Bezpe nost a hygiena práce Problematika bezpe nosti tvo í nedílnou sou ást výuky obecn technických p edm t . Ú elem tohoto textu je prezentovat p edevším obecnou problematiku i základní pojmy této oblasti. M ly by usnad ovat „sjednocení a vytvo ení systému poznatk “, které jsou v oblasti bezpe nosti práce rozt íšt né. Problematika bezpe nosti práce je rozsáhlá, lenitá, vnit n nep íliš provázaná, naopak má rozsáhlé vn jší vazby. Je tedy didakticky obtížn zpracovatelná. Zpracování, které by sledovalo známou posloupnost fakta, pojmy, generalizace, musí zahrnovat práv obecné pojmy oblasti bezpe nosti práce. Pro Vaše samostatné studium dále uvádíme seznam dostupné literatury, která Vám m že pomoci p i získávání detailních znalostí. PIA EKOVÁ, M. a ŠKVARKOVÁ, V. Bezpe nos a ochrana zdravia pri práci mladistvých, I. a II. as . Bezpe ná práca, 1995, ro . 26, . 5 a 6, s. 210 - 212 a 257 - 260. ERNÁ, B. Bezpe nost práce v dílnách, laborato ích a odborných pracovnách. 1. vyd. Brno: UJEP, 1989, 41 s. PECHAR, J. (red.) Slovník bezpe nosti a hygieny práce a požární ochrany. 1. vyd. Praha: Práce, 1985. 448 s. CHUNDELA, L. Ergonomie v praxi. 1. vyd. Praha: Práce, 1984. 136 s. OTÁHAL, A. Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola bá ská Technická univerzita Ostrava, 1996. 128 s. ISBN 80-7078-315-X. HÁJEK, L., OTÁHAL, A. a PROKOP, P. Technika bezpe nosti. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola bá ská - Technická univerzita Ostrava, 1992. 206 s. ISBN 80-7078-118-1. SLÁMA, O. Obecná a školská ergonomie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1994. 81 s. ISBN 80-7067-411-3. ERMÁK, J. Bezpe nost práce. 2. p eprac. vyd. Praha: EUROUNION, 1997. 155 s. ISBN 80-85858-50-9. MRÁZ, V., aj. Technické požadavky k zajišt ní BOZP. 1. vyd. Brno: Institut výchovy bezpe nosti práce, 1996. 319 s. ISBN 80-85022-16-8. SULLA, M. Pedagogi eskije osnovy formirovanija u obu ajuš ichsja gotovnosti k bezopasnoj dejatelnosti. In XI. DIDMATTECH´ 98. Sborník. Olomouc: Pedagogická fakulta UP, 1998, s. 258 - 260. LOVE EK, K. Metodická p íru ka bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci - školství. Šumperk: SATES, 1995. NEUGEBAUER, T. Bezpe nost práce v administrativ . Praha: ECONOMIA, 1997. ISBN 80-85856-44-1. SVOBODA, V. Bezpe nost práce p i strojním obráb ní d eva. Praha: Sociologické nakladatelství, eský ú ad bezpe nosti práce, 1996. 32 s. ISBN 80-85850-37-0. MICHALÍK, J. Právní úprava postavení ob an se zdravotním postižením. 2. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995, 78 s. ISBN 80-7067-434-2. LOCHMANOVÁ, L. a MAZAL, F. U itel t lesné výchovy mezi paragrafy. 1. vyd. Olomouc: Hanex, 1998. 112 s. ISBN 80-85783-21-5. KROPÁ , J. Bezpe nost a hygiena práce pro u itele technických p edm t . 1 vyd. Olomouc: UP, 1984. 31 s. KROPÁ , J. Bezpe nost p i práci na strojích pro u itele technických p edm t . 1. vyd. Olomouc: UP, 1986. 56 s. KROPÁ , J. Pojetí výuky o bezpe nosti práce ve všeobecném technickém vzd lávání. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1998. 76 s. ISBN 80-7067-909-3.
1
Výchova k bezpe nému životu, k vnímání rizik, k návyku na p ítomnost rizik, k rozvíjení schopnosti ešit rizikové situace je trvale obtížný problém. Schopnost nacházet správný zp sob ochrany p ed nebezpe ím a zastávat odpovídající postoje totiž ze samotné existence pot eby lov ka po bezpe í a jistot p ímo nevyplývají. P itom pé e o bezpe nost a ochranu zdraví pat í podle mezinárodních dokument k základním práv m dít te. Sou asné pojetí výuky obecn technických p edm t u nás vytvá í možnosti pozitivnímu porozum ní technice i vhodnému užití techniky v širokém rozsahu lidských inností. Jednou z obvykle uplatn ných stránek témat výuky o technice je specifický aspekt bezpe né innosti a bezpe nostních zásad, vztažených ovšem k tématu. M že tak vznikat u žák poznání oblasti bezpe nosti práce, ale ohrani ené pot ebami zvolených témat a pravd podobn rozt íšt né a málo soustavné. Aktuální je proto p edevším hledání sjednocujícího obsahu pro výuku o bezpe nosti práce, pot ebného i p i priorit provád ní praktických inností, která v oblasti základního technického vzd lávání existuje. 1. Vyjmenujte n která témata výuky o technice, která mají významné souvislosti pracovn bezpe nostní. 2. Porovnejte souvislosti bezpe nosti práce u r zných technických témat, existují v oblasti bezpe nosti práce n které „spole né prvky“? Množinu specifických aspekt výuky o technice nelze považovat za stejnorodou, lze ji d lit do t í t íd. Do první t ídy d ležitosti jsou azeny aspekty, jejichž respektování je ve výuce a také v praxi nezbytné. Mezi n pat í aspekt bezpe nostní, ekologické atp. Do druhé t ídy lze za lenit aspekty, které mají závažné celospole enské d sledky a souvislosti - aspekt energetický, technologický, brann -bezpe nostní aj. Do t etí t ídy d ležitosti adíme aspekty, které mají dopl kový, užší význam a jejichž neza len ní neovlivní podstatn úrove výuky. Jde o aspekt výrobní atp. 1. Dopl te další specifické aspekty výuky o technice. Výchova k bezpe né práci m že tvo it v základním vzd lávání organickou sou ást širších oblastí výchovy žák - výchovy k bezpe nému životu, p ípravy k odpov dnému rozhodování o životním stylu, osvojování základ organizace a plánování práce, udržování po ádku, dodržování technologické kázn , p esnosti a pe livosti. innosti s technikou (práce s technikou) zahrnují jednotu t í subsystém - lov k, technické prost edky a pracovní prost edí. Zd raz ováno je dominantní postavení lov ka v tomto systému, tedy vlastnosti techniky a pracovního prost edí jsou upravovány podle a požadavk lov ka. K n mu se váží také základní pojmy bezpe nosti práce. Bezpe nost práce (bezpe nost p i práci) je stav pracovních podmínek, který omezuje p sobení nebezpe ných initel pracovního procesu. Cílem bezpe nosti práce je komplexn ešit systém lov k - technické prost edky - pracovní prost edí p edevším z hlediska ochrany zdraví lov ka; p edstavuje ochranu lov ka, jeho zájm , psychického i fyzického zdraví. Bezpe nost zde znamená stav uvedeného systému, p i kterém se nem že stát úraz, ale také jiná nežádoucí událost (m že se týkat majetku, prost edí, zví at). Každý technický prost edek a každá innost obsahuje ur itou míru nebezpe nosti. Proto je užíván termín p ijatelná nebezpe nost, pop . relativní bezpe nost, což je míra, považovaná za stávající úrovn spole nosti za únosnou. Trend sm uje ke stále vyšší relativní bezpe nosti, p edur ované úrovní technických za ízení, technologií, schopností pracovník , p edpisy, kontrolou atp. Oprávn ný je požadavek na jedince dbát na svou vlastní bezpe nost (formulace požadující pouze dodržování p edpis se již jeví jako neposta ující). Zdraví je stav úplné t lesné, duševní a sociální pohody, jež je výsledkem vztah mezi organismem lov ka a sociálními, ekonomickými, fyzikálními, chemickými a fyziologickými
2
faktory životního a pracovního prost edí a zp sobu života. Pro vyjád ení dalších pojm lze využít „p edstavu“ p í in vzniku úrazu. T ch existuje široké spektrum, rozlišeny mohou být na nebezpe né faktory a nebezpe ná jednání lov ka. Nebezpe ný faktor vyplývá z okamžitého stavu používané techniky, technologií a podmínek vznikajících v souvislosti s pracovní inností. Nebezpe ný faktor je dán ur itou nebezpe nou stránkou - p í inou nebezpe í, tzn. m že být nebezpe ný tvarem, pohybem, chemickými nebo fyzikálními vlastnostmi atp. Jeho p sobení m že spolu s nevhodným zp sobem jednání lov ka vést ke vzniku rizika. Nebezpe né jednání lov ka m že p i styku s nebezpe ným faktorem vést ke vzniku rizika (viz dále). Chyby, jimiž se nebezpe né jednání projevuje, mohou být nezaregistrování podn tu nebo jeho zm ny, špatná identifikace podn tu, pozdní nebo špatné vykonání reakce, nevykonání reakce atp. Takové selhání lov ka m že být zp sobeno adou vnit ních p í in senzorických, mentálních, motorických, plynoucích z typu osobnosti, jejích morálních a volních vlastností, vzd lání, charakteru atp. Vn jší, mimopracovní p í iny mohou být mj. rodinné a osobní problémy, doprava do zam stnání, životospráva atp. Nastane-li spolup sobení nebezpe ného faktoru a nebezpe ného jednání lov ka ve stejném míst a ase, vzniká riziková situace. V rizikové situaci se m že (nemusí) p ihodit nežádoucí událost, nehoda i úraz. Riziko je tedy chápáno jako míra ohrožení, tzn. jako možnost, pravd podobnost nebezpe í, že dojde k úrazu. Nap . vysoké nap tí v technickém za ízení nemusí být samo o sob rizikem, za riziko je považováno v situaci, m že-li zp sobit úraz. V rizikové situaci jde nej ast ji o nekontrolované uvoln ní nebo o nevhodné p sobení energie - pád, náraz, zah ívání, chemické p sobení, výbuch, ho ení aj. Podle materiálních p í in souvisejících s nebezpe ným faktorem a vedoucích ke vzniku rizikové situace lze riziko rozlišovat na mechanické, elektrické, chemické, prašnosti, mikroklimatu, hluku, vibrací, optické, výbušnosti, požární atp. Nežádoucí událost vzniká, jestliže se lov k svou aktivitou nebo v d sledku zp sobu p sobení nebezpe ného faktoru dostane do pole rizika. Pole rizika je charakterizováno jako prostor v okolí nebezpe ného faktoru, v n mž existuje nep ijateln vysoká pravd podobnost vzniku úrazu. V poli rizika m že nastat nežádoucí kontakt. Je to situace, která nastává p i bezprost edním styku nebezpe ného faktoru a lov ka. P i nežádoucím kontaktu m že dojít ke vzniku úrazu, nebo k narušení pracovní pohody. Úraz je poškození zdraví nebo smrt, ke kterému došlo nezávisle na v li pracovníka krátkodobým, náhlým a násilným p sobením vn jších vliv - nebezpe ných podmínek. P sobením nebezpe ných faktor , nebezpe ného jednání lov ka m že nastat nehoda. Je to neplánovaná událost, která má za následek p erušení vykonávané innosti, nemusí být spojena s úrazem nebo s poškozením za ízení. 1. Jaký je rozdíl mezi úrazem a nemocí. 2. Který z výše uvedených pojm ozna uje spolup sobení nevhodného jednání lov ka a nebezpe ného faktoru? 3. Co znamená pojem riziko? Spole enské zm ny a spolupráce v rámci Evropy vyvolávají požadavek harmonizace legislativy i v oblasti bezpe nosti práce. Je respektována zodpov dnost lov ka, jeho v le pracovat. Je zvyšována úrove bezpe nosti práce v pr b hu všech fází výroby i užívání techniky. Bezpe nostní ustanovení jsou chápána nejen jako akt humanitárního ohledu na pracovníka, ale také jako opat ení ekonomicky zd vodnitelná. Školy se p ipojují ke spole enským cíl m: Za celospole enskou úlohu považovat zajišt ní bezpe nosti p i provád ní co nejširšího spektra životních aktivit.
3
Vytvo it atmosféru pozitivního hodnocení úsilí o zajišt ní bezpe nosti, vytvo it odpovídající vnímání vlastní odpov dnosti p i dosahování p im ené bezpe nosti, chápat bezd vodné riziko jako nežádoucí jev. Vytvo it ochotu a schopnost hodnotit z hlediska bezpe nosti techniku, procesy a innosti. Zajistit vytvá ení v domostí, dovedností a postoj , které by umožnily dosažení p im ené míry bezpe nosti aktivit i techniky. Dosáhnout co nejv tší omezení rizika p i pracovních i "nepracovních" innostech. Vymezit neodstranitelná bezpe nostní rizika, zajistit p ípravu ob an na jejich zvládání. 1. Uve te konkrétní p íklady, jak ve své vzd lávací práci m že u itel pomáhat plnit tyto cíle Ve vztahu k bezpe nosti práce lze v obecn technických p edm tech rozlišovat bezprost ední stránku (zajišt ní bezpe nosti) a perspektivní stránku (vzd lávací a výchovnou). Smyslem bezprost ední stránky je p edevším zajistit zdraví neohrožující innost žák ve výuce a dodržování standard, což ovšem souvisí s vytvá ením p edpoklad pro ádný výkon výchovných a vzd lávacích funkcí (perspektivní stránka). Dodržování standard se tak m že stát celoživotním návykem, sou ástí postoje k bezpe nému životu, sou ástí schopnosti plánovat práci, dodržovat technologickou káze atp. Žáci mohou být na základ vlastní innosti a p íkladem u itele p esv d eni o možnosti, pop . nezbytnosti dodržování zásad bezpe nosti práce. Seznámení se zásadami bezpe nosti práce probíhá nej ast ji formou pou ení žák zprost edkovaného u itelem. V této souvislosti lze spat ovat (z legislativy vyplývá požadavek) pou ení "více obecná", provád ná nap . na za átku školního roku i v jiných pravidelných termínech, p i zm n pracovišt atp., dále pou ení žák , která jsou v úzké návaznosti na konkrétní témata probíraná ve výuce. Pou ení žák provádí vyu ující, o tomto pou ení po ídí záznam. Bere do úvahy i další ustanovení, mj. Školní ád, ád specializovaných pracoviš , pravidla chování ve škole aj. Dalším zp sobem pou ení žák jsou vyv šené tabule s grafickým vyobrazením a textovým doprovodem. Právní úpravou je požadováno p edevším vyv šení ádu u ebny, požárního ádu, požárních poplachových sm rnic, informací o poskytnutí první pomoci p i úrazu, v . úrazu elekt inou, tabulek vztahujících se k bezpe nosti práce na strojích, ozna ení související s elektrickým za ízením, únikové cesty atp. Na vlastní provád ní inností žák bezpe ným zp sobem má významný vliv zp sob výukové innosti u itele, zejména úvodní a pr b žné instruktáže k innostem žák . 1. Up esn te jen rámcov výše uvedené innosti u itele p i bezprost edním zajišt ní bezpe nosti práce žák . 2. Zjist te, zda v odborných u ebnách katedry jsou bezpe nostní tabulky skute n vyv šeny. Pro perspektivní stránku výuky o bezpe nosti práce považujeme za významná dv stanoviska: 1 - Bezpe nost práce je jako specifický aspekt obsahu výuky uplat ována v ad vyu ovacích p edm t . V technicky zam ených vyu ovacích p edm tech však má prvo adý význam vzhledem k jejich obsahovému zam ení a praktickému charakteru; vytvá ejí podmínky pro osvojování nejen p íslušných v domostí, ale také dovedností a postoj . V technických vyu ovacích p edm tech nem že být problematika bezpe nosti práce chápána jen jako aspekt jiného obsahu výuky (nap . zpracování materiál ), ale pat í k podstatným obsahovým celk m t chto vyu ovacích p edm t . Pro vytvo ení obecného, systematického poznání problematiky a pro následné vytvá ení odpovídajících postoj a vztah je vhodné, aby u itel za le oval 4
sjednocující, obecný obsah o bezpe nosti práce. Tento obsah by nevystupoval pouze jako specifický aspekt jiných témat, ale jako samostatný výukový celek, s dalším obsahem výuky provázaný a další výukou rozvíjený. 2 - Vhodné osvojení poznatk o problematice bezpe nosti práce žáky je základním p edpokladem pro nezbytné vytvá ení jejich dovedností, postoj a vztah k této oblasti. 1. Platí i v oblasti výuky o bezpe nosti práce a s tím spojené výchovy, podle Vašeho názoru, posloupnost fakta, pojmy, generalizace. K obecnému, sjednocujícímu obsahu výuky o bezpe nosti práce. Jako princip této integrace poznatk obsahu o bezpe nosti práce se osv d ilo logické uspo ádání - pojem riziko, len ní jednotlivých druh rizik a jejich popis. Termín riziko je významov pr zra ný i v b žné e i - m že znamenat míru ohrožení, ale také zp sob ozna ení pro vn jší, materiální p í iny, které vytvá ejí možnost nežádoucí události. Toto chápání je p im ené obecn technickému vzd lávání. Pojem riziko bezprost edn souvisí s charakteristikou podmínek bezpe ného chování a dalšími zp soby p íslušné prevence. Rizika lze ozna ovat a lenit podle zp sobu p sobení materiální p í iny, odtud vede také cesta k prevenci. Ta je namnoze možná vylou ením nebo omezením rizika technickou ochranou, jinak je nutno po ítat s chováním lov ka v p ítomnosti rizika. V tom p ípad je správné rizika co nejvíce "zviditelnit", lov k se riziku musí p izp sobit - aktivn (použitím ochranných pom cek, výb rem vhodného místa p i práci ap.) nebo pasivn (výcvikem pot ebným pro dané podmínky, získání vhodných návyk ap.). Protože v situacích doprovázených rizikem m že dojít k selhání lov ka, význam jeho dovedností, návyk a postoj vystupuje výrazn do pop edí. len ní rizik lze provést podle zp sobu p sobení jejich p í iny na tyto skupiny: a - mechanická rizika, b - elektrická rizika, c - rizika požáru a výbuchu (plyn , par, prachu), d - chemická rizika, e - rizika, která vznikají v d sledku nevhodného prost edí, zp sobuje je mj. hluk a vibrace, prašnost, mikroklima, osv tlení, zá ení atp. P i tomto len ní, jehož charakter je technický, pop . praktický, je z ejmé, že n které p í iny (p edevším ze skupiny ozna ené e) p sobí také zprost edkovan , vlastní úraz tedy nemusí být zp soben nap . hlukem, ale mechanickým p sobením, v jehož dosahu se pracovník vyskytl v d sledku únavy z hluku atp. Již znalost výše uvedeného len ní rizik žákem je podle našeho názoru pro bezpe nost práce p ínosná. Postup obecné ásti výuky o bezpe nosti práce m že být tedy následující: 1 - Co znamená pojem riziko? P i práci i p i nepracovních innostech je možno pozorovat adu faktor ohrožujících bezpe nost. Nebezpe í, p edstavující možnost, že dojde k úrazu nebo k jiné nežádoucí události, nazýváme riziko. Technickými opat eními nebo vhodnou organizací (nap . zákazem vstupu) lze hrozící riziko snížit. Obez etný zp sob innosti jeho p edvídavost jsou nezbytné. Snižováním nebezpe í p i práci i p i dalších innostech se zabývá obor bezpe nost práce. Lze uvést vybrané nejzákladn jší pojmy tohoto oboru, dále mj. informace o problematice školení, o p edpisech. 2 - Jaká rizika mohou ohrožovat lov ka p i práci i p i dalších innostech? Neexistuje všeobecn platné nebo uznávané hledisko a zp sob len ní rizik. Výhodn je lze lenit na skupiny podle jejich vn jší p í iny, jsou to: a až e, viz výše. N které uvedené p í iny p sobí zprost edkovan .
5
3 - Jak lze charakterizovat jednotlivé skupiny rizik, jak si po ínat p i ochran p ed t mito riziky? To ovšem již ponecháme na Vašem vlastním studiu, viz literatura. Vidíme tedy, že bezpe nosti práce ve výuce obecn technických p edm t m žeme sledovat ve více rovinách: 1. zajišt ní innosti odpovídající požadavk m bezpe nosti práce, což je podmínkou úsp šného, nep erušovaného pr b hu dosahování všech výchovných i výukových cíl (i ve vztahu k bezpe nosti práce), 2. výuka tematických celk , zohled ující bezpe nost práce, p ináší dlouhodob pozitivní výchovné i vzd lávací výsledky pro cíle výuky o bezpe nosti práce. Spat ujeme jako pot ebné sledování t chto zásad p i výuce: 1 - V úvodu výuky p edm tu provést nezbytné úvodní pou ení o bezpe nosti práce, doprovázené po áte ním, stru ným seznámením s obsahem pojm riziko, len ní rizik a o základy ochrany proti nim. 2 - V po áte ních etapách výuky každého tematického celku provést seznámení žák s p íslušnými riziky bezpe nosti práce. 3 - Pot ebné vstupy do výuky o bezpe nosti práce jsou v jednotlivých tematických celcích p edstavovány p edevším pochopením rizik. B hem výuky je toto chápání konkretizováno (je nap . provedena aplikace pro jednotlivé technologické innosti), prohlubováno, stává se komplexním, je podkladem pro rozvíjení schopnosti p edvídání a ochrany proti rizik m a základem odpovídajících postoj k otázkám bezpe nosti. 4 - S problematikou vlastní bezpe nosti práce úzce souvisejí otázky první pomoci (v . p ivolání pomoci) a hygieny práce. Je vhodné provád t je ve vztahu ke konkrétnímu obsahu výuky. 1. Zopakujte si len ní rizik do skupin. 2. Domníváte se, že sou asné normy, které znáte z výuky jiných vyu ovacích p edm t , jsou v novány rovnom rn všem skupinám rizik?
6
