Česká obchodní inspekce kontroly a jejich ekonomické dopady

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Česká obchodní inspekce kontroly a jejich ekonomické dopady Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Michaela Poremská

Barbora Váhalová

Děkuji vedoucí své bakalářské práce JUDr. Michaele Poremské, která mi pomohla zpracovat vybrané téma, poskytla mnoho cenných rad a doporučení, které mi pomohly při zpracování bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně za využití zdrojů uvedených v seznamu. V Brně dne………. 2011

__________________

Abstract Váhalová, B. Czech Trade Inspection – control and their economics implications. Bachelor Work. Brno, 2011 The bachelor work deals with Czech Trade Inspection. In the theoretical part are defined the basic terms occurring in the work and are described the basic information about the Czech Trade Inspection, powers, checks and penalties. The practical part is devoted to specific examples of control inspectors of the Czech Trade Inspection. The conclusion is about the assessment checks Czech Trade Inspection and recommendations for both consumers and sellers.

Abstrakt Váhalová, B. Česká obchodní inspekce – kontroly a jejich ekonomické dopady. Bakalářská práce. Brno, 2011 Bakalářská práce pojednává o České obchodní inspekci. V teoretické části práce jsou definovány základní pojmy vyskytující se v práci a dále jsou popsány základní informace o České obchodní inspekci, pravomocích, kontrolách a sankcích. Praktická část práce je věnována konkrétním ukázkám kontrol inspektorů České obchodní inspekce. Závěr práce patří zejména zhodnocení kontrol České obchodní inspekce a doporučení pro spotřebitele i prodejce.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

2

Cíl práce

11

3

Metodika

12

4

Teoretická část

13

4.1

9

Vymezení základních pojmů ...................................................................... 13

4.1.1

Spotřebitel ..................................................................................................... 13

4.1.2

Prodávající .................................................................................................... 13

4.1.3

Výrobek ......................................................................................................... 14

4.1.4

Nebezpečný výrobek..................................................................................... 14

4.1.5

Služba ............................................................................................................ 15

4.1.6

Vnitřní trh EU ............................................................................................... 15

4.2

Legislativní úprava ochrany spotřebitele v ČR ......................................... 15

4.2.1

Soukromoprávní ochrana spotřebitele ....................................................... 15

4.2.2

Veřejnoprávní ochrana spotřebitele............................................................ 16

4.2.3

Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelských úvěrech ................................... 16

4.3

Historie ochrany práv kupujících ..............................................................18

4.4

Česká obchodní inspekce – základní informace ....................................... 19

4.4.1

Vznik Státní obchodní inspekce .................................................................. 19

4.4.2

Vznik ČOI ..................................................................................................... 20

4.4.3

Organizační struktura .................................................................................. 21

4.4.4

Spolupráce ČOI ............................................................................................ 22

4.5

Kontroly ...................................................................................................... 24

4.5.1

Povinnosti inspektorů ................................................................................. 24

4.5.2

Pravomoci inspektorů ..................................................................................25

4.5.3

Předmět kontrol........................................................................................... 26

4.6

Sankce a ekonomické dopady ................................................................... 26

6

5

Obsah

Praktická část

29

5.1 Případ č. 1 – Kontrola pohonných hmot na čerpacích stanicích v ČR v roce 2010 ........................................................................................................... 29 5.1.1

Cíl a předmět kontroly ................................................................................ 29

5.1.2

Právní normy ............................................................................................... 30

5.1.3

Výsledky ........................................................................................................ 31

5.2

Případ č. 2 - Kontrola ČOI u soukromého lékaře .................................... 33

5.2.1

Cíl a předmět kontroly .................................................................................33

5.2.2

Právní normy ................................................................................................33

5.2.3

Výsledky ........................................................................................................34

5.3

Případ č. 3 – Kontrola solárních studií .................................................... 34

5.3.1

Cíl a předmět kontroly .................................................................................34

5.3.2

Právní normy ................................................................................................ 35

5.3.3

Výsledky ........................................................................................................36

5.4

Případ č. 4 – Kontrola restauračních zařízení ......................................... 37

5.4.1

Cíl a předmět kontroly ................................................................................ 38

5.4.2

Právní normy ............................................................................................... 38

5.4.3

Výsledky ....................................................................................................... 38

5.5

Případ č. 5 – Kontrola cestovních kanceláří a agentur ........................... 39

5.5.1

Cíl a předmět kontroly ................................................................................ 40

5.5.2

Právní normy ............................................................................................... 40

5.5.3

Výsledky ....................................................................................................... 40

6

Diskuse

41

7

Doporučení

42

7.1

Doporučení pro spotřebitele ..................................................................... 42

7.2

Doporučení pro podnikatele ..................................................................... 42

8

Závěr

43

9

Seznam použitých zdrojů

44

10 Přílohy

48

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1 Organizační struktura ČOI (Zdroj: ČOI)

22

8

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Odebrané pohonné hmoty 01-12/2010 (Zdroj: ČOI)

31

Tab. 2

Zhodnocení výsledků kontrol (první etapa)

37

Tab. 3

Nevyhovující solární studia (druhá etapa)

37

Tab. 4 Restauračních zařízení, kde nabyla pokuta právní moci a přesáhla 10 000 Kč 39 Tab. 5

Čerpací stanice, kde r. 2010 nabyly pokuty právní moci

48

Tab. 6

Čerpací stanice, kde r. 2011 nabyly pokuty právní moci

50

Úvod

9

1 Úvod „Obchod je specifická ekonomická činnost, jejímž prostřednictvím se uskutečňuje prodej a koupě zboží a poskytnutí služeb za určitou protihodnotu.“ (Záboj, M. 2007: 6). Předpokladem pro to, aby se obchod mohl opakovat a aby byla uspokojena strana poptávky i strana nabídky, je potřeba, aby obchod probíhal jak v souladu s právními normami, tak v souladu s morálními zásadami. Klamání zákazníků se ve společnosti objevuje vlastně od počátku obchodu. Svědčí o tom, dochovaný záznam z roku 1525, který popisuje, jak prodejci na pražském trhu nabízeli máslo falšované lojem nebo jak kupci do tlučeného pepře přidávali chlebovou kůru, do vosku hrách či sůl míchali s vápnem. Pošlého lososa rybáři na trhu zbarvovali krví jiné ryby, aby vzbudili v kupujících zdání čerstvého úlovku. Česká obchodní inspekce, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Nejvyšší kontrolní úřad, Státní veterinární správa a další jsou instituce, které postupně vznikaly za účelem chránit spotřebitele. V současné době existují desítky institucí a občanských sdružení, které usilují o dodržování existujících právních norem a bojují proti porušování zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Pokaždé když jdeme nakoupit jídlo, pokaždé když jdeme nakoupit zboží dlouhodobé spotřeby či se rozhodneme využít některé z nabízených služeb, jsme vystaveni riziku, že budeme oklamáni prodejcem/poskytovatelem služby, že nám nebudou podány pravdivé informace o výrobku/službě nebo dokonce bude výrobek zdravotně závadný či nám služba způsobí zdravotní komplikace. Ve všech těchto případech je potřeba se proti takovému chování bránit. Spotřebitel sám se v těchto případech jen těžko brání, a proto by měl vyhledat pomoc u příslušných institucí. Po vstupu České republiky do Evropské Unie 1. 5. 2004 se občané České republiky stali spotřebiteli nejen na českém trhu, ale jsou součástí také vnitřního trhu EU (viz vymezení základních pojmů) a o to obezřetněji by měli jednat. Stěžejním programem Evropské komise je i ochrana spotřebitele právě na tomto vnitřním trhu EU. Spotřebitel má být uznán jako rovnoprávný a odpovědný účastník obchodu na vnitřním trhu. I z tohoto důvodu Evropská komise zveřejnila „Deset základních pravidel“1ochrany spotřebitele v Evropské Unii:  Nakupujte, co chcete, kde chcete  Pokud je zboží vadné, vraťte ho Ochrana spotřebitelů [online]. 2009 [cit. 2011-04-26]. Jaká mám práva jako spotřebitel na trhu EU?. Dostupné z WWW: 1

10

Úvod

       

Vysoké standardy v oblasti bezpečnosti potravin Informujte se o tom, co jíte Smlouvy musí být vůči zákazníkům férové Spotřebitelé mohou někdy měnit svá rozhodnutí Možnost jednoduššího porovnání cen Spotřebitelé nemají dostávat zavádějící informace Ochrana spotřebitele během dovolené Účinné urovnávání přeshraničních sporů

Cíl práce

11

2 Cíl práce Tato bakalářská práce je zaměřena na rozbor jedné konkrétní instituce, která vznikla za účelem chránit spotřebitele, a to na Českou obchodní inspekci. Tuto organizaci jsem si pro svoji bakalářskou práci vybrala, protože jsem kontrolu České obchodní inspekce zažila osobně a v kontrolním protokolu jsem byla uvedena jako osoba zúčastněná při kontrole nebo tedy jako osoba zastupující kontrolovanou osobu. S ohledem na tuto zkušenost jsem začala zjišťovat podrobnější informace o kontrolách inspektorů a celkově o problematice ochrany spotřebitele, klamání spotřebitele a konkrétně o České obchodní inspekci. Cílem teoretické části bakalářské práce je vymezit a vyhodnotit, za jakých podmínek může Česká obchodní inspekce navštívit podnikatele a provádět kontroly, jaké sankce může udělit a také jaké ekonomické dopady mohou mít kontroly na podnikatele, především na ty, kteří nesplňují požadavky České obchodní inspekce a porušují zákon o ochraně spotřebitele. Po teoretické části bakalářské práce bude pokračovat část praktická. V návaznosti na již výše uvedený cíl teoretické části bakalářské práce, se v této druhé části zaměřím na konkrétní případy kontrol a budu analyzovat, zda byly dodrženy všechny stanovené postupy kontrol a udělování sankcí a hlavně uvedu ekonomické dopady kontrol u kontrolovaných osob. Jelikož je velice důležité, aby se jak spotřebitel, tak prodejce orientoval a znal možnosti právní ochrany spotřebitele, tak v závěru své práce popíši a zhodnotím výsledky, ke kterým jsem ve své práci dospěla a navrhnu doporučení pro spotřebitele, jak se chovat pokud se setkají s nepoctivými obchodníky, tak i pro prodejce, aby bez problémů a výzev k odstranění nedostatků absolvovali kontrolu České obchodní inspekce.

12

Metodika

3 Metodika Prvním krokem ke zpracování bakalářské práce bude sběr informací. Pro tento účel bude využit zákon o ochraně spotřebitele a další literatura a internetové stránky týkající se dané tématiky. V první části práce bude použita metoda analýzy, díky níž budou rozebrány základní pojmy týkající se ochrany spotřebitele, které je potřeba definovat, jelikož se budou v práci hojně vyskytovat. Dále bude využita metoda deskripce, pomocí které budou popsány nejdůležitější informace o České obchodní inspekci. Dále je nutné získané informace utřídit do kapitol a podkapitol. První kapitola teoretické části tedy definuje základní pojmy, druhá část popisuje základní informace o České obchodní inspekci, třetí část je zaměřená na její kontroly a čtvrtá na možné sankce, které může Česká obchodní inspekce neboli zkráceně ČOI udělit. Pro praktickou část práce bude k čerpání informací využito převážně internetových zdrojů, a to zejména webové stránky České obchodní inspekce a Sdružení obrany spotřebitelů ČR. Jelikož se trh stále rozvíjí a rozšiřuje a spotřebitel si může vybírat z nepřeberného množství výrobků a služeb od různých prodejců a poskytovatelů, tak se na něj mohou dostat i laciné výrobky nebo služby, které jsou méně kvalitní ne-li dokonce zdravotně závadné a nebezpečné. Díky těmto portálům se mohou spotřebitelé právě o těchto výrobcích a službách, které se objevily na našem trhu, navzájem informovat. V praktické části bude využita metoda pozorování a díky ní budou uvedeny konkrétní případy České obchodní inspekce, konkrétních kontrol a následných ekonomických dopadů.

Teoretická část

13

4 Teoretická část 4.1 Vymezení základních pojmů V úvodu je potřeba vymezit a definovat základní pojmy, které se budou v práci objevovat. Každý z nás se běžně ve svém životě ocitne v roli spotřebitele nebo v roli prodávajícího a užívá různé výrobky či služby. Z těchto důvodů je nutné, aby každá osoba, která vstupuje na trh výrobků a služeb byla obeznámena se správným výkladem pojmů spotřebitel, výrobek, kupující, prodávající a dalšími. Každý by také měl znát svá práva a povinnosti, které se vztahují ke konkrétním rolím vystupujícím na daném trhu. Následující pojmy jsou definovány na základě zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. 4.1.1

Spotřebitel

V roli spotřebitele vystupuje každý z nás den co den. Spotřebitelem se stáváme třeba už při cestě hromadnou dopravou nebo návštěvou kulturní akce. V těchto situacích se stáváme účastníky trhu a právních vztahů. Spotřebitele definuje zákon o ochraně spotřebitele jako fyzickou nebo právnickou osobu, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami (§ 2 odst. 1 písm. a). Z definice je zřejmé, že spotřebitel užívá výrobky nebo služby pouze pro svoji osobní potřebu a je také konečným uživatelem. 4.1.2

Prodávající

Prodávající je taktéž účastník trhu a mezi ním a spotřebitelem vznikají právní vztahy. Za prodávajícího je považován podnikatel, který spotřebiteli prodává výrobky nebo poskytuje služby (§ 2 odst. 1 písm. b). Povinnosti prodávajícího mají nejen osoby, které podnikají, ale i osoby, které nenaplňují znaky podnikatele podle živnostenského zákona. Mezi tyto znaky živnostenský zákon řadí:  Prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství, umožnit kupujícímu kontrolu těchto údajů  Poskytovat výrobky nebo služby v předepsané nebo schválené jakosti  Ceny správně účtovat a stanovit je v souladu s cenovými předpisy  Nediskriminovat spotřebitele  Neprodávat nebo jinak neuvádět do oběhu výrobky nebezpečné svojí zaměnitelnosti s potravinami

14

Teoretická část

 Neklamat spotřebitele, zejména uváděním nesprávných, neúplných, nejasných, dvojsmyslných údajů nebo údaje zamlčovat  Nenabízet výrobky porušující práva z duševního vlastnictví 4.1.3

Výrobek

Výrobkem se dle zákona rozumí věc nebo jiná hodnota určená k nabídce spotřebiteli, které mohou být předmětem právního vztahu (§ 2 odst. 1 písm. f). Docent Janků ve své knize definuje výrobek jako jakoukoliv věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo získána bez ohledu na stupeň zpracování a je určena k nabídce spotřebiteli (Janků, M. 2010: 377). 4.1.4

Nebezpečný výrobek

Pro účely tohoto zákona se nebezpečným výrobkem rozumí výrobek, který z důvodu jakékoli vady nebo nesprávné či nedostatečné informace sám o sobě nebo při obvyklém způsobu používání, sestavování nebo uchovávání, jakož i únikem škodlivých látek anebo v důsledku spoléhání se na přesnost, při náležité opatrnosti představuje nepředvídatelné nebo zvýšené nebezpečí ohrožení života, zdraví anebo majetku; výrobek nelze považovat za nebezpečný pouze proto, že byl do oběhu uveden výrobek bezpečnější (§ 2 odst. 1 písm. i). Příklad: Dětská mikina značky H&S byla označena za nebezpečný výrobek. Výrobek představuje nebezpečí uškrcení, a to kvůli přítomnosti funkčních stahovacích šňůrek u kapuce. Mikina byla vyrobena v Číně a příslušné úřady nařídili okamžité stažení produktu z trhu.2 Zvláštním případem nebezpečného výrobku je výrobek nebezpečný svou zaměnitelností s potravinou. Jedná se o výrobek, který není potravinou, má však tvar, vůni, barvu, vzhled, obal, označení, objem nebo rozměry, které mohou způsobit, že spotřebitelé, zejména děti, jej mohou zaměnit s potravinou a v důsledku toho si jej mohou dávat do úst, cucat nebo polykat, což může být nebezpečné pro lidské zdraví, zejména způsobit dušení, otravu nebo perforaci či zablokování zažívacího ústrojí (§ 1 odst. 1 písm. k). Příklad: Na trhu se objevilo dárková balení ručníků napodobující jahodový dort. Výrobek představuje riziko spolknutí, protože ozdoby ve tvaru jahod mo-

Sdružení obrany spotřebitelů, SOS: Nebezpečné výrobky [online]. 2006 [cit. 2011-05-01]. Nebezpečné výrobky. Dostupné z WWW: 2

Teoretická část

15

hou být vkládány do úst a spolknuty, zejména malými dětmi, které si výrobek mohou splést s potravinami. Výrobek byl příslušnými úřady stažen z trhu.3 4.1.5

Služba

Službou je jakákoliv podnikatelská činnost, která je určena k nabídce spotřebiteli, s výjimkou činností upravených zvláštními zákony, kde se dozor nad ochranou spotřebitele svěřuje profesním sdružením nebo jiným orgánům státní správy než uvedeným v § 23 (§ 2 odst. 1 písm. j). 4.1.6

Vnitřní trh EU

Vnitřním trhem Evropské Unie rozumíme společné území všech členských států. Cílem vzniku vnitřního trhu bylo zajištění členům EU čtyř základních svobod, a to volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu. Díky existenci tohoto trhu je dnes možné cestovat za zážitky či za prací bez celních kontrol na vnitřních hranicích Evropské Unie a také široký sortiment produktů z celé Evropy, který najdeme v místních obchodech.

4.2 Legislativní úprava ochrany spotřebitele v ČR V současné době se v tržním prostředí bez právní pomoci neobejdeme. Stále roste konkurence, prodejci tvrdě bojují o přízeň spotřebitelů, jejich praktiky jsou čím dál agresivnější a podvodníci jsou stále vynalézavější. Pokud spotřebitelům nebude poskytnuta účinná právní ochrana před nepoctivými prodejci a jejich praktikami, tak nejen že obchodníci budou stále šidit zákazníky, ale dojde také k porušení základních zásad demokratického státu, které jsou zakotveny v Ústavě ČR a Základní listině práv a svobod. Uvádí se zde, že každý může podnikat, ale pouze ve vymezených podmínkách zákonem a rozhodně ne na úkor zdraví nebo majetku jiných občanů. Právo ochrany spotřebitele upravuje vztahy vznikající mezi spotřebitelem a dodavatelem. Jedná se zejména o vztahy vznikající uzavíráním „spotřebitelských smluv“, konkrétně smlouvy kupní, smlouvy o dílo a mnohých dalších. Právo rozděluje ochranu spotřebitele na veřejnoprávní a soukromoprávní. 4.2.1

Soukromoprávní ochrana spotřebitele

Orgánem soukromoprávní ochrany je soud, a proto je nutné, aby spotřebitel podal žalobu u příslušného soudu na prodejce, který porušuje zákonem dané EUROPA, Consumer Affairs [online]. 2011 [cit. 2011-05-01]. The Rapid Alert System for NonFood Products (RAPEX). Dostupné z WWW: 3

16

Teoretická část

povinnosti. Pouze tímto způsobem se může spotřebitel bránit proti protiprávnímu jednání a domáhat se nápravy. Soukromoprávní oblast ochrany spotřebitele se zaměřuje především na úpravu spotřebitelských smluv, jejíž legislativní základ nalezneme v občanském zákoníku, konkrétně zákon č. 40/1964 Sb. a také v zákoníku obchodním (zákon č. 513/1991 Sb.). 4.2.2

Veřejnoprávní ochrana spotřebitele

Na rozdíl od soukromoprávní ochrany spotřebitele umožňuje veřejnoprávní ochrana sankciovat porušení práv a povinností bez předešlého jednání spotřebitele. Veřejnoprávní ochrana kombinuje ochranu následnou a ochranu preventivní. Následná ochrana spočívá v udílení pokut uložených na základě porušení povinností a preventivní se vyznačuje zákazem prodeje nebo například uzavřením provozovny. Veřejnoprávní ochranu spotřebitele zajišťuje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. V tomto zákoně jsou definovány základní pojmy a povinnosti, které se musí prodejci dodržovat při prodeji, skladování výrobků nebo při poskytování služeb. Další veřejnoprávní předpisy, které souvisí s ochranou spotřebitele, jsou následující:  Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci  Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky  Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků  Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních  Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole  Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy  Zákon č. 145/2010Sb., o spotřebitelských úvěrech a další 4.2.3

Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelských úvěrech

Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelských úvěrech nabyl platnosti od 1. 1. 2011. Tento zcela nový zákon kompletně nahradil zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách poskytování spotřebitelského úvěru. Dozor nad spotřebitelskými úvěry vykonává Česká obchodní inspekce a Česká národní banka (ČNB). ČOI vykonává dozor obecně nad všemi subjekty poskytující úvěry a ČNB pouze nad některými (např. nad bankami). Některé úpravy nebo novinky v zákoně jsou následující:

Teoretická část

17

Povinné informace pro spotřebitele a ochrana před porušením informační povinnosti  Poskytování podrobnějších informací o spotřebitelském úvěru (jak v reklamě, tak před podepsáním smlouvy)  Povinnost uvádět veškeré informace stejně výrazně  Poskytnout kopii úvěrové smlouvy spotřebiteli  Poskytnout zákazníkovi náležité vysvětlení, aby se mohl rozhodnout, zda mu nabízený úvěr vyhovuje jeho potřebám V případě porušení uvedených povinností se dopouští subjekt poskytující spotřebitelské úvěry správního deliktu a hrozí mu pokuta. Další sankcí za porušení informační povinnosti může být zpětné úročení od počátku úvěru diskontní sazbou ČNB, která je mnohem nižší než úroková sazba poskytovatelů úvěru. RPSN (roční procentní sazba nákladů) a celková částka splatná spotřebitelem  Poskytovatel má povinnost uvádět v reklamě, v úvěrové smlouvě i během sdělování předsmluvních informací výši RPSN, která usnadní spotřebiteli rychlé srovnání nákladů na úvěr  Dále musí být uvedena v reklamě, v úvěrové smlouvě i během sdělování předsmluvních informací celková částka splatná spotřebitelem Úvěruschopnost spotřebitele  Povinnost posoudit před poskytnutím úvěru schopnost spotřebitele splácet úvěr Předčasné splacení úvěru  Spotřebitel má právo předčasně splatit spotřebitelský úvěr kdykoliv  Věřitel má právo na uhrazení nákladů, které mu vznikly předčasným splacením úvěru4 Odstoupení od úvěrové smlouvy a výpověď úvěrové smlouvy  Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu  Úvěrovou smlouvu na dobu neurčitou může spotřebitel kdykoliv vypovědět

Náhrada nákladů nesmí překročit celkovou částku, kterou by spotřebitel zaplatil na úrocích za dobu od předčasného splacení úvěru do skončení úvěru. 4

18

Teoretická část

Odstoupení od úvěrové smlouvy o úvěru na zakoupení zboží nebo služby  Pokud spotřebitel odstoupil od smlouvy na zakoupení zboží nebo služby, zaniká také smlouva úvěrová

4.3 Historie ochrany práv kupujících Jak již bylo zmíněno v úvodu, klamání spotřebitele se ve společnosti vyskytuje téměř od počátku směnného obchodu. Společnost vytvářela právní normy, které upravovaly vztahy mezi prodávajícím a kupujícím a už v římském právu nalezneme prvky ochrany spotřebitele. Ty se týkaly zejména prodeje nemovitosti, prodeje kradeného zboží, odpovědnosti za faktické vady věci prodané, kvality prodávaných výrobků nebo výše cen a kvality a přesnosti kupeckých měr. V Egyptě, jedné z nejstarších civilizací, měly zákony psanou formu. Zapisovaly se na papyrové svitky nebo na svitky kůže a uchovávaly se v královském soudním archivu. Za první zákonodárce jsou považováni Meni, Sasychis, Amasis a Bekenrinef. Nejvýznamnější právní památkou v Mezopotámii je považován Chamurapiho zákoník, který je vyrytý archaickým klínovým písmem na čedičovém sloupu. Obsahuje 282 článků a řeší otázky občanského, obchodního a trestního práva. Ve starověkém Řecku zase Aristoteles rozlišuje závazky na závazky smluvní a závazky mimosmluvní a ve starověkém Římě byly nejvíce upravovány soukromoprávní vztahy. Rozpracovali právo rodinné, věcné, dědické a taktéž závazkové. Vytvořili také několik druhů smluv, například zápůjčka, půjčka nebo výpůjčka, smlouva o úschově, smlouva kupní neboli smlouva trhová. „Kupní smlouva neboli smlouva trhová je smlouvou o výměně věci za peníze. Smlouvou se zakládaly pouze obligační závazky stran, tj. závazek podatelův odevzdat věc a závazek kupcův zaplatit trhovou cenu, a to od okamžiku, kdy se smlouva stane perfektní, tedy kdy se strany dohodnou na předmětu a jeho ceněn. Cena zásadně nemusí odpovídat hodnotě prodávané věci, pravidlo však říkalo, že cena má být spravedlivá. Jedná se o jakousi první cenovou regulaci, jež zakazuje obchodníkům nekalé praktiky při nepřiměřeném zvyšování cen, jež by bylo na újmu kupcům.“ (Hulva, T. 2004: 22) Povinnost kupce končí zaplacením dohodnuté tržní ceny a převzetím zakoupené věci. Povinnost prodejce jsou dvojího druhu, a to odpovědnost za právní vady věci a za jejich vady faktické. Odpovědností za právní vady se rozumí, že prodejce musí převést předmět trhu do držby kupce a kupec užívá předmět nerušeně a trvale. Odpovědností za vady faktické se rozumí, že předmět trhu musí mít vlastnosti, které prodejce sliboval. Co se týká rozvoje právní ochrany spotřebitele na našem území, tak je nutno zmínit Práva městská království Českého sepsaná Pavlem Kristiánem

Teoretická část

19

z Koldína roku 1579. Autor zde vycházel z římského práva, zemského práva a usnesení zemských sněmů království Českého. Tento soubor právních norem zpočátku upravoval pouze odpovědnost za právní vady, ale později byla přidána i odpovědnost za vady faktické. Další významné právní normy, které vznikly na našem území, byly cechovní předpisy, které vznikly při nástupu manufakturní výroby. Regulovaly množství výrobků a jejich cenu. Postupem času a příchodem průmyslového způsobu výroby ztratily ale tyto předpisy svůj význam a byly zrušeny. Roku 1859 byl definitivní konec cechovního zřízení a živnosti a řemesla byly prohlášeny za svobodné. V tom samém roce vznikl tzv. Živnostenský řád, který stanovil v rámci ochrany spotřebitele povinnosti při označování provozoven, zboží, při oceňování výrobků a dále také kontrolní a sankční oprávnění živnostenského úřadu (např. zabavení zboží, uložení pokuty, uzavření provozovny a další). Živnostenský řád řadíme do veřejnoprávních předpisů. Soukromoprávní ochrana kupujících byla zakotvena od roku 1811 ve Všeobecném zákoníku občanském. Tento předpis platil s menšími obměnami až do roku 1950. Po roce 1948 vznikl zákon č. 160/1949 Sb., o vnitřním obchodě, který se týkal ochrany spotřebitele a umožňoval ministerstvu vnitřního obchodu konat opatření k zabezpečení distribuce zboží, kontroly oběhu a odbytu zboží. Soukromoprávní ochranu poskytoval Občanský zákoník.

4.4 Česká obchodní inspekce – základní informace 4.4.1

Vznik Státní obchodní inspekce

V roce 1952 vláda vydala a zveřejnila nařízení č. 98/1952 Sb. ze dne 2. 12. 1952, v němž byl ustanoven vznik tzv. Státní obchodní inspekce, jakož součást tehdejšího ministerstva vnitřního odchodu. V čele této instituce byl hlavní inspektor, kterému byli podřízení krajští inspektoři. Tito inspektoři byli jmenováni a odvolávání na základě návrhu hlavního inspektora ministrem vnitřního obchodu. Ve vydaném nařízení byly přesně vymezeny povinnosti a pravomoci inspektorů. Při zjištění porušení přepisů mohli inspektoři vedoucím pracovníkům obchodních podniků uložit pokutu nebo odevzdali materiály vyšetřujícím orgánům a tyto osoby byly následně trestně stíhány. Toto nařízení platilo deset let až do roku 1962. V tomto roce bylo nařízení č. 98/1952 zrušeno a bylo nahrazeno nařízením novým, konkrétně nařízením č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci. Díky tomuto zákonu vzniky tři státní inspekce. Vznikla tedy Státní inspekce jakosti a zemědělských výrobků při Ústřední správě nákupu zemědělských výrobků, dále Státní inspekce jakosti výrobků potravinářského průmyslu při ministerstvu

20

Teoretická část

potravinářského průmyslu a Státní obchodní inspekce při ministerstvu vnitřního obchodu. V čele každého ze tří inspekcí byl ředitel, kterého jmenoval a odvolal vedoucí příslušného ústředního orgánu. Jednotlivé inspekce se sestávaly z krajských inspektorátů a ústředního inspektorátu, který dohlížel na působení již zmíněných krajských inspektorátů. Státní obchodní inspekce prověřovala a dohlížela na dodržování předpisů ve věcech vnitřního obchodu. To obnášelo kontrolu správnosti nákupu a prodeje zboží, dodržování platných cen, materiálových norem při výrobě nápojů a jídel, dále dodržování předpisů o hygieně a sanitaci, způsob skladování a dopravy zboží a další. Při zjištění pochybení mohli inspektoři ukládat blokové pokuty podle tehdy platných norem o blokových pokutách. Nebo mohli zakázat nákup, prodej či dodávku jakostně závadných výrobků či surovin, zakázat užívání vah a měr neodpovídajících platným předpisům. Dalším trestem, který mohli pracovníci státních udělit, byla důtka, která byla udělena pracovníkovi kontrolovaných organizací či jeho přemístění na jinou práci. 4.4.2

Vznik ČOI

Důležitým rokem byl rok 1986, ve kterém byly přijaty nové samostatné zákony, které rozdělovaly pravomoci a působnost jednotlivých institucí, a to: zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci a zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, který platí doposud. Zákon o České obchodní inspekci prošel od svého vzniku řadou změn, jako například změny používaných termínů, zrušení některých ustanovení, změny ve výši ukládaných pokut nebo rozšíření kontrolních pravomocí. V současné době je Česká obchodní inspekce orgánem státní správy podřízeným Ministerstvu průmyslu a obchodu. V čele České obchodní inspekce je ústřední ředitel, kterého jmenuje, řídí a odvolává ministr průmyslu a obchodu. ČOI se člení na ústřední inspektorát a jemu podřízené krajské inspektoráty. Sídla těchto krajských inspektorátů určuje ústřední ředitel. ČOI je rozpočtovou organizací. Využívá pro svou činnost stížností, oznámení a podnětů občanů a poskytuje jim poradenskou a informační činnost. Od 8. listopadu 2010 je vedením ČOI pověřen Jan Štěpánek, který byl do té doby ředitel krajského inspektorátu pro Středočeský kraj a hlavní město Prahu. Na pozici ústředního ředitele ČOI vystřídal Janu Příhodou, která byla s platností právě od 8. listopadu z funkce odvolána ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kocourkem. V čele ČOI byla Jana Příhodová od dubna roku 2007. Česká obchodní inspekce zjišťuje u kontrolovaných osob nedostatky a jejich příčiny, vyžaduje jejich odstranění, popřípadě navrhuje opatření k jejich odstranění. Dále zobecňuje poznatky z výkonu kontroly a předchází vzniku nedostat-

Teoretická část

21

ků, zejména včasným odhalováním příčin, provádí rozbory nebo zajišťuje provedení rozborů k ověření jakosti a bezpečnosti výrobku. Od roku 1997 Česká obchodní inspekce není oprávněna ke kontrole potravinářských výrobků. Tato pravomoc náleží od roku 1997 Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Česká obchodní inspekce vykonává ve vymezeném rozsahu dozor v souladu se zákony:  Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, v platném znění  Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění  Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění  Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, v platném znění  Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, v platném znění  Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění  Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, v platném znění  Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, v platném znění  Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění  Zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, v platném znění  Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, v platném znění  Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, v platném znění  Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, v platném znění  Zákon č. 247/2006 Sb., o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době, v platném znění  Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, v platném znění 4.4.3

Organizační struktura

ČOI se dělí na ústřední inspektorát a jemu podřízených sedm krajských inspektorátů. V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel a v čele krajských inspektorátů jsou ředitelé.

22

Teoretická část

Obr. 1

Organizační struktura ČOI (Zdroj: ČOI)

4.4.4

Spolupráce ČOI

Aby byl dohled a kontroly České obchodní inspekce co možná nejefektivnější, spolupracují inspektoři a ostatní zaměstnanci s různými kontrolními orgány či institucemi jak na území České republiky, tak v celé Evropské Unii. Neintenzivnější spolupráce probíhá s Živnostenskými úřady. ČOI dále spolupracuje s Generálním ředitelstvím cel, Českým telekomunikačním úřadem, Policií ČR a v neposlední řadě s profesními sdruženími a asociacemi (Asociace cestovních kanceláří, Asociace obalového hospodaření, Česká protipirátská unie a další). Živnostenský úřad Spolupráce České obchodní inspekce a živnostenských úřadů je velice úzká a na vysoké úrovni. Spolupráce spočívá ve společných kontrolách, kde se dozorové kompetence obou organizací buď překrývají, konkrétně při kontrolách dodržování právních předpisů, nebo se o ně dělí. Dále spolupráce spočítá též v konzultaci metodických postupů, výměně informací nebo ve vzájemném využívání dozorových pravomocí pro vlastní výstupy z dozorové činnosti. Generální ředitelství cel Spolupráce probíhá na základě dohod uzavřených s jednotlivými inspektoráty a zástupce příslušných celních ředitelství. Spočívá v koordinaci plánů kontrol, sjednocení aplikace právních norem, dále také v konzultaci metodických postupů. Společné kontroly jsou zaměřeny hlavně na příhraniční tržnice, kde bojují proti potírání nabídky a prodeje výrobků porušující práva duševního vlastnictví. Plánuje se ještě další prohloubení spolupráce.

Teoretická část

23

Český telekomunikační úřad Hlavním cílem spolupráce je zefektivnění práce při řešení podnětů a dotazů spotřebitelů ohledně uvádění na trh, distribuce, prodeje a používání rádiových a telekomunikačních koncových zařízení, dále nabídky a poskytování služeb elektronických komunikací. Česká inspekce životního prostředí Hlavním cílem spolupráce jsou nejen společné kontroly, ale hlavně prevence zaměřující se na snížení prodeje výrobků z odpadu, který nevyhovuje legislativním požadavkům. Společné kontroly jsou zaměřeny na kontroly sběrných surovin, vrakovišť a plnění povinností výrobců a dovozců obalů. Policie ČR ČOI spolupracuje s více složkami Policie ČR, zejména s cizineckou, pohraniční a městskou policií. Spolupráce probíhá na úrovni krajských inspektorátů. Spolupracují hlavně při kontrolách týkajících se porušování práv duševního vlastnictví, sběrných surovin, podávání alkoholu mladistvým a u rizikových kontrol, kde zajišťují inspektorům bezpečnost. Policie pomáhá zejména při kontrole totožnosti kontrolovaných osob nebo při zvýšené agresivitě těchto osob. Inspektoři zase uplatňují pravomoci vstupu do skladových prostorů, oprávnění ke kontrolním nákupům. Společné kontroly jsou vždy koordinovány a vykazují vysokou efektivitu. Profesní sdružení a asociace Spolupráce slouží ke zvýšení ochrany a informovanosti spotřebitelů na úrovni prevence. Spolupráce probíhá například s Asociací cestovních kanceláří, Asociací hotelů a restaurací ČR, Asociací prádelen a čistíren, Česko protipirátskou unií, Obalovou asociací, Svazem obchodu a průmyslu a mnohými dalšími. Odborná spolupráce v oblasti metodiky Organizace si navzájem předávají podněty ke kontrole z oblasti provozu a užívání technických zařízení a výrobků. Na úrovni Evropské Unie ČOI spolupracuje v prvé řadě s výstražným informačním systémem RAPEX, CIRCA nebo PROSAFE. RAPEX Tento systém vznikl, aby rychle informoval spotřebitele o nebezpečných spotřebitelských výrobcích nepotravinářského charakteru, které se objevili na vnitřním trhu Evropské unie. Slouží tedy k oznamování rizika ohrožení zdraví nebo

24

Teoretická část

bezpečnosti spotřebitele. Systém RAPEX je u nás využíván od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. CIRCA Dále ČOI spolupracuje s informačním a výstražným systémem CIRCA, který je pod záštitou Evropské komise a slouží k vzájemnému oznamování a poskytování informací o opatřeních dle ochranných doložek jednotlivých sektorových směrnic ES mezi členskými státy. Další kontakty udržuje ČOI s organizací PROSAFE a dalšími národními kontrolními orgány členských států.

4.5 Kontroly Česká obchodní inspekce kontroluje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště (tržnice), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává dozor jiný správní úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak. (§ 2 odst. 1) Provádět kontrolu mohou inspektoři buď na základě vlastního podnětu nebo podnětu jiného státního orgánu nebo na základě podnětu spotřebitele nebo jiné osoby, která prokáže právní zájem ve věci. Podnět ke kontrole také může podat majitel práva duševního vlastnictví. ČOI informuje toho, kdo podal podnět o zjištění klamání spotřebitele nebo o zjištěných nedostatcích a jejich příčinách. 4.5.1

Povinnosti inspektorů

Při vykonávání kontrol jsou inspektoři povinni prokázat se kontrolované osobě služebním průkazem České obchodní inspekce, a to bez vyzvání. Dále jsou inspektoři vázáni mlčenlivostí o skutečnostech tvořících předmět obchodního tajemství, o kterých se dozvěděli v průběhu plnění kontrolních úkolů. V neposlední řadě je povinností inspektorů při zjištění nabídky, prodeje nebo skladování výrobků, které neodpovídají stanoveným právním normám uložit zajištění těchto výrobků a zboží. Inspektor obeznámí kontrolovanou osobu nebo osobu zúčastněnou při kontrole s výsledkem kontroly a informuje o opatření zajištění výrobků a zboží, neprodleně vyhotoví úřední záznam, ve kterém bude uveden jak důvod zajištění, tak množství zajištěných výrobků či zboží. Kontrolovaná osoba nebo osoba zúčastněná kontroly svým podpisem na úřední záznam stvrdí, že byla obeznámena s výsledkem kontroly. Kopii záznamu inspektor předá kontrolované osobě.

Teoretická část

4.5.2

25

Pravomoci inspektorů

Pracovníci ČOI pověření plněním kontrolních úkolů jsou oprávněni:  Vstupovat do provozoven, ve kterých mají provádět kontrolní činnost  Ověřovat totožnost fyzických osob, které jsou osoby kontrolované nebo osob, které kontrolované osoby při kontrole zastupují kontrolovanou osobu a také ověřují oprávnění těchto osob k zastupování  Požadovat od kontrolovaných osob potřebné doklady či údaje a také písemná nebo ústní vysvětlení  Odebrat za náhradu kontrolované výrobky nebo zboží k posouzení jakosti a bezpečnosti  Požadovat od kontrolovaných osob, aby odstranily zjištěné nedostatky, jejich příčiny a popřípadě škodlivé následky, a to v předem stanovené lhůtě  Vstupovat do objektů výrobce, dovozce nebo distributora a požadovat předložení příslušné dokumentace a poskytnutí pravdivých informací Při zjištění nedostatků jsou inspektoři oprávněni:  Zakázat uvedení na trh, distribuci nebo nákup, dodávku a prodej nebo použití výrobků či zboží, které neodpovídá požadavkům zvláštních právních předpisů, a to až do zjednání nápravy  Zakázat používání neověřených měřidel, pokud musí být ověřená, nebo měřidel neodpovídajících platným normám, a to až do zjednání nápravy  Znehodnotit nebo nařídit znehodnocení výrobků a zboží, u nějž je zjevná nebo prokázaná zdravotní závadnost Zvláštními oprávněními disponují ředitelé inspektorátů. Tyto oprávnění jsou následovná:  Pozastavení uvádění výrobku nebo výrobních partií na trh v případě podezření na nebezpečí vážného ohrožení zdraví nebo bezpečnosti osob, majetku nebo životního prostředí  Zákaz uvádění výrobků nebo jeho částí na trh nebo případně stažení výrobků z trhu v případě, že výrobky mohou významně ohrozit oprávněný zájem a nápravné opatření nevedlo k nápravě Dále také mohou inspektoři ke kontrole přizvat osoby odborně způsobilé podle zvláštních předpisů, je-li to odůvodněno povahou kontrolní činnosti. Tyto osoby mají během kontroly stejná práva a povinnosti jako inspektoři České obchodní inspekce dle zákona č. 64/1986 Sb. Nemohou být ale pověřeny ukládat opatření a sankce. Kontrolované osoby jsou povinny umožnit jak

26

Teoretická část

inspektorům tak přizvaným odborně způsobilým osobám plnit jejich úkoly související s výkonem kontroly. 4.5.3

Předmět kontrol

ČOI kontroluje:  Zda kontrolovaná osoba dodržuje podmínky stanovené k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků včetně zdravotní nezávadnosti, podmínek pro skladování a dopravu a požadavků na osobní hygienu a hygienickou nezávadnost provozu (§ 2 odst. 2 písm. a).  Skutečnost, zda prodejci zboží používají ověřená měřidla, pokud ověření podléhají, a zda používaná měřidla odpovídají zvláštním právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu (§ 2 odst. 2 písm. b).  Dodržování dohodnutých nebo stanovených podmínek a kvality poskytovaných služeb (§ 2 odst. 2 písm. c).  Dodržování ostatních podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo jinými závaznými opatřeními pro provozování nebo poskytování činností uvedených v odstavci 1 (§ 2 odst. 2 písm. d).  Skutečnost, zda při uvádění stanovených výrobků na trh byly podle zvláštních předpisů výrobky řádně opatřeny stanoveným označením, popřípadě zda k nim byl vydán či přiložen stanovený dokument, zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají stanoveným technickým požadavkům a zda v souvislosti s označením stanoveného výrobku byly splněny i požadavky stanovené zvláštními právními předpisy (§ 2 odst. 2 písm. e).  Zda nedochází ke klamání spotřebitele (§ 2 odst. 2 písm. f).  Zda výrobky uváděné na trh jsou bezpečné (§ 2 odst. 2 písm. g).  Zda osoby poskytující spotřebitelský úvěr dodržují podmínky stanovené zvláštním právním předpisem (§ 2 odst. 2 písm. h).

4.6 Sankce a ekonomické dopady Kontrolované osoby mají za povinnosti ve lhůtě stanovené zákonem odstranit zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo provést opatření k jejich odstranění a neprodleně podat zprávu o výsledcích České obchodní inspekci. Do té doby je inspektor oprávněn zakázat:  Uvedení na trh, distribuci včetně nákupu, dodávky, prodeje nebo použití výrobků nebo zboží, které neodpovídá požadavkům zvláštních právních předpisů pro činnosti uvedené v § 2, nebo které byly neoprávněně nebo

Teoretická část

27

klamavě opatřeny označením stanoveným zvláštním přepisem (§ 7 odst. 1, písm. a).  Používání neověřených měřidel, pokud ověření podléhají, nebo měřidel neodpovídajících obecně závazným právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřít schváleného typu (§ 7 odst. 1, písm. b). Uložené opatření sdělí inspektor ústně kontrolované osobě a neprodleně o něm sepíše kontrolní protokol. Kontrolovaná osoba může podat námitku proti uloženému opatření buď přímo do písemného záznamu inspektora, nebo do tří dnů může podat písemnou námitku. O podaných námitkách rozhoduje ředitel krajského inspektorátu nebo ústřední ředitel, pokud opatření učinil inspektor ústředního inspektorátu. Kontrolované osoby se doručuje písemně vyjádření o námitkách a je konečné. Pokud inspektor při kontrole zjistí, že výrobky nebo zboží je zdravotně závadné, je oprávněn tyto výrobky nebo zboží na místě znehodnotit nebo nařídit jejich znehodnocení. Pokud je nařízeno znehodnocení zdravotně závadných výrobků nebo zboží, je kontrolovaná osoba povinna předat příslušné údaje a informace o provedení znehodnocení. To znamená sdělit jméno, příjmení nebo název či obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání subjektu, který znehodnocení vykonával. Dále je nutno uvést informace o množství znehodnocených výrobků nebo zboží a datu znehodnocení. Vše je nutné předat neprodleně písemnou formou České obchodní inspekci. Při prokázaném zjištění nabídky, prodeje nebo skladování výrobků nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům, je inspektor povinen uložit zajištění těchto výrobků nebo zboží. Inspektor ústně informuje kontrolovanou osobu a vyhotoví úřední záznam o zajištění, ve kterém musí být uveden důvod zajištění, popis zajištěných výrobků nebo zboží a jejich množství. Tyto zajištěné výrobky či zboží může ČOI uskladnit mimo dosah kontrolované osoby. Náklady na skladování hradí kontrolovaná osoba. Pouze v případě neoprávněného zajištění výrobků nebo zboží není kontrolovaná osoba povinna hradit tyto náklady na uskladnění. Toto zajištění trvá do doby, než je pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, případně do doby, než bude prokázáno, že se nejedná o výrobky nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům. Pokud se prokáže, že tyto výrobky a zboží neodpovídají zvláštním právním předpisům, tak se vlastníkem zabavených výrobků nebo zboží stává stát a ředitel inspektorátu učiní rozhodnutí, zda budou zajištěné výrobky nebo zboží zničeny nebo použity pro humanitární účely. Při zjištění porušení právní povinnosti, která může mít za následek ohrožení života nebo zdraví spotřebitelů, je inspektor oprávněn nařídit uzavření provozovny nebo zakázat výkon další činnosti až na dobu dvou prodejních nebo provozních dnů následujících po dni, kdy byly nedostatky zjištěny. Pokud nedojde

28

Teoretická část

ke zjednání nápravy, může inspektor opatření prodloužit až do doby, kdy budou nedostatky odstraněny. Ředitel inspektorátu uloží kontrolované osobě, která  Nedodrží dohodnutý nebo stanový termín nebo rozsah služby nebo neposkytuje službu v požadované kvalitě  Použije úředně neověřená měřidla, pokud ověření podléhají, nebo měřidla neodpovídající zvláštním právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, případně schváleného typu  Nedodrží stanovené požadavky na osobní hygienu nebo hygienickou nezávadnost provozu, popřípadě jiné požadavky stanovené k zabezpečení zdravotní nezávadnosti zboží nebo výrobků a jejich bezpečného používání  Poruší ostatní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro činnosti stanové v zákoně, pokud právo uložit sankční postih nemá jiný správní úřad  Nesplní opatření uložená podle tohoto zákona Pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Pokud se porušení povinností opakuje v průběhu jednoho roku ode dne poslední kontroly, pak lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. Inspektor může přímo během kontroly udělit kontrolované osobě za méně závažné porušení povinností (uvedených v předešlém odstavci) pokutu až do výše 5 000 Kč bez dalšího projednávání, bylo-li prokázáno porušení povinností a kontrolovaná osoba je ochotna pokutu zaplatit. Proti uložení této pokuty se nelze odvolat. Inspektor je oprávněn tuto pokutu na místě vybrat s použitím bloků, které se používají pro ukládání a vybírání blokových pokut v blokovém řízení o přestupcích. Osobě, která maří, narušuje nebo jinak ztěžuje výkon kontroly, může ředitel inspektorátu uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč, a to opakovaně. Při určování výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Pokuty, které ČOI ze zákona uděluje, jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, jsou splatné 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty. Uložené pokuty vybírá Česká obchodní inspekce, ale vymáhány jsou celním úřadem.

Praktická část

29

5 Praktická část Pro praktickou část bakalářské práce jsem záměrně vybrala pět příkladů kontrol, které se od sebe velmi liší. Ráda bych na uvedených příkladech ukázala jak široké pole působnosti Česká obchodná inspekce pokrývá. Jako první jsem vybrala velice diskutovanou a medializovanou kontrolu pohonných hmot na českých čerpacích stanicích. Tento případ vyvolal mnoho reakcí a dokonce díky této kauze byl novelizován zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, který nyní umožňuje zveřejňovat podrobné informace o prodejcích nekvalitních paliv. Jako druhý příklad je uvedena kontrola u soukromého lékaře v jeho ordinaci. Na tomto případu je ukázáno, že se spotřebitel nemusí bát podat podnět na Českou obchodní inspekci k prošetření jeho podnětu. Inspektoři musí prošetřit veškeré podněty od spotřebitelů. Na třetím příkladu jsem chtěla poukázat na spolupráci České obchodní inspekce s Evropskou unií a také na to, že tato kontrola byla pouze osvětová a inspektoři neukládali pokuty. Na posledních dvou případech poukazuji na širokou působnost inspekce, a že se inspektoři zaměřují nejen na výrobky, ale i na služby.

5.1

Případ č. 1 – Kontrola pohonných hmot na čerpacích stanicích v ČR v roce 2010

Inspektoři České obchodní inspekce v průběhu celého roku 2010 prováděli kontroly jakosti pohonných hmot na vybraných čerpacích stanicích na území České republiky. Tyto kontroly byly pro ČOI v minulém roce pravděpodobně nejrozsáhlejší a rozhodně nejvíce diskutovanou a medializovanou kontrolní akcí.

5.1.1

Cíl a předmět kontroly

Cílem kontrol bylo sledování a monitorování jakosti pohonných hmot na území České republiky podle ust. § 7 odst. 2, písm. a) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a o čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách) a vyhlášky č. 133/2010 Sb., o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot a o jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot). Předmětem kontrol byl odběr vzorků pohonných hmot a kontrola jejich jakosti. Konkrétně se jednalo o kontrolu benzinů, naft, směsného paliva, biopaliva, LPG, CNG a Ethanolu E85. Kontroly sledovaly dodržování ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách.

30

5.1.2

Praktická část

Právní normy

Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách Česká obchodní inspekce na základě tohoto zákona prováděla kontroly na čerpacích stanicích. Tento zákon byl v březnu letošního roku novelizován. Konkrétně Česká obchodní inspekce kontrolovala:  Složení a jakost pohonných hmot u výrobce, distributora, dovozce, vývozce a u provozovatele čerpací stanice, a to i během přepravy, podle zvláštního právního předpisu a sleduje a monitoruje složení a jakost pohonných hmot v souladu s prováděcím právním předpisem vydaným podle § 3 odst. 4 (prováděcí právní předpis stanoví požadavky na složení a jakost pohonných hmot a způsob sledování a monitorování jejich složení a jakosti); provádění rozborů je zajišťováno prostřednictvím akreditovaných osob (§ 7 odst. 2 písm. a). Další právní normou, podle které se řídili inspektoři České obchodní inspekce, bylo ustanovení § 3 odst. 1. Toto ustanovení zní následovně:  Pohonné hmoty lze prodávat nebo vydávat, pouze pokud splňují požadavky na jejich jakost a složení stanovené prováděcím právním předpisem, zvláštními právními předpisy a českými technickými normami. Dále v novele zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách nalezneme zcela nové ustanovení § 7 odst. 4, které zní:  Česká obchodní inspekce zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup pravomocná rozhodnutí České obchodní inspekce týkající se čerpacích stanic pohonných hmot, provozovatelů čerpacích stanic, dopravců a distributorů pohonných hmot, u nichž kontrolou zjistila, že jakost nebo složení prodávaných, vydávaných nebo přepravovaných pohonných hmot není v souladu s tímto zákonem. Vyhláška č. 133/2010 Sb., o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot a o jejich evidenci V této vyhlášce nalezneme přesné tabulkové hodnoty, technické podrobnosti týkající se pohonných hmot. Definuje jednotlivé druhy pohonných hmot, jejich jakost a také způsoby, kterými lze sledovat složení, jakost, aditiva, podmínky pro kontrolu složení a jakost, předpisy pro evidenci. Technické parametry popisuje vyhláška v patnácti podrobných přílohách. Dále tato vyhláška definuje pro její účely pojmy motorový benzin, motorová nafta, biopalivo, biomasa, stlačený

Praktická část

31

ropný plyn (LPG), stlačený zemní plyn (CNG), bionaftu methylesteru mastných kyselin (FAME) a mnoho dalších. 5.1.3

Výsledky

Inspektoři za celý rok 2010 zkontrolovali na 1866 čerpacích stanic a u 148 čerpacích stanic našli nedostatky. Hrubé porušení jakosti shledali inspektoři u 2,1% odebraných vzorků a spočívá ve zvýšeném riziku poškození motoru vozidla. Za takové zjištění ukládá obchodní inspekce až stotisícové někdy i miliónové pokuty. Ukládá je i při zjištění opakovaných nedostatků u stejného subjektu v průběhu jednoho roku. Často ale inspektoři zjistili pouze drobné odchylky od jakostních norem. Uložené pokuty se pohybovaly ve výši od 10 000 Kč a některé dosáhly výše 3 000 000 Kč. Inspekce ukládala i tzv. sdružené pokuty. Tyto sdružené pokuty ČOI ukládala za více nevyhovujících vzorků odebraných u stejného podnikatelského subjektu a zároveň byla pokuta uložena v jednom správním řízení. Pro upřesnění výsledků ještě upozornil ústřední ředitel Jan Štepánek, že ČOI kontroluje a nejsou statistici. To znamená, že se zaměřují z velké části na kontroly čerpacích stanic, u kterých mají podezření na porušení jakosti, a proto je podíl 2,1% hrubých porušení ve statistikách vyšší, než kolik je ve skutečnosti takových pohonných hmot u všech čerpacích stanic v celé České republice.

Tab. 1

Odebrané pohonné hmoty 01-12/2010 (Zdroj: ČOI)

Odebrané pohonné hmoty dle druhů leden-prosinec 2010 (dle vyhlášky č. 133/2010 Sb.)

druh paliva

motorové benziny motorové nafty směsné palivo FAME LPG CNG Ethanol E85 Celkem

počet odebraných vzorků

%

747 40,0 877 47,0 21 1,1 4 0,2 186 10,0 8 0,0 23 1,2 1866 100,0

počet nevyhovujících vzorků

42 84 5 1 1 0 15 148

% z druhu paliva

5,6 9,6 23,8 25,0 0,5 0,0 65,2 7,9

počet vyhovujících vzorků

% z druhu paliva

705 94,4 793 90,4 16 76,2 3 75,0 185 99,5 8 100,0 8 34,8 1718 92,1

V roce 2010 zjistila Česká obchodní inspekce rekordní počet pumpařů, kteří neprošli její kontrolou a prodávali pančovaná paliva. Veřejnosti byla sdělena pouze informace o závažnosti situace a zvyšujícím se počtu nepoctivých čerpacích sta-

32

Praktická část

nic. Konkrétní seznam čerpacích stanic, ale veřejnosti ukázat nemohla z důvodu nedostatečné opory v zákoně. Zvyšující se tlak a zvědavost přiměla obecně prospěšné sdružení Acta non verba, aby se pokusila získat seznam benzinek. Podala na Českou obchodní inspekci dva nezávislé dotazy. V prvním žádala o seznam veškerých kontrolovaných benzinek a ve druhé požádala o seznam vyhovujících benzinek. Tímto způsobem snadno sdružení získalo seznam čerpacích stanic, které nevyhověly. V seznamu ale samozřejmě nebylo sděleno, jakým způsobem se čerpací stanice provinila a jak závažné nedostatky inspekce objevila. V lednu letošního roku byl na stránkách České obchodní inspekce zveřejněn oficiální seznam čerpacích stanic, které prodávali nekvalitní palivo. Jak již bylo zmíněno, bývalá ústřední ředitelka Jana Příhodová se dlouho bránila zveřejnění tohoto seznamu, jelikož inspekce neměla dostatečnou právní oporu v zákoně zveřejňovat podrobné informace o prodejcích. Současné vedení ale přehodnotilo situaci a za podpory veřejného ochránce práv a právní analýzy ministerstva průmyslu a obchodu se rozhodlo zveřejnit prodejce nekvalitních paliv. Momentálně jsou na webových stánkách ČOI zveřejněny čerpací stanice, u kterých nabyla uložená pokuta právní moci v prosince roku 2010 a v lednu 2011. Ústřední ředitel Jan Štěpánek, ale v rozhovoru pro server Aktuálně.cz uvedl, že v budoucnu bude zveřejněno ještě okolo osmdesáti dalších čerpacích stanic, u kterých nenabyla pokuta za prodej nekvalitních pohonných hmot právní moci. Dne 3. března roku 2011 byla Senátem schválena novela zákona o pohonných hmotách, jejíž navrhovatel je Martin Kocourek ministr průmyslu a obchodu a dne 8. března byla novela doručena prezidentovi České republiky k podepsání. Inspekci tato novela umožňuje zveřejňovat podrobnější informace o prodejcích a distributorech nekvalitních paliv. Znamená to, že spotřebitelé budou mít k dispozici kompletní informace o všech prodejcích i dodavatelích, od kterých se nekvalitní palivo na čerpací stanice dostalo. ČOI letos představila ještě jednu novinku, a to mobilní laboratoř. Díky ní mohou být inspektoři velice brzo na místě, kde je podezření na prodej nekvalitního paliva. Pokud se po kontrole opravdu prokáže, že testované palivo nevyhovuje jakostním požadavkům, mohou inspektoři okamžitě nařídit zastavení prodeje. Ústřední ředitel má v plánu pro rok 2011 ještě zintenzivnit kontroly paliv na českých čerpacích stanicích, a to zhruba o 20% a tím zabránit dalšímu klamání spotřebitelů. Dobrým znamením je, že při lednových kontrolách klesl počet prodejců nekvalitních paliv a sám Jan Štěpánek uvedl, že nové výsledky kontrol jsou velmi dobré. Ze 134 kontrolovaných čerpacích stanic nesplňuje jakostní požadavky pouze šest z nich, tedy 4,5%.

Praktická část

33

5.2 Případ č. 2 - Kontrola ČOI u soukromého lékaře Dne 8. 4. 2010 se dostavili inspektoři České obchodní inspekce do ordinace soukromého lékaře, který se věnuje otorinolaryngologii (léčba ušních, nosních, krčních chorob) a foniatrii (konkrétně léčbě poruch sluchu) a s tím spojené vydávání sluchadel. Kontrola byla provedena za účelem prošetření podnětu od spotřebitelky, která se u ČOI stěžovala, že jí při opakovaných reklamacích sluchadla nebyl vydán reklamační protokol. Inspektoři se tedy po telefonické domluvě s lékařem dostavili do ordinace a provedli kontrolu. Kontrolovaná osoba byla obeznámena s totožností inspektorů a zároveň se inspektoři prokázali služebními průkazy. Kontrolovaná osoba byla požádána o předložení dokumentů, které se týkají reklamací podané stěžovatelkou. Kontrolovaná osoba předložila dokumenty, které měla k dispozici. 5.2.1

Cíl a předmět kontroly

Cílem kontroly bylo prošetření, zde lékař při opakovaných reklamacích sluchadla stěžovatelky porušil své povinnosti a spotřebitelce nevydal veškeré příslušné dokumenty o reklamaci na základě § 19 a § 24 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Předmětem kontroly bylo prozkoumání veškeré dokumentace, kterou vedl lékař o reklamacích vadného sluchadla a průběhu reklamací. 5.2.2

Právní normy

Zákon o ochraně spotřebitele č. 634/1992  S výjimkou případů, kdy je k provedení opravy určená jiná osoba, je prodávající povinen přijmout reklamaci v kterékoliv provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaného zboží nebo poskytovaných služeb, případně i v sídle nebo místě podnikání. Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatni, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy. (§ 19 odst. 1)  Prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služba potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Po uplynutí této

34

Praktická část

lhůty má spotřebitel stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit. (§ 19 odst. 3)  Prodávající se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 19 odst. 1 nepřijme reklamaci nebo nevydá spotřebiteli písemné potvrzení o reklamaci s potřebnými údaji. (§ 24 odst. 7, písm. t)  Prodávající se dopustí správního deliktu tím, že nerozhodne o reklamaci nebo ji nevyřídí podle § 19 odst. 3. (§ 24 odst. 7, písm. v)  Příkazem vydaným na místě lze za správní delikt uložit pokutu do výše 5 000 Kč. 5.2.3

Výsledky

Kontrolovaná osoba porušila zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele tím, že stěžovatelce nevydala při třech reklamacích písemné potvrzení o uplatnění reklamace a při dvou reklamacích ani písemné potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace. Dále kontrolovaná osoba nevyřídila druhou reklamaci spotřebitelky do 30 dnů od jejího uplatnění. Lékař byl seznámen s porušením povinností, kterého se při kontrolovaných reklamacích dopustil. Inspektoři kontrolované osobě uložili na místě pokutu za správní delikt 1 000 Kč dle § 24 odst. 10 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a dále byla nařízena povinnost uhradit náklady řízení ve výší 1 000 Kč.

5.3 Případ č. 3 – Kontrola solárních studií V posledních letech vysoce vzrostla obliba a návštěvnost solárních studií. Z tohoto důvodu se rozhodla Evropská Unie v roce 2008 a 2009 provést rozsáhlé kontrolní akce a v České republice se kontroly konaly prostřednictvím České obchodní inspekce. Kontrola probíhala ve dvou etapách. V první etapě ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 inspektoři kontrolovali základní požadavky pro provoz solárií, zejména doklady k přístrojům a samotná kontrola záření probíhala v dubnu roku 2009, kdy už byla k dispozici nová norma Evropské Unie, která omezuje přípustnou hodnotu záření trubic. 5.3.1

Cíl a předmět kontroly

Hlavním cílem kontroly bylo odstranění nebezpečných výrobků a služeb z oběhu. Vedlejšími cíli akce byl dozor nad plněním požadavků pro uvádění na trh solárií dle zákona č. 22/1997 Sb., upravený novelami č. 17/2003 Sb. a č. 616/2006 Sb. Dále také nad bezpečností poskytované služby formou solárního studia podle zákona č. 102/2001 Sb.

Praktická část

35

Inspektoři kontrolovali výrobce, prodejce, distributory a poskytovatele služeb solárních studií a zaměřovali se na kontrolu spotřebičů pro ošetření pleti použitím ultrafialového a infračerveného záření. 5.3.2

Právní normy

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky  Stanovené výrobky mohou výrobci nebo dovozci uvést na trh nebo, stanovíli tak nařízení vlády, mohou být tyto výrobky uvedeny do provozu, jen splňují-li technické požadavky stanovené podle § 12 odst. 1 písm. b) a po posouzení shody postupem posuzování shody stanoveným podle § 12 odst. 3, a jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 2. (§ 13 odst. 1)  Vláda nařízeními stanoví technické požadavky na stanovené výrobky, které musí tyto výrobky splňovat, aby mohly být uvedeny na trh, popřípadě do provozu, a změny souvisejících ustanovení vyhlášek (technických předpisů) vydaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, pokud by vznikl rozpor s nařízeními vlády. (§ 12 odst. 1 písm. b) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků  Bezpečným výrobkem je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje pro dobu stanovenou výrobcem nebo po dobu obvyklé použitelnosti nebezpečí, nebo jehož užití představuje pro spotřebitele vzhledem k bezpečnosti a ochraně pouze minimální nebezpečí při užívání výrobku, přičemž se sledují z hlediska rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví spotřebitele zejména tato kritéria: a) Vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení, způsob balení, poskytnutí návodu na jeho montáž a uvedení do provozu, dostupnost, obsah a srozumitelnost návodu, způsob užívání včetně vymezení prostředí užití, způsob označení, způsob provedení a označení výstrah, návod na údržbu a likvidaci, srozumitelnost a rozsah dalších údajů a informací poskytovaných výrobcem; údaje a informace musí být vždy uvedeny v českém jazyce, b) Vliv na další výrobek, za předpokladu jeho užívání a dalším výrobkem, c) Způsob předvádění výrobku, d) Rizika pro spotřebitele, kteří mohou být ohroženi při užití výrobku, zejména děti a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. (§ 3 odst. 1) Dále zákon uvádí povinnost výrobce opatřit průvodní dokumentaci k výrobku, což jsou doklady, které jsou nutné k převzetí a užívání zboží. Zákon č. 102/2001

36

Praktická část

Sb. také upravuje dozorčí činnosti České obchodní inspekce při kontrolách vlastností výrobků z hlediska jejich bezpečnosti. Zákon upravuje pravomoci inspektorů a kroky, které mohou inspektoři na místě učinit pro zajištění ochrany spotřebitele. Evropská norma 60335-2-27/A1/A2 Jedná se o harmonizovanou normu, která určuje maximální přípustnou hranici vyzařování trubic ve výši 0,3 W/m2. Tato hodnota vyjadřuje tzv. referenční intenzitu vyzařování slunce. Tuto hodnotu vyzařuje slunce standardně v pravé poledne na rovníku na hladině moře při bezmračné obloze. V případě vyšších hodnot záření dochází ke zvýšení rizika ohrožení na zdraví spotřebitelů. Nebezpečí spočívá v možném popálení, stárnutí pokožky nebo dokonce vzniku rakoviny kůže. 5.3.3

Výsledky

Po první etapě kontrol zjistili inspektoři alarmující množství nedostatků, které spočívaly zejména v nízké informovanosti obsluhujícího personálu a podávání minimálních informací, rad a varování zákazníkovi. Dalším problémem, který inspektoři objevili, byl naprosto chybějící atesty, tedy písemné osvědčení vlastností solárií. Česká obchodní inspekce celkem kontrolovala 26 subjektů, ze kterých pouze 9 prošlo kontrolou bez pochybení. U celých 65,3% kontrolovaných subjektů byly nalezeny nedostatky. V druhé etapě kontroly, tedy při kontrole síly vyzařování solárií bylo namátkově zkontrolováno 10 solárních studií, přičemž u 8 nalezli inspektoři závady, a to konkrétně překročení povoleného limity vyzařování solárií. Jelikož celá kontrolní akce byla spíše osvětová, tak inspektoři ukládali pouze opatření spočívající v odstranění nedostatků do určitého termínu a podání zprávy o zjednané nápravě.

Praktická část Tab. 2

37

Zhodnocení výsledků kontrol (první etapa)

Počet kontrolovaných jednotek

Počet kontrol. jednotek

Inspektorát

Počet jednotek se závadami

Počet typů kontrol. spotřebičů

Počet typů vadných spotřebičů

Počet typů odebraných spotřebičů

SČ a Hl. město Praha

9

8

26

0

0

Jihočeský a Vysočina

3

2

4

0

0

Plzeňský a Karlovarský

7

0

0

0

0

Jihomoravský a Zlínský

6

6

27

0

0

1 26

1 17

5 62

0 0

0 0

Moravskoslezský a Olomoucký Celkem

Tab. 3

Nevyhovující solární studia (druhá etapa) Norma [W/m2]

Kontrolovaný subjekt Solárium GMF Aquapark, Pražská 138, 251 01 Čestlice

Naměřeno [W/m2]

0,3

0,39

Cosmetic studio EM, Bělehradská 542, 530 09 Pardubice

0,3

0,71

Solárium Prosek, Vysočanská 20, 190 00 Praha 9

0,3

0,81

Cosmetic studio EM, Bělehradská 542, 530 09 Pardubice

0,3

0,41

Studio Elegance, Žitomírská 12, 101 00 Praha 10

0,3

0,71

Daniel Grubl, Sady Pětatřicátníků 33, 301 00 Plzeň

0,3

0,91

Studio Visage, Riegrova 2, 301 00 Plzeň

0,3

0,55

Solárium Consol, Vršovické nám. 1012, 100 00 Praha 10

0,3

0,76

5.4 Případ č. 4 – Kontrola restauračních zařízení V dnešní době bohužel není výjimkou, že při návštěvě restaurace dostaneme špatnou míru nápoje, jídlo v nesprávné hmotnosti či nám obsluha naúčtuje jiné ceny, než nalezneme v jídelním a nápojovém lístku nebo nám dokonce připočtou na účet položku, kterou jsme si neobjednali. Minulý rok se Česká obchodní inspekce zaměřila na kontroly v těchto podnicích veřejného stravování, aby zakročila proti neustále vzrůstajícímu klamání zákazníků. Inspektoři prováděli kontroly většinou namátkově, ale kontrolovali i provozovny, na které byly

38

Praktická část

podány spotřebiteli podněty k prošetření, zda nedochází ke klamání spotřebitele. V roce 2010 bylo provedeno na 5 900 kontrol po celé České republice. 5.4.1

Cíl a předmět kontroly

Cílem kontrol bylo zamezit šizení spotřebitelů v restauračních zařízení. Inspektoři prováděli kontroly na základě zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, konkrétně na poctivost prodeje výrobků a poskytování služeb (§ 3 odst. 1). Předmětem kontrol byly restaurace, občerstvení a další prostory sloužící k veřejnému stravování. Zaměřili se zejména na kontrolu podávání nápojů a jídel ve správných měrách, hmotnostech, jakosti a také na správné účtování cen. 5.4.2

Právní normy

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele  Prodávající je povinen prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství a umožnit spotřebiteli překontrolovat si správnost těchto údajů. (§ 3 odst. 1 písm. a)  Prodávající je povinen prodávat výrobky a poskytovat služba v předepsané nebo schválené jakosti, pokud je závazně stanovena nebo pokud to vyplývá ze zvláštních předpisů anebo v jakosti jím uváděné; není-li jakost předepsána, schválena nebo uváděna, v jakosti obvyklé. (§ 3 odst. 1 písm. b)  Prodávající je povinen prodávat výrobky a poskytovat služba za ceny sjednané při souladu s cenovými předpisy a ceny při prodeji výrobků nebo poskytování služeb správně účtovat; při konečném účtování prodávaných výrobků a poskytování služeb v hotovosti se celková cena zaokrouhluje vždy k nejbližší platné nominální hodnotě zákonných peněz v oběhu. (§ 3 odst. 1 písm. c) 5.4.3

Výsledky

Česká obchodní inspekce v roce 2010 provedla zhruba 5900 kontrol restauračních zařízení a téměř u třetiny byly nalezeny nedostatky. Nejčastějšími nedostatky byly podávání nesprávné míry nápojů, nesprávné účtování cen za jídlo nebo připočtení položek, které si zákazník neobjednal. Ve většině případů ukládali inspektoři pokuty do 10 000 Kč. Pokud ale nalezli závažnější nedostatky (zhruba u dvaceti případů), tak se výše pokut vyšplhala přes hranici 10 000 Kč. Padla také rekordní a na české poměry nevídaně vysoká pokuta 140 000 Kč. Dostal ji podnikatel, který vlastní v Praze dvě restaurace, ve kterých byly odhaleny závažné nedostatky, konkrétně nedodržování stanovených měr nápojů a šizení zákazníků špatným účtováním cen jídel. Výjimkou ale nebyly ani pokuty, které

Praktická část

39

se pohybovaly ve výši od 20 000 Kč do 50 000 Kč. Čím závažnější nedostatky byly nalezeny, tím byly samozřejmě vyšší i uložené pokuty. Česká obchodní inspekce na výzvu serveru Aktuálně.cz, který argumentoval zákonem o svobodném přístupu k informacím, zveřejnila seznam pokutovaných restauračních zařízení. ČOI poskytla pouze seznam pokutovaných stravovacích zařízení, u kterých již pokuta nabyla právní moci. Tab. 4

Restauračních zařízení, kde nabyla pokuta právní moci a přesáhla 10 000 Kč

Pokutované provozovny Ristorante Capri, Stará Louka, Karlovy Vary Občertsvení Prima pečivo, U Letiště, Plzeň Music club N 11, Národní, Praha 1 - Staré Město Restaurace V Lázních, Lázeňská, Praha 1 - Malá Strana

Pokuta v Kč

20000 20000 35000 140000

Restautace Caupona, Michalská, Praha 1 - Staré Město Restautrace Ládví, Binarova, Praha 8 Vinotéka v OC Globus, Sárská, Praha 5 Restaurace Výtopna, Václavské nám., Praha 1 Restaurace U Karlínského přístaviště, Sokolovská, Praha 8 Restaurace Jiný stav, Rumunská, Praha 2 Restauracnt - diskotéka Mazanej králíček, Hybernská, Praha 1 PANDA T-P, Masarykovo nám., Pardubice - Zelené Předměstí SERGE FASHION,tř. Míru, Pardubice - Zelené Předměstí ZITA J a Z, nám. A. Jiráska, Lanškroun Hotel Langr, Dolní ul., Doubravice nad Svitavou VACA - LOCA, Palackého třída, Brno Maďarské speciality, nám. Svobody, Brno Gawain, EXCALIBUR, Hatě OSKOL, Kroměříž Tam Tam Restaurant, nám. Míru, Zlín

40000 16000 20000 12000 22000 20000 50000 15000 17000 11000 12000 12000 35000 12000 12000

5.5 Případ č. 5 – Kontrola cestovních kanceláří a agentur Cestovní kanceláře a agentury nalákají klienty na nejnižší ceny, nejluxusnější hotely a nezapomenutelné zážitky. Česká obchodní inspekce tedy v roce 2010 zjišťovala, jak pravdivé a poctivé jsou nabídky cestovních kanceláří a zda jednají v souladu se zákonem a nedochází ke klamání zákazníka. Inspekce zkontrolovala celkem 168 cestovních kanceláří a agentur.

40

5.5.1

Praktická část

Cíl a předmět kontroly

Předmětem kontroly bylo prozkoumání marketingových aktivit cestovních kanceláří a cestovních agentur. Cílem kontrol bylo zamezit šizení klientů cestovních kanceláří a agentur a zamezit propagaci kanceláří a agentur prostřednictvím klamavých marketingových praktik. 5.5.2

Právní normy

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele Inspektoři prováděli kontrolu na základě následujících předpisů upravujících:  Poctivost prodeje výrobků a poskytování služeb (§ 3)  Nekalé obchodní praktiky (§ 4)  Klamavé obchodní praktiky (§ 5)  Diskriminaci spotřebitele (§ 6)  Informační povinnost (§ 9, § 10, § 12, § 13)  Reklamace (§ 19) Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu Dle tohoto zákona inspektoři kontrolovali zejména, zda cestovní kanceláře a cestovní agentury neporušují jejich povinnosti, které se týkají propagačních, nabídkových a jiných materiálů, včetně jejich elektronických forem a povinnost vždy informovat klienta, pro kterou cestovní kancelář je prodej zájezdu zprostředkováván. (§ 3 odst. 5 písm. a) 5.5.3

Výsledky

Závěr této kontroly je následující. ČOI zkontrolovala na 168 cestovních kanceláří nebo agentur, z toho u 56 zjistila zjevná pochybení a porušování zákonem daných povinností. Nejvíce pochybení se týkalo podávání nepravdivých nebo neúplných informací o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění odpovědnosti za vady výrobků a služeb, spolu s informacemi, kde je možné uplatnit reklamaci. Dále se hojně vyskytovalo užívání nekalých a klamavých obchodních praktik a výjimkou nebylo ani podávání špatných či neúplných informací o cenách zájezdů. Inspektoři u prodejců či zprostředkovatelů zájezdů objevili i jiné nedostatky, ty se ale vyskytovaly spíše ojediněle. Jednalo se například o diskriminaci spotřebitele, špatné a nesrozumitelné označení produktů, neposkytnutí řádných informací a další.

Diskuse

41

6 Diskuse Smutnou statistikou, kterou uvedl ředitel České obchodní inspekce Ing. Jan Štěpánek je, že inspekce při kontrolách objeví u každého třetího kontrolovaného subjektu nedostatky.5 Přestože je pole působnosti České obchodní inspekce široké, pokrývá celou oblast trhu výrobků a služeb, tak se stále dokola objevují případy obchodních praktik, které nejsou v souladu s platnými právními předpisy. Česká obchodní inspekce v roce 2010 provedla celkem 48 tisíc kontrol, při kterých udělila pokuty v celkové výši 62,48 milionů korun. Otázkou tak zůstává, zda se obchodníci dostatečně neinformují o svých povinnostech a o právních předpisech týkajících se jejich oblasti podnikání nebo naopak jsou dobře srozuměni se svými povinnosti, ale doufají, že se jim kontrola dozorčích orgánů vyhne. Z příkladů uvedených v praktické části vyplývá, že Česká obchodní inspekce dělá vše pro to, aby poskytovala spotřebitelům komplexní ochranu před nepoctivými obchodníky na trhu výrobků a služeb. Reaguje na podněty spotřebitelů, seznamuje spotřebitele s výsledky kontrol, poukazuje na nebezpečné výrobky, které se na trhu objevily, a nařizuje jejich stažení, provádí namátkové a osvětové kontroly. Inspekce také spolupracuje s Evropskou unií a účastní se celoevropských kontrolních akcí. Všemi těmito úkony inspekce usiluje o vymýcení nekalých a klamavých praktik, které se na českém trhu vyskytují, a snížení výskytu nebezpečných výrobků. ČOI ale byla také často spotřebiteli kritizována, a to z důvodu, že nezveřejňuje konkrétní informace o subjektech, u kterých nalezla nedostatky. Inspekce se bránila tím, že nemá dostatečnou oporu v právních předpisech, aby tak mohla učinit a hříšníky zveřejnit. Situace se vyhrotila při loňských kontrolách pohonných hmot na čerpacích stanicích. Nepoctivých prodejců inspektoři objevili tolik, že nakonec došlo k novelizaci zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách. Novela zákona umožňuje České obchodní inspekci zveřejňovat konkrétní informace o subjektech, u kterých bylo nalezeno pochybení.

Informaci uvedl Ing. Jan Štěpánek v rozhovoru pro server Aktualne.cz, Aktualne.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-02]. Při každé třetí kontrole něco najdeme, říká šéf ČOI. Dostupné z WWW: 5

42

Doporučení

7 Doporučení 7.1

Doporučení pro spotřebitele

Z výše uvedených příkladů kontrol jsem sestavila, dle mého názoru, nejdůležitější zásady, které by měl spotřebitel při nákupu nebo při využíván služeb na trhu dodržovat. Doporučení jsou následující:  Dobře se seznámit se svými právy, konkrétně se zákonem č. 634/1996 Sb., o ochraně spotřebitele  Pokud se podepisuje nějaká smlouva, vždy si ji před podepsáním přečíst od začátku do konce, včetně příloh, dodatků a poznámek pod čarou  Vždy si vzít jedno vyhotovení smlouvy  Nebát se podat podnět na ČOI  V případě nevyřízení reklamace do 30 dnů se obrátit na nejbližší inspektorát ČOI  Sledovat internetové stránky ČOI a dalších spotřebitelských sdružení, kde se dozvíme o nebezpečných výrobcích, které se dostaly na trh  Nakupovat pouze u obchodníků, kteří mají kvalitně a srozumitelně zpracované obchodní a reklamační podmínky  Vybírat z více nabídek a porovnávat nabízené ceny a služby  Zjistit si podrobnější informace o prodejci  Sdělit své zkušenosti s nepoctivými prodejci ostatním spotřebitelům

7.2 Doporučení pro podnikatele Nejen spotřebitel ale i obchodník by měl být uvědomělý a jednat korektně se zákazníky a dodržovat jak právní tak morální zásady. Pokud se bude obchodník držet následných doporučení, neměl by mít problém s kontrolními orgány. Doporučení jsou:  Důkladně se seznámit se svými povinnosti  Odebírat zboží pouze od ověřených výrobců a dodavatelů  Být obezřetný při uzavírání dodavatelsko-odběratelských smluv  Vyvarovat se užívání nekalých obchodních praktik  Vyvarovat se používání klamavé reklamy  Vždy zákazníkovi sdělit kompletní informace o výrobku či službě  Poskytovat zákazníkovi pouze pravdivé informace  Vyřizovat včas a správně reklamace, tzn. znát důkladně reklamační řád  Prodávat výrobky ve správné hmotnosti, množství a jakosti  Při prodeji výrobků nebo poskytování služeb správně účtovat ceny

Závěr

43

8 Závěr V bakalářské práce jsem se pokusila zachytit a představit práci České obchodní inspekce. V teoretické části jsem se zaměřila na vznik České obchodní inspekce, organizační strukturu, pravomoci a povinnosti inspektorů a v neposlední řadě na průběh kontrol a sankce, které mohou inspektoři podnikatelům uložit. V praktické části jsem představila vybrané příklady kontrol ČOI. Zde jsem se snažila, aby byly případy odlišné a poukázaly na široké pole působnosti inspekce. Česká obchodní inspekce se snaží chránit spotřebitele na celém českém trhu výrobků a služeb. Ochrana spotřebitele je stále velice aktuální téma. Se zvyšující se konkurencí na trhu a rostoucí nabídkou výrobků a služeb, je nezbytné, aby byl spotřebitel dostatečně chráněn. Jelikož se spotřebitel jako jednotlivec jen velmi těžko může bránit proti nepoctivým obchodníkům, je nutné, aby existovaly orgány, které jim ochranu zabezpečí, jednání obchodníků prošetří a popřípadě udělí opatření, aby k dalšímu klamání zákazníků již nedocházelo. Jako hlavní takový orgán státní správy můžeme považovat právě Českou obchodní inspekci. Je dobře, že se spotřebitelé svých práv domáhají prostřednictvím příslušných orgánů chránících spotřebitele, ale sami mohou často svojí aktivitou a svými znalostmi předcházet problémům a dohadům s nepoctivými prodejci. A to například tak, že si zjistí detailní informace o prodejci, u kterého nakupují, budou nakupovat pouze v ověřených obchodech. Spotřebitelé si také mohou vypomáhat navzájem a sdělovat si své zkušenosti a poznatky na webových stránkách různých občanských sdružení sloužících k ochraně spotřebitele. Další možností je sledování internetových stránek České obchodní inspekce, kde pravidelně zveřejňují výsledky kontrol a také nebezpečné výrobky, které se na trhu vyskytly. Problematika ochrany spotřebitele a kontroly dozorčích orgánů se stále více dostávají do povědomí občanů, tak můžeme doufat, že se bude situace na trhu zlepšovat a dočkáme se klesající tendence počtu sporů v oblasti ochrany spotřebitele.

44

Seznam použitých zdrojů

9 Seznam použitých zdrojů Monografické publikace [1] HULVA, Tomáš. Ochrana spotřebitele. Praha: ASPI, 2005. 451 s. ISBN 80-7357-064-5 [2] TICHÝ, Luboš; VEČL, Tomáš. Vývoj evropského spotřebitelského práva: K návrhu směrnice o právech spotřebitele. Praha: Univerzita Karlova v Praze v nakl. Eva Rozkotová, Beroun, 2009. 163 s. ISBN 978-80-9042094-6 (Eva Rozkotová: brož.) [3] KLABUSAYOVÁ, Naděžda; BURDILÁKOVÁ, Renata; ZLÁMALOVÁ, Jana. Ochrana spotřebitele: geneze a současnost. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2009. 164 s. ISBN 978-80-248-2037-8 [4] JANKŮ, Martin a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 4. vydání, Praha: C. H. Beck, 2010. 497 s. ISBN 978-80-7400-344-8 [5] ZDRAŽIL, Miloš. Ochrana spotřebitele: Praktická příručka se vzory a judikaturou. Praha: Linde, 2000. 231 s. ISBN 80-7201-240-1 Právní prameny [6] Zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele [7] Zákon č. 64/1986 Sb. o České obchodní inspekci [8] Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky [9] Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků [10] Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách [11] Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu [12] Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelských úvěrech [13] Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník [14] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Internetové zdroje [15] Ochrana spotřebitelů [online]. 2009 [cit. 2011-04-26]. Jaká mám práva jako spotřebitel na trhu EU?. Dostupné z WWW:

Seznam použitých zdrojů

45

[16] BusinessInfo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. Inspekce a kontroly. Dostupné z WWW: [17] Česká obchodní inspekce [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. Ústřední ředitel. Dostupné z WWW: [18] Česká obchodní inspekce [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. Historie práv kupujících. Dostupné z WWW: [19] Česká obchodní inspekce [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. Spolupráce s kontrolními orgány. Dostupné z WWW: [20] Česká obchodní inspekce [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. Účast v evropských systémech a strukturách. Dostupné z WWW: [21] Česká obchodní inspekce [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. Kdo jsme kompetence. Dostupné z WWW: [22] KLÁŠTERECKÝ, Jan. Měšec.cz [online]. 2006 [cit. 2011-04-26]. ČOI: S poctivostí nejdál dojdeš nebo Milionové pokuty. Dostupné z WWW: [23] Spotřebitel.net [online]. 2011 [cit. 2011-05-16]. Pokuty uložené za prodej nevyhovujících PHM. Dostupné z WWW: http://www.spotrebitel.net/doprava-a-auto/617-pokuty-uloene-za-prodejnevyhovujicich-phm [24] Týden.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. Pohonné hmoty: Inspekce už smí zveřejňovat údaje o špatných pumpách. Dostupné z WWW: [25] ČT24 [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. Senát posvětil ČOI zveřejnění hříšných benzinek. Dostupné z WWW: [26] KUČERA, Petr. Aktuálně.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. Soupis nepoctivých pumpařů se rozroste o 80 položek. Dostupné z WWW:

46

Seznam použitých zdrojů

[27] POKORNÝ, Marek. Ihned.cz [online]. 2010 [cit. 2011-05-16]. Neziskovka přechytračila obchodní inspekci. Získala tajný seznam benzinek, které šidí. Dostupné z WWW: [28] Spotřebitel.net [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. Výsledky kontrol čerpacích stanic. Dostupné z WWW: [29] Činnost Evropské unie [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. Vnitřní trh. Dostupné z WWW: [30] MULLER, Thomas. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2006 [cit. 2011-04-26]. Vnitřní trh EU - základní principy. Dostupné z WWW: [31] Senát PČR [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. Detail historie tisku. Dostupné z WWW: [32] MAXOVÁ, Jana. EuroZprávy.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. Jak nás šidí? Kde je nejhorší restaurace?. Dostupné z WWW: [33] KUČERA, Petr. Aktuálně.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-16]. Seznam restaurací s nejvyšší pokutou po kontrole ČOI. Dostupné z WWW: [34] ČT24 [online]. 2011 [cit. 2011-05-16]. ČOI zveřejnila tři nejpokutovanější restaurace. Dostupné z WWW: [35] Deník.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-16]. Praha: Dvaceti restauracím udělila loni ČOI pokuty přes deset tisíc korun. Dostupné z WWW: [36] Česká obchodní inspekce [online]. 2009 [cit. 2011-05-16]. Zpráva ČOI z kontrolní akce solárií a poskytovaných služeb. Dostupné z WWW:
Seznam použitých zdrojů

47

[37] Česká obchodní inspekce [online]. 2009 [cit. 2011-05-16]. ČOI kontroluje i solária. Dostupné z WWW: [38] Spotřebitel.cz [online]. 2009 [cit. 2011-05-16]. Kontrola solárií ČOI. Dostupné z WWW: [39] Sdružení obrany spotřebitelů [online]. 2006 [cit. 2011-05-01]. Nebezpečné výrobky. Dostupné z WWW: http://www.spotrebitele.info/nebezpecne-vyrobky/index.html [40] KUČERA, Petr. Aktuálně.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-02]. Při každé třetí kontrole něco najdeme, říká šéf ČOI. Dostupné z WWW: [41] KARBOL, Karel. Sdružení obrany spotřebitelů [online]. 2011 [cit. 201105-16]. Jaké změny přinesl nový zákon o spotřebitelském úvěru?. Dostupné z WWW:

48

Přílohy

10Přílohy Tab. 5

Čerpací stanice, kde r. 2010 nabyly pokuty právní moci Čerpací stanice

Pokuta v Kč

Čerpací stanice, Hoštická 9 - areál statku, Klíčany (Vodochody)

60 000

VS PETROL s.r.o., Dubenec u Příbrami (silnice R4), bývalé JUPÍ

80 000

NEW WAY, s.r.o., Českobrodská, Praha 9 - Kyje

50 000

B.R.G., spol. s r.o., Zbýšov, Čáslav

80 000

TANNACO, a. s., Ve Žlíbku 2597, Praha - Horní Počernice

80 000

STAJAM, s.r.o., Pražská, 376, Poříčí nad Sázavou

50 000

Báze, Topolová 589, Milovice - Mladá

60 000

TANK ONO s.r.o., Kokořínská 3733, Mělník

80 000

KABE MŠENO, s.r.o., Mělnická 209, Mšeno

80 000

ZEROGAS s.r.o., 5. května 397, Měšice u Prahy

70 000

Falko II. Czech s.r.o., Olešná 71

sdružená pokuta*

Falko II. Czech s.r.o., Ledečská 34, Havlíčkův Brod - Perknov

sdružená pokuta

Falko II. Czech s.r.o., Olešná 71

3 000 000

GULL Oil s.r.o., Úněšov, okr.Plzeň-sever

300 000

Carol Oil, Střelná u Košťan, Košťany

200 000

FULL EXPRESS, Nové Město u Mikulova 78, Moldava

50 000

SWISS TANK s.r.o., Hlavní 108, Kryry

50 000

PHM AC Petrol s.r.o., Doubská 13, Liberec

10 000

Falko II. Czech s.r.o., Hlavní 525, Smržovka

500 000

PHM AC AUTO Connection, , Hlavní 1348, Dolní Smržovka

150 000

Falko II. Czech s.r.o., Hlavní 525, Smržovka

100 000

PHM AC AUTO Connection, , Hlavní 1348, Dolní Smržovka

20 000

B E N A S O, spol. s r.o., Areál ČSAD, Růžová, Hrádek nad Nisou

10 000

Hun Gass, Studenec 311, Studenec u Jilemnice

5 000

Kentaur DV s.r.o., Košťálov

30 000

TS města Železný Brod s.r.o., Příkrá 140, Železný Brod

10 000

MT Oil, s.r.o., Pěnčín 145,

10 000

Robin Oil, Palackého 182, Turnov

20 000

TS města Železný Brod s.r.o., Příkrá 140, Železný Brod

5 000

Gedal a.s., Maršovická 306, Jablonec nad Nisou

30 000

KONTAKT, Hradecká 805, Jičín

50 000

Falko II. Czech s.r.o., Rváčovská 539, Hlinsko

750 000

Falko II. Czech s.r.o., Třemošnice,

sdružená pokuta

Falko II. Czech s.r.o., Čáslavská 111, Seč

sdružená pokuta

Přílohy

Falko II. Czech s.r.o., Rváčovská 539, Hlinsko

49

sdružená pokuta

KŠK stavebniny spol. s r.o., Ostašská, Police nad M.-Velká Ledhuje

50 000

MANAKOV, Černilov

20 000

BSV, spol. s r.o., Voleč 116, Lázně Bohdaneč

10 000

DENORAD s.r.o., Čáslavská 111, Seč

sdružená pokuta

DENORAD s.r.o., Třemošnice,

350 000

AVIA, Hviezdoslavova 1b, Brno

26 000

VENA - TRADE, s.r.o., Železničního vojska 1384 , Val.Mez. PLUS OIL, a.s., Hradčany, Tišnov

sdružená pokuta 60 000

VENA - TRADE, s.r.o., Železničního vojska 1384 , Val.Mez.

sdružená pokuta

VENA - TRADE, s.r.o., Železničního vojska 1384 , Val.Mez.

sdružená pokuta

PLUS OIL, a.s., Hradčany, Tišnov

60 000

E-OIL, Tišnovská 305, 664 34 Kuřim

30 000

VEST, Slovenská, Buchlovice

26 000

KM - PRONA, a.s., Pražská, Olomouc

15 000

VENA - TRADE, s.r.o., Družstevní 13, Mohelnice

1 000 000

Hranická, Potštát 13

10 000

AX-OIL, Velká Bystřice, ČSA 901

150 000

BENZINA , s.r.o., Opavská ul., Bruntál

20 000

EUROBIT OIL s.r.o., Koukolná 75, Dětmarovice

60 000

PHM+LPG, 1. máje 1207, Bohumín - Skřečoň

150 000

EXPIM OIL spol. s r.o., Hnojník 390

80 000

Rybniční 1913, Rychvald

80 000

PLUS OIL, a.s., U Nových válcoven 1576/3, Ostrava - Hulváky

80 000

*sdružená pokuta - za více nevyhovujících vzorků odebraných u stejného podnikatelského subjektu uložena pokuta v jednom správním řízení

50

Tab. 6

Přílohy

Čerpací stanice, kde r. 2011 nabyly pokuty právní moci

Čerpací stanice

Pokuta v Kč

LPG, Spálená hospoda, Perná

18 000

ÖMV, U Prazdroje, Plzeň

30 000

H&D oil s.r.o., Netvořice 289

100 000

H&D oil s.r.o., Netvořice 289

200 000

S&D Petrol Zaječice 341

10 000

čerpací stanice v areálu ZD, Nová Ves u Nelahozevsi

70 000

ONO č.014, Kolaje u Poděbrad

50 000

Eni Oil č. 9386, D11, Bříství sever a Eni Oil č. 9394,Strašnov

110 000

HDB Zbuzany u Rychnova n.K. 978

50 000

V Tank, Stará Lípa 60, Česká Lípa

10 000

PAP-OIL 348, U Onory, Přerov nad Labem

70 000

SILMET HP, Dobronická 1256, Praha 4

60 000

PALMGAS, Pohraniční 80, Hora Sv.Šebestiána EUR OIL, 5.května 2892, Varnsdorf

200 000 5 000