VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Zhodnocení hospodaření města Zruč nad Sázavou

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Zhodnocení hospodaření města Zr u č n a d S á z a v o u Bakalářská práce

Autor: Michaela Náhlovská Vedoucí práce: Ing. Martina Zemanová Jihlava 2013

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá zhodnocením hospodaření města Zruč nad Sázavou. Cílem práce je zhodnocení vývoje hospodaření města v letech 2007–2011 a nalezení vlastních návrhů a řešení na zlepšení hospodaření města. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je věnována obecným a teoretickým věcem, které jsou zaměřeny na vysvětlení pojmů obec a rozpočet obce. Druhá část se věnuje praktickému použití teoretických znalostí z první části. Obsahuje základní informace o městě Zruč nad Sázavou, analýzu příjmů a výdajů rozpočtu města v letech 2007–2011, zhodnocení základních ukazatelů finanční analýzy. V závěru práce je celkové zhodnocení hospodaření města. Pro vypracování této práce byly použity rozpočty, rozvahy a zprávy o výsledku hospodaření města z let 2007–2011.

Klíčová slova Obec, rozpočet obce, hospodaření obce, rozpočtové příjmy, rozpočtové výdaje obce.

Annotation This bachelor thesis deals with evaluation of management of the town Zruč nad Sázavou. The goal of this paper is to evaluate the economic performance of the town in the 2007–2010 period and to find my own suggestions and solution to improve town’s economic results. This work is divided into two parts. First part is devoted to general and theoretical matters which explain terms and basics of municipal budget. Second part is practical and is dedicated to the application of theoretical knowledge from the first part. It contains basic informations about the municipality Zruč nad Sázavou, analysis of revenue and expenditure in the years 2007 - 2011, and further assess the basic indicators of financial analysis. The conclusion contains an overall assessment of the town´s economy. Budgets, balance sheets and financial reports from the years 2007 to 2011 were used for this analysis.

Keywords Municipality, municipality budget, management of the municipality, budget revenues, budget expenditures.

Poděkování Ráda bych poděkovala své vedoucí bakalářské práce Ing. Martině Zemanové za konzultace a odborné rady při zpracování bakalářské práce. Dále bych také poděkovala vedoucímu ekonomického odboru paní Ing. Janě Jelínkové a paní Pavlíně Štastné, vedoucí úseku správy daní a poplatků z Městského úřadu Zruč nad Sázavou, za poskytnutí informací a materiálů potřebných ke zpracování této bakalářské práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah Úvod a cíl práce ............................................................................................................... 3 1 Územní samospráva ..................................................................................................... 5 1.1 Vznik a vývoj územní samosprávy ......................................................................... 6 1.2 Charakteristika územní samosprávy ....................................................................... 8 2 Obec............................................................................................................................... 9 2.1 Druhy obcí .............................................................................................................. 9 2.2 Orgány obce .......................................................................................................... 10 2.2.1 Zastupitelstvo obce ........................................................................................ 11 2.2.2 Rada obce ....................................................................................................... 12 2.2.3 Starosta a místostarosta .................................................................................. 12 2.2.4 Obecní úřad .................................................................................................... 13 2.2.5 Tajemník ........................................................................................................ 14 2.2.6 Výbory ........................................................................................................... 14 2.2.7 Komise ........................................................................................................... 14 3 Působnost obcí ............................................................................................................ 16 3.1 Samostatná působnost obce .................................................................................. 16 3.2 Přenesená působnost ............................................................................................. 17 4 Rozpočet obce ............................................................................................................. 20 4.1 Příjmy rozpočtu obce ............................................................................................ 21 4.2 Výdaje rozpočtu obce ........................................................................................... 22 5 Rozpočtová soustava .................................................................................................. 23 5.1 Rozpočtový výhled ............................................................................................... 24 5.2 Rozpočtová skladba .............................................................................................. 25 5.3 Druhy třídění ......................................................................................................... 26 5.4 Rozpočtový proces ................................................................................................ 29 6 Představení a historie města Zruč nad Sázavou ..................................................... 32 6.1 Organizační struktura města ................................................................................. 33 6.2 Demografický vývoj obyvatelstva ........................................................................ 35 7 Zhodnocení hospodaření města Zruč nad Sázavou ................................................ 37 7.1 Analýza příjmů a výdajů ....................................................................................... 37 7.2 Analýza příjmů ..................................................................................................... 40 7.2.1 Daňové příjmy ............................................................................................... 43 7.2.2 Nedaňové příjmy............................................................................................ 49 7.2.3 Kapitálové příjmy .......................................................................................... 52 7.2.4 Přijaté dotace.................................................................................................. 53

7.3 Analýza výdajů ..................................................................................................... 55 7.3.1 Běžné výdaje .................................................................................................. 56 7.3.2 Kapitálové výdaje .......................................................................................... 57 8 Finanční analýza vybraných ukazatelů ................................................................... 60 8.1 Celkové příjmy a celkové výdaje na jednoho obyvatele ...................................... 60 8.1.1 Příjmy na jednoho obyvatele ......................................................................... 60 8.1.2 Výdaje na jednoho obyvatele ......................................................................... 61 8.2 Ukazatel čistého provozního kapitálu ................................................................... 61 8.3 Ukazatel běžné likvidity ....................................................................................... 63 8.4 Ukazatel celkové zadluženosti .............................................................................. 64 8.5 Koeficient samofinancování ................................................................................. 66 9 Vlastní návrhy a opatření pro zlepšení hospodaření města ................................... 68 9.1 Zlepšení propagace města a podpora cestovního ruchu ........................................ 68 9.2 Podpora nově přicházejících podnikatelských subjektů ....................................... 69 9.3 Zvýšení daně z nemovitostí .................................................................................. 70 9.4 Spolky a zájmové organizace ............................................................................... 70 9.5 Udržení nízkých běžných výdajů města ............................................................... 71 Závěr .............................................................................................................................. 72 Použité zdroje ............................................................................................................. 74 Seznam obrázků .......................................................................................................... 75 Seznam tabulek ........................................................................................................... 76

Úvod a cíl práce Obec je základní, uzemní samosprávní společenství občanů, a tvoří územní celek, který je vyznačen hranicí území obce. Je veřejnoprávní korporací, která vlastní svůj majetek. Vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese z těchto vztahů odpovědnost. Obec pečuje především o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Při plnění svých úkolů chrání také veřejný zájem. Tato bakalářská práce se zabývá hospodařením města Zruč nad Sázavou v rozpočtovém období 2007–2011. Toto téma jsem si vybrala nejen proto, že jsem občanem města, ale i proto, že jsem se s touto problematikou setkala při absolvování semestrální praxe na Městském úřadu ve Zruči nad Sázavou na ekonomickém odboru. Jako většina občanů jsem se nikdy podrobněji nezajímala o hospodaření města, a tak jsem využila této příležitosti a pustila se do jeho zkoumání. Cílem bakalářské práce je zhodnotit vývoj hospodaření města Zruč nad Sázavou a navrhnout takové změny a opatření, které povedou ke zlepšení finanční situace města. Má práce je klasicky rozdělena na dvě části. Teoretická část bakalářské práce zahrnuje vznik a vývoj územní samosprávy a její charakteristiku, charakteristiku obce, která obsahuje druhy obcí, popisuje činnost jednotlivých orgánů obce, působnost obce a příjmy a výdaje rozpočtu obce. Další kapitoly teoretické části se zabývají problematikou týkající se vymezení pojmů rozpočtová soustava, rozpočtový výhled, rozpočtová skladba a rozpočtový proces. Teoretická část bakalářské práce je vypracována na základě odborné literatury a zákonů. Praktická část bakalářské práce popisuje historii a současnost města Zruč nad Sázavou, demografický vývoj obyvatelstva, a uvádí základní informace o městském úřadě a jeho organizační struktuře. Na tuto část navazuje podrobná analýza příjmů a výdajů města v letech 2007–2011. Na analýzu příjmů a výdajů navazuje analýza vybraných ukazatelů finanční analýzy, mezi které patří celkové příjmy a celkové výdaje na jednoho obyvatele, ukazatel čistého pracovního kapitálu, běžné likvidity, celkové zadluženosti a koeficient samofinancování.

3

Další část praktické části bakalářské práce se věnují návrhům a opatřením, které by vedly ke zlepšení hospodaření a finanční situace města. Závěr mé práce obsahuje souhrn získaných poznatků a interpretaci výsledků. Analýza příjmů a výdajů rozpočtu a analýza vybraných finančních ukazatelů bude provedena na základě dat a materiálů, které mi poskytlo město Zruč nad Sázavou. Jedná se zejména o výkazy finanční analýzy, kterými jsou závěrečné účty, rozvaha a výsledovka, dalšími potřebnými materiály jsou rozpočet a rozpočtový výhled města.

4

1 Územní samospráva Územní samospráva je forma veřejného vládnutí a je součástí veřejné správy. Státní správě ve své samostatné působnosti není nijak podřízena. Jejím posláním je realizovat práva občanů na vlastní správu a na určitém území samostatně spravovat věci veřejné. Věci veřejné spravuje prostřednictvím volených orgánů nebo přímým rozhodováním, jako např. v referendu. Znamená to, že „stát předává část veřejné správy nestátnímu subjektu. Je to považováno za významný projev demokratizace společnosti.“1 Podle Zákona č. 1/1993 Sb. o Ústavě České republiky členíme územní samosprávu na základní a vyšší územní samosprávní celky, a to na obce a kraje. Územní samospráva prošla bohatou historií a rozporuplným vývojem. Vzniknout může dvěma způsoby: 

přirozeně – obce, města, municipality – sdružením občanů, kteří žijí na stejném území,



uměle – z vůle státu, spojováním více měst a obcí. 2

Veřejná správa Státní správa Zájmová skupina

Samospráva Územní samospráva Obce Kraje

Obrázek 1: Struktura Veřejné správy Zdroj: Provazníková, R.: Financování měst, obcí a regionů (2009), str. 12; vlastní zpracování

Územní samospráva zastupuje práva svých občanů, proto by s nimi měla co nejvíce komunikovat prostřednictvím volených orgánů. Občané mají právo podílet se na 1

Peková, J. – Pilný, J. – Jetmar, M. : Veřejná správa a finance veřejného sektoru (2008), str. 108

2

Provazníková, R.: Financování měst, obcí a regionů (2009), kapitoly 1.2.1 a 1.2.2

5

veřejných záležitostech. V dnešní době je to stále důležitější, protože trendem veřejných záležitostí je decentralizace kompetencí.

1.1 Vznik a vývoj územní samosprávy Vznik a vývoj územní samosprávy je úzce spojen s vývojem a úlohou státu. Z hlediska státu vznikly geograficky menší útvary, a to z potřeb lidí spolu blíže komunikovat, ale i pod vlivem kulturních nebo jazykových faktorů, popřípadě vlivem ekonomických podmínek. Mezi ekonomické podmínky patří například sídelní útvary na křižovatkách obchodních cest. Sídelní útvary získaly postupně v některých oblastech společenského života jistý stupeň nezávislosti na státu. Tato sídla začala spojovat jejich geografická poloha, etnické, jazykové, či ekonomické důvody a tím vznikaly zárodky regionů, které se později staly základem pro vznik vyšších stupňů samosprávy. Některé prvky místní samosprávy se vyskytují už ve starém Řecku a Římě. Ve 12. století se zvětšuje postavení měšťanstva, které se na panovníkovi snaží získat určitou nezávislost pro města. Středověká města představovala poměrně autonomní hospodářské celky s odlišnými výsadami opatřenými od státu reprezentovaného panovníkem. Například se jednalo o tzv. regály a to celní, solní, tržní apod., právo vybírat mýtné, vařit různý druh alkoholu apod. Později se jednalo o akcízy, což byly daně z prodejů nebo dávky za použití tržišť. Část takto nabytých prostředků odváděla města panovníkovi. Několik měst bylo velice bohatých a získala tím i statut městské republiky. K vývoji měst přispívaly velkou mírou i jejich geografická poloha, rozvoj obchodu a řemesel. Mezi 18. a 19. stoletím se samostatnost měst stala překážkou pro další rozvoj jak jich samotných, tak i státu. Docházelo k rozdělení na bohatá a chudá města, protože některá města nedokázala zabezpečit základní služby pro obyvatele. To bylo příčinou nechtěné migrace obyvatel a kapitálu mezi městy a regiony a zpomalení dalšího rozvoje státu. Od poloviny 19. století se postavení měst začalo měnit. Docházelo k postupnému omezování autonomie a centralizace v závislosti na tom, jak se měnil pojem stát z hlediska ekonomické teorie. Počátkem 20. století, po Velké hospodářské krizi, velmi výrazné rozdíly mezi městy a regiony přestaly být považovány za sociálně spravedlivé a stát se snažil svojí politikou 6

tyto rozdíly zmenšit. Dochází k výrazným centralizačním tendencím, které byly zvětšovány existencí světových válek, podobně jako hospodářské krize a centralizace a koncentrace kapitálu. Ve druhé polovině 20. století stoupá úloha územní samosprávy, měst a jejich financování. Města se ovšem ve svém rozvoji setkávala často s velkými vlnami migrace obyvatel, což jim neulehčilo zajišťování veřejných služeb (především bydlení, školství, základní zdravotní péče aj.). Ze začátku docházelo k decentralizaci a posunu pravomocí na územní samosprávu, a to na města a obce. Později se jim však nedostávalo finančních prostředků a docházelo ke zvýšení jejich finančních potíží a k rostoucí deficitnosti. Tak se zvyšoval deficit i celých veřejných financí ve státech způsobený realizovanou politikou státu blahobytu (welfare economics) a později ropnými šoky a ekonomickou recesí v 70. a 80. letech. Ve snaze zabránit zvyšující se zadluženosti územních samospráv přistoupily některé země k redukci transferů ze státních rozpočtů do municipálních rozpočtů, což vedlo k omezení výdajů na municipální úrovni a k redukci lokálních a regionálních investic. Dále pokračovaly tendence v přesunu odpovědnosti za poskytování některých služeb na nižší vládní úrovně, což se pokládalo za velké finanční nároky na rozpočty územních samospráv. Zmíněné problémy vedly v posledních desetiletích ve většině zemí k přistoupení k reformám územní veřejné správy. V rámci reforem se postupně zvětšuje význam regionální politiky a úloha vyšších úrovní územních samospráv neboli regionů. Dochází zde k dalším přesunům kompetencí, a to k decentralizaci veřejné správy na územní samosprávu a současně k dekoncentraci a také k uplatňování principu subsidiarity. Dekoncentrace je přesun kompetencí ze státu na územní samosprávu v rámci výkonu státní správy. Princip subsidiarity je rozhodování na co nejnižší úrovni, pokud to vede ke zvýšení efektivnosti. V určitých zemích je součástí reforem i tzv. deetatizace, což je odstátnění majetku a jeho bezplatný převod na územní samosprávu jako nestátní subjekt. 3

3

PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování obcí, měst a regionů: teorie a praxe. s. 15-16.

7

1.2 Charakteristika územní samosprávy Územní samosprávu lze charakterizovat jako formu veřejné vlády a veřejné správy, která umožňuje samostatně spravovat věci veřejné na určitém území. Reprezentuje společenství občanů, jejich preference a zájmy. Územní samospráva se řídí ústavou a příslušnými zákony, jakými jsou např. zákon o obcích a zákon o krajích. Aby vůbec mohla územní samospráva plnit své základní úkoly, je třeba vytvořit dostatečné ekonomické a legislativní předpoklady. K ekonomickým předpokladům patří vlastnictví majetku a právo s tímto majetkem nakládat, možnost získávat vlastní finanční prostředky a sestavovat vlastní rozpočet. Pro zajištění legislativních předpokladů je nezbytně nutné schválit potřebné zákony, které umožní jednotlivým celkům územní samosprávy vykonávat veškeré své funkce. Tyto zákony upravují vznik a postavení jednotlivých celků územní samosprávy, vymezují jejich pravomoce, rozsah působnosti, autonomii, odpovědnost a upravuje organizaci a vnitřní členění a vymezuje jednotlivé vztahy mezi státem a územní samosprávou. 4

4

PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování obcí, měst a regionů: teorie a praxe. s. 16-17.

8

2 Obec Obec je základní uzemní samosprávní společenství občanů, a tvoří územní celek, který je vyznačen hranicí území obce. Je veřejnoprávní korporací, která vlastní svůj majetek. Vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese z těchto vztahů odpovědnost. Obec pečuje především o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Při plnění svých úkolů chrání také veřejný zájem. Obec je vymezena třemi základními vlastnostmi, které jsou: 

území,



občané,



samospráva veřejných záležitostí v hranicích obce.

Občanem obce je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je v obci hlášena k trvalému pobytu. Občané se účastní na řízení obce přímo, a to vlastní účastí na chodu obce např. účastí na jednáních, členstvím ve výboru. A nepřímo, prostřednictvím vybraných zástupců, tzv. zastupitelstva demokracie. 5 Občan obce po dovršení věku 18 let má právo volit, být volen do zastupitelstva obce a hlasovat v místním referendu. K dalším právům patří: 

vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva obce k projednávaným věcem,



vyjadřovat se a nahlížet do návrhu rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce,



podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty,



požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti zastupitelstvem nebo radou obce (je-li žádost podepsána 0,5 % občanů obce, musí být projednána na zasedání do 60 dnů, jde-li o působnost tak do 90 dnů). 6

2.1 Druhy obcí Obce mají společné jak základní úkoly, tak i základní poslání. V právní úpravě však rozlišujeme jejich velikost, počet obyvatel, hospodářské poměry aj. Proto je zřejmé, že 5

Peková, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy (2004), str.78, 79

6

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, §16

9

nemůže být totožný obsah ani rozsah úkolů obce, spolu se způsobem jejich zabezpečování. Známe tyto druhy obcí: 

Obce (vesnické, běžné) o pokud nestanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády jinak, tak je to obec, která má méně než 3 000 obyvatel



Městys o po vyjádření vlády může předseda Poslanecké sněmovny stanovit obec městysem, o typ obce, která je velikostně i významově stojící mezi městem a obcí.



Město o má alespoň 3 000 obyvatel, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády o města, která jsou zapsána jako města historicky, mohou mít i nižší počet obyvatel



Statutární město o může se členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy, o statutárními městy jsou: Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav a Prostějov. 7

2.2 Orgány obce Orgány obce zajišťují řízení obce. Mezi tyto orgány patří obecní úřad, zastupitelstvo obce, rada obce, starosta a jeho zástupci. Jejich úkolem je spravovat územně 7

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích; §2–§5

10

samosprávný celek (obec) a to samostatně v zákonem stanoveném rozsahu a vykonávat tak státní správu.

2.2.1 Zastupitelstvo obce Zastupitelstvo obce je voleným vrcholným orgánem ve věcech samosprávy. Zastupitelstvo se skládá z několika členů. Tito členové jsou zvoleni na čtyřleté funkční období komunální volbou. Členové zastupitelstva obce mají právo při výkonu své funkce hlasovat, předkládat návrhy na projednání, vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu a jednotlivé členy. Členové zastupitelstva jsou voleni a při stanovení jejich počtu se přihlíží zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu obce. Podle toho se obce rozdělují do následujících skupin. 

do 500 obyvatel: 5 až 15 členů



nad 500 do 3 000 obyvatel: 7 až 15 členů



nad 3 000 do 10 000 obyvatel: 11 až 25 členů









nad 150 000 obyvatel: 35 až 55 členů. 8

Činností zastupitelstva obce je schvalování a rozhodování o určitých záležitostech týkajících se obce. Mezi tyto záležitosti patří například schvalování programu rozvoje obce, územního plánu obce, schvalování rozpočtu obce a závěrečného účtu obce, zřizování trvalých a dočasných peněžních fondů obce, rozhodování o rušení nebo založení právnických osob, vydávání obecně závazných vyhlášek obce, zřizování a rušení výborů, aj. Dále je zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodovat o majetkoprávních úkonech. Tyto záležitosti zahrnují například nabytí a převod nemovitých věcí, poskytování věcných darů, poskytování dotací, peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob, uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí dotace, o převzetí dluhu, zastavení nemovitých věcí a dalších. 9

8 9

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění. § 68 . Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění. § 84-85.

11

2.2.2 Rada obce Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a za své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti může rada obce rozhodovat, pokud tak stanoví zákon. Radu obce tvoří starosta, místostarosta a další členové rady volení z členů zastupitelstva obce. Počet členů rady obce je vždy lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, a zároveň nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. V obcích, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů, se rada obce nevolí. Jednání rady obce nejsou přístupné veřejnosti. Mezi činnosti rady obce patří například: 10 

příprava návrhů pro jednání zastupitelstva obce,



zabezpečovaní hospodaření obce podle schváleného rozpočtu,



rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti,



vydávat nařízení obce,



projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce,



stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu



ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce.11

2.2.3 Starosta a místostarosta Starosta obce zastupuje obec navenek. Starostu a místostarostu volí do funkcí zastupitelstvo obce ze svých členů. Starosta a místostarosta musejí být občané České republiky. Za výkony své funkce odpovídají zastupitelstvu obce. Starosta jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem a stanoví jeho plat. Starostu obce zastupuje místostarosta. Místostarostu určuje zastupitelstvo obce. Zastupitelstvo obce může zvolit více místostarostů a svěřit jim některé úkoly. Místostarosta zastupuje starostu v době jeho

10 11

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění. § 99. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění. § 102.

12

nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává svou funkci. Mezi starostovy činnosti patří například: 

odpovídat za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok,



plnit úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírat a ukončovat pracovní poměry se zaměstnanci obce a stanovit jim plat podle zvláštních předpisů,



může po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech,



odpovídat za informování veřejnosti o činnosti obce,



zabezpečovat výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu,



rozhodovat o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce.12

2.2.4 Obecní úřad Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, jeli tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. V čele obecního úřadu je starosta. Rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. Obecní úřad: a) v oblasti samostatné působnosti 1. plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce, 2. pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti; b) vykonává přenesenou působnost podle § 61 odst. 1 písm. a) s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce; 12

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění. § 103.

13

c) rozhoduje o poskytování informací žadateli podle zvláštního zákona. 13

2.2.5 Tajemník Funkce tajemníka obecního úřadu se zřizuje v obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností. Tajemník obecního úřadu je zaměstnancem obce. Tajemník obecního úřadu je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu jak v samostatné působnosti, tak i v přenesené působnosti starostovi. Tajemník obecního úřadu zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštnímu orgánu obce, plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou a stanoví podle zvláštních právních předpisů platy všem zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu. Tajemník obecního úřadu má poradní hlas na schůzích rady obce a zasedání zastupitelstva, kterých se zúčastňuje.14

2.2.6 Výbory Výbor je iniciativní a kontrolní orgán, který může zřídit zastupitelstvo obce. Výbor plní úkoly, kterými ho pověří zastupitelstvo obce. Ze své činnosti odpovídá vždy zastupitelstvu obce. Počet členů výboru je pokaždé lichý. Zastupitelstvo obce zřizuje vždy finanční a kontrolní výbor, které mají nejméně tři členy. Členy výborů nemohou být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani osoby zajišťující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu. Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce a plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce. Kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li zřízena, kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti a plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.15

2.2.7 Komise Komise jsou iniciativní a poradní orgány rady obce. Svá stanoviska a náměty předkládají radě obce. Komise je také výkonným orgánem, pokud jí byl svěřen výkon přenesené působnosti podle § 103 odst. 4 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve 13

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní nařízení), v platném znění. § 109. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění. § 110. 15 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění. § 118, §119. 14

14

znění pozdějších předpisů. Předsedou komise může být pouze osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala odbornou způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti. Komise je zodpovědná ze své činnosti radě obce. Co se týká výkonu přenesené působnosti, odpovídá komise starostovi.16

16


15

3 Působnost obcí V oblasti územní samosprávy narážíme na pojem působnost. Působnost je přehled úkolů, které mají nebo mohou obce či kraje řešit ve svém územním okruhu a zároveň stanoví právní prostředky ke splnění daných úkolů. Rozsah těchto úkolů, které jsou definovány v zákonech, tvoří působnost obce či kraje. V územní samosprávě rozdělujeme dvě působnosti a to na samostatnou a přenesenou.17

3.1 Samostatná působnost obce Do samostatné působnosti obce spadají záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem předány krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem předána správním úřadům jako výkon státní správy. Dále také záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon. Obec pro výkon samostatné působnosti může zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak. Obec v samostatné působnosti ve svém územním okruhu dále dbá v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvíjení sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. V první řadě jde o uspokojování potřeby bydlení, dopravy a spojů, potřeby informací, ochrany a rozvoje zdraví, vzdělávání a výchovy, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.18 Ze zákona o obcích sem spadá: 

„hospodaření obce,



rozpočet a závěrečný účet obce,



peněžní fondy obce,



právnické osoby a organizační složky obce a účast obce v právnických osobách,



osobní a věcné výdaje na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů obce,



organizace, řízení, personální a materiální zabezpečení obecního úřadu,

17

BRTOUN, Antonín; OBROVSKÝ, Jan; TOMANCOVÁ, Jaroslava. Veřejná správa a finance. 1. Vydání. Brno : ALBERT, 2009. 166 s. ISBN 978-80-7326-162-7. 18


16



vydávání obecně závazných vyhlášek obce,



místní referendum,



obecní policie,



ukládání pokut za správní delikty,



program rozvoje územního obvodu obce,



územní plán obce a regulační plán a vyhlašování jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou,



spolupráce s jinými obcemi atd.“19

3.2 Přenesená působnost Přenesená působnost obcí je okruh záležitostí, které vykonávají orgány obce jménem státu, nikoliv svým jménem. Přenesená působnost je vykonávána výhradně prostřednictvím obecního úřadu, případně prostřednictvím zvláštních orgánů obce. Orgány obce jsou povinny při výkonu přenesené působnosti řídit se zákony a jinými právními předpisy, a dále také usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních orgánů. Zabezpečení výkonu přenesené působnosti v základním rozsahu není právem obce, ale její povinností, přičemž na plnění úkolů v přenesené působnosti jí stát poskytuje ze státního rozpočtu příspěvek.20 „V rámci výkonu přenesené působnosti se u obcí jedná o tyto činnosti:

19 20



vydávání nařízení obce,



rozhodování o místních a účelových komunikacích,



projednávání přestupků,



jsou vodoprávním úřadem a spravují drobné toky,



jsou povodňovým orgánem,



jsou orgánem ochrany přírody a ochrany ovzduší, atd.

Provazníková, R.: Financování měst, obcí a regionů (2009), str.30 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění. § 61–§64

17

Obce s pověřeným obecním úřadem jsou při výkonu státní správy v přenesené působnosti oprávněny: 

rozhodovat v prvním stupni ve správním řízení o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech osob, pokud zvláštní zákon nestanoví jinou příslušnost;



rozhodovat o poskytování peněžité a věcné dávky nebo půjčky;



zajišťovat volby do Parlamentu České republiky, do zastupitelstev krajů, do zastupitelstev obcí a do Evropského parlamentu;



jsou vodoprávním úřadem a povolují odběr a nakládání s vodami;



jsou orgánem ochrany přírody;



jsou orgánem ochrany zemědělského půdního fondu atd.

U obcí s rozšířenou působností se v přenesené působnosti jedná např. o tyto kompetence: 

evidence obyvatel, vedení registru obyvatel,



vydávání občanských průkazů,



vodoprávní řízení a vydání souhlasu k vodním stavbám,



živnostenský úřad,



ochrana životního prostředí,



vykonávání státní správy lesů,



rozhodování na úseku myslivost a rybářství,



doprava a silniční hospodářství pro silnice II. a III. třídy,



dávky a sociální služby,



sociálně právní ochrana dětí,



péče o staré a zdravotně postižené, 18



21

péče o nepřizpůsobivé občany atd.“21

Provazníková, R.: Financování měst, obcí a regionů (2009), str.31.

19

4 Rozpočet obce Rozpočet je velice důležitým nástrojem pro činnost a plnění úkolů obce. Je veřejný a obyvatelé obce mají právo do něj nahlížet. Jde o decentralizovaný peněžní fond, který pracuje na základě principu nenávratnosti, nedobrovolnosti a neekvivalentnosti. Vyrovnává příjmy a výdaje obce, je tedy z účetní stránky bilancí. Je účinným prostředkem regionální politiky. Slouží např. k uplatnění regionálních zájmů a je prostředkem pro financování těchto zájmů. Měl by být schvalován jako vyrovnaný a to i z dlouhodobého hlediska. Rozpočtové období je jeden rok a většinou se kryje s rokem kalendářním. Rozpočet obce se sestavuje ve stejných intervalech jako centrální rozpočet, a to proto, že do místních rozpočtů proudí dotace z rozpočtu státního. Je proto velmi důležité obecní rozpočty vytvářet až po schválení rozpočtů vyššího stupně. Hospodaření obce lze charakterizovat vztahem: F1 + P - V = F2, kde: F1 je stav peněžních prostředků na začátku rozpočtového období P jsou příjmy V jsou výdaje F2 je stav peněžních prostředků na konci rozpočtového období. Je-li F1 > F2, dochází k tvorbě finanční rezervy do následujícího rozpočtového období. A je-li F1 < F2, došlo k použití rezerv z minulých období nebo ostatních zdrojů na vyrovnání rozpočtové bilance. Územní rozpočet na každé úrovni územní samosprávy musí plnit tři základní funkce a to alokační, stabilizační a redistribuční. Alokační funkce dělí prostředky z rozpočtu do oblastí netržního charakteru, takže zabezpečuje veřejné statky. Funkce stabilizační má větší využití na vyšších úrovních a jejím základním principem je zasahování do hospodářského mechanismu. U redistribuční funkce se jedná o přerozdělování prostředků především do sociálních oblastí, kde vznikají nerovnosti vlivem tržního mechanismu. Tato funkce se větší mírou uplatňuje v rozpočtech vyšších úrovní, kde

20

dochází k přerozdělování z rozpočtů regionu do rozpočtů obcí, které pak můžou zaručit sociální a ekonomický rozvoj.22

4.1 Příjmy rozpočtu obce Mezi příjmy rozpočtu obce podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů můžeme zahrnout: 

„příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,



příjmy z výsledků hlavní činnosti,



příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo založila,



příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonu státní správy, zejména ze správních poplatků z této činnosti,



příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce,



výnosy z místních poplatků,



výnosy daní nebo podíly na nich,



dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,



dotace z rozpočtu kraje,



prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce,

22

23



přijaté peněžní dary a příspěvky,



jiné příjmy.“23

Peková, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy (2004), str. 201. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, §

7

21

4.2 Výdaje rozpočtu obce Obec ze svého rozpočtu hradí především: 

„závazky z plnění povinností uložených obci zákony,



výdaje na vlastní činnost v rámci samostatné působnosti (péče o vlastní majetek a jeho rozvoj),



výdaje spojené s výkonem státní správy,



závazky z uzavřených smluvních vztahů a ze smluvních vztahů vlastních organizací,

24



závazky vyplývající ze spolupráce s jinými obcemi,



úhrada úroků z půjček a úvěrů,



výdaje na emise dluhopisů a na úhradu výnosů z nich pro jejich majitele,



výdaje na veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání,



jiné výdaje.“24

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, §

9

22

5 Rozpočtová soustava Rozpočtová soustava je tvořena dalšími třemi soustavami. Jsou to soustavy rozpočtových vztahů zevnitř rozpočtové soustavy, peněžních fondů, orgánů a institucí. U soustavy orgánů a institucí mají významné postavení převážně ministerstvo financí, finanční a daňové úřady. Rozpočtová soustava v ČR se skládá ze: a) soustavy veřejných rozpočtů: 

státního rozpočtu,



rozpočtů měst a obcí,



rozpočtů příspěvkových organizací,



rozpočtů regionálních rad regionů soudržnosti,

b) mimorozpočtových fondů:

25



státního fondu,



mimorozpočtového fondu měst a obcí,



mimorozpočtového fondu krajů.25

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, §

7

23

Rozpočtová soustava ČR

Veřejné rozpočty

Státní fondy (SF)

Státní rozpočet ČR

Státní pojistné fondy

Rozpočty zdravotních pojišťoven

Pozemkový fond ČR

Rozpočty obcí

Státní zemědělský intervenční fond

Rozpočty krajů

SF životního prostředí

Rozpočty regionálních rad regionů soudružnosti

SF pro podporu a rozvoj české kinematografie

Rozpočty příspěvkových organizací

SF kultury

Účelové fondy

obcí

krajů

SF dopravní infrastruktury

SF rozvoje bydlení

Obrázek 2: Rozpočtová soustava v ČR v současné době Zdroj: Peková, J. – Pilný, J. – Jetmar, M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru (2008), str. 204; vlastní zpracování

5.1 Rozpočtový výhled Plánování obce jenom na jeden rok dopředu je nevyhovující, proto by se mělo při sestavování rozpočtu přihlížet i na střednědobé nebo dlouhodobé plány. Prostředek pro střednědobé finanční plánování je rozpočtový výhled. Sestavuje se zpravidla na 2 až 5 let, měl by zajistit dlouhodobě vyrovnané hospodaření, a proto je důležitý zejména z hlediska náročnějších investičních aktivit. Od roku 2000 je jeho sestavování pro 24

územní samosprávné celky povinností dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Není-li vypracován, je to považováno za správní delikt s možnou pokutou až 1 milion korun. Podle zákona musí rozpočet vycházet z rozpočtového výhledu, nemusí však být přesně podle něho odsouhlasen. Vypracování rozpočtu na další rok je záminkou pro aktualizování výhledu na další přinejmenším jedno období. Ze zákona není stanovena struktura či rozsah výhledu, měl by však obsahovat základní údaje o celkových příjmech a výdajích, především o dlouhodobých závazcích a pohledávkách a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě uskutečněných záměrů. Míra podrobnosti ale záleží na každém územním samosprávném celku jednotlivě. Uspořádání rozpočtového výhledu umožňuje obci mít dostatečný přehled o jejím hospodaření a jeho případném zkvalitnění, lehčí plánování a odhad budoucího vývoje, prevenci před přeúvěrováním, v neposlední řadě také kontrolování plnění jejích cílů. Aby byl rozpočtový výhled kvalitní, musí být rozčleněn na běžné, kapitálové, a také na opakující se nebo nahodilé příjmy a výdaje. Je-li uspořádán správně, lze v jeho vývoji podle jednotlivých let vysledovat jistou závislost pro další roky.26

5.2 Rozpočtová skladba Soustava veřejných rozpočtů má jednotnou třídící metodu pro peněžní operace veřejných rozpočtů, kterou upravuje vyhláška Ministerstva financí z roku 2002. Tento postup je známý pod názvem rozpočtová skladba. Zásluhou této rozpočtové skladby můžeme kontrolovat příjmy, výdaje, salda financování a hospodaření v soustavě veřejných rozpočtů ČR, ale kromě toho tyto údaje můžeme srovnávat s ostatními veřejnými rozpočty ČR. Můžeme tak zjistit a podat kvalitní a podstatné informace o hospodaření jednotlivých rozpočtů.27 Rozpočtová skladba má čtyři zásady, podle kterých se řídí. Jedná se o: 

zásadu jednotnosti a závaznosti

26

Zákon 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. BRTOUN, Antonín; OBROVSKÝ, Jan; TOMANCOVÁ, Jaroslava. Veřejná správa a finance. 1. Vydání. Brno : ALBERT, 2009. 166 s. ISBN 978-80-7326-162-7. 27

25

Rozpočtová skladba je jednotná svou obecnou závazností pro všechny subjekty, kterých se to týká. Nikdo ze subjektů, které jsou povinné se touto skladbou řídit, si ji nesmí přizpůsobovat podle sebe tak, aby změnil předepsané třídění. 

zásadu stability třídění

Zásluhou této zásady je zajistit potřebné údaje pro makroekonomické analýzy, časové srovnání obsahu rozpočtů a pro analýzy plnění rozpočtů. 

zásadu kompatibility

Tato zásada zaručí kompatibilitu s mezinárodními standardy. 

zásadu srozumitelnosti

Pomocí určitých hledisek, kdy přímo definujeme jednotlivé položky, rozpočtová skladba zřetelně třídí příjmy a výdaje veřejných rozpočtů a účelových fondů spadajících do rozpočtové soustavy.28 Rozpočtová skladba nám rovněž, pomocí svého třídění příjmů a výdajů z hlediska kapitolního (odpovědnostního), odvětvového, druhového a konsolidačního (vnitřní přesuny peněžních prostředků), umožňuje kontrolovat peněžní prostředky z několika úhlů nebo pohledů současně. Zjišťujeme tak, odkud a kam jdou jednotlivé prostředky z rozpočtu. Toto třídění příjmů a výdajů můžeme také použít pro účely rozpočtování (plánování příjmů a výdajů), statistického výkaznictví nebo při sestavování finančních rozborů pro vytyčení hodnotících kritérií hospodaření.29

5.3 Druhy třídění V České republice se používá třídění 4 druhů (odpovědnostní, druhové, odvětvové a konsolidační). Odpovědnostní třídění nebo-li kapitolní či organizační třídění je odrazem odvětvové činnosti státních orgánů. Toto rozdělení přibližně odpovídá ministerstvům a ústředním

28

MACHOVÁ, Ivana. Analýza finančního hospodaření obcí, konkretizace na příkladu obce (města). Jindřichův Hradec, 2011. 91 s. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. 29 PETEROVÁ, Helena. Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum. 2. Vydání. Praha : Institut pro místní správu Praha, 2008. 97 s. ISBN 80-86976-13-6.

26

orgánům, tudíž správcům kapitol. V současnosti má 42 kapitol. Užívá se povinně u státního rozpočtu, u obcí a krajů je nepovinné. Je označeno třímístným kódem. Druhové třídění umožňuje spojení s účetnictvím. Je povinné pro všechny peněžní operace, které se rozdělují na tři základní skupiny, kterými jsou příjmy, výdaje a financování. Je určeno čtyřmístným kódem, který značí: třídu → uskupení položek → poduskupení položek → jednotlivé položky. Peněžní operace se člení se do 8 tříd podle následujících kritérií, pokud je: 

platba nebo inkaso,



návratná nebo nenávratná,



běžná nebo kapitálová,



domácí nebo zahraniční,



dobrovolná nebo povinná,



aktiva nebo pasiva (vztah k věřitelskému nebo k dlužnickému postavení),



zohledňující rozpočtovou politiku nebo řízení likvidity.30

Příjmy tvoří nenávratná inkasa, nezahrnují nicméně ta inkasa, kterými se přijímají vypůjčené finanční prostředky. Finančními prostředky jsou nenávratné výpomoci, půjčky, úvěry, příjmy z emise vlastních cenných papírů - obligací apod., přijaté splátky dříve poskytnutých půjček s cílem řízení likvidity, výhodného finančního investování apod.31 Příjmy jsou děleny do dvou základních podskupin. Do první skupiny spadají běžné a kapitálové příjmy, což jsou vlastní příjmy. Do druhé skupiny patří přijaté dotace. Dále jsou členěny do 4 tříd:

30

31



Třída 1. Daňové příjmy,



Třída 2. Nedaňové příjmy,



Třída 3. Kapitálové příjmy,

Peková, J. – Pilný, J. – Jetmar, M. : Veřejná správa a finance veřejného sektoru (2008), str. 243 Peková, J. – Pilný, J. – Jetmar, M. : Veřejná správa a finance veřejného sektoru (2008), str. 244

27



Třída 4. Přijaté dotace.

Výdaje jsou nenávratné platby a poskytované půjčky s cílem realizace rozpočtové politiky v rozčlenění na běžné a kapitálové. Do výdajů nejsou zahrnovány: 

úmor jistiny úvěrů,



převody finančních prostředků na vkladový účet s cílem dosažení úrokového výnosu,



splátky dluhopisů,



půjčky poskytované ostatním subjektům za účelem řízení likvidity,



nákup akcií a dluhopisů s cílem zhodnotit dočasně volné finanční prostředky.

Výdaje členíme do 2 tříd: 

Třída 5. Běžné výdaje,



Třída 6. Kapitálové výdaje.

Do druhového třídění řadíme ještě Třídu 8. Financování. Odvětvové třídění nebo i funkční třídění nás informuje, za jakým cílem byly výdaje poskytnuty nebo odkud byly uskutečněny příjmy. Zahrnuje jen výdaje a některé nedaňové a kapitálové příjmy. Výjimkou jsou příjmy ze splátek půjčených prostředků. Pro obce je toto třídění povinné. Užívá také čtyřmístný kód, který označuje: skupinu → oddíl → pododdíl → paragraf. Podle funkcí příjmů a výdajů rozpoznáváme skupiny: 1. Zemědělství a lesní hospodářství, 2. Průmyslová a ostatní hospodářské odvětví, 3. Služby pro obyvatelstvo, 4. Sociální věci a politika zaměstnanosti, 5. Bezpečnost státu a právní ochrana, 6. Všeobecná veřejná správa a služby.

28

Konsolidační třídění má prvky, kterými jsou tzv. záznamové jednotky, které mají za účel vyloučit duplicity. Zachycuje informace o převodech, které žádné jiné třídění nezachycuje. Na základě toho může vyloučit převody vevnitř organizační jednotky, za kterou uspořádá výkaz o plnění veřejných rozpočtů. Je užíváno obcemi i kraji.32

5.4 Rozpočtový proces Jedná se o činnost volených i výkonných orgánů obce, kde je většinou rozpočtový proces delší než jeden kalendářní rok. Do rozpočtového procesu zahrneme následující etapy: 

vytvoření návrhu územního rozpočtu odpovědným výkonným orgánem;



projednávání návrhu rozpočtu v poradních orgánech a zvoleném orgánu, schválení návrhu územního rozpočtu zvoleným orgánem;



plnění územního rozpočtu;



průběžnou kontrolu;



sestavení přehledu o konkrétním vývoji plnění územního rozpočtu za uplynulé rozpočtové období, projednání a následující kontrola.33

32

Peková, J. – Pilný, J. – Jetmar, M. : Veřejná správa a finance veřejného sektoru (2008), str. 244

33

Peková, J.: Finance územní samosprávy – Teorie a praxe v ČR; Walters Kluwer ČR; 2011; ISBN 97880-7357-614-1; str. 212.

29

Obrázek 3: Rozpočtový proces u rozpočtu obce v ČR Zdroj: Peková, J. – Pilný, J. – Jetmar, M.; Veřejná správa a finance veřejného sektoru; 2005; str. 221

V průběhu těchto etap musí obce zachovat dané rozpočtové zásady, které jsou platné na území státu. Obec by měla vytvořit a schválit obecní rozpočet každý rok. V případě neschválení rozpočtu před začátkem nového období musí územní samospráva hospodařit podle provizória. Tady volenému orgánu obce náleží pravomoc rozhodnout o způsobu hospodaření. V rozpočtovém procesu by měly být uvedeny všechny údaje pravdivě i reálně, tzn. jak odhady příjmů, tak i odhady výdajů rozpočtu, musí být opravdu vyhodnoceny, aby mohl být rozpočet obce splněn bez výrazných odchylek. Rozpočet by měl být dále navržen a uspořádán úplně se všemi potřebnými údaji podle příslušných náležitostí. Mezi další velmi důležitou zásadu patří vyrovnanost rozpočtu z dlouhodobého hlediska, která slouží jako základ úspěšného hospodaření. V neposlední

30

řadě je povinností obce zveřejnit informace o rozpočtu obce například na úřední desce, internetových stránkách, eventuálně jiném místě, které je k tomu určené.34

34

Peková, J.: Finance územní samosprávy – Teorie a praxe v ČR; Walters Kluwer ČR; 2011; ISBN 97880-7357-614-1; str. 212.

31

6 Představení a historie města Zruč nad Sázavou Město Zruč nad Sázavou se nachází na území Středočeského kraje, v okrese Kutná Hora. Okolo samotného města se vine řeka Sázava. Jeho rozloha zaujímá 16,41 km2 a leží v nadmořské výšce 344 m. Počet obyvatel čítá okolo pěti tisíc. Zruč leží na hranici tří okresů, Kutnohorského, Benešovského a Havlíčkobrodského. Za hlavní dopravní tepnu lze považovat nedalekou dálnici D1, silnici I. třídy na Kutnou Horu a Vlašim. Avšak nejznámější je tak zvaný Posázavský Pacifik, železniční trať mezi Čerčany a Světlou nad Sázavou. Trať se vine podél řeky Sázavy s pohledem na překrásnou krajinu. Počátky Zruče lze hledat při osidlování Posázaví kolem roku 1032. Na západním konci skalnatého vrchu byla postavena hrazená tvrz. První písemná zpráva o Zruči pochází ze 14. století, kdy Heřman ze Zruče daroval podací právo ke kostelu ve Zruči Zderazskému klášteru v Praze. V roce 1935 se jako patron zdejšího kostela uvádí Petr z Orlíka, jenž se o dvacet let později zval z Kolovrat. Kolovraté ve Zruči sídlili téměř 200 let. Poté se zde usídlil rod Kaleniců a v roce 1651 byla Zruč povýšena na město. Jako městský znak byl pojat znak Kaleniců-dva spojené stříbrné buvolí rohy na červeném štítě. Hlavní dominantou města je Zručský zámek, s přilehlým překrásným parkem, kde se nachází památné a vzácné sochy (Sběrač vinných hroznů, Lev rdousící kořist, psí náhrobek se zajícem a Pomník Jana Šebka) a stromy (mohutná lípa a dub, dále několik cizokrajných stromů a keřů). Kalenicové předělali v 16. století původní gotický hrad na renesanční zámek. V roce 1781 zachvátil zámek veliký požár, který zničil veškerou jeho část. Majitelé panství se často střídali a město upadalo a chudlo. Posledním majitelem byl rod Schebků, který vlastnil zámek až do roku 1948, kdy jim byl vyvlastněn. Dnes je zámek majetkem města. Během uplynulých pěti let prošel zámek značnými změnami. Za přispění dotací Evropské unie zde byly opět obnoveny historické části budovy a zámecké pokoje zrenovovány podle dobových fotografií. Za další významnou památku Zruče se uvádí kostel Povýšení svatého Kříže a hřbitovní kaple, zasvěcená sv. Jakubu Většímu. V okolí Zruče se nachází mnoho zajímavostí. Jednou z nich je vodní nádrž Švihov, která byla postavena v 70. letech a zásobuje pitnou vodou nejen hlavní město Prahu, ale i široké okolí. Jako zajímavost na této přehradě jsou nedokončené betonové mosty z 2. světové války. Tato torza končí uprostřed vodní plochy. 32

Výrazným zásahem do městečka se stala výstavba nového obuvnického komplexu v roce 1940. Obuv se vyráběla pod značkou Baťa. Se vznikem pracovních příležitostí zde začala vyrůstat nová zástavba obytných domků, ale i kulturního domu a hotelu. V roce 1945 byla továrna znárodněna a přejmenována na Sázavan n. p. Město se rozdělilo na dvě části, na novou a starou Zruč. Během 40 let zde bylo vybudováno mnoho panelových domů, nová základní škola, dům služeb, sportovní hřiště. Za známého rodáka Zruče lze považovat MUDr. Josefa Svobodu, který se zasloužil o její rozkvět na začátku 20. století a dal podnět k postavení Památníku obětem 1. světové války na Malostranském náměstí. Dalším známým rodákem je Josef Kolb, který se proslavil jako amatérský herec ve filmech Hogo fogo Homolka, Hoří, má panenko a Lásky jedné plavovlásky. Film režiséra Miloše Formana se natáčel v samotné Zruči. Po změně politické situace v roce 1989 se zde začal měnit i zdejší život. Sázavan zastavuje výrobu a prostory si pronajímají soukromé firmy. Do Zruče přichází noví investoři a zřizují výrobní závody, jako je Variel, TRW, ale i japonská firma Asmo. Mnoho lidí ze Zruče a okolí zde získává svá uplatnění. V posledních deseti letech město investovalo značnou část financí na obnovu města. Byl postaven nový most přes řeku Sázavu, jelikož starý již nevyhovoval dnešnímu provozu. K základní škole byla přistavena sportovní hala s areálem na skatepark a s tartanovou dráhou na hokejbal. V roce 2012 byla otevřena cyklostezka, která vede podél řeky Sázavy. Značná část investic byla použita na zřízení plynových přípojek, nové kanalizace a obnovu chodníků. Kulturní stránka města nepatří mezi nejpestřejší. I když je zde dosti restaurací a město se snaží pořádat různé kulturní akce, prostory k nim určené nejsou zrovna vyhovující. Jsou v dezolátním stavu a na nové nemá město finance.35

6.1 Organizační struktura města Město Zruč nad Sázavou vzniklo podle zákona č. 367/1990 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů, a to dnem voleb do obecního zastupitelstva roku 1990. Obec vykonává své funkce podle zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V současné době zaměstnává město Zruč nad Sázavou 57 stálých zaměstnanců. Tito 35

PLEVA, František. Toulky Vrchovinou. Ledeč nad Sázavou: ELMAR, 1999. ISBN 80 238 425 8 7, str. 307-312.

33

zaměstnanci se nacházejí v jednotlivých odborech a jiných organizačních složkách, které pod městský úřad spadají. Město zřizuje několik příspěvkových organizací, kterými jsou především mateřské a základní školy a nejrůznější kulturní či sportovní zařízení. Nejvyšším orgánem města je zastupitelstvo, které má v současnosti 15 členů. Členové jsou voleni v komunálních volbách občany města na dobu 4 let. Tito zástupci dále zvolí ze svých řad radu města, starostu a místostarostu, kteří budou plnit svou funkci. Rada města se skládá ze starosty, místostarostky a 3 radních. Za volební období 2010–2014 byl zvolen starostou města Mgr. Martin Hujer, funkci místostarostky zastává JUDr. Alena Hajská. Ve městě Zruč nad Sázavou jsou zřízeny tyto výbory a komise: Finanční výbor, kontrolní výbor, osadní výbor Nesměřice, osadní výbor Želivec, osadní výbor Dubina, komise k projednávání přestupků, bytová komise, sbor pro občanské záležitosti, povodňová komise, inventarizační komise, školská komise, komise pro posuzování nákladů vynaložených zemníky na renovaci městských nebytových prostorů, redakční rada Zručských novin, školská rada – I. ZŠ Zruč nad Sázavou.36

36

Informace zveřejňované o povinném subjektu podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zruč nad Sázavou [online]. 2013, 05.04.2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.mesto-zruc.cz/mestsky-urad/povinne-informace-1/.

34

Kancelář starosty

Ekonomický odbor

Pokladna

Odbor stavebního úřadu, územního plánování a životního prostředí Kontrolní výbor zastupitelstva

Městská knihovna

Odbor kultury, školství a sportu

Sportovní areál

Odbor vnitřních věcí

Sportovní hala

Město Zruč nad Sázavou

Správa majetku

Technické služby

Energocentrum

Městská policie

Obrázek 4: Organizační strukt ura města Zdroj: Informace zveřejňované o povinném subjektu podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zruč nad Sázavou [online]. 2013, 05.04.2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.mesto-zruc.cz/mestsky-urad/povinne-informace-1/, vlastní zpracování

6.2 Demografický vývoj obyvatelstva Město Zruč nad Sázavou za uplynulých pět let prokazuje každoroční pokles obyvatel. V roce 2007 ve městě žilo 5 034 obyvatel, oproti tomu v roce 2011 kleslo toto číslo na 4 906 obyvatel. Jak uvádí Český statistický úřad, průměrný věk v tomto městě je 42,9 let. Tabulka č. 1 zachycuje vývoj počtu obyvatel za posledních 5 let. 35

Tabulka 1: Demografické údaje města Zruč nad Sázavou

Stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

5 092 45 59 289 2007 5 034 57 41 136 2008 5 010 46 59 91 2009 4 962 42 46 111 2010 4 889 38 57 153 2011 Zdroj: Český statistický úřad; vlastní zpracování

Vystěhovalí 333 176 126 104 117

Přírůstek přirozený -14 16 -13 -4 -19

PřírůsPřírůstek tek migračcelkový ní -44 -58 -40 -24 -35 -48 7 3 36 17

Stav 31.12. 5 034 5 010 4 962 4 965 4 906

Z této tabulky je zřejmé, že se město bojuje s odlivem obyvatel. Příčinou je především záporný přirozený přírůstek a migrační přírůstek v letech 2007–2009, který způsobuje také záporný celkový přírůstek v těchto sledovaných letech. Za 5 let Zruč nad Sázavou přišla o 128 obyvatel.

36

7 Zhodnocení hospodaření města Zruč nad Sázavou Nyní se dostávám k samotnému zhodnocení hospodaření města Zruč nad Sázavou. Město Zruč nad Sázavou mi poskytlo dokumenty, ve kterých jsem našla všechny potřebné informace k vypracování této praktické části bakalářské práce. Konkrétně se jedná o účetní výkazy, rozbory hospodaření, závěrečné účty, rozpočty a rozpočtové výhledy let 2007–2011. Všechny tyto dokumenty jsou zpřístupněné a zveřejněné na internetových stránkách města Zruč nad Sázavou.

7.1 Analýza příjmů a výdajů V této části práce se zaměřím na analýzu příjmů a výdajů města Zruč nad Sázavou a jejich vývoj v letech 2007–2011. Předmětem bude prozkoumání jejich struktury a zdrojů či účelů použití. Také se budu snažit vysvětlit příčinu některých jevů v rozpočtu. Hodnotit budu podle druhového členění příjmů a výdajů. Zdrojem pro tuto část práce jsou výsledky hospodaření a rozpočty města Zruč nad Sázavou. Město Zruč nad Sázavou hospodaří podle územního rozpočtu schváleného zastupitelstvem města podle zákona č.128/2000 Sb., o obcích. Struktura územního rozpočtu musí splňovat základní pravidla, která jsou uvedena ve vyhlášce č. 323/200 Sb., o rozpočtové skladbě.

Přehled schválených a skutečných příjmů a výdajů města za stanovené rozpočtové období ukazuje tabulka č. 2 a tabulka č. 3. Z tabulky č. 2 je zřejmé, že město dosáhlo v letech 2007 až 2011 pouze záporného salda příjmů a výdajů (schodku v hospodaření). Příčinou kolísavého výsledku hospodaření byla začínající hospodářská recese, která přinesla výrazný úbytek výroby a snížení daňových výnosů firem, což se negativně promítlo v rozpočtu města. Nejhospodárnější byl rok 2008 a to především kvůli prodeji majetku města. Ve sledovaném období byl z finančního hlediska nejhorší rok 2009 kvůli ekonomické krizi, která v tom hrála velikou roli. Rok 2009 znamenal pro město velký nárůst běžných výdajů, které v tomto roce činily 204 130 260 Kč. Tento nárůst byl způsoben zvýšením kapitálových výdajů a negativně se promítl do výsledku hospodaření města, kdy město dosáhlo ztráty ve výši 85 151 000 Kč, což je za sledované období 2007–2011 vůbec nejhorší výsledek hospodaření města.

37

Tabulka 2: Vývoj schváleného rozpočtu v letech 2007 –2011 (v tis. Kč)

2007 2008 2009 2010 2011 77 876,76 73 932,96 118 979,26 126 664,96 117 249,76 Příjmy 100 306,76 83 074,80 204 130,76 160 453,96 146 854,76 Výdaje Saldo -22 430,00 -9 141,84 -85 151,50 -33 789,00 -29 605,00 Zdroj: Rozpočty města Zruč nad Sázavou; vlastní zpracování

Z tabulky č. 3 můžeme vyčíst, že v letech 2007 až 2009 byl skutečný rozpočet sestavován s poměrně velkým schodkem. V roce 2008 byl schodek nejvyšší a to ve výši 190 963,59 tis. Kč. Ale roku 2010 se podařil sestavit přebytkový rozpočet, který činil 19 139,87 tis. Kč. V dalším roce byl ale zase schodek a to ve výši 5 569,05 tis. Kč. Tabulka 3: Vývoj skutečného rozpočtu v letech 2007 –2011 (v tis. Kč)

2007 2008 2009 2010 115 370,93 132 979,50 129 579,77 142 477,43 Příjmy 255 151,26 323 943,09 191 661,68 123 337,56 Výdaje Saldo -139 780,33 -190 963,59 -62 081,91 19 139,87 Zdroj: Rozpočty města Zruč nad Sázavou; vlastní zpracování

2011 130 677,18 136 246,23 -5 569,05

Z porovnání tabulek č. 2 a č. 3 můžeme na první pohled vidět, že rozdíly mezi schválenými a skutečnými rozpočty byly velké. Pro město to bylo vždy, kromě roku 2007 a 2008, pozitivní, protože se mu podařilo dosáhnout menších schodků, než bylo plánováno a roku 2010 dosáhlo dokonce přebytku. Největší rozdíl byl v roce 2010, kdy byl vykázán přebytek o 52 928,87 tis. Kč více oproti plánu. Nejmenší rozdíl vykázal rok 2009, kdy město hospodařilo lépe, než plánovalo o 23 069,59 tis. Kč. Tento rok se nejevil jako nejpříznivější z hlediska příjmů, ale ani vykazoval největší výdaje. Na obrázku č. 5 a č. 6 je přehledně zobrazen vývoj schválených a skutečných příjmů a výdajů města Zruč nad Sázavou v letech 2007–2011. Celkové příjmy během období 2007–2011 byly velmi kolísavé.

38

Schválené příjmy a výdaje v letech 2007–2011 250 000

v tis. Kč

200 000 150 000 Příjmy 100 000 Výdaje 50 000 0 2007

2008

2009 Rok

2010

2011

Obrázek 5: Schválené příjmy a výdaje v letech 2007–2011 (v tis. Kč)

Zdroj: Rozpočty města Zruč nad Sázavou; vlastní zpracování

Skutečné příjmy a výdaje v letech 2007-2011 350 000 300 000

v tis. Kč

250 000 200 000

Příjmy

150 000 Výdaje

100 000 50 000 0 2007

2008

2009 Rok

2010

2011

Obrázek 6: Skutečné příjmy a výdaje v letech 2007–2011 (v tis. Kč)

Zdroj: Rozpočty města Zruč nad Sázavou; vlastní zpracování

39

7.2 Analýza příjmů Tabulka 4: Vývoj schválených a skutečných příjmů v letech 2007–2011 (v tis. Kč)

Příjmy 2007 2008 2009 778 76,76 73 932,96 118 979,26 Schválené 115 370,93 132 979,50 129 579,77 Skutečné Zdroj: Rozpočty města Zruč nad Sázavou; vlastní zpracování

2010 126 664,96 142 477,43

2011 117 249,76 130 677,18

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, rozdíly schválených a skutečných příjmů jsou velké. Velké rozdíly můžeme vidět také mezi jednotlivými roky. Hlavními důvody těchto nevyrovnaností jsou prodeje majetku a investiční dotace. Podrobnější příčiny se budeme snažit nalézt v následující analýze jednotlivých příjmů. Nejzásadnější rozdíly ve schválených a skutečných příjmech jsou mezi roky 2007 a 2008. V tabulce č. 4 je možné vidět, že nejnižší skutečné příjmy ve sledovaném období byly v roce 2007 ve výši 115 370,93 tis. Kč. Tyto nízké příjmy byly ovlivněny především úbytkem kapitálových příjmů, které v tomto období činily 1 280,95 tis. Kč a také na straně přijatých dotací, které činily 52 261,23 tis. Kč. Naopak nejvyšších skutečných příjmů město dosáhlo v roce 2010 a to ve výši 142 477,43 tis. Kč, kdy došlo k výraznému navýšení přijatých dotací (přibližně o 28 907,88 tis. Kč vzhledem k roku 2007). Příjmy rozpočtu města Zruč nad Sázavou rozdělíme na 4 základní skupiny. Tyto skupiny tvoří příjmy daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté dotace. Tabulka 5: Struktura skutečných příjmů v v letech 2007–2011 (v tis. Kč)

2007 2008 2009 2010 42 606,19 44 867,83 45 561,15 42 196,71 Daňové příjmy 19 222,56 22 473,85 11 746,69 14 384,76 Nedaňové příjmy 1 280,95 48 125,62 2 900,78 4 726,86 Kapitálové příjmy 52 261,23 17 512,20 69 371,15 81 169,11 Přijaté dotace 115 370,93 132 979,50 129 579,77 142 477,43 Celkem Zdroj: Závěrečné účty města Zruč nad Sázavou; vlastní zpracování

2011 43 867,33 14 987,00 5 354,39 66 468,46 130 677,18

Největší podíl na příjmech mají přijaté dotace, což není v městech a obcích České republiky běžné. Přijaté dotace měly rostoucí tendenci, až na rok 2008. V tomto roce však došlo k velkému nárůstu kapitálových příjmů, které byly největší za celé sledované období. Kapitálové příjmy se zvýšily proto, že město prodávalo městské byty a

40

nebytové prostory. Kapitálové příjmy jsou pak především odrazem toho, zda město prodalo nějaký majetek. V následujících grafech si ukážeme podíly základních skupin příjmů v jednotlivých letech.

45%

Daňové příjmy

37%

Nedaňové příjmy

17%

Kapitálové příjmy Přijaté dotace

1%

Obrázek 7: Struktura příjmů v roce 2007

Zdroj: Závěrečné účty města Zruč nad Sázavou; vlastní zpracování

V roce 2007 mají největší zastoupení přijaté dotace-45%. Daňové příjmy tvoří 37%, nedaňové příjmy 17%, a nejmenší podíl připadá kapitálovým příjmům 1%. 13% Daňové příjmy

34% 36%

Nedaňové příjmy

17%

Kapitálové příjmy Přijaté dotace



V roce 2008 mají největší zastoupení kapitálové příjmy-36%. Daňové příjmy tvoří 34%, nedaňové příjmy 17%, a nejmenší podíl připadá přijatým dotacím 13%.

Daňové příjmy

35% 54%

Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy 2%

9%

Přijaté dotace



41

V roce 2009 mají největší zastoupení přijaté dotace-54%. Daňové příjmy tvoří 35%, nedaňové příjmy 9%, a nejmenší podíl připadá kapitálovým příjmům 2%.

Daňové příjmy

30%

Nedaňové příjmy

57%

Kapitálové příjmy 3%

10%

Přijaté dotace



V roce 2010 mají největší zastoupení přijaté dotace-57%. Daňové příjmy tvoří 30%, nedaňové příjmy 10%, a nejmenší podíl připadá opět kapitálovým příjmům 3%.

51%

34% 11%

Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace

4% Obrázek 11: Struktura příjmů v roce 2011


V roce 2011 mají největší zastoupení přijaté dotace-51%. Daňové příjmy tvoří 34%, nedaňové příjmy 11%, a nejmenší podíl připadá opět kapitálovým příjmům 4%. Na obrázku č. 12 je přehledně zobrazena struktura příjmů města Zruč nad Sázavou v rozpočtových obdobích 2007–2011. Z grafu je patrné, že nejvýznamnější skupinou příjmů pro město jsou přijaté dotace, které jsou společně s daňovými příjmy nejstabilnější položkou příjmů ve sledovaném období. Druhou nejvýznamnější skupinou na straně příjmů jsou nedaňové příjmy, u kterých je možné zpozorovat během posledních 5 let kolísavý sestup i vzestup. Nejméně stabilní položkou jsou kapitálové příjmy a to proto, že tyto příjmy jsou nahodilé a těžko se dají předem naplánovat.

42

Vývoj skutečných příjmů v letech 2007–2011 90000 80000 70000 v tis. Kč

60000 50000

Daňové příjmy

40000

Nedaňové příjmy

30000

Kapitálové příjmy

20000

Přijaté dotace

10000 0 2007

2008

2009

2010

2011

Rok

Obrázek 12: Vývoj skutečných příjmů v letech 2007–2011 (v tis. Kč)


7.2.1 Daňové příjmy Daňové příjmy tvoří druhou největší část příjmů města Zruč nad Sázavou. Daňové příjmy města lze rozdělit na několik skupin příjmů. Jedná se o skupinu sdílených a svěřených daní. Dále se do daňových příjmů zahrnují místní a správní poplatky a ostatní daňové příjmy. Největší část daňových příjmů město získává ze sdílených daní. Ty se dělí na daň z příjmu fyzických a právnických osob a daň z přidané hodnoty. Výši těchto daní město

nemá možnost ovlivnit, protože je pro město dána v zákoně o rozpočtovém určení daní. Další podstatnou položkou daňových příjmů jsou svěřené daně. Výnos z těchto daní připadá v plné výši městu. Svěřená daň tvoří prostředky, které spadají pouze do určitého druhu veřejného rozpočtu. Mezi svěřené daně patří například daň z nemovitostí. Daňové

příjmy města netvoří pouze příjmy z daní, ale také místní a správní poplatky a ostatní daňové příjmy. V tabulce č. 6 jsou uvedeny částky jednotlivých daňových příjmů v letech 2007–2011. Město Zruč nad Sázavou ve svých daňových příjmech pracuje s těmito položkami: daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, daň z příjmu fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti, daň z příjmu právnických osob, daň z příjmu právnických osob za 43

obce, daň z přidané hodnoty, poplatek za znečišťování ovzduší, odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, poplatek za provoz systematického shromažďování sběru, poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, odvod výtěžku z provozování loterií, správní poplatky a daň z nemovitosti. Tabulka 6: Struktura daňových příjmů v letech 2007–2011 (v tis. Kč)

2007 Sdílené daně

2008

2009

2010

2011

35 203,50

36 903,11

30 893,42

31 597,84

31 379,27

10 884,16

10 075,43

8 508,54

8 533,09

8 491,12

9 670,94

11 048,36

7 556,88

7 530,78

6 911,44

14 648,40

15 779,32

14 828,00

15 533,97

15 976,71

4 456,21

4 587,20

6 034,63

7 392,67

7 316,44

993,23

989,54

2 413,59

3 882,56

3 712,04

Místní poplatky

3 462,98

3 597,66

3 621,04

3 510,11

3 604,40

Daň z příjmů právnických osob za obce

2 946,48

3 377,52

8 633,10

3 206,20

5 171,61

42 606,19

44 867,83

45 561,15

42 196,71

43 867,33

Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob Daň z přidané hodnoty Vlastní daňové příjmy a poplatky Daň z nemovitosti

Celkem


Všechny daňové příjmy mají rostoucí i klesající tendenci. Důvodem pro pokles sdílených daní na nejnižší úroveň v roce 2009 je ekonomická krize. V České republice je několik let trendem neustálé zvyšování daní, proto i po krizi opět vzrostly sdílené daně. V tabulce č. 6 můžeme vidět, že nejdůležitější skupinou z daňových příjmů jsou sdílené daně, konkrétněji daň z přidané hodnoty. Tento příjem nemůže město ovlivnit, protože jeho výše je dána státem. Složkami, kterých si nemůžeme nevšimnout, jsou i daně z příjmů fyzických a právnických osob, které se pohybují řádově v desítkách milionů Kč rozpočtu. Nejméně důležitou položkou je daň z nemovitosti, která se pohybuje kolem jednoho milionu Kč z rozpočtu a jednotlivé poplatky. Na obrázku č. 13 je znázorněn vývoj daňových příjmů v letech 2007–2011. Celkové daňové příjmy města Zruč nad Sázavou měly jak rostoucí tak klesající tendenci ve sledovaném období. V roce 2009 se daňové příjmy města vyšplhaly na částku 45 561,15 44

tis. Kč. Rok 2009 zaznamenal oproti roku 2008 mírný nárůst daňových příjmů. V roce 2010 došlo z důsledku ekonomické krize k rapidnímu poklesu oproti předcházejícímu rozpočtovému období. V roce 2011 se městu podařilo vybrat na daňových příjmech 43 867,33 tis. Kč, což je o 1670,62 tis. Kč více než v roce 2010.

Vývoj daňových příjmů v letech 2007–2011 46 000 45 500

v tis. Kč

45 000 44 500 44 000 43 500 43 000 42 500 42 000 2007

2008

2009

2010

2011

Rok

Obrázek 13: Vývoj daňových příjmů v letech 2007–2011 (v tis. Kč)


Místní poplatky a správní poplatky Město Zruč nad Sázavou vybírá místní poplatky podle vydaných obecně závazných vyhlášek. Mezi tyto vyhlášky patří například vyhláška města o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a o nakládání se stavebním odpadem nebo vyhláška o poplatcích ze psů. Při výběru těchto poplatků město musí dodržovat zákon č.565/1990 Sb., o místních poplatcích. Celkovou výši příjmů z místních poplatků vybíraných podle příslušných vyhlášek město může zcela ovlivnit. Mezi místní poplatky města Zruč nad Sázavou patří poplatek za znečišťování ovzduší, odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, poplatek za provoz systematického shromažďování sběru, poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, odvod výtěžku z provozování loterií, správní poplatky. Struktura a výše jednotlivých poplatků v rozpočtovém období 2007–2011 ukazuje tabulka č. 7.

45

Tabulka 7: Struktura poplatků v letech 2007–2011 (v tis. Kč)

2007 Poplatek za znečišťování ovzduší Odvody za odnětí půdy ze zem. půdního fondu Poplatek za likvidaci komunálního odpadu Poplatek ze psů Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt Poplatek za užívání veřejného prostranství Poplatek ze vstupného Poplatek z ubytovací kapacity Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj Odvod výtěžku z provozování loterií Správní poplatky Celkem

2008

2009

2010

2011

0,00

2,00

2,50

7,00

10,00

0,20

0,00

0,00

3,17

6,89

2 376,85 2 489,07 2 388,17 2 351,67 2 409,14 85,53

87,30

94,22

90,01

102,78

0,00

1,68

1,75

1,46

1,12

137,09

121,67

64,58

69,12

104,35

18,35

25,33

14,67

13,45

2,25

3,36

3,26

1,18

5,20

3,35

282,45

257,83

414,69

325,00

310,00

57,31

83,41

121,26

115,69

123,30

501,85

526,10

518,03

528,35

531,22

3 462,98 3 597,66 3 621,04 3 510,11 3 604,40


Tabulka č. 7 zahrnuje všechny vybírané poplatky na území města. Tyto poplatky se dělí na poplatky místní a správní. Jak už bylo řečeno, výběr místních poplatků je zcela v pravomoci města Zruč nad Sázavou. Město může rozhodnout o tom, které poplatky a v jaké výši bude na svém území vybírat. Město Zruč nad Sázavou vybírá na svém území několik místních poplatků, které tvoří určitou část daňových příjmů. Správní poplatky souvisejí s přenesenou působností města Zruč nad Sázavou. Do těchto poplatků patří poplatky, které souvisí s vyhotovením dokladů, vystavováním různých povolení a s dalšími činnostmi města. Správní poplatky jsou důležitým zdrojem příjmů pro rozpočet města. Příjmy z těchto poplatků byly ve sledovaném období kolem 500 tis. Kč za každý rok. Příjmy z těchto poplatků dosáhly svého maxima v roce 2011, kdy činily 531,22 tis. Kč. V předchozích letech to ale nebyl zase tak rapidní sestup, stále se to pohybovalo kolem 500 tis. Kč. Dále se budu věnovat charakteristice a analýze nejdůležitějších místních poplatků města Zruč nad Sázavou.

46

Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Největší finanční prostředky získává město z místního poplatku za komunální odpad. Příjem z toho poplatku se pohybuje okolo 2 500 tis. Kč ročně. Sazba tohoto poplatku od roku 2013 je 700 Kč za osobu. Tato částka se zvýšila z důvodu zvýšení celkových nákladů za odvoz odpadů. Výše tohoto poplatku se od roku 2007 do roku 2012 nezměnila. Fyzické osoby, které mají ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není nahlášena žádná fyzická osoba, hradí 950 Kč ročně. Do roku 2013 byla tato částka za chataře 500 Kč, protože byla dána zákonem. Poplatek ze psů Poplatníkem tohoto poplatku je majitel, který vlastní psa. Majitelem psa může být jak fyzická tak i právnická osoba, která má nahlášený trvalý pobyt na území města Zruč nad Sázavou. Sazby tohoto poplatku se liší v závislosti na počtu vlastněných psů a na místě, kde psi žijí. Základní sazba tohoto poplatku dosahuje v rodinném domě za 1 psa 150 Kč za rok. V bytových domech je to za 1 psa 500 Kč za rok. Za psa chovaného v částech obce Dubina, Damahoř, Nesměřice a Želivec je tato částka 100 Kč. Za každého druhého a dalšího psa se platí o 50% více než za prvního psa. Nejvíce se podařilo za tento poplatek vybrat v roce 2011 a to částku 102,78 tis. Kč, nejméně v roce 2007 a to částku 85,53 tis. Kč, což je o 17,25 tis. Kč méně než v roce 2011. Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt Předmětem tohoto poplatku je přechodný pobyt za úplatu v lázeňských místech a v místech, které soustředí na turistický ruch za účelem rekreace či léčení. Tento poplatek platí fyzická osoba, která přechodně a za úplatu pobývá v daných místech. Tento poplatek v dané výši vybírá ubytovatel pro správce poplatku. Ubytovatelem je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné bydliště poskytuje. Tato osoba je plátcem poplatku a za tento poplatek ručí. Sazba tohoto poplatku ve městě Zruč nad Sázavou je 10 Kč za den za jednu osobu. Největší částku za tento poplatek město vybralo roku 2009 a to částku ve výši 1,75 tis. Kč.

47

Poplatek za užívání veřejného prostranství Poplatek za užívání veřejného prostranství se vybírá za užívání veřejného prostranství, kterým se rozumí provádění výkopových prací, umístění skládek, pro umístění rekreačních nebo stavebních zařízení, umístění dočasných zařízení a staveb, které slouží pro poskytování a prodej služeb, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných podobných atrakcí, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství pro reklamní a kulturní akce nebo pro tvorbu filmových a televizních děl. Mezi veřejné prostranství patří náměstí, tržiště, ulice, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory, které jsou přístupné bez omezení každé osobě. Toto prostranství slouží k obecnému užívání a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Sazby tohoto poplatku v městě Zruč nad Sázavou jsou za každý započatý m2 a den užívání veřejného prostranství: 

za provádění výkopových prací v prvním týdnu ......................5,- Kč/m2/den v každém dalším započatém týdnu ..........................................10,- Kč/m2/den



za umístění zařízení pro poskytování služeb za 1. týden i za každý další týden ...................................................................................................3,- Kč/m2/den



za umístění prodejního zařízení (stánku, prodejního pultu kiosku nebo jiného zařízení) ...................................................................................50,- Kč/m2/den nebo paušální měsíční částkou .................................................400,-Kč za umístění restauračního stolku a zahrádky, která slouží k občerstvení ...................................................................................................5,- Kč/m2/den nebo paušálně ...........................................................................250,- Kč za umístění prodejního zařízení pro prodej zemědělských a zahrádkářských výpěstků v nezpracovaném stavu v období od 17.12. do 24.12. každého kalendářního roku a pro prodej vánočních stromků .................30,- Kč/m2/den nebo paušálně ...........................................................................250,- Kč/měsíc



za umístění stavebního zařízení způsobem: při opravě obytného domu: do 2 týdnů..................................................................................zdarma 48

ve 3. až 4. týdnu .......................................................................5,- Kč/m2/den v každém dalším i započatém týdnu .........................................10,- Kč/m2/den v ostatních případech a při stavbě obytného domu ..................5,- Kč/m2/den 

za umístění dočasných skládek materiálu ................................5,- Kč/m2/den



za umístění a provoz lunaparku, cirkusů a jiných atrakcí .........10,- Kč/m2/den nebo paušálně ............................................................................800,- Kč/den



za použití pro účely tvorby filmových a televizních děl ..........10,- Kč/m2/den nebo paušálně ............................................................................2 000,- Kč/m2/den



za použití pro kulturní a sportovní akce....................................2,- Kč/m2/den nebo paušálně ...........................................................................200,- Kč/den

Nejvíce se vybralo za tento poplatek v roce 2007 a to částku ve výši 137,09 tis. Kč. Naopak nejméně se vybralo v roce 2009 a to oproti roku 2007 o 72,51 tis. Kč méně. Poplatek ze vstupného Předmětem poplatku ze vstupného je kulturní, prodejní, sportovní nebo reklamní akce, které jsou sníženy o daň z přidané hodnoty, pokud je obsažena v ceně vstupného. Za vstupné se považuje peněžitá částka, kterou zaplatí účastník akce za to, že se jí může zúčastnit. Poplatníkem tohoto poplatku je právnická osoba, která pořádá akci. Sazbou tohoto poplatku je z úhrnné částky vybraného vstupného 10%. Nejvíce se vybralo za poplatek ze vstupného v roce 2008 a to částku ve výši 25,33 tis. Kč. Naopak nejméně v roce 2011 a to oproti roku 2008 o 23,08 tis. Kč méně.

7.2.2 Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy města Zruč nad Sázavou tvoří příjmy, které plynou z ekonomických a podnikatelských aktivit města. Do nedaňových příjmů řadíme například splátky půjčených prostředků od obyvatelstva nebo od obecně prospěšných společností, příjmy z poskytování služeb a výroků, ostatní příjmy z vlastní činnosti, příjmy z pronájmu pozemků, přijaté neinvestiční dary, příjmy z úroků, příjmy z podílu na zisku a dividend

49

a další. Výši nedaňových příjmů si může město samo ovlivňovat, má právo si nastavit jejich výši. V tabulce č. 8 jsou uvedeny nedaňové příjmy města Zruč nad Sázavou. Z tabulky č. 8 a obrázku č. 14 vyplývá, že nejvíce se vybralo za nedaňové příjmy v roce 2008, kdy celková částka činila 22 473,85 tis. Kč. Nejhorší rok byl rok 2009, kdy celková částka za nedaňové příjmy činila 11 746,69 tis. Kč. Důvodem byla již zmiňovaná ekonomická krize. Tabulka 8: Vývoj nedaňových příjmů v letech 2007–2011 (v tis. Kč)

2007 2008 2009 2010 Nedaňové příjmy 19 222,56 22 473,85 11 746,69 14 384,76 Zdroj: Závěrečné účty města Zruč nad Sázavou; vlastní zpracování

2011 14 987,00

Vývoj nedaňových příjmů v letech 2007–2011 24000 22000

v tis. Kč

20000 18000 16000 14000 12000 10000 2007

2008

2009

2010

2011

Rok Obrázek 14: Vývoj nedaňových příjmů v letech 2007–2011 (v tis. Kč)


V tabulce č. 9 jsou uvedeny jednotlivé nedaňové příjmy města Zruč nad Sázavou. Z této tabulky vyplývá, že nejvíce se na nedaňových příjmech podílejí příjmy z poskytování služeb a výrobků a příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí. Poskytování služeb a výroků zahrnuje podnikatelské a ekonomické aktivity města a příjmy z prodeje zboží a ostatními příjmy z vlastní činnosti. Největších příjmů z vlastní činnosti město dosáhlo v roce 2007 a to částku 16 535,71 tis. Kč, nejmenší příjem byl v roce 2009 a to 7 771,58 tis. Kč, což je ve srovnání s rokem 2007 pokles o 8 764,13 tis Kč.

50

Tabulka 9: Struktura nedaňových příjmů v letech 2007–2011 (v tis. Kč)

2007 Splátky půjčených prostř. od obyvatelstva Splátky půjčených prostř. od prosp. spol. Příjmy z poskytování služeb a výrobků Ostatní příjmy z vlastní činnosti

2008

2009

2010

2011

112,39

114,14

50,89

49,99

38,50

0,00

2 700,00

0,00

0,00

0,00

16 535,71 16 257,18

7 771,58 10 082,97 10 266,28

0,00

0,00

0,00

26,98

6,60

Příjmy z pronájmu pozemků

664,82

653,11

734,29

676,02

653,97

Přijaté neinvestiční dary

157,82

233,78

379,70

297,50

285,50

Přijaté pojistné náhrady

0,00

131,15

53,72

11,74

104,25

1 385,26

1 463,99

2 066,35

2 404,65

2 403,60

177,46

527,36

470,21

249,19

245,43

0,20

0,35

10,73

360,73

234,73

25,07

42,39

1,55

20,35

226,56

54,74

25,40

38,45

8,07

157,65

74,01

65,51

61,86

88,97

192,32

Přijaté sankční platby

22,55

259,50

107,35

107,60

171,62

Ost. příjmy z fin. vypoř. předchozích let

12,53

0,00

0,00

0,00

0,00

Příjmy z pronájmu ost. nemovitostí Příjmy z úroků Příjmy z podílu na zisku a dividend Ost. nedaňové příjmy jinde nezařazené Příjmy z prodeje krát. a drobného DM Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady

Celkem

19 222,56 22 473,85 11 746,69 14 384,76 14 987,00


Příjmy z pronájmu jsou nejdůležitější položkou nedaňových příjmů. Tyto příjmy mají v analyzovaném období rostoucí i klesající tendenci. Do této skupiny příjmů zahrnujeme příjmy z pozemků, příjmy z pronájmu nemovitostí a ostatní příjmy z pronájmu majetku. Tyto položky příjmů jsou spjaty s pronájmem městských bytů. Meziroční výkyvy těchto položek jsou následkem dlouhodobé privatizace bytového fondu města. Nejvíce finančních prostředků z této činnosti se podařilo získat v roce 2009 a to částku ve výši 734,29 tis. Kč. Dalšími položkami nedaňových příjmů jsou příjmy z úroků a finančního majetku, splátky půjček rozdělené na splátky od podnikatelských subjektů a od obyvatelstva a příjmy z přijatých plateb. Poslední skupinu tvoří ostatní nedaňové příjmy, které zahrnují 51

příjmy z prodeje majetku, přijaté neinvestiční dary, přijaté nekapitálové a pojistné náhrady.

7.2.3 Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy jsou velice nestabilní složkou v rozpočtu města Zruč nad Sázavou. Hlavním důvodem této nestability je to, že tyto příjmy jsou nahodilé a dají se těžko dopředu naplánovat. Do této skupiny řadí město Zruč nad Sázavou příjmy z prodeje pozemku, přijaté příspěvky na pořízení dlouhodobého majetku, přijaté dary na pořízení dlouhodobého majetku a příjmy z prodeje ostatních nemovitostí a jejich částí. Město nezaznamenalo významný prodej z prodeje pozemku, i když v každém roce ve sledovaném období se nějaký prodej uskutečnil. Avšak v roce 2008 jsou zaznamenány velké kapitálové příjmy. Jednalo se o velký příjem z prodeje ostatních nemovitostí a jejich částí, kdy město prodávalo městské byty. Tabulka 10: Vývoj kapitálov ých příjmů v letech 2007–2011 (v tis. Kč)

2007 2008 2009 2010 1 280,95 48 125,62 2 900,78 4 726,86 Kapitálové příjmy Zdroj: Závěrečné účty města Zruč nad Sázavou; vlastní zpracování

2011 5 354,39

Obrázek č. 15 zachycuje vývoj kapitálových příjmů v jednotlivých letech. Jak můžeme vidět, největší výkyv nastal na přelomu roku 2007 a 2008, kdy došlo k několikanásobnému navýšení celkové hodnoty. 60000 50000

v tis. Kč

40000 30000 20000 10000 0 2007

2008

2009

2010

2011

Rok Obrázek 15: Vývoj kapitálových příjmů v letech 2007–2011 (v tis. Kč)


52

Významnou část tvoří ostatní kapitálové příjmy, konkrétně příjmy z prodeje ostatních nemovitostí a jejich částí. Tyto příspěvky byly v roce 2008 ve výši 43 534,10 tis. Kč a samozřejmě velice výrazně ovlivnily plnění rozpočtu v oblasti kapitálových příjmů. Dalším velmi významným zdrojem příjmů jsou přijaté příspěvky na pořízení dlouhodobého majetku. Každý rok v období roku 2007–2011 je to stále stejná částka ve výši 1 048,76 tis. Kč. Dále příjem z prodeje pozemků, které vlastní město. Město prodává své pozemky za účelem výstavby infrastruktury, nových domů a bytových jednotek. Roku 2008 byly tyto příjmy z hlediska získaných finančních prostředků nejúspěšnějšími. V roce 2008 se podařilo vybrat 3 569,76 tis. Kč. Tabulka 11: Struktura kapitálových příjmů v letech 2007–2011 (v tis. Kč)

2007

2008

2009

2010

2011

137,19

3 569,76

194,10

4,56

80,86

Přijaté příspěvky na pořízení DM

1 048,76

1 048,76

1 048,76

1 048,76

1 048,76

Přijaté dary na pořízení DM Příjmy z prodeje ost. nemovitostí a jejich částí

95,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00 43 534,10

1 657,92

3 673,54

4 224,77

1 280,95 48 152,62 2 900,78 Celkem Zdroj: Závěrečné účty města Zruč nad Sázavou; vlastní zpracování

4 726,86

5 354,39

Příjmy z prodeje pozemku

7.2.4 Přijaté dotace Přijaté dotace tvoří ve sledovaném období nejdůležitější část rozpočtových příjmů. Důvodem jsou přijaté transfery z všeobecných pokladních služeb, ze státního rozpočtu, ze státních fondů, od krajů a obcí a převody z vlastních fondů. Dotace se dělí podle svého účelu a povahy na investiční a neinvestiční. Jak můžeme vidět v následující tabulce, pro město Zruč nad Sázavou mají větší význam dotace neinvestiční, které výrazně převyšují dotace investiční ve všech obdobích. Tabulka 12: Vývoj přijatých dotací v letech 2007–2011 (v tis. Kč)

2007 2008 2009 2010 Neinvestiční dotace 18 771,34 9 486,58 59 156,04 70 030,93 Investiční dotace 33 489,90 8 025,62 10 215,10 11 138,18 Celkem 52 261,23 17 512,20 69 371,15 81 169,11 Zdroj: Závěrečné účty města Zruč nad Sázavou; vlastní zpracování

2011 56 914,91 9 553,56 66 468,46

53

Z obrázku č. 16 je vidět, že přijaté dotace v jednotlivých letech měly kolísavou tendenci. Největších příjmů z přijatých dotací získalo město v roce 2010, kdy se mu podařilo získat do rozpočtu částku 81 169,11 tis. Kč, což je v porovnání s rokem 2008 o 63 656,91 tis. Kč více.

Přijaté dotace města v letech 2007–2011 80 000 70 000 v tis. Kč

60 000

Neinvestiční dotace

50 000 40 000 30 000

Investiční dotace

20 000 10 000 0 2007

2008

2009

2010

2011

Rok

Obrázek 16: Přijaté dotace města v letech 2007–2011 (v tis. Kč)


Zjistila jsem, že přijaté dotace, až na rok 2008, tvoří nejobjemnější skupinu peněžních příjmů města. Ty pochází z nejrůznějších zdrojů, například ze Státního rozpočtu ČR, od Evropské unie, od krajů, obcí, regionálních rad, z rozpočtu Středočeského kraje a dalších. Neinvestiční dotace dostává město ze státního rozpočtu z velké části na výkon státní správy a nelze je využít na pořízení dlouhodobého majetku. Tyto dotace může město dále využít na běžné výdeje, jako je například nákup drobného materiálu nebo služeb. Do této skupiny dotací patří také převody z vlastních fondů. Investiční dotace užívá město na cíle spojené se samostatnou působností. Tyto dotace jsou převážně určeny na pořízení dlouhodobého majetku. Jde o dotace, které město používá k vlastnímu zájmu a jsou poskytovány zejména ze státního a krajského rozpočtu, nebo také i z rozpočtu EU. Tabulka č. 13 ukazuje přehled jednotlivých zdrojů investičních a neinvestičních dotací. Hlavním příjmem města jsou dotace ze státního rozpočtu a dotace od regionálních rad. Největší položkou dotací je dotace od regionální rady v roce 2010, kdy byla tato dotace 54

ve výši 57 554,38 tis. Kč. Dalším důležitým příjmem města jsou převody z vlastních fondů, které patří do neinvestičních dotací. Nejvíce peněz se převedlo roku 2009, a to částka ve výši 6 246,43 tis Kč. Tabulka 13: Struktura přijatých dotací v letech 2007–2011 (v tis. Kč)

2007 2008 2009 Neinvestiční přijaté transfery z všeobecných pokladních služeb 6 549,99 4 424,33 664,98 ze SR v rámci souhrnných dotací 3 158,06 3 278,60 3 306,40 ze státních fondů 1 111,00 0,00 0,00 ze státního rozpočtu 3 683,50 3 177,77 3 694,44 od obcí 329,83 432,07 451,55 od krajů 438,96 724,14 1 110,51 od regionálních rad 0,00 0,00 2,22 ost. od rozp. územní úseky 0,00 152,90 170,50 Převody z vlastních fondů 3 500,00 4 000,00 6 246,43 Celkem neinvestiční dotace 18 771,34 16 189,81 15 647,02 Investiční přijaté transfery ze státních fondů 0,00 0,00 0,00 od všeobecných pokladních správ 2 000,00 0,00 0,00 ostatní ze státního rozpočtu 31 337,00 911,00 0,00 od krajů 0,00 411,40 665,00 od regionálních rad 0,00 0,00 53 059,13 od rozpočtů 152,90 0,00 0,00 Celkem investiční dotace 33 489,90 1 322,40 53 724,13 Celkem za dotace 52 261,23 17 512,20 69 371,15 Zdroj: Závěrečné účty města Zruč nad Sázavou; vlastní zpracování

2010

2011

444,65 26,65 4 960,00 4 182,50 5 872,85 498,48 4 787,79 8 292,09 4 787,18 434,04 825,24 868,01 546,01 3 672,33 0,00 170,50 5 700,00 4 916,52 27 923,71 23 061,12 0,00 974,97 0,00 0,00 0,00 1 611,49 0,00 0,00 57 554,38 40 820,89 0,00 0,00 57 554,38 43 407,35 85 478,10 66 468,46

7.3 Analýza výdajů Město Zruč nad Sázavou dělí výdaje na běžné a kapitálové. Běžné výdaje jsou základní výdaje města, které zajišťují běžný chod obce a život jeho obyvatel. Kapitálové výdaje jsou užívány na investiční činnosti obce. Tabulka 14: Vývoj schválených a skutečných výdajů v letech 2007–2011 (v tis. Kč)

Výdaje 2007 2008 2009 2010 83 074,80 204 130,76 160 453,96 Schválené 100 306,76 255 151,26 323 943,09 191 661,68 123 337,56 Skutečné Zdroj: Rozpočty města Zruč nad Sázavou; vlastní zpracování

2011 146 854,76 136 246,23

Jak jsme již řekli výše, rozdíly mezi schválenými a skutečnými výdaji jsou velké. Velké rozdíly můžeme vidět také mezi jednotlivými roky. Největší rozdíl mezi schválenými a skutečnými výdaji byl v roce 2007, kdy byla výše rozdílu 154 844,5tis. Kč. 55

Tabulka č. 15 porovnává běžné a kapitálové výdaje v jednotlivých letech. Můžeme zaznamenat značnou převahu běžných výdajů oproti kapitálovým výdajům. Celkové výdaje města v období 2007–2008 měly rostoucí tendenci, které v roce 2008 dosáhly svého maxima, a to ve výši 323 943,09 tis. Kč. V období 2009–2010 měly výdaje naopak výrazně klesající tendenci, která v roce 2010 dosáhla svého minima ve výši 123 337,56 Kč, což je proti roku 2008 pokles o 200 605,53 tis. Kč. Tabulka 15: Vývoj běžných a kapitálových výdajů v letech 2007–2011 (v tis. Kč)

2007 2008 2009 Běžné výdaje 208 356,75 288 220,90 78 614,23 Kapitálové výdaje 46 794,51 35 722,19 113 047,45 Celkem 255 151,26 323 943,09 191 661,68 Zdroj: Závěrečné účty města Zruč nad Sázavou; vlastní zpracování

2010 69 476,04 53 861,52 123 337,56

2011 68 653,14 67 593,09 136 246,23

Na obrázku č. 17 je zobrazena struktura celkových skutečných výdajů města.

Struktura skutečných výdajů v letech 2007– 2011 300000

v tis. Kč

250000 200000

Běžné výdaje

150000 100000

Kapitálové výdaje

50000 0 2007

2008

2009

2010

2011

Rok Obrázek 17: Struktura skutečných výdajů v letech 2007–2011 (v tis. Kč)


7.3.1 Běžné výdaje Nejvýznamnější část rozpočtu tvoří běžné výdaje. Běžné výdaje jsou pravidelně se opakující výdaje v rozpočtu obce. Většina položek těchto výdajů má rostoucí charakter. Důvodem je povaha těchto výdajů, kdy jde většinou o výdaje na platy zaměstnanců města a pak o neinvestiční nákupy. Neinvestičních nákupy jsou výdaje, které jsou nutné k samotnému provozu města. Jedná se například o vodu, plyn, elektrickou energii, dále 56

výdaje na nákup materiálu (potraviny, léky, ochranné pomůcky aj.). Dále je to nákup služeb (služby pošt, peněžních ústavů, poradenské služby, nájemné, aj.). Všechny tyto výdaje zajišťují činnost městského úřadu, městské policie nebo také vzdělávacích a školských zařízení. Dále pod běžné výdaje města Zruč nad Sázavou můžeme zahrnout neinvestiční transfery, a to například platby daní a poplatků státnímu rozpočtu, neinvestiční příspěvky

zřízeným

příspěvkovým

organizacím

nebo

neinvestiční

transfery

obyvatelstvu (sociální dávky, dary obyvatelstvu, náhrady z úrazového pojištění apod.). Na následujícím obrázku je zobrazen vývoj běžných výdajů v letech 2007–2011. U běžných výdajů nastává v prvním roce vzestup, což je následkem zvyšování cen energií, materiálu, mzdových a dalších položek. Avšak v posledních letech od roku 2008 nastává progresivní sestup. Nejmenší běžné výdaje mělo město v roce 2011, a to ve výši 68 653,14 tis. Kč, nejvyšší naopak v roce 2008 ve výši 288 220,90 tis. Kč, což je oproti roku 2011 o 219 567,76 tis Kč více.

Vývoj běžných výdajů v letech 2007–2011 350000 300000

v tis. Kč

250000 200000 150000 100000 50000 0 2007

2008

2009

2010

2011

Rok

Obrázek 18: Vývoj běžných výdajů v letech 2007–2011 (v tis. Kč)


7.3.2 Kapitálové výdaje Druhou část rozpočtových výdajů tvoří kapitálové výdaje. Podle rozpočtové skladby obsahují šest různých seskupení. V analyzovaném období však město zaznamenalo jen 57

výdaje týkající se investičních transferů a pořízení majetku. Pořízení majetku souvisí s nákupem budov, staveb, strojů, přístrojů, výpočetní techniky, programového vybavení, dopravních prostředků, pozemků a ostatního dlouhodobého nehmotného majetku. Mezi investiční transfery zahrnujeme například transfery veřejným rozpočtem, zřízenými příspěvkovými organizacemi, školskými právnickými osobami, občanským sdružením aj. Strukturu kapitálových výdajů můžeme vidět v tabulce č. 16 a jejich skutečný vývoj na obrázku č. 19. Tabulka 16: Struktura kapitálových výdajů v letech 2007–2011 (v tis. Kč)

2007 2008 2009 2010 2011 Ostatní nákup DNM 294,27 119,00 0,00 0,00 1 835,00 Pořízení budov a staveb 41 905,32 34 002,70 106 496,75 52 064,59 53 753,44 Pořízení strojů a přístrojů 223,85 950,97 5 881,79 1 738,60 5 523,88 Pořízení výpočetní techniky 0,00 0,00 238,36 0,00 284,36 Pozemky 61,52 47,00 8,40 8,32 3 290,42 Ost. invest.transfery veřejným rozp. 173,20 125,02 0,00 0,00 0,00 Invest. transfery zříz. příspěv. org. 0,00 50,00 50,00 50,00 50,00 Invest. transfery školským práv. os. 50,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Invest. transfery obč. sdružením 0,00 130,00 0,00 0,00 0,00 Invest. půjčené prostř. obč.druž. 2 700,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Programové vybavení 0,00 0,00 72,35 0,00 0,00 Dopravní prostředky 1 386,35 297,50 299,80 0,00 2 856,00 Celkem kapitálové výdaje 46 794,51 35 722,19 113 047,45 53 861,52 67 593,09 Zdroj: Závěrečné účty města Zruč nad Sázavou; vlastní zpracování

Tabulka č. 16 nám ukazuje strukturu kapitálových výdajů. Jak už bylo řečeno, kapitálové výdaje zahrnují pořízení dlouhodobého majetku a investiční transfery. Největší složkou dlouhodobého majetku jsou výdaje na pořízení budov a staveb, které se pohybovaly v rozmezí od 34 002,70 tis. Kč v roce 2008 do 106 496,75 tis. Kč v roce 2009, což představuje rozdíl 72 494.05 tis. Kč. Mezi další výdaje na pořízení dlouhodobého majetku patří výdaje na pořízení strojů, přístrojů a dopravních prostředků města. U těchto kapitálových výdajů docházelo v během sledovaného období ke kolísavosti. Největší výdaje na nákup těchto položek nastaly v roce 2009 a to ve výši 5 881,79 tis. Kč, což v porovnání s rokem 2007, kdy tyto výdaje činily pouhých 223,85 tis. Kč, znamená úsporu ve výši 5 657,94 tis. Kč.

58

Kapitálové výdaje zahrnují také investiční transfery. Město poskytuje investiční transfery jak organizacím ve vlastnictví města, tak ostatním subjektům. Investiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím, občanským sdružením a dalším organizacím se pohybovaly od 173,2 tis. Kč do 50 tis. Kč. Investiční transfery v rámci analyzovaného rozpočtového období měly klesající tendenci.

v tis. Kč

Vývoj kapitálových výdajů v letech 2007–2011 120000 110000 100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 2007

2008

2009

2010

2011

Rok

Obrázek 19: Vývoj kapitálových výdajů v letech 2007–2011 (v tis. Kč)


Jak je vidět z grafu, kapitálové výdaje měly výrazně nepravidelný průběh. Důvodem tohoto průběhu je povaha kapitálových výdajů, které mají náhodný charakter a velmi těžko se odhadují dopředu.

59

8 Finanční analýza vybraných ukazatelů V současné době existuje několik definic finanční analýzy. Jedna z těchto definic říká že: „Finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, která jsou obsažena především v účetních výkazech. Hlavním smyslem finanční analýzy je připravit podklady pro kvalitní rozhodování o fungování obce či podniku.“37 Finanční analýza je významným nástrojem pro zhodnocení finanční a ekonomické situace organizace. Základními zdroji finanční analýzy jsou výkazy rozvahy, výkaz zisků a ztrát, a výkaz cash flow. Výsledky finanční analýzy jsou podstatným kritériem pro další plánování a ekonomické rozhodování v organizaci. Finanční analýza se provádí prostřednictvím tzv. ukazatelů finanční analýzy. Jde o hlavní nástroje, které přinesou informace o finančním zdraví organizace.38 V této části práce rozebereme nějaké ukazatele finanční analýzy města Zruč nad Sázavou za období 2007–2011, které jsou také velice podstatné v této práci. Pro účely finanční analýzy se zaměříme jen na některé ukazatele. Podrobněji zhodnotíme podíl celkových skutečných příjmů a výdajů na jednoho obyvatele, ukazatel čistého provozního

kapitálu,

běžnou

likviditu,

celkovou

zadluženost

a

koeficient

samofinancování. Výpočet jednotlivých ukazatelů byl proveden podle získaných údajů, které jsme čerpali z výkazu rozvahy města v letech 2007–2011.

8.1 Celkové příjmy a celkové výdaje na jednoho obyvatele Celkové příjmy a výdaje na jednoho obyvatele se nejvíce prosazují při porovnávání obcí. Obec může posoudit, zda-li je výše těchto příjmů a výdajů přiměřená vůči celkovým hodnotám. Oba údaje by měly být v rovnováze, v lepším případě by příjmy mohly být vyšší.

8.1.1 Příjmy na jednoho obyvatele Pro výpočet tohoto ukazatele jsem použila hodnoty z jednotlivých rozpočtů města Zruč nad Sázavou. Údaje o obyvatelstvu jsem nalezla na internetových stránkách Českého statistického úřadů. 37 38

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. s. 9. RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. s. 10.

60

Tabulka 17: Celkové příjmy na jednoho obyvatele v letech 2007–2011 (v tis. Kč)

2007 2008 2009 2010 2011 Příjmy 115 370,93 132 979,50 129 579,77 142 477,43 130 677,18 Počet obyvatel 5 034 5 010 4 962 4 965 4 906 Příjmy na jednoho obyvatele 22,92 26,54 26,11 28,70 26,64 Zdroj: Závěrečné účty města Zruč nad Sázavou; Český statistický úřad; vlastní zpracování

V období od roku 2007 do roku 2011 se pohybovaly přepočtené příjmy v rozmezí 23–29 tis. Kč na obyvatele. Nejvyšší příjmy na jednoho obyvatele byly v roce 2010 a to ve výši 28,7 tis. Kč. Naopak nejnižší příjmy na jednoho obyvatele byly v roce 2007 ve výši 22,92 tis. Kč.

8.1.2 Výdaje na jednoho obyvatele Vypočtené výdaje za sledované období se pohybovaly v intervalu 25–65 tis. Kč za jednoho obyvatele. Nejvyšší výdaje na jednoho obyvatele byly v roce 2008 a to ve výši 64,66 tis. Kč. Naopak nejnižší výdaje na jednoho obyvatele byly v roce 2010 ve výši 24,84 tis. Kč. Tabulka 18: Celkové výdaje na jednoho obyvatele v letech 2007–2011 (v tis. Kč)

2007 2008 2009 2010 2011 Výdaje 255 151,26 323 943,09 191 661,68 123 337,56 136 246,23 Počet obyvatel 5 034 5 010 4 962 4 965 4 906 Výdaje na jednoho obyvatele 50,69 64,66 38,63 24,84 27,77 Zdroj: Závěrečné účty města Zruč nad Sázavou; Český statistický úřad; vlastní zpracování

Jak můžeme vidět v předchozích dvou tabulkách, přepočtené hodnoty na jednoho obyvatele jsou velice podobné, kromě roku 2007 a 2008, kdy Zruč nad Sázavou hospodařila s vyššími částkami než v následujících letech. Z tohoto výsledku můžeme usoudit, že je rozpočet v posledních třech letech vyrovnaný, což je jedním ze základních cílů orgánů města.

8.2 Ukazatel čistého provozního kapitálu Tento ukazatel patří mezi nejpoužívanější a nejdůležitější ukazatele finanční analýzy. Ukazatel čistého provozního kapitálu nám přinese informace, jak je financován oběžný majetek města z dlouhodobých zdrojů. Pro město je důležité, aby mělo dostatek dlouhodobých zdrojů k financování krátkodobých aktiv, jinak by to mohlo v opačném případě výrazně ovlivnit jeho platební schopnost. Z toho můžeme usoudit, že hodnota 61

ukazatele čistého pracovního kapitálu musí být větší než 0. Čím vyšší je kladná hodnota ukazatele, tím více je zajištěna likvidnost města uhradit své závazky. Pokud je však hodnota ukazatele menší než 0, jedná se o nekrytý dluh. Čistý pracovní kapitál vypočítáme pomocí následujícího vzorce:39 ČPK = krátkodobá aktiva – krátkodobá pasiva Město Zruč nad Sázavou vykázalo podle následující tabulky, že má velmi dobré hodnoty ukazatele čistého provozního kapitálu ve sledovaném období. Všechny hodnoty tohoto ukazatele jsou kladné, což znamená, že město je dostatečně likvidní na okamžitou úhradu svých závazků. V tabulce č. 19 jsou uvedeny vypočtené hodnoty ukazatele v jednotlivých letech. Tabulka 19: Ukazatel čistého provozního kapitálu v letech 2007–2011 (v tis. Kč)

2007 2008 2009 2010 Krátkodobá aktiva 42 519,54 73 233,94 50 723,99 61 267,92 Krátkodobá pasiva 727,24 2 046,38 11 440,61 19 662,54 ČPK 41 792,30 71 187,57 39 283,38 41 605,38 Zdroj: Závěrečné účty města Zruč nad Sázavou; vlastní zpracování

2011 45 085,08 15 852,46 29 232,62

Z následujícího grafu je vidět, že hodnoty ukazatele byly velice kolísavé. Vývoj tohoto ukazatele můžeme rozdělit na dvě období. První období je mezi roky 2007 a 2008, které lze charakterizovat jako velmi progresivní. Hodnota ukazatele se od roku 2007 do roku 2008 zvýšila o 29 395,27 tis Kč. Druhým obdobím jsou roky 2008–2011, které byly ve znamení velkého úpadku, kdy se hodnota zmenšila o 41 954,95 tis. Kč. Hlavní příčinou výkyvů těchto hodnot je výrazné zvýšení krátkodobých pasiv v letech 2009 až 2011.

39

JIŘÍČEK, P., MORÁVKOVÁ, M. Finanční analýza. s. 45-47.

62

Vývoj ukazatele ČPK v letech 2007–2011 Hodnota ukazatele v tis. Kč

80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 2007

2008

2009

2010

2011

Rok Obrázek 20: Vývoj ukazatele ČPK v letech 2007–2011 (v tis. Kč)


8.3 Ukazatel běžné likvidity Ukazatel běžné likvidity vyjadřuje, kolikrát je město schopné uspokojit pohledávky svých věřitelů ve chvíli, kdy se promění všechna oběžná aktiva v peněžní prostředky. Doporučená hodnota tohoto ukazatele se pohybuje v rozmezí mezi 2–2,5. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím větší je pravděpodobnost, že si město zachová svojí platební schopnost. Kritickou hodnotou tohoto ukazatele je hodnota 1 a méně. Pokud město dosáhne takové hodnoty, dosvědčuje to, že není schopné hradit své krátkodobé závazky z oběžných aktiv a musí tyto závazky hradit z dlouhodobých zdrojů financování nebo prodejem části svého dlouhodobého majetku. Vzorec pro výpočet běžné likvidity je uveden níže.40

Hodnoty ukazatele běžné likvidity obsahuje následující tabulka. Jejich výše se pohybovala v rozmezí od 2,84 do 58,47. Extrémem v tomto ohledu je rok 2007, kdy hodnota ukazatele běžné likvidity dosáhla hodnoty 58,47. Takto vysoký nárůst byl vyvolán výrazným poklesem oběžných aktiv i krátkodobých pasiv. Tyto vysoké

40


63

hodnoty nám říkají, že platební schopnost města je vysoká. Dále nám tato hodnota říká, že využívání finančních prostředků je velmi neefektivní. Tabulka 20: Ukazatel běžné likvidity v letech 2007–2011 (v tis. Kč)

2007 2008 2009 2010 Oběžná aktiva 42 519,54 73 233,94 50 723,99 61 267,92 Krátkodobá pasiva 727,24 2 046,38 11 440,61 19 662,54 Běžná likvidita 58,47 35,79 4,43 3,12 Zdroj: Závěrečné účty města Zruč nad Sázavou; vlastní zpracování

2011 45 085,08 15 852,46 2,84

Jak už bylo řečeno, vývoj běžné likvidity zachycené v následujícím obrázku je klesající. Jak můžeme vidět, výsledné hodnoty výrazně převyšují optimální hranici 2–2,5. Vývoj tohoto ukazatele byl výrazně klesající v období 2007–2009, kdy se hodnota zmenšila z 58,47 na 4,43. V dalších období už tento ukazatel klesal pozvolna a to až na hodnotu 2,84.

Vývoj ukazatele běžné likvidity v letech 2007– 2011 70 Hodnota ukazatele

60 50 40 30 20 10 0 2007

2008

2009

2010

2011

Rok Obrázek 21: Vývoj ukazatele běžné likvidity v letech 2007 –2011


8.4 Ukazatel celkové zadluženosti Ukazatel celkové zadluženosti představuje míru krytí majetku města cizími zdroji. Velikost tohoto ukazatele se uvádí v procentech. Jedno rozpočtové období by nemělo

64

přesáhnout více jak 25 %. Výpočet celkové zadluženosti se vypočítá pomocí následujícího vzorce:41

Ukazatel celkové zadluženosti se zpravidla vyjadřuje v procentech, a proto jsme výsledek z výrazu cizí zdroje/celková aktiva vynásobily 100. Hodnoty ukazatele dlouhodobé zadluženosti zobrazuje následující tabulka. Z tabulky č. 21 a obrázku č. 22 je vidět, že nejvyšší možnou hodnotu ukazatele dosáhl rok 2009 a to ve výši 8,20% z analyzovaného rozpočtového období. Od roku 2009 hodnoty pozvolna klesly. Z toho vyplývá, že město se ani zdaleka nedostalo ke kritické hranici 25 %. Rozmezí toho ukazatele se pohybuje od 2,37 % do 8,20 %. Tyto výsledky jsou pro velice příznivé a mohou nám napovědět, že město má velmi nízký podíl na krytí cizích zdrojů na celkových aktivech. Tabulka 21: Ukazatel celkové zadluženosti v letech 2007 –2011 (v %)

2007 Cizí zdroje Celková aktiva Celková zadluženost

23 267 912

2008 18 841 945

2009 73 149 137

2010 73 248 706

2011 61 369 678

755 903 050 794 617 340 891 673 758 933 818 007 853 390 610 3,08

2,37

8,20

7,84

7,19


41


65

Vývoj celkové zadluženosti v letech 2007–2011

Hodnota ukazatele v %

9 8 7 6 5 4 3 2 2007

2008

2009

2010

2011

Rok

Obrázek 22: Vývoj celkové zadluženosti v letech 2007–2011 (v %)


8.5 Koeficient samofinancování Koeficient samofinancování je další důležitý ukazatel zadluženosti, který nám vyjadřuje samostatnost a finanční stabilitu organizací. Tento ukazatel nám říká, do jaké míry je město schopné pokrýt svá celková aktiva z vlastních zdrojů. Součet koeficientu samofinancování a koeficientu zadluženosti se musí rovnat 1 (100 %). Výpočet koeficientu samofinancování ukazuje následující vzorec:42

Koeficient samofinancování se převážně vyjadřuje v procentech, proto výsledek z výrazu vlastní kapitál / celková aktiva je vynásoben 100. V tabulce č. 22 jsou vypočítány hodnoty tohoto koeficientu v letech 2007–2011. Výsledné hodnoty koeficientu jsou zobrazeny v procentech.

42

JIŘÍČEK, P., MORÁVKOVÁ, M. Finanční analýza. s. 64.

66

Tabulka 22: Koeficient samofinancování v letech 2007–2011 (v %)

2007 Vlastní kapitál

732 635 138

2008 775 775 395

2009 818 524 621

2010

2011

860 569 303

Celková 755 903 050 794 617 340 891 673 758 933 818 007 aktiva Celkový 96,92 97,63 91,80 92,16 koeficient Zdroj: Závěrečné účty města Zruč nad Sázavou; vlastní zpracování

792 020 933 853 390 610 92,81

Jak je z obrázku č. 23 vidět, hodnoty koeficientu samofinancování jsou od roku 2009 do roku 2011 poměrně stálé. Pohybují se v intervalu mezi 91,8 % a 92,81 %. Toto rozmezí je pro město přijatelné, a každým rokem se nepatrně zvyšuje. Vývoj tohoto ukazatele můžeme rozdělit na 2 období a to na etapu 2007–2008, kdy se hodnota koeficientu zvýšila z 96,92 % na 97,63 %. Dále na etapu 2008–2009, kdy došlo ke snížení z 97,63% na 91,8 %. Poslední etapa je rok 2009–2011 kdy se hodnoty začaly znovu pozvolna zvyšovat. Z vypočtených hodnot lze usoudit, že má město dostatečnou finanční stabilitu a je schopné z více než 91 % pokrýt svá celková aktiva vlastními zdroji.

Hodnota ukazatele v %

Vývoj koeficientu samofinancování v letech 2007–2011 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 2007

2008

2009

2010

2011

Rok

Obrázek 23: Vývoj koeficientu samofinancování v letech 2007–2011 (v %)


67

9 Vlastní návrhy a opatření pro zlepšení hospodaření města V poslední části této práce se zaměřím na možnosti, které by mohly přispět k lepšímu hospodaření města Zruč nad Sázavou. Z hodnocení hospodaření města vyplývá, že v letech 2007 až 2009 byl rozpočet sestavován s poměrně velkým schodkem. V roce 2008 byl tento schodek nejvyšší a to ve výši 190 963,59 tis. Kč. Ale roku 2010 se podařil sestavit rozpočet přebytkový, který činil 19 139,87 tis. Kč. V dalším roce byl ovšem zase schodek a to ve výši 5 569,05 tis. Kč. Městu bych navrhovala několik řešení pro zlepšení situace. Prvním řešením je zlepšení propagace města a vytvoření více akcí pořádaných městem, které by přilákaly více turistů především z okolních měst a obcí. Druhým řešením je větší výpomoc podnikatelům a zlepšení podpory pro podnikání. Dále navýšení příjmů z daně z nemovitosti, které město jako jediné z daní může ovlivnit její výši. Čtvrtá navrhovaná možnost je zvýšení podpory sportovního a kulturního využití. Tato podpora by měla být zaměřená převážně na spolky, které se orientují na využití dětí a mládeže, kterých je ve Zruči nad Sázavou poměrně velké množství. Posledním řešením je udržení si poměrně nízkých běžných výdajů v podobě několika návrhů na úsporu.

9.1 Zlepšení propagace města a podpora cestovního ruchu Město Zruč nad Sázavou se nachází v turisticky velice atraktivní lokalitě. Turisté zde mohou navštívit celou řadu památek, a to nejen v samotném centru města, ale i v jeho okolí. Mezi tyto památky patří již už zmiňovaný Zručský zámek, který nám může nabídnout dva prohlídkové okruhy, regionální muzeum „Od verpánku k Baťovi“, království panenek i historicko-naučné stezky Miloty Kolowrata. Dále mezi památky patří kostel Povýšení svatého Kříže a hřbitovní kaple, zasvěcena sv. Jakubu Většímu. V okolí Zruče si můžeme prohlédnout vodní nádrž Švihov, ve které se nacházejí nedokončené betonové mosty z 2. světové války. Ve Zruči nad Sázavou a okolí je vybudováno několik sportovních center, odpočinkových zón, cyklostezek a stezek pro pěší turistiku. Milovníci vodní turistiky si zde přijdou také na své, protože mohou využít řeku Sázavu, která městem protéká. Všechny výše zmíněné aktivity se výrazně podílejí na návštěvnosti města. Na propagaci města se podílejí také kulturní akce, kterých se koná na území města nespočet. Jako příklad lze uvést každoročně pořádaný Zručský ples, Historické slavnosti, Předvánoční 68

jarmark a různé koncerty a festivaly pořádané městem. Pro zvýšení příjmů z cestovního ruchu je významné, aby město dokázalo využít svojí kapacitu v této oblasti a využít ji k přilákání většího počtu turistů a návštěvníků. Jako základní možnost zvýšení příjmů z oblasti cestovního ruchu navrhuji zvýšení cen vstupného do jednotlivých historických památek ve městě. Jejich výše je podle mého názoru pro turisty symbolická. Zvýšením cen vstupného by město získalo větší finanční příjmy do rozpočtu, které by mohlo vzápětí využít na následné inovace nebo opravy těchto památek. Další možností je vybudování a zrekonstruování kempových zařízení pro vodáky podél řeky Sázavy. Dále provozování pojízdných stánků s občerstvením u sportovních a odpočinkových zón a prodej propagačních předmětů. Příjmy z těchto činností by nebyly pro rozpočet města nijak vysoké, ale určitě by se kladně projevily na vzhledu města. Poslední možností podpory propagace a cestovního ruchu navrhuji podpoření spolupráce s partnerskými městy a možnost navázat nových kontaktů s dalšími městy České republiky a Evropské unie v rámci projektu Partnerská města. Tato možnost by výrazně zvýšila vzhled města a posílila z oblasti cestovního ruchu postavení města. V současné době město Zruč nad Sázavou nemá žádná česká ani zahraniční partnerská města. Partnerská města v rámci partnerských vztahů se podílejí na propagování města, a to nejen u nás ale i v zahraničí. Proto je velmi nutné tyto vzájemné vztahy vybudovat, a vzápětí posílit a pokusit se navázat další kontakty, aby se mohl zvýšit turistický zájem. A tím by se městu navýšily celkové příjmy z této činnosti.

9.2 Podpora nově přicházejících podnikatelských subjektů Město Zruč nad Sázavou může výrazně ovlivnit rozvoj podnikatelské činnosti na svém území. Pokud město vytvoří pozitivní vzhled města, stane se nezbytnou částí pro přilákání nových podnikatelů a investorů do města i okolí. V roce 2010 působilo ve Zruči nad Sázavou a okolí 952 podnikatelských subjektů. Přijatelný způsob ke zlepšení rozvoje podnikání je pomoc ze strany města nově přicházejícím podnikatelům a investorům. Tato pomoc zahrnuje pořádání odborných seminářů a školení, odborné konzultace, jejichž účelem bylo seznámit investory se současnými podnikateli, kteří působí na území města a také s oblastí, která je výhodná

69

k podnikání. Tato odborná školení by dále hodně pomohla i současným podnikatelům, kteří by tak mohli navázat nové obchodní kontakty. Na podporu menších podnikatelů, kteří začínají, by mělo město poskytnout určité úlevy, které se mohou týkat například nastavení výhodné ceny pronájmu nemovitostí. Další verze rozvoje a podpory podnikání je vytvoření katalogu místních firem, který zatím město nemá zpracované. Tento katalog by měl být následně umístěn na webových stránkách města.

9.3 Zvýšení daně z nemovitostí Z výše uvedeného rozboru hospodaření v jednotlivých letech vychází, že poměrně velkou část příjmů tvoří daňové příjmy. Tyto příjmy ale městský úřad nemůže nijak zvlášť ovlivnit. Zato daň z nemovitostí je jediná daň, kdy její výši může město jakýmkoliv způsobem ovlivnit. Příjem z této daně jde v plné výši do rozpočtu města.

Dle zákona o dani z nemovitostí si obce mohou výši tohoto koeficientu upravit. Tento koeficient může město buď o jednu jednotku zvýšit anebo o jednu až tři jednotky snížit. Město Zruč nad Sázavou má v současné době koeficient ve výši 1,5. Místní koeficient pro výpočet daní z nemovitosti je stanoven Obecně závaznou vyhláškou č. 4/2011ve výši 2,0. Navrhuji k zvýšení příjmů z daně z nemovitostí, aby se zvýšila sazba koeficientu z hodnoty 1,5 na 1,8. Tím by město získalo další prostředky do svého rozpočtu. V roce 2010 výše příjmů daně z nemovitosti činila 3 882 563 Kč. Zvýšením koeficientu na 1,8, by se mohlo do rozpočtu města podařit získat navíc částku, která by se pohybovala ve výši 776 513 Kč.

9.4 Spolky a zájmové organizace Ve městě Zruč nad Sázavou je několik spolků a občanských sdružení. Patří mezi ně například Klub panenek, Český rybářský svaz, Fanda team, MC setkání, Zručská desítka, Ručičky, o. s. Zruč a další. Tyto organizace se podílejí na kulturním, sociálním a sportovním dění ve městě. Dobrovolně se věnují práci s dětmi a mládeží. Tyto zájmové organizace mají individuální interní financování na provoz především z členských příspěvků a od města. Pokud si zažádají, mohou dostat i dotace na některé 70

kulturní akce, zčásti také na provoz v případě potřeby. Město těmto organizacím pomáhá dále tím, že od nich nepožaduje nájem za prostory budov či pozemky, které jsou určeny pro tyto spolky. Poskytnuté dotace od města spolkům nejsou obzvlášť vysoké, tudíž ani moc nezatěžují obecní rozpočet. Na pořádání akcí těmito spolky by se mělo alespoň z části město podílet. Město dává ročně těmto spolkům a zájmovým organizacím 400 000 Kč. Proto by tyto spolky a organizace měly alespoň jednou za rok pořádat úklidový den města, na kterém by se mohla podílet i veřejnost. Tím by se mohly částečně snížit náklady za jarní úklid města. Spolky a zájmové organizace by se měly také více snažit a finančně se osamostatnit a nespoléhat jen na dotace z města, jak tomu tak většinou bývá. Například Zručská desítka by mohla za své vystoupení s dechovým souborem vybírat alespoň nějaký vstup. Nebo také turnaje v házené by mohly zvýšit svůj příjem vybíráním vstupu na zápasy.

9.5 Udržení nízkých běžných výdajů města Město Zruč nad Sázavou má celkem nízké běžné výdaje a každým rokem je snižuje. Proto doporučuji, aby si město udrželo stabilitu těchto výdajů, popřípadě je ještě snížilo. Hlavním cílem města při správě veřejných financí není dosažení zisku, ale snaha nejefektivněji využívat tyto prostředky k zajištění služeb občanů a ke správě veřejných statků. Jak již bylo zmíněno v analýze skutečných výdajů, převážnou část výdajů tvoří výdaje na provoz města a příspěvkových organizací. K hlavním nástrojům, které by město mohlo použít ke stabilitě běžných výdajů, patří například podrobné a pravidelné analýzy provozních výdajů, personální audity, zavedení efektivnějšího kontrolního systému v organizaci. Mezi další běžné výdaje města patří poskytnuté dotace na provoz příspěvkových organizací města. Proto doporučuji, aby město snížilo financování vlastních organizací, a využilo a zajistilo větší dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie. Příspěvkové organizace by se neměly spoléhat jen na město a na poskytnuté dotace, ale také samy na sebe. Měly by najít způsob, jak získat více finančních prostředků na svoji činnost.

71

Závěr Cílem mojí bakalářské práce bylo zhodnotit vývoj hospodaření města Zruč nad Sázavou a navrhnout takové změny a opatření, které by do budoucna vedly ke zlepšení finanční situace města. Má bakalářská práce je klasicky rozdělena na dvě části a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část bakalářské práce vysvětluje základní pojmy, které se týkají veřejné správy, obce, působnost obce, příjmů a výdajů rozpočetu obce, rozpočtové soustavy, rozpočtového výhledu, rozpočtové skladby a rozpočtového procesu. Teoretická část bakalářské práce je vypracována na základě odborné literatury a příslušných zákonů. V praktické části jsem nejprve provedla základní charakteristiku města. Hlavní součástí praktické části bylo uskutečnění analýzy příjmů a výdajů v letech 2007–2011. Z této analýzy jsem zjistila, že město mělo velmi kolísavé hospodaření. V letech 2007 až 2009 byl skutečný rozpočet s poměrně velkým schodkem. V roce 2008 byl schodek nejvyšší. Ale roku 2010 se podařilo dosáhnout přebytkového rozpočetu. V dalším roce ale byl zase schodek. Toto kolísavé hospodaření bylo způsobeno začínající hospodářskou recesí, která přinesla výrazný úbytek výroby a snížení daňových výnosů firem, prodejem majetku města a kvůli ekonomické krizi, která se výrazně promítla v hospodaření města. Z analýzy příjmů bylo zjištěno, že nejvíce se na celkových příjmech podílí přijaté dotace, což svědčí o tom, že město dokáže získat dostatečně vysoké finanční prostředky na financování svých potřeb i z dalších zdrojů financování jako jsou státní rozpočet ČR, od Evropské unie, od krajů, obcí, regionálních rad, z rozpočtu Středočeského kraje a dalších. Příznivou zprávou je, že druhou největší skupinou celkových příjmů jsou daňové příjmy. Zbývající skupiny celkových příjmů představují kapitálové a nedaňové příjmy. Rozpočtové výdaje rozdělujeme na výdaje provozní a kapitálové. Analýza celkových výdajů prokázala v letech 2007–2008 zvyšování těchto výdajů, tudíž zvýšení finančního zatížení na rozpočet města. Růst celkových výdajů souvisel se zvyšováním mezd, cen materiálů, energií, služeb, ale také zvyšováním poskytnutých dotací a příspěvků z rozpočtu města na chod příspěvkových a dalších organizací města. Naopak roku 72

2009–2010, prokázala analýza celkových výdajů výrazné snižování těchto výdajů, tudíž i snížení finančního zatížení na rozpočet města. Analýzou jsem také zjistila, že provozní výdaje mají značnou převahu oproti kapitálovým výdajům. Provozními výdaji jsou zejména mzdové výdaje, výdaje na provoz organizace, výdaje související s poskytnutím neinvestičních dotací na sociální dávky, na provoz příspěvkových a ostatních organizací města a neinvestiční nákupy. Neinvestičních nákupy jsou výdaje, které jsou nutné k samotnému provozu města. Jedná se například o vodu, plyn, elektrickou energii, dále výdaje na nákup materiálu a služeb. Další uskutečněnou analýzou byla analýza vybraných ekonomických ukazatelů, díky které jsme zjistili, že je město dostatečně likvidní a finančně soběstačné.

Ukazatel

běžné likvidity se v analyzovaných letech pohyboval nad doporučenými hodnotami. To je na jedné straně dobré znamení, protože vysoké hodnoty tohoto ukazatele nám mohou říci, že město má vysokou likviditu. Avšak na druhou stranu nám tyto vysoké hodnoty naznačují neefektivní využívání finančních prostředků. Ale vývoj tohoto ukazatele nám v posledních letech zaznamenává výrazný pokles k příznivým hodnotám. Zadluženost města je v jednotlivých obdobích minimální. Výpočty tohoto ukazatele nám ukázaly, že má město velmi nízký podíl na krytí cizích zdrojů na celkových aktivech. Konec praktické části se zabývá problematikou, která se týká předložení vlastních návrhů a opatření ke zlepšení finanční situace města. Ke zlepšení finanční situace města byly podány návrhy týkající se zlepšení propagace města a vytvoření více akcí pořádané městem, které by přilákaly více turistů především z okolních měst a obcí. Dalšími návrhy byla výpomoc podnikatelům a zlepšení podpory pro podnikání, navýšení příjmů z daně z nemovitosti, zvýšení podpory sportovního a kulturního využití a udržení poměrně nízkých běžných výdajů. Podané návrhy a opatření by měly zastupitelstvu města pomoci při hledání nových alternativních řešení, která by přispěla ke zvýšení příjmů do rozpočtu města.

73

Použité zdroje Literatura BRTOUN, Antonín; OBROVSKÝ, Jan; TOMANCOVÁ, Jaroslava. Veřejná správa a finance. 1. Vydání. Brno: ALBERT, 2009. 166 s. ISBN 978-80-7326-162-7. JIŘÍČEK, P., MORÁVKOVÁ, M. Finanční analýza. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6. MACHOVÁ, Ivana. Analýza finančního hospodaření obcí, konkretizace na příkladu obce (města). Jindřichův Hradec, 2011. 91 s. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. PEKOVÁ, J.: Finance územní samosprávy – Teorie a praxe v ČR; Walters Kluwer ČR; 2011; ISBN 978-80-7357-614-1. PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vydání. Praha: Management Press, 2004, 375 s. ISBN 80-7261-086-4. PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR M. Veřejná správa a finance veřejné sektoru. 3., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: ASPI, a.s., 2008, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5. PETEROVÁ, Helena. Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum. 2. Vydání. Praha: Institut pro místní správu Praha, 2008. 97 s. ISBN 80-86976-13-6. PLEVA, František. Toulky Vrchovinou. Ledeč nad Sázavou: ELMAR, 1999. ISBN 80 238 425 8 7, str. 307-312. PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2007, 280 s. ISBN 978-80-247-2097-5.

74

RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2010, 144 s. ISBN 978-80-247-3308-1. Legislativa Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění Zákon č.338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, v platném znění

Internetové zdroje Informace zveřejňované o povinném subjektu podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zruč nad Sázavou [online]. 2013, 05.04.2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.mesto-zruc.cz/mestsky-urad/povinne-informace1/, Interní materiály města Zruč nad Sázavou

Závěrečné účty města v letech 2007–2011 Rozpočty v letech 2007–2011 Obecně závazná vyhláška města Zruč nad Sázavou o místních poplatcích Obecně závazná vyhláška města Zruč nad Sázavou o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

Seznam obrázků Obrázek 1: Struktura Veřejné správy................................................................................ 5 Obrázek 2: Rozpočtová soustava v ČR v současné době ............................................... 24 Obrázek 3: Rozpočtový proces u rozpočtu obce v ČR ................................................... 30 Obrázek 4: Organizační struktura města ......................................................................... 35 Obrázek 5: Schválené příjmy a výdaje v letech 2007–2011 (v tis. Kč).......................... 39 Obrázek 6: Skutečné příjmy a výdaje v letech 2007–2011 (v tis. Kč) ........................... 39 Obrázek 7: Struktura příjmů v roce 2007 ....................................................................... 41 Obrázek 8: Struktura příjmů v roce 2008 ....................................................................... 41 Obrázek 9: Struktura příjmů v roce 2009 ....................................................................... 41 Obrázek 11: Struktura příjmů v roce 2011 ..................................................................... 42 Obrázek 10: Struktura příjmů v roce 2010 ..................................................................... 42 Obrázek 12: Vývoj skutečných příjmů v letech 2007–2011 (v tis. Kč) ......................... 43 75

Obrázek 13: Vývoj daňových příjmů v letech 2007–2011 (v tis. Kč) ............................ 45 Obrázek 14: Vývoj nedaňových příjmů v letech 2007–2011 (v tis. Kč) ........................ 50 Obrázek 15: Vývoj kapitálových příjmů v letech 2007–2011 (v tis. Kč) ....................... 52 Obrázek 16: Přijaté dotace města v letech 2007–2011 (v tis. Kč) .................................. 54 Obrázek 17: Struktura skutečných výdajů v letech 2007–2011 (v tis. Kč) .................... 56 Obrázek 18: Vývoj běžných výdajů v letech 2007–2011 (v tis. Kč) .............................. 57 Obrázek 19: Vývoj kapitálových výdajů v letech 2007–2011 (v tis. Kč)....................... 59 Obrázek 20: Vývoj ukazatele ČPK v letech 2007–2011 (v tis. Kč) ............................... 63 Obrázek 21: Vývoj ukazatele běžné likvidity v letech 2007–2011 ................................ 64 Obrázek 22: Vývoj celkové zadluženosti v letech 2007–2011 (v %) ............................. 66 Obrázek 23: Vývoj koeficientu samofinancování v letech 2007–2011 (v %) ................ 67

Seznam tabulek Tabulka 1: Demografické údaje města Zruč nad Sázavou ............................................. 36 Tabulka 2: Vývoj schváleného rozpočtu v letech 2007–2011 (v tis. Kč) ....................... 38 Tabulka 3: Vývoj skutečného rozpočtu v letech 2007–2011 (v tis. Kč)......................... 38 Tabulka 4: Vývoj schválených a skutečných příjmů v letech 2007–2011 (v tis. Kč) .... 40 Tabulka 5: Struktura skutečných příjmů v v letech 2007–2011 (v tis. Kč) .................... 40 Tabulka 6: Struktura daňových příjmů v letech 2007–2011 (v tis. Kč) ......................... 44 Tabulka 7: Struktura poplatků v letech 2007–2011 (v tis. Kč) ....................................... 46 Tabulka 8: Vývoj nedaňových příjmů v letech 2007–2011 (v tis. Kč)........................... 50 Tabulka 9: Struktrura nedaňových příjmů v letech 2007–2011 (v tis. Kč) .................... 51 Tabulka 10: Vývoj kapitálových příjmů v letech 2007–2011 (v tis. Kč) ....................... 52 Tabulka 11: Struktura kapitálových příjmů v letech 2007–2011 (v tis. Kč) .................. 53 Tabulka 12: Vývoj přijatých dotací v letech 2007–2011 (v tis. Kč)............................... 53 Tabulka 13: Struktura přijatých dotací v letech 2007–2011 (v tis. Kč) .......................... 55 Tabulka 14: Vývoj schválených a skutečných výdajů v letech 2007–2011 (v tis. Kč) .. 55 Tabulka 15: Vývoj běžných a kapitálových výdajů v letech 2007–2011 (v tis. Kč) ...... 56 Tabulka 16: Struktura kapitálových výdajů v letech 2007–2011 (v tis. Kč) .................. 58 Tabulka 17: Celkové příjmy na jednoho obyvatele v letech 2007–2011 (v tis. Kč) ...... 61 Tabulka 18: Celkové výdaje na jednoho obyvatele v letech 2007–2011 (v tis. Kč) ...... 61 Tabulka 19: Ukazatel čistého provozního kapitálu v letech 2007–2011 (v tis. Kč) ....... 62 Tabulka 20: Ukazatel běžné likvidity v letech 2007–2011 (v tis. Kč) ........................... 64 76

Tabulka 21: Ukazatel celkové zadluženosti v letech 2007–2011 (v %) ......................... 65 Tabulka 22: Koeficient samofinancování v letech 2007–2011 (v %) ............................ 67

77

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Zhodnocení hospodaření města Zruč nad Sázavou

Recommend Documents