OD VODN NÍ PROJEKTANTEM

ÚZEMNÍ PLÁN HOLOVOUSY . . . . . . . . ODĩVONĎNÍ SEŠIT II. . . . TEXTOVÁ ÿÁST / ODĩVODNĎNÍ PROJEKTANTEM OBEC HOLOVOUSY / HOLOVOUSY 39 / 508 01 HOġICE / ÿERVEN 2010

OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU HOLOVOUSY A. ÚZEMNÍ PLÁN HOLOVOUSY

SEŠIT I. ýÍSLO KAP.

A.0. A.1. A.2. A.2.1. A.2.2. A.3. A.3.1. A.3.2. A.3.3. A.4. A.4.1. A.4.2. A.4.3. A.4.4. A.5. A.5.1. A.5.2. A.5.3. A.5.4. A.5.5. A.5.6. A.5.7. A 5.8. A.6. A.6.1. A.6.2. A.6.3. A.7. A.8. A.9. A.10. A.11. A.12. ýÍSLO VÝKR.

A.1. A.2. A.3. A.4.

TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ýÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU HOLOVOUSY NÁZEV KAPITOLY IDENTIFIKAýNÍ ÚDAJE VYMEZENÍ ZASTAVċNÉHO ÚZEMÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT ZÁSADY CELKOVÉ KONCEPCE ROZVOJE A HLAVNÍ CÍLE ROZVOJE HLAVNÍ CÍLE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ URBANISTICKÁ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PěESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENċ URBANISTICKÉ KONCEPCE A NÁVRH SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENċ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH VYMEZENÍ PLOCH PěESTAVBY KONCEPCE VEěEJNÉ INFRASTRUKTURY A DALŠÍHO OBýANSKÉHO VYBAVENÍ, VýETNċ PODMÍNEK PRO JEJICH UMÍSġOVÁNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA KONCEPCE OBýANSKÉHO VYBAVENÍ VEěEJNÉ INFRASTRUKTURY KONCEPCE VEěEJNÝCH PROSTRANSTVÍ KONCEPCE USPOěÁDÁNÍ KRAJINY, VýETNċ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMċNY VYUŽITÍ, ÚSES, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATěENÍ, OCHRANA PěED POVODNċMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTģ APOD. KONCEPCE USPOěÁDÁNÍ KRAJINY, VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMċNY JEJICH VYUŽITÍ NÁVRH SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY PROSTUPNOST KRAJINY PROTIEROZNÍ OPATěENÍ OPATěENÍ PROTI POVODNÍM DALŠÍ OPATěENÍ PRO OBNOVU A ZVYŠOVÁNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY KONCEPCE REKREAýNÍHO VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ NEROSTģ STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPģSOBEM VYUŽITÍ, S URýENÍM HLAVNÍHO VYUŽITÍ, PěÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPěÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, POPěÍPADċ PODMÍNċNċ PěÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TċCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOěÁDÁNÍ, VýETNċ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK KRAJ. RÁZU VYMEZENÍ POJMģ PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPģSOBEM VYUŽITÍ A PODMÍNKY PRO JEJICH VYUŽITÍ OCHRANA VENKOVSKÉHO PROSTěEDÍ VYMEZENÍ VEěEJNċ PROSPċŠNÝCH STAVEB, VEěEJNċ PROSPċŠNÝCH OPATěENÍ, STAVEB A OPATěENÍ K ZAJIŠġOVÁNÍ OBRANY A BEZPEýNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKģM A STAVBÁM VYVLASTNIT VYMEZENÍ VEěEJNċ PROSPċŠNÝCH STAVEB A VEěEJNċ PROSPċŠNÝCH OPATěENÍ PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PěEDKUPNÍ PRÁVO VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORģ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VýETNċ PODMÍNEK PRO JEHO PROVċěENÍ STANOVENÍ POěADÍ ZMċN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MģŽE ZPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ýÁST PD JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT ÚDAJE O POýTU LISTģ ÚPO A POýTU VÝKRESģ K NċMU PěIPOJENÉ GRAFICKÉ ýÁSTI

STR.

3 4 4 5 5 6 6 9 11 12 12 14 25 25 26 26 27 28 28 28 29 29 29 30 31 33 52 56 57 57 58 58 58

GRAFICKÁ ýÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU HOLOVOUSY NÁZEV VÝKRESU ZÁKLADNÍ ýLENċNÍ ÚZEMÍ / 1: 10 000 / HLAVNÍ VÝKRES / 1: 5 000 / DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA / 1: 5 000 / VEěEJNċ PROSPċŠNÉ STAVBY, OPATěENÍ A ASANACE / 1: 5 000 /

1

SEŠIT II. ýÍSLO KAP.

B.0. B.1. B.2. B.3. B.4. B.5. B.6. B.7. ýÍSLO VÝKR.

B.1. B.2. B.3.

B. ODĩVODNĎNÍ ÚP HOLOVOUSY - zpracované projektantem TEXTOVÁ ýÁST ODģVODNċNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HOLOVOUSY NÁZEV KAPITOLY IDENTIFIKAýNÍ ÚDAJE VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHģ V ÚZEMÍ VýETNċ SOULADU S ÚZEMNċ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM ÚDAJE O SPLNċNÍ ZADÁNÍ, V PěÍPADċ ZPRACOVÁNÍ KONCEPTU TÉŽ ÚDAJE O SPLNċNÍ POKYNģ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU KOMPLEXNÍ ZDģVODNċNÍ PěIJATÉHO ěEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VýETNċ VYHODNOCENÍ PěEDPOKLÁDANÝCH DģSLEDKģ TOHOTO ěEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVģ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ, ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVģ NA ŽIVOTNÍ PROSTěEDÍ, POPěÍPADċ ZDģVODNċNÍ, PROý TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ýÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ PěEDPOKLÁDANÝCH DģSLEDKģ NAVRHOVANÉHO ěEŠENÍ NA ZEMċDċLSKÝ PģDNÍ FOND A NA POZEMKY URýENÉ K PLNċNÍ FUNKCÍ LESA ÚDAJE O POýTU LISTģ ODģVODNċNÍ ÚP HOLOVOUSY A POýTU VÝKRESģ K NċMU PěIPOJENÉ GRAFICKÉ ýÁSTI

STR.

3 4 6 8 14 15 26 42

GRAFICKÁ ýÁST ODģVODNċNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HOLOVOUSY NÁZEV VÝKRESU KOORDINAýNÍ VÝKRES / 1: 5 000 / ŠIRŠÍ VZTAHY / 1: 50 000 / PěEDPOKLÁDANÝ ZÁBOR PģDNÍHO FONDU (ZPF + PUPFL) / 1: 5 000 /

SEŠIT III. C. ODĩVODNĎNÍ ÚP HOLOVOUSY - zpracované poĢizovatelem ýÍSLO KAP.

C.0. C.1 C.1.1. C.1.2. C.1.3. C.1.4. C.1.5. C.1.6. C.2. C.3. C.4. C.5.

NÁZEV KAPITOLY

STR.

IDENTIFIKAýNÍ ÚDAJE VÝSLEDKY PěEZKOUMÁNÍ ÚPO PODLE ODSTAVCE 4, § 53 STAVEBNÍHO ZÁKONA PěEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚPO S VYŠŠÍ ÚZEMNċ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ PěEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚPO S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PěEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚPO S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA PěEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚPO S POŽADAVKY PROVÁDċCÍCH PěEDPISģ STAVEBNÍHO ZÁKONA PěEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚPO S ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PěEDPISģ PěEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚPO SE STANOVISKY DOTýENÝCH ORGÁNģ VYHODNOCENÍ VLIVģ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚěADU K VYHODNOCENÍ VLIVģ NA ŽIVOTNÍ PROSTěEDÍ VYHODNOCENÍ ÚýELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVċNÉHO ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ POTěEB VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

2

B.0.

IDENTIFIKAÿNÍ ÚDAJE

POěIZOVATEL OBEC HOLOVOUSY Holovousy 39 508 01 HoĜice IýO : 271551 zastoupená : Mgr. Martinou Berdychovou, starostkou obce ZHOTOVITEL AUTORSKÉ SDRUŽENÍ ING. ARCH. ALEXANDR WAGNER ING. MARTIN SAMOHRD sídlo autorského sdružení : Goþárova 846, 500 02 Hradec Králové tel/fax : 495 512 618 e-mail : [email protected] zastoupené : Ing. Martinem Samohrdem projektová kanceláĜ R - PROJEKT sídlo firmy - Klumparova 565, 500 02 Hradec Králové kanceláĜ - Goþárova 846, 500 02 Hradec Králové IýO 44449160 DIý 228 - 500223033 bank. spoj.: eBanka Hradec Králové þ.ú.: 604270001/2400 AUTORSKÝ KOLEKTIV Ing. arch. Alexandr Wagner Ing. Martin Samohrd

SPOLUPRÁCE Ing. Josef JavĤrek – vodní hospodáĜství, zásobování plynem a teplem Ing. Jan Vítek – elektrorozvody Eva Kozová – ZPF, kresliþské práce PhDr. JiĜí Kalferst – archeologie Ing. KvČtoslav Havlíþek – Krajinná ekologie, PUPFL

Datum :

þerven 2010 3

B.1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHĩ V ÚZEMÍ, VÿETNĎ SOULADU S ÚZEMNĎ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Pro obec Holovousy byl v r. 1994 zpracován ÚPSÚ HOLOVOUSY (kód ÚPD : 99783744) - autor: Ing.arch. Jana MinaĜíková, TERPROJEKT, Praha 4, který byl schválen 4.3.1997. ZmČny a doplĖky ÚPSÚ Holovousy byly zpracovány v listopadu 1997 - autor: Ing. arch. Emil Králík, Hradec Králové a byly schváleny 21.4.1998. ZmČny II. ÚPSÚ Holovousy, autor : Ing. arch. Jelena Zemánková, REGIO Hradec Králové byly schváleny 12.12.2000. Program obnovy vesnice byl zpracován v r. 1992, autor: Ing.arch. Jana MinaĜíková, TERPROJEKT, Praha 4 a byl schválen 1.11.1994. Vzhledem k tomu, že tyto územnČ plánovací dokumenty mají technické nedostatky a morálnČ již zastaraly, a jsou zpracovány pouze na þást katastrálního území obce tzn., že jsou v rozporu jak s dĜíve platným stavebním zákonem (zákon þ. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu, v platném znČní) a tak i s následnČ pĜijatým novým stavebním zákonem (zákon þ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu, v platném znČní), rozhodlo zastupitelstvo obce v r. 2004 o poĜízení nového územního plánu obce Holovousy.

B.1.1. SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNċ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Politika územní rozvoje ýeské republiky (PÚR ýR), kterou schválila vláda ýR dne 17.5. 2006, usnesením þ. 561 je nástrojem územního plánování, který urþuje požadavky a rámce pro konkretizaci úkolĤ územního plánování v republikových, pĜeshraniþních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území a urþuje strategii a základní podmínky pro naplĖování tČchto úkolĤ. PÚR ýR poskytuje rámec pro konsensuální rozvoj a zhodnocování území ýR. ÚP Holovousy respektuje republikové priority územního plánování vyplývající z PÚR ýR pro zajištČní udržitelného rozvoje, z kterých je možné uvést zejména následující: -

vyváženým návrhem ploch s rozdílným zpĤsobem využití vytváĜí pĜedpoklady pro udržitelný rozvoj území, spoþívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro pĜíznivé ŽP, pro hospodáĜský rozvoj a pro soudržnost spoleþenství obyvatel v Ĝešeném území,

-

minimálním zásahem do zastavČného území, pro nČž je charakteristické dochování pĤvodního venkovského osídlení, a stanovením podmínek jeho ochrany chrání a rozvíjí pĜírodní, civilizaþní a kulturní hodnoty území, vþetnČ urbanistického, architektonického a archeologického dČdictví. Tímto zachovává ráz jedineþné urbanistické struktury Ĝešeného území, struktury osídlení a jedineþnost krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice.

-

PĜi stanovování ploch s rozdílným zpĤsobem využití (funkþních ploch) a podmínek pro jejich využití byla brána v úvahu jak ochrana pĜírody, tak i hospodáĜský rozvoj a životní úroveĖ obyvatel. Byla hledána vyvážená Ĝešení ve spolupráci s místní samosprávou a dalšími uživateli území.

4

Vzhledem k tomu, že proces poĜízení krajské územnČ plánovací dokumentace dle zákona þ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu (stavební zákon), v platném znČní, tj. Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje, nebyl dosud ukonþen (t.þ. ve stadiu zpracování návrhu ZÚR), byl ÚP Holovousy posuzován z hlediska souladu s platnou územnČ plánovací dokumentací kraje poĜízenou dle zákona þ. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu (stavební zákon), v platném znČní. Bylo zjištČno, že obec Holovousy je souþástí území Ĝešeného Územním plánem velkého územního celku Hradecko-pardubické sídelní regionální aglomerace (zhotovitel: TERPLAN – Státní ústav pro územní plánování, s.p. Praha, schválen: usnesením vlády ýSR þ. 151/1988 ze dne 18.5.1988), vþetnČ 1. zmČny a doplĖku (zhotovitel: URBAPLAN s.r.o. Hradec Králové, schválen: usnesením vlády ýR þ. 71/1997 ze dne 12.2.1997) a vþetnČ 2. zmČny a doplĖku (zhotovitel: Transconsult s.r.o. Hradec Králové, schválen: usnesením vlády ýR þ. 191/2001 ze dne 26.2.2001). Z této územnČ plánovací dokumentace jsou ve smyslu § 187 odst. 7 nového stavebního zákona závazné pouze rozvojové plochy nadmístního významu, plochy þi koridory umožĖující umístČní staveb dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu, vymezení regionálního þi nadregionálního ÚSES, limity využití území nadmístního významu a plochy pro veĜejnČ prospČšné stavby, pĜiþemž ostatní þásti Ĝešení pozbyly úþinností nového stavebního zákona platnosti. Pro ÚP Holovousy je závazné pouze zachování návrhu trasy rychlostní silnice R 35 (tato skuteþnost vyplynula ze stanoviska poĜizovatele územnČ plánovací dokumentace kraje, kterým je Krajský úĜad Královéhradeckého kraje, odbor územ. plánování a stavebního Ĝádu, k návrhu Úpo Holovousy -I. znČní ze dne 8.11.2006, zn. 23884/ÚP/2006/Sl). Vzhledem k tomu, že ÚP Holovousy vymezením územní rezervy pro silnici R 35, kterou vymezuje jako veĜejnČ prospČšnou stavbu, respektuje závaznou þást ÚP VÚC Hradecko-pardubické sídelní a regionální aglomerace, lze konstatovat, že je v souladu s územnČ plánovací dokumentací kraje. Pro úplnost se uvádí, že obec Holovousy je souþástí území Ĝešeného konceptem Územního plánu velkého územního celku okresu Jiþín (zhotovitel: SURPMO Hradec Králové, schválení zadání 24.6.2004). Proces poĜizování ÚP VÚC okresu Jiþín byl po zpracování konceptu Ĝešení zastaven.

B.1.1. ŠIRŠÍ VZTAHY Obec Holovousy se nachází v okrese Jiþín, cca 6 km od východnČ vzdálených HoĜic a cca 2 km od západnČ vzdálené OstromČĜe. Obec je situována pĜi silnici mezinárodního významu I/35 (Olomouc – Liberec), na kterou je velmi dobĜe napojena. Její výhodná poloha mezi dvČma regionálními centry OstromČĜí a HoĜicemi, kterými tato silnice I/35 prochází respektive je tanguje, ji pĜedurþuje k úmČrnému rozvoji pĜedevším obytné zástavby v intencích zachování hodnotného pĜírodního a krajináĜsky cenného prostĜedí Podkrkonoší. Z hlediska širších vztahĤ je v ÚP Holovousy respektováno: - stávající nadmístní vedení veĜejné dopravní infrastruktury (stávající silnice I/35 a železniþní tratČ þ. 040 Chlumec - Stará Paka a þ. 041 Hradec Králové – Turnov) a sítí a zaĜízení technického vybavení (zejména VTL plynovod vþetnČ regul. stanice VTL/STL), - navržený koridor rychlostní silnice R 35 (pĜeložka I/35), - regionální biokoridory: MezihoĜské údolí procházející pĜi západním okraji k.ú. Holovousy HoĜický hĜbet tangující severní þást k.ú. Holovousy - sportovní letištČ Aeroklubu HoĜice a jeho OP – pĜekážkové roviny a plochy 5

B.2. ÚDAJE O SPLNĎNÍ ZADÁNÍ, V PġÍPADĎ ZPRACOVÁNÍ KONCEPTU TÉŽ ÚDAJE O SPLNĎNÍ POKYNĩ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU Zadání Úpo Holovousy (Ĝíjen 2004), vycházejíce z analýzy demografického a stavebního vývoje obce za období 1869 - 2001, pĜedložilo 3 varianty reálné míry rozvoje obce k roku 2020 (návrhové období Úpo), vyjádĜené v následující tabulce : NÁVRH 2020 – OPTIMISTICKÁ VARIANTA TRVALE BYDLÍCÍCH OBYVATEL 119% 560 OBLOŽNOST BYTU 2,4 BYTģ NA 1 RODINNÝ DģM 1,1 OBYDLENÉ BYTY 129% 233 OBYDLENÉ DOMY 145% 212 NÁVRH OBYDLENÝCH DOMģ +45% +66 NÁVRH 2020 – MÍRNÁ VARIANTA TRVALE BYDLÍCÍCH OBYVATEL 106% 500 OBLOŽNOST BYTU 2,4 BYTģ NA 1 RODINNÝ DģM 1,1 OBYDLENÉ BYTY 115% 208 OBYDLENÉ DOMY 130% 189 NÁVRH OBYDLENÝCH DOMģ +30% +43 NÁVRH 2020 – STAGNUJÍCÍ VARIANTA TRVALE BYDLÍCÍCH OBYVATEL 100% 471 OBLOŽNOST BYTU 2,4 BYTģ NA 1 RODINNÝ DģM 1,1 OBYDLENÉ BYTY 108% 196 OBYDLENÉ DOMY 122% 178 NÁVRH OBYDLENÝCH DOMģ +22% +32

Zastupitelstvo obce Holovousy pĜijalo doporuþenou „modrou“ variantu mírného rozvoje a Zadání Úpo Holovousy schválilo v souladu s § 20 odst. 7 zákona þ. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu, v platném znČní (dále jen „starý“ stavební zákon) dne 17. 8. 2004, usnesením þ. 12/04. V zadání Úpo Holovousy nebyl na základČ stanoviska pĜíslušného dotþeného orgánu, kterým je Krajský úĜad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostĜedí a zemČdČlství, stanoven požadavek na zpracování posouzení vlivĤ územního plánu na životní prostĜedí (tzv. SEA) jako souþást konceptu Ĝešení. Na základČ schváleného zadání ÚP Holovousy byl v 12/2004 zpracován koncept Ĝešení Úpo Holovousy, který nebyl zpracován variantnČ. Koncept územního plánu obce Holovousy v plné míĜe, s dostateþnou rezervou, splnil veškeré požadavky stanovené schváleným zadáním ÚPO Holovousy, a to v rozsahu doporuþené „mírné varianty“ rozvoje obce. Na základČ výsledkĤ projednání konceptu Ĝešení Úpo bylo zpracováno Souborné stanovisko Úpo Holovousy obsahující pokyny pro zpracování návrhu Úpo, které bylo schváleno obecním zastupitelstvem v Holovousích podle § 21 odst. 5 „starého“ stavebního zákona dne 17.3.2006, usnesením þ.3/06, bod.1. : „OZ schvaluje návrh souborného stanoviska ke konceptu územního plánu obce Holovousy a souþasnČ doplĖuje do návrhu souborného stanoviska zmČnu funkþního využití pozemku þ.p. 454/4 a þ.p. 454/1 v lokalitČ Chloumky na technickou vybavenost “. 6

Vzhledem k tomu, že návrh Úpo Holovousy (1. znČní) zpracovaný na základČ schváleného souborného stanoviska, který byl projednán dle § 22 „starého“ stavebního zákona, se nepodaĜilo do doby úþinnosti „starého“ stavebního zákona, tj. do 31.12.2006, schválit, bylo nutné postupovat dle § 188 odst. 3 zákona þ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu, v platném znČní (dále jen „nového“ stavebního zákona), tzn. návrh Úpo Holovousy (1. znČní) upravit podle „nového“ stavebního zákona. Návrh Úp Holovousy (2. znČní) respektuje zadání Úpo a souborné stanovisko ke konceptu, ve kterém nebylo na základČ Ĝádného zdĤvodnČní vyhovČno nČkterým pĜipomínkám veĜejnosti – obþanĤ. Tabulkový pĜehled a porovnání základních ukazatelĤ rozvoje obce ve vztahu Zadání Úpo - Koncept Úpo - Návrh Úpo (1. znČní) - Návrh ÚP Holovousy (2. znČní) ZADÁNÍ ÚPO (2001-2020) – MÍRNÁ VARIANTA TRVALE BYDLÍCÍCH OBYVATEL 106% 500 OBLOŽNOST BYTU 2,4 OBLOŽNOST DOMU 2,65 BYTģ NA 1 RODINNÝ DģM 1,1 OBYDLENÉ BYTY 115% 208 OBYDLENÉ DOMY 130% 189 NÁVRH OBYDLENÝCH DOMģ +30% +43 KONCEPT ÚPO A NÁVRH ÚPO(1.ZNċNÍ) - (2001-2020) TRVALE BYDLÍCÍCH OBYVATEL 117% 549 OBLOŽNOST BYTU 2,54 OBLOŽNOST DOMU 2,8 BYTģ NA 1 RODINNÝ DģM 1,1 OBYDLENÉ BYTY 115% 216 OBYDLENÉ DOMY 130% 196 NÁVRH OBYDLENÝCH DOMģ +30% +50 NÁVRH ÚPO(2.ZNċNÍ) - (2001-2020) TRVALE BYDLÍCÍCH OBYVATEL 121% 569 OBLOŽNOST BYTU 2,54 OBLOŽNOST DOMU 2,8 BYTģ NA 1 RODINNÝ DģM 1,1 OBYDLENÉ BYTY 124% 224 OBYDLENÉ DOMY 140% 204 NÁVRH OBYDLENÝCH DOMģ +40% +58 ROZDÍL ZADÁNÍ - KONCEPT ÚPO A NÁVRH ÚPO (1.ZNċNÍ) TRVALE BYDLÍCÍCH OBYVATEL +10% +49 OBYDLENÉ BYTY +4% +8 OBYDLENÉ DOMY +4% +7 ROZDÍL ZADÁNÍ - NÁVRH ÚPO (2.ZNċNÍ) TRVALE BYDLÍCÍCH OBYVATEL +14% +69 OBYDLENÉ BYTY +8% +16 OBYDLENÉ DOMY +8% +15

Návrh ÚP Holovousy (2. znČní) svým 8%-ním nárĤstem poþtu obydlených domĤ oproti Zadání Úpo, vytváĜí dostateþnou skrytou „rezervu“ pro naplnČní ukazatelĤ stanovených Zadáním Úpo Holovousy. Toto navýšení poþtu navržených obydlených domĤ (+15 RD) odpovídá pĜedpokládané nedostupnosti nČkterých stavebních parcel do konce r. 2020.

7

B.3. KOMPLEXNÍ ZDĩVODNĎNÍ PġIJATÉHO ġEŠENÍ, VÿETNĎ VYHODNOCENÍ PġEDPOKLÁDANÝCH DĩSLEDKĩ TOHOTO ġEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ B.3.1. ZDģVODNċNÍ PěIJATÉHO ěEŠENÍ B.3.1.1. OBECNċ Na venkovČ žije více než polovina obyvatel republiky. VČtšina z nich neztratila vztah k pĜírodČ, k pĤdČ, obci, kraji i sousedské pospolitosti. Žijí ve vesnicích, které jsou však obrazem rozporuplné minulosti. Pod pochybnými hesly se provedlo velké množství chyb a to nejen v hospodáĜské oblasti, ale zejména v duševním životČ, zpĤsobu a stylu života obyvatel. Ke smutným vČcem, které se u nás podaĜily bČhem posledních desetiletí, je tĜeba poþítat i obrat veĜejného mínČní proti tradiþní výstavbČ na našem venkovČ. Zvulgarizované heslo o pĜiblížení venkova mČstu, podmínČné systematickým podkopáváním historického a kulturního vČdomí, má za následek estetický rozvrat tváĜnosti našeho venkova: chátrající nebo pĜímo niþený historický fond a souþasnČ záplavu novostaveb, které se nikterak nesnaží o výtvarné soužití se svým okolím, pokud proti nČmu nejsou dokonce v programové opozici. Výsledkem je dnes situace, kdy na jedné stranČ vyrostly nové areály zemČdČlských závodĤ s rozlehlými kravíny, dílnami a provozními budovami a na druhé stranČ zchátraly školy, církevní budovy, památkové objekty a bývalé zemČdČlské usedlosti. Ve vesnicích, které mČly svĤj specifický ráz, se zaþaly stavČt typizované objekty prodejen, škol a kulturních domĤ s plochými stĜechami a rodinné domy mČstského charakteru. PĜi adaptacích domĤ byly otluþeny štukové prvky, okna vymČnČna za velká a pĤvodní ráz lidové stavební kultury byl zniþen. Neexistovala drobná Ĝemesla a živnosti, nedbalo se na ekologii, vesnice mČla jen produkovat potraviny. Infrastruktura obcí a obþanská vybavenost se staly nedostaþujícími. TémČĜ všechny funkþní složky území zaostávají za pĜedstavou rozvinutého a harmonického venkovského prostĜedí. Jako podstatný nedostatek v kulturních hodnotách území lze jednoznaþnČ spatĜovat v narušení pĜirozené kulturní krajiny. PrvoĜadým faktorem, ovlivĖujícím vazbu obyvatel na krajinu jsou její pĜírodní podmínky. PĜímý kontakt s bohatou a rozmanitou živou pĜírodou, malebnČ modelovanou a ekologicky vyváženou krajinou, kvČtnatými loukami, hlubokými lesy atd., vyvolává u obyvatel vztah k tomuto prostĜedí. StČží si mĤžeme pĜedstavit, že obyvatel získá vztah k místu, které bude bez bohaté a druhovČ rozmanité zelenČ, kterým poteþe mrtvý potok a za humny se setká s "pĜírodou" neboli továrnou, stČží produkující požadované množství biomasy. Nastalé zmČny vlastnických vztahĤ, obnova hodnotových vztahĤ, pĜechod k tržnímu hospodáĜství spojený se zmČnou struktury a chování ekonomických subjektĤ, zmČny v demografickém vývoji obyvatelstva a v neposlední míĜe i zmČna životního stylu vytváĜejí nové pĜedpoklady a podmínky budoucího vývoje obcí. Obecný trend migrace venkovského obyvatelstva, jak ho známe z vČtšiny venkovských sídel, se v cca v posledním desetiletí témČĜ zastavil a v prostoru konurbací a velkých mČst se naopak setkáváme s opaþným jevem. Tento trend je vyvoláván jednak vyšší kvalitou venkovského životního prostĜedí, tak i bohatší nabídkou a pĜíznivČjšími cenovými relacemi vesnických stavebních parcel. 8

Zásadními negativy popsaného jevu jsou urbanistická destrukce vesnického prostĜedí, nové požadavky na vybudování, mČstu odpovídajícímu ale ekonomicky nezdĤvodnitelnému vybavení území (obþanské, technické, dopravní atd.) a hlavnČ stále þastČji se projevující a se zvČtšujícím se objemem pĜíchozího mČstského obyvatelstva úmČrnČ se zvyšující, narušení sociálních vztahĤ mezi vesnickými a novými „mČstskými“ obyvateli. Z hlediska pĜírodních a krajinných hodnot Ĝešeného území je nutno se obávat stále se zvyšující diverze pĜírodČ cizích prvkĤ do atraktivních lokalit venkovské krajiny a to témČĜ vždy s absencí ekologického chování z dĤsledku ekonomického tlaku na rychlou návratnost vkládaných prostĜedkĤ nebo z dĤsledku arogantních protispoleþenských postupĤ jednotlivcĤ pĜi Ĝešení vlastních potĜeb. Stále však v nČkterých z nás zĤstává rozvracená hierarchie hodnotových vztahĤ vĤþi dosavadním, o tradice opĜeným ideálĤm. ýím jiným bychom si mohli jinak vysvČtlit souþasné, vČtšinou úspČšné snahy obestavovat þeské vesnice, situované v blízkosti mČst (týká se i Holovous), rozsáhlými mČstsky strukturovanými obytnými soubory, sestavenými z mČstských nabubĜelých vil, postrádajících jakoukoliv úctu, respekt nebo alespoĖ kontakt s tradiþním a hodnotným vesnickým prostĜedím. Nebezpeþnost uvedeného jednání je možno spatĜovat nejen v tom, že realizací pĜedmČtných staveb dojde k nevratnému poškození pĜedky vytvoĜené kvality venkovského prostĜedí, ale pĜedevším, že se tak vytváĜí precedens umožĖující opakované následování až do úplné devastace veškerých kulturních hodnot venkova.

B.3.1.2. KONKRÉTNċ Rozvoj Holovous je tak jako u jiných obcí dĤsledkem pĜirozeného historického vývoje života na venkovČ, ale formování jeho výrazu je výsledkem spolupĤsobení architektonickourbanistických resp. „estetických“ zámČrĤ, požadavkĤ provozu a ekonomických možností. MĤžeme konstatovat, že minulé, socialistickou ideologií vedené spolupĤsobení tČchto tĜech uvedených faktorĤ, zanechalo na obci vážnČjší negativní stopy. Bohužel je nutné konstatovat, že obec má z urbanistického hlediska poškozen svĤj historický venkovský charakter typický pro Podkrkonošskou vesnici. a) Katastrální území obce Holovousy je v ÚP rozvíjeno jako souvislý celek urbanizovaných a neurbanizovaných ploch. Prostorové uspoĜádání obce je harmonizováno vzájemnými vyváženými vztahy a vazbami území a ploch zastavČných (urbanizovaných) a urþených k zastavČní (zastavitelných ploch) na stranČ jedné a z území a ploch nezastavČných (neurbanizovaných) na stranČ druhé. b) Plošný rozvoj obce je realizován pouze v nezbytném rozsahu a to pĜedevším v návaznosti na zastavČné území tak, aby doplĖoval stávající urbanistickou strukturu obce. Ve volné krajinČ nebudou vytváĜena nová sídla nebo samoty.

LETECKÁ FOTODOKUMENTACE / HOLOVOUSY - CHODOVICE - CHLOUMKY (29.srpna 2004)

9

HOLOVOUSY VrcholnČ stĜedovČké lokaþní založení Holovous, soustĜećující zástavbu kolem pravidelné obdélníkové návsi, s dominujícím zámkem v severní poloze, vytváĜí základní urbanistickou kompoziþní kostru obce. NovČ navržené rozvojové plochy s obytnou funkcí tuto kompozici doplĖují po obvodu a to z výrazným akcentem na západní þásti obce. Funkce doplĖující výrobu s charakterem služeb, služby a obþanskou vybavenost jsou situovány pĜi severní hranČ silnice I/35. Rozvoj výrobních ploch (prĤmyslových i zemČdČlských) je situaþnČ vázán na stávající zemČdČlský areál jižnČ od silnice I/35. Severní a východní rozvojové osy obce jsou považovány za uzavĜené.

CHODOVICE Historické sídlo (farní ves) bez známek lokaþního zásahu do struktury osídlení, tzn. pĤvodnČ výraznČji situovaného pouze v bezprostĜedním okolí kostela sv. BartolomČje a v místČ prostorovČ oddČleného dvora v jižní poloze (v místČ dnešní hospody). NovČ navržené rozvojové plochy s obytnou funkcí v plné míĜe respektují dochovanou rozvolnČnou urbanistickou strukturu obce. Obec není rozvíjena plošnČ, nýbrž naopak pouze v omezené míĜe, jako doplnČní stávajících zastavČných enkláv, ponechávajících si mezi sebou pĜimČĜený volný prostor. Nadále je v ÚP podporován rezidenþní charakter obce.

10

CHLOUMKY Obec s nepĜíliš jasným historickým vývojem (m.j. roku 1542 uvádČna jako pustá). Její charakter osady, kde se mísí obytná zástavba se zástavbou rekreaþní, je v ÚP nadále zachován a stavebnČ doplĖován pouze v omezené míĜe.

Bydlení je rozvíjeno formou nízkopodlažní rodinné zástavby, výstavbu bytových domĤ ÚP vyluþuje. c)

Je rozvíjen harmonický soulad pĜírodní krajinotvorné složky se složkami nestabilními, které do území zavedl þlovČk tzn., že se jedná pĜedevším o doplnČní a upĜesnČní prvkĤ ekologické stability, vþetnČ propojení zastavČného území s volnou krajinou.

d)

PĜehled vývoje a návrhu poþtu trvale obydlených domĤ a trvale bydlících obyvatel : NÁVRH 2020

ROK

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2007

OBYVATEL

797

902

896

871

872

870

840

650

604

573

560

495

471

514

569

OBYT.DOMģ

106

124

123

130

158

168

186

195

172

161

163

152

146

154

204

OBLOŽNOST

7,5

7,3

7,3

6,7

5,5

5,2

4,5

3,3

3,5

3,6

3,4

3,3

3,2

3,3

2,8

Pro potĜeby jednodušší orientace v grafické, textové a tabulkové þásti návrhu bylo katastrální území obce rozdČleno na þtyĜi urbanistické obvody (UO 1 - UO 4) vymezujících území podobného charakteru, jejichž hranice jsou pĜevážnČ vedeny co nejpĜirozenČji podél komunikací a výrazných pĜírodních pĜedČlĤ: UO 1 - DOLNÍ MEZIHOěÍ

UO 2 - HOLOVOUSY

UO 3 - CHLOUMKY

UO 4 - CHODOVICE

CHODOVICE - KOSTEL SV. BARTOLOMċJE - ZAPSANÝ V ÚSTěEDNÍM SEZNAMU KULTURNÍCH PAMÁTEK

11

B.3.2. ZDģVODNċNÍ POUŽITÍ PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPģSOBEM VYUŽITÍ Použitá typologie ploch s rozdílným zpĤsobem využití vþetnČ charakteristik odpovídá § 4 – 10 vyhlášky þ. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. V ÚP Holovousy byly použity následující plochy s rozdílným zpĤsobem využití (funkþní plochy), které pokrývají celé katastrální území obce : 1. PLOCHY BYDLENÍ – v rodinných domech – venkovské (Bl) 2. PLOCHY OBýANSKÉHO VYBAVENÍ – obecné (OV) 3. PLOCHY PRO REKREACI (RI) 4. PLOCHY OBýANSKÉHO VYBAVENÍ – sport (OS) 5. PLOCHY OBýANSKÉHO VYBAVENÍ – hĜbitovy (OH) 6. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – nezemČdČlské provozy (VD) 7. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – zemČdČlské provozy (ZE) 8. PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – drážní doprava (DZ) 9. PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – silniþní doprava (DS) 10. PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – letecká doprava (DL) 11. PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (TI) 12. PLOCHY ZELENċ – zahrady a sady (ZS) 13. PLOCHY ZELENċ – parky a zeleĖ na veĜejných prostranstvích (ZP) 14. PLOCHY ZELENċ – zeleĖ krajinná, ochranná a izolaþní (PZ) 15. PLOCHY ZELENċ – louky a pastviny (PL) 16. PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁěSKÉ (VV) 17. PLOCHY LESģ (LH) 18. PLOCHY ZEMċDċLSKÉ– orná pĤda (NZ) Na rozdíl od stanovené typologie byly použity PLOCHY ZELENċ, které jsou dále þlenČny tak, aby co nejvýstižnČji charakterizovaly konkrétní území na: - zahrady a sady - parky a zeleĖ na veĜejných prostranstvích - zeleĖ krajinná, ochranná a izolaþní - louky a pastviny Zásadním dĤvodem užití „ploch zelenČ“ v ÚP je skuteþnost, že pro obec Holovousy jsou plochy zelenČ typické. Jedná se o oblast s vyhlášenou dlouholetou tradicí ve šlechtČní ovocných stromĤ, kde má sídlo Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnáĜský Holovousy, s.r.o.. Tento ústav se zabývá výzkumnou þinností ovocných plodin, které se pČstují na území ûR jako tržní kultury, a disponuje s rozsáhlými pČstebními plochami ovocných stromĤ situované pĜedevším severnČ a jižnČ od Holovous. Tyto plochy sadĤ plynule pĜecházejí v pomČrnČ rozsáhlé plochy soukromých zahrad situované vnČ i uvnitĜ zastavČného území obce. UvnitĜ sídla se nacházejí další plochy zelenČ a to charakteru zelenČ sídelní tzn. situované na veĜejných prostranstvím a o zeleĖ parkĤ (zámecký park, bývalá farská zahrada v Chodovicích), které mají pĜedevším spoleþenskou a kompoziþní funkci.

12

Dalšími plochami zelenČ vytváĜejícími okolní krajinu je zeleĖ pĜírodního charakteru tj. zeleĖ krajinná, situovaná zejména v jižní a SZ þásti obce, která je zpravidla souþástí ÚSES a která plní funkci ochrannou a izolaþní a plochy rozsáhlých luk rozptýlených prakticky po celém katastrálním území obce. Dalším neménČ závažným dĤvodem použití ploch zelenČ v ÚP Holovousy je skuteþnost, že þlenČní ploch zelenČ na nČkolik typĤ bylo použito už v konceptu Ĝešení Úpo a v I. znČní návrhu Úpo. Tyto etapy poĜízení ÚP probíhaly ještČ v dobČ pĜed úþinností „nového“ stavebního zákona þ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu, v platném znČní a vyhlášky þ. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

B.3.3. VYHODNOCENÍ ÚýELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVċNÉHO ÚZEMÍ ZastavČné území obce Holovousy vymezené v ÚP k bĜeznu 2006 má výmČru 62,353 ha. ZastavČné území je z cca 60% zastavČno stavebními pozemky, na kterých jsou umístČny zejména rodinné domy (nČkteré z nich jsou využívané jako rekreaþní chalupy) a stavby s venkovským bydlením související (stodoly, chlévy, kĤlny, dĜevníky apod.) a další druhy staveb jako je obþanská vybavenost a výrobní areály (zemČdČlské i nezemČdČlské) a související plochy a objekty dopravní a technické infrastruktury. Na základČ výsledkĤ prĤzkumĤ a rozborĤ, konceptu Ĝešení ÚPo, hustoty zástavby typické pro venkovské prostĜedí, pomČru zastavČných stavebních pozemkĤ k celkové ploše zastavČného území lze konstatovat, že zastavČné území není zcela úþelnČ využito, proto se v ÚP navrhuje 10 zastavitelných ploch situovaných v zastavČném území obce, nebo do nČj zasahující. NezastavČné plochy uvnitĜ zastavČného území obce, na kterých jsou vymezeny plochy zelenČ, tvoĜí kostru sídelní zelenČ a souþasnČ slouží jako spojující þlánek s okolní krajinou a lze je hodnotit jako úþelné využití zastavČného území.

B.3.4. VYHODNOCENÍ PěEDPOKLÁDANÝCH DģSLEDKģ ěEŠENÍ ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE OBCE Zpracování vyhodnocení vlivĤ na udržitelný rozvoj území obce nebylo v zadání ÚP Holovousy požadováno, proto ho koncept Ĝešení ani návrh ÚP (1. a 2. znČní) neobsahuje. Pozn.: Dosavadní proces poĜízení ÚP Holovousy, tj. prĤzkumy a rozbory, zadání, koncept Ĝešení a I. znČní návrhu Úpo, probíhal v dobČ úþinnosti „starého“ stavebního zákona þ. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu, v platném znČní. V zadání Úpo Holovousy nebyl na základČ stanoviska pĜíslušného dotþeného orgánu, kterým je Krajský úĜad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostĜedí a zemČdČlství, stanoven požadavek na zpracování posouzení vlivĤ územního plánu na životní prostĜedí (tzv. SEA) jako souþást konceptu Ĝešení. Teprve až úþinností „nového“ stavebního zákona þ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu, v platném znČní se stanovil požadavek na vyhodnocení vlivĤ nástrojĤ územního plánování, tj. územnČ analytických podkladĤ, které nahrazují dĜívČjší prĤzkumy a rozbory, a územnČ plánovací dokumentace krajĤ a obcí, na udržitelný rozvoj území. Požadavek na vyhodnocení vlivĤ územního plánu na udržitelný rozvoj území se dle § 47 odst. 3 zákona þ. 183/2006 Sb. stanovuje v zadání a to v pĜípadČ, pokud dotþený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatní požadavek na posouzení vlivĤ ÚP na životní prostĜedí nebo pokud nevylouþí významný vliv na evropsky významnou lokalitu þi ptaþí oblast.

13

B.3.5. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ÚP Holovousy je zpracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování vymezenými pĜedevším v § 18 a 19 „nového“ stavebního zákona þ.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu, v platném znČní. ÚP Holovousy pĜedevším sleduje : -

-

zachování prostorového þlenČní a mČĜítka vesnické zástavby, zachování a revitalizaci hodnotné historické zástavby, zvláštČ ucelených skupin objektĤ se zĜetelem na pĤdorysné stopy, tzn.mj. zachování místního rázu vesnice péþi o vysokou zeleĖ dotváĜející siluetu vesnice a její interiér vþetnČ vysazování nových rĤstu pĜimČĜených druhĤ stromĤ se zĜetelem na spojení zelenČ se zástavbou a krajinnou zelení zachování identity obce i krajiny s ohledem na zachování stávajících pĜírodních a urbanistických kvalit.

A.4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVĩ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ, ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVĩ NA ŽP, POPġÍPADĎ ZDĩVODNĎNÍ, PROÿ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ÿÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO Viz kapitola 3.4. Vyhodnocení pĜedpokládaných dĤsledkĤ Ĝešení zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje obce : Zpracování vyhodnocení vlivĤ na udržitelný rozvoj území obce nebylo v zadání ÚP Holovousy požadováno, proto ho koncept Ĝešení ani návrh ÚP (1. a 2. znČní) neobsahuje. Pozn.: Dosavadní proces poĜízení ÚP Holovousy, tj. prĤzkumy a rozbory, zadání, koncept Ĝešení a I. znČní návrhu Úpo, probíhal v dobČ úþinnosti „starého“ stavebního zákona þ. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu, v platném znČní. V zadání Úpo Holovousy nebyl na základČ stanoviska pĜíslušného dotþeného orgánu, kterým je Krajský úĜad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostĜedí a zemČdČlství, stanoven požadavek na zpracování posouzení vlivĤ územního plánu na životní prostĜedí (tzv. SEA) jako souþást konceptu Ĝešení. Teprve až úþinností „nového“ stavebního zákona þ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu, v platném znČní se stanovil požadavek na vyhodnocení vlivĤ nástrojĤ územního plánování, tj. územnČ analytických podkladĤ, které nahrazují dĜívČjší prĤzkumy a rozbory, a územnČ plánovací dokumentace krajĤ a obcí, na udržitelný rozvoj území. Požadavek na vyhodnocení vlivĤ územního plánu na udržitelný rozvoj území se dle § 47 odst. 3 zákona þ. 183/2006 Sb. stanovuje v zadání a to v pĜípadČ, pokud dotþený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatní požadavek na posouzení vlivĤ ÚP na životní prostĜedí nebo pokud nevylouþí významný vliv na evropsky významnou lokalitu þi ptaþí oblast.

14

A.5. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1)

LIMITY TYPU I. Limity normativnČ urþené obecnČ platnými pĜedpisy tzn. zákony, vyhláškami a dalšími právními normami. Limity typu I. jsou podkladem pro ÚP a jsou pro zhotovitele i schvalovatele závazné.

2)

LIMITY TYPU II. Limity typu II. jsou stanoveny v ÚP prostĜednictvím podmínek využití ploch s rozdílným zpĤsobem využití (funkþních ploch) a jsou uvedeny v kapitole þ. 6 textové þásti ÚP.

Využití území a jeho uspoĜádání je limitováno jednak limity plynoucími z legislativních opatĜení (vycházejícími ze zákonĤ, vyhlášek, technických norem a opatĜení), nebo vyplývajícími z vlastností území a výsledkĤ územních Ĝízení a na druhé stranČ i limity, které jsou dány koncepcí využití území a jsou zakotveny v územním plánu obce. Využití Ĝešeného území je totiž omezeno napĜ. i širšími vztahy a pĜedpoklady (vazba na sídelní síĢ, dopravní nadĜazenou síĢ, napojení na technickou infrastrukturu, apod.).

B.5.1. LIMITY TYPU I. B.5.1.1. TECHNICKÉ LIMITY OCHRANNÁ PÁSMA - DOPRAVA Dopravní sítČ nadmístního významu jsou zpravidla zároveĖ technickými barierami území. V Ĝešeném území se uplatĖují v souladu s pĜíslušnými pĜedpisy ochranná pásma jednotlivých složek dopravního systému: Zákon þ. 13/97 Sb., o pozemních komunikacích, stanovuje mimo souvisle zastavČná území ochranná pásma po obou stranách komunikace ve vzdálenosti : x rychlostní komunikace………….………………100 m x silnice I. tĜídy ……………………………. 50 m x silnice II. a III. tĜídy ……………………………. 15 m Jiné druhy ochrany silnic : ochrana plánované výstavby silnice vyhlášením stavební uzávČry v šíĜi silniþních ochranných pásem. Zákon þ. 266/94 Sb., o drahách, pak stanovuje drážní ochranná pásma: x u dráhy celostátní i regionální ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejménČ však 30 m od hranic obvodu dráhy, x u vleþek ve vzdálenosti 30 m od osy krajní koleje – na Ĝeš. území se nenachází. Zákon 49/1997 Sb., o civilním letectví, dle § 37 (do Ĝešeného území mimo pĜekážkové roviny a plochy veĜejného vnitrostátního letištČ aeroklubu HoĜice, ještČ zasahují pĜek. roviny. Výška vodorovné pĜekážkové roviny 45 m od VPD (nadmoĜská výška letištČ = 278 m.n.m.).

15

OCHRANNÁ PÁSMA – VODNÍ HOSPODÁěSTVÍ Ochranná pásma vodních zdrojĤ x

Ochranná pásma vodovodních rozvodĤ jsou urþena zákonem þ. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v šíĜi 1,5 m do prĤmČru 500 mm vþetnČ od okraje potrubí na každou stranu. Nad DN 500 mm je to 2,5 m. V prostoru OP je možno provádČt veškerou stavební þinnost pouze se souhlasem provozovatele.

x

Ochranná pásma kanalizací jsou urþena zákonem þ. 274/2001 Sb. v šíĜi 1,5 m do prĤmČru 500 mm vþetnČ od okraje potrubí na každou stranu. Nad DN 500 mm je to 2,5 m. V prostoru OP je možno provádČt veškerou stavební þinnost pouze se souhlasem provozovatele.

x

Území se nachází v CHOPAV (ChránČná oblast pĜirozené akumulace vod) Východoþeská kĜída, vyhlášené naĜízením vlády ýSR þ.85/1981 Sb., ze dne 24.þervna 1981, kde ve znČní zákona þ.138/1973 Sb., o vodách, §18, a §2 naĜízení vlády. Tyto zákony upravují režim hospodaĜení v CHOPAV a stanovují þinnosti, jež jsou v chránČných vodohospodáĜských oblastech zakázány.

OCHRANNÁ PÁSMA – ENERGETIKA a)

Elektrorozvody

Ochranná pásma : Dle zákona þ.458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znČní Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti mČĜené kolmo na vedení, která þiní od krajního vodiþe vedení na obČ jeho strany u napČtí nad 1 kV a do 35 kV vþetnČ a) 1. pro vodiþe bez izolace 2. pro vodiþe s izolací základní 3. pro závČsná kabelová vedení b) u napČtí nad 35 kV do 110 kV vþetnČ c) u napČtí nad 110 kV do 220 kV vþetnČ d) u napČtí nad 220 kV do 400 kV vþetnČ e) u napČtí nad 400 kV f) u závČsného kabelového vedení 110 kV g) u zaĜízení vlastní telekomunikaþní sítČ držitele licence

7 m, 2 m, 1 m, 12 m, 15 m, 20 m, 30 m, 2 m, 1 m.

Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizaþní soustavy do 110 kV vþetnČ a vedení Ĝídící, mČĜící a zabezpeþovací techniky þiní 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV þiní 3 m po obou stranách krajního kabelu. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napČtím vyšším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo vnČjší líce obvodového zdiva, b) u stožárových elektrických stanic s pĜevodem napČtí z úrovnČ nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveĖ nízkého napČtí 7 m, c) u kompaktních a zdČných elektrických stanic s pĜevodem napČtí z úrovnČ nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveĖ nízkého napČtí 2 m, d) u vestavČných elektrických stanic 1 m od obestavČní. 16

Ochranné pásmo výrobny elektĜiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnČjší líc obvodového zdiva. V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektĜiny a elektrické stanice je zakázáno zĜizovat bez souhlasu vlastníka tČchto zaĜízení stavby þi umisĢovat konstrukce a jiná podobná zaĜízení, jakož i uskladĖovat hoĜlavé nebo výbušné látky, provádČt bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, provádČt þinnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpeþnost provozu tČchto zaĜízení nebo ohrozit život, zdraví þi majetek osob, provádČt þinnosti, které by znemožĖovaly nebo podstatnČ znesnadĖovaly pĜístup k tČmto zaĜízením.mohly ohrozit spolehlivost a bezpeþnost provozu tČchto zaĜízení nebo ohrozit život, zdraví þi majetek osob. Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice podle dosavadních právních pĜedpisĤ se nemČní po nabytí úþinnosti zákona 458/2000 Sb. Pro zaĜízení vybudovaná pĜed 1.1.2000 po 1.1.1995 platí ochranná pásma : Vrchní primerní vedení do 35 kV – 7m od krajních vodiþĤ (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti mČĜené kolmo na vedení). Vrchní primerní vedení do 110 kV – 12m od krajních vodiþĤ. Vrchní primerní vedení do 220 kV – 15m od krajních vodiþĤ. Vrchní primerní vedení do 400 kV – 20m od krajních vodiþĤ. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zdČná - 20m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhĤ (do 35 kV) – 1m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zaĜízení vybudovaná pĜed 1.1.1995 platí ochranná pásma : Vrchní primerní vedení do 35 kV – 10m od krajních vodiþĤ (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti mČĜené kolmo na vedení). Vrchní primerní vedení do 110 kV – 15m od krajních vodiþĤ. Vrchní primerní vedení do 220 kV – 20m od krajních vodiþĤ. Vrchní primerní vedení do 400 kV – 25m od krajních vodiþĤ. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zdČná - 30m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhĤ (do 35 kV) – 1m na každou stranu od krajního kabelu. V ochranném pásmu je zakázáno zĜizovat bez souhlasu vlastníka zaĜízení mj. stavby, provádČt bez souhlasu vlastníka zemní práce, vysazovat porosty nad výšku 3 m a uskladĖovat hoĜlavé a výbušné látky. b)

Zemní plyn

Ochranná a bezpeþnostní pásma ve smyslu zákona þ. 458/2000 Sb. , energetický zákon § 68 Ochranná pásma x u nízkotlakých a stĜedotlakých plynovodĤ a plynovodních pĜípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavČném území obce, 1 m na obČ strany od pĤdorysu x u ostatních plynovodĤ a plynovodních pĜípojek 4m na obČ strany od pĤdorysu x u technologických objektĤ 4 m na všechny strany od pĤdorysu x Ve zvláštních pĜípadech, zejména v blízkosti tČžebních objektĤ, vodních dČl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zaĜízení, mĤže ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m – na Ĝešeném území se nenachází. 17

V ochranném pásmu zaĜízení, které slouží pro výrobu, pĜepravu, distribuci a uskladĖování plynu, i mimo nČj je zakázáno provádČt þinnosti, které by ve svých dĤsledcích mohly ohrozit toto zaĜízení, jeho spolehlivost a bezpeþnost provozu. Pokud to technické a bezpeþnostní podmínky umožĖují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpeþnosti osob, lze stavební þinnost, umísĢování konstrukcí, zemní práce, zĜizování skládek a uskladĖování materiálu v ochranném pásmu provádČt pouze s pĜedchozím písemným souhlasem držitele licence, který odpovídá za provoz pĜíslušného plynárenského zaĜízení. Vysazování trvalých porostĤ koĜenících do vČtší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu podléhá souhlasu pouze v pruhu pozemkĤ o šíĜce 2 m na obČ strany od osy plynovodu. V lesních prĤsecích udržuje provozovatel pĜepravní soustavy nebo provozovatel pĜíslušné distribuþní soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemkĤ o šíĜce 2 m na obČ strany od osy plynovodu; § 69 Bezpeþnostní pásma Bezpeþnostní pásma jsou urþena k zamezení nebo zmírnČní úþinkĤ pĜípadných havárií plynových zaĜízení a k ochranČ života, zdraví a majetku osob. Pokud to technické a bezpeþnostní podmínky umožĖují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpeþnosti osob, lze zĜizovat stavby v bezpeþnostním pásmu pouze s pĜedchozím písemným souhlasem fyzické þi právnické osoby, která odpovídá za provoz pĜíslušného plynového zaĜízení. Rozsah souvisejících bezpeþnostních pásem je uveden dále x x x x x x x x x x x x x c)

VTL plynovody do DN 100…………… VTL plynovody do DN 250…………… VTL plynovody nad DN 250………….. VVTL plynovody do DN 300…………. VVTL plynovody do DN 500…………. VVTL plynovody nad DN 500………… RS VTL ……………………………….. RS VVTL……………………………… Kompresorové stanice…………………. Plnírny a stáþírny propan-butanu………. Plynojemy do 100 m3………………….. Plynojemy nad 100 m3………………… podzemní zásobníky……………………

15 m 20 m 40 m 100 m 150 m 200 m 10 m 20 m 200 m 100 m 30 m 50 m 250 m

Teplovody

ŠíĜka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zaĜízení na výrobu þi rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti mČĜené kolmo k tomuto zaĜízení, která þiní 2,5 m. V ochranném pásmu zaĜízení, která slouží pro výrobu þi rozvod tepelné energie, i mimo nČ je zakázáno provádČt þinnosti, které by ve svých dĤsledcích mohly ohrozit tato zaĜízení, jejich spolehlivost a bezpeþnost provozu. Stavební þinnosti, umisĢování konstrukcí, zemní práce, uskladĖování materiálu a zĜizování skládek a vysazování trvalých porostĤ v ochranných pásmech je možno provádČt pouze s pĜedchozím písemným souhlasem a za podmínek stanovených držitelem licence provozujícího tato zaĜízení. Tento souhlas není souþástí stavebního Ĝízení. 18

OCHRANNÁ PÁSMA – TELEKOMUNIKACE x

x

Ochranné pásmo dálkových a slaboproudých kabelĤ je 1,5 m od jejich osy na obČ strany v celé délce trasy, dle zákona þ. 151/2000 Sb., o telekomunikacích. V ochranných pásmech je zakázáno mj. zĜizovat stavby, pČstovat vyšší zeleĖ a provádČt sportovní þinnost. Ochranná pásma radioreléových tras jsou dána výškou terénu a jsou stanovena pro každou lokalitu zvlášĢ. OP se stanoví výpoþtem se zohlednČním technických podmínek, výšky vysílacích a pĜijímacích zaĜízení, smČru paprskĤ, terénní konfigurace, ... atd. V místech základnových stanic a smČrech radioreléových paprskĤ je nutné zachovat pĜímou viditelnost a dodržet kruhové ochranné pásmo o polomČru 500m. Ochranné pásmo TVP je o polomČru 30m. PRAVOMOCNÁ ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ

V Ĝešeném území budou respektována pravomocná územní rozhodnutí.

B.5.1.2. PěÍRODNÍ LIMITY Jedná se o kategorii pĜirozených limitĤ pĜírodního charakteru - napĜ. ochrana pĜírody, ochrana (kvalita) pĤdního fondu (ZPF, PUPFL), inundaþní území, apod. ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ, VODNÍ TOKY x záplavová území – v souþasné dobČ nejsou v Ĝešeném území stanovena x vodní toky - podle § 49 zákona þ. 254/2001 Sb., o vodách, ve znČní pozd. pĜedpisĤ mohou správci vodních tokĤ pĜi výkonu správy vodního toku užívat pozemkĤ sousedících s korytem toku u významných vodních tokĤ v šíĜce do 8 m a u drobných vodních tokĤ v šíĜce do 6 m od bĜehové hrany. V záplavových územích nejsou vymezovány zastavitelné plochy. OCHRANA PěÍRODY A KRAJINY a) ZvláštČ chránČná území: Podle zákona þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny lze dle § 14 území pĜírodovČdecky þi esteticky velmi významná nebo jedineþná vyhlásit za zvláštČ chránČná. Jeho kategoriemi jsou národní parky, chránČné krajinné oblasti, národní pĜírodní rezervace, pĜírodní rezervace, národní pĜírodní památky a pĜírodní památky. – Na Ĝešeném území se nenachází b) Významné krajinné prvky: VKP - Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou lesy, rašeliništČ, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné cenné þásti krajiny, zejména mokĜady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, nalezištČ nerostĤ a zkamenČlin, umČlé a pĜirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a ty þásti krajiny, které pĜíslušný orgán ochrany pĜírody zaregistruje podle § 6 zákona. MezihoĜské údolí - významný krajinný prvek (VKP) pĜedstavuje údolí meandrující Ĝíþky Javorky ( mezi osadou MezihoĜí a OstromČĜí). Na strmých svazích se zachovalými buþinami kde rostou význaþné a chránČné rostliny: lilie zlatohlavá, dymnivka dutá, lýkovec jedovatý, pryšec sladký, samorostlík klasnatý, sasanka pryskyĜníkovitá, jarmanka vČtší a jiné. 19

c) Památné stromy: Podle zákona þ. 114/1992 Sb. o ochranČ pĜírody a krajiny lze dle § 46 odst. (1) vyhlásit mimoĜádnČ významné stromy, jejich skupiny a stromoĜadí za památné stromy. NPP Holovouská lípa (Lípa srdþitá - Tilia cordata) - památný strom (PS) JV od zám. parku. d) Natura 2000: Je to dle § 3 odst. (1) písm. p) zákona þ. 114/1992 Sb. ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ celistvá evropská soustava území se stanoveným stupnČm ochrany. Na území ýeské republiky je Natura 2000 tvoĜena ptaþími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chránČny jako zvláštČ chránČná území. Na Ĝešeném území se nenachází. e) Ochrana krajinného rázu: „Krajinný ráz, kterým je zejména pĜírodní, kulturní a historická charakteristika urþitého místa þi oblasti, je chránČn pĜed þinností snižující jeho estetickou a pĜírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísĢování a povolování staveb mohou být provádČny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvkĤ, zvláštČ chránČných území, kulturních dominant krajiny, harmonické mČĜítko a vztahy v krajinČ“ Zák. þ. 114/1992 Sb., § 12 odst. (1). Ochrana krajinného rázu není stanovena.

PRVKY ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Generel místního ÚSES pro katastrální území Holovousy byl vypracován jako souþást generelu M SES Ekoregion VII - Jiþín (Urbaplan Hradec Králové, ŠimĤnková, Baladová, SÚRPMO HK Novotný - 1992). Podkladem byl regionální ÚSES Vþ. regionu (Urbaplan HK., Baladová, SÚRPMO HK, Novotný - 1991), který byl pĜevzat do územnČ - technického podkladu : Nadregionální a regionální ÚSES ýR (Spoleþnost pro životní prostĜedí, s.r.o., Brno 1996). PĜehled regionálních prvkĤ ÚSES podle R ÚSES Vþ. Regionu a N+R ÚSES ýR : Mapa þ. 03-43 Mapa þ. 13-21

R ÚSES Vþ. reg. MezihoĜí RBC 13 HoĜický hĜbet RBK 14 MezihoĜské údolí RBK 10 Na Kamenci RBK 11 Bašnický les RBC 12 Smolník RBC 19

(spoj. RBC --12 a 19) (spoj. RBC --12 a 13)

N+R ÚSES CR RBC 1198 RBK 734 RBK 773 RBC 989 RBC 988

Generel místního ÚSES je pĜevzat do ÚP Holovousy a v souladu se závČry P+R, resp. se zadáním ÚP byl upraven.

20

ZmČny hranic biocenter a biokoridorĤ Oznaþení biocentra biokoridoru 164 163 161 160 162 182 168

PĤvodní stav Smrkové nevhodné, kmenoviny proĜedČné stabilita 3 Smrkové tyþoviny Stabilita 3 Niva potoka þásteþnČ ruderalizované Stabilita 3, 4 Niva potoka Niva potoka, potok Pruh louky mezi tratí ýSD a cestou Drobný remízek a louka

166

NovČ navržené biocentrum na melioraþním toku

162 165

Regionální biokoridor Lokální biokoridor

Mezi LBC161/163

-

NovČ navržený Smíšený porost buku, dubu a pĜímČsí, bohatý nálet; þást louka seþená; zmČna Smíšený bukový porost; zmČna Hranice posunuta na þást kamenitého svahu, ochranný porost buku, klenu; zmČna Niva potoka, nezmČnČno Niva potoka, potok; nezmČnČno Posun na dva drobné lesíky a role, nutno odlesnit, pĜi hranici sadu; zmČna Hranice upĜesnČna posunuta severnČ a rozšíĜena východnČ na mokĜad; zmČna PĜi projektu a komplexních pozemkových úpravách upĜesnit s ohledem na vlastnické vztahy; nezmČnČno Beze zmČn ýásteþná zmČna – trasa navržena podél lesní cesty; zmČna NovČ navržený LBK, úpad; zmČna

OCHRANA PģDNÍHO FONDU, NEROSTNÉ BOHATSTVÍ a)

Ochrana pĤdního fondu

Z hlediska využití území kulturní krajiny je orientaþním limitem tĜída ochrany pĤdního fondu, resp. údaje o investicích v pĤdČ: x

BPEJ – bonitované pĤdnČ ekologické jednotky - jsou v Ĝešeném území zastoupeny v pČti tĜídách ochrany zemČdČlské pĤdy: V I. tĜídČ ochrany jsou zaĜazeny bonitnČ nejcennČjší pĤdy. Ze ZPF je možno je odejmout pouze výjimeþnČ, vČtšinou ve veĜejném zájmu. Do II. tĜídy ochrany patĜí pĤdy (BPEJ) s nadprĤmČrnou produkþní schopností. Jsou vysoce chránČny a pouze podmínČnČ odnímatelné. Ve III. tĜídČ ochrany jsou pĤdy (BPEJ) s prĤmČrnou bonitou, využitelné pro výstavbu. Ve IV. tĜídČ ochrany jsou pĤdy (BPEJ) s podprĤmČrnou produkþní schopností, s omezenou ochranou. Do V. tĜídy ochrany jsou zahrnuty BPEJ s velmi nízkou produkþní schopností a nízkým st. ochrany.

x

Meliorace – odvodnČní pozemkĤ Ochranná pásma zemČdČlské výroby mají obdobnou platnost jako ochranná pásma výrobních zón. Stanovení ochranného pásma dosahu emisí zápachu je dáno metodikou hygienické služby. V Ĝešeném území tato OP nejsou stanovena.

b)

Ochrana nerostného bohatství

Hranice chránČných ložiskových území jsou v problémovém výkrese vyznaþeny dostupných údajĤ geofondu. x x x x x

CHLÚ – chránČná ložisková území – v Ĝešeném území se nenachází Výhradní ložiska nerostĤ – v Ĝešeném území se nenachází Prognózní zdroje – v Ĝešeném území se nenachází DP – dobývací prostory – v Ĝešeném území se nenachází Poddolovaná území (plošná a bodová) – v Ĝešeném území se nenachází x Sesuvná území – v Ĝešeném území nejsou evidována

21

B.5.1.3. KULTURNÍ LIMITY Kulturní limity podle zákona þ. 20/1986 Sb., o státní památkové péþi, v platném znČní: x x

NKP – národní kulturní památka – v Ĝešeném území se nenachází KP – kulturní památka – objekty zapsané v ústĜedním seznamu kulturních památek :

ý.REJSTěÍKU

SÍD.ÚTVAR

25394/6-4799

Holovousy

19933/6-1153

Holovousy

zámek, z toho jen: sochy sv.Jana Nepomuckého (na návsi) a 4 alegorie roþních období v zámeckém parku

06.02.1964

32850/6-1155

Chodovice

kostel sv.BartolomČje

06.02.1964

25294/6-1156

Chodovice

socha sv.Terezie ve farní zahradČ

06.02.1964

navrženo

Holovousy

zámek, þp1 (budova zámku, ohrad.zeć s branou a brankami, altán, zbytek stráž.vČže, balustrové zábradlí, schodištČ v zahradČ, park)

x x

PAMÁTKA - UMÍSTċNÍ výšinné opevnČné sídlištČ - hradištČ slovanské archeologické stopy

PAMÁT.OD 19.06.1987

v Ĝízení

Archeologické nemovité památky a archeologické lokality ěešené území je územím archeologického zájmu. Památková rezervace a památková zóna – v Ĝešeném území se nenachází

ARCHEOLOGICKÝ ZÁJEM SOUPIS NALEZIŠġ : 1.

osada Chloumka; u þp. 2 v severní þásti osady; hospodáĜský dvĤr; k r. 1542 ves uvádČna jako pustá, v XVII. st. dvĤr, k r.1695 již 10 chalup. Pozn.: E. Ulrychová (1999) okolo dvora uvádí pĜíkop. osada Chloumka u Holovous; náves; nalezl F. Petera r.1826; nedatované objekty, keramika, kosti, bronzové pĜedmČty.

2.

osada Chloumka; intravilán, zahrada parc.þ. 496/1,2 severnČ od obytného domu þp. 6, na jižním okraji osady a 30 m východnČ od místní komunikace; tvrzištČ o prĤmČru 25 m se znatelným zamokĜeným pĜíkopem, základy (cca 1 m silné) hranolovité tvrze, keramika, kachlík (Meluzína). Pozn.: z areálu i údajný nález vyĜezávaného trámu. Objekt byl r. 1997 navržen k zápisu do ÚstĜedního seznamu kulturních památek. Souhrn viz M. Tomášková (2001).

3.

pískovna na kraji lesa severozápadnČ od osady Chloumka (odd. 20B - již na k.ú. Šárovcova Lhota); pĜi kopání písku na stavbu silnice v r. 1924; slezskoplatČnický bronzový depot. Pozn.: E. Zwiefelhofer (1946/47) zamČnil místo nálezu (na základČ zprávy J. Filipa) za Chloumka u JeĜic. Po morfologickém rozboru nálezĤ nalezištČ ztotožnČno s místem nálezu depotu „ pod paĜezem v panském lese“ z r. 1894.

4.

osada Chodovice, poloha „Suchdol“, pole p.Prášil, Chlum; mČć. eneolitický sekeromlat.

5.

osada Chodovice, výkop inženýrských sítí pĜed þp. 35; ZM 10:13-21-04, 453:210 mm; sbČr E. Ulrychová, r. 1998; novovČká keramika.

6.

osada Chodovice, severnČ nad kostelem zahrada þp. 3 západnČ od obytné budovy; ZM 10:13-21-04, 448:244, sbČr E. Ulrychová, þ. 1996; hradištní keramika. Pozn.: Chodovice zmínČny již r. 1143 (kostel - zachována gotická vČž z pĤvodní stavby ze 13. stol.).

7.

osada Chodovice; na ploše zahradnictví pana Morávka, þp. 6, asi 50 m JV od vČže kostela; ZM 10:13-21-04, 455:239, 453:239, 459:232, 455:234 mm; sbČr p.Morávka, r.1995; neolitická, slezskoplatČnická, hradištní, stĜedovČká a novovČká keramika, štípaná industrie.

22

8.

u osady Chodovice na poli smČrem k Bílsku; neolitické sídlištČ.

9.

severozápadnČ od kostela v Chodovicích, v lese v oboĜe poloha „Na šancích“ (Hrádek), parc.þ. 204, 421, 422 a 426; zjišĢovací výzkum muzea v Hradci Králové r. 1982/83; slovanské hradištČ s trojitým valem ze stĜední doby hradištní (ÚstĜední seznam kulturních památek, pol. þ. 4799), sídlištní objekty, keramika, zvíĜecí kosti, železná struska; stĜedovČká keramika, železná ostruha, srp, mincovní depot (ztraceno). Poznámka.: hradištČ bylo pravdČpodobnČ opuštČno po vzniku ostromČĜského hradištČ. Na základČ dubiosní pĜítomnosti halštatských nálezĤ uvádí (nČkdy) V. Vokolek (1989) hypotézu o možném starším pĤvodu fortifikace.

10.

v zámecké zahradČ (parku) pod hradištČm; p. Trnka z Chodovic pĜi kopání jámy pro káć, asi r. 1880 bronzový depot (keramická nádoba, asi 30 rytých náramkĤ);

11.

náves; pĜed þp. 19, 20, 27, 28, 32, 33, 36; ZM 10:13-21-04, 366:210, 366:197, 369:199, 373:198 mm; záchranný výzkum E. Ulrychová, r. 1998, stĜedovČká a novovČká keramika, kachle.

12.

na SZ okraji obce z výkopu septiku a v rýze pro vodovod u þp. 90, ZM l0:13-21-04, 345:239 mm; v hl. 1,5 m, sbČr pí. Vrbatová-Stupecká, r. 1991; stĜedovČká kulturní vrstva, keramika, stĜíbrná mince (husitský haléĜ). Pozn.: E. Ulrychová (1992) sem zvažuje lokalizaci zaniklé vsí „ěedí“.

13.

centrum obce - pod zámkem, zahrada. þp. 3 a þp. 6; neolitická štípaná industrie, hradištní keramika.

14.

trasa plynovodu Hradec Králové - Jiþín km 23,00 - 23,12 jižnČ od obce pĜi pravé stranČ sil. z Holovous do Domoslavic, ppþ.1113; výzkum V.Vokolek, r.1976, nedatovaný objekt.

15.

na poli jihovýchodnČ od kĜižovatky tvaru HoĜice - Domoslavice - OstromČĜ, asi uprostĜed pole cca 50 m od státní silnice; pĜi drenážování, r.1930; pravČký hrob (skrþenec), údajnČ bez milodarĤ.

16.

areál zámku (v podzemí); þásti pĤvodní tvrze; ves pĜipomínána r. 1260;

(Situace archeologických nalezišĢ na následující stranČ 25)

NELOKALIZOVANÉ NÁLEZY Z KATASTRU : x x

poloha „PĜíþky“, bĜeh úvozu v polích k OstromČĜi u panské zahrady; prĤzkum F. Petera, r. 1868; nedatované sídlištČ, objekty, keramika; katastr: ojedinČlé neolitické kamenné nástroje (úlomek klínu, sekerka);

NELOKALIZOVANÉ NÁLEZY Z OKOLÍ : blíže neurþená zaniklá ves „ěeþice“ (ěedí); uvádČna k r. 1541 jako pustá. (srv. položku þ. 12.) VYHODNOCENÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKOVÉ PÉýE Na katastrálním území Holovous je prokázána vícenásobná antropogenní aktivita již od pravČkého období, významné je pĜedevším slovanské hradištČ v zámecké oboĜe (KP položka þ. 4799). Vlastní obec je doložena historickými prameny již k roku 1260. Z tohoto dĤvodu je možné chápat celý hodnocený prostor vþetnČ intravilánu obce (mimo prostory prokazatelnČ zniþené plošnou tČžbou hornin a nerostĤ), jako „území s archeologickými nálezy“ ve smyslu zákona þ. 20/1987 Sb. v platném znČní.

23

SITUACE ARCHEOLOGICKÝCH NALEZIŠġ

24

PRÁVNÍ PODKLADY Sbírka mezinárodních smluv þ. 99/2000 – Úmluva o ochranČ archeologického dČdictví Evropy (zde zejména þl. 1; þl. 2; þl. 4 a þl. 5). Ústava ýeské republiky, zákon þ. 1/1993 Sb. ýR, ve znČní ústavního zákona þ. 347/1997 Sb. ýR, ve znČní ústavního zákona þ. 300/2000 Sb., ústavního zákona þ. 448/2001 Sb., ústavního zákona þ. 395/2001 Sb. s úþinností ke dni 1. þervna 2002 (zde þl. 1, odst. 2; þl. 10). zákon þ. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako souþásti ústavního poĜádku ýeské republiky, ve znČní ústavního zákona þ. 162/1998 Sb. ýR s úþinností ke dni 1. ledna 1999 (zde zejména þl. 11, odst. 3; þl. 34, odst. 2; þl. 35, odst. 3). Zákon þ. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu (stavební zákon) ve znČní zákona þ. 103/1990 Sb., kterým se mČní a doplĖuje hospodáĜský zákoník, zákona þ. 262/1992 Sb., kterým se mČní a doplĖuje zákon þ. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu (stavební zákon), ve znČní zákona þ. 103/1990 Sb., zákona þ. 43/1994 Sb. ýR, zákona þ. 19/1997 Sb. ýR, zákona þ. 83/1998 Sb. ýR, nálezu Ústavního soudu þ. 96/2000 Sb., zákona þ. 151/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu þ. 95/2000 Sb., zákona þ. 132/2000 Sb. a zákona þ. 239/2000 Sb., zákona þ. 59/2001 Sb., ve znČní zákona þ. 254/2001 Sb., ve znČní zákona þ. 422/2002 Sb. ze dne 18. záĜí 2002 (zde zejména § 2; § 3; § 10; § 11; § 29; § 32; § 37, odst. 2; § 54; § 55; § 57; § 62; § 66; § 127). Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj þ. 131/1998 Sb. ze dne 29. kvČtna 1998 o územnČ plánovacích podkladech a územnČ plánovací dokumentaci. Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj þ. 132/1998 Sb. ze dne 29. kvČtna 1998, kterou se provádČjí nČkterá ustanovení stavebního zákona. Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj þ. 137/1998 Sb. ze dne 9. þervna 1998 o obecných technických požadavcích na výstavbu (zde zejména § 4; § 7). Zákon 20/1987 Sb., o státní památkové péþi, ve znČní pozdČjších zmČn obsažených v zákonech þ. 242/1992 Sb., þ. 361/1999 Sb., a þ. 61/2001 Sb., 122/2000 Sb., þ. 132/2000 Sb., þ. 146/2001 Sb. a þ. 320/2002 Sb., úþinný ke dni 1. ledna 2003 (zde zejména § 2; § 5; § 6; § 9; § 10; § 11; § 12; § 14; § 15; § 21; § 22; § 23). Vyhláška þ. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon ýeské národní rady þ. 20/1987 Sb., o státní památkové péþi, ve znČní vyhlášky þ. 139/1999 Sb. a vyhlášky þ. 538/2002 Sb., úþinná ke dni 1. ledna 2003. Zákon þ. 71/1967 Sb., o správním Ĝízení (správní Ĝád), ve znČní zákona þ. 29/2000 Sb., zákona þ. 227/2000 Sb. a zákona þ. 226/2002.

ORGANIZACE OPRÁVNċNÉ K VÝKONU ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKOVÉ PÉýE Archeologický ústav AV ýR, Letenská 4, 118 01 Praha 1 – Malá Strana; Muzeum východních ýech, Elišþino nábĜeží 465, 500 01 Hradec Králové; Národní muzeum, Václavské nám. 68, 115 79 Praha 1; Národní památkový ústav, územní odborné pracovištČ v JosefovČ, Okužní 418, 551 02 JaromČĜ, Tel. 491 814 357, Fax 491 814 382. ______________________________________________________________________ Veškeré zjištČné limity využití území typu I. jsou znázornČny v grafické þásti odĤvodnČní ÚP Holovousy, výkresu B.1. Koordinaþní výkres.

B.5.2. LIMITY TYPU II. ÚP Holovousy stanovuje limity typu II. tj. podmínky využití ploch s rozdílným zpĤsobem využití v textové þásti ÚP : SEŠIT I., kapitola A.6.2., str.33. 25

A.6. VYHODNOCENÍ PġEDPOKLÁDANÝCH DĩSLEDKĩ NAVRHOVANÉHO ġEŠENÍ NA ZEMĎDĎLSKÝ PĩDNÍ FOND A NA POZEMKY URÿENÉ K PLNĎNÍ FUNKCÍ LESA B.6.1. ZEMċDċLSKÝ PģDNÍ FOND B.6.1.1. ZEMċDċLSKÝ PģDNÍ FOND - STAV ěešené území zahrnuje katastrální území obce Holovousy s místními þástmi Chloumky a Chodovice. PĜevážná þást území náleží ke klimatickému regionu T3 – teplý, mírnČ vlhký (prĤmČrná roþní teplota (7) 8 – 90 C, roþní úhrn srážek 550 – 650 (700) mm), severní þást území se nachází v klimatickém regionu MT2 – mírnČ teplý, mírnČ vlhký (7–80 C, roþní úhrn srážek 550 – 650 (700) mm. V Ĝešeném území hospodaĜí pĜevážnČ ZD Podchlumí se sídlem v Dobré VodČ a Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnáĜský s.r.o. se sídlem v Holovousích. Dále v k.ú. Holovousy hospodaĜí drobní soukromí zemČdČlci. ZD Podchlumí obhospodaĜuje v Ĝešeném území ornou pĤdu jižnČ od silnice I/35. V provozu zemČdČlského družstva Podchlumí v areálu Holovousy se zabývají chovem kuĜat a kachen, dále je zde chováno cca 100 prasat a 50 telat. V katastrálním území obce Holovousy zaujímají významné plochy ovocné sady, které náleží Výzkumnému a šlechtitelskému ústavu ovocnáĜskému, s.r.o. Ústav má sídlo v Holovousích v pronajatém areálu zámku. Výzkumná þinnost ústavu se dotýká prakticky všech druhĤ ovocných plodin pČstovaných v ýR jako tržní plodiny. Druhy pozemkĤ Celková výmČra Lesní pĤda Louky Orná pĤda Ostatní plochy Ovocné sady Vodní plochy Zahrady ZastavČné plochy ZemČdČlská pĤda

r.2001 ha 929 362 42 +3 -1 286 80 111 -2 5 27 16 466

r.2007 ha 929 362 45 285 80 109 5 27 16 466

Vyhodnocení BPEJ podle tĜíd ochrany zemČdČlské pĤdy je provedeno dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a pĤdy Ministerstva životního prostĜedí ze dne 12.6.1996 „k odnímání pĤdy ze zemČdČlského pĤdního fondu podle zákona ýNR þ.334 /1992 Sb.v platném znČní“. Podle tohoto pokynu jsou BPEJ zaĜazeny do tĜíd ochrany zemČdČlské pĤdy I až V, pĜiþemž hodnocení má klesající tendenci. Pro vyhodnocení lokalit dle bonitovaných pĤdnČ ekologických jednotek bylo použito map bonitovaných pĤdnČ ekologických jednotek v mČĜ. 1 : 5 000. 26

TěÍDY OCHRANY ZEMċDċLSKÉ PģDY

dle metodického pokynu odboru ochrany lesa a pĤdy MŽP ýR ze dne 1. 10. 1996 :

Bonitované pĤdnČ ekologické jednotky jsou v Ĝešeném území zastoupeny v pČti tĜídách ochrany zemČdČlské pĤdy: 1. V I. tĜídČ ochrany jsou zaĜazeny bonitnČ nejcennČjší pĤdy. Ze ZPF je možno je odejmout pouze výjimeþnČ, vČtšinou ve veĜejném zájmu. 2. Do II. tĜídy ochrany patĜí pĤdy (BPEJ) s nadprĤmČrnou produkþní schopností. Jsou vysoce chránČny a pouze podmínČnČ odnímatelné. 3. Ve III. tĜídČ ochrany jsou pĤdy (BPEJ) s prĤmČrnou bonitou, využitelné pro výstavbu. 4. Ve IV. tĜídČ ochrany jsou pĤdy (BPEJ) s podprĤmČrnou produkþní schopností, s omezenou ochranou. 5. Do V. tĜídy ochrany jsou zahrnuty BPEJ s velmi nízkou produkþní schopností a s nízkým stupnČm ochrany. BPEJ nacházející se v Ĝešeném území / tĜída ochrany ZPF: I. Tě. II. Tě. III. Tě. IV. Tě V. Tě.

3.03.00, 3. 09. 00, 3.10.00, 5.11.10 3.14.00, 3.11.00, 5.42.10 3.14.10, 3.43.00, 3.15.12, 3.12.12, 3.31.14, 3.22.10, 5.31.11, 3.13.13, 3.30.44, 3.77.69, 3.67.01

ěešené území je charakterizované následujícími hlavními pĤdními jednotkami ýR /HPJ/ : HPJ 03 HPJ 09 HPJ 10 HPJ 11 HPJ 12

HPJ 13

HPJ 14

HPJ 15

HPJ 31

HPJ 42

ýernozemČ lužní na spraši nebo na spraši uložené na slínu; stĜednČ tČžké, s pĜíznivým vodním režimem ýernozemČ ilimerizované na spraši, stĜed. tČžké, s pĜíznivým vodním režimem HnČdozemČ (typické, þernozemní), vþetnČ slabČ oglejených forem na spraši, stĜednČ tČžké s tČžší spodinou, s pĜíznivým vodním režimem. HnČdozemČ typické, þernozemní, vþ. slabČ oglejených forem na sprašových hlínách, stĜednČ tČžké s tČžší spodinou, vodní režim pĜíznivý až vlhþí. hnČdozemČ, pĜípadnČ hnČdé pĤdy nasycené a hnČdé pĤdy illimerizované, vþ. slabČ oglejených forem na svahových hlínách; stĜednČ tČžké s tČžší spodinou; vláhové pomČry jsou pĜíznivé, ve spodinČ se projevuje místy pĜevlhþení. HnČdozemČ a illimerizované pĤdy maximálnČ se slabým oglejením na spraších, sprašových a svahových hlínách o mocnosti 0,4-0,5 m, uložených na velmi lehké spodinČ, závislé na dešĢových srážkách. lllimerizované pĤdy a hnČdozemČ illimerizované, vþ. slabČ oglejených forem na sprašových hlínách a svahovinách; stĜednČ tČžké s tČžkou spodinou, vláhové pomČry jsou pĜíznivé. lllimerizované pĤdy, hnČdozemČ illimerizované, hnČdé pĤdy a hnČdé pĤdy ilimerizované, vþ. slabČ oglejených forem na svahovinách se sprašovou pĜímČsí; stĜednČ tČžké až tČžké s pĜíznivým vodním režimem. HnČdé pĤdy a rendziny na pískovcích a písþitČ vČtrajících permokarbonských horninách; bez štČrku až stĜednČ štČrkovité; vláhové pomČry jsou velmi závislé na vodních srážkách HnČdozemČ oglejené na sprašových hlínách; stĜednČ tČžké, bez štČrku, náchylné k doþasnému zamokĜení 27

HPJ 43 HPJ 67 HPJ 77

HnČdozemČ illimerizované oglejené a illimerizované pĤdy oglejené na sprašových hlínách; stĜednČ tČžké, bez štČrku, náchylné k doþasnému zamokĜení Glejové pĤdy mČlkých údolí a rovinných celkĤ pĜi vodních tocích; stĜednČ tČžké až velmi tČžké, zamokĜené, po odvodnČní vhodné pĜevážnČ pro louky MČlké strže do 3 m hloubky – nevhodné pro zemČdČlskou pĤdu.

ÚDAJE O USKUTEýNċNÝCH INVESTICÍCH DO PģDY - stávající odvodnČní (meliorace) Stávající odvodĖovací systém a ostatní odvodĖovací zaĜízení je v grafické þásti odĤvodnČní ÚP, výkresu B.3. oznaþeno modrou vodorovnou šrafou. Informace o stavu odvodĖovacích zaĜízení v území byly pĜevzaty z materiálĤ ZemČdČlské vodohospodáĜské správy se sídlem v JiþínČ.

B.6.1.2. ZEMċDċLSKÝ PģDNÍ FOND - NÁVRH V navrženém Ĝešení jsou vymezeny plochy pro bydlení - rodinné domy, plochy pro sport, obþanské vybavení, plochy pro výrobu a skladování, dále plochy pro rozšíĜení místních komunikací, veĜejnou a krajinnou zeleĖ. V rámci návrhu ÚSES je navrženo zalesnČní – biocentrum pĜi západní hranici k.ú. a biocentrum v jižní þásti území. V zemČdČlské pĜíloze jsou všechny navržené plochy rozdČleny do lokalit podle využití a umístČní v sídle. Hranice souþasnČ zastavČného území obce jsou v grafické pĜíloze oznaþeny þernou þarou pĜerušovanou dvČmi teþkami. NovČ navržené zastavitelné plochy jsou zakresleny ve výkrese B.3. stejným typem þáry þervenou barvou. PĜehledný výmČr ploch ZPF, dotþených návrhem zmČn ploch s rozdílným zpĤsobem využití, uvádíme v porovnání s 1.znČním návrhu ÚP (2006) v následujících tabulkách : NÁVRH ZMċN PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPģSOBEM VYUŽITÍ - 1. ZNċNÍ - (2006) ZemČdČlské NezemČdČl. pozemky pozemky

Návrh celkem

Orná

Zahrady.

TTP

ZastavČné území

0,18

2,38

0,24

2,80

0,17

2,97

NezastavČné území

12,63

1,88

2,88

17,39

-

17,39

celkem (ha)

12,81

4,26

3,12

20,19

0,17

20,36

NÁVRH ZMċN PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPģSOBEM VYUŽITÍ - 2. ZNċNÍ - (2009) ZemČdČlské NezemČdČl. pozemky pozemky

Návrh celkem

Orná

Zahrady.

TTP

ZastavČné území

0,21

3,70

0,46

4,37

0,17

4,54

NezastavČné území

19,02

1,62

3,46

24,10

0,05

24,15

celkem (ha)

19,23

5,32

3,92

28,47

0,22

28,69

Podstatný celkový nárĤst ploch navržených k záboru ZPF (oproti návrhu 2006) byl zapĜíþinČn pĜevedením veĜejnČ prospČšné stavby stavby silnice R35 situované v komunikaþním koridoru R35 (DSK 01) z rezerv do návrhového období 2020. (R35 - pĜedpokládaný zábor ZPF = 6,96 ha) 28

ROZSAH ZÁBORU ZPF PODLE ZAěAZENÍ DO TěÍD OCHRANY ZEMċDċLSKÉ PģDY ZASTAVITELNÉ PLOCHY návrh BI, OV, VD, OV, ZE (ha) tĜ. ochrany I. II. III. IV. V.

celkem

(%)

ZASTAVITELNÉ PLOCHY CELKEM návrh BI, OV, VD, OV, ZE, DS (ha) tĜ. ochrany

5,73 3,27 1,19 --4,52

39,0 22,2 8,1 --30,7

I. II. III. IV. V.

10,38 3,53 2,91 0,68 4,87

46,4 15,8 13,0 3,0 21,8

14,71

100,0

celkem

22,37

100,0

BEZ LINIOVÝCH STAVEB

(%)

ZASTAVITELNÉ PLOCHY LINIOVÝCH STAVEB návrh DS (ha) (%) tĜ. ochrany

NEZASTAVITELNÉ PLOCHY návrh PZ, ZP, LH (ha) tĜ. ochrany

(%)

I. II. III. IV. V

4,65 0,26 1,72 0,68 0,35

60,7 3,4 22,5 8,9 4,5

I. II. III. IV. V.

1,45 0,54 0,85 1,03 2,23

23,8 8,8 13,9 16,9 36,6

celkem

7,66

100,0

celkem

6,10

100,0

ZÁBOR ZPF CELKEM (ha) tĜ. ochrany I. 11,83 II. 4,07 III. 3,76 IV. 1,71 V. 7,10 celkem 28,47

(%) 41,6 14,3 13,2 6,0 24,9 100,0

29

0,26

1,29

0,62

0,41

0,50

0,21

1,81

0,26

0,12

0,46

0,33

0,21

0,06

0,27

0,42

0,18

0,70

0,13

0,32

0,31

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

KOMUNIKACE

RD

KRAJIN.ZELEĕ

OBýAN.VYB.

KRAJIN.ZELEĕ

OBýAN.VYB.

PRģM.

RD

RD

RD

OBýAN.VYB.

OBýAN.VYB.

KRAJIN.ZELEĕ

KRAJIN.ZELEĕ

RD

RD

RD

RD

RD

RD

DS 01

BI 02

PZ 02

OV 01

PZ 03

OV 02

VD 01

BI 04

BI 05

OV 03

OV 04

PZ 07

PZ 08

BI 06

BI 06A

BI 07

BI 08

BI 09

BI 10

BI 03

-

-

-

0,70

-

-

-

-

-

-

0,46

-

0,26

-

-

-

-

-

-

-

0,31

0,32

0,13

-

0,18

0,42

0,27

0,06

0,21

0,33

-

0,12

-

1,81

0,21

0,50

0,41

0,62

1,29

0,26

ÚHRNNÁ VÝMċRA (HA) CELK. Z TOHO V ZAST. MIMO ÚZEMÍ ZAST. ÚZEMÍ ÚPO HOLOVOUSY – NÁVRH HOLOVOUSY BI 01 RD 1,38 1,38

KATASTR. ÚZEMÍ

NAVRHOVANÉ FUNKýNÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ ěEŠ. LOKALITY

3.43.00 3.14.00

3.14.00

3.03.00

3.03.00

3.3.2000

3.03.00

3.03.00

3.03.00

3.03.00

3.03.00

3.09.00 3.03.00

3.03.00

3.13.13

3.09.00

3.09.00

3.09.00

3.09.00

3.09.00

3.11.00

3.11.00

3.11.00

III. II.

II.

I.

I.

I.

I.

I.

I.

I.

I.

I. I.

I.

V.

I.

I.

I.

I.

I.

II.

II.

II.

ORNÁ ORNÁ

ORNÁ TTP

ORNÁ ZAHRADA

ZAHRADA

ZAHRADA

ZAHRADA

ORNÁ

ORNÁ

ORNÁ

ORNÁ

OSTATNÍ ZAHRADA

TTP

ZAHRADA

ORNÁ

ZAHRADA

ORNÁ

ORNÁ

ORNÁ

ORNÁ

ORNÁ

ORNÁ

0,28 0,03

0,25 0,07

0,07 0,06

0,70

0,18

0,42

0,27

0,06

0,21

0,33

0,40

0,12

0,26

1,81

0,21

0,50

0,41

0,62

1,29

0,26

1,38

-

-

-

0,70

-

-

-

-

-

-

0,40

-

0,26

-

-

-

-

-

-

-

-

0,28 0,03

0,25 0,07

0,07 0,06

-

0,18

0,42

0,27

0,06

0,21

0,33

-

0,12

-

1,81

0,21

0,50

0,41

0,62

1,29

0,26

1,38

VÝMċRA ZPF A PUPL V ěEŠENÉ LOKALITċ DLE KULTUR (HA) Z TOHO CELKEM V ZAST. DRUH Tě.OCHR. BPEJ MIMO DOTýEN. ZPF ÚZEMÍ ZAST. POZEMKU ÚZEMÍ

-

-

-

-

-

-

-

-

0,06

-

-

-

-

-

-

-

-

VÝMċRA NEZEMċD. POZEMKģ V ěEŠENÉ LOKALITċ

MÍST.ýÁST CHODOVICE










MÍST.ýÁST HOLOVOUSY











POZNÁMKA

30

MELIORACE MELIORACE

MELIORACE

MELIORACE

MELIORACE

SOUHRNNÝ PěEHLED O STRUKTUěE ZPF A PUPFL NA UVAŽOVANÝCH LOKALITÁCH NAVRHOVANÉHO URBANISTICKÉHO ěEŠENÍ

LOKALITA URBAN. ěEŠENÍ ýÍSLO:

0,94

0,09

0,19

0,76

1,61

0,43

0,35

0,18

0,17

0,52

0,20

1,18

0,09

0,53

0,49

6,25

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

KOMUNIKACE

KRAJIN.ZELEĕ

VEě.ZEL.

RD

RD

KOMUNIKACE

RD

RD

RD

RD

ZEM.PROVOZ

RD

RD

RD

KOMUNIKACE R 35

DS 02

PZ 09

ZP 01

BI 12

BI 13

DS 03

BI 14

BI 15

BI 16

BI 17

ZE 01

BI 18

BI 19

BI 20

DSK 01

NÁVRH

HOLOVOUSY

-

-

-

-

0,09

1,18

0,20

0,52

0,17

0,18

-

-

-

0,76

-

-

-

6,25

0,49

0,53

-

-

-

-

-

-

0,35

0,43

1,61

-

0,19

0,09

0,94

ÚHRNNÁ VÝMċRA (HA) CELK. Z TOHO V ZAST. MIMO ÚZEMÍ ZAST. ÚZEMÍ

RD

HOLOVOUSY

KATASTR. ÚZEMÍ

BI 11

ÚPO


3.22.10 3.12.10 3.10.00 3.03.00

3.13.13

5.42.10 5.42.10 5.42.10

5.11.10

3.13.13

3.13.13

3.03.00

3.30.44

3.30.44

3.30.44

3.30.44

3.40.44 3.40.44

3.30.44 3.14.00

3.30.44 3.43.00 3.43.00

3.43.00

3.43.00 3.14.00

IV. III. I. I.

V.

II. II. I.

I.

V.

V. V.

I.

V.

V.

V. V.

V. V.

V. V.

V. II.

V. III. III.

III.

III. II.

TTP ORNÁ ORNÁ ORNÁ

ZAHRADA

ORNÁ TTP ORNÁ

ZAHRADA

ZAHRADA

ZAHRADA ORNÁ

ZAHRADA

ZAHRADA

ORNÁ

ORNÁ ZAHRADA

ZAHRADA ORNÁ

ORNÁ ZAHRADA

ZAHRADA TTP

ORNÁ ORNÁ ZAHRADA

ORNÁ

ORNÁ ORNÁ

0,68 0,87 3,95 0,70

0,49

0,19 0,03 0,20

0,09

1,18

0,17 0,03

0,52

0,17

0,18

0,33 0,02

0,05 0,38

1,55 0,06

0,30 0,46

0,08 0,07 0,04

0,09

0,91 0,03

-

-

-

-

1,18

0,17 0,03

0,52

0,17

0,18

-

-

-

0,30 0,46

-

-

-

0,68 0,87 3,95 0,70

0,49

0,19 0,03 0,20

0,09

-

-

-

-

-

0,33 0,02

0,05 0,38

1,55 0,06

-

0,08 0,07 0,04

0,09

0,91 0,03


0,05 -

-

0,11 -

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-



MÍST. ýÁST CHLOUMKY















POZNÁMKA

31

MELIORACE

MELIORACE

MELIORACE



0,21

0,71

0,66

0,96

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

HOLOVOUSY

KRAJIN.ZELEĕ

KRAJIN.ZELEĕ

KRAJ.ZELEĕ

LES

PZ 04

PZ 05

PZ 06

LH 02

NÁVRH CELKEM

28,69

3,70

0,22

HOLOVOUSY

KRAJIN.ZELEĕ

PZ 01

ÚSES CELKEM

0,94

HOLOVOUSY

24,99

0,76

LES

HOLOVOUSY

NÁVRH

24,17

3,70

-

4,52

0,96

0,66

0,71

0,21

0,22

0,94

20,47

0,76

-

-

-

-

-

-

4,52

-

ÚHRNNÁ VÝMċRA (HA) CELK. Z TOHO V ZAST. MIMO ÚZEMÍ ZAST. ÚZEMÍ

LH 01

ÚSES

PěEL. III/32753

–

KATASTR. ÚZEMÍ

HOLOVOUSY

CELKEM

ÚPO


3.22.10

3.22.10

3.22.10 3.11.00 3.12.12 3.15.12

3.15.12

3.14.10

3.43.00 3.67.01 3.77.69

3.12.12

IV.

IV.

IV. II. III. III.

IV.

III.

III. V. V.

III.

TTP

TTP

ORNÁ ORNÁ ORNÁ ORNÁ

ORNÁ

ORNÁ

TTP TTP TTP

ORNÁ

28,47

3,70

0,96

0,66

0,16 0,08 0,45 0,02

0,21

0,22

0,05 0,72 0,17

24,77

0,76

4,37

-

-

-

-

-

-

-

4,37

-

24,10

3,70

0,96

0,66

0,16 0,08 0,45 0,02

0,21

0,22

0,05 0,72 0,17

20,40

0,76


0,22

-

-

-

-

-

-

0,22

-









POZNÁMKA

32

MELIORACE



B.6.2. POZEMKY URýENÉ PRO FUNKCI LESA DOPAD NAVRHOVANÝCH ZMċN FUNKýNÍHO VYUŽITÍ ÚZEMÍ NA LESNÍ PģDNÍ FOND V ÚP jsou navrženy k zalesnČní dvČ lokality, a to v rámci ÚSES. Požadavky na vynČtí pozemkĤ sloužících k plnČní funkcí lesa nejsou. V územním plánu není navrhována zmČna kategorií lesa, souþasná kategorizace je odpovídající. Návrh ÚP neomezuje Ĝádné lesnické hospodaĜení a ani nepĜedstavuje ohrožení pro lesní biocenózy. LESNÍ HOSPODÁěSTVÍ A EKOLOGICKÁ DIFERENCIACE LESA AKTUÁLNÍ STAV LESA Lesnatost území je nadprĤmČrná a pĜi výmČĜe 362 ha, z celkové výmČry 929 ha, þiní 38%. (Královehradecký kraj 30,7%, ýR 33,3%). Lesy jsou pĜevážnČ v kategorii lesa hospodáĜského a jsou souþástí lesního hospodáĜského celku (LHC) HoĜice. ýást zasahuje les zvláštního urþení 8.2.g. – uznané obory. Platnost lesního hospodáĜského plánu ( LHP) - 1998-2007. Pásmo ohrožení imisemi "D" (životnost dospČlých jehliþnatých porostĤ 61-80 let). Zastoupené lesní porosty – LHC státní lesy – LýR s.p. Hradec Králové, LHC HoĜice – drobné selské lesy a vČtší podíl lesa (cca 66 %), náleží rodinČ Malinských: LHC Malinský – Holovousy. V souþasné dĜevinné skladbČ jsou 86% jehliþnanĤ (smrk 54%, borovice 21 %, modĜín 11%, jedle +) a 14% listnáþĤ (dub 6%, buk 5%, bĜíza 1%, ostatní listnáþe 2%, lípa, habr, osika, klen, jasan, olše, jíva, vrba). Z nepĤvodních dĜevin je zastoupen dub þervený, douglaska tisolistá, modĜín japonský, jedle obrovská, jírovec maćal, borovice vejmutovka a bĜestovec západní. Podle vČku pĜevládají dospívající kmenoviny (61-80 let), skupinovitČ etážové, prĤmČrný vČk 66 let. CelkovČ lze hodnotit lesy jako prĤmČrné až podprĤmČrné dĜevní produkce a kvality. DOPADY NÁVRHU ÚP NA LES Návrh ÚP neomezuje Ĝádné lesnické hospodaĜení a ani nepĜedstavuje ohrožení pro lesní biocenózy. Nejsou požadavky na vynČtí pozemkĤ sloužících k plnČní funkcí lesa. Budou dotþeny pozemky do vzdálenosti 50 m od okraje lesa v návrhové lokalitČ þ. 19 a 21. K zalesnČní jsou v ÚP navrženy pozemky pouze v rámci ÚSES. Lesní spoleþenstva se významnČ podílejí na tvorbČ životního prostĜedí a krajiny. Potencionální možnosti jejich pĜimČĜeného diferencovaného využití je naznaþeno v popisu krajinných typĤ, zobrazených v mapové pĜíloze. BIOGEOGRAFICKÁ A TYPOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA Podle fytogeografického þlenČní (Dostál 1957) leží sledované území v oblasti stĜedoevropské teplomilné kvČteny - Pannonicum , obvodu (pĜevážnČ) teplomilné kvČteny - Subpanonicum. Podle regionálnČ fytogeografického þlenČní (BÚ ýSAV 1987) se jedná o obvod ýeské termofytikum, okres 14 - Cidlinská pánev, podokres a) Bydžovská pánev. Podle biogeografického þlenČní (Culek 1995) náleží území do bioregionu: 1.9 Cidlinsko - chrudimský. Bioregion je tvoĜen silnČ zkulturnČlou krajinou s ochuzenou faunou nižších poloh. Hnízdí zde napĜ. kánČ lesní, jestĜáb lesní, holub doupĖák, datel þerný, žluva hajní a lejsek šedý. Podle lesnického þlenČní leží území v pĜírodní lesní oblasti (PLO)23 Podkrkonoší Geomorfologicky se jedná podle Demka – VIC 1A c – Východoþeská tabule, Východolabská tabule, Cidlinská tabule, OstromČĜská tabule. VIA 2B a – HoĜický hĜbet NadmoĜská výška 290 – 370 m. Podnebí dle Quitta leží v oblasti teplé, okrsek – T2 a MT9, MT11. PĤdním typem pĜevažují oligotrotrofní a mezotrofní kambiem (56%), luvizem (27%), pararendzina a vápnitá hnČdozem, podél potokĤ uléhající fluvizem. 33

PěEHLED PģDNÍCH TYPģ NA LPF PĤdní typ Ranker

PĤdní druh Kamenitá

Pararendzina Hlinitojílovitá Oligotrofní kambiem Mezotrofní kambizem Eutrická kambizem Podzol Luvizem

Hlinitopísþitá, písþitohlinitá Hlinitá, písþitohlinitá Hlinitá

Vápnitá hnČdozem Pseudoglej Fluvizem

Hloubka ŠtČrkovitost Konzistence MČlká SilnČ štČrkovitá StĜednČ OjedinČle Beztvárá hluboká Hluboká MírnČ Krupnatá štČrkovitá Hluboká OjedinČle Drobtovitá Hluboká

OjedinČle

Drobkovitá

Písþitá Hlinitojílitá, jílovitohlinitá Hlinitá

Hluboká Hluboká

Bez skeletu OjedinČle

Krupnatá Beztvará

Hluboká

Bez skeletu

Drobtovitá

Hlinitojílovitá

Hluboká

Bez skeletu

Beztvará

Hlinitopísþitá, písþitohlinitá

MČlká

ŠtČrkovitá

RĤzná

Vlhkost Suchá

% zastoup. 0,25

MírnČ vlhká Suchá

12,53

MírnČ vlhká ýerstvČ vlhká Suchá StĜídavČ vlhká MírnČ vlhká StĜídavČ vlhká Vlhká

22,17

Celkem:

33,61

0,64 1,25 26,68 1,55 1,20 0,12 100,00

Podle vegetaþní stupĖovitosti (Skalický): kolinní až suprakolinní, zaĜazeno pĜevážnČ do lesního vegetaþního stupnČ 3 – dubobukového (94% ), nižší polohy jsou LVS 2 - bukodubový (3%) a LVS 0 – bory (3%). PěEHLED LESNÍCH TYPģ Symbol

0M2 0K3 2S4 2B3 3Y0 3M4 3K1 3K3 3K5 3K6 3K9 3I1 3I6 3S1 3S8 3S9 3C3 3B2 3F9

Lesní typ

Chudý dubový bor brusinkový Kyselý dubobukový bor borĤvkový SvČží buková doubrava s lipnicí Bohatá buková doubrava maĜinková Skeletová dubová buþina Chudá dubová buþina ostružiníková Kyselá dubová buþina metlicová Kyselá dubová buþina biková Kyselá dubová buþina borĤvková Kyselá dubová buþina metlicová se šĢavelem Kyselá dubová buþina svahová Uléhavá kyselá dubová buþina s bikou chlupatou Uléhavá kyselá dubová buþina se tĜtinou rákosovitou SvČží dubová buþina šĢavelová SvČží dubová buþina ochuzená SvČží dubová buþina svahová Vysýchavá dubová buþina se strdivkou nicí Bohatá dubová buþina maĜinková Svahová dubová buþina kapradinová

STG (skupina typu geobiocénu

Soubor les. typĤ HS

VýmČra v %

4A2 4AB2 2B3 2BD3 3AB1 3A3 3AB3 3AB3 3AB3 3AB3

13 13 25 25 01 23 23 23 23 23

1,25 2,50 1,93 0,81 0,25 6,61 4,97 5,00 11,57 5,12

3AB3 3AB3

31 23

1,95 15,08

3AB3

23

7,49

3B3 3B3 3B3 3B3

25 25 25 25

14,51 7,02 0,64 0,59

3B3 3B3

25 31

0,96 0,23 34

3H1 3D6 3D8 3V1 3O2

Hlinitá dubová buþina šĢavelová Obohacená dubová buþina Bažantová Obohacená dubová buþina netýkavková Vlhká dubová buþina netýkavková Jedlodubová buþina váleþková

3BD3 3BC3 3BC3

25 25 25

9,56 0,44 0,20

3BC4 3B4

27 27

0,12 1,20 100,0%

Celkem

Podkladem pĜevodu lesních typĤ na skupinu typu geobiocenu ( STG ) je lesní typ. Definice lesního typu v pojetí prof. Zlatníka, pĜedstavuje soubor lesních geobiocenoz pĤvodních i zmČnČných a jejich vývojových stádií, vþetnČ prostĜedí, tedy geobiocenoz vývojovČ k sobČ patĜících.V praxi ÚHÚL je lesní typ charakterizován význaþnou druhovou kombinací druhĤ pĜíslušné fytocenozy, pĤdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potencionální bonitou dĜevin SKUPINA TYPģ GEOBIOCÉNU (STG) jsou sdružené typy geobiocénu s podobnými ekologickými podmínkami, zjišĢovanými pomocí bioindikace rostlinnými spoleþenstvy. VyjadĜují vegetaþní stupeĖ a ekologickou Ĝadu. Nejvíce je zastoupena STG – 3AB3 (51%), 3 vegetaþní lesní stupeĖ, oligomezotrofní (stĜednČ bohatá), normální (vlhkost). ZASTOUPENÍ EKOLOGICKÝCH ěAD Ekologická Ĝada Extrémní Kyselá Živná Obohacené humusem Obohacené vodou Oglejené

SLT 3Y 3M, 3K, 3I, 2M, 0M, 0K 3S, 3F, 3C, 3B, 3H 3D 3V 3O

STG Zastoupení v % 3AB1 0,25 3AB3, 3A3, 2A3, 4A2 61,54 3B3, 3BD3, 3BC3 36,25 3BC3 0,64 3BC4 0,12 3B4 1,20

Typologické mapování bylo pĜevzato z revize typologického mapování (ing.Mikeska, ÚHÚL, 2004; zmČna OPRL). Potencionální pĜirozenou vegetaci tvoĜí dubohabĜiny, pĜedstavované asociací Melampyro nemorosi - Carpinetum, které pĜecházejí v acidofilní doubravy Genisto germanicae – Quercion, ve vlhþích polohách pĜecházejí v asociaci Tilio – Betuletum. OmezenČ se vyskytují též kvČtnaté buþiny Fagenion. Natura 2000 – jedná se o biotop L3.1 Hercynské dubohabĜiny, L5.1 KvČtnaté buþiny a L5.4 Acidofilní buþiny, okrajovČ též suché bory L8.1 Boreokontinentální bory. Biota odpovídá biogeografické provincii stĜedoevropského listnatého lesa. V pĜírodních lesích pĜevládal buk lesní, dub zimní a habr v podúrovni s þastou pĜímČsí lípy malolisté. KeĜové patro je v rozvolnČných skupinách dobĜe vyvinuto. Na minerálnČ bohatších pĤdách byly hojné javory mléþ, jilm habrolistý a vaz. Na vlhþích lokalitách byla hojnČ zastoupena jedle. Na štČrkopískových pĜekryvech suchých borĤ byla hlavní dĜevinou borovice. LESNÍ SPOLEýENSTVA – SOUBORY LESNÍCH TYPģ (SLT) ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Symbol 0M 2S 3Y 3K 3S 3H 3C 3V

SLT Chudý dubový bor SvČží habrová doubrava Skeletová dubová buþina Kyselá dubová buþina SvČží dubová buþina Hlinitá dubová buþina Vysýchavá dubová buþina Vlhká dubová buþina

Symbol 0K 2B 3M 3I 3F 3D 3B 3O

SLT Kyselý dubobukový bor Bohatá habrová doubrava Chudá dubová buþina Uléhavá kyselá dubová buþina Svahová dubová buþina Obohacená dubová buþina Bohatá dubová buþina Jedlodubová buþina

35

PěIROZENÁ SKLADBA DěEVIN NA SOUBORECH LESNÍCH TYPģ SLT

STG

PĜirozená skladba v 10%

Zastoupení v %

0M 4A2 BO8, DB1, Bě1 0K 4AB2 BO8, DB1, BK1 2S 2B3 DB6, BK3, HB1 2B 2BD3 DB6, BK3, HB1, LP+ 3Y 3AB1 BK5, DB4, Bě1, BO 3M 3A3 BK5, DB4, Bě1, BO 3K 3AB3 BK6, DB3, JD1 3I 3AB3 BK6, DB3, JD1 3S 3B3 BK7, DB3, HB 3F 3B3 BK6, DB2, LP1, JD1 3H 3BD3 BK6, DB3, HB1, JD 3D 3BC3 BK6, LP2, DB2, JV, JD 3C 3B3 BK6, DB3, LP1 3B 3BD3 BK6, DB3, HB1, JD 3V 3BC4 BK3, DB3, JD3, JV1 3O 3B4 BK3, DB3, JD4, LP PĜehled cílových hospodáĜských souborĤ (HS):

H.S. 13 25 01 23 43 45 31

41 47

Cílové hospodáĜství HospodáĜství pĜirozených borových stanovišĢ HospodáĜství živných stanovišĢ nižších poloh MimoĜádnČ nepĜíznivá stanovištČ HospodáĜství kyselých stanovišĢ nižších poloh HospodáĜství kyselých stanovišĢ stĜedních poloh HospodáĜství živných stanovišĢ stĜedních poloh HospodáĜství vysýchavých stanovišĢ stĜedních poloh HospodáĜství exponovaných stanovišĢ stĜedních poloh HospodáĜství oglejených stanovišĢ stĜedních poloh

1,25 2,50 1,93 0,81 0,25 6,61 28,61 22,57 22,17 0,23 9,56 0,64 0,59 0,96 0,12 1,20

Sobory lesních typĤ 0M, 0K

Druhová skladba základní BO

2S, 2B

DB

3Y

BO, DB

3M

BO

3K, 3I

SM, BO, BK SM, BK, DB BK, BO

3S, 3H, 3B, 3D 3C

Druhová skladba melioraþní a zpevĖující BK, DB, Jě,JD, DBý, Bě BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD HB, LP, Bě

Druhová skladba pĜimíšené a vtroušené

BK, DB, LP, HB, JD, Bě BK, JD, LP, DB, HB, DG BK, DB, JD, LP, JV, JS DB, LP, HB, JV, Tě

MD, DBý

SM, MD, VJ MD, BO, OS, DG SM

BO, MD, VJ, Bě MD, DG, BO MD, JV, JS, BOý

3F, 3S9, 3K9

SM, BK

BK, JD, LP, DB, LP, DG, DB

BO, MD, Bě

3V, 3O

SM, DB, BK

BK, JD, DB, LP, JV, JS, JDO, HB

OS, OLL

PěEHLED KRAJINNÝCH TYPģ (KT) : KT (nižších poloh) -extrémních stanovišĢ --pĜirozených borových stanovišĢ --stĜídavČ zamokĜených stanovišĢ --

strmých svahĤ rovin a mírných svahĤ rovin a mírných svahĤ na bohatších substrátech KT - jednotky se specifickým funkþním potenciálem, kdy stejný zásah vyvolá stejnou odezvu a tomu odpovídají možnosti využití antropickými aktivitami.

36

CHARAKTERISTIKA KRAJINNÝCH TYPģ (KT) V charakteristice je uveden výskyt, pĤdní typ a vlastnosti pĜevládajících pĤdních druhĤ, humusová forma (mull - nejpĜíznivČjší, moder - pĜechodná f. nadložního humusu mezi mullem a - surovým humusem, mörem), základní funkþní význam, pĜirozená a cílová druhová skladba dĜevin v desítkách %, SLT, HS, STG.

KT EXTRÉMNÍCH STANOVIŠġ KT zahrnující mozaiky skalnatých výchozĤ rĤzného podloží. Relief terénu: skalnatý až balvanitý; roklinový; suĢovitý; Geologický podklad: rĤzný; PĤdní typ: rankery a pĜechody k oligotrofní kambizemi rankerové; PĤdní druh: stĜednČ hluboké až mČlké, písþité, lehké, vysýchavé, pĜípadnČ písþitohlinité, kamenité, skeletnaté. Humusovou formou je mor þi morový moder. PĜevažuje acidofilní vegetace, V podrostu se vyskytují: borĤvka, brusinka, vĜes obecný, trávy: kostĜava ovþí, metlice kĜivolaká, a teplomilné druhy : taĜice skalní, smolniþka obecná, pryšec chvojka. Produkce dĜevní hmoty je nízká, stabilita porostĤ je dobrá. Zcela pĜevažuje význam pĤdoochranný (ochranné lesy), významná je též dílþí vodohospodáĜská funkce infiltraþní. Výjimeþný je význam pĜírodovČdecký, krajinotvorný a rekreaþní (s horší pĜístupností). Odolnost proti devastaci pĜi rekreaþním využívání je malá až stĜední. STG: 2-3A1;

SLT:3Y;

HS: 21 (01);

PĜirozená dĜevinná skladba: BO, DB4, BK5, Bě1 Cílová skladba dĜevin: BO6, DB1, BK3, Bě 37

KT STRMÝCH SVAHģ Mozaikovitý výskyt na svazích k Javorce. Soubor stanovišĢ kamenitých, prudkých, exponovaných svahĤ se zhoršenou dostupností a místy eroznČ ohrožené. Relief terénu: kamenité anebo prudké svahy. Geologický podklad: cenomanské, triasové, permokarbonské sedimenty, slínovce; PĤdní typ: podle podloží a) oligotrofní þi podzolované kambizemČ až podzoly, nebo b) eutrofní rankerové kambizemČ až pararendziny. PĤdní druh: hlinitopísþité až písþitohlinité, stĜednČ tČžké, kamenité i balvanité, vysychavé až þerstvČ vlhké, rĤznČ hluboké. Humusovou formou je moder až morový moder. Floristicky pestrý KT acidofilních i nitrofilních spoleþenstev. Charakteristické druhy: papratka samice, kaprać samec, šĢavel kyselý, lipnice hajní, ostĜice lesní, ptaþinec hajní, þistec lesní, ostružiník, jahodník obecný, bika chlupatá a hajní, svízel lesní, metlice kĜivolaká apod. Lesní porosty jsou smrkové, SM s BO, vtr. MD a bukové s KL,JS,JL. Porosty jsou podprĤmČrnČ až prĤmČrnČ produktivní, stabilní, k degradaci ménČ až stĜednČ odolné. TvoĜí pĜechod k lesĤm ochranným. Významné jsou funkce mimoprodukþní: ekologická (druhová diverzita), pĤdoochranné (pĜechod k ochrannému lesu), pĜírodovČdecké, krajinotvorné a rekreaþní (s horší pĜístupností). Z vodohospodáĜských funkcí je významná f. infiltraþní a protierozní. Odolnost proti rekreaþnímu zatížení je dobrá. STG: 3AB3, B2, BC3;

SLT: 3C,F,K9;

HS: 21, 41;

PĜirozená skladba dĜevin:JD1,DB3, BK5, LP1, Bě,JV,KL,BO, SM, HB, Jě Cílová skladba dĜevin: SM(BO)6, (DB5, JV,BK,LP)3, (MD,JS,JD,HB,JL)1

KT PěIROZENÝCH BORģ Kyselá stanovištČ na pískovcích. Relief terénu: svahy až plošiny - pĜevážnČ dlouhé táhlé svahy, rĤznČ zvlnČné. Geologické podloží: chudší þásti pískovcĤ PĤdní typ: podzoly; arenické, oligotrofní až podzolované kambizemČ; PĤdní druh: suché až mírnČ vlhké, lehké, písþité, kamenité, drolivé; Humusovou formou je mor þi morový moder. K druhové charakteristice patĜí pĜevážnČ acidofilní druhy: borĤvka, metlice kĜivolaká, kruþinka barvíĜská, vĜes obecný, brusinka, lišejníky, rohozec trojlaloþný, dvouhrotec chvostnatý, bČlomech sivý, tĜtina chloupkatá a p. Lesní porosty ( BO se SM ) jsou podprĤmČrnČ produktivní , ale stabilní, ohrožené jen suchem. StanovištČ k degradaci je náchylné. KT je rekreaþnČ atraktivní, odolnost podrostu proti devastaci pĜi rekreaþním využívání je velmi dobrá. VodohospodáĜská funkce je infiltraþní a pĤdoochranná, pĜechod k lesu ochrannému. STG: 3A2, 4AB2;

SLT: 0K,M;

HS: 13;

PĜirozená dĜevinná skladba: BO8, BK1, DB1, Bě Cílová dĜevinná skladba: BO8, DB1, (BK,LP,Bě,SM)1, Dbþ,VJ

38

KT PLOŠIN A MÍRNÝCH SVAHģ SKT normálních kyselých až písþitých chudých (bory) stanovišĢ. Relief terénu: svahy až plošiny - pĜevážnČ dlouhé táhlé svahy, rĤznČ zvlnČné. Geologické podloží: chudší þásti a štČrkopískové pĜekryvy; PĤdní typ: arenické, oligotrofní až podzolované kambizemČ až podzoly, luvizemČ; PĤdní druh: lehké, hlinitopísþité, vysýchavé až mírnČ vlhké, štČrkovité, kamenité, drolivé. Humusovou formou je moder až morový moder. Acidofilní fytocenóza s promČnlivou pokryvností: hasivka orliþí, tĜtina rákosovitá, bika hajní, kostĜava ovþí, metlice kĜivolaká, pstroþek dvoulistý, borĤvka, svízel drsný, psineþek tenký, šĢavel kyselý, jestĜábník lesní, þernýš luþní, ostružiník kĜovitý, kruþinka nČmecká, ploník ztenþelý, rokytník skvČlý, pokryvnatec SchreberĤv, trojzubec poléhavý, a pod., na illimerizovaných pĤdách pĜistupuje bika chlupatá. PĜevažují smrkové a borové porosty, podprĤmČrné až prĤmČrné kvality a produkce. Stabilita porostĤ dobrá, ohrožení jen suchem. Z vodohospodáĜských funkcí pĜevažuje f. infiltraþní. Odolnost stanovištČ k degradaci je podprĤmČrná až prĤmČrná. Odolnost stanovištČ a podrostu pĜi rekreaþním využívání je dobrá. STG:3AB3, AB2;

SLT: 3K,I,M;

HS (23), 43;

PĜirozená dĜevinná skladba: JD1,BK6, DB3, LP, HB, Bě, BO Cílová dĜevinná skladba: SM(BO) 7, BK(DB) 2, (LP,JD,MD) 1, Bě, DG

KT PLOŠIN A MÍRNÝCH SVAHģ NA BOHATŠÍCH SUBSTRÁTECH Plošiny, mírné a stĜední svahy. Živná stanovištČ prĤmČrné povahy na bohatším podloží. Geologické podloží: kĜídové a permokarbonské zahlinČné pískovce, prachovce až slínovce. PĤdní typ: mezotrofní až eutrofní kambizemČ pĜípadnČ luvizemČ; PĤdní druh: hlinitopísþité až jílovitohlinité, slabČ kamenité, þerstvČ vlhké, stĜednČ hluboké; PĜevažují mezotrofní kambizemČ a luvizemČ. Humusová forma: moder, mullový moder, nČkdy i mull. Synusie podrostu vykazuje vysokou pokryvnost (70 - 100%), s pĜevahou mezotrofních druhĤ a na nejbohatších stanovištích s pĜevahou nitrofilních bylin: šĢavel kyselý, starþek hajní, mléþka zední, violka lesní, maliník, rozrazil rezekvítek, jahodník obecný, jestĜábník lesní, váleþka lesní, hrachor jarní, maĜinka vonná, pomnČnka lesní, netýkavka nedĤtklivá, bršlice kozí noha, hluchavka skvrnitá a p. Porosty jsou smrkové s pĜímČsí modĜínu, borovice, ojedinČle listnaté. Produkce je nadprĤmČrná, ohrožení snČhem a vČtrem je stĜední, smrk trpí hnilobou. PĜevažuje vodohospodáĜská funkce infiltraþní. Odolnost proti devastaci pĜi rekreaþním využívání je stĜední až malá. STG: 3B3,BC3,BD3; SLT: 3S,B,D,H;

HS: 45,(25);

PĜirozená dĜ. skladba: JD1, DB3, BK4, HB1, LP1, KL, JV, JL Cílová skladba dĜ.: SM7, BK(DB)2, (LP,JV,JS,JD,MD)1, HB, Tě, JDo,DG

39

KT STěÍDAVċ ZAMOKěENÝCH STANOVIŠġ KT zahrnující zamokĜovaná stanovištČ na plošinách a úžlabinách. Mozaikovitý, ojedinČlý výskyt Relief terénu: pĤdnČ mozaikovité úžlabiny vodoteþí, sníženiny, plošiny. Geologické podloží: zahlinČný pískovec rĤzného typu; PĤdní typ: pseudoglejové kambizemČ až pseudogleje, glejové kambizemČ až gleje, pĜípadnČ fluvizemČ. PĤdní druh: písþitohlinité až jílovitohlinité, þerstvé až vlhké, hluboké.Humusovou formou je mullový moder až mull. Synusie podrostu se stĜední pokryvností: žindava evropská, šĢavel kyselý, starþek hajní, váleþka lesní, bika chlupatá, metlice trsnatá apod. Produkce je prĤmČrná až nadprĤmČrná. Smrkové porosty jsou labilní. Odolnost stanovištČ k degradaci je vysoká. Významná je funkce ekostabilizaþní (refugia biologické diverzity), a desukþní. Pro rekreaci je KT ménČ atraktivní. Odolnost stanovištČ proti devastaci pĜi rekreaþním využívání je malá. SLT: 3P,O, HS: 47; STG: 3AB4, 3B4 PĜirozená dĜevinná skladba: SM (BO)1, JD3, DB3, BK3, Bě,OS,OL Cílová dĜevinná skladba : SM 4, (JD,BK,DB) 5, (LP,JS,OL,JV,Bě,BO,MD) 1

OCHRANA PěÍRODY MezihoĜské údolí - významný krajinný prvek (VKP) pĜedstavuje údolí meandrující Ĝíþky Javorky ( mezi osadou MezihoĜí a OstromČĜí). Na strmých svazích se zachovalými buþinami kde rostou význaþné a chránČné rostliny: lilie zlatohlavá, dymnivka dutá, lýkovec jedovatý, pryšec sladký, samorostlík klasnatý, sasanka pryskyĜníkovitá, jarmanka vČtší a jiné. Holovouská lípa ( Lípa srdþitá - Tilia cordata) - památný strom (PS) JV od zámeckého parku. Obvod kmene 4,50 m , výška 16 m, kmen vyhnilý s otevĜenou dutinou.

40

A.6.3. PěEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH ZASTAVITELNÝCH PLOCH A NEZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPģSOBEM VYUŽITÍ - NÁVRH

Z. N.

KÓD PLOCHY

ýÍS. LOK. ZÁB. ZPF

VÝMċRA (ha)

Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z

BI 01 BI 02 BI 03 BI 04 BI 05 BI 06 BI 06a BI 07 BI 08 BI 09 BI 10 BI 11 BI 12 BI 13 BI 14 BI 15 BI 16 BI 17 BI 18 BI 19 BI 20

BI 01 BI 02 BI 03 BI 04 BI 05 BI 06 BI 06a BI 07 BI 08 BI 09 BI 10 BI 11 BI12 BI 13 BI 14 BI 15 BI 16 BI 17 BI 18 BI 19 BI 20

1,38 1,29 0,26 0,12 0,46 0,42 0,18 0,70 0,13 0,32 0,31 0,94 1,61 0,43 0,18 0,17 0,52 0,20 0,09 0,53 0,49

Z

VD 01

VD 01

1,81

Z

OS 01

-----

0,43

--

-----

-----

-----

Z Z Z Z

OV 01 OV 02 OV 03 OV 04

OV 01 OV 02 OV 03 OV 04

0,41 0,21 0,33 0,21

Z Z Z Z Z

DS 01 DS 02 DS 03 DS 04 DS 05

DS 01 DS 02 DS 03 DS 04 DS 05

0,26 0,09 0,35 6,25 0,76

--

-----

-----

-----

--

-----

-----

-----

Z

ZP 01

ZP 01

0,76

N N

LH 01 LH 02

LH 01 LH 02

0,94 0,96

PLOCHY BYDLENÍ V RD - VENKOVSKÉ

PLOCHY VÝROBY A SKL. - NEZEM. PROVOZY PLOCHY OBýANSKÉHO VYBAVENÍ - SPORT PLOCHY PRO REKREACI PLOCHY OBýANSKÉHO VYBAVENÍ - OBECNÉ

PLOCHY DOPRAVNÍ INFR. – SILNIýNÍ

PLOCHY DOPRAVNÍ INFR. - DRÁŽNÍ PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁěSKÉ PLOCHY ZELENċ - PARKY A VEěEJNÁ ZELEĕ PLOCHY LESNÍ

41

PLOCHY ZELENċ - ZAHRADY A SADY N N Z N Z N N N N N N N N

ZS 01 ZS 02 ZS 03 ZS 04 ZS 05 ZS 06 ZS 07 ZS 08 ZS 09 ZS 10 ZS 11 ZS 12 ZS 13

-------------------------------------------------

2,44 0,11 0,19 0,65 0,24 1,97 0,24 1,96 0,49 0,40 0,19 1,80 0,45

-----

-----

-----

-----

-----

-----

--

----

----

----

Z

ZE 01

ZE 01

1,18

--

-----

-----

-----

PZ 01 PZ 02 PZ 03 PZ 04 PZ 05 PZ 06 PZ 07 PZ 08 PZ 09 -----

0,22 0,62 0,50 0,21 0,70 0,66 0,06 0,27 0,19 0,75 40,99

PLOCHY ZEMċDċLSKÉ PLOCHY ZELENċ – LOUKY A PASTVINY PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY PLOCHY VÝROBY – ZEMċDċL. PROVOZY PLOCHY OBýAN. VYBAVENÍ - HěBITOVY PLOCHY ZELENċ – KRAJINNÁ, OCHRANNÁ A IZOLAýNÍ N PZ 01 N PZ 02 N PZ 03 N PZ 04 N PZ 05 N PZ 06 N PZ 07 N PZ 08 N PZ 09 N PZ10 NÁVRH CELKEM

Z. = zastavitelné území, N. = nezastavitelné území

ÚDAJE O POÿTU LISTĩ ODĩVODNĎNÍ ÚP HOLOVOUSY A POÿTU VÝKRESĩ K NĎMU PġIPOJENÉ GRAFICKÉ ÿÁSTI Poþet listĤ textové þásti odĤvodnČní ÚP Holovousy zpracovaného projektantem (SEŠIT II.) : 1 titulní list + 42 listĤ jednostranného textu. Poþet výkresĤ grafické þásti odĤvodnČní ÚP Holovousy : 3 výkresy grafické þásti, oznaþené poĜadovými þísly B1 - B3

42

OD VODN NÍ PROJEKTANTEM

Recommend Documents