Vodní nádrže a jejich dopady

Gymnázium Jana Nerudy

Závěrečná práce studentského projektu

Vodní nádrže a jejich dopady

Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti

Vedoucí práce: Mgr. Petra Šípková Vypracovali: Jakub Mehl, Michal Přibyl, Jan Illek, Daniel Šmída, David Šmída Praha 2015

Čestné prohlášení: Čestně prohlašujeme, že jsme práci vypracovali s použitím zdroje vypsaných v kapitole Zdroje.

Jakub Mehl Michal Přibyl Jan Illek David Šmída Daniel Šmída

Anotace Tématem naší práce jsou vodní nádrže a jejich dopady. V práce jsou čtenáři postupně seznámeni s obecnými informacemi o vodních nádržích, jejich historií, obecnými dopady a poté s konkrétními vodními nádržemi v České republice i v zahraničí. U konkrétních nádrží se zabýváme i konkrétními dopady příslušných nádrží.

1

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 4 Vodní nádrže ........................................................................................................................................... 5 Funkce nádrží ...................................................................................................................................... 5 Členění nádrže ..................................................................................................................................... 6 Vltavská kaskáda ................................................................................................................................. 6 Historie ................................................................................................................................................ 7 Negativní dopady ................................................................................................................................ 8 Enviromentální ................................................................................................................................ 8 Ekonomické ..................................................................................................................................... 8 Sociální ............................................................................................................................................ 8 Ostatní ............................................................................................................................................. 8 Vodní nádrž Orlík ................................................................................................................................. 9 Vodní nádrž Slapy ................................................................................................................................ 9 Nechranice......................................................................................................................................... 11 Hráz................................................................................................................................................ 11 Vodní elektrárna ............................................................................................................................ 11 Slezská Harta ..................................................................................................................................... 12 Hráz................................................................................................................................................ 12 Elektrárna ...................................................................................................................................... 12 Zajímavosti .................................................................................................................................... 12 Lipno .................................................................................................................................................. 13 Lipno II ............................................................................................................................................... 13 Počet vystěhovaných lidí ............................................................................................................... 13 Tři soutěsky ....................................................................................................................................... 13 Vodní hráz...................................................................................................................................... 14 Vodní elektrárna ............................................................................................................................ 14 Plavební zařízení ............................................................................................................................ 14 Negativní následky ........................................................................................................................ 14 “Nej” .............................................................................................................................................. 14 Grand Coulee ..................................................................................................................................... 15 Cena a přemístění obyvatelstva .................................................................................................... 15 Zajímavost ..................................................................................................................................... 15 Belo Monte ........................................................................................................................................ 16 2

Dopady na životní prostředí: ......................................................................................................... 16 Přehrada Merowe Dam (2004 - ?) ..................................................................................................... 17 Cena ............................................................................................................................................... 17 Přesídlení ....................................................................................................................................... 17 Kulturní ztráty ................................................................................................................................ 17 Kamýk ................................................................................................................................................ 18 Kaplanova turbína ......................................................................................................................... 18 Plavební komora ............................................................................................................................ 18 Přesídlení ....................................................................................................................................... 18 Volta .................................................................................................................................................. 19 Přesídlení ........................................................................................................................................... 19 Využití ................................................................................................................................................ 19 Hooverova přehrada ......................................................................................................................... 20 Zajímavosti .................................................................................................................................... 20 Vodní nádrž Fláje ............................................................................................................................... 21 Francisova turbína ......................................................................................................................... 21 Vystěhování ................................................................................................................................... 21 Vodní nádrž Kariba ............................................................................................................................ 22 Vystěhování ................................................................................................................................... 22 Grand Inga ......................................................................................................................................... 23 Dopady .......................................................................................................................................... 23 Závěr .................................................................................................................................................. 24 Zdroje ................................................................................................................................................ 25

3

Úvod Tématem naší práce jsou vodní nádrže a jejich negativní dopady. Toto téma jsme si vybrali z důvodu našeho zájmu o zeměpis a dále také proto, že toto téma je neskutečně zajímavé a moc lidí ani nezná okolnosti, za kterých vznikají vodní nádrže, ačkoliv mu slouží ke každodennímu životu. Práce je rozdělena do několika částí. V první se zmiňujeme o obecných faktech o vodních nádržích, jejich funkcích, členění a také o největší soustavě vodních nádrží v České republice a to o Vltavské kaskádě. V druhé následuje historie. Třetí část jsou negativní dopady, rozděleny do 4 skupin. A nakonec se zaměřujeme na konkrétní nádrže a jejich dopady. Cílem práce je obeznámit čtenáře nikterak s obecnými fakty o vodních nádržích jako celku, ale s nutnostmi, které jsou nezbytné pro vznik vodních nádrží.

4

Vodní nádrže Pojmem vodní nádrž se rozumí plocha, která slouží k dlouhodobějšímu zadržení vody. Vodní nádrž může vzniknout přirozeně, potom se jedná o jezero. Vzniká-li uměle, výstavbou přehradní hráze na vodním toku, musí odpovídat definici vodního díla dle českého vodního zákona. Ten je platný od roku 2002 a jeho poslední novela je z roku 2010. Pojednává o ochraně, vzniku, souhlasu, nakládání, užívání, povolení atd. Stanovuje podmínky pro využívání povrchových a podzemních vod, uceleně upravuje problematiku ochranu před povodněmi, determinuje působnost orgánů veřejné správy, ukládá povinnosti právnickým a fyzický osobám v souvislosti s ochranou povrchových a podzemních vod, upravuje systém plateb a financováním výdajů ve veřejném zájmu. Účelem zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovení podmínek pro hospodárné využívání vodních zdrojů, zachování a zlepšení jakosti jakostí povrchových a podzemních vod, vytvoření podmínek pro snižování nepříznivých účinků, povodní a sucha, zajistit bezpečnost vodních děl.

Funkce nádrží Vodní nádrže vystavěné člověkem zastávají mnoho funkcí. Vodní nárže bývají víceúčelové. Zde budou uvedeny ty nejdůležitější funkce:

a) b) c) d) e) f) g) h) i)

Uchování pitné vody Závlahová funkce Protipožární Nadlepšování průtoků Ochrana před povodněmi Zdroj energie Dopravní Rekreační Rybochovná

5

Členění nádrže Vodní nádrže je členěna následujícím způsobem. Je rozdělena do několika vrstev. Popis začíná ode dna směrem k hladině. Nejníže je prostor stálého zadržení. Dále je akumulační (neboli zásobní) prostor. Ten slouží k nahromadění potřebné vody v době zvýšené průtočnosti (jaro), která se poté využívá. Poté se nachází retenční prostore (také ochranný prostor), který se vodou naplňuje pouze za povodňových stavů. Tento prostor se ještě dělí na

a) Ovladatelný – Mezi hladinou zásobního prostoru a přelivnou hranou b) Neovladatelný – Určen výškou přepadu přes přelivnou hranu

Většina vodních nádrží je víceúčelových. Vodní nádrže se často slučují do komplexních soustav, jakou je například u nás Vlatvská kaskáda.

Vltavská kaskáda Jak již název napovídá, bude se jednat o soustavu vodních děl na řece Vltavě. Jedná se celkem o 9 přehrad. Výstavba začala již ve 30. letech minulého století. Pro realizaci tohoto monumentálního a nezbytného projektu bylo nutno vystěhovat mnoho vesnic. Největší nádrží co do objemu zadržované vody patří Orlík. Pokud jde o plochu, největší nádrží je Lipno. První jezy na Vltavě byly však stavěny již za Ferdinanda I., což je období, které spadá do 16. Století. První ucelený projekt o usplavnění Vltavy byl zpracován roku 1894 firmou Lanna a Vering. Jednalo se o úsek mezi Mělníkem a Českými Budějovicemi. Bylo to za účelem voroplavby a klasické plavby, která byla spojena s přepravou dřeva, kamene a soli. Po první světové válce se objevuje námět na výstavbu dvou přehrad - Slap a Orlíku. Účelem výstavby byl energetický úmysl. Nicméně první dvě přehrady byly vybudovány již ve 30. letech 20. století a to byly Vrané a Štěchovice, kvůli plavebním účelům.

Nynější podoba je taková, že Vltavská kaskáda čítá 9 přehrad (Lipno je děleno na Lipno I a Lipno II). Popis bude od pramene směrem na sever. 1. přehradou je Lipno I, které bylo stavěno v letech 19521959. Patří mu prvenství v rozloze. Dále je Lipno II, které je naopak nejmenší rozlohy, bavíme-li se o ploše. Následují Hněvkovice, stavba 1986-1992, kde ještě není dokončena stavba plavební komory, neboli zdymadla. Dále je Kořensko, budováno mezi lety 1986-1991. Pátou přehradou je Orlík, stavba 1954-1966. Po Orlíku se nachází Kamýk, stavěný od roku 1956 do roku 1962. Následuje oblíbená rekreační lokalita Slapy, nejrychleji postavená přehrada a to mezi lety 1951-1954. Ve Středočeském kraji se nachází také Hněvkovice – 1953-1945. Poslední přehradou je Vrané, nejstarší přehrada, jejíž stavba byla započata roku 1930 a dokončena 1936. Nadmořská výška přehrad postupně klesá. Lipno se nachází ve výšce 725 m n. m., Vrané potom ve 200 m n. m 6

Historie Vodní nádrže a přehrady, jejich historie sahá dál než bychom si mohli myslet. První stavby se datují na 3000 let před naším letopočtem. Podle F. Setürka došlo k prvnímu stavění již 4000 let před naším letopočtem. Místa, ve kterých docházelo ke stavění vodních přehrad a nádrží byl Egypt, Mezopotámie a Anatolie. V menším množství se také stavěly v Číně, Persii a Indii. Nejstarší zaznamenaná přehrada se nazývá Sadd el-Kafara. Zmiňuje se o ní Yang. V překladu z arabštiny to znamená přehrada pohanů. Byla postavena v Egyptě zhruba mezi lety 2950-2750 před naším letopočtem. Fungovala pouze několik let. Došlo k narušení hráze a zbořila se. Přehrada Nimrod, postavená v Mezopotámii, byla postavena severně od Bagdádu. Ležela na řece Tigris. Byla postavena z hlíny a ze dřeva. Vodní nádrž Moeris, nacházela se v Egyptě. Ležela na Nilu. Datuje se na 3000 let před naším letopočtem. Stavba probíhala s největší pravděpodobností 8 let a stavby se účastnilo 50000 dělníků. Moc informací se nedochovalo. V Jeruzalémě zhruba 1000 let před naším letopočtem vznikaly vodní nádrže. Důvodem byly vodohospodářské potřeby pro Jeruzalém. Těmto nádržím se říká Šalamounovy rybníky, protože stavba probíhala za vlády krále Šalamouna. Voda byla vedena do tří nádrží a následně do města. To byla jen menší zmínka o pradávných přehradách a nyní bych rád zmínil nějaké mladší. Velký rozmach zaznamenaly přehrady v 19. století v Kalifornii. Příčinou tohoto rozmachu byla zlatá horečka a bylo nutno využívat obnovitelné zdroje. Dřívější přehrady ze dřeva a hlíny byly nahrazeny betonovými. Za dalším rozmachem stálo zavlažováním a elektřina. Z 19. století například dodnes stojí přehrady Meer Allum v Indii, Jones Falls v Kanadě, Zola ve Francii a Parramatta v Austrálii. Jak již jsem zmínil, dříve byly přehrady a nádrže využívány pro pitnou vodu, zavlažování a podobně, ale v 20. století a částečně už v 19. století poptávka po elektřině stála za stavěním přehrad ve velkém množství. Do roku 1949 bylo 5000 velkých přehrad. Na přelomu tisíciletí již 40000. Ale toto masové stavění samozřejmě neslo i negativní stránky, o kterých se ještě zmíním.

Na obrázku jsou Šalamounovy rybníky.

7

Negativní dopady Vodní přehrady se mohou zdát, že řeší mnoho problém, ano, o tom nechci spekulovat, ale mají i mnoho negativních dopadů. Tyto dopady jsou nevyhnutelné. Dělí se na environmentální, ekonomické, sociální a ostatní. Enviromentální Stavby přehrad a vodních nádrží velmi zasahují rostlinstvo a živočišstvo. Tyto stavby omezují migraci živočichů podél či proti proudu řeky. Tomu brání také stavidla, turbíny. Dalším negativním dopadem je usazování sedimentů. To zanáší a znečišťuje řeky. To má dále vliv na zemědělství a na úrodnou půdu, což vede k umělým hnojivům. Dalším faktorem je změna teploty vody. To opět ovlivňuje živočichy. Každý rok ze z vodních nádrží odpaří 170 000 km3 vody, což zvyšuje koncentraci soli ve vodě a to má neblahé účinky na živočichy. Vodní nádrže i velice nepatrně snižují délku dne. Poslední studie ukazují, že přehrady jsou zdrojem skleníkových plynů a to vede ke globálnímu oteplování. Ekonomické Náklady na stavbu bývali neveřejné a tím pádem neprůhledné, dnes jsou projekty veřejně kontrolovány. Stavba přehrad a nádrží bývá cenově velmi náročná. Průměrná cena stavby bývá překročena o 56%. Na stavby se ročně vydá 40 miliard USD. Země se často zadlužují a následné dluhy nemají jak splácet. Problémem je také období sucha, které postihuje především rovníkové oblasti. Když přijde období sucha, sníží se výkonnost přehrad a to vede k úbytku výdělků. Sociální Tyto problémy jsou velice těžko řešitelné. Definovány jsou jako problémy spadající na jednotlivce či skupinu lidí. Může i dobré účinky, jako třeba zvýšení úrovně života s novou přehradou, ale pro obyvatele, kteří byli přesídlení to má velice špatné dopady. Musí si například hledat novou práci, často mají trauma z přesídlení, může to vést i k poklesu rybolovu či ztrátě kultury. Údajně je každoročně kvůli stavbám velkých přehrad přesídleno okolo 4 milionu lidí. Nejvyšší číslo přesídlených obyvatel bylo dosaženo v Číně. Důvodem byla stavba kolosu Tři soutěsky. Toto všechno vede k bezdomovectví, nezaměstnanosti, nedostatku potravin, zhoršení zdravotního stavu, ztrátě kultury a stresu. Ostatní Do ostatních dopadů lze zahrnout především korupce a povodně. Často to tak bývá, že čistá voda teče k bohatým, špinavá k chudým. Korupce je bohužel přítomna jak v bohatých, tak chudých státech, jak ve velkých, tak v malých projektech. Výjimkou nejsou ani stavby vodních děl. Příkladem jsou čínští úředníci, kteří roku 2000 zpronevěřili 60 milionů dolarů z prostředků na přesídlení obyvatel. Pouze jeden úředník byl odsouzen k trestu smrti. Dalším dopadem jsou povodně. Zní to trochu paradoxně, když jednou z hlavních funkcí přehrad a nádrží je protipovodňová ochrana. Ano, je tomu tak, někdo to může jenom situaci přihoršit. Žádná stavba se nemůže vyhnout povodním. Příkladem je tajfun z Číny z roku 1975, jehož následkem byla smrt 230000 obyvatel z okolí přehrady na řece Huai.

8

Vodní nádrž Orlík Vodní nádrž Orlík je součástí Vltavské kaskády a leží na řece Vltavě u Solenice na Příbramsku. Jmenuje se podle zámku Orlík, který se dnes po zatopení nádrže vyskytuje jen pár metrů nad hladinou. Stavba trvala od roku 1954 do roku 1961 a stavba byla dokončena s osmiměsíčním předstihem. Se svojí délkou 68 km, maximální hloubkou 74 metrů a objemem 720 000 000 𝑚3 se řadí na první místo v České republice.

Přípravné stavební práce začali ještě před schválením roku 1954. Na stavbě pracovalo denně 1500 dělníků.

Nucené vystěhování: Zaplaveno bylo 14 mlýnů, 6 pil, 650 obytných a hospodářských budov. Zaplaveny byly vesnice: Solenice, Orlické Zlákovice, Zbenické Zlákovice, Těchnič, Radava, Podskalí. V Orlických Zlákovicích byl mlýn Bláhov a ve Zbenických Zlákovicích na protějším břehu Vltavy stál mlýn Vlachý. Ve vesničce Podskalí stála kaplička Svatého Antonína, mlýn, a také se zde narodil herec Josef Šebánek. Vesnice Radava byla pouze malá vesnička která se skládala ze 14 domků. Bydleli tu lidé kteří většinou neměli nic jiného než ten domek a živili se dřevorubectvím v lesích knížete Schwarzenberga, byli to voraři, vazači vorů. Pro osadníky to byla smutná záležitost, vzdát se toho jediného co měli. Románský kostelík Svatého Bartoloměje v Červené nad Vltavou musel být přenesen o 34 metrů výš aby nebyl zaplaven. Zámku Orlík hrozilo zřícení kvůli zvýšení hladiny. Zámek byl ve velmi chatrném stavu a 50 dělníků mělo za úkol zámek zabezpečit aby se nezhroutil.

Vodní elektrárna: Je součástí vodní nádrže a spuštěna byla až chvíli po dostavení celé nádrže. Celkový výkon dosahuje 364 MW a plného výkonu je elektrárna schopna dosáhnout za 2 minuty, plní důležitou roli při stabilizaci sítě.

Vodní nádrž Slapy Vodní nádrž Slapy leží u obce Slapy ve Středočeském kraji na řece Vltavě. Nachází se asi 30 km od Prahy směrem proti proudu Vltavy. Přehrada patří do tzv. Vltavské kaskády a byla postavena mezi lety 1949 – 1955 jako první velká stavba této kaskády. S délkou 43 km, maximální hloubkou 58 m, objemem 269,3 mil. 𝑚3 , a rozlohou 11,626 𝑘𝑘3 je šestou největší přehradou v České republice.

9

Hlavními důvody postavení této nádrže byly: regulace vodního toku řeky Vltavy, výroba elektrické energie. V této době slouží i jako rekreační středisko.

Přípravy stavby začaly již za druhé světové války, kdy se hlavně rozhodlo o příhodném umístění přehrady. Zároveň vzniklo řešení s elektrárnou umístěnou přímo v tělese vodní elektrárny. Tou dobou to bylo v Evropě unikátní řešení. Nejdříve byl v letech 1949 - 1951 ve skále vylámán obtokový tunel, aby stavba vůbec mohla být uskutečněna. Po dokončení přehrady byl uzavřen. V roce 1952 byly započaty přípravné stavební práce. Byly postaveny tři lanovky pro dovoz materiálu. Celkem se použilo 374.320 𝑚3 betonu jenž byl použit na těleso hráze. Stavba byla dokončena roku 1955 a zároveň byla elektrárna uvedena do zkušebního provozu.

Napouštění hráze probíhalo neobvykle. Kvůli povodni v toce 1954 byla nádrž plná během několika dní. Stavba nebyla tou dobou ještě úplně dokončená. Jelikož byla nádrž skoro prázdná pomohlo to zadržet 90 mil. 𝑚3 vody a vrchol povodně byl zpožděn o 12 hodin což bylo velmi vidět na zbylém toku Vltavy. Zachránilo to i některé památky které stihly být přeneseny za vytypovanou zátopovou čáru. Nejvýznamnější je socha sv. Jana Nepomuckého, stojící dnes ve stráni pod Slapskou přehradou.

Vynucené přestěhování: Moc obyvatel tu před zatopením nežilo. Byl to chudý kraj, neúrodná pole a bylo všude daleko. Vltava sloužila jako zdroj obživy a dopravy. Situace se změnila po postavení Vodní nádrže Slapy která zvedla návštěvnost a tím i hodnotu a výdělky v kraji. Zaplaveno bylo pár vesnic a hotel Záhoří. Z tohoto hotelu vysílal jěště před druhou světovou válkou v roce 1934 Ing. Rudolf Formis protihitlerovské rozhlasové relace. Po několika měsících si ho našlo Heidrichovo komando a 23. ledna 1935 byl v jednom pokoji zastřelen.

Elektrárna: Elektrárna je umístěna v patě hrázového tělesa. Jsou zde tři Kaplanovy turbíny o výkonu 3 x 48 MW. V roce 2002 při povodních byla přehrada s elektrárnou zatíženy velmi vysokým průtokem. Byly obavy o zatopení elektrárny a byly plány o odstavení elektrárny, nakonec byly Slapy jedním z mála vodních děl které přečkaly povodeň plně provozuschopné bez většího poškození.

10

Nechranice Tato přehrada leží v Ústeckém kraji u stejnojmenné vesnice na řece Ohře. Se svojí rozlohou 1338 ha je to pátá největší vodní přehrada v ČR. Stavba začala roku 1961 a skončila roku 1968. Voda se začala napouštět roku 1967. Při stavbě bylo zatopeno 6 vesnic: Běšice, Čermníky, Dolany, Drahonice, Chotěnice a Lomazice. Obyvatelé z těchto vesnic byli převážně přestěhováni do obce Chbany. Hlavním účelem stavby bylo zásobování vodou průmysl a zemědělství. Například nedaleké elektrárny v Tušimicích. Poté taky jako ochrana proti povodním a výroba el. energie. Dnes je především přehrada využívána jako rekreační středisko. Na Nechranicích jsou velice příznivé podmínky pro windsurfing, jachting a kating. Vybudování vodního díla si vynutilo zatopení těchto vesnic: Běšice, Chotěnice, Čermníky, Dolany, Drahonice, Lomazice. Hráz Nechranická hráz, s délkou 3280 m může pyšnit titulem nejdelší sypané hráze ve střední Evropě. Šířka koruny je 9 m a maximální výška 47,5m. Hráz disponuje spodními výpustěmi s kapacitou 2x50,7m₃/s a korunovým bezpečnostním přelivem, který je rozdělen na 3 segmenty. Dva hydrostatické segmenty s kapacitou 714m³/s a jeden zdvýžný segment s maximální kapacitou479m³/s. Vodní elektrárna Vodní elektrárna je vybavena dvěma Kaplanovými turbínami o výkonu 2x5MW. Hltnost jedné turbíny je 16m³/s. Část nechranické přehrady je vyhlášena ptačí oblastí a je součástí seznamu Natura 2000.

11

Slezská Harta Vodní nádrž Slezská Harta leží u stejnojmenné osady na řece Moravici. Stavba začala roku 1987 a byla dokončena roku 1997. Včetně cen výkupů pozemků stála Slezská Harta 2,5 miliardy korun. S délkou měří přibližně 13 kilometrů, šířkou přibližně 2 kilometry, s největší hloubkou 62 metrů, rozlohou 8,72 km² a objemem 218,7 mil m³ je devátá největší přehrada v ČR. Zároveň je také “nejmladší” přehradou v ČR. Její tvar by mohl někomu připomínat čínského draka. Součástí vodního komplexu je samozřejmě hráz a také malá vodní elektrárna. Hlavním důvodem postavení přehrady byla ta skutečnost, že přehrady na řece Moravice již nestačili kapacitně zásobovat ostravskou aglomeraci vodou. Poté samozřejmě protipovodňová ochrana. A v neposlední řadě i výroba el. energie. Nyní ještě slouží přehrada k rekreaci a k chovu ryb. Stavba si vynutila přestěhování lidí z celkem pěti vesnic. Nucené vystěhování mohlo připomínat situaci z roku 1945, kdy byli nuceně vystěhováni Němci. Zcela zatopena byla vesnice Karlovec. Z Karlovce zůstal jen kostel, který byl výše nad vesnicí. Alespoň částečné zatopení se nevyhlo vesnicím Nová Pláň, Razová, Dlouhá stráň, Leskovec a Roudno. Proti stavbě se psalo mnoho petic, ale žádná z nich neměla žádný význam. Pod vodou zůstal zachován pouze most Rudolfa Salligera. Se stavbou přehrady je dokonce spojena sebevražda paní, která nechtěla opustit svůj dům. Během stavby se dokonce uvažovalo o zakonzervování přehrady a navrácení údolí do původního vzhledu. Naštěstí se z těchto návrhu sešlo a v roce 1997 pomohla zabránit katastrofálním záplavám. Podle plánu se měla napouštět 10-15 let, ale během záplav se napustila za necelý týden. Hráz Hráz je dlouhá 540 metrů a vysoká 64,5 metrů. Hráz je sypaná a tvoří ji: hleněné těsnící jádro₁, pískový filtr₂, štěrková přechodová část₃, kamenitá stabilizační část₄, návodní jímka₅, podložní štěrky₆. Elektrárna Elektrárna je vybavena dvěma Francisovými turbínami o celkovém výkonu 3,1 MW. Zajímavosti Tuto přehradu můžeme spatřit ve velkofilmu režiséra luca Bessona Johanka z Arku, který se zde natáčel roku 1999. Byly zde postaveny kulisy za 50 mil. dolarů, včetně vodního hradu. Ty už tu však nenajdeme, jelikož filmaři po natáčení dali vše do původního stavu.

12

Lipno Vodní nádrž Lipno I se nachází na horním toku Vltavy 20 km jihovýchodně od Českého Krumlova. Plocha nádrže zabírá 4 870 ha. Stavba nádrže probíhala v letech 1952-1960 a byli do ní nuceně zapojeni odsouzení účastnící plzeňských demonstrací proti měnové reformě a další nepřátelé režimu. Lipno II Vodní nádrž Lipno II nalezneme 5 km po proudu Vltavy od nádrže Lipno I. Stavba probíhala souběžně s tímto vodním dílem v letech 1952-1960. Nádrž zabírá plochu 45 ha. Toto vodní dílo slouží především k výrobě elektřiny, používá se však také k vyrovnání průtoku vody z nádrže Lipno I. V době stavby se v místech nádrže nenacházelo žádné osídlení, a tak toto vodní dílo nepostihlo jedinou sídelní jednotku. Počet vystěhovaných lidí Při stavbě přehrady bylo vykáceno 1670 hektarů lesů - cca 300.000 m³ dřevní hmoty, dále 86 hektarů tzv. nelesních ploch (keře a roztroušená zeleň) a asi 7500 volně rostoucích stromů. Zaplaveno bylo asi 490 domů a přestěhovat se muselo 2895 lidí.

Tři soutěsky Přehrada Tři soutěsky, neboli Three gorges dam leží na c Číně na řece Jang-c-ťiang. S rozlohou 1084 km² a nádrží, která pojme až 39 miliard krychlových metrů vody je to největší vodní přehrada na světě. Vzniklé jezero je dlouhé 660 km, průměrně široké 1,1 km a hluboké až 170 m. Stavba začala roku 1993 14. prosince. Přehradní hráz byla dokončena v roce 2006. Celý přehradní komplex byl dokončen v roce 2012. Součástí komplexu je vodní elektrárna, pětistupňové zdymadlo a lodní výtah. Vybudování takto megalomanské stavby si vynutilo vystehování bezmála 1,3 mil obyvatel. Nicméně ještě během stavby bylo nuceně přestěhováno přes 4 mil. lidí. Celkem tedy bylo nuceně přestěhováno přes 5 mil. lidí, kteří se živili převážně obděláváním půdy, popřípadě chovem dobytka. Tito lidé však byli přestěhováni do měst, kde se jen stěží uživili. Pod vodou zmizelo celkem 13 velkoměst, 140 měst a přes 1300 vesnic a mnoho archeologických památek. Hlavní důvod vybudování přehrady byla ochrana obyvatelstva před povodněmi. Dále výroba elektrické energie. Původně se počítalo, že by vodní el. Tři soutěsky měla pokrýt až 10% celkové 13

spotřeby el. energie v Číně. Nakonec však pokryje jen 3%. Tato stavba dala v relativně chudé oblasti práci tisícům lidem. Při stavbě bylo použito 27,15 milionu krychlových metrů betonu a 354 000 tun betonářské oceli. Na stavbě pracovalo přes 250 000 dělníků. Celkové náklady se vyšplhali přes 37,23 miliardy dolarů (cca 650 miliard korun), původně se však počítalo se čtvrtinou konečné sumy. Vodní hráz Vodní hráz je u koruny dlouhá 2310 metrů a vysoká 185 metrů. Celá hráz je rozdělena na tři sekce. Severní/jižní vtoková sekce (Ty slouží jako vtoky vody do vodní elektrárny) a střední přelivná/výpustná část dlouhá 483 metrů (Ta slouží pro výpusť přebytečné vody. Střední část obsahuje 23 výpustí ve výšce 90 metrů a 22 přelivových polí ve výšce. Celkový objem vody těchto bezpečnostních opatření přesahuje 100 000m³. Severní sekce obsahuje přítoková potrubí pro 14 vodních generátorů. Jižní sekce obsahuje potrubí pro 12 vodních generátorů. Konstrukčně jsou obě sekce řešeny stejně. Vodní elektrárna Vodní elektrárna obsahuje 32 francisových turbín. Hltnost jedné turbíny je 600900m³/s. Dokáže zásobovat el. energií 60 mil. obyvatel. 14 v severní sekci, 12 v jižní sekci a 6 v podzemním objektu pod horou na jižní straně přehrady. Každý generátor má výkon 700 MW. Celkem tedy vyrobí 22 400 MW. To je přibližně desetinásobek jaderné elektrárny Temelín. Plavební zařízení Součástí vodního komplexu jsou dvě pětistupňová zdymadla a lodní výtah. Jedna plavební komora musí překonat bezmála 20 metrů. Tato komora má rozměry 280x34m a nosnost 10 000t. Vertikální lodní zdvihadlo neboli lodní výtah. Rozměrově je o proti zdymadlům velice malý 18x120m. Lodní výtah funguje na podobném principu jako “normální” výtah, tedy na principu protizávaží. Dopravní žlab je pomocí ocelových lan a kladek propojen s betonovými bloky. Negativní následky Narušení jedné z největších čínských řek se neobešlo bez negativních následků. Mezi ně patří úbytek ryb, zhoršení pitné vody. Podle hydrologů přehrada narušuje vzácný ekosystém. Jeden z největších problémů je odpad, který přehrada zadržuje. “Nej” Je to největší betonová stavba planety, největší přehrada na světě. A má největší el. na světě. Avšak ne nejvýkonnější.

14

Grand Coulee Grand Coulee je přehradní hráz v americkém státě Washington, která byla postavena za účelem výroby elektřiny a zavlažování půdy. Leží na řece Columbii, která je v severozápadní části Severní Ameriky. Tvoří většinu hranice mezi Oregonem a Washingtonem. Její výstavba trvala mezi lety 1933 až 1942. Původně měla dvě elektrárny, třetí byla přistavěna roku 1974. Jejím účelem bylo zvýšení produkce elektřiny. Je největším výrobcem elektrické energie v USA. Také je jednou z největších betonových staveb ve světě. Vodní nádrž, kterou přehrada vytváří, se jmenuje Rooseveltovo jezero po Franklinu Rooseveltovi, který byl prezidentem Spojených států v době její stavby. Návrh na výstavbu byl již ve 20. letech 20. století. Probíhaly ostré debaty mezi dvěma skupinami. První šlo o zavlažování starobylého říčního koryta Grand Coulee gravitačním kanálem. Druhé šlo o zavlažování prostřednictvím vysoké přehrady s pumpou. Spor byl ukončen v roce 1933 a vítězný návrh byla přehrada. Původně kvůli nízkým finančním prostředkům měla být hráz vysoká 88 metrů, která by pouze zajišťovala elektřinu, ale nikterak zavlažování. Roku 1934 stavbu navštívil sám prezident Franklin Roosevelt, který podporoval 168 metrový návrh, který by zajišťoval i zavlažování. Roku 1935 byl tento návrh schválen Kongresem. Cena a přemístění obyvatelstva Vybudování přehrady stálo 450 milionů dolarů. Přidělání třetí elektrárny v roce 1974 vyšlo na dalších 280 milionů dolarů. Na projektu pracovalo celkem 2 626 lidí, kteří byli ubytováni v táborech na březích řeky Columbie. Její vytvoření si vynutilo přemístění 3 tisíc lidí, včetně původních obyvatel. Přehrada také zablokovala migraci lososů a dalších ryb proti proudu řeky. Zajímavost Bob Dylan zpívá o přehradě Grand Coulee ve stejnojmenné písni. Text zní: No svět vlastní sedm divů jako cestující vždycky. Některé zahrady a některé věže, myslím, že je dobře znají. Ale teď největší zázrak je reálné zemi strýčka Sama Že král Columbia řeka a velká Grand Coulee přehrada.

15

Belo Monte Belo Monte je přehrada na řece Xingu v Brazílii, v srdci Amazonie. Je to třetí největší hydroelektrárna podle vyrobené energie. Stavba byla schválena vládou v roce 2005 a očekává se, že první turbína zahájí svoji práci v roce 2015. Je to velmi diskutovaný a velice kontroverzní projekt dnešní doby. Celý projekt stojí 14 miliard dolarů v přepočtu asi 300 miliard korun a pracuje zde asi 20 000 dělníků a inženýrů. Stavba se plánuje již 30 let. Brazílie nutně chce a potřebuje postavit tuto elektrárnu, protože v posledním desetiletí dochází k obrovským změnám v Brazílii směrem k modernizaci a tím pádem je potřeba spousta elektrické energie, navíc Brazílie nechce být závislá na fosilních palivech a chce využívat tzv. čistou energii z obnovitelných zdrojů. Projekt vznikl roku 1975. K prvnímu zastavení plánu došlo roku 1989. Plánováno bylo vystavět až šest vodních elektráren. Stalo se tak po prvním střetnutí se zdejším obyvatelstvem. Nejvýraznější skupinou se stali indiáni z kmene Kayapó. Díky jejich protestům se dostal celý projekt do povědomí mnoha lidí. Nová výstavba byla povolena roku 2010. Předpokládaná výroba energie je pro 23 miliónů brazilských domovů. Je to velmi divné, ale když se položíme otázky, jaké klady tato stavba má, moc jich nebude. Jediný argument je výroba elektrické energie. Brazilská ekonomika rosta a stavba vodních přehrad je nezbytná pro výrobu elektřiny. Proto se v blízké budoucnosti v Brazílii plánuje výstavba dalších zhruba 70 přehrad, převážně v Amazonii. Skutečné přínosy přehrady jsou mnohem menší, než jsou popisované v oficiálním projektu. Přehrada Belo Monte vyžaduje odklonění téměř celého toku řeky Xingu dvěma umělými kanály. Samotné odklonění ovlivní rostlinstvo a živočišstvo v okolí řeky. Odklonění také může vést k devastaci deštného pralesa, dále zasáhne obrovské množství ryb. Dopady na životní prostředí: Projekt je silně kritizován domorodci ,kterých by se muselo vystěhovat asi 50 000, mnoha ekologickými organizacemi v Brazílii. Došlo by k zaplavení asi 6500 km2 deštného amazonského pralesa. Po dobu napouštění přehrady by se v dolní části řeky přerušil tok na 7 měsíců. V řece Xingu je velmi vysoký stupeň endemismu, asi 600 druhů ryb a došlo by k velké redukci tohoto počtu. Další kmeny které by nemusely být nutně vystěhovány tak jim vystěhováni hrozí kvůli dvěma odtokovým kanálům( aby mohli přehradu stavět víceméně na suchu) tak by se jím změnil rybolov možnost dopravy a kvůli stojaté vodě by se snáze mohli přenášet nemoci (např. malárie). Kvůli dočasnému obrovskému zvýšení pracovních míst se do těchto míst přihrnulo spoustu dělníku několik desetitisíc a vyvolává to násilné problémy mezi nimi a kmenovými domorodci. Migrace ryb klesne asi o 98% protože pouze 2% jsou schopna dostat se skrz speciálně upravené roury. V kraji by klesl rybolov asi o 70%. Velké důlní společnosti budou moci rozvíjet svůj vliv v amazonském pralese zejména těžba zlata - ekologická pohroma. Lidé z okolních kmenů jsou prý ochotni položit život v boji proti postavení této přehrady protože poté si zde nedokáží představit svůj život, něco jako v Avataru.

16

Přehrada Merowe Dam (2004 - ?) Jedná se o největší hydroenergetický projekt současnosti v Africe. Přehrada se nachází v Severním Súdánu. Leží na Nilu. Poprvé byl navržen Velkou Británií na počátku 20. století. Přehrada bude multifunkční, nicméně hlavním důvodem výstavby je produkce elektrické energie. Po dokončení projektu by mělo dojít k více než zdvojnásobení výkonu v zemi na přibližně 2500 MW. Přehrada bude stát přibližně 350 kilometrů od Chartúmu. Představitelé státu prohlásili, že postavení přehrady je nezbytné pro ekonomický a sociální rozvoj země. Přehrada je vysoká 67 metrů a dlouhá 9 kilometrů. Cena Na projekt vláda shromáždila bezmála dvě miliardy USD (1966 milionů) ačkoliv podle různých údajů se jeho cena pohybuje v rozmezí 1,2 až 1,5 miliard USD Přesídlení Projekt vytvoří 200 kilometrů dlouhý rezervoár. Při jeho stavbě dojde k s přesídlení celkem 9500 rodin, přibližně 50 000 obyvatel. Většinu tvoří drobní zemědělci, kteří žili a farmařili podél Nilu po mnoho generací. Kulturní ztráty Při naplňování rezervoáru bude zaplaveno území s mnoha archeologickými zvláštnostmi a památkami. Podle některých historik zde žily první africké civilizace. Některé památky pochází až z doby kamenné, jiné z časů starodávných Núbijských civilizací, které předcházely Egyptské říši faraonů.

17

Kamýk Vodní nádrž Kamýk se nachází na řece Vltavě v úseku mezi Solenicí a Kamýkem nad Vltavou. Její stavba probíhala v letech 1957-1963. První návrh na tuto výstavbu byl již roku 1911. Navrhli ji Dr.Ing. Radouš. V Jeho návrhu měla být přehrada 20 metrů vysoká. Využití mělo být energetické. Nádrž zabírá 195 ha a její hráz je betonové tížné konstrukce. Hlavní funkcí vodního díla je vyrovnání průtoku na ostatních nádržích vltavské kaskády. Kromě toho Kamýk slouží jako zásobárna vody pro průmysl, k ochraně před povodněmi a k výrobě elektřiny. Na Kamýku se též provozuje plavba a rekreační aktivity. Tato vodní nádrž vznikla ve stejném roce jako Orlík. Není to náhoda. Od začátku se s Kamýkem počítalo, že bude kolísavý tok z přehrady Orlík. Jsou to menší „sourozenci“ Vltavské kaskády. Součástí je i vodní elektrárna, která je řízený dálkově ze Štěchovic. Oblíbeným rekreačním střediskem je díky své poloze. Blízko Příbrami a nedaleko od Prahy. Vodní dílo Kamýk je vybaveno plavební komorou. Elektrárna je osazena Kaplanovými turbínami.

Kaplanova turbína Kaplanova turbína je přetlaková axiální se velmi dobrou možností regulace. Toho se využívá především v místech, ve kterých není možné zajistit stálý průtok, nebo spád. Vynálezcem je Viktor Kaplan. Viktor Kaplan byl rakouský inženýr, který žil v letech 1876-1934. Byl profesorem brněnské techniky. Turbína se od Francisovy liší počtem lopatek, tvarem oběžného kola a možností regulace lopatek.

Plavební komora Plavební komora se také nazývá zdymadlo, což je pravděpodobně rozšířenější pojem. Plavební komora slouží pro překonání výškového rozdílu hladin vertikálním pohybem plavidla. Plavební komory se umisťují na vodních cestách. Tím se myslí plavební kanály, průplavy nebo samotné řeky. Odtokem nebo přítokem vody do komory se docílí zvednutí či snížení plavidla vůči toku. Nejčastěji bývají komory betonové nebo zděné.

Přesídlení Výstavba nádrže postihla dvě sídelní jednotky. Osada Proudkovice se rozléhala po obou březích Vltavy. Pod vodou se nachází pouze část původní zástavby, vesnice však zcela zanikla. Nad údolím na levém břehu vznikla stejnojmenná chatová aglomerace. Osada Břehy byla rozvolněné dispozice a sestávala se přibližně z pěti usedlostí. Celá se dnes nachází pod vodní hladinou.

18

Volta Volta je přehradní nádrž v Ghaně, která je největší na světě podle rozlohy vodní plochy a čtvrtá největší podle objemu zadržované vody. Má rozlohu 8502 km². Nachází se na nultém poledníku šest stupňů severně od rovníku. Nejsevrnější místo vodní plochy dosahuje k městu Yapei a nejjižnějším místem je přehradní hráz Akosombo o 520 km níže po proudu řeky. Hráz zadržuje vody Bílé a Černé Volty, které se před vybudováním přehrady stékaly v místech, kde je dnes střed vodní plochy přehradní nádrže. Vodu z přehrady odvádí řeka Volta do Atlantského oceánu. Přináší výhody jako regulaci před povodněmi, výrobu energie, zavlažování a rybařená a mnoho dalších výhod. Přesídlení Hráz Akosombo se začala stavět v roce 1961 a byla dokončena v roce 1965. Z důvodu zatopení muselo být přestěhováno přibližně 78 000 obyvatel a 200 000 zvířat do nových měst a vesnic. Bylo zbouráno přibližně 120 budov. Využití V hrázi je zabudovaná vodní elektrárna, která zásobuje elektrickou energií většinu země a také se vyváží, především do Toga a Beninu. Vodní plocha je rovněž využívaná pro vodní dopravu a rybolov. Na západním břehu se nachází národní park Digya.

19

Hooverova přehrada Přehradní nádrž Mead se táhne do vzdálenosti 185 km a její hloubka dosahuje až 180 m. Cena stavby 49 mil. dolarů (v dnešním přepočtu 676 mil. Dolarů). Během stavby zahynulo 96 mužů. Je pojmenovaná po prezidentu Hooverovi a byla postavena ve 30. letech 20. století, jako ve své době největší přehrada na světě. Hooverova přehrada na řece Colorado ve Spojených státech je jednou z nejpozoruhodnějších staveb 20. století. Ve své době měla nejvyšší a nejmohutnější hráz /výška 220 metrů, šířka u paty 200 metrů/ a nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě. Důvodem k její stavbě byly ničivé záplavy, ke kterým v údolí Colorada docházelo. Přehrada stojí v Mohavské poušti – padesát kilometrů jihovýchodně od Las Vegas a nese jméno jedenatřicátého prezidenta USA Herberta Hoovera. Ve složitých geologických a klimatických podmínkách ji v letech 1931 až 1935 stavělo 20 000 dělníků a techniků pod vedením charizmatického inženýra Franka Crowa. Vývoj nelze zastavit, a tak Hooverova přehrada o svá prvenství přišla, ale zkušenosti získané během její výstavby inspirovaly projektanty a stavitele velkých vodních děl na celém světě. Pro vybudování přehrady se rozhodlo z důvodu výroby energie. Náklady na stavbu byly schváleny roku 1928. Chválil je Kongres. V roce 1931 začala stavba. Projekt obsahoval i výstavbu města vedle přehrady. Se stavbou se začalo v době nezaměstnanosti a velké hospodářské krize. Přehrada se budovala v úzkém kaňonu mezi Nevadou a Arizonou. První beton byl zalit roku 1933. Objevila se řada problémů, například, že použitý beton měl chladnout 125 let. Použito bylo 3 a půl milionu kubických metrů betonu. Odstraňeno bylo osm milionů tun skály. Otevřena byla roku 1936 prezidentem Hooverem. V současnosti je zde 17 generátorů. Po hrázi se táhla Route 93, která vede z Arizony do Nevady. Silnice byla extrémně vytěžována a hrozilo obrovské riziko. Proto se zbudoval tzv. Hoover Dam Bypass, což je most, vedoucí přes kaňon. Zajímavosti Přehrada si „zahrála“ v několika filmech. Tu nejzajímavější měla patrně Transformers, podle jehož scénáře ukrývala jednoho z decepticonů. Úžasné záběry přehrady a Grand Canyonu jsou ve filmu "Jen blázni spěchají" v hlaví roli Salma Hayek a Matthew Perry.

20

Vodní nádrž Fláje Tato nádrž je údolní nádrží, vznikla za unikátní pilířovou přehradou. Je druhou svého druhu v České republice. Byla vybudována na Flájském potoce. U obce Český Jiřetín. Byla postavena v roce 1963. Má dvě funkce. První je jako hydroenergetické zařízení a druhá je zásobárna pitné vody. Nachází se v Ústeckém kraji poblíž Litvínova v okrese Most. Stavba probíhala mezi lety 1951-1963. Projektantem stavby byl Hydroprojekt Praha. Materiál byl na místo dopravován také lanovkou. Účelem je zásobovat pitnou vodou oblast severočeské hnědouhelné pánve. Do severočeské hnědouhelné pánve spadá Most, Litvínov, Krupka a Osek. Ostatně jako každá vodní nádrž, zastává vodní nádrž Fláje jiné funkce jako například zajištění minimálního průtoku, snížení povodňového průtoku na Flájském potoce. Dále samozřejmě ochrana před případnými povodněmi. Součástí je samozřejmě také elektrárna. Tato vodní elektrárna je relativně malá a je vybavená turbínou META. Její výkon je 16 kW a spád je 41 m. Je osazená dvojicí Francisových turbín. Francisova turbína Francisova turbína je typ vodní turbíny, který je vyvinut Jamesem Bichenem Francisem. James Bicheno Francis byl anglický inženýr, který žil mezi lety 1815-1892. Velkou část života prožil v USA. V USA pracoval u průplavní a paroplavební společnosti. Publikoval řadu vědeckých prací o hydrodynamice a teorii turbín. Samotná turbína má dvě varianty dle položení hřídele. Buď je horizontální nebo vertikální. Používají se k produkci elektrické energie. Tyto turbíny dodnes patří mezi nejpoužívanější.

Abych se opět vrátil v vodní nádrži Fláje, je nutno podotknout, že je přehrada za své unikátní provedení řazena mezi kulturní památky České republiky. K 50. výročí uvedení díla do provozu vydala Česká pošta poštovní známku v řadě Technické památky ČR. Vystěhování Dříve zde stála ves, která se jmenovala Fleyh, pravděpodobně pojmenována podle zdejšího potoka. Nad horním tokem tohoto potoka vesnice ležela. V obci stál dřevěný roubený kostel na kamenné podezdívce. Obec kvůli stavbě vodní nádrže zanikla. Bylo to mezi lety 1958-1960. Onen kostel byl při likvidaci přemístěn do Českého Jiřetína.

21

Vodní nádrž Kariba Kariba je přehradní nádrž, která se nachází v Africe. Leží na řece Zambezi. Od Indického oceánu je vzdálena 1300 km. Leží na hranicích států Zambie a Zimbabwe. Patří do společného vlastnictví obou států. Stavba probíhala mezi lety 1955 až 1959. Napuštěna byla již během stavby a to mezi lety 1958 až 1963. Město Kariba bylo postaveno pro zdejší dělníky, který pracovali na této stavbě. Na jezeře se nachází celkem mnoho ostrovů, například Maaze, který je nevětší. Přehradní hráz je jedna z největších v Africe. Je vysoká 128 m. Je zde i elektrárna, jejíž výrobní kapacita je 1320 MW. Projekt byl realizován ve dvou fázích. První fáze stála 1,3 miliardy dolarů. Druhá 147 milionů dolarů, což bylo mnohonásobně více, než se počítalo. Původní cena se odhadovala na 28 milionů dolarů. Nádrž se nachází v tektonické oblasti a zemětřesení jsou relativně častá. Výstavba elektrárny podpořila těžbu mědi. Stavba se považuje za úspěšnou. Celá přehrada byla stavěna za účelem výroby elektrické energie. Z čehož mohou opět těžit vlastníci dolů a průmyslových podniků. Měli přístup k elektřině za poměrně levnou cenu. Do 90. let minulého století neměla nádrž pro tamější obyvatelstvo prakticky žádný význam. Od té doby jsou již napojeni na vnitrostátní elektrickou síť. Dalším přínosem je rybolov. Na straně Zambie byl vyhlášen národní park, což přilákalo spoustu turistů. S nádrží je i spojen závlahový systém a pro obyvatelstvo v malé míře využívání pitné vody. Avšak jsou zde i nepříjemné dopady. Jako většina nádrží stavěných v té době, ani Kariba není výjimkou, nebyl brán prakticky žádný ohled na sociální a environmentální dopady. Mnoho problémů se objevilo až později. Vystěhování Velice sporný, ale nevyhnutelný krok. Vyvolalo to u zdejších obyvatel velký hněv a nespokojenost. Z počátku nebyli dostatečně informováni a přesídlení si vykládali jako nárokování „bělochů“ jejich úrodné půdy. Přesídlení vyvolalo vlny protestů, které ústily v některých oblastech dokonce v boje. V roce 1958 skupina obyvatel dokonce ukamenovala hejtmana. Později došlo ke smrti osmi lidí při palbě policie. Původně se počítalo s přesídlením zhruba 27000 obyvatel. Konečné číslo bylo však mnohem vyšší a to 57000. Přesidlování probíhalo mezi lety 1957-1958. Přesídlení lidé uvedli, že se s nimi zacházelo jako se zvířaty. V Zimbabwe byli lidé přesídleni do neobydlených oblastí. V Zambii byli přemístěni do obydlených oblastí. Nové oblasti byly velice neúrodné, produkce potravin klesla a zavládl hladomor. Odškodnění se lišila. V Zambii byly peníze vynaložena na nové pozemky, v Zimbabwe na dodávky jídla, medikamenty a dopravu. S přesidlováním proběhla i operace Noah, jejíž cíl byl zachránit zvířata. Zvířat bylo zachráněno okolo 6000 a byly odvezeny do jiných oblastí Afriky.

22

Grand Inga Je dalším budoucím projektem v Africe v Demokratické republice Kongo. Postavena má být na řece Kongo a má se stát největší přehradou na světě. Produkovat by měla dvojnásobné množství energie než v největší současné vodní dílo a to Čínské Tři soutěsky. Projekt je to opravdu kolosální, výsledná produkce má odpovídat třetinové produkce energie všech afrických přehrad. Má nastartovat hospodářský rozvoj Afriky. Součástí projektu je Inga I, Inga II a Inga III. Inga I a II jsou již postaveny. Inga I byla zbudována roku 1972 a Inga II 1982. Nyní je potřeba obnovit obě přehrady, což vyjde na 550 milionů USD. Začátkem projektu Grand Inga má být přehrada Inga III. Kompletní elektrárna má být dostavena roku 2025. Celý projekt Grand Inga byl navržen roku 1980. Dosud ale nebyla provedena studia, zda je celý projekt realizovatelný. Na obrázku si můžete povšimnout, jak mají být přehrady uspořádané.

Realizátoři projektu tvrdí, že z hlediska životního prostředí je projekt v naprostém pořádku. Projekt by měl přinést elektřinu do 500 milionů afrických domácností, což by bylo vskutku revoluční. Vyřešilo by to africký problém s elektřinou.

Dopady Na první pohled se tento projekt může zdát jako bezvadný a plný samých pozitiv? Je tomu tak skutečně? Je zde však spousta nejasností a velká řada negativních dopadů. První a největší problém je financování. Odhadovaná cena je okolo 80 miliard dolarů, ale celková částka má být mnohem vyšší. Demokratická republika Kongo je v žebříčku korupce na prvním místě, tak se dá předpokládat, že vše bude ku prospěchu elity, ne obyčejným obyvatelům. Kritici tvrdí, že vyrobená elektřina se nedostane k chudým obyvatelům.

23

Závěr Ačkoliv jsou vodní nádrže velmi potřebné a užitečné a bez jejich existence si umíme 21. století představit jen s těží, musíme si věc uvědomit i z druhého pohledu. A to z pohledu lidí, díky kterým samotné projekty mohly vznikat. Z pohledu lidí, kteří museli opustit své rodné domy, své milované vesnice. Museli se vzdát prakticky všeho co měli a začít svůj život v lepším případě na zcela novém místě. Tímto bychom těmto lidem chtěli vzdát obrovský respekt a dík.

24

Zdroje https://theses.cz/id/zo6a06/76760-249857377.pdf https://www.google.cz/search?q=%C5%A1alamounovy+rybn%C3%ADky&safe=off&espv=2&biw=136 6&bih=667&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=t1baVO_0NobaPJOGgXA&ved=0CAcQ_AUoAg&dpr=1 #imgdii=_&imgrc=px0IpLXQRZle8M%253A%3BOTgnYnqQRZwgVM%3Bhttp%253A%252F%252Fwww. stereokotoucky.cz%252Fcards%252Fkoci%252F0045_palestina.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fwww. stereokotoucky.cz%252Fcards%252Fkoci_cz.html%3B800%3B410 http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99ehrada_Grand_Coulee http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169746290-zatopene-osudy/408235100191013-slezskaharta/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE_Slezsk%C3%A1_Harta http://cs.wikipedia.org/wiki/Jana_z_Arku#Film http://ekonomika.idnes.cz/cina-dokoncila-nejvetsi-prehradu-pojme-54-orliku-f58/ekonomika.aspx?c=A060518_102522_ekonomika_ven http://ekonomika.idnes.cz/cina-dokoncila-nejvetsi-prehradu-pojme-54-orliku-f58/ekonomika.aspx?c=A060518_102522_ekonomika_ven http://ekonomika.idnes.cz/cina-dokoncila-nejvetsi-prehradu-pojme-54-orliku-f58/ekonomika.aspx?c=A060518_102522_ekonomika_ven http://ekonomika.idnes.cz/cina-dokoncila-nejvetsi-prehradu-pojme-54-orliku-f58/ekonomika.aspx?c=A060518_102522_ekonomika_ven https://www.stream.cz/slavnedny/10004436-den-kdy-v-cine-zacala-stavba-prehrady-tri-soutesky-14prosinec http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99i_sout%C4%9Bsky_%28elektr%C3%A1rna%29 http://www.casopisstavebnictvi.cz/tri-soutesky-cinska-dimenze_A150_I6 http://www.tv-adams.wz.cz/prehrada_tri-soutesky.html http://www.poh.cz/vd/nechranice.htm http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE_Nechranice http://www.nechranice.cz/ http://www.chbany.cz/informace-o-obci/historie/

25