VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Sezónní alergie u mladých lidí ve věku let

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Sezónní alergie u mladých lidí ve věku 15-25 let Bakalářská práce

Autor: Zuzana Landová Vedoucí práce: Mgr. Markéta Křivánková Jihlava 2011

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce:

Zuzana Landová Ošetřovatelství Všeobecná sestra Sezonní alergie u mladých lidí ve věku 15-25 let 1)Zjistit kvalitu života lidí trpících symptomy sezónní alergie. (kvalita spánku, sportovní aktivity, sexuální oblast, zájmy a koníčky, změny vzhledu)2)Zjistit nejčastější věk vzniku sezónních alergií v této věkové skupině.3)Zjistit nejčastější projevy sezónních alergií.4)Zjistit alergeny, které se u oslovených respondentů nejčastěji vyskytují.5)Ověřit pravdivost teorie špíny na vznik sezónní alergie.

Mgr. Markéta Křivánková vedoucí bakalářské práce

PhDr. Lada Cetlová, Ph.D. vedoucí katedry Katedra zdravotnických studií

Anotace Tato bakalářská práce na téma „Sezónní alergie u mladých lidí ve věku 15−25 let“ se zabývá kvalitou života lidí trpících tímto onemocněním. V teoretické části se rozebírá problematika sezónní alergie (vznik, symptomy, rozvoj, diagnostika, léčba, prevence a teorie špíny) a struktura pylového zrna. Praktická část se zabývá analýzou a vyhodnocením získaných dat na základě dotazníkového šetření. Hlavním výsledkem bylo potvrzení výzkumných hypotéz. Na závěr jsou vyhodnoceny oblasti, v kterých sezónní alergie respondenty nejvíce obtěžovala. V přílohách jsou fotografie rostlin, pylový kalendář, dotazník a tiskopis pro lékaře.

Klíčová slova Sezónní alergie, pylová alergie, senná rýma

Annotation Diese Bachelorarbeit zum Thema „Saisonallergie bei jungen Leuten im Alter von 15-25 Jahren“ beschäftigt sich mit der Lebensqualität der an dieser Erkrankung leidenden Menschen. Im theoretischen Abschnitt werden die Themen Saisonallergie (Genese, Symptome, Entwicklung, Diagnostik, Therapie, Verhütung und Schmutztheorie) und Struktur des Pollenkorns betrachtet. Der praktische Abschnitt befasst sich mit der Analyse und Auswertung der erworbenen Daten anhand der Fragenbogenuntersuchung. Das Hauptergebnis war die Bestätigung der Forschungshypothesen… Abschließend werden Bereiche ausgewertet, in denen die Befragten durch die Saisonallergie am meisten belastet wurden. In den Anlagen sind Pflanzenbilder, Pollenkalender, Fragebogen und Formular für den Artz vorgelegt.

Schlüsselwörter Saisonallergie, Pollinose, Heuschnupfen

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Mrg. Markétě Křivánkové za odborné vedení mé práce a za veškerou podporu a trpělivost při jejím vytváření. Chtěla bych také poděkovat MUDr. Tomášovi Hofštetrovi za poskytnutí materiálů k tomuto tématu se vztahujících, za zodpovídání otázek během mé praxe a čas věnovaný této práci. Poděkovat bych také chtěla slečně Bc. Veronice Římalové za její hodnotné připomínky. Velké díky patří všem respondentům, kteří obětovali svůj volný čas k vyplnění dotazníku, jenž nahlížel do jejich soukromí. Ráda bych také poděkovala své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mi byli oporou při vytváření této bakalářské práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 14. května 2011 ...................................................... Podpis

Obsah 1

2

Úvod.......................................................................................................................... 9 1.1

Cíle ................................................................................................................... 13

1.2

Hypotézy .......................................................................................................... 13

Teoretická část ........................................................................................................ 14 2.1

Anatomie a fyziologie ...................................................................................... 14

2.1.1

Dutina nosní .............................................................................................. 14

2.1.2

Slzný aparát............................................................................................... 14

2.1.3

Imunitní systém......................................................................................... 15

2.2

Patofyziologie imunitní reakce u alergiků ....................................................... 16

2.2.1

Časná fáze ................................................................................................. 16

2.2.2

Pozdní fáze ................................................................................................ 17

2.2.3

Vliv genetické predispozice ...................................................................... 17

2.3

Rostliny způsobující pylové alergie ................................................................. 18

2.3.1

Popis rostlin .............................................................................................. 18

2.3.2

Pylové zrno ............................................................................................... 19

2.3.3

Zástupci nejčastějších alergenů ................................................................ 20

2.4

Projevy pylové alergie...................................................................................... 23

2.4.1

Rhinitis pollinosa ...................................................................................... 23

2.4.2

Oční projevy ............................................................................................. 24

2.4.3

Kýchání a svědění ..................................................................................... 24

2.5

Diagnostika ...................................................................................................... 25

2.5.1

Anamnéza ................................................................................................. 25

2.5.2

Klinické vyšetření ..................................................................................... 26

2.5.3

Dermografismus........................................................................................ 26 6

2.5.4

Prick test ................................................................................................... 26

2.5.5

Krevní testy ............................................................................................... 27

2.6

Léčba ................................................................................................................ 28

2.6.1

Symptomatická léčba ................................................................................ 28

2.6.2

Alergenová specifická imunoterapie ........................................................ 29

2.7

Prevence ........................................................................................................... 31

2.8

Pylový kalendář ................................................................................................ 32

2.9

Zkříţené alergie ................................................................................................ 33 Teorie špíny .................................................................................................. 34

2.10 3

Praktická část .......................................................................................................... 35 3.1

Metodika výzkumné práce ............................................................................... 35

3.2

Charakteristika vzorku respondentů ................................................................. 35

3.3

Charakteristika výzkumného prostředí ............................................................ 35

3.4

Vlastní výsledky výzkumu ............................................................................... 36

3.4.1

Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 1 ................................................. 36

3.4.2


3.4.3


3.4.4


3.4.5


3.4.6


3.4.7


3.4.8


3.4.9


3.4.10

Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 10 ............................................... 45

3.4.11


3.4.12

Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 12 ............................................... 48 7

3.4.13


3.4.14


3.4.15


3.4.16


3.4.17


3.5

Diskuze............................................................................................................. 56

4

Závěr ....................................................................................................................... 58

5

Seznam pouţité literatury ....................................................................................... 60

8

1 Úvod „Pylová alergie je dnes nejrozšířenější alergií, její počty rostou hlavně u mladých osob.“ (Zavázal, 2000, str. 29). Mnoho lidí získalo predispozice od svých rodičů, u dalších onemocnění nově vzniklo. Lidé mají často tendenci alergii bagatelizovat a přehlíţet ji, obzvláště tehdy, jsou−li její projevy mírné. Alergie je ovšem onemocnění, které si naši pozornost zaslouţí. Podle předpovědí lékařů má lidí trpících tímto onemocněním stále přibývat. Alergická onemocnění jsou problémem hlavně vyspělých států. Alergie se nejčastěji projeví uţ v dětství a to jako atopický ekzém, pokud se dále rozvine, vzniká obvykle pylová alergie. Sama tímto onemocněním trpím, a proto mě zajímá, jak toto onemocnění proţívají ostatní. V této bakalářské práci bych se především chtěla zaměřit na kvalitu ţivota alergiků a zjistit, v kterých oblastech je nejvíce obtěţuje. V první a druhé podkapitole se zabývám anatomií a fyziologií orgánů, na kterých se sezónní alergie projevuje. V podkapitolách rozebírám anatomii dutiny nosní a zrakového ústrojí. Pro správné pochopení patologické reakce imunitního systému je rozebrána fyziologická reakce a chování imunitního systému. Při vzniku alergického onemocnění je postupem času změněna reakce imunitního systému. Imunitní systém reaguje na látky, které nejsou tělu nebezpečné. Tuto reakci označujeme reakcí I. typu nebo také časnou. Neţ se u jedince projeví symptomy, musí u něj proběhnout fáze senzibilizace, aţ při následujícím kontaktu vzniká alergická reakce, při níţ se uvolní mediátor histamin. U zdravých lidí převaţuje vliv Th1 lymfocytů, zatímco u atopiků převaţuje vliv Th2 lymfocytů. Na vzniku alergií lze usuzovat na vliv genetické predispozice, nenese ovšem celou odpovědnost. Podle vzestupu počtu alergiků ve vyspělých státech, ji můţeme přisoudit i ţivotnímu stylu. „Každý pátý trpí sezónní pylovou alergií neboli sennou rýmou. Až do 20. století nebyla tato nemoc vůbec známa a stejně jako alergie obecně se zdá být nemocí prosperujících zemí.“ (Davies, 2001, str. 9). Ve třetí podkapitole jsou rozebírány alergeny. Vlhké prostředí sliznic velice usnadňuje nasedání pylových zrn na sliznice očí a nosu. Rostliny se pojmenovávají podle 9

názvosloví botanické nomenklatury. Hlavní je dělení podle stonků na dřeviny a byliny. Jednoduché dělení rostlin je na krytosemenné a nahosemenné. Opylení probíhá jako hmyzosnubné nebo větrosnubné. K vyvolání alergické reakce postačí koncentrace 10−20 pylových zrn na 2m3. V období největší pylové sezóny se koncentrace pylů můţe být aţ 1 000 pylových zrn na 1 m3. Pylová zrna se dokáţí šířit i na obrovské vzdálenosti v závislosti na vzdušných proudech. Pylová zrna se mohou vyskytovat v různých tvarech. Jejich velikost můţe být 2−240 µm. Jejich povrch můţe být hladký nebo zvrásněný, můţe být na povrchu i lepkavý. Jako nejagresivnější alergeny uvádím břízu bělokorou, olivovník evropský, ambrózii peřenolistá, drnavec lékařský, hořčici polní, jitrocel kopinatý, laskavec ohnutý, orobinec širolistý, ostřici, pelyněk černobýl, podběl lékařský, sedmikrásku obecnou, slunečnici roční, smetanku lékařskou, vratič obecný, lipnicovité trávy a obilniny. Všechny uvedené rostliny mají obrazovou přílohu. Ve čtvrté podkapitole jsou podrobněji rozebírány nejčastější příznaky pylových alergií. Většina pacientů příznaky bagatelizuje 1-2 roky. Hlavně u společensky aktivních lidí nebo lidí, kteří nabízejí sluţby, je sezónní alergie velkým problémem. Alergie nezpůsobuje jenom rýmu, kýchání nebo slzení očí, má vliv i na zevnějšek pacienta. Pokud bude mít oteklá víčka a neustále smrkat, určitě to ovlivní jeho pracovní výkon. Rhinitis pollinosa, neboli senná rýma, je zvýšená reaktivita nosní sliznice. U polinozy rozlišujeme délku trvání, intenzitu a charakter rýmy. Podle intenzity rozlišujeme rýmu lehkou, středně těţkou a těţkou. Doba jejího trvání závisí na době výskytu alergenu, na nějţ pacient reaguje. Příznaky, které polinozu doprovází, jsou únava, nesoustředěnost, salvy kýchání a také bolesti hlavy. Dalším významným příznakem jsou oční projevy. Mohou být vyvolány uchycením pylového zrna na povrch oka, ale i přes dutinu nosní. Zánětlivá reakce se projevuje slzením a pálením očí, zarudnutím očí i spojivek a otokem víček. Třením očí si pacienti spojivku ještě více podráţdí a mohou si do oka zanést další alergeny a bakterie. Slzení probíhá z důvodu očištění povrchu oka od nečistot. Kýchání a svědění nosu jsou způsobeny dráţděním zakončení senzorických nervů. Kýchání probíhá v salvě 5- 20 kýchnutí za sebou. V páté podkapitole je rozebírána diagnostika. Nejdůleţitějším vyšetřením je anamnéza, kdy zjišťujeme poměry v pacientově bydlišti, jeho osobní a profesní anamnézu, projevy ekzémů v dětství, prostředí, ve kterém se často vyskytuje. Při anamnéze se také ptáme na přítomnost domácích mazlíčků a výskyt plísní. Dalším vyšetřením je klinické 10

vyšetření. Nejčastěji je pacient vyšetřován pohledem a poslechem. Předmětem klinického vyšetření bývá orgán, na kterém se projevila sezónní alergie, například oči nebo nos. Jednoduchým vyšetřením je i dermografismus. Toto vyšetření je zaloţeno na zvýšené reaktivitě kůţe u atopiků. Dermografismus se rozlišuje červený a bílý. Pro přesnější určení alergenů, jeţ způsobují pacientovi problémy, pouţíváme Prick test. Při prick testu se na vnitřní stranu předloktí pacienta aplikuje roztok alergenů spolu s pozitivní a negativní kontrolou. Na testování je nejprve pouţita základní sada, v níţ se testují pyly, zvířata, plísně a roztoči. Test je pozitivní pokud se v místě aplikace kapky vytvoří zarudnutí a pupen. Pozitivní alergeny nás mohou navést, na co je pacient alergický. Prick test se provádí v podzimním období, kdy pacient není vystaven působení sezónních alergenů. Pokud se z výše uvedených vyšetření stále nedokáţe určit vyvolávající alergen nebo není moţné pouţít prick test, například kvůli atopickému ekzému, je dobré pouţít vyšetření krve. V krvi zkoumáme počet eozinofilních leukocytů. Pátráme po celkové hladině IgE v séru i po alergenspecifickém IgE v séru. Toto vyšetření je finančně náročné, vyuţívá se tedy v nejasných případech či k dokreslení stavu. V šesté podkapitole jsou podrobněji rozebrány moţnosti léčby. Léčba by vţdy měla být komplexní a prvotním krokem odstranění vyvolávajícího alergenu nebo alespoň jeho eliminace. Jedním způsobem léčby je léčba symptomatická, při níţ jsou pouze potlačeny projevy, ale není řešena příčina alergie. Vasokonstrikční léky potlačují dekongescenci (otok a překrvení) omezují otok sliznice, jejich zástupci jsou Nasivin a Olynth. Neměly by být uţívány dlouhodobě. Další symptomatickou léčbou jsou kortikosteroidy. Ovlivňují průběh zánětlivé reakce a tlumí ji. Kortikosteroidy sniţují otok a překrvení, ovlivňují sekreci a zabraňují neţádoucím změnám. Mají mnoho neţádoucích účinků, a proto by měl být uţíván jen po nezbytně nutnou dobu. Zástupci kortikosteroidů jsou Nasonex sprej do nosu a v tabletové formě Prednison. Největší a nejvíce známou skupinou jsou antihistaminika. Principem jejich působení je blokování histaminových receptorů. V dnešní době jsou jiţ tři generace těchto léků. I. generace antihistaminik měla velký sedativní účinek a v dnešní době se jiţ moc nevyuţívá. Jejich zástupcem je Dithiaden. II. generace jiţ tento neţádoucí účinek nemá. Mají rychlejší dobu nástupu účinku a pomaleji se odbourávají z těla. Uţívají se k léčebné i preventivní terapii.

Nejznámější

jsou

Zyrtec

a

Claritine.

Dalšími

jsou

antihistaminika 11

s imunomodulačním účinkem, označovány také jako antihistaminika III. generace. Ovlivňují celou kaskádu alergické reakce. Jejich neznámějšími zástupci je Xyzal a Aerius. Další moţnou symptomatickou léčbou jsou stabilizátory buněk alergického zánětu. Ty sniţují pohotovost ţírných buněk k alergické reakci, jejich zástupcem je Cromohexal. Jedinou léčbou řešící podstatu alergie je alergenová specifická imunoterapie. Léčba je moţná formou subkutánních injekcí, které se podávají u lékaře. Další formou jsou sublinguální kapky a tablety, ty pacient uţívá podle pokynů lékaře denně doma. Délka specifické imunoterapie je tři aţ pět let. Principem je postupné zvykání si organismu na zvyšující se dávky alergenu. Sedmá podkapitola je věnovaná prevenci. Významným vyvolavatelem potíţí je psychický stav pacienta, prostředí a stres. Primární prevence je věnována prenatálnímu prostředí, kojení a výţivě dětí. Při sekundární prevenci se snaţíme předejít další senzibilizaci. Neměli bychom se vyskytovat v prostředí, kde je velká koncentrace pylu v ovzduší. Při jízdě na kole je vhodné pouţití brýlí. Pylový alergik by v době pylové sezóny neměl sušit prádlo venku a po příchodu z venkovního prostředí převléct oblečení, omýt si obličej a osprchovat si vlasy. Vhodná jsou i další reţimová opatření. Terciální prevence zabraňuje rozvoji dalších komplikací. V tomto stupni prevence bychom měli zařadit plnou léčbu, specifickou imunoterapii i farmakologickou léčbu. V osmé podkapitole je rozebírán pylový kalendář. Pylový kalendář je důleţitým průvodcem pylových alergiků. Informace o koncentracích pylů podává pylová informační sluţba, vydává také krátkodobé předpovědi. Informace pak zveřejňuje v médiích a tisku. Pylová sezóna jedné rostliny se můţe v různých lokalitách lišit. Jediným obdobím bez pylů v ovzduší v naší republice je listopad a prosinec. Devátá podkapitola se zabývá zkříţenými alergiemi. Zkříţená reaktivita znamená, ţe pacient reaguje na jiné alergeny, neţ proti kterým si vytvořil protilátky. Tyto alergeny mají většinou podobnou chemickou strukturu. Nejznámější reaktivita je mezi břízou, pelyňkem a celerem. Dalším příkladem je celer, mrkev, koření a pelyněk. Aţ v 80 % je podobnost mezi jednotlivými druhy trav. V desáté podkapitole se vysvětluje teorie špíny. Tato teorie uvádí vliv trénování imunitního systému a alergenní zátěţe v dětství na rozvoj alergického onemocnění. Tato nerovnováha je mezi Th1 systémem a Th2 systémem. 12

1.1 Cíle 1. Zjistit kvalitu ţivota lidí trpících symptomy sezónní alergie. (kvalita spánku, sportovní aktivity, sexuální oblast, zájmy a koníčky, změny vzhledu) 2. Zjistit nejčastější věk vzniku sezónních alergií v této věkové skupině. 3. Zjistit nejčastější projevy sezónních alergií. 4. Zjistit alergeny, které se u oslovených respondentů nejčastěji vyskytují. 5. Ověřit pravdivost teorie špíny na vznik sezónní alergie.

1.2 Hypotézy 1. Více neţ 75 % dotázaných udává sníţení kvality ţivota díky sezónní alergii, nejvíce v oblasti sportovních aktivit a změn vzhledu. 2. U více neţ 40 % nemocných vznikla sezónní alergie v rozmezí 11-13 let věku. 3. U 85 % nemocných se sezónní alergie projevuje sennou rýmou, otokem očí nebo kýcháním. 4. U 60 % respondentů se projevuje alergická reakce na pyly kvetoucích trav. 5. Pravdivost teorie špíny u sezónních alergií se potvrdí maximálně u 15 % dotázaných.

13

2 Teoretická část V teoretické práci bude rozebrána anatomie a fyziologie, patofyziologie imunitní reakce, struktura a vlastnosti pylového zrna. Dále obsahuje popis projevů sezónní alergie, rozbor diagnostických postupů, druhy léčby, moţnou prevenci, problematiku zkříţených reakcí, vysvětlení pylových kalendářů a popis teorie špíny.

2.1 Anatomie a fyziologie V této kapitole je stručně zmíněna anatomie orgánů, na nichţ se sezónní alergie nejčastěji projevuje. Dále obsahuje stručný popis fyziologické imunitní reakce. 2.1.1 Dutina nosní První částí dýchacího systému je dutina nosní (cavum nasi). Dutina nosní je součástí horních cest dýchacích. Dělíme ji na zevní nos, který má tvar trojboké pyramidy uprostřed obličeje, kterému dodává charakteristický vzhled, a vlastní dutinu nosní. Ta je rozdělena zčásti kostěnou a zčásti chrupavčitou přepáţkou (septum nasi) na pravou a levou část. Z boční části vystupují tři prohnuté skořepy nosní, které rozdělují pravou a levou část na horní, střední a dolní nosní průchody. Dno dutiny nosní tvoří tvrdé a měkké patro. Sliznice dutiny nosní pokrývá všechny stěny, úplně pokrývá skořepy a kryje i přepáţku nosní. Ve sliznici se vyskytují bohaté pleteně širších ţilek, nejnápadnější jsou na dolní skořepě nosní. Vdechovaný vzduch se na bohatě cévně zásobené sliznici předehřívá. Na povrch sliznice nosních průchodů je produkován hlen, jenţ zachycuje prachové části z vdechovaného vzduchu. Hlen je transportován pomocí pohybu řasinek epitelu z přední poloviny nosní dutiny do zevního nosu, ze zadní poloviny do nosohltanu. (Hahn, 2007). 2.1.2 Slzný aparát Slzná ţláza je uloţena zevně pod stropem očnice. Vytvořené slzy odtékají drobnými vývody do horní klenby spojivky. Slzy roztírají pohyby oční koule a víček po rohovce. Chrání ji tím před vysycháním, mají i antibakteriální účinek. Slzy se shromaţďují 14

u vnitřního koutku, odkud jsou odváděny do slzného váčku, tudy slzy stékají slzovodem do dutiny nosní, pod dolní skořepu. (Holibková, Laichman, 2006). Slzy zlepšují optické vlastnosti rohovky a zároveň odplavují prach a škodlivé látky ze zevního prostředí. 2.1.3 Imunitní systém Význam imunitního systému, druhy imunitních reakcí – rozdělení. Mezi nespecifické obranné mechanismy patří fagocytóza, řadíme do ní neutrofilní granulocyty (mikrofágy) a makrofágy (monocyty). Fagocytóza znamená schopnost buněk pohlcovat a následně rozloţit cizorodé buňky pomocí enzymů. Dále máme specifickou imunitu, která chrání organismus proti konkrétním bakteriím a cizorodým tkáním. Princip specifické imunity je zaloţen na schopnosti buněk rozpoznávat antigeny a na následné reakci lymfocytů. Prvním druhem specifické imunity je humorální imunita. Ta je zprostředkována činností B−lymfocytů. B−lymfocyty se při kontaktu s antigenem změní na plazmatickou buňku (IgA, IgM, IgG, IgD, IgE). Plazmatické buňky následně produkují protilátky proti antigenu, jeţ se setkal s B−lymfocytem. Část aktivovaného B−lymfocytu se změní na paměťovou buňku. Tato paměťová buňku při opětovném setkání s daným antigenem začne produkovat protilátky. Při opětovném setkání je rychlost reakce daleko rychlejší a mohutnější. (Ferenčík, 2005). Dalším druhem (druhým způsobem) specifické imunity je imunita zprostředkovaná buněčně. Tuto imunitu zajišťují T−lymfocyty. K iniciaci imunitní odpovědi je nutné rozpoznání antigenu T−lymfocyty. Po aktivaci antigenem se mění v různé druhy (Th−pomocné, Tc−cytotoxické, Ts−supresorové). Th−lymfocyty se podílejí na regulaci imunitních odpovědí. Tc−lymfocyty ničí část buněčné membrány cizorodými látkami, která

se

následně

rozpadne.

Ts−lymfocyty

regulují

činnost

Tc−lymfocytů.

(Ferenčík, 2005). HLA systémy jsou zodpovědné za histokompatibilitu. Její kombinace je jedinečná u kaţdého jedince, je tedy například zodpovědný za odvrţení transplantátu.

15

2.2 Patofyziologie imunitní reakce u alergiků Důvod, proč někteří jedinci reagují přecitlivěle na neškodné podněty obranným způsobem, není doposud přesně objasněn. Osoby, které tvoří protilátky třídy IgE velmi snadno a ve velkém mnoţství, označujeme jako atopiky. Tato reakce je nazývána jako přecitlivělost I. typu, tzv. časná reakce. (Seberová, 2006). „Předpokládá se, že za hyperreaktivitu zodpovídá část pomocných T−lymfocytů označená jako Th2 a za normální reaktivitu část lymfocytů označená Th1. Tyto lymfocyty prostřednictvím svých regulačních cytosinů v každém okamžiku určují, jak organismus zareaguje. U zdravého jedince převažuje vliv Th1, u atopika Th2.“ (Seberová, 2006, str. 21). V momentě, kdy antigen (alergen) vstoupí do organismu, je vystaven působení APC (antigen prezentujícím buňkám). APC buňky tento alergen „předloţí“ Th−lymfocytům, které následně aktivují B−lymfocyty. Aktivované B−lymfocyty začnou tvořit protilátky. Vytvořené IgE protilátky se naváţí na membránu ţírných buněk, odkud vycestují do kůţe a do sliznice dýchacích cest. Tento děj nazýváme fází senzibilizace, je to prvotní kontakt s alergenem. V druhé fázi alergické reakce, kdy jiţ osoba byla senzibilizována, se antigen naváţe na molekulu IgE. Ta se je na povrchu ţírných buněk, mastocytů a bazofilů. Po navázání dojde k aktivaci a degranulaci těchto buněk. Z degranulovaných buněk se uvolní mediátory, nejznámější z nich je histamin. Některé další mediátory způsobují kontrakci hladkého svalstva a zvýšení cévní permeability. Tím dojde k zúţení dýchacích cest, otoku a dalším reakcím. (Seberová, 2006). Pokud je osoba přecitlivělá na alergeny vyskytující se jenom sezónně, její obtíţe se vyskytují pouze ve vegetačním období daných rostlin. Jestliţe se jeho alergie rozšíří i na nepylové alergeny, potíţe mohou přetrvávat celoročně. 2.2.1 Časná fáze Objevuje se do pár minut po expozici alergenu. Projevuje se svěděním, kýcháním a vodnatou sekrecí překrvené sliznice. Svědění a kýchání je vyvoláno dráţděním zakončení senzorických nervů, hypersekrece aktivací vláken parasympatiku. Překrvení

16

sliznice je způsobeno zvýšenou permeabilitou cév a také zvýšenou náplní kapilár. (Seberová, 2006). 2.2.2 Pozdní fáze Během pozdní fáze nemusí být projevy u všech pacientů patrné. Začíná po napadení sliznice zánětlivými buňkami. Tyto buňky způsobí lokální zánět, histologicky jsou zvýšené eozinofily. Tento lokální zánět způsobí přetrvávání reakce a pokračování obtíţí, například nosních. Na nosní sliznici mají produkty eozinofilů za následek destruktivní změny nosní sliznice. Po delší expozici alergenům můţe sliznice reagovat hyperreaktivně i na různé nespecifické podněty (výpary, cigaretový kouř, teplotní rozdíly). I nealergické podněty mohou vyvolat degranulaci ţírné buňky a reakci podobnou alergické. Toto navození hyperreaktivity sliznice se nazývá priming efekt. (Seberová, 2006). 2.2.3 Vliv genetické predispozice Dědičnost alergie zvyšuje riziko vzniku alergie, po určité době můţe vzniknout atopie neboli časná alergická reakce. Tato dědičnost nemusí být pravidelná, ale riziko se zvyšuje, jsou−li oba rodiče postiţeni. Pokud trpí alergií oba rodiče, pravděpodobnost, s kterou onemocní dítě je aţ 70 %. Pokud je rodina alergiemi nezatíţena, riziko vzniku alergie u potomka je jen 12 − 15 %. (Seberová, 2006). Pokud člověk nezdědil sklon k alergii, označujeme ho jako nonatopika. Ani u něj ovšem není záruka, ţe alergické onemocnění nevznikne. Vzestup počtu alergií je velice rychlý, nelze to tedy vysvětlit pouze změnou v genomu. Změna v genomu by si vyţádala i několik generací. Měli bychom tedy velký podíl přisoudit změně prostředí a ţivotního stylu. Dalším významným faktorem je sniţující se odolnost imunitního systému obyvatel. Argumentem, který by tuto domněnku potvrdil, je vzestup alergií ve středovýchodní Evropě, která si osvojuje styl ţivota lidí v západní Evropě. (Davies, 2001).

17

2.3 Rostliny způsobující pylové alergie Polinóza je onemocnění, které vzniká na podkladě reakce organismu na pylová zrna, která se šíří vzduchem. Nejčastějším místem na lidském těle, kde dochází k zachycení alergenu na sliznici, je oko a sliznice nosu. Díky vlhkému prostředí je toto zachycení usnadněno. Období projevů polinózy je u kaţdého jedince individuální, jsou vázány na období výskytu daného alergenu. Inhalační alergeny rostlinného původu mohou být různé typy pylu, chmýří, výtrusů, chlupů, úlomků vláken a prachu sušených rostlin. Povrch pylového zrna je vybaven spoustou různě specifických proteinů. (Novák, Nováková, 2010). Pojmenování rostlin je podle pravidel a zásad botanické nomenklatury, jedná se o dvouslovné pojmenování. První název je vţdy název druhu a druhé slovo označuje druh rostliny. „Britský lékař Charles Blackley se pokusil už v roce 1883 pochytat a analyzovat pylové částečky. Potřel několik podložních sklíček lepkavou hmotou a nastavil je vodorovně a kolmo k větru. Povětrnostní vlivy, kterým byla vystavena a před jejichž nepřízní nebyla nijak chráněna, a nedostatečná preciznost však znehodnotily výsledky měření – nemohl proto určit přesný počet pylových zrnek. Moderní lapače pylu dnes již poskytují spolehlivé hodnoty. Fungují na podobném principu jako jejich historický předchůdce a používají se dnes v mnoha zemích za účelem analýzy pylu. Měřicí přístroje jsou namontovány zpravidla ve výšce deseti metrů. Jedna pumpa nasává vzduch a vyfukuje ho směrem na pomalu se otáčející buben, na němž je připevněn pás z umělé hmoty natřený vazelínou, která chytá pylová zrnka. Ty se pak spočítají pod mikroskopem.“ (Pütz, 2007, str. 8). 2.3.1 Popis rostlin Rostliny lze rozdělit na různé orgány. Orgány vegetativní, vyţivovací nebo také růstové (stonky, listy a kořeny). Orgány generativní, rozmnoţovací, jsou květy, semena a plody. Hlavní dělení rostlin je podle stonků. Rostliny, které mají duţnaté stonky, jsou byliny, rostliny s dřevnatými stonky jsou dřeviny. Dělení podle doby ţivotnosti je na jednoleté byliny (letničky), ozimé byliny, dvou a víceleté byliny, vytrvalé byliny, 18

polokeře a stromy. Květ je soubor přeměněných listů, z kterého vzniká plod. Květ dělíme na květní obal (zelené lístky kalichu) a vnitřní lístky. Společně tyto části tvoří korunu. Pokud jsou všechny lísky stejné, nazýváme je okvětím. Uvnitř květu jsou pohlavní orgány rostliny, jedná se o tyčinky (samčí orgány) a pestíky (samičí orgány). Tyčinky u krytosemenných rostlin mají horní prašník a dolní nitku, u nahosemenných rostlin, například jehličnanů, leţí vajíčka na semenných šupinách samčích šištic. Rostliny, jeţ mají tyčinky i pestík označujeme jako oboupohlavné, zatímco jednopohlavné rostliny mají jenom pestíky nebo jenom tyčinky. Rostliny jednodomé odděleně vytváří samčí a samičí květy, jsou jimi například smrk a líska. Rostliny dvoudomé vytváří na jedné rostlině samčí a na jiné rostlině samičí květy, jsou to například vrba a chmel. Rostlina mnohomanţelná vytváří oboupohlavné, samčí i samičí květy, například jasan a javor. (Novák, Nováková, 2010). Rostliny, které kvetou časně na jaře, jsou stromy a keře, například bříza nebo olše. V létě kvetou převáţně trávy, například lipnice nebo srha. Koncem léta a začátkem podzimu kvetou byliny, například pelyněk, ambrozie nebo jitrocel. Pylová sezona jedné rostliny se můţe lišit podle toho, jestli roste v horské oblasti nebo v níţině. Dolet pylového zrna je moţný na vzdálenost i více jak 1 000 km. K vyvolání alergické reakce stačí koncentrace 10 aţ 50 pylových zrn na 1 m3. Pro představu, jedno stéblo trávy dokáţe vyprodukovat kolem 5 milionu pylových zrn, ambrózie aţ miliardy. (Novák, 2010). 2.3.2 Pylové zrno Vědní obor, který studuje pyl je nazýván palynologie. Pylová zrna mohou být tvaru kulovitého, elipsoidního, trojbokého nebo zploštělého. Tvar pylového zrna určuje druh rostliny. Nejčastější barva zrna je ţlutá. Velikost se pohybuje v rozmezí 2−240 µm. Na povrchu rostlin se pro snadnější uchycení objevují různé háčky a ostny. Lepivou vlastnost zajišťuje lepkavá olejová hmota, jeţ je na povrchu pylového zrna. Pokud se pylové zrno dostane na vzduch, jeho povrch začíná vysychat a celé zrno se smršťuje. Podíl vody v době zrání dosahuje u pylových zrn aţ 50 %. Při vycestování pylu do ovzduší hraje významnou roli teplota vzduchu, síla větru a jeho směr, vlhkost vzduchu a zralost pylového zrna. (Novák, 2010). 19

Nejsnadněji se do ovzduší uvolňuje pyl větrosnubných rostlin. Tyto rostliny svůj pyl šíří pomocí větru, nejpříznivější pro šíření je suché počasí. Jejich pylová zrna jsou hladká, lehká a oválná. Květy jsou bez výrazné vůně. Další způsobem opylení je hmyzosnubné, kdy se pyl přenáší na těle hmyzu. Tento způsob opylení je nejrozšířenější. Pylové zrno hmyzosnubných rostlin je na povrchu lepkavé a má povrchové výrůstky. Květ je nápadně barevný, s výraznou vůní a tvoří sladký nektar. (Novák, 2010). 2.3.3

Zástupci nejčastějších alergenů

V této kapitole budou rozebíráni nejagresivnější alergeny zástupců dřevin i bylin. Nejčastějším alergenem obilnin je ţito seté. K evidenci všech alergenů slouţí alergická nomenklatura. Pro sledování výskytu alergenů v ovzduší nám slouţí pylový kalendář. Ambrózie peřenolistá - Bylina kvetoucí od srpna do října. Velikost pylového zrna je asi 20 µm. Ambrózie je agresivní pyl s velkým doletem. Byla zjištěna zkříţená reaktivita s pelyňkem, trávami, melounem, okurkou a také s medem. Vzhled v příloze A, obrázek 18. (Novák, 2010). Bříza bělokorá - Na území ČR se vyskytuje asi 20 druhů. Hlavní doba květu je duben a květen. Strom produkuje mnoţství pylu. Velikost pylového zrna je asi 25 µm. Bříza je významným alergenem způsobujícím polinózu, má také velké mnoţství zkříţených reakcí

s příbuznými

dřevinami,

trávami,

plevely

a

potravinami.

Například

s bramborami, melouny, jablky, banány, kiwi, lískovými ořechy a kokosem. Vzhled v příloze A, obrázek 19. (Novák, 2010). Hořčice polní - Plevel, který kvete od května do října. Velikost pylového zrna je v rozmezí 25−50 µm. Hořčice je velmi agresivní alergen, který při větší koncentraci pylu v ovzduší způsobuje polinózu, nevolnost a dýchací obtíţe. Vzhled v příloze A, obrázek 20. (Novák, 2010) Jílek vytrvalý - Bylina rostoucí na sešlapávaných plochách. Je často součástí travních směsí. Pyl je produkován ve velkém mnoţství. Doba květu je od května do července. Velikost pylového zrna je 25−45 µm. Zkříţené reakce existují mezi velkým mnoţství druhů trav. Reaguje i na rajské jablko, kiwi, papriku, celer, arašídy, cibuli a meloun. Vzhled v příloze A, obrázek 21. (Novák, 2010). 20

Jitrocel kopinatý - Větrosnubná rostlina, jeţ je alergologicky významná. Období květu je shodné i s ostatními druhy trav. Jitrocel kvete od května do října. Velikost pylového zrna je 25 µm. Zkříţená reakce se vyskytuje s ambrózií a s melounem. Vzhled v příloze A, obrázek 22. (Novák, 2010). Laskavec ohnutý - Větrosnubná bylina kvetoucí od června do října. Často se vyskytuje na městských sídlištích, zanedbaných travnatých plochách a na nádraţích. Pyl není produkován ve velkém mnoţství, ale je hodně alergizující. Velikost pylového zrna je 25 µm. Vzhled v příloze A, obrázek 23. (Novák, 2010) Lipnice roční – Bylina rostoucí na loukách a pastvinách. Barva květenství je nafialovělá. Lipnice kvete od dubna do srpna. Jsou popisovány zkříţené reakce s kiwi, melounem, celerem a rajským jablkem. Zkříţené reakce jsou vţdy mezi lipnicovitými trávami, ale i s ostatními druhy trav. Vhled příloha A, obrázek 24. (Novák, 2010). Líska obecná – Jejími plody jsou oříšky. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších alergenů, je schopný odolávat i vyšším teplotám. Zkříţená alergická reakce se vyskytuje mezi jednotlivými druhy ořechů, také s broskví, jablkem, třešní, celerem, bramborami a s latexem. Líska je i významným potravinovým alergenem, jeho plody způsobují orální alergický syndrom. Vzhled v příloze A, obrázek 25. (Novák, 2010). Olše lepkavá – Strom, který kvete od února do dubna. Olše kvete ještě před rozvitím listů. Pylová zrna mají velikost 20−30 µm. S olší zkříţeně reaguje s břízou, lískou a dubem. Z potravin jsou to mandle, celer a hrušky. Olše se vyskytuje v luţních lesích a na březích vod. Pohledem zjistitelné jsou naţky veliké asi 3 mm, které jsou roznášeny větrem. Vzhled v příloze A, obrázek 26. (Novák, 2010). Pelyněk černobýl - Hmyzosnubná bylina kvetoucí od července do listopadu. Velikost pylového zrna je asi 20 µm. Pelyněk zkříţeně reaguje se smetánkou, ambrózií, slunečnicí a kopretinou. Zkříţenou reakci má i s mrkví, paprikou, fenyklem, hořčicí a tymiánem. Pelyněk způsobuje převáţnou většinu polinóz v pozdním létě a na podzim. Jeho alergen se vykazuje velkou agresivitou. Vysoký výskyt je v oblastech sídlišť a na neudrţovaných travnatých plochách. Vzhled v příloze A, obrázek 27. (Novák, 2010). „Na pyl pelyňku je citlivá přibližně čtvrtina alergiků. Pelyněk černobýl je jednou nejběžnějších, obecně rozšířených rostlin naší květeny.“ (Novák, 2010, s. 222). 21

Psárka luční – Bylina vyskytující se na mokřejších loukách. V našich podmínkách velice rozšířená. Patří do čeledi lipnicovitých. Její doba květu je od května do června. Svým květenstvím je na pohled podobná bojínku lučnímu. Velikost pylového zrna je stejná jako u všech lipnicovitých trav, 25−45 µm. Zkříţeně reaguje mezi ostatními druhy trav. Reakce je zároveň na stejné potraviny jako u lipnice luční. Vzhled v příloze A, obrázek 28. (Novák, 2010). Pšenice setá – Pěstuje se plošně po celé Zemi. Období květu je v červnu. Obilky obsahují lepek. Patří do čeledi lipnicovitých. Pěstuje se pouze pro uţitek. Velikost pylového zrna je asi 50 µm. Vzhled v příloze A, obrázek 29. (Novák, 2010). Sedmikráska obecná - Velice rozšířená, hmyzosnubná bylina vyskytující se v trávnících. Období květu sedmikrásky je březen aţ říjen. Velikost pylového zrna je asi 20 µm. Pylová zrna se vyznačují lepivostí. Pro alergiky je nepříjemné dlouhé období květu. Vzhled v příloze A, obrázek 30. (Novák, Nováková, 2010) Smetanka lékařská - Bylina kvetoucí od března do října. Smetanka má 2 období květu (květen a srpen). Pyl smetanky je velice agresivní. Při přerušení stonku roní mléčnou tekutinu (latex). Velikost pylového zrna je 30 µm. Smetanka je hojně rozšířený plevel, vyskytující se téměř všude. Je prokázána zkříţená reaktivita s pelyňkem a ambrózií. Vzhled v příloze A, obrázek 31. (Novák, Nováková, 2010) Srha laločnatá – Bylina vyskytující se převáţně na loukách. Její ostré listy mohou způsobovat proříznutí pokoţky. Doba květu je květen aţ červenec. Srha je běţnou součástí travních směsí. Velikost pylového zrna je jako u ostatních trav 25−45 µm. Zkříţené reakce jsou s ostatními druhy trav a stejným ovocem, jako jílek a lipnice. Vzhled v příloze A, obrázek 32. (Novák, 2010). Žito seté – Má z obilnin nejsilnější alergizující účinky, je větrosnubná. Velikost pylového zrna je 52−56 µm. Patří do skupiny kulturních trav, které se pěstují pro uţitek. Výrobky z ţita obsahují lepek. Hlavní doba květu je květen aţ červen. Vzhled v příloze A, obrázek 33. (Novák, 2010).

22

2.4 Projevy pylové alergie První roky potíţe často unikají naší pozornosti a spíše se přisuzují infekčním rýmám s dlouhou dobou trvání. Běţně se potíţe bagatelizují 1−2 roky. Dalšími nenápadnými projevy můţe být pálení očí, pocit cizího tělesa v oku, šimrání v nose, zarudlé spojivky očí. Neléčená alergická rýma se v tom nejhorším případě můţe vyvinout aţ v astma. Celkovými příznaky, které pacienti často uvádí, jsou únava, sníţení výkonnosti, poruchy soustředění a poruchy spánku. Existuje i takzvaný pozdrav alergiků, je odvozen od častého tření nosu. Alergika lze poznat podle rýhy na kořeni nosu, která vzniká výše uvedeným pozdravem alergiků. Dalšími poznávacími znaky je dýchání otevřenými ústy a tmavé kruhy pod očima, ty jsou způsobeny rozšířenou sítí cév. „Především u společensky angažovaných osob dovede vyvolat zarudlým tekoucím nepříjemné situace. U studentů, kteří na ni často trpí, vyvolá neschopnost se soustředit, a když se zasáhne práškem, krásnou spavost, která před zkouškou, třeba maturitou je přímo zhoubná. Ani učitel to nemá lehčí: stane se centrem třídní legrace až do hlavních prázdnin. Obchodní zástupce s červeným tekoucím nosem těžko v tomto období uzavře dohodu o prodeji hygienicky nezávadných potravin. Pylová alergie tedy zasáhne i do vašeho povolání.“ (Zavázal, 2000, str. 29). 2.4.1 Rhinitis pollinosa „Alergická rýma je definována jako soubor nosních symptomů vznikajících na podkladě IgE zprostředkovaného zánětu po expozici nosní sliznice alergenem. Její prevalence dosahuje celosvětově 10−25 % a neustále stoupá.“ (Hahn, 2007, str. 135). Obecně se alergická rýma dělí podle intenzity a délky trvání příznaků. Podle intenzity rozlišujeme alergickou rýmu lehkou, středně těţkou a těţkou. Jestliţe zohledníme délku trvání, u pylových alergií se projevuje intermitentní alergická rýma. Její doba trvání je závislá na délce trvání výskytu daného alergenu. Obecně se uvádí buď méně jak 4 dny aţ týden nebo méně jak 4 týdny aţ rok. Hlavními projevy jsou kýchání, vodnatá sekrece, svědění nosu a neprůchodnost nosu. (Davies, 2001).

23

Doprovázejícími příznaky jsou pocit zalehnutí v uších, únava a bolesti hlavy, mohou se objevit i průjmy. Během probíhající reakce můţeme pozorovat výrazně zduřelou sliznici, která se leskne. (Beneš, 1986). Dlouhodobější vystavení se alergenu způsobuje přechod alergické rýmy do chronické formy, na sliznici nosu se objevuje trvalé zduření. Tato změněná sliznice je mnohem citlivější na kouř nebo výpary. 2.4.2 Oční projevy Oční problémy jsou úzce provázané s nosními projevy. Pylová zrna vniknou do těla inhalačně a následná zánětlivá reakce probíhá na spojivce, projevuje se svěděním, pálením očí, produkcí slz a citlivostí na světlo. Další moţností je alergen zachycený na očích, jeţ vyvolá reakci na spojivce. Produkce slz má za úkol očištění povrchu oka od nečistot a případných pylových zrn. Nejhorším reflexem, který pacienti často provádějí je tření postiţeného oka. Tím způsobí ještě větší podráţdění spojivky a zanesení dalších nečistot do oka, v nejhorším případě i poranění rohovky. Nejúčinnější obranou je eliminace kontaktu s daným alergenem. Vyprodukované slzy odcházejí slzným kanálkem do nosu a způsobují vodnatou rýmu. Největší problémy, jeţ pacienta obtěţují je svědění, pálení, slzení očí a začervenání očí. Hlavě začervenání očí a otok víček způsobuje změnu vzhledu, na kterou daná věková skupina negativně reaguje. 2.4.3 Kýchání a svědění Hlavní příčinou je podráţdění senzorických zakončení nervů mediátory, jeţ se uplatňují při alergické reakci. Příčinou můţe být i vodnatá sekrece. Pro kýchání je typické 5 aţ 20 kýchnutí jdoucích rychle za sebou. Svědění dutiny ústní můţe být zapříčiněno zachycením pylových zrn v ústech, mohou tam být i zavlečena přes nosohltan. (Davies, 2001).

24

2.5 Diagnostika Diagnostika by vţdy měla být komplexní a skládat se alespoň z několika základních vyšetření. Důleţité jsou také údaje z prenatálního období, dětství a z dospívání. Měla by dát odpověď, na které alergeny je dotyčný přecitlivělý. 2.5.1 Anamnéza Anamnéza je jednou z nejdůleţitějších vyšetření, která se při diagnostice polinóz pouţívá. V části osobní anamnézy je cílem zjistit typ nosních a dalších obtíţí, jak často se vyskytují, jestli jejich výskyt souvisí s nějakým prostředím nebo ročním obdobím, případně činností. Při vyhodnocování získaných informací musí být brán ohled na to, ţe příznaky nemusí vzniknout okamţitě po kontaktu, ale s určitou prodlevou. (Seberová, 2006). Zdrojem informací je pro lékaře i výskyt ekzému v dětství. Ptá se, v kterém věku se projevil a jak dlouho trval, případně jestli to byl jenom jednorázový výsev. Zjišťujeme i další projevy u daného pacienta, jako rýma, slzení očí, kýchání. Kaţdý pacient můţe reagovat jinak, projevy se s postupem času mohou měnit charakterem i rozsáhlostí. Další důleţitou oblastí jsou informace o prodělaných onemocněních, lécích uţívaných dlouhodobě, očkování, u dívek na antikoncepci. U očkování se ptáme i na neţádoucí reakce. Skrze anamnézu zjišťujeme i přítomnost domácích zvířat. Velký vliv na vznik má přítomnost kočky nebo psa v domácnosti od dětství. Zvíře, které se volně pohybuje po domácnosti i v prostorách určených ke spaní, vadí více neţ zvíře, které je umístěno venku. Součásti anamnézy je téţ prostředí, ve kterém nemocný ţije. Zajímáme se, zda ţije v rodinném domě nebo bytě, jestli se v bytě vyskytují plísně, zda je vytápění na tuhá paliva a jestli má pacient peřiny z dutého vlákna nebo z prachového peří. Při sběru anamnézy se klade velký důraz na pracovní anamnézu. Cíleně se pacienta ptáme na mimopracovní činnosti, jeho záliby a prostředí, ve kterém tráví volný čas. Další informací je kouření, aktivní i pasivní. U alergických dětí zjišťuje, zda rodiče kouří a jestli kouří v domácnosti. Ptáme se i na rodinnou anamnézu. Zajímají nás alergie rodičů a sourozenců. (Seberová, 2006).

25

2.5.2 Klinické vyšetření U většiny případů postačí vyšetření pohledem (aspekcí) a poslechem (auskultací). Pozornost vţdy upíráme na orgány, na kterých se sezónní alergie projevuje. Při postiţení očí lze pozorovat zduřelou sliznici oční spojivky, otok víček a výrazné slzení. Projevy postiţení nosu ukazují zduření nosní sliznice, ucpání (obstrukci) nosu, dítě často dýchá ústy. Jelikoţ pacienta nos svědí, často si ho tře, nosní vchod a horní ret pak bývají začervenalé. Při postiţení nosní sliznice lze pozorovat otok měkkého patra a pacient nám udává pocit cizího tělesa v krku. (Bystroň, 1997). 2.5.3 Dermografismus Jednoduché vyšetření, jímţ lékař zjistí zvýšenou reaktivitu kůţe. Ta je výrazná u alergiků a neurotiků. Rozlišujeme takzvaný červený a bílý dermografismus. Pokoţku pacientových zad přejede lékař tupým předmětem. Po chvíli se na pokoţce objeví čáry, kudy byl tah veden. Často bývají červené a později zbělají, a to hlavně u osob senzibilizovaných. Slovo dermografismus je odvozeno od dermo, jako kůţe, a od grafismus, jako psát. Lze ho tedy přeloţit jako psaní na kůţi. 2.5.4 Prick test Jsou to koţní vpichové testy, při nichţ se vyuţívá lokální odezva kůţe na podaný alergen, projevuje se otokem nebo zarudnutím. Roztok alergenu se aplikuje na vnitřní stranu předloktí. Při prvním testování lékař většinou pouţívá základní řadu alergenů. Obsahuje pylové alergeny, nejznámější plísně, roztoče, alergeny psa a kočky. Roztok se aplikuje kapkou, v místě kapky je důleţité podráţdit pokoţku. Toto podráţdění se provádí píchnutím kopíčkem se standardní délkou hrotu (1 mm) nebo lehce škrábne jehlou. Po nabodnutí kůţe by nemělo dojít ke krvácení z vpichu. Je důleţité kůţi pod kaţdou kapkou podráţdit zvlášť a vţdy nepouţitým koncem, aby se roztoky nesmíchaly. Spolu s alergeny se také aplikuje pozitivní a negativní kontrola. Pod negativní kontrolou si lze představit ředící roztok. Pod pozitivní kontrolou histamin−hydrochlorid (10 mg/ml) nebo kodein, oba zjišťují reaktivitu kůţe. Reakce se odečítá za 15 aţ 20 minut. Pozitivní jsou ty alergeny, jejichţ kapka začervená a vytvoří se pupen. Velikost pupenu odráţí reaktivitu na daný alergen. Hraniční pozitivita testu je 26

udávána u velikosti pupenu o průměru 3 mm či zarudnutí 7 mm. U pupenu s průměrem nad 20 mm můţeme pozorovat výběţky (pseudopodie) vycházející z centra pupene. (Bystroň, 1997). Testy s jistotou neurčují, ţe pacient je alergický na alergen, jeţ nám vyšel jako pozitivní. Ukazuje, na které alergeny uţ byl pacient senzibilizován. Naopak, jestli nám v testu nevyšel podezřelý alergen, neznamená to, ţe se na něj v budoucnosti nebude senzibilizovat. Testy se provádí na podzim, kdy jiţ pylová sezona skončila. 2.5.5 Krevní testy V krvi hledáme zvýšený počet eozinofilních leukocytů. Důleţitým indikátorem je také celková hladina IgE v séru, můţe být ale nic neurčující. Při diagnostice konkrétního alergenu pouţíváme průkaz alergenspecifického IgE v séru. Toto vyšetření je finančně nákladné, vyuţívají ho tedy jen specialisté. Toto vyšetření můţe být pouţito u pacientů, u nichţ nelze provést koţní testy nebo jako dokreslení stavu, při nejasné anamnéze a koţních testech. (Seberová, 2006). U atopiků jsou eozinofilní buňky snadněji aktivované. Za zvýšenou hladinu povaţujeme 0,350 x 109/l. Při stanovování celkové hladiny IgE protilátek jsou hraniční hodnoty 100 IU/ml. Eozinofily můţeme hodnotit i podle optické hustoty (denzity), rozlišujeme klidové (normodenzní) a aktivované (hypotenzní). Aktivované jsou jiţ po degranulaci. (Bystroň, 1997).

27

2.6 Léčba „Cílem léčby by mělo být umožnit alergikovi plnohodnotný život, včetně sportovních aktivit a to dle možností i na vrcholové úrovni.“ (Bystroň, 1997, str. 193). Pylové alergie se nechají léčit dvěma způsoby. První se pokoušíme odstranit příčinu a druhou, kterou odstraňujeme jen projevy alergie. 2.6.1 Symptomatická léčba Tato léčba neodstraňuje samotnou příčinu alergie, pouze potlačuje její projevy. Lidem často tato léčba vyhovuje, ačkoli se jejich alergie dál skrytě rozvíjí. V symptomatické léčbě se nejčastěji uţívají antihistaminika. (Zavázal, 2000). Vasokonstrikční léky ovlivňující dekongescenci (otok a překrvení) nosní sliznice jsou například Nasivin či Olynth. Prodávají se ve formě kapek. Tato skupina léků má vliv na otok nosní sliznice. Doporučená doba uţívání je maximálně 2 týdny, při delším uţívání má negativní vliv a můţe vést aţ k poškození nosní sliznice. (Davies, 2001). Kortikosteroidy se uţívají k tlumení zánětu způsobeného alergií. Zánětlivým buňkám není umoţněno vycestovat do místa určení a je potlačeno i uvolňování zánětlivých mediátorů, upravují také propustnost menších cév a tím zmenšují otok. Hormon kortikoid je strukturou podobný kortizolu. Kortikosteroidy působí na sníţení otoku, překrvení, ovlivňují sekreci hlenu, zmenšují zánět a zabraňují vzniku nevratných změn. Při léčbě sezónní alergie se můţe uţívat v tabletách, kapkách či sprejích. V injekční formě se uţívá při anafylaktickém šoku. Kortikosteroidy mají mnoho neţádoucích účinků. Mezi ně patří vznik ţaludečních vředů, zvýšení nitroočního tlaku, vyvolání psychotických změn a osteoporóza. Uţívají se pouze po nezbytně nutnou dobu, jelikoţ mohou narušit vlastní tvorbu kortizolu v kůře nadledvin. Jako zástupce nosních sprejů lze uvést Avamys, Syntaris, Nasonex či Beclomet. K aplikaci do očí Cortison nebo Dexamethasone. Nejznámějšími léky v tabletové formě jsou Prednison a Hydrocortison. (Bystroň, 1997). Antihistaminika jiţ existují v několika generacích. Principem jejich účinku je blokování histaminových receptorů na buňkách. Mohou být uţívány k symptomatické léčbě či preventivně s protizánětlivým účinkem. Nejčastější formou uţití jsou tablety, u menších 28

dětí roztok. Mají ale i další formy v kapkách, mastech či v injekční formě k akutnímu pouţití. V nosním spreji je to například Allergodil. Některé skupiny léků můţe ovlivňovat uţívání alkoholu. (Seberová, 2006). Antihistaminika I. generace se musí podávat několikrát denně a mají mnoho neţádoucích účinků. Nejvýznamnějším neţádoucím účinkem těchto antihistaminik je jejich sedativní účinek, díky průchodu přes hematoencefalickou bariéru. Dalším neţádoucím účinkem je blokování dalších receptorů (dopaminových či serotoninových), které mohou vést k únavě, ospalosti a zhoršení koncentrace. Uţívány jsou u pacientů, kde jsou tyto neţádoucí účinky výhodné. Známá jsou Dithiaden a Prothazin. (Bystroň, 1997). V dnešní době jsou ve většině případů jiţ nahrazena antihistaminiky II. generace. U antihistaminik II. generace je jiţ delší doba působení a rychlý nástup účinku, proto se uţívají v 1 aţ 2 denních dávkách. Uţívání antihistaminik II. generace je výhodnější i pro preventivní léčbu, které vede ke sníţení intenzity projevů a tím zlepšení kvality ţivota u pacienta. Při podávání terapeutických dávek jsou vedlejší účinky minimální. Z těchto antihistaminik jsou na trhu nejznámější Zyrtec a Claritin. (Bystroň, 1997). V dnešní době se jiţ dostávají na trh i antihistaminika s imunomodulačním účinkem. Tato nová antihistaminika mají všechny výhody antihistaminik II. generace, navíc ovlivňují

celou

kaskádu alergické

reakce.

Zástupci

jsou

Xyzal

a Aerius.

(Janíčková, 2007). Stabilizátory buněk alergického zánětu jsou látky, které sniţují pohotovost ţírných buněk k alergické reakci. Jejich zástupcem je kromoglykát sodný. Uţíván by se měl před začátkem sezónních potíţí. Jeho působení je místní. Je dostupný ve formě očních kapek například jako Cromohexal nebo jako nosní sprej Cromohexal. (Bystroň, 1997). 2.6.2 Alergenová specifická imunoterapie Je doposud jedinou léčbou, která řeší samotnou příčinu alergických onemocnění. Tuto léčbu vţdy zajišťuje alergolog. Principem je pravidelné podávání dávek alergenu, tyto dávky se postupně zvyšují. Organismus pacienta si tak postupně zvyká na alergen. Výhodami je, ţe onemocnění se dále nerozšiřuje na průduškové astma, nerozšiřuje se 29

počet alergenů, na které reaguje, není nutné tak časté uţívání léků a zároveň potlačuje příznaky. Starším názvem je hyposenzibilizace nebo také desenzibilizace. Specifická imunoterapie spočívá v podávání alergenu injekčně do podkoţí. Aby byla léčba účinná, je nutná minimálně 3 roky. V počátcích léčby jsou krátké časové úseky, po týdnu, které se postupně prodluţují. Kaţdý pacient musí alespoň 20 minut vydrţet a být sledován. Po vypršení času odečítáme rekci na mnoţství podaného alergenu a sledujeme neţádoucí reakce. (Davies, 2001). Při specifické imunoterapii zasahujeme do regulačního působení T lymfocytů. Při podávání této léčby je tedy nutné znám konkrétní alergeny, které způsobují potíţe. Výsledek léčby je velice individuální a závisí na diagnóze, délce trvání a závaţnosti onemocnění a celkovém stavu pacienta. Specifická imunoterapie má velký preventivní účinek, je tedy indikováno včasné zahájení. Nejlepší účinnost byla prokázána u alergické rýmy a konjunktivitidy. (Seberová, 2006). Alergenovou terapii provádíme ve 2 fázích. První je iniciální, při níţ se podávají stále se zvyšující dávky. Druhou je udrţovací, při které se podává pravidelně a dlouhodobě předepsané dávky alergenu aţ po dobu několika let. Kontraindikací začátku terapie je těhotenství a věk do 5 let. Při léčbě se pravidelně střídá místo vpichu, pravá a levá paţe. Při výskytu horečky nebo probíhající infekce je nutné upravení či vynechání dávky. Nejznámější firmy, které vyrábí preparáty pro specifickou imunoterapii je Asco a Stallergenes. Firma Asco vyrábí injekční depotní preparát Alutard a sublinguální preparát Pangramin. Preparáty od firmy Asco jsou podávány celoročně po dobu 3 aţ 5 let. Přípravek Alutard je určen k subkutánnímu podání. Vyrábí se jako směs šesti trav nebo směs tří stromů. Přípravek Pangramin jsou sublinguální kapky. V úvodní léčbě se uţívá kaţdý den, při udrţovací 3x týdně. Pangramin je vyráběn jako směs čtyř obilnin, směs pěti trav a různé alergeny samostatně. Firma Stallergenes vyrábí sublinguální tablety Oralair, sublinguální kapky Staloral a injekční preparát Phostal. Staloral a Phostal se musí uţívat celoročně, Oralair před a v průběhu sezóny. Oralair se pouţívá při léčbě alergie na pyly trav a uţívá se denně. Staloral se uţívá také kaţdý den a objednáním se vytvoří terapie na konkrétní poţadované alergeny. Přípravek Phostal je podáván subkutánně u lékaře a je vyroben i ve směsi pěti trav (srha, tomka, jílek, lipnice a bojínek). Podání je nejprve jednou týdně, postupně se intervaly prodluţují. 30

2.7 Prevence U alergiků hraje velký význam teplota prostředí a také psychické faktory, jako je stres, emoce a nálady. Je prokázáno, ţe změna teploty prostředí vyvolává hyperreaktivitu sliznic horních dýchacích cest a očních spojivek. Působením chladu pacient kýchá, má ucpaný nos, slzí a má vodnatý výtok z nosu. Příznivý účinek se přisuzuje i otuţování. Otuţování lze přirovnat k určitému druhu sniţování reaktivity, zvyšuje také celkovou kondici organismu. Důleţitým faktorem je také dostatek spánku. (Bystroň, 1997). V primární prevenci se snaţíme ovlivnit prostředí. Absolutně nevhodné je kouření v těhotenství, odstranění alergizujících věcí v domácnosti. Doporučené je kojení a jídelníček vhodný pro kojence. Není prokázán vliv stravování matky během těhotenství na vznik senzibilizace u dítěte. Je však doporučováno reţimové opatření. (Seberová, 2006). „U dětí narozených v pylové sezóně je vyšší pravděpodobnost, že se u nich vyvine sezónní pylová alergie.“ (Davies, 2001, str. 13). „U pylových alergií je speciálně preventivní naplánovat otěhotnění u alergické ženy v době mimo sezónu potíží.“ (Novák, 2010, str. 25) Sekundární prevencí pro pylové alergiky je vyhýbání se pobytu v přírodě při větrném a suchém počasí. Sportovní a jiné aktivity by měli být omezeny v prostředí se zvýšenou koncentrací pylu ve vzduchu. Při jízdě na kole je vhodná ochrana očí brýlemi, při cestě autem neotvírat okýnka a instalovat pylové filtry. Do místností určených ke spaní je vhodné umístit čističku vzduchu. Po příchodu z venkovního prostředí je vhodné převléknutí oblečení a umytí obličeje a vlasů vodou. Doporučené je také nesušit prádlo venku, protoţe na něm ulpívají pylová zrna. Vyloţeně nevhodné je sekání trávy nebo hrabání sena. V domácím prostředí by se neměly vyskytovat zvířata. Peřiny by měli být z dutého vlákna, ne z peří. (Bystroň, 1997). Sekundární prevencí je také podávání alergenové specifické imunoterapie. Terciální prevencí je hlavně zabránit vzniku dalších obtíţí u jiţ rozvinutého alergického onemocnění. Je nutné reţimové opatření, alergenová specifická imunoterapie a farmakoterapie. (Seberová, 2006). 31

2.8 Pylový kalendář V naší republice existuje pylová informační sluţba (PIS) od roku 1992. Je propojena s celoevropskou počítačovou sítí. Na celém našem území má mnoho monitorovacích stanic. Z údajů sesbíraných z pylových stanic sestavují pylový kalendář pro určité oblasti. Pylové kalendáře se tisknou i v tisku, zveřejňují se v televizích a na internetu. Pylové informační sluţby poskytují informace o aktuálním stavu pylu v ovzduší, ale vydávají také předpovědi dalšího vývoje. (Seberová, 2006). Pylový kalendář nás informuje, v které části roku určitá rostlina kvete (nástup, vrchol a konec sezony). Obecně se pyly dřevin v Evropě vyskytují v jarních měsících. V létě jsou to pyly trav a obilovin, na podzim pyly bylin a plevelů. V určité oblasti se skutečné období, kdy rostlina kvete, můţe lišit o několik týdnů. Na koncentraci pylu mají vliv i klimatické podmínky, jako je déšť, teplota a vítr. (Ferenčík, 2005). Období listopadu a prosince je v našich podmínkách bez pylových alergenů. V lednu se vyjímečně vyskytuje pyl lísky. Sledováním rostlin a jejich ţivotních projevů se zabývá obor, který nazýváme fenologie. (Novák, 2010). Ukázka pylového kalendáře je v příloze B.

32

2.9 Zkřížené alergie Zkříţená alergie je stav, kdy má člověk příznaky alergické reakce na jiný alergen, neţ na který má jiţ vytvořené protilátky. Bývá to obvyklé u alergenů, které mají podobnou chemickou stavbu. Široce zkříţenou reaktivitu má například pyl břízy, který reaguje se zeleninou (mrkev a celer), s ovocem (jablko a třešeň), jedem vos a včel. Musíme se tedy uvědomit, ţe člověk alergický na pyl břízy můţe mít alergickou reakci na výše uvedené potraviny. Vysoký stupeň reaktivity bývá i u příbuzných čeledí rostlin. Na jaře jsou to kvetoucí dřeviny (bříza, olše a líska). Pelyněk černobýl zkříţeně reaguje s některými druhy zeleniny (mrkev a celer) a koření (kmín a koriandr). Zkříţená reakce se můţe objevit i mezi druhy rostlin, které nejsou nijak příbuzné. Běţně se objevuje mezi pyly, potravinami, zvířaty a hmyzem. Existuje mnoho variant zkříţených reakcí, které známe a mnoho, které neznáme. Známá jsou spojení bříza−pelyněk−celer, dále třeba celer−mrkev−pelyněk−koření (pepř, koriandr, fenykl a kmín). Pozoruhodná reaktivita je mezi ambrózií, melounem, banánem a okurkou. Pyly trav zkříţeně reagují s brambory a rajčaty. (Novák, 2010). Pokud jsou alergeny shodné ve více jak 50 %, nazýváme je homologními alergeny. Pokud je shoda ještě větší, například ve více jak 80 %, nazýváme je panalergeny. Známými panalergeny jsou pyly trav. (Novák, 2010).

33

2.10 Teorie špíny Tuto hypotézu lze nazvat i hygienickou hypotézou. Hygienická hypotéza vychází ze změněného ţivotního stylu a stravovacích návyků dnešní generace. V dřívějších dobách byl lidský organismus vystavován více stimulům, které modulovaly vývoj imunitního systému. Nedostatek těchto stimulů můţe vyvolat zvýšenou náchylnost k alergickým onemocněním. Podle epidemiologických studií má velikost rodiny vliv na výskyt atopických chorob. Čím větší rodina, tím niţší výskyt. Velký vliv se přisuzuje i rozšíření antibiotik, jejich uţívání má ovlivňuje sloţení střevní mikroflóry. Dalšími vlivy můţe být sterilní prostředí (bez mikroorganismů), očkování, nedostatek probatických bakterií, aditiva přidávaná do potravin a stresové situace. (Ferenčík, 2005). Ve větších rodinách je u mladších sourozenců menší výskyt alergií neţ u jejich starších sourozenců. Příčinou jsou častější virové infekce, které si běţně v rodinách předávají. Prvorozené děti těmto infekcím často uniknou, proto se u nich alergie častěji vyskytují. Jejich imunitní systém není nasměrován na běţné infekce, proto se produkce odklání k tvorbě alergických protilátek. Význam by se nechal přisoudit i menší promořenosti dětské populace parazitárními infekcemi. (Davies, 2001). Tato teorie je všeobecně akceptovaná. Při vlivu zevního prostředí je narušena fyziologická rovnováha Th1 a Th2. Potlačením přirozené mikrobiální stimulace narušujeme rozvoj Th1 systému (například nadměrné podávání antibiotik, pouţívání vakcín a omezením kojení). Dalším negativním faktorem je nadměrné zvyšování alergenové zátěţe, ta stimulem pro Th2 systém. Výsledkem je tedy převaha Th2 systému. (Seberová, 2006).

34

3 Praktická část Výzkum probíhal od ledna 2011 do března 2011.

3.1 Metodika výzkumné práce Empirická kvantitativní výzkumná práce. Tato výzkumná práce byla vypracovaná pomocí dotazníků. Otázky, které jsem v dotazníku pouţila, jsou uzavřené a polozavřené. Otázky v dotazníku jsou sestavené tak, aby mi dokázali odpovědět na cíle mé práce. Otázky byly sestaveny dle mého vlastního uváţení. Dotazník je v příloze C.

3.2 Charakteristika vzorku respondentů Mými respondenty byli muţi i ţeny ve věku 15 aţ 25 let. Respondenty jsem aktivně vyhledávala. Byl pouţit stratifikovaný vzorek respondentů. Počet respondentů byl 110. Návratnost dotazníků činila 100 %.

3.3 Charakteristika výzkumného prostředí Dotazníky jsem distribuovala studentům Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, Integrované střední školy stavební v Jihlavě, Střední zdravotnické školy v Jihlavě, pacientům v ordinaci alergologa MUDr. Hofštetra v Jihlavě a přátelům ţijícím na Vysočině. Přátele jsem kontaktovala pomocí internetových sociálních sítí. Kaţdému respondentovi byl vysvětlen účel a vyuţití dotazníků. Dotazníky byly vyplňovány anonymně.

35

3.4 Vlastní výsledky výzkumu Výzkumu se zúčastnilo celkem 110 respondentů. Pohlaví nebylo ve výzkumu zohledňováno a věk byl dán. 3.4.1 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 1 Navštěvujete pravidelně odbornou ordinaci alergologa? Tab. 1: Zobrazuje vyhodnocení otázky, zda respondenti pravidelně navštěvují odbornou ordinaci alergologa (zdroj: vlastní výpočty)

Možné odpovědi Ano, pravidelně ho navštěvuji. Ano, pouze pokud potřebuji léky. Ne, nenavštěvuji. Nikdy jsem odbornou ordinaci alergologa nenavštívil/a. Celkový počet respondentů

Počet

Procentuální

odpovědí 45 37 23 5 110

vyhodnocení 41 % 34 % 21 % 4% 100 %

Obr. 1: Zobrazuje grafické znázornění odpovědí na otázku, zda respondenti pravidelně navštěvují odbornou ordinaci alergologa (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku, zda respondenti navštěvují pravidelně ordinaci alergologa, odpovědělo celkem 110 respondentů. Pravidelně odbornou ordinaci alergologa navštěvuje 41 % respondentů. Pouze pro léky chodí do odborné alergologické ordinace 34 %

36

respondentů. Odbornou ordinaci alergologa nenavštěvuje 21 % respondentů. Alergologa nikdy nenavštívili 4 % respondentů. 3.4.2 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 2 V kolika letech se u Vás objevily první projevy sezónní alergie? Tab. 2: Zobrazuje vyhodnocení otázky, v kolika letech se u respondentů objevily první projevy sezónní alergie (zdroj: vlastní výpočty)

Možné odpovědi 0-5 let 6-10 let 11-13 let 14-17 let 18-22 let 23-25 let Celkový počet respondentů

Počet odpovědí 13 36 40 19 1 1 110

Procentuální vyhodnocení 12 % 33 % 36 % 17 % 1% 1% 100 %

Obr. 2: Zobrazuje grafické znázornění odpovědí na otázku, v kolika letech se u respondentů objevily první projevy sezónní alergie (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku, v kolika letech se u respondentů objevily první projevy sezónní alergie, odpovědělo celkem 110 respondentů. Rozmezí 0−5 let uvedlo 12 % respondentů. Věk 6−10 let uvedlo 33 % respondentů. Věk 11−13 let uvedlo 36 % respondentů. Věk 14−17 let uvedlo 17 % respondentů. Věk 18−22 let uvedlo 1 % respondentů. Věk 23−25 let uvedlo také 1 % respondentů.

37

3.4.3 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 3 Jak se u Vás projevuje sezónní alergie? (možno zaškrtnout více odpovědí) Tab. 3: Zobrazuje vyhodnocení, jak se u respondentů projevuje sezónní alergie. Respondenti měli moţnost zaškrtnout více odpovědí (zdroj:vlastní výpočty)

Možné odpovědi Pálení očí Slzení očí Kýchání Vodnatá rýma Svědění nosu Otoky v obličeji Astmatické projevy Sípání Bolesti hlavy Suchost a škrabání v krku Krvácení z nosu Ucpaný nos Celkový počet respondentů

Počet odpovědí 67 78 101 80 51 10 19 10 18 21 7 58 110

Procentuální vyhodnocení 61 % 71 % 92 % 73 % 46 % 9% 17 % 9% 16 % 19 % 6% 53 % 100 %

Obr. 3: Zobrazuje grafické znázornění odpovědí na otázku, jak se u respondentů projevuje sezónní alergie. Respondenti mohli zaškrtnout více odpovědí (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku, jak se u respondentů projevuje sezónní alergie, mohli respondenti zaškrtnout více odpovědí. Pálení očí uvedlo 57 %, slzení očí 72 %, kýchání 89 %, vodnatou rýmu 76 %, svědění nosu 51 %, otoky v obličeji 12 %, astmatické projevy 22 %, sípání 12 %, bolesti hlavy 20 %, suchost a škrábání v krku 24 %, krvácení z nosu 8 % a ucpaný nos 46 % respondentů. 38

3.4.4 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 4 Které z výše uvedených projevů Vás nejvíce obtěţují? (Vypište prosím nejvýše 3) Tab. 4: Zobrazuje vyhodnocení otázky, které z níţe uvedených projevů je nejvíce obtěţují. Respondenti mohli uvést maximálně 3 projevy (zdroj: vlastní výpočty)

Možné odpovědi Pálení očí Slzení očí Kýchání Vodnatá rýma Svědění nosu Otoky v obličeji Astmatické projevy Sípání Bolesti hlavy Suchost a škrábání v krku Krvácení z nosu Ucpaný nos Celkový počet respondentů

Počet odpovědí 54 45 60 50 9 4 10 1 7 8 4 25 110

Procentuální vyhodnocení 49 % 41 % 55 % 45 % 8% 4% 9% 1% 6% 7% 4% 23 % 100 %

Obr. 4: Zobrazuje grafické znázornění odpovědí respondentů na otázku, které projevy je nejvíce obtěţují. Napsat mohli maximálně 3 odpovědi. Odpovědi jsou seřazeny podle četnosti výskytu (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku, které z uvedených projevů je nejvíce obtěţují, odpovědělo 55 % respondentů kýchání, pálení očí uvedlo 49 %, vodnatou rýmu 45 %, slzení očí 41 %, ucpaný nos

39

23 %, astmatické projevy 9 %, svědění nosu 8 %, suchost a škrábání v krku 7 %, bolesti hlavy 6 %, krvácení z nosu 4 %, otoky v obličeji 4 % a sípání jen 1 % respondentů. 3.4.5 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 5 Zhodnoťte prosím, jak moc Vás uvedené projevy obtěţují. Umístěte prosím Vámi uvedené projevy na stupnici. (Zakroužkujte prosím míru na stupnici 1−10) Tab. 5: Tabulka zobrazující odpovědi respondentů na otázku, jak moc je uvedené projevy obtěţují. Míru obtíţí zanášeli na stupnici od 1 do 10 (zdroj: vlastní výpočty)

Míra na stupnici 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Celkový počet respondentů

Počet odpovědí 0 3 2 15 22 11 14 23 10 10 110

Procentuální zhodnocení 0% 3% 2% 13 % 20 % 10 % 13 % 21 % 9% 9% 100 %

Obr. 5: Zobrazuje grafické znázornění otázky, ve které měli respondenti uvést na stupnici od 1 do 10, jak moc je obtěţují příznaky sezónní alergie (zdroj: vlastní výpočty)

40

Na otázku, jak moc respondenty obtěţují uvedené projevy, byla na stupnici nejčastější odpovědí 8. stupeň s 21 %, 5. stupeň s 20 %, 7. a 4. stupeň s 13 %, 6. stupeň s 10 %, 9. a 10. stupeň s 9 %, 2. stupeň s 3 % a 3. stupeň s 2 %. Nejvíce odpovědí bylo v rozmezí 4. aţ 8. stupně. 3.4.6 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 6 Napište prosím alergeny (pyly), které u Vás vyvolávají projevy sezónní alergie. Tab. 6: Zobrazuje vyhodnocení otázky, ve které měli respondenti uvést alergeny, které u nich vyvolávají projevy sezónní alergie. V této otázce mohli uvádět více rostlin (zdroj: vlastní výpočty)

Odpovědi respondentů Trávy Bříza Seno Stromy Smetánka lékařská Pelyněk černobýl Lípa Obilí Bez černý Řepka olejka Celkový počet respondentů

Počet odpovědí 87 36 35 27 17 13 12 10 10 5 110

Procentuální vyhodnocení 79 % 33 % 32 % 25 % 15 % 12 % 11 % 9% 9% 5% 100 %

Obr. 6: Zobrazuje grafické znázornění odpovědí na otázku, jaké alergeny u respondentů způsobují projevy sezónní alergie. Odpovědi jsou seřazeny podle četnosti výskytu v odpovědích (zdroj: vlastní výpočty)

41

Na otázku, jaké alergeny vyvolávají u respondentů projevy sezónní alergie, uvedlo nejvíce respondentů trávy a to 79 %, břízu 33 %, seno 32 %, stromy 25 %, smetánku lékařskou 15 %, pelyněk černobýl 12 %, lípu 11 %, obilí 9 %, bez černý 9 % a řepku olejku 5 %. Méně neţ 5 % respondentů uvedlo slámu, šeřík, ambrózii, vrbu, olši a květiny. 3.4.7 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 7 Vadí Vám v jarním a letním období prostředí kvetoucích luk? Tab. 7: Zobrazuje počty odpovědí na otázku, zda respondentům vadí v jarním a letním období prostředí kvetoucích luk (zdroj: vlastní výpočty)

Možné odpovědi Ano, vadí. Ne, nevadí. Celkový počet respondentů

Počet odpovědí 84 26 110

Procentuální vyhodnocení 76 % 24 % 100 %

Obr. 7: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí na otázku, zda respondentům vadí v jarním a letním období prostředí kvetoucích luk (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku, zda respondentům v jarním a letním období vadí prostředí kvetoucích luk, odpovědělo 76 % respondentů ano, vadí. Ne, nevadí, odpovědělo 24 % respondentů.

42

3.4.8 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 8 Pociťujete alergické obtíţe při setkání se senem? Tab. 8: Zobrazuje počty odpovědí respondentů na otázku, zda pociťují alergické obtíţe při setkání se senem (zdroj: vlastní výpočty)

Možné odpovědi Ano Ne Celkový počet respondentů



Obr. 8: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí na otázku, zda respondenti pociťují alergické obtíţe při setkání se senem (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku, zda respondenti pociťují alergické obtíţe při setkání se senem, odpovědělo 78 % respondentů ano a 22 % respondentů ne. 3.4.9 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 9 Obtěţuje Vás sezónní alergie ve spánku? Např. chrápání, problémy s usínáním, … (Pokud odpovíte ano, zakroužkujte prosím míru na stupnici 1−10.) Tab. 9: Zobrazuje počty odpovědí na otázku, zda respondenty obtěţuje sezónní alergie ve spánku (zdroj: vlastní výpočty)

Možné odpovědi Ne, neobtěţuje. Ano, obtěţuje. Celkový počet respondentů


Procentuální vyhodnocení 55 % 45 % 100 % 43

Tab. 10: Zobrazuje odpovědi respondentů, které sezónní alergie obtěţuje ve spánku. Respondenti uváděli míru, kterou je sezónní alergie obtěţuje (zdroj: vlastní výpočty)


Počet odpovědí 3 7 5 2 13 5 7 3 2 2 49

Procentuální vyhodnocení 6% 14 % 11 % 4% 27 % 10 % 14 % 6% 4% 4% 100 %

Obr. 9: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí respondentů, na otázku, v jaké míře je obtěţuje sezónní alergie ve spánku (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku, zda respondenty obtěţuje sezónní alergie ve spánku, odpovědělo 55 % respondentů ne a 45 % respondentů ano. Respondenti, kteří odpověděli ano, zanášeli míru do stupnice od 1 do 10. Jako 1. stupeň uvedlo 6 %, 2. stupeň uvedlo 14 %, 3. stupeň uvedlo 11 %, 4. stupeň uvedli 4 %, 5. stupeň uvedlo 27 %, 6. stupeň uvedlo 10 %, 7. stupeň uvedlo 14 %, 8. stupeň uvedlo 6 %, 9. a 10. stupeň uvedli 4 % respondentů.

44

3.4.10 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 10 Obtěţuje Vás sezónní alergie při sportovních aktivitách? Např. ztíţené dýchání, problémy s pobytem venku, slabost, únava, … (Pokud odpovíte ano, zakroužkujte prosím míru na stupnici 1−10.) Tab. 11: Zobrazuje počet odpovědí respondentů na otázku, zda je sezónní alergie obtěţuje při sportovních aktivitách (zdroj: vlastní výpočty)




Tab. 12: Zobrazuje odpovědi respondentů, které sezónní alergie obtěţuje při sportovních aktivitách. Respondenti uváděli míru, kterou je sezónní alergie obtěţuje (zdroj: vlastní výpočty)


Počet odpovědí 1 3 10 13 15 10 7 10 4 4 77

Procentuální vyhodnocení 1% 4% 13 % 17 % 20 % 13 % 9% 13 % 5% 5% 100 %

45

Obr. 10: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí respondentů na otázku, v jaké míře je obtěţuje sezónní alergie při sportovních aktivitách (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku, zda respondenty obtěţuje sezónní alergie při sportovních aktivitách, odpovědělo 33 % ne a 77 % ano. Respondenti, kteří odpověděli ano, zanášeli míru do stupnice od 1 do 10. Jako 1. stupeň ji uvedlo 1 %, 2. stupeň 4 %, 3. stupeň 13 %, 4. stupeň 17 %, 5. stupeň 20 %, 6. stupeň 13 %, 7. stupeň 9 %, 8. stupeň 13 %, 9. a 10. stupeň 5 % respondentů. 3.4.11 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 11 Obtěţuje Vás sezónní alergie v sexuální oblasti? Např. problémy s dýcháním, únava, kýchání, sekrece z nosu, … (Pokud odpovíte ano, zakroužkujte prosím míru na stupnici 1−10.) Tab. 13: Zobrazuje počet odpovědí respondentů na otázku, zda je sezónní alergie obtěţuje v sexuální oblasti (zdroj: vlastní výpočty)




46

Tab. 14: Zobrazuje odpovědi respondentů, které v sexuální oblasti sezónní alergie obtěţuje. Respondenti uváděli míru, kterou je sezónní alergie obtěţuje (zdroj: vlastní výpočty)


Počet odpovědí 4 9 5 5 4 3 1 1 0 0 32

Procentuální vyhodnocení 13 % 27 % 16 % 16 % 13 % 9% 3% 3% 0% 0% 100 %

Obr. 11: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí respondentů na otázku, v jaké míře je obtěţuje sezónní alergie v sexuální oblasti (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku, zda respondenty obtěţuje sezónní alergie v sexuální oblasti, odpovědělo 71 % ne a 29 % ano. Respondenti, kteří odpověděli ano, zanášeli míru do stupnice od 1 do 10. Z těchto respondentů 1. stupeň označilo 13 %, 2. stupeň 27 %, 3. stupeň 16 %, 4. stupeň 16 %, 5. stupeň 13 %, 6. stupeň 9 %, 7. stupeň 3 %, 8. stupeň 3 %, 9. a 10. 0 % respondentů.

47

3.4.12 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 12 Obtěţuje Vás sezónní alergie v oblasti zájmu a koníčků? Např. v letních měsících nelze provozovat, problémy se soustředěním, … (Pokud odpovíte ano, zakroužkujte prosím míru na stupnici 1−10.) Tab. 15: Zobrazuje počet odpovědí respondentů na otázku, zda je sezónní alergie obtěţuje v oblasti zájmů a koníčků (zdroj: vlastní výpočty)




Tab. 16: Zobrazuje odpovědi respondentů, které sezónní alergie obtěţuje v oblasti zájmů a koníčků. Respondenti uváděli míru, kterou je sezónní alergie obtěţuje (zdroj: vlastní výpočty)


Počet odpovědí 1 11 8 9 5 9 0 3 3 3 52

Procentuální vyhodnocení 2% 21 % 15 % 17 % 10 % 17 % 0% 6% 6% 6% 100 %

48

Obr. 12: Zobrazuje grafické znázornění odpovědí respondentů na otázku, v jaké míře je sezónní alergie obtěţuje v oblasti zájmů a koníčků (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku, zda respondenty obtěţuje sezónní alergie v oblasti koníčků a zájmů, odpovědělo 53 % ne a 47 % ano. Respondenti, kteří odpověděli ano, zanášeli míru do stupnice od 1 do 10. Z těchto respondentů označili 1. stupeň 2 %, 2. stupeň 21 %, 3. stupeň 15 %, 4. stupeň 17 %, 5. stupeň 10 %, 6. stupeň 17 %, 7. stupeň 0 %, 8., 9. a 10. stupeň označilo 6 % respondentů. 3.4.13 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 13 Způsobuje Vám sezónní alergie změny vzhledu? Např. otoky v obličeji, zarudnutí očí, slzení, … (Pokud odpovíte ano, zakroužkujte prosím míru na stupnici 1−10.) Tab. 17: Zobrazuje počet odpovědí respondentů na otázku, zda jim sezónní alergie způsobuje změny vzhledu (zdroj: vlastní výpočty)

Možné odpovědi Ne, nezpůsobuje. Ano, způsobuje. Celkový počet respondentů



49

Tab. 18: Zobrazuje odpovědi respondentů, kterým sezónní alergie způsobuje změny vzhledu. Respondenti uváděli míru, kterou je obtěţuje (zdroj: vlastní výpočty)


Počet odpovědí 4 12 18 6 23 3 8 6 1 5 86

Procentuální vyhodnocení 5% 14 % 21 % 7% 27 % 3% 9% 7% 1% 6% 100 %

Obr. 13: Zobrazuje grafické znázornění odpovědí respondentů na otázku, zda jim sezónní alergie způsobuje změny vzhledu (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku, zda respondentům sezónní alergie způsobuje změny vzhledu, odpovědělo 22 % respondentů ne a 78 % respondentů ano. Respondenti, kteří odpověděli ano, zanášeli míru do stupnice od 1 do 10. Z těchto respondentů označilo 1. stupeň 5 %, 2. stupeň 14 %, 3. stupeň 21 %, 4. stupeň 7 %, 5. stupeň 27 %, 6. stupeň 3 %, 7. stupeň 9 %, 8. stupeň 7 %, 9. stupeň 1 % a 10. stupeň 6 % respondentů.

50

3.4.14 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 14 Způsobují Vám projevy sezónní alergie potíţe v zaměstnání nebo ve škole? (Pokud odpovíte ano, napište prosím jak. Možno napsat i více příkladů.) Tab. 19: Zobrazuje počet odpovědí respondentů na otázku, zda jim sezónní alergie způsobuje potíţe v zaměstnání nebo ve škole (zdroj: vlastní výpočty)

Možné odpovědi Ne Ano Celkový počet respondentů



Tab. 20: Zobrazuje počty odpovědí respondentů, kteří uvedli, ţe jim sezónní alergie způsobuje potíţe v zaměstnání a ve škole (zdroj: vlastní výpočty)

Možné odpovědi Rýma Slzení očí Problémy s dýcháním Kýchání Nesoustředěnost Otoky v obličeji Únava Smrkání Kašlání Sníţený pracovní výkon Bolesti hlavy Celkový počet respondentů

Počet odpovědí 11 9 4 13 8 5 6 2 2 2 3 39

Procentuální vyhodnocení 28 % 23 % 10 % 33 % 21 % 13 % 15 % 5% 5% 5% 8% 100 %

51

Obr. 14: Zobrazuje grafické znázornění odpovědí na otázku, zda jim projevy sezónní alergie způsobují potíţe v zaměstnání nebo ve škole. Odpovědi jsou seřazeny podle četnosti výskytu odpovědí (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku, zda respondentům způsobují projevy sezónní alergie potíţe v zaměstnání nebo ve škole, odpovědělo 65 % respondentů ne a 35 % respondentů ano. Respondenti, kteří uvedli ano, dále uváděli jak. Kýchání uvedlo 33 %, rýmu 28 %, slzení očí 23 %, nesoustředěnost 21 %, únava 15 %, otoky v obličeji 13 %, problémy s dýcháním 10 %, bolesti hlavy 8 %, smrkání 5 %, kašlání 5 % a sníţený pracovní výkon také 5 % respondentů. 3.4.15 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 15 Vedli Vás rodiče ve Vašem dětství k hygieně? Jako časté mytí rukou vlhčenými ubrousky. Okřikování, nesahej na to, je to špinavé. Tab. 21: Zobrazuje počty odpovědí respondentů na otázku, zda je rodiče vedli v dětství k hygieně (zdroj: vlastní výpočty)

Možné odpovědi Ano, za kaţdé situace aţ přehnaně. Ano, k běţným hygienickým návykům. Ne, vůbec Celkový počet respondentů

Počet odpovědí 11 96 3 110

Procentuální vyhodnocení 10 % 87 % 3% 100 %

52

Obr. 15: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí na otázku, zda respondenty rodiče vedli v dětství k hygieně (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku, zda respondenty rodiče vedli v dětství k hygieně, odpovědělo 10 % respondentů „ano, za kaţdé situace aţ přehnaně“. Odpověď „ano, k běţným hygienickým návykům“ zvolilo 87 % respondentů. Odpověď „ne, vůbec“ zvolili 3 % respondentů. 3.4.16 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 16 Dovolili Vám rodiče hraní venku? Např. hraní na pískovišti, hraní si v lese, hraní si se zvířaty, … Tab. 22: Zobrazuje počty odpovědí respondentů na otázku, zda jim rodiče dovolili hraní venku (zdroj: vlastní výpočty)

Možné odpovědi Ano, nevadilo jim to. Ano, ale jen pod jejich dozorem. Ne, nedovolili. Celkový počet respondentů

Počet odpovědí 87 23 0 110

Procentuální vyhodnocení 79 % 21 % 0% 100 %

53

Obr. 16: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí na otázku, zda respondentům rodiče dovolili hraní si venku (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku, zda respondentům rodiče dovolili hraní si venku, odpovědělo 79 % respondentů „Ano, nevadilo jim to.“, 21 % respondentů odpovědělo „Ano, ale jen pod jejich dozorem.“. Ţádný z respondentů nezvolil odpověď „Ne, nedovolili.“. 3.4.17 Vyhodnocení dotazníkové otázky číslo 17 Byly během Vašeho dětství v domácnosti pouţívány silné dezinfekční prostředky? Tab. 23: Zobrazuje počty odpovědí respondentů na otázku, zda byly během dětství v jejich domácnosti pouţívány silné dezinfekční prostředky (zdroj: vlastní výpočty)

Možné odpovědi Ano, ve vysoké míře. Poměrně často. Občas. Nikdy. Nevzpomínám si. Celkový počet respondentů

Počty odpovědí 0 12 59 11 28 110

Procentuální vyhodnocení 0% 11 % 54 % 10 % 25 % 100 %

54

Obr. 17: Zobrazuje grafické znázornění počtu odpovědí respondentů na otázku, zda byly během jejich dětství v domácnosti pouţívány silné dezinfekční prostředky (zdroj: vlastní výpočty)

Na otázku, zda u respondentů byly během dětství v jejich domácnosti pouţívány silné dezinfekční prostředky, odpovědělo 0 % respondentů „Ano, ve vysoké míře.“, 11 % respondentů „Poměrně často.“, 54 % respondentů „Občas.“, 10 % respondentů „Nikdy.“ a 25 % respondentů „Nevzpomínám si.“.

55

3.5 Diskuze Mou první hypotézou bylo, více neţ 75 % dotázaných udává sníţení kvality ţivota díky sezónní alergii, nejvíce v oblasti sportovních aktivit a změn vzhledu. Tato hypotéza se mi částečně potvrdila, 70 % respondentů uvádí jako problematickou oblast sportovní aktivity. Míru na stupnici od 1 do 10 uvedl největší počet respondentů, 19 %, označili ho jako 5. stupeň. Problematiku změn vzhledu uvedlo 78 % dotázaných. Největší počet respondentů, 27 %, udává také 5. stupeň. To, ţe daleko více respondentů vidí jako problematickou oblast změny vzhledu, si vysvětluji tím, ţe v tomto věkovém rozmezí záleţí respondentům daleko více na tom, jak vypadají, neţ jestli jim něco brání ve sportování. Druhá hypotéza zní, u více neţ 40 % nemocných vznikla sezónní alergie v rozmezí 11−13 let věku. Tato hypotéza se mi úplně nepotvrdila. Jen 36 % respondentů uvádí jako věk vzniku alergie období 11−13 let věku. Další velkou skupinu tvoří 6−10 let věku, tu označilo 33 % respondentů. Výsledek odráţí problematická období dětského věku a začátku puberty. V období od 6 do 10 let jsou děti vystaveny většímu šíření nemocí ve školním kolektivu. V období 11 aţ 13 lety jiţ mohou začínat hormonální změny způsobené pubertou. Třetí hypotéza zní, u 80 % nemocných se sezónní alergie projevuje sennou rýmou, otokem očí nebo kýcháním. Tato hypotéza se mi potvrdila. Celkově tyto 3 symptomy uvedlo 92 % respondentů. Při podrobnějším zkoumání mohli respondenti uvést v dotazníku 3 hlavní symptomy. Jako hlavní projev sezónní alergie respondenti udávají kýchání, uvedlo ho 55 % respondentů. Sennou rýmu uvedlo 45 % respondentů. Otok očí uvedlo 49 % respondentů. Této kombinaci symptomů se říká „trojúhelník“. Důvodem je snadné nasedání pylových částic na sliznici nosu a oka. V těchto místech se nejčastěji vyskytují mediátory, například histamin. Čtvrtá hypotéza zní, u 60 % respondentů se projevuje alergická reakce na pyly kvetoucích trav. Tato hypotéza se mi potvrdila. Alergickou reakci na pyly trav uvádí 79 % respondentů. Alergie na tu to skupinu rostlin není podstatné dále dělit na jednotlivé druhy. U trav obecně se vykytuje obrovské mnoţství zkříţených reakcí. Při

56

květu trav je v ovzduší obrovské mnoţství pylu. V otázce, zda respondentům vadí prostředí kvetoucích luk se 76 % respondentů vyjádřilo, ţe ano. Pátá hypotéza zní, pravdivost teorie špíny u sezónních alergií se potvrdí maximálně u 15 % dotázaných. Tato hypotéza se mi potvrdila. Pouze 10 % respondentů uvedlo, ţe je rodiče v dětství vedli k hygieně za kaţdé situace aţ přehnaně. Během dětství bylo u 11 % respondentů v domácnosti pouţíváno silných dezinfekčních prostředků. Teorii špíny má určité opodstatnění, ale změna prostředí a genetická výbava mají určitě větší vliv. Touto prací jsem chtěla lidem, kteří tímto onemocněním netrpí dokázat, jak moc můţou být alergici svou nemocí omezováni a v jakých oblastech nejvíc. Ve svém okolí se často setkávám s názorem, ţe alergické onemocnění není nic závaţného. S tímto tvrzením určitě nesouhlasím, i v dnešní době se dá toto onemocnění ovlivnit jen v malé míře, ve většině jen symptomaticky. Bylo by tedy zapotřebí říci veřejnosti, jak závaţné můţe být a kam se můţe dále rozvíjet.

57

4 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit kvalitu ţivota lidí trpících symptomy sezónní alergie ve věku 15−25 let. Určit nejčastější věk vzniku sezónních alergií v této věkové skupině. Zjistit nejčastější projevy sezónních alergií. Zmapovat alergeny, které se u oslovených respondentů nejčastěji vyskytují a ověřit pravdivost teorie špíny na vznik sezónní alergie. Alergie se v dnešní době vyskytují stále u většího počtu lidí a také často jiţ v dětském věku. Toto onemocnění se často nazývá nemocí 20. století. Je těţké určit přesný počet nemocných, protoţe mnoho z nich o svém onemocnění dosud neví nebo ho ignorují, či bagatelizují. Toto onemocnění trápí většinou obyvatele vyspělých států s vysokou úrovní hygieny a vyšším znečištěním ţivotního prostředí. Ovlivňuje to dále ekonomiku ať uţ v pozitivním slova smyslu, tak i v negativním. Nelze tento velký rozvoj alergií přisoudit pouze genetickým predispozicím, jelikoţ změna genetické informace by trvala několik generací. Alergie ovlivňuje všechny oblasti ţivota alergika. V dané věkové kategorii, 15−25 let, je největší problém v oblasti změn vzhledu, jako jsou opuchlé oči, odřený nos nebo otok v obličeji. Jako další podstatná oblast je oblast sportovních aktivit, kdy můţe respondentům alergie způsobit ztíţené dýchání, slabost, únavu a celkové problémy s pobytem venku. Alergické onemocnění vyţaduje plnou spolupráci a zájem pacienta. Léčba probíhá od reţimových opatření, kterými jsou například úprava jídelníčku, úprava domácího prostředí, změna sportovních aktivit nebo přizpůsobení místa pobytu dovolené době květu alergenních rostlin. Další důleţitou částí je pravidelné uţívání léků, které mohou působit i preventivně, pokud je pacient začne brát s předstihem před pilovou sezónnou. Tomuto reţimu se ovšem musí přizpůsobit i celá rodina. Je například nevhodné, aby si sourozenec pořídil domácí kočku, která je pro alergika naprosto nevhodná. Rodiče by neměli sušit pacientovo prádlo venku za slunečných a větrných dní, jelikoţ na sobě budou nosit veliké mnoţství pylu. Opravdu důleţité je tedy, aby se k tomuto onemocnění aktivně postavil nejen pacient, ale i jeho rodina a nejbliţší okolí. Během vyhodnocování dotazníků jsem zjistila, ţe mnoho lidí vůbec neví, na co přesně alergii má. Respondenti při vysvětlování dotazníku a jednotlivých otázek odpovídali, ţe 58

jim buď alergolog ani neřekl, na co jsou alergičtí, nebo to zapomněli, protoţe jim to bylo sděleno pouze ústně. Řešením by tedy určitě bylo, kdyby odborní alergologové po přetestování pacientům napsali seznam alergenů, na které je daný pacient alergický. Pro ukázku jsem vytvořila návrh jednoduchého blanketu pro lékaře, do kterého by mohl vypsat jmenovitě alergeny, na něţ při testech reaguje pozitivně. Ukázka návrhu je v příloze D. Podstatně velká část respondentů vidí svou alergii jako obrovský problém. Při dotazování, jak velký problém jim alergie způsobuje, uvedla nadpoloviční většina stupeň 4−8. U 12 % respondentů způsobuje alergie i problémy v zaměstnání nebo ve škole. Do podvědomí veřejnosti se ovšem dostává jen pomalu. Jen pro léky k lékaři si chodí 34 % respondentů, své onemocnění potlačují pouze symptomaticky a léčbu příčiny alergie vůbec neřeší. Jakou kvalitu ţivota bude mít člověk trpící sezónní alergií, si určuje do velké míry on sám. Mnoho lidí ji vnímá jako sníţenou a přesto se nesnaţí nalézt způsob jak ji zvýšit. Obecně si myslím, ţe alergici kvalitu ţivota mají sníţenou a někdy do velké míry. Pokud ovšem své onemocnění berou váţně a snaţí se ho léčit, ne jenom potlačovat příznaky, můţe se kvalita jejich ţivota zvýšit a nemusí pociťovat taková omezení. Je tedy jenom na nich, na jaké úrovni bude kvalita jejich ţivota a do jaké míry do ní zasáhne sezónní alergie se svými projevy.

59

5 Seznam použité literatury BORŮVKOVÁ, Jana. Formální úprava bakalářské práce : Typografická pravidla pro studenty VŠPJ. Jihlava : Vysoká škola polytechnická, 2009. 35 s. BYSTROŇ, Jaromír. Alergie : Průvodce alergickými nemocemi pro lékaře i pacienty. Vyd. 1. Ostrava : Mirago, 1997. 228 s. ISBN 80-85922-46-0. DAVIES, Robert. Alergie a senná rýma : Informace a rady lékaře. Ivana Suchardová, Jan Roubal. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2001. 88 s. Z anglického originálu "The BMA Family Doctor Guide to Allergies & Hay fever", vydaného v roce 1999 v Londýně, nakladatelstvím Dorling Kindersley Limited. ISBN 80-247-0088-3. FERENČÍK, Miroslav, et al. Imunitní systém : Informace pro každého. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2005. 236 s. ISBN 80-247-1196-6. HAHN, Aleš. Otorinolaryngologie a foniatrie v současné praxi. Praha : Grada Publishing, 2007. Nos a vedlejší dutiny nosní, s. 392. ISBN 978-80-247-0529-3. HOLIBKOVÁ, Alţběta; LAICHMAN, Stanislav. Přehled anatomie člověka. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. Apparatus respiratorius, s. 140. ISBN 80-2441480-5. HONZOVÁ, Stanislava. Senná rýma. Vyd. 1. Praha : Vašut, 2001. 32 s. ISBN 80-7236176-7. JANÍČKOVÁ, Hana. Antihistaminika s imunomodulačním účinkem v léčbě alergií. Pediatrie

pro

praxi.

2007,

č.

1,

s.

33-35.

Dostupný

také

z

WWW:

. KONRÁD, Karel. Alergie a jak jim čelit. Pardubice : Mayday, 2008. 207 s. ISBN 97880-86986-35-7. 60

KOPŘIVA, František. Alergická rýma. Pediatrie pro praxi. 2006, č. 2, s. 80-90. Dostupný také z WWW: . NOVÁK, Jan; NOVÁKOVÁ, Helena. Alergenní rostliny. Vyd. 1. Praha : Euromedia Group, 2010. 264 s. ISBN 978-80-242-2591-3. PÜTZ, Jean, et al. Jak žít s alergií. Vyd. 1. Praha : Computer Press, 2007. 136 s. ISBN 978-80-251-1662-3. RYBNÍČEK, Ondřej. Česká pylová informační služba [online]. c2011, 4.4.2011 [cit. 2011-04-05].

Česká

pylová

informační

sluţba.

Dostupné

z

WWW:

. ISSN 1802-5587. SEBEROVÁ, Ester. Alergická rýma. Vyd. 1. Praha : Maxdorf, 2006. 112 s. ISBN 807345-097-6. SLÁMOVÁ, Ivana. Alergická onemocnění [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2006. 68 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Dostupné z WWW: . ŠVECOVÁ, Dagmar; MARTINCOVÁ, Renata. Edukační činnost sestry v rámci specifické alergenové imunoterapie. Sestra. 2006, 6, s. 36-37. TREBEN, Marie. Alergie : Prevence, poznání, léčení. Jana Pánková. České Budějovice : DONA, 2001. 94 s. ISBN 80-86136-97-3. ZAVÁZAL, Vladímír. Abeceda pro alergiky a pro třetinu naší populace. Vyd. 1. Praha : Karolinum, 2000. 100 s. ISBN 80-7184-724-0.

Boj proti alergiím. Isabel Toyos. Vyd. 1. Praha : KM Records, 2008. 63 s. ISBN 97880-87253-00-7. 61

Seznam příloh A

Obrázková příloha nejčastějších rostlin (alergenů)

B

Pylový kalendář

C

Dotazník

D

Návrh tiskopisu pro lékaře

Příloha A

Obrázková příloha nejčastějších rostlin (alergenů)

Obr. 18: Ambrózie peřenolistá (zdroj: Pylovasluzba.cz : Pylová informační služba [online]. c2011 [cit. 2011-03-09]. Ambrózie: úhlavní nepřítel alergiků ţijících v Evropě. Dostupné z WWW: .)

Obr. 19: Bříza bělokorá (zdroj: Herbář Wendys [online]. c2009 [cit. 2011-03-09]. Betula pendula - bříza bělokorá (bříza bradavičnatá, bříza bílá). Dostupné z WWW: .)

Obr. 20: Hořčice polní (zdroj: MIŢÍK, Peter. BOTANY.cz [online]. c2007-2010 [cit. 2011-03-12]. SINAPIS ARVENSIS L. – hořčice polní / horčica roľná. Dostupné z WWW: .)

Obr. 21: Jílek vytrvalý (zdroj: Herbář Wendys [online]. c2009 [cit. 2011-03-23]. Lolium perenne - jílek vytrvalý (jílek anglický). Dostupné z WWW: .)

Obr. 22: Jitrocel kopinatý (zdroj: CIBULKA, Radim. BOTANY.cz [online]. c2007-2010 [cit. 2011-0312]. PLANTAGO LANCEOLATA L. – jitrocel kopinatý / skorocel kopijovitý. Dostupné z WWW: .)

Obr. 23: Laskavec ohnutý (zdroj: MIŢÍK, Peter. BOTANY.cz [online]. c2007-2010 [cit. 2011-03-12]. AMARANTHUS RETROFLEXUS L. – laskavec ohnutý / láskavec ohnutý. Dostupné z WWW: .)

Obr. 24: Lipnice roční (zdroj: KRÁSA, Petr. BOTANY.cz [online]. 14.12.2009 [cit. 2011-03-23]. POA ANNUA L. – lipnice roční / lipnica ročná. Dostupné z WWW: .)

Obr. 25: Líska obecná (zdroj: MIŢÍK, Peter. BOTANY.cz [online]. 11.8.2008 [cit. 2011-03-23]. CORYLUS AVELLANA L. – líska obecná / lieska obyčajná. Dostupné z WWW: .)

Obr. 26: Olše lepkavá (zdroj: MIŢÍK, Peter. BOTANY.cz [online]. 25.7.2008 [cit. 2011-03-23]. ALNUS GLUTINOSA (L.) Gaertn. – olše lepkavá / jelša lepkavá. Dostupné z WWW: .)

Obr. 27: Pelyněk černobýl (zdroj: PRŮŠA, David. BOTANY.cz [online]. c2007-2010 [cit. 2011-03-12]. ARTEMISIA VULGARIS L. – pelyněk černobýl / palina obyčajná. Dostupné z WWW: .)

Obr. 28: Psárka luční (zdroj: DVORSKÝ, Miroslav. BOTANY.cz [online]. 15.5.2009 [cit. 2011-03-24]. ALOPECURUS PRATENSIS L. – psárka luční / psiarka lúčna. Dostupné z WWW: .).

Obr. 29: Pšenice setá (zdroj: CIBULKA, Radim. BOTANY.cz [online]. 31.12.2010 [cit. 2011-03-24]. TRITICUM AESTIVUM L. – pšenice setá / pšenica letná. Dostupné z WWW: .)

Obr. 30: Sedmikráska obecná (zdroj: RAK, Lubomír. BOTANY.cz [online]. c2007-2010 [cit. 2011-0312]. BELLIS PERENNIS L. – sedmikráska obecná / sedmokráska obyčajná. Dostupné z WWW: .)

Obr. 31: Smetanka lékařská (zdroj: HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz [online]. c2007-2010 [cit. 201103-12]. TARAXACUM sect. RUDERALIA Kirschner, H. Øllgaard et Štěpánek – pampelišky smetánky / púpavy. Dostupné z WWW: .)

Obr. 32: Srha laločnatá (zdroj: ŠOLTÉSOVÁ, Jana. Příroda.cz [online]. 14.8.2006 [cit. 2011-03-24]. Srha laločnatá (říznačka) - Dactylis glomerata. Dostupné z WWW: .).

Obr. 33: Ţito seté (zdroj: Ţito. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 28.6.2006, last modified on 12.1.2011 [cit. 2011-03-24]. Dostupné z WWW: .

Příloha B

Pylový kalendář

Obr. 34: Pylový kalendář (RYBNÍČEK, Ondřej. Česká pylová informační služba [online]. c2011, 4.4.2011 [cit. 2011-04-05]. Pylový kalendář. Dostupné z WWW: . ISSN 1802-5587.).

Příloha C

Dotazník

Dobrý den, jmenuji se Zuzana Landová a jsem studentkou 3. ročníku oboru Všeobecná sestra na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Svou bakalářskou práci jsem zaměřila na kvalitu ţivota lidí trpících projevy sezónní alergie, věk respondentů jsem si určila 15-25 let. Tímto Vás prosím o vyplnění tohoto dotazníku, který mi poslouţí jako podklad pro vypracování mé práce. Všechny informace, které z tohoto dotazníku získám, budou anonymní a pouţity pouze pro účely mé bakalářské práce. Správnou odpověď označte prosím křížkem, popřípadě slovně doplňte. Na uvedených stupnicích 1=skoro vůbec, 10=velmi moc. 1) Navštěvujete pravidelně odbornou ordinaci alergologa? o Ano, pravidelně ho navštěvuji. o Ano, pouze pokud potřebuji léky. o Ne, nenavštěvuji. o Nikdy jsem odbornou ordinaci alergologa nenavštívil/a. 2) V kolika letech se u Vás objevily první projevy sezónní alergie? o o o o o o

0-5 let 6-10 let 11-13 let 14-17 let 18-22 let 23-25 let

3) Jak se u Vás projevuje sezónní alergie? (možno zaškrtnout více odpovědí) o o o o o o o o o o o o

pálení očí slzení očí kýchání vodnatá rýma svědění nosu otoky v obličeji astmatické projevy sípání bolesti hlavy suchost a škrábání v krku krvácení z nosu ucpaný nos

4) Které z výše uvedených projevů Vás nejvíce obtěţují? (Vypište prosím nejvýše 3) -

5) Zhodnoťte prosím, jak moc Vás obtěţují. Umístěte prosím Vámi výše uvedené projevy na stupnici. (Zakroužkujte prosím míru na stupnici 1-10)

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10

6) Napište prosím alergeny (pyly), které u Vás vyvolávají projevy sezónní alergie. 7) Vadí Vám v jarním a letním období prostředí kvetoucích luk? o Ano, vadí. o Ne, nevadí. 8) Pociťujete alergické obtíţe při setkání se senem? o Ano o Ne 9) Obtěţuje Vás sezónní alergie ve spánku? Např. chrápání, problémy s usínáním, … o Ne, neobtěţuje. o Ano, obtěţuje. (Pokud odpovíte ano, zakroužkujte prosím míru na stupnici 1-10)

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10

10) Obtěţuje Vás sezónní alergie při sportovních aktivitách? Např. ztíţené dýchání, problémy s pobytem venku, slabost, únava, … o Ne, neobtěţuje. o Ano, obtěţuje. (Pokud odpovíte ano, zakroužkujte prosím míru na stupnici 1-10)

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10

11) Obtěţuje Vás sezónní alergie v sexuální oblasti? Např. problémy s dýcháním, únava, kýchání, sekrece z nosu … o Ne, neobtěţuje. o Ano, obtěţuje. (Pokud odpovíte ano, zakroužkujte prosím míru na stupnici 1-10)

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10

12) Obtěţuje Vás sezónní alergie v oblasti zájmů a koníčků? Např. v letních měsících je nelze provozovat, problémy se soustředěním, … o Ne, neobtěţuje. o Ano, obtěţuje. (Pokud odpovíte ano, zakroužkujte prosím míru na stupnici 1-10)

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10

13) Způsobuje Vám sezónní alergie změny vzhledu? Např. otoky v obličeji, zarudnutí očí, slzení, … o Ne, nezpůsobuje. o Ano, způsobuje. (Pokud odpovíte ano, zakroužkujte prosím míru na stupnici 1-10)

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10

14) Způsobují Vám projevy sezónní alergie potíţe v zaměstnání nebo ve škole? o Ne o Ano – jak? …………………………………………………………………… 15) Vedli Vás rodiče ve Vašem dětství k hygieně? (Časté mytí rukou vlhčenými ubrousky. Okřikování nesahej na to, je to špinavé.) o Ano, za kaţdé situace aţ přehnaně. o Ano, k běţným hygienickým návykům. o Ne, vůbec. 16) Dovolili Vám rodiče hraní venku? (např. hraní na pískovišti, hraní si v lese, hraní se zvířaty…) o Ano, nevadilo jim to. o Ano, ale jen pod jejich dozorem. o Ne, nedovolili. 17) Byly během Vašeho dětství v domácnosti pouţívány silné dezinfekční prostředky? o Ano, ve vysoké míře. o Poměrně často. o Občas. o Nikdy. o Nevzpomínám si.

Příloha D

Návrh tiskopisu pro lékaře

Jméno a Příjmení: Rok narození: Datum dalšího testování: Pozitivní alergeny v testech       

Datum:

Podpis lékaře:

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Sezónní alergie u mladých lidí ve věku let

Recommend Documents