Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví
Místní poplatky a jejich vliv na rozpočet obcí Diplomová práce
Autor:
Bc. Zdeňka Paroubková Finance, Hospodaření územní samosprávy
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Tomáš Marek
duben 2010
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma „Místní poplatky a jejich vliv na rozpočet obcí“ zpracovala samostatně, s pouţitím uvedené literatury a zdrojů.
V Praze dne 10. dubna 2010
Bc. Zdeňka Paroubková
Touto cestou bych chtěla poděkovat svému vedoucímu práce panu Ing. Tomáši Markovi, za trpělivost, cenné rady a obětavý přístup.
Anotace práce o Předmětem mé diplomové práce je seznámení čtenáře s problematikou místních poplatků. o V úvodní části se zaměřuji na historii místních poplatků a současnou definici tohoto pojmu. o V další části se věnuji taxativnímu výčtu místních poplatků, jejich popisu a implementaci obecně závaznou vyhláškou. Závěr teoretické kapitoly patří poplatkovému řízení a jeho principům. o V praktické části jsem provedla analýzu tří vybraných měst Jihočeského kraje, která dříve bývala městy okresními. Srovnávám zde jednotlivé místní poplatky, zejména jejich objem a podíl na celkovém rozpočtu obce. o Závěrem diplomové práce je vyhodnocení, jaký podíl na obecním rozpočtu místní poplatky mají a jakou funkci mohou plnit.
Annotation o The object of my graduation theses is to apprise reader of local fees problems. o In preamble I am focusing on the history of local fees and current definition of this conception. o In the next part I attend to exhaustive list of local fees, their description and municipal ordinance implementation. The end of theoretical chapter belongs to fee proceeding and its principles.
o I performed in practical part an analysis of three selected town of South Bohemian region, which used to be district towns. I compare in this part individual local fees, especially their volume and share of municipality general budget.
o In fine of graduation theses is evaluation, which share of municipality budget have local fees and which function can subserve.
Obsah Prohlášení...................................................................................................................... 2 Anotace práce ................................................................................................................ 4 Úvod .............................................................................................................................. 7 1. POJEM MÍSTNÍ POPLATEK ...................................................................................... 9 1.1. HISTORIE MÍSTNÍCH POPLATKŮ .................................................................................... 9 Místní poplatky v letech 1952-1970 ............................................................................ 10 Místní poplatky v letech 1971-1988 ............................................................................ 11 Místní poplatky v letech 1989-1992 ............................................................................ 13 1.2. ZAVEDENÍ MÍSTNÍCH POPLATKŮ A KOMPETENCE OBECNÍCH ZŘÍZENÍ ......................... 13 Vydávání obecně závazných vyhlášek o místních poplatcích ...................................... 15 Náležitosti obecně závazné vyhlášky ........................................................................... 17 1.3. MÍSTNÍ POPLATKY A JEJICH ČLENĚNÍ ......................................................................... 18 Místní poplatek ze psů ................................................................................................. 19 Místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ...................................................... 20 Místní poplatek za užívání veřejného prostranství ...................................................... 22 Místní poplatek ze vstupného....................................................................................... 23 Místní poplatek z ubytovací kapacity .......................................................................... 24 Místní poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst .............................................................................................................................. 25 Místní poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj ............................................... 26 Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů .......................................................................... 27 Místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace ........................................................................................... 29 2. SPRÁVA MÍSTNÍCH POPLATKŮ ............................................................................ 32 2.1. PROCESNÍ POSTUP PŘI SPRÁVĚ MÍSTNÍCH POPLATKŮ .................................................. 32 2.2. POPLATKOVÉ ŘÍZENÍ A JEHO PRINCIPY ....................................................................... 33 Principy poplatkového řízení ....................................................................................... 33 Fáze poplatkového řízení ............................................................................................. 35 2.3. ŘÁDNÉ A MIMOŘÁDNÉ OPRAVNÉ PROSTŘEDKY ......................................................... 39 Řádné opravné prostředky ........................................................................................... 39 Odvolání .............................................................................................................. 39 Stížnost ................................................................................................................. 42 Námitka................................................................................................................ 42 Reklamace............................................................................................................ 42 2.4. MIMOŘÁDNÉ OPRAVNÉ PROSTŘEDKY A JEJICH POUŢITÍ.............................................. 43 Obnova řízení ...................................................................................................... 43 Prominutí daně .................................................................................................... 43 Přezkoumávání daňových rozhodnutí.................................................................. 43 Opravy zřejmých omylů a nesprávností .............................................................. 44 3. SROVNÁNÍ MÍSTNÍCH POPLATKŮ VYBRANÝCH OBCÍ ................................. 45 3.1. POPIS A SROVNÁNÍ VYBRANÝCH MĚST ....................................................................... 45 Strakonice .................................................................................................................... 45 Písek ............................................................................................................................ 46 Český Krumlov............................................................................................................. 47 5
3.2. DRUHY MÍSTNÍCH POPLATKŮ PODLE VYBRANÉHO VZORKU ....................................... 48 Strakonice .................................................................................................................... 52 Písek ............................................................................................................................ 54 Český Krumlov............................................................................................................. 56 4. VYHODNOCENÍ VLIVU MÍSTNÍCH POPLATKŮ NA OBECNÍ ROZPOČET. 58 4.1. PODÍL JEDNOTLIVÝCH POPLATKŮ V RÁMCI ROZPOČTU VYBRANÉHO MĚSTA .............. 58 STRAKONICE – PODÍL NA ROZPOČTU V ROCE 2009............................................................ 58 Písek – podíl na rozpočtu v roce 2009 ........................................................................ 59 Český Krumlov – podíl na rozpočtu v roce 2009......................................................... 59 4.2. CELKOVÝ PODÍL MÍSTNÍCH POPLATKŮ V ROZPOČTU VYBRANÉHO MĚSTA .................. 61 4.3. VLIV MÍSTNÍCH POPLATKŮ NA SESTAVENÍ ROZPOČTU A JEHO NÁSLEDNÉ ČERPÁNÍ .... 64 Závěr ............................................................................................................................ 66 Seznam použité literatury ............................................................................................ 68 Seznam použitých zkratek ............................................................................................ 69
6
Úvod
Téma mé diplomové práce „ Místní poplatky a jejich vliv na rozpočet obcí“ jsem si vybrala proto, ţe správu místních poplatků povaţuji za velmi důleţitou součást činnosti obce. Na úseků místních poplatcích pracuji téměř deset let a troufám si říci, ţe tuto problematiku mám dostatečně zmapovanou natolik, abych mohla poskytnout ucelený přehled o poplatkovém řízení a celém mechanismu místních poplatků obecně. Rozvíjející se systém místních poplatků a tomu odpovídající zvyšování jejich výnosů klade zvýšenou potřebu zkvalitnění postupů v oblasti vedení poplatkového řízení. Nejde zde jen o vliv na fiskální stránku obecního zřízení. Jde o další, zejména regulační funkce místních poplatků. Místní poplatky jsou v dnešní době nazývány tzv. municipální daní a kaţdá obec k jejich správě v současnosti přistupuje velmi zodpovědně. Cílená a důsledná správa místních poplatků má zásadní vliv na platební morálku poplatníků a jejich rovné postavení vůči správci poplatku na území dané obce. Teoretická část diplomové práce začíná historií pojmu místní poplatek. Podstatou této části práce není popis vývoje poplatků od jejich prvních zmínek. Jde o to přiblíţit čtenáři přeměnu místních poplatků od počátků dob našich pamětníků tj. období poválečné aţ po současný stav. Nedílnou součástí je taxativní výčet druhů místních poplatků a jejich přesná definice podle zákona. Teoretická část zahrnuje správu místních poplatků a základní principy poplatkového řízení. Tuto pasáţ práce povaţuji za velmi důleţitou, protoţe kroky v poplatkovém řízení, které ukládá zákon, nejsou obecně mezi poplatníky příliš známé. V praktické části práce jsem vybrala ke srovnání tři bývalá okresní města. Tato města, ačkoli jsou všechna centrem správního území, jsou jak počtem obyvatel, tak i svým specifickým významem v dané lokalitě, diametrálně odlišná. Je zde popsána jejich poloha, počet obyvatel a jsou vyjmenovány druhy místních poplatků, které města na svém území zavedla. Dále je zde srovnání objemu jednotlivých místních poplatků jak ve vzájemném vztahu, tak i ve vztahu k celkovým příjmům obce. V závěru této části práce je vyhodnocen podíl jednotlivých poplatků ve vztahu k obecnímu rozpočtu. 7
Závěrem práce je zjištění, zda místní poplatky mají zásadní vliv na rozpočet obce v závislosti na plnění rozpočtu, popř. zda tyto příjmy do obecního rozpočtu jsou vedlejším produktem jiných funkcí. Ačkoli se můţe na první pohled zdát, ţe funkce místních poplatků vyplývá jiţ z jejich podstaty, výsledky plynoucí z provedených analýz hovoří o dalších, neméně důleţitých posláních. Cílem mé diplomové práce je přiblíţit problematiku místních poplatků a na základě provedených srovnání poukázat na odlišnosti, které se mohou u jinak srovnatelných měst vyskytovat.
8
1. Pojem místní poplatek 1.1. Historie místních poplatků Potřeba získávat dávky od soukromých osob do veřejných financí se objevuje souběţně s tím, jak se daná společnost v nejstarších dobách začíná organizovat ve státní útvar, který je na své fungování potřebuje a musí si ve vlastním zájmu zorganizovat svůj fiskální systém. Platí tedy, ţe o daních a poplatcích v nejširším slova smyslu můţeme hovořit teprve v souvislosti se vznikem státu. Ani v odborné literatuře nepanuje jednota ohledně definice pojmu daň. V obecné rovině můţeme konstatovat, ţe daně se od poplatku liší tak, ţe jsou ukládány státní mocí daňovým poplatníkům
v zásadě bez ohledu na jejich interakci se státním aparátem.
Poplatky jsou oproti tomu ukládány pouze v případě, ţe je poplatníkem vyţadována určitá činnost od konkrétní státní instituce. Poplatkům se svým charakterem podobají cla. Tato definice poplatků je obecně známá, publikovaná v naučné i odborné literatuře. Nelze s ní však jednoznačně souhlasit. Pokud budeme hovořit o poplatcích správních, pak je výše uvedená definice namístě. Úkon provedený úředníkem státní správy je zpravidla zatíţen správním poplatkem. Přesné druhy správních poplatků jsou taxativně definovány v zákoně č 634/2004 Sb., o správních poplatcích, kde je ke kaţdé poloţce přiřazena konkrétní částka, která musí být za úkon uhrazena. Zde můţeme hovořit o tom, ţe je poplatníkem vyţadována určitá činnost, za kterou je stanoven poplatek. U poplatků místních však toto zásadně neplatí. Místní poplatky na území obce zavádí obecní zastupitelstvo na základě zákonného zmocnění. Okruh poplatníků je určen na základně určitých parametrů bez ohledu na to, zda obec poskytuje poplatníkovi sluţbu či nikoliv. Obecně lze říci, ţe místním poplatkem jsou zpravidla zatíţeny činnosti, které chce obec na svém území regulovat nebo u kterých chce eliminovat negativní externality. V odborných kruzích tak dostaly místní poplatky neoficiální název „obecní daň“. Vývoj daní a poplatků v českých zemích od středověku aţ do současnosti by byl námět na obsáhlou a jistě zajímavou práci. Toto období je pro náš účel však velmi dlouhé a daňová soustava od té doby prošla mnoha změnami zásadního charakteru. Proto se v této práci zaměřím pouze na historický vývoj daní a poplatků v Československu v letech 1952-1992.
9
Daňový systém musí být odrazem existujících základních právních a ekonomických vztahů ve společnosti, vyjádřením cílů a záměrů fiskální politiky státu. Má být konstruován tak, aby se stal významným finančně ekonomickým nástrojem politiky státu. Jedním z nejnaléhavějších poválečných úkolů bylo očištění našeho právního řádů od předpisů z doby okupace a postupné budování nového řádu.
Místní poplatky v letech 1952-1970 Základní právní úprava místních poplatků byla provedena zákonem č. 82/1952 Sb., o místních poplatcích, a zákonem č. 67/1956 Sb., o místním poplatku z bytů. Zákon měl rámcovou povahu. Zmocnil vládu, aby stanovila druhy poplatků, a ministra financí, aby v předpisech upravil věcná určení, osvobození, úlevy, následky nesplnění poplatkové povinnosti, promlčení, kontrolu, dohled a také určil pro jednotlivý poplatek, zda můţe být příjmem okresního nebo krajského národního výboru. Vládě také bylo ponecháno, aby stanovila, kdy má určit sazbu poplatků věcně příslušné ministerstvo a kdy národní výbor. Určení sazby poplatku bylo v dohodě s ministerstvem financí. Národní výbory mohly pro odstranění tvrdosti jednotlivý poplatek prominout nebo povolit splátky, jestliţe by zaplacení poplatku najednou poplatníkovi způsobilo váţnou hospodářskou újmu. Zákon o místních poplatcích zavedl tyto poplatky: poplatek ze psů poplatek z hospodářských zvířat poplatek z míst poplatek hřbitovní poplatek za služby: ošetřovné a stravné poplatek za odvoz popela a splašků poplatek za neškodné odstraňování látek živočišného původu poplatek za vážení poplatek od účastníků veřejných zařízení poplatek za deratizaci, dezinsekci a dezinfekci. Zákonem č. 43/1955 Sb., byl zaveden lázeňský poplatek a zákonem č. 64/1956 Sb., místní poplatek z bytů.
10
V pozdějších letech byla většina těchto poplatků zrušena, a to k 1.1.1961 vyhláškou č. 161/1960 Sb. Podle § 1 vyhlášky bylo důvodem pro zrušení těchto poplatků zjednodušení administrativních prací tak, aby národní výbory lépe mohly pečovat o trvalý rozvoj výroby a placených sluţeb pro obyvatelstvo. Na úseku rozpočtových příjmů národních výborů bylo značným administrativním zatíţením vybírání, účtování a vymáhání většiny místních poplatků. Jako obligatorní se vybíraly poplatky ze psů, z bytů a lázeňský poplatek. Poplatek ze psů – se vybíral v obcích nezemědělského charakteru s více neţ 2000 obyvateli, pokud se na tom usnesl národní výbor. Poplatek měl usnadnit registraci psů a přinést do obecního rozpočtu prostředky na udrţení čistoty ve městě. Poplatek z bytů – se platil jednak z bytů s větší obytnou plochou (tzv. nadměrnou vzhledem k počtu osob v bytě), jednak z bytů uţívaných k jiným účelům neţ k bydlení. Jeho zavedení v roce 1957 bylo vyvoláno dočasnými potřebami bytové politiky. Lázeňský poplatek – byl upraven vyhláškou č. 71/1964 Sb., o lázeňském poplatku. Vybíral se od osob, které přechodně pobývaly v lázeňských místech, a to zásadně v době od 1. května do 30. září. Jako fakultativní místní poplatky se mohly vybírat poplatky za uţívání veřejného prostranství, poplatky z přechodného ubytování a poplatky ze vstupného. Tyto poplatky byly upraveny vyhláškou č. 67/1966 Sb.
Místní poplatky v letech 1971-1988 V tomto období se poplatky dělily z hlediska rozpočtového určení na dvě skupiny: poplatky státní a poplatky místní. K poplatkům státním patřily správní poplatky notářské poplatky soudní poplatky arbitráţní poplatky
11
Mezi poplatky místní patřily poplatky obligatorní poplatek ze psů poplatek lázeňský poplatky fakultativní poplatek za uţívání veřejného prostranství poplatek ze vstupného poplatek z přechodného ubytování Poplatek z bytů byl zrušen s účinností od 1.4.1985 vyhláškou č. 15/1985 Sb.. Místní poplatek ze psů byl upraven v ČSR vyhláškou č. 36/1972 Sb., ve znění vyhlášek č.180/1975 Sb., a č. 91/1981 Sb. Účelem tohoto poplatku bylo kromě zajištění registrace psů získání určitého příspěvku na úhradu nákladů spojených s udrţováním čistoty ve městech. Do 30.6.1972 se poplatek ze psů platil v obcích nezemědělského charakteru, které měly víc neţ 2 000 obyvatel. S účinností vyhlášky č. 36/1972 Sb., která nabyla účinnosti 1.7.1972, se poplatek ze psů vybíral bez rozdílu ve všech obcích ČSR. Počet obyvatel v obci měl nově vliv na výši sazby poplatku. Podle dostupných informací činil průměrný hrubý příjem v roce 1972 2.090 Kč (korun československých)1. Poplatek ze psa v obcích s více jak 25 000 obyvatel a v lázeňských místech mohl být stanoven aţ na 1.000 Kčs a za druhého psa aţ 1.500 Kčs . Z uvedeného lze tedy vyvodit, ţe poplatek činil 47 72% průměrného měsíčního příjmu. Pokud se na sazbu poplatku podíváme z druhé strany a budeme chtít vyčíslit výši poplatku v uvedených procentech vůči průměrnému hrubému příjmu roku 2009, tj. 23.690 Kč2, dostaneme následující údaje. Jestliţe by sazba poplatku měla činit 47% hrubého měsíčního příjmu, byla by v současnosti na hodnotě 11.134 Kč, a pokud by činila 72%, pak by oscilovala na hodnotě 17.057 Kč. Je naprosto jasné, ţe tato výše poplatku měla čistě regulační charakter, neboť nebylo mnoho obyvatel, kteří by si mohli dovolit platit obci takto vysoký poplatek. Lázeňský poplatek upravovala vyhláška č. 48/177 Sb. Účelem zavedení bylo přispívat na úhradu nákladů spojených s fungováním lázeňských zařízení a sluţeb.
1 2
http://www.mesec.cz/clanky/mzdy-a-ceny-vcera-a-dnes/ http://www.kurzy.cz/makroekonomika/mzdy/
12
Místní poplatky v letech 1989-1992 Poplatky se i v tomto období opět členily na místní a státní. Právní úprava místních poplatků doznala zásadních změn vydáním nového zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích (tento platí dodnes), který byl do současnosti jedenáctkrát novelizován. Úplně vymizelo dělení místních poplatků na obligatorní a fakultativní. Všem poplatkům uvedeným v tomto zákoně byl udělen statut „mohou být zavedeny“, tzn. ţe se všechny staly poplatky fakultativními. Řada místních poplatků podle právní úpravy z roku 1990 se vybírá i dnes. Zákon o místních poplatcích vymezuje pouze jejich druhy a základní prvky včetně maximálních hranic. V původním znění, účinném od 1.1.1991, byly upraveny poplatek ze psů poplatek za lázeňský a rekreační pobyt poplatek za uţívání veřejného prostranství poplatek z reklamních zařízení – s účinností do 31.12.1997 poplatek ze vstupného poplatek z ubytovací kapacity v rekreačních a vzdělávacích zařízení dislokační poplatek – s účinností do 31.12.1992 poplatek za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst poplatek z prodeje alkoholických nápojů a tabákových výrobků – oba s účinností do 30.6.1994 postupně byly zavedeny poplatky za provozovaný výherní hrací přístroj – s účinností od 1.1.1998 za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů – s účinností od 1.1.2002 za zhodnocení stavebního pozemku moţností na jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace – s účinností od 1.1.20023
1.2. Zavedení místních poplatků a kompetence obecních zřízení Místní poplatky lze zavést na základě ústavních a zákonných principů. Podle čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod lze daně a poplatky ukládat pouze na základě zákona. Zákonným základem pro zavedení místních poplatků je zákon č. 565/1990 Sb., o místních 3
Marek Starý a kolektiv, Dějiny daní a poplatků, Havlíček Brain Team 2009
13
poplatcích ve znění pozdějších předpisů („dále jen ZMP“), který v §14 obsahuje zákonné zmocnění pro vydání Obecně závazné vyhlášky („dále jen OZV“). ZMP obsahuje v §1 taxativní výčet místních poplatků, v §2 aţ §10c ustanovení o jednotlivých místních poplatcích, předmětu poplatku, poplatníkovi, plátci, sazbě a osvobození ze zákona. V §11 aţ
§16 obsahuje obecná ustanovení, upravující náleţitosti obecně závazné vyhlášky,
sankce, lhůty pro vyměření poplatku, moţnost prominutí poplatku a jeho příslušenství. §14 odst. 3 obsahuje ustanovení o správci poplatku, kde určuje, ţe řízení o poplatcích vykonává obecní úřad, přičemţ podle §15 je působnost stanovená obecnímu úřadu výkonem přenesené působnosti. Dikcí zákona „poplatkové řízení provádí obecní úřad“ je určena kompetence obecního úřadu jako správce poplatků (dále jen správce poplatků) provádět řízení na úseku místních poplatků komplexně v rozsahu §1 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů („dále jen ZSDP“). Jedná se o právo správce poplatku činit veškerá opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění poplatkových povinností, zejména právo vyhledávat poplatkové subjekty, poplatky vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat nebo kontrolovat jejich splnění ve stanovené výši a době.4 ZMP s účinností od 1.1.1991 poskytl moţnost zavedení místních poplatků taxativně určených. Poplatky mají regulační a fiskální funkci, obě obsaţené různou měrou. Do tohoto data se poplatky dělily na obligatorní a fakultativní. Jejich rozdíl a členění je uveden v kapitole 1.1. O převáţně regulační funkci hovoříme zejména u poplatku ze psů, poplatku za uţívání veřejného prostranství, poplatku za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst a poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj. Fiskální funkce převaţuje u poplatků za lázeňský nebo rekreační pobyt, ze vstupného, z ubytovací kapacity a zejména u poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů a poplatku za zhodnocení stavebního pozemku moţností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. U poplatků, které plní zejména regulační funkci, jde o to získat nástroj pro regulaci neţádoucích činností v některých místech obce. Lze tak upravit např. sazbu poplatku ze
4
JUDr. Zdena Jirásková, Alena Šneberková, prom. práv., Výkon správy místních poplatků ve vzorech rozhodnutí, RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, leden 2008
14
psa pro okruh poplatníků (drţitelů psů), kteří mají trvalý pobyt např. v centru města nebo v hustě osídlené zástavbě. Cílem poplatků, které plní fiskální funkci, je pokrytí části prostředků, které obec v dané oblasti vynaloţila. ZMP upravuje výčet místních poplatků taxativně. Ţádné jiné poplatky neţ v ZMP uvedené nelze na území obce zavést ani vybírat. ZSDP uplatňuje pro všechny druhy příjmů, na které se tento zákon vztahuje, termín „daně“. V komentáři tohoto zákona je pro potřeby řízení o místních poplatcích tento termín zaměněn slovem „poplatek“ takto: daň poplatek daňové řízení poplatkové řízení daňový subjekt poplatkový subjekt správce daně správce poplatku
Vydávání obecně závazných vyhlášek o místních poplatcích K zavedení místních poplatků je obec zmocněna ZMP. Místní poplatky zavádí obce vydáním obecně závazné vyhlášky, kterou schvaluje a vydává zastupitelstvo obce v samostatné působnosti. Je na rozhodnutí zastupitelstva, zda poplatky na území své obce zavede, či nikoli. Není podmínkou, ţe musí být zavedeno všech devět druhů místních poplatků. Je v pravomoci zastupitelstva obce, které druhy místních poplatků na území své obce zavede a jakým způsobem upraví okruh poplatníků, popř. další osvobození nebo úlevy. OZV upraví obecní zastupitelstvo podrobnosti vybírání poplatku, zejména osobu poplatníka konkrétní sazba poplatku (je stanovena pouze horní hranice výše sazby, s výjimkou poplatku za výherní hrací přístroj) ohlašovací povinnosti ke vzniku a zániku poplatkové povinnosti termín splatnosti
15
úlevy a případné osvobození (v tomto případě je nutné přesně specifikovat podmínky pro případné úlevy) u poplatku za uţívání veřejného prostranství pak určí místa, která v obci podléhají poplatku za uţívání veřejného prostranství. Obsahem OZV mohou být i další skutečnosti, které ovšem směřují k jedinému cíli › řádné vybrání místních poplatků. Dle ZMP je správou těchto poplatků pověřena obec. Podle ZSDP má obec při správě poplatků postavení správce daně, neboť poplatky plynou do obecního rozpočtu. Řízení o poplatcích vykonává obecní/městský úřad, přičemţ je působnost stanovená obecnímu úřadu výkonem přenesené působnosti. Obsahem je zejména evidence poplatkových subjektů, stanovení výše sazby jednotlivých místních poplatků, jejich vyměření, vybrání, vymoţení a kontrola. Tento orgán je oprávněn provádět celé poplatkové řízení. Skutečnost, ţe výkon správy místních poplatků spadá plně do přenesené působnosti, musí být zřejmá jiţ ze záhlaví kaţdého písemného dokumentu (rozhodnutí). Přesná definice správce poplatku by měla mít písemnou formu v organizačním uspořádání městského úřadu. Správce poplatku (zde se jedná jiţ o konkrétní pracovníky) musí mít upravenu správu místních poplatků v pracovní náplni a musí splňovat poţadavky na tuto činnost, tzn. ţe musí mít zkoušky odborné způsobilosti na úseku správy daní a poplatků. Při zajišťování výkonu správy místních poplatků postupuje správce poplatku podle: ZMP, který obsahuje zvláštní úpravu: o vydávání platebních výměrů (náleţitosti jsou v ZSDP) o zvýšení poplatku o počítání prekluzivní lhůty o prominutí nebo sníţení MP zákona o správě daní a poplatků, pokud ZMP nestanoví jinak
16
Náležitosti obecně závazné vyhlášky Ustanovení § 14 ZMP uvádí: 1) Stanovení poplatků patří do samostatné působnosti obce, která je ve svém území zavedla. 2) Poplatky zavede obec obecně závaznou vyhláškou, ve které upraví podrobnosti jejich vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, ohlašovací povinnost ke vzniku a zániku poplatkové povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatků. U poplatku za uţívání veřejného prostranství určí místa, která v obci podléhají poplatku za uţívání veřejného prostranství. 3) Řízení o poplatcích vykonává obecní úřad.5 Návrh obecně závazné vyhlášky vypracuje příslušný odbor, který vykonává správu poplatku, ve spolupráci s právním oddělením. Návrh pak projednává rada obce a se svým doporučením či nedoporučením putuje návrh k projednání a schválení zastupitelstvu obce. U většiny místních poplatků se obecně závazná vyhláška vydává na delší, zpravidla několikaleté období. Pokud nedojde k legislativním změnám a nejsou ţádné připomínky ze strany zastupitelstva, není důvod OZV vydávat častěji. Toto ovšem neplatí u místního poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů. Sazba tohoto poplatku je dvousloţková. Skládá se: a) z částky aţ 250 Kč za osobu/rok b) z částky aţ 250 Kč za osobu/rok na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu. První část poplatku je tedy pohyblivá a slouţí zejména ke kompenzaci výše poplatku, protoţe náklady obce bývají zpravidla vyšší neţ 250 Kč. Vzhledem k tomu, ţe v závěru kaţdého roku dochází z výše uvedených důvodů k přepočtu sazby poplatku, je nutné schvalovat OZV kaţdý rok novou. Z těchto důvodů vyplývá, ţe z praktického hlediska je vhodné OZV na místní poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů vydávat samostatně od OZV upravujících ostatní místní poplatky. V obecně závazných vyhláškách se stejně jako v ostatních zákonech a nařízeních uvádí dva termíny. Je to platnost OZV a účinnost OZV. Platnost OZV nabývá schválením obecním 5
zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
17
zastupitelstvem a vyvěšením na úřední desce ve lhůtě 15 dnů. Účinnost je uvedena na konci OZV. Tento termín znamená, ţe od uvedeného data nastávají právní účinky uvedené v dané právní normě. Termín účinnosti nikdy nesmí nastat dříve, neţ je termín platnosti. Návrh OZV se konzultuje s legislativním oddělením krajského úřadu. Zastupitelstvem schválená OZV musí být podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), zaslána legislativnímu oddělení Ministerstva vnitra ČR. Nejsou-li shledány nedostatky nebo váţné pochybení, vstupuje obecně závazná vyhláška v účinnost. Pokud OZV vykazuje závaţné nedostatky, můţe ministerstvo vnitra pozastavit její platnost, popř. podat návrh k Ústavnímu soudu na její zrušení. V příloze této práce je uvedena obecně závazná vyhlášky města Strakonice č. 5/2009, platná v roce 20106.
1.3. Místní poplatky a jejich členění Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, §1 zmocňuje obce vybírat tyto místní poplatky: a) poplatek ze psů, b) poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, c) poplatek za uţívání veřejného prostranství d) poplatek ze vstupného e) poplatek z ubytovací kapacity f) poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, g) poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, h) poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů, i) poplatek za zhodnocení stavebního pozemku moţností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.
6
Příloha č. 1
18
P odíl jednotlivý ch m ístních poplatků v K č 1 ,2 2 % 0 ,3 6 %
Údaje
uvedené
v tomto
grafu
jsou
čerpány
z výkazů města Strakonice
2 2 ,3 0 %
k 31.12.2009. patrné,
Je
jaký
zde mají
1 ,1 9 %
jednotlivé poplatky podíl
1 ,2 0 %
na celkovém
objemu
vybíraných
místních
4 ,5 4 %
6 9 ,2 0 %
poplatků. Toto je pouze ilustrační vzorek, neboť objem p o p latek za ko m u n áln í o d p ad
p o p latek ze p sů
p o p latek ze vstu p n éh o
p o p latek za u žíván í V P
p o p latek za V H P
rekreačn í p o p latek
jednotlivých
poplatků se můţe měnit v závislosti na typu obce.
p o p latek z u b yto vací kap acity
Graf č.17
Místní poplatek ze psů Ustanovení § 2 ZMP 1) Poplatek za psů platí drţitel psa. Drţitelem je fyzická nebo právnická osoba, která má trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky. 2) Poplatek ze psů se platí ze psů starších 3 měsíců. Od poplatku ze psů je osvobozen drţitel psa, kterým je osoba nevidomá, bezmocná a osoba s těţkým zdravotním postiţením, které byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod podle zvláštního právního předpisu, osoba provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob, osoba provozující útulek zřízený obcí pro ztracené nebo opuštěné psy nebo osoba, které stanoví povinnost drţení a pouţívání psa zvláštní právní předpis. 3) Sazba poplatku ze psů činí aţ 1500 Kč za kalendářní rok a jednoho psa. Sazba poplatku ze psa, jehoţ drţitelem je poţivatel invalidního, starobního, vdovského, nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmů, anebo poţivatel sirotčího důchodu, činí aţ 200 Kč za kalendářní rok. U druhého a kaţdého dalšího psa můţe obec horní hranici sazby zvýšit aţ o 50%. V případě drţení psa po dobu
7
Podíl jednotlivých místních poplatků v Kč
19
kratší neţ 1 rok se platí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu i započatých kalendářních měsíců. 4) Poplatek ze psů platí drţitel obci příslušné podle místa trvalého pobytu nebo sídla. Při změně místa trvalého pobytu nebo sídla platí drţitel psa poplatek od počátku kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém změna nastala, nově příslušné obci. Při změně místa trvalého pobytu nebo sídla platí pro výpočet poměrné výše poplatku obdobně odstavec 3.8
Místní poplatek ze psů je typickým zástupcem místních poplatků, které mají zejména regulační funkci. Obce jím můţe regulovat počet psů v určité lokalitě. Z porovnání, které jsem uvedla v kapitole 1.1. str. 5, je naprosto jasné, ţe současná sazba poplatku není tak motivační jako v uvedeném roce 1972. Nicméně stále lze výší poplatku korigovat určité neţádoucí jevy. Zajímavé u tohoto poplatku můţe být moţnost sníţení sazby poplatku u psa, který má čipování. Tato úleva je nad rámec zákonného osvobození, tzn. je pouze na rozhodnutí zastupitelstva obce. V současné době je tato úleva vyuţívána v mnoha obcích. Majitel dá svého psa očipovat a kopii dokladu o čipování odešle k registraci do centrálního registru čipů. Cílem je zajistit funkční registr psů, neboť v případě ztráty psa je jeho vrácení majiteli velmi rychlé a takřka bez komplikací. Obci, ve které je pes nalezen, pak odpadají další výdaje spojené s umístěním psa a jeho následný pobyt v útulku. ZMP určuje poměrně široký okruh osvobozených osob. Okruh poplatníků osvobozených zákonem nemůţe být v OZV zúţen, můţe však být rozšířen. Vzhledem k tomu, ţe poplatek ze psů má zejména regulační funkci, je přípustné stanovit rozdílnou sazbu například v závislosti na podmínkách, ve kterých jsou psi drţeni (např. rodinný domek, bytový dům).
Místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt Ustanovení § 3 zákona č. 565/1990 Sb. 1) Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt platí fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického 8
zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
20
ruchu za účelem léčení nebo rekreace, pokud tyto osoby neprokáţí jiný důvod svého pobytu. 2) Poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt nepodléhají a) osoby nevidomé, bezmocné a osoby s těţkým zdravotním postiţením, kterým byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod podle zvláštního právního předpisu, a jejich průvodci, b) osoby mladší 18 let a starší 70 let nebo osoby, na které náleţí přídavky na děti (výchovné), anebo vojáci v základní sluţbě a osoby, které vykonávají civilní sluţbu. 3) Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ve stanovené výši vybírá pro obec ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla tato osoba je plátcem poplatku a za poplatek ručí. 4) Ubytovatel je povinen vést v písemné podobě evidenční knihu, do které zapisuje dobu ubytování, účel pobytu, jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo místo trvalého bydliště v zahraničí a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu fyzické osoby, které ubytování poskytl. Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z časového hlediska. Evidenční knihu uchovává ubytovatel po dobu 6 let od provedení posledního zápisu. Zpracování osobních údajů v evidenční knize se řídí zvláštním právním předpisem. 5) Sazba poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt činí aţ 15 Kč za osobu a za kaţdý i započatý den pobytu, není-li tento dnem příchodu. Obec můţe stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou.9 To, zda obec je či není místem turistického ruchu, není nikde specifikováno. Záleţí tak pouze na zastupitelstvu, zda tento poplatek ve své obci zavede. Pokud se obec rozhodne stanovit sazbu poplatku paušální částkou, měla by určit i sazbu denní, a to s ohledem na výpočet výše poplatkové povinnosti u pobytu kratšího neţ týden. Některé obce uvádějí v OZV pouze obecnou zmínku, ţe lze vyuţít při placení poplatku paušální částku, přičemţ její konkrétní výše není v OZV uvedena nebo je učiněna poznámka, ţe výše paušální částky bude dohodnuta při plnění ohlašovací povinnosti. Tento
9
zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
21
postup je v rozporu s poţadavky na stanovení sazby podle ZMP. Dalším nedostatkem OZV bývá určování náleţitostí evidenční knihy, kterou má ubytovatel vést, jako součást plnění ohlašovací povinnosti. Náleţitosti evidenční knihy a podrobnosti jejího vedení a uchovávání upravuje přímo ZMP. Na druhé straně splnění ohlašovací povinnosti ke vzniku a zániku poplatkové povinnosti nezahrnuje povinnost vést evidenční knihu, protoţe tato povinnost je dána přímo zákonem.
Místní poplatek za užívání veřejného prostranství Ustanovení § 4 zákona ZMP 1) Poplatek za uţívání veřejného prostranství se vybírá za zvláštní uţívání veřejného prostranství, kterým se rozumí provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení slouţících pro poskytování prodeje a sluţeb,
pro umístění
stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a uţívání tohoto prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl. Z akcí pořádaných na veřejném prostranství, jejichţ celý výtěţek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí. 2) Poplatek za uţívání veřejného prostranství platí fyzické i právnické osoby, které uţívají veřejné prostranství způsobem uvedeným v odstavci 1). 3) Poplatku za uţívání veřejného prostranství spočívajícího ve vyhrazení trvalého parkovacího místa nepodléhají osoby zdravotně postiţené. 4) Sazba poplatku za uţívání veřejného prostranství činí aţ 10 Kč za kaţdý i započatý m2 uţívaného veřejného prostranství a kaţdý i započatý den. Za uţívání veřejného prostranství k umístění prodejních nebo reklamních zařízení, lunaparků a jiných atrakcí můţe obec zvýšit sazbu aţ na její desetinásobek. Obec můţe stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou.10 Lze tedy říct, ţe předmětem poplatku za uţívání veřejného prostranství nemůţe být jakékoliv uţití veřejného prostranství, ale uţívání, které je definováno zákonem č. 10
zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
22
128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), jako zvláštní. ZMP v § 4 taxativně uvádí výčet forem zvláštního uţívání veřejného prostranství a obec nemůţe nad rámec a mimo meze zákona zpoplatňovat jiný způsob uţívání. Je nutné sledovat také okolnosti, v čí prospěch či za jakým účelem se veřejné prostranství takto uţívá. Např. v případě umístění stavebního zařízení či skladování materiálu je poplatníkem osoba, která získala stavební povolení (investor), a nikoli dodavatel stavebních prací (zhotovitel). Nedostatkem OZV bývá často určení denní paušální částky nebo naopak určení paušální částky za m2. Specifickou součástí OZV o stanovení tohoto poplatku je určení konkrétních veřejných prostranství, jehoţ zvláštní uţívání poplatku podléhá. V rámci zákonného zmocnění můţe obec podle svých podmínek a potřeb upravit v OZV vlastní okruh osob pro osvobození nebo úlevu na poplatku. V tomto osvobození by obec měla zejména zohlednit moţnost výkonu vlastnického práva tak, aby reagovala na jeho ochranu v případě, ţe se nejedná o vlastnictví obce, a poplatníkem by měl být vlastník pozemku.
Místní poplatek ze vstupného Ustanovení § 6 ZMP 1) Poplatek ze vstupného se vybírá ze vstupného na kulturní, sportovní, prodejní nebo reklamní akce, sníţeného o daň z přidané hodnoty, je-li v ceně vstupného obsaţena. Vstupným se pro účely tohoto zákona rozumí peněţní částka, kterou účastník akce zaplatí za to, ţe se jí můţe zúčastnit. Z akcí, jejichţ celý výtěţek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí. 2) Poplatek ze vstupného platí fyzické i právnické osoby, které akci pořádají. 3) Sazba poplatku ze vstupného činí aţ 20% z úhrnné částky vybraného vstupného. Obec můţe po dohodě s poplatníkem poplatek stanovit paušální částkou.11 Zákon tedy definuje předmět poplatku a definuje pojem vstupné jako částku, kterou musí účastník akce zaplatit, aby se jí mohl zúčastnit. V praxi to znamená, ţe tato částka můţe zahrnovat i případnou částku za tzv. povinnou konzumaci, místenku, či jinou úplatu podmiňující a umoţňující vstup na akci. Základem pro výpočet poplatku je tedy částka, 11
zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
23
kterou musí účastník akce zaplatit za to, ţe se jí můţe zúčastnit. Není-li částka za další sluţby vyčíslena, pak se za vstupné povaţuje celá částka. Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která akci pořádá. Základem pro stanovení poplatku je cena vstupenky, upravená o daň z přidané hodnoty, jeli poplatníkem plátce daně z přidané hodnoty. Pro případy opakujících se akcí lze výši poplatku stanovit paušální částkou, vţdy však po dohodě s poplatníkem. Výše paušální částky však musí být předmětem právní úpravy přímo v OZV. Obec je v OZV oprávněna stanovit případná další osvobození nebo úlevy pro určité akce nebo určitý okruh poplatkových subjektů. V OZV lze stanovit povinnost platit poplatek jen za některé z okruhu akcí v ZMP uvedených. Poplatek ze vstupného má kromě rozpočtového významu také úlohu regulační. Obec můţe různé akce zatíţit různě vysokými poplatky.
Místní poplatek z ubytovací kapacity Ustanovení § 7 ZMP 1) Poplatek z ubytovací kapacity se vybírá v obcích a městech v zařízeních slouţících k přechodnému ubytování za úplatu. 3) Poplatek platí ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla. Ubytovatel je povinen vést evidenční knihu obdobně jako u poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt (§3 odst.4) s výjimkou údaje o účelu pobytu. 4) Sazba poplatku z ubytovací kapacity činí aţ 6 Kč za kaţdé vyuţité lůţko a den. Obec můţe po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek roční paušální částkou.12 Tento poplatek má zejména rozpočtový význam. Stejně jako poplatek za rekreační pobyt je příspěvkem obci na její zvýšené náklady na udrţování sluţeb a zařízení slouţících návštěvníkům. Předmětem úpravy OZV je zejména konkrétní sazba místního poplatku, jejíţ horní hranice je zákonem stanovena aţ na 6 Kč za kaţdé vyuţité lůţko a den. Sazbu poplatku můţe obec stanovit i roční paušální částkou. Nedostatkem některých OZV je pouze uvedení obecné zmínky, ţe lze vyuţít pro placení poplatku paušální částku, přičemţ její konkrétní výše 12
zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
24
není uvedena nebo je učiněna poznámka, ţe výše paušální částky bude dohodnuta při plnění ohlašovací povinnosti. Tento postup je však v rozporu s poţadavkem ZMP. Stanovení konkrétní paušální sazby v OZV nelze nahradit zmocněním pro správce poplatku dohodnout výši paušální sazby s poplatníkem. Dohoda mezi správcem poplatku a poplatníkem se uplatní pouze pro určení, zda se paušální částka vyuţije. Při stanovení ohlašovací povinnosti mohou obce stanovit pouze povinnosti spojené se vznikem a zánikem poplatkové povinnosti. V OZV nelze pro vyplnění ohlašovací povinnosti určovat náleţitosti evidenční knihy, kterou má ubytovatel vést. Náleţitosti evidenční knihy a podrobnosti jejího vedení a uchování upravuje přímo ZMP. Ohlašovací povinnost ke vzniku a zániku poplatkové povinnosti nenahrazuje povinnost vést evidenční knihu, protoţe tato povinnost je dána přímo zákonem.
Místní poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst Ustanovení § 10 zákona ZMP 1) Poplatek za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst platí fyzická nebo právnická osoba, které bylo vydáno povolení k vjezdu motorových vozidel do vybraných míst. Poplatek neplatí fyzické osoby mající trvalý pobyt nebo vlastnící nemovitost ve vybraném místě, osoby jim blízké, manţelé těchto osob a jejich děti. Dále osoby, které ve vybraném místě uţívají nemovitost ke své hospodářské činnosti, nebo osoby, které jsou drţiteli průkazu ZTP a jejich průvodci. 2) Poplatek se vybírá za vydání povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst, do kterých je jinak vjezd zakázán příslušnou dopravní značkou. 3) Sazba poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst činí aţ 20 Kč za den. Obec můţe po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek také paušální částkou.13 Předmětem poplatku v tomto případě je vydání povolení k vjezdu do míst, kde je vjezd dopravní značkou zakázán. Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, které bylo 13
zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
25
vydáno povolení. Účelem poplatku je v prvé řadě regulace (omezení) pohybu motorových vozidel v určité lokalitě, zpravidla historické části města. V OZV se stanoví konkrétní sazba poplatku, případně i paušální částka, ohlašovací povinnost, splatnost poplatku, osvobození, kterým lze okruh osob, od kterých se poplatek nebude vybírat, rozšířit. Lze téţ v OZV stanovit úlevy od poplatku. Z hlediska právní jistoty poplatníků je třeba, aby v OZV byla vymezena místa, na která se bude reţim vybírání poplatků vztahovat. Sazba můţe být diferencována podle jednotlivých vybraných míst. Uplatnění paušální částky lze jen po dohodě s poplatníkem. Nelze také stanovit rozdílnou sazbu poplatku pro fyzické a právnické osoby. V OZV můţe být téţ specifikováno, ţe poplatek bude vybírán jen po určitou (přesně vymezenou) část roku.
Místní poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj Ustanovení § 10a zákona č. 565/1990 Sb. 1) Poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj podléhá kaţdý povolený hrací přístroj. Obec není povinna poskytnout osvobození od tohoto poplatku. 2) Poplatek za výherní hrací přístroj platí jeho provozovatel. 3) Sazba poplatku za kaţdý výherní hrací přístroj na tři měsíce činí od 1000 Kč do 5000 Kč.14 Předmětem tohoto poplatku je kaţdý povolený výherní hrací přístroj. Výherním hracím přístrojem se rozumí kompaktní, funkčně nedělitelné a programově řízené technické zařízení. Za povolený lze povaţovat výherní hrací přístroj, na který bylo vydáno rozhodnutí o povolení k provozování a došlo k jeho uvedení do provozu v daném místě potvrzené protokolem. Poplatníkem tohoto poplatku je česká právnická osoba se sídlem v České republice. Provozovatelem výherního hracího přístroje nemůţe být právnická osoba se sídlem v zahraničí nebo fyzická osoba. V OZV můţe obec při stanovení ohlašovací povinnosti upravit povinnost provozovatele výherního hracího přístroje doloţit správci poplatku protokol o zahájení nebo ukončení provozu podle § 5 vyhlášky č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích.
14
zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
26
„Ustanovení stanoví legislativní fikci: za provozovaný výherní hrací přístroj se pro účely ZMP povaţuje kaţdý povolený hrací přístroj.“15 Je v pravomoci zastupitelstva obce stanovit OZV, ţe výherní hrací přístroje mohou být provozovány pouze na místech a v časech vyhláškou určených, nebo stanovit, na kterých veřejně přístupných místech v obci je provozování výherních hracích přístrojů zakázáno.
Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Ustanovení § 10b zákona č. 565/1990 Sb. 1) Poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů platí a) fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt za domácnost můţe být poplatek odváděn společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem; tyto osoby jsou povinny obci oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádějí, b) fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo slouţící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu ţádná fyzická osobamá-li k této stavbě vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. 2) Poplatek se platí obci, na jejímţ území má fyzická osoba trvalý pobyt nebo se na jejím území nachází stavba určená nebo slouţící k individuální rekreaci. 3) Sazbu poplatku tvoří a) částka aţ 250 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok, a b) částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu aţ 250 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok obec v obecně závazné vyhlášce stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu. 4) V případě změny místa trvalého pobytu nebo změny vlastnictví stavby, která je určena nebo slouţí k individuální rekreaci v průběhu kalendářního roku, se uhradí 15
Vlarimír Pelc, Místní poplatky –úplné znění zákona o místních poplatcích s vysvětlivkami, 2. aktualizované vydání , LINDE Praha, a.s. str.144
27
poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví stavby v příslušném kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce, je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav na konci tohoto měsíce.16 Předmětem poplatku je provoz systému obce nakládání s komunálním odpadem. Poplatníkem je fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt, nebo fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo slouţící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu ţádná fyzická osoba. Pokud je taková stavba ve spoluvlastnictví více osob, mají tyto osoby zákonem stanovenou povinnost jednat v poplatkovém řízení společně a nerozdílně. Za domácnost můţe být poplatek odváděn společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem. Je třeba zdůraznit nesprávnost ustanovení OZV ve směru k ukládání jiných povinností společnému zástupci. Ten není z titulu svého postavení poplatkovým subjektem a z tohoto důvodu mu obec nemůţe uloţit např. ohlašovací povinnost za poplatníky, povinnost za poplatníky poplatek zaplatit apod. Při zavedení poplatku nemá obec moţnost vyloučení jedné skupiny poplatníků, resp. stanovit povinnost platit poplatek jen jedné skupině. Okruh poplatníků jednoznačně vymezuje ZMP a obec nemůţe zákon jakkoliv měnit. Poplatek je tzv. „místní daň“ a platí zde zásada oficiality. Pokud je úmysl jednu skupiny „pominout“, lze tak učinit pouze vyuţitím institutu osvobození, případně úlevy, nebo individuálně prominout. Prominout poplatek lze však pouze na základě odůvodněné ţádosti poplatníka. Dvousloţkovou sazbu poplatku tvoří částky uvedené pod písmenem a) a b) §10b ZMP. Sazbou písmene a) je stanovena horní hranice 250 Kč za osobu a kalendářní rok. U této částky obec nezdůvodňuje v OZV její výši. Částka uvedená pod písmenem b) § 10b ZMP je sloţka poplatku, kterou musí zastupitelstvo obce stanovit na základě skutečných nákladů obce předcházejícího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu. Maximální výše je stanovena opět aţ do 250 Kč za osobu a kalendářní rok. Obec v OZV musí provést rozúčtování nákladů na kaţdou osobu poplatníka. Výše druhé sloţky poplatku bude tedy záviset na mnoţství netříděného komunálního odpadu. Toto má motivační charakter ve směru tlaku na sniţování produkce netříděného komunálního odpadu, umoţňující sníţení celkové výše poplatku.
16
zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
28
Místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace Ustanovení § 10c zákona č. 565/1990 Sb. 1) Poplatek platí vlastník stavebního pozemku zhodnoceného moţností připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace po nabytí účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích. Má-li k tomuto stavebnímu pozemku vlastnické právo více subjektů, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně. 2) Poplatek se platí obci, na jejímţ území se nachází stavební pozemek uvedený v odst. 1. 3) Sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez moţnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny pozemku s touto moţností. Cena stavebního pozemku v obci se stanoví podle zvláštního právního předpisu v kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí pro stavbu vodovodu nebo kanalizace obcí vybudované. Výše sazby za 1 m2 zhodnoceného stavebního pozemku stanoví obec v obecně závazné vyhlášce.17 Předmětem zpoplatnění je zhodnocení stavebního pozemku, tj. rozdíl ceny stavebního pozemku bez moţnosti připojení na stavbu vodovodu a kanalizace a ceny stavebního pozemku s moţností takového připojení. Účelem tohoto místního poplatku je získání části nákladů, které obci vzniknou v souvislosti s investicemi na vybudování infrastruktury, konkrétně na vybudování vodovodu a kanalizace v obci. Poplatek platí vlastník stavebního pozemku zhodnoceného moţností připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu a kanalizace po 1. lednu 2002. Podmínkou je, aby tato infrastruktura byla vybudována obcí jako stavebníkem, tzn. pro obec, jako stavebníka, bylo vydáno stavební povolení. Pokud je pozemek ve spoluvlastnictví více osob, mají tyto osoby zákonem stanovenou povinnost jednat v poplatkovém řízení společně a nerozdílně. Pokud se týká pojmu „stavební pozemek“ , zákon odkazuje na definici tohoto pojmu obsaţenou v § 9 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů. Sazba u tohoto poplatku je stanovena za m2, a to ve výši podle oceňovacích 17
zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
29
předpisů v roce, v němţ bylo vydáno kolaudační rozhodnutí. Obec je vţdy povinna stanovit jednotnou sazbu. Paušální poplatek zde není moţný. Na závěr této kapitoly bych uvedla jako příklad vývoj místního poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů, který bych jen stručně analyzovala. Na následující straně jsou uvedeny tři grafy. V prvním grafu (graf č. 2) je znázorněn demografický vývoj v obci Strakonice od roku 2003. Pokud se poplatníkem stává kaţdá osoba s trvalým pobytem v obci, je toto i počet poplatníků místního poplatku. Aţ na dva poklesy (cca o 500 poplatníků) zůstává jejich počet celkem neměnný. Rozdíly v počtu poplatníků +/- 100 nemají na výpočet poplatku zásadní vliv. Druhý graf (graf č. 3) znázorňuje vývoj ceny místního poplatku od roku 2003 do současnosti. Zákonem stanovené horní hranice 500 Kč dosáhl pouze jednou, a to v roce 2006. Tehdy vystoupala výše místního poplatku na pomyslné maximum. Od té doby cena stagnuje na výši 470 Kč. Z třetího grafu (graf č. 4) je čitelné, ţe náklady na likvidaci TKO nerostly tak, jak by bylo moţné předpokládat z ekonomických ukazatelů. Za předpokladu konstantních vstupů (objem vyprodukovaného komunálního odpadu) by náklady měly vzrůstat v závislosti na změně cen. Vzhledem k tomu, ţe ceny sluţeb a energií neustále rostly, je nutné zabývat se důvodem, proč nevzrostly i celkové náklady (náklady uvedené v jednotlivých obdobích jsou ve skutečnosti náklady roku předcházejícího). Pokud porovnáme všechny uvedené grafy ve vzájemné souvislosti, zjistíme následující: 1. počet obyvatel (poplatníků) se v uvedeném období zásadně neměnil 2. výše poplatku se po vzestupu do roku 2006 ustálila na hodnotě 470 Kč 3. náklady na likvidaci TKO se v jednotlivých letech neměnily, zásadní nárůst byl zaznamenán v roce 2009 Pokud víme, ţe počet obyvatel se neměnil a cena poplatku zůstává stejná i s ohledem na změnu cen, zjišťujeme, ţe náklady na likvidaci TKO se měnily v závislosti na objemu vyprodukovaných tun odpadu. Z grafu č. 4 je moţno zjistit, ţe po zavedení poplatku došlo ke sníţení nákladů, které bylo způsobeno tím, ţe lidé si začali uvědomovat, jak mohou sami tříděním odpadů ovlivňovat výši poplatku. Pokud tedy třídí odpady, zmenšuje se objem netříděného odpadu a tím se sniţují i náklady na jeho likvidaci. Tento trend, jak je vidět v grafu, je dlouhodobý a k zásadnímu nárůstu nákladů došlo jen v roce 2009, kdy se zvýšila cena skládkovného cca o 60%. 30
D em o g ra fický v ý v o j - S tra ko n ice
(po pla tníků
m í s tní ho po pl a tku)
po čet o by v a tel
p očet ob yvatel 24200 24000
23912
23800
23995
23908
23820
23998
23749
23600 23460
23449
23400 23200 23000 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
ro k
Graf č. 218 V ý v o j cen y m ístn íh o p o p la tku za " o d p a d " - S tra ko n ice zm ěn a cen y p op latk u
čá s tka
550 Kč 500 Kč
500 Kč 450 Kč 400 Kč
470 Kč
470 Kč
420 Kč 470 Kč
470 Kč
450 Kč 410 Kč
350 Kč 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
ro k
Graf č. 319 N ák l ady n a l i k vi daci T K O - S trak on i ce ná kla dy v K č
7 500 000 Kč 7 188 685 Kč
7 000 000 Kč
nákla dy v K č
6 500 000 Kč 6 000 000 Kč
6 092 633 Kč 5 800 824 Kč
5 903 449 Kč
5 500 000 Kč
5 861 690 Kč 5 489 017 Kč
5 000 000 Kč 4 731 416 Kč 4 500 000 Kč 4 130 554 Kč
4 000 000 Kč 3 500 000 Kč 2003
2004
2005
2006
2007
rok
Graf č. 420
18
Demografický vývoj – zdroj databáze MěÚ Strakonice Vývoj ceny poplatku – zdroj vyhlášky města Strakonice 20 Náklady na likvidaci TKO – zdroj účetnictví města Strakonice 19
31
2008
2009
2010
2. Správa místních poplatků 2.1. Procesní postup při správě místních poplatků Výkon správy místních poplatků provádí obecní úřad na základě zmocnění obsaţeného v ust. §14 odst. 3 a § 15, zákona o místních poplatcích. Tento orgán je oprávněn provádět celé poplatkové řízení. Skutečnost, ţe výkon správy místních poplatků spadá plně do přenesené působnosti obce, musí být zřejmá jiţ z označení kaţdého písemného rozhodnutí obecního úřadu. Tato písemnost se v záhlaví označuje slovy „Obecní/Městský úřad“ s uvedením názvu obce či města. Tomuto označení musí odpovídat i pouţité razítko, které je podstatnou náleţitostí rozhodnutí vydaného ve věci místních poplatků. Podle zákona o správě daní a poplatků postupují v poplatkovém řízení dále také daňové subjekty a třetí osoby. Řízení o místních poplatcích podléhá zákonu o správě daní a poplatků za předpokladu, ţe zákon o místních poplatcích nestanoví jinak. Správou daně se rozumí právo činit potřebná opatření ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo
vyhledávat daňové subjekty,
poplatky vyměřit, vybrat a vyúčtovat,
poplatky vymáhat nebo kontrolovat.
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů, je procesní normou, podle které mimo jiné postupují i obecní úřady při výkonu správy místních poplatků. Tento zákon tak upravuje správu daní, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a odvodů za porušení rozpočtové kázně, které jsou příjmem 1) státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo rezervních fondů organizačních sloţek státu, 2) rozpočtů územně samosprávných celků, nebo 3) státních fondů nebo Národního fondu. Lze tedy říci, ţe o řízení ve věcech místních poplatků se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, nestanoví jinak. 32
V ţádném případě není moţné poplatkové řízení zaměňovat s řízením správním, ve kterém se postupuje podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. V zásadě jde o to, ţe při výkonu správy místních poplatků se postupuje podle ZMP zejména v případě neuhrazení místního poplatku. Tento zákon umoţňuje navýšit nezaplacenou část místního poplatku z původní částky aţ na trojnásobek. Dále pak upravuje lhůty pro vyměření místního poplatku a v § 16 ZMP je uvedena i moţnost prominutí poplatku z důvodu odstranění tvrdosti.
2.2. Poplatkové řízení a jeho principy Jak jiţ bylo výše uvedeno, v poplatkovém řízení se procesně postupuje podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů. V poplatkovém řízení se uplatňují základní zásady daňového řízení. Zásady vyjadřují obecná pravidla, na nichţ spočívá celý postup řízení o místních poplatcích. Upravují nejen chování správce poplatku, ale i poplatkových subjektů a třetích osob v průběhu poplatkového jednání, jehoţ výsledkem je vydání individuálního správního aktu (rozhodnutí).
Principy poplatkového řízení Zásady (principy) mají právní závaznost, pokud další speciální ustanovení neobsahují výjimku (tj. průlom do některé z těchto zásad – např. prolomení zásady mlčenlivosti). Porušení některé ze zásad představuje vadu řízení. Proto je nutné dbát, aby i aplikace jednotlivých ustanovení ZSDP byla v souladu s těmito základními zásadami:
Zásada zákonnosti - opravňuje správci poplatku činit pouze to, co mu zákon povoluje. Má absolutní platnost pro celé poplatkové řízení. Představuje povinnost správce poplatku chránit zájmy státu a při této ochraně dbát na práva a právem chráněné zájmy poplatkových subjektů a třetích osob. Z této zásady je zřejmé, ţe o ochranu svých práv v poplatkovém řízení musí projevit zájem i poplatkový subjekt nebo jiná osoba zúčastněná na řízení při vyuţití procesních ustanovení tohoto zákona.
33
Zásada součinnosti - vyjadřuje na straně jedné právo poplatkového subjektu úzce spolupracovat v řízení se správcem poplatku a na straně druhé téţ povinnost se správcem poplatku spolupracovat. Ten má také povinnost tuto součinnost s poplatkovým subjektem zajistit. Zásada součinnosti se uplatňuje v poplatkovém řízení prostřednictvím takových institutů, jako je např. poplatková kontrola, zastavení řízení, kdy správce poplatku má povinnost vyzvat poplatkový subjekt k odstranění všech formálních nebo věcných vad podání, na základě kterých je podání procesně nezpůsobilé projednání. Také oprávnění poplatkového subjektu nahlíţet do spisu je projevem zásady součinnosti. Před vyměřením místního poplatku platebním výměrem musí vţdy předcházet výzva správce poplatku, na základě které poţaduje sdělení rozhodných skutečností majících vliv na výši poplatkové povinnosti.
Zásada přiměřenosti - znamená, ţe správce poplatku musí volit takové přiměřené prostředky, které sice ještě umoţňují dosáhnout cíle daňového řízení, ale které přitom subjekty nejméně zatěţují.
Zásada hospodárnosti a rychlosti poplatkového řízení - vyţaduje od správce poplatku takové jednání, které předpokládá rychlé dosaţení základního cíle řízení při co nejmenším zatěţování poplatníka.
Zásada volného hodnocení důkazů - předpokládá posuzování závaţnosti a upotřebitelnosti všech důkazů správcem poplatku v souvislosti s jeho rozhodovací činností. Důkazní břemeno aţ na malé výjimky nese v poplatkovém řízení daňový subjekt. Pokud důkazy nepodloţí své tvrzení, můţe mu správce poplatku vyměřit poplatek podle pomůcek, které si zajistí sám v poplatkovém řízení.
Zásada mlčenlivosti a zásada neveřejnosti - představují silnou ochranu poplatníka, který má povinnost vypovědět správci poplatku v souvislosti se svou poplatkovou pohledávkou vše o osobních a majetkových poměrech. Vztahuje se nejen na správce poplatku, ale i na všechny osoby zúčastněné v řízení. Podmínky pro uplatnění mlčenlivosti jsou podrobně upraveny v ustanovení § 24 ZSDP, včetně kritérií pro její prolomení. Na základě těchto zásad má pracovník obecního úřadu
34
povinnost zachovávat mlčenlivost o všem, co se při poplatkovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděl (o poměrech poplatkového subjektu, a to jak osobních, tak související s jeho majetkovými poměry nebo s jeho podnikáním). V praxi to znamená, ţe tento pracovník nemůţe předat k posouzení, ke kontrole nebo k rozhodnutí spisový materiál jednotlivých poplatníků ani jmenovitý soupis poplatkových dluţníků nebo jinou databázi jinému orgánu obce (radě obce nebo zastupitelstvu obce) anebo jiné právnické nebo fyzické osobě.
Zásada oficiality - stanoví povinnost správce poplatku zahájit řízení a určit jeho předmět i z vlastního podnětu, a to vţdy, jakmile došlo ke vzniku poplatkové pohledávky. V praxi to u místních poplatků znamená, ţe po zavedení poplatku OZV nemůţe obec rozhodovat o tom, zda poplatek vybere či nikoliv. Rozhodovat o dopadu poplatkového zatíţení na některé okruhy občanů můţe pouze prostřednictvím institutu osvobození nebo úlevy, které stanoví v OZV, nebo na ţádost poplatníka můţe poplatkovou povinnost sníţit nebo zcela prominout.
Zásada neformálnosti - znamená, ţe při poplatkovém řízení se bere v úvahu vţdy faktický stav, nikoliv jeho formální označení.
Zásada rovnosti všech poplatkových subjektů - předpokládá rovné postavení všech poplatkových subjektů při jednání před správcem poplatku. Pokud má správce poplatku moţnost volné úvahy, zda udělí oprávnění, uloţí povinnosti, omezí právo, musí při stejných situacích rozhodnout stejným způsobem. Je třeba poukázat i na skutečnost, ţe se jedná pouze o stejná procesní práva a povinnosti toho okruhu daňových subjektů, které jsou i ve shodném procesním postavení.21
Fáze poplatkového řízení Přípravné řízení – evidence poplatkových subjektů na základě ohlašovací povinnosti, tj. povinnosti, kterou plní poplatkový subjekt. Dále do přípravného řízení spadá vyhledávací činnost. Mezi instituty typické pro vyhledávací činnost patří 21
Metodické pokyny Ministerstva financí
35
především místní šetření (uplatňuje se nejvíce u místního poplatku za uţívání veřejného prostranství a u místního poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj). Důleţité je také plnění součinnosti třetích osob zúčastněných na poplatkovém řízení, tj. osob svědků, osob předzvědných, právnických a fyzických osob majících některé písemné dokumenty, státních orgánů, soudců, znalců, tlumočníků, auditorů apod. Plnění součinnosti třetích osob lze rozdělit na: a) povinnost součinnosti bez výzvy správce poplatku – jde zejména o povinnosti státních orgánů, kdy výsledky jejich činnosti mají vztah k poplatkovému řízení b) povinnost součinnosti na výzvu správce poplatku – vztahuje se na státní orgány a jiné orgány (právnické osoby), zejména při zjišťování pobytu a majetkových poměrů jednotlivých poplatkových subjektů. V souvislosti s výkonem správy MP se nejčastěji využívá součinnost s těmito subjekty: banky, spořitelní a úvěrní druţstva zdravotní pojišťovny státní kontrolní orgány osoby mající listiny orgány sociálního zabezpečení úřady práce statistické orgány vydavatelé tisku pojišťovny provozovatel poštovních sluţeb Jde zejména o sdělení skutečností rozhodných pro výši poplatku, dále pak informace týkající se poplatkových subjektů a jejich majetkových poměrů. Nesplnění povinné součinnosti lze postihnout pokutou podle § 37 ZSDP, neboť se jedná o nesplnění povinnosti nepeněţité povahy. Správci poplatku jsou povinni o údajích získaných od třetích osob zachovávat mlčenlivost.
Vyměřovací a vymáhací řízení – pro stanovení a vybírání místních poplatků je rozhodující vydání obecně závazné vyhlášky o místních poplatcích. Procesní ustanovení,
36
která mají přednost před aplikací obecného procesního předpisu (ZSDP), jsou ust. § 11 aţ § 16, zákona o místních poplatcích. Poplatník má povinnost podle konkrétní sazby poplatku obsaţené v obecně závazné vyhlášce vypočítat výši poplatku a zaplatit ho v termínu splatnosti určeném obcí rovněţ ve vyhlášce. Teprve v případě nesplnění této povinnosti ze strany poplatníka vydává obec rozhodnutí. Aţ do této chvíle tedy pracovník/správce poplatku postupuje v rámci samostatné působnosti. Jakmile je však učiněn krok k vyměření nebo vymoţení místního poplatku, přechází veškeré kompetence do přenesené působnosti, tj. výkon státní správy. Na základě principu součinnosti je zapotřebí nejprve vydat výzvu podle § 44 ZSDP ke splnění ohlašovací povinnosti22. Vydání této výzvy je nezbytným krokem v průběhu poplatkového řízení, neboť mohla nastat situace opravňující poplatníka místní poplatek nehradit (např. změna trvalého pobytu, úhyn psa apod.). Na základě této výzvy má poplatkový dluţník moţnost vyjádřit se, popř. doloţit rozhodné důvody mající vliv na výši poplatku. Tato výzva, stejně jako všechna rozhodnutí v poplatkovém řízení, se poplatkovému subjektu doručuje v obálce s dodejkou a modrým pruhem. Pokud si adresát zásilku nevyzvedne ve lhůtě 10 dnů, je tato automaticky vloţena do schránky adresáta a rozhodnutí se tímto okamţikem povaţuje za doručené. V případě, ţe nenastane ţádná reakce ze strany poplatkového subjektu, přistupuje správce poplatku k vydání platebního výměru. Rozhodnutím v poplatkovém řízení lze ukládat povinnosti nebo přiznávat práva. Tato rozhodnutí jsou pro příjemce právně účinná pouze tehdy, jsou-li řádným způsobem doručena nebo sdělena, pokud ZSDP nestanoví jinak. Rozhodnutí v poplatkovém řízení musí vykazovat zákonem stanovené náležitosti Úvodní část rozhodnutí označení správce poplatku č.j. nebo značka datum podpisu, který je i dnem vydání příjemce rozhodnutí
22
Příloha č. 2
37
Výrok – nejdůleţitější část rozhodnutí právní předpisy na základě kterých je postupováno peněţité plnění - částka - kam zaplatit - lhůta (min. délka lhůty k plnění je 8 dní) Odůvodnění důvody pro vydání rozhodnutí předmětem je zjištěný stav, který byl podkladem pro rozhodování správce poplatku Poučení zda je připuštěn opravný prostředek prostřednictvím jakého orgánu odvolání podáváme jakým způsobem, forma opravného prostředku (písemně nebo ústně do protokolu), místo podání lhůta zda má opravný prostředek odkladný účinek Závěrečná část vlastnoruční podpis oprávněného pracovník správce daně s uvedením jména, příjmení a funkce, razítko se státním znakem23 Chybí-li některá z náleţitostí, je rozhodnutí neplatné (rozhodnutí je správné aţ do doby, neţ se prokáţe opak). Pokud je špatné poučení nebo chybí, nemá to za následek neplatnost rozhodnutí, ale postupuje se podle ZSDP a všechny případy jsou řešeny ve prospěch příjemce rozhodnutí. Kaţdé zahájené poplatkové řízení musí být ukončeno rozhodnutím ve věci samé, nebo rozhodnutím o zastavení řízení. Důvody pro zastavení řízení: navrhovatel vzal zpět svůj návrh dříve, neţ o něm bylo rozhodnuto, pokud to zákon připouští právním nástupcem je stát
23
Příloha č.3
38
během řízení se zjistí, ţe navrhovatel není podle zvláštních předpisů poplatkovým subjektem byla zmeškána zákonná lhůta, kterou nelze dále prodlouţit nebo navrátit v předešlý stav anebo ţádosti o to byly zamítnuty ve věci návrhu bylo jiţ pravomocně rozhodnuto, nejde-li o rozhodnutí prozatímní povahy s návrhem nebyla vyrovnána poplatková povinnost stanovená zvláštním zákonem ani dodatečně na výzvy (tzn. nebyl zaplacen správní poplatek) odpadl důvod řízení jde o nepřípustné odvolání Rozhodnutí o zastavení řízení, kdy je nástupcem stát, se nedoručuje, ale pouze zakládá ve spisovém materiálu správce daně. Všechna rozhodnutí o zastavení řízení musí být odůvodněna. Proti rozhodnutí o zastavení řízení musí být přípustné odvolání. Pro účely ZSDP je osobou „navrhovatel“ označen ten, kdo učinil vůči správci poplatku podání (dotčený poplatkový subjekt). Případ, kdy právním nástupcem je stát, nastává v souvislosti s dědickým řízením – odúmrť (např. kdyţ poplatkový subjekt zemře bez zanechání závěti a neexistuje ţádný dědic).
2.3. Řádné a mimořádné opravné prostředky I v poplatkovém řízení mají poplatníci zákonnou moţnost nesouhlasit s výrokem uvedeným v rozhodnutí. Kaţdé rozhodnutí musí obsahovat poučení o moţnosti vyuţití opravných prostředků.
Řádné opravné prostředky v poplatkovém řízení upravuje §48 – 53 ZSDP
Odvolání Je základní a nejběţnější opravný prostředek. Připouští se jen proti rozhodnutí, které dosud není pravomocné. O odvolání rozhoduje orgán, který je podle organizační struktury bezprostředně vyšší neţ ten, který rozhodnutí vydal. Ve výjimečných případech je přípustná tzv. autoremedura. To znamená, ţe o odvolání rozhodne orgán, který rozhodnutí vydal, a to pouze v případě, ţe odvolání zcela nebo částečně vyhoví.
39
V zásadě je proti kaţdému správnímu rozhodnutí přípustné odvolání, pokud jde o:
stanovení poplatkového základu a poplatku
jiná rozhodnutí, jestliţe proti nim zákon odvolání nevylučuje
Právo odvolání se přiznává pouze příjemci rozhodnutí, pokud se svého práva písemně nebo ústně do protokolu nevzdal. Odvolání se podává písemně nebo ústně do protokolu u správce daně, jehoţ rozhodnutí je odvoláním napadeno. Předmětem odvolání mohou být jen rozhodnutí vydaná obcí v přenesené působnosti a musí se jednat o jiţ vydaný správní akt (poplatkový subjekt se např. nemůţe odvolat, dokud orgán státní správy nerozhodl). Odvoláním nemůţe být samostatně napadeno pouze odůvodnění rozhodnutí, ale musí směřovat současně i do výroku. Projevit vůli vzdát se odvolání můţe odvolatel v průběhu celé odvolací lhůty. Jedná se o dispoziční zásadu, která platí bezvýhradně pro zahájení odvolacího řízení. Za právně účinné lze povaţovat pouze takové vzdání se odvolání, k němuţ došlo aţ po vydání rozhodnutí. Pro uplatnění tohoto práva je rovněţ stanovena písemná nebo ústní forma do protokolu. Dnem vzdání nabývá rozhodnutí právní moci. Zákon připouští i moţnost vzít odvolání zpět. Při tomto úkonu odvolatele je nutné dodrţet stejnou formu jako u odvolání a vzdání se odvolání. Vzdáním se nebo jeho vzetím zpět zaniká odvolateli oprávnění podat odvolání proti stejnému rozhodnutí, a to i v případě, ţe lhůta pro odvolání neskončila. Lhůta pro odvolání je 30 dní ode dne, který následuje po doručení rozhodnutí Odvolání musí obsahovat tyto náleţitosti:
přesné označení správce daně
přesné označení odvolatele
č.j. případně číslo platebního výměru nebo jinou jednoznačnou identifikaci rozhodnutí, proti němuţ odvolání směřuje
uvedení rozporu s právními předpisy či skutkovým stavem nebo jiné důvody osvědčující nesprávnost nebo nezákonnost napadeného rozhodnutí
40
návrh důkazu k tvrzením uvedeným v odvolání, není-li odvoláním namítán jen rozpor s právními předpisy
navrhované změny či zrušení rozhodnutí
Při jejich nesplnění je správce poplatku povinen vyzvat odvolatele k doplnění odvolání s poučením, v jakém rozsahu musí být doplnění provedeno, a stanoví lhůtu, do kdy musí své povinnosti splnit (ne kratší 15 dnů). Jestliţe nereaguje, správce řízení zastaví. Proti rozhodnutí o zastavení řízení je přípustné odvolání. Týká-li se rozhodnutí několika daňových subjektů a odvolá-li se jeden z nich, vyrozumí se o tom všichni ostatní a vyzvou se k vyjádření. Lhůta k odpovědi nesmí být kratší neţ 15 dnů. Při jejím nedodrţení se vyjádření nebere v úvahu. Rozhodnuté změny v poplatkové povinnosti se týkají všech zúčastněných poplatkových subjektů. Odvolatel můţe své odvolání měnit nebo doplňovat do doby, neţ je o něm rozhodnuto. Odvolání nemá odkladný účinek, nestanoví-li zákon jinak, odvolatel musí tedy plnit svou povinnost bez ohledu na to, ţe odvolací řízení není ukončeno. Odvolání je nepřípustné zejména proti rozhodnutí:
o vyloučení pracovníka správce poplatku
o uloţení pokuty v blokovém řízení
o odstranění závad v záznamní povinnosti
o odvolání, kterým bylo vyhověno v plném rozsahu
o námitce a reklamaci
o ţádosti o prominutí poplatku
o povolení nebo nařízení přezkoumání rozhodnutí
o povolení nebo posečkání poplatku nebo povolení splátek
o prominutí poplatkového nedoplatku
Proti rozhodnutí odvolacího orgánu není odvolání přípustné. Nevylučuje se však využití mimořádných opravných prostředků, soudní přezkoumání ani osvědčení neplatnosti z podnětu odvolatele.
41
Stížnost Zvláštní institut, který se na úseku výkonu správy místních poplatků nevyuţívá. Zajišťuje práva poplatníka proti plátci poplatku, jenţ poplatek stanovuje bez jeho přímé účasti. Má-li poplatník pochyby o správnosti sraţené daně, poţádá plátce daně ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy ke sráţce došlo, o vysvětlení. V ţádosti uvede důvody svědčící pro jeho pochybnosti. Plátce daně je povinen sdělit poplatníkovi poţadované údaje do 30 dnů ode dne, kdy ţádost obdrţel, a v téţe lhůtě případnou chybu opravit. Nesouhlasí-li poplatník s postupem plátce daně, můţe podat stíţnost na postup plátce daně správci daně, v jehoţ obvodu má plátce daně sídlo nebo bydliště, a to do 30 dnů ode dne, kdy poplatník obdrţel sdělení plátce daně. Správce daně o stíţnosti rozhodne a rozhodnutí doručí poplatníkovi i plátci daně. Výrok rozhodnutí musí být odůvodněn. Proti tomuto rozhodnutí se můţe odvolat poplatník i plátce daně ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení.
Námitka Uplatňuje se proti jakémukoliv úkonu správce daně v souvislosti s řízením vymáhacím a zajišťovacím. Námitka musí být podána písemně nebo ústně do protokolu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o úkonu dozvěděl, a to u správce daně, který úkon provedl. Správce daně posoudí námitky, rozhodne o nich a toto rozhodnutí odůvodní. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat, podaná námitka nemá odkladný účinek pro samotné řízení.
Reklamace Uplatňuje se proti postupu správce daně při placení a evidenci daně. O podmínkách a způsobu vyřizování platí přiměřeně ustanovení o námitkách. Rozhodnutí je v kompetenci správce poplatku 1. stupně.
42
2.4. Mimořádné opravné prostředky a jejich použití Obnova řízení Řízení ukončené pravomocným rozhodnutím se obnoví, jsou-li splněny zákonné podmínky. 1) vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, 2) rozhodnutí bylo učiněno na základě falešných dokladů, křivých výpovědí nebo jiného trestného činu, 3) rozhodnutí záviselo na posouzení předběţné otázky. Při obnově řízení se posuzuje správnost zjištěného skutkového stavu. Podmínky pro zahájení obnovy řízení upravuje § 54-55 ZSDP.
Prominutí daně Prominutí daně je institut, kterým můţe být zmírněna tvrdost poplatkové povinnosti. Uplatňuje se vţdy pouze na ţádost poplatníka. Ţádost o prominutí je zatíţena správním poplatkem podle sazebníku. Rozhodnutí o prominutí nemusí obsahovat odůvodnění a opravné prostředky se nepřipouštějí. Byla-li ţádost o prominutí zamítnuta, je moţné podat novou ţádost nejdříve po šedesáti dnech od doručení zamítavého rozhodnutí, a to s uvedením jiných důvodů neţ v ţádosti původní.
Přezkoumávání daňových rozhodnutí Účelem tohoto mimořádného opravného prostředku je náprava chyb v rozhodování správce při stanovení výše poplatku. Důvodem pro přezkoumání rozhodnutí můţe být: 1) jeho nezákonnost (rozpory s právními předpisy), 2) došlo k podstatným procesním vadám a poplatek byl stanoven v nesprávné výši. Přezkumu se můţe vyuţít jak proti pravomocnému rozhodnutí, tak proti rozhodnutí, které ještě právní moci nenabylo. Přezkum můţe být zahájen nejdéle do dvou let následujících po roce, v němţ nabylo přezkoumávané rozhodnutí právní moc, a to buď: 1) na ţádost daňového subjektu nebo 2) z úřední povinnosti.
43
O povolení nebo nařízení přezkumu rozhoduje vţdy instančně vyšší správce poplatku. Shledá-li správce daně po přezkoumání rozhodnutí, ţe podmínky pro povolení tohoto přezkumu nebyly splněny, přezkoumávané rozhodnutí potvrdí.
Opravy zřejmých omylů a nesprávností Tento institut slouţí k nápravě chyb správce poplatku. Stanovenou daň správce rozhodnutím opraví nebo zruší na ţádost nebo z úřední moci, pokud: 1) byla stanovena někomu, kdo podle zákona ji není povinen platit, 2) došlo ke zřejmé chybě v počítání, psaní nebo jinému omylu. Podání ţádosti je osvobozeno od správních poplatků. Opravy nebo zrušení stanovené daně nelze provést, zaniklo-li právo daň vyměřit nebo doměřit. Proti rozhodnutí o opravě zřejmých omylů a nesprávností je odvolání přípustné. Lze jej vyuţít u odvolání pravomocných i u rozhodnutí, která ještě nenabyla právní moci.
44
3. Srovnání místních poplatků vybraných obcí 3.1. Popis a srovnání vybraných měst Strakonice
Město Strakonice leţí v Jihočeském kraji na soutoku řek Otavy a Volyňky. Ţije zde cca 24 tisíc obyvatel. Je vzdáleno zhruba 60 km od Českých Budějovic, 80 km od Plzně a 110 km od Prahy Nadmořská výška: 393 m n. m. Celková výměra území: 3 468 ha Počet obyvatel: 23 998 Hustota osídlení: 698,9 obyv./km2 Katastrální území: 7 Město je obcí s pověřeným obecním úřadem (pro 50 dalších obcí) a obcí s rozšířenou působností (69 obcí). Město Strakonice má osm městských částí (Strakonice I, Strakonice II, Přední Ptákovice, Modlešovice, Virt, Hajská, Střela, Draţejov) s katastrální výměrou celkem 3468 ha. Město Strakonice bylo v 19. a 20. století velmi průmyslovým a moderním městem. Docházelo zde k dynamickému rozvoji strojního a textilního průmyslu. V souvislosti s tímto se zásadně změnil počet obyvatel. Jestliţe na konci 19. století ţilo ve městě cca 5500 osob, o sto let déle se tento počet změnil na čtyřnásobek. Byla zde umístěna vojenská posádka a tím také došlo k významnému přílivu obyvatelstva. Koncem 20. století však dochází k úpadku průmyslu, nejsou zde vytvářeny nové průmyslové zóny, a tak dochází k odlivu podnikatelů a investoři oslovují jiná, lukrativnější města. Z dlouhodobého hlediska tak dochází k odlivu obyvatelstva, tzn. i potencionálních poplatníků.
45
Písek V jiţních Čechách, zhruba sto kilometrů jiţně od Prahy, leţí kdysi královské město Písek. Bylo zaloţeno jiţ v polovině 13. století. Díky těţbě zlata i čilému obchodnímu
a
výrobnímu
ruchu
město rychle vyrostlo a těšilo se přízni panovníků Přemysla Otakara II. a Václava IV., kteří zde bývali častými hosty. Od 14. století bylo centrem rozsáhlého kraje, který se nazýval Prácheňský.
Nadmořská výška: 398 m n. m. Celková výměra území: 6 324 ha Počet obyvatel: 29 774 Hustota obyvatel: 475,9 obyv./km2 Počet katastrů: 5 Město je obcí s pověřeným obecním úřadem (pro 25 dalších obcí) a obcí s rozšířenou působností (49 obcí). Město Písek má tyto městské části: Budějovické Předměstí, Hradiště, Nový Dvůr, Praţské Předměstí, Purkratice, Semice, Smrkovice, Václavské Předměstí, Vnitřní Město. Území města je na základě zákona součástí okresu Písek a vyššího územního samosprávného celku Jihočeský kraj. Písek byl v historii místem zemědělské výroby a čilého obchodního ruchu. Byl zde významný textilní a nábytkářský průmysl. Díky včasné reakci na nové podněty došlo k vybudování nových průmyslově-technických zón. Ty jsou v současné době lákavou příleţitostí pro přicházející investory. Vzniká zde tak mnoho nových pracovních příleţitostí a tím dochází k mírnému nárůstu ekonomicky aktivního obyvatelstva. V dlouhodobých výhledech se předpokládá, ţe bude docházet ke stagnaci nebo mírnému nárůstu počtu obyvatelstva.
46
Český Krumlov
Český Krumlov je také bývalé okresní město. Leţí v Jihočeském kraji, zhruba 25 km jiţně od Českých Budějovic a cca 180 km od Prahy. Rozkládá se pod hřebenem Blanského lesa a protéká jím řeka Vltava. Jedná se o významné turistické centrum jiţních Čech. Nadmořská výška: 492 m n. m. Celková výměra území: 2216 ha Počet obyvatel: 14 056 Hustota obyvatel: 634,3 obyv./km2 Počet katastrů: 6 Město je obcí s pověřeným obecním úřadem (pro 31 dalších obcí) a obcí s rozšířenou působností (45 obcí). Město Český Krumlov má deset městských částí (Domoradice, Horní Brána, Latrán, Nádraţní Předměstí, Nové Dobrkovice, Nové Spolí, Plešivec, Sloupenec, Vnitřní město, Vyšný ). Český Krumlov je významným historickým centrem minulosti i současnosti. Není zde významné průmyslové zázemí. Město Český Krumlov těţí z turistického ruchu a tomu i odpovídá skladba místních poplatků. V tomto ohledu se významně liší od měst výše jmenovaných. Český Krumlov je malé, ale zároveň kosmopolitní město s jedinečnou
47
atmosférou, obklopeno neporušenou, krásnou přírodou. Od roku 1992 je zapsáno na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
3.2. Druhy místních poplatků podle vybraného vzorku
Přehled zavedených místních poplatků ve srovnávaných obcích (rok 2009) poplatek ze psů
poplatek poplatek z "poplatek "poplatek za "poplatek za "rekreační poplatek ze "poplatek za uţívání ubytovací za povolení komunální zhodnocení poplatek" vstupného za VHP" VP kapacity vjezdu" odpad" pozemku"
Strakonice
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ne
Písek
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ne
ne
ne
Český Krumlov
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
Tabulka č. 124
V této tabulce je uveden kompletní přehled všech zákonem stanovených poplatků s informací, zda poplatek je v daném městě zaveden, či nikoliv. Údaje jsou platné k 31.12.2009. Z těchto údajů je patrné, ţe plošně není zaváděn poplatek za zhodnocení stavebního pozemku a poplatek za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst je zaveden pouze v Českém Krumlově. S jistotou můţeme konstatovat, ţe poplatek za povolení vjezdu má zejména funkci regulační. Není plošně vybírán, neboť takovým poplatkem bývá zpravidla zatíţen vjezd do historických míst. Vzhledem k tomu, ţe správa poplatku je administrativně náročná a příjmy z něj jsou jen nepatrné, volí obce jiné moţnosti omezení přístupu (např. dopravní značení zákaz vjezdu). Zavedení poplatku „za zhodnocení stavebního pozemku“ by mělo zejména funkci rozpočtovou. Tento poplatek je poplatek tzv. infrastrukturní. Týká se zejména místních infrastrukturních investic, jimiţ se vlastně zvyšuje cena pozemků. Vzhledem k dlouhodobé koncepci podpory rodinné bytové výstavby se zatím upouští od zavedení tohoto poplatku. Obec, která infrastrukturu zajišťuje, by sice získala do veřejného rozpočtu určité finanční prostředky jako zákonem stanovený podíl vlastníka pozemku, ale z dlouhodobého hlediska by docházelo k úbytku obyvatelstva v produktivním věku. A prioritou kaţdého vedení obce by jistě mělo být získávání mladých rodin a obyvatel v produktivním věku. 24
Tabulka č. 1 – Přehled zavedených místních poplatků ve srovnávaných obcích - rok 2009
48
49
Město Strakonice vybírá na svém území v současné době tyto místní poplatky: poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za uţívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů. Zastupitelstvo obce na územní města nezavedlo poplatek za povolení k vjezdu motorovým vozidlem do vybraných míst, neboť zde nejsou téměř ţádná místa, kde by se dal takový vjezd zpoplatnit. Tento místní poplatek se pouţívá v historických částech obcí, kde je vhodné regulovat vjezd vozidel. Dále nebyl zaveden místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku moţností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. Jak je jiţ výše uvedeno, nebyl zaveden z důvodu podpory rodinné výstavby. Město Písek vybírá na svém území v současné době tyto místní poplatky: poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za uţívání veřejného prostranství, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj. Město Písek nezavedlo na svém území poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů. Je zde vyuţit jiný způsobu placení za komunální odpad, tzv. „známkový systém“. Poplatek ze vstupného zastupitelé zrušili s platností k 31.12.2008. Tento krok by měl směřovat k motivaci pořádat kulturní akce ve městě. Náklady na pořádání kulturní akce, koncertu jsou v současné době velmi vysoké a odvod místního poplatku ze vstupného způsobí, ţe tyto akce nejsou pro pořadatele finančně zajímavé. Často tak docházelo k tomu, ţe akce skončila ve ztrátě. 50
Zrušení poplatku ze vstupného tak přispívá k větší angaţovanosti pořadatelů při pořádání kulturních akcí a tím se město stává kulturně zajímavější obcí v okolí. Město Český Krumlov vybírá na svém území v současné době tyto místní poplatky: poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za uţívání veřejného prostranství poplatek ze vstupného poplatek z ubytovací kapacity poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů. Město Český Krumlov na svém území nezavedlo pouze místní poplatek „za zhodnocení stavebního pozemku“. Vzhledem k tomu, ţe Český Krumlov je město s bohatou historickou tradicí, lze předpokládat, ţe nejvýznamnější příjmy plynou z místních poplatků zaloţených na cestovním ruchu. Zajímavé je také sledovat změnu, která nastala u místního poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj. Z tabulky uvedené v následující kapitole (str. 55), by bylo moţné vyvodit, ţe město nemá na svém území zaveden místní poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj. Opak je ale pravdou.
Jak bude popsáno v následující kapitole, místní
poplatek město zaveden má. Významně však omezilo v OZV místa, kde lze takový přístroj provozovat. Vzhledem k těmto omezením tak nastává situace, ţe ţádná z provozoven v obci nesplňuje tyto podmínky a proto v ní není moţné výherní hrací přístroj povolit.
51
3.3. Srovnání poplatků dle jednotlivých obcí V této části diplomové práce je provedena analýza místních poplatků na základě objemu vybíraných částek. U kaţdého města je ke srovnání vytvořen graf, který zachycuje procentuální podíl jednotlivých poplatků z celkového objemu a tabulka, ve které jsou celkem podrobně analyzovány všechny druhy místních poplatků. Tabulka se vztahuje k rozpočtovému období 2007-2009. Jsou zde informativně uvedeny počty poplatníků v jednotlivých letech a také úspěšnost výběru.
Strakonice počet obyvatel: 23 998 P od íl jed n otlivých m ístn ích p op latk ů - S trak on ice 1 ,2 5 %
0 ,3 5 %
1 ,0 1 %
3 ,4 9 %
1 ,1 8 %
2 3 ,5 2 %
6 9 ,2 0 %
p op latek ze p sů p op latek za lázeň sk ý n eb o rek reačn í p ob yt p op latek za u žíván í veřejn éh o p rostran ství p op latek ze vstu p n éh o p op latek z u b ytovací k ap acity p op latek za p rovozovan ý výh ern í h rací p řístroj p op latek za p rovoz systém u sh rom ažď ován í, sb ěru , p řep ravy, tříd ěn í, vyu žíván í a od straň ován í k om u n áln ích od p ad ů
Graf č. 525
Podle uvedeného grafu je zřejmé, ţe zásadní význam v objemu vybíraných místních poplatků v této obci má místní poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů.
Další významný
poplatek je poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj a na třetím místě je poplatek ze psů. Ostatní poplatky nemají zásadní rozpočtový význam. Objem vybíraných částek je mezi zbylými poplatky celkem rovnoměrně rozmělněn.
25
Podíl jednotlivých místních poplatků - Strakonice
52
Místní poplatky Strakonice
poplatek ze psů
poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt
poplatek za uţívání veřejného prostranství
poplatek ze vstupného
objem poplatníků v roce 2007 (ks)
1584
15
79
objem poplatníků v roce 2008 (ks)
1556
13
objem poplatníků v roce 2009 (ks)
1498
předpis poplatku v roce 2007
poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj
poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů
poplatek za zhodnocení stavebního pozemku moţností jeho připojení na stavbu vodovodu, nebo kanalizace
0
25
23367
0
29
0
24
23503
0
13
27
0
22
23198
0
103
141
315
0
4148
10732
0
27
238
124
292
0
4015
11078
0
552
55
197
160
187
0
3718
10638
0
nedoplatky k 31.12.2007
494
0
87
77
0
0
-414
3310
0
nedoplatky k 31.12.2008
250
0
92
0
0
0
-301
2851
0
104
0
106
-12
0
0
-12
2888
0
poplatek z ubytovací kapacity
poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst
20
34
83
15
17
65
668
32
předpis poplatku v roce 2008
582
předpis poplatku v roce 2009
nedoplatky k 31.12.2009
Tab. č. 226 26
0 – obec neměla poplatek v daném období zaveden 0 – v daném období nebyl evidován ţádný nedoplatek na místním poplatku
Tabulka č. 2 – Místní poplatky Strakonice (zdroj finanční odbor MěÚ Strakonice)
53
Písek počet obyvatel: 29 774 P od íl jed n otlivých m ístn ích p op latk ů - P ísek 0 ,0 0 %
1 4 ,0 7 % 1 ,3 2 %
1 1 ,9 8 % 0 ,0 0 % 2 ,9 6 % 6 9 ,6 8 %
p op latek ze p sů p op latek za lázeň sk ý n eb o rek reačn í p ob yt p op latek za u žíván í veřejn éh o p rostran ství p op latek ze vstu p n éh o p op latek z u b ytovací k ap acity p op latek za p rovozovan ý výh ern í h rací p řístroj p op latek za p rovoz systém u sh rom ažď ován í, sb ěru , p řep ravy, tříd ěn í, vyu žíván í a od straň ován í k om u n áln ích od p ad ů
Graf. č. 627
Jiţ jen z porovnání těchto dvou grafů je jasné, ţe město Písek má mnohem více roztříštěny příjmy z místních poplatků. Zcela chybí
poplatek za komunální odpad, který by za
normálních okolností (tzn. pokud by byl zaveden) zásadním způsobem ovlivnil podíl jednotlivých poplatků. Tento poplatek je v Písku řešen způsobem, který předcházel místnímu poplatku, a to známkovým systémem. Spočívá v tom, ţe si občan zakoupí u Technických sluţeb města Písek známku, která můţe mít různou hodnotu odpovídající frekvenci svozů ve městě. Nevýhodou tzv. známkového systému je, ţe neexistují legislativní páky k vymáhání nezaplacených poplatků. Tento systém je tak zaloţen pouze na dobrovolnosti a zjednodušeně řečeno, účastní se jej pouze ten, kdo platit chce. Za významný a dá se říci i průlomový krok povaţuji dočasné zrušení místního poplatku ze vstupného. Písek je významným kulturním centrem okolí a zrušení tohoto poplatku je příleţitostí pro pořádání kulturních akcí, které nejsou určeny širokým vrstvám návštěvníků.
27
Podíl jednotlivých místních poplatků - Písek
54
Místní poplatky Písek
poplatek ze psů
poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt
poplatek za uţívání veřejného prostranství
poplatek ze vstupného
objem poplatníků v roce 2007 (ks)
2.791
0
253
objem poplatníků v roce 2008 (ks)
2.123
0
objem poplatníků v roce 2009 (ks)
3.152
celkový předpis poplatku v Kč v roce 2007
poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj
poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů
poplatek za zhodnocení stavebního pozemku moţností jeho připojení na stavbu vodovodu, nebo kanalizace
2.234
26
0
0
0
2.702
25
0
0
0
32
0
27
0
0
755
220
0
75
5038
0
0
0
742
238
0
68
4968
0
0
1023
96
871
0
215
0
5067
0
0
nedoplatky k 31.12.2007
227
0
0
0
0
0
0
0
0
nedoplatky k 31.12.2008
246
0
53
14
0
0
20
0
0
175
2
39
0
1
0
20
0
0
poplatek z ubytovací kapacity
poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst
90
0
328
33
47
326
1344
0
celkový předpis poplatku v Kč v roce 2008
1107
celkový předpis poplatku v Kč v roce 2009
nedoplatky k 31.12.2009
Tab. č.328 28
0 – obec neměla poplatek v daném období zaveden 0 – v daném období nebyl evidován ţádný nedoplatek na místním poplatku
Tabulka č. 3 – Místní poplatky Písek (zdroj finanční odbor MěÚ Písek)
55
Český Krumlov počet obyvatel: 14 056 P od íl jed n otlivých m ístn ích p op latk ů - Č esk ý K ru m lov 3 ,5 0 %
3 ,9 5 %
1 7 ,2 8 % 3 7 ,3 8 %
1 2 ,8 8 %
0 ,0 0 %
2 0 ,3 5 % 4 ,6 6 %
p op latek ze p sů p op latek za lázeň sk ý n eb o rek reačn í p ob yt p op latek za u žíván í veřejn éh o p rostran ství p op latek ze vstu p n éh o p op latek z u b ytovací k ap acity p op latek za p rovozovan ý výh ern í h rací p řístroj p op latek za p rovoz systém u sh rom ažď ován í, sb ěru , p řep ravy, tříd ěn í, vyu žíván í a od straň ován í k om u n áln ích od p ad ů p op latek za p ovolen í vjezd u
Graf č. 729
Tento třetí a zároveň poslední srovnávací graf se od dvou předchozích zásadně liší. Skutečnost, ţe město Český Krumlov bylo zahrnuto do programu chráněného dědictví UNECSO, se projevuje i na místních poplatcích, a to zejména na jejich objemu. Město má zavedeny, aţ na jednu výjimku, všechny druhy místních poplatků. V důsledku čilého cestovního ruchu a turistiky se diametrálně liší objem vybíraných poplatků. Místní poplatek za komunální odpad je i zde na prvním místě, ale v těsném zástupu za ním stojí další místní poplatky. Těmi jsou zejména poplatek ze vstupného, poplatek za rekreační pobyt a poplatek za uţívání veřejného prostranství. Vysoké příjmy zejména z těchto tří poplatků jsou způsobeny čilým turistickým ruchem v obci a
kulturními akcemi
zaloţenými na historické tradici města. Ostatní zbylé poplatky jsou vybírány v cca stejném objemu. I tyto jsou ale v porovnání s ostatními městy nezvykle vyšší.
29
Podíl jednotlivých místních poplatků – Český Krumlov
56
Místní poplatky Český Krumlov
poplatek ze psů
poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt
objem poplatníků v roce 2007 (ks)
1205
334
247
objem poplatníků v roce 2008 (ks)
1156
222
objem poplatníků v roce 2009 (ks)
1180
celkový předpis poplatku v Kč v roce 2007
poplatek za poplatek za zhodnocení provoz systému stavebního shromaţďování, pozemku sběru, přepravy, moţností jeho třídění, vyuţívání připojení na a odstraňování stavbu komunálních vodovodu, nebo odpadů kanalizace
poplatek z ubytovací kapacity
poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst
poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj
24
308
151
1
13918
0
159
12
129
163
1
13773
0
362
146
23
246
162
0
13668
0
707
2821
2451
69
859
688
280
5980
0
celkový předpis poplatku v Kč v roce 2008
661
3129
2383
3078
881
653
547
6495
0
celkový předpis poplatku v Kč v roce 2009
595
2941
2193
3464
793
672
0
6363
0
nedoplatky k 31.12.2007
56
138
117
0
23
0
0
1803
0
nedoplatky k 31.12.2008
113
218
87
0
30
0
0
2164
0
62
186
107
0
18
0
0
2377
0
nedoplatky k 31.12.2009
Tab. č. 430 30
poplatek za uţívání poplatek ze vstupného veřejného prostranství
0 – obec neměla poplatek v daném období zaveden 0 – v daném období nebyl evidován ţádný nedoplatek na místním poplatku
Tabulka č. 4 – Místní poplatky Český Krumlov (zdroj finanční odbor MěÚ Český Krumlov)
557 7
4. Vyhodnocení vlivu místních poplatků na obecní rozpočet 4.1. Podíl jednotlivých poplatků v rámci rozpočtu vybraného města Strakonice – podíl na rozpočtu v roce 2009 Rozpočet města v roce 2009 činil
549.415 tis Kč
Na místních poplatcích bylo předepsáno: poplatek ze psů
552 tis Kč
poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt
55 tis Kč
poplatek za uţívání veřejného prostranství
197 tis Kč
poplatek ze vstupného
160 tis Kč
poplatek z ubytovací kapacity
187 tis Kč
poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj
3.718 tis Kč
poplatek „za komunální odpad“
10.638 tis Kč
Součet za všechny poplatky:
15.477 tis Kč
Údaje uvedené v následujících tabulkách vyjadřují procentuální podíl jednotlivých poplatků k celkovému rozpočtu obce. Údaje jsou sestaveny vţdy k 31.12.2009, tzn. představují aktuální stav v roce 2009. Podle údajů v tabulce zjistíme, ţe kaţdý jednotlivý místní poplatek činil v obci Strakonice Ø 0,31 % všech příjmů rozpočtu města v daném kalendářním roce. Největší příjmy plynou z poplatku za komunální odpad 1,94 %. Druhým významným poplatkem je poplatek za výherní hrací přístroj, který činní cca 0,68 % příjmů. Ostatní poplatky téměř nedosahují 0,10 % všech příjmů obce, tudíţ nemají na rozpočet významný vliv. Podíl jednotlivých místních poplatků v poměru k rozpočtu města Strakonice poplatek za poplatek za poplatek poplatek za poplatek poplatek za poplatek ze poplatek ze poplatek za rekreační uţívání veř. z ubyt. povolení hrací zhod. st. psů vstupného kom. odpad pobyt prost. kapacity k vjezdu přístroj pozemku
celkem
2009
0,10%
0,01%
0,04%
0,03%
0,03%
0,00%
0,68%
1,94%
0,00%
2,82%
2008
0,10%
0,00%
0,04%
0,02%
0,05%
0,00%
0,67%
1,84%
0,00%
2,72%
2007 0,12% Tab. č. 531
0,01%
0,02%
0,03%
0,06%
0,00%
0,76%
1,96%
0,00%
2,95%
31
Podíl jednotlivých místních poplatků v poměru k rozpočtu města Strakonice – rok 2007-2009
558 8
Písek – podíl na rozpočtu v roce 2009 Rozpočet města v roce 2009 činil
972.193 tis Kč
Na místních poplatcích bylo předepsáno: poplatek ze psů
1.023 tis Kč
poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt
96 tis Kč
poplatek za uţívání veřejného prostranství
871 tis Kč
poplatek z ubytovací kapacity
215 tis Kč
poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj
5.067 tis Kč
Součet za všechny poplatky:
7.272 tis Kč
Podle zjištěných údajů je zřejmé, ţe místní poplatky v obci Písek nemají téměř ţádný vliv na rozpočet obce. Podle údajů v tabulce zjistíme, ţe kaţdý jednotlivý místní poplatek činil v obci Písek Ø 0,08 % všech příjmů rozpočtu města v daném kalendářním roce. Kolem 0,5 % příjmů osciluje pouze poplatek za výherní hrací přístroj. Ostatní poplatky nedosahují ani 0,1 % všech příjmů. Určitou roli v tomto podílu hraje skutečnost, ţe město Písek má cca o 43 % větší objem rozpočtových příjmů neţ město Strakonice a jen o 19,4 % více obyvatelstva. Tento nepoměr způsobí, ţe celkový objem místních poplatků je u jinak srovnatelných měst diametrálně odlišný. Podíl jednotlivých místních poplatků v poměru k rozpočtu města Písek poplatek za poplatek za poplatek poplatek za poplatek poplatek za poplatek ze poplatek ze poplatek za rekreační uţívání veř. z ubyt. povolení hrací zhod. st. psů vstupného kom. odpad pobyt prost. kapacity k vjezdu přístroj pozemku
celkem
2009
0,11%
0,01%
0,09%
0,00%
0,02%
0,00%
0,52%
0,00%
0,00%
0,75%
2008
0,10%
0,00%
0,07%
0,02%
0,00%
0,01%
0,46%
0,00%
0,00%
0,66%
0,13% 2007 Tab. č. 632
0,00%
0,07%
0,02%
0,00%
0,01%
0,49%
0,00%
0,00%
0,72%
Český Krumlov – podíl na rozpočtu v roce 2009 Rozpočet města v roce 2009 činil
419.902 tis Kč
Na místních poplatcích bylo předepsáno: poplatek ze psů
594 tis Kč
poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt 32
2.940 tis Kč
Podíl jednotlivých místních poplatků v poměru k rozpočtu města Písek – rok 2007-2009
559 9
poplatek za uţívání veřejného prostranství
2.193 tis Kč
poplatek ze vstupného
3.465 tis Kč
poplatek z ubytovací kapacity
793 tis Kč
poplatek „za povolení vjezdu“
672 tis Kč
poplatek „za komunální odpad“
6.364 tis Kč
Součet za všechny poplatky:
17.021 tis Kč
Údaje v této poslední tabulce se výrazně liší od dvou výše uvedených. Město Český Krumlov ţije čilým turistickým ruchem, který je zaloţen nejen na historické tradici města, ale i na kulturních akcích spojených s jeho historií. Podle uvedených údajů v tabulce zjistíme, ţe kaţdý jednotlivý místní poplatek činil v obci Český Krumlov Ø 0,46 % všech příjmů rozpočtu města v daném kalendářním roce. Nejvýznamnější příjmy i zde plynou z místního poplatku za komunální odpad. Zajímavé je zjištění, jakých výnosů mohou dosahovat poplatky zaloţené na turistickém ruchu. Ty, které ostatní města zavádí jako „okrajové“, mohou v místech čilého turistického ruchu zásadním způsobem určovat skladbu místních poplatků. Podíl jednotlivých místních poplatků v poměru k rozpočtu města Český Krumlov poplatek za poplatek za poplatek poplatek za poplatek poplatek za poplatek ze poplatek ze poplatek za rekreační uţívání veř. z ubyt. povolení hrací zhod. st. psů vstupného kom. odpad pobyt prost. kapacity k vjezdu přístroj pozemku
celkem
2009
0,14%
0,70%
0,52%
0,83%
0,19%
0,16%
0,00%
1,52%
0,00%
4,05%
2008
0,17%
0,80%
0,61%
0,79%
0,23%
0,17%
0,14%
1,66%
0,00%
4,56%
0,18% 2007 Tab. č. 733
0,74%
0,64%
0,02%
0,22%
0,18%
0,07%
1,56%
0,00%
3,62%
Pokud bychom srovnali údaje v tabulkách v rámci jednotlivých měst a zaměřili se pouze na vývoj v období, zjistíme následující. U měst Strakonice a Písek nedochází k ţádnému zásadnímu vlivu, který by změnil objem vybíraných poplatků. Jednotlivé výkyvy v řádech +/- 0,05 % jsou způsobeny změnou počtu poplatníků (obyvatelstva) nebo dalšími, zpravidla krátkodobými vlivy (např. dudácký festival ve Strakonicích). Jiné tendence je moţné sledovat na tabulce vyjadřující vývoj místních poplatků v Českém Krumlově. Nárůst příjmů z místního poplatku ze vstupného v letech 2008 a 2009 způsobila změna OZV. Do 31.12.2007 byly od poplatku osvobozeny kulturní akce a 33
Podíl jednotlivých místních poplatků v poměru k rozpočtu města Český Krumlov rok 2007-2009
660 0
divadelní představení provozovaná na scéně s otáčivým hledištěm. Od roku 2008 jsou poplatkem zatíţeny i tyto akce. Vzhledem k velké návštěvnosti této turisticky lákavé a kulturně ojedinělé akce se příjmy na poplatku ze vstupného zvýšily cca na padesátinásobek původních příjmů. Dalším významným faktorem je absence příjmů z poplatku za výherní hrací přístroj od roku 2009. Tento poplatek je v Českém Krumlově zaveden stále, ale v OZV jsou upravena místa a způsoby, kde je moţné výherní hrací přístroj provozovat. Ten nelze provozovat v historickém centru města a mimo něj pouze v budově kasina. Dle dostupných informací bylo kasino v Českém Krumlově pouze jediné a to ukončilo provoz
k 31.12.2008.
Provozované výherní hrací přístroje proto v obci ţádné nejsou, tudíţ není ani předmět poplatku.
4.2. Celkový podíl místních poplatků v rozpočtu vybraného města Strakonice Příjmy rozpočtu města ......................................................... 549.415 tis Kč Příjmy z místních poplatků .................................................. 15.507 tis Kč Podíl místních poplatků v rozpočtu města ...........................
2,82 %
Počet obyvatel ..................................................................... 23.998 Příjem z místních poplatků Ø na 1 obyvatele ......................
P o d íl m ístn ích p o p la tků S tra ko n ice
15507
549 415
rozp očet m ěsta v tis K č p říjm y z m ístn ích p op latk ů v tis K č
661 1
646 Kč
Písek Příjmy rozpočtu města ......................................................... 972.193 tis Kč Příjmy z místních poplatků ..................................................
7.272 tis Kč
Podíl místních poplatků v rozpočtu města ...........................
0,75 %
Počet obyvatel ..................................................................... 29.774 Příjem z místních poplatků Ø na 1 obyvatele ......................
244 Kč
P o d íl m ístn ích p o p la tků P ísek 7272
972193
rozp očet m ěsta v tis K č p říjm y z m ístn ích p op latk ů v tis K č
Český Krumlov Příjmy rozpočtu města ......................................................... 419.902 tis Kč Příjmy z místních poplatků .................................................. 17.023 tis Kč Podíl místních poplatků v rozpočtu města ...........................
4,17 %
Počet obyvatel ..................................................................... 14.056 Příjem z místních poplatků Ø na 1 obyvatele ......................
P o d íl m ístn ích p o p la tků Č eský K ru m lo v 17023
419902
rozp očet m ěsta v tis K č p říjm y z m ístn ích p op latk ů v tis K č
662 2
1.211 Kč
Z uvedených údajů lze vyvodit následující skutečnosti. Podíl na celkových příjmech všech srovnávaných obcí je sice různý, ale zásadním způsobem nemůţe ovlivnit příjmy plynoucí do rozpočtu. Dá se tedy obecně říci, ţe místní poplatky nemají podstatný vliv na příjmy obcí. Zavedení a následné vybírání místních poplatků proto není moţné chápat jako důleţitý zdroj příjmu obce. Údaj vyjadřující průměrný podíl příjmu z místních poplatků na jednoho obyvatele je pouze ilustrativní. Porovnáme-li všechna tři města, zjistíme, ţe průměr na jednoho obyvatele se můţe lišit aţ v řádu pětinásobku. Rozdíl mezi Strakonicemi a Pískem způsobuje absence místního poplatku za komunální odpad v Písku. Pokud uváţíme, ţe se v různých obcích pohybuje mezi 400-500 Kč, a přičetli-li bychom tento poplatek k Ø příjmu z poplatku na obyvatele v Písku, pak se dostaneme u obou měst na cca stejný údaj. Jak jiţ bylo uvedeno, jiná situace nastává v případě Českého Krumlova. Zde je tento údaj velmi nadhodnocen, coţ je způsobeno tím, ţe většina poplatníků místních poplatků nejsou obyvateli města, ale sezonními turisty, a dále velkým objemem místních poplatků zaloţených na příjmech z cestovního ruchu. Přehled klíčových údajů srovnávaných měst Strakonice
Písek
Český Krumlov
Průměr
Příjmy rozpočtu města
549.415 tis Kč
972.193 tis Kč
419.902 tis Kč
647.170 tis Kč
Příjmy z místních poplatků
15.507 tis Kč
7.272 tis Kč
17.023 tis Kč
13.267 tis Kč
Podíl místních poplatků v rozpočtu města
2,82%
0,75%
4,17%
2,58%
Počet obyvatel
23 998
29 774
14 056
22 609
Příjem z místních poplatků Ø na 1 obyvatele
646,00 Kč
244,00 Kč
1 211,00 Kč
700,00 Kč
Tab. č. 834
Z výsledků provedených analýz je moţné interpretovat následující závěry. Funkci místních poplatků nelze plošně a jednoznačně definovat. Obě funkce se vzájemně prolínají a u jednotlivých druhů místních poplatků převaţuje buď funkce regulační nebo fiskální. Místními poplatky je moţné regulovat zejména výskyt psů v určitých lokalitách, dobu uţívání veřejného prostranství (např. při opravách domů), vjezd do historických částí měst, hudební produkci a téţ výskyt výherních hracích přístrojů.
34
Přehled klíčových údajů srovnávaných měst rok 2009
663 3
Typickým představitelem místních poplatků, které plní fiskální funkci je moţné jednoznačně prohlásit místní poplatek za komunální odpad. Cílem zavedení tohoto poplatku je vynucení spoluúčasti obyvatelstva na svozu a likvidaci TKO. Jako vedlejší produkt, ale neméně důleţitý, se objevují tendence obyvatelstva k třídění odpadů. U tohoto poplatku je zajímavé, ţe ač byl zaveden pro svou fiskální funkci, z dlouhodobého hlediska poskytuje do jisté míry i funkci regulační. Jediným přestavitelem plnící pouze rozpočtovou funkci je tak místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku. Zde není důvod, proč by měla obec nějakou činnost regulovat. V tomto případě jde pouze o získání finančních prostředků od vlastníků stavebních pozemků, jako příspěvek na vybudování inţenýrských sítí. Ostatní poplatky nemají příliš významný rozpočtový význam a proto můţeme konstatovat, ţe plní funkci spíše regulační. Výjimku mohou tvořit místa soustředěného turistického ruchu, kde dochází k zásadnímu obratu v objemu vybíraných poplatků. Příjmy z těchto poplatků, zejména poplatek za rekreační pobyt, poplatek z ubytovací kapacity a poplatek ze vstupného, by zvláště v těchto turisticky významných destinacích měly slouţit k dalšímu kulturnímu a společenskému rozvoji obce.
4.3. Vliv místních poplatků na sestavení rozpočtu a jeho následné čerpání V této kapitole shrnu informace uvedené v předchozím textu. Jak uţ bylo řečeno, místní poplatky nemají významný vliv na obecní rozpočet. Při jeho sestavování můţeme vycházet z údajů let předcházejících. U jednotlivých místních poplatků víme, kolik bývá jejich procentuální podíl vůči celkovému rozpočtu, a pokud nedojde k významným změnám (např. změna sazby, změna OZV), můţeme s určitou jistotou předpokládat, jak se bude jejich podíl vyvíjet v roce následujícím. Vzhledem k objemu příjmů z místních poplatků tak lze říci, ţe tyto příjmy nebudou slouţit k investičním akcím a také nebudou plnit funkci finančních rezerv. Ţádná právní norma obcím neukládá, jak nebo jakým způsobem budou vyuţívat příjmy z těchto poplatků. Je proto jen na uváţení zastupitelstva při sestavování rozpočtu, zda tyto prostředky vyuţijí zpátky v dotčených oblastech, či nikoliv.
664 4
U některých poplatků je jiţ z jejich podstaty jasné, ţe mají slouţit k určitému spolupodílení se občanů na určitých činnostech, které pro ně obce zajišťují. Jde zejména o místní poplatek za komunální odpad a poplatek za zhodnocení stavebního pozemku. Ani u těchto poplatků však nikdy nebudou úhrady od poplatníků 100 % pokrytím vynaloţených prostředků. U ostatních místních poplatků by nebylo od věci, aby obec alespoň částečně vybrané prostředky investovala do dané oblasti. Jde o to, aby např.: poplatky ze psů byly vyuţity na udrţování čistoty v obci (instalace sáčků na psí exkrementy, jejich úklid a ekologická likvidace), poplatky za uţívání veřejného prostranství byly investovány do jeho obnovy (parková zeleň, lavičky), poplatky za lázeňský a rekreační pobyt byly vyuţity pro podporu cestovního ruchu (propagační materiály, infocentra). Konečné rozhodnutí však záleţí vţdy na rozhodnutí zastupitelstva a jeho preferencích.
665 5
Závěr Cílem této práce bylo přiblíţit problematiku místních poplatků, analyzovat, vyhodnotit a posoudit jejich dopad na obecní rozpočet. Místní poplatky jsou tzv. municipální daní. Obce je na svém území zavádějí nejen z důvodů rozpočtových příjmů, ale vyuţívají je téţ jako nástrojů regulační politiky. Obecně lze říci, ţe mají v zásadě fiskální a regulační funkci. Místní poplatky, jako forma obecní daně, mají tedy tyto dvě hlavní funkce. Nelze však opomíjet funkci výchovnou, kdy důsledná správa místních poplatků má zajistit rovné postavení poplatníků a stimulovat je k dobré platební morálce. Zajímavé je, ţe se v provedené analýze neprojevil pokles roku 2009, kdy došlo k poklesu světové i tuzemské ekonomiky. Tato změna má i v současné době významný vliv na volnočasové aktivity obyvatelstva a nutí občany k vytváření úspor. Tyto skutečnosti se významně promítají do niţšího obratu v ekonomice cestovního ruchu. Pokles, který jsem v uvedené analýze nezachytila, má jednoduchý důvod. S poklesem příjmů z místních poplatků došlo i k celkovému poklesu příjmů rozpočtu, neboť omezení příjmů se netýká jen domácností, nýbrţ celého národního hospodářství včetně veřejných financí. Oba finanční toky jsou posuzovány ve vzájemné interakci a jejich poměr je pak vyjádřen v procentech, tudíţ z tohoto vyjádření není změna patrná. V analýze byla porovnávána bývalá okresní města – Strakonice, Písek, Český Krumlov. Tato města, byť jsou všechna obcemi s rozšířenou působností, se odlišují nejen velikostí území a tím i počtem obyvatel, ale zejména svou polohou a kulturně-historickou tradicí. Zvláštnosti, které jsem na začátku vyuţívala jen k popisu města se později stávaly klíčovými jak pro jednotlivé druhy místních poplatků, tak i pro objem finančních prostředků z poplatků plynoucích. Bylo zjištěno, ţe objem vybíraných místních poplatků se významně liší podle jednotlivých měst a jejich specifik. Dále bylo zjištěno, ţe obce vyuţívají nejen fiskální, ale i regulační funkci poplatků. K restrikci neţádoucích činností v obci dochází zejména zvýšením sazby poplatků na zákonné maximum a u společensky neţádoucích činností je do jisté míry moţné donucení účelnou úpravou OZV. Jako vhodný příklad se nabízí omezení provozu výherních hracích
666 6
přístrojů v Českém Krumlově. Pro provozovatele je sazba poplatku zcela zanedbatelná v porovnání s objemem příjmů z jednoho výherního hracího přístroje. Omezení provozování výherních hracích přístrojů pouze na prostory kasina tak bylo jedinou moţností, jak se vyhnout hernám v historickém centru obce. Pomineme-li dočasně jiţ zmíněnou funkci regulační, dostáváme se k funkci fiskální. Objem příjmů z místních poplatků se liší podle vybraného města. Diametrálně různorodé jsou například příjmy z místních poplatků ve městech Písek a Český Krumlov. Písek je také vyhledávaným turistickým cílem, nicméně absence poplatku za komunální odpad způsobuje, ţe se Písek svým průměrným příjmem z místních poplatků na jednoho obyvatele dostává aţ na pomyslný konec ţebříčku. Český Krumlov naopak beze zbytku vyuţívá všech moţností, které se mu svou polohou a kulturním dědictvím nabízí. Shrneme-li získané údaje zjistíme, ţe na objemu rozpočtových příjmů nemají místní poplatky významný podíl. Odchylka mezi jednotlivými obcemi se vyskytuje pouze v řádu jednotek vyjádřených v procentech. V zásadě lze ovšem říci, ţe místní poplatky nepřekročí hranici 5 % rozpočtových příjmů. Příjmy plynoucí z poplatků nemají tedy zásadní vliv na celkové příjmy rozpočtu obce, nelze s nimi počítat např. při plánování investic. Jsou to spíše doplňkové příjmy, které by měly alespoň částečně kompenzovat výdaje v dané oblasti. Na závěr lze říci, ţe příjmy z místních poplatků mají jen malý vliv na obecní rozpočet. Jsou proto zaváděny zejména v případě, kdy je ţádoucí, aby se obyvatelstvo podílelo na obecních výdajích v určitých sférách, a tím si uvědomovalo jejich nákladnost. V případě cílené regulace jde v podstatě o omezení neţádoucích činností.
667 7
Seznam použité literatury 1) http://www.kurzy.cz/makroekonomika/mzdy/ 2) http://www.mesec.cz/clanky/mzdy-a-ceny-vcera-a-dnes/ 3) Jirásková Zdena JUDr., Šneberková Alena, prom. práv., Výkon správy místních poplatků ve vzorech rozhodnutí, nakl. RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, leden 2008 4) Metodické pokyny Ministerstva financí ČR 5) Pelc Vladimír, Místní poplatky –úplné znění zákona o místních poplatcích s vysvětlivkami, 2. aktualizované vydání, LINDE Praha, a.s. str.144 6) Starý Marek a kol., Dějiny daní a poplatků, Havlíček Brain Team 2009 7) Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
668 8
Seznam použitých zkratek ZMP – zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. ZSDP – zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů. OZV – obecně závazná vyhláška. TKO – tuhý komunální odpad. Poplatek za komunální odpad - poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů. Poplatek za povolení vjezdu - poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst. Poplatek za zhodnocení pozemku - poplatek za zhodnocení stavebního pozemku moţností jeho připojení na stavbu vodovodu, nebo kanalizace. Poplatek za VHP - poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj. Rekreační poplatek - poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt
669 9
OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA
Příloha č. 1
města Strakonice č. 5 /2009 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo města Strakonice se na svém zasedání dne 16. 12. 2009 usnesením č.795/ZM/2009 usneslo vydat podle ustanovení § 14 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen“zákona“), a v souladu s ustanovením § 10 písmena d) § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku (dále jen vyhláška): Článek 1 Úvodní ustanovení Výkon správy poplatku provádí Městský úřad ve Strakonicích - odbor finanční (dále jen „správce poplatku“) a v řízení ve věcech poplatku se postupuje podle zvláštního právního předpisu 1) , pokud právní předpisy 2) nestanoví jinak. Článek 2 Poplatník Poplatek platí: a) fyzická osoba, která má ve městě trvalý pobyt; za domácnost můţe být poplatek odveden společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem ; tyto osoby jsou povinny správci poplatku oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádí, b) fyzická osoba, která má na území města ve vlastnictví stavbu určenou nebo slouţící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu ţádná fyzická osoba; má-li k této stavbě vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. Článek 3 Sazba poplatku 1) Sazba poplatku pro poplatníka podle Čl. 2 písm. a) a b) této vyhlášky činí 470,- Kč ročně (tj. za 12 měsíců) a je tvořena a) z částky 243,- Kč za kalendářní rok a b) z částky 227,-Kč za kalendářní rok. Tato částka je stanovena podle skutečných nákladů města předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu. Skutečné náklady a rozúčtování na osobu jsou uvedeny v příloze, která je nedílnou součástí této vyhlášky. 2) V případě změny místa trvalého pobytu nebo změny vlastnictví stavby, která je určena nebo slouţí k individuální rekreaci v průběhu kalendářního roku, se uhradí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví stavby v příslušném kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce, je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav na konci tohoto měsíce. Článek 4 Osvobození a úlevy 1) Od placení poplatku je osvobozena: a) Fyzická osoba vykonávající trest odnětí svobody. Osvobození trvá pouze po dobu výkonu trestu. Tuto skutečnost je povinna správci poplatku řádně doloţit. b) Fyzická osoba mající na území města Strakonice ve vlastnictví stavbu určenou nebo slouţící k individuální rekreaci, které nebylo přiděleno číslo popisné a ve které není hlášena k trvalému pobytu ţádná fyzická osoba, a to ve vztahu k této stavbě. c) Fyzické osoby hlášené k trvalému pobytu ve Strakonicích č.p. 1282 ul. Rybniční, č.p. 189 ul. Lidická, tj. v domovech pro seniory, jejichţ zřizovatelem je město Strakonice. d) Fyzická osoba dočasně umístěná v azylovém domě, jehoţ zřizovatelem je město Strakonice. Osvobození lze provést jen na základě jí předloţeného písemného potvrzení z azylového domu a trvá pouze po dobu jejího pobytu v tomto domě.
770 0
e)
Fyzická osoba, která prokazatelně pobývá mimo území ČR po dobu delší neţ 180 dnů v jednom kalendářním roce. Tuto skutečnost je povinna správci poplatku doloţit písemným úředním potvrzením z místa pobytu, a to kaţdoročně. f) Fyzická osoba cizí státní příslušník, který je hlášen k trvalému pobytu ve Strakonicích č.p. 533 ul. Smetanova, a děti, hlášené podle ustanovení § 10 odst. 4) zákona č. 133/200 Sb., o evidenci obyvatel, v platném znění, v sídle ohlašovny Velké náměstí č.p. 2, jejichţ matky jsou cizí státní příslušnice. 2) Úlevy: Při platbě prostřednictví SIPO s roční formou úhrady se sazba poplatku sniţuje o 30,- Kč na poplatníka. Vznik nároku na osvobození je poplatník povinen oznámit správci poplatku písemně nebo ústně do protokolu ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost zakládající nárok na osvobození. Ve stejné lhůtě a stejným způsobem je poplatník povinen oznámit správci poplatku zánik nároku na osvobození. ___________________________________________________ 1) 2)
zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění zákon č.565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění
Článek 5 Splatnost 1) Poplatek je splatný ve dvou stejných splátkách, vţdy nejpozději do 31. 3. a nejpozději do 30. 9. kaţdého kalendářního roku. Můţe být téţ uhrazen jednou splátkou, která je splatná nejpozději do 31. 3. kaţdého kalendářního roku. 2) Poplatek lze hradit: a) v hotovosti na hlavní pokladně MěÚ Strakonice b) bezhotovostně: - sloţenkou - převodem z účtu . Při této formě úhrady nutno dodrţet přidělený variabilní symbol - prostřednictvím SIPO. Článek 6 Oznamovací povinnost 1) Poplatková povinnost nastává měsícem, ve kterém vznikl fyzické osobě trvalý pobyt ve městě. U staveb určených nebo slouţících k individuální rekreaci, ve kterých není hlášena k trvalému pobytu ţádná fyzická osoba, měsícem, ve kterém poplatník nabyl vlastnické právo k této stavbě. 2) Poplatník podle Čl. 2 písm. a) této obecně závazné vyhlášky je povinen oznámit správci poplatku vznik nebo zánik své poplatkové povinnosti v důsledku změny trvalého pobytu ve městě ,a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy tato změna nastala. 3) Poplatník podle Čl. 2 písm. b) této obecně závazné vyhlášky je povinen oznámit správci poplatku vznik nebo zánik své poplatkové povinnosti v důsledku změny vlastnictví ke stavbě určené nebo slouţící k individuální rekreaci, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy tato změna nastala. 4) Pokud za poplatníky odvádí poplatek společný zástupce, je tento společný zástupce povinen doloţit správci poplatku do 31. 1. kalendářního roku prohlášení, ve kterém uvede jméno, příjmení a data narození osob, za které poplatek odvádí. Změnu rozsahu společného zastupování je společný zástupce povinen bez zbytečného odkladu ohlásit správci poplatku. Pokud nedojde k výše uvedené změně, případně ke změně společného zástupce, není společný zástupce povinen uvedená data znovu oznamovat. 5) Změnu způsobu nebo periody placení lze oznámit nejpozději do 31. 12. roku předcházejícího na předepsaném formuláři (vzor A ohlašovací povinnost - změna placení).
Článek 7 Nebude-li poplatek zaplacen (odveden) včas nebo ve správné výši, vyměří obec poplatek platebním výměrem. Včas nezaplacený (neodvedený) poplatek nebo jeho nezaplacenou (neodvedenou) část můţe obec zvýšit aţ na trojnásobek.
771 1
Článek 8 Pokud poplatník nesplní ve stanovené lhůtě svou oznamovací povinnost stanovenou touto obecně závaznou vyhláškou nebo rozhodnutím, můţe mu správce poplatku uloţit pokutu podle zvláštního právního předpisu 1). Článek 9 1) Pokud poplatník nesplní svou poplatkovou povinnost stanovenou touto obecně závaznou vyhláškou, lze dluţné částky vyměřit nebo doměřit do tří let od konce kalendářního roku, ve kterém poplatková povinnost vznikla. 2) Byl-li před uplynutím této lhůty učiněn úkon směřující k vyměření nebo doměření poplatku, běţí tříletá lhůta znovu od konce roku, v němţ byl poplatník o tomto úkonu písemně uvědomen. Vyměřit a doměřit poplatek lze nejpozději do 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém poplatková povinnost vznikla. Článek 10 Správce poplatku můţe na ţádost poplatníka z důvodů zmírnění nebo odstranění tvrdosti v jednotlivých případech poplatek nebo jeho příslušenství zcela nebo částečně prominout. Dnem nabytí účinnosti této obecně závazné vyhlášky se ruší obecně závazná vyhláška města Strakonice č.7/2008 o místním poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů, schválená Zastupitelstvem města Strakonice dne 10. 12. 2008. Tato obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti dne 1. 1. 2010. Ing. Pavel Vondrys v.r. starosta Ing. Pavel Pavel v.r. místostarosta Vyvěšeno na úřední desce dne 16.12.2009 Sejmuto z úřední desky dne dne 31.12.2009
Příloha obecně závazné vyhlášky města Strakonice o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Čl. 3 odst. 1) písm.b): Skutečné náklady na sběr, svoz netříděného komunálního odpadu činily v roce 2009 Průměrný počet obyvatel v r. 2008 Počet majitelů staveb určených nebo slouţících k individuální rekreaci Celkový počet poplatníků Propočet:
5 489 017 : 24 188 = 227,- Kč
772 2
5 489 017 Kč 23 998 osob 190 osob 24 188 osob
Příloha č. 2
MĚSTSKÝ ÚŘAD STRAKONICE finanční odbor, Velké náměstí 2, 386 01 Strakonice
Č.j. : Vyřizuje: Telefon:
Ve Strakonicích dne 9.3.2010
MUST/006105/2010/FIN/par Paroubková 383 700 521
Daňový poplatník: Jan Novák Nároţní 28 386 01 Strakonice RČ/IČO: 410512060
VÝZVA podle § 44 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů
Správce místního poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálního odpadu Městský úřad Strakonice, dosud neeviduje Vaši úhradu místního poplatku za rok 2009. Z tohoto důvodu Vás správce výše uvedeného poplatku vyzývá podle ust. § 44 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, abyste mu písemně do 15 dnů ode dne doručení této výzvy sdělil/a údaje rozhodné pro stanovení místního poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálního odpadu za rok 2009, zejména místo trvalého pobytu, datum narození, případně změny skutečností rozhodných pro vznik, změnu nebo zánik poplatkové povinnosti. Pokud nenastala ţádná z výše uvedených skutečností rozhodných pro výpočet poplatku, zaplaťte dluţnou částku ve výši 470 Kč, slovy: Čtyřistasedmdesát Kč do 15 dnů od obdrţení výzvy na účet číslo 1768038/0300 u pobočky banky ČSOB, a.s. ve Strakonicích, variabilní symbol 9337025969 , nebo přímo na pokladně MěÚ. Poučení: Proti této výzvě se nelze samostatně odvolat, ani uplatnit mimořádný opravný prostředek (podle ust. § 48 odst. 2 a § 56a odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatku, ve znění pozdějších předpisů).
Ing. Jitka Šochmanová
otisk úředního razítka
vedoucí finančního odboru
773 3
Příloha č.3
MĚSTSKÝ ÚŘAD STRAKONICE finanční odbor, Velké náměstí 2, 386 01 Strakonice
Č.j. : Vyřizuje: Telefon:
Ve Strakonicích dne 9.3.2010
MUST/008747/2009/FIN/par
Paroubková 383 700 521
Daňový poplatník: Jan Novák Nároţní 28 386 01 Strakonice RČ/IČO: 410512060
PLATEBNÍ VÝMĚR č. 2005 na místní poplatek Podle § 11 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení článku 2, Obecně závazné vyhlášky města Strakonice o místním poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů č. 7/2008 (dále jen „OZV č. 7/2008“) platné pro rok 2009 a v souladu se zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, Vám vyměřujeme místní poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen „poplatek za komunální odpad“) ve výši 470 Kč (slovy: Čtyřistasedmdesát Kč). Tuto částku zaplaťte nejdéle do 15 dnů ode dne doručení tohoto platebního výměru na účet č. 1768038/0300 vedený u pobočky banky ČSOB, a.s. ve Strakonicích, VS 9337010219, nebo přímo na pokladně MěÚ. Odůvodnění: Sazba poplatku za komunální odpad na rok 2009 dle OZV č. 7/2008 činí 470 Kč na poplatníka a rok. Úhrada poplatku za komunální odpad byla stanovena ve dvou částkách ve výši 235 Kč a splatnostech k 31.3.2009 a 30.9.2009. Protoţe jste svoji poplatkovou povinnost za rok 2009 nesplnil/a, byl Vám poplatek vyměřen tak, jak je uvedeno ve výrokové části. Poučení: Proti tomuto platebnímu výměru můţete podat odvolání písemně nebo ústně do protokolu u shora uvedeného správce místního poplatku ve lhůtě 30 dnů ode dne, který následuje po jeho doručení. Odvolání nemá odkladný účinek (§ 48 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů).
Ing. Jitka Šochmanová vedoucí finančního odboru
otisk úředního razítka
774 4