Samostatná p íloha textové ásti od vodn ní územního plánu. Rozhodnutí o námitkách a jejich od vodn ní Vyhodnocení p ipomínek

Samostatná p íloha textové ásti od vodn ní územního plánu

SKALI I. II.

KA

Rozhodnutí o námitkách a jejich od vodn ní Vyhodnocení p ipomínek

ÚP Skali ka

Obsah I.

Rozhodnutí o námitkách v etn od vodn ní .................................................... str. 3 A. Seznam námitek podaných ve stanovené lh t v rámci ízení dle § 52 stavebního zákona, které byly v návrhu ÚP uplatn ny B. Návrh rozhodnutí o námitkách uplatn ných k návrhu územního plánu v rámci ízení dle § 52 stavebního zákona

II. Vyhodnocení p ipomínek ................................................................................. str.156 A. Seznam p ipomínek uplatn ných k návrhu územního plánu dle §52 stavebního zákona B. Vyhodnocení p ipomínek uplatn ných k návrhu územního plánu dle §52 stavebního zákona

2

ÚP Skali ka

I. Rozhodnutí o námitkách v etn od vodn ní A. Seznam námitek podaných ve stanovené lh t

v rámci ízení dle § 52 stavebního

zákona, které byly v návrhu ÚP uplatn ny . 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Podatel Koblížková V ra, Skali ka 66, 66603 Mrázová Michaela, Skali ka 27, 66603 Slavíková Hana a Slavík Josef, Skali ka 32, 66603 Lobpreis Old ich a Vlachová Alena, Skali ka 64, 66603 Klímová Pavla, Skali ka 29, 66603 Roth Josef a Rothová Ludmila, Turgen vova 1139/18, 61800 Brno Musil Petr .p. 58, 66603 Skali ka, Musilová Anita, nám. Komenského 105, 66601 Tišnov Pitrun František, .p. 53, 66603 Skali ka; Pitrunová Zde ka, nám. Komenského 105, 66601 Tišnov Krapka Milan, Skali ka 44, 66603 Skali ka Š astný Jaromír a Š astná Jarna, Skali ka . 15, 666 03 Tišnov Grossmann Nikolas, Fry ajova 542/135, Ob any, 61400 Brno Jobánek Zden k, Drásov 196, 66424

íslo jednací MUTI 26515/2014 MUTI 26516/2014 MUTI 26517/2014 MUTI 26518/2014 MUTI 26521/2014 MUTI 26523/2014 MUTI 26511/2014

doru eno 24.11.2014 24.11.2014 24.11.2014 24.11.2014 24.11.2014 24.11.2014 24.11.2014

MUTI 26513/2014 24.11.2014 MUTI 26616/2014 MUTI 26582/2014 MUTI 26519/2014 MUTI 26718/2014

25.11.2014 25.11.2014 24.11.2014 26.11.2014

B. Rozhodnutí o námitkách uplatn ných k návrhu územního plánu v rámci ízení dle § 52 stavebního zákona

1)

Podání ze dne 24.11.2014 pod .j. MUTI 26515/2014 na M Ú Tišnov

Jméno a p íjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby: Koblížková V ra Adresa/ Sídlo: Skali ka 66, 66603 Dot ená nemovitost a parcelní íslo pozemku: parc. . 908/1 v k. ú. Skali ka u Tišnova zapsané na listu vlastnictví 533 pro katastrální území a obec Skali ka u Katastrálního ú adu pro Jihomoravský kraj. Námitka .1: Z Návrhu ÚP (výrokové ásti OOP) je nutné odstranit texty:

3

ÚP Skali ka

4

ÚP Skali ka

5

ÚP Skali ka

Od vodn ní: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Skali ka žádné konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena p es žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno-Svitavy / Moravská T ebová1'. Není ani rozhodnuto, zda R43 má vést na Svitavy nebo na Moravskou T ebovou. Stejn tak není rozhodnuto o vymezení koridoru R43 pro úsek z Boskovická do oblasti Ku imi. Po izovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní p ed NSS se MMR k dané problematice vyjad ovalo. Ve vyjád ení pro prvostup ový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, j. 10A 121/2012-114 prvostup ového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridor dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodn republikový význam nebo p esahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridor v územn plánovací dokumentaci. Jde o strategické zám ry, pro které se Politikou stanoví sm rnice pro další innost orgán územního plánování. Takové vymezení nemá a nem že mít žádný p ímý dopad na konkrétní území. Protože zám r je vymezen takto obecn , nelze ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dot eny." Toto jasné stanovisko MMR je p ímo p iléhavé pro p ípad koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR p ímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí', které budou R43 dot eny. Tedy nelze ani do ÚP Skali ka uvád t jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR n co konkrétn vyplývalo pro obec Skali ka. 6

ÚP Skali ka

Vymezení rezervy pro R43 nespl uje zákonné požadavky. Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí:

Tyto podmínky nebyly dodrženy. Komunikace R43 je na základ schváleného zadání ZÚR ešena v procesu po izování ZÚR. Územní plán obce tedy nem že p edjímat ešení, které bude p ijato v ZÚR. Podmínka ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona se tedy nem že uplatnit, neb p edm tný nadmístní prvek je ešen v ZÚR, a to v sou asné dob . Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Podatel požaduje vypustit z textové ásti návrhu územního plánu Skali ka všechny odkazy na vymezení územní rezervy pro jednu z možných tras rychlostní komunikace R43, jelikož PÚR R 2008 ur uje pro R43 pouze výchozí (koncové) body koridoru, nikoliv konkrétní trasování. Nicmén ú elem vymezení koridor dopravy v PÚR R 2008 ve zn ní aktualizace . 1 (dále jen PÚR R 2008) je vytvo ení územních podmínek pro budoucí umíst ní ve ejných zám r (nap . R43), které mají vliv na rozvoj území eské republiky. Úkolem územního plánování vyplývajícího z PÚR R 2008 (80) pro p íslušné kraje a obce je zajistit územní ochranu vymezených koridor a ploch, p ípadn v navazující územn plánovací dokumentaci up esn ním koridor a ploch pro umíst ní zám ru nebo územní rezervou (viz §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., v platném zn ní) Jedna z prov ovaných variant pro rychlostní komunikaci R43 je vymezena v návrhu územním plánu Skali ka jako územní rezerva za ú elem ochrany území p ed zm nami, které by mohly stanovené využití podstatn ztížit i znemožnit v p ípad , že dalším prov ením bude potvrzena jejich pot ebnost a up esn ny p ípadné plošné nároky. Vymezení územních rezerv napl uje smysl a ú el stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvá et p edpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prov ovat a posuzovat pot ebu zm n v území. K mí e omezení vlastník nemovitostí v koridorech vymezených územních rezerv lze uvést, že se jedná hlavn o do asné omezení a také pom rn málo významné povahy, nebo stavební zákon v území dot eném územní rezervou zapovídá pouze realizaci zám r , tedy zm n stávajícího využití, jež významn ztíží i znemožní realizaci prov ovaného zám ru, pro n jž se územní rezerva vymezuje. Omezení vlastnictví je tedy propor ní s ohledem na možné následky v p ípad jeho neprovedení, tedy neomezení vlastník ve zm nách využití dot ených pozemk .

7

ÚP Skali ka

Námitka .2: Z Návrhu ÚP i jeho od vodn ní je nutné odstranit text k územní rezerv pro R43. Od vodn ní: Do ÚP Skali ka nelze také navrhovat ani zapracování územních rezerv pro nadmístní zám ry. Nadmístní zám ry i rezervy pro nadmístní zám ry musí být nejprve projednány a platn schváleny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) JMK a teprve pak mohou být zahrnuty do návazné územn plánovací dokumentace, tj. ÚP obcí. Je t eba zd raznit, že ustanovení územní rezervy je totiž omezením vlastnického práva k nemovitostem, a to je zásah do garantovaného ústavního práva ob an . Takovýto zásah se smí dít pouze na základ zákona. P i absenci právoplatného schválení p edm tných koridor v ZÚR JMK absentuje právní podklad, na základ kterého by mohlo být zvažováno omezování ústavního práva na nerušené vlastnictví. Zpracovatel ÚP obce není nadán ze zákona oprávn ním navrhovat vymezování takovýchto územních rezerv bez zákonného podkladu. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Vymezením územní rezervy v návrhu územního plánu Skali ka a následného stanovení jejího ú elu využití pro realizaci zám ru rychlostní komunikace R43 je v podstat pokynem pro následné prov ování možnosti tohoto využití a jeho podmínek. Až po takovém prov ení je možné územní rezervu zam nit na zastavitelný koridor ur ený pro realizaci stanoveného zám ru R43 i ji zcela vypustit. Možnost zapracovat územní rezervu pro p ípadnou realizaci rychlostní komunikaci R43 do zadání územního plánu Skali ka vychází z § 47 odst. 1 stavebního zákona, nebo zpracování návrhu zadání územního plánu se zajistí mimo jiné na základ územn analytických podklad Jihomoravského kraje (dále jen ÚAP JMK). Z Politiky územního rozvoje R 2008 vyplynul pro ministerstva a jiné úst ední správní ú ady úkol prov it proveditelnost tohoto rozvojového zám ru silnice R43. V ÚAP JMK je uvedeno n kolik variantních ešení zám ru rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Jedna z t chto variant práv prochází územím obce Skali ka. Po izovatel považuje vymezení koridoru územní rezervy se stanoveným ú elem pro rychlostní komunikaci R43 dle výše uvedeného za ú elné a tudíž omezení vlastnického práva vyplývajícího za zákonné. Námitka . 3: Je nutné vypustit text na str. 43, 49, 66 (v Od vodn ní) „Vzhledem ke zrušení ZÚR JMK není rozhodnuto o výb ru varianty koridoru pro kapacitní silnici R43, je proto nutné zajistit územní ochranu pro varianty do doby výsledného rozhodnutí o nich, které bude u in no v rámci po izování nových ZÚR JMK. To se týká i varianty, kterou je dot eno správní území obce Skali ka." Od vodn ní: Toto není žádným právoplatným od vodn ním zahrnutí koridoru R43. Je to pouze ukázka pochybení zpracovatele Návrhu ÚP, který bez opory v zákon a bez opory v nad azené územn plánovací dokumentaci p i použití nep ípustné libov le zakreslil do Návrhu ÚP územní rezervu, a tím protiprávn navrhl, aby bylo omezeno ústavní právo majitel nemovitostí na nerušené držení a užívání majetku. Nep ípustná libov le zpracovatele ÚP je jasn vid t i z toho, že odkazuje na „jednu z variant ešení kapacitní silnice R43". Nelze odkazovat na jednu z variant, územní rezerva pro nadmístní prvek m že byt stanovena pouze na základ právoplatn schválené územní rezervy na úrovni ZÚR JMK, 8

ÚP Skali ka

a i zde nem že projeden zám r být schvalováno více územních rezerv (pro více než jednu variantu). Neexistuje žádný právoplatný dokument, který by m l právní sílu, aby vedl k oprávn nému zahrnutí územní rezervy pro R43 do ÚP Skali ka. Takovým dokumentem není ani jakýkoliv dokument Ministerstva dopravy nebo SD. Je tedy nap ed nutné projednat ZÚR JMK a právoplatn je schválit. Pak teprve lze do ÚP obcí zahrnovat územní rezervy pro R43 nebo návrhové plochy pro R43. Je zásadní chybou, že k návrhu územnímu plánu neexistuje stanovisko Ministerstva dopravy. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Od vodn ní územní ochrany pro jednu z variant umíst ní rychlostní komunikace R43 do doby výsledného rozhodnutí konkrétní trasy této dopravní stavby v územním plánu Skali ka, jenž podatel v námitce žádal z opat ení obecné povahy „vypustit“, je ádným, v cným, jasným a srozumitelným od vodn ním zám ru vymezeného v textové ásti opat ení obecné povahy a jako takové jej nebylo možné z opat ení obecné povahy „vypustit“. Po izovatel dále upozor uje, že Ministerstvo dopravy jako dot ený orgán státní správy ve v cech dopravy pro oblast územního plánování pov ilo Centrum dopravního výzkumu se sídlem Líše ská 33a, 636 00 Brno, aby se vyjád ilo k projednání návrhu zadání územního plánu Skali ka, které tak u inilo dne 16.4.2010 pod .j. UP/1293/10. Dále, aby se vyjád ilo ke spole nému jednání. Z tohoto vyjád ení ze dne 5.5.2011 .j. UP/0981/11 vyplynul požadavek pln respektovat vyjád ení editelství silnic a dálnic R, odboru p ípravy staveb, Šumavská 33, 612 54 Brno ze dne 4.5.2011 pod .j. 001654/11300/2011, tedy zohledn ní sledované výhledové trasy R43 v návrhu územního plánu Skali ka. V rámci ve ejného projednání návrhu územního plánu Skali ka uplatnilo Ministerstvo dopravy stanovisko dne 14.11.2014 .j. 787/2014-910-UPR/2-Ma a následn dopln né stanovisko dne 18.3.2015 pod .j. 787/2014-910-UPR/3-Ma. Námitka . 4: Po zrušení ZÚR JMK soudem a po zrušení R43 soudem bylo nutné nov schválit Zadání ÚP. Od vodn ní: Zadání bylo schvalováno za doložen protiprávní situace, kdy Krajský ú ad JMK a ú ad územního plánování M stského ú adu Tišnov chybn tvrdili ob an m a uvád li je v omyl ve v ci koridoru R43. Pro doložení rozporu, ke kterému došlo p i po izování ÚP Skali ka a jeho zm n lze uvést: Koridor (viz definice v § 2 odst. 1 písm. i stavebního zákona) komunikace R43 je nadmístním prvkem ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) cit. zákona, který musí být schválen nad azené územn plánovací dokumentaci, tedy do konce roku 2006 v ÚP velkého územního celku (VÚC) a od roku 2007 v Zásadách územního rozvoje. ÚP Skali ka byl schválen, tj. v dob platnosti ÚP VÚC Brn nské sídelní regionální aglomerace (BSRA), který zahrnoval i obec Skali ka. Jak bylo opakovan uvedeno v rozsudcích Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen koridor v ÚP m sta Brna (rozsudek ze dne 27. 5. 2010, .j. 9 Ao 1/2010 - 84), v ÚP Drásova (rozsudek ze dne 20.4.2011, .j. 6 Ao 1/2011 - 74) a ÚP Malhostovic (rozsudek ze dne 10.5.2011, .j. 2 A o 2/2011 - 159), nebylo možné zahrnout koridor pro R43 do ÚP Skali ka na základ ÚP VÚC BSRA, 9

ÚP Skali ka

protože zde koridor R43 nebyl závazn schválen a bez závazného schválení R43 jako nadmístního prvku, R43 nesm la být schválena v ÚP obcí. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistoval v dob schvalování ÚP Skali ka. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistuje ani nyní, a to i proto, že krajský územní plán (Zásady územního rozvoje JMK) zrušil v ervnu 2012 rozsudkem Nejvyšší správní soud. Zásady územního rozvoje mají zp es ovat koridory z PÚR. Protože ZÚR neexistují, neexistuje ani „up esn ný koridor rychlostní silnice R43" Zadání ÚP Skali ka takto zcela nesprávn obsahovalo text:

Po uvedených rozsudcích NSS je zjevné, že Zadání ÚP Skali ka bylo zatíženo protiprávními prvky, zejména ve v ci R43. Rozsudky NSS jsou bez dalšího závazné pro státní správu. Státní správa k dnešnímu dni si je pln v doma svých pochybení ve v ci R43. Nelze toto ale zakamuflovat tak, že po izovatel, zpracovatel a dot ené orgány státní správy budou bez zapojení ob an a obce „konzultovat" a dojde k po izování Návrhu ÚP, který je podstatn odlišný od Zadání. Podmínka souladu Návrhu Zadání a Návrhu je principem pro po izování územn plánovací dokumentace. Nebylo tedy možné ignorovat podstatnou zm nu vzniklou rozsudky NSS a nebylo možné „tiše" nahradit návrhovou plochu pro koridor R43 územní rezervou pro R43. Protože se jedná se nepochybn o podstatnou zm nu, bylo nutné Zadání znova projednat. Nové projednání zadání nenastalo. Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Zjišt ní, že jsou zrušeny ZÚR JMK neznamená, že se v územních plánech nebudou ešit nadmístní prvky. Jejich ignorace by naopak v budoucnu vedla k tomu, že by dané území bylo ne ešitelné. Nadmístní prvky vyplývají z PÚR, ÚAP a § 43 odst. 1 stavebního zákona. Z žádného § stavebního zákona nevyplývá, že po zrušení ZÚR se má znovu schválit zadání, proto po izovatel považuje námitku za ned vodnou. Po izovatel dopl uje, že ve schváleném zadání územního plánu Skali ka, které na svém zasedání schválilo zastupitelstvo obce Skali ka dne 19. 5. 2010, bylo požadováno zohlednit konkretizovaný úkol republikového významu vyplývající z Politiky územního rozvoje R 2008 a to vytvo it podmínky pro dokon ení základní sít kapacitních silnic vymezený v úseku Brno – Svitavy/Moravská T ebová (R43). 2)

Podání ze dne 24.11.2014 pod .j. MUTI 26516/2014 na M Ú Tišnov

Jméno a p íjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby: Mrázová Michaela Adresa/ Sídlo: Skali ka 27, 66603 Dot ená nemovitost a parcelní íslo pozemku: parc. . 142/1 v k. ú. Skali ka u Tišnova zapsané na listu vlastnictví 98 pro katastrální území a obec Skali ka u Katastrálního ú adu pro Jihomoravský kraj. 10

ÚP Skali ka

Námitka . 1: Nelze navazovat na protiprávn schválený dokument - ÚP Skali ka byl po ízen v rozporu s nad azenou územn plánovací dokumentací Od vodn ní: ÚP Skali ka byl schválen v rozporu se zákonem, neb je zde zahrnut koridor R43, který nebyl Rozsudky NSS jsou bez dalšího závazné pro celou státní správu, tedy i pro M stský ú ad Tišnov v roli po izovatele ÚP pro Skali ku. P edm tný problém m l být dávno identifikován po izovatelem, M stským ú adem Tišnov a napraven. Po izovatel ÚP je totiž podle nového stavebního zákona p ímo nadán povinností inicializovat po ízení zm n územního plánu podle ust. § 44 písm. b) stavebního zákona. Je ustálenou judikaturou soud doloženo, že kde se v zákon v souvislosti s úkony státní správy ud luje pravomoc státní správ , pak napln ní výkonu této pravomoci není ponecháno na libov li státní správy, ale je její povinností konat. Tedy podle judikatury i termín „m že" pro státní správu znamená povinnost, tedy, že státní správa musí konat a ne z stat ne inná. V daném p ípad byl po izovatel o rozsudcích NSS ve v ci nesouladu koridoru R43 s nad azenou územn plánovací dokumentací prokazateln informován a m l již od roku 2010 inicializovat opravy t ch územn plánovacích dokumentací, které byly zatíženy konkrétní vadou identifikovanou NSS. Jak je dokládáno nap . trestním ízením vedeným v t chto dnech s pracovníky stavebního ú adu Brno-sever, i státní zástupce zjevn dosp l k názoru, že ne innost ú edníka m že mít charakter trestného inu. Ne innost je tedy nutno vážit i z tohoto pohledu. Pro doložení rozporu, ke kterému došlo p i po izování ÚP Skali ka a jeho zm n lze dodat: Koridor (viz definice v § 2 odst. 1 písm. i stavebního zákona) komunikace R43 je nadmístním prvkem ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) cit. zákona, který musí být schválen nad azené územn plánovací dokumentaci, tedy do konce roku 2006 v ÚP velkého územního celku (VÚC) a od roku 2007 v Zásadách územního rozvoje. ÚP Skali ka byl schválen, tj. v dob platnosti ÚP VÚC Brn nské sídelní regionální aglomerace (BSRA), který zahrnoval i obec Skali ka. Jak bylo opakovan uvedeno v rozsudcích Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen koridor v ÚP m sta Brna (rozsudek ze dne 27. 5. 2010, .j. 9 Ao 1/2010 - 84), v ÚP Drásova (rozsudek ze dne 20.4.2011, .j. 6 Ao 1/2011 - 74) a ÚP Malhostovic (rozsudek ze dne 10.5.2011, .j. 2 Ao 2/2011 - 159), nebylo možné zahrnout koridor pro R43 do ÚP Skali ka na základ ÚP VÚC BSRA, protože zde koridor R43 nebyl závazn schválen a bez závazného schválení R43 jako nadmístního prvku, R43 nesm la být schválena v ÚP obcí. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistoval v dob schvalování ÚP Skali ka. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistuje ani nyní, a to i proto, že krajský územní plán (Zásady územního rozvoje JMK) zrušil v ervnu 2012 rozsudkem Nejvyšší správní soud. Zásady územního rozvoje mají zp es ovat koridory z PÚR. Protože ZÚR neexistují, neexistuje ani „up esn ný koridor rychlostní silnice R43" Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Ve schváleném zadání územního plánu Skali ka, které na svém zasedání schválilo zastupitelstvo obce Skali ka dne 19. 5. 2010, byl zohledn n konkretizovaný úkol republikového významu vyplývající z Politiky územního rozvoje R 2008 (dále jen „PÚR R 2008“), a to vytvo it podmínky 11

ÚP Skali ka

pro dokon ení základní sít kapacitních silnic vymezený v úseku Brno – Svitavy/Moravská T ebová (R43). D vodem je provázání silni ních tah D1 a R35, dále pak zkvalitn ní silni ního spojení Brno-Svitavy/Moravská T ebová. V evropských souvislostech je R43 sou ástí dopl kové sít TEN-T. PÚR R 2008, která je závazným podkladem pro po izování a vydávání územních plán (viz. § 31 odst. 4 zákona . 183/2006 Sb.), vymezuje koridor silnice R43 ( lánek 121, schéma 5 – dopravní silni ní). Ve lánku (80) PÚR R 2008 je vytý en pro p íslušné obce úkol zajistit územní ochranu vymezených koridor , p ípadn územní rezervou (viz. §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb.). P íslušná ministerstva a jiné úst ední správní ú ady dlouhodob prov ovaly n kolik variantních ešení rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací (v etn posouzení vliv na životní prost edí jednotlivých variant). Tato variantní ešení trasy R43 jsou obsaženy v územn analytických podkladech Jihomoravského kraje (dále jen „ÚAP JMK). ÚAP JMK jsou neopominutelným podkladem pro zpracování územních plán . Rychlostní silnice R43 ešící propojení Troubsko (D1) – Staré M sto (R35) je zakotvena v usnesení vlády . 741/1999 Sb. Na základ schváleného zadání územního plánu po izovatel po ídil zpracování návrhu územního plánu. P edm tná územní ochrana koridoru R43 byla zajišt na v návrhu územního plánu Skali ka územní rezervou až do doby výb ru konkrétní varianty. Návrh územního plánu Skali ka byl p edložen ke spole nému jednání dle § 50 odst. 2 zákona . 183/2006 Sb., které se konalo dne 7. 4. 2011. Návrh územního plánu byl postoupen p íslušnému krajskému ú adu k posouzení (viz. § 51 zákona . 183/2006 Sb. ve zn ní p ed novelou platnou od 1. 1. 2013). Krajský ú ad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního ádu ve svém stanovisku ze dne 01.06.2011 .j. JMK 68724/2011 vymezení plochy dopravní infrastruktury pro možnou trasu rychlostní silnice R43 formou územní rezervy nevylou il. První Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen „ZÚR JMK“), které vydalo zastupitelstvo Jihomoravského kraje na svém 25. zasedání konaném dne 22. 9. 2011 – Usnesení . 1552/11/Z 25 obsahovaly již vymezený konkrétní koridor pro vedení rychlostní komunikace R43. Po izovatel spolu s ur eným zastupitelem vzhledem k této skute nosti zajistil úpravu návrhu územního plánu Skali ka, kde bylo nutné zapracovat konkretizování koridoru dopravní infrastruktury pro rychlostní komunikaci R43. Krajský ú ad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního ádu zárove upozornil po izovatele územního plánu Skali ka na pot ebu pr b žného sledování právní situace ve v ci ZÚR JMK v souvislosti s podanou ústavní stížností. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje byly dne 21. 6 2012 zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu, tudíž byla konkretizovaná trasa dopravního koridoru z návrhu územního plánu Skali ka vypušt na a požadavek vyplývající ze zadání územního plánu Skali ka byl zapracován vymezením územní rezervy pro daný ú el. Následn byl až tento návrh územního plánu Skali ka ve ejn projednán dle §52 zákona 183/2006 Sb. Na základ výše uvedeného po izovatel odmítá tvrzení o ne innosti, nebo p i po izování návrhu územního plánu Skali ka reagoval na výše uvedené zm ny v souladu s dokumenty a právními p edpisy ve zn ní platném v p íslušném období.

Námitka . 2: Nesprávný postup po izovatele - p edložení návrhu ÚP, který je v rozporu se stavebním zákonem Od vodn ní: Již podle ust. § 46 odst. 2 stavebního zákona „Po izovatel po p evzetí návrhu na po ízení územního plánu posoudí úplnost návrhu, jeho soulad s právními p edpisy a v p ípad nedostatk vyzve navrhovatele, aby je v p im ené lh t odstranil." Podobn je nutno postupovat i pro návrh ÚP. Podle ust. § 50 odst. 1 cit. Zákona „Na základ schváleného zadání územního plánu nebo 12

ÚP Skali ka

schválených pokyn pro zpracování návrhu územního plánu po izovatel po ídí pro obec zpracování návrhu územního plánu". Ú ední osoba z ad zam stnanc po izovatele, zde M stského ú adu Tišnov, tedy nese osobní odpov dnost za napln ní tohoto ustanovení zákona a za soulad zve ejn né verze návrhu ÚP se zákonem. Prov ení souladu návrhu ÚP se zákonem zákona nesmí být p enášeno na zastupitelstvo obce Skali ka. Jak je doloženo níže, zve ejn ná verze návrhu ÚP je v rozporu se zákonem. Pokud by po izovatel nezajistil nápravu, Zastupitelstvo obce Skali ka by mohlo schválit nesprávný návrh ÚP obsahující protiprávní odkazy na R43. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Po izovatel zpracoval zadání Územního plánu Skali ka v souladu s § 47 stavebního zákona (dále je SZ). Dále po izovatel podle ust. § 50 SZ po ídil návrh územního plánu, a to v souladu se schváleným zadáním územního plánu, které svým usnesením . 10 ze dne 19. 5. 2010 schválilo Zastupitelstvo obce Skali ka. Po izovatel zajistil jeho zpracování a projednal jej podle §50-52 SZ. S ohledem na stanoviska dot ených orgán je nepochybné, že ze strany po izovatele nedošlo k nesprávnému ú ednímu postupu a p edložený návrh územního plánu Skali ka je v souladu s platnou a ú innou legislativou. Prvo adým úkolem po izovatele (§53 SZ) je p ezkoumat návrh územního plánu se všemi zákonnými požadavky a dle §54 stavební zákon ukládá povinnost i Zastupitelstvu obce Skali ka p ed vydáním územního plánu ov it zda není v rozporu se zákonnými požadavky. Námitka . 3: Nelze navazovat na protiprávn schválený dokument - rozpor se zákonem . 100/2001 Sb. Na protiprávn po ízený dokument nelze navazovat Od vodn ní: Bylo vydáno koordinované stanovisko KrÚ JMK odboru územního plánování stavebního ádu (ze dne 6.4.2010, .j. JMK 35893/2010), jehož sou ástí je také stanovisko OŽP. KrÚ JMK OŽP z hlediska zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis vylou il významný vliv na p íznivý stav p edm tu ochrany nebo celistvost evropsky ÚP Skali ka významných lokalit nebo pta ích oblastí soustavy Natura 2000 a zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí neuplat uje požadavek na vyhodnocení vliv územního plánu na životní prost edí. Z výše uvedeného vyplynulo, že nebyl uplatn n v návrhu zadání požadavek na vyhodnocení vliv ÚP Skali ka na udržitelný rozvoj území. Souborné stanovisko k návrhu ÚP bylo schváleno v dob platnosti euro novely zákona . 100/2001 Sb., zákona . 93/2004 Sb. Povinností tedy bylo zajistit posouzení SEA. Toto se nestalo, a to p esto, že Návrh zadání územního plánu Skali ka navrhoval stanovit rámec pro budoucí povolení zám r uvedených v p íloze . 1 uvedeného zákona a je tedy koncepcí ve smyslu ustanovení § 10a odst. 1 zákona . 100/2001 Sb., a to v etn koridoru R43. Na protiprávn po ízený dokument nelze právoplatn po izovatele po izovat zm ny ÚP z jeho inciativy.

navazovat v situaci, kdy zákona pov uje

P edm tný problém m l být dávno identifikován po izovatelem, M stským ú adem Tišnov a napraven. P ípadné úvahy, že posuzování SEA nebylo p i po izování ÚP Tišnov t eba, jsou liché, neb zm na zákona . 100/2001 Sb. v období p ed schválením ÚP zakládá povinnost ji respektovat a i pro zám ry, které d íve nebylo nutné posuzovat, tato povinnost vzniká (viz nap . rozsudek Krajského soudu v Brn ze dne 19. 8. 2005, . j. 29Ca 261/2003 -108, a zamítnutá kasa ní stížnost státní 13

ÚP Skali ka

správy k Nejvyššímu správnímu soudu v této v ci). Na protiprávn navazovat.

po ízený dokument nelze

Požadavek na provedení SEA musel být stanoven, neb dle Zadání ÚP Skali ka se požadovalo vymezit koridor pro R43 a i v Zadání bylo jasn uvedeno, že zdrojem zne išt ní bude i rychlostní silnice R43. Na v ci nic nem ní ani skute nost, že nyní je plocha pro R43 navrhována jako územní rezerva. Lze navíc dodat, že zm na zpracování územního plánu, kde koridor pro R43 byl nahrazen územní rezervou pro koridor R43 je zm nou, která m la být projednána Zastupitelstvem obce Skali ka, a to jako zm na Zadání ÚP. To se nestalo a jedná se o tedy zásadní pochybení ze strany po izovatele i zpracovatele. Po izovatel m l o této podstatné zm n informovat Zastupitelstvo obce Skali ka a upozornit na nutnost nového projednání Zadání ÚP. Zpracovatel zpracoval návrh ÚP v rozporu se Zadáním. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Koridor se stanoveným využitím pro rychlostní silnici R43, jehož pot ebu a plošné nároky je nutno prov it, je v územním plánu Skali ka ur en jako územní rezerva. Stanovené využití územní rezervy se z hlediska vliv na životní prost edí neposuzuje (viz. §36 stavebního zákona), proto se považuje tato námitka za ned vodnou. Námitka . 4: Protiprávn po ízené dokumenty územního plánování nemohou být napln ním smlouvy o dílo s autorizovanou osobou. Od vodn ní: P edáním protiprávn po ízených dokument vzniká škoda. V daném p ípad po izování zajiš oval M stský ú ad Tišnov. Podle ust. § 38 odst. 6 zákona o obcích „Obec je povinna chránit sv j majetek p ed neoprávn nými zásahy a v as uplat ovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezd vodného obohacení'. M stský ú ad Tišnov je proto povinen zajistit nápravu pro Návrh ÚP Skali ka a do doby plné nápravy nesmí obec Skali ka uhradit jakýkoliv náklad ze smlouvy o dílo s po izovatelem, a pokud již k úhrad došlo je obec Skali ka povinna vymáhat náhradu škody. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: P ipomínka se netýká problematiky územního plánování, ale p sobnosti. Dopl ujeme, že návrh územního plánu není po ízen protiprávn .

innosti obce v samostatné

Námitka . 5.: Ve výrokové ásti Návrhu ÚP nesmí být texty, o kterých se nerozhoduje. Od vodn ní: Návrh zm ny ÚP se vydává jako Opat ení obecné povahy (OOP). Výroková ást OOP musí být jasná a srozumitelná, nesmí odkazovat na jiné dokumenty, ani na od vodn ní OOP. Formou OOP musí být zpracován již návrh zm ny ÚP. 14

ÚP Skali ka

Výrok smí obsahovat jen pokyny a zásady pro rozhodování, vše ostatní se musí uvést do od vodn ní. Výrok a výkresy grafické ásti zm ny ÚP obsahují jen to, o em rozhoduje zastupitelstvo. Skute nosti, které jsou platné bez ohledu na v li zastupitelstva, se nesmí uvád t do výrokové ásti, uvádí se do textové a grafické ásti od vodn ní. Výrokovou ást je t eba upravit. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Podatel hovo í v p ipomínce o návrhu zm ny ÚP. To je v rozporu se skute ností, že Územní plán Skali ka je vydáván jako zcela nový územní plán, nikoli jako zm na. Územní plán se podle ustanovení § 43 odst. 4 stavebního zákona se vydává formou opat ení obecné povahy podle správního ádu. Opat ení obecné povahy je obecn upraveno v ustanoveních §171- §174 správního ádu. Podle ustanovení § 192 odst. 1 stavebního zákona platí, že cit: „Na postupy a ízení se použijí ustanovení správního ádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.“ Správní ád ani speciální právní p edpisy (zejm. stavební zákon a vyhláška . 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech a územn plánovací dokumentaci) pojem „výrok OOP“ nebo „výroková ást OOP“ neznají. Po izovatel má za to, že podatel pod tímto pojmem rozumí návrh opat ení obecné povahy (ve smyslu správního ádu), resp. ást opat ení obecné povahy mimo od vodn ní (a contrario § 173 odst. 1 správního ádu, v ta první) nebo náležitosti obsahu územního plánu stanovené provád cím právním p edpisem (§ 43 odst. 6 stavebního zákona), kterým je již zmi ovaná vyhl. . 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech, územn a plánovací dokumentaci ve zn ní pozd jších p edpis . Podle ustanovení § 13 odst. 1 této vyhlášky platí, že: „Územní plán obsahuje textovou a grafickou ást. Obsah územního plánu, v etn jeho od vodn ní, je stanoven v p íloze . 7.“ Obsahové a formální náležitosti návrhu územního plánu Skali ka zcela respektují výše citovaná ustanovení platných právních p edpis , a proto považuje tuto námitku podatele za bezp edm tnou. Námitka . 6.: Z Návrhu ÚP (výrokové ásti OOP) je nutné odstranit

15

ÚP Skali ka

16

ÚP Skali ka

17

ÚP Skali ka

Od vodn ní: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Skali ka žádné konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena p es žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno-Svitavy / Moravská T ebová1'. Není ani rozhodnuto, zda R43 má vést na Svitavy nebo na Moravskou T ebovou. Stejn tak není rozhodnuto o vymezení koridoru R43 pro úsek z Boskovická do oblasti Ku imi. Po izovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní p ed NSS se MMR k dané problematice vyjad ovalo. Ve vyjád ení pro prvostup ový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, j. 10A 121/2012-114 prvostup ového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridor dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodn republikový význam nebo p esahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridor v územn plánovací dokumentaci. Jde o strategické zám ry, pro které se Politikou stanoví sm rnice pro další innost orgán územního plánování. Takové vymezení nemá a nem že mít žádný p ímý dopad na konkrétní území. Protože zám r je vymezen takto obecn , nelze ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dot eny." 18

ÚP Skali ka

Toto jasné stanovisko MMR je p ímo p iléhavé pro p ípad koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR p ímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí', které budou R43 dot eny. Tedy nelze ani do ÚP Skali ka uvád t jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR n co konkrétn vyplývalo pro obec Skali ka. Vymezení rezervy pro R43 nespl uje zákonné požadavky. Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí:

Tyto podmínky nebyly dodrženy. Komunikace R43 je na základ schváleného zadání ZÚR ešena v procesu po izování ZÚR. Územní plán obce tedy nem že p edjímat ešení, které bude p ijato v ZÚR. Podmínka ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona se tedy nem že uplatnit, neb p edm tný nadmístní prvek je ešen v ZÚR, a to v sou asné dob . Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Podatel požaduje z textové ásti návrhu územního plánu Skali ka odstranit všechny odkazy na vymezení územní rezervy pro jednu z možných tras rychlostní komunikace R43, jelikož Politika územního rozvoje R 2008 ve zn ní aktualizace .1 (dále jen PÚR R 2008) ur uje pro R43 pouze výchozí (koncové) body koridoru, nikoliv konkrétní trasování. Nicmén ú elem vymezení koridor dopravy v PÚR R 2008 je ochrana ploch pro budoucí umíst ní ve ejných zám r (nap . R43), které mají vliv na rozvoj území eské republiky. Úkolem územního plánování vyplývajícího z PÚR R 2008 (80) pro p íslušné obce je práv zajišt ní územní ochrany vymezených koridor a ploch v navazující územn plánovací dokumentaci up esn ním koridor a ploch pro umíst ní zám ru nebo územní rezervou (viz §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., v platném zn ní). Jedna z prov ovaných variant pro rychlostní komunikaci R43 je vymezena v návrhu územním plánu Skali ka jako územní rezerva za ú elem ochrany území p ed zm nami, které by mohly stanovené využití podstatn ztížit i znemožnit v p ípad , že dalším prov ením bude potvrzena jejich pot ebnost a up esn ny p ípadné plošné nároky. Vymezení územních rezerv napl uje smysl a ú el stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvá et p edpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prov ovat a posuzovat pot ebu zm n v území. K mí e omezení vlastník nemovitostí v koridorech vymezených územních rezerv lze uvést, že se jedná hlavn o do asné omezení a také pom rn málo významné povahy, nebo stavební zákon v území dot eném územní rezervou zapovídá pouze realizaci zám r , tedy zm n stávajícího využití, 19

ÚP Skali ka

jež významn ztíží i znemožní realizaci prov ovaného zám ru, pro n jž se územní rezerva vymezuje. Omezení vlastnictví je tedy propor ní s ohledem na možné následky v p ípad jeho neprovedení, tedy neomezení vlastník ve zm nách využití dot ených pozemk . Námitka . 7.: Z Návrhu ÚP i jeho od vodn ní je nutné odstranit text k územní rezerv pro R43. Od vodn ní: Do ÚP Skali ka nelze také navrhovat ani zapracování územních rezerv pro nadmístní zám ry. Nadmístní zám ry i rezervy pro nadmístní zám ry musí být nejprve projednány a platn schváleny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) JMK a teprve pak mohou být zahrnuty do návazné územn plánovací dokumentace, tj. ÚP obcí. Je t eba zd raznit, že ustanovení územní rezervy je totiž omezením vlastnického práva k nemovitostem, a to je zásah do garantovaného ústavního práva ob an . Takovýto zásah se smí dít pouze na základ zákona. P i absenci právoplatného schválení p edm tných koridor v ZÚR JMK absentuje právní podklad, na základ kterého by mohlo být zvažováno omezování ústavního práva na nerušené vlastnictví. Zpracovatel ÚP obce není nadán ze zákona oprávn ním navrhovat vymezování takovýchto územních rezerv bez zákonného podkladu. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Vymezením územní rezervy v návrhu územního plánu Skali ka a následného stanovení jejího ú elu využití pro realizaci zám ru rychlostní komunikace R43 je v podstat pokynem pro následné prov ování možnosti tohoto využití a jeho podmínek. Až po takovém prov ení je možné územní rezervu zm nit na zastavitelný koridor ur ený pro realizaci stanoveného zám ru R43 i ji zcela vypustit. Možnost zapracovat územní rezervu pro možnou realizaci rychlostní komunikaci R43 do zadání územního plánu Skali ka vychází z § 47 odst. 1 stavebního zákona, nebo zpracování návrhu zadání územního plánu se zajistí mimo jiné na základ územn analytických podklad Jihomoravského kraje (dále jen ÚAP JMK). Úkole vyplývající z Politiky územního rozvoje R 2008 ve zn ní aktualizace .1 (dále jen PÚR R 2008) pro p íslušné kraje a obce je zajišt ní územní ochrany vymezených koridor v PÚR v navazující územn plánovací dokumentaci, a to up esn ním koridor pro umíst ní zám ru nebo územní rezervu (viz §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., v platném zn ní) p i respektování požadavk vyplývajících z mezinárodních dohod a Na ízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních sm rech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sít TEN-T (R43 je sou ástí sít TEN-T viz. lánek (121) PÚR R 2008)). P íslušná ministerstva a jiné úst ední správní ú ady dlouhodob prov ovaly proveditelnost tohoto rozvojového zám ru silnice R43. V ÚAP JMK je uvedeno n kolik variantních ešení zám ru rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Jedna z t chto variant práv prochází územím obce Skali ka, což bylo v návrhu územního plánu Skali ka zohledn no práv územní rezervou. Po izovatel považuje vymezení koridoru územní rezervy se stanoveným ú elem pro rychlostní komunikaci R43 dle výše uvedeného za ú elné a tudíž omezení vlastnického práva vyplývajícího za zákonné. Námitka . 8.: V od vodn ní Návrhu ÚP je nutné vypustit všechny odkazy na R43. Od vodn ní: Koridor R43 je zahrnut do PÚR 2008 v i. (121), kde je uvedeno: 20

ÚP Skali ka

Nicmén jak je doloženo výše, z uvedeného zahrnutí R43 do PÚR nic nevyplývá pro obec Skali ka. Ani zpracovatel ÚP Skali ka tedy nesmí p ekro it stavební zákon a dovozovat zvláštní libov le cokoliv, co nemá oporu v zákon . Na innost odpov dného projektanta dopadá ust. § 159 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., stavební zákona, který zpracovateli územn plánovací dokumentace jednozna n ukládá povinnost „dbát právních p edpis 11. Dodržování právních p edpis je i základním požadavkem, který je kladen na osoby autorizované podle zákona . 360/1992 Sb., autoriza ní zákon, kde v ust. § 12 odst. 3 je jednozna n požadováno, že „P i výkonu své innosti je autorizovaná osoba povinna dbát platných obecn závazných právních p edpis , jakož i p edpis vydaných p íslušnou Komorou". Profesní a etický ád KA opakuje tuto povinnost mimo jiné v ust. § 22, kde je uvedeno, že „Architekt se ídí platnými obecn závaznými právními p edpisy, jakož i vnit ními ády Komory a profesními p edpisy a standardy1. Autorizované osoby nemohou jednat bez plného respektování zákon , neb pokud by takto inily, pak by jejich autorizovaná díla vytvá ená na základ speciálního oprávn ní a sou asn na základ jejich osobní odpov dnosti dle § 159 stavebního zákona a dle autoriza ního zákona byla v rozporu s duchem i literou t chto zákonných ustanovení. Práv povinnost dodržovat zákony dává právo autorizované osob otisknout kulaté autoriza ní razítko a na základ tohoto úkonu vzniká povinnost státní správy a samosprávy respektovat takto ozna ené dílo, oprav uje státní správu projednávat je jako ve ejnou listinu a sou asn je zakázáno komukoliv autorizované dílo dopl ovat a m nit, toto smí u init op t jen autorizovaná osoba. Autorizovaná osoba musí odmítnout jakoukoliv instrukci od kohokoliv, tedy i od orgán státní správy a samosprávy, které by vedla k úkonu autorizované osoby, který by byl v rozporu s platnou legislativou. Tedy autorizovaná osoba nesmí p ijmout ani instrukci ve form Zadání územního plánu, pokud by toto Zadání bylo v rozporu s platnou legislativou. Totéž platí i pro zpracování konceptu územn plánovací dokumentace a zapracování pokyn pro dokon ení návrhu územn plánovací dokumentace. Dodržování zákon nelze chápat jako nep ípadné omezení práva architekta uplatnit svoje vzd lání a svoji kreativitu. Je však nepochybné, že p i vytvá ení autorizovaných dokument , které budou beze zm ny p edkládány do ve ejného projednávání v procesech p eneseného výkonu státní správy a pro schvalování samosprávou ve form opat ení obecné povahy, nelze akceptovat, že by „kreativita" architekta jakkoliv p ekro ila limity dané zákony nebo nedodržela procesy dle zákon . Pokud jsou díla architekt rušena rozsudky soud , pak se jedná nepochybn o závažné skute nosti, které je nutné posuzovat i z hlediska základních ustanovení Profesního a etického 21

ÚP Skali ka

ádu KA, a to mimo jiné ust. § 2, kde se požaduje: „Architekt všemožn p ispívá k ší ení dobrého jména architektury a architekt '1 a ust. § 3 odst. 1, kde se požaduje „Architekt odpovídá za odbornou úrove výkonu svého povolání, zejména za odbornou úrove dokument ozna ených jeho razítkem a podpisem". Rušení územních plán obcí pro opakované a známé pochybení není jen porušením dobrého jména dle citovaného § 2, ale i porušením odborné úrovn výkonu autorizované osoby, architekta, dle citovaného ust. § 3 odst. 1. Protiprávn vytvo ená díla jsou takto zdrojem velkého problému s dopadem do ve ejné sféry a zp sobují zastavení, n kdy i miliardových, investi ních projekt a nemožnost erpání Evropských dotací. Pokud tedy dochází k nedodržování právních p edpis , zde stavebního zákona, pak se jedná o závažné porušení ustanovení Profesního a etického ádu KA, a tedy na p edm tnou v c dopadá Disciplinární a smír í ád KA. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: V od vodn ní návrhu územního plánu Skali ka nebylo možné „vypustit odkazy na R43“ ani jiné ásti od vodn ní, jež od vod ují v návrhu ádn vymezené územní rezervy i zám ry, nebo tyto musí být odpovídajícím zp sobem v od vodn ní opat ení obecné povahy od vodn ny. Ve zbytku je podatelovo od vodn ní požadavku na „vypušt ní“ ásti od vodn ní zatíženo takovou mírou abstrakce, že není dob e možné dovodit spojitost mezi požadavkem podatele a jeho od vodn ním. Námitka . 9.: Text na str. 33 v Od vodn ní: „Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále „ZÚR JMK") byly vydány na 25. zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje konaném dne 22. 09. 2011 usnesením .1552/11/Z 25. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2012, který nabývá ú innosti dnem jeho vyhlášení, bylo opat ení obecné povahy - ZÚR JMK zrušeno." v od vodn ní návrhu ÚP je nutné doplnit. Je nutné se vypo ádat s tím, že za této situace v ÚP Skali ka nem že být navrhován nadmístní zám r R43, a to ani ve form územní rezervy. Od vodn ní: Tyto v ty jsou neúplným konstatováním. Schází podstatná ást informace, a to jaké jsou dopady na území Skali ka a jak lze tedy po izovat ÚP Skali ka. Podstatné je, že návrh ÚP se nyní týká celého území Skali ka. Pro celé toto ešené území se tímto po izuje nový ÚP. Nejedná se tedy o zm nu ÚP, kde každá následující zm na navazuje na schválený a platný ÚP a jej jen dopl uje. U schvalování zcela nového ÚP se vše schvaluje zcela nov , tj. nadmístní zám ry (s výjimkou t ch, které kraj v ZÚR ne eší) se p ebírají ze ZÚR a zp es ují se. V p ípad neexistence platných ZÚR není tedy nic, co by se mohlo ze ZÚR p ebírat. Tedy návrh nového ÚP Skali ka musí jednozna n konstatovat, že se po izuje územní plán obce Skali ka, který nebude obsahovat nadmístní prvky, tedy ani nap . komunikaci R43. Pro zahrnutí R43 do nového ÚP Skali ka nelze uplatnit ani ust. § 43 odst. 1 in fine, které zní „Záležitosti nadmístního významu, které nejsou ešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být sou ástí územního plánu, pokud to krajský ú ad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z d vodu 22

ÚP Skali ka

významných negativních vliv p esahujících hranice obce nevylou í." Zastupitelstvo JMK dne 28. 2. 2013 schválilo Zadání ZÚR (tzv. 3. pokus o ZÚR po p edchozích dvou fiascích) a zde je schváleno, že v ZÚR jsou ešeny i koridory dopravy, v etn koridoru R43. Tím si zastupitelstvo JMK vyhradilo, že záležitost nadmístního významu známá jako koridor R43 bude ešen v ZÚR, a tedy krajský ú ad nem že postupovat proti usnesení zastupitelstva kraje a vydat stanovisko povolující, aby koridor R43 byl ešen jinde než v ZÚR, tj. nap . v územním plánu Skali ka. Navíc je nepochybné, že R43 m že mít významné negativní vlivy mimo území Skali ka, tedy možnost existence t chto negativních vliv nelze vylou it na základ sou asného stavu projednání koridoru R43 (viz zrušení ZÚR, které nastalo i kv li pochybení v posouzení kumulativních a synergických vliv od páte í dopravní sít - v etn R43 -v SEA). Tedy SEA ke 2. pokusu o ZÚR JMK, která se stala jednou z p í in zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu, není dokumentem, který by mohl použit jakkoliv ve státní správ a samospráv k dokládání absence negativních vliv p esahujících hranice obce Skali ka. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Koridor pro možné budoucí vedení rychlostní silnice spojující Brno a Moravskou T ebovou ozna ené v Politice územního rozvoje ve zn ní aktualizace .1 (dále jen PÚR R 2008) jako R 43 je vymezen jako územní rezerva za ú elem ochrany území p ed zm nami, které by mohly stanovené využití podstatn ztížit i znemožnit v p ípad , že dalším prov ením bude potvrzena jejich pot ebnost a up esn ny p ípadné plošné nároky. Vymezení územních rezerv napl uje smysl a ú el stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvá et p edpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prov ovat a posuzovat pot ebu zm n v území. Vymezení územní rezervy pro dopravní infrastrukturu v územním plánu Skali ka je v tomto ohledu v souladu s platnou PÚR R 2008, v souladu s aktuálními územn analytickými podklady ORP Tišnov a územn analytickými podklady Jihomoravského kraje a rovn ž aprobováno stanoviskem Krajského ú adu Jihomoravského kraje dle § 51 stavebního zákona ve zn ní p ed ve zn ní p ed novelou platnou od 1. 1. 2013. Námitka . 10.: Je nutné vypustit text na str. 43, 49, 66 (v Od vodn ní) „Vzhledem ke zrušení ZÚR JMK není rozhodnuto o výb ru varianty koridoru pro kapacitní silnici R43, je proto nutné zajistit územní ochranu pro varianty do doby výsledného rozhodnutí o nich, které bude u in no v rámci po izování nových ZÚR JMK. To se týká i varianty, kterou je dot eno správní území obce Skali ka." Od vodn ní: Toto není žádným právoplatným od vodn ním zahrnutí koridoru R43. Je to pouze ukázka pochybení zpracovatele Návrhu ÚP, který bez opory v zákon a bez opory v nad azené územn plánovací dokumentaci p i použití nep ípustné libov le zakreslil do Návrhu ÚP územní rezervu, a tím protiprávn navrhl, aby bylo omezeno ústavní právo majitel nemovitostí na nerušené držení a užívání majetku. Nep ípustná libov le zpracovatele ÚP je jasn vid t i z toho, že odkazuje na „jednu z variant ešení kapacitní silnice R43". Nelze odkazovat na jednu z variant, územní rezerva pro nadmístní prvek m že byt stanovena pouze na základ právoplatn schválené územní rezervy na úrovni ZÚR JMK, a i zde nem že projeden zám r být schvalováno více územních rezerv (pro více než jednu variantu). Neexistuje žádný právoplatný dokument, který by m l právní sílu, aby vedl k oprávn nému zahrnutí územní rezervy pro R43 do ÚP Skali ka. Takovým dokumentem není ani jakýkoliv dokument Ministerstva dopravy nebo SD. 23

ÚP Skali ka

Je tedy nap ed nutné projednat ZÚR JMK a právoplatn je schválit. Pak teprve lze do ÚP obcí zahrnovat územní rezervy pro R43 nebo návrhové plochy pro R43. Je zásadní chybou, že k návrhu územnímu plánu neexistuje stanovisko Ministerstva dopravy. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Od vodn ní územní ochrany pro jednu z variant umíst ní rychlostní komunikace R43 do doby výsledného rozhodnutí konkrétní trasy této dopravní stavby v územním plánu Skali ka, jenž podatel v námitce žádal z opat ení obecné povahy „vypustit“, je ádným, v cným, jasným a srozumitelným od vodn ním zám ru vymezeného v textové ásti opat ení obecné povahy a jako takové jej nebylo možné z opat ení obecné povahy „vypustit“. Po izovatel dále upozor uje, že Ministerstvo dopravy jako dot ený orgán státní správy ve v cech dopravy pro oblast územního plánování pov ilo Centrum dopravního výzkumu se sídlem Líše ská 33a, 636 00 Brno, aby se vyjád ilo k projednání návrhu zadání územního plánu Skali ka, které tak u inilo dne 16.4.2010 pod .j. UP/1293/10. Dále, aby se vyjád ilo ke spole nému jednání. Z tohoto vyjád ení ze dne 5.5.2011 .j. UP/0981/11 vyplynul požadavek pln respektovat vyjád ení editelství silnic a dálnic R, odboru p ípravy staveb, Šumavská 33, 612 54 Brno ze dne 4.5.2011 pod .j. 001654/11300/2011, tedy zohledn ní sledované výhledové trasy R43 v návrhu územního plánu Skali ka. V rámci ve ejného projednání návrhu územního plánu Skali ka uplatnilo Ministerstvo dopravy stanovisko dne 14.11.2014 .j. 787/2014-910-UPR/2-Ma a následn dopln né stanovisko dne 18.3.2015 pod .j. 787/2014-910-UPR/3-Ma. Námitka . 11.: Na str. 32-33 (v Od vodn ní návrhu ÚP) je nutné jasn respektovat, co znamená R43 v PÚR. Od vodn ní: Vymezení koridoru R43 v PÚR nemá žádný dopad do ÚP Skali ka. Podrobné od vodn ní s citací stanoviska MMR pro R43 je výše. Nelze se proto omezit na text: Soulad s politikou územního rozvoje ešení ÚP Skali ka respektuje republikové priority územního plánování pro zajišt ní udržitelného rozvoje stanovené v „Politice územního rozvoje R 2008" schválené usnesením vlády eské republiky . 929 ze dne 20. ervence 2009 (dále jen „Politika"). Obec Skali ka je i s ostatními obcemi správního obvodu obce s rozší enou p sobností Tišnov (dále jen ORP Tišnov) sou ástí. Politikou" vymezené Rozvojové oblasti Brno, ozna ené jako OB3. Jedná se o velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických inností, které mají z velké ásti i mezinárodni význam: rozvojové podporujícím faktorem je dobrá dostupnost jak dálnicemi a rychlostními silnicemi, tak I. tranzitním železni ním koridorem. Krom spln ných obecných republikových priorit územního plánování pro zajišt ní udržitelného rozvoje území vyplývá pro obec Skali ka z Politiky ešení územní souvislosti koridoru R43, která je v územním plánu ešena formou územní rezervy. Není zde doložen „soulad" R43 v ÚP Skali ka s PÚR, resp. nesoulad R43 v ÚP Skali ka s PÚR. Odkaz na „novou" PÚR ukazuje op t na neznalost zpracovatele. Žádná „nová" PÚR neexistuje. Jediný platný dokument PÚR je z roku 2009. Dokument stejného jména z doby p ed nabytím ú innosti stavebního zákona . 183/2006 Sb. není právoplatným dokumentem, neb nemá oporu ve stavebním zákon . 24

ÚP Skali ka

Není nijak z ejmé, pro je odkazováno na ORP Tišnov v souvislosti s PÚR. Jedná se o nep ezkoumatelné tvrzení. Na ORP Tišnov m že být v této kapitole od vodn ní odkazováno pouze tehdy, když bude doloženo, co PÚR pro ORP Tišnov požaduje. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Vláda eské republiky svým usnesením ze dne 20. ervence 2009 . 929 o Politice územního rozvoje eské republiky 2008 zrušila usnesení vlády ze dne 17. kv tna 2006 . 561 o Politice územního rozvoje eské republiky a dále pak schválila Politiku územního rozvoje eské republiky 2008 (dále jen „PÚR R 2008“). Pojem „novᓠpouze poukazuje na tuto skute nost. Z Politiky územního rozvoje R 2008 ve zn ní aktualizace .1 (dále jen PÚR R 2008) vyplynul pro ministerstva a jiné úst ední správní ú ady úkol prov it proveditelnost tohoto rozvojového zám ru silnice R43. V ÚAP JMK je uvedeno n kolik variantních ešení zám ru rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Jedna z t chto variant práv prochází územím obce Skali ka. Vymezením územní rezervy v návrhu územního plánu Skali ka a následného stanovení jejího ú elu využití pro realizaci zám ru rychlostní komunikace R43 je v podstat pokynem pro následné prov ování možnosti tohoto využití a jeho podmínek. Až po takovém prov ení je možné územní rezervu zm nit na zastavitelný koridor ur ený pro realizaci stanoveného zám ru R43 i ji zcela vypustit. Námitka . 12.: Zpracovatel zcela pochybil, když akceptoval stanoviska JMK ve v ci R43 Od vodn ní: Vymezení koridoru R43 v PÚR dle písemného stanoviska MMR „nemá a nem že mít žádný p ímý dopad na konkrétní území." A protože podle MMR je i zám r R43 „vymezen takto obecn , nelze ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dot ený', pak nelze ani v procesu po izování ÚP Skali ka spekulovat o tom, kudy povede nebo nepovede R43. Zpracovatel ÚP Skali ka je povinen se držet jen právoplatných podklad a je povinen odmítnout všechna stanoviska, a to Krajského ú adu JMK, která nemají oporu v právu. Pokud stanovisko JMK protiprávn konstatuje, že územím prochází koridor R43 a odkazuje na PÚR nebo stanovisko JMK se nevyjád ilo k chybn zpracovanému návrhu ÚP Skali ka a p ipustilo vymezení územní rezervy pro R43, pak se jedná o zásadní pochybení JMK. To však nesnímá odpov dnost ze zpracovatele, kterým musí být samostatn jednající autorizovaná osoba, která musí ctít zákony. Po izovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní p ed NSS se MMR k dané problematice vyjad ovalo. Ve vyjád ení pro prvostup ový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, j. 10A 121/2012-114 prvostup ového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridor dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodn republikový význam nebo p esahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridor v územn plánovací dokumentaci. Jde o strategické zám ry, pro které se Politikou stanoví sm rnice pro další innost orgán územního plánování. Takové vymezení nemá a nem že mít žádný p ímý dopad na konkrétní území. Protože zám r je vymezen takto obecn , nelze ur it 25

ÚP Skali ka

správní obvody obcí p ípadn jejich ástí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dot eny." Toto jasné stanovisko MMR je p ímo p iléhavé pro p ípady koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR p ímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí", které budou R43 dot eny. Tedy nelze ani do ÚP Skali ka uvád t jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR n co konkrétn vyplývalo pro obec Skali ka. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Politika územního rozvoje R 2008 ve zn ní aktualizace .1 (dále jen “PÚR R 2008“) ur uje pro R43 pouze výchozí (koncové) body koridoru, nikoliv konkrétní trasování. Nicmén ú elem vymezení koridor dopravy v PÚR R 2008 je ochrana ploch pro umíst ní pozemní komunikace nap . R43, které mají významný vliv na rozvoj území R, dokonce svým významem p esahují území jednoho kraje a umožní propojení základní sít dopravních cest na území R. Úkolem územního plánování vyplývajícího z PÚR R 2008 pro p íslušné kraje a obce je zajišt ní územní ochrany vymezených koridor a ploch, p ípadn územní rezervou (viz §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., v platném zn ní). Koridory a plochy dopravní infrastruktury jsou v PÚR R 2008 znázorn ny graficky v „Schéma 5 – doprava silni ní“. Po izovatel se neztotož uje s názorem namítajícího, že vymezení územní rezervy pro jednu z možných tras R43 v územním plánu Skali ka je nezákonné, a to s ohledem na ustanovení §43 odst. 1 stavebního zákona. V Územn analytických podkladech Jihomoravského kraje (dále jen „ÚAP JMK“) je uvedeno n kolik variantních ešení rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Katastrální území obce Skali ka je dot eno jednou z variant vedení silnice R43. Zpracovatel vycházel z t chto ÚAP JMK, jelikož jsou neopomenutelným podkladem pro zpracování územního plánu. Územní rezerva slouží k prov ení a ochran území pro daný ú el. Výsledkem prov ení mimo jiné m že být i vypušt ní územní rezervy. Dokud není prov ování dokon eno (není známá výsledná varianta), je nezbytné územní rezervu v územn plánovací dokumentaci zachovat. Po izovatel upozor uje, že d vodem zrušení Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (viz. Rozsudek Nejvyššího správního soudu, 1 Ao 7/2001 – 526 ze dne 21. 6. 2012) bylo nedostate né posouzení synergických a kumulativních jev , nikoliv obsažené komplexní dopravní ešení. Námitka . 13.: Požaduje se respektovat existující podklady, a to s respektováním mandátu zpracovatele ÚP obce. Požaduje se do návrhu ÚP doplnit text, že z nadmístní prvky posuzované v existujících podkladech nejsou zaneseny do ÚP Skali ka, a to ani ve form územních rezerv, pouze na základ územn plánovacích podklad (v etn ÚAP), ale pouze na základ ZÚR JMK. Od vodn ní: Zpracovatel ÚP nesmí p ekra ovat sv j mandát a ešit nadmístní prvky, které se eší v p ipravovaných ZÚR JMK, a to ada z nich ve variantách. Zpracovatel ÚP nesmí p edjímat jakékoliv ešení nadmístních prvk , a to ani v situaci, kdyby se dostal do politického tlaku nebo kdyby ú edníci krajského ú adu vyslovovali preference pro ur itou variantu. Zpracovatel ÚP je autorizovaná osoba, která musí ctít platné zákony, tedy i musí pln ctít stavební zákon a autoriza ní zákon. Postup v rozporu se zákonem je porušením i Profesního a etického ádu eské 26

ÚP Skali ka

komory architekt ( KA) a jeho porušení spadá i pod dikci Disciplinárního a smír ího adu KA, a to i s možným dopadem ízení p ed stavovským soudem a odebrání autorizace. Zpracovatel ÚP Skali ka tedy nesmí zahrnout do ÚP Skali ka koridor R43, a to ani ve form územní rezervy. Lze dodat, že územní rezerva pro nadmístní prvek musí být schválena v nad azené územn plánovací dokumentaci, tj. ZÚR, aby mohla být p enášena do ÚP obcí. V ÚP obcí lze schvalovat územní rezervy pouze pro místní prvky. Sou asn však zpracovatel musí znát existující autorizované studie a projekty, s kterými pracuje i kraj p i po izování ZÚR. Specificky poukazujeme na studie týkající R43 a dopravní infrastruktury JMK. Všechny tyto studie má k dispozici nad ízený orgán územního plánování, který je povinen je zpracovatel m ÚP obcí poskytnout. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Úkolem územního plánování vyplývajícího z Politiky územního rozvoje R 2008 (dále jen “PÚR R 2008“) pro obce je zajišt ní územní ochrany vymezených koridor a ploch, p ípadn územní rezervou (kapitola 5 Koridory a plochy dopravní infrastruktury l. 80). Koridor R43 je v PÚR R 2008 jasn zakotven (viz. Schéma 5 – doprava silni ní). Politika územního rozvoje (dále jen „PÚR“) je ze zákona závazná (§31 odst. 4 stavebního zákona) pro všechnu územn plánovací innost, v etn rozhodování v území (§2 odst.1písm. a) stavebního zákona)). P íslušná ministerstva a jiné úst ední správní ú ady zodpovídají za prov ení proveditelnosti zám ru R 43 v rámci koridoru, který je v PÚR R 2008 vymezen. Ve stavebním zákon . 183/2006 Sb. se rozumí koridorem plocha vymezená pro umíst ní vedení dopravní infrastruktury (§2 odst. 1 i). Jihomoravský kraj v sou asné dob sleduje n kolik variantních ešení rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Katastrální území obce Skali ka je dot eno jednou z variant vedení silnice R43 v rámci koridoru vymezeného v PÚR R 2008. Zajišt ní územní ochrany formou územní rezervy bylo jasným úkolem vyplývajícím z lánku 80 b) PÚR R 2008. Z výše uvedeného po izovatel neshledal námitku .13 za opodstatn nou. Námitka . 14.: Po izování ÚP obce se smí provád t pouze na základ existující a platné nad azené územn plánovací dokumentace a ne na základ zám r kohokoliv, na základ rozpracované (a tedy právn neú inné) nad azené územn plánovací dokumentace i na základ PÚR bez ZÚR nebo pouze na základ ÚAP i jiných podklad . Zadání ÚP a Návrh ÚP musí být v souladu. Návrh Zadání ÚP musí být v okamžiku schvalování Zadaní v souladu s právn ú innou nad azenou územn plánovací dokumentací. Stejn tomu musí být p i projednávání návrhu ÚP. V absenci ZÚR nelze p edjímat nadmístní prvky a nelze ani do Zadání ÚP ani do návrhu ÚP zahrnovat koridor i rezervu koridoru R43. Od vodn ní: Z ady ustanovení stavebního zákona jednozna n vyplývá, že mezi jednotlivými nástroji územního plánování, resp. stupni (druhy) územn plánovací dokumentace, platí princip hierarchie, podle n jž m že být obsahem ur itého nástroje územního plánování (typu ÚPD) pouze to, co je v souladu s nad azeným nástrojem územního plánování, resp. s nad azenou ÚPD. Konkrétn lze odkázat na § 31 odst. 4, § 36 odst. 5 a § 51 odst. 2 stavebního zákona v platném zn ní. Územní plán obce tedy musí být vždy v souladu s politikou územního rozvoje a územn plánovací dokumentací vydanou krajem. Každý nástroj územního plánování (stupe ÚPD) má p itom zákonem jasn vymezený p ípustný obsah (viz nap íklad § 32 odst. 1 d), § 36 odst. 1, § 43 odst. 1 a § 61 odst. 1 stavebního zákona, podrobn ji pak p ílohy . 4, 7 a 11 vyhlášky . 500/2006 Sb. v platném zn ní). Z tohoto d vodu není možné mimo jiné zám ry obecn vymezené v PÚR p ímo 27

ÚP Skali ka

p ebírat do územních plán obcí, bez toho aby byly nejprve vymezeny v ÚPD vydané krajem (tedy dle platné úpravy v ZÚR). Platí-li výše uvedené zásady pro vydanou (platnou) územn plánovací dokumentaci, je samoz ejmé, že platí i pro veškeré díl í dokumenty, vznikající p i postupu po izování každého z typ UPD. Na základ argumentu "a maiori ad minus", jakož i z obecných zásad právního státu ( l. 1 odst. 1 Ústavy) a zákonnosti veškeré innosti ve ejné správy ( l. 2 odst. 3 Ústavy, l. 2 odst. 2 Listiny, pro oblast ve ejné správy obecn § 2 odst. 1 ve spojení s § 177 odst. 1 správního ádu) nepochybn platí, že musí-li n jaký správní akt - výstup ur ité innosti orgán ve ejné moci (nap íklad územní plán obce) spl ovat ur ité zákonem stanovené požadavky (nap íklad soulad s nad azenou územn plánovací dokumentací), pak tytéž požadavky musí spl ovat i veškeré díl í akty (výstupy), postupn vydávané v procesu po izování takovéhoto aktu. V p ípad územního plánu obce v této souvislosti stavební zákon výslovn stanoví, že v souladu s nad azenou územn plánovací dokumentací musí být návrh územního plánu (§ 51 odst. 2 písm. b) stavebního zákona). Jestliže pak v § 50 odst. 1 stavební zákon stanoví, že návrh územního plánu je po izován na základ schváleného zadání územního plánu, pak i z této formulace v kontextu výše uvedeného zcela jednozna n vyplývá, že i zadání územního plánu musí být v souladu i v dob schvalování Zadání ÚP s nad azenou územn plánovací dokumentací. Pokud došlo k zma ení ZÚR JMK, pak došlo i k zma ení všech proces , které se na zrušené ZÚR odvolávaly. P i absenci právn ú inných ZÚR to tedy znamená (viz i od vodn ní k výše uvedeným bod m), že v Návrhu ÚP obce Skali ka nem že být vymezen ani nadmístní zám r R43 ani územní rezerva pro tento zám r. Nelze tedy rezervu pro R43 od vod ovat tak, jak to u inil zpracovatel ÚP Skali ka na str. 65 Od vodn ní, kde uvedl:

28

ÚP Skali ka

Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: K námitce podatele je pot ebné uvést, že nemá oporu v platné a ú inné právní úprav . Rigidita jednotlivých stup územn plánovací dokumentace byla zákonodárcem p ekonána novelou stavebního zákona provedenou zákonem . 350/2012 Sb., s ú inností ode dne 1. 1. 2013. Stávající zn ní stavebního zákona umož uje za azení zám ru nadmístního významu do územního plánu, aniž by tento zám r byl obsažen v zásadách územního rozvoje, natož v p ípad , že zásady územního rozvoje platné nejsou. Stavební zákon dále v § 44 explicitn umož uje po ízení územního plánu z vlastního podn tu (zastupitelstva obce), na návrh orgánu ve ejné správy, na návrh ob ana obce, na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavb na území obce a na návrh oprávn ného investora. Návrh územního plánu p edložený po izovatelem zastupitelstvu odpovídá zadání schválenému zastupitelstvem, je v souladu se stavebním zákonem, Politikou územního rozvoje a stanovisky dot ených orgán státní správy. Zpracovatel se p i tvorb návrhu držel všech stanovisek dot ených orgán , jež mu byly po izovatelem p edloženy, podklad , jež mu byly nap . ve form územn analytických podklad p edány, jakož i informací, jenž v rámci pr zkum a rozbor opat il. Námitka . 15.: Nebylo ádn provedeno posouzení SEA ani posouzení, zda toto posuzování má i nemá být provedeno. Od vodn ní: Krajský ú ad vydal koordinované stanovisko ve smyslu § 4 odst. 6 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon), ve zn ní pozd jších p edpis k Návrhu zadání územního plánu Skali ka pod j. JMK 35893/2010 ze dne 6.4.2010. V tomto stanovisku krajský ú ad neuplatnil požadavek na SEA, nicmén tvrdil, že územím obce Skali ka prochází koridor R43. Zd vodn ní odkazující na plnohodnotné provedení SEA pro ZÚR je z dnešního hlediska zásadním zp sobem chybné. NSS zrušil rozsudkem tzv. 2. ZÚR JMK rozsudkem z ervna 2012. Jedním z klí ových d vod pro zrušení ZÚR bylo chybné posouzení SEA (neposouzení kumulativních a synergetických vliv pro dopravní infrastrukturu) a protiprávní zásah politických orgán do územního plánování, a to specificky pro úsek R43. Lze citovat z rozsudku NSS, nicmén pro stru nost a srozumitelnost jist posta í citovat z tiskového vyjád ení NSS vydaného po rozsudku a zve ejn ného na WEBU NSS: „Po d kladném zvážení argumentace navrhovatel i Jihomoravského kraje a po zhodnocení všech provedených d kaz a obsahu soudního spisu dosp l soud k záv ru, že návrh je d vodný, a proto zrušil celé Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Jedním z nezbytných podklad pro vydání zásad územního rozvoje je posouzení jejich vliv na životní prost edí, v etn ve ejného zdraví (tzv. posouzení SEA) a na území za azená do soustavy NÁTURA 2000 (tzv. naturové hodnocení). V rámci tohoto procesu je nutno posoudit i synergické a kumulativní vlivy zám r obsažených v zásadách územního rozvoje. To znamená, že je t eba hodnotit vlivy nejen jednotlivých, izolovan nahlížených zám r , ale také souhrnný vliv vyvolaný vzájemným spolup sobením n kolika zám r vyskytujících se v území v blízké vzdálenosti. Jelikož zásady územního rozvoje jsou nejvyšším stupn m územn plánovací dokumentace, mají strategický charakter a jejich obsahem je závazné stanovení dopravních koridor v ešeném území, je t eba klást velký d raz na posouzení kumulativních a synergických vliv práv v této fázi územního plánování, protože pouze na této úrovni lze zvažovat r zné varianty jednotlivých koridor . Vyhodnocení kumulativních a synergických vliv plní významnou preventivní funkci ve vztahu k zamezení vzniku nep íznivých dopad na území a zanedbání této funkce na úrovni zásad 29

ÚP Skali ka

územního rozvoje nem že být uspokojiv opat eními.

nahrazeno následnými kompenza ními i nápravnými

Nejvyšší správní soud zjistil, že v posouzení SEA i v naturovém hodnocení jsou kumulativní a synergické vlivy zám r (dopravních koridor ) pouze pojmenovány, ale nebylo provedeno hodnocení jejich významnosti a p edevším pak existence kumulativních a synergických vliv nebyla zohledn na p i výb ru variant jednotlivých dopravních koridor . Význam posouzení kumulativních a synergických vliv na životní prost edí lze nejlépe demonstrovat na p íkladu oblasti Troubsko -Ostopovice - Brno-Bosonohy, v níž se sbíhají t i dopravní koridory: koridor rychlostní silnice R43, koridor zahrnující rozší ení dálnice 01 na šestipruhové uspo ádání a koridor tzv. jihozápadní tangenty. Každý z t chto t í dopravních koridor byl navržen v n kolika variantách, a nabízelo se tak n kolik variant kumulace dopravních koridor (nap . vyúst ní rychlostní silnice R43 u Ostrova ic, nikoliv u Bosonoh, nebo upušt ní od zám ru jihozápadní tangenty i od zám ru zkapacitn ní dálnice D1). P i výb ru variant t chto dopravních koridor ovšem Krajský ú ad Jihomoravského kraje nezohlednil, jaké kumulativní a synergické vlivy na životní prost edí vyvolá výb r té které varianty. Soud dosp l k záv ru, že nebylo provedeno posouzení kumulativních a synergických vliv v dostate ném rozsahu, a proto je t eba považovat posouzení SEA za neúplné. Odstran ní výše uvedeného nedostatku posouzení SEA m l zajistit krajský ú ad, který si posouzení objednal, a dále na n j m lo upozornit Ministerstvo životního prost edí. Ministerstvo však i p es tento zásadní nedostatek vydalo kladné stanovisko k návrhu zásad územního rozvoje. Soud proto konstatoval, že stanovisko Ministerstva životního prost edí a i samotné zásady územního rozvoje vychází z nedostate n zjišt ného skutkového stavu. Tato zásadní procesní vada se vztahuje k zásadám územního rozvoje jako celku, protože systém páte ních dopravních komunikací nelze odtrhnout od ostatního obsahu zásad (rozvojových oblastí, rozvojových os, specifických oblastí atd.). Soud proto zrušil celé Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Nezákonný byl dle soudu i postup p i výb ru varianty dopravního koridoru rychlostní silnice R43 v úseku Ku im - erná Hora. V rámci posouzení vliv zásad územního rozvoje na udržitelný rozvoj území byla v uvedeném úseku dopravního koridoru silnice R43 nejlépe hodnocena varianta „Malhostovická" a „Optimalizovaná MŽP". Varianta „Malhostovická" pak byla spole n s variantou „N meckou" hodnocena p ízniv ji než ostatní z hlediska dopravn inženýrských kritérií a p edpokládaných vliv na obyvatelstvo, ve ejné zdraví a ostatní složky životního prost edí. Jako nejvýhodn jší se tedy jevila varianta „Malhostovická", nicmén krajský ú ad na základ doporu ení zastupitelstva zvolil sledování koridoru ve variant „N mecké". Výb r variant koridor nelze dle názoru soudu opírat o rozhodnutí politického t lesa (zastupitelstva kraje). Stavební zákon p edpokládá, že výb r variant se provádí výlu n na základ odborných kritérií." (zvýrazn ní dopln no). Není tedy ani ur en koridor R43, ale nemohlo být provád no jeho posuzování v ÚP Skali ka. Posouzení SEA tedy absentuje a nelze v ízení o návrhu ÚP Skali ka pokra ovat. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Koridor se stanoveným využitím pro rychlostní silnici R43, jehož pot ebu a plošné nároky je nutno prov it, je v územním plánu Skali ka ur en jako územní rezerva. Stanovené využití územní rezervy se z hlediska vliv na životní prost edí neposuzuje (viz. §36 stavebního zákona), proto se považuje tato námitka za ned vodnou.

30

ÚP Skali ka

Námitka . 16.: Zakreslení rezervy je i procesn chybné. Od vodn ní: Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí: § 43 odst. 1 S Z a p íloha . 7, ást / . , odst. 2 , písm. a) vyhlášky územní rezervy se vymezují, jen je-li to ú elné územní rezerva je chápána jako samostatný jev, p ekryvný vzhledem k plochám s rozdílným zp sobem využití; grafické vyzna ení územní rezervy proto nesmí zakrýt druh plochy s rozdílným zp sobem využití vymezený v návrhu Tento zp sob zakreslení souladu není sou ástí projednávaného Návrhu ÚP. Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Vymezení územní rezervy pro rychlostní komunikaci R43, tak jak bylo v návrhu územním plánu Skali ka provedeno, odpovídá smyslu a ú elu vymezování územních rezerv, nebo umož uje prov ení varianty ešení trasování rychlostní komunikace R43. V návrhu je tato územní rezerva chápána jako samostatný jev, který je p ekryvný vzhledem k plochám s rozdílným zp sobem využití. Z výše uvedeného po izovatel považuje námitku jako ned vodnou. Námitka . 17.: Chybn doložený soulad s PÚR a ZÚR. Od vodn ní: Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí:

Tento zp sob doložení souladu není sou ástí projednávaného Návrhu ÚP. Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. 31

ÚP Skali ka

Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Souladu územního plánu Skali ka s Politikou územního rozvoje bylo dosaženo a v od vodn ní územního plánu Skali ka je tato skute nost dostate n jasn prokázána. Podaná námitka tuto skute nost nerozporuje, pouze ned vodn požaduje v tomto sm ru doplnit od vodn ní územního plánu Skali ka. Nedošlo tedy ke zma ení projednávání. Námitka . 18.: Chybn provedené od vodn ní. Od vodn ní: Jak je výše doloženo došlo v ad pochybením.

p ípad

k nesprávnému od vodn ní. To je základním

Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí:

Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Od vodn ní územního plánu Skali ka bylo provedeno v souladu s platnou a ú innou právní úpravou, v tomto sm ru lze uvést, že je jasné, srozumitelné a p esv d ivé. Námitka . 19.: Po zrušení ZÚR JMK soudem a po zrušení R43 soudem bylo nutné nov schválit Zadání ÚP. Od vodn ní: Zadání bylo schvalováno za doložen protiprávní situace, kdy Krajský ú ad JMK a ú ad územního plánování M stského ú adu Tišnov chybn tvrdili ob an m a uvád li je v omyl ve v ci koridoru R43. Pro doložení rozporu, ke kterému došlo p i po izování ÚP Skali ka a jeho zm n lze uvést: Koridor (viz definice v § 2 odst. 1 písm. i stavebního zákona) komunikace R43 je nadmístním prvkem ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) cit. zákona, který musí být schválen nad azené územn plánovací dokumentaci, tedy do konce roku 2006 v ÚP velkého územního celku (VÚC) a od roku 2007 v Zásadách územního rozvoje. 32

ÚP Skali ka

ÚP Skali ka byl schválen, tj. v dob platnosti ÚP VÚC Brn nské sídelní regionální aglomerace (BSRA), který zahrnoval i obec Skali ka. Jak bylo opakovan uvedeno v rozsudcích Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen koridor v ÚP m sta Brna (rozsudek ze dne 27. 5. 2010, .j. 9 Ao 1/2010 - 84), v ÚP Drásova (rozsudek ze dne 20.4.2011, .j. 6 Ao 1/2011 - 74) a ÚP Malhostovic (rozsudek ze dne 10.5.2011, .j. 2 A o 2/2011 - 159), nebylo možné zahrnout koridor pro R43 do ÚP Skali ka na základ ÚP VÚC BSRA, protože zde koridor R43 nebyl závazn schválen a bez závazného schválení R43 jako nadmístního prvku, R43 nesm la být schválena v ÚP obcí. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistoval v dob schvalování ÚP Skali ka. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistuje ani nyní, a to i proto, že krajský územní plán (Zásady územního rozvoje JMK) zrušil v ervnu 2012 rozsudkem Nejvyšší správní soud. Zásady územního rozvoje mají zp es ovat koridory z PÚR. Protože ZÚR neexistují, neexistuje ani „up esn ný koridor rychlostní silnice R43" Zadání ÚP Skali ka takto zcela nesprávn obsahovalo text:

Po uvedených rozsudcích NSS je zjevné, že Zadání ÚP Skali ka bylo zatíženo protiprávními prvky, zejména ve v ci R43. Rozsudky NSS jsou bez dalšího závazné pro státní správu. Státní správa k dnešnímu dni si je pln v doma svých pochybení ve v ci R43. Nelze toto ale zakamuflovat tak, že po izovatel, zpracovatel a dot ené orgány státní správy budou bez zapojení ob an a obce „konzultovat" a dojde k po izování Návrhu ÚP, který je podstatn odlišný od Zadání. Podmínka souladu Návrhu Zadání a Návrhu je principem pro po izování územn plánovací dokumentace. Nebylo tedy možné ignorovat podstatnou zm nu vzniklou rozsudky NSS a nebylo možné „tiše" nahradit návrhovou plochu pro koridor R43 územní rezervou pro R43. Protože se jedná se nepochybn o podstatnou zm nu, bylo nutné Zadání znova projednat. Nové projednání zadání nenastalo. Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Zjišt ní, že jsou zrušeny ZÚR JMK neznamená, že se v územních plánech nebudou ešit nadmístní prvky. Jejich ignorace by naopak v budoucnu vedla k tomu, že by dané území bylo ne ešitelné. Nadmístní prvky vyplývají z PÚR, ÚAP a § 43 odst. 1 SZ. Z žádného § SZ nevyplývá, že po zrušení ZÚR se má znovu schválit zadání, proto nelze po izovatel považuje námitku za ned vodnou. Námitka . 20.: Porušení zákona po izovatelem a uvád ní Zastupitelstva obce v omyl. Od vodn ní: Po izovatel, tj. M stský ú ad Tišnov, nese odpov dnost za dodržování zákona p i po izování a projednávání Zadání i Návrhu ÚP. Jak je doloženo výše v ad p ípad došlo k právním pochybením a ve ejn projednávaný návrh nem l být do ve ejného projednávání ani p edložen. 33

ÚP Skali ka

Ú ad územního plánování m l vyhodnotit, že k této situaci došlo a m l zjednat nápravu. Jedna z možností je, že m l Zastupitelstvu obce Skali ka p edložit návrh na zamítnutí chybn vypracované územn plánovací dokumentace.

Toto se doposud nestalo, ale stát se má. Pokud se to nestane, hrozí, že dojde k uvedení Zastupitelstva obce Skali ka v omyl a hrozí vznik škody velkého rozsahu se všemi právními d sledky. Zastupitelstvo obce totiž nedisponuje odbornými znalostmi profesionála na územní plánování. P esto zákon na zastupitele (a dnes již podle ustálené judikatury na jednotlivé zastupitele) klade povinnost prov it níže popsaný soulad.

Zastupitelé jsou tedy právn odpov dni za zvednutí ruky pro územní plán, a to se všemi d sledky. Zastupitelé podle zákona mají následující možnosti

34

ÚP Skali ka

Vzhledem k nesprávnému zahrnutí rezervy pro R43 do ÚP Skali ka je tedy správným postupem bu nový ÚP zamítnout, nebo, což je z ejm pragmati t jší vrátit návrh ÚP k úprav , tj. Úplnému vypušt ní rezervy pro R43 i všech odkaz na R43 ve výrokové ásti i v Od vodn ní (textové I grafické ásti). Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Po izovatel neshledal obsah požadavku na zamítnutí za d vodný, nebo nedošel v pr b hu ízení k záv ru, že je návrh územního plánu v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými v § 53 v odstavci 4 stavebního zákona, jelikož územní rezervy pro záležitosti týkající se rozvoje státu lze v územním plánu dle platné a ú inné právní úpravy vymezit, viz § 36 odst. 1 stavebního zákona. Po izovatel tedy svým konáním neuvedl v omyl Zastupitelstvo obce Skali ka, když po izoval návrh územního plánu obsahujícího vymezení územních rezerv pro dopravní infrastrukturu nadmístního významu.

3)

Podání ze dne 24.11.2014 pod .j. MUTI 26517/2014 na M Ú Tišnov

Jméno a p íjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby: Slavík Josef RNDr. a Slavíková Hana Adresa/ Sídlo: .p. 32, 66603 Skali ka Dot ená nemovitost a parcelní íslo pozemku: parc. . 31, 32 v k. ú. Skali ka u Tišnova zapsané na listu vlastnictví 19 pro katastrální území a obec Skali ka u Katastrálního ú adu pro Jihomoravský kraj. Námitka . 1: Nelze navazovat na protiprávn schválený dokument - ÚP Skali ka byl po ízen v rozporu s nad azenou územn plánovací dokumentací Od vodn ní: ÚP Skali ka byl schválen v rozporu se zákonem, neb je zde zahrnut koridor R43, který nebyl Rozsudky NSS jsou bez dalšího závazné pro celou státní správu, tedy i pro M stský ú ad Tišnov v roli po izovatele ÚP pro Skali ku. P edm tný problém m l být dávno identifikován po izovatelem, M stským ú adem Tišnov a napraven. Po izovatel ÚP je totiž podle nového stavebního zákona p ímo nadán povinností inicializovat po ízení zm n územního plánu podle ust. § 44 písm. b) stavebního zákona. Je ustálenou judikaturou soud doloženo, že kde se v zákon v souvislosti s úkony státní správy ud luje pravomoc státní správ , pak napln ní výkonu této pravomoci není ponecháno na libov li státní správy, ale je její povinností konat. Tedy podle judikatury i termín „m že" pro státní správu znamená povinnost, tedy, že státní správa musí konat a ne z stat ne inná. V daném p ípad byl po izovatel o rozsudcích NSS ve v ci nesouladu koridoru R43 s nad azenou územn plánovací dokumentací prokazateln informován a m l již od roku 2010 inicializovat opravy t ch územn plánovacích dokumentací, které byly zatíženy konkrétní vadou identifikovanou NSS. Jak je dokládáno nap . trestním ízením vedeným v t chto dnech s pracovníky stavebního ú adu Brno-sever, i státní zástupce zjevn dosp l k názoru, že ne innost ú edníka m že mít charakter trestného inu. Ne innost je tedy nutno vážit i z tohoto pohledu. 35

ÚP Skali ka

Pro doložení rozporu, ke kterému došlo p i po izování ÚP Skali ka a jeho zm n lze dodat: Koridor (viz definice v § 2 odst. 1 písm. i stavebního zákona) komunikace R43 je nadmístním prvkem ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) cit. zákona, který musí být schválen nad azené územn plánovací dokumentaci, tedy do konce roku 2006 v ÚP velkého územního celku (VÚC) a od roku 2007 v Zásadách územního rozvoje. ÚP Skali ka byl schválen, tj. v dob platnosti ÚP VÚC Brn nské sídelní regionální aglomerace (BSRA), který zahrnoval i obec Skali ka. Jak bylo opakovan uvedeno v rozsudcích Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen koridor v ÚP m sta Brna (rozsudek ze dne 27. 5. 2010, .j. 9 Ao 1/2010 - 84), v ÚP Drásova (rozsudek ze dne 20.4.2011, .j. 6 Ao 1/2011 - 74) a ÚP Malhostovic (rozsudek ze dne 10.5.2011, .j. 2 Ao 2/2011 - 159), nebylo možné zahrnout koridor pro R43 do ÚP Skali ka na základ ÚP VÚC BSRA, protože zde koridor R43 nebyl závazn schválen a bez závazného schválení R43 jako nadmístního prvku, R43 nesm la být schválena v ÚP obcí. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistoval v dob schvalování ÚP Skali ka. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistuje ani nyní, a to i proto, že krajský územní plán (Zásady územního rozvoje JMK) zrušil v ervnu 2012 rozsudkem Nejvyšší správní soud. Zásady územního rozvoje mají zp es ovat koridory z PÚR. Protože ZÚR neexistují, neexistuje ani „up esn ný koridor rychlostní silnice R43" Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Ve schváleném zadání územního plánu Skali ka, které na svém zasedání schválilo zastupitelstvo obce Skali ka dne 19. 5. 2010, byl zohledn n konkretizovaný úkol republikového významu vyplývající z Politiky územního rozvoje R 2008 (dále jen „PÚR R 2008“), a to vytvo it podmínky pro dokon ení základní sít kapacitních silnic vymezený v úseku Brno – Svitavy/Moravská T ebová (R43). D vodem je provázání silni ních tah D1 a R35, dále pak zkvalitn ní silni ního spojení Brno-Svitavy/Moravská T ebová. V evropských souvislostech je R43 sou ástí dopl kové sít TEN-T. PÚR R 2008, která je závazným podkladem pro po izování a vydávání územních plán (viz. § 31 odst. 4 zákona . 183/2006 Sb.), vymezuje koridor silnice R43 ( lánek 121, schéma 5 – dopravní silni ní). Ve lánku (80) PÚR R 2008 je vytý en pro p íslušné obce úkol zajistit územní ochranu vymezených koridor , p ípadn územní rezervou (viz. §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb.). P íslušná ministerstva a jiné úst ední správní ú ady dlouhodob prov ovaly n kolik variantních ešení rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací (v etn posouzení vliv na životní prost edí jednotlivých variant). Tato variantní ešení trasy R43 jsou obsaženy v územn analytických podkladech Jihomoravského kraje (dále jen „ÚAP JMK). ÚAP JMK jsou neopominutelným podkladem pro zpracování územních plán . Rychlostní silnice R43 ešící propojení Troubsko (D1) – Staré M sto (R35) je zakotvena v usnesení vlády . 741/1999 Sb. Na základ schváleného zadání územního plánu po izovatel po ídil zpracování návrhu územního plánu. P edm tná územní ochrana koridoru R43 byla zajišt na v návrhu územního plánu Skali ka územní rezervou až do doby výb ru konkrétní varianty. Návrh územního plánu Skali ka byl p edložen ke spole nému jednání dle § 50 odst. 2 zákona . 183/2006 Sb., které se konalo dne 7. 4. 2011. Návrh územního plánu byl postoupen p íslušnému krajskému ú adu k posouzení (viz. § 51 zákona . 183/2006 Sb. ve zn ní p ed novelou platnou od 1. 1. 2013). Krajský ú ad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního ádu ve svém stanovisku ze dne 01.06.2011 .j. JMK 68724/2011 vymezení plochy dopravní infrastruktury pro možnou trasu rychlostní silnice R43 formou územní rezervy nevylou il. 36

ÚP Skali ka

První Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen „ZÚR JMK“), které vydalo zastupitelstvo Jihomoravského kraje na svém 25. zasedání konaném dne 22. 9. 2011 – Usnesení . 1552/11/Z 25 obsahovaly již vymezený konkrétní koridor pro vedení rychlostní komunikace R43. Po izovatel spolu s ur eným zastupitelem vzhledem k této skute nosti zajistil úpravu návrhu územního plánu Skali ka, kde bylo nutné zapracovat konkretizování koridoru dopravní infrastruktury pro rychlostní komunikaci R43. Krajský ú ad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního ádu zárove upozornil po izovatele územního plánu Skali ka na pot ebu pr b žného sledování právní situace ve v ci ZÚR JMK v souvislosti s podanou ústavní stížností. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje byly dne 21. 6 2012 zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu, tudíž byla konkretizovaná trasa dopravního koridoru z návrhu územního plánu Skali ka vypušt na a požadavek vyplývající ze zadání územního plánu Skali ka byl zapracován vymezením územní rezervy pro daný ú el. Následn byl až tento návrh územního plánu Skali ka ve ejn projednán dle §52 zákona 183/2006 Sb. Na základ výše uvedeného po izovatel odmítá tvrzení o ne innosti, nebo p i po izování návrhu územního plánu Skali ka reagoval na výše uvedené zm ny v souladu s dokumenty a právními p edpisy ve zn ní platném v p íslušném období. Námitka . 2: Nesprávný postup po izovatele - p edložení návrhu ÚP, který je v rozporu se stavebním zákonem Od vodn ní: Již podle ust. § 46 odst. 2 stavebního zákona „Po izovatel po p evzetí návrhu na po ízení územního plánu posoudí úplnost návrhu, jeho soulad s právními p edpisy a v p ípad nedostatk vyzve navrhovatele, aby je v p im ené lh t odstranil." Podobn je nutno postupovat i pro návrh ÚP. Podle ust. § 50 odst. 1 cit. Zákona „Na základ schváleného zadání územního plánu nebo schválených pokyn pro zpracování návrhu územního plánu po izovatel po ídí pro obec zpracování návrhu územního plánu". Ú ední osoba z ad zam stnanc po izovatele, zde M stského ú adu Tišnov, tedy nese osobní odpov dnost za napln ní tohoto ustanovení zákona a za soulad zve ejn né verze návrhu ÚP se zákonem. Prov ení souladu návrhu ÚP se zákonem zákona nesmí být p enášeno na zastupitelstvo obce Skali ka. Jak je doloženo níže, zve ejn ná verze návrhu ÚP je v rozporu se zákonem. Pokud by po izovatel nezajistil nápravu, Zastupitelstvo obce Skali ka by mohlo schválit nesprávný návrh ÚP obsahující protiprávní odkazy na R43. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Po izovatel zpracoval zadání Územního plánu Skali ka v souladu s § 47 stavebního zákona (dále je SZ). Dále po izovatel podle ust. § 50 SZ po ídil návrh územního plánu, a to v souladu se schváleným zadáním územního plánu, které svým usnesením . 10 ze dne 19. 5. 2010 schválilo Zastupitelstvo obce Skali ka. Po izovatel zajistil jeho zpracování a projednal jej podle §50-52 SZ. S ohledem na stanoviska dot ených orgán je nepochybné, že ze strany po izovatele nedošlo k nesprávnému ú ednímu postupu a p edložený návrh územního plánu Skali ka je v souladu s platnou a ú innou legislativou. Prvo adým úkolem po izovatele (§53 SZ) je p ezkoumat návrh územního plánu se všemi zákonnými požadavky a dle §54 stavební zákon ukládá povinnost i Zastupitelstvu obce Skali ka p ed vydáním územního plánu ov it zda není v rozporu se zákonnými požadavky.

37

ÚP Skali ka

Námitka . 3: Nelze navazovat na protiprávn schválený dokument - rozpor se zákonem . 100/2001 Sb. Na protiprávn po ízený dokument nelze navazovat Od vodn ní: Bylo vydáno koordinované stanovisko KrÚ JMK odboru územního plánování stavebního ádu (ze dne 6.4.2010, .j. JMK 35893/2010), jehož sou ástí je také stanovisko OŽP. KrÚ JMK OŽP z hlediska zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis vylou il významný vliv na p íznivý stav p edm tu ochrany nebo celistvost evropsky ÚP Skali ka významných lokalit nebo pta ích oblastí soustavy Nátura 2000 a zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí neuplat uje požadavek na vyhodnocení vliv územního plánu na životní prost edí. Z výše uvedeného vyplynulo, že nebyl uplatn n v návrhu zadání požadavek na vyhodnocení vliv ÚP Skali ka na udržitelný rozvoj území. Souborné stanovisko k návrhu ÚP bylo schváleno v dob platnosti euro novely zákona . 100/2001 Sb., zákona . 93/2004 Sb. Povinností tedy bylo zajistit posouzení SEA. Toto se nestalo, a to p esto, že Návrh zadání územního plánu Skali ka navrhoval stanovit rámec pro budoucí povolení zám r uvedených v p íloze . 1 uvedeného zákona a je tedy koncepcí ve smyslu ustanovení § 10a odst. 1 zákona . 100/2001 Sb., a to v etn koridoru R43. Na protiprávn po ízený dokument nelze právoplatn po izovatele po izovat zm ny ÚP z jeho inciativy.

navazovat v situaci, kdy zákona pov uje

P edm tný problém m l být dávno identifikován po izovatelem, M stským ú adem Tišnov a napraven. P ípadné úvahy, že posuzování SEA nebylo p i po izování ÚP Tišnov t eba, jsou liché, neb zm na zákona . 100/2001 Sb. v období p ed schválením ÚP zakládá povinnost ji respektovat a i pro zám ry, které d íve nebylo nutné posuzovat, tato povinnost vzniká (viz nap . rozsudek Krajského soudu v Brn ze dne 19. 8. 2005, . j. 29Ca 261/2003 -108, a zamítnutá kasa ní stížnost státní správy k Nejvyššímu správnímu soudu v této v ci). Na protiprávn po ízený dokument nelze navazovat. Požadavek na provedení SEA musel být stanoven, neb dle Zadání ÚP Skali ka se požadovalo vymezit koridor pro R43 a i v Zadání bylo jasn uvedeno, že zdrojem zne išt ní bude i rychlostní silnice R43. Na v ci nic nem ní ani skute nost, že nyní je plocha pro R43 navrhována jako územní rezerva. Lze navíc dodat, že zm na zpracování územního plánu, kde koridor pro R43 byl nahrazen územní rezervou pro koridor R43 je zm nou, která m la být projednána Zastupitelstvem obce Skali ka, a to jako zm na Zadání ÚP. To se nestalo a jedná se o tedy zásadní pochybení ze strany po izovatele i zpracovatele. Po izovatel m l o této podstatné zm n informovat Zastupitelstvo obce Skali ka a upozornit na nutnost nového projednání Zadání ÚP. Zpracovatel zpracoval návrh ÚP v rozporu se Zadáním. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Koridor se stanoveným využitím pro rychlostní silnici R43, jehož pot ebu a plošné nároky je nutno prov it, je v územním plánu Skali ka ur en jako územní rezerva. Stanovené využití územní rezervy se z hlediska vliv na životní prost edí neposuzuje (viz. §36 stavebního zákona), proto se považuje tato námitka za ned vodnou.

38

ÚP Skali ka

Námitka . 4: Protiprávn po ízené dokumenty územního plánování nemohou být napln ním smlouvy o dílo s autorizovanou osobou. Od vodn ní: P edáním protiprávn po ízených dokument vzniká škoda. V daném p ípad po izování zajiš oval M stský ú ad Tišnov. Podle ust. § 38 odst. 6 zákona o obcích „Obec je povinna chránit sv j majetek p ed neoprávn nými zásahy a v as uplat ovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezd vodného obohacení'. M stský ú ad Tišnov je proto povinen zajistit nápravu pro Návrh ÚP Skali ka a do doby plné nápravy nesmí obec Skali ka uhradit jakýkoliv náklad ze smlouvy o dílo s po izovatelem, a pokud již k úhrad došlo je obec Skali ka povinna vymáhat náhradu škody. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: P ipomínka se netýká problematiky územního plánování, ale p sobnosti. Dopl ujeme, že návrh územního plánu není po ízen protiprávn .

innosti obce v samostatné

Námitka . 5.: Ve výrokové ásti Návrhu ÚP nesmí být texty, o kterých se nerozhoduje. Od vodn ní: Návrh zm ny ÚP se vydává jako Opat ení obecné povahy (OOP). Výroková ást OOP musí být jasná a srozumitelná, nesmí odkazovat na jiné dokumenty, ani na od vodn ní OOP. Formou OOP musí být zpracován již návrh zm ny ÚP. Výrok smí obsahovat jen pokyny a zásady pro rozhodování, vše ostatní se musí uvést do od vodn ní. Výrok a výkresy grafické ásti zm ny ÚP obsahují jen to, o em rozhoduje zastupitelstvo. Skute nosti, které jsou platné bez ohledu na v li zastupitelstva, se nesmí uvád t do výrokové ásti, uvádí se do textové a grafické ásti od vodn ní. Výrokovou ást je t eba upravit. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Podatel hovo í v p ipomínce o návrhu zm ny ÚP. To je v rozporu se skute ností, že Územní plán Skali ka je vydáván jako zcela nový územní plán, nikoli jako zm na. Územní plán se podle ustanovení § 43 odst. 4 stavebního zákona se vydává formou opat ení obecné povahy podle správního ádu. Opat ení obecné povahy je obecn upraveno v ustanoveních §171- §174 správního ádu. Podle ustanovení § 192 odst. 1 stavebního zákona platí, že cit: „Na postupy a ízení se použijí ustanovení správního ádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.“ Správní ád ani speciální právní p edpisy (zejm. stavební zákon a vyhláška . 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech a územn plánovací dokumentaci) pojem „výrok OOP“ nebo „výroková ást OOP“ neznají. Po izovatel má za to, že podatel pod tímto pojmem rozumí návrh opat ení obecné povahy (ve smyslu správního ádu), resp. ást opat ení obecné povahy mimo od vodn ní (a contrario § 173 odst. 1 správního ádu, v ta první) nebo náležitosti obsahu územního plánu stanovené provád cím právním p edpisem (§ 43 odst. 6 stavebního zákona), kterým je již zmi ovaná vyhl. . 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech, územn a plánovací dokumentaci ve zn ní pozd jších p edpis . Podle ustanovení § 13 odst. 1 této vyhlášky 39

ÚP Skali ka

platí, že: „Územní plán obsahuje textovou a grafickou ást. Obsah územního plánu, v etn jeho od vodn ní, je stanoven v p íloze . 7.“ Obsahové a formální náležitosti návrhu územního plánu Skali ka zcela respektují výše citovaná ustanovení platných právních p edpis , a proto považuje tuto námitku podatele za bezp edm tnou. Námitka . 6.: Z Návrhu ÚP (výrokové ásti OOP) je nutné odstranit

40

ÚP Skali ka

41

ÚP Skali ka

42

ÚP Skali ka

Od vodn ní: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Skali ka žádné konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena p es žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno-Svitavy / Moravská T ebová1'. Není ani rozhodnuto, zda R43 má vést na Svitavy nebo na Moravskou T ebovou. Stejn tak není rozhodnuto o vymezení koridoru R43 pro úsek z Boskovická do oblasti Ku imi. Po izovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní p ed NSS se MMR k dané problematice vyjad ovalo. Ve vyjád ení pro prvostup ový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, j. 10A 121/2012-114 prvostup ového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridor dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodn republikový význam nebo p esahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridor v územn plánovací dokumentaci. Jde o strategické zám ry, pro které se Politikou stanoví sm rnice pro další innost orgán územního plánování. Takové vymezení nemá a nem že mít žádný p ímý dopad na konkrétní území. Protože zám r je vymezen takto obecn , nelze ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dot eny." 43

ÚP Skali ka

Toto jasné stanovisko MMR je p ímo p iléhavé pro p ípad koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR p ímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí', které budou R43 dot eny. Tedy nelze ani do ÚP Skali ka uvád t jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR n co konkrétn vyplývalo pro obec Skali ka. Vymezení rezervy pro R43 nespl uje zákonné požadavky. Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí:

Tyto podmínky nebyly dodrženy. Komunikace R43 je na základ schváleného zadání ZÚR ešena v procesu po izování ZÚR. Územní plán obce tedy nem že p edjímat ešení, které bude p ijato v ZÚR. Podmínka ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona se tedy nem že uplatnit, neb p edm tný nadmístní prvek je ešen v ZÚR, a to v sou asné dob . Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Podatel požaduje z textové ásti návrhu územního plánu Skali ka odstranit všechny odkazy na vymezení územní rezervy pro jednu z možných tras rychlostní komunikace R43, jelikož Politika územního rozvoje R 2008 ve zn ní aktualizace .1 (dále jen PÚR R 2008) ur uje pro R43 pouze výchozí (koncové) body koridoru, nikoliv konkrétní trasování. Nicmén ú elem vymezení koridor dopravy v PÚR R 2008 je ochrana ploch pro budoucí umíst ní ve ejných zám r (nap . R43), které mají vliv na rozvoj území eské republiky. Úkolem územního plánování vyplývajícího z PÚR R 2008 (80) pro p íslušné obce je práv zajišt ní územní ochrany vymezených koridor a ploch v navazující územn plánovací dokumentaci up esn ním koridor a ploch pro umíst ní zám ru nebo územní rezervou (viz §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., v platném zn ní). Jedna z prov ovaných variant pro rychlostní komunikaci R43 je vymezena v návrhu územním plánu Skali ka jako územní rezerva za ú elem ochrany území p ed zm nami, které by mohly stanovené využití podstatn ztížit i znemožnit v p ípad , že dalším prov ením bude potvrzena jejich pot ebnost a up esn ny p ípadné plošné nároky. Vymezení územních rezerv napl uje smysl a ú el stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvá et p edpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prov ovat a posuzovat pot ebu zm n v území. K mí e omezení vlastník nemovitostí v koridorech vymezených územních rezerv lze uvést, že se jedná hlavn o do asné omezení a také pom rn málo významné povahy, nebo stavební zákon v území dot eném územní rezervou zapovídá pouze realizaci zám r , tedy zm n stávajícího využití, 44

ÚP Skali ka

jež významn ztíží i znemožní realizaci prov ovaného zám ru, pro n jž se územní rezerva vymezuje. Omezení vlastnictví je tedy propor ní s ohledem na možné následky v p ípad jeho neprovedení, tedy neomezení vlastník ve zm nách využití dot ených pozemk . Námitka . 7.: Z Návrhu ÚP i jeho od vodn ní je nutné odstranit text k územní rezerv pro R43. Od vodn ní: Do ÚP Skali ka nelze také navrhovat ani zapracování územních rezerv pro nadmístní zám ry. Nadmístní zám ry i rezervy pro nadmístní zám ry musí být nejprve projednány a platn schváleny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) JMK a teprve pak mohou být zahrnuty do návazné územn plánovací dokumentace, tj. ÚP obcí. Je t eba zd raznit, že ustanovení územní rezervy je totiž omezením vlastnického práva k nemovitostem, a to je zásah do garantovaného ústavního práva ob an . Takovýto zásah se smí dít pouze na základ zákona. P i absenci právoplatného schválení p edm tných koridor v ZÚR JMK absentuje právní podklad, na základ kterého by mohlo být zvažováno omezování ústavního práva na nerušené vlastnictví. Zpracovatel ÚP obce není nadán ze zákona oprávn ním navrhovat vymezování takovýchto územních rezerv bez zákonného podkladu. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Vymezením územní rezervy v návrhu územního plánu Skali ka a následného stanovení jejího ú elu využití pro realizaci zám ru rychlostní komunikace R43 je v podstat pokynem pro následné prov ování možnosti tohoto využití a jeho podmínek. Až po takovém prov ení je možné územní rezervu zm nit na zastavitelný koridor ur ený pro realizaci stanoveného zám ru R43 i ji zcela vypustit. Možnost zapracovat územní rezervu pro možnou realizaci rychlostní komunikaci R43 do zadání územního plánu Skali ka vychází z § 47 odst. 1 stavebního zákona, nebo zpracování návrhu zadání územního plánu se zajistí mimo jiné na základ územn analytických podklad Jihomoravského kraje (dále jen ÚAP JMK). Úkole vyplývající z Politiky územního rozvoje R 2008 ve zn ní aktualizace .1 (dále jen PÚR R 2008) pro p íslušné kraje a obce je zajišt ní územní ochrany vymezených koridor v PÚR v navazující územn plánovací dokumentaci, a to up esn ním koridor pro umíst ní zám ru nebo územní rezervu (viz §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., v platném zn ní) p i respektování požadavk vyplývajících z mezinárodních dohod a Na ízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních sm rech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sít TEN-T (R43 je sou ástí sít TEN-T viz. lánek (121) PÚR R 2008)). P íslušná ministerstva a jiné úst ední správní ú ady dlouhodob prov ovaly proveditelnost tohoto rozvojového zám ru silnice R43. V ÚAP JMK je uvedeno n kolik variantních ešení zám ru rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Jedna z t chto variant práv prochází územím obce Skali ka, což bylo v návrhu územního plánu Skali ka zohledn no práv územní rezervou. Po izovatel považuje vymezení koridoru územní rezervy se stanoveným ú elem pro rychlostní komunikaci R43 dle výše uvedeného za ú elné a tudíž omezení vlastnického práva vyplývajícího za zákonné.

45

ÚP Skali ka

Námitka . 8.: V od vodn ní Návrhu ÚP je nutné vypustit všechny odkazy na R43. Od vodn ní: Koridor R43 je zahrnut do PÚR 2008 v i. (121), kde je uvedeno:

Nicmén jak je doloženo výše, z uvedeného zahrnutí R43 do PÚR nic nevyplývá pro obec Skali ka. Ani zpracovatel ÚP Skali ka tedy nesmí p ekro it stavební zákon a dovozovat zvláštní libov le cokoliv, co nemá oporu v zákon . Na innost odpov dného projektanta dopadá ust. § 159 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., stavební zákona, který zpracovateli územn plánovací dokumentace jednozna n ukládá povinnost „dbát právních p edpis 11. Dodržování právních p edpis je i základním požadavkem, který je kladen na osoby autorizované podle zákona . 360/1992 Sb., autoriza ní zákon, kde v ust. § 12 odst. 3 je jednozna n požadováno, že „P i výkonu své innosti je autorizovaná osoba povinna dbát platných obecn závazných právních p edpis , jakož i p edpis vydaných p íslušnou Komorou". Profesní a etický ád KA opakuje tuto povinnost mimo jiné v ust. § 22, kde je uvedeno, že „Architekt se ídí platnými obecn závaznými právními p edpisy, jakož i vnit ními ády Komory a profesními p edpisy a standardy1. Autorizované osoby nemohou jednat bez plného respektování zákon , neb pokud by takto inily, pak by jejich autorizovaná díla vytvá ená na základ speciálního oprávn ní a sou asn na základ jejich osobní odpov dnosti dle § 159 stavebního zákona a dle autoriza ního zákona byla v rozporu s duchem i literou t chto zákonných ustanovení. Práv povinnost dodržovat zákony dává právo autorizované osob otisknout kulaté autoriza ní razítko a na základ tohoto úkonu vzniká povinnost státní správy a samosprávy respektovat takto ozna ené dílo, oprav uje státní správu projednávat je jako ve ejnou listinu a sou asn je zakázáno komukoliv autorizované dílo dopl ovat a m nit, toto smí u init op t jen autorizovaná osoba. Autorizovaná osoba musí odmítnout jakoukoliv instrukci od kohokoliv, tedy i od orgán státní správy a samosprávy, které by vedla k úkonu autorizované osoby, který by byl v rozporu s platnou legislativou. Tedy autorizovaná osoba nesmí p ijmout ani instrukci ve form Zadání územního plánu, pokud by toto Zadání bylo v rozporu s platnou legislativou. Totéž platí i pro zpracování konceptu územn plánovací dokumentace a zapracování pokyn pro dokon ení návrhu územn plánovací dokumentace. Dodržování zákon nelze chápat jako nep ípadné omezení práva architekta uplatnit svoje vzd lání a svoji kreativitu. Je však nepochybné, že p i vytvá ení autorizovaných dokument , které budou 46

ÚP Skali ka

beze zm ny p edkládány do ve ejného projednávání v procesech p eneseného výkonu státní správy a pro schvalování samosprávou ve form opat ení obecné povahy, nelze akceptovat, že by „kreativita" architekta jakkoliv p ekro ila limity dané zákony nebo nedodržela procesy dle zákon . Pokud jsou díla architekt rušena rozsudky soud , pak se jedná nepochybn o závažné skute nosti, které je nutné posuzovat i z hlediska základních ustanovení Profesního a etického ádu KA, a to mimo jiné ust. § 2, kde se požaduje: „Architekt všemožn p ispívá k ší ení dobrého jména architektury a architekt '1 a ust. § 3 odst. 1, kde se požaduje „Architekt odpovídá za odbornou úrove výkonu svého povolání, zejména za odbornou úrove dokument ozna ených jeho razítkem a podpisem". Rušení územních plán obcí pro opakované a známé pochybení není jen porušením dobrého jména dle citovaného § 2, ale i porušením odborné úrovn výkonu autorizované osoby, architekta, dle citovaného ust. § 3 odst. 1. Protiprávn vytvo ená díla jsou takto zdrojem velkého problému s dopadem do ve ejné sféry a zp sobují zastavení, n kdy i miliardových, investi ních projekt a nemožnost erpání Evropských dotací. Pokud tedy dochází k nedodržování právních p edpis , zde stavebního zákona, pak se jedná o závažné porušení ustanovení Profesního a etického ádu KA, a tedy na p edm tnou v c dopadá Disciplinární a smír í ád KA. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: V od vodn ní návrhu územního plánu Skali ka nebylo možné „vypustit odkazy na R43“ ani jiné ásti od vodn ní, jež od vod ují v návrhu ádn vymezené územní rezervy i zám ry, nebo tyto musí být odpovídajícím zp sobem v od vodn ní opat ení obecné povahy od vodn ny. Ve zbytku je podatelovo od vodn ní požadavku na „vypušt ní“ ásti od vodn ní zatíženo takovou mírou abstrakce, že není dob e možné dovodit spojitost mezi požadavkem podatele a jeho od vodn ním. Námitka . 9.: Text na str. 33 v Od vodn ní: „Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále „ZÚR JMK") byly vydány na 25. zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje konaném dne 22. 09. 2011 usnesením .1552/11/Z 25. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2012, který nabývá ú innosti dnem jeho vyhlášení, bylo opat ení obecné povahy - ZÚR JMK zrušeno." v od vodn ní návrhu ÚP je nutné doplnit. Je nutné se vypo ádat s tím, že za této situace v ÚP Skali ka nem že být navrhován nadmístní zám r R43, a to ani ve form územní rezervy. Od vodn ní: Tyto v ty jsou neúplným konstatováním. Schází podstatná ást informace, a to jaké jsou dopady na území Skali ka a jak lze tedy po izovat ÚP Skali ka. Podstatné je, že návrh ÚP se nyní týká celého území Skali ka. Pro celé toto ešené území se tímto po izuje nový ÚP. Nejedná se tedy o zm nu ÚP, kde každá následující zm na navazuje na schválený a platný ÚP a jej jen dopl uje. U schvalování zcela nového ÚP se vše schvaluje zcela nov , tj. nadmístní zám ry (s výjimkou t ch, které kraj v ZÚR ne eší) se p ebírají ze ZÚR a zp es ují se. V p ípad neexistence platných ZÚR není tedy nic, co by se mohlo ze ZÚR p ebírat. 47

ÚP Skali ka

Tedy návrh nového ÚP Skali ka musí jednozna n konstatovat, že se po izuje územní plán obce Skali ka, který nebude obsahovat nadmístní prvky, tedy ani nap . komunikaci R43. Pro zahrnutí R43 do nového ÚP Skali ka nelze uplatnit ani ust. § 43 odst. 1 in fine, které zní „Záležitosti nadmístního významu, které nejsou ešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být sou ástí územního plánu, pokud to krajský ú ad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z d vodu významných negativních vliv p esahujících hranice obce nevylou í." Zastupitelstvo JMK dne 28. 2. 2013 schválilo Zadání ZÚR (tzv. 3. pokus o ZÚR po p edchozích dvou fiascích) a zde je schváleno, že v ZÚR jsou ešeny i koridory dopravy, v etn koridoru R43. Tím si zastupitelstvo JMK vyhradilo, že záležitost nadmístního významu známá jako koridor R43 bude ešen v ZÚR, a tedy krajský ú ad nem že postupovat proti usnesení zastupitelstva kraje a vydat stanovisko povolující, aby koridor R43 byl ešen jinde než v ZÚR, tj. nap . v územním plánu Skali ka. Navíc je nepochybné, že R43 m že mít významné negativní vlivy mimo území Skali ka, tedy možnost existence t chto negativních vliv nelze vylou it na základ sou asného stavu projednání koridoru R43 (viz zrušení ZÚR, které nastalo i kv li pochybení v posouzení kumulativních a synergických vliv od páte í dopravní sít - v etn R43 -v SEA). Tedy SEA ke 2. pokusu o ZÚR JMK, která se stala jednou z p í in zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu, není dokumentem, který by mohl použit jakkoliv ve státní správ a samospráv k dokládání absence negativních vliv p esahujících hranice obce Skali ka. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Koridor pro možné budoucí vedení rychlostní silnice spojující Brno a Moravskou T ebovou ozna ené v Politice územního rozvoje ve zn ní aktualizace .1 (dále jen PÚR R 2008) jako R 43 je vymezen jako územní rezerva za ú elem ochrany území p ed zm nami, které by mohly stanovené využití podstatn ztížit i znemožnit v p ípad , že dalším prov ením bude potvrzena jejich pot ebnost a up esn ny p ípadné plošné nároky. Vymezení územních rezerv napl uje smysl a ú el stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvá et p edpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prov ovat a posuzovat pot ebu zm n v území. Vymezení územní rezervy pro dopravní infrastrukturu v územním plánu Skali ka je v tomto ohledu v souladu s platnou PÚR R 2008, v souladu s aktuálními územn analytickými podklady ORP Tišnov a územn analytickými podklady Jihomoravského kraje a rovn ž aprobováno stanoviskem Krajského ú adu Jihomoravského kraje dle § 51 stavebního zákona ve zn ní p ed ve zn ní p ed novelou platnou od 1. 1. 2013. Námitka . 10.: Je nutné vypustit text na str. 43, 49, 66 (v Od vodn ní) „Vzhledem ke zrušení ZÚR JMK není rozhodnuto o výb ru varianty koridoru pro kapacitní silnici R43, je proto nutné zajistit územní ochranu pro varianty do doby výsledného rozhodnutí o nich, které bude u in no v rámci po izování nových ZÚR JMK. To se týká i varianty, kterou je dot eno správní území obce Skali ka." Od vodn ní: Toto není žádným právoplatným od vodn ním zahrnutí koridoru R43. Je to pouze ukázka pochybení zpracovatele Návrhu ÚP, který bez opory v zákon a bez opory v nad azené územn plánovací dokumentaci p i použití nep ípustné libov le zakreslil do Návrhu ÚP územní rezervu, a tím protiprávn navrhl, aby bylo omezeno ústavní právo majitel nemovitostí na nerušené držení a užívání majetku. Nep ípustná libov le zpracovatele ÚP je jasn vid t i z toho, že odkazuje na „jednu z variant ešení kapacitní silnice R43". Nelze odkazovat na jednu z variant, územní rezerva pro nadmístní prvek m že byt stanovena pouze na základ právoplatn schválené územní rezervy na úrovni ZÚR JMK, 48

ÚP Skali ka

a i zde nem že projeden zám r být schvalováno více územních rezerv (pro více než jednu variantu). Neexistuje žádný právoplatný dokument, který by m l právní sílu, aby vedl k oprávn nému zahrnutí územní rezervy pro R43 do ÚP Skali ka. Takovým dokumentem není ani jakýkoliv dokument Ministerstva dopravy nebo SD. Je tedy nap ed nutné projednat ZÚR JMK a právoplatn je schválit. Pak teprve lze do ÚP obcí zahrnovat územní rezervy pro R43 nebo návrhové plochy pro R43. Je zásadní chybou, že k návrhu územnímu plánu neexistuje stanovisko Ministerstva dopravy. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Od vodn ní územní ochrany pro jednu z variant umíst ní rychlostní komunikace R43 do doby výsledného rozhodnutí konkrétní trasy této dopravní stavby v územním plánu Skali ka, jenž podatel v námitce žádal z opat ení obecné povahy „vypustit“, je ádným, v cným, jasným a srozumitelným od vodn ním zám ru vymezeného v textové ásti opat ení obecné povahy a jako takové jej nebylo možné z opat ení obecné povahy „vypustit“. Po izovatel dále upozor uje, že Ministerstvo dopravy jako dot ený orgán státní správy ve v cech dopravy pro oblast územního plánování pov ilo Centrum dopravního výzkumu se sídlem Líše ská 33a, 636 00 Brno, aby se vyjád ilo k projednání návrhu zadání územního plánu Skali ka, které tak u inilo dne 16.4.2010 pod .j. UP/1293/10. Dále, aby se vyjád ilo ke spole nému jednání. Z tohoto vyjád ení ze dne 5.5.2011 .j. UP/0981/11 vyplynul požadavek pln respektovat vyjád ení editelství silnic a dálnic R, odboru p ípravy staveb, Šumavská 33, 612 54 Brno ze dne 4.5.2011 pod .j. 001654/11300/2011, tedy zohledn ní sledované výhledové trasy R43 v návrhu územního plánu Skali ka. V rámci ve ejného projednání návrhu územního plánu Skali ka uplatnilo Ministerstvo dopravy stanovisko dne 14.11.2014 .j. 787/2014-910-UPR/2-Ma a následn dopln né stanovisko dne 18.3.2015 pod .j. 787/2014-910-UPR/3-Ma. Námitka . 11.: Na str. 32-33 (v Od vodn ní návrhu ÚP) je nutné jasn respektovat, co znamená R43 v PÚR. Od vodn ní: Vymezení koridoru R43 v PÚR nemá žádný dopad do ÚP Skali ka. Podrobné od vodn ní s citací stanoviska MMR pro R43 je výše. Nelze se proto omezit na text: Soulad s politikou územního rozvoje ešení ÚP Skali ka respektuje republikové priority územního plánování pro zajišt ní udržitelného rozvoje stanovené v „Politice územního rozvoje R 2008" schválené usnesením vlády eské republiky . 929 ze dne 20. ervence 2009 (dále jen „Politika"). Obec Skali ka je i s ostatními obcemi správního obvodu obce s rozší enou p sobností Tišnov (dále jen ORP Tišnov) sou ástí. Politikou" vymezené Rozvojové oblasti Brno, ozna ené jako OB3. Jedná se o velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických inností, které mají z velké ásti i mezinárodni význam: rozvojové podporujícím faktorem je dobrá dostupnost jak dálnicemi a rychlostními silnicemi, tak I. tranzitním železni ním koridorem. Krom spln ných obecných republikových priorit územního plánování pro zajišt ní udržitelného rozvoje území vyplývá pro obec Skali ka z Politiky ešení územní souvislosti koridoru R43, která je v územním plánu ešena formou územní rezervy. 49

ÚP Skali ka

Není zde doložen „soulad" R43 v ÚP Skali ka s PÚR, resp. nesoulad R43 v ÚP Skali ka s PÚR. Odkaz na „novou" PÚR ukazuje op t na neznalost zpracovatele. Žádná „nová" PÚR neexistuje. Jediný platný dokument PÚR je z roku 2009. Dokument stejného jména z doby p ed nabytím ú innosti stavebního zákona . 183/2006 Sb. není právoplatným dokumentem, neb nemá oporu ve stavebním zákon . Není nijak z ejmé, pro je odkazováno na ORP Tišnov v souvislosti s PÚR. Jedná se o nep ezkoumatelné tvrzení. Na ORP Tišnov m že být v této kapitole od vodn ní odkazováno pouze tehdy, když bude doloženo, co PÚR pro ORP Tišnov požaduje. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Vláda eské republiky svým usnesením ze dne 20. ervence 2009 . 929 o Politice územního rozvoje eské republiky 2008 zrušila usnesení vlády ze dne 17. kv tna 2006 . 561 o Politice územního rozvoje eské republiky a dále pak schválila Politiku územního rozvoje eské republiky 2008 (dále jen „PÚR R 2008“). Pojem „novᓠpouze poukazuje na tuto skute nost. Z Politiky územního rozvoje R 2008 ve zn ní aktualizace .1 (dále jen PÚR R 2008) vyplynul pro ministerstva a jiné úst ední správní ú ady úkol prov it proveditelnost tohoto rozvojového zám ru silnice R43. V ÚAP JMK je uvedeno n kolik variantních ešení zám ru rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Jedna z t chto variant práv prochází územím obce Skali ka. Vymezením územní rezervy v návrhu územního plánu Skali ka a následného stanovení jejího ú elu využití pro realizaci zám ru rychlostní komunikace R43 je v podstat pokynem pro následné prov ování možnosti tohoto využití a jeho podmínek. Až po takovém prov ení je možné územní rezervu zm nit na zastavitelný koridor ur ený pro realizaci stanoveného zám ru R43 i ji zcela vypustit. Námitka . 12.: Zpracovatel zcela pochybil, když akceptoval stanoviska JMK ve v ci R43 Od vodn ní: Vymezení koridoru R43 v PÚR dle písemného stanoviska MMR „nemá a nem že mít žádný p ímý dopad na konkrétní území." A protože podle MMR je i zám r R43 „vymezen takto obecn , nelze ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dot ený', pak nelze ani v procesu po izování ÚP Skali ka spekulovat o tom, kudy povede nebo nepovede R43. Zpracovatel ÚP Skali ka je povinen se držet jen právoplatných podklad a je povinen odmítnout všechna stanoviska, a to Krajského ú adu JMK, která nemají oporu v právu. Pokud stanovisko JMK protiprávn konstatuje, že územím prochází koridor R43 a odkazuje na PÚR nebo stanovisko JMK se nevyjád ilo k chybn zpracovanému návrhu ÚP Skali ka a p ipustilo vymezení územní rezervy pro R43, pak se jedná o zásadní pochybení JMK. To však nesnímá odpov dnost ze zpracovatele, kterým musí být samostatn jednající autorizovaná osoba, která musí ctít zákony. Po izovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní p ed NSS se MMR k dané problematice vyjad ovalo. Ve vyjád ení pro prvostup ový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, j. 10A 121/2012-114 prvostup ového soudu MMR uvedlo

50

ÚP Skali ka

„Vymezování ploch a koridor dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodn republikový význam nebo p esahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridor v územn plánovací dokumentaci. Jde o strategické zám ry, pro které se Politikou stanoví sm rnice pro další innost orgán územního plánování. Takové vymezení nemá a nem že mít žádný p ímý dopad na konkrétní území. Protože zám r je vymezen takto obecn , nelze ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dot eny." Toto jasné stanovisko MMR je p ímo p iléhavé pro p ípady koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR p ímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí", které budou R43 dot eny. Tedy nelze ani do ÚP Skali ka uvád t jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR n co konkrétn vyplývalo pro obec Skali ka. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Politika územního rozvoje R 2008 ve zn ní aktualizace .1 (dále jen “PÚR R 2008“) ur uje pro R43 pouze výchozí (koncové) body koridoru, nikoliv konkrétní trasování. Nicmén ú elem vymezení koridor dopravy v PÚR R 2008 je ochrana ploch pro umíst ní pozemní komunikace nap . R43, které mají významný vliv na rozvoj území R, dokonce svým významem p esahují území jednoho kraje a umožní propojení základní sít dopravních cest na území R. Úkolem územního plánování vyplývajícího z PÚR R 2008 pro p íslušné kraje a obce je zajišt ní územní ochrany vymezených koridor a ploch, p ípadn územní rezervou (viz §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., v platném zn ní). Koridory a plochy dopravní infrastruktury jsou v PÚR R 2008 znázorn ny graficky v „Schéma 5 – doprava silni ní“. Po izovatel se neztotož uje s názorem namítajícího, že vymezení územní rezervy pro jednu z možných tras R43 v územním plánu Skali ka je nezákonné, a to s ohledem na ustanovení §43 odst. 1 stavebního zákona. V Územn analytických podkladech Jihomoravského kraje (dále jen „ÚAP JMK“) je uvedeno n kolik variantních ešení rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Katastrální území obce Skali ka je dot eno jednou z variant vedení silnice R43. Zpracovatel vycházel z t chto ÚAP JMK, jelikož jsou neopomenutelným podkladem pro zpracování územního plánu. Územní rezerva slouží k prov ení a ochran území pro daný ú el. Výsledkem prov ení mimo jiné m že být i vypušt ní územní rezervy. Dokud není prov ování dokon eno (není známá výsledná varianta), je nezbytné územní rezervu v územn plánovací dokumentaci zachovat. Po izovatel upozor uje, že d vodem zrušení Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (viz. Rozsudek Nejvyššího správního soudu, 1 Ao 7/2001 – 526 ze dne 21. 6. 2012) bylo nedostate né posouzení synergických a kumulativních jev , nikoliv obsažené komplexní dopravní ešení.

Námitka . 13.: Požaduje se respektovat existující podklady, a to s respektováním mandátu zpracovatele ÚP obce. Požaduje se do návrhu ÚP doplnit text, že z nadmístní prvky posuzované v existujících podkladech nejsou zaneseny do ÚP Skali ka, a to ani ve form územních rezerv, pouze na základ územn plánovacích podklad (v etn ÚAP), ale pouze na základ ZÚR JMK. 51

ÚP Skali ka

Od vodn ní: Zpracovatel ÚP nesmí p ekra ovat sv j mandát a ešit nadmístní prvky, které se eší v p ipravovaných ZÚR JMK, a to ada z nich ve variantách. Zpracovatel ÚP nesmí p edjímat jakékoliv ešení nadmístních prvk , a to ani v situaci, kdyby se dostal do politického tlaku nebo kdyby ú edníci krajského ú adu vyslovovali preference pro ur itou variantu. Zpracovatel ÚP je autorizovaná osoba, která musí ctít platné zákony, tedy i musí pln ctít stavební zákon a autoriza ní zákon. Postup v rozporu se zákonem je porušením i Profesního a etického ádu eské komory architekt ( KA) a jeho porušení spadá i pod dikci Disciplinárního a smír ího adu KA, a to i s možným dopadem ízení p ed stavovským soudem a odebrání autorizace. Zpracovatel ÚP Skali ka tedy nesmí zahrnout do ÚP Skali ka koridor R43, a to ani ve form územní rezervy. Lze dodat, že územní rezerva pro nadmístní prvek musí být schválena v nad azené územn plánovací dokumentaci, tj. ZÚR, aby mohla být p enášena do ÚP obcí. V ÚP obcí lze schvalovat územní rezervy pouze pro místní prvky. Sou asn však zpracovatel musí znát existující autorizované studie a projekty, s kterými pracuje i kraj p i po izování ZÚR. Specificky poukazujeme na studie týkající R43 a dopravní infrastruktury JMK. Všechny tyto studie má k dispozici nad ízený orgán územního plánování, který je povinen je zpracovatel m ÚP obcí poskytnout. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Úkolem územního plánování vyplývajícího z Politiky územního rozvoje R 2008 (dále jen “PÚR R 2008“) pro obce je zajišt ní územní ochrany vymezených koridor a ploch, p ípadn územní rezervou (kapitola 5 Koridory a plochy dopravní infrastruktury l. 80). Koridor R43 je v PÚR R 2008 jasn zakotven (viz. Schéma 5 – doprava silni ní). Politika územního rozvoje (dále jen „PÚR“) je ze zákona závazná (§31 odst. 4 stavebního zákona) pro všechnu územn plánovací innost, v etn rozhodování v území (§2 odst.1písm. a) stavebního zákona)). P íslušná ministerstva a jiné úst ední správní ú ady zodpovídají za prov ení proveditelnosti zám ru R 43 v rámci koridoru, který je v PÚR R 2008 vymezen. Ve stavebním zákon . 183/2006 Sb. se rozumí koridorem plocha vymezená pro umíst ní vedení dopravní infrastruktury (§2 odst. 1 i). Jihomoravský kraj v sou asné dob sleduje n kolik variantních ešení rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Katastrální území obce Skali ka je dot eno jednou z variant vedení silnice R43 v rámci koridoru vymezeného v PÚR R 2008. Zajišt ní územní ochrany formou územní rezervy bylo jasným úkolem vyplývajícím z lánku 80 b) PÚR R 2008. Z výše uvedeného po izovatel neshledal námitku .13 za opodstatn nou. Námitka . 14.: Po izování ÚP obce se smí provád t pouze na základ existující a platné nad azené územn plánovací dokumentace a ne na základ zám r kohokoliv, na základ rozpracované (a tedy právn neú inné) nad azené územn plánovací dokumentace i na základ PÚR bez ZÚR nebo pouze na základ ÚAP i jiných podklad . Zadání ÚP a Návrh ÚP musí být v souladu. Návrh Zadání ÚP musí být v okamžiku schvalování Zadaní v souladu s právn ú innou nad azenou územn plánovací dokumentací. Stejn tomu musí být p i projednávání návrhu ÚP. V absenci ZÚR nelze p edjímat nadmístní prvky a nelze ani do Zadání ÚP ani do návrhu ÚP zahrnovat koridor i rezervu koridoru R43. Od vodn ní: Z ady ustanovení stavebního zákona jednozna n vyplývá, že mezi jednotlivými nástroji územního plánování, resp. stupni (druhy) územn plánovací dokumentace, platí princip hierarchie, podle n jž m že být obsahem ur itého nástroje územního plánování (typu ÚPD) pouze to, co je v 52

ÚP Skali ka

souladu s nad azeným nástrojem územního plánování, resp. s nad azenou ÚPD. Konkrétn lze odkázat na § 31 odst. 4, § 36 odst. 5 a § 51 odst. 2 stavebního zákona v platném zn ní. Územní plán obce tedy musí být vždy v souladu s politikou územního rozvoje a územn plánovací dokumentací vydanou krajem. Každý nástroj územního plánování (stupe ÚPD) má p itom zákonem jasn vymezený p ípustný obsah (viz nap íklad § 32 odst. 1 d), § 36 odst. 1, § 43 odst. 1 a § 61 odst. 1 stavebního zákona, podrobn ji pak p ílohy . 4, 7 a 11 vyhlášky . 500/2006 Sb. v platném zn ní). Z tohoto d vodu není možné mimo jiné zám ry obecn vymezené v PÚR p ímo p ebírat do územních plán obcí, bez toho aby byly nejprve vymezeny v ÚPD vydané krajem (tedy dle platné úpravy v ZÚR). Platí-li výše uvedené zásady pro vydanou (platnou) územn plánovací dokumentaci, je samoz ejmé, že platí i pro veškeré díl í dokumenty, vznikající p i postupu po izování každého z typ UPD. Na základ argumentu "a maiori ad minus", jakož i z obecných zásad právního státu ( l. 1 odst. 1 Ústavy) a zákonnosti veškeré innosti ve ejné správy ( l. 2 odst. 3 Ústavy, l. 2 odst. 2 Listiny, pro oblast ve ejné správy obecn § 2 odst. 1 ve spojení s § 177 odst. 1 správního ádu) nepochybn platí, že musí-li n jaký správní akt - výstup ur ité innosti orgán ve ejné moci (nap íklad územní plán obce) spl ovat ur ité zákonem stanovené požadavky (nap íklad soulad s nad azenou územn plánovací dokumentací), pak tytéž požadavky musí spl ovat i veškeré díl í akty (výstupy), postupn vydávané v procesu po izování takovéhoto aktu. V p ípad územního plánu obce v této souvislosti stavební zákon výslovn stanoví, že v souladu s nad azenou územn plánovací dokumentací musí být návrh územního plánu (§ 51 odst. 2 písm. b) stavebního zákona). Jestliže pak v § 50 odst. 1 stavební zákon stanoví, že návrh územního plánu je po izován na základ schváleného zadání územního plánu, pak i z této formulace v kontextu výše uvedeného zcela jednozna n vyplývá, že i zadání územního plánu musí být v souladu i v dob schvalování Zadání ÚP s nad azenou územn plánovací dokumentací. Pokud došlo k zma ení ZÚR JMK, pak došlo i k zma ení všech proces , které se na zrušené ZÚR odvolávaly. P i absenci právn ú inných ZÚR to tedy znamená (viz i od vodn ní k výše uvedeným bod m), že v Návrhu ÚP obce Skali ka nem že být vymezen ani nadmístní zám r R43 ani územní rezerva pro tento zám r. Nelze tedy rezervu pro R43 od vod ovat tak, jak to u inil zpracovatel ÚP Skali ka na str. 65 Od vodn ní, kde uvedl:

53

ÚP Skali ka

Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: K námitce podatele je pot ebné uvést, že nemá oporu v platné a ú inné právní úprav . Rigidita jednotlivých stup územn plánovací dokumentace byla zákonodárcem p ekonána novelou stavebního zákona provedenou zákonem . 350/2012 Sb., s ú inností ode dne 1. 1. 2013. Stávající zn ní stavebního zákona umož uje za azení zám ru nadmístního významu do územního plánu, aniž by tento zám r byl obsažen v zásadách územního rozvoje, natož v p ípad , že zásady územního rozvoje platné nejsou. Stavební zákon dále v § 44 explicitn umož uje po ízení územního plánu z vlastního podn tu (zastupitelstva obce), na návrh orgánu ve ejné správy, na návrh ob ana obce, na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavb na území obce a na návrh oprávn ného investora. Návrh územního plánu p edložený po izovatelem zastupitelstvu odpovídá zadání schválenému zastupitelstvem, je v souladu se stavebním zákonem, Politikou územního rozvoje a stanovisky dot ených orgán státní správy. Zpracovatel se p i tvorb návrhu držel všech stanovisek dot ených orgán , jež mu byly po izovatelem p edloženy, podklad , jež mu byly nap . ve form územn analytických podklad p edány, jakož i informací, jenž v rámci pr zkum a rozbor opat il. Námitka . 15.: Nebylo ádn provedeno posouzení SEA ani posouzení, zda toto posuzování má i nemá být provedeno. Od vodn ní: Krajský ú ad vydal koordinované stanovisko ve smyslu § 4 odst. 6 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon), ve zn ní pozd jších p edpis k Návrhu zadání územního plánu Skali ka pod j. JMK 35893/2010 ze dne 6.4.2010. V tomto stanovisku 54

ÚP Skali ka

krajský ú ad neuplatnil požadavek na SEA, nicmén koridor R43.

tvrdil, že územím obce Skali ka prochází

Zd vodn ní odkazující na plnohodnotné provedení SEA pro ZÚR je z dnešního hlediska zásadním zp sobem chybné. NSS zrušil rozsudkem tzv. 2. ZÚR JMK rozsudkem z ervna 2012. Jedním z klí ových d vod pro zrušení ZÚR bylo chybné posouzení SEA (neposouzení kumulativních a synergetických vliv pro dopravní infrastrukturu) a protiprávní zásah politických orgán do územního plánování, a to specificky pro úsek R43. Lze citovat z rozsudku NSS, nicmén pro stru nost a srozumitelnost jist posta í citovat z tiskového vyjád ení NSS vydaného po rozsudku a zve ejn ného na WEBU NSS: „Po d kladném zvážení argumentace navrhovatel i Jihomoravského kraje a po zhodnocení všech provedených d kaz a obsahu soudního spisu dosp l soud k záv ru, že návrh je d vodný, a proto zrušil celé Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Jedním z nezbytných podklad pro vydání zásad územního rozvoje je posouzení jejich vliv na životní prost edí, v etn ve ejného zdraví (tzv. posouzení SEA) a na území za azená do soustavy NÁTURA 2000 (tzv. naturové hodnocení). V rámci tohoto procesu je nutno posoudit i synergické a kumulativní vlivy zám r obsažených v zásadách územního rozvoje. To znamená, že je t eba hodnotit vlivy nejen jednotlivých, izolovan nahlížených zám r , ale také souhrnný vliv vyvolaný vzájemným spolup sobením n kolika zám r vyskytujících se v území v blízké vzdálenosti. Jelikož zásady územního rozvoje jsou nejvyšším stupn m územn plánovací dokumentace, mají strategický charakter a jejich obsahem je závazné stanovení dopravních koridor v ešeném území, je t eba klást velký d raz na posouzení kumulativních a synergických vliv práv v této fázi územního plánování, protože pouze na této úrovni lze zvažovat r zné varianty jednotlivých koridor . Vyhodnocení kumulativních a synergických vliv plní významnou preventivní funkci ve vztahu k zamezení vzniku nep íznivých dopad na území a zanedbání této funkce na úrovni zásad územního rozvoje nem že být uspokojiv nahrazeno následnými kompenza ními i nápravnými opat eními. Nejvyšší správní soud zjistil, že v posouzení SEA i v naturovém hodnocení jsou kumulativní a synergické vlivy zám r (dopravních koridor ) pouze pojmenovány, ale nebylo provedeno hodnocení jejich významnosti a p edevším pak existence kumulativních a synergických vliv nebyla zohledn na p i výb ru variant jednotlivých dopravních koridor . Význam posouzení kumulativních a synergických vliv na životní prost edí lze nejlépe demonstrovat na p íkladu oblasti Troubsko -Ostopovice - Brno-Bosonohy, v níž se sbíhají t i dopravní koridory: koridor rychlostní silnice R43, koridor zahrnující rozší ení dálnice 01 na šestipruhové uspo ádání a koridor tzv. jihozápadní tangenty. Každý z t chto t í dopravních koridor byl navržen v n kolika variantách, a nabízelo se tak n kolik variant kumulace dopravních koridor (nap . vyúst ní rychlostní silnice R43 u Ostrova ic, nikoliv u Bosonoh, nebo upušt ní od zám ru jihozápadní tangenty i od zám ru zkapacitn ní dálnice D1). P i výb ru variant t chto dopravních koridor ovšem Krajský ú ad Jihomoravského kraje nezohlednil, jaké kumulativní a synergické vlivy na životní prost edí vyvolá výb r té které varianty. Soud dosp l k záv ru, že nebylo provedeno posouzení kumulativních a synergických vliv v dostate ném rozsahu, a proto je t eba považovat posouzení SEA za neúplné. Odstran ní výše uvedeného nedostatku posouzení SEA m l zajistit krajský ú ad, který si posouzení objednal, a dále na n j m lo upozornit Ministerstvo životního prost edí. Ministerstvo však i p es tento zásadní nedostatek vydalo kladné stanovisko k návrhu zásad územního rozvoje. Soud proto konstatoval, že stanovisko Ministerstva životního prost edí a i samotné zásady územního rozvoje vychází z nedostate n zjišt ného skutkového stavu. Tato zásadní procesní vada se vztahuje k zásadám územního rozvoje jako celku, protože systém páte ních dopravních komunikací nelze odtrhnout od ostatního obsahu zásad (rozvojových oblastí, rozvojových os, specifických oblastí atd.). Soud proto zrušil celé Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Nezákonný byl dle soudu i postup p i výb ru varianty dopravního koridoru rychlostní silnice R43 v úseku Ku im - erná Hora. V 55

ÚP Skali ka

rámci posouzení vliv zásad územního rozvoje na udržitelný rozvoj území byla v uvedeném úseku dopravního koridoru silnice R43 nejlépe hodnocena varianta „Malhostovická" a „Optimalizovaná MŽP". Varianta „Malhostovická" pak byla spole n s variantou „N meckou" hodnocena p ízniv ji než ostatní z hlediska dopravn inženýrských kritérií a p edpokládaných vliv na obyvatelstvo, ve ejné zdraví a ostatní složky životního prost edí. Jako nejvýhodn jší se tedy jevila varianta „Malhostovická", nicmén krajský ú ad na základ doporu ení zastupitelstva zvolil sledování koridoru ve variant „N mecké". Výb r variant koridor nelze dle názoru soudu opírat o rozhodnutí politického t lesa (zastupitelstva kraje). Stavební zákon p edpokládá, že výb r variant se provádí výlu n na základ odborných kritérií." (zvýrazn ní dopln no). Není tedy ani ur en koridor R43, ale nemohlo být provád no jeho posuzování v ÚP Skali ka. Posouzení SEA tedy absentuje a nelze v ízení o návrhu ÚP Skali ka pokra ovat. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Koridor se stanoveným využitím pro rychlostní silnici R43, jehož pot ebu a plošné nároky je nutno prov it, je v územním plánu Skali ka ur en jako územní rezerva. Stanovené využití územní rezervy se z hlediska vliv na životní prost edí neposuzuje (viz. §36 stavebního zákona), proto se považuje tato námitka za ned vodnou. Námitka . 16.: Zakreslení rezervy je i procesn chybné. Od vodn ní: Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí: § 43 odst. 1 S Z a p íloha . 7, ást / . , odst. 2 , písm. a) vyhlášky územní rezervy se vymezují, jen je-li to ú elné územní rezerva je chápána jako samostatný jev, p ekryvný vzhledem k plochám s rozdílným zp sobem využití; grafické vyzna ení územní rezervy proto nesmí zakrýt druh plochy s rozdílným zp sobem využití vymezený v návrhu Tento zp sob zakreslení souladu není sou ástí projednávaného Návrhu ÚP. Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Vymezení územní rezervy pro rychlostní komunikaci R43, tak jak bylo v návrhu územním plánu Skali ka provedeno, odpovídá smyslu a ú elu vymezování územních rezerv, nebo umož uje prov ení varianty ešení trasování rychlostní komunikace R43. V návrhu je tato územní rezerva chápána jako samostatný jev, který je p ekryvný vzhledem k plochám s rozdílným zp sobem využití. Z výše uvedeného po izovatel považuje námitku jako ned vodnou.

56

ÚP Skali ka

Námitka . 17.: Chybn doložený soulad s PÚR a ZÚR. Od vodn ní: Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí:

Tento zp sob doložení souladu není sou ástí projednávaného Návrhu ÚP. Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Souladu územního plánu Skali ka s Politikou územního rozvoje bylo dosaženo a v od vodn ní územního plánu Skali ka je tato skute nost dostate n jasn prokázána. Podaná námitka tuto skute nost nerozporuje, pouze ned vodn požaduje v tomto sm ru doplnit od vodn ní územního plánu Skali ka. Nedošlo tedy ke zma ení projednávání. Námitka . 18.: Chybn provedené od vodn ní. Od vodn ní: Jak je výše doloženo došlo v ad pochybením.

p ípad

k nesprávnému od vodn ní. To je základním

Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí:

Projednávání je tedy zma eno. 57

ÚP Skali ka

Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Od vodn ní územního plánu Skali ka bylo provedeno v souladu s platnou a ú innou právní úpravou, v tomto sm ru lze uvést, že je jasné, srozumitelné a p esv d ivé. Námitka . 19.: Po zrušení ZÚR JMK soudem a po zrušení R43 soudem bylo nutné nov schválit Zadání ÚP. Od vodn ní: Zadání bylo schvalováno za doložen protiprávní situace, kdy Krajský ú ad JMK a ú ad územního plánování M stského ú adu Tišnov chybn tvrdili ob an m a uvád li je v omyl ve v ci koridoru R43. Pro doložení rozporu, ke kterému došlo p i po izování ÚP Skali ka a jeho zm n lze uvést: Koridor (viz definice v § 2 odst. 1 písm. i stavebního zákona) komunikace R43 je nadmístním prvkem ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) cit. zákona, který musí být schválen nad azené územn plánovací dokumentaci, tedy do konce roku 2006 v ÚP velkého územního celku (VÚC) a od roku 2007 v Zásadách územního rozvoje. ÚP Skali ka byl schválen, tj. v dob platnosti ÚP VÚC Brn nské sídelní regionální aglomerace (BSRA), který zahrnoval i obec Skali ka. Jak bylo opakovan uvedeno v rozsudcích Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen koridor v ÚP m sta Brna (rozsudek ze dne 27. 5. 2010, .j. 9 Ao 1/2010 - 84), v ÚP Drásova (rozsudek ze dne 20.4.2011, .j. 6 Ao 1/2011 - 74) a ÚP Malhostovic (rozsudek ze dne 10.5.2011, .j. 2 A o 2/2011 - 159), nebylo možné zahrnout koridor pro R43 do ÚP Skali ka na základ ÚP VÚC BSRA, protože zde koridor R43 nebyl závazn schválen a bez závazného schválení R43 jako nadmístního prvku, R43 nesm la být schválena v ÚP obcí. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistoval v dob schvalování ÚP Skali ka. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistuje ani nyní, a to i proto, že krajský územní plán (Zásady územního rozvoje JMK) zrušil v ervnu 2012 rozsudkem Nejvyšší správní soud. Zásady územního rozvoje mají zp es ovat koridory z PÚR. Protože ZÚR neexistují, neexistuje ani „up esn ný koridor rychlostní silnice R43" Zadání ÚP Skali ka takto zcela nesprávn obsahovalo text:

Po uvedených rozsudcích NSS je zjevné, že Zadání ÚP Skali ka bylo zatíženo protiprávními prvky, zejména ve v ci R43. Rozsudky NSS jsou bez dalšího závazné pro státní správu. Státní správa k dnešnímu dni si je pln v doma svých pochybení ve v ci R43. Nelze toto ale zakamuflovat tak, že po izovatel, zpracovatel a dot ené orgány státní správy budou bez zapojení ob an a obce „konzultovat" a dojde k po izování Návrhu ÚP, který je podstatn odlišný od Zadání. Podmínka souladu Návrhu Zadání a Návrhu je principem pro po izování územn plánovací dokumentace.

58

ÚP Skali ka

Nebylo tedy možné ignorovat podstatnou zm nu vzniklou rozsudky NSS a nebylo možné „tiše" nahradit návrhovou plochu pro koridor R43 územní rezervou pro R43. Protože se jedná se nepochybn o podstatnou zm nu, bylo nutné Zadání znova projednat. Nové projednání zadání nenastalo. Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Zjišt ní, že jsou zrušeny ZÚR JMK neznamená, že se v územních plánech nebudou ešit nadmístní prvky. Jejich ignorace by naopak v budoucnu vedla k tomu, že by dané území bylo ne ešitelné. Nadmístní prvky vyplývají z PÚR, ÚAP a § 43 odst. 1 SZ. Z žádného § SZ nevyplývá, že po zrušení ZÚR se má znovu schválit zadání, proto nelze po izovatel považuje námitku za ned vodnou. Námitka . 20.: Porušení zákona po izovatelem a uvád ní Zastupitelstva obce v omyl. Od vodn ní: Po izovatel, tj. M stský ú ad Tišnov, nese odpov dnost za dodržování zákona p i po izování a projednávání Zadání i Návrhu ÚP. Jak je doloženo výše v ad p ípad došlo k právním pochybením a ve ejn projednávaný návrh nem l být do ve ejného projednávání ani p edložen. Ú ad územního plánování m l vyhodnotit, že k této situaci došlo a m l zjednat nápravu. Jedna z možností je, že m l Zastupitelstvu obce Skali ka p edložit návrh na zamítnutí chybn vypracované územn plánovací dokumentace.

Toto se doposud nestalo, ale stát se má. Pokud se to nestane, hrozí, že dojde k uvedení Zastupitelstva obce Skali ka v omyl a hrozí vznik škody velkého rozsahu se všemi právními d sledky. Zastupitelstvo obce totiž nedisponuje odbornými znalostmi profesionála na územní plánování. P esto zákon na zastupitele (a dnes již podle ustálené judikatury na jednotlivé zastupitele) klade povinnost prov it níže popsaný soulad.

59

ÚP Skali ka

Zastupitelé jsou tedy právn odpov dni za zvednutí ruky pro územní plán, a to se všemi d sledky. Zastupitelé podle zákona mají následující možnosti

Vzhledem k nesprávnému zahrnutí rezervy pro R43 do ÚP Skali ka je tedy správným postupem bu nový ÚP zamítnout, nebo, což je z ejm pragmati t jší vrátit návrh ÚP k úprav , tj. Úplnému vypušt ní rezervy pro R43 i všech odkaz na R43 ve výrokové ásti i v Od vodn ní (textové I grafické ásti). Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Po izovatel neshledal obsah požadavku na zamítnutí za d vodný, nebo nedošel v pr b hu ízení k záv ru, že je návrh územního plánu v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými v § 53 v odstavci 4 stavebního zákona, jelikož územní rezervy pro záležitosti týkající se rozvoje státu lze v územním plánu dle platné a ú inné právní úpravy vymezit, viz § 36 odst. 1 stavebního zákona. Po izovatel tedy svým konáním neuvedl v omyl Zastupitelstvo obce Skali ka, když po izoval návrh územního plánu obsahujícího vymezení územních rezerv pro dopravní infrastrukturu nadmístního významu. 4)

Podání ze dne 24.11.2014 pod .j. MUTI 26518/2014 na M Ú Tišnov

Jméno a p íjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby: Lobpreis Old ich a Vlachová Alena Adresa/ Sídlo: .p. 64, 66603 Skali ka Dot ená nemovitost a parcelní íslo pozemku: parc. . 906/8 a 906/15 v k. ú. Skali ka u Tišnova zapsané na listu vlastnictví 550 pro katastrální území a obec Skali ka u Katastrálního ú adu pro Jihomoravský kraj. 60

ÚP Skali ka

Námitka .1: Z Návrhu ÚP (výrokové ásti OOP) je nutné odstranit texty:

61

ÚP Skali ka

62

ÚP Skali ka

63

ÚP Skali ka

Od vodn ní: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Skali ka žádné konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena p es žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno-Svitavy / Moravská T ebová1'. Není ani rozhodnuto, zda R43 má vést na Svitavy nebo na Moravskou T ebovou. Stejn tak není rozhodnuto o vymezení koridoru R43 pro úsek z Boskovická do oblasti Ku imi. Po izovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní p ed NSS se MMR k dané problematice vyjad ovalo. Ve vyjád ení pro prvostup ový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, j. 10A 121/2012-114 prvostup ového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridor dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodn republikový význam nebo p esahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridor v územn plánovací dokumentaci. Jde o strategické zám ry, pro které se Politikou stanoví sm rnice pro další innost orgán územního plánování. Takové vymezení nemá a nem že mít žádný p ímý dopad na konkrétní území. Protože zám r je vymezen takto obecn , nelze ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dot eny." Toto jasné stanovisko MMR je p ímo p iléhavé pro p ípad koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR p ímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí', které budou R43 dot eny. Tedy nelze ani do ÚP Skali ka uvád t jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR n co konkrétn vyplývalo pro obec Skali ka. Vymezení rezervy pro R43 nespl uje zákonné požadavky. Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí:

Tyto podmínky nebyly dodrženy. Komunikace R43 je na základ schváleného zadání ZÚR ešena v procesu po izování ZÚR. Územní plán obce tedy nem že p edjímat ešení, které bude p ijato v ZÚR. Podmínka ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona se tedy nem že uplatnit, neb p edm tný nadmístní prvek je ešen v ZÚR, a to v sou asné dob . Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Podatel požaduje vypustit z textové ásti návrhu územního plánu Skali ka všechny odkazy na vymezení územní rezervy pro jednu z možných tras rychlostní komunikace R43, jelikož PÚR R 2008 ur uje pro R43 pouze výchozí (koncové) body koridoru, nikoliv konkrétní trasování. Nicmén ú elem vymezení koridor dopravy v PÚR R 2008 ve zn ní aktualizace . 1 (dále jen PÚR R 2008) je vytvo ení územních podmínek pro budoucí umíst ní ve ejných zám r (nap . R43), které mají vliv na rozvoj území eské republiky. Úkolem územního plánování vyplývajícího z PÚR R 64

ÚP Skali ka

2008 (80) pro p íslušné kraje a obce je zajistit územní ochranu vymezených koridor a ploch, p ípadn v navazující územn plánovací dokumentaci up esn ním koridor a ploch pro umíst ní zám ru nebo územní rezervou (viz §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., v platném zn ní) Jedna z prov ovaných variant pro rychlostní komunikaci R43 je vymezena v návrhu územním plánu Skali ka jako územní rezerva za ú elem ochrany území p ed zm nami, které by mohly stanovené využití podstatn ztížit i znemožnit v p ípad , že dalším prov ením bude potvrzena jejich pot ebnost a up esn ny p ípadné plošné nároky. Vymezení územních rezerv napl uje smysl a ú el stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvá et p edpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prov ovat a posuzovat pot ebu zm n v území. K mí e omezení vlastník nemovitostí v koridorech vymezených územních rezerv lze uvést, že se jedná hlavn o do asné omezení a také pom rn málo významné povahy, nebo stavební zákon v území dot eném územní rezervou zapovídá pouze realizaci zám r , tedy zm n stávajícího využití, jež významn ztíží i znemožní realizaci prov ovaného zám ru, pro n jž se územní rezerva vymezuje. Omezení vlastnictví je tedy propor ní s ohledem na možné následky v p ípad jeho neprovedení, tedy neomezení vlastník ve zm nách využití dot ených pozemk . Námitka .2: Z Návrhu ÚP i jeho od vodn ní je nutné odstranit text k územní rezerv pro R43. Od vodn ní: Do ÚP Skali ka nelze také navrhovat ani zapracování územních rezerv pro nadmístní zám ry. Nadmístní zám ry i rezervy pro nadmístní zám ry musí být nejprve projednány a platn schváleny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) JMK a teprve pak mohou být zahrnuty do návazné územn plánovací dokumentace, tj. ÚP obcí. Je t eba zd raznit, že ustanovení územní rezervy je totiž omezením vlastnického práva k nemovitostem, a to je zásah do garantovaného ústavního práva ob an . Takovýto zásah se smí dít pouze na základ zákona. P i absenci právoplatného schválení p edm tných koridor v ZÚR JMK absentuje právní podklad, na základ kterého by mohlo být zvažováno omezování ústavního práva na nerušené vlastnictví. Zpracovatel ÚP obce není nadán ze zákona oprávn ním navrhovat vymezování takovýchto územních rezerv bez zákonného podkladu. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Vymezením územní rezervy v návrhu územního plánu Skali ka a následného stanovení jejího ú elu využití pro realizaci zám ru rychlostní komunikace R43 je v podstat pokynem pro následné prov ování možnosti tohoto využití a jeho podmínek. Až po takovém prov ení je možné územní rezervu zam nit na zastavitelný koridor ur ený pro realizaci stanoveného zám ru R43 i ji zcela vypustit. Možnost zapracovat územní rezervu pro p ípadnou realizaci rychlostní komunikaci R43 do zadání územního plánu Skali ka vychází z § 47 odst. 1 stavebního zákona, nebo zpracování návrhu zadání územního plánu se zajistí mimo jiné na základ územn analytických podklad Jihomoravského kraje (dále jen ÚAP JMK). Z Politiky územního rozvoje R 2008 vyplynul pro ministerstva a jiné úst ední správní ú ady úkol prov it proveditelnost tohoto rozvojového zám ru silnice R43. V ÚAP JMK je uvedeno n kolik variantních ešení zám ru rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Jedna z t chto variant práv prochází územím obce Skali ka. Po izovatel považuje vymezení koridoru územní rezervy se stanoveným ú elem pro rychlostní komunikaci R43 dle výše uvedeného za ú elné a tudíž omezení vlastnického práva vyplývajícího za zákonné.

65

ÚP Skali ka

Námitka . 3: Je nutné vypustit text na str. 43, 49, 66 (v Od vodn ní) „Vzhledem ke zrušení ZÚR JMK není rozhodnuto o výb ru varianty koridoru pro kapacitní silnici R43, je proto nutné zajistit územní ochranu pro varianty do doby výsledného rozhodnutí o nich, které bude u in no v rámci po izování nových ZÚR JMK. To se týká i varianty, kterou je dot eno správní území obce Skali ka." Od vodn ní: Toto není žádným právoplatným od vodn ním zahrnutí koridoru R43. Je to pouze ukázka pochybení zpracovatele Návrhu ÚP, který bez opory v zákon a bez opory v nad azené územn plánovací dokumentaci p i použití nep ípustné libov le zakreslil do Návrhu ÚP územní rezervu, a tím protiprávn navrhl, aby bylo omezeno ústavní právo majitel nemovitostí na nerušené držení a užívání majetku. Nep ípustná libov le zpracovatele ÚP je jasn vid t i z toho, že odkazuje na „jednu z variant ešení kapacitní silnice R43". Nelze odkazovat na jednu z variant, územní rezerva pro nadmístní prvek m že byt stanovena pouze na základ právoplatn schválené územní rezervy na úrovni ZÚR JMK, a i zde nem že projeden zám r být schvalováno více územních rezerv (pro více než jednu variantu). Neexistuje žádný právoplatný dokument, který by m l právní sílu, aby vedl k oprávn nému zahrnutí územní rezervy pro R43 do ÚP Skali ka. Takovým dokumentem není ani jakýkoliv dokument Ministerstva dopravy nebo SD. Je tedy nap ed nutné projednat ZÚR JMK a právoplatn je schválit. Pak teprve lze do ÚP obcí zahrnovat územní rezervy pro R43 nebo návrhové plochy pro R43. Je zásadní chybou, že k návrhu územnímu plánu neexistuje stanovisko Ministerstva dopravy. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Od vodn ní územní ochrany pro jednu z variant umíst ní rychlostní komunikace R43 do doby výsledného rozhodnutí konkrétní trasy této dopravní stavby v územním plánu Skali ka, jenž podatel v námitce žádal z opat ení obecné povahy „vypustit“, je ádným, v cným, jasným a srozumitelným od vodn ním zám ru vymezeného v textové ásti opat ení obecné povahy a jako takové jej nebylo možné z opat ení obecné povahy „vypustit“. Po izovatel dále upozor uje, že Ministerstvo dopravy jako dot ený orgán státní správy ve v cech dopravy pro oblast územního plánování pov ilo Centrum dopravního výzkumu se sídlem Líše ská 33a, 636 00 Brno, aby se vyjád ilo k projednání návrhu zadání územního plánu Skali ka, které tak u inilo dne 16.4.2010 pod .j. UP/1293/10. Dále, aby se vyjád ilo ke spole nému jednání. Z tohoto vyjád ení ze dne 5.5.2011 .j. UP/0981/11 vyplynul požadavek pln respektovat vyjád ení editelství silnic a dálnic R, odboru p ípravy staveb, Šumavská 33, 612 54 Brno ze dne 4.5.2011 pod .j. 001654/11300/2011, tedy zohledn ní sledované výhledové trasy R43 v návrhu územního plánu Skali ka. V rámci ve ejného projednání návrhu územního plánu Skali ka uplatnilo Ministerstvo dopravy stanovisko dne 14.11.2014 .j. 787/2014-910-UPR/2-Ma a následn dopln né stanovisko dne 18.3.2015 pod .j. 787/2014-910-UPR/3-Ma.

66

ÚP Skali ka

Námitka . 4: Po zrušení ZÚR JMK soudem a po zrušení R43 soudem bylo nutné nov schválit Zadání ÚP. Od vodn ní: Zadání bylo schvalováno za doložen protiprávní situace, kdy Krajský ú ad JMK a ú ad územního plánování M stského ú adu Tišnov chybn tvrdili ob an m a uvád li je v omyl ve v ci koridoru R43. Pro doložení rozporu, ke kterému došlo p i po izování ÚP Skali ka a jeho zm n lze uvést: Koridor (viz definice v § 2 odst. 1 písm. i stavebního zákona) komunikace R43 je nadmístním prvkem ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) cit. zákona, který musí být schválen nad azené územn plánovací dokumentaci, tedy do konce roku 2006 v ÚP velkého územního celku (VÚC) a od roku 2007 v Zásadách územního rozvoje. ÚP Skali ka byl schválen, tj. v dob platnosti ÚP VÚC Brn nské sídelní regionální aglomerace (BSRA), který zahrnoval i obec Skali ka. Jak bylo opakovan uvedeno v rozsudcích Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen koridor v ÚP m sta Brna (rozsudek ze dne 27. 5. 2010, .j. 9 Ao 1/2010 - 84), v ÚP Drásova (rozsudek ze dne 20.4.2011, .j. 6 Ao 1/2011 - 74) a ÚP Malhostovic (rozsudek ze dne 10.5.2011, .j. 2 A o 2/2011 - 159), nebylo možné zahrnout koridor pro R43 do ÚP Skali ka na základ ÚP VÚC BSRA, protože zde koridor R43 nebyl závazn schválen a bez závazného schválení R43 jako nadmístního prvku, R43 nesm la být schválena v ÚP obcí. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistoval v dob schvalování ÚP Skali ka. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistuje ani nyní, a to i proto, že krajský územní plán (Zásady územního rozvoje JMK) zrušil v ervnu 2012 rozsudkem Nejvyšší správní soud. Zásady územního rozvoje mají zp es ovat koridory z PÚR. Protože ZÚR neexistují, neexistuje ani „up esn ný koridor rychlostní silnice R43" Zadání ÚP Skali ka takto zcela nesprávn obsahovalo text:

Po uvedených rozsudcích NSS je zjevné, že Zadání ÚP Skali ka bylo zatíženo protiprávními prvky, zejména ve v ci R43. Rozsudky NSS jsou bez dalšího závazné pro státní správu. Státní správa k dnešnímu dni si je pln v doma svých pochybení ve v ci R43. Nelze toto ale zakamuflovat tak, že po izovatel, zpracovatel a dot ené orgány státní správy budou bez zapojení ob an a obce „konzultovat" a dojde k po izování Návrhu ÚP, který je podstatn odlišný od Zadání. Podmínka souladu Návrhu Zadání a Návrhu je principem pro po izování územn plánovací dokumentace. Nebylo tedy možné ignorovat podstatnou zm nu vzniklou rozsudky NSS a nebylo možné „tiše" nahradit návrhovou plochu pro koridor R43 územní rezervou pro R43. Protože se jedná se nepochybn o podstatnou zm nu, bylo nutné Zadání znova projednat. Nové projednání zadání nenastalo. Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no 67

ÚP Skali ka

Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Zjišt ní, že jsou zrušeny ZÚR JMK neznamená, že se v územních plánech nebudou ešit nadmístní prvky. Jejich ignorace by naopak v budoucnu vedla k tomu, že by dané území bylo ne ešitelné. Nadmístní prvky vyplývají z PÚR, ÚAP a § 43 odst. 1 stavebního zákona. Z žádného § stavebního zákona nevyplývá, že po zrušení ZÚR se má znovu schválit zadání, proto po izovatel považuje námitku za ned vodnou. Po izovatel dopl uje, že ve schváleném zadání územního plánu Skali ka, které na svém zasedání schválilo zastupitelstvo obce Skali ka dne 19. 5. 2010, bylo požadováno zohlednit konkretizovaný úkol republikového významu vyplývající z Politiky územního rozvoje R 2008 a to vytvo it podmínky pro dokon ení základní sít kapacitních silnic vymezený v úseku Brno – Svitavy/Moravská T ebová (R43). 5)

Podání ze dne 24.11.2014 pod .j. MUTI 26521/2014 na M Ú Tišnov

Jméno a p íjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby: Klímová Pavla Adresa/ Sídlo: .p. 29, 66603 Skali ka Dot ená nemovitost a parcelní íslo pozemku: parc. . 102 v k. ú. Skali ka u Tišnova zapsané na listu vlastnictví 55 pro katastrální území a obec Skali ka u Katastrálního ú adu pro Jihomoravský kraj. Námitka .1: Z Návrhu ÚP (výrokové ásti OOP) je nutné odstranit texty:

68

ÚP Skali ka

69

ÚP Skali ka

70

ÚP Skali ka

Od vodn ní: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Skali ka žádné konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena p es žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno-Svitavy / Moravská T ebová1'. Není ani rozhodnuto, zda R43 má vést na Svitavy nebo na Moravskou T ebovou. Stejn tak není rozhodnuto o vymezení koridoru R43 pro úsek z Boskovická do oblasti Ku imi. Po izovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní p ed NSS se MMR k dané problematice vyjad ovalo. Ve vyjád ení pro prvostup ový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, j. 10A 121/2012-114 prvostup ového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridor dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodn republikový význam nebo p esahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridor v územn plánovací dokumentaci. Jde o strategické zám ry, pro které se Politikou stanoví sm rnice pro další innost orgán územního plánování. Takové vymezení nemá a nem že mít žádný p ímý dopad na konkrétní území. Protože zám r je vymezen takto obecn , nelze ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dot eny." Toto jasné stanovisko MMR je p ímo p iléhavé pro p ípad koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR p ímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí', které budou R43 dot eny. 71

ÚP Skali ka

Tedy nelze ani do ÚP Skali ka uvád t jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR n co konkrétn vyplývalo pro obec Skali ka. Vymezení rezervy pro R43 nespl uje zákonné požadavky. Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí:

Tyto podmínky nebyly dodrženy. Komunikace R43 je na základ schváleného zadání ZÚR ešena v procesu po izování ZÚR. Územní plán obce tedy nem že p edjímat ešení, které bude p ijato v ZÚR. Podmínka ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona se tedy nem že uplatnit, neb p edm tný nadmístní prvek je ešen v ZÚR, a to v sou asné dob . Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Podatel požaduje vypustit z textové ásti návrhu územního plánu Skali ka všechny odkazy na vymezení územní rezervy pro jednu z možných tras rychlostní komunikace R43, jelikož PÚR R 2008 ur uje pro R43 pouze výchozí (koncové) body koridoru, nikoliv konkrétní trasování. Nicmén ú elem vymezení koridor dopravy v PÚR R 2008 ve zn ní aktualizace . 1 (dále jen PÚR R 2008) je vytvo ení územních podmínek pro budoucí umíst ní ve ejných zám r (nap . R43), které mají vliv na rozvoj území eské republiky. Úkolem územního plánování vyplývajícího z PÚR R 2008 (80) pro p íslušné kraje a obce je zajistit územní ochranu vymezených koridor a ploch, p ípadn v navazující územn plánovací dokumentaci up esn ním koridor a ploch pro umíst ní zám ru nebo územní rezervou (viz §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., v platném zn ní) Jedna z prov ovaných variant pro rychlostní komunikaci R43 je vymezena v návrhu územním plánu Skali ka jako územní rezerva za ú elem ochrany území p ed zm nami, které by mohly stanovené využití podstatn ztížit i znemožnit v p ípad , že dalším prov ením bude potvrzena jejich pot ebnost a up esn ny p ípadné plošné nároky. Vymezení územních rezerv napl uje smysl a ú el stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvá et p edpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prov ovat a posuzovat pot ebu zm n v území. K mí e omezení vlastník nemovitostí v koridorech vymezených územních rezerv lze uvést, že se jedná hlavn o do asné omezení a také pom rn málo významné povahy, nebo stavební zákon v území dot eném územní rezervou zapovídá pouze realizaci zám r , tedy zm n stávajícího využití, jež významn ztíží i znemožní realizaci prov ovaného zám ru, pro n jž se územní rezerva vymezuje. Omezení vlastnictví je tedy propor ní s ohledem na možné následky v p ípad jeho neprovedení, tedy neomezení vlastník ve zm nách využití dot ených pozemk .

72

ÚP Skali ka

Námitka .2: Z Návrhu ÚP i jeho od vodn ní je nutné odstranit text k územní rezerv pro R43. Od vodn ní: Do ÚP Skali ka nelze také navrhovat ani zapracování územních rezerv pro nadmístní zám ry. Nadmístní zám ry i rezervy pro nadmístní zám ry musí být nejprve projednány a platn schváleny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) JMK a teprve pak mohou být zahrnuty do návazné územn plánovací dokumentace, tj. ÚP obcí. Je t eba zd raznit, že ustanovení územní rezervy je totiž omezením vlastnického práva k nemovitostem, a to je zásah do garantovaného ústavního práva ob an . Takovýto zásah se smí dít pouze na základ zákona. P i absenci právoplatného schválení p edm tných koridor v ZÚR JMK absentuje právní podklad, na základ kterého by mohlo být zvažováno omezování ústavního práva na nerušené vlastnictví. Zpracovatel ÚP obce není nadán ze zákona oprávn ním navrhovat vymezování takovýchto územních rezerv bez zákonného podkladu. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Vymezením územní rezervy v návrhu územního plánu Skali ka a následného stanovení jejího ú elu využití pro realizaci zám ru rychlostní komunikace R43 je v podstat pokynem pro následné prov ování možnosti tohoto využití a jeho podmínek. Až po takovém prov ení je možné územní rezervu zam nit na zastavitelný koridor ur ený pro realizaci stanoveného zám ru R43 i ji zcela vypustit. Možnost zapracovat územní rezervu pro p ípadnou realizaci rychlostní komunikaci R43 do zadání územního plánu Skali ka vychází z § 47 odst. 1 stavebního zákona, nebo zpracování návrhu zadání územního plánu se zajistí mimo jiné na základ územn analytických podklad Jihomoravského kraje (dále jen ÚAP JMK). Z Politiky územního rozvoje R 2008 vyplynul pro ministerstva a jiné úst ední správní ú ady úkol prov it proveditelnost tohoto rozvojového zám ru silnice R43. V ÚAP JMK je uvedeno n kolik variantních ešení zám ru rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Jedna z t chto variant práv prochází územím obce Skali ka. Po izovatel považuje vymezení koridoru územní rezervy se stanoveným ú elem pro rychlostní komunikaci R43 dle výše uvedeného za ú elné a tudíž omezení vlastnického práva vyplývajícího za zákonné. Námitka . 3: Je nutné vypustit text na str. 43, 49, 66 (v Od vodn ní) „Vzhledem ke zrušení ZÚR JMK není rozhodnuto o výb ru varianty koridoru pro kapacitní silnici R43, je proto nutné zajistit územní ochranu pro varianty do doby výsledného rozhodnutí o nich, které bude u in no v rámci po izování nových ZÚR JMK. To se týká i varianty, kterou je dot eno správní území obce Skali ka." Od vodn ní: Toto není žádným právoplatným od vodn ním zahrnutí koridoru R43. Je to pouze ukázka pochybení zpracovatele Návrhu ÚP, který bez opory v zákon a bez opory v nad azené územn plánovací dokumentaci p i použití nep ípustné libov le zakreslil do Návrhu ÚP územní rezervu, a tím protiprávn navrhl, aby bylo omezeno ústavní právo majitel nemovitostí na nerušené držení a užívání majetku. Nep ípustná libov le zpracovatele ÚP je jasn vid t i z toho, že odkazuje na „jednu z variant ešení kapacitní silnice R43". Nelze odkazovat na jednu z variant, územní rezerva pro nadmístní prvek m že byt stanovena pouze na základ právoplatn schválené územní rezervy na úrovni ZÚR JMK, 73

ÚP Skali ka

a i zde nem že projeden zám r být schvalováno více územních rezerv (pro více než jednu variantu). Neexistuje žádný právoplatný dokument, který by m l právní sílu, aby vedl k oprávn nému zahrnutí územní rezervy pro R43 do ÚP Skali ka. Takovým dokumentem není ani jakýkoliv dokument Ministerstva dopravy nebo SD. Je tedy nap ed nutné projednat ZÚR JMK a právoplatn je schválit. Pak teprve lze do ÚP obcí zahrnovat územní rezervy pro R43 nebo návrhové plochy pro R43. Je zásadní chybou, že k návrhu územnímu plánu neexistuje stanovisko Ministerstva dopravy. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Od vodn ní územní ochrany pro jednu z variant umíst ní rychlostní komunikace R43 do doby výsledného rozhodnutí konkrétní trasy této dopravní stavby v územním plánu Skali ka, jenž podatel v námitce žádal z opat ení obecné povahy „vypustit“, je ádným, v cným, jasným a srozumitelným od vodn ním zám ru vymezeného v textové ásti opat ení obecné povahy a jako takové jej nebylo možné z opat ení obecné povahy „vypustit“. Po izovatel dále upozor uje, že Ministerstvo dopravy jako dot ený orgán státní správy ve v cech dopravy pro oblast územního plánování pov ilo Centrum dopravního výzkumu se sídlem Líše ská 33a, 636 00 Brno, aby se vyjád ilo k projednání návrhu zadání územního plánu Skali ka, které tak u inilo dne 16.4.2010 pod .j. UP/1293/10. Dále, aby se vyjád ilo ke spole nému jednání. Z tohoto vyjád ení ze dne 5.5.2011 .j. UP/0981/11 vyplynul požadavek pln respektovat vyjád ení editelství silnic a dálnic R, odboru p ípravy staveb, Šumavská 33, 612 54 Brno ze dne 4.5.2011 pod .j. 001654/11300/2011, tedy zohledn ní sledované výhledové trasy R43 v návrhu územního plánu Skali ka. V rámci ve ejného projednání návrhu územního plánu Skali ka uplatnilo Ministerstvo dopravy stanovisko dne 14.11.2014 .j. 787/2014-910-UPR/2-Ma a následn dopln né stanovisko dne 18.3.2015 pod .j. 787/2014-910-UPR/3-Ma. Námitka . 4: Po zrušení ZÚR JMK soudem a po zrušení R43 soudem bylo nutné nov schválit Zadání ÚP. Od vodn ní: Zadání bylo schvalováno za doložen protiprávní situace, kdy Krajský ú ad JMK a ú ad územního plánování M stského ú adu Tišnov chybn tvrdili ob an m a uvád li je v omyl ve v ci koridoru R43. Pro doložení rozporu, ke kterému došlo p i po izování ÚP Skali ka a jeho zm n lze uvést: Koridor (viz definice v § 2 odst. 1 písm. i stavebního zákona) komunikace R43 je nadmístním prvkem ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) cit. zákona, který musí být schválen nad azené územn plánovací dokumentaci, tedy do konce roku 2006 v ÚP velkého územního celku (VÚC) a od roku 2007 v Zásadách územního rozvoje. ÚP Skali ka byl schválen, tj. v dob platnosti ÚP VÚC Brn nské sídelní regionální aglomerace (BSRA), který zahrnoval i obec Skali ka. Jak bylo opakovan uvedeno v rozsudcích Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen koridor v ÚP m sta Brna (rozsudek ze dne 27. 5. 2010, .j. 9 Ao 1/2010 - 84), v ÚP Drásova (rozsudek ze dne 20.4.2011, .j. 6 Ao 1/2011 - 74) a ÚP Malhostovic (rozsudek ze dne 10.5.2011, .j. 2 A o 2/2011 - 159), nebylo možné zahrnout koridor pro R43 do ÚP Skali ka na základ ÚP VÚC BSRA, 74

ÚP Skali ka

protože zde koridor R43 nebyl závazn schválen a bez závazného schválení R43 jako nadmístního prvku, R43 nesm la být schválena v ÚP obcí. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistoval v dob schvalování ÚP Skali ka. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistuje ani nyní, a to i proto, že krajský územní plán (Zásady územního rozvoje JMK) zrušil v ervnu 2012 rozsudkem Nejvyšší správní soud. Zásady územního rozvoje mají zp es ovat koridory z PÚR. Protože ZÚR neexistují, neexistuje ani „up esn ný koridor rychlostní silnice R43" Zadání ÚP Skali ka takto zcela nesprávn obsahovalo text:

Po uvedených rozsudcích NSS je zjevné, že Zadání ÚP Skali ka bylo zatíženo protiprávními prvky, zejména ve v ci R43. Rozsudky NSS jsou bez dalšího závazné pro státní správu. Státní správa k dnešnímu dni si je pln v doma svých pochybení ve v ci R43. Nelze toto ale zakamuflovat tak, že po izovatel, zpracovatel a dot ené orgány státní správy budou bez zapojení ob an a obce „konzultovat" a dojde k po izování Návrhu ÚP, který je podstatn odlišný od Zadání. Podmínka souladu Návrhu Zadání a Návrhu je principem pro po izování územn plánovací dokumentace. Nebylo tedy možné ignorovat podstatnou zm nu vzniklou rozsudky NSS a nebylo možné „tiše" nahradit návrhovou plochu pro koridor R43 územní rezervou pro R43. Protože se jedná se nepochybn o podstatnou zm nu, bylo nutné Zadání znova projednat. Nové projednání zadání nenastalo. Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Zjišt ní, že jsou zrušeny ZÚR JMK neznamená, že se v územních plánech nebudou ešit nadmístní prvky. Jejich ignorace by naopak v budoucnu vedla k tomu, že by dané území bylo ne ešitelné. Nadmístní prvky vyplývají z PÚR, ÚAP a § 43 odst. 1 stavebního zákona. Z žádného § stavebního zákona nevyplývá, že po zrušení ZÚR se má znovu schválit zadání, proto po izovatel považuje námitku za ned vodnou. Po izovatel dopl uje, že ve schváleném zadání územního plánu Skali ka, které na svém zasedání schválilo zastupitelstvo obce Skali ka dne 19. 5. 2010, bylo požadováno zohlednit konkretizovaný úkol republikového významu vyplývající z Politiky územního rozvoje R 2008 a to vytvo it podmínky pro dokon ení základní sít kapacitních silnic vymezený v úseku Brno – Svitavy/Moravská T ebová (R43).

6)

Podání ze dne 24.11.2014 pod .j. MUTI 26523/2014 na M Ú Tišnov

Jméno a p íjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby: Roth Josef a Rothová Ludmila Adresa/ Sídlo: Turgen vova 1139/18, ernovice, 61800 Brno

75

ÚP Skali ka

Dot ená nemovitost a parcelní íslo pozemku: parc. . 143/2 v k. ú. Skali ka u Tišnova zapsané na listu vlastnictví 103 pro katastrální území a obec Skali ka u Katastrálního ú adu pro Jihomoravský kraj. Námitka . 1: Nelze navazovat na protiprávn schválený dokument - ÚP Skali ka byl po ízen v rozporu s nad azenou územn plánovací dokumentací Od vodn ní: ÚP Skali ka byl schválen v rozporu se zákonem, neb je zde zahrnut koridor R43, který nebyl Rozsudky NSS jsou bez dalšího závazné pro celou státní správu, tedy i pro M stský ú ad Tišnov v roli po izovatele ÚP pro Skali ku. P edm tný problém m l být dávno identifikován po izovatelem, M stským ú adem Tišnov a napraven. Po izovatel ÚP je totiž podle nového stavebního zákona p ímo nadán povinností inicializovat po ízení zm n územního plánu podle ust. § 44 písm. b) stavebního zákona. Je ustálenou judikaturou soud doloženo, že kde se v zákon v souvislosti s úkony státní správy ud luje pravomoc státní správ , pak napln ní výkonu této pravomoci není ponecháno na libov li státní správy, ale je její povinností konat. Tedy podle judikatury i termín „m že" pro státní správu znamená povinnost, tedy, že státní správa musí konat a ne z stat ne inná. V daném p ípad byl po izovatel o rozsudcích NSS ve v ci nesouladu koridoru R43 s nad azenou územn plánovací dokumentací prokazateln informován a m l již od roku 2010 inicializovat opravy t ch územn plánovacích dokumentací, které byly zatíženy konkrétní vadou identifikovanou NSS. Jak je dokládáno nap . trestním ízením vedeným v t chto dnech s pracovníky stavebního ú adu Brno-sever, i státní zástupce zjevn dosp l k názoru, že ne innost ú edníka m že mít charakter trestného inu. Ne innost je tedy nutno vážit i z tohoto pohledu. Pro doložení rozporu, ke kterému došlo p i po izování ÚP Skali ka a jeho zm n lze dodat: Koridor (viz definice v § 2 odst. 1 písm. i stavebního zákona) komunikace R43 je nadmístním prvkem ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) cit. zákona, který musí být schválen nad azené územn plánovací dokumentaci, tedy do konce roku 2006 v ÚP velkého územního celku (VÚC) a od roku 2007 v Zásadách územního rozvoje. ÚP Skali ka byl schválen, tj. v dob platnosti ÚP VÚC Brn nské sídelní regionální aglomerace (BSRA), který zahrnoval i obec Skali ka. Jak bylo opakovan uvedeno v rozsudcích Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen koridor v ÚP m sta Brna (rozsudek ze dne 27. 5. 2010, .j. 9 Ao 1/2010 - 84), v ÚP Drásova (rozsudek ze dne 20.4.2011, .j. 6 Ao 1/2011 - 74) a ÚP Malhostovic (rozsudek ze dne 10.5.2011, .j. 2 Ao 2/2011 - 159), nebylo možné zahrnout koridor pro R43 do ÚP Skali ka na základ ÚP VÚC BSRA, protože zde koridor R43 nebyl závazn schválen a bez závazného schválení R43 jako nadmístního prvku, R43 nesm la být schválena v ÚP obcí. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistoval v dob schvalování ÚP Skali ka. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistuje ani nyní, a to i proto, že krajský územní plán (Zásady územního rozvoje JMK) zrušil v ervnu 2012 rozsudkem Nejvyšší správní soud. Zásady územního rozvoje mají zp es ovat koridory z PÚR. Protože ZÚR neexistují, neexistuje ani „up esn ný koridor rychlostní silnice R43" Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. 76

ÚP Skali ka

Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Ve schváleném zadání územního plánu Skali ka, které na svém zasedání schválilo zastupitelstvo obce Skali ka dne 19. 5. 2010, byl zohledn n konkretizovaný úkol republikového významu vyplývající z Politiky územního rozvoje R 2008 (dále jen „PÚR R 2008“), a to vytvo it podmínky pro dokon ení základní sít kapacitních silnic vymezený v úseku Brno – Svitavy/Moravská T ebová (R43). D vodem je provázání silni ních tah D1 a R35, dále pak zkvalitn ní silni ního spojení Brno-Svitavy/Moravská T ebová. V evropských souvislostech je R43 sou ástí dopl kové sít TEN-T. PÚR R 2008, která je závazným podkladem pro po izování a vydávání územních plán (viz. § 31 odst. 4 zákona . 183/2006 Sb.), vymezuje koridor silnice R43 ( lánek 121, schéma 5 – dopravní silni ní). Ve lánku (80) PÚR R 2008 je vytý en pro p íslušné obce úkol zajistit územní ochranu vymezených koridor , p ípadn územní rezervou (viz. §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb.). P íslušná ministerstva a jiné úst ední správní ú ady dlouhodob prov ovaly n kolik variantních ešení rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací (v etn posouzení vliv na životní prost edí jednotlivých variant). Tato variantní ešení trasy R43 jsou obsaženy v územn analytických podkladech Jihomoravského kraje (dále jen „ÚAP JMK). ÚAP JMK jsou neopominutelným podkladem pro zpracování územních plán . Rychlostní silnice R43 ešící propojení Troubsko (D1) – Staré M sto (R35) je zakotvena v usnesení vlády . 741/1999 Sb. Na základ schváleného zadání územního plánu po izovatel po ídil zpracování návrhu územního plánu. P edm tná územní ochrana koridoru R43 byla zajišt na v návrhu územního plánu Skali ka územní rezervou až do doby výb ru konkrétní varianty. Návrh územního plánu Skali ka byl p edložen ke spole nému jednání dle § 50 odst. 2 zákona . 183/2006 Sb., které se konalo dne 7. 4. 2011. Návrh územního plánu byl postoupen p íslušnému krajskému ú adu k posouzení (viz. § 51 zákona . 183/2006 Sb. ve zn ní p ed novelou platnou od 1. 1. 2013). Krajský ú ad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního ádu ve svém stanovisku ze dne 01.06.2011 .j. JMK 68724/2011 vymezení plochy dopravní infrastruktury pro možnou trasu rychlostní silnice R43 formou územní rezervy nevylou il. První Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen „ZÚR JMK“), které vydalo zastupitelstvo Jihomoravského kraje na svém 25. zasedání konaném dne 22. 9. 2011 – Usnesení . 1552/11/Z 25 obsahovaly již vymezený konkrétní koridor pro vedení rychlostní komunikace R43. Po izovatel spolu s ur eným zastupitelem vzhledem k této skute nosti zajistil úpravu návrhu územního plánu Skali ka, kde bylo nutné zapracovat konkretizování koridoru dopravní infrastruktury pro rychlostní komunikaci R43. Krajský ú ad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního ádu zárove upozornil po izovatele územního plánu Skali ka na pot ebu pr b žného sledování právní situace ve v ci ZÚR JMK v souvislosti s podanou ústavní stížností. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje byly dne 21. 6 2012 zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu, tudíž byla konkretizovaná trasa dopravního koridoru z návrhu územního plánu Skali ka vypušt na a požadavek vyplývající ze zadání územního plánu Skali ka byl zapracován vymezením územní rezervy pro daný ú el. Následn byl až tento návrh územního plánu Skali ka ve ejn projednán dle §52 zákona 183/2006 Sb. Na základ výše uvedeného po izovatel odmítá tvrzení o ne innosti, nebo p i po izování návrhu územního plánu Skali ka reagoval na výše uvedené zm ny v souladu s dokumenty a právními p edpisy ve zn ní platném v p íslušném období. Námitka . 2: Nesprávný postup po izovatele - p edložení návrhu ÚP, který je v rozporu se stavebním zákonem Od vodn ní: 77

ÚP Skali ka

Již podle ust. § 46 odst. 2 stavebního zákona „Po izovatel po p evzetí návrhu na po ízení územního plánu posoudí úplnost návrhu, jeho soulad s právními p edpisy a v p ípad nedostatk vyzve navrhovatele, aby je v p im ené lh t odstranil." Podobn je nutno postupovat i pro návrh ÚP. Podle ust. § 50 odst. 1 cit. Zákona „Na základ schváleného zadání územního plánu nebo schválených pokyn pro zpracování návrhu územního plánu po izovatel po ídí pro obec zpracování návrhu územního plánu". Ú ední osoba z ad zam stnanc po izovatele, zde M stského ú adu Tišnov, tedy nese osobní odpov dnost za napln ní tohoto ustanovení zákona a za soulad zve ejn né verze návrhu ÚP se zákonem. Prov ení souladu návrhu ÚP se zákonem zákona nesmí být p enášeno na zastupitelstvo obce Skali ka. Jak je doloženo níže, zve ejn ná verze návrhu ÚP je v rozporu se zákonem. Pokud by po izovatel nezajistil nápravu, Zastupitelstvo obce Skali ka by mohlo schválit nesprávný návrh ÚP obsahující protiprávní odkazy na R43. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Po izovatel zpracoval zadání Územního plánu Skali ka v souladu s § 47 stavebního zákona (dále je SZ). Dále po izovatel podle ust. § 50 SZ po ídil návrh územního plánu, a to v souladu se schváleným zadáním územního plánu, které svým usnesením . 10 ze dne 19. 5. 2010 schválilo Zastupitelstvo obce Skali ka. Po izovatel zajistil jeho zpracování a projednal jej podle §50-52 SZ. S ohledem na stanoviska dot ených orgán je nepochybné, že ze strany po izovatele nedošlo k nesprávnému ú ednímu postupu a p edložený návrh územního plánu Skali ka je v souladu s platnou a ú innou legislativou. Prvo adým úkolem po izovatele (§53 SZ) je p ezkoumat návrh územního plánu se všemi zákonnými požadavky a dle §54 stavební zákon ukládá povinnost i Zastupitelstvu obce Skali ka p ed vydáním územního plánu ov it zda není v rozporu se zákonnými požadavky. Námitka . 3: Nelze navazovat na protiprávn schválený dokument - rozpor se zákonem . 100/2001 Sb. Na protiprávn po ízený dokument nelze navazovat Od vodn ní: Bylo vydáno koordinované stanovisko KrÚ JMK odboru územního plánování stavebního ádu (ze dne 6.4.2010, .j. JMK 35893/2010), jehož sou ástí je také stanovisko OŽP. KrÚ JMK OŽP z hlediska zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis vylou il významný vliv na p íznivý stav p edm tu ochrany nebo celistvost evropsky ÚP Skali ka významných lokalit nebo pta ích oblastí soustavy Nátura 2000 a zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí neuplat uje požadavek na vyhodnocení vliv územního plánu na životní prost edí. Z výše uvedeného vyplynulo, že nebyl uplatn n v návrhu zadání požadavek na vyhodnocení vliv ÚP Skali ka na udržitelný rozvoj území. Souborné stanovisko k návrhu ÚP bylo schváleno v dob platnosti euro novely zákona . 100/2001 Sb., zákona . 93/2004 Sb. Povinností tedy bylo zajistit posouzení SEA. Toto se nestalo, a to p esto, že Návrh zadání územního plánu Skali ka navrhoval stanovit rámec pro budoucí povolení zám r uvedených v p íloze . 1 uvedeného zákona a je tedy koncepcí ve smyslu ustanovení § 10a odst. 1 zákona . 100/2001 Sb., a to v etn koridoru R43. Na protiprávn po ízený dokument nelze právoplatn po izovatele po izovat zm ny ÚP z jeho inciativy.

navazovat v situaci, kdy zákona pov uje

P edm tný problém m l být dávno identifikován po izovatelem, M stským ú adem Tišnov a napraven.

78

ÚP Skali ka

P ípadné úvahy, že posuzování SEA nebylo p i po izování ÚP Tišnov t eba, jsou liché, neb zm na zákona . 100/2001 Sb. v období p ed schválením ÚP zakládá povinnost ji respektovat a i pro zám ry, které d íve nebylo nutné posuzovat, tato povinnost vzniká (viz nap . rozsudek Krajského soudu v Brn ze dne 19. 8. 2005, . j. 29Ca 261/2003 -108, a zamítnutá kasa ní stížnost státní správy k Nejvyššímu správnímu soudu v této v ci). Na protiprávn po ízený dokument nelze navazovat. Požadavek na provedení SEA musel být stanoven, neb dle Zadání ÚP Skali ka se požadovalo vymezit koridor pro R43 a i v Zadání bylo jasn uvedeno, že zdrojem zne išt ní bude i rychlostní silnice R43. Na v ci nic nem ní ani skute nost, že nyní je plocha pro R43 navrhována jako územní rezerva. Lze navíc dodat, že zm na zpracování územního plánu, kde koridor pro R43 byl nahrazen územní rezervou pro koridor R43 je zm nou, která m la být projednána Zastupitelstvem obce Skali ka, a to jako zm na Zadání ÚP. To se nestalo a jedná se o tedy zásadní pochybení ze strany po izovatele i zpracovatele. Po izovatel m l o této podstatné zm n informovat Zastupitelstvo obce Skali ka a upozornit na nutnost nového projednání Zadání ÚP. Zpracovatel zpracoval návrh ÚP v rozporu se Zadáním. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Koridor se stanoveným využitím pro rychlostní silnici R43, jehož pot ebu a plošné nároky je nutno prov it, je v územním plánu Skali ka ur en jako územní rezerva. Stanovené využití územní rezervy se z hlediska vliv na životní prost edí neposuzuje (viz. §36 stavebního zákona), proto se považuje tato námitka za ned vodnou. Námitka . 4: Protiprávn po ízené dokumenty územního plánování nemohou být napln ním smlouvy o dílo s autorizovanou osobou. Od vodn ní: P edáním protiprávn po ízených dokument vzniká škoda. V daném p ípad po izování zajiš oval M stský ú ad Tišnov. Podle ust. § 38 odst. 6 zákona o obcích „Obec je povinna chránit sv j majetek p ed neoprávn nými zásahy a v as uplat ovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezd vodného obohacení'. M stský ú ad Tišnov je proto povinen zajistit nápravu pro Návrh ÚP Skali ka a do doby plné nápravy nesmí obec Skali ka uhradit jakýkoliv náklad ze smlouvy o dílo s po izovatelem, a pokud již k úhrad došlo je obec Skali ka povinna vymáhat náhradu škody. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: P ipomínka se netýká problematiky územního plánování, ale p sobnosti. Dopl ujeme, že návrh územního plánu není po ízen protiprávn .

innosti obce v samostatné

79

ÚP Skali ka

Námitka . 5.: Ve výrokové ásti Návrhu ÚP nesmí být texty, o kterých se nerozhoduje. Od vodn ní: Návrh zm ny ÚP se vydává jako Opat ení obecné povahy (OOP). Výroková ást OOP musí být jasná a srozumitelná, nesmí odkazovat na jiné dokumenty, ani na od vodn ní OOP. Formou OOP musí být zpracován již návrh zm ny ÚP. Výrok smí obsahovat jen pokyny a zásady pro rozhodování, vše ostatní se musí uvést do od vodn ní. Výrok a výkresy grafické ásti zm ny ÚP obsahují jen to, o em rozhoduje zastupitelstvo. Skute nosti, které jsou platné bez ohledu na v li zastupitelstva, se nesmí uvád t do výrokové ásti, uvádí se do textové a grafické ásti od vodn ní. Výrokovou ást je t eba upravit. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Podatel hovo í v p ipomínce o návrhu zm ny ÚP. To je v rozporu se skute ností, že Územní plán Skali ka je vydáván jako zcela nový územní plán, nikoli jako zm na. Územní plán se podle ustanovení § 43 odst. 4 stavebního zákona se vydává formou opat ení obecné povahy podle správního ádu. Opat ení obecné povahy je obecn upraveno v ustanoveních §171- §174 správního ádu. Podle ustanovení § 192 odst. 1 stavebního zákona platí, že cit: „Na postupy a ízení se použijí ustanovení správního ádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.“ Správní ád ani speciální právní p edpisy (zejm. stavební zákon a vyhláška . 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech a územn plánovací dokumentaci) pojem „výrok OOP“ nebo „výroková ást OOP“ neznají. Po izovatel má za to, že podatel pod tímto pojmem rozumí návrh opat ení obecné povahy (ve smyslu správního ádu), resp. ást opat ení obecné povahy mimo od vodn ní (a contrario § 173 odst. 1 správního ádu, v ta první) nebo náležitosti obsahu územního plánu stanovené provád cím právním p edpisem (§ 43 odst. 6 stavebního zákona), kterým je již zmi ovaná vyhl. . 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech, územn a plánovací dokumentaci ve zn ní pozd jších p edpis . Podle ustanovení § 13 odst. 1 této vyhlášky platí, že: „Územní plán obsahuje textovou a grafickou ást. Obsah územního plánu, v etn jeho od vodn ní, je stanoven v p íloze . 7.“ Obsahové a formální náležitosti návrhu územního plánu Skali ka zcela respektují výše citovaná ustanovení platných právních p edpis , a proto považuje tuto námitku podatele za bezp edm tnou. Námitka . 6.: Z Návrhu ÚP (výrokové ásti OOP) je nutné odstranit

80

ÚP Skali ka

81

ÚP Skali ka

82

ÚP Skali ka

Od vodn ní: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Skali ka žádné konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena p es žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno-Svitavy / Moravská T ebová1'. Není ani rozhodnuto, zda R43 má vést na Svitavy nebo na Moravskou T ebovou. Stejn tak není rozhodnuto o vymezení koridoru R43 pro úsek z Boskovická do oblasti Ku imi. Po izovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní p ed NSS se MMR k dané problematice vyjad ovalo. Ve vyjád ení pro prvostup ový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, j. 10A 121/2012-114 prvostup ového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridor dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodn republikový význam nebo p esahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridor v územn plánovací dokumentaci. Jde o strategické zám ry, pro které se Politikou stanoví sm rnice pro další innost orgán územního plánování. Takové vymezení nemá a nem že mít žádný p ímý dopad na konkrétní území. Protože zám r je vymezen takto obecn , nelze ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dot eny." 83

ÚP Skali ka

Toto jasné stanovisko MMR je p ímo p iléhavé pro p ípad koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR p ímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí', které budou R43 dot eny. Tedy nelze ani do ÚP Skali ka uvád t jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR n co konkrétn vyplývalo pro obec Skali ka. Vymezení rezervy pro R43 nespl uje zákonné požadavky. Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí:

Tyto podmínky nebyly dodrženy. Komunikace R43 je na základ schváleného zadání ZÚR ešena v procesu po izování ZÚR. Územní plán obce tedy nem že p edjímat ešení, které bude p ijato v ZÚR. Podmínka ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona se tedy nem že uplatnit, neb p edm tný nadmístní prvek je ešen v ZÚR, a to v sou asné dob . Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Podatel požaduje z textové ásti návrhu územního plánu Skali ka odstranit všechny odkazy na vymezení územní rezervy pro jednu z možných tras rychlostní komunikace R43, jelikož Politika územního rozvoje R 2008 ve zn ní aktualizace .1 (dále jen PÚR R 2008) ur uje pro R43 pouze výchozí (koncové) body koridoru, nikoliv konkrétní trasování. Nicmén ú elem vymezení koridor dopravy v PÚR R 2008 je ochrana ploch pro budoucí umíst ní ve ejných zám r (nap . R43), které mají vliv na rozvoj území eské republiky. Úkolem územního plánování vyplývajícího z PÚR R 2008 (80) pro p íslušné obce je práv zajišt ní územní ochrany vymezených koridor a ploch v navazující územn plánovací dokumentaci up esn ním koridor a ploch pro umíst ní zám ru nebo územní rezervou (viz §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., v platném zn ní). Jedna z prov ovaných variant pro rychlostní komunikaci R43 je vymezena v návrhu územním plánu Skali ka jako územní rezerva za ú elem ochrany území p ed zm nami, které by mohly stanovené využití podstatn ztížit i znemožnit v p ípad , že dalším prov ením bude potvrzena jejich pot ebnost a up esn ny p ípadné plošné nároky. Vymezení územních rezerv napl uje smysl a ú el stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvá et p edpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prov ovat a posuzovat pot ebu zm n v území. K mí e omezení vlastník nemovitostí v koridorech vymezených územních rezerv lze uvést, že se jedná hlavn o do asné omezení a také pom rn málo významné povahy, nebo stavební zákon v území dot eném územní rezervou zapovídá pouze realizaci zám r , tedy zm n stávajícího využití, jež významn ztíží i znemožní realizaci prov ovaného zám ru, pro n jž se územní rezerva vymezuje. Omezení vlastnictví je tedy propor ní s ohledem na možné následky v p ípad jeho neprovedení, tedy neomezení vlastník ve zm nách využití dot ených pozemk . 84

ÚP Skali ka

Námitka . 7.: Z Návrhu ÚP i jeho od vodn ní je nutné odstranit text k územní rezerv pro R43. Od vodn ní: Do ÚP Skali ka nelze také navrhovat ani zapracování územních rezerv pro nadmístní zám ry. Nadmístní zám ry i rezervy pro nadmístní zám ry musí být nejprve projednány a platn schváleny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) JMK a teprve pak mohou být zahrnuty do návazné územn plánovací dokumentace, tj. ÚP obcí. Je t eba zd raznit, že ustanovení územní rezervy je totiž omezením vlastnického práva k nemovitostem, a to je zásah do garantovaného ústavního práva ob an . Takovýto zásah se smí dít pouze na základ zákona. P i absenci právoplatného schválení p edm tných koridor v ZÚR JMK absentuje právní podklad, na základ kterého by mohlo být zvažováno omezování ústavního práva na nerušené vlastnictví. Zpracovatel ÚP obce není nadán ze zákona oprávn ním navrhovat vymezování takovýchto územních rezerv bez zákonného podkladu. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Vymezením územní rezervy v návrhu územního plánu Skali ka a následného stanovení jejího ú elu využití pro realizaci zám ru rychlostní komunikace R43 je v podstat pokynem pro následné prov ování možnosti tohoto využití a jeho podmínek. Až po takovém prov ení je možné územní rezervu zm nit na zastavitelný koridor ur ený pro realizaci stanoveného zám ru R43 i ji zcela vypustit. Možnost zapracovat územní rezervu pro možnou realizaci rychlostní komunikaci R43 do zadání územního plánu Skali ka vychází z § 47 odst. 1 stavebního zákona, nebo zpracování návrhu zadání územního plánu se zajistí mimo jiné na základ územn analytických podklad Jihomoravského kraje (dále jen ÚAP JMK). Úkole vyplývající z Politiky územního rozvoje R 2008 ve zn ní aktualizace .1 (dále jen PÚR R 2008) pro p íslušné kraje a obce je zajišt ní územní ochrany vymezených koridor v PÚR v navazující územn plánovací dokumentaci, a to up esn ním koridor pro umíst ní zám ru nebo územní rezervu (viz §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., v platném zn ní) p i respektování požadavk vyplývajících z mezinárodních dohod a Na ízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních sm rech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sít TEN-T (R43 je sou ástí sít TEN-T viz. lánek (121) PÚR R 2008)). P íslušná ministerstva a jiné úst ední správní ú ady dlouhodob prov ovaly proveditelnost tohoto rozvojového zám ru silnice R43. V ÚAP JMK je uvedeno n kolik variantních ešení zám ru rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Jedna z t chto variant práv prochází územím obce Skali ka, což bylo v návrhu územního plánu Skali ka zohledn no práv územní rezervou. Po izovatel považuje vymezení koridoru územní rezervy se stanoveným ú elem pro rychlostní komunikaci R43 dle výše uvedeného za ú elné a tudíž omezení vlastnického práva vyplývajícího za zákonné. Námitka . 8.: V od vodn ní Návrhu ÚP je nutné vypustit všechny odkazy na R43. Od vodn ní: Koridor R43 je zahrnut do PÚR 2008 v i. (121), kde je uvedeno:

85

ÚP Skali ka

Nicmén jak je doloženo výše, z uvedeného zahrnutí R43 do PÚR nic nevyplývá pro obec Skali ka. Ani zpracovatel ÚP Skali ka tedy nesmí p ekro it stavební zákon a dovozovat zvláštní libov le cokoliv, co nemá oporu v zákon . Na innost odpov dného projektanta dopadá ust. § 159 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., stavební zákona, který zpracovateli územn plánovací dokumentace jednozna n ukládá povinnost „dbát právních p edpis 11. Dodržování právních p edpis je i základním požadavkem, který je kladen na osoby autorizované podle zákona . 360/1992 Sb., autoriza ní zákon, kde v ust. § 12 odst. 3 je jednozna n požadováno, že „P i výkonu své innosti je autorizovaná osoba povinna dbát platných obecn závazných právních p edpis , jakož i p edpis vydaných p íslušnou Komorou". Profesní a etický ád KA opakuje tuto povinnost mimo jiné v ust. § 22, kde je uvedeno, že „Architekt se ídí platnými obecn závaznými právními p edpisy, jakož i vnit ními ády Komory a profesními p edpisy a standardy1. Autorizované osoby nemohou jednat bez plného respektování zákon , neb pokud by takto inily, pak by jejich autorizovaná díla vytvá ená na základ speciálního oprávn ní a sou asn na základ jejich osobní odpov dnosti dle § 159 stavebního zákona a dle autoriza ního zákona byla v rozporu s duchem i literou t chto zákonných ustanovení. Práv povinnost dodržovat zákony dává právo autorizované osob otisknout kulaté autoriza ní razítko a na základ tohoto úkonu vzniká povinnost státní správy a samosprávy respektovat takto ozna ené dílo, oprav uje státní správu projednávat je jako ve ejnou listinu a sou asn je zakázáno komukoliv autorizované dílo dopl ovat a m nit, toto smí u init op t jen autorizovaná osoba. Autorizovaná osoba musí odmítnout jakoukoliv instrukci od kohokoliv, tedy i od orgán státní správy a samosprávy, které by vedla k úkonu autorizované osoby, který by byl v rozporu s platnou legislativou. Tedy autorizovaná osoba nesmí p ijmout ani instrukci ve form Zadání územního plánu, pokud by toto Zadání bylo v rozporu s platnou legislativou. Totéž platí i pro zpracování konceptu územn plánovací dokumentace a zapracování pokyn pro dokon ení návrhu územn plánovací dokumentace. Dodržování zákon nelze chápat jako nep ípadné omezení práva architekta uplatnit svoje vzd lání a svoji kreativitu. Je však nepochybné, že p i vytvá ení autorizovaných dokument , které budou beze zm ny p edkládány do ve ejného projednávání v procesech p eneseného výkonu státní správy a pro schvalování samosprávou ve form opat ení obecné povahy, nelze akceptovat, že by „kreativita" architekta jakkoliv p ekro ila limity dané zákony nebo nedodržela procesy dle zákon . Pokud jsou díla architekt rušena rozsudky soud , pak se jedná nepochybn o závažné skute nosti, které je nutné posuzovat i z hlediska základních ustanovení Profesního a etického 86

ÚP Skali ka

ádu KA, a to mimo jiné ust. § 2, kde se požaduje: „Architekt všemožn p ispívá k ší ení dobrého jména architektury a architekt '1 a ust. § 3 odst. 1, kde se požaduje „Architekt odpovídá za odbornou úrove výkonu svého povolání, zejména za odbornou úrove dokument ozna ených jeho razítkem a podpisem". Rušení územních plán obcí pro opakované a známé pochybení není jen porušením dobrého jména dle citovaného § 2, ale i porušením odborné úrovn výkonu autorizované osoby, architekta, dle citovaného ust. § 3 odst. 1. Protiprávn vytvo ená díla jsou takto zdrojem velkého problému s dopadem do ve ejné sféry a zp sobují zastavení, n kdy i miliardových, investi ních projekt a nemožnost erpání Evropských dotací. Pokud tedy dochází k nedodržování právních p edpis , zde stavebního zákona, pak se jedná o závažné porušení ustanovení Profesního a etického ádu KA, a tedy na p edm tnou v c dopadá Disciplinární a smír í ád KA. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: V od vodn ní návrhu územního plánu Skali ka nebylo možné „vypustit odkazy na R43“ ani jiné ásti od vodn ní, jež od vod ují v návrhu ádn vymezené územní rezervy i zám ry, nebo tyto musí být odpovídajícím zp sobem v od vodn ní opat ení obecné povahy od vodn ny. Ve zbytku je podatelovo od vodn ní požadavku na „vypušt ní“ ásti od vodn ní zatíženo takovou mírou abstrakce, že není dob e možné dovodit spojitost mezi požadavkem podatele a jeho od vodn ním. Námitka . 9.: Text na str. 33 v Od vodn ní: „Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále „ZÚR JMK") byly vydány na 25. zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje konaném dne 22. 09. 2011 usnesením .1552/11/Z 25. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2012, který nabývá ú innosti dnem jeho vyhlášení, bylo opat ení obecné povahy - ZÚR JMK zrušeno." v od vodn ní návrhu ÚP je nutné doplnit. Je nutné se vypo ádat s tím, že za této situace v ÚP Skali ka nem že být navrhován nadmístní zám r R43, a to ani ve form územní rezervy. Od vodn ní: Tyto v ty jsou neúplným konstatováním. Schází podstatná ást informace, a to jaké jsou dopady na území Skali ka a jak lze tedy po izovat ÚP Skali ka. Podstatné je, že návrh ÚP se nyní týká celého území Skali ka. Pro celé toto ešené území se tímto po izuje nový ÚP. Nejedná se tedy o zm nu ÚP, kde každá následující zm na navazuje na schválený a platný ÚP a jej jen dopl uje. U schvalování zcela nového ÚP se vše schvaluje zcela nov , tj. nadmístní zám ry (s výjimkou t ch, které kraj v ZÚR ne eší) se p ebírají ze ZÚR a zp es ují se. V p ípad neexistence platných ZÚR není tedy nic, co by se mohlo ze ZÚR p ebírat. Tedy návrh nového ÚP Skali ka musí jednozna n konstatovat, že se po izuje územní plán obce Skali ka, který nebude obsahovat nadmístní prvky, tedy ani nap . komunikaci R43. Pro zahrnutí R43 do nového ÚP Skali ka nelze uplatnit ani ust. § 43 odst. 1 in fine, které zní „Záležitosti nadmístního významu, které nejsou ešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být sou ástí územního plánu, pokud to krajský ú ad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z d vodu 87

ÚP Skali ka

významných negativních vliv p esahujících hranice obce nevylou í." Zastupitelstvo JMK dne 28. 2. 2013 schválilo Zadání ZÚR (tzv. 3. pokus o ZÚR po p edchozích dvou fiascích) a zde je schváleno, že v ZÚR jsou ešeny i koridory dopravy, v etn koridoru R43. Tím si zastupitelstvo JMK vyhradilo, že záležitost nadmístního významu známá jako koridor R43 bude ešen v ZÚR, a tedy krajský ú ad nem že postupovat proti usnesení zastupitelstva kraje a vydat stanovisko povolující, aby koridor R43 byl ešen jinde než v ZÚR, tj. nap . v územním plánu Skali ka. Navíc je nepochybné, že R43 m že mít významné negativní vlivy mimo území Skali ka, tedy možnost existence t chto negativních vliv nelze vylou it na základ sou asného stavu projednání koridoru R43 (viz zrušení ZÚR, které nastalo i kv li pochybení v posouzení kumulativních a synergických vliv od páte í dopravní sít - v etn R43 -v SEA). Tedy SEA ke 2. pokusu o ZÚR JMK, která se stala jednou z p í in zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu, není dokumentem, který by mohl použit jakkoliv ve státní správ a samospráv k dokládání absence negativních vliv p esahujících hranice obce Skali ka. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Koridor pro možné budoucí vedení rychlostní silnice spojující Brno a Moravskou T ebovou ozna ené v Politice územního rozvoje ve zn ní aktualizace .1 (dále jen PÚR R 2008) jako R 43 je vymezen jako územní rezerva za ú elem ochrany území p ed zm nami, které by mohly stanovené využití podstatn ztížit i znemožnit v p ípad , že dalším prov ením bude potvrzena jejich pot ebnost a up esn ny p ípadné plošné nároky. Vymezení územních rezerv napl uje smysl a ú el stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvá et p edpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prov ovat a posuzovat pot ebu zm n v území. Vymezení územní rezervy pro dopravní infrastrukturu v územním plánu Skali ka je v tomto ohledu v souladu s platnou PÚR R 2008, v souladu s aktuálními územn analytickými podklady ORP Tišnov a územn analytickými podklady Jihomoravského kraje a rovn ž aprobováno stanoviskem Krajského ú adu Jihomoravského kraje dle § 51 stavebního zákona ve zn ní p ed ve zn ní p ed novelou platnou od 1. 1. 2013. Námitka . 10.: Je nutné vypustit text na str. 43, 49, 66 (v Od vodn ní) „Vzhledem ke zrušení ZÚR JMK není rozhodnuto o výb ru varianty koridoru pro kapacitní silnici R43, je proto nutné zajistit územní ochranu pro varianty do doby výsledného rozhodnutí o nich, které bude u in no v rámci po izování nových ZÚR JMK. To se týká i varianty, kterou je dot eno správní území obce Skali ka." Od vodn ní: Toto není žádným právoplatným od vodn ním zahrnutí koridoru R43. Je to pouze ukázka pochybení zpracovatele Návrhu ÚP, který bez opory v zákon a bez opory v nad azené územn plánovací dokumentaci p i použití nep ípustné libov le zakreslil do Návrhu ÚP územní rezervu, a tím protiprávn navrhl, aby bylo omezeno ústavní právo majitel nemovitostí na nerušené držení a užívání majetku. Nep ípustná libov le zpracovatele ÚP je jasn vid t i z toho, že odkazuje na „jednu z variant ešení kapacitní silnice R43". Nelze odkazovat na jednu z variant, územní rezerva pro nadmístní prvek m že byt stanovena pouze na základ právoplatn schválené územní rezervy na úrovni ZÚR JMK, a i zde nem že projeden zám r být schvalováno více územních rezerv (pro více než jednu variantu). Neexistuje žádný právoplatný dokument, který by m l právní sílu, aby vedl k oprávn nému zahrnutí územní rezervy pro R43 do ÚP Skali ka. Takovým dokumentem není ani jakýkoliv dokument Ministerstva dopravy nebo SD. 88

ÚP Skali ka

Je tedy nap ed nutné projednat ZÚR JMK a právoplatn je schválit. Pak teprve lze do ÚP obcí zahrnovat územní rezervy pro R43 nebo návrhové plochy pro R43. Je zásadní chybou, že k návrhu územnímu plánu neexistuje stanovisko Ministerstva dopravy. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Od vodn ní územní ochrany pro jednu z variant umíst ní rychlostní komunikace R43 do doby výsledného rozhodnutí konkrétní trasy této dopravní stavby v územním plánu Skali ka, jenž podatel v námitce žádal z opat ení obecné povahy „vypustit“, je ádným, v cným, jasným a srozumitelným od vodn ním zám ru vymezeného v textové ásti opat ení obecné povahy a jako takové jej nebylo možné z opat ení obecné povahy „vypustit“. Po izovatel dále upozor uje, že Ministerstvo dopravy jako dot ený orgán státní správy ve v cech dopravy pro oblast územního plánování pov ilo Centrum dopravního výzkumu se sídlem Líše ská 33a, 636 00 Brno, aby se vyjád ilo k projednání návrhu zadání územního plánu Skali ka, které tak u inilo dne 16.4.2010 pod .j. UP/1293/10. Dále, aby se vyjád ilo ke spole nému jednání. Z tohoto vyjád ení ze dne 5.5.2011 .j. UP/0981/11 vyplynul požadavek pln respektovat vyjád ení editelství silnic a dálnic R, odboru p ípravy staveb, Šumavská 33, 612 54 Brno ze dne 4.5.2011 pod .j. 001654/11300/2011, tedy zohledn ní sledované výhledové trasy R43 v návrhu územního plánu Skali ka. V rámci ve ejného projednání návrhu územního plánu Skali ka uplatnilo Ministerstvo dopravy stanovisko dne 14.11.2014 .j. 787/2014-910-UPR/2-Ma a následn dopln né stanovisko dne 18.3.2015 pod .j. 787/2014-910-UPR/3-Ma. Námitka . 11.: Na str. 32-33 (v Od vodn ní návrhu ÚP) je nutné jasn respektovat, co znamená R43 v PÚR. Od vodn ní: Vymezení koridoru R43 v PÚR nemá žádný dopad do ÚP Skali ka. Podrobné od vodn ní s citací stanoviska MMR pro R43 je výše. Nelze se proto omezit na text: Soulad s politikou územního rozvoje ešení ÚP Skali ka respektuje republikové priority územního plánování pro zajišt ní udržitelného rozvoje stanovené v „Politice územního rozvoje R 2008" schválené usnesením vlády eské republiky . 929 ze dne 20. ervence 2009 (dále jen „Politika"). Obec Skali ka je i s ostatními obcemi správního obvodu obce s rozší enou p sobností Tišnov (dále jen ORP Tišnov) sou ástí. Politikou" vymezené Rozvojové oblasti Brno, ozna ené jako OB3. Jedná se o velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických inností, které mají z velké ásti i mezinárodni význam: rozvojové podporujícím faktorem je dobrá dostupnost jak dálnicemi a rychlostními silnicemi, tak I. tranzitním železni ním koridorem. Krom spln ných obecných republikových priorit územního plánování pro zajišt ní udržitelného rozvoje území vyplývá pro obec Skali ka z Politiky ešení územní souvislosti koridoru R43, která je v územním plánu ešena formou územní rezervy. Není zde doložen „soulad" R43 v ÚP Skali ka s PÚR, resp. nesoulad R43 v ÚP Skali ka s PÚR. Odkaz na „novou" PÚR ukazuje op t na neznalost zpracovatele. Žádná „nová" PÚR neexistuje. Jediný platný dokument PÚR je z roku 2009. Dokument stejného jména z doby p ed nabytím ú innosti stavebního zákona . 183/2006 Sb. není právoplatným dokumentem, neb nemá oporu ve stavebním zákon . 89

ÚP Skali ka

Není nijak z ejmé, pro je odkazováno na ORP Tišnov v souvislosti s PÚR. Jedná se o nep ezkoumatelné tvrzení. Na ORP Tišnov m že být v této kapitole od vodn ní odkazováno pouze tehdy, když bude doloženo, co PÚR pro ORP Tišnov požaduje. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Vláda eské republiky svým usnesením ze dne 20. ervence 2009 . 929 o Politice územního rozvoje eské republiky 2008 zrušila usnesení vlády ze dne 17. kv tna 2006 . 561 o Politice územního rozvoje eské republiky a dále pak schválila Politiku územního rozvoje eské republiky 2008 (dále jen „PÚR R 2008“). Pojem „novᓠpouze poukazuje na tuto skute nost. Z Politiky územního rozvoje R 2008 ve zn ní aktualizace .1 (dále jen PÚR R 2008) vyplynul pro ministerstva a jiné úst ední správní ú ady úkol prov it proveditelnost tohoto rozvojového zám ru silnice R43. V ÚAP JMK je uvedeno n kolik variantních ešení zám ru rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Jedna z t chto variant práv prochází územím obce Skali ka. Vymezením územní rezervy v návrhu územního plánu Skali ka a následného stanovení jejího ú elu využití pro realizaci zám ru rychlostní komunikace R43 je v podstat pokynem pro následné prov ování možnosti tohoto využití a jeho podmínek. Až po takovém prov ení je možné územní rezervu zm nit na zastavitelný koridor ur ený pro realizaci stanoveného zám ru R43 i ji zcela vypustit. Námitka . 12.: Zpracovatel zcela pochybil, když akceptoval stanoviska JMK ve v ci R43 Od vodn ní: Vymezení koridoru R43 v PÚR dle písemného stanoviska MMR „nemá a nem že mít žádný p ímý dopad na konkrétní území." A protože podle MMR je i zám r R43 „vymezen takto obecn , nelze ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dot ený', pak nelze ani v procesu po izování ÚP Skali ka spekulovat o tom, kudy povede nebo nepovede R43. Zpracovatel ÚP Skali ka je povinen se držet jen právoplatných podklad a je povinen odmítnout všechna stanoviska, a to Krajského ú adu JMK, která nemají oporu v právu. Pokud stanovisko JMK protiprávn konstatuje, že územím prochází koridor R43 a odkazuje na PÚR nebo stanovisko JMK se nevyjád ilo k chybn zpracovanému návrhu ÚP Skali ka a p ipustilo vymezení územní rezervy pro R43, pak se jedná o zásadní pochybení JMK. To však nesnímá odpov dnost ze zpracovatele, kterým musí být samostatn jednající autorizovaná osoba, která musí ctít zákony. Po izovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní p ed NSS se MMR k dané problematice vyjad ovalo. Ve vyjád ení pro prvostup ový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, j. 10A 121/2012-114 prvostup ového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridor dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodn republikový význam nebo p esahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridor v územn plánovací dokumentaci. Jde o strategické zám ry, pro které se Politikou stanoví sm rnice pro další innost orgán územního plánování. Takové vymezení nemá a nem že mít žádný p ímý dopad na konkrétní území. Protože zám r je vymezen takto obecn , nelze ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dot eny." 90

ÚP Skali ka

Toto jasné stanovisko MMR je p ímo p iléhavé pro p ípady koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR p ímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí", které budou R43 dot eny. Tedy nelze ani do ÚP Skali ka uvád t jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR n co konkrétn vyplývalo pro obec Skali ka. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Politika územního rozvoje R 2008 ve zn ní aktualizace .1 (dále jen “PÚR R 2008“) ur uje pro R43 pouze výchozí (koncové) body koridoru, nikoliv konkrétní trasování. Nicmén ú elem vymezení koridor dopravy v PÚR R 2008 je ochrana ploch pro umíst ní pozemní komunikace nap . R43, které mají významný vliv na rozvoj území R, dokonce svým významem p esahují území jednoho kraje a umožní propojení základní sít dopravních cest na území R. Úkolem územního plánování vyplývajícího z PÚR R 2008 pro p íslušné kraje a obce je zajišt ní územní ochrany vymezených koridor a ploch, p ípadn územní rezervou (viz §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., v platném zn ní). Koridory a plochy dopravní infrastruktury jsou v PÚR R 2008 znázorn ny graficky v „Schéma 5 – doprava silni ní“. Po izovatel se neztotož uje s názorem namítajícího, že vymezení územní rezervy pro jednu z možných tras R43 v územním plánu Skali ka je nezákonné, a to s ohledem na ustanovení §43 odst. 1 stavebního zákona. V Územn analytických podkladech Jihomoravského kraje (dále jen „ÚAP JMK“) je uvedeno n kolik variantních ešení rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Katastrální území obce Skali ka je dot eno jednou z variant vedení silnice R43. Zpracovatel vycházel z t chto ÚAP JMK, jelikož jsou neopomenutelným podkladem pro zpracování územního plánu. Územní rezerva slouží k prov ení a ochran území pro daný ú el. Výsledkem prov ení mimo jiné m že být i vypušt ní územní rezervy. Dokud není prov ování dokon eno (není známá výsledná varianta), je nezbytné územní rezervu v územn plánovací dokumentaci zachovat. Po izovatel upozor uje, že d vodem zrušení Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (viz. Rozsudek Nejvyššího správního soudu, 1 Ao 7/2001 – 526 ze dne 21. 6. 2012) bylo nedostate né posouzení synergických a kumulativních jev , nikoliv obsažené komplexní dopravní ešení. Námitka . 13.: Požaduje se respektovat existující podklady, a to s respektováním mandátu zpracovatele ÚP obce. Požaduje se do návrhu ÚP doplnit text, že z nadmístní prvky posuzované v existujících podkladech nejsou zaneseny do ÚP Skali ka, a to ani ve form územních rezerv, pouze na základ územn plánovacích podklad (v etn ÚAP), ale pouze na základ ZÚR JMK. Od vodn ní: Zpracovatel ÚP nesmí p ekra ovat sv j mandát a ešit nadmístní prvky, které se eší v p ipravovaných ZÚR JMK, a to ada z nich ve variantách. Zpracovatel ÚP nesmí p edjímat jakékoliv ešení nadmístních prvk , a to ani v situaci, kdyby se dostal do politického tlaku nebo kdyby ú edníci krajského ú adu vyslovovali preference pro ur itou variantu. Zpracovatel ÚP je autorizovaná osoba, která musí ctít platné zákony, tedy i musí pln ctít stavební zákon a autoriza ní zákon. Postup v rozporu se zákonem je porušením i Profesního a etického ádu eské komory architekt ( KA) a jeho porušení spadá i pod dikci Disciplinárního a smír ího adu KA, a to i s možným dopadem ízení p ed stavovským soudem a odebrání autorizace. 91

ÚP Skali ka

Zpracovatel ÚP Skali ka tedy nesmí zahrnout do ÚP Skali ka koridor R43, a to ani ve form územní rezervy. Lze dodat, že územní rezerva pro nadmístní prvek musí být schválena v nad azené územn plánovací dokumentaci, tj. ZÚR, aby mohla být p enášena do ÚP obcí. V ÚP obcí lze schvalovat územní rezervy pouze pro místní prvky. Sou asn však zpracovatel musí znát existující autorizované studie a projekty, s kterými pracuje i kraj p i po izování ZÚR. Specificky poukazujeme na studie týkající R43 a dopravní infrastruktury JMK. Všechny tyto studie má k dispozici nad ízený orgán územního plánování, který je povinen je zpracovatel m ÚP obcí poskytnout. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Úkolem územního plánování vyplývajícího z Politiky územního rozvoje R 2008 (dále jen “PÚR R 2008“) pro obce je zajišt ní územní ochrany vymezených koridor a ploch, p ípadn územní rezervou (kapitola 5 Koridory a plochy dopravní infrastruktury l. 80). Koridor R43 je v PÚR R 2008 jasn zakotven (viz. Schéma 5 – doprava silni ní). Politika územního rozvoje (dále jen „PÚR“) je ze zákona závazná (§31 odst. 4 stavebního zákona) pro všechnu územn plánovací innost, v etn rozhodování v území (§2 odst.1písm. a) stavebního zákona)). P íslušná ministerstva a jiné úst ední správní ú ady zodpovídají za prov ení proveditelnosti zám ru R 43 v rámci koridoru, který je v PÚR R 2008 vymezen. Ve stavebním zákon . 183/2006 Sb. se rozumí koridorem plocha vymezená pro umíst ní vedení dopravní infrastruktury (§2 odst. 1 i). Jihomoravský kraj v sou asné dob sleduje n kolik variantních ešení rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Katastrální území obce Skali ka je dot eno jednou z variant vedení silnice R43 v rámci koridoru vymezeného v PÚR R 2008. Zajišt ní územní ochrany formou územní rezervy bylo jasným úkolem vyplývajícím z lánku 80 b) PÚR R 2008. Z výše uvedeného po izovatel neshledal námitku .13 za opodstatn nou. Námitka . 14.: Po izování ÚP obce se smí provád t pouze na základ existující a platné nad azené územn plánovací dokumentace a ne na základ zám r kohokoliv, na základ rozpracované (a tedy právn neú inné) nad azené územn plánovací dokumentace i na základ PÚR bez ZÚR nebo pouze na základ ÚAP i jiných podklad . Zadání ÚP a Návrh ÚP musí být v souladu. Návrh Zadání ÚP musí být v okamžiku schvalování Zadaní v souladu s právn ú innou nad azenou územn plánovací dokumentací. Stejn tomu musí být p i projednávání návrhu ÚP. V absenci ZÚR nelze p edjímat nadmístní prvky a nelze ani do Zadání ÚP ani do návrhu ÚP zahrnovat koridor i rezervu koridoru R43. Od vodn ní: Z ady ustanovení stavebního zákona jednozna n vyplývá, že mezi jednotlivými nástroji územního plánování, resp. stupni (druhy) územn plánovací dokumentace, platí princip hierarchie, podle n jž m že být obsahem ur itého nástroje územního plánování (typu ÚPD) pouze to, co je v souladu s nad azeným nástrojem územního plánování, resp. s nad azenou ÚPD. Konkrétn lze odkázat na § 31 odst. 4, § 36 odst. 5 a § 51 odst. 2 stavebního zákona v platném zn ní. Územní plán obce tedy musí být vždy v souladu s politikou územního rozvoje a územn plánovací dokumentací vydanou krajem. Každý nástroj územního plánování (stupe ÚPD) má p itom zákonem jasn vymezený p ípustný obsah (viz nap íklad § 32 odst. 1 d), § 36 odst. 1, § 43 odst. 1 a § 61 odst. 1 stavebního zákona, podrobn ji pak p ílohy . 4, 7 a 11 vyhlášky . 500/2006 Sb. v platném zn ní). Z tohoto d vodu není možné mimo jiné zám ry obecn vymezené v PÚR p ímo p ebírat do územních plán obcí, bez toho aby byly nejprve vymezeny v ÚPD vydané krajem (tedy dle platné úpravy v ZÚR). 92

ÚP Skali ka

Platí-li výše uvedené zásady pro vydanou (platnou) územn plánovací dokumentaci, je samoz ejmé, že platí i pro veškeré díl í dokumenty, vznikající p i postupu po izování každého z typ UPD. Na základ argumentu "a maiori ad minus", jakož i z obecných zásad právního státu ( l. 1 odst. 1 Ústavy) a zákonnosti veškeré innosti ve ejné správy ( l. 2 odst. 3 Ústavy, l. 2 odst. 2 Listiny, pro oblast ve ejné správy obecn § 2 odst. 1 ve spojení s § 177 odst. 1 správního ádu) nepochybn platí, že musí-li n jaký správní akt - výstup ur ité innosti orgán ve ejné moci (nap íklad územní plán obce) spl ovat ur ité zákonem stanovené požadavky (nap íklad soulad s nad azenou územn plánovací dokumentací), pak tytéž požadavky musí spl ovat i veškeré díl í akty (výstupy), postupn vydávané v procesu po izování takovéhoto aktu. V p ípad územního plánu obce v této souvislosti stavební zákon výslovn stanoví, že v souladu s nad azenou územn plánovací dokumentací musí být návrh územního plánu (§ 51 odst. 2 písm. b) stavebního zákona). Jestliže pak v § 50 odst. 1 stavební zákon stanoví, že návrh územního plánu je po izován na základ schváleného zadání územního plánu, pak i z této formulace v kontextu výše uvedeného zcela jednozna n vyplývá, že i zadání územního plánu musí být v souladu i v dob schvalování Zadání ÚP s nad azenou územn plánovací dokumentací. Pokud došlo k zma ení ZÚR JMK, pak došlo i k zma ení všech proces , které se na zrušené ZÚR odvolávaly. P i absenci právn ú inných ZÚR to tedy znamená (viz i od vodn ní k výše uvedeným bod m), že v Návrhu ÚP obce Skali ka nem že být vymezen ani nadmístní zám r R43 ani územní rezerva pro tento zám r. Nelze tedy rezervu pro R43 od vod ovat tak, jak to u inil zpracovatel ÚP Skali ka na str. 65 Od vodn ní, kde uvedl:

Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. 93

ÚP Skali ka

Od vodn ní rozhodnutí o námitce: K námitce podatele je pot ebné uvést, že nemá oporu v platné a ú inné právní úprav . Rigidita jednotlivých stup územn plánovací dokumentace byla zákonodárcem p ekonána novelou stavebního zákona provedenou zákonem . 350/2012 Sb., s ú inností ode dne 1. 1. 2013. Stávající zn ní stavebního zákona umož uje za azení zám ru nadmístního významu do územního plánu, aniž by tento zám r byl obsažen v zásadách územního rozvoje, natož v p ípad , že zásady územního rozvoje platné nejsou. Stavební zákon dále v § 44 explicitn umož uje po ízení územního plánu z vlastního podn tu (zastupitelstva obce), na návrh orgánu ve ejné správy, na návrh ob ana obce, na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavb na území obce a na návrh oprávn ného investora. Návrh územního plánu p edložený po izovatelem zastupitelstvu odpovídá zadání schválenému zastupitelstvem, je v souladu se stavebním zákonem, Politikou územního rozvoje a stanovisky dot ených orgán státní správy. Zpracovatel se p i tvorb návrhu držel všech stanovisek dot ených orgán , jež mu byly po izovatelem p edloženy, podklad , jež mu byly nap . ve form územn analytických podklad p edány, jakož i informací, jenž v rámci pr zkum a rozbor opat il. Námitka . 15.: Nebylo ádn provedeno posouzení SEA ani posouzení, zda toto posuzování má i nemá být provedeno. Od vodn ní: Krajský ú ad vydal koordinované stanovisko ve smyslu § 4 odst. 6 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon), ve zn ní pozd jších p edpis k Návrhu zadání územního plánu Skali ka pod j. JMK 35893/2010 ze dne 6.4.2010. V tomto stanovisku krajský ú ad neuplatnil požadavek na SEA, nicmén tvrdil, že územím obce Skali ka prochází koridor R43. Zd vodn ní odkazující na plnohodnotné provedení SEA pro ZÚR je z dnešního hlediska zásadním zp sobem chybné. NSS zrušil rozsudkem tzv. 2. ZÚR JMK rozsudkem z ervna 2012. Jedním z klí ových d vod pro zrušení ZÚR bylo chybné posouzení SEA (neposouzení kumulativních a synergetických vliv pro dopravní infrastrukturu) a protiprávní zásah politických orgán do územního plánování, a to specificky pro úsek R43. Lze citovat z rozsudku NSS, nicmén pro stru nost a srozumitelnost jist posta í citovat z tiskového vyjád ení NSS vydaného po rozsudku a zve ejn ného na WEBU NSS: „Po d kladném zvážení argumentace navrhovatel i Jihomoravského kraje a po zhodnocení všech provedených d kaz a obsahu soudního spisu dosp l soud k záv ru, že návrh je d vodný, a proto zrušil celé Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Jedním z nezbytných podklad pro vydání zásad územního rozvoje je posouzení jejich vliv na životní prost edí, v etn ve ejného zdraví (tzv. posouzení SEA) a na území za azená do soustavy NÁTURA 2000 (tzv. naturové hodnocení). V rámci tohoto procesu je nutno posoudit i synergické a kumulativní vlivy zám r obsažených v zásadách územního rozvoje. To znamená, že je t eba hodnotit vlivy nejen jednotlivých, izolovan nahlížených zám r , ale také souhrnný vliv vyvolaný vzájemným spolup sobením n kolika zám r vyskytujících se v území v blízké vzdálenosti. Jelikož zásady územního rozvoje jsou nejvyšším stupn m územn plánovací dokumentace, mají strategický charakter a jejich obsahem je závazné stanovení dopravních koridor v ešeném území, je t eba klást velký d raz na posouzení kumulativních a synergických vliv práv v této fázi územního plánování, protože pouze na této úrovni lze zvažovat r zné varianty jednotlivých koridor . Vyhodnocení kumulativních a synergických vliv plní významnou preventivní funkci ve vztahu k zamezení vzniku nep íznivých dopad na území a zanedbání této funkce na úrovni zásad územního rozvoje nem že být uspokojiv nahrazeno následnými kompenza ními i nápravnými opat eními. 94

ÚP Skali ka

Nejvyšší správní soud zjistil, že v posouzení SEA i v naturovém hodnocení jsou kumulativní a synergické vlivy zám r (dopravních koridor ) pouze pojmenovány, ale nebylo provedeno hodnocení jejich významnosti a p edevším pak existence kumulativních a synergických vliv nebyla zohledn na p i výb ru variant jednotlivých dopravních koridor . Význam posouzení kumulativních a synergických vliv na životní prost edí lze nejlépe demonstrovat na p íkladu oblasti Troubsko -Ostopovice - Brno-Bosonohy, v níž se sbíhají t i dopravní koridory: koridor rychlostní silnice R43, koridor zahrnující rozší ení dálnice 01 na šestipruhové uspo ádání a koridor tzv. jihozápadní tangenty. Každý z t chto t í dopravních koridor byl navržen v n kolika variantách, a nabízelo se tak n kolik variant kumulace dopravních koridor (nap . vyúst ní rychlostní silnice R43 u Ostrova ic, nikoliv u Bosonoh, nebo upušt ní od zám ru jihozápadní tangenty i od zám ru zkapacitn ní dálnice D1). P i výb ru variant t chto dopravních koridor ovšem Krajský ú ad Jihomoravského kraje nezohlednil, jaké kumulativní a synergické vlivy na životní prost edí vyvolá výb r té které varianty. Soud dosp l k záv ru, že nebylo provedeno posouzení kumulativních a synergických vliv v dostate ném rozsahu, a proto je t eba považovat posouzení SEA za neúplné. Odstran ní výše uvedeného nedostatku posouzení SEA m l zajistit krajský ú ad, který si posouzení objednal, a dále na n j m lo upozornit Ministerstvo životního prost edí. Ministerstvo však i p es tento zásadní nedostatek vydalo kladné stanovisko k návrhu zásad územního rozvoje. Soud proto konstatoval, že stanovisko Ministerstva životního prost edí a i samotné zásady územního rozvoje vychází z nedostate n zjišt ného skutkového stavu. Tato zásadní procesní vada se vztahuje k zásadám územního rozvoje jako celku, protože systém páte ních dopravních komunikací nelze odtrhnout od ostatního obsahu zásad (rozvojových oblastí, rozvojových os, specifických oblastí atd.). Soud proto zrušil celé Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Nezákonný byl dle soudu i postup p i výb ru varianty dopravního koridoru rychlostní silnice R43 v úseku Ku im - erná Hora. V rámci posouzení vliv zásad územního rozvoje na udržitelný rozvoj území byla v uvedeném úseku dopravního koridoru silnice R43 nejlépe hodnocena varianta „Malhostovická" a „Optimalizovaná MŽP". Varianta „Malhostovická" pak byla spole n s variantou „N meckou" hodnocena p ízniv ji než ostatní z hlediska dopravn inženýrských kritérií a p edpokládaných vliv na obyvatelstvo, ve ejné zdraví a ostatní složky životního prost edí. Jako nejvýhodn jší se tedy jevila varianta „Malhostovická", nicmén krajský ú ad na základ doporu ení zastupitelstva zvolil sledování koridoru ve variant „N mecké". Výb r variant koridor nelze dle názoru soudu opírat o rozhodnutí politického t lesa (zastupitelstva kraje). Stavební zákon p edpokládá, že výb r variant se provádí výlu n na základ odborných kritérií." (zvýrazn ní dopln no). Není tedy ani ur en koridor R43, ale nemohlo být provád no jeho posuzování v ÚP Skali ka. Posouzení SEA tedy absentuje a nelze v ízení o návrhu ÚP Skali ka pokra ovat. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Koridor se stanoveným využitím pro rychlostní silnici R43, jehož pot ebu a plošné nároky je nutno prov it, je v územním plánu Skali ka ur en jako územní rezerva. Stanovené využití územní rezervy se z hlediska vliv na životní prost edí neposuzuje (viz. §36 stavebního zákona), proto se považuje tato námitka za ned vodnou.

95

ÚP Skali ka

Námitka . 16.: Zakreslení rezervy je i procesn chybné. Od vodn ní: Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí: § 43 odst. 1 S Z a p íloha . 7, ást / . , odst. 2 , písm. a) vyhlášky územní rezervy se vymezují, jen je-li to ú elné územní rezerva je chápána jako samostatný jev, p ekryvný vzhledem k plochám s rozdílným zp sobem využití; grafické vyzna ení územní rezervy proto nesmí zakrýt druh plochy s rozdílným zp sobem využití vymezený v návrhu Tento zp sob zakreslení souladu není sou ástí projednávaného Návrhu ÚP. Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Vymezení územní rezervy pro rychlostní komunikaci R43, tak jak bylo v návrhu územním plánu Skali ka provedeno, odpovídá smyslu a ú elu vymezování územních rezerv, nebo umož uje prov ení varianty ešení trasování rychlostní komunikace R43. V návrhu je tato územní rezerva chápána jako samostatný jev, který je p ekryvný vzhledem k plochám s rozdílným zp sobem využití. Z výše uvedeného po izovatel považuje námitku jako ned vodnou. Námitka . 17.: Chybn doložený soulad s PÚR a ZÚR. Od vodn ní: Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí:

Tento zp sob doložení souladu není sou ástí projednávaného Návrhu ÚP. Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no.

96

ÚP Skali ka

Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Souladu územního plánu Skali ka s Politikou územního rozvoje bylo dosaženo a v od vodn ní územního plánu Skali ka je tato skute nost dostate n jasn prokázána. Podaná námitka tuto skute nost nerozporuje, pouze ned vodn požaduje v tomto sm ru doplnit od vodn ní územního plánu Skali ka. Nedošlo tedy ke zma ení projednávání. Námitka . 18.: Chybn provedené od vodn ní. Od vodn ní: Jak je výše doloženo došlo v ad pochybením.

p ípad

k nesprávnému od vodn ní. To je základním

Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí:

Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Od vodn ní územního plánu Skali ka bylo provedeno v souladu s platnou a ú innou právní úpravou, v tomto sm ru lze uvést, že je jasné, srozumitelné a p esv d ivé. Námitka . 19.: Po zrušení ZÚR JMK soudem a po zrušení R43 soudem bylo nutné nov schválit Zadání ÚP. Od vodn ní: Zadání bylo schvalováno za doložen protiprávní situace, kdy Krajský ú ad JMK a ú ad územního plánování M stského ú adu Tišnov chybn tvrdili ob an m a uvád li je v omyl ve v ci koridoru R43. Pro doložení rozporu, ke kterému došlo p i po izování ÚP Skali ka a jeho zm n lze uvést: Koridor (viz definice v § 2 odst. 1 písm. i stavebního zákona) komunikace R43 je nadmístním prvkem ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) cit. zákona, který musí být schválen nad azené územn plánovací dokumentaci, tedy do konce roku 2006 v ÚP velkého územního celku (VÚC) a od roku 2007 v Zásadách územního rozvoje. ÚP Skali ka byl schválen, tj. v dob platnosti ÚP VÚC Brn nské sídelní regionální aglomerace (BSRA), který zahrnoval i obec Skali ka. 97

ÚP Skali ka

Jak bylo opakovan uvedeno v rozsudcích Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen koridor v ÚP m sta Brna (rozsudek ze dne 27. 5. 2010, .j. 9 Ao 1/2010 - 84), v ÚP Drásova (rozsudek ze dne 20.4.2011, .j. 6 Ao 1/2011 - 74) a ÚP Malhostovic (rozsudek ze dne 10.5.2011, .j. 2 A o 2/2011 - 159), nebylo možné zahrnout koridor pro R43 do ÚP Skali ka na základ ÚP VÚC BSRA, protože zde koridor R43 nebyl závazn schválen a bez závazného schválení R43 jako nadmístního prvku, R43 nesm la být schválena v ÚP obcí. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistoval v dob schvalování ÚP Skali ka. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistuje ani nyní, a to i proto, že krajský územní plán (Zásady územního rozvoje JMK) zrušil v ervnu 2012 rozsudkem Nejvyšší správní soud. Zásady územního rozvoje mají zp es ovat koridory z PÚR. Protože ZÚR neexistují, neexistuje ani „up esn ný koridor rychlostní silnice R43" Zadání ÚP Skali ka takto zcela nesprávn obsahovalo text:

Po uvedených rozsudcích NSS je zjevné, že Zadání ÚP Skali ka bylo zatíženo protiprávními prvky, zejména ve v ci R43. Rozsudky NSS jsou bez dalšího závazné pro státní správu. Státní správa k dnešnímu dni si je pln v doma svých pochybení ve v ci R43. Nelze toto ale zakamuflovat tak, že po izovatel, zpracovatel a dot ené orgány státní správy budou bez zapojení ob an a obce „konzultovat" a dojde k po izování Návrhu ÚP, který je podstatn odlišný od Zadání. Podmínka souladu Návrhu Zadání a Návrhu je principem pro po izování územn plánovací dokumentace. Nebylo tedy možné ignorovat podstatnou zm nu vzniklou rozsudky NSS a nebylo možné „tiše" nahradit návrhovou plochu pro koridor R43 územní rezervou pro R43. Protože se jedná se nepochybn o podstatnou zm nu, bylo nutné Zadání znova projednat. Nové projednání zadání nenastalo. Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Zjišt ní, že jsou zrušeny ZÚR JMK neznamená, že se v územních plánech nebudou ešit nadmístní prvky. Jejich ignorace by naopak v budoucnu vedla k tomu, že by dané území bylo ne ešitelné. Nadmístní prvky vyplývají z PÚR, ÚAP a § 43 odst. 1 SZ. Z žádného § SZ nevyplývá, že po zrušení ZÚR se má znovu schválit zadání, proto nelze po izovatel považuje námitku za ned vodnou. Námitka . 20.: Porušení zákona po izovatelem a uvád ní Zastupitelstva obce v omyl. Od vodn ní: Po izovatel, tj. M stský ú ad Tišnov, nese odpov dnost za dodržování zákona p i po izování a projednávání Zadání i Návrhu ÚP. Jak je doloženo výše v ad p ípad došlo k právním pochybením a ve ejn projednávaný návrh nem l být do ve ejného projednávání ani p edložen.

98

ÚP Skali ka

Ú ad územního plánování m l vyhodnotit, že k této situaci došlo a m l zjednat nápravu. Jedna z možností je, že m l Zastupitelstvu obce Skali ka p edložit návrh na zamítnutí chybn vypracované územn plánovací dokumentace.

Toto se doposud nestalo, ale stát se má. Pokud se to nestane, hrozí, že dojde k uvedení Zastupitelstva obce Skali ka v omyl a hrozí vznik škody velkého rozsahu se všemi právními d sledky. Zastupitelstvo obce totiž nedisponuje odbornými znalostmi profesionála na územní plánování. P esto zákon na zastupitele (a dnes již podle ustálené judikatury na jednotlivé zastupitele) klade povinnost prov it níže popsaný soulad.

Zastupitelé jsou tedy právn odpov dni za zvednutí ruky pro územní plán, a to se všemi d sledky. Zastupitelé podle zákona mají následující možnosti

99

ÚP Skali ka

Vzhledem k nesprávnému zahrnutí rezervy pro R43 do ÚP Skali ka je tedy správným postupem bu nový ÚP zamítnout, nebo, což je z ejm pragmati t jší vrátit návrh ÚP k úprav , tj. Úplnému vypušt ní rezervy pro R43 i všech odkaz na R43 ve výrokové ásti i v Od vodn ní (textové I grafické ásti). Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Po izovatel neshledal obsah požadavku na zamítnutí za d vodný, nebo nedošel v pr b hu ízení k záv ru, že je návrh územního plánu v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými v § 53 v odstavci 4 stavebního zákona, jelikož územní rezervy pro záležitosti týkající se rozvoje státu lze v územním plánu dle platné a ú inné právní úpravy vymezit, viz § 36 odst. 1 stavebního zákona. Po izovatel tedy svým konáním neuvedl v omyl Zastupitelstvo obce Skali ka, když po izoval návrh územního plánu obsahujícího vymezení územních rezerv pro dopravní infrastrukturu nadmístního významu.

7)

Podání ze dne 24.11.2014 pod .j. MUTI 26511/2014 na M Ú Tišnov

Jméno a p íjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby: Musil Petr a Musilová Anita Adresa/ Sídlo: .p. 58, 66603 Skali ka, nám. Komenského 105, 66601 Tišnov Dot ená nemovitost a parcelní íslo pozemku: parc. . 243/2 v k. ú. Skali ka u Tišnova zapsané na listu vlastnictví 506 pro katastrální území a obec Skali ka u Katastrálního ú adu pro Jihomoravský kraj. Námitka .1: Z Návrhu ÚP (výrokové ásti OOP) je nutné odstranit texty:

100

ÚP Skali ka

101

ÚP Skali ka

102

ÚP Skali ka

Od vodn ní: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Skali ka žádné konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena p es žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno-Svitavy / Moravská T ebová1'. Není ani rozhodnuto, zda R43 má vést na Svitavy nebo na Moravskou T ebovou. Stejn tak není rozhodnuto o vymezení koridoru R43 pro úsek z Boskovická do oblasti Ku imi. Po izovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní p ed NSS se MMR k dané problematice vyjad ovalo. Ve vyjád ení pro prvostup ový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, j. 10A 121/2012-114 prvostup ového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridor dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodn republikový význam nebo p esahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridor v územn plánovací dokumentaci. Jde o strategické zám ry, pro které se Politikou stanoví sm rnice pro další innost orgán územního plánování. Takové vymezení nemá a nem že mít žádný p ímý dopad na konkrétní území. Protože zám r je vymezen takto obecn , nelze ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dot eny." Toto jasné stanovisko MMR je p ímo p iléhavé pro p ípad koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR p ímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí', které budou R43 dot eny. Tedy nelze ani do ÚP Skali ka uvád t jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR n co konkrétn vyplývalo pro obec Skali ka. Vymezení rezervy pro R43 nespl uje zákonné požadavky. Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí:

Tyto podmínky nebyly dodrženy. Komunikace R43 je na základ schváleného zadání ZÚR ešena v procesu po izování ZÚR. Územní plán obce tedy nem že p edjímat ešení, které bude p ijato v ZÚR. Podmínka ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona se tedy nem že uplatnit, neb p edm tný nadmístní prvek je ešen v ZÚR, a to v sou asné dob . Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Podatel požaduje vypustit z textové ásti návrhu územního plánu Skali ka všechny odkazy na vymezení územní rezervy pro jednu z možných tras rychlostní komunikace R43, jelikož PÚR R 2008 ur uje pro R43 pouze výchozí (koncové) body koridoru, nikoliv konkrétní trasování. Nicmén 103

ÚP Skali ka

ú elem vymezení koridor dopravy v PÚR R 2008 ve zn ní aktualizace . 1 (dále jen PÚR R 2008) je vytvo ení územních podmínek pro budoucí umíst ní ve ejných zám r (nap . R43), které mají vliv na rozvoj území eské republiky. Úkolem územního plánování vyplývajícího z PÚR R 2008 (80) pro p íslušné kraje a obce je zajistit územní ochranu vymezených koridor a ploch, p ípadn v navazující územn plánovací dokumentaci up esn ním koridor a ploch pro umíst ní zám ru nebo územní rezervou (viz §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., v platném zn ní) Jedna z prov ovaných variant pro rychlostní komunikaci R43 je vymezena v návrhu územním plánu Skali ka jako územní rezerva za ú elem ochrany území p ed zm nami, které by mohly stanovené využití podstatn ztížit i znemožnit v p ípad , že dalším prov ením bude potvrzena jejich pot ebnost a up esn ny p ípadné plošné nároky. Vymezení územních rezerv napl uje smysl a ú el stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvá et p edpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prov ovat a posuzovat pot ebu zm n v území. K mí e omezení vlastník nemovitostí v koridorech vymezených územních rezerv lze uvést, že se jedná hlavn o do asné omezení a také pom rn málo významné povahy, nebo stavební zákon v území dot eném územní rezervou zapovídá pouze realizaci zám r , tedy zm n stávajícího využití, jež významn ztíží i znemožní realizaci prov ovaného zám ru, pro n jž se územní rezerva vymezuje. Omezení vlastnictví je tedy propor ní s ohledem na možné následky v p ípad jeho neprovedení, tedy neomezení vlastník ve zm nách využití dot ených pozemk . Námitka .2: Z Návrhu ÚP i jeho od vodn ní je nutné odstranit text k územní rezerv pro R43. Od vodn ní: Do ÚP Skali ka nelze také navrhovat ani zapracování územních rezerv pro nadmístní zám ry. Nadmístní zám ry i rezervy pro nadmístní zám ry musí být nejprve projednány a platn schváleny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) JMK a teprve pak mohou být zahrnuty do návazné územn plánovací dokumentace, tj. ÚP obcí. Je t eba zd raznit, že ustanovení územní rezervy je totiž omezením vlastnického práva k nemovitostem, a to je zásah do garantovaného ústavního práva ob an . Takovýto zásah se smí dít pouze na základ zákona. P i absenci právoplatného schválení p edm tných koridor v ZÚR JMK absentuje právní podklad, na základ kterého by mohlo být zvažováno omezování ústavního práva na nerušené vlastnictví. Zpracovatel ÚP obce není nadán ze zákona oprávn ním navrhovat vymezování takovýchto územních rezerv bez zákonného podkladu. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Vymezením územní rezervy v návrhu územního plánu Skali ka a následného stanovení jejího ú elu využití pro realizaci zám ru rychlostní komunikace R43 je v podstat pokynem pro následné prov ování možnosti tohoto využití a jeho podmínek. Až po takovém prov ení je možné územní rezervu zam nit na zastavitelný koridor ur ený pro realizaci stanoveného zám ru R43 i ji zcela vypustit. Možnost zapracovat územní rezervu pro p ípadnou realizaci rychlostní komunikaci R43 do zadání územního plánu Skali ka vychází z § 47 odst. 1 stavebního zákona, nebo zpracování návrhu zadání územního plánu se zajistí mimo jiné na základ územn analytických podklad Jihomoravského kraje (dále jen ÚAP JMK). Z Politiky územního rozvoje R 2008 vyplynul pro ministerstva a jiné úst ední správní ú ady úkol prov it proveditelnost tohoto rozvojového zám ru silnice R43. V ÚAP JMK je uvedeno n kolik variantních ešení zám ru rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Jedna z t chto variant práv prochází územím obce Skali ka. Po izovatel považuje vymezení koridoru územní rezervy se stanoveným ú elem pro rychlostní komunikaci R43 dle výše uvedeného za ú elné a tudíž omezení vlastnického práva vyplývajícího za zákonné. 104

ÚP Skali ka

Námitka . 3: Je nutné vypustit text na str. 43, 49, 66 (v Od vodn ní) „Vzhledem ke zrušení ZÚR JMK není rozhodnuto o výb ru varianty koridoru pro kapacitní silnici R43, je proto nutné zajistit územní ochranu pro varianty do doby výsledného rozhodnutí o nich, které bude u in no v rámci po izování nových ZÚR JMK. To se týká i varianty, kterou je dot eno správní území obce Skali ka." Od vodn ní: Toto není žádným právoplatným od vodn ním zahrnutí koridoru R43. Je to pouze ukázka pochybení zpracovatele Návrhu ÚP, který bez opory v zákon a bez opory v nad azené územn plánovací dokumentaci p i použití nep ípustné libov le zakreslil do Návrhu ÚP územní rezervu, a tím protiprávn navrhl, aby bylo omezeno ústavní právo majitel nemovitostí na nerušené držení a užívání majetku. Nep ípustná libov le zpracovatele ÚP je jasn vid t i z toho, že odkazuje na „jednu z variant ešení kapacitní silnice R43". Nelze odkazovat na jednu z variant, územní rezerva pro nadmístní prvek m že byt stanovena pouze na základ právoplatn schválené územní rezervy na úrovni ZÚR JMK, a i zde nem že projeden zám r být schvalováno více územních rezerv (pro více než jednu variantu). Neexistuje žádný právoplatný dokument, který by m l právní sílu, aby vedl k oprávn nému zahrnutí územní rezervy pro R43 do ÚP Skali ka. Takovým dokumentem není ani jakýkoliv dokument Ministerstva dopravy nebo SD. Je tedy nap ed nutné projednat ZÚR JMK a právoplatn je schválit. Pak teprve lze do ÚP obcí zahrnovat územní rezervy pro R43 nebo návrhové plochy pro R43. Je zásadní chybou, že k návrhu územnímu plánu neexistuje stanovisko Ministerstva dopravy. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Od vodn ní územní ochrany pro jednu z variant umíst ní rychlostní komunikace R43 do doby výsledného rozhodnutí konkrétní trasy této dopravní stavby v územním plánu Skali ka, jenž podatel v námitce žádal z opat ení obecné povahy „vypustit“, je ádným, v cným, jasným a srozumitelným od vodn ním zám ru vymezeného v textové ásti opat ení obecné povahy a jako takové jej nebylo možné z opat ení obecné povahy „vypustit“. Po izovatel dále upozor uje, že Ministerstvo dopravy jako dot ený orgán státní správy ve v cech dopravy pro oblast územního plánování pov ilo Centrum dopravního výzkumu se sídlem Líše ská 33a, 636 00 Brno, aby se vyjád ilo k projednání návrhu zadání územního plánu Skali ka, které tak u inilo dne 16.4.2010 pod .j. UP/1293/10. Dále, aby se vyjád ilo ke spole nému jednání. Z tohoto vyjád ení ze dne 5.5.2011 .j. UP/0981/11 vyplynul požadavek pln respektovat vyjád ení editelství silnic a dálnic R, odboru p ípravy staveb, Šumavská 33, 612 54 Brno ze dne 4.5.2011 pod .j. 001654/11300/2011, tedy zohledn ní sledované výhledové trasy R43 v návrhu územního plánu Skali ka. V rámci ve ejného projednání návrhu územního plánu Skali ka uplatnilo Ministerstvo dopravy stanovisko dne 14.11.2014 .j. 787/2014-910-UPR/2-Ma a následn dopln né stanovisko dne 18.3.2015 pod .j. 787/2014-910-UPR/3-Ma. Námitka . 4: Po zrušení ZÚR JMK soudem a po zrušení R43 soudem bylo nutné nov schválit Zadání ÚP. Od vodn ní: 105

ÚP Skali ka

Zadání bylo schvalováno za doložen protiprávní situace, kdy Krajský ú ad JMK a ú ad územního plánování M stského ú adu Tišnov chybn tvrdili ob an m a uvád li je v omyl ve v ci koridoru R43. Pro doložení rozporu, ke kterému došlo p i po izování ÚP Skali ka a jeho zm n lze uvést: Koridor (viz definice v § 2 odst. 1 písm. i stavebního zákona) komunikace R43 je nadmístním prvkem ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) cit. zákona, který musí být schválen nad azené územn plánovací dokumentaci, tedy do konce roku 2006 v ÚP velkého územního celku (VÚC) a od roku 2007 v Zásadách územního rozvoje. ÚP Skali ka byl schválen, tj. v dob platnosti ÚP VÚC Brn nské sídelní regionální aglomerace (BSRA), který zahrnoval i obec Skali ka. Jak bylo opakovan uvedeno v rozsudcích Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen koridor v ÚP m sta Brna (rozsudek ze dne 27. 5. 2010, .j. 9 Ao 1/2010 - 84), v ÚP Drásova (rozsudek ze dne 20.4.2011, .j. 6 Ao 1/2011 - 74) a ÚP Malhostovic (rozsudek ze dne 10.5.2011, .j. 2 A o 2/2011 - 159), nebylo možné zahrnout koridor pro R43 do ÚP Skali ka na základ ÚP VÚC BSRA, protože zde koridor R43 nebyl závazn schválen a bez závazného schválení R43 jako nadmístního prvku, R43 nesm la být schválena v ÚP obcí. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistoval v dob schvalování ÚP Skali ka. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistuje ani nyní, a to i proto, že krajský územní plán (Zásady územního rozvoje JMK) zrušil v ervnu 2012 rozsudkem Nejvyšší správní soud. Zásady územního rozvoje mají zp es ovat koridory z PÚR. Protože ZÚR neexistují, neexistuje ani „up esn ný koridor rychlostní silnice R43" Zadání ÚP Skali ka takto zcela nesprávn obsahovalo text:

Po uvedených rozsudcích NSS je zjevné, že Zadání ÚP Skali ka bylo zatíženo protiprávními prvky, zejména ve v ci R43. Rozsudky NSS jsou bez dalšího závazné pro státní správu. Státní správa k dnešnímu dni si je pln v doma svých pochybení ve v ci R43. Nelze toto ale zakamuflovat tak, že po izovatel, zpracovatel a dot ené orgány státní správy budou bez zapojení ob an a obce „konzultovat" a dojde k po izování Návrhu ÚP, který je podstatn odlišný od Zadání. Podmínka souladu Návrhu Zadání a Návrhu je principem pro po izování územn plánovací dokumentace. Nebylo tedy možné ignorovat podstatnou zm nu vzniklou rozsudky NSS a nebylo možné „tiše" nahradit návrhovou plochu pro koridor R43 územní rezervou pro R43. Protože se jedná se nepochybn o podstatnou zm nu, bylo nutné Zadání znova projednat. Nové projednání zadání nenastalo. Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Zjišt ní, že jsou zrušeny ZÚR JMK neznamená, že se v územních plánech nebudou ešit nadmístní prvky. Jejich ignorace by naopak v budoucnu vedla k tomu, že by dané území bylo ne ešitelné. Nadmístní prvky vyplývají z PÚR, ÚAP a § 43 odst. 1 stavebního zákona. Z žádného § stavebního zákona nevyplývá, že po zrušení ZÚR se má znovu schválit zadání, proto po izovatel považuje námitku za ned vodnou. 106

ÚP Skali ka

Po izovatel dopl uje, že ve schváleném zadání územního plánu Skali ka, které na svém zasedání schválilo zastupitelstvo obce Skali ka dne 19. 5. 2010, bylo požadováno zohlednit konkretizovaný úkol republikového významu vyplývající z Politiky územního rozvoje R 2008 a to vytvo it podmínky pro dokon ení základní sít kapacitních silnic vymezený v úseku Brno – Svitavy/Moravská T ebová (R43).

8)

Podání ze dne 24.11.2014 pod .j. MUTI 26513/2014 na M Ú Tišnov

Jméno a p íjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby: Pitrun František a Pitrunová Zde ka Adresa/ Sídlo: .p. 53, 66603 Skali ka, nám. Komenského 105, 66601 Tišnov Dot ená nemovitost a parcelní íslo pozemku: parc. . 23 v k. ú. Skali ka u Tišnova zapsané na listu vlastnictví 127 pro katastrální území a obec Skali ka u Katastrálního ú adu pro Jihomoravský kraj. Námitka .1: Z Návrhu ÚP (výrokové ásti OOP) je nutné odstranit texty:

107

ÚP Skali ka

108

ÚP Skali ka

109

ÚP Skali ka

Od vodn ní: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Skali ka žádné konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena p es žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno-Svitavy / Moravská T ebová1'. Není ani rozhodnuto, zda R43 má vést na Svitavy nebo na Moravskou T ebovou. Stejn tak není rozhodnuto o vymezení koridoru R43 pro úsek z Boskovická do oblasti Ku imi. Po izovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní p ed NSS se MMR k dané problematice vyjad ovalo. Ve vyjád ení pro prvostup ový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, j. 10A 121/2012-114 prvostup ového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridor dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodn republikový význam nebo p esahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridor v územn plánovací dokumentaci. Jde o strategické zám ry, pro které se Politikou stanoví sm rnice pro další innost orgán územního plánování. Takové vymezení nemá a nem že mít žádný p ímý dopad na konkrétní území. Protože zám r je vymezen takto obecn , nelze ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dot eny." Toto jasné stanovisko MMR je p ímo p iléhavé pro p ípad koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR p ímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí', které budou R43 dot eny. Tedy nelze ani do ÚP Skali ka uvád t jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR n co konkrétn vyplývalo pro obec Skali ka. Vymezení rezervy pro R43 nespl uje zákonné požadavky. Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí:

Tyto podmínky nebyly dodrženy. Komunikace R43 je na základ schváleného zadání ZÚR ešena v procesu po izování ZÚR. Územní plán obce tedy nem že p edjímat ešení, které bude p ijato v ZÚR. Podmínka ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona se tedy nem že uplatnit, neb p edm tný nadmístní prvek je ešen v ZÚR, a to v sou asné dob . Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Podatel požaduje vypustit z textové ásti návrhu územního plánu Skali ka všechny odkazy na vymezení územní rezervy pro jednu z možných tras rychlostní komunikace R43, jelikož PÚR R 2008 ur uje pro R43 pouze výchozí (koncové) body koridoru, nikoliv konkrétní trasování. Nicmén 110

ÚP Skali ka

ú elem vymezení koridor dopravy v PÚR R 2008 ve zn ní aktualizace . 1 (dále jen PÚR R 2008) je vytvo ení územních podmínek pro budoucí umíst ní ve ejných zám r (nap . R43), které mají vliv na rozvoj území eské republiky. Úkolem územního plánování vyplývajícího z PÚR R 2008 (80) pro p íslušné kraje a obce je zajistit územní ochranu vymezených koridor a ploch, p ípadn v navazující územn plánovací dokumentaci up esn ním koridor a ploch pro umíst ní zám ru nebo územní rezervou (viz §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., v platném zn ní) Jedna z prov ovaných variant pro rychlostní komunikaci R43 je vymezena v návrhu územním plánu Skali ka jako územní rezerva za ú elem ochrany území p ed zm nami, které by mohly stanovené využití podstatn ztížit i znemožnit v p ípad , že dalším prov ením bude potvrzena jejich pot ebnost a up esn ny p ípadné plošné nároky. Vymezení územních rezerv napl uje smysl a ú el stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvá et p edpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prov ovat a posuzovat pot ebu zm n v území. K mí e omezení vlastník nemovitostí v koridorech vymezených územních rezerv lze uvést, že se jedná hlavn o do asné omezení a také pom rn málo významné povahy, nebo stavební zákon v území dot eném územní rezervou zapovídá pouze realizaci zám r , tedy zm n stávajícího využití, jež významn ztíží i znemožní realizaci prov ovaného zám ru, pro n jž se územní rezerva vymezuje. Omezení vlastnictví je tedy propor ní s ohledem na možné následky v p ípad jeho neprovedení, tedy neomezení vlastník ve zm nách využití dot ených pozemk . Námitka .2: Z Návrhu ÚP i jeho od vodn ní je nutné odstranit text k územní rezerv pro R43. Od vodn ní: Do ÚP Skali ka nelze také navrhovat ani zapracování územních rezerv pro nadmístní zám ry. Nadmístní zám ry i rezervy pro nadmístní zám ry musí být nejprve projednány a platn schváleny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) JMK a teprve pak mohou být zahrnuty do návazné územn plánovací dokumentace, tj. ÚP obcí. Je t eba zd raznit, že ustanovení územní rezervy je totiž omezením vlastnického práva k nemovitostem, a to je zásah do garantovaného ústavního práva ob an . Takovýto zásah se smí dít pouze na základ zákona. P i absenci právoplatného schválení p edm tných koridor v ZÚR JMK absentuje právní podklad, na základ kterého by mohlo být zvažováno omezování ústavního práva na nerušené vlastnictví. Zpracovatel ÚP obce není nadán ze zákona oprávn ním navrhovat vymezování takovýchto územních rezerv bez zákonného podkladu. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Vymezením územní rezervy v návrhu územního plánu Skali ka a následného stanovení jejího ú elu využití pro realizaci zám ru rychlostní komunikace R43 je v podstat pokynem pro následné prov ování možnosti tohoto využití a jeho podmínek. Až po takovém prov ení je možné územní rezervu zam nit na zastavitelný koridor ur ený pro realizaci stanoveného zám ru R43 i ji zcela vypustit. Možnost zapracovat územní rezervu pro p ípadnou realizaci rychlostní komunikaci R43 do zadání územního plánu Skali ka vychází z § 47 odst. 1 stavebního zákona, nebo zpracování návrhu zadání územního plánu se zajistí mimo jiné na základ územn analytických podklad Jihomoravského kraje (dále jen ÚAP JMK). Z Politiky územního rozvoje R 2008 vyplynul pro ministerstva a jiné úst ední správní ú ady úkol prov it proveditelnost tohoto rozvojového zám ru silnice R43. V ÚAP JMK je uvedeno n kolik variantních ešení zám ru rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Jedna z t chto variant práv prochází územím obce Skali ka. Po izovatel považuje vymezení koridoru územní rezervy se stanoveným ú elem pro rychlostní komunikaci R43 dle výše uvedeného za ú elné a tudíž omezení vlastnického práva vyplývajícího za zákonné. 111

ÚP Skali ka

Námitka . 3: Je nutné vypustit text na str. 43, 49, 66 (v Od vodn ní) „Vzhledem ke zrušení ZÚR JMK není rozhodnuto o výb ru varianty koridoru pro kapacitní silnici R43, je proto nutné zajistit územní ochranu pro varianty do doby výsledného rozhodnutí o nich, které bude u in no v rámci po izování nových ZÚR JMK. To se týká i varianty, kterou je dot eno správní území obce Skali ka." Od vodn ní: Toto není žádným právoplatným od vodn ním zahrnutí koridoru R43. Je to pouze ukázka pochybení zpracovatele Návrhu ÚP, který bez opory v zákon a bez opory v nad azené územn plánovací dokumentaci p i použití nep ípustné libov le zakreslil do Návrhu ÚP územní rezervu, a tím protiprávn navrhl, aby bylo omezeno ústavní právo majitel nemovitostí na nerušené držení a užívání majetku. Nep ípustná libov le zpracovatele ÚP je jasn vid t i z toho, že odkazuje na „jednu z variant ešení kapacitní silnice R43". Nelze odkazovat na jednu z variant, územní rezerva pro nadmístní prvek m že byt stanovena pouze na základ právoplatn schválené územní rezervy na úrovni ZÚR JMK, a i zde nem že projeden zám r být schvalováno více územních rezerv (pro více než jednu variantu). Neexistuje žádný právoplatný dokument, který by m l právní sílu, aby vedl k oprávn nému zahrnutí územní rezervy pro R43 do ÚP Skali ka. Takovým dokumentem není ani jakýkoliv dokument Ministerstva dopravy nebo SD. Je tedy nap ed nutné projednat ZÚR JMK a právoplatn je schválit. Pak teprve lze do ÚP obcí zahrnovat územní rezervy pro R43 nebo návrhové plochy pro R43. Je zásadní chybou, že k návrhu územnímu plánu neexistuje stanovisko Ministerstva dopravy. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Od vodn ní územní ochrany pro jednu z variant umíst ní rychlostní komunikace R43 do doby výsledného rozhodnutí konkrétní trasy této dopravní stavby v územním plánu Skali ka, jenž podatel v námitce žádal z opat ení obecné povahy „vypustit“, je ádným, v cným, jasným a srozumitelným od vodn ním zám ru vymezeného v textové ásti opat ení obecné povahy a jako takové jej nebylo možné z opat ení obecné povahy „vypustit“. Po izovatel dále upozor uje, že Ministerstvo dopravy jako dot ený orgán státní správy ve v cech dopravy pro oblast územního plánování pov ilo Centrum dopravního výzkumu se sídlem Líše ská 33a, 636 00 Brno, aby se vyjád ilo k projednání návrhu zadání územního plánu Skali ka, které tak u inilo dne 16.4.2010 pod .j. UP/1293/10. Dále, aby se vyjád ilo ke spole nému jednání. Z tohoto vyjád ení ze dne 5.5.2011 .j. UP/0981/11 vyplynul požadavek pln respektovat vyjád ení editelství silnic a dálnic R, odboru p ípravy staveb, Šumavská 33, 612 54 Brno ze dne 4.5.2011 pod .j. 001654/11300/2011, tedy zohledn ní sledované výhledové trasy R43 v návrhu územního plánu Skali ka. V rámci ve ejného projednání návrhu územního plánu Skali ka uplatnilo Ministerstvo dopravy stanovisko dne 14.11.2014 .j. 787/2014-910-UPR/2-Ma a následn dopln né stanovisko dne 18.3.2015 pod .j. 787/2014-910-UPR/3-Ma. Námitka . 4: Po zrušení ZÚR JMK soudem a po zrušení R43 soudem bylo nutné nov schválit Zadání ÚP.

112

ÚP Skali ka

Od vodn ní: Zadání bylo schvalováno za doložen protiprávní situace, kdy Krajský ú ad JMK a ú ad územního plánování M stského ú adu Tišnov chybn tvrdili ob an m a uvád li je v omyl ve v ci koridoru R43. Pro doložení rozporu, ke kterému došlo p i po izování ÚP Skali ka a jeho zm n lze uvést: Koridor (viz definice v § 2 odst. 1 písm. i stavebního zákona) komunikace R43 je nadmístním prvkem ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) cit. zákona, který musí být schválen nad azené územn plánovací dokumentaci, tedy do konce roku 2006 v ÚP velkého územního celku (VÚC) a od roku 2007 v Zásadách územního rozvoje. ÚP Skali ka byl schválen, tj. v dob platnosti ÚP VÚC Brn nské sídelní regionální aglomerace (BSRA), který zahrnoval i obec Skali ka. Jak bylo opakovan uvedeno v rozsudcích Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen koridor v ÚP m sta Brna (rozsudek ze dne 27. 5. 2010, .j. 9 Ao 1/2010 - 84), v ÚP Drásova (rozsudek ze dne 20.4.2011, .j. 6 Ao 1/2011 - 74) a ÚP Malhostovic (rozsudek ze dne 10.5.2011, .j. 2 A o 2/2011 - 159), nebylo možné zahrnout koridor pro R43 do ÚP Skali ka na základ ÚP VÚC BSRA, protože zde koridor R43 nebyl závazn schválen a bez závazného schválení R43 jako nadmístního prvku, R43 nesm la být schválena v ÚP obcí. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistoval v dob schvalování ÚP Skali ka. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistuje ani nyní, a to i proto, že krajský územní plán (Zásady územního rozvoje JMK) zrušil v ervnu 2012 rozsudkem Nejvyšší správní soud. Zásady územního rozvoje mají zp es ovat koridory z PÚR. Protože ZÚR neexistují, neexistuje ani „up esn ný koridor rychlostní silnice R43" Zadání ÚP Skali ka takto zcela nesprávn obsahovalo text:

Po uvedených rozsudcích NSS je zjevné, že Zadání ÚP Skali ka bylo zatíženo protiprávními prvky, zejména ve v ci R43. Rozsudky NSS jsou bez dalšího závazné pro státní správu. Státní správa k dnešnímu dni si je pln v doma svých pochybení ve v ci R43. Nelze toto ale zakamuflovat tak, že po izovatel, zpracovatel a dot ené orgány státní správy budou bez zapojení ob an a obce „konzultovat" a dojde k po izování Návrhu ÚP, který je podstatn odlišný od Zadání. Podmínka souladu Návrhu Zadání a Návrhu je principem pro po izování územn plánovací dokumentace. Nebylo tedy možné ignorovat podstatnou zm nu vzniklou rozsudky NSS a nebylo možné „tiše" nahradit návrhovou plochu pro koridor R43 územní rezervou pro R43. Protože se jedná se nepochybn o podstatnou zm nu, bylo nutné Zadání znova projednat. Nové projednání zadání nenastalo. Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Zjišt ní, že jsou zrušeny ZÚR JMK neznamená, že se v územních plánech nebudou ešit nadmístní prvky. Jejich ignorace by naopak v budoucnu vedla k tomu, že by dané území bylo ne ešitelné. Nadmístní prvky vyplývají z PÚR, ÚAP a § 43 odst. 1 stavebního zákona. Z žádného § 113

ÚP Skali ka

stavebního zákona nevyplývá, že po zrušení ZÚR se má znovu schválit zadání, proto po izovatel považuje námitku za ned vodnou. Po izovatel dopl uje, že ve schváleném zadání územního plánu Skali ka, které na svém zasedání schválilo zastupitelstvo obce Skali ka dne 19. 5. 2010, bylo požadováno zohlednit konkretizovaný úkol republikového významu vyplývající z Politiky územního rozvoje R 2008 a to vytvo it podmínky pro dokon ení základní sít kapacitních silnic vymezený v úseku Brno – Svitavy/Moravská T ebová (R43).

9)

Podání ze dne 25.11.2014 pod .j. MUTI 26616/2014 na M Ú Tišnov

Jméno a p íjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby: Krapka Milan Adresa/ Sídlo: .p. 44, 66603 Skali ka Dot ená nemovitost a parcelní íslo pozemku: parc. . 27, 28, 29/1, 906/1, 907/1 v k. ú. Skali ka u Tišnova zapsané na listu vlastnictví 508 pro katastrální území a obec Skali ka u Katastrálního ú adu pro Jihomoravský kraj. Námitka . 1: Nelze navazovat na protiprávn schválený dokument - ÚP Skali ka byl po ízen v rozporu s nad azenou územn plánovací dokumentací Od vodn ní: ÚP Skali ka byl schválen v rozporu se zákonem, neb je zde zahrnut koridor R43, který nebyl Rozsudky NSS jsou bez dalšího závazné pro celou státní správu, tedy i pro M stský ú ad Tišnov v roli po izovatele ÚP pro Skali ku. P edm tný problém m l být dávno identifikován po izovatelem, M stským ú adem Tišnov a napraven. Po izovatel ÚP je totiž podle nového stavebního zákona p ímo nadán povinností inicializovat po ízení zm n územního plánu podle ust. § 44 písm. b) stavebního zákona. Je ustálenou judikaturou soud doloženo, že kde se v zákon v souvislosti s úkony státní správy ud luje pravomoc státní správ , pak napln ní výkonu této pravomoci není ponecháno na libov li státní správy, ale je její povinností konat. Tedy podle judikatury i termín „m že" pro státní správu znamená povinnost, tedy, že státní správa musí konat a ne z stat ne inná. V daném p ípad byl po izovatel o rozsudcích NSS ve v ci nesouladu koridoru R43 s nad azenou územn plánovací dokumentací prokazateln informován a m l již od roku 2010 inicializovat opravy t ch územn plánovacích dokumentací, které byly zatíženy konkrétní vadou identifikovanou NSS. Jak je dokládáno nap . trestním ízením vedeným v t chto dnech s pracovníky stavebního ú adu Brno-sever, i státní zástupce zjevn dosp l k názoru, že ne innost ú edníka m že mít charakter trestného inu. Ne innost je tedy nutno vážit i z tohoto pohledu. Pro doložení rozporu, ke kterému došlo p i po izování ÚP Skali ka a jeho zm n lze dodat: Koridor (viz definice v § 2 odst. 1 písm. i stavebního zákona) komunikace R43 je nadmístním prvkem ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) cit. zákona, který musí být schválen nad azené územn plánovací dokumentaci, tedy do konce roku 2006 v ÚP velkého územního celku (VÚC) a od roku 2007 v Zásadách územního rozvoje. ÚP Skali ka byl schválen, tj. v dob platnosti ÚP VÚC Brn nské sídelní regionální aglomerace (BSRA), který zahrnoval i obec Skali ka. Jak bylo opakovan uvedeno v rozsudcích Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen koridor v ÚP m sta Brna (rozsudek ze dne 27. 5. 2010, .j. 9 Ao 1/2010 - 84), v ÚP Drásova (rozsudek ze 114

ÚP Skali ka

dne 20.4.2011, .j. 6 Ao 1/2011 - 74) a ÚP Malhostovic (rozsudek ze dne 10.5.2011, .j. 2 Ao 2/2011 - 159), nebylo možné zahrnout koridor pro R43 do ÚP Skali ka na základ ÚP VÚC BSRA, protože zde koridor R43 nebyl závazn schválen a bez závazného schválení R43 jako nadmístního prvku, R43 nesm la být schválena v ÚP obcí. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistoval v dob schvalování ÚP Skali ka. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistuje ani nyní, a to i proto, že krajský územní plán (Zásady územního rozvoje JMK) zrušil v ervnu 2012 rozsudkem Nejvyšší správní soud. Zásady územního rozvoje mají zp es ovat koridory z PÚR. Protože ZÚR neexistují, neexistuje ani „up esn ný koridor rychlostní silnice R43" Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Ve schváleném zadání územního plánu Skali ka, které na svém zasedání schválilo zastupitelstvo obce Skali ka dne 19. 5. 2010, byl zohledn n konkretizovaný úkol republikového významu vyplývající z Politiky územního rozvoje R 2008 (dále jen „PÚR R 2008“), a to vytvo it podmínky pro dokon ení základní sít kapacitních silnic vymezený v úseku Brno – Svitavy/Moravská T ebová (R43). D vodem je provázání silni ních tah D1 a R35, dále pak zkvalitn ní silni ního spojení Brno-Svitavy/Moravská T ebová. V evropských souvislostech je R43 sou ástí dopl kové sít TEN-T. PÚR R 2008, která je závazným podkladem pro po izování a vydávání územních plán (viz. § 31 odst. 4 zákona . 183/2006 Sb.), vymezuje koridor silnice R43 ( lánek 121, schéma 5 – dopravní silni ní). Ve lánku (80) PÚR R 2008 je vytý en pro p íslušné obce úkol zajistit územní ochranu vymezených koridor , p ípadn územní rezervou (viz. §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb.). P íslušná ministerstva a jiné úst ední správní ú ady dlouhodob prov ovaly n kolik variantních ešení rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací (v etn posouzení vliv na životní prost edí jednotlivých variant). Tato variantní ešení trasy R43 jsou obsaženy v územn analytických podkladech Jihomoravského kraje (dále jen „ÚAP JMK). ÚAP JMK jsou neopominutelným podkladem pro zpracování územních plán . Rychlostní silnice R43 ešící propojení Troubsko (D1) – Staré M sto (R35) je zakotvena v usnesení vlády . 741/1999 Sb. Na základ schváleného zadání územního plánu po izovatel po ídil zpracování návrhu územního plánu. P edm tná územní ochrana koridoru R43 byla zajišt na v návrhu územního plánu Skali ka územní rezervou až do doby výb ru konkrétní varianty. Návrh územního plánu Skali ka byl p edložen ke spole nému jednání dle § 50 odst. 2 zákona . 183/2006 Sb., které se konalo dne 7. 4. 2011. Návrh územního plánu byl postoupen p íslušnému krajskému ú adu k posouzení (viz. § 51 zákona . 183/2006 Sb. ve zn ní p ed novelou platnou od 1. 1. 2013). Krajský ú ad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního ádu ve svém stanovisku ze dne 01.06.2011 .j. JMK 68724/2011 vymezení plochy dopravní infrastruktury pro možnou trasu rychlostní silnice R43 formou územní rezervy nevylou il. První Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen „ZÚR JMK“), které vydalo zastupitelstvo Jihomoravského kraje na svém 25. zasedání konaném dne 22. 9. 2011 – Usnesení . 1552/11/Z 25 obsahovaly již vymezený konkrétní koridor pro vedení rychlostní komunikace R43. Po izovatel spolu s ur eným zastupitelem vzhledem k této skute nosti zajistil úpravu návrhu územního plánu Skali ka, kde bylo nutné zapracovat konkretizování koridoru dopravní infrastruktury pro rychlostní komunikaci R43. Krajský ú ad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního ádu zárove upozornil po izovatele územního plánu Skali ka na pot ebu pr b žného sledování právní situace ve v ci ZÚR JMK v souvislosti s podanou ústavní stížností.

115

ÚP Skali ka

Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje byly dne 21. 6 2012 zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu, tudíž byla konkretizovaná trasa dopravního koridoru z návrhu územního plánu Skali ka vypušt na a požadavek vyplývající ze zadání územního plánu Skali ka byl zapracován vymezením územní rezervy pro daný ú el. Následn byl až tento návrh územního plánu Skali ka ve ejn projednán dle §52 zákona 183/2006 Sb. Na základ výše uvedeného po izovatel odmítá tvrzení o ne innosti, nebo p i po izování návrhu územního plánu Skali ka reagoval na výše uvedené zm ny v souladu s dokumenty a právními p edpisy ve zn ní platném v p íslušném období.

Námitka . 2: Nesprávný postup po izovatele - p edložení návrhu ÚP, který je v rozporu se stavebním zákonem Od vodn ní: Již podle ust. § 46 odst. 2 stavebního zákona „Po izovatel po p evzetí návrhu na po ízení územního plánu posoudí úplnost návrhu, jeho soulad s právními p edpisy a v p ípad nedostatk vyzve navrhovatele, aby je v p im ené lh t odstranil." Podobn je nutno postupovat i pro návrh ÚP. Podle ust. § 50 odst. 1 cit. Zákona „Na základ schváleného zadání územního plánu nebo schválených pokyn pro zpracování návrhu územního plánu po izovatel po ídí pro obec zpracování návrhu územního plánu". Ú ední osoba z ad zam stnanc po izovatele, zde M stského ú adu Tišnov, tedy nese osobní odpov dnost za napln ní tohoto ustanovení zákona a za soulad zve ejn né verze návrhu ÚP se zákonem. Prov ení souladu návrhu ÚP se zákonem zákona nesmí být p enášeno na zastupitelstvo obce Skali ka. Jak je doloženo níže, zve ejn ná verze návrhu ÚP je v rozporu se zákonem. Pokud by po izovatel nezajistil nápravu, Zastupitelstvo obce Skali ka by mohlo schválit nesprávný návrh ÚP obsahující protiprávní odkazy na R43. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Po izovatel zpracoval zadání Územního plánu Skali ka v souladu s § 47 stavebního zákona (dále je SZ). Dále po izovatel podle ust. § 50 SZ po ídil návrh územního plánu, a to v souladu se schváleným zadáním územního plánu, které svým usnesením . 10 ze dne 19. 5. 2010 schválilo Zastupitelstvo obce Skali ka. Po izovatel zajistil jeho zpracování a projednal jej podle §50-52 SZ. S ohledem na stanoviska dot ených orgán je nepochybné, že ze strany po izovatele nedošlo k nesprávnému ú ednímu postupu a p edložený návrh územního plánu Skali ka je v souladu s platnou a ú innou legislativou. Prvo adým úkolem po izovatele (§53 SZ) je p ezkoumat návrh územního plánu se všemi zákonnými požadavky a dle §54 stavební zákon ukládá povinnost i Zastupitelstvu obce Skali ka p ed vydáním územního plánu ov it zda není v rozporu se zákonnými požadavky. Námitka . 3: Nelze navazovat na protiprávn schválený dokument - rozpor se zákonem . 100/2001 Sb. Na protiprávn po ízený dokument nelze navazovat Od vodn ní: Bylo vydáno koordinované stanovisko KrÚ JMK odboru územního plánování stavebního ádu (ze dne 6.4.2010, .j. JMK 35893/2010), jehož sou ástí je také stanovisko OŽP. KrÚ JMK OŽP z hlediska zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis vylou il významný vliv na p íznivý stav p edm tu ochrany nebo celistvost evropsky ÚP Skali ka 116

ÚP Skali ka

významných lokalit nebo pta ích oblastí soustavy Nátura 2000 a zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí neuplat uje požadavek na vyhodnocení vliv územního plánu na životní prost edí. Z výše uvedeného vyplynulo, že nebyl uplatn n v návrhu zadání požadavek na vyhodnocení vliv ÚP Skali ka na udržitelný rozvoj území. Souborné stanovisko k návrhu ÚP bylo schváleno v dob platnosti euro novely zákona . 100/2001 Sb., zákona . 93/2004 Sb. Povinností tedy bylo zajistit posouzení SEA. Toto se nestalo, a to p esto, že Návrh zadání územního plánu Skali ka navrhoval stanovit rámec pro budoucí povolení zám r uvedených v p íloze . 1 uvedeného zákona a je tedy koncepcí ve smyslu ustanovení § 10a odst. 1 zákona . 100/2001 Sb., a to v etn koridoru R43. Na protiprávn po ízený dokument nelze právoplatn po izovatele po izovat zm ny ÚP z jeho inciativy.

navazovat v situaci, kdy zákona pov uje

P edm tný problém m l být dávno identifikován po izovatelem, M stským ú adem Tišnov a napraven. P ípadné úvahy, že posuzování SEA nebylo p i po izování ÚP Tišnov t eba, jsou liché, neb zm na zákona . 100/2001 Sb. v období p ed schválením ÚP zakládá povinnost ji respektovat a i pro zám ry, které d íve nebylo nutné posuzovat, tato povinnost vzniká (viz nap . rozsudek Krajského soudu v Brn ze dne 19. 8. 2005, . j. 29Ca 261/2003 -108, a zamítnutá kasa ní stížnost státní správy k Nejvyššímu správnímu soudu v této v ci). Na protiprávn po ízený dokument nelze navazovat. Požadavek na provedení SEA musel být stanoven, neb dle Zadání ÚP Skali ka se požadovalo vymezit koridor pro R43 a i v Zadání bylo jasn uvedeno, že zdrojem zne išt ní bude i rychlostní silnice R43. Na v ci nic nem ní ani skute nost, že nyní je plocha pro R43 navrhována jako územní rezerva. Lze navíc dodat, že zm na zpracování územního plánu, kde koridor pro R43 byl nahrazen územní rezervou pro koridor R43 je zm nou, která m la být projednána Zastupitelstvem obce Skali ka, a to jako zm na Zadání ÚP. To se nestalo a jedná se o tedy zásadní pochybení ze strany po izovatele i zpracovatele. Po izovatel m l o této podstatné zm n informovat Zastupitelstvo obce Skali ka a upozornit na nutnost nového projednání Zadání ÚP. Zpracovatel zpracoval návrh ÚP v rozporu se Zadáním. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Koridor se stanoveným využitím pro rychlostní silnici R43, jehož pot ebu a plošné nároky je nutno prov it, je v územním plánu Skali ka ur en jako územní rezerva. Stanovené využití územní rezervy se z hlediska vliv na životní prost edí neposuzuje (viz. §36 stavebního zákona), proto se považuje tato námitka za ned vodnou. Námitka . 4: Protiprávn po ízené dokumenty územního plánování nemohou být napln ním smlouvy o dílo s autorizovanou osobou. Od vodn ní: P edáním protiprávn po ízených dokument vzniká škoda. V daném p ípad po izování zajiš oval M stský ú ad Tišnov. Podle ust. § 38 odst. 6 zákona o obcích „Obec je povinna chránit sv j majetek p ed neoprávn nými zásahy a v as uplat ovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezd vodného obohacení'. 117

ÚP Skali ka

M stský ú ad Tišnov je proto povinen zajistit nápravu pro Návrh ÚP Skali ka a do doby plné nápravy nesmí obec Skali ka uhradit jakýkoliv náklad ze smlouvy o dílo s po izovatelem, a pokud již k úhrad došlo je obec Skali ka povinna vymáhat náhradu škody. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: P ipomínka se netýká problematiky územního plánování, ale p sobnosti. Dopl ujeme, že návrh územního plánu není po ízen protiprávn .

innosti obce v samostatné

Námitka . 5.: Ve výrokové ásti Návrhu ÚP nesmí být texty, o kterých se nerozhoduje. Od vodn ní: Návrh zm ny ÚP se vydává jako Opat ení obecné povahy (OOP). Výroková ást OOP musí být jasná a srozumitelná, nesmí odkazovat na jiné dokumenty, ani na od vodn ní OOP. Formou OOP musí být zpracován již návrh zm ny ÚP. Výrok smí obsahovat jen pokyny a zásady pro rozhodování, vše ostatní se musí uvést do od vodn ní. Výrok a výkresy grafické ásti zm ny ÚP obsahují jen to, o em rozhoduje zastupitelstvo. Skute nosti, které jsou platné bez ohledu na v li zastupitelstva, se nesmí uvád t do výrokové ásti, uvádí se do textové a grafické ásti od vodn ní. Výrokovou ást je t eba upravit. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Podatel hovo í v p ipomínce o návrhu zm ny ÚP. To je v rozporu se skute ností, že Územní plán Skali ka je vydáván jako zcela nový územní plán, nikoli jako zm na. Územní plán se podle ustanovení § 43 odst. 4 stavebního zákona se vydává formou opat ení obecné povahy podle správního ádu. Opat ení obecné povahy je obecn upraveno v ustanoveních §171- §174 správního ádu. Podle ustanovení § 192 odst. 1 stavebního zákona platí, že cit: „Na postupy a ízení se použijí ustanovení správního ádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.“ Správní ád ani speciální právní p edpisy (zejm. stavební zákon a vyhláška . 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech a územn plánovací dokumentaci) pojem „výrok OOP“ nebo „výroková ást OOP“ neznají. Po izovatel má za to, že podatel pod tímto pojmem rozumí návrh opat ení obecné povahy (ve smyslu správního ádu), resp. ást opat ení obecné povahy mimo od vodn ní (a contrario § 173 odst. 1 správního ádu, v ta první) nebo náležitosti obsahu územního plánu stanovené provád cím právním p edpisem (§ 43 odst. 6 stavebního zákona), kterým je již zmi ovaná vyhl. . 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech, územn a plánovací dokumentaci ve zn ní pozd jších p edpis . Podle ustanovení § 13 odst. 1 této vyhlášky platí, že: „Územní plán obsahuje textovou a grafickou ást. Obsah územního plánu, v etn jeho od vodn ní, je stanoven v p íloze . 7.“ Obsahové a formální náležitosti návrhu územního plánu Skali ka zcela respektují výše citovaná ustanovení platných právních p edpis , a proto považuje tuto námitku podatele za bezp edm tnou. Námitka . 6.: Z Návrhu ÚP (výrokové ásti OOP) je nutné odstranit 118

ÚP Skali ka

119

ÚP Skali ka

120

ÚP Skali ka

Od vodn ní: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Skali ka žádné konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena p es žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno-Svitavy / Moravská T ebová1'. Není ani rozhodnuto, zda R43 má vést na Svitavy nebo na Moravskou T ebovou. Stejn tak není rozhodnuto o vymezení koridoru R43 pro úsek z Boskovická do oblasti Ku imi. Po izovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní p ed NSS se MMR k dané problematice vyjad ovalo. Ve vyjád ení pro prvostup ový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, j. 10A 121/2012-114 prvostup ového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridor dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodn republikový význam nebo p esahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridor v územn plánovací dokumentaci. Jde o strategické zám ry, pro které se Politikou stanoví sm rnice pro další innost orgán územního plánování. Takové vymezení nemá a nem že mít žádný p ímý dopad na konkrétní území. Protože zám r je vymezen takto obecn , nelze ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dot eny." 121

ÚP Skali ka

Toto jasné stanovisko MMR je p ímo p iléhavé pro p ípad koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR p ímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí', které budou R43 dot eny. Tedy nelze ani do ÚP Skali ka uvád t jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR n co konkrétn vyplývalo pro obec Skali ka. Vymezení rezervy pro R43 nespl uje zákonné požadavky. Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí:

Tyto podmínky nebyly dodrženy. Komunikace R43 je na základ schváleného zadání ZÚR ešena v procesu po izování ZÚR. Územní plán obce tedy nem že p edjímat ešení, které bude p ijato v ZÚR. Podmínka ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona se tedy nem že uplatnit, neb p edm tný nadmístní prvek je ešen v ZÚR, a to v sou asné dob . Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Podatel požaduje z textové ásti návrhu územního plánu Skali ka odstranit všechny odkazy na vymezení územní rezervy pro jednu z možných tras rychlostní komunikace R43, jelikož Politika územního rozvoje R 2008 ve zn ní aktualizace .1 (dále jen PÚR R 2008) ur uje pro R43 pouze výchozí (koncové) body koridoru, nikoliv konkrétní trasování. Nicmén ú elem vymezení koridor dopravy v PÚR R 2008 je ochrana ploch pro budoucí umíst ní ve ejných zám r (nap . R43), které mají vliv na rozvoj území eské republiky. Úkolem územního plánování vyplývajícího z PÚR R 2008 (80) pro p íslušné obce je práv zajišt ní územní ochrany vymezených koridor a ploch v navazující územn plánovací dokumentaci up esn ním koridor a ploch pro umíst ní zám ru nebo územní rezervou (viz §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., v platném zn ní). Jedna z prov ovaných variant pro rychlostní komunikaci R43 je vymezena v návrhu územním plánu Skali ka jako územní rezerva za ú elem ochrany území p ed zm nami, které by mohly stanovené využití podstatn ztížit i znemožnit v p ípad , že dalším prov ením bude potvrzena jejich pot ebnost a up esn ny p ípadné plošné nároky. Vymezení územních rezerv napl uje smysl a ú el stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvá et p edpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prov ovat a posuzovat pot ebu zm n v území. K mí e omezení vlastník nemovitostí v koridorech vymezených územních rezerv lze uvést, že se jedná hlavn o do asné omezení a také pom rn málo významné povahy, nebo stavební zákon v území dot eném územní rezervou zapovídá pouze realizaci zám r , tedy zm n stávajícího využití, jež významn ztíží i znemožní realizaci prov ovaného zám ru, pro n jž se územní rezerva vymezuje. Omezení vlastnictví je tedy propor ní s ohledem na možné následky v p ípad jeho neprovedení, tedy neomezení vlastník ve zm nách využití dot ených pozemk . 122

ÚP Skali ka

Námitka . 7.: Z Návrhu ÚP i jeho od vodn ní je nutné odstranit text k územní rezerv pro R43. Od vodn ní: Do ÚP Skali ka nelze také navrhovat ani zapracování územních rezerv pro nadmístní zám ry. Nadmístní zám ry i rezervy pro nadmístní zám ry musí být nejprve projednány a platn schváleny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) JMK a teprve pak mohou být zahrnuty do návazné územn plánovací dokumentace, tj. ÚP obcí. Je t eba zd raznit, že ustanovení územní rezervy je totiž omezením vlastnického práva k nemovitostem, a to je zásah do garantovaného ústavního práva ob an . Takovýto zásah se smí dít pouze na základ zákona. P i absenci právoplatného schválení p edm tných koridor v ZÚR JMK absentuje právní podklad, na základ kterého by mohlo být zvažováno omezování ústavního práva na nerušené vlastnictví. Zpracovatel ÚP obce není nadán ze zákona oprávn ním navrhovat vymezování takovýchto územních rezerv bez zákonného podkladu. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Vymezením územní rezervy v návrhu územního plánu Skali ka a následného stanovení jejího ú elu využití pro realizaci zám ru rychlostní komunikace R43 je v podstat pokynem pro následné prov ování možnosti tohoto využití a jeho podmínek. Až po takovém prov ení je možné územní rezervu zm nit na zastavitelný koridor ur ený pro realizaci stanoveného zám ru R43 i ji zcela vypustit. Možnost zapracovat územní rezervu pro možnou realizaci rychlostní komunikaci R43 do zadání územního plánu Skali ka vychází z § 47 odst. 1 stavebního zákona, nebo zpracování návrhu zadání územního plánu se zajistí mimo jiné na základ územn analytických podklad Jihomoravského kraje (dále jen ÚAP JMK). Úkole vyplývající z Politiky územního rozvoje R 2008 ve zn ní aktualizace .1 (dále jen PÚR R 2008) pro p íslušné kraje a obce je zajišt ní územní ochrany vymezených koridor v PÚR v navazující územn plánovací dokumentaci, a to up esn ním koridor pro umíst ní zám ru nebo územní rezervu (viz §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., v platném zn ní) p i respektování požadavk vyplývajících z mezinárodních dohod a Na ízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních sm rech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sít TEN-T (R43 je sou ástí sít TEN-T viz. lánek (121) PÚR R 2008)). P íslušná ministerstva a jiné úst ední správní ú ady dlouhodob prov ovaly proveditelnost tohoto rozvojového zám ru silnice R43. V ÚAP JMK je uvedeno n kolik variantních ešení zám ru rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Jedna z t chto variant práv prochází územím obce Skali ka, což bylo v návrhu územního plánu Skali ka zohledn no práv územní rezervou. Po izovatel považuje vymezení koridoru územní rezervy se stanoveným ú elem pro rychlostní komunikaci R43 dle výše uvedeného za ú elné a tudíž omezení vlastnického práva vyplývajícího za zákonné. Námitka . 8.: V od vodn ní Návrhu ÚP je nutné vypustit všechny odkazy na R43. Od vodn ní: Koridor R43 je zahrnut do PÚR 2008 v i. (121), kde je uvedeno:

123

ÚP Skali ka

Nicmén jak je doloženo výše, z uvedeného zahrnutí R43 do PÚR nic nevyplývá pro obec Skali ka. Ani zpracovatel ÚP Skali ka tedy nesmí p ekro it stavební zákon a dovozovat zvláštní libov le cokoliv, co nemá oporu v zákon . Na innost odpov dného projektanta dopadá ust. § 159 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., stavební zákona, který zpracovateli územn plánovací dokumentace jednozna n ukládá povinnost „dbát právních p edpis 11. Dodržování právních p edpis je i základním požadavkem, který je kladen na osoby autorizované podle zákona . 360/1992 Sb., autoriza ní zákon, kde v ust. § 12 odst. 3 je jednozna n požadováno, že „P i výkonu své innosti je autorizovaná osoba povinna dbát platných obecn závazných právních p edpis , jakož i p edpis vydaných p íslušnou Komorou". Profesní a etický ád KA opakuje tuto povinnost mimo jiné v ust. § 22, kde je uvedeno, že „Architekt se ídí platnými obecn závaznými právními p edpisy, jakož i vnit ními ády Komory a profesními p edpisy a standardy1. Autorizované osoby nemohou jednat bez plného respektování zákon , neb pokud by takto inily, pak by jejich autorizovaná díla vytvá ená na základ speciálního oprávn ní a sou asn na základ jejich osobní odpov dnosti dle § 159 stavebního zákona a dle autoriza ního zákona byla v rozporu s duchem i literou t chto zákonných ustanovení. Práv povinnost dodržovat zákony dává právo autorizované osob otisknout kulaté autoriza ní razítko a na základ tohoto úkonu vzniká povinnost státní správy a samosprávy respektovat takto ozna ené dílo, oprav uje státní správu projednávat je jako ve ejnou listinu a sou asn je zakázáno komukoliv autorizované dílo dopl ovat a m nit, toto smí u init op t jen autorizovaná osoba. Autorizovaná osoba musí odmítnout jakoukoliv instrukci od kohokoliv, tedy i od orgán státní správy a samosprávy, které by vedla k úkonu autorizované osoby, který by byl v rozporu s platnou legislativou. Tedy autorizovaná osoba nesmí p ijmout ani instrukci ve form Zadání územního plánu, pokud by toto Zadání bylo v rozporu s platnou legislativou. Totéž platí i pro zpracování konceptu územn plánovací dokumentace a zapracování pokyn pro dokon ení návrhu územn plánovací dokumentace. Dodržování zákon nelze chápat jako nep ípadné omezení práva architekta uplatnit svoje vzd lání a svoji kreativitu. Je však nepochybné, že p i vytvá ení autorizovaných dokument , které budou beze zm ny p edkládány do ve ejného projednávání v procesech p eneseného výkonu státní správy a pro schvalování samosprávou ve form opat ení obecné povahy, nelze akceptovat, že by „kreativita" architekta jakkoliv p ekro ila limity dané zákony nebo nedodržela procesy dle zákon . Pokud jsou díla architekt rušena rozsudky soud , pak se jedná nepochybn o závažné skute nosti, které je nutné posuzovat i z hlediska základních ustanovení Profesního a etického 124

ÚP Skali ka

ádu KA, a to mimo jiné ust. § 2, kde se požaduje: „Architekt všemožn p ispívá k ší ení dobrého jména architektury a architekt '1 a ust. § 3 odst. 1, kde se požaduje „Architekt odpovídá za odbornou úrove výkonu svého povolání, zejména za odbornou úrove dokument ozna ených jeho razítkem a podpisem". Rušení územních plán obcí pro opakované a známé pochybení není jen porušením dobrého jména dle citovaného § 2, ale i porušením odborné úrovn výkonu autorizované osoby, architekta, dle citovaného ust. § 3 odst. 1. Protiprávn vytvo ená díla jsou takto zdrojem velkého problému s dopadem do ve ejné sféry a zp sobují zastavení, n kdy i miliardových, investi ních projekt a nemožnost erpání Evropských dotací. Pokud tedy dochází k nedodržování právních p edpis , zde stavebního zákona, pak se jedná o závažné porušení ustanovení Profesního a etického ádu KA, a tedy na p edm tnou v c dopadá Disciplinární a smír í ád KA. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: V od vodn ní návrhu územního plánu Skali ka nebylo možné „vypustit odkazy na R43“ ani jiné ásti od vodn ní, jež od vod ují v návrhu ádn vymezené územní rezervy i zám ry, nebo tyto musí být odpovídajícím zp sobem v od vodn ní opat ení obecné povahy od vodn ny. Ve zbytku je podatelovo od vodn ní požadavku na „vypušt ní“ ásti od vodn ní zatíženo takovou mírou abstrakce, že není dob e možné dovodit spojitost mezi požadavkem podatele a jeho od vodn ním. Námitka . 9.: Text na str. 33 v Od vodn ní: „Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále „ZÚR JMK") byly vydány na 25. zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje konaném dne 22. 09. 2011 usnesením .1552/11/Z 25. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2012, který nabývá ú innosti dnem jeho vyhlášení, bylo opat ení obecné povahy - ZÚR JMK zrušeno." v od vodn ní návrhu ÚP je nutné doplnit. Je nutné se vypo ádat s tím, že za této situace v ÚP Skali ka nem že být navrhován nadmístní zám r R43, a to ani ve form územní rezervy. Od vodn ní: Tyto v ty jsou neúplným konstatováním. Schází podstatná ást informace, a to jaké jsou dopady na území Skali ka a jak lze tedy po izovat ÚP Skali ka. Podstatné je, že návrh ÚP se nyní týká celého území Skali ka. Pro celé toto ešené území se tímto po izuje nový ÚP. Nejedná se tedy o zm nu ÚP, kde každá následující zm na navazuje na schválený a platný ÚP a jej jen dopl uje. U schvalování zcela nového ÚP se vše schvaluje zcela nov , tj. nadmístní zám ry (s výjimkou t ch, které kraj v ZÚR ne eší) se p ebírají ze ZÚR a zp es ují se. V p ípad neexistence platných ZÚR není tedy nic, co by se mohlo ze ZÚR p ebírat. Tedy návrh nového ÚP Skali ka musí jednozna n konstatovat, že se po izuje územní plán obce Skali ka, který nebude obsahovat nadmístní prvky, tedy ani nap . komunikaci R43. Pro zahrnutí R43 do nového ÚP Skali ka nelze uplatnit ani ust. § 43 odst. 1 in fine, které zní „Záležitosti nadmístního významu, které nejsou ešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být sou ástí územního plánu, pokud to krajský ú ad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z d vodu 125

ÚP Skali ka

významných negativních vliv p esahujících hranice obce nevylou í." Zastupitelstvo JMK dne 28. 2. 2013 schválilo Zadání ZÚR (tzv. 3. pokus o ZÚR po p edchozích dvou fiascích) a zde je schváleno, že v ZÚR jsou ešeny i koridory dopravy, v etn koridoru R43. Tím si zastupitelstvo JMK vyhradilo, že záležitost nadmístního významu známá jako koridor R43 bude ešen v ZÚR, a tedy krajský ú ad nem že postupovat proti usnesení zastupitelstva kraje a vydat stanovisko povolující, aby koridor R43 byl ešen jinde než v ZÚR, tj. nap . v územním plánu Skali ka. Navíc je nepochybné, že R43 m že mít významné negativní vlivy mimo území Skali ka, tedy možnost existence t chto negativních vliv nelze vylou it na základ sou asného stavu projednání koridoru R43 (viz zrušení ZÚR, které nastalo i kv li pochybení v posouzení kumulativních a synergických vliv od páte í dopravní sít - v etn R43 -v SEA). Tedy SEA ke 2. pokusu o ZÚR JMK, která se stala jednou z p í in zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu, není dokumentem, který by mohl použit jakkoliv ve státní správ a samospráv k dokládání absence negativních vliv p esahujících hranice obce Skali ka. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Koridor pro možné budoucí vedení rychlostní silnice spojující Brno a Moravskou T ebovou ozna ené v Politice územního rozvoje ve zn ní aktualizace .1 (dále jen PÚR R 2008) jako R 43 je vymezen jako územní rezerva za ú elem ochrany území p ed zm nami, které by mohly stanovené využití podstatn ztížit i znemožnit v p ípad , že dalším prov ením bude potvrzena jejich pot ebnost a up esn ny p ípadné plošné nároky. Vymezení územních rezerv napl uje smysl a ú el stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvá et p edpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prov ovat a posuzovat pot ebu zm n v území. Vymezení územní rezervy pro dopravní infrastrukturu v územním plánu Skali ka je v tomto ohledu v souladu s platnou PÚR R 2008, v souladu s aktuálními územn analytickými podklady ORP Tišnov a územn analytickými podklady Jihomoravského kraje a rovn ž aprobováno stanoviskem Krajského ú adu Jihomoravského kraje dle § 51 stavebního zákona ve zn ní p ed ve zn ní p ed novelou platnou od 1. 1. 2013. Námitka . 10.: Je nutné vypustit text na str. 43, 49, 66 (v Od vodn ní) „Vzhledem ke zrušení ZÚR JMK není rozhodnuto o výb ru varianty koridoru pro kapacitní silnici R43, je proto nutné zajistit územní ochranu pro varianty do doby výsledného rozhodnutí o nich, které bude u in no v rámci po izování nových ZÚR JMK. To se týká i varianty, kterou je dot eno správní území obce Skali ka." Od vodn ní: Toto není žádným právoplatným od vodn ním zahrnutí koridoru R43. Je to pouze ukázka pochybení zpracovatele Návrhu ÚP, který bez opory v zákon a bez opory v nad azené územn plánovací dokumentaci p i použití nep ípustné libov le zakreslil do Návrhu ÚP územní rezervu, a tím protiprávn navrhl, aby bylo omezeno ústavní právo majitel nemovitostí na nerušené držení a užívání majetku. Nep ípustná libov le zpracovatele ÚP je jasn vid t i z toho, že odkazuje na „jednu z variant ešení kapacitní silnice R43". Nelze odkazovat na jednu z variant, územní rezerva pro nadmístní prvek m že byt stanovena pouze na základ právoplatn schválené územní rezervy na úrovni ZÚR JMK, a i zde nem že projeden zám r být schvalováno více územních rezerv (pro více než jednu variantu). Neexistuje žádný právoplatný dokument, který by m l právní sílu, aby vedl k oprávn nému zahrnutí územní rezervy pro R43 do ÚP Skali ka. Takovým dokumentem není ani jakýkoliv dokument Ministerstva dopravy nebo SD. 126

ÚP Skali ka

Je tedy nap ed nutné projednat ZÚR JMK a právoplatn je schválit. Pak teprve lze do ÚP obcí zahrnovat územní rezervy pro R43 nebo návrhové plochy pro R43. Je zásadní chybou, že k návrhu územnímu plánu neexistuje stanovisko Ministerstva dopravy. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Od vodn ní územní ochrany pro jednu z variant umíst ní rychlostní komunikace R43 do doby výsledného rozhodnutí konkrétní trasy této dopravní stavby v územním plánu Skali ka, jenž podatel v námitce žádal z opat ení obecné povahy „vypustit“, je ádným, v cným, jasným a srozumitelným od vodn ním zám ru vymezeného v textové ásti opat ení obecné povahy a jako takové jej nebylo možné z opat ení obecné povahy „vypustit“. Po izovatel dále upozor uje, že Ministerstvo dopravy jako dot ený orgán státní správy ve v cech dopravy pro oblast územního plánování pov ilo Centrum dopravního výzkumu se sídlem Líše ská 33a, 636 00 Brno, aby se vyjád ilo k projednání návrhu zadání územního plánu Skali ka, které tak u inilo dne 16.4.2010 pod .j. UP/1293/10. Dále, aby se vyjád ilo ke spole nému jednání. Z tohoto vyjád ení ze dne 5.5.2011 .j. UP/0981/11 vyplynul požadavek pln respektovat vyjád ení editelství silnic a dálnic R, odboru p ípravy staveb, Šumavská 33, 612 54 Brno ze dne 4.5.2011 pod .j. 001654/11300/2011, tedy zohledn ní sledované výhledové trasy R43 v návrhu územního plánu Skali ka. V rámci ve ejného projednání návrhu územního plánu Skali ka uplatnilo Ministerstvo dopravy stanovisko dne 14.11.2014 .j. 787/2014-910-UPR/2-Ma a následn dopln né stanovisko dne 18.3.2015 pod .j. 787/2014-910-UPR/3-Ma. Námitka . 11.: Na str. 32-33 (v Od vodn ní návrhu ÚP) je nutné jasn respektovat, co znamená R43 v PÚR. Od vodn ní: Vymezení koridoru R43 v PÚR nemá žádný dopad do ÚP Skali ka. Podrobné od vodn ní s citací stanoviska MMR pro R43 je výše. Nelze se proto omezit na text: Soulad s politikou územního rozvoje ešení ÚP Skali ka respektuje republikové priority územního plánování pro zajišt ní udržitelného rozvoje stanovené v „Politice územního rozvoje R 2008" schválené usnesením vlády eské republiky . 929 ze dne 20. ervence 2009 (dále jen „Politika"). Obec Skali ka je i s ostatními obcemi správního obvodu obce s rozší enou p sobností Tišnov (dále jen ORP Tišnov) sou ástí. Politikou" vymezené Rozvojové oblasti Brno, ozna ené jako OB3. Jedná se o velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických inností, které mají z velké ásti i mezinárodni význam: rozvojové podporujícím faktorem je dobrá dostupnost jak dálnicemi a rychlostními silnicemi, tak I. tranzitním železni ním koridorem. Krom spln ných obecných republikových priorit územního plánování pro zajišt ní udržitelného rozvoje území vyplývá pro obec Skali ka z Politiky ešení územní souvislosti koridoru R43, která je v územním plánu ešena formou územní rezervy. Není zde doložen „soulad" R43 v ÚP Skali ka s PÚR, resp. nesoulad R43 v ÚP Skali ka s PÚR. Odkaz na „novou" PÚR ukazuje op t na neznalost zpracovatele. Žádná „nová" PÚR neexistuje. Jediný platný dokument PÚR je z roku 2009. Dokument stejného jména z doby p ed nabytím ú innosti stavebního zákona . 183/2006 Sb. není právoplatným dokumentem, neb nemá oporu ve stavebním zákon . 127

ÚP Skali ka

Není nijak z ejmé, pro je odkazováno na ORP Tišnov v souvislosti s PÚR. Jedná se o nep ezkoumatelné tvrzení. Na ORP Tišnov m že být v této kapitole od vodn ní odkazováno pouze tehdy, když bude doloženo, co PÚR pro ORP Tišnov požaduje. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Vláda eské republiky svým usnesením ze dne 20. ervence 2009 . 929 o Politice územního rozvoje eské republiky 2008 zrušila usnesení vlády ze dne 17. kv tna 2006 . 561 o Politice územního rozvoje eské republiky a dále pak schválila Politiku územního rozvoje eské republiky 2008 (dále jen „PÚR R 2008“). Pojem „novᓠpouze poukazuje na tuto skute nost. Z Politiky územního rozvoje R 2008 ve zn ní aktualizace .1 (dále jen PÚR R 2008) vyplynul pro ministerstva a jiné úst ední správní ú ady úkol prov it proveditelnost tohoto rozvojového zám ru silnice R43. V ÚAP JMK je uvedeno n kolik variantních ešení zám ru rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Jedna z t chto variant práv prochází územím obce Skali ka. Vymezením územní rezervy v návrhu územního plánu Skali ka a následného stanovení jejího ú elu využití pro realizaci zám ru rychlostní komunikace R43 je v podstat pokynem pro následné prov ování možnosti tohoto využití a jeho podmínek. Až po takovém prov ení je možné územní rezervu zm nit na zastavitelný koridor ur ený pro realizaci stanoveného zám ru R43 i ji zcela vypustit. Námitka . 12.: Zpracovatel zcela pochybil, když akceptoval stanoviska JMK ve v ci R43 Od vodn ní: Vymezení koridoru R43 v PÚR dle písemného stanoviska MMR „nemá a nem že mít žádný p ímý dopad na konkrétní území." A protože podle MMR je i zám r R43 „vymezen takto obecn , nelze ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dot ený', pak nelze ani v procesu po izování ÚP Skali ka spekulovat o tom, kudy povede nebo nepovede R43. Zpracovatel ÚP Skali ka je povinen se držet jen právoplatných podklad a je povinen odmítnout všechna stanoviska, a to Krajského ú adu JMK, která nemají oporu v právu. Pokud stanovisko JMK protiprávn konstatuje, že územím prochází koridor R43 a odkazuje na PÚR nebo stanovisko JMK se nevyjád ilo k chybn zpracovanému návrhu ÚP Skali ka a p ipustilo vymezení územní rezervy pro R43, pak se jedná o zásadní pochybení JMK. To však nesnímá odpov dnost ze zpracovatele, kterým musí být samostatn jednající autorizovaná osoba, která musí ctít zákony. Po izovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní p ed NSS se MMR k dané problematice vyjad ovalo. Ve vyjád ení pro prvostup ový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, j. 10A 121/2012-114 prvostup ového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridor dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodn republikový význam nebo p esahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridor v územn plánovací dokumentaci. Jde o strategické zám ry, pro které se Politikou stanoví sm rnice pro další innost orgán územního plánování. Takové vymezení nemá a nem že mít žádný p ímý dopad na konkrétní území. Protože zám r je vymezen takto obecn , nelze ur it 128

ÚP Skali ka

správní obvody obcí p ípadn jejich ástí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dot eny." Toto jasné stanovisko MMR je p ímo p iléhavé pro p ípady koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR p ímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí", které budou R43 dot eny. Tedy nelze ani do ÚP Skali ka uvád t jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR n co konkrétn vyplývalo pro obec Skali ka. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Politika územního rozvoje R 2008 ve zn ní aktualizace .1 (dále jen “PÚR R 2008“) ur uje pro R43 pouze výchozí (koncové) body koridoru, nikoliv konkrétní trasování. Nicmén ú elem vymezení koridor dopravy v PÚR R 2008 je ochrana ploch pro umíst ní pozemní komunikace nap . R43, které mají významný vliv na rozvoj území R, dokonce svým významem p esahují území jednoho kraje a umožní propojení základní sít dopravních cest na území R. Úkolem územního plánování vyplývajícího z PÚR R 2008 pro p íslušné kraje a obce je zajišt ní územní ochrany vymezených koridor a ploch, p ípadn územní rezervou (viz §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., v platném zn ní). Koridory a plochy dopravní infrastruktury jsou v PÚR R 2008 znázorn ny graficky v „Schéma 5 – doprava silni ní“. Po izovatel se neztotož uje s názorem namítajícího, že vymezení územní rezervy pro jednu z možných tras R43 v územním plánu Skali ka je nezákonné, a to s ohledem na ustanovení §43 odst. 1 stavebního zákona. V Územn analytických podkladech Jihomoravského kraje (dále jen „ÚAP JMK“) je uvedeno n kolik variantních ešení rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Katastrální území obce Skali ka je dot eno jednou z variant vedení silnice R43. Zpracovatel vycházel z t chto ÚAP JMK, jelikož jsou neopomenutelným podkladem pro zpracování územního plánu. Územní rezerva slouží k prov ení a ochran území pro daný ú el. Výsledkem prov ení mimo jiné m že být i vypušt ní územní rezervy. Dokud není prov ování dokon eno (není známá výsledná varianta), je nezbytné územní rezervu v územn plánovací dokumentaci zachovat. Po izovatel upozor uje, že d vodem zrušení Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (viz. Rozsudek Nejvyššího správního soudu, 1 Ao 7/2001 – 526 ze dne 21. 6. 2012) bylo nedostate né posouzení synergických a kumulativních jev , nikoliv obsažené komplexní dopravní ešení.

Námitka . 13.: Požaduje se respektovat existující podklady, a to s respektováním mandátu zpracovatele ÚP obce. Požaduje se do návrhu ÚP doplnit text, že z nadmístní prvky posuzované v existujících podkladech nejsou zaneseny do ÚP Skali ka, a to ani ve form územních rezerv, pouze na základ územn plánovacích podklad (v etn ÚAP), ale pouze na základ ZÚR JMK. Od vodn ní: Zpracovatel ÚP nesmí p ekra ovat sv j mandát a ešit nadmístní prvky, které se eší v p ipravovaných ZÚR JMK, a to ada z nich ve variantách. Zpracovatel ÚP nesmí p edjímat jakékoliv ešení nadmístních prvk , a to ani v situaci, kdyby se dostal do politického tlaku nebo kdyby ú edníci krajského ú adu vyslovovali preference pro ur itou variantu. Zpracovatel ÚP je autorizovaná osoba, která musí ctít platné zákony, tedy i musí pln ctít stavební zákon a 129

ÚP Skali ka

autoriza ní zákon. Postup v rozporu se zákonem je porušením i Profesního a etického ádu eské komory architekt ( KA) a jeho porušení spadá i pod dikci Disciplinárního a smír ího adu KA, a to i s možným dopadem ízení p ed stavovským soudem a odebrání autorizace. Zpracovatel ÚP Skali ka tedy nesmí zahrnout do ÚP Skali ka koridor R43, a to ani ve form územní rezervy. Lze dodat, že územní rezerva pro nadmístní prvek musí být schválena v nad azené územn plánovací dokumentaci, tj. ZÚR, aby mohla být p enášena do ÚP obcí. V ÚP obcí lze schvalovat územní rezervy pouze pro místní prvky. Sou asn však zpracovatel musí znát existující autorizované studie a projekty, s kterými pracuje i kraj p i po izování ZÚR. Specificky poukazujeme na studie týkající R43 a dopravní infrastruktury JMK. Všechny tyto studie má k dispozici nad ízený orgán územního plánování, který je povinen je zpracovatel m ÚP obcí poskytnout. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Úkolem územního plánování vyplývajícího z Politiky územního rozvoje R 2008 (dále jen “PÚR R 2008“) pro obce je zajišt ní územní ochrany vymezených koridor a ploch, p ípadn územní rezervou (kapitola 5 Koridory a plochy dopravní infrastruktury l. 80). Koridor R43 je v PÚR R 2008 jasn zakotven (viz. Schéma 5 – doprava silni ní). Politika územního rozvoje (dále jen „PÚR“) je ze zákona závazná (§31 odst. 4 stavebního zákona) pro všechnu územn plánovací innost, v etn rozhodování v území (§2 odst.1písm. a) stavebního zákona)). P íslušná ministerstva a jiné úst ední správní ú ady zodpovídají za prov ení proveditelnosti zám ru R 43 v rámci koridoru, který je v PÚR R 2008 vymezen. Ve stavebním zákon . 183/2006 Sb. se rozumí koridorem plocha vymezená pro umíst ní vedení dopravní infrastruktury (§2 odst. 1 i). Jihomoravský kraj v sou asné dob sleduje n kolik variantních ešení rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Katastrální území obce Skali ka je dot eno jednou z variant vedení silnice R43 v rámci koridoru vymezeného v PÚR R 2008. Zajišt ní územní ochrany formou územní rezervy bylo jasným úkolem vyplývajícím z lánku 80 b) PÚR R 2008. Z výše uvedeného po izovatel neshledal námitku .13 za opodstatn nou. Námitka . 14.: Po izování ÚP obce se smí provád t pouze na základ existující a platné nad azené územn plánovací dokumentace a ne na základ zám r kohokoliv, na základ rozpracované (a tedy právn neú inné) nad azené územn plánovací dokumentace i na základ PÚR bez ZÚR nebo pouze na základ ÚAP i jiných podklad . Zadání ÚP a Návrh ÚP musí být v souladu. Návrh Zadání ÚP musí být v okamžiku schvalování Zadaní v souladu s právn ú innou nad azenou územn plánovací dokumentací. Stejn tomu musí být p i projednávání návrhu ÚP. V absenci ZÚR nelze p edjímat nadmístní prvky a nelze ani do Zadání ÚP ani do návrhu ÚP zahrnovat koridor i rezervu koridoru R43. Od vodn ní: Z ady ustanovení stavebního zákona jednozna n vyplývá, že mezi jednotlivými nástroji územního plánování, resp. stupni (druhy) územn plánovací dokumentace, platí princip hierarchie, podle n jž m že být obsahem ur itého nástroje územního plánování (typu ÚPD) pouze to, co je v souladu s nad azeným nástrojem územního plánování, resp. s nad azenou ÚPD. Konkrétn lze odkázat na § 31 odst. 4, § 36 odst. 5 a § 51 odst. 2 stavebního zákona v platném zn ní. Územní plán obce tedy musí být vždy v souladu s politikou územního rozvoje a územn plánovací dokumentací vydanou krajem. Každý nástroj územního plánování (stupe ÚPD) má p itom zákonem jasn vymezený p ípustný obsah (viz nap íklad § 32 odst. 1 d), § 36 odst. 1, § 43 odst. 1 a § 61 odst. 1 stavebního zákona, podrobn ji pak p ílohy . 4, 7 a 11 vyhlášky . 500/2006 Sb. v 130

ÚP Skali ka

platném zn ní). Z tohoto d vodu není možné mimo jiné zám ry obecn vymezené v PÚR p ímo p ebírat do územních plán obcí, bez toho aby byly nejprve vymezeny v ÚPD vydané krajem (tedy dle platné úpravy v ZÚR). Platí-li výše uvedené zásady pro vydanou (platnou) územn plánovací dokumentaci, je samoz ejmé, že platí i pro veškeré díl í dokumenty, vznikající p i postupu po izování každého z typ UPD. Na základ argumentu "a maiori ad minus", jakož i z obecných zásad právního státu ( l. 1 odst. 1 Ústavy) a zákonnosti veškeré innosti ve ejné správy ( l. 2 odst. 3 Ústavy, l. 2 odst. 2 Listiny, pro oblast ve ejné správy obecn § 2 odst. 1 ve spojení s § 177 odst. 1 správního ádu) nepochybn platí, že musí-li n jaký správní akt - výstup ur ité innosti orgán ve ejné moci (nap íklad územní plán obce) spl ovat ur ité zákonem stanovené požadavky (nap íklad soulad s nad azenou územn plánovací dokumentací), pak tytéž požadavky musí spl ovat i veškeré díl í akty (výstupy), postupn vydávané v procesu po izování takovéhoto aktu. V p ípad územního plánu obce v této souvislosti stavební zákon výslovn stanoví, že v souladu s nad azenou územn plánovací dokumentací musí být návrh územního plánu (§ 51 odst. 2 písm. b) stavebního zákona). Jestliže pak v § 50 odst. 1 stavební zákon stanoví, že návrh územního plánu je po izován na základ schváleného zadání územního plánu, pak i z této formulace v kontextu výše uvedeného zcela jednozna n vyplývá, že i zadání územního plánu musí být v souladu i v dob schvalování Zadání ÚP s nad azenou územn plánovací dokumentací. Pokud došlo k zma ení ZÚR JMK, pak došlo i k zma ení všech proces , které se na zrušené ZÚR odvolávaly. P i absenci právn ú inných ZÚR to tedy znamená (viz i od vodn ní k výše uvedeným bod m), že v Návrhu ÚP obce Skali ka nem že být vymezen ani nadmístní zám r R43 ani územní rezerva pro tento zám r. Nelze tedy rezervu pro R43 od vod ovat tak, jak to u inil zpracovatel ÚP Skali ka na str. 65 Od vodn ní, kde uvedl:

131

ÚP Skali ka

Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: K námitce podatele je pot ebné uvést, že nemá oporu v platné a ú inné právní úprav . Rigidita jednotlivých stup územn plánovací dokumentace byla zákonodárcem p ekonána novelou stavebního zákona provedenou zákonem . 350/2012 Sb., s ú inností ode dne 1. 1. 2013. Stávající zn ní stavebního zákona umož uje za azení zám ru nadmístního významu do územního plánu, aniž by tento zám r byl obsažen v zásadách územního rozvoje, natož v p ípad , že zásady územního rozvoje platné nejsou. Stavební zákon dále v § 44 explicitn umož uje po ízení územního plánu z vlastního podn tu (zastupitelstva obce), na návrh orgánu ve ejné správy, na návrh ob ana obce, na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavb na území obce a na návrh oprávn ného investora. Návrh územního plánu p edložený po izovatelem zastupitelstvu odpovídá zadání schválenému zastupitelstvem, je v souladu se stavebním zákonem, Politikou územního rozvoje a stanovisky dot ených orgán státní správy. Zpracovatel se p i tvorb návrhu držel všech stanovisek dot ených orgán , jež mu byly po izovatelem p edloženy, podklad , jež mu byly nap . ve form územn analytických podklad p edány, jakož i informací, jenž v rámci pr zkum a rozbor opat il. Námitka . 15.: Nebylo ádn provedeno posouzení SEA ani posouzení, zda toto posuzování má i nemá být provedeno. Od vodn ní: Krajský ú ad vydal koordinované stanovisko ve smyslu § 4 odst. 6 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon), ve zn ní pozd jších p edpis k Návrhu zadání územního plánu Skali ka pod j. JMK 35893/2010 ze dne 6.4.2010. V tomto stanovisku krajský ú ad neuplatnil požadavek na SEA, nicmén tvrdil, že územím obce Skali ka prochází koridor R43. Zd vodn ní odkazující na plnohodnotné provedení SEA pro ZÚR je z dnešního hlediska zásadním zp sobem chybné. NSS zrušil rozsudkem tzv. 2. ZÚR JMK rozsudkem z ervna 2012. Jedním z klí ových d vod pro zrušení ZÚR bylo chybné posouzení SEA (neposouzení kumulativních a synergetických vliv pro dopravní infrastrukturu) a protiprávní zásah politických orgán do územního plánování, a to specificky pro úsek R43. Lze citovat z rozsudku NSS, nicmén pro stru nost a srozumitelnost jist posta í citovat z tiskového vyjád ení NSS vydaného po rozsudku a zve ejn ného na WEBU NSS: „Po d kladném zvážení argumentace navrhovatel i Jihomoravského kraje a po zhodnocení všech provedených d kaz a obsahu soudního spisu dosp l soud k záv ru, že návrh je d vodný, a proto zrušil celé Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Jedním z nezbytných podklad pro vydání zásad územního rozvoje je posouzení jejich vliv na životní prost edí, v etn ve ejného zdraví (tzv. posouzení SEA) a na území za azená do soustavy NÁTURA 2000 (tzv. naturové hodnocení). V rámci tohoto procesu je nutno posoudit i synergické a kumulativní vlivy zám r obsažených v zásadách územního rozvoje. To znamená, že je t eba hodnotit vlivy nejen jednotlivých, izolovan nahlížených zám r , ale také souhrnný vliv vyvolaný vzájemným spolup sobením n kolika zám r vyskytujících se v území v blízké vzdálenosti. Jelikož zásady územního rozvoje jsou nejvyšším stupn m územn plánovací dokumentace, mají strategický charakter a jejich obsahem je závazné stanovení dopravních koridor v ešeném území, je t eba klást velký d raz na posouzení kumulativních a synergických vliv práv v této fázi územního plánování, protože pouze na této úrovni lze zvažovat r zné varianty jednotlivých koridor . Vyhodnocení kumulativních a synergických vliv plní významnou preventivní funkci ve vztahu k zamezení vzniku nep íznivých dopad na území a zanedbání této funkce na úrovni zásad 132

ÚP Skali ka

územního rozvoje nem že být uspokojiv opat eními.

nahrazeno následnými kompenza ními i nápravnými

Nejvyšší správní soud zjistil, že v posouzení SEA i v naturovém hodnocení jsou kumulativní a synergické vlivy zám r (dopravních koridor ) pouze pojmenovány, ale nebylo provedeno hodnocení jejich významnosti a p edevším pak existence kumulativních a synergických vliv nebyla zohledn na p i výb ru variant jednotlivých dopravních koridor . Význam posouzení kumulativních a synergických vliv na životní prost edí lze nejlépe demonstrovat na p íkladu oblasti Troubsko -Ostopovice - Brno-Bosonohy, v níž se sbíhají t i dopravní koridory: koridor rychlostní silnice R43, koridor zahrnující rozší ení dálnice 01 na šestipruhové uspo ádání a koridor tzv. jihozápadní tangenty. Každý z t chto t í dopravních koridor byl navržen v n kolika variantách, a nabízelo se tak n kolik variant kumulace dopravních koridor (nap . vyúst ní rychlostní silnice R43 u Ostrova ic, nikoliv u Bosonoh, nebo upušt ní od zám ru jihozápadní tangenty i od zám ru zkapacitn ní dálnice D1). P i výb ru variant t chto dopravních koridor ovšem Krajský ú ad Jihomoravského kraje nezohlednil, jaké kumulativní a synergické vlivy na životní prost edí vyvolá výb r té které varianty. Soud dosp l k záv ru, že nebylo provedeno posouzení kumulativních a synergických vliv v dostate ném rozsahu, a proto je t eba považovat posouzení SEA za neúplné. Odstran ní výše uvedeného nedostatku posouzení SEA m l zajistit krajský ú ad, který si posouzení objednal, a dále na n j m lo upozornit Ministerstvo životního prost edí. Ministerstvo však i p es tento zásadní nedostatek vydalo kladné stanovisko k návrhu zásad územního rozvoje. Soud proto konstatoval, že stanovisko Ministerstva životního prost edí a i samotné zásady územního rozvoje vychází z nedostate n zjišt ného skutkového stavu. Tato zásadní procesní vada se vztahuje k zásadám územního rozvoje jako celku, protože systém páte ních dopravních komunikací nelze odtrhnout od ostatního obsahu zásad (rozvojových oblastí, rozvojových os, specifických oblastí atd.). Soud proto zrušil celé Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Nezákonný byl dle soudu i postup p i výb ru varianty dopravního koridoru rychlostní silnice R43 v úseku Ku im - erná Hora. V rámci posouzení vliv zásad územního rozvoje na udržitelný rozvoj území byla v uvedeném úseku dopravního koridoru silnice R43 nejlépe hodnocena varianta „Malhostovická" a „Optimalizovaná MŽP". Varianta „Malhostovická" pak byla spole n s variantou „N meckou" hodnocena p ízniv ji než ostatní z hlediska dopravn inženýrských kritérií a p edpokládaných vliv na obyvatelstvo, ve ejné zdraví a ostatní složky životního prost edí. Jako nejvýhodn jší se tedy jevila varianta „Malhostovická", nicmén krajský ú ad na základ doporu ení zastupitelstva zvolil sledování koridoru ve variant „N mecké". Výb r variant koridor nelze dle názoru soudu opírat o rozhodnutí politického t lesa (zastupitelstva kraje). Stavební zákon p edpokládá, že výb r variant se provádí výlu n na základ odborných kritérií." (zvýrazn ní dopln no). Není tedy ani ur en koridor R43, ale nemohlo být provád no jeho posuzování v ÚP Skali ka. Posouzení SEA tedy absentuje a nelze v ízení o návrhu ÚP Skali ka pokra ovat. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Koridor se stanoveným využitím pro rychlostní silnici R43, jehož pot ebu a plošné nároky je nutno prov it, je v územním plánu Skali ka ur en jako územní rezerva. Stanovené využití územní rezervy se z hlediska vliv na životní prost edí neposuzuje (viz. §36 stavebního zákona), proto se považuje tato námitka za ned vodnou.

133

ÚP Skali ka

Námitka . 16.: Zakreslení rezervy je i procesn chybné. Od vodn ní: Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí: § 43 odst. 1 S Z a p íloha . 7, ást / . , odst. 2 , písm. a) vyhlášky územní rezervy se vymezují, jen je-li to ú elné územní rezerva je chápána jako samostatný jev, p ekryvný vzhledem k plochám s rozdílným zp sobem využití; grafické vyzna ení územní rezervy proto nesmí zakrýt druh plochy s rozdílným zp sobem využití vymezený v návrhu Tento zp sob zakreslení souladu není sou ástí projednávaného Návrhu ÚP. Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Vymezení územní rezervy pro rychlostní komunikaci R43, tak jak bylo v návrhu územním plánu Skali ka provedeno, odpovídá smyslu a ú elu vymezování územních rezerv, nebo umož uje prov ení varianty ešení trasování rychlostní komunikace R43. V návrhu je tato územní rezerva chápána jako samostatný jev, který je p ekryvný vzhledem k plochám s rozdílným zp sobem využití. Z výše uvedeného po izovatel považuje námitku jako ned vodnou.

Námitka . 17.: Chybn doložený soulad s PÚR a ZÚR. Od vodn ní: Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí:

Tento zp sob doložení souladu není sou ástí projednávaného Návrhu ÚP. Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. 134

ÚP Skali ka

Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Souladu územního plánu Skali ka s Politikou územního rozvoje bylo dosaženo a v od vodn ní územního plánu Skali ka je tato skute nost dostate n jasn prokázána. Podaná námitka tuto skute nost nerozporuje, pouze ned vodn požaduje v tomto sm ru doplnit od vodn ní územního plánu Skali ka. Nedošlo tedy ke zma ení projednávání. Námitka . 18.: Chybn provedené od vodn ní. Od vodn ní: Jak je výše doloženo došlo v ad pochybením.

p ípad

k nesprávnému od vodn ní. To je základním

Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí:

Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Od vodn ní územního plánu Skali ka bylo provedeno v souladu s platnou a ú innou právní úpravou, v tomto sm ru lze uvést, že je jasné, srozumitelné a p esv d ivé. Námitka . 19.: Po zrušení ZÚR JMK soudem a po zrušení R43 soudem bylo nutné nov schválit Zadání ÚP. Od vodn ní: Zadání bylo schvalováno za doložen protiprávní situace, kdy Krajský ú ad JMK a ú ad územního plánování M stského ú adu Tišnov chybn tvrdili ob an m a uvád li je v omyl ve v ci koridoru R43. Pro doložení rozporu, ke kterému došlo p i po izování ÚP Skali ka a jeho zm n lze uvést: Koridor (viz definice v § 2 odst. 1 písm. i stavebního zákona) komunikace R43 je nadmístním prvkem ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) cit. zákona, který musí být schválen nad azené územn plánovací dokumentaci, tedy do konce roku 2006 v ÚP velkého územního celku (VÚC) a od roku 2007 v Zásadách územního rozvoje. 135

ÚP Skali ka

ÚP Skali ka byl schválen, tj. v dob platnosti ÚP VÚC Brn nské sídelní regionální aglomerace (BSRA), který zahrnoval i obec Skali ka. Jak bylo opakovan uvedeno v rozsudcích Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen koridor v ÚP m sta Brna (rozsudek ze dne 27. 5. 2010, .j. 9 Ao 1/2010 - 84), v ÚP Drásova (rozsudek ze dne 20.4.2011, .j. 6 Ao 1/2011 - 74) a ÚP Malhostovic (rozsudek ze dne 10.5.2011, .j. 2 A o 2/2011 - 159), nebylo možné zahrnout koridor pro R43 do ÚP Skali ka na základ ÚP VÚC BSRA, protože zde koridor R43 nebyl závazn schválen a bez závazného schválení R43 jako nadmístního prvku, R43 nesm la být schválena v ÚP obcí. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistoval v dob schvalování ÚP Skali ka. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistuje ani nyní, a to i proto, že krajský územní plán (Zásady územního rozvoje JMK) zrušil v ervnu 2012 rozsudkem Nejvyšší správní soud. Zásady územního rozvoje mají zp es ovat koridory z PÚR. Protože ZÚR neexistují, neexistuje ani „up esn ný koridor rychlostní silnice R43" Zadání ÚP Skali ka takto zcela nesprávn obsahovalo text:

Po uvedených rozsudcích NSS je zjevné, že Zadání ÚP Skali ka bylo zatíženo protiprávními prvky, zejména ve v ci R43. Rozsudky NSS jsou bez dalšího závazné pro státní správu. Státní správa k dnešnímu dni si je pln v doma svých pochybení ve v ci R43. Nelze toto ale zakamuflovat tak, že po izovatel, zpracovatel a dot ené orgány státní správy budou bez zapojení ob an a obce „konzultovat" a dojde k po izování Návrhu ÚP, který je podstatn odlišný od Zadání. Podmínka souladu Návrhu Zadání a Návrhu je principem pro po izování územn plánovací dokumentace. Nebylo tedy možné ignorovat podstatnou zm nu vzniklou rozsudky NSS a nebylo možné „tiše" nahradit návrhovou plochu pro koridor R43 územní rezervou pro R43. Protože se jedná se nepochybn o podstatnou zm nu, bylo nutné Zadání znova projednat. Nové projednání zadání nenastalo. Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Zjišt ní, že jsou zrušeny ZÚR JMK neznamená, že se v územních plánech nebudou ešit nadmístní prvky. Jejich ignorace by naopak v budoucnu vedla k tomu, že by dané území bylo ne ešitelné. Nadmístní prvky vyplývají z PÚR, ÚAP a § 43 odst. 1 SZ. Z žádného § SZ nevyplývá, že po zrušení ZÚR se má znovu schválit zadání, proto nelze po izovatel považuje námitku za ned vodnou. Námitka . 20.: Porušení zákona po izovatelem a uvád ní Zastupitelstva obce v omyl. Od vodn ní: Po izovatel, tj. M stský ú ad Tišnov, nese odpov dnost za dodržování zákona p i po izování a projednávání Zadání i Návrhu ÚP. Jak je doloženo výše v ad p ípad došlo k právním pochybením a ve ejn projednávaný návrh nem l být do ve ejného projednávání ani p edložen. 136

ÚP Skali ka

Ú ad územního plánování m l vyhodnotit, že k této situaci došlo a m l zjednat nápravu. Jedna z možností je, že m l Zastupitelstvu obce Skali ka p edložit návrh na zamítnutí chybn vypracované územn plánovací dokumentace.

Toto se doposud nestalo, ale stát se má. Pokud se to nestane, hrozí, že dojde k uvedení Zastupitelstva obce Skali ka v omyl a hrozí vznik škody velkého rozsahu se všemi právními d sledky. Zastupitelstvo obce totiž nedisponuje odbornými znalostmi profesionála na územní plánování. P esto zákon na zastupitele (a dnes již podle ustálené judikatury na jednotlivé zastupitele) klade povinnost prov it níže popsaný soulad.

Zastupitelé jsou tedy právn odpov dni za zvednutí ruky pro územní plán, a to se všemi d sledky. Zastupitelé podle zákona mají následující možnosti

137

ÚP Skali ka

Vzhledem k nesprávnému zahrnutí rezervy pro R43 do ÚP Skali ka je tedy správným postupem bu nový ÚP zamítnout, nebo, což je z ejm pragmati t jší vrátit návrh ÚP k úprav , tj. Úplnému vypušt ní rezervy pro R43 i všech odkaz na R43 ve výrokové ásti i v Od vodn ní (textové I grafické ásti). Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Po izovatel neshledal obsah požadavku na zamítnutí za d vodný, nebo nedošel v pr b hu ízení k záv ru, že je návrh územního plánu v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými v § 53 v odstavci 4 stavebního zákona, jelikož územní rezervy pro záležitosti týkající se rozvoje státu lze v územním plánu dle platné a ú inné právní úpravy vymezit, viz § 36 odst. 1 stavebního zákona. Po izovatel tedy svým konáním neuvedl v omyl Zastupitelstvo obce Skali ka, když po izoval návrh územního plánu obsahujícího vymezení územních rezerv pro dopravní infrastrukturu nadmístního významu.

10)

Podání ze dne 25.11.2014 pod .j. MUTI 26582/2014 na M Ú Tišnov

Jméno a p íjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby: Š astný Jaromír a Š astná Jana Adresa/ Sídlo: .p. 15, 66603 Skali ka Dot ená nemovitost a parcelní íslo pozemku: stavba rod. domu .p. 15 v k. ú. Skali ka u Tišnova zapsané na listu vlastnictví 527 pro katastrální území a obec Skali ka u Katastrálního ú adu pro Jihomoravský kraj. Námitka .1: Z Návrhu ÚP (výrokové ásti OOP) je nutné odstranit texty:

138

ÚP Skali ka

139

ÚP Skali ka

140

ÚP Skali ka

Od vodn ní: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Skali ka žádné konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena p es žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno-Svitavy / Moravská T ebová1'. Není ani rozhodnuto, zda R43 má vést na Svitavy nebo na Moravskou T ebovou. Stejn tak není rozhodnuto o vymezení koridoru R43 pro úsek z Boskovická do oblasti Ku imi. Po izovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní p ed NSS se MMR k dané problematice vyjad ovalo. Ve vyjád ení pro prvostup ový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, j. 10A 121/2012-114 prvostup ového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridor dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodn republikový význam nebo p esahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridor v územn plánovací dokumentaci. Jde o strategické zám ry, pro které se Politikou stanoví sm rnice pro další innost orgán územního plánování. Takové vymezení nemá a nem že mít žádný p ímý dopad na konkrétní území. Protože zám r je vymezen takto obecn , nelze ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dot eny." Toto jasné stanovisko MMR je p ímo p iléhavé pro p ípad koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR p ímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí', které budou R43 dot eny. Tedy nelze ani do ÚP Skali ka uvád t jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR n co konkrétn vyplývalo pro obec Skali ka. 141

ÚP Skali ka

Vymezení rezervy pro R43 nespl uje zákonné požadavky. Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí:

Tyto podmínky nebyly dodrženy. Komunikace R43 je na základ schváleného zadání ZÚR ešena v procesu po izování ZÚR. Územní plán obce tedy nem že p edjímat ešení, které bude p ijato v ZÚR. Podmínka ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona se tedy nem že uplatnit, neb p edm tný nadmístní prvek je ešen v ZÚR, a to v sou asné dob . Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Podatel požaduje vypustit z textové ásti návrhu územního plánu Skali ka všechny odkazy na vymezení územní rezervy pro jednu z možných tras rychlostní komunikace R43, jelikož PÚR R 2008 ur uje pro R43 pouze výchozí (koncové) body koridoru, nikoliv konkrétní trasování. Nicmén ú elem vymezení koridor dopravy v PÚR R 2008 ve zn ní aktualizace . 1 (dále jen PÚR R 2008) je vytvo ení územních podmínek pro budoucí umíst ní ve ejných zám r (nap . R43), které mají vliv na rozvoj území eské republiky. Úkolem územního plánování vyplývajícího z PÚR R 2008 (80) pro p íslušné kraje a obce je zajistit územní ochranu vymezených koridor a ploch, p ípadn v navazující územn plánovací dokumentaci up esn ním koridor a ploch pro umíst ní zám ru nebo územní rezervou (viz §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., v platném zn ní) Jedna z prov ovaných variant pro rychlostní komunikaci R43 je vymezena v návrhu územním plánu Skali ka jako územní rezerva za ú elem ochrany území p ed zm nami, které by mohly stanovené využití podstatn ztížit i znemožnit v p ípad , že dalším prov ením bude potvrzena jejich pot ebnost a up esn ny p ípadné plošné nároky. Vymezení územních rezerv napl uje smysl a ú el stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvá et p edpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prov ovat a posuzovat pot ebu zm n v území. K mí e omezení vlastník nemovitostí v koridorech vymezených územních rezerv lze uvést, že se jedná hlavn o do asné omezení a také pom rn málo významné povahy, nebo stavební zákon v území dot eném územní rezervou zapovídá pouze realizaci zám r , tedy zm n stávajícího využití, jež významn ztíží i znemožní realizaci prov ovaného zám ru, pro n jž se územní rezerva vymezuje. Omezení vlastnictví je tedy propor ní s ohledem na možné následky v p ípad jeho neprovedení, tedy neomezení vlastník ve zm nách využití dot ených pozemk . Námitka .2: Z Návrhu ÚP i jeho od vodn ní je nutné odstranit text k územní rezerv pro R43. Od vodn ní: Do ÚP Skali ka nelze také navrhovat ani zapracování územních rezerv pro nadmístní zám ry. Nadmístní zám ry i rezervy pro nadmístní zám ry musí být nejprve projednány a platn schváleny 142

ÚP Skali ka

v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) JMK a teprve pak mohou být zahrnuty do návazné územn plánovací dokumentace, tj. ÚP obcí. Je t eba zd raznit, že ustanovení územní rezervy je totiž omezením vlastnického práva k nemovitostem, a to je zásah do garantovaného ústavního práva ob an . Takovýto zásah se smí dít pouze na základ zákona. P i absenci právoplatného schválení p edm tných koridor v ZÚR JMK absentuje právní podklad, na základ kterého by mohlo být zvažováno omezování ústavního práva na nerušené vlastnictví. Zpracovatel ÚP obce není nadán ze zákona oprávn ním navrhovat vymezování takovýchto územních rezerv bez zákonného podkladu. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Vymezením územní rezervy v návrhu územního plánu Skali ka a následného stanovení jejího ú elu využití pro realizaci zám ru rychlostní komunikace R43 je v podstat pokynem pro následné prov ování možnosti tohoto využití a jeho podmínek. Až po takovém prov ení je možné územní rezervu zam nit na zastavitelný koridor ur ený pro realizaci stanoveného zám ru R43 i ji zcela vypustit. Možnost zapracovat územní rezervu pro p ípadnou realizaci rychlostní komunikaci R43 do zadání územního plánu Skali ka vychází z § 47 odst. 1 stavebního zákona, nebo zpracování návrhu zadání územního plánu se zajistí mimo jiné na základ územn analytických podklad Jihomoravského kraje (dále jen ÚAP JMK). Z Politiky územního rozvoje R 2008 vyplynul pro ministerstva a jiné úst ední správní ú ady úkol prov it proveditelnost tohoto rozvojového zám ru silnice R43. V ÚAP JMK je uvedeno n kolik variantních ešení zám ru rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Jedna z t chto variant práv prochází územím obce Skali ka. Po izovatel považuje vymezení koridoru územní rezervy se stanoveným ú elem pro rychlostní komunikaci R43 dle výše uvedeného za ú elné a tudíž omezení vlastnického práva vyplývajícího za zákonné. Námitka . 3: Je nutné vypustit text na str. 43, 49, 66 (v Od vodn ní) „Vzhledem ke zrušení ZÚR JMK není rozhodnuto o výb ru varianty koridoru pro kapacitní silnici R43, je proto nutné zajistit územní ochranu pro varianty do doby výsledného rozhodnutí o nich, které bude u in no v rámci po izování nových ZÚR JMK. To se týká i varianty, kterou je dot eno správní území obce Skali ka." Od vodn ní: Toto není žádným právoplatným od vodn ním zahrnutí koridoru R43. Je to pouze ukázka pochybení zpracovatele Návrhu ÚP, který bez opory v zákon a bez opory v nad azené územn plánovací dokumentaci p i použití nep ípustné libov le zakreslil do Návrhu ÚP územní rezervu, a tím protiprávn navrhl, aby bylo omezeno ústavní právo majitel nemovitostí na nerušené držení a užívání majetku. Nep ípustná libov le zpracovatele ÚP je jasn vid t i z toho, že odkazuje na „jednu z variant ešení kapacitní silnice R43". Nelze odkazovat na jednu z variant, územní rezerva pro nadmístní prvek m že byt stanovena pouze na základ právoplatn schválené územní rezervy na úrovni ZÚR JMK, a i zde nem že projeden zám r být schvalováno více územních rezerv (pro více než jednu variantu). Neexistuje žádný právoplatný dokument, který by m l právní sílu, aby vedl k oprávn nému zahrnutí územní rezervy pro R43 do ÚP Skali ka. Takovým dokumentem není ani jakýkoliv dokument Ministerstva dopravy nebo SD. Je tedy nap ed nutné projednat ZÚR JMK a právoplatn je schválit. Pak teprve lze do ÚP obcí zahrnovat územní rezervy pro R43 nebo návrhové plochy pro R43. 143

ÚP Skali ka

Je zásadní chybou, že k návrhu územnímu plánu neexistuje stanovisko Ministerstva dopravy. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Od vodn ní územní ochrany pro jednu z variant umíst ní rychlostní komunikace R43 do doby výsledného rozhodnutí konkrétní trasy této dopravní stavby v územním plánu Skali ka, jenž podatel v námitce žádal z opat ení obecné povahy „vypustit“, je ádným, v cným, jasným a srozumitelným od vodn ním zám ru vymezeného v textové ásti opat ení obecné povahy a jako takové jej nebylo možné z opat ení obecné povahy „vypustit“. Po izovatel dále upozor uje, že Ministerstvo dopravy jako dot ený orgán státní správy ve v cech dopravy pro oblast územního plánování pov ilo Centrum dopravního výzkumu se sídlem Líše ská 33a, 636 00 Brno, aby se vyjád ilo k projednání návrhu zadání územního plánu Skali ka, které tak u inilo dne 16.4.2010 pod .j. UP/1293/10. Dále, aby se vyjád ilo ke spole nému jednání. Z tohoto vyjád ení ze dne 5.5.2011 .j. UP/0981/11 vyplynul požadavek pln respektovat vyjád ení editelství silnic a dálnic R, odboru p ípravy staveb, Šumavská 33, 612 54 Brno ze dne 4.5.2011 pod .j. 001654/11300/2011, tedy zohledn ní sledované výhledové trasy R43 v návrhu územního plánu Skali ka. V rámci ve ejného projednání návrhu územního plánu Skali ka uplatnilo Ministerstvo dopravy stanovisko dne 14.11.2014 .j. 787/2014-910-UPR/2-Ma a následn dopln né stanovisko dne 18.3.2015 pod .j. 787/2014-910-UPR/3-Ma. Námitka . 4: Po zrušení ZÚR JMK soudem a po zrušení R43 soudem bylo nutné nov schválit Zadání ÚP. Od vodn ní: Zadání bylo schvalováno za doložen protiprávní situace, kdy Krajský ú ad JMK a ú ad územního plánování M stského ú adu Tišnov chybn tvrdili ob an m a uvád li je v omyl ve v ci koridoru R43. Pro doložení rozporu, ke kterému došlo p i po izování ÚP Skali ka a jeho zm n lze uvést: Koridor (viz definice v § 2 odst. 1 písm. i stavebního zákona) komunikace R43 je nadmístním prvkem ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) cit. zákona, který musí být schválen nad azené územn plánovací dokumentaci, tedy do konce roku 2006 v ÚP velkého územního celku (VÚC) a od roku 2007 v Zásadách územního rozvoje. ÚP Skali ka byl schválen, tj. v dob platnosti ÚP VÚC Brn nské sídelní regionální aglomerace (BSRA), který zahrnoval i obec Skali ka. Jak bylo opakovan uvedeno v rozsudcích Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen koridor v ÚP m sta Brna (rozsudek ze dne 27. 5. 2010, .j. 9 Ao 1/2010 - 84), v ÚP Drásova (rozsudek ze dne 20.4.2011, .j. 6 Ao 1/2011 - 74) a ÚP Malhostovic (rozsudek ze dne 10.5.2011, .j. 2 A o 2/2011 - 159), nebylo možné zahrnout koridor pro R43 do ÚP Skali ka na základ ÚP VÚC BSRA, protože zde koridor R43 nebyl závazn schválen a bez závazného schválení R43 jako nadmístního prvku, R43 nesm la být schválena v ÚP obcí. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistoval v dob schvalování ÚP Skali ka. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistuje ani nyní, a to i proto, že krajský územní plán (Zásady územního rozvoje JMK) zrušil v ervnu 2012 rozsudkem Nejvyšší správní soud. Zásady územního rozvoje mají zp es ovat koridory z PÚR. Protože ZÚR neexistují, neexistuje ani „up esn ný koridor rychlostní silnice R43" 144

ÚP Skali ka

Zadání ÚP Skali ka takto zcela nesprávn obsahovalo text:

Po uvedených rozsudcích NSS je zjevné, že Zadání ÚP Skali ka bylo zatíženo protiprávními prvky, zejména ve v ci R43. Rozsudky NSS jsou bez dalšího závazné pro státní správu. Státní správa k dnešnímu dni si je pln v doma svých pochybení ve v ci R43. Nelze toto ale zakamuflovat tak, že po izovatel, zpracovatel a dot ené orgány státní správy budou bez zapojení ob an a obce „konzultovat" a dojde k po izování Návrhu ÚP, který je podstatn odlišný od Zadání. Podmínka souladu Návrhu Zadání a Návrhu je principem pro po izování územn plánovací dokumentace. Nebylo tedy možné ignorovat podstatnou zm nu vzniklou rozsudky NSS a nebylo možné „tiše" nahradit návrhovou plochu pro koridor R43 územní rezervou pro R43. Protože se jedná se nepochybn o podstatnou zm nu, bylo nutné Zadání znova projednat. Nové projednání zadání nenastalo. Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Zjišt ní, že jsou zrušeny ZÚR JMK neznamená, že se v územních plánech nebudou ešit nadmístní prvky. Jejich ignorace by naopak v budoucnu vedla k tomu, že by dané území bylo ne ešitelné. Nadmístní prvky vyplývají z PÚR, ÚAP a § 43 odst. 1 stavebního zákona. Z žádného § stavebního zákona nevyplývá, že po zrušení ZÚR se má znovu schválit zadání, proto po izovatel považuje námitku za ned vodnou. Po izovatel dopl uje, že ve schváleném zadání územního plánu Skali ka, které na svém zasedání schválilo zastupitelstvo obce Skali ka dne 19. 5. 2010, bylo požadováno zohlednit konkretizovaný úkol republikového významu vyplývající z Politiky územního rozvoje R 2008 a to vytvo it podmínky pro dokon ení základní sít kapacitních silnic vymezený v úseku Brno – Svitavy/Moravská T ebová (R43). 11)

Podání ze dne 24.11.2014 pod .j. MUTI 26519/2014 na M Ú Tišnov

Jméno a p íjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby: Grossmann Nikolas a Grossmannová Dana Adresa/ Sídlo: Fry ajova 542/135, Ob any, 61400 Brno Dot ená nemovitost a parcelní íslo pozemku: parc. . 906/13 v k. ú. Skali ka u Tišnova zapsané na listu vlastnictví 547 pro katastrální území a obec Skali ka u Katastrálního ú adu pro Jihomoravský kraj. Námitka .1: Z Návrhu ÚP (výrokové ásti OOP) je nutné odstranit texty:

145

ÚP Skali ka

146

ÚP Skali ka

147

ÚP Skali ka

Od vodn ní: Z Politiky územního rozvoje (PÚR) nevyplývají pro Skali ka žádné konkrétní dopady ani souvislosti. V PÚR není R43 vymezena p es žádnou konkrétní obec. Vymezení R43 v PÚR je vysoce obecné: „Brno-Svitavy / Moravská T ebová1'. Není ani rozhodnuto, zda R43 má vést na Svitavy nebo na Moravskou T ebovou. Stejn tak není rozhodnuto o vymezení koridoru R43 pro úsek z Boskovická do oblasti Ku imi. Po izovatelem PÚR je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V kauze žaloby proti PÚR, která je nyní p ed NSS se MMR k dané problematice vyjad ovalo. Ve vyjád ení pro prvostup ový soud dle citace z rozsudku z 18.10 2012, j. 10A 121/2012-114 prvostup ového soudu MMR uvedlo „Vymezování ploch a koridor dopravní a technické infrastruktury, které mají mezinárodn republikový význam nebo p esahují významem území jednoho kraje ve smyslu ust. § 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona tak má v po litice zcela jiný význam a dopad než vymezování ploch a koridor v územn plánovací dokumentaci. Jde o strategické zám ry, pro které se Politikou stanoví sm rnice pro další innost orgán územního plánování. Takové vymezení nemá a nem že mít žádný p ímý dopad na konkrétní území. Protože zám r je vymezen takto obecn , nelze ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí, které budou napadenými návrhem, odst. (106) a (121) Politiky dot eny." Toto jasné stanovisko MMR je p ímo p iléhavé pro p ípad koridoru rychlostní silnice R43, neb MMR p ímo odkazuje na odst. (121) PÚR, tedy vymezení R43. Lze naprosto souhlasit se stanoviskem MMR, že dle PÚR „ur it správní obvody obcí p ípadn jejich ástí', které budou R43 dot eny. Tedy nelze ani do ÚP Skali ka uvád t jakékoliv formulace o tom, že by z PÚR n co konkrétn vyplývalo pro obec Skali ka. 148

ÚP Skali ka

Vymezení rezervy pro R43 nespl uje zákonné požadavky. Lze citovat z autoritativního dokumentu, prezentace Ing. Sklená e z MMR, zve ejn né na WEBu MMR, který jasn uvádí:

Tyto podmínky nebyly dodrženy. Komunikace R43 je na základ schváleného zadání ZÚR ešena v procesu po izování ZÚR. Územní plán obce tedy nem že p edjímat ešení, které bude p ijato v ZÚR. Podmínka ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona se tedy nem že uplatnit, neb p edm tný nadmístní prvek je ešen v ZÚR, a to v sou asné dob . Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Podatel požaduje vypustit z textové ásti návrhu územního plánu Skali ka všechny odkazy na vymezení územní rezervy pro jednu z možných tras rychlostní komunikace R43, jelikož PÚR R 2008 ur uje pro R43 pouze výchozí (koncové) body koridoru, nikoliv konkrétní trasování. Nicmén ú elem vymezení koridor dopravy v PÚR R 2008 ve zn ní aktualizace . 1 (dále jen PÚR R 2008) je vytvo ení územních podmínek pro budoucí umíst ní ve ejných zám r (nap . R43), které mají vliv na rozvoj území eské republiky. Úkolem územního plánování vyplývajícího z PÚR R 2008 (80) pro p íslušné kraje a obce je zajistit územní ochranu vymezených koridor a ploch, p ípadn v navazující územn plánovací dokumentaci up esn ním koridor a ploch pro umíst ní zám ru nebo územní rezervou (viz §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., v platném zn ní) Jedna z prov ovaných variant pro rychlostní komunikaci R43 je vymezena v návrhu územním plánu Skali ka jako územní rezerva za ú elem ochrany území p ed zm nami, které by mohly stanovené využití podstatn ztížit i znemožnit v p ípad , že dalším prov ením bude potvrzena jejich pot ebnost a up esn ny p ípadné plošné nároky. Vymezení územních rezerv napl uje smysl a ú el stavebního zákona, jímž je dle § 18 odst. 1 vytvá et p edpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území a dle § 19 odst. 1 písm. c) prov ovat a posuzovat pot ebu zm n v území. K mí e omezení vlastník nemovitostí v koridorech vymezených územních rezerv lze uvést, že se jedná hlavn o do asné omezení a také pom rn málo významné povahy, nebo stavební zákon v území dot eném územní rezervou zapovídá pouze realizaci zám r , tedy zm n stávajícího využití, jež významn ztíží i znemožní realizaci prov ovaného zám ru, pro n jž se územní rezerva vymezuje. Omezení vlastnictví je tedy propor ní s ohledem na možné následky v p ípad jeho neprovedení, tedy neomezení vlastník ve zm nách využití dot ených pozemk . Námitka .2: Z Návrhu ÚP i jeho od vodn ní je nutné odstranit text k územní rezerv pro R43.

149

ÚP Skali ka

Od vodn ní: Do ÚP Skali ka nelze také navrhovat ani zapracování územních rezerv pro nadmístní zám ry. Nadmístní zám ry i rezervy pro nadmístní zám ry musí být nejprve projednány a platn schváleny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) JMK a teprve pak mohou být zahrnuty do návazné územn plánovací dokumentace, tj. ÚP obcí. Je t eba zd raznit, že ustanovení územní rezervy je totiž omezením vlastnického práva k nemovitostem, a to je zásah do garantovaného ústavního práva ob an . Takovýto zásah se smí dít pouze na základ zákona. P i absenci právoplatného schválení p edm tných koridor v ZÚR JMK absentuje právní podklad, na základ kterého by mohlo být zvažováno omezování ústavního práva na nerušené vlastnictví. Zpracovatel ÚP obce není nadán ze zákona oprávn ním navrhovat vymezování takovýchto územních rezerv bez zákonného podkladu. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Vymezením územní rezervy v návrhu územního plánu Skali ka a následného stanovení jejího ú elu využití pro realizaci zám ru rychlostní komunikace R43 je v podstat pokynem pro následné prov ování možnosti tohoto využití a jeho podmínek. Až po takovém prov ení je možné územní rezervu zam nit na zastavitelný koridor ur ený pro realizaci stanoveného zám ru R43 i ji zcela vypustit. Možnost zapracovat územní rezervu pro p ípadnou realizaci rychlostní komunikaci R43 do zadání územního plánu Skali ka vychází z § 47 odst. 1 stavebního zákona, nebo zpracování návrhu zadání územního plánu se zajistí mimo jiné na základ územn analytických podklad Jihomoravského kraje (dále jen ÚAP JMK). Z Politiky územního rozvoje R 2008 vyplynul pro ministerstva a jiné úst ední správní ú ady úkol prov it proveditelnost tohoto rozvojového zám ru silnice R43. V ÚAP JMK je uvedeno n kolik variantních ešení zám ru rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací. Jedna z t chto variant práv prochází územím obce Skali ka. Po izovatel považuje vymezení koridoru územní rezervy se stanoveným ú elem pro rychlostní komunikaci R43 dle výše uvedeného za ú elné a tudíž omezení vlastnického práva vyplývajícího za zákonné. Námitka . 3: Je nutné vypustit text na str. 43, 49, 66 (v Od vodn ní) „Vzhledem ke zrušení ZÚR JMK není rozhodnuto o výb ru varianty koridoru pro kapacitní silnici R43, je proto nutné zajistit územní ochranu pro varianty do doby výsledného rozhodnutí o nich, které bude u in no v rámci po izování nových ZÚR JMK. To se týká i varianty, kterou je dot eno správní území obce Skali ka." Od vodn ní: Toto není žádným právoplatným od vodn ním zahrnutí koridoru R43. Je to pouze ukázka pochybení zpracovatele Návrhu ÚP, který bez opory v zákon a bez opory v nad azené územn plánovací dokumentaci p i použití nep ípustné libov le zakreslil do Návrhu ÚP územní rezervu, a tím protiprávn navrhl, aby bylo omezeno ústavní právo majitel nemovitostí na nerušené držení a užívání majetku. Nep ípustná libov le zpracovatele ÚP je jasn vid t i z toho, že odkazuje na „jednu z variant ešení kapacitní silnice R43". Nelze odkazovat na jednu z variant, územní rezerva pro nadmístní prvek m že byt stanovena pouze na základ právoplatn schválené územní rezervy na úrovni ZÚR JMK, a i zde nem že projeden zám r být schvalováno více územních rezerv (pro více než jednu variantu).

150

ÚP Skali ka

Neexistuje žádný právoplatný dokument, který by m l právní sílu, aby vedl k oprávn nému zahrnutí územní rezervy pro R43 do ÚP Skali ka. Takovým dokumentem není ani jakýkoliv dokument Ministerstva dopravy nebo SD. Je tedy nap ed nutné projednat ZÚR JMK a právoplatn je schválit. Pak teprve lze do ÚP obcí zahrnovat územní rezervy pro R43 nebo návrhové plochy pro R43. Je zásadní chybou, že k návrhu územnímu plánu neexistuje stanovisko Ministerstva dopravy. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Od vodn ní územní ochrany pro jednu z variant umíst ní rychlostní komunikace R43 do doby výsledného rozhodnutí konkrétní trasy této dopravní stavby v územním plánu Skali ka, jenž podatel v námitce žádal z opat ení obecné povahy „vypustit“, je ádným, v cným, jasným a srozumitelným od vodn ním zám ru vymezeného v textové ásti opat ení obecné povahy a jako takové jej nebylo možné z opat ení obecné povahy „vypustit“. Po izovatel dále upozor uje, že Ministerstvo dopravy jako dot ený orgán státní správy ve v cech dopravy pro oblast územního plánování pov ilo Centrum dopravního výzkumu se sídlem Líše ská 33a, 636 00 Brno, aby se vyjád ilo k projednání návrhu zadání územního plánu Skali ka, které tak u inilo dne 16.4.2010 pod .j. UP/1293/10. Dále, aby se vyjád ilo ke spole nému jednání. Z tohoto vyjád ení ze dne 5.5.2011 .j. UP/0981/11 vyplynul požadavek pln respektovat vyjád ení editelství silnic a dálnic R, odboru p ípravy staveb, Šumavská 33, 612 54 Brno ze dne 4.5.2011 pod .j. 001654/11300/2011, tedy zohledn ní sledované výhledové trasy R43 v návrhu územního plánu Skali ka. V rámci ve ejného projednání návrhu územního plánu Skali ka uplatnilo Ministerstvo dopravy stanovisko dne 14.11.2014 .j. 787/2014-910-UPR/2-Ma a následn dopln né stanovisko dne 18.3.2015 pod .j. 787/2014-910-UPR/3-Ma. Námitka . 4: Po zrušení ZÚR JMK soudem a po zrušení R43 soudem bylo nutné nov schválit Zadání ÚP. Od vodn ní: Zadání bylo schvalováno za doložen protiprávní situace, kdy Krajský ú ad JMK a ú ad územního plánování M stského ú adu Tišnov chybn tvrdili ob an m a uvád li je v omyl ve v ci koridoru R43. Pro doložení rozporu, ke kterému došlo p i po izování ÚP Skali ka a jeho zm n lze uvést: Koridor (viz definice v § 2 odst. 1 písm. i stavebního zákona) komunikace R43 je nadmístním prvkem ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. h) cit. zákona, který musí být schválen nad azené územn plánovací dokumentaci, tedy do konce roku 2006 v ÚP velkého územního celku (VÚC) a od roku 2007 v Zásadách územního rozvoje. ÚP Skali ka byl schválen, tj. v dob platnosti ÚP VÚC Brn nské sídelní regionální aglomerace (BSRA), který zahrnoval i obec Skali ka. Jak bylo opakovan uvedeno v rozsudcích Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen koridor v ÚP m sta Brna (rozsudek ze dne 27. 5. 2010, .j. 9 Ao 1/2010 - 84), v ÚP Drásova (rozsudek ze dne 20.4.2011, .j. 6 Ao 1/2011 - 74) a ÚP Malhostovic (rozsudek ze dne 10.5.2011, .j. 2 A o 2/2011 - 159), nebylo možné zahrnout koridor pro R43 do ÚP Skali ka na základ ÚP VÚC BSRA, protože zde koridor R43 nebyl závazn schválen a bez závazného schválení R43 jako nadmístního prvku, R43 nesm la být schválena v ÚP obcí. Žádný schválený koridor R43 tedy neexistoval v dob schvalování ÚP Skali ka. 151

ÚP Skali ka

Žádný schválený koridor R43 tedy neexistuje ani nyní, a to i proto, že krajský územní plán (Zásady územního rozvoje JMK) zrušil v ervnu 2012 rozsudkem Nejvyšší správní soud. Zásady územního rozvoje mají zp es ovat koridory z PÚR. Protože ZÚR neexistují, neexistuje ani „up esn ný koridor rychlostní silnice R43" Zadání ÚP Skali ka takto zcela nesprávn obsahovalo text:

Po uvedených rozsudcích NSS je zjevné, že Zadání ÚP Skali ka bylo zatíženo protiprávními prvky, zejména ve v ci R43. Rozsudky NSS jsou bez dalšího závazné pro státní správu. Státní správa k dnešnímu dni si je pln v doma svých pochybení ve v ci R43. Nelze toto ale zakamuflovat tak, že po izovatel, zpracovatel a dot ené orgány státní správy budou bez zapojení ob an a obce „konzultovat" a dojde k po izování Návrhu ÚP, který je podstatn odlišný od Zadání. Podmínka souladu Návrhu Zadání a Návrhu je principem pro po izování územn plánovací dokumentace. Nebylo tedy možné ignorovat podstatnou zm nu vzniklou rozsudky NSS a nebylo možné „tiše" nahradit návrhovou plochu pro koridor R43 územní rezervou pro R43. Protože se jedná se nepochybn o podstatnou zm nu, bylo nutné Zadání znova projednat. Nové projednání zadání nenastalo. Projednávání je tedy zma eno. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Zjišt ní, že jsou zrušeny ZÚR JMK neznamená, že se v územních plánech nebudou ešit nadmístní prvky. Jejich ignorace by naopak v budoucnu vedla k tomu, že by dané území bylo ne ešitelné. Nadmístní prvky vyplývají z PÚR, ÚAP a § 43 odst. 1 stavebního zákona. Z žádného § stavebního zákona nevyplývá, že po zrušení ZÚR se má znovu schválit zadání, proto po izovatel považuje námitku za ned vodnou. Po izovatel dopl uje, že ve schváleném zadání územního plánu Skali ka, které na svém zasedání schválilo zastupitelstvo obce Skali ka dne 19. 5. 2010, bylo požadováno zohlednit konkretizovaný úkol republikového významu vyplývající z Politiky územního rozvoje R 2008 a to vytvo it podmínky pro dokon ení základní sít kapacitních silnic vymezený v úseku Brno – Svitavy/Moravská T ebová (R43).

12)

Podání ze dne 26.11.2014 pod .j. MUTI 26718/2014 na M Ú Tišnov

Jméno a p íjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby: Jobánek Zden k JUDr. Adresa/ Sídlo: .p. 196, 66424 Drásov Dot ená nemovitost a parcelní íslo pozemku: parc. . 217, 218, 219 v k. ú. Drásov zapsané na listu vlastnictví 270 pro katastrální území a obec Drásov u Katastrálního ú adu pro Jihomoravský kraj.

152

ÚP Skali ka

Námitka 1: Nelze navazovat na protiprávn schválený dokument - ÚP Skali ka byl po ízen v rozporu nad azenou územn plánovací dokumentací Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Ve schváleném zadání územního plánu Skali ka, které na svém zasedání schválilo zastupitelstvo obce Skali ka dne 19. 5. 2010, byl zohledn n konkretizovaný úkol republikového významu vyplývající z Politiky územního rozvoje R 2008 ve zn ní aktualizace .1 (dále jen PÚR R 2008), a to vytvo it podmínky pro dokon ení základní sít kapacitních silnic vymezený v úseku Brno – Moravská T ebová (R43). D vodem je provázání silni ních tah D1 a R35, dále pak zkvalitn ní silni ního spojení Brno-Moravská T ebová. V evropských souvislostech je R43 sou ástí dopl kové sít TEN-T. PÚR R 2008, která je závazným podkladem pro po izování a vydávání územních plán (viz. § 31 odst. 4 zákona . 183/2006 Sb.), vymezuje koridor silnice R43 ( lánek 121, schéma 5 – dopravní silni ní). Ve lánku (80) PÚR R 2008 je vytý en pro p íslušné kraje a obce úkol zajistit územní ochranu vymezených koridor a ploch v navazující územn plánovací dokumentaci up esn ním koridor a ploch pro umíst ní zám ru nebo územní rezervou (viz. §36 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb.). P íslušná ministerstva a jiné úst ední správní ú ady dlouhodob sledovaly n kolik variantních ešení rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací (v etn posouzení vliv na životní prost edí jednotlivých variant). Tato variantní ešení trasy R43 jsou obsaženy v územn analytických podkladech Jihomoravského kraje (dále jen „ÚAP JMK). ÚAP JMK jsou neopominutelným podkladem pro zpracování územních plán . Rychlostní silnice R43 ešící propojení Troubsko (D1) – Staré M sto (R35) je zakotvena v usnesení vlády . 741/1999 Sb. Na základ schváleného zadání územního plánu po izovatel po ídil zpracování návrhu územního plánu. P edm tná územní ochrana koridoru R43 byla zajišt na v návrhu územního plánu Skali ka územní rezervou až do doby výb ru konkrétní varianty. Návrh územního plánu Skali ka byl p edložen ke spole nému jednání dle § 50 odst. 2 zákona . 183/2006 Sb., které se konalo dne 7. 4. 2011. Návrh územního plánu byl postoupen p íslušnému krajskému ú adu k posouzení (viz. § 51 zákona . 183/2006 Sb. ve zn ní p ed novelou platnou od 1. 1. 2013). Krajský ú ad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního ádu ve svém stanovisku ze dne 01.06.2011 .j. JMK 68724/2011 vymezení plochy dopravní infrastruktury pro možnou trasu rychlostní silnice R43 formou územní rezervy nevylou il. První Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen „ZÚR JMK“), které vydalo zastupitelstvo Jihomoravského kraje na svém 25. zasedání konaném dne 22. 9. 2011 – Usnesení . 1552/11/Z 25 obsahovaly již vymezený konkrétní koridor pro vedení rychlostní komunikace R43. Po izovatel spolu s ur eným zastupitelem vzhledem k této skute nosti zajistil úpravu návrhu územního plánu Skali ka, kde bylo nutné zapracovat konkretizování koridoru dopravní infrastruktury pro rychlostní komunikaci R43. Krajský ú ad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního ádu zárove upozornil po izovatele územního plánu Skali ka na pot ebu pr b žného sledování právní situace ve v ci ZÚR JMK v souvislosti s podanou ústavní stížností. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje byly dne 21. 6 2012 zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu, tudíž byla konkretizovaná trasa dopravního koridoru z návrhu územního plánu Skali ka vypušt na a požadavek vyplývající ze zadání územního plánu Skali ka byl zapracován vymezením územní rezervy pro daný ú el. Následn byl až tento návrh územního plánu Skali ka ve ejn projednán dle §52 zákona 183/2006 Sb. 153

ÚP Skali ka

Na základ výše uvedeného po izovatel nesouhlasí s tvrzením, že územní plán Skali ka byl po ízen v rozporu s nad azenou územn plánovací dokumentací. Námitka 2: Neexistence ZUR JMK. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: První Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje vydalo Zastupitelstvo Jihomoravského kraje na svém 25. zasedání konaném dne 22. zá í 2011 – Usnesení . 1552/11/Z 25. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje byly dne 21. ervna 2012 zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu. Po izovatel tedy souhlasí s tvrzením podatele o neexistenci platných Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje a podotýká, že návrh územního plánu Skali ka tento fakt pln respektuje. Námitka 3: R43 nebyla a není v ÚP Skali ka a R43 nebyla ani p i schvalování Zadání ÚP Skali ka schválena zastupitelstvem (v rozporu se zadáním). Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Ve schváleném zadání územního plánu Skali ka, které na svém zasedání schválilo zastupitelstvo obce Skali ka dne 19. 5. 2010, byl zohledn n konkretizovaný úkol republikového významu vyplývající z Politiky územního rozvoje R 2008 (dále jen „PÚR R 2008“), a to vytvo it podmínky pro dokon ení základní sít kapacitních silnic vymezený v úseku Brno – Svitavy/Moravská T ebová (R43). D vodem je provázání silni ních tah D1 a R35, dále pak zkvalitn ní silni ního spojení Brno-Svitavy/Moravská T ebová. V evropských souvislostech je R43 sou ástí dopl kové sít TEN-T. Politika územního rozvoje R 2008 ve zn ní aktualizace .1 (dále jen PÚR R 2008), která je závazným podkladem pro po izování a vydávání územních plán (viz. § 31 odst. 4 zákona . 183/2006 Sb.), vymezuje koridor silnice R43 ( lánek 121, schéma 5 – dopravní silni ní). Ve lánku (80) PÚR R 2008 je vytý en pro p íslušné kraje a obce úkol zajistit územní ochranu vymezených koridor a ploch v navazující územn plánovací dokumentaci up esn ním koridor a ploch pro umíst ní zám ru nebo územní rezervou (viz. §36 odst. 1 zák. . 183/2006 Sb.). P íslušná ministerstva a jiné úst ední správní ú ady dlouhodob prov ovaly n kolik variantních ešení rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací (v etn posouzení vliv na životní prost edí jednotlivých variant). Tato variantní ešení trasy R43 jsou obsaženy v územn analytických podkladech Jihomoravského kraje (dále jen „ÚAP JMK). ÚAP JMK jsou neopominutelným podkladem pro zpracování územních plán . Rychlostní silnice R43 ešící propojení Troubsko (D1) – Staré M sto (R35) je zakotvena v usnesení vlády . 741/1999 Sb. Na základ schváleného zadání územního plánu po izovatel po ídil zpracování návrhu územního plánu. P edm tná územní ochrana koridoru R43 byla zajišt na v návrhu územního plánu Skali ka územní rezervou až do doby výb ru konkrétní varianty. Návrh územního plánu Skali ka byl p edložen ke spole nému jednání dle § 50 odst. 2 zákona . 183/2006 Sb., které se konalo dne 7. 4. 2011. 154

ÚP Skali ka

Námitka 4: Návrh ÚP je v rozporu se stavebním zákonem. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Po izovatel zpracoval zadání Územního plánu Skali ka v souladu s § 47 stavebního zákona (dále je SZ). Dále po izovatel podle ust. § 50 SZ po ídil návrh územního plánu, a to v souladu se schváleným zadáním územního plánu, které svým usnesením .10 ze dne 19.5.2010 schválilo Zastupitelstvo obce Skali ka. Po izovatel zajistil jeho zpracování a projednal jej podle §50-52 SZ. S ohledem na stanoviska dot ených orgán je nepochybné, že ze strany po izovatele nedošlo k nesprávnému ú ednímu postupu a p edložený návrh územního plánu Skali ka je v souladu s platnou a ú innou legislativou. Prvo adým úkolem po izovatele (§53 SZ) je p ezkoumat návrh územního plánu se všemi zákonnými požadavky a dle §54 stavební zákon ukládá povinnost i Zastupitelstvu obce Skali ka p ed vydáním územního plánu ov it zda není v rozporu se zákonnými požadavky. Námitka 5: Ve výrokové ásti Návrhu ÚP nesmí být texty, o kterých se nerozhoduje. Rozhodnutí o námitce: Námitce nebylo vyhov no. Od vodn ní rozhodnutí o námitce: Dokumentace ÚP Skali ka je zpracována v souladu se stavebním zákonem a jeho provád cími p edpisy a vydává se formou opat ení obecné povahy v souladu se správním ádem. Z námitky není z ejmé, jaký text je napadán. Po izovatel nenašel texty, které by byly v rozporu s právními p edpisy.

155

ÚP Skali ka

II. Vyhodnocení p ipomínek A.

Seznam p ipomínek uplatn ných k návrhu územního plánu dle §52 stavebního zákona

.

Odesílatel Ob anské sdružení "Ob ané za ochranu kvality 1 bydlení v Brn -Knini kách, Rozdrojovicích a Jina ovicích, U luhu 23, 63500 Brno 2 Drásovská iniciativa z.s., Drásov 196, 66424

B.

Zna ka

ze dne

MUTI 26272/2014 21.11.2014 MUTI 26719/2014 26.11.2014

Vyhodnocení p ipomínek uplatn ných k návrhu územního plánu dle §52 stavebního zákona 1) Podání ze dne 21.11.2014 pod .j. MUTI 26272/2014 na M Ú Tišnov

Jméno a p íjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby: Ob anské sdružení "Ob ané za ochranu kvality bydlení v Brn -Kníni kách, Rozdrojovicích a Jina ovicích Adresa/ Sídlo: U luhu 23, 63500 Brno P ipomínky 1 - 20: Podání totožné s podáním . 2 kapitoly I. Rozhodnutí o námitkách v etn od vodn ní ( . j. MUTI 26516/2014) - shodné s námitkami uvedenými v bodech 1 - 20. Vypo ádání p ipomínek: viz. Vypo ádání námitek uvedených v bodech 1-20 podání . 2 ( . j. MUTI 26516/2014). Od vodn ní vypo ádání p ipomínek: viz. Od vodn ní vypo ádání námitek uvedených v bodech 1-20 podání 26516/2014).

. 2 ( . j. MUTI

2) Podání ze dne 26.11.2014 pod .j. MUTI 26719/2014 na M Ú Tišnov Jméno a p íjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby: Drásovská iniciativa z.s. Adresa/ Sídlo: Drásov 196, 66424 P ipomínka 1: Nelze navazovat na protiprávn schválený dokument - ÚP Skali ka byl po ízen v rozporu nad azenou územn plánovací dokumentací. Vypo ádání p ipomínky: P ipomínce nebylo vyhov no. Od vodn ní vypo ádání p ipomínky: Ve schváleném zadání územního plánu Skali ka, které na svém zasedání schválilo zastupitelstvo obce Skali ka dne 19. 5. 2010, byl zohledn n konkretizovaný úkol republikového významu vyplývající z Politiky územního rozvoje R 2008 ve zn ní aktualizace .1 (dále jen PÚR R 2008), a to vytvo it podmínky pro dokon ení základní sít kapacitních silnic vymezený v úseku Brno – Moravská T ebová (R43). D vodem je provázání silni ních tah D1 a R35, dále pak zkvalitn ní silni ního spojení Brno-Moravská T ebová. V evropských souvislostech je R43 sou ástí dopl kové sít TEN-T. 156

ÚP Skali ka

PÚR R 2008, která je závazným podkladem pro po izování a vydávání územních plán (viz. § 31 odst. 4 zákona . 183/2006 Sb.), vymezuje koridor silnice R43 ( lánek 121, schéma 5 – dopravní silni ní). Ve lánku (80) PÚR R 2008 je vytý en pro p íslušné kraje a obce úkol zajistit územní ochranu vymezených koridor a ploch v navazující územn plánovací dokumentaci up esn ním koridor a ploch pro umíst ní zám ru nebo územní rezervou (viz. §36 odst. 1 zák. . 183/2006 Sb.). Krajský ú ad JMK dlouhodob sleduje n kolik variantních ešení rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací (v etn posouzení jednotlivých variant z hlediska vliv na životní prost edí). Tato variantní ešení trasy R43 jsou obsaženy v územn analytických podkladech Jihomoravského kraje (dále jen ÚAP JMK). ÚAP JMK jsou neopominutelným podkladem pro zpracování územních plán . Rychlostní silnice R43 ešící propojení Troubsko (D1) – Staré M sto (R35) je zakotvena v usnesení vlády . 741/1999 Sb. Na základ schváleného zadání územního plánu po izovatel po ídil zpracování návrhu územního plánu. P edm tná územní ochrana koridoru R43 byla zajišt na v návrhu územního plánu Skali ka územní rezervou až do doby výb ru konkrétní varianty. Návrh územního plánu Skali ka byl p edložen ke spole nému jednání dle § 50 odst. 2 zákona . 183/2006 Sb., které se konalo dne 7. 4. 2011. Návrh územního plánu byl postoupen p íslušnému krajskému ú adu k posouzení (viz. § 51 zákona . 183/2006 Sb. ve zn ní p ed novelou platnou od 1. 1. 2013). Krajský ú ad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního ádu ve svém stanovisku ze dne 01.06.2011 .j. JMK 68724/2011 vymezení plochy dopravní infrastruktury pro možnou trasu rychlostní silnice R43 formou územní rezervy nevylou il. První Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen „ZÚR JMK“), které vydalo zastupitelstvo Jihomoravského kraje na svém 25. zasedání konaném dne 22. 9. 2011 – Usnesení . 1552/11/Z 25 obsahovaly již vymezený konkrétní koridor pro vedení rychlostní komunikace R43. Po izovatel spolu s ur eným zastupitelem vzhledem k této skute nosti zajistil úpravu návrhu územního plánu Skali ka, kde bylo nutné zapracovat konkretizování koridoru dopravní infrastruktury pro rychlostní komunikaci R43. Krajský ú ad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního ádu zárove upozornil po izovatele územního plánu Skali ka na pot ebu pr b žného sledování právní situace ve v ci ZÚR JMK v souvislosti s podanou ústavní stížností. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje byly dne 21. 6 2012 zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu, tudíž byla konkretizovaná trasa dopravního koridoru z návrhu územního plánu Skali ka vypušt na a požadavek vyplývající ze zadání územního plánu Skali ka byl zapracován vymezením územní rezervy pro daný ú el. Následn byl až tento návrh územního plánu Skali ka ve ejn projednán dle §52 zákona 183/2006 Sb. Na základ výše uvedeného po izovatel nesouhlasí s tvrzením, že územní plán Skali ka byl po ízen v rozporu s nad azenou územn plánovací dokumentací.

P ipomínka 2: Návrh ÚP je v rozporu se stavebním zákonem. Vypo ádání p ipomínky: P ipomínce nebylo vyhov no. Od vodn ní vypo ádání p ipomínky: Po izovatel zpracoval zadání Územního plánu Skali ka v souladu s § 47 stavebního zákona (dále je SZ). Dále po izovatel podle ust. § 50 SZ po ídil návrh územního plánu, a to v souladu se schváleným zadáním územního plánu, které svým usnesením .10 ze dne 19.5.2010 schválilo Zastupitelstvo obce Skali ka. Po izovatel zajistil jeho zpracování a projednal jej podle §50-52 SZ. S ohledem na stanoviska dot ených orgán je nepochybné, že ze strany po izovatele nedošlo k nesprávnému ú ednímu postupu a p edložený návrh územního plánu Skali ka je v souladu s platnou a ú innou legislativou. Prvo adým úkolem po izovatele (§53 SZ) je p ezkoumat návrh 157

ÚP Skali ka

územního plánu se všemi zákonnými požadavky a dle §54 stavební zákon ukládá povinnost i Zastupitelstvu obce Skali ka p ed vydáním územního plánu ov it zda není v rozporu se zákonnými požadavky. P ipomínka 3: Ve výrokové ásti Návrhu ÚP nesmí být texty, o kterých se nerozhoduje. Vypo ádání p ipomínky: P ipomínce nebylo vyhov no. Od vodn ní vypo ádání p ipomínky: Dokumentace ÚP Skali ka je zpracována v souladu se stavebním zákonem a jeho provád cími p edpisy a vydává se formou opat ení obecné povahy v souladu se správním ádem. Z námitky není z ejmé, jaký text je napadán. Po izovatel nenašel texty, které by byly v rozporu s právními p edpisy. P ipomínka 4: V od vodn ní Návrhu ÚP je nutné vypustit všechny odkazy na R43. Vypo ádání p ipomínky: P ipomínce nebylo vyhov no. Od vodn ní vypo ádání p ipomínky: V od vodn ní návrhu územního plánu Skali ka nebylo možné „vypustit odkazy na R43“ ani jiné ásti od vodn ní, jež od vod ují v návrhu ádn vymezené územní rezervy i zám ry, nebo tyto musí být odpovídajícím zp sobem v od vodn ní opat ení obecné povahy od vodn ny. P ipomínka 5: R43 nebyla a není v ÚP Skali ka. Vypo ádání p ipomínky: P ipomínce nebylo vyhov no. Od vodn ní vypo ádání p ipomínky: Dle sou asn platného územního plánu obce Skali ka je dopravní obsluha zájmového území mimo jiné ešena návrhem rychlostní komunikace R 43 v etn protihlukových opat ení, viz. Hlavní výkres Územního plánu obce Skali ka, jehož ást (vý ez) je znázorn na v Obrázku 1.

158

ÚP Skali ka

Obrázek 1

Z tohoto d vodu po izovatel shledal p ipomínku za neopodstatn nou. P ipomínka 6: R43 nebyla p i schvalování Zadání ÚP Skali ka schváleno zastupitelstvem. Tedy návrh v rozporu se zadáním. Vypo ádání p ipomínky: P ipomínce nebylo vyhov no. Od vodn ní vypo ádání p ipomínky: Ve schváleném zadání územního plánu Skali ka, které na svém zasedání schválilo zastupitelstvo obce Skali ka dne 19. 5. 2010, byl zohledn n konkretizovaný úkol republikového významu vyplývající z Politiky územního rozvoje R 2008 (dále jen „PÚR R 2008“), a to vytvo it podmínky pro dokon ení základní sít kapacitních silnic vymezený v úseku Brno – Svitavy/Moravská T ebová (R43). D vodem je provázání silni ních tah D1 a R35, dále pak zkvalitn ní silni ního spojení Brno-Svitavy/Moravská T ebová. V evropských souvislostech je R43 sou ástí dopl kové sít TEN-T. Politika územního rozvoje R 2008 ve zn ní aktualizace .1 (dále jen PÚR R 2008), která je závazným podkladem pro po izování a vydávání územních plán (viz. § 31 odst. 4 zákona . 183/2006 Sb.), vymezuje koridor silnice R43 ( lánek 121, schéma 5 – dopravní silni ní). Ve lánku 159

ÚP Skali ka

(80) PÚR R 2008 je vytý en pro p íslušné kraje a obce úkol zajistit územní ochranu vymezených koridor a ploch v navazující územn plánovací dokumentaci up esn ním koridor a ploch pro umíst ní zám ru nebo územní rezervou (viz. §36 odst. 1 zák. . 183/2006 Sb.). P íslušná ministerstva a úst ední správní ú ady dlouhodob prov ovaly n kolik variantních ešení rychlostní silnice R43 vycházejících z ady studií a prov ovacích dokumentací (v etn posouzení vliv na životní prost edí jednotlivých variant). Tato variantní ešení trasy R43 jsou obsaženy v územn analytických podkladech Jihomoravského kraje (dále jen „ÚAP JMK). ÚAP JMK jsou neopominutelným podkladem pro zpracování územních plán . Rychlostní silnice R43 ešící propojení Troubsko (D1) – Staré M sto (R35) je zakotvena v usnesení vlády . 741/1999 Sb.

160