Dosavadní stav a další perspektivy rozvoje finančního trhu v ČR

Dosavadní stav a další perspektivy rozvoje finančního trhu v ČR Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB Konference České leasingové a finanční asociace „Nebankovní financování na prahu třetí dekády rozvoje“ 12. října 2011

Osnova

• • • • • • • •

Úvod Stav finančního sektoru v ČR Regulace leasingových společností Regulace finančního trhu v EU – cíle Evropské komise (EK) Nový institucionální rámec regulace a dohledu v EU Přehled stávajících a budoucích iniciativ EK Pohled ČNB na aktuální návrh CRD IV Závěr

2

Stav finančního sektoru  Finanční instituce se již nespecializují na jediný sektor finančního trhu, ale nabízejí investorům komplexní produkty a služby napříč sektory  Vytvářejí se finanční skupiny, zájem o nové formy investování, tlaky na zvýšení transparentnosti trhu  Finanční trhy se globalizují - s tím spojená významnost stability finančního systému (na rizika provázanosti trhu a dominový efekt ukázala nedávná krize)  Na českém finančním trhu zásadní podíl (více než 83 % aktiv) bankovní sektor  Bankovní sektor dosahoval i za finanční krize vysoký čistý zisk a velmi dobrou rentabilitu kapitálu, vysoká kapitálová přiměřenost a likvidita podporují stabilitu bankovního sektoru 3

Stav finančního sektoru  Český bankovní sektor má dostatek zdrojů, likvidity a kapitálu; je odolný vůči šokům. Sám o sobě není domácí BS zdrojem rizik pro ekonomiku, zprostředkovaně se mohou projevit nepřímá rizika v případě eskalace problémů mateřských bank  Dopad finanční krize na další sektory nebyl zásadní  Místo přesného definování a pojmenování příčin krize se vytváří zdání, že nadnárodní forma dohledu a regulace je zárukou proti opakování krize v budoucnu  Nejasný kumulativní dopad mezinárodních iniciativ v oblasti reformy regulačního rámce  Podstatné je zachování rovnováhy mezi pravomocemi domovských a hostitelských orgánů dohledu a nerozdělení pravomocí od odpovědnosti 4

Regulace leasingových společností

 Leasingové společnosti nepodléhají obezřetnostní regulaci ze strany ČNB  Leasingové operace podléhají dozoru z pohledu prevence praní špinavých peněz (AML)  Plní směrem k ČNB vykazovací povinnost  Podléhají regulaci o ochraně spotřebitele ze strany ČOI

5

Regulace leasingových společností

 ČNB zastánce konceptu cílené regulace zaměřené na systémově významné prvky pro stabilitu finančního systému  Leasingové společnosti by mohly v budoucnu být zařazeny do kategorie tzv. stínového bankovnictví a případně čelit nové EU regulaci  ČNB neuvažuje o obezřetnostní regulaci leasingových společností (negenerují negativní šoky pro stabilitu finančního systému) 6

Problematika tzv. stínového bankovnictví Stínové bankovnictví V roce 2012 lze předpokládat větší zájem EK o tzv. stínové bankovnictví (nyní řeší zejména FSB) Důvod zájmu o stínové bankovnictví: obava z přesunu přísněji regulovaných aktivit do neregulovaných (regulatorní arbitráž, systémové riziko) Analyzuje se pět oblastí: fondy peněžního trhu, sekuritizace, interakce mezi „stínovým“ a „regulovaným“ sektorem, půjčování cenných papírů/repo operace, případná regulace dalších subjektů či aktivit 7

Problematika tzv. stínového bankovnictví ČNB:  podporuje cílené řešení problémových oblastí, nikoliv všeobjímající regulaci všeho a všech se zaměřením na rizikové aktivity  nepodporuje takové zásahy, které by dále spíše poškodily fungující segmenty finančního systému  sdílí obavy z překotného řešení komplexní problematiky, z nedostatečné analýzy, nepodložených řešení K dispozici je zatím jen velmi málo informací o stavu projednávání této oblasti

8

Stínové bankovnictví – kvantifikace Odhad velikosti sektoru stínového bankovnictví v USA a Evropě (2010 Q4; v mld. USD) Odhad velikosti sektoru tzv. stínového bankovnictví Emitované komerční papíry a směnky celkem Závazky z repo operací celkem Půjčené cenné papíry (net) Akcie a podíly emitované fondy peněžního trhu celkem Transformovaná splatnost celkem Celkové závazky emitentů ABS (asset backed securities) Celkové závazky kvazi-státních institucí (GSE, government sponsored enterprise) Sekuritizované CP (pool securities) Transformované úvěry celkem Sektor stínového bankovnictví celkem

USA 1 057 1 213 733 2 755 5 758 2 333 6 561 1 166 10 060 15 818

Evropa 563 8 086 1 550 10 199 2 860 2 860 13 060

Bankovní závazky Bankovní depozita

12 828 7 791

59 640* 28 675

Stínové bankovnictví v % bankovních závazků Stínové bankovnictví v % bankovních depozit

123% 200%

22% 46%

* Zahrnuje závazky bank zemí eurozóny, závazky měnově finančních institucí zemí mimo eurozónu po odečtení aktiv UK fondů peněžního trhu (dle odhadu EFAMA).

Zdroj: studie CEMA (ESMA) 9

Stínové bankovnictví – kvantifikace Vývoj sektoru stínového bankovnictví v USA a Evropě (úroveň 2008 Q1 = 100) 120

110

100

90

80 Shadow US 70 Shadow Europe 60

Zdroj: studie CEMA (ESMA) 10

Regulace finančního trhu v EU

 Finanční krize z let 2008/09 spouštěčem rozsáhlých regulatorních iniciativ EK  EK předkládá své plány též na základě závěrů několika dřívějších jednání G20  Plány EK v oblasti regulace představeny ve dvou základních dokumentech: 1. Zpráva EK “Urychlit oživení evropské ekonomiky” (4.3.2009) 2. Zpráva EK “Regulace finančních služeb v zájmu udržitelného růstu” (2.6.2010)

11

Regulace finančního trhu v EU - cíle EK

EK deklaruje, že sleduje regulací finančního trhu čtyři základní cíle: 1. 2. 3. 4.

zlepšit výkon dohledu ve finančním sektoru posílit finanční instituce a vytvořit rámec pro jejich případné „uzdravení“ vytvořit bezpečnější a průhlednější finanční trhy posílit ochranu spotřebitelů finančních služeb

12

Cíl Evropské komise – zlepšit výkon dohledu Od 1. ledna 2011 existuje nové institucionální uspořádání regulace a dohledu v EU pod názvem European System of Financial Supervision (ESFS), které zahrnuje 1. European Systemic Risk Board (ESRB) – makro-obezřetnostní dohled 2. tři sektorové European Supervisory Authorities (ESAs) 3. národní orgány dohledu – výkon dohledu ve členských státech EU Cílem posílení „evropského“ rozměru regulace a dohledu (příklady: celoevropské zátěžové testy EBA, výkon dohledu ESMA nad ratingovými agenturami, celoevropský zákaz produktů, krátkých prodejů) ČNB nepodporuje: přenos pravomocí národních autorit na EU a oddělování národních pravomocí od národní odpovědnosti za přijímaná rozhodnutí 13

Reforma evropského systému dohledu (ESA´s) Centralizace pravomocí a sjednocujících postupů Obezřetnostní dohled na makro úrovni Evropská rada pro systémová rizika (ESRB)

European Supervisory Authority (ESA)

European Banking Authority (EBA)

European Securities and Markets Authority (ESMA)

Insurance and Occupational Pensions Authority (EIOPA)

+ národní dohledové orgány = Evropský systém orgánů dohledu nad finančním trhem (ESFS) Obezřetnostní dohled na mikro úrovni

14

Přehled iniciativ EK  Oblasti již schválené evropskými institucemi Odměňování v rámci CRD3, ratingové agentury, hedge fondy/private equity fondy (AIFM),Solvency II  Oblasti projednávané v evropských institucích OTC deriváty (EMIR), krátké prodeje cenných papírů a CDS, depozitní garanční schémata, systémy pro odškodnění investorů a garanční schémata v pojišťovnictví, hypoteční úvěry, SEPA a CRD IV.  Očekávané návrhy Komise Evropský rámec pro krizové řízení, MiFID, MAD,IMD2, transparentnost trhu, centrální depozitáře, audit, další reforma ratingových agentur, daň z finančních transakcí, PRIPs.  Místo přesného definování a pojmenování příčin krize se vytváří zdání, že nadnárodní forma dohledu a regulace „všeho a všech“ je zárukou proti opakování krize v budoucnu. 15

Aktuálně probíhající aktivity k CRD IV Aplikace Basel III do CRD IV Cíle Basel III: silný a odolný bankovní systém jako základ trvale udržitelného ekonomického růstu Bankovní sektor se má stát absorbérem šoků, nikoliv jejich přenašečem Zmenšuje selhání trhu odhalená krizí (procyklicita, leverage, likvidita) Některé oblasti se na základě nových poznatků zdokonalují (např. kapitálová přiměřenost), jiné se do regulace nově zahrnují (např. leverage ratio a standardy likvidity) Opatření nejen na mikroúrovni (např. kapitál a ukazatele kapitálové přiměřenosti, leverage ratio, posílení likvidity), ale nově i makro obezřetnost (proticyklické kapitálové polštáře) Časový náběh: postupně od r. 2013 do r. 2019 16

Aktuálně probíhající aktivity k CRD IV Otázky spojené s dopady Basel III  Vliv na reálnou ekonomiku,  Vliv na byznys model bank  Schopnost modelovat všechny komplexní změny a s dostatečnou přesností odhadnout dopad Další „regulatorní nejistoty“:  Jak budou nová pravidla ovlivněna politickými tlaky preferujícími rychlost nad kvalitou  Jak bude probíhat koordinace v rámci struktur v EU?  Nebudou pravomoci host regulátora (např. ČNB) příliš omezeny? Předběžné odhady dopadu na banky v ČR: celkově by měl bankovní sektor nová pravidla splňovat 17

Závěr  ČNB se obává dopadů nadměrné regulace na finanční trhy  ČNB se obává, že regulace, která není založena na důkladných analýzách příčin problémů, může mít neočekávané důsledky pro finanční trh  ČNB postrádá analýzy kumulativního dopadu všech přijatých i doposud plánovaných regulatorních opatření  ČNB se obává pokračující snahy evropských institucí o další přesun pravomocí z národních orgánů dohledu na „evropské“ regulátory bez současného přesunu odpovědností za důsledky přijímaných rozhodnutí  Faktory zranitelnosti finančního trhu: nekonsolidované veřejné finance, regulace v EU 18

Děkuji za pozornost

www.cnb.cz

Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB [email protected]