VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Strategický plán rozvoje městyse Mrákotín

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Strategický plán rozvoje městyse Mrákotín

Bakalářská práce

Autor: Lenka Požárová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová

Jihlava 2012

Anotace Tématem této bakalářské práce je „Strategický plán rozvoje městyse Mrákotín“. Hlavním cílem práce je vypracování strategického plánu rozvoje a upozornění na silné a slabé stránky, jakož i příležitosti a v úvahu připadající hrozby. Dalším cílem je analýza zaměstnanosti v lokalitě Mrákotínska v souvislosti s firmou KAVEX – kamenolom, která sídlí v katastru městyse. Bakalářská práce se dělí na dvě části – teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá vysvětlováním základních pojmů, které jsou důležité pro tvorbu strategického plánu a budou užívány v praktické části. Praktická část obsahuje profil městyse Mrákotín, SWOT analýzu, strategické vize a cíle městyse, tvorbu strategického plánu a analýzu zaměstnanosti v souvislosti s firmou KAVEX. Na konci je shrnutí práce a vyhodnocení dotazníkového šetření.

Klíčová slova Obec, městys, město, samospráva, občan, orgány obce (zastupitelstvo, starosta, obecní úřad,…), rozpočet obce, dotace, strategie, strategické řízení, vize, mise, cíle, SWOT analýza.

Abstract The topic of this bachelor‘s thesis is „A Strategic Development Plan of the Township Village of Mrakotin“. The main goal of this thesis is to create a strategic plane for the development and to mention the strengths and weaknesses, also the opportunities and possible threats. Another goal is to perform the analysis of the employment in the area of Mrakotin regarding the company called KAVEX – guarry, which is situated in the cadastre od the township. The bachelor‘s thesis consists of two parts – the theoretical and the practical one. The theoretical part presents the basic terms, which are important in order to create a strategic plan and will be used later on in the practicalpart.The practical part includes the profile of the township of Mrakotin, SWOT analysis, strategic visions and goals of the township, creation of the strategic plan and the analysis of the employment

regarding the already mentioned company KAVEX. At the end, there is a summary of the work done and evaluation of the questionnaire research.

Key concepts Municipality, township, city, autonomy, citizen, municipal authorities (municipal council, mayor, local authority,…), municipality budget, subsidies, strategy, strategic management, vision, milion, targets, SWOT analysis.

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Věře Nečadové, vedoucí práce za její odborné vedení, rady, připomínky a především za její trpělivost a ochotu při zpracování této bakalářské práce. Dále chci poděkovat vedení městyse Mrákotína za poskytnutí informací, materiálů a cenných rad, které byly důležité pro tuto práci. Děkuji také vedení firmy KAVEX za poskytnuté informace. Zároveň bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří si udělali čas a vyplnili dotazník. Především chci poděkovat své rodině, svým blízkým a přátelům, kteří mi byli velkou oporou při tvorbě práce i po celou dobu mého studia.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah 1 2

Úvod ......................................................................................................................... 9 Teoretická část ...................................................................................................... 11 2.1 Obec ................................................................................................................. 11 2.1.1 Území obce ............................................................................................... 11 2.1.2 Občané obce .............................................................................................. 11 2.1.3 Samospráva ............................................................................................... 12 2.1.4 Kategorie obcí v ČR ................................................................................. 13 2.2 Orgány obce a jejich činnosti ........................................................................... 15 2.2.1 Zastupitelstvo obce ................................................................................... 15 2.2.2 Rada obce .................................................................................................. 16 2.2.3 Starosta obce a místostarosta .................................................................... 17 2.2.4 Obecní úřad ............................................................................................... 18 2.2.5 Výbory ...................................................................................................... 18 2.2.6 Komise ...................................................................................................... 19 2.2.7 Zvláštní orgány obce ................................................................................. 19 2.3 Hospodaření obce ............................................................................................. 20 2.3.1 Rozpočet obce ........................................................................................... 20 2.3.2 Příjmy obce ............................................................................................... 21 2.3.3 Výdaje obce .............................................................................................. 23 2.4 Dotace .............................................................................................................. 24 2.4.1 Kapitálové dotace ..................................................................................... 25 2.4.2 Běžné dotace ............................................................................................. 25 2.5 Strategické řízení a strategie ............................................................................ 26 2.5.1 Strategie .................................................................................................... 26 2.5.2 Strategické řízení ...................................................................................... 27 3 Praktická část ........................................................................................................ 33 3.1 Profil městyse Mrákotín ................................................................................... 33 3.1.1 Obecné charakteristiky městyse................................................................ 33 3.1.2 Struktura městyse Mrákotín ...................................................................... 36 3.1.3 Obyvatelstvo a bydlení ............................................................................. 36 3.1.4 Technická infrastruktura ........................................................................... 39 3.1.5 Doprava ..................................................................................................... 40 3.1.6 Hospodaření městyse ................................................................................ 41 3.1.7 Hospodářství ............................................................................................. 43 3.1.8 Trh práce ................................................................................................... 45 3.1.9 Občanská infrastruktura ............................................................................ 46 3.1.10 Cestovní ruch ............................................................................................ 49 3.1.11 Životní prostředí ....................................................................................... 51 3.2 SWOT analýza ................................................................................................. 53 3.2.1 Silné a slabé stránky ................................................................................. 54 3.2.2 Příležitosti a hrozby .................................................................................. 54 3.3 Strategický plán ................................................................................................ 56 3.3.1 Vize městyse Mrákotín ............................................................................. 56 3.3.2 Problémové okruhy strategie .................................................................... 56 3.3.3 Strategické cíle městyse ............................................................................ 57 3.4 Analýza zaměstnanosti v městysi Mrákotín ..................................................... 64 3.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ............................................................ 64

3.4.2 Vývoj ve firmě KAVEX ........................................................................... 65 3.4.3 Zaměstnanost ve firmě KAVEX ............................................................... 65 3.4.4 Nezaměstnanost v městysi ........................................................................ 67 3.5 Dotazníkové šetření .......................................................................................... 69 3.6 Shrnutí praktické části ...................................................................................... 70 Závěr .............................................................................................................................. 79 Seznam použité literatury ............................................................................................ 81 Seznam použitých zkratek ........................................................................................... 84 Seznam obrázků a tabulek ........................................................................................... 85 Seznam příloh ................................................................................................................ 86

1 Úvod Téma bakalářské práce jsem si vybrala z toho důvodu, že jsem rodačka z městyse Mrákotín. K mému bydlišti mám kladný vztah díky okolní přírodě a sportovnímu vyžití. Zajímají mě veškeré informace, poznatky a dění v městysi. Důležitý je pro mě i jeho vývoj a budoucnost. Na Úřadu městyse Mrákotín jsem vykonávala semestrální praxi a díky tomu jsem mohla nahlédnout do chodu městyse. Městys je základním územním samosprávným celkem. O jeho správu se stará zastupitelstvo městyse. Navenek ho reprezentuje starosta stojící v čele Úřadu městyse. Městys hospodaří s vlastním majetkem podle schválného rozpočtu na příslušný rok. Jeho snahou by mělo být dosáhnout dobrých výsledků hospodaření, jelikož potom se může lépe rozvíjet. Bakalářská práce je především zaměřena na problematiku strategického rozvoje obce, konkrétně rozvoje městyse Mrákotín. Zabývala jsem se i získáváním dotací, které městys může získat ze státního rozpočtu či fondů EU. Dotace jsou pro městys důležité z hlediska realizace strategických cílů. Dále jsem se zabývala problematikou zaměstnanosti v městysi v souvislosti s firmou KAVEX sídlící na území Mrákotína a zabývající se těžbou žuly. Cílem mé bakalářské práce je vypracovat strategický plán rozvoje městyse Mrákotín a upozornit na silné a slabé stránky, jakož i příležitosti a v úvahu připadající hrozby. Dalším cílem je analýza zaměstnanosti v lokalitě Mrákotínska v souvislosti s firmou KAVEX – kamenolom, která sídlí v katastru městyse Mrákotín. Celou práci jsem si rozdělila do dvou částí – teoretické a praktické. Teoretická část je složena z pěti kapitol a zabývám se v ní především vysvětlováním základních pojmů, se kterými se můžete setkat i v praktické části. V první kapitole se zabývám vysvětlením pojmů souvisejících především s obcí (například samostatná a přenesená působnost, kategorie obcí v ČR nebo občané obce). Druhá kapitola charakterizuje orgány obce. Třetí a čtvrtá kapitola jsou zaměřeny na hospodaření obce a dotace a v závěrečná kapitola je věnována strategickému řízení a strategii (strategické plánování, strategické cíle a vize, SWOT analýza a další). 9

Praktickou část jsem si rozdělila na také na pět kapitol. V úvodu je vypracovaný profil městyse Mrákotín, kde jsem se zaměřila na historii, technickou a dopravní infrastrukturu, obyvatelstvo a další. Druhá kapitola obsahuje SWOT analýzu městyse. Dále je zpracován strategický plán rozvoje, kde je uvedena vize městyse a strategické cíle, které má městys v plánu do budoucna. Předposlední kapitola se zabývá analýzou zaměstnanosti v městysi v souvislosti s firmou KAVEX. Na závěr jsem vypracovala dotazník, který byl určen pro obyvatele městyse a byl zaměřen na kvalitu života, občanskou infrastrukturu, dopravu a jiné. Při zpracovávání bakalářské práce jsem používala metod: • sběr potřebných informací, • studium odborné literatury, • studium interních materiálů a literatury městyse, • osobní konzultace s vedením městyse a vedením firmy KAVEX, • grafické, statistické metody a jejich vyhodnocení, • dotazníkové šetření. K vypracování bakalářské práce jsem používala mnoho podkladů. Jednalo se především o odbornou literaturu, interní materiály městyse, literaturu o městysi, interní materiály firmy KAVEX, zákony a internetové zdroje.

10

2 Teoretická část Teoretická část je zaměřená na popsání a vysvětlení pojmů, se kterými se setkáte v praktické části. Nejdříve vysvětlím pojmy týkající se obce (orgány obce, základní znaky právního postavení obce, hospodaření obce, rozpočet, dotace,…). V druhé části se budu zabývat popisem strategického řízení a strategického plánování, vizemi, strategickými cíly atd.

2.1 Obec Obec je základním článkem územní samosprávy a územní jednotka státu. Je také veřejnoprávní korporací, tedy právnickou osobou, která může mít vlastní majetek a může hospodařit podle vlastního rozpočtu. Stará se o rozvoj svého území a o potřeby a spokojenost svých občanů. Když obec plní své úkoly, musí chránit veřejný zájem. Veškerá postavení, úkoly a funkce obce jsou popsány v Ústavě ČR a v zákoně o obcích. Podle Ústavy ČR je obec tvořena třemi základními znaky: • území, • občané, • samospráva.

2.1.1 Území obce Podle zákona o obcích č. 128/2000 Sb., je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů a tvoří územní celek, který je vymezen hranicí. To znamená, že každá část území České republiky je součástí území některé obce, pokud nestanoví zákon jinak. Každá obec má jedno či více katastrálních území. (Příručka pro člena zastupitelstva obce, 2010)

2.1.2 Občané obce Občany obce jsou všechny fyzické osoby, které mají v obci trvalé bydliště a jsou státními občany České republiky. Podle zákona občan obce, který dosáhne věku 18 let, má určitá práva. Jedná se o práva, které lze uplatnit vůči obci a jejím orgánům (např. volit nebo být volen do zastupitelstva, vyjadřovat svá stanoviska 11

k projednávaným věcem na zasedání zastupitelstva, nahlížet do obecního rozpočtu atd.). Stejná práva kromě práva volit, být volen a hlasovat v místním referendu mají i fyzické osoby, které dosáhly věku 18 let a které vlastní nemovitost na území obce. Občané se mohou podílet i na řízení obce: • Přímo, to znamená aktivní účast na veřejných schůzích obce, dobrovolná práce v různých komisích. K zásadním a důležitým otázkám rozvoje obce se občané mohou vyjádřit v místním referendu. Orgány obce musí vyhodnocovat názory občanů, aby to mělo smysl. • Nepřímo přes volené zastupitele v zastupitelstvu obce. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)

2.1.3 Samospráva Obce vykonávají takzvaný spojený model veřejné správy. Jedná se o současnou vlastní samosprávnou funkci (samostatná působnost) a současně výkon státní správy (přenesená působnost). Toto rozdělení se musí vždy přesně rozlišovat, jelikož výkon přenesené působnosti má v kompetenci především obecní úřad a ne zastupitelé obce. V této kapitole vycházím především ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a z Příručky pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2010. 2.1.3.1 Samostatná působnost Jedná se o situaci, kdy obec má právo se samostatně rozhodovat v mnoha oblastech veřejné správy. Patří sem záležitosti, které jsou v zájmu obce a nejsou svěřeny krajům. Státní orgány a orgány krajů mohou do samosprávy zasahovat, jen pokud to vyžaduje ochrana zákona, a jen způsobem, který stanoví zákon. Při samosprávě neexistuje podřízenost obce jinému orgánu. Pravomoc ve věcech samostatné působnosti připadá zastupitelstvu obce. Rozhoduje za občana, jelikož v rozhodování občana zastupuje a snaží se rozhodovat vždy ve prospěch občana. Zastupitelstvo obce má v samostatné působnosti především za úkol schvalovat program rozvoje obce, schvalovat rozpočet obce, rozhodovat o zrušení nařízení rady obce, vydávání obecně závazných vyhlášek obce a jiné.

12

2.1.3.2 Přenesená působnost Při přenesené působnosti stát pověří obce, aby vykonávaly státní správu. Její rozsah je vždy určen zákony. Obce tedy vykonávají státní správu jménem státu a plní jeho úkoly. Přenesenou působnost vykonávána obecní úřad a jeho odbory, které jsou podřízeny a kontrolovány orgány státní správy i krajským úřadem. K výkonu státní správy obce získávají příspěvky ze státního rozpočtu. V přenesené působnosti obce vydávají správní rozhodnutí, nařízení obce k provedení zákonů a přitom se musí řídit zákony a jinými právními předpisy. Musí respektovat i usnesení vlády, směrnice ministerstev a opatření kontrolních orgánů. Obce se dělí na tři typy obcí podle rozsahu státní správy, kterou vykonávají a rozsahu své působnosti: •

obce (obce I. Stupně, minimální rozsah státní správy),

•

obce s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně),

•

obce s rozšířenou působností (obce III. stupně, většinou větší města s velkým správním obvodem).

Existují dále ještě obce s matričním úřadem a stavebním úřadem. Ty jsou stanoveny zvláštními předpisy.

2.1.4 Kategorie obcí v ČR Termín obec se dělí na několik kategorií. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích rozlišuje obce neměstského charakteru a obce městského charakteru. Mezi základní druhy obcí patří obce (které nejsou městy), města, městys, statutární města a hlavní město Praha. 2.1.4.1 Obec, která není město Do této kategorie patří obce, které mají méně než 3 000 obyvatel. Jedná se také i o vesnice, což jsou sídla venkovského typu, jinak řečeno venkovské obce. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008)

13

2.1.4.2 Město Městem je obec, která má alespoň 3 000 obyvatel a pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny. Dále městem může být obec, která získala statut města před 17. 5. 1954. Pokud to věrohodným způsobem prokáže, může požádat předsedu Poslanecké sněmovny o obnovení statutu. Pokud se sloučí dvě nebo více obcí, z nichž alespoň jedna je městem, může se obec po sloučení stát také městem. Hlavními znaky města je například velikost ve srovnání s vesnicemi, vysoká hustota osídlení, poskytování vzdělávacích, obchodních a kulturních funkcí pro širší okolí a další. Město je také specifické způsobem života, který je více anonymní a neosobní než způsob života v obci, která není město. Město spravuje zastupitelstvo města. Mezi orgány města patří starosta, městská rada, městský úřad a zvláštní orgány města. (Zákon číslo 128/2000 Sb., o obcích) 2.1.4.3 Městys Jedná se o historický titul typu obce stojící významově a velikostně mezi městem a vesnicí. V minulosti to byla sídla, která měla práva pořádat trhy. Statut městyse se přestal používat po únorovém vládním převratu roku 1948. Po Sametové revoluci se obce, které měly v minulosti status městys, snažily o obnovení. Až v roce 2006 schválila Poslanecká sněmovna Novelu zákona o obcích, kde je status městyse obnoven. Obce, které oprávněně používaly označení městys před 17. 5. 1954, mohou požádat předsedu Poslanecké sněmovny o obnovení statutu. Pokud se obec stane městysem, nemá to žádný vliv na její schopnosti. Titul je pouhým čestným a historickým označením. Městys je spravován zastupitelstvem. Mezi orgány městyse patří starosta, úřad městyse, rada městyse a zvláštní orgány městyse. (Zákon číslo 128/2000 Sb., o obcích) 2.1.4.4 Statutární město Takovému městu statut přiznává sám zákon. Statutární města se liší od ostatních měst tím, že mají právo si svoji správu organizovat vlastní vyhláškou – statut města. Mohou si stanovit městské části nebo městské obvody, které mají vlastní orgány samosprávy.

14

Statutární město je rovněž spravováno zastupitelstvem. Primátor, magistrát, rada města a zvláštní orgány města patří mezi orgány statutárního města. Městské obvody a městské části statutárního města spravuje zastupitelstvo městského obvodu nebo městské části. Orgány jsou starosta, rada, úřad a zvláštní orgány a to buď městského obvodu, nebo městské části. Většina statutárních měst je v současnosti i sídlem krajských úřadů. Počet statutárních měst se neustále mění. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008) 2.1.4.5 Hlavní město Hlavním městem České republiky je Praha. Má zvláštní zákon, který říká, že hlavní město je obcí a zároveň i krajem. Praha je obcí, ale neplatí pro ni zákon o obcích. Hlavní město se člení na městské části. Ty se liší od městských částí nebo městských obvodů statutárních měst tím, že mají částečnou právní subjektivitu.

2.2 Orgány obce a jejich činnosti V ČR jsou orgány obce vymezeny v Zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích. Mezi orgány obce patří zastupitelstvo obce, rada obce, starosta, obecní úřad, výbory, komise a zvláštní orgány. V této kapitole vycházím především ze zákona č.128/2000 Sb., o obcích a z myšlenek Pekové (2004).

2.2.1 Zastupitelstvo obce Zastupitelstvo je hlavním orgánem obce, jenž ji samostatně spravuje. Odpovídá za dodržení plánu rozvoje obce a za hospodaření s obecním majetkem. Ostatní orgány obce jsou odvozeny od zastupitelstva. Členové zastupitelstva jsou voleni v komunálních volbách. Jsou to jednotliví zástupci politických stran v obci nebo nezávislí členové. Volí se na jedno volební období, což jsou čtyři roky. Zvolení zastupitelé dále pak volí ze svých členů radu obce. Počet členů zastupitelstva obce musí zastupitelstvo nahlásit každé volební období nejpozději 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva. Když se určuje počet členů, přihlíží se především na velikost obce a počet obyvatel obce. Rozmezí počtu členů zastupitelstva je 5 až 55. Vždy musí být lichý počet, kvůli hlasování. Pokud se jedná 15

o obec do 500 obyvatel je rozpětí počtu zastupitelů 5 až 15. Obce, které mají více jak 150 000 obyvatel, mají rozpětí 35 až 55 členů. Člen zastupitelstva obce nabývá mandátu zvolením. Práva a povinnosti pak získává na první schůzi zastupitelstva a to složením slibu. Zastupitelstvo obce má povinnost se sejít minimálně 4 krát za rok. Zasedání zastupitelstva svolává starosta obce, který ho i řídí. Podle zákona jsou všechna zasedání zastupitelstva obce veřejná a řídí se schváleným jednacím řádem. Aby veškerá usnesení byla schválená, musí více jak polovina všech členů zastupitelstva souhlasit. Podle zákona má zastupitelstvo v rámci samostatné působnosti pravomoc rozhodovat o nejdůležitějších záležitostech. Patří sem schvalování rozpočtu a závěrečného účtu, schvalování programu rozvoje obce, rozhodování o vyhlášení místního referenda, vydávání obecně závazných vyhlášek a další.

2.2.2 Rada obce Radou obce se rozumí výkonný orgán, který má samostatnou působnost. Je tvořena starostou, místostarostou a dalšími radními, kteří jsou zvoleni zastupitelstvem. Ve velkých městech je tvořena primátorem, náměstky primátora a ostatními členy. Rada obce se volí jen tehdy, pokud má zastupitelstvo minimálně 15 členů. Jestliže počet členů zastupitelstva obce je menší než 15, rada obce se nevolí a její funkci zastává v omezeném rozsahu starosta, nestanoví-li zákon jinak. Ostatní kompetence rady vykonává pak zastupitelstvo. Počet členů rady obce musí být vždy lichý a v rozmezí 5 až 11 členů. Zároveň nesmí přesáhnout jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Rada obce se schází podle potřeby, většinou vícekrát než zastupitelstvo obce. Schůze rady jsou neveřejné. Je-li na jednání rady přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů, je schopna se usnášet. Aby její usnesení a rozhodnutí byla platná, musí souhlasit více jak polovina všech jejích členů.

16

Povinností rady je připravovat návrhy pro jednání zastupitelstva. Ze zákona má rada obce pravomoc: •

zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu,

•

provádět rozpočtová opatření v rozsahu, který stanoví zastupitelstvo,

•

vydávat nařízení obce,

•

řešit a projednávat návrhy a připomínky na podněty, které jí předloží zastupitelstvo a další.

2.2.3 Starosta obce a místostarosta Představitelem obce je starosta, který obec zastupuje navenek a za výkon své činnosti odpovídá zastupitelstvu. Je volen zastupitelstvem, které starostu vybírá z řad svých členů. Ve statutárních městech a hlavním městě se funkce starosty nazývá primátor. Starosta i místostarosta musí být vždy občanem České republiky. Pokud v obci není zavedena funkce tajemníka, jeho funkci vykonává starosta. Starosta má povinnost kontrolovat a řídit všechny zaměstnance obecního úřadu, tvz. plní funkci zaměstnavatele statutárního orgánu. Ve své funkci musí setrvat až do doby, kdy se zvolí nový starosta. Starostovi je svěřeno mnoho pravomocí, např.: •

svolává, připravuje a řídí zasedání zastupitelstva a rady obce,

•

informuje veřejnost o činnosti obce,

•

podepisuje právní předpisy obce,

•

pokud si myslí, že výkon usnesení rady obce je nesprávný, může ho pozastavit a předložit k rozhodnutí na nejbližší schůzi zastupitelstva.

Místostarosta je zástupcem starosty. Ve statutárních městech je to náměstek primátora. Volí ho zastupitelstvo a může zvolit několik místostarostů či náměstků. Místostarosta má povinnost zastupovat starostu při jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy nevykonává svou funkci ze zákonem určených důvodů (např. pracovní neschopnost, dovolená a další). Společně se starostou musí podepisovat obecně závazné vyhlášky a nařízení obce. 17

2.2.4 Obecní úřad Tento orgán obce vykonává administrativní a organizační činnosti. Funkci obecního úřadu plní ve městech městský úřad a ve statutárních městech magistrát. Je tvořen starostou, místostarostou, tajemníkem, pokud je tato funkce zřízena a dalšími zaměstnanci, kteří pracují v jednotlivých odborech a odděleních. Podle zákona není povinnost členit obecní úřady na odbory, které se člení ještě na oddělení. Tajemník řídí celou administrativu, kontroluje zaměstnance obecního úřadu, uzavírá a ukončuje s nimi pracovní poměr, stanovuje platy zaměstnanců úřadu, vydává vnitřní směrnice úřadu a tak dále. Funkce tajemníka se ze zákona zřizuje v obcích s pověřeným obecním úřadem a s rozšířenou působností. Ostatní obce si tuto funkci zřizují jen podle své potřeby. V samostatné působnosti plní obecní úřad úkoly, které mu ukládá zastupitelstvo nebo rada obce. Pomáhá také s činností komisím a výborům. Při přenesené působnosti „vykonává státní správu v rozsahu vymezeném zákonem o obcích, kromě té činnosti, která je svěřená do působnosti zvláštního orgánu.“ (Peková, Pilný, Jetmar, 2008, str. 130)

2.2.5 Výbory „Výbory jsou poradními, iniciativními a kontrolními orgány zastupitelstva obce v oblasti samostatné působnosti obce.“ (Příručka pro člena zastupitelstva po volbách, 2010, str. 21). Zastupitelstvo rozhoduje při počtu výborů. Počet členů výborů musí být vždy lichý. Každý výbor má svého předsedu, který je zároveň člen zastupitelstva. Zřízení výborů není pro zastupitele povinné. Podle zákona je povinné pouze zřízení finančního a kontrolního výboru. Dále může zastupitelstvo zřídit výbor pro národnostní menšiny a osadní výbor. Peková, Pilný, Jetmar (2008) popisují tyto výbory následně. •

Finanční výbor – jeho hlavním úkolem je kontrola hospodaření s majetkem. Také kontroluje veškeré obecní finanční prostředky a plní úkoly, které mu nařídí zastupitelstvo obce. Výbor musí být nejméně tříčlenný a členy nesmí být starosta, místostarosta, tajemník ani osoby, které se starají o účetní a rozpočtové práce.

18

•

Kontrolní výbor – kontroluje, zda se plní usnesení, které vydalo zastupitelstvo či rada obce. Musí kontrolovat, jestli ostatní výbory a obecní úřad na úseku samostatné působnosti dodržují právní předpisy. Co se týče členů a počtu členů, jsou zde stejné podmínky jako finančního výboru.

•

Výbor pro národnostní menšiny – tento výbor se musí zřídit, pokud se při posledním sčítání lidu prokáže, že na území obce žije alespoň 10 % občanů jiné národnosti než české.

•

Osadní (místní) výbor – tento výbor zřizuje zastupitelstvo v částech obce. Podmínkou jeho zřízení je, že musí mít minimálně 3 členy. Přesný počet členů výboru určuje zastupitelstvo. Členy můžou být občané obce, kteří mají v té dané části obce nahlášené trvalé bydliště.

2.2.6 Komise Komisi zřizuje rada obce a jedná se o poradní a iniciativní orgány. „Sféra jejich činnosti je v oblasti samostatné působnosti rady obce, ale na rozdíl od výborů komise mohou být i výkonným orgánem.“ (Příručka pro člena zastupitelstva po volbách, 2010, str. 21). Komise je odpovědna radě obce ze své činnosti. Starosta může komisi svěřit výkon státní správy a tím pádem se komise stane výkonným orgánem v přenesené působnosti na svěřeném úseku činnosti. Aby tak mohl učinit, musí vše nejprve projednat s ředitelem krajského úřadu. Předseda takové komise musí mít zvláštní odbornou způsobilost. V tomto případě komise odpovídá starostovi obce.

2.2.7 Zvláštní orgány obce V obci mohou fungovat další komise, které ovšem nejsou komisemi rady. Jedná se o zvláštní orgány obce, které zřizuje starosta v případech stanovených zvláštními zákony. Starosta jmenuje i odvolává jejich členy. Zvláštní orgány obce nejsou podřízeny orgánům obce. Jedná se o zvláštní orgány, které vykonávají pouze přenesenou působnost. Mezi zvláštní orgány obce patří především komise k projednávání přestupků podle zákona o přestupcích, dále povodňová komise podle zákona o vodách či komise sociálně právní ochrany dětí. I když tyto zvláštní orgány nejsou součástí obecního rozpočtu, jejich činnost je financována z obecního rozpočtu. (Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2010) 19

2.3 Hospodaření obce V této kapitole se budu zabývat rozpočtem obce a příjmy a výdaji obce. Veškeré informace a údaje vychází z myšlenek Pekové (2004), Provazníkové (2009) a z Příručky pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2010.

2.3.1 Rozpočet obce Rozpočet obce je důležitý finanční plán, který slouží pro hospodaření obce. Sestavuje se na období jednoho kalendářního roku. Zpravidla se dělí na běžný a kapitálový rozpočet. Rozpočty obcí spadají do soustavy veřejných rozpočtů. Pro obce je důležitá příprava a projednávání rozpočtu kraje a státního rozpočtu, jelikož rozpočet obce má s nimi vazbu (jedná se o dotace, příspěvky apod.). Obec při sestavování ročního rozpočtu vychází z rozpočtového výhledu. Ten podává informace o souhrnných údajích týkajících se příjmů a výdajů, o dlouhodobých pohledávkách a závazcích a o finančních zdrojích. Zpravidla se tvoří na 2 až 5 let následujících po roce, na který se rozpočtový výhled sestavuje. Při kvalitním sestavení rozpočtového výhledu, se pak obci lépe hospodaří. Rozpočet by se měl zpravidla sestavovat jako vyrovnaný. Lze schválit také přebytkový rozpočet, pokud některé příjmy daného roku obec využije v následujících letech nebo s nimi splatí úvěr, pokud nějaký má. Rozpočet se může schválit i jako schodkový. Podle Pekové (1997) ovšem jen za podmínky, že schodek je možné uhradit některou z těchto možností: •

finanční prostředky z minulých let,

•

úvěrem, výnosem z prodeje vlastních dluhopisů, návratnou finanční výpomocí,

•

prodejem finančních aktiv vázaných v jiné formě, než jsou peněžní prostředky na bankovním účtu.

Z toho plyne, že se nesmí schválit schodkový rozpočet, pokud nemá schodek krytý. Běžný rozpočet – je bilance běžných příjmů a běžných výdajů každoročně se opakujících. Běžné příjmy se dělí na daňové a nedaňové a financují neinvestiční (provozní) potřeby prostřednictvím běžných (provozních) výdajů.

20

Kapitálový rozpočet – zachycuje jednorázové a neopakovatelné příjmy a výdaje vztahující se na financování investičních potřeb přesahující jeden rozpočtový rok. Mezi příjmy kapitálového rozpočtu řadíme příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, příjmy z prodeje finančního majetku, dotace. Výdaji kapitálového rozpočtu jsou investiční nákupy, výdaje na nákup akcií a majetkových podílů.

2.3.2 Příjmy obce Příjmy obce dělíme na několik kategorií a to: příjmy návratné a nenávratné, příjmy vlastní a přijaté, příjmy kapitálové a běžné a příjmy daňové a nedaňové.

Obrázek 1:

Schéma příjmů obce

21

2.3.2.1 Nenávratné příjmy Vlastní Daňové příjmy – patří mezi nejvýznamnější zdroj k financování veřejných statků obcí. Daňové příjmy tvoří v průměru více než 50 % celkových příjmů obcí. Tyto příjmy se dále rozdělují na svěřené daně, sdílené daně, místní poplatky a správní poplatky. Místní poplatky vybírá obecní úřad sám i sám si je spravuje. Jak tyto zdroje obec využije, rozhoduje zastupitelstvo. Obec musí ovšem respektovat zákon o místních poplatcích, který je upravuje. Tyto poplatky mají fakultativní charakter. Tím se rozumí, že zastupitelstvo má možnost se rozhodovat, zda obec bude poplatky vybírat a o jaké poplatky se bude jednat. Správní poplatky by měly krýt náklady správních úkonů a to v rámci přenesené působnosti. Jedná se též o příjmy z vlastní správní činnosti. Tyto poplatky upravuje zákon o správních poplatcích. Nedaňové příjmy – jedná se o nezanedbatelnou část příjmů, jsou to víceméně nárazové příjmy, „které neplynou z nějaké povinnosti uložené zákonem, ale z určité aktivity obce či jiných subjektů ve prospěch obce.“ (Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách, 2010, str. 37). Do nedaňových příjmů se řadí například příjmy z majetku, který vlastní obec (jedná se o nájmy, prodej,…), příjmy z vlastního hospodaření obce, příjmy z hospodaření subjektů založených či zřízených obcí, příjmy z uživatelských poplatků, sankční platby, příjmy z mimorozpočtových fondů nebo dary. Dotace Hned po daňových příjmech představují dotace druhý nejvýznamnější zdroj financování obce. Poskytují se na investiční či neinvestiční účely. Obce je získávají ze státního rozpočtu, z rozpočtů krajů, státních fondů apod. Více o dotacích se dozvíte v další kapitole. 2.3.2.2 Návratné příjmy Pokud má obec nedostatek vlastních prostředků, je nucena využít návratné finanční zdroje, a to úvěr. Návratné zdroje by měla obec používat především ke krytí investičních nákladů (pořízení nového majetku nebo rekonstrukce stávajícího majetku).

22

Zastupitelstvo obce musí důkladně zvážit, zda je obec schopna danou půjčku splácet. (Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách, 2010)

2.3.3 Výdaje obce Výdaje obce se rozdělují na běžné a kapitálové. Běžné výdaje se dále dělí na neinvestiční nákupy, neinvestiční transfery (jedná se o dotace) a neinvestiční půjčky. Kapitálové výdaje se člení na investiční výdaje, nákup akcií a majetkových podílů, investiční půjčky a kapitálové transfery. Zastupitelé i občané mají představy o potřebných výdajích, ovšem ty ale vždy překračují mnohonásobně objem dostupných příjmů.

Obrázek 2:

Schéma výdajů obce

23

Běžné výdaje Z běžných výdajů se financují běžné a každoročně se opakující potřeby. Do skupiny běžných výdajů se řadí náklady především na provoz obecního úřadu, na provoz škol, provoz veřejného osvětlení, kanalizace, hřbitova, údržbu komunikací, ulic, náměstí, náklady na podporu kultury či sportu apod. Kapitálové výdaje Využívají se k financování dlouhodobých a neopakujících se potřeb. Jsou to převážně investiční výdaje, které přesahují jedno rozpočtové období. Jedná se o výdaje na investiční výstavbu, nákup pozemků, staveb, nemovitostí. Do této skupiny se řadí i náklady na generální rekonstrukce budov, nákup akcií atd.

2.4 Dotace Jak už jsem se zmínila, dotace představují po daňových příjmech další nejvýznamnější zdroj financování obcí. Řadí se mezi nenávratné peněžní prostředky, ale mohou být i návratné. V rámci rozvoje obce jsou dotace velmi důležité, jelikož bez jejich využití by obec neměla dostatečné finanční zdroje. Obec může získat dotace např. ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje, státních fondů (např. ze Státního fondu rozvoje bydlení, ze Státního fondu životního prostředí a dalších) nebo evropských fondů. Jsou poskytovány na investiční nebo neinvestiční účely a jsou upraveny zákonem. Pokud obec dostává dotace automaticky (tzn. nemusí o ně žádat), říkáme těmto dotacím nárokové dotace. Jedná se zpravidla o dotace dány zákonnými předpisy (na školství apod.). Opakem jsou nenárokové dotace, o které obec musí zažádat a splnit určitá kritéria. V tomto případě obec nemusí dotaci získat.

Obrázek 3:

Schéma dotací

24

2.4.1 Kapitálové dotace Kapitálové dotace řadíme mezi investiční dotace. Vyznačují se svojí neopakovatelností, tj. využívají se na jednorázové financování dlouhodobých potřeb (výstavba kanalizace, stavba školy, stavba čistírny odpadních vod a další). Rozdělují se na účelové a neúčelové dotace. Kapitálové účelové dotace Účelové, nebo-li specifické dotace jsou určeny na financování určité investice. Obec musí přesně stanovit účel, na který bude dotace využita. Tyto dotace jsou administrativně náročné na získání i kontrolu. Pokud obec dotaci nevyužije na předem stanovený účel, musí jí vrátit. Stejně tak při nevyčerpání celé dotace, se zůstatek vrací. Účelové kapitálové dotace se dále dělí na podmíněné a nepodmíněné. Podmíněné dotace – pokud má o ni obec zájem, musí splnit podmínku. Tou je povinná spoluúčast na financování předmětu dotace. Podmíněné dotace se ještě rozdělují na rovnocenné a nerovnocenné. Nepodmíněná dotace – nevyžaduje od obcí spoluúčast na financování předmětu dotace. Tím pádem není daná žádná podmínka nařizující účast na spolufinancování. Kapitálové neúčelové dotace Neúčelové dotace nazývané také všeobecné jsou opakem dotací účelových. Obec tyto dotace obdrží též na základě stanoveného kritéria, ovšem oproti účelovým dotacím má obec větší možnost pro vlastní uvážení, jak tyto prostředky využije. Dotace nejsou poskytovány na předem stanovený účel a za předem daných podmínek. Toto kritérium může být pro obec výhodou. Nevýhodou může být neodborné zvažování o tom, jak využít tyto dotace. Neúčelové dotace na rozdíl od účelových nemusejí vracet přebytek, pokud se nevyčerpá celá částka. (Peková, 2004)

2.4.2 Běžné dotace Jedná se o neinvestiční dotace, které se využívají na financování pravidelně se opakujících potřeb v rozpočtovém období. Běžné dotace se dělí stejně jako kapitálové dotace na účelové a neúčelové.

25

Běžné účelové dotace Slouží především k zabezpečení kvality a k zajištění veřejných služeb a statků, které musí obce ze zákona zajistit. Veřejnými službami se rozumí školství, zdravotnictví a další. Obec tyto dotace také využívá na zajištění standardní úrovně služeb. Běžné neúčelové dotace Podle Pekové, Pilného, Jetmara (2008) se v České republice zatím nevyužívají. Ve vyspělých zemích jsou poskytovány podle souboru ukazatelů. Nejvýznamnějším ukazatelem je ukazatel počtu obyvatel, který má v daném souboru největší váhu.

2.5 Strategické řízení a strategie V této části se budu zabývat převážně strategickým řízením. Vysvětlím, co strategické řízení je, jaké jsou části jeho procesu. Dále objasním další základní pojmy, jako je strategie, vize, cíle, strategický plán, SWOT analýza a další.

2.5.1 Strategie Původ slova strategie je v dávném Řecku. Slovo je tvořeno ze slova strategos (generál) či stratos (vojsko) a slova again (vést). Dříve se strategie používala při vojenských akcích a vojenských operacích. Tehdy byla chápána jako věda o plánování. Na počátku šedesátých let začala pronikat i do nevojenských oblastí, zejména podniků. Dnes řada odborných publikací zabývající se strategickým řízením definuje strategii odlišně. Podle Rektoříka, Šelešovského a kolektivu (1999) je strategie klíčový pojem strategického plánování a vyjadřuje představy o tom, jakou cestou dosáhne určitého cíle. O strategii též můžeme říci, že je základní dlouhodobé zaměření rozvoje firmy. Zajišťuje potřebné výnosy, konkurenční výhody a prosperitu. V praxi bývá většinou vyjadřovaná jako soustava dlouhodobých cílů a jejich postupů, kterých chce firma dosáhnout a danými postupy určité cíle zrealizovat. Strategie může být definována pro jakkoliv dlouhé časové období. Časový horizont bývá relativní a je ovlivněn určitými potřebami podniku.„Časový horizont by měl být před formulací strategie řádně vymezen. Je to důležité jak z hlediska zpracování analýzy, tak návrhové části.“ (Keřkovský, Vykypěl, 2006, str. 10)

26

2.5.2 Strategické řízení Strategické řízení je definováno jako proces, kdy se naplňují představy popsané ve strategickém plánu. Zahrnuje zejména implementaci vyhodnocování. Implementací se rozumí uskutečnění teoreticky dané myšlenky nebo projektu a to za účelem dalšího použití. Strategické řízení obnáší i úpravu akcí a aktivity zaměřené na dosažení vizí, cílů a záměrů, které jsou formulovány ve strategickém plánu. Podle Keřkovského, Vykypěla (2006) by mělo být strategické řízení chápáno jako nikdy nekončící proces. Pro celou kapitolu strategického řízení jsem čerpala především z myšlenek Mallya (2007). Toto řízení je funkcí vrcholového managementu. Má za úkol vytvářet závažná strategická rozhodnutí. Mezi tyto rozhodnutí patří například: • stanovení cílů, • rozhodnutí, jakým směrem se podnik bude ubírat, • formulování a implementování strategie, • rozhodnutí o alokaci zdrojů, • vytvoření motivačního systému. Pro strategické řízení je velmi důležité strategické myšlení. S tímto myšlením se člověk nenarodí, ale dá se naučit. Jedná se o umění perspektivně se dívat na své možnosti, umět analyzovat všechny faktory vnějšího prostředí, umět reagovat a ovlivňovat permanentnost změn či učení tvořivě zvládat veškeré problémy za pomoci všech spolupracovníků a využitím jejich potenciálu. Jádrem každého řízení je rozhodovací proces. Celý proces strategického řízení je složen z několika etap: • situační analýza, • strategické plánování, • realizace, • kontrola. (Jakubíková, 2008)

27

V odborné literatuře se častěji uvádějí jen tři etapy (strategické plánování, realizace a kontrola), protože situační analýzu zahrnují do plánování. Strategické plánování, realizaci a hodnocení lze podle Jakubíkové (2008) dělit na více kroků a to například: 1) Definice současného poslání, cílů a zdrojů. 2) Analýza prostředí. 3) Identifikování SWOT analýzy (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby). 4) Analýza zdrojů a kapacit organizace 5) Formulování strategií. 6) Realizace strategií. 7) Hodnocení výsledků. Celý cyklus procesu strategického řízení se musí v praxi stále opakovat, jinak by strategické řízení nebylo efektivní. Je také možné, že v praxi se tyto fáze procesu budou překrývat nebo probíhat současně. 2.5.2.1 Strategické plánování Strategické plánování je součástí procesu strategického řízení. Samotné strategické plánování je též proces, kdy vzniká představa, čím by se obec nebo organizace chtěla zabývat, jaké služby či programy by měly být nabízeny, co by chtěla rozvíjet a jakým způsobem by toho měla dosáhnout. Tyto představy vznikají ve spolupráci vedení obce a jejích zaměstnanců, správní rady, zastupitelstva, obecní rady a určitých odborníků. Strategické plánování je zaměřeno na budoucnost. Během plánování se uskutečňují strategická rozhodnutí, strategické záměry a vybírají se vhodné strategie pro jejich dosažení. Strategické plánování také redukuje možnosti omylů. Nutí podnikatele, manažery či vedení obce ke zkoumání vnějšího prostředí firmy nebo obce, dále ke zkoumání konkurence, partnerů a stávajících a budoucích zákazníků. Důležitou částí procesu strategického plánování jsou strategické analýzy.

28

Plánování předchází stanovení jasného poslání a cílů, nebo-li budoucích stavů, kterých chce být dosaženo. Naopak výstupem strategického plánování je strategický plán. (Jakubíková, 2008) Proces strategického plánování Během plánování vznikají představy, čím se obec chce v budoucnu zabývat. Vytvoří si vizi a musí si projít cestou k uskutečnění vize. Aby vize byla úspěšná a byly nalezeny cesty k jejímu uskutečnění, musí být navzájem sladěno poslání a SWOT analýza (silné, slabé stránky, příležitosti a hrozby). Strategické plánování je považováno za zastřešující činnost, od které se odvíjejí ostatní aktivity. Důležité je i vytváření krátkodobých ročních plánů a vlastní činnost, které na plánování navazují. (Rektořík, Šelešovský a kolektiv, 1999) 2.5.2.2 Vize Vize je výchozím bodem strategického řídícího procesu. Společně s posláním a cíly předchází strategickému plánování. V odborné literatuře se vizím říká také premise. To z toho důvodu, že se nacházejí na počátku strategického řídícího procesu. Představuje soubor priorit a plánů obcí či organizace. Je obrazem jejich úspěšné budoucnosti vycházejících ze základních hodnot, se kterými jsou spojeny plány a cíle organizace. Vize ukazuje, jak bude organizace v budoucnosti vypadat. Měla by být stručná, výstižná a všem srozumitelná. Také by měla odpovídat reálné situaci a schopnostem organizace. Skládá se ze tří základních cílů: vyjasnění obecného směru, motivace lidí k jejímu úspěchu a rychlá a účinná koordinace úsilí lidí. 2.5.2.3 Poslání – mise Mise pochází z latinského slova missio, což v překladu znamená poslat. Rozdíl mezi vizí a misí je takový, že vize se zabývá budoucností, kdežto mise se právě naopak zabývá současnými aktivitami organizace. Jakubíková (2008) prezentuje poslání organizace jako smysl její existence (Proč existuje?). Můžeme ji charakterizovat dále tím, že popisuje, za jakým účelem byla organizace založena a jaký je hlavní důvod existence organizace. Každá organizace má rozdílné představy o svém poslání. Mise by měla být definována jako výstižná a realistická.

29

2.5.2.4 Cíle Cíle organizace jsou požadované budoucí výsledky, kterých chce obec či organizace dosáhnout díky své existenci a činnosti v období několika let. Jsou základním nástrojem strategie a vychází z nich strategické plánování. Většinou se odvíjejí od poslání organizace. Strategické cíle se vytvářejí na takové období, na které je vytvořen strategický plán. Pokud se tedy strategický plán zpracuje na pět let, budou v něm obsaženy takové cíle, které ke konci pátého roku implementace plánu budou odrážet žádoucí stav obce a organizace. U obcí se doporučuje stanovit dlouhodobé cíle na více než čtyři roky, aby v dalším volebním období nové zastupitelstvo mělo na co navazovat. Rektořík, Šelešovský a kolektiv (1999) říká, že dlouhodobé cíle by měly být správně formulovány. Pokud je cíl správně formulován, tak je: • měřitelný, • reálný, • náročný, ale dosažitelný, • srozumitelný, • hierarchický • kvantitativní tam, kde je to možné. 2.5.2.5 Strategický plán Písemný dokument, který vychází z výsledků strategického plánování, obsahuje popis akcí, které musí obec a organizace dodržet v zájmu stanovených cílů. Pokud je projednán a přijat, pak tvoří zásadní podklad pro strategické řízení obce. Strategický plán rozvoje obce je jedním ze základních dokumentů územního celku, který vyjadřuje předpokládaný vývoj obce ve střednědobém nebo dlouhodobém časovém období. Jedná se o rozvojový dokument, který vytváří obecní nebo městský úřad. Vychází ze současného stavu obce a popisuje veřejné a soukromé aktivity ekonomického, demografického, sociálního, kulturního, průmyslového nebo ekologického charakteru. Smyslem jeho vytvoření je, aby obec fungovala jako celek a poskytovala informace podnikatelským subjektům na území obce. Jeho význam spočívá hlavně v tom, 30

že poskytuje lepší průhlednost při rozdělování finančních zdrojů. Obec tak může finanční prostředky lépe využít pro rozvoj obce jak v současnosti tak budoucnosti. Může ho využít pro získání finančních zdrojů z fondů EU. Obec, pokud si udělá strategický plán, může odhalit skryté zdroje a možnosti, které by mohly být použity pro její rozvoj. Správně sestavený strategický plán by měl podle Rektoříka, Šelešovského a kolektivu (1999) obsahovat: 1. úvod 2. situační analýzu 3. SWOT analýzu 4. syntetické zhodnocení SWOT analýzy a možnosti reálného využití majetku na území obce 5. vize, strategické cíle rozvoje obce 6. návrh na opatření: věcná, normativní, organizační 7. katalog projektů (cíl, zdůvodnění, zajištění projektu) 8. způsoby realizace rozvoje obce 9. možnosti využití dotací nebo finančních zdrojů z fondů EU 2.5.2.6 SWOT analýza SWOT analýza je standardní metoda, která dokáže zmapovat pozici obce i organizace z pohledu vnitřních a vnějších sil, které ji ovlivňují. Jejím principem je jednoduchá, avšak výstižná a pokud možno vyčerpávající a objektivní charakteristika současných vnitřních silných a slabých stránek a možných vnějších budoucích příležitostí a ohrožení rozvoje. Název této analýzy je zkratka anglických slov Strenghts (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). SWOT analýza se skládá ze SW analýzy a OT analýzy. Analýza SW se týká vnitřního prostředí firmy (cíle, zdroje, kultura organizace, mezilidské vztahy, systémy, organizační struktura,…) a analýza OP analyzuje vnější prostředí a to jak makroprostředí (ekonomické, technologické, politicko-právní či sociálně-kulturní prostředí), tak i mikroprostředí (dodavatelé, zákazníci, konkurence, odběratelé aj.).

31

Co se týče obce, tak do příležitostí se většinou řadí dostupné finanční zdroje, zájem donátorů, podnikatelů, občanů a vymezeného segmentu společnosti. Jedná se o podněty, které vedou ke zlepšení kvality služeb či veřejné správy. Do hrozeb obce se řadí výsledky průzkumu v obci, omezené financování strategických záměrů, rychlé posílení české měny a další. Pokud obec není schopna využít SWOT analýzu při tvorbě svých strategických plánů, pak se jí velmi stíží podmínky pro rozvoj. (Rektořík, Šelešovský a kolektiv, 1999)

32

3 Praktická část Praktická část je složena z pěti kapitol. Jedná se o kapitoly zabývající se profilem městyse, SWOT analýzou, vypracováním strategického plánu, analýzou zaměstnanosti v městysi v souvislosti s firmou KAVEX a dotazníkovým šetřením.

3.1 Profil městyse Mrákotín

Obrázek 4:

Znak městyse

3.1.1 Obecné charakteristiky městyse Tabulka 1:

Základní údaje o městysi (zdroj: interní materiály městyse)

Městys Mrákotín Počet obyvatel (k 1. 1. 2012) 2

Hustota obyvatel (ob. /km ) Počet místních částí Názvy místních částí Rozloha v (ha) Nadmořská výška

879 51 2 Dobrá Voda, Praskolesy 1 827 545

Jméno městyse vzniklo přivlastňovací příponou -ín k osobnímu jménu Mrákota ze staročeského slova mrákota jako výraz temnoty. Od roku 2002 patří do okresu Jihlava – v kraji Vysočina. Praskolesy v letech 1850 – 1867 byly místní částí a od roku 1953 k ní znovu připadly. Jsou známé především svou dominantou – dutou prastarou lípou. Ta má úctyhodný věk 800 let a obvod jejího kmene měří 10,5 metru. Do kmene se vejde až 12 osob. Uvnitř stromu se nachází dřevěná zvonice. Letovisko Dobrá Voda je známá zase především svou lázeňskou minulostí s radioaktivní vodou nebo těžbou 33

stříbra či železa. Pro Mrákotín a jeho rozkvět má již mnoho let velký význam kamenictví a těžba kvalitní drobnozrnné mrákotínské žuly. Těžba je spolu se zemědělstvím hlaví náplní práce obyvatel mrákotínska. Mrákotín je velkou obcí s českým obyvatelstvem. Poloha městyse Městys Mrákotín se nachází v jižní části Českomoravské vrchoviny a leží 7 km západně od Telče, na silnici vedoucí z Brna a Třebíče do Jindřichova Hradce a Českých Budějovic. Mrákotín náleží do Javořické vrchoviny, která je jedna z nejvyšších částí Českomoravské vrchoviny. Nejvyšším vrchem v katastru je 5 km vzdálená Javořice (836,5 m n. m.). Na Javořici i na okolních vrších jsou patrné útvary zvětrávání žuly. Městys je situován do Mrákotínské sníženiny Z – V směru, oddělující Řásenskou vrchovinu od Pivniček. Mrákotínem protékají potoky Myslůvka, Světelský, Praskolesský, Bolíkovský a Částkovický. 3.1.1.1 Historie městyse V písemných pramenech je Mrákotín poprvé uváděn roku 1385, předpokládá se, že ves tohoto jména vznikla už ve 12. století. Původně náležela hradu Štenberku (dnes Štamberk) a po husitských válkách k panství telčskému. Podle pověsti vznikl Mrákotín po zániku vesnice Mrzatec, která se nacházela v místech dnešních rybníků Horního a Dolního Mrzatce. Její obyvatelé zemřeli na morovou nákazu, kterou přežili jen Mrákota s dcerou. Z vesnice odešli a usadili se v místech dnešního Mrákotína, pojmenovaného podle prvního usedlíka. Nelze doložit, kdy byl Mrákotín povýšen na městys, avšak na nejstarší dochované pečeti z roku 1569 je již jako městys uváděn. Jednoznačný doklad představuje až privilegium císaře Leopolda I. z roku 1684, jímž uděluje Mrákotín právo dvou výročních trhů a roku 1793 přidal císař František II. městečku dva nové jarmarky a dobytčí trhy. Titul městys byl obci odebrán kolem roku 1956. Jelikož Mrákotín měl oprávnění užívat označení městys před 17. květnem 1954, měl právo podle Novely zákona o obcích (obecní zřízení) z roku 2006, zažádat o obnovení statusu městyse. Společně s dalšími osmnácti obcemi požádal předsedu Poslanecké sněmovny Ing. Miroslava Vlčka o obnovení. Dne 23. ledna 2007 byl pozván starosta

34

a místostarosta do Poslanecké sněmovny parlamentu ČR, kde jim byl předán dekret o tom, že byl obci po padesáti letech navrácen titul městys. 3.1.1.2 Významní rodáci a osobnosti Mezi významné rodáky Mrákotína patří malíř, ilustrátor a grafik František Bílkovský (1909 – 1998), plukovník, odbojář Antonín Strnad (1891 – 1943), dále učitel výtvarné výchovy, ilustrátor Josef Dvořák (1926 – 2006), malíř a ilustrátor Karel Bednář (1912 – nezjištěno) nebo telečská rodačka Jiřina Mátlová-Divoká, která v Mrákotíně učila na základní škole a vydala knihy o zhotovení krojů a jejich vzorník pro regionální folklorní soubory. 3.1.1.3 Historie kamenictví Do širšího podvědomí se Mrákotín dostal hlavně díky těžbě žuly v okolních lomech. Kamenoprůmysl na Mrákotínsku založil absolvent hořické kamenické školy František Foit, který měl zkušenosti se zpracováním kamene ve Vídni. Od roku 1871 začal těžit světle šedomodrou a středně zrnitou žulu. V roce 1919 se Foitův lom přeměnil na akciovou společnost s názvem Mrákotínské kamenolomy a stavební podniky akciová společnost v Mrákotíně. V době 1. republiky byli kameničtí mistři pověřeni dodáním speciální zakázky pro Pražský hrad. Jednalo se o památník obětem 1. světové války. V Mrákotíně byl tehdy vylomen unikátní dvacetimetrový žulový monolit, který se však po cestě do Prahy zlomil asi 5 m od slabšího konce. Druhý kámen o výšce 15, 60 m byl převezen v pořádku. Ovšem nevyhovoval představám architekta, a tak jej nechal umístit na 3. nádvoří Pražského hradu, kde byl monolit vztyčen u příležitosti 10. výročí vzniku Československa. Mrákotínský kamenolom dodal materiál nejen pro pražský monolit, ale i pro pražský Památník osvobození na Vítkově, pro Právnickou fakultu KU, či kašnu na Pražském hradě. O mistrovství starých kameníků svědčí i dvě kamenné kašny v Mrákotíně z 18. století. V roce 1929 propukla světová krize a mrákotínské kamenické firmy musely propustit vzhledem k nedostatku práce dělníky a pracovaly jen s učedníky, kteří dostávali nižší mzdu. Roku 1931 byla všude veliká nezaměstnanost. V lomech se již půl roku nepracovalo. Těžba se opět rozběhla těsně před druhou světovou válkou a po jejím skončení se začala postupně dál rozvíjet.

35

K reorganizaci těžebních podniků došlo v roce 1976 a Českomoravský průmysl kamene se začal nazývat Průmysl kamene Příbram (PKP), do kterého byl začleněn i závod Mrákotín. V červenci 1990 vznikl odtržením od PKP nový státní podnik Kámen Třešť. O dva roky později převzala kamenolom firma Kavex, spol. s.r.o., která vlastní množství kamenických závodů v Čechách i na Moravě. Firma Kavex Mrákotín s. r. o. byla dceřinou společností holdingu Kavex Trade Plzeň. Vlastnila šest žulových lomů: Mrákotín, Řásná, Mysletice, Sumrakov, Kamenná a Boršov. V dalších letech firma změnila několikrát svého majitele či vznikla nová firma. V současnosti se jedná o firmu KAVEX GRANIT HOLDING a.s. se sídlem v Plzni, které patří lom Mrákotín, Řásná, Mysletice a Boršov. V Mrákotíně se provádí jak hrubá kamenická výroba (těžba), tak i ušlechtilá výroba. Z KAVEXu se vyváží výrobky nejen po celé České republice, ale i do zahraničí.

3.1.2 Struktura městyse Mrákotín V čele městyse je starosta, kterého zastupuje místostarosta. Zastupitelstvo městyse je patnáctičlenné, jelikož se jedná o obec nad 500 obyvatel, kde podle zákona má mít zastupitelstvo 7 až 15 členů. Rada městyse se skládá z pěti členů. Zákon nařizuje, aby rada měla nejméně 5 členů, nejvýše 11 členů a nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva. Rada musí být zvolena, pokud počet zastupitelů je patnáct a více. Městys má podle zákona zřízen kontrolní a finanční výbor. Každý výbor má tři členy. (informace jsou platné k 17. 4. 2012)

3.1.3 Obyvatelstvo a bydlení 3.1.3.1 Historický vývoj počtu obyvatel V současné době žije na území Mrákotína přibližně o 5 % více osob, než tomu bylo v době prvního sčítání lidu v roce 1869. Nejvíce lidí žilo v Mrákotíně v roce 1910 (1 110 obyvatel). Do druhé světové války počet obyvatel stagnoval nad hodnotu tisíc osob. Od konce druhé světové války docházelo k trvalému poklesu stavu populace. Výjimkou byl pouze rok 1982, kdy počet obyvatel nepatrně stoupl. Zastoupení mužské a ženské populace je již několik desítek let rovnoměrné.

36

Obrázek 5:

Dlouhodobý demografický vývoj obyvatelstva (zdroj:ČSÚ)

V následující tabulce a grafu můžete vidět, jak se vyvíjí počet obyvatelstva za posledních deset let. Tabulka 2:

Počet obyvatel k 1. 1. za posledních 10 let (zdroj: ČSÚ)

Rok

Počet obyvatel

2003

935

2004

909

2005

898

2006

913

2007

905

2008

911

2009

903

2010

885

2011

889

2012

879

37

Obrázek 6:

Demografický vývoj obyvatelstva za posledních 10 let (zdroj:ČSÚ)

3.1.3.2 Věková struktura populace Předproduktivní složka populace – předproduktivní obyvatelstvo (tzn. věková kategorie 0 – 14 let) se v době loňského sčítání obyvatelstva podílelo 13, 9 % na populaci městyse, což je hodnota ve srovnání s krajem Vysočina (14, 6 %) a hlavně pak s ČR (14, 5 %) lehce podprůměrná. Produktivní složka populace – produktivní obyvatelstvo (tzn. věková kategorie 15 – 64 let) se podílelo na celkovém počtu obyvatelstva při sčítání lidu na 71, 1 %. Oproti kraji Vysočina (69, 1 %) a ČR (69, 7 %) se jedná o značný nadprůměr. Poproduktivní složka populace – poproduktivní kategorie (tj. skupina obyvatel ve věku 65 +) se podílela na celkovém počtu obyvatelstva 15, 0 %. Ve srovnání s údaji ČR (15, 9 %) a za kraj Vysočina (16, 3 %) jde o hodnotu průměrnou. Níže uvedená tabulka ukazuje, jak se vyvíjí jednotlivé kategorie populace na území Mrákotína. Údaje jsou uvedeny v procentech. Tabulka 3:

Vývoj podílu jednotlivých kategorií populace (zdroj: ČSÚ)

1991

2001

2011

0 - 14 let

15 - 64 let

65 +

0 - 14let

15 - 64 let

65 +

0- 14 let

15 - 64 let

65 +

21,7

63,2

15,1

17,9

69,2

12,9

13,9

71,1

15,0

38

Průměrný věk populace – průměrný věk obyvatel Mrákotína je 40, 3 let. Ve srovnání s údajem ČR 40,6 je lehce podprůměrný. Průměrný věk u žen je 42,2 let a u mužů 39,3 let. (informace k 31. 1. 2010) 3.1.3.3 Bytová situace Při prvním sčítání lidu v roce 1869 bylo na území Mrákotína postaveno sto domů. Dnes má městys 330 rodinných domků a osm bytových domů. V budoucnu by měla být výstavba dalších rodinných domků. Tabulka zobrazuje dlouhodobý vývoj počtu domů v městysi Mrákotín. Tabulka 4:

Dlouhodobý vývoj počtu domů v městysi (zdroj: ČSÚ)

Rok

Počet domů

1869

100

1880

133

1900

142

1910

166

1921

175

1930

214

1947

228

1950

232

1970

239

1982

248

1991

301

2001

323

2011

330

3.1.4 Technická infrastruktura Z hlediska technické infrastruktury je městys Mrákotín na velmi dobré úrovni. Elektrická energie – Mrákotín je elektrifikován od roku 1932. Městysu zajišťuje přívod elektrické energie E. ON Česká republika, s. r. o. Dodávka plynu – Mrákotín je plynofikovaný od roku 2001. Zajišťuje ho firma RWE Jihomoravská plynárenská a. s. I přesto všichni plynofikaci nevyužívají a stále vytápějí palivy (dřevo, uhlí). 39

Vodovod – městys využívá vodní zdroj pitné vody, který je majetkem Mrákotína, Krahulčí a Hostětic. Je provozován Vodovodním svazkem Mrákotín – Krahulčí. Prameniště má dvě. Jedno na území Lhotky a druhé na území Světlé. Kanalizace a ČOV – kanalizace je v městysi splašková. Její stavba probíhala ve dvou etapách. V první etapě (2005 – 2007) bylo postaveno 2 217 m a zároveň byla vybudována čistička odpadních vod a v druhé etapě (2009 – 2011) byla délka trasy vybudované kanalizace 3 586, 6 m. Telekomunikace – telefonizace městyse odpovídá dynamice rozvoje telefonní sítě. Území je pokryto signálem Telefónica O2, Vodafone a T-Mobile a je velmi uspokojivé. Od prosince 2006 se mohou občané těšit z možnosti kvalitního, finančně dostupného bezdrátového připojení na internet pořízenou obcemi na Telčsku s názvem SOMNET. Dále se v městysi nachází místní rozhlas, kde se mohou občané dozvědět důležité informace. Městys nově zavedl i službu rozesílání informací občanům na mobilní telefony prostřednictvím sms.

3.1.5 Doprava Dopravní poloha Mrákotína se dá charakterizovat jako tranzitně dobrá a je daná významem silniční dopravy, která zajišťuje dobrou dostupnost do krajského města Jihlavy (38 km severním směrem), 42 km východním směrem do Třebíče a 34 km západním směrem do Jindřichova Hradce. Vzdálenost dálnice D1 od Mrákotína je cca. 45 km. Městysem neprochází žádná železniční trať. Nejbližší železniční stanicí je Telč. Mezi nejvýznamnější komunikaci Mrákotína patří silnice I/23, která je hlavním tahem z Brna do Českých Budějovic a zpět. Další komunikace, které prochází Mrákotínem jsou III.třídy a to: • silnice III/11260 Mrákotín – Lhotka – Řásná – Řídelov, • silnice III/11261 Mrákotín – Částkovice – Hostětice – Telč, • silnice III/40616 Mrákotín – Praskolesy – Sumrakov – Studená. Silnice I/23 v Mrákotíně byla celkově ve špatném technickém stavu, což působilo negativně na bezpečnost silničního provozu. Ředitelství silnic a dálnic ČR nezískalo 40

peníze na její celkovou rekonstrukci, takže v roce 2009 byla zahájena jen oprava mostu ev. č. 23-022 před Mrákotínem od směru z Telče. V červenci 2010 začala oprava celého úseku silnice I/23 v městysi a v listopadu roku 2011 byla dokončena. Vznikly i zcela nové chodníky podél hlavní silnice. Pro motoristy se tak rozšířila a vylepšila celá komunikace. Autobusová doprava Hromadnou autobusovou dopravu na území Mrákotína provozuje především firma ICOM TRANSPORT a. s. Jihlava. V menší míře pak ČSAD Jindřichův Hradec a. s., ČSAD JIHOTRANS a. s. České Budějovice, Josef Štefl – tour Dačice a Radek Čech Batelov. Autobusovou dopravu využívají především lidé z městyse, kteří dojíždějí za prací či studenti, kteří dojíždějí do škol. Důležitým městem je pro obyvatele Telč. Lidé tam dojíždějí nejen za zaměstnáním a do škol, ale nachází se tam i úřady, zdravotní středisko, obchody a jiné.

3.1.6 Hospodaření městyse V následující tabulce můžete vidět přehled hospodaření městyse za posledních deset let. Tabulka 5:

Přehled hospodaření (zdroj: interní materiály městyse)

Rok

Schválný rozpočet

Skutečné příjmy

Skutečné výdaje

2002

7 015 800,00

8 505 751,69

10 239 470,26

2003

8 931 300,00

10 189 725,08

11 688 482,12

2004

11 409 900,00

11 438 884,91

15 321 868,45

2005

7 600 200,00

9 940 513,79

8 244 190,84

2006

23 868 400,00

25 316 429,56

26 201 543,93

2007

15 924 800,00

14 187 109,87

14 496 651,28

2008

13 984 900,00

12 219 566,62

15 617 896,09

2009

24 311 700,00

12 001 256,08

12 746 622,02

2010

25 014 600,00

18 539 450,17

24 052 947,92

2011

26 720 075,00

32 027 652,08

34 163 055,12

Z tabulky lze vidět, že městys měl téměř ve všech letech schodek. Je to způsobeno velkými investicemi především do výstavby kanalizace a ČOV, oprav komunikací,

41

chodníků a další. I přes získané dotace bylo nutné čerpat z našetřených finančních prostředků z minulých let (za prodej akcií JMP a JME) a sjednáním úvěrů. Rok 2011 zcela určitě patřil v dějinách Mrákotína k nejdražším. Poslední roky se náklady na investice stále stupňovaly. Vedení městyse se domnívá, že mnoho dalších let tento rekord nebude překonán. Výdaje se vyšplhaly na částku 34 163 055, 12 Kč. Za vším stála především II. etapa výstavby kanalizace a i I. a II. etapa výstavby chodníků kolem hlavní silnice Telč – Studená. Zastupitelstvo městyse na svém zasedání schválilo rozpočet na rok 2012. Celý rozpočet byl pojat se snahou o předčasné splacení tří milionového úvěru, zahájení splácení dalších dvou úvěrů, vypořádání doplatku za kanalizaci, úhradu věcného břemene za uložení kanalizace ŘSD ČR a vyčkávání jak dopadnou žádosti o dotaci na zametací stroj a rekonstrukci lesní cest. Všechny ostatní připravované akce byly zatím posunuty na další roky. Rozpočet byl schválen jako vyrovnaný v příjmové a výdajové části s použitím přebytku z minulého roku (3 871 500 Kč) v celkové výši 16 240 000 Kč. 3.1.6.1 Získané dotace Zde můžete vidět malý průřez dotacemi, které městys získal za posledních pět let. 2007 Vytvoření Czech POINT – Celková výše dotace 50 000 Kč. Poskytovatelem bylo Ministerstvo vnitra. Výstavba ČOV – Celková výše dotace 2 908 000 Kč. Poskytovatel Státní fond životního prostředí. 2008 Oprava komunikace Hamr – Celková výše dotace 135 000 Kč. Dotace získaná z Fondu Vysočiny. 2009 Výměna oken v Základní škole I. etapa – celková výše dotace 134 000 Kč. Dotace získaná z Programu rozvoje Vysočiny.

42

Odkyselovací stanice – Celková výše dotace 1 233 911 Kč. Poskytovatel Státní fond životního prostředí (SFŽP). 2010 Výstavba sběrného dvora – Celková výše dotace 709 452 Kč. Poskytnuta od SFŽP. Kanalizace II. etapa – Celková výše dotace 13 367 905 Kč. Dotace od SFŽP. 2011 Rekonstrukce chodníků I. etapa – Celková výše dotace 4 025 260 Kč. Poskytovatel Ministerstvo zemědělství a Dopravní fond. Zateplení ubytovny Modrá Kotva – celková výše dotace 1 895 293 Kč. Poskytovatel SFŽP.

3.1.7 Hospodářství V městysi je momentálně převládající zaměstnání v oblasti zemědělství, lesnictví a těžbě a zpracování kamene. Podnikatelské prostředí v městysi se na jedné straně vyznačuje roztříštěností malých podnikatelských subjektů působících v různých oborech podnikání, zvláště řemeslných a na druhé straně přítomností dvou větších podniků (kamenolom a zemědělské družstvo). Většina aktivních podnikatelů vyvíjí svou činnost samostatně a bez zaměstnanců. 3.1.7.1 Zemědělství, lesnictví a rybolov V Mrákotíně od roku 1952 fungovalo Jednotné zemědělské družstvo, které se roku 1994 přeměnilo na společnost s ručeným omezením AVENA. Ta ale později zanikla a došlo ke spojení se Zemědělským družstvem Telč. Velký podíl na zemědělství mají čtyři soukromníci, kteří obdělávají až jednu třetinu zemědělské půdy. Další provozovny jsou činné v těžbě a zpracování dřeva. Do dřevozpracujícího průmyslu se řadí firma, kterou vlastní Lesní družstvo Borovná a zabývá se právě zpracováním dřeva. Do nábytkářského průmyslu spadají 2 soukromníci. Většina lesů na území městyse patří pod správu Lesního družstva Borovná. Dále se na území Mrákotína nacházejí lesy pod správou Lesů ČR a další část lesů patří soukromníkům nebo přímo městysi. 43

Na katastru městyse se nachází jedenáct rybníků. Čtyři rybníky (Horní Mrzatec, Dolní Mrzatec, Řibřid, Hamr) jsou ve vlastnictví Rybářství Vysočina, s. r. o. Třešť. Tři rybníky (Romantika, Pilátecký a Pitkovský) patří městysi Mrákotín. Farský rybník vlastní Pozemkový fond ČR. Ostatní rybníky vlastní soukromníci. 3.1.7.2 Průmysl Průmysl a stavební výroba (sekundární sektor) kromě těžby kamene nemá výraznější zastoupení. Nejvýznamnější je zpracování stavebního kamene, proslulé mrákotínské žuly. Na katastru obce leží dva lomy, které řadíme do těžebního průmyslu. Jeden patří panu Jindřichu Zahradníčkovi a druhý je firmy KAVEX HOLDING GRANIT a. s. V městysi se nachází také kamenictví, které vlastní soukromník a zabývá se výrobou a prodejem pomníků, náhrobků, schodů, dlažeb a dalších přímo z mrákotínské žuly. 3.1.7.3 Služby Oblast služeb je rozsáhlým sektorem hospodářství Mrákotína. Významným oborem sektoru služeb je obchod, opravy či ubytování. Stav maloobchodní sítě je z hlediska počtu poskytovatelů a počtu obyvatel téměř dostačující. V městysi se nachází celkem dva obchody se smíšeným zbožím (TUTY – majitel Jednota s. d. Jindřichův Hradec a Flop JIH s. r. o.) a obchod s oblečením a obuví. I přesto většina obyvatel jezdí nakupovat především do okolních větších měst, kde se nachází větší výběr obchodů a především supermarketů. Služby zde nabízí mnoho živnostníků, mezi drobná řemesla patří např. zámečnictví, kamenictví, stavebnictví, zemní práce, elektrické práce, truhlářské práce, dále kadeřnictví, kosmetika a masáže, šití oděvů, autoservis, autodoprava, pneuservis, ubytování, provoz lyžařského vleku a další. V městysi se nachází jedna restaurace, která funguje již několik desítek let. Dále ubytovna Modrá Kotva, která vaří obědy pro místní obyvatele, mateřskou a základní školu a místní i okolní firmy.

44

3.1.8 Trh práce Tato kapitola se zabývá trhem práce, tedy střetáváním nabídky práce a poptávky po práci. Dále zachycuje stav aktivní politiky zaměstnanosti, která spočívá ve vytváření společensky účelných pracovních míst, absolventských míst a veřejně prospěšných prací. V době posledního Sčítání lidu, domů a bytů (zkráceně SLDB) v roce 2011 bylo podle předběžných výsledků na území městyse Mrákotín registrováno 437 osob ekonomicky aktivních (resp. k 26. 3. 2011). Do této skupiny patří všechny osoby, které byly v rozhodný okamžik sčítání v pracovním, členském, služebním nebo obdobném poměru k nějaké organizaci, družstvu, soukromé osobě nebo jinému právnímu subjektu. Dále tam patří zaměstnavatele, pomáhající osoby, osoby hledající zaměstnání, osoby samostatně činné a to bez ohledu na délku pracovního úvazku. Mezi ekonomicky činné patří rovněž osoby v základní vojenské službě, ve vazbě, pracující důchodci, ženy na mateřské dovolené a muži příjemci rodičovského příspěvku, pokud trval jejich pracovní poměr. Situaci v oblasti pracovní síly nejlépe vystihuje míra ekonomické aktivity obyvatelstva, což je poměr ekonomicky aktivního obyvatelstva ku obyvatelstvu staršímu patnácti let.

Tabulka 6:

Míra ekonomické aktivity v Mrákotíně, v kraji a v ČR v roce 2011 (zdroj: ČSÚ)

Území

Míra ekonomické aktivity v %

Městys Mrákotín

49,3

Kraj Vysočina

49,3

Česká republika

49,0

45

V následující tabulce můžete vidět přehled obyvatelstva městyse Mrákotín podle ekonomické aktivity.(k 26.3.2011) Tabulka 7:

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v městysi Mrákotín (zdroj:ČSÚ)

Obyvatelstvo celkem

887

Ekonomicky aktivní

437

zaměstnaní

379

z toho:

zaměstnanci

301

zaměstnavatelé

9

osoby pracující na vlastní účet

35

nezaměstnaní

58

Ekonomicky neaktivní

406

Více informací ohledně zaměstnanosti v městysi naleznete v kapitole „Analýza zaměstnanosti“.

3.1.9 Občanská infrastruktura Mezi občanskou infrastrukturu řadíme školství, úřady, zdravotnictví, sociální péči a volnočasové aktivity. Na území městyse existuje jasná síť zařízení občanské vybavenosti, která souvisí hlavně s velikostí městyse a částečně také s historickým postavením. 3.1.9.1 Školství Mateřská škola měla do roku 1993 sídlo v budově, kde se dnes nachází ubytovna Modrá Kotva. Potom byla přemístěna do přízemí základní školy. Mateřskou školu navštěvují též děti z Dobré Vody a Praskoles. Maximální kapacita školky je 32 míst a momentálně je zcela zaplněna. Což se od září 2012 změní, jelikož k zápisu do základní školy, přišlo sedmnáct dětí. V mateřské školce je zaměstnána řiditelka školky, učitelka a uklízečka. První zpráva o vyučování v Mrákotíně je z roku 1672 ve vizitační knize telečského děkanství. Obecná škola byla postavena až v roce 1803. Byla to jednotřídní dřevěná škola, která později byla nahrazena novostavbou dvoutřídní školy. Roku 1889 byla postavena nová budova a zavedeno industriální vyučování. Poté byla rozšířena na čtyřtřídní. Nyní se v městysi nachází základní škola, kde je pouze první až čtvrtý

46

ročník. Navštěvují ji také žáci z Dobré Vody a Praskoles. Vyšší ročníky musejí žáci navštěvovat v Telči, kde se nachází dvě základní školy. Od školního roku 2004/2005 se počet žáků velmi snížil. Škola má maximální kapacitu pro 75 dětí a nyní ji navštěvuje pouhých 33 žáků. Ročníky jsou spojeny do dvou tříd a o výuku se stará ředitelka školy společně s další učitelkou. V základní škole funguje i družina. Ve školce i škole je zaměstnáno celkem sedm lidí, z toho tři občané Mrákotína, družinářka z Dobré Vody a ostatní učitelky z Telče a Krahulčí. Děti jak z mateřské školy, tak i ze základní školy vystupují na kulturních akcích (např. u vánočního stromečku). Jsou pro ně připravovány divadelní představení, výlety a další aktivity. V historii fungovala v městysi také pokračovací odborná škola pro učně kamenické živnosti a lidová zemědělská škola. Obě byly později zrušeny. Tabulka 8:

Vývoj počtu žáků v základní škole (zdroj: interní materiály městyse)

Školní rok

Počet žáků

1952/1953

117

1965/1966

94

1974/1975

45

1984/1985

92

1993/1994

54

2000/2001

62

2007/2008

26

2011/2012

33

3.1.9.2 Zdravotnictví a sociální péče Zdravotní ani sociální středisko se v Mrákotíně nenachází. Pouze jednou za týden dojíždí do městyse praktická lékařka pro děti a dorost. Ordinaci má umístěnou v prostorách Úřadu městyse. Ostatní zdravotní a sociální služby jsou v Telči nebo ostatních okolních městech. 3.1.9.3 Úřady a peněžnictví Jediným úřadem je Úřad městyse Mrákotín v čele se starostou. Zaměstnáno je na úřadě celkem 7 pracovníků včetně starosty. Jedná se o účetní, matrikářku, uklízečku, dva 47

údržbáře a zaměstnance, který obsluhuje ČOV a stará se o sběrný dvůr. Úřad městyse se nachází v centru společně s kulturním domem. Občanům poskytuje služby a informace. Od 1. 1. 2008 mohou obyvatelé využívat služeb Czech POINT přímo na úřadě. Instituci v oblasti peněžnictví naleznete jen jednu a to Českou poštu, s. p. Ostatní úřady, banky či pojišťovny se nacházejí v Telči nebo v krajském městě Jihlavě, kam obyvatelé musejí dojíždět. 3.1.9.4 Kultura, sport, volný čas V rámci svého volného času se mohou občané aktivně podílet na přípravě každoročních pravidelných i mimořádných akcí či se zúčastnit jako divák. Oživení a rozvíjení místních kulturních tradic je nutné pro budování pocitu sounáležitosti a pevného vztahu lidí s místem, kde žijí. Knihovna – místní knihovnu v minulosti nabídla obci organizace Sokol. Na oplátku žádala nové hřiště a stavbu sokolovny.

Knihovna se nachází v prostorách Úřadu

městyse a čtenáři ji navštěvují každý čtvrtek v odpoledních hodinách. Do knihovny je zapsáno kolem stovky čtenářů. Počet svazků knih se pohybuje mezi pěti až šesti tisíci. Každý rok nabízí knihovna čtenářům nové publikace. Kulturní akce – ke kulturním akcím slouží především kulturní dům. Každý rok se zde pořádají plesy (myslivecký, ples městyse a dříve i hasičský), taneční zábavy nebo divadelní představení. Využít se dá i k příležitosti svatby, oslavy, na besídky, koncerty a další. Pro kulturní akce se před léto využívají také prostory hasičského domu. V městysi se každoročně koná řada akcí (např. již zmiňované plesy, pouťové zábavy, rozsvícení vánočního stromku, Den dětí a další). Každou sobotu je v provozu místní disko klub Elixír, který navštěvují nejen místní obyvatelé, ale i lidé z celého okolí. Sportovní zařízení – Mrákotín pro své občany nabízí fotbalové hřiště, tenisový kurt (momentálně v nekvalitním stavu) s osvětlením, tři dětská hřiště, hřiště u základní školy a další tři hřiště vhodná zejména pro míčové hry (volejbal, nohejbal atd.). Každoročně se v městysi pořádají nohejbalové turnaje nebo cyklistický výjezd na Javořici. V zimním období je nejvíce navštěvovanější místní sjezdovka s lyžařským vlekem ležící v nadmořské výšce 580 m n. m. Sjezdovka je dlouhá 350 m s převýšením 55 m.

48

Obyvatelé také mohou využít mnoho běžeckých tras v okolí. Pro bruslení se dá využít místních rybníků nebo zimní stadion v nedaleké Telči. Sdružení a spolky – mnoho obyvatel je členy spolků, které v obci působí. Jedná se o Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení Jasanky nebo Sportovní klub Mrákotín. Tyto spolky v Mrákotíně většinou pořádají i různé kulturní akce a stát se jejich členem může každý. Sbor dobrovolných hasičů má momentálně mezi členy i několik žen. Do sportovního klubu patří místní fotbalové družstvo mužů a zároveň i přípravka. Dále také ASPV (asociace sportu pro všechny), kde cvičí ženy a děti. V Mrákotíně funguje i organizace Moravský rybářský svaz o. s. Mrákotín, který má 86 členů. Z Mrákotína jich je pouze jedenáct, nejvíce z Krahulčí a další z Telče a ostatních obcí.

3.1.10 Cestovní ruch Cestovní ruch je nedílnou součástí ekonomiky a života. Dominantní rekreační funkcí v minulosti i současnosti je méně náročná pobytová i pohybová letní a zimní turistika. Velmi rozšířenou formou individuální rekreace je chalupaření a chataření, které je však bez přímého ekonomického přínosu. Pro zimní rekreace je vhodné okolí Mrákotína a terény kolem vrchu Javořice. 3.1.10.1 Přírodní zajímavosti a kulturní památky Městys Mrákotín má bohatý přírodní potenciál. Území je vrchovinnou oblastí s maximem přírodních hodnot a vysokou kvalitou životního prostředí. Okolí je protkáno značnými cyklotrasami a cestami pro pěší turisty. Přes městys prochází značená cyklotrasa č. 23, cyklotrasa č. 5 021 a cyklotrasa č. 1 113. Přibližně po cyklotrase č. 23, která spojuje Jindřichův Hradec a Brno, vede i koňská stezka. Dále přes Mrákotín vede modrá turistická značka od zříceniny Štamberka přes Dobrou Vodu na vrch Hradisko (760 m n. m.). Návštěvníkům se nabízí kulturní a historické památky. Na městečku se nachází farní kostel Sv. Jiljí z roku 1398 se zajímavým interiérem. Další významnou památkou je hřbitovní kaple sv. Františka Serafinského a barokní kostelík sv. Jáchyma na kopci u Dobré Vody, který byl postaven v roce 1682 jako hornický kostelík. U hasičské vodní nádrže Zájezek stojí socha sv. Jana Křtitele, u kostela se nachází socha sv. Jana 49

Nepomuckého a na území městyse jsou dále boží muka a kříže. Na městečku stojí dvě kamenné kašny z 18. století a pomník obětem první a druhé světové války, vše je vyrobeno z mrákotínské žuly. Další dominantou je osm set let stará dutá lípa v Praskolesích. V okolí městyse se nachází mnoho dalších památek např. historické město Telč zapsané na seznamu UNESCA, hrad Roštějn s pobočkou Muzea Vysočiny, zřícenina Štamberk u Lhotky, Velký pařezitý rybník v Řásný, který je přírodní rezervací a má zajímavou scenérii připomínající horskou tajgu. V katastru Mrákotína leží již zmiňovaný vrch Javořice nebo přírodní památka Horní Nekolov. Nedaleko vrcholu Javořice se nachází Studánka Páně, posvátné místo.

Obrázek 7:

Cyklostezky a turistické značky (zdroj: www.mapy.cz)

3.1.10.2 Turistická infrastruktura Stejně tak jako je nutná existence kulturního a přírodního potenciálu, je důležité mít vybudovanou strukturu fungujících služeb pro rozvoj cestovního ruchu, která umožní návštěvníkům delší pobyt na území. Jedná se zejména o stravovací a ubytovací zařízení. V Mrákotíně se nachází restaurace Na kovárně. V místní části Dobrá Voda dříve fungovala také restaurace s převážně letním provozem. Dnes již nefunguje pro veřejnost, pouze pro ubytované hosty v penzionu. Do pohostinské činnosti můžeme zařadit existující disko klub Elixír.

50

Pro turisty je v městysi připravena velká nabídka ubytování a to například: penzion Na kovárně, ubytovna Modrá Kotva, kabiny Sportovního klubu, letovisko Dobrá Voda a několik privátů.

3.1.11 Životní prostředí Mrákotín leží na okraji jihozápadní části Českomoravské vrchoviny. Zaujímá v rámci všech obcí zájmového území první místo v relativním výškovém rozsahu katastru, mezi nejnižším a nejvyšším místem – tzn. amplitudou. Výškový rozdíl mezi nejnižším místem Mrákotínské kotliny a nejvyšším vrchem Javořicí je téměř 300 metrů. Území tvoří mírně zvlněná a členitá krajina. 3.1.11.1 Klima Území Mrákotína lze zařadit, dle mezoklimatického členění, do několika oblastí s typickými klimatickými charakteristikami. Na základě nadmořské výšky, tvaru reliéfu a dalších vlivů to jsou oblasti: • CH 7 – chladná oblast charakterizovaná velmi krátkým až krátkým, mírně chladným a vlhkým létem. Jaro a podzim jsou delší. • MT 3 – mírně teplá oblast charakterizovaná chladným a vlhkým, krátkým létem. Přechodné období je velmi dlouhé a s velmi chladným jarem a podzimem. Zima je velmi dlouhá, chladná, vlhká s velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 6 – 8 °C, v závislosti na nadmořské výšce. Místní větry jsou ovlivněny příslušnými orografickými podmínkami. Převažující západní proudění je prioritně určováno rozložením tlakových útvarů. Převládá jihozápadní a severozápadní směr proudění. 3.1.11.2 Ovzduší Stav znečištěného ovzduší je charakterizován stupněm č. 1 – nezávadné ovzduší. V městysi chybí větší zdroje, které by ovzduší znečišťovaly. Zhoršení můžeme zpozorovat pouze v zimním období, kdy lidé spalují fosilní paliva při vytápění objektů.

51

3.1.11.3 Vodstvo Na území Mrákotína se nachází několik rybníků. Největší vodní plochu má rybník Řibřid. Řešeným územím prochází hranice hlavního evropského rozvodí Labe – Dunaj. Území je odvodňováno Myslůvkou k jihovýchodu a východu. Ta přibírá v území drobné vodní toky (Světelský potok, Částkovický a Práskoleský potok). Převažují celkem monotónní hydrogeologické a hydrodynamické poměry území. Celé území je budováno málo propustnými horninami krystalinika. 3.1.11.4 Lesy a půda Převažuje písčitohlinitý až hlinitopísčitý typ půd. Na území převažuje hnědá půda kyselá, výrazně je zastoupena oglejená půda. V nivách vodních toků je to glejová půda na nivních bezkarbonátových sedimentech. Lesnatost na území Mrákotína je vysoká. To platí především pro jeho severní a západní část, kde je kompaktní zalesnění. Průměrné zalesnění celého řešeného území je cca 54 %, celková výměra lesů je 989 ha. 3.1.11.5 Třídění odpadu V městysi se nachází několik kontejnerů na třídění skla, papíru a plastů. Navíc každou poslední středu v měsíci je prováděn veřejný odvoz plastů. Boxy na nejmenší elektrospotřebiče a baterie se nacházejí na Úřadě městyse, ve škole a v obchodě. V Mrákotíně již rok funguje sběrný dvůr, kam obyvatelé městyse můžou vyhodit staré elektrospotřebiče, nachází se zde i kontejnery na biologický odpad (listí, tráva a další) nebo stavební sutě. Nově vznikla služba sběrného dvora a to taková, že občané si mohou tyto kontejnery za poplatek přistavit na jeden den ke svému domu a pracovník sběrného dvora určitý kontejner přistaví a druhý den odveze. Využitím této služby tak obyvatelé přispějí k lepšímu vzhledu městyse. Městys společně se Sborem dobrovolných hasičů pořádá dvakrát do roka sběr velkoobjemového a nebezpečného odpadu.

Místní

hasiči

při

této

příležitosti

provedou

sběr

kovošrotu.

52

3.2 SWOT analýza SWOT analýza je metodou používanou pro jednoduchou, výstižnou a pokud možno vyčerpávající a objektivní charakteristiku silných a slabých stránek zkoumaného objektu a jeho možných příležitostí a ohrožení. Silné

stránky zahrnují

veškeré

srovnávací

a

konkurenční

výhody městyse

pro nejrůznější typy rozvojových aktivit. Slabé stránky jsou veškeré faktory, které limitují nebo ohrožují aktivity. Akceptováním silných stránek a odstraňováním nebo alespoň omezováním slabých stránek roste pravděpodobnost využití nabízejících se příležitostí a omezuje se dopad identifikovaných ohrožení. Specifikování silných a slabých stránek je považováno za vnitřní analýzu situace v městysi, která má za účel stanovit možnosti a potenciál městyse. Městys zpravidla má možnost faktory vnitřní analýzy ovlivňovat. Naopak příležitosti a ohrožení přicházejí většinou z vnějšího prostředí a městys má omezenou nebo žádnou možnost tyto faktory ovlivnit. V rámci strategického plánování jsem zpracovala SWOT analýzu městyse Mrákotín. Obsah a zaměření SWOT analýzy se zaměřuje na základní problémové okruhy.

53

3.2.1 Silné a slabé stránky Tabulka 9:

Silné a slabé stránky (zdroj: vlastní zpracování)

S – silné stránky klidné a bezpečné prostředí venkovského typu neexistence sociálně problémových skupin plochy pro stavební parcely

W – slabé stránky dlouhodobě dochází k úbytku obyvatelstva vysoký průměrný věk populace chybějící zařízení pro volnočasové aktivity (typu bazén, posilovna, kino,…)

zachování 1. – 4. třídy na ZŠ chybějící zdravotní péče dostatečná sociální vybavenost (KD, knihovna, …)

nedostatek akcí pro mládež

veřejná jídelna na ubytovně Modrá Kotva nabízející dostupné stravování

špatná kvalita dětských hřišť

dostatek sportovních hřišť

nedostatek volnočasových aktivit pro maminky s dětmi

silná členská základna spolků nízký počet pracovních míst pro občany tradice kulturních a sportovních akcí proslulost těžby žuly

špatný stav vedlejších komunikací a chodníků

významné zastoupení samostatně hospodařících zemědělců v sektoru zemědělství

nedostatečná kapacita parkovacích ploch malá podpora rozvoje cestovního ruchu

poloha na komunikaci I/23 dobré autobusové spojení

málo turistických programů a tras s komplexním zajištěním služeb

dobrá technická vybavenost (kanalizace, ČOV, plynofikace,…) kojenecká voda ve vodovodu fungující systém odvážení a likvidace odpadu přírodní klidová zóna

54

3.2.2 Příležitosti a hrozby Tabulka 10:

Příležitosti a hrozby (zdroj: vlastní zpracování)

O – příležitosti

T – hrozby

podpora individuální bytové výstavby a úbytek aktivního obyvatelstva domů může vést k růstu počtu obyvatel přistěhování nových obyvatel

emigrace obyvatel do velkých měst

oživení a rozvíjení místních kulturních tradic (masopust atd.) aktivní

spolupráce s okolními

nedostatek finančních prostředků

rušení

dopravních

spojů

by

vedlo

k zhoršení situace na trhu práce obcemi

(Mikroregion Telčsko) v případě nových pracovních příležitostí existuje dostupná pracovní síla zvyklá

odchod mladých obyvatel (absolventů škol) za prací do měst či zahraničí změna daňové politiky (mohlo by dojít ke snížení rozpočtu)

dojíždět za prací nedocenění vysoká míra podnikavosti obyvatel získávání dotací z EU rozvoj cyklotras zlepšení kvality dětských hřišť

významu

kulturního

a

přírodního bohatství výskyt černých skládek zhoršování stavu ovzduší vlivem spalování nekvalitního paliva nebo odpadu

změna životního stylu obyvatel zlepšení informovanosti obyvatel v oblasti životního prostředí rozvoj cestovního ruchu v městysi

55

3.3 Strategický plán Na poznatky získané z analytické části navazuje strategická část Strategický plán rozvoje městyse Mrákotín. Na základě výsledků z předchozích analýz městyse jsem stanovila vize a strategické cíle městyse (představa o hospodářské, sociální a kulturní situaci). Dále jsem stanovila na základě profilu a SWOT analýzy problémové oblasti rozvoje. Stanovení problémových oblastí tvoří ukazatele pro rozhodování o nutných opatřeních a rozvojových aktivitách, které provedou k naplnění představ, vyjádřených strategickými cíli. Při tvorbě Strategického plánu rozvoje byla velmi důležitá spolupráce se starostou městyse. Strategický plán městyse vychází z potřeb daného území.

3.3.1 Vize městyse Mrákotín Vizí je zvýšení životní úrovně obyvatel Mrákotína, hospodářský, sociální a kulturní rozvoj městyse s ohledem na zachování typického krajinného rázu území. Snahou vedení městyse je neustále vytvářet kvalitní podmínky pro rozvoj především v oblasti bydlení, technické infrastruktury a volnočasových aktivit. Z této vize vyplívají dlouhodobé a střednědobé cíle, které chce městys v budoucnu uskutečnit. Cíle závisí na finančních prostředcích městyse. Tím pádem je městys závislý na dotacích z EU či státního rozpočtu.

3.3.2 Problémové okruhy strategie Na základě shromážděných informací, konzultacemi s vedením městyse, profilu městyse, SWOT analýzy a dotazníkového šetření mezi obyvateli byly navrženy čtyři problémové okruhy, které obsahují jednotlivé strategické cíle. Problémové okruhy: – řešení dopravní infrastruktury, – řešení technické infrastruktury, – zvýšení kvality sociálního prostředí, – rozvoj cestovního ruchu. 56

3.3.3 Strategické cíle městyse Strategické cíle vycházejí z výše uvedených problémových okruhů. Jedná se o cíle, kterých chce městys Mrákotín v budoucnu dosáhnout. Realizování cílů je ovšem závislé na finančních zdrojích městyse. Městys může financovat ze svých vlastních zdrojů nebo z dotací (státní rozpočet, dotace z EU). Na základě konzultací s vedením městyse jsem pro tento strategický plán vyhodnotila 16 cílů, které jsem popsala v následujícím textu. Tento menší počet cílů je způsoben velkými investicemi v minulých letech, kdy proběhla výstavba kanalizace a ČOV, opravy komunikací a chodníků. I přestože městys získal dotace, musel čerpat z našetřených prostředků z minulých let a sjednáním úvěru. Městys nyní musí začít splácet tří milionový úvěr společně s dalšími dvěma úvěry. Tím pádem je stanoveno prozatím pouhých šestnáct cílů. V budoucnu ovšem další cíle přibudou. Cíle jsou popsány stručně, jelikož zatím jsou jen v plánu a téměř k žádnému není zpracovaná projektová dokumentace. 3.3.3.1 Dopravní infrastruktura V městysi je nově zrekonstruována hlavní silnice I/23. Nově opravené jsou i některé místní ulice. Nicméně mnoho ulic, městečko i další komunikace jsou v nevyhovujícím stavu. Cíli jsou: • oprava místních komunikací, • výstavba parkoviště, • oprava místních komunikací pro pěší (chodníků). Oprava místních komunikací Po výstavbě kanalizace a ČOV byla opravena hlavní silnice I/23 vedoucí z Brna do Českých Budějovic a dále byly opraveny ulice vedoucí z hlavní silnice. Nyní je potřeba opravit ostatní komunikace, které byly díky výstavbě kanalizace a napojení na ni porušeny. Jedná se především o opravu městečka, o opravu komunikace v Hoře, cesty od potoka k paneláku a bytovkám směrem na Dobrou Vodu, o cestu ke sjezdovce a o poslední ulici směrem na Telč (ulici k Mikšíčkům). V plánu je i rekonstrukce uličky

57

u hřbitova. Odhadovaná částka na rekonstrukci komunikací se pohybuje v desítkách milionů. Jako způsob financování připadá v úvahu část z rozpočetu městyse, úvěry komerčních bankovních ústavů, Státní fond dopravní infrastruktury, rozpočet správy a údržby silnic. Výstavba parkoviště V městysi je celkově problém s parkováním. Obyvatelé parkují především ve svých garážích, vjezdech nebo před domem. Pro návštěvníky městyse není žádné parkoviště. K pakování tak slouží městečko, parkovací plocha před obchodem TUTY nebo okraj komunikace na křižovatce naproti kadeřnictví. Velký problém je i s parkováním u fotbalového hřiště. Městys proto chce vybudovat nové parkoviště přímo u fotbalového hřiště a zároveň zrekonstruovat příjezdovou cestu k hřišti a všechny uličky nad hřištěm vedoucí k Sosní (název části městyse). Způsob financování by mohly být především dotace z Ministerstva pro místní rozvoj, fondu Vysočiny či dopravního fondu, popřípadě i částečně z rozpočtu městyse. Předpokládaná částka se pohybuje kolem 7 000 000 Kč. Oprava místních komunikací pro pěší (chodníků) Rekonstrukce chodníků proběhla v loňském roce (I. etapa), a to pouze podél hlavní komunikace I/23. Nyní je potřeba opravit především chodníky na městečku a v ostatních ulicích (II. etapa). Městys do budoucna plánuje podat žádost o dotaci na opravu chodníků a komunikací, které byly poškozeny výstavbou kanalizační sítě. 3.3.3.2 Technická infrastruktura Na podzim roku 2011 byla dokončena II. etapa výstavby kanalizace. Tím by měla být dlouhá a finančně náročná etapa budování splaškové kanalizace na dlouho uzavřena. Městys by se měl v budoucnu podílet i na výstavbě nové kanalizace pro další stavební parcely. Plynovod, vodovod i veřejné osvětlení se v městysi nachází a zatím se neplánují změny nebo opravy. V Praskolesích je situace o poznání horší, a proto městys má návrhy na zlepšení technické infrastruktury v této místní části. 58

Cíle v technické infrastruktuře: • rekonstrukce a modernizace veřejného osvětlení v Praskolesích, • zateplení bytovek u hřbitova. Rekonstrukce a modernizace veřejného osvětlení v Praskolesích V místní části Práskolesy se nachází zastaralé veřejné osvětlení. V celé místní části by se odstranilo staré veřejné osvětlení a vybudovalo se nové, moderní. Vyměnilo by se 10 již nevyhovujících svítidel a proběhla by instalace programovatelných řídících jednotek. Tato svítidla by byla nahrazena novými úspornými svítidly s vyšší světelnou účinností. Odhadovaná částka investice je 800 000 Kč. Městys by tuto investici mohl z části dotovat ze svého rozpočtu či z grantu Program obnovy venkova. Zateplení bytovek u hřbitova Dalším cílem městyse by měla být energeticky vědomá modernizace budov, kterou se rozumí souhrn opatření k efektivnímu využívání energie. Jedná se o dvě bytovky u hřbitova, které má ve vlastnictví městys Mrákotín. Celkové náklady zatím nejsou stanoveny. Městys by tuto realizaci mohl financovat pomocí státní podpory Státního fondu životního prostředí nebo částečně vlastními zdroji z rozpočtu. 3.3.3.3 Zvýšení kvality sociálního prostředí V této kapitole je popsáno 9 cílů městyse z odvětví bytové situace, volnočasových aktivit a stavebních úprav. V Mrákotíně je momentálně 330 domů. Před čtyřmi roky vznikla nová ulice pro výstavbu rodinných domků v lokalitě na Částkovice, kde bylo celkem k prodeji dvanáct parcel. Do budoucna městys plánuje přípravu dalších parcel. Dále je potřeba stavebních úprav v městysi. Jedná se o rekonstrukci kuchyně v KD, rekonstrukci hřišť či výstavbu garáží pro obecní majetek.

59

Cíli jsou: • vykoupení pozemku pro parcely, • příprava pozemků, infrastruktury pro výstavbu rodinných domků, • oplocení fotbalového hřiště, • rekonstrukce dětských hřišť, • výstavba nové řady pro hroby, • nákup pozemku a výstavba stavebního dvora, • výstavba garáže na komunální a lesní techniku, • zastřešení a rozšíření sběrného dvora, • rekonstrukce kuchyně v KD. Vykoupení pozemků pro parcely Vzhledem k rozvoji bydlení v městysi Mrákotín je potřeba stále budovat nové parcely pro rodinné domky. Jedná se o vykoupení pozemků naproti hřbitovu směrem na Dobrou Vodu. Městys již delší dobu má část pozemků vykoupenou. Nyní je pro něj cílem, dokoupit ostatní pozemky a připravit je pro výstavbu rodinných domků. Tím by v Mrákotíně vznikla další nová ulice. Finance na tuto investici by městys mohl částečně čerpat ze svého rozpočtu nebo Ministerstva pro místní rozvoj. Příprava pozemků, infrastruktury pro výstavbu rodinných domků Dalším cílem je vytvoření, vymezení a příprava dostatečného počtu vhodných ploch a zón pro novou individuální výstavbu jako předpoklad pro další rozvoj bydlení. Městys nyní dostal nabídku od majitele soukromého pozemku, že připraví veškeré inženýrské sítě na svém pozemku pro deset rodinných domků za Líbalovými. Dvě parcely by si ponechal a osm by nabídl k prodeji. Od městyse požaduje, aby zainventoval asfaltový povrch komunikace a kabelové rozvody se sloupy veřejného osvětlení bez zemních prací. Po kolaudaci by tyto sítě převedl na městys a pozemek pod komunikací a chodníkem by směnil za sousední pozemek v majetku městyse. Dle předběžného rozpočtu by městys zaplatil do 1 000 000 Kč. Způsob financování by mohl být s využitím dotačních titulů Ministerstva pro místní rozvoj ČR nebo od Státního fondu rozvoje bydlení.

60

Oplocení fotbalového hřiště Již několik let funguje v městysi nově zrekonstruované fotbalové hřiště. V minulosti se jednalo o nezatravněné hřiště bez oplocení. Nové hřiště je zatravněné se zavlažovacím zařízením. Prostory se rozšířily a nově vzniklo i víceúčelové hřiště. Při rekonstrukci byla oplocena jen samotná hřiště. Momentálně chybí oplocení nahoře na stráni, která je přilehlá k hřišti a kde by se mohla vybudovat tribuna nebo alespoň lavičky pro diváky. Tuto investici má městys v plánu dotovat ze svých finančních zdrojů. Předpokládaná částka by měla být do 40 000 Kč. Rekonstrukce dětských hřišť Po několika letech poměrně intenzivního využívání je potřeba opět přistoupit k celkové údržbě areálů dětských hřišť. Jednat se bude o opravu jednotlivých hracích prvků, které jsou poškozené. V Mrákotíně se nachází celkem tři dětská hřiště. Celkové opravy by se měly vejít podle předběžného propočtu do 30 000 Kč. Investici uhradí městys ze svých finančních zdrojů. Výstavba nové řady pro hroby Dalším cílem je vybudování nové řady pro hroby na místním hřbitově. Dosavadní hřbitov je již přeplněný a tak se musí přistoupit k jeho rozšíření. Prostory pro tuto výstavbu se nacházejí ve spodní části hřbitova, která je momentálně zatravněná a nemá své využití. Na hřbitově se nachází hroby, které vlastní nejen obyvatelé Mrákotína, ale i lidé z blízkého okolí. Poptávka po nových hrobech stále roste, proto je důležitá výstavby nové řady, která by obsahovala dalších místa pro hroby. Realizaci tohoto cíle by si opět Mrákotín financoval z rozpočtu. Nákup pozemku a výstavba stavebního dvora Městys chce koupit vhodný pozemek, na kterém by se postavil stavební dvůr. Ten by sloužil pro umístění stavebního materiálu (cihly, kámen,…). Cílem je vybrat správnou lokalitu pro nákup pozemku a následnou výstavbu. Veškerý stavební materiál je v současné době uskladněn na hasičském dvoře, který patří Sboru dobrovolných hasičů. Tato situace není ovšem vyhovující, a proto je potřeba výstavba stavebního dvora. Investice na tento cíl není prozatím odhadnuta. 61

Výstavba garáže na komunální a lesní techniku Mezi techniku, kterou městys využívá, patří traktor, valník, hrablo k traktoru na sníh, malý traktůrek, který v létě slouží na sečení trávy a v zimě na prohrnování chodníků, dále křovinořez a další. Momentálně je veškerá technika umístěna v garážích na hasičském dvoře. Městys chce proto vybudovat svoji vlastní garáž, kam by mohla veškeré stroje umístit. Zatím není vybrán prostor pro výstavbu garáže. Cílem městyse je ovšem tento problém v budoucnu vyřešit. Realizace tohoto cílu by mohla být finančně dotována z místního rozpočtu. Zastřešení a rozšíření sběrného dvora Od roku 2010 funguje v městysi sběrný dvůr. Obyvatelé zde můžou vyhodit staré elektrospotřebiče nebo do příslušných kontejnerů vyhodit biologický odpad či stavební sutě. Sběrný dvůr se nachází v areálu, kde stojí ČOV. Díky velkému zájmu jeho využití bude nutné v dalších letech jeho prostory rozšířit a dokoupit další kontejnery. Pro lepší fungování sběrného dvora, bude potřeba zastřešení areálu. Městys by tento cíl mohl financovat z dotací Státního fondu životního prostředí. Rekonstrukce kuchyně v kulturním domě V budově kulturního domu se nachází Úřad městyse, místní knihovna, poradna, kterou využívá jednou týdně praktická lékařka pro děti a dorost, hlavní sál s podiem a barem, přísálí KD, kuchyň a nově zrekonstruovaná pivnice. Nyní chce městys zrekonstruovat kuchyň v KD. Využívá se například při různých akcích, kde se připravuje a vaří občerstvení. Momentálně prostory kuchyně a vybavení neodpovídají současným požadavkům hygienickým a provozním. Je tedy nutné provést nezbytné úpravy dispozičního a technického řešení i provozního vybavení. Potřebné investice může městys poskytnout ze svého rozpočtu či zkusit zažádat o dotaci z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Podle propočtů se investice bude pohybovat kolem 550 000 Kč.

62

3.3.3.4 Rozvoj cestovního ruchu Cestovní ruch je v okolí Mrákotína rozšířen především díky městu Telč, které je zapsáno na seznamu UNESCA. I přestože městys má několik významných památek, chce cestovní ruch rozšířit. V plánu jsou dva cíle. Cíle: • vytvoření muzea kamenictví, • výstavba rozhledny na Javořici. Výstavba muzea kamenictví Vzhledem k tomu, že Mrákotín je proslulý těžbou žuly, je v plánu vybudování stálého muzea kamenictví. Umístěno bude v prostorách vstupního schodiště a horního vestibulu kulturního domu. V muzeu bude rozmístěno šest vitrín a podstavce pro exponáty. K vidění bude vše, co se týče kamenictví v Mrákotíně – fotografie, dokumenty, nástroje, předměty, kousky žuly apod. Městys společně s místní akční skupinou Mikroregion Telčsko, ve kterém je členem, mohou zažádat o dotace z Evropských fondů, popřípadě z části projekt investovat ze svého rozpočtu. Podle propočtů by se investice měla pohybovat kolem 600 000 Kč. Výstavba rozhledny na Javořici Nejvyšší vrchol Českomoravské vrchoviny – Javořice patří na území městyse Mrákotín. Každoročně ji navštíví tisíce turistů. Na Silvestra je pořádána akce „Výstup na Javořici“. Toto místo je velmi atraktivní, nachází se zde překrásná příroda a cílem městyse je nalákat co nejvíce návštěvníků. Společně s Mikroregionem Telčsko je v plánu na samém vrcholu Javořice postavit rozhlednu. Pro získání financí na tento projekt bude ideální vstoupit do soutěže o granty v různých národních či evropských programech. Zažádat o dotace může městys s Mikroregionem Telčsko např. u Státního fondu životního prostředí, Programu obnovy venkova či Evropských strukturálních fondů.

63

3.4 Analýza zaměstnanosti v městysi Mrákotín 3.4.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo V současné době má zaměstnání cca 350 obyvatel městyse (podle předběžných výsledků SLDB 2011), kteří většinou nalezli zaměstnání mimo bydliště. Jelikož se jedná o městys, neposkytuje dostatek pracovních příležitostí jako město. Tedy dojížďka do zaměstnání je velmi vysoká a obyvatelé Mrákotína tak vyjíždějí za prací do sousední obce Krahulčí, kde se nachází firma masozávod Krahulík, dále do Telče, Studené, Dačic, Třeště nebo do krajského města Jihlava. Cestují na větší vzdálenosti především za lépe placenou a kvalifikovanou prací. Obyvatelé, kteří za prací nedojíždějí, využívají pracovní příležitosti nacházející se na území městyse. Převážně jsou zaměstnáni v zemědělství, lesnictví a těžebním průmyslu. Další obyvatelé jsou zaměstnáni přímo v městysi a to např. v obchodech se potravinami, mateřské a základní škole, na poště, na úřadě městyse, ubytovně Modrá Kotva a dalších. Ve vzdělanostní struktuře obyvatelstva převládá složka vyučených, což lze spojit s rozsáhlým průmyslem a opravárnami strojů a zařízení ve zdejším okolí a regionu. Druhou největší vzdělanostní kategorií je skupina lidí se středoškolským vzděláním ukončeným maturitou. Samozřejmě nejméně početnou skupinou je kategorie s vysokoškolským vzděláním.

Obrázek 8:

Vzdělanostní struktura obyvatel městyse ve věku 15 a více let (zdroj:ČSÚ, SLDB 2011)

64

3.4.2 Vývoj ve firmě KAVEX Už od dávných dob je Mrákotín převážně kamenicko-zemědělská obec. Těžba a zpracování žulových výrobků mají dlouholetou tradici, která na lomu Mrákotín sahá až do 19. století, kdy na v této lokalitě dochází k těžbě a zpracování ve větším měřítku. V oblasti Českomoravské vrchoviny vzniklo v minulosti velké množství lomů, kde se těžila žula od nepaměti. Když pan Foit v roce 1869 založil místní lom, spojil zároveň několik provozoven, kde v té době pracovalo zhruba 300 lidí včetně učňů téměř bez mechanizace. Nyní má mrákotínský lom ve vlastnictví firma KAVEX – GRANIT HOLDING a. s., která navazuje na proslulou českou kamenickou tradici. Kromě Mrákotína vlastní také lomy v Řásné, kde se momentálně nepracuje, v Mysleticích a Boršově. V mrákotínském lomu se vyrábí žulové prvky na středisku hrubé a ušlechtilé kamenické výroby. V minulosti pracovali v lomu zaměstnanci, kteří se vyučili kameníky na kamenických školách. Dnes jsou v České republice pouze dvě kamenické školy, a to v Hořicích a Světlé nad Sázavou. Vzhledem k nedostatku vyučených kameníků, uchazeč o zaměstnání v lomu nemusí být vyučen kameníkem.

3.4.3 Zaměstnanost ve firmě KAVEX Podle interních údajů firmy KAVEX je průměrný věk zaměstnanců 48 let, což vypovídá o tom, že jsou v lomu zaměstnáni lidé, kteří tam pracují již několik let a mladí uchazeči o zaměstnání jsou přijímáni minimálně. V posledních letech je to také způsobeno celosvětovou krizí, a proto spíše dochází k propouštění než nabírání nových zaměstnanců. Z tohoto důvodu tak roste v městysi nezaměstnanost. Nevýhodou zaměstnání v lomu je také provozní doba. Pracuje se pouze od konce března do listopadu, podle počasí i na začátku prosince. Jedním z důvodů přerušení provozní doby v zimních měsících byla nižší kvalita a méně kvalitní zimní výroba. Tím pádem docházelo k častým reklamacím. Při přerušení práce zaměstnanci obtížně hledají pro tuto dobu nějakou brigádu, většinou jsou nuceni se přihlásit na úřad práce. Nyní od března je lom opět v provozu a stav zaměstnanců je plný. Momentálně má firma KAVEX 74 zaměstnanců ve výrobě, z toho 37 v Mrákotíně, 28 v Boršově a 9 v Mysleticích. Jak už jsem zmínila, v Řásné se nyní nepracuje.

65

V mrákotínském lomu je v současnosti zaměstnáno pouze šestnáct obyvatel Mrákotína. Pracuje zde i šest žen (dvě v kanceláři a čtyři jako jeřábnice), z toho tři ženy jsou obyvatelky městyse. Zaměstnanci zde pracují na třísměnný provoz. Správní oddělení se nachází pouze v Mrákotíně a řídí ostatní lomy. Současný stav zaměstnanců v lomu Mrákotín: • Hrubá výroba – 28 zaměstnanců • Ušlechtilá výroba – 9 zaměstnanců • Správa – 6

Tabulka 11: Vývoj počtu zaměstnanců ve firmě KAVEX za posledních 10 let (zdroj: interní materiály firmy KAVEX)

Rok

Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců celkem v Mrákotíně

Počet zaměstnanců, kteří jsou obyvatelé Mrákotína

2003

82

45

23

2004

77

39

18

2005

80

42

21

2006

73

40

18

2007

83

47

22

2008

82

45

19

2009

72

33

13

2010

73

35

14

2011

75

39

17

2012

74

37

16

Z tabulky je patrné, že vzhledem k počtu ekonomicky aktivních obyvatel Mrákotína, pracuje ve firmě KAVEX minimum obyvatel z městyse. Za posledních deset let počet mrákotínských obyvatel klesá i stoupá. Může to být způsobeno, odchodem zaměstnanců do důchodu či přijetím nových zaměstnanců.

66

Obrázek 9:

Vývoj počtu zaměstnanců firmy KAVEX

(zdroj:interní materiály firmy KAVEX)

3.4.4 Nezaměstnanost v městysi Na konci března bylo Úřadem práce v Jihlavě registrováno 96 uchazečů o zaměstnání, což představuje míru nezaměstnanosti na úrovni 21, 5 %. Míra nezaměstnanosti vyjadřuje procentuálním způsobem podíl nezaměstnaných na celkovém ekonomicky aktivním obyvatelstvu. V porovnání s krajem a celorepublikovým průměrem je tento ukazatel městyse Mrákotín značně nadprůměrný. Tabulka 12:

Vývoj nezaměstnanosti v městysi za poslední tři roky (zdroj:www.kr-vysocina.cz)

Měsíc

Počet uchazečů

Nezaměstnanost v %

2009

2010

2011

2009

2010

2011

Leden

78

106

107

17,2

23,3

23,6

Únor

86

116

106

18,9

25,6

23,3

Březen

81

93

101

17,8

20,5

22,2

Duben

43

55

61

9,5

12,1

13,4

Květen

38

44

44

8,4

9,7

9,7

Červen

30

35

43

6,6

7,7

9,5

Červenec

34

32

42

7,5

7,0

9,3

Srpen

35

29

39

7,7

6,4

8,6

Září

34

31

30

7,5

6,8

6,6

Říjen

40

35

33

8,8

7,7

7,3

Listopad

49

42

38

10,8

9,3

8,4

Prosinec

92

98

75

20,3

21,6

16,5

67

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že vyšší nezaměstnanost je od prosince do března. Hlavním důvodem je právě již zmiňovaná provozní doba v KAVEXU. Zaměstnanci se od prosince do března musí nahlásit na Úřad práce a tím pádem se zvyšuje nezaměstnanost v městysi. Vysoká míra nezaměstnanosti je dále způsobena, že i mnoho obyvatel má zaměstnání sezónního typu. Například Úřad městyse od března do listopadu zaměstnává několik obyvatel Mrákotína s maximálním využitím možnosti uzavření smlouvy na veřejno-prospěšné práce. Tito obyvatelé se tedy přes zimu musí také nahlásit na Úřadě práce.

Obrázek 10:

Vývoj nezaměstnanosti v městysi za poslední dva roky (zdroj: www.kr-vysočina.cz)

68

3.5 Dotazníkové šetření Ke zpracování bakalářské práce jsem využila i dotazníkové šetření. Strategické cíle vychází nejen z plánů vedení městyse, ale záleží i na občanech a jejich spokojenosti v městysi. Proto jsem vypracovala dotazník s 25 otázkami, které se týkaly: • kvality života v městysi, • dopravního spojení, • komunikací a chodníků, • trhu práce, • občanské infrastruktury, • kulturního a sportovního vyžití • dění v městysi. Dotazník byl určen pouze pro obyvatele městyse. Každý respondent vyplnil již zmíněných 25 otázek. Na konci dotazníku uvedl své osobní informace (pohlaví, věk, dosažené vzdělání) a měl i možnost pro vyjádření svého názoru, různých připomínek nebo rad. Dotazníkové šetření jsem prováděla dvěma způsoby – dotazník vytištěný na papíře a roznesený do poštovních schránek obyvatel a dotazník, který se dal vyplnit na internetu. Na začátku dotazníku byla úvodní stránka, která všem respondentům vysvětlila, že se jedná o anonymní dotazník, k čemu ho využiji a jak správně označit odpovědi. Celkem mi odpovědělo 120 obyvatel, z toho větší počet žen než mužů. Díky dotazníku prostřednictvím internetu mi odpovědělo i hodně mladých lidí. Otázky jsem vytvořila takové, které se týkají cílů městyse, abych zjistila, jaký názor na to mají samy obyvatelé a dále jsem zpracovala pár otázek týkajících se trhu práce a firmy KAVEX. Celý dotazník i s vypracovanými grafy se nachází v příloze.

69

3.6 Shrnutí praktické části Celou bakalářskou práci jsem se snažila vypracovat přehledně a srozumitelně, aby každý čtenář textu porozuměl. Vzhledem k tomu, že městys Mrákotín nemá doposud vypracovaný Strategický plán rozvoje, bylo mou snahou ho vypracovat tak, aby vedení městyse bylo s jeho tvorbou spokojeno a popřípadě ho mohlo v budoucnu využít jako předlohu. V úvodu praktické části je zpracovaný profil městyse, kde jsem podrobně popsala obecné charakteristiky městyse, jeho historii, historii kamenictví, obyvatelstvo a bydlení, technickou a dopravní infrastrukturu, hospodaření městyse, hospodářství a další. V další kapitole je zpracovaná SWOT analýza, která se skládá ze silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb městyse. Dále se v praktické části nachází tvorba strategického plánu, kde je popsána vize městyse a jsou zde popsány strategické cíle. Součástí praktické části je i analýza zaměstnanosti v souvislosti s firmou KAVEX. Na závěr jsem zpracovala dotazníkové šetření, které je vyhodnoceno a společně s grafy uvedeno v přílohách. Profil městyse jsem zpracovala co nejpodrobněji. Hlavním důvodem bylo, že je důležitým podkladem pro tvorbu samotného strategického plánu rozvoje. Jedná se o analytickou část, která by měla podrobně rozebrat ekonomickou, sociální a demografickou situaci, stav přírody a krajiny a dalších faktorů ovlivňující život v městysi Mrákotín. Proto jsem v profilu městyse popsala základní údaje o městysi, jeho historii,

historii

kamenictví,

demografickou

situaci,

technickou

a

dopravní

infrastrukturu, hospodaření městyse a získané dotace, hospodářství (tři hlavní sektory), trh práce, občanskou infrastrukturu, kulturu, sport a volnočasové aktivity, místní spolky a sdružení, cestovní ruch a životní prostředí. Analytická část je dále doplněna SWOT analýzou, jenž je standardní metodou používanou k prezentaci analytických poznatků o nejrůznějších objektech zkoumání. Jejím principem je jednoduchá, avšak výstižná a objektivní charakteristika hlavních rysů zkoumaného objektu (v mém případě městyse Mrákotín) a jeho možných příležitostí a ohrožení. SWOT analýza je v praktické části sestavena z analytických poznatků získaných z místních šetření. Zde se můžete podívat na některé položky SWOT analýzu.

70

Silné stránky: • klidné a bezpečné prostředí venkovského typu, • plochy pro stavební parcely, • dostatečná sociální vybavenost (KD, knihovna, pošta, obchody,…), • dostatek sportovních hřišť, • dobrá technická vybavenost (kanalizace, ČOV, plynofikace, místní rozhlas a další), • fungující systém odvážení a likvidace odpadu. Slabé stránky: • dlouhodobě dochází k úbytku obyvatelstva, • nízký počet pracovních míst pro občany, • nedostatečná kapacita parkovacích míst, • nedostatečná podpora rozvoje cestovního ruchu. Příležitosti: • podpora výstavby domů může vést k růstu počtu obyvatel, • aktivní spolupráce s okolními obcemi, • možnost získávání dotací, • rozvoj cestovního ruchu. Hrozby: • úbytek aktivního obyvatelstva, • nedostatek finančních prostředků, • rušení dopravních spojů (zhoršení situace na trhu práce), • výskyt černých skládek.

71

Na poznatky získané z analytické části navazuje strategická část Strategický plán rozvoje městyse Mrákotín. Ten obsahuje vizi, ze které vyplývají dlouhodobé a střednědobé strategické cíle, kterých chce městys v budoucnu dosáhnout. Další součástí jsou problémové okruhy obsahující jednotlivé strategické cíle. Pro tvorbu plánu bylo důležité vše prokonzultovat s vedením městyse. Vize městyse – zvýšení životní úrovně obyvatel Mrákotína, hospodářský, sociální a kulturní rozvoj městys s ohledem na zachování typického krajinného rázu území. Snahou vedení městyse je neustále vytvářet kvalitní podmínky pro rozvoj, a to zejména v oblasti bydlení, technické a dopravní infrastruktury a volnočasových aktivit. Problémové okruhy strategie byly navrženy na základě shromážděných informací, konzultacemi s vedením městyse, profilu městyse a SWOT analýzy. Problémové okruhy: • řešení dopravní infrastruktury, • řešení technické infrastruktury, • zvýšení kvality sociálního prostředí a zkvalitnění péče o venkovskou krajinu, • rozvoj cestovního ruchu. Strategické cíle – vycházejí z výše uvedených problémových okruhů. Realizování cílů je závislé na finančních zdrojích městyse. Městys může cíle financovat z vlastních zdrojů nebo z dotací. Na základě konzultací s vedením městyse jsem vyhodnotila šestnáct cílů. Tento menší počet je z toho důvodů, že poslední roky se náklady na investice stále stupňovaly. Velké investice byly vynaloženy především do výstavby kanalizace a ČOV,oprav komunikací a chodníků. I přes získané dotace bylo nutné čerpat z našetřených finančních prostředků z minulých let (prodej akcií JMP a JME) a sjednáním úvěru. Městys musí tedy začít splácet tří milionový úvěr a další dva úvěry. Proto jsem prozatím vybrala jen šestnáct cílů. Do budoucna ovšem další strategické cíle zajisté přibudou. V níže uvedeném textu uvedu v rámci problémových okruhů jednotlivé cíle městyse.

72

Dopravní infrastruktura Oprava místních komunikací V městysi je momentálně opravena hlavní silnice a dvě přilehlé uličky. Důvodem opravy byla výstavba kanalizace a ČOV, kdy komunikace byly poškozeny. V nevyhovujícím stavu po této výstavbě zůstaly i jiné komunikace, a proto je potřeba je v budoucnu zrekonstruovat. Městys by tuto investici mohl financovat prostřednictvím dotací (např. Státní fond dopravní infrastruktury, rozpočet správy a údržbysilnic). Prozatím odhadovaná částka této investice se pohybuje v desítkách milionů korun. Výstavba parkoviště Vzhledem k nedostatku parkovacích ploch v městysi, je v plánu vybudování nového parkoviště u fotbalového hřiště. S výstavbou by se zároveň zrekonstruovala příjezdová cesta k hřišti a všechny uličky nad hřištěm vedoucí k Sosní (název části městyse). Způsob financování by mohly být především dotace z fondu Vysočiny či z Ministerstva pro místní rozvoj. Předpokládaná částka je 7 000 000 Kč. Oprava místních komunikací pro pěší (chodníků) Stejně jako rekonstrukce komunikací proběhla i rekonstrukce chodníků v loňském roce pouze podél hlavní komunikace. Momentálně je potřeba opravy chodníků v dalších částech městyse. Městys do budoucna plánuje podat žádost o dotaci na opravu chodníků a komunikací, které byly poškozeny výstavbou kanalizační sítě. Technická infrastruktura Rekonstrukce a modernizace veřejného osvětlení v Praskolesích V místní části Praskolesy se nachází zastaralé veřejné osvětlení, proto je v budoucnu nutná jeho modernizace. Stará svítidla by byla nahrazena novými úspornými svítidly s vyšší světelnou účinností. Financování tohoto projektu může být z části z místního rozpočtu a dále z poskytnutých dotací (např. Program obnovy venkova). Zateplení bytovek u hřbitova Městys má ve vlastnictví dvě bytovky nacházející se u hřbitova, které pronajímá. Vzhledem opatření k efektivnímu využívání energie, bude potřeba tyto bytovky zateplit.

73

Celkové náklady nejsou prozatím stanoveny. Financování tohoto projektu by mohlo být za pomoci státní podpory Státního fondu životního prostředí. Zvýšení kvality sociálního prostředí Vykoupení pozemků pro parcely Městys již delší dobu má vykoupenou část pozemků. Jeho cílem je dokoupit další pozemky a připravit je pro výstavbu rodinných domků. Díky tomu by v městysi vznikla nová ulice a mohl by se zvýšit počet obyvatel. Finance na tuto investici by mohly být z Ministerstva pro místní rozvoj nebo částečně z rozpočtu městyse. Příprava pozemků, infrastruktury pro výstavbu rodinných domků Cílem je vytvoření, vymezení a příprava dostatečného počtu vhodných ploch pro novou výstavbu. Městys má momentálně nabídku od majitele soukromého pozemku, že připraví veškeré inženýrské sítě na svém pozemku pro deset rodinných domků. Dvě parcely by si ponechal a osm by nabídl k prodeji. Od městyse požaduje, aby zainventoval asfaltový povrch komunikace a kabelové rozvody se sloupy veřejného osvětlení. Po kolaudaci by tyto sítě společně s pozemkem pod komunikací a chodníkem převedl do majetku městyse. Podle předběžných propočtů by městys tato investice vyšla na 1 000 000 Kč. Oplocení fotbalového hřiště Fotbalové hřiště je zčásti oplocené. Cílem městyse je provést oplocení i na druhé části hřiště. Tuto investici městys bude dotovat ze svých finančních zdrojů v předpokládané částce 40 000 Kč. Rekonstrukce dětských hřišť Dětská hřiště fungují v městysi již několik let, a proto je nutná oprava jednotlivých hracích prvků (pískoviště, houpačky,…). Podle předběžného propočtu by se jednalo o investici 30 000 Kč, kterou by městys mohl hradit ze svého rozpočtu. Výstavba nové řady pro hroby Na ve spodní části místního hřbitova se nachází zatravněná část, kde se plánuje vystavění nové řady pro hroby, jelikož dosavadní hřbitov je již přeplněný. V Mrákotíně vlastní hroby i lidé z okolí a pro nedostatek od obyvatel roste stále poptávka po nových 74

hrobech, proto je výstavby nové řady důležitá. Realizace tohoto cíle by mohla být financována z místního rozpočtu. Nákup pozemku a výstavba stavebního dvora Městys má v plánu koupit vhodný pozemek pro stavbu stavebního dvora. Dvůr by sloužil pro uskladnění stavebního materiálu. V současné době je veškerý stavební materiál uskladněn na hasičském dvoře. Tato situace je nevyhovující, a proto je potřeba výstavba stavebního dvora. Výstavba garáže na komunální a lesní techniku Veškerá technika, kterou městys vlastní a využívá, je také uskladněna na hasičském dvoře v garáži. Městys chce proto vybudovat svoji vlastní garáž, kam by veškeré stroje umístil. Prostor pro výstavbu zatím není vybrán. Zastřešení a rozšíření sběrného dvora Již dva roky v městysi funguje sběrný dvůr. Obyvatelé ho využívají pro zbavení se starých elektrospotřebičů. Nachází se zde i kontejnery na biologický odpad či stavební sutě. Dvůr se nachází v areálu, kde je postavena ČOV. Pro velký zájem jeho využití bude v dalších letech potřeba prostory rozšířit, zastřešit a dokoupit další kontejnery. Investice na tento projekt by mohl městys čerpat např. ze Státního fondu životního prostředí. Rekonstrukce kuchyně v KD Kuchyň v KD se využívá především při různých akcích (plesy, taneční zábavy,…) k přípravě občerstvení. Prostory kuchyně a vybavení neodpovídají současným požadavkům hygienickým a provozním. Provedou se nezbytné úpravy dispozičního a technického řešení i provozního vybavení. Městys bude projekt financovat z části z místního rozpočtu, zbytek z poskytnutých dotací (např. může zkusit zažádat o dotaci u Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova). Rozvoj cestovního ruchu Vytvoření muzea kamenictví Mrákotín je proslulý těžbou žuly a jedná se o kamenickou obec, proto se vedení městyse rozhodlo ve spolupráci s místní akční skupinou Mikroregion Telčsko založit malé 75

muzeum kamenictví. Umístěno bude v prostorách vstupního schodiště a horního vestibulu KD. K vidění bude vše, co se kamenictví v Mrákotíně týče (např. fotografie, kousky žuly, nástroje, dokumenty). O poskytnutí dotací může městys společně s Mikroregionem Telčsko žádat např. z Evropských fondů. Výstavba rozhledny na Javořici Vrchol Javořice se nachází na území městyse Mrákotín. Ten má v plánu společně s Mikroregionem Telčsko využít této lokality pro zvýšení cestovního ruchu výstavbou rozhledny. O dotace můžou zažádat u Státního fondu životního prostředí, Programu obnovy venkova, Evropských strukturálních fondů či různých programů pro podporu ekonomicky i ekologicky postižených regionů. Analýza zaměstnanosti Dále jsem v praktické části zpracovala analýzu zaměstnanosti v souvislosti s firmou KAVEX. Na území městyse je registrováno 437 osob ekonomicky aktivních (resp. K 26. 3. 2011). Míra ekonomické aktivity obyvatelstva je poměr ekonomicky aktivního obyvatelstva ku obyvatelstvu staršímu patnácti let. V tabulce můžete vidět právě míru ekonomické aktivity ve srovnání s krajem a ČR. Tabulka 13:

Míra ekonomické aktivity v městysi, v kraji Vysočina a v ČR v r. 2011 (zdroj: ČSÚ)

Území Městys Mrákotín Kraj Vysočina Česká republika

Míra ekonomické aktivity v % 49,3 49,3 49,0

Podle předběžných výsledků SLDB 2011 má zaměstnání cca 350 obyvatel městyse. Většina z nich do zaměstnání dojíždí. Ti, kteří využívají pracovní příležitosti nacházející se na území městyse, pracují převážně v zemědělství, lesnictví, těžebním průmyslu, v obchodě, ve školách, na úřadě a dalších. Ve vzdělanostní struktuře obyvatelstva převládá složka vyučených, dále lidé se středoškolským vzděláním ukončeným maturitou a nejméně početnou je kategorie s vysokoškolským vzděláním. Firma KAVEX sídlí na území Mrákotína a zabývá se těžbou žuly. Kromě mrákotínského lomu vlastní i lom v Řásné, Mysleticích a Boršově. K dnešnímu dni (25. 4. 2012) má KAVEX 74 zaměstnanců ve výrobě. V lomu Mrákotín pracuje 37 zaměstnanců ve výrobě a 6 zaměstnanců ve správě. Z tohoto počtu jich je pouhých 76

16 obyvateli Mrákotína a z toho jsou tři ženy (skladnice, jeřábnice). Průměrný věk zaměstnanců je 48 let. Pracuje se na třísměnný provoz a to pouze v období od konce března do listopadu. V zimních měsících je lom uzavřen a zaměstnanci tak při přerušení práce obtížně hledají brigádu. Většinou jsou nuceni se přihlásit na Úřad práce. V následujícím grafu můžete vidět, počet zaměstnanců v KAVEXU a počet zaměstnanců mrákotínských obyvatel za posledních deset let.

Obrázek 11:

Vývoj počtu zaměstnanců ve firmě KAVEX

(zdroj: interní materiály firmy KAVEX)

Na konci března bylo Úřadem práce v Jihlavě registrováno 96 uchazečů o zaměstnání, což představuje míru nezaměstnanosti na úrovni 21, 5 %. Tato míra je v porovnání s krajem i ČR značně nadprůměrná. V níže uvedené tabulce můžete vidět, že největší nezaměstnanost je právě v zimních měsících. Zaměstnanci z KAVEXu jsou přihlášeni na úřadu práce a tím se zvyšuje nezaměstnanost v městysi. Dalším důvodem zvýšené míry nezaměstnanosti v zimním období je, že od jara do podzimu Úřad městyse Mrákotín zaměstnává několik obyvatel na veřejno – prospěšné práce, kteří přes zimu jsou též nahlášeni na úřadu práce.

Obrázek 12:

Vývoj nezaměstnanosti v městysi za poslední dva roky (zdroj: www.kr-vysocina.cz)

77

Dotazník Na závěr jsem se věnovala dotazníkovému šetření. Dotazník byl určen pouze pro obyvatele městyse. Respondentům jsem položila celkem 25 otázek týkajících se: • kvality života v městysi, • dopravního spojení, • komunikací a chodníků, • trhu práce, • občanské infrastruktury, • kulturního a sportovního vyžití, • dění v městysi. Na konci dotazníku každý respondent uvedl své osobní informace (pohlaví, věk, dosažené vzdělání) a byl mu dán prostor pro různé připomínky a vyjádření. Celkem mi odpovědělo 120 obyvatel, z toho větší počet žen než mužů. Dotazník jsem zpracovala z toho důvodu, že je dobré znát i názory obyvatel na cíle městyse. Nejenže veškeré strategické cíle vycházejí z plánování vedení městyse, ale i ze spokojenosti občanů dané problematiky. Celý dotazník i s vypracovanými grafy se nachází v příloze.

78

Závěr Cílem bakalářské práce bylo vytvořit Strategický plán rozvoje městyse Mrákotín. Nejdříve jsem vypracovala aktuální profil městyse, ze kterého jsem sestavila SWOT analýzu a na základě těchto dvou dokumentů jsem si stanovila problémové okruhy, ze kterých jsem určila strategické cíle. Problémové okruhy: • řešení dopravní infrastruktury, • řešení technické infrastruktury, • zvýšení kvality sociálního prostředí a zkvalitnění péče o venkovskou krajinu, • rozvoj cestovního ruchu. V celé práci jsem uvedla celkem 16 strategických cílů, kterých by chtěl městys Mrákotín v budoucnu dosáhnout. Pro všechny strategické cíle městyse, které jsem ve své práci uvedla, je velmi důležité jejich financování. Mohou být financovány z vlastních zdrojů městyse nebo ze získaných dotací. Proto je pro městys důležité, aby o dotace žádal a mohl se tak nadále rozvíjet. Dalším cílem bylo provést analýzu zaměstnanosti v Mrákotíně v souvislosti s firmou KAVEX, která má sídlo na území městyse. Z analýzy vyplynulo, že zaměstnává malý počet občanů Mrákotína a vzhledem k přerušenému zimnímu provozu firmy stoupá v městysi v zimním období nezaměstnanost. Také mě zajímalo, jak městys vidí samy občané, a proto jsem vypracovala dotazník, ve kterém mohli vyjádřit i své názory. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 120 respondentů. Celou práci jsem se snažila napsat tak, aby ji porozuměl každý čtenář. Rozčlenila jsem ji do několika kapitol, které na sebe navazují. V teoretické části jsem vysvětlila všechny základní pojmy, se kterými se čtenář setkává i v praktické části. Mým cílem bylo především vypracovat strategický plán rozvoje, který by mohl sloužit městysi jako podklad pro rozsáhlejší zpracování strategického plánu rozvoje. Městys doposud nemá vypracovaný žádný dokument týkající se rozvoje. Vypracovaný má pouze územní plán. 79

Bakalářskou práci poskytnu vedení městyse společně s vyhodnocením dotazníkového šetření. Městys tak získá názory občanů, které jsou pro rozvoj důležité, jelikož hlavním cílem městyse je spokojenost místních obyvatel. Veškerá data, která jsem v bakalářské práci použila, jsou pravdivá. Byla mi poskytnuta vedením městyse a vedením firmy KAVEX. Myslím si, že všechny stanovené cíle byly splněny. Vypracovala jsem strategický plán, SWOT

analýzu

i

analýzu

zaměstnanosti

v městysi

v souvislosti

s místním

kamenolomem.

80

Seznam použité literatury Odborná literatura 1. HAMERNÍKOVÁ,

B.;

MAAYTOVA,

A.

a

kol. Veřejné

finance.

Praha: ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0. 2. JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. Praha: Grada Publishing, 2008. 272 s. ISBN 978-80-247-2690-8. 3. KŘEKOVSKÝ, M.; VYKYPĚL, O. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2.vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 126 s. ISBN 80-7179-453-8. 4. KOLEKTIV AUTORŮ. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Praha: Codex Bohemia, 1998. 216 s. ISBN 80-85963-69-8. 5. MALLYA, T. Základy strategického řízení a rozhodování. Praha: Grada Publishing, 2007. 246 s. ISBN 80-247-1911-5. 6. NEČADOVÁ, V. Veřejná správa. Jihlava: VŠPJ, 2009. 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1. 7. NEČADOVÁ, V. Základy podnikové ekonomiky. Jihlava: VŠPJ, 2008. 142 s. ISBN 978-80-87035-16-0. 8. PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4. 9. PEKOVÁ, J. Místní rozpočty. Praha: VŠE, 1997. ISBN 80-7079-704-5. 10. PEKOVÁ, J.; PILNÝ, J.; JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5. 11. PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů. 2. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. 12. REKTOŘÍK, J.; ŠELEŠOVSKÝ, J. A KOL. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací (ROPO, O.P.S., S.R.O., A.S., SDRUŽENÍ OBCÍ). Brno: Masarykova univerzita, 1999. 140 s. ISBN 80-210-2126-8. 81

13. WOKOUN, R. A KOL. Regionální rozvoj a jeho management v ČR. Praha: Oeconomica, 2007. 246 s. ISBN 978-80-245-1301-0.

Legislativa 14. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích 15. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích 16. Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje 17. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

Internetové zdroje 18. Městys Mrákotín. Úvodní strana [online]. 2011 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://www.mestysmrakotin.cz/ 19. Mrákotín. Ubytování Mrákotín - Ubytování u Burianů, Mrákotín [online]. 2009 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://www.mrakotin.cz/ 20. KAVEX. KAVEX-GRANIT HOLDING a.s. [online]. [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://www.kavex.info/ 21. ČSÚ Jihlava. Města a obce [online]. 2012 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://www.jihlava.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/mesta_a_obce 22. ČSÚ. SLDB [online]. 2012 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://www.scitani.cz/ 23. Regionální rozvojová agentura. RRA Vysočina [online]. 2010 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://www.rrav.cz/aktuality.html 24. Kraj Vysočina. Monitoring nezaměstnanosti [online]. 2002 - 2011 [cit. 2012-0504]. Dostupné z: http://analytika.kr-vysocina.cz/nezamestnanost/

82

Ostatní zdroje 25. Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2010, Praha: Artedit, 2010. 184 s. ISBN 978-80-254-8660-3 26. ZEJDA, R. Městys Mrákotín. Třebíč: Akcent, 2010. 445 s. ISBN 978-80-7268747-3. 27. Dačicko, Slavonicko, Telčsko, Brno: Expodata-Didot, 2005. 1 072 s. ISBN 80-7275-059-3.

83

Seznam použitých zkratek ČOV – čistírna odpadních vod ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad EU – Evropská unie JME – Jihomoravská energetika JMP – Jihomoravská plynárenská KD – kulturní dům SFŽP – Státní fond životního prostředí SLDB – sčítání lidí, domů a bytů ŘSD ČR – Ředitelství silnic a dálnic České republiky ZŠ – základní škola

84

Seznam obrázků a tabulek Obrázek 1: Obrázek 2: Obrázek 3: Obrázek 4: Obrázek 5: Obrázek 6: Obrázek 7: Obrázek 8: Obrázek 9: Obrázek 10: Obrázek 11: Obrázek 12:

Schéma příjmů obce.................................................................................. 21 Schéma výdajů obce ................................................................................. 23 Schéma dotací ........................................................................................... 24 Znak městyse ............................................................................................ 33 Demografický vývoj obyvatelstva ............................................................ 37 Demografický vývoj obyvatelstva za posledních 10 let ........................... 38 Cyklostezky a turistické značky ............................................................... 50 Vzdělanostní struktura obyvatel městyse ve věku 15 a více let ............... 64 Vývoj počtu zaměstnanců firmy KAVEX ................................................ 67 Vývoj nezaměstnanosti v městysi za poslední dva roky........................... 68 Vývoj počtu zaměstnanců ve firmě KAVEX ........................................... 77 Vývoj nezaměstnanosti v městysi za poslední dva roky........................... 77

Tabulka 1: Tabulka 2: Tabulka 3: Tabulka 4: Tabulka 5: Tabulka 6: Tabulka 7: Tabulka 8: Tabulka 9: Tabulka 10: Tabulka 11: Tabulka 12: Tabulka 13:

Základní údaje o městysi .......................................................................... 33 Počet obyvatel k 1. 1. za posledních 10 let ............................................... 37 Vývoj podílu jednotlivých kategorií populace.......................................... 38 Dlouhodobý vývoj počtu domů v městysi ................................................ 39 Přehled hospodaření .................................................................................. 41 Míra ekonomické aktivity v Mrákotíně, v kraji a v ČR v roce 2011 ........ 45 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v městysi Mrákotín ............................ 46 Vývoj počtu žáků v základní škole ........................................................... 47 Silné a slabé stránky ................................................................................. 54 Příležitosti a hrozby .................................................................................. 55 Vývoj počtu zaměstnanců ve firmě KAVEX za posledních 10 let ........... 66 Vývoj nezaměstnanosti v městysi za poslední tři roky ............................ 67 Míra ekonomické aktivity v městysi, v kraji Vysočina a v ČR .............. 76

85

Seznam příloh Příloha č. 1 – Dotazník městyse Mrákotín Příloha č. 2 – Grafy vycházející z dotazníkového šetření Příloha č. 3 – Strategický plán městyse Mrákotín

86

Příloha č. 1

Dotazník městyse Mrákotín

Vážení respondenti, dovoluji si Vás oslovit s anonymním dotazníkem, který Vám nezabere více než 10 minut. Jsem studentkou Vysoké školy polytechnické a jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala Strategický plán rozvoje městyse Mrákotín. Získané informace z dotazníku použiji v jeho praktické části. Pro přesné výsledky, prosím nad odpověďmi dlouho nepřemýšlejte a odpovídejte po pravdě. Pokuste se také odpovědět na všechny otázky. Zaškrtněte vždy jen 1 odpověď, pokud není uvedeno jinak. Vyplněné dotazníky mi můžete dát do poštovní schránky (č.p. 264) nebo vhodit do krabice na úřadě městyse Mrákotín, která bude pro dotazníky vyhrazena. Děkuji Vám, že jste si našli čas na jeho vyplnění. Lenka Požárová

1) Jste spokojeni s životní úrovní v městysi Mrákotín? o Velmi spokojen/a o Spíše spokojen/a o Spíše nespokojen/a o Velmi nespokojen/a o Nevím 2)Vyhovují Vám mezilidské vztahy v městysi (pomluvy, vstřícnost, závist, vzájemná pomoc,….)? o Ano o Spíše ano o Spíše ne o Ne o Nevím 3) Měli byste zájem o zakoupení stavební parcely v městysi? o Ano o Spíše ano o Spíše ne o Ne 4) Využíváte autobusovou dopravu? o Ano o Ne 5) Je podle Vás v městysi dostatečné autobusové spojení? o Ano o Spíše ano o Spíše ne o Ne o Nevím

6) Jste spokojeni s časovým rozložením autobusových spojů? o Velmi spokojen/a o Spíše spokojen/a o Spíše nespokojen/a o Velmi nespokojen/a o Nevím 7) Nejčastěji využíváte autobusovou dopravu při (můžete vybrat i více odpovědí): o Dopravě do zaměstnání o Dopravě do školy o Dopravě do zdravotnictví o Dopravě do obchodů o Dopravě za úřady o Dopravě za kulturou a sportem o Jiné o Nevyužívám 8) Jste spokojeni s kvalitou chodníků a kvalitou komunikací? o Velmi spokojen/a o Spíše spokojen/a o Spíše nespokojen/a o Velmi nespokojen/a 9) Myslíte si, že je zimní údržba komunikací a chodníků dostatečná? o Ano o Spíše ano o Spíše ne o Ne

10) Je podle Vás v Mrákotíně dostatek míst k parkování? o Ano o Spíše ano o Spíše ne o Ne o Nevím 11) Dojíždíte do zaměstnání? (odpovězte, jen pokud jste zaměstnaní) o Ano o Ne 12) Nabízí Vám městys Mrákotín dostatečné pracovní příležitosti? o Ano o Spíše ano o Spíše ne o Ne o Nevím 13) Myslíte si, že firma KAVEX nabízí dostatek pracovních míst pro obyvatele Mrákotína? o Ano o Spíše ano o Spíše ne o Ne o Nevím 14) Byl/a byste ochotna pracovat ve firmě KAVEX? o Ano o Spíše ano o Spíše ne o Ne

15) Využíváte/ využívali jste nebo Vaše rodina služby mateřské nebo základní školy? o Ano o Ne 16) Jste spokojeni s kvalitou a službami základní školy? (odpovězte, pokud jste u předchozí otázky odpověděli Ano) o Velmi spokojen/a o Spíše spokojen/a o Spíše nespokojen/a o Velmi nespokojen/a 17) Jste spokojeni s kapacitou mateřské školy? (odpovězte, pokud jste u otázky č. 15 odpověděli Ano) o Velmi spokojen/a o Spíše spokojen/a o Spíše nespokojen/a o Velmi nespokojen/a 18) Vadí Vám, že se v městysi nenachází zdravotní středisko? o Ano o Spíše ano o Spíše ne o Ne 19) Myslíte si, že městys dostatečně informuje občany o dění a záměrech v městysi? o Ano o Spíše ano o Spíše ne o Ne o Nevím

20) Zajímáte se sami o dění v městysi? o Ano o Spíše ano o Spíše ne o Ne 21) Myslíte si, že městys díky stávajícímu vedení funguje na dobré úrovni? o Ano o Spíše ano o Spíše ne o Ne o Nevím 22) Jste spokojeni s kulturními akcemi v městysi? o Velmi spokojen/a o Spíše spokojen/a o Spíše nespokojen/a o Velmi nespokojen/a o Nevím 23) Myslíte si, že je v Mrákotíně dostatek sportovního vyžití? o Ano o Spíše ano o Spíše ne o Ne o Nevím 24) Vyhovuje Vám současný stav sportovních hřišť? o Ano o Spíše ano o Spíše ne o Ne

o Nevím 25) Myslíte si, že je v obci dostatek volnočasových aktivit pro děti nebo maminky s dětmi? o Ano o Spíše ano o Spíše ne o Ne o Nevím Jaké je Vaše pohlaví: o Žena o Muž Do jaké věkové kategorie patříte: o 15 – 20 o 21 – 35 o 36 – 50 o 51 – 65 o 66 + Vaše dosažené vzdělání: o základní o středně odborné (vyučen) o úplné střední (ukončené maturitní zkouškou) o vyšší odborné o vysokoškolské Pokud máte nějaké připomínky, návrhy nebo rady, co v městysi změnit či udělat, vyjádřete se zde:

Příloha č. 2

Grafy vycházející z dotazníkového šetření

Otázka č. 1: Zjišťuje, jak jsou občané spokojeni s životní úrovní v městysi. Výsledek je velmi příznivý, neboť většina obyvatel je spokojena.

Obrázek 1: Životní úroveň v městysi Mrákotín.

Otázka č. 2: Zaměřuje se na mezilidské vztahy v městysi. Z výsledků je patrné, že obyvatelé jsou spíše nespokojeni.

Obrázek 2: Mezilidské vztahy.

Otázka č. 3: Tato otázka se zaměřuje na bytovou situaci. Zjišťuje, zda obyvatelé mají zájem o zakoupení stavební parcely na území Mrákotína. Většina respondentů zájem nemá. I přesto městys chce vybudovat nové stavební parcely a to z důvodů, že zájem by o ně mohli mít lidé z okolí.

Obrázek 3: Zájem o stavební parcely.

Otázka č. 4: Týká se využívání autobusové dopravy. Vzhledem k tomu, že většina obyvatel musí ať už do zaměstnání, školy či do úřadů dojíždět, přesto 29, 2 % respondentů autobusovou dopravu nevyužívá.

Obrázek 4: Využívání autobusové dopravy.

Otázka č. 5: Opět se týká autobusové dopravy. Zjišťuje, zda je pro obyvatele dostatečné autobusové spojení. Většina obyvatel se domnívá, že je dostatečné.

Obrázek 5: Je podle Vás v městysi dostatečné autobusové spojení?

Otázka č. 6: Tato otázka zkoumá, zda jsou občané spokojeni s časovým rozložením autobusových spojů. Více jak polovina respondentů je spokojena. Poměrně větší část odpověděla, že neví, a to z toho důvodu, že v otázce č. 4, odpověděli Ne (nevyužívají autobusovou dopravu).

Obrázek 6: Spokojenost s časovým rozložením autobusových spojů.

Otázka č. 7: Zjišťuje z jakého důvodu nejčastěji občané využívají autobusovou dopravu. Převážně k dojíždění na úřady, do školy nebo do obchodů.

Obrázek 7: Nejčastější využívání autobusové dopravy.

Otázka č. 8: Týká se komunikací a chodníků a spokojenosti občanů s jejich kvalitou.I přesto, že mnoho komunikací i chodníků v městysi by si zasloužilo rekonstrukci, 33,3 % respondentů je s kvalitou velmi spokojeno a 52, 5 % je spíše spokojeno.

Obrázek 8: Spokojenost s kvalitou komunikací a chodníků.

Otázka č. 9: Zjišťuje, jak jsou obyvatelé městyse spokojeni se zimní údržbou chodníků a komunikací. Více jak polovina respondentů si myslí, že údržba je dostatečná.

Obrázek 9: Zimní údržba komunikací a chodíků.

Otázka č. 10: V městysi se nenachází dostatek parkovišť. Proto jsem se občanů ptala, zda si myslí, že je v Mrákotíně dostatek míst k parkování. Odpovědi byly různorodé, ale i přesto by polovina respondentů uvítala více parkovacích míst.

Obrázek 10: Dostatek parkovacích míst.

Otázka č. 11: Zabývá se tím, zda občané dojíždějí do zaměstnání, pokud jsou zaměstnaní. Odpovědělo na ni 74 respondentů. I přestože se v městysi nachází minimum pracovních příležitostí, pouze 59,5 % respondentů do zaměstnání dojíždí.

Obrázek 11: Dojíždění za prací.

Otázka č. 12:

Týká se pracovních příležitostí v Mrákotíně. Většina respondentů

se domnívá, že městys nenabízí dostatečné pracovní příležitosti. I poměrně velká část odpověděla, že neví.

Obrázek 12: Pracovní příležitosti.

Odpověď

č.

13:

Tato

otázka

zjišťuje,

zda

si

občané

myslí,

že

firma

KAVEX pro ně nabízí dostatek pracovních míst. Respondenti nejčastěji odpověděli „Ne“.

Obrázek 13: Pracovní mista ve firmě KAVEX.

Otázka č. 14: Týká se také firmy KAVEX. Tentokrát mě zajímalo, zda by občané byli vůbec ochotni v této firmě pracovat. I přesto, že má firma letitou tradici, většina respondentů by v KAVEXu pracovat nechtěla. Tyto výsledky mohou být ovlivněny tím, že na dotazník odpovědělo více žen než mužů. V kamenolomu sice pracují ženy, ale práce je to určená spíše pro muže.

Obrázek 14: Zájem obyvatel o práci ve firmě KAVEX.

Otázka č. 15: Otázka se týká mateřské a základní školy. Respondentů jsem se ptala, zda využívali/využívají oni nebo jejich rodina služeb ZŠ nebo MŠ. Celkem 75 % respondentů těchto služeb využívá nebo využívali.

Obrázek 15: Využívání služeb MŠ či ZŠ.

Otázka č. 16: Ptala jsem se občanů, kteří v předchozí otázce odpověděli ano, jestli jsou spokojeni se službami a kvalitou místní ZŠ. Necelá čtvrtina respondentů s kvalitou a službami ZŠ nejsou moc spokojeni.

Obrázek 16: Kvalita a služby ZŠ.

Otázka č. 17: Tato otázka navazuje na otázku č. 15. V mateřské školce je kapacita 32 míst, poslední roky je kapacita stále plná. Proto mě zajímalo, zda jsou občané spokojeni s počtem míst v MŠ.

Obrázek 17: Spokojenost s kapacitou v MŠ.

Otázka č. 18: V městysi se bohužel nenachází zdravotní středisko, občané jsou tak nuceni dojíždět za lékaři do Telče. Zajímalo mě tedy, zda občanům vadí jeho absence.

Obrázek 18: Absence zdravotního střediska.

Otázka č. 19: Zjišťuje, jak jsou občané spokojeni s informovaností o dění a záměrech v Mrákotíně od samotného vedení městyse. Výsledek odpovědí je pro vedení městyse potěšující, nýbrž více jak tři čtvrtiny respondentů si myslí, že městys dostatečně informuje občany.

Obrázek 19: Informovanost o dění a záměrech v městysi.

Otázka č. 20: Dále mě zajímalo, zda občané mají snahu se sami informovat o dění v městysi. Z odpovědí je jasně vidět, že většina obyvatel má snahu zjišťovat si informace.

Obrázek 20: Zájem občanů o dění v městysi.

Otázka č. 21: Otázka zjišťuje, jestli si obyvatelé Mrákotína myslí, že městys funguje díky stávajícímu vedení. Výsledky otázky můžou být pro vedení příjemnou zprávou, jelikož tři čtvrtiny respondentů jsou spokojeni.

Obrázek 21: Fungování městyse díky stávajícímu vedení.

Otázka č. 22: Tato otázka je zaměřena na kulturní akce v Mrákotíně. Ptala jsem se respondentů, zda jsou spokojeni s kulturními akcemi v městysi.

Obrázek 22: Spokojenost s kulturními akcemi.

Otázka č. 23: Tato otázka zjišťuje, zda si respondenti myslí, že je v Mrákotíně dostatek sportovního vyžití. I přesto, že v městysi v zimě funguje sjezdovka, běžecké trasy, nachází se zde fotbalové hřiště, hřiště pro míčové hry, tenisový kurt, respondenti odpovídali smíšeně. Je možné, že chtěli upozornit na zanedbaný tenisový kurt, který by se měl letos uvést zase do pořádku a začít fungovat.

Obrázek 23: Sportovní vyžití.

Otázka č. 24: Zjišťuje, jak jsou obyvatelé spokojeni se současným stavem sportovních hřišť. Zajímalo mě, zda si lidé vzpomenou na tenisový kurt, který již dva roky není v provozu a tím pádem dají, že jim stav nevyhovuje. Více respondentů je nespokojených než spokojených. Velký počet respondentů odpověděl, že neví, zda jim vyhovuje stav sportovišť.

Obrázek 24: Současný stav sportovišť.

Otázka č. 25: Vzhledem k tomu, že v městysi je poslední dobou hodně novopečených maminek, zajímalo mě, zda si občané myslí, že je tu právě pro maminky s dětmi dostatek volnočasových aktivit.

Obrázek 25: Volnočasové aktivity pro děti a maminky.

Otázka č. 26: Jedná se již o informační otázku, zda respondent je muž či žena. Dotazníky mi vyplnilo více žen než mužů.

Obrázek 26: Pohlaví respondentů.

Otázka č. 27: Další informativní otázkou bylo, do jaké věkové kategorie daný respondent spadá.

Obrázek 27: Věková kategorie respondentů.

Otázka č. 28: Poslední otázka celého dotazníkového šetření byla též informativní a týkala se dosaženého vzdělání respondentů.

Obrázek 28: Dosažené vzdělání respondentů.

V závěru dotazníku měl každý respondent možnost vyjádřit svůj názor, napsat připomínku, návrh nebo radu, co v městysi změnit či udělat. Respondenti napsali např. u Úřadu městyse zhotovit nájezd pro dětské kočárky; kontrolovat stav dětských hřišť; oprava komunikace v Hoře; chválím nové chodníky; vytvořit občanské sdružení k vítání nových občánků, zlatých svateb; návrh na výběrové řízení na pozici ZŠ, jelikož díky stávajícímu dávají maminky záměrně děti do telečské školy; chybějící přechody v dolní části městyse směrem na Telč.