Porovnání trhu platebních karet na trhu ČR a vybrané zemi EU - Slovensko

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Financí a ekonomie

Porovnání trhu platebních karet na trhu ČR a vybrané zemi EU - Slovensko Diplomová práce

Autor:

Bc. Petra Škrétová Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Helena Cetlová

duben 2014

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Neustupově, dne 28. dubna 2014

Bc.Petra Škrétová

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala Ing. Heleně Cetlové za cenné připomínky a odborné rady, které mi věnovala při vypracování této diplomové práce.

Anotace Diplomová práce se věnuje problematice trhu platebních karet v ČR a na Slovensku. První kapitola definuje základí pojmy, legislativu a druhy platebních karet. Následující část se věnuje analýze makroekonomických ukazatelů a bankovního trhu jak v České republice, tak i na Slovensku. Cílem je analýza bankovního trhu včetně trhu platebních karet u obou teritorií. Poslední kapitola predikuje budoucí vývoj trhu platebních karet v ČR a na Slovensku. Klíčová slova: platební karta, bankomat, platební terminál, porovnání trhu platebních karet v ČR a na Slovensku, makroekonomický vývoj

Annotation This thesis addresses the problem of the payment card market in the Czech Republic and the Slovak Republic. The first chapter defines the basics concepts, legislation, and credit cards. The following section is devoted to the analysis of macroeconomic indicators and the banking sector in the Czech Republic and the Slovak Republic. The aim is to analyze the banking market, including the market for payment cards in both territories. The last chapter predicts the future market development market for payment cards in the Czech Republic and the Slovakia. Key words: credit card, cash machine, payment terminal, comparison of market card in CR and the Slovakia, macroeconomic developments

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 1.

Literární rešerše ................................................................................................................ 9 1.1 Historie platebních karet ............................................................................................ 10 1.1.1

Univerzální platební karta ........................................................................... 11

1.2 Druhy platebních karet ............................................................................................... 13 1.2.1

Podle vydavatele ......................................................................................... 14

1.2.2

Z hlediska působnosti .................................................................................. 14

1.2.3

Podle typu elektronického záznamu ............................................................ 15

1.2.4

Dle způsobu zúčtování ................................................................................ 16

1.2.5

Podle způsobu snímání dat na kartě ............................................................ 18

1.2.6

Podle osoby držitele .................................................................................... 19

1.2.7

Podle úrovně služeb s kartou spojených ..................................................... 19

1.2.8

Podle marketingového významu ................................................................. 20

1.2.9

Podle provedení ........................................................................................... 20

1.3 Karetní asociace ......................................................................................................... 22 1.3.1

Visa.............................................................................................................. 22

1.3.2

Master card .................................................................................................. 23

1.3.3

American Express ....................................................................................... 23

1.3.4

Japan credit bureau ...................................................................................... 24

1.3.5

Diners Club International ............................................................................ 24

1.4 Náležitosti platebních karet........................................................................................ 25 1.5 Možnosti použití platební karty ................................................................................. 27 1.5.1

Výběr hotovosti z bankomatu ..................................................................... 27

1.5.2

Cash back .................................................................................................... 28

1.5.3

Bezhotovostní platba pomocí terminálu ...................................................... 29

1.5.4

Platba přes internet ...................................................................................... 29

1.6 Legislativní rámec v České republice a na Slovensku ............................................... 30 1.6.1

Legislativa v České republice ..................................................................... 30

1.6.2

Legislativa na Slovensku ............................................................................. 31

2.

Zvolené metody zpracování ............................................................................................ 32

3.

Analýza vývoje trhu platebních karet v České republice a na Slovensku ................. 33 5

3.1 Makroekonomický vývoj ČR..................................................................................... 33 3.1.1

Vývoj HDP v ČR ........................................................................................ 33

3.1.2

Vývoj inflace v ČR ...................................................................................... 34

3.1.3

Vývoj nezaměstnanosti v ČR ...................................................................... 36

3.1.4

Vývoj počtu obyvatel v ČR ......................................................................... 37

3.2 Analýza vývoje trhu platebních karet v ČR ............................................................... 38 3.2.1

Vývoj počtu a objemu transakcí kartami v ČR ........................................... 40

3.2.2

Vývoj počtu bankomatů v ČR ..................................................................... 41

3.2.3

Bezkontaktní platební karty v ČR ............................................................... 43

3.3 Analýza vybraných bank v České republice .............................................................. 45 3.3.1

Komerční banka .......................................................................................... 45

3.3.2

Česká spořitelna .......................................................................................... 48

3.4 Makroekonomický vývoj na Slovensku .................................................................... 51 3.4.1

Vývoj HDP na Slovensku ........................................................................... 51

3.4.2

Vývoj inflace na Slovensku......................................................................... 52

3.4.3

Vývoj nezaměstnanosti na Slovensku ......................................................... 54

3.4.4

Vývoj počtu obyvatel na Slovensku ............................................................ 55

3.5 Analýza vývoje trhu platebních karet na Slovensku .................................................. 56 3.5.1

Vývoj počtu a objemu transakcí kartami na Slovensku .............................. 57

3.5.2

Vývoj počtu bankomatů na Slovensku ........................................................ 59

3.5.3

Bezkontaktní platební karty na Slovensku .................................................. 60

3.6 Analýza vybraných bank na Slovensku ..................................................................... 62

4.

3.6.1

Všeobecná úvěrová banka ........................................................................... 62

3.6.2

Slovenská spořitelna.................................................................................... 65

Porovnávání a vyhodnocení trhu platebních karet v ČR a na Slovensku .................. 68 4.1 Porovnání makroekonomických ukazatelů ČR a Slovenska ..................................... 69 4.2 Porovnání trhu platebních karet v ČR a na Slovensku .............................................. 72 4.2.1 Vývoj platebních karet přepočtený na jednoho obyvatele v ČR a na Slovensku .................................................................................................................. 72 4.2.2

Počet bankomatů přepočtený na jednoho obyvatele v ČR a na Slovensku . 74

4.2.3 Počet bezkontaktních karet přepočtený na jednoho obyvatele v ČR a na Slovensku .................................................................................................................. 76 4.2.4 Počet a objem transakcí platebními kartami a transakcí z bankomatů přepočtený na jednoho obyvatele ČR a na Slovensku .............................................. 77 6

4.3 Porovnání vybraných bank v ČR a na Slovensku ...................................................... 83 5.

Budoucí odhad vývoje trhu karet v ČR a na Slovensku .............................................. 86 Odhad makroekonomického vývoje v ČR a na Slovensku ....................................... 86 Odhad trhu platebních karet v ČR a na Slovensku .................................................... 86 Odhad vývoje vybraných bank v ČR a na Slovensku ............................................... 87

Shrnutí poznatků .................................................................................................................... 89 Seznam zkratek ....................................................................................................................... 96 Seznam tabulek a grafů.......................................................................................................... 97 Seznam obrázků...................................................................................................................... 99 Seznam příloh ....................................................................................................................... 102

7

Úvod „Platební

karta

je

druhem

elektronického

platebního

prostředku

odpovídajícího

mezinárodním normám, kterým oprávněný držitel může provádět bezhotovostní platby a výběry hotovostí z běžného účtu, k němuž je karta vystavena.“ 1 Dále například Bakeš tvrdí, že „platební karty jsou moderním, novodobým platebním instrumentem umožňujícím bezhotovostní platební styk na bázi inkasa, tj. platební styk iniciovaný ze strany příjemce platby.“2 Ve 20. letech minulého století se začala platební karta rozvíjet v různých formách – papírové, kovové či plastové kartičky nebo žetony. Skutečný rozvoj platebních karet přišel až po druhé světové válce, hlavně v 50. a 60. letech. První platební karta byla vydána v roce 1988 Živnostenskou bankou v tehdejším Československu. Jednalo se o tzv. dispoziční kartu k tuzexovým účtům. Karta sloužila k výběru tehdejších odběrných poukazů podniku zahraničního obchodu zvaný Tuzex. V roce 1991 vzniklo Mezibankovní sdružení pro platební karty, které díky kooperaci českých i slovenských bank vytvořilo jednu z nejlepších sítí bankomatů. 3 V současné době se platební karty stávají nedílnou součástí každodeního platebního styku nejen v České republice, ale i na Slovensku. Stále nová rozvíjející se technologie, rostoucí sítě bankomatů, řada zajímavých doplňkových služeb je spojena s vysokým zájmem o platební karty, které patří mezi velmi populární platební prostředek. Souvisí s tím i vyšší míra bezpečnosti platebního styku a také vyšší míra osobní bezpečnosti, protože se zvyšuje poměr bezhotovostních operace a naopak se snižuje potřeba držet vyšší částky v hotovosti. Cílem této diplomové práce je analýza bankovního trhu včetně trhu platebních karet v České republice a na Slovensku. Dílčím cílem je vyhodnocení obou trhů a odhad budoucího vývoje na obou trzích.

1

ŽÁK, Milan. Velká ekonomická encyklopedie. 2. rozš. vyd. Praha: Linde, 2002, str. 571

2

BAKEŠ, Milan. Finanční právo. 5., upr. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2009, str. 41

3

JUŘÍK, Pavel. Platební karty: ilustrovaná historie placení. 1. vyd. Praha: Libri, 2012, str. 179

8

1. Literární rešerše Základní poznatkovou bází této diplomové práce tvoří odborné publikace z oblasti bankovnictví a platebních karet. První kapitola diplomové práce, která se věnuje hlavně popisu trhu platebních karet, je zpracována na základě odborné literatury od Pavla Juříka, Otakara Schlossbergera či Miroslava Máčeho. Hlavními zdroji pro třetí kapitolu věnující se analýze vývoje trhu platebních karet, jsou informace ze Statistických údajů o platebních kartách vydávané Asociací pro sdružení bankovních karet v ČR a Slovenské bankovní asociaci na Slovensku. Pro analýzu makroekonomického vývoje byly použity internetové odkazy Českého a Slovenského statistického úřadu. Veškeré informační zdroje jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Porovnání a analýza obou trhů je provedena pomocí výročních zpráv zveřejňovaných jednotlivými bankami a z jejich oficiálních internetových stránek. Odhad budoucího vývoje je vypracován dle získaných informací o aktuálním stavu ekonomiky, ze zpráv statistických úřadů, atd. .

9

1.1

Historie platebních karet

Původní platební kartu na světě začala vydávat v roce 1914 americká telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Company. Tzv. identifikační karta se vzorovým podpisem zákazníka sloužila k ověření totožnosti klienta a jeho účtu. Kartu zhotovenou z plechu (Metal Plate) nabízela zcela zdarma svým stálým zákazníkům, kterým pak umožňovala telefonovat a zasílat telegramy prostřednictvím svých poboček, a to bez okamžitého placení. Držitel této karty dostal od společnosti soupis provedených telefonátů a odeslaných telegramů, jejich jednotlivé ceny a celkový součet. Tento soupis klient pak zaplatil šekem nebo bankovním převodem. Obrázek č. 1 Předchůdci platebních karet

Zdroj: http://www.penize.cz/platebni-karty/18777-jak-dosly-platebni-karty-do-ceskych-zemi-anebhistorie-karet-plna-zajimavosti [cit. 20. 12. 2013]

Příčinou vzniku „Identification Card“ byla snaha udržet si bonitní klienty a získat nové a současně je přimět k častějšímu používání svých služeb možností bezhotovostního placení. Karty nazýváme také jako věrnostní. Příjmy společnosti se zvýšily, důvodem bylo mnohem pohodlnější placení kartou než hotovostí a pro klienta snazší rovněž utratit více peněz. Zvětšující se konkurence přinutila začátkem roku 1910 americký obchodní řetězec Sesrs Roebuck nabídnout svým klientům prodej na splátky. Začal jej nabízet v první řadě v zásilkovém obchodě. Úvěrová pravidla byla tenkrát velmi přísná. Příkladem této společnosti následovaly i další obchodní domy. Systém „Charge-it“ („Připište to na účet“) se velice šířil. První síť čerpacích stanic – společnost General Petroleum Corporation of California nabídla v roce 1924 věrnostní kreditní kartu. Karta sloužila k bezhotovostnímu placení pohonných hmot, náhradních dílů. Nejdříve ji získali její zaměstnanci a také vybraní zákazníci, později však mohla o ni požádat ve vymezeném 10

rozsahu širší veřejnost. Karta měla platnost obvykle jen tři měsíce a poté klient obdržel novou. Tyto karty se také nazývaly Courtesy Card. Dále se začal rozšiřovat systém „Buy now, pay later“ („Nakupuj teď, plať později“). Tento systém začala používat polovina všech sítí čerpacích stanic ve Spojených státech, např. Mobil a Shell. S návratem prospěchu hospodářství, krátce před 2. světovou válkou opět tyto „petrokarty“ ožily. Standard Oil of India vydala v roce 1939 přes 250 000 karet svým prověřeným zákazníkům, aniž o ně musely žádat. Účelem bylo získat vedoucí místo na trhu. 4 1.1.1 Univerzální platební karta Důležitým datem ve světě platebních karet se jeví 28. leden 1950, kdy vznikla první univerzální platební karta, která nebyla určena pouze pro obchody jedné společnosti. Po 2. světové válce došlo ke změně více než půlstoletí praxe. Vytvořily se kartové společnosti, které plnily roli zprostředkovatelů mezi klienty a obchody, jež jimi vydané karty přijímaly k placení. „V roce 1949 Frank McNamara byl na večeři se svými obchodními partnery v jedné z newyorských restaurací Majorś Cabin Grill. Po té co vrchní přinesl účet, McNamara začal shánět svou peněženku a uvědomil si, že ji má v druhém saku. Protože byl v restauraci známý, nabídli mu, ať účet zaplatí příště. Tento problém vyřešil telefonátem své manželce, která mu peníze přinesla. Nepříjemná situace ho vedla k otázce, proč by měli být lidé v restauraci omezení hotovostí, kterou mají zrovna u sebe? Nebylo by lepší peníze kompenzovat nějakou kartou, která by platila ve spoustě restaurací?“5 Spojení této události s vrozenou podnikavostí vedlo k myšlence založit klub nazvaný „Dinners Club“ s funkcí vydávat členům klubu úvěrové karty pro placení v restauracích, které s ním uzavřou smlouvu. Výpis provedených transakcí byl zasílán 1x měsíčně, které zaplatí najednou do 14 dnů.

4

JUŘÍK, Pavel. Platební karty: 1870-2006 : velká encyklopedie. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, str. 20-28

5

JUŘÍK, Pavel. Platební karty: ilustrovaná historie placení. 1. vyd. Praha: Libri, 2012, str. 59

11

Obrázek č. 2 Diners Club

Zdroj: http://www.penize.cz/platebni-karty/18777-jak-dosly-platebni-karty-do-ceskych-zemi-anebhistorie-karet-plna-zajimavosti [cit. 20. 1. 2014]

Nástup bankovní konkurence – americké banky spustily experiment s novými platebními nástroji až po 2. světové válce. Za původní formu bankovní karty se považuje systém Charge – It, vyvinutý v roce 1947 Johnem C. Bigginsnem. Jednalo se o papírový doklad, který sloužil k placení v místní síti obchodů ve velikosti dvou obytných bloků v Brooklynu. Obchody předaly prodejní doklady bance, která jej uhradila a vyúčtovala svému klientovi. První platební kartu podobající se dnešním vydala roku 1951 Franklin National Bank v New Yorku. Karta nazvaná Franklin Charge Plan nesla jméno držitele a výši úvěrového limitu. Obdrželi ji zdarma pouze důvěryhodní klienti, obchodníci platili bance provizi za provedené nákupy. První úspěšný projekt bankovní platební karty zavedla v roce 1958 Bank of America. Název karty Bank Americard, která byla poprvé vydána v Kalifornii. O rok déle se rozšířila po celém území Spojených států. Hlavní zlom u bankovních karet nastal v roce 1966, kdy byl zpřístupněn kartový program zahájený z roku 1958. Karty nazvané podle systému Bank Americard pronikly i do oblastí, kde Bank of America neměla své pobočky. Přidružené banky požadovaly větší nezávislost na Bank of America. Výsledným efektem bylo oddělení operací s platebními kartami od Bank of America a vytvoření dvou samostatných neziskových sdružení: National Bank Americard Corporation (NABANCO) pro Spojené státty a o několik let později v roce 1974 IBANCO Ltd. pro ostatní státy světa.6

6

JUŘÍK, Pavel. Platební karty: 1870-2006 : velká encyklopedie. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, str. 42

12

Druhy platebních karet

1.2

Schlosberger uvádí následující dělení platebních karet, které lze podle nejrůznějších kritérií klasifikovat a mnohdy taková dělení souvisí s postupným vývojem techniky, který se do inovací platebních karet promítá. Vyvinuly se tak nejrůznější druhy platebních karet, které v době počátku přinášely něco nového, některé hlediska vymizely, jiné se používají doposud. Rozvoj platební karty je úzce spojen s celkovým historickým vývojem, který nelze u dělení karet opomenout, ani vyčlenit. Tento fakt se promítne při popisu jednotlivých druhů, protože původní užití platební karty bylo odlišné od toho, jak je dnes vidíme. Dále je důležité vzít na vědomí, že jednotlivé druhy platebních karet se navzájem propojují a doplňují, neboť jednotlivé dělení podléhá na kritériu, podle něhož se platební karty posuzují. Členění platebních karet:7

7

-

podle vydavatele;

-

podle působnosti;

-

podle typu elektronického záznamu;

-

podle způsobu zúčtování;

-

podle typu písma na kartě;

-

podle osoby držitele;

-

podle úrovně služeb s kartou spojených;

-

podle provedení;

SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby: 1870-2006 : velká encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2012, str. 135-141

13

1.2.1 Podle vydavatele Podle vydavatele se dělí bankovní karty na: -

bankovní;

-

nebankovní;

BANKOVNÍ KARTY Mezi nejčastější vydavatele těchto karet patří banky. Do této skupiny platebních karet řadíme především karty kreditní a debetní, důvodem je právě zaměření bank. NEBANKOVNÍ KARTY Jedná se o platební karty, které vydávají obchodní řetězce, cestovní kanceláře a podobně. 1.2.2 Z hlediska působnosti Podle tohoto kritéria se platební karty dělí na: -

tuzemské (domácí, národní);

-

mezinárodní;

TUZEMSKÉ KARTY Domácí karty mají na líci uvedeno v jakém státě je možné s kartou disponovat (Valid only … jméno státu). Nejednou se jedná o karty nebankovní poskytované obchodníky. Jedná se o levnější karty, než jsou mezinárodní a obvykle nejsou doplněny službami. MEZINÁRODNÍ KARTY Rozšířená platnost karty nejen pro tuzemsko, ale i pro zahraničí. Karty jsou přijatelné u všech obchodníků na celém světě, pokud mají právo k jejich přijímání, nebo lze vybírat hotovost v bankomatech v různých zemích. Karta musí být vydána pod záštitou některé z velkých karetních asociací.

14

1.2.3 Podle typu elektronického záznamu Dle elektronického záznamu dat se platební karty dělí na karty: -

magnetické;

-

s čipem;

-

laserové;

-

hybridní;

KARTY S MAGNETICKÝM PROUŽKEM Magnetický proužek je umístěn na rubové straně karty a jsou na něm zapsány informace ohledně identifikace držitele karty.

Ty jsou zašifrovány identifikačním číslem PIN.

Vyznačuje se také velmi nízkou kapacitou (1288 bitů). Další nevýhodou této karty je možnost duplikace nebo poškození magnetického záznamu karet. Proto se brzo objevují jiné typy elektronického záznamu (laserový záznam, čip). KARTY S LASEROVÝM ZÁZNAMEM Laserový záznam má větší kapacitu (cca 4MB), zanese velké množství dat, ovšem nelze je měnit a dají se lehce zkopírovat. Nevýhodou je vysoká cena zhotovení karet a komplikovanost technických zařízení. KARTY S ČIPEM Zatím nejvhodnějším typem elektronického záznamu na kartách se stala čipová technologie, která obsahuje zabudovaný mikroprocesor. Složení čipu a jeho umístění specifikuje mezinárodní norma 7816-1 až 5. Prostřednictvím čipu lze nahrát na kartu nejen identifikační údaje držitele karty, ale i informace o provedených transakcí, zůstatcích na účtu a informace k ověření čísla PIN. Tento typ karet bývá označen zkratkou EMV – Europay, Master Card a Visa – názvy vydavatelských asociací. Čip na kartě může být aplikován kontaktně (prostřednictvím kontaktní plošky) nebo bezkontaktně (pomocí elektromagnetického pole). Výhodou je rychlost provedené transakce a kromě toho do určitě částky (obvykle 500 Kč) bez nezbytnosti zadávat PIN. Existují karty s čipem, které umožní pouze čtení zaznamenaných dat. Jedná se o paměťové karty s nižším stupněm zabezpečení, používané např. jako telefonní karty a podobně. 15

Jiné čipové karty mají požadavek vložení čísla PIN a označují se jako karty logické. Nejvyšším stupněm u čipových karet jsou karty s tzv. aktivní inteligencí (mikroprocesorové) s obsáhlou vedlejší pamětí a aktivní inteligencí. HYBRIDNÍ KARTA Kombinace magnetického proužku a čipu, která přináší výhodu obou záznamů. Lze ji použít na všech obchodních místech. Vedle toho karty nakládají i s výhodami čipu, které mají bezpečnější, rozsáhlejší využití a navíc i nižší provozní náklady. 1.2.4 Dle způsobu zúčtování Podstatným kritériem při dělení platebních karet je způsob jejich zúčtování neboli zpracování transakcí provedených platební kartou. Technologie je natolik rozvinutá, že zúčtování probíhá během několika hodin, popřípadně dnů, bez ohledu na účet, ke kterému je karta vydána (běžný, úvěrový). Odlišnost je v krytí finančních prostředků. CHARGE8 KARTA Historicky nejstarší platební kartou, která je vázána na účet úvěrový tzv. karta s odloženou splatností. Karty začali vydávat obchodníci za účelem zvýšit svůj obrat. Držitel této karty mohl po stanovenou dobu (obvykle jeden měsíc) nakupovat zboží nebo služby obchodníka s odloženým zaplacením. Po uplynutí daného období držitel karty obdržel přehled všech transakcí s datem, do kterého je třeba celý tento účet zaplatit. Postupem času začaly charge karty vydávat banky, které měli většinou oprávněné právo sami provést inkaso z účtu klienta. Výhodou byla jednoduchost, bezpečnost a především odložení splatnosti. Kartu používají hlavně občané nebo i firmy, které cestují do zahraničí, a to z toho důvodu, že odpadá starost při opatření hotovosti nebo při nečekaných výdajích.

8

Z anglického charge – naúčtovat, připsat k tíži, překlad odpovídá českému spojení platební karta

16

DEBETNÍ KARTA Debetní karta je zcela odlišná od charge a kreditní karty. Není zřizována za účelem poskytnutí cizích finančních prostředků, ale naopak k běžnému účtu klienta, který má možnost čerpat své finanční prostředky přístupné na tomto účtu. K vyrovnání transakce dochází okamžitě poté, co je přijme vydávající banka. Jedná se nejrozšířenější typ karty, proto jej vydává téměř každý peněžní ústav. V porovnání s kreditní a charge kartou jsou debetní méně rizikové a bývají klientům vydávány bez problémů. KREDITNÍ (ÚVĚROVÁ) KARTA Prostřednictvím této karty klient nečerpá své vlastní prostředky, ale prostředky banky pomocí revolvingového úvěru. Kartám se také přiřazuje název úvěrové, neboť prostřednictvím těchto karet klient čerpá spotřebitelský úvěr. Karty jsou vystaveny k úvěrovému účtu a je zde možnost pro klienta čerpat úvěr bez časového omezení. Úvěrové riziko narůstá bance, z tohoto důvodu je úroková sazba u těchto karet vyšší než u klasických spotřebitelských úvěrů. Banky se snaží riziko eliminovat posuzováním bonity9 klienta. PŘEDPLACENÁ KARTA Jedná se o velmi bezpečný nástroj, kterým je možno platit do výše disponibilního zůstatku. Kartu nelze přečerpat, je obdobou známých předplacených karet mobilních operátorů. Za vydávání i používání karty se platí stanovené poplatky bance. Předplacené karty jsou například dárkové předplacené karty, dobíjecí předplacené karty. Kartu lze využít pro jednorázové i pravidelné zaslání finančních prostředků bez potřeby účtu v bance. Výhodou této karty je mezinárodní platnost. Naopak nevýhodou této karty jsou vyšší poplatky než u ostatních typů karet. Předplacené karty je možno nalézt v nabídce členských bank Master Card, American Express.

9

Schopnost splácet, dostát svým závazkům

17

VIRTUÁLNÍ KARTA Popularita nákupů na internetu se neustále zvyšuje. Lidé si zvykli nakupovat téměř všechny druhy zboží a služeb. Banky se proto snaží elektronické obchodování více zabezpečit, k čemuž přispívá i virtuální karta. Kartu nelze použít v kamenných obchodech ani v bankomatech. 1.2.5 Podle způsobu snímání dat na kartě Na přední straně platební karty jsou uvedeny povinné identifikační údaje, které jsou na kartě buď vyraženy, nebo vlisovány. Podle tohoto kritéria se platební karty dělí na: -

s reliéfním záznamem; s hladkým tiskem;

KARTY S RELIÉFNÍM ZÁZNAMEM Jedná se o tzv. embosované10 karty, reliéfním (plastickým) písmem, které byly využívány na samém prvopočátku vydávání platebních karet. Používání lze zařadit mezi levnou, avšak na práci pracnou záležitostí. Je nezbytné mechanických sprinterů, neboli mechanických snímačů, otisku platební karty. Na základě potvrzení podpisem, obchodník zaúčtuje platbu. Embosované karty lze aplikovat i pomocí platebních terminálů, pokud v sobě mají magnetický proužek nebo čip. KARTY S HLADKÝM TISKEM Nejčastěji používané karty, které se někdy nazývají elektronické, protože jejich použití závisí na elektronickém záznamu dat (magnetický proužek, čip, laserový záznam) a provedení platby probíhá prostřednictvím platebních terminálů. Identifikační údaje jsou do těla karty zaneseny laserovým paprskem nebo vlisovány, písmo tak nelze mechanickým snímačem zaznamenat.

10

Z anglického embossed – reliéfní, platiský.

18

1.2.6 Podle osoby držitele Podle držitele platební karty lze karty dělit na: -

osobní;

-

služební;

OSOBNÍ KARTA Pokud je držitelem platební karty fyzická osoba, slouží karta k soukromému užívání držitele, tedy k běžným nákupům a výběrům z bankomatů. S osobní kartou disponuje pouze jedna osoba, jejíž jméno je uvedeno na líci karty. FIREMNÍ KARTA Karty jsou určeny pro služební výdaje, tedy pro majitele daného účtu, živnostníky nebo také členy státních orgánů. Vedle jména držitele karty je také uvedeno jméno společnosti. Existují i zvláštní druhy služebních karet jako například Corporate Card, Puchasing Card a Procurament Card. 1.2.7 Podle úrovně služeb s kartou spojených Banky se při vydávání karet zaměřují na jakýsi segment klientů. Podle toho pak k některým platebním kartám poskytují služby navíc. Platební karty lze dělit na: -

základní;

-

specializované;

-

prestižní;

-

výběrové;

Základní platební karty zabezpečují pouze základní funkce karty. Jedná se o výběr hotovosti z bankomatů a bezhotovostní platby u obchodníků. Specializované karty (Business, Silver) nabízejí kromě toho věrnostní program, vyšší denní limit pro výběr z bankomatů nebo například cestovní pojištění Prestižní (Gold) karty určené pro velmi dobré a finančně dobře situované klienty. Velmi často se automaticky nabízejí klientům s vysokou spotřebou hrazenou platební kartou. 19

Výběrové (Platinum) karty se nabízejí úzkému kruhu nejlepších klientů. Nelze o kartu požádat a mimo jiné absolutní důvěry vydavatele této karty je podmínkou určitá minimální roční výše obratu provedená platební kartou. 1.2.8 Podle marketingového významu Bankovní platební karty vytvořené ve spolupráci s další institucí. -

kobrandované (Co-branded card);

-

afinitní (Affinity card);

KOBRANDOVANÉ KARTY Tyto karty představují smluvní spolupráci banky a podnikatelské společnosti (většinou se jedná o letecké společnosti, cestovní kanceláře, obchodní centra, mobilní operátoři a podobně). Výhody, které jsou spojeny s bankou a partnerskou společností přináší nové klienty a zákazníky a také zesílení pozice na trhu. Držiteli karty pak různé slevy u partnerské společnosti. AFINITNÍ KARTY Karty vydávány ve spolupráci s neziskovou organizací, tedy s nadacemi, charitativními organizacemi aj. Cílem je získat skupinu klientů, které propojuje společný zájem. Výhody čerpají všechny strany. Neziskové organizace získají od bank provize z provedených plateb, získají reklamu, zdokonalý vztahy se zákazníky. Pro banku to znamená nové klienty a z druhé strany klienti využívají výhody prostřednictvím nižších poplatků a úroků. 1.2.9 Podle provedení Bezkontaktní technologie přinesla karty netypického provedení. Podle provedení lze platební karty dělit na: -

mini karty;

-

bezkontaktní platební nálepky;

-

designové karty;

20

MINI KARTY Od roku 2002 se na světovém trhu objevují tzv. mini karty. Velikostí jsou poloviční oproti standartní platební kartě, což neposkytuje výběr hotovosti z bankomatu, ale pouze pro bezhotovostní placení u obchodníků a také je lze použít pro platby na internetu. BEZKONTAKTNÍ PLATEBNÍ NÁLEPKY Nová technologie, která se objevila v lednu 2013, dává možnost udělat platební kartu z čehokoliv a to prostřednictvím bezkontaktní platební nálepky, která je dodatkem pro držitele platební karty. Výhradně lze s ní bezkontaktně platit u obchodníků. DESIGNOVÉ KARTY Další novinkou poslední doby v České republice jsou desénové karty. Jedná se o klasické platební karty s volitelným vzhledem, buď z fondu vydavatele či s vlastním motivem (např. fotografií). Hlavní skupinou jsou zejména ženy a mladí držitelé platebních karet do 20 let.

21

Karetní asociace

1.3

Karetní asociací rozumíme sdružení vydavatelů platebních karet. Z obecné stránky karetní asociace umožňuje ekonomické spojení mezi podniky, obchodníky, bankovními subjekty a držiteli karet. 11 Mezi nejznámější asociace patří: -

VISA (Visa International Service Association);

-

MasterCard (MC);

-

American Express (AMEX);

-

Diners Club

-

JCB (Japan Credit Bureau);

-

Discover Financial (USA);

1.3.1 Visa Původ této společnosti je zapsán k roku 1850, kde hlavní sídlo se nachází v San Franciscu. Společnost představuje dominantního hráče na trhu platebních karet. Společně s Maestro tvoří dva leadery, na které ostatní společnosti marně dotahují. Jedná se o platební systém, který je celosvětově provázaný. Zajišťuje značku, systémy, služby a pravidla, která umožňují elektronické platby mezi evropskými spotřebiteli, prodejci, podniky a také vládami. Visa nevydává platební karty ani neuzavírá smlouvy s maloobchodníky, nestanovuje poplatky, které platí držitelé karet nebo prodejci. K Visa Europe patří společně s mnoha evropskými bankami a institucemi v 36 zemích i ČR. Obrázek č. 3 Logo společnosti Visa Card

Zdroj: http://www.visa.cz/ [ cit. 1. 2. 2014]

11

JUŘÍK, Pavel. Platební karty: ilustrovaná historie placení. 1. vyd. Praha: Libri, 2012, str. 137 - 148

22

1.3.2 Master card Společnost Master Card se sídlem v New Yorku a se svými značkami Maestro a Mastercard působí po celém světě. Společnost byla založena v roce 1966 Raymondem Tanehausem a Stanleyem Benevitzem jako asociace Interbank Card Association. V roce 1979 došlo k mnohem výraznější změně názvu na Master Card. Asociace je rozdělena dle regionů na Pacifik, Kanadu, Evropu, Latinskou Ameriku, Jižní Asii a USA. Obrázek č. 4 Logo společnosti Master Card

Zdroj: http://www.online-platby.cz/cs/podporovane-platby [ cit. 1. 2. 2014]

1.3.3 American Express Jedná se o společnost založenou v letech 1850, se sídlem v New Yorku jako zásilková služba Express, už v té době spadala k prvním a nejúspěšnějším firmám Spojených států. Dále svoji obchodní činnost zaměřovala zejména na finanční služby, kdy první peněžní transakci provedla v roce 1882. S postupným vývojem technologie vydala první kreditní kartu v roce 1952. V současné době má společnost zastoupení ve více než 130 zemích a mimo jiné nabízí i finanční a cestovní služby. Tato společnost sama uzavírá smlouvy o přijetí karet a také sama platební karty vydává na rozdíl od dvou výše zmíněných asociací. V současné době jsou karty využívané převážně na území Spojených států, výjimečně jsou k dostání na českém trhu. Obrázek č. 5 Logo společnosti American Express


23

1.3.4 Japan credit bureau Společnost byla založena v roce 1961 se sídlem v Tokiu. Zkratka JCB popisuje společnost Japan Credit Bureau. Původně se zaměřovala jen na Japonsko, kde si vytvořila úvěrovou kartu, ale účastnila se i na růstu cestovních kanceláří. Asociace nabízí finanční i cestovní služby. V současné době karty JCB se pyšní dobrou pověstí na domácím trhu a konkurují přímo kartám Visa a MasterCard. Pobočka JCB se bohužel v České republice nenachází a ani žádná česká banka nevydává karty, pouze jsou některými obchodníky akceptovatelné. Obrázek č. 6 Logo společnosti JCB


1.3.5 Diners Club International Diners Club hraje v historii platebních karet důležité postavení. V roce 1950 byla vydána první univerzální platební karta. Karta je přidělena pouze pro bonitní klienty a patří mezi exluzivní finanční produkty. Použití této karty lze u více než 18 miliony smluvních partnerů v 185 zemích a je zúčtována v 70 místních měnách. Obrázek č. 7 Logo společnosti Diners Club International


24

Náležitosti platebních karet

1.4

Základní náležitostí platebních karet jsou konstrukce, materiál a jejich rozměr podléhající standardizaci prostřednictvím normy ISO3554. Platební karta je zhotovena z třívrstvého netoxického plastu, který musí být odolný vůči mechanickému namáhání, chemickým vlivům při všedním používání, také změnám teplot. Rozměr karty je všeobecně stanoven na 85.6 x 54,0 x 0,76 mm.12 Obě dvě strany karty obsahují důležité náležitosti. PŘEDNÍ STRANA •

Přední strana obsahuje hlavně údaje o kartě držitele. Slouží k tomu čtyři řádky ve spodní polovině karty, kde jsou tyto údaje vyraženy, vlisovány nebo zapsány laserovým paprskem. Mechanické označení karty je nazýváno personalizace.

První řádek platební karty obsahuje 16-ti až 17-ti místné číslo, kde první dvě čísla uvádějí druh karty z pohledu členství ke karetní asociaci, ostatních pět čísel označuje vydavatelskou banku a zbytek označuje držitele platební karty. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 1-2 = druh karty; 3-7 = banka; 8-16 (17) = identifikační označení Druhý řádek určuje platnost karty, znamenající začátek a konec nebo jen konec platnosti ve tvaru měsíc/rok. Na shodném řádku před označením platnosti je zařezeno číslo BIN – čtyřmístné identifikační číslo banky, které je umístěno pod vrchní laminací již při výrobě platební karty. Třetí řádek označuje jméno a přijmení držitele karty s maximálním počtem znaků 27. Čtvrý řádek slouží pro název společnosti, tzv. služební karty.

12

MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, str. 220

25

Obvykle je na přední straně uvedeno logo karetní asociace a banky, která vydala platební kartu. Elektronické karty s čipovou technologií mají na přední straně umístěn mikročip, některé karty mají v sobě zabudovaný ochraný prvek v podobě hologramu. ZADNÍ STRANA •

Podpisový proužek spolu s magnetickým proužkem je umístěn na zadní straně karty, který slouží pro vzorový podpis držitele karty a je zhotoven ze speciálního papíru, aby se nezdařilo eventuelním případným pokusům o imitaci. U vybraných karet Visa, MaterCard a Discover vedle tohoto řádku je umístěno číslo, a to CVC. Číslo je aplikováno při elektronickém přeposílání peněž, například při nákupu na internetu. Na zadní straně také nalezneme kontakt na vydavatelskou banku.

Obrázek č. 8 Platební karta: přední strana - náležitosti; zadní strana - náležitosti

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Platebn%C3%AD_karta [ cit. 20. 2. 2014]

1. logo banky

5. logo typu karty

1. magnetický proužek

2. čip banky

6. datum ukončení platnosti

2. podpisový proužek

3. hologram

7. jméno držitele karty

3. CVC kód

4. číslo 16- ti místný karty

26

Možnosti použití platební karty

1.5

Platební karty umožnují několik možností jejich použítí:13 -

výběr hotovosti z bankomatu;

-

služba Cash Back;

-

bezhotovostní platba pomocí terminálu

-

platba přes internet pomocí karty

1.5.1 Výběr hotovosti z bankomatu Bankomaty jsou označovány mezinárodní zkratkou ATM („Automated teller machine“). Jedná se o přístroj, který umožní klientovi banky pomocí počítače přístup k hotovosti, ale také i k nejrůznějším finančním transakcím, a to vše bez asistence pracovníka banky. Druhy bankomatů: -

podle REŽIMU PROVOZU o off-line bankomaty patří již do historie. o

on-line

bankomaty

jsou

napojeny prostřednictvím

datové

sítě do

autorizačního centra, dále se provádí transakce v reálném čase („online“) přímo u vydavatele karty. Přibližně 12 sekund trvá ověření transakce. Další autorizační krok systému kontroluje platnost karty a poté také i stav konta.

-

podle DRUHU SLUŽEB o jednoúčelové bankomaty, které slouží pouze k výplatě hotovosti, jiné služby bankomat nenabízí. o víceúčelové bankomaty poskytují i další služby jako například výpis z účtu, informace o zůstatku na účtě, změna PIN kódu, „dobíjení“ mobilního telefonu, převod peněz mezi dvěma účty, aj.

13

JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 2.přepr.vyd. Praha: Grada Publishing, 2001, str. 58

27

Postup při výběru hotovosti z bankomatu: vložení karty do speciální čtečky =) zadání čísla PIN =) zvolená výše sumy (dostatečný zůstatek) =) bankomat autorizuje požadavek =) vrátí platební kartu a následně vydá požadovanou hotovost =) možnost stvrzenky o potvrzení transakce Současně jsou bankomaty napojeny na on-line autorizační systém, který ověřuje pravost informací uložených na platební kartě, správnost PIN. Mimo jiné bankomaty umožnují i standartní funkce nepeněžního charakteru, například jednoduché platební příkazy, výpisy z účtu, atd. Bankomaty lze rozdělit na dva základní typy: o vnitřní – umístěný uvnitř poboček, v místech mezidveřního prostoru (přístupné 24 hodin denně prostřednictvím elektronického zámku se snímačem karty) v obchodních centrech o vnější – umístěné ve veřejném prostoru (ulice, pasáže, fasády domů) Uvedené typy mohou být zabudované ve zdi, nebo volně stojící. Oba způsoby jsou kombinovatelné. Použití bankomatu je zpravidla zpoplatněno, není to pravidlem, poplatek je většinou nižší pro vlastní klienty než pro klientelu cizích bank. Výhodnější je vybírat si hotovost z bankomatů banky, u které je založen účet. 1.5.2 Cash back Další možností získání hotovosti pomocí platební karty, tzv. CASH BACK („hotovost nazpět“). V určených obchodech lze při platbě kartou banky, která službu poskytuje, vybrat hotovost. Zvolená částka se přičte k platbě jako zvláštní položka nákupu.

28

1.5.3 Bezhotovostní platba pomocí terminálu Platební terminál označován zkratkou POS (Point – of – sale). Jedná se o elektronické zařízení, díky němu může držitel karty u obchodníka bezhotovostně zaplatit pomocí platební karty. Terminály jsou navíc vybaveny tiskárnou (doklad o provedení transakce) + číselná klávesnice (zadání čísla PIN) – nazývané PIN PAD. Obrázek č. 9 Platební terminál

Zdroj: www.banit.cz [cit. 20. 2. 2014]

1.5.4 Platba přes internet Platební kartou lze jednodušše bezhotovostně zaplatit i na internetu. Některé banky požadují aktivaci této služby předem. Zaplacení je pak velmi jednoduché. Po výběru zboží či služeb v internetovém obchodě se v možnosti volby způsobu placení zvolí forma platby kartou. Obvykle s návodem jak postupovat. Po té je nutné zadat některé náležitosti v platební kartě, jako například číslo karty, platnost, CVC (CVV) kód.

29

1.6

Legislativní rámec v České republice a na Slovensku

Platební karta je klíčem k osobnímu účtu a peněžním prostředkům na něm, proto musí být platební karty chráněny proti zneužití jako bankovky a mince. Podmínky stanovené zákony jednotlivých států a úpravy v rámci bank a dalších vydavatelů jsou platné pro vydávání a používání platebních a bankomatových karet. Mezinárodní použití je upraveno v oblasti organizační, obchodní a právními předpisy bankovních asociací. Technická oblast je upravena institucemi na základě aplikace norem ISO.14 1.6.1 Legislativa v České republice Platební kartu v České republice upravuje řada legislativních norem. Zákon č. 124/2002 Sb. zákon o platebním styku, s účinností od roku 2009, o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, odpovídá na výzvu zákona o platebním styku, dále upravuje alternativní metodu řešení sporů mezi držitelem a vydavatelem platební karty Zákon č. 284/2009 o platebním styku, který je platný od 1. 1. 2009 a upravuje práva a povinnosti uživatelů a poskytovalů při poskytování platebních služeb, upravuje ztrátu a zneužití platebních karet, upravuje ochranu peněžních prostředků jednotlivých platebních transakcí a jiné. Zákon o bankách č. 21/1992 Sb., o bankách. – novelizován zákonem č. 254/2012 Sb., definuje platební styk a zúčtování jako činnost banky, která jej provozuje a nabízí svým klientům. Nedílnou součástí právních norem pro platební styk je vyhláška ČNB č. 62/2004 Sb., podle které se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u

14

JUŘÍK, Pavel. Svět platebních karet: 1870-2006 : velká encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Radix, 1995, str. 67

30

bank. Vyhláška patří mezi základní prováděcí předpisy k zákonu k 124/2002 Sb. o převodech peněžních prostředků a platebních systémech 1.6.2 Legislativa na Slovensku Zákon č. 510/2002 Sb. o platebním styku uvádí: První část nazvaná Úvodní ustanovení pod § 1 předmět úpravy: a) provádění tuzemských převodů peněžních prostředků b) provádění přeshraničních převodů peněžních prostředků, c) vydávání a používání elektronických platebních prostředků, d) vznik a provozování platebních systémů, e) dohled nad platebními systémy a platebním stykem, f) reklamace a řešení sporů z platbního styku. Vydávání a používání platebních prostředků na Slovensku upravuje třetí část zákona č. 510/2002 Sb. o platebním styku. „Elektronické platební prostředky jsou prostředky, které umožňují přístup k elektornicky evidovaným nebo elektronicky

uchovávaným

peněžním

hodnotám,

které umožňují

prostřednictvím elektronických nebo jiných technických zařízení provádět vklady, výběry, převody nebo jiné operace.“ Elektronické platební prostředky podle tohoto zákona může vydávat Národní banka Slovenska nebo banky a pobočky zahraničních bank, které mají bankovní povolení či jiné osoby podle zvláštního zákona, které mají pro tuto činnosti povolení. Zákon č. 483/2001 Sb. o bankách; zákon upravující některé vztahy související se vznikem, s organizací, řízením a zánikem bank se sídlem na území Slovenské republiky. Zákon 566/ 1992 Sb. o národní bance Slovenska, hlavním cílem je udržení cenové stability. Zákon 659/2007 Sb o zavedení měny eura na Slovensku; zákon upravuje některé opatření a postupy související s přípravou a zavedení měny euro na Slovensku, jako zákonné platidlo a jednotnou měnu.

31

2. Zvolené metody zpracování První kapitola diplomové práce je literární rešerší, která popisuje základní pojmy trhu platebních karet, legislativu spojenou s platebními kartami. Druhá kapitola popisuje zvolené metody zpracování. Třetí kapitola ukazuje vývoj základních makroekonomických ukazatelů v České republice a na Slovensku. Jedná se o následující ukazatele – HDP, míra inflace, nezaměstnanosti a vývoj počtu obyvatel. Následně navazuje analýza trhu platebních karet (např. počet vydaných platebních karet, počet bankomatů, objemy transakcí) v obou zemích. Práce analyzuje trh platebních karet až po rozdělení na Českou republiku a Slovensko, tj. od roku 1993. Dále byly vybrány dvě banky z každé země, které jsou popsány a zanalyzovány. V rámci České republiky se jedná o Komerční banku a Českou spořitelnu. V rámci Slovenska je pracováno se Slovenskou spořitelnou a Všeobecnou úvěrovou bankou. Čtvrtá kapitola porovnává oba trhy. Nejdříve porovnává vybrané makroekonomické ukazatele uvedené ve třetí kapitole a dále trh platebních karet. Z důvodu rozdílného počtu obyvatel v porovnávaných teritoriích, jsou ukazatele jako počet vydaných platebních karet (kreditní, debetní) či počet a objem transakce přepočteny na obyvatele. Následně je provedena analýza a komparace vybraných českých a slovenských bank. Jako porovnávané parametry jsou zvoleny počty bankomatů, poboček, vydaných platebních karet a klientely. Pátá kapitola je vyjádření názoru autorky práce na budoucí vývoj trhu platebních karet v ČR a na Slovensku. Dále pak vyjadřuje názor autorky na vývoj využívání platebních karet u vybraných bank v ČR a na Slovensku. Údaje za Slovensko jsou uváděny v EUR. Pro potřeby porovnání s ČR je použit směnný kurz ve výši 27,45 Kč/EUR ke dni 1. 4. 2014.

32

3. Analýza vývoje trhu platebních karet v České republice a na Slovensku Českou i slovenskou ekonomiku v posledních letech ovlivnila finanční i ekonomická krize. Tato situace přinesla nepříznivý vývoj makroekonomických ukazatelů a začala se projevovat na sklonku roku 2008, postupně se prohlubovala v průběhu celého roku 2009. Negativně byla ovlivněna nějen celá ekonomika, ale částečně také i bankovní sektor.

3.1

Makroekonomický vývoj ČR

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ČESKÉ REPUBLICE Česká republika je stát nacházející se ve vnitrozemí Evropy, kde nejbližšími sousedními státy jsou Slovensko, Německo, Rakousko a Polsko. Rozloha činí 78 867 km², s počtem obyvatel 10,5 mil. Hlavní město je Praha a měnová jednotka - 1 Česká koruna (CZK).15 3.1.1 Vývoj HDP v ČR Od vzniku České republiky HDP16 mělo rostoucí vývoj až do roku 1997, kdy byl zaznamenán meziroční pokles o 0,9%, který nadále setrvával v menší míře v roce 1998 o 0,2%. Od roku 1998 HDP mělo v České republice pozitivní vývoj. Důležitým mezníkem byl vstup České republiky do EU v roce 2004, kdy se ekonomika vyvíjela stabilně, v oblasti HDP byl meziroční nárůst o 4,7%. V letech 2005 až 2006 se HDP vyvíjelo velice pozitivně. Nárůsty činily v roce 2005 o 6,8% a v roce 2006 přesně 7%.

Z hlediska rozlohy je ČR v pořadí 21. místem v Evropě a 115. místem ve světě. Z hlediska hustoty zalidnění je ČR v pořadí 13. místem v Evropě a 82. místem ve světě, na jeden km² připadá 133 obyvatel. Největšími městy v oblasti počtu obyvatel jsou Praha, Brno, Ostrava. Česká republika je rozdělana na 14 krajů a 77 okresů. 16 Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území; používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky. 15

33

Rok 2007 byl počátkem vzniku krize na americkém hypotéčním trhu, který naštěstí neměl žádný velký vliv na HDP v České republice, které meziročně vzrostlo o 5,7%. V roce 2008 bylo zaregistrováno zpomalení tempa růstu HDP, které dosahovalo 3,1%. Rok 2009 znamenal pro Českou republiku pokles o 4,5%. Příčinou byl vznik recese ve většině zemí Evropské unie, které postihlo i hospodářství České republiky. Koncem roku 2009 se ekonomika České republiky vzpamatovává a v následujících letech HDP zvolna roste. Konkrétní meziroční nárůst v roce 2010 o 2,5% a v roce 2011 o 1,9%. V roce 2012 se situace v České republice opět zhoršovala a ekonomika se nacházela v recesi, což je i výsledkem poklesu HDP. Následující tabulka č. 1 a 2 znázorňuje meziroční vývoj HDP v ČR v letech 1995 – 2012. Tabulka č. 1 Vývoj HDP v ČR v letech 1995 - 2003 HDP v %

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

6,3

4,5

-0,9

-0,2

1,7

4,2

3,1

2,1

3,8

Zdroj: http://www.finance.cz/makrodata-eu/hdp/statistiky/vyvoj-hdp/ [cit. 4. 3.2014], vlastní zpracování

Tabulka č. 2 Vývoj HDP v ČR v letech 2004 - 2012 HDP v 2004 2005 2006 2007 2008 2009 % 4,7 6,8 7 5,7 3,1 -4,5

2010

2011

2012

2,5

1,9

-1,0

Zdroj: http://www.finance.cz/makrodata-eu/hdp/statistiky/vyvoj-hdp/ [cit. 4. 3.2014], vlastní zpracování

3.1.2 Vývoj inflace v ČR Česká republika v oblasti inflace17 se po svém vzniku v roce 1993 ocitala v expanzi a dosahovala vysokých hodnot. Ve snaze zmírnit tuto vysokou míru inflace, bylo nutné zavedení cílování inflace. Cílem bylo udržení hodnoty inflace ve stanoveném pásmu.

17

Inflace je definována jako nárůst paušální cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitm časovém období. Ceny jednotlivých druhů zboží se v čase mohou zvyšovat (zákon nabídky a poptávky, tutíž se mohou ceny i snižovat =) cenová hladina roste (= průměrná cena zboží)

34

Při vstupu České republiky do EU činila meziroční míra inflace 2,8%. Rok 2005 zaznamenává pokles meziroční míry inflace na 1,9%. V roce 2006 ekonomika vzrostla a inflace činila 2,3%. V roce 2007 byl mírný nárůst inflace na hodnotu 2,8%. Viditelný nárůst zaznamenala inflace v roce 2008, kdy bylo dosaženo hodnoty 6,3%. V letech 2009 až 2011 byla inflace ve stanoveném pásmu, které bylo v letech 2006 – 2010 3% s tolerancí jednoho procentního bodu na obě strany. V roce 2010 bylo snížení na 2%, kde tolerance zůstala stejná. V roce 2012 vzrostla inflace na inflační cíl, jejímž zapříčiněním bylo zvýšení DPH, hodnota dosahovala 3,3%. V roce 2013 naopak došlo k poklesu inflace, kdy hodnota činila 1,4% a byl splněn odhad budoucího vývoje pro rok 2013, snížení inflace pod 2%. Graf č. 1 znázorňuje vývoj míry inflace v ČR v letech 1993 – 2013. Graf č. 1 Míra inflace v ČR v letech 1993 - 2013 25 20,1 Míra inflace v %

20 15 10

10,7 10 9,1 8,8 8,5

5

2,1

6,3

3,9 4,7 1,8

0,1

2,8 1,9 2,3 2,8

0

Období

Zdroj: http://www.finance.cz/makrodata-eu/inflace/statistiky/mira-inflace-cpi/ [cit. 4. 3. 2014], vlastní zpracování

35

1 1,5 1,9

3,3 1,4

3.1.3 Vývoj nezaměstnanosti v ČR V době vzniku České republiky byla nezaměstnanost18 velice nízká. Příčinou této nízké nezaměstnanosti, která činila v roce 1993 pouze 3,5% byl vliv komunistického režimu. Spolu s přijetím tržního hospodářství začala míra nezaměstnanosti stoupat. V České republice nezaměstnanost byla vysokého růstu až do roku 2004, kdy činila 10,5%. S rokem 2004 je spojen pokles nezaměstnanosti až do roku 2008, kdy poklesla na necelých 6%. V letech 2009 až 2010 nezaměstnanost měla rostoucí tendenci. Příčinou bylo zefektivňování hospodaření podniků, které nebyly schopny nabídnout dostatek pracovních míst. Na konci roku 2009 dosahovala hodnoty 9,6% a na konci roku 2010 mírně poklesla na hodnotu 8,6%. V roce 2012 byl zaznamenán meziroční nárůst nezaměstnanosti na 9,4%. Oproti roku 2013 došlo k poklesu nezaměstnanosti na hodnotu 8,2%. Vývoj míry nezaměstnanosti je znázorněn v grafu č. 2. Graf č. 2 Míra nezaměstnanosti v ČR v letech 2000 - 2013

Míra nezaměstnanosti v %

12 10 8

9,8 8,8

8,9

10,3

9,5

9,2

8,9 7,7

6

6

9,6 8,6

9,4 8,2

6

4 2 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Období

Zdroj: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/ [cit. 4. 3. 2014], vlastní zpracování Nezaměstnaným se rozumí osoba, která je schopná pracovat, aktivně si hledá praci, ale bez kladného výsledku. Nezaměstnanost rozlišuje dva druhy: EKONOMICKY AKTIVNÍ: osoby aktivně hledající práci nebo osoby s možností vrácení do zaměstnání po dočasném vynechání EKONOMICKY NEAKTIVNÍ: osoby nezaměstnání, bez aktivního zájmu o práci Ukazatel nezaměstnanosti vyjadřuje procento nezaměstnaných obyvatel na celkovém objemu ekonomiky aktivních obyvatel. Dlouhodobá nezaměstnanost je vážný ekonomický problém, kdy nezaměstnaná osoba nemá práci déle než jeden rok. 18

36

3.1.4 Vývoj počtu obyvatel v ČR V následujícím grafu č. 3 a 4 je zobrazen vývoj počtu obyvatel České republiky od roku 1993 do roku 2013. V letech 1993 až 2000 docházelo k mírnému snižování počtu obyvatel. Poté docházelo k mírnému nárůstu počtu obyvatel. V roce 2013 byl v České republice celkový počet obyvatel 10,516 milionu obyvatel. Graf č. 3 Počet obyvatel v ČR v letech 1993 – 2003 10,45

Počet obyv. v mil.

10,4

10,39 10,33

10,35

10,32

10,31

10,30

10,29

10,3

10,28

10,27

10,25

10,21

10,20

10,21

2001

2002

2003

10,2 10,15 10,1 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Období Zdroj: http://algin.cz/slovnik/pocet-obyvatel-v-cr/ [cit. 4. 3. 2014], vlastní zpracování

Graf č. 4 ukazuje vývoj počtu obyvatel České republiky od roku 2004 do roku 2013. Od roku 2004 začal počet obyvatel postupně narůstat, a to díky přílivu velkého počtu cizinců. Nejedná se tedy o přirozený nárůst nově narozných dětí nebo snížení úmrtnosti. Graf č. 4 Počet obyvatel v ČR v letech 2004 - 2013

Počet obyv. v mil.

10,6 10,5 10,4

10,467

10,506

10,51

10,523

10,52

2009

2010

2011

2012

2013

10,38

10,3 10,2 10,1

10,51

10,22

10,25

10,29

10 2004

2005

2006

2007

2008

Období

Zdroj: http://algin.cz/slovnik/pocet-obyvatel-v-cr/ [cit. 4. 3. 2014], vlastní zpracování

37

3.2

Analýza vývoje trhu platebních karet v ČR

Z hlediska celkového objemu, lze období let 2009 až 2010 označit za rostoucí, i přes světovou finanční krizi v roce 2008. Největší nárůst v počtu karet byl v roce 2011 oproti předcházejícímu roku 2010, v počtu 761 279 platebních karet. Ve vývoji charge karet ve sledovaném období byl zazanamenán pokles. Největšího poklesu bylo zaznamenáno v roce 2010 o 33,5% (o 153 605 karet) oproti předešlému roku 2009 (457 167 karet). Růst debetních karet byl ve sledovaném období 2009 – 2013 v narůstající tendenci, v roce 2009 dosahoval 7 372 327 karet a v roce 2013 dosahoval 7 945 804 karet. V počtu kreditních karet ve sledovaném období 2009 až 2013 bylo dosaženo minima v roce 2009 a to v počtu 1 224 814 karet. V roce 2011 byl evidován nárůst o 31,65% oproti předešlému roku 2010 - příčnou bylo zahrnutí kreditních karet nebankovních společností do množství kreditních karet, které se odrazilo i od celkového množství kreditních karet. Následující tabulka č. 3 dokumentuje počet vydaných platebních karet v letech 2009 – 2013. Tabulka č. 3 Vývoj platebních karet v ČR v letech 2009 - 2013 2009

2010

2011

2012

2013

Kreditní karty

1 224 814

1 564 430

2 288 981

2 269 397

2 075 106

Debetní karty

7 372 327

7 400 919

7 454 543

7 636 852

7 945 804

Charge karty

457 167

303 565

286 669

266 631

229 741

9 054 308

9 268 914

10 030 193

10 172 880

10 250 651

Celkem

Zdroj: Výroční zprávy 2009 – 2010: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, [cit. 10. 3. 2014], vlastní zpracování

38

Graf č. 5 znázorňuje typy platebních karet v České republice v roce 2013. Z grafu je zřetelné, že největší podíl 78 % představují kreditní karty, 20 % debetní a zbylá část tvoří charge karty. Graf č. 5 Typy platebních karet v ČR v roce 2013 (%) Kreditní karty

Debetní karty

Charge karty

2% 20%

78%

Zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, [cit. 10. 3. 2014], vlastní zpracování

V následujícím grafu č. 6 je znázorněn rostoucí vývoj vydaných platebních karet v ČR v letech 2009 – 2013.

Počet karet v mil.

Graf č. 6 Vývoj vydaných platebních karet v ČR v letech 2009 - 2013

10,4 10,2 10 9,8 9,6 9,4 9,2 9 8,8 8,6 8,4

10,17

10,25

10

9,27 9,05

2009

2010

2011

2012

2013

Období Zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, [cit. 10. 3. 2014], vlastní zpracování

39

3.2.1 Vývoj počtu a objemu transakcí kartami v ČR Následující tabulka č. 4 ukazuje vývoj počtu a objemu transakcí kartami za posledních pět let. Počet transakcí v roce 2013 vzrostl na 377 920 819 a objem transakcí dosahoval hodnoty 321 826 633 tis./Kč. Z tabulky je patrné, že obě sledované kritéria mají rostoucí tendenci. Mezi rokem 2009 a 2013 byl nárůst v počtu transakcí 183 689 237 a hodnota objemu transakcí činila 120 902 137 tis./Kč. Tabulka č. 4 Vývoj počtu a objemu transakcí kartami v ČR v letech 2009 - 2013

Počet trn Objem trn (v tis./Kč)

2009

2010

2011

2012

2013

194 231 582

224 409 915

270 008 563

308 186 163

377 920 819

200 924 496

203 591 131

269 077 694

283 834 301

321 826 633

Výroční zprávy 2009 – 2013 http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, [cit. 10. 3. 2014], vlastní zpracování

Nejvyššího nárůstu objemu transakcí u obchodníků bylo dosaženo v roce 2011, a to o necelých 69 mld./Kč, v procentuálním vyjádření se jedná o nárůst 32%. Celkový objem bezhotovostních transakcí u obchodníků v roce 2013 vzrostl o 13,4%, tedy o 38 mld./Kč. Počet transakcí v té době stoupl o více jak 22%. Z toho vyplývá, že lidé platební kartou u obchodníků platí stále častěji a to i malé částky. V porovnání s rokem 2012 bylo dosaženo výrazného snížení průměrné výše platby kartou z 600 Kč na 205 Kč v roce 2013.

40

Grafické znázornění počtu a objemu transakcí u obchodníků v ČR v letech 2009 – 2013 je uvedeno v grafu č. 7. Graf č. 7 Počet a objem transakcí kartami v ČR v letech 2009 - 2013

Počet a objem plateb v mil.

400 350 300 250 200 150 100 50 0 2009 Počet plateb (mil.)

2010

2011 Objem plateb (mil.Kč) Období

2012

2013


3.2.2 Vývoj počtu bankomatů v ČR V následující tabulce č. 5 je znázorněn vývoj počtu bankomatů a postupný nárůst objemů a transakcí, které byly provedeny prostřednictvím ATM. Ze statistik SBK vyplývá, že průměrná transakce na ATM roste. Ve sledovaném období let 2009-2013 došlo k 20 % nárůstu počtu bankomatů. Stejně tak dochází i k růstu počtu a objemu transkací. V roce 2012 byl zaznamenán nejvyšší nárůst v počtu bankomatů oproti předešlému roku 2011, v procentuálním vyjádření se jedná o nárůst 5%, tedy o 217 bankomatů. Ve sledovaném období 2013 se počet transakcí z bankomatu zvýšil o 4% a objem vybrané hotovosti se zvýšil o 3,6%. Průměrná vybíraná částka z bankomatu činila 3 647 Kč

41

Tabulka č. 5 Vývoj počtu bankomatů, počet a objem transakcí z bankomatu v ČR v letech 2009 - 2013 ATM Počet bankomatů

2009

2010

2011

2012

2013

3 679

3 868

4 082

4 299

4 423

156,490

158,676

167,872

175,352

182,469

579 401

585 279

626 967

641 140

664 252

Počet trn (mil.) Objem Objem trn trn Mi (mil. Kč)


Z hlediska hustoty bankomatů je v ČR 54 bankomatů / 1000 km². Z vývoje bankomatů je patrné, že v žádném roce nedochází k poklesu. Vývoj celkového počtu bankomatů je velice pozitivní, což vypovídá o zájmu klientů využívat jejich služby. V roce 2013 bylo dosaženo 4 423 ks bankomatů, což představuje nárůst 3% oproti předešlému roku 2012. Graf č. 8 znázorňuje vývoj počtu bankomatů v České republice v letech 2009 – 2013. Graf č. 8 Počet bankomatů v ČR v letech 2009 - 2013

4500 4000

3 679

3 868

4 082

4 299

4 423

3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2009

2010

2011

2012

2013


42

3.2.3 Bezkontaktní platební karty v ČR Možnost placení „pípnutím“ v současné době je nabízeno u většiny bank. První bezkontaktní platební karta na našem trhu byla vydána díky Citibank. V roce 2011 ji představila a následovala expanze, kdy na podzim roku 2011 ji následovala Česká spořitelna, která naopak přišla s první debetní bezkontaktní kartou. V polovině roku 2012 se mezi banky, které nabízejí také bezkontaktní karty, zařadila i FioBanka. Následující tabulka č. 6 dokumentuje vývoj počtu bezkontaktních platebních karet v České republice ve sledovaném období 2009 – 2013. Bezkontaktní karty přijímá téměř 30 tisíc terminálů, průměrná hodnota placeného nákupu činila 425 Kč v roce 2013. Výsledkem je oblíbenost bezkontaktních karet, zejména pro pohodlné a pravidelné nákupy. V celé Evropě průměrná hodnota transakce je 250 Kč. O tom vypovídá, že Češi patří k aktivnějším uživatelům bezkontaktních karet v Evropě. Ke konci roku 2013 bylo v České republice přes 3,5 milionu bezkontaktních karet, jejich počet rychle roste, přijímá je téměř 30 000 terminálů. Jedná se o vzrůst v počtu 2 900 000 bezkontaktních karet oproti předešlému roku 2012. Tabulka č. 6 Bezkontaktní karty v ČR v letech 2009 - 2013

Počet bezkontaktních karet

2009

2010

2011

2012

2013

-

-

590 000

600 000

3 500 000


43

Karty s bezkontaktní technologií umožňují zaplacení nákupu v hodnotě do 500 Kč bez zadání PIN, klient v obchodě pouze přiloží kartu ke čtečce terminálu pro bezkontaktní platby a během vteřiny má zaplaceno. Obrázek č. 10 Bezkontatkní karta

Zdroj:http://www.csob.cz/cz/Csob/Servis-pro-media/Tiskovezpravy/Stranky/TZ120801.aspx [cit. 15. 3. 2014]

Z grafu č. 9 je patrný rapidní nárůst počtu bezkontaktních karet v ČR v letech 2011 – 2013. Graf č. 9 Počet bezkontaktních karet v ČR v letech 2011 - 2013

3 500 000 3 500 000

Počet karet

3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000

590 000

600 000

2011

2012

500 000 0 Období

2013 počet bezkontaktních karet


44

3.3

Analýza vybraných bank v České republice

Vybrané banky patří do skupiny největších bank v České republice. Ukazatel ROE19 u vybraných tuzemských bank dosahuje následujících hodnot, Česká spořitelna necelých 18% a u Komerční banky hodnota činí 14,15%. Pokud se jedná o ukazatele ROA 20, vykazuje hodnotu u České spořitelny 1,78%, u Komerční banky 1,81%. Uvedené informace byly dostupné z výročních zpráv bank k 31. 12. 2012. 3.3.1 Komerční banka Komernčí banka se sídlem v Praze 1, Na příkopě 33. Patří mezi přední bankovní instituce v České republice a v regionu střední a východní Evropy. Jedná se o univerzální banku se širokou nabídkou služeb v oblasti retailového, podnikového a investičního bankovnictví. Obrázek č. 11 Logo Komerční banky

Zdroj: http://tema.novinky.cz/komercni-banka [cit. 20. 3. 2014]

19

Návratnost vlastního kapitálu; porovnává čistý účetní zisk vůči velikosti majetku, který vlastní do banky vložil.

20

Rentabilita aktiv; vyjadřuje z pohledu aktiv výnosnost aktiv, čím vyšší hodnota ukazatele tím lepší pro hodnocení rentability banky.

45

Základní informace o bance Tabulka č. 7 Základní informace o Komerční bance k 31. 12. 2012 Vznik Člen

1990 - Komerční banka založena jako státní instituce 1992 - transformována na akciovou společnost Člen mezinárodní skupiny Sociéte Générale (jedna z největších evropských skupin poskytující finanční služby) Bilanční suma 786 836 mil. Kč

Majetková struktura

VK 100 538 mil. Kč Pohledávky za klienty 451 547 mil. Kč Závazky ke klientům 579 067 mil. Kč

Počet zaměstnanců

8 604

Zdroj: http://www.kb.cz/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy.shtml [cit. 20. 3. 2014], vlastní zpracování

Obsluha klinetely banky je rozdělena do dvou segmentů, obvykle podle ročního obratu klieta a škály produktů, které využívá. Společnosti s nižším obratem (60 až 1500 mil. Kč) jsou obsluhovány na obchodních centrech segmentu CORPORATE, naopak s výšším obratem jsou obsluhovány na obchodních centrech segmentu TOP CORPORATE, které sídlí pouze v Praze, Brně a v Bratislavě. V roce 2009 Komerční banka vydala platební karty VISA, VISA ELEKTRON, MASTER CARD, MAESTRO. Na konci tohoto roku měla ve svém portfoliu 1 682 330 aktivních platebních karet. Objem výběrů z bankomatů dosáhl 117,5 mld. Kč. Debetní karty tvoří dominantní část karet KB s celkovým podílem 86%. V průběhu roku byl zaznamenán patrný nárůst zájmu klientů KB o karetní produkty pro platby přes internet (13% oproti roku 2008) Trend používání platebních karet pro platby u obchodníků i v roce 2010 expandoval. Meziročně vzrostl o 15% a objem dosáhl téměř 40,5 mld. Kč. Počet i objem oproti předešlému roku mírně klesl. Z bankomatu klienti vybrali téměř 118,5 mld. Kč. Nejlépe rostoucí trend je platba platební kartou přes internet. Počet plateb u KB u internetových obchodníků meziročně vzrostl o 41%. Výsledkem je tedy i nárůst v počtu vydaných virtuálních platebních karet, které jsou určeny jen pro platby na internetu, a to o 13 % oproti roku 2009. 46

Ke konci roku 2010 bylo zaevidováno 1,67 mil. aktivních platebních karet, kde 86% tvoří debetní karty. KB rozšířila i svou síť obchodníků pro akceptaci platebních karet o více než 20 tis. provozoven ve více než 12 tis. obchodníků. V platnost vyšla k 1. 1. 2011 karta tzv. DDA čipem. V roce 2011 výrazně vzrostl počet transakcí u obchodníků provedený platebními kartami KB, téměř o 24 % oproti předešlému roku 2010, i jejich objem o 17%. Počet karet KB zůstal na stejné úrovni jako v roce 2010. Ke konci roku banka akceptovala karty ve více než 21,5 tis. provozovnách a u více než 13 tis. obchodníků, což představje nárůst o 8,5%. V roce 2011 KB realizovala pilotní projekt plateb mobilním telefonem na bázi nové technologie NFC, kterého se zúčastnilo 200 klientů KB (partneři: Globus, Telefónica, VISA, Citibank). V roce 2012 využívalo služby KB 1,6 mil. zákazníků, 399 poboček, prostřednictvím 702 bankomatů. Rok 2012 přinesl 1,61 milionu aktivních platebních karet, z nichž 1,40 mil. byly debetní karty. KB nadále pokračovala v rozšiřování své sítě. Banka přijala karty u více než 14 tis. obchodníků (růst o 8,2%). Trend přechodu klientů platebních karet od transakcí přes bankomat směrem k platbám u obchodníků pokračoval i v roce 2012. V této souvislosti se snižovala velikost průměrné transakce kartou KB u obchodníka, pokles o 4,8%. Počet plateb u obchodníků se meziročně zvýšil o 18,9% a hodnota těchto vkladů vzrostla o 13,2%. Počty a objemy transakcí v bankomatech se zvyšovali jenom velmi mírně o 0,8%, reps. 0,3%. Počet karet se snížil o 3%. Dynamištější jsou neustále platby platebními karty přes internet, meziročně se zvýšili o 46,2% a objem vzrostl o 40%.

47

Tabulka č. 8 Vývoj počtu bankomatů, poboček, klientů a platebních karet KB v ČR v letech 2008 - 2012 2008

2009

2010

2011

2012

Bankomaty

673

685

677

693

702

Pobočky

394

398

395

398

399

1,629

1,620

1,590

1,602

1,603

1 694

1 680

1 670

1 660

1 610

Klienti (v mil.) Vydané karty (v tis.)

Zdroj: http://www.kb.cz/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy.shtml [cit. 20. 3. 2014], vlastní zpracování

3.3.2 Česká spořitelna Centrální sídlo České spořitelny sídlí v Olbrachtově ulici 1929/62, v Praze 4. Od roku 2000 je Česká spořitelna členem Erste Group. V červenci roku 2001 úspěšně dokončila transformaci, která byla zaměřena na zlepšení klíčových součástí banky. Česká spořitelna se orientuje na drobné klienty, malé a střední firmy, města a obce. Nedílnou součástí České spořitelny je také financování velkých korporací a v poskytování služeb v oblasti finančních trhů. Obrázek č. 12 Logo České spořitelny

Zdroj: http://tema.novinky.cz/ceska-sporitelna, [cit. 20. 3. 2014]

48

Základní informace o bance Tabulka č. 9 Základní informace o České spořitelně k 31. 12. 2012 1825 – zahájila činnost Spořitelna česká (nejstarší právní předchůdce České spořitelny

Vznik

1992 – Česká spořitelna jako akciová společnost Člen skupiny Erste Group

Člen

Bilanční suma 920 403 mil. Kč Majetková struktura

VK 93 190 mil. Kč Pohledávky za klienty 489 103 mil. Kč Závazky ke klientům 688 624 mil. Kč

Počet zaměstnanců Zdroj:

10 760

http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/ceska-sporitelna-d00014383

[cit.

20.

3.

2014],

vlastní

zpracování

Celkový počet aktivních karet v roce 2009 činil 3,3 milionu, z toho 2,8 mil. debetních karet a 0,5 mil. kreditních karet. Česká spořitelna se snaží stále více zkvalitňovat a rozšiřovat poskytování

služeb.

Od

roku

2009

mohou

klienti

využívat

službu

ODEMYKÁNÍ/ZAMYKÁNÍ karty. Dále banka v listopadu 2009 inovovala Pojištění zneužití platebních karet. Celkový počet provozoven přesáhl 16 tisíc. Mezi nejvýznamější obchodní partnery, se kterými ČS navázala spolupráci (Kaufland s 90 obchodními místy, Lázně Františkovi, a. s. atd.). Objem uskutečněných transakcí činil 75,2 mld. Kč. V roce 2010 uvedla banka na trhu novou kartu pro náročné klienty, tzv. VISA INFINITE. Karta se vyznačuje nadstandartními službami. Celkový počet aktivních karet se snížil o 1% oproti předešlému roku na 3,2 mil., z toho 2,8 mil. tvořilo debetní karty a 0,4 kreditní karty. Klienty začali preferovat produkty s možností volitelného nastavení služeb podle svých potřeb, mezi tyto produkty patří Chytrá karta. Celkový počet v celé České republice dosáhl počtu 17 158. V průběhu roku 2010 se navýšil počet bankomatů o 94 na celkových 1312, což představuje více než jednu třetinu trhu. Nevidomí klienti mají možnost využití 52 speciálních bankomatů. V roce 2010 bylo na bankomatech České spořitelny provedeno celkem 155,5 mil transakcí.

49

Od 1. 1. 2011 zahájila Česká spořitelna éru bezkontaktních karet i s terminály. Jedná se o pohodlí a urychlení při placení drobnějších nákupů, platba kartou do 500 Kč, bez zadání PIN kódu. Používání karet České spořitelny k placení u obchodníků se stále zvyšuje, v roce 2011 bylo provedeno v průměru 34,4 transakcí na jednu kartu, o 16% více než v roce 2010. Ještě výraznějšímu nárůstu došlo u internetových transakcí, objem nárůstu činil 42%. Počet bankomatů se zvýšil o 101 na celkových 1413. Rok 2012 přinesl dvě nové kreditní karty. Kreditní karta Odměna, určená pro nejrůznější vrstvy klientů banky a kreditní karta World mířící na segment střední třídy. U obou kreditních karet je tvz. Cashback, kdy klient získá zpět 1% z čásky uskutečněného bezhotovostního nákupu. Ke konci roku 2012 činil celkový počet platebních karet téměř 3,2 milionu. Po velkém úspěchu bezkontaktních karet se Česká spořitelna zaměřila na novou technologii mobilní platby. Sítě pro nevidomé vzrostly na počet 118 ks, které se i dále bude zvyšovat. V roce 2012 bylo u obchodníků provedeno v průměru 38,3 transakcí na jednu kartu, což je nárůst o 11% oproti předešlému roku 2011. Průměrná roční útrata na jednu kartu činila 30 856 Kč. K většímu nárůstu došlo u internetových transakcí, kdy objem činil 33 %. Přes platební terminály obchodníků se v průběhu roku 2012 uskutečnilo 144 mil. transakcí, jejichž celkový objem dosáhl 124 mld. Kč. Jde téměř o 30% nárůst v počtu a 21% v objemu transakcí. Průměrná transakce byla vypočítana na 868 Kč v porovnání s předchozím rokem 2011. Počet provozoven příjímající platební karty se zvýšil téměř na 18 400. Tabulka č. 10 Vývoj počtu bankomatů, poboček, klientů a platebních karet ČS v ČR v letech 2008 - 2009 2008

2009

2010

2011

2012

Bankomaty

673

1 218

1 312

1 413

1 466

Pobočky

394

646

645

645

651

5,002

5,204

5,221

5,225

5,296

3,3

3,2

3,2

3,2

3,2

Klienti (v mil.) Vydané karty (v mil.) Zdroj:

http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/ceska-sporitelna-d00014383

zpracování

50

[cit.

20.

3.

2014],

vlastní

3.4

Makroekonomický vývoj na Slovensku

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SLOVENSKU Slovenská republika21 je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě, které hraničí s Českem (252 km), Rakouskem, Maďarskem, Ukrajinou, Polskem. Rozloha činí 49 036 km², počet obyvatel 5,44 mil. Hlavním městem je Bratislava, úředním jazykem slovenština, měna: jednotka – 1Euro (EUR). 3.4.1 Vývoj HDP na Slovensku Funkce slovenského hospodářství a samostatného bankovního sektoru se nevyhnulo zásadní změně. Stejně jako Česká republika tak i Slovensko přešlo z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní. Expanze slovenské ekonomiky byla v roce 1993 a v následujících letech dosahovala kladného ekonomického růstu. Změna nastala až v roce 1998, kdy byl zaznamenán prudký pokles způsobený nerovnováhou domácí poptávky a HDP. V roce 2000 slovenská vláda přijala opatření k odstranění nerovnováhy, což vedlo k růstu HDP. V následujících letech se hodnoty HDP zvyšovaly, hlavním důvodem byl růst zahraniční poptávky. Rokem 2004 se stala Slovenská republika členem Evropské unie. Hodnoty HDP trvale rostly až do roku 2007, kdy bylo dosaženo meziročního růstu o 10,2%. V roce 2008 na Slovensku zapříčinila finanční krize propad HDP o 4,7% oproti roku 2009. Po překonání krize v roce 2010 opět HDP začalo růst, v roce 2011 následoval mírný pokles. V roce 2012 HDP kleslo o 0,8% oproti předešlému roku 2011.

21

Z hlediska rozlohy je Slovensko 126. státem na světě. Z pohledu hustoty zalidnění je na 88. místě na světě, na 1. km náleží 110

obyvatel. Z hlediska počtu obyvatel je 111. místo na světě, což představuje polovinu oproti počtu obyvatel České republiky. Slovensko je rozděleno na 8. krajů a 79 okresů. Největšími městy jsou Bratislava, Košice, Prešov.

51

Vývoj tempa růstu HDP v jednotlivých letech je zachycen v tabulce č. 11 a 12. Tabulka č. 11 Vývoj HDP na Slovensku v letech 1995 - 2004

HDP v %

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

7,9

6,9

4,4

4,4

0,0

0,7

3,2

4,4

4,2

5,4

Zdroj: http://www.euroekonom.cz/grafy-slovensko-data2.php?type=slovensko-hdp-ctvrtleti [cit. 30. 3. 2014], vlastní zpracování

Tabulka č. 12 Vývoj HDP na Slovensku v letech 2005 - 2012

HDP v %

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

6

8,3

10,2

6,4

-4,7

4

3,3

2,5

Zdroj: http://www.euroekonom.cz/grafy-slovensko-data2.php?type=slovensko-hdp-ctvrtleti [cit. 30. 3. 2014], vlastní zpracování

3.4.2 Vývoj inflace na Slovensku Inflace na Slovensku byla nejvyšší v roce 1993, kdy činila 25,1%. V následujících letech vznikl pokles až na hodnotu 5,6% roku 1998. V následujích letech 1999 až 2000 prudce vzrostly ceny zboží a služeb, inflace v té době dosáhla hodnoty 14,2%, důsledkem bylo zvyšování cen energií. Od roku 1999 inflace klesala a v roce 2002 se pokles zastavil na hodnotě 3,4%. V roce 2003 následovala expanze na 9,3%. Od roku 2003 do roku 2005 inflace na Slovensku klesala.

52

V roce 2005 se Slovensku dařilo nepřesáhnout míru inflace pod hranicí 5%. Slovensko bylo nuceno v roce 2009 snížit tempo růstu cen, příčinou bylo zavedení eura. Nízké míry inflace Slovensko dosáhlo právě v roce 2009, a to na hodnotu 1,6%. V roce 2010 byla inflace ve výši 1,0%, v roce 2011 dosáhla inflace výše 3,9%. V následujících dvou letech došlo k poklesu míry inflace. V grafu č. 10 je zobrazen vývoj míry inflace v letech 1993 – 2013. Graf č. 10 Míra inflace na Slovensku v letech 1993 - 2013 30

Míra inflace v %

25

25,1

20 15 10 5

14,2 11,7 7,2

5,4 6,4 5,6

8,4

9,3 6,5

5,9 3,4

0

3,7 4,2 3

4,4 1,6 1

3,9 3,5 1,4

Období Zdroj: http://infip.cz/clanek/139/inflace-lidova-definice, [cit. 30. 3. 2014], vlastní zpracování

53

3.4.3 Vývoj nezaměstnanosti na Slovensku Z grafu č. 11 vyplývá, že Slovensko se potýká z výrazně vyšší nezaměstnaností než Česká republika. Příčinou bylo v 90. letech snižování zaměstnanosti za účelem zvyšování produktivity podniků. Velká nabídka práce, která nebyla uspokojena s dostatečnou poptávkou. V roce 2000 vstoupila v platnost novela zákona a došlo ke zpřísnění v oblasti podpor v nezaměstnanosti, výsledkem bylo krátkodobé zlepšení, po němž následoval opět růst nezaměstnanosti. V roce 2002 činila nezaměstnanost 18,5%, což vedlo k dvojnásobku nezaměstnanosti České republiky. Vysoká míra nezaměstnanosti na Slovensku nadále přetrvává. Graf č. 11 Míra nezaměstnanosti na Slovensku v letech 2000 - 2013


25 20 15

18,6 19,2 18,5

17,4 18,1

16,2 14,4

13,3 11

10

12,1

13,5 14

14,2

9,6

5 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Období

Zdroj:http://ekonomika.idnes.cz/srovnani-ceskych-a-slovenskych-dat-za-20-let-f29/eko_euro.aspx?c=A121029_170849_eko_euro_neh [cit. 30. 3. 2014], vlastní zpracování

54

3.4.4 Vývoj počtu obyvatel na Slovensku V grafech č. 12 a 13 níže uvedených je znázorněn vývoj počtu obyvatel na Slovensku v letech 1993 – 2013. Z grafů je patrné, že počet obyvatel na Slovensku v těchto letech rostl, až na mírný propad v roce 2000 a 2001, 2011 až 2013. V roce 2013 mělo Slovensko 5,41 milionu obyvatel. Graf č. 12 Počet obyvatel na Slovensku v letech 1993 – 2003 5,42 5,41

Počet obyv. v mil.

5,4

5,4

5,38

5,38

5,38

5,38

5,37

5,36

5,36 5,35

5,34 5,32

5,4

5,39

5,33

5,3 5,28 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Období Zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=69591 [cit. 20. 3. 2014], vlastní zpracování

Počet obyv. v mil.

Graf č. 13 Počet obyvatel v ČR v letech 2004 – 2013 5,45 5,44 5,43 5,42 5,41 5,4 5,39 5,38 5,37 5,36 5,35

5,443 5,43 5,42

5,42

5,41 5,39 5,381

2004

5,394

5,41

5,4

5,383

2005

2006

2007

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Období Zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=69591 [cit. 20. 3. 2014], vlastní zpracování

55

Analýza vývoje trhu platebních karet na Slovensku

3.5

V roce 2010 došlo k poklesu celkového počtu platebních karet o 2% proti předešlému roku 2009. V roce 2010 vzrostl počet debetních karet o 178 059, naopak klesl počet kreditních karet o 25% (266 288). Důvodem poklesu počtu u kreditních karet je snaha klientů v době krize o nejefektivnější využití finančních prostředků. Tento pokles nebyl jednoznačný pro celý slovenský bankovní sektor, v porovnání některé banky zaznamenaly nárůst kreditních karet. Tabulka č. 13 Vývoj platebních karet na Slovensku v letech 2009 - 2013 2009

2010

2011

2012

2013

818 132

604 992

620 776

Kreditní karty

1 062 065 795 777

Debetní karty

3 998 137

4 176 196

4 520 612

3 929 979

4 115 198

Předplacené

-

-

9 648

51 587

50 309

karty Celkem

5 080 145

4 971 973

5 348 392

4 586 558

4 786 283

Zdroj: http://www.sbaonline.sk/sk/bankovy-sektor/statistika/ [cit. 30. 3. 2014], vlastní zpracování

Uvedený graf č. 14 znázorňuje typy platebních karet na Slovensku v roce 2013. V procentuálním vyjádření tvoří 87 % kreditních karet a zbylá část 13 % debetních karet. Graf č. 14 Typy platebních karet na Slovensku v roce 2013 (%) Kreditní karty

Debetní karty

13%

87%


56

Podíl platebních karet na slovenském trhu činil 13% kreditních karet (620 776) a 87% detetních karet (4 115 198) v celkovém součtu karet 4 786 283. K tomuto součtu patří také předplacené karty v malém počtu 50 309, které zde nehrají téměř žádnou roli. Na konci roku 2012 bylo v oběhu 4,59 mil. platebních karet. V následujícím grafu č. 15 vidíme klesající trend v počtu kreditních karet v období 2009 až 2013. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v roce 2012, kdy počet kreditních karet pokles o 26 % oproti předešlému roku 2011. Výraznější pokles je vidět i v roce 2010, kdy počet karet pokles o 16%. Graf č. 15 Vývoj vydaných platebních karet na Slovensku v letech 2009 - 2013 5,35

5,4

Počet karet v mil.

5,2

5,08 4,97

5 4,79 4,8 4,59 4,6 4,4 4,2 2009

2010

2011

2012

2013

Období Zdroj: http://www.sbaonline.sk/sk/bankovy-sektor/statistika/ [cit. 30. 3. 2014], vlastní zpracování

3.5.1 Vývoj počtu a objemu transakcí kartami na Slovensku Ve sledovaném období se zvýšil jak objem, tak i počet transakcí uskutečněných prostřednictvím platebních karet. Obě sledové hodnoty mají roustoucí tendenci. V roce 2012 bylo provedeno více než 64,76 mil. operací, což činilo zvýšení o 11%, s celkovým objemem 4,43 mld. EUR ( 6,3%). V roce 2013 činila hodnota počtu transakcí 72,77 mil. operací, navýšeno o 12,3% oproti předešlému roku 2012. 57

Objem vzrostl na hodnotu 4,67 mld. EUR, zvýšení oproti předchozímu roku bylo o 5,5%. Tabulka č. 14 znázorňuje vývoj počtu a objemu transakcí kartami na Slovensku ve sledovaném období. Tabulka č. 14 Vývoj počtu a objemu transakcí kartami na Slovensku v letech 2009 -2013

Počet trn Objem trn (v EUR)

2009

2010

2011

2012

2013

45 999 656

51 523 076

58 006 197

64 764 546

72 770 283

3 469 166 689

3 824 380 022

4 169 150 626

4 432 454 962

4 674 382 001


Grafické znázornění počtu a objemu transakcí kartami na Slovensku v letech 2009 – 2013 je uvedeno v grafu č. 16. Z grafu je patrné, že počet transkací na Slovensku má ve sledovaném období rostoucí tendenci. K mírnému zvýšení došlo i u objemu transakcí. Graf č. 16 Vývoj počtu a objemu transakcí kartami na Slovensku v letech 2009 - 2013 Počet trn (mil.)

80

Objem trn ( v EUR mld.)

70 60 50 40 30 20 10 0 2009

2010

2011

2012

2013


58

3.5.2 Vývoj počtu bankomatů na Slovensku Počet zařízení využívajících platební karty ve sledovaném období má roustoucí trend. Nejvíce bankomatů vzrostlo v roce 2012 a to ve výši o 105 bankomatů oproti předešlému roku 2011. Počet platebních terminálů v tomto období kles o 493 na 37 485 kusů. V průměru klienti na Slovensku vybrali z bankomatu sumu ve výši 132 EUR. V roce 2009 se průměr pohyboval okolo 118 EUR. Pokud se jedná o platební terminály, průměrná suma transakce v obchodech dosahovala na konci roku 2012 - 31,5 EUR. Počet bankomatů se v roce 2013 meziročně zvýšil o 81 na 2 590 kusů. Téměř každý druhý bankomat na Slovensku je schopný přijímat bezkontaktní platby. Průměrná platba za rok 2013 prostřednictvím platebního terminálu dosáhla úrovně 28 EUR (767 Kč), oproti předešlému roku 2012 se snížila o 2 EUR. Tabulka č. 15 Vývoj počtu bankomatů, počet a objem transakcí z bankomatů na Slovensku v letech 2009 - 2013 Počet bankomatů Počet trn Objem trn (v EUR)

2009

2010

2011

2012

2013

2 310

2 363

2 404

2 509

2 590

22 166 426

22 066 871

22 554 449

22 343 336

22 669 384

2 610 759 860

2 816 388 482

2 898 833 384 2 939 484 873

3 094 295 467

Zdroj: http://www.sbaonline.sk/sk/projekty/analyzy-a-statistika/aktuality/?page=1 [cit. 30. 3. 2014], vlastní zpracování

Grafické znázornění vývoje počtu bankomatů na Slovensku vyjadřuje graf č. 17. Z grafické podoby jasně vyplývá nárůst počtu bankomatů ve sledovaném období 2009 – 2013. Nejvyššího nárůstu v počtu bankomatů ve sledovaném období bylo zaznamenáno v roce 2012 o 105 bankomatů oproti předešlému roku 2011.

59

Graf č. 17 Vývoj počtu bankomatů na Slovensku v letech 2009 - 2013 2 590 2600 2 509

Počet bankomatů

2550 2500 2 404

2450 2 363

2400 2350

2 310

2300 2250 2200 2150 2009

2010

2011

2012

2013

Období Zdroj: http://www.sbaonline.sk/sk/projekty/analyzy-a-statistika/aktuality/?page=1 [cit. 30. 3. 2014], vlastní zpracování

3.5.3 Bezkontaktní platební karty na Slovensku Počet bezkontaktních karet ke konci roku 2013 činilo 2,15 mil., což bylo 45% ze všech karet. Každá 13. platba kartou byla provedena bezkontaktně. Nejvýraznější vzestup bezkontaktních platebních karel byl zaznamenán v roce 2013 o 78% oproti předešlému roku 2013. Počet transakcí bezkontatkní kartou v roce 2013 činil 8,16 mil. v celkové hodnotě 100,93 mil. EUR. Oproti předešlému roku bylo uskutečněno o 7 krát více transakcí než v roce 2012. Průměrná výše bezkontaktní platby se pohybovala okolo 12,43 EUR. Tabulka č. 16 dokumentuje počet bezkontaktních karet v letech 2009 až 2013.

60

Tabulka č. 16 Bezkontaktní karty na Slovensku v letech 2009 - 2013

Počet bezkontaktních karet

2009

2010

2011

2012

2013

-

-

392 387

1 207 052

2 150 984

Zdroj: http://www.sbaonline.sk/sk/projekty/analyzy-a-statistika/aktuality/?page=1 vlastní zpracování

[cit. 30. 3. 2014],

Graf č. 18 zobrazuje počet bezkontaktních karet v letech 2009 -2013. Mezi roky 2011 a 2012 došlo k nárůstu o 308 % a mezi roky 2012 a 2013 došlo k dalšímu rapidnímu nárůstu počtu bezkontaktních karet o 178 %. Graf č. 18 Počet bezkontaktních karet na Slovensku v letech 2011 - 2013

2 500 000

Počet karet

2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 2011

2012

2013

Období Zdroj: http://www.sbaonline.sk/sk/projekty/analyzy-a-statistika/aktuality/?page=1 [cit. 30. 3. 2014], vlastní zpracování

61

3.6

Analýza vybraných bank na Slovensku

U vybraných slovenských bank se hodnota ROE pohybuje od 15% – 19%, u Slovenské spořitelny hodnota činí 15,65%, Všeobecná úvěrová banka dosahuje hodnoty 18,96%. Nutné je také zmínit ukazatel ROA, kde hodnota u Slovenské spořitelny činí 1,6% a u Všeobecné úvěrové banky 2,03%. Bilance banky nabývá vysokých objemů a s ohledem na znaky bankovnictví (Aktiva: poskytnutí úvěru, Pasiva: přijímání vkladů), návratnost aktiv je nízká. Uvedené informace byly dostupné z výročních zpráv bank k 31. 12. 2012. 3.6.1 Všeobecná úvěrová banka Všeobecná úvěrová banka, a.s. poskytuje retailové a komerční bankové služby, se sídlem na Slovensku na adrese Mlynské Nivy 1, 829 90, Bratislava 25. Společnost VÚB byla zapsána do registru k 1. 1. 1990. Všeobecná úvěrová banka s počtem 3 478 zaměstnanců se také skládá z 9 členů představenstva a 580 manažerů. Obrázek č. 13 Logo Všeobecné úvěrové banky

Zdroj: https://www.vub.sk/tlacove-centrum/logo/ [cit. 6. 4. 2014]

Základní informace o bance Tabulka č. 17 Základní informace o VÚB k 31.12. 2012 1990 – oddělení od Státní československé banky Vznik

2001 – majoritní vlastník skupina Intea Sanpaolo

Člen

Bankovní skupina eurozóny Intesa Sanpaolo


Bilanční suma 11 215 957 tis. Eur VK 1 201 890 tis. Eur Pohledávky za klienty 580 780 tis.. EUR Závazky ke klientům 533 565 tis. EUR


4 003

Zdroj: https://www.vub.sk/o-banke/profil-banky/vyrocne-spravy/ [cit. 6. 4. 2014], vlastní zpracování

62

Mezi základní hodnoty banky patří transparentnost, společenská zodpovědnost a taktéž i etika podnikání. V roce 2009 v dubnu tato banka zavedla nové benefity ke kreditním kartám American Express. Všichni současní a noví držitelé této karty mohou využívat bezplatné členství v Priority Pass, tato služba umožňuje bezplatný vstup do VIP salónků na letištích po celém světě. American Express také přináší větší komfort klientům. Kromě této služby byla zavedena i další služba nazvaná Home Assistance, která přináší klientovi v ceně i pojistné (např. pojištění klíčů při ztrátě, atd.) Nadále banka ve spolupráci se společností ING Tanty – Sympatie vytvořila prestižní kreditní kartu ING. O tuto kartu má možnost požádat každý účastník penzijního spoření. Z každé platby touto kartou VÚB zašle držiteli karty 1% na důchodový účet. Od 1. 1. 2009 vyšly v platnost změny platebních karet vydaných pro fyzické osoby, například zrušení poplatků za blokaci platebních karet. Mimo jiné byla zvýšena bezpečnost platebních karet VÚB, dále po skončení platnosti nečipových karet s magnetickým proužkem kartami s novou čipovou technologií. Rok 2010 byl plný změn, při vydání debetních karet pro děti, byla snížena věková hranice na 10 let. Dále byla možnost použití debetní karty Visa Electron při placení přes internet. Jako první banka na Slovensku spustila prodej nové platební karty pod názvem Bratislavská městská karta, která přináší spojení platební karty Maestro, bezkontaktní technologie PayPass, předplatné jízdenky na MHD a další slevy při placení. Vydání této karty bylo platné od 1. 1. 2011. Obrázek č. 14 Bratislavská městská karta

Zdroj:http://www.prazskypatriot.cz/opencard-po-bratislavsku-i-slovaci-zazili-blamaz-s-mestskou-kartoupouci-se-praha/ [cit. 6. 4. 2014]

63

V průběhu roku 2010 bylo u obchodníků nainstalováno 1 319 nových EFT POS terminálů. S celkovým počtem 7 147 EFT POS terminálů si banka udržela 3. místo na slovenském trhu a 2. místo z hlediska objemu transakcí. Rok 2011 vystihuje novinka mezi platebními kartami, tzv „Visa Inspire“ jedná se o první společnou platební kartu vydanou v rámi bankovní skupiny Intesa Sanpaolo. Obrázek č. 15 Visa Inspire

Zdroj:http://www.vub.sk/osobne-financie/ucty-platby/debetne-platobne-karty/visa-inspire/cennik/ [cit. 6. 4. 2014]

Pro zvýšení bezpečnosti při zadávání PIN byla na bankomaty v roce 2011 zavedena bezpečnostní obrazovka se základními informacemi jak postupovat při zadávání PINu. V průběhu roku 2011 bylo nainstalováno u obchodníků 1 664 nových EFT POS terminálů. S celkovým počtem 7 689 EFT POS terminálů si banka zajistila 20,2% podíl na slovenském trhu, přičemž v objemu transakcí představuje tržní podíl přibližně 24%. V celkovém součtu 765 000 klientů VÚB měla aktivované služby elektronického bankovnictví. Ve srovnání s rokem 2011 byl, zaznamenám nárůst. VÚB zanesla novou inicativu do oblasti platebních karet, začala vydávat EMMA kartu, tj. nová bezkontaktní karta, určená moderním ženám každého věku, které rády nakupují, užívají se svět mody a kosmetiky. Karta je nabízena ve dvou verzích – počáteční kredit 50 euro nebo 100 euro. Obrázek č. 16 EMMA

Zdroj:https://tlacovespravy.wordpress.com/2012/12/04/na-slovensko-prichadza-prva-unikatna-damskakarta-emma-karta-fotogaleria/ [cit. 6. 4. 2014]

64

VÚB s 566 bankomaty dosáhla koncem roku 2012 podíl na trhu ve výši 22,6% a nadále rozšiřovala své bankovní sítě. V průběhu roku byly bankomaty nainstalovány do 6 nových míst a 31 zastaralých bankomatů bylo nahrazeno novými. Z hlediska zlepšení dostupnosti služeb bylo 15 lokalit nahrazeno novými s cílem poskytovat služby jinému a většímu okruhu klientů. V roce 2012 banka nainstalovala obchodním partnerům 1 697 nových EFT POS terminálů, koncem roku byl zaevidován 23% podíl na trhu s celkovým počtem terminálů 8 742. Tabulka č. 18 Vývoj počtu bankomatů, poboček, klientů a platebních karet VÚB na Slovensku v letech 2008 - 2012 2008

2009

2010

2011

2012

Bankomaty

541

558

554

560

566

Pobočky

237

245

250

250

247

1 232 999

1 290 415

1 29 9871

1 327 282

1 329 898

1,0

1,1

1,25

1,3

1,3

Platební karty Klienti mil.

Zdroj: http://www.vub.sk/o-banke/profil-banky/vyrocne-spravy/ [cit. 6. 4. 2014], vlastní zpracování

3.6.2 Slovenská spořitelna Slovenská spořitelna je bankou s nejdelší tradicí spořitelnictví na Slovensku, jehož kořeny sahají až do 19. století. V současné době se jedná o největší komerční banku na Slovensku s úplnou devizovou licencí a povolením k provádění hypotečních bankovních obchodů. Největší podíl na trhu vkladů, nejrozsáhlejší síť vlastních obchodních míst a dominantní postavení v oblasti vydávaných platebních karet. Zahraniční aktivity banky a jejich klientů jsou podporovány členstvím České spořitelny v mezinárodním platebním sdružení SWIFT. Obrázek č. 17 Logo Slovenské spořitelny

Zdroj: https://www.slsp.sk/vsetko-o-banke/tlacovy-servis/aktuality/slovenska-sporitelna-oddnes-svynovenym-logom.html [cit. 6. 4. 2014]

65

Základní informace o bance Tabulka č. 19 Základní informace o Slovenské spořitelně k 31. 12. 2012 Vznik

1953 Československá státní spořitelna 1969 samostatná Slovenská státní spořitelna 1994 transformace na akciovou společnost a začala působit pod obchodním jménem Slovenská spořitelna

Člen

Skupiny Erste Bank


Bilanční suma 11 777 mil. Eur VK 1 205 mil. Eur Pohledávky za klienty 6 589 256 tis.. EUR Závazky ke klientům 8412567 tis. Eur


4 199

Zdroj: https://www.slsp.sk/vsetko-o-banke/tlacovy-servis/aktuality/slovenska-sporitelna-oddnes-svynovenym-logom.html [cit. 6. 4. 2014], vlastní zpracování

Ke konci roku 2012 měla více než 1,26 mil. karet, čímž patřila mezi největší vydavatele platebních karet. Klienti uskutečnili 85,6 mil. karetních transakcí, což představuje meziroční nárůst o 12%. Rostl také objem transakcí. V roce 2012 bylo dosaženo až 5mld. eur, což představuje o 5% více oproti předešlému roku 2011. Ke konci dubna roku 2012 banka spustila projekt bezkontaktních funkcí. Slovenská spořitelna má 297 obchodních míst a 773 bankomatů, jedná se o nejrozšířenější distribuční síť na Slovensku. V roce 2012 bylo otevřeno 9 nových poboček, 14 jich bylo zmodernizováno. Celkový objem transakcí vykonaných prostřednictvím bankomatů vzrostl o 3%. Objem vybraných prostředků z bankomatů dosahoval 4,1mld. eur. Průměrná částka odběru činila 109 euro a meziročně se zvýšila o dvě eura.

66

Slovenská republika ke konci roku 2012 provozovala 8 855 platebních terminálů (POS), což představuje nárůst o 3% oproti roku 2011. Počet transakcí provedených prostřednictvím platebních terminálů dosáhl více než 26,6mil. a meziročně vzrostl o třetinu. Objem plateb přesáhl 731 mil. eur, přičemž stoupl o 29%. Průměrná částka transakce byla 27,5 eura (755 Kč). Tabulka č. 20 Vývoj počtu bankomatů, poboček, klientů a platebních karet SS na Slovensku v letech 2008 - 2012

Bankomaty Pobočky Platební karty Klienti (mil.)

2008

2009

2010

2011

2012

627

660

705

748

773

275

279

291

292

297

1 340 427

1 288 139

1 334 079

1 307 393

1 327 897

3,2

3,3

3,5

3,9

4,5

Zdroj: http://www.slsp.sk/vsetko-o-banke/financne-ukazovatele/vyrocna-sprava-slovenskejsporitelne.html, [cit. 6. 4. 2014], vlastní zpracování

67

4. Porovnávání a vyhodnocení trhu platebních karet v ČR a na Slovensku Z hlediska nejasnotí zákon o platebním styku zavedl do české právní praxe pojmy, které doposud nebyly definovány. Příčinou vydání zákona o platebním styku byl plánovaný vstup ČR do Evropské unie, s tím spojený závazek státu k implementaci pravidel platebního styku. Na Slovensku vyšel v platnost zákon o zavedení měny eura, cílem již zajistit při přechodu, ochranu ekonomických zájmů občanů, spotřebitelů, dále také dosažení neutrality při přeměně a propočtech peněz, cen, plateb a jiných finančních a majetkových hodnot. Slovenská republika svou rozlohou a počtem obyvatel patří k malým státům. Česká republika vykazuje vyšších hodnot, z hlediska počtu obyvatel zhruba o jednu polovinu a z hlediska rozlohy ve sledovaných teritoriích se jedná o rozdíl větší, o necelých 30 000 km². Tabulka č. 21 Porovnání ČR a Slovenska z hlediska rozlohy a počtu obyvatel

Rozloha Počet obyvatel

Česká republika

Slovensko

78 867 km²

49 035 km²

10,2 mil.

5,4 mil.

Zdroj: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/slovensko/ [cit. 15. 4. 2014], vlastní zpracování

68

4.1

Porovnání makroekonomických ukazatelů ČR a Slovenska

POROVNÁNÍ VÝVOJE HDP V ČR A NA SLOVENSKU Z grafu č. 19 je patrné, že po většinu dobu sledovaného období tempo růstu HDP na Slovensku bylo vyšší než v České republice. Česká republika měla pouze v roce 2000 vyšší procentuální změnu HDP než na Slovensku. Největšího maxima dosáhlo Slovensko v roce 2007, kdy tempo růstu HDP dosahovalo něco málo přes 10%. V České republice bylo dosaženo maxima v roce 2006 a to 7%. Ke stejnému propadu vývoje tempa růstu HDP došlo v roce 2009, zapříčiněnou ekonomickou krizí. V následujících letech došlo k oživení. V roce 2012 dosáhla Česká republika záporných hodnot, a to -1,7% oproti Slovensku, které dosáhlo kladných hodnot 3,4%. Grafické porovnání vývoje HDP na Slovensku ve sledovaném období je znázorněno v následujícím grafu. Graf č. 19 Procentuální změna HDP v ČR a na Slovensku v letech 2000 – 2013 12 10 10,2

8

6,8 8,3 7

6 4

4,2

2 0 -2

3,1 3,2

0,7 2000

2001

3,8 5,4

5,7

4,7 6

3,1

4,1 2,1 4,2

2002

2003

2004

6,4

2005

2006

2007

2008

4 2,5

2009

-4 -6

2010

2011

-4,5 Období Česká republika

-4,7 Slovensko

Zdroj:http://ekonomika.idnes.cz/srovnani-ceskych-a-slovenskych-dat-za-20-let-f29/eko_euro.aspx?c=A121029_170849_eko_euro_neh [cit. 15. 4. 2014], vlastní zpracování

69

3,3 1,9

2,5

3,4

0,8

2012-1,72013

POROVNÁNÍ INFLACE V ČR A NA SLOVENSKU Z grafu č. 20 je vidět velice kolísavá míra inflace v obou zemích ve sledovaném období. V letech 2004 až 2007 byla míra inflace vyšší na Slovensku, naopak v České republice nižší. Opakem byl rok 2008, kdy byla vyšší míra inflace v České republice. V následujícm letech byla míra inflace obdobná.

Míra inflace v %

Graf č. 20 Vývoj míry inflace v ČR a na Slovensku v letech 2000 - 2013 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

9,3 8,4 6,5

6,3

5,9

4,7 3,9

3,4 1,8

4,4

4,2

3,7 2,8

2,5

1,9

3,9

3,4 2,8 1,6 1

1,5 1

3,5 3,3

1,9

1,4

0,1 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2004 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Období Česká republika

Slovensko

Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/srovnani-ceskych-a-slovenskych-dat-za-20-let-f29/eko_euro.aspx?c=A121029_170849_eko_euro_neh vlastní zpracování, [cit. 15. 4. 2014],

POROVNÁNÍ VÝVOJE MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI V ČR A NA SLOVENSKU Z grafu č. 21 je zřejmé, že nezaměstnanost velice zasahuje Slovensko. V porovnání s Českou republikou má Slovensko podstatně vyšší hodnoty. Tento problém setrvává již od 90. let. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2001 ve výši 19,2%, což bylo více jak jednou tolik v porovnání s Českou republikou, která dosáhla hodnoty 8,8 %. V roce 2013 byla míra nezaměstnanosti v České republice 8,2 % a na Slovensku byla opět vyšší a dosahovala hodnoty 14,2%.

70

Graf č. 21 Porovnání míry nezaměstnanosti v ČR a na Slovensku letech 2000 - 2013


25 20

18,6 19,2 18,5

17,4 18,1

15 10

16,2 13,3

8,8

8,9

9,8

10,3 9,5

11 8,9

7,7

5

6

12,1 9,6

9,2

14,4 13,5 14 9,6

8,6

9,4

14,2 8,2

6

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Období Česká republika

Slovensko

Zdroj: http://infip.cz/clanek/139/inflace-lidova-definice, [cit. 15. 4. 2014], vlastní zpracování

POROVNÁNÍ VÝVOJE POČTU OBYVATEL V ČR A NA SLOVENSKU V porovnání s Českou republikou je počet obyvatel Slovenska poloviční. Na grafu č. 22 je zobrazen vývoj počtu obyvatel v letech 1993 – 2013. Z grafu je patrné, že v České republice došlo k mírnému nárůstu počtu obyvatel. Graf č. 22 Počet obyvatel v ČR a na Slovensku v letech 1993 - 2013 12 Počet obyv. v mil.

10 8 6 4 2 0

Obobí Česká republika

Slovensko

Zdroj: http://algin.cz/slovnik/pocet-obyvatel-v-cr/ [cit. 15. 4. 2014], vlastní zpracování

71

4.2

Porovnání trhu platebních karet v ČR a na Slovensku

Jak je již uvedeno v metodologii práce, z důvodu rozdílného počtu obyvatel je nutné některé parametry přepočítat na jednoho obyvatele. 4.2.1 Vývoj platebních karet přepočtený na jednoho obyvatele v ČR a na Slovensku Ze zjištěných informací vyplývají následující fakta: • v roce 2013 v ČR připadá na jednoho obyvatele 0,975 platební karty, na Slovensku bylo dosaženo hodnoty 0, 883 v tomto porovnání se jedná o rozdíl 0,09. • Česká republika se vyznačuje rostoucím trendem platebních karet, oproti Slovensku, kde je zaznamenán celkový pokles v období 2012 a 2013. Svého maxima dosáhlo Slovensko v oblasti počtu platebních karet přepočtených na jednoho obyvatele v roce 2011, kdy bylo dosaženo nejvyšší hodnoty 0,9887 platební karty na obyvatele - důvodem byla expanze platebních karet, nejen debetních, ale i kreditních karet. • na Slovensku se rok 2012 vyznačuje poklesem o 0,142 platební karty na obyvatele oproti předešlému roku 2011, což představuje největší pokles ve sledovaném období. • výsledkem této komparace je rostoucí a stálejší trh platebních karet v České republice než na Slovensku. Následující graf č. 23 porovnává vývoj počtu platebních karet přepočtený na obyvavatele v ČR a na Slovensku ve sledovaném období. Z grafu je patrné, že v letech 2009 až 2011 byl počet platebních karet přepočtený na obyvatele výrazně vyšší na Slovensku. V roce 2012 a 2013 je naopak počet platebních karet na obyvatele výrazně vyšší v Ceské republice.

72

Graf č. 23 Počet platebních karet na obyvatele v ČR a na Slovensku v letech 2009 - 2013 0,988

Počet plateb.karet na obyv.

1

0,956 0,95 0,9

0,975

0,968

0,932 0,914 0,881 0,864 0,847

0,85

0,833

Česká republika Slovensko

0,8 0,75 2009

2010

2011

2012

2013

Období

Zdroj: http://www.sbaonline.sk/sk/bankovysektor/statistika/, http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, [cit. 15. 4. 2014], vlastní zpracování

V následujících tabulkách č. 22 a 23 je znázorněn přepočet jednotlivých typů karet v ČR a na Slovensku na jednoho obyvatele v letech 2009 – 2013. Tabulka č. 22 Vývoj platebních karet na obyvatele v ČR v letech 2009 - 2013

Počet obyvatel Debetní karta na obyv. Kreditní karta na obyv. Charge karta na obyv. Celkem na obyv.

2009

2010

2011

2012

2013

10 467 542

10 506 813

10 486 731

10 505 445

10 512 400

0,704

0,704

0,710

0,727

0,755

0,117

0,149

0,218

0,216

0,197

0,043

0,028

0,027

0,025

0,021

0,864

0,881

0,956

0,968

0,975

Zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html [cit. 15. 4. 2014], vlastní zpracování

73

Tabulka č. 23 Vývoj platebních karet na obyvatele na Slovensku v letech 2009 - 2013

Počet obyvat

2009

2010

2011

2012

2013

5 424 925

5 435 273

5 404 322

5 410 836

5 410 728

0,196

0,146

0,151

0,111

0,114

0,736

0,768

0,836

0,726

0,760

-

-

0,0017

0,0095

0,0092

0,932

0,914

0,989

0,847

0,883

Debetní karta na obyv. Kreditní karta na obyv. Předplacená karta na obyv. Celkem na obyv.


4.2.2 Počet bankomatů přepočtený na jednoho obyvatele v ČR a na Slovensku Z hlediska počtu bankomatů v obou teritoriích Česká republika dosahuje ve sledovaném období vyšších hodnot, nicméně rostoucí trend je zaznamenán jak v České republice, tak i na Slovensku. •

v České republice je zaznamenáno dvojnásobku počtu bankomatů než na Slovensku,

•

nejvyššího rozdílu v počtu 1 833 bankomatů ve sledovaných zemích bylo dosaženo v roce 2013.

V následujícím grafu č. 24 je znázorněn vývoj počtu bankomatů v ČR a na Slovensku v letech 2009 – 2013. U obou teritorií došlo ve sledovaném období ke zvýšení počtu bankomatů.

74

Graf č. 24 Vývoj počtu bankomatů v ČR a na Slovensku v letech 2009 - 2013 4500 4000

3 679

3 868

4 082

4 299

4 423

3500 3000 2500

2 310

2 363

2 404

2 509

2 590 Česká republika

2000

Slovensko

1500 1000 500 0 2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: : http://www.sbaonline.sk/sk/bankovysektor/statistika/, http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, [cit. 15. 4. 2014], vlastní zpracování

Počet bankomatů přepočtený na jednoho obyvatele v ČR a na Slovensku Přepočtený počet bankomatů na jednoho obyvatele v ČR a na Slovensku v letech 2009 – 2013 je zobrazen v grafu č. 25. Počet bankomatů na jednoho obyvatele ve sledovaných teritoriích má roustoucí tendenci. Hodnoty na Slovensku jsou ovšem vyšší než v ČR. Průměrný počet bankomatů na jednoho obyvatele na Slovensku dosahuje hodnoty 4,5. V ČR je dosažena nižší hodnota, a to 3,9 bankomatu na jednoho obyvatele. V porovnání v roce 2013 počet bankomatů na obyvatele v ČR činil 4,2 a na Slovensku 4,78 bankomatů na jednoho obyvatele.

75

Graf č. 25 Počet bankomatů na obyvatele v ČR a na Slovensku v letech 2009 - 2013

Počet bankomatů na obyv.

6 5 4

4,26

4,35

3,51

3,68

4,63 4,09

4,45 3,89

4,78 4,2

3


2 1 0 2009

2010

2011

2012

2013

Období


4.2.3 Počet bezkontaktních karet přepočtený na jednoho obyvatele v ČR a na Slovensku Při srovnání obou trhů z hlediska počtu bezkontaktních karet přepočtený na jednoho obyvatele je patrné: • V ČR došlo v roce 2011 a 2012 k nepatrnému nárůstu bezkontaktních karet na obyvatele. Oproti tomu v roce 2013 je zaznamenán nárůst z 0,057 na výši 0,332 bezkontaktních karet na jednoho obyvatele. • Na Slovensku došlo k výraznému zvýšení již v roce 2012, kdy byl přepočtený počet bezkontaktních karet 0,223 na obyvatele. V roce 2013 došlo k dalšímu zvýšení počtu bezkontaktních karet, jejich přepočtená hodnota činila 0,397 na obyvatele. • Z uvedených údajů plyne, že počet bezkontaktních karet na obyvatele je větší na Slovensku než v ČR, oblíbenost na Slovensku stoupla raketově. V následující tabulce č. 24 je znázorněn vývoj počtu bezkontaktních karet na obyvatele v obou sledovaných terioriích v letech 2011 - 2013, kdy teprve bezkontatkní karty byly uvedeny na trh. 76

Tabulka č. 24 Počet bezkontaktních karet na obyvatele v ČR a na Slovensku v letech 2011 - 2013


2011

2012

2013

0,056

0,057

0,332

0,073

0,223

0,397


4.2.4 Počet a objem transakcí platebními kartami a transakcí z bankomatů přepočtený na jednoho obyvatele ČR a na Slovensku Počet a objem transakcí kartami i počet a objem transakcí z bankomatu přepočtený na jednoho obyvatele v České republice a na Slovensku dosahuje velice zajímavých hodnot přepočtený na jednoho obyvatele. Z důvodu rozdílné měny České republiky a Slovenska, byly hodnoty objemu transakcí kartami a z bankomatu přepočteny na měnovou jednotku CZK, kurzem ČNB k 1. 4. 2014 ve výši 27,45 Kč. Přepočtený počet transakcí platebních karet na jednoho obyvatele Graf č. 26 zobrazuje počet transakcí kartami přepočtený na jednoho obyvatele. Je možné vidět, že v ČR je realizováno výrazně více transakcí pomocí platebních karet. V roce 2013 bylo 35,9 transakcí uskutečněných pomocí karet a na Slovensku pouze 13,44. U obou zemí je možné vidět rostoucí trend.

77

Graf č. 26 Počet transakcí kartami přepočtený na jednoho obyvatele v ČR a na Slovensku v letech 2009 - 2013 40 35,9

Počet trn kartami na obyv.

35 30

29,3 25,7

25 20

21,3 18,5

Česká republika

15 10

8,47

10,73

9,47

11,96

13,44

Slovensko

5 0 2009

2010

2011

2012

2013

Období


Přepočtený objem transakcí platebních karet na jednoho obyvatele Níže uvedený graf č. 27 zobrazuje objem transakcí kartami přepočtený na jednoho obyvatele v ČR a na Slovensku ve sledovaném období 2009 – 2013. V roce 2010 byl zaznamenán v obou teritoriích přibližně stejný objem transakcí kartami přepočtený na jednoho obyvatele, rozdíl činil pouhých 63 Kč přepočteno na obyvatele. V následujících letech 2011 až 2013 ČR dosahovala značně vyšších hodnot, v roce 2013 bylo dosaženo 30 614 Kč/ obyv., o 6 900 Kč/ obyv. více než na Slovensku

78

Graf č. 27 Objem transakcí kartami přepočtený na jednoho obyvatele v ČR a na Slovensku v letech 2009 - 2013 Objem trn katratmi na obyv. v Kč

35 000 30 000 25 000 20 000 Česká republika

15 000

Slovensko

10 000 5 000 0 2009

2010

2011

2012

2013

Období


Přepočtený počet transkací z bankomatu na jednoho obyvatele Počet transakcí z bankomatu přepočtený na jednoho obyvatele v ČR a na Slovensku se ve sledovaném období 2009 – 2013 výrazně lišil. V České republice ke konci roku 2013 bylo dosaženo 17,3 transakcí z bankomatu na jednoho obyvatele, na Slovensku hodnota činila pouhých 4,2 transakce z bankomatu na obyvatele. V ČR byl zaznamenán meziroční nárůst transakcí z bankomatu na obyvatele, oproti Slovensku, který byl meziročně střídavý. Níže uvedný graf č. 28 zobrazuje přepočtený počet transakcí z bankomatu na jednoho obyvatele.

79

Graf č. 28 Počet transakcí z bankomatu přepočtený na jednoho obyvatele v ČR a na Slovensku v letech 2009 - 2013

Počet trn z bankomatu na obyv.

20 18 16 14

14,9

15,1

16,6

16

17,3

12 10

Česká republika

8

Slovensko

6 4

4,086

4,059

4,173

4,129

4,186

2 0 2009

2010

2011

2012

2013

Období


Přepočtený objem transakcí z bankomatu na jednoho obyvatele v ČR a na Slovensku Objem transakcí z bankomatu přepočtený na jednoho obyvatele v ČR a na Slovensku ve sledovaném období 2009 – 2013 znázorňuje graf č. 29. V obou sledovaných teritoriích je zaznamenána roustoucí tendence. Hodnoty se ovšem v obou zemích liší. V České republice hodnota v roce 2013 činila 63 187 Kč na obyvatele, na Slovensku ke konci roku 2013 hodnota činila 15 698 Kč na obyvatele. Průměrný objem transakce z bankomatu přepočtený na jednoho obyvatele na Slovensku činil 14 553 Kč, v ČR 59 011 Kč.

80

Objem trn z bankomatu na obyv. v Kč

Graf č. 29 Objem transakcí z bankomatu přepočtený na jednoho obyvatele v ČR a na Slovensku v letech 2009 - 2013 70 000 60 000 55 352

55 704

63 187

61 029

59 786

50 000 40 000 Česká republika

30 000

Slovensko

20 000 10 000

13 210

15 698

14 912

14 723

14 223

0 2009

2010

2011

2012

2013

Období Zdroj: : http://www.sbaonline.sk/sk/bankovysektor/statistika/, http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, [cit. 15. 4. 2014], vlastní zpracování

Tabulky č. 26 a 27 dokumentují přepočtený počet a objem transakcí na jednoho obyvatele. Tabulka č. 25 Přepočtený v ČR v letech 2009 - 2013

Počet transakcí kartami Objem transakcí kartami (Kč) Počet transakcí z bankomatu Objem transakcí z bankomatu (Kč)

počet

a

objem

transakcí

na

obyvatele

2009

2010

2011

2012

2013

18,5

21,3

25,7

29,3

35,9

19 195

19 377

25 658

27 017

30 614

14,9

15,1

16,0

16,6

17,3

55 352

55 704

59 786

61 029

63 187

Zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html,[cit. 15. 4. 2014], vlastní zpracování

81

Tabulka č. 26 Přepočtený počet a objem transakcí na Slovensku v letech 2009 - 2013 2009

2010

2011

2012

2013

8,47

9,47

10,73

11,96

13,44

Objem transakcí kartami (Kč)

17 553

19 314

21 176

22 486

23 714

Počet transakcí z bankomatu (Kč)

4,086

4,059

4,173

4,129

4,189

Objem transakcí z bankomatu (Kč)

13 210

14 223

14 723

14 912

15 698

Počet transakcí kartami

Zdroj: : http://www.sbaonline.sk/sk/bankovysektor/statistika/, [cit. 15. 4. 2014], vlastní zpracování

82

4.3

Porovnání vybraných bank v ČR a na Slovensku

Základní charakteristika vybraných bank v ČR a na Slovensku uvedena k datu 31. 12. 2012. Pro porovnání vybraných ukazatelů jsou u slovenských bank (Slovenská spořitelna, Všeobecná úvěrová banka) údaje přepočteny z eura na CZK, kurzem ČNB - 27,45 Kč k 1. 4. 2014. Česká spořitelna dosahuje nejvyšších hodnot, jak v bilanční sumě, vlastního kapitálu, tak i pohledávky a závazky za klienty jsou nejvyšší. V porovnání ČR a Komerční banky jsou rozdíly nepatrné. Jedná se o dvě největší a nejrozšířenější banky v ČR. Jejich klientela se neustále zvětšuje, pro udržení své pozice na tuzemském trhu nejen z pohledu platebních karet, musí neustále sledovat konkurenci, spotřebitelský tlak, aj. Pokud porovnáváme slovenské banky, bilanční suma VÚB je vyšší než u Slovenské spořitelny, rozdíl činí 75 573 mil. Kč. Taktéž se jedná o dvě silné banky, ovšem na slovenském trhu, v porovnání jsou rozdíly vysoké. Z uvedených údajů plyne, že české banky dosahují vyšších hodnot u vybraných ukazatelů než slovenské banky, příčinou je zejména rozdíl v oblasti rozlohy, počtu obyvatel a měny. Porovnání z hlediska základních údajů vybraných bank v ČR a na Slovensku ve sledovaném období znázorňuje následující tabulka č. 28.

83

Tabulka č. 27 Porovnání základních údajů vybraných bank v ČR a na Slovensku v roce 2012 Česká

Komeřní

Slovenská

Všeobecná

spořitelna

banka

spořitelna

úvěrová banka

Bilanční suma

920 403 mil. Kč

786 836 mil. Kč

232 278 mil. Kč

307 851 mil. Kč

VK

93 190 mil. Kč

89 538 mil. Kč

33 077 mil. Kč

32 967 mil. Kč

489 103 mil. Kč

451 547 mil. Kč

180 868 mil. Kč

159 424 mil. Kč

688 624 mil. Kč

579 067 mil. Kč

230 909 mil. Kč

146 308 mil. Kč

10 760

8 604

4 199

4 003

Pohledávky za klienty Závazky za klienty Zaměstnanci

Zdroj: http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/ceska-sporitelna-d00014383, http://www.vub.sk/obanke/profil-banky/vyrocne-spravy/ , http://www.kb.cz/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocnizpravy.shtml , http://www.slsp.sk/vsetko-o-banke/financne-ukazovatele/vyrocna-sprava-slovenskejsporitelne.html vlastní zpracování [cit. 15. 4. 2014], vlastní zpracování

Komparace vybraných bank v České republice a na Slovensku z hlediska počtu bankomatů, poboček, klientů a platebních karet. •

Česká spořitelna dosáhla nejvyšších výsledků, jak z hlediska počtu bankomatů a poboček, tak i z hlediska počtu klientů a platebních karet. Jedná se o leadra na českém platebním trhu. Česká spořitelna je oceněna titulem „Banka roku, nejdůvěryhodnější banka a bankéř roku 2013“. Od roku 2011 je Česká spořitelna členem Erste Group, jedná se o jednoho z předních poskytovatelů finančních služeb ve střední a východní Evropě.

•

Komerční banka je zařazena mezi přední bankovní instituce v České republice, jedná

se

o

univerzální

banku

s širokou

nabídkou

služeb.

Dostupnost

prostřednictvím sítě poboček KB, přímého bankovnictví a také vlastní distribuční síť. •

Z hlediska porovnání České spořitelny a Komerční banky v počtu bankomatů, Česká spořitelna dosahuje vyšších hodnost o necelých 48%, v počtu poboček o 252. 84

•

Slovenská spořitelna je největší komerční banka na Slovensku s devizovou licencí

a

povolením

na

vykonávání

hypotečních

bankovních

obchodů.

Nejrozsáhlejší síť vlastních obchodních míst, dominantní postavení v oblasti vydávání bankovních platebních karet nabízí Slovenská spořitelna. První banka na Slovensku, která získala licenci na vydávání a přijímání všech druhů platebních společností VISA International. V počtu 773 bankomatů přesáhla Slovenská spořitelna i Komerční banku v České republice, oproti tomu v počtu poboček naopak vede Komerční banka o 102 poboček. •

Z následujícího porovnání plyne, že nejmenší bankou jak z hlediska počtu bankomatů, poboček, klientů a vydaných platebních karet je Všeobecná úvěrová banka na Slovensku. Leadrem je Česká spořitelna v České republice.

V tabulce č. 29 jsou uvedeny souhrné údaje vybraných bank v České republice a na Slovensku Údaje jsou uvedeny k 31. 12. 2012. Tabulka č. 28 Souhrné údaje vybraných bank v ČR a na Slovensku Česká republika

Slovensko

Komerční banka

Česká spořitelna

Slovenská spořitelna

VÚB

Bankomaty

702

1464

773

566

Pobočky

399

651

297

209

Klienti (mil.)

1,6

5,2

1,5

1,3

Aktivní (mil.)

1,6

3,2

1,3

1,2

karty

Zdroj: http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/ceska-sporitelna-d00014383, http://www.vub.sk/obanke/profil-banky/vyrocne-spravy/ , http://www.kb.cz/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocnizpravy.shtml , http://www.slsp.sk/vsetko-o-banke/financne-ukazovatele/vyrocna-sprava-slovenskejsporitelne.html [cit. 15. 4. 2014], vlastní zpracování

85

5. Budoucí odhad vývoje trhu karet v ČR a na Slovensku Odhad makroekonomického vývoje v ČR a na Slovensku Odhad v krátkodobém i dlouhodobém horizontu naznačuje mírné oživení ekonomiky, jak v České republice, tak i na Slovensku. Podle makroekonomické predikce se v ČR v následujících letech očekává růst reálného HDP, v roce 2014 o 1,4% a v roce 2015 růst HDP o 2%. Dle Ministerstva financí Slovenska je předpokládán v roce 2014 růst reálného HDP o 1,3 % a v roce 2015 o 3%. Růst HDP bude rychlejší na Slovensku oproti ČR. Přes oslabení koruny vlivem devizových intervencí ČNB by se rok 2014 měl v ČR vyznačovat nízkou inflací, inflace by měla dosáhnout 1,0%, v roce 2015 růst spotřebitelských cen by mohl působit na oživení ekonomiky a opožděným působením oslabené koruny zvýšit inflaci na 2,4 %. Vývoj inflace je obdobný i na Slovensku, v roce 2014 je očekávaná míra inflace velice nízká, a to na hodnotě 0,8%, v následujícím roce 2015 inflace dosáhne hodnoty 2,1%. Míra nezaměstnanosti v ČR by se měla v horizontu třech let pohybovat kolem 7%. Na Slovensku by se míra nezaměstnanosti pohybovat kolem 14%, snížení je predikováno až v roce 2017 na 11%. Odhad trhu platebních karet v ČR a na Slovensku Svět platebních karet je stále se rozvíjející odvětví, které se bude neustále měnit, v souvislosti s vývojem technologií. Konkurence ze strany bank, obchodníků a mobilních operátorů je natolik velká, což povede k předhánění se o získání klientely pro sebe. Budoucnost platebních karet bude přemístěna do jiných zařízení. Žádnou novinkou nelze označit v oblasti platebních nástrojů formu přívěšků na klíče, hodinek a apod. V budoucnosti může dojít k rozvoji úplně nové čipové technologie, novým způsobem placení.

86

Počet míst akceptující platební karty se bude neustále zvyšovat a rozšiřovat především o malé obchodníky, kteří platební terminály ještě nevlastní. Chytré telefony jsou stále dostupnější a díky revoluci mobilních operátorů s nabídkou služeb neomezeného volání do všech sítí, tak se i internetové platby stanou běžnou součástí u vyššího počtu klientů. Rychlost bezkontaktních služeb zapříčinil nárůst počtu plateb kartou malého objemu. Před několika lety bylo doslova „trapné“ a i zbytečné platit např. rohlík platební kartou. V současné době a nadále i v budoucnosti se situace na trhu karet obrací a stává se přirozenou. Díky zvyšující se bezpečnosti platebních nástrojů se část držitelů platebních karet bude vyhýbat vyšší hotovosti a většinu plateb uskuteční prostřednictvím karty. Podle průzkumu trhu bezhotovostních plateb se bude zmenšovat, zpřesňovat a také zdokonolavat nabídka platebních karet. Podle zaměření na určitý segment bude banka vydávat jen několik druhů karet, které zabezpečí rychlé bezkontaktní platby. Z hlediska vyjádření budoucího vývoje trhu platebních karet v ČR i na Slovensku se očekává určitá stagnace. Za předpokladu kontinuity dosavadního vývoje celkový počet vydaných platebních karet v ČR v budoucnu vzroste o necelé 1%, na Slovensku bude hodnota vyšší, nárůst se do budoucna bude pohybovat okolo 2%. Počet a objem transakcí kartami v ČR bude mít i nadále vzrůstající tendenci, kdy počet transakcí v následujících letech přesáhne 450 mil. transakcí. Pokud se jedná o objem transakce, nárůst nebude tak vysoký, přibližně okolo 15%. Počet bankomatů bude mít nadále vzrůstající tendenci, nárůst nebude příliš vysoký, bude se jednat přibližně okolo 3%. Dočasný vývoj směřuje k transportu „všeho“ do mobilního telefonu. Odhad vývoje vybraných bank v ČR a na Slovensku U všech vybraných bank lze očekávat růst v oblasti platebních karet, bankomatů ale také i v objemu poskytovaných služeb, neboli bude stále více rozšiřováno portfolio služeb. Vývoj bude mít nadále rostoucí tendenci. Vybrané banky si nadále budou muset udržovat pozici na trhu platebních karet nejen z hlediska objemu a počtu transakcí kartami, aj. ale také v rámci konkurenčního boje budou inovovány a rozšiřovány moderní technologie v oblasti platebních karet pro potřeby klientů. 87

Je znáno, že klient bez žádného problému změní banku, pokud jiná banka přinese lepší nebo levnější produkt. Banky musí tedy klientům vycházet vstříc a personalizovat jim produkty, které vyžadují.

Návštěvnost klientů poboček začíná klesat, v některých případech jsou

pobočky uzavřeny, příčinou je a v budoucnosti se bude stále rozvíjet atraktivní internet - banking.

88

Shrnutí poznatků Z analýzy a porovnání makroekonomického vývoje v České republice a na Slovensku z hlediska ukazatele HDP, vyplývá, že Slovensko vykazuje pozitivnější vývoj. Pokud jde o vývoj inflace, tak od roku 2009 je vývoj v obou zemích podobný. V předchozích letech byla inflace např. nižší na Slovensku a naopak. Míra nezaměstnanosti je na Slovensku v porovnání s Českou republikou vyšší, nedostatek pracovních míst má následek příliv Slováků do České republiky. Nezaměstnanost na Slovensku se pohybuje nad hodnotou 10%. V České republice je tomu naopak, hodnoty činí pod 10%, výjimkou byl rok 2003 (10,3%). Z hlediska počtu obyvatel vykazuje ČR dvojnásobný počet obyvatel než Slovensko. Platební karta je nástroj určený k bezhotovostním platbám, výběrům hotovosti a i k dalšímu použití, např. dobíjení kreditu v telefonech, aj. Počet platebních karet na obyvatele v ČR má rostoucí tendenci, oproti tomu na Slovensku byl zaznamenán vývoj velice kolísavý. V letech 2009 až 2011 byl počet platebních karet na obyvatele na Slovensku vyšší než v ČR, dále pak v roce 2012 a 2013 naopak výrazně vyšší v České republice. Průměrná hodnota počtu platební karty na obyvatele v ČR činila 0,92 a na Slovensku se jednalo o 0,90 platební karty na obyvatele. Z hlediska počtu bankomatů na obyvatele jsou hodnoty na Slovensku vyšší než v ČR. Průměrný počet bankomatů na obyvatele na Slovensku dosahuje hodnoty 4,5. V ČR je hodnota nižší, a to 3,9 bankomatu na obyvatele. V porovnání v roce 2013 v ČR připadalo 4,2 bankomatu na obyvatele a na Slovensku 4,78 bankomatu na obyvatele. Rozvíjející se počet bezkontaktních karet byl rychlejší na Slovensku než v ČR. Na Slovensku hodnoty rapidně narůstaly do roku 2012, oproti tomu v ČR byl mírný nárůst. V roce 2013 počet bezkontaktních karet v ČR převýšil Slovensko, o více jak 1, 34 mil. karet. Z hlediska počtu bezkontaktních karet na obyvatele jsou hodnoty vyšší na Slovensku než v ČR. V roce 2012 v počtu bezkontaktních karet na obyvatele v ČR bylo dosaženo 0,057 a na Slovensku 0,223, v roce 2013 v obou sledovaných teritoriích hodnoty činily nad 0,3.

89

Zvolenými srovnávanými bankami je Česká spořitelna a Komerční banka v ČR, na Slovensku se jedná o Slovenskou spořitelnu a Všeobecnou úvěrovou banku. V porovnání pořadí počtu vydaných platebních karet je Česká spořitelna – 3,2 mil., Komerční banka - 1,6 mil., Slovenská spořitelna - 1,3 mil., Všeobecná úvěrová banka – 1,2 mil. V porovnání pořadí počtu bankomatů dosáhla nejvíce Česká spořitelna v počtu 1 464, Slovenská spořitelna - 773, Komerční banka – 702, Všeobecná úvěrová banka – 566. V porovnání pořadí počtu klientů Česká spořitelna – 5,2 mil., Komerční banka – 1,6 mil., Slovenská spořitelna – 1,5 mil., VÚB – 1,3 mil. V porovnání pořadí v počtu poboček Česká spořitelna – 651, Komerční banka 399, Slovenská spořitelna – 297, VÚB – 209. (údaje vybraných bank ČR a Slovenska jsou uvedené k 31. 12. 2012) Vývoj platebních karet se bude ubírat směrem k inovacím a zdokonalování produktů „šitých na míru klientovi“. Je předpoklad, že dojde ke zvýšení počtu platebních karet ve spolupraci s obchodníky a počtu bezhotovostních transakcí o menších objemech. Neustálé zlepšování funkčností a designu v oblasti internetového bankovnictví. Efektivita interních služeb a procesů.

90

Závěr V posledních 20 letech se rozvinul trh platebních karet jako nový „business bank“, který ovlivňuje život vlastníků platebních karet, ale i obchodníků, kteří je přijímají. Výhodou platebních karet je jednoduché a rychlé použití, prostředky uložené na účtu jsou kdykoliv k dispozici, vyšší bezpečnost v podobě ochrany PINu, mezinárodní použití, doplňkové služby (např. cestovní či úrazové pojištění) a nesmíme opomenout možnosti využití úvěru, kdy lze překonat krátkodobý nedostatek hotovosti. V této práci je popsán vývoj trhu platebních karet v České republice a na Slovensku. Práce se věnuje jednotlivým druhům platebních karet, jejich charakteristice, legislativě ve vybraných zemích. Z makroekonomického vývoje obou zemí je zřejmé, že Slovensko se dlouhodobě potýká s výšší nezaměstnaností než Česká republika. Z hlediska ukazatele HDP, vyplývá, že Slovensko vykazuje pozitivnější vývoj než Česká republika. Vývoj inflace je od roku 2009 v obou sledovaných teritoriích podobný. V poměru počtu obyvatel České republiky a Slovenska, lze konstatovat, že Slovensko má polovinu obyvatel než Česká republika. Ve sledovaném období 1993 až 2013 z hlediska počtu obyvatel se jedná o mírný nárůst v obou zemích. Vývoj platebních karet v ČR v roce 2013 přesahoval 10,25 mil. karet, na Slovensku byla hodnota poloviční 4,8 mil. karet. Ve sledovaném období 2009 – 2013 v ČR byl pozitivní vývoj počtu platebních karet, který se meziročně zvyšoval. Na Slovensku tomu tak nebylo, v roce 2010 počet platebních karet klesl o zhruba 1 mil. karet oproti předešlému roku 2009, v roce 2011 počet karet vzrostl, nadále opět klesl. Vývoj počtu platebních karet na Slovensku ve sledovaném období byl velice kolísavý. Z hlediska počtu a objemu transakcí kartami v ČR bylo dosaženo vyšších hodnot než na Slovensku. Komparace počtu bankomatů v obou teritoriích vypovídá o vyšším počtu bankomatů v ČR než na Slovensku. V roce 2013 měli klienti ČR k dispozici 4 423 bankomatů, což je o 1 833 více než na Slovensku. Z hlediska počtu bezkontaktních platebních karet v roce 2013 ČR vydala 3,5 mil., což představuje oproti roku 2011 nárůst o 2,91 mil. bezkontaktních karet. Na Slovensku ke konci roku 2013 bylo vydáno přes 2,15 mil. bezkontaktních karet, o 1,8 mil. karet více než v roce 2011. 91

V roce 2013 z hlediska počtu platebních karet v ČR připadá 0,975 karty, na Slovensku hodnota činila 0,833. Od roku 2009 – 2011 byly hodnoty vyšší Slovensku než v ČR, v roce 2012 a 2013 se hodnoty obrátili a vyšších hodnot bylo dosaženo v ČR. Z hlediska počtu bankomatů na obyvatele v ČR a na Slovensku ve sledovaném období pěti let bylo dosaženo vyšších hodnot na Slovensku, kdy např. v roce 2009 připadlo 4,29 bankomatu na obyvatele, a v roce 2013 hodnota činila 4,78 bankomatu na obyvatele. V ČR jsou hodnoty rozdílné oproti Slovensku, kdy v roce 2009 počet bankomatů na obyvatele činil 3,51 a v roce 2013 jen 4,2 bankomatu na obyvatele. Počet bezkontaktních karet na obyvatele je vyšší na Slovensku než v ČR, oblíbenost na Slovensku vzrostla rychleji. V ČR v roce 2011 a 2012 došlo k nepatrnému nárůstu bezkontaktních karet na obyvatele, oproti tomu v roce 2013 je zaznamenán růst z 0,057 na výši 0,332 bezkontatkních karet na obyvatele. Na Slovensku bylo dosaženo výrazného zvýšení již v roce 2012, kdy byl přepočtený počet bezkontaktních karet 0,223 na obyvatele a v roce 2013 přepočtená hodnota činila 0,397 na obyvatele. Při analýze vybraných bank byly porovnávány ukazatele jako počet bankomatů, poboček, vydaných platebních karet a počet klientů obsluhovaných vybranými bankami. Z vybraných bank v obou teritoriích dominovala v oblasti počtu bankomatů, poboček, vydaných platebních karet a klientely Česká spořitelna. Ostatní banky obsadily vždy druhou až čtvrtou pozici. V budoucnu se při nezměnné legislativě nedá očekávat výrazných změn v oblasti platebních karet. Vývoj platebních karet se bude neustále rozšiřovat a inovovat.

92

Seznam použité literatury Odborná literatura 1) BAKEŠ, Milan. Finanční právo. 5., upr. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, xxviii, 548 s. Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-801-6. 2) JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet: 1870-2006 : velká encyklopedie. 2.přepr.vyd. Praha: Grada Publishing, 2001, 175 s. příl. ISBN 80-2470195-2. 3) JUŘÍK, Pavel. Svět platebních karet: 1870-2006 : velká encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Radix, 1995, 125 s., [16] s. barev. il. a fot. ISBN 80-901-8531-2. 4) JUŘÍK, Pavel. Platební karty: 1870-2006 : velká encyklopedie. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 296 s. ISBN 80-247-1381-0. 5) JUŘÍK, Pavel. Platební karty: ilustrovaná historie placení. 1. vyd. Praha: Libri, 2012, 204 s. ISBN 978-807-2774-982. 6) MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 220 s. ISBN 80-247-1725-5. 7) SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. 1. Vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, 276 s. ISBN 80-726-5073-4. 8) SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby: 1870-2006 : velká encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2012, 325 s. ISBN 978-80-7261-238-3. 9) ŽÁK, Milan. Velká ekonomická encyklopedie. 2. rozš. vyd. Praha: Linde, 2002, 887 s. ISBN 80-720-1381-5. Elektornické zdroje 1) Výroční zprávy. Česká spořitelna. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&_pageLabel=downl oads_subportal03&dtree=cs&selnod=17&docid=internet/cs/dow_vyrocni_zpravy_ie. xml#17 [cit. 20. 3. 2014] 2) Výroční zprávy. Komerční banka. Dostupné z: https://www.kb.cz/cs/o-bance/vztahys-investory/publikace/vyrocni-zpravy.shtml [cit. 20. 3. 2014] 93

3) Výroční zprávy. Slovenská spořitelna. Dostupné z: http://www.slsp.sk/vsetko-obanke/financne-ukazovatele/vyrocna-sprava-slovenskej-sporitelne.html [cit. 6. 4. 2014] 4) Výroční zprávy. Všeobecná úvěrová banka. Dostupné z: https://www.vub.sk/obanke/profil-banky/vyrocne-spravy/ [cit. 6. 4. 2014] 5) Statistika SBK website (2009 – 2013). Sdružení platebních karet [cit. 10. 3. 2014] Dostupné z: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html 6) Štatistika SBA (2009 – 2013). Slovenská Banková asociácia. Dostupné z: http://www.sbaonline.sk/sk/bankovy-sektor/statistika/ [cit. 10. 3. 2014] 7) Logo společnosti. Visa. Dostupné z: http://www.visa.cz/ [cit. 1. 2. 2014] 8) Logo

společnosti.

Master

Card.

Dostupné

z:

http://www.online-

platby.cz/cs/podporovane-platby [cit. 1. 2. 2014] 9) Logo

společnosti.

American

Express.

Dostupné

z:http://www.online-

platby.cz/cs/podporovane-platby [cit. 1. 2. 2014] 10) Logo společnosti. JCB. Dostupné z: http://www.online-platby.cz/cs/podporovaneplatby [cit. 1. 2. 2014] 11) Náležitosti platebních karet. Přední a zadní strana. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Platebn%C3%AD_karta [cit. 20. 2. 2014] 12) Hrubý domácí produkt (HDP). Český statistický úřad Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29 [cit. 4. 3. 2014] 13) Inflace, míra inflace. Makrodata – statistiky. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/inflace/statistiky/mira-inflace-cpi/ [cit. 20. 2. 2014] 14) Nezaměstnanosti. Makroekonomika Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/ [cit. 20. 2. 2014] 15) Obyvatelstvo. Počet obyvatel v ČR.[online]. 2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://algin.cz/slovnik/pocet-obyvatel-v-cr/ [cit. 20. 2. 2014] 16) HDP Slovenska. Eurokonom. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/grafyslovensko-data2.php?type=slovensko-hdp-ctvrtleti

[cit. 4. 3. 2014]

17) Inflace Slovensko. Infip. Dostupné z: http://infip.cz/clanek/139/inflace-lidovadefinice, [cit. 4. 3. 2014] 94

18) Základné charakteristiky obyvateľstva (absolútne údaje). Štatistický úrad SR Dostupné z: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=1686 [cit. 10. 3. 2014]

Legislativní dokumenty ČR Zákon č. 124/2002 Sb. zákon o platebním styku Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, Zákon č. 284/2009 o platebním styku Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách

Legislativní dokumenty Slovenska Zákon č. 510/2002 Sb., o platebním styku Zákon č. 483/2001 Sb., o bankách Zákon 566/ 1992 Sb., o národní bance Slovenska Zákon 659/2007 Sb., o zavedení měny eura na Slovensku

95

Seznam zkratek GDP

Hrubý domácí produkt (Gross Domestic Product)

ROA

Return on assets – rentabilita aktiv

ROE

Return on ekvity – rentabilita vlastního kapitálu

Trn

Transakce

VK

Vlastní kapitál

96

Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek Tabulka č. 1 Vývoj HDP v ČR v letech 1995 -2003 ................................................................ 34 Tabulka č. 2 Vývoj HDP v ČR v letech 2004 - 2012 ............................................................... 34 Tabulka č. 3 Vývoj platebních karet v ČR v letech 2009 - 2013 ............................................. 38 Tabulka č. 4 Vývoj počtu a objemu transakcí kartami v ČR v letech 2009 - 2013 .................. 40 Tabulka č. 5 Vývoj počtu bankomatů, počet a objem transakcí z bankomatu v ČR v letech 2009 - 2013 ................................................................................................................. 42 Tabulka č. 6 Bezkontaktní karty v ČR v letech 2009 - 2013.................................................... 43 Tabulka č. 7 Základní informace o Komerční bance k 31. 12. 2012........................................ 46 Tabulka č. 8 Vývoj počtu bankomatů, poboček, klientů a platebních karet KB v ČR v letech 2008 -2012 ......................................................................................................... 48 Tabulka č. 9 Základní informace o České spořitelně k 31. 12. 2012 ....................................... 49 Tabulka č. 10 Vývoj počtu bankomatů, poboček, klientů a platebních karet ČS v ČR v letech 2008 - 2009 ................................................................................................................. 50 Tabulka č. 11 Vývoj HDP na Slovensku v letech 1995 - 2004 ................................................ 52 Tabulka č. 12 Vývoj HDP na Slovensku v letech 2005 - 2012 ................................................ 52 Tabulka č. 13 Vývoj platebních karet na Slovensku v letech 2009 - 2013 .............................. 56 Tabulka č. 14 Vývoj počtu a objemu transakcí kartami na Slovensku v letech 2009-2013 ..... 58 Tabulka č. 15 Vývoj počtu bankomatů, počet a objem transakcí z bankomatu na Slovensku v letech 2009 -2013 ............................................................................................ 59 Tabulka č. 16 Bezkontaktní karty na Slovensku v letech 2009 - 2013 .................................... 61 Tabulka č. 17 Základní informace o VÚB k 31.12. 2012 ........................................................ 62 Tabulka č. 18 Vývoj počtu bankomatů, poboček, klientů a platebních karet VÚB na Slovensku v letech 2008-2012 ............................................................................................. 65 Tabulka č. 19 Základní informace o Slovenské spořitelně k 31. 12. 2012 ............................... 66 Tabulka č. 20 Vývoj počtu bankomatů, poboček, klientů a platebních karet SS na Slovensku v letech 2008 - 2012 ................................................................................................................. 67 Tabulka č. 21 Porovnání ČR a Slovenska z hlediska rozlohy a počtu obyvatel....................... 68 Tabulka č. 22 Vývoj platebních karet na obyvatele v ČR v letech 2009 - 2013 ...................... 73 97

Tabulka č. 23 Vývoj platebních karet na obyvatele na Slovensku v letech 2009 - 2013 ......... 74 Tabulka č. 24 Počet bezkontaktních karet na obyvatele v ČR a na Slovensku v letech 2011 - 2013 ................................................................................................................. 77 Tabulka č. 26 Přepočtený počet a objem transakcí na obyvatele v ČR v letech 2009 - 2013 .. 81 Tabulka č. 27 Přepočtený počet a objem transakcí na Slovensku v letech 2009 - 2013 .......... 82 Tabulka č. 28 Porovnání základních údajů vybraných bank v ČR a na Slovensku v roce 2012 ............................................................................................................................... 84 Tabulka č. 29 Souhrné údaje vybraných bank v ČR a na Slovensku ....................................... 85

98

Seznam obrázků Obrázek č. 1 Předchůdci platebních karet ................................................................................ 10 Obrázek č. 2 Diners Club ......................................................................................................... 12 Obrázek č. 3 Logo společnosti Visa Card ................................................................................ 22 Obrázek č. 5 Logo společnosti Master Card............................................................................. 23 Obrázek č. 6 Logo společnosti American Express ................................................................... 23 Obrázek č. 7 Logo společnosti JCB.......................................................................................... 24 Obrázek č. 8 Logo společnosti Diners Club International........................................................ 24 Obrázek č. 9 Platební karta: přední strana - náležitosti; zadní strana - náležitosti .................. 26 Obrázek č. 10 Platební terminál ............................................................................................... 29 Obrázek č. 11 Bezkontatkní karta ............................................................................................ 44 Obrázek č. 12 Logo Komerční banky....................................................................................... 45 Obrázek č. 13 Logo České spořitelny....................................................................................... 48 Obrázek č. 14 Logo Všeobecné úvěrové banky ....................................................................... 62 Obrázek č. 15 Bratislavská městská karta ................................................................................ 63 Obrázek č. 16 Visa Inspire ....................................................................................................... 64 Obrázek č. 17 EMMA .............................................................................................................. 64 Obrázek č. 18 Logo Slovenské spořitelny ................................................................................ 65 Obrázek č. 19 Logo Živnostenské banky ....................................................................................I

99

Seznam grafů Graf č. 1 Míra inflace v ČR v letech 1993 - 2013 .................................................................... 35 Graf č. 2 Míra nezaměstnanosti v ČR v letech 2000 - 2013 ..................................................... 36 Graf č. 3 Počet obyvatel v ČR v letech 1993 – 2003................................................................ 37 Graf č. 4 Počet obyvatel v ČR v letech 2004 - 2013 ................................................................ 37 Graf č. 5 Typy platebních karet v ČR v roce 2013 (%) ............................................................ 39 Graf č. 6 Vývoj vydaných platebních karet v ČR v letech 2009 - 2013 ................................... 39 Graf č. 7 Počet a objem transakcí kartami v ČR v letech 2009 - 2013..................................... 41 Graf č. 8 Počet bankomatů v ČR v letech 2009 - 2013 ............................................................ 42 Graf č. 9 Počet bezkontaktních karet v ČR v letech 2011 - 2013............................................. 44 Graf č. 10 Míra inflace na Slovensku v letech 1993 - 2013 ..................................................... 53 Graf č. 11 Míra nezaměstnanosti na Slovensku v letech 2000 - 2013...................................... 54 Graf č. 12 Počet obyvatel na Slovensku v letech 1993 – 2003 ................................................ 55 Graf č. 13 Počet obyvatel v ČR v letech 2004 – 2013.............................................................. 55 Graf č. 14 Typy platebních karet na Slovensku v roce 2013 (%) ............................................. 56 Graf č. 15 Vývoj vydaných platebních karet na Slovensku v letech 2009 - 2013.................... 57 Graf č. 16 Vývoj počtu a objemu transakcí kartami na Slovensku v letech 2009 - 2013 ........ 58 Graf č. 17 Vývoj počtu bankomatů na Slovensku v letech 2009 - 2013 .................................. 60 Graf č. 18 Počet bezkontaktních karet na Slovensku v letech 2011 - 2013 ............................. 61 Graf č. 19 Procentuální změna HDP v ČR a na Slovensku v letech 2000 – 2013 ................... 69 Graf č. 20 Vývoj míry inflace v ČR a na Slovensku v letech 2000 - 2013 .............................. 70 Graf č. 21 Porovnání míry nezaměstnanosti v ČR a na Slovensku letech 2000 - 2013 ........... 71 Graf č. 22 Počet obyvatel v ČR a na Slovensku v letech 1993 - 2013 ..................................... 71 Graf č. 23 Počet platebních karet na obyvatele v ČR a na Slovensku v letech 2009 - 2013 .... 73 Graf č. 24 Vývoj počtu bankomatů v ČR a na Slovensku v letech 2009 - 2013 ...................... 75 Graf č. 25 Počet bankomatů na obyvatele v ČR a na Slovensku v letech 2009 - 2013 ............ 76 Graf č. 26 Počet transakcí kartami přepočtený na jednoho obyvatele v ČR a na Slovensku v letech 2009 - 2013 ................................................................................................................. 78 Graf č. 27 Objem transakcí kartami přepočtený na jednoho obyvatele v ČR a na Slovensku v letech 2009 - 2013 ................................................................................................................. 79

100

Graf č. 28 Počet transakcí z bankomatu přepočtený na jednoho obyvatele v ČR a na Slovensku v letech 2009 - 2013 ................................................................................................ 80 Graf č. 29 Objem transakcí z bankomatu přepočtený na jednoho obyvatele v ČR a na Slovensku v letech 2009 - 2013 ................................................................................................ 81

101

Seznam příloh Příloha č. 1 – Stručný přehled vývoje platebních karet .........................................................I

102

Příloha č. 1 – Stručný přehled vývoje platebních karet 1965 akceptace karet Diners Club, tehdejší Českolovensko 1968 první transakce pomocí platební karty zprostředkované cestovní kanceláří ČEDOK 1988 první platební karta vydána Živnostenskou bankou, tzv. dispoziční karta k tuzexovému účtu. Obrázek č. 18 Logo Živnostenské banky

Zdroj: http://www.finance.cz/ucty-a-sporeni/platebni-karty/abeceda-platebnich-karet/historie/ [cit. 29. 3. 2014]

1989 první bankomatové karty vydané Českou státní spořitelnou a Slovenskou štátní sporiteĺňou, které umožnily výběr hotovosti v off-line bankomatech v Praze a Bratislavě 1990 první mezinárodní karta v ČR vydána Živnostenskou bankou pod zmánkou VISA 1991 první mezinárodní karta v ČR pod známkou Eurocard/MasterCard vydána Komerční bankou 1991 6.2. Mezibankovní sdružení pro platební karty (zkráceně MSPK), založeno: KB, Agrobanka, Investiční banka, Poštovní banka, I.S.C. MÜZO + dvě slovenské banky Tatra banaka a Všeobecná úvěrová banka 1992 členem asociace Visa se stává Česká spořitelna a Slovenská štátna spořitelna 1992 2.pol.Česká spořitelna otevřela síť sedmi bankomatů pro karty VISA 1992 léto: změna názvu MSPK na „Sdružení pro bankovní karty“ SBK I

1993 květen: první platební terminál (Komerční banka) – VeriFone TRANZ 1994 SBK má již 23 členů, včetně České spořitelny 1995 první VISA GOLD karta vydaná Živnostenskou bankou, a.s. 1998 Česká spořitelna zapojila své bankomaty do sítě Eurocard/MasterCard a začala vydávat Maestro. 1998 26. října založení společnosti Diners Club Czech, s.r.o. 1998 mezi vydavatele karet patřilo 7 aktivních bank s počtem vydaných karet 1 693 500 karet 2000 první VISA PLATINUM karta (Živnostenská banka) 2003 KB zavádí bankovní čipové karty EMV, v následujícím roce ji následuje i ČSOB a přídávají se i jiné banky. 2005 první bankomat akceptující čipové karty EMV uvedla KB 2011 bezkontaktní platební karty a mobilní platby, první bezkontaktní platební kartu byla uvedena na trh CITIBANK

II

Porovnání trhu platebních karet na trhu ČR a vybrané zemi EU - Slovensko

Recommend Documents