktivní a odlišný od jiných nabídek, mohou za něj požadovat vyšší cenu.

2.3.1.2 Průzkum agentury FOCUS, Brno Nejnovější poznatky o českém spotřebiteli vína přinesl průzkum, který v minulém roce uskutečnila pro Vinařský fond brněnská agentura Focus – Centrum pro sociální a marketingovou analýzu, s. r. o, a který měl sloužit především jako podklad pro reklamní kampaň českých a moravských vín – Vína z Moravy, vína z Čech. Šlo o dosud nejrozsáhlejší průzkum, který byl v oblasti konzument – víno u nás prováděn. Do průzkumu bylo zapojeno 1 399 dotazovaných ve věku od 18 let po celé České republice a jeho výsledky naznačují, že

49

„víno u nás pije 73 procent lidí. Ostatním nechutná, nemohou ho pít ze zdravotních důvodů a do této skupiny patří i někteří skalní pivaři a abstinenti.“64 Z průzkumu vyplynuly další zajímavé skutečnosti o českém spotřebiteli vína, která lze shrnout do několika bodů65: •

Pozitivní vztah k vínu většiny populace ČR ve věku nad 18 let - 62 %

•

Konzumenti vína pijí víno nejčastěji 2 – 3 x měsíčně – 20 %

•

První asociace respondentů ve spojitosti s vínem: přátelé, kamarádi (28 %), pohoda (27 %)

•

Víno není vnímáno jako nápoj, který je „in“

•

Jenom 1 % konzumentů se považuje za znalce vína; 59 % přiznává, že se v něm moc nevyzná

•

Největší část respondentů (téměř 40 %) si dá příležitostně sklenku vína

•

Skleněná láhev o objemu 0,7 l = znak kvality (62 % respondentů)

•

Za poslední dva roky více než polovina konzumentů vína svoji spotřebu nezměnila, více než čtvrtina svoji spotřebu za toto období zvýšila

•

Nejčastější prožitky, které víno jeho konzumentům přináší: umocnění prožití slavnostních chvil (58 %), popovídání si s blízkými, zlepšení nálady

•

Názor konzumentů vína na působení vína na zdraví: pití vína v rozumné míře může mít blahodárný vliv na zdraví (67 %), víno je obecně velmi zdravý nápoj (33 %)

Závěrečná zpráva zmiňovaného marketingového výzkumu dále přináší zajímavé informace především o spotřebních zvyklostech a nákupním chování českého konzumenta vína, dále o jeho znalostech souvisejících s vínem, porovnání tuzemského vína se zahraničním a informace týkající se návštěvy soukromých vinařů na jižní Moravě. Cena a množství konzumovaného vína -

převládá spotřeba běžného vína v cenové kategorii 61 – 100 Kč – příležitostně jej pije 90 % konzumentů vína

-

dotázaní pijí víno nejčastěji v čisté formě, tj. bez jakýchkoli dalších přísad a nápojů

-

na jedno posezení konzumenti vína nejčastěji vypijí 0,4 l nebo 0,5 l vína.

64

VACULOVÁ, H.: Vinaři spustí reklamní kampaň za desítky milionů. MF Dnes. 27.června 2006. Dostupné z: [cit. 26.2.2007]. 65 FOCUS, Marketing & Social Research: Víno a český spotřebitel – Výběr ze závěrečné zprávy z marketingového výzkumu pro Vinařský fond 2006.

50

Místo a příležitost konzumace vína -

typickým místem pro konzumaci vína je domácí prostředí ve společnosti přátel, rodiny nebo partnera; mimo domov – vinárna, kavárna, zahrada

-

víno se otvírá nejčastěji při příležitosti příchodu návštěvy nebo různých oslav

-

v restauraci, vinárně a baru se nejčastěji pije rozlévané víno

Frekvence konzumace vína -

frekvence konzumace červeného vína mírně převyšuje nad frekvencí konzumace vína bílého, z hlediska cukernatosti převládají v obou případech vína suchá a polosuchá

-

frekvence konzumace českých a moravských vín je výrazně vyšší než vín zahraničních (domácí vína preferují až tři čtvrtiny dotázaných)

Nákupní chování a cenová citlivost -

převažuje dlouhodobější rozvaha a plánování, zda víno koupit a naopak impulzivní rozhodování o tom, jaké víno koupit

-

nejčastější kritéria výběru vína v prodejně: původ vína – domácí nebo zahraniční produkt (nejčastěji uváděno na 1. místě), cena, jistota daná předešlou dobrou zkušeností, objem lahve a typ obalu

-

maximálně tolerovaná cena za láhev vína pro vlastní spotřebu: v průměru 109 Kč

-

nejčastější místo nákupu vína: super- a hypermarkety

-

frekvence nákupu vína: 1 – 2 láhve měsíčně v průměru za cenu 267 Kč

Preference vinařské podoblasti -

téměř polovina českých konzumentů je indiferentní vůči vinařské podoblasti, druhá polovina respondentů nejčastěji preferuje Mikulovskou vinařskou podoblast

Znalost odrůd vína a značek moravského a českého vína -

nejznámější a nejoblíbenější odrůda červeného vína: Frankovka

-

nejznámější a nejoblíbenější odrůda bílého vína: Müller Thurgau

-

potenciál značky na trhu s vínem mají názvy konkrétních lokalit – nejznámější Mikulov a Velké Pavlovice

-

vinařské firmy, na které si respondenti nejčastěji vzpomenou: Víno Mikulov, Bohemia Sekt

Porovnání tuzemských a zahraničních vín -

většina respondentů považuje domácí a zahraniční vína za kvalitativně srovnatelné

-

tuzemské víno je vnímáno jako levnější než zahraniční

51

Image vína podle místa původu -

české a moravské víno – dostupné, nejlépe vyhovující, důvěryhodné

-

španělské a italské víno – „plné slunce“

-

francouzské víno – drahé, exkluzivní

Návštěva vinných sklepů -

znalost respondentů o možnosti navštívit sklípky soukromých vinařů na jižní Moravě: 8 z 10 dotázaných konzumentů vína – tři čtvrtiny z nich už vinný sklípek navštívili a téměř všichni byli s návštěvou spokojeni

Segmentace českých spotřebitelů vína Z výsledku průzkumu brněnské agentury Focus vyplynulo rovněž rozdělení konzumentů vína do několika segmentů. Konzumací vína se v české společnosti vyznačují především osoby středního věku, s vyšším vzděláním a se středním nebo vyšším socioekonomickým statusem. Jelikož jsou pro trh s vínem v ČR charakteristické zejména na straně spotřebitele značné tendence ke změnám, segmentace českých spotřebitelů vína, předložená agenturou Focus, nezohledňuje pouze spotřební chování, nákupní zvyklosti a preference spotřebitelů při nákupu, ale také „aspekty osobnostního profilu jedince, jako jsou hodnotové preference, životní styl, životní cíle, role zaměstnání a práce v životě či mediální chování.“66 Na základě uvedených charakteristik byly vytvořeny následující skupiny konzumentů vína:

1. Tradiční čeští konzumenti - 35 % z celkového počtu konzumentů vína -

přibližně odpovídá běžné populaci ČR

-

životní kréda: harmonická rodina, radost ze života, osobní zodpovědnost,

-

spokojnost se zaměstnáním – vyšší než u průměrného obyvatele ČR,

-

průměrný způsob trávení volného času,

-

pozitivní vztah k vínu, avšak nejedná se o vyhraněné milovníky nebo znalce,

-

frekvence konzumace vína: vyšší než u běžné populace,

-

místo konzumace vína: především doma,

-

průměrná měsíční útrata za víno: mírně nadprůměrná: 276 Kč

2. Rodinně orientovaní nenároční konzumenti – 22 % z celkového počtu konzumentů vína -

lidé s nižším vzděláním a převahou žen,

-

nejčastější věkové kategorie: 25 – 34 a nad 65 let,

66

FOCUS, Marketing & Social Research: Víno a český spotřebitel – Závěrečná zpráva z marketingového výzkumu pro Vinařský fond, květen 2006.

52

-

životní hodnoty – ochranitelské, touha po klidu a harmonii,

-

práce je chápána jako pouhý prostředek obživy,

-

pasivní prožívání volného času,

-

preference médií, která podávají informace v jednodušší podobě,

-

pouze příležitostní konzumace vína (levného - do 60 Kč) s frekvencí max. několikrát měsíčně => nejedná se o marketingově příliš zajímavý segment,

3. Dobře situovaní konzervativci – 16 % z celkového počtu konzumentů vína -

velký podíl vysoce vzdělaných manažerů a odborníků,

-

vyšší zastoupení mužů než žen,

-

převažující věkové kategorie: 25 – 34, 45 – 54 a 55 – 64 let,

-

práce je vnímána jako prostor pro seberealizaci a sebezdokonalování,

-

tradiční hodnotové orientace – kvalitní vzdělání, úspěch v práci, rodina,

-

aktivní trávení volného času,

-

vyšší náročnost při výběru mediálních prostředků,

-

velmi pozitivní vztah k vínu a vysoká frekvence jeho konzumace – více než polovina alespoň 1 x týdně => marketingově zajímavý segment

-

nejvyšší průměrná měsíční útrata za víno: 449 Kč.

4. Rezervovaní konzumenti vína – 7 % z celkového počtu konzumentů vína -

lidé patřící ke střední vrstvě společnosti, nejčastěji ve věku 35 – 44 a 45 – 54 let,

-

vyšší podíl žen než mužů,

-

hodnotové orientace – pomoc druhým, radost ze života, touha po jistotě,

-

práce je považována za pouhý prostředek pro vydělávání peněz,

-

trávení volného času: TV, kutilství, práce na zahradě, s přáteli ve společnosti,

-

rezervovaný vztah k vínu a spíše nízká frekvence jeho konzumace – několikrát měsíčně nebo nanejvýš 1 x týdně,

-

výrazná charakteristika – místo nákupu vína: malé pultové prodejny, prodejny se stáčeným vínem, soukromí vinaři,

-

mírně podprůměrná měsíční útrata za víno: 256 Kč.

5. Mladí společenští liberálové – 7 % z celkového počtu konzumentů vína -

lidé s vyšší úrovní vzdělání ve věku do 34 let,

-

práci považují za velmi důležitou součást života a kladou vysoké nároky na její charakter; dosud jsou s prací spíše nespokojeni,

-

aktivní životní styl,

-

základní hodnotové orientace – individuální cíle (koníčky, zájmy),

-

vyšší náročnost při výběru médií, 53

-

pozitivní vztah k vínu a novým informacím, avšak menší zkušenosti a jen mírně nadprůměrná frekvence jeho konzumace,

-

výrazné specifikum oproti běžné populaci – místo konzumace vína: v restauraci nebo hospodě (téměř dvě třetiny z této skupiny),

-

nadprůměrná měsíční útrata za víno: 291 Kč,

-

ochota zaplatit za kvalitní víno relativně vysokou cenu.

6. Nevyhranění – 13 % z celkového počtu konzumentů vína

Nekonzumenti vína v ČR Průzkum brněnské agentury FOCUS odhalil také profil českého nekonzumenta vína. Z celkového počtu respondentů se více než čtvrtina (27 %) vyjádřila, že nepije víno vůbec. Hlavním důvodem jejich odmítavého přístupu je ten, že jim víno nechutná (61 %), a dále jsou to důvody zdravotní (28 %). Další důležitou skupinu nekonzumentů vína tvoří abstinenti (dvě pětiny). Společným znakem nekonzumentů vína je jejich negativní asociace spjatá s vínem. Tito lidé si víno nejčastěji spojují s opilostí a kocovinou. Ze sociodemografického hlediska převládají mezi nekonzumenty vína starší lidé (nad 65 let) a lidé se základním nebo středoškolským vzděláním bez maturity. Více nekonzumentů vína je dále mezi lidmi s nižším socioekonomickým statusem - čím vyšší status, tím méně nekonzumentů oproti celkové populaci. Z hlediska pohlaví jsou mezi nekonzumenty vína rovnoměrně zastoupeni muži i ženy.

Propagační kampaň „Vína z Moravy, vína z Čech“, která byla vytvořena na základě poznatků získaných průzkumem agentury FOCUS, se zaměřuje zejména na dvě nejsilnější skupiny českých konzumentů vína – tradiční čeští konzumenti a rodinně orientovaní nenároční konzumenti – jež jsou z marketingového hlediska považovány za nejvýznamnější. (Podrobnější informace o této kampani – viz. podkapitola č. 3. 2).

54

3 Enoturistika Rozvoj vinařské turistiky, jako jednoho z motivů účasti na cestovním ruchu, nabírá na obrátkách, a to už nejenom v tradičních vinařských zemích, jakými jsou Francie, Itálie, Španělsko nebo Rakousko, ale také na naší domácí půdě. Lze se domnívat, že tato skutečnost souvisí s trendem zvyšujícího se zájmu českých konzumentů o víno, což se projevuje nárůstem jeho spotřeby. Čím dál tím víc lidí touží poznávat specifika českého a moravského vína a objevovat krásy krajiny, kde se toto víno rodí. To umožňuje našim vinařům profitovat z realizace různých vinařských programů, jako například degustací, ale též jedno- nebo vícedenních naučných programů o víně pro vinařské laiky i odborníky. Pozitivní je také to, že tvorba konkurenceschopných turistických programů a produktů, do které se rovněž zahrnuje vytváření specifických regionálních produktů cestovního ruchu v oblasti vinařské turistiky, je jednou z pěti základních priorit Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na léta 2007 2013.67 Putování za poznáváním vín a míst jejich původu se v posledních letech rychle rozvíjí zejména na Moravě. Turistům jsou zde nabízeny ochutnávky vín, posezení ve vinných sklípcích nebo také velice oblíbené „dny otevřených sklepů, kdy se vinaři dohodnou a střídavě zpřístupňují svá podzemní království letním hostům.“68 Vinařský balíček se ovšem nemusí omezovat na posezení ve sklípku nebo degustaci, ale může nabídnout pestrou škálu programů: exkurze do výrobních provozů, vinobraní a jiné slavnosti, prohlídku sklepů nebo vinic, putování „od sklípku ke sklípku“ pěšky nebo na kole a mnoho dalšího.

3.1 Potenciál pro rozvoj enoturistiky v České republice Rozvoj enoturistiky je podmíněn existencí adekvátní materiálně-technické základny, především kvalitně označených vinařských stezek pro bezproblémovou orientaci v terénu, otevřených vinných sklípků s vinaři ochotnými podělit se s návštěvníky o výsledky jejich namáhavé práce na vinohradech a zasvětit je do tajů vína. Kromě toho je zapotřebí, aby

67

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013. Praha, červenec 2006. Dostupné z: <www.mmr.cz/upload/files/cestovni_ruch/Navrh_finalni_verze_KPCR_k_31.7.2006.doc>[cit. 4.3.2007]. 68 KALA, L., KOLAŘÍK, M.: Putování za vínem Vinné sklepy – račte vstoupit! 4.9.2006. Dostupné z: < http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=6466 >[cit. 4.3.2007].

55

vinařské oblasti byly vybaveny odpovídajícím množstvím a kvalitou ubytovacích zařízení, která poskytnou příchozím turistům možnost oddychu po vyčerpávajícím dnu.

3.1.1 Vinařské stezky Zajímavý způsob poznávání krás vinařských oblastí představuje cyklistické putování krajem vína, které si v současnosti v Evropě získává stále více příznivců. Odrůdové stezky v dolním Rakousku či síť cyklostezek v Burgundsku jsou jen některé z mnoha tématických tras, nabízejících atraktivní spojení kola a vína. Česká republika se ovšem může také pochlubit unikátním propojením vinařského kraje tzv. Moravskými vinařskými stezkami, které „tvoří ucelenou síť značených cyklistických tras na území všech vinařských oblastí jižní Moravy.“69 Moravské vinařské stezky vznikly jako dlouhodobý projekt rozvoje vinařství a udržitelné venkovské turistiky na jižní Moravě. Jedná se o společný projekt vinařských obcí jižní Moravy a Nadace partnerství, jako nejvýznamnější české nadace podporující projekty zlepšující životní prostředí ve všech regionech ČR, který je realizován od roku 1999. Do dnešní doby bylo na jižní Moravě vyznačeno celkem 10 vinařských stezek, propojených červeně značenou páteřní Moravskou vinnou stezkou (280 km), vedoucí ze Znojma až do Uherského Hradiště. „Moravská vinná stezka patří spolu s Greenways PrahaVídeň a Krakov-Morava-Vídeň k nejznámějším stezkám ve střední Evropě. Svědčí o tom i zvláštní ceny poroty evropské asociace zelených stezek EGWA, kterou v roce 2005 obdržely Greenways Moravské vinařské stezky a Praha-Vídeň.“70 Vinařské stezky se od běžných cyklistických tras liší stylem, jakým jsou vedeny v krajině, i samotným značením. Trasy označené žlutými kovovými tabulkami jsou „vedeny většinou po klidných silnicích třetí třídy, často po obslužných zemědělských komunikacích a místy po polních či lesních cestách. Povrch komunikací je většinou zpevněný, jen málo úseků vede po prašných cestách. Trasy jsou navrženy tak, aby byly sjízdné i po dešti.“71 Všechny vinařské stezky jsou značeny společným logem, přičemž barva loga určuje, na které z vinařských stezek se návštěvník nachází. V každé obci je na vinařských stezkách umístěn informační panel s mapou tras v dané vinařské oblasti. V mapách jsou trasy rozlišeny podle frekvence motorové dopravy a podle

69

HYNEK, P.: Moravské vinařské stezky aneb Zátah na cyklisty. Vinařský obzor 10/2006, s. 480. GROMBÍŘ, J.: Moravská vinná stezka. Nadace Partnerství 2006, s.1. 71 Město Velké Pavlovice: Vinařská turistika. Dostupné z: < http://www.velkopavlovicko.cz/str/stranka.py?ids=STR360>[cit.5.3.2007]. 70

56

kvality povrchu. Takovéto rozlišení umožňuje naplánovat trasu po klidných a zpevněných komunikacích, jež jsou vhodné například pro rodiny s dětmi. Nadace Partnerství vložila do projektu Moravských vinařských stezek již značné množství práce, úsilí a času. Do projektu zapojila do dnešní doby 280 vinařských obcí, vyznačila 1 090 cyklistických tras, vydala deset map, ve dvaceti obcích vybudovala odpočívadla pro cyklisty, vydala CD pro podnikatele Jak podnikat na vinařských stezkách, zpracovala studii záchrany lidové architektury vinných sklepů, zorganizovala školení pro vinaře a připravila obnovu vinných sklípků v několika obcích.

Nový silniční zákon Určitou hrozbu pro další rozvoj vinařských stezek představuje nový silniční zákon, který vstoupil v platnost prvního července minulého roku. Tento zákon definuje cyklistu jako řidiče nemotorového vozidla, na kterého se vztahují všechny povinnosti řidiče motorizovaného, a jízda na kole pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek je stejným trestným činem jako kdyby se jej dopustil řidič kamionu. Zatímco před prvním červencem hrozila cyklistovi, který měl v krvi více než jedno promile alkoholu, pokuta v řádu několika set korun, teď může zaplatit dvacet pět až padesát tisíc. Vinaři i cyklisté považují tento zákon za příliš tvrdý. Novela silničního zákona z července 2006 se projevila již tentýž rok úbytkem cyklistů na moravských vinařských stezkách. Podle vyjádření jednoho z vinařů pana Prušáka, „jestliže se nezmění zákon a nezmírní se sankce pro cyklisty, vinařská turistika půjde do kytek.“72 Paradoxně však i tak represivní záležitost, jako je novela silničního zákona, může mít pozitivní vliv na rozvoj služeb ve vinařských regionech. Jde zejména o rozšíření ubytovacích a dopravních možností. Vinaři by například mohli nabízet cyklistům, kteří by po ochutnávce několika skleniček vín nebyli způsobilí k další jízdě na kole, ubytování v soukromí, či už ve vlastním domě nebo u souseda, v závislosti na velikosti ubytovacích kapacit. Kromě toho nový silniční zákon otevírá možnost rozvoje dopravy v podobě sběrných cyklobusů, rozvážejících cyklisty do nejbližších měst, která disponují vyšší úrovní materiálně-technické základny.

Přehled jednotlivých vinařských stezek jižní Moravy a jejich značení 1. Znojemská vinařská stezka, Bezkov (Okres Znojmo) – 163 km, tmavě zelená 2. Vinařská stezka Podlužím, Břeclav (Okres Břeclav) – 113 km, oranžová 3. Velkopavlovická vinařská stezka, Nosislav (Okres Brno - venkov) – 109 km, bledě modrá 72

HYNEK, P.: Moravské vinařské stezky aneb Zátah na cyklisty. Vinařský obzor 10/2006, s. 481.

57

4. Strážnická vinařská stezka, Blatnice pod Svatým Antonínkem (Okres Hodonín) – 101 km, tmavě modrá 5. Brněnská vinařská stezka, Blučina (Okres Brno - venkov) – 90 km, středně modrá 6. Kyjovská vinařská stezka, Archlebov (Okres Hodonín) – 84 km, světle zelená 7. Mikulovská vinařská stezka, Brod nad Dyjí (Okres Břeclav) – 82 km, žlutozelená 8. Uherskohradišťská vinařská stezka, Dolní Němčí (Okres Uherské Hradiště) – 74 km, fialová 9. Mutěnická vinařská stezka, Dubňany (Okres Hodonín) – 60 km, růžová 10. Bzenecká vinařská stezka, Kyjov (Okres Hodonín) – 24 km, šedá

Názorný přehled jednotlivých trasách vinařských stezek na jižní Moravě je vyznačen na obrázku č. 3.

Obrázek 3: Moravské vinařské stezky

Pramen: Moravské vinařské stezky – celková mapa. Dostupné z:

58

3.1.2 Vinaři a vinařské programy Téměř kompletní seznam vinařů České republiky je uveden na stránkách oficiální webové prezentace českých a moravských vín:

Na

těchto

stránkách,

spravovaných

Národním vinařským centrem, o.p.s., mají možnost čeští a moravští vinaři zaregistrovat svou provozovnu a poskytnutím základních údajů, jako je logo, adresa provozovny, kontakty, otevírací doba, informace o produkci a službách vinařské turistiky, případně dalších specifických údajů a fotogalerie prostorů provozovny, oficiálně propagovat sebe, svou provozovnu a nabízené vinařské programy. V současnosti adresář zahrnuje 551 vinařů. V tomto adresáři lze vyhledávat vinaře dle čtyř filtračních kritérií: vinařská podoblast, město/obec, odrůdy bílé a odrůdy červené. Oficiální stránka českých a moravských vín na samostatné podstránce prezentuje vinaře nabízející vinařské a gastronomické služby a programy pro veřejnost. Každý program obsahuje odkaz na stránku s bližšími informacemi o dané vinařské či gastronomické akci, a to popis programu, minimální a maximální počet osob, kteří se programu mohou účastnit, cenu programu na osobu při minimálním a maximálním počtu účastníků a jazyky, v kterých se program může odehrávat, nejčastěji angličtina a němčina. Vinařské a gastronomické programy oficiálně prezentované na stránkách českých a moravských vín jsou následující (pro větší přehlednost jsem je uspořádala podle vinařské podoblasti, ve které se objekty nabízející jednotlivé programy nachází)73:

Mikulovská vinařská podoblast Název objektu

Nabízené programy

Vinařské centrum Mikulov

Víkendový MIKULOV Jednodenní návštěva MIKULOVA

Hradební vinný sklep

Prohlídka tradičního vinného sklepa

Ing. Jiří Kopeček

Prohlídka tradičního vinného sklepa

Ing. Pavel Krška – vinařství v Pavlově

Řízená degustace s výkladem

Salon vín České republiky, Valtice

Volná degustace Program A (Vinařské koštování) Program B (Vinařská chlouba) Program C (Vinařské doporučení sommeliera)

73

Svaz vinařů České republiky a Národní vinařské centrum, o.p.s.: Vinařské turistické programy. Dostupné z: < http://www.wineofczechrepublic.cz/5-5-vinarske_turisticke_programy_cz.html>[cit. 16.3.2007].

59

Program D (Speciality Salonu vín) U Radkovičů

Grilování Domácí zabíjačka

Vinařský dům, Valtice

ABC o víně

Vinařství Ing. Leopold Vlk

Řízená degustace

Vinařství Kovacs, s.r.o.

Za vínem na koni – vinohradnická stezka Výlet bryčkou

Vinařství Turold Mikulov, s.r.o.

Řízená degustace

Vinný sklep Daniely Valentové

Prohlídka komplexu sklepa s ochutnávkou

Vinný sklep pod Kozím Hrádkem

Večer při víně Večer při víně a cimbálu

Vinum Bonum

ABC o víně

Znojemská vinařská podoblast Název objektu

Nabízené programy

Adámkovi Bílý sklep

Znojemsko a okolí Rakouské vinařství

Restaurace penzion Jesuitská

Vinařská maturita

Roman Polak, s.r.o.

Antistresové kurzy, outdoorové tréninky ve vinici

Vinařské a kulturní centrum Sádek

Naučná vinařská stezka

Vrba Pavel

Řízená degustace

Slovácká vinařská podoblast Název objektu

Nabízené programy

Livi, s.r.o.

Malá řízená degustace ve vinici Malá řízená degustace ve vinném sklepě Šidleny Velká řízená degustace ve vinném sklepě Šidleny

Pavel Veselský – Sdružení vinařů Císařův vinohrad

Degustace

Vinařský dům Dubňany

Základní program

Vinařství Josef Dufek

AGRO – seznámení s pěstitelskými pracemi Historie – prohlídka historických vinných sklepů templářských rytířů v Čejkovicích s ochutnávkou KULTURA – návštěva zámku Milotice, zámecké zahrady a vinotéky 60

FOLKLOR – návštěva vinných sklepů Šidleny s ochutnávkou vín a různých folklórních akcí MALOVANÝ KRAJ – spojené návštěvy památek, folklorních akcí a vinných sklepů s ochutnávkou Vinařství Karel Čapka – Bonus Eventus

Agroturistika

Velkopavlovická vinařská podoblast Název objektu

Nabízené programy

Rodinné vinařství Jedlička&Novák

Prohlídka vinice

Rodinné vinařství u Samsonů – Samson

Víno – prodej ze sklepa

Jaroslav

Řízená degustace Odborný a společensko kulturní program

Vinařství Hřiba

Prohlídka vinic + degustace

Vinařství Lacina

Prohlídka vinic

Vinařství Michal Kosík

Ochutnávka vín

Vinotéky Transvin

Návštěva vinných sklepů a vinařství

Vinný sklep Turhandl, s.r.o.

Degustační programy

Mimo vinařskou podoblast Název objektu

Nabízené programy

Národní banka vín, Praha

Selekce Salonu vín ČR

Vinotéka U Francka, Ostrava

Letem krajem moravských vín Krajem vína a vinařství Moravy Posezení a ochutnávka s cimbálovou muzikou

Jak lze vidět z výše uvedeného přehledu, nejvíce vinařských a gastronomických programů je možné vyzkoušet na území mikulovské vinařské podoblasti, kde je nabízí celkem 13 objektů. Vinařské a gastronomické programy jsou návštěvníkům k dispozici většinou pouze na objednávku a jejich cena se pohybuje v mezích od 30 Kč (cena při maximálním počtu účastníků, program AGRO - Vinařství Josef Dufek, Svatobořice – Mistřík) do 890 Kč (cena při minimálním počtu účastníků, program Víkendový Mikulov - Vinařské centrum Mikulov).

61

3.1.3 Nejvýznamnější společnosti nabízející vinařské programy Znovín Znojmo, a.s. Firma Znovín Znojmo, a.s. se sídlem v Šatově, jako jedna z nejvýznamnějších firem v ČR orientujících se na produkci vína, nabízí velmi rozsáhlý vinařský turistický program, který prezentuje jednak v každoročně aktualizované tištěné podobě, jednak na svých vlastních internetových stránkách - www.znovin.cz. Znovínské vinařské programy se realizují převážně v prostorech Louckého kláštera ve Znojmě, Moravského sklípku a Malovaného sklepa v Šatově, Křížového sklepa v Příměticích a na unikátní vinařské trati Šobes v Národním parku Podyjí, kde má firma umístěný vlastní ochutnávkový stánek . Pro turistickou sezonu 2007 Znovín Znojmo, a.s. představuje následující vinařský turistický program74: •

Prohlídky Louckého kláštera – organizovaná prohlídka kláštera.

Program zahrnuje přivítání v Návštěvnickém centru, prohlídku obrazové galerie, románské krypty, bednářského a vinařského muzea, štukových sálů a sklepů. Prohlídka je zakončena ochutnávkou pěti vzorků vína a každý návštěvník získá speciální suvenýr v podobě „koštovačky“. Řidiči a abstinenti obdrží lahvičku vína o objemu 0,187 l. • Konference, firemní prezentace a ochutnávky vín v Louckém klášteře – nabídka komplexního servisu pro pořádání konferencí, firemních prezentací, školení nebo kurzů s doprovodným vinařským programem, rautů, řízených degustací, přednášek a naučných ochutnávek. • Okružní jízda turistickým vyhlídkovým vláčkem městem Znojmem – vyhlídková jízda historickým městem. Nastoupit lze na kterékoli z osmi zastávek a rovněž na kterékoli z nich jízdu přerušit a pak, s označeným lístkem, dalším spojem dokončit. Vláček je vybaven ledničkou, a tak je možné cestou ochutnávat znovínská vína společně se sýry z Jaroměřické mlékárny. Cyklisti si do vláčku mohou s sebou vzít kolo. • Gurmánské akce v Moravském sklípku v Šatově – pro větší skupiny možnost zorganizovat odpolední či večerní program s cimbálovou muzikou nebo harmonikou. • Ochutnávkové středy v Moravském sklípku v Šatově – pravidelné tematické ochutnávky odrůdových vín Znovínu Znojmo s odborným výkladem každou poslední středu v měsíci mezi 19:00 a 21:00. Moravský sklípek kromě toho nabízí pro všechny

74

OBŮRKOVÁ, E.: Znovín Znojmo, a.s. - Vinařský turistický program 2007. Agentura Bravissimo 2007.

62

návštěvníky stálou ochutnávku šesti vybraných vzorků vín, které si pak můžou na místě nakoupit za zvýhodněné ceny. • Naučná vinice starých odrůd za Moravským sklípkem v Šatově – prohlídka devatenácti starých odrůd révy vinné, vysázených v roce 2001. Každou odrůdu doplňuje informační tabule s její stručnou charakteristikou. Z některých odrůd bylo vyrobeno malé množství vína, která lze ochutnat a zakoupit pouze v Moravském sklípku. • Vinařská stodola u Moravského sklípku – během prázdnin se tady každou sobotu organizují posezení u vína s muzikou. • Malovaný sklep v Šatově – vinný sklep vyzdobený barevnými plastickými obrazy lidového umělce Maxmilliana Appeltauera, rodáka ze Šatova. Sklep, který lze pokládat za evropský unikát, se nachází nad Šatovem nedaleko silnice na Havraníky. Víno zde však nikdy nebylo vyráběno ani skladováno. • Ochutnávkový stánek na vinici Šobes – jedná se o jednu z nejstarších a nejlepších evropských vinic, ležící v údolí řeky Dyje v Národním parku Podyjí. Zdejší mikroklima, podobné podmínkám například na Rýně či v údolí francouzské Rhôny, poskytuje ideální podmínky pro pěstování vína. Firemní stánek Znovínu Znojmo, a.s., umístěný přímo na vinici Šobes, nabízí návštěvníkům jedinečnou možnost degustace vín vyráběných ze zdejších hroznů, v autentickém prostředí Šobesu. • Ochutnávkový stánek na viniční trati Staré vinice, Havraníky – stánek se nachází přímo u cyklostezky uprostřed mladých vinic a nabízí ochutnávku šesti vzorků vín znovínské produkce. • Prohlídky a ochutnávky vín v Křížovém sklepu v Přímětcích – jde o největší křížový sklep na světě, který vyniká unikátní akustikou. Stěny a stropy sklepa jsou pokryté silnou vrstvou ušlechtilé plísně, která je dokonalým přírodním regulátorem vlhkosti, a tudíž není potřeba žádné klimatizační zařízení. Zrají zde vína bílých odrůd, a to jak v tradičních dubových a akátových sudech, tak i v moderních nerezových tancích. • Vinařská „50“- Author Znovín Cup – jedná se o cyklistický závod, jehož trasa vede podél vinic a sklípků, přes lesy příhraničního Retzerlandu a kolem toku Dyje. Soutěž probíhá v několika kategoriích včetně rodinných týmů. Odměnou pro každého účastníka v cíli je ochutnávka vín z vinohradů, kolem nichž vede závod, a láhev znovínského vína. Ti nejlepší kromě toho obdrží řadu, zejména „vinných“ cen. Loňského závodu se zúčastnilo více než tisíc cyklistů. Letošní závod je naplánovaný na 30. 6. 2007. • Putování po vinicích Znojemska a archivních sklepích. Pravidelní odběratelé vín ze Znovína mají možnost účastnit se každoročně v listopadu „Putování po archivních 63

sklepích“ a v květnu zase další akce s názvem „Putování po vinicích Znojemska“. Součástí obou akcí jsou řízené ochutnávky vybraných vzorků vín a večerní programy v Louckém klášteře. Každé akce se pravidelně účastní asi tři tisíce návštěvníků.

Klientela vinařských programů organizovaných Znovínem Znojmo, a.s., je podle vyjádření paní Gargelové, manažerky marketingu této společnosti, těžko definovatelná. Převažuje však věková skupina od 20 do 55 let, a to především mužského pohlaví.

Víno Marcinčák Firma Víno Marcinčák hospodaří na 80 ha vlastních vinic ve vinařské obci Novosedly Mikulovské vinařské podoblasti. Pro tuto firmu je charakteristická tzv. „integrovaná produkce“, tj. skloubení účinné ochrany vinic s jejich šetrným ekologickým obděláváním. Společnost Víno Marcinčák nabízí několik programů spojených s degustací vín75: • Třídenní vinařský turistický program – jedná se o program, který začíná v pátek odpoledne prohlídkou města Mikulova s ochutnávkou vín v zámeckém sklepení, pokračuje v sobotu dopoledním cyklovýletem po vinařské naučné stezce a cyklistickém okruhu Stará hora a dále obědem v podobě pikniku ve vinicích. Na závěr dne je připraveno posezení ve vinném sklepě v Novosedlech s programem – prohlídka vinařství Marcinčák, řízená degustace 5 vzorků vín s odborným výkladem sommeliera a bohatá večeře. Poslední den pobytu mají návštěvníci možnost výběru ze tří variant programu: -

varianta 1: Naučná vinařská stezka Mikulov

-

varianta 2: Lednicko-valtický areál

-

varianta 3: CHKO Pálava

• Přenocování s prohlídkou města a návštěvou vinného sklepa – dopoledne prvního dne programu je věnováno prohlídce městské památkové rezervace s průvodcem. Večerní program je zajištěn ve vinném sklepě v Novosedlech s prohlídkou vinařství Marcinčák, řízenou degustací s odborným výkladem sommeliera, večeří a tradiční cimbálovou hudbou. Druhý den po snídani pobyt končí, případně lze ještě dopoledne absolvovat návštěvu jeskyní. • Toulky jižní Moravou – jedná se o devítidenní poznávací pobyt, v rámci kterého návštěvníci poznají nejenom krásy míst jižní Moravy, ale podívají se též do metropole Rakouska a Slovenska a ochutnají rakouská vína přímo v oblasti jejich produkce v příhraničním Weinviertelu. Program je samozřejmě rovněž spojený s večerní prohlídkou

75

Víno Marcinčák. Dostupné z: < http://tw.webservis.cz/marcincak/main.php?lang=cz>[cit. 18.3.2007]

64

vinařství Marinčák, řízenou degustací s odborným výkladem sommeliera a tradiční cimbálovou muzikou. • Pětidenní aktivní dovolená na Mikulovsku – tento program představuje ideální kombinaci poznávaní krás jižní Moravy, ochutnávek vína v místních sklípcích a aktivního odpočinku v podobě cyklovýletu po vinařské naučné stezce, cyklistickém okruhu Stará hora a cyklostezky vedoucí z Mikulova do Lednice s prohlídkou místního zámku. Třetí den pobytu mají návštěvníci také možnost vyzkoušet vodní sporty a absolvovat kurz windsurfingu v Pasohlávkách. Další variantou trávení třetího dne je pěší turistika – přechod Pálavy nebo jízda na koni v místním jezdeckém klubu. Poslední den pobytu se mohou účastníci programu individuálně vydat do rakouského Laa an der Thaya a zrelaxovat se v termálních lázních nebo vyzkoušet různé wellness a beauty programy. • Firemní akce a konference v Mikulově – nabídka firmy Víno Marcinčák zahrnuje dva programy určené pro pořádaní firemních akcí a konferencí: 1) Dvoudenní výjezdní zasedání a firemní mítink v Mikulově - pro skupiny od 20 osob 2) Třídenní konference v Mikulově – pro 60 až 80 účastníků. Kromě zmíněných vinařských programů firma Víno Marcinčák nabízí zájemcům k příjemnému posezení a ochutnávce vín také pronájem svého reprezentačního sklepa. . Rodina Marcinčáková má s vinařskou turistikou dlouholeté zkušenosti. Podle výpovědi paní Hany Marcinčákové zájemci o vinařské programy se rozdělují na dvě skupiny: „První skupinkou jsou jednotlivci a rodiny s dětmi, kteří mají většinou víkendové pobyty spojené s cykloturistikou po vinařských stezkách. Druhá skupina jsou firmy, které využívají vinařskou turistiku spojenou s exkurzí vinic, vinařské technologie a posezením ve vinném sklepě. U této skupiny se jedná z větší části o muže.“

3.1.4 Vinařské programy cestovních kanceláří a agentur Vinařské programy jednotlivých cestovních kanceláří a agentur aktualizuje a prezentuje na svých webových stránkách Centrála cestovního ruchu jižní Moravy. Jedná se o zájmové sdružení právnických osob, které bylo založeno Jihomoravským krajem, Statutárním městem Brnem a Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR za účelem podpory rozvoje cestovního ruchu na jižní Moravě. Činnost Centrály byla zahájena v červnu 2006. Toto sdružení se spolu s Národním vinařským centrem a Vinařským fondem významně podílelo na přípravě reklamní kampaně českých a moravských vín a tvorbě propagačních 65

materiálů. V rámci podpory vinařské turistiky organizovala Centrála cestovního ruchu jižní Moravy ve spolupráci s CzechTourismem dvoudenní „Fam trip“ pro touroperátory z ostatních regionů ČR, a to ve dnech 28. – 29. 11. 2006. „Cesty se zúčastnilo cca 50 touroperátorů z České republiky. Navštívili nejvýznamnější ubytovací kapacity, hotely, vinné sklepy ve vybraných oblastech a zúčastnili se workshopu k vinařské turistice v Národním vinařském centru ve Valticích. Své nabídky sem přišlo prezentovat 19 zástupců nabízejících zajímavé možnosti, které skýtá jihomoravský region.“76

Přehled nabídky jihomoravských turistických vinařských produktů jednotlivých cestovních kanceláří a agentur je vyhotoven v české, anglické a německé jazykové mutaci a je prezentován na domácích i zahraničních veletrzích cestovního ruchu. Podle informací Centrály cestovního ruchu jižní Moravy, vinařské turistické programy jsou v současnosti nabízené následujícími cestovními kancelářemi a agenturami: • CK Emma agency, s.r.o., Brno – nabízí v rámci vinařské turistiky celkem tři produkty – dva čtyřdenní pobytové zájezdy spojené s ochutnávkami vín v sklepích Znojemské, Mikulovské a Slovácké vinařské podoblasti a programem zaměřeným na poznávání místních historických a přírodních památek. Další vinařský produkt je pětidenní pobytový zájezd, který je nabízen v období Znojemského vinobraní pod názvem „Cesta za vínem“. Ubytování pro účastníky uvedených produktů je zajištěno v hotelech v Hnanicích, Mikulově, Strážnici, Vizovicích, Brně, Čejkovicích, Valticích a Znojmě. Podle slov jednatelky CK Emma, paní Sylvy Pulkové, „klientela zajímající se o vinařskou turistiku je velmi různorodá – věkově i profesně. Jedná se o kolektivy, většinou ze zahraničí, ale i individuální turisty, především smíšené skupinky 4 – 6 osob. Smíšené skupinky v tom smyslu, že někdo z ČR chce svým přátelům ze zahraničí ukázat vinné sklípky na Moravě“. • CK ČEBUS, s.r.o., Brno – cestovní kancelář organizující vinařské zájezdy v ČR i zahraničí již od roku 1993. V minulosti zajistila k této problematice i několik fam a press tripů. Co se týče vinařských programů v ČR, tato CK nabízí celkem čtyři produkty zaměřené na enoturistiku: 1. Pětidenní poznávací zájezd pro milovníky vína – zahrnuje ochutnávky vín a přednášky o víně ve sklepích velkopavlovické, mikulovské a znojemské vinařské podoblasti a dokonce i ve vinařském podniku Záhoří na Slovensku 76

Centrála cestovního ruchu jižní Moravy: Fam trip pro touroperátory z České republiky – vinařská turistika. Dostupné z: < http://www.ccrjm.cz/clanek.php?id_clanku=16> [cit.19.3.2007].

66

2. Cesta za hlubším poznáním vinorodného kraje – sedmidenní poznávací zájezd, který je oproti předchozímu vinařskému produktu rozšířen o návštěvu typických producentů vín ve vinařských oblastech a dalších památek 3. Oba výše uvedené poznávací zájezdy v sobě zahrnují ubytování v hotelu Kraví Hora v Bořeticích. 4. Den otevřených sklepů – jednodenní vinařský program spojený s degustací vín v 18 sklepech, jednoduchým občerstvením a vstupem na cimbálovou muziku na nádvoří zámku. 5. Den vína – jednodenní návštěva sklepů v Bořeticích s možností zakoupení studeného i teplého občerstvení. Na dotaz, kdo je typickým zákazníkem vinařských programů, zástupce CK ČEBUS, pan Řepa, odpověděl: „Charakter účastníků zájezdů doznal výrazných změn, zatímco v první polovině 90. let (zhruba tak do roku 1996-1997) převažovali mezi účastníky výrazně muži, a to především vinaři, ke konci století se začínaly víc objevovat ženy a často i manželské páry. Musím říci, že dobrá polovina klientů jsou tzv. štamgasti - řada jich už absolvovala i na dvě desítky zájezdů s vinařskou tématikou. Typickým účastníkem je starší středoškolák (od 40 let výše), na druhém místě jsou vysokoškoláci, také středního a vyššího věku. Pokud jedou mladí lidé, jsou to většinou sommeliéři. I když žen přibylo, není jich nikdy na zájezdech víc jak 30 %. Lidé se základním vzděláním na tyto akce většinou nejezdí vůbec.“ • Albergo Agency, s.r.o. – cestovní, pořadatelská a cateringová agentura, Znojmo. Tato agentura zajišťuje zájemcům vinařské programy orientované na poznání vinařství na Znojemsku. Jedná se o následující jednodenní vinařské akce: 1. Večer ve vinném sklípku – podle požadavků klienta 2. Poznávání atraktivních vinařských míst – Moravský sklípek a Malovaný sklep v Šatově, klášterní sklepy a Křížový sklep v Přímětcích, Loucký klášter ve Znojmě 3. Za krásami vinic – Národní park 4. Degustace s odborným výkladem – řízená degustace mladých i archivních vín 5. Degustátorské „minimum“ – vinařský program organizovaný ve spolupráci s firmou Znovín Znojmo a.s., zaměřený na umění rozpoznat jednotlivé odrůdy a chutě ve víně. • CA ABSOLUTE Agency, s.r.o., Brno – organizuje pro pěší turisty 2 a 3-denní vinařskou cestu zaměřenou na ochutnávku vína s doprovodným programem ve Znojmě a okolí s ubytováním v hotelu ve Znojmě nebo Vranově nebo 5-denní vinařskou cestu s degustací vína a dalším programem v Brně a okolí a ubytováním 67

v hotelu v Brně. Pro cyklisty je určen 2 až 3-denní cestování na kole podél řeky Dyje s ochutnávkou vín ve vinici Šobes a stylové restauraci Moravský sklípek v Šatově. • Agentura VINSIDE, s.r.o., Znojmo – agentura nabízející poradenství při organizování individuální nebo rodinné vinařské turistiky a zajišťující přednášky s vinařskou tématikou odborným školám, majitelům restaurací a hotelů, firmám, cestovním kancelářím a všem milovníkům vína. • WIEM Group, s.r.o., Mikulov – tato společnost představuje vinařský program orientovaný na poznání krás jižní Moravy s možností ochutnávky vín v Národním salonu vín ve Valticích, případně v místních vinařstvích. • CK AVEDON, s.r.o., Mikulov na Moravě – incomingová cestovní kancelář, která získala jako jedna ze sedmi společností národní cenu „GrandPrix Regiontour 2007“ za realizaci projektu „Nové produkty turistické destinace Slovácko“. Podle slov Ing. Jana Sojky, který je v AVEDONu odpovědný za tvorbu a marketing turistických produktů, se agentura v oblasti vinařské turistiky zaměřuje výhradně na firemní klientelu. Zajišťuje celou řadu firemních akcí a pokud se konají na jižní Moravě, je vinařská tématika vždy součástí alespoň večerního programu. Pan Ing. Sojka se o vinařské klientele vyslovil následovně: „Firmy jsou různého zaměření (nemůžu říct, že by nejvíce jezdili farmaceutické nebo bankovní společnosti - ačkoli se to všeobecně píše) a ani věk zde nehraje roli (převažují však zaměstnanci mladší a střední generace).“ V současnosti figurují v nabídce agentury AVEDON dva základní vinařské produkty: 1. Vinařské oblasti pro gurmány a milovníky vín – účastníci tohoto osmidenního zájezdu mají možnost porovnat nejlepší vína ze tří vinohradnických zemí: rakouského Weinviertelu, vinařské oblasti Morava a Slovenska. Ubytování je zajištěno ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Lednici a v Bratislavě. 2. Relaxačně-sportovní pobyt na Hodonínsku – pětidenní pobyt v lázních Hodonín určený pro aktivní odpočinek jednotlivců nebo malých skupin. Program kromě jiného zahrnuje ochutnávku vín s občerstvením ve sklepě Šidleny. Ubytování je poskytováno v tříhvězdičkovém hotelu v Hodoníně. • CA Aquatour, Veselí nad Moravou – tato cestovní agentura nabízí kromě jiného tzv. kulinární plavby. Jde o plavby lodí po Baťově kanálu spojené s gastronomickými akcemi. Turistické programy spojené s vinařskou tématikou jsou v nabídce cestovní agentury celkem tři: 1. Plavba do Petrovských plžů – 4,5-hodinový program 2. Lodí do vinného sklepa ve Strážnici – 3-hodinový program 68

3. Vinná plavba – plavba lodí do vinotéky v Uherském Ostrohu Všechny tři vinařské produkty zahrnují také možnost ubytování v hotelu nebo ubytovně. •

CA DANITOUR, Velké Bílovice – zajišťuje pro zájemce vinařské programy na

jižní Moravě a v Dolním Rakousku. Jedná se především o organizování posezení ve vybraném vinném sklepě s degustací vín mezi sudy a večeří. Podle přání zákazníků je možné zajistit také cimbálovou muziku, přenocování v ubytovacích zařízeních různých kategorií (přímo ve sklepě, v některém z penzionů nebo v hotelu) nebo rozšířit zájezd o další kulturní program.

Podle průzkumu týkajícího se názorů českých pěstitelů a výrobců vína na aktuální i perspektivní marketingové potřeby, který v roce 2004 provedla pro Vinařský fond agentura marketingových a sociálně informačních analýz, Amasia s.r.o., i přes fakt, že „až 88 % oslovených vinařů je přesvědčena, že díky pořádaným ochutnávkám roste zájem konzumentů o jejich produkty, zatím necelá pětina vinařů zavedla ve spolupráci s cestovními kancelářemi návštěvy jejich klientů ve vlastním vinném sklepě.“77 Přitom vinaři, kteří ve spolupráci s CK pořádají ochutnávky, jich ročně realizují v průměru 13.

3.1.5 Vinařské akce na území České republiky Dalším důležitým předpokladem pro rozvoj enoturistiky je pořádání vinařských akcí, jako jsou různé vinařské slavnosti, výstavy vín, degustace a ochutnávky vín nebo kurzy a přednášky, které si nejčastěji kladou za cíl obeznámit posluchače s charakteristikami a rozdíly jednotlivých odrůd révy vinné. Každoročně v září se v tradičních vinařských oblastech konají snad nejoblíbenější slavnosti vína – tzv. vinobraní. Vinobraní Atraktivnost této podzimní vinařské akce je daná nejenom možností ochutnat místní víno, burčák, případně další speciality daného regionu, ale také bohatým kulturním programem, který tyto slavnosti obvykle doprovází. Města, v nichž se vinobraní koná, ožijí tak na dva nebo tři dny hudbou, tancem, různými výstavami, stánky s ukázkami lidových řemesel a zábavními atrakcemi – kolotoče, ohňostroj. Na žádném vinobraní by neměl chybět ani slavnostní historický průvod, obvykle na počest nějakého panovníka, který do města zavítal – např. Jan Lucemburský na Znojemském vinobraní. Místní vinaři využívají této akce 77

KALNICKÁ, V., PAVLŮ, D.: Závěrečná zpráva – názory českých pěstitelů a výrobců vína na aktuální i perspektivní marketingové potřeby. Amasia – agentura marketingových a sociálně informačních analýz, s.r.o. Praha 2004.

69

jako příležitosti k prezentování svých vín a organizují ochutnávky buď přímo ve svých sklepích nebo v pronajatých prostorách v centru města, jako hlavního dějiště slavností. Jelikož největší vinařské oblasti jsou soustředěny na jižní Moravě, právě tady se konají největší a nejznámější vinobraní v České republice: •

Pálavské vinobraní v Mikulově

•

Slovácké slavnosti vína a otevřených památek v Uherském Hradišti

•

Strážnické vinobraní

•

Znojemské vinobraní

•

Bzenecké krojované vinobraní

•

Vinobraní ve Valticích

•

Vinobraní Moravská Nová Ves

•

Vinobraní v Modré, Uherskohradišťsko

•

Vinobraní Novosedly

•

Krojované vinobraní Nechory, Hodonínsko

•

Vyškovské vinobraní

•

Na příkaz císaře - Vinobraní na Sovinci

•

Hodky s vinobraním Dolní Bojanovice

•

Tradiční Ostravské vinobraní

Slavnostmi vína v podobě vinobraní se ovšem můžou pyšnit rovněž Čechy: •

Vinohradské vinobraní v Praze

•

Vysočanské vinobraní v Praze

•

Máslovické posvícenecké vinobraní

•

Trojské Vinobraní v Botanické zahradě Praha

•

Mělnické vinobraní

•

Litoměřické vinobraní

•

Karlštejnské vinobraní

•

Vinobraní ve Velkých Žernosekách

•

Svatováclavské vinobraní v Kadani

•

Vinobraní na Ranči Orel, Česká Věs

Další významné vinařské akce v ČR Vinařské oblasti České republiky lákají milovníky vín kromě tradičního podzimního vinobraní také dalšími vinařskými akcemi, které se konají v průběhu celého roka.

70

Ve vinařské oblasti Morava řadíme mezi nejvýznamnější akce spojené s vinařskou tématikou následující (seřazené dle měsíce konání): Únor

Semináře k aktuálním otázkám ve vinařství a ve vinohradnictví, Kobylí na Moravě Putování po sklípcích Dobšic, Dobšice Jihomoravská výstava vín, Kongresové centrum BVV, Brno

Březen

Valtický košt, Valtice Vinum Juvenale, Kongresový sál Voroněž Jarovín Rosé, Althánský palác, Znojmo To nejlepší máme pro Vás – prezentace vinařů z celé Moravy, Výstaviště BVV, Brno Znojemský košt, Premonstrátský klášter Louka, Znojmo Ze sklepa do sklepa – putování za vínem do Velkých Bílovic

Duben

Kurzy degustace vína, Brno Výstava vín s ochutnávkou, kulturní dům, Hrádek Kurz Sommelier, Vinařská akademie Valtice

Květen

Valtické vinné trhy, Valtický zámek Festwine, Národní vinařské centrum Valtice Miroslavský košt – výstava vín, Miroslav

Červen

Forum Moravium, Velké Pavlovice

Červenec

Dvě skleničky, tři Haničky, Kaple sv. Václava, Znojmo

Srpen

Výstava vín při Setkání tří měst, Mikulov

Září

Burčákfest, Premonstrátský klášter Louka, Znojmo Zavírání hory a hotařská přísaha, Šatov Slovácké slavnosti vína, Uherské Hradiště Svátek vína Hodonín

Říjen

Zpívání víno, Buchlovice Burčákové slavnosti Hustopeče

Listopad

Ochutnávka mladých vín, kulturní dům, Božice Svatomartinské otevřené sklepy, Velké Pavlovice Svatomartinské svěcení vín, Miroslav

V současnosti začíná být na Moravě trendem, že vinaři jednotlivých vinařských obcí lákají turisty několika otevřenými vinnými sklípky, a to každý den v týdnu v průběhu celé letní turistické sezóny (květen – září). Probíhá to tak, že se vinaři dohodnou na službách, kdy nabízejí návštěvníkům prohlídku svého vinného sklepa, degustaci vzorků vín a samozřejmě 71

také prodej lahvového i sudového vína. Příklady takovýchto vinařských obcí jsou Velké Pavlovice, Bořetice, Bílovice anebo Pavlov.

Ve vinařské oblasti Čechy se v průběhu roka pořádají následující významné vinařské akce: Leden

Ochutnávka vín v Jaroměři

Únor

Štika Forum – soutěž vín, Pardubice

Březen

Galerie Rýnských ryzlinků, Národní dům vína, Praha Charakteristika a poznání odrůd révy vinné, Národní dům vína, Praha

Duben

Kurz degustace vína, Praha Mělník, město vína, regionální výstava vín, regionální muzeum Mělník Vinařská Litoměřice, Dům kultury, Litoměřice

Květen

Vinařský zájezd do Litoměřic, Velkých Žernosek a Mělníku, Jaroměř Mezinárodní veletrh Víno&destiláty

Srpen

Pardubický festival vína, Pardubický zámek Dobřichovské vinařské slavnosti, Dobřichovice Mělnický košt, Mělník - centrum

Září

Víkend světových vín v Botanické zahradě, vinice sv. Kláry, Praha Slavnosti vína, Stříbro, Tachovsko Svatováclavské slavnosti v Kutné Hoře, Kutná Hora

Co se týče obliby vinařských akcí v České republice, podle vyjádření pana Ing. Jaroslava Machovce, ředitele Vinařského fondu, český spotřebitel vína projevuje zájem především o řízené degustace vín spojené s odborným výkladem, tematicky zaměřeným například na charakteristiky jednotlivých odrůd, jejich poznávání a vzájemné rozlišování. Narozdíl od Rakušanů lidé v České republice nevyhledávají vinařské akce, součástí kterých jsou práce ve sklepě nebo na vinohradě.

3.1.6 Ubytovací kapacity vinařských oblastí – dle krajů Vinařské oblasti České republiky se rozprostírají na území celkem šesti krajů, a to čtyřech českých – Praha, Středočeský kraj, částečně také Pardubický a Ústecký kraj a dvou moravských – převážně Jihomoravský kraj, ale též Zlínský kraj. Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení v těchto krajích uvádí následující tabulka: 72

Tabulka 18: Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení v krajích vinařských oblastí k 31.12.2005

Kraje vinařských oblastí ČR Čechy Praha Středočeský kraj Pardubický kraj Ústecký kraj Morava Jihomoravský kraj Zlínský kraj

Počet zařízení 1 827 597 553 278 399 863 497 366

Počet pokojů 53 432 30 355 10 339 5 418 7 320 19 937 12 027 7 910

Počet lůžek

Počet míst pro stany a karavany

129 704 66 351 28 379 15 569 19 405 51 990 30 555 21 435

12 143 1 261 6 389 1 730 2 763 6 687 5 042 1 645

Průměrná cena za ubytování (v Kč) 490 1 012 373 257 318 301 315 287

Pramen: ČSÚ

Z tabulky č. 18 je patrné, že z hlediska počtu ubytovacích zařízení v krajích, na jejichž území se rozprostírají vinařské oblasti České republiky, nejlepší zázemí pro rozvoj cestovního ruchu poskytuje Praha a Středočeský kraj s kapacitou téměř 600 zařízení. Špatně na tom není ani Jihomoravský kraj, kde se nachází celkem 497 ubytovacích zařízení a v počtu pokojů a lůžek dokonce předčí Středočeský kraj. Významná je také vysoká vybavenost Jihomoravského kraje místy určenými pro stany a karavany, které bývají velmi často vyhledávané pro přenocování cyklistů, sjíždějících vyznačené vinařské stezky. Co se týče cen, není překvapením, že nejdražším krajem je na zahraniční návštěvníky orientovaná Praha, kde turista za jedno přenocování zaplatí v průměru až 1 012 Kč. Nejlevnější ubytování je naopak možné najít v Pardubickém kraji – 257 Kč/noc.

Přehled hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v jednotlivých krajích vinařských oblastí je znázorněn v tabulce č. 19. Náročnou klientelu nejlépe uspokojí kraj Praha, kde bylo vybudováno celkem 26 pětihvězdičkových hotelů a 89 čtyřhvězdičkových. Další hotel s pěti hvězdičkami se na území vinařských oblastí ČR nachází pouze v Středočeském kraji. Ostatní hotely a penziony jsou v hojném počtu zastoupeny v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Pro nenáročné návštěvníky, vyhledávající při svém putování za vínem levné ubytování, lze doporučit účast na vinařských akcích ve Středočeském nebo Jihomoravském kraji, které jsou bohaté na počet kempů, chatových osad a turistických ubytoven, tj. kategorií nižších cenových relací. Ve Středočeském kraji se nachází celkem 66 kempů a 80 chatových osad a turistických ubytoven. V Jihomoravském kraji je počet ubytovacích zařízení této kategorie jen o něco nižší – 40 kempů a 78 chatových osad a turistických ubytoven.

73

Tabulka 19: Hromadná ubytovací zařízení podle kategorie v krajích vinařských oblastí k 31.12.2005 Kraje vinařskýh oblastí ČR

Ubyt. zařízení celkem

Hotely a podobná zařízení celkem

Čechy Praha Středočes. Pardubic. Ústecký Morava Jihomor. Zlínský

1 826 597 552 278 399 861 496 365

1 158 483 299 138 238 469 274 195

Hotely *****

27 26 1 -

Hotely ****

119 89 18 1 11 24 14 10

Ostatní hotely a penziony

Ostatní ubyt. zařízení celkem

1 012 368 280 137 227 445 260 185

668 114 253 140 161 392 222 170

Kempy

Chatové osady a turistické ubytovny

Ostatní nespecifi kovaná zařízení

199 21 80 50 48 126 78 48

328 71 107 72 78 206 104 102

141 22 66 18 35 60 40 20

Pramen: ČSÚ

Statistiky o počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních, kteří přijeli za účelem vinařské turistiky se bohužel nesledují ani na národní, ani na regionální úrovni. Český statistický úřad šetří pouze počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních, avšak bez ohledu na účel jejich pobytu a dále pak cestování rezidentů v rámci ČR, kde se sleduje také účel, ale enoturistika se mezi zjišťované účely pobytu neřadí.

Certifikační systém Cyklisté vítáni V souvislosti s vinařskou turistikou přijala řada evropských zemí zvláštní legislativu, upravující standard infrastruktury a služeb, které je nevyhnutelné plnit, pokud chce obec či jednotlivec využívat výhod propagace pod společným označením vinařského regionu. Aby Česká republika obstála v konkurenci sousedních vinařských regionů Rakouska a Německa, Nadace Partnerství ve spolupráci s Národním vinařským centrem, Vinařským fondem a dalšími partnery připravila návrh certifikace služeb vinařské turistiky pod názvem „Cyklisté vítáni“, který vychází ze systému zavedeného v Dolním Rakousku. „Cyklisté vítáni je celonárodní certifikační systém, který z pohledu cyklistů hodnotí nabídku a vybavenost stravovacích a ubytovacích služeb, kempů a turistických cílů. Ubytovací zařízení, která projdou certifikací jsou označena zelenobílou známkou s usmívajícím se kolem.“78 Účelem projektu je:79 •

připravit hodnotitele, uskutečnit kampaň pro trvalé zvyšování počtu certifikovaných zařízení a zvyšování kvality služeb orientovaných na cyklisty a cykloturisty,

•

poskytnout provozovatelům turistických služeb informace a poradenství pro rozšíření a zvýšení kvality služeb nabízených cyklistům a cykloturistům,

78

Cyklisté vítáni – certifikace turistických služeb. Nadace Partnerství 2007, 2. vydání. Cyklisté vítáni – národní certifikace služeb cestovního ruchu – O projektu. Nadace Partnerství. Dostupné z: [cit. 26.3.2007]. 79

74

•

prostřednictvím propagace, medializace a trvalým poskytováním služeb vytvářet zdravou konkurenci na trhu turistických služeb pro cyklisty a cykloturisty.

Nabídka certifikovaných zařízení80 Všechny turistické služby a cíle označené logem Cyklisté vítáni nabízejí: •

kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla nebo uzamykatelné místnosti/boxy pro jejich bezplatné uschování,

•

základní nářadí pro jednoduché opravy kol,

•

lékárničku,

•

informační tabuli Cyklisté vítáni s místními aktualitami a informacemi o službách pro cyklisty.

Certifikovaná ubytovací zařízení nabízí cyklistům •

energeticky vydatné snídaně (jogurt, müsli, ovoce),

•

možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje.

Certifikované restaurace nabízí speciální jídelní a nápojový lístek: •

s nabídkou přizpůsobenou potřebám cyklistů (např. osvěžující cyklonápoj),

•

jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby.

Certifikované kempy zaručují: •

vymezenou a oddělenou stanovou zónu pro cyklisty a jiné nemotorizované hosty,

•

odstavné a parkovací možnosti kol v blízkosti stanů, parkování jízdních kol na území kempu bez poplatků,

•

možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje.

Výše uvedená kritéria jsou povinná pro každé certifikované zařízení. Kromě nich musí certifikovaná zařízení poskytovat alespoň tři doplňkové služby, mezi které se řadí poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, prodej cyklistických a turistických map okolí, nabídka doporučených výletů na kole v okolí, informační/rezervační servis pro zajištění ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, možnost zakoupení obědových balíčků a přístup na internet. Před turistickou sezónou 2007 je kritérii systému Cyklisté vítáni certifikováno celkem 1000 zařízení v rámci celé České republiky. Jejich profil, hodnocení a podrobný popis včetně fotografií a polohy GPS v souřadnicích lze najít na stránkách www.cyklistevitani.cz.

80

Cyklisté vítáni – certifikace turistických služeb. Nadace Partnerství 2007, 2. vydání.

75

3.2 Propagace vína a enoturistiky v České republice – podpůrné projekty Jak již bylo zmíněno výše, hlavní institucí, která v České republice zaštiťuje podporu a propagaci domácího vinařství a vinohradnictví, je Vinařský fond. K jeho nejvýznamnějším úkolům patří podpora marketingu vína a rozvoj vinařské turistiky u nás. V letech 2003 – 2004 Vinařský fond umožnil realizaci celkem 200 projektů zaměřených na propagaci odbytu českých a moravských vín, a to v několika tématických okruzích – průzkumy trhu, pořádání přehlídek vín, propagace odbytu vín v zahraničí (tiskoviny a jiné nosiče), podpora projektů vinařské turistiky, podpora výchovy a osvěty v oblasti vinařské kultury, film pro prezentaci vinařství a vinohradnictví ČR a podpora projektů provozování vinařských informačních center. Celková částka, vyplacená na uskutečnění uvedených projektů činila v daném období téměř 22 mil. Kč. „Od května 2004 do dubna 2006 byla činnost Fondu výrazně omezena z důvodu neukončené notifikace podpor z Vinařského fondu Evropskou komisí.“81 Od loňského roku mohou projekty na podporu propagace a prodeje moravských a českých vín a vinařské turistiky podávat Vinařskému fondu i sami vinaři nebo prakticky kdokoliv, kdo splní stanovená kritéria. Termíny, kdy je možné žádosti podávat specifikuje Vyhláška č. 97/2006 o předpokladech a způsobu podpory marketingu a prodeje produktů, podpory rozvoje turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství a podrobnostech o poskytování informací veřejnosti Vinařským fondem. Je to dvakrát ročně, a to vždy v termínech od 1. ledna do 15. února a od 1. července do 15. srpna. „Předmětem podpory mohou být například úhrady nákladů spojených s účastí na výstavě, nákladů spojených s výrobou tištěných a audiovizuálních materiálů o víně a vinařství či aktivity vinařské turistiky.“

82

Vinařský fond tyto žádosti

o podporu přijímá a rozhoduje o jejich akceptaci nebo zamítnutí. Informace o přijatých žádostech a výši udělené podpory v roce 2006 – viz. příloha č. 4. V termínu od 1. ledna do 15. února 2007 Vinařský fond přijal celkem 173 žádostí, přičemž ve většině případů vinaři České republiky usilují o získání finanční podpory (50 % nákladů na pronájem plochy) pro účast na výstavě Víno a destiláty, která se uskuteční v termínu 15. – 17. 5. 2007 na výstavišti v Holešovicích v Praze.

81 Vinařský fond ČR: Propagace 2003 – 2005. Dostupné pro registrované uživatele: [cit. 31.3.2007]. 82 HYNEK, P.: Vinařský fond rozjel kampaň podporující tuzemská vína. Vinařský obzor 10/2006, s. 494.

76

3.2.1 Marketingový projekt českých a moravských vín V souladu se svým posláním zahájil Vinařský fond ve spolupráci s Národním vinařským centrem, o.p.s. a vybranou agenturou Comtech realizaci uceleného projektu propagace a podpory prodeje moravských a českých vín pod společnou národní značkou „vína z Moravy, vína z Čech“. Pod touto značkou národní kvality se mohou prezentovat vína těch vinařů, kteří splňují podmínky Vinařského zákona a zapojí se do projektu. Je rovněž důležité poznamenat, že nositelem národní značky „vína z Čech, vína z Moravy“ může být jenom „lahvové víno, které je komisí expertů SZPI zatříděno jako víno jakostní s původem ve vinařské oblasti Morava nebo Čechy (tj. „jakostní“ a „jakostní s přívlastkem“; nikoli stolní nebo zemské).“83 Národní značka je graficky ztvárněna do podoby skleničky symbolizující národní vlajku České republiky se sloganem „Velká vína z malé země“, a má tak představovat „historickou náklonnost Čechů ke svým vínům, národní hrdost a především ryze domácí původ na úrodných vinicích Moravy a Čech.“84 Podle vyjádření ředitele Vinařského fondu, Ing. Jaroslava Machovce, hlavním cílem projektu je „zvýšit obecné povědomí o kvalitě a jedinečnosti moravských a českých vín, a tak zlepšit jejich vnímání a prestiž v očích nejen odborné, ale především laické veřejnosti.“85 Celkem 732 registrovaných vinařů bylo o projektu informováno prostřednictvím dopisu se základními údaji. Navíc přiložený balíček obsahoval originální otvírák a propisku s logem „Vína z Moravy, vína z Čech“ a vzorek visaček na láhev. Avšak podle slov pana Ing. Machovce, si někteří vinaři pouze schovali otvírák a propisku a dopis s informacemi ani nečetli, a pak se divili, že nějaká kampaň probíhá a oni do ní nejsou angažováni. Vinařský fond se snaží šířit informace o projektu také prostřednictvím webových stránek www.wineofczechrepublic.cz a www.vinarskyfond.cz. Připravují se rovněž informativní setkání s vinaři na různých místech na Moravě, kde budou přítomni jak zástupci Vinařského fondu, tak komunikační agentury Comtech, která celou kampaň realizuje. Do projektu propagace a podpory českých a moravských vín se mohou zapojit i vinotéky, které splňují následující podmínky86: • nabízí a propagují především moravská a česká vína; konkrétně tato vína musí představovat většinu prodejní plochy, 83

Vinařský fond ČR, NVC, o.p.s.: Projekt propagace a podpory prodeje moravských a českých vín. 28.7.2006. Dostupné z: [cit. 31.3.2007]. 84 Viz. tamtéž. 85 HYNEK, P.: Vinařský fond rozjel kampaň podporující tuzemská vína. Vinařský obzor 10/2006, s. 493. 86 KRŠKA, P.: Nabídka spolupráce vinotékám. Národní vinařské centrum, o.p.s., 4.2.2007. Dostupné z: [cit. 1.4.2007].

77

• vystavují na vhodných místech materiály propagující moravská a česká vína (plakáty, letáčky atd.). Vinotéka v rámci projektu dostane: •

informační podporu v podobě zařazení do seznamu doporučených vinoték na www.wineofczechrepublic.cz, který bude později vydán také v tištěné podobě,

•

materiální podporu ve formě propagačních materiálů zdarma,

•

materiální podporu ve formě sommelierských potřeb s logem zdarma,

•

podporu ve formě účasti na připravovaných vzdělávacích sommelierských programech zdarma či za symbolický poplatek. Pro rozšíření povědomí o národní značce kvality Vína z Moravy a Vína z Čech byla

rozběhnuta rozsáhlá a dlouhodobá kampaň, namířená především na dvě cílové skupiny, které představují dva nejsilnější segmenty spotřebitelů vína v ČR, a jsou tak považované z marketingového hlediska za nejdůležitější – tradiční čeští konzumenti a rodinně orientovaní nenároční konzumenti. Jednotlivé typy konzumentů vína v ČR byly přitom vyprofilovány pomocí výsledků průzkumu v oblasti konzument – víno, který provedla v loňském roce brněnská agentura FOCUS – Centrum pro sociální a marketingovou analýzu, s.r.o. Reklamní kampaň, která naplno odstartovala na konci srpna loňského roku, je rozdělená do tří hlavních etap, charakterizovanými třemi slovy: první – „objevte“ (Objevte kouzlo našich vín), druhá – „vychutnejte“ a třetí – „poznejte“ (představení odrůd, podoblastí atd.). Součástí dlouhodobého projektu je i rozvoj vinařské turistiky spolu s jednotnými propagačními materiály, podpora lokálních akcí, podpora exportu, zabezpečování průzkumů trhu a veletrhů. Pro naplnění cílů projektu slouží široká škála propagačních prostředků, jako jsou tiskové prezentace, billboardy, televizní vysílání, internet atd. Kromě toho je národní značka vína představována také přímo na prodejních místech, ve vinotékách, kavárnách, v nákupních centrech či v gastronomických zařízeních. Nejnovější tištěná brožura s názvem Napříč Českou republikou – malý průvodce současným vinařstvím - je vydaná v několika jazykových mutacích (angličtina, němčina, polština, ruština) a obeznamuje konzumenta s historií vinařství u nás, českými a moravskými vinařskými podoblastmi a také nejvýznamnějšími odrůdami vín, která se v ČR pěstují. Podle sdělení Ing. Machovce „to, co nejvíce na zákazníka zabírá je příběh… Prezentace vína nespočívá primárně v plošné inzerci, spotřebitele přesvědčí, když se dozví něco o regionu nebo proč víno vzniká tímto způsobem, kdo je jeho výrobcem nebo že existuje tradice daného vinařství… Proto jsou důležité prezentace, košty a přehlídky.“ Pro letošní rok

78

se Vinařský fond rozhodl dělat kromě jiného v masivnějším měřítku ochutnávky v řetězcích, které by měly odstartovat v dubnu v obchodních řetězcích Ahold, Interspar a Globus. Kromě toho tento rok na brněnském veletrhu G+H Vinařský fond společně s Národním vinařským centrem zahájily dvouletý projekt pod názvem To nejlepší pro Vás, v rámci kterého budou domácí vinaři objíždět republiku a představovat svou produkci. „Postupně se vinaři objeví asi v desítce krajských měst po celé republice. Letos zřejmě ve čtyřech a příští rok v dalších šesti.“87 Podle Ing. Machovce se představí ti nejlepší čeští a moravští vinaři a nejlepší vína. Pozváni k účasti byli totiž ti, kteří jsou se svými produkty nominováni do Národního salonu vín. Akce jsou plánovány jako dvoudenní, přičemž první večer, spojený s kulturním představením, bude vždy určen pro pozvané zástupce regionu a druhý den bude moci vystavená vína ochutnat příchozí veřejnost. „Loni vydal Vinařský fond na komunikační kampaň, podporu projektů, výstav, soutěží a vinařské turistiky přes 50 milionů korun. Letos je rozpočet výjimečně 100 milionů, přičemž do budoucna roční výdaje nepřesáhnou 60 milionů korun.“88 Na dotaz, jestli jsou už viditelné výsledky kampaně v podobě zvýšení prodeje domácích vín, případně výraznějšího zapojení domácích producentů vína do aktivit Fondu, ředitel Vinařského fondu, Ing. Machovec, odpověděl, že určité pozitivní změny jsou patrné, ale je ještě předčasné vyvozovat závěry.

3.2.2 Svatomartinské víno – značka mladých moravských vín Jedním z viditelných projektů podporujících naše domácí vína je uvedení mladých svěžích moravských vín na trh pod společnou národní známkou „Svatomartinské víno“, které se od loňského roku bude konat vždy v jednotný termín – 11. listopadu v 11 hodin. Tento projekt byl prvně realizován v roce 2005 a sklidil značný úspěch. Tradice Svatomartinského vína vychází z dávného zvyku vinařů připíjet si na svátek sv. Martina poprvé novým, mladým vínem. Pod značkou „Svatomartinské“ se mohou vyrábět tyto druhy vín89:

87

PECÁK, R.: Vinaři se chystají na turné po českých městech. MF Dnes, 28.3.2007. Dostupné z: [cit. 1.4.2007]. 88 BARTOŠOVÁ, V.: Víno musí jít za svým zákazníkem. Marketing a média, 19.3.2007. Dostupné z: < http://www.wineofczechrepublic.cz/index.php?sec=3&sec2=6&id_v=805&lang=cz> [cit. 1.4.2007]. 89 Národní vinařské centrum, Vinařský fond ČR: Svatomartinské: letos míří na trh 350 tisíc lahví. 11. 10. 2006. Dostupné z: [cit. 1.4.2007].

79

•

Bílé víno – odrůdy Müller Thurgau a Veltlínské červené rané: zelenkavě-žlutá barva, svěží ovocité víno s příjemným charakterem primárního aroma ve vůni, vyvážený obsah kyselin a cukrů; možný mírný obsah CO2.

•

Růžové víno – odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké: svěží, ovocitý charakter, růžová barva, umírněný obsah tříslovin, příjemná kyselina; mírný obsah CO2.

•

Červené víno - odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké: rubínová či granátová barva, svěží ovocitá či květinová vůně, chuť hebká, sametová, vyrovnaná, nerušená ostrou kyselinou; možný mírný obsah CO2. Každý typ vína může být vyráběn z uvedených odrůd – buď jako samostatné odrůdy,

nebo cuvée těchto odrůd. Před uvedením na trh je každé víno posuzováno nezávislou komisí z řad vinařských odborníků a uznávaných degustátorů, kteří složili senzorické zkoušky SZPI nebo zkoušky dle evropských norem ISO. Členové komise posuzují shodu senzorických parametrů jednotlivých vzorků vína s požadovanými charakteristikami. Pro udělení svolení k užívání známky „Svatomartinské“ se musí u příslušného vína vyjádřit kladně minimálně čtyři ze sedmi členů komise. Toto hodnocení probíhá počátkem listopadu v degustačním pracovišti Národního vinařského centra ve Valticích. V loňském roce bylo hodnoceno celkem 107 vín, z čehož 92 splnilo podmínky pro užívání celonárodní známky „Svatomartinské víno 2006“. K hodnocení se přihlásilo celkem 58 vinařských firem, přičemž 54 z nich disponovalo alespoň jedním vínem, které může být označené jako Svatomartinské. Úspěch projektu je zřejmý z číselných údajů o množství prodaných lahví pod tímto označením – v loňském roce 350 tis. lahví, což představuje nárůst o 200 tis. oproti předchozímu prvnímu ročníku, kdy se do projektu zapojilo celkem 27 vinařských firem. Výrobci svatomartinského vína, registrovaní u Národního vinařského centra ve Valticích, mohou na etiketách svých vín používat jednotnou grafickou značku nebo také užít vzorovou etiketu připravenou Národním vinařským centrem. Dalším jednotícím prvkem mladých moravských vín představuje smršťovací záklopka s logem Svatomartinské. Držitelem ochranné známky k těmto symbolům je Vinařský fond ČR. Pro vinaře, produkující Svatomartinské víno, jsou ve Valtickém zámku, sídle Národního vinařského centra, k dispozici různé propagační a podpůrné materiály. Jedná se například o informační letáčky, stojánky na stůl, plakáty menší (A3), plakáty větší (A2) a vlaječky na šňůrce. Tyto materiály jsou rovněž zasílány vinotékám a restauracím na vyžádání zdarma.

80

3.2.3 Projekt rozvoje a podpory vinařské turistiky na Moravě Jedná se o projekt zaměřený na podporu českého a moravského vinařství realizovaný Národním vinařským centrem ve spolupráci s Vinařským fondem České republiky. Do tohoto programu je zapojený také Jihomoravský kraj spolu s Nadací Partnerství a Agenturou rozvoje cestovního ruchu jižní Moravy. Projekt si klade za cíl „vytvoření komplexní databáze poskytovatelů služeb vinařské turistiky a vinařských turistických cílů, jako jsou významné vinice, sklepní uličky, ale také vinařská muzea a expozice“,90 jako předpokladu pro ucelenou propagaci regionu jižní Morava a vymezení vinařské turistiky jako formy cestovního ruchu. Koncem loňského roku byla zmapována nabídka služeb pro turisty, a na jejím základě Národní vinařské centrum vytvořilo základní témata vinařské turistiky, která se v letošním roce budou propagovat. Jedná se zejména o vinařské stezky, vinařské zajímavosti, muzea a významné vinařské akce, jako například vinobraní, výstavy vín, dny otevřených sklepů atd. V současnosti existují tři základní databáze91: 1. Společná databáze vinařství, vinných sklepů a vinoték ve vinařských oblastech 2. Databáze vinařských muzeí 3. Databáze vinařských zajímavostí Všichni vinaři a provozovatelé vinných sklepů, vinoték, muzeí a dalších vinařských zajímavostí mají možnost se do těchto databází zaregistrovat prostřednictvím elektronického formuláře na webových stránkách Národního vinařského centra. Do programu se mohou zapojit rovněž Turistické informační centra tím, že zaregistrují vinařské atraktivity regionu, ve kterém působí. Registrovaný záznam lze kdykoli aktualizovat, a to buď online nebo prostřednictvím telefonického rozhovoru s manažerem projektu Ing. Michalem Solaříkem. Zapojení do projektu samozřejmě přinese vinařům určité výhody – především jejich vlastní

propagaci

na

oficiálních

stránkách

českých

a

moravských

vín

www.wineofczechrepublic.cz v sekci „Víno a turistika“ a „Adresář vinařů“ a též zařazení do tištěného průvodce po vinařstvích a vinných sklepech Moravy, který by se měl objevit již koncem března a bude distribuovaný na veletrzích cestovního ruchu, v knihkupectvích a vinotékách v České republice.

90

SOLAŘÍK, M.: Vinařská turistika. COT business 9/2006, s. 38. Národní vinařské centrum, o.p.s.: Projekt rozvoje a podpory vinařské turistiky na Moravě. 7. 12. 2006. Dostupné z: [cit. 2.4.2007].

91

81

3.2.4 Vítejte ve sklepních uličkách „Vítejte ve sklepních uličkách“ je projekt svazu znojemských vinařských obcí Daníž, zaměřený na podporu cestovního ruchu na Znojemsku, který získal finanční prostředky ze společného regionálního operačního programu EU v oblasti cestovního ruchu na regionální úrovni. Základním posláním svazu Daníž, sdružujícího v současnosti celkem 34 obcí a 6 městských čtvrtí Znojma, je „trvale udržitelný rozvoj regionu a zvyšování hospodářské prosperity, čehož chce dosáhnout také prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu.“92 Svazek má zájem na společné propagaci mikroregionu se zvláštním zřetelem na vinařskou turistiku a agroturistiku. Realizátorem programu „Vítejte ve sklepních uličkách“ se na základě výběrového řízení stal Institut regionálních informací.

Cílem projektu je zvýšit informovanost veřejnosti a turistů o zajímavých cílech a aktuálním dění na Znojemsku, a tím i návštěvnost tohoto regionu. Jedná se o vůbec první ucelený projekt svého druhu v daném regionu a jeho součásti jsou následující produkty:93 1) Internetový modul a interaktivní mapa „Vítejte ve sklepních uličkách“ – www.sklepniulicky.cz – obsahuje mapu regionu, mapy jednotlivých obcí a sklepních uliček s detailními informacemi, 2) Publikace „Vítejte ve sklepních uličkách znojemského regionu Daníž“ – informace o zajímavostech jednotlivých obcí, sklepních uličkách a aktivních vinařstvích a vinotékách, 3) Incomingový program „Vítejte ve sklepních uličkách znojemského regionu Daníž“ – víkendový program pro individuální návštěvníky i skupiny turistů, případně vícedenní program pro skupinovou turistiku, 4) Marketingová podpora projektu „Vítejte ve sklepních uličkách“ – účast na veletrhu Regiontour 2006 a ISSS 2006, samostatný leták k incomingovému programu, tisková konference, trvale udržované aktuální webové stránky, pravidelné informace médiím. Pro zvýšení turistické přitažlivosti a návštěvnosti regionu využívá projekt nejenom existenci sklepních uliček, ale i přírodních předpokladů regionu (Národní park Podyjí) a dalších turistických cílů. „Ambicí projektu je napojení na jednotný informační a rezervační systém v Jihomoravském kraji a zařazení programu do nabídky turistických produktů České centrály cestovního ruchu.“94 92 93

Vítejte ve sklepních uličkách. FS 03/2006, s. 39. Vítejte ve sklepních uličkách. COT business 9/2006, s. 42.

82

Východiskem realizace programu jsou dvojjazyční internetové stránky (čeština a němčina) svazu Daníž, www.daniz.cz, které informují o jednotlivých členských obcích a současně představují společenské, sportovní, kulturní i vinařské akce, pořádané v daném regionu. Kromě toho obsahují databázi „Sklepmistr“ s více než čtyřmi stovkami firem nabízejících ubytování, stravování, posezení ve vinných sklípcích a další služby.

3.2.5 Modré hory Nápad vytvoření dalšího projektu, který by podporoval rozvoj vinařské turistiky a přiblížil návštěvníkům kulturu jižní Moravy, vznikl ve Velkých Pavlovicích. Projekt s názvem Modré hory, jehož iniciátorem je sdružení Forum Moravium, navazuje na loňské otevření cyklostezky Krajem André. Modré hory bude podporovat rovněž Vinařský fond, Svaz vinařů a Národní vinařské centrum. Do projektu se kromě Velkých Pavlovic zapojily též další vinařské obce, konkrétně Němčičky, Bořetice, Kobylí a Vrbice. Tyto obce mají v plánu vytvořit i vlastní značku vína, tzv. Modrohorské, představující směs dvou tradičně a nejčastěji pěstovaných odrůd v dané oblasti – Frankovky a Modrého Portugalu. V souvislosti s plánovaným projektem se v současnosti připravují propagační materiály a seminář pro vinaře o tom, „jak podávat víno, jak se chovat k turistům nebo jakým způsobem jim předat zasvěcené informace.“95 Týden od třicátého června do šestého července se bude nést v duchu několika zajímavých vinařských akcí. Podle slov velkopavlovického starosty pana Pavla Procházky „všechno začíná Expedicí krajem André, pokračuje Vínem v oranžovém a končí otevřením vinařské turistické stezky Modré hory.“96 Kromě toho všechny partnerské obce chystají na tento týden další zajímavosti. Starostové zúčastněných vinařských obcí jsou přesvědčeni, že projekt pomůže zviditelnit místní vinaře a přiláká do regionu více návštěvníků, a tím i vyšší tržby.

94

Vítejte ve sklepních uličkách. COT business 9/2006, s. 42. FIALOVÁ, D.: Modré hory budou vábit turisty. Nový život, 22.2.2007. Dostupné z: < http://www.wineofczechrepublic.cz/index.php?sec=3&sec2=6&id_v=769&lang=cz> [cit. 3.4.2007]. 96 FIALOVÁ, D.: Modré hory budou vábit turisty. Nový život, 22.2.2007. Dostupné z: < http://www.wineofczechrepublic.cz/index.php?sec=3&sec2=6&id_v=769&lang=cz> [cit. 3.4.2007]. 95

83

3.2.6 Krajem vína Jeden z nejvýznamnějších projektů vyzdvihujících vinařství a vinařskou turistiku na jižní Moravě, který byl vytvořen pro turistickou sezónu 2007, nese název „Krajem vína“. Tento projekt je realizován Národním vinařským centrem za podpory Vinařského fondu a Jihomoravského kraje. Dalšími významnými partnery jsou Centrála cestovního ruchu jižní Moravy a Nadace Partnerství. Jedná se o obsáhlý soubor propagačních materiálů věnovaných enoturistice na jižní Moravě vydaný Agenturou Bravissimo. „Edice Krajem vína zahrnuje soubor čtyř map vinařských podoblastí vydávaný v celkovém nákladu 40 000 ks, mapu Moravské vinařské oblasti v nákladu 30 000 ks, reprezentační katalog vydaný v nákladu 4 000 ks a informační letáček v nákladu 60 000 ks v pěti jazykových mutacích.“97 Vyjmenované tiskoviny byly poprvé oficiálně představeny turistické veřejnosti 11. ledna na brněnském veletrhu cestovního ruchu Regiontour 2007. Kolekce Krajem vína je zejména informativního charakteru. Leták seznamuje čtenáře s historií vinohradnictví na jižní Moravě, s geografickými podmínkami (podnebí, půda, reliéf, atd.) zaručujícími specifičnost moravských vín a podává přehled nejčastěji pěstovaných moravských odrůd. Druhá strana letáku obsahuje informace o legislativním rozdělení Moravy na vinařské podoblasti s velmi stručnou charakteristikou nejvýznamnějších atraktivit a kontakty na turistická informační centra jednotlivých podoblastí. Reprezentační desetistránkový katalog je největšího formátu (A4) a je vytištěný na velmi kvalitním papíru. Avšak kvalitativní úroveň informací je docela nízká. Obsahuje již mnohokrát zopakované údaje o tradici vinařství na jižní Moravě, přírodních podmínkách tohoto regionu, vinařských podoblastech a nepatrnou zmínku o tom, kde a kdy je možné moravské víno ochutnat. Z informačního hlediska je zajímavější pouze poslední stránka, kde lze najít také několik zajímavostí, jako například kde hledat nejkrásnější vinné sklepy, vinařské expozice nebo historické vinohrady. Katalog je doplněn mnohými fotografiemi zachycujícími krajinu jižní Moravy, vinohrady a šťastné lidi, kteří se zasněným pohledem vychutnávají moravské víno. Celý katalog tak působí silně emotivně. Faktická stránka katalogu je však na nízké úrovni. Jako mnohem praktičtější pro potenciální návštěvníky jižní Moravy lze hodnotit mapy vydané v edici Krajem vína. Jde o celkem pět mapových sešitků – mapa celé jižní Moravy a mapy jednotlivých moravských vinařských podoblastí. 97

Národní vinařské centrum, o.p.s.: KRAJEM VÍNA - nová edice propagačních materiálů vinařské turistiky. 5.1.2007. Dostupné z: < http://www.wineofczechrepublic.cz/index.php?sec=aktual&id_v=700&all=true&archiv=&lang=cz&filtr> [cit. 4.4.2007].

84

Na mapě celé jižní Moravy je vyznačených 27 vinařsky přitažlivých cílů a 50 turisticky atraktivních jihomoravských cílů s legendou poskytující základní informace o těchto atraktivitách spolu s internetovými adresami a dalšími kontaktními údaji – telefonní číslo, e-mail. Druhou stranu mapy tvoří opět známé informace – od historie vinařství jižní Moravy, přes poodhalení geografických podmínek a výčet pěstovaných odrůd až po prezentaci vinařských podoblastí. Návštěvníci však mohou ocenit sloupek s informacemi o konání významných vinařských akcí na jižní Moravě s odkazy na webové stránky, kde se lze o daných akcích dozvědět více. Sešitky s mapami jednotlivých vinařských podoblastí jsou koncipovány podobně. Na rozdíl od mapy celé jižní Moravy jsou však podrobnější a jsou v nich vyznačeny i jednotlivé vinařské stezky spolu s objekty certifikovanými systémem Cyklisté vítáni, které se na stezkách nacházejí. Legenda mapy obsahuje kromě kontaktů na vinařsky a turisticky atraktivní cíle také základní informace o vinařských stezkách, kontakty na turistická informační centra a deset největších výrobců vín v daném regionu. Zájemci o propagační materiály edice Krajem vína si je mohou bezplatně objednat prostřednictvím e-mailu [email protected]. Brožury jsou samozřejmě dostupné též ve všech turistických informačních centrech jižní Moravy, ve vinotékách po celé České republice i v prodejnách vín.

3.2.7 Internetová propagace vína a vinařské turistiky Pro účely online prezentace českých a moravských vín a vinařské turistiky v České republice byla vytvořena internetová stránka www.wineofczechrepublic.cz, kterou spravuje Národní vinařské centrum, o.p.s. Tyto oficiální „vinařské stránky“ jsou jejich návštěvníkům k dispozici ve čtyřech jazykových mutacích – češtině, angličtině, němčině a polštině. Úvodní stránka přináší aktuální informace z oblasti vína, jako například zprávy z konaných veletrhů, výstav a různých soutěží vín, a seznamuje nás s úspěchy, které naši vinaři na těchto vinařských akcích sklidili. Kromě toho úvodní stránka obsahuje informace o různých novinkách ze světa vína a vinařské turistiky, plánovaných projektech zaměřených na podporu propagace českých a moravských vín a zvýšení návštěvnosti vinařských regionů v ČR. Oficiální stránka českých a moravských vín je rozdělena do sedmi sekcí – Oblasti a vinaři, Historie a fakta, O víně, Víno a turistika, Víno a zdraví, Instituce a odkazy a poslední

85

sekci tvoří informace o konání výstav, soutěží a vinařských akcí. Každá z uvedených sekcí je dále členěna do podrobnějších úseků vztahujících se k dané tématické oblasti. V sekci „Oblasti a vinaři“ lze nalézt charakteristiky jednotlivých vinařských oblastí a podoblastí. Nachází se zde také podrobný adresář vinařství a vinných sklepů a vyhledávač vinařských cílů s možností jejich filtrace podle vinařské podoblasti či vinařské obce a vzestupného nebo sestupného řazení nalezených objektů. Samostatnou podsekci tvoří adresář vinoték, nabízejících a podporujících česká a moravská vína, tentokrát s možností řazení dle krajů a okresů. Sekce „Historie“ a fakta nabízí návštěvníkům stránek zajímavé informace vztahující se k historickému vývoji vinařství, přírodním podmínkám českých a moravských vinařských oblastí a existující vinařské legislativě. Kromě toho se zde lze seznámit s charakteristikami odrůd bílých a červených vín, přičemž nechybí ani fotografie hroznů jednotlivých odrůd. Nakonec jsou do této sekce zařazeny též vybrané zprávy z tisku. Část „O víně“ je věnována informacím o rozdělení vín podle vinařského zákona ČR dle jakostního zařazení a obsahu zbytkového cukru, výrobě vína, základním informacím o ochutnávání a uchování vína a enogastronomii. Tato sekce zahrnuje rovněž přehled publikací o víně pro odborníky i milovníky vína a přehled pořádaných kurzů o víně. Sekce „Víno a turistika“ seznamuje návštěvníky stránek s informacemi týkajícími se možností putování vinařským krajem, jako například vinařskými trasami, službami a cíli vinařské turistiky. Oddíl „Víno a zdraví“ podává vědecky podložené informace o pozitivním dopadu střídmého pití vína na zdraví člověka. Důraz se zde klade zejména na příznivé účinky vína v prevenci srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Sekce „Instituce a odkazy“ přináší přehled institucí, státních orgánů a nevládních organizací zabývajících se vinařstvím a vínem. Kromě toho je možné zde nalézt odkazy na vinařské časopisy a další zajímavé webové odkazy na stránky zabývající se vínem, vinařstvím a souvisejícími tématy. Poslední sekce oficiálních webových stránek českých a moravských vín informuje o konání nejvýznamnějších domácích a zahraničních soutěží vín a úspěších, která tato vína na domácí i zahraniční půdě sklidila. V pravém horním rohu stránek je umístěn sloupec, který návštěvníky upozorňuje na nejbližší vinařské akce, a pod ním kalendář akcí umožňující vyhledat konkrétní akci podle názvu, případně datumu konání.

86

Na pravé straně pod kalendářem akcí se dále nachází anketa – jedna otázka s cílem zjistit informaci, která je v daném období aktuální. V současné době je zaměřená na vinařskou turistiku na jižní Moravě. Sloupec levé části stránky působí na rozdíl od pravé části značně chaoticky. Zbytečně se tady opakují odkazy na charakteristiky jednotlivých moravských a českých vinařských podoblastí a vyhledávač vinařů, vinoték a vinných sklepů. Mezi odkazy na vinařské podoblasti a vyhledávačem jsou skryty vlajky čtyř zemí, v jejichž jazycích lze tyto internetové stránky zobrazit. Dle mého názoru pro větší přehlednost by bylo vhodnější jejich umístění ve vyšší pozici. Pod vyhledávačem se docela nelogicky nacházejí odkazy na další sekce stránek – hlavní stránka, přehled aktualit, sekce určená pro odborníky, část, kde se lze zaregistrovat pro odběr novinek prostřednictvím e-mailu, fotogalerie obsahující obrázky vinařské krajiny Čech a Moravy, dále sekce, kde mají návštěvníci stránek možnost zeptat se na cokoli, co je z vinařské tématiky zajímá, a poslední část přináší informace o stránkách a jejich správě. Pod těmito odkazy blikají reklamy knížek, vinařských projektů a institucí podporujících víno a vinařskou turistiku v ČR. Z hlediska rozsahu a kvality informací lze oficiální stránku českých a moravských vín hodnotit pozitivně, avšak z formálního hlediska bych vytkla nedostatečnou přehlednost a občas se vyskytující gramatické chyby. Podle vyjádření ředitele Vinařského fondu Jaroslava Machovce, Vinařský fond si klade za cíl tyto stránky do budoucna zpřehlednit a orientovat především na vinařskou turistiku.

87

4 Vyhodnocení vlastního výzkumného šetření 4.1 Cíl a metodika výzkumu Za velmi vhodný doplňkový prostředek analýzy současného stavu trhu vína v České republice, na základě kterého je možné potvrdit nebo vyvrátit dosud zjištěné teoretické poznatky o českém konzumentovi vína, považuji výzkum na konkrétním vzorku populace. To je důvod, proč jsem se i já rozhodla uskutečnit svůj vlastní průzkum. Jelikož již šestým rokem pobývám na území hlavního města České republiky, předmětem mého zájmu byli konzumenti regionu Praha, kde byl výzkum z převážné části realizován. Hlavním cílem mého výzkumného šetření bylo odhalit základní charakteristiky spotřebního chování v oblasti konzumace vína a produktů spojené s nabídkou vína. Tento výzkum probíhal v březnu roku 2007 a byl proveden dotazovací metodou šetření, a to formou písemného dotazování (dotazníkem), v mnoha případech v kombinaci s dotazováním ústním, což umožnilo ozřejmit případné nejasnosti respondentů. Dotazník byl koncipován do třech skupin otázek, které si kladly za úkol přinést odpovědi na následující tři okruhy problémů: 1) Vztah respondenta k vínu a základní charakteristiky jeho spotřebního chování 2) Povědomí respondenta o existenci vinařské turistiky a odhalení jeho zkušeností s vinařskými programy, případně jeho zájmu o tento specifický druh turistiky 3) Identifikační údaje českého konzumenta vína – věk, pohlaví, vzdělání a příjem. První třetina otázek zaměřená na vztah respondenta k vínu se snaží odhalit vývoj chování českého spotřebitele vína na základě porovnání s výsledky průzkumu Provozně ekonomické fakulty MZLU v Brně z roku 2004 a loňského výzkumu uskutečněného brněnskou agenturou FOCUS. Úvodní otázka dotazníku „Pijete víno?“ představuje tzv. filtrační otázku, která má za úkol okamžitě odlišit spotřebitele vína od nespotřebitele, tedy uživatelský status, protože dotazník je určen pouze pro konzumenty vína. Tato otázka navíc umožní zjistit, jaký je podíl spotřebitelů vína v České republice. Jelikož se lidé ve všeobecnosti neradi rozepisují, otázky byly, s výjimkou jediné, formulovány jako uzavřené. Pro snadné pochopení otázek byl použit jednoduchý jazyk a známý slovník, s vyloučením jakýkoliv vágních výrazů. Dotazník obsahuje 12 otázek a jeho originální podoba je uvedena v příloze č. 5. 88

Dotazník zodpovědělo 161 respondentů, kteří byli vybráni metodou záměrného výběru s kvótami pohlaví a věku, tedy tak, aby byl ve vzorku zastoupen přibližně stejný počet mužů a žen zahrnutých do tří věkových kategorií: 25 – 34 let, 35 – 54 let a 55 – 69 let. Počet respondentů jednotlivých věkových skupin byl zvolen tak, aby struktura vzorku přibližně korespondovala s věkovou strukturou obyvatel ČR. Rozmezí věku 25 – 69 let bylo stanoveno na základě vlastního předpokladu, že toto věkové rozhraní zhruba odpovídá věku lidí zajímajících se o víno. Poněvadž mladí lidé projevili největší ochotu zapojit se do prováděného výzkumného šetření, počet dotazníků vyplněných respondenty ve věkové kategorii 25 – 34 let o něco převyšuje potřebný podíl odpovídající podílu této věkové kategorii na celkovém počtu obyvatel ČR. Domnívám se však, že se jedná o perspektivní skupinu konzumentů vína, tudíž jsem počet dotazníků získaných v dané věkové kategorii neeliminovala, ale všechny jsem je zahrnula do vyhodnocování. Na základě současných poznatků o trhu vína v České republice zjištěných předchozími výzkumy, byly formulovány následující hypotézy: 1. Největší podíl českých spotřebitelů nakupuje víno několikrát měsíčně. 2. Místy nejčastějšího nákupu vína v ČR jsou supermarkety a hypermarkety.

4.2 Výsledky dotazníkového výzkumu Pro zpracování odpovědí jednotlivých respondentů byla vytvořena tabulka v programu Microsoft Excel, jejíž řádky představovaly odpovědi respondentů a sloupce vyjadřovaly jednotlivé otázky. Pří kódování odpovědí však byly nalezeny určité chyby vyplňování dotazníků. Ve většině případů šlo o neochotu respondenta na otázku odpovědět (zejména u otázky na čistý měsíční příjem), neznalost respondenta (například u otázky týkající se vinařských stezek) nebo nepochopení otázky. Při korekci uvedených chyb byla buď chybějící odpověď doplněna odvozením z ostatních nebo vynechána, případně byl celý dotazník vyřazen (pouze jeden, kde chyběli všechny identifikační údaje). U otázek týkajících se příjmu a vzdělání byla zavedena kategorie „neodpověděl“. Jelikož jeden z přijatých dotazníků byl vyřazen, bylo celkem vyhodnocováno 160 dotazníků, přičemž pro kvantifikaci otázek s číslem 2 – 7 byli zahrnuti jenom ti respondenti, kteří na první otázku „Pijete víno?“ odpověděli ano.

89

4.2.1 Vyhodnocení identifikačních otázek Přehled rozdělení respondentů podle jednotlivých demografických kritérií je uveden v podobě následujících tabulek a grafů:

Tabulka 20: Rozdělení respondentů podle věku

Věková kategorie 25 – 34 35 – 54 55 – 69 Celkem

Absolutní četnost 59 55 46 160

Graf 10: Věk respondentů

29% 37% 25 - 34 let 35 - 54 let 55 - 69 let

34%

90

Relativní četnost (%) 37 % 34 % 29 % 100 %

Tabulka 21: Rozdělení respondentů podle pohlaví

Pohlaví Žena Muž Celkem

Absolutní četnost 84 76 160

Relativní četnost (%) 52 % 48 % 100 %

Graf 11: Pohlaví respondentů

Žena

48% 52%

Muž

Tabulka 22: Rozdělení respondentů podle vzdělání

Vzdělání ZŠ Vyučen/SŠ bet maturity SŠ s maturitou VŠ Neodpověděl Celkem

Absolutní četnost 1 19 72 66 2 160

Graf 12: Vzdělání respondentů

41%

ZŠ

1% 1% 12% 45%

Vyučen/SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ Neodpověděl

91

Relativní četnost (%) 1% 12 % 45 % 41 % 1% 100 %

Tabulka 23: Rozdělení respondentů podle hrubého měsíčního příjmu

Hrubý měsíční příjem Do 10 000 Kč 10 001 – 15 000 Kč 15 001 – 20 000 Kč 20 001 – 30 000 Kč Nad 30 000 Kč Neodpověděl Celkem

Absolutní četnost 41 14 33 44 23 5 160

Relativní četnost (%) 26 % 9% 21 % 27 % 14 % 3% 100 %

Graf 13: Hrubý měsíční příjem respondentů Do 10 000 Kč 3% 14%

26%

10 001 - 15 000 Kč 15 001 - 20 000 Kč

9%

27%

20 001 - 30 000 Kč Nad 30 000 Kč

21% Neodpověděl

4.2.2 Vyhodnocení spotřebního chování 1. otázka: „Pijete víno?“ Jak již bylo uvedeno dříve, první otázka je tzv. filtrační, odlišující spotřebitele vína od nespotřebitele. Tato otázka si klade za úkol určit podíl konzumentů a nekonzumentů vína v České republice a odhalit důvody případného odmítavého přístupu k vínu. Na první otázku „Pijete víno?“ měli respondenti možnost odpovídat třemi různými způsoby: ano; ne, nechutná mi; ne, ze zdravotních důvodů. Zjištěné výsledky jsou znázorněny v následující tabulce a pro lepší přehlednost taky v grafu:

Tabulka 24: Podíl konzumentů a nekonzumentů vína

Pijete víno? A. Ano B. Ne, nechutná mi C. Ne, zdravotní důvody Celkem

Četnost odpovědí Absolutně Relativně (%) 153 95,0 4 3,0 3 2,0 160 100,0 92

Graf 14: Podíl konzumentů a nekonzumentů vína

2% 3% Ano Ne, nechutná mi Ne, zdravotní důvody 95%

Z výše uvedené tabulky a grafu vyplývá, že z celkového počtu dotázaných až 95 % tvoří konzumenti vína. Pouze 3 % respondentů uvedlo, že jim víno nechutná a 2 % dotázaných víno nepije ze zdravotních důvodů. Ze sociodemografického hlediska většina nekonzumentů vína je tvořena věkovou kategorií 55 – 69 let, lidmi vyučenými nebo s ukončeným středoškolským vzděláním a nižším hrubým měsíčním příjmem (do 10 000 Kč). Potvrdily se tak výsledky průzkumu agentury Focus, podle kterých kategorie nekonzumentů vína zahrnuje především lidi s nižším socioekonomickým statusem.

2. otázka: „Jak často kupujete víno?“ Další otázka dotazníkového šetření byla zaměřená na zjištění frekvence nákupu českého spotřebitele vína a dávala respondentům na výběr ze šesti možných odpovědí – několikrát týdně, asi 1 x týdně, několikrát měsíčně, asi 1 x měsíčně, 2 – 5 x ročně a méně často než 2 x ročně. Tyto možnosti spolu s absolutními i relativními četnostmi odpovědí zjištěnými v průzkumu uvádí tab. č. 26, kterou dokresluje graf č. 15.

Tabulka 25: Frekvence nákupu vína

Jak často kupujete víno? A. Několikrát týdně B. Asi 1 x týdně C. Několikrát měsíčně D. Asi 1 x měsíčně E. 2 x – 5 x ročně F. Méně často než 2 x ročně Konzumenti vína celkem

Četnost odpovědí Absolutně Relativně (%) 18 12,0 30 20,0 38 24,0 35 23,0 26 17,0 6 4,0 153 100,0 93

Graf 15: Frekvence nákupu vína

4%

12%

17% Několikrát týdně 20%

Asi 1 x týdně Několikrát měsíčně Asi 1 x měsíčně 2 x - 5 x ročně Méně často než 2 x ročně

23%

24%

Z výsledků průzkumu uvedených v tabulce č. 26 a grafu č. 15 lze vyčíst, že největší podíl konzumentů vína, zahrnutých do průzkumu, nakupuje víno několikrát měsíčně (24 %), případně asi 1 x za měsíc (23 %). Zanedbatelná není ani skupina konzumentů, kteří si víno dopřávají přibližně jednou za týden (20 % z celkového počtu dotázaných).

3. otázka: „Kde nejčastěji víno kupujete?“ Třetí otázka si kladla za cíl odhalit místo nejčastějšího nákupu vína v České republice. V úvahu připadalo sedm možností – běžná samoobsluha; prodejna sudového vína; přímo u vinaře; restaurace, hospoda, vinárna; supermarket, hypermarket; vinotéka a internet. Tyto možnosti spolu se zjištěnými výsledky jsou uvedeny v následující tabulce a grafu:

Tabulka 26: Místo nákupu vína

Kde nejčastěji víno kupujete? A. Běžná samoobsluha B. Prodejna sudového vína C. Přímo u vinaře D. Restaurace, hospoda, vinárna E. Supermarket, hypermarket F. Vinotéka G. Internet Konzumenti vína celkem

Četnost odpovědí Absolutně Relativně (%) 27 18,0 16 10,0 17 11,0 7 5,0 60 39,0 26 17,0 0 0,0 153 100,0

94

Graf 16: Místo nákupu vína Běžná samoobsluha 17%

0%

Prodejna sudového vína

18%

Přímo u vinaře 10%

11%

39% 5%

Restaurace, hospoda, vinárna Supermarket, hypermarket Vinotéka Internet

Jak je patrné z tabulky č. 27 a grafu č. 16, favoritem mezi místy nákupu vína jsou v České republice supermarkety a hypermarkety, kde nejčastěji víno kupuje až 39 % dotázaných konzumentů vína. Přesto, že ve vzorku respondentů bylo zastoupeno značné množství mladých a vysokoškolsky vzdělaných lidí, nikdo z dotázaných se nepřihlásil k preferenci internetu jako místa nákupu vína.

Otázka č. 4: „Jakou nejvyšší cenu jste ochotni za láhev vína zaplatit?“ Další otázka směrovala k odhalení maximální přijatelné ceny, již jsou čeští spotřebitelé ochotni za láhev vína zaplatit. Jednotlivé intervaly cen, ze kterých si respondenti vybírali, spolu s absolutními i relativními četnostmi odpovědí znázorňuje tab. č. 28 doplněná přehledným grafem č. 17.

Tabulka 27: Nejvyšší přijatelná cena za láhev vína

Jakou nejvyšší cenu jste ochotni za láhev vína zaplatit? A. Do 60 Kč B. Do 100 Kč C. Do 200 Kč D. Do 300 Kč E. Do 500 Kč F. Do 1 000 Kč G. Na ceně nezáleží Konzumenti vína celkem

Četnost odpovědí Absolutně Relativně (%) 5 3,0 31 20,0 34 22,0 40 26,0 27 18,0 6 4,0 10 7,0 153 100,0

95

Graf 17: Nejvyšší přijatelná cena za láhev vína

7%

3%

4% 20%

Do 60 Kč Do 100 Kč

18%

Do 200 Kč Do 300 Kč Do 500 Kč Do 1 000 Kč Na ceně nezáleží 22% 26%

Výsledky průzkumu, uvedené v tabulce č. 28 a grafu č. 17, naznačují, že maximální cena vinné láhve, kterou akceptuje největší podíl českých konzumentů, se pohybuje v rozmezí 200 – 300 Kč. Tento cenový interval zvolilo 26 % respondentů. Pouze 7 % dotázaných odpovědělo, že jim na ceně vína nezáleží, přičemž zajímavostí je, že se jednalo především o ženy ve věkové kategorii 25 – 34 let (25 %).

Otázka č. 5: „Co je pro Vás při nákupu vína nejdůležitější?“ V otázce č. 5 měli respondenti za úkol vyznačit maximálně tři kritéria, která u nich sehrávají nejdůležitější roli při výběru vína v prodejně. Vyhodnocení této otázky je zpracováno do podoby tabulky (tab. č. 29), kde jsou jednotlivé faktory výběru vína spolu s absolutními četnostmi odpovědí uspořádané od nejvýznamnějšího po nejméně významný.

Tabulka 28: Kritéria výběru vína v prodejně

Co je pro Vás při nákupu vína nejdůležitější? 1. Předchozí vlastní zkušenost 2. Země původu, vinařská oblast 3. Odrůda 4. Doporučení od vinaře nebo známých 5. Jakostní třída (přívlastek) 6. Cena 7. Výrobce 8. Ročník 9. Vzhled láhve, etiketa

Absolutní četnost odpovědí 84 68 50 43 37 34 33 13 11

96

Z tabulky č. 29 je zřejmé, že vybraný vzorek respondentů se při výběru vína nejvíce orientuje podle předchozí vlastní zkušenosti. Druhým nejdůležitějším kritériem sehrávajícím významnou roli je země původu vína. Na třetí příčce faktorů důležitosti pro výběr vína v prodejně se umístnila odrůda. Naopak nejméně důležitým faktorem při nákupu vína představuje vzhled láhve a etiketa. Ze všech 153 konzumentů vína toto kritérium označilo za důležité pouze 11 respondentů, převážně ženy ve věku 25 – 34 let.

4.2.3 Vyhodnocení zájmu o vinařskou turistiku Další okruh otázek se vztahoval k vinařské turistice, povědomí o ní mezi českými konzumenty vína a jejich zájmu o tento specifický druh turistiky. Jedná se celkem o tři otázky, přičemž jedna z nich v sobě zahrnuje čtyři podotázky. Následující číslování otázek odpovídá pořadí, v jakém byly jednotlivé otázky seřazeny v dotazníku.

Otázka č. 6: „Navštívil/a jste někdy turistickou vinařskou stezku v České republice?“ Šestá otázka umožňovala respondentům odpovídat třemi různými způsoby – ano; ne; nemám zájem o tento druh turistiky a ne, dosud jsem o vinařských stezkách v ČR neslyšel/a. Absolutní a relativní četnosti označených odpovědí ilustruje následující tabulka, která je pro větší přehlednost doplněna také grafem.

Tabulka 29: Návštěvnost turistických vinařských stezek

Navštívil/a jste někdy turistickou vinařskou stezku? A. Ano B. Ne, nemám zájem o tento druh turistiky C. Ne, dosud jsem o vinařských stezkách v ČR neslyšel/a Konzumenti vína celkem

Četnost odpovědí Absolutně Relativně (%) 29 19,0

97

48

31,0

76

50,0

153

100,0

Graf 18: Návštěvnost turistických vinařských stezek

Ano 19% Ne, nemám zájem o tento druh turistiky

50% 31%

Ne, dosud jsem o vinařských stezkách v ČR neslyšel/a

Z výsledků výzkumu uvedených v tabulce č. 30 a grafu č. 18 lze konstatovat, že povědomí českých konzumentů vína o turistických vinařských stezkách v ČR je celkem nízké. Až 50 % respondentů, konzumujících víno, uvedlo, že doposud o těchto stezkách neslyšelo. Nezanedbatelný není ani podíl těch, kteří o enoturistiku vůbec nejeví zájem (31 %).

V případě, že dotázaný odpověděl na otázku číslo 6 „ano“ (19 %), byl vyzván, aby uvedl o kterou vinařskou stezku šlo. Avšak na jedné straně určitý podíl respondentů si na název turistické vinařské stezky nedokázalo vzpomenout, na druhé straně velká část těch, kteří navštívenou vinařskou stezku pojmenovali, uvedla nesprávný název nebo název jenom určitého úseku, jako například Kraví hora nebo Nový Šaldorf.

Otázka č. 7: „Navštívil/a jste někdy akci zaměřenou na poznávání vína?“ Další otázka byla zaměřena na zjištění zájmu českého konzumenta vína o různé typy vinařských akcí a služby s nimi spojenými. Respondentům se zde nabízely dvě možné odpovědi – ano a ne, přičemž každá z nich v sobě ukrývala dodatečné podotázky. Při výběru odpovědi „ano“ měli respondenti za úkol označit konkrétně kterých z uvedených sedmi vinařských akcí (regionální košt, degustace ve vinotéce, degustace u vinaře ve sklípku, naučný program o víně, výstava vín, vinařská slavnost, jiná vinařská akce) se již zúčastnili a jakých služeb při účasti na těchto akcích využili – jestli se jednalo pouze o degustaci vína nebo ochutnávku vína společně se stravováním, případně i ubytováním. V případě, že respondent na sedmou otázku odpověděl ne, byl požádán o zodpovězení dalších dvou otázek – za prvé, zda by ho do budoucna některá z vinařských akcí lákala a jestli ano, která a za druhé, jakých služeb by pří účasti na těchto akcích rád využil.

98

Sedmá otázka se však střetla s nepochopením - na podotázky určené pouze pro respondenty, kteří odpověděli ne, reagovali také ti, co odpověděli ano - případně neochotou respondentů se k daným otázkám vyjádřit, zvláště u podotázek týkajících se služeb spjatých s vinařskými akcemi. Výsledky odpovědí na otázku č. 7 a jednotlivé podotázky spolu s jejich absolutními a relativními četnostmi představují následující tabulky a grafy.

Tabulka 30: Návštěvnost vinařských akcí

Navštívil/a jste někdy akci zaměřenou na poznání vína? A. Ano B. Ne Konzumenti vína celkem

Četnost odpovědí Absolutně

Relativně (%) 110 43 153

72,0 28,0 100,0

Graf 19: Návštěvnost vinařských akcí

28%

Ano Ne

72%

Jak je zřejmé z výše uvedené tabulky a grafu, vinařské akce jsou českými konzumenty vína navštěvované ve značné míře. Až 72 % respondentů konzumujících víno odpovědělo, že již na akci zaměřenou na poznávání víno zavítalo. Tab. č. 32 přináší přehled vinařských akcí v pořadí od nejnavštěvovanější po nejméně navštěvovanou. Tabulka 31: Přehled vinařských akcí podle návštěvnosti

Absolutní četnost odpovědí 77 44 41 28 21 10 5

Vinařské akce Degustace u vinaře ve sklípku Degustace ve vinotéce Vinařská slavnost (např. vinobraní) Výstava vín Regionální košt Jedno nebo vícedenní naučný program o víně Jiná vinařská akce 99

Z tabulky č. 32 vyplývá, že jednoznačně nejoblíbenější vinařskou akci v České republice představuje degustace u vinaře ve sklípku. Dále následují s přibližně stejným počtem odpovědí degustace ve vinotéce a vinařská slavnost. Naopak menší popularitu si v české společnosti zatím získaly naučné programy o víně.

Na podotázku vztahující se k službám využívaným na navštěvovaných vinařských akcích odpovědělo pouze 79 ze 110 respondentů, kteří se někdy vinařské akce účastnili, tj. přibližně 70 % z nich. Ani jedna z nabízených odpovědí však výrazně nepřevládala nad ostatníma (viz. tab. č. 33 a graf č. 20).

Tabulka 32: Služby využívané na vinařských akcích

Jakých služeb jste při účasti na vinařských akcích využil/a? Pouze degustace vína Degustace vína a stravování Degustace vína, stravování a ubytování Účastníci vinařských akcí

Četnost odpovědí Absolutně Relativně (%) 29 37,0 27 34,0 23 29,0 79 100,0

Graf 20: Služby využívané na vinařských akcích

Pouze degustace vína

29% 37%

Degustace vína a stravování

34%

Degustace vína, stravování a ubytování

Další podotázka si vytýčila za cíl odhalit zájem českého spotřebitele o budoucí účast na některé z vinařských akcí. Z celkového počtu dotázaných konzumentů vína pouze 85 reagovalo na otázku „Lákala by Vás do budoucna některá z vinařských akcí?“. Absolutní i relativní četnosti získaných odpovědí jsou zaznamenány v tabulce č. 34 a grafu č. 21.

100

Tabulka 33: Zájem o vinařské akce do budoucna

Lákala by Vás do budoucna některá z vinařských akcí? Ano Ne Konzumenti vína celkem

Četnost odpovědí Absolutně Relativně (%) 48 56,0 37 44,0 85 100,0

Graf 21: Zájem o vinařské akce do budoucna

44%

Ano 56%

Ne

Z výše uvedené tabulky a grafu je evidentní, že většina dotázaných by měla do budoucna zájem účastnit se některé z vinařských akcí. Část respondentů (27) rovněž konkretizovala, která z těchto akcí by je především lákala. Největší zájem byl projeven o návštěvu sklípku (8), dále vinařské slavnosti (6), ale také naučného programu o víně (6).

Podotázka týkající se zájmu o služby při budoucí účasti na vinařských akcích se nesetkala s velkou odezvou. Svůj názor projevilo jenom 37 dotázaných, z nichž však až 20, tj. 54 %, by mělo zájem o kompletní nabídku služeb, tj. degustaci, ubytování i stravování (viz. tab. č. 35 a graf č. 22).

Tabulka 34: Zájem o služby na vinařských akcích

O jaké služby byste měl/a zájem při účasti na vinařských akcích? Pouze degustace vína Degustace vína a stravování Degustace vína, stravování a ubytování Konzumenti vína celkem

Četnost odpovědí Absolutně Relativně (%) 4 11,0 13 35,0 20 54,0 37 100,0

101

Graf 22: Zájem o služby na vinařských akcích

11%

54%

Pouze degustace vína Degustace vína a stravování 35% Degustace vína, stravování a ubytování

Otázka č. 8: „Co byste navrhoval/a zlepšit, případně co nového byste uvítal/a při těchto akcích?“ Z celkového počtu 153 dotázaných konzumentů vína jenom 20 respondentů předložilo návrhy, které by mohly vést ke zkvalitnění akcí spojených s vinařskou tématikou. Náměty se týkaly především následujících oblastí: •

Gastronomie – ochutnávka místních specialit spojená s degustací vína

•

Kulturní akce – rozšíření doprovodních kulturních akcí (vystoupení hudebních a tanečních skupin, módní přehlídka)

•

Obsluha při koštu vín – větší důraz na kvalitu (znalosti o víně), obsluha v kroji

•

Ubytování v místě degustace – rozšíření a zkvalitnění ubytovacích kapacit na Moravě

•

Bezplatný odvoz účastníků degustace domů

•

Výraznější slevy vína pro degustující návštěvníky

•

Ochutnávky oceněných domácích vín a ukázky diplomů českých a moravských vinařů

•

Propagace – cílenější, rozsáhlejší; výraznější reklama

•

Vyšší podpora domácích vinařů

•

Mapy vinařských oblastí (=> neznalost jejich existence)

102

4.3 Závěry výzkumu a ověření hypotéz 4.3.1 Shrnutí spotřebních charakteristik Výsledky výše vyhodnoceného dotazníkového šetření demonstrují pozitivní vztah k vínu převážné většiny české populace (95 %). Z průzkumu vyplývá několik základních spotřebních charakteristik, které vytváří profil průměrného českého, lépe řečeno pražského, konzumenta vína: •

Frekvence nákupu vína: několikrát měsíčně (24 %)

•

Místo nákupu vína: supermarket, hypermarket (39 %)

•

Nejvyšší přijatelná cena za láhev vína: do 300 Kč (26 %)

•

Nejvýznamnější kritéria výběru vína v prodejně: 1. Předchozí vlastní zkušenost (84 %) 2. Země původu, vinařská oblast (68 %) 3. Odrůda (50 %) Zjištěné výsledky se ve většině případů shodují s výsledky průzkumů, které byly

provedeny Provozně-ekonomickou fakultou MZLU, Brno a brněnskou agenturou FOCUS. Určitá odlišnost byla odhalena u maximální ceny, kterou je český spotřebitel ochoten za láhev vína zaplatit. Předchozí výzkumy uvedené fakulty a agentury zaznamenaly nejvyšší četnost odpovědí u možnosti 150 – 200 Kč, kdežto hranice cenové přijatelnosti vyplývající z mého vlastního průzkumu je posunuta řádově o 100 Kč výše. Tato diferenciace je pravděpodobně zapříčiněna tím, že můj průzkum proběhl převážně v pražském regionu. Další diferenciace vyplývající zřejmě ze specifik lokality výzkumu je patrná v řebříčku významnosti faktorů, podle kterých se český spotřebitel rozhoduje při výběru vína v prodejně. V obou předchozích průzkumech se mezi třemi nejdůležitějšími kritérii výběru vína vyskytla cena, zatímco podle výsledku mého vlastního průzkumu cena nesehrává při nákupu vína žádnou významnou roli. Objevila se až na šestém místě z devíti možných. Nejvyšší podíl respondentů se rozhoduje na základě předchozí vlastní zkušenosti (86 %) a druhým nejdůležitějším kritériem představuje původ vína (68 %).

Ověření pracovních hypotéz Hypotéza č.1: „Největší podíl českých spotřebitelů nakupuje víno několikrát měsíčně.“ Výsledky průzkumu odhalily skutečnost, že většina českých konzumentů nakupuje víno několikrát měsíčně. Hypotéza č. 1 se tedy potvrdila. 103

Hypotéza č. 2: „Místy nejčastějšího nákupu vína v ČR jsou supermarkety a hypermarkety.“ Výsledky výzkumného šetření vztahující se k nejčastějšímu místu nákupu vína prokázaly předpoklad, že český spotřebitel kupuje víno nejčastěji v supermarketech nebo hypermarketech. Hypotéza č. 2 se taky potvrdila.

4.3.2 Vinařská turistika Co se týče vinařské turistiky v ČR, z výsledků průzkumu lze konstatovat, že povědomí o ní je mezi českými konzumenty vína zatím poměrně nízké. Z vybrané vzorky respondentů turistickou vinařskou stezku dosud navštívilo pouze 19 %, přičemž většina z nich si nevzpomene nebo neví, o kterou vinařskou stezku se jednalo. Zarážející je skutečnost, že až 50 % dotázaných o vinařských stezkách v České republice vůbec neslyšelo, z čehož vyplývá potřeba rozsáhlejší propagace a výraznější reklamy. Na rozdíl od vinařských stezek, vinařské akce zaměřené na poznávání vína jsou navštěvované značným podílem české populace. Až 72 % dotázaných odpovědělo, že se takovéto akce už někdy v životě účastnilo, přičemž nejčastěji šlo o degustaci u vinaře ve sklípku bez využití stravovacích a ubytovacích služeb. Na základě výsledků průzkumu lze také konstatovat, že atraktivita vinařských akcí je v České republice poměrně vysoká. Nadpoloviční většina respondentů by měla zájem i do budoucna účastnit se některé z vinařských akcí, zejména navštívit sklípek, vinařskou slavnost, nebo též absolvovat jedno, případně vícedenní naučný program o víně. Velká část respondentů by přitom měla zájem nejenom o degustaci vína, ale také o ochutnávku místních specialit a možnost ubytování se v blízkosti místa degustace. Pro přilákání většího počtu návštěvníků do vinařských oblastí by tedy bylo zapotřebí rozšířit a zkvalitnit ubytovací kapacity v jednotlivých regionech spjatých s vínem. Při účasti na vinařských akcích by český spotřebitel dále uvítal zpestření palety doprovodních kulturních akcí a zkvalitnění obsluhy při koštu vín. Jako jeden ze zlepšovacích návrhů zaznělo vydání map vinařských oblastí, k čemuž již prakticky došlo v rámci rozběhnutí projektu Krajem vína. Zdá se, že český spotřebitel tuto skutečnost ještě nezaznamenal.

104

Závěr Vinohradnictví a vinařství se v České republice podílí na celkové rostlinné výrobě sice jenom šesti procenty, avšak v některých krajích představuje velice důležitý obor zemědělství, poskytující značný počet pracovních míst. Navíc vzhledem k trendu vzrůstající spotřeby vína v České republice lze říci, že se jedná o velmi atraktivní odvětví. Domácí produkce vína v posledních letech neuspokojuje ani polovinu celkové domácí poptávky, což se řeší dovozem vín ze zahraničí. Většinou se jedná o stolní vína z Itálie, Maďarska nebo Španělska, jejichž konkurenční výhoda spočívá v ceně, která je často ve srovnání s českou produkcí poloviční. Prosadit se proti přívalu takto levných vín z dovozu není jednoduché. Naši vinaři by se proto měli zaměřit na zlepšení propagace svých výrobků. V současnosti sice pod záštitou Vinařského fondu probíhá reklamní kampaň propagující moravská a česká vína pod společnou národní značkou „Vína z Moravy, vína z Čech“ s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o kvalitě a jedinečnosti našich vín. Tento marketingový projekt však apeluje na zákazníky, aby dávali přednost našemu vínu před zahraničním pouhým vyzdvihováním tradice vinařství v České republice a informováním o jednotlivých vinařských podoblastech a odrůdách, které se zde rodí. Podle mého názoru tato kampaň příliš spoléhá na patriotismus českých spotřebitelů. Vinaři by se měli více opřít o specifické vlastnosti u nás vyprodukovaných hroznů, například o vědecky potvrzený fakt, že klimatické podmínky našich vinařských oblastí jsou ideální pro produkci hroznů s vyšším obsahem resveratrolu, fenolické látky, která snižuje riziko srdečně-cévních onemocnění. Z aktuálních odborných periodik vyplývají některé zajímavé poznatky týkající se trendů současného trhu s vínem v České republice, především markantní zvýšení zájmu o kvalitní přívlastková vína, a to i přes jejich vysokou cenu. Čím dál větší oblibě se u nás těší především luxusní ledová a slámová vína, která jsou vyhledávanými artikly už nejenom ve specializovaných obchodech s vínem, ale stále častěji i v super- a hypermarketech. Kromě kvalitních přívlastkových vín roste v České republice také popularita sektu, který se stává velmi oblíbeným zejména mezi mladými lidmi na diskotékách. Právě v této skupině je potenciál pravidelných spotřebitelů vína do budoucna. Jelikož se však mladá generace většinou v nabídce vín neorientuje, je třeba ji zaujmout kvalitními, lehce dostupnými víny v atraktivním balení za přijatelnou cenu a vytvářet příležitosti k degustaci vín, doprovázené jednoduchými sděleními o vinařských regionech, charakteristikami vín a odrůd, případně způsobem servírování a souladem vína a jídla. Ideální příležitost představují různé studentské oslavy (Majáles) a večírky, které by mohly být též spojeny se soutěžemi v ochutnávkách 105

neprofesionálů. Takováto zábavní forma propagace českých a moravských vín by podle mého názoru měla mezi mladými lidmi velkou šanci na úspěch. Jedním z cílů této diplomové práce bylo zhodnocení možností pro rozvoj enoturistiky v České republice, jako jednoho z motivů účasti na cestovním ruchu. Rozvoj vinařské turistiky je podmíněn existencí adekvátní materiálně-technické základny, především kvalitně označených vinařských stezek, otevřených vinných sklípků s úslužnými vinaři a ubytovacích zařízení v odpovídajícím množství a kvalitě. Co se týče vinařských stezek, do dnešní doby jich bylo u nás vyznačeno celkem deset, a to v rámci projektu rozvoje vinařství a udržitelné venkovské turistiky na jižní Moravě – „Moravské vinařské stezky“. Značení těchto stezek žlutými kovovými tabulkami umožňuje bezproblémovou orientaci v terénu, a proto jej lze hodnotit velmi kladně. Brzdu dalšího rozvoje vinařských stezek však může představovat nový silniční zákon, na jehož základě cyklista řídící pod vlivem alkoholu může být pokutován v řádu desetitisíc korun. Důsledky nového silničního zákona byly znát už v loňské sezoně úbytkem cyklistů na vinařských stezkách, a proto je našimi vinaři vnímán jako závažná hrozba. Vinaři by si však měli uvědomit i pozitivní stránku věci a začít chápat novelu silničního zákona jako příležitost pro další rozvoj enoturistiky v jejich regionu. Naskýtá se zde například možnost nabízet cyklistům ubytování v soukromí nebo zajistit sběrné cyklobusy pro rozvoz návštěvníků do nejbližších měst. Rozšíření ubytovacích a dopravních možností v daném vinařském regionu by se následně projevilo i větším zájmem turistů o jeho návštěvu. Co se týče vinařů a vinařských programů, jejich téměř kompletní seznam poskytují oficiální stránky českých a moravských vín www.wineofczechrepublic.cz. Vinařské programy jsou návštěvníkům k dispozici většinou jenom na objednávku a jejich cena se pohybuje v intervalu od 30 do 890 Kč. Za účelem zvýšení prodejnosti vín zavedli někteří vinaři taktéž ochutnávkové akce ve svých sklípcích ve spolupráci s cestovními kancelářemi. Dalším významným předpokladem pro rozvoj vinařské turistiky je pořádání vinařských akcí, jako jsou různé vinařské slavnosti, výstavy vín, degustace nebo naučné programy a přednášky o víně. Tyto rozličné vinařské akce se konají v rámci České republiky v průběhu celého roku, čímž je umožněn rozvoj enoturistiky i mimo sezonu. Pro zajištění určitého standardu nabídky a vybavenosti stravovacích a ubytovacích zařízení nacházejících se na cyklistických vinařských stezkách byl zaveden celonárodní certifikační systém „Cyklisté vítáni“, kterým doposud prošlo celkem 1000 zařízení v rámci celé České republiky. I přes skutečnost, že enoturistika se v České republice stává významným motivem účasti na cestovním ruchu, počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních přijíždějících za

106

tímto účelem dodnes ČSÚ ani žádná jiná instituce nešetří. Z tohoto důvodu je sledování vývoje zájmu o vinařskou turistiku v České republice velmi obtížné. Hlavní institucí zajišťující propagaci vinařství a enoturistiky v České republice je Vinařský fond, který svou finanční podporou umožňuje realizaci množství projektů s tímto tematickým zaměřením, jako například Projekt rozvoje a podpory vinařské turistiky na Moravě, Svatomartinské víno a mnohé další. Tyto projekty však byly většinou odstartovány teprve před nedávnem, a proto jejich efekt zatím nelze hodnotit. Dalším z cílů, které si tato diplomová práce stanovila, bylo odhalení profilu současného českého konzumenta vína a jeho spotřebních charakteristik. Za tímto účelem bylo provedeno výzkumné šetření formou písemného dotazování. Jelikož průzkum proběhl převážně v Praze, jedná se spíše o profil pražského konzumenta vína. Otázky v dotazníku byly rovněž zaměřeny na zjištění povědomí respondenta o existenci enoturistiky a jeho zkušeností s vinařskými programy, případně zájmu o tento specifický druh turistiky. Výsledky výzkumu lze shrnout následovně: -

Průměrný pražský spotřebitel nakupuje víno několikrát měsíčně v super- nebo hypermarketu a je ochoten za láhev vína zaplatit maximálně 300 Kč. Při výběru vína se rozhoduje především na základě předchozí vlastní zkušenosti, dále podle země původu a odrůdy. Cena, jako kritérium výběru vína, nesehrává významnou roli.

-

Povědomí průměrného pražského konzumenta vína o vinařské turistice a zejména o existenci vinařských stezek v České republice je poměrně nízké. Z toho vyplývá i jejich dosud celkem nízká návštěvnost z řad pražských konzumentů vína. Na rozdíl od vinařských stezek atraktivita a návštěvnost vinařských akcí, hlavně degustací u vinaře ve sklípku, je poměrně vysoká. Značný podíl respondentů by měl i do budoucna zájem o účast na vinařských akcích, a to nejenom o degustaci vína, ale také o ochutnávku místních specialit a možnost ubytování se v blízkosti místa degustace. Ze zjištěných spotřebních charakteristik pražského konzumenta vína vyplývá pro

vinaře doporučení zaměřit se především na kvalitu produkce, za kterou je spotřebitel připraven zaplatit i odpovídající vyšší cenu, a dále seznamovat konzumenty s vinařskou produkcí v super- a hypermarketech, tedy místech s nejvyšší frekvencí nákupu vína. Z výsledků výzkumu týkajících se vinařské turistiky lze vyvodit potřebu zintenzivnit všechny formy propagace vinařských stezek v České republice a nutnost rozšířit a zkvalitnit ubytovací kapacity v jednotlivých vinařských regionech. Kromě toho bych doporučila zpestřit paletu doprovodných kulturních akcí, aby si každý z návštěvníků nezávisle na pohlaví a věku přišel opravdu na své. Celkově lze říci, že zázemím pro další rozvoj vinařské turistiky Česká republika rozhodně disponuje, ovšem stále je tady co zlepšovat. 107

Seznam použité literatury Publikace •

BAKER, H.: Nový průvodce po vinařstvích a vínech České republiky. Martin Novotný – NEWSLETTER – vydavatelství, Beroun 2005, ISBN 80-7350-053-1

•

DOKA,F., SCHÄFER, K., SCHÄTZEL, O.: Erfolgreich Wein vermarkten. Handbuch für Weinmarketing in der Praxis. Neustadt/Weinstraße: Meininger 1998, ISBN 387524-130-4

•

DOKA,F., SCHÄFER, K., SCHÄTZEL, O.: Jak úspěšně prodávat víno. Vinařský marketing v praxi. Svaz vinařů České republiky. Praha 2004, ISBN 80-903534-1-X

•

DOLEŽAL, P.: Lexikon moravského vinařství. Historie a současnost pěstování révy vinné na Moravě, díl II., Specializované knižní vydavatelství vinařské literatury Petr + Iva, Nový Bydžov 2004, ISBN 80-902748-3-8

•

FORREST, T.: Všechno, co potřebujete vědět o víně. Ottovo nakladatelství. Praha 2004, ISBN 80-7360-152-4

•

GOSCH, F.: Vinařský marketing. Národní salon vín. Valtice 2005, ISBN 80-9032015-5

•

CHLÁDKOVÁ, I.: Situace na trhu vína v ČR. Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Brno 2006, 80-7157-968-8

•

KRAUS, V. a kol.: Nová encyklopedie českého a moravského vína, 1. díl, Praga Mystica 2005, ISBN 80-86767-00-0

•

KRŠKA, P.: Situace na trhu s vínem v ČR. Svaz vinařů ČR. Velké Bílovice 2004

•

LACROIX, E. L.: Newsletter – Wine: Profound reform will balance market, increase competitiveness, preserve rural areas and simplify rules for producers and consumers. European Commission, Agriculture and Rural Development DG, Brussels, 29 June 2006, ISSN 1560-1862

•

Ministerstvo zemědělství České republiky: Víno – změny ve vinohradnictví a vinařství po vstupu do EU

•

SMUTNÁ, K.: K dějinám a současnosti moravského vinařství. Agentura Bravissimo. Znojmo 2004, ISBN 80-239-3460-0

Periodika •

COT business, č 9/2006. Praha 2006. Vychází měsíčně. ISSN 1212-4281

•

FOOD SERVICE: magazín pro management gastronomie a hotelnictví, č. 3/ 2006. Praha 2006. Vychází měsíčně. ISSN 1210-406X 108

•

FOOD SERVICE: magazín pro management gastronomie a hotelnictví, č. 7 – 8/ 2006. Praha 2006. Vychází měsíčně. ISSN 1210-406X

•

MARKETING A MÉDIA: týdeník pro média, marketing a kreativitu, č. 3/2007. Praha 2007. ISSN 1212-9496

•

VINAŘSKÝ OBZOR: odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem, č. 12/2005. Velké Bílovice 2006. ISSN 1212-7884

•


•

VINAŘSKÝ OBZOR: odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem, č. 7-8/2006. Velké Bílovice 2006. ISSN 1212-7884

•


•


•

VINIČ A VÍNO: odborný časopis pre vinohradníkov a vinárov, č. 5/2006. Bratislava 2006. Vychází měsíčně. ISSN 1335-7514

•

VINOHRAD: odborný časopis pre vinohradníkov a vinárov, č. 1/2005. Bratislava 2005. Vychází měsíčně. ISSN 0042-6326

Právní normy •

Nařízení rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem

•

Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů

•

Zákon č. 215/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon č. 465/2006 Sb. o silničním provozu

Statistiky •

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka České republiky 2005. Scientia, Praha 2005, ISBN 80-250-0853-3

•

Ministerstvo zemědělství České republiky: Situační a výhledová zpráva, vinná réva a víno – duben 2006, ISBN 8074-508-2, ISSN 1211-7692

•

ÚKZÚZ – Registr vinic Oblekovice, Znojmo 2005

•

ÚKZUZ Brno, leden 2005 109

Propagační materiály •

Cyklisté vítáni – certifikace turistických služeb. Nadace Partnerství. Brno 2007

•

EISENBRUCK, J.: Vítejte ve sklepních uličkách. Svazek znojemských vinařských obcí Daníž, Znojmo 2006

•

GROMBÍŘ, J.: GREENWAYS - Moravská vinná stezka. Krajem památek a vína. Nadace Partnerství. Brno 2006

•

GROMBÍŘ, J., FLAMIK, J.: GREENWAYS – Moravské vinařské stezky. Za tajemstvím vinných sklepů. Nadace partnerství. Brno 2006.

•

Jižní Morava – vinařská mapa. Pro Jihomoravský kraj vydal SHOCart, s.r.o., Vizovice 2005.

•

Katalog vín, služeb a informací. Znovín Znojmo, a.s. se sídlem v Šatově, Šatov 2007

•

Loucký klášter ve Znojmě. Znovín Znojmo, a.s. se sídlem v Šatově, Šatov 2007

•

Moravský sklípek v Šatově. Znovín Znojmo, a.s. se sídlem v Šatově, Šatov 2007

•

Napříč Českou republikou – malý průvodce současným vinařstvím. Vinařský fond. Brno 2007

•

OBŮRKOVÁ, E.: Krajem vína – vinařská turistika na jižní Moravě. Agentura Bravissimo. Znojmo 2007

•

OBŮRKOVÁ, E.: Znovín Znojmo, a.s. - Vinařský turistický program 2007. Agentura Bravissimo. Znojmo 2007

•

Po stopách vinařství jižní Moravy. Jihomoravský kraj, Brno 2004

•

Přehled ubytování na jižní Moravě. Jihomoravský kraj, Brno 2007

•

PTÁČEK, L.: GREENWAYS – Moravské vinařské stezky. Přírodní zajímavosti na Greenways. Nadace Partnerství. Brno 2006

•

STÁVEK, R.: Vína z Moravy a vína z Čech. Agentura Bravissimo. Znojmo 2006

•

Vinice Šobes v Národním parku Podyjí. Znovín Znojmo, a.s. se sídlem v Šatově, Šatov 2007

•

Znojemsko.info 2007 – turistický průvodce.

110

Elektronické zdroje •

FOCUS, Marketing & Social Research: Víno a český spotřebitel – Závěrečná zpráva z marketingového výzkumu pro Vinařský fond, květen 2006

•

FOCUS, Marketing & Social Research: Víno a český spotřebitel – Výběr ze závěrečné zprávy z marketingového výzkumu pro Vinařský fond 2006

Internetové zdroje •

BARTOŠOVÁ, V.: Víno musí jít za svým zákazníkem. Marketing a média, 19.3.2007. Dostupné z:

•

Bohemia Sekt: Profil skupiny. Dostupné z:

•

Centrála cestovního ruchu jižní Moravy: Fam trip pro touroperátory z České republiky – vinařská turistika. Dostupné z:

•

Cyklisté vítáni – národní certifikace služeb cestovního ruchu – O projektu. Nadace Partnerství. Dostupné z:

•

Evropský parlament – Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova: Návrh zprávy o reformě společné organizace trhu s vínem, 25.7.2006. Dostupné z:

•

FIALOVÁ, D.: Modré hory budou vábit turisty. Nový život, 22.2.2007. Dostupné z:

•

Food and Agriculture Organization – FAO. Dostupné z:

•

KALA, L., KOLAŘÍK, M.: Putování za vínem Vinné sklepy – račte vstoupit! 4.9.2006. Dostupné z:

•

KOLEJKOVÁ, D.: Státní zemědělská a potravinářská inspekce nemůže a nebude postupovat podle novely zákona o víně. Dostupné z:

•

KRAUS, V. a kol.: Historie vinařství na Moravě. Dostupné z:

•

KRAUS, V. a kol.: Historický vývoj v datech. Dostupné z: 111

•

KRAUS, V.: Vinařská oblast Čechy. Dostupné z:

•

KRAUS, V.: Vinařská oblast Morava. Dostupné z:

•

KRŠKA, P.: Nabídka spolupráce vinotékám. Národní vinařské centrum, o.p.s., 4.2.2007. Dostupné z:

•

KUNC, O.: SZPI - Oddělení kontroly, laboratoří a certifikace. Dostupné z:

•

MACHOVEC, J.: Jihomoravská vína si zaslouží pozornost. 27. února 2007. Dostupné z:

•

Město Velké Pavlovice: Vinařská turistika. Dostupné z:

•

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013. Praha, červenec 2006. Dostupné z: <www.mmr.cz/upload/files/cestovni_ruch/Navrh_finalni_verze_KPCR_k_31.7.2006.d oc>

•

Moravské vinařské stezky – celková mapa. Dostupné z:

•

Moravské vinařské závody: Profil. Dostupné z:

•

Národní vinařské centrum, o.p.s.: KRAJEM VÍNA - nová edice propagačních materiálů vinařské turistiky. 5.1.2007. Dostupné z:

•

Národní vinařské centrum, o.p.s.: Projekt rozvoje a podpory vinařské turistiky na Moravě. 7. 12. 2006. Dostupné z:

•

Národní vinařské centrum, Vinařský fond ČR: Svatomartinské: letos míří na trh 350 tisíc lahví. 11. 10. 2006. Dostupné z:

•

PECÁK, R.: Vinaři se chystají na turné po českých městech. MF Dnes, 28.3.2007. Dostupné z:

112

•

Profimedia.cz: Češi pijí více vína, i dražšího. 12. prosince 2006. Dostupné z:

•

Profimedia.cz: Češi rádi nakupují kvalitní vína, cena nerozhoduje. 15.prosinec 2005. Dostupné z:

•

Profimedia.cz: Jedinou naší šancí je kvalita, říkají moravští vinaři. 26. června 2006. Dostupné z:

•

SCHWARZENBERGER, K.: EU připravuje reformu trhu s vínem. Zpravodajská zpráva pro VEU Senátu PČR, 11.10.2006 Dostupné z:

•

Svaz vinařů České republiky a Národní vinařské centrum, o.p.s.: Vinařské turistické programy. Dostupné z:

•

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu: Směrem k udržitelnému evropskému odvětví vína. Zpráva ze zasedání Rady pro zemědělství a rybolov dne 18. září 2006, vydáno 13. 10. 2006. Dostupné z:

•

TISČR SZIF: Zpráva o trhu vína a vinných hroznů, č. 11/2006. Praha 2006. Vychází měsíčně. Dostupné z:

•

VACULOVÁ, H.: Vinaři spustí reklamní kampaň za desítky milionů. MF Dnes. 27.června 2006. Dostupné z:

•

Vinařský fond ČR, NVC, o.p.s.: Projekt propagace a podpory prodeje moravských a českých vín. 28.7.2006. Dostupné z:

113

•

Vinařský fond ČR: Propagace 2003 – 2005. Dostupné pro registrované uživatele:

•

Vinné sklepy Valtice: O společnosti – současnost. Dostupné z:

•

Víno Marcinčák. Dostupné z:

•

Víno Mikulov: O nás. Dostupné z:

•

Znovín Znojmo: O společnosti. Dostupné z:

Vlastní šetření •

Osobní rozhovor – Ing. Jaroslav Machovec (ředitel Vinařského fondu)

•

E-mailová korespondence 1. Ing. Ivana Lukášková (Krajský úřad Jihomoravského kraje - vedoucí oddělení cestovního ruchu) 2. Pavel Klimeš (Krajský úřad Středočeského kraje – referent oddělení cestovního ruchu) 3. Ing. Lukáš Bačík (Centrála cestovního ruchu jižní Moravy, z.s.p.o. – finance a projekt manažer) 4. Eva Gargelová (Znovín Znojmo, a.s. – manažer marketingu) 5. Olga Pechová (Krajský úřad ústeckého kraje – odbor regionálního rozvoje) 6. Pavel Vančura (ČSÚ) 7. Jaroslava Šálková (ČSÚ) 8. Sylva Pulková (EMMA Agency – jednatel společnosti) 9. Ing. Miroslav Řepa (CK ČEBUS – jednatel společnosti) 10. Ing. Jan Sojka (CK Avedon – tvorba a marketing turistických produktů) 11. Hana Marcinčáková (Víno Marcinčák)

114

Seznam obrázků Obrázek 1: Vinařská oblast Čechy ...........................................................................................14 Obrázek 2: Vinařská oblast Morava.........................................................................................16 Obrázek 3: Moravské vinařské stezky.......................................................................................58

115

Seznam tabulek Tabulka 1: Počty vinařských obcí a viničních tratí v Čechách – stav registrace vinic k 31.12.2005 .....................................................................................................................14 Tabulka 2: Počty vinařských obcí a viničních tratí na Moravě – stav registrace vinic k 31.12.2005 .....................................................................................................................16 Tabulka 3: Třídy jakosti českých a moravských vín .................................................................21 Tabulka 4: Vývoj roční spotřeby stolních hroznů a vína ..........................................................26 Tabulka 5: Bilance produkce a spotřeby vína v ČR (v tis. hl) ve vinařských letech 2000/2001 až 2004/2005 ....................................................................................................................27 Tabulka 6: Ceny průmyslových výrobců vína v ČR – listopad 2006 ........................................30 Tabulka 7: Přehled o dovozu vína do ČR (v hl a tis. Kč) ve vinařských letech 2002/2003 až 2004/2005 .........................................................................................................................32 Tabulka 8: Přehled o dovozu vína do ČR v období od 1. 1. 2006 do 31. 11. 2006 ..................33 Tabulka 9: Dovoz vína do ČR podle velikosti obalu v roce 2006.............................................33 Tabulka 10: Hlavní dodavatelské země vína v roce 2006 ........................................................34 Tabulka 11: Přehled o vývozu vína z ČR (v hl a tis. Kč) ve vinařských letech 2002/2003 až 2004/2005 .........................................................................................................................35 Tabulka 12: Přehled o vývozu vína z ČR v období od 1. 1. 2006 do 31. 11. 2006 ...................36 Tabulka 13: Vývoz vína z ČR podle velikosti obalu v roce 2006..............................................36 Tabulka 14: Frekvence nákupu vína.........................................................................................47 Tabulka 15: Místo nákupu vína ................................................................................................48 Tabulka 16: Horní přijatelná hranice ceny vína ......................................................................48 Tabulka 17: Faktory ovlivňující rozhodování při nákupu vína ................................................49 Tabulka 18: Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení v krajích vinařských oblastí k 31.12.2005 .....................................................................................................................73 Tabulka 19: Hromadná ubytovací zařízení podle kategorie v krajích vinařských oblastí k 31.12.2005 .....................................................................................................................74 Tabulka 21: Rozdělení respondentů podle věku .......................................................................90 Tabulka 22: Rozdělení respondentů podle pohlaví...................................................................91 Tabulka 23: Rozdělení respondentů podle vzdělání .................................................................91 Tabulka 24: Rozdělení respondentů podle hrubého měsíčního příjmu ....................................92 Tabulka 25: Podíl konzumentů a nekonzumentů vína ..............................................................92 Tabulka 26: Frekvence nákupu vína.........................................................................................93 Tabulka 27: Místo nákupu vína ................................................................................................94 Tabulka 28: Nejvyšší přijatelná cena za láhev vína .................................................................95 Tabulka 29: Kritéria výběru vína v prodejně ...........................................................................96 Tabulka 30: Návštěvnost turistických vinařských stezek ..........................................................97 Tabulka 31: Návštěvnost vinařských akcí.................................................................................99 Tabulka 32: Přehled vinařských akcí podle návštěvnosti.........................................................99 Tabulka 33: Služby využívané na vinařských akcích ..............................................................100 Tabulka 34: Zájem o vinařské akce do budoucna ..................................................................101 Tabulka 35: Zájem o služby na vinařských akcích .................................................................101

116

Seznam grafů Graf 1: Odrůdová skladba vinic v ČR – nejvíce pěstované bílé odrůdy k 31.12.2005 .............10 Graf 2: Odrůdová skladba vinic v ČR – nejvíce pěstované modré odrůdy k 31.12.2005.........11 Graf 3: Struktura plochy vinic v ČR dle kategorií odrůd k 31.12.2005....................................12 Graf 4: Vinařská oblast Čechy – odrůdová skladba vinic ........................................................15 Graf 5: Mikulovská podoblast – odrůdová skladba vinic .........................................................17 Graf 6: Slovácká podoblast – odrůdová skladba vinic .............................................................18 Graf 7: Velkopavlovická podoblast – odrůdová skladba vinic .................................................19 Graf 8: Znojemská podoblast – odrůdová skladba vinic ..........................................................20 Graf 9: Dovoz vína podle zemí v období leden – listopad 2006 ...............................................34 Graf 10: Věk respondentů .........................................................................................................90 Graf 11: Pohlaví respondentů...................................................................................................91 Graf 12: Vzdělání respondentů .................................................................................................91 Graf 13: Hrubý měsíční příjem respondentů ............................................................................92 Graf 14: Podíl konzumentů a nekonzumentů vína ....................................................................93 Graf 15: Frekvence nákupu vína ..............................................................................................94 Graf 16: Místo nákupu vína ......................................................................................................95 Graf 17: Nejvyšší přijatelná cena za láhev vína .......................................................................96 Graf 18: Návštěvnost turistických vinařských stezek................................................................98 Graf 19: Návštěvnost vinařských akcí ......................................................................................99 Graf 20: Služby využívané na vinařských akcích....................................................................100 Graf 21: Zájem o vinařské akce do budoucna........................................................................101 Graf 22: Zájem o služby na vinařských akcích .......................................................................102

117

Seznam příloh Příloha 1: Přehled moštových odrůd a rok jejich zápisu do Státní odrůdové knihy Příloha 2: Zatříďování vín v ČR v roce 2005 Příloha 3: Vývoj průměrných cen průmyslových výrobců vína v období leden – listopad 2006 Příloha 4: Žádosti o podporu přijaté Vinařským fondem v roce 2006 Příloha 5: Dotazník

118

ASNÝ STAV TRHU VÍNA V

Recommend Documents