VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Komparace bankovních poplatků na běţných účtech českých bank
Bakalářská práce
Autor: Eva Marousková Vedoucí práce: Ing. Lenka Lízalová, Ph.D. Jihlava 2016
Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na srovnání bankovních poplatků běţných účtů a balíčkových kont fyzických osob vybraných bankovních domů v ČR pomocí simulační metody. Cílem je vybrat banku pro dva modelové klienty tak, aby za čerpání sluţeb platili co moţná nejméně.
Klíčová slova Bankovní účet, Bankovní poplatky, Komparace, Simulace
Annotation This bachelor thesis is focused on comparison of banking fees related to current acounts and a bank accounts packages for individuals, charged by selected banks in the Czech Republic using the simulation method. The aim of this work is a selection of the most suitable accounts for two model clients.
Keywords Bank fees, Current accounts, Comparison, Simulation
Poděkování Mé poděkovaní patří především vedoucí bakalářské práce paní Ing. Lence Lízalové, Ph.D. za cenné rady a trpělivost při vypracovaní tohoto dokumentu. Další poděkování bych chtěla věnovat své rodině, která mě po celou dobu studia podporovala a v neposlední řadě také svým spoluţákům.
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne .......................................................... Podpis
OBSAH
Úvod ............................................................................................................................................. 7 I.
Teoretická část..................................................................................................................... 8
1
Bankovní systém ČR ........................................................................................................... 9 1.1
Česká národní banka ..................................................................................................... 9
1.2
Banky .......................................................................................................................... 10
1.2.1 2
Bankovní tajemství.............................................................................................. 11
Bankovní produkty ........................................................................................................... 12 Bankovní účet ............................................................................................................. 12
2.1 2.1.1
Zaloţení a vedení běţného účtu .......................................................................... 13
2.1.2
Platební styk ........................................................................................................ 13
2.1.3
Zrušení běţného účtu .......................................................................................... 15
2.2
Balíčková konta........................................................................................................... 15
3
Bankovní poplatky ............................................................................................................ 17
4
Pouţitá komparační metoda............................................................................................. 18 4.1
Simulační metoda Monte Carlo .................................................................................. 18
4.2
Etapy simulačního modelu .......................................................................................... 19
II. Praktická část .................................................................................................................... 21 5
Cíl práce ............................................................................................................................. 22
6
Vymezení problému a definice cílů .................................................................................. 23
7
Formulace modelu............................................................................................................. 24
8
Sběr dat a návrh simulačního modelu ............................................................................. 26
9
Vyhodnocení simulačních experimentů .......................................................................... 32 9.1
Modelový klient ve věku 24 let ................................................................................... 32
9.2
Modelový klient ve věku 55 let ................................................................................... 33
9.3
Porovnání simulací u obou klientů .............................................................................. 35
9.4
Běţný účet versus balíčková konta ............................................................................. 36
10
Vyhodnocení .................................................................................................................. 38
Závěr .......................................................................................................................................... 41 Seznam pouţité literatury......................................................................................................... 42 Seznam obrázku, tabulek a grafů ............................................................................................ 45 Příloha č. 1 ................................................................................................................................. 47
Úvod Kaţdý z nás pojem běţného účtu jistě zcela dobře zná, jelikoţ uţ od mladých let si zřizujeme studentské účty, které jsou víceméně bez poplatků, a banka si tímto tahem přilákává nové klienty a čeká, ţe takový klient u nich zůstane na vţdy. S vlnou příchodu nových internetových bank přichází rivalita mezi bankovními institucemi, které se snaţí předhánět s výhodnými nabídkami a odklánět klienty od konkurence na svou stranu. Nejsilnějším argumentem, kterého banky vyuţívají, je dle mého názoru sniţování bankovních poplatků. U některých bank dochází i k vymizení těchto nákladů spojených s vedením ţirového účtu. Rozhodnutí při výběru té správné instituce je velice důleţité, jelikoţ banky jsou schopny si účtovat i za absurdní poplatky, jako je náhled na zůstatek účtu ve svém bankomatu. Klient by si měl pečlivě projít nabídky jednotlivých účtů a dát velký zřetel na poznámky pod čarou, které pro klienta mohou být klíčové. V této práci porovnám dva modelové klienty s rozdílnou aktivitou na běţném účtu a tedy s různými bankovními poplatky a zjistím, u které banky by tito klienti měli nejméně nákladné pouţívání běţného účtu. Dále porovnám balíčkové a běţné účty. Tato zjištění budu provádět pomocí simulační metody Monte Carlo. V teoretické části objasním princip českého bankovnictví, dále se zaměřím na obchodní banky a běţný účet. V neposlední řadě se zaměřím na bankovní poplatky a v závěru bych chtěla definovat simulační metodu Monte Carlo, kterou jsem při vypracování praktické části pouţívala.
7
I.
Teoretická část
8
1 Bankovní systém ČR Působnost většího či menšího počtu bank v ekonomické dimenzi vytváří společně bankovní systém. Bankovní soustava představuje souhrn bank působících na území České republiky, jejich vzájemné vztahy mezi sebou a okolím. Na tuto soustavu má vliv mnoho nejrůznějších faktorů, mezi ně můţeme zařadit např. rozvinutost finančního trhu, měnová stabilita či vztahy mezi jednotlivými bankovními institucemi. (Dvořák, 2005, str. 108) Forma upořádání bankovního systému v České republice je dvouúrovňová, a to jiţ od roku 1990. Toto uspořádání je charakteristické pro většinu trţních ekonomik a je zaloţeno
na
oddělení
makroekonomické
a
mikroekonomické
funkce.
Makroekonomickou funkci zabezpečuje Česká národní banka a mikroekonomickou tvoří sféra komerčních bank. (Ptatscheková a Dittrichová, 2013, str. 41)
1.1 Česká národní banka Jedná se o centrální banku, která vykonává dohled nad finančním trhem České republiky. ČNB je právnickou osobou veřejného práva a sídlí v Praze. Svou činnost musí vést v souladu se zákonem a jejím zřizovatelem je Ústava České republiky. Své zastoupení má také v dalších regionálních městech jako je např. Ústí nad Labem, Plzeň, Brno. Nejvyšším orgánem je bankovní rada, která se skládá ze sedmi členů, kteří jsou voleni prezidentem republiky a to na nejvýše dvě šestiletá období. (www.cnb.cz, 2015) Dvořák (2005) povaţuje za základní funkce centrální banky: Emise hotovostního oběţiva Banka pro ostatní banky Provádění měnové polity Banka státu Bankovní regulace a dohled Statistická činnost Zastupování státu v mezinárodních finančních institucích 9
Obrázek č. 1 Role centrální banky v ekonomice (Černohotský a Teplý, 2011, str. 70, upraveno autorem)
1.2 Banky Banka je instituce (podnik), který vykonává peněţní transakce, které připisuje na vrub svého účtu. Je to takový subjekt, který získává peněţní prostředky formou vkladů (věřitel) a ty dále zhodnocuje tím, ţe je poskytuje svým klientům ve formě půjček (dluţník). Banky podléhají zákonu č. 21/1992 Sb., o bankách. (Černohorský a Teplý, 2011. str. 197) Dle ČNB ke dni 15. 11. 2015 působí na české trhu 46 bankovních domů. Z toho 25 institucí jsou zahraniční banky nebo druţstevní domy. V České republice je nyní 21 skutečných bank, proto je pro potencionálního klienta matoucí, kterou instituci si zvolit. Ve své práci se zaměřuji pouze na obchodní banky. (www.cnb.cz, 2015)
Obrázek č. 2 Banka jako finanční zprostředkovatel (Černohotský a Teplý, 2011, str. 197, upraveno autorem) Nositelem ocenění banka roku 2015 se stala Česká spořitelna. Na ostatních dvou ţebříčcích se umístila UniCredit Bank a AirBank. Je zajímavé, ţe se poprvé umístila mezi třemi nejlepšími nízkonákladová banka, coţ svědčí o tom, ţe i kdyţ tyto banky nejsou na trhu dlouho, dokáţou konkurovat kamenným bankám. O vítězi rozhodovalo 70 odborníků z oblasti financí. (www.idnes.cz/finance, 2015) 10
1.2.1 Bankovní tajemství Pojem bankovní tajemství ukládá bance povinnost, ţe nesmí sdělovat osobní informace o svých klientech a jejich peněţním stavu na běţném účtu. Toto ustanovení vyplývá ze zákona č. 21/1992 Sb., o bankách., kde je jasně vymezeno, kdy banka poskytne údaje o klientovy bez jeho souhlasu na písemné vyţádání. Dle §38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách je sdělení osobních údajů moţné v těchto případech: „Soudu pro účely občanského soudního řízení Orgánu činného v trestním řízení Správcům daně Finančnímu arbitrovy Ministerstvu financí za podmínek, které stanoví zákon Orgánu nemocenskému pojištění Soudnímu exekutorovy Úřadu práce České republiky Národnímu bezpečnostnímu úřadu Zpravodajské služby za účelem plnění úkolu, se souhlasem soudu“
11
2 Bankovní produkty Za bankovní produkty můţeme označit sluţby, které vykonávají bankovní instituce výhradně pro své klienty. Kaţdá dílčí sluţba je zprostředkována za peněţní obnos, který se dle náročnosti klienta zvyšuje či sniţuje. I kdyţ se mohou bankovní produkty odlišovat, mezi společné rysy můţeme zařadit: Nemateriálnost Dvojitost Spojitost a souvislost (Dvořák, 2005, str. 252) Mezi nejvíce pouţívanou bankovní sluţbu patří ţirový účet, který budu ve své práci popisovat nejvíce, ale také se zaměřím na tzv. balíčková konta, která klienti bank vyuţívají opravdu hojně, díky svým výhodám.
2.1 Bankovní účet Bankovní účet je součástí ţivota kaţdého z nás. Je to sluţba, která se vyuţívá kaţdý den, dokonce i několikrát denně. Je více druhů klientských bankovních účtů např. kontokorentní účty, vkladové terminované účty atd., ale já se budu zaměřovat pouze na běţné účty. Na obrázku níţe jsou patrné základní druhy bankovních účtů a jejich účelnost pouţívání.
Obrázek č. 3 Základní druhy bankovních účtů (Dvořák, 2005, str. 261, upraveno autorem) Klientská bankovní konta můţeme zařadit mezi vklady, kterými můţe klient kdykoliv disponovat. Hlavním cílem těchto účtů je mít své finanční prostředky ihned k dispozici,
12
jak pro hotovostní, tak pro bezhotovostní platební styk. Tato konta mohou být vedena jak v české koruně, tak i v zahraničních měnách. (Kalabis, 2012, str. 37)
2.1.1 Zaloţení a vedení běţného účtu Na podnět ze strany klienta bankovní instituce zřizují běţný účet, kde je zapotřebí sepsat písemnou smlouvu. Je také moţné uzavřít smlouvu elektronicky, kde nesmí samozřejmě chybět elektronický podpis klienta. Banka je zavázána na základě smlouvy zřídit konto a uvést majitelovy účtu bankovní spojení neboli číslo účtu. U kaţdé bankovní instituce je toto čtyřčíslí jiné. Banka není oprávněna sdělovat klientské číslo účtu bez souhlasu majitele konta, pokud však nenastane případ, kdy je to stanoveno zákonem. (Dvořák, 2005, str. 264) Mezi základní náleţitosti smlouvy dle Dvořáka (2005) patří: Označení majitele účtu Měna bankovního účtu Vymezení osob, které mohou finančními prostředky disponovat Stanovení úrokové sazby Předávání informací o pohybech na účtu Výše a způsob úhrady poplatků za vedení účtu a sluţby s tím spojené Další náleţitosti: např. inkasní způsob placení, vyuţívání elektronické bankovnictví atd.
2.1.2 Platební styk Pod pojmem platební styk si kaţdý představí nejrůznější transakce, které provádí klient v rámci svého účtu. Pro lepší orientaci jsem je rozdělila do tří skupin: Hotovostní platební styk Bezhotovostní platební styk Internetový platební styk 13
Hotovostní platební styk Do hotovostního platebního styku můţeme zařadit všechny transakce, které vyuţíváme pomocí domácí měny. Pobočky bankovních domů zadrţují pouze omezené mnoţství finančních prostředků v hotovosti, proto při větším výběru je zapotřebí předchozí domluva s bankou. Klienti mohou také vyuţít moţnosti vloţení svých finančních prostředky do tzv. nočního trezoru, avšak nutností při vyuţívání této sluţby je písemná smlouva sepsána s bankovní institucí. (Kalabis, 2012, str. 48) Bezhotovostní platební styk Při bezhotovostním platebním styku mezi nejdůleţitější údaje patří vlastní číslo účtu a kód dané banky tzv. identifikační kód. Klient má moţnost provádět v pobočce banky příkazy k úhradě, kdy převede peníze ze svého účtu na účet druhý. Další velice častá sluţba je příkaz k inkasu, kdy příjemce platby určí, jaká částka bude z klientského účtu odečtena. Tento způsob je pro plátce nebezpečný, čehoţ si jsou bankovní instituce vědomy, proto banka poţaduje od klienta písemný souhlas k této transakci, kde musí být udána maximální výše částky a také odkdy dokdy je tento souhlas platný. Platby inkasem se zpravidla provádějí u velkých podniků např. energetické či plynárenské společnosti. (Kalabis, 2012, str. 56) Další sluţbou, kterou řadíme do bezhotovostního platební styku, jsou trvalé příkazy, kdy klient stanoví výši částky a datum, kdy se mají peníze z jeho účtu převést na jiný. Tato platba se pak provádí kaţdý měsíc ve stejný den. Internetový platební styk Provádět platby pomocí internetu je v dnešní době trend a moţnost odesílat platby 24 hodin denně je pro mnohé z nás ideální varianta, jelikoţ klient nemusí stát dlouhé fronty na pobočce, ale vše si můţe vyřídit z domova, coţ ušetří spoustu času. Nutno podotknout, ţe si uţivatel můţe kdykoliv zjistit pohyby na účtu a tak má své konto pod dohledem. Velkou výhodou je, ţe za sluţby pouţívané přes internet se platí minimální finanční obnos, ba dokonce se tyto částky pohybují kolem nulových hodnot. Na všechny sluţby pouţívané pomocí přímého bankovnictví je nutné sepsání smlouvy na pobočce dané instituce, kde se uţivatel dozví všechny počítačové kódy a hesla.
14
Vybrané druhy přímého bankovnictví: Telefonní bankovnictví (Phonebanking) → Klient pomocí mobilního telefonu vytočí pracoviště banky tzv. telefonní centrum, pomocí kterého si můţe vyřizovat své platby. Pouţívání této sluţby je zdarma a hradí ho bankovní instituce. (Kalabis, 2005, str. 45) Internetové bankovnictví (Internet banking) → Tato sluţba je velice oblíbená, jelikoţ klient má vstup banky neomezený a můţe veškeré transakce provádět pomocí internetu 24 hodin denně, stačí se pouze přihlásit na webové stránky, kde vyplní uţivatelské jméno a heslo, které po smluvní dohodě obdrţel od banky. Veškeré příkazy k úhradě jsou ověřovány pomocí kódu, který je zaslán na klientem zadané telefonní číslo. Home banking → Jedná se o propojení uţivatele běţného účtu a banky pomocí klientova osobního počítače, do kterého musí být nainstalován software bankovního institutu, který je propojen přes modem s počítačem banky. Takto můţe klient vyřizovat své transakce a kontrolovat si svůj stav na účtu. (Kalabis, 2012, str. 64) GSM banking → Uţivatel je s bankou v kontaktu pomocí mobilního telefonu, který vyuţívá technologii SIM Toolkit, po dobu přenášení údajů dojde k zašifrování mobilních zpráv. (Kalabis, 2012, str. 64)
2.1.3 Zrušení běţného účtu Většina občanů mají zdání, ţe zrušení účtu u bankovní instituce je sloţité a mnohdy velice komplikované. Avšak není tomu tak, smlouvu mezi bankovní institucí a uţivatelem můţe klient kdykoliv zrušit a to i v případě smlouvy na dobu neurčitou, smlouva zaniká v okamţiku doručení výpovědi bankovnímu institutu. Rozvázat smlouvu můţe rovněţ i banka, ale zánik smlouvy není okamţitý, ale aţ s uplynutím konce kalendářního měsíce. (Dvořák, 2005, str. 270)
2.2 Balíčková konta Balíčka konta jsou tvořeny kombinací sluţeb a jsou skládány do klientského balíčku. Většiny balíčkových účtů jsou tvořeny uţivateli přímo na míru a za měsíční poplatek 15
můţe vyuţívat určité sluţby omezeně nebo neomezeně. Výhoda balíčkových kont je bezesporu jejich přehlednost, jednoduchost a většině z nás ulehčují ţivot. Beze sporu tento typ účtu má své výhody, ale s příchodem nových nízkonákladových bank, které přišli na trh s nabídkou běţných účtů za nulové náklady, upadá trend balíčkových účtů a občané si naopak zřizují běţné účty. Portál finance.cz uvedl na svých stránkách anketu, který typ účtu čtenáři vyuţívají, zda dávají přednost balíčkovým účtům či běţným účtům nebo vyuţívají obě kombinace. S počtem 4969 hlasů z moţných 5874 hlasů zvítězil běţný účet. Balíčkový účet pak vyuţívá 705 lidí. (www.idnes.cz/finance, 2014)
16
3 Bankovní poplatky Pří manipulaci s ţirovým účtem fyzickou osobou je nutné znát cenu sluţeb, jelikoţ jednotlivé bankovní instituce mají rozdílné částky za jednotlivé úkony. Přehled o těchto nákladech by měl být pro klienta klíčový, jelikoţ při dobrém výběru bankovního domu můţe na svých transakcích ušetřit horentní sumu, proto bude srovnání bankovních účtů v mé praktické části radou, který bankovní institut má tyto náklady na manipulaci s bankovním kontem nejniţší. Dobrou pomůckou pro uţivatele je server www.bankovnipoplatky.com, kde můţete pomocí kalkulátoru bankovních poplatků porovnat sluţby a produkty u jednotlivých bank na českém trhu s ohledem na vaše transakce. Ceníky u bankovních domů jsou neustále aktualizovány, proto jsou tyto výpočty povaţovány za kvalitní. Z pohledu banky je cena bankovních poplatků taková, aby bankovní domy měly dostatečnou výnosnost a aby se udrţeli v kontaktu s konkurencí, popřípadě si toto postavení vylepšili. (Dvořák, 2005, str. 257) Některé banky svoji rentabilitu udrţují na základě absurdních poplatků, o kterých uţivatel mnohdy neví, přesto tuto sluţby vyuţívá, např. kontrola peněz na účtu z bankomatu své banky. Server bankovnipolatky.com vyhlásil šestý ročník ankety o nejabsurdnější poplatek, kde se na prvním místě umístil poplatek za vybírání z vlastního účtu na přepáţce. S příchodem nových nízkonákladových bank, které garantují nulové náklady na vedení účtu, byly velké kamenné bankovní domy donuceni s cenou za své sluţby klesnout. Tento pokles není výrazný, ale ukazuje svoji pravidelnost a je znatelný uţ několik let. (bankovnípoplatky.com, 2015)
17
4 Pouţitá komparační metoda Na srovnání bankovních poplatků u jednotlivých ţirových účtu jsem potřebovala jednoduchý prostředek, který dokáţe tuto komparaci věrohodně vykonat. Nejvhodnější způsobem byla simulační metoda Monte Carlo.
4.1 Simulační metoda Monte Carlo Tuto metodu můţeme zařadit mezi stochastické a díky ní je moţné modelování procesů, které obsahují lidský faktor nebo neúplné informace. Simulace je generována pomocí náhodných čísel. Můţeme říci, ţe je to kvalitní prostředek při nejistotě v určité oblasti, jelikoţ se dokáţeme skrze tuto metodu dobře rozhodnout. (Vávrová, 2014, str. 70) Za zakladatele této metody je povaţován Stanislaw Ulman, který je známí především v Polsku jako matematik a také jako vývojář jaderných zbraní. Prý při pozorování pravděpodobnosti výhry v kartách vynalezl právě zmíněnou metodu. Simulace a metoda Monte Carlo je spojena také s jaderným zbrojením v druhé světové válce, kde Stanislaw Ulman společně s Johanem von Neumannem pracovali na výrobě zbraní a kteří mají za dopad vzniku těchto vědních disciplín, jako počítačových algoritmů. (Dlouhý a kol., 2007, str. 7) Z metody Monte Carlo vznikla metoda simulace, které se od sebe oddělili v samostatný obor. Stále jsou, ale obě vědní disciplíny povaţovány za velice podobné a sobě příbuzné. Někteří autoři je dokonce povaţují za totoţné. Tato metoda závisí na experimentování, kdy je sestavena úloha, která má pravděpodobností charakter. Výsledkem je statistický odhad, který s počtem dalších pokusů nabývá větší přesnosti. (Dlouhý a kol., 2007, str. 8) Značná výhoda simulační metody je, ţe se vše odehrává v počítačovém prostřední a není nutný zásah do podnikového provozu. Dlouhý a kol. (2007) říká, „čím je simulace složitější, tím výrazněji vyniknou přednosti simulace.“ Základní vize je vytvořit činnost, která bude podobná rozvětvenému systému podniku a to vše za pomocí počítače ve kterém se vytvoří simulační model. Následuje poté pozorování a sledování změn vytvořeného modelu. (Dlouhý a kol., 2007, str. 5)
18
4.2 Etapy simulačního modelu Simulační plán, který má stanovený cíl zlepšit chod podnikových procesů, musí mít stanovené fáze, které ale můţe dle svého uváţení upravit či úplně vynechat. Více autorů popisu jednotlivé etapy s menšími rozdíly, avšak v konečném výsledku jde o stejné modely. (Dlouhý a kol., 2007, str. 11) Dlouhý a kol. (2007) rozděluje simulační etapy na: Rozpoznání problému a stanovení cílů Vytvoření konceptuálního modelu Sběr dat Tvorba simulačního modelu Verifikace a validizace modelu Provedení experimentů a analýza výsledků Dokumentace modelů Implementace Rozpoznání problému a stanovení cílů Úspěšnost podniku závisí na správné formulaci problému a vytyčení realistických cílů. Postavení tvůrců daného modelu by mělo být zodpovědné a hlavně odhodlané daný problém vyřešit. Důleţité je určit si hned na počátku, zda je simulace tou správnou metodou. (Dlouhý a kol, 2007, str. 11) Vytvoření konceptuálního modelu Neţ se započne vytvoření počítačového modelu je nutností mít základní představu, jelikoţ bez představy o simulačním modelu nelze vyhotovit plnohodnotný projekt. (Dlouhý a kol., 2007, str. 11) Sběr dat Tento krok je velice časově nároční, jelikoţ seskupení jednotlivých dat není jednoduché. Velký problém, který můţe v této etapě nastat je, ţe data, které
19
potřebujeme, nejsou k dispozici, coţ je řešitelné, pokud máme nějaké materiály o charakteru vytvářeného projektu. (Dlouhý a kol., 2007, str. 11-12) Tvorba simulačního modelu Tento krok můţe odhalit chyby, kterých bylo dopuštěno při tvorbě modelu, za pomocí přesnosti počítačového systému. V malé míře se také stává, ţe vytvořený model není vhodné řešit pomocí simulace. (Dlouhý a kol., 2007, str. 12) Verifikace a validizace modelu Verifikací rozumíme kontrolu, zda je počítačový model, který byl vytvořen v souladu s původním zadaným modelem. Validizace je pak kontrola, zda se počítačový model shoduje s realitou. (Dlouhý a kol., 2007, str. 12) Provedení experimentů a analýza výsledků V této etapě se uţ začínají odkrývat výsledky, coţ je pro tvůrce odplata za předchozí časově náročnou tvorbu. Výsledky je nutné analyzovat do přehledných grafů a tabulek. (Dlouhý a kol., 2007, str. 12) Dokumentace modelu Chybou můţe být podcenění dokumentace při tvorbě simulačního modelu, coţ je velice častá chyba začátečníků. Bez důkladné dokumentace není moţnost se vrátit později k modelu. (Dlouhý a kol., 2007, str. 12) Implementace Výsledkem projektu však není jeho analýza, ale zavedení modelu do praxe. (Dlouhý a kol., 2007, str. 12)
20
II.
Praktická část
21
5 Cíl práce Cílem mé praktické části je hledání banky pro racionálně jednajícího klienta za pomocí dvou modelových klientů a to ve dvou rozlišných věkových kategoriích. Mé zkoumání vychází ze srovnání zjištěných aktuální sazebníků jednotlivých bankovních domů. Pomocí simulace vymodeluji takový produkt, který bude pro mé dva modelové klienty nejvhodnější, tedy za co nejmenší finanční prostředky. Dále se zaměřím na srovnání cen balíčkových kont a běţných účtů. Budou ověřeny následující předpoklady: Předpoklad č. 1: Výhoda vyuţívání balíčkových kont Předpoklad č. 2: Nárůst klientů u tzv. internetových bank Předpoklad č. 3:Bankovní poplatky klesají
22
6 Vymezení problému a definice cílů V dnešní době, kde je na trhu mnoho bankovních institucí není lehké pro nového klienta vybrat ten správný bankovní produkt pro vedení ţirového účtu. Tohoto problému jsem si vědoma, a proto bych ráda ve svém srovnání novým potencionální klientů ráda poradila, kde se vyplatí mít zaloţený běţný účet. Velký problém je nepřehlednost sazebníků a ceníků za sluţby, některé poloţky bývají udávány aţ na konci dokumentu a to co moţná nejmenším písmem, čehoţ si nový klient mnohdy ani nevšimne. Mnozí z nás pouţívají nejrůznější balíčková konta, kde za určitý peněţní obnos můţete vyuţívat sluţby, které jsou vytvářeny přímo pro klientovy potřeby. Proto bych je ráda porovnala s běţnými účty a zjistila, jaké cenové výkyvy se objeví. Svojí komparací bych chtěla objasnit cenové rozdíly mezi jednotlivými institucemi a doporučit, zda je vhodné vyuţívání balíčkových účtů a u které banky je nejvýhodnější mít zaloţený svůj účet. Vše budu zpracovávat do přehledných tabulek a grafů, kde vţdy v záhlaví budou vypsány nejčastější sluţby, které pouţívám ve zkratkách, proto v tabulce č. 1 uvádím přehled těchto pojmů. Zkratka
Vysvětlení
ATM
bankomat
JPPÚ
jednorázový platební příkaz k úhradě
TPÚ
trvalý příkaz k úhradě
Tabulka č. 1 Vysvětlení pouţitých zkratek (vlastní zpracování)
23
7 Formulace modelu Na tuto komparaci pouţiji simulační metodu Monte Carlo v tabulkovém kalkulátoru MS Excel. Tuto metodu jsem zvolila, jelikoţ je snadno srozumitelná a není tak časově náročná jako jiné metody, u kterých je zapotřebí pouţití speciálního softwaru. Pomocí metody Monte Carlo můţeme řešit numerické úlohy pomocí statistického experimentu. Simulace vznikla právě z této metody, která se odloučila na samostatný celek, avšak jsou povaţovány za blízké disciplíny. Získané výsledky jsou statistický odhad a počtem pokusů roste jeho přesnost. (Dlouhý a kol., 2007) Srovnání bude vyplývat z nejčastěji pouţívaných sluţeb u bankovních domů a na dvou modelových klientech porovnám ceny běţných a balíčkových účtů u jednotlivých institucí. Profily jednotlivých klientů jsem se nechala inspirovat svou rodinou. U mladšího z klientů byla provedena modelace přímo z mích potřeby na vedení ţirového účtu. Staršího z klientů představuje můj otec. Veškeré pohyby na účtech jsou podloţeny reálnými výpisy z jednotlivých bankovních domů. Profily klientů: Klient ve věku 24 let → Tento klient disponuje s měsíční mzdou 13 000,-. Jedna se tzv. internetového klienta, který svůj účet obsluhuje prostřednictvím internetového bankovnictví, kde si kontroluje i své výpisu z účtu. Tento klient vyuţívá jednu debetní kartu, ze které vybírá většinou z bankomatu své banky a někdy z bankomatu cizího bankovního domu. Příkazů k úhradě klient nemá mnoho a veškeré tyto sluţby koná prostřednictvím internetu. Klient ve věku 55 let → Tento klient disponuje s měsíční mzdou 35 000,-. Ke svému účtu má jednu debetní kartu. Hotovost vybírá pouze ze své banky. Trvalé platby vyřizuje vţdy na pobočce dané instituce. Tento klient nevyuţívá výhod internetového bankovnictví, jedná se o tzv. pobočkového klienta.
24
1 1 1 0 2 až 7 0 až 2 0 až 1 1 až 2
1 1 0 1 3 až 8 0
0
0 až 3 1 až 2 1 až 3
Tabulka č. 2 Profily klientů (vlastní zpracování)
25
Inkaso do vlastní banky pobočka Inkaso do vlastní banky internet Inkaso do cizí banky pobočka Inkaso do cizí banky internet Vklad hotovosti pobočka Výběr hotovosti pobočka
Platba kartou u obchodníka
TPÚ do vlastní banky pobočka TPÚ do vlastní banky internet TPÚ do cizí banky pobočka TPÚ do cizí banky internet
JPP do vlastní banky internet JPP do cizí banky pobočka JPP do cizí banky internet
JPP do vlastní banky pobočka
Příchozí platba z cizí banky
Příchozí platba z vlastní banky
Výběr z bankomatu z cizí banky
Výpis z účtu elektronicky Výpis z účtu papírově na adresu Výběr z bankomatu z vlastní banky
Cena za vedení účtu
Klient/ Bankovní služby Debetní karta
1. modelový klient 2. modelový klient 0 až 2 0 0 až 1 0 1 0 1 4 až 12 0 1 0 0 0 0
0 0 0 4 až 6 0 0 0 5 až 20 1 0 0 0 0 0
8 Sběr dat a návrh simulačního modelu Všechny data jsem sbírala velice pečlivě, jelikoţ v této komparaci je důleţitá korektnost dat. Data jsem vyhledávala ze sazebníků a ceníků bankovních institucí. Na toto srovnání jsem vybrala 11 bankovních institucí. Volbou pro tyto bankovní domy byla anketa banka roku, kde se na prvních třech místech umístily Česká spořitelna, UniCredit Bank a Airbank. (www.bankaroku.cz, 2015). Další vybrané instituce jsem zvolila dle počtu klientů. Výjimkou je však Citibank, která své počty klientů neuvádí, ale přesto jsem jí zvolila, protoţe můj modelový klient tuto banku vyuţívá a zajímalo mě tedy srovnání i s touto institucí. Dále jsem vybrala 23 nejběţnějších bankovních sluţeb, které fyzické osoby dle mého názoru vyuţívají nejvíce. V tabulce č. 2 jsou patrné počty klientů u jednotlivých bankovních institucí. Banka Česká spořitelna ČSOB Komerční banka GE Money Bank mBank Raiffeisenbank Fio banka Airbank UniCredit Bank Sberbank Citibank
Počet klientů 5 mil. 2,9 mil. 1,6 mil. 1 mil. 534 tis. 500 tis. 455 tis. 343 tis. 343 tis. 86 tis. nezveřejnila
Tabulka č. 3 Počty klientů u bank (www.aktualne.cz, 2015, upraveno autorem)
Simulace byla provedena pomocí simulace Monte Carlo a nechala jsem se inspirovat knihou od Dlouhého a kol., s názvem Simulace podnikových procesů. Kniha popisuje simulační procesy v tabulkovém kalkulátoru MS Excel. U obou klientů jsou zachyceny jejich aktivity v rozmezí od minimálního počtu vyuţívání po maximální. Pomocí funkce generátor náhodných čísel byla vygenerována čísla, která jsem vynásobila jednotlivými cenami za úkony. Tímto úkonem jsem získala tzv. hypotetický měsíc. Pro přesnost výzkumu byla provedena simulace na sto
26
hypotetických měsíců. Prostřednictvím stisknutí klávesnice F9, dochází k tomu, ţe lze znovu generovat náhodné údaje a dojde k jejich rekalkulaci.
27
Debetní karta
200 69 0 25 6 40 5 7 0 5 0 7 5 5 7 7 0 5 5 7 7 0 65
ČSOB 660 55 0 20 6 35 6 6 40 6 6 6 6 3 6 6 0 6 6 6 6 0 60
Komerční banka 200 50 0 30 5 35 5 5 29 6 29 6 39 6 39 6 0 39 0 39 0 0 100
Raiffeisenbank 600 75 0 30 10 40 5 7 48 4 50 6 40 9 40 9 0 7 7 7 7 0 60
mBank 0 0 0 25 9 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 35
Airbank 0 0 0 25 0 25 0 5 0 0 5 5 0 0 5 5 0 0 0 5 5 0 0
Citibank 0 0 0 0 0 30 0 0 49 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 49
Sberbank 0 228 0 40 5 37 0 0 50 0 50 0 50 0 50 0 0 0 0 5 5 0 60
GE Money Bank 708 0 0 30 0 49 5 5 50 6 50 6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 70
UniCredit Bank Fio banka 200 0 50 0 0 0 20 25 5 0 30 35 6 0 6 0 45 0 0 0 45 0 0 0 40 0 0 0 40 0 0 0 0 0 40 0 0 0 40 0 0 0 0 0 55 30
Výběr z ATM z cizí banky Příchozí platba z vlastní banky Příchozí platba z cizí banky JPPÚ do vlastní banky pobočka JPPÚ do vlastní banky internet JPPÚ do cizí banky pobočka JPPÚ do cizí banky internet TPÚ do vlastní banky pobočka TPÚ do vlastní banky internet TPÚ do cizí banky pobočka TPÚ do cizí banky internet Platba kartou u obchodníka Inkaso do vlastní banky pobočka Inkaso do vlastní banky internet Inkaso do cizí banky pobočka Inkaso do cizí banky internet Vklad hotovosti pobočka Výběr hotovosti pobočka
Výběr z ATM vlastní banky
Cena za vedení účtu Výpis z účtu elektronicky Výpis z účtu papírově
Bankovní instituce/ Bankovní služby
Česká spořitelna
Tabulka č. 4 Sazebník bankovních poplatků fyzických osob (vlastní zpracování údajů ze sazebníků bank)
28
Bankovní instituce/ Bankovní služby
Název balíčků
Měsíční poplatek
Debetní karta
Výběr z vlastního ATM
Výběr z cizího ATM
Příchozí platba
JPPÚ - internet
JPPÚ - pobočka
TPÚ - internet
TPÚ - pobočka
Inkaso - internet
Inkaso - pobočka
Vklad v hotovosti pobočka
Výběr hotovosti pobočka
Česká spořitelna ČSOB Komerční banka Raiffeisenbank mBank Airbank Citibank Sberbank GE Money Bank UniCredit Bank Fio banka
Osobní účet Aktivní konto Můj účet eKonto mKonto Velký tarif Citikonto Plus Fér konto Plus Konto Genius Active Partners U Konto Osobní účet
69 95 107 50 0 150 169 53 139 199 0
1 1 − 1 1 2 1 2 2 1 1
2 5 ∞ 2 3 ∞ 4 3 ∞ ∞ 10
− − − − − − 4 3 − ∞ −
∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞
− ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞
− − − − − − − − − − −
− ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞
− − − − − − − − − ∞ −
− ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞ ∞
− − − − −
∞ ∞ ∞ − ∞ ∞ ∞ ∞ − ∞ ∞
− − − − − ∞ − − − − ∞
Tabulka č. 5 Balíčkové účty (vlastní zpracování údajů ze sazebníků bank)
29
− − − ∞ −
Debetní karta
1 1
200 660 69 55
200 600 0 0 0 0 50 75 0 0 0 228
708 200 0 0 50 0 1 0
0 25 0 20
0 0 0 0 0 0
JPPÚ do cizí banky pobočka JPPÚ do cizí banky internet
0 0 až 2 0 0 až 1 0 1 0 1 4 až 12
Tabulka č. 6 Vstupní data klienta ve věku 24 let (vlastní zpracování)
30
Inkaso do vlastní banky pobočka Inkaso do vlastní banky internet Inkaso do cizí banky pobočka Inkaso do cizí banky internet Vklad hotovosti pobočka Výběr hotovosti pobočka
Platba kartou u obchodníka
TPÚ do vlastní banky pobočka TPÚ do vlastní banky internet TPÚ do cizí banky pobočka TPÚ do cizí banky internet
JPPÚ do vlastní banky internet
2 až 7 0 až 2 0 až 1 1 až 2
JPPÚ do vlastní banky pobočka
Příchozí platba z cizí banky
Příchozí platba z vlastní banky
Výběr z ATM z cizí banky
Cena za vedení účtu Výpis z účtu elektronicky Výpis z účtu papírově Výběr z ATM z vlastní banky
Bankovní instituce/ Bankovní služby
S - 24 let Česká spořitelna ČSOB Komerční banka Raiffeisenbank mBank Airbank Citibank Sberbank GE Money Bank UniCredit Bank Fio banka 0 1 0 0 0 0
6 6 40 35 5 6 7 6 0 40 5 6 0 6 7 6 5 6 5 3 7 6 7 6 0 0 5 6 5 6 7 6 7 6 0 0 65 60
30 30 25 25 0 40 5 10 9 0 0 5 35 40 9 25 30 37 5 5 0 0 0 0 5 7 0 5 0 0 29 48 0 0 49 50 6 4 0 0 0 0 29 50 0 5 0 50 6 6 0 5 0 0 39 40 0 0
50
6 9 0 0 0 0 39 40 0 5 0 50 6 9 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 39 7 0 0 0 0 0 7 0 0 0 0 39 7 0 5 0 5 0 7 0 5 0 5 0 0 0 0 0 0 100 60 35 0 49 60
0 30 0 20 0 25 0 5 0 49 30 35 5 6 0 5 6 0 50 45 0 6 0 0 50 45 0 6 0 0 0 40 0 0 0 0 0 40 0 0 0 0 0 0 0 0 40 0 0 0 0 0 40 0 0 0 0 0 0 0 70 55 30
Debetní karta Cena za vedení účtu Výpis z účtu elektronicky Výpis z účtu papírově Výběr z ATM z vlastní banky
1 1 1 0 4
200 660 69 55 0 0 0 0 24 24 80 70 0 0 7 6 0 0 5 6 0 0 0 0 0 0 5 3 0 0 7 6 0 0 0 0 5 6 0 0 0 0 0 0 0 0 402 836
200 50 0 0 20 70 0 5 0 6 0 0 0 6 0 6 0 0 0 0 0 0 0 363
600 0 0 0 0 75 0 0 0 228 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 40 36 0 0 20 80 18 50 60 74 0 0 0 0 0 7 0 5 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 831 54 60 60 322
708 0 0 0 0 98 0 5 0 6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 817
200 0 50 0 0 0 0 0 20 0 60 70 0 0 6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 336 70
2 0 1 0 1 0 0 0 1 0 1 8 0
31
1
Tabulka č. 7 Simulace pomocí metody Monte Carlo u klienta ve věku 24 let (vlastní zpracování)
Inkaso do cizí banky pobočka Inkaso do cizí banky internet Vklad hotovosti pobočka Výběr hotovosti pobočka celková částka za měsíc
Inkaso do vlastní banky internet
Výběr z ATM z cizí banky Příchozí platba z vlastní banky Příchozí platba z cizí banky JPPÚ do vlastní banky pobočka JPPÚ do vlastní banky internet JPPÚ do cizí banky pobočka JPPÚ do cizí banky internet TPÚ do vlastní banky pobočka TPÚ do vlastní banky internet TPÚ do cizí banky pobočka TPÚ do cizí banky internet Platba kartou u obchodníka Inkaso do vlastní banky pobočka
Bankovní instituce/ Bankovní služby
S - 24 let Česká spořitelna ČSOB Komerční banka Raiffeisen bank mBank Airbank Citibank Sberbank GE Money Bank UniCredit Bank Fio banka 0 0 0 0 ∑
9 Vyhodnocení simulačních experimentů Srovnání proběhlo na dvou modelových klientech ve dvou věkových kategoriích, a to 24 let a 55 let. Kaţdý z těchto klientů má jiné poţadavky na běţný účet a z toho plynoucí jiné zákaznické zvyky. Tento experiment byl proveden na 100 hypotetických měsíců, kde mohou být v celkových částkách patrné velké rozdíly v cenách u jednotlivých bankovních domů. Vše jsem zpracovala do tabulek, kde jsou patrné maximální, minimální a průměrné částky za bankovní poplatky v závislosti na bance. Vše jsem také graficky zpracovala, aby byly jasně patrné výkyvy. Překvapením pro mě bylo srovnání běţných účtů s balíčkovými konty, kde jsou zřetelné velké odchylky.
9.1 Modelový klient ve věku 24 let Tabulka a graf zahrnuje výsledky simulace modelového klienta ve věku 24 let. Nejméně finančně náročnou bankou pro toho klienta je Citibank a Fio banka, naopak mezi nejdraţší patří ČSOB a Raiffeisenbank.
Bankovní instituce Česká spořitelna ČSOB Komerční banka Raiffeisenbank mBank Airbank Citibank Sberbank GE Money Bank UniCredit Bank Fio banka
Max 444 878 400 883 81 70 60 337 839 363 70
Min 305 748 277 727 18 10 0 238 713 266 0
Průměr 374 812 338 804 49 40 31 288 776 314 36
Suma 37385 81244 33807 80403 4878 3975 3060 28774 77635 31442 3570
Tabulka č. 8 Výsledná simulace klienta ve věku 24 let (vlastní zpracování)
32
Měsíční náklady
Modelový klient - 24 let 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0
Max Min
Průměr
Banky
Graf č. 1 Komparace bankovních poplatků u klienta 24 let (vlastní zpracování)
9.2 Modelový klient ve věku 55 let Níţe uvedená tabulka a graf zobrazuje výsledná data pro klienta ve věku 55 let, který veškeré trvalé příkazy vyřizuje v rámci pobočky dané instituce. Pro tohoto klienta jsou nejvíce výhodné dvě instituce, a to Fio banka a Airbank. Mezi nejdraţší bankovní domy, kde se opravdu prodraţí mít svůj bankovní účet je Raiffeisenbank a ČSOB. Je zajímavé, ţe přestoţe tento klient nevyuţívá internetového bankovnictví a stejně jako předešlému mladšímu klientovy se vyplatí nově vzniklé tzv. internetové banky.
33
Bankovní instituce Česká spořitelna ČSOB Komerční banka Raiffeisenbank mBank Airbank Citibank Sberbank GE Money Bank UniCredit Bank Fio banka
Max
Min
406 969 700 1200 97 35 147 758 913 749 25
349 847 539 987 52 30 49 543 793 551 25
Průměr 377 904 622 1089 75 33 98 654 853 653 25
Suma 37671 90358 62198 108877 7504 3250 9751 65430 85295 65309 2500
Tabulka č. 9 Výsledek simulace pro klienta ve věku 55 let (vlastní zpracování)
Modelový klient - 55 let 1400 Měsíční náklady
1200 1000 800 600 400
Max
200
Min
0
Průměr
Banky
Graf č. 2 Komparace bankovních poplatků u klienta 55 let (vlastní zpracování)
34
9.3 Porovnání simulací u obou klientů Z tabulky, kde jsou porovnané průměrné měsíční náklady na oba klienty je zřejmé, ţe nejméně zaplatí u Fio banky, Sberbanky a Airbank. Největší náklady vynaloţí u Raiffeisenbank a ČSOB. O trochu lépe je na tom mladší z klientů, díky tomu, ţe vyuţívá internetové bankovnictví, kde je vše bez poplatků. Ve srovnání maximálních a minimálních částek je aţ zaráţející, jaké obrovské rozdíly jsme zaznamenali, např. mladší z klientů zaplatí u Fio banky 35 Kč a u Raiffeisenbank 824 Kč za ty samé sluţby. Bankovní instituce/Průměrné měsíční náklady Česká spořitelna ČSOB Komerční banka Raiffeisenbank mBank Airbank Citibank Sberbank GE Money Bank UniCredit Bank Fio banka
Klient 24 let 382 819 342 824 72 40 30 300 767 327 35
Klient 55 let 360 847 573 1012 61 35 49 588 798 587 50
Tabulka č. 10 Průměrné náklady obou klientů (vlastní zpracování)
35
Srovnání průměrných nákladů obou klientů 1200
Měsíční náklady
1000 800 600 400 Klient - 24 let
200
Klient - 55 let 0
Banky
Graf č. 3 Srovnání průměrných nákladů (vlastní zpracování)
9.4 Běţný účet versus balíčková konta Pro zajímavost jsem chtěla porovnat výhody či nevýhody balíčkových účtu. Většina bankovních institucí povaţuje balíčkové účty za hýčkání svých klientů, kde si vlastně přizpůsobíte svůj účet na míru vašim potřebám. Balíčkové účty obsahují velkou škálu sluţeb a vyznat se v nich je opravdu velký problém. Příznivci balíčkových účtů oceňují, ţe znáte předem cenu a rozsah sluţeb, ale je třeba dávat zřetel, ţe pokud se konto změní, je potřeba si opět najít vhodnou variantu. Nevýhodou je naopak fakt, ţe si platíte za sluţby, které ani nevyuţijete. S příchodem nových internetových bank dochází k odklonu od balíčkových účtů, z prostého důvodu, ţe občané platí jen sluţby, které opravdu vyuţívají. Jedná se většinou o účty, kde za základní sluţby neplatíte ţádné nebo minimální poplatky a pokud vyuţíváte internetového bankovnictví, dostanete se opravdu aţ na minimální částku. Pro porovnání balíčkových a běţných účtů jsem vyuţila klienta ve věku 24 let. V tabulce a grafu níţe, můţete zpozorovat značné změny mezi balíčkovými konty a běţnými účty. Uţ z prvního pohledu je patrné, ţe u většiny institucí se tomuto klientovi balíčkové účty vyplatí a vynaloţí malé náklady. 36
Překvapivé je, ţe u nově vzniklých internetových bank, jako je Fio banka či Airbank se vyplatí vlastnit běţný účet, kde jsou ceny základních sluţeb minimální aţ nulové. Bankovní instituce/Měsíční poplatek
Měsíční poplatek běžný účet
Měsíční poplatek balíčkové konto
374 813 337 812 63 35 30 295 767 322 35
80 110 107 80 35 170 185 75 159 229 35
Česká spořitelna ČSOB Komerční banka Raiffeisenbank mBank Airbank Citibank Sberbank GE Money Bank UniCredit Bank Fio banka
Tabulka č. 11 Průměrné měsíční náklady klienta ve věku 24 let (vlastní zpracování)
Průměrné měsíční náklady
Srovnání běžného účtů a balíčkového konta pro klienta 24 let 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0
Běžný účet Balíčkové konto
Banky
Graf č. 4 Srovnání běţného a balíčkové konta klienta ve věku 24 let (vlastní zpracování)
37
10 Vyhodnocení Při své komparaci jsem se snaţila najít ideální banku pro své dva modelové klienty a musím konstatovat, ţe nejvhodnější volbou budou nízkonákladové banky jako např. Fio banka, Airbank či mBank. Nejdraţší varianta pak ČSOB a Raiffeisenbank. Musím však dodat, ţe vyuţitím balíčkového konta se tyto náklady u velkých bank sníţí aţ o 80%, coţ pro potencionálního klienta neznamená vynaloţení takových horentních částek a nepřikládá takovou váhu tomu, aby si zvolil ideálnější banku. Při sestavování tohoto srovnání jsem si stanovala tři předpoklady, které bych ráda potvrdila či vyvrátila. Jako první předpoklad jsem si stanovila, zda je výhodou vyuţívat balíčková konta. Z grafu č. 3 je patrné, ţe má smysl vyuţívat tato konta, jelikoţ obsahují balíček sluţeb, který za měsíční obnos můţeme vyuţívat. Ovšem někteří lidé jsou skeptičtí a chtějí vyuţívat jenom pouze to, co opravdu vyuţívají. Tuto problematiku se rozhodl řešit server idnes.cz, kde se zabývají výhodami a nevýhodami balíčkových kont. Mezi výhody zařadili, ţe je jasně daná cena a škála sluţeb. K balíčku je moţnost přidání doplňkových sluţeb např. pojištění či spoření, které je moţno obdrţet za lepších podmínek, neţ kdyby byly vyřizovány samostatně. Příznivci balíčkových účtů jsou přesvědčeni o tvrzení, ţe pro uţivatele jsou sluţby běţných účtů nedostačující. (www.idnes.cz/finance, 2014) Po prostudování dané problematiky a po výsledcích mé komparace mohu potvrdit, ţe vedení balíčkových kont se u všech bankovních institucí vyplatí a mohu tedy tento překlad potvrdit. Ovšem je nutno uvést i to, ţe s příchodem nových internetových bank na trh trend balíčkových kont upadá. Uţ z předešlého řešení předpokladu je zřejmé, ţe vznikem tzv. internetových bank přichází velká konkurence pro stávající banky s dlouholetou působností na trhu. Mezi těmito subjekty nastává boj o klienty. Vyrazili na trh s myšlenkou běţných účtů, kde za základní sluţby zaplatíte minimum. Pro nové klienty se tato volba účtu zdá být ideální. Portál zabývající se problematikou bankovních poplatků provedl komparaci úbytků či přírůstků klientů vybraných bankovních domů společností SANEP. Vyhodnocením výsledků došli k zjištění, ţe největší úbytek klientů zaznamenala Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka. Naopak velký příliv uţivatelů má Fio banka, AirBank, Equa bank a Sberbark. (www.bankovnipoplatky.com, 2015)
38
Majitel portálu bankovnipoplatky.com Patrik Nacher se k tomuto srovnání vyjádřil takto: „Výsledky plasticky ilustrují přechody klientů mezi jednotlivými bankami a jasně dokladují, že za poslední tři roky došlo ke znatelnému přesunu klientského kmene nejen směrem k nově příchozím nízkonákladovým bankám, ale i ke středně velkým bankám. Přitom samotný průzkum se primárně nezaměřil na tuto oblast, ale na znalost majitelů bank v ČR, což zvyšuje objektivitu spontánní odpovědi bez možné tendence zapůsobit volbou banky, která je aktuálně v kurzu.“ V tabulce je uvedena instituce a u ní nárůst či pokles uţivatelů. Na toto srovnání bylo dotazováno
17955
respondentů
a
220
tisíc
registrovaných
uţivatelů.
(www.bankovnipoplatky.com, 2015) Banka Česká spořitelna Poštovní spořitelna ČSOB Komerční banka GE Money Bank mBank Fio banka Raiffeisenbank Air Bank UniCredit Bank Equa Bank Zuno Sberbank Citibank Expobank V jiné V žádné
26.6 - 15.7.2012 (%)
Rozdíl
12. - 16.4.2015 (%)
30,4 9,0 10,6 12,7 5,6 8,2 4,6 3,3 0,6 1,5 0,1 0,5 0,4 0,2 0,1 3,6 8,6
↓ ↑ ↓ ↓ ↑ ↓ ↑ ↑ ↑ ↑ ↑ ↑ ↑ ↑ − ↓ ↓
25,7 10,9 9,6 8,9 7,6 6,7 5,6 4,2 3,9 1,6 1,2 1,2 1,1 0,3 0,1 3,2 8,2
Tabulka č. 12 Nárůst a pokles klientů v jednotlivých bankách v % (www.sanep.cz, 2015, upraveno autorem) Druhý předpoklad byl potvrzen, jelikoţ nově vzniklé banky vítají čím dál více nových klientů. Občané ČR si začínají uvědomovat nepřiměřeně vysoké ceny za uţívání svého osobního účtu a přecházejí na levnější varianty. I kdyţ se najdou tací, kteří mají přehled o cenách za bankovní sluţby, přesto zůstávají věrni svému bankovnímu domu např. kvůli loajalitě k bance či svému dobrému ratingu u dané banky.
39
Ve vyhodnoceních výsledků simulačního výzkumu vţdy u obou klientů byla nejlepší volbou nově zaloţená internetová banka, coţ značí, ţe odchod od kamenných bank za této situace není překvapivý. Jak jsem jiţ zmínila, na trhu mezi bankami probíhá boj o klienty, kaţdá bankovní instituce se snaţí klienty přetáhnout na svou stranu. Mezi nejmocnější strategie patří bezpochyby sniţování bankovních poplatků. Pokud chtějí kamenné banky uspět a konkurovat nově vzniklým bankám musí se právě od těchto nízkonákladových bank nechat inspirovat sniţováním poplatků. Jak uvedl portál bankovnipoplatky.com kamenné banky hodlají změnit cenovou politiku a snaţí se přizpůsobit trhu. Chtějí změnit bankovní poplatky, novou image a hlavně vymýtit lhostejnost vůči vnímání potřeb svých klientů. (www.bankovnipoplatky.com, 2015) Pokles bankovních poplatků se začal jiţ projevovat, prokazuje trend, který ve víceletém zkoumaní je setrvalý. V tabulce č. 12 je zaznamenáno porovnání výsledků zisků a ztrát bankovního sektoru za první čtvrtletí. Zajímavé také je, ţe poklesem výnosu bank za poplatky, roste bankám náklad na tyto sluţby. Důsledkem této situace je, ţe banky uţ tak lehce nevydělávají na poplatcích, jako tomu bylo v minulých letech. (www.bankovnípoplatky.com, 2015) Ukazatel/Čtvrtletí Zisk finanční a provozní činnosti Úrokové výnosy Úrokové náklady Výnosy z dividend Výnosy z poplatků a provizí Náklady na poplatky a provize Zisk (ztráta) po zdanění
1.čtvrt. 2012 40 401 43 419 15 786 1 11 740 2 556 15 895
1.čtvrt. 2013 39 140 38 871 12 948 224 11 793 2 698 14 373
1. čtvrt. 2014
1. čtvrt. 2015
39 472 39 194 11 965 72 11 881 2 915 14 628
41 028 38 202 10 848 1 11 650 3 210 16 535
Tabulka č. 13 Porovnání výsledků zisků a ztrát bankovního sektoru za první čtvrtletí (www.cnb.cz, 2015, upraveno autorem) Poslední z předpokladů, ţe bankovní poplatky klesají, se také potvrdila, jelikoţ s odlivem klientů k internetovým bankám byly i ostatní velké banky nuceni s nepřiměřeně velkými náklady na provoz bankovní účtu klesnout. Klienti bank tedy mohou očekávat, ţe vynaloţí, co moţná nejmenší náklady za pouţívání sluţeb.
40
Závěr Ve své práci jsem se snaţila porovnáním bankovních účtů u jednotlivých bank poradit klientům při výběru banky. Vzala jsem také v potaz, ţe mnozí uţivatelé vyuţívají především balíčková konta a proto i srovnání patřilo právě těmto účtům. Vyuţíváním balíčkových sluţeb je velice oblíbené a také při mé komparaci bylo zřejmé, ţe se tato sluţba u bank vyplatí a lidé vynaloţí menší finance. V teoretické části jsem vysvětlila nejběţnější informace týkajících se bank, běţného účtu a z nich plynoucí bankovních poplatků, o kterých by měl kaţdý z nás mít přehled. Velkým problémem dnešní generace je pohodlnost změnit daný institut, u kterého by vynaloţené náklady byly poloviční. Přitom zrušení běţného účtu není nic sloţitého, vše se dá provést pomocí internetu z pohodlí domova. Avšak lidé jsou skeptičtí a mají představu o sloţitém procesu, kdy by bankovní instituty svým odcházejícím klientům mohli přihoršit. Avšak banky se snaţí své klienty nalákat na svou stranu nejrůznějšími propagačními metodami a snaţí se zjistit, na co potencionální klienti nejvíce zareagují. Zřízením studentských účtů zdarma dorostu, bankovní instituce věří, ţe v dospělosti se tito mladí uţivatelé nebudou obtěţovat se změnou banky. S velice výhodným tahem na trh vykročili nízkonákladové banky, které s jasným cílem nabídnout občanům běţné účty za nulové náklady dokázali oslovit mnoho klientů, kteří si takovýto účet zaloţili, i přesto, ţe to pro klienta znamenalo zřízení druhé účtu, ale díky značným výhodám se tento tah vyplatil. Jelikoţ mnozí z nás jsou vlastníci dvou bankovních účtů, kdy jeden z nich je zpravidla u některé z nízkonákladových bank. Mé doporučení je tedy, aby uţivatelé byli obezřetní při výběru bankovního domu, a aby si veškeré podklady jako jsou ceníky či sazebníky bank důkladně pročetli a informovali se o poplatcích za sluţby, které hojně vyuţívají, aby pak nebyli překvapeni za účtování nepřiměřených sum za absurdní poplatky.
41
Seznam pouţité literatury Kniţní zdroje ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 197. ISBN 978-80-247-3669-3. DLOUHÝ, Martin. Simulace podnikových procesů. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, c2007, s. 5 - s. 13. ISBN 978-80-251-1649-4. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Linde, 2005, 681 s. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 80-7201515-X. KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2005, viii, 148 s. Finance (ComputerPress). ISBN 80-251-0882-1. KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovní obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 168 s. ISBN 978-80-265-0001-8. PTATSCHEKOVÁ, Jitka a Jaroslava DITTRICHOVÁ. Dvacet let české koruny: na pozadí vývoje obchodního bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 41. ISBN 978-80-247-4681-4. VÁVROVÁ, Eva. Finanční řízení komerčních pojišťoven. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, s. 70. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4662-3. Internetové zdroje Banka
roku
2015. Idnes [online].
2015
[cit.
2015-11-30].
Dostupné
z:
http://finance.idnes.cz/bankou-roku-2015-je-ceska-sporitelna-drb/bank.aspx?c=A151112_144606_bank_sov Běţné
účty. Sberbank [online].
2015
[cit.
2015-12-01].
Dostupné
z:
https://www.sberbankcz.cz/obcane/ucty Celkový přehled počtu subjektů. Cnb [online]. 2015 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB24.SUBJECTS_COUNTS_2
42
Ceník finančních operací a sluţeb. Fio [online]. 2015 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://www.fio.cz/docs/cz/cenik_bankovni_sluzby.pdf Ceník
poplatků. Airbank [online].
2015
[cit.
2015-12-01].
Dostupné
z:
https://www.airbank.cz/cs/bezny-ucet/cenik-a-poplatky/cenik/ Ceník
produktů. Rb [online].
2015
[cit.
2015-12-01].
Dostupné
z:
https://www.rb.cz/attachements/pdf/obecne-dokumenty/cenik-pi/cenik-produktu-picervenec.pdf Ceník
sluţeb. Csas [online].
2015
[cit.
2015-12-01].
Dostupné
z:
http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/cenik-d00013670 Ceny bankovních účtů. Citibank [online]. 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.citibank.cz/czech/gcb/personal_banking/czech/static/pdf/cen_bu_gold_cz.p df Češi upřednostňují menší banky před velkými. Bankovní poplatky [online]. 2015 [cit. 2015-11-30].
Dostupné
z:
http://www.bankovnipoplatky.com/cesi-cim-dal-vice-
uprednostnuji-mensi-bankovni-domy-pred-velkymi-28346 O ČNB. Cnb [online]. 2015 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/ Poplatky
a
sazby. Csob [online].
2015
[cit.
2015-12-01].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
https://www.csob.cz/portal/lide/poplatky-a-sazby/poplatky Sazebník
pro
občany. Kb [online].
2015
[cit.
2015-12-01].
http://www.sazebnik-kb.cz/ver/20150831183935/file/cms/cs/sazebniky/kb-20150901sazebnik-1-obcane.pdf Sazebník pro občany. Unicreditbank [online]. 2015 [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: https://www.unicreditbank.cz/web/sazebnik/obcane/osobni-konta Sazebník. Mbank [online].
2015
[cit.
2015-12-01].
Dostupné
z:
http://www.mbank.cz/informace-k-produktum/sazebnik/osobni-finance/ Sazebníky
poplatků. Gemoney [online].
2015
[cit.
2015-12-01].
Dostupné
https://www.gemoney.cz/dokumenty-ke-stazeni/sazebniky#sazebniky-poplatku
43
z:
Srovnání běţných a balíčkových účtů. Idnes [online]. 2014 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z:
http://finance.idnes.cz/co-je-lepsi-bankovni-ucty-s-balickem-sluzeb-nebo-bez-nich-
hlasujte-py5-/sporici-ucty.aspx?c=A100924_105019_bank_sov Výnosy z poplatků se sniţují. Bankovní poplatky [online]. 2015 [cit. 2015-11-30]. Dostupné
z:
http://www.bankovnipoplatky.com/vynosy-z-poplatku-a-provizi-se-u-
nasich-bank-opet-snizily-28948 Ţebříček klientů a vkladů. Aktuálně [online]. 2015 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/finance/jak-velke-jsou-banky-v-cesku-novy-zebricek-klientui-vkladu/r~c6b9b70efe0211e499590025900fea04/
Ţádost o změnu banky. Peníze [online]. 2015 [cit. 2015-12-11]. Dostupné z: http://www.penize.cz/file/61755-zadost-o-zmenu-banky Zákony Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách
44
Seznam obrázku, tabulek a grafů Seznam obrázků Obrázek č. 1 Role centrální banky v ekonomice (Černohotský a Teplý, 2011, str. 70, upraveno autorem) Obrázek č. 2 Banka jako finanční zprostředkovatel (Černohotský a Teplý, 2011, str. 197, upraveno autorem) Obrázek č. 3 Základní druhy bankovních účtů (Dvořák, 2005, str. 261, upraveno autorem)
Seznam tabulek Tabulka č. 1 Vysvětlení pouţitých zkratek (vlastní zpracování) Tabulka č. 2 Profily klientů (vlastní zpracování) Tabulka č. 3 Počty klientů u bank (www.aktualne.cz, 2015, upraveno autorem) Tabulka č. 4 Sazebník bankovních poplatků fyzických osob (vlastní zpracování údajů ze sazebníků bank) Tabulka č. 5 Balíčkové účty (vlastní zpracování údajů ze sazebníků bank) Tabulka č. 6 Vstupní data klienta ve věku 24 let (vlastní zpracování) Tabulka č. 7 Simulace pomocí metody Monte Carlo u klienta ve věku 24 let (vlastní zpracování) Tabulka č. 8 Výsledná simulace klienta ve věku 24 let (vlastní zpracování) Tabulka č. 9 Výsledek simulace pro klienta ve věku 55 let (vlastní zpracování) Tabulka č. 10 Průměrné náklady obou klientů (vlastní zpracování) Tabulka č. 11 Průměrné měsíční náklady klienta ve věku 24 let (vlastní zpracování) Tabulka č. 12 Nárůst a pokles klientů v jednotlivých bankách v % (www.sanep.cz, 2015, upraveno autorem) Tabulka č. 13 Porovnání výsledků zisků a ztrát bankovního sektoru za první čtvrtletí (www.cnb.cz, 2015, upraveno autorem) Seznam grafů Graf č. 1 Komparace bankovních poplatků u klienta 24 let (vlastní zpracování)
45
Graf č. 2 Komparace bankovních poplatků u klienta 55 let (vlastní zpracování) Graf č. 3 Srovnání průměrných nákladů (vlastní zpracování) Graf č. 4 Srovnání běţného a balíčkové konta klienta ve věku 24 let (vlastní zpracování)
46
Příloha č. 1 V souladu s Kodexem Č BA „Mobilita klientů – postup př i změně banky“, tímto já: Př íjmení
…………………………………………………………
Jméno (a)
……………………...………………………………….
RČ /datum narození ……..……………………….………………………………… Adresa trvalého pobytu
………..…………..………………………………………… ……………………………………………………………. …..…………………………………………………………
e-mailové nebo telefonní spojení ………………………… dále jen „Klient“ I.
Ţádám Původní banku
Původní banka…………………………………………………………………… (název Původní banky) která pro mne vede běţný účet v měně:.......... číslo účtu …………………..…………. / ………….. 1. o zrušení všech trvalých příkazů k úhradě a souhlasů s inkasem u Původní banky ke dni:.......... (Pokud je Žádost podána v Nové bance ne dř íve než za 10 bankovních dnů od př evzetí této Žádosti Novou bankou). Beru na vědomí, ţe v uvedený den jiţ Původní banka příkazy k úhradě a platby dle souhlasů s inkasem provádět nebude. 2. o zaslání seznamu trvalých příkazů k úhradě a souhlasů s inkasem do Nové banky (To neplatí v př ípadě, že je tato Žádost př edložena v Původní bance) 3. o zaslání seznamu trvalých příkazů k úhradě a souhlasů s inkasem na mou doručovací adresu známou Původní bance. (zaškrtněte jednu z následujících možností) ANO
NE
47
II.
Vypovídám
Smlouvu o vedení výše uvedeného běţného účtu v Původní bance a ţádám, aby zůstat ek peněţních prostředků zrušeného účtu byl převeden, po vypořádání všech transakcí a závazků vůči Původní bance, na níţe uvedený účet v Nové bance. Beru na vědomí, ţe podmínkou pro zrušení můţe být také vrácení všech debetních karet Původní bance. (zaškrtněte jednu z následujících možností) ANO III.
NE
Ţádám Novou banku (platí pouze pro př ípady, kdy Žádost př edložena v Nové bance) Nová banka……………………………………………………………………….. (název Nové banky) která pro mne otevřela/vede běţný účet v měně:....... číslo účtu …………………..…………. / ………….. 1. o zřízení trvalých příkazů k úhradě a souhlasů s inkasem a jejich nastavení v Nové bance dle seznamu z Původní banky ke dni: …………..(ne dř íve, než za 5 bankovních dnů od požadovaného data zrušení př íkazů k úhradě a souhlasů s inkasem v Původní bance). Beru na vědomí, ţe od tohoto data bude Nová banka dle seznamu z Původní banky provádět příkazy k úhradě a umoţní platby na základě souhlasů s inkasem. 1/ 2 Změna 2. o poskytnutí seznamu trvalých příkazů k úhradě a souhlasů s inkasem nastavených v Nové bance způsobem dohodnutým v Nové bance. (zaškrtněte jednu z následujících možností) ANO
NE
48
IV.
Prohlášení Klienta - souhlas s poskytnutím informací
Souhlasím, aby v případě jakýchkoli problémů s provedením mých pokynů uvedených v této Ţádosti si Původní banka i Nová banka vzájemně, za účelem jejich vyřešení, poskytovaly informace, které jsou předmětem bankovního tajemství. Souhlasím dále s tím, aby Původní banka i Novábank a za účelem provedení této Ţádosti shromaţďovaly, zpracovávaly a uchovávaly osobní údaje týkající se mé osoby (včetně jména/jmen, příjmení, adresy, data narození, rodného čísla). Po uplynutí termínů dle bodu I. nelze tento proces převodu přerušit.
V ………………
V.
Dne ………………. ……..………………………. Podpis Klienta
Prohlášení Nové banky (vyplní Nová banka)
My, (obchodní firma Nové banky), osvědčujeme, ţe: jsme dnešního dne převzali od Klienta tuto Ţádost o Změnu banky; výše uvedený Klient, jehoţ totoţnost byla prokázána platným průkazem totoţnosti druh........
č..................................................
vlastnoručně podepsal tuto listinu před zaměstnancem naší společnosti; výše uvedený Klient byl řádně identifikován ve smyslu zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění, a zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti egalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v platném znění. V .....................
dne................................
Zaměstnanec Nové banky, který převzal Ţádost a provedl ověření totoţnosti Klienta. ............................................... ............................................... (jméno, př íjmení zaměstnance(ů) eventuelně razítko)
........................................ (podpis zaměstnance Nové banky)
...............................................
49
