VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Syndrom vyhoření v profesích cestovního ruchu bakalářská práce
Autor: Kristýna Poláková Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková
Jihlava 2010
Copyright © Kristýna Poláková, 2010
ABSTRAKT Tato bakalářská práce je zaměřena na zjištění míry výskytu syndromu vyhoření u pracovníků cestovních kanceláří, agentur a informačních center. Nejprve vysvětluji pojem syndrom vyhoření dle jednotlivých odborných publikací, poté věnuji pozornost profesím, které jsou k jeho výskytu náchylnější- jedná se o tzv. pomáhající profese. Dále se ve své práci zabývám příčinami burn-out syndromu, příznaky a fázemi. Teoretickou část doplňuji zátěţovými situacemi, které souvisejí se syndromem vyhoření, neboť k jeho výskytu významně přispívají. Empirická část je zaměřena na výzkum míry a explorace syndromu vyhoření u pracovníků cestovních kanceláří, agentur a informačních center.
Klíčová slova: syndrom vyhoření pracovníci informační center cestovních kanceláří a agentur stres vyčerpání deprese
ABSTRACT This bachelor work is focused on determining rate of occurrence burn-out syndrome of workers at travel offices, agencies, enquiry office. After explaining term burn out syndrome according specialized publications I will pay attention professions so called helping professions that are more likely to suffer from this phenomenon. My work is focused also on reasons, symptoms and stages of syndrome burn-out. Theoretical part I will complete with stress situations that contribute to this phenomenon. Empirical part is focused on research of the rate and exploration of burn out syndrome of workers at travel offices, agencies and enquiry offices.
Keywords: burn-out syndrome workers of enquiry offices, workers of travel offices and agencies stress exhaustion depression
Poděkování Děkuji vedoucí mé bakalářské práce paní PhDr. Eva Půlkrábkové za velmi uţitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat celé své rodině, které si nesmírně váţím, za morální podporu a pomoc. V Jihlavě dne 17.května 2010 …………………………. Podpis
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 17. května 2010 ................................................... Podpis
OBSAH ÚVOD .............................................................................................................................. 8 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 11 1 SYNDROM VYHOŘENÍ..................................................................................... 12 1.1 CO JE SYNDROM VYHOŘENÍ............................................................................... 12 1.2 DEFINICE POJMU BURN-OUT DLE ODBORNÉ LITERATURY .................................... 13 1.3 PROFESE OHROŢENÉ SYNDROMEM VYHOŘENÍ .................................................... 15 1.4 PŘEHLED PROFESÍ TRPÍCÍ ZVÝŠENÝM VÝSKYTEM SYNDROMU VYHOŘENÍ ............ 16 1.5 CHARAKTERISTICKÉ RYSY BURN-OUT SYNDROMU ............................................. 17 1.6 HLAVNÍ PŘÍZNAKY VZNIKU SYNDROMU ............................................................. 18 1.6.1 Tělesné příznaky....................................................................................... 18 1.6.2 Psychické příznaky ................................................................................... 18 1.6.3 Sociální příznaky ...................................................................................... 19 1.7 PŘÍČINY SYNDROMU VYHOŘENÍ ........................................................................ 19 1.8 FAKTORY PODÍLEJÍCÍ SE NA SYNDROMU VYHOŘENÍ ............................................ 20 1.9 CESTY VEDOUCÍ K SYNDROMU VYHOŘENÍ ......................................................... 23 1.10 ETAPY SYNDROMU VYHOŘENÍ PODLE ANGELIKY KALLWASS ............................. 25 2 ZÁTĚŢOVÉ SITUACE A JEJICH PŮSOBENÍ ................................................ 27 PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 29 3 EMPIRICKÝ VÝZKUM ..................................................................................... 30 3.1 POPIS VÝZKUMU............................................................................................... 30 3.2 CHARAKTERISTIKA DOTAZNÍKU ........................................................................ 30 3.3 VYHODNOCENÍ................................................................................................. 31 3.4 VĚK RESPONDENTŮ .......................................................................................... 32 3.5 DÉLKA PRAXE RESPONDENTŮ ........................................................................... 33 3.6 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ................................................................... 34 3.7 POROVNÁNÍ DÉLKY PRAXE................................................................................ 36 3.8 SROVNÁNÍ VYHOŘENÍ MŮŢU A ŢEN.................................................................... 38 3.9 CELKOVÉ SROVNÁNÍ......................................................................................... 40 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 42 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .......................................................................... 44 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ................................................................................. 45 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................... 46
ÚVOD Téma stresu je v dnešní společnosti velmi diskutované a široká veřejnost tento pojem důvěrně zná.
Stresem na pracovišti se zabývala společnost Regus, která koncem
minulého roku zveřejnila zajímavé výsledky. Více neţ 58 % respondentů přiznalo, ţe za poslední dva roky zaznamenalo výrazný nárůst stresu na svých pracovištích. Jako hlavní stresové faktory pak respondenti uvedli: neustále zvyšující se pracovní tempo a nároky monotónnost práce, malá autonomie při rozhodovacích procesech, podceňování pracovních dovedností a další.
Současný životní styl přirovnává k olympijským výkonům s tím rozdílem, že sportovci před olympiádou projdou důkladnou přípravou a vědí, že potom přijde odpočinek. Bohužel fáze klidu po výkonu v běžném životě většinou nepřichází. V dnešní době pracující lidé musejí plnit plány, termíny, shánět obchody, klienty, usmívat se na zákazníky i kolegy. Večer pak obstarávají rodinu a před vytouženou dovolenou musejí nejen sbalit, ale ještě rychle dodělat to, co nestihli a odkládali. Tak to jde mnohdy dokola celý rok. [ EKONOM, VYDÁNO 2010 ] Dlouhotrvající (chronický) stres můţe vyústit postupně do syndromu vyhoření. Syndrom vyhoření nebo také syndrom vypálení, či vyhaslosti je v dnešní společnosti poměrně známým jevem. Je moţné se s jeho příznaky setkat téměř u kaţdé profese, nezáleţí přitom na vzdělání, pracovní pozici či věku. Zvýšená míra výskytu burn-out syndromu je u tzv. pomáhajících profesí. Jedná se o poměrně široké spektrum profesí, jejichţ hlavním znakem je vztah ke kaţdodennímu kontaktu s lidmi. Jejich profese je mnohem více neţ rutinní činností spíše posláním. Syndrom vyhoření se projevuje jako celkové psychické a fyzické vyčerpání. Mnozí lidé, aby utlumili příznaky burn-out syndromu hledají únik v uţívání kofeinu, nikotinu, čokolády, drog, alkoholu atd. Mnozí lidé, aby utlumili příznaky burn-out syndromu hledají únik v uţívání kofeinu, nikotinu, čokolády, drog, alkoholu atd. Tohle řešení však nikam nevede a je nutné vyhledat odbornou pomoc. V době, kdy jsem se rozhodovala, jaké téma bakalářské práce zvolit, jsem četla velmi zajímavý článek. Jmenoval se „Kdyţ lidé chtějí pomáhat aţ příliš aneb Syndrom
8
vyhoření“. Napsal ho pan Radkin Honzák, který se jiţ několik let zabývá touto problematikou a jeho ordinací prošla velká řada pacientů. Nechápala jsem, jak je moţné, ţe u člověka, jenţ vstupuje do zaměstnání plný ideálů, nadšení, práce mu přináší potěšení, můţe dojít k takovému obratu, který vyústí aţ absolutním odporem k dříve tak milované profesi. Dalším důvodem k výběru právě tohoto tématu pro moji bakalářskou práci byla skutečnost, ţe pracuji na poloviční úvazek v Informačním centru baziliky sv. Prokopa v Třebíči. Přestoţe profese pracovníka informačního centra nepatří dle odborné literatury do nejrizikovější skupiny výskytu burn-out syndromu, je tato práce velmi náročná. Ve své bakalářské práci se budu zabývat otázkou syndromu vyhoření ve vztahu k profesím cestovního ruchu. Pro svoje záměry jsem si vybrala z celé škály profesí v cestovním
ruchu:
pracovníky
z cestovních
kanceláři,
cestovních
agentur
a informačních center. Domnívám se, ţe tyto pozice jsou si velmi podobné. Pracovníci jsou v kaţdodenním kontaktu s velkým mnoţstvím zákazníků, práce vyţaduje velmi silné empatické zaujetí, předpokladem jsou určitě i psychologické dovednosti v průběhu jednání s odlišnými klienty dle jejich temperamentu. První kapitoly jsou věnovány syndromu vyhoření v obecné rovině, objasním definici tohoto jevu, připojím základní pojmy, které s ním souvisí. Dále se bude zbývat profesemi, u nichţ se můţeme nejčastěji s tímto jevem setkat. Jedná se o tzv. pomáhající profese (helping professoins), kde je pracovník kaţdodenně v kontaktu s velkým mnoţstvím klientů, se kterými musí jednat, jeho práce často vyţaduje silné empatické zaměření. Dále se pokusím poodhalit příčiny, příznaky a vyjmenuji fáze burn-out syndromu. Poslední podkapitola mojí teoretické části bude věnována zátěţovým situacím, kterým musí kaţdý jedinec během svého ţivota čelit. V empirické části mojí bakalářské práce budu zkoumat míru výskytu syndromu vyhoření v profesích cestovního ruchu (pracovníci cestovních kanceláří, agentur a informačních center). Ve svém výzkumu pouţiji metodu anonymního dotazníkového šetření. Respondentům jsem administrovala dotazník, který se pouţívá jako pomůcka
9
k určení symptomu vyhoření (autor Myron Rush – Syndrom vyhoření). Praktickou část doplním výsledky v grafickém znázornění a slovním pojetí. Cílem mého výzkumu bylo verifikovat či falsifikovat hypotézu, ţe pracovníci cestovních kanceláří, agentur a informačních center mají tendence k výskytu burn-out syndromu ve vztahu k délce výkonu jejich profese.
10
I.
TEORETICKÁ ČÁST
11
1
SYNDROM VYHOŘENÍ
1.1 Co je syndrom vyhoření Syndrom vyhoření pochází z anglického slova burn-out syndrome, burn-out znamená vypálení, vyhasnutí. Syndrome (syndrome) je skupina příznaků, které se vyskytují společně a charakterizují chorobný stav. Syndrom je soubor současně působících procesů, jako jsou emoce, vnímání, apod., které obvykle vytvářejí zřetelně rozpoznatelný vzorec – komplex. [ Hartl, Hartlová, vydáno 1994 ]
Tento pojem byl poprvé pouţit v USA v roce 1974 psychoanalytikem Herbertem Freudenberge v časopise Journal of Social Issues. Všiml si nezdravých psychických stavů, které se objevovaly v souvislosti s profesí a signalizovaly ztrátu zájmu o práci, negativní postoj k zaměstnání i negativní sebehodnocení. Jako příznaky syndromu, který nazval burn-out, identifikoval především pocity únavy, fyzické vyčerpanosti, deprese a řadu dalších tělesných obtíţí od bolesti hlavy aţ po dechové tísně či nespavost. Tímto článkem byl poloţen základní kámen ke zkoumání dané problematiky. U nás se s pojmem syndrom vyhoření můţeme setkat aţ po roce 1990. Souvisí to s nastávajícími společensko-kulturními a ekonomickými změnami, které byly po změně politického reţimu nastartovány a s kterými se naše společnost musela začít potýkat.
12
1.2 Definice pojmu burn-out dle odborné literatury
Bur-nout není výsledkem dlouho trvajícího stresu, je to spíš důsledkem selhání procesů adaptace ( schopnosti a možnosti vyrovnat se s těžkou situací .) [ C. CHERNISS, VYDÁNO 2001 ]
Je-li naše energetická bilance dlouhodobě záporná (nemáme-li zdroje radosti v životě a nejsme-li dobře zakotveni v těle), dostaneme se do stavu, pro který se ustálil termín syndrom vyhoření. [ K. K OPŘIVA, VYDÁNO 2006 ]
Syndrom vyhoření znamená specifickou emoční únavu, tedy stav citové vyčerpanosti, jenž se projevuje dlouhodobým subdepresivním laděním a podrážděností. [ J.VYMĚTAL ,VYDÁNO 1994 ]
Pokud zapálíte oba konce svíčky, získáte tím dvakrát více světla. Svíčka však dvakrát rychleji vyhoří. [ M YRON D.RUSH, VYDÁNO 2003 ]
Těmito slovy charakterizoval autor knihy Syndrom vyhoření Myron D. Rush osoby trpící jevem, které zjistily, ţe jejich celkové energie je jiţ spotřebována, jsou emocionálně, duševně a fyzicky unaveny.
Syndrom vyhoření je druh stresu a emocionální únavy, frustrace a vyčerpání, k nimž dochází v důsledku toho, že sled (nebo souhrn) určitých událostí týkajících se vztahu, poslání, životního stylu nebo zaměstnání dotyčného jedince nepřinese očekávané výsledky. [ MYRON D.RUSH, VYDÁNO 2003 ]
13
Je to stav extrémního vyčerpání, vnitřní distance, silného poklesu výkonnosti a různých psychosomatických obtíží. Oficiálně to však není nemoc. Potkáváme stále více lidí postižených syndromem vyhoření, ale obraz jejich potíží se málokdy řeší v poradnách, na klinikách a v ambulancích. [ ANGELIKA KALLWASS, VYDÁNO 2007 ]
14
1.3 Profese ohroţené syndromem vyhoření Při výskytu syndromu vyhoření nezáleţí na pohlaví, intelektu, finančním ohodnocení či společenském postavení.
Syndromem vyhoření můţe být postiţen student či řidič
autobusu. Přesto jsou však povolání, která jsou daleko náchylnější k výskytu burn-out syndromu. Jedná se především o tzv. pomáhající profese.
Pomáhající profese je souhrnný název pro veškeré profese, jejichž teorie, výzkum a praxe se zaměřují na pomoc druhým, identifikaci a řešení jejich problémů a na získávání nových poznatků o člověku a jeho podmínkách k životu, tak aby mohla být pomoc účinnější; patří sem lékaři, zvláště psychiatři, psychologové, sociální pracovníci, speciální pedagogové, šířeji i fyzioterapeuti, balneologičtí pracovníci apod. [ HARTL, HARTLOVÁ , VYDÁNO 1994 ]
Práce v pomáhající profesi může na jedné straně energii dodávat, na druhé straně ji za jiných okolností může intenzivně odčerpávat. Proto je zde více než v některých jiných profesích zapotřebí dbát o dobré hospodaření s energií. [ K. KOPŘIVA, VYDÁNO 2006 ]
Jedinec vykonávající tuto profesi je zaměřený primárně na pomoc druhým lidem, kaţdodenně je nucen řešit problémy druhých lidí, pomáhat radit. Velmi náročnou je práce s nedobrovolnými klienty, kteří postrádají motivaci, dále s tělesně, duševně postiţenými, s umírajícími. Při výkonu těchto profesí je na pracovníky kladena vysoká míra odpovědnosti, očekávání a empatie.
15
Přehled profesí trpící zvýšeným výskytem syndromu vyhoření
1.4
Zde udávám profese, u nichţ můţeme pozorovat větší míru výskytu syndromu vyhoření:
sociální pracovníci
učitelé na nejrůznějších stupních vzdělávání
zdravotníci a zdravotní sestry
další zdravotničtí pracovníci (ošetřovatelé, laborantky)
psychologové, psychoterapeuti
sociální pracovníci a pracovnice ve všech sociálních oborech
policisté
ţurnalisté
duchovní (kněţí, faráři, kazatelé) a řádové sestry
poradci v organizačních věcech
informátoři, administrátoři
pedagogové pracující s duševně postiţenými
úředníci v bankách a úřadech, orgánech státní správy
vedoucí letecké dopravy (piloti a posádka letadel)
obchodníci
sociální kurátoři
podnikatelé
pracovníci exekutivy
pracovníci v nápravných zařízeních a věznicích
vedoucí pracovníci a manaţeři
vysokoškoláci nastupující do zaměstnání
16
1.5 Charakteristické rysy burn-out syndromu
u lidí, kteří přicházejí denně do kontaktu s velkým mnoţstvím lidí, o něţ jsou nuceni se postarat
dennodenně jsou vystavováni velkému stresu
angaţují se v profesích zaměřených primárně na pomoc druhým lidem
vyţadující vysokou míru odpovědnosti
v povoláních, kde výkon jedince záleţí na objektivním hodnocení, je špatně přijímám či poniţován
vysoká úroveň psychické zátěţe s takovými charakteristikami jedinců jako je zvýšená senzitivita
přenášejí pracovní problémy do soukromého ţivota
trpí workoholismem – nutkavou potřebou pracovat
17
1.6 Hlavní příznaky vzniku syndromu Syndrom vyhoření je u valné většiny laické veřejnosti stále ještě vnímán jako nemoc, ze které je moţné se s odbornou pomocí vyléčit. Dříve si mnoho vysoce pracovně vytíţených lidí odmítalo tuto diagnózu připustit.
Prvními varovnými signály jsou: výrazné snížení angažovanosti, ztráta zájmů, depresivní nebo agresivní reakce, úbytek výkonnosti, motivace i kreativity, zploštění na duchovní, emocionální i sociální úrovni, psychosomatické reakce, zejména v oblasti srdce a krevního oběhu, trávící soustavy a svalstva), zoufalství, beznaděj a nakonec i myšlenky na sebevraždu. [ ANGELIKA KALLWASS, VYDÁNO 2007 ]
Při objevení prvních příznaků je nutné vyhledat odbornou pomoc – psychologa či psychoterapeuta a začít s léčbou. Důleţité je také projevit snahu o obnovení jiţ poměrně redukovaných mezilidských vztahů (přátelé, obchodní partneři, rodina), najít si koníčky, které budou jedinci přinášet radost, odpočinek, a těm se s určitou pravidelností věnovat. Pěstování si pravidelného reţimu v oblasti pracovní i osobní je účinnou prevencí syndromu vyhoření. 1.6.1 Tělesné příznaky Hlavním příznakem je tělesné vyčerpání, není to obyčejné únava, kdy stačí si odpočinout, nabrat nové síly a únava zmizí. V případě syndromu vyhoření se jedná o celkové fyzické vyčerpání, kdy běţný odpočinek naprosto nepřináší očekávaný výsledek. Postupně vše přerůstá aţ v chronickou únavu. Jedinci také trpí nespavostí, bolestmi hlavy, vysokým krevním tlakem, gastrointestinálními poruchami. 1.6.2 Psychické příznaky Přichází velké emocionální vyčerpání, jedinec se pořád snaţí pracovat, ale výsledek neodpovídá stupni jeho snaţení. Následuje výrazný pokles pracovní aktivity, pokles výkonnosti. Vlivem těchto aspektů jedince postupně ztratí veškerou motivaci. Jedinec uţ není aktivní, iniciativní, ale stále více se zabývá otázkami, jak dál a kudy. Převaţují
18
u něj pocity frustrace, apatie, agresivity a pocit rezignace. Objevuje se pocit lhostejnosti k práci a lidem. Ten můţe přerůst aţ v negativní a cynický postoj k vlastní práci a ke klientům (pacientům, občanům, ţákům atd.). 1.6.3 Sociální příznaky Ze strany jedince dochází k celkovému útlumu v oblasti sociálních vztahů. Postupně redukuje kontakt s lidmi z pracovního procesu, klienty, zákazníky a všem lidem, kteří se váţí k jeho profesi. Vztahy omezení většinou jen na nejmenší moţnou mez a vlastní angaţovanost se stávají stále slabší a slabší. Ani jeho koníčky jiţ pro něj nejsou příjemnou radostí a rozptýlením, okruh přátel se mu začíná sniţovat. Postupně se objevují i problémy v rodinných či partnerských vztazích.
1.7 Příčiny syndromu vyhoření Angelika Kallwass ve své knize píše, ţe nelze jednoznačně odpovědět na otázku, co skutečně k syndromu vyhoření vede. Jmenuje příčiny, kterou jsou s touto nemocí nejčastěji spojovány:
konflikty rolí
přílišná očekávání
nedostatek autonomie
nejasnosti v hierarchických strukturách (v zaměstnání i jinde)
vztahové konflikty
nedostatečná podpora ze strany nadřízených
mobbing na pracovišti
nadměrné mnoţství práce v příliš stěsnaném časovém rozvrhu
příliš vysoká odpovědnost. [ANGELIKA K ALLWASS, VYDÁNO 2007]
19
1.8 Faktory podílející se na syndromu vyhoření
Pocit nutkání namísto povolání Někteří lidé vykonávají práci právě z pocitu nutkavosti místo toho, aby pro ně byla radostným posláním. Neustále ještě ani nesplněním jednoho úkolu se chystají na splnění druhého, třetího…, naprosto ztrácejí záměr dané činnosti.
Neschopnost přibrzdit Lidé, kteří neustále pracují a práce se tak pro ně stane hlavní prioritou, nazýváme workoholiky. Nejsou schopni zpomalit svoje pracovní tempo, jejich hlavní motivací je zvyšování výkonnosti a plnění nových a nových úkolů. Dny volna vyuţívají především k tomu, aby dohonili pracovní činnosti, které nestihli vykonat.
Snaha udělat všechno sám Výkonní lidé se snaţí vyřešit všechny pracovní činnosti a problémy sami, očekávají tak pochvalu a uznání od ostatních. Přebírají odpovědnost za všechny pracovní činnosti a mají přehnanou snahu zvládnout všechno sami. Právě tímto způsobem jsou na nejlepší cestě k úplnému k syndromu vyhoření.
Přehnaná pozornost k cizím problémům Největší nebezpečí ohroţení syndromem vyhoření hrozí právě jiţ zmiňovaným rizikovým skupinám (zdravotní sestry, lékaři, terapeuti, psychologové atd.), kteří jsou v kaţdodenním kontaktu s velkým mnoţstvím osob. Mnohdy se příliš zabývají jejich problémy, a to je jen velmi blízká cesta právě k syndromu vyhoření.
20
Soustředěnost na detaily Mnoho lidí na sebe přebírá i pracovní činnosti, které nepatří vůbec do jejich kompetence, patří často podřízeným. U úspěšného podnikatele se můţe například stát, ţe si vede účetnictví s pocitem, ţe to zvládne sám a nepotřebuje ţádnou další pracovní sílu, zajistí si úklid všech kanceláří.
Nereálná očekávání Kaţdý člověk má svá omezení, mnoho jedinců si to však neuvědomuje a stanovuje si cíle příliš vysoké cíle. Kdyţ na ně potom nemohou dosáhnout a naplnit je, jsou frustrovaní, zbavují se radosti z práce a nemotivuje je stanovat si další cíle.
Příliš velká rutina Pokud lidé dávají ve své práci velký prostor rutině, často vše vede k otupělosti a následnému syndromu vyhoření.
Špatný tělesný stav Na počátku stojí velké nadšení, jedinec je silný, zdravý, překypuje energií, proto mu nedělá sebemenší problém jít mnohdy aţ za hranice svým moţností. Pokud se toto však stane pravidlem, fyzický stav se zhoršuje a jedinec je náchylnější k syndromu vyhoření.
Značná cílevědomost Jedinec je poháněn velkou motivací dosáhnout co největších cílů. Je nutné zváţit svoje psychické, pracovní a časové schopnosti, jelikoţ značná cílevědomost a přeceňování sami sebe vede k syndromu vyhoření.
21
Převratné tempo naší společnosti Nikdy v historii se společnost nevyvíjela takovým tempem, jako je tomu dnes. Právě naše zrychlené tempo a společnost, která se mění prakticky kaţdodenně, přispívají k syndromu vyhoření.
Tlak vyvíjený na ţeny v domácnosti aby nastoupily do práce Kromě často plného pracovního úvazku v zaměstnání plní doma ţena ještě funkci hospodyně, matky, milenky a manţelky. [RUSH M YRON, VYDÁNO 2003]
22
1.9 Cesty vedoucí k syndromu vyhoření
Karel Kopřiva ve své knize Lidský vztah jakou součást profese popisuje velmi výstiţné tři cesty, které stojí právě za celkovým psychickým a duševním vyčerpáním, tedy syndromem vyhoření.
Ztráta ideálů Na počátku získání nového zaměstnání stojí obrovské nadšení. Jedinec se pouští s neuvěřitelnou energií do plnění všech úkol, ztotoţňuje se s novým pracovním prostředím. Je ochotný si osvojit velmi rychle všechny dovednosti a znalosti potřebné k výkonu nového zaměstnání. Postupně kdyţ zjišťuje, ţe vše není tak snadné, jak se mu na počátku zdálo, se vzdaluje svým ideálům. Ustupuje celkové nadšení z práce, její vykonávání se stává stále náročnější, na splnění úkolů je potřeba více času a většinou se ani nedojde k očekávanému výsledku. V jedinci stále více narůstá negativní postoj k pracovnímu kolektivu i k práci jako takové. Tuto fázi Karel Kopřiva přirovnává k vývoji manţelství, kdy na počátku stojí dva zamilovaní lidé, očekávající dobrodruţný a šťastný ţivot ve dvou. Po vystřízlivění ze vzájemné zamilovanosti však musí čelit problémům a neshodám.
Workoholismus Workoholismus neboli chorobná závislost na práci ( z anglického work = pracovat) je nemocí moderní doby. Workoholik je člověk závislý na náročné a dlouhotrvající práci jako jiní na alkoholu, který nahradil svůj osobní ţivot prací. Cítí se na vrcholu prostřednictvím své práce, má pocit, ţe jeho moţnosti neznají hranic, neumí přiměřeně relaxovat, je nespokojený bez hektické činnosti a má trvalé nutkání něco dělat.
23
Teror příleţitostí Někteří jedinci plní jeden úkol za druhým, při ještě nesplnění jednoho se jiţ zavazují ke splnění druhého, třetího……. Nechtějí si nechat uniknout příleţitost úkoly splnit.
24
1.10 Etapy syndromu vyhoření podle Angeliky Kallwass
1. Musím obstát! Jedinec je přesvědčený, ţe všechny úkoly a činnosti bez ohledu na jejich náročnost musí zvládnout. Někdy také dochází k potlačování vlastních přání a tuţeb na úkor splnění potřeb a přání druhých lidí.
2. Zesílené úsilí Jedinec si nakládá příliš mnoho práce a nerespektuje naprosto ţádná omezení ať uţ fyzická či pracovní
3. Zanedbávání vlastních potřeb V této fázi dochází k naprostému potlačení všech vlastních potřeb a zájmů ve prospěch druhých.
4. Potlačení konfliktů Jedinec je mnohdy nervózní, podráţděný ze své práce z rodinného ţivota, ale rozhodne se, ţe tuto skutečnost nebude před partnerem dávat na vědomí a rozhodne se svoje pocity skrýt.
5. Přehodnocení Úkolem jedince se v této fázi stane pouze zdatnost fungovat na všech rovinách, v práci, v rodinném ţivotě k co největšímu potěšení ostatních. Naprosto tak potlačí svoje vlastní potřeby a zájmy. Důleţitou hodnotou se pro něj stává pouze skutečnost vydrţet v plnění úkolů. Dochází postupně k tzv. depersonalizace (odosobnění), kdy jedinec nejedná podle svého nitra.
25
6. Popírání problému Jedinec si není ochoten přiznat existenci jakéhokoliv problému, vše omlouvá tím, ţe zrovna má mnoho práce.
7. V ústraní Jedinec se v této fázi stáhne do svého nitra a samoty, postupně dochází k utvoření odstupu od ostatních, který je stále větším a větším.
8. Viditelné změny chování Nyní jsou viditelné na první pohled tělesné příznaky syndromu vyhoření ( bolesti hlavy, silná chronická únava, deprese, frustrace).
9. Depersonalizace Jedinec jiţ nevnímá jako sebe samého, cítí, ţe to není on. Zároveň však se ztrátou vlastní identity nejsou schopni vztahu k ostatním blízkým. Vytváří si stále větší a větší odstup ke všem lidem.
10. Vnitřní prázdnota V této fázi je naprosto evidentním a převládajícím pocitem naprosté vyčerpání.
11. Deprese Stále prohlubující se pocity deprese, apatie, frustrace, nic, co dříve přinášelo jedinci radost, jiţ nefunguje, naopak vše se stává přítěţí.
12. Naprosté vyčerpání V této fázi je naprosto nevyhnutelná terapie.
26
2
ZÁTĚŢOVÉ SITUACE A JEJICH PŮSOBENÍ
Zátěţové situace a způsob, jakým jedinec zvládá a odolává stresu, mohou mít příznačný vliv na vznik syndromu vyhoření. Kaţdý člověk během svého ţivota musí čelit mnoha zátěţovým situacím - smrt blízkého, rozvod, nemoc apod., někdy mají větší intenzitu jindy slabší. Přímo jej podporují především tím, ţe mohou vést a často i vedou k narušení psychické rovnováhy, někdy jen dočasně nebo částečně, někdy trvaleji. Důsledkem nezvládnutí stresových situací jsou různá psychosomatická onemocnění (např. srdeční arytmie, poruchy krevního tlaku, zvýšená únavnost, bolesti hlavy, ţaludeční vředy). Pojem stres byl poprvé pouţit kanadským fyziologem H. Selye, který jej zkoumal prostřednictvím pokusů na zvířatech. Ty nechal podstupovat nadměrnému hluku a zvířata odolávají stresu způsobeným fyziologickými nedostatky. Termín stres pochází z anglického slova stress, které vzniklo z latinského slova stringo, stringere. Z latinského jazyka jsou tyto slova překládány do češtiny jako utahování, stahování, zadrhování.
Stres je výsledkem interakce (vzájemné činnost)i mezi určitou silou působící na člověka a schopností organismu odolat tomuto tlaku. [ H. SELYE, VYDÁNO 1978]
Stres je stav organizmu, kdy jeho integrita je ohrožena a organizmus musí zapojit všechny schopnosti na svoji ochranu. [ HARTL, HARTLOVÁ , VYDÁNO 1994]
27
Jedná především o tyto psychické situace, které označujeme termíny: distres - nepříjemné situace ( např. konfliktní partnerské vztahy ) eustres – příjemná situace ( např. svatba, narození dítěte ) posttraumatický stres - jedná se o náročnou a obtíţnou stresovou situaci, které je vyvolávána po traumatizující událostí ( např. smrt v rodině )
Stres je definován jako vztah, který je ovlivňován dvěma protikladnými silami: a) stresory - to je soubor zatěţujících faktorů, které na nás negativně působí. Stresory je moţno rozdělit na fyzikální a emocionální. Do skupiny fyzikálních stresorů je moţno zařadit jedy jako je alkohol, nikotin, dále znečištění vzduchu, viry, bakterie. Mezi emocionální stresory patří nepřátelství, zloba, deprivace. Stresor je tedy jakýkoliv podnět, který vyvolává stres. b) salutory - jedná se o obranné síly, které nám pomáhají zvládat těţkosti.
Pro duševní rovnováhu je nutné, aby salutory převládaly nad stresory. Pokud je jedinec dlouhodobě ovlivňován skupinovou stresorů, s větší pravděpodobností podlehne burn- out syndromu.
Stres je stavem těla i mysli, který je často odprovázen těmito fyziologickými a emocionální příznaky: a) fyziologické příznaky stresu - bušení srdce, nechutenství, plynatost, migrény, sexuální impotence, nepříjemné pocity v krku atd. b) emocionální - neboli citové příznaky: neschopnost projevit náklonnost k druhému
člověku,
nadměrné
snění,
podráţděnost atd.
28
vyhýbání
si
sociálnímu
styku,
II.
PRAKTICKÁ ČÁST
29
3
EMPIRICKÝ VÝZKUM
3.1 Popis výzkumu Výzkum byl prováděn v měsíci březnu 2010. Skupinu respondentů tvořili pracovníci informačních center, cestovních kanceláří a agentur. Výzkum byl prováděn formou anonymního dotazníkového šetření. Účelem dotazování bylo zjistit explorace výskytu a míry zatíţení syndromem "burn-out" ve vybraných profesích cestovního ruchu.
3.2 Charakteristika dotazníku Respondentům byl administrován dotazník pouţívaný jako pomůcka k určení symptomu vyhoření (autor Myron Rush-Syndrom vyhoření). Součástí dotazníku bylo i zjištění věku, pohlaví, délky v dané pozici u sledovaných osob. Pro eliminaci respondentů, kteří sice pracují v cestovních kancelářích, agenturách a informačních centrech, byla připojena ještě otázka, zda jsou při své práci v kaţdodenním kontaktu se zákazníky. Dotazník obsahoval celkem 20 otázek, respondenti měli zakrouţkovat odpovídající číslo na škále 1 aţ 5 podle toho, jak dalece se s výrokem ztotoţňovali. Číslo jedna značilo nejméně pravděpodobný jev a číslo pět nejvíce vyskytovaný jev.
30
3.3 Vyhodnocení V prováděném výzkumu byli oslovováni zaměstnanci informačních center, cestovních kanceláří a agentur. Pracuji jiţ více neţ rok na částečný úvazek v Informačním centru baziliky svatého Prokopa v Třebíči, proto jsem nejprve oslovila kolegy z jiných informačních center v Třebíči. Dále jsem zbytek respondentů oslovila převáţně prostřednictvím internetu. Emaily jsem posílala do oficiálních informačních center, cestovních kanceláří a agentur. Celkově jsem získala 80 vyplněných dotazníků. Pro vyhodnocení výsledků jsem nejprve sečetla všechny hodnoty, kterých ve svém testu respondenti dosáhli. Jako vodítko, zda respondenti trpí symptomy syndromu vyhoření, mi poslouţila výsledková tabulka ( Myron Rush - Syndrom vyhoření).
Výsledková tabulka Počet bodů
Slovní hodnocení
0-30 bodů
vyhoření vám nehrozí.
31-45 bodů
vykazujete některé ze symptomů vyhoření.
46-60 bodů
zřejmě se nacházíte v počátečním stádiu vyhoření.
61-75 bodů
rozhodně procesem vyhoření procházíte.
nad 75 bodů
proţíváte pokročilé stadium vyhoření
Hypotézy: 1. Pracovníci informačních center, cestovních kanceláří a agentur mají tendenci k syndromu vyhoření.
2. Délka praxe u pracovníků informačních center, cestovních kanceláří a agentur ovlivňuje míru výskytu burn-out syndromu.
3. Muţi jsou odolnější, je u nich menší pravděpodobnost výskytu burn out syndromu.
31
3.4 Věk respondentů
Věk respondentů
Počet osob
Počet osob v %
18 – 29
38
47,5%
30 – 44
24
30%
45 – 55
14
17,5%
Více neţ 55 let
4
5%
V informačních centrech, cestovních kancelářích a agenturách pracují převáţně mladí lidé a lidé středního věku. Pracovníci ve věku od 18 do 29 let tvořili 47,5%, 30% procent tvořila skupina ve věku od 30 do 44 let. Nejméně pracovníků informačních center, cestovních kanceláří a agentur bylo v mém výzkumy ve věkové skupině nad 55 let.
32
3.5 Délka praxe respondentů
Délka praxe
Počet osob
Vyjádření v %
Méně neţ 1 rok
9
11,25 %
1 aţ 3 roky
30
37,5 %
4 - 5 let
15
18,75 %
5 a více
26
32,5 %
Celých 37,5% respondentů pracuje v informačních centrech, cestovních kanceláří a agentur mezi jedním aţ třemi roky. Druhá nejsilnější skupina dle délky praxe se nacházela více neţ 5 let v pracovním výkonu a tvořilo ji celkem 33,5 % všech dotázaných. Nejméně respondentů (11,2 %) pracovalo v dané profesi méně neţ 1 rok.
33
3.6 Výsledky dotazníkové šetření
Počet bodů
Počet respondentů
0 - 30 bodů
19 respondentů
31 - 45 bodů
29 respondentů
46 - 60 bodů
28 respondentů
61 - 75 bodů
2 respondenti
Více neţ 75 bodů
2 respondenti
34
Kaţdému respondentovi jsem sečetla celkový počet bodů. Nejvíce respondentů získalo od 31 do 45 bodů. Pro tuto škálu jsou patrné prvotní příznaky syndromu vyhoření, jako je např. fyzická únava, podráţděnost, negativní postoj k práci, emocionální vyčerpanost. Myslím si, ţe kaţdý jedinec, který vykonává práci, při které je kaţdodenně v kontaktu s lidmi, musí řešit jejich problémy, naučit se jednat s rozdílnými lidmi dle jejich charakteru, je někdy zatíţen některými ze symptomů syndromu vyhoření. Tyto symptomy mohou být přechodného charakteru a mohou souviset se sezónností povolání pracovníků informačních center, cestovních kanceláří a agentur, kdy právě s blíţícími se letními měsíce je na ně kladem největší nápor. 28 respondentů získalo potom od 46- do 60 bodů. Pokud se jedinec nachází v této bodové hranice, je u něj jiţ patrná první fáze burn-out syndromu, která kdyţ je zachycena včas, můţe se hrozba syndromu vyhoření ještě odvrátit.
35
3.7 Porovnání délky praxe
Počet let
Počet bodů
Počet respondentů
Méně neţ 1 rok praxe
0 - 30 bodů
3 respondenti
31 - 45 bodů
14 respondentů
4 - 5 praxe
46 - 60 bodů
5 respondentů
Více neţ 5 let
61 - 75 bodů
1 respondent
1 – 3 roky praxe
Z grafu je patrné, ţe největší hodnoty byly naměřeny u respondentů, kteří pracují v daném zaměstnání od jednoho do tří let. Právě v této skupině získalo nejvíce respondentů body v rozmezí od 31 do 45.
36
Tato fáze je typická jiţ projevem některých ze symptomů burn-out syndromu (jako je fyzická únava, podráţděnost, emocionální nerovnováha apod.). Dle mého názoru je tuto skutečnost moţné odůvodnit tím, ţe během tří let výkonu nějaké profese je velmi pravděpodobné, ţe kaţdý jedinec je postiţen některým ze symptomů typických pro syndrom vyhoření. Do této skupiny patřili hlavně mladí lidé ve věku od 18 do 29 let.
Průměrně tato celá skupina dosáhla 41 bodů, coţ by
odpovídalo jiţ některým symptomům syndromu vyhoření. Tento výsledek je moţné zdůvodnit nevhodnou volbou povolání, příliš velkými očekáváními při vstupu do nového zaměstnání a následného brzkého prozření a pocity frustrace. Pět respondentů, kteří se nacházeli v daném zaměstnání mezi 4 aţ 5 lety, získalo mezi 46-60 body. Myslím si, ţe tento výsledek ukazuje na fakt, ţe i kdyţ tito lidé jsou při své práci v kaţdodenním kontaktu s lidmi, nevykazují větší míru burn - out syndromu. Výsledek povaţuji za empiricky podloţený, neboť při mém výzkumu se nacházelo celkem 17 respondentů právě v této kategorii.
37
3.8 Srovnání vyhoření můţu a ţen
Muţi
Ţeny
35 %
65 %
Průměrně 41 bodů
Průměrně 42 bodů
Celkový počet respondentů byl 80, z toho tvořilo 65% ţen a 35% muţů. Zkoumala jsem pracovníky informačních center, cestovních kanceláří a agentur, kde pracují ve větší míře převáţně ţeny.
38
Dále jsem si všímala průměrného počtu bodů u jednotlivých pohlaví. Součtem všech nasbíraných bodů a následným pouţitím prostého aritmetického průměru jsem zjistila, ţe muţi a ţeny dosahují přibliţně stejných bodů. U ţen mi vyšlo průměrně 42 bodů a u muţů 41. Dle vyhodnocovací tabulky by výsledný počet bodů u obou pohlaví patřil do stejné kategorie, která je typická některými ze symptomů burn- out syndromu. Nejvíce muţů se dle mého výzkumu nacházelo v kategorii, kdy délka jejich praxe překračovala více neţ 5 let a mezi věkem 45-55 let. U druhého pohlaví bylo nejvíce respondentů ve věkové kategorii od 18 do 29 let a ţeny se dále nacházely mezi jedním aţ třetím rokem výkonu jejich praxe.
39
3.9 Celkové srovnání
Délka praxe
Průměrný počet bodů
Méně neţ 1 rok
35 bodů
1 – 3 roky
41 bodů
4 – 5 let
46 bodů
Více neţ 5 let
42 bodů
40
Posledním grafem jsem chtěla potvrdit hypotézu stanovenou na začátku. Ţe s přibývající délkou praxe na dané pozici se zvyšuje pravděpodobnost výskytu některých symptomů burn-out syndromu. Skupina respondentů pracujících v cestovních kancelářích, agenturách či informačních centrech získala průměrně 36 bodů, coţ by podle výsledkové tabulky odpovídalo skutečnosti, ţe osoba vykazuje jiţ některé ze symptomů burn-out syndromu. Myslím si, ţe vzhledem k faktu, ţe jedinec pracuje na této pozici, je průměr 36 bodů poměrně dosti vysoký. Tato kategorie byla tvořena pouze 9 respondenty, mohlo dojít k situaci, ţe jednotlivec vlivem špatné volby povolání zkreslil výsledek celé skupiny. Respondenti vykonávající praxi mezi jedním aţ třemi lety získala průměrně 41 bodů, výsledek je stejný jako u předchozí skupiny – objevují se některé ze symptomů burn-out syndromu. V této kategorii bylo nejvíce respondentů (30 osob), výsledek tedy povaţuji za poměrně validní. Skupina tvořící osoby pracující na dané pozici od 4 do 5 let získala průměrně 46 bodů. Respondenti s délkou praxe vyšší neţ 5 let získali 42 bodů (výskyt některých symptomů syndromu vyhoření). Získané body u poslední skupiny sice neukazují skutečnost, ţe s délkou praxe se zvyšuje počet získaných bodů (tedy míra výskytu burnout syndromu), je potřeba však říci, ţe 46 bodů je těsnou hranicí mezi některými symptomy výskytu a počátečním stádiu burn-out syndromu.
41
ZÁVĚR Cílem mojí bakalářské práce bylo celkové seznámení se syndromem burn-out. Z tohoto důvodu je teoretická část věnovaná jeho příčinám, příznakům, fázím, dále uvádím riziková povolání, kde míra výskytu tohoto jevu je značně vysoká. Poslední kapitola teoretické části byla věnovaná zátěţovým situacím, které dle mého názory působí jako jedna z příčin syndromu vyhoření.
Empirická část je zaměřena na výzkum, při kterém byl pouţit anonymní dotazník. Ten jsem rozesílala do informačních center, cestovních kanceláří a agentur. Nejvíce dotazníků jsem získala od pracovníků informačních center. Jejich ochotou a vstřícností jsem byla velmi mile překvapena. Tuto skutečnost si vykládám jako kolegiální solidárnost, neboť jsem do průvodního dopisu, jenţ byl přikládán spolu s dotazníkem do kaţdého emailu, napsala, ţe pracuji v Informačním centru baziliky sv. Prokopa v Třebíči. Empirická část byla zakončena interpretací výsledků výzkumu a potvrzením či vyvrácením předem stanovených hypotéz.
Práce v informačních centrech cestovních kanceláří a agentur je velmi náročná, pracovníci jsou kaţdodenně v kontaktu s velkým mnoţstvím rozdílných klientů. Vše bylo potvrzeno výzkumem a ověřením první hypotézy, ţe tito pracovníci mají tendence k syndromu burn-out.
Délka praxe u pracovníků informačních center, cestovních kanceláří a agentur nehraje zcela jednoznačně rozhodující roli v míře zatíţení syndromu burn-out. Respondenti mezi prvním aţ třetím rokem vykazovali některé ze symptomů vyhoření, pracovníci s délkou praxe mezi čtyřmi aţ pěti lety se nacházeli jiţ v počátečním stádiu burn-out syndromu. Tato hranice však byla velmi těsná. Pracovníci, kteří strávili na dané pozici více neţ 5 let, vykazovali některé ze symptomů vyhoření. Myslím si, ţe tato skutečnost neprokazuje zcela jasně potvrzení hypotézy, ţe délka praxe hraje rozhodující roli na míře výskytu burn-out syndromu. Výzkumem, který jsem prováděla u pracovníků informačních center, cestovních kanceláří a agentur, se dle mého názoru prokázala konstantnost mezi jednotlivými kategoriemi délky praxí. Největší nárůst byl
42
mezi prvním rokem a prvním aţ třetím rokem praxe, zde činil rozdíl celých šest bodů, coţ odpovídalo více neţ jedné kategorii. Zajímavostí byla však skutečnost, ţe mnoho mladých lidí, kteří pracovali méně neţ jeden rok, dosahovali jiţ dle výsledkové tabulky poměrně mnoho bodů a výsledek by odpovídal jiţ zcela jistě některým ze symptomů typických pro výskyt syndromu vyhoření. Tuto skutečnost lze interpretovat nevhodným výběrem povolání, příliš velkým entusiasmem, dále rychlým vystřízlivěním následovaným pocity frustrace a deprivace.
Porovnání vyhoření mezi muţi a ţenami nelze jednoznačně určit, neboť jsem z muţské populace nezískala tak velké mnoţství respondentů. Ţen mezi respondenty bylo 65 % a muţů 35 %. Tuto skutečnost bych zdůvodnila tím, ţe v cestovních kancelářích, agenturách a informačních centrech na pozicích, kdy jsou pracovníci v přímém a kaţdodenním kontaktu s klienty, panuje určité genderová nerovnoměrnost. V mém výzkumu muţi a ţeny dosáhly průměrně stejných výsledků, které by dle vyhodnocovací tabulky odpovídaly přítomnosti některých ze symptomů vyhoření.
Výsledky dotazníkového šetření jsem byla velmi mile překvapena. Před samotným výzkumem jsem byla poněkud skeptická a domnívala jsem se, ţe mezi pracovníky informačních center, cestovních agentur a kanceláří je jiţ mnoho vyhořelých jedinců. Sama jsem toto tvrzení opírala o osobní pracovní zkušenost, neboť vím, ţe se jedná o velmi sloţitou profesi. Musím konstatovat, ţe jen dva z mých celkových 80 respondentů procházeli přímo procesem vyhoření. Valná většina pracovníků informačních center, cestovních kanceláří a agentur vykazovala některé ze symptomů burn-out syndromu. Také se našlo několik jedinců, kteří se jevili jako velmi psychicky odolní se zdravou duševní hygienou a o tomto jevu u nich nemohlo být ani zmínky.
43
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY [1] Kopřiva, K., : Lidský vztah jakou součást profese. 5.vyd. Praha: Portál., 2006. 147 s. ISBN 80-7367-181-6 [2] Rush, S.R.,.: Syndrom vyhoření. 1.vyd. Praha: Návrat domů., 2003. 129 s. ISBN 80-7255-074-8 [3] Kallwass, A.,: Syndrom vyhoření. 1.vyd. Praha: Portál., 2007. 144 s. ISBN 978-7367-299-7 [4] Vymětal, J. : Základy lékařské psychologie. 1.vyd. Praha: J. Kocourek., 1994. 185 s. ISBN 80-901601-3-1 [5] Hartl, J.Hartlová : Psychologický slovník. 1.vyd. Praha: J. Kocourek., 1994. 185 s. ISBN 80-901601-3-1 [6] Křivohlavý, J.: Jak neztratit nadšení. 1.vyd. Praha: Grada Publishing., 1998. 136 s. ISBN 80-7169-551-3 [7] Křivohlavý, J.: Jak zvládat stres. 1.vyd. Praha: Grada Avicenum., 1994. 192 s. ISBN 80-7169-121-6 [8] Cherniss C..: The Emotionally Intelligent Workplace: How to Select For, Measure, and Improve Emotional Intelligence in Individuals, Groups, and Organizations., John Wiley And Sons Ltd (United States), 2001. 384 s. ISBN: 9780787956905 [9] Selye H.: The Stress Of Life., Mcgraw-Hill Education - Europe (United States), 1978. 516 s. ISBN: 9780070562127 [10]
Nezaměňujte stres za syndrom vyhoření [online]. ekonom.cz. [cit. 2010-04-22].
Dostupný z WWW: http://ekonom.ihned.cz/c1-42783260-nezamenujte-stres-zavyhoreni
44
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
TAB.1: VÝSLEDKOVÁ TABULKA................................................................................. 31 TAB.2: VĚK RESPONDENTŮ......................................................................................... 32 TAB.3: DÉLKA PRAXE .................................................................................................. 33 TAB.4: VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ....................................................... 34 TAB.5: POROVNÁNÍ DÉLKY PRAXE............................................................................ 36 TAB.6: SROVNÁNÍ VYHOŘENÍ MUŢŮ A ŢEN ............................................................. 38 TAB.7: CELKOVÉ SROVNÁNÍ ...................................................................................... 40
GRAF 1: VĚK RESPONDENTŮ ..................................................................................... 32 GRAF 2: DÉLKA PRAXE............................................................................................... 33 GRAF 3.: VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ .................................................. 34 GRAF 4: POROVNÁNÍ DÉLKY PRAXE ......................................................................... 36 GRAF 5: SROVNÁNÍ VYHOŘENÍ MUŢŮ A ŢEN .......................................................... 38 GRAF 6: CELKOVÉ SROVNÁNÍ .................................................................................... 40
45
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A Dotazník Příloha B Seznam oslovených subjektů
46
PŘÍLOHA A: Prosím o anonymní vyplnění dotazníku, který bude pouţit pouze pro účely bakalářské práce zaměřené na zjištění profesních rizik výskytu syndromu burn-out. Správnou odpověď prosím označte kříţkem, nebo barevně zvýrazněte v aplikaci MS Word.
Pohlaví?
Při své práci jsem skoro kaţdodenně v
MUŢ
.
ŢENA
kontaktu s lidmi?...............................
Kolik je Vám let?
V současném zaměstnání
18-29
.
30-44
pracujete……………….
ANO NE
<1 rok 1-3 roky
45-55
4-5 let
>55
> 5 let
Správnou odpověď prosím, zakrouţkujte, nebo barevně zvýrazněte v aplikaci MS Word. ANO
NE
Připadá mi, ţe čím více pracuji, tím jsou mé výsledky horší
1–2–3–4–5
Děsí mě chodit kaţdý den do práce
1–2–3–4–5
Připadá mi, ţe mám méně fyzické energie neţ dříve
1–2–3–4–5
Rozčilují mě věci, které mi dříve nevadily
1–2–3–4–5
Zjišťuji, ţe se stále více straním lidí
1–2–3–4–5
Připadá mi, ţe jsem vznětlivější
1–2–3–4–5
Hůř se soustředím
1–2–3–4–5
Stále více zjišťuji, ţe se mi ráno nechce z postele
1–2–3–4–5
Přestávám věřit svým schopnostem
1–2–3–4–5
Připadá mi stále těţší soustředit se na práci
1–2–3–4–5
47
Je pro mě obtíţnější riskovat
1–2–3–4–5
Stále více mě rozlaďují moje neúspěchy
1–2–3–4–5
Poslední dobou viním ze své situace Boha
1–2–3–4–5
Někdy mám chuť od všeho utéct
1–2–3–4–5
Dělá mi čím dál menší starosti, zda svoji práci někdy dokončím
1–2–3–4–5
Připadá mi, ţe je všechno při starém nebo dokonce horší
1–2–3–4–5
Zdá se mi, ţe všechno, co se snaţím dělat, pohlcuje víc energie, neţ kolik jí mám
1–2–3–4–5
Zjišťuji, ţe je pro mě obtíţné splnit i jednoduché a rutinní úkoly
1–2–3–4–5
Přeji si, aby mě lidé nechali na pokoji
1–2–3–4–5
Změny, které na sobě pozoruji, mě skličují
1–2–3–4–5
48
PŘÍLOHA B
Seznam oslovených subjektů Cestovní kanceláře:
Active Travel, AGENTURA N.59, s.r.o., AGM Travel, s.r.o. , AGMA Tour , AGRO TOUR Praha, s.r.o. , AIR MARINE - ROLLPA Group s.r.o., Alexandrie. Alpina cestovní kancelář, s.r.o. , Aquarius Adriatic , ATIS, Atlas Adria, s.r.o., Ave Zdenka, s.r.o. , Aventinus , Axia , B&K Tour, s.r.o., Bc. Lenka Jandošová, Bohema Reisen , Bon Ton, s.r.o. , Campanatour, s.r.o. , CARIBE Tour, Cesta ke Zdraví, s.r.o., Cestovní kancelář Antlová, Cestovní kancelář FISCHER, a.s., CESTOVNÍ KANCELÁŘ NYKAR s.r.o. , cestovní kancelář Pressburg, Cílka, CK Eva Šulcová, s.r.o. , CK Apulia IN , CK Poznání, CK Turista, CK Reko, CLARA cestovní kancelář s.r.o., Condor CS, s.r.o. , Conti, CSK Mama, ČAS Znojmo, ČSAD Tišnov , Dany Datour - ing. Dana Kozáková, Dery ,
49
Euroagentur Praha. Happyland Bohemia, Charis Tour, INSPIRA, s.r.o. PARADISO, s.r.o., Sardegna Travel, Travel, VIA VERA s.r.o., Wolff Travel Praha,
Cestovní agentury:
Agency Interbohemia, s.r.o. , Agentura 97, s. r. o. , Alex, Alice Kočí, Apollo , Aqua Tour, Bortour , BO-VA, CAT TOUR CZ s.r.o., Cestovní kancelář Topinka, s.r.o., cestovní kancelář, s.r.o., Dak Travel Prague, DDS Tour - cestovní a pořadatelská agentura, s.r.o. Diana Tour ELIKA, spol. s r.o., EnergoSlužby, s.r.o., ETN Travel , eTravel.cz, CKM Olomouc , Helus tour, Irena Horáčková, Jaroslava Faměrová, Lenka Svobodová, nacesty.cz, s.r.o., Zajezdy.cz,
50
Informační centra:
Aš, Benecko, Benešov, Blansko, Brtnice, Bystřice nad Pernštejnem, Čenkovice, Černošín, Černý důl, Dačice, Dobruška. Dolní Adršpach, Dolní Kounice, Domažlice, Dukovany, Hlinsko, Hlučín, Hradec Králové, Jablonec nad Nisou, Jablunkov, Jáchymov, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Karviná, Klimkovice, Konstantinovy Lázně, Lednice, Lichkov, Lipník nad Bečvou, Lovosice, Luhačovice, Milovice, Mosty u Jablunkova, Nasavrky, Nymburk, Nýrsko, Olomouc, Ostrava, Pastviny, Písek, Plzeň, Počátky,
51
Poděbrady, Polička, Poodří, Praha - Pražská informační služba, Prachatice Prostějov, Přibyslav, Ráby, Říčany, Semily, Slatiňany, Spálené Poříčí, Svitavy, Štíty, Tábor, Tachov, Telč, Temelín, Teplá, Tišnov, Trutnov, Třebíč, Třešť, Uherské Hradiště, Ústí nad Labe, Valašské Meziříčí, Vimperk, Vítkov, Vodňany, Votice, Vsetín, Zlaté hory, Zlaté hory, Zlín, Žampach, Žatec, Železný Brod, Žirovnice
52
