VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomiky a managementu
Zm ě n a f i n a n č n í h o c h o v á n í č e s k ý c h domácností v důsledku finanční krize Bakalářská práce
Autor: Kamila Nesibová Vedoucí práce: Ing. Věra Mulačová, Ph.D. Jihlava 2010
Anotace Bakalářská práce na téma Změna finančního chování českých domácností v důsledku finanční krize se zabývá problematikou zadluţenosti domácností, jejich úsporami a spotřebou. Teoretická část nejprve definuje pojem finanční krize, její příčiny a dopady. Dále se věnuje domácnostem, vymezuje tento pojem a zaměřuje se na spotřebu a příjmy, úspory a vybrané finanční vkladové produkty, zadluţenost a vybrané úvěrové produkty. V praktické části jsou graficky vyhodnoceny tři předem stanovené hypotézy. Jednotlivé kapitoly řeší reakce domácností na projevy krize z hlediska změn nákupního chování a spotřeby, zadluţování a jeho vývoj v čase a popisuje preference domácností při výběru finančních spořicích produktů. Die Annotation Die Bachelorarbeit zum Thema Die Änderung des finanzielles Verhalten der tschechischen Haushalte in Folge der Finanzkrise beschäftigt sich mit der Problematik der Verschuldung die Haushalte, der Ersparnisse und dem Konsum. Teoretischer Teil definiert der Begriff die Krise und ihre Ursachen und ihrer Auffal. Dieser Teil grenzt der Begriff die Haushalte ab und beschreibt den Konsum und die Einkommen, die Ersparnisse und finanziellen Produkte, die Verschuldung und die Kreditinstrumente. Im praktischen Teil werden drei Hypotesen ausgewertet. Die Kapitel lösen die Reaktion die Haushalte auf, die die Kaufverhalten ändern und sich verschulden. Das letzte Kapitel beschreibt die Präferenz der Haushalte, wenn sie die Anlageprodukten auswählen.
2
Poděkování Ráda bych tímto poděkovala Ing. Věře Mulačové Ph.D., vedoucí mé bakalářské práce, za odborné vedení a praktické připomínky.
3
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 14. května 2010 ...................................................... Podpis
4
Obsah 1
ÚVOD A CÍL PRÁCE ..................................................................................................................... 7
2
TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................................................... 9 2.1
3
4
FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ PŘÍČINY ...................................................................................................... 9
2.1.1
Cenová bublina na trhu s nemovitostmi ............................................................................. 11
2.1.2
Nadměrná spekulace .......................................................................................................... 12
2.1.3
Úvěrová expanze ................................................................................................................ 13
2.1.4
Akciové trhy a jejich propady ............................................................................................ 14
2.1.5
Další příčiny vzniku krize ................................................................................................... 15
2.2
CELOSVĚTOVÉ DOPADY KRIZE ..................................................................................................... 17
2.3
DOPADY KRIZE NA ČR ................................................................................................................. 19
DOMÁCNOSTI .............................................................................................................................. 20 3.1
SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ A DISPONIBILNÍ PŘÍJMY ......................................................................... 21
3.2
FINANČNÍ PRODUKTY PRO DOMÁCNOSTI ...................................................................................... 24
3.3
VKLADOVÉ PRODUKTY................................................................................................................. 25
3.3.1
Netermínované vklady ........................................................................................................ 26
3.3.2
Termínované vklady ........................................................................................................... 26
3.3.3
Stavební spoření ................................................................................................................. 27
3.3.4
Životní pojištění ................................................................................................................. 28
3.3.5
Penzijní připojištění ........................................................................................................... 29
3.3.6
Investování ......................................................................................................................... 31
3.4
ZADLUŢENOST DOMÁCNOSTÍ ....................................................................................................... 32
3.5
BANKOVNÍ ÚVĚROVÉ PRODUKTY ................................................................................................. 33
3.5.1
Hypoteční úvěry ................................................................................................................. 34
3.5.2
Spotřebitelské úvěry ........................................................................................................... 36
3.5.3
Úvěry ze stavebního spoření .............................................................................................. 37
3.5.4
Úvěry z kreditních karet ..................................................................................................... 38
3.5.5
Kontokorentní úvěry........................................................................................................... 39
3.6
NEBANKOVNÍ ÚVĚROVÉ INSTITUCE .............................................................................................. 40
3.7
NEZAMĚSTNANOST A JEJÍ VLIV NA EKONOMICKÉ CHOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ .................................... 40
PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................................... 42 4.1
NÁKUPNÍ CHOVÁNÍ ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ A SPOTŘEBA ............................................................. 42
4.1.1 4.2
VÝVOJ ZADLUŢENOSTI DOMÁCNOSTÍ V ČASE ............................................................................... 46
4.2.1 4.3
Vyhodnocení hypotézy ........................................................................................................ 46 Vyhodnocení hypotézy ........................................................................................................ 53
ÚSPORY DOMÁCNOSTÍ A ZAJIŠTĚNÍ PROTI RIZIKŮM ...................................................................... 54
5
4.3.1 5
Vyhodnocení hypotézy ........................................................................................................ 59
ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 60
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A JINÝCH ZDROJŮ .............................................................. 61 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................. 65 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................................. 66 PŘÍLOHY ................................................................................................................................................. 67
6
1 Úvod a cíl práce Finanční krize je aktuálním tématem, které se stále řeší nejen v médiích. Z původní americké hypoteční krize se rozvinula téměř do všech odvětví a zasáhla velké mnoţství států. Nyní má jiţ globální charakter vlivem provázanosti finančních trhů celého světa. S krizí přichází mimo jiné i sniţování příjmů domácností a otázka zadluţení se stává stále více sledovanou. Zadluţenost domácností je důleţitým ukazatelem, vyjadřujícím objem půjčených prostředků klientům od bankovních i nebankovních institucí. Čím pesimističtější jsou očekávání domácností, vztahující se k vývoji jejich finanční situace, tím více jsou nuceny šetřit. Ze svých příjmů se snaţí část prostředků uchovat jako rezervu, zbytek vynaloţí na spotřebu. Výdaje na konečnou spotřebu domácností jsou potom součástí HDP a jsou proto směrodatnou veličinou. Dá se tedy říci, ţe stav ekonomiky země ovlivňuje finanční chování domácností, které na základě svých očekávání šetří nebo naopak utrácejí své prostředky. Toto téma bakalářské práce jsem si vybrala, protoţe mě zajímá stav zadluţenosti a také výše
úspor
českých
domácností.
Vývoj
těchto
veličin
v čase
je
důleţitý
i v rámci mezinárodního srovnávání a poskytuje informace pro statistické propočty. Cílem práce je analyzovat projevy krize v chování českých domácností, charakterizovat stav jejich zadluţenosti a vymezit současné preference jejich finančního rozhodování. V teoretické části je vysvětlen pojem finanční krize, uvedeny její pravděpodobné příčiny a také celosvětové důsledky a dopady na Českou republiku. Další kapitola se věnuje domácnostem a jejich významu v rámci národního hospodářství. Jednotlivé podkapitoly popisují spotřebu a disponibilní příjmy domácností, dále charakterizují nejvyuţívanější vkladové a úvěrové finanční produkty a zaměřují se také na zadluţenost a nezaměstnanost a její vliv na chování domácností. Praktická část bakalářské práce je věnována analýze sekundárních dat a jejich vyhodnocení, dále také porovnání zaměnitelných finančních produktů a popis vývoje jednotlivých vybraných spořicích a úvěrových produktů pro domácnosti. Informace a získaná nebo vypočtená data jsou seskupena do tabulek a grafů.
7
V jednotlivých kapitolách této části budou ověřeny a vyhodnoceny tři předem stanovené hypotézy. 1) České domácnosti zareagovaly okamţitě na projevy krize úsporným chováním a sniţováním nákupů. 2) Zadluţenost domácností se i přes projevy krize neustále zvyšuje. 3) České
domácnosti
preferují
bezpečnější
vkladové
finanční
produkty
pro zhodnocování svých úspor. V závěru bakalářské práce budou zhodnoceny výsledky hypotéz a jejich potvrzení nebo naopak vyvrácení.
8
2 Teoretická část 2.1 Finanční krize a její příčiny V současné době je pojem finanční krize často diskutovaným tématem. Pro mnoho občanů představuje období, které se vyznačuje především sniţováním příjmů domácností a výnosů společností a také zvyšováním nezaměstnanosti. Obecně je však pojmem, který zahrnuje mnohem více změn v ekonomice. Finanční krizí je situace, při které dochází k odlivu kapitálu ze země, můţe být spojena s vysokou zadluţeností státu, špatným stavem rozpočtu nebo také s fixovaným nebo méně pruţným kurzem měny. Krizi je také moţné definovat jako poruchu na finančních trzích, při které dochází k neschopnosti finančních institucí plnit jednu ze svých nejzákladnějších funkcí. Touto funkcí je transfer peněţních prostředků od těch, kteří je vlastní, k těm, kteří je potřebují nebo jsou ochotni je investovat. Finanční krize se také můţe projevit jako krize dluţnická, bankovní a měnová. Dluţnickou krizí prochází státy, které nejsou schopné hradit své rostoucí závazky vůči ostatním zemím nebo orgánům a stávají se proto dluţníky. Tento problém nejčastěji řeší půjčkami od mezinárodních institucí. Dluţnická krize můţe také vyústit v krizi bankovní, která postihuje i věřitele. Banky v tomto případě nejsou dostatečně likvidní a tato situace můţe vyústit aţ k hromadnému úpadku bank. Měnovou krizí je moţné označit stav, kdy se hodnota měny daného státu sniţuje, aţ znehodnocuje, coţ také vede k dalším ekonomickým problémům. Současná finanční krize vypukla v USA na podzim roku 2008 a vzhledem k provázanosti finančních trhů po celém světě se pak dále poměrně rychle rozšiřovala. Z tohoto důvodu přestala být problémem jednoho státu a stala se problémem globálním. Jednou ze zásadních příčin finanční krize bývá obvykle přehřátí ekonomiky, které má původ především v existenci nesrovnalostí a bublin na finančních trzích.1
1
SINGER, Miroslav. Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku [online]. 29. 10. 2008 [cit. 2010-03-25]. Česká národní banka. Dostupné z WWW:
9
Situace, kterou je moţné pozorovat na trzích dnes, se začala vyvíjet jiţ kolem roku 2000. Na počátku tohoto století došlo k propadu na akciových trzích vlivem tragické události, kterou byl útok na Světové obchodní centrum 11. září. Jiţ předtím čelila americká ekonomika velké recesi a po této tragédii se stav jen zhoršil.2 Za recesi je z ekonomického hlediska povaţováno období, ve kterém dochází k poklesu ekonomické aktivity daného státu, zpravidla se takto označuje časový úsek minimálně dvou čtvrtletí. Současně s tímto poklesem pak také stoupá nezaměstnanost. Recese začíná bodem, kdy ekonomická aktivita dosáhla svého vrcholu, dále nestoupá a začíná pomalu klesat a končí v bodě, kdy ekonomická aktivita dále neklesá, protoţe dosáhla svého dna, ale začíná zrychlovat. S recesí je spojován i pojem deprese, který vyjadřuje recesi při poklesu reálného HDP o více neţ 10%.3 Prohloubení recese v USA se obávala i rada guvernérů FED4, kteří rozhodli o oţivení ekonomiky sniţováním úrokových sazeb, čímţ vlastně zvýšili mnoţství peněz v oběhu. Získání financí v podobě hypotéky uţ proto nebylo tak nákladné. To byl prvotní impuls, který zapříčinil dluhy domácností. Dalším moţným důvodem k zadluţování mohla být také ztráta důvěry občanů k akciovým trhům, které na počátku století čelily propadu. Obyvatelé se zaměřili na vlastnictví nemovitostí jako na zdroj dalších moţných příjmů z investic. To vedlo k úvěrové expanzi a následnému hypotečnímu boomu v USA. V současné době existuje mnoho názorů na příčiny finanční krize a ekonomové na ni pohlíţejí z několika různých hledisek. Není moţné s přesností určit, co skutečně bylo spouštěcím mechanismem pro vznik krize, pravděpodobně se bude jednat o kombinaci příčin a jejich načasování. Nejčastější důvody vzniku krize popisují následující podkapitoly.
2
FOSTER, John Bellamy; MAGDOFF, Fred. Velká finanční krize: příčiny a následky. Přeloţil R. Baroš. 1. české vydání. [s.l.] : Grimmus, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. 3
Český statistický úřad [online]. 28. 12. 2005 [cit. 2010-03-26]. Recese, deprese. Dostupné z WWW: 4
FED, neboli Federální rezervní systém, je centrální bankovní systém USA.
10
2.1.1 Cenová bublina na trhu s nemovitostmi Díky sniţování úrokových sazeb a dostupnosti hypoték se lidé zaměřili na investování formou nákupu nemovitostí. Banka poskytující hypoteční úvěry prověřila bonitu klienta a na základě informací o jeho příjmech mu poskytla vhodný úvěr. Díky velké mobilitě obyvatel ve Spojených státech však dochází často k prodeji nemovitosti ještě před splacením hypotečního úvěru. Vlastnictví domu nebo bytu tedy přechází z původního majitele na nového i s nesplacenou hypotékou. Povinnost doplatit úvěr pak přebírá nový majitel nemovitosti, který ovšem nemusí být stejně bonitní. I přes to se poptávka po nemovitostech neustále zvyšovala a to vedlo i k nárůstu cen. Začala vznikat takzvaná cenová bublina, coţ je ekonomický jev, kdy investoři nakupují aktiva za vyšší ceny, neţ jsou jejich skutečné hodnoty. Očekávají přitom jejich další růst a s ním spojené budoucí zisky. Je zřejmé, ţe tento stav nemůţe být trvale udrţitelný a musí nastat okamţik zlomu. I v USA tato cenová bublina rostla, neustále se zvětšoval rozdíl mezi cenou nakupovaných aktiv a jejich správnou hodnotou. Ceny nemovitostí vystoupaly v některých oblastech Spojených států od roku 2000 do roku 2006 aţ o téměř 170%.5 Vývoj cenové bubliny v některých oblastech USA ukazuje následující tabulka. Tabulka 1: Americká cenová bublina v USA, různé oblasti, 2000-2008, v bodech (Zdroj: Musílek 2008)
Měsíc/rok 1/2000 1/2001 1/2002 1/2003 1/2004 1/2005 1/2006 1/2007 1/2008 7/2008
Phoenix 100,00 105,93 111,61 117,10 126,61 155,49 221,61 220,27 180,06 149,09
Oblasti USA Los Angeles Miami 100,00 100,00 110,88 110,28 121,45 124,52 144,27 143,78 177,01 164,82 219,41 205,42 265,92 268,52 268,68 279,42 224,41 225,40 192,55 186,84
San Diego 100,00 117,54 128,79 155,40 186,33 233,78 247,46 235,53 197,45 172,20
5
MUSÍLEK, Petr. Příčiny globální finanční krize a selhání regulace. Český finanční a účetní časopis [online]. 2008, roč. 3, č. 4, [cit. 2010-03-26]. Dostupný z WWW:
11
Na přelomu roku 2006/2007 se začaly projevovat první známky splaskávání cenové bubliny. Méně bonitní klienti bank se dostávali do problémů se splácením hypotečních úvěrů a banky zareagovaly uskutečňováním zástav za tyto nesplacené hypotéky. To se odrazilo v poklesu na americkém nemovitostním trhu a současně i poklesu instrumentů, které měly za úkol financovat hypoteční boom. Americké finanční instituce pouţívaly pro financování hypoték postupové cenné papíry, takzvané mortgage-backed bonds nebo také mortgage-backed securities, které se pak dále prodávaly na trzích. Pokles na trhu s nemovitostmi pak logicky znamenal i pokles cen těchto cenných papírů. Proto banky, které investovaly do balíků postupových bondů, začaly vykazovat ztráty. Cenová bublina a její splasknutí je obvykle spouštěcí mechanismus pro začátek finanční krize. Dochází k prudkému poklesu hodnot aktiv a s tím jsou dále spojené dopady na majitele nemovitostí a také na instituce, které se zabývají poskytováním finančních zdrojů.6
2.1.2 Nadměrná spekulace Většina ekonomů se shoduje na tom, ţe příčinou nadměrné spekulace na finančních trzích bývá prvotní exogenní neboli vnější šok. Moţným spouštěčem pro hypoteční boom mohl být tedy nekontrolovatelný příliv nemajetných přistěhovalců do USA, kteří dodatečně zvyšovali poptávku po bydlení a tím i po hypotékách, které byly díky nízkým úrokovým sazbám dostupné. Tím se zároveň změnil i ekonomický stav v zemi a očekávání a chování ekonomických jednotek. Banky poskytují více výhodných úvěrů a sniţují své rezervy. Společnosti, investoři, ale i domácnosti začnou spekulovat a předpokládat pozitivní změny na kapitálových trzích. Boom, který v ekonomice nastane, je financován převáţně z vypůjčených peněz. Díky expanzivní úvěrové politice bank roste i poptávka a spekulace, které způsobují i růst cen aktiv. Můţe docházet k přílivu zahraničního kapitálu, to vyvolá další potřebu investice, která je financována opět formou dluhu. Ekonomické subjekty se primárně zaměřují na dosaţení zisků a zvyšování cen povaţují za další moţnost výdělku, projevuje se nadměrná spekulace. 6
MUSÍLEK, Petr. Příčiny globální finanční krize a selhání regulace. Český finanční a účetní časopis [online]. 2008, roč. 3, č. 4, [cit. 2010-03-26]. Dostupný z WWW:
12
Na trhu se tak vytváří cenová bublina. Insideři, kteří jsou lépe informovaní o situaci na trzích, však odhadnou dobu, kdy můţe cenová bublina splasknout, a snaţí se o prodej vysoce nadhodnocených aktiv. Nabídka těchto aktiv pak sniţuje jejich cenu. Dluţníci nejsou schopni splácet své závazky. Pokles cen pak způsobuje problémy i pro finanční instituce, kterým se zhoršuje kvalita úvěrového portfolia, které je často obchodované i na mezinárodních trzích a způsobuje tím globální rozšíření krize.
2.1.3 Úvěrová expanze Dluhové financování je jednou z moţností, jak pořídit nějaké aktivum, ať uţ v podobě nemovitosti nebo movité věci. Má také velmi důleţitou roli v ekonomice, pro banky je financování na dluh vlastně způsob, jakým vydělávají. Existuje však hranice, kdy dluhové financování překročí určitou míru a začne vytvářet rizikové prostředí v ekonomice. Podle ekonoma Fischera je příčinou krizí úvěrová expanze, vyvolaná nějakou novou událostí. Nové vynálezy nebo objevy, poptávka po novém zboţí a další aspekty mohou zvyšovat cenovou hladinu i reálný výstup a tím zvyšovat také spekulace na očekávaný zisk. Úvěry poskytované bankami zvyšují peněţní zásobu v oběhu a tím i cenovou hladinu. Zvyšování cen sniţuje reálnou hodnotu závazků a subjekty tak nemají pocit zadluţenosti a dále si finanční prostředky půjčují. V určitém okamţiku dochází k předluţenosti. Dluţníci nejsou schopni plnit své závazky, v tísni začnou rozprodávat aktiva a ta tak ztrácí na hodnotě. Pokles cen aktiv se projeví i v portfoliích bank a vkladatelé začnou povaţovat tyto instituce za insolventní. Projeví se finanční panika a cena aktiv se opět sníţí, můţe docházet i k bankrotům.7 Tuto teorii je moţné aplikovat i na krizi v USA, nemajetní občané by za normálních podmínek o vlastnictví nemovitosti neuvaţovali, neboť by pro ně byla finančně náročná. Zásluhou levných hypoték a poměrně měkkých podmínek pro jejich získání však docházelo k tomu, ţe tito občané od bank získali prostředky na nákup nemovitosti
7
MUSÍLEK, Petr, et al. Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech : Výzkumná studie [online]. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2004 [cit. 2010-03-28]. Dostupné z WWW:
13
i přes to, ţe nebyli dostatečně bonitní. Pozdější zvyšování úrokových sazeb a tím i splátek hypoték vedlo k neschopnosti těchto občanů splácet úvěry. To zapříčinilo koloběh událostí, které vyústily v hypoteční krizi a následně i krizi finanční. Následující graf zobrazuje vývoj objemu úvěrů od roku 2005 aţ do současnosti. Celkově je moţné vidět výraznější vzestup počtu úvěrů uţ od roku 2005, expanze dosáhla svého maxima koncem roku 2008. Od této události je moţné pozorovat mírný pokles objemu úvěrů. Šedá oblast v grafu představuje období recese v USA od konce roku 2007.
Obrázek 1: Celkový objem úvěrů všech amerických komerčních bank v mld. USD (Zdroj: Broad of Governors of the Federal Reserve System)
2.1.4 Akciové trhy a jejich propady Nárůst hrubého domácího produktu a současně i nízká míra inflace vedli k tomu, ţe uţ v druhé polovině devadesátých let propukl akciový boom. Zvyšující se hodnota akcií přímo úměrně také zvyšovala hodnotu majetku amerických domácností, ale tím i jejich výdaje na bydlení. Růst HDP a spotřeby a současně akcelerující inflace přispěli ke změně úrokových sazeb, které se zvýšily na 6,5 %. Index DJIA neboli Dow Jones index, který je nejznámějším burzovním akciovým indexem světa a obsahuje 30 komponentů v podobě blue-chips, přesáhl v roce 1999 dokonce hranici 11 500 bodů. 14
Později se také na technologickém trhu zhodnotil index NASDAQ o 85% a na začátku roku 2000 překročil hodnotu 5 000 bodů, čímţ dosáhl svého vrcholu a cenová bublina, která se na akciovém trhu vytvářela, splaskla. Během jednoho měsíce pak technologický trh ztratil přes 35% hodnoty.8 Tento pokles způsobil ztrátu důvěry a celosvětově způsobil pád akciových trhů. Tato situace trvala aţ do roku 2003, kdy FED sníţil úrokové sazby s cílem znovuobnovení ekonomického růstu. To vedlo také k větší poptávce po penězích v podobě hypoték a začala vznikat další cenová bublina, tentokrát na trhu nemovitostí.
2.1.5 Další příčiny vzniku krize Příčiny, které zde byly jmenovány, však nejsou zdaleka jedinými důvody vzniku krize. Regulace finančního sektoru, která proběhla uţ v 90. letech, měla zajistit dostatečnou kapitálovou vybavenost bank a informační přehlednost. Mírnější regulace postihla pak také pojišťovny a investiční domy, ty díky tomu mohly uskutečňovat regulatorní arbitráţe9. Jednou z odpovědí trhu na zpřísnění regulace byla sekundární sekuritizace, coţ znamená sdruţování strukturovaných aktiv, která mají stejnou formu, do jednoho celku, tzv. balíku. Tento balík aktiv je pak postoupen třetí osobě. Proces sekuritizace začíná u bank, které poskytují úvěry. Tyto úvěry nashromáţděné do balíku se pak prodají instituci, která není bankou a nevztahuje se na ni pravidlo kapitálové přiměřenosti. Dále jsou tyto úvěry přetransformovány na cenné papíry. Instituce pro ně zajistí záruku v podobě akredivitu nebo pojistné smlouvy a ohodnocení ratingovou agenturou10. Tímto způsoben se zvyšuje bonita cenných papírů, které jsou díky ratingu lépe obchodovatelné. Sekuritizace vlastně zamená převedení úrokového obchodu na zprostředkovatelský, coţ pomáhá bankám ve sniţování nákladů a získávání
8
MUSÍLEK, Petr. Příčiny globální finanční krize a selhání regulace. Český finanční a účetní časopis [online]. 2008, roč. 3, č. 4, [cit. 2010-03-26]. Dostupný z WWW: 9
Regulatorní arbitráţ je podle MFČR forma distorze, neboli zkreslení trhu, kdy finanční instituce a zprostředkovatelé soustřeďují svou nabídku do takových produktů a sluţeb, které podléhají méně přísným pravidlům stanoveným legislativou, neţ jiné produkty a sluţby. 10
Ratingová agentura je společnost, která nezávisle hodnotí ekonomické subjekty v celosvětovém měřítku. Cílem tohoto hodnocení, neboli ratingu, je zjistit, jak je subjekt schopen dostát svým závazkům, jaká je jeho platební schopnost.
15
finančních prostředků z cenných papírů. Je to také způsob, jakým banky redukují úroková a úvěrová rizika. Na selhávajících trzích však neexistuje dokonalá informovanost, a proto některá část trhu má informací více neţ jiná. Také rozdílná schopnost vyhodnocování těchto informací vede k investičním chybám. Vysoké hodnocení ratingovými agenturami proto bylo zavádějící, cenné papíry byly vysoce nadhodnoceny a investoři učinili špatná investiční rozhodnutí. Masivní sekuritizace úvěrů tedy vedla k zvyšování informační asymetrie a tím i k chybné alokaci prostředků na globálních trzích. Selhávání trhu se projevuje mimo jiné i existencí záporných (negativních) externalit. Externalita vzniká, kdyţ subjekt nenese plně všechny náklady své činnosti a část těchto nákladů přenáší na jiné subjekty, kterým však nejsou proplaceny.11 Příkladem je šíření finančních problémů i na ty instituce a účastníky trhu, kteří jsou ekonomicky zdraví. Tomuto šíření měla zabránit státní regulace formou různých nástrojů, jako jsou stabilní makroekonomické prostředí, vhodně zvolená politika centrální banky a zásahy regulatorních orgánů. Současná finanční krize je však důkazem selhání pro-aktivního přístupu k regulaci. Američtí ani evropští regulátoři nedokázali separovat problémové subjekty trhu od zdravých a tím způsobili vlnu nedůvěry, která koncem roku 2008 přerostla ve finanční krizi.12 Celosvětová finanční panika, která propukla po oznámení problémů amerických, ale i evropských finančních institucí v roce 2008, byla také jedním ze spolučinitelů vzniku krize. Finanční panika nastává, pokud krátkodobá pasiva převyšují krátkodobá aktiva, neexistuje ţádný privátní věřitel, který by mohl dodat likviditu finančním trhům a věřitel poslední instance (např. Centrální banka) není dostatečně důvěryhodný. Pokud jsou tyto tři podmínky splněny, vkladatelé začnou vybírat prostředky z bank předčasně, protoţe se obávají jejich znehodnocení a také uţ jiné finanční rezervy nemají a nastartují tak run na banky13. Pro ty je velmi neefektivní vyplácet hromadně 11
HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. vyd. Praha : C. H. Beck, 2005. 710 s. ISBN 80-7179-891-6
12
MUSÍLEK, Petr. Příčiny globální finanční krize a selhání regulace. Český finanční a účetní časopis [online]. 2008, roč. 3, č. 4, [cit. 2010-03-26]. Dostupný z WWW: 13
Run na banku je hromadné vybírání vkladů věřiteli, kteří mají obavu z budoucí insolvence banky. Svým chování a masivními výběry však urychlují krizi banky a mohou být jednou z hlavních příčin jejího bankrotu.
16
v předtermínech vklady klientům, banky totiţ nedrţí velké peněţní rezervy a proto nejsou schopny vyplácet prostředky v tak velkém objemu, způsobuje to také ekonomické ztráty například v podobě předčasného zastavení investičních projektů, na jejichţ provoz nejsou finance. Mnohdy skončí tento run i krachem dříve zdravých bank.14 Jako další z moţných příčin krize je moţné označit institucionální nedokonalost celosvětových finančních trhů, kde neexistuje globální systém regulace, ani celosvětový systém věřitele poslední instance. Současné jednotlivé instituce nemohou dostatečně ochránit vnější investory, kteří na základě nadhodnoceného očekávání způsobují masivní výprodej finančních instrumentů. To vede k zhroucení jejich trţních cen a následným dalším problémům.15
2.2 Celosvětové dopady krize Ani přes opatření, která byla podniknuta pro odvrácení krize, nebylo moţné zabránit panice, která postihla finanční trhy po celém světě. Pády investičních bank zapříčinily problémy v celém bankovním sektoru USA a vedly ke změně finančního trhu. Pět největších investičních bank přestalo existovat, společně s nimi i řada dalších menších institucí. Společnosti jako Bear Stearns nebo Lehman Brothers zkrachovaly úplně, další jako Merrill Lynch se zachránily pod záštitou Bank of America. Banky Goldman Sachs a Morgan Stanley zaţádaly o přeměnu na bankovní holdingy. Finanční problémy se nevyhnuly ani pojišťovnám, například nad AIG převzal kontrolu FED. Problémy v amerických institucích se přenesly i do Evropy. Vlády některých zemí měly totiţ své podíly v problematických bankách. Státy, jako například Maďarsko, ţádaly mezinárodní úvěrovou pomoc pro soukromý i vládní sektor závislý na zahraničních úvěrech. Byly podniknuty kroky, aby tuto pomoc získalo i zadluţené Lotyšsko a Rumunsko. Zhoršení ekonomické situace v USA a eurozóně vedlo k poklesu cen
14
HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. vyd. Praha : C. H. Beck, 2005. 710 s. ISBN 80-7179-891-6
15
MUSÍLEK, Petr. Příčiny globální finanční krize a selhání regulace. Český finanční a účetní časopis [online]. 2008, roč. 3, č. 4, [cit. 2010-03-26]. Dostupný z WWW:
17
zpočátku ve finančním odvětví, později i ve všech ostatních sektorech. Ekonomický růst se zpomalil.16 Následující obrázek ukazuje stav zemí světa z hlediska ekonomického růstu podle odhadů Mezinárodního měnového fondu z prosince 2008.17
Obrázek 2: Dopady finanční krize na ekonomiky světa (Zdroj: Wikimedia Commons)
Vyspělé ekonomiky tak pravděpodobně postihne období recese, které můţe podle ekonomů ještě pár let trvat. Z této recese vyjdou rychleji země, které nejsou předluţené, mají určité devizové rezervy, hospodařily s vyrovnaným nebo přebytkovým rozpočtem a mají samostatnou nefixovanou měnu, jejíţ kurz je moţné přizpůsobit podmínkám v okolí. Zemím s největšími problémy pak pomůţe Mezinárodní měnový fond formou poskytnutí úvěr. Tento úvěr, stejně tak jako všechny ostatní úvěry, je však nutné splácet 16
Ministerstvo financí České republiky [online]. 2009 [cit. 2010-03-31]. Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2008. Dostupné z WWW: . 17
Wikimedia Commons [online]. 2010 [cit. 2010-03-31]. 2007-2009 World Financial Crisis. Dostupné z WWW: .
18
i s úroky. Proto tato pomoc představuje pouze krátkodobé řešení, po kterém musí následovat změny a zavedení nekompromisních reforem zajišťujících lepší hospodaření státu. Kaţdá recese má však i pozitivní stránku. Funguje jako očistný mechanismus na trzích, kdy se ekonomika zbaví institucí, organizací, společností a jiných subjektů, které jsou nejméně ţivotaschopné. Jako opatření proti dalším ekonomickým výkyvům se zavedou přísné reformy, které zajistí efektivnější nakládání s cizím i vlastním kapitálem nejen v bankách. Můţe také dojít k dohodám o novém finančním uspořádání nebo novém regulačním rámci ve světě.18
2.3 Dopady krize na ČR České banky a ostatní finanční instituce nejsou současnou krizí zasaţeny přímo, jejich finanční aktiva jsou totiţ jen okrajově vázána v toxických aktivech (např. v aktivech obsahujících sekuritizované subprime hypotéky19). Podíl těchto rizikových aktiv na celkových aktivech finančních institucí dosahuje pouze několika desetin procenta. I přesto finanční krize pronikla i v ČR a to zejména zprostředkovaně vlivem provázanosti světového hospodářství. Česká republika má spíše proexportně orientovanou ekonomiku a proto se krize projevuje především jako pokles zahraniční poptávky. Na tento stav pak reagují různá odvětví hospodářství, ve kterých jako následek sniţující se poptávky klesá i výkonnost a zaměstnanost, coţ se následně promítne ve sníţené schopnosti některých podniků a domácností splácet své závazky a také v mírném zhoršení kvality portfolií bank. Jedná se tedy spíše o krizi v hospodářství, neţ o finanční krizi. Celkově bude moţné sledovat pokles ziskovosti finančního sektoru. Odezvou na obavy z krize bylo navýšení pojištění vkladů. Česká národní banka také zavedla takzvané dodávací repo operace, které měly slouţit jako podpora likvidity
18
MACHALA, Karel. Bankovnictvi.ihned.cz [online]. 2008 [cit. 2010-03-31]. Finanční krize a její souvislosti. Dostupné z WWW: . 19
Subprime hypotéky jsou finanční úvěrové produkty. Slouţily jako náhrada pro méně bonitní klienty, kteří nemohli získat klasickou hypotéku. Jsou velice rizikové, protoţe klienti nemusí mít dostatek prostředků na jejich splácení.
19
bankovních institucí, zatím však nejsou příliš vyuţívány. Na domácnosti má vliv také dění na burze cenných papírů, které ovlivňuje svým vývojem výnosnost českých penzijních fondů a fondů kolektivního investování.20 Dá se tedy říci, ţe finanční krize na Českou republiku nebude mít tak výrazné dopady jako například na USA nebo další velmi zadluţené státy.
3 Domácnosti Domácnosti jsou v ekonomice chápány jako nejmenší celky, tedy základní ekonomické a společenské subjekty, které mají významnou roli v rámci národního hospodářství. Pojem „domácnost“ je vymezen v ustanovení § 115 občanského zákoníku, který říká, ţe domácnost je seskupení fyzických osob trvale společně ţijících. Tyto osoby také ze svých zdrojů a dle svých moţností uhrazují náklady na obstarávání společných potřeb.21 Domácnosti přichází na trh s cílem uspokojení svých potřeb. Jednotliví členové si chtějí nebo potřebují obstarat statky a sluţby určené ke spotřebě, vystupují tedy jako kupující (spotřebitelé) na trhu produktů. Tím, ţe domácnosti nakupují a spotřebovávají, stávají se hnací silou hospodářství, protoţe přispívají ke koloběhu finančních prostředků v ekonomice. Také mohou vystupovat na trhu jako prodávající, jsou totiţ vlastníky základních výrobních faktorů, kterými jsou práce, přírodní zdroje a kapitál. Na trhu výrobních faktorů je prodávají společnostem, které za tyto zdroje zaplatí. Z příjmů pak domácnosti opět nakupují statky a sluţby pro svou potřebu. V neposlední řadě je také nutné zmínit, ţe peníze, které domácnosti hromadí, mají velký význam pro zdravý ekonomický růst země, protoţe v podobě vkladů v bankách představují prostředky k financování investic. Především potřeby tedy pohání spotřebitele k činnosti, například k práci. Potřeba je definována jako vědomí nedostatku, které se člověk snaţí odstranit. Uspokojením jedné
20
Ministerstvo financí České republiky [online]. 2009 [cit. 2010-03-31]. Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2008. Dostupné z WWW: . 21
Sagit.cz : Občanské právo [online]. 2010 [cit. 2010-04-03]. Domácnost. Dostupné z WWW:
20
pak vznikají další. Potřeby kaţdého člověka se mohou výrazně lišit podle situace, ve které se nachází.22 S potřebami souvisí i chování subjektů, na které působí celá řada vnějších a vnitřních vlivů. Faktory, které rozhodují o finančním chování domácností i jednotlivců, je moţné rozdělit na kulturní, společenské nebo sociální, osobní a psychologické. Kulturní faktory ovlivňují chování spotřebitelů jiţ od malička. Prostřednictvím rodičů si utváří děti svůj soubor hodnot a preferencí a také určité chování, rodina je tedy základem pro budoucí chování jednotlivců. Dále je ovlivňuje také prostředí, ve kterém ţijí a společenská vrstva. Mezi sociální faktory se řadí referenční skupiny a role, které představují pozici jedince ve společnosti. Osobní faktory, které zahrnují věk, období ţivotního cyklu, zaměstnání a ekonomické podmínky, ţivotní styl a osobnost, pomáhají dotvářet chování, které je u kaţdého člověka jedinečné. Psychologické faktory pak ovlivňují chování subjektů ze čtyř různých pohledů, jsou to motivace, vnímání, učení a postoje.23 Chování ovlivňuje poptávku po určitých druzích produktů, které domácnosti kupují.
3.1 Spotřeba domácností a disponibilní příjmy Pro domácnosti představuje spotřeba prostředek slouţící k uspokojování potřeb formou okamţitého pouţívání zdrojů k osobnímu prospěchu. To, jakým způsobem nebo na jaké produkty bude domácnost vynakládat své peníze, závisí na velikosti příjmů, neboli disponibilního důchodu, které je schopna za určitý čas shromáţdit. Disponibilní důchod je součet mezd a platů, příjmů z podnikání, příjmů z vlastnictví movitých i nemovitých věcí a také sociálních a ostatních příjmů. Sociálními příjmy zahrnují například příjmy ze sociálních dávek od státu, zaměstnavatelů nebo pojišťoven, ostatní příjmy jsou pak různé náhrady v neţivotním pojištění nebo výhry. Platí, ţe čím vyšší příjmy, tím větší nákup a tím i vyšší spotřeba. Spotřební výdaje však rostou pomaleji neţ disponibilní důchod.
22
ŠVARCOVÁ, Jena, et al. Ekonomie - stručný přehled. Zlín : Ceed, 2007/2008. 295 s. ISBN 80903433-4-1. 23
KOTLER, Philip. Marketing management. 10. rozšířené vydání. Praha : Grada publishing, 2001. 720 s. ISBN 80-247-0016-6.
21
Tento jev vysvětluje Modiglianiho hypotéza ţivotního cyklu, která říká, ţe kaţdý člověk má o vývoji svého celoţivotního důchodu určité představy. Snaţí se, aby jeho spotřeba nepodléhala v závislosti na příjmech příliš velkým výkyvům. V mladém věku si půjčuje, protoţe jeho příjmy nejsou příliš vysoké, ale očekává, ţe v budoucnu se situace zlepší a on bude moci závazky splatit. Ve středním věku pak jeho příjmy dosahují svého maxima, ale spotřeba se zvyšuje méně, neboť je nutné splácet dluhy z mládí a zároveň i spořit na stáří. V penzi pak spotřeba klesne, ale protoţe člověk ţije i ze svých úspor, je pořád vyšší neţ důchod. Následující graf zobrazuje příklad vývoje reálného disponibilního důchodu a spotřeby dle věku člověka.24 Ţivotní cyklus důchodu a spotřeby 700 600 500 Hodnoty v tis. Kč
Reálný roční důchod
400 300
Reálná roční spotřeba
200 100 0 0
20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 Věk
Obrázek 3: Graf vývoje důchodu a spotřeby dle věku člověka (Zdroj: Holman 2005, úprava vlastní)
Spotřebu domácností je moţné vyjádřit makroekonomickým ukazatelem nazývaným Výdaje na konečnou spotřebu domácností. Tento ukazatel zahrnuje hodnotu zboţí a sluţeb, které domácnosti pořídily nákupem, a také část neplacené spotřeby, například vypěstované produkty pro osobní zpracování nebo hodnotu sluţeb bydlení, které si majitel poskytuje sám.25 Následující obrázek ukazuje vývoj výdajů na konečnou 24
HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. vyd. Praha : C. H. Beck, 2005. 710 s. ISBN 80-7179-891-6
25
HRONOVÁ, Stanislava; HINDLS, Richard. Ekonomické chování sektoru domácností - spotřeba a zadluţenost. Statistika [online]. 2008, č. 3, [cit. 2010-04-05]. Dostupný z WWW: . ISSN 0322-788X.
22
celkovou spotřebu domácností od roku 2000 do roku 2008, kde je moţné vidět rostoucí průběh.26 Výdaje na konečnou spotřebu domácností celkem 1 803 668 1 658 846
1 134 714
1 206 935 1 248 084
1 317 440
1 399 200 1 442 699
1 537 240
Celková spotřeba v mil. Kč
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Rok Obrázek 4: Výdaje na konečnou spotřebu domácností celkem v běţných cenách (Zdroj: ČSÚ, úprava vlastní)
Domácnosti nejčastěji vynakládají své peníze na nákup produktů jak dlouhodobé, střednědobé nebo krátkodobé spotřeby, tak i na sluţby. Největší část důchodu putuje na financování bydlení, spotřebu energií, potraviny a nápoje, tabákové výrobky a oblečení. Ve sluţbách má na výdajích největší podíl doprava a rekreace, dále také vzdělávání, telekomunikace a zdravotní péče. Důleţitým činitelem, který ovlivňuje rozdělení příjmů na spotřebu a volné peníze, je úroková míra. Úrok je totiţ nákladem spotřeby člověka, proto velikost úroku vyjádřená úrokovou mírou, ovlivňuje poměr mezi spotřebou a volnými penězi. Přitom čím vyšší tato míra je, tím niţší bude motivace jednotlivců nebo domácností ke spotřebě. Například rodina, která má zájem o koupi nového vozu, který bude financovat z části z vlastních zdrojů na kontě u banky a z části z peněţ získaných prodejem starého auta, rozhoduje o jeho pořízení na základě reálné úrokové míry. Ta totiţ vyjadřuje, o kolik peněz za určité časové období by rodina přišla, kdyby tyto prostředky z konta vybrala. Pokud jsou úroky vysoké, rodina vyčká s nákupem na pozdější dobu. Tento 26
Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-04-07]. Časové řady výdajů na konečnou spotřebu domácností. Dostupné z WWW: .
23
postup však neplatí vţdy, rozhodující jsou také časové preference kaţdého jednotlivce, které odráţí jeho přání vlastnit novou věc ihned. V tomto případě se pak porovnává moţnost okamţitého vlastnictví s výší úroku a záleţí na aktuální situaci. Část příjmů, které domácnosti neutratí za nákup statků a sluţeb, ale ponechají si je jako tzv. volné peníze nebo rezervu, se nazývá úspora. Tyto prostředky jsou rozdílem mezi velikostí disponibilních příjmů a velikostí výdajů na spotřebu. Jsou to tedy ušetřené peníze, které můţe domácnost střádat a následně utratit, nebo investovat a tím je zhodnotit. Investování nebo vkládání prostředků do finančních produktů je v současné době jiţ velmi rozšířené a umoţňuje navyšování hodnoty úspor díky připisovaným úrokům. Existuje celá řada moţností, jak zhodnotit úspory prostřednictvím bank a jimi nabízených finančních produktů, pomocí pojišťoven a spořitelen nebo formou investic.
3.2 Finanční produkty pro domácnosti Cílem domácností je efektivní zhodnocování úspor tak, aby ideálně v pravidelných intervalech vynášely další zisky. Moţnost výnosů v podobě úroků nabízejí banky, pro které jsou vloţené úspory finančním zdrojem. Také v situaci, kdy domácnost nemá dostatek vlastních prostředků, si je můţe od banky vypůjčit formou úvěru. V obou případech banky vystupují v roli poskytovatele sluţby, kterou nabízí klientům, ať uţ jednotlivcům nebo domácnostem, za úplatu. Tyto sluţby i přes další rozdílnosti mají také jednotné rysy. Především nemateriální (nehmotná) povaha a vzájemná propojenost je společná pro všechny druhy bankovních produktů. Další základní charakteristikou je dualismus, neboli spojení hodnotové a věcné stránky, kdy hodnotová stránka představuje v peněţních jednotkách vyjádřený objem bankovního produktu a věcná stránka pak například počet operací. Bankovní produkty také nejsou ţádným způsobem patentovány, takţe existuje moţnost přejímání nových nápadů konkurencí.27 Obecně lze tyto produkty rozdělit na spořicí a úvěrové. Spořicí produkty, nebo také depozitní (vkladové) produkty, pomáhají ke zhodnocení úspor. Úvěrové produkty, takzvané finančně úvěrové instrumenty, zajišťují financování v případě nedostatku vlastních zdrojů. Oba dva druhy sluţeb jsou poskytovány současně u jedné instituce, 27
PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. první dotisk prvního vydání. Praha : Oeconomica, 2009. 338 s. ISBN 978-80-245-1180-1.
24
klient proto můţe mít u banky úvěr a zároveň i spořit. Dále existují ještě platební bankovní
produkty,
které
pro
klienta
znamenají
zabezpečení
hotovostního
i bezhotovostního platebního styku.
3.3 Vkladové produkty Prvním způsobem, jak nahromadit prostředky je tedy spoření pomocí bankovních produktů, které se vzájemně odlišují a nabízejí tak celou škálu variant, další moţností je spoření pomocí instituce, jako jsou spořitelny nebo různé fondy. Banky a instituce, které tyto produkty nabízejí, často vytvářejí takzvané balíčky. V nich můţe klient získat zvýhodněně více sluţeb, nebo vyšší zhodnocení. Základním produktem, od kterého se odvíjí všechny ostatní bankovní produkty, je bankovní účet. Termínovaný vklad, vkladní kníţka a spořicí účet se řadí mezi standardní spořicí a investiční produkty, které umoţňují zhodnocení prostředků, ale peníze na nich nejsou k dispozici ihned. Za zvláštní formu spoření se povaţuje ţivotní pojištění a penzijní připojištění. Zhodnocení úspor nabízí také investování, v případě domácností především kolektivní formou. Následující graf ukazuje nejaktuálnější procentuální rozloţení úspor domácností v různých finančních produktech. Toto rozdělení úspor představuje preference obyvatel při výběru finančních produktů.
Odhad struktury úspor domácností (konec roku 2008) Hotovost 3,2% Investování 14,9%
Stavební spoření 18,5%
Penzijní připojištění 8,6%
Korunové vklady (termínované) 14,7%
Korunové vklady (netermínované) 30,5%
Ţivotní pojištění 9,6%
Obrázek 5: Odhad struktury celkových úspor domácností v procentech v prosinci 2008 (Zdroj dat: Ministerstvo práce a sociálních věcí, úprava vlastní)
25
3.3.1 Netermínované vklady Největší podíl na úsporách domácností mají netermínované vklady vedené v korunách. Představují nejčastější formu úspor vloţených do nějakého finančního produktu. Netermínované vklady jsou takzvané vklady na viděnou, vklady na poţádání nebo a vista, tedy vloţené peníze, které klient můţe vybrat kdykoli. Jedná se o vklady na běţných účtech, které mohou slouţit i k bezhotovostnímu placení, dále peníze na sporoţirových účtech nebo na vkladních kníţkách bez výpovědní doby. Tyto vklady jsou z hlediska klienta velmi likvidní, protoţe má peníze neustále k dispozici, pro banku však nepředstavují vhodné zdroje pro další pouţívání, například na poskytování úvěrů. Klient totiţ můţe veškeré prostředky v určitém okamţiku z účtu vybrat a banka musí být solventní a tyto peníze mu vyplatit. Proto jsou vklady na viděnou úročeny jen velmi nízkým procentem, které jsou v současné době v rozmezí 0,010,3 %28. Nejsou proto příliš vhodné ke spoření, ale spíše jako další moţnost k placení a zajištění snadnější manipulace s penězi. Oproti tomu prostředky vloţené do termínovaných produktů jsou zhodnocovány vyšší úrokovou sazbou, která vyjadřuje odměnu klientovi za poskytnutí úspor bance.
3.3.2 Termínované vklady Termínovaný vklad je vlastně obyčejný jednorázový vklad prostředků na účet, na kterém se peníze úročí po určitou dobu (termín). Tyto vklady však neslouţí k běţnému placení, nelze je pouţívat jako klasický běţný účet. Na rozdíl od netermínovaných vkladů se zde vyţaduje minimální vklad, jehoţ výše závisí na rozhodnutí kaţdé banky a pohybuje se v rozmezí od 1000 do 100 000 Kč. Vkladový účet můţe být úročen dvěma způsoby, buď pevnou sazbou, nebo pohyblivou sazbou. Pevná sazba, neboli fixní, je neměnná po celou dobu trvání vkladu, zatímco pohyblivá sazba, nazývaná také variabilní, se mění v závislosti na úrokových sazbách mezibankovního trhu. To znamená, ţe výše úroku se odvíjí od vývoje sazby PRIBOR, coţ je praţská mezibankovní sazba, za kterou si banky mezi sebou půjčují peníze, nebo
28
Informace získány z internetových stránek českých bank.
26
dle sazeb ČNB.29 Z tohoto hlediska mohou úroky dosahovat aţ k 6 % ročně v závislosti na výši úloţky a také době úročení. Ke spoření se tedy hodí mnohem více, neţ netermínované vklady. Termínované vklady poskytují jak banky, tak i různé záloţny, spořitelny či úvěrní druţstva a v jednotlivých institucích se úrokové sazby liší. Tyto vklady se odlišují také podle doby trvání, takzvané doby vázanosti finančních prostředků, která je stanovena na minimálně 7 dní a maximálně 5 let. V případě předčasného výběru však hrozí sankční poplatky ve výši jednoho procenta z vypovězené částky. Termínované vklady jsou také ze zákona pojištěny pro případ úpadku, jsou tedy bezpečné, a proto jsou vhodné také pro konzervativní klienty. Výhodou je i snadná obsluha účtu, často i bez poplatků za zřízení nebo vedení, nevýhodou pak, ţe se peníze i přes úroky znehodnocují působící inflací a úroky se musí zdanit.30
3.3.3 Stavební spoření Dalším produktem, který české domácnosti preferují, je stavební spoření, které poskytují výhradně stavební spořitelny. Jedná se o systém ukládání peněz, tedy účelové spoření, jehoţ pravidla jsou stanovena v zákoně o stavebním spoření. Tento výhodný způsob zhodnocení peněz je vhodný zejména pro ty, kteří vědí, ţe v následujících šesti letech nebudou vloţené úspory potřebovat. Úroky ze stavebního spoření jsou vyšší (aţ 2 % p. a.), neţ na jiných spořicích produktech a současně je moţné získat kaţdý rok státní podporu ve výši 15 % z nastřádané částky. Maximální výše je stanovena na 3 000 Kč, coţ odpovídá úloţce 20 000 Kč ročně. Platí však, ţe tato podpora je připisována pouze na jednu smlouvu o stavebním spoření, i pokud má klient smluv více nebo u různých spořitelen. Smlouva je vţdy sepsána na určitou cílovou částku, která představuje maximální hranici spoření, tedy součet všech vloţených prostředků, státních podpor a úroků za celou dobu
29
Finance.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-10]. Co je to termínovaný vklad. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4325. 30
Měšec.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-10]. Termínované vklady. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4414.
27
trvání smlouvy. Od tohoto součtu se odečítají poplatky účtované spořitelnou. Cílová částka by měla být dostatečně vysoká, aby nedošlo k jejímu přespoření.31 Obecně lze stavební spoření rozčlenit na tři fáze. V první fázi klient zaloţí podpisem smlouvy a úhradou poplatku za uzavření smlouvy nové stavební spoření. Od této chvíle můţe spořit pravidelně i jednorázově aţ po dobu šesti let, kdy platnost smlouvy vyprší. Poté můţe prostředky vybrat a vyuţít je na jakýkoliv účel, uzavřít novou smlouvu, nebo pokračovat v té stávající aţ do dosaţení cílové částky. Tento produkt však nemusí slouţit pouze ke střádání finančních prostředků. Dalším vyuţitím je i moţnost zaţádat o úvěr ze stavebního spoření, čerpání úvěru a jeho splácení je druhou a třetí fází stavebního spoření. Výhodami jsou především státní podpora a bezpečnost, protoţe vklady jsou pojištěné ze zákona aţ do výše 100 %, coţ znamená aţ do 50 000 EUR na klienta. Z výnosů se také neodvádí daň a nakládání s penězi včetně státní podpory po ukončení spoření není nijak omezeno. Výhodou je také moţnost úvěru s nízkým úrokem po dvou letech spoření. Klient však v průběhu spoření nemá moţnost disponovat s vloţenými prostředky a mnohdy je pro financování koupě domu nebo bytu vhodnější hypoteční úvěr. 32
3.3.4 Ţivotní pojištění Pro mnoho lidí znamená ţivotní pojištění především formu spoření prostředků na stáří. Tento názor ale není správný. I kdyţ součástí pojištění bývá takzvaná spořicí sloţka, je tento produkt určen především jako forma pojištění. Smyslem ţivotního pojištění je tedy ochrana klienta v případě pojistné události, jakou můţe být invalidita, závaţné onemocnění nebo úmrtí, v tomto případě plnění z pojištění přijímá obmyšlená osoba uvedená ve smlouvě. Cílem je zajištění rodiny v situaci, kdy nějakým způsobem na delší dobu nebo úplně ztratí část příjmů. Důleţité je uzavření smlouvy v mladém věku, protoţe klient platí nejniţší splátky, dále také uzavření této smlouvy minimálně do šedesáti let věku klienta, pojištění tak pokryje 31
Bankovnictví. 6. vydání. Praha : Bankovní institut, a. s., 2006. 280 s. ISBN 80-7265-099-8.
32
Měšec.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-10]. Stavební spoření. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4414.
28
celé produktivní období člověka a nehrozí nepojistitelnost z důvodu zdravotního stavu. Také pojistná částka by měla být dostatečně vysoká, aby v případě nečekané události pokryla výdaje rodiny, nejčastěji se uvádí tří aţ pětinásobek ročního platu pojištěné osoby.33 Existují různé druhy ţivotního pojištění, které se odlišují mimo jiné i tím, zda obsahují spořicí sloţku. Kapitálové, flexibilní, investiční i důchodové ţivotní pojištění tuto sloţku má, rizikové ţivotní pojištění nikoli. Zhodnocení prostředků není ve srovnání například s termínovanými vklady vysoké. Tato forma spoření se hodí především pro klienty, kteří chtějí být pojištěni a současně spořit. Za výhody se povaţuje pojistná ochrana, daňové úlevy a moţnost zhodnocení vloţených prostředků. Nevýhodami jsou rizika spojená se zhodnocením, pokud klient zvolí špatnou investiční strategii (u investičního pojištění) a pojišťovna můţe klienta odmítnout z důvodu nepojistitelnosti. S prostředky také není moţné manipulovat po celou dobu pojištění.34
3.3.5 Penzijní připojištění Penzijní připojištění se státním příspěvkem je další moţností, jak zhodnotit úspory. Jedná se o připojištění na základě smlouvy, které je podporované státem formou měsíčního příspěvku, současně je i spořením. Hlavním účelem je zajištění klienta po ukončení jeho pracovní aktivity, to znamená, zabezpečit mu další doplňkový příjem z jeho naspořených prostředků včetně zhodnocení na účtu u penzijního fondu, který penzijní připojištění spravuje. Zhodnocení peněz je pak závislé na hospodaření tohoto fondu. Zřízení produktu je dobrovolné a vklady účastníků nejsou ze zákona pojištěny, penzijní fondy jsou však regulovány a kontrolovány ČNB a musí také samy informovat účastníky připojištění o vývoji jejich vkladů.
33
Finanční noviny.cz [online]. 10. 2. 2010 [cit. 2010-04-10]. Šest nejčastějších chyb v ţivotním pojištění. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4996. 34
Měšec.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-10]. Ţivotní pojištění. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4414.
29
Státní příspěvek, který dosahuje výše aţ 1800 Kč ročně, se odvíjí od výše měsíční úloţky. Údaje o výši příspěvku a úloţky jsou zobrazeny v tabulce. Tabulka 2: Výše státního příspěvku penzijního připojištění dle výše vkladu klienta (Zdroj: Penzijní připojištění.cz)
Měsíční příspěvek účastníka 100 aţ 199 Kč 200 aţ 299 Kč 300 aţ 399 Kč 400 aţ 499 Kč 500 a více
Měsíční státní příspěvek 50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč 90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč 120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč 140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč 150 Kč
Je také moţné, aby na klientovo penzijní připojištění přispívala třetí osoba, to znamená, ţe prostředky na účet můţe vkládat například zaměstnavatel, rodiče dětem nebo příbuzní.35 Z tohoto připojištění klientovi po ukončení jeho pracovní aktivity plyne buď pravidelná doţivotní penze ve stanovené částce, penze formou jednorázového vyrovnání nebo odbytné. Pro výplatu musí být splněny podmínky, které se odlišují podle druhu penze, jako je starobní, invalidní, pozůstalostní nebo výsluhová. Výhody tohoto finančního produktu plynou především ze státního příspěvku, dále z úspory na daních díky odečtu ve výši aţ 12 000 Kč ročně při měsíčních platbách nad 500 Kč a také moţnost získávání příspěvků od zaměstnavatele. Klient také můţe mít své peníze k dispozici dříve, neţ po ukončení smlouvy, a to jiţ po patnácti letech spoření, kdy je moţné vybrat polovinu prostředků. Z tohoto důvodu je vhodné nejen jako spoření na stáří, ale i pro děti jako prostředky například na vzdělání. Pro všechny finanční produkty platí podobné podmínky jejich zřízení. Obecnými zásadami je dosaţení věku 18 let, nebo u dětí zástupce, a trvalé bydliště na území České republiky.36
35
Bankovnictví. 6. vydání. Praha : Bankovní institut, a. s., 2006. 280 s. ISBN 80-7265-099-8.
36
Penzijnípřipojištění.cz [online]. 2009 [cit. 2010-04-11]. Informace o penzijním připojištění, poradenství. Dostupné z WWW: .
30
3.3.6 Investování Pojem investování je moţné vysvětlit jako nákup aktiv, která v čase přináší jednorázové zhodnocení nebo pravidelný příjem. Tato aktiva, představující určitou hodnotu, mohou mít finanční nebo nefinanční charakter. Finančními aktivy jsou různé druhy cenných papírů, které nepřináší pro majitele ţádný uţitek, jsou pouze pohledávkou. Nefinanční aktiva naopak tento uţitek přináší, protoţe mají reálnou hmotnou podobu. Do těchto aktiv se řadí nemovitosti, umělecké předměty nebo komodity, tedy zboţí obchodované na trzích bez rozdílů kvality. Investování nabízí moţnost zhodnocení úspor domácností aţ o několik desítek procent, je však také velmi rizikové, a to v případě, ţe produkt, do kterého bylo investováno, ztratí na hodnotě. Pro kaţdý investiční instrument totiţ platí takzvaný investiční trojúhelník, na jehoţ vrcholech je výnosnost, likvidita a bezpečnost. Tento trojúhelník říká, ţe není moţné dosáhnout všech tří vlastností najednou. Platí, ţe pokud je investice výnosná, její likvidita a bezpečnost bude niţší, bude tedy rizikovější a také nebude moţné ji ihned proměnit na hotové peníze. Naopak investice bezpečná nebude přinášet vysoký výnos, a také bude méně likvidní. Záleţí však na pozici finančního instrumentu uvnitř trojúhelníku. Pro domácnosti je vhodnější podobou kolektivní investování. Jedná se shromaţďování prostředků od drobných investorů, kteří nakupují akcie investičních fondů, nebo podílové listy podílových fondů a stávají se tak akcionáři nebo podílníky na majetku daného fondu. Tímto nákupem vloţí do fondu své volné finanční prostředky a dále se o ně stará správce. Výhodami kolektivního investování je diverzifikace (rozloţení) rizika, dále odborný dohled správcem, velký výběr fondů, jednoduchost a také není nutné investovat příliš velký obnos peněz. Dále existuje také individuální investování, kdy investor vystupuje sám za sebe a nese veškerá rizika. Tato forma investování ale vyţaduje znalosti a zkušenosti s finančními trhy. Existuje celá řada investičních aktiv, do kterých je pomocí fondů moţné investovat. Tato aktiva jsou podle druhů obchodována na finančních trzích. Pro drobné investory, jakými jsou domácnosti, jsou nejvhodnější peněţní trhy, kde se obchoduje s krátkodobými prostředky se splatností do jednoho roku. Dále kapitálové trhy, kde jsou 31
nabízeny akcie, dluhopisy a ostatní cenné papíry. Investoři také mohou působit na komoditních nebo na devizových trzích.37 Investování je v současné době stále více vyuţívanou moţností pro zvyšování hodnoty vloţených prostředků. Nese s sebou ale i vyšší rizika a také neexistuje jednoznačný způsob, který by zajistil trvalé výnosy. Zbylá procenta prostředků, které domácnosti uspoří, zůstávají v hotovosti. Tyto peníze slouţí k okamţité platbě za zboţí a sluţby a nejsou dále zhodnocovány. Je také moţné hromadit prostředky v cizích měnách, tato forma spoření ale není příliš rozšířená a tvoří jen malý podíl na celkových úsporách domácností.
3.4 Zadluţenost domácností Pokud domácnost vynakládá ze svého rozpočtu větší mnoţství peněz, neţ které získá ve formě důchodu, vznikne záporný rozdíl.
Tento rozdíl vyjadřuje neschopnost
domácnosti hradit svou spotřebu z vlastních zdrojů, je nutné si prostředky půjčit. Ještě v 90. letech minulého století hospodařily domácnosti převáţně s vlastními příjmy, nejprve peníze nashromáţdily a aţ poté si výrobek nebo sluţbu koupily. Platilo tedy nejprve spořit a pak kupovat. V současné době se však situace spíše obrací, růst ţivotní úrovně a s ní spojená i vyšší spotřeba vedou k nutnosti opatřit si finanční prostředky co nejdříve. Lidé často preferují dřívější nákup z půjčených zdrojů před pozdějším nákupem ze zdrojů vlastních. Tento způsob řešení finanční situace ale přispívá k dalším úvěrům a půjčkám a tím i k zvyšování zadluţení domácnosti.38 Hlavními příčinami růstu dluhů mohou být zejména:
Zvyšující se spotřeba, kterou podněcují lákavé výrobky a sluţby.
Růst ţivotní úrovně a měnící se potřeby lidí.
Změna pohledu na zadluţení, které se v současnosti stává běţnou součástí ţivota.
37
Finančnívzdělávání.cz [online]. 2008 [cit. 2010-04-12]. Investování a finanční trhy - charakteristika odvětví. Dostupné z WWW: . 38
JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. 648 s. ISBN 80-247-1653-4
32
Snadná dostupnost úvěrů a půjček od bank i nebankovního sektoru z hlediska bonity klienta i vzhledem k nízkým úrokovým sazbám.
Reklama a marketingová strategie finančních zprostředkovatelů, kteří jsou zacíleni na domácnosti.
Zvyšující se preference vlastního bydlení před bydlením v nájmu.
Tyto důvody vedou k zvyšující se poptávce po úvěrových finančních produktech, které mají zajistit dodatečné financování potřeb domácností, ať uţ půjčkou nebo úvěrem. Půjčky, které jsou také moţností získání peněz z cizích zdrojů, se od úvěrů do jisté míry liší. Cílem obou produktů je poskytnutí prostředků věřitelem dluţníkovi, ale zatímco předmětem půjčky nemusí být pouze peníze, předmětem úvěru jsou vţdy. Půjčka také můţe být sjednána jako bezúročný obchod, ale za poskytnutí úvěru je nutné zaplatit úroky, jako odměnu věřiteli za poskytnutí peněz. Smlouva o úvěru je takzvaný konsensuální kontrakt, coţ znamená, ţe se jedná o dohodu dvou stran, kde nemusí dojít k předání předmětu smlouvy. Například věřitel můţe za dluţníka zaplatit závazek, aniţ by mu fyzicky obnos předal. V případě půjčky musí dojít k předání peněz přímo dluţníkovi nebo jeho zástupci. Z tohoto důvodu jsou častější formou získání prostředků z cizích zdrojů úvěry. Domácnost, jako klient, můţe vybírat ze dvou moţností financování, a to od bankovních institucí a od institucí v nebankovním sektoru. Celkově je objem úvěrů větší u bank.
3.5 Bankovní úvěrové produkty Úvěrových bankovních produktů je velké mnoţství a odlišují se od sebe celou řadou charakteristik, proto není jednoduché stanovit jejich přesné třídění. Existují ale tři základní skupiny, od kterých se tyto produkty odvíjí. První skupinou jsou peněţní úvěry, které představují formu bezhotovostního nabytí peněz. Klient musí tyto peníze splatit v dohodnuté lhůtě včetně úroků. Patří sem například hypoteční a spotřebitelské úvěry a také úvěry kontokorentní. Další skupinou jsou závazkové úvěry. Tato forma úvěrů neznamená pro klienta bezprostřední získání peněz, jedná se o jakousi záruku, kdy banka zajistí splnění nebo 33
zaplacení klientova závazku v případě, ţe tak neučiní sám. Klient tedy s finančními prostředky není nijak spojen, jde o bankovní záruku třetí osobě. Do této skupiny se řadí z hlediska domácností zejména bankovní záruky. Poslední skupinu tvoří takzvané alternativní formy financování. Jsou to produkty, které umoţňují získat prostředky za nějakých specifických podmínek a k domácnostem se příliš nevztahují. Jsou pouţívány především při obchodování.39 Úvěry, které domácnosti od bankovních institucí nejčastěji vyuţívají, jsou zobrazeny v následujícím grafu. Jedná se o úvěry poskytované bankami rezidentům i nerezidentům v České republice. Objem prostředků poskytnutých domácnostem v jednotlichých úvěrových produktech celkem (únor 2010) Úvěry ze stavebního spoření 11,2%
Ostatní druhy úvěrů 3,4%
Kontokorentní úvěry 1,3% Úvěry z kreditních karet 1,7%
Hypoteční úvěry na bydlení 62,9%
Spotřebitelské úvěry 19,5% Obrázek 6: Objem prostředků poskytnutých domácnostem v jednotlivých úvěrových produktech celkem (Zdroj dat: ARAD40 systém časových řad, úprava vlastní)
3.5.1 Hypoteční úvěry Nejčastěji vyuţívanými a také objemově největšími produkty bank jsou hypoteční úvěry,
které
domácnosti
preferují
při
zajištění
potřeb
bydlení.
Základním
charakteristickým rysem je způsob zajištění zástavním právem k nemovitosti a v případě, ţe klient hypotéku neplatí, je zastavená nemovitost prodána bankou. Proto 39
REVENDA, Zbyněk, et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví. vydání 4., doplněné. Praha : Management Press, 2008. 627 s. ISBN 978-80-7261-132-4. 40
ARAD je veřejná databáze, která je součástí informačního servisu ČNB. Údaje pochází ze statistického zpracování ČNB nebo ČSÚ.
34
patří tyto úvěry k bezpečnějším produktům s menším rizikem a nejčastěji bývají dlouhodobé. Tyto produkty nabízejí hypoteční banky a existují dva typy hypotečních úvěrů. Prvním typem je klasická hypotéka, která je zajištěna zástavním právem k nemovitosti a je účelová, musí být tedy vyuţita na financování bytových potřeb. Druhým typem je americká hypotéka, která je neúčelová, to znamená, ţe můţe být pouţita na cokoliv, ale opět je zajištěna nemovitou zástavou.41 Účelovou hypotéku je moţné získat na koupi nemovitosti nebo pozemku, výstavbu nemovitosti, její rekonstrukce, modernizace nebo opravy. Dále také na splácení půjčky, která byla pouţita na financování domu nebo bytu, na získání vlastnického podílu, vypořádání dědictví nebo společného jmění manţelů. Americkou hypotéku je moţné vyuţít na cokoliv, například nákup automobilu, vzdělání nebo cestování. Vyuţití půjčených peněz není omezeno. Hypotéky se také liší podle maximálního objemu prostředků, které můţe klient získat. Výše úvěru se odvíjí od hodnoty zastavené nemovitosti. Banka ze zákona poskytuje úvěr maximálně na 70 % hodnoty nemovitosti, v tomto případě je úvěr financován prostřednictvím hypotečních zástavních listů vydaných bankou, jejichţ prodejem pak získá peníze. Zbytek musí klient pokrýt z vlastních prostředků. Pokud je hypotéka financována i z dalších zdrojů, můţe být klientovi vyplaceno aţ 100 % hodnoty nemovitosti.42 Klíčovou hodnotou pro stanovení výše úroku hypotečního úvěru je mezibankovní sazba PRIBOR. V současné době se minimální výše pohybuje okolo 5,19 %43. Úrokové sazby je také moţné fixovat na určitou dobu, to znamená, ţe po tento časový úsek se sazba nezmění. Fixaci je moţné zvolit na jeden i více let, délku si stanovuje klient sám. Po uplynutí doby banka nabízí novou úrokovou sazbu dle aktuálního vývoje na trhu,
41
REVENDA, Zbyněk, et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví. vydání 4., doplněné. Praha : Management Press, 2008. 627 s. ISBN 978-80-7261-132-4. 42
Měšec.cz [online]. 2009 [cit. 2010-04-15]. Hypotéky. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4414. 43
Minimální výše úroků z hypotečního úvěru se odvíjí od sazby PRIBOR, délky fixace, druhu banky, bonity klienta a také od doby splatnosti úvěru (aţ 40 let). Platí, ţe čím delší doba fixace a doba splatnosti, niţší bonita klienta, nebo čím vyšší mezibankovní sazba, tím je i vyšší úrok hypotečního úvěru.
35
můţe být tedy vyšší, ale i niţší. Klient můţe provést i mimořádnou splátku. V České republice má aţ polovina klientů hypotečních bank pětiletou fixaci. Úvěr je moţné splácet 1 aţ 40 let podle finančních moţností klienta. Hlavními výhodami je dostupnost a efektivní řešení bytové situace, financování pomocí hypotéky je výhodnější, neţ splácení běţného nájemného. Také niţší úrokové sazby v porovnání s jinými druhy úvěrů a moţnost sníţení základu daně klienta o tyto zaplacené úroky jsou kladem. Banky nabízí i moţnost pojištění proti neschopnosti splácení. Nevýhodami je však dlouhodobé zadluţení, moţnost zamítnutí hypotečního úvěru bankou a nenávratnost poplatku za jeho vyřízení nebo poskytnutí. Přesto jsou hypotéky nejčastěji vyuţívanými úvěrovými bankovními produkty.
3.5.2 Spotřebitelské úvěry Dalšími nabízenými produkty jsou spotřebitelské úvěry. Ty se řadí společně s kontokorentními úvěry a úvěry z kreditních karet do skupiny spotřebních úvěrů pro domácnosti. Jedná se o produkt nabízený jak bankovními, tak i nebankovními institucemi, takzvanými splátkovými společnostmi a slouţí k uspokojování potřeb při nedostatku vlastních finančních prostředků. Jsou určeny pro fyzické osoby, tedy spotřebitelům, k nepodnikatelským účelům. Spotřebitelské úvěry je moţné rozdělit na účelové a bezúčelné (neúčelové). Účelové jsou poskytovány přímo na nákup konkrétního předmětu, například automobilu, zboţí nebo vybavení domácnosti. Banky poţadují doloţení o vyuţití úvěru, peníze proto musí být vynaloţeny na danou věc. Jelikoţ banka předem zná účel, na který si klient prostředky půjčuje, můţe poskytovat niţší úrokovou sazbu. Oproti tomu neúčelové spotřebitelské úvěry mohou slouţit k financování jakéhokoliv potřeby. Klient nemusí dokládat bance, na co peníze vyuţil, avšak banka za to nabízí vyšší úroky neţ u účelového úvěru. V obou případech klient získá finanční prostředky bezhotovostně na předem určený účet nebo v hotovosti.44
44
POLOLÁNÍK, Lukáš. Finance.cz [online]. 27. 11. 2008 [cit. 2010-04-17]. Spotřebitelský úvěr samozřejmá věc. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4325.
36
Výše úroků závisí na druhu spotřebitelského úvěru, jeho účelu, době splatnosti a na poskytovateli. Platí, ţe bankovní instituce nabízejí častěji niţší úroky, které se pohybují přibliţně od 6,30 % do 14 %, některé instituce poskytují individuální úrok. Zákon stanovuje v zájmu ochrany drobných spotřebitelů povinnost uvádět roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN). Tato sazba představuje ukazatel ceny úvěru, tedy kromě úroků, které musí klient zaplatit, zahrnuje i další přidruţené poplatky a náklady. Ve smlouvě o úvěru musí být RPSN uvedena v roční výši, aby bylo pro spotřebitele jednodušší porovnávat sazby jednotlivých poskytovatelů, dále veškeré podmínky smluvního vztahu, výše splátek, jejich počet a způsob placení, a také podmínky předčasného ukončení smlouvy.45 Spotřebitelské úvěry jsou hojně vyuţívané, největší výhodou je moţnost ihned získat prostředky na uspokojení potřeb bez nutnosti předešlého spoření. Nevýhodami jsou vyšší úroky, často i nutnost prokazování příjmů a velké mnoţství potvrzení a dokladů, klient také při vyšší částce úvěru musí ručit svým majetkem, nebo zajistit ručení třetí osobou.46
3.5.3 Úvěry ze stavebního spoření Moţnost financování pomocí cizích zdrojů poskytuje i úvěr ze stavebního spoření, které je jak spořicím tak i částečně úvěrovým produktem. Mnoho domácností vyuţívá moţnost úvěru k financování bytových potřeb, na které je právě úvěr určen. Při podpisu smlouvy o stavebním spoření je tento produkt povaţován za spořicí, klient je v první fázi, která se vyznačuje shromaţďováním prostředků a jejich zhodnocováním. V případě, ţe chce získat úvěrem peníze, spoří minimálně dva roky a poté přechází do druhé fáze, fáze úvěrové. Pro přiznání úvěru je totiţ nutné splnit podmínky, které kromě minimálně dvouletého spoření zahrnují také nutnost naspořit určité procento z cílové částky (nejčastěji 40 %), splnit takzvané hodnotící číslo vyjadřující délku spoření, výši vkladů vzhledem k cílové částce a připsané úroky, a doloţit důkazy o bonitě, popřípadě i o zajištění úvěru. 45
PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. první dotisk prvního vydání. Praha : Oeconomica, 2009. 338 s. ISBN 978-80-245-1180-1. 46
MATĚJKOVÁ, Monika. DůmFinancí.cz [online]. 7. 2. 2008 [cit. 2010-04-17]. Spotřebitelské úvěry. Dostupné z WWW: . ISSN 1802-5153.
37
Pokud klient nesplní některé z podmínek, umoţňují stavební spořitelny získat jiný druh úvěru, takzvaný překlenovací úvěr neboli meziúvěr, který slouţí k překlenutí doby do přidělení řádného úvěru ze stavebního spoření. Oba tyto úvěry ale mohou být pouţity jen na bytové potřeby, například rekonstrukce, úpravy, přestavby a modernizace nebo i koupě pozemku k výstavbě. Třetí a konečnou fází je pak pravidelné měsíční splácení úvěru.47 Úroky z úvěru ze stavebního spoření se liší v závislosti na poskytovateli. Úrokové sazby se pohybují nejníţe okolo 3,00 % p. a. aţ do 4,90 % a odvíjí se od varianty úvěru. Výhodou jsou zejména předem stanovené a garantované podmínky úvěru, týkající se úrokových sazeb, které se v průběhu splácení nemění. Banky umoţňují i mimořádné splátky, pomocí kterých je moţné splatit úvěr dříve. Zaplacené úroky lze také odečíst od daňového základu klienta a tím sniţovat daň z příjmů. Nevýhodou je omezení výše úvěru podle vloţených prostředků na spořicím účtu a mnohdy i dlouhá doba k získání řádného úvěru. V případě překlenovacího úvěru jsou nevýhody především ve výši úrokových sazeb, které překonají i sazby hypotečních úvěrů.48
3.5.4 Úvěry z kreditních karet Kreditní karta je platební prostředek slouţící k úhradě ceny zboţí a sluţeb formou úvěru. Jedná se o revolvingový (opakující se) úvěr poskytnutý bankou klientovi bezhotovostní formou. Klient kartou platí a tím přímo čerpá úvěr, protoţe na této kartě nemá vloţeny své vlastní prostředky. Princip revolvingu spočívá v poskytnutí peněz aţ do výše úvěrového limitu a po splacení části nebo celé výpůjčky moţnost znovu tyto prostředky čerpat. Pokud dojde k přečerpání revolvingového úvěru nad stanovený limit, banka poţaduje vyšší úrok. Sazby úroků z úvěrů na kreditních kartách jsou vysoké, dosahují často i hodnot mezi 20 26 % p. a., převyšují tedy i sazby kontokorentních úvěrů na debetních kartách. Největší výhodou je proto bezúročné období, které nabízí většina bank. Období v délce 47
SYROVÝ, Petr; NOVOTNÝ, Martin. Osobní a rodinné finance. 2. aktualizované vydání. Praha : Grada publishing, 2005. 176 s. ISBN 80-247-1098-6. 48
Finance.cz [online]. 2008 [cit. 2010-04-17]. Úvěr ze stavebního spoření. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4325.
38
nejčastěji 45 dní můţe klient vyuţít ke splacení úvěru, pokud do této doby stihne bilanci vyrovnat, nejsou mu vypočítány ţádné úroky. V tomto případě se jedná o bezúročné půjčení peněz a je tedy velmi výhodné. Pokud ale nebude úvěr do lhůty řádně splacen, úročí se standardní sazbou. Kreditní karty jsou vydávány na základě ţádosti a ţadatel musí splnit podmínky stanovené bankou, například výši měsíčního příjmu. U některých institucí je nezbytné mít zaloţen běţný účet. Platnost karty je po jejím získání časově omezena, nejčastěji od jednoho do tří let, záleţí na tipu karty a také na bance, která ji vydává.49
3.5.5 Kontokorentní úvěry Tyto úvěry jsou vázány k běţnému účtu, kterému je bankou přidělen určitý úvěrový rámec. Klient můţe na účet vkládat své prostředky, a pokud potřebuje čerpat více, neţ má naspořeno, můţe přejít do debetu, tedy do záporného stavu zůstatku. Pohyby na účtu jsou časté a klient můţe být o jeho stavu informován prostřednictvím pravidelných výpisů, nebo formou internetbankingu. Pokud je zůstatek účtu kladný (kreditní), klient je ve vztahu s bankou v pozici věřitele, poskytuje jí prostředky a banka mu za ně vyplácí úrok. Pokud však je zůstatek účtu záporný, klient jiţ není věřitelem, ale stává se dluţníkem a musí za vypůjčení peněz zaplatit úrok. Úrokové sazby jsou vyšší, pohybují se okolo 15 % dle druhu banky. Za překročení smlouvou stanoveného úvěrového rámce jsou vyměřeny sankční poplatky nebo penále v podobě vysokého úroku, který můţe dosahovat aţ 30 % z přečerpané částky.50 Podmínkou přidělení tohoto krátkodobého úvěru je vlastnictví běţného účtu u dané banky, na který je pak zřízen kontokorent. Dále musí klient měsíčně vkládat dostatečný objem finančních prostředků, od kterých se odvíjí výše úvěrového rámce. Nejčastěji je tento rámec stanoven na dvojnásobek aţ trojnásobek měsíčního příjmu. Účet, na kterém je zřízen kontokorentní úvěr, je veden po dobu určitou, obvykle jeden rok. Pokud je klient bezproblémový, banka úvěrovou smlouvu prodluţuje.
49
Finance.cz [online]. 2009 [cit. 2010-04-17]. Co je to kreditní karta. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4325. 50
PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. první dotisk prvního vydání. Praha : Oeconomica, 2009. 338 s. ISBN 978-80-245-1180-1.
39
Výhodou, stejně tak jako u úvěru z kreditních karet, je moţnost vyuţití prostředků ihned, jednoduchost pouţití úvěru bez nutnosti navštěvovat banku a také snadný přístup k informacím o pohybech na účtu. Nevýhodou jsou vyšší úroky a sankční poplatky při přečerpání.51
3.6 Nebankovní úvěrové instituce V případě nesplnění podmínek u bankovního sektoru mají domácnosti moţnost vypůjčit si prostředky u sektoru nebankovního, který má často niţší poţadavky pro poskytnutí úvěrů a půjček klientovi. Riziko, které tyto nebankovní společnosti přebírají v případě, ţe poskytnou úvěr méně vhodnému klientovi, je ale vykoupeno vyššími úroky, které musí klient za daný produkt zaplatit. Tyto společnosti se pohybují pouze v soukromém sektoru a podnikají na základě oprávnění. Na rozdíl od bankovních subjektů nepodléhají regulaci ze strany ČNB, a proto není jejich činnost ţádným způsobem omezena. Mohou tedy poskytovat úvěry přizpůsobené na míru, rychlejší vyřízení půjčky, ale také za vyšší úroky. Záleţí tedy na klientovi, jakou instituci si vybere, většinou však banky nabízejí niţší úrokové sazby, nebankovní instituce zase rychlejší jednání a mírnější podmínky při získání úvěru.52
3.7 Nezaměstnanost a její vliv na ekonomické chování domácností Chování lidí, ať uţ jejich spotřebu, úspory nebo i zadluţenost, ovlivňuje řada vnějších faktorů. Velkým zásahem do ţivota je především ztráta zaměstnání, která s sebou přináší i omezené ekonomické moţnosti rodiny, sniţování výdajů a snahu o nápravu situace. Domácnost, která ztratí část příjmů a nemá jiné další finanční rezervy, má kromě znovunalezení pracovního místa dvě moţnosti. Prvním způsobem řešení situace je předčasný výběr naspořených prostředků z vkladových produktů u bank. To s sebou ale 51
EFK.cz [online]. 2009 [cit. 2010-04-18]. Kontokorentní úvěry. Dostupné z WWW: . 52
FinMix.cz [online]. 2008 [cit. 2010-04-18]. Nebankovní půjčky. Dostupné z WWW: .
40
nese i další náklady, které musí rodina zaplatit jako sankci a někdy nelze prostředky předčasně vybrat vůbec. Druhá moţnost spočívá v získání prostředků formou úvěru nebo půjčky a tím zadluţení domácnosti. Vzhledem k nezaměstnanosti jednoho nebo více členů rodiny není často moţné některé úvěrové produkty u bank získat, proto dochází k rozmachu nebankovních institucí a jejich produktů. Kaţdý úvěr, ať uţ bankovní nebo nebankovní, musí být splacen i s úroky, které tvoří další výdaje spojené se zadluţením. Vlivem snahy o sniţování výdajů klesá spotřeba a s ní spojené nákupy. Objem prostředků vynaloţených na pořízení výrobků a sluţeb se sniţuje. Menší poptávka následně vyvolává pokles cen. Z ekonomického hlediska je nezaměstnanost problémem jak pro hospodářství, tak i pro společnost. Jedná se o ztrátu cenných zdrojů a dochází k plýtvání. Nezaměstnanost je také jedním z nejtypičtějších a nejproblematičtějších symptomů hospodářské recese a je nepřímo úměrná ekonomické aktivitě. Pokud klesá ekonomická aktivita, firmy kvůli sniţující se výrobě propouští zaměstnance, nezaměstnanost tedy stoupá a naopak.53 Obecně znamená vysoká nezaměstnanost problémy jak v domácnostech, tak v ekonomice celé země. Nízká míra nezaměstnanosti škodlivá není.
53
SAMUELSON, P. A.; NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 18. vydání. Praha : Svoboda, 2007. xxiii, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3.
41
4 Praktická část 4.1 Nákupní chování českých domácností a spotřeba Domácnosti jsou jedním z největších spotřebitelů výrobků a sluţeb, které pořizují za účelem uspokojení svých potřeb. Kaţdá domácnost však nenakupuje stejně. Je moţné pozorovat rozdíly ve spotřebě a nákupech u jednotlivých domácností, které jsou způsobeny počtem a věkem jejích členů, velikostí disponibilních příjmů a také působením různých vnějších vlivů. Spotřeba se odvíjí od příjmů, které domácnost získá. Od roku 2000 do roku 2009 se hrubé peněţní příjmy domácností zvýšily téměř o 65%. Z hodnoty 97 807 Kč na osobu v roce 2000 vzrostly na 160 608 Kč ročně v roce 2009. Hrubé peněţní příjmy sníţené o zálohy na daň z příjmů a platby pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění tvoří čisté peněţní příjmy, stejně tak jsou definovány i čisté peněţní výdaje jako odečet záloh na daň a pojistného od hrubých výdajů. Rozdíl mezi čistými příjmy a výdaji jsou pak volné finanční prostředky. Následující graf ukazuje vývoj hrubých a čistých peněţních příjmů a výdajů v jednotlivých letech. Peněţní příjmy a vydání domácností v letech 2000 aţ 2009 v ČR (průměry na osobu v Kč/rok) 170 000 160 000
Hrubé peněţní příjmy celkem
150 000 140 000 Kč
Čisté peněţní příjmy celkem
130 000 120 000
Hrubá peněţní vydání celkem
110 000 100 000
Čistá peněţní vydání celkem
90 000 80 000 70 000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Roky
Obrázek 7: Peněţní příjmy a vydání domácností 20002009 v ČR (Zdroj dat: ČSÚ, úprava vlastní)
42
Čistá vydání domácností jsou pak vyuţita na nákup zboţí a sluţeb, tedy na spotřebu a část z těchto peněz putuje i na nespotřební výdaje, jako je například nákup nemovitosti nebo cenností. Strukturu spotřebních vydání domácností tvoří především výdaje na nákup potravin a nealkoholických nápojů, na bydlení, spotřebu energií, vody a paliv, dále na dopravu, vzdělávání, odívání a obuv, alkohol a tabák, zdraví a rekreaci a také telekomunikace. Graf zobrazuje průměrné rozloţení měsíčních výdajů na spotřebu do jednotlivých druhů produktů a sluţeb. Největší podíl má zboţí denní spotřeby, jako jsou potraviny a nápoje, které jsou nakupovány často. Další velkou poloţkou je bydlení, které zajišťuje člověku určitý standard a je s ním spjata i spotřeba energií. Zdrojová data ke grafu obsahuje příloha A. Skupiny spotřeních vydání (průměr na osobu v Kč/měsíc) Ostatní zboţí a sluţby 100%
Stravovací a ubytovací sluţby
90%
Vzdělávání
80%
Rekreace, kultura
70%
Pošty a telekomunikace
60%
Doprava
50%
Zdraví
40%
Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy Bydlení, voda, energie, paliva
30% 20%
Odívání a obuv
10%
Alkoholické nápoje, tabák
0% 2005
2006
2007
2008
2009
Potraviny, nealkoholické nápoje
Roky Obrázek 8: Struktura spotřebních vydání (Zdroj dat: ČSÚ, úprava vlastní)
Vnějším vlivem, který působí na nákupní chování domácností, můţe být i hospodářská recese, která se v České republice začala projevovat ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008. Do 43
té doby byla běţná nadměrná spotřeba a velký objem nákupů. Ekonomická situace však ovlivnila nákupní chování domácností, které následně začaly více šetřit. Vývoj spotřeby domácností a dalších indikátorů je zobrazen v následující tabulce, kde jednotlivé údaje představují nárůst nebo pokles v porovnání se stavem předešlého roku. Detailní informace o vývoji těchto i dalších makroekonomických ukazatelů obsahuje příloha B. Tabulka 3: Vybrané makroekonomické ukazatele v jednotlivých letech (Zdroj dat: MFČR, úprava vlastní) Makroekonomické ukazatele
2,5
Odhad 2009 -4,2
Predikce 2010 1,3
5,0
3,6
1,4
-0,8
2,5
2,8
6,3
1,0
2,0
7,1
5,3
4,4
6,7
8,8
2006
2007
2008
HDP (růst v %, s. c.)
6,8
6,1
Spotřeba domácností (růst v %, s. c.)
5,2
Průměrná míra inflace (%) Míra nezaměstnanosti (průměr v %)
Spotřeba domácností neustále roste, avšak ne tak velkým tempem, jako v předešlých letech. Například oproti roku 2007 se zvýšila v roce 2008 o 3,6 %. Ve 3. čtvrtletí roku 2009 vzrostly reálné výdaje na spotřebu domácností meziročně o 1,1 %, původním předpokladem přitom byl pokles o 0,1 %. Celkově za rok 2009 se zřejmě spotřeba zvýšila o 1,4 %54, namísto odhadu MFČR, který byl pouze 0,7 %. Domácnosti se proto staly stabilizujícím sektorem ekonomiky. Odhady vývoje na rok 2010 vychází z reformy veřejných financí, která bude zavedena pro udrţení bilance veřejných financí v daných mezích. Proto se dá očekávat zvýšení nezaměstnanosti, coţ bude mít za následek sníţení příjmů domácností, které budou spíše kumulovat finanční prostředky a vytvářet úspory na pokrytí rizik. Je však moţné, ţe nízká míra inflace by naopak mohla vést ke zvýšení spotřeby. V období krize nejdříve pocítí zhoršující se situaci podniky, aţ v druhé vlně jsou zasaţeny domácnosti, to by mohl být také moţný důvod poklesu spotřeby s ročním zpoţděním, tedy aţ v roce 2010. Znovuobnovení růstu tohoto ukazatele se očekává nejspíše v roce 2011, údaje jsou však zatím pouze předpokladem.
54
Skutečné údaje o vývoji spotřeby domácností v roce 2009 budou k dispozici aţ v polovině roku 2010.
44
V následujícím grafu je zobrazen průběh výdajů na konečnou spotřebu domácností v celé ČR do roku 2008. V roce 2009 se očekává další mírný nárůst, avšak přesná data ještě nejsou k dispozici. Výdaje na konečnou spotřebu domácností v mil. Kč 1 537 240 1 658 846 1 399 200 1 442 699 1 317 440 1 134 714 1 206 935 1 248 084
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
1 803 668
2008
Obrázek 9: Výdaje na konečnou spotřebu domácností v ČR v běţných cenách (Zdroj dat: ČSÚ, úprava vlastní)
Nákupy dlouhodobějších produktů, které domácnosti dříve běţně uskutečňovaly, v současné době spíše přesouvají na pozdější dobu. Jedná se převáţně o zboţí a sluţby, které nejsou nezbytné pro kaţdodenní potřebu, a není nutné je tedy kupovat ihned. Některé domácnosti řeší situaci menšími nákupy, některé slevují ze svých poţadavků a kupují levnější zastupitelné zboţí. Pokles prodeje se týká zejména zboţí v maloobchodech. Domácnosti nakupují v menším mnoţství především oděvy, obuv a elektroniku. Klesl také prodej sezónního drogistického zboţí a zahradního a bytového nábytku. Zákazníci vyhledávají slevy a akční nabídky výrobků, podle průzkumu týdenníku Ekonom v roce 2009 vzrostla hodnota všech nákupů zboţí v akci meziročně z 31 % na 38,5 %. Z údajů MFČR vyplývá, ţe teprve v roce 2010 se projeví recese i v celkové spotřebě českých domácností. Do tohoto roku i přes projevy krize spotřeba neustále mírně stoupala. Nejpravděpodobnějšími příčinami budoucího poklesu bude v první řadě sekundární dopad recese spojený s růstem nezaměstnanosti a také s nízkým růstem mezd. Hrubý domácí produkt by však měl po propadu opět vzrůst. S růstem HDP a výkonnosti národního hospodářství rostou i příjmy domácností, které se snaţí zlepšit svůj ţivotní standard pomocí spotřeby. Spotřeba domácností je jednou ze sloţek při výpočtu HDP dané země.
45
4.1.1 Vyhodnocení hypotézy V roce 2009 došlo v důsledku finanční krize k celkovému sníţení výkonnosti české ekonomiky. Podíl na tomto stavu měl celosvětový hospodářský útlum a jeho projevy v průběhu roku i pokles produktivity práce. Očištěný hrubý domácí produkt poklesl nejvíce v prvním čtvrtletí roku a to meziročně o 3,4 %. Tento pokles byl největším meziročním propadem ekonomiky v historii samostatné České republiky. Spotřeba domácností však i přes vliv krize mírně vzrostla oproti předešlému roku a to o více neţ jedno procento. České domácnosti tedy nereagovaly na projevy krize změnou nákupního chování ihned, ale pravděpodobně se ve spotřebě dopad recese teprve projeví. Změnou byl pouze mírnější nárůst spotřeby v roce 2009 oproti klasickému vývoji růstu v předešlých letech. Zásadním zvrat by měl přinést vývoj v roce 2010, kdy by spotřeba měla vlivem projevů krize poprvé klesnout. Hypotéza, ţe české domácnosti zareagovaly okamţitě na projevy krize úsporným chováním a sniţováním nákupů, tedy nemůţe být potvrzena, protoţe objem spotřeby má i v roce 2009 stále rostoucí tendenci, i kdyţ uţ ne v tak velkém procentním přírůstku jako tomu bylo do roku 2008.
4.2 Vývoj zadluţenosti domácností v čase Domácnosti jako spotřebitelé v čase mění své chování. Dochází ke změnám v postojích k úsporám a také k zadluţení. Zatím co dříve byly půjčky a úvěry brány jako poslední moţnost při pořizování výrobků a sluţeb, v minulých několika letech se tato situace změnila a domácnosti vyuţívají stále častěji financování pomocí cizích zdrojů. Zadluţenost domácností u bankovních institucí se od roku 2000 zvýšila osminásobně. Hodnoty 121,5 mld. Kč dosáhlo zadluţení v roce 2000, o devět let později, v roce 2009, uţ domácnosti dluţily bankám celkově 973,5 mld. Kč a dále ostatním nebankovním zprostředkovatelům 104,1 mld. Kč. Největší část dluhu v roce 2000 však tvořily úvěry na ţivnosti, a to téměř dvě třetiny, v loňském roce připadalo na ţivnostenské podnikání občanů uţ jen 7,8 % z půjčených prostředků, zbytek tedy dluţilo samotné obyvatelstvo. Na kaţdého občana České republiky tak připadá dluh ve výši 93 855 Kč. 46
Charakteristickým rysem zadluţování domácností byla jeho rychlost. Za příčiny růstu dluhů se povaţuje růst spotřebních výdajů, které se zvýšily od roku 2000 o více neţ polovinu, dále také úsilí o zlepšení ţivotní úrovně a potřeba vlastního bydlení. Za první dva měsíce roku 2010 si domácnosti půjčily na úvěrech částku 4 475,6 mil. Kč. Výše vypůjčených peněţních prostředků od bank v předešlých letech je zobrazena v následujícím grafu. Objem poskytnutých finančních prostředků domácnostem 184600,8 152475,4 121470,9 101241,3
101088,5 76523,2 40660,8
55965,9
11819,4 18040,8 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Obrázek 10: Objem poskytnutých finančních prostředků domácnostem v mil. Kč v jednotlivých letech (Zdroj dat: ARAD, úprava vlastní)
Úvěry, které jsou příčinou zadluţení domácností, lze rozčlenit z časového hlediska na dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé. Největší část úvěrů má dlouhodobý charakter a to způsobuje víceleté zadluţení domácnosti. Z následujícího grafu vyplývá, ţe také objemově jsou dlouhodobé úvěry největší a tvoří celkem 91 % všech prostředků půjčených domácnostem. Objem úvěrů pro domácnosti z časového hlediska (únor 2010) 4%
5% Úvěry domácnostem krátkodobé Úvěry domácnostem střednědobé
91%
Úvěry domácnostem dlouhodobé
Obrázek 11: Objem bankovních úvěrů domácnostem z časového hlediska v únoru 2010 (Zdroj dat: ARAD, úprava vlastní)
47
Koncem roku 2008 se i u sektoru domácností projevilo zpomalování ekonomiky. Uţ v průběhu roku docházelo ke korekci vysokého tempa zadluţování a sniţování meziročního nárůstu úvěrů. Současně se však také začaly vyskytovat problémy se splácením závazků. Podíl nesplacených úvěrů na celkových úvěrech počátkem roku 2009 vzrostl na 3 % a koncem roku byl uţ 3,75 %. Tento trend nadále mírně roste. Rizikem v příštích obdobích bude zejména sníţení platební schopnosti domácností v důsledku zhoršující se situace na trhu práce a s ní spojený pokles disponibilních příjmů. Nejistota výše budoucích příjmů a také dopady globální krize se podílely i na sníţení počtu poskytovaných úvěrů. Další příčinou tohoto vývoje mohlo být zpřísnění podmínek pro poskytování některých druhů úvěrů nebo zvýšení úrokových sazeb bankami vlivem rizikové situace na trhu. Celkový objem půjček domácnostem v čase neustále roste, oproti tomu dynamika citelně slábne. Bankovní instituce jsou také z důvodu rostoucího podílu rizikových nebo nesplacených úvěrů obezřetnější. Rizikové úvěry, tedy úvěry s prodlením splatnosti nad devadesát dní, dosáhly na konci roku 3,8 % na celkovém objemu úvěrů pro domácnosti. V grafu je moţné vidět pokles dynamiky růstu úvěrů od roku 2008. Do té doby rostlo celkové zadluţení domácností stabilním tempem průměrně mezi 30 35 %, od konce roku 2009 pak pouze 10 %.
48
Meziroční dynamika růstu bankovních úvěrů pro domácnosti dle účelu (v %) 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 1.1.2003 1.4.2003 1.7.2003 1.10.2003 1.1.2004 1.4.2004 1.7.2004 1.10.2004 1.1.2005 1.4.2005 1.7.2005 1.10.2005 1.1.2006 1.4.2006 1.7.2006 1.10.2006 1.1.2007 1.4.2007 1.7.2007 1.10.2007 1.1.2008 1.4.2008 1.7.2008 1.10.2008 1.1.2009 1.4.2009 1.7.2009 1.10.2009 1.1.2010
0
Úvěry domácnostem celkem Spotřebitelské úvěry (včetně debetů na BÚ) Úvěry na bydlení Obrázek 12: Meziroční dynamika růstu bankovních úvěrů pro domácnosti dle účelu v % (Zdroj dat: ČSÚ, úprava vlastní)
Mezi úvěry na bydlení se řadí hypoteční úvěry, spotřebitelské úvěry na nemovitosti, řádné úvěry ze stavebního spoření a také překlenovací úvěry. Na obrázku č. 13 jsou zobrazeny meziroční změny u jednotlivých typů úvěrů na bydlení.
100
Meziroční vývoj jednotlivých druhů úvěrů na bydlení obyvatelstvu (v %)
80 60 40 20
-20 -40 -60
1.3.2003 1.6.2003 1.9.2003 1.12.2003 1.3.2004 1.6.2004 1.9.2004 1.12.2004 1.3.2005 1.6.2005 1.9.2005 1.12.2005 1.3.2006 1.6.2006 1.9.2006 1.12.2006 1.3.2007 1.6.2007 1.9.2007 1.12.2007 1.3.2008 1.6.2008 1.9.2008 1.12.2008 1.3.2009 1.6.2009 1.9.2009 1.12.2009
0
-80 Hypoteční úvěry na bydlení Překlenovací úvěry ze stavebního spoření
Řádné úvěry ze stavebního spoření Spotřebitelské úvěry na nemovitosti
Obrázek 13: Meziroční vývoj jednotlivých druhů úvěrů na bydlení obyvatelstvu v % (Zdroj dat: ARAD, úprava vlastní)
49
Výkyv hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření je způsoben reklasifikací úvěrů, která od 1. 1. 2009 povaţuje za hypoteční všechny úvěry zajištěné zástavním právem k nemovitosti, tedy i některé úvěry ze stavebního spoření. O kolik se zvýšil přírůstek prostředků na hypotečních úvěrech, o tolik klesl na úvěrech ze stavebního spoření. Nejedná se tedy o výkyv vlivem náhlého nárůstu nebo poklesu zájmu o tyto druhy úvěrů, a pokud by v grafu nebyla změna zohledněna, měly by všechny typy úvěrů klesající vývoj. U hypoték došlo k oslabení zájmu zejména v důsledku hypotečního boomu, který v předešlých letech způsoboval vysoké meziroční nárůsty. Situaci také ovlivnil dlouho nejasný vývoj DPH na bytové stavebnictví. V současné době (únor 2010) si domácnosti půjčily na bydlení 687 017,7 mld. Kč. Problémové hypotéky tvoří asi 2,5 % z celkového objemu hypotečních úvěrů, tyto úvěry jsou však alespoň z poloviny zajištěny zástavním právem k nemovitosti, proto v ČR nehrozí problémy se stabilitou finančního systému jako v případě USA. Podobný vývoj
jako
u
úvěrů
na
bydlení
proběhl
v meziročním
srovnání
i ve spotřebitelských úvěrech a úvěrech z kreditních karet. Debetní zůstatky na bankovních účtech ale mají v grafu spíše cyklický charakter a situace v ekonomice se na nich příliš neprojevuje. Došlo především k poklesu úvěrů z kreditních karet, které se klienti kvůli vysokým úrokovým sazbám snaţí vyuţívat méně.
Debetní zůstatky na BÚ
Úvěry z kreditních karet
Spotřebitelské účelové úvěry
Spotřebitelské neúčelové úvěry
1.12.2009
1.9.2009
1.6.2009
1.3.2009
1.12.2008
1.9.2008
1.6.2008
1.3.2008
1.12.2007
1.9.2007
1.6.2007
1.3.2007
1.12.2006
1.9.2006
1.6.2006
1.3.2006
1.12.2005
1.9.2005
1.6.2005
1.3.2005
1.12.2004
1.9.2004
1.6.2004
1.3.2004
140 120 100 80 60 40 20 0 -20 -40
Meziroční vývoj jednotlivých druhů spotřebních a ostatních úvěrů obyvatelstvu (v %)
Obrázek 14: Meziroční vývoj jednotlivých druhů spotřebních a ostatních úvěrů obyvatelstvu v % (Zdroj dat: ARAD, úprava vlastní)
50
Na spotřebitelských úvěrech u bank si domácnosti do února 2010 vypůjčili částku 157 277,9 mil. Kč, z toho 7 043,3 mil Kč na účelové úvěry na zboţí a sluţby a větší část 150 234,6 mil. Kč na neúčelové spotřebitelské úvěry. Tyto úvěry čerpá přibliţně čtvrtina českých domácností. Podíl nesplacených nebo rizikových úvěrů je v této skupině úvěrů však vyšší, představuje aţ 8 % a proto je nejspíše hlavním zdrojem exekucí a osobních bankrotů. V průběhu let se také změnil objem půjčených prostředků v jednotlivých druzích úvěrů. Zatímco aktuálně domácnosti dluţí nejvíce na úvěrech na bydlení, které tvoří 76 % všech dluhů domácností, v roce 2000 představovaly pouze 39 % dluhů a největší podíl na zadluţení měly spotřební úvěry (tj. účelové a neúčelové spotřebitelské úvěry, úvěry z kreditních karet a debetní zůstatky na běţných účtech). Zadluţení v jednotlivých druzích úvěrů k 29.2.2000
Zadluţení v jednotlivých druzích úvěrů k 28.2.2010
Spotřební úvěry (včetně debetu na BÚ)
Spotřební úvěry (včetně debetu na BÚ)
Úvěry na bydlení
Úvěry na bydlení
Ostatní úvěry
3%
Ostatní úvěry
17%
21%
44% 39%
76%
Obrázek 15: Zadluţení v jednotlivých druzích úvěrů k poslednímu únoru 2000 a 2010 (Zdroj dat: ARAD, úprava vlastní)
Rozdíl se také projevil v objemu dluhu, který mají v současnosti domácnosti u bankovních institucí. V únoru 2010 se vyšplhal na 901 545,9 mil. Kč. Koncem roku 2000 byl pouze 93 687,3 mil. Kč. Podíl bankovních úvěrů domácností dosáhl v roce 2009 pravděpodobně 25 % HDP. Celkové dluhy jak u bankovního tak i nebankovního sektoru pak vystoupaly na téměř 30 % HDP. Z informací ČNB vyplývá, ţe celkové dluhy domácností uţ přesáhly 50 % jejich hrubých disponibilních příjmů. Úvěry domácnostem také dosahují přibliţně 60 % jejich vkladů u bank. Celkové závazky domácností v České republice tvoří 40 % HDP, v eurozóně je to v průměru 70 % HDP. Celková finanční aktiva v zemích eurozóny však dosáhla 51
198 % HDP, zatím co u nás to bylo pouze 80 % HDP. Z toho lze usuzovat, ţe domácnosti v eurozóně jsou sice zadluţenější, ale také bohatší. Podle údajů ČSÚ a ČNB české domácnosti dluţí přes 1 bil. Kč. Stav ke konci roku 2009 byl u bankovních institucí 977 998,6 mil. Kč, u nebankovního sektoru pak dalších 126 479,3 mil. Kč. Do statistiky úvěrů od nebankovních společností jsou však započítány i úvěry pro ţivnostníky a také pro neziskové organizace slouţící domácnostem, proto je hodnota zadluţení mírně vyšší, neţ suma, kterou skutečně dluţí pouze domácnosti, očištěná data nejsou k dispozici. Obrázek č. 16 ukazuje vývoj zadluţenosti domácností v jednotlivých letech. Celkové zadluţení domácností (bankovní i nebankovní sektor) 1200000 1000000 800000 600000
mil. Kč
400000 200000
Bankovní úvěry domácnostem celkem
31.12.2009
30.9.2009
30.6.2009
31.3.2009
31.12.2008
30.9.2008
30.6.2008
31.3.2008
31.12.2007
30.9.2007
30.6.2007
31.3.2007
31.12.2006
30.9.2006
30.6.2006
31.3.2006
0
Nebankovní úvěry domácnostem celkem
Obrázek 16: Celkové zadluţení domácností u bank i nebankovních institucí (Zdroj dat: ARAD, úprava vlastní)
Z grafu vyplývá, ţe i přes projevy krize zadluţenost domácností stále stoupá a v součtu dosahuje hodnoty 1 104 477,9 mil. Kč. U bankovních institucí mají závazky domácností stále rostoucí tendenci, avšak uţ s menším meziročním nárůstem, u nebankovních společností klesají. Po prvním čtvrtletí roku 2009 se vývoj zadluţování u nebankovního sektoru dostal do záporných hodnot. To znamená, ţe domácnosti u nebankovního sektoru dluhy sniţují, u bankovního sektoru se však nadále zadluţují. Meziroční změny v procentech ukazuje následující graf.
52
Meziroční vývoj zadluţenosti domácností v ČR
40,0 30,0 20,0 10,0
Bankovní sektor
1.12.2009
1.9.2009
1.6.2009
1.3.2009
1.12.2008
1.9.2008
1.6.2008
1.3.2008
1.12.2007
-20,0
1.9.2007
1.6.2007
-10,0
1.3.2007
0,0
Nebankovní sektor
Obrázek 17: Meziroční vývoj zadluţenosti domácností v ČR (Zdroj dat: ARAD, úprava vlastní)
4.2.1 Vyhodnocení hypotézy České domácnosti vyuţívají bankovní i nebankovní instituce k získávání dalších finančních zdrojů. Tím, ţe si peníze vypůjčí, stávají se dluţníky a musí své závazky splácet i s úroky. Zadluţenost domácností se kaţdým rokem zvyšuje, u nebankovních institucí dluţí v současnosti 126 479,3 mil. Kč, u bank je to 977 998,6 mil. Kč. Z grafů vyplývá, ţe největší objem prostředků si domácnosti vypůjčily dlouhodobě a tyto peníze nejčastěji vyuţily na financování bydlení a bytových potřeb. V důsledku globální krize však tempa růstu zadluţování zmírnila a dluhy tedy rostou pomaleji. Tento pokles se projevil ve všech typech bankovních úvěrů, jejichţ meziroční dynamika růstu se sniţuje. Dluhové zatíţení domácností se z pohledu hrubých disponibilních příjmů také zvyšuje, podíl dluhu na těchto hrubých příjmech přesahuje 50 %. Zadluţenost také dosahuje 60 % všech jejich vkladů v bankách. V porovnání s průměrem v EU však domácnosti v České republice dluţí menší objem peněz, mají ale také niţší příjmy. Hypotéza, ţe zadluţenost domácností v České republice se i přes projevy krize neustále zvyšuje, je potvrzena. Domácnosti si i nadále půjčují prostředky na financování svých potřeb a jejich dluhy dosahují v souhrnu částky přes 1 bil. Kč, a i kdyţ u nebankovního sektoru zadluţení klesá, u bankovního dochází k nárůstu. Růst se dá předpokládat i do budoucna.
53
4.3 Úspory domácností a zajištění proti rizikům Chování českých domácností při hospodaření s uspořenými penězi je stejně jako nákupní
chování
nebo
tendence
k zadluţování
ovlivňováno
trendy.
Nástup
alternativních forem spoření a investování rozšířil moţnosti zhodnocení úspor a přinesl další varianty při výběru vhodného spořicího produktu. Na výši úspor domácností měla také vliv změna pohledu na zadluţení, které se postupem času stalo akceptovatelné. V průběhu let se mění sklon domácností k úsporám, coţ je dáno také situací v ekonomice, kdy domácnosti utrácí více, kdyţ ekonomika roste a zvyšuje se HDP a tím i jejich příjmy a spotřeba. S nárůstem příjmů klesá míra úspor, naopak při sníţení důchodů nebo zvýšení nezaměstnanosti dochází k navýšení úspor. Domácnosti totiţ očekávají zhoršení své finanční situace a snaţí se kumulovat prostředky jako rezervy. Vývoj míry hrubých úspor domácností, které jsou poměrem mezi hrubými úsporami domácností a hrubým disponibilním důchodem, vyjadřuje průměrný sklon ke spoření. V následujícím grafu je moţné vidět vývoj tohoto ukazatele od roku 1995 do roku 2009. Míra hrubých úspor domácností v jednotlivých letech 15,2% 11,5% 11,3%
9,3% 8,5% 8,4%
7,4% 8,3% 7,4%
8,2%
9,6%
10,9% 10,4%
9,5%
5,4%
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Obrázek 18: Míra hrubých úspor domácností v jednotlivých letech (Zdroj dat: ČSÚ, úprava vlastní)
Struktura úspor domácností se v posledních letech příliš neměnila, více neţ 70 % úspor bylo vloţeno do bankovních institucí a stavebních spořitelen. Pouze necelá třetina prostředků byla vyuţita na investování a další formy spoření. České domácnosti jsou tedy velmi konzervativní a riskovat se svými úsporami nechtějí. Tento trend podpořila i finanční krize, která vedla domácnosti k přesunu prostředků z rizikových produktů na méně rizikové a především pojištěné bankovní vklady.
54
Ukládání peněz do bank má v České republice dlouholetou tradici, zatímco v dřívějších dobách bylo oblíbeným způsobem zhodnocování prostředků pomocí termínovaných vkladů a spořicích účtů, nebo také vkladních kníţek, v současnosti uţ se zájem přesouvá i na alternativní formy úspor. Mezi nejčastěji vyuţívané alternativní formy úspor patří stavební spoření. V roce 2009 bylo celkem 4,9 mil. klientských smluv ve fázi spoření a dalších téměř milion smluv ve fázi aktivního čerpání úvěru ze stavebního spoření, nově bylo uzavřeno dalších 0,5 mil. smluv. Celkový objem prostředků vloţených do stavebního spoření přesahuje v současnosti 415,1 mld. Kč, objem poskytnutých úvěrů je 267,5 mld. Kč a tvoří téměř dvě třetiny vkladů. Poměr poskytnutých úvěrů na přijatých vkladech a vývoj vkladů a úvěrů zobrazuje následující graf. Vklady, úvěry a podíl úvěrů na vkladech klientů na stavebním spoření v jednotlivých letech 450
110
400
100 90
350
80 300 v mld. Kč
70
250
60
200
50 v % 40
150
30 100
20
50
10
0
0 2005
2006
2007
2008
2009
Vklady na stavebním spoření (levá osa) Úvěry ze stavebního spoření (levá osa) Podíl poskytnutých úvěrů na přijatých vkladech (pravá osa) Obrázek 19: Vklady, úvěry a podíl úvěrů na vkladech klientů na stavebním spoření v jednotlivých letech (Zdroj dat: ACSS, úprava vlastní)
Vklady klientů na stavební spoření neustále rostou, také úměrně rostou i poskytnuté úvěry. Počtem uzavřených smluv se řadí stavební spoření mezi nejčastěji vyuţívaný způsob zhodnocování úspor a střádání prostředků na bydlení. Další alternativou je penzijní připojištění. V roce 2008 vloţili účastníci tohoto připojištění do penzijních fondů 28,8 mld. Kč, v roce 2009 dalších 27,1 mld. Kč. 55
Celkový počet klientů je aktuálně přes 4,4 mil. občanů. Také některé dluhy ţivotního pojištění mohou být formou spoření prostředků, jsou však častěji spojovány spíše se zajištěním. Stále vyuţívanější moţností uloţení volných peněţních prostředků jsou podílové fondy a investování obecně. České domácnosti se přiklání ke kolektivnímu investování, coţ je bezpečnější varianta zhodnocování peněz na finančních trzích. Stále častěji také nakupují cennosti a nemovitosti jako další moţnosti investice do movitého a nemovitého majetku. Zatímco ve vyspělých ekonomikách jsou tvořeny investice do fondů převáţně vklady domácností, v České republice je zatím stále mnoho lidí, kteří nevyuţívají moţnost podílet se touto formou na hospodářském úspěchu ekonomiky země. Trend domácností ve vyspělých zemích se však začíná projevovat i u nás a proto je moţné do budoucna očekávat nárůst prostředků v investičních fondech. I přes velké mnoţství moţností, které domácnosti v investování mají, jsou stále nejčastěji pouţívány bankovní spořicí produkty jako forma zhodnocování úspor. Celkové vklady domácností v bankách v březnu 2010 přesáhly hodnotu 1,5 bil. Kč. Rozloţení vkladů do jednotlivých, na finanční prostředky nejobjemnějších, produktů je zobrazeno v následující tabulce. Tabulka 4: Bankovní vklady domácností celkem (Zdroj dat: ARAD, úprava vlastní)
Bankovní vklady domácností celkem (v mil. Kč k březnu 2010) 1 517 749,3 Termínované vklady celkem
Netermínované vklady celkem
738 134,1
779 615,2
Krátkodobé termínované vklady
Střednědobé termínované vklady
Dlouhodobé termínované vklady
Běţné účty
Úsporné vklady na poţádání
Ostatní netermínované vklady
519 632,4
101 091,5
117 410,2
680 353,8
97 370,3
1 891,1
V průběhu let docházelo k různým změnám výše vkladů domácností, coţ se odvíjelo i od očekávání domácností, které při předpokladu kladného vývoje svých důchodů šetřily méně a naopak při očekávání sníţení důchodů se snaţily vytvářet rezervy. Následující
56
graf zobrazuje vývoj celkových bankovních vkladů domácností od roku 2000 aţ po současnost. Meziroční vývoj celkových bankovních vkladů domácností 25,0 Celkový vývoj bankovních vkladů
20,0 15,0 10,0
Vývoj netermínovaných vkladů
v% 5,0
1.1.2010
1.1.2009
1.1.2008
1.1.2007
1.1.2006
1.1.2005
1.1.2004
1.1.2003
1.1.2002
1.1.2001
-5,0
1.1.2000
0,0 Vývoj termínovaných vkladů
-10,0 Roky Obrázek 20: Meziroční vývoj celkových bankovních vkladů domácností (Zdroj dat: ARAD, úprava vlastní)
Celkový vývoj bankovních vkladů se od roku 2000 do roku 2005 spíše přibliţuje vývoji termínovaných vkladů. Je to dáno tím, ţe objem prostředků na termínovaných vkladech byl dříve výrazně vyšší, neţ objem prostředků na vkladech netermínovaných. V současnosti se tento rozdíl vyrovnává. Aktuální rozloţení vkladů domácností v bankovních produktech ukazuje následující koláčový graf. Mezi netermínované vklady patří vklady na běţných a kontokorentních účtech, které tvoří téměř polovinu všech vkladů domácností do bank, dále také úsporné vklady na poţádání a ostatní netermínované vklady jako jsou účelově vázané vklady a netermínované vklady ve stavebním spoření. Mezi termínované vklady se řadí termínované vklady se splatností nebo s výpovědní lhůtou, vklady ve stavebním spoření s výpovědní lhůtou nebo se splatností a další úsporné vklady.
57
Rozloţení bankovních vkladů domácností k 31. březnu 2010 Úsporné vklady s výpovědní lhůtou a ostatní termínované vklady 4%
Termínové vklady s výpovědní lhůtou 5% Vklady ve stavebním spoření s výpovědní lhůtou 20%
Běţné účty, kontokorentní účty 45%
Vklady ve stavebním spoření se splatností 8% Úsporné vklady na poţádání a ostatní netermínované vklady 6%
Termínové vklady se splatností 12%
Obrázek 21: Rozloţení bankovních vkladů domácností k 31. březnu 2010 (Zdroj dat: ARAD, úprava vlastní)
Vklady domácností v bankovních institucích jsou ze zákona zajištěné proti krachu banky. Cílem je zajistit drobného vkladatele a kompenzovat újmu způsobenou pádem banky. Pro tento případ vznikl Fond pojištění vkladů, který shromaţďuje příspěvky od bankovních institucí. Z těchto získaných financí vytváří rezervy pro případ nesolventnosti některé z bank. Fond pojištění vkladů má dvě základní funkce, a to preventivní, kdy sniţuje riziko hromadných výběrů klienty v případě rozšíření negativní informace o stavu banky, a sanační, jako kompenzace pro klienta. Tento fond poskytuje náhrady ve výši 100 % vkladu střadatele, maximálně však 50 000 EUR na jednoho klienta u jedné banky. Od roku 2011 by měla vejít v platnost novela, která by zahrnovala zvýšení pojištění vkladů na jednoho vkladatele aţ na 100 000 EUR. Tato
forma
zabezpečení
pomáhá
bankám,
jejichţ
produkty
tím
získají
na důvěryhodnosti, a také klientům, kteří jsou ochotnější své volné peněţní prostředky poskytnout a nedrţet je v hotovosti.
58
4.3.1 Vyhodnocení hypotézy Z rozloţení
vkladů
domácností
do
různých
finančních
produktů
vyplývá,
ţe nejoblíbenější formou ukládání a zhodnocování peněz jsou vklady do bank a spořitelen, které jsou zajištěny proti úpadku. České domácnosti jsou konzervativní a nechtějí riskovat sníţení nebo úplnou ztrátu vloţených prostředků v případě propadu ve fondech nebo jiných investičních instrumentech. Svůj podíl na tomto chování má i finanční krize, která zapříčinila zvýšení opatrnosti vkladatelů a jejich neochotu riskovat i za odměnu vyššího výnosu. Roli také hrají obavy ze ztráty zaměstnání nebo sníţení důchodů domácností. Banky naopak nabízejí vyšší zhodnocení vkladů neţ v minulosti a snaţí se o omezení poskytnutých úvěrů. Důvěryhodnost si investování získá aţ postupem času, kdy i drobní klienti pocítí nárůst příjmů vlivem opětovného ekonomického růstu. Do té doby budou nejvyuţívanějšími moţnostmi stále bankovní zajištěné vklady. Třetí hypotéza, která říká, ţe domácnosti preferují bezpečnější vkladové finanční produkty pro zhodnocování svých úspor, je pravdivá a můţe být potvrzena.
59
5 Závěr Tato bakalářská práce se zabývala zadluţeností domácností, jejich úsporami a spotřebou v době finanční krize. Ke zpracování dat jsem vyuţila program Microsoft Excel a metodou analýzy, charakteristiky a komparace jsem se snaţila vyhodnotit v úvodu stanovené hypotézy. Výsledky byly seskupeny do tabulek a grafů a všechny hypotézy byly ověřeny. První hypotéza, která říká, ţe české domácnosti zareagovaly okamţitě na projevy krize úsporným chováním a sniţováním nákupů, byla vyvrácena. Z grafů a tabulek vyplynulo, ţe domácnosti sice v meziročním srovnání v roce 2008 mírně sníţily tempo růstu své spotřeby, avšak celkově dochází neustále k nárůstu objemu prostředků vynaloţených na nákupy statků a sluţeb. Pokles spotřeby se očekává aţ v roce 2010, kdy na domácnosti dolehnou sekundární dopady krize, jako jsou pomalý růst mezd a také nezaměstnanost. Předpokládá se tedy, ţe vliv krize se v chování českých domácností teprve projeví. Druhá hypotéza, ţe zadluţenost domácností se i přes projevy krize neustále zvyšuje, byla potvrzena. České domácnosti vyuţívají bankovní i nebankovní instituce k získávání dodatečných zdrojů na krytí svých potřeb. Zatímco u bank závazky neustále rostou, u nebankovních společností dochází k jejich splácení, a proto se tyto závazky sniţují. Přesto má zadluţování domácností stále zvyšující se tendenci, globální krize pouze způsobila jeho menší meziroční nárůst. Ani do budoucna se však sníţení zadluţenosti domácností nepředpokládá. Třetí hypotéza, která říká, ţe české domácnosti preferují bezpečnější vkladové finanční produkty pro zhodnocování svých úspor, je pravdivá a byla potvrzena. Finanční krize zapříčinila zvýšení opatrnosti vkladatelů a preference produktů, které nenesou při zhodnocování vloţených prostředků velká rizika. České domácnosti byly vţdy konzervativnější, nejvyuţívanějšími spořicími produkty jsou proto jiţ po dlouhou dobu bankovní zajištěné vklady. Investování je na českém finančním trhu teprve v začátcích, jeho rozmach se očekává aţ v následujících letech, kdy se situace stabilizuje a domácnosti začnou vyhledávat nové způsoby zhodnocení svých prostředků.
60
Seznam pouţité literatury a jiných zdrojů Kniţní zdroje 1) Bankovnictví . 6. vydání. Praha : Bankovní institut, a. s., 2006. 280 s. ISBN 807265-099-8. 2) FOSTER, John Bellamy; MAGDOFF, Fred. Velká finanční krize: příčiny a následky. Přeloţil R. Baroš. 1. české vydání. [s.l.] : Grimmus, 2009. 160 s. ISBN 978-80-902831-1-4. 3) HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. vyd. Praha : C. H. Beck, 2005. 710 s. ISBN 80-7179-891-6. 4) JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. 648 s. ISBN 80-247-1653-4 5) KOTLER, Philip. Marketing management. 10. rozšířené vydání. Praha : Grada publishing, 2001. 720 s. ISBN 80-247-0016-6. 6) PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. první dotisk prvního vydání. Praha : Oeconomica, 2009. 338 s. ISBN 978-80-2451180-1. 7) REVENDA, Zbyněk, et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví. vydání 4., doplněné. Praha : Management Press, 2008. 627 s. ISBN 978-80-7261-132-4. 8) SAMUELSON, P. A.; NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 18. vydání. Praha : Svoboda, 2007. xxiii, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3. 9) SYROVÝ, Petr; NOVOTNÝ, Martin. Osobní a rodinné finance. 2. aktualizované vydání. Praha : Grada publishing, 2005. 176 s. ISBN 80-2471098-6. 10) ŠVARCOVÁ, Jena, et al. Ekonomie - stručný přehled. Zlín : Ceed, 2007/2008. 295 s. ISBN 80-903433-4-1. Elektronické zdroje 11) Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-04-07]. Časové řady výdajů na konečnou spotřebu domácností. Dostupné z WWW: .
61
12) Český statistický úřad [online]. 28. 12. 2005 [cit. 2010-03-26]. Recese, deprese. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/recese_deprese 13) EFK.cz [online]. 2009 [cit. 2010-04-18]. Kontokorentní úvěry. Dostupné z WWW: . 14) Finance.cz [online]. 2008 [cit. 2010-04-17]. Úvěr ze stavebního spoření. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4325. 15) Finance.cz [online]. 2009 [cit. 2010-04-17]. Co je to kreditní karta. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4325. 16) Finance.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-10]. Co je to termínovaný vklad. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4325. 17) Finanční noviny.cz [online]. 10. 2. 2010 [cit. 2010-04-10]. Šest nejčastějších chyb v ţivotním pojištění. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4996. 18) Finančnívzdělávání.cz [online]. 2008 [cit. 2010-04-12]. Investování a finanční trhy - charakteristika odvětví. Dostupné z WWW: . 19) FinMix.cz [online]. 2008 [cit. 2010-04-18]. Nebankovní půjčky. Dostupné z WWW: . 20) HRONOVÁ, Stanislava; HINDLS, Richard. Ekonomické chování sektoru domácností - spotřeba a zadluţenost. Statistika [online]. 2008, č. 3, [cit. 201004-05]. Dostupný z WWW: . ISSN 0322-788X. 21) MACHALA, Karel. Bankovnictvi.ihned.cz [online]. 2008 [cit. 2010-03-31]. Finanční krize a její souvislosti. Dostupné z WWW: . 62
22) MATĚJKOVÁ, Monika. DůmFinancí.cz [online]. 7. 2. 2008 [cit. 2010-04-17]. Spotřebitelské úvěry. Dostupné z WWW: . ISSN 18025153. 23) Měšec.cz [online]. 2009 [cit. 2010-04-15]. Hypotéky. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4414. 24) Měšec.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-10]. Stavební spoření. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4414. 25) Měšec.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-10]. Termínované vklady. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4414. 26) Měšec.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-10]. Ţivotní pojištění. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4414. 27) Ministerstvo finanční České republiky [online]. 2009 [cit. 2010-03-31]. Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2008. Dostupné z WWW: . 28) MUSÍLEK, Petr, et al. Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech : Výzkumná studie [online]. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2004 [cit. 2010-03-28]. Dostupné z WWW: . 29) MUSÍLEK, Petr. Příčiny globální finanční krize a selhání regulace. Český finanční a účetní časopis [online]. 2008, roč. 3, č. 4, [cit. 2010-03-26]. Dostupný z WWW: . 30) Penzijnípřipojištění.cz [online]. 2009 [cit. 2010-04-11]. Informace o penzijním připojištění, poradenství. Dostupné z WWW: . 31) POLOLÁNÍK, Lukáš. Finance.cz [online]. 27. 11. 2008 [cit. 2010-04-17]. Spotřebitelský úvěr - samozřejmá věc. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4325. 32) Sagit.cz : Občanské právo [online]. 2010 [cit. 2010-04-03]. Domácnost. Dostupné z WWW: 63
http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=151&typ=r&refresh=yes&lev elid=oc_066.htm 33) SINGER, Miroslav . Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku [online]. 29. 10 .2008 [cit. 2010-03-25]. Česká národní banka. Dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konferen ce_projevy/vystoupeni_projevy/download/Singer_20081029_Appia.pdf 34) Wikimedia Commons [online]. 2010 [cit. 2010-03-31]. 2007-2009 World Financial Crisis. Dostupné z WWW: .
64
Seznam obrázků
Obrázek 1: Celkový objem úvěrů všech amerických komerčních bank v mld. USD (Zdroj: Broad of Governors of the Federal Reserve System) .................... 14
Obrázek 2: Dopady finanční krize na ekonomiky světa (Zdroj: Wikimedia Commons)........................................................................................................... 18
Obrázek 3: Graf vývoje důchodu a spotřeby dle věku člověka (Zdroj: Holman 2005, úprava vlastní)........................................................................................... 22
Obrázek 4: Výdaje na konečnou spotřebu domácností celkem v běţných cenách (Zdroj: ČSÚ, úprava vlastní) .............................................................................. 23
Obrázek 5: Odhad struktury celkových úspor domácností v procentech v prosinci 2008 (Zdroj dat: MPSV, úprava vlastní)............................................ 25
Obrázek 6: Objem prostředků poskytnutých domácnostem v jednotlivých úvěrových produktech celkem (Zdroj dat: ARAD systém časových řad, úprava vlastní) ................................................................................................................ 34
Obrázek 7: Peněţní příjmy a vydání domácností 20002009 v ČR (Zdroj dat: ČSÚ, úprava vlastní) ........................................................................................... 42
Obrázek 8: Struktura spotřebních vydání (Zdroj dat: ČSÚ, úprava vlastní) ...... 43
Obrázek 9: Výdaje na konečnou spotřebu domácností v ČR v běţných cenách (Zdroj dat: ČSÚ, úprava vlastní)......................................................................... 45
Obrázek 10: Objem poskytnutých finančních prostředků domácnostem v mil. Kč v jednotlivých letech (Zdroj dat: ARAD, úprava vlastní) .................................. 47
Obrázek 11: Objem bankovních úvěrů domácnostem z časového hlediska v únoru 2010 (Zdroj dat: ARAD, úprava vlastní) .................................................. 47
Obrázek 12: Meziroční dynamika růstu bankovních úvěrů pro domácnosti dle účelu v % (Zdroj dat: ČSÚ, úprava vlastní)........................................................ 49
Obrázek 13: Meziroční vývoj jednotlivých druhů úvěrů na bydlení obyvatelstvu v % (Zdroj dat: ARAD, úprava vlastní) .............................................................. 49
Obrázek 14: Meziroční vývoj jednotlivých druhů spotřebních a ostatních úvěrů obyvatelstvu v % (Zdroj dat: ARAD, úprava vlastní) ........................................ 50
Obrázek 15: Zadluţení v jednotlivých druzích úvěrů k poslednímu únoru 2000 a 2010 (Zdroj dat: ARAD, úprava vlastní) ............................................................ 51 65
Obrázek 16: Celkové zadluţení domácností u bank i nebankovních institucí (Zdroj dat: ARAD, úprava vlastní) ..................................................................... 52
Obrázek 17: Meziroční vývoj zadluţenosti domácností v ČR (Zdroj dat: ARAD, úprava vlastní)..................................................................................................... 53
Obrázek 18: Míra hrubých úspor domácností v jednotlivých letech (Zdroj dat: ČSÚ, úprava vlastní) ........................................................................................... 54
Obrázek 19: Vklady, úvěry a podíl úvěrů na vkladech klientů na stavebním spoření v jednotlivých letech (Zdroj dat: ACSS, úprava vlastní) ....................... 55
Obrázek 20: Meziroční vývoj celkových bankovních vkladů domácností (Zdroj dat: ARAD, úprava vlastní) ................................................................................ 57
Obrázek 21: Rozloţení bankovních vkladů domácností k 31. březnu 2010 (Zdroj dat: ARAD, úprava vlastní) ................................................................................ 58
Seznam tabulek
Tabulka 1: Americká cenová bublina v USA, různé oblasti, 2000-2008, v bodech (Zdroj: Musílek 2008) ......................................................................... 11
Tabulka 2: Výše státního příspěvku penzijního připojištění dle výše vkladu klienta (Zdroj: Penzijní připojištění.cz) .............................................................. 30
Tabulka 3: Vybrané makroekonomické ukazatele v jednotlivých letech (Zdroj dat: MFČR, úprava vlastní) ................................................................................ 44
Tabulka 4: Bankovní vklady domácností celkem (Zdroj dat: ARAD, úprava vlastní) ................................................................................................................ 56
66
Přílohy Příloha A Statistika rodinných účtů Skupiny spotřebních vydání (Zdroj dat: ARAD) Průměry na osobu v Kč/měsíc
2005
2006
2007
2008
2009
Potraviny, nealkoholické nápoje
1563
1654
1739
1882
1851
Alkoholické nápoje, tabák
217
229
247
257
270
Odívání a obuv
417
441
466
484
483
Bydlení, voda, energie, paliva
1522
1682
1732
1863
2053
Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy
511
563
613
627
646
Zdraví
149
166
197
256
260
Doprava
838
887
933
1034
1008
Pošta a telekomunikace
343
387
405
435
442
Rekreace, kultura
791
830
909
984
987
Vzdělání
39
44
51
57
57
Stravovací a ubytovací sluţby
381
408
447
485
497
Ostatní zboţí a sluţby
769
856
936
987
1050
CELKEM (CZ-COICOP)
7541
8147
8675
9351
9604
CZ-COICOP Klasifikace individuální spotřeby podle účelu
67
Příloha B Česká republika Hlavní makroekonomické ukazatele (Zdroje dat: ČSÚ, MPSV, ČNB, MF, ČHMÚ) Vybrané ukazatele reálné ekonomiky mld. Kč, b. c. HDP Kč/obyv., b. c. HDP na 1 obyvatele %, r/r, reálně HDP %, r/r, reálně Výdaje na konečnou spotřebu %, r/r, reálně z toho: spotřeba domácností mld. Kč, b. c. Hrubý disponibilní důchod mld. Kč, b. c. Hrubé národní úspory % Míra hrubých národních úspor % Míra hrubých úspor domácností Počet zaměstnaných s jediným nebo hl.zam. %, r/r %, průměr Obecná míra nezaměstnanosti %, průměr Míra dlouhodobé nezaměstnanosti %, r/r Průměrná hrubá nominální mzda 1) %, r/r Průměrné reálné mzdy 1) %, r/r Průměrná hrubá nominální mzda 2) %, r/r Průměrné reálné mzdy 2) %, r/r, průměr Míra inflace %, r/r, prosinec Míra inflace
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2 189,2 2 352,2 2 464,4 2 577,1 2 814,8 2 983,9 3 222,4 3 535,5 3 689,0 3 627,2 213 110 230 064 241 593 252 617 275 770 291 561 313 868 342 494 353 701 345 727 3,6 2,5 1,9 3,6 4,5 6,3 6,8 6,1 2,5 -4,2 1,1 2,6 3,5 6,3 0,9 2,6 3,9 3,7 2,8 1,2 1,3 2,3 2,2 6,0 2,9 2,5 5,0 4,8 3,6 -0,3 2 152,6 2 287,4 2 365,1 2 467,8 2 658,5 2 837,1 3 044,2 3 268,1 3 394,2 3 382,1 542,4 570,4 553,3 532,2 620,0 714,2 795,4 863,1 807,0 743,4 25,2 24,9 23,4 21,6 23,3 25,2 26,1 26,4 23,8 22,0 8,4 7,4 8,3 7,4 5,4 8,2 9,6 10,9 10,4 9,5 -0,7 -0,1 0,8 -0,7 -0,6 1,2 1,3 1,9 1,6 -1,4 8,8 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9 7,1 5,3 4,4 6,7 4,1 4,2 3,7 3,9 4,3 4,2 3,9 2,8 2,2 2,0 8,8 8,0 5,8 6,3 5,0 6,6 7,2 8,3 4,0 . 3,9 6,1 5,7 3,4 3,0 4,0 4,3 1,9 3,0 . 8,5 7,9 6,2 6,6 5,1 6,4 7,3 8,4 3,5 . 3,6 6,0 6,1 3,7 3,1 3,8 4,4 2,0 2,5 . 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 6,3 1,0 4,0 4,1 0,6 1,0 2,8 2,2 1,7 5,4 3,6 1,0
Poznámky: r/r meziroční změna; . údaj není k dispozici; * stav ke konci období; 1) na přepočtené počty, celé národní hospodářství; 2) na fyzické osoby, bez podlimitních ekonomických subjektů.
68
