VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA katedra ekonomických studií. Bankovní poplatky a jejich komparace u vybraných bank

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA katedra ekonomických studií

Bankovní poplatky a jejich komparace u vybraných bank bakalářská práce

Autor: Olga Fischerová Vedoucí práce: Ing. Roman Fiala Místo: Jihlava Rok: 2010

Anotace Předmětem této práce je analýza a výběr nejvhodnějšího bankovního účtu pro tři cílové skupiny: děti, studenty a pracující lidi. Základním kritériem jsou náklady spojené s uţíváním účtu. V teoretické části je popsán vznik a vývoj českého bankovnictví, základní bankovní modely a vybrané bankovní pojmy. Praktická část je věnována konkrétním účtům u vybraných bank a analýze poplatků spojených s úţíváním účtu. V závěru je doporučen nejvhodnější účet pro kaţdou cílovou osobu.

Klíčová slova Dětský účet, studentský účet, běţný osobní účet, komparace, poplatky, banky.

Annotation The object of this work is an analysis and selection of bank accounts most suitable for these target groups: children, students, and workers. The basic criterion is the bank account expenses. In the theoretical part, I describe the beginning and development of the Czech banking system, the basic banking models and bank terms. The practical part deals with particular bank accounts and contains an analysis of bank charges related to them. At the conclusion, I suggest the most suitable bank account for each target group.

Keywords Child account, student account, current personal account, comparison, fees, banks.

Ráda bych na tomto místě poděkovala panu Ing. Romanu Fialovi, vedoucímu práce, za jeho trpělivost, odbornou pomoc a cenné rady vedoucí ke zlepšení kvality mé bakalářské práce. Také bych ráda poděkovala osobním bankéřům vybraných obchodních bank za poskytnutí informací. Ráda bych poděkovala také své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili, a bez jejich pomoci by nebylo moţné práci dokončit.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 21. 12. 2009 ...................................................... Olga Fischerová

OBSAH 1

ÚVOD .............................................................................................................................................. 8

2

VZNIK A VÝVOJ EVROPSKÉHO BANKOVNICTVÍ .......................................................... 10

2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 3

BANKOVNÍ SOUSTAVA ........................................................................................................... 25

3.1 3.2 4

Upřesnění dětských účtů ............................................................................................34 Obecné podmínky ......................................................................................................34 Kritéria komparace ....................................................................................................34 Konkretizace cílových osob .......................................................................................35 Analýza A ..................................................................................................................36 Analýza B ..................................................................................................................37 Doplňkové sluţby ......................................................................................................37

BANKOVNÍ ÚČTY PRO STUDENTY...................................................................................... 39

6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 7

Běţný účet..................................................................................................................27 Platební karty .............................................................................................................28 Úroky z vkladu...........................................................................................................30 Pasivní bankovní produkty ........................................................................................30 Aktivní bankovní produkty ........................................................................................31 Kontokorentní úvěr ....................................................................................................32

BANKOVNÍ ÚČTY PRO DĚTI.................................................................................................. 34

5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7 6

Bankovní systém ........................................................................................................25 Bankovní modely .......................................................................................................26

TEORIE ZALOŢENÍ ÚČTU A VYMEZENÍ BANKOVNÍCH POJMŮ ............................... 27

4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 5

Počátky bankovnictví .................................................................................................10 Bankovnictví před rokem 1918..................................................................................12 Bankovnictví mezi lety 1918–1953 ...........................................................................13 1960–1989 – Československá socialistická republika ...............................................17 Česká a Slovenská federativní republika 1990–1992 ................................................18 Rozdělení Československé federativní republiky ......................................................20 Další změny po roce 1989, Česká republika..............................................................21 Evropské bankovnictví ..............................................................................................23

Upřesnění studentských účtů .....................................................................................39 Obecné podmínky ......................................................................................................39 Konkretizace cílových osob .......................................................................................39 Analýza A ..................................................................................................................40 Analýza B ..................................................................................................................41 Analýza C ..................................................................................................................42 Doplňkové sluţby ......................................................................................................43

BĚŢNÉ OSOBNÍ ÚČTY PRO PRACUJÍCÍ OSOBY .............................................................. 48

7.1 7.2 7.3

Upřesnění osobních účtů ............................................................................................48 Obecné podmínky ......................................................................................................48 Konkretizace cílových osob .......................................................................................48

6

7.4 7.5 7.6 7.7 8

Analýza A ..................................................................................................................49 Analýza B ..................................................................................................................49 Analýza C ..................................................................................................................49 Doplňkové sluţby ......................................................................................................49

ZÁVĚR .......................................................................................................................................... 53

8.1 8.2 8.3 8.4

Dětské účty ................................................................................................................53 Studentské účty ..........................................................................................................53 Běţné osobní účty pro pracující osoby ......................................................................54 Shrnutí ........................................................................................................................55

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ................................................................................................. 56

PŘÍLOHY A. ANALÝZA A, B, C U BĚŢNÝCH OSOBNÍCH ÚČTŮ B. TABULKA S PŘEHLEDEM POUŢÍVANÝCH POPLATKŮ U BĚŢNÝCH OSOBNÍCH ÚČTŮ

7

1

Úvod

Cílem práce je výběr nejvhodnějšího typu účtu u vybraných bankovních institutů v ČR, který je posuzován pro jednotlivé typy fyzických osob: dítě, studenta, pracujícího člověka, podle výše nákladů. Dílčím cílem proto bude analýza vybraných poplatků čtyř nejvýznamnějších bank na tuzemském trhu (GE Money Bank, a. s., Komerční banka, a. s., Československá obchodní banka, a. s., Česká spořitelna, a. s.). Dále budou rozebrány doplňkové sluţby, které tyto finanční instituty poskytují. Běţný účet je v dnešní době součástí snad kaţdého člověka, proto jsem se rozhodla zpracovat toto téma v podobě komparace vybraných účtů u vybraných bank z pohledů poplatků za bankovní sluţby. Lidé si zakládají účty pořád a dá se předpokládat, ţe i v budoucnosti se tento trend nezmění. Účty pro děti rodiče zakládají spíše se spořícím záměrem. Určitě Vás napadne, stejně jako mě, proč si tedy nevyberou spořící typ účtu. Osobně si myslím, ţe je to z toho důvodu, ţe jsi nejsou úplně jisti, zda nebudou vloţené prostředky v dohledné době potřebovat. Dětská konta v sobě ukrývají, oproti běţným kontům, zajímavé úrokové procento. Účty si také zřizují pracující osoby, a to především z toho důvodu, ţe v dnešní době je zavedená taková skutečnost, ţe zaměstnavatelé posílají výplaty na účet, málokde se v této době setkáte s vyplácením mzdy nebo platu tzv. na ruku. Práce by měla slouţit komplexně jako zdroj informací a podkladů rodičům, kteří chtějí zaloţit účet malým dětem, studentům, kteří zjišťují, ţe by bylo vhodné a zřejmě by se jim to i vyplatilo, kdyby si své úspory vloţili na účet, místo toho, aby je měli uloţené doma v pokladničce, a také pro pracující osoby, pro které je běţný účet uţ v dnešní době nezbytný. V teoretické části se čtenářům pokusím přiblíţit základní nástin historie českého bankovnictví a v další kapitole také teoretický popis bankovního systému. V poslední kapitole teoretické části se pak čtenáři dozví základní informace o zakládání běţného účtu a také několik obecných informací o pouţívaných bankovních pojmech. V praktické části se budu postupně v kapitolách věnovat bankovním účtům pro děti, studenty a pracující osoby. V kaţdé kapitole budou rozebrány obecné podmínky zaloţení účtu související s danou cílovou skupinou, dále pak určím přesně, jak moc a jak často budou cílové osoby vyuţívat účet, následovat budou tabulky s propočtem 8

poplatků dle zadaných kritérií a kaţdou kapitolu zakončí popis doplňkových sluţeb, které banky k účtům nabízí. V závěru práce vyhodnotím jednotlivé analýzy a pokusím se cílovým skupinám doporučit nejvhodnější bankovní sluţbu.

9

2 Vznik a vývoj evropského bankovnictví 2.1 Počátky bankovnictví1 Slovo banka vychází původně z italského slova „banco“, coţ v překladu znamená lavici, na které středověcí obchodníci s penězi provozovali svoji činnost. (Majitelům těchto lavic se také říkalo bankhalter, banquier, banker). Peněţní obchodníci byli nepostradatelnou součástí na tehdejších významných místech trhů a křiţovatkách důleţitých obchodních cest. Provozování této činnosti zůstávalo v rodině, šlo tedy většinou o rodinné podniky. Známá rodinná jména v souvislosti s peněţním obchodem jsou např. Medici, Diggerové, Welterové, Rothschildové. Počáteční prvky spojené s bankovnictvím jsou také úzce spojeny s vývojem vnějších forem peněţních prostředků a s funkcí peněz. První oběh mincí je zaznamenám v Číně kolem roku 2600 př. n. l. Těchto mincí bylo mnoho různých druhů a bylo tedy třeba někoho, kdo by je dokázal ohodnotit a měl u sebe i dostatek ostatních mincí na výměnu. V této době vzniká tzv. penězoměnectví. V souvislosti s výskytem peněţ vznikaly i různé bankovní instituce. Takovým předstupněm moderního bankovnictví byly depozitní a ţirové instituce a úvěrová společenství, které vznikaly ve 12.–14. století, a to v důleţitých obchodních městech jako např. v Benátkách, v Janově, v Amsterdamu nebo v Hamburku. Při cestování mezi těmito městy bylo důleţité mít peníze dobře uschované před zloději, vedle zkoušení a směňování mincí, vzniká tedy další funkce – uschování depozit za poplatek. Kupec sloţil peníze a dostal poukázku, kterou mohl vyuţít i v jiných městech. Čas poučil zlatníky a peněţníky, ţe depozita si kupci nevyzvedávají najednou, ale po částech. A tak nejdříve tajně a následně i se souhlasem majitele depozit půjčovali peníze za poplatek, tedy úrok. O tento úrok se podělili zlatníci a právě majitelé, nazývaní téţ věřitelé. V 2. polovině 17. století vznikaly banky, které měly zvláštní poslání – byly to centrální emisní banky. Jejich zaloţení mělo historicko-logickou souvislost s vydáváním mincí v Evropě v 10.–11. století. Tehdejší panovníci si přivlastňovali určitá práva. Jedním 1

Celá tato kapitola vychází z KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví v České republice. 4. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a. s., 2000. str. 9 – 11.

10

z prvních bylo tzv. „Mincovní (peněţní) regál“, toto právo říkalo, kdo má oprávnění vydávat peníze. Postupně se k tomuto přidávaly další. Právo – rozhodovat o platidlech akceptovaných ve státě, rozhodovat o soustavě domácích platidel, o zavádění nových a stahování starých typů platidel, stanovovat směnné poměry mezi jednotlivými platidly jejich nominálními hodnotami, vyhlašovat nucený oběh neplnohodnotných platidel (mincí z obecných kovů, bankovky, státovky) a hodnotu měnového kovu, který v oběhu reprezentovala.2 V pozdější době byly starosti s vydáváním, správou a řízením peněz v některých zemích přeneseny na určené banky anebo byly zřizovány za tímto účelem nové finanční instituce, jiţ výše zmíněné centrální emisní banky. Ve 13. století vzniká v Itálii cenný papír, a to směnka. Vznik tohoto měl dva hlavní důvody: nebezpečnost cestování po italských cestách a nezjistitelná výše úroků. V Itálii taktéţ vznikla nejstarší veřejně kontrolovatelná úvěrová instituce „Banca Monte dei Paschi di Siena“. V tomto období vznikají také první centrální banky. Ta první se datuje do roku 1657 ve Švédsku (Sweriges Riksbank), r. 1694 Anglie (Bank of England). Po nich pak následovaly další. Největší počet centrálních bank vznikl ve druhé polovině 19. století. S vývojem trhu a růstem počtu bankovních operací dochází v 19. století ke krizovým projevům, které vyplývali také z ţivelných spekulací obchodních bank a také z neúměrného riskování těmito bankami. Kvůli výše zmíněným důvodům se státy postupně začaly angaţovat a usměrňovat činnosti bank. Tyto funkce zastávaly buď stávající emisní banky anebo jimi byly pověřovány státní orgány. Zakládání bank pokračuje i na našem území. V roce 1824 byla v Praze zaloţena Česká spořitelna a roku 1847 v Praze začala svůj provoz filiálka rakouské National Bank, nutno také zmínit rok 1868, kdy vznikla Ţivnostenská banka. 19. století – v této době můţeme říct, ţe v mnoha vyspělých zemích jiţ existuje moderní emisní bankovnictví. Na našem území se emisní bankovnictví vyvíjí a aţ v roce 1919 vzniká Rakouská národní banka, která prováděla emisní činnost.

2

Výčet práv vychází z KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví v České republice. 4. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a. s., 2000. str. 10 - 11.

11

2.2 Bankovnictví před rokem 19183 Od počátku 19. století byl velký tlak nově vzniklou evropskou burţoazií na zpřístupnění bankovních sluţeb. Vznikaly spíše menší banky, které fungovaly většinou na principu druţstev anebo místních spořitelen. Tyto malé banky neměly velkou šanci na úspěch, a tak se postupem času začaly propojovat mezi sebou a vznikaly tak velké bankovní svazy, které konkurovaly bankám původním. V roce 1892 proběhla peněţní reforma, která měla přímou souvislost se zavedením korunové měny na zlatém základě, coţ vedlo ke stabilizaci měnových poměrů v Rakousko-Uherské říši. Praha se začala rozvíjet do významnějšího bankovního centra, tento rozvoj však neprobíhal souběţně s průmyslovým převratem, ale aţ v 2. polovině 19. století. V této době také začíná probíhat centralizace bankovního kapitálu, která proběhla ve třech vlnách a měla za následek změnu tváře bankovnictví v českých zemích. Roku 1873 dochází ke krachu na burze, který výrazně ovlivnil bankovní sektor. Výrazný dopad měl na burzu ve Vídni. Vzhledem k existenci těsného propojení habsburské monarchie s Prahou (s centrem Čech všeobecně), projevuje se dopad také okamţitě i u nás na našem peněţním a kapitálovém trhu. Krize se u nás projevila více neţ v Rakousku, a tak ji přeţily pouze kapitálově nejsilnější ústavy. Toto dokazuje i fakt, ţe v letech 1873–1883 vzniklo pouze 6 nových bank, kdeţto 99 bankovních ústavů zkrachovalo. Ani jedna ze zaloţených bank však nebyla národnostně česká banka. Roku 1883 byla zaloţena Státní poštovní spořitelna a úvěrová druţstva (kampeličky), tyto měly velký význam pro ţadatele o malé úvěry a drobné střadatele. Rozvoj českého bankovního systému byl ve srovnání s ostatními evropskými státy relativně opoţděn. Návrat důvěry v úvěrový systém dochází aţ v 90. letech 19. století. V tomto období také dochází k rozvoji podnikání, které je samo o sobě potřebné k ozdravení českého bankovnictví. „Ke konci roku 1914 působilo na českém území dvacet čtyři bank, které lze dle národnostní skladby dělit na:

3

Celá tato kapitola vychází z POLOUČEK, S.: Bankovnictví. 1. vyd. a z POLOUČEK, S.: Bankovnictví. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2006. str. 38 – 39. ISBN 80-7179-462-7.

12

1. 9 národnostně českých bank v Praze s akciovým kapitálem 195 mil. korun 2. 4 národnostně české banky mimo Prahu s celkem 30 mil. korun 3. 4 národnostně německé banky v Praze s celkem 111 mil. korun 4. 5 národnostně německých bank mimo Prahu s asi 13 mil. korun 5. 2 utrakvistické banky v Praze s 12,5 mil. korun Výrazně se sníţila převaha Vídně (německého kapitálu) nad národnostně českým kapitálem z někdejšího poměru 22:1 (v r. 1872) na 4:1.“4 U nás byl bankovní systém tvořen zejména obchodními bankami, spořitelnami a záloţnami, které od roku 1903 byly pod zastřešením Ústřední banky českých spořitelen (to vše dle vzoru Centrální banky německých spořitelen v Praze). Díky vzniku Poštovní spořitelny se rozšířila nabídka operací o šekové obchody. Výhodou spořitelen byla taky velká dostupnost na poštovních úřadovnách. Zemědělské záloţny byly taktéţ zastřešeny významnější institucí, v tomto případě se od roku 1911 jednalo o Agrární banku. Zemědělské záloţny byly nazývány kampeličky, a to na památku jednoho z průkopníků svépomocného

lidového

peněţnictví,

obrozeneckého

lékaře

Františka

Cyrila

Kampelíka.

2.3 Bankovnictví mezi lety 1918–19535 Roku 1918 vzniká Československá republika, která významně ovlivnila další formování našeho bankovního systému. V Československé republice vzniká bankovní soustava, která byla tvořena zejména bankami převzatými z bankovní soustavy obchodních bank z Rakouska-Uherska. U bank, které z větší části patřily zahraničním majitelům, docházelo k nucené tzv. „repatriaci“, coţ znamená nucený odkup a převzetí bank českými firmami, institucemi a privátními osobami. V Československé bankovní soustavě hrála od počátku důleţitou roli Ţivnostenská banka, byla napojena na český průmysl a expandovala i do zahraničí, a to především na Balkán. Stav měny po 1. světové válce byl dost špatný, a tak bylo centrální bankovnictví plně podřízeno vládě, která se snaţila o stabilizaci měny. Funkcí centrální banky byl v té

4

ULRICH, M., PFEIFEROVÁ, D.: Bankovnictví. 1. vyd. Praha: Reprografické studio PEF ČZU, 2005. str. 12. ISBN80-213-0815-X. 5 Celá tato kapitola vychází z ULRICH, M., PFEIFEROVÁ, D.: Bankovnictví. 1. vyd. Praha: Reprografické studio PEF ČZU, 2005. str. 23. ISBN 80-213-0815-X.

13

době pověřen Bankovní úřad, který fungoval při ministerstvu financí. Díky Bankovnímu úřadu došlo velice rychle k upevnění československé měny v letech 1919–1923. Zaslouţili se o to především tehdejší ministr financí Alois Rašín (1867–1923) a jeden z jeho pozdějších nástupců Karel Engliš (1880–1961). „Při vzniku republiky bylo u nás 301 obchodních akciových bank. Jejich počet se velice rychle a výrazně sníţil jednak v průběhu krize 1922–1923, která na naše bankovnictví dopadla velice tvrdě, jednak fúzemi a akvizicemi v období konjunktury druhé poloviny dvacátých let. Před krizí nastupující v roce 1929 tak zůstalo v Československu 114 akciových bank. Velká hospodářská krize 1929–1933 se v českém bankovním sektoru neprojevila tak destruktivně jako v některých sousedních zemích.“6 Úspěšná emisní politika, která byla doplněna kvalitními platidly, vedla k oddělení výkonné moci prováděné státem a emisních funkcí. „Zásadní změnu pro bankovní sektor přineslo zřízení centrální banky. Příprava na zaloţení akciové cedulové banky byla právně zakotvena zákonem č. 347/1920 Sb., změněným a doplněným zákonem č. 102/1925 Sb. V zákoně je uvedeno její jméno (Národní banka Československá) a určeny jsou i její hlavní úkoly: výhradní právo vydávat bankovky a udrţovat směnný kurz k zahraničním měnám. Národní banka Československá zahájila svojí činnost 1. dubna 1926, prvním guvernérem byl V. Pospíšil.“7 Národní banka Československá byla akciovou společností a její organizační struktura byla členěna na ústředí s 34 reprezentacemi a 134 pobočkami. Československé bankovnictví bylo celkem členité. V letech 1936 -1937 existovalo více neţ 200 peněţních ústavů, 106 akciových společností a společností s ručením omezením, 156 spořitelních institucí a 2083 malých spořitelen. Největší bankovní instituce této doby byly Ţivnostenská banka, Agrární banka, Praţská úvěrní banka, Moravská agrární a průmyslová banka, Česká průmyslová banka. Ţivnostenská banka měla přední postavení, mezi jejími klienty byli drobní ţivnostníci i větší podnikatelé, byla úzce spjata se záloţnami a angaţovala se i v zemědělství. Nutno poznamenat, ţe československý peněţní a kapitálový trh byl v předválečné době na úrovni vyspělých ekonomik.

6 7

POLOUČEK, S.: Bankovnictví. 1. vyd. Praha. C. H. BECK, 2006. str. 39. ISBN 80-7179-462-7. POLOUČEK, S.: Bankovnictví. 1. vyd. Praha. C. H. BECK, 2006. str. 39. ISBN 80-7179-462-7.

14

Rozvoj československého bankovnictví narušila v roce 1939 německá okupace. Národní banka československá musela být rozdělena na Národní banku pro Čechy a Moravu a na Slovensku byla zaloţena Slovenská národná banka. Podle nových zákonů byly finanční instituce nuceny ukládat část svého kapitálu do vládních cenných papírů a tím se postupně celý bankovní systém dostal pod plný německý vliv. Po skončení druhé světové války se bankovní systém vrátil k předválečnému modelu. Opět fungovala jedna centrální emisní banka – Národní banka československá – a vedle ní další instituce – akciové obchodní banky, soukromé bankovní domy, druţstva, zemské banky, reeskontní a lombardní ústavy, poštovní a komunální spořitelny a druţstevní záloţny. Německé banky byly v této době obsazeny tzv. národní správou. Dekretem prezidenta republiky č. 102/1945 z 24. 10. 19458 byly znárodněny akciové obchodní banky. Jednalo se celkem o 16 bank, počet působících bank klesal aţ k číslu pět, zůstaly Ţivnostenská banka, Moravská banka a Legiobanka v Čechách, Slovenská banka a Tatrabanka na Slovensku. Do vlastnictví státu byla také převedena akciová centrální banka a stal se z ní tzv. veřejný ústav, a to v roce 1945. Jako veřejný ústav prováděla emisní funkce a řídila vnitrostátní peněţní oběh a starala se o platební styk se zahraničním. Pro jednotné vedení znárodněných akciových bank byla zřízena Ústřední správa bank, která taktéţ připravovala jejich sloučení. Následně pak v roce 1948 byly zestátněny i soukromé

bankovní

domy.

Po

únorovém

převratu

fungovali

v tehdejším

Československu pouze dvě banky – Ţivnostenská banka a Tatrabanka, následně pak v roce 1948 vznikla Investiční banka. Funkce tzv. lidového peněţnictví prováděla Poštovní spořitelna. Po únorovém převratu zesílil tlak na naše peněţnictví, aby se více přizpůsobilo sovětskému modelu, tlak sílil také v zavádění principů centrálně plánované ekonomiky. Hlavním rysem takové ekonomiky byla existence unitární státní monobanky. Emisní funkce byla hlavní funkce, kterou měla unitární státní banka vykonávat. Státní unitární monobanka zabezpečovala také funkci komerčních bank, tzn., ţe prováděla financování hmotných toků v rámci plnění plánů jednotlivých státních a druţstevních podniků. Dalo by se tedy říci, ţe banky neposkytovaly úvěry podle obchodních pravidel, ale přidělovaly je tak, aby byly v souladu se státním plánem. 8

POLOUČEK, S.: Bankovnictví. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2006. str. 40. ISBN 80-7179-462-7.

15

V roce 1950 dochází k završení centralizačních tendencí, byla zrušena Národní banka československá a na základě zákona č. 31/1950 Sb. byla zaloţena Státní banka československá (dále jen „SBČS“). Svoji činnost zahájila 1. 7. 1950. Její vznik měl za následek vytvoření jednostupňové bankovní soustavy. V čele SBČS stál generální ředitel, který byl jmenovaný vládou, a to na návrh ministerstva financí. Vedle SBČS existovaly v národním hospodářství i další bankovní instituce, které však byly ať uţ přímo, nebo nepřímo podřízeny SBČS. „Vedle SBČS tedy dále působily: Investiční banka, pověřená financováním a úvěrováním investiční výstavby národních podniků a druţstev a financováním provozu stavebně montáţních organizací; v roce 1958 byla tato její činnost převedena do SBČS; Investiční banka od té doby prováděla pouze úschovu a správu cenných papírů, správu příslušných finančních účtů a vybrané další činnosti uloţené jí tehdejší vládou; Ţivnostenská banka s reprezentací v Londýně prováděla platební a zúčtovací styk se zahraničím pro soukromou klientelu a vybrané devizové transakce; Ústavy tzv. lidového peněţnictví, které byly v roce 1953 přeměněny na státní spořitelny a podřízeny ministerstvu financí; v roce 1967 byly sloučeny v jediný celostátní ústav, z něhoţ se posléze vzhledem k federálnímu uspořádání státu vytvořily Česká státní spořitelna a Slovenská státní spořitelna; Československá obchodní banka, a. s., která zahájila svou činnost v roce 1965; převzala ze SBČS mezinárodní platební, zúčtovací a úvěrový styk, financování a úvěrování podniků zahraničního obchodu, obchodní operace s devizovými rezervami a některé další činnosti související s devizovým hospodářstvím.“9 100 % akcií této banky vlastnil stát. Dne 1. června 1953 proběhla peněţní reforma, byl vydán zákon č. 41/1953 Sb., tento zákon měl negativní dopad na všechny obyvatele, neboť došlo k znehodnocení úspor. Reforma však byla aţ do 31. 5. 1953 tajena, někteří autoři o ní mluví jako o „loupeţi století“.

9

KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví v České republice. 4. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a. s., 2000. str. 14.

16

2.4 1960–1989 – Československá socialistická republika10 V roce 1969 byla Státní spořitelna rozdělena kvůli novému federálnímu uspořádání státu na českou státní a slovenskou státní. Objevily se snahy o bankovní reformu v letech 1968–1969, tyto snahy však nedopadly kvůli špatným politickým poměrům v zemi. Měnová politika této doby byla v souladu s centrálně plánovanou ekonomikou a řídila se plány. Od roku 1951 se sestavovaly pokladní plány a úvěrové plány, od roku 1960 se sestavoval devizový plán a od roku 1970 měnový plán, který komplexně spojoval všechny tři předchozí plány. „K určitému posunu v měnové politice dochází od počátku 80. let 20. století v podobě „aktivizace a diferenciace“ měnové politiky, kdy při sestavování věcných Státních plánů rozvoje národního hospodářství začínaly hrát roli měnové aspekty v podobě tzv. měnových kritérií, které na podnikové úrovni byly konkretizovány do tzv. kritérií efektivního vyuţívání úvěru.“11 V 2. polovině 80. let byly prosazovány a připravovány bankovní reformy, které měly vést k přípravě a zavedení dvoustupňového bankovního systému. Návrhy zákonů zahrnovali: 1. Institucionální oddělení centrálního a emisního bankovnictví od bankovnictví obchodního 2. Zrušení přímého řízení bank státem 3. Moţnost vzniku nových bank jako podnikatelských subjektů a další.12 Z výše zmíněných důvodů byla v roce 1989, kdy došlo ke změně reţimu, připravena půda k tomu, aby mohly být okamţitě přijaty mechanismy transformace bankovnictví a připravené bankovní zákony parlament okamţitě přijal.

10

Celá tato kapitola vychází z REVENDA, Z.: Centrální bankovnictví. 2. vyd. Praha. Management Press, 2001. str. 579 – 580. ISBN 80-7261-051-1. 11 REVENDA, Z.: Centrální bankovnictví. 2. vyd. Praha. Management Press, 2001. str. 580. ISBN 807261-051-1 12 Rozdělení vychází z kníţky KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví v České republice. 4. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a. s., 2000. str. 15.

17

2.5 Česká a Slovenská federativní republika 1990–199213 Nejdůleţitější legislativní změny této doby byly dva nově přijaté zákony: A. Zákon o bankách a spořitelnách, který upravoval postavení, působnost a bankovní obchody v oblasti obchodního bankovnictví a B. zákon o Státní bance československé, který upravoval centrální emisní bankovnictví státu.14 V prvním případě se jednalo o zákon č. 158/1989 Sb. a v tom druhém o zákon č. 130/1989 Sb. Tyto legislativní změny přinesly pro bankovní činnost i změny institucionální: Státní banka československá vykonávala pouze emisní činnost a jako centrální banka státu usměrňovala bankovní sektor ve většině případů pouze nepřímými nástroji. Avšak zákon, který vešel v platnost 1. 1. 1990, ponechával SBČS i nějaké přímé nástroje usměrňování, jednalo se např. o stanovení maximálních úrokových sazeb, stanovování úvěrových limitů jednotlivým bankám individuálně apod. SBČS změnila své podřízení, místo podřízení vládě byla částečně podřízena jen parlamentu, který jmenoval guvernéra banky. Ze sítě bank SBČS vznikly tři nové univerzální obchodní banky, jednalo se o státní peněţní ústavy a byly 100% ve vlastnictví státu. Jednalo se o Komerční banku na území ČR, Všeobecnou úvěrovou banku na území SR a Investiční banku (převzala licenci původní Investiční banky) působící na území SR a ČR. Byly také zachovány i stávající banky: Česká státní spořitelna, Slovenská státní spořitelna, Československá obchodní banka a Ţivnostenská banka. Zákony daly moţnost vzniku novým bankám, které měly formu buď druţstva, nebo akciové společnosti se základním kapitálem 50 mil. Kčs. Jejich působení bylo univerzální. Zákony měly i pozitivní přínos pro zahraniční banky, které měly moţnost zřizovat v Československu svá pracoviště, pouze však ve formě dceřiných společností, nikoliv však poboček. U Všeobecné a Komerční banky byly aktiva a pasiva tvořena převedením části bilanční sumy ze SBČS. Pasiva byla převedena pomocí tzv. redistribučních úvěrů, které byly 13

Celá tato kapitola vychází z KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví v České republice. 4. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a. s., 2000. str. 15 – 17. 14 Rozdělení vychází z kníţky KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví v České republice. 4. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a. s., 2000. str. 15.

18

úročeny diskontní sazbou. Tyto úvěry obdrţela i Investiční banka, u níţ byly tyto úvěry úročeny zvýhodněnou sazbou, a to asi ½ diskontní sazby. Konečný stav redistribučních úvěrů činil 106 mld. Kčs. SBČS rozdala v letech 1990–1992 pouze 80 nových licencí, z toho bylo 66 na území České republiky. Nově vzniklé banky měly vţdy účast zahraničního kapitálu, většinou to byla 100% účast. Během těchto dvou let byly zřízeny i dvě speciální banky: 1. Československá záruční a rozvojová banka, a. s., která byla částečně ve vlastnictví státu (50 %) a částečně ve vlastnictví velkých obchodních bank (50 %). Tato banka byla určena k podpoře rozvoje soukromého podnikání tím, ţe poskytovala za podniky garance při poskytování úvěru a částečně hradila úrokové náklady podnikatelům, kteří začínali. 2. Konsolidační banka, státní peněţní ústav, jednalo se o státní ústav, který převzal část špatně návratných úvěrů od existujících bank, byly to úvěry, které byly banky nuceny poskytnout rozhodnutím vlády před rokem 1989. Další funkcí banky bylo úvěrování projektů, které byly důleţité pro ekonomické reformy ve státě, ale nebyly dostatečně zajímavé pro stávající obchodní banky. Dne 1. ledna 1992 byly přijaty další zákony, které upravovaly československé bankovnictví, a to na úroveň, která v té době odpovídala vyspělým státům. Jednalo se zejména o zákon č. 21/1992 Sb., o bankách a o zákon č. 22/1992 Sb. o SBČS, které přinesly následující změny: Posun v pojetí Státní banky československé jako moderní emisní a centrální banky – nezávislé na výkonné moci ve státě, zřízení Bankovní rady jako nejvyššího orgánu ČNB, posílení bankovního dohledu, jeho kontrolní funkce, omezení přímých řídících nástrojů vůči obchodním bankám a rozšíření nástrojů nepřímých; zpřísnění moţností vzniku nových obchodních bank – stanovení přesné definice banky, zvýšení minimální výše základního kapitálu na 300 mil. Kčs (10 mil. USD) v dubnu 1991, stanovení pravidel pro povolovací řízení, pravidel, která brání přílišné rizikovosti v podnikání bank; nutnost získávání licencí pro některé skupiny bankovních sluţeb, zvláště v devizové oblasti;

19

omezení

institucionální

formy bank

na

akciové

společnosti,

s výjimkou

Konsolidační banky, která zůstala státním peněţním ústavem; zavedení opatření proti praní špinavých peněz v bankách; umoţnění vzniku poboček zahraničních bank.15 Zákon č. 21/1992 Sb. byl později ještě mockrát upravován: ve znění zákonů č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb. zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb. Cílem těchto úprav bylo přiblíţit zákon právu Evropské unie. Tímto zákonem se později zabývala ještě tzv. malá novela, zákon č. 16/1998 Sb. a tzv. velká novela, zákon č. 165/1998 Sb. Malá novela řešila problémy s předstihem, jednalo se o problémy, kterým se více věnovala aţ tzv. velká novela. Tato malá novela znamenala omezení pro obchodní banky, omezení se týkalo především aktivit členů statutárního orgánu a obchodování s cennými papíry. Velká novela měla za cíl obnovit důvěru v bankovnictví v České republice a to tím, ţe posílila pravomoci centrální banky v oblasti řízení ostatních obchodních bank. Obchodní banky měly povinnosti informovat centrální banku o různých změnách, např. změny stanov, personální změny, atd. Obchodní banky také musely čtvrtletně zveřejňovat informace o sloţení akcionářů a finančních ukazatelích, které jim předepsala centrální banka. Novela také upravovala informace o akciích – jejich právní formy, nabývání a drţení, pouţívání sluţeb zúčtovacího centra ČNB v mezibankovním platebním styku, atd.

2.6 Rozdělení Československé federativní republiky16 Roku 1993 dochází k rozdělení Československa, a to na základě zákona č. 542/1992 Sb. Federálního shromáţdění o zániku České a Slovenské federativní republiky. S rozdělením souvisí i oddělení měn nově vzniklých států, dělení bankovních soustav. Státní banka československá se tehdy rozdělila na Českou národní banku a Národní banku Slovenska. Práva a povinnosti České národní banky byly upraveny zákonem

15

Rozdělení vychází z kníţky KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví v České republice. 4. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a. s., 2000. str. 17. 16 Celá tato kapitola vychází z kníţky POLOUČEK, S.: Bankovnictví. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2006. str. 40 - 41. ISBN 80-7179-462-7.

20

č. 6/1993 Sb. a jeho následnou novelou č. 442/2000 Sb., nutno podotknout, ţe některé ustanovení novely byly později Ústavním soudem České republiky zamítnuty. V letech 1993–1995 docházelo v souvislosti s novou českou měnou k různým změnám a posunům: Zavedení instituce stavebních spořitelen – byly určeny k podpoře bytové výstavby, fungovaly jako specializovaný bankovní ústav se státním příspěvkem. Zvýšení minimální výše základního kapitálu na 500 mil. Kč v roce 1994. Korporativní pojištění vkladů fyzických osob, maximální výše náhrady byla do 100 tis. Kč. Zavedení hypotečního bankovnictví, bylo určeno k podpoře stavební činnosti a podpoře dlouhodobého investování do hypotečních zástavních listů. (zákon č. 84/1995 Sb.) Zavedení instituce spořitelních a úvěrových druţstev, slouţily k podpoře vzájemného korporativního financování členů (zákon č. 87/1995 Sb.)17 Změny v ekonomice, které vedly k posunu k trţnímu prostředí, přispěly také k tomu, ţe došlo k rychlému nárůstu počtu bankovních institucí. Do roku 1993 nebylo udělování licencí pod kontrolou, vztah počtu uchazečů a udělených licencí byl 10:1. Regulativním opatřením centrální banky se zpomalil růst počtu bank v roce 1994. V této době také převládalo mínění, ţe je v České republice příliš mnoho bank, a tak ČNB neudělovala licence ani renomovaným zahraničním bankám. V roce 1994 byly vydány pouze 4 povolení, které obdrţely stavební spořitelny a v roce 1995 pouze jediné povolení, které patřilo České exportní bance. Další licence byly vydány aţ v roce 1997, a to dceřiným společnostem zahraničních bank, z níţ jedna nevyuţila moţnost zahájit činnost ve stanovené době, a tak ji licence byla v roce 1998 odejmuta. Ani v letech 1998–2004 nebyly vydány ţádné další licence.

2.7 Další změny po roce 1989, Česká republika18 Po roce 1989 docházelo ke změnám i v jiných oblastech finančního sektoru. Vzniká trh cenných papírů, dluhopisů i majetkových cenných papírů. Významnou úlohu sehrála i 17

Rozdělení vychází z kníţky KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví v České republice. 4. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a. s., 2000. str. 18. 18 Celá tato kapitola vychází z POLOUČEK, S.: Bankovnictví. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2006. str. 42. ISBN 80-7179-462-7.

21

kupónová privatizace ekonomiky, byla zaloţena Burza cenných papírů Praha a také tzv. RM-Systém. Rozšířily se i firmy, které provozovaly leasingovou činnost, investiční nebo makléřskou činnost, firmy zabývající se faktoringem a forfaitingem. V současné době je nutnost mít pro zaloţení banky povolení od České národní banky. Zaloţení banky upravuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zaloţit jej můţe pouze právnická osoba, která má sídlo v České republice a která od veřejnosti přijímá vklady a poskytuje úvěrové sluţby. Vstupem do Evropské Unie se však podmínky poskytování těchto sluţeb mění a řídí v souladu s Direktivami EU. Výše zmíněný zákon o bankách dlouhodobě jako legislativní dokument nevyhovuje, pro obezřetné podnikání bank bylo vydáno i mnoho opatření centrální bankou. Jedná se zejména o: poţadavky na kapitálovou přiměřenost, pravidla likvidity bank, pravidla pro úvěrovou angaţovanost bank, omezení a podmínky pro nezajištěné devizové pozice, zásady vytváření portfolií a krytí rizika, pravidla pro klasifikaci pohledávek z úvěrů, mimorozpočtových závazků bank a tvorbu opravných poloţek, poţadavky na zprávu o hospodaření banky a zveřejňování informací bankami.19 Zákon č. 21/1992 Sb. měl na konci roku 2005 celkem 19 novelizací, coţ je jasný fakt toho, ţe zákon pro současné bankovnictví není vyhovující. Základní zásady změn zákona jsou diskutovány jiţ od roku 1993. Jedním z hlavních důvodů, proč se přijetí nové legislativy tak táhne, je celkové pojetí zákona. V situaci, kdy se české bankovnictví přiklání více k normám Evropské Unie, se i většina odborníků v České republice přiklání k změně legislativy, která by upravovala bankovní sluţby, resp. finanční sluţby, nikoliv banky jako takové.

19

Rozdělení vychází z kníţky POLOUČEK, S.: Bankovnictví. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2006. str. 42. ISBN 80-7179-462-7.

22

2.8 Evropské bankovnictví20 Evropské bankovnictví má spojitost s evropskou integrací. Pro bankovní soustavy zemí, které se připojí k evropskému společenství, to v první řadě znamená přechod na společnou měnu EURO, nejdříve v bezhotovostní podobě. Dále se země zapojují do měnové politiky, kterou upravuje Evropská centrální banka, která sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem. Základní změny, které se dotknou činností komerčních bank, jsou: vzájemná uznatelnost bankovních licencí vydaných v jednotlivých zemích Evropského společenství i v dalších zemích; působení bankovních dohledů členských zemí i v dalších zemích, kde byla zřízena bankovní místa podřízena bankám členských zemí; přístupnost tzv. přeshraničního obchodu v určených případech bez zvláštního povolení; sladění částek, jejichţ výše je relevantní pro bankovní obchod (např. výše pojištění vkladů) ve všech členských zemích.21 Legislativa a politika Evropské Unie má velký vliv na formování finančních systémů v evropských zemích. A to i přes fakt, ţe oblast bankovnictví na úrovní Evropské unie je regulována relativně mírně a volně, větší důraz je kladen na regulování a dohled na úrovní spíše národní. Byly přijaty zatím jen tři direktivy Evropské unie týkající se bankovního sektoru, ale bankovnictví jako takového se dotýká i řada jiných direktiv a opatření vydaných Evropskou unií. Cílem výše zmíněných direktiv i opatření je vytvoření jednotného bankovního trhu Evropské unie, který umoţní konkurenci v rámci celého evropského společenství. Direktivy týkající se bankovního sektoru, ať uţ přímo nebo okrajově, jsou: 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a jejímu výkonu. 86/635/EEC o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a jiných finančních institucí. 91/308/EHS o předcházení zneuţití finančního systému k praní peněz. 20

Celá tato kapitola vychází z kníţky POLOUČEK, S.: Bankovnictví. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2006. str. 43 – 44. ISBN 80-7179-462-7. 21 Rozdělení vychází z kníţky KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví v České republice. 4. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a. s., 2000. str. 19.

23

93/06/EHS o kapitálové přiměřenosti investičních společností a úvěrových institucí. 2000/28/ES novelizující direktivu 2000/12/ES. 2000/46/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, jejím výkonu a obezřetnostním dohledu nad touto činností. 2001/24/ES o reorganizaci a řízené likvidaci úvěrových institucí.22

22

Seznam direktiv vychází z POLOUČEK, S.: Bankovnictví. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2006. str. 43 - 44. ISBN 80-7179-462-7.

24

3 Bankovní soustava 3.1 Bankovní systém „Bankovní systém představuje souhrn všech bankovních institucí v daném státě a uspořádání vztahů mezi nimi. Bankovní systém tedy má dvě vzájemně propojené sloţky, institucionální a funkční.“23 V institucionální sloţce dělíme jednotlivé banky do několika skupin podle hlavní činnosti. Obchodní banky – zabývají se operacemi s devizami a úvěrovými operacemi. Spořitelní banky – podobně jako obchodní banky se zaměřují na devizové a úvěrové operace a na další bankovní sluţby pro obyvatelstvo. Investiční banky – rozlišujeme dva druhy, banky investující do cenných papírů, anebo zabývající se dlouhodobými úvěry. Rozvojové banky – jejich náplní hlavní činnosti je poskytování dlouhodobých úvěrů účelového a investičního charakteru. Specializované vládní banky – zakladatelem je vláda a jejich investiční úvěry slouţí na podporu exportu. Hypoteční banky – emitují hypoteční zástavní listy a poskytují hypoteční úvěry. Stavební spořitelny – nabízejí moţnost stavebního spoření a nabízejí klientům úvěry, které jsou úročeny zvýhodněnou sazbou. Zemědělské banky – zaměřují se na zemědělský sektor. Poskytují bankovní sluţby. Městské a komunální banky – zakladateli jsou města a obce, bankovní operace se týkají poskytování úvěrů v daném regionu. Konzoricální banky – zakládají je skupiny bank a poskytují konzoricální úvěry. Zahraniční banky – jedná se o pobočky zahraničních bank anebo banky, které jsou plně ve vlastnictví zahraničních bank. Bankovní holdingové společnosti – „Konglomeráty několika institucí, ze kterých alespoň jednou je banka.“24 Funkční sloţka upřesňuje organizaci bankovního systému. Rozlišujeme především jednostupňový a dvoustupňový systém, dále pak systémy univerzální a oddělené, můţeme se však setkat i s modelem smíšeným.

23

REVENDA, Z.: Centrální bankovnictví. 2. vyd. Praha: Management Press, 2001. str. 18. ISBN 807261-051-1. 24 REVENDA, Z.: Centrální bankovnictví. 2. vyd. Praha: Management Press, 2001. str. 18. ISBN 807261-051-1.

25

3.2 Bankovní modely Jednostupňový systém je historicky starší neţ dvoustupňový. Neexistuje jedna centrální banka. Všechny bankovní operace jsou prováděny komerčními bankami. Tyto banky také emitují hotovostní peníze. Dvoustupňový systém je typický pro většinu trţně orientovaných ekonomik. Existuje zde jedna centrální banka, která tvoří první stupeň systému a druhý stupeň tvoří ostatní obchodní banky. Centrální banka plní makroekonomické funkce a mikroekonomické funkce zajišťují obchodní banky. Rozlišují se i hlavní cíle těchto dvou stupňů. Hlavní cíl centrální banky je zabezpečení měnové stability, druhý stupeň funguje na principu zisku. Model univerzálního systému nabízí moţnost obchodním bankám poskytovat bankovní produkty komerčního typu a také investiční bankovnictví. Pod komerčními produkty si můţeme představit přijímání vkladů, provoz platebního styku, nabídky úvěrů. Investiční bankovnictví v sobě skrývá obchody s cennými papíry, fúze, akvizice atd. Model odděleného systému je opak univerzálního. Existuje zde institucionální oddělení dvou typů bankovnictví – komerčního a investičního. „Bývá vyčleňován i model smíšený, v němţ existuje určité oddělení komerčního a investičního bankovnictví, není však tak striktní jako u odděleného systému.“25

25

REVENDA, Z. A KOL.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4 vyd. Praha: Management Press, 2008. str. 121. ISBN 978-80-7261-132-4.

26

4 Teorie zaloţení účtu a vymezení bankovních pojmů 4.1 Běţný účet Banku lze chápat jako podnik, jehoţ hlavním cílem je, stejně jako u ostatních, dosaţení zisku. Samozřejmě se jedná o speciální druh obchodování, který je vymezen v příslušném zákoně (zákon č. 21/1992 Sb., o bankách). Produkty firem můţeme zařadit do oblasti zboţí nebo sluţeb. V případě banky, resp. bankovnictví se jedná o oblast sluţeb, tyto sluţby jsou poskytovány za úplatu a nazývají se bankovní produkty. Kaţdý bankovní produkt musí mít písemný podklad. Jedním ze základních bankovních produktů je zřízení a vedení běţného účtu. Pro různé typy účtů jsou stanovené speciální podmínky pro získání. Pro naši potřebu se budeme zabývat těmi základními a okrajově se dotkneme speciálních bankovních produktů. Pro zřízení klasického bankovního účtu je nutná fyzická přítomnost osoby, pro kterou je účet zřizován. Tato osoba se musí prokázat platným dokladem totoţnosti. Při zaloţení účtu se podepisuje smlouva o zřízení a vedení běţného účtu. Ověřují se také podpisy osoby nebo osob na podpisovém vzoru. Tyto osoby budou mít oprávnění nakládat s účtem. Specifikace a počet oprávněných osob je pouze na zváţení a rozhodnutí osoby, které je účet zakládán. Součástí smlouvy by měly být obchodní podmínky, se kterými by se měl klient před podpisem smlouvy důkladně seznámit, neboť svým podpisem stvrzuje, ţe se s těmito podmínkami seznámil a souhlasí s nimi. „Podmínky upravují zřizování a zrušení účtu, práva a povinnosti majitele běţného účtu a banky, disponování s běţným účtem a nástroje, kterými komitent můţe disponovat s prostředky na účtu, úročení účtu, poplatky a postup při jejich změnách, provádění hotovostních a bezhotovostních plateb na účtu, zprávy o zúčtování na účtech klientů atd.“26 Na základě zřízení běţného účtu Vám banka můţe nabídnout nějaké doplňkové sluţby nebo si o ně můţete zaţádat. V dnešní době je relativně obvyklé, ţe budete poţádáni při zakládání účtu o sloţení minimálního vkladu. Není to však u všech bank nutné a i výše tohoto vkladu se můţe banku od banky lišit. Na smlouvě o zřízení a vedení účtu je také uveden přesný název účtu a číslo účtu zákazníka včetně směrového kódu banky. Toto 26

POLIDAR, V.: Management bank a bankovních obchodů. 2. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 1999. str. 324. ISBN 80-86119-11-4.

27

číslo je také uvedené na kartičce, která se vyuţívá na hotovostní operace na pokladně, případně k omezování či rozšiřování sluţeb u bankovního poradce. Všechny dodatky ke smlouvě musí mít písemnou formu a nutností jsou také podpisy obou zúčastněných stran. Všechny smlouvy jsou vystavovány ve dvou stejnopisech, kde jeden si ponechává banka a druhý je vydán klientovi. Důleţitým dokumentem, který by měl mít zákazník k dispozici nebo by měl mít moţnost do něj nahlédnout, je sazebník odměn. V dokumentu se hovoří o ceně bankovních sluţeb, které jsou spojeny s uţíváním zřízeného běţného účtu. Cena bankovních sluţeb můţe mít formu úroku, to je v případě, kdy je klientovi poskytnuta půjčka nebo úvěr, anebo formu poplatků či provizí, které mohou souviset např. se zaloţením účtu, zřízením elektronického bankovnictví, vydáním platební karty, vyřízením úvěru nebo půjčky anebo také se zrušením účtu atd.

4.2 Platební karty Klientům jsou k běţným účtům vydávány bankovní platební karty, které umoţňují přístup klientům k jejich finančním prostředkům prostřednictvím bankomatů nebo prostřednictvím pokladních terminálů v obchodních domech. Karty jsou vyráběny z plastu a obsahují magnetický prouţek, na který se ukládají informace. „Rozměry karet i záznamy na nich jsou standardizovány mezinárodně platnými normami ISO.“27 I výdej platebních karet musí být podmíněn sepsáním a podepsáním ţádosti o vydání karty. Platební kartu můţe získat i osoba, která má oprávnění disponovat se vkladem. Na platební kartě najdeme magnetický prouţek, podpis drţitele, registrační číslo karty a vydavatele platební karty, číslo účtu drţitele karty, jméno drţitele, měla by obsahovat i dobu splatnosti. „Z hlediska techniky záznamu dat rozeznáváme karty: s magnetickým prouţkem, čipové, optické (laserové).“28 V českém bankovnictví se objevuje několik základních druhů platebních karet. Jedním z nich je platební karta, jinak nazývaná debetní karta nebo z anglického jazyka Debit Card. Karta je vydávána klientům, kteří mají vkladový běţný účet. Její pouţití je široké - výběr hotovosti, uţívání sluţeb, které nabízí peněţní automaty, platba v obchodech na terminálech, výběr na pokladně prostřednictvím pokladních terminálů atd. Dalším druhem bankovní karty je úvěrová

27

KIPIELOVÁ, I. A KOL.: Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1995. str. 66. ISBN 80-7168-273-X. 28 KIPIELOVÁ, I. A KOL.: Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1995. str. 67. ISBN 80-7168-273-X.

28

karta, jinak nazývaná téţ kreditní karta, z anglického jazyka Credit Card. Karta je vydávána při poskytování úvěru. S kartou lze vybírat hotovost v bankovních automatech nebo platit v obchodě na pokladních terminálech. K platebním kartám je při podepisování ţádosti o vydání sjednáván denní limit k té určité kartě. Zvolením odpovídajícího denního limitu můţe klient omezit ztrátu finančních prostředků, ke které můţe dojít v případě zcizení platební karty. Rozvoj technologií dal moţnost vzniku celosvětovému systému bankovních karet. Vznikají mezinárodní sdruţení bank, které bojují za zavedení jednotných karet. Jednou z tohoto sdruţení je společnost Eurocard. Tato společnost se však ještě řadí do bankovního sdruţení MasterCard. „V roce 1992 vytvořily obě asociace společnost Europay Int. Sdruţení Eurocard/MasterCard sdruţuje 29 000 členských bank, v roce 1994 bylo vydáno 350 mil. karet tohoto systému, které akceptovalo téměř 13 mil. obchodní jednotek ve 222 zemích světa a 208 000 bankomatů v 68 státech, obrat překročil 450 mld. USD.“29 Další společnost, která také patří k těm nejdůleţitějším je VISA International. Platební karty můţeme rozlišovat i podle většího či menšího mnoţství peněz, které jsou k dispozici na účtu. Jedná se např. o platinové karty, premiér karty, zlaté, stříbrné, standardní, apod. Takovéto karty jsou nabídnuty pouze solventním klientům podle specifických měřítek banky. V současné době kromě bank emitují své platební karty i různé finanční společnosti, např.: American Express, Diners Club atd. „Bankovní karty jsou vybaveny řadou ochranných prvků, které znesnadňují jejich padělání a zneuţití. K těmto prvkům patří např.: hologram (jde o trojrozměrný obraz; znak na hologramu mění při pohybu kartou charakteristickým způsobem svou barvu a pozici), podpisové prouţky (slouţí k záznamu vzorového podpisu drţitele karty), ochranné prvky viditelné pouze v ultrafialovém světle, speciální tisk karty, tisk čísla karty na podpisový prouţek, 29

POLIDAR, V.: Management bank a bankovních obchodů. 2. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 1999. str. 356. ISBN 80-86119-11-4.

29

kód za číslem karty na magnetickém prouţku.“30 V poslední době se u platebních karet rozmáhá forma tzv. elektronické peněţenky. Taková karta má čip, který v sobě obsahuje určitý elektronický ekvivalent hotových peněz v jisté výši. Moţnosti pouţití této peněţenky jsou prozatím ve stádiu pilotních programů.

4.3 Úroky z vkladu Vzhledem k tomu, ţe uloţením peněz na účet, vlastně bance půjčujeme své peníze, poţadujeme za to nějakou odměnu, v takovém případě hovoříme o úroku z vkladu. Banky jej ve většině případu uvádí v procentech a takto vyjádřený úrok se nazývá úroková míra. Současně uvádí, jakou frekvenci má toto úročení. Nejčastěji je uţíváno úročení p. a., tedy ročně, můţeme se však setkat s úročením pololetně či měsíčně. Banky mohou vklady úročit dvěma způsoby – jednoduché nebo sloţené úročení. U jednoduchého úročení jsou důleţité pojmy „jistina“, která prezentuje uloţenou částku. Dále „úrokovací doba“, která říká, po jakou dobu byly peníze uloţeny na účtu. Úročení se při jednoduché formě počítá při kaţdé změně mnoţství peněz na účtu. Pro sloţené úročení je typické, ţe se vklad úročí většinou jednou ročně a při dalším úročení uţ se vychází z částky navýšené o předešlý úrok.

4.4 Pasivní bankovní produkty Bankovní produkty můţeme rozlišovat také na aktivní a pasivní. Do pasivních produktů patří především vklady, které představují pro banku získávání cizího kapitálu a z pohledu účetnictví se účtují na straně pasiv. K základním druhům vkladu patří vklady na viděnou, termínované vklady a vklady úsporné. Pod pojmem vklady na viděnou si můţeme představit vklady na poţádání, vista vklady a běţné vklady. Pro tento vklad je typický fakt, ţe je kdykoliv na poţádání klienta splatný. Z tohoto důvodu bývá úroková sazba nízká. Pro banku má tento typ vkladů také své výhody. „Banky mohou (v rámci zákonem daných pravidel) profitovat i na tom, ţe při provádění platebního styku připisují prostředky na účty příjemců s určitým zpoţděním poté, co je samy obdrţí, z čehoţ jim plynou úrokové výhody (tzv. float 30

KIPIELOVÁ, I. A KOL.: Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1995. str. 68. ISBN 80-7168-273-X.

30

zisk).“31 Jako další výhodu můţeme jmenovat tzv. sedliny. Podstata sedliny spočívá v tom, ţe určitá část peněz zůstává na bankovních účtech trvale, a to i přes fakt, ţe celkový zůstatek vkladů na viděnou se denně mění. „To je způsobeno tím, ţe klienti obvykle zcela nevyčerpají zůstatky na svých účtech; platby z účtu odcházející z banky, a naopak příjmy přicházející na účty do banky se částečně vyrovnávají; při převodech mezi účty klientů v rámci jedné banky se celkový stav vkladů na viděnou nemění.“32 Termínované vklady jsou typické většími částkami, které se na tyto účty vkládají a jsou úročeny vyšším úrokovým procentem. Vyšší úročení je odměnou klientovi za to, ţe po sjednanou dobu nebude moci nakládat s penězi uloţenými na tomto účtu. Z hlediska časového rozeznáváme dva druhy vkladů – vklady na pevnou lhůtu a vklady s výpovědní lhůtou. Základní rozdíl je ve splatnosti. Zatímco u pevné lhůty se stanoví přesná doba vázanosti peněz v bance, nebo se splatnost můţe stanovit i na konkrétní den. U druhého typu jsme se splatností omezení na dopředu domluvenou výpovědní lhůtou. I u stejného termínovaného vkladu se úroková sazba můţe lišit na základě výše vkladu nebo delší době splatnosti. Nebo u pevné lhůty se sazba stanovená fixně u vkladu s výpovědní lhůtou mění v průběhu trvání vkladu. Vklady u úsporného typu vkladu jsou uloţeny na účtech a banka klientům vystavuje doklad, který bývá nejčastěji ve formě vkladní kníţky nebo také vkladního listu. Nakládání se vkladem je moţné pouze proti předloţení vkladní kníţky, resp. vkladního listu. Způsob úročení bývá relativně stejný jako v případě termínovaných vkladů. Pro banku představují tyto vklady relativně stabilní zdroj peněz. I v současné době se jedná o stále ve velkém počtu vyuţívanou formu spoření peněz.

4.5 Aktivní bankovní produkty V případě aktiv hovoříme např. o příkazech k úhradě nebo inkasu. Jedná se o formu bezhotovostního placení, platba se zúčtuje jak na straně plátce, tak na straně příjemce. 31

REVENDA, Z. A KOL.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4 vyd. Praha: Management Press, 2008. str. 150. ISBN 978-80-7261-132-4. 32 REVENDA, Z. A KOL.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4 vyd. Praha: Management Press, 2008. str. 150. ISBN 978-80-7261-132-4.

31

Není však vyloučený hotovostní převod. „Tuzemský bezhotovostní platební styk je obvykle organizován prostřednictvím bank tak, ţe jednotlivé banky mají svůj účet u clearingové banky a prostřednictvím těchto účtů jsou zúčtovány veškeré platby mezi jednotlivými bankami a potaţmo i klienty těchto bank.“33 U nás funkci clearingového centra plní Česká národní banka. Příkaz k úhradě je jedním z nejběţnějších zúčtovacích styků. Majitel účtu (plátce) dává příkaz bance, aby z jeho účtu převedla stanovenou částku na účet někoho jiného (příjemce). Jedná se o nejčastější formu v placení mezi dodavatelsko-odběratelskými vztahy. Riziko však při příkazu k úhradě nese příjemce platby, neboť plátce můţe platbu zdrţovat, např. pokud se nachází v těţké platební situaci. Oblíbenou formou je také trvalý příkaz k úhradě, který vzniká na základě písemnou domluvy majitele účtu (plátce) s bankou. Trvalé příkazy se pouţívají v případě pravidelně se opakujících plateb, jedná se o nájemné, školné, poukazy mezd a platů atd. Příkaz k inkasu můţe proběhnout na základě písemné dohody plátce s bankou a také s příjemcem platby. Jedná se o případ, kdy příjemce ţádá banku, aby z účtu plátce převedla určenou částku na jeho účet. Velmi částo se tato forma vyuţívá v případě vztahu s bankou – splátka úvěru, poplatky za vedení účtu, úrokové placení atd. Lidé často vyuţívají příkaz k inkasu k placení měsíčních záloh na elektrickou energii, telekomunikační sluţby, dodávku plynu nebo teplé vody. I zde se vyuţívá forma trvalého příkazu k inkasu. Zvláštní forma jsou tzv. hromadná inkasa. Pouţívají je spíše větší příjemci jako pojišťovny, energetické podniky atd., které si inkasují platby u velkého počtu klientů. Příkazem k inkasu dává plátce bance moţnost uhradit inkasované částky ve stanovené výši.

4.6 Kontokorentní úvěr V souvislosti s běţným účtem se také často hovoří o jednom z nejpouţívanějších úvěrů – kontokorentní úvěr. Jedná se o úvěr, kdy banka stanoví klientovi k běţnému účtu úvěrový rámec, který můţe v případě zájmu čerpat. Je to sice krátkodobý úvěr, ale pokud není úvěrový vztah ukončen, úvěrování můţe trvat i delší dobu. Banka samozřejmě za poskytnutí překročení účtu do mínusu předpokládá odměnu. Cenou je 33

REVENDA, Z. A KOL.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4 vyd. Praha: Management Press, 2008. str. 155. ISBN 978-80-7261-132-4.

32

zde úrok. Klient samozřejmě platí i za poloţky, které souvisí s vedením takového účtu nebo zúčtováním plateb.

33

5 Bankovní účty pro děti 5.1 Upřesnění dětských účtů Pro komparaci dětských účtů budu pracovat s účtem „Dětský genius“ od GE Money Bank, a. s. (dále jen GE Money), „Dětské konto Beruška“ od Komerční banky, a. s. (dále jen KB), „Dětské konto Slůně“ od Československé obchodní banky, a. s. (dále jen ČSOB), v neposlední řadě taky „X konto“ od České spořitelny, a. s. (dále jen Česká spořitelna).

5.2 Obecné podmínky Banky mají stanovené podmínky pro zaloţení dětského účtu. Jako stejnou podmínku pro zaloţení konta si banky kladou doloţení rodného listu dítěte a doklad totoţnosti rodiče nebo zákonného zástupce (např. opatrovníka). Některé banky vyţadují při zakládání osobní účast dítěte, osobně si však myslím, ţe je to spíše z důvodu toho, aby si děti, kterým je účet zakládán, připadali velké a důleţité, a ţe tuto podmínky nebudou banky striktně vyţadovat. K dětským účtům je po dosaţení stanoveného věku vydávána i platební karta. Tento věk je u vybraných bank, s výjimkou České spořitelny, stanoven na 8 let, u České spořitelny je stanovený věk 10 let. S platební kartou mají klienti moţnost provádět všechny operace, které daný bankomat umoţňuje, např.: výběr hotovosti, dobíjení telefonu atd. Po dovršení horní hranice věku je účet u všech vybraných bank převeden na studentský účet s ponecháním stejné čísla účtu.

5.3 Kritéria komparace Věk dítěte – toto kritérium nám říká, od jakého věku dítěte je moţné dětský účet zaloţen a v jakém věku je dětské konto ukončeno. Zaloţení, vedení, zrušení účtu – poloţka ukazuje, jakou částku jsou zákonní zástupci povinni zaplatit při zaloţení, během vedení, při zrušení účtu. Výběr z bankomatu – některé banky nabízejí moţnost všech výběrů z bankomatu zdarma, některé zase stanoví omezený počet výběrů zdarma. Částka uvedená v tomto

34

kritériu nám řekne, kolik zaplatíme za výběr/výběry z bankomatů stejné banky. Počet výběrů je stanoven u konkretizace cílových osob. Poplatek za vklad v hotovosti – kolik zaplatí zákonní zástupci při vkládání peněz v hotovosti na účet. Měsíční poštovní výpisy – kritérium nám řekne, kolik zaplatíme při stanovení měsíčních poštovních výpisů. Výběr na pokladně – poloţka nám říká, kolik zaplatíme v případě výběru hotovosti na pokladně

5.4 Konkretizace cílových osob V problematice dětských účtů provedeme dvě analýzy pro dvě cílové osoby – děti. Dítě A – bude ve věku 6 let, účet bude vyuţíván pouze na 1 bezhotovostní vklad měsíčně. Jedenkrát v měsíci bude proveden výběr na pokladně. Dítě B – Jedná se o dospívající dítě ve věku 13 let. Účet bude vyuţíván na vklad jak převodem, tak i prostřednictvím sloţení peněz na pokladně. Hotovostní vklad proběhne dvakrát v měsíci. Bezhotovostní vklad proběhne pouze jedenkrát v měsíci. Z účtu bude vybírána i hotovost, jedenkrát v měsíci na pokladně a třikrát v měsíci bude vybírána hotovost v bankomatu. Ani dítě A a ani dítě B nebude vyuţívat sluţeb bankovních příkazů.

35

5.5 Analýza A Tab. 1: Srovnání dětských účtů 1 ČESKÁ

ANALÝZA A

GE MONEY

KB

ČSOB

Zaloţení účtu

0,-

0,-

0,-

x

Vedení účtu

0,-

0,-

0,-

x

Zrušení účtu

0,-

0,-

0,-

x

Poplatek za příchozí platby

0,-

0,-

0,-

x

Poplatek za hot. oper. (úč. pol.)

0,-

0,-

0,-

x

Výběr na pokladně

60,-

0,-

60,-

x

Měsíční poštovní výpis

10,-

0,-

0,-

x

Celkem

70,-

0,-

60,-

x

SPOŘITELNA

Zdroj: Vlastní zpracování

Při této komparaci nám z důvodu prvního kritéria (věk dítěte) vypadla Česká spořitelna, která dětské účty zakládá aţ od věku 8 let.

36

5.6 Analýza B Tab. 2: Srovnání dětských účtů 2 ČESKÁ

ANALÝZA B

GE MONEY

KB

ČSOB

Zaloţení účtu

0,-

0,-

0,-

0,-

Vedení účtu

0,-

0,-

0,-

0,-

Zrušení účtu

0,-

0,-

0,-

0,-

Výběry z bankomatu

15,-

0,-

0,-

0,-

Poplatek za vklad v hotovosti

6,-

0,-

0,-

0,-

Poplatek za hot. oper. (úč. pol.)

0,-

0,-

0,-

24,-

Poplatek za příchozí platby

0,-

0,-

0,-

0,-

Výběr na pokladně

60,-

0,-

60,-

0,-

Měsíční poštovní výpis

10,-

0,-

0,-

9,50

Celkem

91,-

0,-

60,-

33,5

SPOŘITELNA

Zdroj: Vlastní zpracování

V rámci České spořitelny jsem navolila tři produkty, které jsou k dispozici v pásmu označovaném jako 0 aţ 1. Vybrala jsem tři produkty, které banka nabízí, a jsou v tomto prvním pásmu, coţ pro dětské účty znamená to, ţe je vedení účtu zdarma. Jedná se o produkty – vybírání z bankomatu České spořitelny zdarma, platby příchozí zdarma a vydání a vedení platební karty zdarma.

5.7 Doplňkové sluţby V této kapitole se pokusím přiblíţit doplňkové sluţby, které jednotlivé banky nabízejí.

5.7.1 Úrazové pojištění GE Money nabízí zdarma úrazové pojištění na trvalé následky s pojistným plněním aţ 200000 Kč. Za měsíční příplatek nabízí banka pojištění Plus, které obsahuje pojistné plnění při trvalých úrazech aţ 450000,- a při úmrtí zákonného zástupce na následky úrazu obdrţí dítě měsíční rentu ve výši 2700,- do 18 let věku. Tato výše je pouze

37

v případě, ţe je dítě vychováváno pouze jedním z rodičů (případně zákonných zástupců). V případě dvou pojišťovna částku přepočítává a mění. ČSOB nabízí úrazové pojištění za 15 Kč měsíčně. Pojistné plnění je zde ve výši aţ 600000 korun za trvalé následky a u dopravní nehody aţ 1200000 korun. KB nabízí pojistný produkt „Brouček“, který mimo jiné obsahuje i úrazové pojištění. Nabízí tři varianty pojištění – základní a další dvě jsou dvojnásobek a trojnásobek základního pojištění. Základní pojistná částka na trvalé následky je 50000 korun, poškození úrazem 10000 korun. Měsíční pojistné je 35 Kč /70 Kč /105 Kč. Česká spořitelna nabízí cestovní pojištění, které bude podrobněji popsáno v kapitole 7.7.3. K dětským účtům nabízí pouze varianty A a B za roční poplatek 49,- v případě varianty A, 129,- v případě varianty B.

5.7.2 Úročení účtů GE Money nabízí úročení 2,5 % p. a. na zůstatek do výše 30000 korun. Zůstatek, který je nad 30000 korun, je úročen 0,1 % ročně. KB úročí zůstatky na dětských účtech do výše 5000 korun úrokem 1,5 % p. a., při zůstatku od 5000,- do 30000,- je úročení 2,5 % p. a., zůstatek nad 30000 je úročen 0,1 %. ČSOB vklady úročení 2,5 % p. a., a to v případě zůstatku do 25000 korun, od 25000 nabízí banka na celý zůstatek úročení 1,5 % ročně. Česká spořitelna pouţívá pro dětské účty pásmové úročení. Při zůstatku do 20000 korun je úročení stanoveno na 2,5 %, při zůstatku do 35000 korun jsou to 2 % a při vyšším zůstatku je úročení 0,01 %.

5.7.3 Ostatní sluţby Při zakládání konta ve všech vybraných bankách obdrţí všechny děti malý dárek v podobě plyšového zvířátka nebo plyšové postavičky. Banky (kromě České spořitelny) také nabízejí moţnost internetového bankovnictví, které však slouţí pouze k nahlíţení na účet, nelze jej vyuţívat k podávání příkazů, příkazů k inkasu atd.

38

6 Bankovní účty pro studenty 6.1 Upřesnění studentských účtů Ve srovnání studentských účtů budeme srovnávat dva účty od Komerční banky – G2 standardní a nadstandardní. Česká spořitelna nabízí osobní účet Student, který můţe být doplněn různými produkty ze skupiny – Standard, Plus nebo Speciál. ČSOB nabízí studentské konto Plus a GE Money nabízí studentský účet Genius Student.

6.2 Obecné podmínky Pro zaloţení účtu je nutné doloţit doklad totoţnosti ţadatele. U klientů do 18 let je potřeba doloţit rodný list (resp. doklad prokazující vztah mezi klientem a zákonným zástupcem) a platný průkaz totoţnosti zákonného zástupce, jehoţ přítomnost při zaloţení je nutná. Potvrzení o studiu uţ v dnešní době není nezbytné předkládat kaţdý rok. Poţadavky na předkládání potvrzení budou upřesněny v podkapitole týkající se konkrétního účtu v konkrétní bance. Ke studentskému účtu je automaticky vydávána i mezinárodní platební karta. Pro všechny vybrané banky platí, ţe po dovršení horní stanovené hranice věku přechází účet na běţně poplatkovaný běţný účet s ponecháním čísla účtu. Ke všem vybraným účtům je nabízeno zdarma internetové bankovnictví se všemi moţnostmi posílání příkazů a nastavení trvalých příkazů či inkas.

6.3 Konkretizace cílových osob V komparaci studentských účtů provedeme 3 analýzy. Student A - z bankomatu bude vybírat 4x měsíčně, 1x měsíčně zadá odchozí platbu pomocí boxu na pobočce. Vklady na účet bude provádět pouze bezhotovostně. Na účet mu přijde 2x měsíčně platba. Student B - z bankomatu bude vybírat 4x měsíčně, navíc ještě 1x v měsíci bude vybírat z bankomatu jiné banky, výběr bude v hodnotě 1000 korun. 1x měsíčně provede

39

odchozí platbu na přepáţce na pobočce. Vklady na účet bude provádět pouze bezhotovostně. Na účet mu přijde 5x měsíčně platba. Měsíčně bude navíc ještě provádět 3 příkazy k úhradě bezhotovostním způsobem. Pomocí platební karty bude platit v obchodě 2x měsíčně. Student C - z bankomatu bude vybírat 5x měsíčně, navíc ještě 1x v měsíci bude vybírat z bankomatu jiné banky, výběr bude v hodnotě 1000 korun. Provede odchozí platbu na přepáţce s poţadavkem provedení na tentýţ den. Vklady na účet bude provádět bezhotovostně a jednou provede vklad na pokladně. Na účet mu přijde 7x měsíčně platba. Celkově provede 7 odchozích plateb v měsíci. Student bude 4x měsíčně platit kartou za nákup v obchodě.

6.4 Analýza A Tab. 3: Srovnání účtů pro studenty 1 ČSOB

G2 A Standard

Nadstandard konto Plus

Česká spořitelna

GE Money

Student

Genius Student

Zaloţení účtu

0

0

0,-

0,-

0,-

Vedení účtu

0

20,-

0,-

0,-

0,-

Zrušení účtu

0

0

0,-

0,-

0,-

Výběr z bankomatu

15,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Měsíční poštovní výpis

0,-

0,-

0,-

9,50

10,-

Platba za příchozí platby

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Platba za odchozí platby

0,-

0,-

0,-

0,-

4,-

Odchozí platba do boxu

29,-

20,-

9,-

8,-

45,-

Celkem

44,-

49,-

9,-

17,5

49,-

Zdroj: Vlastní zpracování

40

6.5 Analýza B Tab. 4: Srovnání účtů pro studenty 2 ČSOB

G2

B Standard

Nadstandard konto Plus

Česká spořitelna

GE Money

Student

Genius Student

Zaloţení účtu

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Vedení účtu

0,-

20,-

0,-

0,-

0,-

Zrušení účtu

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Výběr z bankomatu

15,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Výběr z cizího bankomatu

35,-

35,-

30,-

30,-

35,-

Měsíční poštovní výpis

0,-

0,-

0,-

9,5

10,-

Platba za příchozí platby

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Platba za odchozí platby

0,-

0,-

0,-

0,-

12,-

Odchozí platba na přepáţce

29,-

29,-

40,-

45,-

45,-

Platba v obchodě

0,-

0,-

0,-

8,-

0,-

Celkem

79,-

84,-

70,-

92,5

102,-

Zdroj: Vlastní zpracování

41

6.6 Analýza C Tab. 5: Srovnání účtů pro studenty 3 ČSOB

G2 C Standard

Nadstandard konto Plus

Česká spořitelna

GE Money

Student

Genius Student

Zaloţení účtu

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Vedení účtu

0,-

20,-

0,-

0,-

0,-

Zrušení účtu

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Výběr z bankomatu

20,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Výběr z cizího bankomatu

35,-

35,-

30,-

30,-

35,-

Poplatek za vklad hotovosti

0,-

0,-

9,-

0,-

6,-

Hotovostní operace (pol.)

0,-

0,-

0,-

8,-

0,-

Měsíční poštovní výpis

0,-

0,-

0,-

9,50

10,-

Platba za příchozí platby

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Platba za odchozí platby

29,-

29,-

0,-

45,-

0,-

Odchozí platba na tentýţ den

100,-

100,-

200,-

200,-

200,-

Platba v obchodě

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Celkem

184,-

184,-

239,-

292,5

251,-

Zdroj: Vlastní zpracování

V těchto analýzách jsem navolila u České spořitelny opět tři základní produkty, abych se vyhnula poplatkům za vedení účtu. Vybrala jsem základní produkty, které jsou pouţívány u kaţdé cílové osoby: vydání a vedení platební karty zdarma, výběry z bankomatů České spořitelny zdarma a SERVIS 24 zdarma, který obsahuje mimo jiné i internetové bankovnictví.

42

6.7 Doplňkové sluţby 6.7.1 Komerční banka K základnímu balíčku nabízí banka moţnost jít do mínusu aţ do výše 20000 Kč. Pokud je klient aktivním uţivatelem konta, získá kaţdoročně bonus ve výši 333 Kč. Při zaloţení konta nabízí banka jednorázový příspěvek pro drţitele ISIC karty ve výši 200 Kč. Komerční banka v rámci základního balíčku nabízí moţnost uplatnění slev u obchodních partnerů – au pair v USA 100 % sleva na poplatky, au pair v Evropě 20 % sleva na poplatky, Work & Travel USA sleva 300 Kč, stáţe sleva 15 USD, jazykové kurzy pro mladé i dospělé sleva 1000 Kč, studium na střední škole v USA, Austrálii a na Novém Zélandě sleva 1000 Kč, mezinárodní autobusové linky do Anglie, Lucemburska, Belgie, Švédska, Německa, Holandska, Švýcarska, Maďarska a Itálie sleva 10 %. To vše od firmy Student Agency. Další moţnosti slev jsou přípravný kurz k přijímacím zkouškám na vysokou školu sleva 5 %, jazykové kurzy sleva 5 %, studijní materiály (odborné knihy, skripta) sleva 5 %, pomaturitní kurzy sleva 2 %, to vše od firmy Tutor. Nadstandardní balíček v sobě zahrnuje i sluţby základního balíčku a navíc embosovanou platební kartu s cestovním pojištěním v rámci karty zdarma. Pro zaloţení účtu je zapotřebí předloţit potvrzení o studiu, je pokud jen Vám 20 a více let. Mladým lidem od 15 do 19 let zaloţí banka G2 konto bez nutnosti předkládat potvrzení o studiu. Komerční banka taky nabízí studentům, při splnění stanovených podmínek, moţnost čerpání studentského úvěru aţ do výše 500000 Kč. Můţe se jednat o úvěr účelový nebo na cokoliv. V případě, ţe je ţadatelem o úvěr student vysoké nebo vyšší školy, můţe úvěr pouţít na cokoliv, ostatní pouze na úhradu školného. Spravování úvěru studenta měsíčně stojí 50 korun. Rozmezí úročení procenta se pohybuje v rozmezí od 7 % do 8,63 %, záleţí na výši úvěru a délce splácení. KB nabízí studentům vysokých nebo vyšších škol vyuţít moţnost čerpání úvěru na notebook. Úvěr na notebook je bez poplatků, bez dokládání příjmů, bez zajištění, s moţnost volby výše a počtu splátek (60 splátek ve výši 499,- nebo 30 ve výši

43

999 korun). Úrokové procento se pohybuje v případě 30 splátek kolem 21,6 % a v případě 60 splátek je úrok 10,9 %.

6.7.2 ČSOB I ČSOB nabízí studentům moţnost nastavit si k účtu sluţbu „jít do mínusu“ aţ do výše 20000 Kč. Úročení je 13,9 % ročně. Banka nabízí moţnost cestovního pojištění v rámci platební karty za cenu 300 Kč ročně. Tento druh pojištění se nazývá „standard“ a obsahuje v sobě léčebné výlohy včetně asistenční sluţby, při čemţ pojistné plnění je do výše 1000000 Kč, dále pak pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví – pojistné plnění 300000 Kč, pojištění odpovědnosti škody na majetku – pojistné plnění do výše 100000 Kč. Banka k platebním kartám nabízí pojištění ztráty, krádeţe platební karty. Pojištění v sobě zahrnuje úhradu finančních prostředků při neoprávněném pouţití karty, ochrana peněz 120 hodin před nahlášením ztráty nebo odcizení karty, náhrada nákladů na výrobu nových klíčů od místa trvalého bydliště aţ do výše 4000 Kč, úhrada poplatků za pořízení nových osobních dokladů a fotografií na tyto doklady do výše 2000 Kč. Pojištění stojí 150 Kč ročně. Potvrzení o studiu pouze jednou za celou dobu studia na příslušné škole (střední, vysoká škola), výjimka je ţádost o Povolené přečerpání účtu, kdy je vţdy nutné přinést doklad o studiu.

6.7.3 Česká spořitelna Banka nabízí tři druhy studentských bankovních účtů – Standard, Plus a Speciál. Varianta Standard mimo jiné nabízí moţnost přečerpání účtu. V 18 letech je tato výše přečerpání aţ 5000 Kč, ve vyšších ročnících studia dosahuje tato částka výše aţ 25000 Kč. Ve variantě Plus nabízí banka navíc spořící plán, ve kterém banka nabízí zvýhodněné úročení zůstatku peněz na účtu. Výhodou tohoto plánu je, ţe máte uloţené prostředky kdykoliv volně k dispozici. Varianta Speciál nabízí široké spektrum pojištění. Cestovní pojištění se dělí na 4 varianty – A, A+, B, B+. Varianta A v sobě zahrnuje pojištění léčebných výloh pro jednotlivce s pojistným plněním aţ do výše 1,5 milionu korun, dále pak odpovědnost za 44

škodu, ztráta zavazadel atd. Variant a A+ je pojištění pro jednotlivce a rodinné příslušníky (manţel, manţelka, druh, druţka, 3 vlastní děti do 18 let). Pojištění léčebných výloh do výše 1,5 milionu korun, odpovědnost za škodu, ztráta zavazadel atd. Varianta B je pojištění pro jednotlivce. Pojištění léčebných výloh s pojistným plněním do výše 3 miliony korun, pojištění ztráty zavazadel, odpovědnost za škodu, zpoţdění letu, zpoţdění zavazadel atd. Varianta B+ je pojištění pro jednotlivce a rodinné příslušníky. Obsahuje pojištění léčebných výloh s pojistným plněním do výše 3 miliony korun, pojištění ztráty zavazadel, odpovědnost za škodu, odpovědnost za zpoţdění letu a odpovědnost za zpoţdění zavazadel atd. Úrazové pojištění se dělí opět na dvě varianty – B a B+. Pojištění v sobě zahrnuje jednorázové pojistné plnění při trvalých následcích úrazu ve výši 100000 Kč, v případě varianty B+ je pak výše aţ 300000 Kč. Dále obsahuje pojištění jako odškodné při hospitalizaci ve výši 100 korun denně, v případě varianty B+ ve výši 300 korun denně. Banka dále nabízí pojištění karty a osobních věcí. Pojištění má tři varianty – P10, P30 a P60. Pojištění obsahuje náhradu nákladů na odcizené věci aţ do výše 30000 korun. Za osobní věci se povaţuje mobilní telefon, MP3 přehrávač, dioptrické brýle, doklady, klíče od auta či bytu a další. Pojištění všech neoprávněných transakcí před blokací karty aţ do výše 60000 korun. Poslední pojištění, které banka ke studentským účtům nabízí je pojištění pravidelných výdajů s moţností výběru ze 4 variant – A, A+, B, B+. Varianty A a A+ jsou pojištění v případě pracovní neschopnosti. Základní varianta je ve výši 2500 korun, varianta plus je aţ do výše 5000 korun. Varianta A a A+ obsahují jednorázové plnění v případě smrti nebo plné invalidity – základní plnění do výše 25000 korun, varianta plus do výše 50000 korun. Varianty B a B+ obsahují stejně pojistné plnění v případě smrti nebo plné invalidity jako varianty A a A+. V pojištění pravidelných výdajů jsou částky také stejné, ale varianty B přidávají k pracovní neschopnosti ještě pojištění při ztrátě zaměstnání. U klientů od 18 let je nutné dokládat písemné potvrzení školy o prezenčním (řádném denním) studiu ne starším 30 dnů u tuzemské školy a ne starším 60 dnů u zahraniční školy. Program Partner – pokud vlastníte platební kartu České spořitelny a zaplatíte s ní u obchodních partnerů České spořitelny, dostanete slevu a navíc body do Bonus

45

programu. Partnery České spořitelny jsou Asko nábytek (5 % z hodnoty zboţí nebo doprava zakoupeného zboţí zdarma nebo montáţ zakoupeného zboţí zdarma), Čedok (slevy na letecké zájezdy k moři, zájezdy autem nebo autokarem k moři, poznávací zájezdy, hory, lázně, jezera). Další slevy u eProton, coţ je internetový obchod s elektronikou, domácími elektrospotřebičemi, fototechnikou a PC, FAnn parfumerie (sleva 10 %), FOKUS optik (sleva 10 %), Olympus (sleva 5 %), OP Prostějov (sleva 5 %), Palace Cinemas (sleva 10 Kč z ceny vstupenky pro dospělého, 500 VIP vstupenek do Palace Cinemas), SPORTISIMO (sleva 5 %), Ticketpro (sleva 5 % na dárkovou poukázku). Bonus program – odměna za kaţdý nákup formou bodů, které lze snadno vyměnit za atraktivní věcné odměny, slevy u obchodníků nebo slevy na bankovní produkty. Banka dává také příspěvek při zakládání účtu ve výši 200 korun, nutností je doloţit ISIC kartu.

6.7.4 GE Money Bank Klient také můţe získat aţ 900 Kč v případě, ţe doporučí aţ 3 kamarády, kteří si u GE Money Bank také zaloţí účet. Banka nabízí moţnost získání kontokorentního úvěru „Flexikredit“ aţ do výše 10000 korun od 18 let věku klienta. Potvrzení o studiu vyţaduje banka pouze 2x za celou dobu vedení účtu (poprvé aţ ve 20 letech klienta). Pravidelná měsíční odměna 0,5 % z platby kartou u obchodníka nebo po internetu. Úrazové pojištění je zdarma ke kaţdé debetní kartě Maestro, jedná se o pojištění pro případ smrti nebo trvalé invalidity následkem úrazu s pojistným plnění do výše 500000 korun. Ke kartě MasterCard standard je cestovní a úrazové pojištění s pojistným plněním v případě smrti nebo trvalé invalidity následkem úrazu aţ do výše 250000 korun a krytí léčebných výloh v zahraničí včetně repatriace (pojistné plnění aţ do výše 750000 korun). Pojištění zneuţití platební karty obsahuje pojištění přímé škody vzniklé v důsledku neoprávněného uţití ztracené nebo odcizené karty, odcizení hotovosti vybrané z bankomatu nebo bankovní přepáţky za pouţití nebo pod pohrůţkou násilí,

46

náhrada nákladů vynaloţených za ztracené nebo odcizené osobní doklady a klíče, náhrada poplatku za blokaci karty.

47

7 Běţné osobní účty pro pracující osoby V této kapitole se budeme věnovat pouze účtům v české měně.

7.1 Upřesnění osobních účtů Běţné účty od Komerční banky – TOP nabídka, Prémium konto, Extra konto, Perfekt konto, Ideal konto, Modré konto a Modré konto plus. ČSOB nabízí účty ČSOB konto, Aktivní konto, Exkluzivní konto. Účty od GE Money – konto Genius, Genius Gold, Genius Active. Konta České spořitelny – Exclusive konto, Osobní konto.

7.2 Obecné podmínky Zaloţit tento účet si můţe občan České republiky nebo cizí státní příslušník starší 18 let. Je nutné doloţit platný průkaz totoţnosti. Základní operace, které lze provádět jsou hotovostní výběry, platby za zboţí u obchodníků prostřednictvím platebních karet, bezhotovostní úhrady plateb pomocí jednorázových příkazů v České republice i do zahraničí, bezhotovostní úhrady pravidelně se opakujících plateb, pomocí trvalých příkazů k úhradě a souhlasů s inkasem (SIPO, telefon, pojistné, plyn, elektřina, TV, nájem atd.).

7.3 Konkretizace cílových osob I v případě běţných osobních účtů pro dospělé provedeme tři analýzy. Osoba A – tato osoba provede třikrát v měsíci výběr z bankomatu příslušné banky. Bude vyuţívat sluţby internetbankingu. Prostřednictvím internetového bankovnictví provede osoba jednou příkaz k úhradě do stejné banky, jedenkrát příkaz k úhradě do jiné banky a zřídí jeden trvalý příkaz k inkasu ve stejné bance. Vklad bude proveden bezhotovostně ze stejné banky, a to jednou v měsíci. Osoba vyuţije sluţbu výběru peněz na pokladně ve výši 5000 korun. Osoba B – osoba bude šestkrát v měsíci z bankomatu příslušné banky a navíc provede jeden výběr z bankomatu cizí banky. Tato osoba provede prostřednictvím internetového bankovnictví pět odchozích plateb do stejné banky a zřídí jeden trvalý příkaz k úhradě

48

do stejné banky. Osoba obdrţí na účet pět plateb. Jednu platbu provede osoba přímo na přepáţce na pobočce. Osoba C – osoba bude nejčastěji vyuţívat bankomat, a to k výběru hotovosti, v měsíci tuto operaci provede jedenáctkrát. K běţnému účtu si zřídí internetové bankovnictví a také GSM banking. Prostřednictvím internetového bankovnictví provede 11 odchozích plateb do stejné banky a na účet mu přijde šest bezhotovostních vkladů ze stejné banky a navíc ještě jeden z jiné banky. Tato osoba bude také vyuţívat sluţeb pokladny na pobočce, provede dvakrát v měsíci vklad peněz na pokladně. Na jeho účet bude také vloţena jednou v měsíci hotovost třetí osobou, coţ je osoba, která není majitelem účtu a nemá k němu ani disponující právo.

7.4 Analýza A Viz. příloha A.

7.5 Analýza B Viz. příloha A

7.6 Analýza C Viz. příloha A

7.7 Doplňkové sluţby 7.7.1 Česká spořitelna Osobní účet má 3 varianty základního běţného účtu: standard, plus a speciál. U varianty standard nabízí banka slevy při nákupech kartami „Partner“ u vybraných obchodníků. Výčet obchodníků je jmenovaný v kapitole 7.7.3. Banka také umoţňuje zapojit se do programu Bonus, jenţ byl také popsaná v kapitole 7.7.3. Další doplňkovou sluţbou tohoto účtu je moţnost kontokorentního úvěru se startovacím limitem 5000 korun, maximální hranice je stanovena na 100000 korun. U varianty plus nabízí banka spořící plán, který zvýhodňuje úročení zůstatku aţ 2,5 % ročně. Výhodou je také fakt, ţe jsou peníze kdykoliv k dispozici. Třetí varianta speciál nabízí 4 druhy pojištění – cestovní,

49

úrazové, pojištění platební karty, pojištění schopnosti hradit pravidelné výdaje. Všechny čtyři pojištění byly podrobně popsány v kapitole 7.7.3. Exclusive konto je účet obsahující sporoţirový účet a běţný účet v cizí měně. Výhody tohoto konta jsou program Partner, program Bonus, které byly uţ v dříve popsaný v kapitole 7.7.3. Další výhoda je moţnost kontokorentního úvěru, kde je maximální hranice stanovena na 100000 korun, banka však u částek vyšších jak 70000 korun vyţaduje zajištění úvěru. Nabízí však moţnost při splnění podmínek navýšit horní hranici úvěru aţ na 300000 korun. Sporoţirový účet je určen pro jednoduchou a efektivní správu osobních a rodinných financí. Tento typ účtu nabízí moţnost kontokorentu, který byl popsán přesněji výše.

7.7.2 GE Money Bank Konto Genius Active nabízí při průměrném měsíčním zůstatku ve výši 250000 Kč a více je vedení účtu Genius Active v příslušném měsíci zdarma. Kaţdý měsíc Vám banka automaticky připíše na účet odměnu ve výši 0,6 % z plateb provedených platební kartou. V případě, ţe během prvních šesti měsíců nebudete s účtem spokojeni, vrátí Vám banka peníze za jeho vedení. Tuto moţnost máte pouze jednou. Můţete získat aţ 900 korun v případě, ţe bance doporučíte nové klienty, kteří si u nich zaloţí účet. Pokud vyuţíváte účet Genius Active máte moţnost sníţit si svoji splátku hypotéky o 0,50 % na úrokové sazbě. Účet nabízí moţnost přečerpání účtu, tzv. moţnost jít do mínusu. Kontokorentní úvěr má úvěrový rámec 5000 korun aţ 100000 korun (v bance nazývaný Flexikredit). Konto Genius Gold taktéţ nabízí moţnost vrácení aţ 0,6 % ze souhrnu plateb provedených kartou u obchodníka. I klienti vyuţívající toto konto mají moţnost čerpat tzv. flexikredit. Při měsíčním zůstatku nad 1000000 korun od Vás banka v příslušném měsíci nebude poţadovat zaplacení poplatku za vedení účtu. Stejně jako u konta Genius Active máte moţnost si zde při aktivním vyuţívání konta sníţit měsíční splátku hypotéky o 0,50 % z úrokové sazby. K platební kartě MasterCard Gold je zdarma sjednávané cestovní a úrazové pojištění pro případ smrti nebo trvalé invalidity s pojistným plněním do výše 3 milionů korun a krytí léčebných výloh v zahraničí včetně repatriace s pojistným plněním ve výši 1500000 korun.

Konto dále nabízí sluţbu

MasterCard Global Service, asistenční sluţbu Ţlutý anděl od ÚAMK pro motoristy,

50

členskou kartu IAPA a program Priority Pass. Nabízí taktéţ pojištění právní ochrany D.A.S. – prostřednictvím právních zástupců je Vám nabídnuta rada či pomoc, banka za vás převezme riziko prohry a úhrady soudních výloh. Ke kartě Maestro nebo MasterCard Gold nabízí pojištění výdajů buď při pracovní neschopnosti (varianta A) nebo při pracovní neschopnosti a ztrátě zaměstnání (varianta B). Konto Genius je pro klienty, kteří nepotřebují vyuţívat svůj účet příliš často. Jako nadstandardní sluţbu zde nabízí banka, stejně jako u předchozích dvou účtů, moţnost kontokorentního úvěru.

7.7.3 ČSOB K ČSOB kontu nabízí banka přečerpání účtu, se základním limitem 10000 korun, tento limit můţe být navýšen aţ na dvojnásobek čistého příjmu klienta. Výhodné zhodnocení volných peněţních prostředků díky spořícímu (úroková sazba závisí na délce výpovědní lhůty a výši prostředků na účtu) a termínovanému účtu (délka vkladů je od 7 dnů do 3 let, úroková sazba závisí na délce vkladu a objemu vloţených peněţ), či investicím do fondů ČSOB. Při nastavení elektronických výpisů získáte slevu 10 Kč z poplatku za vedení účtu. Kromě moţnosti přečerpání získáváte i moţnost získat kreditní kartu s limitem aţ 15000 korun. K Exkluzivnímu kontu získáte platební kartu VISA Gold, která pojištěná proti ztrátě a krádeţi (varianta s pojistným plněním 200000 korun), velmi kvalitní cestovní pojištění GOLD k platební kartě VISA Gold. Také nabízí moţnost vyuţití kreditní karty. Opět moţnost zhodnocení peněţních prostředků díky spořícímu, termínovanému účtu anebo investování do fondů ČSOB. Opět je tu opakující se moţnost přečerpání účtu. Cestovní pojištění a pojištění platební kartě je detailněji popsáno jiţ v kapitole 7.7.2. Banka nabízí k tomuto kontu také spořící účet, převody mezi těmito dvěma účty jsou bezplatné. Spořící účet nabízí zhodnocení volných finančních prostředků. U ČSOB Aktivního konta získáte při nastavení elektronických výpisů 10 Kč slevu na poplatek za vedení účtu. Platební karta vydávaná k tomuto účtu je pojištěná proti krádeţi (varianta s pojistným plněním 15000 korun), přesněji je toto pojištění popsáno v kapitole 7.7.2. U Aktivního konta máte moţnost získání kreditní karty s bezúročným obdobím aţ 45 dnů. A samozřejmě jako u předchozích účtů nabízí banka moţnost přečerpání účtu.

51

7.7.4 Komerční banka Ideal konto, Perfekt konto, Extra konto, Premium konto, Top nabídka nabízí čerpat peníze z účtu do mínus prostřednictvím povoleného debetu aţ do výše 10000 Kč, přesně podle Vašeho příjmu. K tomuto kontu nabízí i čerpání nezajištěného debetu, a to aţ do výše 60000 Kč. Pro Ideal konto a Perfekt konto je společná doplňková sluţba „Technická asistenční sluţba ABA“, která zajišťuje pomoc motoristům na celém území České republiky, a to 24 hodin denně. K Extra kontu sjednává banka cestovní pojištění, jak pro klienta, tak pro jeho rodinné příslušníky. Premium konto v sobě kromě jiného skrývá i exkluzivní pojištění na cesty do zahraničí i pro rodinné příslušníky, kteří cestují s majitelem účtu. Dále toto konto nabízí asistenční programy a také členství v programu OK lus Frequent Flyer společnosti ČSA. V TOP nabídce od banky se mimo jiného skrývá i nadstandardní cestovní pojištění a doplňkové asistenční programy. K hlavnímu účtu nabízí TOP nabídka dvě pojištění platebních karet Merlin. Toto pojištění poskytuje ochranu před důsledky zneuţití platební karty (aţ 30000 korun) v případě její ztráty nebo krádeţe, a to kdekoliv ve světě. Pojistná ochrana se vztahuje i na krádeţ hotovosti vybrané kartou (aţ do výše 10000 korun), ztrátu či krádeţ osobních dokladů (aţ 1000 korun) a klíčů (aţ 5000 korun), krádeţ (aţ 3000 korun) a následné zneuţití (aţ 5000 korun) mobilního telefonu a také na krádeţ či poškození zakoupeného zboţí (aţ 20000 korun), které bylo zaplaceno kartou Komerční banky. Pojištění je také rozšířeno o náhradu hotovosti (aţ 5000 korun) v případě krádeţe při vybírání z bankomatu nebo na přepáţce. Banka nabízí také dvě varianty tzv. Modrého konta, které je závislé na existenci aktivní smlouvy na jakýkoliv produkt Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s. Modré konto pokrývá základní bankovní potřeby za výhodnou cenu. Modré konto plus ještě navíc obsahuje kreditní kartu s bezúročným obdobím aţ 45 dní. Karta v sobě ještě obsahuje pojištění splácet a cestovní pojištění.

52

8 Závěr 8.1 Dětské účty V případě dětských účtů a analýzy A vyšel z komparace jako nejvýhodnější bankovní účet „Beruška“ od Komerční banky. Kromě České spořitelny, kterou jsem z důvodu stanoveného věku dítěte musela v analýze A vynechat, byl nevýhodou zbývajících bank fakt, ţe u dětských účtů, kde se nepředpokládá velký počet výběrů, zpoplatnily banky sluţbu „výběr peněz na pokladně“ stejnou sazbou jako u osobních účtů pro dospělé osoby. U analýzy B nám vychází opět nejvýhodněji účet „Beruška“ od Komerční banky. Důvodem je opět nulový poplatek za výběr peněz na pokladně. Komerční banka je nejvýhodnější z toho důvodu, ţe nezpoplatňuje ţádnou sluţbu poskytovanou v rámci dětských účtů. Pokud byste však nevybírali peníze z dětského konta, výpisy byste si nechali zasílat elektronicky a peníze byste na tento typ účtu posílali bezhotovostním způsobem, tak by z pohledu poplatků byly výhodné všechny dětské účty u vybraných bank. Hodnota poplatků na by se dostala na nulu. Při vybírání bankovního účtu je dobré zváţit, co nabízejí banky za doplňkové sluţby a jakým procentem je vklad úročen. Banky k dětským účtům nabízí nejčastěji nějaký druh pojištění, většinou úrazové nebo cestovní.

8.2 Studentské účty V případě analýzy A u studentských účtů vyšel jako nejvýhodnější konto „Plus“ od ČSOB a hned za ním účet „Student“ od České spořitelny. Analýza A v sobě ukrývá minimální pouţívání studentského účtu a jediná záludnost analýzy je vhození příkazu k úhradě na pobočce do boxu, případně na přepáţce pokud banka sluţbu boxu nenabízí. Z tohoto důvodu vyšla ČSOB a následně Česká spořitelna jako nejvýhodnější. Pokud bychom však vynechali platbu do boxu, vyšla by i tak nejvýhodněji sluţba konta „Plus“ od ČSOB, jelikoţ nezpoplatňuje měsíční poštovní výpisy a v základním balíčku nabízí moţnost všech výběru z bankomatu dané banky zdarma. Analýza B uţ se věnuje studentům, kteří více pouţívají, jak platební kartu tak i internetové bankovnictví. I v případě této analýzy vychází jako nejvýhodnější bankovní účet pro studenty od ČSOB. Další výhodné účty jsou obě varianty studentského účtu od 53

Komerční banky. U těchto účtů je nutné zváţit, jak často bude student vybírat z bankomatu Komerční banky. Pokud by to bylo čtyřikrát a méně, postačila by standardní varianta účtu, pokud by to bylo vícekrát, bylo by dobré investovat 20 korun měsíčně do nadstandardní varianty studentského účtu, který nabízí všechny výběry z bankomatu Komerční banky zdarma.Jako nejméně výhodný z pohledu poplatků vychází účet „Genius Student“ od GE Money, který nejen ţe zpoplatňuje měsíční poštovní výpisy, ale zpoplatňuje i odchozí platby zadávané přes internetové bankovnictví a navíc, společně s účtem pro studenty od České spořitelny, má nejdraţší platbu za příkaz podaný na přepáţce na pobočce banky. Analýza C ukazuje jako nejvýhodnější účty v obou variantách od Komerční banky, ale je to dáno hlavně kritériem zadání platby na přepáţce s poţadavkem provedení na tentýţ den. Ostatní banky zpoplatňují tuto sluţbu částkou 200 korun, kdeţto Komerční banka pouze částkou 100 korun. Pokud bychom ovšem vynechali expresní platbu a s tím spojenou poloţku „platba za odchozí platby“, ve které je ukryt další poplatek související s expresní platbou, vyšel by jako nejvýhodnější účet od ČSOB, neboť má nejniţší poplatek za výběr z cizího bankomatu a oproti České spořitelně, která má stejnou sazbu za výběr z cizího bankomatu, nemá ČSOB zpoplatněné měsíční poštovní výpisy a poplatky za hotovostní operace. Je nutno však při výběru studentského účtu opět zváţit doplňkové sluţby, které banky k účtům nabízejí. Nejčastěji se jedná o různé typy studentských úvěrů.

8.3 Běţné osobní účty pro pracující osoby V analýze A vychází jako nejvýhodnější ČSOB konto. Nemá sice úplně nejniţší poplatek za vedení účtu, ale oproti Ideal kontu od KB, které má niţší poplatek za vedení účtu, v sobě ČSOB konto ukrývá např. internetové bankovnictví zdarma. Kdeţto u Ideal konta tento poplatek za internetové bankovnictví činí 39 korun, které navyšují poplatek za účet. V podstatě lez říct, ţe pokud osoba vyuţívá svůj účet minimálně, podobně jako je specifikováno u cílové osoby A, je nejvhodnější běţný účet od ČSOB. V případě analýzy B vychází nejvýhodněji ČSOB konto a hned za ním Aktivní konto od ČSOB. Při výběru z těchto dvou kont je nutno zváţit, jak moc bude osoba vyuţívat sluţeb příchozích a odchozích plateb. U ČSOB konta je tato sluţba zpoplatněna od druhé transakce v měsíci, u Aktivního konto jsou tyto sluţby zpoplatněny od jedenácté

54

takovéto transakce v kalendářním měsíci. Nejblíţe, z pohledu měsíčních poplatků, je kontům od ČSOB Extra konto od KB. Má sice vyšší poplatek za vedení účtu, ale nabízí moţnost výběru z bankomatu KB zdarma, odpadá zde i poplatek za příchozí a odchozí platby. Analýza C popisuje poplatky v případě, ţe je konto často vyuţíváno. V takovém případě mi v komparaci vychází nejvýhodněji Osobní účet od České spořitelny, dle mého názoru je to dáno tím, ţe banka nabízí moţnost si v rámci Osobního účtu navolit pouze takové produkty, které opravdu vyuţijete. Podle počtu vybraných produktů Vám potom banka stanoví cenu. Nejméně výhodné účty ze všech tří analýz vyšly účty od GE Money bank. Je sice pravda, ţe zaplatíte základní cenu za vedení účtu, která v sobě uţ ukrývá i cenu za výběry z bankomatu GE Money, ale v porovnání s ostatními bankami a účty je tato cena stále relativně vysoká. Stejně však jako u dětských a studentských účtů bych doporučovala zváţit také to, jaké doplňkové sluţby banky k účtům nabízí a jakým procentem jsou vklady úročeny. Člověk si také před výběrem banky, resp. účtu musí ujasnit, k čemu a jak často bude účet vyuţívat a na čem mu více záleţí, zda na výši poplatků spojené s vedením účtu anebo na tom, ţe k tomu danému vybranému účtu má moţnost navolit si i nějaké doplňkové sluţby za zvýhodněné ceny.

8.4 Shrnutí Dle mého názoru a mých výpočtů v analýzách bych jako nejvýhodnější účet pro děti doporučila účet „Beruška“ od Komerční banky. Pro studenty, kteří svůj účet budou vyuţívat minimálně nebo na běţné úrovni doporučuji konto „Plus“ od ČSOB. Pro dospělé pracující osoby, které svůj účet budou vyuţívat minimálně je nejvhodnější „ČSOB konto“. Pokud by osoby chtěly účet vyuţívat standardním, běţným způsobem je nejvhodnější zvolit opět „ČSOB konto“ nebo „Aktivní konto“ od ČSOB. Pro osoby, které chtějí svůj účet vyuţívat často je vhodné si zvolit „Osobní účet“ od České spořitelny, kde si navolíte pouze ty produkty, které budete opravdu vyuţívat. Myslím si, ţe zadaný cíl se mi podařilo splnit a práce poskytne ucelený přehled nejen bankovních poplatků u vybraných bank, ale i doplňkové sluţby od vybraných bank.

55

Seznam pouţité literatury REVENDA, Z. A KOL.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4 vyd. Praha: Management Press, 2008. 627 s. ISBN 978-80-7261-132-4. POLIDAR, V.: Management bank a bankovních obchodů. 2. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 1999. 450 s. ISBN 80-86119-11-4. KIPIELOVÁ, I. A KOL.: Bankovnictví pro střední školy a veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1995. 208 s. ISBN 80-7168-273-X. KOLEKTIV AUTORŮ: Bankovnictví v České republice. 4. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a. s., 2000. 329 s. REVENDA, Z.: Centrální bankovnictví. 2. vyd. Praha: Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1. POLOUČEK, S.: Bankovnictví. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2006. 716 s. ISBN 807179-462-7. ULRICH, M., PFEIFEROVÁ, D.: Bankovnictví. 1. vyd. Praha: Reprografické studio PEF ČZU, 2005. 264 s. ISBN 80-213-0815-X.C ČSOB: Účty a platby [online]. c2009 [cit. 2009-09-15]. Dostupné z WWW: http://www.csob.cz/cz/Lide/Ucty-a-platby/Stranky/default.aspx. Česká spořitelna, a. s. : Osobní účet České spořitelny [online]. c2009 [cit. 2009-09-15]. Dostupný z WWW: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/product_cs_95.xml. Komerční banka : Potřebuji účet [online]. c2006 [cit. 2009-09-15]. Dostupný z WWW: http://www.kb.cz/cs/seg/seg1/need_account.shtml. Komerční banka : Potřebuji účet [online]. c2006 [cit. 2009-09-15]. Dostupný z WWW: http://www.kb.cz/cs/seg/seg2/need_account.shtml. GE Money CZ : Účty - Běžné účty [online]. c2001-2009 [cit. 2009-09-15]. Dostupný z WWW: http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/ucty/bezne-ucty. GE Money CZ : Účty - Studentský účet [online]. c2001-2009 [cit. 2009-09-15]. Dostupný z WWW: http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/ucty/genius-student. 56

GE Money CZ : Učty - Dětský účet [online]. c2001-2009 [cit. 2009-09-15]. Dostupný z WWW: http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/ucty/detsky-genius.

57

Příloha A - Analýza A, B, C u běţných osobních účtů Tab. 6: Srovnání účtů pro pracující osoby 1 Komerční banka

ČSOB

Česká spořitelna

GE Money

A

TOP nabídka

Prémium konto

Extra konto

Perfekt konto

Ideal konto

Modré konto

Modré Plus

ČSOB konto

Aktivní konto

Exkluzivní konto

konto Genius

Genius Active

Genius Gold

Zaloţení účtu

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Osobní účet Standard Plus

Exclusive konto

Vedení účtu

490,-

299,-

125,-

85,-

22,-

49,-

99,-

40,-

90,-

400,-

89,-

119,-

499,-

109,-

268,-

330,-

Výběr z bankomatu

0,-

0,-

0,-

5,-

10,-

10,-

10,-

6,-

0,-

0,-

15,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Internetbanking

0,-

0,-

0,-

0,-

39,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

49,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Platba za odchozí platby

0,-

0,-

0,-

0,-

10,-

10,-

10,-

6,-

0,-

0,-

8,-

0,-

0,-

4,-

0,-

0,-

Zřízení trvalého příkazu k inkasu

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Provedení trvalého inkasa

0,-

0,-

0,-

5,-

5,-

5,-

5,-

6,-

6,-

6,-

6,-

0,-

0,-

5,-

5,-

5,-

Platba za příchozí platby

0,-

0,-

0,-

0,-

5,-

5,-

5,-

0,-

0,-

0,-

5,-

0,-

0,-

5,-

5,-

5,-

Poplatek za výběr peněz na pokladně

60,-

60,-

60,-

60,-

60,-

60,-

60,-

60,-

60,-

60,-

60,-

60,-

60,-

45,-

45,-

45,-

Vedení platební karty

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

39,-

39,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Celkem

550,-

359,-

185,-

155,-

151,-

139,-

189,-

118,-

156,-

466,-

271,-

218,-

559,-

168,-

323,-

385,-

Zdroj: Vlastní zpracování

Tab. 7 Srovnání účtů pro pracující osoby 2 Komerční banka

ČSOB

Česká spořitelna

GE Money

B

TOP nabídka

Prémium konto

Extra konto

Perfekt konto

Ideal konto

Modré konto

Modré Plus

ČSOB konto

Aktivní konto

Exkluzivní konto

konto Genius

Genius Active

Genius Gold

Standard

Exclusive konto

Zaloţení účtu

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,330,-

Vedení účtu

490,-

299,-

125,-

85,-

22,-

49,-

99,-

40,-

90,-

400,-

89,-

119,-

499,-

109,-

Výběr z bankomatu

0,-

0,-

0,-

20,-

25,-

25,-

25,-

24,-

6,-

6,-

60,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Výběr z cizího bankomatu

35,-

35,-

35,-

35,-

35,-

35,-

35,-

30,-

30,-

30,-

35,-

35,-

35,-

35,-

35,0,-

Internetbanking

0,-

0,-

0,-

0,-

39,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

49,-

0,-

0,-

0,-

Platba za odchozí platby

0,-

0,-

0,-

12,-

20,-

20,-

20,-

15,-

0,-

0,-

20,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Platba za příchozí platby

0,-

0,-

0,-

15,-

25,-

25,-

25,-

12,-

0,-

0,-

25,-

0,-

0,-

0,-

25,-

Odchozí platba na přepáţce

29,-

29,-

29,-

29,-

29,-

29,-

29,-

40,-

40,-

40,-

45,-

45,-

45,-

45,-

45,-

Zřízení trv. příkazu k úhradě

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Provedení trvalého příkazu

0,-

0,-

0,-

4,5

4,5

4,5

4,5

3,-

3,-

3,-

0,-

0,-

0,-

5,-

5,-

Vedení platební karty

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

39,-

39,-

0,-

0,-

0,-

Celkem

554,-

363,-

189,-

200,5

199,5

187,5

237,5

164,-

169,-

479,-

362,-

238,-

579,-

194,-

440,-

Zdroj: Vlastní zpracování

Tab. 8: Srovnání účtů pro pracující osoby 3 Komerční banka

ČSOB

Česká spořitelna

GE Money

C

TOP nabídka

Prémium konto

Extra konto

Perfekt konto

Ideal konto

Modré konto

Modré Plus

ČSOB konto

Aktivní konto

Exkluzivní konto

konto Genius

Genius Active

Genius Gold

Zaloţení účtu

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Osobní účet Standard Plus

Exclusive konto

Vedení účtu

490,-

299,-

125,-

85,-

22,-

49,-

99,-

40,-

90,-

400,-

89,-

119,-

499,-

109,-

268,-

330,-

Výběr z bankomatu

0,-

0,-

0,-

45,-

50,-

50,-

50,-

54,-

36,-

36,-

135,-

0,-

0,-

0,-

0,-

6,-

Internetbanking

0,-

0,-

0,-

0,-

39,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

49,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

GSM banking

0,-

0,-

0,-

39,-

39,-

39,-

39,-

0,-

0,-

0,-

49,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Platba za příchozí platby

0,-

0,-

0,-

27,-

37,-

37,-

37,-

18,-

6,-

6,-

35,-

0,-

0,-

7,-

0,-

37,-

Platba za odchozí platby

0,-

0,-

0,-

22,-

30,-

30,-

30,-

33,-

3,-

3,-

44,-

0,-

0,-

0,-

0,-

2,-

Popl. za vklad na pokladně

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

9,-

9,-

9,-

6,-

6,-

6,-

0,-

0,-

0,-

Popl. za vklad třetí osobou

75,-

75,-

75,-

75,-

75,-

75,-

75,-

50,-

50,-

50,-

70,-

70,-

70,-

45,-

45,-

45,-

Vedení platební karty

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

39,-

39,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Celkem

565,-

374,-

200,-

293,-

292,-

280,-

330,-

204,-

194,-

504,-

516,-

234,-

575,-

161,-

313,-

420,-

Zdroj: Vlastní zpracování

Příloha B - Tabulka s přehledem pouţívaných poplatků u běţných osobních účtů Tab. 9: Pouţívané bankovní poplatky u vybraných bank - 1. část - KB, ČSOB

zaoţení účtu zdarma

TOP nabídka

Prémium konto

Extra konto

ano

ano

ano

Komerční banka Perfekt Ideal konto konto ano

ano

Modré konto

Modré konto Plus

ano

ano

ČSOB konto

ČSOB Aktivní konto

Exkluzivní konto

ano

ano

ano

vedení účtu zdarma

490,-

299,-

125,-

85,-

22,-

49,-

99,-

40,-

119,-

499,-

výpisy měsíční elektronicky

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

výběr z bankomatu zdarma /měsíčně

všechny

všechny

všechny

2

1

1

1

2

5

5

výběr z bankomatu

x

x

x

5,-

5,-

5,-

5,-

6,-

6,-

6,-

výběr z bankomatu jiné banky

35,-

35,-

35,-

35,-

35,-

35,-

35,-

30,-

30,-

30,-

příchozí platby zdarma/ měsíčně

všechny

všechny

všechny

2

x

x

x

1

5

5

příchozí platby/ jiná banka

x

x

x

5,-/7,-

5,-/7,-

5,-/7,-

5,-/7,-

3,-

3,-

3,-

odchozí platby zdarma měsíčně

všechny

všechny

všechny

2

x

x

x

0

10

10

odchozí platby přes bankom./ jiná banka

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

odchozí platby přepáţ. ten den/jiná banka

100,-

100,-

100,-

100,-

100,-

100,-

100,-

200,-

200,-

200,-

odchozí platba přepáţka/ jiná banka

29,-/31,-

29,-/31,-

29,-/31,-

29,-/31,-

29,-/31,-

29,-/31,-

29,-/31,-

40,-

40,-

40,-

odchozí platba přes inter./ jiná banka

x

x

x

4,-/6,-

4,-/6,-

4,-/6,-

4,-/6,-

3,-

3,-

3,-

odchozí platby box/ jiná banka

x

x

x

29,-/31,-

29,-/31,-

29,-/31,-

29,-/31,-

9,-

9,-

9,-

internetové bankovnictví/cena

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

ano/39,-

zdarma

zdarma

GSM Banking/cena

zdarma

zdarma

zdarma

ano/39,-

ano/39,-

ano/39,-

ano/39,-

zdarma

zdarma

zdarma

Telebanking/cena

zdarma

zdarma

zdarma

ano/39,-

ano/39,-

ano/39,-

ano/39,10000/16,9

15000/16,9

15000/16,9

přečerpání účtu výše/úrok % p.a.

Zdroj: Vlastní zpracování

60000/16,00 60000/16,00 60000/16,00 60000/16,00 60000/16,00 60000/16,00 60000/16,00

Tab. 10: Pouţívané bankovní poplatky u vybraných bank - 2. část – KB, ČSOB

Komerční banka TOP Prémium nabídka konto

ČSOB

Extra konto

Perfekt konto

Ideal konto

Modré konto

Modré konto Plus

ČSOB konto

Aktivní konto

Exkluzivní konto

zřízení trvalého příkazu

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

trvalý příkaz k úhradě/ jiná banka

x

x

x

4,50/6,50

4,50/6,50

4,50/6,50

4,50/6,50

3,-

3,-

3,-

příkaz k inkasu/ jiná banka

x

x

x

5,-/7,-

5,-/7,-

5,-/7,-

5,-/7,-

3,-

3,-

3,-

zřízení trvalého příkazu k inkasu

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

trvalý příkaz k inkasu/ jiná banka

x

x

x

5,-/7,-

5,-/7,-

5,-/7,-

5,-/7,-

6,-

6,-

6,-

zhodnocení % p.a.

pásmové

pásmové

0,01

0,01

0,01

0,01

0,1

0,1

0,1

0,1

vydání platební karty

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

vklad na pokl. měsíčně zdarma

všechny

všechny

všechny

všechny

všechny

všechny

všechny

ne

ne

ne

cena za vklad na pokladně

x

x

x

x

x

x

x

9,-

9,-

9,-

zrušení účt/cena

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

minimální vklad

300,-

300,-

300,-

300,-

300,-

300,-

300,-

200

200

200 200

minimální zůstatek

0

0

0

0

0

0

0

200

200

Kreditní karta

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Vedení platební karty

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma zdarma

Platba u obchodníka kartou

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

účetní poloţka vzniklá pouţitím karty

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

vklad na účet třetí osobou

75,-

75,-

75,-

75,-

75,-

75,-

75,-

50,-

50,-

50,-

hotovostní operace (poloţka)

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

0,-

Výběr peněz na pokladně u obchodníka

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

Výběr peněz na pokladně

60,-

60,-

60,-

60,-

60,-

60,-

60,-

60,-

60,-

60,-

zdarma

zdarma

zdarma

vedení debetního účtu

Zdroj: Vlastní zpracování

0,9 % z úvěrového rámce

Tab. 11: Pouţívané bankovní poplatky u vybraných bank - 1. část - GE Money, Česká spořitelna Česká spořitelna Osobní účet

GE Money

zaoţení účtu zdarma

konto Genius

Genius Active

Genius Gold

Standard

Plus

Speciál

Exclusive konto

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

vedení účtu zdarma

89,-

119,-

499,-

dle produktů

dle produktů

dle produktů

330,-

výpisy měsíční elektronicky

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

výběr z bankomatu zdarma /měsíčně

2

všechny

všechny

výběr z bankomatu

15,-

x

x

6,-

6,-

6,-

6,-

výběr z bankomatu jiné banky

35,-

35,-

35,-

25,- + 0,5%*

25,- + 0,5%*

25,- + 0,5%*

25,- + 0,5%*

příchozí platby zdarma/ měsíčně

0

všechny

všechny

příchozí platby/ jiná banka

5,-

x

x

odchozí platby zdarma měsíčně

x

všechny

všechny

produkt

10

produkt 5,- / 7,-

5,-/ 7,-

ne 5,-/ 7,-

produkt

5,-/ 7,10

odchozí platby přes bankom./ jiná banka

10,-

10,-

10,-

5,-/ 7,-

5,-/ 7,-

5,-/ 7,-

5,-/ 7,-

odchozí platby přepáţ. ten den/jiná banka

200,-

200,-

200,-

45,-/ 47,-

45,-/ 47,-

45,-/ 47,-

45,-/ 47,-

odchozí platba přepáţka/ jiná banka

45,-

45,-

45,-

8,-/ 10,-

8,-/ 10,-

8,-/ 10,-

8,-/ 10,-

odchozí platba přes inter./ jiná banka

4,-

x

x

2,-/ 4,-

2,-/ 4,-

2,-/ 4,-

2,-/ 4,-

odchozí platby box/ jiná banka

x

x

x

8,-/ 10,-

8,-/ 10,-

8,-/ 10,-

8,-/ 10,-

internetové bankovnictví/cena

ano/49,-

GSM Banking/cena

ano/49,-

ano/ zdarma

ano/ zdarma

Telebanking/cena

ano/49,-

přečerpání účtu výše/úrok % p.a.

10000/17,9

10000/17,9

10000/17,9

*0,5 % z vybírané částky

Zdroj: Vlastní zpracování

produkt

100000/18,9

100000/18,9

ano/ zdarma

100000/18,9

100000/18,9

Tab. 12: Pouţívané bankovní poplatky u vybraných bank - 2. část – GE Money, Česká spořitelna GE Money konto Genius Genius Genius Active Gold

Česká spořitelna Osobní účet Standard

Plus

Speciál

Exclusive konto

zřízení trvalého příkazu

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

trvalý příkaz k úhradě/ jiná banka

zdarma

zdarma

zdarma

5,-/ 7,-

5,-/ 7,-

5,-/ 7,-

5,-/ 7,-

příkaz k inkasu/ jiná banka

6,-

zdarma

zdarma

5,-/ 7,-

5,-/ 7,-

5,-/ 7,-

5,-/ 7,-

zřízení trvalého příkazu k inkasu

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

trvalý příkaz k inkasu/ jiná banka

6,-

zdarma

zdarma

5,-/ 7,-

5,-/ 7,-

5,-/ 7,-

5,-/ 7,-

zhodnocení % p.a.

0,01

0,01

1,5

0,01

0,01

0,01

pásmové

vydání platební karty

zdarma

zdarma

zdarma

vklad na pokl. měsíčně zdarma

ne

1

1

produkt všechny

všechny

zdarma všechny

všechny

cena za vklad na pokladně

6,-

6,-

6,-

x

x

x

x

zrušení účt/cena

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

100

100

100

100

minimální vklad

200,-

200,-

200,-

minimální zůstatek

200,-

200,-

200,-

0

0

0

0

Kreditní karta

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Vedení platební karty

39,-/59,-

39,-/59,-

zdarma

Platba u obchodníka kartou

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

účetní poloţka vzniklá pouţitím karty

0,-

0,-

0,-

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

vklad na účet třetí osobou

70,-

70,-

70,-

45,-

45,-

45,-

45,-

hotovostní operace (poloţka)

0,-

0,-

0,-

8,-

8,-

8,-

8,-

4,-

4,-

4,-

4,-

Výběr peněz na pokladně u obchodníka

neposkytuje

Výběr peněz na pokladně

60,-

60,-

60,-

vedení debetního účtu

39,-

39,-

39,-

Zdroj: Vlastní zpracování

produkt

zdarma

do 15000,- za 45,-, od 15000,- za 15,produkt

zdarma