Projektový ATELIÉR AD s.r.o. Ing. arch. Jaroslav DAN K Husova 4,
. Bud jovice 370 01, tel. 387 311 238, mobil +420 605 277 998
OD VODN NÍ ÚZEMNÍO PLÁNU NETOLICE
Projektant: Projektový ateliér AD s.r.o. Husova 4, 370 01 eské Bud jovice Architekt: Ing. arch. Jaroslav Dan k Po izovatel: M stský ú ad Netolice Stavební ú ad Mírové nám stí 208 384 11 Netolice
ZÁZNAM O Ú INNOSTI SPRÁVNÍ ORGÁN, KTERÝ ÚP VYDAL:
OPRÁVN NÁ Ú EDNÍ OSOBA PO IZOVATELE:
Zastupitelstvo m sta Netolice
Jméno a p íjmení: Rudolf Strnad
ÍSLO JEDNACÍ:
FUNKCE: vedoucí stavebního ú adu, Netolice
DATUM VYDÁNÍ ÚP:
PODPIS:
DATUM NABYTÍ Ú INNOSTI:
OTISK Ú EDNÍHO RAZÍTKA
pare íslo
1
2/84
Obsah OD VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU .................................................................................................................... 3 a) postup po ízení a zpracování územního plánu ....................................................................................... 3 b)
vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah v území ......................................... 3
c)
soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územn plánovací dokumentací vydanou krajem................................................................................................................................................... 5
d)
soulad návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastav ného území ..... 7
e)
soulad návrhu s požadavky stavebního zákona a jeho provád cích právních p edpis .......................... 8
f)
soulad návrhu územního plánu s požadavky zvláštních právních p edpis a se stanovisky dot ených orgán podle zvláštních právních p edpis , pop ípad s výsledkem ešení rozpor .............................. 9
g)
zpráva o vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení v etn výsledk vyhodnocení vliv na životní prost edí ........................................ 9
h)
stanovisko krajského ú adu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona ......................................................... 9
i)
sd lení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledn no, s uvedením závažných d vod , pokud které požadavky nebo podmínky zohledn ny nebyly ....................................................................... 10
j)
vyhodnocení spln ní požadavk zadání ............................................................................................... 10
k)
komplexní zd vodn ní p ijatého ešení v etn vybrané varianty ......................................................... 18
l)
vyhodnocení ú elného využití zastav ného území a vyhodnocení pot eby vymezení zastavitelných ploch ................................................................................................................................................... 71
m)
vý et záležitostí nadmístního významu, které nejsou ešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s od vodn ním pot eby jejich vymezení ............................................................. 71
n)
vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na zem
lský p dní fond a pozemky
ur ené k vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na zem
lský p dní fond a
pozemky ur ené k pln ní funkce lesa.................................................................................................. 72 o)
návrh rozhodnutí o uplatn ných námitkách .......................................................................................... 84
p)
vyhodnocení uplatn ných p ipomínek .................................................................................................. 84
3/84
OD VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a)
postup po ízení a zpracování územního plánu
Bude dopln no po izovatelem.
b)
vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah v území
OBECNÉ ÚDAJE sto Netolice náleží v rámci územního len ní ve ejné správy pod správní obvod obce s rozší enou sobností (SO ORP) Prachatice. Území ešené územním plánem je vymezeno katastrálním územím (k. ú.) 703940 – Netolice se základními sídelními jednotkami Kratochvíle; Netolice; Petr v Dv r; Podroužský mlýn. Jižn sousedí s katastrálním územím (dále jen k. ú.) Lužice u Netolic – obec Lužice, s k. ú. Hrbov u Lhenic a T ebanice – m stys Lhenice, západn s k. ú. Žitná u Netolic a Obora u Hracholusk – obec Hracholusky, severn s k. ú. Velký Bor u Strunkovic – m stys Strunkovice nad Blanicí, s k. ú. Krtely, Malovice u Netolic a Pode išt – obec Malovice, východn s k. ú. Olšovice – obec Olšovice, s k. ú. Mahouš – obec Mahouš a s k. ú. Babice u Netolic – obec Babice. Z hlediska širších vztah leží m sto Netolice v severovýchodní ásti okresu Prachatice ve zvln né krajin obklopené rybníky, v šumavském podh í v pr rné nadmo ské výšce 420 m, zhruba na polovi ní cest z metropole jižních ech, eských Bud jovic (27 km) do Prachatic (20 km). Rozloha správního území iní 2 635ha, z toho orná p da zabírá pouze t icet procent a kolem jedné t etiny vým ry ešeného území je zalesn ná. Menší ást zabírají také louky (mén než jednu t etinu). Po et trvale žijících obyvatel se pohybuje kolem 2 604, z toho v produktivním v ku 1918 a s pr rným v kem 35 let. Hustota zalidn ní v Netolicích se pohybuje okolo 102 obyv./km 2. Hustota obce nedosahuje celorepublikového pr ru ( SÚ uvádí pr rnou hustotu zalidn ní v eské republice 133), ovšem v rámci okresu Prachatice, jakožto obce s rozší enou p sobností, pod který obec Netolice spadá, je nadpr rná.
AST VE SDRUŽENÍ OBCÍ sto Netolice je lenem mikroregionu Netolicko založeného v 4. Dubna 2003. Mikroregion sdružuje 10 následujících a obcí: Babice, Chvalovice, Hracholusky, Mahouš, Malovice, Netolice, N ice, Olšovice, Vit jovice. Toto seskupení obcí na základ Dohody o sdružení obcí má sídlo v Netolicích. Cílem je ešení spole ných problém obcí - uskute ování Programu obnovy vesnice. Obecným p edm tem innosti je koordinace postupu p i realizaci spole ných zám , ochrana a prosazování spole ných zájm a vytvá ení edpoklad pro vyvážený rozvoj zájmového území.
VE EJNÁ OB ANSKÁ VYBAVENOST – ZÁKLADNÍ INFORMACE sto Netolice má spádový význam jako správní st edisko, poskytující služby základní ob anské vybavenosti V tomto ohledu má spádový význam pro mnohé menší obce ve svém okolí. Správní obvod obce s pov eným obecním ú adem Netolice je vymezen územím obcí: Babice, Chvalovice, Lužice, Mahouš, Malovice, ice, Olšovice. Službami místními jsou zejména m stský ú ad (stavební ú ad, matri ní ú ad, m stská policie), mate ská, základní škola, základní um lecká škola, st edisko pro volný as d tí a mládeže, sportovní haly, fotbalový stadion, h išt , koupališt , motokrosové závodišt , obchody, restaurace, kulturní d m, knihovna, muzeum, ordinace léka , domov pro seniory, pošta, spo itelna, obvodní odd lení policie R, kostel, h bitov, restaurace a obchody, svaz dobrovolných hasi . Služby nadmístního významu (obchod, zdravotní služby, vyšší odborné školství, kultura, sport apod.) jsou poskytovány m stem Prachatice, áste pak m stem Vimperk. Za dalšími pot ebami nadmístní ob anské vybavenosti vyjíždí lidé do m sta eské Bud jovice. A to zejména do vyšších odborných, st edních a vysokých škol, nákupních za ízení, dále pak za odbornými léka i (služby
4/84
sociální pé e, zdravotní za ízení, nemocnice), státní správou, kulturou a sportovními aktivitami (divadlo; kino; muzeum; fotbalový, atletický a zimní stadion, krytý plavecký bazén apod.). V ešeném území se nenacházejí objekty významné pro obranu státu. Riziko p edstavují mimo ádné události vzniklé p sobením p írodních sil (zátopy a povodn ). Zapojení m sta do struktury osídlení je možno považovat ze stabilizované a nejsou o ekávány zásadní zm ny. Docházka do mate ské školky a základní školy bude i nadále zajišt na v Netolicích. Další využívanou možností je dojížd ní do škol zpravidla v míst zam stnání rodi . Vyšší ob anská vybavenost st edních a odborných škol bude nadále zabezpe ena v eských Bud jovicích. Kapacita ostatní ob anské vybavenosti pro pokrytí pot eb uvažovaného nár stu obyvatel je dosta ující. ÚP umož uje rozvoj na stávajících i nov navržených plochách ob anského vybavení a smíšených obytných z ízení nových obchod , ubytovacích, stravovacích a sportovních za ízení. Prachatice, Vimperk, áste i eské Bud jovice budou nadále pro ešené území i zdrojem pracovních p íležitostí.
ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY Netolice jsou významným místem ležícím na trase vedoucí od eských Bud jovic, šumavským podh ím es Netolice, Husinec a Vimperk ve sm ru na Sušici a Klatovy. Z hlediska širších dopravních vztah m lze konstatovat, že rozhodujícím prvkem dopravního systému je silni ní automobilová doprava. M sto Netolice se nachází 6 km jihozápadn od hlavního tahu E49 I/20 Plze – eské Bud jovice. Na tuto komunikaci je sto napojeno silnicí II. t ídy . 122, která vede skrze m sto a která se napojuje na silnici II. t ídy . 145 Netolice - Vimperk, Prachatice. Silnice II/145 vedená kolem m sta je hlavní dopravní páte í, která je za azena v síti sledovaných silni ních tras R, na n jž jsou p ipojeny další silni ní trasy. Netolice jsou koncovou železni ní stanicí na železni ní dráhy 193. Vlakové spojení pro osobní p epravu bylo k 26. 2. 2011 zrušeno. Nejbližší železni ní stanice je ve vzdálenosti 10 km od Netolic, v Dív icích (hl. železni ní tra . 190 Plze – eské Bud jovice). ÚP eší zám r cyklostezky vedený z katastrálního území Babice v plochách dopravní infrastruktury (hlavní silnice III/ 14536 a místní komunikace). V Netolicích navazuje v ulicích eskobud jovická a Pod Jánem na stávající trasy cyklostezek.
ŠIRŠÍ VZTAHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Rozvoj technické infrastruktury vychází ze stávajících za ízení, která ÚP respektuje a navrhuje její dopln ní v souladu s rozší ením zástavby. sto Netolice má vybudovaný vlastní vodovod. Kvalita vody, vydatnost zdroj , velikost vodojem , tlakové pom ry, profily ad jsou dosta ující. S ohledem na zvýšení zabezpe enosti dodávky vody pro m sto se navrhuje z ízení vlastního nového vodního zdroje v míst nad železni ní stanicí. Pro posílení zásobování pitnou vodou se v rámci širších vazeb navrhuje p ipojení vodovodního adu na vodní zdroje Bor. Ten je veden do m sta severovýchodn z k. ú. Velký Bor u Strunkovic. sto má vlastní kanaliza ní sí a istírnu odpadních vod. Územním plánem se navrhuje dostavba stávající kanalizace k doposud nenapojeným objekt m a výstavba nové kanalizace a OV v rámci navrhované zástavby. Na kanaliza ní ad ani OV není napojena žádná zástavba ze sousedních obcí. Ve východní ásti ešeného území prochází vzdušné dvojité vedení VVN 110kV Prachatice - Dasný a jednoduché vedení ZVN 400kV Ko ín – Dasné. Pro zásobování elektrickou energií má význam vedení VN 22kV vedené z kmenových linek, které odbo kami napájí ešené území 30 transformoven. Územním plánem je navrženo dopln ní nových trafostanic, které zajistí pokrytí nového nár stu spot eby el. energie. es správní území Netolice prochází ochranné pásmo radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Z technické infrastruktury nadmístního významu je dále veden ešeným územím vysokotlaký plynovod. P ímo v Netolicích se nachází stanice regula ní stanice VTL, odkud je m sto zásobeno zemním plynem. Druhá regula ní stanice se nachází jižn od m sta v areálu výroby a skladování (KOH-I-NOOR GRAFIT s.r.o.). Pro zásobování m sta Netolice je v souladu se ZÚR J K navržen koridor územní rezervy pro vysokotlaký plynovod Ep/E, který do ešeného území vstupuje z jihovýchodní ásti z k. ú. Babice u Netolic. St edotlaké rozvody plynu jsou rozvedeny po celém m st a po ítá se s jejich rozší ením pouze do navržených zastavitelných ploch.
ŠIRŠÍ VZTAHY ÚSES A DALŠÍCH P ÍRODNÍCH SYSTÉM Nadregionální úrove ÚSES je v území zastoupena regionálním biokoridorem RBK 2, RBK 4, RBK 6, RBK 8 - ichtický les - Peklo (dle ZÚR J K RBK 376), který do ešeného území p ichází ze severozápadní ásti z k. ú. Krtely. Tento regionální územní systém ekologické stability propojuje p írodní ekosystémy p edevším
5/84
zalesn ného území kolem zámku Kratochvíle a je vázán na regionální biocentrum RBC 11 – Peklo vymezené západn od m sta (dle ZÚR J K RBC 722). V podob regionálního biokoridoru RBK 12, RBK 14, RBK 16, RBK 18, RBK 20, RBK 22, RBK 24, RBK 26, RBK 28, RBK 30 - Peklo – Brusensko (dle ZÚR J K RBK 27) echází jihozápadn p evážn smíšeným lesním porostem do sousedního katastrálního území Hrbov u Lhenic. Lokální biocentra (LBC) a biokoridory (LBK) p echází z ešeného území do okolních katastrálních území v t chto místech: v jižní ásti ešeného území „U Brusenského mlýna“ je vymezeno LBC 31, které zasahuje do k. ú. Netolice pouze okrajov , podstatná ást leží v k. ú. Hrbov u Lhenic (dle ÚP Lhenice LBC 28/4); v jihozápadním cípu p i hranici s k. ú. T ebanice a k. ú. Hrbov u Lhenic zasahuje do ešeného území cca 700 m dlouhý úsek LBK 57 (dle ÚP Lhenice LBK 5); LBK 38 podél Netolického (Pode iš ského) potoka p echází ve východní ásti ešeného území do k. ú. Pode išt (dle ÚP Malovice LBK 27), zde se také napojuje na LBK 39 (dle ÚP Malovice LBC 28); LBK 51 procházející Krtelským lesem (severní ást ešeného území) v úseku nad vodojemem Ptá ník pokra uje do k. ú. Malovice (dle ÚP Malovice LBK 11); LBC 52 navazuje na vymezené biocentrum p i severní hranici s k. ú. Malovice (dle ÚP Malovice LBC 16), kde je spojeno mimo ešené území s LBK 53 (dle ÚP Malovice LBK 15). Zhruba po 400 m tento biokoridor echází zp t do ešeného území a kopíruje severní hranici s k. ú. Malovice. V místech železni ní dráhy se vrací do k. ú. Malovice. írod blízkými opat ení je vymezení souboru protipovod ových opat ení vodního toku Bezdrevského (Netolického) potoka, které se dotýkají i k. ú. Pode išt . V rámci širších vztah je v ÚP Netolice ešena lokalizace p ipravované chrán né krajinné památkové zóny Netolická obora. Rozkládá se v prostoru na západ od okraje m sta Netolice, na k. ú. Hrbov u Lhenic, ebanice, Žitná u Netolic, Obora u Hracholusk, Velký Bor u Strunkovic, Krtely, Malovice u Netolic. Z hlediska ešení vzájemných vztah sousedících obcí je ÚP respektován a je zajišt na návaznost inženýrských sítí, významných biocenter a biokoridor (viz Výkres širších vztah . 5).
c)
soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územn plánovací dokumentací vydanou krajem
VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE Návrh ÚP Netolice není v rozporu s Politikou územního rozvoje R. Vláda R dne 20. 7. 2009 na svém jednání schválila usnesením . 929 návrh Politiky územního rozvoje R 2008 (celostátní nástroj územního plánování), který byl po ízen Ministerstvem pro místní rozvoj. Materiál byl p ipravován ve spolupráci s ostatními úst edními orgány státní správy a s kraji. sto Netolice se nenachází v žádné rozvojové oblasti a rozvojové ose, ve specifické oblasti, koridorech a plochách dopravní infrastruktury a koridorech a plochách technické infrastruktury a souvisejících rozvojových zám . Návrh územního plánu Netolice je v souladu s návrhem republikových priorit územního plánování pro zajišt ní udržitelného rozvoje území, obsažených v l. 14 až 32 PÚR R 2008.
VYHODNOCENÍ S ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Zásady územního rozvoje Jiho eského kraje (dále jen „ZÚR J K“) jsou po ízeny Krajským ú adem Jiho eského kraje a vydány na 26. zasedání Zastupitelstva Jiho eského kraje dne 13. zá í 2011 pod íslem usnesení 293/2011/ZK-26. NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU NETOLICE BYL SE ZÚR J K POSOUZEN S TÍMTO VÝSLEDKEM: Zásady územního rozvoje Jiho eského kraje pro ešené území vymezují Rozvojovou osu Prachatickou nadmístního významu N-OS6. Ta je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvo ený silnicí II/145 od Prachatic (resp. T šovic) po k ižovatku se silnicí I/20 u ešnovic spolu s krátkým dopravním koridorem regionálního významu tvo eným silnicí II/141 v úseku T šovice – Prachatice.
6/84
vodem pro vymezení této osy je krom rozvojových aktivit nadmístního významu i stávající rozvoj socioekonomických aktivit v ose, pot eba respektovat oblastn specifické p írodní a krajiná ské hodnoty území a zachovat p im enou propustnost krajiny a rovn ž podporovat ešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy. Dalším d vodem pro vymezení této osy je pot eba zp esnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridor na území obcí v rámci vymezené osy a stanovit pravidla pro jejich využití. ÚP Netolice podporuje rozvoj socioekonomických aktivit v rozvojové ose uvažovaným zám rem ob anského vybavení a rozší ením stávajících areál pro zem lství, výrobu a skladování. Tím dojde ke zlepšení a stabilizaci životní úrovn obyvatel (nové pracovní p íležitosti); je podporován venkovský ráz vymezením p evážn nových zastavitelných ploch ur ených k bydlení.; rozvoj m sta je ešen v kontextu rozvoje ve ejné infrastruktury (zp ístupn ní lokalit, zajišt ní odkanalizování a zásobování pitnou vodou, možnost napojení na st edotlaký plynovod) a koncipován tak, aby byly minimalizovány negativní vlivy rozvoje p edevším na p írodní a krajinné hodnoty (jsou navrhovány ucelené rozsáhlejší lokality bez návrhu drobných ploch, jež by ve výsledku výrazn ji zasahovaly do krajinných hodnot); p i ešení urbanizace správního území m sta Netolice byly uvažovanými zám ry respektovány veškeré stávající p írodní a krajiná ské hodnoty, které utvá ejí charakter území. Dostate né zastoupení zelen bylo zajišt no dopln ním respektováním stávajícího ve ejného prostranství (zelen ) a navržením nového ve ejného prostranství; je dbáno na minimalizaci negativních vliv rozvoje m sta na kulturní a civiliza ní hodnoty v území, etn urbanistického, architektonického a archeologického d dictví a na dostate né zastoupení ve ejné zelen v jeho urbanizovaných ástech (stabilizace stávající a nov vymezené plochy ve ejných prostranství); ÚP stanovuje takové podmínky, aby nedošlo ke st et m s pozitivními znaky charakteristik krajinného rázu a sou asn mohly být využity kulturní hodnoty pro cestovní ruch, s tím, že budou prosazovány trvale udržitelné formy cestovního ruchu a doprovodných služeb; je respektován koridor v oblasti zásobování teplem a plynem Ep/E – VTL plynovod Netolice – Zliv. Zásady územního rozvoje J kraje vymezují ve správním území m sta Netolice plochu nadmístního významu SR8 pro rekrea ní bydlení, jezdecký a golfový areál. Navržená plocha navazuje na rybník Podroužek a stávající autocamping a je velmi dob e dostupná i z m sta Netolice. V návrhu ÚP Netolice je tato lokalita ozna ena íselnými kódy VP 26.SR8, Rz 27.SR8, Rh 28.SR8, Rz 29.SR8, VP 30.SR8, OV 31.SR8 a to z d vodu stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití. Zásady ZÚR J K nevymezují ve správním území m sta Netolice žádnou plochu nadmístního významu pro ve ejnou infrastrukturu, pro t žbu nerostných surovin i plochu speciálních zájm . ZÚR J K nevymezují na ešené území m sta Netolice koridory a plochy regionálního a nadmístního významu v oblasti dopravy a zásobování elektrickou energií. V oblasti zásobování teplem a plynem vyplývá ze ZÚR J K povinnost respektovat v ÚP Netolice územní rezervu pro vysokotlaký plynovod Ep/E – VTL plynovod Netolice – Zliv, ší e koridoru 200m. Územní rezerva pro propojení stávajících systém vysokotlakých plynovod cca 12km vzdušnou arou je od vodn na napojením dalších obcí na zemní plyn. Zám r má sice nadmístní význam, ale také vysoké investi ní náklady neodpovídající rentabilit jeho provozu a jeho realizace je proto asov vzdálená. Zásady územního rozvoje J K stanovují priority pro zajišt ní p íznivého životního prost edí z hlediska ochrany p írodních hodnot v území kraje, a to prost ednictvím kompletního vymezení prvk ÚSES nadregionálního a regionálního významu. Návrh ÚP Netolice respektuje regionální biocentrum Peklo s kódem RBC 772 (kód v ÚP RBC 11), regionální biokoridor Peklo-Brusensko s kódem RBK 27 (kódy v ÚP RBK 12, RBK 14, RBK 16, RBK 18, RBK 20, RBK 22, RBK 24, RBK 26, RBK 28, RBK 30) a regionální biokoridor ichtický les - Peklo s kódem RBK 376 (kódy v ÚP RBK 2, RBK 4,RBK 6, RBK 8). V ešeném území nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy ani jiné zám ry, které by mohly ohrozit funk nost regionálních biokoridor a biocentra a stanovuje podmínky pro stavby dopravní a technické infrastruktury na t chto plochách a koridorech. Do grafické a textové ásti ÚP Netolice je použito odlišné íselné kódování regionálního ÚSES, než je uvedeno ZÚR J K. Pro zapracování lokálních prvk ÚSES byly použity podklady z Plánu územního systému ekologické stability Netolice. Z tohoto d vodu byla ponechaná íselná ada všech prvk chronologicky za sebou od 1 až 56.
7/84
Zásady územního rozvoje Jiho eského kraje stanovují v odst. 59 bodech a) - m) požadavky nadmístního významu na ešení a koordinaci v územn plánovací innosti konkrétních obcí, které se však netýkají území ešeného ÚP Netolice. Základní typ krajiny podle zp sobu využívání: Zásady územního rozvoje Jiho eského kraje vymezují na podkladu stanovených krajinných celk základní typy krajiny podle zp sobu využívání a jejich základní charakteristiky. Území ešené ÚP Netolice je celé za azeno do kategorie ObKR 13 – Voly sko - Prachaticko, respektive do krajiny lesopolní (krajina intermediární mezi krajinou lesní a polní). ÚP Netolice respektuje zásady stanovené ZÚR pro využívání území daných základních typ krajiny. Navrhuje novou zástavbu s ohledem na okolní krajinu a se zachováním krajinného rázu. Rovn ž zachovává historicky prov enou strukturu zem lské krajiny - rozsah zastavitelných ploch je stanoven na ekologickou únosnost krajiny. Územní plán Netolice není v rozporu se Zásadami územního rozvoje Jiho eského kraje a s ohledem na širší územní vztahy zajiš uje koordinaci využívání území, ze kterých vyplývají priority pro zajišt ní udržitelného rozvoje ešeného území.
d)
soulad návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastav ného území
SOULAD S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ÚP Netolice je zpracován v souladu s § 18 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu v platném zn ní. Je vypracován s ohledem na vytvá ení p edpoklad pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spo ívající ve vyváženém vztahu podmínek pro p íznivé životní prost edí, pro hospodá ský rozvoj a pro soudržnost spole enství obyvatel území, který uspokojuje pot eby sou asné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Napln ní priorit pro zajišt ní p íznivého životního prost edí: ÚP je koncipován se snahou o zachování nezastav ného území a p írodních hodnot území; ochrana nezastav ného území je zajišt na stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným zp sobem využitím: plochy vodní a vodohospodá ské, plochy p írodní, plochy lesní a podmínky využití pro prvky ÚSES; zastavitelné plochy jsou umíst ny v p ímé vazb na zastav né území a p im en rozši ují velikost a význam m sta Netolice s ohledem na míru využití zastav ného území; jsou stanoveny podmínky pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití, s p ihlédnutím na charakter území, urbanistickou strukturu, p írodní, kulturní a civiliza ní hodnoty m sta; ke zlepšení životního prost edí dojde i návrhem koncepce išt ní odpadních vod v ešeném území a postupným odstra ováním zdroj zne išt ní ovzduší. Napln ní priorit pro zajišt ní
íznivého hospodá ského rozvoje:
navržené ešení umož uje na plochách bydlení a smíšených obytných mimo bydlení i možnosti podnikání (provozovny služeb, za ízení pro obchod, podnikatelské aktivity a výroba lokálního významu); navržené ešení obsahuje mimo ploch pro bydlení i dostate né množství ploch pro podnikání, výrobu a skladování, ímž je vytvo en p edpoklad pro možné zvýšení po tu pracovních p íležitostí p ímo V Netolicích; návrh vymezuje plochy technické infrastruktury; v rámci rozvojových ploch je umožn n rozvoj dopravní infrastruktury; ešené území m že v budoucnu t žit z p ítomnosti zámku Kratochvíle – národní kulturní památky, cenného a turisticky vyhledávaného objektu, který za p edpokladu citlivé ochrany pozitivn ovlivní atraktivitu celé okolní oblasti. Netolice mají všechny p edpoklady, aby se staly pro turisty vyhledávanou lokalitou zejména v oblasti cykloturistiky a hipoturistiky. Napln ní priorit pro zajišt ní sociální soudržnosti obyvatel: jsou zajišt ny podmínky pro trvalé bydlení i p edpoklady pro místní pracovní p íležitosti;
8/84
dojížd ní za prací je vyváženo možností bydlení v p íznivém životním prost edí a krásné p írod ; vzhledem ke kvalitnímu životnímu prost edí je v územním plánu podpo en p edevším rozvoj bydlení. SOULAD S ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Územní plán Netolice je vypracován v souladu s úkoly územního plánování podle §19 zákona 183/2006Sb., o územním plánování a stavebním ádu v platném zn ní. Územní plán napl uje úkoly územního plánování tím, že: stanovuje celkovou koncepci rozvoje území, v etn urbanistické koncepce, kterou zachovává a rozvíjí s propojením na okolní krajinu p i respektování hodnot území; v nezastav ném území vytvá í podmínky pro snižování nebezpe í ekologických a p írodních katastrof a pro odstra ování jejich d sledk , a to p írod blízkým zp sobem (zatravn ní, plán ÚSES); rozsah zastavitelných ploch je ešen úm rn velikosti území a kapacit a stanovuje podmínky pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití;
jeho ve ejné infrastruktury
uplat uje poznatky z obor architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie a památkové pé e p i stanovení podmínek na využívání a prostorové uspo ádání území; vytvá í podmínky pro ochranu území p ed negativními vlivy zám
na území;
prov uje hospodárné vynakládání prost edk na zm ny v území. Etapizace návrhových ploch nebyla v územním plánu navržena ani požadována. Územní plán m sta Netolice koordinuje ve ejné i soukromé zám ry zm n v území, výstavbu a jiné innosti ovliv ující rozvoj území a konkretizuje ochranu ve ejných zájm vyplývajících ze zvláštních právních edpis . Lze konstatovat, že územní plán je pro Netolice p ijatelný, a že ínos navrženého ešení eváží nad jeho možné negativní dopady. Jeho realizací by nem ly být ohroženy podmínky života budoucích generací.
e)
soulad návrhu s požadavky stavebního zákona a jeho provád cích právních p edpis
Územní plán je zpracován v souladu se zákonem . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu, ve zn ní pozd jších zm n a p edpis (dále jen „stavební zákon“) a vyhláškou . 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve zn ní pozd jších p edpis (dále též jen “vyhláška 501“) a vyhláškou . 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zp sobu evidence územn plánovací innosti (dále též jen „vyhláška 500“). Jednotlivé plochy jsou len ny dle § 4 až 19 vyhlášky . 501. V souladu s možností danou § 3 odst. 4 vyhlášky . 501 jsou v územním plánu plochy vymezené dle zp sobu využití dále podrobn ji len ny. Soulad s vyhláškou 501/2006 Sb.
Plochy bydlení (B) Plochy rekreace – individuální (Ri)
NÁZVY PLOCH S ROZDÍLNÝM ZP SOBEM VYUŽITÍ DLE VYHLÁŠKY 501/2006 Sb. Plochy bydlení Plochy rekreace
Plochy rekreace – hromadná (Rh)
Plochy rekreace
NÁZVY PLOCH S ROZDÍLNÝM ZP SOBEM VYUŽITÍ DLE ÚP
ZD VODN NÍ soulad s vyhláškou podrobn jší len ní (podtyp z d vodu pot eby up esn ní odlišného zp sobu využívání od ostatních ploch rekreace, jedná se o plochy pro rodinné (soukromé) rekrea ní využívání zejména v zahrádká ských kolonií. podrobn jší len ní (podtyp) z d vodu pot eby up esn ní odlišného zp sobu využívání od ostatních ploch rekreace, jedná o plochy pro za ízení r zných druh sportovních a hromadných rekrea ních aktivit provozované edevším na otev ených plochách s možností hromadného ubytování a
9/84
Plochy rekreace - rekrea ní zele (Rz)
Plochy rekreace
Plochy ob anského vybavení (OV) Plochy ob anského vybavení - sport (OVs)
Plochy ob anského vybavení Plochy ob anského vybavení
Plochy ob anského vybavení - h bitov (OVh)
Plochy ob anského vybavení
Plochy ve ejných prostranství (VP) Plochy dopravní infrastruktury - silni ní (DI)
Plochy ve ejných prostranství Plochy dopravní infrastruktury
Plochy dopravní infrastruktury - drážní (Di)
Plochy dopravní infrastruktury
Plochy technické infrastruktury (TI) Plochy výroby a skladování (VS) Plochy smíšené výrobní (SV) Plochy vodní a vodohospodá ské vodní toky a plochy (V) Plochy zem lské (Z) Plochy zem lské sady (Zs)
Plochy technické infrastruktury Plochy výroby a skladování Plochy smíšené výrobní Plochy vodní a vodohospodá ské
Plochy lesní (L) Plochy p írodní (P) Plochy smíšené nezastav ného území (SN)
f)
Plochy zem Plochy zem
lské lské
Plochy lesní Plochy p írodní Plochy smíšené nezastav ného území
stravování. podrobn jší len ní (podtyp) z d vodu pot eby up esn ní odlišného zp sobu využívání od ostatních ploch rekreace, jedná se o plochy pro rekrea ní využití v krajin sezónního charakteru (nap . rekrea ní louky). soulad s vyhláškou podrobn jší len ní (podtyp) z d vodu pot eby up esn ní odlišného zp sobu využívání od ostatních ploch ob anského vybavení podrobn jší len ní (podtyp) z d vodu pot eby up esn ní odlišného zp sobu využívání od ostatních ploch ob anského vybavení soulad s vyhláškou podrobn jší len ní (podtyp) – tento podtyp pouze definuje druh dopravní infrastruktury, která je v ÚP obsažena podrobn jší len ní (podtyp) – tento podtyp pouze definuje druh dopravní infrastruktury, která je v ÚP obsažena soulad s vyhláškou soulad s vyhláškou soulad s vyhláškou soulad s vyhláškou soulad s vyhláškou podrobn jší len ní (podtyp) z d vodu pot eby up esn ní odlišného zp sobu využívání od ostatních zem lských ploch soulad s vyhláškou soulad s vyhláškou soulad s vyhláškou
soulad návrhu územního plánu s požadavky zvláštních právních edpis a se stanovisky dot ených orgán podle zvláštních právních p edpis , pop ípad s výsledkem ešení rozpor
K návrhu ÚP byla uplatn na stanoviska dot ených orgán : bude dopln no po spole ném projednání
g)
zpráva o vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení v etn výsledk vyhodnocení vliv na životní prost edí
Vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno.
h)
stanovisko krajského ú adu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona
Bude dopln no po izovatelem po vydání p íslušného stanoviska Krajským ú adem Jiho eského kraje, odborem životního prost edí, zem lství a lesnictví.
10/84
i)
sd lení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledn no, s uvedením závažných d vod , pokud n které požadavky nebo podmínky zohledn ny nebyly
Bude dopln no po izovatelem po vydání p íslušného stanoviska Krajským ú adem Jiho eského kraje, odborem životního prost edí, zem lství a lesnictví.
j)
vyhodnocení spln ní požadavk zadání
Zadání zpracované M stským ú adem Netolice bylo schválené m stským zastupitelstvem v ervnu 2011. V íjnu 2012 byly zhodnoceny a posouzeny další podn ty pro dopln ní požadavk schváleného zadání. Schválené Zadání územního plánu je zásadním a závazným dokumentem pro zpracování územního plánu Netolice. Je v n m definován požadovaný rozsah i zp sob zpracování. Zadání ÚP Netolice stanovilo požadavky na zpracování ÚP Netolice, které jsou v této územn dokumentaci spln ny takto:
a)
Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územn vydané krajem, pop ípad z dalších širších územních vztah
plánovací
plánovací dokumentace
Dle Zadání návrhu UP Netolice „výchozí ást území je sou ástí koridoru P1, kdy se jedná o koridor technické infrastruktury v oblasti plynárenství pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v Jiho eském kraji vedoucí z okolí obce Zábo í (Vod any) v Jižních echách na hranici RRakousko.“ Tento zám r obsažený v Politice územního rozvoje R 2008 v lánku (151) jako zám r s kódem P1 - pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v Jiho eském kraji, vedoucí z okolí obce Zábo í v jižních echách na hranici R – Rakousko na pravém b ehu Lipna je vymezen v návrhu Zásad územního rozvoje Jiho eského kraje koridorem prom nné ší e jako zám r Ep10 s názvem Propojení tranzitních plynovod . Vymezený koridor Ep10 nezasahuje do území ešeného územním plánem Netolice. spln ní požadavk vyplývajících z Politiky územního rozvoje eské republiky a ze Zásad územního rozvoje Jiho eského kraje je popsáno v kapitole c) soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územn plánovací dokumentací vydanou krajem - Od vodn ní Územního plánu; územní plán spl uje požadavky na ešení vyplývající ze širších územních vztah . ešení Územního plánu bylo koordinováno s územními plány okolních obcí - Lhenice, Strunkovice nad Blanicí, Malovice, Mahouš, Babice; územní plán Netolice je v souladu se Strategickým plánem Svazku obcí mikroregionu Netolice: - podporuje rozvoj ekonomických aktivit ve výrobní, zem lské a turistické oblasti, vymezuje nové plochy pro podnikání (výrobu a skladování, ob anské vybavení, sportu i rekreace) v rozsahu odpovídajícímu dynamice nár stu obyvatel i potenciálu umíst ní m sta blízko ležitých regionálních komunikací, edpokládá se možné zvýšení po tu pracovních p íležitostí p ímo v míst bydlišt ; - vytvá í podmínky pro p íchod (mladých) obyvatel, zejména technické podmínky pro bydlení, resp. bytovou výstavbu, podmínky pro možnosti ob anských aktivit ve m st a rozsah ve ejných a dalších služeb; - atraktivita území Netolicka, výskyt p írodních, kulturních a historických zajímavostí, sportovní, využití, ubytovací a stravovací možnosti dávají Netolicím prostor pro podnikání v oblasti cestovního ruchu.
b)
Požadavky na ešení vyplývající z územn analytických podklad Návrh ÚP Netolice d sledn vychází ze zjišt ní dosažených p i zpracování ÚAP, zejména z ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP PRACHATICE a z formulace úkol pro navazující územn plánovací dokumentaci v kapitole III. PROBLÉMY K EŠENÍ V ÚZEMN PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH problémy k ešení vyplývající ze zjišt ní a vyhodnocení udržitelného rozvoje území prost ednictvím SWOT analýz pro Netolice jsou: zvýšení reten ní schopnosti krajiny, návrh protipovod ových opat ení posílení ekologické stability území (vymezení ÚSES, krajinná zele ,…)
11/84
-
sledná ochrana zem lské p dy a meliorací (minimalizace zábor ve vyšší t íd ochrany, max. využití vnit ních rezerv sídel, …) zkvalitn ní životních podmínek obyvatel (základní ob anská infrastruktura, vymezení ve ejných prostranství a systému sídelní zelen ,…);
požadavky vyplývající z územn analytických podklad jsou v ÚP Netolice respektovány jako vstupní informace - zejména limity využití území a jsou dále dopln ny pr zkumem v terénu, zohledn ny a ešeny v p íslušných výkresech grafické ásti dokumentace i v jednotlivých kapitolách návrhu a od vodn ní - podrobn ji viz textová ást od vodn ní kap. k) komplexní zd vodn ní p ijatého ešení etn vybrané varianty.
c)
Požadavky na rozvoj území obce ÚP eší další rozvoj území, vymezuje stabilizované plochy a ploch zm n. Klade d raz na rekonstrukci a modernizaci domovního fondu a na využívání vnit ních rezerv zastav ných ástí. Je vymezen dostate ný po et ploch bydleni, který zajiš uje rezervy i v dlouhodob jším horizontu; podporuje podnikatelské aktivity a rozvoj cestovního ruchu, stanovuje podmínky pro výstavbu na rozvojových plochách; navrhuje koncepci systému ve ejné kanalizace s umíst ním istíren odpadních vod ešeného území; dopl uje ve ejnou elektrickou sí v souvislosti s vymezenými rozvojovými plochami; vymezuje nové plochy ve ejných prostranství v obci s d razem na parkové úpravy t chto ploch; zp es uje lokální ÚSES a respektuje vymezený regionální USES
d)
Požadavky na plošné a prostorové uspo ádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspo ádání krajiny) Byly vymezeny plochy s rozdílným zp sobem využití území a stanoveny podmínky pro výstavbu na chto plochách a to v souladu s platnou legislativou (zákon . 183/2006 Sb. a vyhlášky . 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb. v platném zn ní), do územního plánu byly zapracovány jako návrhové plochy i návrhové plochy stávajícího platného plánu ÚPnSÚ Netolice a jeho zm n . 1 - 5, jejich vymezení ve vazb na zastav né území je v souladu se sledovanou koncepcí, s jejich využitím se nadále po ítá, je sledována kontinuita p vodní a nové ÚPD; územní plán stanovuje podmínky pro výstavbu. Podmínky pro umis ování staveb v celém ešeném území jsou stanoveny zejména vymezením ploch s rozdílným zp sobem využití, stanovením podmínek pro využití t chto ploch (v etn podmínek prostorového uspo ádání) a koncepcí rozvoje sta - viz výroková ást kapitola f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití; jsou vymezeny plochy p estavbové plochy a koridor územní rezervy pro vysokotlaký plynovod; územní plán vytvá í vhodné podmínky pro zem lství, lesnictví a rekreaci v p írod vymezením, ploch smíšených nezastav ného území, ploch zem lských a ploch lesních a stanovením jejich podmínek využití; územní plán stanovuje územní podmínky pro ÚSES v rámci koncepce uspo ádání krajiny; územní plán navrhuje konkrétní ešení v oblasti ochrany p ed povodn mi a zpomalení odtoku vod z území. Navrhují se protipovod ová opat ení (PPO) - OPAT ENÍ BEZDREVSKÉHO NETOLICKÉHO POTOKA a OPAT ENÍ VODNÍHO TOKU T EBÁNKA; územní plán vytvá í podmínky pro rozvíjení rekrea ního potenciálu území zejména vymezením ploch pro individuální rekreaci a plochy pro hromadnou rekreaci v lokalit Podroužek.
e)
Požadavky na ešení ve ejné infrastruktury DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA: Obsluha navržených zastavitelných ploch a ploch p estavby je ešena návrhem ve ejných prostranství, p íp. ploch dopravní infrastruktury (sou ástí t chto ploch jsou komunikace, chodníky, íp. cyklostezky) nebo využitím stávajících komunikací; územní plán vymezuje plochy ur ené k umis ování dopravní infrastruktury (zejména pro silni ní dopravu) zp sobem zajiš ujícím dostate nou obsluhu území, spojení m sta s okolním územím a zlepšení plynulosti dopravy. Vytvá í podmínky pro zlepšení situace týkající se parkování
12/84
motorových vozidel ve m st , jsou vymezeny nové plochy pro parkování i garážování motorových vozidel (plochy DI 49, DI 53, DI 59, DI 70); dle konkrétní nápln soukromých za ízení ob anské vybavenosti bude otázka parkování ešena v územním a stavebním ízení. Parkování v obytných plochách se navrhuje výhradn na soukromých pozemcích. V p ípad podnikatelské výstavby je nutno pot ebné parkovací ploch zabezpe it na ploše bez nároku na další urbanistickou plochu; územní plán zajiš uje podmínky pro rozvoj p ší a cyklistické dopravy vymezením ploch ve ejných prostranství a podmínkami ploch s rozdílným zp sobem využití umož ujícími rozvoj p ší a cyklistické infrastruktury v plochách ur ených k p írodnímu využití (plochy lesní a plochy smíšené nezastav ného území). Jsou vymezeny dv nové cyklostezky; územní plán zohled uje dopravní zatížení silnic II. a III. t ídy a železni ní dráhy, stanovuje podmínky umíst ní staveb v plochách vyžadující ochranu p ed hlukem (chrán ný venkovní prostor).
OB ANSKÉ VYBAVENÍ: Jsou respektovány stabilizované plochy ve ejného a komer ního ob anského vybavení; územní plán vymezuje v dostate ném množství plochy ur ené pro ob anské vybavení - ve ejnou infrastrukturu, které umož ují rozvoj školství, zdravotnictví, sociální pé e, kultury, ve ejné správy, služby, podnikání atd. Umis ování t chto za ízení lze i v rámci ploch smíšených obytných. Hlavní rozvojové plochy komer ních za ízení jsou navrženy p evážn ve vazb na dopravní i technickou infrastrukturu. rozvoj rekreace a cestovního ruchu (ubytovací služby) jsou umožn ny p edevším v rekrea ní oblasti Podroužek.
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA: Požadavky na ešení dopravní a technické infrastruktury byly do ÚP Netolice zapracovány, p byl v zásad respektován stávající ÚPnSÚ v etn jeho zm n . 1 -5;
emž
zám r zásobování vodou a odkanalizování je v souladu se zpracovaným Plánem rozvoje vodovod a kanalizací Jiho eského kraje; jsou respektovány zásady schválených ochranných pásem vodních zdroj ; koncepce technické infrastruktury je navržena v souladu s rozvojem nových urbanistických struktur a vymezením ploch s rozdílným zp sobem využití, zohled uje sou asný stav sítí (jejich kvalitu a kapacitu), koordinuje a optimalizuje liniová vedení technické infrastruktury s ohledem na rozvoj území; ÚP vymezuje plochy a koridory pro technickou infrastrukturu a stanovuje zásady a podmínky pro využití území koridor , zárove umož uje ešit umis ování technické infrastruktury v rámci stávajících a navržených ploch ve ejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury; koncepce zásobování vodou je v p evážné ásti ešeného území stabilizována, je navrženo postupná rekonstrukce vodovodní sít a nové rozvody v rámci nové zástavby a k doposud nenapojeným objekt m; koncepce odkanalizování je v p evážné ásti m sta stabilizována, navrhuje se dostavba kanalizace k doposud nenapojeným objekt m výstavba nové kanalizace v rámci navrhované zástavby v etn zp sobu likvidace odpadních vod na navrhovaných OV; koncepce zásobování elektrickou energií je stabilizována, je navrženo el. vedení VN v etn trafostanic pro zásobování rozvojových lokalit; ÚP respektuje stanovená záplavové území. Vytvá í podmínky pro ochranu území a obyvatelstva p ed rizikem záplav a p ívalových vod p edevším v rámci koncepce uspo ádání krajiny. ÚP stabilizuje stávající charakter krajiny s vysokou p irozenou retencí srážkových vod a eší ochranu potenciáln ohrožených území. Jsou navrženy plochy protipovod ových opat ení, které zahrnují celou škálu opat ení pro eliminaci rizik, v etn možnosti umis ování poldr a revitalizace vodních tok ; územní plán vytvá í podmínky pro stabilizaci stávajících komunika ních vedení a elektronických komunika ních za ízení ve ejné komunika ní sít . Nové navrhované lokality budou napojeny novým vedením navazujícím na stávající telekomunika ní sít v rámci jednotlivých ploch s rozdílným zp sobem využití. V územním plánu jsou zakreslena stávající za ízení bez pot eby vymezování nových ploch. územním plánem jsou nov navrhovány plochy pro likvidaci biologicky rozložitelného odpadu kompostárna v lokalit „u t etího rybní ku“ (u Olšovského lesa) a u Mollerovského rybníka.
13/84
VE EJNÁ PROSTRANSTVÍ: v rámci ÚP jsou vymezeny plochy ve ejných prostranství pro umožn ní obsluhy stabilizovaných a rozvojových ploch dopravní a technickou infrastrukturou, pro realizaci místních komunikací, cyklistických tras a cyklostezek, p ších propojení a odpo inkových ploch (pro setkávání a oddych ob an ). Požadavky na ešení ve ejné infrastruktury podrobn ji viz textová ást od vodn ní kap. k) komplexní zd vodn ní p ijatého ešení v etn vybrané variant.
f)
Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území PAMÁTKOVÁ PÉ E: ÚP chrání objekty zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek v souladu s vyhláškou . 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i v platném zn ní; nemovité kulturní památky jsou v Územním plánu vyzna eny v grafické výkrese).
ásti (v Koordina ním
URBANISTICKÉ A KULTURNÍ HODNOTY: Územní plán spl uje požadavky na ochranu a rozvoj kulturních a civiliza ních hodnot území stanovením požadavk pro ochranu a rozvoj kulturních a civiliza ních hodnot ešeného území; chrání architektonicky cenné soubory staveb a objekt , které nejsou zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek; chrání ešené území, jako území s výskytem archeologického d dictví; stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití ÚP Netolice zachovává urbanistickou strukturu, u stávajícího centra m sta a zámku Kratochvíle zachovává historické urbanistické struktury m sta v souladu s požadavky na urbanistické podmínky ochrany a rozvoje území.
ÍRODNÍ HODNOTY: Územní plán spl uje požadavky na ochranu a rozvoj p írodních hodnot území stanovením požadavk pro ochranu a rozvoj p írodních hodnot ešeného území; vytvá í podmínky pro ochranu p írodních hodnot, kterými jsou prvky ÚSES, památné stromy, významné krajinné prvky, hodnotné krajinné celky, krajinné dominanty, stromo adí a vodote e, etn Evropsky významné lokality zámku Kratochvíle; územní plán vymezuje chrán nou Krajinnou památkovou zónu Netolická obora a stanovuje pro ni podmínky ochrany krajinného rázu; všechny tyto prvky jsou zakomponovány do územního plánu.
g)
Požadavky na ve ejn prosp šné stavby, ve ejn prosp šná opat ení a asanace Požadavky na vymezení ve ejn prosp šných staveb, ve ejn prosp šných opat ení a asanací byly spln ny; jako plochy a koridory s možností vyvlastn ní i uplatn ní p edkupního práva byly vymezeny ve ejn prosp šné stavby dopravní a technické infrastruktury, ve ejn prosp šná opat ení ke snižování ohrožení území povodn mi a ve ejn prosp šná opat ení pro založení prvk územního systému ekologické stability; nebyly vymezeny žádné stavby ani opat ení k zajišt ní ochrany a bezpe nosti státu; ešení ÚP nevyžaduje vymezení asanací.
h)
Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních p edpis (nap íklad požadavky na ochranu ve ejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpe nosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany p ed povodn mi a jinými rizikovými p írodními jevy)
14/84
OCHRANA P ÍRODY A KRAJINY: Územní plán stanovuje ochranu p írody a krajiny - krajinného rázu v daném území p ed innostmi snižujícími jeho estetickou a p írodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umis ování a povolování staveb, mohou být provád ny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvk , kulturních dominant krajiny a harmonického m ítka a vztah v krajin . Územní plán chrání a rozvíjí krajinný ráz stanovením podmínek ochrany p írodních hodnot – viz kapitola b) koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ve Výrokové ásti ÚP.
OCHRANA LESA: Hospoda ení a využívání PUPFL je dostate regulováno Lesními hospodá skými plány a osnovami, koncipované již se zásadami a podmínkami ochrany p írody a dalších p edpis . Podle lesního zákona jsou do pozemk ur ených k pln ní funkcí lesa za azeny i zpevn né lesní cesty. Lesní pozemky nebyly návrhem územního plánu dot eny. Viz kapitola n) vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na zem lský p dní fond a pozemky ur ené k vyhodnocení p edpokládaných sledk navrhovaného ešení na zem lský p dní fond a pozemky ur ené k pln ní funkce lesa Od vodn ní ÚP. V grafické ásti od vodn ní (koordina ní výkres) jsou znázorn na všechna ochranná pásma lesa (50 m od okraje lesa).
OCHRANA ZEM
LSKÉHO P DNÍHO FONDU:
Vymezení zastavitelných ploch pln respektuje zásady ochrany zem
lského p dního fondu;
p ebírané lokality, které byly provedeny a schváleny v ÚPnSÚ Netolice a jeho Zm n ÚPnSÚ . 1 - 5 etn souhlasu s odn tím ZPF jsou p ehledn ozna eny v grafické ásti této dokumentace a tabulkách ZPF; výpo et a zd vodn ní p edpokládaného záboru zem lského a lesního p dního fondu jsou zpracovány v souladu s p íslušnými právními p edpisy v kapitole n) vyhodnocení p edpokládaných sledk navrhovaného ešení na zem lský p dní fond a pozemky ur ené k vyhodnocení edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na zem lský p dní fond a pozemky ur ené k pln ní funkce lesa - Od vodn ní ÚP.
OCHRANA VOD: Vyplývá ze zákona o vodách. V prvé ad je t eba v území umožnit pé i o koryta vodních tok , která se realizuje formou zachování nezastav ného území podél toku, tj. oprávn ní p i správ toku (též „manipula ní pásmo“), v ší ce 8 m. Nezbytná je rovn ž ochrana území p ed ohrožením velkými vodami. Uplat uje se formou vymezování zaplavovaných území tok ; územní plán pln respektuje vyhlášená ochranná pásma vodních zdroj I. a II. stupn , v jejich blízkosti se nenavrhují žádné plochy a innosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje.
OCHRANA OVZDUŠÍ A VE EJNÉHO ZDRAVÍ: P i vymezování stávajících ploch s rozdílným zp sobem využití a rozvojových ploch (zastavitelné plochy a plochy p estavby) byly zohledn ny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Nejv tšími zne iš ovateli v území jsou výrobní a zem lské areály, lokální topeništ a silni ní doprava. Plochy výroby a skladování a plochy smíšené výrobní byly p ednostn vymezeny ve vazb na stávající výrobní areály a nad azenou dopravní sí . V rámci ÚP jsou navrženy plochy ve ejného prostranství pro r zné druhy zelen jako významný faktor eliminující prašnost a zlepšující kvalitu ovzduší; ochrana ve ejného zdraví, v etn ochrany p ed škodlivými ú inky hluku a vibrací, vyplývá ze sou asné legislativy, která je v ÚP respektována. V rámci ÚP jsou dále navrženy zásady a opat ení na ochranu zdravých životních podmínek a životního prost edí.
CIVILNÍ OCHRANA, OBRANA A BEZPE NOSTI STÁTU: V p ípad vzniku mimo ádné situace bude postupováno podle Krizového, respektive Havarijního plánu Jiho eského kraje. Návrh opat ení pro pot eby civilní ochrany: •
ochrana území p ed pr chodem pr lomové vlny vzniklé zvláštní povodní, v blízkosti vodního díla.
V povodí Bezdrevského (Netolického) potoka je významn jší vodní plocha – rybník Mnich, která by i p ípadném protržení hráze mohla povod ovou vlnou áste ohrozit m sto Netolice. Územním plánem jsou navrhovaná opat ení, která mají v budoucnu ochránit území p ed pr chodem pr lomové
15/84
vlny vzniklé zvláštní povodní - viz textová ást od vodn ní kap. k) komplexní zd vodn ní p ijatého ešení v etn vybrané varianty. V územním obvodu m sta je vyhlášeno záplavové území Q100 na vodním toku Bezdrevského potoka. Nov navrhované plochy pro výstavbu respektují aktivní zónu a ve zbytku záplavového území stanovují takové podmínky využití území, aby bylo minimalizováno riziko škod vzniklých velkou vodou. P i jejich realizaci tak musí být spln ny požadavky stanovené íslušnou legislativou a dot eným orgánem. • zóny havarijního plánování. ešené území neleží v zón havarijního plánování. Podle analýzy možného vzniku mimo ádné události, která je sou ástí Havarijního plánu kraje, žádná firma svou produkcí a skladováním nebezpe ných látek neohrožuje území ešené tímto územním plánem. • ukrytí obyvatelstva v d sledku mimo ádné události. Ukrytí obyvatelstva zabezpe uje p íslušný m stský ú ad pouze p i vyhlášení vále ného stavu na základ plánu ukrytí m sta Netolice. Ukrytí bude provedeno ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných ástech obytných dom a v provozních a výrobních objektech po jejich úprav na improvizované úkryty. Je možno po ítat s využitím ochranných prostor jednoduchého typu v budovách, které mají nejmenší dob hovou vzdálenost od místa ohrožení. V p ípad pot eby ukrytí obyvatel a návšt vník obce p i vzniku mimo ádné události v dob míru zajiš uje obecní ú ad ochranu osob p ed kontaminací nebezpe nými látkami (pr myslová havárie, únik nebezpe né látky z havarovaného vozidla apod.) p edevším za využití ochranných prostor jednoduchého typu ve vhodných ástech obytných dom a provozních, výrobních a dalších objekt , kde budou improvizovan provád ny úpravy proti pronikání nebezpe ných látek. • evakuace obyvatelstva a jeho ubytování. Zajišt ní evakuace organizuje starosta m sta (m stský ú ad). Pobyt evakuovaných osob a osob bez íst eší je možný ve stávajících objektech jako nap . školských, v ubytovnách, penzionech, locvi nách, kulturních domech apod. • skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci. Toto opat ení bude dle pot eby zajiš ováno v dob po vzniku mimo ádné události. V p ípad krizového stavu bude materiál civilní ochrany a humanitární pomoci uskladn n a vydáván na stském ú ad . K tomu budou využity vhodné prostory v rámci obce, p ípadn blízkého okolí. Skladování prost edk individuální ochrany pro zabezpe ované skupiny osob ve školských a zdravotnických za ízeních bude prozatímn ešeno v centrálních skladech mimo území m sta. • vyvezení a uskladn ní nebezpe ných látek mimo sou asn zastav ná území a zastavitelná území obce. Na území m sta Netolice se nenacházejí nebezpe né látky v takovém množství, aby bylo nutno tímto zp sobem snižovat riziko spojené s p ípadnými haváriemi. • záchranné, likvida ní a obnovovací práce pro odstran ní nebo snížení škodlivých ú ink kontaminace. Bude ešeno dle Krizového plánu kraje a Krizového plánu p íslušné obce s rozší enou p sobností. Jako místo pro dekontaminaci osob, p ípadn pro dekontaminaci kolových vozidel je možno využít nap . za ízení umýváren, sprch, istíren, garáží v tších firem, napojených na kanalizaci a vodovod. Pro dekontamina ní plochy v podstat posta í zpevn ná, nejlépe betonová plocha s odpadem a improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany p íjezd a z druhé strany odjezd s p ívodem vody nebo páry. Záhrabovišt není v katastru m sta vymezeno, nakažená zví ata budou likvidována v míst nákazy a odvezena do míst ur ených p íslušným pracovníkem veterinární správy a hygieny. • ochrana p ed vlivy nebezpe ných látek skladovaných v území. Na ešeném území je možno využít ochranných vlastností budov - staveb, které bude nutno upravit proti proniknutí kontaminant (uzav ení a ut sn ní otvor , oken a dve í, v tracích za ízení) a do asn ukrývané osoby chránit improvizovaným zp sobem (ochrana dýchacích cest, o í a povrchu t la). • nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií bude ešit obec a jejich orgány ve spolupráci s provozovateli sítí podle jejich zpracovaných plán pro p ípady mimo ádné situace. • zajišt ní varování a vyrozum ní o vzniklém ohrožení. Tato oblast bude v p ípad m sta zajišt na spušt ním sirén a p edáním varovných informací ob an m cestou m stského ú adu za využití rozhlas , pojízdných rozhlasových za ízení, p edání telefonických informací a dalších náhradních prvk varování.
16/84
•
zásobování požární vodou bude zajišt nou vodovodem pro ve ejnou pot ebu a místními vodními plochami a toky.
Vojenské zájmy ešením ÚP Netolice nejsou dot eny žádné vojenské objekty a vojenská za ízení. Specifické plochy pro zájmy obrany státu nejsou v ÚP navrženy.
OCHRANA LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN Územní plán nevymezuje žádné nové plochy pro dobývání nerost , dobývací prostory a evidována plocha pro dobývání nerost , plocha výhradního ložiska nerostných surovin a poddolované území jsou v ešení územního plánu respektována.
OCHRANA P ED POVODN MI A JINÝMI RIZIKOVÝMI P ÍRODNÍMI JEVY Územní plán vytvá í podmínky pro ochranu zástavby p ed povodn mi a jinými rizikovými p írodními jevy, a to zejména prost ednictvím vymezení ploch s rozdílným zp sobem využití, stanovením koncepce uspo ádání krajiny, stanovením koncepce vodních tok a ploch a koncepce odkanalizování a vymezením ploch a liniových technických protipovod ových opat ení - viz Výroková ást ÚP – kapitoly d), f), e).
i)
požadavky a pokyny pro ešení hlavních st et zájm a problém v území Požadavky na ešení hlavních st et zájm a problém v území stanovených v jednotlivých kapitolách zadání byly zohledn ny a zp sob jejich zapracování je zd vodn n; vyhodnocení záboru p dního fondu je uvedeno v Od vodn ní ÚP v kapitole n) vyhodnocení edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na zem lský p dní fond a pozemky ur ené k vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na zem lský p dní fond a pozemky ur ené k pln ní funkce lesa; územní plán vymezuje maximální hranice negativního vlivu prost edí výroby a skladování; návrh revitalizace vodních tok a ploch je ešen v rámci protipovod ových opat ení, prost ednicím stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití je umožn na výstavba rybník na plochách zem lských a smíšených nezastavitelných; ešení územního plánu nemá negativní vliv na p íznivý stav p edm tu ochrany systému NATURA 2000 - lokalitu zámku Kratochvíle, prvk ÚSES, na ochranu krajinného rázu v p ipravované chrán né krajinné památkové zóny (KPZ) Netolická obora; ÚP zp es uje lokální USES a respektuje vymezený regionální USES; ÚP navrhuje koncepci systému ve ejné kanalizace s umíst ním istíren odpadních vod; UP umož uje rozší ení fotovoltaické elektrárny na ploše výroby a skladování VS 64.
j)
požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch p estavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose m sto Netolice leží v rozvojové ose republikového významu N-OS6; územním plánem byly ur eny plochy s rozdílným zp sobem využití v celé ploše ešeného území. ÚP prov il a vymezil vhodné uspo ádání ploch v zastav ném území, zastavitelné plochy jsou vymezeny tak, že harmonicky navazují na stávající urbanistickou strukturu m sta; v návrhu ÚP Netolice zpracovatel prov il všechny podn ty vlastník pozemk , dot ených orgán , institucí, správc sítí a ob an , které byly podány ve stanovené lh ; ÚP Netolice respektuje stávající urbanistickou koncepci, dopravní, ob anské a technické vybavení ešeného území.
k)
požadavky na vymezení ploch a koridor , ve kterých bude uloženo prov ení zm n jejich využití územní studií V rámci ÚP jsou vymezeny rozvojová území (dosud nezastav ná území), které budou prov eny územní studií z d vodu možností další výstavby s ohledem na napojení na stávající zástavbu a posouzení nov plánované výstavby v širších souvislostech a vazbách.
17/84
l)
požadavky na vymezení ploch a koridor , pro které budou podmínky pro rozhodování o zm nách jejich využití stanoveny regula ním plánem Nejsou územním plánem stanoveny.
m)
požadavky na vyhodnocení vliv územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dot ený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vliv na životní prost edí nebo pokud nevylou il významný vliv na evropsky význam. Nebyly vzneseny požadavky.
n)
Požadavek na zpracování konceptu, v etn požadavk na zpracování variant Požadavek na zpracování konceptu, ani požadavek na zpracování variant nebyl v zadání ÚP Netolice uplatn n.
o)
Požadavky na uspo ádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspo ádání obsahu jejich od vodn ní s ohledem na charakter území a problémy k ešení v etn ítek výkres a po tu vyhotovení Územní plán je zpracován nad katastrální mapou a v ešení jsou zapracována data územn analytických podklad obce s rozší enou p sobností Prachatice pro katastrální území Netolice; tiskové výstupy a digitální zpracování jsou dle požadavk zadání: I. Textová ást v len ní dle p ílohy . 7 vyhlášky 500/2006 Sb. II. Grafická ást jako návrhová (výroková) ást: 1. Výkres základního len ní území 1:5000 2. Hlavní výkres 1:5000 3. výkres ve ejn prosp šných staveb, opat ení a asanací 1:5000 jako sou ást od vodn ní: 4. Koordina ní výkres 1:5000 5. Výkres širších vztah 1:50 000 6. Výkres p edpokládaných zábor p dního fondu 1:5000 V rozpracovanosti byl návrh opakovan konzultován se zástupci m sta Netolice.
Z porovnání obsahu zadání s návrhy obsaženými v dokumentaci návrhu územního plánu lze vyvodit záv r, že zadání bylo spln no.
A.
VYHODNOCENÍ SOULADU SE SCHVÁLENÝM VÝB REM NEJVHODN JŠÍ VARIANTY A PODMÍNKAMI K JEJÍ ÚPRAV V P ÍPAD POSTUPU PODLE § 51 ODST. 2 STAVEBNÍHO ZÁKONA
V souladu se schváleným zadáním ÚP Netolice se návrh územního plánu nezpracovává ve variantách, tudíž návrh neobsahuje varianty ve smyslu § 51 odst. 2 stavebního zákona a není p edkládán zastupitelstvu obce výb r nejvhodn jší varianty ani podmínky k její úprav .
B.
VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU V P ÍPAD POSTUPU PODLE § 51 ODST. 3 STAVEBNÍHO ZÁKONA
bude dopln no po spole ném projednání
C.
VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY K ÚPRAV NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU V ÍPAD POSTUPU PODLE § 54 ODST. 3 STAVEBNÍHO ZÁKONA
bude dopln no po ve ejném projednání
18/84
D.
VYHODNOCENÍ SOULADU S ROZHODNUTÍM O PO ÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NEBO JEHO ZM NY A O JEJÍM OBSAHU V P ÍPAD POSTUPU PODLE § 55 ODST. 3 STAVEBNÍHO ZÁKONA
bude dopln no po izovatelem
k)
komplexní zd vodn ní p ijatého ešení v etn vybrané varianty
vodem zpracování nového územního plánu Netolice je zejména zastaralost a neaktuálnost p vodního ÚPnSÚ a jeho Zm n ÚPnSÚ . 1 - 5. Nové požadavky na využití území, které se postupn nashromáždily, se dotýkají i koncepce p vodní územn plánovací dokumentace. Hlavními zm nami oproti koncepci navržené v p vodním ÚPnSÚ jsou zejména nové zám ry zastavitelných ploch a s tím spojená nová dopravní a technická infrastruktura. Použité podklady: Pro zpracování údaj byl vytvo en ze státního mapového díla, map katastru nemovitostí, odvozený mapový podklad v m ítku 1 : 5 000. Mapové podklady jsou ur eny výhradn pro pot ebu ÚP. Mapové podklady neobsahují rozestav né objekty, objekty na které již bylo vydáno stavební povolení, ani objekty které již fyzicky existují a jejich majitelé nepožádali o zanesení do katastrálních map. Ostatní použité podklady pro vypracování ÚP: ÚAP ORP Prachatice, ÚPnSÚ Netolice, zm ny . 1 - 5 ÚPnSÚ Netolice, PUR R, Návrh ZUR J , Plán místního územního systému ekologické stability krajiny k. ú. Netolice (Ing. Václav Škopek), posouzení možností protipovod ové ochrany m sta Netolice (Ing. Václav Škopek), Plán rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje, S ítání lidu, dom a byt ( SÚ 2001), Mapa R, turistické a cykloturistické mapy, geoportal, internetové stránky, oficiální web obce Netolice.
IJATÉ EŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY ešení návrhu ÚP Netolice a jeho celého správního území vychází zejména z aktuálního stavu a podmínek v ešeném území a z požadavk na rozvoj m sta. V sou asné dob dochází k nár stu požadavk na bydlení, které je dáno p edevším nadpr rnou kvalitou životného prost edí. Snaha vy lenit další pozemky pro bydlení vyplývá ze zájmu o bydlení v kvalitním, turisticky velmi atraktivním prost edí. Proto návrh ÚP Netolice umož uje p edevším rozvoj bydlení a rekreace. Dále je v návrhu umožn no podnikání, zejména v oblasti výroby, výrobních služeb, zem lství, ob anského vybavení. Plochy pro rozší ení ob anského vybavení byly vymezeny pro podporu cestovního ruchu a to zejména z d vodu p ítomnosti národní kulturní památky státního zámku Kratochvíle. V souvislosti s tímto rozvojem podnikání a služeb s ním spojených dojde k nár stu pracovních míst. Z d vodu stabilizace místního obyvatelstva, event. migrace nového, jsou vytvo eny p edpoklady pro kvalitní bydlení a pro nové pracovní p íležitosti návrhem ploch pro výrobu a podnikání a pro zem lskou výrobu. Díky krásné p írod s nenarušenou ekologickou rovnováhou, romantickým výhled m do kraje, rybník m poskytujícím možnost rybolovu, turistickým a cykloturistickým trasám a památkám (nap . letohrádek Kratochvíle), je ešené území významným st ediskem pro celoro ní rodinnou rekreaci. V návrhu jsou respektovány všechny hodnoty v území. Podmínky ochrany zjišt ných hodnot jsou zásadami pro innost správních ú ad a pro po izování navazující ÚPD. V zadání územního plánu nebyl požadavek na ešení variant. Z toho d vodu byl zpracován p ímo návrh územního plánu.
VYMEZENÍ EŠENÉHO A ZASTAV NÉHO ÚZEMÍ ešeným územím je m sto Netolice s hranicí vlastního katastrálního území - místní ásti Netolice a Petr v Dv r. sto Netolice sousedí s následujícími katastrálními území: - k. ú. Hrbov u Netolic, T ebanice - obec Lhenice - k. ú. Krtely, Malovice, Pode išt - obec Malovice - k. ú. Babice u Netolic - obec Babice - k. ú. Mahouš - obec Mahouš - k. ú. Lužice u Netolic - obec Lužice - k. ú. Olšovice - obec Olšovice
19/84
- k. ú. Velký Bor u Strunkovic - obec Strunkovice nad Blanicí - k. ú. Žitná u Netolic, Obora u Hracholusk - obec Hracholusky Zastav ná území m sta Netolice jsou vymezena v souladu se zn ním § 58 Zák. . 183/2006 Sb. v pl. zn ní a ve smyslu metodiky pro vymezování zastav ného území odboru územního plánování MPMR R ze dne 27/4 2007 a to k datu 1. 3. 2013. Jako podklad vymezení bylo použito ÚAP ORP Prachatice dopln né o zm ny v území v etn dopln ní zastav ného území na samotách, nacházející se v k. ú. Netolice. Sestává se z t chto díl ích zastav ných území: - vlastní m sto Netolice; - severozápadn od Netolic místí ást Za cihelnou - bydlení, výroba a skladování; - cca 2km severozápadn od Netolic zámek Kratochvíle a bydlení; - jihozápadní ást ešeného území místní ást Schwarzenberg - výroba a skladování a bydlení; - západní ást ešeného území (u hranice k. ú. p i silnici II/145 sm r Vimperk) samota - bydlení; - severozápadn nad m stem (nad rybníkem Myslivna) 2 plochy bydlení; - severní ást ešeného území místní ást U Ptá ník - bydlení, plocha technické vybavenosti - vodojem; - cca 1 km západn od m sta místní ást Petr v Dv r - bydlení, výroba a skladování; smíšená výroba; - nad místní ástí Petr v Dv r menší plocha smíšená obytná; - jižn od m sta lokalita Peklo - rekreace a bydlení; - jižn od m sta lokalita Pod Peklem (Na Pile) - bydlení a rekreace; - jižn od m sta u rybníka Podroužek - bydlení, rekreace; - jižní ást ešeného území místní ásti Ov ín a Grejnarov - bydlení, výroba a skladování, plocha technické vybavenosti; - samota nad místní ástí Grejnarov, východn od rybníka Podroužek - bydlení; - jižní ást ešeného území (u hranice k. ú.) lokalita Chobot - výroba a skladování; - východn od m sta 2 plochy rekreace.
VYHODNOCENÍ P EDPOKLÁDANÝCH D SLEDK K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
TOHOTO
EŠENÍ VE VZTAHU
Ze zpracovaných Územn analytických podklad (aktualizace 2012) pro správní obvod obce s rozší enou sobností (SO ORP) Prachatice vyplývá, že podmínky pro p íznivé životní prost edí (environmentální pilí ), pro hospodá ský rozvoj (ekonomický pilí ) a pro soudržnost spole enství obyvatel území (sociální pilí ) nejsou na území ešené ÚP Netolice vyváženy. Nejh e byl hodnocen environmentální pilí (žádný výskyt nerostných surovin, zvýšené riziko povodní, malá ekologická stabilita území), následuje sociální pilí (stagnace po tu obyvatel, nižší zájem o individuální rekreace) a nejlépe je hodnocen ekonomický pilí (silni ní sí bez závažných závad, odpovídající technická infrastruktura, relativn vyvážená bilance pracovních míst, dobrá dopravní poloha v i hlavním centr m, dobré p edpoklady pro rozvoj cestovního ruchu). Návrh územního plánu podporuje vytvo ení podmínek pro všechny t i pilí e udržitelného rozvoje.
VLIV NA PODMÍNKY PRO P ÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROST EDÍ - ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍ : -
-
-
-
-
kulturní a p írodní hodnoty s legislativní ochranou jsou respektovány, v rámci koncepce ochrany a rozvoje hodnot území jsou stanoveny zásady a podmínky pro ochranu dalších kulturních a p írodních hodnot, které nepoužívají legislativní ochrany a je t eba je chránit; územní plán je koncipován se snahou o zachování volné krajiny a p írodních hodnot území (absence ekologických zát ží, minimální zát ž z dopravy, kvalitní zem lská p da). Návrh ÚP nov vymezuje územní systém ekologické stability; navrženým rozvojem nejsou dot eny zájmy ochrany p írody, ešení respektuje všechny plochy, které požívají zvláštní ochrany - prvky ÚSES v etn interak ních prvk . V nezastav ném území je umožn na výstavba rybník a zales ování; v nezastav ném území jsou vytvo eny podmínky pro snižování nebezpe í ekologických a p írodních katastrof a pro odstra ování jejich d sledk , a to p írod blízkým zp sobem (zatravn ním, plán ÚSES, protipovod ová opat ení); v územním plánu byly p i vymezování ploch s rozdílným zp sobem využití zohledn ny t ídy ochrany zem lské p dy; ÚP vymezuje chrán nou krajinnou památkovou zónu (KPZ) Netolická obora (bývalá Rožmberská obora); ÚP pro nové zastavitelné plochy stanovil podmínky pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití s ur ením hlavní, p ípustné, p íp. podmín p ípustné i výjime p ípustné a nep ípustné innosti.
20/84
-
-
-
-
Jsou stanoveny zásady v cné, asové koordinace, zejména se z etelem na ochranu krajinných hodnot území. zastav né území je dopl ováno s využitím volných p ilehlých ploch zem lské p dy se z etelem na dokomponování urbanisticky neukon ených lokalit. ve volné krajin nejsou vymezovány žádné zastavitelné plochy s výjimkou t ch, které rozši ují zastav né území p im en velikosti a významu sídla ve struktu e osídlení a dále s výjimkou ploch rekreace a technické infrastruktury pro istírnu odpadních vod. Tento princip je uplatn n a je respektován v celém správním území Netolic; v rámci protipovod ových opat ení jsou navrženy ne ízené suché poldry jako vy išt né, nezastav né a zatravn né plochy ur ené k rozlivu vody. V rámci koncepce uspo ádání krajiny jsou stanoveny zásady pro ochranu proti záplavám, zahrnující podmínky pro záplavová území podzemní ani povrchové vody nebudou zne iš ovány - územní plán navrhuje dostavbu stávající kanalizace pro k doposud nenapojeným objekt m a výstavbu nové kanalizace v rámci navrhované zástavby, svedené odpadní vody budou išt ny ve stávající OV, nebo nov navržených istírnách odpadních vod; vliv výrobních aktivit na životní prost edí je minimalizován. Na území m sta se nachází n kolik výrobních areál , které by mohly svým provozem zat žovat své okolí. Proto územní plán stanovil pro tyto plochy takové regulativy, které zamezí zhoršení sou asné situace, omezí možný plošný r st v blízkosti stávajícího bydlení a p edejde možným negativním vliv m na obytnou zástavbu a životní prost edí.
VLIV NA PODMÍNKY PRO HOSPODÁ SKÝ ROZVOJ - EKONOMICKÝ PILÍ : -
-
-
-
navržené ešení otevírá prostor pro další rozvoj, v etn jeho zabezpe ení technickou infrastrukturou; ÚP vymezuje dostate atraktivních rozvojových ploch pro bydlení. Navržené ešení mimo hlavní funkce bydlení p ipouští také nerušící aktivity s tímto typem bydlení související - emeslnou výrobu, vedlejší samozásobitelské hospodá ství, vestav ná ob anská vybavenost, administrativní za ízení apod.; návrh územního plánu zabezpe uje podporu podnikání, cestovního ruchu a rekreace, podporuje tím a dalšími opat eními podmínky pro vytvá ení pracovních míst v obci; hospodá ský rozvoj území v oblasti rozvoje výroby je zajišt n uspokojivým návrhem ploch pro výrobu a skladování a využití stávajících hospodá ských ploch cestou p estavby za ízení pro smíšené funkce výroby; ešené území m že i v budoucnosti t žit z p ítomnosti zámku Kratochvíle – národní kulturní památky, cenného a turisticky vyhledávaného objektu, který za p edpokladu citlivé ochrany pozitivn ovlivní atraktivitu celé okolní oblasti; snadná dopravní dostupnost v i hlavním centr m ( eské Bud jovice, Prachatice), která nabízí v tší možnost pracovních p íležitostí.
VLIV NA PODMÍNKY PRO SOUDRŽNOST SPOLE ENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ: -
-
-
ÚP vytvá í podmínky pro rozvoj kvalitního bydlení s d razem na plochy se smíšeným využitím, které umož ují širší spektrum inností a aktivit, p ináší oživení a zpest ení struktury m sta; jsou vytvo eny podmínky pro zvrácení zvyšujícího se v ku obyvatel vymezením dostate nových ploch pro bydlení. P ír stkem nových stavebních pozemk dojde k postupné stabilizaci v kového pr ru; zajišt ní vyšší ob anské vybavenosti bude i nadále uspokojováno v blízkých Prachaticích; jsou respektovány stávající ú elové komunikace, které slouží pro bezpe ný pr chod krajinou (turisté, cyklisté, b žka i, jízda na koni apod.). Územní plán vytvá í p edpoklady pro využití turisticko rekrea ního potenciálu území Netolic vyplývajícího z výjime ného p írodního a historického zázemí. Rozsáhlá sí p ších i cyklistických tras p ímo v ešeném území a v jeho t sné blízkosti vytvá í optimální podmínky pro rozvoj aktivit spojených s trávením volného asu. Formou vhodn upravených regulativ je dále umožn no pro ú ely rekreace využít stávajících ploch bydlení; vymezením dostate ným množstvím ploch pro rekreaci bude jednozna posílena úloha, coby ve ejného prostoru integrujícího funkce podporující soudržnost spole enství obyvatel území. nové plochy dopl ují již vytvo enou urbanistickou kostru a nabízejí rozvoj funkcí, p ispívajících významným podílem k sociální stabilizaci obyvatelstva Netolic; v návrhu územního plánu se p edpokládá i nadále dojížd ní za prací p edevším do Prachatic, eských Bud jovic, Vod an. Tento jev je však vyvážen možností bydlení v p íznivém životním prost edí a krásné p írod .
21/84
Celkov lze konstatovat, že navržený územní plán vytvá í dostate né p edpoklady pro zlepšení všech pilí udržitelného rozvoje. Jsou navrženy a stabilizovány plochy pro rozvoj bydlení, podnikání, rekreace aj., p i respektování a dalším rozvoji podmínek pro zdravé životní prost edí.
ZD VODN NÍ OCHRANY HODNOT Území je len no na plochy urbanizované (zastav né a zastavitelné), na plochy hospodá sky využívané (lesní a zem lské plochy) a další, nap . vodní plochy apod. Plochy p írodní, chrán né v rámci ÚSES, tvo í kostru ekologické stability krajiny. Koncepce uspo ádání krajiny v ešeném území nevyžaduje zásadní zm ny. ležité je zam ení na ochranu dochovaného krajinného rázu a p írodních hodnot území. Charakteristickým znakem ešeného území je zna ný rozsah a po et prvk , chrán ných podle zákona o ochran památek i o ochran p írody. Svým rozsahem pokrývají tém celé ešené území. Uvedené cenné plochy jsou vymezeny na základ zjišt ných hodnot území.
HODNOTY KULTURNÍ, ARCHITEKTONICKÉ A URBANISTICKÉ Území ešeného územním plánem má vysokou dochovanou urbanistickou a architektonickou hodnotu. Nejkvalitn jším a nejhodnotn jším urbanistickým celkem je území, které je vymezeno hranicí M stské památkové zóny Netolice, vyzna enou v grafické ásti ÚPD. Správní území m sta Netolice je územím s hojnými archeologickými nálezy a památkami. Mezi nejv tším a nejznám jším archeologickým územím je lokalita výšinného opevn ného sídlišt - hradišt sv. Jan archeopark Na Jánu. Jedná se o první jiho eskou archeologickou památku, prezentovanou moderní formou ímé rekonstrukce, která je zam ena p edevším na málo známé období raného st edov ku eských d jin. Akropole starého p emyslovského hradu Netolice, kde se archeopark nachází, byla jedním z hlavních center knížecí p emyslovské správy jižních ech od 10. století do poloviny 13. století. Archeologický park je budován postupn a se zám rem v rohodné prezentace stavebních a krajinných detail tohoto magického místa. Archeologické nálezy jsou dokladem nebo poz statkem života lov ka a jeho innosti od po átku jeho vývoje do novov ku a zachovaly se zpravidla pod zemí. Z hlediska architektonických hodnot v území je pot eba respektovat zejména nemovité kulturní památky v území. Jedná se zejména o státní zámek - letohrádek Kratochvíle, kostel sv. Václava, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Rožmberský d m, školu na Starém M st , radnici, hotel Beseda, Schwarzenberský dv r Žitná, kapli sv. Gertrudy, renesan ní zem lský statek Petr v Dv r a barokní špýchar. Krom výše jmenovaných nemovitých kulturních památek je pot eba respektovat urbanistické hodnoty v území, zejména lichob žníkový charakter nám stí obklopené p vodními m anskými domy. P i využívání zastavitelných ploch navržených v ÚP Netolice je nutné respektovat existující drobné sakrální objekty v ešeném území (nap . kamenné k íže, boží muka, kapli ky, k ížové i pam tní kameny atd.) tak, aby p i jakékoliv innosti v jejich blízkosti nedošlo k jejich poškození nebo nevhodné manipulaci s nimi. Dochovanou technickou památkou je stoka Kr ínka (zapomenutá technická památka, um lá stoka, zvaná Kr ínka ležící v bývalé rožmberské, tzv. Netolické obo e a dlouhá asi 8 km). Dále pak vodárna u Mollerovského rybníka (poz statek historického d ev ného vodovodu vedoucího do m sta), kále ka (na hladin starobylého netolického rybníka Mnich se nachází replika p vodní historické kále ky - d ev ný vor na rybníku, ukotvený ke b ehu, který sloužil ženám k máchání prádla - v netolickém ná í - kálení) a výpustní potrubí (na hrázi rybníka Mnich - d ev ný p íst ešek s d ev nými rourami, jedná se o zrestaurované ásti historického výpustního potrubí z rybníka). Pro tato hodnotná území byla stanovena speciální ochrana specifikována v kapitole b) koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ve výrokové ásti textové ásti ÚP.
HODNOTY P ÍRODNÍ V ešeném území se nachází ada p írodních hodnot, které jsou legislativn chrán ny. Mezi nejhodnotn jší írodní hodnotou pat í beze sporu lokalita zámku Kratochvíle - evropsky významná lokalitou (EVL) - Natura 2000. Dále pak registrované památné stromy a všechny významné krajinné prvky ze zákona (vodní plochy a toky, lesní plochy apod.). Severní a západní ást ešeného území je obklopena lesy, vodní toky mají írodní charakter, orná p da není v p evaze nad loukami. Ochrana a rozvoj p írodních hodnot je zam ena p edevším na ochranu systému NATURA 2000, prvk ÚSES, na ochranu krajinného rázu v p ipravované chrán né krajinné památkové zóny (KPZ) Netolická obora. Ochrana les a vodních ploch a tok je již zajišt na (VKP ze zákona). Další ochrana je navržena formou podmínek pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití s ur ením p evažujícího ú elu využití (plochy vodní a lesní). Z hlediska ochrany a obnovy p írodních podmínek je nutné ochra ovat i zele rostoucí mimo les, up ednost ovat geograficky p vodní druhy d evin, podporovat len ní velkých zem lských pozemk , protierozních opat ení, chránit stávající zele v zem lské krajin , revitalizovat vodní toky s cílem obnovení
22/84
istoty vody a p irozeného vývoje dna a b eh se stabilizovanými vodními a pob ežními spole enstvy. V nezastav ném území jsou vytvo eny podmínky pro snižování nebezpe í ekologických a p írodních katastrof a pro odstra ování jejich d sledk , a to p írod blízkým zp sobem (zatravn ní, plán ÚSES). Krajinná památková zóna Netolická obora Bývalá rožmberská obora, zvaná Netolická, je historicky, krajiná sky a památkov jedine ný fenomén v jiho eské krajin . Rozkládala se v prostoru na západ od okraje m sta Netolice, na dnešních správních územích obcí Netolice, Lhenice, Hracholusky a Malovice. Založil ji v 16. století Jakub Kr ín z Jel an. Za svoje služby byl Vilémem z Rožmberka odm n roku 1569 dvorem Leptá a dv ma vesnicemi. Tento majetek ale pat il až do husitských válek církvi a on sám správn vytušil, že p i tehdy stále sílících snahách o restituci církevního majetku by mohl o tyto pozemky p ijít. Vymyslel tedy chytrou lest - nechal na t chto svých pozemcích vybudovat obrovskou oboru (p i její stavb bylo zbo eno 42 usedlostí a dokonce padly za ob i dv vesnice: Horní a Dolní T ebánky). Obora, p esn dle Kr ínova plánu, naprosto uchvátila Viléma z Rožmberka a ten souhlasil s vým nou - roku 1580 získal Sedl any a K epenice a Vilém z Rožmberka zase oboru a dv r Leptá ov, kde nechal následn vybudovat renesan ní letohrádek Kratochvíle. Petr Vok, coby d dic, ji v roce 1602 kv li dluh m prodal Rudolfu II. Obora pak za ala chátrat a chov skon il pravd podobn ihned po t icetileté válce. Na ploše 3000 ha byli chováni kon , da ci, bažanti, ale i velbloudi a buvoli a mnoho dalších zví at. Jednalo se více mén nap l o klasickou oboru a nap l o farmu. Dodnes tvo í obora unikátní krajinný celek, tvo ený promyšlen budovanou mozaikou les , luk, alejí a rybník s množstvím významných archeologických a historických památek. KPZ je navržena k vymezení z d vodu ochrany: -
prostorového uspo ádání pozemkových parcel v etn mezních pás a rozvržení obd lávané p dy; trvalých porost (lu ní lesy, vzrostlé stromy ve form alejí nebo solitér ); historických zpevn ných i nezpevn ných komunikací; vodních tok v etn historických úprav b ehového zpevn ní, vodních ploch v etn historické úpravy eh ; vesnických sídel v etn charakteristického obrazu v krajin (uchování panoramatických pohled , stavebních dominant, prostorových vazeb, m ítka zástavby atd.); hodnotných architektonických soubor nebo areál i jednotlivých památkových objekt v etn drobných staveb nebo archeologických nález v krajin ;
HODNOTY CIVILIZA NÍ ešení ÚP Netolice respektuje a rozvíjí ostatní civiliza ní hodnoty území spo ívající p edevším v jeho vybavení ve ejnou infrastrukturou, v možnostech pracovního uplatn ní, v dopravní dostupnosti zastav ného území i zastavitelných ploch a v možnosti využívání krajiny k zem lským ú el m, rekreaci apod. Ochrana hodnot spo ívá v chrán ní kvality sídelní struktury s ohledem na její historický, stavebn technický význam, nesnižování stávající úrovn ve ejné i ostatní technické infrastruktury a zajišt ní jejího další rozvoje.
ZD VODN NÍ STANOVENÍ ZP SOBEM VYUŽITÍ
PODMÍNEK
PRO
VYUŽITÍ
PLOCH S ROZDÍLNÝM
Zp sob využití území je len no na zastav né území a zastavitelné plochy a dále na nezastavitelné území. Navrhované rozvojové území je roz len no do ploch s r znými p edpoklady a podmínkami pro jeho využití. Jednotlivým druh m ploch, které jsou graficky vymezeny ve výkresové ásti, je p azen jejich zp sob a stanoveny podmínky využití. Podmínkami pro využití se rozumí nástroje pro uskute ování inností, izování staveb a za ízení a provád ní úprav a zm n kultur s t mito innostmi souvisejících, o nichž se rozhoduje v územním nebo stavebním ízení, pop ípad správním ízení souvisejícím.
23/84
ROZLIŠENÍ PLOCH PODLE ZASTAVITELNOSTI: zastav né území - územním plánem Netolice je vymezené jako stabilizovaná sou ást zastav ného území (soubor p evážn zastav ných pozemk ), které umož ují zastav ní podle podmínek pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití; zastavitelné plochy - plochy navržené v ÚP Netolice ke zm využití území vn zastav ného území, které umož ují zastav ní dle podmínek pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití; estavbové plochy využití;
navržené plochy uvnit zastav ného území ur ená územním plánem ke zm
nezastavitelné území - plochy vymezené v ÚP Netolice ke zm využití území uvnit nebo vn zastav ného území, které neumož ují zastav ní s výjimkou základní vybavenosti území, budou využívány dle podmínek pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití. Cílem podmínek pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití je p edevším uchovat hodnoty, zachovat kvalitu a ráz okolního prost edí p i respektování zásad pro novou zástavbu. Podmínky využití pro výstavbu by ly: zajistit, aby zm ny ve využití území v etn nové zástavby vytvo ily harmonický celek se stávající zástavbou, nap . za len ní nových staveb do proluk podpo it a zd raznit prostorové uspo ádání ve vztahu k terénnímu a krajinnému utvá ení respektovat p iléhající plochy zastav ného území, a to zejména svým výškovým a hmotovým uspo ádáním nep ipustit výstavbu objekt na nezastavitelných plochách Územním plánem se stanovují podmínky pro využití území jako podmínky pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití s ur ením: hlavního využití; p ípustného využití; pop ípad podmín p ípustného využití a nep ípustného využití. Hlavní využití ur uje p evažující ú el využití, jeho charakter a míru zát že plochy. ípustné využití stanovuje další možné využití nad rámec hlavního využití. Jde zejména o innosti, stavby a za ízení dopl ující hlavní využití, s ním související a slu itelné. Podmín p ípustné využití je takové využití, pro jehož p ípustnost jsou stanoveny podmínky, za jakých lze stavby, innosti a za ízení v území umístit. P i nespln ní t chto podmínek je umís ování inností, staveb a za ízení nep ípustné. Nep ípustné využití je stanoveno jako využití, které nelze povolit za žádných podmínek. Nep ípustné je zpravidla umís ovat innosti, stavby a za ízení, které nesouvisejí a nejsou slu itelné s p ípustným využitím.
PODMÍNKY STANOVENÉ ÚZEMNÍM PLÁNEM Celková zastav nost plochy V ÚP je definována celková zastav nost pozemku. K t mto podmínkám bylo p istoupeno p edevším z d vod ochrany ásti pozemku pro zele a volné pobytové plochy. P i stanovení pouze procenta zastav nosti pro hlavní stavbu dochází mnohdy k zastav ní zbývající plochy pozemku terasami, k lnami, íst ešky, skleníky, parkovacími plochami apod. Z tohoto d vodu je územním plánem regulováno i maximální celkové procento zastav nosti stavebního pozemku. V územním plánu je navržené maximální procento zástavby u ploch pro bydlení, individuální rekreaci a ploch smíšených obytných 35%, u ploch hromadné rekreace 80%, u ploch ob anského vybavení 45%, u ploch sportu 85%, u ploch výroby a skladování a ploch smíšených výrobních 65% z celkové stavební parcely. Procento zastav ní bylo stanoveno obdobn jako u zastav nosti budovami na základ p edpokládané velikosti nových stavebních parcel, odstupových vzdáleností budov a praktickými zkušenostmi z realizovaných zástaveb. Velikost stavebních pozemk Vzhledem rozlehlosti nových zastavitelných ploch je kladen d raz na velikost stavební parcelace, která ispívá k identit území. Navržené velikosti stavebních parcel jsou voleny s ohledem na stávající zástavbu tak, aby byla zachována stávající struktura sídel a jejich historická p dorysná osnova. Územním plánem je regulována velikost stavebních parcel u ploch stabilizovaných i u ploch zm n (návrhových) pro bydlení, ob anské vybavení, rekreace, výroby, skladování a zem lské výroby. Minimální velikost stavebních parcel je navržena z d vodu zachování p im ené hustoty zástavby. Zástavba je
24/84
navržena tak, aby nebyl významným zp sobem narušen krajinný charakter a aby zástavba byla dostate rozptýlená a vytvo ila tak harmonický celek se stávající zástavbou. Výška budovy Výškové uspo ádání území je dáno obecnými závaznými podmínkami pro využití ploch s rozdílným zp sobem v závislosti na prostorové stabilizované plochy. P i umís ování staveb je nutné brát z etel na vizuální podmínky, aby zm ny neovliv ovaly viditelné vnímání v panoramatických dálkových pohledech. Výšková hladina je ur ena max. možným po tem podlaží jednotlivých staveb na plochách s rozdílným využitím v ešeném území. V ÚP je regulována výšková hladina nové zástavby a sou asn i výška stávajících objekt p i stavebních úpravách. K t mto podmínkám bylo p istoupeno z d vodu zachování okolní výškové hladiny výstavby a za len ní zastavitelných ploch do krajinného rázu. V centru m sta se nacházejí p evážn dvoupodlažní budovy s podkrovím, v ulicích 9. kv tna a Hornická jsou situovány vícepodlažní bytové domy a po obvod sta jednopodlažní domy s podkrovím. Z urbanistického hlediska je vhodné tuto výškovou hladinu zachovat. Z tohoto d vodu jsou ve výrokové ásti stanoveny podmínky využití udávající výškovou hladinu ízemní budovy s možností obytného podkroví, vícepodlažní budovy 4 nadzemní podlaží s možností obytného podkroví. Stavební pozemek Jedná se o pozemek, jeho plánem nebo územní studií.
ást nebo soubor pozemk
vymezený a ur ený k umíst ní stavby územním
Lehký p íst ešek Lehkým p íst eškem se rozumí jednoprostorová stavba, sloužící jako do asný úkryt p ed nep íznivými pov trnostními vlivy, která svým vzhledem, umíst ním a provozem nenaruší krajinný ráz, životní a obytné prost edí. Jedná se o nepodsklepený jednopodlažní objekt se sedlovou st echou bez obvodových st n, nebo podíl výpln obvodových st n m že tvo it max. 60 % celkové obvodové plochy stavby. Nosné prvky mohou být zabudovány do betonových patek, které budou v p ípad likvidace stavby odstran ny, žádná jiná ást stavby nesmí mít základy. Max. délka stavby nesmí p ekro it délku 20 m. Seníky Jedná se o nepodsklepenou jednopodlažní stavbu s max. výškou stavby nad terénem po h eben st echy 8 m sloužící výhradn k uskladn ní sena, pop ípad slámy.
ZD VODN NÍ KONCEPCE ROZVOJE M STA Územní plán navrhuje p irozený rozvoj ešeného území. Cílem územního plánování stanoveným stavebním zákonem je ochrana krajiny ve ve ejném zájmu, ochrana a rozvoj p írodních, kulturních a civiliza ních hodnot, v etn urbanistického a architektonického d dictví. Základem p ijatého ešení je koncepce založená na ve ejném zájmu na zhodnocení kvalit území. Koordinace ve ejných a soukromých zájm v území up ednost uje zájmy ve ejné v p ípadech, kde by soukromý zájem byl v rozporu se zájmy ve ejnými. eší tedy koordinaci jednotlivých ploch s rozdílným zp sobem využívání s cílem jejich optimálního využití a na základ pot eb vyplývajících z demografických ukazatel vymezuje plochy pro rozvoj bydlení, ob anské vybavenosti, výrobu a ve ejnou infrastrukturu p i zachování krajinných, urbanistických a architektonických hodnot území. Pro uplat ování celkové urbanistické koncepce ešení územního plánu Netolice p i rozhodování v území jsou definovány tyto priority: - respektování, tj. ochrana a rozvoj kulturních a historických hodnot a specifických p írodních podmínek území Netolice (nap . ochranné pásmo loveckého záme ku Kratochvíle, návrh na vyhlášení krajinné památkové zóny Netolická obora); -
návrh optimálního zp sobu využívání i prostorového uspo ádání v celém správním území jako nástroj pro vyvážený rozvoj území;
-
vymezením jasn definovaných zastavitelných ploch (hranice zastav ného území a zastavitelných ploch) s cílem omezit negativní vlivy urbanizace;
-
návrh ešení všech systém technické infrastruktury, které jsou podmínkou pro další rozvoj ešeného území;
-
ešení ochrany území proti krizovým situacím návrhem opat ení pro pot eby civilní ochrany; stabilizování podílu sídelní zelen a její propojení do uceleného systému se zelení stávající a zelení v nezastavitelném území;
25/84
Územní rozvoj m sta Netolice je výrazn omezen limity ve ejné, zejména technické infrastruktury, které edstavují elektrické vedení VN a vedení VTL, a dále zvýšenou ochranou kvalitní zem lské p dy. Územní plán je tak zpracován v souladu s pot ebami obce a zárove tak, aby byly respektovány a chrán ny hlavní složky životního prost edí a nedošlo k narušení p írodních a urbanistických hodnot ešeného území. Návrhové plochy jsou sm rovány p edevším do okrajových ástí m sta, do ploch s nejmenší mírou omezení a s logickými vazbami na dopravní a technickou infrastrukturu. Pro dostavbu proluk byly vybrány pouze takové plochy, ve kterých je míra narušení p ípadnou novou výstavbou p ijatelná s ohledem na zachování hodnot posuzovaných lokalit. Byly stanoveny zásady využívání území – zejména prost ednictvím podmínek pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití, zásady prostorového ešení dalšího rozvoje m sta a zásady rozvoje jednotlivých ploch s rozdílným zp sobem využívání.
ROZVOJ M STA sto Netolice leží ve st edu nejvýznamn jších turistických center jižních ech – eský Krumlov, eské Bud jovice, Hluboká nad Vltavou, Prachatice a Vod any. Netolice jsou jedním z nejstarších jiho eských m st. O starobylosti osídlení sv í množství mohyl a poh ebiš v okolí, pocházejících ješt z doby bronzové. Slované se na Netolicku usadili z ejm již v 8. století, kmen obyvatel m sta Netolice je uvád n mezi v bec prvními na území ech. Již koncem 10. století tu podle Kosmovy kroniky stával pomezní hrad Slavníkovc , který st ežil d ležitou obchodní stezku z ech do Rakouska. M sto nechal založit král P emysl Otakar II. ve t etí tvrti 13. století a v noval jej klášteru ve Zlaté Korun . Za átkem 16. století p ešly Netolice do majetku rodu Rožmberk , kte í si nechali asi 2 km severozápadn od m sta postavit lovecký záme ek Kratochvíle. P i stavovském povstání v roce 1619 byly Netolice dobyty a vypáleny. Další v tší rozkv t m sta nastal až v 19. století, kdy byly postaveny nové školy, radnice a dokon ena stavba železnice. Historické centrum m sta se dochovalo v p vodním st edov kém dorysu a v d sledku toho bylo vyhlášeno m stskou památkovou zónou. Domy, které obklopovaly lichob žníkové nám stí, byly v p evážné mí e zni eny v t icetileté válce. Domy na nám tí byly postaveny tšinou v 18. a 19. století a mají bedn né štíty a podloubí. Jako nejcenn jší d m ve m st je ozna en takzvaný Rožmberský d m, který je renesan ní s podloubím. V sou asné dob je v dom muzeum JUDr. O. Kudrny. Budova radnice byla postavena v roce 1869 a pyšní se v ží s hodinami. Ve m st se dochovalo n kolik p ízemních roubených domk . K církevním památkám adíme v dnešní podob barokní kostely svatého Václava a Nanebevzetí panny Marie, dále klasicistní budovu d kanství z let 1840 až 1843. U západního okraje m sta je pozoruhodný komplex zvaný Petr v dv r pocházející již z roku 1378. V novogotickém stylu byl koncem 19. století na jižní stran objektu z ízen pivovar. V povále ném období se rozvíjela oblast zem lské a pr myslové výroby, velkou tradici v Netolicích má rybníká ství, chov koní a peka ství.
Historická mapa z r. 1836 – 52
26/84
Základní urbanistická struktura m sta vychází z p vodního st edov kého uspo ádání, pro která je charakteristická p vodní ulicová zástavba podél dnešní silnice II/122 a Netolického potoka. Levob ežní ást potoka byla svým tvarem a polohou p edur ena k historickému zastavení. Zde kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie vznikalo tzv. Staré M sto. Centrální prostor Netolic je tvo ený nám stím, na kterém dominuje kolik vícepatrových staveb mezi nimi budova ú adu m sta a muzeum. Tento prostor si ponechal historické len ní, v etn kašny v t žišti nám stí a zcela jednozna plní funkci centra a to nejen pro samotné Netolice, ale i pro celé správní území v etn okolních obcí. Díky tomuto historickému funk nímu len ní má zástavba v prostoru nám stí vytvo en sv j parter prodejnami a službami a zárove vytvá í podmínky pro další úpravu pr chozích prostor do jednotlivých prostor ryze p šího charakteru. Severn od nám stí se nachází kostel svatého Václava. Územní plán vymezil tato území jako plochy smíšené obytné a plochy ob anského vybavení. Nov jší zástavba za ala vznikat na p elomu 20. a 21. století hlavn pro bydlení v rodinných a bytových domech v západní ásti m sta v lokalit Na Vyšehrad a v jihovýchodní ásti v Lokalit Na Horánku. Okrajové ásti m sta jsou zastav ny areály pro výrobu a zahradními chatkami. Sportovní využití ve m st je zastoupeno sportovní halou s fotbalovým h išt m, žeckou dráhou, tenisovými kurty, kurty na volejbal a saunou. Dále se ve m st nachází n kolik h iš , koupališt a motokrosová dráha. Severn od m sta nad železni ní dráhou je situovaný místní h bitov. Do ploch ob anské vybavenosti jsou územním plánem zahrnuty školská, zdravotní, prodejní, stravovací a kulturní za ízení, m stský ú ad, domov pro seniory, kostely, pošta, spo itelna, obvodní odd lení policie R. Od roku 2004 vzniká na míst akropole bývalého p emyslovského hradišt na vrchu sv. Ján, archeologický park - Archeopark Na Jánu v Netolicích je první jiho eskou archeologickou památkou, prezentovanou moderní formou p ímé rekonstrukce, která je zam ena p edevším na málo známé období raného st edov ku eských d jin. Toto území je vymezeno územním plánem rovn ž jako plochy ob anského vybavení. Mimo m sto se nachází n kolik zastav ných území. Jejich lokalizace a zp sob využívání je popsána viz výše VYMEZENÍ EŠENÉHO A ZASTAV NÉHO ÚZEMÍ. letecký snímek Netolic z roku 1951
27/84
letecký snímek Netolic z roku 2008
ZD VODN NÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH P ESTAVBY sto Netolice vykazuje dynamický rozvoj a to zejména v oblasti bydlení, ob anské vybavenosti a sportovn rekrea ních aktivit. Tento trend je podporován polohou na jednom z hlavních dopravních tah do jiho eské metropole eských Bud jovic a na Šumavu, dobrou dopravní dostupností, dobrými hospodá skými podmínkami, kvalitním p írodním a krajinným potenciálem okolí. ešení ÚP Netolice vychází zejména z aktuálního stavu a podmínek v ešeném území a z požadavk na rozvoj m sta. P edpoklady k dalšímu rozvoji a návrhu nových zastavitelných ploch zejména pro bydlení a podnikání v oblasti zem lské výroby jsou podloženy skute ným zájmem investor a stavebník . Do okruhu podmi ujících faktor rozvoje území pat í stabilita a perspektiva hospodá sko-ekonomické základny. Výrazn jší úlohu p i podpo e místního ekonomického rozvoje by m ly sehrát aktivity zam ené na rozvoj turismu a cestovního ruchu. Plusem pro tento rozvoj je p ítomnost národní kulturní památky zámku Kratochvíle. ÚP tento trend podporuje a vymezuje nové plochy ob anského vybavení a rekreace. Územní plán vymezil celkem 92 ploch, z toho 3 plochy p estavby.
28/84
ROZVOJ BYDLENÍ (B) Vývoj po tu obyvatel rok
1990
1930
1950
1961
1970
1980
1990
1995
2001
2005
2008
2012
po et obyvatel
3270
2787
2474
2507
2448
2568
2706
2690
2627
2725
2702
2 604
Z uvedené tabulky je patrný úbytek obyvatel po sv tových válkách. Od 90. let minulého století je po et obyvatel pom rn stálý. Svou výhodnou polohou má m sto Netolice pro rozvoj dobré p edpoklady. Je ideálním místem pro vytvá ení klidného a zdravého bydlení, se zázemím volné p írody a sou asn dobrou vybaveností technickou, dopravní i ob anskou. ešení navazuje na koncepci založenou p edchozí platnou územn plánovací dokumentací – ÚPnSÚ Netolice a Zm n 1 až 5 ÚPnSÚ Netolice. Na základ požadavk zadání byly navrženy plochy pro bydlení (s možností víceú elového využití), umož ující nár st po tu obyvatel. Nabídka t chto ploch pro bydlení vychází z optimálních možností, které jednotlivá území m sta pro zástavbu poskytují. Pro využití chto ploch musí dojít k dohod o prodeji pozemku mezi sou asným vlastníkem a stavebníkem za oboustrann dohodnutých podmínek. Ne vždy se tak stane v aktuální dob , proto musí být nabídka stavebních míst pon kud vyšší, než je skute ná poptávka po stavebních místech a než kolik nových byt požaduje výše uvedený výpo et pot eby byt . V územn plánovací dokumentaci je zcela samoz ejm edpokládáno, že na stávajících plochách, které v návrhu z stávají pro funkci bydlení, budou také postupn opravovány a rekonstruovány obytné objekty, nebo budou asanovány a na jejich pozemcích postaveny obytné objekty nové. Koncepce je ešena s ohledem na dochované hodnoty území. Rozvoj bydlení je nejvíce sm rován na západ a jihovýchod. N kolik ploch bydlení jsou vymezeny v severní ásti a v prolukách m sta. Vý et zastavitelných ploch bydlení B 8 - severozápadní ást m sta nad rybníkem Myslivna, p ímo navazuje na zastav né území, na stávající plochy bydlení a leží v dosahu dopravní a technické infrastruktury. Rozvíjí koncepci založenou z p edchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ) a oproti p vodnímu ešení je navržena ve v tším rozsahu. Lokalita je limitována trasou stávajícího vodovodního adu a zatížením melioracemi. Využití plochy pro bydlení je podmín no prostorovým uspo ádáním zastavitelné plochy, která zasahuje do OP záme ku Kratochvíle. B 11 - severozápadní ást m sta v lokalit Petr v Dv r. Zastavitelná plocha je vhodná z d vodu dobrého napojení na komunika ní systém i na technickou infrastrukturu. V sou asné dob je plocha využívána soukromými vlastníky k individuální rekreaci. Lokalita je limitována trasou stávajícího vodovodního adu a zatížením melioracemi. Využití plochy pro bydlení je podmín no prostorovým uspo ádání zastavitelné plochy, která zasahuje do OP záme ku Kratochvíle. Celá plocha leží v p ipravované krajinné památkové zón Netolická obora. B 13 – vypl uje proluku v severozápadní ásti m sta, na stávající plochy bydlení. Leží v dosahu dopravní a technické infrastruktury. Zastavitelná plocha je p ebrána p edchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ). B 14 - západní ást, lokalita Petr v Dv r vypl ující proluku mezi zastav nými území. Jedná se o jednu z v tších lokalit p ebrané z p edchozí územn plánovací dokumentace (Zm na . 2 ÚPnSÚ). Realizace výstavby je vhodná zejména z urbanistického hlediska, nebo její uskute ní dojde k ucelení m sta. Sou ástí této lokality je zárove ešení ve ejných prostranství VP 15 vymezené pro obsluhu území a pro ve ejnou zele . Komunikace bude vycházet z Bavorské ulice a využívat ochranného pásma vzdušného vedení VN. Krom el. vedení je lokalita limitována zatížením melioracemi a návrhem trafostanice T 31. B 16 - západní ást, lokalita Peklo. P ímo navazuje na vymezenou plochu bydlení B 14. P ístupná je ze Zahradní ulice a leží v dosahu technické infrastruktury. Východní hranici tvo í navržené ve ejné prostranství VP 17, které navazuje na stávající plochu bydlení v rodinných domcích. Lokalita je limitována zatížením melioracemi, jižní cíp vzdušným el. vedením VN a jeho OP. B 18, B 19 - západní ást, lokalita Peklo ebraná z p edchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ a Zm na . 2 ÚPnSÚ). Zastavitelné plochy mají dobré podmínky na napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Plocha B 19 je limitována vzdušným el. vedením VN a jeho OP. B 23, B 24 - jižn od m sta, navazují na zastav né území stejného zp sobu využití. Plochy jsou p ebrané z p edchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ).
29/84
B 25 - jižn od m sta, navazuje na stávající plochu bydlení a areálu výroby a skladování. Lokalita má dobré podmínky p ipojení se na ve ejnou infrastrukturu, je limitována ochranným pásmem silnice III. t ídy a uvažovaným zám rem územní rezervy vysokotlakého plynovodu. Podmínkou pro rozhodování v území je zpracování územní studie, která stanoví zejména podrobn jší regulaci zástavby. B 34 - jižní ást ešeného území, lokalita Grejnarov. Jedná se o plochu p evzatou z p edchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ), která navazuje na stávající území bydlení v rodinných domech. Zastavitelná plocha je v hodná k realizaci zejména urbanistického d vodu, nebo má dobré p edpoklady na napojení na dopravní i technickou infrastrukturu. Celá plocha leží v p ipravované krajinné památkové zón Netolická obora. B 44 - jižní okraj m sta. Zastavitelná plocha je v hodná k realizaci zejména urbanistického d vodu, nebo má dobré p edpoklady na napojení na dopravní i technickou infrastrukturu. Vzhledem k charakteru okolní zástavby bude prov ena územní studií, která stanoví zejména podrobn jší regulaci zástavby. Je limitována trasou vodovodního adu, navrženým vzdušným vedením vysokého nap tí a jeho OP. Plocha zasahuje do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. B 45, B 47 - jižní ást m sta, v prolukách stávající zástavby. Jedná se o malé zastavitelné plochy, které nebudou vyžadovat podstatné investice do nové infrastruktury. Podmínkou pro výstavbu je zohledn ní stské památkové zóny Netolice. Umíst ní a charakter staveb musí odpovídat urbanistickému, architektonickému a p írodnímu charakteru prost edí. Plocha B 45 zasahuje do vzdálenosti 50 m od okraje lesa, plocha B 47 je p evzata z p edchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ). B 46 - jižní okraj m sta. Jedná se o lokalitu, která pat í územn mezi nejv tší. Je limitována trasou vodovodního adu, vzdušným vedením vysokého nap tí a jeho OP, územím výskytu archeologických nález a vzdáleností 50 m od okraje lesa. Navazuje na zastav né území stejného využití. Rozvíjí koncepci založenou na p edchozí územn plánovací dokumentaci (ÚPnSÚ) a oproti p vodnímu ešení je navržena ve tším rozsahu. Navýšení lokality bude prov eno územní studií, která ur í vhodnost zástavby, možnost lení pozemk a vymezení ve ejného prostranství - zelen a dopravní a technické infrastruktury. B 50 - východní ást m sta, v proluce zastav ného území. Jedná se o plochu p evzatou z p edešlé projektové dokumentace (ÚPnSÚ) pro 1 rodinný domek, který svou polohou nebude vyžadovat podstatné investice do nové infrastruktury. Je situován p i místní komunikaci v dosahu pot ebné technické infrastruktury. ípadná realizace výstavby musí odpovídat urbanistickému, architektonickému a p írodnímu charakteru prost edí, protože je vázána ochranou m stské památkové zóny Netolice. Celá plocha zasahuje do vzdálenosti 50 m od okraje lesa a do záplavového území Q100. Proto veškeré stavební zám ry musí být ešeny technicky tak, aby nebyly ohroženy p ípadnými záplavami a sou asn aby nezhoršovaly pr tokové pom ry v ešeném profilu toku, a musí být odsouhlaseny se správci povodí. Územní plán navrhuje pro toto území protipovod ová opat ení, a to vy išt ní meandru levého b ehu a áste né narovnání zákruty koryta. Tímto dojde k zajišt ní p ípadnému rozlití na zastavitelnou plochu bydlení B 50. B 68, B 69 - severovýchodní okraj m sta, navazující na zastav né území ploch bydlení. Rozvíjí koncepci založenou p edchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ) a oproti p vodnímu ešení je navržena ve tším rozsahu o plochu B 69. K zástavb jsou v hodné z d vodu dobrého dosahu dopravní i technické infrastruktury. Realizací dojde k zarovnání této ásti m sta. Plochy jsou situovány u železni ní dráhy, která je rozd luje a limitovány ochranným pásmem dopravních tras (silnice i železni ní dráhy) a trasou vodovodního adu. Využití ploch pro bydlení je podmín no doložením skute nosti (v dalším stupni projektové p ípravy), že nebudou p ekro eny maximální p ípustné hladiny hluku v chrán ných vnit ních i venkovních prostorách a venkovních prostorech staveb. B 72, B 73 - severovýchodní ást m sta, v prolukách zastav ného území. Plochy jsou p evzaté z p edešlé projektové dokumentace (ÚPnSÚ). Na každé ploše bude zrealizován 1rodinný d m. Vhodn dopl ují zástavbu pro bydlení a z urbanistického hlediska je pro tyto lokality výhodná snadná dopravní obslužnost z p ilehlých komunikací a napojení na stávající technickou infrastrukturu. Jsou limitovány hranicí m stské památkové zóny Netolice a záplavovým územím Q100. Proto veškeré stavební zám ry musí zohlednit památkovou zónu a musí být ešeny technicky tak, aby nebyly ohroženy p ípadnými záplavami a sou asn aby nezhoršovaly pr tokové pom ry v ešeném profilu toku, a musí být odsouhlaseny se správci povodí. Územní plán navrhuje pro toto území protipovod ová opat ení, a to vybudování ochranné zemní hráze na dvacetiletou povode podél levého b ehu u podnikatelského areálu (u OV) + zlepšení odtokových pom pod mostem na Bud jovické ulici vy išt ním meandru levého b ehu.
ROZVOJ REKREACE (Ri; Rh; Rz) írodní prost edí ešeného území skýtá výhodné podmínky pro rozvoj turistických, t lovýchovných a sportovních za ízení. Malebnost okolní krajiny, plné rybník , les a významných památek nabízí milovník m p írody, turistiky a historie plnohodnotné vyžití a prostor k poznání a oddechu. Historická krajina
30/84
Netolicka seznamuje s významnými památkami a objekty, které tvo í zajímavou turistickou trasu - „Historická krajina Netolicka - nau ná p ší stezka“. Milovníci turistiky mohou vyrazit i do vzdálen jších míst, kde je eká množství kulturních památek (zámek Prachatice, Hluboká nad Vltavou atd.). Oblast je vhodná také pro cykloturistiku – 50 km dlouhý okruh nau né cyklostezky. Oblíbený je i rekrea ní areál a koupališt ibližn 1 km od Netolic.
u rybníka Podroužek. Autocamp Podroužek, který se nachází
ímo v Netolicích se nachází sportovní areál – motokrosová tra „INGILINKA" situovaný ve východním okraji sta na svažitém terénu. Areál je využíván od roku 1973 k po ádání tréninkových jízd a po ádání motokrosových závod na oblastní, celostátní i mezinárodní úrovni. P edpokládá se, že území bude pro sportovní ú ely sloužit nejmén do roku 2020. Rekreace je v ešeném území hojn rozvinuta i ve form chat a chalup. V souvislosti s výrazným podílem byt v bytových domech je ve m st stálý zájem o založení nových lokalit pro drobné zahrádká ské hospoda ení pro vlastní spot ebu. V sou asné dob stoupá poptávka po tzv. druhých domovech, vhodných nejenom k odpo inku a relaxaci, ale také jako zajímavé investice. Územní plán stabilizuje stávající plochy rekreace a vymezuje nové plochy pro výstavbu zahradních domk v p ímé návaznosti na stávající plochy zahrádek. Jedná se v tšinou o plochy nevyhovující k jiné zástavb , o svažité, hlukem obt žované plochy, apod. Tato koncepce p isp je k dobrému rekrea nímu využití území p i zachování jeho vysoké kvality. Rekrea ní potenciál obce je založen jak na krátkodobé a individuální rekreaci, tak i na hromadné rekreaci. Pro ú ely hromadné rekreace je ÚP ešena plocha, která vytvá í p edpoklady zejména pro rozvoj komer ních aktivit turistického ruchu. Územní plán akceptuje návrh nadmístního významu pro sport a rekreaci, konkrétn pro rekrea ní bydlení, jezdecký a golfový areál (p evzato ze ZÚR J kraje), který je navržen ve vazb na rybník Podroužek a stávající autocamping a je velmi dob e dostupný i z centra Netolic Ri 20 - jihozápadní okraj m sta, navazující na stávající zástavbu u fotbalového stadionu. Tato lokalita se je evzata z p edešlé projektové dokumentace (ÚPnSÚ) a je situována v dosahu dopravní a technické infrastruktury. Jeví se jako nejvhodn jší plochou jak pro umíst ní dopl kových sportovních za ízení denní a víkendové rekreace obyvatel, tak i pro pobytovou rekreaci ve stavbách pro individuální rekreaci. Ri 22 - jihozápadn od m sta, lokalita na Pekle. Lokalita je situována do chatové oblasti na pozemcích zahrad a ur ena k výstavb zahradních domk . Je ideálním místem pro rodinnou rekreaci. P ístup k jednotlivým chatkám je zajišt n sjezdem z chatové oblasti p ípadn cca 0,5 km vzdálené ulice na Bahnech. Napojení na el. energii se uskute ní ze stávajících sítí. Ri 38, Ri 39 - jihovýchodn od m sta, lokalita Gertr da. Plochy rozši ují stávající plochu individuální rekreace. Mají snadný p ístup z místní komunikace i napojení na stávající technickou infrastrukturu a nejsou omezeny žádným limitem. Aby nedošlo k narušení krajinného rázu, jsou situovány na pozemcích zahrad a sad . Do ÚP byly vymezeny z d vodu konkrétních požadavk . Ri 63 - severní ást navazující na zastav né území. Nov vymezená plocha vhodn navazuje na stávající zahrádká skou lokalitu, která je ur ena p edevším k výstav zahradních domk . Je soust ed na do území, kde není vhodný rozvoj bydlení, do záplavového územím Q100 a do blízkosti h bitova. Dále je limitována zvýšenou hygienickou zát ží hluku ze železni ní dráhy a vedením VN v etn ochranného pásma. Pro vymezenou plochu byla stanovena podmínka ešit st et s omezen funk ním lokálním biokoridorem LBK 42, tj. zajistit zejména obecnou ochranu druh plan rostoucích rostlin a voln žijících živo ich . Z urbanistického hlediska byla lokalita vybrána pro snadnou dostupnost a napojení se na pot ebnou infrastrukturu, pro využití polností pro zarovnání území m sta a z d vodu stanovení možného potencionálu ploch pro zahrádká e. Rh 28.SR8 - jižní ást ešeného území, lokalita Podroužek (Pod Peklem). Rozvíjí koncepci založenou edchozí územn plánovací dokumentací (Zm na . 4 ÚPnSÚ). Jedná se o lokalitu nadmístního významu, která je ešena v Zásadách územního rozvoje J K jako zám r SR8 pro rekrea ní bydlení, jezdecký a golfový areál. Cílem územního plánu je podpo it p edevším zám ry v oblasti celoro ní a sezónní rekreace, související komer ní i ve ejné ob anské vybavenosti a další infrastruktury pro trvalé obyvatele území i jeho návšt vníky. Rekreace nadmístního významu se jeví jako potencionáln jedna z nejvýznamn jších aktivit obce. Z hlediska celkového rozvoje bude mít realizace rozsáhlého jezdeckého a golfového areálu zásadní vliv na rozvoj sportu, rekreace a volno asových inností Netolic. Poloha lokality je nejp ízniv jší zejména proto, že p ímo sousedí se stávajícím rekrea ním areálem (Autocamp Podroužek – TJ Netolice) a rybníky Podroužek a Matyášovský. Autocamp Podroužek se stal oblíbeným místem pro letní koupání i pro obyvatele sousedních obcí a ze širšího okolí. Lokalita je snadno dopravn dostupná a napojitelná na technickou infrastrukturu. Je limitována ochranným a bezpe nostním pásmem vysokotlakého plynovodu, zám rem elektrického vedení vysokého nap tí a trafostanice T37, interak ními prvky, vzdáleností 50 m od okraje lesa a áste hlukovým pásmem silnice II/122. Celá lokalita je zatížena melioracemi.
31/84
Z d vodu velikosti zám ru SR8 je lokalita rozd lena na monofunk ní plochy s vysokým podílem zelen s jedním p evládajícím zp sobem rekrea ního nebo sportovního využití - VP 26.SR8, Rz 27.SR8, Rh 28.SR8, Rz 29.SR8, VP 30.SR8, OV 31.SR8. Plocha Rh 28.SR8 je ur ena pro provozování hromadné rekreace, zábavy a sportu. Plochy VP 26.SR8 a VP 30.SR8 jsou vymezeny a ur eny jako zele pro zachování a obnovu p írodních a krajinných hodnot území. Jedná se o území krajinné zelen s významem bezzásahového ochranného pásma, kde d ní bude ízeno p edevším p írodními procesy. Plochy Rz 27.SR8 a Rz 29.SR8 jsou vymezeny jako souvislé plochy zelen , sloužící ve zvýšené mí e oddechu, rekreaci, pobytu v p írod spojené s agroturistikou a hipoturistikou. Tomuto zám ru bude pod ízeno i vybavení jednoduchými dopl kovými stavebními objekty na plochách rekrea ní zelen . Plocha OV 31.SR8 bude sloužit pro provozování ve ejné – ob anské vybavenosti ve form hromadného ubytování, stravování, z izování sociálního zázemí a za ízení spojené se zázemím pro sport a rekreaci.
ROZVOJ OB ANSKÉHO VYBAVENÍ (OV) V zastav ném území m sta se nachází monofunk ní území areál ob anské vybavenosti. V souladu s pot ebami m sta zahrnuje stavby pro školství, kulturu, zdravotnictví, sociální pé i, spoje, služby nevýrobního charakteru, obchod a ve ejné stravování, stavby ubytovacích za ízení a stavby pro t lesnou výchovu, církevní za ízení, h bitov, stavby pro správu a ízení, stavby pro požární bezpe nost. Nedílnou sou ástí by m la být zele v rozsahu odpovídajícím estetickým a hygienickým pot ebám, min. 20% plochy. Odstavné plochy pro automobily se musí z izovat v rámci jednotlivých pozemk ob anské vybavenosti v kapacit odpovídající p edpokládanému stupni automobilizace. U ploch ob anského vybavení, které ÚP stabilizuje, se nep edpokládá zm na stávajícího využití, ale zárove nevylu uje pot ebné zm ny, dopln ní mezi jednotlivými druhy ob anského vybavení. Vzhledem k tomu, že je neustálý pohyb v komercionalizaci ob anské vybavenosti a v konkrétní provozní náplni, nejsou v územním plánu rozlišovány plochy ve ejné vybavenosti a komer ních za ízení. S rostoucím po tem obyvatel budou nar stat i nároky a proto je stále eba hledat další možnosti rozší ení nabídky. ÚP tento trend podporuje a vymezuje nové plochy ob anského vybavení. OV 1 - severozápadní ást, lokalita Za cihelnou. Územním plánem byla tato plocha vybrána pro výstavbu ubytovacího za ízení. P i obecném zhodnocení Netolicka z hlediska cestovního ruchu lze za výhody této oblasti ozna it umíst ní v atraktivní krajin v blízkosti turisticky atraktivních míst. V krajin , která není znehodnocena pr myslovou výrobou a která je protkána hustou sítí turistických a cyklistických tras, kde mohou návšt vníci obdivovat mnoho p írodních, kulturních a historických památek, kterým jednozna dominuje zámek Kratochvíle. Nutnost vybudovat ubytovací za ízení vyplývá i ze strategického dokumentu rozvoje m sta, který uvádí, že v obci je nedostate ná nabídka kvalitních ubytovacích a stravovacích kapacit pro náro jší hosty. M sto má potenciál na p ilákání ú astníka cestovního ruchu, ale pokud si tam chce návšt vníka udržet, je nutné podpo it budování kvalitního ubytovacího zázemí. Z toho d vodu se jeví plocha OV 1 jako ideálním místem pro realizaci ubytovacího komplexu a tím k rozvoji podnikání a cestovního ruchu. ístup je umožn n sjezdem z místní komunikace. Napojení na technickou infrastrukturu je umožn no ze stávajících sítí. Využití plochy ob anského vybavení je podmín no prostorovým uspo ádáním zastavitelné plochy, která zasahuje do OP záme ku Kratochvíle, vzdálenosti 50 m od okraje lesa a navrženými interak ními prvky. Celá lokalita leží v p ipravované krajinné památkové zón Netolická obora a je zatížena melioracemi. OV 3 - západní ást ešeného území, lokalita Velká T ebánka. Jedná se o malou plochu pro výstavbu za ízení rychlého ob erstvení – kiosku v návaznosti na hlavní silnici II. t ídy II/145. Plocha je do územního plánu za azena z d vodu poskytování stravovacích služeb s propojením s trendy cestovního ruchu s každodenními pot ebami p i cestování. Svou polohou u hlavní silnice a blízkosti cyklistické stezky má p edpoklady pro uplatn ní nabízených služeb. Využití plochy je podmín no prostorovým uspo ádáním zastavitelné plochy, z d vodu OP záme ku Kratochvíle. Plocha zasahuje do hlukového pásma silnice, leží v p ipravované krajinné památkové zón Netolická obora a je zatížena melioracemi. OV 31.SR8 - sou ást zám ru hromadné rekreace v lokalit Podroužek, viz zd vodn ní plochy Rh 28.SR8. OV 42 - jihovýchodní ást m sta, lokalita Chmelnice. Do ÚP byla lokalita za azena z d vodu konkrétního požadavku kynologické organizace pro sportovní výcvik ps . V sou asné dob má tato organizace prostory v lokalit na Jánu, v prostranství archeologického parku - Archeopark Netolice, který se postupn rozši uje. Plocha se vykazuje jako vhodná pro innosti spojené s výcvikem ps , nebo se nachází v okrajové ásti sta se snadnou dopravní dostupností. Je limitována ochranným pásmem elektrického vedení VN a OP telekomunika ního za ízení. OV 52 - st ední ást m sta, v proluce zastav ného území. Rozvíjí koncepci založenou z p edchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ). Je vhodným místem pro dopln ní p ípadných objekt ob anského vybavení, s výbornou dopravní dostupností a napojením se na technickou infrastrukturu. Proto realizace výstavby nebude vyžadovat nákladné investice na pot ebnou infrastrukturu. Je limitována trasou stávajícího
32/84
kabelového el. vedení a zvýšenou hygienickou zát ží hluku ze stávající trafostanice T21. Z d vodu m stské památkové zóny musí zastavitelná plocha respektovat charakter a m ítko dochované zástavby nejhodnotn jšího území. OV 58 severozápadní okraj m sta, u rybníka Myslivna, p i silnicích II. t ídy II/ 142 a II/145. Rozvíjí koncepci založenou p edchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ). Plocha navazuje na stávající plochu výroby a skladování a vypl uje proluku mezi hlavními silnicemi a zastav ným územím. Je soust ed na do území, kde není vhodný rozvoj bydlení, do záplavového územím Q 100. Je limitována zvýšenou hygienickou zát ží hluku ze silnic II. t íd a trasou otev ené vodote e. OV 74 - východní ást m sta, lokalita Na Janu - návrh na rozší ení archeologického parku. Nachází se na míst bývalého slovanského hradišt se zbytky val a s etnými nálezy p edm z 10. - 13. století. P vodní zám r vybudovat na Sv. Jánu archeopark vznikl v roce 1996, ovšem s realizací se za alo až v roce 2004. Jako první byla vybudována replika kamenných základ ásti st edov kého hradebního t lesa, která byla o rok pozd ji dopln na 25 metr dlouhou dubovou palisádou. Na konci roku 2007 byla zbudována 8 m vysoká ev ná vyhlídková v ž s navazujícími ochozy. Plánuje se, že dále bude areál dopln n návšt vnickým centrem, n kolika sruby, kostelem a d ev ným palácem. Budování archeoparku je financováno z rozpo tu sta Netolice, dotací Jiho eského kraje, programu Ministerstva zem lství R – Leader a evropského programu Interreg IIIA. Lokalita je podmín na up esn ním územní studií (parcela - p. . 1422). ekává se, že vznikem atraktivního památkového areálu bude podpo en cestovní ruch v etn drobného podnikání v lokalit (rozvoj restaura ních a ubytovacích kapacit, rozvoj pracovních p íležitostí). OV 76 - severovýchodní okraj m sta p i silnici II/145, lokalita K Pode išti. Zám r p evzatý z p edchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ) pro erpací stanici pohonných hmot p ístupné z hlavní silnice s možností dopl kovým prodejen a ob erstvením. Plocha je vhodn napojena i na pot ebnou technickou infrastrukturu. Realizace výstavby je limitována záplavového území Q 100, ochranným pásmem silnice zvýšenou hygienickou zát ž hluku ze silnice II. t ídy.
ROZVOJ VE EJNÝCH PROSTRANSTVÍ (VP) Ve ejnými prostranstvími jsou všechny volné neoplocené plochy v zastav ném území m sta. Nedílnou sou ástí m sta jsou plochy ve ejných prostranství a sídelní zelen , vymezené pro obsluhu území a pro oddych a setkávání obyvatel. V centru m sta je po ítáno s kultivací stávajících prostranství pro setkávání a odpo inek na nám stí. Koncepce ve ejných prostranství v ešeném území z stane zachována. Pro rozvoj kvality života ve m st i okolních místních ástech a samotách je nutné maximáln respektovat stávající plochy ve ejných prostranství, regenerovat jejich kvalitu p edevším v území s p edpokladem sociálních kontakt – nám stí, obchodní ulice, tržnice, cesty pro p ší a cyklisty, zastávky apod. Nelze p ipustit nevhodné úpravy prostor i objekt v územích zásadního významu pro ochranu hodnot. Ve ejná prostranství jsou chrán na pasivními opat eními ve form podmínek pro umís ování staveb a podmínek prostorového uspo ádání, které zabra ují nežádoucímu zastav ní ve ejných prostranství, a které regulují okolní zástavbu. Ve stávajících a navržených plochách ve ejných prostranství je umožn no dopln ní vzrostlé zelen podél komunikací na základ podrobn jší dokumentace, se znalostí pr hu inženýrských sítí. P i výsadb je ležité preferovat, z hlediska zachování hodnot, domácí d eviny. Plochy ve ejných prostranství jsou v návrhu vymezeny jak pro místní komunikace a parkovišt , které jsou navrženy z d vodu obsluhy uvažované výstavby p edevším na lokalitách pro plochy bydlení. Dále pak jsou vyhrazeny pro ve ejnou zele , která komponuje obraz m sta nebo plní funkci zelen ochranné. VP 15 - západní ást, lokalita Petr v Dv r. Je vymezena pro obsluhu území plochy bydlení B 14 a pro ve ejnou zele . VP 17 - západní ást, lokalita Peklo. Je plochy bydlení B 16. Územním plánem byla situována do prostoru bezpe nostního pásma vysokotlakého plynovodu. Vytvo í se tak zelený pás mezi stávající zástavbou rodinných domk a uvažovaným zám rem nových staveb pro bydlení. VP 26.SR8, VP 30.SR8 - sou ást zám ru hromadné rekreace v lokalit Podroužek, viz zd vodn ní plochy Rh 28.SR8. VP 62 - severní ást m sta, za vlakovým nádražím u vodního toku T ebánka. Plocha ozelen ného ve ejného prostranství kolem vodního toku bude plnit podmínku ponechání volného manipula ního pruhu pro údržbu vodote e a zárove vytvo í vhodné prost edí pro pr chod omezen funk ního lokálního biokoridoru LBK 42. VP 65, VP 66 - severní ást m sta, u h bitova. Jsou vymezeny do ochranného pásma h bitova, budou plnit funkci ve ejné zelen a vytvá et tak podmínky pro klidovou zónu pietního místa.
33/84
U navržené plochy smíšených obytných SO 54 (proluka ve st ední asti m sta), SO 56 (lokalita Benýdkov) a plochy ob anského vybavení OV 74 (lokalita Na Janu) bude ve ejné prostranství samostatn vymezeno o vým e nejmén 1 000 m2 na každé 2 ha zastavitelné plochy v rámci jejich prov ení územní studií.
ROZVOJ SMÍŠENÝCH PLOCH OBYTNÝCH (SO) V polyfunk ní st edové ásti m sta je území stabilizované. Je zde možné posilovat podíl ob anské vybavenosti m stského i nadm stského významu a umís ovat další aktivity. Pro udržení živého centra je eba zachovat také ur itý podíl bydlení. Ve st edu m sta jsou prakticky všechny plochy již využity, takže ichází v úvahu zahušt ní, adaptace, rekonstrukce, nadstavby i p ístavby. M že p icházet v úvahu i radikáln jší zp sob: asanace p vodních objekt a nová výstavba. V centru je t eba jednotlivé objekty ešit architektonicky citlivým p ístupem. Územní plán navrhuje rozší ení ploch m sta, v nichž m že vzniknout smíšené využití z d vodu možnosti prolínání bydlení a pracovních p íležitostí. SO 10 - severozápadní ást, lokalita Petr v Dv r. Navazuje na zastav né území stejného zp sobu využití. Územní plán uvažuje na této ploše s realizací amfiteátru pro po ádání kulturních akcí. Je skv lým a neobvyklým místem pro rekreaci a kulturní vyžití nejen místních obyvatel. Na zajímavosti této p írodní scén pod širým nebem zasazené do památkov chrán ného pásma OP loveckého záme ku Kratochvíle idává i bezprost ední blízkost zámku. Plocha má p edpoklady dobrého napojení na pot ebnou dopravní i technickou infrastrukturu. Využití plochy je podmín no prostorovým uspo ádáním zastavitelné plochy z d vodu respektování blízkosti národní kulturní památky, historicky cenných objekt a urbanistické struktury území. SO 12 - severozápadní ást zasahující do zastav ného území, lokalita Petr v Dv r. Zastavitelná plocha je ebrána z p edchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ). Vhodn vypl uje proluku ploch bydlení a umož uje uplatn ní širšího spektra funkcí v koexistenci s bydlením. Je áste ovlivn na zvýšenou hygienickou zát ží hluku ze silnice II. t ídy II/145 a limitována stávajícími interak ními prvky. Realizace výstavby nebude vyžadovat nákladné investice na pot ebnou infrastrukturu, protože ešená plocha má edpoklady dobrého napojení na pot ebnou dopravní i technickou infrastrukturu. SO 41 - jihovýchodn od Netolic, lokalita u rybníka Mollerovský. Rozvíjí koncepci založenou z p edchozí územn plánovací dokumentace (Zm na . 2 ÚPnSÚ). ÚP podporuje vymezením této plochy koexistenci bydlení a ob anského vybavení ve ejného i komer ního charakteru s jednozna ným zám rem posílit podnikatelské aktivity m sta. Má p edpoklady napojení se na pot ebnou infrastrukturu. Je limitována trasou otev ené vodote e. SO 51 - st ední ást m sta, v proluce zastav ného území. Zastavitelná plocha je p ebrána z p edchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ). Vhodn navazuje na území stejného využití území. Má výborné napojení se na pot ebnou infrastrukturu. Realizace výstavby je podmín na hranicí m stské památkové zóny Netolice. SO 54 - st ední ást m sta, v proluce stávající zástavby. Rozvíjí koncepci založenou p edchozí územn plánovací dokumentací (ÚPnSÚ) jenž rozd lovala lokalitu na n kolik zp sob využití území – bydlení, ob anské vybavení, rekreace, sport, ve ejné prostranství. Z d vodu možnosti variabiln jšího zp sobu využití území pro služby, emesla, cestovní ruch apod. byla tato lokalita slou ena do jedné ešené plochy. Lokalita bude up esn na územní studií, která je z d vodu velikosti rozd lena na dv ásti. Studie ur í vhodnost zástavby, možnost d lení pozemk a vymezení ve ejného prostranství - zelen a dopravní a technické infrastruktury. Územním plánem se p edpokládá, že krom využívání zastavitelného území pro bydlení bude zde zrealizovaná výstavba domu s pe ovatelskou službou – domov pro seniory. Využití plochy je podmín no prostorovým uspo ádáním zastavitelné plochy z d vodu respektování m stské památkové zóny Netolice. Dále je limitováno trasou kabelového vedení vysokého nap tí 22 kV a trafostanicí T21 s jejím OP. SO 55, SO 56 - západní ást, proluka mezi m stem a lokalitou Petr v Dv r - lokalita Benýdkov. Jedná se o rozsáhlou lokalitu ešenou p edchozí územn plánovací dokumentací (Zm na . 2 ÚPnSÚ). V sou asné dob je ešená lokalita z ásti zastav na rodinnými domy. Územní plán p edkládá návrh pro umožn ní variabiln jšího zp sobu využití území. Je zde možné posilovat podíl ob anské vybavenosti m stského i nadm stského významu a umís ovat další atraktivity. Je p edpoklad zrealizovat na ploše SO 56 autobusové nádraží, které bezesporu ve m st chybí. Plocha SO 55 je limitována trasou otev ené vodote e, kabelovým el. vedením vysokého nap tí 22 kV a zám rem pro trafostanici T32. Stávající trasa vzdušného elektrického vedení 22 kV je navržena ke zrušení. Pro plochu SO 56 je stanovena podmínka up esn ní plochy územní studií, která je z d vodu velikosti rozd lena na dv ásti. Studie ur í vhodnost zástavby, možnost d lení pozemk a vymezení ve ejného prostranství - zelen a dopravní a technické infrastruktury. Je limitována OP a zvýšenou hygienickou zát ží hluku ze silnice II. t ídy a áste elektrickým vedení VN 22kV. SO 71 - severovýchodní ást m sta, v zastav ném území. Plocha je p evzata z p edchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ) a vhodn vypl uje proluku a navazuje na území stejného využití území. Svou polohou nebude vyžadovat podstatné investice do pot ebné dopravní a technické infrastruktury. Z d vodu
34/84
respektování m stské památkové zóny Netolice je využití plochy podmín no prostorovým uspo ádáním zastavitelné plochy.
ROZVOJ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY (DI) Rozvoj dopravní infrastruktury vychází ze stávajících staveb a za ízení a souvisí s ekonomickými možnostmi. ÚP respektuje stávající plochy dopravní infrastruktury, funk rozvíjí a dopl uje. Územním plánem jsou navrženy plochy a objekty klidové dopravy, které mají vazbu na pot eby vyvolané turistickými aktivitami a pro pot eby bydlení. Jedná se o adové garáže a parkovací plochy pro odstavení vozidel, ur ené nejen návšt v obyvatel m sta, ale turist a cyklist . Vymezené parkovací plochy: DI 49 - východní okraj m sta zastav ného území. DI 53 - st ední ást m sta v proluce zastav ného území u zám ru plochy OV 52 a trafostanice T14 i Hornické ulici. Vymezené plochy pro adové garáže: DI 59 - severní okraj m sta mezi silnicí II/145 a železni ní dráhou. DI 70 - severovýchodní ást m sta, v proluce zastav ného území. Územním plánem jsou vymezeny tzv. spole ná za ízení v rámci komplexních pozemkových úprav pro dopravní obslužnost. Jedná se o hlavní a dopl kové komunikace, asto využívané jako polní cesty. Dopln ní (obnova) místních komunikací je ešeno z d vodu obsluhy zem lských a lesních pozemk a z d vodu propojení urbanizované ásti m sta s krajinou. Vymezené plochy pro místní komunikace: DI 79 - návrh plochy pro místní dopl kovou komunikaci, severovýchodn od m sta sm rem k sídlu Hradišt . Je navržena z d vodu zajišt ní podmínek plochy smíšené nezastav ného území - ostatní plochy (SN) na kterou je napojena. DI 80 - návrh plochy místní dopl kové komunikace podél západní strany h bitova pro zp ístupn ní stávajících i navržených ploch individuální rekreace. DI 81 - návrh plochy místní hlavní komunikace v severní ásti m sta pro obsluhu nov vymezené plochy výroby a skladování VS 64. DI 82 - návrh plochy místní vedlejší komunikace podél levé krajnice od místní ásti Petr v Dv r sm rem k zámku Kratochvíle z d vodu vazby zastav ného území s možností pro p šího využití. DI 83 - návrh plochy místní vedlejší komunikace v lokalit Velká T ebánka z d vodu propojení území mezi hlavní silnicí II/145 a místní komunikací, která pak je napojena na silnici /142 sm r Bavorov. DI 84 - návrh plochy místní dopl kovou komunikaci v jihozápadní ásti zám ru plochy hromadné rekreace lokality Podroužek. Jedná se cca 200 m úsek, který odvede p vodní trasu místní komunikace mimo obytnou zástavbu a umožní lepší p ístup turist m a cyklist m aniž by zasahovali na soukromé pozemky. DI 85 - návrh plochy místní vedlejší komunikaci východn od rybníka Mnich z d vodu p ístupu na zem lsky obhospoda ované plochy. DI 86 - návrh plochy místní dopl kové komunikace v jihovýchodní ásti ešeného území p i hranici s k. ú. Lužice u Netolic pro zajišt ní dopravního propojení v rámci p dních celk a tvo ení hranice mezi pozemky. DI 87 - návrh plochy místní vedlejší komunikace v jihovýchodní ásti ešeného území k hranici s k. ú. Babice z d vodu p ístupu na zem lsky obhospoda ované plochy. DI 88 - návrh plochy místní vedlejší komunikace jihovýchodn od m sta u Žebrácké cesty z d vodu propojení území mezi místními komunikacemi a p ístupu na zem lsky obhospoda ované plochy. DI 89 - návrh plochy místní vedlejší komunikace východn od m sta v lokalit Gertr da z d vodu propojení území a p ístupu na zem lsky obhospoda ované plochy.
ROZVOJ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (TI) Technická infrastruktura p ispívá k zajišt ní dobrého fungování, tj. obslužnosti urbanizovaného území prost ednictvím relativn po etného a pestrého souboru díl ích technických systém . V Netolicích se jedná o zásobení území vodou, energií, teplem, plynem, odvodn ní a telekomunikace. V rámci rozši ování zástavby se v ÚP vymezují nové plochy technické infrastruktury ur ených k umis ování staveb a p íslušných za ízení pro istírnu odpadních vod. Vymezené plochy jsou vhodné k realizaci hlavn z d vodu dobrého technického a terénního hlediska. Jedná se o stavby pro ve ejnou pot ebu, která podpo í rozvoj území.
35/84
TI 2 - severozápadní ást, nad záme kem Kratochvíle, lokalita Za cihelnou. Plocha limitována ochranným pásmem silnice II. t ídy, OP loveckého záme ku Kratochvíle a návrhem na vyhlášení krajinné památkové zóny - Netolická obora. Zasahuje do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. TI 5 - severozápadní ást, pod záme kem Kratochvíle. Plocha je limitována ochranným pásmem loveckého záme ku Kratochvíle a návrhem na vyhlášení krajinné památkové zóny - Netolická obora. TI 9 - severozápadní ást, nad rybníkem Myslivna, lokalita Sloun . Plocha je limitována zatížením melioracemi a hranicí záplavového území Q100. TI 35 - jižní ást ešeného území, lokalita Grejnarov. Plocha je limitována zatížením melioracemi a hranicí záplavového území Q100.
ROZVOJ VÝROBY A SKLADOVÁNÍ (VS) V ešeném území je zastoupeno n kolik výrobních a skladovacích areál . Jedná se vesm s o provozovny výroby st edních a malých firem. Na Netolicku p evažuje hlavn zem lská výroba, specificky ovocná ství a chov koní. Pr mysl je soust ed n hlavn mimo zástavbu m sta. Z v tších firem zde p sobí nap íklad LARM, a.s., produkující optoelektronické m icí p ístroje, servopohony, desky plošných spoj atd. (severovýchodn od m sta sm rem k sídlu Pode išt ), Mezinárodní a vnitrostátní kamionová doprava, TIR - ŠINDELÁ SPEDITION s.r.o. (severovýchodní okraj m sta). Stávající plochy výroby, velké skladovací plochy i logistika jsou územn stabilizovány, jejich využití je v n kterých p ípadech omezeno relativní blízkostí obytných ploch, zejména ve st ední ásti m sta. Nová výrobní za ízení mohou být umíst na na volných plochách v návaznosti na výrobní areály, na plochách navržených v souladu s p vodním územn plánovací dokumentací a na nov vymezených plochách pro výrobu a skladování. Zem lská innost je podporována nov vymezenými plochami U Grejnarova a Schwarzenberg. Dostate ným návrhem ploch pro výrobu a skladování jsou zajišt ny p edpoklady pro místní pracovní p íležitosti. Aktivita podnikatel je vítána. Jsou stanoveny podmínky pro využití ploch s rozdílným zp sobem využití pro stávající i nové plochy výroby tak, aby umož ovaly variabilní využití areál nejen pro výrobu zem lskou, ale i další typy výroby a skladování a tím vytvo ily podmínky podnikatelských aktivit se zajišt ním nových pracovních míst. Rozvoj je však nutno sladit s požadavky hygieny a ochrany životního prost edí a zdravých podmínek pro život obyvatel. VS 4 - západní ást ešeného území, lokalita Velká T ebánka u Židovské strouhy. (Území je ur eno pro za ízení zem lské výroby, které má podstatné rušivé ú inky na okolí a proto není možné umis ovat zem lskou výrobu v jiných územích). Jedná se o návrh plochy pro umíst ní zem lského komplexu pro chov koní se zam ením pro ekozem lství a agroturistiku s pastevectvím na p ilehlých plochách. Má dobrou dopravní dostupnost, je situovaná p i silnici III. t ídy III/14533. Plocha je limitována ochranným pásmem silnice a vzdáleností 50 m od okraje lesa. VS 6, VS 7 - severozápadní ást, nad rybníkem Myslivna. ÚP p edkládá návrh ploch pro vytvo ení zázemí pro kon spojené s hipoturistikou - výb h pasoucích se koní a p ípadného ustájení za nep íznivého po así v zim . Jsou limitovány s trasou stávajícího vodovodního adu a se zatížením melioracemi, OP loveckého záme ku Kratochvíle, návrhem na vyhlášení krajinné památkové zóny - Netolická obora a hranicí záplavového území Q100. Zasahují do vzdáleností 50 m od okraje lesa. VS 32 - jihozápadní ást ešeného území v místní ásti Schwarzenberg, navazuje na zastav né území. Plocha vhodn rozši uje stávající plochu výrovy a skladování a nebude vyžadovat nákladné investice do základního technického vybavení z d vodu snadné dosažitelnosti dopravní i technické infrastruktury. Vhodnost realizace výstavby i z d vodu udržení zem lské výroby na území m sta. Využití plochy je podmín no respektováním návrhu na vyhlášení krajinné památkové zóny - Netolická obora a zatížením melioracemi. VS 33 - jižní ást ešeného území, lokalita U Grejnarova (Ov ín). Plocha navazuje na stávající plochu výroby a skladování a m že eventuáln sloužit k rozvoji výrobního areálu. Pro lokalitu je výhodná snadná dopravní obslužnost z p ilehlé místní komunikace a napojení se na stávající technickou infrastrukturu. Plocha zasahuje do vzdálenosti 50 m od okraje lesa a je podmín na ešit st et se stávajícími interak ními prvky. VS 36 - jižn od m sta blízkosti Žebrácké cesty. Návrh plochy pro zem lskou innost charakteru zem lské usedlosti umož uje rozvoj ekonomických aktivit soukrom hospoda ících zem lc . Plocha je podmín na koridorem územní rezervy vysokotlakého plynovodu Ep/E a vzdáleností 50 m od okraje lesa. VS 37 - jihovýchodní ást ešeného území, lokalita „u t etího rybní ku“ (u Olšovského lesa). Návrh plochy pro vybudování kompostárny – za ízení na zpracování biologicky rozložitelných odpad procesem aerobní fermentace – kompostováním. Jedná se o plochu v sou asnosti zem lsky nevyužívanou a s dobrou dopravní dostupností. Je limitována s trasou stávajícího vodovodního adu, otev ené vodote e, zatížením melioracemi, OP silnice. Zasahuje do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Sou ástí bude zárove výstavba trafostanice T 38. VS 40 - jihovýchodn od Netolic, lokalita u Mollerovského rybníka. Návrh vychází z p edchozí územn plánovací dokumentace (Zm na . 2 ÚPnSÚ). Je ur en pro drobnou ekologicky nezávadnou výrobu
36/84
a podnikání. Zám rem na této ploše je i možnost realizace za ízení na zpracování biologicky rozložitelných komunálních odpad za ú elem snížení jejich množství ukládaného na skládky. VS 43 - jižní ást m sta. Rozvíjí koncepci založenou z p edchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ), rozši uje stávající výrobní plochu. Plocha bude snadno dopravn p ístupná z místní komunikace. Napojí se na stávající technickou infrastrukturu p ípadn na novou trafostanici T36. Je limitována trasou stávajícího vodovodního adu a vzdáleností 50 m od okraje lesa. VS 57 - západní ást, proluka mezi m stem a lokalitou Petr v Dv r - lokalita Benýdkov, navazuje na zastav né území stejného zp sobu využití. Plocha je p evzata z p edchozí územn plánovací dokumentace (Zm na . 2 ÚPnSÚ) a ur ena pro rozvoj drobné, ekologicky nezávadné výroby a podnikání. Z d vodu snadné dosažitelnosti dopravní i technické infrastruktury nebude vyžadovat nákladné investice do základního technického vybavení. Je limitována ochrannými pásmy elektrického vzdušného vedení VN a silnice II/145. VS 60, VS 61 - severní ást m sta nad železni ní dráhou, navazuje na stávající drobné výrobní za ízení. Rozvíjí koncepci založenou z p edchozí územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ). Plochy jsou situovány do území, kde není žádoucí výstavba objekt pro bydleni, jsou naopak velmi vhodné pro rozvoj menších podnik . P ípadná realizace nebude vyžadovat nákladné investice do základního technického vybavení z d vodu snadné dosažitelnosti dopravní i technické infrastruktury. Plochy jsou podmín ny ochrannými pásmy elektrického vzdušného vedení VN, dráhy a vle ky. Zasahují do záplavového území Q100. Pro vymezené plochy byla dále stanovena podmínka ešit st et s omezen funk ním lokálním biokoridorem LBK 42, tj. zajistit zejména obecnou ochranu druh plan rostoucích rostlin a voln žijících živo ich . VS 64 - severní okraj m sta. Jedná se o plochu, která navazuje na fotovoltaickou elektrárnu, proto se jeví jako možné rozší ení fotovoltaické elektrárny na vymezenou plochu a to z d vodu, že ešená plocha je situována na svažitých pozemcích P ípadná výstavba fotovoltaické elektrárny, ani její následný provoz, nebude mít negativní vliv na životní prost edí. Stavba by svým umíst ním byla provedena jako do asná po dobu životnosti instalovaných za ízení. Alternativním ešením je rovn ž pr myslové a jiné výrobní odv tví nap . zem lská výroba a chovatelství. Vznikne tak ucelený výrobní areál a jeho realizací bude umožn n rozvoj nových pracovních p íležitostí. Plocha je limitována ochrannými pásmy el. vedení a h bitova, zatížením melioracemi a trasou stávajícího vodovodního adu. VS 67 - severní okraj m sta, navazuje na zastav né území. Vhodn vypl uje proluku p i hlavních silnicích II/145 a III/12250 a rozši uje výrobní zónu. Plocha je podmín na ochrannými pásy vzdušného vedení VN 22 kV vedení, h bitova, silnice a železni ní dráhy a zvýšenou hygienickou zát ží hluku ze silnic II., III. t íd a železni ní dráhy. Musí být ešen st et s trasou stávajícího vodovodního adu. Z d vodu omezení využití území (zejména OP elektrického vedení) je plocha navržena pro skladování nap . stavebním materiálem. VS 77 - severní ást ešeného území, lokalita Sloun . (Území je ur eno pro za ízení zem lské výroby, které má podstatné rušivé ú inky na okolí a proto není možné umis ovat zem lskou výrobu v jiných územích). Jedná se o návrh plochy pro realizaci zem lských objekt související s hippoterapií, v etn technické vybavenosti. V rámci areálu bude ešeno p íležitostné ubytování i pohotovostní byt pro bydlení osob p ímo spojených s provozem dané výroby. Je umožn na výstavba i objektu typu malého rodinného domku za spln ní podmínky, že nebude považován za bydlení v RD, pro které platí povinnost m sta zajišt ní dopravní dostupnosti v zimním období, svoz odpad , atd. Realizace výstavby je limitována ochranným pásmem a zvýšenou hygienickou zát ží hluku ze silnice III/12250. Plocha je situována v dostupnosti na pot ebnou infrastrukturu.
ROZVOJ PLOCH SMÍŠENÝCH VÝROBNÍCH (SV) Tyto plochy lze charakterizovat jako plochy s možností umis ovat za ízení pro drobnou výrobu, skladování a služby. Jedná se zejména o za ízení drobné výroby a služeb všeho druhu, sklady a ve ejné provozy. Územní plán podporuje podnikatelské aktivity ve vymezených plochách smíšených výrobních (zabezpe uje plochy pro tzv. st ední podnikatelské aktivity, spojené s obchodní inností), dob e dopravn obslužných a zajišt ných technickou infrastrukturou, které sou asné nezvýší v krajin zát ž p dy. SV 21 - jižní okraj m sta, v zastav ném území. Zám r plochy je p evzat ze schválené územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ), navazuje na garáže SAD AUTOBUSY eské Bud jovice a.s. Jedná se o pom rn malou zbytkovou plochu, která umožní podnikání nenarušující okolní zástavbu. Je snadno napojitelná na dopravní i technickou infrastrukturu a není omezena limitujícími faktory. SV 48 - jižní ást m sta, v proluce zastav ného území nad rybníkem Mnich. Zám r plochy je p evzat ze schválené územn plánovací dokumentace (ÚPnSÚ). Nabízí možnost drobného podnikání v dosahu základní infrastruktury. Z d vodu m stské památkové zóny Netolice a památkov chrán ného objektu - vodní mlýn Liegiosser v musí realizovaná stavba respektovat charakter a m ítko dochované zástavby nejhodnotn jšího území. Plocha áste zasahuje do záplavového území Q100. Proto veškeré stavební zám ry musí být ešeny technicky tak, aby nebyly ohroženy p ípadnými záplavami a sou asn aby nezhoršovaly pr tokové pom ry v ešeném profilu toku, a musí být odsouhlaseny se správci povodí. Územní plán navrhuje pro toto
37/84
území protipovod ová opat ení - p i pravé stran rybníka vybudovat sypanou hráz - prodloužení sypané hráze, zvýšit konstrukci hráze. Tímto dojde k zajišt ní p ípadnému rozlití na navrženou plochu bydlení SV 48.
PLOCHY P ESTAVBY Územní plánem Netolice vymezuje v zastav ném území t i plochy p estavby a to v p ípadech, kdy docházelo k zásadní a významné zm zp sobu využití vybraných ploch. Jsou navrženy tak, aby bylo zajišt no jejich lepší a ú eln jší využití. P 1 - západní ást m sta (Bavorská ulice u základní um lecké školy) a P 2 - st ední ást m sta (p i silnici II/122). Jedná se o zm ny zp sobu využití bydlení, ob anského vybavení komer ního využití a nevýrobních služeb na plochu výrobní smíšenou. Z d vodu m stské památkové zóny Netolice musí realizované zám ry respektovat charakter a m ítko dochované zástavby nejhodnotn jšího území. P 3 - kulturní d m Netolice. Jedná se o zm ny zp sobu využití ob anského vybavení na plochu smíšenou obytnou. Je umíst n na pozemku p. . 988/5, bezprost edn navazuje na pozemek p. . 988/1. Sou ástí jsou p ístupové a obslužné komunikace kulturního domu, ve ejná zele a uzav ený areál d tského h išt . V dnešní dob jsou v provozu 2/5 objektu. Územní plán s p ihlédnutím k lokalizaci v klidové obytné zón m sta p ipouští pro ešenou plochu smíšené obytné využití. Podporuje tak koexistenci bydlení a ob anského vybavení ve ejného i komer ního charakteru s jednozna ným zám rem posílit podnikatelské aktivity m sta. Realizace zám ru musí respektovat hranici m stské památkové zóny Netolice. Z d vodu do ochranného pásma radioloka ního prost edku RTH T ebotovice, které zasahuje do území ešeného ÚP Netolice, je nutné pro všechny zastavitelné plochy (mimo ploch OV 1, TI 2, OV 3, VS 4, TI 5, VS 32) a plochy p estavby plnit podmínku vyplývající z tohoto OP, viz níže VSTUPNÍ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ.
ZD VODN NÍ DOPRAVNÍ INRASTRUKTURY Netolice jsou významným místem ležícím na trase vedoucí od eských Bud jovic, šumavským podh ím es Netolice, Husinec a Vimperk ve sm ru na Sušici a Klatovy. Z hlediska širších dopravních vztah m lze konstatovat, že rozhodujícím prvkem dopravního systému je silni ní automobilová doprava. Hlavní dopravní páte í je pr jezdní úsek silnice II/145, který je za azen v síti sledovaných silni ních tras R, na n jž jsou ipojeny další silni ní trasy. Netolice jsou koncovou železni ní stanicí na železni ní dráze 193.
SILNI NÍ SÍ ešeným územím prochází silnice: II/145 - napojení na silnici I/20 (E 49) ešnovice - N ice - Netolice - Hracholusky - Husinec - Vimperk Kašperské Hory - Harmartice - napojení na silnice II/171 Petrovice. Tato silnice tvo í páte ní osu dopravního systému. Do ešeného území vstupuje jihovýchodn ve sm ru od eských Bud jovic. V severní ástí Netolic je silnice vedena v soub hu železni ní dráhy a pokra uje na západ kolem zámku Kratochvíle sm r Vimperk. II/122 - napojení na silnici II/105 - D íte - Nák í - Dív ice - Netolice - Lhenice - napojení na silnici II/143. Silnice II/122 p ichází do m sta severovýchodn od Dív ic, podél netolického potoka je vedena ke k ižovatce na silnici II/145. Krátkým soub hem kopíruje hlavní trasu. Po odpojení do Vod anské ulice prochází ve dvou soub žných jednosm rných trasách do prostoru Mírového nám stí. Z nám stí pokra uje Gregorovou ulicí ve sm ru k rybníku Podroužek a dále na Lhenice. II/142 - Netolice - Bavorov - Volyn - napojení na silnici I/4. Silnice vychází v Netolicích ze silnice II/145 a pokra uje severozápadn nad zámkem Kratochvíle. Na silnice II. t íd navazují silnice -
III/12243 - Netolice - Malovice - Malovi ky - napojení na silnici I/2
-
III/12249 - napojení na silnici II/145 - Olšovice - Mahouš - N
-
III/12250 - Netolice - Krtely - Truskovice - Chel ice - Vod any
-
III/12252 - napojení na silnici II/122 - Lužice - Chvalovice - Dob ice
-
III/14533 - napojení na silnici II/145 - Žitná - Vrbice - Vit jovice
-
III/14536 - napojení na silnici II/145 - Babice
ice
Silnice II. a III. t íd v ešeném území se dají považovat za územn stabilizované, jejich p ípadné úpravy se budou týkat zlepšení technického stavu tras, nebo p ípadných rozší ení.
38/84
ŽELEZNI NÍ DRÁHA Koncová železni ní stanice železni ní dráhy D . 193 Netolice – Dív ice (v Dív icích p estup na hlavní tra eské Bud jovice – Plze ) v minulosti významná železni ní doprava byla oficiáln zrušena v únoru 2011. Pravidelná železni ní osobní doprava v úseku Netolice-Dív ice skon ila proto, že Jiho eský kraj, který dotuje regionální dopravu, si tady už další spoje neobjednal a jako alternativu zvolil autobusy. P esto s „netolickou lokálkou“ je po ítáno i do budoucna. V rámci vlastního provozováni trati je možné objednat zvláštní jízdy vlaky, které jsou vázány na r zné kulturní a spole enské akce v Netolicích. Nejbližší železni ní stanice je ve vzdálenosti 10 km od Netolic, v Dív icích (hl. železni ní tra . 190 Plze – eské Bud jovice).
MÍSTNÍ KOMUNIKACE Místní a ú elové komunikace jsou využívány jak pro provoz osobních vozidel, tak i pro zem lskou techniku. Trasy a charakter místních a ú elových komunikací jsou z ejmé z Koordina ního výkresu. U komunikací, které zp ístup ují objekty bydlení, je v p evážné mí e nutno umožnit úpravy problémových míst (p ipojení na silni ní trasy, zúžené profily apod.), postupn po ítat s uplatn ním zklid ujících prvk automobilové dopravy a architektonicky uli ních profil , po ítat s úpravou v odpovídajících parametrech. V rozvojových plochách je umožn n vznik nových komunikací v ší kových parametrech v souladu s p íslušnými normami dle d vodu vzniku komunikace. Parkování a garážování vozidel bude ešeno v souvislosti na vlastním pozemku. U nov navrhovaných objekt podnikatelského charakteru je nutné, aby jejich majitelé i investo i zabezpe ili pot ebný po et parkovacích stání pro své zákazníky. To platí i pro stavbu i p estavbu objekt nabízejících ubytovací služby a to z d vod zamezení parkování vozidel na ve ejných komunikací a prostranství. ÚP Netolice eší návrh ploch dopravní infrastruktury DI 49, DI 53, DI 59, DI 70 a DI 79 až 89, viz výše ROZVOJ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY. U lokalit, které zasahují do ochranných pásem silnic II. a III. t íd a železnice je možnost zasažení nep íznivými vlivy z dopravy, p edevším hlukem. V rámci následujících stavebních ízeních je nutno posoudit toto p ípadné zasažení a na základ toho budou navržena i pot ebná technická opat ení na náklady investora budoucí výstavby.
DOPRAVNÍ ZA ÍZENÍ V sou asné dob se v Netolicích nachází jedna erpací stanice pohonných hmot a n kolik parkoviš . Pom rn rozší ené jsou i adové garáže, které jsou roztroušen umíst ny tak ka po celém m st . Parkování a garážování vozidel obyvatel je zabezpe eno vesm s na vlastních pozemcích obytných budov, p ípadn v hromadných garážích. V ÚP jsou vymezeny plochy pro parkovací stání i pro hromadné garáže. U p ípadných objekt vybavenosti podnikatelského charakteru je nutno, aby jejich majitelé i investo i zabezpe ili pot ebný po et parkovacích stání pro své zákazníky a to z d vod zamezení parkování vozidel na ve ejných komunikací cha prostranstvích.
HROMADNÁ DOPRAVA Z hlediska služeb ve ejné hromadné dopravy je zabezpe ována autobusová doprava na n kolika linkách. Nejvíce vytížené jsou linky na trase eské Bud jovice – Netolice a Prachatice – Netolice. Autobusy na trase eské Bud jovice - Netolice jezdí pravideln tém každou hodinu, což lze zhodnotit jako velmi dobré. Obdobn je tomu tak ve sm ru Prachatice – Netolice. Relativn vysokou intenzitu spojení na této trase lze zd vodnit dojíž kou za prací, ú ady (finan ní ú ad, eská správa sociálního zabezpe ení atd.), zdravotního za ízení i za nákupy. Autobusové spojení ve sm ru Vod any je již omezen jší oproti výše uvedeným sm m, p esto dosta ující. Hromadná doprava osob je zajišt ny autobusy. V sou asné dob p edstavuje autobusová a železni ní doprava relativn dobré možnosti dopravního spojení obce. Obtížn jší je situace ve dnech pracovního volna a pracovního klidu. Vlastní autobusové nádraží ve m st není, tuto funkci v podstat plní zastávky umíst né po obvodu nám stí. Zastávky jsou zakresleny a vyzna eny v Koordina ním výkrese. V ÚP se uvažuje s p emíst ním centrálního stanovišt autobusových zastávek do vymezené lokality SO 56 v místní ásti Benýdkov, v krátké vazb pr jezdního úseku silnice II/145 a p ednádražního prostoru D. Výhodou navrhovaného ešení je významné omezení pr jezdu autobusové dopravy m stem. Nevýhodou je však prodloužení cest k centrálnímu prostoru m sta s jeho vybaveností.
39/84
ZATÍŽENÍ ÚZEMÍ HLUKEM Na p iložené tabulce a zákresem isofon v problémovém výkresu je kvantifikován hluk ze silni ní dopravy podél silnic II. t ídy. Ve výpo tu je použito hodnot dopravního zatížení z celostátního s ítání dopravy ( SD R Praha 2005). Hluk z dopravy je vypo ten s výhledem do roku 2020 za pomoci r stových koeficient SD R. Je t eba mít na v domí fakt, že hodnoty isofon získané tímto výpo tem jsou pouze orienta ní a pro p esné posouzení by bylo zapot ebí provést m ení. HLUK ZE SILNI NÍ DOPRAVY – ÚP NETOLICE (S ÍTÁNÍ V R. 2005) (VÝHLED DO R. 2025) ÍSLO II/145
M intenz 24 h
n intenz
N podíl nákl.
S sklon %
V rychl dovol
v rychl vypo
povrch
F1
F2
F3
x
intravilán extravilán
5471
322
22,4
2,7
50 90
45 70
ASF ASF
1,94 3,8
1,12 1,12
1 1
699,6 1370
104 156
26,5 41
intravilán extravilán
5965
351
22,9
1,7
50 90
45 70
ASF ASF
1,97 3,83
1,04 1,04
1 1
719 1398
106 158
27 42
848
50
17,1
0,5
50 90
45 70
ASF ASF
1,65 3,3
1 1
1 1
82,5 165
30 46,5
0 11
ÚSEK 2-1630 Netolice z. N
T O S
ISOFONA LAEQ (dB) POHLTIVÝ ODRAZIVÝ 50 60 50 60
ice z. z.
1073 x 1,14 = 1223 3468 x 1,22 = 4231 4559 x 1,20 = 5471 50 – 18,4
Y 68,4 60 – 8,4 50 – 21,4 Y 71,4 II/145
60 – 11,4 2-1616 zaúst. 142 Netolice z. z.
T O S
II/142
1199 x 1,14 = 1367 3747 x 1,22 = 4571 4971 x 1,20 = 5965 50 – 18,6 Y 68,6 60 – 8,6 50 – 21,6 Y 71,5 60 – 11,6 2-3899 hr. okr. Prach. a Strak. Zaúst. do 145 intravilán extravilán T 127 x 1,14 = 145 O 575 x 1,22 = 702 S 707 x 1,20 = 848
40/84
50 – 9,2 Intr.
Y 59,2 60 – 0 50 – 12,2
Extr.
Y 62,2
II/142
60 – 2,2 2-3109 hr. okr. . B. a Prach. vyúst. 145 intravilán T O S
997
59
23,7
0,8
50 90
45 70
ASF ASF
2,02 3,93
1 1
1 1
119,2 231,9
36,5 56,5
8,5 14
1368
80
20,6
0,8
50 90
45 70
ASF ASF
1,8 3,6
1 1
1 1
144 288
42 63
9,5 14,5
982
58
23,7
2,6
50 90 90
45 70 70
ASF ASF ASF
2,02 3,93 3,93
1 1 2,5
1 1 1
128,9 249 566
39 59 92
9 14 23
207 x 1,14 = 236 624 x 1,22 = 761 831 x 1,20 = 997 50 10,8
Intr.
Y 59,2 60 – 0,8 50 – 56,5
Extr.
Y 59,2
II/122
60 – 14 2-1980 Netolice k. z. – Lhenice z. z. intravilán extravilán T 247 x 1,14 = 282 O 876 x 1,22 = 1069 S 1140 x 1,20 = 1368 50 – 11,6
Intr.
Y 61,6 60 – 1,6 50 – 14,6
Extr. III/12250
Y 64,6 60 – 4,6 2-1970 vyúst. ze 122 u Netolice. x s 12251 intravilán extravilán T 226 x 1,14 = 233 O 651 x 1,22 = 736 S 855 x 1,20 = 982 50 - 11,1
Intr.
Y 61,1 60 – 1,1 50 – 14,0
Extr.
Y 64,0 60 – 4,0 50 – 17,5
Extr.
Y 67,5 60 – 7,5
>8
108; 192
13,5 29
41/84
CYKLISTICKÁ DOPRAVA, TURISTICKÉ A NAU NÉ STEZKY ešeným územím probíhají 4 turistické stezky a 7 cykloturistických tras.
TURISTICKÉ TRASY: ervená
Netolice - nám stí, U Pekla - rozcestí (2 km), Hrbov (4,5 km), Lhenice - nám stí (9,5 km), Chroboly (19,5 km), Libín - rozhledna (24 km)
Modrá
Vod any - nám stí, Lib jovice - zámek (5,5 km), Lomec - kostel (7,5 km), Kratochvíle - zámek (12,5 km), Netolice - nám stí (15 km), Lužice (18,5 km), Kuklov - býv. klášter (36,5 km), Kle - rozhledna (52 km)
Žlutá
Kratochvíle - zámek, Podroužek - autokemp (4 km), Netolice nám stí (6 km), Olšovice (11,5 km), Sedlec (16 km), Dív ice nádraží D (20 km)
Zelená I.
U Pekla - rozcestí, Schwarzenberg - statek (2 km), Žitná (4 km), Nadýma e - rybníky (7 km), Hrbov, (okruh 9 km)
Zelená II.
Nau ná stezka po památkách m sta (okruh 3 km)
CYKLOTURISTICKÉ TRASY: Trasa . 1081: Netolice - Olšovice - Hlavatce - Sedlec - Plástovice - Pašice - Zliv - Munice Trasa . 1088: Netolice - lokalita Petr v Dv r - zámek Kratochvíle - Žitná - Vrbice - Vit jovice - B le li ská Lhota - Žernovice - Zdenice - Prachatice Trasa . 1099: Lhenice - T ebanice - spole ná trasa s . 1104 - zámek Kratochvíle - Krtely - zámek Lomec zámek Lib jovice - Chel ice - Vod any Trasa . 1103: Netolice - lokalita Grejnarov - Lhenice Trasa . 1104: Netolice lokalita Petr v Dv r - spole ná trasa s . 1099 - lokalita Grejnarov - Lužice - Babice Zv etice - N ice Trasa . 1110: Netolice lokalita Petr v Dv r - Velký Bor - Malý Bor - Protivec - Strunkovice nad Blanicí Ochotská Lhota - Vlachovo B ezí Trasa Historická krajina Netolicka - nau ná cyklostezka“: tato cyklostezka seznamuje s krajinou v okolí m sta Netolic. Je zam ena na írodní, historické i národopisné zajímavostmi této oblasti. Výchozím bodem cca 50km dlouhé okružní trasy je renesan ní statek Grejnarov. Napojení na trasu je možné v Netolicích, Lhenicích, Malovicích, icích nebo u zámku Kratochvíle. Trasa cyklostezky je v terénu vyzna ena obvyklým zna ením, áste vede i po trasách modré, ervené a zelené turistické zna ky. Je na ní 16 zastavení a n kolik odbo ek k jednotlivým památkám a krátký jednosm rný okruh kolem Malovického rybníka. Zastavení .: 1. Renesan ní statek Grejnarov 2. Lhenice 3. Prav ké hradišt Velký hráde ek u T ebanic 4. Zaniklá rožmberská obora 5. Petr v Dv r 6. Kratochvíle 7. Mohylová poh ebišt v Krtelském lese 8. Lomec - slovanské mohyly 9. Lomec - mariánské poutní místo
42/84
10. Malovice a Malovi ky 11. Rabín 12. Hradišt u Malovic - keltské kultovní ohrazení 13. Zaniklý hrad Pod husy 14. Mahouš 15. N ice 16. Zv etice V územním plánu jsou vymezeny 2 nové cyklostezky. 1. cyklostezka je p eprána z projektu „ Cyklostezka mezi státním zámkem Kratochvíle a m stem Netolice“. Bude sm rována v ploše bývalé silnice II. t ídy II/145 v soub hu navrhovaným vodovodním adem TI–V1. Dále povede pod rybníkem Myslivna, p es silnici II/142, navrhovanou lokalitu OV 63 a v ploše ve ejného prostranství okolo vodní plochy Benýdkov. Bude ukon ena u hlavní silnice II/145 u železni ní stanice. Tato cyklostezka je v grafické ásti vyzna ena jako ve ejn prosp šná stavba DI-1. 2. cyklostezka je vedena z katastrálního území Babice v plochách dopravní infrastruktury (hlavní silnice III/ 14536 a místní komunikace). V Netolicích navazuje v ulicích eskobud jovická a Pod Jánem na stávající trasy cyklostezek. Cílem návrhu cyklistických tras je dosažení optimální obslužnosti zastaveného území m sta Netolice cyklistickou dopravou, p edevším pak jeho centrální ásti a všech významných obytných soubor , za ízení ob anského vybavení, lokalit s koncentrací pracovních p íležitostí a lokalit sportu a každodenní rekreace a vedení cyklistických tras pokud možno v rámci jeho p írodního zázemí a mimo frekventované komunikace. Sou asné turistické trasy z stanou zachovány, budou postupn rozvíjeny a budou dopln ny nap . o další odpo ívadla, informa ní tabule apod. Cyklotrasy, cyklostezky a turistické stezky jsou p ípustné ve všech plochách s rozdílným zp sobem využití. Jejich trasy musí být respektovány p i povolování staveb a p i zpracování územních studií.
ZD VODN NÍ TECHNICKÉ INRASTRUKTURY ODTOKOVÉ POM RY, VODNÍ TOKY A NÁDRŽE STÁVAJÍCÍ STAV: Zájmové území pat í do povodí Bezdrevského (Netolického) potoka ( hp 1-06-03-029, 025 a 021), který protéká jihovýchodn pod zástavbou a jeho p ítok . Jedná se o levostranný p ítok T ebánka protékající severn pod zástavbou ( hp 1-06-03-028 a 026) s Židovskou strohou ( hp 1-06-03-027) a další levostranný ítok Melhutka protékající jižn od m sta ( hp 1-06-03-024). Bezdrevský (Netolický) potok má vyhlášeno záplavové území. V zájmovém území je celá ada vodních ploch a bezejmenných tok , které tvo í dominantní prvky v krajin . N které toky jsou upraveny jako meliora ní stoky.
NAVRŽENÉ
EŠENÍ:
V severní ásti ešeného území v lokalit U Frojta ÚP Netolice vymezuje novou vodní a vodohospodá skou plochu - rybní ky - V 78. Navrhuje se ji vybudovat na zamok ených pozemcích p. . KN 3024/1 (PK 282, 290 a 294/1), p. . KN 3024/2 a 3024/3 (PK 281/1 a 281/2). Pro zlepšení protipovod ové ochrany m sta se navrhují protipovod ová opat ení (PPO): OPAT ENÍ BEZDREVSKÉHO - NETOLICKÉHO POTOKA PPO – 1 - údržba koryta potoka, obnova meliora ní stoky a zatravn ní pozemk PPO – 2 - vybudování ochranné hráze v Netolicích v . km 24,990 – 25,709, zlepšení odtokových pom u mostu na Bud jovické silnici PPO – 3 - údržba koryta potoka a zvýšení konstrukce hráze nad rybníkem Mnich PPO – 4 - zpomalení kulminace povod ové vlny poldrem v . km 28,100 PPO – 5 - zlepšení odtokových pom pod Brusenským mlýnem v . km 29,527 a zpomalení kulminace povod ové vlny poldrem v . km 29,580 PPO – 6 - zpomalení kulminace povod ové vlny poldrem v . km 30,593 OPAT ENÍ VODNÍHO TOKU T EBÁNKA PPO – 7 - údržba koryta, zpomalení povrchového odtoku na levob ežním p ítoku T ebánky, návrh rybní a suchých poldr PPO – 8 - údržba koryta a ochrana areálu firmy Dobré pneu s.r.o. v Netolicích p ed zátopami
43/84
PPO – 9 - údržba koryta a p evedení vod levob ežního p ítoku od severovýchodní zdi zámku Kratochvíle PPO – 10 - ochrana severozápadní zdi zámku Kratochvíle Podrobn ji viz níže ZD VODN NÍ KONCEPCE USPO ÁDÁNÍ KRAJINY, …Ochrana p ed povodn mi
ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU STÁVAJÍCÍ STAV: sto Netolice (416 – 450 m n. m.) je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro ve ejnou pot ebu, který je ve správ 1. JVS eské Bud jovice. Na ve ejný vodovod je p ipojeno cca 75% obyvatel. Ostatní obyvatelé se zásobují pitnou vodou z vlastních zdroj . Vodovodní sí je z LT a PE DN 50 až 200. Zdrojem vody je Vodárenská soustava Jižní echy (nádrž ímov s Úpravnou vody Plav). Vodovod je napojen na ad OC500 z S Hlavatce do Prachatic, který prochází v severní ásti území (od východu k západu). Napojení m sta je dv ma p ivád cími ady: – LT200 do VDJ Horánek 400+200 m3 (477.60/473.00) pro zásobení jižní ást m sta, – LT 200 do VDJ Ptá ník 2x 250 m3 (496.40/491.40) z roku 1992 pro zásobení severní ást m sta. Vodovodní sí m sta tvo í dv tlaková pásma (kóty vodojem jsou rozdílné o 19 m) s hranicí ulice Bavorovská – nám stí – ulice Vod anská. Spot eba vody m sta je cca 5 l/s (v minulosti až 12 l/s). Z VDJ Horánek jsou mimo zájmové území zásobovány obce N ice a Mahouš p es VDJ Hloda ky a Lhenice p es S Grejnarov a Kunžvart. S Grejnarov (4 l/s) se nachází v dnes již nevyužívaném areálu úpravny vody na jižním okraji zájmového území (nátok z VDJ Horánek je gravita ní). Tato bývalá úpravna vody sloužila v minulosti pro Netolice. Jejím zdrojem byl Netolický potok s vyhlášenými ochrannými pásmy. Dále se ve m st nachází samostatný vodovod pro zásobování areálu Petr v Dv r a zámku Kratochvíle. Zdroje vodovodu jsou severozápadn od m sta v lokalit Bor ležící mimo ešené území a mají vyhlášena ochranná pásma. Do místa spot eby natéká voda p es reduk ní ventil. P vodn se jednalo o dv studny hloubka 12 m a vydatnost 3.0 l/s, vodojem 70 m 3, pozd ji o dalších p t studní a následn v roce 1982 o výstavbu VDJ Setu 30 m3 s výtla ným adem a S u severní studny. Zem lský dv r Grejnarov má vybudován také vlastní vodovod, zdroj je v sou asnosti mimo provoz.
NAVRŽENÉ
EŠENÍ:
Na zp sobu zásobování pitnou vodou v území se nep edpokládají výrazné zm ny. Zásobování m sta Netolice pitnou vodou je vyhovující (kvalita vody, vydatnost zdroj , velikost vodojem , tlakové pom ry, profily ad ). Z d vodu rozvoje území budou nové vodovodní ady budovány v rámci nové zástavby a k doposud nenapojeným objekt m. Jedná se o napojení místní ásti Grejnarov, Ov ín a s posílením tlaku i Peklo. Jejich trasování bude zejména ve ve ejných plochách, komunikacích nebo podél nich. Dále se edpokládá postupná rekonstrukce vodovodní sít . Pozemky a stavební objekty budou zásobovány vlastními p ípojkami z navržených i stávajících vodovodních ad , m ení odb ru bude zajišt no faktura ními vodom ry. Rovn ž u stávajících odb se edpokládá postupné osazování faktura ních vodom na jednotlivých p ípojkách. Toto opat ení omezí plýtvání vodou a finan ní p íjmy umožní p ípadné investice do obnovy vodárenských za ízení. S ohledem na zvýšení zabezpe enosti dodávky vody pro m sto se navrhuje z ízení vlastního nového vodního zdroje. Jako lokalita vhodná pro další resp. alternativní zdroj podzemní vody se jeví území nad železni ní stanicí (s kapacitou 2.5 l/s) - ozna ení indexem TI–V2. Kolem tohoto zdroje pitné vody ÚP vymezuje území ochrany vodního zdroje. Dále se navrhuje obnova vodních zdroj Bor, z kterých je veden vodovodní ad do ešeného území v severovýchodní ásti v . rekonstrukce trubního propojení mezi zdrojem a lokalitou Petr v Dv r. V místech mezi zámkem Kratochvíle a lokalitou Petr v Dv r je vymezena trasa pro nový vodovodní ad soub žn se silnicí II/145. Navržené ešení odpovídá požadavku rozší ení území dle návrhu ÚP.
NÁR ST POT EBY VODY: edpokládaný nár st pot eby pitné vody pro M sto Netolice je stanoven pro výhledový po et trvale bydlících osob, v etn ob anské vybavenosti a výroby. Maximální nár st po tu obyvatelstva oproti sou asnému stavu se p edpokládá v cca výši 210 osob. Výpo et nár stu pot eby vody je proveden dle sm rnice . 9/73: 2604 trvale bydlících obyvatel á 160 l/os/den 417 m3/den 210 nár st trvale bydlících obyvatel á 160 l/os/den 34 m3/den 960 p echodn bydlících obyvatel 120 l/os/den 115 m3/den ob anská vybavenost 3587 obyvatel á 20 l/os/den 72 m3/den Celkem Qp Max. denní pot eba Qd p i kd = 1.3 Max. hodinová pot eba Qh p i kh = 1.8
638 m3/den 829m /den = 9.6 l/s 17,3 l/s 3
ešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje.
44/84
ZDROJE ZNE IŠT NÍ, ODKANALIZOVÁNÍ A IŠT NÍ ODPADNÍCH VOD STÁVAJÍCÍ STAV: sto Netolice má vybudovanou gravita ní jednotnou kanalizaci pro ve ejnou pot ebu (v . odleh ovacích komor), která je ve správ 1. JVS eské Bud jovice. Místy se vyskytuje oddílná kanalizace. Na kanalizaci jsou 3 erpací stanice (Vod anská 5.5 l/s, Bud jovická 2.4 l/s a p ed OV 12 l/s). Kanalizace je vybudována na p evážné ásti území m sta a je z potrubí r zných materiál DN 300 až 1000. Takto svedené odpadní vody jsou išt ny na centrální OV východn pod m stem na levém b ehu Netolického potoka. OV je mechanicko – biologická s hrubým p ed išt ním, deš ovou zdrží, se selektory a DN ve t ech paralelních linkách a kalovým hospodá stvím (síto pásový lis), s kapacitou 2870 EO. OV je umíst na v zast ešeném objektu. OV má stanoveno pásmo ochrany prost edí. vodní OV Horánek již není využívána. Hlavními odpadními vodami m sta jsou splaškové vody z domácností a ob anské vybavenosti. Složení a koncentrace odpadních vod odpovídá obvyklým hodnotám a není ovliv ováno jinými specifickými komponenty. Veškerá zne išt ní produkovaná zem lskou živo išnou výrobou (organické látky, slamnatý hn j a jeho kapalné složky) jsou skladována v bezodtokových jímkách a plochách a používána jako hnojivo na zem lsky využívaných pozemcích. Deš ové vody jsou odvád ny jednotnou kanalizací a systémem p íkop struh a propustk do recipientu.
NAVRŽENÉ
EŠENÍ:
Odkanalizování m sta Netolice v . išt ní odpadních vod je vyhovující. Z d vodu rozvoje m sta se navrhuje dostavba stávající kanalizace k doposud nenapojeným objekt m a výstavba nové kanalizace a OV v rámci navrhované zástavby. Jednotlivé v tve kanaliza ní sít budou vedeny tak, aby bylo možno na kanalizaci napojit pokud možno celou zástavbu, vyjma ojedin lých objekt postavených ve v tší vzdálenosti od hlavních komunikací a to kv li neúm rn dlouhým kanaliza ním p ípojkám. Splaškové odpadní vody t ch nemovitostí, které nebude možné nebo hospodárné na kanalizaci p ipojit, mohou byt v rámci placeni sto ného vyváženy na OV. Kanalizace bude ukládána do komunikací nebo podél nich, nebo v plochách ve ejných prostranství, výjime s ohledem na spádové pom ry po soukromých pozemcích. Dále se edpokládá postupná rekonstrukce kanaliza ní sít . Stávající (2) volné výusti budou podchyceny v . p ípadného p erpávání (na m stskou kanalizaci bude napojena i ást Petr v Dv r). Na stávající kanalizaci budou napojeny (v tšinou p es S) místní ásti Pod Janem, ul. Bud jovická, ul. Gregorova a ze sm ru Krtely a Malovice. Samostatn je kanalizace a OV navržena v místní ásti Za cihelnou (plocha TI 1), zámek Kratochvíle (plocha TI 2), Na Sloun (plocha TI 3), Ov ín a Grejnarov (plocha TI 4). Kolem istíren odpadních vod jsou navrženy maximální hranice negativního vlivu prost edí - viz text ve výrokové ásti kap. f) podmínky pro využití ploch - výstupní limity. Deš ové vody budou i nadále odvád ny stávajícím zp sobem. Doporu uje se maximální množství srážkových vod zasakovat do p dy p irozeným zp sobem a minimalizovat zpev ování ploch nepropustnými materiály. Navržené ešení odpovídá požadavku rozší ení území dle návrhu ÚP. ešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje. Do doby realizace centrálních istíren odpadních vod bude zp sob išt ní odpadních vod provád n formou domovních OV, které lze napojit na trvale zvodn lou vodote nebo jímku na vyvážení.
ZABEZPE ENÍ PROTI POŽÁRU Zdrojem požární vody pro m sto je vodovod pro ve ejnou pot ebu a místní vodní plochy. Objekty bydlení a vybavenosti jsou zabezpe eny proti požáru podzemními hydranty pro požární zásah. Dále jsou využívány pro zabezpe ení požární vody stávající vodní plochy. Nejbližší vodní plochou je rybník Mnich, který se nachází v jižní ásti zastav ného území m sta a navazuje p ímo na bytovou zástavbu. Netolicemi protéká jako hlavní tok Netolický potok, který je možno rovn ž využívat pro zdroj požární vody – je nutno stanovit podrobn jším ešením odb rná místa. Protipožární zabezpe ení bude vyhovovat SN 73 0873. Dalšími zdroji požární vody jsou vodní plochy – rybníky, které se v ešeném území nacházejí v hojném po tu. Rovn ž je nutno stanovit a p ípadn upravit odb rná místa.
45/84
ENERGETICKÉ
EŠENÍ
STÁVAJÍCÍ STAV: ZÁSOBOVÁNÍ EL. ENERGIÍ Rozvodné nap tí Kmenová linka Nad azený systém
3 + PEN, 50Hz, 400/230V – TN-C 22kV – linka Netolice rozvodna 110kV – Prachatice
V ešeném území se nachází 30 transformoven napájených ze sít VN-22kV - E-ON. Trafostanice jsou napojeny odbo kami volného vedení 22kV z výše uvedených kmenových linek 22kV. Podrobný popis TS je zpracován v samostatné tabulce. Stávající kmenové linky jsou v dobrém technickém stavu a mají rezervu výkonu. V tšina linek 22kV je na betonových nebo p íhradových stožárech. Seznam stávajících TS: TS - T1 jihozápadní ást ešeného území - Schwarzenberg TS - T2 jižní ást správního území - pod Ov ínem TS - T3 jižní ást správního území - Grejnarov TS - T4 jižní ást správního území - Ov ín TS - T5 jižn od m sta - Rudné doly TS - T6 jihozápadn od m sta - Peklo TS - T7 jižní ást m sta - M sto TS - T8 jihozápadní ást m sta - Mate ská školka TS - T9 západní ást m sta - Petr v Dv r TS - T10 severozápadní ást od m sta - Zámek Kratochvíle TS - T11 západní ást od m sta - Zem lský areál TS - T12 západní ást m sta - Prádelna TS - T13 severozápadní ást m sta - Kotelna TS - T14 st ední ást m sta - Hornická TS - T15 st ední ást m sta – Jihomlýny TS - T16 st ední ást m sta - Gregorova ulice TS - T17 st ední ást m sta - Radnice TS - T18 jižní ást m sta - Babka TS - T19 jižní ást m sta - Ov ín TS - T20 východní ást m sta - Bud jovická ulice TS - T21 severní ást m sta - Nová pošta TS - T22 severovýchodní ást m sta - Tržní ulice TS - T23 severovýchodní ást m sta - SPÚ TS - T24 severovýchodní ást m sta - Cihelna TS - T25 severní ást m sta - Zahrádká ská kolonie TS - T26 severní ást ešeného území - U Ptá ník TS - T27 západní ást m sta - ZPA - lokalita k Pode išti TS - T28 jihovýchodní ást m sta - Chatky TS - T29 jihovýchodní ást m sta- Samota TS – T30.1,2.3 severozápadní ást m sta - Fotovoltaika Stávající sekundární sí vyhovuje pro dnešní zatížení a v návaznosti na novou výstavbu se bude postupn izp sobovat, zejména ve vybraných úsecích kabelizovat do zem . Dimenzování této sít se provede s ohledem na druh topného média.
46/84
VE EJNÉ OSV TLENÍ Je vedeno zemí po sloupech vedení VO (napájeno samostatnými kabely), minimáln je vedeno po stožárech NN. Spínání, ovládání a m ení je provedeno na trafostanici (signál Eon, spínací hodiny). Bude postupn rozši ováno kabely v zemi s novými rozvody sít NN.
NAVRŽENÉ
EŠENÍ:
Základním údajem pro návrh distribu ního zásobení el. energií m sta je jeho dimenzování tak, aby byl schopen p inést požadovaný výkon v dob maxima p i dodržení všech aspekt spolehlivosti, kvalit nap tí a to p i minimálních po áte ních investicích a ro ních nákladech na ztráty a provoz. Zpracování výhledové bilance elektr. p íkonu vychází ze stanovení podílových maxim jednotlivých odb ratelských sfér, tj. byt. fondu, nevýrobní a výrobní sféry. V Netolicích je provedena plynofikace m sta – jako zdroj vytáp ní se uvažuje plyn, minimáln se uvažuje s elektrickým vytáp ním. Jako vytáp ní je dále uvažováno s používáním spalování d eva a d evního odpadu. Jako dobrý zdroj vytáp ní se nyní jeví použití elektrického akumula ního a p ímotopného vytáp ní v kombinaci s tepelnými erpadly. Výpo et je proveden dle normy SN. Je uvažováno i s va ením a pe ením na el. sporácích, tzn. stupe elektrizace „B“. Stávající systém je stabilizovaný, zastavitelné plochy budou napojeny na stávající sí , a to v rámci ve ejných prostranství a dopravních ploch. Vzhledem k zastav ným a navrženým zastavitelným plochám je navrženo: - pro zastavitelné plochy budou navrženy samostatné trafostanice podrobn jší dokumentací dle pot eb – nejsou v sou asnosti známy konkrétní požadavky p íkonu - trafostanice je možno umis ovat v plochách a koridorech a budou napojeny do systému VN, a to bu nadzemním vedením, nebo vedením kabelovým (v rámci ve ejných prostranství a ploch pro dopravu) - sí nízkého nap tí bude rozší ena a zahušt na novými vývody Návrh pokrytí nového nár stu spot eby el energie dle jednotlivých lokalit: Plochy „OV 1, TI 2“ - severozápadn od m sta, lokalita Za cihelnou (za záme kem Kratochvíle) - napojení ze stávající trafostanice T11. Plochy „OV 3, VS 4“ - západn od m sta, lokalita Velká T ebánka - napojení ze stávající trafostanice T10. Plocha „TI 5“ - severozápadní ást, pod záme kem Kratochvíle - napojení ze stávající trafostanice T10. Plochy „VS 6, VS 7, B 8, TI 9“ - severozápadní ást m sta, nad rybníkem Myslivna - napojení z nové trafostanice T39 (sloupová TS 400kVA). Plochy „SO 10, B 11, SO 12 - západní ást lokality Benýdkov, Petr v Dv r a Peklo - napojení ze stávající trafostanice T9. Plochy B 13, B 14, VP 15, SO 55, SO 56, VS 57, OV 58“ - západní ást lokality Benýdkov, Petr v Dv r a Peklo - napojení z nových trafostanic T12 (náhrada stávající stožárové za kabelovou), dále T31 kabelová) a T32 (kabelová). Sou ástí úprav je i demontáž ásti stávajícího vrchního vedení VN 22kV a jeho náhrada kabelovým vedení VN-22kV. Plochy „B 16, VP 17, B 18, B 19, Ri 20, P 1“ - západní ást (lokalita Peklo a u fotbalového stadionu) napojení ze stávající trafostanice T8. Plocha „SV 21“ - jižní okraj m sta - napojení ze stávající trafostanice T7. Plocha „Ri 22“ - jihozápadn od m sta, lokalita na Pekle - napojení ze stávajících trafostanice T6 (vým na za pr chozí). Plochy „B 23, B 24, B 25“ - jižn od m sta - napojení ze stávajících trafostanic T6 (vým na za pr chozí) a T5. Plochy „VP 26.SR8, Rz 27.SR8, Rh 28.SR8, Rz 29.SR8, VP 30.SR8, OV 31.SR8“ jižní ást ešeného území, lokalita Podroužek (Pod Peklem) - napojení ze stávající trafostanice T6 (vým na za pr chozí) a nové trafostanice T37 (sloupová TS 400kVA). Plocha „VS 32“ - jihozápadní ást ešeného území v místní ásti Schwarzenberg - napojení ze stávající trafostanice T1. Plocha „VS 33“ - jižní trafostanice T4.
ást ešeného území, lokalita U Grejnarova (Ov ín)
-
napojení ze stávající
47/84
Plochy „B 34, TI 35“ - jižní ást ešeného území, lokalita Grejnarov - napojení ze stávající trafostanice T3. Plocha „VS 36“ - jižn od m sta - napojení ze stávající trafostanice T29. Plocha „VS 37“ - jihovýchodní ást ešeného území (lokalita „u t etího rybní ku“ - u Olšovského lesa napojení z nové trafostanice T38 (sloupová TS 400kVA). Plochy „Ri 38, Ri 39, VS 40, SO 41“ - jihovýchodn od m sta lokality Gertr da a U Mollerovského rybníka - napojení ze stávající trafostanice T28, p ípadn z nov navržené trafostanice T38. Plochy „OV 42, B 44, B 46“ - jižní až východní okraj m sta, lokality Chmelnice a Babka - napojení ze stávající trafostanice T20 a nové trafostanice T36 (sloupová TS 400kVA). Plochy „B 45, VS 43“ - jižní ást m sta - napojení ze stávající trafostanice T19 nebo z nové trafostanice T36 (sloupová TS 400kVA). Plochy „B 47, SV 48, D 49, B50“ - proluky v jižní a jihovýchodní ásti m sta - napojení ze stávajících trafostanic T17, T18, T20. Plochy „,SO 51, OV 52, DI 53, SO 54, P 1, P2, P3“ - proluky ve st ední stávajících trafostanic T14, T15, T21.
ásti m sta - napojení ze
Plochy „DI 59, VS 60, VS 61, VP 62“ - severozápadní a severní okraje m sta - napojení ze stávající trafostanice T13. Plochy „VP 62, Ri 63, VS 64, VP 65, VP 66,“ - severní okraj m sta - napojení ze stávající trafostanice T25 a nové trafostanice T33 (sloupová TS 400kVA). Plochy „VS 67, B 68, B 69“ - severovýchodní okraj m sta - napojení ze stávající trafostanice T24. Plocha „DI 70“ - severovýchodní trafostanice T23.
ást m sta (u areálu výroby a skladování) - napojení ze stávající
Plochy „SO 71, B 72, B 73“ - proluky v severovýchodní ásti m sta - napojení z nové trafostanice T34 (sloupová TS 400kVA). Lokalita „OV 74“ - východní ást m sta, lokalita Na Janu - napojení ze stávající trafostanice T20 a z nové trafostanice T35 (sloupová TS 400kVA). Plochy „SV 75, OV 76“ - severovýchodní okraj m sta, lokalita K Pode išti - napojení z nové trafostanice T35 (sloupová TS 400kVA). Plocha „VS 77“ - severní ást ešeného území, lokalita Sloun - napojení ze stávající trafostanice T26. Rekonstruované trafostanice: - T6, T12, Nové trafostanice: - T31, T32, T33, T34, T35, T36, T37, T38, T39. V severní ásti m sta je vymezena plocha stávající fotovoltaické elektrárny. P ípadný rozvoj m že být sm rován na navazující nov vymezenou plochu výroby a skladování VS 64.
TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE Pošta se nachází v centru m sta, je vyhovující a nevyžaduje další územní nároky. Telefonní ú astníci jsou napojeni na digitální úst ednu s dostate nou kapacitou. Telefonní úst edna je situována ve st ední ásti Netolic. Pot eby obce jsou v sou asné dob zajišt ny místní rozvodnou sítí. Trasy telefonních kabel jsou tšinou vedeny podél komunikací, je proto t eba veškeré zám ry, které by se mohly kabel dotknout, v as se správou kabel projednat. Telekomunika ní vybavení m sta zajiš uje Telefonica O2, a.s.. Nad východní ástí ešeného území procházejí paprsky radioreléových tras ve ejné komunika ní sít . Na území se nacházejí za ízení mobilních operátor . Územní plán nestanovuje podmínky na spoje a za ízení spoj , vzhledem k tomu, že sou asná infrastruktura a konkuren ní prost edí poskytovatel zajiš uje dostate nou dostupnost jednotlivých typ komunika ních služeb, a nejsou kladeny územní požadavky.
OCHRANNÉ REŽIMY A R V souvislosti s po ízením ÚAP byly v ešeném území vymezeny plochy s ochrannými režimy MO R, kde pro zm ny je nutné dodržovat prostorové a funk ní limity, které stanovuje MO R. P evážná ást ešeného území zasahuje do ochranného pásma radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. P ípadná výstavba trných elektráren, výškových staveb, pr myslových hal, venkovních vedení VVN a VN, retransla ních stanic, základnových stanic mobilních operátor a výsadba vzrostlé zelen (v trolamy apod.) v tomto území že být omezena a musí být nutn p edem projednána z d vodu ochrany zájm vojenského letectva s MO R.
48/84
ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM V Netolicích zásobování teplem je stabilizováno, jako jediný centrální zdroj tepla se využívá stávající kotelna, která se nachází v Hornické ulici. Z této výtopny jsou zásobovány p edevším bytové jednotky na sídlišti a n které objekty ob anské vybavenosti v okolí nám stí. Pro vytáp ní se v p evážné mí e využívá zemní plyn. ešené území má potenciál ve využití obnovitelných zdroj energie. Budou respektovány požadavky na ochranu ovzduší vyplývající ze zákona o ochran ovzduší a krajského programu snižování emisí tak, aby pro dané území byly vytvo eny podmínky pro dodržení p ípustné úrovn zne išt ní ovzduší. Je možné provozovatele n které dostupné systémy, které spl ují ekologické limity. Plynofikací je dán p edpoklad k vyt ování spalování pevných paliv, nejvíce hn dého uhlí horší kvality. Postupná náhrada tepelných zdroj p inese výrazné zlepšení istoty ovzduší. V území bude zachováno centrální zásobování teplem z plynové kotelny v Hornické ulici a up ednost ováno její další využití hlavn v centrální ásti m sta, pop ípad budou využívány alternativní zdroje energie formou využití biomasy, tepelných erpadel, solárních kolektor .
ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ešeným územím prochází trasy VTL a STL plynovod ochranným a bezpe nostním pásmem. Vysokotlaký plynovod p ichází do území z jihovýchodní ásti a; je ukon eno regula ními stanicemi. 1. stanice je typová VTL RS 3000/2/2 - 400, výstupní p etlak 0,3MPa a nachází se na západním okraji m sta. St edotlaký výstup z VTL RS je veden do ulice Bavorská, kterou prochází na nám stí a do ulice Vod anská v dimenzích 150, 100 a 80 mm. 2. stanice VTL RS umíst ná jihozápadn od m sta v lokalit Rudné doly, eší odb r pro tuto oblast.
NAVRHOVANÉ
EŠENÍ:
Návrh územního plánu Netolice vymezuje plochu koridoru územní rezervy vysokotlakého plynovodu Ep/E VTL plynovod Netolice – Zliv o ší ce 200 m, který je p evzat ze ZÚR Jiho eského kraje. Koridor je veden do ešeného území jihovýchodn p es katastrální Lužice u Netolic a Babice u Netolic. Jedná se o územní rezervu pro propojení stávajících systém vysokotlakých plynovod cca 12 km vzdušnou arou, a to z d vodu napojení dalších obcí na zemní plyn. Zám r má sice nadmístní význam, ale také vysoké investi ní náklady neodpovídající rentabilit jeho provozu a jeho realizace je proto asov vzdálená. St edotlaké plynovody k nov navrženým lokalitám budou vedeny ve stávajících a navržených místních komunikacích, podél nich, nebo v plochách ve ejných prostranství. Plynárny zatím nemají zájem investovat do rozvod v oblastech, kde jsou jen minimální odb ry a vzhledem k vysokým cenám plynu není ani velký zájem. Plynofikací sídla je dán p edpoklad ke zlepšení istoty ovzduší.
ODPADOVÉ HOSPODÁ STVÍ Komunální odpad bude t íd n, v maximální mí e bude dále využíván, nevyužitelné složky komunálního odpadu budou zajiš ovány svozem na ízenou skládku a tento systém bude i nadále zachován. Bude povoleno takové podnikání, které skladováním odpad v etn nebezpe ných látek nenaruší životní prost edí a nebude zát žovým rizikem pro obyvatele. Likvidace stavebního odpadu je zajišt na prost ednictvím firmy. ipouští se možnost umis ování sb rných dvor v plochách výroby a skladování, v plochách smíšených výrobních, v plochách technické infrastruktury, dále se p ipouští plochy pro t íd ný odpad, v etn odpadu inertního (stanovišt kontejner , shromaž ovací místa) v plochách jako související technická (p íp. ve ejná) infrastruktura. Pro za ízení pro kompostování biologicky rozložitelného odpadu jsou v ÚP vymezeny plocha pro výrobu a skladování VS 37 - jihovýchodní ást ešeného území, lokalita „u t etího rybní ku“, (u Olšovského lesa) a VS 40 - jihovýchodn od Netolic, lokalita u rybníka. Mollerovský.
RADONOVÁ PROBLEMATIKA V map radonového rizika geologického podloží M 1 : 200 000 jsou uvedeny orienta ní údaje ešeného území. Podklad mapy vyjad uje radonové riziko klasifikované t emi základními kategoriemi (nízké, st ední a vysoké riziko) a jednou p echodnou kategorií (nízké až st ední riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty). Radonové riziko z geologického podloží ur uje míru pravd podobnosti, s jakou je možno o ekávat úrove
49/84
objemové aktivity radonu v ur ité geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objekt , jsou horniny v podloží stavby. Zárove indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno v novat opat ením proti pronikání radonu z podloží u nov stav ných objekt . P evažující kategorie radonového rizika neznamená, že se v ur itém typu hornin p i m ení radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového rizika. Obvyklým jevem je, že p ibližn 20 % až 30 % m ení objemové aktivity radonu v daném horninovém typu spadá do jiné kategorie radonového rizika, což je dáno lokálními geologickými podmínkami ených ploch. Je tedy z ejmé, že ur ení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku není možno provád t ode tením z mapy jakéhokoliv m ítka, ale pouze m ením radonu v podloží na konkrétním míst tak, aby byly zohledn ny lokální, mnohdy velmi prom nlivé geologické podmínky. evážná ást správního území se nachází ve 3. kategorii (vysoké riziko) radonového rizika z geologického podloží. Sem spadá severozápadní, západní, st ední a jihovýchodní ást ešeného území. Ostatní ást se nachází ve 2. kategorii (st ední riziko) radonového rizika z geologického podloží a v p echodné kategorii (nízké až st ední riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty).
Mapa radonového rizika geologického podloží
ZD VODN NÍ VE EJN OPAT ENÍ
PROSP ŠNÝCH STAVEB A VE EJN
PROSP ŠNÝCH
VE EJN PROSP ŠNÉ STAVBY Územní plán Netolice vymezuje ve ejn prosp šné stavby technické infrastruktury, u kterých je možno uplatnit vyvlastn ní bez možnosti p edkupního práva a ve ejn prosp šné stavby dopravní infrastruktury, u kterých je možno uplatnit vyvlastn ní s možností p edkupního práva. Stavby technické infrastruktury jsou navrženy jako nejvhodn jší zp sob zajišt ní základní obsluhy ešeného území. Ve ejn prosp šné stavby technické infrastruktury jsou vymezeny z d vodu p edcházení a umožn ní odstra ování majetkoprávních p ekážek, ke kterým by mohlo docházet p i jejich realizaci. Dopravní infrastruktura KÓD EL A ZDÚVODN NÍ DI-1 Cyklostezka mezi státním zámkem Kratochvíle a m stem Netolice - z d vodu zajišt ní optimální obslužnosti zastaveného území cyklistickou dopravou v rámci jeho p írodního zázemí a mimo frekventovanou komunikaci II/145.
50/84
Technická infrastruktura - vodovod KÓD EL A ZD VODN NÍ TI-V1 Vodovodní ad v místech mezi zámkem Kratochvíle a lokalitou Petr v Dv r soub žn se silnicí II/145 - z d vodu zásobování m sta pitnou vodou. Stavba ve ejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Návrh je p izp soben trase místní komunikace soub žn se silnicí II/145 (ve ejn p ístupná plocha), podél níž je ad veden z d vodu p edcházení majetkoprávních ekážek, ke kterým by mohlo dojít p i realizaci výstavby. Návrh trasy je v souladu s Plánem vodovod a kanalizací J K, schváleného v zá í 2004. Vodní zdroj nad železni ní stanicí - zajišt ní dodávky dostate ného množství pitné vody pro TI-V2 sto. Stavba ve ejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Umíst ní vyplívá z ú elu stavby minimalizovat p epravní vzdálenosti a zkrácení asu pro zajišt ní nejnutn jšího zásobení pitnou vodou. Technická infrastruktura – kanalizace KÓD EL A ZD VODN NÍ Stavba istírny odpadních vod v místní ásti Za cihelnou - umíst ní vyplývá z ú elu stavby, TI-K1 nejnižšího místa s možností odtoku do nejbližšího recipientu, stavba ve ejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Stavba istírny odpadních vod pod zámkem Kratochvíle - umíst ní vyplývá z ú elu stavby, TI-K2 nejnižšího místa s možností odtoku do nejbližšího recipientu, stavba ve ejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Stavba istírny odpadních vod v lokalit Na Sloun - umíst ní vyplývá z ú elu stavby, nejnižšího TI-K3 místa s možností odtoku do nejbližšího recipientu, stavba ve ejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Stavba istírny odpadních vod pro lokalitu Ov ín a Grejnarov - umíst ní vyplývá z ú elu stavby, TI-K4 nejnižšího místa s možností odtoku do nejbližšího recipientu, stavba ve ejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Technická infrastruktura - venkovní vedení vysokého nap tí a trafostanice KÓD EL A ZDÚVODN NÍ Elektrické vedení VN 22 kV v etn trafostanice T39 v severozápadní ásti m sta - bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie; stavba ve ejného technického vybavení území TI-E1 podporující jeho rozvoj. Umíst ní vyplývá z blízkosti nov navržené lokality pro zástavbu již bude zásobovat el. energií. Místo je rovn ž dob e komunika p ístupné a má nejkratší napojení na stávající el. vedení. Elektrické vedení VN 22 kV v etn trafostanice T33 p i severním okraji m sta- bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie; stavba ve ejného technického vybavení území TI-E2 podporující jeho rozvoj. Umíst ní vyplývá z blízkosti nov navržené lokality pro zástavbu již bude zásobovat el. energií. Místo je rovn ž dob e komunika p ístupné a má nejkratší napojení na stávající el. vedení. Elektrické vedení VN 22 kV v etn trafostanice T34 v severovýchodní ásti m sta - bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie; stavba ve ejného technického vybavení TI-E3 území podporující jeho rozvoj. Umíst ní vyplývá z blízkosti nov navržené lokality pro zástavbu již bude zásobovat el. energií. Místo je rovn ž dob e komunika p ístupné a má nejkratší napojení na stávající el. vedení. Elektrické vedení VN 22 kV v etn trafostanice T35 p i severovýchodním okraji m sta, lokalita k Pode išti - bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie; stavba ve ejného technického TI-E4 vybavení území podporující jeho rozvoj. Umíst ní vyplývá z blízkosti nov navržené lokality pro zástavbu již bude zásobovat el. energií. Místo je rovn ž dob e komunika p ístupné a má nejkratší napojení na stávající el. vedení. Elektrické kabelové vedení v etn trafostanice T32 a T 12 v západní ásti, lokalita Benýdkov - bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie; stavba ve ejného technického vybavení TI-E5 území podporující jeho rozvoj. Umíst ní vyplývá z blízkosti nov navržené lokality pro zástavbu již bude zásobovat el. energií. Místo je rovn ž dob e komunika p ístupné a má nejkratší napojení na stávající el. vedení. TI-E6 Elektrické vedení VN 22 kV v etn trafostanice T31 v západní ásti, lokalita Petr v Dv r - bez
51/84
TI-E7
TI-E8
TI-E9
zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie; stavba ve ejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Umíst ní vyplývá z blízkosti nov navržené lokality pro zástavbu již bude zásobovat el. energií. Místo je rovn ž dob e komunika p ístupné a má nejkratší napojení na stávající el. vedení. Elektrické vedení VN 22 kV v etn trafostanice T6 a T37 v jihozápadní ást ešeného území, lokalita Podroužek (Pod Pelkem) - bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie; stavba ve ejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Umíst ní vyplývá z blízkosti nov navržené lokality pro zástavbu již bude zásobovat el. energií. Místo je rovn ž dob e komunika p ístupné a má nejkratší napojení na stávající el. vedení. Elektrické vedení VN 22 kV v etn trafostanice T36 v jižní ást ešeného území, lokalita Chmelnice - bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie; stavba ve ejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Umíst ní vyplývá z blízkosti nov navržené lokality pro zástavbu již bude zásobovat el. energií. Místo je rovn ž dob e komunika p ístupné a má nejkratší napojení na stávající el. vedení. Elektrické vedení VN 22 kV v etn trafostanice T38 v jihovýchodní ásti ešeného území, lokalita „u t etího rybní ku“ u Olšovského lesa - bez zabezpe ení ploch pro výstavbu nových energetických za ízení by nebylo možné zabezpe it požadované navýšení energetického p íkonu el. energie; stavba ve ejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj. Umíst ní vyplývá z blízkosti nov navržené lokality pro zástavbu již bude zásobovat el. energií. Místo je rovn ž dob e komunika p ístupné a má nejkratší napojení na stávající el. vedení.
VE EJN PROSP ŠNÁ OPAT ENÍ Prvky ÚSES jsou v ešeném území vymezeny nejvhodn jším zp sobem s ohledem na aktuální stav území, zachování návazností na hranicích ešeného území, len ní pozemk a dodržení minimálních parametr nezbytných pro zajišt ní funk nosti ÚSES jako celku. Založení ÚSES je jako ve ejn prosp šné opat ení vymezeno z d vodu p edcházení a umožn ní odstra ování majetkoprávních p ekážek, ke kterým by mohlo docházet p i jeho realizaci. Založení prvk ÚSES KÓD EL A ZD VODN NÍ Omezen funk ní regionální biokoridor RBK 6 (dle ZÚR J K RBK 148) - ichtický les – Peklo (St íbrný) - severozápadní ást ešeného území nad zámkem Kratochvíle, propojení funk ních biocenter LBC 5 a LBC 7 - dopl ováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich EKO-1 za len ním do systému ÚSES je možno vytvo it vzájemn propojený soubor ekosystém , který zajistí udržení p írodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitn ní funkce ÚSES nelze zabezpe it trvale udržitelnou funkci krajiny. Omezen funk ní regionální biokoridor RBK 18 (dle ZÚR J K RBK 154) - Peklo – Brusensko (Kouty) - jihozápadní ást ešeného území, propojení funk ních biocenter LBC 17 a LBC 19 dopl ováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich za len ním do systému EKO-2 ÚSES je možno vytvo it vzájemn propojený soubor ekosystém , který zajistí udržení p írodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitn ní funkce ÚSES nelze zabezpe it trvale udržitelnou funkci krajiny. Omezen funk ní lokální biocentrum LBC 19 - U svalené kaple - jihozápadní ást ešeného území - sou ást regionálního biokoridoru (dle ZÚR J K RBK 154) - dopl ováním a zlepšováním funkce EKO-3 jednotlivých prvk ÚSES a jejich za len ním do systému ÚSES je možno vytvo it vzájemn propojený soubor ekosystém , který zajistí udržení p írodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitn ní funkce ÚSES nelze zabezpe it trvale udržitelnou funkci krajiny. Nefunk ní regionální biokoridor RBK 24 (dle ZÚR J K RBK 154) - Peklo – Brusensko (Rovina) jihozápadní ást ešeného území, propojení funk ních biocenter LBC 23 a LBC 25 - dopl ováním EKO-4 a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich za len ním do systému ÚSES je možno vytvo it vzájemn propojený soubor ekosystém , který zajistí udržení p írodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitn ní funkce ÚSES nelze zabezpe it trvale udržitelnou funkci krajiny. Nefunk ní regionální biokoridor RBK 30 (dle ZÚR J K RBK 154) - Peklo – Brusensko (Brusenský potok) - jihozápadní ást ešeného území, propojení funk ních biocenter LBC 29 a LBC sousedního k. ú. Hrbov u Lhenic - dopl ováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich EKO-5 za len ním do systému ÚSES je možno vytvo it vzájemn propojený soubor ekosystém , který zajistí udržení p írodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitn ní funkce ÚSES nelze zabezpe it trvale udržitelnou funkci krajiny.
52/84
EKO-6
EKO-7
EKO-8
EKO-9
EKO-10
EKO-11
EKO-12
EKO-13
Nefunk ní lokální biocentrum LBC 31- Brusenský mlýn - jižní ást ešeného území v lokalit U Grejnarova - z ásti leží mimo ešené území - dopl ováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich za len ním do systému ÚSES je možno vytvo it vzájemn propojený soubor ekosystém , který zajistí udržení p írodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitn ní funkce ÚSES nelze zabezpe it trvale udržitelnou funkci krajiny. Trvale nefunk ní lokální biokoridor LBK 36 - Netolice - podél vodote e Netolického potoka v upraveném koryt v zastav ném území m sta - propojení funk ního biocentra LBC 35 a navrženého biocentra LBC 37 - dopl ováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich za len ním do systému ÚSES je možno vytvo it vzájemn propojený soubor ekosystém , který zajistí udržení p írodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitn ní funkce ÚSES nelze zabezpe it trvale udržitelnou funkci krajiny. Navržené lokální biocentrum LBC 37 - K Pode išti - severovýchodní okraj m sta podél vodote e Netolického potoka a silnice II. t ídy II/122 sm r Pode išt - dopl ováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich za len ním do systému ÚSES je možno vytvo it vzájemn propojený soubor ekosystém , který zajistí udržení p írodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitn ní funkce ÚSES nelze zabezpe it trvale udržitelnou funkci krajiny. Nefunk ní lokální biokoridor LBK 40 – K Olšovskému lesu - východní ást ešeného území, propojení funk ních biocenter LBC 39 a LBC 41 - dopl ováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich za len ním do systému ÚSES je možno vytvo it vzájemn propojený soubor ekosystém , který zajistí udržení p írodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitn ní funkce ÚSES nelze zabezpe it trvale udržitelnou funkci krajiny. Omezen funk ní lokální biokoridor LBK 42 - T ebánka - severní ást m sta Netolice, propojení navrženého lokální biocentra LBC 37 s funk ním biocentrem LBC 43 - dopl ováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich za len ním do systému ÚSES je možno vytvo it vzájemn propojený soubor ekosystém , který zajistí udržení p írodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitn ní funkce ÚSES nelze zabezpe it trvale udržitelnou funkci krajiny. Navržený lokální biokoridor LBK 45 - Malá T ebánka - podél silnice II. t ídy II/145 sm r Vimperk, západní ást ešeného území, návaznost na funk ní lokální biokoridor LBK 46 - dopl ováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich za len ním do systému ÚSES je možno vytvo it vzájemn propojený soubor ekosystém , který zajistí udržení p írodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitn ní funkce ÚSES nelze zabezpe it trvale udržitelnou funkci krajiny. Navržené lokální biocentrum LBK 52 - Na Bílém vršku - severovýchodní ást ešeného území p i hranici k. ú. Malovice - dopl ováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich za len ním do systému ÚSES je možno vytvo it vzájemn propojený soubor ekosystém , který zajistí udržení p írodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitn ní funkce ÚSES nelze zabezpe it trvale udržitelnou funkci krajiny. Navržený lokální biokoridor LBK 53 - P es Bílý vršek - podél severovýchodní hranice s k. ú. Malovice, propojení navrženého biocentra LBC 52 a funk ního biocentra v k. ú. Malovice dopl ováním a zlepšováním funkce jednotlivých prvk ÚSES a jejich za len ním do systému ÚSES je možno vytvo it vzájemn propojený soubor ekosystém , který zajistí udržení p írodní rovnováhy. Bez postupného zkvalitn ní funkce ÚSES nelze zabezpe it trvale udržitelnou funkci krajiny.
Opat ení ke zvýšení p irozené reten ní schopnosti v území - opat ení Bezdrevského (Netolického potoka) KÓD EL A ZD VODN NÍ Údržba koryta potoka, obnova meliora ní stoky a zatravn ní pozemk - nezbytné pro minimalizaci PPO-1 rozsahu možných škod zp sobených p írodními katastrofami (p ed p ívalovými dešti a splachem zem lské p dy). Vybudování ochranné hráze v Netolicích v . km 24,990 – 25,709 pro zlepšení odtokových pom PPO-2 u mostu na Bud jovické silnici - nezbytné pro minimalizaci rozsahu možných škod zp sobených írodními katastrofami (p ed p ívalovými dešti a splachem zem lské p dy). Údržba koryta potoka a zvýšení konstrukce hráze nad rybníkem Mnich - nezbytné pro minimalizaci PPO-3 rozsahu možných škod zp sobených p írodními katastrofami (p ed p ívalovými dešti a splachem zem lské p dy). Zpomalení kulminace povod ové vlny poldrem v . km 28,100 - nezbytné pro minimalizaci rozsahu PPO-4 možných škod zp sobených p írodními katastrofami (p ed p ívalovými dešti a splachem zem lské p dy). Zlepšení odtokových pom pod Brusenským mlýnem v . km 29,527 a zpomalení kulminace povod ové vlny poldrem v . km 29,580 - nezbytné pro minimalizaci rozsahu možných škod PPO-5 zp sobených p írodními katastrofami (p ed p ívalovými dešti a splachem zem lské p dy).
53/84
PPO-6
Zpomalení kulminace povod ové vlny poldrem v . km 30,593 - nezbytné pro minimalizaci rozsahu možných škod zp sobených p írodními katastrofami (p ed p ívalovými dešti a splachem zem lské p dy).
- opat ení vodního toku T ebánka KÓD EL A ZD VODN NÍ Údržba koryta, zpomalení povrchového odtoku na levob ežním p ítoku T ebánky, návrh rybní PPO-7 a suchých poldr - nezbytné pro minimalizaci rozsahu možných škod zp sobených p írodními katastrofami (p ed p ívalovými dešti a splachem zem lské p dy). Údržba koryta a ochrana areálu firmy Dobré pneu s.r.o. v Netolicích p ed zátopami - nezbytné pro PPO-8 minimalizaci rozsahu možných škod zp sobených p írodními katastrofami (p ed p ívalovými dešti a splachem zem lské p dy). Údržba koryta a p evedení vod levob ežního p ítoku od severovýchodní zdi zámku Kratochvíle PPO-9 nezbytné pro minimalizaci rozsahu možných škod zp sobených p írodními katastrofami (p ed ívalovými dešti a splachem zem lské p dy). Ochrana severozápadní zdi zámku Kratochvíle - nezbytné pro minimalizaci rozsahu možných škod PPO-10 zp sobených p írodními katastrofami (p ed p ívalovými dešti a splachem zem lské p dy).
ZD VODN NÍ KONCEPCE USPO ÁDÁNÍ KRAJINY, ZM N VE VYUŽITÍ KRAJINY, ÚSES, PROSTUPNOSTI KRAJINY, PROTIEROZNÍCH OPAT ENÍ, OCHRANY P ED POVODN MI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROST A PODOBN OD VODN NÍ KONCEPCE USPO ÁDÁNÍ KRAJINY KRAJINNÝ RÁZ Malebná, mírn zvln ná a p írodními i um lými prvky len ná krajina Netolicka leží na p echodu mezi Šumavským podh ím a eskobud jovickou pánví. V tšina pat í k Netolické pahorkatin , jejíž nejvyšší ástí je h bet Jedlového vrchu (606 m n. m.) a Ko iny (607 m n. m.) mezi Netolicemi a Hracholusky. Severovýchodní ást Netolicka mezi Malovicemi a Mahouší je sou ástí jihozápadního okraje eskobud jovické pánve s nadmo skou výškou 400-430 m n. m. Vodní osou Netolicka je Netolický potok, vznikající soutokem Melhutky a Stružky pod rybníkem Podroužek jižn od Netolic. Oba potoky sbírají své vody ve vyšším podh í Šumavy a Blanského lesa. Na Netolickém potoku a jeho p ítoku T ebánce jsou vybudovány soustavy menších rybník , z nichž nejv tší jsou Velký Hrbovský rybník a Podroužek jižn od Netolic. Netolický potok vtéká u Pode išt do eskobud jovické pánve. Na r zných místech v toku Netolického potoka byla zjišt na ohrožená mihule poto ní, u vodních tok v oblasti Netolicka hnízdí led ek ní a skorec vodní. Vegetace v rybnících a jejich nejbližším okolí je tvo ena lemy rákosin podél b eh , zejména rákosu obecného, orobince a zblochanu vodního, místy se vyskytují i menší porosty vysokých ost ic. V mok adech se úsp šn rozmnožují n které druhy obojživelník . Území mikroregionu p vodn pokrývaly p evážn listnaté a smíšené lesy. V sou asnosti je krajina z velké ásti bezlesá, v tší lesní komplexy se zachovaly hlavn v západní ásti ešeného území. Tyto lesy jsou zcela kulturní, v nižších ástech s pom rn vysokým zastoupením dubu letního, ovšem s p evahou borovice lesní a smrku ztepilého. Sm rem k vyšším polohám jsou tém výhradn jehli naté (smrkové a borové), jen místy s vtroušenou jedlí b lokorou a bukem lesním. P esto se i v místech s alespo malou p ím sí p vodních evin m žeme setkat s bohatstvím bylinných druh , charakteristickým pro p irozená lesní spole enstva. V rozsáhlejších lesích Netolicka (Krtelský les, T ebánka) nep íliš hojn hnízdí sýc rousný, jehož jiho eské centrum výskytu leží v šumavských lesích. Ve velké ásti Netolicka, zejména východní, p evažuje dnes obd lávaná orná p da s mozaikou intenzivn využívaných kulturních luk bez významn jších rostlinných druh . Roztroušen , hlavn v okolí samot, z staly zachovány zbytky p irozen jších lu ních porost , zastoupené na sušších, v tšinou svažitých stanovištích tzv. ovsíkovými loukami, v nivách tok a u rybník bezkolencovými a na obtížn p ístupných trvale podmá ených lokalitách loukami pchá ovými. V zem lské krajin jsou ekologicky cenné liniové stromové porosty s p evažujícím dubem letním, místy s lípou malolistou a k ovitým podrostem trnky, hlohu a brslenu evropského. Jsou hnízdním biotopem ptactva a úto išt m etných významných bezobratlých živo ich vázaných na staré stromy, p edevším duby. Hnízdí zde nap íklad strakapoud prost ední, teplomilný druh s vodním rozší ením v doubravách, dnes v jižních echách ojedin lý. D ležitým krajinným prvkem jsou olšové luhy, doprovázející menší vodní toky. Koncepce ešení krajiny vychází z p írodních podmínek a historických vazeb v území. V ešeném území jsou patrné p írodní kontrasty pestrosti krajinných spole enstev. ÚP respektuje p írodní hodnoty území, vymezuje podmínky pro ochranu krajinného rázu, stanovuje zásady koncepce uspo ádání krajiny. S ohledem na írodní potenciál ešeného území nejsou v krajin navrhovány žádné plochy a stavby s výjimkou ploch a
54/84
koridor pro technickou infrastrukturu a ploch, které rozši ují stávající zastav né území. Tento princip je uplatn n a je respektován v celém ešeném území. Skladba kultur dle evidence o katastru: orná p da - 805 ha zahrady - 51 ha ovocné sady - 23 ha trvalé travní porosty - 459 ha lesní p da - 870 ha vodní plochy - 166 ha zastav né plochy - 37 ha ostatní plochy - 224 ha Celková katastrální plocha - 2 635 ha DRUHY PLOCH V KRAJIN Plochy vodní a vodohospodá ské (V) Nachází se jak v krajin urbanizované, tak i krajin neurbanizované, tj. v celém ešeném území m sta. Vodní plochy a toky jsou respektovány a chrán ny p ed negativními d sledky civiliza ních proces . Vhodný vegeta ní porost kolem vodních ploch a tok zlepšuje estetiku území. ÚP Netolice vymezuje novou vodní a vodohospodá skou plochu - rybník - V 78. Navrhuje se ji vybudovat na zamok ených pozemcích p. . KN 3024/1 (PK 282, 290 a 294/1), p. . KN 3024/2 a 3024/3 (PK 281/1 a 281/2) pro rozmnožování a úkryt obojživelník . Plochy zem lské (Z) Samostatn jsou vymezovány za ú elem zajišt ní podmínek pro p evažující zem lské využití. Tyto plochy jsou v podmínkách územního plánu tvo eny p edevším kulturou orná p da a kulturou trvale travní porost. Rozvojové pot eby m sta nelze uspokojit uvnit zastav ného území, p estože se využívá i ploch estavbových, bylo nutno p istoupit k p ekro ení hranice zastav ného území. V plochách zem lské zóny je nutno zvýšit podíl p írodních prvk , rozsáhlé plochy orné p dy rozd lit vzrostlou zelení. Územní plán navrhuje na úkor ploch zem lských zejména realizaci územního systému ekologické stability. Plochy zem lské – sady (Zs) Sad je ve svém p vodním významu specializovaná zahrada, která je primárn uzp sobena pro p stování ovocných strom a ke , je tedy zam ena p edevším na produkci ovoce ve v tším m ítku. Slouží k vymezení zelen pro hospodá ské ú ely mimo urbanizované území. Ovocné sady jsou biotopem umož ujícím p ežití mnohým vzácným druh m živo ich . V ešeném území jsou ovocné sady vymezeny jako stávající zem lské plochy - sady. Územním plánem jsou tyto plochy stabilizovány a vytvo eny podmínky pro jejich p ípadný rozvoj. Plochy lesní (L) Samostatn jsou vymezovány za ú elem zajišt ní podmínek s p evažujícím využitím pozemk pro les. V rámci návrhu územního plánu jsou plochy lesa stabilizovány a áste né tvo í sou ást ÚSES. V p ímém kontaktu s lesními plochami jsou navrhovány zastavitelné plochy VS 37 a VS 43. Plochy p írodní (P) V ešeném území jsou jako plochy p írodní vymezeny plochy biocenter. Územní systém je vymezen na místní úrovni oborovou dokumentací plánem lokálního ÚSES v katastrálním území Netolice. Na regionální úrovni je výchozím dokumentem ešení ÚSES dle Zásad územního rozvoje Jiho eského kraje. Tento dokument vymezuje na území m sta jedno regionální biocentrum RBC 722 (kód v ÚP RBC 11) - Peklo. Respektovány byly navazující body na sousední katastry obcí. Vymezené plochy biocenter jsou stabilizované. V územním plánu bude rozší ení ploch p írodních pro omezen funk ní lokální biocentrum LBC 19 - U svalené kaple, nefunk ní lokální biocentrum LBC 31 - Brusenský mlýn, navržené lokální biocentrum LBC 37 - K Pode išti, LBC 9 - Mužský, navržené lokální biocentrum LBC 52 - Na Bílém vršku. Plochy smíšené nezastav ného území (SN) Tyto plochy p ízniv kultivují krajinu. Jedná se o vzrostlé zelen nelesního charakteru, podmá ené plochy, postagrární lada, dále plochy extenzivn využívané, které již áste zarostly náletovou vegetací, p ípadn byly v nedávné minulosti hospodá sky obhospoda ované, v sou asné dob vykazují stav druhov pestrých remíz a d evin rostoucích mimo les. V územním plán se rozší í plochy smíšené nezastav ného území, a to zejména formou realizace územního systému ekologické stability.
55/84
Zamok ené plochy Jde o zem lsky neobhospoda ovaná nivní území, s rozvinutými mok adními spole enstvy. asto se jedná o m lké t v okolí vodních tok a ploch, nátokové partie rybník . Jde rovn ž o plochy um le odvodn né, kde však meliora ní systém áste i zcela p estal plnit svou funkci. Tyto plochy mají význam p edevším z hlediska p írodního. Jsou místem výskytu ady druh rostlin, které poskytují úto išt zejména mnoha druh m pták , nižších obratlovc a bezobratlých, pro jejichž život i vývojová stádia mají zásadní význam. Jejich ochrana a postupnou obnovu je pro p írodní biodiverzitu krajiny a krajinný ráz zcela zásadní a nenahraditelná. Nemén významná je i reten ní funkce t chto ploch.
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Územní systém ekologické stability (dále ÚSES, systém – sou ást tzv. obecné ochrany p írody) v ešeném území byl do ÚP Pluh Ž ár p evzat z následujících podkladových dokumentací: Plán místního územního systému ekologické stability krajiny k. ú. Netolice (Ing. Václav Škopek), ZÚR Jiho eského kraje a ÚAP ORP Prachatice. Cílem zpracované dokumentace ÚSES bylo up esn ní stávajících prvk a jejich funk ní propojení, resp. dopln ní do aktuálního stavu.
PODMÍNKY PRO NÁVRH A CÍLE ÚSES V zem lsky kultivovaných krajinách dochází obvykle k tomu, že rozsáhlé celky orné p dy asto v kombinaci se zástavbou (silnicí, železnicí apod.) rozdrobují plochy s p írodními biotopy do izolovaných enkláv. Izolovaná spole enstva jsou z dlouhodobého hlediska ekologicky nestabilní, protože nemají dostate nou genovou základnu pro trvalé udržení živo išných a rostlinných druh , a protože p ípadné poškození nem že být p irozen napraveno migrací organism z nenarušených ploch. Pokud má být krajina trvale stabilní, je t eba zachovat, p ípadn vytvo it sí záchytných bod (biocenter) a jejich spojnic (biokoridor ), která by zajiš ovala spojení mezi t mito ekologicky stabilními zónami a to jak na místní, tak i regionální a nadregionální úrovni. Hlavními cíli ÚSES je uchování a zabezpe ení nerušeného vývoje irozeného genofondu krajiny v rámci jejího p irozeného prostorového len ní a vytvo ení optimálního základu ekologicky stabilních ploch v krajin z hlediska zabezpe ení jejich maximálního kladného p sobení na okolní mén stabilní ásti. Ekologicky stabilními plochami jsou lesy, trvalé drnové formace jako louky, pastviny, zatravn né lady, trvalá zele rostoucí mimo les, vodní toky a vodní nádrže (rybníky) a jejich doprovodné b ehové porosty, mok ady a chrán ná území. Souborn m žeme tyto formace a spole enstva ozna it jako kostru ekologické stability. Pro v tšinu ešeného území platí, že kostra ekologické stability není schopna v krajin zajistit požadované funkce. Proto je nutno tuto existující, relativn ekologicky stabilní, ást krajiny doplnit na funkce schopný a fungující ÚSES. P i návrhu biocenter a biokoridor se vycházelo z kostry ekologické stability a nejstabiln jších segment v krajin , které byly navrženy v pruzích podél vodote í a na okrajích les , kde je nejv tší diverzita druh a nejvyšší pravd podobnost migrace organizm . Biocentra Biocentrum je biotop nebo soubor biotop v krajin , který svým stavem a velikostí umož uje trvalou existenci irozeného nebo p írod blízkého ekosystému. Biokoridory Biokoridory umož ují a podporují migraci, ší ení a vzájemné kontakty organism v jednotlivých biocentrech. Jedná se p edevším o liniová spole enstva. Pro jejich správnou funkci je d ležité dodržet ší kové parametry biokoridor . Biokoridory umož ují trvalou existenci druh a spole enstev krajiny. Krom biocenter a biokoridor jsou základními skladebnými ástmi ÚSES na lokální úrovni i interak ní prvky, což jsou ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová spole enstva, vytvá ející existen ní podmínky rostlinám a živo ich m a významn ovliv ující fungování ekosystém kulturní krajiny. V místním územním systému ekologické stability zprost edkovávají interak ní prvky p íznivé p sobení biocenter a biokoridor na okolní, ekologicky mén stabilní krajinu. Interak ní prvky jsou sou ástí ekologické niky r zných druh organism , které jsou zapojeny do potravních et zc i okolních, ekologicky mén stabilních spole enstev. Slouží jim jako potravní základna, místo úkrytu a rozmnožování. P ispívají ke vzniku bohatší a rozmanit jší sít potravních vazeb v krajin a tím podmi ují vznik regula ních mechanism , zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny. Interak ní prvky zde p edstavují nejcenn jší plochy ležící mimo systém ekologické stability.
KONCEPCE NÁVRHU ÚSES Ur ující prvky ÚSES v ešeném území jsou regionální biocentra, regionální biokoridory, lokální biocentra a lokální biokoridory. Podle významu skladebných segment je v územním plánu územní systém ekologické stability rozd len do dvou úrovní - regionální a lokální. Prvky nad azeného systému ÚSES (regionální) jsou p evzaty z nad azené ÚPD a v rámci územního plánu jsou pouze up esn ny pro odpovídající m ítko zobrazení na dané pozemky a nejsou m ny ani dopl ovány.
56/84
Jednotlivé skladebné prvky navazují na ÚSES vymezený v sousedních katastrech. Ur ující prvky ÚSES ešeného území: CHARAKTERISTIKA PRVKU
Regionální biocentrum funk ní Regionální biokoridor funk ní
Regionální biokoridor omezen funk ní Regionální biokoridor nefunk ní Lokální biocentrum funk ní sou ást regionálního biokoridoru
Lokální biocentrum omezen funk ní sou ást regionálního biokoridoru Lokální biocentrum funk ní
Lokální biocentrum navržené Lokální biokoridor funk ní
ÍSLO PRVKU
NÁZEV
RBC 11 (dle ZÚR J K RBK 27)
Peklo – Brusensko (Kr ínská stoka)
RBK 2 (dle ZÚR J K RBK 376)
ichtický les – Peklo (Krtelský les)
RBK 4 (dle ZÚR J K RBK 376 RBK 8 (dle ZÚR J K RBK 376) RBK 10 (dle ZÚR J K RBK 376) RBK 12 (dle ZÚR J K RBK 27) RBK 14 (dle ZÚR J K RBK 27) RBK 16 (dle ZÚR J K RBK 27) RBK 20 (dle ZÚR J K RBK 27) RBK 22 (dle ZÚR J K RBK 27) RBK 26 (dle ZÚR J K RBK 27) RBK 28 (dle ZÚR J K RBK 27) RBK 6 (dle ZÚR J K RBK 376)
ichtický les – Peklo (Nad cihelnou) ichtický les – Peklo (Nešt stí) ichtický les – Peklo (P es Švamberk) Peklo – Brusensko (Kr ínská stoka) Peklo – Brusensko (pod Libovkou) Peklo – Brusensko (Libovka) Peklo – Brusensko (U Doubravy) Peklo – Brusensko (Brašna) Peklo – Brusensko (T ebanický potok) Peklo – Brusensko (Bartlovský) ichtický les – Peklo (St íbrný)
RBK 18 (dle ZÚR J K RBK 27)
Peklo – Brusensko (Kouty)
RBK 24 (dle ZÚR J K RBK 27)
Peklo – Brusensko (Rovina)
RBK 30 (dle ZÚR J K RBK 27) LBC 1 LBC 3 LBC 5 LBC 7 LBC 9 LBC 13 LBC 15 LBC 17 LBC 21 LBC 23 LBC 25 LBC 27 LBC 29 LBC 19
Peklo – Brusensko (Brusenský potok) Setu V Krtelském lese U cihelny Kratochvílský Švamberk Dlouhý les Jezev í díry U Lenc Doubrava U Kr ínské stoky Chobot Velký Hrbovský rybník Bartlovský U svalené kaple
LBK 31 LBC 33 LBC 35 LBC 39 - Netolický LBC 41 LBC 43 LBC 47 LBC 50 LBC 55 LBC 37
Brusenský mlýn Kamenec Mnich K Pode išti Olšovský les Myslivna U St íbrného rybníka V Krtelském lese Pod Velkým Hrbovským rybníkem K Pode išti
LBK 52 LBC 32
Na Bílém vršku Netolický potok
LBK 34
Netolický potok nad Mnichem
LBK 38 LBK 44
Netolický (Soudný) potok pod Netolicemi Zámek Kratochvíle
LBK 46
St íbrný
LBK 48
Nad St íbrným
57/84
Lokální biokoridor navržený Lokální biokoridor nefunk ní Lokální biokoridor omezen funk ní Lokální biokoridor trvale nefunk ní
LBK 49
Za cihelnou
LBK 51
Krtelský les
LBK 54
Podroužek
LBK 56
Malý Hrbovský
LBK 57
Mastnice
LBK 45 LBK 53 LBK 40 LBK 42
Malá T ebánka es Bílý vršek K Olšovskému lesu ebánka
LBK 36
Netolice
Navržené interak ní prvky: OZNA ENÍ
NÁZEV
CHARAKTER
A
Za cihelnou
Revitalizace toku.
B
Kr ínská stoka
Výsadba d evin.
C
Velká T ebánka
Revitalizace toku.
D
Rovina
E
Schwarzenberg
F
Chobot
G
Blana
H
Sloun
Revitalizace toku.
Ch
Nad Pivovarským
Výsadba d evin.
I
Peklo
Revitalizace toku.
J
Na Pekle
Výsadba d evin.
K
Nad Mnichem
L
K Rudným dol m
M
Bašta
N
Grejnarov
O
Šípalka
Revitalizace toku.
P
Chmelnice
Výsadba d evin.
Q
V hej anech
R
Nad Šmahovským
S
Karbovský
T
K Pode išti
U
Na strouhách
V
U Frojta
W
Na struhách
X
K Pode išti
Dosadba d evin.
Revitalizace toku.
Výsadba d evin.
Výsadba d evin a revitalizace toku.
Maximální délky lokálních biokoridor a jejich p ípustné p erušení Lesní spole enstva: Mok adní spole enstva: Kombinovaná spole enstva: Lu ní spole enstva:
Maximální délka je 2000 m, možnost p erušení je max. 15 m. Maximální délka je 2000 m, p erušení je možné 50 m zpevn nou plochou, 80 m ornou p dou a 100 m ostatními kulturami. Maximální délka je 2000 m, p erušení je možné do 50 m zastav nou plochou, 80 m ornou p dou a 100 m ostatními kulturami. Maximální délka je 1500 m, p erušení i 1500 m.
58/84
Minimální ší ky biokoridor lokálního významu Lesní spole enstva: Spole enstva mok ad : Lu ní spole enstva:
Minimální ší ka je 15 m. Minimální ší ka je 20 m. Minimální ší ka je 20 m.
Minimální velikost biocenter lokálního významu Lesní spole enstva: Mok ady: Lu ní spole enstva: Kombinovaná spole enstva:
Minimáln 3 ha v p ípad kruhového tvaru. Minimální velikost je 1 ha. Minimální velikost je 3 ha. Minimální velikost je 3 ha.
Minimální ší ky biokoridor regionálního významu (a os nadregionálních biokoridor ) Lesní spole enstva: Spole enstva mok ad : Lu ní spole enstva:
Minimální ší ka je 40 m. Minimální ší ka je 40 m. Minimální ší ka je 50 m.
Maximální délky regionálních biokoridor a jejich p ípustné p erušení Lesní spole enstva: Mok adní spole enstva: Lu ní spole enstva 1. - 4. st.: Lu ní spole enstva 5. - 9. st.:
Maximální délka je 700 m, možnost p erušení je max. 150 m, pokud pokra uje v ší i lokálního biokoridoru. Maximální délka je 1000 m, p erušení je možné 100 m stavební plochou, 150 m ornou p dou a 200 m ostatními kulturami. Maximální délka je 500 m, p erušení je možné max. 100 m stavební plochou, 150 m ornou p dou a 200 m ostatními kulturami. Maximální délka je 700 m, p erušení je možné max. 100m stavební plochou, 150 m ornou p dou a 200 m ostatními kulturami.
PROPUSTNOST KRAJINY Nezbytnou nutností p i rozvíjení ešeného území je zachování a postupné zlepšování prostupnosti krajiny pro lov ka i voln žijící organismy. Postupná nevhodná fragmentace krajiny znamená vedle zp etrhání vazeb mezi lidmi i velké ohrožení p irozené migrace celé ady živo išných druh . Pro zachování p irozené funkce krajiny v kulturním i p írodním smyslu je tak t eba v novat velkou pozornost a pé i práv zachování její prostupnosti. Pro zachování a zlepšování prostupnosti krajiny je nutné pro voln žijící organismy zakládat prvky ÚSES a pro lov ka dopl ovat sít významných p ších propojení a cyklistické infrastruktury, v etn vhodného rozší ení dopl kových za ízení (odpo ívadla, p ovny kol, tábo išt , informa ní tabule).
PROTIEROZNÍ OPAT ENÍ ešené území není významn ohroženo v trnou a vodní erozí. V trnou a vodní erozí jsou potenciáln ohroženy leh í p dy uložené na svazích a p dy ležící bezprost edn podél vodních tok . Zmenšováním vým ry zem lsky obd lávané p dy ve prosp ch trvalých porost , a to jak travních, tak i se vzrostlou zelení, jednozna p ispívá k omezování v trné i vodní eroze. Za další protierozní opat ení lze nap íklad pokládat snahu o co nejdelší zdržení deš ové vody v území, emuž napomáhá nap íklad obnova mezí, vysazování alejí a v trolam , zvyšování reten ní schopnosti území budováním pr leh , zasakovacích pás a záchytných p íkop nebo navracením koryt drobných vodních tok do p írod blízkého stavu. Obdobn lze pohlížet i na postupné budování územního systému ekologické stability. V záplavovém území není povolena zm na kultury zem lské p dy z louky na ornou p du.
OCHRANA P ED POVODN MI sto Netolice bylo na základ koncepce povod ové ochrany na území Jiho eského kraje vyhodnoceno jako nedostate chrán né p ed povodn mi z toku Bezdrevského (Netolického) potoka a z toku T ebánka. V ešeném území je stanovené záplavové území na Bezdrevském (Netolickém) potoce, který protéká od jihu na severovýchod. ešené území je rovn ž omezováno hranicí záplavy a povodn 2002 – viz grafická ást. Pro ešení protipovod ových opat ení PPO-1 až PPO-10 v zátopových oblastech m sta byla navržena technická opat ení p ímo ve m st i mimo m sto rozd lených do jednotlivých úsek . Zpracovaná ešení PPO zahrnují návrhy pro zpomalení pr chodu povod ové vlny v záplavovém území Bezdrevského potoka nad rybníkem Mnich, možnost zlepšení odtokových pom v upraveném koryt Netolického potoka. Dále byly navrženy opat ení pro zvýšení povod ové ochrany toku T ebánka.
59/84
OPAT ENÍ BEZDREVSKÉHO (NETOLICKÉHO) POTOKA PPO – 1 Údržba koryta potoka, obnova meliora ní stoky a zatravn ní pozemk : 1. úsek v . km 21,909 – 23,712 - úsek trasy koryta a nivy od hráze stávajícího nevyužívaného rybníka k brodu na polní cest v . km 23,712 (v tší ást úseku leží mimo ešené území v k. ú. Pode išt ). Navrhovaná opat ení: odstranit napadané v tve p ípadn i ásti kmen z pr to ného profilu, ímž dojde k významnému zlepšení odtokových pom .
2. úsek v . km 23,712 – 24,974 - úsek trasy koryta a nivy od brodu na polní cest v . km 23,712 k soutoku s tokem T ebánka v . km 24,974 pod silni ním mostem v Netolicích. Navrhovaná opat ení: z p ného profilu odstranit napadané v tve, p ípadn i ásti kmen ímž, dojde k významnému zlepšení odtokových pom v koryt . V . km cca 24,8 odstranit v koryt ostrý meandr, který zhoršuje odtokové pom ry p i povodních pod mostem na státní silnici v Netolicích. Orná p da za pravým b ehem se až k meliora nímu odpadu zatravnit. V míst pravoúhlého odbo ení provést obnovu cca 250 m koryta bývalé stoky sm ující kolmo do Bezdrevského potoka, která by omezila rozliv vody na pozemky ze stávajícího meliora ního odpadu. PPO – 2 Vybudování ochranné hráze v Netolicích v . km 24,990 – 25,709 pro zlepšení odtokových pom u mostu na Bud jovické silnici 3. úsek v . km 24,974 – 25,758 - úsek trasy od soutoku s tokem T ebánka v . km 24,974 k výškovému stupni v . km 25,758 v zastav né ásti Netolic. Navrhovaná opat ení: pr žn udržovat pr to nost ného profilu potoka pod mostem státní silnice sm rem k Pode išti spolu se zmín ným narovnáním koryta v . km 24,8. Dále pr žn udržovat pr to nost p ného profilu potoka pod mostem místní komunikace k mostu státní silnice a objekt most samotných. K zamezení zatáp ní území za levým b ehem p i povod ových pr tocích Q20 provést ochrannou zemní hráz. Ochranná zemní hráz na dvacetiletou povode se navrhuje umístit podél levého b ehu v délce cca 615 m. Na za átku navazuje na t leso mostu na státní silnici, na konci je zavázána do terénu p ibližn v . km 25,709. Ší ka koruny hráze je 2 m a sklony svah v pom ru 1 : 3. V hrázi bude vybudován zpevn ný bezpe nostní p eliv pro p evedení vyšších povod ových pr tok . Hráz je z obou stran zavázána do terénu, má pr rnou výšku 1,5 m a v celé délce je p evýšena 0,5 m nad návrhovou hladinu. P i návrhu protipovod ové hráze je nezbytné, vy ešit odvodn ní chrán ného území od srážkových vod. Návrh hráze byl odvozen z teoretických ar rozlivu. P ípravu protipovod ových opat ení (z
60/84
hlediska prostorových možností, utvá ení terénu, výškového umíst ní, apod.) je nutné posoudit v rámci projektové dokumentace. 4. úsek v . km 25,758 – 26,358 - úsek trasy od výškového stupn v . km 25,758 k výškovému stupni v . km 26,358 v zastav né ásti Netolic. Navrhovaná opat ení: pr žn udržovat pr to nost ného profilu potoka na posuzovaném úseku. Budování klasických protipovod ových opat ení (zemní hráze, zdi) není na daném úseku z estetického hlediska vhodné. V této lokalit se výhledov navrhuje z ídit kotvení pro použití mobilních protipovod ových zábran. P i montáži ed nástupem povodn je nutné protipovod ové zábrany osadit 0,5 m nad návrhovou hladinu. ednostn se navrhuje omezit nebezpe í zatáp ní území za pravým b ehem p i pr tocích Q20 a Q100 zlepšením odtokových pom pod mostem na Bud jovické ulici. M sto Netolice musí zajistit majetkoprávní vypo ádání s vlastníkem pozemku p. . 176, který bude spole s pozemkem p. . 178 využit k áste nému narovnání zákruty koryta. Zbytek meandru je pot ebn vy istit. 5. úsek v . km 26,358 – 26,650 - úsek trasy od výškového stupn v . km 26,358 ke konci koryta pod stavidlem bezpe nostního p elivu rybníka Mnich v zastav né ásti Netolic v . km 26,600. Navrhovaná opat ení: p i pr chodu velkých vod rybníkem Mnich je postupným vyhrazováním stavidel bezpe nostního p elivu a výpusti manipulováno tak, aby až do kóty hladiny v rybníku 425,30 m n.m. nebyl p ekro en odtok pod hrází 11 m3/sec. V p ípad dalšího rychlého zvyšování hladiny v rybníku vlivem obecn nep íznivé hydrologické situace v povodí budou plynule a postupn vyhrazována stavidla s cílem stabilizace r stu úrovn hladiny. Pr žn udržovat pr to nost p ného profilu potoka na posuzovaném úseku. Pro budování protipovod ových opat ení není na tomto úseku z d vodu p elití hráze rybníka Mnich opodstatn ní. PPO – 3 Údržba koryta potoka a zvýšení konstrukce hráze nad rybníkem Mnich 6. úsek v . km 26,650 – 27,734 - úsek trasy od stavidla bezpe nostního p elivu rybníka Mnich v . km 26,650 k soutoku s tokem Melhutka v . km 27,734. Navrhovaná opat ení: pr žn udržovat pr to nost ného profilu potoka v úseku nad rybníkem Mnich, i pravé stran rybníka vybudovat sypanou hráz prodloužení sypané hráze, zvýšit konstrukci hráze, ed nástupem povodn p i levé stran rybníka vystavit mobilní ohrazení.
61/84
PPO – 4 Zpomalení kulminace povod ové vlny poldrem v . km 28,100 7. úsek v . km 27,732 – 28,696 - úsek trasy od soutoku s tokem Melhutka v . km 27,732 k brodu na polní cest pod Grejnarovem v . km 28,696.
Navrhovaná opat ení: na úseku . km 28,100 – 31,531 byla posuzována na 3 vybraných lokalitách reten ní kapacita údolní nivy Bezdrevského potoka v souvislosti s možností zdržení kulminace povod ové vlny. V . km 28,100, 29,580 a 30,593 bylo navrženo p ehrazení údolnice hrázemi a vytvo ení soustavy suchých nádrží (poldr ) V . km 28,100 byla na lokalit ozna ené P1 – POLDR - 1 posuzována reten ní kapacita údolní nivy v souvislosti s možností zdržet kulminaci povod ové vlny o velikosti Q100 p ed jejím vniknutím do rybníka Mnich. Je navrženo p ehrazení nivy hrází v délce cca 120 m a vytvo ení ne ízeného suchého poldru jako vy išt né, nezastav né a zatravn né plochy ur ené k rozlivu vody. PPO – 5 Zlepšení odtokových pom pod Brusenským mlýnem v . km 29,527 a zpomalení kulminace povod ové vlny poldrem v . km 29,580 8. úsek v . km 28,696 – 29,527 - úsek trasy od brodu na polní cest pod Grejnarovem v . km 28,696 ke vtoku do mostku pod objektem bývalého mlýna. Navrhovaná opat ení: nekapacitní mostek v . km 29,527 odstranit a nahradit jej brodem. Odstran ní mostku a pro išt ní koryta pod ním zlepší odtokové pom ry. Nebude docházet ke vzdutí povod ových pr tok nad mostkem a zatáp ní objektu na parcele . 1897/1. 9.úsek v . km 29,527 – 30,593 - úsek trasy od vtoku do mostku pod objektem bývalého mlýna k p nému profilu potoka t sn u silnice p ed obcí Hrbov.
62/84
Navrhovaná opat ení: v . km 29,580 byla na lokalit ozna ené P 2 – POLDR - 2 posuzována reten ní kapacita údolní nivy v souvislosti s možností zdržet kulminaci povod ové vlny o velikosti Q100. Bylo navrženo p ehrazení nivy hrází v délce cca 110 m a vytvo ení poldru. P i realizaci tohoto opat ení by maximální hladina Q100 vystoupila na kótu 444,5 m n.m. p i zatopení plochy 9,3 ha, délce vzdutí 650 m a maximálním objemu 23 300 m 3. PPO – 6 Zpomalení kulminace povod ové vlny poldrem v . km 30,593 10. úsek v . km 30,593 – 31,531 - úsek trasy od p ného profilu potoka t sn u silnice p ed obcí Hrbov na konec posuzovaného úseku u soutoku s odpadem od rybníka Brychovský v . km 31,531. Navrhovaná opat ení: v . km 30,593 byla na lokalit ozna ené P 3 – POLDR - 3 posuzována reten ní kapacita údolní nivy v souvislosti s možností zdržet kulminaci povod ové vlny o velikosti Q100. Bylo uvažováno s p ehrazením nivy hrází v délce cca 70 m a vytvo ením suchého poldru. P i realizaci tohoto opat ení by maximální hladina Q100 vystoupila na kótu 447,5 m n.m. p i zatopení plochy 1,4 ha, délce vzdutí 160 m a maximálním objemu 3 600 m 3.
Do záplavových území jsou navrženy lokality TI 35 - jižní ást ešeného území (lokalita Grejnarov), SV 48 jižní ást m sta, B 50 - východní ást m sta, B 72 a B 73 - severovýchodní ást m sta, DI 70 a SV 75 východní okraj m sta. Nov navržené stavby v dalších stupních projektové dokumentace musí být ešeny s ohledem na záplavové území vodního toku Bezdrevský potok. Veškeré stavby musí být ešeny technicky tak, aby nebyly ohroženy p ípadnými záplavami a sou asn aby nezhoršovaly pr tokové pom ry v ešeném profilu toku, a musí být odsouhlaseny se správci povodí.
OPAT ENÍ VODNÍHO TOKU T EBÁNKA PPO – 7 Údržba koryta, zpomalení povrchového odtoku na levob ežním p ítoku T ebánky, návrh rybní a suchých poldr 1. úsek v . km 0,000 – 0,136 - úsek trasy od soutoku s Bezdrevským potokem v . km 0,000 k objektu lávky pro p ší v . km 0,136. Navrhovaná opat ení: pr žn udržovat pr to nost p ného profilu potoka v úseku od vtoku do mostu státní silnice k objektu lávky. V . km 0,113 ústí na levém b ehu drobný tok, který je v areálu firmy Šindelá spedition s.r.o. zakrytý. V horním úseku toku nad jeho soutokem s dalším drobným tokem od silnice sm r Krtely se navrhuje vybudovat na zamok ených pozemcích p. . KN 3024/1 (PK 282, 290 a 294/1), p. . KN 3024/2 a 3024/3 (PK 281/1 a 281/2) rybní ky pro rozmnožování a úkryt obojživelník .
63/84
2. úsek v . km 0,136 – 0,523 v . km 0,523.
úsek trasy od objektu lávky pro p ší v . km 0,136 k železni nímu mostu
Navrhovaná opat ení: pr žn udržovat pr to nost p ného profilu potoka v úseku od objektu lávky ke vtoku do železni ního mostu v . km 0,523. Jiná opat ení se z vodu z nejasného p ínosu pro zlepšení odtokových pom a obtížné proveditelnosti nenavrhují. 3. úsek v . km 0,523 – 1,240 úsek trasy od objektu železni nímu mostu v . km 0,523 k za átku úpravy koryta v . km 1,240. Navrhovaná opat ení: pr žn udržovat pr to nost p ného profilu potoka v úseku od vtoku do železni ního mostu v . km 0,523 – 1,240. Navrhují se pro ezávky d evinných porost a odstran ní ekážek v koryt . PPO – 8 Údržba koryta a ochrana areálu firmy Dobré pneu s.r.o. v Netolicích p ed zátopami 4. úsek v . km 1,240 – 1,581 - úsek trasy od za átku úpravy koryta v . km 1,240 kolem firmy Dobré pneu s.r.o. pod hráz rybníka Benýdkov v . km 1,581, kde za íná zna né zahloubení koryta. Navrhovaná opat ení: pr žn udržovat pr to nost p ného profilu potoka v úseku od vtoku do železni ního mostu v . km 0,523 k p nému profilu v . km 1,581 tj. 81 m nad soutok. Navrhují se pro ezávky d evinných porost a odstran ní p ekážek v koryt . K ochran firmy Dobré pneu s.r.o. p ed povodní Q20 je nutné nasypat kolem levého b ehu toku T ebánky a levého b ehu p ítoku od rybník „Okrouhlice“ a „Slou ský“ zemní hrázky na kótu 422,23 m n.m. Tzn. nasypat novou hrázku kolem levého ehu T ebánky nebo zvýšit stávající hrázku kolem stoky p. . KN 2766 - dot ené pozemky p. . KN 2763, 2764/2 a 2765. 5. úsek v . km 1,581 – 1,850 - úsek trasy od p ného profilu pod hrází rybníka Benýdkov v . km 1,581 k za átku vym eného koryta obtoku T ebánky kolem rybníka Myslivna v . km 1,850. Navrhovaná opat ení: pr žn udržovat dobrou pr to nost p ného profilu potoka v úseku nad hrází rybníka Benýdkov a v obtoku rybníka Myslivna. V této souvislosti se navrhuje pro išt ní prostoru za stavítkem a v objektu silni ního mostu sm r Bavorov. 6. úsek v . km 1,850 – 2,390 - úsek trasy obtoku rybníka Myslivna od za átku vym 1,850 k propustku na polní cest v . km 2,390.
ování koryta v . km
Navrhovaná opat ení: pr žn udržovat dobrou pr to nost p ného profilu potoka v úseku odstra ováním ekážek v toku. Koruny hrázek, jež by zamezily rozlivu vody Q20 do rybníka Myslivna by musely mít korunu situovánu na kót 426,57 m n.m. – výška hrázek 1,38. Z hlediska realizace nemá takový návrh opodstatn ní, protože voda do rybníka stejn vnikne z území položeným nad ním.
64/84
PPO – 9 Údržba koryta a p evedení vod levob ežního p ítoku od severovýchodní zdi zámku Kratochvíle 7. úsek v . km 1,850 – 2,390 - úsek toku od propustku na polní cest v . km 2,390 k výtoku z obezd ného p íkopu zámku Kratochvíle. Navrhovaná opat ení: pr žn udržovat dobrou pr to nost p ného profilu potoka v úseku odstra ováním p ekážek v toku. Koruny hrázek, jež by zamezily rozlivu vody Q20 do dostihového areálu a potažmo do rybníka Myslivna by musely být situovány na kótách 426,67 – 429,93 m n.m. – výška hrázek 1,17 – 1,36 m. Vzhledem k tomu, že povod ovými pr toky Q20 respektive Q100 dojde jen k zatopení lu ních porost , o návrzích na budování hrázek se neuvažuje. Po výtoku povod ového pr toku ze zámeckého p íkopu dojde k jeho rozlití vlevo na dostihové závodišt a na celou plochu louky. Voda zatopí celou údolnici, vnikne do rybníka Myslivna a v míst trubního propustku DN 1000 mm na silnici Netolice – Bavorov p ete e hráz rybníka. 8. úsek v . km 3,180 – 3,350 - úsek toku v areálu zámku Kratochvíle od místa, kde tok zámek v . km 3,180 opouští k pravoúhlému lomu pod hráz rybníka Kratochvíle v . km 3,350. Navrhovaná opat ení: na tomto úseku nelze navrhnout žádná opat ení. Klenbový mostek je sou ástí památkov chrán ného objektu, kde není dovoleno provád t žádné úpravy na objektu mostku ani na zdi v míst výtoku ze zámku. PPO – 10 Ochrana severozápadní zdi zámku Kratochvíle 9. úsek v . km 3,350 – 3,518 - úsek toku od pravoúhlého lomu pod hráz rybníka Kratochvíle v . km 3,350 ke stupni pod klenbovým mostkem od bezpe nostního p elivu Kratochvílského rybníka v . km 3,518. Navrhovaná opat ení: pr žn udržovat dobrou pr to nost p ného profilu potoka v úseku. Z p ného profilu odstranit v . km 3,475 p nou d ev nou p ehrážku. Vybudovat hrázky, p ípadn zídky, jež by zamezily rozlivu povodn Q20 k severozápadní zámecké zdi. Proti netransformovanému povod ovému pr toku o velikosti Q50 a Q100 nelze zámek ochránit.
VSTUPNÍ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Limity využití území podle zvláštních p edpis byly p i ešení respektovány, graficky zobrazitelné limity jsou zobrazeny v koordina ním výkrese. Dle t chto právních p edpis je nutno respektovat stávající za ízení, kulturní a p írodní hodnoty v etn podmínek jejich ochrany.
PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁ SKÉ Významný krajinný prvek ze zákona. Správci vodních tok mohou p i výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytn nutné a po p edchozím projednání s vlastníky pozemk užívat pozemk sousedících s korytem vodního toku, a tou významných vodních tok v ší ce do 8m u drobných vodních tok nejvýše v ší ce do 6m od b ehové áry.
65/84
HRANICE ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ V ešeném území je stanovená hranice záplavové území Q100 na Bezdrevském (Netolickém) potoce, který protéká od jihu na severovýchod. ešené území je rovn ž omezováno hranicí záplavy a povodn 2002 a hranicí záplavového území Q100 vodního toku T ebánka – viz výše - Ochrana p ed povodn mi.
PLOCHY LESNÍ Významný krajinný prvek ze zákona.
VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA Dle zákona .289/1995 Sb. je nutno respektovat území v návaznosti na pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa - do 50 m. Samostatné umíst ní jednotlivých staveb ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa musí být v podrobn jší dokumentaci projednány se státní správou les , zástavba musí být obrácena k lesnímu porostu nezastav nou ástí pozemku.
NATURA 2000 - EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA ZÁMEK KRATOCHVÍLE Natura 2000 je soustava chrán ných území, které vytvá ejí na svém území podle jednotných princip všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpe it ochranu t ch druh živo ich , rostlin a typ írodních stanoviš , které jsou z evropského pohledu nejcenn jší, nejvíce ohrožené, vzácné i omezené svým výskytem jen na ur itou oblast (endemické). V rámci soustavy Natura 2000 se v ešeném území nachází EVL Zámek Kratochvíle vyhlášená Na ízením vlády . 132/2005 Sb. ze dne 22. 12. 2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. poznámka: EVL – evropsky významná lokalita Kód lokality: CZ0313635 Rozloha lokality: 0,0736 ha Poloha: Zámek Kratochvíle asi 2 km západn od Netolic, asi 15 km východoseverovýchodn od Prachatic. Ekotyp: Letní kolonie netopýra velkého se nachází na p dách zámku. Kvalita a význam: Jedna z nejv tších letních kolonií netopýra velkého v jižních echách. Po etnost druhu se zde v posledních letech zvýšila: v roce 2002 zjišt no asi 200 ex., v roce 2005 zjišt no asi 400 ex. Zranitelnost: Potenciáln p estavba p dního prostoru, oprava st echy apod. Management: Zachovat vzletové otvory do p dních prostor , zabránit nevhodným úpravám st echy a dních prostor . Možné st ety zájmu: Mohou vyplývat ze zám nevhodných úprav p dních prostor , zaslepení vzletových otvor na p dy apod.
PAMÁTNÉ STROMY V ETN OCHRANNÉHO PÁSMA Na území Netolice je registrováno n kolik desítek památných strom nebo jejich skupin. Ochranné pásmo památného stromu vymezuje orgán p írody, který památný strom vyhlásil. Pokud tak neu iní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o polom ru desetinásobku pr ru kmene m eného ve výši 130cm nad zemí. Seznam památných strom k. ú. Netolice Název
Alej Kratochvíle stromo adí Dub letní Dub letní
Lípa malolistá Lípy a dub u Netolic -
íslo parcely
Výška (m)
Po et
Stá í
Poznámka
17
Obvod kmene (cm) 130-420
2730, 2731
103
100-200
áste ný vý ez k ovin okraj dostihové dráhy za zámkem Kratochvíle.
1993
30
545
1
300
2610, 3083/1
27
503
1
250
2142, 2490
34
492, 280
2
150-250
2681
18
103-450
4
70-250
Na hrázi Velkého Hrabovského rybníka. Odb r semen 1995. OS (1990) - o ez suchých v tví, OS (1991) - vý ez ovin a výmladk . OS (1999) vý ez ovin a výmladk . Pata stromu napadena houbou, tracheomykózní íznaky, cca 60% v tví suchých na okraji silnice Netolice Prachatice, na ehu rybníka Liechtenstein. Strom stojí na okraji osady Petr v Dv r. OS (1991) o ezání zaschlých v tví, výmladk a k ovin v okolí skupiny a
66/84 skupina strom Dub letní
Platan javorolistý (29ks) Jasan ztepilý (2ks) Javor mlé (1ks) stromo adí Dub letní
proveden úklid u k ížku 2676
22
518
1
250
3085
17
150-200
32
100
-
28
530
1
OS (1991) ez suchých v tví na hrázce mezi rybníky Kratochvílský a Nešt stí, záp. od zámku Kratochvíle. Podél komunikace Netolice Bavorov, nad zámkem Kratochvíle
300
Suchý o ezán 1997 OS (1997) proveden radikální ez v korun stromu, v d sledku tracheomykózy z 90 % proschlá, v roce 1998 jen torzo, rozcestí Schwarzenberg, Velký Hrabovský, Hrbov.
PLOCHY ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) Umíst ní prvk ÚSES zobrazuje grafická ást. Bližší popis je uveden v tabulkové ásti, která je spolu se zákresem závaznou ástí ÚP. Zpracování místního územního systému ekologické stability (místního ÚSES) je nástrojem s vysokým právním zabezpe ením. Je povinným územn plánovacím podkladem. Zapracování do územního plánu je ÚSES v území trvale fixován.
OCHRANA NEROSTNÝCH SUROVIN Podle zákona . 44/1988 Sb., o ochran a využití nerostného bohatství - horní zákon v platném zn ní, jsou zákresy provedeny podle aktuálního podkladu Geofondu R a MŽP R. Jedná se o hranici ložiska nerostných surovin, hranici dobývacího prostoru a poddolovaného území (staré lní dílo) - viz Koordina ní výkres. VÝHRADNÍ LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN
V ešeném území se nachází výhradního ložisko nerostných surovin. ÍSLO GF
SUBREGISTR
314010001
ÍSLOLOŽISKA
314010002
314010003
ORGANIZACE
SUROVINA
WIENERBERGER BZ - BENTONIT PRO CIHLÁ SKÝ ZEM LSKÉ PR MYSL, A.S. ELY; CS - CIHLÁ SKÁ SUROVINA
DOBÝVACÍ PROSTOR Severovýchodn od m sta je vymezena plocha dobývacího prostoru. IDENTIFIK. 700808
NÁZEV DP
ORGANIZACE
NETOLICE
WIENERBERGER CIHLÁ SKÝ PR MYSL, A.S
NEROST
STÁV. VYUŽITÍ
CIHLÁ SKÁ SUROVINA
S UKON ENOU ŽBOU
PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ
V ešeném území se nachází staré d lní dílo. IDENTIFIK. 1663
NÁZEV NETOLICE - PETR V DV R
SUROVINA ZLATONOSNÁ RUDA
ROZSAH OJEDINELA
PROJEVY ZADNE
STÁ Í NEZNAME STARI
PLOCHA -
HRANICE M STSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY NETOLICE V Netolicích je vymezeno v historickém jádru m sta území m stské památkové zóny, které bylo vyhlášeno rozhodnutím id. . 1990703 vyhláškou Jiho eského KNV ze dne 19. 11. 1990 o prohlášení památkových zón ve m stech a obcích Jiho eského kraje. edm tem ochrany jsou památky lidové architektury, urbanistická struktura sídla a hmotová skladba v návaznosti na charakter krajiny. D vodem z ízení ochranného pásma je z hlediska zájm památkové pé e vytvo ení podmínek pro zachování památek a jejich prost edí i celkového rázu.
67/84
OCHRANNÉ PÁSMO LOVECKÉHO ZÁME KU KRATOCHVÍLE V ešeném území je vymezeno ochranné pásmo nemovité kulturní památky loveckého záme ku Kratochvíle, která vykazuje významné kulturní hodnoty.
PAMÁTKOV CHRÁN NÉ OBJEKTY V ešeném území se nachází tyto památkov chrán né objekty: íslo rejst íku . p. Památka 18939 / 3-3690 kostel Nanebevzetí Panny Marie 20663 / 3-3689 kostel sv. Václava 35300 / 3-3695 kapli ka 24121 / 3-3692 kapli ka Panny Marie 17586 / 3-3694 kapli ka sv. Jana Nepomuckého bitov, z toho jen ohradní ze a 33273 / 3-3697 brána 30634 / 3-3693 výklenková kapli ka 36987 / 3-3696 boží muka boží muka 46498 / 3-3703 15714 / 3-3701 socha sv. Jana Nepomuckého 27416 / 3-3698 socha sv. Jana Nepomuckého 86878 / 3-3700 sousoší Kalvárie 45788 / 3-3699 sousoší sv. Jana Nepomuckého 45012 / 3-3702 kašna 33985 / 3-3710 silni ní most 18516 / 3-3706 silni ní most - 2 klenuté mosty železni ní stanice, z toho jen: 101905 soubor nemovitostí výtopny 41044 / 3-3610 mohylník, archeologické stopy výšinné opevn né sídlišt 44685 / 3-5978 hradišt sv. Jan, archeologické stopy 101756 . p. 30 m anský d m 50353 / 3-6178 . p. 31 m anský d m 51212 / 3-6225 . p. 32 m anský d m 102678 . p. 36 m anský d m 28284 / 3-3679 . p. 53 m anský d m 14242 / 3-3680 . p. 54 m anský d m 30201 / 3-3704 . p. 58 pivovar 38056 / 3-3681 . p. 76 m anský d m 45423 / 3-3682 . p. 77 m anský d m 21696 / 3-3683 . p. 80 m anský d m 10620 / 3-6082 . p. 169 sýpka 38406 / 3-3686 . p. 190 d kanství 18754 / 3-3688 . p. 195 venkovská usedlost 50352 / 3-6179 . p. 208 radnice 100427 . p. 214 m anský d m 15935 / 3-3705 . p. 219 vodní mlýn Liegiosser v 21600 / 3-3685 . p. 245 m anský d m 32000 / 3-3684 . p. 248 muzeum Rožmberský d m hudební pavilón - pavilón 29304 / 3-3687 . p. 277 zahradní zem lský dv r Petr v a dvorec 37507 / 3-3708 . p. 1 Peklo zámek - lovecký záme ek 42162 / 3-3707 . p. 5 Kratochvíle
Ulice, nám stí / umíst ní ve st edu m sta i most sm r Petr v Dv r sm r Vod any
sm r Lužice Gregorova, p i . p. 402 sm r Kratochvíle i rybníku Mnich pod Jánským vrchem ed kostelem nám stí Mírové nám stí rozcestí Prachatice - Bavorov na hrázi rybníka Mnich
Krtelský les Východní okraj m sta Netolice Gregorova Gregorova Bavorovské Mírové nám stí Mírové nám stí Mírové nám stí Mírové nám stí Mírové nám stí Staré m sto Školní Mírové nám stí Mnišská Mírové nám stí, Mnišská Mírové nám stí
68/84
ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY ešené území je z hlediska ochrany archeologického d dictví považováno za území s archeologickými nálezy. i jakýchkoliv zásazích do terénu je t eba respektovat §§ 21 – 24 zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, ve zn ní pozd jších p edpis . Stavebník je povinen zám r stavební a jiné innosti ohrožující archeologické movité a nemovité archeologické nálezy v jejich p vodním uložení oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávn né organizaci v p edstihu p ed zahájením prací provést na dot eném území záchranný archeologický výzkum. ešené území je na základ stavu poznání, dle Státního archeologického seznamu R, za azeno do kategorie 1., tj. území s pozitivn prokázaným a dále bezpe p edpokládaným výskytem archeologických nález . Seznam archeologických lokalit k. ú. Netolice . LOKALITY NÁZEV LOKALITY LOKALIZACE KATEGORIE 1 1 Hradišt Na Janu Ostrožna na pravém b ehu Netolického potoka, východní okraj sta 2 Netolice - jádro m sta Severn od rybníka Mnich a na 1 levém b ehu Netolického potoka 3 Hej any Pravý b eh Netolického potoka, 150 1 m ZSZ od kóty 466m, západní svah 4 Netolice - SZ od jádra obce Západní okraj m sta, pravý b eh 1 potoka T ebánka, západní svah 5 Na Janu Pravý b eh netolického potoka, JZ 1 svah 6 Netolice Skládka u rybní ka na JV okraji 1 sta 7 Netolice - Z od Karbovského Pravý b eh Netolického potoka, S 1 rybníka svah 8 Netolice - mezi želez. tratí a Severní okraj m sta, levý b eh 1 Netolickým potokem Netolického potoka, jižní svah 1 9 K Pode išti - Z ást Severovýchodn od m sta, levý eh Netolického potoka, J až JV svah 10 Na strouhách Severn od m sta, levý b eh 1 bezejmenné vodote e, JZ svah 11 Na strouhách - Z od polohy Severn od m sta, pravý b eh 1 bezejmenné vodote e, JV svah 12 " U ptá ník " - J od polohy Asi 500m JJV od samoty U 1 Ptá ník , východní až JV svah 13 Mohylník "Krtelský les" - V okraj Asi 500m SSZ od samoty U 1 Ptá ník , mírný JV svah 14 Mohylník "Krtelský les" - JZ svah Západn od kóty 506m , Z svah. 1 15 Temeno návrší (kóta 510m) a S mohylník "Krtelský les" 1 svah 16 Mohylník v poloze "Krtelský les" Okolí kóty 533,7m a JZ svah. 1 1 17 Mohylník "St íbrný" Asi 830m SZ od zámku Kratochvíle, levý b eh potoka ebánka, Z svah 1 18 Mohylník "St íbrný" Asi 730m SZ od zámku Kratochvíle, levý b eh potoka ebánka 19 Mohylník "Na Slouních" Asi 700m SV od zámku 1 Kratochvíle, sedlo návrší a SZ svah 20 Mohylník "Na ohrad " Asi 550 m SV od zámku Kratochvíle, jižní až JZ svah 21 Kratochvíle - zámek a býv. tvrz i Kratochvílském rybníce, S od 1 Nový Lepta potoka T ebánka 22 Kratochvíle - J od silnice u zámku Pravý b eh potoka T ebánka, SV 1 svah
69/84
23
ZSV Dolní T ebánek v poloze Malá ebánka
24
ZSV neznámého jména Z od polohy Blána Libovka
25
26 27
Netolice - svah JV od dvora Schwarzenberg ZSV Šitice
28
Brašna
29
les Doubrava
30
les Doubrava
31 32
Hrbov - u k ížku, sm r na Netolice Netolice - Grejnarov
Asi 1080m ZJZ od zámku Kratochvíle, pravý b eh potoka ebánka, mírný východní svah Asi 450 až 650 m SV od st edu dvora Schwarzenberg, SV svah Asi 600m Z od dvora Schwarzenberg, sedlo návrší a JV svah Západn od ichtického rybníka, východní svah Západn od ichtického rybníka, J od dvora Schwarzenberg, SV svah Asi 750 m JV od dvora Schwarzenberg, sedlo návrší a V svah Levý b eh potoka Mastnice, V až JV svah, asi 300m VJV od kóty 570m Levý b eh potoka Mastnice, J až JV svah, asi 600m JV od kóty 570m Pravý b eh potoka Melhutka, plató. Pole J od osady Grejnarov, po levé stran silnice Grejnarov - Lužice, levý b eh Netolického potoka, niva.
1
1 1
1 1 1
1 1 1
OCHRANNÉ PÁSMO H BITOVA Ochranné pásmo ve ejných poh ebiš se z izuje 100m od hranice pozemk . Stavební ú ad m že v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provád ní staveb, jejich zm ny nebo innosti, které by byly ohrožovány provozem ve ejného poh ebišt nebo by mohly ohrozit ádný provoz ve ejného poh ebišt nebo jeho d stojnost.
OCHRANNÉ PÁSMO SILNICE, DRÁHY V ešeným územím prochází silnice II.,III. t ídy, železni ní dráha a železni ní vle ka. Ochranné pásmo silnice II. t ídy iní 15m na ob strany od osy silnice nebo p ilehlého jízdního pásu v nezastav ném území, ochranné pásmo silnice III. t ídy iní 15m na ob strany od osy silnice nebo p ilehlého jízdního pásu v nezastav ném území a ochranné pásmo železni ní dráhy iní 60m na ob strany od osy 60 m od osy krajinní koleje, nejmén však 30 m od hranic obvodu dráhy a u vle ek 30 m od osy krajní koleje pro rychlost do 160 km/hod.
OCHRANA P ED ZVÝŠENOU HYGIENICKOU ZÁT ŽÍ V chrán ném venkovním prostoru, venkovním prostoru staveb a vnit ních prostorách staveb p i silnicích II. a III. t ídy je nutné dodržovat nejvýše p ípustné hodnoty hluku. V p ípad nedodržení hlukových limit budou p ípadná protihluková opat ení vybudována na náklady investor této zástavby, a to mimo pozemky stávajících silnic.
OCHRANNÉ PÁSMO VODNÍHO ZDROJE I. A II. STUPN Ochranné pásmo vodního zdroje pásmo = oplocení. V severozápadn od m sta se nachází vodní zdroj pro zásobování areálu Petr v Dv r a zámku Kratochvíle, který má vyhlášené ochranné pásmo I. stupn . Do jižního okraje zájmového území zasahuje ochranné pásmo VDJ II. stupn , který je situován mimo ešené území. Nad ním je umíst na úpravna vody s vyhlášenými ochrannými pásmy, která je v dnešní dob mimo provoz.
OCHRANNÁ PÁSMA VODOVODNÍCH AD A KANALIZA NÍCH STOK Podle zákona . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu a o zm n kterých zákon (zákon o vodovodech a kanalizacích) platí §23 Ochranná pásma vodovodních ad a kanaliza ních stok. K bezprost ední ochran vodovodních ad a kanaliza ních stok p ed poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních ad a kanaliza ních stok (dále jen "ochranná pásma"). Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprost ední blízkosti vodovodních ad a kanaliza ních stok ur ený k zajišt ní jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdroj podle zvláštního zákona 26) tímto nejsou dot ena. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vn jšího líce st ny potrubí nebo kanaliza ní stoky na každou stranu, a to: a) u vodovodních ad a kanaliza ních stok do pr
ru 500mm v etn - 1,5 m
70/84
b) u vodovodních ad a kanaliza ních stok nad pr
r 500mm - 2,5 m
c) u vodovodních ad nebo kanaliza ních stok o pr ru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce tší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vn jšího líce zvyšují o 1,0 m.
MAXIMÁLNÍ HRANICE NEGATIVNÍHO VLIVU PROST EDÍ OV Východn pod m stem, na levém b ehu Netolického potoka, je situována centrální pásmem ochrany prost edí.
OV se stanoveným
OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTRICKÉHO NADZEMNÍHO VEDENÍ A TRAFOSTANICE ešeným územím prochází el. vedení VVN 400kV, VVN 110kV, VN 22kV a el. kabel 22kV. Ochranné pásmo (OP) nadzemního vedení je dáno novelizovaným Energetickým zákonem nabývajícím innosti dne 1. 1. 2001. Jedná se o souvislý prostor vymezený svislými rovinami po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti m ené kolmo na vedení, která iní od krajního vodi e vedení na ob jeho strany: - u stávajících el. za ízení, vybudovaných p ed ú inností novelizovaného zákona, z stávají p vodní OP: 22 kV = 10 m nap tí nad 220kV do 400kV v etn – 20 m - nap tí nad 35kV do 110kV v etn – 12 m (starší stávající vedení 15 m) - nap tí od 1kV do 35kV v etn 1. vodi e bez izolace – 7 m - nap tí od 1kV do 35kV v etn 2. vodi e s izolací základní – 2 m - nap tí od 1kV do 35kV v etn 3. záv sná kabel. vedení -1 m - ochranné pásmo trafostanice stožárové iní 7 m od objektu - ochranné pásmo trafostanice zd né iní 2 m od objektu Ochranné pásmo podzemního vedení elektriza ní soustavy do nap tí 110kV v etn a vedení ídící, m ící a zabezpe ovací techniky iní 1m po obou stranách krajního kabelu.
BEZPE NOSTNÍ PÁSMO VTL PLYNOVODU ešeným územím prochází trasa VTL plynovodu bezpe nostním pásmem 20m na ob strany od potrubí pro DN 100 do DN 250.
OCHRANNÉ PÁSMO VTL PLYNOVODU ešeným územím prochází trasa vysokotlakého plynovodu. - bezpe nostní pásmo VTL plynovodu je 20 m na ob strany od p dorysu pro potrubí DN 100 až DN 250. - ochranné pásmo VTL plynovodu je 4m na ob strany od p dorysu. - ochranné pásmo regula ní stanice VTL plynovodu je 4 m na všechny strany od p dorysu, pro p ílišný detail je zakresleno v . RS. - bezpe nostní pásmo regula ní stanice je 10 m od objekt zástavby
OCHRANNÉ PÁSMO STL PLYNOVODU V ešeném území se nachází trasy STL plynovodu, které mají ochranné pásmo 4 m na ob strany od potrubí.
OP RADIOLOKA NÍHO PROST EDKU RTH T EBOTOVICE evážná ást ešeného území zasahuje do ochranného pásma radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základ závazného stanoviska R – Ministerstva obrany: - výstavba souvislých kovových p ekážek (100x20 m a více); - výstavba v trných elektráren; - stavby nebo za ízení vysoké 30 m a více nad terénem; - stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického zá ení;
TELEKOMUNIKACE ešeným územím prochází optický telekomunika ní kabel, jehož ochranné pásmo iní 1,5m od osy, pro ílišný detail je zakresleno v . kabelu. K ochran stávajících telekomunika ních vedení a za ízení je nutno ed jakoukoliv stavební inností si vyžádat stanovisko technické dokumentace Telefónica O2. P i navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma SN 736005 “Prostorové uspo ádání sítí technického vybavení“.
71/84
RADIORELÉOVÁ TRASA Ve východní ásti ešeného území prochází radioreléová trasa. Ochranné pásmo rádiového za ízení a rádiového sm rového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního p edpisu. Parametry t chto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka t chto za ízení a spoj p íslušný stavební ú ad v tomto rozhodnutí. P itom musí být šet eno práv vlastník nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu rádiového za ízení a rádiového sm rového spoje.
BONITOVANÁ P DN EKOLOGICKÁ JEDNOTKA - I. - II. T ÍDA OCHRANY ZPF V ešeném území se nachází p dy, které jsou za azeny do I. a II. t ídy ochrany ZPF. I.
Do I. t ídy ochrany jsou za azeny bonitn nejcenn jší p dy v jednotlivých klimatických regionech, evážn v plochách rovinných nebo jen mírn sklonitých, které je možno odejmout ze zem lského dního fondu pouze výjime , a to p evážn na zám ry související s obnovou ekologické stability krajiny, ípadn pro liniové stavby zásadního významu.
II. Do II. t ídy ochrany jsou situovány zem lské p dy, které mají v rámci jednotlivých klimatických region nadpr rnou produk ní schopnost. Ve vztahu k ochran zem lského p dního fondu jde o p dy vysoce chrán né, jen podmín odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmín zastavitelné.
ÚZEMÍ ZATÍŽENÉ MELIORACEMI V ešeném území jsou provedeny meliorace pro odvodn ní pozemk . Navrhovanými rozvojovými plochami jsou p evážn dot eny okrajové partie meliora ních soustav, kde se nep edpokládá narušení navazujících soustav.
l)
vyhodnocení ú elného využití zastav ného území a vyhodnocení pot eby vymezení zastavitelných ploch
Na základ výsledk p i zpracování pr zkum a rozbor Netolice bylo vyhodnoceno v návrhu územního plánu ú elné využití zastav ného území a s ohledem na charakter a efektivitu využití zastav ných území a byly vytvo eny podmínky pro nové zp soby využití území vybraných ploch. Rozsah vymezených zastavitelných ploch odpovídá sou asným a výhledovým pot ebám m sta (rozší ení nabídky ploch bydlení, ob anského vybavení, výroby a skladování, dopravní a technické infrastruktury - rozší ení nabídky ploch bydlení a podnikání). Stanovené podmínky využití území umož ují ú elné využití zastav ného území (vlastních usedlostí a staveb), za azených do ploch smíšených obytných, které umož ují intenzivn jší využití ploch pro podnikání, v etn aktivit rekreace a turistického ruchu. Plochy pro rozší ení rekrece byly vymezeny pro podporu cestovního ruchu a to zejména z d vodu p ítomnosti národní kulturní památky zámeku Kratochvíle a dalších významných památek. Situování rozvojových lokalit vychází zejména z následujících princip : -
m)
respektování historicky vytvo ených urbanistických struktur území plošná a prostorová vazba stávajících a navrhovaných ploch s rozdílným zp sobem využití využití proluk a enkláv v zastav ném území omezení rozvoje s rozptýleným charakterem zástavby ochrana krajiny poloha rozvojových lokalit ve vztahu ke stávajícímu dopravnímu systému a systém m technické infrastruktury vyváženost plošného rozvoje v ešeném území.
vý et záležitostí nadmístního významu, které nejsou ešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s od vodn ním pot eby jejich vymezení
Územní plán neobsahuje záležitosti nadmístního významu, které nejsou ešeny v Zásadách územního rozvoje Jiho eského kraje.
72/84
n)
ZEM
vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na zem lský p dní fond a pozemky ur ené k vyhodnocení edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na zem lský dní fond a pozemky ur ené k pln ní funkce lesa LSKÝ P DNÍ FOND
ZP SOB IDENTIFIKACE LOKALIT ZÁBORU A ROZVOJOVÝCH LOKALIT V GRAFICKÉ DOKUMENTACE
ÁSTI
Vyhodnoceny jsou pouze rozvojové plochy navržené územním plánem k zastav ní (zastavitelné plochy), zabírající zem lskou p du. Ozna eny jsou íseln a vyhodnoceny v tabulce. Podkladem pro ur ení kultur v jednotlivých lokalitách byla katastrální mapa.
INVESTICE DO P DY V ešeném území Netolice jsou provedeny meliorace pro odvodn ní pozemk . Stávající meliorace jsou vyzna eny v grafické ásti. Zasahují na rozvojové plochy: OV 1; TI 2; OV 3;VS 4; VS 6; VS 7; B 8; TI 9; BI 11; B 14; VP 15; B 16; VP 17; B 19; VP 26.SR8; Rz 27.SR8; Rh 28.SR8; Rz 29.SR8; VP 30.SR8; OV 31.SR 8; VS 32; TI 35; VS 37; Ri 39; VS 64; VP 65; VS 77; V 78; DI 81; DI 82; DI 83; DI 84; DI 88; DI 89. Dojde-li p i realizaci navrhovaných zábor k zásahu do meliora ního za ízení, je nutné p i zahájení výstavby provést úpravu drenážního systému tak, aby nedocházelo k podmá ení objekt a k porušení tohoto hospodá ského díla p i výstavb .
BONITOVANÉ P DN EKOLOGICKÉ JEDNOTKY Výchozím podkladem ochrany zem lského p dního fondu pro územn plánovací innosti jsou bonitované dn ekologické jednotky - BPEJ. BPEJ vyjad uje: klimatický region, hlavní p dní jednotku, íselnou kombinaci skeletovitosti a expozice p dy. Pomocí tohoto kódu se p azuje jednotlivým BPEJ stupe t ídy ochrany zem lské p dy. íklad kódu BPEJ : 7.53.11 7
klimatický region
53
hlavní p dní jednotka, charakterizovaná p dním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí etn charakteru skeletovitosti, hloubky p dního profilu a vláhového režimu v p
11
íselná kombinace skeletovitosti, hloubky a expozice p dy
73/84
TABULKA „VYHODNOCENÍ P EDPOKLÁDANÝCH D SLEDK NAVRHOVANÉHO EŠENÍ NA ZEM
Ozn. lokality
Zp sob využití plochy
B8
Plocha bydlení
B 11 B 13 B 14 B 16 B 18 B 19 B 23 B 24 B 25 B 34 B 44 B 45
Plocha bydlení Plocha bydlení Plocha bydlení Plocha bydlení Plocha bydlení Plocha bydlení Plocha bydlení Plocha bydlení Plocha bydlení Plocha bydlení Plocha bydlení Plocha bydlení
B 46
Plocha bydlení
B 47 Plocha bydlení B 50 Plocha bydlení B 68 Plocha bydlení B 69 Plocha bydlení B 72 Plocha bydlení B 73 Plocha bydlení Plochy bydlení celkem Plochy bydlení celkem - zábor p dního fondu v ÚP Plochy bydlení celkem - zábor kde byl již proveden Ri 20
Plocha rekreace individuální
Celková vým ra lokality (ha)
Zábor nezem lských ploch (ha)
Celkový zábor ZPF (ha)
orná p da
zahrady
2,61 0,27 0,24 0,26 5,13 2,75 0,09 1,64 0,09 0,25 1,41 0,28 0,97 0,08 2,49 2,71 0,07 0,07 0,26 0,96 0,10 0,17
0 0,03 0,01 0 0,04 0 0,09 0,09 0,01 0,03 0 0 0 0,02 0 1,40 0 0 0 0 0 0
2,61 0,23 0,23 0,26 5,09 2,75 0 1,55 0,08 0,22 1,41 0,28 0,97 0,06 2,49 1,31 0,07 0,07 0,26 0,96 0,10 0,17
0,18 0 0,2,3 0,26 4,37 2,75 0 0 0 0 1,27 0,27 0,97 0 0,17 0 0 0 0 0,96 0 0
0 0 0 0 0,22 0 0 0,54 0,08 0,12 0 0 0 0 0 0 0,07 0,07 0 0 0,10 0,17
0 0 0 0 0 0 0 0 0
22,9
1,72
21,18
10,96
11,51
0,03
11,48
11,39
1,69
1,25
0
LSKÝ P DNÍ FOND“
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)
Zábor ZPF podle t íd ochrany (ha)
trvalé travní porosty
I.
II.
III.
IV.
V.
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2,43 0,24 0,21 0,26 0,50 0 0 1,01 0 0,10 0,14 0,01 0 0,06 2,32 1,31 0 0 0,26 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1,41 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2,61 0,16 0,21 0,03 2,32 2,71 0 0 0 0 0 0,06 0 0 0 0 0 0,07 0,26 0,96 0,10 0,17
0 0,08 0,23 0,23 2,26 0 0 0 0 0,07 0 0,22 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0,51 0,04 0 1,55 0,08 0,15 0 0 0,97 0,06 2,49 1,31 0,07 0 0 0 0 0
1,37
0
8,85
0
1,41
9,45
3,09
7,23
6,32
0
0
5,16
0
1,41
6,28
0,23
3,56
9,70
4,64
1,37
0
3,69
0
0
3,17
2,86
3,67
1,25
0
0
0
1,25
0
0
0
0,64
0,61
ovocné sady
74/84
Plocha rekreace individuální Plocha rekreace Ri 38 individuální Plocha rekreace Ri 39 individuální Plocha rekreace Ri 63 individuální Rz 27. Plocha rekreace SR8 rekrea ní zele Rh 28. Plocha rekreace SR8 hromadná Rz 29. Plocha rekreace SR8 rekrea ní zele Plochy rekreace individuální celkem Plochy rekreace hromadné celkem Plochy rekreace rekrea ní zelen celkem Ri 22
Plochy rekreace celkem Plochy rekreace celkem - zábor dního fondu v ÚP Plochy rekreace - zábor kde byl již proveden OV 1 OV 3 OV 31. SR8 OV 42 OV 52 OV 58
Plocha ob vybavení Plocha ob vybavení Plocha ob vybavení Plocha ob vybavení Plocha ob vybavení Plocha ob vybavení
anského anského anského anského anského anského
0,66
0
0,66
0
0,66
0
0
0
0
0
0,63
0,03
0,30
0
0,30
0
0
0,30
0
0
0
0
0,30
0
3,84
0
3,84
0,79
0,64
2,41
0
0
0
0
3,74
0,10
2,68
0,03
2,65
1,76
0
0
0,89
0
0
1,91
0
0,74
3,44
0
3,44
3,44
0
0
0
0
2,78
0
0,66
0
5,54
0
5,54
5,54
0
0
0
0
2,92
0
2,62
0
19,07
0,31
18,76
18,76
0
0
0
0
5,71
0
12,55
0,50
8,73
0,03
8,70
2,55
1,3
2,71
2,14
0
0
1,91
5,31
1,48
5,54
0
5,54
5,54
0
0
0
0
2,92
0
2,62
0
22,51
0,31
22,2
22,2
0
0
0
0
8,49
0
13,21
0,5
36,78
0,34
36,44
30,29
1,3
2,71
2,14
0
11,41
1,91
21,14
1,98
7,48
0,03
7,45
2,55
1,3
2,71
0,89
0
0
1,91
4,67
0,87
29,3
0,31
28,99
27,74
0
0
1,25
0
11,41
0
16,47
1,11
4,42
0,04
4,38
3,66
0
0
0,72
0
0
4,38
0
0
0,11
0
0,11
0,11
0
0
0
0
0
0
0,11
0
4,04
0
4,04
4,04
0
0
0
0
3,89
0
0
0,15
2,03
0,03
2
2
0
0
0
0
0
0
0
2
0,54
0,11
0,43
0
0,43
0
0
0
0
0,43
0
0
0,29
0
0,29
0
0
0
0,29
0
0
0
0
0,29
75/84
Plocha ob anského vybavení Plocha ob anského OV 76 vybavení Plochy ob anského vybavení celkem Plochy ob anského vybavení celkem - zábor p dního fondu v ÚP Plochy ob anského vybavení celkem - zábor kde byl již proveden OV 74
Plocha ve ejných prostranství Plocha ve ejných VP 17 prostranství VP 26. Plocha ve ejných SR8 prostranství VP 30. Plocha ve ejných SR8 prostranství Plocha ve ejných VP 62 prostranství Plocha ve ejných VP 65 prostranství Plocha ve ejných VP 66 prostranství Plochy ve ejných prostranství celkem Plochy ve ejných prostranství celkem - zábor p dního fondu v ÚP Plochy technické infrastruktury celkem - zábor kde byl již proveden VP 15
SO SO SO SO
10 12 41 51
Plocha smíšená obytná Plocha smíšená obytná Plocha smíšená obytná Plocha smíšená obytná
3,32
0,06
3,26
0
3,26
0
0
0
3,26
0
0
0
0,09
0
0,09
0,03
0
0
0,06
0
0
0,02
0,07
0
14,84
0,24
14,6
9,84
3,69
0
1,07
0
7,15
4,83
0,18
2,44
9,88
0,13
9,75
5,77
3,26
0
0,72
0
3,26
4,38
0,11
2
4,96
0,11
4,85
4,07
0,43
0
0,35
0
3,89
0,45
0,07
0,44
1,00 1,12 0,65 0,09
0 0,01 0 0,02
1,00 1,11 0,65 0,07
1,00 1,11 0,65 0,07
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0,40 0,35 0,07
0,18 0,71 0 0
0,82 0 0,30 0
2,04
0,13
1,91
0,27
0
0
1,64
0
0,56
0
1,35
0
2,00
0,06
1,97
1,83
0
0
0,14
0
1,94
0
0
0,03
2,81
1,76
1,05
0
0
0
1,05
0
0
0,01
0
1,04
2,17
0,06
2,11
2,11
0
0
0
0
0
2,11
0
0
1,69
0
1,69
1,69
0
0
0
0
0
1,69
0
0
13,57
2,04
11,56
8,73
0
0
2,83
0
2,5
4,63
2,24
2,19
8,32
1,82
6,5
5,45
0
0
1,05
0
0
4,16
0,18
2,16
5,25
0,22
5,06
3,28
0
0
1,78
0
2,5
0,47
2,06
0,03
0 0,23 0,88 0,10
0,15 0,08 0 0,07
0 0,15 0,88 0,03
0 0 0 0
0 0,14 0 0,03
0 0 0 0
0 0,01 0,88 0
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0,15 0 0,03
0 0 0 0
0 0 0,88 0
76/84
SO SO SO SO
54 55 56 71
Plocha smíšená obytná Plocha smíšená obytná Plocha smíšená obytná Plocha smíšená obytná
Plochy smíšené obytné celkem Plochy smíšené obytné - zábor dního fondu v ÚP Plochy smíšené obytné - zábor kde byl již proveden DI 49 DI 53 DI 59 DI 70 DI 79 DI 80 DI 81 DI 82 DI 83 DI 84 DI 85 DI 86 DI 87 DI 88 DI 89
Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní
2,22 1,64 2,71 0,08
0,76 1,00 2,71 0,04
1,46 0,64 0 0,04
0 0 0 0
1,46 0 0 0,04
0 0 0 0
0 0,64 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0,04
1,46 0 0 0
0 0 0 0
0 0,64 0 0
7,86
4,81
3,2
0
1,67
0
1,53
0
0,04
1,64
0
1,52
0
0,15
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
7,86
4,66
3,2
0
1,67
0
1,53
0
0,04
1,64
0
1,52
0,01
0,01
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0,04
0,04
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0,37
0,37
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0,24
0,24
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0,01
0
0,01
0,01
0
0
0
0
0
0,01
0
0
0,19
0
0,19
0,19
0
0
0
0
0
0,19
0
0
0,71
0,03
0,68
0,58
0
0
0,10
0
0
0,68
0
0
0,54
0,12
0,42
0,42
0
0
0
0
0
0,42
0
0
0,49
0,01
0,48
0,43
0
0
0,05
0
0
0
0,11
0,37
0,18
0,02
0,16
0,13
0
0
0,03
0
0,16
0
0
0
0,55
0,15
0,40
0
0
0
0,40
0
0
0
0
0,40
0,10
0
0,10
0
0
0
0,10
0
0
0
0,10
0
0,72
0,13
0,59
0
0
0
0,59
0
0
0
0,08
0,51
0,26
0,01
0,25
0
0
0
0,25
0
0
0,13
0
0,12
0,79
0,03
0,76
0,76
0
0
0
0
0,13
0,10
0,39
0,14
77/84
infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury celkem Plochy dopravní infrastruktury zábor p dního fondu v ÚP Plochy dopravní infrastruktury zábor kde byl již proveden Plocha technické infrastruktury Plocha technické TI 5 infrastruktury Plocha technické TI 9 infrastruktury Plocha technické TI 35 infrastruktury Plochy technické infrastruktury celkem Plochy smíšené obytné - zábor dního fondu v ÚP Plochy smíšené obytné - zábor kde byl již proveden TI 2
VS 4 VS 6 VS 7 VS 32 VS 33 VS 36 VS 37 VS 40 VS 43
Plocha výroby a skladování Plocha výroby a skladování Plocha výroby a skladování Plocha výroby a skladování Plocha výroby a skladování Plocha výroby a skladování Plocha výroby a skladování Plocha výroby a skladování Plocha výroby
5,2
1,16
4,04
2,52
0
0
1,52
0
0,29
1,53
0,68
1,54
4,36
0,48
3,88
2,39
0
0
1,49
0
0,13
1,53
0,68
1,54
0,84
0,68
0,16
0,13
0
0
0,03
0
0,16
0
0
0
0,06
0
0,06
0
0
0
0,06
0
0
0,06
0
0
0,01
0
0,01
0
0,01
0
0
0
0
0,01
0
0
0,06
0
0,06
0
0
0
0,06
0
0
0,06
0
0
0,06
0
0,06
0
0
0
0,06
0
0
0,06
0
0
0,19
0
0,19
0
0,01
0
0,18
0
0
0,19
0
0
0,19
0
0,19
0
0,01
0
0,18
0
0
0,19
0
0
3,11
0
3,11
3,11
0
0
0
0,77
0
0
0
2,34
0,30
0
0,30
0,30
0
0
0
0
0
0
0,30
0
0,76
0
0,76
0
0
0
0,76
0
0
0
0,76
0
0,76
0
0,76
0
0
0
0,76
0
0
0,76
0
0
1,34
0
1,34
0
0
0
1,34
0
0
0
1,34
0
0,36
0
0,36
0,36
0
0
0
0
0
0
0,36
0
0,46
0,01
0,45
0
0
0
0,45
0
0
0,45
0
0
0,26
0
0,26
0
0
0
0,26
0
0
0
0
0,26
0,67
0,67
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
78/84
a skladování Plocha výroby VS 57 a skladování Plocha výroby VS 60 a skladování Plocha výroby VS 61 a skladování Plocha výroby VS 64 a skladování Plocha výroby VS 67 a skladování Plocha výroby VS 77 a skladování Plochy výroby a skladování celkem Plochy výroby a skladování zábor p dního fondu v ÚP Plochy výroby a skladování - zábor kde byl již proveden SV 21 SV 48
Plocha smíšená výrobní Plocha smíšená výrobní
Plochy smíšené výrobní celkem Plochy smíšené výrobní - zábor dního fondu v ÚP Plochy smíšené výrobní - zábor kde byl již proveden Plocha vodní a vodohospodá ská Plochy vodní a vodohospodá ské celkem Plochy vodní a vodohospodá ské - zábor p dního fondu v ÚP Plochy vodní a vodohospodá ské - zábor kde byl již proveden V 78
0,39
0,39
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0,69
0,48
0,21
0
0,21
0
0
0
0
0,21
0
0
0,42
0,06
0,35
0
0
0
0,35
0
0
0,06
0
0,29
6,96
0,18
6,78
6,78
0
0
0
0
0
6,78
0
0
1,45
0
1,45
1,45
0
0
0
0
0
1,12
0
0,33
0,37
0
0,37
0,37
0
0
0
0
0,37
0
0
0
18,3
1,79
16,5
12,37
0,21
0
3,92
0,77
0,37
9,38
2,76
3,22
16,98
0,73
16,24
12,37
0,21
0
3,66
0,77
0,37
9,38
2,76
2,96
1,32
1,06
0,26
0
0
0
0,26
0
0
0
0
0,26
0,03 0,18
0,03 0,11
0 0,07
0 0
0 0,7
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0,07
0,21
0,41
0,07
0
0,7
0
0
0
0
0
0
0,07
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0,21
0,41
0,07
0
0,7
0
0
0
0
0
0
0,07
0,38
0,38
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0,38
0,38
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0,38
0,38
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
79/84
ZD VODN NÍ NAVRHOVANÉHO ODN TÍ ZEM
LSKÉ P DY
Zpracovatel územního plánu na základ rozboru sou asného stavu, zjišt ných limit dalšího rozvoje území a p i respektování spole enského úsilí zajistit zdravé, bezpe né a ú eln uspo ádané životní prost edí pro obyvatele obce, navrhl ešení dalšího vývoje, které se neubránilo záboru zem lských p d. P i zpracování územního plánu bylo hledáno nejvýhodn jší ešení jak z hlediska ochrany ZPF, tak i z hlediska ostatních obecních zájm . Po et obyvatel má v obci mírn stoupající tendenci. O ekává se zejména nár st požadavk na trvalé bydlení, rekreaci, podnikání, výrobu a skladování. Lokality jsou do územního plánu navrhovány s ohledem na majetkoprávní vtahy a dopravní a technickou infrastrukturu. Soust ed ní zastavitelných ploch k jádru m sta vychází z principu jasného rozlišení urbanizované a neurbanizované ásti území i z požadavku na zachování krajinných a p írodních hodnot v území. P i vymezování zastavitelných ploch byla v maximální možné mí e zohledn na návaznost na zastav né území a budoucí ucelování jeho tvaru. Lokality jsou navrženy tak, aby novým využitím ploch nedošlo ke znep ístupn ní okolních pozemk nebo k nemožnosti i ztížení jejich budoucího obhospoda ování. Rozsáhlejší plochy jsou podmín ny zpracováním územní studie, která na základ konkrétní p edstavy ešení ploch specifikuje zábory ZPF. Zám rem územního plánu je navrhnout takové ešení, aby byly v co nejnižší mí e odnímány p dy pro nezem lské využití nejvyšších t íd ochrany. Z hlediska ochrany zem lského p dního fondu má ešené území m sta Netolice výhodu, že leží v p evážné v tšin na p dách nižší t ídy ochrany a další rozvoj tak není z tohoto hlediska p íliš omezován. Do p d dvou nejvyšších t íd ochrany (I. a II. t ídy) spadá pouze plocha VS 4, lokalita Podroužek, která vyplývá ze Zásad územního rozvoje J kraje jako zám r SR8, lokalita Na Janu - návrh na rozší ení archeologického parku a áste místní vedlejší komunikace DI 89. Navrhované zám ry územního plánu si vyžádají zábor 107,78 ha zem lského p dního fondu. Z toho na 52, 29 ha byl proveden zábor v p edešlých územn plánovacích dokumentací. V d sledku navrhovaného ešení územního plánu sice dojde k rozsáhlému odn tí zem lského p dního fondu, z toho 33,65 ha ovšem bude využito ve prosp ch nezastavitelných ploch - plochy rekrea ní zelen , izola ní, ochranné i ve ejné zelen v plochách ve ejného prostranství. Zábor na nejkvalitn jších p dách z hlediska ochrany ZPF iní 20%. Zbytek zábor 80% je soust ed no na p dách s pr rnou produk ní schopností až s velmi nízkou produk ní schopností. V ÚP Netolice je navrženo i p estavbové území (plocha p estavby P 1 až P 3), které je sou ástí zastav ného území a nebude mít dopad na zábor ZPF. Nezem lská p da využitelná pro realizaci výstavby je v ešeném území zastoupena v pom rn malém m ítku (cca 16 % z celkové vým ry návrh ). P edevším se jedná o ást zastav ného území m sta a ostatní plochy. edpokládaný zábor ZPF odpovídá nárok m na rozvoj ešeného území v kontextu významu sídel v širší sídelní struktu e. Od vodn ní jednotlivých navržených ploch je podrobn ji popsáno v kapitole k) komplexní zd vodn ní p ijatého ešení v etn vybrané varianty - ZD VODN NÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH P ESTAVBY.
ZÁV R V územním plánu Netolice byly respektovány zásady ochrany zem lského p dního fondu. V p ípadech, kdy došlo k nezbytnému odn tí p dy ze ZPF, bylo postupováno dle platných právních norem. sobnost koridor pro dopravní a technickou infrastrukturu kon í realizací stavby. Pokud nebude zm nou územního plánu navrženo jiné využití území, z stává stávající zp sob využití. P ípadné nevyužité pozemky budou navráceny zem lskému a lesnímu p dnímu fondu.
PLOCHY UR ENÉ K PLN NÍ FUNKCÍ LESA Cílovým úkolem je zvyšování podílu p vodních d evin v lesních porostech všech v kových skupin a zvýšení odolnosti porost . P i obnov porost by samoz ejm m ly být používány p vodní d eviny. Je na lesních hospodá ích upravit hospodá ské plány v souladu s doporu eními a respektovat tak zkvalitn ní životního prost edí. V ešeném území m sta Netolice se nacházejí hospodá ské lesy. V ÚP Netolice jsou navrženy lokality, které zasahují do ochranného pásma pozemk funkcí lesa.
ur ených k pln ní
80/84
Ochranné pásmo pozemk ur ených pro pln ní funkcí lesa je 50 m od okraje. Samostatné umíst ní jednotlivých staveb ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa musí být v podrobn jší dokumentaci projednány se státní správou les , zástavba musí být obrácena k lesnímu porostu nezastav nou ástí pozemku. Druh pozemku: Parcela íslo: Katastrální území: Rozsah záboru: Stav porostu: Zd vodn ní záboru: Zhodnocení následk :
Druh pozemku: Parcela íslo: Katastrální území: Rozsah záboru: Stav porostu: Zd vodn ní záboru: Zhodnocení následk :
Druh pozemku: Parcela íslo: Katastrální území: Rozsah záboru: Stav porostu: Zd vodn ní záboru: Zhodnocení následk :
Druh pozemku: Parcela íslo: Katastrální území: Rozsah záboru: Stav porostu: Zd vodn ní záboru: Zhodnocení následk :
Druh pozemku: Parcela íslo: Katastrální území: Rozsah záboru: Stav porostu: Zd vodn ní záboru:
Orná p da, trvalé travní porosty, ostatní plocha 2851; 2861; 2864 - lokalita . OV 1 Netolice Nedochází k záboru p dního fondu pozemk ur ených pro pln ní funkce lesa, lokalita se pouze nachází v ochranném pásmu t chto pozemk . Vzrostlý les do 80 let (65 let) Viz zábor ZPF Navržená plocha ob anského vybavení zasahuje do ochranného pásma pozemk ur ených pro pln ní funkcí lesa, lze tedy p edpokládat, že navrženou výstavbou dojde k minimálnímu poškození lesa. V p ípad zahájení územního ízení bude nutné žádat o ud lení výjimky z ochranného pásma lesa. Trvalé travní porosty 2841 - lokalita . TI 2 Netolice Nedochází k záboru p dního fondu pozemk ur ených pro pln ní funkce lesa, lokalita se pouze nachází v ochranném pásmu t chto pozemk . Vzrostlý les do 80 let (65 let) Viz zábor ZPF Navržená plocha technické infrastruktury zasahuje do ochranného pásma pozemk ur ených pro pln ní funkcí lesa, lze tedy p edpokládat, že navrženou výstavbou dojde k minimálnímu poškození lesa. V p ípad zahájení územního ízení bude nutné žádat o ud lení výjimky z ochranného pásma lesa Orná p da 2624/1 - lokalita . OV 3 Netolice Nedochází k záboru p dního fondu pozemk ur ených pro pln ní funkce lesa, lokalita se pouze nachází v ochranném pásmu t chto pozemk . Vzrostlý les do 80 let (65 let) Viz zábor ZPF Navržená plocha ob anského vybavení zasahuje do ochranného pásma pozemk ur ených pro pln ní funkcí lesa, lze tedy p edpokládat, že navrženou výstavbou dojde k minimálnímu poškození lesa. V p ípad zahájení územního ízení bude nutné žádat o ud lení výjimky z ochranného pásma lesa Orná p da 2590 - lokalita . VS 4 Netolice Nedochází k záboru p dního fondu pozemk ur ených pro pln ní funkce lesa, lokalita se pouze nachází v ochranném pásmu t chto pozemk . Vzrostlý les do 80 let (65 let) Viz zábor ZPF Navržená plocha výroby a skladování zasahuje do ochranného pásma pozemk ur ených pro pln ní funkcí lesa, lze tedy p edpokládat, že navrženou výstavbou dojde k minimálnímu poškození lesa. V p ípad zahájení územního ízení bude nutné žádat o ud lení výjimky z ochranného pásma lesa Orná p da 2817 - lokalita . VS 6 Netolice Nedochází k záboru p dního fondu pozemk ur ených pro pln ní funkce lesa, lokalita se pouze nachází v ochranném pásmu t chto pozemk . Vzrostlý les do 80 let (65 let) Viz zábor ZPF
81/84
Zhodnocení následk :
Navržená plocha výroby a skladování zasahuje do ochranného pásma pozemk ur ených pro pln ní funkcí lesa, lze tedy p edpokládat, že navrženou výstavbou dojde k minimálnímu poškození lesa. V p ípad zahájení územního ízení bude nutné žádat o ud lení výjimky z ochranného pásma lesa
Druh pozemku: Parcela íslo: Katastrální území: Rozsah záboru:
Trvalé travní porosty 2737 - lokalita . VS 7 Netolice Nedochází k záboru p dního fondu pozemk ur ených pro pln ní funkce lesa, lokalita se pouze nachází v ochranném pásmu t chto pozemk . Vzrostlý les do 80 let (65 let) Viz zábor ZPF Navržená plocha výroby a skladování zasahuje do ochranného pásma pozemk ur ených pro pln ní funkcí lesa, lze tedy p edpokládat, že navrženou výstavbou dojde k minimálnímu poškození lesa. V p ípad zahájení územního ízení bude nutné žádat o ud lení výjimky z ochranného pásma lesa.
Stav porostu: Zd vodn ní záboru: Zhodnocení následk :
Druh pozemku: Parcela íslo: Katastrální území: Rozsah záboru: Stav porostu: Zd vodn ní záboru: Zhodnocení následk :
Druh pozemku: Parcela íslo: Katastrální území: Rozsah záboru: Stav porostu: Zd vodn ní záboru: Zhodnocení následk :
Druh pozemku: Parcela íslo: Katastrální území: Rozsah záboru: Stav porostu: Zd vodn ní záboru: Zhodnocení následk :
Druh pozemku: Parcela íslo: Katastrální území: Rozsah záboru: Stav porostu: Zd vodn ní záboru:
Orná p da, ostatní plocha 2015/1 - lokalita . Rz 29.SR8 Netolice Nedochází k záboru p dního fondu pozemk ur ených pro pln ní funkce lesa, lokalita se pouze nachází v ochranném pásmu t chto pozemk . Vzrostlý les do 80 let (65 let) Viz zábor ZPF Navržená plocha rekrea ní zelen zasahuje do ochranného pásma pozemk ur ených pro pln ní funkcí lesa, lze tedy p edpokládat, že navrženou výstavbou dojde k minimálnímu poškození lesa. V p ípad zahájení územního ízení bude nutné žádat o ud lení výjimky z ochranného pásma lesa. Orná p da, trvalé travní porosty, ostatní plocha 2007; 2011; 2012; 2015/1; 2014 - lokalita . VP 30. SR8 Netolice Nedochází k záboru p dního fondu pozemk ur ených pro pln ní funkce lesa, lokalita se pouze nachází v ochranném pásmu t chto pozemk . Vzrostlý les do 80 let (65 let) Viz zábor ZPF Navržená plocha ve ejného prostranství zasahuje do ochranného pásma pozemk ur ených pro pln ní funkcí lesa, lze tedy p edpokládat, že navrženou výstavbou dojde k minimálnímu poškození lesa. V p ípad zahájení územního ízení bude nutné žádat o ud lení výjimky z ochranného pásma lesa. Trvalé travní porosty 1968/1; 1969/3 - lokalita . VS 7 33 Netolice Nedochází k záboru p dního fondu pozemk ur ených pro pln ní funkce lesa, lokalita se pouze nachází v ochranném pásmu t chto pozemk . Vzrostlý les do 80 let (65 let) Viz zábor ZPF Navržená plocha výroby a skladování zasahuje do ochranného pásma pozemk ur ených pro pln ní funkcí lesa, lze tedy p edpokládat, že navrženou výstavbou dojde k minimálnímu poškození lesa. V p ípad zahájení územního ízení bude nutné žádat o ud lení výjimky z ochranného pásma lesa. Orná p da 1696/1 - lokalita . VS 36 Netolice Nedochází k záboru p dního fondu pozemk ur ených pro pln ní funkce lesa, lokalita se pouze nachází v ochranném pásmu t chto pozemk . Vzrostlý les do 80 let (65 let) Viz zábor ZPF
82/84
Zhodnocení následk :
Navržená plocha výroby a skladování zasahuje do ochranného pásma pozemk ur ených pro pln ní funkcí lesa, lze tedy p edpokládat, že navrženou výstavbou dojde k minimálnímu poškození lesa. V p ípad zahájení územního ízení bude nutné žádat o ud lení výjimky z ochranného pásma lesa.
Druh pozemku: Parcela íslo: Katastrální území: Rozsah záboru:
Trvalé travní porosty, ostatní plocha 1569/1,2,5 - lokalita . VS 37 Netolice Nedochází k záboru p dního fondu pozemk ur ených pro pln ní funkce lesa, lokalita se pouze nachází v ochranném pásmu t chto pozemk . Vzrostlý les do 80 let (65 let) Viz zábor ZPF Navržená plocha výroby a skladování zasahuje do ochranného pásma pozemk ur ených pro pln ní funkcí lesa, lze tedy p edpokládat, že navrženou výstavbou dojde k minimálnímu poškození lesa. V p ípad zahájení územního ízení bude nutné žádat o ud lení výjimky z ochranného pásma lesa.
Stav porostu: Zd vodn ní záboru: Zhodnocení následk :
Druh pozemku: Parcela íslo: Katastrální území: Rozsah záboru: Stav porostu: Zd vodn ní záboru: Zhodnocení následk :
Druh pozemku: Parcela íslo: Katastrální území: Rozsah záboru: Stav porostu: Zd vodn ní záboru: Zhodnocení následk :
Druh pozemku: Parcela íslo: Katastrální území: Rozsah záboru: Stav porostu: Zd vodn ní záboru: Zhodnocení následk :
Druh pozemku: Parcela íslo: Katastrální území: Rozsah záboru: Stav porostu: Zd vodn ní záboru:
Ostatní plocha 1708/2 - lokalita . VS 43 Netolice Nedochází k záboru p dního fondu pozemk ur ených pro pln ní funkce lesa, lokalita se pouze nachází v ochranném pásmu t chto pozemk . Vzrostlý les do 80 let (65 let) Viz zábor ZPF Navržená plocha výroby a skladování zasahuje do ochranného pásma pozemk ur ených pro pln ní funkcí lesa, lze tedy p edpokládat, že navrženou výstavbou dojde k minimálnímu poškození lesa. V p ípad zahájení územního ízení bude nutné žádat o ud lení výjimky z ochranného pásma lesa. Orná p da 1664/1 - lokalita . B 44 Netolice Nedochází k záboru p dního fondu pozemk ur ených pro pln ní funkce lesa, lokalita se pouze nachází v ochranném pásmu t chto pozemk . Vzrostlý les do 80 let (65 let) Viz zábor ZPF Navržená plocha bydlení zasahuje do ochranného pásma pozemk ur ených pro pln ní funkcí lesa, lze tedy p edpokládat, že navrženou výstavbou dojde k minimálnímu poškození lesa. V p ípad zahájení územního ízení bude nutné žádat o ud lení výjimky z ochranného pásma lesa. Trvalé travní porosty, ostatní plocha 1664/1 - lokalita . B 45 Netolice Nedochází k záboru p dního fondu pozemk ur ených pro pln ní funkce lesa, lokalita se pouze nachází v ochranném pásmu t chto pozemk . Vzrostlý les do 80 let (65 let) Viz zábor ZPF Navržená plocha bydlení zasahuje do ochranného pásma pozemk ur ených pro pln ní funkcí lesa, lze tedy p edpokládat, že navrženou výstavbou dojde k minimálnímu poškození lesa. V p ípad zahájení územního ízení bude nutné žádat o ud lení výjimky z ochranného pásma lesa. Zahrady 223 - lokalita . B 50 Netolice Nedochází k záboru p dního fondu pozemk ur ených pro pln ní funkce lesa, lokalita se pouze nachází v ochranném pásmu t chto pozemk . Vzrostlý les do 80 let (65 let) Viz zábor ZPF
83/84
Zhodnocení následk :
Navržená plocha bydlení zasahuje do ochranného pásma pozemk ur ených pro pln ní funkcí lesa, lze tedy p edpokládat, že navrženou výstavbou dojde k minimálnímu poškození lesa. V p ípad zahájení územního ízení bude nutné žádat o ud lení výjimky z ochranného pásma lesa.
Druh pozemku: Parcela íslo: Katastrální území: Rozsah záboru:
Trvalé travní porosty, ostatní plocha 2522/1; 3083/1 - lokalita . DI 82 Netolice Nedochází k záboru p dního fondu pozemk ur ených pro pln ní funkce lesa, lokalita se pouze nachází v ochranném pásmu t chto pozemk . Vzrostlý les do 80 let (65 let) Viz zábor ZPF Navržená plocha dopravní infrastruktury zasahuje do ochranného pásma pozemk ur ených pro pln ní funkcí lesa, lze tedy p edpokládat, že navrženou výstavbou dojde k minimálnímu poškození lesa. V p ípad zahájení územního ízení bude nutné žádat o ud lení výjimky z ochranného pásma lesa.
Stav porostu: Zd vodn ní záboru: Zhodnocení následk :
Druh pozemku: Parcela íslo: Katastrální území: Rozsah záboru: Stav porostu: Zd vodn ní záboru: Zhodnocení následk :
Druh pozemku: Parcela íslo: Katastrální území: Rozsah záboru: Stav porostu: Zd vodn ní záboru: Zhodnocení následk :
Druh pozemku: Parcela íslo: Katastrální území: Rozsah záboru: Stav porostu: Zd vodn ní záboru: Zhodnocení následk :
Orná p da, trvalé travní porosty, ostatní plocha 2011; 2012; 2015/1; - lokalita . DI 84 Netolice Nedochází k záboru p dního fondu pozemk ur ených pro pln ní funkce lesa, lokalita se pouze nachází v ochranném pásmu t chto pozemk . Vzrostlý les do 80 let (65 let) Viz zábor ZPF Navržená plocha dopravní infrastruktury zasahuje do ochranného pásma pozemk ur ených pro pln ní funkcí lesa, lze tedy p edpokládat, že navrženou výstavbou dojde k minimálnímu poškození lesa. V p ípad zahájení územního ízení bude nutné žádat o ud lení výjimky z ochranného pásma lesa. Trvalé travní porosty 1680 - lokalita . DI 86 Netolice Nedochází k záboru p dního fondu pozemk ur ených pro pln ní funkce lesa, lokalita se pouze nachází v ochranném pásmu t chto pozemk . Vzrostlý les do 80 let (65 let) Viz zábor ZPF Navržená plocha dopravní infrastruktury zasahuje do ochranného pásma pozemk ur ených pro pln ní funkcí lesa, lze tedy p edpokládat, že navrženou výstavbou dojde k minimálnímu poškození lesa. V p ípad zahájení územního ízení bude nutné žádat o ud lení výjimky z ochranného pásma lesa. Trvalé travní porosty, ostatní plocha 1585; 1586/1; 1587; 1598; 1602; 1603; 1604; 1605 - lokalita . DI 87 Netolice Nedochází k záboru p dního fondu pozemk ur ených pro pln ní funkce lesa, lokalita se pouze nachází v ochranném pásmu t chto pozemk . Vzrostlý les do 80 let (65 let) Viz zábor ZPF Navržená plocha dopravní infrastruktury zasahuje do ochranného pásma pozemk ur ených pro pln ní funkcí lesa, lze tedy p edpokládat, že navrženou výstavbou dojde k minimálnímu poškození lesa. V p ípad zahájení územního ízení bude nutné žádat o ud lení výjimky z ochranného pásma lesa.
84/84
o)
návrh rozhodnutí o uplatn ných námitkách
Bude dopln no po izovatelem.
p)
vyhodnocení uplatn ných p ipomínek
K návrhu územního plánu byly uplatn ny tyto p ipomínky (úplné zm ní p ipomínek je sou ástí spisu): Bude dopln no po izovatelem po ve ejném projednání Grafická ást od vodn ní, která je nedílnou sou ástí od vodn ní tohoto opat ení obecné povahy skládající se z níže uvedených výkres (p íloha . 2): 4. Koordina ní výkres v m ítku 1: 5 000 5. Výkres širších v m ítku 1: 50 000 6. Výkres p edpokládaných zábor p dního fondu v m ítku 1: 5 000 Pou ení: Proti územnímu plánu Netolice vydanému formou opat ení obecné povahy nelze podat opravný prost edek (§ 173 odst. 2 zákona . 500/2004 Sb., správní ád). ílohy: 1. grafická ást územního plánu 2. grafická ást od vodn ní
místostarosta
starosta
