TEXTOVÁ ÁST OD VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Územní plán Teplice nad Metují – OdĤvodnČní

II.1.

TEXTOVÁ ÁST ODVODNNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

31


II.1.a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztah v území, vetn souladu s územn plánovací dokumentací vydanou krajem ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ Území msta Teplice nad Metují je souástí správního území Královéhradeckého kraje v severní ásti okresu Náchod. Spadá do území správního obvodu obce s rozšíenou psobností – msta Broumov. Sousedí se správním územím mst a obcí Adršpach, eská Metuje, Jetichov, Jívka, Mezimstí, Police nad Metují, Vernéovice a Žár nad Metují, se kterými je ešení koordinováno. Nejsilnjší vazby má na blízká msta Police nad Metují a Mezimstí. Severní okraj území je zárove státní hranicí s Polskem, kde se nacházejí dva turistické pechody – Zdoov/Laczna a Libná/Chelmské Slaskie, které ÚP respektuje. ešené území leží, dle ZÚR KHK, v oblasti krajinného rázu Broumovsko, podoblasti Policko, v krajinných typech lesozemdlské krajiny a krajiny skalních mst. Nadmoská výška se pohybuje v rozmezí od 439 m nad moem (tok Metuje pi odtoku z území) po 760 m nad moem (vrcholky Teplických skal). Charakteristiky a obecné zásady k ochran krajinných typ stanovených ZÚR KHK jsou ešením koncepce uspoádání krajiny respektovány. V rámci lenní eského masivu je území azeno k vnitrosudetské depresi (dolnoslezské pánvi), která zasahuje na naše státní území jen svou jihozápadní ástí. ešené území leží ve stedu deprese s výplní kídových sediment, v ásti oznaované jako Polická pánev, což ešení ÚP respektuje. ešené území je zaazeno do biogeografického regionu 1.38 Broumovského. Potencionální pirozenou vegetaci tvoí kvtnaté buiny, na pískovcích reliktní bory, v údolích suové lesy a v nižších ástech až acidofilní doubravy. V pískovcových mstech je charakteristické zastoupení alpinských a boreo-kontinentálních horských druh. ÚP nenarušuje biologické systémy v území. Území je souástí CHKO Broumovsko, od jihozápadu do území zasahuje NPR Adršpašsko-teplické skály. V ešeném území se nacházejí území evropské soustavy Natura 2000, a to PO Broumovsko, EVL Metuje a Deví (CZ0523280) a EVL Adršpašsko – teplické skály (CZ0520519), což je v ÚP respektováno. Do ešeného území zasahují ze sousedních obcí prvky ÚSES. Funkn i prostorov je provázáno nadregionální biocentrum 46 Adršpašské skály z Adršpachu a Jívky. Nadregionální biokoridor K94B vstupuje do území z obce Adršpach, prochází jej severovýchodním smrem a následn jižním smrem podél hranic ešeného území a oproti jeho vedení v ZÚR KHK jej opouští východním smrem více severnji. Dvodem této zmny jsou pírodní podmínky, protože ve smru dle ZÚR KHK je nefunkní plocha pole, zatímco v sousedních Vernéovicích je lesní porost a schválený ÚP zde pímo na hranici umisuje biocentrum, které umožuje propojení. Nadto je toto ešení v zásad vedeno v koridoru daného ZÚR KHK. Regionální biocentrum 528 Ostaš – Hejda – Rovný zasahující z Police nad Metují a Žáru nad Metují je funkn propojeno, avšak prostorov je nedostatené, a to v návaznosti na obec Žár nad Metují, kde neodpovídá plošnému propojení daného ZÚR KHK. Regionální biocentrum 533 Nad Studánkou z obce Vernéovice je funkn i prostorov propojeno. Regionální biokoridory RK H031 a RK H032 zasahující z obce Adršpach a RK H037 zasahující z obce eské Metuje jsou funkn i prostorov propojeny. Regionální biokoridor RK752 vedoucí pi hranici s Polskem byl ásten upraven, avšak je funkní a prostorov stabilizovaný. Výraznjší úprava je v úseku na severním okraji obce Zdoov, kde v ZÚR KHK je navrženo vedení od státní hranice až do ZÚ. Zmna je navržena ve vedení koridoru soubžn s hranicí, kde je využito proluk v ZÚ, a to až do biocentra H 067 Libenské. Místní biocentra 12 z obce Adršpach, 19 z obce Police nad Metují a 24 z obce 32


eské Metuje jsou funkn i prostorov propojena. Místní biokoridory 29, 30 vedoucí k hranici obce Adršpach a 33 vedoucí k hranici obce Police nad Metují navazují na prvky místní úrovn v daných obcích. Místní biokoridor 35 vedoucí k hranici obce Police nad Metují není funkn propojen se sousední obcí, avšak pírodní pomry sousední obce umožují kvalitní napojení na tamní prvky ÚSES. Na místní biokoridor 34 vedoucí po hranici s obcí eská Metuje se z jihu funkn napojuje místní biokoridor, který na spolené hranici koní. ešené území je dopravn napojeno výhradn silniní sítí silnic III. tídy. Významné dopravní tahy, a to silnice I/14 (Náchod – Trutnov), silnice II/301 (Police nad Metují – Trutnov) a silnice II/303 (Náchod – Broumov) jsou vedeny zcela mimo toto území. Ani z hlediska pedpokládaného vývoje nebude mít pro smrování dálkové dopravy zásadní význam realizace dálnice D11 v trase Hradec Králové – Jarom – Trutnov – Královec (státní hranice), která bude vedena západn od tohoto území. Územím prochází stabilizované celostátní železniní trat, a to . 026 Týništ nad Orlicí – Náchod – Teplice nad Metují – Mezimstí – Broumov s propojením do Polské republiky a . 047 Trutnov hl. n. – Teplice nad Metují. Území patí z hydrologického hlediska do Povodí Labe, dílího povodí Metuje, které jsou významnými vodními toky. ásti k.ú. Teplice nad Metují, Javor a Ddov leží ve stanoveném záplavovém území, které je v koncepci ÚP respektováno. ešené území se nachází ve významné vodohospodáské oblasti CHOPAV Polická pánev. Zdroje vody mají nadregionální význam, jsou souástí VSV , která propojuje ásti okres Náchod, Hradec Králové, Pardubice a Chrudim. Existenci této soustavy koncepce ÚP respektuje a zhodnocuje ji. Zásobování ešeného území el. energií je realizováno z TR 110/35 kV – Police nad Metují z vedení VN 420 a 551. V pípad mimoádné zásobovací situace z propojeného systému VN napojeného na TR ervený Kostelec a Poíí u Trutnova. Tato vedení jsou ÚP respektována. Plné kompatibility ÚP s ÚP sousedních územních obvod bude dosaženo po vyrovnání úrovn vstupních podklad. Již platná ÚPD v sousedství vznikala v rzné dob na základ tehdy dostupných informací, dnes již vtšinou pekonaných. POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ESKÉ REPUBLIKY Z celostátního nástroje územního plánování – Politiky územního rozvoje R 2008 (PÚR R 2008), která byla schválena usnesením vlády R . 929 ze dne 20. 7. 2009, nevyplývají pro poízení územního plánu Teplic nad Metují žádné konkrétní požadavky pro územní plánování, protože území obce neleží v žádné rozvojové ose ani v rozvojové i specifické oblasti a není pes n veden žádný koridor. Z republikových priorit územního plánovaní pro zajištní udržitelného rozvoje území, stanovených PÚR R, se do území obce dle projednaného schváleného Zadání promítají zejména následující body (s popisem zpsobu pispní ÚP k jejich naplování): ad 14) ÚP vychází ve své koncepci z dochovaných hodnot území a podporuje jejich rozvoj, a to návrhem ploch zmn v krajin, vedoucích ke zvýšení podílu PUPFL a pispívajících k ochran civilizaních a kulturních hodnot, vetn doplnní prvk ÚSES. Zárove tyto rozvojové plochy nejsou takového rozsahu, aby výrazn mnily charakter a jedinenost pírodn kulturní krajiny s výraznými pírodními a pírod blízkými hodnotami. ad 15) Návrhové plochy urbánního prostedí jsou v ešeném území navrhovány tak, aby doplovaly dosud nevyužité proluky v zastavném území nebo na toto území bezprostedn navazovaly. Není navržena plocha, která by zakládala možnost vzniku izolované zástavby,

33


která by mohla být využita nebo zneužita pro možné rasov i nábožensky motivované segregace od ostatních obyvatel a území. Naopak návrhy rozvojových ploch byly v prbhu zpracování ÚP multidisciplinárn vyhodnoceny a navrženy bez ohledu na národnost, barvu pleti a vyznání žadatele. ad 16) Pi zpracování ÚP byly odborn posouzeny veškeré požadavky na zmny v území, erudovan vyhodnoceny ve vztahu k existujícím hodnotám a limitm a konený návrh nezhoršuje stav a hodnotu území. V prbhu zpracování ÚP bylo spolupracováno s poizovatelem, ureným zastupitelem a dalšími pedstaviteli obce. Území bylo opakovan navštíveno a návrhové plochy rozvoje i zmn byly projednávány tak, aby ÚP pispl ke zvyšování životní úrovn souasných obyvatel a vytvoil pedpoklady pro další rozvoj generacím píštím. ad 17) ÚP stabilizuje, rozvíjí a navrhuje jako rezervu pro provení plochy smíšené výrobní, ímž umožuje pružn reagovat na zmny poptávky po nových výrobních plochách. ad 18) ÚP podpoil rozvoj vtšiny stávajících funkních ploch s drazem na podporu bydlení, obanského vybavení a ploch smíšených výrobních. ad 19) ÚP vymezuje plochy pestavby (brownfields) pro komerní zaízení malá a stední, a tím podporuje polyfunkní využití tchto ploch s cílem zvýšení zamstnanosti obyvatel a uspokojování jejich poteb. ad 20) ÚP dsledn chrání pírodní a pírod blízké ekosystémy v lesozemdlsky využívané krajin, pedevším zvlášt chránná území, území patící do evropské soustavy Natura 2000, prvky ÚSES všech úrovní a PUPFL. Zárove dopluje ÚSES regionálního a místního významu tak, aby plnil funkci biokoridoru a biocenter nejen ve vlastním území, ale zvyšoval biologickou prchodnost, tok energie a genetické informace v širším kontextu okolních míst. ad 22) ÚP podporuje šetrné formy turistického ruchu, vetn využití horolezeckých terén skalních mst, neruší cesty a pšiny, které lze využít k dalšímu rozvoji znaených cest a pro budování nauných stezek. Zachovává prchodnost k hraniním pechodm. ad 23) ÚP nenavrhuje rozvojové plochy dopravní a technické infrastruktury, která by zlepšovala existující a fungující silniní sí. Navrhuje plochy rezerv a plochu pestavby pro dopravní infrastrukturu. Nenavrhuje tak ešení, která by zvyšovala fragmentaci krajiny.

ad 25) Pro ochranu území i zastavných ploch se konkrétn navrhují plochy vodní a vodohospodáské, a to jak v podob návrhu, tak rezervy k provení. Ke zvýšení protipovodové a protierozní ochrany pispjí realizace dílích zmn v krajin, vetn realizace prvk ÚSES.

34


ad 26) ÚP respektuje stanovené záplavové území a rozvojové plochy zde umisuje v nevyhnutelných pípadech. ad 28) ÚP vychází ve své koncepci z vyhodnocení potenciálu ešeného území, jeho dosavadního vývoje a podaných požadavk, vetn požadavk zakotvených v rozvojových dokumentech a koncepcích. Výsledným ešením je koncepce umožující další rozvoj území pi využití a ochran jeho hodnot, maximálním respektováním stávajících limit a dostatenou kapacitou inženýrských sítí, rozvojových ploch, ploch pestavby a ploch rezerv navržených k provení budoucího využití.

ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Území msta Teplice nad Metují (se všemi k.ú.) je souástí území ešeného v ZÚR KHK, které byly vydány Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 8. záí 2011 a nabyly úinnosti dne 16. listopadu 2011. ÚP splní úkoly dané pro územní plánování v území dle vydaných ZÚR KHK vymezovat zastavitelné plochy pro podporu ekonomického rozvoje a podporu rozvoje lidských zdroj pedevším ve vazb na zastavné území obcí. Rozvojové plochy umisuje do vymezeného zastavného území nebo na nj tsn navazují a pevažuje v nich jako hlavní zpsob využití bydlení doplnné dalšími funkcemi diferencovan dle jednotlivých k.ú a ZÚ v nich ležících. Cílen tak podporuje polyfunknost celého území a diferenciaci ploch v krajin. Nadále se tak Teplice nad Metují budou rozvíjet jako sídlo nabízející kvalitní bydlení v dosahu zachovalých pírod blízkých až pírodních ploch. ÚP níže popsaným zpsobem pispívá k naplnní pro území msta relevantních priorit pro územní plánování stanovených v ZÚR KHK: ad 1) ÚP vytváí podmínky pro rozvoj ekonomického potenciálu návrhem nových ploch smíšených a ploch pestavby pro tuto funkci, ad 2) ÚP vytváí podmínky pro obanské vybavení, kde pipouští obanské vybavení jež svým významem podporuje ekonomickou prosperitu kraje, pedevším ve form služeb v cestovním ruchu, ad 5) ÚP vytváí podmínky pro kvalitní bydlení a pro zlepšení vzhledu sídel navrhuje pro plochy s chátrající a dožilou zástavbou pestavby a znovuvyužití pro rzné funkce, ad 6) ÚP stabilizací a návrhy ploch veejné zelen a plochy tlovýchovného a sportovního zaízení podporuje soudržnost obyvatel, a tak vytváí pedpoklady pro prevenci prostorové sociální segregace – viz ad 15) PÚR R, ad 8) ÚP chrání plochy ZPF a PUPFL jako významný potenciál území, minimalizuje návrhy rozvojových ploch na tchto pdách a nkteré plochy navrhuje k pevodu do PUPFL. Celková koncepce nemní krajinný ráz ani stávající rozvržení a krajinnou matrici danou pevážn tmito dvma pevažujícími prvky,

35


ad 10) ÚP navrhuje plochy s dožitým využitím a chátrajícími objekty k pestavb a využití pro nové funkce, ad 11) ÚP pipouští v plochách smíšených výrobních aktivity, které mohou být využity i pro recyklaci odpadových surovin a stanovuje i základní podmínky pro takovou innost, ad 12) ÚP vyváí podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a rekreaních aktivit využívajících pírodního potenciálu území, a to pedevším respektováním stávajících sítí znaených cest a tras, nerušením neznaených úelových komunikací, jež je možno využít k dalšímu zkvalitnní prostupnosti území, a návrhem ploch obanského vybavení, ad14) ÚP výrazn snížil poet požadavk na využití ploch v záplavových územích jako zastavitelné, ad 15) ÚP vyhodnotil vstupní požadavky na rozvojové plochy v území, a to i s ohledem na možná pírodní rizika (katastrofy) s cílem minimalizovat rozsah pípadn vzniklých škod, ad 16) ÚP podporuje protierozní a retenní schopnosti krajiny, a to konkrétním návrhem plochy poldru a komplexem opatení v krajin spoívajícím v ochran stabilních struktur a návrhem ploch PUPFL a ochranou prvk ÚSES, ad 17) ÚP stanovuje hlavní využití ploch ZPF a PUPFL a pipouští jejich využití tak, aby byla zajištna jejich maximální ochrana, ad 18) ÚP eší území ležící v CHOPAV, které dsledn chrání tím, že nenavrhuje plochy, v nichž by jejich využitím mohlo dojít k výraznému zásahu do kolektor podzemních vod a jejich zneištní, ad 19) ÚP chrání prvky ÚSES nadregionálního a regionálního charakteru, navrhuje opatení ke zvýšení biologické propustnosti krajiny, a to nejen na základ poskytnutých vstupních informací, ale i na základ výsledk terénních przkum a odborných znalostí, ad 20) ÚP respektuje souasné uspoádání jednotlivých sídel a v nich zachované stavby dokládající vývoj stavitelství (venkovský typ poloroubenek, domky sudetského pohranií a statky Broumovska), vetn ochrany stávajích kulturních dominant sídel (pevážn kostel). Stanovuje regulativy pro využití ploch s ohledem na ochranu tchto stavebních hodnot. Ve vydaných ZÚR KHK je ešené území zaazeno do specifické oblasti Broumovsko NSO1, ze které vyplývají tyto úkoly pro územní plánování: - identifikovat hlavní póly a stĜediska ekonomického rozvoje oblasti a v nich poté vymezováním ploch zmČn vytváĜet podmínky pro ekonomický rozvoj a zkvalitnČní veĜejné infrastruktury nejen v oblasti cestovního ruchu:

36


ÚP stabilizoval plochy smíšené výrobní a navrhl jejich další rozvoj. Zárove navrhl i plochy rezerv pro tuto funkci. - koordinovat územnČ plánovací þinnost a územní rozvoj oblasti s Polskou republikou, vytváĜet pĜedpoklady pro dosažení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje území: ÚP speciáln nekoordinuje peshraniní spolupráci s Polskou republikou, ale zachovává stávající hraniní pechody turisticky využívané a zachovává jejich stávající pístupnost a využití. - plochy zmČn využití území koordinovat zejména s jeho specifickými pĜírodními a kulturními hodnotami: ÚP svou koncepcí nemní charakter využití území, dsledn chrání dochovalé pírodní a kulturní hodnoty a nové rozvojové plochy umisuje tak, aby byly nadále zachovány krajinné dominanty a významné výhledy. - plochy zmČn využití území umisĢovat pĜedevším ve vazbČ na zastavČné území: Plochy zmn jsou navrhovány do stávajícího zastavného území s využitím jeho existujících proluk a v návaznosti na tato území. V nkolika pípadech je využito stávajících zboeniš k obnov a znovuvyužití pro bydlení nebo rekreaci. - vytvoĜení pĜedpokladĤ pro dosažení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje oblasti v souladu s ochranou pĜírody a krajiny: Koncepce ÚP je navržena v souladu s ochranou pírody a krajiny, v prbhu zpracování prošla procesem SEA. - vytvoĜení podmínek pro stabilizaci a zlepšení životní úrovnČ obyvatelstva: Koncepce ÚP stabilizuje a rozvíjí plochy, které zlepšují životní úrove obyvatelstva, pedevším se jedná o plochy obanského vybavení a plochy veejných prostranství. - zvýšení atraktivity území pro investory: ÚP stabilizoval a rozvíjí plochy smíšené výrobní. Pro tuto funkci navrhuje i plochy rezerv, což tvoí dostatenou základnu atraktivní nabídky pro investory. - vytvoĜení podmínek pro vyvážené zajištČní zájmĤ ekonomických a sociálních s výraznými zájmy ochrany pĜírody a krajiny: Koncepce ÚP je navržena tak, aby využila existující unikátní pírodní a pírod blízké prvky krajiny na stran jedné a existující antropogenní ásti krajiny na stran druhé pro vyvážený rozvoj území, doplnní krajinných struktur, pedevším prvk ÚSES, a podporu ekonomických aktivit. - zlepšení dopravní dostupnosti území a pĜeshraniþních dopravních vazeb: ÚP navrhuje pouze dílí úpravy dopravní dostupnosti, pedevším k nov navrženým rozvojovým plochám. Zárove zachovává stávající pístupy k hraniním pechodm s turistickým využitím. - respektování kulturních a civilizaþních hodnot území, vþetnČ urbanistického, architektonického a archeologického dČdictví v daných územích: Koncepce ÚP respektuje kulturní a civilizaní hodnoty a výraznji nezasahuje do urbanisticko – architektonického výrazu sídel a krajiny. Nové rozvojové plochy umisuje a jejich využití limituje tak, aby nadále nebyl výraznji mnn historický výraz a pdorys jednotlivých sídel.

37


II.1.b) Údaje o splnní Zadání a Pokyn pro zpracování ÚP Zpracování ÚP vychází ze Zadání ÚP Teplice nad Metují, které bylo jako celek splnno. Výjimkou je nezpracování schématu koncepce ploch veejných prostranství. Plochy tohoto charakteru jsou jak souástí vtšiny ploch s rozdílných zpsobem využití, tak jsou vymezeny jako samostatné plochy (plochy stabilizované a plochy zmn). Pokyny pro zpracování vycházející z výsledku veejného projednání Konceptu ÚP byly v ásti: • POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ ÚP TEPLICE NAD METUJÍ v tchto bodech splnny: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 11, 13, 14, 15, 16 a v bod 10 splnny ásten: Q5 a Q20 obsaženy v ploše Q100, proto nevyznaovány; • NÁVRH EŠENÍ PODANÝCH P IPOMÍNEK A NÁMITEK ve všech bodech splnno: 1, 2, 3 (proveno – nevymezeno z dvodu záplavového území), 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13 (proveno – krom k. ú. Libná plochy vymezeny), 14 (proveno – krom k. ú. Libná plochy vymezeny), 15, 16, 17 (proveno – nevymezeno z dvodu situování zámru v krajin bez vazby na zastavné území), 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24. ÚP byl dopracován na základ Pokyn pro zpracování ÚP, a to jak ve vcném, tak formálním obsahu, týkajících se textové ásti i grafických píloh. Pi zapracování tchto Pokyn byly jednotlivé úpravy prbžn se zpracovatelem konzultovány, tak aby byly jako celek i v jednotlivých dílích problematikách splnny, a to následujícím zpsobem: 1. ÚSES – byly navráceny místní prvky 36 (U pechodu) a 37 (Lachov) a doplnn chybjící RK H 032. Zárove byly jednotlivé skladebné prvky názvoslovn i poetn ujednoceny, u prvku 14 došlo k plošnému upesnní bez omezení jeho funknosti. Nadregionální biokoridor K 94 B byl upesnn a bylo zdvodnno jeho vedení pi východní hranici ešeného území. 2. Ochrana krajinného rázu – podmínky pro jeho výrazné nenarušení bylo adresn promítnuto do využití požadovaných ploch, stejn tak jako jejich ozelenní. Pro uchování hodnot krajinného rázu byly nkteré plochy zcela vypuštny, nebo byl stanoven písný regulativ pro jejich využití. 3. Upesnní regulativ pro využití jmenovaných ploch bylo adresn uvedeno v jejich využití. 4. Požadavky na úpravy text a jejich odvodnní jsou splnny. 5. Není splnn pouze požadavek na znázornní plošného záboru pro revitalizace (resp. obnovení krajiny), a to pedevším vodních tok na ZPF a PUPFL, které je však uvedeno jako pípustné využití dotených typ ploch. V textové ásti byly upraveny nkteré formulace tak, aby lépe vystihovaly a upesnily koncepní zámry ešitelského týmu s ohledem na aktualizované právní a metodické interpretace pojm agendy územního plánování.

38


II.1.c) Komplexní zdvodnní pijatého ešení a vybrané varianty, vetn vyhodnocení pedpokládaných dsledk tohoto ešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Hranice ešeného území je vedena po hranici území msta (níže uvedených katastrálních území - viz grafická ást), které má celkovou rozlohu 5 604 ha. ÚP msta Teplice nad Metují (i.. ZÚJ 574538) jsou ešeny všechny jeho ásti: • Bohdašín (i.. 16629) název katastru = ÚTJ Bohdašín (i..ÚTJ 766291), • Ddov (i.. 16631) název katastru = ÚTJ Ddov (i..ÚTJ 766313), • Dolní Teplice (i.. 16632) název katastru = ÚTJ Dolní Teplice (i..ÚTJ 766321), • Horní Teplice (i.. 16633) název katastru = ÚTJ Horní Teplice (i..ÚTJ 766330), • Javor (i.. 16634) název katastru = ÚTJ Javor u Teplic nad Metují (i..ÚTJ 766348), • Lachov (i.. 16635) název katastru = ÚTJ Lachov (i..ÚTJ 766356), • Libná (i.. 19267) název katastru = ÚTJ Libná (i..ÚTJ 792675), • Skály (i.. 16637) název katastru = ÚTJ Skály u Teplic nad Metují (i..ÚTJ 766372), • Teplice nad Metují (i.. 16639) název katastru = ÚTJ Teplice nad Metují (i..ÚTJ 766399), • Zdoov (i.. 19266) název katastru = ÚTJ Zdoov (i..ÚTJ 792667). ÚP je zpracován v souladu s platnou legislativou na úseku územního plánování, zejména se zákonem . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon), vyhláškou . 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zpsobu evidence územn plánovací innosti a vyhláškou . 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, vše ve znní pozdjších pedpis. ÚP respektuje limity využití území vycházející z platných právních pedpis, vydaných správních rozhodnutí a vlastností území. Graficky vyjáditelné limity jsou znázornny v Koordinaním výkresu v mítku 1:5000. Vtšina limit i nositel limit využití území je zárove považována za hodnoty území, a to jak pírodní i kulturní, tak i civilizaní. Za civilizaní hodnotu je považováno rovnž ZÚ, a to pedevším plochy bydlení, obanského vybavení, výroby a skladování a veejných prostranství. Závry spoleného jednání k Návrhu ÚP s dotenými orgány, které s nimi byly dohodnuty, shrnul poizovatel ve spolupráci s ureným zastupitelstvem do Zprávy o projednání návrhu ÚP Teplice nad Metují. Požadavky v nm obsažené byly pi úprav Návrhu ÚP pro veejné projednání respektovány. Stejn tak byly respektovány požadavky obsažené ve stanoviscích jednotlivých DO v míe dohodnuté v rámci spoleného jednání s poizovatelem a shrnuté do požadavk na „Úpravy návrhu ÚP Teplice nad Metují po spoleném projednání“.

39


II. 1. c) KOMPLEXNÍ ZDVODNNÍ PIJATÉHO EŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY ešení ÚP Teplice nad Metují, s ohledem na skutenost, že navazuje na projednaný Koncept ÚP, je invariantní. Zdvodnní pijatého ešení je zejmé z následujícího textu. ad I.1.a) VYMEZENÍ ZASTAVNÉHO ÚZEMÍ Pi vymezení ZÚ bylo vycházeno z hranic ZÚ vymezeného samostatným postupem podle § 58 SZ, dohodnutého s orgány ochrany pírody a krajiny, ochrany ZPF a památkové pée a vydaného formou OOP Zastupitelstvem msta Teplice nad Metují 28. 2. 2011. Hranice byla následn doplnna na základ aktuálních údaj katastru nemovitostí a skuteností zjištných przkumem území k 7. 2. 2012. ad I.1.b) ROZVOJ ÚZEMÍ MSTA A OCHRANA A ROZVOJ JEHO HODNOT Msto Teplice nad Metují vzniklo jako osada v podhradí hradu Stmen a první písemná zmínka o nm je z roku 1362 (Dolní Teplice), resp. 1363 (Horní Teplice). Osídlení území však musí být mnohem staršího data, nebo roku 1186 se již objevuje název Metuje jako „Methuya“. Mstem se Teplice stávají až roku 1972. První písemné zmínky o dalších obcích v ešeném území jsou odlišného data než je u Teplic nad Metují, a to: Bohdašín – rok 1256, Ddov – rok 1406, Dolní Teplice – rok 1362, Horní Teplice – rok 1363, Javor – rok 1542, Lachov – rok 1395, Skály – rok 1393. Jednotlivá sídla tak mají rozdílný charakter daný jak jejich polohou, tak historickým vývojem. Základní rozvojová koncepce vychází z nutnosti respektování souasného využití stabilizovaných ploch v území s nezbytným doplnním pro zabezpeení všech potebných funkcí sídel tak, aby byly zabezpeeny územní pedpoklady pro komplexní udržitelný rozvoj a pro další rst potu trvale žijících obyvatel. Pi zpracování ÚP byly vyhodnocovány možnosti lokalizace rozvojových ploch jak z hlediska širších územních vazeb, tak i poteb. ešení v ÚP bylo proveno v rámci pracovních jednání a následn po doplujících konzultacích dopracováno. ešení je koordinováno z hlediska vazeb na území sousedních mst a obcí a respektuje souasné požadavky obyvatel. Plochy pro rozvoj jsou voleny tak, aby veškeré negativní dopady navrhovaného ešení byly minimalizovány. Plochy pro rozvoj jsou navrženy pedevším ve vazb na ZÚ. Využívá se tak možnosti jednoduchého napojení na infrastrukturu ZÚ (bez nutnosti dalších vyvolaných zábor ploch), v nkterých pípadech se navrhovaným ešením rozvojových ploch zlepšují i podmínky v ZÚ. Pro zpracování ÚP byly použity podklady a informace z Przkum a rozbor, vydaných ZÚR KHK a aktualizovaná data z Územn analytických podklad poskytnutá poizovatelem pro zpracování ÚP vetn dalších podklad a informací získaných v prbhu prací. V prbhu tvorby ÚP byly jednotlivé rozvojové zámry odborn posouzeny a vyhodnoceny tak, aby byly minimalizovány stety s limity využití území a jeho hodnotami.

40


P ÍRODNÍ HODNOTY Pírodní hodnoty Teplic nad Metují odrážejí dlouhý geologický a geomorfologický vývoj území, a s tím spojené biotické osídlení krajiny, vetn psobení lovka a jeho aktivit. Zdejší území si i pes dlouhé osídlení uchovalo svoji identitu a hodnoty. Pírodní hodnoty byly pevzaty z poskytnutých ÚAP a doplnny pi zpracování ÚP. Jejich typ a zastoupení v ešeném území pln odráží zachovalost tchto hodnot v území. Z celoevropského pohledu jsou nejvýznamnjšími hodnotami lokality evropské soustavy Natura 2000, a to PO Broumovsko, EVL Metuje a Deví, EVL Adršpašsko – teplické skály. Celostátní význam zde má existence CHKO Broumovsko a NPR Adršpašsko – teplické skály. Nadregionální a regionální význam pak mají další pírodní hodnoty, a to PP Borek, PP Moská transgresse, památný strom, prvky ÚSES, pda I. a II. tídy ochrany, PUPFL, ostatní významné krajinné prvky ze zákona a rozptýlená krajinná zele. Vodní toky mají v území podhorský charakter, který si v pírodní podob uchovaly tém všechny toky, vyjma regulovaných ástí v sídlech nebo napímených drobných vodoteí v zemdlské krajin. Celé území msta leží ve vodním útvaru a CHOPAV Polická pánev. Bližší charakteristiky pírodních hodnot a krajiny ešeného území jsou v ásti ad I.1.e). KULTURNÍ HODNOTY Z nejvýznamnjších památek Teplic nad Metují stojí za zmínku: Barokní kostel sv. Vavince - nechal jej postavit v roce 1724 Jan Straka z Nedabylic - s pvodními nástropními malbami a bohat vyezávaným zaízením. Renesanní Horní zámek, který nechal 1599 zbudovat Václav Bohdanecký z Hodkova - dnes sídlo radnice. Dolní zámek z roku 1664 v ran barokním stylu byl postaven baronem Zikmundem Schmiedlem ze Schmieden. Zahradní ze je zdobena plastikami z Braunovy školy v Kuksu. Od roku 1953 je zde domov dchodc. Poutní kostel Panny Marie Pomocné na Kamenci s devnou poustevnou z let 1754 až 1763 s barokním vybavením. NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY V ešeném území se nacházejí tyto nemovité památky zapsané v Ústedním seznamu kulturních památek (ÚSKP): K.Ú. TEPLICE NAD METUJÍ rejstíkové íslo 22807/6 - 1906 - areál kostela P. Marie Pomocné 1906/1 kostel 1906/2 poustevna 41709/6 - 1907 – areál kostela sv. Vavince 1907/1 kostel 1907/2 sloup s kížem 22221/6 - 1908 – hrad Stmen 31033/6 - 1909 – horní zámek .p. 15 (sídlo MÚ) 17710/6 - 1905 – areál dolního zámku .p. 44 (domov dchodc) 1905/1 zámek .p. 44

41


1905/2 socha Podzim 1905/3 socha Léto 1905/4 park 1905/5 ohradní ze K.Ú. DOLNÍ TEPLICE rejstíkové íslo 32616/6 - 4926 – mlýn .p. 16 K.Ú. SKÁLY U TEPLIC NAD METUJÍ rejstíkové íslo 27573/6 - 1903 – hrad Skály 22623/6 - 1904 – areál zámku Bischofstein 1904/1 zámek .p. 1 1904/2 budova šafáe 1904/3 ohradní ze 1904/4 kamenný blok K.Ú. ZDO OV rejstíkové íslo

40041/6 - 1924 – areál kostela Nejsvtjší Trojice 1924/1 kostel 1924/2 schodišt 1924/3 ohradní ze s bránou a márnicí 45437/6 - 1926 – areál statku .p. 39 1926/1 statek 1926/2 socha sv. Jana Ktitele s Ježíškem 14553/6 - 4927 – dm .p. 147 34431/6 - 1927 - praný

Archeologie Území se nachází na území s archeologickými nálezy. Investor je povinen dle § 22 odst. 2 zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové péi, ve znní pozdjších pedpis, oznámit zámr stavební innosti Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávnné organizaci na doteném území provést archeologický výzkum. Archeologický ústav a organizace jsou povinny uzavít s vlastníkem nemovitosti dohodu o provedení záchranného archeologického výzkumu v rozsahu nutném pro zajištní ochrany a záchrany archeologických památek. ÚP kulturní hodnoty respektuje. Úzkou vazbu mezi kulturními a civilizaními hodnotami lze nalézt v úrovni urbanisticko – architektonické, kdy je teba pi stanovení koncepce pihlédnout i k tmto hodnotám v území (významná stavba nebo soubor, architektonicky cenná stavba, urbanistické hodnoty – viz P + R).

42


CIVILIZA NÍ HODNOTY Základem civilizaních hodnot je ZÚ, využívané pedevším pro následující funkce: Bydlení Vývoj potu trvale obydlených dom ve mst Teplice nad Metují od poátku století, dle SLDB v níže uvedených letech, dokumentuje následující tabulka a grafické vyjádení. Mezi lety 1900 a 2001 docházelo nejprve až do roku 1930 k vzestupu potu trvale obydlených dom, od roku 1930 k trvalému poklesu potu trvale obydlených dom (poet trvale obydlených dom celkov klesl o 591 dom, tj. o 59 %. Do roku 1950 se jedná o domy celkem a od roku 1961 pouze o domy trvale obydlené. V tomto sítání byla ást dom vylenna z domovního fondu k rekreaním úelm a zvláš se zaaly evidovat neobydlené domy.

1900 1910 1921 1930 1950 1970 1980 1991 2001

Rok Teplice nad Metují - poþet domĤ

1008 1018 1046 1098 948 520 474 425 417

Vývoj potu dom ve mst v letech 1900 až 2001 1200

Poet dom

1000 800 600 400 200 0 1900

1910

1921

1930

1950

1970

1982

1991

2001

Rok

Ve mst se dle sítání v roce 2001 nacházelo 684 dom, z toho 417 trvale obydlených. Byt bylo v obci 995, z toho 685 trvale obydleno a 310 neobydleno. Z neobydlených byt 223 sloužilo k rekreaci a 11 bylo obydleno pechodn. K 30. 6. 2005, dle údaj z mstského úadu, bylo ve mst 868 dom, z toho trvale obydleno 379 dom. Poet trvale obydlených byt inil 670, z toho mstských 179. Na ešeném území msta je evidováno 270 objekt vyjmutých z bytového fondu sloužících k rekreaním úelm. Od roku 2001 bylo ve mst postaveno 24 byt.

43


Poet trvale obydlených dom v Teplicích nad Metují je dle údaj SÚ 417. Poet trvale obydlených byt iní 685. Z toho v rodinných domech je 62,2 % byt. Poet trvale obydlených byt v domech postavených do roku 1945 iní 47,3 %, v domech postavených mezi roky 1946-1990 to je 44,5 % a v období let 1991-2001 6,3 %. Podíl neobydlených byt z celkového potu byt je 31,2 %. Poet byt sloužících k rekreaci v neobydlených domech je 223. Podíl dom podle období výstavby na potu trvale obydlených dom ukazuje následující grafické znázornní (dle údaj SÚ). Nejvyšší podíl mají domy postavené do roku 1945, tj. 49 %. Tento údaj poukazuje na znané stáí domovního fondu, a tím i potebu stávající domovní fond opravovat a modernizovat.

Stáí rodinných dom

6%

do roku 1945 49% 45%

období 1946 - 1990 období 1991 - 2001

Kvalitu byt v Teplicích nad Metují dle SLDB 2001 ukazuje následující grafické znázornní. V trvale obydlených bytech je 98,4 % obyvatel (1712 obyvatel) zásobovaných pitnou vodou z vodovodu, plyn zavedený do bytu má 9,4 % obyvatel (163 obyvatel) a na kanalizaci je napojeno 52,4 % obyvatel (911 obyvatel).

Poet obyvatel napojených na infrastrukturu 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

1712

911

163

zásobení pitnou vodou plyn zavedený do bytu napojení na kanalizaci

44


Obanské vybavení Z údaj ÚAP vyplývá pro msto Teplice nad Metují v této oblasti následující: -

dostatená veejná vybavenost – silná stránka, stabilizace trvale žijících obyvatel – slabá stránka.

Msto má dostatené obanské vybavení, obané v malém množství dojíždjí do okolních mst. ÚP stabilizuje souasné obanské vybavení. Pro jeho podporu a rozvoj vymezuje nové plochy obanského vybavení – komerní zaízení malá a stední, tlovýchovná a sportovní zaízení. Zárove umožuje jako pípustné využití s možnou náplní pro služby obanm i v dalších plochách s rozdílným zpsobem využití.

ad I.1.c) URBANISTICKÁ KONCEPCE Jedním ze základních vstup celkové urbanistické koncepce jsou demografické údaje o ešeném území. Vývoj potu obyvatel, dle statistických šetení (Sítání lidu, dom a byt – SLDB) ve výše uvedených letech, ukazuje tabulka a následující grafické vyjádení. Mezi lety 1900 a 2001 vykazuje poet obyvatel trvale klesající tendenci. Mezi tmito lety klesl poet obyvatel o 4288 obyvatel (tj. o 70 %). K nejvtšímu poklesu potu obyvatel (o 2650) došlo vlivem válených událostí mezi lety 1930 a 1950.

1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Rok Teplice nad Metují - poet obyvatel

6128 6154 5475 5206 2556 2447 2379 2136 1906 1840

Poet obyvatel k 30. 6. 2005, dle údaj z Mstského úadu v Teplicích nad Metují, je celkem 1771 obyvatel. Pohyb trvale žijících obyvatel v roce 2004 byl následující: narození – 11, zemelí – 20, pisthovalí – 26, vysthovalí – 31. Migraní saldo bylo v tomto roce záporné (o 14 obyvatel mén). Vývoj potu obyvatel ve mst v letech 1900 až 2001 7000

Poet obyvatel

6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

Rok

Dle údaj SÚ k 30. 6. 2010 bylo evidováno 1763 trvale žijících obyvatel.

45


VKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA Vková struktura obyvatel msta vykazuje nepíznivý stav a ukazuje na pirozené stárnutí populace ve mst. Hodnota indexu mládí je nízká – ve mst žije menší poet obyvatel v pedproduktivním vku (0 – 14 let). Ve mst se mezi lety 1991-2001 snížil podíl osob v pedproduktivním (o 5,5 %) a poproduktivním vku (o 0,8 %) na celkovém potu obyvatel. Poet obyvatel v produktivním vku se ve mst zvýšil o 6,3 procentního bodu. Prmrný vk v obci k 30. 6. 2005 je 41,34 (u muž 46 let a u žen 50 let). I prmrný vk ukazuje na to, že v obci dochází k postupnému pirozenému stárnutí obyvatel. Vk/ Rok

1991 2001

pedproduktivní abs. v%

384 269

produktivní abs. v%

20,1 14,6

1097 1175

57,6 63,9

poproduktivní abs. v%

Index mládí

425 396

90,4 67,9

22,3 21,5

Po et obyvatel podle vku ve mst v letech 1 991 a 2001

2000 l e t 1500 a v y b 1000 o t e o 500 P 0

1991 2001

0 - 14 let

60 a více let

Vková skupina

Z hlediska národnostního složení (podle definitivních výsledk sítání 1. 3. 2001 – SLDB 2001) je celé území msta Teplice nad Metují zcela homogenní oblastí s pevahou eské národnosti (91,1 %). Z celkového potu obyvatel (podle SLDB 2001) se k nkteré z církví hlásí 24 % obyvatel a 64 % obyvatel je bez vyznání, 12 % obyvatel tento údaj neuvedlo (viz následující graf).

Obyvatelstvo podle vyznání k 1.3.2001 Ostatní 0%

Nezjištn o 12%

Církev sl. husitská 2%

eskobr. církev evangel. 1%

Církev ímsko-katolická 21%

Bez vyznání 64%

46


Návrh rozvoje Šetení v sociodemografické oblasti bylo provedeno podrobn v rámci P + R. Z tchto závr bylo vycházeno pi zpracování celkové urbanistické koncepce ÚP se zohlednním aktualizovaných dat z ÚAP poskytnutých poizovatelem v prbhu jeho zpracování. Ze závr ÚAP (SWOT a úkoly pro územní plánování) vyplývá, že základním cílem ÚPD musí být udržení a píprava podmínek pro realizaci vyváženého, kontinuálního a udržitelného rozvoje území – posilování hospodáské a spoleenské soudržnosti pi zabezpeení trvalého souladu všech pírodních, civilizaních a kulturních hodnot. Rozvoj msta, jako historicky stabilní souásti sídelní struktury kraje, se proto pedpokládá pedevším v rámci jednotlivých ZÚ, která jsou lenna na stabilizované plochy s rozdílným zpsobem využití zobrazeným v Hlavním výkrese. Pro dotvoení urbanistické kompozice jednotlivých sídel jsou vymezeny zastavitelné plochy navazující vtšinou na ZÚ. Jejich rozsah a funkní využití vychází z uplatnných zámr na provedení zmn v území se zohlednním jeho hodnot a limit využití. Pedkládaným návrhem urbanistické koncepce se potvrzuje kontinuita návrh ešení v jednotlivých podkladech a dokumentacích, které novému ÚP pedcházely. Dosavadní vývoj ukázal, že se potvrzují základní tendence rozvoje území, a to doplnní zastavitelných ploch pro bydlení, obanské vybavení ve vazb na hodnoty území. Nové plochy bydlení jsou vymezeny v návaznosti na stabilizované plochy s drazem na posílení, identifikaci a intenzifikaci dosud nevyužitých proluk.

VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Pi zpracování koncepce ÚP Teplice nad Metují byly vyhodnocovány možnosti lokalizace rozvojových ploch jak z hlediska širších územních vazeb, tak i poteb msta a pedkladatel zámr na zmny využití území. ešení pijaté v pedkládaném ÚP bylo proveno v rámci pracovních jednání a vychází z dosud platné ÚPD, przkum a rozbor, ze schváleného Zadání a pedevším z projednaného Konceptu ÚP. Vzhledem k poloze ešeného území a jeho ekologickým hodnotám se pedpokládá nárst obyvatel, a tím i poteby rozsáhlejší výstavby, pedevším ve vlastních Teplicích a omezen i v dalších sídlech. V souasné dob všeobecn narstá zájem o stavební parcely. Plochy pro rozvoj jsou voleny tak, aby veškeré negativní dopady navrhovaného ešení byly minimální. Jsou navrženy pedevším v tsné vazb na ZÚ. Využívá se tak možností jednoduchého napojení na stávající infrastrukturu (bez nutnosti dalších vyvolaných zábor ploch), v nkterých pípadech se navrhovaným ešením rozvojových ploch zlepšují i podmínky v ZÚ. Na základ výsledk ady zmínných pracovních jednání a konfrontací v terénu byla celková koncepce ešení i urbanistická koncepce dovedena do uceleného invariantního ešení. • Plochy smíšené obytné – mstské (SM) Z hodnocení urbanistické koncepce vyplývá, že stávající plochy smíšené obytné zástavby mstské jsou soustedny v centrální ásti msta Teplice nad Metují a Dolních Teplic. S ohledem na výhodné územní vazby (vybavenost, doprava) jsou koncepcí územního rozvoje vymezeny zastavitelné plochy pro tento druh zástavby v potebném rozsahu na k.ú. Dolní Teplice a na k.ú. Teplice nad Metují, rovnž s využitím stávajících proluk a vždy v návaznosti na zastavné území. Výrazné a specifické krajinné a pírodní hodnoty

47


souasn s uspokojováním požadavk formujících cíle udržitelného rozvoje daného regionu psobí ke stabilizaci trvale žijících obyvatel. Pro splnní tohoto úkolu jsou v návrhu plánu vytváeny územní podmínky pro vymezení dominantní lokality pro bytovou výstavbu s doplující obanskou vybaveností (plocha smíšená obytná mstská) - Z1, Z3, Z6, Z10, Z13, Z16, Z18, Z111, Z112, Z125. S ohledem na rozsah a urbanistické vazby (forma zástavby, vazby na technickou infrastrukturu, zhodnocení stávajících výrobních staveb) je podmínkou zpracování územních studií pro uvedené lokality. • Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) Struktura osídlení je v rámci msta Teplice nad Metují respektována samostatnými sídelními útvary. Jde o územn stabilizovaná sídla se smíšenou obytnou zástavbou venkovského typu. Pro zajištní její stability se navrhují v optimálním rozsahu nové plochy pro bytovou zástavbu, která navazuje na stávající zástavbu. Jde o doplnní v ástech Bohdašín (Z20), Horní Teplice (Z24, Z26, Z110), Javor (Z32), Lachov (Z33) a Zdoov (Z35, Z36, Z45, Z100, Z113, Z119, Z128, Z130 – Z132). • Plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI) V koncepci ÚP se projevuje skutenost, že se v území vyskytuje i uritý podíl pechodn ubytovaných návštvník. Zájem o ubytování v soukromí narstá v dsledku rozvoje cestovního ruchu. Pesto, že se vhodné lokality pednostn využívají pro objekty trvalého bydlení, jsou v omezeném rozsahu vymezeny plochy i pro rodinnou rekreaci v ástech Ddov (Z51), Dolní Teplice (Z54), Horní Teplice (Z129) a Zdoov (Z70, Z72, Z114 – Z118). • Plochy obanského vybavení – komerní zaízení malá a stední (OM) Pro narstající požadavky a tendence ve vývoji a skladb funkcí obanského vybavení jsou s ohledem na stabilizaci trvale žijících obyvatel a význam cestovního ruchu v pimeném rozsahu vymezeny nové lokality v ástech Javor (Z82), Lachov (Z84) a Teplice nad Metují (Z124). • Plochy obanského vybavení – tlovýchovná a sportovní zaízení (OS) Významný podíl obanského vybavení s funkcí tlovýchovy a sportu mají stávající zaízení. Ta jsou v koncepci msta pln zachována. Vzrstající význam msta (i spoleenský) vyžaduje pedevším rozšíení vhodných území pro zimní sporty v Dolních Teplicích a v Teplicích nad Metují (K9 a K10). • Plochy smíšené výrobní (VS) Plochy výrobní, výrobních služeb a sklad jsou stabilizovány. U areál ne zcela využívaných se poítá s jejich optovným intenzivním využitím pro tuto funkci. Nové plochy jsou dislokovány v zásad v návaznosti na stávající výrobní areály s vazbou na dopravní systémy (silnice, železnice D) – Bohdašín (Z95), Dolní Teplice (Z96, Z97, Z122).

VYMEZENÍ PLOCH P ESTAVBY Základním dvodem pro vymezení ploch pestavby je poteba obnovy nebo optovného využití v souasné dob dožitého stavebního fondu, a to k ad zpsob nového využití území (smíšené obytné venkovské, obanského vybavení – komerní zaízení malá a stední, veejná prostranství, silniní doprava) ke zkvalitnní životního prostedí msta. 48


VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELEN ÚP zachovává souasné plochy zelen v sídlech a nov vymezuje plochu v k.ú. Teplice nad Metují a dále umožuje zele vysazovat v rozvojových plochách a plochách pestavby tém všech zpsob využití. Dvodem tohoto pístupu je pedevším ráz sídel s dochovanou sídelní zelení jak na veejných prostranstvích, tak v soukromých zahradách. VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE PROV ENÍ ZMN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ, A DÁLE STANOVENÍ LHTY PRO PO ÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE, JEJÍ SCHVÁLENÍ PO IZOVATELEM A VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMN PLÁNOVACÍ INNOSTI ÚP na základ terénních przkum a rozbor a probhlých jednání navrhuje pro plochy Z16 a Z18, Z111, Z112, Z125, Z127, R5, R6 jako podmínku jejich využití provení zmn pro rozhodnutí územními studiemi. Zárove navrhl tyto studie zpracovat do 12 let od vydání nového ÚP, pouze pro plochu Z13 navrhuje lhtu 5 let. Pedevším s ohledem na souasné limity využití území a jeho hodnoty se doporuuje, aby územní studie ešily pedevším: - uspoádání pozemk s rozdílným zpsobem využití v píslušných plochách, - dopravní systém území a jeho napojení na organismus msta vetn dopravy v klidu (parkovišt) a nemotorové dopravy, - možnosti peložení a doplnní sítí technické infrastruktury umožující optimální využití plochy pro navrhované funkce, - koordinaci navrhovaných funkcí s požadavky ochrany pírody a krajiny, - požadavky na ochranu ZPF, pírodních, kulturních a civilizaních hodnot, - urení hranice zástavby a návrh podmínek prostorového uspoádání staveb. ad I.1.d) KONCEPCE VEEJNÉ INFRASTRUKTURY ad I.1.d.1) DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ad I.1.d.1.1) SILNI NÍ DOPRAVA Silniní sí Základní komunikaní systém území je tvoen sítí silnic III. tídy, které napojují toto území v širších vazbách na sí silnic II. tídy. Jsou to silnice: III/30110 (Chvale – Teplice nad Metují – eská Metuje) – je významnou silniní osou území zajišující dopravní vazby v západním smru na Chvale a dále po silnici II/301 na Trutnov a v jižním smru na eskou Metuji a návazn po silnici II/301 na Polici nad Metují. Silnice je ve své trase v podstat stabilizována a pedpokládají se pouze úpravy jejího šíkového uspoádání. Jedinou navrhovanou peložkou je úprava trasy na jižním okraji centra, kde je její trasa napímena, což odstrauje souasné nevhodné smrové zalomení silnice. Problematika zatížení silnice v období letní rekreaní sezóny cyklistickou dopravou ve smru na Adršpach je ešena návrhem nové cyklotrasy zcela mimo trasu silnice.

49


III/30111 (III/30110 – Zdoov – st. hranice) – je koncovou silnicí III. tídy zajišující pedevším dopravní obsluhu Zdoova. Silnice je ukonena v prostoru státní hranice, kde na ni navazuje turistický hraniní pechod. Omezené smrové a šíkové parametry vyplývají z nižšího dopravního významu silnice. Silnice je ve své trase pln stabilizována. III/30112 (Zdoov – Libná – st. hranice) – je opt koncovou silnicí ukonenou v prostoru státní hranice a zpístupující pouze osadu Libná. Silnice je ve velmi špatném stavu odpovídajícímu spíše špatné úelové komunikaci a její zaazení mezi silnice III. tídy je pouze administrativní. Z tohoto dvodu je navrhován úsek od osady Libná po státní hranici k vyazení ze silniní sít a k zaazení do sít místních komunikací. Úsek od hranice zástavby Zdoova po osadu Libná je nezbytné zcela rekonstruovat. Vzhledem k velmi nízkému dopravnímu zatížení je pln dostaující její šíkové uspoádání v kategorii jednopruhové obousmrné komunikace s výhybnami. III/30113 (III/30110 – Horní Teplice) – je další koncovou silnicí III. tídy zpístupující zástavbu Horní Teplice. Tato je ukonena asi po 1,5 km a dále pokrauje již jako místní komunikace. Její parametry opt vyplývají z jejího dopravního významu a její šíkové uspoádání se zmenšuje se vzrstající vzdáleností od Teplic nad Metují. Silnice je ve své trase pln stabilizována. III/30114 (Teplice nad Metují – Skály) – je od Teplic nad Metují vedena v pomrn znaném stoupání s adou smrových oblouk minimálních polomr do prostoru osady Skály, kde je jako silnice III. tídy ukonena. Na ni pak navazuje místní komunikace napojující se na silnici II/301 v prostoru Solovického Dvora. Omezené šíkové uspoádání opt vyplývá z minimálního dopravního významu, a tak silnice je ve své trase pln stabilizována. III/3023 (Dolní Teplice – Bohdašín – Mezimstí) – je pomrn významnou silnicí umožující dopravní vazby ve smru na Mezimstí a Broumov. Zárove s tím umožuje i napojení turisticky atraktivního území od hraniního pechodu Starostín – Golinsk. Za problematické lze považovat pedevším její vedení v prostoru Dolní Teplice od pipojení silnice III/30322 po její napojení na silnici III/30110 s podjezdem železniní trat . 026 a úrovovým kížením železniní trat . 047. V úseku od železniního podjezdu po napojení na silnici III/30110 je nezbytná její rekonstrukce. V úrovni územní rezervy je pak pedpokládáno i smrové zlepšení jejího souasného vedení. Díve pedpokládaná zásadní peložka této silnice v prostoru kížení železniních tratí se jeví vzhledem k dopravnímu významu silnice jako investice neúmrného rozsahu. III/30322 (Dolní Teplice – Bukovice II/303) – je hlavní pístupovou silnicí do území od Police nad Metují s pímou vazbou na silnici II/303 na Náchod. Parametry silnice jsou ásten sníženy v úseku stoupání v Lachov, ale jinak je vedena v pomrn odpovídajících parametrech a je ve své trase stabilizována. Základním podkladem pro stanovení intenzit dopravy je celostátní sítání dopravy provedené editelstvím silnic a dálnic Praha z roku 2000. Jedinými údaji jsou údaje ze silnice III/30110, a to z úseku 5-3550, tedy mezi Teplicemi nad Metují a Chvaleí, kde inilo dopravní zatížení 1152 vozidel za prmrný den roku a ze silnice III/30322, kde dopravní zatížení inilo 1403 (úsek 5-6690) vozidel. Na ostatních silnicích nebyly intenzity dopravy sítány. Lze pouze odhadovat, že významnjších intenzit je dosahováno ješt na silnici III/3023, které mohou být srovnatelné, tedy v rozsahu 1000 – 1500 vozidel. U silnice III/30110 smrem na eskou Metuji intenzita dopravy se pravdpodobn pohybuje pod hranicí 1000 vozidel. Na ostatních silnicích je dopravní zatížení minimální. S intenzitami dopravy souvisí i uvažovaná výhledová kategorie silnic, která by mla být uvažována jako S 7,5/50. U silnic, kde se nepedpokládá dopravní zatížení pesahující 1000 vozidel za prmrný den roku, je možná i kategorie S 6,5/50. Pro dílí zlepšení jak propustnosti území, tak pro snížení imisní zátže z dopravy, navrhuje ÚP dílí zlepšení. Ve stávajících trasách se jedná pouze o provádní úprav jejich

50


šíkového uspoádání na výhledové kategorie S 7,5/50, resp. S 6,5/50. ÚP zárove uvažuje s peložkou silnice III/30110 v centrální ásti Teplic nad Metují. V rámci územní rezervy je pak vymezena úprava smrového vedení silnice III/3023. Tato dílí zlepšení by mla pispt k plynulosti prjezdu pedevším zastavným územím, a tím i snížit množství imisí, resp. pízemního ozónu. Tyto zámry nejsou v rozporu s krajskou koncepcí reprezentovanou GSD KHK (ervenec 2011).

Sí místních a ostatních komunikací ZÚ je tém výhradn vázáno na vedení silnic III. tídy, na které jsou pipojeny obslužné komunikace, které jsou vysloven pístupového charakteru. Tyto komunikace mají dopravní význam pedevším pro zpístupnní jednotlivých objekt. Na jejich dopravním významu jsou závislé i jejich souasné parametry. S klesajícím dopravním významem se zmenšuje i jejich šíkové uspoádání, a to až na jednopruhové obousmrné komunikace. Mimo zastavné území jsou vedeny pouze komunikace pevážn zemdlského charakteru. Stávající obslužné komunikace jsou v území pln stabilizovány a nov navrhované vždy souvisejí pedevším se zpístupnním nových rozvojových ploch zástavby. Výhledové kategorie obslužných komunikací musí být v souladu s navrženým komunikaním systémem msta. Obslužné obousmrné dvoupruhové místní komunikace je nutno v návrhu uvažovat v základní kategorii MO 8 a v kategorii MO 5 pro jednopruhové komunikace s délkovým omezením 80-100 metr, popípad z kategorií z nich odvozených. Mimo urbanizované území sídel s výhybnami.

je pln postaující šíková kategorie MOK 4

Odstavná a parkovací stání Nároky na odstavování vozidel jsou vzhledem k typu zástavby zásadn uspokojovány v rámci vlastních ploch i objekt. Krom toho jsou v území situovány menší lokality adových garáží. Vtší parkovací kapacity jsou soustedny pouze do prostoru námstí v Teplicích nad Metují, u koupališt a nástupního prostoru do Teplických skal Stemenského podhradí. Pro pokrytí zvýšeného zájmu o parkovací plochy v ásti Skály je zde vymezena samostatná zastavitelná plocha dopravní infrastruktury silniní (parkovišt) s cílem zamezení nepovolenému parkování ve volné krajin v cenném území CHKO. Ostatní parkovací možnosti jsou soustedny pouze pi jednotlivých objektech vybavenosti a dále jsou v omezené míe soustedny v centrech jednotlivých ástí msta. Pro ostatní poteby krátkodobého parkování obyvatel jsou využívány pímo obslužné místní komunikace. Odstavná stání u stávající zástavby jsou uspokojována zásadn v rámci vlastních ploch nebo vlastních objekt. Stejn tak i parkovací nároky jednotlivých podnik a zaízení. Nároky na odstavování vozidel jsou vzhledem k typu zástavby zásadn uspokojovány v rámci vlastních ploch i objekt.

Hromadná doprava Hromadná doprava je krom železniní dopravy výhradn zajišována autobusovými spoji se zastávkami rozmístnými pi silnicích III. tídy. Svými docházkovými vzdálenostmi sice pln nepokrývají zastavné území msta, ale jejich rozmístní lze považovat za odpovídající vzhledem k terénním možnostem. U autobusové dopravy se nepedpokládá její rozvoj. Vedení linek a rozmístní zastávek zatím odpovídá souasným potebám.

51


Ochranná pásma V území jsou respektována ochranná pásma silnic III. tídy mimo souvisle zastavné území, která podle zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znní, dosahují vzdálenosti 15 metr od osy vozovky. Doprovodná zaízení silniní dopravy erpací stanice pohonných hmot i jiná doprovodná dopravní zaízení se v ešeném území nevyskytují a ani se nepedpokládá jejich situování v tomto území. ad I.1.d.1.2) ŽELEZNI NÍ DOPRAVA V území je železniní doprava zastoupena celostátní železniní tratí . 026 Náchod – Mezimstí – Polsko s železniní stanicí Teplice nad Metují a se zastávkami Ddov a Bohdašín a regionální tratí . 047 Teplice nad Metují – Trutnov se zastávkami Teplice nad Metují-zastávka a Teplice nad Metují-Skály. U železniních tratí se nepedpokládají peložky nebo jiné zmny, které by pesahovaly stávající pozemky D. U železniní trat . 47 se pedpokládá zízení nové zastávky, a to v prostoru Bunice. Vhodné umístní zastávky je však za hranicí mimo správního území msta, a to na území obce Adršpach. Ochranná pásma V území je respektováno ochranné pásmo železniní trat, které podle Zákona . 266/1994 Sb. zasahuje do vzdálenosti 60 metr od osy krajní koleje. ad I.1.d.1.3) JINÉ DRUHY DOPRAVY Územím je vedena velmi hustá sí znaených pších turistických tras. Pší trasy v ešeném území jsou pevážn turistického a rekreaního charakteru. Územím je vzhledem k turistické atraktivit vedeno znané množství znaených turistických tras, a to zejména do prostoru Adršpašsko-teplických skal. Územím dále procházejí znaené cyklotrasy, a to . 4020 (Adršpach – Zdoov) a 4036 (kolem Adšpašsko-teplických skal). Pro cykloturistiku je využíváno jak pších tras, tak i mén dopravn zatížených úelových i místních obslužných komunikací. Jejich vedení lze považovat za stabilizované. Nov byla vybudována cyklostezka nahrazující vedení cyklotrasy po silnici III/30110 ve smru na Adršpach, a to po pravém behu eky Metuje od Skalního Mlýna (kde navazuje na cyklostezku vedoucí od železniní stanice v Dolním Adršpachu) až do Teplic nad Metují, kde navazuje na ulici Nerudovu. Jako nová cyklotrasa je navrhováno nové propojení z Horních Teplic po stávající zemdlské cest do prostoru Bunice, kde navazuje na stávající cyklotrasy. Nemotorovou dopravu je teba v ešeném území stabilizovat a dále rozvíjet s ohledem na pírodní hodnoty mezinárodního významu a blízkost píhraniního regionu Polska.

52


ad I.1.d.2) TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ad I.1.d.2.1) ZÁSOBOVÁNÍ VODOU ešené území se nachází ve významné vodohospodáské oblasti „Chránná oblast pirozené akumulace vod“ Polická pánev. Zdroje vody mají nadregionální význam, jsou souástí VSV , která propojuje ásti okres Náchod, Hradec Králové, Pardubice a Chrudim. Historický vývoj PKP: Hydrogeologickými pomry v Polické kídové pánvi se zabývali odborníci již od roku 1930. Termín „Polická kídová pánev“ zavedl do geologické a hydrogeologické literatury profesor Ota Hynie. Podzemní vodu je možno tžit z artézských vrt, ale i z velmi vydatných pirozených vývr. Nejvydatnjší zdroje vody se nacházejí v Dolních Teplicích. O vydatnosti podzemních zdroj PKP od maximálních prognóz od zaátk przkumných prací až po dnešek se vedly velké spory. Byla proto zpracována v roce 1993 úvodní etapa „Optimalizace využívání a ochrany podzemních vod – Polická pánev – doc. RNDr. Krásný J., CSc“. Tato studie byla doplnna a upesnna v rámci II. etapy v dubnu 1995. Souasn vznikl Plán pée o chránnou oblast Broumovsko na období 2001 – 2012, zpracovaný Správou CHKO Police nad Metují. Zde na základ výsledk studie Optimalizace Správa CHKO uvádí souhlas s omezenjším režimem využitelného množství podzemních vod v PKP. PKP je rozdlena do tí systém, z nichž zejména severní zvodnný se týká Teplic nad Metují. Uvádíme výsledné hodnoty: Severní zvodnný systém …………………………………136 – 136 l/s Metujský zvodnný subsystém ……………………………120 – 140 l/s Suchdolský zvodnný subsystém ………………………… 70 - 80 l/s Celkem ……………………………………………………….326 – 356 l/s Teplice nad Metují jsou souástí skupinového vodovodu (SV) Teplice nad Metují – Mezimstí – Broumov. Z ásti Teplice nad Metují jsou zásobeny ze zdroj Teplic Bohdašín, Nový Dvr, Stemenské Podhradí a Lachov. Zdoov má vlastní zdroj vody a je souástí vodárenské skupiny Horní a Dolní Adršpach. Ddov a Javor je zásobován z eské Metuje. Individuální zásobování je v místních ástech Bunice, Libná a Skály. Popis zásobování pitnou vodou Vodovodní sí Teplic nad Metují je rozdlena na ti tlaková pásma. I. II. III.

tlakové pásmo zásobuje Dolní Teplice pod tlakem vodojemu 2 x 250 m3 s kótami 517,60 / 520,80 m n. m. Vodojem je plnn pes vodojem III. tlakového pásma 3000 m3. tlakové pásmo je zásobeno ze zdroje Kamenec s vodojemem 160 m3 s kótami 553,90 / 556,10 m n. m. tlakové pásmo zásobuje Horní Teplice pod tlakem vodojemu 3 000 m3 s kótami 569,00 / 572,50 m n. m.

53


Pehled zdroj vody Teplice nad Metují Dle rozhodnutí Mstského úadu Broumov, odboru životního prostedí ze dne 22. bezna 2004, pod .j. 1622/2004/OŽP-Vod-Sl-P je stanoveno povolení k odbru podzemních vod z jímacích zaízení vrt VS 13, VS 15 s dobou povoleného nakládání do 31. prosince 2014 takto: VS 13 prmrn 20 l/s, maximáln 26 l/s, max. 69 638 m3/msíc, 80 000 m3/rok VS 15 -„21 l/s, -„, -„- 66 960 -„, 400 000 -„Dle rozhodnutí Mstského úadu Broumov, odbor životního prostedí, ze dne 30. ledna 2004, pod .j. 835/2003/OŽP-Vod-Sl-P/VS 5 je vydáno povolení k nakládání s podzemními vodami z jímavého objektu VS 5 takto: VS 5 prmrn 66 l/s, maximáln 85 l/s, 227 664 m3/msíc, 2 081 376 m3/rok, s dobou povoleného nakládání do 31. prosince 2014. Na zdroje jsou stanovena ochranná pásma I. stupn (VS 15, VS 13), VS 5 a zdroj Sokol (32 – 50 l/s, v souasnosti není využíván) mají ochranné pásmo II. stupn. Zdroj vody Kamenec (18b,18c) má celkovou vydatnost 2,2 – 2,6 l/s s rozhodnutím u 18b .j. 6858/2004/OŽP-Vod-Sl-P z roku 2004 a u 18c .j. 12185/2000/ŽP-Ve-Pak z roku 2000, ob s platností do 31. 12. 2010. Dále je zdroj v OP PKP. Z tohoto zdroje je též zásobena vodou ást Stemenského Podhradí, ostatní obyvatelé jsou zásobováni ze 7 studní. V Teplicích nad Metují žije 1 459 obyvatel, z toho je zásobováno pitnou vodou z veejného vodovodu 1 379 obyvatel, navíc je zásobeno 830 rekreant.

Požární ochrana Pro uvažovanou zástavbu (všechny lokality) bude zajištno zásobování požární vodou dle SN 73 0873 Požární bezpenost staveb – zásobování vodou a SN 73 6639 – Zdroje požární vody a píjezdové komunikace pro požární vozidla v souladu s vyhláškou . 23/2008 Sb. Potebné množství pro zásobování obyvatel lze dodat ze stávajícího vodovodu v potebném množství a vyhovujícím tlaku. Požární voda je zajištna pomocí požárních hydrant osazených na vodovodní síti a dále lze využít jako zdroj požární vody místních vodních tok a ploch. Závazným podkladem pro zpracování ÚP je PRVK Kk, ze kterého byly vstupní informace erpány. Návrh rozvoje území Teplice nad Metují Uvažovaná zástavba v severním sektoru centra Teplic nad Metují bude napojena na stávající vodovod z adu DN 160 mm vedeného severn školy novým adem minimáln profilu DN 110 mm. Vodovodní sí v sídlišti bude též DN 110 mm vedlejší ady DN 90 mm, v rámci možné zástavby zaokruhovaná. Pes prostor severního sektoru nad kostelem je veden hlavní zásobní ad DN 160 mm, který bude nutné respektovat vetn ochranných 54


pásem, nebo bude peložen mimo uvažovanou plochu zástavby. Rozhodnutí bude upesnno až dle podklad následné projektové dokumentace. Další lokality severn trati D budou napojeny na stávající vodovodní systém pomocí nových vedlejších ad. Na Kamenci jižn od tábora bude realizován vedlejší ad ze stávajícího DN 100 mm, který je veden na Stemenské Podhradí. Další lokality lze napojit na tento ad pípojkami. V centru Teplic nad Metují lze navrhované lokality napojit pípojkami na stávající vodovodní sí. Pouze jedna navrhovaná lokalita se nachází v míst stávající štoly s vrty T1, T2, T4, odkud je odebírána voda a erpána výtlanými ady DN 2 x 150 mm do závodu GENERAL BOTTLERS CR, s.r.o. V Horních Teplicích lze uvažované doplnní zástavby napojit na místní vodovodní sí. Zástavba v prostoru Ranní strana bude zásobena prodloužením stávajícího adu DN 90 mm do místa budoucích odboujících pípojek pro uvažované objekty. Zástavba jižn od tábora (západn nad zámkem) bude napojena na vodovodní sí z adu DN 100 mm vedeného na Stemenské Podhradí. Zámry z centra msta lze pipojit na vodovodní sí pípojkami. Bohdašín je napojen na vodovodní sí z vodojemu Dolní Teplice hlavním zásobním adem DN 200 mm, vodovodní sí v Bohdašín je DN 80 mm. Nová zástavba bude napojena na stávající vodovodní ady pípojkami, nebo ásteným prodloužením stávajícího adu. Výrobní areál bude mít vlastní pípojku ze sít ásti Teplice nad Metují - Bohdašín. Bunice – ást u Teplic nad Metují. V této ásti je zásobování pitnou vodou individuální z vlastních zdroj a zstává nadále. Dolní Teplice. Lokality v Dolních Teplicích lze napojit pípojkami na stávající ad DN 100 mm, vedený do OV. Lokality na Zátiší budou zásobovány pitnou vodou individuáln. Lachov je zásobován z adu DN 600 mm, jihovýchodn od obce odbouje ad do obce DN 110 mm, tlak je ovlivován vodojemem 2 x 1500 m3 (569,00/572,50 m n. m.). Pro navrhované plochy zástavby bude prodloužena stávající vodovodní sí. Libná má zásobování vodou individuální. Tento stav bude zachován i nadále. Nový Dvr – má vodovod, který odebírá vodu z II. tlakového pásma vodovodní sít Teplic nad Metují. Novou plochu lze napojit pípojkou na stávající sí. Skály – ást u Teplic nad Metují, nejsou napojeny na veejný vodovod, zdrojem jsou 4 domovní studny. Zásobení vodou bude individuální. Stemenské Podhradí - je napojeno na vodovod Teplice nad Metují pod tlakem vodojemu Kamenec 160 m3 (553,9 m n. m.). Zdoov je zásobován z vlastního zdroje vrtu VS 2. Rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami vydal Mstský úad Broumov, odbor životního prostedí dne 15. prosince 2003 pod .j. 518(645)/2003/ŽP-Vod-Sl-M s odbry prmrn 3,4 l/s, maximáln 5 l/s, msín max. 7 500 m3, ron max. 50 000 m3, se stanoveným ochranným pásmem I. stupn. Ve Zdoov je zásobeno 156 obyvatel a rekreant 196. Na vrtu je provedena erpací stanice, odtud je voda erpána do obce a následn do vodojemu 250 m3 (589,00 m n. m.). Pro novou zástavbu bude vodovodní sí doplnna o další vedlejší ad, v severní ásti prodloužit ad DN 50 k nové zástavb. Ddov a Javor - ást u Teplic nad Metují - jsou zásobovány pitnou vodou z vodovodu eská Metuje pouze z 10 %. Jímacím objektem je vrt NVS-9 o prmrné vydatnosti 5 l/s, maximální 8,5 l/s, 4 500 m3/ms., 50 000 m3/rok.

55


Jímací objekt vrt NVS-9 je situován pi jihovýchodním okraji obce Ddov a je jediným zdrojem samostatného vodovodu pro eskou Metuji. Vrt byl realizován v roce 1973, je hluboký 158 m. Jako náhradní zdroj v pípad poteby je možné využít blízký vrt VS-9, situovaný na levém behu v niv Metuje, cca 200 m jihozápadn od vrtu NVS-9. Pro novou zástavbu budou realizovány vedlejší ady stávající vodovodní sít. General Bottlers R, s.r.o., má vlastní zdroje vody ze štoly, kde jsou provedeny vrty T1, T2, T4, na které bylo vydáno rozhodnutí .j. 1566/99/Vod-Vt-R z roku 1999 se stupnm OP I.,II. a s platností do 31. 12. 2009. Do systému je též napojen vrt V – 5. Povolený maximální odbr 13 l/s, 704 m3/ms., 253 080 m3/rok. Pehled vodojem Teplice nad Metují – 2 x 1 500 m3, 569,00 / 572,50 m n. m. Vdj Dolní Teplice - 2 x

250 m3 , 517,60 / 520,80 m n. m.

Vdj. Kamenec

150 m3 , 556,10 / 553,90 m n. m.

-

Zdoov

250 m3 , 589,00 m n. m.

Ddov

150 m3 , 496,70 m n. m. (je souástí vodovodu eská Metuje)

Nový Dvr

50 m3 , 547,00 m n. m.

Množství vody pro stávající i výhledový poet vodou zásobených obyvatel vetn technické a obanské vybavenosti, prmyslu, rekreant a sezónních údobí (léto – zima) je dostaující s vysokou více jak 100 % zabezpeeností. Objem akumulované vody ve vodojemech zabezpeuje pokrytí minimáln 60 % maximální denní poteby vody, až na Ddov, odkud je zásobována eská Metuje, uvažuje se s rozšíením stávajícího vodojemu o další komoru. Souasný stav vodovodních ad odpovídá platným normám po stránce technického uspoádání, možností manipulace na síti, vnitních prmr potrubí a zajištní požárního odbru. ešené území se nachází v CHOPAV Polická pánev, CHKO Broumovsko, hydrogeologicky spadá do Hydrogeologického rajonu 411 Polická pánev. Dále celé území je v ochranných pásmech druhého stupn vnjší zlomové (2Bz) a vnjší širší (2Bš), vydané Okresním úadem – referát životního prostedí a zemdlství v Náchod pod .j. 736/91/Vod-Z. ze dne 5. 2. 1991. Pro trvalé zásobování podzemních kolektor srážkovou vodou je jednou z podmínek pro nové plochy zadržování srážkových vod ped svedením do kanalizace a vodního toku v dané ploše nebo na pilehlých pozemcích. Tato voda mže být svedena do vsaku nebo shromažována v podzemních retardaních nádržích a optovn na pozemku využita (Stavebnictví . 02/12, str.54 -57). Ochranná pásma Ochranná pásma vodovodních ad a kanalizaních stok dle zákona . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu a o zmn nkterých zákon, vymezené vodorovnou vzdáleností od vnjšího líce stny potrubí do prmru 500 mm vetn 1,5 m, nad prmr 500 mm 2,5 m.

56


ad I.1.d.2.2) ZNEŠKOD OVÁNÍ ODPADNÍCH VOD Popis stávajícího stavu Teplice nad Metují mají vybudovanou gravitaní oddílnou splaškovou kanalizaci, která je zakonena na OV Teplice nad Metují. Do roku 1983 bylo odkanalizování msta zajištno pouze jednotlivými kanalizaními stokami se zaústním do eky Metuje a Teplického potoka. V letech 1983 – 1989 byla vybudována nová oddílná kanalizace a mstská istírna odpadních vod, která byla uvedena do provozu v roce 1994. Pvodní kanalizace zstala v provozu jako kanalizace dešová. Na kanalizaci je napojeno 1350 trvale bydlících obyvatel a 830 rekreant. Vlastníkem a provozovatelem kanalizace je spolenost Vodovody a kanalizace Náchod, a.s. U OV se po rekonstrukci v roce 1999 zefektivnil istící proces, zlepšilo pracovní prostedí, zjednodušila kontrola provozu a umožnila variabilnost a schopnost OV pizpsobit se natékajícímu množství odpadních vod a zneištní v nich. Nátok na OV je uzpsoben tak, že v pípad nutnosti odstavení biologické ásti OV je možné odpadní vody ped jejich vypuštním do potrubí obtoku OV mechanicky pedistit. Vyištné odpadní vody jsou vypouštny do významného vodního toku Metuje. Základní projektované údaje OV (dle Kanalizaního ádu) EO pi 54 mg BSK5/osobu.den ………………………………………….2 600 (možno i více) Qd – prmrný prtok …………………………………………………….. 997 m3/den = 11,5 l/s Qmax – maximální prtok ……………………………………………………..21,15 l/s BSK5 – koncentrace na pítoku ……………………………………………140 mg/l istící úinek ………………………………………………………………….93 % Referát ŽP Okresního úadu v Náchod vydal dne 3. 1. 2001 rozhodnutí .j. 9809/00/ŽP-Fi-P, kterým udlil spolenosti VaK Náchod, a.s., povolení k nakládání s vodami – vypouštní odpadních vod do vod povrchových, a to z mstské istírny odpadních vod v Teplicích nad Metují do vodního toku Metuje v . km 66,6, íslo hydrologického poadí 1 – 01 – 03 – 011, íslo hydrogeologického rajónu 411, který je ve správ Povodí Labe, s.p., Hradec Králové. Množství vypouštných odpadních vod 20 l/s, 997 m3/den, 350 tis. m3 /rok (tyto hodnoty dle PRVK Kk by mly vyhovovat do roku 2015). Uvedené rozhodnutí je platné do 31. prosince 2007. Pi kolaudaci OV bylo stanoveno ochranné pásmo vzdálenosti 100 m od vnjšího okraje OV. Stemenské Podhradí – má vybudovanou jednotnou kanalizaci. Kanalizace je zaústna do OV Stemenské Podhradí, vlastníkem je msto Teplice nad Metují, provozovatelem spolenost Vodovody a kanalizace Náchod, a.s. Na kanalizaci je napojeno 12 trvale bydlících obyvatel a rekreanti, odborné uilišt, místní restaurace a ubytovací zaízení. Kanalizace byla postavena v letech 1993 – 1995. V roce 1996 byla uvedena do provozu. Ostatní obyvatelé zneškodují odpadní vody v septicích nebo v jímkách na vybírání. OV Stemenské Podhradí je mechanicko – biologického typu s aktivaní nádrží s dlouhodobou hydropneumatickou aktivací a úplnou stabilizací kalu vetn uskladovací nádrže na kal (ten je odvážen k likvidaci na OV Teplice nad Metují).

57


Množství odpadních vod dle vydaného povolení k vypouštní odpadních vod .j. 9810/ŽP-Fi-P ze dne 3. 1. 2001 (bylo platné do 31. prosince 2007) je 4 l/s, 65 m3/den, 20 tis. m3/rok. ásti Teplic nad Metují - Bohdašín, Lachov, Zdoov, Ddov, Javor, Nový Dvr a Skály nemají vybudovanou kanalizaní sí, když tak jen kratší úseky kanalizace dešové. Odpadní vody jsou jímány v bezodtokých jímkách, septicích a nov v menší míe v domovních mikroistírnách. Kaly jsou vyváženy k likvidaci na OV Teplice nad Metují.

Návrh zneškodování odpadních vod V Teplicích nad Metují dle zpracovaného PRVK Kk je navrhována prohlídka stávající kanalizaní sít pro možnost dalšího napojení koncepního ešení rozvoje msta. Dále je navrhováno rozšíení kanalizaní sít do míst, kde doposud není provedena, a možnosti pipojení navrhovaných nových lokalit zástavby, podnikatelských aktivit, technického a obanského vybavení apod. Nynjší stav kanalizaní sít a kapacita OV vyhoví i dalšímu rozvoji msta. Uvažovaná nová zástavba v prostoru severního sektoru centra bude napojena na kanalizaní sí msta novou splaškovou stokou na stoku A u železniního podjezdu. Dešové vody budou odvádny zvláš, na toto sídlišt bude nutné zpracovat samostatnou urbanistickou studii vetn technické infrastruktury. Zástavba jižn od tábora (západn nad zámkem) bude napojena na kanalizaci v prostoru sídlišt. Napojení východním smrem pes areál zámku je možné provést, ale vzhledem k obtížné technické náronosti (svah) a narušení prostoru ásti areálu zámku bude velmi nároné na realizaci. Pro Horní Teplice je pipravena dokumentace prodloužení stávající splaškové kanalizace až k hranici lokality Ranní strana. Novou zástavbu bude možné na tuto kanalizaci napojit. Dolní Teplice – bude možné napojit na hlavní kanalizaní stoku pípojkami, nebo prodloužením stávajících vedlejších stok. Uvažovaná zástavba v Zátiší bude zneškodovat odpadní vody individuáln v jímkách na vyvážení. V ásti Teplic nad Metují - Zdoov vzhledem k rozptýlené zástavb není ekonomicky výhodné budovat soustavnou kanalizaní sí a centrální OV. V PRVK Kk je navrhováno realizovat 1 lokální biologickou OV pro cca 80 obyvatel, a to pro stední ást obce se soustednou zástavbou. Vyištné odpadní vody zaústit do Zdoovského potoka, dešové vody odvádt zvláš též do místní vodotee. Ostatní obyvatelé budou zneškodovat odpadní vody individuáln v nepropustných jímkách na vyvážení, ve stávajících septicích doplnnými zemními filtry tak, aby vyhovly SN 75 0905, dále výstupní parametry vyištných odpadních vod musí splovat naízení vlády . 61/2003 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty pípustného stupn zneištní vod. Kaly budou odváženy k likvidaci na OV Teplice nad Metují. ÚP umožuje umístní OV a kanalizace na území Zdoova v rozsahu pípustného využití všech ploch v rámci základních podmínek pro využití ploch s rozdílným zpsobem využití. Tato možnost platí mj. i pro ostatní území msta. Ostatní ásti – Bohdašín, Ddov, Javor, Lachov, Skály a Libná budou zneškodovat odpadní vody i nadále individuáln v jímkách na vybírání, septicích doplnných zemními filtry, nebo domovními mikroistírnami, kaly budou vyváženy na OV Teplice nad Metují. Dle vyjádení zástupce CHKO Broumovsko v Polici nad Metují lze uvažovat i o možnosti vypouštní vyištných odpadních vod do podmoku, a to tam kde není pro vypouštní vyištných odpadních vod dostaten vodný tok.

58


Ochranná pásma Ochranná pásma vodovodních ad a kanalizaních stok dle zákona . 254/2001 Sb., o vodách a zákona . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu a o zmn nkterých zákon, oba ve znní pozdjších pedpis, jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnjšího líce stny potrubí do prmru 500 mm vetn 1,5 m nad prmr 500 mm 2,5 m. ad I.1.d.2.3) ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování ešeného území elektrickou energií je realizováno z TR 110/35 kV – Police nad Metují z vedení VN 420, 325, a z vedení VN 551 výkonov zajištného z TR 110/35 kV ervený Kostelec. V pípad mimoádné zásobovací situace z propojeného systému VN napojeného na TR ervený Kostelec a omezen z TR Poíí u Trutnova. Rozvod systému 35 kV je v celém rozsahu proveden nadzemním vedením. Pedmtné území zahrnuje devt sídelních ástí s rozdílným charakterem odbru el. energie. V souasné dob se podílí na zásobování elektrickou energií 41 stanic (TS) 35/0,4 kV. V majetku EZ, a.s., je 28 TS s instalovaným transformaním výkonem 8420 kVA. U podnikatelských odbratel s vlastní stanicí je v majetku 13 stanic (5840 kVA). Souhrn stávajících stanic s rozdlením na zásobovací lokalitu je uveden v následujícím pehledu: íslo

Název

TS

Druh

Rok

Transformátor v kVA

TS

výstavby

instalovaný

výhledový

Majitel

118

Teplice – Prmysl kamene

2sl.-bet.

1971

250

630

1

227

Teplice - OVAK

zdná

1971

250

630

2

253

Teplice - Kamenec

2sl.-bet.

1957

250

400

1

254

Teplice – Skály Orlik

2sl.-bet.

1974

630

630

1

255

Teplice – U školy

2sl.-bet.

1979

400

630

1

256

Teplice - Horní

píhradová

1958

400

400

1

257

Teplice - Pekárny

píhradová

1960

250

400

1

258

Teplice Dolní – Tírna lnu

4sl.-bet.

1965

-

-

2

259

Teplice - Bunice

píhradová

1974

160

400

1

282

Teplice – U sokola

zdná

1981

630

630

1

283

Teplice – U drbežárny

píhradová

1987

250

630

1

499

Teplice - Skály

zdná

1951

400

630

1

507

Teplice – Drbežáské záv. 3sl.-bet.

1965

160

400

2

604

Teplice - Suska

2sl.-bet.

1969

630

630

2

664

Teplice – U školky

píhradová

1977

400

630

1

725

Teplice – U RO

píhradová

1980

400

630

1

835

Teplice – Kamenec ubytov. píhradová

1985

400

630

1

853

Teplice – Lyžaský vlek

1992

400

630

1

2sl.-bet.

59


864

Teplice - Vodojem

píhradová

1989

100

630

1

911

Teplice - SD

zdná

1989

250

630

2

921

Teplice – Kojenecká voda

vestavná

1989

1000+630

2x1000

2

930

Teplice - Výtopna

2sl.-bet.

1993

630

630

1

117

Lachov

2sl.-bet.

1971

160

630

1

247

Lachov - Texlen

2sl.-bet.

1967

mimo

provoz

2

789

Lachov – SS ovín

2sl.-bet.

1985

100

630

2

792

Lachov – PRIOR Praha

2sl.-bet.

1984

250

630

1

267

Bohdašín

píhradová

1973

160

400

1

347

Bohdašín – U nádraží

píhradová

1974

50

400

1

545

Bohdašín - SS

2sl.-bet.

1979

400

630

2

249

Zdoov - Prostední

píhradová

1972

250

400

1

269

Zdoov – U ZD

3sl.-bet.

1959

250

400

1

316

Zdoov - SS

píhradová

1967

160

400

2

324

Zdoov - Dolní

píhradová

1974

250

400

1

100

Javor - Ddov

2sl.-bet.

1968

250

630

1

893

Javor – Rekreaní zaízení 2sl.-bet.

1988

400

630

2

895

Javor – SS ovín

2sl.-bet.

1990

250

630

2

1007

Javor - GSM

1sl.-bet.

2004

50

50

2

502

Ddov - Okály

2sl.-bet.

1968

250

630

1

244

Ddov – Hutní odbytová píhradová základna

1959

630+400

2x630

2

652

Ddov - OVAK

píhradová

1988

100

630

1

262

Libná

2sl.-bet.

1971

100

630

1

499

Skály

zdná

1951

400

630

1

lokalita

obyvatelstvo a služby poet TS kVA Teplice n. Met. 16 5950 Lachov 2 410 Bohdašín 2 210 Zdoov 3 750 Javor 1 250 Ddov 2 350 Libná - Skály 2 500 celkem 28 TS 8420 kVA

podnikatelský sektor poet TS kVA 5 2920 2 630 1 400 1 160 3 700 1 1030 13TS 5840 kVA

celkem poet TS 21 4 3 4 4 3 2 41TS

kVA 8890 1040 610 910 950 1380 500 14260 kVA

Mimo výše uvedený energetický systém provozovaný EZ, a.s., se nenachází v ešeném území další rozvodná zaízení VVN ani VN.

60


Rozvod systému NN Rozvod nízkého naptí je proveden normalizovaným systémem (TN-C), 230/400 V, 50 Hz nadzemní sítí i zemním kabelovým vedením. Stávající nadzemní sí NN zahrnuje podstatnou ást z celkového rozsahu NN systému. V nkterých sídelních lokalitách je kapacitn vytížena, což má za následek zásobovací problémy. Znaná ást nadzemního vedení NN vyžaduje komplexní obnovu. Zemní kabelový rozvod NN je uplatnn pedevším v centrální ásti msta a v prostorech s novou výstavbou. Jeho dimenzování odpovídá souasným i výhledovým požadavkm odbru. Uplatnní elektrického vytápní je pouze v ojedinlých pípadech. ešení systému NN nenáleží této úrovni ÚPD a není tedy ani graficky vyjádeno.

Souasný píkon území Stanovení souasného píkonu ešeného území je ešeno odhadem vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici mení o maximálním zatížení v jednotlivých TS. Souasný píkon odbru obyvatelstva a služeb je odvozen z bytového fondu s využitím podklad provozovatele energetického systému, stanovujícího souasný odbr el. výkonu ve výši 2 kW/byt a služby. V souasné dob je dle statistických údaj 1840 trvale bydlících obyvatel s celkovým potem 685 obydlených byt. K individuální rekreaci je využíváno 223 byt. Pi 100 % obsazení objekt individuální rekreace a trvale bydlících obyvatel je pro výpoet soudobého el. píkonu uvažováno s celkovým potem 908 byt. Podnikatelský odbr el. výkonu je odhadován vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici bližší údaje. El. píkon pro ešené území je odhadován na:

odbr obyvatelstvo a služby podnikatelský s vlastní TS celkový el. píkon území

pedpokládaný el. píkon ešeného území 1800 kW 1300 kW 3100 kW

Soudobý odbr elektrického výkonu ešeného území je odhadován na 3100 kW. Posouzení souasného stavu zásobování el. energií Souasná koncepce zásobování systémem 35 kV zstane i ve výhledu zachována. Orientace na napájecí bod 110/35 kV Police nad Metuji je z hlediska zásobování el. energií jediným možným ešením. V pípad krizové provozní situace lze zásobování ešeného území zajistit omezeným výkonem z propojeného systému VN. Rozvod systému 35 kV, který je ešen nadzemním vedením, bude dále rozšiován a obnovován dle poteby rozvoje území. Zemní kabelový rozvod VN se ani ve výhledu pro ešené území nepedpokládá. Krytí výkonových požadavk obyvatelstva a drobných služeb lze zajistit s ohledem na technické parametry u ásti stávajících TS zvtšením transformaního výkonu. V ojedinlých pípadech bude provedena výmna el. stanice za výkonov vyšší typ. Vzhledem k tomu, že stávající rozvod systému NN souasným požadavkm odbru elektrické energie v nkterých úsecích nevyhovuje, je pro ešené území zásadní podmínkou provedení celkové obnovy stávajícího rozvodu nadzemní sít NN.

61


Návrh rozvoje území Vzhledem k tomu, že návrh rozvoje ešeného území je uvádn v jednotlivých územních lokalitách pouze plošn, je zásobování elektrickou energií zameno na zajištní zpsobu zásobování a rozvoj energetického systému, pípadn na stanovení omezujících požadavk v souvislostí s prchodem vedení VN (zákon . 458/2000 Sb., § 46). Rozvoj správního území msta Teplice nad Metují zahrnuje všechny jeho ásti. Rozvoj území je zamen na posílení bytové výstavby, vetn doplnní obanského vybavení a veejné infrastruktury. Z hlediska výhledové poteby elektrické energie je rozhodující zpsob vytápní. Vzhledem k zvyšování cen v oblasti paliv a energií a provedené plynofikaci lze pedpokládat ojedinlé uplatnní el. vytápní. Zásobování ešeného území el. energií zstane i ve výhledu nezmnno, tj. systémem 35 kV výkonov zajištného z TR 110/35 kV Police nad Metují. Rozvoj bytové výstavby je ešen v menších plochách soustedných kolem stávající zástavby, což umožuje napojení podstatné ásti rozvojových ploch na nastávající rozvodný systém NN za pedpokladu jeho rozšíení. S ohledem na oekávaný výkonový nárst bude pro zajištní zásobování el. energií a výkonové posílení sít NN realizována nová stanice T1 v Horních Teplicích a stanice T2 v lokalit Zdoov. Napojení na rozvodný systém VN bude ešeno v obou pípadech nadzemním vedením. Navrhovaná výstavba je na nkolika místech dotena prchodem stávajícího nadzemního vedení VN. Pro uvolnní ploch pro novou výstavbu jsou navrženy peložky stávajícího vedení VN v následujících lokalitách: Dolní Teplice Javor Zdoov

-

v úseku mezi stávajícími el. stanicemi TS 604 a TS 118, v úseku od stávající el. stanice TS 893 po TS 244, peložka pípojky VN pro TS 316.

Pi realizaci výše uvedených peložek vedení VN bude provozovatel energetického systému postupovat v souladu se zákonem . 458/2000 Sb., § 47. Stávající rozvod systému VN prochází na ad míst v tsné blízkosti navrhované výstavby. Vzhledem k této skutenosti je nutné dodržet od zaízení elektroenergetiky ochranné pásmo stanovené zákonem . 458/2000 Sb., § 46. Ochranná pásma elektrizaní soustavy Dle zákona . 458/2000 Sb. ze dne 28. listopadu 2000, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvtvích a o zmn nkterých zákon (energetický zákon), s platností od 1. 1. 2001, § 46 a v souladu s § 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních pedpis urujících ochranná pásma dle zákona . 79/1957 a zákona . 222/1994 Sb., § 19 (s úinností od 1. 1. 1995) jsou pro zaízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma: Zaízení

nadzemní vedení do 35 kV- vodie bez izolace podzemní kabelové vedení do 110 kV,v. micí a zabezpeovací techniky elektrické stanice zdné elektrické stanice s pevodem do 52 kV stožárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV

Dle zákona . 79/1957

Dle zákona . 222/1994 Sb.

Dle zákona .458/2000 Sb.

10

7

7

1 30 -

1 20 -

1 2

10

7

7

62


Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodie u nadzemních vedení na ob strany. V lesních prsecích udržuje provozovatel penosové soustavy nebo píslušné distribuní soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemku o šíce 4 m po jedné stran základ podprných bod nadzemního vedení. U zdných TS od oplocení nebo zdi.

ad I.1.d.2.4) ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A TEPLEM Souasný stav Území msta Teplice nad Metují (vetn k.ú. Horní Teplice a Dolní Teplice) je zásobováno zemním plynem z regulaní stanice tlaku plynu VTL/STL, která je souástí vysokotlaké sít ve vlastnictví V P Net, s.r.o., a která je umístna na konci stávajícího VTL plynovodu DN 100 na k.ú. Dolní Teplice. Jednotlivým odbratelm (bytová zástavba a prmyslové objekty) je zemní plyn dodáván prostednictvím místní distribuní STL plynovodní sít o tlaku plynu 300 kPa. V ástech území napojených na plynovodní systém je teba považovat plyn za hlavní zdroj tepla s ohledem na potebu zachování kvalitního životního prostedí. ásti Bohdašín, Ddov, ást Horních Teplic, Javor, Lachov, Libná, Skály a Zdoov nejsou v souasné dob plynofikovány. Zásobování teplem je zde proto nutné ešit prostednictvím jiných ekologických médií. Návrh rozvoje území Dolní Teplice, Teplice nad Metují: Plynovodní sí bude rozšíena pomocí odboek STL plynovod nebo prodloužením STL plynovodních ad a vysazením STL pípojek plynu pro poteby pevážné vtšiny navrhovaných ploch, pípadn i pro nkteré objekty stávající. Kapacita plynovodní sít je dostaující vetn urité rezervy pro napojení nových odbratel. Nkteré navržené plochy (pevážn pro rekreaci), které jsou vzdáleny od stávající zástavby, jsou technicky a ekonomicky nároné pro napojení na distribuní sí zemního plynu. Na základ výše uvedeného bude nutné ešit teplo pro tyto plochy z jiných zdroj. Horní Teplice: Plynovodní sí bude rozšíena pomocí odboek STL plynovod nebo prodloužením STL plynovodních ad a vysazením STL pípojek plynu pro poteby pevážné vtšiny navrhovaných ploch, pípadn i pro nkteré objekty stávající. Kapacita plynovodní sít je dostaující vetn urité rezervy pro napojení nových odbratel. Bohdašín, Ddov, Javor, Lachov, Libná, Skály, Zdoov: Navržené plochy v této místní ásti nelze v souasné dob napojit na stávající distribuní sí (technicky a ekonomicky nároné), jelikož tato ást doposud není plynofikována a je ponkud vzdálena od stávajících rozvod distribuní sít zemního plynu. Na základ výše uvedeného bude nutné ešit teplo pro tyto plochy z jiných zdroj.

63


V pípad zájmu o plynofikaci dosud neplynofikovaných místních ástí a nových lokalit je nutné vždy zajistit pedem vhodnou trasu pro vedení plynovodu a plynovodní sít zpracováním Technické studie proveditelnosti, kterou musí budoucí odbratel zajistit v dostateném asovém pedstihu ješt ped zahájením prací na dalších stupních projektových dokumentací (pro územní a stavební ízení). Tato technická studie bude obsahovat pesnjší poteby zemního plynu, vetn kompletního výpotu potrubní sít, výpisu svtlostí a délek potrubních rozvod a jejich umístní pod terénem, pípadn ostatní potebné hodnoty pro realizaci plynofikace. Na základ této studie se také dají odhadnout hrubé náklady na plynofikaci a je dležitým podkladem pro další jednání s vlastníkem stávající plynovodní distribuní sít zemního plynu, kterým je V P Net, s.r.o. ÚP v rámci pípustného využití ploch v ZÚ a zastavitelných plochách nebrání dalšímu rozvoji v plynofikaci. Ochranná pásma Pro plynárenská zaízení jsou v zákon . 458/2000 Sb. stanovena ochranná pásma, která je nutné respektovat: - u stedotlakých plynovod a plynovodních pípojek v zastavném území msta na ob strany od osy plynovodu............................................................1 m - u stedotlakých plynovod a plynovodních pípojek mimo zastavné území msta na ob strany od osy plynovodu............................................................................................4 m - u technologických objekt na všechny strany od pdorysu.....................................4 m - v lesních prsecích jsou provozovatelé pepravní sít nebo distribuní soustavy povinni udržovat volný pruh pozemk na ob strany od osy plynovodu v šíce......................2 m. Pi umisování stavebních objekt je nutno respektovat ochranná pásma STL plynovod a pípojek dle energetického zákona . 458/2000 Sb. Dále je nutné dodržet pi budování inženýrských sítí ve vztahu k plynovodm normu SN 73 6005.

ad I.1.d.2.5) TELEKOMUNIKACE Dálkové kabely Do konce roku 1998 byla dokonena plošná sí dálkových optických kabel v rámci okres Trutnov a Náchod v souladu s programem rozvoje telekomunikaní sít. ešeným územím prochází trasa dálkových kabelových vedení ve smru Dolní Adršpach – Teplice nad Metují – Broumov, která se dotýká katastrálního území Bohdašína, Dolních Teplic, Teplice nad Metují a Horních Teplic. Jejich prbh je uveden v grafické ásti územního plánu v mítku 1 : 5 000. Provozované sít dálkových kabel je nutno respektovat a veškeré zamýšlené zemní práce projednat s provozní složkou Telefónica O2, a.s. S ohledem na stávající trasy dálkových kabel upozorujeme na dodržení SN 736005 - Prostorová úprava vedení technického vybavení, SN 33 21 60 a SN 33 2000-5-54. U stávajících dálkových kabel, v souladu se zákonem . 127/2005 Sb., musí být dodrženo ochranné pásmo 1,5 m na ob strany od kabelového vedení. V souvislosti s ochranou stávající telekomunikaní sít je nutné si ped zahájením jakýchkoliv stavebních aktivit vyžádat stanovisko od provozovatele telekomunikaní sít k existenci a ochran stávajících telekomunikaních vedení a zaízení.

64


Telefonní sí Do roku 2002 byla dokonena plošná digitalizace telefonní sít v rámci ešeného území. Modernizace telekomunikaní sít nahradila analogový systém digitálním pro celé ešené území. Telekomunikaní služby mimo provozovatele Telefónica O2, a.s., zajišují v souasné dob Radiokomunikace, a.s. Praha a provozovatelé mobilní sít GSM (T-Mobile, a.s., Vodafone, a.s.). Mimo technická zaízení výše uvedených provozovatel mohou se v rámci ešeného území nacházet zaízení a vedení dalších provozovatel, nap. Ministerstva vnitra a dalších. Vzhledem k této skutenosti je nutno znát stanoviska tchto majitel. Území je plošn pokryto signálem sítí všech mobilních operátor. Urité nedostatky jsou zpsobeny lenitostí terénu. Pro ochranu telekomunikaní sít platí stejné zásady jaké jsou uvedeny u dálkových kabelových vedení. Radiokomunikace V rámci ešeného území je uplatnna ada pístupových radioreléových spoj pro sít GSM, které zajišují penos hlasových, datových a jiných druh signál prostednictvím celostátní sít mikrovlnných radioreléových a družicových spoj Radiokomunikací, a.s. Praha, které poskytují telekomunikaní služby spojené s penosem hlasových, datových a jiných signál a jsou zameny na služby spojené s televizním a rozhlasovým vysíláním. Pro zlepšení píjmu televizního signálu jsou v prostoru msta Teplice nad Metují (parcela . kat. 353/1 a 736) situovány dva televizní pevade (TVP) pro T2 – 50. kanál a TV PRIMA – 56. kanál s ochranným pásmem o polomru 30 m. ešeným územím neprochází žádná z páteních radioreléových tras Radiokomunikací, a.s., Praha.

ad I.1.d.2.6) NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Základními zákonnými normami na území R v oblasti odpadového hospodáství jsou - zákon o odpadech . 185/2001 Sb., (nejdležitjší navazující Vyhlášky - . 381/2001 Sb., Katalog odpad, . 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, a . 294/2005 Sb., ukládání odpad na skládky) a zákon o obalech . 477/2001 Sb. Zákon o odpadech stanovuje jako základní povinnost pednostní využívání odpad ped jejich odstranním, piemž materiálové využití má pednost ped jiným využitím. Pi posuzování vhodnosti zpsob odstranní má vždy pednost ten, který je šetrnjší k životnímu prostedí a zdraví lidí. Pvodci odpad jsou povinni vytídit nebezpené a využitelné složky odpad a msto je povinno vymezit místa, kam mohou fyzické nepodnikající osoby odkládat nebezpené složky komunálního odpadu. V zákon o odpadech je v rovin plánování stanovena povinnost zpracovávat tzv. Plány odpadového hospodáství. POH R vyšel v naízení vlády . 197/2003 Sb., který je platný od ervence 2003. V návaznosti na POH R vznikly POH jednotlivých kraj. POH Královéhradeckého kraje byl schválen 24. 6. 2004 s úinností od 25. 8. 2004 obecn závaznou vyhláškou . 3/2004. POH msta Teplice nad Metují není ze zákona povinno msto zpracovávat. Systém nakládání s odpady na území msta je upraven Obecn závaznou vyhláškou . 3/2005 „O místním poplatku za provoz systému shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a odstraování komunálních odpad“, s úinností od 1. 1. 2006. Odvoz komunálních a separovaných odpad je zajišován na základ smluvního vztahu s oprávnnými osobami.

65


Na zájmovém území je organizován svoz tuhého komunálního odpadu – 1 x týdn, zaveden separovaný sbr odpad – plast (1 x 14 dní), papír a sklo (na objednání). TKO je spoleností Scheele Bohemia, s.r.o., Praha (I 629 57 368) svážen na skládku Pod Haldou, Rtyn v Podkrkonoší. Msto organizuje pravidelný svoz nebezpených složek komunálního odpadu minimáln 2 x ron v pravidelných pedem oznámených termínech. Dále msto organizuje za pomoci místních dobrovolných hasi (pvodcem odpadu je msto) nárazov svoz vytídných složek komunálního odpadu – kov, papír. Pro zlepšení systému sbru odpadu se v ploše P2 pipouští realizace sbrného dvora. Jeho realizace by výrazn pispla ke zkvalitnní a doplnní systému odpadového hospodáství. Msto využívá finanní podpory systému oddleného sbru materiálov využitelných složek komunálního odpadu od autorizované obalové spolenosti EKOKOM, a.s. Z pehledu je zejmé, že se daí zvyšovat množství separovaných složek z komunálního odpadu. Právnické osoby a fyzické osoby oprávnné k podnikání mohou využít systému sbru tídného odpadu na základ písemné dohody s mstem. Odvoz TKO si zabezpeují vlastní smlouvou s odvozovou spoleností Scheele Bohemia, s.r.o. Veškeré vlastní odpady pedávají podnikatelské subjekty oprávnným osobám pímo. Na základ informací pracovník Mstského úadu a údaj z POH Královéhradeckého kraje lze konstatovat, že na zájmovém území ani v jeho nejbližším okolí neexistují významné kapacity na využívání nebo recyklaci odpad.

ad. I.1.d.3) OB ANSKÉ VYBAVENÍ Obanské vybavení je svou kapacitou úmrné potebám obyvatel i se zetelem k blízkosti mst Broumov a Náchod. V širších vazbách také Trutnova a píhraniní oblasti Polska. Pesto se v ÚP vymezují plochy pro pípadné rozšíení potebného obanského vybavení v návaznosti na stávající zástavbu. Protože Teplice nad Metují leží ve významném regionu rekreace a cestovního ruchu, jsou v ÚP vymezeny plochy pro rozvoj obanského vybavení komerních zaízení malých a stedních a tlovýchovných a sportovních zaízení (letní i zimní sporty). ÚP zohleduje poteby nejen místních obyvatel, ale i návštvník. S ohledem na atraktivitu daného regionu se pedpokládá posilování funkce obanského vybavení, pedevším v oblasti tlovýchovy a sportu, stravování a ubytování, což se pipouští i v plochách bydlení obou typ.

ad.I.1.d.4) VE EJNÁ PROSTRANSTVÍ Veejná prostranství jsou vymezena jako souást ostatních ploch s rozdílným funkním využitím. V zastavitelných plochách je teba rezervovat vhodné prostory i pro rozvoj tchto funkních ploch v míe nezbytné pro vytvoení jejich optimálního životního prostedí. Souástí veejných prostranství jsou i plochy veejné zelen, které spolu se vzrostlou zelení v ostatních typech ploch v ZÚ tvoí systém sídelní zelen, propojující organismus msta s okolní krajinou. Vymezení samostatných ploch veejných prostranství (stabilizovaných i ploch zmn) vychází z pehodnocení urbanistické koncepce na základ výsledku projednání Konceptu ÚP, který byl zformulován do Pokyn pro zpracování ÚP. 66


ad I.1.e) USPO ÁDÁNÍ KRAJINY ÚP vychází pi uspoádání krajiny z dochovalosti území, poteb udržitelného rozvoje, poteb místních oban a podnikatel. Zárove zohleduje historický vývoj sídel, technická opatení a okolní krajinu. Vše je pak zasazeno do rámce existujících územn analytických podklad a právních norem. Pro uspoádání krajiny jsou to pedevším § 12 zákona . 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, § 18 odst. 4 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu, ZÚR KHK a limity využití území. Krajinný ráz, dle zákona . 114/1992 Sb., je zejména pírodní, kulturní a historická charakteristika uritého místa i oblasti a je chránn ped inností snižující jeho estetickou a pírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisování a povolování staveb, mohou být provádny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvk, zvlášt chránných území, kulturních dominant krajiny, harmonického mítka a vztah v krajin. Územní plánování, dle zákona . 183/2006 Sb., ve veejném zájmu chrání a rozvíjí pírodní, kulturní a civilizaní hodnoty území, vetn urbanistického, architektonického a archeologického ddictví. Pitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostedí života obyvatel a základ jejich totožnosti. ešené území leží v nadmoské výšce od cca 439 m v místech, kde území opouští Metuje, po cca 760 m na vrcholcích Adršpašsko-teplických skal (Mstský úad je v nadmoské výšce asi 466 m). Potencionální pirozenou vegetaci tvoí kvtnaté buiny, na pískovcích reliktní bory, v údolích suové lesy a v nižších ástech až acidofilní doubravy. V pískovcových mstech je charakteristické zastoupení alpidských a boreo-kontinentálních horských druh. Dle fytogeografického lenní Josefa Dostála (Atlas SSR, 1966) je ešené území zaazeno do oblasti stedoevropské lesní kvteny (Hercynicum), obvodu rybniní a pískovcové kvteny hercynské (Boreohercynicum), okrsku severoeských pískovc. Podle regionálního fytogeografického lenní V. Skalického a B. Slavíka (Kvtena eské socialistické republiky, Academia, 1988) leží území ve fytogeograficKé oblasti mezofytikum (Mesophyticum), obvod eskomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici), okres Sudetské mezihoí, podokres Polická kotlina, vlastní skalní msto je ve fytogeografické oblasti oreofytikum (Oreophyticum), obvod eské oreofytikum (Oreophyticum Massivi bohemici), okres Teplicko-adršpašské skály. Podle Culka (lenní použité pro Nadregionální a regionální ÚSES R, Spolenost pro životní prostedí, Brno, 1995) adíme oblast eskobrodského do provincie stedoevropských listnatých les, hercynské podprovincie, bioregionu Broumovského (1.38). Tento bioregion je tvoen vrchovinou na kulmu, permu a pískovcích rozlenných do skalních mst. Je dosti pestrý s biotou 3. až 6. vegetaního stupn. Území je kontrastn modální (biochora chladných lenitých vrchovin III/14/3 se skupinami typ geobiocén -5A3, 5AB3 je na pevážné ásti území mimo skalní msto) až kontrastní (biochora chladných lenitých vrchovin s pískovcovými skalními msty III/14/4 se skupinami typ geobiocén -5A3, 5A2 je na území skalního msta). Skupiny typ geobiocén (STG) sdružují geobiocény s podobnými trvalými podmínkami. Kód STG sestávající ze tí ástí uvádí: 1. ást - vegetaní stupe (dle Zlatníka - 1963) je uvádn íslicí stupe prm. roní teplota prm. ro. srážky 3 - dubovo-bukový 4 - bukový 5 - jedlobukový 6,0 727 6 - smrkobukový 67


2. ást - trofická ada je uvádna písmeny, nebo jejich kombinací a uvádí minerální bohatost a kyselost pd A - oligotrofní (chudé a kyselé pdy) B - mezotrofní (stedn bohaté pdy) AB - oligomezotrofní (pdy chudé až stedn bohaté) 3. ást - hydrická ada íslem vyjaduje vlhkostní pomry pd 2 - omezená 3 - normální Potencionální pirozenou vegetaci tvoí kvtnaté buiny, na pískovcích reliktní bory, v údolích suové lesy a v nižších ástech až acidofilní doubravy. V pískovcových mstech je charakteristické zastoupení alpidských a boreo-kontinentálních horských druh. Geomorfologie, reliéf, eroze ešené území leží v provincii eská Vysoina, v Sudetské soustav, v podsoustav Stední Sudety, v orografickém celku Broumovská vrchovina. Geomorfologicky je území tvoeno strukturami (Morfostrukturami) subhorizontáln uložených zpevnných pedneogenních sediment. Geomorfologicky se jedná o (Demek – Geomorfologie es. zemí): eská vysoina (provincie) Krkonošsko-jesenická soustava (subprovincie) Orlická podsoustava (oblast) Broumovská vrchovina (celek) Polická vrchovina (podcelek) Broumovské stny (okrsek) Adršpašsko-teplické skály Geologické pomry Území vytyeného územního celku je z geologického hlediska charakterizováno pevážnou pítomností mladých pánevních útvar – tj. komplex nevrásnných nemetamorfovaných mladopaleozoických a mesozoických sediment. V rámci lenní eského masivu do charakteristických vývojových jednotek je zájmové území azeno k vnitrosudetské depresi (dolnoslezské pánvi). Vnitrosudetská pánev na naše státní území zasahuje jen svou jihozápadní ástí. Zájmové území leží ve stedu deprese s výplní kídových sediment, v ásti oznaované jako Polická pánev. Za variské orogeneze se v prostoru dnešní vnitrosudetské deprese vytvoila sníženina variského smru, která se postupn vyplovala karbonskými, permskými a mesozoickými sedimenty. Vnitrosudetská deprese má brachysynklinální stavbu, osa pánve má smr SZ – JV. Jihozápadní hranici vnitrosudetské deprese tvoí tzv. hronovsko-poíská porucha, která zde zárove oddluje podkrkonošský permokarbon od dolnoslezské pánve. Podél hronovské poruchy na jihozápad se vytvoila samostatná propadlina, nazývaná hronovsko-poíský píkop. Hronovsko-poíská porucha je svým charakterem nesymetrická antiklinála, petržená v JZ ramenu. Hronovsko-poíská porucha je starého data. Existovala pi variském vrásnní a pravdpodobn se uplatovala pi sedimentaci celého permokarbonu. Po ukonení sedimentace permokarbonu následuje sedimentace uloženin spodního triasu a poté nastává dlouhý statigrafický hiát mezi spodním triasem a svrchní kídou. Po dlouhodobé pestávce v sedimentaci dochází k obnovení sedimentace ve svrchní kíd. Ukládání pevážn marinních sediment probíhalo v období celé svrchní kídy a pravdpodobn na celém území severních ech. Díky následnému postsedimentárnímu

68


vyklenování území a denudaci jsou kídové uloženiny omezeny na dv oblasti, a to na Polickou pánev a hronovsko-poíský píkop. V zájmovém území vystupují všechny statigrafické jednotky známé ve svrchní kíd eského masivu. Nejstarším stupnm uloženin je cenoman (I-II), vyvinutý jednak ve facii sladkovodní a brakické, jednak ve facii moské (vrstvy perucké a korycanské). Cenoman sladkovodní neml prbžné plošné zastoupení v celém území kídové pánve. Litologicky je cenoman sladkovodní zastoupen pískovci a jílovci, cenoman moský pískovci, které místy dosahují mocnosti až 50 m a jsou asto velmi významné z hydrogeologického hlediska. Daleko vtší zastoupení než cenoman má turon. Vrstvy blohorské, jizerské a spodní vrstvy teplické (III-IX, spodní ást série X) jsou tvoeny v pevážné ásti území jílovitými (slinitými) a velmi jemn písitými, asto spongilitickými sedimenty. Svrchní ást teplických vrstev je reprezentována pískovci (tzv. pískovci skalních mst), které dosahují mocnosti až 200 m. Hydrogeologie ešené území je považováno za vodohospodásky mimoádn významnou oblast, jednu z nejvýznamnjších oblastí eské kídy. Zájmový prostor spadá podle hydrogeologické rajonizace do rajónu 411 – „Polická pánev“. Oblast Polické pánve byla dlouhodob pedmtem podrobných hydrogeologických studií. Složité hydrogeologické pomry pánve jsou podmínny jak stídáním poloh sediment s rozdílnými charakteristikami propustnosti, tak složitým tektonickým porušením sledu pánevních sediment. Podzemní vody v kídových sedimentech Polické pánve vytváejí v zásad dv samostatné zvodn – svrchní a spodní. Svrchní zvode vázaná na svrchní kolektorský komplex (stední turon – coniak) má volnou hladinu, ve vrcholových úsecích skalních mst znan zapadlou. Vzhledem ke své poloze nad erozivní bází je svrchní zvode odvodována pedevším vydatnými kontaktními prameny pi okrajích kvádrových pískovc s poevním izolátorem (stední turon – vápnitojílovité jemnozrnné pískovce jizerského souvrství). Za vodohospodásky významnjší je považována spodní zvode. Spodní zvode je vázaná pedevším na spodní kolektorský komplex v cenomanských pískovcích, zasahuje však nepravideln po rozpukaných zónách i do spongilitických prachovc až pískovc a prachovitých slínovc blohorského souvrství (spodní turon) i do podložního triasu. Hladina spodní zvodn je napjatá, v terénních depresích s kladnou výtlanou úrovní. Zvode je asto odvodována velmi vydatnými artézskými prameny, které jsou v úzkém vztahu k prbhu zlomové tektoniky. Charakteristickým rysem chemismu podzemních vod v polické pánvi je, že rozdíly mezi chemismem spodní a svrchní zvodn jsou jen málo rozdílné, což svdí o existenci živého obhu podzemních vod v pánvi. ešené území je souástí „Chránné pirozené akumulace podzemních vod Polická pánev“, z ehož plynou písná omezení zásah do pirozeného prostedí. Mimo jiné z dvodu ochrany podzemních vod je v této oblasti omezena i stavební innost a tžba surovin. Reliéf ešeného území je erozn denudaní, velmi pestrý, podmínný tektonicky i rznou odolností hornin. Tvoí jej sedimentární stupoviny silnji rozlenné, se zbytky paleogenního zarovnaného povrchu a kídového zarovnaného povrchu. Je charakterizován skalními msty i plochými kotlinami a nižšími horskými hbety. Maximální výškový rozdíl ve tverci 4 x 4 km je 150 až 300 m.

69


Využití ZPF jednotlivými typy kultur je znázornno v následujícím grafu.

1%

39%

Orná TTP Zahrady

60%

Odolnost krajiny vi vnjším vlivm a nenadálým zvratm poasí lze v urité míe nalézt i v hodnot KES, která je pro dané území 1,73 (zdroj SÚ). Dle této hodnoty se území adí ke vcelku vyvážené krajin, v níž jsou technické objekty relativn v souladu s dochovanými pírodními strukturami, dsledkem je i nižší poteba energo-materiálových vklad.

Plochy vodní a vodohospodáské (W) Vodní toky Dominantním tokem v ešeném území je eka Metuje. V listopadu 2001 zpracovalo Povodí Labe, s. p. (pvodn ješt a.s.) Hradec Králové Studii odtokových pomr Metuje, Nové Msto nad Metují – Teplice nad Metují km 13,346 – km 68,829. Hydrologické údaje – profil Javor vodoet plocha

srážky 2

75,63 km 752 mm

odt.sou 0,54

spec.odtok 12,96 l/s.km

prtok 2

3

Q364

Q355 3

0,98 m /s

0,32 m /s

0,19 m3/s

50

100

rok

53,00

m3/s

velké vody 1 10,00

2

5

14,00

20,00

10 26,00

44,00

eka Metuje od silniního mostu v jižní ásti msta je regulována na 70 – 80 letou vodu, takže pi vyšších prtocích dochází k vytvoení záplavového území. Behová kapacita koryta je 41 m3/s. Záplavové území na íním km 16,346 – 68,829 významného vodního toku Metuje bylo vyhlášeno rozhodnutím Okresního úadu Náchod, referátu životního prostedí, vydaného dne 12. srpna 2002 pod .j. 387/02/ŽP-Ve-V2 na základ návrhu Povodí Labe, s.p., Hradec Králové.

70


Dle pvodních údaj pramení Metuje v Polsku severn od ásti Libná. Dle novjších podklad je pramen Metuje v prostoru skal východn od Janovic pod Liší horou. Protéká skalami, které opouští v Dolním Adršpachu. Z levostranných pítok je to Zdoovský potok s dalšími oboustrannými pítoky Bunice, Teplický potok, Bohdašínský potok a další bezejmenné pítoky. Na Zdoovský potok bylo stanoveno záplavové území zpracované Povodím Labe, s. p., Hradec Králové, rozhodnutí vydal Krajský úad Královéhradeckého kraje, odbor životního protedí pod. . 16335/ZP/2009 dne 13. 11. 2009. Na Teplický potok byla zpracována Studie odtokových pomr Agroprojektem Litomyšl. Záplavové území pi prtoku Q100 bylo v digitální form pevzato do grafické ásti ÚPO. Z pravostranných pítok ze skal to je Skalní potok a další 3 bezejmenné pítoky - ze skal (pod Ržkem), Na Pomezí a v Javoru. Správcem vodního toku Metuje a dolního úseku Teplického potoka je Povodí Labe, s.p., Hradec Králové. Vodní toky v Adršpašských skalách spravují Lesy eské republiky, s.p., Hradec Králové. Po zániku Zemdlské vodohospodáské správy jsou drobné toky ve správ Povodí Labe, s. p. Dle vyhlášky . 333 / 2003 Sb., kterou se mní vyhláška . 470 / 2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních tok a zpsob provádní inností souvisejících se správou vodních tok, je eka Metuje významným vodním tokem od hydrologického ísla poadí 1 – 01 – 03 – 001 v délce 79 km. ešené území se nachází v CHOPAV Polická pánev, která byla stanovena naízením vlády SR . 85/1981 Sb. ze dne 19. dubna 1981. Zahrnuje území infiltrace význaných zdroj podzemní vody. Celé území msta spadá do CHKO Broumovsko, která byla zízena vyhláškou . 157/1991 Sb. vydanou dne 27. 03. 1991 s úinností od 01. 05. 1991. Z hlediska vodohospodáského je zejména dležitý § 2, odstavec (2) – k typickým znakm oblasti náleží zejména její povrchové utváení, vetn vodních ploch a tok, její rostlinstvo atd. Vodní plochy Zdoovský rybník se nachází na pravostranném pítoku Zdoovského potoka. Rybník má plochu 2,7 ha, objem vody 35 tis. m3, hloubka vody u hráze 2,5 m. Na levostranném pítoku Raspenavského potoka se nachází malá bezejmenná vodní plocha. Rybník v severní ásti Lachova. V Libné menší vodní plocha. V Horních Teplicích východn rybník Nad Zboeništi a dva malé mokady. erné jezírko v Jiráskových skalách v ásti Teplic nad Metují – Skály. V Teplicích nad Metují se nachází koupališt v severozápadní ásti. V Ddov za tratí D vodní plocha vedená jako koupališt. Návrh rozvoje území Celé ešené území je dostaten chránno soustavou zákon a vyhlášek. Spolenost Vodovody a kanalizace, a.s., Náchod objednala u Hydrogeologické spolenosti, s.r.o., Praha zpracování Studie vztah podzemních a povrchových vod na území CHKO Broumovsko ze

71


záí 2002. Cílem bylo tzv. vymapování ztrátových (hydropasivních) zón na tocích s návrhem ochranného režimu dotených pozemk a povrchových vod. Konkrétními lokalitami, u nichž se diskutovalo o možných dsledcích, jsou: Adršpašský potok a Metuje s pítoky v horních úsecích, Hornoteplický potok mezi Horními Teplicemi a Teplicemi nad Metují, Metuje nad ústím Teplického potoka, Bohdašínský potok v okolí Nového Dvora a Bohdašína. Rizikové oblasti byly výsledkem sumarizace všech podklad. Jsou ureny úseky píronové do vodních tok a také ztrátové úseky na vodních tocích, kde je zejména sledována možná kontaminace povrchových vod, jejichž prostednictvím by mohlo dojít k prsaku zneištní do zvodnných kolektor. Z hlediska ohrožení vod jsou též vymezena místa jímacích center. Jedná se zejména o významné zdroje vody, a to v Teplicích nad Metují. V závru studie je konstatováno, že výsledkem je souhrn a mapové vyjádení prostor prokázaných nebo pedpokládaných (trvalých i sezónních) úbytk vodnosti tok a rizik, vyplývajících z možného zneištní a transportu kontaminace ze ztrátových úsek k významným jímacím centrm odbru podzemních vod. Výsledky lze využít pi pípadných aktualizacích ochranného statutu území (hranice ochranných pásem). Vodní nádrž Vlinec Ve vyjádení Správy CHKO Broumovsko pod íslem jednacím 01572/BR/2009/AOPK, vypraveno dne 22. 10. 2009 se uvádí: Správa nesouhlasí s návrhem plochy pro akumulaci povrchových vod – Vlinec (R3). Uvedená plocha je ve stetu s prvky systému ÚSES, VKP a EVL Metuje Deví. Mstský úad Broumov, úad územního plánování vydal Stanovisko pod. .j. 16688/28/2009, dne 12. 3. 2010, kde je uvádn požadavek Krajského úadu, vypustit navrhovanou plochu R3 z dvodu významného negativního vlivu na EVL a PO citlivost soustavy Natura 2000. Ve vydaných ZÚR KHK již tato plocha jako rezerva pro budoucí nádrž není uvedena, a proto ÚP územní rezervu R3 již neobsahuje. Koncepním pedpokladem je, aby vodní plochy byly udržovány, ištny a režim hospodaení stanoven manipulaními ady s citlivým napojením do krajiny. Stavební úpravy je možno akceptovat v souvislosti s výstavbou nových objekt (mostky), pop. v rámci oprav stávajícího opevnní. Ve volných plochách a mimo zastavné ásti obcí je možno doporuit vegetaní opevnní v souvislosti s prvky ÚSES a navrhovaných revitalizací vodních tok. Tato opatení jsou pípstná i v jiných plochách než jen vodních tocích, pedevším na plochách ZPF a PUPFL, a to jak z dvodu neexistence parcelního vymezení drobných tok nebo naopak možných návrh projekt na revitalizaci tok, pesahujících za hranici jejich parcelního vymezení. Pro poteby správy a údržby vodních tok je nutné zachovávat po obou stranách významných vodních tok pro možnost užívání volný nezastavný manipulaní pruh o šíce 8,0 m, u ostatních tok 6,0 m od behové áry dle zákona . 254/2001 Sb. Podle zákona . 114/92 Sb., o ochran pírody a krajiny, § 4, odst. 2 jsou i vodní toky a nivy významnými krajinnými prvky, které jsou chránny ped poškozováním. Pípadné zásahy do nich je teba omezit na nejnutnjší míru. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizaní funkce. K zásahm, které by mohly vést k poškození nebo zniení významného krajinného prvku nebo ohrožení i oslabení jeho ekologicko-stabilizaní funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatit závazné stanovisko orgánu ochrany pírody. Veškeré stavby a innost v záplavovém území podléhají vodohospodáskému souhlasu dle zákona . 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) ve znní pozdjších pedpis. Navrhované stavby v rámci ÚSES nesmí výrazn omezovat i povinnosti správce toku dle zákona . 254/2001 Sb. a vyhlášky . 470/2001.

znemožovat

72


Území urené k výstavb je nutno zabezpeit takovým zpsobem, aby odtokové pomry z povrchu urbanizovaného území byly srovnatelné se stavem po výstavb jako ped ní (tzn. odtok ve stejném množství a ve stejném asovém úseku), aby nedocházelo ke zhoršování odtokových pomr níže na tocích. Kde nelze dešové vody vyústit do vodního toku, bude nutné zajistit možnost hydrogeologického posouzení likvidace nezneištných dešových vod vsakem do podloží. Konkrétní zásahy do tok, behových porost, rušení cest u tok apod. je nutné projednávat pímo s patiným závodem správce toku. Plochy zemdlské (NZ) Zvtralinový pláš je tvrtohorního stáí. Tvoí jej pevážn mechanické zvtraliny rzného zrnitostního složení, vzniklé za mírného až glaciálního klimatu na horninách mezozoických (pevážn kídových). Mocnost kvartérních pokryv Území s plošn malými pokryvy nepatrných až malých mocností. Recentní vývoj V souasné dob se tvoí pouze usazeniny v podob eluviálních náplav a zvtralin sediment - kvádrových pískovc a ojedinle u biologických proces na omezené ploše rašeliny. Pdotvorné substráty V území se vyvinuly pdy pevážn hlinitopísité až písitohlinité hndé horské lesní pdy. Hrubé charakteristiky pd dle Atlasu SSR, 1966: Celková hloubka - 30 - 100 cm (pdy pevážn stedn hluboké), Celková minerální síla - pdy pevážn mineráln chudé a velmi chudé, Obsah humusu vysoký (v zemdlských pdách 3 - 5 %, v lesních pdách 5 - 10 %), Výmnná reakce (pH) svrchní vrstvy - pdy kyselé až siln kyselé (zemdlské pdy pH pod 5,5, v lese pod 4,5), Poteba vápnní zemdlských pd v severní ásti území je stední (11 - 15 q CaO/ha), v jižní ásti území znaná (16 - 20 q CaO/ha), Zásoby pijatelného draslíku - stední (11 - 15 mg K2O/100g pdy), Zásoby pijatelné kyseliny fosforené - velmi malé (do 2 mg P2O5/100g pdy). Zemdlské pdy Bližší údaje o kvalit pd podávají bonitované pedologicko ekologické jednotky (BPEJ). V ešeném území se vyskytují pdy následujících BPEJ (rozdlené dle Pílohy metodického pokynu ze dne 12. 6. 1996 j.: OOLP/1067/96 do pti tíd ochrany ZPF): 1. tída ochrany ZPF - nejcennjší pdy, pevážn na rovin nebo jen mírném svahu, ze ZPF je lze vyjmout pouze výjimen, pevážn na obnovu ekologické stability a liniové stavby zásadního významu: 7.25.11, 8.34.01, 8.34.21, 8.35.01, 8.35.21 a 8.56.00. 2. tída ochrany ZPF - pdy s nadprmrnou produkní schopností, jen podmínn odnímatelné a podmínn zastavitelné: 7.47.00, 8.34.04, 8.34.31, 8.35.24, 8.35.31 a 8.58.00. 3. tída ochrany ZPF - pdy s prmrnou produkní schopností a stedním stupnm ochrany, které je možno využít pro eventuální zástavbu: 7.25.14, 7.47.10, 8.34.24, 8.34.34 a 8.50.01. 73


4. tída ochrany ZPF - pdy s podprmrnou produkní schopností, s omezenou ochranou, zastavitelné: 7.25.41, 7.25.51, 8.34.41, 8.34.51, 8.35.41, 8.35.51 a 8.50.11. 5. tída ochrany ZPF - zbývající pdy, pevážn s velmi nízkou produkní schopností, vetn pd mlkých, svažitých hydromorfních, štrkovitých až kamenitých a erozn ohrožených. U tchto pd se pedpokládá nezemdlské využití efektivnjší. Pokud na tchto plochách nejsou jiné dvody ochrany (chránné území, ochranná pásma, území dalších zájm ochrany pírody) jde o nejnižší stupe ochrany pd: 7.25.44, 7.25.54, 7.37.15, 7.40.67, 7.40.68, 7.40.77, 7.40.78, 8.34.44, 8.35.44, 8.37.16, 8.40.67, 8.40.68, 8.40.77, 8.40.78, 8.40.89, 8.40.99, 8.41.67, 8.50.04, 8.50.41, 8.50.51, 8.68.11, 8.72.01 a 8.75.41. Ptimístné íselné kódy (jedno jednociferné a dv dvouciferná ísla) udávají dle vyhl. 546/2002 Sb.: Údaj o zaazení do klimatického regionu (1. pozice íselného kódu BPEJ). 7 ** ** - mírn teplý vlhký 8 ** ** - mírn chladný, vlhký V klimatických regionech 7 a 8 se uvažuje expozice severní jako negativní, ostatní expozice se uvažují jako sob rovné. Hlavní pdní jednotka - druhá a tetí pozice íselného kódu BPEJ * 25 ** - kambizem modální a vyluhované, eubazické až mezobazické, výjimen i kambizem pelické na opukách a tvrdých slínovcích, stedn tžkém flyši, permokarbonu, stedn tžké, až stedn skeletovité, pdy s dobrou vodní kapacitou * 34 ** - kambizem dystrické, kambizem modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, stedn tžké lehí až stedn skeletovité, vláhov zásobené, vždy však v mírn chladném klimatickém regionu * 35 ** - kambizem dystrické, kambizem modální mezobazické i kryptopodzoly modální vetn slab oglejených variet, na bidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvelých horninách a jejich svahovinách, stedn tžké, až stedn skeletovité, vláhov píznivé až mírn pevlhené, v mírn chladném klimatickém regionu * 37 ** - kambizem litické, kambizem modální, kambizem rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podornií od 30 cm siln skeletovité nebo s pevnou horninou, slab až stedn skeletovité, v ornici stedn tžké lehí až lehké, pevážn výsušné, závislé na srážkách * 40 ** - pdy se sklonitostí vyšší než 12 stup, kambizem, rendziny, pararendziny, rankery, regozem, ernozem, hndozem a další, zrnitostn stedn tžké lehí až lehké, s rznou skeletovitostí, vláhov závislé na klimatu a expozici * 41 ** - pdy jako u HPJ 40, avšak zrnitostn stedn tžké až velmi tžké s ponkud píznivjšími vláhovými pomry * 47 ** - pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizem oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, stedn tžké, ve spodin tžší až stedn skeletovité, se sklonem k doasnému zamokení * 50 ** - kambizem oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), stedn tžké lehí až stedn tžké, slab až stedn skeletovité, se sklonem k doasnému zamokení * 56 ** - fluvizem modální eubazické až mezobazické, fluvizem kambické, koluvizem modální na nivních uloženinách, asto s podložím teras, stedn tžké lehí až stedn tžké, zpravidla bez skeletu, vláhov píznivé * 58 ** - fluvizem glejové na nivních uloženinách, popípad s podložím teras, stedn tžké nebo stedn tžké lehí, pouze slab skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové pomry po odvodnní píznivé * 68 ** - gleje modální i modální zrašelinlé, gleje histické, ernice glejové zrašelinlé na nivních uloženinách v okolí menších vodních tok, pdy úzkých depresí vetn svah, obtížn vymezitelné, stedn tžké až velmi tžké, nepíznivý vodní režim * 72 ** - gleje fluvické zrašelinlé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, stedn tžké až velmi tžké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku

74


* 75 ** - kambizem oglejené, kambizem glejové, pseudogleje i gleje, pdy dolních ástí svah, zamokení výraznjší než u HPJ 74, obtížn vymezitelné pechody, na deluviích hornin a svahovinách, až stedn skeletovité Vedlejší pdní jednotka (4. a 5. pozice kódu) - 4. pozice kódu - údaje o sklonitosti a expozici. íselný Kód Kód Kateg. Popis Kód Popis BPEJ sklonitosti expozice o * ** 0* 0-1 (0-1 ) úplná rovina 0 všesmrná (1-3o) rovina 0 všesmrná * ** 1* 2 (3-7o) mírný sklon * ** 2* 2 (3-7o) mírný sklon 1 jižní (jihozápad až jihovýchod) 3 severní (severozápad až severovýchod) * ** 3* 2 (3-7o) mírný sklon o 1 jižní (jihozápad až jihovýchod) * ** 4* 3 (7-12 ) stední sklon * ** 5* 3 (7-12 o) stední sklon 3 severní (severozápad až severovýchod) * ** 6* 4 (12-17 o) výrazný sklon 1 jižní (jihozápad až jihovýchod) * ** 7* 4 (12-17 o) výrazný sklon 3 severní (severozápad až severovýchod) 1 jižní (jihozápad až jihovýchod) * ** 8* 5-6 (17-250) píkrý sklon (250) sráz * ** 9* 5-6 (17-250) píkrý sklon 3 severní (severozápad až severovýchod) (250) sráz Druhá ást vedlejší pdní jednotky - údaje o skeletovitosti a hloubce pd (5. pozice íselného kódu).

íselný Kód Kód Kateg. Popis BPEJ skeletovitosti

Kód Popis hloubky pdy

* ** *0 0 * ** *1 0-1

0 0-1

* ** *4 2 * ** *5 1 * ** *6 2 * ** *7+) 0-1 * ** *8+) 2-3 * ** *9+) 0-3

bezskeletovitá, s pímsí bezskeletovitá, s pímsí slab skeletovitá stedn skeletovitá slab skeletovitá stedn skeletovitá bezskeletovitá, s pímsí slab skeletovitá stedn skeletovitá siln skeletovitá bezskeletovitá, s pímsí slab skeletovitá stedn skeletovitá

0-1 2 2 0-1 0-2 0-2

hluboká hluboká stedn hluboká hluboká stedn hluboká mlká mlká hluboká stedn hluboká hluboká stedn hluboká mlká hluboká stedn hluboká pdy bez skeletu mlká

+)

- platí pouze pro pdy o sklonitosti nad 120, t.j. HPJ 40, 41 a pro HPJ 39 nevyvinutých (rankerových) pd

Plochy lesní (NL) V lese pevažuje oligotrofní kambizem (29 %) a arenický podzol (19 %). Svrchní horizont je mírn ochuzen o živiny z dvodu dlouhodobého pstování smrku. Píznivjší složení je v lesních porostech s pírod blízkou druhovou skladbou.

75


Pehled pdních typ na PUPFL Pdní typ

Pdní druh

Hloubka

Štrkovitost

Konzistence

Vlhkost

Mezotrofní kambizem Eutrická kambizem Rankerová kambizem Oligotrofní kambizem Ranker

Písitohlinitá, hlinitopísitá Hlinitopísitá, písitohlinitá Hlinitá, písitohlinitá Písitohlinitá, písitá Hlinitopísitá

Stedn hluboká Hluboká

Ojedinle

Drobtovitá

Mírn štrkovitá Siln kamenitá Ojedinle

Drobtovitá

Krupnatá

Mírn vlhká Mírn vlhká erstv vlhká Suchá

29,20

Balvanitá

Hrudkovitá

Suchá

3,01

Oglejená kambizem Podzolovaná kambizem Fluvizem

Hlinitopísitá, písitojílovitá Hlinitopísitá

Drobtovitá Krupnatá

Stídav vlhká Suchá

0,26

Hluboká

Ojedinle štrkovitá Bez skeletu

Rzná

Štrkovitá

Rzná

Arenický podzol Litozem Pseudoglej

Hlinitopísitá, písitohlinitá Písitá

Hluboká

Ojedinle

Krupnatá

Písitá Hlinitá

Kamenitá Ojedinle

Krupnatá Drobtovitá

Glej

Hlinitojílovitá

Mlká Stedn hluboká Hluboká

Ojedinle

Beztvará

Luvizem

Hlinitá, jílovitohlinitá Jílovitá

Hluboká

Ojedinle

Drobtovitá

Hluboká

Bez skeletu

Beztvará

Rašelina

Mlká Hluboká Velmi mlká Hluboká

Hrudkovitá

Vlhká, mokrá Suchá Suchá Stídav vlhká Vlhká, mokrá Mírn vlhká Mokrá

% zastoupení 20,09 4,94 1,76

1,39 0,12 19,04 14,85 2,76 0,19 2,12 0,27

V pirozené skladb les dominoval buk s jedlí, mén byl zastoupen smrk. V souasných porostech výrazn pevládá smrk (79 %), mén borovice a modín, buk je zastoupen pouze 5 %. V následujících tabulkách je pehled zastoupení devin v pirozené, souasné a cílové skladb porost. Tabulka zastoupení devin (v %) Jehlinany Smrk (SM) Jedle (JD) Borovice (BO) Modín (MD) Ostatní Celkem

Pirozená skladba 11,3 30,5 4,2 0 0 46,0

Souasná skladba 72,9 0,6 9,0 4,1 0,4 87,0

Cílová skladba 66,4 0,1 3,8 9,0 0 79,3

Listnáe Dub (DB) Buk (BK) Jasan (JS) Javor (KL)

Pirozená skladba 1,3 50,7 0,2 0,7

Souasná skladba 0,3 4,5 0 0,9

Cílová skladba 0,7 17,7 0,2 1,6

76


Bíza (B ) 0,5 Lípa (LP) 0,2 Olše (OL) 0,4 Ostatní *) 0 Celkem 54,0 *) Habr (HB), Jilm (JL), Jeáb (J ), Vrba (VR)

4,8 0 1,1 1,4 13,0

0,1 0 0,4 0 20,7

Nov navrhované plochy pro zalesnní nenaruší celkový ráz krajiny a navazují na souasné plochy PUPFL. Pro uchování krajinných výhled je teba v plochách K11 a K14 ponechat dva prhledové pruhy stanovené po dohod se Správou CHKO. Zastoupení skladebných prvk krajiny (ZPF, PUPFL, vodní plochy, zastavné plochy) jsou znázornny v následujícím grafu (podklad SÚ).

1% 6%

41%

52%

ZPF PUPFL Zastavné plochy Vodní plochy

Imisním spadem docházelo v minulosti k rychlému okyselení pd zpsobeným vysokým podílem slouenin síry, dusíku fluoru a dalších. Tím docházelo k ochuzování pdních horizont a postupnému oslabování lesních porost. Negativní úinky imisn ekologických vliv jsou prokazateln kombinovány s úinky nevhodných zpsob hospodaení v minulosti, zejména následky zámny pirozené skladby a struktury lesních porost za pehoustlé stejnovké porosty smrkové. Trvalé zneišování prostedí se (s uritým zpoždním) vedle vymírání rostlinných i živoišných druh výrazn viditeln projevuje na lesních porostech. Celé území eska je podle ohrožení porost imisemi rozdleno do ty pásem. Z hlediska volby hospodáských opatení se za rozhodující pro vylišení pásem ohrožení považuje životnost smrkových porost, tedy prmrná rychlost zvyšování stupn poškození porostu. Hranice pásem ohrožení jsou vylišeny bez ohledu na hranice jednotek rozdlení lesa. Mimo Iesní pdu jsou zakresleny pravdpodobné hranice pásem ohrožení bez ohledu na prbh dopravní sít a vodoteí. Charakteristika pásem ohrožení je uvedena ve vyhlášce . 78 MZe, ze dne 18. bezna 1996. ešené území je zaazeno do pásma „D“ a „C“. Pásmo ohrožení „C“ Do pásma ohrožení C se zaadí lesní pozemky s porosty s imisním zatížením, kde poškození dosplého smrkového porostu se zvýší prmrn o 1 stupe bhem 11 až 15 let (odpovídá životnosti porost 40 – 60 let). Jedná se o smrkové a borové porosty v píznivjších ekologických podmínkách s nižším imisním zatížením (koncentrace SO2 nižší

77


než 60 mg/m3). V exponovaných lokalitách je zvýšení poškození dosaženo pi hladinách koncentrací SO2 nad 20-30 mg/m3. Pásmo ohrožení „D" Jde vysloven o chránné údolní polohy v rzných nadmoských výškách a otevené lesní pozemky s porosty, kde poškození dosplého smrkového porostu se zvýší o jeden stupe za 16 až 20 let; lesní pozemky s porosty, kde v dosplých listnatých nebo borových porostech ron odume mén než 2 % pvodního potu (pokud v okruhu 2 km nejsou smrkové porosty). Podnebí ešené území leží v mírn teplé klimatické oblasti, velmi vlhké podoblasti, v okrsku mírn teplém, vlhkém, vrchovinovém (B10) - s výškou nad 500 m n. m. Místní klima je siln ovlivnno reliéfem terénu a typické jsou teplotní inverze v pískovcových roklích a na návtrných stranách. Charakteristické hodnoty: Prmrná roní teplota vzduchu Prmrný poet mrazových dn (minim. tepl. - 0,1 oC a nižší) „ „ letních dn (prm. tepl. nad 25 oC) Délka bezmrazového období Roní úhrn srážek Úhrn srážek v zimním období Úhrn srážek v letním období

5 – 6 - 7 oC 120 – 140 20 – 40 100 - 120 dn 650 - 900 mm 300 - 400 mm 400 - 500 mm

Období s prmrnou denní teplotou vzduchu 0 oC a nižší (zimní období) 5 oC a vyšší (širší veg. obd.) 10 oC a vyšší (užší veg. obd.) Prmrný poet dn se srážkami 1 mm a více „ „ „ se snhovou pokrývkou Maximum snhové pokrývky

konec okolo 11. 3. okolo 26.10. okolo 21.9. 110 - 120 100 - 120 30 - 40 cm

zaátek 21. 11. - 1. 12. 11. 4. - 21. 4. okolo 11. 5.

Ochrana ovzduší V území nejsou velké zdroje zneištní ovzduší (Registr Emisních Zdroj Zneištní Ovzduší 1 a 1). Stedními zdroji zneišování ovzduší v Teplicích nad Metují jsou zejména kotelny. Malé zdroje zneištní jsou pedevším pedstavovány lokálními topeništi. Vzhledem k poloze msta umístného v úzkém pásu podél silnice budou významným píspvkem ke zneištnému ovzduší liniové zdroje – doprava. Pehled stedních zdroj zneišování ovzduší - Msto Teplice nad Metují Provozovatel 1. General Bottlers, s.r.o. 2. Granit Lipnice, s.r.o.

katastrální území Teplice nad Metují Teplice nad Metují Libná 3. Komap Ddov, s.r.o. Ddov 4. Stanislav Martinec Bohdašín Teplice nad Metují 5. Msto Teplice nad Metují Teplice nad Metují

poet zdroj 1 zdroj spalovací ZP 1 zdroj technologie 1 zdroj technologie 2 zdroje spalovací ELTO 1 zdroj technologie zemd. 1 zdroj technologie zemd. 2 zdroje spalovací

78


6. Splendid CZ, s.r.o. 7. VaK Náchod, a.s. 8. Xavergen

Teplice nad Metují Teplice nad Metují Teplice nad Metují

9. Pila Teplice nad Metují 10.Bernard Lainka

Teplice nad Metují Zdoov

1 zdroj spalovací LTO 1 zdroj technologie 1 zdroj technologie zemd. 1 zdroj spalovací ZP 1 zdroj technologie 1 zdroj technologie zemd.

V posuzovaném území se bude významnou mírou podílet na celkové imisní zátži i dálkový penos emisí a imisní zátž zpsobená zdroji umístnými v blízkosti posuzovaného území (napíklad elektrárna Poíí, teplárna Náchod atd.). Ochrana ovzduší V území nejsou velké zdroje zneištní ovzduší (Registr Emisních Zdroj Zneištní Ovzduší 1 a 1). Stedními zdroji zneišování ovzduší v Teplicích nad Metují jsou zejména kotelny. Malé zdroje zneištní jsou pedevším pedstavovány lokálními topeništi. Vzhledem k poloze msta umístného v úzkém pásu podél silnice budou významným píspvkem ke zneištnému ovzduší liniové zdroje – doprava.

Pehled stedních zdroj zneišování ovzduší - Msto Teplice nad Metují Provozovatel 1. General Bottlers, s.r.o. 2. Granit Lipnice, s.r.o.

katastrální území Teplice nad Metují Teplice nad Metují Libná 3. Komap Ddov, s.r.o. Ddov 4. Stanislav Martinec Bohdašín Teplice nad Metují 5. Msto Teplice nad Metují Teplice nad Metují 6. Splendid CZ, s.r.o. Teplice nad Metují 7. VaK Náchod, a.s. Teplice nad Metují 8. Xavergen Teplice nad Metují 9. Pila Teplice nad Metují 10.Bernard Lainka

Teplice nad Metují Zdoov

poet zdroj 1 zdroj spalovací ZP 1 zdroj technologie 1 zdroj technologie 2 zdroje spalovací ELTO 1 zdroj technologie zemd. 1 zdroj technologie zemd. 2 zdroje spalovací 1 zdroj spalovací LTO 1 zdroj technologie 1 zdroj technologie zemd. 1 zdroj spalovací ZP 1 zdroj technologie 1 zdroj technologie zemd.

V posuzovaném území se bude významnou mírou podílet na celkové imisní zátži i dálkový penos emisí a imisní zátž zpsobená zdroji umístnými v blízkosti posuzovaného území (napíklad elektrárna Poíí, teplárna Náchod atd.). Ze závr Plánu snižování emisí je možné vzhledem k rozvojovým aktivitám Královéhradeckého kraje, a tím i oblasti Broumovského výbžku, charakterizovat vývoj emisí následn: Pravdpodobnost nárstu emisí je Plánem spatována zejména u oxid dusíku. Jednak nelze oekávat významný pokles dopravy, spíše naopak, a dále lze oekávat pokraování v procesu plynofikace domácností. V pípad mobilních zdroj je patrný skoro poloviní podíl na celkové emisi oxid dusíku (NOx). V pípad plynofikace malých zdroj zneišování ovzduší a pípadn i stedních zdroj lze oekávat mírný nárst emisí oxid dusíku a pokles oxidu uhelnatého. V pípad všech ostatních zneišujících látek (tuhých emisí, oxidu siiitého, oxidu uhelnatého, tkavých organických látek a amoniaku) lze oekávat stabilizaci na souasné úrovni, pípadn mírný pokles.

79


Pi umisování zdroj zneišování ovzduší nesmí být pekroeny emisní limity, ale dále je dležité hodnocení stávající imisní zátže a dodržení imisních limit. Souástí dokumentací (dle procesu EIA) je nutné hodnotit imisní zátž ped a po realizaci zámru a toto doložit rozptylovou studií a posouzením zdravotních rizik na obyvatelstvo. Teplice nad Metují nejsou definovány jako oblast s pekroeným imisním limitem pro ochranu zdraví lidí. Ochrana pírody a životní prostedí Základní právní rámec stanovují zákony .114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis, . 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených voln žijících živoich a plan rostoucích rostlin a dalších opateních k ochran tchto druh a o zmn a doplnní zákona eské národní rady . 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis, zákon o životním prostedí . 17/1992 Sb., ve znní zákona 123/1998 Sb., a pozdjších pedpis, zákon . 289/1995 Sb., o lesích a o zmn a doplnní nkterých zákon (lesní zákon) ve znní pozdjších pedpis. . 161/1999 Sb., 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod zpsobených vybranými zvlášt chránnými živoichy, vyhláška 395/1992 Sb., kterou se provádjí nkterá ustanovení zákona eské národní rady . 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, dále zákony . 100/2004 Sb., 168/2004 Sb., 218/2004 Sb., vyhlášky 197/1989 Sb., 464/1990 Sb., 6/1991 Sb., 155/1991 Sb., 156/1991 Sb., 157/1991 Sb., 17/1997 Sb., 82/1997 Sb., 105/1997 Sb., 81/1998 Sb., 200/1999 Sb., 236/1999 Sb., 85/2000 Sb., 192/2000 Sb., 360/2000 Sb., 422/2001 Sb., 118/2002 Sb., ve znní pozdjších pedpis. Zvlášt chránná území Celé ešené území leží v Chránné krajinné oblasti Broumovsko. Ta byla vyhlášena MŽP v roce 1991 na ploše 410 km2. CHKO byla vyhlášena k ochran mimoádn pestré a hodnotné krajiny s unikátními skalními msty a pozoruhodnou kvtenou a zvíenou. Posláním oblasti je ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znak a vytváení a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejích pírodních zdroj v oblasti. K typickým znakm oblasti náleží zejména její povrchové utváení, vetn vodních ploch a tok, její rostlinstvo a voln žijící živoišstvo, rozvržení a využití lesního a zemdlského pdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístní a urbanistická skladba sídliš a místní zástavba lidového rázu. Cílem Správy CHKO je chránit a zlepšovat stav dochovaných ekosystém zejména v maloplošných chránných územích a I. zón CHKO, v územních systémech ekologické stability krajiny a v síti evidovaných lokalit ochrany pírody. Pokraovat v odborném przkumu a výzkumu dochovaného stavu pírody a krajiny a zajistit též dostatený monitoring k zajištní podklad pro ádný výkon státní správy v ochran pírody a krajiny. Zlepšit poznání stavu ohrožených a zvlášt chránných druh rostlin a živoich a zajistit jejich ochranu zejména zachováním podmínek pro jejich pežití ochranou a tvorbou jejich stanoviš. Podporovat zvyšování biologické rozmanitosti území s využitím geograficky pvodních druh rostlin a živoich. Zlepšovat stav pírodních ekosystém (zejména vodní režim) i narušené zemdlské krajiny a zvyšovat podíl mimolesní zelen. Zvyšovat v lesích zastoupení devin pirozené druhové skladby, zejména listná a jedle. Zamezit vzniku nepovolených skládek. Dlouhodobé cíle ochrany pírody podle zón 1. zóna (zabírá 8,5 %) území CHKO a jsou zde zaazeny pedevším starší porosty s pírod blízkou druhovou skladbou, geologicky a geomorfologicky významná území, lokality ohrožených druh rostlin a živoich. Geologicky a geomorfologicky 80


významná území jsou vymezena vesms bez ohledu na skladbu lesních porost, takže zahrnují porosty i se siln zmnnou druhovou skladbou. Struktura porost je rzná, od vkov i prostorov diferencovaných porost hospodásky málo využívaných stanoviš až po stejnovké hospodáské porosty, které je teba pemnit v dlouhé obnovní dob. Cílem ochrany pírody v I. zón je zachování, resp. dosažení druhové skladby lesa co nejvíce se pibližující pirozené skladb, a to i na geomorfologicky a geologicky významných lokalitách v souasné dob porostlých smrkovými monokulturami. Dosažení rozrznné vkové a prostorové struktury lesa podmínné jemnými zpsoby hospodaení nebo samovolným vývojem. Zachování polopirozených luních spoleenstev a pirozený charakter vodoteí. 2. zóna (zabírá 14 %) území CHKO a zahrnuje lesy s rznou, nkdy znan zmnnou druhovou skladbou od starších, kvalitních listnatých a smíšených porost až po ist jehlinaté monokultury. Porosty jsou vtšinou stejnovké a na zemdlské pd se v 2. zón nacházejí polokulturní až kulturní travinné porosty. Cílem ochrany je zachování pirozené druhové skladby a struktury porost, tam kde v souasné dob existuje. V porostech se zmnnou devinnou skladbou na neexponovaných stanovištích dosáhnout zastoupení listná a jedle (60 – 70 %), krom stanoviš pirozených bor. Snížit zastoupení geograficky nepvodních devin na 30 %. Na mimoádn nepíznivých stanovištích dosáhnout pirozené druhové skladby s možností ponechání nepvodních devin. Dosažení vtší vkové a prostorové diferenciace porost. Udržení a obnova rozmanitosti travinných ekosystém a zlepšení vodního režimu krajiny. 3. zóna a 4. zóna (77,5 %) území zahrnuje pevážn zemdlské pozemky a lesy, smrkové monokultury a porosty s rznou druhovou skladbou. Jsou to vesms jehlinaté monokultury, ale i velmi kvalitní smíšené listnaté porosty menšího plošného rozsahu. Cílem je zachování relativn pirozené skladby a struktury porost, která existuje. V porostech se zmnnou druhovou skladbou na exponovaných stanovištích i na stanovištích ovlivnných vodou dosáhnout zvýšeného zastoupení listná a jedle nad rámec minima stanoveného lesním zákonem diferencovan dle hospodáských soubor a soubor lesních typ. Zvýšení biodiverzity u prvk ÚSES a zlepšení vodního režimu krajiny. Všechny innosti na celém ešeném území musí být v souladu s Plánem pée CHKO. Jednotlivé plochy jsou zaazeny do zón diferencované ochrany CHKO 1 až 4. Do 1. zóny (nejvyšší ochrana) jsou zaazeny plochy maloplošných zvlášt chránných území (NPR, a PP) a vybrané nejcennjší segmenty pírody. NPR Adršpašsko-teplické skály zasahuje od jihozápadu do ešeného území. Prvn bylo území vyhlášeno v roce 1933. Nov bylo pehlášeno vyhláškou MŽP . 95/2007 ze dne 13. 4. 2007 na rozloze 1712 ha. Pedmtem ochrany je nejvtší celistvé skalní msto v R i ve stední Evrop. Je vytvoené v kvádrových pískovcích svrchní kídy. Skalní reliéf ve výškovém rozptí od 500 do 786 m n. m. vykazuje pestrou škálu makro-, mezo- a mikroforem povrchových pseudokrasových jev a tvar – významný je i výskyt podzemních forem reliéfu, pseudokrasových a propastí. Teplická jeskyn je svojí délkou 1 065 m nejdelší pseudokrasovou jeskyní R. V rozsáhlých plochách vertikálního i horizontálního lenní reliéfu jsou rozlehlá skalní msta s pevýšením jednotlivých skalních vží a pilí pes 100 metr. Díky takto dynamickému reliéfu vykazují skalní msta nejvýraznjší teplotní inverzi ze všech skalních mst R - vlhké a chladné mikroklima kaon, soutsek a jeskyní umožuje výskyt i glaciálních relikt bezobratlých živoich. Z pavouk jsou to Bathyphantes eumenis, Sisicus apertus, Agyneta conigera. Dále z rozto je mezi typické glaciální relikty azeno Rhagidium gelida. Pinion)

Z pirozených lesních spoleenstev se v území dochovaly reliktní bory (Dicranoa fragmenty podmáených smrin v inverzních polohách (Piceion excelsae).

81


Z velké ásti jde o ochranné lesy. Pvodn znan zastoupené buiny (pedevším buiny acidofilní Luzulo-Fagion) byly z vtší ásti pemnny na smrkové kultury. Souvislé porosty buku se vyskytují jen na nkolika lokalitách, místy je buk vtroušen - jak v inverzních polohách, tak i na plošinách. V území je nutno zapoít s intenzivními pemnami druhové skladby ve prospch listná a borovice. V inverzních polohách skalních mst se vyskytují spoleenstva zaazovaná do ádu Adenostyletalia, ovšem s velmi zúženým spektrem diagnostických druh. Velmi bohatá a pozoruhodná je bryoflóra území. Významné druhy cévnatých rostlin: violka dvoukvtá (Viola biflora), mléivec horský (Cicerbita alpina), papratka horská (Athyrium distentifolium), rojovník bahenní (Ledum palustre), plavu puivá (Lycopodium annotinum), omj pestrý (Aconitum variegatum), omj šalamounek (A. callibotryon), šichy (Empetrum sp.), podblice alpská (Homogyne alpina), lipnice oddálená (Poa remota), bledule jarní (Leucojum vernum), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) aj. V porostu s vtroušeným bukem na plošin v teplické ásti rezervace je nkolik let sledováno hnízdní áp erných (Ciconia nigra). V rozvolnném smrkovém porostu s podrostem semená smrk je pozorováno hnízdní kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum). V Chrámových stnách se vyskytuje sokol sthovavý – obnovené hnízdní v historické hnízdní oblasti. Z významných druh živoich je možno ješt jmenovat: ještrku živorodou (Lacerta vivipara), zmiji obecnou (Vipera berus), skorce vodního (Cinclus, cinclus), ledáka íního (Alcedo athis). Za vzácné lze již považovat populace ve skalách hnízdících poštolek obecných (Falco tinunculus) a kavek obecných (Corvus monedula). Dále se zde vyskytují: výr velký (Bubo bubo), krkavec velký (Corvus corax), puštík obecný (Strix aluco), sýc rousný (Aegolius funereus). Savce v NPR zastupuje pevážná vtšina v R vyskytujících se lovných druh a ze vzácnjších nap.: plšík lískový (Muscardinus avellanarius), plch velký (Glis glis), rejsec vodní (Neomys fodiens), blozubka šedá (Crocidura suaveolens), rejsec erný (Neomys anomalus), rejsek horský (Sorex alpinus), netopýr severní (Eptesicus nilssoni). PP Borek byla vyhlášena naízením Správy CHKO Broumovsko .3/2006 ze 4. 7. 2006. Rozloha území je 4,67 ha. Na této ploše jsou geomorfologicky zajímavé kvádrové pískovce Lysého vrchu s píkrou skalní stnou, vysokým balvanitým osypem a na n vázané fragmenty specifických spoleenstev - reliktních bor a vegetace silikátových skal a drolin. PP Moská transgrese byla vyhlášena naízením Správy CHKO Broumovsko . 2/2008 ze dne 21. 5. 2008. Z celkové rozlohy 0,85 ha leží v ešeném území (k.ú. Bohdašín) pouze 0,14 ha. Pedmtem ochrany je geologický odkryv ve stn bývalého lomu, který dokládá vývoj území v období druhohor, a to nasedáním moského sedimentu (kídy) na triasové vrstvy. Souástí území jsou i okolní lesní porosty suového charakteru s pevážným zastoupením buku. Památný strom Název

Druh

Hraniní buk

Buk lesní

Botanický název Fagus sylvatica L.

Obvod

Výška

228

19

Katastrální území Libná

Parcela 515/1

Památný strom byl vyhlášen Rozhodnutím Správy CHKO Broumovsko vydaném dne 12. 4. 2001 s datem úinnosti 4. 5. 2001. Strom je v bývalém hraniním pásmu v proluce lesních porost u hraniního kamene 242/8 cca 200 m od skalního hebene poblíž lokality Vypich. Do ešeného území významn zasahuje PO Broumovsko, dle smrnice o ptácích (smrnice Rady . 2009/147/ES o ochran voln žijících pták) a dv evropsky významné

82


lokality (Deví a Metuje, Adršpašsko-teplické skály) dle Smrnice o stanovištích (smrnice Rady . 92/43/EHS, o ochran pírodních stanoviš, voln žijících živoich a plan rostoucích rostlin). Dne 10. ledna 2011 Evropská komise schválila aktualizované evropské seznamy. V nich jsou i níže uvedené lokality, které byly stanoveny naízením vlády . 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam EVL. PO Broumovsko byla vyhlášená naízením vlády R ze dne 15. prosince 2004. Zaujímá nejcennjší ásti CHKO Broumovsko, vetn NPR Adrpašsko-teplické skály a PP Borek. Pedmtem ochrany jsou populace sokola sthovavého a výra velkého a jejich biotopy. Cílem ochrany je zachování a obnova ekosystém významných pro tyto druhy pták v jejich pirozeném areálu rozšíení a ochrana hnízdišt v období rozmnožování. EVL CZ0523280 Metuje a Deví (CZ0523280) je tvoena tokem Zdoovského potoka a Metuje. Pedmtem ochrany je zde žijící druh mihule potoní. Pro její zdárný vývoj, pedevším v larválním stadiu jsou nezbytné hlinitopísité až jemn písité sedimenty a v období dosplosti možnost migrace. EVL Adršpašsko-teplické skály (CZ0520519) je vyhlášena pro ochranu stanoviš (stanovišt – kód dle seznamu stanoviš Smrnice Rady 92/43/EHS, biotop dle Katalogu biotop, rozloha v m2), která jsou uvedena v následujících tabulkách.

Stanovišt, jež jsou hlavním pedmtem ochrany Kód a název stanovišt 7140 Pechodová rašeliništ a tasovišt 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albiVeronicion dillenii) 8310 Jeskyn pístupné veejnosti 9110 Buiny asociace LuzuloFagetum 91D0 Rašelinný les 9410 Acidofilní smriny

Biotop R2.3

Charakteristika Pechodová rašeliništ

Rozloha 8482

S1.2

Štrbinová vegetace silikátových skal a drolin

1510830

S3 L5.4

Jeskyn Acidofilní buiny

L9.2 L10.1 L9.1 L9.2 L9.3

Rašelinné a podmáené smriny Rašelinné beziny Horské ttinové smriny Rašelinné a podmáené smriny Horské papratkové smriny

921444 734260 734260

Stanovišt, jež se zde vyskytují Kód a název stanovišt Biotop Charakteristika 3130 Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpinského stupn kontinentální a alpinské oblasti a horských poloh jiných oblastí, s vegetací tíd Littorelletea uniflorae, nebo Isoëto-Nanojuncetea 3160 Pirozená distrofní jezera a tn 3260 Nížinné až horské vodní toky s vegetací svaz Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion 4030 Evropská suchá vesovišt T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin 6230 Druhov bohaté smilkové louky na T2.3 Podhorské až horské smilkové silikátových podložích v horských oblastech (a trávníky v kontinentální Evrop v podhorských oblastech

83


6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová spoleenstva nížin a horského až alpinského stupn 6510 Extenzivní seené louky nížin až podhí (Arrhenaterion, Brachypodio-Centaurenion nemoralis 8210 Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svah 9130 Buiny asociace Asperulo-Fagetom 91E0 Smíšené jasanovo olšové lužní lesy temperální a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Lalicion albae) 91T0 Bory

A4.2 A4.3 T1.5 T1.1

Subalpinské vysokobylinné nivy Subalpinské kapradinové nivy Vlhké pcháové louky Mezofilní ovsíkové louky

L5.1 L2.2.

Kvtnaté buiny Lužní lesy

L8.1

Boreokontinentální bory

Mimo výše uvedené se ješt vyskytují biotopy X9 Lesní kultury s nepvodními devinami, X10 Paseky s podrostem pvodního lesa a X11 Paseky s nitrofilní vegetací.

Seznam dalších lokalit evidovaných Správou CHKO Broumovsko (mimo MCHÚ) Správa CHKO Broumovsko eviduje významné biotopy, které jsou lokalitou výskytu zvlášt chránných druh rostlin a živoich. Tato území jsou coby biotopy zvlášt chránných druh chránna podle § 49 a § 50 zákona. Evidované lokality dále zahrnují i geologicky a geomorfologicky významné lokality (nalezišt fosilií, nalezišt minerál, skalní výchozy s významným stratigrafickým úkazem, jeskyn apod.) Tyto lokality jsou významné z hlediska vdeckého, pop. i turistického, a je žádoucí je chránit i v pípadech, kdy na n nejsou vázány biotopy zvlášt chránných druh. V pípad, že se jedná o jeskyn, jsou tyto lokality chránny podle § 10 zákona. V pípad, že se jedná o paleontologická nalezišt, je teba zajistit jejich ochranu ve smyslu §11 odst. 2, zákona. Na správním území msta Teplice nad Metují jsou evidovány následující lokality s výskytem chránných druh rostlin, živoich a spoleenstev vázaných na pedmtný ekotop (tun jsou uvedeny lokality zaazené do 1. zóny CHKO, kurzívou jsou uvedeny lokality s výskytem zvlášt chránných druh živoich a rostlin): Za oznaením je uveden název prvku, katastrální území, v nmž se nachází (k.ú. v ešeném území tun) NPR Adršpašsko-teplické skály – k.ú. Dolní Teplice, Teplice nad Metují, Skály u Teplic nad Metují, popsána výše PP Borek – k.ú. Teplice nad Metují (též lokalita . 109), popsána výše 2 Dlouhý vrch - k.ú. Dolní Adršpach, Horní Adršpach, Libná, Zdoov Bukové porosty s klenem na strmých svazích kuesty. Výskyt jilm (Ulmus scabra). Bohaté bylinné patro s lilií zlatohlavou (Lilium martagon) aj. 12 Hejda - k.ú. Lachov Pahorek tvoený kvádrovými pískovci stedního turonu a coniaku. Pseudokrasová modelace. Botanicky cenná lokalita. Výskyt koenových stalagmit. 14 Nad zboĜeništi - k.ú. Horní Teplice Rybník a pilehlý rašelinný mokad s výskytem ady ohrožených druh rostlin: ostice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), záblník bahenní (Comarum palustre), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). 40 Bukalán - k.ú. Žár nad Metují, Lachov Bukové a smíšené lesní porosty s bohatým bylinným patrem (kapradina lalonatá (Polystichum aculeatum) aj.).

84


77 Buina nad Bohdašínem - k.ú. Bohdašín Kvtnatá buina s výskytem jilmu horského (Ulmus scabra). 79 Nad Skalkou - k.ú. Javor u Teplic nad Metují, Skalka u eské Metuje Vlhké louky a olšiny s bledulí jarní (Leucojum vernum). 80 Buina u lomu - k.ú. Ddov Kvtnaté až kyselé buiny s bohatým bylinným patrem. 82 Jelení louka - k.ú. Libná Vlhká louka s prameništi v lesním komplexu a olšina. Výskyt bledule jarní (Leucojum vernum), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) aj. 83 U zdoĖovského lomu - k.ú. Zdoov Suový les s výskytem jilmu horského (Ulmus scabra) a s bohatým bylinným patrem (msínice vytrvalá (Lunaria rediviva), kyelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) aj.). Na skalních výchozech meruzalka alpinská Ribes alpinum. 84 ZdoĖovské louky - k.ú. Zdoov Slatinné louky s výskytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), vrby rozmarýnolisté (Salix rosmarinifolia), ostice Davallovy (Carex davalliana), kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica), suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium) aj. 85 Buþnice - k.ú. Horní Teplice Komplex hygrofilních až mezofilních polokulturních luk v údolí potoka. Výskyt bledule jarní (Leucojum vernum), Aconitum variegatum, v minulosti Gentianella ciliata. 88 Pušvíza - k.ú. Javor u Teplic nad Metují, Metujka Buiny, suové lesy a olšiny. Botanicky významná lokalita s výskytem zvlášt chránných druh rostlin - lilie zlatohlavá (Lilium martagon), Lunaria rediviva, Daphne mezereum, Leucojum vernum, Neottia nidus-avis aj.). 89 Buina nad Ddovem - k.ú. Ddov Klenová buina na strmém svahu se skalními výchozy. Výskyt jedle. 94 Pod LibeĖskou strání - k.ú. Libná, Zdoov Vlhké louky s výskytem bledule jarní (Leucojum vernum) a smíšený lesní porost s jilmem drsným -horským (Ulmus glabra). 95 Nad ZdoĖovským rybníkem, k.ú. Zdoov Vlhké louky s bledulí jarní (Leucojum vernum) a vlhkomilnou faunou. 101 Hraniþní hĜbet - k.ú. Horní Adršpach, Libná Typická vnjší pískovcová kuesta (cenoman-spodní turon) s uklonnou plošinou pokrytou skalkami typu tors. Vzácn výskyt suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum). 106 Ostroh u Javora - k.ú. Javor u Teplic nad Metují Typická ukázka vývoje rozvodního hbetu ve svrchnkídových slínovcích s pestrou geomorfologickou modelací. Botanicky bohaté klenové buiny. 107 Rybník Libná - k.ú. Libná Biotop významný pro rozmnožování obojživelník. 125 Pravobežní lomy Libná - k.ú. Libná Lom s odkryvem pevážné ásti profilu korycanských vrstev. Nález cenomanských zkamenlin. 137 Levobežní lomy Libná - k.ú. Libná Tžba cenomanského kvádrového pískovce. Nalezišt fosilií. 152a-d Libná - k.ú. Libná Vlhké louky a lesní porosty v okolí prameniš. Výskyt bledule jarní (Leucojum vernum), suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium), vrbovky tmavé (Epilobium obscurum) aj. 174 Rákosový mokĜad - k.ú. Dolní Teplice Rákosiny a porosty vysokých ostic - o. ostrá – kalužní (Carex acutiformis), o. zobánkatá (C.rostrata), o. prodloužená (C.elongata), ptainec bahenní (Stellaria palustris) aj. Hnízdišt vodního ptactva a biotop obojživelník. 194 Nad Bohdašínem - k.ú. Bohdašín Olšina s výskytem bledule jarní (Leucojum vernum).

85


205 Teplické sádky - k.ú. Dolní Teplice Zarstající nádrž s druhov bohatými pobežními porosty ostice pioblé (Carex diandra), eišnice bahenní (Cardamine dentata), ptaince bahenního (Stellaria palustris), vrbovky bahenní (Epilobium palustre) aj. 230 Teplická niva - k.ú. Lachov Zbytek druhov bohaté mokiny v niv Metuje. 231 Na ZdoĖovském potoce - k.ú. Libná Olšiny s výskytem bledule jarní (Leucojum vernum). 232 Prameny ZdoĖovského Potoka - k.ú. Libná Lesní prameništ v kulturní smrin a navazující olšina s bohatým výskytem bledule jarní (Leucojum vernum). 233 U pomníku - k.ú. Libná Druhov bohaté louky a pastviny podél potoka. Na prameništi výskyt vrbovky tmavé (Epilobium obscurum). 234 U bunkru - k.ú. Libná Mokina a nardetum pi lesním okraji. Výskyt ostice Hartmanovy (Carex hartmanii) Lokalita zalesnna jasanem. 262 Nad Zdoovem - k.ú. Zdoov Mladé olšiny, vrbiny a fragmenty pcháových luk pi potoku. 263 Pod Bukovou horou - k.ú. Zdoov Rybníek, olšina s výskytem bledule jarní (Leucojum vernum) a zbytek mokiny v polích. Lokalita navržená k revitalizaci. 280 Poslední lom - k.ú. Libná Pískovcový lom uvnit lesa s pramenným vývrem a malou vodní plochou vhodný pro rozmnožování obojživelník. 297 Hornoteplická buina - k.ú. Horní Teplice Nerozsáhlá buina s výskytem jilmu a lípy s bohatým bylinným patrem. 298 Hornoteplická strá k.ú. Horní Teplice Smíšené porosty na strmém svahu. Výskyt jilmu. 299 Hornoteplické mokĜiny - k.ú. Horní Teplice Mokiny podél potoka s výskytem bledule jarní (Leucojum vernum). 300 U Kláštera - k.ú. Zdoov Údolí potoka s výskytem bledule jarní (Leucojum vernum) a fragmenty smíšených porost. 307 U dráhy - k.ú. Bohdašín Okrajové partie lesa a navazující porosty náletových devin podél železniní trati s výskytem hruštiky okrouhlolisté (Pyrola rotundifolia) hruštiky menší (P. minor). 311 Nad pomníkem - k.ú. Javor u Teplic nad Metují Skalní srub tvoený kídovými opukami v ostrém pravobežním meandru Metuje s píkrým úpatním suovým svahem. Pevážn listnaté porosty s výskytem lilie zlatohlavé (Lilium martagon). 312 U chaty - k.ú. Ddov ásten zarostlá strá s výskytem lilie zlatohlavé (Lilium martagon). Obecná ochrana pírody a krajiny Pro posílení ekostabilizaní funkce krajiny jsou respektovány všechny pírodn i krajinásky hodnotné plochy, vetn prvk ÚSES, které byly dopesnny a doplnny dle pipravovaných ZÚR KHK. Zárove byla ást tchto prvk navržena pro doplnní, a to pro svoji souasnou nefunknost (prvky vedené po orné pd). ÚP Teplice nad Metují nenavrhuje zásadní zmny struktury krajiny, které by významn ovlivnily krajinný ráz. S ohledem na polohu ešeného území v CHKO Broumovsko a pedpokladem výskytu zvlášt chránných druh by ml investor (na základ požadavku orgánu ochrany pírody, kterým je v souasné dob Správa CHKO Broumovsko) ped realizací jednotlivých zámr

86


provést biologický przkum zájmových lokalit, aby byl vylouen pípadný vliv navrženého využití na zvlášt chránné druhy rostlin a živoich, popípad navrhnout opatení, která by tento vliv snížila nebo vylouila. Sesuvná území Stavba území dává pedpoklad pro vznik sesuv kerných, kdy se jednotlivé bloky pískovc na okrajích plošin oddlují, zaboují do podložních plastických hornin a postupn ujíždjí po svahu. Hojnjší jsou sesuvy plošné na svazích s výchozy jílovitých a slinitých hornin v nižších polohách území. I v tomto pípad mohou vznikat sesuvy odlišných typ, lišící se závažností poruch i nároky na jejich zabezpeení. Na svazích se mohou vyskytovat sesuvy, u nichž sesuvná plocha prochází skalními horninami nebo sesuvy relativn mlkého dosahu, kdy smykovou plochu tvoí povrch skalních hornin (jílovc i slínovc) a hmotu sesuvu tvoí jen povrchová vrstva zvtralin. Za potencionáln ohrožené sesouváním je nutno považovat veškeré pirozené svahy zaíznutých vodních tok i umlé záezy pro železnici i ostatní komunikace. Oblasti, kde skalní podklad tvoí kídové horniny, je nutno obecn považovat za náchylné ke vzniku sesuvných pohyb. Proto je veškeré území na svazích nutno považovat za potencionáln ohrožené a jeho využití je možné vždy jen na základ individuálního przkumu. Pi stavebních pracích, zejména ve spojení s rozsáhlejšími zemními pracemi, je vždy nutno dsledn dodržovat veškerá nutná zabezpeení, která by chránila svah ped vyvoláním aktivního sesuvu. Plochy smíšené nezastavného území - pírodní a vodohospodáské (NSpv) Nov se vymezují dv plochy tchto zmn. V k.ú. Bohdašín je plocha K15, která bezprostedn navazuje na zastavné území a stabilizuje plochu, která opticky oddluje dva typy výrobních ploch a zárove využívá zvýraznní proluky v tchto zástavbách a pispívá tak k uchování krajinného rázu a biodiverzity v daném území. V k.ú. Horní Teplice je plocha K16, která je navržena v míst souasného inného lomu a jedná se o výhledový stav po ukonení využití ložiska. Zárove se jedná o stav, který se již samovoln objevuje v nevyužívané ásti vytženého prostoru a pedstavuje tak pirozené sukcesní stádium biotop. Tento typ ploch je v ešeném území stabilizován a je zastoupen na ostatních plochách. Jejich využití je pedevším v uchování stávajícího stavu, kdy se zde rozvíjí pírodní a pírod blízké ekosystémy, které významným dílem dotváejí obraz krajiny. Jejich využití je tak zameno na extenzivní údržbu a ást ploch je souástí nebo leží v blízkosti pírodních hodnot a limit území. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY V rámci ÚP byly jednotlivé prvky ÚSES dovymezeny, doplnny a dopesnny, a to na základ vstupních dat z rzných zdroj a vlastních terénních przkum. Vstupní data byla pevzata z Konceptu ÚP Teplice nad Metují, z dat ÚAP ORP Broumov, z dat ZÚR KHK a dat poskytnutých Správou CHKO Broumovsko. V podkladech z tchto rzných pramen vzniklých nad rznými mapovými podklady a v rozdílné dob nebyly shledány výrazné rozdíly ve vymezení jednotlivých prvk. Rozdílné však bylo kódové oznaení a v nkolika pípadech i nejasné parcelní vymezení. Pi zpracování ÚP byla zachována posloupnost, kdy prvky nadregionálního a regionálního systému byly pevzaty vetn názvu a oznaení a byly parceln dopesnny. Prvky místního významu byly pevzaty s oznaením uvádným v Konceptu územního plánu a byly parceln upesnny. V pípadech návrhu „nadazeného“ segmentu ÚSES došlo ke splynutí prvk místního významu. Jedná se o místní biocentra íslo 9, 10, 11, která jsou nahrazena regionálním biocentrem H067 Libenské, místním koridorem íslo 25, který je nahrazen regionálním biokoridorem RK759/1, RK 759/2 a z ásti regionálním biocentrem H 070 Pod Hejdou a místní koridor íslo 26, který byl pekryt regionálními biokoridory RK H036 a RK H037. Nadregionální prvek K28 byl nov propojen

87


s K 94 B a pevzal jeho kódové oznaení. Prvek íslo 752 byl oznaen jako RK 752. Nov byly doplnny prvky místní úrovn biokoridory 35 a 38 a u biocenter 36 a 37 bylo oproti Konceptu ÚP pozmnno kódové oznaení. V ÚP tak byly jednotlivé skladebné prvky doplnny, dopesnny a je uvedeno pouze jedno oznaení, totožné textov i výkresov. Pi vymezování bylo ve vtšin pípad postupováno v souladu s platnou metodikou ÚSES (prostorové vymezení). Pouze v pípadech prchodu pes zastavná území byly prvky ÚSES (pevážn koridory lokálního významu) vymezeny na plochy a šíku, které umožují zachování souasné funknosti a nejsou s vloženými biocentry v doporuené vzdálenosti nebo bylo vyznaeno jejich pípustné perušení. I pes tato menší omezení je ÚSES pevážn funkní. Pro dosažení jeho plné funknosti se navrhuje doplnní nefunkních úsek v koridorech, které vedou po kultue orná, i když v souasné dob je jejich krytem travní porost. Pro udržení a zlepšení funknosti systému je nezbytná prbžná kontrola jednotlivých skladebných prvk a v pípad nutnosti jejich údržba. Údržbu je nutno provádt v období nejvhodnjším pro jednotlivé typy skladebných prvk a jejich poslání a po dohod s orgánem ochrany pírody. Zvýšení funknosti skladebných prvk lze dosáhnout jejich kvalitativním zlepšením, tj. dosadbou chybjící autochtonní devinné zelen, písevem místn a stanovištn vhodných druh bylin, odstraováním migraních pekážek. Zaplocování pozemk v prvcích ÚSES je možné jen pro období nezbytn nutné (ochrana kultur, pasení, apod.), a to vždy tak aby jednotlivé typy ochrany umožovaly prchod druhm, které neohrozí úel oplocení (nap. pastvinu neoplocovat až k pevné zemi oproti oplocení zabraujícímu okusu vysázených strom). U biokoridoru nadregionálního významu je upesnna plocha o minimální šíi 40 m. Po schválení ÚP by tento nadregionální prvek ml pozbýt své ochranné pásmo o šíi 2 km oboustrann od stedové podélné osy plochy. Vymezení ochranného pásma má více preventivní charakter a znamená, že v takto vymezeném pásu by nemlo docházet k nadmrnému omezování biologické prostupnosti krajiny, a to nap. výstavbou velkých prmyslových ploch nebo zaplocených koridor, což však není pípad tohoto ešeného území. Skladebné prvky ÚSES: Biocentrum nadregionálního významu – 46 Adršpašské skály zaujímá jihozápadní ást ešeného území. Jeho souástí je NPR Adršpašsko-teplické skály. Je reprezentativním biocentrem pro bioregion 1.38 Broumovský. Jeho hranice byla dopesnna. Biokoridor nadregionálního významu – K 94 B smuje z NRBC 46 Adršpašké skály severovýchodním smrem a na hranici ešeného území se stáí k jihovýchodu. Jedná se o kombinovaný biokoridor lesních a luních biotop s prvky drobných vodoteí a s vloženými místními centry. Trasa biokoridoru byla dopesnna a pi východní hranici ešeného území byla oproti ZÚR KHK pevedena v prostoru p.. 197 (k.ú. Teplice nad Metují) mimo ešené území. Dvodem pro toto vymezení je existence lesních biotop v sousedním území a absence tchto ploch, resp. existence ploch orné pdy v ešeném území. Sousední území tak dává pírodn kvalitnjší prostor pro vymezení K94 B. Biocentrum regionálního významu – 528 Ostaš – Hejda – Rovný zabírá pevážnou ást kompaktních lesních porost s bory na skalních výchozech a vrcholovém platu. Z listnatých druh pevažuje buk. Biocentrum bylo zvtšeno a dopesnno na hranice parcel. Biocentrum regionálního významu – H067 Libenské leží v severní ásti ešeného území pi hranici s Polskem. Lesní porosty jsou pevážn tvoeny smrkem s pímsí buku. ást biocentra zaujímají plochy mlazin a porosty nižších vkových tíd. Pi vodoteích roste jasan a olše. Vtroušen v porostech bíza. Souástí biocentra jsou i pvodní prvky místního významu íslo 9, 10, 11. Biocentrum bylo dopesnno. Biocentrum regionálního významu – H070 Pod Hejdou leží v niv eky Metuje pod mstem Teplice. Pevážnou ást plochy tvoí luní porosty a tok Metuje s doprovodnou liniovou a solitérní zelení. Biocentrum bylo dopesnno.

88


Biocentrum regionálního významu – 533 Nad Studánkou zasahuje do ešeného území ze sousedních Vernéovic. Jedná se o lesní typ s pevahou smrkových porost. Regionální biokoridory jsou v ešeném území pevážn funkní. U nefunkních ástí je navrženo jejich zaazení do veejn prospšných opatení. V území leží nebo do nho zasahují regionální koridory RK H031, RK H032, RK H036, RK H037, RK752, RK H759/1, RKH759/2. Tyto koridory byly dovymezeny a plošn dopesnny na požadovanou minimální šíku 40 m. Na vtšinu z nich jsou vložena biocentra místního významu. Biocentra místního významu jsou vložena na regionální biokoridory, nebo jsou souástí systému místního významu. Jsou rzného typu, od lesních po luní, asto složená. Celkem je v ešeném území 22 biocenter místního významu íslo 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 21, 22, 23 , 24, 36 a 37. Pro funkní propojení mezi biocentry jsou vymezeny biokoridory místního významu íslo 25, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35 a 38, které nejen usnadují migraci živých organism, ale plní i další funkce, jako je estetická, protipovodová, pdoochranná a další. Výše popisovaný systém biokoridor umožuje migraci i druhm, pro nž jsou vzdálenosti mezi biocentry nepekonatelné, avšak pro ekologické funkce pírody a krajiny jsou tyto druhy nepostradatelné (nap. hmyz, ale i zajíc polní, i nkterá semena bylin a devin). Vymezení a upesnní prvk ÚSES bylo provedeno dle souasných poznatk krajiny, terénních przkum, poskytnutých technických podklad a ve spolupráci s dalšími odborníky a orgány ochrany pírody. Jeho dopesnní bylo provedeno, pokud to bylo možné a úelné, na celé parcelní plochy nebo alespo pi jedné stran k hranici parcely, aby byla možná a identifikovatelná pípadná budoucí opatení v tchto prvcích. Pouze ve výjimených pípadech je vedení hranice skladebního prvku vedeno jako spojnice dvou bod okraj rzných parcel, a to v pípad plošn velkých celk, nebo na PUPFL, kde je teba dopesnní provést až v rámci píprav lesních hospodáských plán nebo lesních hospodáských osnov. Jednotlivé skladebné prvky ÚSES byly dopesnny. Tém na celém ešeném území jsou funkní. Pokud by bylo nutné jejich funknost podpoit a zvýšit na základ provedeného hodnocení funknosti, je teba vypracovat v souladu s vyhláškou MŽP . 395/92 Sb. projekt k vytváení systému ekologické stability. V zastavném území byly prvky ÚSES upesnny tak, aby jejich funknost byla zachována (vtšinou prochází stedem vodní tok), i když je v mnoha místech ásten (hlavn plošn) snížena. Je zejmé, že organismy využívající tyto zúžené koridory využijí i širší okolí a vlastní plocha ÚSES pro n bude uritým vodítkem (nap. ptáci, obojživelníci, drobní savci, hmyz a další). Naopak i zúžená místa využijí vodní a mokadní druhy (vážky, ryby, vydra, ledáek, skorec, konipas horský a další). Stejn tak bude vodní tok nadále místem transportu rzných semen. Pro zajištní trvalé bezkonfliktní funknosti biocentra místního významu 14 byly vypuštny vodní plochy, které vznikly až po roce 1953 (viz foto) a na ásti z nich byl navíc v nedávné dob vykácen porost. I po vypuštní vodních ploch bude biocentrum jak biologicky (vlhké louky a lesní porosty), tak prostorov (rozloha pes 4,3 ha) pln funkní. Pro zajištní trvalé funknosti biokoridoru místního významu 29, procházejícího zastavným územím Zdoova, je nutno pomístn dopesnit vlastní tok (nap. p.. 294/1, kde katastrovaný tok vede pod stavbou, zatímco reálný tok je pi hranici parcely – viz obr.).

89


Obr. místa s biocentrem 14 z r. 1953 (zdroj Cenia.cz)

Obr. Vymezeni koryta v k.ú. a reálný tok (zdroj Katastr nemovitostí.cz)

Plošné oživení území zajišují funkní interakní prvky, pevážn meze, skupinová a liniová zele. Z dvodu jejich možného rozvoje nejsou tyto prvky zakresleny do grafické pílohy ani popsány, ímž není stabilizováno jejich pesné umístní a je tak možno je doplnit nebo pesunout, stejn jako kvalitativn vylepšit bez toho, aniž by musel být mnn ÚP. Tvorb tchto prvk, stejn jako zmn v krajin, pak pln odpovídají i pípustné zmny kultur v rámci pozemkových úprav, které lze provádt v rámci jejich projednání, aniž by bylo teba mnit platný ÚP. Umisování zelen se navíc pipouští tém ve všech stabilizovaných a rozvojových plochách.

Pehled prvk územního systému ekologické stability V následující tabulce jsou uvedena v jednotlivých sloupcích tato data: íslo

- oznaení prvku, shodné s textem i mapovými pílohami

Název

- název prvku (pokud v míst je užíván a byl zjištn)

Význam - význam a typ prvku význam: N - nadregionální R - regionální M - místní

typ: C - biocentrum K - biokoridor

Typ – J – jednoduchý, pouze s jedním typem kultury K – kombinovaný, složený z více typ kultur S

- aktuální stav prvku D - prvek v menší ásti nefunkní, je nutno jej doplnit F - prvek funkní N - prvek pevážn nefunkní íslo

Název

Význam

46 K 94 B 528

Adršpašské skály

N, C N, K R, C

Ostaš-Hejda-

Typ plochy J K J

Popis

S

Lesní spoleenstva, pískovcová skalní msta Pevážn lesní a luní, drobné vodotee Lesní spoleenstva, pískovcové skalní msto

F F F

90

Územní plán Teplice nad Metují – OdĤvodnČní íslo

533 H 067 H 070 RK H031 RK H032 RK H 036 RK H 037 RK 752 RK H 759/1 RK H 759/2 1 2

Název

Význam

Typ plochy

Rovný Nad Studánkou Libenské Pod Hejdou

3 4

R, C R, C R, C R, K R, K R, K R, K R, K R, K R, K Bunice M, C Pod Bukovou M, C horou Za Bukovou horou M, C Hraniník M, C

5

Hraniní mezník

M, C

J

6

U tábora

M, C

J

7

K

12

Na Zdoovském M, C potoce Prameny M, C Zdoovského potoka Hraniní hbet M, C

J

13

Dlouhý vrch

M, C

K

14

Kopeek

M, C

J

15 16

Zdoov Družstevní vrch

M, C M, C

K K

17

Horní Teplice

M, C

J

18

Bohdašín

M, C

J

19 21

U Bezové Ostroh u Javora

M, C M, C

K J

22

Ddov

M, C

K

23

Nad Ddovem

M, C

J

24

Pušvíza

M, C

J

25 27 28

M, K M, K M, K

K K K

29 30 31 32 33 34 35

M, K M, K M, K M, K M, K M, K M, K

K K K J J K J

M, C

J

8

36

U pechodu

J J K J K K K K K K J K K J

J

Popis

S

Lesní spoleenstva, pevážn smriny Lesní spoleenstva, pevážn smriny Tok Metuje s pilehlou nivou a liniovou zelení Lesní spolenestva, pevážn smriny Lesní a luní spoleenstva, orná pda Tok Metuje s pilehlými porosty a nivou Tok Metuje s pilehlými porosty a nivou Pevážn lesní, minimum luních spoleenstev Lesní a luní spoleenstva Lesní a luní spoleenstva Polokulturní louky s výskytem bledule jarní Rybníek se zbytky olšin, výskyt bledule jarní

F F F F D F F D D F F F

Vlhké louky, lesní porosty F Lesní porosty, dominantní smrk, píms buk, F jeáb, javor klen, bíza Lesní porosty, pevážn smriny s pímsí F buku, jeábu, javoru klenu a bízy Lesní porosty pevážn smriny s pímsí F buku, javoru klenu, jeábu a bízy Mokady s výskytem bledule jarní, olšiny a luní F enklávy Lesní porosty smrin s pímsí buku F

Smrkové porosty s pímsí buku, javoru klenu, F jeábu a bízy Vlhké louky s smíšený les s jilmem horským, F výskyt bledule jarní Slatinné louky s prstnatcem májovým, vrbou F rozmarýnolistou, osticí davalovou a suchopýrem, pestré spoleenstvo hmyzu Lesní a luní spoleenstva s jižní expozicí F Polokulturní louky a pevážn smrkový les F s pímsí jeábu a bízy Lesní porosty na svazích, pevážn smriny F s pímsí buku, bízy Lesní porost kvtnatých buin s jilmem F horským Polokulturní louky a lesní porost smrin F Klenová buina s druhov bohatým bylinným F patrem Reliktní bory a svahové lesní porosty, louky pi F železniní trati Smíšené lesní porosty, blízké kvtnatým F buinám Buiny, suové lesy a olšina, lilie zlatohlavá, F msínice vytrvalá, lýkovec jedovatý, bledule Lesní okraje, luní porosty a vodní tok F Luní a lesní biotopy, vodní tok D Lesní okraje a polokulturní louky, z ásti orná N pda Lesní okraje, nivy, potok s behovými porosty F Lesní okraje, travní porosty, orná pda D Luní a lesní porosty s bukem a jilmem D Kulturní luní porosty na orné pd N Luní porosty pomístn s keovým náletem F Luní porosty s drobnými remízky a zelení F Lesní porosty, pevážn smrky, ojedinle buk, F olše Smriny s pímsí buku, javoru klenu F

91

Územní plán Teplice nad Metují – OdĤvodnČní íslo

Název

Význam

37 38

Lachov

M, C M, K

Typ plochy K K

Popis

S

Les a louky na svažitých pozemcích Lesní a luní porosty, ojedinle s kei

F F

V nefunkních ástech jednotlivých skladebných prvk ÚSES je teba zajistit opatení, jejichž cílem bude zajištní zlepšení funknosti tchto nefunkních prvk. Vtšinou se jedná o „formální“ pevedení stavu kultur, protože v reálu se již jedná o travnaté plochy, avšak na orné pd, což nezabezpeuje dlouhodob plnou funknost a možnost jejich kvalitativního zlepšení. Pro nefunkní ásti prvk regionálního významu jsou, v souladu se ZÚR KHK, navržena veejn prospšná opatení. PROSTUPNOST KRAJINY Dopravní prostupnost krajiny je zabezpeena systémem silnic a ostatních veejných komunikací vetn cykloturistických a turistických tras a stezek, které jsou územím vedeny a doplovány. Biologická prostupnost území je na dobré úrovni. Samostatn nejsou navrhována žádná nová technická opatení pro její zlepšení. Zvyšování biologické prostupnosti bude zlepšováno v rámci zajištní plné funknosti všech prvk ÚSES a ochranou zvlášt chránných území jako významných refugií biologicky pestrých spoleenstev, jako základní „zelené“ kostry krajiny. Na zlepšení biologické prostupnosti bude mít kladný vliv dsledná ochrana stávajících a nov navržených ploch smíšeného nezastavného území, ploch lesních a individuální solitérní, skupinová a liniová zele stávající i v budoucnu vysazovaná, která je v ÚP ešena pouze obecnou formou. Tyto plochy a místa jsou vdími interakními prvky v krajin, které umožují orientaci v krajin, nabízejí možnosti úkrytu, odpoinku i potravinovou základnu. Pro zvýšení prostupnosti krajiny je nezbytné u nových liniových staveb a nebo jejich rekonstrukcích zajistit dostatenou prchodnost vodoteí a jejího bezprostedního okolí (svtlost propustk, snížení obrubníku), a to nejen pro ryby, obojživelníky, ale i menší savce do velikosti vydry. PROTIEROZNÍ OPAT ENÍ Vodní eroze V ešeném území je množství svažitých ploch ohrožených vodní erozí. Vodní erozí obecn jsou ohroženy (podle kultur, zpsobu obhospodaování, ale i konfigurace terénu a délky svah) plochy na svazích vtších než 4 % (pi shod nepíznivých okolností i mén). Vodní erozí plošnou a výmolnou (rýhová a výmolová) je postiženo v severozápadní ásti mén než 25 % plochy, ve východní ásti 25 až 50 % plochy. Stržová sí je o stední hustot (0,1 až 1 km/km2). K erozi hlavn pispívá na zemdlských pozemcích vyjíždní kolejí zejména od zemdlské techniky mimo zemdlské cesty, paraleln s nimi a nevhodné agrotechnické postupy (zejména orba po spádnici). V lesích jde asto o nešetrné pibližování tžkou technikou spojenou s vyjetím kolejí. VČtrná eroze Ohrožení erozí vtrnou je (zejména díky rozptýlené zeleni a lenitosti terénu) malé. Protierozní ochranou území je nutno se zabývat pi veškeré innosti dotýkající se zemského povrchu. V ešeném území je to zejména innost zemdlská, lesní hospodáství a veškerá innost stavební.

92


Protierozní ochrana území není navrhována v rámci samostatných opatení, ale je souástí komplexních opatení v krajin. Jedná se o ochranu stávajících stabilizovaných a stabilizaních prvk, pedevším travnatých ploch, rozptýlené a liniové zelen, což je v souladu s obecnou ochranou krajiny v CHKO. V rámci využívání krajiny se pak jedná i o dílí opatení pi innosti zemdlské (orba po vrstevnici, stídání plodin, zmenšení ploch s erozn náchylnými plodinami a jejich mozaikovitost s plodinami odolnjšími), lesní hospodáství (pírodn šetrnjší zpsoby tžby – výbrný zpsob, hrazení bystin, oprava cest, druhov a vkov rozrznné porosty aj.) a veškerá innost stavební (zpomalení odtoku ze zpevnných ploch, zmenšení ploch bez vegetaního krytu, vsak srážek do podloží atd.). Výše uvedená opatení mají smovat ke snížení splachu svrchního horizontu pdy a vyplavování živin), zvýšení akumulace vod a ochran majetku osob i podnikajících subjekt v ešeném území a v návaznosti i mimo nj.

OCHRANA P ED POVODNMI Nov se vymezuje vodní plocha v k.ú. Zdoov (K1) a rezerva pro plochu vodní a vodohospodáskou – poldr (W) v k.ú. Dolní Teplice, Lachov (R4). Taková opatení mají za cíl snížení výšky pípadné povodové vlny pi extrémních výkyvech. Další opatení se samostatn nevymezují, ale jsou v komplexním pojetí ešeny jako plochy zmn v krajin, ochrana ÚSES, ochrana významných krajinných prvk a dalších ekostabilizaních prvk krajiny u míst pro možné rozlivy (lesy, doprovodná rozptýlená zele, travní porosty, nivy). Tchto cíl je možno dosáhnout zachycováním a zpomalováním odtoku povrchové vody (revitalizace vodních tok, ochranné vegetaní infiltraní pásy, zizování mokad, malé vodní plochy, pemna ásti orné pdy na trvalé travní porosty, zvtšení plochy lesa), zvýšením dotace mlkých podzemních vod a zpomalováním jejich odtoku (pemna nkterých odvodovacích zaízení na retardaní drenáž, zvýšení infiltrace vody z tok, infiltrace srážkové a inundované vody zatravnním. Nivy jsou významným vodonosným a protipovodovým prvkem krajiny a je nutné je chránit ped zavážením a udržovat je v zatravnní. Vodní toky, nivy, vodní plochy a mokady jsou jako VKP „ze zákona" chránny ped poškozováním, nkdy jsou i souástí územního systému ekologické stability a zásahy do nich podléhají souhlasu Správy CHKO Broumovsko. Tok Metuje, Zdoovský potok s pítoky, Skalní potok s pítoky jsou vyhlášeny lososovou vodou podle NV . 71/2003 Sb. s nutností dodržet kvalitu toku. REKREACE Území msta Teplic nad Metují je velmi atraktivní z hlediska cestovního ruchu a jeho dalšího rozvoje. Šetrnému využívání pírodních hodnot území slouží i turistická rozhledna Skály – áp. Rozvoj cestovního ruchu a zaízení sloužících pro cestovní ruch musí být v souladu s ochranou pírody a krajiny na daném území a musí být regulován ve spolupráci všech zúastnných stran (msto, správa CHKO, podnikatelé atd.). Pro toto území by byl vhodný rozvoj tzv. mkkých forem cestovního ruchu a rodinné rekreace - turistika, agroturistika a cykloturistika a zaízení sloužících pro tyto formy, nap. pjovna a opravna kol, rodinná agrofarma atd. Souasné plochy rekreace individuální i hromadné (v rámci ploch obanského vybavení) je možno považovat ve všech ástech za stabilizované. Z údaj ÚAP vyplývá pro msto Teplice nad Metují v této oblasti následující:

-

msto má velmi vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu,

-

turistický pechod do Polska.

93


Urbanistická koncepce využívá tento vysoký potenciál pro posílení socioekonomického pilíe za souasného respektování požadavku na nesnížení kvality podmínek pro životní prostedí. Pro rozvoj zimních sport se v návaznosti na souasný areál Kamenec vymezují dv nové plochy. Jde o plochy zmn v krajin, ve kterých se nepipouští žádné stavby. Jedna je urena pro rozvoj tréninkových i závodních ploch bžeckého lyžování, druhá pak pro rozšíení plochy souasného areálu sjezdového lyžování. DOBÝVÁNÍ NEROST Zájmové území pedstavuje region s omezenou variabilitou nerostných surovin a zárove celek relativn chudý na jejich zásoby. Mimo to je vymezený prostor zpracovaného ÚP souástí území CHKO Broumovsko, kde ochranáská opatení omezují rozsah vyhledávacích przkumných prací, pípravu tžby nerostných surovin i jejich tžbu. V dívjší dob byly v zájmovém území provádny przkumné vyhledávací práce na využití pískovc pro skláské i jiné prmyslové úely (brusné pískovce). V souasné dob jedinými ložisky v tžb nebo k tžb pipravenými jsou ložiska kamene – pískovc, urených pro hrubou i ušlechtilou kamenickou výrobu. Ložiska jsou omezena do k.ú. Libná. ÚP nevymezuje žádné nové plochy tžby, protože se jejich rozvoj do budoucna nepedpokládá. Po ukonení tžby ve stávajícím prostoru je navrženo využití jako plocha smíšená nezastavného území. CIVILNÍ OCHRANA OBYVATELSTVA, OBRANA A BEZPE NOST STÁTU V území nejsou vymezeny zóny havarijního plánování. Nové plochy pro úely ochrany obyvatelstva se nevymezují, protože takový konkrétní požadavek nebyl uplatnn. Souasné plochy urené pro tyto úkoly budou nadále využívány v souladu s Plánem krizového ízení, vetn jeho aktualizací. Píslušná ochranná pásma jsou respektována, vetn obecných zájm obrany státu, vetn podmínek ochranného pásma radiolokaního prostedku. Ve správním území msta se nenachází žádné zaízení ani objekty v zájmu obrany státu a civilní ochrany.

ad I.1.f) STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPSOBEM VYUŽITÍ Pro využití jednotlivých typ ploch s rozdílným zpsobem využití, stanovených v území msta v souladu s metodikou MINIS, se stanovuje s ohledem na souasný charakter jejich užívání a s ohledem na optimální rozvoj urbanistické kompozice sídla hlavní (pevažující) využití a pípustné využití. Pro toto využití se nestanovují obecn žádné podmínky. Ty jsou pro nkteré typy ploch (SM) stanoveny pro využití podmínn pípustné, aby bylo zajištno zachování alespo souasné úrovn kvality obytného prostedí v tchto plochách a jejich okolí. Neuvedené využití je obecn považováno za nepípustné (tzv. pozitivní vymezení). V ÚP stanovené podmínky využití jednotlivých typ ploch s rozdílným zpsobem využití upesují a doplují podmínky obsažené v píslušných ustanoveních vyhlášek . 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (§ 4 - § 19) a . 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ob v platném znní. V plochách OV, OM, OS, PV, ZV, NZ, NL a NSpv se pipouští i umístní vodních ploch, avšak v rozsahu max. 0,2 ha tak, aby bylo respektováno ustanovení § 3 odst. 1) vyhlášky . 501/2006 Sb. Zájmové chovatelství a pstitelství, které se pipouští v plochách smíšených venkovských,

94


nesmí nad míru pípustnou hygienickými pedpisy pro tento typ plochy ovlivovat sousední objekty hygienické ochrany, a zárove nesmí být zdrojem píjmu píslušné domácnosti, zapsaným v živnostenském oprávnní. Jednotlivým typm ploch odpovídá i nastavení podmínek prostorového uspoádání. Míra využití (zastavní) se stanovuje jak pro celou vymezenou plochu (a stabilizovanou i plochu zmny – zastavitelnou plochu i plochu pestavby), tak pro jakoukoliv její ást v budoucnu oddlenou, aby byla zachována hustota zástavby, a tím i stanovená urbanistická kompozice píslušného sídla. Výšková hladina uruje výšku nejvyššího bodu stavby nad nejnižším stavbou doteným bodem neupraveného (rostlého) terénu, aby byla zachována silueta zástavby dle stanovené prostorové kompozice. Doplující podmínky pro využití vybraných ploch s rozdílným zpsobem využití a doplující podmínky prostorového uspoádání jsou stanoveny pro jednotlivé plochy i skupiny ploch tak, aby byly vytvoeny co nejlepší územní pedpoklady pro rozvoj msta, pípadn na základ požadavk uplatnných ve stanoviscích dotených orgán (odtokové pomry v území, umisování staveb ve vzdálenosti 50 m od okraje lesa, pípustnost staveb v plochách pestavby, pípustnost staveb v záplavovém území apod.). V plochách s funkním využitím pro bydlení a jiných, pokud v nich mohou teoreticky vznikat chránné prostory, ležící v hlukem zasaženém území, bude vyloueno umístní staveb pro bydlení a rekreaci i ostatních staveb obnášejících chránné prostory, pokud nebude prokázán soulad s požadavky právních pedpis na ochranu zdraví ped hlukem v souladu s požadavky zákona . 258/2000 Sb., o ochran veejného zdraví a o zmn nkterých zákon, ve znní pozdjších pedpis. Hygienické limity hluku pro chránný venkovní prostor a chránný vnitní i venkovní prostor staveb v denní i noní dob upravuje § 11 Naízení vlády . 148/2006 Sb., o ochran zdraví ped nepíznivými úinky hluku a vibrací v souladu s § 30 zákona . 258/2000 Sb. Tato podmínka se vztahuje na všechny stavby na nov navržených plochách, které by mohly být ohrožené hlukem ze silnic III. tídy (cca do 100 m od osy komunikace) nikoliv jen na ty, které se vyskytují v jejich ochranném pásmu. Povinnost respektování požadavk obecn platných právních pedpis v navazujících ízeních, ve kterých bude rozhodováno o využití ploch v území msta, není stanovením tchto podmínek dotena. Je pouze zpesnna v míe dohodnutých uplatnných stanovisek dotených orgán. Krajinný ráz Stanovení základních podmínek ochrany krajinného rázu je ešeno obecn pro celé území msta pro zachování souasného charakteru a struktury krajiny. Pitom je nutno respektovat podmínky výstavby zakotvené v Plánu pée CHKO Broumovsko. ešené území leží, dle ZÚR KHK, v oblasti krajinného rázu Broumovsko, podoblasti Policko, v krajinných typech lesozemdlské krajiny a krajiny skalních mst. Nadmoská výška se pohybuje v rozmezí od 439 m nad moem (tok Metuje pi odtoku z území) po 760 m nad moem (vrcholky Teplických skal). Území je souástí CHKO Broumovsko vyhlášené vyhláškou MŽP R . 157/91 Sb., jehož celková rozloha je 410 km2. Krajinný georeliéf odráží dva rozdílné typy krajiny postupn vytváené na druhohorním podloží, které je zde tvoeno práv dvma typy vodních usazenin Polické pánve. Unikátní a jedinená ást ešeného území je tvoena pískovcovými skalními msty. Jejich vznik je úzce spjat s erozní inností vody, která postupn narušovala mkí ásti pískovcových usazenin, kdysi tvoící kompaktní náhorní rovinu. Dnešní podoba skalních mst s mohutnými skalními vžemi a úzkými roklemi je však z dálkových pohled z ásti ukryta pod lesními porosty. Jedinenost skal tak vynikne až pi vlastním vstupu do tohoto území, kde je vyznaena sí turistických tras.

95


Vtší ást ešeného území leží na jiném typu druhohorních usazenin, a to na jílovcích a slínovcích. Ty leží na sever i na východ od skalních mst. Reliéf krajiny zde pipomíná vrchovinu s mírnjšími svahy, které se táhnou od údolí Metuje a k hranicím ešeného území, které je na severní stran tvoeno hranicí s Polskem. Tento typ krajiny je typický pro tyto horniny, jejichž zvtrávání je spíše plošné a odráží homogenitu jednotlivých prvk v nich obsažených. V tomto typu se v menší míe uplatují zbytky starých plužin, a to ve form roztroušené zelen nebo protáhlých mezí, asto s liniovou zelení. Výraznji se projevují tyto zbytky z vertikálního nadhledu nebo nad katastrální mapou. Typickým znakem pro krajinný ráz této ásti Broumovska je zachovaná struktura osídlení v podob protáhlých údolnicových obcí, vetn nejvtšího sídla Teplic a absence novodobých plošn rozsáhlých prmyslových zón. Krajinná scéna se zde v západní ásti projevuje v podob zalesnných náhorních plošin a svah, které spadají k toku Metuje.Tyto náhorní plošiny jsou od období tvrtohor postupn erodovány, takže vznikají bizarní skalní útvary. Ty jsou z vtší ásti ukryty pod lesním porostem tvoeným pevážn borovicí lesní, v údolích a na úpatích skal pak s pímsí buku, javoru a ve vlhkých humózních polohách ojedinle s jedlí, smrkem a olší. Vzácností není v tchto polohách pomístní zrašelinní. Vzniklá skalní msta, která jsou nejvtším pírodním „lákadlem“ pro návštvníky území jsou nápadná jen na nkterých místech, kde kolmé skalní stny pevyšují lesní porost nebo v místech, kde byl tento porost odtžen. Takto vyniká pedevším oblast Ostaše nebo teplických skal v okolí Skal u Teplic nad Metují. Vlastní skalní msto s vršky mohutných vží je vidt pouze pi dálkových prhledech krajinou nebo naopak pi vlastním prchodu skalami. Ve východní a severní ásti jsou výraznou krajinnou scénou protáhlé nelesní pozemky, které asto sahají od niv potok až k horizontu. Na mnoha místech se v tchto plochách projevuje liniová zele na svazích nebo podél cest a rozptýlená skupinová zele, asto jako pozstatek pvodních oddlených plužin. Z antropogenního hlediska hmotov v území vynikají stavby pro zemdlskou innost, které jsou umisovány ekcentricky mimo zastavné obytné území. Tento vývoj odráží pedevším události z poloviny minulého století, je typický pro tuto ást Sudet, tj. odsun pvodního obyvatelstva a postupné dosídlování území, rychlé a „násilné“ zmny ve využívání krajiny (zcelování pozemk a zemdlská velkovýroba). Toto mlo za následek petržení kontinuity vývoje území vetn údržby staveb a využití krajiny. Krajinný ráz je zde tak typický i náhlými pechody z krajiny pírodní až zemdlské do krajiny vysoce antropogenní, kde vedle staveb udržovaných a nových jsou stavby neudržované a rozpadající se. Tento kontrast, pedevším pak ve volné krajin, umožuje nalézat neopakovatelné a jedinené prhledy mezi jednotlivými pírodními prvky a nalézat jak kladnou, tak zápornou inspiraci pro její využití. Nesporným kladem krajiny je její nenarušení novodobými dominantami, a to jak plošnými v podob rozlehlých prmyslových zón nebo ploch fotovoltaických elektráren, tak výškovými jako jsou individuální (nesdílené) vže operátor, vysokými komíny nebo vtrnými elektrárnami. Naopak krajinu doplují drobné sakrální stavby. Celkový krajinný ráz tak psobí až idylickým uklidujícím dojmem, který odráží i pes nkteré historické události, typické pro pohraniní oblast, dlouhé kulturní prostedí a vliv benediktýn z Broumovského kláštera na tvorbu krajiny jako celku. Každá ást msta vykazuje osobitý historicky rostlý charakter zástavby, který dospl do souasné prostorové kompozice. Její ochrana, a v koneném dsledku ochrana krajinného rázu, vyžaduje pi nové výstavb respektovat hodnotné charakteristiky souasné dochovalé zástavby, kterými jsou nap. hustota osídlení, výšková hladina zástavby, tradiní prhledy a cenné výhledy. Proto je teba i technické sít umisovat pednostn pod zem, aby nerušily ráz sídel a krajiny. Krajinné typy na PUPFL Krajinné typy, jako jednotky ekologické diferenciace lesa, pedstavují segmenty krajiny - geologické podloží, reliéf terénu, klimatické, hydrické a pdní pomry, které se vyznaují specifickým funkním potenciálem a tomu odpovídající možností využití antropickými aktivitami.

96


Krajinotvorná funkce lesa smuje k využívání lesa jako souásti krajiny, která se navštvuje, v níž se žije. Tato funkce se zakládá na estetickém a hygienickém psobení lesa na obyvatelstvo a sleduje vytvoení biologicky vyvážené a esteticky psobivé krajiny. Cílem lesního hospodáství z hlediska krajinotvorné funkce lesa je zvýšit atraktivnost krajiny, v níž žije a pohybuje se obyvatelstvo, jako dležité souásti životního prostedí. Zákonem o lesích 289/1995 Sb. dochází k novým zmnám v lesním hospodáství a les je posuzován jako nenahraditelná složka životního prostedí pro plnní všech jeho funkcí vetn krajinotvorné a pro jeho podporu trvale udržitelného hospodaení v nm. Veškeré pozemky urené k plnní funkcí lesa musí být úeln obhospodaovány. Zásady hospodaení v lesích, které jsou dležité pro tvorbu krajiny: - smíšené lesy, podporovat druhovou pestrost lesních porost (dodržovat LHP, LHO), - rámcové smrnice hospodaení (podle jednotlivých HS), nutné dodržovat zalesnní melioraních a zpevujících devin, - vylouit holosee (velikost holosee nesmí pekroit 1 ha, lesní zákon, § 31), - zavádt jemnjší zpsoby hospodaení – clonná se, podrostní zpsob, - vytváet a neporušovat porostní okraje, - prevencí omezovat kalamity a ohniska škdc a chorob, - clonou devin maskovat neatraktivní objekty nebo pohledy, - omezovat chemické prostedky a velkoplošné omezení herbicid.

ad I.1.g,h) VE EJN PROSPŠNÉ STAVBY, VE EJN PROSPŠNÁ OPAT ENÍ, STAVBY A OPAT ENÍ K ZAJIŠOVÁNÍ OBRANY A BEZPE NOSTI STÁTU A PLOCHY PRO ASANACI ÚP vymezuje na základ požadavku ZÚR KHK a obce VPS a VPO ve smyslu píslušných ustanovení SZ (§ 170), pro které lze potebné pozemky a stavby na nich vyvlastnit. V ÚP je vymezena plocha VPS – dopravní infrastruktura (VD1) – zajišující bezpenou prostupnost zastavným územím, a to na severu centrální ásti msta Teplice nad Metují. V ÚP jsou vymezeny plochy VPO pro zajištní funknosti regionálních prvk ÚSES: VU1 – územní systém ekologické stability – regionální biokoridor (RK H 032), VU2 – územní systém ekologické stability – regionální biokoridor (RK 752), VU3 – územní systém ekologické stability – regionální biokoridor (RK H 759/1). Jsou vymezeny jako veejn prospšné, protože jde o nefunkní ásti tchto prvk na orné pd, která není ve vlastnictví veejné sféry. Stavby a opatení k zajištní obrany a bezpenosti státu ani plochy pro asanaci nejsou vymezeny, nebo jejich poteba ani ze Zadání ÚP ani z dosavadního prbhu zpracování ÚP nevyplynula.

97


VYHODNOCENÍ PEDPOKLÁDANÝCH DSLEDK TOHOTO EŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Územn analytické podklady ORP Broumov byly aktualizovány v roce 2010 a v ásti A pro Teplice nad Metují obsahují úkoly pro územní plánování. Stanovení tchto úkol a problém k ešení je v ÚP naplnno takto: Urbanistické zámry: -

-

-

-

uvolnit záplavové území Metuje od nevhodné zástavby ÚP nenavrhuje pímo plochy pro asanace objekt ve stanoveném záplavovém území, ale obecn navrhuje pravidelnou údržbu v koryt toku a neumisování nových bariér bránících prchodnosti vodním korytem. Plochy navržené do záplavového území byly v prbhu zpracování ÚP minimalizovány a ve vtšin pípad se jedná o plochy nezbytné pro další rozvoj. Zárove by pi jejich realizaci mla být respektována poloha umístní a inna v projektových dokumentacích opatení, která budou toto umístní respektovat. Protiváhou tchto ploch je plocha R4, která je výhledov rezervována pro akumulaci vody pi vyšších prtocích (poldr). umožnit rozvoj mČstských funkcí mezi Horní a Rooseveltovou ulicí ÚP ve stabilizovaných plochách pipouští innosti, které umožují další rozvoj mstských funkcí a vymezuje další rozvojové plochy pro tyto funkce. nabídnout možnost obytné þi rekreaþní zástavby (místní þásti Lachov, Bohdašín) ÚP aktivn reaguje na tento úkol návrhem ploch pro bydlení smíšené venkovské, ve kterých je pípustný i rozvoj rekreace. koordinovat rozvoj turistického ruchu se sousedními urbanistickými jednotkami ÚP pln respektuje a dopluje stávající turistické vybavení pesahující hranice ešeného území a nenavrhuje zmny ve vedení vyznaených turistických tras, stezek, komunikací a železnice. V dílích smrech navrhuje jejich zkvalitnní.

Dopravní závady: smČrové vedení silnice II. a III. tĜídy – nutné dílþí úpravy (svČtlost viaduktu Lachov) ÚP respektuje trasy silnic III. tídy a navrhuje jejich úpravy (peložku a územní rezervy). - posílení prostorĤ železniþních zastávek pro integraci do turistického ruchu souvisejícího s NPR ATS V prbhu zpracovávání ÚP byly proveny plošné a pístupové podmínky pro zkvalitnní železniní dopravy. ÚP konstatuje, že dílí opatení je možno realizovat ve stávajících plochách, které lze efektivnji využít a dále tak nové plochy nenavrhuje. Doplnní železniní zastávky se pedpokládá na území sousední obce Adršpach (dle vydaného ÚP). - provČĜit koridory pČších a cyklostezek, pĜipojit je na prostory vykazující pĜírodní a architektonické hodnoty V prbhu zpracovávání ÚP byla ást stezek nov vybudována a problém byl tak zásti ešen. Pro další období je navrhováno využití stávajících cest a komunikací, které lze technicky upravit. Vzhledem k pírodním limitm a hodnotám se nové plochy pro cyklostezky nenavrhují. -

-

vymezit bezpeþný pČší koridor v zástavbČ údolnic vodních tokĤ ÚP nevymezil tento koridor jako celek, protože k jeho vymezení je možno využít ást stávajících polních a lesních cest a cest v zastavném území, které je teba pouze vyznait. V ÚP je tato funkce posílena plochou veejné zelen, kde se pedpokládá usnadnní prostupnosti území.

98


-

posílit vybavení pČší a cyklostezky do Polska ÚP doporuuje vedení nemotoristické dopravy po stabilizovaných pozemních komunikacích.

Vzájemné stety zámr: - pĜípadný rozvoj ploch pro individuální rekreaci minimalizovat na lokality proluk, nezakládat nové plošné útvary ÚP umisuje nové rozvojové plochy pedevším do míst v tsné návaznosti na ZÚ a nenavrhuje žádný samostatný velkoplošný útvar individuální rekreace ve volné krajin. -

provČĜit možnost ohrožení staveb v údolnici Metuje záplavami ÚP respektuje stanovené záplavové území a minimalizuje poet nov navržených ploch do nj zasahujících.

Stety zámr s limity využití území: - nejsou zachyceny, pĜípadnČ stĜety, které vyplynou z územnČ plánovací þinnosti – definice nových zastavitelných ploch – vždy Ĝešit ve prospČch krajinné složky V prbhu projednání Zadání ÚP byl k etap Koncept ÚP vznesen požadavek na zpracování Posouzení SEA a Vyhodnocení vlivu na soustavu Natura 2000. Závry tchto dokument byly zahrnuty do Vyhodnocení vliv územního plánu na udržitelný rozvoj území. Pijatá opatení vyplývající z výše uvedených dokument jsou dostatenou zárukou pro udržení krajinných složek ve vztahu k rozvoji území a udržení sociálních podmínek pro obyvatele.

II.1.d) Informace o výsledcích vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vliv na životní prostedí, popípad zdvodnní, pro toto stanovisko nebo jeho ást nebylo respektováno V rámci Zadání ÚP byl vznesen požadavek na zpracování Vyhodnocení vliv územního plánu Teplice nad Metují na udržitelný rozvoj území. Souástí tohoto vyhodnocení je Posouzení Konceptu územního plánu Teplice nad Metují z hlediska vliv na životní prostedí (zpracovatel EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové) a Hodnocení vliv na lokality soustavy Natura 2000 dle § 45i zákona . 114/1992 Sb., Územní plán Teplice nad Metují – koncept (J. Losík, Olomouc). Závrem vyhodnocení (zpracovatel SURPMO, a.s., Projektové stedisko Hradec Králové) je konstatováno v kapitole F, že Koncept ÚP ve své vyhodnocené ásti posiluje pedevším podmínky pro hospodáský rozvoj a pro soudržnost spoleenství obyvatel. Souasné podmínky pro životní prostedí mírn pevažují, a tak Koncept ÚP, resp. ÚP, pispje k vyváženosti vztahu územních podmínek pro píznivé životní prostedí, pro hospodáský rozvoj a pro soudržnost spoleenství obyvatel. Podmínky souhlasného stanoviska Krajského úadu Královéhradeckého kraje byly splnny takto: • Pro uspoádání plochy Z16 se navrhuje zpracování územní studie. • Plocha Z18 byla plošn zmenšena a je pro ni navrženo zpracování územní studie. • Plochy Z55, Z78, Z79, Z80 a Z99 byly z ÚP zcela vypuštny. • Pro hygienické odclonní plochy Z95 byla vymezena samostatná plocha zelen K15. • Z dvodu snížení mírného negativního ovlivnní PO Broumovsko byly plochy Z54 a Z84 plošn zmenšeny a upraven jejich tvar. • Plocha R3 byla z ÚP vypuštna.

99


II.1.e) Vyhodnocení pedpokládaných dsledk navrhovaného ešení na zemdlský pdní fond a pozemky urené k plnní funkcí lesa Pro rozvoj msta Teplice nad Metují a všech jeho ástí se pedpokládá využití pedevším volných ploch s požadovaným funkním využitím v zastavném území, jejichž zastavním nebudou pímo doteny ZPF, PUPFL, ale budou doteny nepímo – resp. pouze vzdálenosti 50 m od okraje lesa, nenaruší se ráz msta a nedojde ke zhoršení životního prostedí. Plochy mimo ZÚ byly navrhovány pro rozvoj tam, kde bude jejich novým využitím co nejmén negativn doten ZPF, krajinný ráz a kvalita životního prostedí.

Vyhodnocení pedpokládaných dsledk navrhovaného ešení na zemdlský pdní fond V návrhu ploch pro rozvoj msta byl respektován zákon . 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, zákon . 14/1992 Sb., o životním prostedí, zákon . 334/1992 Sb., o ochran ZPF, zákon . 98/1999 Sb., kterým se mní zákon . 334/1992 Sb., o ochran ZPF, ve znní zákona . 10/1993 Sb., vyhláška MŽP . 13/1994 Sb., kterou se upravují nkteré podrobnosti ochrany ZPF, vyhláška MŽP . 48/2011 Sb., o stanovení tíd ochrany, Metodický pokyn odboru ochrany lesa a pdy ze dne 12. 6. 1996 .j. OOLP/1067/1996 a zákon 289/1995 Sb., o lesích a o zmn a doplnní nkterých zákon (lesní zákon) v jejich platném znní. Rozvoj aktivit místního významu se pedpokládá jak uvnit zastavného území (ZÚ) v plochách pestavby nebo rekonstrukcemi, modernizací, úpravou uspoádání vetn doplnní jednotlivých objekt ve stabilizovaných plochách, tak na nov vymezených plochách. U rozvojových ploch zasahujících do volné krajiny se pedpokládá umístní staveb v návaznosti na stávající ZÚ. Do vyhodnocení nejsou zahrnuty plochy ÚSES. Plochy ÚSES zstávají v ZPF a PUPFL s tím, že se na nich upraví hospodaení v souladu s typem prvku ÚSES a po dohod s orgánem ochrany pírody. Pedpokládané zábory v lenní dle rozdílného zpsobu využití a jednotlivých lokalit jsou zakresleny v samostatném výkresu a podrobn vyhodnoceny v tabulkách. Výmry jsou udávány v hektarech. Uvedené výmry pedpokládaných zábor jsou maximální s pedpokladem, že v rámci navazujících dokumentací mohou být zmenšeny. Na základ pokyn poizovatele a objednatele byly po veejném projednání provedeny drobné úpravy. Byly doplnny plochy Z129 – Z132. Naopak byla vypuštna plocha Z91 (nov plocha K9). U plochy Z128 se zmnil zpsob využití. Plochy Z18 a Z127 byly zmenšeny. Do ploch zmn v krajin byly doplnny plochy K18 – K34.

100


Vyhodnocení pedpokládaných dsledk navrhovaného ešení na pozemky urené k plnní funkcí lesa (PUPFL) ÚP minimalizoval zábor PUPFL, a to pouze na jedinou plochu K9 v k.ú. Teplice nad Metují. Tabulkové vyhodnocení pedpokládaných zábor Dotení ploch ZPF je zpracováno do tabulek. Tabulka . 1.1 uvádí souhrn všech ploch na ZPF navržených pro rozvoj, a to pro každý katastr samostatn, vetn kódu využití. Tabulka . 1.2. pak podává ucelený pehled plochy záboru ZPF v jednotlivých k.ú. a celkem v celém území. Tabulka . 2.1. podává souhrnný pehled ploch zabíraných pro zmny v krajin, vetn oznaení navržené funkce. Tabulka . 2.2. podává ucelený pehled plochy navržené pro zmny v jednotlivých k.ú. a v celém ešeném území. Výmry jsou uvádny v hektarech a jsou maximální. Skutený zábor (a ástka odvodu) budou stanoveny až pi realizaci konkrétního zámru podle skuten zabírané plochy. Tídy ochrany jsou pevzaty z poskytnutých údaj ÚAP ORP Broumov. V tabulkách . 1.1. a 2.1. jsou uvedeny i plochy, pro nž se vyntí ze ZPF nevyžaduje. Dvodem je skutenost, že jsou již k navrhovanému zpsobu využití ureny pravomocným správním rozhodnutím, leží v ZÚ nebo byly v prbhu dosavadního projednávání jednotlivých etap ÚP z ešení vyazeny, avšak jejich stopu je teba zachovat pro možnost posouzení píslušným orgánem.

Vysvtlivky k tabulkám „Vyhodnocení zábor pdního fondu": Oznaení plochy - oznaení plochy Z – zábor, K – zmna v krajin Kód využití - pevažující navrhovaný zpsob využití plochy vyjádený zkrácen (viz kapitola I.1.c) Celkový zábor - celková výmra ZPF pedpokládaného záboru (výmry jsou v ha) Kód BPEJ - kód bonitované pdn ekologické jednotky Tída ochrany - tída ochrany ZPF piazená k BPEJ dle poskytnutých údaj z ÚAP a aktualizovaných dle vyhlášky MŽP . 48/2011 Sb. ZÚ - z toho v zastavném území (ZÚ) Mimo ZÚ - z toho mimo ZÚ Druh pozemku – orná, TTP, zahrada dle údaj KN

101


bírané pro rozvoj msta (v hektarech)

kový bor

Kód BPEJ

20

8.58.00

06

8.35.21 8.35.31 8.35.51

15

8.58.00 8.34.44

42

8.34.21

06

8.34.21

19

8.34.41

TO

ZÚ

k.ú. Bohdašín nevyžaduje odntí ze ZPF II nevyžaduje odntí ze ZPF I II IV k.ú. Ddov II 0,01 V k.ú. Dolní Teplice I nevyžaduje odntí ze ZPF I nevyžaduje odntí ze ZPF nevyžaduje odntí ze ZPF IV nevyžaduje odntí ze ZPF nevyžaduje odntí ze ZPF

Druh pozemku

TTP

TTP

Mimo ZÚ

Druh pozemku

0,20

TTP

0,56 1,39 0,11

TTP TTP TTP

0,24 0,90

TTP TTP

0,42

orná

0,06

TTP

0,19

TTP

102

ový or

63

64

94

32

15


Kód BPEJ

8.40.67 bez BPEJ

TO

ZÚ

Druh pozemku nevyžaduje odntí ze ZPF nevyžaduje odntí ze ZPF vypuštno na základ spoleného jednání V

Mimo ZÚ

Druh pozemku

0,62 0,01

TTP TTP

vypuštno na základ spoleného jednání nevyžaduje odntí ze ZPF vypuštno na základ veejného projednání Návrhu ÚP 8.58.00 II 0,04 8.34.41 IV 0,54 8.40.89 V 0,06 8.58.00 II 0,94 nevyžaduje odntí ze ZPF nevyžaduje odntí ze ZPF plocha pestavby P7 pro OM k.ú. Horní Teplice vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP nevyžaduje odntí ze ZPF 8.34.21 I TTP 0,31 8.34.41 IV 0,01 nevyžaduje odntí ze ZPF 8.34.41 IV 0,15 vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP nevyžaduje odntí ze ZPF nevyžaduje odntí ze ZPF vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP vypuštno na základ spoleného jednání nevyžaduje odntí ze ZPF vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP

TTP TTP TTP TTP

TTP TTP TTP

103

20

03

19

13

90

75


8.34.41

IV

0,20

TTP

0,03

TTP

0,06 0,13 0,11 0,02

TTP TTP TTP TTP

0,47 0,28 0,12 0,01 0,02

TTP zahrada TTP zahrada TTP

0,55 1,20

TTP TTP

nevyžaduje odntí ze ZPF plocha pestavby pro OM plocha pestavby P5 pro OM 8.40.68 V k.ú. Javor u Teplic nad Metují 8.58.00 II 7.25.41 IV 8.58.00 II 7.40.77 V plocha pestavby P11 pro SV plocha pestavby P12 pro SV k.ú. Lachov 8.34.41 IV 8.34.51 8.40.67 8.40.78

IV V V nevyžaduje odntí ze ZPF nevyžaduje odntí ze ZPF

8.34.51 8.40.78

IV V nevyžaduje odntí ze ZPF k.ú. Libná vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP

104

60

43

49

04

72 86


k.ú. Skály u Teplic nad Metují nevyžaduje odntí ze ZPF vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP vypuštno na základ spoleného jednání vypuštno na základ spoleného jednání plocha pestavby P8 pro OM k.ú. Teplice nad Metují nevyžaduje odntí ze ZPF 8.40.67 V 0,01 TTP nevyžaduje odntí ze ZPF nevyžaduje odntí ze ZPF 8.40.67 V nevyžaduje odntí ze ZPF nevyžaduje odntí ze ZPF 8.34.21 I 8.34.41 IV 0,01 orná 8.40.67 V bez BPEJ nevyžaduje odntí ze ZPF 8.34.21 I 8.34.41 IV 8.40.67 V nevyžaduje odntí ze ZPF

8.34.41 8.34.41 8.40.67

vypuštno na základ spoleného jednání nevyžaduje odntí ze ZPF IV IV V vypuštno na základ spoleného jednání nevyžaduje odntí ze ZPF

0,59

TTP

1,43

TTP

0,04 3,14 1,23 0,07

orná orná orná orná

6,47 0,77 0,80

orná orná orná

0,72 0,88 0,98

TTP TTP TTP

105

25 98


8.34.21 8.40.67 8.34.21

59

8.34.21 8.34.41 8.75.41

84

8.34.21 8.34.44

70

16

I V I

0,25 0,74 0,24

TTP TTP TTP

0,08 0,10 0,41

TTP TTP TTP

TTP

0,38 0,28

TTP TTP

TTP

0,70

TTP

I 0,13 IV 0,03 vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP

TTP TTP

plocha pestavby pro OM plocha pestavby P6 pro OM plocha pestavby pro PV plocha pestavby P10 pro DS plocha pestavby pro DS k.ú. Zdoov odntí ze ZPF již provedeno I IV V nevyžaduje odntí ze ZPF nevyžaduje odntí ze ZPF nevyžaduje odntí ze ZPF nevyžaduje odntí ze ZPF nevyžaduje odntí ze ZPF nevyžaduje odntí ze ZPF nevyžaduje odntí ze ZPF vypuštno na základ spoleného jednání I V

0,18 nevyžaduje odntí ze ZPF nevyžaduje odntí ze ZPF nevyžaduje odntí ze ZPF nevyžaduje odntí ze ZPF nevyžaduje odntí ze ZPF

8.50.41

IV nevyžaduje odntí ze ZPF

8.34.21 8.34.41

106


17

8.50.11

69

8.50.11 8.75.41 8.75.41

24

30 42

01 29

23 14

18 34 18

8.50.11 8.50.11 8.50.41 8.75.41 8.75.41 8.34.31 8.34.21 8.34.21

8.34.21 8.50.04 8.34.44

nevyžaduje odntí ze ZPF nevyžaduje odntí ze ZPF vypuštno na základ veejného projednání Konceptu ÚP nevyžaduje odntí ze ZPF III nevyžaduje odntí ze ZPF nevyžaduje odntí ze ZPF nevyžaduje odntí ze ZPF vypuštno na základ spoleného jednání III V V III III IV V V II I I vypuštno na základ spoleného jednání

0,17

TTP

0,66 0,03 0,19 0,05 0,30 0,34 0,08 0,01 0,03 0,26 0,23 0,14

TTP TTP orná TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP

0,18 0,34 0,11 0,07

I IV V

orná TTP TTP

nevyžaduje odntí ze ZPF plocha pestavby pro OM

107


bírané pro rozvoj msta – pehled po jednotlivých k.ú. (v hektarech) Plocha v ZÚ 0 0,01 0 0 0 0 0 0,02 0,19 0,22

Plocha mimo ZÚ 2,26 1,14 3,37 1,37 2,65 0 0,11 19,39 6,29 36,58

Plocha celkem 2,26 1,15 3,37 1,37 2,65 0 0,11 19,41 6,48 36,80

108


é pro zmny v krajin (v hektarech)

45

51 38 09

00

8.68.11 8.34.21 8.34.24 8.34.24 8.34.44 8.35.21 8.34.21 8.58.00 8.35.51 8.35.21 8.35.31

k.ú. Bohdašín V I III III V I I II IV I II

0,02 3,62 0,81 0,51 1,38 3,69 2,40 0,32 0,52 0,11 0,05

orná orná orná orná orná orná orná TTP TTP TTP TTP

1,22 0,09

TTP TTP

0,98 1,43 0,74 0,96 3,08

orná TTP TTP TTP TTP

3,68 0,37 0,17

orná orná orná

k.ú. Ddov

22 09

8.40.89 8.40.67

98 43 74 04

8.34.51 8.40.67 8.40.67 8.40.67 8.34.21

22

8.34.24 8.34.41 bez BPEJ

V V k.ú. Dolní Teplice IV V V V. I k.ú. Horní Teplice nevyžaduje odntí ze ZPF III IV

109

97

59

06 15

29

28

2

32

02

58

34


nevyžaduje odntí ze ZPF 8.34.21 8.34.41 8.34.24 8.40.78

I IV III V vyloueno na základ spoleného jednání

8.34.21 I 8.34.41 IV 8.34.21 I 8.40.67 V 8.34.21 I k.ú. Javor u Teplic nad Metují 7.40.77 V 8.40.67 V 7.25.51 IV 7.25.14 III 7.25.41 IV 7.40.89 V 7.58.00 II 8.40.67

V

0,40 0,57 0,21 0,38

TTP TTP TTP TTP

5,06 3,86 2,29 0,25 0,04

ostatní TTP TTP TTP TTP

0,46 0,06 3,76 0,15 0,08 1,54 0,43 1,32

TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP TTP

1,90 0,12

orná orná

2,38 1,20 2,56 0,30 0,02

les orná TTP ostatní orná

k.ú. Lachov 8.40.78 8.34.44

V V

k.ú. Libná

8.34.51 8.40.77 8.40.67

nevyžaduje odntí ze ZPF k.ú. Teplice nad Metují IV V V

110

46

39 70

12 92

14

33

54 53


8.34.51 8.40.77 8.40.67 8.34.41 8.34.21 8.34.21

IV V V IV k.ú. Zdoov I I

0,01

TTP

0,59 0,87 2,42 1,04

orná TTP TTP TTP

0,38 1,13 0,57

TTP orná TTP

0,12 9,58 3,34 0,07 0,02 0,05 1,13 2,85 1,35 0,54 79,52

TTP orná orná TTP TTP TTP TTP TTP TTP orná

nevyžaduje odntí ze ZPF 8.34.51 8.34.21 8.34.41 8.75.41 8.34.24 8.50.04 8.50.51 8.50.41 8.50.11 8.34.24 0,01

111


é pro zmny v krajin – pehled po jednotlivých k.ú. (v hektarech) Plocha v ZÚ 0 0 0 0 0 0 0 0 0,01 0,01

Plocha mimo ZÚ 13,43 1,31 7,19 17,28 7,8 0 0 11,38 21,13 79,52

Plocha celkem 13,43 1,31 7,19 17,28 7,8 0 0 11,38 21,14 79,53

112


Seznam zkratek a symbol

ATS BPEJ BSK5 D EZ, a.s. GS .j. OV SÚ R SN DN DO EIA EHS EO EVL GSD KHK ha HS CHKO CHOPAV i.. KES KT kPa KPÚ k.ú. kV kVA kW LHO LHP MCHÚ mj. MŽP MV MZe Natura 2000 NN NPR NSO 1 OP ORP OÚ OŽP PKP PLO PO POH PP P+R

Adršpašsko – teplické skály bonitovaná pdn ekologická jednotka biochemická spoteba kyslíku po 5 dnech eské dráhy eské energetické závody, a.s. eská geologická služba íslo jednací istírna odpadních vod eský statistický úad eská republika eská státní norma diametr nominál dotený orgán vyhodnocení vliv na životní prostedí Evropské hospodáské spoleenství ekvivalent obyvatel evropsky významná lokalita Generel silniní dopravy Královéhradeckého kraje hektar hospodáský soubor chránná krajinná oblast chránná oblast pirozené akumulace vod identifikaní íslo koeficient ekologické stability krajinný typ kilopascal komplexní pozemkové úpravy katastrální území kilovolt kilovoltampér kilowat lesní hospodáská obnova lesní hospodáský plán maloplošná chránná území mimo jiné Ministerstvo životního prostedí Ministerstvo vnitra Ministerstvo zemdlství soustava chránných území evropského významu nízké naptí národní pírodní rezervace Specifická oblast Broumovsko ochranné pásmo obec s rozšíenou psobností okresní úad odbor životního prostedí Polická kídová pánev pírodní lesní oblast ptaí oblast plán odpadového hospodáství pírodní památka przkumy a rozbory

113


PRVK Kk PUPFL PÚR R Qd Qmax Sb. SEA SLT SLDB STG STL SV SZ TKO TR TS TVP ÚAP ÚSES ÚP ÚPD ÚTJ VaK V P Net, s.r.o. Vdj. VKP VN VSV VVN VTL ZPF ZÚ ZÚJ ZÚR KHK ŽP

Plán rozvoje vodovod a kanalizací Královéhradeckého kraje pozemky urené k plnní funkcí lesa Politika územního rozvoje eské republiky prmrný prtok maximální prtok sbírka posuzování vliv koncepcí na životní prostedí soubor lesních typ sítání lidu, dom a byt skupina typ geobiocén stedotlaký skupinový vodovod stavební zákon tuhý komunální odpad transformovna 110/35 kV elektrická stanice pro transformaci VN/NN televizní pevad územn analytické podklady územní systém ekologické stability územní plán územn plánovací dokumentace územn technická jednotka Vodovody a kanalizace Východoeská plynárenská Net, s.r.o vodojem významný krajinný prvek vysoké naptí Vodárenská soustava Východní echy velmi vysoké naptí vysokotlaký zemdlský pdní fond zastavné území základní územní jednotka Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje životní prostedí

114

TEXTOVÁ ÁST OD VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Recommend Documents