TEXTOVÁ ÁST OD VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Územní plán Žernov – OdĤvodnČní

II.1.

TEXTOVÁ ÁST ODVODNNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

21


II.1.a)

Postup pi poízení územního plánu

Pro území obce Žernov byl zpracován Územní plán obce Žernov, jehož závazná þást byla vydána dne 15. 4. 2003 ObecnČ závaznou vyhláškou obce Žernov þ. 5/2003, zmČnČn byl ZmČnou þ. 1 tohoto územního plánu obce, která byla vydána dne 27. 6. 2005 ObecnČ závaznou vyhláškou obce Žernov, zmČnČn ZmČnou þ. 2 tohoto územního plánu obce, schválenou usnesením Zastupitelstva obce Žernov dne 13. 8. 2007, jejíž závazná þást byla vydána formou OpatĜení obecné povahy þ. 1/2007 a ZmČnou þ. 3 tohoto územního plánu obce, vydanou formou opatĜení Obecné povahy þ. 1/2011 dne 6. 12. 2011. Zastupitelstvo obce Žernov rozhodlo usnesením þ. 3/2011 ze dne 6. 12. 2011 o poĜízení nového územního plánu. Urþeným zastupitelem pro spolupráci s poĜizovatelem byl Zastupitelstvem obce Žernov urþen Mgr. Libor Mojžíš – starosta obce. PoĜizovatelem územního plánu je odbor výstavby a územního plánování MÚ Náchod. Na základČ územnČ plánovacích podkladĤ byl poĜizovatelem ve spolupráci s urþeným zastupitelem vypracován návrh zadání, který byl projednán podle § 47 odst. 2 a 3 stavebního zákona. Návrh zadání byl jednotlivČ zaslán krajskému úĜadu, dotþeným orgánĤm a sousedním obcím. VeĜejnosti bylo projednávání návrhu zadání vþetnČ pouþení o lhĤtách, ve kterých je možné podávat k návrhu zadání pĜipomínky, oznámeno veĜejnou vyhláškou. Návrh zadání byl vystaven k veĜejnému nahlédnutí v tištČné podobČ po dobu 30 dnĤ na obecním úĜadu a u poĜizovatele, v elektronické podobČ na internetových stránkách obce a u poĜizovatele. Po uplynutí lhĤt k podání pĜipomínek veĜejnosti, požadavkĤ a stanovisek dotþených orgánĤ a podnČtĤ sousedních obcí byl návrh zadání poĜizovatelem ve spolupráci s urþeným zastupitelem upraven podle výsledku projednání. Upravené zadání bylo v souladu s § 47 odst. 4 stavebního zákona pĜedloženo Zastupitelstvu obce, které jej svým usnesením þ. 4 ze dne 27. 6. 2013 schválilo. Na základČ schváleného zadání byl vypracován návrh územního plánu. Zpracovatelem územního plánu je SURPMO, a.s., Projektové stĜedisko Hradec Králové. PoĜizovatel územního plánu, odbor výstavby a územního plánování MÚ Náchod, oznámil dne 16. 10. 2013 místo a dobu konání spoleþného jednání o návrhu územního plánu. Oznámení bylo zasláno jednotlivČ krajskému úĜadu, dotþeným orgánĤm, obci, pro kterou je územní plán poĜizován, a sousedním obcím. PoĜizovatel doruþil návrh územního plánu veĜejnou vyhláškou, s tím, že každý mĤže podat pĜipomínky u poĜizovatele do 30 dnĤ ode dne doruþení. Ke spoleþnému jednání jsme obdrželi vyjádĜení bez pĜipomínek: Krajský úĜad Královéhradeckého kraje – odbor životního prostĜedí, Ministerstvo životního prostĜedí, Ministerstvo zdravotnictví, Vojenská ubytovací správa Pardubice, Hasiþský záchranný sbor Královéhradeckého kraje, Obvodní báĖský úĜad, Státní energetická inspekce a ÚĜad pro civilní letectví. Požadavky na úpravu návrhu uplatnily tyto dotþené orgány: Ministerstvo dopravy a ěeditelství silnic a dálnic ýR, MČstský úĜad Náchod – odbor životního prostĜedí, Krajská hygienická stanice, Správa CHKO Broumovsko, MČstský úĜad ýeská Skalice – odbor výstavby a ŽP. Sousední obce nezaslaly žádné požadavky k obsahu územního plánu. PoĜizovatel zaslal Krajskému úĜadu Královéhradeckého kraje žádost o stanovisko k návrhu územního plánu se stanovisky a pĜipomínkami 12. 12. 2013. Stanovisko k návrhu územního plánu zaslal Krajský úĜad Královéhradeckého kraje dne 8. 1. 2014 a sdČlil, že neshledal takové nedostatky, které by neumožĖovaly pĜistoupit k Ĝízení o územním plánu Žernov. Zpracovatel upravil návrh územního plánu podle výsledkĤ projednání. PoĜizovatel územního plánu, odbor výstavby a územního plánování MÚ Náchod, oznámil dne 17. 3. 2014 veĜejnou vyhláškou konání veĜejného projednání. K veĜejnému projednání, které se konalo dne 24. 4. 2014, poĜizovatel pĜizval jednotlivČ obec, pro kterou je územní plán poĜizován, dotþené orgány, krajský úĜad a sousední obce. Ve lhĤtČ do 7 dnĤ od veĜejného

22


projednání byla obdržena stanoviska tČchto dotþených orgánĤ: Hasiþský záchranný sbor Královéhradeckého kraje, Obvodní báĖský úĜad, Státní energetická inspekce. Ve lhĤtČ do 7 dnĤ od veĜejného projednání mohl každý uplatnit své pĜipomínky a námitky. V této lhĤtČ poĜizovatel obdržel celkem 4 námitky. PoĜizovatel ve spolupráci s urþeným zastupitelem vyhodnotil výsledky projednání a zpracoval s ohledem na veĜejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách uplatnČných k návrhu Územního plánu Žernov. Návrh rozhodnutí o námitkách byl doruþen dotþeným orgánĤm a krajskému úĜadu Královéhradeckého kraje a byli vyzvány, aby ve lhĤtČ 30 dnĤ od obdržení uplatnily stanoviska. Souhlasné stanovisko uplatnily tyto dotþené orgány: Krajský úĜad Královéhradeckého kraje – odbor územního plánování a stavebního Ĝádu a odbor životního prostĜedí a zemČdČlství, Ministerstvo prĤmyslu a obchodu, Ministerstvo obrany, MČstský úĜad Náchod – odbor životního prostĜedí, Obvodní báĖský úĜad, Státní energetická inspekce a Správa CHKO Broumovsko.

II.1.b) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územn plánovací dokumentací vydanou krajem POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ýESKÉ REPUBLIKY Z celostátního nástroje územního plánování, to je PÚR ýR 2008, která byla schválena usnesením vlády ýR þ. 929 ze dne 20. 7. 2009, nevyplývají pro poĜízení ÚP Žernov žádné konkrétní požadavky pro územní plánování, protože obec leží mimo rozvojové þi specifické oblasti a rozvojové osy, koridory a plochy dopravy a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu. Z republikových priorit územního plánovaní pro zajištČní udržitelného rozvoje území, stanovených PÚR ýR 2008, se v území obce dle schváleného Zadání ÚP uplatĖují zejména následující (s popisem zpĤsobu pĜispČní ÚP k jejich naplĖování): (14) Ve veĜejném zájmu chránit a rozvíjet pĜírodní, civilizaþní a kulturní hodnoty území, vþetnČ urbanistického, architektonického a archeologického dČdictví. Zachovat ráz jedineþné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedineþné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají znaþnou hodnotu, napĜ. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by mČla být provázána s potĜebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V nČkterých pĜípadech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných pĜípadech je tĜeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v þase promČnným celkem, který vyžaduje tvĤrþí, avšak citlivý pĜístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stČžejní kulturní, pĜírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako dĤsledku nedostatku lidských zásahĤ. Všechny hodnoty území jsou respektovány a vymezením ploch zmČn a stanovením podmínek využití rozvíjeny a posilovány. (15) PĜedcházet pĜi zmČnách nebo vytváĜení urbánního prostĜedí prostorovČ sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální dĤsledky a navrhovat pĜi územnČ plánovací þinnosti Ĝešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovnČ. Stabilizací ZÚ, vymezením plochy pĜestavby a zastavitelných ploch vhodných a potĜebných zpĤsobĤ využití je posilována sociální soudržnost obyvatel.

23


(16) PĜi stanovování zpĤsobu využití území v územnČ plánovací dokumentaci dávat pĜednost komplexním Ĝešením pĜed uplatĖováním jednostranných hledisek a požadavkĤ, které ve svých dĤsledcích zhoršují stav i hodnoty území. PĜi Ĝešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledĖovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodáĜského rozvoje území. Vhodná Ĝešení územního rozvoje je zapotĜebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s urþením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorĤ vymezených v PÚR ýR. Na základČ veĜejnČ projednaného schváleného Zadání je ÚP Ĝešen komplexnČ a v souladu se SZ bude projednáván s veĜejností. (18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. VytváĜet pĜedpoklady pro posílení partnerství mezi mČstskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. ÚP vymezením ploch zmČn vytváĜí pĜedpoklady pro posílení partnerství s okolními mČsty. (19) VytváĜet pĜedpoklady pro polyfunkþní využívání opuštČných areálĤ a ploch (tzv. brownfields prĤmyslového, zemČdČlského, vojenského a jiného pĤvodu). HospodárnČ využívat zastavČné území (podpora pĜestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavČného území (zejména zemČdČlské a lesní pĤdy) a zachování veĜejné zelenČ, vþetnČ minimalizace její fragmentace. Cílem je úþelné využívání a uspoĜádání území úsporné v nárocích na veĜejné rozpoþty na dopravu a energie, které koordinací veĜejných a soukromých zájmĤ na rozvoji území omezuje negativní dĤsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. ÚP urbanistickou koncepcí navazuje na dosavadní úþelné využívání území a zastavitelné plochy vymezuje v tČsné vazbČ na ZÚ, vymezuje rovnČž plochu pĜestavby. (20) Rozvojové zámČry, které mohou významnČ ovlivnit charakter krajiny, umísĢovat do co nejménČ konfliktních lokalit a následnČ podporovat potĜebná kompenzaþní opatĜení. S ohledem na to pĜi územnČ plánovací þinnosti, pokud je to možné a odĤvodnČné, respektovat veĜejné zájmy napĜ. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostĜedí, zejména formou dĤsledné ochrany zvláštČ chránČných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokĜadĤ, ochranných pásem vodních zdrojĤ, chránČné oblasti pĜirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemČdČlského a lesního pĤdního fondu. VytváĜet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémĤ ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištČní ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajinČ a pro ochranu krajinných prvkĤ pĜírodního charakteru v zastavČných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územnČ plánovací þinnosti vytváĜet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytváĜet podmínky pro využití pĜírodních zdrojĤ. Rozvojové zámČry tohoto charakteru se nevymezují, všechny limity využití území jsou respektovány. Koncepce ÚSES je upĜesnČna a podmínky ochrany krajinného rázu jsou stanoveny. (22) VytváĜet podmínky pro rozvoj a využití pĜedpokladĤ území pro rĤzné formy cestovního ruchu (napĜ. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika) pĜi zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožĖují celoroþní využití pro rĤzné formy turistiky (napĜ. pČší, cyklo, lyžaĜská, hipo). ÚP umožĖuje rozvoj a využití pĜedpokladĤ území pro cestovní ruch a propojení atraktivních míst stanovením podmínek využití ploch pĜipouštČjících realizaci staveb, zaĜízení a opatĜení dle § 18 odst. 5 SZ. (23) Podle místních podmínek vytváĜet pĜedpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnČní dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. PĜi umísĢování 24


dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z tČchto hledisek úþelné, umísĢovat tato zaĜízení soubČžnČ. NepĜípustné je vytváĜení nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li souþástí transevropské silniþní sítČ, volit tak, aby byly v dostateþném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení. Souþasná síĢ dopravní a technické infrastruktury je respektována. ZkvalitnČní technické infrastruktury (zneškodĖování odpadních vod) Ĝeší nadmístní kanalizace (vazba na ýOV ýeská Skalice). (25) VytváĜet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva pĜed potenciálními riziky a pĜírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy pĤdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah pĜípadných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potĜebných pro umísĢování staveb a opatĜení na ochranu pĜed povodnČmi a pro vymezení území urþených k Ĝízeným rozlivĤm povodní. VytváĜet podmínky pro zvýšení pĜirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umČlé akumulaci vod. V zastavČných územích a zastavitelných plochách vytváĜet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešĢových vod jako zdroje vody a s cílem zmírĖování úþinkĤ povodní. Zastavitelné plochy nejsou vymezovány v území potenciálních rizik pĜírodních katastrof a ani ZÚ do nČho nezasahuje. Stanovená intenzita využití stavebních pozemkĤ umožĖuje vsakování dešĢových vod pĜímo v ZÚ a v zastavitelných plochách. (26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisĢovat do nich veĜejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimeþných a zvlášĢ odĤvodnČných pĜípadech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro pĜemístČní zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodĖových škod. ÚP nevymezuje žádnou rozvojovou plochu v tČchto územích. (27) VytváĜet podmínky pro koordinované umísĢování veĜejné infrastruktury v území a její rozvoj, a tím podporovat její úþelné využívání v rámci sídelní struktury. VytváĜet rovnČž podmínky pro zkvalitnČní dopravní dostupnosti obcí (mČst), které jsou pĜirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuĜe tČchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. PĜi Ĝešení problémĤ udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrĤ) k dialogu všech partnerĤ, na které mají zmČny v území dopad a kteĜí mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospČch územního rozvoje. PĜi územnČ plánovací þinnosti stanovovat podmínky pro vytvoĜení výkonné sítČ osobní i nákladní železniþní, silniþní, vodní a letecké dopravy, vþetnČ 19 sítí regionálních letišĢ, efektivní dopravní sítČ pro spojení mČstských oblastí s venkovskými oblastmi, stejnČ jako Ĝešení pĜeshraniþní dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíþovými pĜedpoklady hospodáĜského rozvoje ve všech regionech. viz (23) PÚR ýR 2008 (28) Pro zajištČní kvality života obyvatel zohledĖovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho Ĝešení ve všech potĜebných dlouhodobých souvislostech, vþetnČ nárokĤ na veĜejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních mČstských prostorĤ a veĜejné infrastruktury je nutné Ĝešit ve spolupráci veĜejného i soukromého sektoru s veĜejností. Koncepce veĜejné infrastruktury je stanovena v dlouhodobých souvislostech rozvoje obce. (30) ÚroveĖ technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splĖovala požadavky na vysokou kvalitu života v souþasnosti i v budoucnosti. Koncepce veĜejné technické infrastruktury je stanovena v souladu s pĜíslušnými oborovými koncepcemi. 25


(31) VytváĜet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpeþné výroby energie z obnovitelných zdrojĤ, šetrné k životnímu prostĜedí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivĤ a rizik pĜi respektování pĜednosti zajištČní bezpeþného zásobování území energiemi. Na stĜechách budov v ZÚ a zastavitelných plochách se umožĖuje umisĢování fotovoltaických systémĤ. Ostatní priority nejsou pro území obce relevantní. ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Území obce Žernov je souþástí území Ĝešeného v ZÚR KHK, které byly vydány Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 8. záĜí 2011 a nabyly úþinnosti dne 16. listopadu 2011. ad a) ÚP níže popsaným zpĤsobem pĜispívá k naplnČní pro území obce relevantních priorit pro územní plánování stanovených v ZÚR KHK: 5) vytváĜení územních podmínek pro zajištČní kvalitního bydlení, vþetnČ zajištČní dodávky vody a zpracování odpadních vod v obcích nad 500 ekvivalentních obyvatel (splĖujících požadavky na vysokou kvalitu života v souþasnosti i v budoucnosti) na celém území kraje a zlepšení vzhledu mČst a obcí odpovídajícího charakteristickým podmínkám konkrétních þástí historicky rostlé sídelní struktury, ÚP vymezuje plochy pro bydlení zajištČné koncepcí dopravní a technické infrastruktury. 6) navrhování územních Ĝešení smČĜujících k prevenci nežádoucí míry prostorové sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel, viz (15) PÚR ýR 2008 7) vytváĜení územních podmínek pro doplnČní obþanského vybavení na venkovČ (zdravotních, sociálních a kulturních služeb), ÚP vytváĜí územní podmínky pro doplnČní obþanského vybavení, a to návrhem ploch obþanského vybavení a pĜípustným využitím v dalších vhodných typech ploch, pĜedevším v plochách bydlení. 8) ochrana územních podmínek pro zachování potenciálu zemČdČlství a lesního hospodáĜství, ÚP chrání plochy ZPF a dĤslednČ chrání PUPFL jako významný potenciál území, minimalizuje návrhy rozvojových ploch na ZPF a neodnímá PUPFL. NČkteré plochy navrhuje k pĜevodu do PUPFL. Celková koncepce nemČní krajinný ráz ani stávající rozvržení a krajinnou matrici danou pĜevážnČ strukturou ZPF. 9) vytváĜení územních podmínek pro zlepšení dopravní prostupnosti a zabezpeþení optimální dopravní obslužnosti s cílem zajištČní dostupnosti pracovních pĜíležitostí a obþanského vybavení vþetnČ rekreace, Souþasná síĢ dopravní a technické infrastruktury je respektována. 12) vytváĜení územních podmínek pro rozvoj a využití pĜedpokladĤ území pro nadmístní turistické a rekreaþní aktivity odpovídající podmínkám turisticky významných území kraje, ÚP vyváĜí podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a rekreaþních aktivit využívajících pĜírodního potenciálu území, a to pĜedevším respektováním stávajících sítí znaþených cest a tras, nerušením neznaþených úþelových komunikací, jež je možno využít k dalšímu zkvalitnČní prostupnosti území a návrhem ploch obþanského vybavení. 13) tvorba územních podmínek zejména v oblasti dopravní infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu využívajícího charakteristických podmínek jednotlivých turisticky významných území kraje, ÚP pĜipouští rozvoj dopravní infrastruktury stanovením podmínek využití území.

26


14) 16)

17)

19)

20)

vymezování zastavitelných ploch a stanovování podmínek jejich využití v záplavových územích jen ve zcela výjimeþných a zvlášĢ zdĤvodnČných pĜípadech, viz (26) PÚR ýR 2008 podpora protierozních opatĜení, akumulace a zvyšování pĜirozené retence srážkových vod v území, zachycování a regulovaného odvodu pĜívalových vod (protipovodĖová opatĜení) vþetnČ revitalizací Ĝíþních systémĤ a pĜírodČ blízkých protipovodĖových opatĜení, ÚP pĜipouští toto opatĜení na celém území obce. péþe o zemČdČlský pĤdní fond (dále jen „ZPF“) a pozemky urþené pro funkci lesa (dále jen „PUPFL“) jako jednu z hlavních složek životního prostĜedí, ÚP stanovuje hlavní využití ploch ZPF a PUPFL a pĜipouští jejich využití tak, aby byla zajištČna jejich maximální ochrana. ochrana území prvkĤ územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu a zlepšování biologické prostupnosti krajiny, zejména známých a potenciálních migraþních tras živoþichĤ, ÚP chrání prvky ÚSES regionálního charakteru, navrhuje opatĜení ke zvýšení biologické propustnosti krajiny, a to nejen na základČ poskytnutých vstupních informací, ale i na základČ výsledkĤ terénních prĤzkumĤ a odborných znalostí. ochrana kulturního dČdictví spoþívajícího v polycentrické sídelní struktuĜe, hodnotách zachovalých urbanistických celkĤ vþetnČ architektonických a archeologických památek. ÚP respektuje souþasné uspoĜádání sídel a v nich zachované stavby dokládající vývoj venkovského stavitelství, vþetnČ ochrany stávajících kulturních hodnot. Stanovuje podmínky využití ploch s ohledem na ochranu tČchto stavebních hodnot.

b.2.3 Území s vyváženým rozvojovým potenciálem Úkoly pro územní plánování: vymezovat zastavitelné plochy pro podporu ekonomického rozvoje a podporu rozvoje lidských zdrojĤ, pĜedevším ve vazbČ na zastavČné území obcí; pro tyto úþely pĜednostnČ novČ využívat území ploch pĜestavby. ÚP vymezuje dostateþné zastavitelné plochy pouze ve vazbČ na ZÚ. d.3 Vymezení územního systému ekologické stability (15) Úkoly pro územní plánování: respektovat plochy a koridory pro biocentra a biokoridory ÚSES na regionální a nadregionální úrovni jako nezastavitelné s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny, plochy vymezených biocenter a biokoridorĤ v pĜípadČ, že jejich souþasný stav odpovídá cílovému, všestrannČ chránit. V pĜípadČ, že neodpovídá, podporovat jeho urychlenou realizaci, pĜi zpĜesĖování vymezení skladebných þástí nadregionálního a regionálního významu budou respektována následující základní pravidla: u ostatních RBC je tĜeba dbát pĜedevším na zachování reprezentativnosti z pohledu zastoupených stanovišĢ a cílových ekosystémĤ pro pĜíslušné typy vČtve regionálního ÚSES a biochor a na zachování alespoĖ minimální požadované výmČry (stanovené individuálnČ podle reprezentativnosti pro typy biochor a týkající se plochy cílových ekosystémĤ); u RBK je tĜeba v maximální možné míĜe preferovat trasování stanovišti odpovídajícími danému typu vČtve regionálního ÚSES a dbát na zachování maximální pĜípustné délky a alespoĖ minimální požadované šíĜky, s výjimkami úsekĤ, kde reálné podmínky využití území vymezení v této šíĜce a pĜípadnČ ani dodržení maximální pĜípustné délky neumožĖují (zejm. u úsekĤ regionálních biokoridorĤ (RBK) v zastavČných územích sídel);

27


-

dbát na zachování návaznosti místní úrovnČ ÚSES na regionální a nadregionální úroveĖ. - viz kap. II.1.c) a II.1.i)

e) UpĜesnČní územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje pĜírodních, kulturních a civilizaþních hodnot území kraje e.1. Koncepce ochrany a rozvoje pĜírodních hodnot (17) Úkoly pro územní plánování: pĜi Ĝešení využití území a pĜi upĜesĖování tras liniových staveb v rámci vymezených koridorĤ hledat taková Ĝešení, která vylouþí, popĜ. budou minimalizovat, negativní vlivy pĜedevším na chránČná území pĜírody. ÚP nevymezuje nadzemní liniové stavby. e.3. Koncepce ochrany kulturních hodnot (19) Úkoly pro územní plánování: pro zajištČní ochrany a zachování kulturních a civilizaþních hodnot území Královéhradeckého kraje, spoþívajících ve velkém množství kulturních památek, cenných církevních a svČtských objektĤ a dochovaných území s jedineþnou urbanistickou kompozicí, stanovit podmínky územní ochrany tČchto kulturních památek a jejich prostĜedí, pro území archeologických kulturních památek a území s archeologickými nálezy stanovit podmínky jejich územní ochrany, respektovat a zachovat prostĜedí pĜedstavující þást þeskoslovenského pohraniþního opevnČní, budovaného v letech 1935-1938, v rozsahu hlavního obranného postavení (HOP) a zachovat památky, pomníky, vztahující se k události stĜetnutí pruských a rakouských vojsk v roce 1866. - viz kap. II.1.i) e.4. Koncepce ochrany a rozvoje civilizaþních hodnot (20) e.4.1 Struktura osídlení Úkoly územního plánování: ve mČstech a obcích ve zbývajících þástech území kraje vytváĜet vymezováním nových ploch zmČn územní podmínky pĜedevším pro rozvoj bydlení a obþanského vybavení v závislosti na velikosti pĜirozeného spádového území a specifických hodnotách území, strukturu osídlení Ĝešeného území považovat za stabilizovanou a nepĜipouštČt vznik nových sídel. - viz priorita (5) ZÚR KHK f) Vymezení cílových charakteristik krajiny (21) V rámci oblastí a podoblastí krajinného rázu se stanovují tyto cílové charakteristiky jednotlivých oblastí se shodným typem krajiny: LesozemČdČlské krajiny Jedná se o pĜechodný krajinný typ, charakteristický stĜídáním lesních a nelesních stanovišĢ. Zastoupení ploch porostlých dĜevinnou vegetací kolísá mezi 10 % až 70 %. Jsou to polohy zemČdČlsky ménČ úrodné þi stanovištnČ abnormálnČ pestré. Z hlediska druhové rozmanitosti patĜí lesozemČdČlské krajiny mezi bohaté. Nacházejí se zde druhy vázané na lesní prostĜedí i na nelesní stanovištČ a celá škála biotopĤ. Krajiny tvoĜí mozaika lesních a zemČdČlských ploch, jejichž vzájemný pomČr je lokálnČ velmi promČnný (místy pĜevažují lesní, místy nelesní formace). LesozemČdČlské krajiny zahrnují i menší vodní plochy, území vesnic a ostatní plochy. Ze zemČdČlských kultur pĜevažují pole, v podhorských oblastech se významnČ uplatĖují louky a pastviny s rĤznou intenzitou hospodáĜského využití. V teplejších

28


oblastech se místy uplatĖují i intenzivní ovocné sady. Naprostá vČtšina lesĤ je intenzívnČ hospodáĜsky využívána a pĜevažují v nich stanovištnČ nepĤvodní druhy jehliþnanĤ. Významným refugiem stanovištnČ pĤvodních druhĤ je, kromČ zbytkĤ pĜirozených lesĤ, rozptýlená vegetace v krajinČ. Krajiny mají charakter pĜevážnČ polootevĜený. Na území Královéhradeckého kraje pĜevažují. Pro celé území kraje se k zachování charakteristických rysĤ jednotlivých oblastí se shodným typem krajiny stanovují tyto obecné zásady: ZemČdČlskou krajinu þlenit (ale neuzavírat) rozptýlenou zelení, umožĖující prĤhledy krajinou pro zvýraznČní její hloubky nebo rĤzných dominant. NevytváĜet nová urbanizovaná území. - viz kap. II.1.i) g) Vymezení veĜejnČ prospČšných staveb, veĜejnČ prospČšných opatĜení, staveb a opatĜení k zajišĢování obrany a bezpeþnosti státu a vymezení asanaþních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkĤm a stavbám vyvlastnit Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje vymezuje tato veĜejnČ prospČšná opatĜení: PRVKY ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) Oznaení v ZÚR 526 Babiþþino údolí

Popis koridoru / plochy RBC

RK 769

RBK

Dotená území obcí ýervená Hora, ýeská Skalice, Lhota pod HoĜiþkami, Slatina nad Úpou, Žernov ýeská Skalice, ýervený Kostelec, Studnice, Žernov

Úkoly pro územní plánování: v územnČ plánovacích dokumentacích dotþených obcí stabilizovat, zpĜesĖovat a územnČ koordinovat vymezený systém ÚSES. - viz kap. II.1.c) a kap. II.1.i)

II.1.c) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah Obec Žernov se nachází v Královéhradeckém kraji 5 km severnČ od mČsta ýeská Skalice v SO ORP Náchod. Sousedí s obcemi ýervená Hora (k.ú. ýervená Hora), Studnice (k.ú. Všeliby, k.ú. TĜtice nad Olešnicí), ýeská Skalice (k.ú. Zlíþ, k.ú. RatiboĜice u ýeské Skalice), Vestec (k.ú. Vestec u HoĜiþek), Lhota pod HoĜiþkami (k.ú. SvČtlá u HoĜiþek), Slatina nad Úpou (k.ú. Slatina nad Úpou). ěešené území obce Žernov se nachází v geomorfologickém celku Krkonošské podhĤĜí. Jedná se o pomČrnČ þlenité území, které lze charakterizovat jako okraj náhorní plošiny s nápadným zdvihem od jihu, obklopené svahy na východní stranČ a strmými srázy na stranČ západní, která pokraþuje jako mírnČ zvlnČná rovina severním smČrem. V jižní þásti leží zastavČné území obce. ÚP respektuje geomorfologické utváĜení území a nenavrhuje zpĤsoby využití, které by jej narušovaly. Území obce je budováno pĜevážnČ sedimentárními horninami þeské kĜídové pánve (druhohorní pískovce a jílovce a kvartérní Ĝíþní a svahové sedimenty). Do severozápadní þásti zasahují usazeniny prvohorního (permského) stáĜí. ÚP nezasahuje do geologického složení a nenavrhuje rozvojové plochy do míst, které by mohly jejich pĜípadné využití znemožĖovat (napĜ. okraje strmých srázĤ).

29


Biogeograficky leží Ĝešené území v regionu 1.37 Podkrkonošský. ÚP pĜímo nezasahuje do živých složek území. Z fytogeografického hlediska je Ĝešené území souþástí mezofytika (Mesophyticum) a leží v okrsku 56e ýervenokostelecké Podkrkonoší. ÚP nemČní fytogeografické charakteristiky území. Z hlediska zoogeografického patĜí území do provincie listnatých lesĤ eurosibiĜské podoblasti palearktické oblasti. V území je vyrovnané zastoupení zoocenóz lesĤ a kulturních stepí a lidských sídlišĢ. ÚP nemČní zoogeografické podmínky území. V západní þásti Ĝešeného území leží NPP Babiþþino údolí, jejímž pĜedmČtem ochrany je ochrana pĜírody a krajinného rázu kulturnČ významného místa. V území leží EVL Babiþþino údolí – Rýzmburk (kód CZ0520028) a EVL Pod Rýzmburkem (kód CZ052301), kde pĜedmČty ochrany jsou ohrožená lesní spoleþenstva, perforující prameny s tvorbou pČnovcĤ a þolek velký. ÚP respektuje a nezasahuje do ZCHÚ a EVL ležících v území obce Žernov. V západní þásti území leží regionální biocentrum 523 Babiþþino údolí a jihovýchodním okrajem prochází þásteþnČ funkþní regionální koridor RK 769. ÚP respektuje tyto prvky ÚSES, které zpĜesĖuje a navrhuje jejich funkþní doplnČní vþetnČ vymezení VPO pro nefunkþní þást RK 769 (VU1). RK 769 je možné propojit se sousedními obcemi. Prvky ÚSES místní úrovnČ ležící na spoleþné hranici (biocentrum) a smČĜující vnČ Ĝešeného území (biokoridor) jsou s obcí Studnice (k.ú. Všeliby a TĜtice nad Olešnicí) funkþnČ napojitelné. ZÚR KHK Ĝadí území do dvou oblastí krajinného rázu, a to 3 – Podkrkonoší, jež pĜevažuje, a 9 – Opoþensko. Celé území leží v lesozemČdČlském typu krajiny. ÚP nenavrhuje zmČny v uspoĜádání krajiny, ani v jejím využití, jež by nerespektovalo charakteristiky krajinného rázu a krajinného typu. Z hlediska kulturnČ historického do území obce zasahuje NKP Babiþþino údolí v RatiboĜicích vþetnČ OP. Koncepce ÚP vychází z respektování tČchto hodnot a dále je rozvíjí. Územím neprochází žádný významnČjší dopravní (silniþní) tah, obec leží na silnicích III/3048 a III/3049, které napojují obec na ostatní silniþní síĢ a zĤstávají stabilizované. Z hlediska širších vazeb zasahuje do území jedna z provČĜovaných variant pĜeložky silnice I/14, pro kterou ÚP v Návrhu pro spoleþné jednání vymezil územní rezervu vþetnČ možnosti napojení obce na tuto nadĜazenou komunikaci, ale dle závČrĤ jeho projednání bylo dohodnuto územní rezervu v ÚP dále nesledovat. Železniþní, vodní a letecká doprava v území zastoupeny nejsou. Obec Žernov je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu ýervený Kostelec, zdroje pitné vody se nacházejí mimo Ĝešené území a systém je v ÚP respektován. V ÚP Žernov je navrhována realizace gravitaþní splaškové kanalizace vþetnČ þerpacích stanic, odkud budou odpadní vody þerpány do kanalizaþní sítČ ýeské Skalice – Zlíþ, a tím na mČstskou ýOV ýeské Skalice. Zásobování Ĝešeného území elektrickou energií je zajištČno. Vzhledem k propojenému systému VN a dle provozní situace lze Ĝešené území zásobovat ze dvou napájecích bodĤ 110/35 kV, a to z TR Náchod nebo v pĜípadČ nutnosti z TR ýervený Kostelec.

30


II.1.d) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavného území ěešení ÚP napomáhá vytváĜet územní pĜedpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území (§ 18 SZ), a to vymezením ploch pro bydlení, obþanské vybavení, výrobu, dopravní infrastrukturu a veĜejná prostranství. Tím pĜispívá k dosažení souladu veĜejných a soukromých zájmĤ na rozvoji území pĜi zohlednČní jeho spoleþenského a hospodáĜského potenciálu a respektování jeho hodnot. PĜi naplĖování cílĤ územního plánování je postupováno pĜimČĜenČ dle úkolĤ územního plánování (§ 19 SZ), uvedených pĜedevším v odst. (1) pod písmeny b) – g) a j) - o) – je upĜesnČna koncepce rozvoje území, nové plochy se vymezují na základČ provČĜení a posouzení zmČn v území, vþetnČ veĜejného zájmu na nich, jsou stanoveny podmínky jejich funkþního využití a prostorového uspoĜádání, které zajistí hospodárné vynakládání prostĜedkĤ z veĜejných rozpoþtĤ, a to pĜi uplatĖování aktuálních poznatkĤ z dotþených oborĤ. Ostatní úkoly se v rámci ÚP neuplatĖují. ÚP je v souladu s cíli a úkoly územního plánování obsaženými v § 18 a 19 SZ. Jeho postupné naplĖování negativnČ neovlivní pĜírodní, kulturní ani civilizaþní hodnoty území, naopak posílí pĜírodní hodnoty aktualizací a zpĜesnČním koncepce ÚSES. Urbanistické, architektonické a archeologické hodnoty, které byly podkladem pro Ĝešení ÚP, nejsou mČnČny.

II.1.e) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho provádcích právních pedpis ÚP obsahuje náležitosti požadované jeho Zadáním, které bylo projednáno a schváleno na základČ pĜíslušných ustanovení SZ a jeho provádČcích pĜedpisĤ a v souladu s nimi. Je þlenČn na vlastní Ĝešení ÚP (textové a grafické) a jeho OdĤvodnČní (textové a grafické) s tím, že jak Ĝešení ÚP, tak jeho odĤvodnČní je vypracováno dle aktuální právní úpravy v oblasti územního plánování – pĜíslušné odstavce þástí I. a II. 1. PĜílohy þ. 7 k vyhlášce þ. 500/2006 Sb., Správního Ĝádu a Stavebního zákona. Veškeré kroky v poĜizování ÚP byly realizovány v souladu se SZ, a vyhláškou 500/2006 Sb., o územnČ analytických podkladech, územnČ plánovací dokumentaci a zpĤsobu evidence územnČ plánovací þinnosti, viz kap. a) „Postup poĜízení územního plánu“. Lze konstatovat, že ÚP je v souladu s požadavky SZ a jeho provádČcích právních pĜedpisĤ.

II.1.f) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních pedpis a se stanovisky dotených orgán podle zvláštních právních pedpis, popípad s výsledkem ešení rozpor ěešení je v souladu s požadavky vyplývajícími ze zákona þ. 254/2001 Sb., o vodách a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (vodní zákon), zákona þ. 86/2002 Sb., o ochranČ ovzduší a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ (zákon o ochranČ ovzduší), zákona þ. 20/1987 Sb., o státní památkové péþi, zákona þ. 289/1995 Sb., o lesích a o zmČnČ a doplnČní nČkterých zákonĤ (lesní zákon), zákona þ. 133/2012 Sb., o požární ochranČ, zákona þ. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zákona þ. 44/1988 Sb., o ochranČ a využití nerostného bohatství

31


(horní zákon), zákona þ. 164/2001 Sb., o pĜírodních léþivých zdrojích, zdrojích pĜírodních minerálních vod, pĜírodních léþebných lázní a lázeĖských místech a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (lázeĖský zákon), zákona þ. 62/1988 Sb., o geologických pracích a zákona þ. 258/2000 Sb., o ochranČ veĜejného zdraví a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ, a to vždy ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Je zpracován rovnČž v souladu s požadavky zákona þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny a zákona þ. 334/1992 Sb., o ochranČ zemČdČlského pĤdního fondu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

II.1.g)

Vyhodnocení splnní požadavk zadání

Zpracování ÚP vychází ze Zadání ÚP Žernov, které bylo projednáno v souladu se stavebním zákonem a schváleno zastupitelstvem obce dne 27. 6. 2013. Toto Zadání bylo jako celek splnČno, jak je dále v KomentáĜi uvedeno. Dílþí úpravy pĜi formulování ÚP byly prĤbČžnČ konzultovány s urþeným zastupitelem a zástupci poĜizovatele. KomentáĜ ke splnČní jednotlivých bodĤ: a) Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce, vyjádené zejména v cílech zlepšování dosavadního stavu, vetn rozvoje obce a ochrany hodnot jejího území, v požadavcích na zmnu charakteru obce, jejího vztahu k sídelní struktue a dostupnosti veejné infrastruktury 1. urbanistickou koncepci - viz kap. II.1.i) 2. koncepci veejné infrastruktury - viz kap. II.1.i) 3. koncepci uspoádání krajiny - viz kap. II.1.i) b) Požadavky na vymezení ploch a koridor územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno provit - viz kap. II.1.c), II.1.h) a II.1.i) c) Požadavky na provení vymezení veejn prospšných staveb, veejn prospšných opatení a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnní nebo pedkupní právo - viz kap. II.1.b), II.1.c) a II.1.i) d) Požadavky na provení vymezení ploch a koridor, ve kterých bude rozhodování o zmnách v území podmínno vydáním regulaního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavením dohody o parcelaci Po provČĜení a v souladu s požadavky obce nejsou v ÚP vymezeny žádné plochy podléhající nČjakému podmínČní tohoto charakteru. e) Pípadný požadavek na zpracování variant ešení, V prĤbČhu zpracování Návrhu ÚP byl potvrzen pĜedpoklad uvedený ve schváleném Zadání a Návrh ÚP je tedy invariantní.

32


f) Požadavky na uspoádání obsahu návrhu územního plánu a na uspoádání obsahu jeho odvodnní vetn mítek výkres a potu vyhotovení Nad rámec požadavkĤ je zpracován Výkres veĜejnČ prospČšných staveb, opatĜení a asanací v mČĜítku 1 : 5 000 v dĤsledku vymezení VPO pro ÚSES. ZároveĖ byly kapitoly OdĤvodnČní seĜazeny dle aktuálního metodického doporuþení. g) Požadavky na vyhodnocení pedpokládaných vliv územního plánu na udržitelný rozvoj území. Požadavek na VVURÚ nebyl uplatnČn z dĤvodĤ uvedených v kap. II.1.j).

II.1.h) Výet záležitostí nadmístního významu, které nejsou ešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odvodnním poteby jejich vymezení Ze závČrĤ spoleþného jednání vyplynulo, že záležitosti tohoto charakteru v ÚP nebudou vymezeny.

II.1.i) Komplexní zdvodnní pijatého ešení vetn vybrané varianty ěešené území tvoĜí k.ú. Žernov u ýeské Skalice (þásti Rýzmburk a Žernov) o celkové výmČĜe 470 ha. ÚP je zpracován v souladu s platnou legislativou na úseku územního plánování, zejména se zákonem þ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu (stavební zákon), vyhláškou þ. 500/2006 Sb., o územnČ analytických podkladech, územnČ plánovací dokumentaci a zpĤsobu evidence územnČ plánovací þinnosti a vyhláškou þ. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, vše ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. ÚP respektuje limity využití území vycházející z platných právních pĜedpisĤ, vydaných správních rozhodnutí a vlastností území. Graficky vyjádĜitelné limity jsou znázornČny v Koordinaþním výkresu v mČĜítku 1:5 000. VČtšina limitĤ þi nositelĤ limitĤ využití území je zároveĖ považována za hodnoty území, a to jak pĜírodní þi kulturní, tak i civilizaþní. Za civilizaþní hodnotu je považováno rovnČž ZÚ. Jako podklad pro identifikaci jevĤ v území byly využity jak ÚAP, tak P+R a další podklady poskytnuté v prĤbČhu zpracování ÚP. Do ÚP byly zapracovány relevantní závČry a doporuþení oborových koncepcí Královéhradeckého kraje nebo je s nimi zcela v souladu. ěešení ÚP Žernov je v souladu se Zadáním ÚP invariantní. ZdĤvodnČní pĜijatého Ĝešení je zĜejmé z následujícího textu. ad I.1.a) VYMEZENÍ ZASTAVċNÉHO ÚZEMÍ Základem vymezeného ZÚ je intravilán vymezený k 1. 9. 1966 a vyznaþený v mapČ evidence nemovitostí. Hranice byla doplnČna na základČ údajĤ katastru nemovitostí a skuteþností zjištČných prĤzkumem území ve smyslu aktuální právní úpravy (§ 58 SZ) a koordinována s údaji z ÚAP ORP Náchod, a to ke dni 31. 1. 2014. Byla rozšíĜena 33


o zastavČné stavební pozemky, stavební proluky, þásti komunikací, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky ZÚ, ostatní veĜejná prostranství a další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky ZÚ, a to dle aktuálního stavu mapy katastru nemovitostí, zjištČného pĜímým pĜístupem do WMS služby Katastru nemovitostí. Skuteþný stav byl ovČĜován jak porovnáváním s ortofoto mapou, tak aktuálnČ ovČĜen prĤzkumem v terénu, pĜedevším s ohledem na zjištČní souborĤ pozemkových parcel zpravidla pod spoleþným oplocením se zastavČnými pozemky obytných a hospodáĜských budov, tvoĜících s nimi souvislý celek. ad I.1.b) ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE První zmínka o Žernovu se datuje k roku 1417 ve zprávČ o majetkovém vypoĜádání majitele hradu Beneše z Rýzmburku. Jak uvádí František Palacký, jméno z roku 1417 znČlo pĤvodnČ Žrnovie (hovorový výraz pro kamení). PozdČji bylo pĜevedeno do množného tvaru Žernovy a následnČ do jednotného þísla Žernov. V 16. století se vedle zemČdČlských usedlostí podílely na obdČlávání pĤdy dva panské dvory, do roku 1610 v majetku vrchnosti. První dvĤr, þasto nazývaný Handovský zmČnil nČkolikrát majitele, až jej nakonec v roce 1600 koupil JindĜich Straka z Nedabylic. V držení této rodiny zĤstal do roku 1716, kdy jej poslední majitel Petr Mikuláš Straka prodal s þástí Žernova knížeti Piccolominimu. V roce 1778 byla jak stavení, tak role rozparcelována a dČdiþnČ rozprodána. Druhý panský dvĤr koupil v roce 1610 Jan Volf Czetlicz z Czetlicz za 700 zlatých míšeĖských od Jaroslava SmiĜického ze SmiĜic. Vedle tČchto dvorĤ byly na ŽernovČ ještČ dva svobodné dvory. PĤvodní žernovská tvrz stávala v místČ, které je ohraniþeno bývalou školou a þp. 54. V 17. století je o ní již zmínka pouze v þase minulém, protože v blízkosti správního a hospodáĜského centra na Rýzmburku zanikla. V urbáĜích z roku 1628 i 1631, a právČ tak i v gruntovních knihách založených v roce 1600 a 1729, je Žernov uvádČn jako mČsteþko. V gruntovní knize z roku 1743 je již oznaþován jako obec. PĜi hledání pĜíþiny lze vysledovat nejménČ dva dĤvody: Žernov byl ze tĜí stran sevĜen pĜevážnČ panskými pozemky patĜícími k Rýzmburku. Zbývající jihovýchodní þást vlastnili do roku 1716 Strakové z Nedabylic, kteĜí ji prodali rovnČž Piccolominimu. Naprostý nedostatek stavebního místa vedl k neustálému zhušĢování a omezování výstavby a ve svém dĤsledku k pozvolnému úpadku Žernova. Druhý dĤvod je patrný v matrice zemĜelých þervenokostelecké kolatury, kam patĜil Žernov až do roku 1784, než byla zĜízena studnická lokálie. Od ledna do kvČtna 1736 zemĜelo na ŽernovČ 19 lidí a do konce roku 1737 zde bylo celkem 36 úmrtí. BČhem tĜicetileté války nČkteré usedlosti lehly popelem. Žernov pro svou strategickou polohu byl „hostitelem“ vČtšiny intervenþních armád, kterých náchodským prĤsmykem procházelo bezpoþet, ale také i armády císaĜské, která se snažila tČmto nenadálým vpádĤm zabránit. Koncem 19. století nacházela vČtší þást zdejšího obyvatelstva obživu v Ĝemeslné výrobČ a službách a dále pak v zemČdČlství. RatiboĜice a spolu s nimi i Žernov oživila ve svém díle „Babiþka“ spisovatelka Božena NČmcová. Obecní hĜbitov s márnicí byl založen roku 1909, hasiþská zbrojnice byla postavena roku 1913 a v r. 1924 k ní byla pĜistavČna zvoniþka. Obecní sokolovna byla vybudována v r. 1945 pĜemístČním dĜevČného montovaného objektu, který bČhem války sloužil velitelství nČmecké armády v RatiboĜicích. Budovu bývalé školy obec prodala v polovinČ 90. let, jelikož objekt od roku 1963, kdy byla škola uzavĜena, chátral.

34


V usedlosti þ.p. 63 (nyní prodejna a hostinec) žil kmotr a strýc bratĜí ýapkĤ, jehož potomci žijí dodnes. V þp. 108, což byla svČtniþka pĜi þp. 26 sloužící jako výmČnek, bydlel lesní dČlník Adolf Matys. Ten v létČ 1944 pĜechovával uprchlého sovČtského zajatce. PĜi zemních pracích v roce 1981 došlo v Dolcích pod hĜbitovem k nálezu mamutího klu, který byl ošetĜen a nakonzervován a prozatím uložen v depozitáĜi muzea v ýeské Skalici. Okolní terén na komplexnČjší archeologický prĤzkum teprve þeká. JeštČ jedna vČc výraznČji zasáhla do života obce. V roce 1960 byly nejenom odtrženy RatiboĜice, ale v podstatČ ke stejnému datu došlo k integraci tĜí obcí: Žernova, ýervené Hory a Všelib se sídlem MNV na ŽernovČ 32. Toto uspoĜádání trvalo až do roku 1990, kdy se obec ýervená Hora osamostatnila a Všeliby se z vlastního rozhodnutí pĜipojily ke Studnicím. PěÍRODNÍ HODNOTY ěešené území leží dle ZÚR KHK v oblastech krajinného rázu 3 – Podkrkonoší a 9 – Opoþensko. Celé území obce je zaĜazeno do typu krajiny lesozemČdČlské. NPP Babiþþino údolí ležící v údolí Ĝeky Úpy (významný vodní tok) chrání pĜírodní a krajinné prostĜedí kulturnČ významného místa. Toto údolí možno oznaþit za místo krajinného rázu, tzn. þást krajiny, která je relativnČ homogenní z hlediska pĜírodních, kulturních – historických charakteristik s výskytem takových hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst. Prvky soustavy NATURA 2000 jsou zastoupeny v Ĝešeném území EVL Babiþþino údolí – Rýzmburk s pĜedmČtem ochrany 3 typĤ pĜírodních stanovišĢ a EVL Pod Rýzmburkem s pĜedmČtem ochrany druhu – þolka velkého. Lesy tvoĜí cca 29 % rozlohy obce a jsou zde zastoupeny jak lesy ochranné a lesy zvláštního urþení, tak lesy hospodáĜské. ÚP všechny uvedené hodnoty, které jsou zároveĖ limity využití území, respektuje, chrání a rozvíjí pĜedevším stanovením koncepce ÚSES, a to vymezením prvkĤ ÚSES jak regionální úrovnČ (v souladu se ZÚR KHK), tak místní úrovnČ. PĜevážná þást všech vymezených prvkĤ je funkþní, vyjma þásti RK 769, kde je tĜeba funkþnost této þásti regionálního biokoridoru zajistit (VPO). ZároveĖ ÚP pĜebírá z dosud platné ÚPD návrh na zalesnČní vymezením plochy K1 pro plochu lesní (NL) v návaznosti na stabilizované plochy NL, resp. PUPFL. Naopak pro rozvoj obce jsou vymezeny zastavitelné plochy pro bydlení na pĤdách nižší kvality bez nároku na zábor PUPFL. KULTURNÍ HODNOTY Do území obce zasahuje þást rozsáhlého areálu Babiþþina údolí, který je svázán s dílem Boženy NČmcové a již v roce 1978 byl prohlášen NKP (Babiþþino údolí v RatiboĜicích).

! "#$

%&'(')% *## +,-.')/'(010%&'(2+3 4!56 75$8473 6!+ 62$8!$ !+ 2$8!,

%&'(

%&&&%1' $9 +,%1'/%&&&."%:$%&&&2+3 $ 3 2+3 4!56!+ 62$8!$ !+ 2$8!,

%&&&

OP NKP bylo navrženo v rámci prací na ÚPNSÚ RatiboĜicko a poté schváleno Radou ONV v NáchodČ dne 5. 2. 1987 a vydáno Rozhodnutím o OP – ONV Náchod þj. Kult. 175/87 ze dne 1. 4. 1987 – i.þ. 1987175, þ.r. ÚSKP 3002. Z nemovitých kulturních památek zapsaných do státního seznamu ještČ pĜed rokem 1988 jsou zĜícenina hradu Rýzmburk (hrad Rýzmburk, val, pĜíkop, pĜedhradí, palác 35


s klenutými prostorami, obvodová hradba, vyhlídkový altán) – þ.r. ÚSKP 29422/6 – 1933 a ve stĜedu obce kaple Panny Marie SnČžné – þ.r. ÚSKP 18013/6 – 1935. PĤvodnČ barokní kaple stojí prý na místČ bývalého pivovaru. Stavba byla dokonþena v roce 1780. Po opravách byla znovu otevĜena a pĜi slavnostní bohoslužbČ vysvČcena arcibiskupem Otþenáškem 25. záĜí 2005. Celé Ĝešené území je územím s archeologickými nálezy, na veškerou stavební þinnost se vztahují ustanovení § 22 odst. 2 památkového zákona: „ … stavebníci již od doby pĜípravy stavby jsou povinni tento zámČr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávnČné organizaci provést na dotþeném území záchranný archeologický výzkum" a ustanovení § 23 odst. 2: „O archeologickém nálezu, který nebyl uþinČn pĜi provádČní archeologických výzkumĤ, musí být uþinČno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu bud pĜímo nebo prostĜednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen uþinit nálezce nebo osoba odpovČdná za provádČní prací, pĜi nichž došlo k archeologickému nálezu, a to nejpozdČji druhého dne po archeologickém nálezu nebo po tom, kdy se o archeologickém nálezu dovČdČl“. Podle § 23 odst. 3: „Archeologický nález i nalezištČ musí být ponechány beze zmČny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem, nejménČ však po dobu pČti pracovních dnu po uþinČném oznámení." ÚP kulturní hodnoty respektuje a navíc vytváĜí i podmínky pro ochranu jejich prostĜedí. Z hlediska prostorového uspoĜádání nejsou v bezprostĜední blízkosti vymezovány plochy takového charakteru, aby uvedené hodnoty poškozovaly. Jak již bylo konstatováno v OdĤvodnČní ZmČny þ. 3, je tĜeba do zastavitelných ploch navrhovat stavby, které svým materiálovým, hmotovým i barevným Ĝešením vycházejí ze stávající venkovské zástavby sídla. DĤvodem je, že se jedná o území, které má zachované vČtší množství tradiþní venkovské architektury, která je urþujícím znakem dochované hodnoty krajinného rázu oblasti. Toto je nejen základní princip památkové péþe, ale zároveĖ naplĖuje i priority ochrany pĜírody a krajiny, neboĢ se v daném pĜípadČ jedná dle Správy CHKO Broumovsko o jednu ze „vstupních bran“ do prostoru NPP. Oba principy jsou základním motto tvorby urbanistické koncepce.

CIVILIZAýNÍ HODNOTY Civilizaþní hodnoty spoþívají pĜedevším ve stabilizovaných plochách zastavČného území. V obci je zastoupena vČtšina základních funkcí (bydlení, rekreace, obþanské vybavení, veĜejná prostranství, výroba a skladování, dopravní a technická infrastruktura), které tvoĜí základní kostru civilizaþních hodnot v území. V ÚP jsou respektovány a rozvíjeny vymezením nových ploch – viz þást ad I.1.c), ad I.1.d) a ad I.1.e) této kapitoly. NÁVRH ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ Pro zpracování ÚP byly jako výchozí podklady použity informace z P+R (12/2012) a ÚAP (aktualizace 12/2012) vþetnČ datové þásti, která byla poskytnuta poĜizovatelem v prĤbČhu zpracování ÚP. Ze závČrĤ P+R vyplynuly následující požadavky na Ĝešení ÚP: -

vymezit ZÚ, vymezit stabilizované plochy vþetnČ pĜehodnocení jejich zpĤsobu využití, pĜehodnotit a navrhnout koncepci ochrany a rozvoje hodnot území, vymezit zastavitelné plochy na základČ pĜehodnocení zastavitelných vymezených v dosud platné ÚPD,

ploch

36


-

vymezit plochy zmČn v krajinČ a systém ÚSES, provČĜit potĜebu vymezení ploch pĜestavby, pĜípadnČ ploch a koridorĤ územních rezerv, - provČĜit možnosti dopravního Ĝešení mimo ZÚ v rámci širších vztahĤ ve vazbČ na silnici I/14, - navrhnout doplnČní koncepce veĜejné dopravní a technické infrastruktury, - zvážit potĜebu vymezení ploch, ve kterých bude rozhodování podmínČno poĜízením územní studie, - ÚP zpracovat dle MINIS – metodiky KHK, a zároveĖ je tĜeba tyto požadavky koordinovat s limity využití území a jeho hodnotami. Ze závČrĤ Rozboru udržitelného rozvoje, který je souþástí ÚAP pro Obec Žernov, vyplynuly následující problémy k Ĝešení v ÚP: •

•

Závady –

urbanistické: –

–

dopravní: –

–

hygienické: Není ýOV, stávající kanalizace ústí do vodoteþe.

Rizika a ohrožení – Sesuvné území – Aktivní záplavová zóna

•

Vzájemné stĜety zámČrĤ: –

•

StĜety zámČrĤ s limity využití území: DI1 – vedení pĜeložky III/3049

•

Problémy, vyplývající ze závČrĤ SWOT analýz

– ěešit rozvojové plochy pro bydlení. – Zajistit podmínky pro eliminaci negativních dopadĤ z prĤjezdné dopravy. – ěešit technickou infrastrukturu – þistírna odpadních vod. – ěešit pĜeložku komunikace III/3049. Výše uvedené závČry vyplývající z obou podkladĤ jsou zohlednČny ve schváleném Zadání ÚP, vyjma Ĝešení pĜeložky III/3049 (problém DI 1), neboĢ na základČ ZmČny þ. 3 ÚPO, která byla vydána OOP þ. 1/2011 dne 6. 12. 2011, byla tato pĜeložka z ÚPD vypuštČna. Rozvoj obce, jako historicky stabilní souþásti sídelní struktury, se proto pĜedpokládá ve vazbČ na ZÚ, které je þlenČno na plochy s rozdílným zpĤsobem využití, resp. funkþním využitím jednotlivých ploch, zobrazené v Hlavním výkrese. Výchozím podkladem pro stanovení základní koncepce rozvoje území bylo podrobné zhodnocení dosud platné ÚPD, tzn. ÚPO vþetnČ jeho tĜí zmČn. ÚPO byl vydán ObecnČ závaznou vyhláškou þ. 5/2003 dne 15. 4. 2003, ZmČna þ. 1 ÚPO, která byla vydána ObecnČ závaznou vyhláškou þ. 1/2005 dne 27. 6. 2005, ZmČna þ. 2 ÚPO, která byla vydána OpatĜením obecné povahy þ. 1/2007 dne 13. 8. 2007, ZmČna þ. 3 ÚPO, která byla vydána OpatĜením obecné povahy þ. 1/2011 dne 6. 12. 2011. Hlavní cíle, stanovené v ÚPO, které sledovaly stabilizaci trvale bydlících obyvatel a zachování kvalitního životního, pĜedevším obytného prostĜedí, zĤstávají nadále v platnosti. Jejich naplĖování je však zasazeno do rámce nových skuteþností, a to pĜedevším ve vazbČ na novČ vzniklé dokumenty, a to PÚR ýR 2008, ZÚR KHK a ÚAP pĜi zohlednČní nových požadavkĤ na využití území v souladu se SZ. Koordinace rozvoje území s pĜírodními, kulturními a civilizaþními hodnotami byla základním motivem jak pĤvodní ÚPD, tak i nového ÚP, což jako shodní autoĜi mĤžeme potvrdit.

37


ad I.1.c) URBANISTICKÁ KONCEPCE VýETNċ VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENċ Jedním ze základních vstupĤ celkové urbanistické koncepce jsou demografické údaje o Ĝešeném území. Vývoj poþtu obyvatel, dle statistických šetĜení (SLDB 1900 – 2011) v níže uvedených letech, ukazuje následující grafické vyjádĜení. Poþet obyvatel vykazuje trvale sestupnou tendenci, mezi lety 1900 a 2011 klesl poþet obyvatel o 336. Ve sledovaném období došlo k prudkému poklesu poþtu trvale žijících obyvatel v letech 1930 až 1950 vlivem váleþných událostí. Nejvíce obyvatel žilo v obci dle sþítání v roce 1900 - 587. K 26. 3. 2011 žilo v ŽernovČ 251 obyvatel (Zdroj: ýSÚ).

WŽēĞƚŽďǇǀĂƚĞů

Vývoj potu trvale žijících obyvatel ϳϬϬ ϲϬϬ ϱϬϬ ϰϬϬ ϯϬϬ ϮϬϬ ϭϬϬ Ϭ

ϱϯϴ ϱϴϳ ϰϯϱ

ϯϵϵ Ϯϲϵ

ϮϮϴ

ϮϬϵ

ϯϭϴ Ϯϰϭ

Ϯϭϲ

Ϯϱϭ

V této obci žije relativnČ mladé obyvatelstvo, k obmČnČ obyvatel dochází nejen pĜirozenou mČnou, ale i pĜíchodem nových obyvatel – migrací. V obci se neprojevuje prozatím proces demografického stárnutí, tak jako ve vČtšinČ mČst a obcí ORP i ýR, pĜi nČmž se postupnČ mČní struktura obyvatel takovým zpĤsobem, že se zvyšuje podíl osob starších 60 let a snižuje podíl osob mladších 15 let, tj. starší vČkové skupiny rostou poþetnČ rychleji než populace jako celek. VČková struktura obyvatel obce vykazuje pĜíznivý stav i v porovnání s vČkovou strukturou kraje i celé ýeské republiky. PrĤmČrný vČk k 26. 3. 2011 je 38,9 (muži – 38,6, ženy – 39,2), a jeví se jako pĜíznivý pĜi porovnání údajĤ v kraji i ýR. VČkovou strukturu v obci k 1. 3. roku 2001 a k 26. 3. 2011 ukazuje následující grafické vyjádĜení (Zdroj: ýSÚ). Poet obyvatel podle vku v obci

Poet obyvatel

ϯϬϬ

Ϯϱϭ ϮϬϵ

ϮϱϬ ϭϳϱ ϭϰϭ

ϮϬϬ ϭϱϬ ϭϬϬ ϱϬ

ϯϭ ϰϯ

ϭ͘ϯ͘ϮϬϬϭ ϯϳϯϯ

Ϯϲ͘ϯ͘ϮϬϭϭ

Ϭ ϬͲ ϭϰůĞƚ ϭϱͲ ϲϰůĞƚ ϲϱĂǀşĐĞ ĐĞůŬĞŵ ůĞƚ ŽďǇǀĂƚĞů Vková skupina

38


Populaþní vývoj v roce 2012, dle podkladĤ z ýSÚ, znázorĖuje následující grafické vyjádĜení. CelkovČ se v tomto roce poþet obyvatel zvýšil o 6 obyvatel. Pohyb trvale žijících obyvatel v obci v roce 2012 20 15 6

10

5 4

4

5

2

0

1

2

-5 -10 -15

V následujícím grafickém vyjádĜení je znázornČna denní vyjížćka dle SLDB 2011. Poþet obyvatel celkem byl 251. Poþet ekonomicky aktivních obyvatel byl 121. Poþet vyjíždČjících do zamČstnání byl 75 a do škol 22 obyvatel (Zdroj: ýSÚ). Denní vyjížka do zamstnání a do škol ϲϬ

ϱϯ

ϱϬ

ϰϭ

ϰϬ ϯϬ

ϮϮ

ϮϮ

ϮϬ ϭϬ

ϳ Ϭ

ϱ

Ϭ

Ϭ

Ϭ

Dalším základním vstupem jsou informace o charakteru a stavu souþasné zástavby, která utváĜí historicky vzniklou strukturu ZÚ. Jsou to plochy pĜedevším pro tyto úþely: Bydlení Vývoj poþtu domĤ v obci celkem od poþátku století, dle SLDB v níže uvedených letech, dokumentuje následující grafické vyjádĜení. Do roku 1950 se sledoval poþet domĤ jako souþet poþtu obydlených i neobydlených domĤ (poþet domĤ, které mČly popisné þíslo),

39


od roku 1961 se jedná o domy trvale obydlené (domy využívané k rekreaci byly vyþlenČny z domovního fondu). Ve vývoji poþtu domĤ od roku 1900 do 26. 3. 2011 se dá vypozorovat progresivní i mírnČ degresivní rĤst, celkovČ se poþet trvale obydlených domĤ zvýšil o 6. VýraznČ stoupl poþet trvale obydlených domĤ mezi lety 1980 a 2011 v souvislosti s výstavbou nových rodinných domĤ.

V obci dle SLDB 2011 bylo 114 trvale obydlených domĤ, poþet trvale obydlených bytĤ k 26. 3. 2011 84. Na území obce pĜevažuje bydlení v RD. Obþanské vybavení Obþanské vybavení je v obci nedostateþné. Obec má relativnČ dobrou dopravní dostupnost a obslužnost. Širší nabídka školských zaĜízení, zaĜízení zdravotní a sociální péþe, kulturních a sportovních zaĜízení, nákupních možností a služeb je relativnČ dobĜe dostupná v blízkých centrech s vyšší obþanskou vybaveností – napĜ. ýeské Skalici, NáchodČ atd. V obci se doporuþuje podporovat rozvoj služeb a vybavení jak pro cestovní ruch, tak i pro obyvatele. Vhodný rozvoj povede ke zvýšení atraktivnosti obce pro trvalé bydlení ale i pro cestovní ruch a také ke zvýšení pracovních pĜíležitostí. Výroba a výrobní služby, podnikání V území obce není zastoupena vČtší firma, která by zamČstnávala obyvatele obce. V obci svou þinnost provozují pĜevážnČ živnostníci a menší firmy. Všechny podnikatelské subjekty lze zaĜadit do kategorie malého a stĜedního podnikání. HospodáĜská þinnost v obci dle vybraných statistických údajĤ k 31. 12. 2012: Poþet podnikatelských subjektĤ celkem 69 podle ZemČdČlství, lesnictví, rybáĜství 11 pĜevažující PrĤmysl celkem 12 þinnosti Stavebnictví 7 Doprava a skladování 4 Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových 12 vozidel Ubytování, stravování a pohostinství 4 Informaþní a komunikaþní þinnosti 1 PenČžnictví a pojišĢovnictví 2 ýinnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vČdecké a technické þinnosti 8 Administrativní a podpĤrné þinnosti 1 VeĜejná správa a obrana; povinné sociální zabezpeþení 2 40


podle právní formy

VzdČlávání Zdravotní a sociální péþe Kulturní, zábavní a rekreaþní þinnosti Ostatní þinnosti ýinnosti domácností jako zamČstnavatelĤ; þinnosti domácností produkujících blíže neurþené výrobky a služby pro vlastní potĜebu ýinnosti exteritoriálních organizací a orgánĤ NezjištČno Státní organizace Akciové spoleþnosti Obchodní spoleþnosti Družstevní organizace Finanþní podniky Živnostníci SamostatnČ hospodaĜící rolníci Svobodná povolání ZemČdČlští podnikatelé Ostatní právní formy

1 1 2 -

1 2 1 53 9 4

Dle údajĤ z ýSÚ bylo v obci k 26. 3. 2011 celkem 121 ekonomicky aktivních obyvatel. Ekonomicky neaktivních obyvatel je k výše uvedenému datu 117. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE Tvorba celkové urbanistické koncepce vychází z vyhodnocení civilizaþních hodnot vþetnČ výše uvedeného šetĜení v socio-demografické oblasti. Z tČchto závČrĤ pĜi respektování PÚR ýR 2008 a ZÚR KHK v intencích požadavkĤ vyplývajících ze schváleného Zadání je vytvoĜena kostra urbanistické koncepce. Jejím úkolem, resp. cílem ÚP, je vytvoĜení podmínek pro realizaci vyváženého, kontinuálního a udržitelného rozvoje území. PĜedpokládaným návrhem urbanistické koncepce se potvrzuje kontinuita návrhĤ Ĝešení v jednotlivých podkladech a dokumentacích, které novému ÚP pĜedcházely. Dosavadní vývoj ukázal, že i po pĜehodnocení dosud platné ÚPD se potvrzují základní tendence rozvoje, a to v doplnČní zastavitelných ploch pro bydlení, obþanské vybavení a výrobu, a to pro vlastní Žernov. V þásti Rýzmburk, kde je zohlednČna vazba na kulturní a pĜírodní hodnoty, jsou respektovány historickým vývojem dané stabilizované plochy, pouze doplnČné o plochu pĜestavby pro obþanské vybavení s pĜímou vazbou na využití stávajícího areálu. Urbanistickou koncepci spoludotváĜí koncepce uspoĜádáním krajiny – viz ad I.1.e) této kapitoly. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PěESTAVBY A PLOCH ÚZEMNÍCH REZERV PĜi zpracování koncepce ÚP byly vyhodnocovány možnosti lokalizace rozvojových ploch jak z hlediska širších územních vazeb, tak i potĜeb obce a pĜedkladatelĤ zámČrĤ na zmČny využití území. ěešení pĜijaté v ÚP bylo provČĜeno v rámci pracovních jednání a koordinováno se všemi dostupnými podklady vþetnČ konfrontace v terénu. Plochy pro rozvoj (zastavitelné plochy a plocha pĜestavby) jsou voleny tak, aby veškeré negativní dopady navrhovaného Ĝešení byly minimální. Všechny zastavitelné plochy jsou vymezeny v tČsné vazbČ na ZÚ. Využívá se tak možnosti jednoduchého napojení na infrastrukturu obce, která je vybudována, þi se její realizace pĜipravuje. PĜi vymezování zastavitelných ploch pro rozvoj obce se vychází ze základního požadavku P+R vymezit stabilizované plochy vþetnČ pĜehodnocení jejich zpĤsobu využití 41


a následnČ navázat pĜi vymezování nových ploch. Tento požadavek je v souladu s úkolem stanoveným obcí, aby bylo reagováno na souþasné kombinované využívání ploch, tzn. plochy bydlení a rekreace jsou slouþeny do ploch smíšených obytných venkovských (SV) – Z1 (Z1a, Z1b), Z2*, Z3 – Z6 (Z6a, Z6b), Z7*, Z8*, Z9, Z10 (Z10a, Z10b), Z11, Z12. ZároveĖ se umožĖuje i hlavní využití obþanské vybavení (kromČ obchodního prodeje nad 200 m2 prodejní plochy a hĜbitova). Po pĜehodnocení dosud platné ÚPD, kdy je postupnČ realizována výstavba v 7 lokalitách vymezených pro bydlení a rekreaci z celkových 16, je nová koncepce založena na pĜevzetí ploch dosud nevyužitých a na jejich logickém doplnČní a rozšíĜení – viz podrobnČ kap. II.1.m). Základní urbanistickou koncepci dotváĜejí 2 plochy územních rezerv (R1 a R2) pro SV pĜedevším z dĤvodu budoucího využití ve vazbČ na ekonomické hledisko, tzn. návratnosti investic do dopravní a technické infrastruktury. Z dvanácti novČ vymezených zastavitelných ploch jsou již ve tĜech plochách vydána rozhodnutí þi souhlas, které nabyly právní moci, avšak pĜíslušná stavba není dosud zapsána v KN. Plocha Z3 byla zpĜesnČna na hranice pozemkĤ a vychází z lomových bodĤ aktuálního mapového podkladu pĜi zachování její rozlohy. Plocha Z5 byla zpĜesnČna na hranici plánované komunikace Z21 (DS). Plochy obþanského vybavení jsou doplĖovány dvČma plochami. Pro veĜejnou infrastrukturu (OV) je vymezena plocha Z13* pro rozhlednu, jejíž realizace se již pĜipravuje (vydané stavební povolení) v rámci projektu na podporu cestovního ruchu v rámci þesko – polské spolupráce – „Místa plná rozhledĤ v Euroregionu Glacensis“. V rámci komerþních zaĜízení malých a stĜedních (OM) je vymezena jedna plocha pĜestavby (P1) ve vazbČ na stabilizovaný areál OM v þásti Rýzmburk. Plocha je vymezena v prostoru zboĜeništČ z dĤvodu vybudování zázemí pro agroturistiku (chov ovcí). Plochy smíšené výrobní (VS), resp. jedna plocha Z14 je vymezena v návaznosti na souþasný areál, je dopravnČ dostupná, ale její využití je podmínČno realizací sídelní zelenČ (ochranná a izolaþní) v rámci dané plochy pĜi styku se stabilizovanou a zastavitelnou plochou (Z1b) pro bydlení (SV). Plochy technické infrastruktury (TI) – podrobnČ viz ad I.1.d). Rozvoj technické infrastruktury pĜipouští v souladu s podmínkami využití ve všech plochách s rozdílným zpĤsobem využití. V Návrhu ÚP pro spoleþné jednání samostatnČ vymezená plocha Z15* (TI) se v ÚP dále nesleduje z dĤvodu zpracování celkové koncepce veĜejné technické infrastruktury v samostatném výkrese. Plocha veĜejného prostranství (PV) Z16 je navržena v návaznosti na souþasné plochy u hĜbitova (OH), a to jednak z dĤvodu zachování klidové zóny na východní a jižní stranČ od hĜbitova, tak z dĤvodu poslední možnosti zabezpeþení tohoto prostoru pĜed obestavováním RD. PĜípadné rozšíĜení plochy OH (i když v souþasné dobČ tento požadavek uplatnČn nebyl) je tĜeba pĜedjímat a funkcí veĜejného prostranství toto do budoucna umožnit. Plochy dopravní infrastruktury (DS) jsou v území stabilizované a pĜipouští se jejich rozvoj v rámci všech ploch s rozdílným zpĤsobem využití (vyjma hĜbitova). SamostatnČ vymezené plochy DS zahrnují stabilizované vybrané ostatní komunikace zajišĢující pĜístup jak ke stabilizovaným, tak zastavitelným plochám jiných zpĤsobĤ využití. Tento systém je doplnČn návrhem zastavitelných ploch DS, a to Z17 – Z25. Tyto respektují vymezení navrhovaných polních cest dle KPÚ, které jsou již na KN vedeny jako ostatní plochy, ostatní komunikace. Pro DS je vymezena dále jedna plocha územní rezervy. Plocha R4 je vymezena v þásti Rýzmburk z dĤvodĤ ovČĜení plochy vhodné pro parkovištČ pĜi pĜípadném nárĤstu poþtu motorových vozidel se vzrĤstajícím zájmem o tuto lokalitu. Uvedená plocha je vymezena v dosud platné ÚPD, ale po pĜehodnocení je pĜesunuta do územních rezerv, protože zájem ani potĜeba se zatím nenaplnila. Plocha R3 vymezená v Návrhu ÚP pro spoleþné jednání ve východní þásti území obce (ve smČru sever – jih) byla vymezena z dĤvodu provČĜení uvažovaného variantního vedení pĜeložky silnice I/14 (Ĝešeného území se dotýká vedení pouze jedné varianty). Územní rezerva byla vymezena na základČ podkladĤ z ÚAP (k dispozici osa koridoru) a z vyhledávací studie „I/14 ýervený Kostelec –

42


kĜižovatka I/33“ (2008) v šíĜi 300 m s vylouþením ploch lesních. Na základČ závČrĤ spoleþného jednání je tato územní rezerva z ÚP vypuštČna, neboĢ jak vyplývá ze stanoviska MD (952/2013 – 910 – UPR/2 ze dne 9. 12. 2013) sice proti vymezení územní rezervy v ÚP Žernov nemají námitky, ale upozorĖují, že Ĝešení uvedené ve vydaných ZÚR KHK má z dopravního hlediska lepší vlastnosti (vedení pĜeložky I/14 pĜes obec Kramolna). ěSD ýR pak ve svém vyjádĜení (20912 – 13 – ěSD – 11110 ze dne 26. 11. 2013) k tomu dodává, že vyhodnocení, zda sledovat tuto územní rezervu v ÚP, ponechávají na dotþených subjektech. PoĜizovatel na základČ všech tČchto skuteþností a v návaznosti na jednání se sousedními obcemi dospČl k závČru územní rezervu dále v ÚP nesledovat, což bylo potvrzeno i stanoviskem k Návrhu ÚP vydaným KÚ KHK (þ.j. 22514/UP/2013/Sm ze dne 8. 1. 2014). VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENċ Souþasný stav v rozložení ploch sídelní zelenČ, která nebyla jako stabilizovaná plocha pro toto využití stanovena, ale respektuje se jako zeleĖ, která je souþástí jiných ploch s rozdílným zpĤsobem využití, zĤstává zachován. Sídelní zeleĖ tvoĜí jak plochy zelenČ soukromé, vyhrazené a veĜejné, tak v plochách VS i zeleĖ ochranná a izolaþní. PrávČ její vymezení v ploše Z14 není v ÚP graficky vyjádĜeno z dĤvodu pružnosti obsahu ÚP, neboĢ v souþasné dobČ není znám konkrétní zámČr na využití této plochy (byĢ je vymezena již v dosud platné ÚPD), ale požadavek podmiĖující využití této plochy je stanoven v kap. I.1.f). S rozvojem veĜejné zelenČ se uvažuje pĜedevším v ploše Z16 (PV). ad I.1.d) KONCEPCE VEEJNÉ UMÍS OVÁNÍ

INFRASTRUKTURY

VETN

PODMÍNEK

PRO

JEJÍ

SILNIýNÍ DOPRAVA Silniþní síĢ ěešené území obce Žernov se rozkládá pĜevážnČ na levém bĜehu Ĝeky Úpy a þásteþnČ zasahuje do prostoru turisticky atraktivního území Babiþþina údolí do osady Pohodlí. Tímto prostorem neprocházejí žádné významnČjší dopravní silniþní tahy. Vlastní obcí je vedena pouze silnice III/3049 a jihozápadní þásti území se okrajovČ dotýká silnice III/3048. Silnice III/3049 je z hlediska širších vztahĤ hlavní dopravní osou na levém bĜehu Úpy, kde tvoĜí hlavní spojení mezi ýeskou Skalicí a ýerveným Kostelcem a dále je to od jihu hlavní pĜístupová trasa do prostoru Babiþþina údolí. Turistický provoz je však vázán na záchytná parkovištČ pĜi silnici III/3048, která se od silnice III/3049 odpojuje v obci Zlíþ, jižnČ od Ĝešeného území. Vedení silnice III/3049 odpovídá jejímu dopravnímu významu a je tedy územnČ stabilizováno v plochách dopravní infrastruktury silniþní. Z hlediska širších vazeb – viz kap. II.1.c). Intenzity silniþní dopravy a kategorizace silnic ObecnČ je základním podkladem pro stanovení intenzit dopravy celostátní sþítání dopravy provedené ěSD ýR. Vzhledem k tomu, že tato silnice tvoĜí nejkratší spojení mezi ýeskou Skalicí a ýerveným Kostelcem, je dopravní zatížení této silnice pomČrnČ vyšší, než u obdobných silnic III. tĜídy. S ohledem na znalost místních pomČrĤ namČĜené intenzity spíše odpovídají intenzitám na výjezdu z ýeské Skalice a tyto pak s rostoucí vzdáleností od mČsta postupnČ klesají. Silnice

Stanovišt

Úsek

I2000

I2005

I2010

III/3049

5-6660

ýeská Skalice – ýervená Hora

3563

4824

2955

43


U silnice III. tĜídy je u její výhledové kategorie nutné vycházet z jejich dopravního zatížení, þemuž odpovídá šíĜkové uspoĜádání S 7,5/60. SíĢ ostatních veĜejných komunikací SíĢ tČchto komunikací umožĖuje zpĜístupnČní jednotlivých ploch (a to jak ploch stabilizovaných, tak ploch zmČn) a dále i propojení s okolními obcemi. Tyto komunikace jsou zatČžovány pouze místní dopravou, a tak je jejich vedení v území stabilizováno. Systém je doplnČn návrhem ploch DS – viz ad I.1.c) této kapitoly. Odstavná a parkovací stání Odstavování a parkování bude Ĝešeno vždy v rámci vlastních ploch nebo objektĤ pro bydlení, výrobu þi rekreaci nebo ve vymezených plochách obþanského vybavení. Pro potĜeby turistického ruchu je v þásti Rýzmburk navržena plocha územní rezervy R4 pro provČĜení uvažovaného parkovištČ jako dalšího vhodného nástupního prostoru Babiþþina údolí. Hromadná doprava V souþasné dobČ jsou územím vedeny 4 autobusové linky pĜedevším ve smČru ýeská Skalice – ýervený Kostelec. Zastávky autobusové dopravy svou docházkovou vzdáleností plnČ pokrývají zastavČné území obce a jejich situování je stabilizované. VýraznČjší rozvoj autobusové dopravy se nepĜedpokládá. Doprovodná zaĜízení silniþní dopravy Doprovodná zaĜízení silniþní dopravy nejsou v území situována. PČší a cyklistická doprava Charakteristika území dává pĜedpoklady pro zvýšené využívání pČší a cyklistické turistické dopravy. Územím jsou vedeny cyklistické trasy, a to þ. 4018 (údolím Úpy), þ. 4057 (od obce TĜtice) a okrajovČ i þ. 4097 (podél silnice III/3048). PĜibližnČ v jejich trasách jsou vedeny i znaþené turistické trasy. KromČ tČchto je územím vedena i nauþná stezka Jakuba Míly. Jejich vedení je možné považovat za stabilizované a plnČ vyhovující. JINÉ DRUHY DOPRAVY Železniþní, vodní ani letecká doprava nejsou v území obce zastoupeny. Ochranná pásma V území jsou respektována ochranná pásma silnic III. tĜídy mimo ZÚ, které podle zákona þ. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, dosahují vzdálenosti 15 metrĤ od osy vozovky. OP letištČ Nové MČsto nad Metují uvádČné ve stanovisku MD do Ĝešeného území dle ÚAP nezasahuje. Problematika byla ovČĜena i se sousedním ORP (úĜadem územního plánování). TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zhodnocení souþasného stavu, návrh rozvoje Zásobování pitnou vodou je realizováno ze zdrojĤ ýerveného Kostelce a kapacitnČ i tlakovČ z VDJ MstČtín 250 m3. Podkladem pro zpracování vodohospodáĜské þásti ÚP je PRVK Kk. 44


Bilanþní údaje dle Poþet všech zásobených obyvatel Spec. potĜ. fakt. vody obyvatelstva l/(os.den) Spec. potĜ. fakt. vody vyrobené l/(os.den) PrĤmČrná denní potĜeba m3/d Koeficient max. denní potĜeby Max. denní potĜeba m3/d Max. denní potĜeba l/s

r. 2010 283 140 217,5 61,6 1,5 92,3 1,06

PRVK Kk r. 2015 291 140 236,6 68,8 1,5 103,3 1,20

dle Návrhu ÚP r. 2030 483 140 236,6 114,28 1,5 171,42 1,98

Nárok na dodání pitné vody ze zdrojĤ SV ýervený Kostelec dle max. denní potĜeby k r. 2015 je 103,3 m3/d = 1,20 l/s a k r. 2030 171,42 m3/d = 1,98 l/s. Tyto požadavky lze pokrýt. Vybudovaný Vodovod Žernov, který je souþástí Skupinového vodovodu ýervený Kostelec, je ve vlastnictví Obce Žernov. Jeho provozovatelem je spoleþnost VODA ýervený Kostelec, s.r.o. Vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele a ostatní odbČratele v obci. Vodovod Žernov je zásobován vodou z vrtĤ S1, S2 a VČtrník (ýervený Kostelec) prostĜednictvím VDJ MstČnín (250 m3, 419,00 m n.m.). Odtud je zásobními Ĝady voda dodávána pĜímo ke spotĜebiteli. Hydrostatický tlak ve vodovodní síti se pohybuje v rozmezí 0,6 – 0,26 Mpa, tento stav vyhovuje. Vodovodní síĢ pro veĜejnou potĜebu je zobrazena ve Výkresu koncepce veĜejné technické infrastruktury. Obyvatelé nenapojení na vodovod využívají vodu z domovních studní. Jedná se o 95 trvale bydlících obyvatel. PrĤmČrná hloubka domovních studní je 10-12 m, pĜevážnČ zbudovaných v jižní a jihozápadní þásti obce z betonových skruží prĤmČru 1000–1200 mm (ojedinČle roubených kamenem). Využívána je zvodeĖ pĜipovrchového rozpojení puklin spongilitických prachovcĤ a jemnozrnných pískovcĤ a prachovitých glaukonitických pískovcĤ bČlohorského souvrství v rámci hydrogeologického rajónu 422 Podorlická kĜída. Množství vody z využívaných zdrojĤ je pro stávající i výhledový poþet vodou zásobených obyvatel dostateþné. Kvalita vody po úpravČ na stripovacích kolonách a hygienickém zabezpeþení v úpravnČ vody (Hygienické zabezpeþení Vodojem Chrby a Chrby „TIBA“) v 1 pĜípadČ (mikrobiologický a biologický rozbor) nebyla v souladu s vyhláškou MZdr. þ. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a þetnost její kontroly, která nabyla úþinnosti dne 1. 1. 2001. Kvalita i množství vody ve studnách je dobrá. Objem akumulované vody ve vodojemech zabezpeþí pokrytí minimálnČ 60 % maximální denní potĜeby vody. ÚP respektuje souþasnou vodovodní síĢ a pĜipouští její rozvoj jak v þásti Žernov, tak i do þásti Rýzmburk, pokud v této lokalitČ dojde k realizaci stálého možného odbČru pitné vody z vodovodní sítČ Žernova. Do doby realizace celého systému bude zásobování zastavitelných ploch vodou Ĝešeno individuálnČ. Stabilizované plochy v osadČ Pohodlí budou i nadále zásobovány individuálnČ vzhledem k malému rozsahu zástavby a odlehlosti této lokality od možného napojení na vodovodní síĢ þásti Žernov. Nouzové zásobování pitnou vodou V pĜípadČ pĜerušení dodávky pitné vody z jednoho souþasného zdroje budou využívány další zdroje. Jestliže dojde k pĜerušení dodávky vody ze všech zdrojĤ, bude nutno na pití a vaĜení dovážet balenou vodu nebo vodu v cisternách. Voda pro veĜejnou potĜebu (na pití a vaĜení) za krizové situace se bude dovážet ze zdroje cisternami z nejbližšího skupinového vodovodu Teplice nad Metují – Náchod – Bohuslavice (profil TĜtice, dovozní vzdálenost 2 km), pĜípadnČ ze zdroje ýernþice vrtu LT-4

45


(cca 15 km). Pro nouzové zásobování budou využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotnČ nezávadná voda, a to i v omezené kapacitČ. Zásobování užitkovou vodou Bude Ĝešeno podle havarijní situace – odbČrem z individuálních zdrojĤ, odbČrem z vodoteþí, pĜíp. dodávkou užitkové vody vodovodním rozvodem.

Zásobování požární vodou Zásobování ZÚ a zastavitelných ploch požární vodou bude zajištČno dle ýSN 730873 Požární bezpeþnost staveb – zásobování požární vodou a ýSN 752411 Zdroje požární vody. PĜístupové komunikace musejí splĖovat požadavky na vjezd požárních vozidel v souladu s ýSN 730802, ýSN 730804 a § 2 odst. d) vyhlášky þ. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Souþasný vodovodní systém i po jeho rozšíĜení plnČ vyhovuje potĜebám dodávky požární vody pomocí osazených požárních hydrantĤ na vodovodní síti. Pro tento úþel lze též využít místní vodní plochy a toky. Ochranná pásma OP vodovodních ĜadĤ dle zákona þ. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veĜejnou potĜebu a o zmČnČ nČkterých zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnČjšího líce stČny potrubí do prĤmČru 500 mm vþetnČ 1,5 m, nad prĤmČr 500 mm 2,5 m. OP u zemních vodojemĤ je obvykle 1,0 až 2,0 m od paty svahu náspu nebo oplocení jejich pozemkĤ. ZNEŠKODĕOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD Zhodnocení souþasného stavu, návrh rozvoje Obec Žernov má ve správČ jednotnou kanalizaci, vybudovanou v þásti Žernov v akci „Z“. Produkované odpadní vody jsou do kanalizace svedeny pĜes septiky a DýOV u jednotlivých nemovitostí. TémČĜ veškerá kanalizace je provedena z betonových trub. Technický stav odpovídá použitému materiálu a stáĜí. Je využíváno i systémĤ pĜíkopĤ, struh a propustkĤ. Odpadní vody jsou z kanalizace odvádČny 7 vyústČmi pĜímo do pĜíkopu silnice nebo na louky. ýásti Rýzmburk a osada Pohodlí nemají odpadních vod je individuální.

realizovánu kanalizaci. ZneškodĖování

Návrh dle PRVK Kk Bude provedena nová splašková kanalizace v obci Žernov a pĜevedení odpadních vod na ýOV ýeská Skalice. Odvedení odpadních vod z obce Žernov zahrnuje provedení splaškové kanalizace v obci DN 250, délky 2220 m, dílþích ýS (3 ks), výtlaþných ĜadĤ z ýS délky 381 m, HýS a hlavního výtlaþného Ĝadu délky 1675 m do navržené kanalizace místní þásti ýeské Skalice - Zlíþ. DešĢové vody budou odvádČny i nadále souþasným systémem jednotné kanalizace, pĜíkopĤ a propustkĤ.

46


Pro þást Rýzmburk se navrhuje rekonstrukce stávajících nepropustných jímek na vyvážení a vybudování nových jímek a doplnČní stávajících septikĤ zemními filtry. Pro dešĢové vody zachování souþasného stavu. Bilance množství odpadních vod dle PRVK Kk Rok 2000 Poþet všech obyv. napoj. na kanal. 180 Poþet obyv. napojených na ýOV 0 Spec. produkce odp. vod obyv. l/(os.den) 159 Produkce odpadních vod m3/den 60,7 BSK5 kg/den 22,9 NL kg/den 21 CHSK kg/den 44,3

2005 2010 2015 183 185 245 0 0 245 159 158 164 61,9 63,2 75,2 23,4 23,9 27,5 21,6 21,9 25,2 45,2 46,2 52,8

Kanalizace Žernov – dle dokumentace pro stavební povolení Dokumentaci zpracovala firma IKKO Hradec Králové, s.r.o., v þervnu 2010. Navržená splašková kanalizace o celkové délce 2962 m je pĜevážnČ navržena z žebrovaného kanalizaþního potrubí PP DN 250 mm, menší úsek z PEHD 200 mm v délce 3,3 m a þást PP DN 500 mm v délce 34,5 m. Z dĤvodu akumulace vod pĜi výpadku el. energie pĜed HýS bude osazena akumulaþní nádrž splaškových vod DN 2500 mm pro pĜípad další akumulace pĜi výpadku el. energie. Na kanalizaþní síti budou osazeny tĜi þerpací stanice s výtlaþním potrubím z materiálu PEHD DN 80 mm celkové délky 494,0 m. Dále výtlak z hlavní þerpací stanice z materiálu PEHD 100 mm, celkové délky 1402,0 m. Dle § 5 odst. 3 vodního zákona se stanovuje, že pĜi provádČní staveb nebo jejich zmČn nebo zmČn jejich užívání jsou stavebníci povinni zajistit vsakování nebo zadržování a odvádČní povrchových vod vzniklých dopadem atmosferických srážek na stavby (dále jen „srážkové vody”) v souladu se stavebním zákonem. Bilance množství odpadních vod – dle dokumentace pro 270 osob množství splaš. vod

36,245 m3 = 0,42 l/s

souþ. hod. nerovnosti

5,2

max. prĤtok spl. vod

2,18 l/s

roþní produkce

13,229 m3

EO

36,245 l/d : 150 l/os = 242 EO

BSK5 60 g/l.d x 242 EO =

14,498 g/d (5,3 t/r)

NL

13,290 g/d (4,9 t/r)

55 g/l.d x 242 EO =

CHSK 120 g/l.d x 242 EO =

7,853 l/hod

28,996 g/d (10,6 t/r)

Bilance množství odpadních vod – dle Návrhu ÚP k r. 2030 množ. odp. vod max. množství souþ. 5 = roþní produkce

483 ob x 120 l/ob.r = 57,960 l/d (0,67 l/s) 289,800 l/d = 2,35 l/s 105777,0 m3/r

47


EO 57,960 l/d : 150 l/ob.d = 386,4 390 EO BSK5 60 g/ob.d x 483 ob = 28,98 kg/d (10,58 t/r) NL 55 g/ob.d x 483 ob = 26,565 kg/d (9,70 t/r) CHSK 120 g/ob.d x 483 ob = 57,996 kg/d (21,16 t/r) K roku 2030 je tedy tĜeba poþítat se zvýšením množství odpadních vod o cca 60 %. Stavba splĖuje pĜíslušné pĜedpisy na ochranu zdraví a hygienické pĜedpisy. Realizaci splaškové kanalizace pro veĜejnou potĜebu ukonþené v centrální ýOV ýeská Skalice povolil správní orgán v rámci stavby „Kanalizace Žernov“ rozhodnutím þj. 4493/2007/ŽP/He/5 ze dne 6. 9. 2010. Termín dokonþení uvedené stavby správní orgán na základČ žádosti obce prodloužil rozhodnutím þj. 4493/2007/ŽP/Sy/M ze dne 4. 12. 2012, nejpozdČji do termínu 31. 12. 2015. Ve Výkresu koncepce veĜejné technické infrastruktury je tento navrhovaný systém vyznaþen v návaznosti na zobrazený souþasný stav. V období do splnČní požadavkĤ SmČrnice Rady 91/271/EHS z 21. kvČtna 1991 ve znČní SmČrnice Rady 98/15/ES ze dne 27. února 1998 o þištČní mČstských odpadních vod budou preferována individuální Ĝešení þištČní odpadních vod do doby než bude realizováno navržené odvedení a zneškodĖování odpadních obce s tím, že se nepĜipouští pĜímé vypouštČní odpadních vod z nových objektĤ do prostoru NPP. Stávající kanalizace bude využita pro odvádČní dešĢových vod, bude eventuálnČ doplnČna. V maximální míĜe budou u stávající a i u budoucí zástavby povrchové vody zasakovány do terénu s cílem nezhoršovat odtokové pomČry stávajících zaĜízení. Ochranná pásma OP kanalizaþních stok dle zákona þ. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veĜejnou potĜebu a o zmČnČ nČkterých zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnČjšího líce stČny potrubí do prĤmČru 500 mm vþetnČ 1,5 m, nad prĤmČr 500 mm 2,5 m. OP u zemních vodojemĤ je obvykle 1,0 až 2,0 m od paty svahu náspu nebo oplocení jejich pozemkĤ. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Souþasný stav zásobování el. energií Provozovatelem energetického systému VVN, VN a NN je ýEZ Distribuce, a.s., DČþín. Zásobování Ĝešeného území el. energií je z hlediska provozní spolehlivosti a kvality dodávky zajištČným prostorem nejen pro možnost dodávky el. energie ze dvou napájecích bodĤ 110/35 kV, ale pĜedevším pro vzájemnou propojenost systému VN. ěešené území spadá v zásobování elektrickou energií do oblasti napájecího bodu 110/35 kV TR Náchod (pĜípadnČ TR ýervený Kostelec). Rozvodný systém VN je provozován napČtím 35 kV. Mimo pĜípojek VN ke stávajícím el. stanicím neprochází Ĝešeným územím žádná další vedení VN ani VVN. Podzemní kabelový rozvod VN systému není v daném prostoru uplatnČn. Zásobování Ĝešeného území elektrickou energií je realizováno 3 elektrickými stanicemi (TS) 35/0,4 kV. Seznam stávajících el. stanic þíslo název Druh TS TS

Rok výstavby

110 Žernov zdČná 1967 857 Žernov pĜíhradová 1985 886 Žernov 2sl.- bet 1991 Instalovaný transformaþní výkon v kVA

Transformátor (kVA) Instalovaný výhledový 160 400 250 630 400 630 810 kVA 1660 kVA

majitel ýEZ ýEZ ýEZ ýEZ

48


Posouzení stávajícího stavu Souþasná zásobovací koncepce zásobování nadzemním vedením 35 kV zĤstane i ve výhledu zachována. Stávající poþet 3 TS zásobujících obec Žernov je z hlediska souþasné dodávky el. energie dostaþující. PĜípadný nárĤst výkonových požadavkĤ odbČru lze s ohledem na technické možnosti stávajících TS zajistit zvýšením transformaþního výkonu v TS. Rozvodný systém NN je provozován normalizovanou napČĢovou soustavou 230/400 V, 50 Hz, TN-C, AC. Systém NN je proveden nadzemní sítí. Z hlediska zásobovací situace souþasného odbČru je stávající síĢ NN vyhovující. PĜestože Ĝešené území je rekreaþnČ využíváno, neprojevuje se tento stav zápornČ na úrovni zásobování el. energií. Souþasný zpĤsob zásobování lokality Rýzmburk el. energií, Ĝešený kabelovým vedením NN z TS 857, je dostaþující. Urþit nesoudobý el. pĜíkon Ĝešeného území nelze vzhledem k tomu, že provozovatel energetického systému neposkytuje údaje o spotĜebČ el. energie ani o maximálním zatížení v jednotlivých TS. V souþasné dobČ je v Ĝešeném území trvale obydleno 63 domĤ. K rekreaci je využíváno dalších 34 objektĤ. Protože v Ĝešeném území je provedena plynofikace, využívá el. vytápČní minimum z trvale obydlených bytĤ. Návrh rozvoje území Návrh zásobování elektrickou energií je zamČĜen na zajištČní zpĤsobu zásobování a rozvoji energetického systému, pĜípadnČ na stanovení omezujících požadavkĤ v souvislosti s platností zákona þ. 458/2000 Sb., § 46. Návrh rozvoje Ĝešeného území zahrnuje posílení bytové výstavby, obþanského vybavení i plochy výrobní. Navrhovaný rozvoj obce pokrývá celé zastavČné území. Z hlediska výhledové spotĜeby elektrické energie je rozhodující zpĤsob vytápČní. V souþasné dobČ pĜevládá lokální zpĤsob vytápČní. Návrh rozvoje bytové výstavby nestanovuje poþet nových RD v jednotlivých lokalitách. Výkonový nárĤst odbČru el. energie bude Ĝešen zvýšením instalovaného transformaþního výkonu ve stávajících stanicích a rozšíĜením sítČ NN. JmenovitČ se to týká rozvojové plochy Z1a, Z1b, Z2* a Z3, které budou výkonovČ zajištČny z TS 886. RovnČž tak i rozvojová plocha komerþního využití Z14. Navrhovaná výstavba v západní þásti obce, zahrnující rozvojové lokality Z5, Z6a, Z6b, Z8, Z9 a Z13*, bude zajištČna el. energií z TS 857. Pro zmenšení OP vedení VN bude u rozvojových lokalit Z4, Z9 a Z14 použito izolovaných vodiþĤ na vedení VN. Omezením výstavby u plochy Z10a, Z10b a Z11 je prĤchod nadzemního vedení VN k TS 857. Pro uvolnČní ploch k výstavbČ bude stávající nadzemní vedení VN nahrazeno kabelovým vedením. S ohledem na velikost rozvojových ploch (Z10a, Z10b, Z11) a pĜedpoklad realizace vČtšího poþtu RD si vyžádá zásobování uvedených ploch el. energií realizaci kabelové TS. Rozvod systém NN. V souladu s požadavky provozní složky ýEZ Distribuce, a.s., bude napojení nové bytové výstavby na rozvodný systém sítČ NN Ĝešeno v soustĜedČné výstavbČ zemním kabelovým rozvodem sítČ NN. PĜi zpracování projektové dokumentace u novČ budovaných objektĤ bude v otázce zásobování elektrickou energií rozhodujícím partnerem provozní složka provozovatele energetického systému, která stanoví bližší podmínky pĜipojení, pĜípadnČ další upĜesĖující požadavky s ohledem na zmČny zpĤsobené þasovým odstupem mezi tímto závČrem a vlastní realizací na výše uvedených lokalitách. Ochranná pásma Dle zákona þ. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvČtvích a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (energetický zákon), s platností od 1. 1. 2001, dle § 46 a v souladu s § 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních

49


právních pĜedpisĤ urþujících ochranná pásma dle zákona þ. 79/1957 a zákona þ. 222/1994 Sb., § 19 (s úþinností od 1. 1. 1995) jsou pro zaĜízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma: ZaĜízení

nadzemní vedení do 35kV - vodiþe bez izolace - s izolací základní podzemní kabelové vedení do 110 kV, vþ. mČĜicí a zabezpeþovací techniky elektrické stanice zdČné elektrické stanice s pĜevodem do 52 kV stožárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV

Dle zákona þ. 79/1957 Sb. 10 -

Dle zákona þ. 222/1994 Sb. 7 -

Dle zákona þ.458/2000 Sb. 7 2

1 30 10

1 20 7

1 2 7

Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiþe u nadzemních vedení na obČ strany. U zdČných TS od oplocení nebo zdi. OP pro podzemní vedení elektrizaþní soustavy do 110 kV vþetnČ vedení Ĝídicí, mČĜicí a zabezpeþovací techniky þiní 1 m po obou stranách krajního kabelu. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Území obce není plynofikováno a o plynofikaci v obci není zájem. ÚP ale pĜipouští pĜípadnou budoucí realizaci plynofikace, a to ve všech plochách s rozdílným zpĤsobem využití vyjma hĜbitova.

TELEKOMUNIKACE Radiokomunikace ěešeným územím procházejí tĜi rr trasy. PrĤbČh rr tras prochází nad Ĝešeným územím a neovlivĖuje stávající zástavbu ani rozvoj obce. Telefonní síĢ Telekomunikaþní služby mimo provozovatele Telefónica O2, a.s., zajišĢují v souþasné dobČ Radiokomunikace, a.s., Praha a provozovatelé mobilní sítČ GSM (T-Mobile, a.s., Vodafone, a.s.). Území je z podstatné þásti pokryto signálem sítí mobilních operátorĤ. Urþité obtíže zpĤsobuje þlenitý terén, kde pĜíjem televizního a telekomunikaþního spojení je nedostateþný. Východním okrajem obce Žernov procházejí dálkové spoje ve smČru na ýervený Kostelec, Náchod a ýeskou Skalici v tČsné blízkosti stávající zástavby. OkrajovČ se trasy telekomunikaþních kabelových vedení dotýká rozvojových ploch Z4, Z8 a Z14. Nad plochami Z1a a Z1b prochází radioreléová trasa pĜímo, avšak v takové výšce, že nemĤže být využitím tČchto ploch ovlivnČna. Zákonem þ. 127/2005 Sb. je stanovena povinnost respektovat stávající trasy telekomunikaþních vedení. Zákon urþuje OP pro telekomunikaþní kabelová vedení na 1,5 m na obČ strany od krajních vedení. Vymezené OP je nutno respektovat. PĜed zahájením všech zemních prací je nutné si vyžádat stanovisko od Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Telekomunikaþní služby nevykazují problémy. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ÚP respektuje systém nakládání s odpady v obci. Nenavrhuje žádné samostatné plochy pro dlouhodobé ukládání odpadĤ ani plochy, kde by byl takový odpad speciálnČ

50


likvidován (kompostárny, spalovny, skládky odpadu), neboĢ vČtšina odpadu (vyjma individuální likvidace) je Ĝešena odvozem mimo území obce. OBýANSKÉ VYBAVENÍ Obþanské vybavení charakteru veĜejné infrastruktury je v území obce místního významu a je situováno jak ve stabilizovaných plochách tohoto charakteru, tak i v rámci pĜípustného využití pĜevážnČ v plochách urþených pro smíšené využití. Velikost sídla i funkce ve struktuĜe osídlení ovlivĖuje také stávající skladbu i rozsah obþanského vybavení a služeb. DoplnČní situace v oboru obþanského vybavení je popsáno v následujícím textu. V oblasti správy a Ĝízení se v obci nachází pouze obecní úĜad a hasiþská zbrojnice Sboru dobrovolných hasiþĤ. Na matriku, poštu, stavební úĜad musejí obyvatelé dojíždČt do ýeské Skalice. Finanþní úĜad, úĜad obce s rozšíĜenou pĤsobností, katastrální úĜad mají obyvatelé v NáchodČ, Policii ýR mají v ýeské Skalici a profesionální hasiþský sbor mají obyvatelé ve Velkém PoĜíþí. V obci Žernov se nenachází žádné školské zaĜízení. Do ZŠ dČti dojíždČjí do ýeské Skalice, do MŠ do ýervené Hory. Nejbližší základní umČlecká škola je v ýerveném Kostelci, stĜední škola v NáchodČ, vyšší a vysoké školy v NáchodČ, Hradci Králové a Praze. Obec nemá žádné ze zdravotnických zaĜízení. Poliklinika, nemocnice, sídlo RZP se nachází v NáchodČ. Letecká záchranná služba je nejbližší v Hradci Králové. DĤm s peþovatelskou službou i jinou sociální péþi zde nenajdeme. Kulturní život obce je dostaþující. Obec má veĜejnou knihovnu, hĜbitov, kapli. Za ostatním kulturním životem obyvatelé dojíždČjí do ýeské Skalice atd. Spolková þinnost v obci (pĜevážnČ sbor dobrovolných hasiþĤ) se významnČ podílí na sounáležitosti obyvatel s daným územím, pĜispívá ke zvýšení vzdČlanosti, nabízí širokou škálu volnoþasových a sportovních aktivit, a proto je potĜeba podporovat její rozvoj. V obci je nedostaþující nabídka služeb (jsou zde kováĜské práce, pĤjþovna svatebních šatĤ, paliv, výroba sluneþníkĤ, zednické práce, kotle, projektová þinnost). Za dalšími službami se vyjíždí nejþastČji do ýeské Skalice þi Náchoda. V obci je nČkolik ubytovacích a stravovacích zaĜízení. Restaurace u ýapkĤ – nepravidelná otevírací doba. Nabídka dalších ubytovacích a stravovacích zaĜízení je napĜ. v ýeské Skalici, NáchodČ. V oblasti tČlovýchovy a sportovních zaĜízení to jsou pĜedevším hĜištČ, tČlocviþna, sokolovna, požární nádrž. Za dalšími zaĜízeními pro rekreaþní vyžití, tČlovýchovu a sport vyjíždČjí obyvatelé obce do nedalekých vČtších center osídlení – napĜ. do ýeské Skalice, Náchoda. ÚP vytváĜí územnČ technické podmínky jak pro další existenci výše uvedených zaĜízení, která se vyskytují ve stabilizovaných plochách obþanského vybavení, tak vymezuje nové plochy – viz þást ad I.1.c) této kapitoly. ZároveĖ pĜipouští rozvoj obþanského vybavení i v plochách jiných zpĤsobĤ využití v souladu se stanovenými podmínkami. VEěEJNÁ PROSTRANSTVÍ VeĜejná prostranství jsou funkþní ve smyslu pĜíslušných legislativních pĜedpisĤ a jsou vymezena jako souþást ostatních ploch s rozdílným zpĤsobem využití. V zastavitelných plochách je tĜeba rezervovat vhodné prostory i pro rozvoj tČchto funkþních ploch v míĜe

51


nezbytné pro vytvoĜení jejich optimálního životního prostĜedí, tedy v rozsahu minimálnČ 5 % plochy (kromČ dopravních ploch), v souladu s vyhláškou þ. 501/2006 Sb. v platném znČní. SamostatnČ jsou vymezeny jak stabilizované plochy tohoto charakteru, tak nová plocha Z16 (PV) – viz þást ad I.1.c) této kapitoly. Dále budou vymezena veĜejná prostranství v plochách Z1b, Z10a a Z10b v souladu s podmínkami využití. ad I.1.e) KONCEPCE USPOÁDÁNÍ KRAJINY VETN VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATENÍ, OCHRANU PED POVODNMI, REKREACI, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN A PODOBN USPOěÁDÁNÍ KRAJINY ÚP vychází pĜi uspoĜádání krajiny z dochovalosti území, potĜeb udržitelného rozvoje, potĜeb místních obþanĤ a podnikatelĤ. ZároveĖ zohledĖuje historický vývoj sídla, technická opatĜení a okolní krajinu. Vše je pak v souladu s ÚAP a právními normami. Pro uspoĜádání krajiny jsou to pĜedevším § 12, a pro þást území § 43 a celá þást þtvrtá zákona þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny, § 18 odst. 4 zákona þ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu, a ZÚR KHK, vše ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Krajinný ráz, dle zákona þ. 114/1992 Sb., je zejména pĜírodní, kulturní a historická charakteristika urþitého místa þi oblasti a je chránČn pĜed þinností snižující jeho estetickou a pĜírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisĢování a povolování staveb, mohou být provádČny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvkĤ, zvláštČ chránČných území, kulturních dominant krajiny, harmonického mČĜítka a vztahĤ v krajinČ. Územní plánování, dle zákona þ. 183/2006 Sb., ve veĜejném zájmu chrání a rozvíjí pĜírodní, kulturní a civilizaþní hodnoty území, vþetnČ urbanistického, architektonického a archeologického dČdictví. PĜitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostĜedí života obyvatel a základ jejich totožnosti. ěešené území leží v nadmoĜské výšce od 285 do 380 m n. m. (severní okraj Ĝešeného území). Krajinný reliéf je pahorkatinný, typický pro území v této þásti Podkrkonoší. Podloží je tvoĜeno pĜevážnČ horninami druhohorního stáĜí (pískovce a jílovce). V západní þásti jsou prvohorní usazeniny permokarbonského stáĜí (slepence, pískovce, jílovce). ýtvrtohorní pokryvné vrstvy jsou tvoĜeny Ĝíþními a svahovými sedimenty. Území je souþástí fytogeografického okrsku 56e ýervenokostelecké Podkrkonoší, jež patĜí k mezofytiku. ZÚR KHK zahrnují pĜevážnou þást území obce do oblasti krajinného rázu 3 Podkrkonoší a malou þást do oblasti krajinného rázu 9 – Opoþensko a celé území obce do typu krajiny lesozemČdČlské. Tento typ krajiny ZÚR KHK charakterizuje následovnČ: Jedná se o pĜechodný krajinný typ, charakteristický stĜídáním lesních a nelesních stanovišĢ. Zastoupení ploch porostlých dĜevinnou vegetací kolísá mezi 10 % až 70 %. Jsou to polohy zemČdČlsky ménČ úrodné þi stanovištnČ abnormálnČ pestré. Z hlediska druhové rozmanitosti patĜí lesozemČdČlské krajiny mezi bohaté. Nacházejí se zde druhy vázané na lesní prostĜedí i na nelesní stanovištČ a celá škála biotopĤ. Krajiny tvoĜí mozaika lesních a zemČdČlských ploch, jejichž vzájemný pomČr je lokálnČ velmi

52


promČnný (místy pĜevažují lesní, místy nelesní formace). LesozemČdČlské krajiny zahrnují menší vodní plochy, území vesnic a ostatní plochy. Ze zemČdČlských kultur pĜevažují pole, v podhorských oblastech se významnČ uplatĖují louky a pastviny s rĤznou intenzitou hospodáĜského využití. V teplejších oblastech se místy uplatĖují i intenzivní ovocné sady. Naprostá vČtšina lesĤ je intenzívnČ hospodáĜsky využívána a pĜevažují v nich stanovištnČ nepĤvodní druhy jehliþnanĤ. Významným refugiem stanovištnČ pĤvodních druhĤ je, kromČ zbytkĤ pĜirozených lesĤ, rozptýlená vegetace v krajinČ. Krajiny mají charakter pĜevážnČ polootevĜený. Na území Královéhradeckého kraje pĜevažují. Charakteristika krajiny není ÚP výraznČji mČnČna. Zásady ochrany krajinného typu jsou naplnČny. V obecné rovinČ se pĜipouští zvýšení podílu zelenČ v krajinČ pĜi využití ploch s rozdílným zpĤsobem využití. KonkrétnČ se navrhuje opatĜení na zajištČní funkþnosti þásti regionálního biokoridoru RK 769 a plocha K1, západnČ od ZÚ Žernova, pro zalesnČní. Plocha pro toto zalesnČní je umístČna v návaznosti na stávající plochu PUPFL v místech, kde nebude výraznČji narušena charakteristika území a budou zachovány významné prĤhledy a výhledy. Podíl zpĤsobu využití území je znázornČn v následujícím grafu.

ZPF tvoĜí 61 % rozlohy obce a je o rozloze 285 ha. V této rozloze pĜevažuje orná pĤda 205 ha nad rozlohou TTP (59 ha) a rozlohou zahrad a sadĤ (22 ha). Ostatní plochy jsou o rozloze 33 ha. ZemČdČlské plochy byly v druhé polovinČ 20. století scelovány a pozdČji na þásti z nich byly budovány melioraþní systémy. V souþasné dobČ je þást tČchto ploch zatravnČna a zþásti jsou spásány. Lesnatost Ĝešeného území je 29 %, což je pod celostátním prĤmČrem (34 %). Lesní porosty jsou pĜevážnČ zaĜazeny do lesa hospodáĜského (122 ha). Druhová skladba tČchto lesních porostĤ je v souþasné dobČ pozmČnČna, a to ve prospČch smrku. Lesy zvláštního urþení tvoĜí þást NPP Babiþþino údolí a jsou o rozloze 21 ha. V této þásti území jsou i lesy ochranné, které rostou na extrémních stanovištích (strmé suĢové svahy) a slouží ke stabilizaci tČchto ploch. Jejich rozloha je pouze necelé 2 ha. Historické využívání krajiny se odráží v její souþasné ekologické stabilitČ vyjádĜené hodnotou KES. KES pĜedstavuje schopnost krajiny samovolnými vnitĜními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnČjších faktorĤ bez trvalého narušení pĜírodních mechanismĤ. Matematicky je vyjádĜen pomČrem ploch ekologicky stabilních (lesy, louky, pastviny, sady, rybníky, zeleĖ, atd.) a ploch ekologicky nestabilních (orná pĤda, zastavČné plochy, zpevnČné plochy atd.).

53


Pro Žernov má hodnotu 0,97. V souladu s touto hodnotou se jedná o krajinu intermediální (krajina typu B) charakterizovanou jako území mírnČ stabilní – bČžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativnČ pĜírodních prvkĤ. Podíl ploch na celkové rozloze ZPF je znázornČn v následujícím grafu:

Plochy dopravní infrastruktury – silniþní (DS) Stabilizované plochy silnic a ostatních veĜejných komunikací v nezastavČném území, obsažené v KPÚ, jsou v ÚP respektovány. Nové plochy jsou vymezeny ve vazbČ na KPÚ – viz ad I.1.c) pro nové polní cesty. Plochy vodní a vodohospodáĜské (W) Celé Ĝešené území spadá do povodí vodního toku Labe. Západní þástí Ĝešeného územím protéká Úpa – þ. hydrologického povodí 1-01-02, která pramení v Krkonoších a jako levostranný pĜítok se vlévá v JaromČĜi do Labe. Východním okrajem protéká Všelibský potok, ústí do Olešnice þ. povodí 1-01-02-052, která se vlévá do Úpy. ÚP zachovává souþasnou síĢ povrchových vodoteþí, nemČní jejich polohu ani nenavrhuje zásahy do koryt, které by snižovaly jejich vodohospodáĜskou a ekologickou funkci. Naopak navrhuje v obecné rovinČ možnost stanovit opatĜení a umisĢovat stavby a opatĜení pro jejich realizaci, jež vedou ke zvýšení ochranných funkcí (protipovodĖová a protierozní), zvyšující infiltraci vod do podzemí (mokĜady, pĜírodČ blízké ekosystémy). Vodní plochy v území jsou malé, bez významného hospodáĜského využití. Vodní plocha v þásti Rýzmburk není v souþasné dobČ plnČ funkþní – viz VKP níže. Dle zákona þ. 254/2001 Sb., o vodách a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (vodní zákon), je nutné dodržet § 49 OprávnČní pĜi správČ vodních tokĤ nezbytnČ nutný volný manipulaþní pás pro výkon správy vodního toku odst. 2b u významných vodních tokĤ nejvýše v šíĜce do 8 m od bĜehové þáry a odst. 2c u drobných vodních tokĤ nejvýše v šíĜce do 6 m od bĜehové þáry. Plochy zemČdČlské (NZ) Koncepce ÚP nadále zachovává ZPF v jeho prostorovém uspoĜádání, daném schválenými KPÚ a navrhuje zmČnu v jeho využití v místČ s jejím problematickým obhospodaĜováním. Tato zmČna využití (plocha K1) je navržena pro zalesnČní. Zábor ZPF je dále navržen pouze pro zastavitelné plochy a v rámci zpracování návrhu byly jednotlivé požadavky na rozvojové plochy pĜehodnoceny s cílem minimalizovat zábor ZPF. Do plochy ZPF se žádný pozemek nenavrací. V rámci plochy zemČdČlské je hlavním využitím obhospodaĜování ZPF. PĜípustná využití jsou charakteru ochrany území (protipovodĖová a protierozní), podpory turistiky (turistické trasy, informaþní systémy), technické infrastruktury, zlepšení funkcí krajiny (vodní plochy a zeleĖ) a revitalizaþních opatĜení.

54


Ohrazování pozemkĤ pro úþely pastvy je možné, avšak jeho technické provedení nesmí výraznČji omezit biologickou prostupnost krajiny (napĜ. kompaktní stČny apod.), pĜedevším pro zemní savce (napĜ. ježek), ptáky (napĜ. kĜepelka, chĜástal), obojživelníky a plaze. Mimo tato pĜípustná využití platí obecné využití a omezení plynoucí ze zákona o zemČdČlství (þ. 385/2009 Sb.) a zákona o ochranČ ZPF (þ. 334/1992 Sb.). Plochy lesní (NL) ÚP nemČní strukturní ani funkþní využití lesĤ a zachovává jejich funkce a plošné rozmístČní. V souladu s lesním zákonem (þ. 289/1995 Sb.) nezasahuje ÚP do zlepšení druhového složení lesĤ ani do prostorového uspoĜádání lesa, þímž umožĖuje jeho druhové i prostorové zkvalitĖování doporuþené v Národním lesnickém programu a dalších koncepcích. Nenavrhuje se plocha vedoucí k fragmentaci lesních pozemkĤ ani nenavrhuje zmČny v zaĜazení do typĤ lesa. Zachovává se tak pĜevažující hospodáĜský typ lesa (122 ha) i les zvláštního urþení (21 ha) a les ochranný (2 ha). Pro zvýšení lesnatosti navrhuje ÚP plochu K1. Tato návrhová plocha navazuje na stávající PUPFL, a je umístČna západnČ od ZÚ Žernova a jižnČ od ZÚ Rýzmburka, mj. je pĜevzata z dosud platné ÚPD. ZvláštČ chránČná území V západní þásti Ĝešeného území leží pĜevážná þást plochy NPP Babiþþino údolí. PĜedmČtem ochrany je ochrana pĜírody a krajinného rázu místa kulturnČ významného. Celková rozloha území je 334,23 ha. PrvnČ bylo území vyhlášeno Ministerstvem školství, vČd a umČní 9. 6. 1952 vyhláškou þ. 35.789/52-V-VIII/5. Poslední právní úprava, resp. vyhlášení území, resp. jeho potvrzení je vyjmenování za národní pĜírodní památku v pĜíloze vyhlášky MŽP þ. 395/1992 Sb. V souladu se zákonem þ. 114/1992 Sb. platí pro území základní ochranné podmínky a OP dané zákonem, tj. 50 m vnČ hranic. V území leží EVL patĜící do soustavy NATURA 2000, které byly zaĜazeny do národního seznamu EVL, které stanovila vláda svým NaĜízením þ. 642 ze dne 21. 8. 2013. EVL Babiþþino údolí – Rýzmburk (kód CZ0520028) je o rozloze 65,46 ha. PĜedmČtem ochrany jsou zde typy pĜírodních stanovišĢ: 7220*

Petrifikující prameny s tvorbou pČnovcĤ (Cratoneurion)

8210

Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahĤ

9180*

Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích

(symbol * oznaþuje prioritní typy pĜírodních stanovišĢ) Tato EVL leží v NPP Babiþþino údolí. EVL Pod Rýzmburkem (kód CZ0523011) je o rozloze 0,76 ha. PĜedmČtem ochrany je druh – þolek velký (Triturus cristatus). Tato EVL leží východnČ od ZÚ Rýzmburka. ÚP plnČ respektuje tyto pĜírodní hodnoty a neumisĢuje do jejich ploch nové rozvojové plochy, ale pĜipouští využití stabilizovaných ploch tak, aby nedošlo k ohrožení tČchto významných pĜírodních hodnot. Základní ochrana tČchto ploch (NPP, EVL) je stanovena zákonem þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny, v platném znČní. Bližší ochranné podmínky jsou pak stanoveny v konkrétních právních pĜedpisech, kterými jsou území vyhlášena. Významný krajinný prvek V Ĝešeném území leží VKP vymezené § 3 zákona þ. 114/1992 Sb. o ochranČ pĜírody a krajiny. KonkrétnČ se jedná o lesy, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Ochrana tČchto prvkĤ je stanovena v § 4 tohoto zákona. 55


V roce 2001 byl registrován pod þ.j.1733/357/01/OP-Kar (MČÚ odbor výstavby a ŽP, ýeská Skalice, 19. 7. 2001) VKP u þásti Rýzmburk. Ochrana tohoto prvku je blíže specifikována v pĜedmČtné registraci. Toto VKP je z þásti v pĜekryvu s EVL Pod Rýzmburkem. ÚP respektuje registrované VKP, kde pĜipouští funkþní opravu stávající vodní plochy. ÚP respektuje VKP, které v rámci pĜíslušných ploch využití stabilizuje a nenavrhuje do nich nové rozvojové plochy. UmožĖuje rozvoj VKP daných zákonem, a to návrhem plochy K1 (NL) pro zalesnČní. ÚSES V rámci zpracování ÚP byly jednotlivé prvky ÚSES dovymezeny a dopĜesnČny, a to na základČ poskytnutých vstupních dat, leteckých snímkĤ, vlastních terénních prĤzkumĤ a rozborĤ a v souladu s doporuþenými metodikami (Löw a kol: RukovČĢ projektanta místního územního systému ekologické stability, MadČra, Zímová: Metodické postupy projektování lokálního ÚSES, Kosejk a kol.: Realizace skladebných þástí územních systémĤ ekologické stability). Vstupní data a informace byly pĜevzaty ze ZÚR KHK, ÚAP, KPÚ a dosud platné ÚPD. Ty byly na základČ terénních prĤzkumĤ vyhodnoceny a zpĜesnČny. V Ĝešeném území je systém témČĜ funkþní a prostorovČ dopĜesnČný. V rámci zpĜesnČní a vymezení byly vypuštČny prvky vedoucí po západním okraji lesa Svinný a navazující na jeho severní okraj. DĤvody k vypuštČní byly odborného a metodického charakteru. PĜedevším zde chybČlo systémové propojení prvkĤ dále severním smČrem. ýást tČchto stávajících prvkĤ byla vedena po lesních pozemcích, což je VKP stanovené zákonem a severnČ ležící plochy jsou na plochách ostatní neplodné pĤdy, þímž by mČl být nadále zachovám charakter ploch a nemČl by být snižován jejich stupeĖ ekologické stability. Pro zlepšování funkþnosti skladebných prvkĤ, pĜedevším pro jejich využívání dalšími organismy, je vhodné doplnit nelesní prvky o skupinovou až liniovou zeleĖ, v jejímž složení by mČly být i plodonosné druhy stromĤ a keĜĤ. V lesních prvcích pak nahrazovat souþasné monokulturní porosty smrku stanovištnČ odpovídajícími druhy dĜevin, vþetnČ druhĤ vtroušených (napĜ. tĜešeĖ ptaþí). Celý ÚSES je v Ĝešeném území plošnČ a funkþnČ provázaný a navazuje na sousední k.ú. Pro zvýšení jeho funkþnosti je nezbytné realizovat návrhovou (nefunkþní) þást regionálního biokoridoru RK 769. Pro trvalou a plnou funkþnost všech skladebných prvkĤ je nezbytné provádČt prĤbČžnou kontrolu jednotlivých skladebných prvkĤ a v pĜípadČ nutnosti provést jejich údržbu. Tu je tĜeba provádČt v období nejvhodnČjším pro jednotlivé typy tČchto prvkĤ a jejich poslání a po dohodČ s orgánem ochrany pĜírody. Zaplocování pozemkĤ v prvcích ÚSES je možné jen po období nezbytnČ nutné (ochrana kultur, pasení apod.), a to vždy tak, aby jednotlivé typy ochrany umožĖovaly prĤchod druhĤ, které neohrozí úþel oplocení (napĜ. pastvinu neoplocovat až k pevné zemi oproti oplocení zabraĖujícímu okusu vysázených stromĤ). Skladebné prvky ÚSES V západní þásti území leží regionální biocentrum 526 Babiþþino údolí. Tento prvek je zpĜesnČn, je plnČ funkþní a propojitelný se sousedními obcemi ýervená Hora, Lhota pod HoĜiþkami, Slatina nad Úpou, Vestec a ýeská Skalice. Biocentrum je kombinované, složené z rĤzných typĤ ploch. PĜevažující zastoupení zde mají lesy ležící na svazích údolí. ýást tČchto ploch je zaĜazena do lesĤ zvláštního urþení a lesĤ ochranných. Tyto dva typy se svým složením lesních porostĤ blíží pĜírodČ blízkému lesnímu biotopu. V þásti lesních ploch jsou lesy hospodáĜské s pĜevahou smrkových porostĤ.

56


Tyto plochy je tĜeba postupnČ doplĖovat a nahrazovat stanovištnČ odpovídajícími druhy. Luþní porosty leží v nivČ toku Úpy. Luþní porosty jsou þásteþnČ pozmČnČné a pravidelnČ udržované. Osou biocentra prochází tok Úpy, který umožĖuje migraci vodních organismĤ. Ta je prozatím mírnČ snížena existencí „Viktorþina“ splavu, který je pro þást vodních organismĤ neprĤchodný. V luþní þásti nivy jsou zbytky otevĜených závlahových systémĤ, které se již pravidelnČ nevyužívají. Z jižní þásti biocentra 526 Babiþþino údolí vychází východním smČrem biokoridor RK 769, který je vymezen v nezbytném rozsahu na orné pĤdČ, kde je nefunkþní. Biokoridor je veden po funkþních plochách TTP a PUPFL. Nefunkþní þást RK 769 je navržena jako VPO. Biokoridor je funkþnČ napojitelný na sousední obce ýeská Skalice a Studnice. Místní prvky ÚSES (biocentrum LC1 a biokoridor LK1) navazují ve východní þásti území na regionální biokoridor RK769. Jsou plnČ funkþní a napojitelné na sousední obec Studnice. Lokální prvek (biokoridor LK2) vedoucí na severní stranČ území z regionálního biocentra 526 Babiþþino údolí je þásteþnČ funkþní. U nefunkþní þásti je podkroþen šíĜkový parametr biokoridoru, ale je v souladu s pĜevzatým Plánem spoleþných zaĜízení (schválené KPÚ). Souþástí vymezeného LK2 jsou i úþelové komunikace, jejichž využití se neomezuje. Tyto cesty však napomáhají migraci organizmĤ v krajinČ, a to nejen jako orientaþní pás, ale i s doprovodným lemem jsou významným ekotonovým spoleþenstvem. ÚP nepĜebírá interakþní prvky ze schválených KPÚ, jež jsou souþástí Plánu spoleþných zaĜízení, protože umožĖuje jejich realizaci jako pĜípustnou funkci (zeleĖ) na plochách s rozdílným zpĤsobem využití. Tím zároveĖ umožĖuje rozvoj dalších „zelených“ prvkĤ v krajinČ nezávisle na vydaném ÚP. PĜehled všech prvkĤ a jejich základních charakteristik je uveden v následující tabulce a znázornČn v grafických pĜílohách. Pehled prvk ÚSES V následující tabulce jsou uvedena v jednotlivých sloupcích tato data: ýíslo - oznaþení prvku v mapové pĜíloze Název - název prvku Význam - význam a typ prvku: R – regionální, L – místní, C – biocentrum, K - biokoridor Typ plochy: ZPF- zemČdČlský pĤdní fond, PUPFL – pozemky pro plnČní funkce lesa, VP – vodní plochy a toky, K- kombinovaný (smíšený) Rozloha – rozloha prvku, odeþtena z GIS podkladu Popis - struþný popis prvku íslo Název Význam

Typ plochy

Rozloha (v ha)

Popis Údolí Ĝeky Úpy a její tok s doprovodnou zelení a nivou

526

Babiþþino údolí

RB

K

133,8437

769

-

RK

K

Celkem 2,591, Funkþní þást vedena po nefunkþní þást PUPFL a TTP, nefunkþní 0,9358 vedena po orné pĤdČ.

1

-

LC

K

3,1287

PozmČnČné lesní porosty a niva toku Olešnice

57


1

-

LK

K

0,6050

Lesní porosty pĜi toku Olešnice

2

-

LK

K

Celkem 1,1724, Lesní a luþní spoleþenstva, nefunkþní þást orná pĤda. 1,0457

ProtipovodĖová opatĜení a liniové stavby dopravní a technické infrastruktury budou projektovány a umisĢovány tak, aby neohrozily trvalou funkþnost jednotlivých prvkĤ ÚSES. PĜedevším se jedná o volbu vhodné trasy a pĜednostní využití již stávajících tras technické infrastruktury. Pokud to technické podmínky umožĖují, tak tyto prvky pĜednostnČ umisĢovat pod zem. Volit období realizace do doby, kdy bude daný prvek nejménČ ohrožen. Na plochách ÚSES a v jejich blízkosti je nutné vylouþit þinnosti, které by mohly vést k trvalému ochuzení druhové bohatosti, ke snížení ekologické stability a narušení funkþnosti. PĜedevším se jedná o trvalé zmČny v dochovaných prvcích krajiny a zpĤsobu obhospodaĜování nebo umisĢování takových þinností, které mohou svým dopadem omezit využívání daného prvku – napĜ. hlukem, odpadními látkami apod. Veškeré zásahy v prvcích ÚSES musí být podĜízeny zájmu o jejich trvalou funkþnost a musí být koordinovány. PĜi výsadbČ a obnovČ prvkĤ ÚSES používat výhradnČ pĤvodní druhy rostlin odpovídající stanovištním podmínkám, což je nedílný pĜedpoklad udržení a zlepšování funkþnosti tČchto prvkĤ.

PROSTUPNOST KRAJINY Biologická prostupnost krajiny je mírnČ omezená (tvar a poloha ZÚ v Ĝešeném území a velikost pĤdních honĤ). Pro zvýšení prostupnosti je nutno realizovat opatĜení v prvcích ÚSES vedoucích ke zkvalitĖování funkþnosti skladebných prvkĤ, pĜedevším biokoridorĤ a postupným osazováním volné krajiny liniovou a skupinovou zelení. Ta bude pĤsobit nejen jako krajinotvorný prvek a migraþní koridor, ale také jako orientaþní bod v krajinČ, nabídka možnosti úkrytu, odpoþinku, þásteþné obživy a v neposlední ĜadČ i možnosti posedu a rozhledu. Pro zvýšení prostupnosti vodních organismĤ je nezbytná pravidelná údržba tokĤ, pĜedevším odstraĖování migraþních pĜekážek. Dopravní prostupnost krajiny (vþetnČ nemotorové) je zabezpeþena systémem silnic a ostatních komunikací vþetnČ jejich pĜípustného doplnČní v ZÚ i v rámci zastavitelných ploch. Tento systém je doplnČn sítí stabilizovaných úþelových komunikací v nezastavČném území. ÚP neruší stávající cesty a pČšiny, které lze využívat v souladu s jejich posláním a tradicí. Tím umožĖuje jejich úpravy, pĜehodnocování, ale i využití pro rozšíĜení rĤzných netypických nebo atraktivních typĤ dopravy nebo zážitkové turistiky – viz þást ad I.1.d) této kapitoly. PROTIEROZNÍ OPATěENÍ V Ĝešeném území se pro tento úþel samostatnČ plochy nevymezují, protože pĜevážná þást zemČdČlských ploch (s vyšší sklonitostí) je kryta trvalým travním porostem a smyv z orné pĤdy je minimalizován. ýást protierozní funkce plní i prvky ÚSES a dílþí opatĜení v rámci ochrany pĜed povodnČmi. Jejich konkrétní podobu a umístČní je tak možno realizovat v souladu s KPÚ a jejich Plánech spoleþných zaĜízení, nebo samostatnČ dle potĜeby a požadavkĤ majitelĤ a nájemcĤ ZPF, popĜípadČ jiných oprávnČných subjektĤ v celém území obce.

58


OCHRANA PěED POVODNċMI ÚP respektuje stanovené záplavové území Úpy vydané Rozhodnutím KÚ KHK z 1. 11. 2007 pod þ.j. 17404/ŽP/2007. Tímto rozhodnutím bylo stanoveno záplavové území Úpy, a to v úseku ústí – Havlovice, úsek 0 – 28,50 Ĝíþního km pro Q100. Stanovené záplavové území leží mimo ZÚ Žernova, ZÚ Rýzmburka, pouze se dotýká jihozápadním okrajem ZÚ Pohodlí. Záplavové území (QA, Q100) se nachází v BabiþþinČ údolí. Z aktualizace povodĖového plánu zpracovaného k datu 11. 7. 2013 (zpracovatel VodohospodáĜský rozvoj a výstavba, a.s., Hydrosoft Veleslavín, a.s., ve spolupráci s Mgr. Liborem Mojžíšem) vyplývají místa omezující odtokové pomČry na významném toku Úpa, jedná se o silniþní most (Bílý most), který propojuje þást Rýzmburk a silnici III/3048, dále o dĜevČné lávky, objekty ohrožené povodní þp. 91 a þp. 92 v osadČ Pohodlí. ProtipovodĖová opatĜení v Ĝešeném území nejsou plánována. ÚP reaguje na popsanou situaci pĜipuštČním opatĜení protipovodĖové ochrany ve všech plochách na celém území obce. ÚP návrhem koncepce uspoĜádání území nezvyšuje souþasné riziko povodĖových stavĤ. SamostatnČ nenavrhuje protipovodĖová opatĜení, ale v obecné rovinČ pĜipouští budování protipovodĖových opatĜení na celém území obce. REKREACE Stávající rekreaþní využití území je smČĜováno do stabilizovaných ploch bydlení (rekreaþní chalupy nebo chaty) a do volné krajiny. ÚP nadále umožĖuje rekreaþní využití stabilizovaných i návrhových ploch pro bydlení. Pro podporu cestovního ruchu a rekreace se pĜipouští využití i dalších stabilizovaných a návrhových ploch (napĜ. OV, OM). Pro krátkodobou rekreaci, soustĜedČnou pĜevážnČ do Babiþþina údolí, ÚP nadále zachovává stávající síĢ cest a stezek a umožĖuje jejich rozvoj Pro podporu rekreaþního využití ÚP dále pĜipouští budování infrastruktury pro cestovní ruch. Pro zvýšení turistické atraktivity území se navrhuje plocha pro stavbu rozhledny Z13* (OV). V okolí Žernova je hned nČkolik turistických zajímavostí, které jsou spjaty i s Babiþþiným údolím. Jedná se o Bílý most, který stojí nedaleko Viktorþina splavu a pĜevádí komunikaci pĜes Úpu údolím k Žernovu. ýervený most je zajímavou technickou památkou a pĜeklenuje Úpu pod rýzmburským altánem. Oba mosty jsou dĜevČné a vede pĜes nČ þervená a žlutá turistická trasa. Za zmínku stojí také zapomenutý kamenný most v Šibeniþní rokli, ke kterému dosud nevede žádná turistická trasa, ale ÚP pĜipouští jeho zpĜístupnČní, a tím podpoĜení jeho atraktivity pro cestovní ruch. V okolí je také nČkolik významných lávek – Žernovská (slavnostnČ otevĜena 27. 4. 2002) a Pohodelská (nedávno opravená). ObČ slouží nemotorové dopravČ. V úžlabinČ za Žernovem se nachází kamenný kĜíž na hrobČ rakouských a pruských hulánĤ z bitvy z roku 1866. Celá oblast je protkána nauþnou stezkou 1866. ÚP všechny tyto turistické zajímavosti respektuje. DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN Plochy pro dobývání ložisek nerostných surovin se v území nevyskytují a ani nebyly navrženy, a to i vzhledem k neexistenci provČĜených nebo prognózních zásob nerostĤ.

59


OCHRANA OBYVATELSTVA, OBRANA A BEZPEýNOST STÁTU Souþasný systém civilní ochrany obyvatelstva je stabilizován. V souladu s koncepcí ÚP budou Ĝešeny požadavky ochrany dle § 20 vyhlášky þ. 380/2002 Sb., k pĜípravČ a provádČní úkolĤ ochrany obyvatelstva v tČch bodech, které danému území pĜísluší dle havarijního plánu a krizového plánu Královéhradeckého kraje. VšeobecnČ pro územní a stavební þinnost v Ĝešeném území platí, že pĜedem bude s Vojenskou ubytovací a stavební správou Pardubice, Teplého 1899, projednána výstavba: Vymezená území – celé správní území se nachází v OP radiolokaþního prostĜedku Nepolisy. Vymezeným územím MO ve smyslu § 175 SZ, v nČmž lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základČ závazného stanoviska Ministerstva obrany, je þást Ĝešeného území v OP komunikaþního nadzemního vedení, a to pro tyto druhy výstavby: • stavby vyšší než 15 m nad terénem; • výstavba nebytových objektĤ (továrny, haly, skladové a obchodní komplexy, rozsáhlé stavby s kovovou konstrukcí apod.); • stavby vyzaĜující elektromagnetickou energii (ZS radiooperátorĤ, mobilních telefonĤ, vČtrných elektráren apod.); • stavby dálkových kabelových vedení (el. energie NN, VN, VVN, trasy všech druhĤ telefonních kabelĤ) a dalších inženýrských sítí; • zmČny využití území; • nové trasy pozemních komunikací, jejich pĜeložky, rekonstrukce, výstavba, rekonstrukce a rušení objektĤ na nich vþetnČ silniþních mostĤ, þerpacích stanic PHM; • nové dobývací prostory vþetnČ rozšíĜení pĤvodních; • výstavba nových letišĢ, rekonstrukce ploch a letištních objektĤ, zmČna jejich kapacity; • zĜizování vodních dČl (pĜehrady, rybníky); • vodní toky – výstavba a rekonstrukce objektĤ na nich, regulace vodního toku a ostatní stavby, jejichž výstavbou dojde ke zmČnám pomČrĤ vodní hladiny; • Ĝíþní pĜístavy – výstavba a rekonstrukce kotvících mol, manipulaþních ploch nebo jejich rušení; • železniþní tratČ, jejich rušení a výstavba nových, opravy a rekonstrukce objektĤ na nich; • železniþní stanice, jejich výstavba a rekonstrukce, elektrifikace, zmČna zaĜízení apod.; • veškerá výstavba dotýkající se pozemkĤ s nimiž pĜísluší hospodaĜit MO. Vojenská správa si vyhrazuje právo zmČnit pokyny pro civilní výstavbu, pokud si to vyžádají zájmy resortu MO. ad I.1.f) STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPģSOBEM VYUŽITÍ Pro využití jednotlivých typĤ ploch s rozdílným zpĤsobem využití se stanovuje s ohledem na souþasný charakter jejich užívání a s ohledem na optimální rozvoj urbanistické kompozice všech sídel hlavní (pĜevažující) využití a pĜípustné využití. Pro tato využití se nestanovují obecnČ žádné podmínky. Neuvedené využití je obecnČ považováno za nepĜípustné (tzv. pozitivní vymezení). V ÚP stanovené podmínky využití jednotlivých typĤ ploch s rozdílným zpĤsobem využití upĜesĖují a doplĖují podmínky obsažené v pĜíslušných ustanoveních vyhlášky þ. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území a vyhlášky þ. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, obČ v platném znČní. Jednotlivým typĤm ploch odpovídá i nastavení podmínek prostorového uspoĜádání – základních podmínek ochrany krajinného rázu s ohledem na požadavek respektování dosavadního charakteru a struktury zástavby území obce, které jsou stanoveny pro

60


zachování souþasného charakteru a struktury krajiny (viz þást ad I.1.e) této kapitoly. Intenzita využití stavebních pozemkĤ je stanovena na základČ souþasného skuteþného stavu v ZÚ, charakteristického pro zástavbu území obce, a to v þlenČní dle zpĤsobĤ využití ploch. Cílem je nezahušĢování souþasné urbanistické kompozice obce, její doplnČní a rozvoj pĜi zachování dosavadní struktury zástavby. DoplĖující podmínky pro využití vybraných ploch s rozdílným zpĤsobem využití vycházejí pĜedevším ze zájmu o ochranu a rozvoj hodnot území obce pĜi respektování relevantních limitĤ využití území. Jsou stanoveny jak pro zpĜesnČní obecnČ platných právních pĜedpisĤ, tak na základČ požadavkĤ DO ze schváleného Zadání ÚP, pĜípadnČ z navržené urbanistické koncepce. V plochách s funkþním využitím pro bydlení a jiných, pokud v nich mohou teoreticky vznikat chránČné prostory, ležící v hlukem zasaženém území ze silnice III. tĜídy, bude vylouþeno umístČní staveb pro bydlení a ostatních staveb obnášejících chránČné prostory, pokud nebude prokázán soulad s požadavky právních pĜedpisĤ na ochranu zdraví pĜed hlukem v souladu s požadavky zákona þ. 258/2000 Sb., o ochranČ veĜejného zdraví a o zmČnČ nČkterých zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Hygienické limity hluku pro chránČný venkovní prostor a chránČný venkovní prostor staveb upravuje § 11 NaĜízení vlády þ. 148/2006 Sb., o ochranČ zdraví pĜed nepĜíznivými úþinky hluku a vibrací v souladu s § 30 zákona þ. 258/2000 Sb. Výšková regulace zástavby akceptuje historickým vývojem dosaženou souþasnou hladinu zástavby, kterou dotváĜí s cílem respektování charakteru zástavby území a jeho souþasných dominant (kromČ ojedinČlé stavby rozhledny). Z dosavadního procesu poĜízení ÚP vyplynula potĜeba vylouþení umísĢování staveb, zaĜízení þi jiných opatĜení pro úþely tČžby (§ 18 odst. 5 SZ). Z požadavkĤ uplatnČných ve stanoviscích DO (Správa CHKO Broumovsko, KHS, KHK a MÚ Náchod OŽP) k Návrhu ÚP pro spoleþné jednání vyplynulo rozšíĜení Dopl ujících podmínek pro využití vybraných ploch s rozdílným zpsobem využití vetn dopl ujících podmínek ochrany krajinného rázu v oblasti ochrany veĜejného zdraví a v oblasti ochrany pĜírody (NPP). ad I.1.g) VYMEZENÍ VEěEJNċ PROSPċŠNÝCH STAVEB, VEěEJNċ PROSPċŠNÝCH OPATěENÍ, STAVEB A OPATěENÍ K ZAJIŠġOVÁNÍ OBRANY A BEZPEýNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKģM A STAVBÁM VYVLASTNIT Pro zajištČní možnosti realizace opatĜení ve veĜejném zájmu v oblasti územního systému ekologické stability se toto opatĜení vymezuje jako veĜejnČ prospČšné ve smyslu pĜíslušných ustanovení SZ. V ÚP je vymezeno VPO pro ÚSES. Požadavek na vymezení tohoto VPO pro ÚSES regionální úrovnČ vyplývá z vydaných ZÚR KHK, protože se jedná o doplnČní nefunkþní þásti regionálního prvku RK 769 (VU1) v k.ú. Žernov u ýeské Skalice. ad I.1.h) VYMEZENÍ VEěEJNċ PROSPċŠNÝCH STAVEB A VEěEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PěEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ýÍ PROSPċCH JE PěEDKUPNÍ PRÁVO ZěIZOVÁNO, PARCELNÍCH ýÍSEL POZEMKģ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A PěÍPADNċ DALŠÍCH ÚDAJģ PODLE § 5 ODST. 1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA VPS ani veĜejná prostranství tohoto charakteru nejsou vymezeny, neboĢ jejich potĜeba z prĤbČhu poĜizování ÚP nevyplynula.

61


ad I.1.i) STANOVENÍ KOMPENZAýNÍCH OPATěENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA ÚP nestanovuje žádná kompenzaþní opatĜení – viz kap. II. 1. j).

II.1.j) Zpráva o vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení vetn výsledk vyhodnocení vliv na životní prostedí Vzhledem k rozloze, charakteru území a požadavkĤm k Ĝešení v ÚP, není požadováno zpracování vyhodnocení vlivĤ ÚP na životní prostĜedí podle zákona þ. 100/2001 Sb., o posuzování vlivĤ na životní prostĜedí v platném znČní (Krajský úĜad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostĜedí a zemČdČlství, oddČlení EIA a IPPC - þ.j. 10340/ZP/2013 ze dne 3. 6. 2013) a je vylouþen významný vliv ÚP na území soustavy NATURA 2000 (Krajský úĜad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostĜedí a zemČdČlství, oddČlení ochrany pĜírody a krajiny - þ.j. 9033/ZP/2013-Nj ze dne 20. 5. 2013). Není proto požadováno ani zpracování vyhodnocení vlivĤ ÚP na udržitelný rozvoj území.

II.1.k)

Stanovisko krajského úadu podle § 50 odst. 5

Nevydáno z dĤvodu uvedeného v kapitole II. 1. j).

II.1.l) Sdlení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohlednno, s uvedením závažných dvod, pokud nkteré požadavky nebo podmínky zohlednny nebyly NeuplatĖuje se z dĤvodu uvedeného v kapitole II. 1. j).

II.1.m) Vyhodnocení úelného využití zastavného území a vyhodnocení poteby vymezení zastavitelných ploch Využívání ZÚ je ve shodČ s požadavky ÚP na ochranu základních hodnot venkovského prostĜedí. Hlavním požadavkem platného ÚP je zachování základního þlenČní prostorové koncepce sídla, jež je modelováno ve vztahu k historickému vývoji a dává obci jeho nezamČnitelnou identitu. Typický charakter venkovského osídlení je zde reprezentován historickou þásti, tj. návsí s blízkou školou, jež byly historicky založeny na vrcholku kopce a jsou z daleka viditelným orientaþním bodem. Postupné rozrĤstání obce mimo toto jádro nese stopy jednotlivých historických etap, z nichž významný je rozvoj zemČdČlství. Stávající urbanistická koncepce zachovává pĤvodní charakter obce jako jednu z významných kulturních hodnot. Ta je charakteristická svou rĤznorodostí zástavby s venkovským bydlením, zemČdČlskými objekty, drobnČjšími výrobními objekty, plochou

62


sportu. Z þásti jsou tyto objekty dnes využívány ke službám a rekreaci. ZároveĖ zde hraje významnou roli pĜírodní hodnota v podobČ hlubokého lesnatého údolí Ĝeky Úpy a zalesnČný chlumek na východním okraji území. Krajinnou mozaiku pak doplĖují zemČdČlské pozemky, a vzrostlá zeleĖ v krajinČ a zelené plochy zahrad a veĜejných prostranství v sídle. Ty spolu s diferencovanou výškovou hladinou zástavby dodávají obci polootevĜený charakter, z nČhož je možný únik do otevĜené krajiny a nedalekých lesních ploch. Vlastní zástavba je mírnČ narušena prĤchodem frekventované komunikace III. tĜídy, která prochází napĜíþ ZÚ. Z hlediska krajinného rázu patĜí obec pĜevážnČ do oblasti 3 Podkrkonoší a 9 – Opoþensko s krajinným typem lesozemČdČlské krajiny. V návaznosti na polootevĜený charakter sídla má krajina charakter otevĜený, který se uzavírá pouze na západní stranČ vstupem do lesnatého údolí Ĝeky Úpy. Samotný pobyt v otevĜené krajinČ nabízí dálkové výhledy na vrcholky Krkonoš a Orlických hor nebo naopak blízké pohledy na Zlíþ, ýeskou Skalici s pĜehradou Rozkoš a vzdálenČjší Dobrošov. V tČchto pohledech se prolíná kraj Aloise Jiráska s krajem Boženy NČmcové a dává území osobitý náboj genia loci. Lesní porosty a luþní niva podél Úpy, jakož i vodoteþ Olešnice, mají nejen pozitivní vliv na zdejší obyvatele, ale zároveĖ umožĖují prostupnost organismĤ a þlovČka mezi vlastním ZÚ a volnou krajinou. Zelené plochy a klíny prostupující z volné krajiny do ZÚ umožĖují migraci organismĤ a v samotném ZÚ pak má zeleĖ nezastupitelnou estetickou a ekologickou úlohu. Tyto plochy slouží i obyvatelĤm pro snadnČjší výstup ze zastavČných míst do volného prostoru. Pro uchování kulturních hodnot spoþívajících v urbanistickém uspoĜádání a charakteru sídla, odrážející spjatost a provázanost s okolní krajinou, je nevhodné umisĢovat novou výstavbu do stabilizovaných ploch v zastavČném území, a tím ji neúmČrnČ zahušĢovat. ZároveĖ tak vytváĜet ucelenou urbanistickou hradbu bránící migraci a zvykovému pohybu místních osob. Se zahuštČním zástavby vzrĤstá riziko snížení zastoupení zelených ploch a vzrostlé krajinotvorné zelenČ. V neposlední ĜadČ by nadmČrné zahuštČní zástavby vedlo ke ztrátČ tradiþních výhledĤ a prĤhledĤ jak uvnitĜ ZÚ, tak vnČ tohoto území. Z urbanistického hlediska by nárĤst poþtu domĤ v ZÚ vedl ke ztrátČ identity podkrkonošské obce a spíše by se pĜiblížila svou hustotou zástavby typu satelitĤ u vČtších mČst v Polabí. Pro zachování charakteru obce a umožnČní jejího dalšího rozvoje je tak nezbytné nabídnout nové rozvojové plochy v návaznosti na stávající ZÚ, a to jak v rozdílné velikosti, tak rĤzných místech obce a ploch uvnitĜ ZÚ využít pouze k citlivému dotvoĜení urbanismu sídla. ZÚ obce Žernov, vymezené dosud platnou ÚPD, je z pĜevážné þásti dlouhodobČ využíváno úþelnČ a intenzivnČ v souladu s touto dokumentací. V dosud platné ÚPD obce jsou vymezeny zastavitelné plochy pĜedevším pro bydlení, obþanské vybavení, výrobní služby a výrobu. Na základČ požadavku na pĜijetí nového ÚP bylo provedeno vyhodnocení využitelnosti stávajících ploch. Z tohoto vyhodnocení a následnČ provedených analýz demografického vývoje a geografických souvislostí byly stávající plochy pĜehodnoceny a navrženy nové rozvojové plochy s cílem optimálního využití ZÚ, zkvalitnČní životního prostĜedí a minimalizace dopadĤ (záborĤ) na okolní krajinné prostĜedí obce. Plochy individuálního bydlení a rekreace Lokality v dosud platné ÚPD 1 2

Míra naplnČní

30 % 100 %

Rozloha v ha bez ploch oznaþených * 1,03 0

ZpĤsob zapracování do ÚP

Stabilizovaná plocha, novČ plocha Z3 Stabilizovaná plocha

63


63

100 %

0

64

100 %

0

65 66 67 3 4 5 6 7 8 11 70 71

20 % 10 % 0% 0% 18 % 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0%

0,67 1,43 0 0 1,25 0,10 0,33 0,37 0,44 0 1,63 0,15

Stabilizovaná plocha, novČ plocha Z2* Stabilizovaná plocha, novČ plocha Z2* NovČ plocha Z4 NovČ plocha Z12 NovČ plocha Z8* Stabilizovaná plocha, þást do R2 NovČ do ploch Z10a, Z10b NovČ do plochy Z10b NovČ do plochy Z9 NovČ do plochy Z9, þást Z8* NovČ do plochy Z6a PĜesun do R1 NovČ plochy Z1a, Z1b NovČ plocha Z10b

Ze všech zastavitelných ploch (16) pro bydlení, vymezených dosud platnou ÚPD, zbývá k využití 6 ploch ve své pĤvodní rozloze a jsou buć dále samostatné nebo jsou dílþí þástí novČ navrhovaných ploch pro bydlení, 4 plochy jsou z þásti využity a zbytek rozlohy se pĜevádí do nového ÚP a 6 ploch je již stabilizováno, pĜevedeno do územní rezervy nebo je v územní pĜípravČ (*). Celková rozloha ploch z dosud platné ÚPD, jež bude pĜebírána do nového ÚP, je 7,4 ha. Na této ploše je možné, pĜi prĤmČrné velikosti plochy pro 1 RD 1 500 m2, umístit celkem 49 RD. Plocha 1 500 m2 je volena z dĤvodu zachování civilizaþních a kulturních hodnot území (ráz sídla) a nejsou v této ploše zapoþítány komunikace, veĜejná prostranství a prĤhledová místa. ZároveĖ by tato plocha pro 1 RD nemČla vyvolávat xenofobní nesnášenlivost a vést k rasové a sociální segregaci starousedlíkĤ a novČ pĜíchozích. KvalifikovanČ lze odhadovat, že zĤstatková plocha by mohla být ve skuteþnosti využita pouze pro umístČní 41 RD (celková plocha potĜeby pro 1 RD 1 800 m2). Tento poþet se zdá na první pohled dostateþný, avšak pĜi bližším vyhodnocení demografického vývoje (pĜírĤstek obyvatel v letech 2009 až 2012), geografické polohy sídla a požadavkĤ na ochranu pĜírody a ochranu krajinného rázu, je v návrhovém horizontu ÚP – rok 2028 nedostateþný.

Plochy obþanského vybavení Zastavitelné plochy pro obþanské vybavení, vymezené dosud platnou ÚPD, jsou v ÚP pĜehodnoceny a redukovány. Na základČ demografické analýzy a geografické polohy lze konstatovat, že obec má odpovídající návrh veĜejné infrastruktury, kterou je tĜeba v rámci vymezených ploch pĜedevším doplĖovat a zkvalitĖovat. Lokality v dosud platné ÚPD 10

Míra naplnČní

Rozloha v ha


0%

0,38

Vypouští se

S ohledem na potĜeby trvale bydlících obyvatel je nutné v novém ÚP stabilizovat plochy umožĖující umístČní obþanského vybavení.

64


Plochy pro výrobu Zastavitelné pĜehodnoceny. Lokalita v dosud platné ÚPD 12 13 14

plochy

Míra naplnČní 30 % 0% 0%

výroby

a

skladování,

vymezené

platnou

ÚPD,

jsou

Rozloha v ha


0,47 0,25 0,46

NovČ plocha Z14 Vypouští se ZmČna využití, novČ do plochy Z5 (SV)

Dlouhodobý vývoj zamČstnanosti ve vlastní obci se i pĜes nabídku podnikatelských ploch v dosud platné ÚPD nepodaĜilo výraznČji podpoĜit. PĜesto je tĜeba nadále nabídnout plochy pro podnikatelské aktivity nebo je pĜipustit i v dalších plochách s rozdílným zpĤsobem využití. Odborný odhad potĜeby zastavitelných ploch pro bydlení Návrhový horizont ÚP pro stanovení kapacit ploch – rok 2028. V následujících 15 letech se tedy oþekávají: -

požadavky vyplývající z demografického vývoje požadavky vyplývající z nechtČného soužití požadavky vyplývající z polohy obce požadavky vyplývající z kvality ŽP a pĜírodních hodnot území obce rezerva

30 b.j. 15 b.j. 20 b.j. 10 b.j. 5 b.j.

Celkem

80 b.j.

Odhad potĜeb ploch pro bydlení je podložen dílþími odbornými analýzami, pĜedpokladem velikosti cenzovní domácnosti v uvažovaném období 2,5 a pĜedpokladem mírnČ podprĤmČrné rozvodovosti se zájmem o setrvání v místČ a zlepšením sociálních podmínek vedoucích k mírnému zvýšení porodnosti. Pro zajištČní životních a technických podmínek kvalitního bydlení (veĜejná prostranství, pĜíjezdové komunikace, inženýrské sítČ apod.) je prĤmČrná plocha pro 1 b.j. poþítána o rozloze 1 800 m2. Pro plochy smíšené obytné venkovské lze tak hypoteticky požadovat 144 000 m2. Vzhledem k tomu, že þást ploch z dosud platné ÚPD se stává souþástí novČ navrhovaných ploch nebo jsou již využity je skuteþná možnost využití ploch nižší. Závr: Pro obec je vypotena oekávaná celková poteba 144 000 m2 zastavitelných ploch pro bydlení v rodinných domech. Celková rozloha zastavitelných ploch bydlení vymezených v dosud platné ÚPD je 74 000 m2, což pokrývá pouze 51 % vypotené poteby plochy pro výstavbu RD. S ohledem na tento nedostatek je teba navrhnout nové rozvojové plochy pro bydlení o ideální rozloze 70 000 m2. Tuto potebu ÚP napl uje vymezením ploch pro bydlení (SV) v rozsahu 144 327 m2.

65


II.1.n) Vyhodnocení pedpokládaných dsledk navrhovaného ešení na zemdlský pdní fond a pozemky urené k plnní funkce lesa Pro rozvoj Žernova se pĜedpokládá využití pĜedevším volných ploch s požadovaným funkþním využitím v ZÚ, jejichž zastavČním nebudou dotþeny ZPF a PUPFL, nenaruší se ráz obce a nedojde ke zhoršení životního prostĜedí. Plochy mimo ZÚ jsou navrhovány pro rozvoj tam, kde bude jejich novým využitím co nejménČ negativnČ dotþen ZPF a PUPFL, krajinný ráz a kvalita životního prostĜedí. V návrhu ploch pro rozvoj obce byl respektován zákon þ. 334/1992 Sb., o ochranČ ZPF, vyhláška MŽP þ. 13/1994 Sb., kterou se upravují nČkteré podrobnosti ochrany ZPF, vyhláška MŽP þ. 48/2011 Sb., o stanovení tĜíd ochrany, Metodický pokyn odboru ochrany lesa a pĤdy ze dne 12. 6. 1996 þ.j. OOLP/1067/96 a zákon 289/1995 Sb., o lesích a o zmČnČ a doplnČní nČkterých zákonĤ (lesní zákon), vše v jejich platném znČní. Odvodnní rozsahu vymezení zastavitelných ploch – viz kap. II.1.m). Do vyhodnocení nejsou zahrnuty plochy pro ÚSES. Plochy ÚSES zĤstávají v ZPF nebo PUPFL s tím, že se na nich upraví hospodaĜení v souladu s typem prvku ÚSES a po dohodČ s orgánem ochrany pĜírody. Rozvojové plochy v ÚP nejsou na PUPFL navrhovány. Uvedené výmry zábor jsou maximální a vyjadují celou rozlohu návrhových ploch. Pi navazujících ízeních mže být od ata nejvýše ást odpovídající míe využití (zastavní), stanovené pro každý typ plochy s rozdílným zpsobem využití v kapitole I.1.f) ÚP. Pro plochy oznaþené * byl souhlas s odnČtím již vydán. Pro plochy Z17 – Z25 (DS) zábor vyþíslen není z dĤvodu vedení komunikací v KN jako ostatní plochy, ostatní komunikace. Zábor I. tídy je minimální, a to 0,10 ha. Z dĤvodu polohy obce a požadavku na rozvoj bez zakládání satelitních sídel byl minimalizován zábor pĤd II. tĜídy ochrany na 9,80 ha a III. tĜídy ochrany na 9,34 ha. Zábor IV. tĜídy je malého rozsahu 1,95 ha, a V. tĜídy 0,85 ha. Dotþení ploch ZPF je zpracováno do tabulky dle spoleþného metodického doporuþení MMR ýR a MŽP ýR z þervence 2011. Tabulka þ. 1 uvádí souhrn všech ploch na ZPF navržených pro rozvoj, vþetnČ kódu využití. Z tČchto ploch pouze plocha Z16 leží v ZÚ. Zábory v þlenČní dle zpĤsobu využití a jednotlivých ploch jsou zakresleny v samostatném výkresu II.2.c a podrobnČ vyhodnoceny v tabulkách. VýmČry jsou udávány v hektarech (po pĜípadném odeþtení rozlohy ploch ostatních – ș). Pozn.: OdlišnČ (barevnČ) je v tomto výkresu vyznaþeno zastavČné území, neboĢ doporuþená vizualizace by splynula s mapovým podkladem.

66


Tabulka . 1 „Vyhodnocení pedpokládaných dsledk navrhovaného ešení na zemdlský pdní fond“ Katastrální území: Žernov u ýeské Skalice ýíslo plochy

ZpĤsob využití plochy

Celkový zábor ZPF

Z1 (Z1a, Z1b) Z3

SV

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (v ha) chmelnice

vinice

zahrady

2,5937

orná pĤda 2,5919

-

-

SV

1,3376

1,3376

-

Z4

SV

0,7611

0,7611

Z5 Z6 (Z6a, Z6b) Z9

SV SV

0,9180 1,0824

SV

Z10 (Z10a, Z10b) Z11 Z12

Zábor ZPF podle tĜíd ochrany (ha)

Kód dotþených BPEJ

Investice do pĤdy (ha)

TTP

I.

II.

III.

IV.

V.

-

ovocné sady -

0,0018

0,1026

-

2,4911

-

-

51400 54410

-

-

-

-

-

-

0,1277

1,2099

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,6516

0,1095

-

-

0,5863 -

-

-

0,3317 0,7527

-

0,3297

-

0,9180 0,9777

-

0,1047

-

54300 54110 54300 50850 54300 54300 52011

0,9384

-

-

-

0,1381

-

0,8003

-

-

0,8797

0,0370

0,0217

SV

4,7943

2,0728

-

-

0,1211

0,1864

2,414

-

0,5659

3,4056

-

0,8228

SV

0,5701

-

-

-

0,2721

0,0350

0,2630

-

0,0092

0,5609

-

-

SV

1,4371

-

-

-

0,0374

-

1,3997

-

0,8723

0,5648

-

-

Plochy SV celkem Z14 VS Plochy VS celkem Z16 PV

14,4327 0,8886 0,8886 0,8173

7,3497 0,8886 0,8886 0,4105

-

-

1,6531 -

0,2214 -

5,2085 0,4068

0,1026 -

4,1224 0,8886 0,8886 0,7014

9,2215 0,1159

0,1417 -

0,8445 -

Plochy PV celkem K1 NL

0,8173 5,8953

0,4105 5,8953

-

-

-

-

0,4068 -

-

0,7014 4,0919

0,1159 -

1,8034

-

Plochy NL celkem ZÁBOR ZPF CELKEM

5,8953

5,8953

-

-

-

-

-

-

4,0919

-

1,8034

-

22,0339

14,5441

-

-

1,6531

0,2214

5,6153

0,1026

9,8043

9,3374

1,9451

0,8445

1,0581

52541 52011 54167 52511 52541

-

52511 52541 52511 52541 50850 54410 54300 54410 52511 52011 -

-

-

-

1,0581 4,3977 4,3977 5,4558

67


II.1.o)

Rozhodnutí o námitkách a jejich odvodnní

V prbhu poizování Územního plánu Žernov byly podány 4 námitky. Námitka . 1 Ing. Tomáš Dohnanský Námitka doruþená dne 28. 4. 2014, ý.j. 25494/2014/Výst Požadavek na zaĜazení pozemku parc. þ. 1078 v k.ú. Žernov u ýeské Skalice do ploch urþených k zalesnČní (plochy lesní/NL – plochy zmČny/). PĜílohou je situace výše uvedeného pozemku. Vyhodnocení námitky: Námitce . 1 se nevyhovuje OdĤvodnČní: Návrh Územního plánu Žernov vymezuje na pozemkové parcele þ. 1078 v k.ú. Žernov u ýeské Skalice plochy smíšené obytné venkovské (SV) v souladu s celkovou koncepcí územního plánu. V pĜípadČ urþení pozemkové parcely þ. 1078 na plochu lesní by došlo k nevhodnému zásahu do této koncepce. Vzhledem k tomu, že smČrem západním od rozvojové plochy Z10b se nachází regionální biocentrum, tak tímto smČrem nebude možný žádný další rozvoj obce ani v budoucnu. Dále by zmČnou na lesní plochu došlo k omezení vlastníkĤ dalších pozemkĤ v rozvojové ploše Z10b- ochranné pásmo lesa. V textové þásti návrhu Územního plánu Žernov jsou podrobnČ popsány podmínky pro využití ploch s rozdílným zpĤsobem využití vþetnČ základních podmínek ochrany krajinného rázu. Plochy smíšené obytné - venkovské (SV) mají uvedeno v pĜípustném využití napĜ.: veĜejná prostranství, sídelní zeleĖ, zemČdČlské plochy. Na základČ tČchto podmínek je možné na pozemkové parcele þ. 1078 vysazovat zeleĖ bez zmČny územního plánu. Námitka . 2 Ing. Tomáš Dohnanský Námitka doruþená dne 28. 4. 2014, ý.j. 25494/2014/Výst Požadavek na zakreslení zpĜístupnČní pozemkĤ parc. þ. 64/1, 64/2 a 63 v k.ú. Žernov u ýeské Skalice z pĜilehlých obecních komunikací dle nákresu. PĜílohou je situace s návrhy zahrnutí mezi plochy dopravní infrastruktury silniþní (DS - plochy zmČn). Vyhodnocení námitky: Námitce . 2 se nevyhovuje OdĤvodnČní: Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového upoĜádání, uspoĜádání krajiny a koncepci veĜejné infrastruktury; vymezí zastavČné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke zmČnČ stávající zástavby, k obnovČ nebo opČtovnému využití znehodnoceného území, pro veĜejnČ prospČšné stavby, pro veĜejnČ prospČšná opatĜení a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití tČchto ploch a koridorĤ. Návrh Územního plánu Žernov má na pozemkových parc. þ. 64/1, 64/2 a 63 v k.ú. Žernov u ýeské Skalice plochy smíšené obytné venkovské (SV) ve stabilizovaných plochách v souladu s celkovou koncepcí územního plánu. V plochách smíšených obytných venkovských (SV) nejsou navrhovány žádné nové plochy dopravní infrastruktury silniþní. Váš požadavek je nad rámec a podrobnost Ĝešení územního plánu a týká se dalších stupĖĤ (regulaþní plán, územní rozhodování). V textové þásti návrhu Územního plánu Žernov jsou podrobnČ popsány podmínky pro využití ploch s rozdílným zpĤsobem využití vþetnČ základních podmínek ochrany krajinného rázu. Plochy smíšené obytné - venkovské (SV) mají uvedeno v pĜípustném využití napĜ.: veĜejná prostranství, sídelní zeleĖ, dopravní a technická infrastruktura. Na základČ tČchto podmínek

68


je možné na pozemkových parc. þ. 64/1 ,64/2 a 63 v k.ú. Žernov u ýeské Skalice realizovat pĜístupy k tČmto pozemkĤm. Námitka . 3 Marie Špicarová Námitka doruþená dne 28. 4. 2014, ý.j. 2549Ĝ/2014/Výst Požadavek na zakreslení zpĜístupnČní pozemkĤ parc. þ. 64/1, 64/2 a 63 v k.ú. Žernov u ýeské Skalice z pĜilehlých obecních komunikací dle nákresu. PĜílohou je situace s návrhy zahrnutí mezi plochy dopravní infrastruktury silniþní (DS - plochy zmČn). Vyhodnocení námitky: Námitce . 3 se nevyhovuje OdĤvodnČní: Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového upoĜádání, uspoĜádání krajiny a koncepci veĜejné infrastruktury; vymezí zastavČné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke zmČnČ stávající zástavby, k obnovČ nebo opČtovnému využití znehodnoceného území, pro veĜejnČ prospČšné stavby, pro veĜejnČ prospČšná opatĜení a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití tČchto ploch a koridorĤ. Návrh Územního plánu Žernov vymezuje na pozemkových parc. þ. 64/1, 64/2 a 63 v k.ú. Žernov u ýeské Skalice plochy smíšené obytné venkovské (SV) ve stabilizovaných plochách v souladu s celkovou koncepcí územního plánu. V plochách smíšených obytných venkovských (SV) nejsou navrhovány žádné nové plochy dopravní infrastruktury silniþní. Váš požadavek je nad rámec a podrobnost Ĝešení územního plánu a týká se dalších stupĖĤ (regulaþní plán, územní rozhodování). V textové þásti návrhu Územního plánu Žernov jsou podrobnČ popsány podmínky pro využití ploch s rozdílným zpĤsobem využití vþetnČ základních podmínek ochrany krajinného rázu. Plochy smíšené obytné - venkovské (SV) mají uvedeno v pĜípustném využití napĜ.: veĜejná prostranství, sídelní zeleĖ, dopravní a technická infrastruktura. Na základČ tČchto podmínek je možné na pozemkových parc. þ. 64/1, 64/2 a 63 v k.ú. Žernov u ýeské Skalice realizovat pĜístupy k tČmto pozemkĤm. Námitka . 4 Josef Dohnanský Námitka doruþená dne 28. 4. 2014, ý.j. 25497/2014/Výst Požadavek na zakreslení zpĜístupnČní pozemkĤ parc. þ. 64/1, 64/2 a 63 v k.ú. Žernov u ýeské Skalice z pĜilehlých obecních komunikací dle nákresu. PĜílohou je situace s návrhy zahrnutí mezi plochy dopravní infrastruktury silniþní (DS - plochy zmČn). Vyhodnocení námitky: Námitce . 4 se nevyhovuje OdĤvodnČní: Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového upoĜádání, uspoĜádání krajiny a koncepci veĜejné infrastruktury; vymezí zastavČné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke zmČnČ stávající zástavby, k obnovČ nebo opČtovnému využití znehodnoceného území, pro veĜejnČ prospČšné stavby, pro veĜejnČ prospČšná opatĜení a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití tČchto ploch a koridorĤ. Návrh Územního plánu Žernov vymezuje na pozemkových parc. þ. 64/1, 64/2 a 63 v k.ú. Žernov u ýeské Skalice plochy smíšené obytné venkovské (SV) ve stabilizovaných plochách v souladu s celkovou koncepcí územního plánu. V plochách smíšených obytných venkovských (SV) nejsou navrhovány žádné nové plochy dopravní infrastruktury silniþní. Váš požadavek je nad rámec a podrobnost Ĝešení územního plánu a týká se dalších stupĖĤ (regulaþní plán, územní rozhodování). 69


V textové þásti návrhu Územního plánu Žernov jsou podrobnČ popsány podmínky pro využití ploch s rozdílným zpĤsobem využití vþetnČ základních podmínek ochrany krajinného rázu. Plochy smíšené obytné - venkovské (SV) mají uvedeno v pĜípustném využití napĜ.: veĜejná prostranství, sídelní zeleĖ, dopravní a technická infrastruktura. Na základČ tČchto podmínek je možné na pozemkových parc. þ. 64/1, 64/2 a 63 v k.ú. Žernov u ýeské Skalice realizovat pĜístupy k tČmto pozemkĤm.

II.1.p)

Vyhodnocení pipomínek

V prbhu pipomínky.

poizování

Územního

plánu

Žernov

nebyly

podány

žádné

Seznam zkratek a symbol a.s. ýEZ ýOV ýR ýS ýSN ýSÚ DN DýOV DO el. EVL ha CHKO KES KHS km KPÚ k.ú. KÚ kV kVA LC LK MINIS MMR MO MŠ MŽP NATURA 2000 NKP NN

akciová spoleþnost ýeské energetické závody þistírna odpadních vod ýeská republika þerpací stanice þeská státní norma ýeský statistický úĜad diametr nominál domácí þistírna odpadních vod dotþený orgán elektrický evropsky významná lokalita hektar chránČná krajinná oblast koeficient ekologické stability Krajská hygienická stanice kilometr komplexní pozemkové úpravy katastrální území krajský úĜad kilovolt kilovoltampér místní biocentrum místní biokoridor metodický pokyn ministerstvo pro místní rozvoj ministerstvo obrany mateĜská škola ministerstvo životního prostĜedí soustava chránČných území evropského významu národní kulturní památka nízké napČtí

70


NPP OOP OP ORP OŽP P+R PRVK Kk PUPFL PÚR ýR 2008 RD RK rr ěSD Sb. SLDB SO ORP s.r.o. STL SZ TR TS TTP ÚAP ÚP ÚPD ÚPNSÚ ÚPO ÚSES ÚSKP ýR ÚÚR VDJ VKP VN VPO VPS VUSS VVN WMS ZCHÚ ZPF ZŠ ZÚ ZÚR KHK ŽP

národní pĜírodní památka opatĜení obecné povahy ochranné pásmo obec s rozšíĜenou pĤsobností odbor životního prostĜedí prĤzkumy a rozbory Plán rozvoje vodovodĤ a kanalizací Královéhradeckého kraje pozemky urþené k plnČní funkcí lesa Politika územního rozvoje ýeské republiky 2008 rodinný dĤm regionální biokoridor radioreléová stanice ěeditelství silnic a dálnic sbírka sþítání lidu, domĤ a bytĤ správní obvod obce s rozšíĜenou pĤsobností spoleþnost s ruþením omezeným stĜedotlaký stavební zákon transformovna 110/35 kV elektrická stanice pro transformaci VN/NN trvalý travní porost ÚzemnČ analytické podklady pro území správního obvodu obce s rozšíĜenou pĤsobností Náchod 2012 územní plán územnČ plánovací dokumentace územní plán sídelních útvarĤ územní plán obce územní systém ekologické stability ÚstĜední seznam kulturních památek ýeské republiky Ústav územního rozvoje vodojem významný krajinný prvek vysoké napČtí veĜejnČ prospČšné opatĜení veĜejnČ prospČšná stavba Vojenská ubytovací a stavební správa velmi vysoké napČtí serverový produkt urþený pro zpracování GIS dat zvláštČ chránČné území zemČdČlský pĤdní fond základní škola zastavČné území Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje životní prostĜedí

71


Pouení Proti Územnímu plánu Žernov vydanému formou opatĜení obecné povahy nelze podat opravný prostĜedek (§ 173 odst. 2 zákona þ. 500/2004 Sb., správní Ĝád).

………………..

………………..

Eva Hudeþková

Mgr. Libor Mojžíš

místostarostka obce Žernov

starosta obce Žernov

72

TEXTOVÁ ÁST OD VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Recommend Documents