VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
I n s o l v e n č n í ř í z e n í p ro p ř e d l u ž e n o u domácnost bakalářská práce
Autor: Ivana Studená Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček Jihlava 2014
Anotace Cílem bakalářské práce je seznámení s průběhem a náležitostmi insolvenčního řízení z pohledu fyzické osoby nepodnikatele. Teoretická část se věnuje dvěma hlavním způsobům řešení úpadku těchto osob, a to konkurzu a oddlužení. Dále budou vysvětleny základní pojmy spojené s insolvencí. Praktická část obsahuje vysvětlivky a názorné příklady výpočtů, prováděných v rámci prvotního vyhodnocení způsobilosti klienta splnit minimální požadavky dané zákonem, včetně rozdělení pohledávek věřitelů a představení insolvenčního rejstříku. Četnost podaných insolvenčních návrhů fyzických osob za celou Českou republiku bude porovnána s daty sledované firmy. Klíčová slova Insolvenční zákon, úpadek dlužníka – spotřebitele, insolvenční návrh, konkurz, oddlužení, dlužník, věřitel, věřitelské orgány, insolvenční správce.
Annotation The aim of the thesis is introducing the course and essentials of the insolvency proceedings from the perspective of individual non-entrepreneurs. The theoretical part deals with the two main ways of resolving insolvency of such people, which are bankruptcy and debt relief. Next, the basic concepts associated with insolvency will be explained here. The practical part contains explanations and examples of calculations carried out during the initial evaluation of the client’s capacity to meet the minimum requirements of the law, including the division of creditors' claims and the introduction of the insolvency register. The frequency of insolvency petitions filed by individuals for the entire Czech Republic will be compared with data of a monitored company. Key words Insolvency law, debtor – consumer's bankruptcy, insolvency petition, bankruptcy, debt relief, debtor, creditor, creditor institutions, insolvency administrator.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“. Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 5. 5. 2014
................................................................
podpis
Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu bakalářské práce Ing. Petru Jiříčkovi za rady, připomínky a vstřícný přístup při konzultacích, které přispěly k sepsání této práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za ochotu a trpělivost, kterou mi po dobu vytváření této práce poskytovali a v neposlední řadě i dalším lidem, kteří přispěli radou či informací o dostupné literatuře.
Obsah Seznam použitých zkratek ................................................................................................ 8 Úvod.................................................................................................................................. 9 1
2
Insolvence – dle zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení ............. 11 1.1
Pojem a účel insolvenčního řízení.................................................................... 11
1.2
Zásady insolvenčního řízení ............................................................................. 12
1.3
Nová terminologie ............................................................................................ 12
Insolvenční soud ..................................................................................................... 13 2.1
Insolvenční soudy v České republice ............................................................... 14
2.2
Incidenční spory ............................................................................................... 14
2.2.1 3
Účastníci insolvenčního řízení ................................................................................ 16 3.1
Dlužník ............................................................................................................. 17
3.2
Věřitelé ............................................................................................................. 17
3.2.1
Schůze věřitelů .......................................................................................... 17
3.2.2
Věřitelský výbor ....................................................................................... 18
3.3
4
Insolvenční správce .......................................................................................... 20
3.3.1
Jednání insolvenčního správce v insolvenčním řízení .............................. 22
3.3.2
Odměna insolvenčního správce ................................................................ 23
Úpadek dlužníka-spotřebitele ................................................................................. 25 4.1
5
Způsob rozhodování a náklady v incidenčním řízení ............................... 16
Řešení úpadku dlužníka-spotřebitele podle IZ ................................................. 27
Způsoby řešení úpadku dlužníka-spotřebitele ........................................................ 28 5.1
Oddlužení ......................................................................................................... 28
5.1.1
Obecné předpoklady pro oddlužení .......................................................... 28
5.1.2
Návrh na povolení oddlužení .................................................................... 29
5.1.3
Osvobození od dluhů ................................................................................ 30
5.2
Konkurz ............................................................................................................ 30
5.2.1
Majetková podstata ................................................................................... 31
5.2.2
Konečná zpráva a rozvrh .......................................................................... 33
5.2.3
Nepatrný konkurz ..................................................................................... 33
PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 34 6
Insolvenční rejstřík ................................................................................................. 34
7
Pohledávky v insolvenčním řízení .......................................................................... 37 7.1.1
Přihláška pohledávky ................................................................................ 37
7.1.2
Lhůty pro přihlášení pohledávky .............................................................. 38
7.2
Rozdělení a druhy pohledávek v insolvenčním řízení ..................................... 39
7.2.1
Pohledávky uplatňované podáním přihlášky ............................................ 39
7.2.2
Pohledávky uplatňované bez přihlášky..................................................... 41
7.2.3
Pohledávky neuspokojitelné v insolvenčním řízení.................................. 42
7.3
Projednání přihlášených pohledávek................................................................ 42
8
Nezabavitelná částka a její výpočet ........................................................................ 43
9
Zabavitelná částka a její výpočet ............................................................................ 44 Příklad č. 1 ....................................................................................................... 48
9.2
Příklad č. 2 ....................................................................................................... 49
10
9.1
Porovnání firmy DUO-COM, s.r.o. se statistikou Insolvenčního rejstříku ............ 51
Závěr ............................................................................................................................... 63 Seznam použité literatury ............................................................................................... 66 Seznam obrázků, příkladů, tabulek a grafů..................................................................... 68 Seznam příloh ................................................................................................................. 69
Seznam použitých zkratek IZ
zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
OSŘ
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
IS
insolvenční správce
OZ
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
FO
fyzická osoba
AZ
zákon 121/2001 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících
PO
právnická osoba
RŽP
registr živnostenského podnikání
OR
obchodní rejstřík
ARES administrativní registr ekonomických subjektů
Úvod Dnešní moderní doba je svědkem nebývalého rozkvětu ekonomického světa provázeného silným rozvojem podnikání a živností. Tento rozvoj však společně se svými pozitivy přinesl do každodenního života široké veřejnosti i nové nástroje na podporu a rozvoj podnikání. Jsou to zejména propracované reklamní strategie zaměřené na podporu prodeje a podnícení společenské spotřeby. Strategie výrobců a prodejců, kteří v zájmu prodeje svých výrobků či služeb podněcující spotřebu, se ve spojení s ochotou bankovních i soukromých institucí tuto spotřebu financovat, velmi záhy staly jednou z hlavních příčin vzniku platební neschopnosti a předlužení spotřebitelů. Český právní řád na tento výrazný trend relativně dlouhou dobu reagoval nedostatečně a docházelo tak k neúměrnému prodlužování insolvenčního řízení. Po vstupu ČR do EU vyvstala potřeba český právní řád sladit s úpravou Evropské unie a nastala tak nejvhodnější doba k celkové novelizaci insolvenčního řízení. Insolvenční zákon č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení účinný od 1. 1. 2008 zavedl do insolvenčního řízení nové instituty a postupy. Až samotná praxe ukáže, zda tato úprava přinese skutečné zlepšení situace. V současné době prošel insolvenční zákon aktualizací platnou k 1. 1. 2014, kterou se provádí úpravy zákona zejména v oblasti insolvenčních správců, manželů, dlužníků a závazků vzniklých z podnikání. Novelizace odstranila i překážky bránící v praxi řešení úpadku, formou oddlužení. V rámci své práce se pokusím krátce představit a vysvětlit některé aspekty nového způsobu řešení úpadku fyzických osob - nepodnikatelů, a to způsobem oddlužení nebo konkurzu. Tyto způsoby řešení úpadku otevírají dlužníkům zcela novou alternativu, která je může po splnění zákonem daných požadavků, vrátit do běžného života. Dále se v několika připojených grafech pokusím demonstrovat rychlý růst celkového počtu zahájených insolvenčních řízení v ČR a zájem o tento způsob řešení úpadku, mezi dlužníky z řad fyzických osob. V další části práce se snažím o porovnání vybrané části insolvenčních návrhů z regionu Kraje Vysočina zpracovaných pro dlužníky firmou DUO-COM s.r.o., kde jsem vykonávala praxi, se srovnatelnými insolvenčními návrhy z celé ČR. Data insolvenčních návrhů za celou ČR jsou čerpána
9
z insolvenčního rejstříku umístěného na portálu www.justice.cz vedeném Ministerstvem spravedlnosti v části věnované insolvenčnímu rejstříku a jeho statistice dle jednotlivých insolvenčních soudů. Práce vychází zejména ze samotného insolvenčního zákona a vlastní zkušenosti získané při výkonu praxe u uvedené firmy. V rámci mé praxe mi bylo umožněno se zúčastnit mnoha jednání s klienty/dlužníky i spolupráce při zpracování, mnohdy ne zcela kompletních podkladů dodaných klienty. Výsledné insolvenční návrhy opatřené ověřeným podpisem předkladatele/ů jsem spolu s podepsanými přílohami, odesílala místně a věcně příslušnému soudu k zahájení insolvenčního řízení. Praktická část obsahuje i přehledné výpočty a příklady týkající se úpadku řešeného formou oddlužení. V rámci praxe byly tyto výpočty důležitou součástí první schůzky s novými klienty, kteří si jejich prostřednictvím vytvoří představu o možné výši splátek v případě řešení úpadku formou splátkového kalendáře. A ověří si tak, zda je reálně možné vyřešit jejich finanční problémy v insolvenčním řízení. Cílem mé práce je v první řadě porovnání zjištěných dat od firmy DUO-COM s.r.o. se statistickými daty za jednotlivé insolvenční soudy ČR zpřístupněnými v Insolvenčním rejstříku. Z metod jsou využívány komparace, analýza a statistika. Práce je zpracována podle právního stavu účinného ke dni 1. 1. 2014.
10
1 Insolvence – dle zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení Zákon č. 182/2006 Sb. přinesl komplexní právní úpravu úpadkového práva a problematiku dříve upravenou zákonem o konkursu a vyrovnání 1 upravuje a staví na vlastních z části nových zásadách. Základní účel insolvenčního zákona (IZ) 2 vychází z předmětu zákona dle § 1 IZ. Insolvenční řízení musí být vedeno některým ze způsobů řešení úpadku 3 uvedených v insolvenčním zákoně s cílem, co nejrychlejšího uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem, popřípadě hrozícím úpadkem, při co nejvyšším a zásadně poměrném uspokojení dlužníkových věřitelů 4. Insolvenční zákon přinesl nově i preventivní účinky, protože vedle konkurzu spočívajícím na likvidačním principu, umožňuje úpadek nově řešit formou oddlužení, tj. výrazně mírnější formou. Uvedený insolvenční zákon je možné aplikovat na řešení úpadku 5 právnických i fyzických osob, v postavení podnikatelů i nepodnikatelů, s výjimkou subjektů uvedených v § 6 IZ (např. ČNB, VZP, Fond pojištění vkladů, Garanční fond obchodníků s cennými papíry, veřejnou VŠ, atd.).
1.1 Pojem a účel insolvenčního řízení Od nového insolvenčního zákona zavádějícího jednotné insolvenční řízení, se očekává zjednodušení celého procesu. Insolvenční řízení je rozděleno do dvou základních fází. První fáze je společná všem druhům úpadku a zabývá se především zjištěním, zda úpadek existuje a jak je možné ho co nejefektivněji řešit. Druhá fáze nastupuje až po rozhodnutí insolvenčního soudu o zjištění úpadku. V této části se řízení začíná lišit podle zvoleného způsobu řešení. Způsob řešení úpadku může insolvenční soud kdykoliv svým rozhodnutím změnit. 1
zákon č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (IZ) 3 viz. §4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení 4 §1 odst. a) věta druhá zákona č. 182/2006 Sb. 5 Holešínský Petr, Politzer Tomáš, Strnad Michal, Nové insolvenční právo v České republice (I. díl), Právní rádce 2007, č. 11, s. II 2
11
Je zde důležitý vztah mezi IZ a OSŘ. Ustanovení OSŘ se používají v insolvenčním řízení pro určení věcné a místní příslušnosti soudu. Dále podle § 7 IZ je OSŘ využíván přiměřeně jak v insolvenčních řízení tak v incidenčních sporech. 6 Insolvenční zákon je rozdělený do třech částí. První obecná část obsahuje úpravu řízení. Část druhá obsahuje úpravu jednotlivých způsobů řešení úpadku a část třetí vymezuje pojmy společné všem způsobům řešení úpadku. Vzájemný vztah jednotlivých částí IZ je upraven v § 8. Zde se uvádí, že ustanovení první a třetí části se použije pouze v těch případech, kdy pro daný způsob řešení úpadku není v druhé části úprava jiná. 7
1.2 Zásady insolvenčního řízení Insolvenční řízení spočívá na zásadách uvedených v § 5 IZ a jsou významným vodítkem, které ovládá celé insolvenční řízení. Jsou to tyto zásady: a) insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedobrovolně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů, b) věřitelé, kteří mají podle insolvenčního zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti „zásada rovných možností věřitelů“, tj. že práva a povinnosti věřitelů určité kategorie jsou shodná 8, c) nestanoví-li insolvenční zákon jinak, nelze práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce (např.: zajištění věřitelé), d) věřitelé jsou povinni zdržet se jednání směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon.
1.3 Nová terminologie Předchozí právní úprava úpadku neznala nové způsoby řešení úpadku. Základní pojmy vymezuje § 2 zákona.
6
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (OSŘ) §8 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) 8 Zelenka Jaroslav a kol. Insolvenční zákon s komentářem, důvodovou zprávou a nařízením Rady ES 1346/2000. 1. vydání, Linde Praha, a.s., 2007. s. 38 7
12
Soudní řízení, kde je předmětem dlužníkův úpadek se nově označuje výrazem insolvenční řízení. Toto řízení řeší dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jak bude řešen. K projednání a rozhodnutí o insolvenčním návrhu je příslušným insolvenční soud.
2 Insolvenční soud Insolvenčním soudem, který podle § 10 IZ vydává v insolvenčním řízení rozhodnutí je krajský soud dlužníka. Ten současně dohlíží na postup a činnost dalších subjektů v řízení. Postup, kterým se určí příslušný krajský soud pro insolvenční řízení je upraven OSŘ v § 84 až § 88. Příslušným je ten krajský soud, do jehož obvodu dlužník spadá podle svého bydliště. V insolvenčním řízení rozhoduje jediný soudce (samosoudce), který je určen podle rozvrhu práce u soudu. Samosoudce může výkonem některých jednotlivých činností pověřit asistenta soudce insolvenčního soudu. Současně je zvláštním právním předpisem 9 stanoveno, které věci a v jakém rozsahu je v insolvenčním řízení oprávněn vykonat a rozhodnout vyšší soudní úředník. Základní formou soudního rozhodnutí je usnesení. Soud rozhoduje o hlasovacím právu věřitelů s nezajištěnou pohledávkou, o návrhu na moratorium, o úpadku dlužníka a provádí i další rozhodnutí, podle § 48 a § 54 IZ. Dohledu insolvenčního soudu podléhají dlužník, věřitelé, insolvenční nebo další správce a likvidátor dlužníka. Věcný rozsah dohledu soudu upravuje § 11 insolvenčního zákona. Insolvenční soud rozhoduje záležitosti, které se týkají průběhu insolvenčního řízení a činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a v neposlední řadě ukládá v řízení jednotlivým subjektům i povinnosti. K rozhodování v insolvenčním řízení a řízení o incidenčních sporech jsou příslušné krajské soudy. U dlužníka fyzické osoby je příslušným soud, v jehož obvodu má bydliště, a pokud bydliště nemá, tak soud, v jehož obvodu se tento dlužník zdržuje. U dlužníka podnikatele je pak příslušným soud, podle místa podnikání. Příslušným soudem insolvenčního správce je pro výkon jeho funkce okresní nebo obvodní soud, v jehož obvodu má správce sídlo. 9
Zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících
13
2.1 Insolvenční soudy v České republice V ČR rozhodují v insolvenčním řízení a incidenčních sporech jako soudy prvního stupně, krajské soudy a v Praze Městský soud. Krajské soudy mají zřízeny své pobočky v Táboře, Karlových Varech, Jihlavě, Zlíně, Olomouci, Liberci a v Pardubicích. Pokud se shora popsaným způsobem zjistí příslušnost k více soudům, je možné řízení zahájit u kteréhokoliv z nich. Při volbě se zpravidla volí soud, v jehož obvodu se nachází největší část dlužníkova majetku. Dále je uveden seznam krajských soudů vč. jejich poboček, které jsou příslušné v insolvenčním řízení a incidenčních sporech: Městský soud v Praze Krajský soud v Praze Krajský soud v Brně, s pobočkami v Jihlavě a Zlíně Krajský soud v Ostravě, s pobočkou v Olomouci Krajský soud v Českých Budějovicích, s pobočkou v Táboře Krajský soud v Plzni, s pobočkou v Karlových Varech Krajský soud v Ústí nad Labem, s pobočkou v Liberci Krajský soud v Hradci Králové, s pobočkou v Pardubicích
2.2 Incidenční spory Incidenčním je spor vyvolaný insolvenčním řízením a v rámci tohoto řízení je takový spor i projednán a rozhodován. Návrh na zahájení incidenčního sporu podává oprávněná osoba a v podstatě tím podává žalobu. Žaloba, která by mohla způsobit zpomalení a průtahy v insolvenčním řízení, může být předsedou insolvenčního soudu přikázána k vyřešení jinému insolvenčnímu soudu. Insolvenční zákon v § 159 odst. 1 písm. a)-f) uvádí tyto druhy incidenčních sporů: - „spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek (§ 198 a § 199 IZ) - spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení (§ 225 odst. 5 IZ)
14
- spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela (§ 271 až § 273 IZ) - spory o základě odpůrčí žaloby (§ 239 IZ) - spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčního správce (§ 37 IZ) - spory o platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení majetkové podstaty prodejem mimo dražbu (§ 289 odst. 3 IZ) - spory o určení zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem - další spory, které zákon označí jako spory incidenční“ 10 Takovými spory jsou: - „žaloba na určení, že pohledávka nebyla uspokojena ani nezanikla jiným způsobem (§ 186 a § 187 IZ) - spory o neplatnost právních úkonů nebo platnost smluv (§ 231 až § 234 IZ) - spory o určení výše nebo charakteru pohledávky věřitele, který uplatnil námitku nesouhlasu (§ 373 odst. 6 a § 385 odst. 6 IZ) - spory vyplývající z § 178 a § 179 u náležitostí přihlášky pohledávek“ 11 U těchto sporů se z ustanovení IZ využívá pouze ustanovení o doručování, které vedle doručení písemnosti vyhláškou ukládá i doručení zvlášť a rozhodnutí ve věci samé pak pouze do vlastních rukou. Návrh pro zahájení incidenčního sporu musí být podán ve lhůtě stanovené insolvenčním zákonem. V insolvenčním řízení musí být návrh nejpozději v poslední den stanovené lhůty doručen soudu, jinak k němu nebude soudem přihlíženo. Stejně tak nebude soud přihlížet k návrhu podanému sice včas, ale neoprávněnou osobou nebo nebudou odstraněny chyby v návrhu avizované soudem. Insolvenční soud projedná incidenční spor v řízení, které bude vedeno podle ustanovení OSŘ o jednání, zejména podle § 114 až § 119a. V rámci jednání si předvolává účastníky i další osoby, jejichž účast bude pro vyřešení daného sporu potřebná. Samotní účastníci mají povinnost soudu sdělit všechny rozhodné skutečnosti a označit důkazy k jejich 10 11
zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
15
prokázání. Učinit tak musí do skončení konání prvního jednání ve věci. K později navrženým důkazům či skutečnostem, soud přihlédne pouze v případě, kdy zásadním způsobem zpochybňují věrohodnost důkazních prostředků, provedených v prvním jednání.
2.2.1 Způsob rozhodování a náklady v incidenčním řízení Insolvenční soud své rozhodnutí vydává formou rozsudku a pokud se jedná o tzv. smír tak formou usnesení. Proti rozhodnutí formou rozsudku je možný opravný prostředek. O dosažení smíru ve věci by se měl soud pokusit vždy. Smír však může být uzavřen pouze v případě, kdy je smír navrhovaný insolvenčním správcem odsouhlasený věřitelským výborem. Další postup dosažení smíru v incidenčním sporu je upravený v ustanovení § 99 OSŘ. Soud v řízení upozorní účastníky na stanoviska Nejvyššího soudu a na rozhodnutí zveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí, současně je upozorní na skutečnosti týkající se dané věci podle spolehlivě zjištěných okolností případu a doporučí účastníkům smírné řešení. Konečné rozhodnutí incidenčního sporu upravuje také náležitosti týkající se nákladů řízení a jejich náhrady 12. Celý proces se řídí občanským soudním řádem, pokud není insolvenčním zákonem upraven jinak. Rozhodnutí o nákladech řeší ustanovení § 137 až 151 OSŘ. Přiznaná náhrada nákladů se změní na zvláštní pohledávku, uspokojovanou v samotném insolvenčním řízení. To samé ale neplatí v případě nákladů vzniklých účastníkům s jejich účastí v insolvenčním řízení 13.
3 Účastníci insolvenčního řízení Způsobilostí se v případě účastníka řízení rozumí právní způsobilost být nositelem procesních práv a povinností. Procesní způsobilostí se rozumí schopnost před soudem samostatně jednat. Oprávnění k jednání před soudem upravuje OSŘ a tato úprava se použije i pro insolvenční řízení a incidenční spory. 14 Účastníky v případě insolvenčního řízení je dlužník a věřitelé, kteří uplatňující právo vůči dlužníkovi 15. Okruh účastníků
12
Hásová, J. Moravec, T. Insolvenční řízení. Vydání první. Praha: C. H. Beck, 2013, 280 s. Bulletin advokacie 9/2012. Incidenční spory JUDr. Lenka Vidovičová. s 40-41. Autorka je insolvenční správkyní se zvláštním povolením, členka odborné sekce ČAK pro insolvenční právo. 14 Hásová, J. Moravec, T. Insolvenční řízení. Vydání první. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 14 15 § 14 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon 13
16
řízení může být rozšířen i o jiné osoby, pokud uplatňují své právo v insolvenčním řízení.
3.1 Dlužník Pojmem dlužník označíme toho, kdo má právně vymahatelný závazek vůči druhé osobě, tedy věřiteli. Pro účely IZ je takto označena podnikající nebo nepodnikající právnická i fyzická osoba. Taková osoba musí mít právní subjektivitu, protože není možné vést insolvenční řízení proti majetkovým hodnotám, které takovou subjektivitu nemají. 16
3.2 Věřitelé Pojem věřitel označuje v insolvenčním řízení toho, kdo má vůči druhé osobě tedy dlužníku právně vymahatelnou pohledávku. Pro účely IZ takto označujeme osoby, které přihlásily své pohledávky vůči dlužníkovi do insolvenčního řízení podle § 165 IZ. Nezbytným předpokladem přihlášení pohledávky je její existence ke dni zahájení insolvenčního řízení a významným je i zdroj, ze kterého budou tyto pohledávky uspokojovány. To je závislé na zvoleném způsobu řešení dlužníkova úpadku. Jako insolvenční můžeme označit ty věřitele, kteří mají v den zahájení insolvenčního řízení proti dlužníkovi v úpadku majetkoprávní osobní nároky uspokojitelné ze společné majetkové podstaty, pokud to nejsou nároky za majetkovou podstatou nebo nároky vyloučené z insolvenčního řízení. Ve smyslu insolvenčního zákona dělíme věřitele a pohledávky na zajištěné a nezajištěné. Danou tématikou se podrobněji zabýváme v samostatné kapitole 7.2.
3.2.1 Schůze věřitelů Věřitelé, kteří přihlásili do insolvenčního řízení své pohledávky vůči dlužníkovi, mají možnost své pohledávky uplatňovat jednotlivě nebo, zejména v případech většího počtu věřitelů, prostřednictvím tzv. věřitelských orgánů. Věřitelské orgány a jejich působnost v řízení upravuje § 46 IZ. Nejvyšším věřitelským orgánem je schůze věřitelů, věřitelský výbor a zástupce věřitelů. 17
16 17
Hásová, J. Moravec, T. Insolvenční řízení. Vydání první. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 16 Landa, M. Ekonomika insolvenčního řízení. Ostrava: KEY Publishing, 2009.
17
Schůzi věřitelů svolává a řídí insolvenční soud z vlastní iniciativy nebo na návrh insolvenčního správce, věřitelského výboru nebo alespoň dvou věřitelů, jejichž pohledávky činí alespoň desetinu přihlášených pohledávek. 18 Schůze by se měla konat do 30 dnů od podání žádosti insolvenčnímu soudu, není-li v žádosti navržen termín pozdější. Oznámení o svolání schůze věřitelů insolvenční soud zveřejní vyhláškou, v níž uvede předmět jednání, místo a termín konání schůze. Následně vyhlášku doručí, postupem podle § 71 IZ, vyvěšením na úřední desku a zveřejněním v insolvenčním rejstříku 19. Schůze věřitelů na svém prvním jednání zvolí věřitelský výbor a současně přijme usnesení o tom, zda potvrdí, odvolá nebo změní správce ustanoveného soudem. Věřitelům není ničím uložena povinnost se účastnit schůze věřitelů, ale vzhledem k snazšímu výkonu jejich práv spojených s přihlášenou pohledávkou, je všeobecně doporučováno. Schůze se kromě věřitelů může zúčastnit insolvenční správce, odborová organizace či státní zástupce. Odborová organizace se účastní v těch případech, kdy má dlužník zaměstnance, kteří takovou organizaci vytvořili. IZ dále vymezuje pravomoc schůze věřitelů k rozhodnutí o celkovém počtu členů výboru a volbě jejich zástupců. V případech, kdy věřitelský výbor zvolen není, zvolí zástupce věřitelů a rozhodne o ponechání prozatímního věřitelského výboru ve funkci. Hlasovací právo mají všichni věřitelé kromě těch, jejichž pohledávka byla označena za spornou nebo dosud nebyla zjištěna. Hlasování o předmětu jednání se provádí fyzicky zvednutím ruky nebo pasivně formou hlasovacího lístku, který musí být soudu doručen nejpozději v den před samotnou schůzí věřitelů. Počet hlasů jednotlivých věřitelů se odvozuje z celkové hodnoty jejich pohledávek v korunách českých. Podle § 49 IZ připadá na každou 1 Kč pohledávky 1 hlas. 20
3.2.2 Věřitelský výbor Insolvenční zákon rozlišuje dvě formy toho orgánu a to, věřitelský výbor prozatímní a věřitelský výbor jako takový. Prozatímní věřitelský výbor vykonává činnost pouze do první schůze věřitelů, kdy je touto schůzí odvolán nebo zvolen. Zvolením přestává být prozatímním a stává se řádným výborem věřitelů. 18
§ 49 odst. 1 IZ Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde Praha, 2009. s. 23 20 Landa, M. Ekonomika insolvenčního řízení. Ostrava: KEY Publishing, 2009.; IZ 19
18
Povinné vytvoření 3-7 členného věřitelského výboru je pouze v těch případech, kdy počet přihlášených účastníků insolvenčního řízení překročí 50 osob. Pokud je přihlášených účastníků méně, může schůze věřitelů rozhodnout o ustanovení zástupce věřitelů namísto výboru. Samotné členy výboru volí schůze věřitelů výhradně ze skupiny přihlášených věřitelů, a stejně tak i jejich náhradníky. Počet členů výboru se upraví tak, aby v něm, byly zastoupeny všechny skupiny věřitelů, podle povahy jejich pohledávek. Celý proces volby musí v rámci dohledu potvrdit soud, jinak by volba nebyla platná. Soud může v případě, kdy bude mít pochybnosti o vhodnosti nebo způsobilosti navrženého člena či náhradníka, vyjádřit s volbou nesouhlas. Volební proces je zakončený volbou samotného předsedy, který je volen z řad členů schváleného věřitelského výboru. Zvolení náhradníci jsou jmenovitě přiřazeni k jednotlivým členům a mohou zastupovat pouze tuto jednu konkrétní osobu. Členem výboru může být FO i PO a právnická osoba má navíc povinnost nahlásit fyzickou osobu, která bude jeho jménem jednat. Jeden člen výboru může mít i více náhradníků, kteří ho v případě jeho indispozice zastupují, a to v pořadí v jakém byli jmenováni. Existence jakéhokoliv způsobu podjatosti, vůči dlužníkovi je u člena i náhradníka nepřípustná. Věřitelský výbor se schází podle své potřeby nebo na popud insolvenčního soudu či insolvenčního správce. Výbor může přijmout rozhodnutí pouze v případě, že se schůze účastní nadpoloviční většina členů nebo jejich náhradníků. Rozhoduje se většinou hlasů členů nebo jejich náhradníků. Působnost tohoto orgánu není v IZ taxativně vymezena a z důvodu velkého rozsahu působnosti tohoto orgánu je v IZ zakotvena i odpovědnost členů za škody nebo újmy, které mohou způsobit porušením své povinnosti nebo neodborným výkonem svěřené funkce. Rámcové vymezení působnosti věřitelského výboru je upraveno v § 58 IZ a jsou zejména tyto činnosti: a) „dohlíží na činnost insolvenčního správce b) poskytuje insolvenčnímu správci podporu při jeho činnosti, c) uděluje insolvenčnímu správci nebo dlužníku s dispozičními oprávněními souhlas k uzavírání smluv o úvěrovém financování,
19
d) schvaluje průběžně výši a správnost hotových výdajů insolvenčního správce a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty, e) může nahlížet do dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu13), f) může rozhodnout o ověření řádné účetní závěrky nebo mimořádné účetní závěrky auditorem, g) může nahlížet do dlužníkových písemností ve stejném rozsahu jako insolvenční správce, h) plní úkoly stanovené tímto zákonem nebo uložené mu insolvenčním soudem, i) je oprávněn podávat insolvenčnímu soudu návrhy týkající se průběhu insolvenčního řízení, včetně návrhů na uložení procesních sankcí.“ 21 V případech, kdy je insolvenční návrh podán dlužníkem, může insolvenční soud až do zvolení řádného, ustanovit věřitelský výbor prozatímní. Stejně je postupováno i v případech, kdy schůze věřitelů nezvolí na své první schůzi řádný věřitelský výbor. O další činnosti prozatímního výboru rozhodne na svém prvním jednání schůze věřitelů. Nejsou vyloučeny ani situace, kdy působnost věřitelského výboru vykonává insolvenční soud sám. Stává se tak v případech poklesu počtu členů, již existujícího věřitelského výboru, pod hranici tří členů. 22
3.3 Insolvenční správce Definici pojmu IS v insolvenčním zákoně, který je základním pramenem insolvenčního práva, nenalezneme. Sám insolvenční zákon řeší zejména okolnosti související s ustanovením IS do funkce, jeho odvolání či zproštění funkce a další povinnosti, např. povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu související s výkonem jeho funkce nebo z činnosti jeho zaměstnanců. Minimální limity pojistného plnění jsou stanoveny vyhláškou č. 314/2007 Sb., kterou vydalo Ministerstvo spravedlnosti.
21 22
§ 58 odst. 2) písm. a)-i) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/veritel/postaveni-veritelu-a-veritelskeorgany.html
20
Pojem insolvenční správce vymezuje zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Tento zákon v § 2 odst. 1-4 upřesňuje i další požadavky, nezbytné pro výkon funkce insolvenčního správce a stanoví, že insolvenčním správcem je: 23 -
fyzická osoba, oprávněná vykonávat činnost insolvenčního správce
-
Veřejná obchodní společnost, založená podle práva členského státu EU
-
zahraniční obchodní společnost, založená podle práva členského státu EU
-
zahraniční sdružení či příslušník členského státu Evropské unie, oprávněný vykonávat činnost insolvenčního správce
IS jmenuje do funkce pouze insolvenční soud, prostřednictvím insolvenčního soudce. Jmenování do funkce je provedeno nejpozději v rozhodnutí o úpadku a IS může být ze své funkce, např. na vlastní žádost nebo z důvodu podezření pro podjatost, v budoucnu odvolán. Toto odvolání z funkce IS se děje na nejblíže následující schůzi věřitelů, a to zpravidla na návrh IS nebo věřitelského orgánu z důvodů, které nemají původ v porušení povinností IS. Soud o tomto podaném návrhu rozhodne neprodleně. Odvolání IS z funkce nesmíme zaměnit se zproštěním IS jeho funkce, které má jednoznačně sankční charakter. Podle § 32 odst. 1 IZ insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka, IS zprostí funkce zejména v případě, kdy řádně neplní nebo porušuje důležité povinnosti. Insolvenční správce dělíme podle pověření a podle části, v níž se aktuálně nachází insolvenční řízení takto: 1. Hostujícího insolvenčního správce 2. Předběžného insolvenčního správce 3. Zástupce insolvenčního správce 4. Odděleného insolvenčního správce 5. Zvláštního insolvenčního správce IS je vybírán ze seznamu insolvenčních správců. Seznam spravuje a vede Ministerstvo spravedlnosti a tvoří součást insolvenčního rejstříku. Obsahové náležitosti tohoto seznamu upravuje zákon o insolvenčních správcích (zapisovaní údajů, členění, vedení 23
viz. § 2 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích
21
a podmínky zápisu). Fyzická osoba zapsaná v seznamu insolvenčních správců, musí být osoba bezúhonná a způsobilá k právním úkonům, s vysokoškolským vzděláním a prokázanou odbornou způsobilostí v oboru insolvenčního práva. Dále je možné do seznamu IS zapsat veřejnou obchodní společnost, která danou činnost vykonává prostřednictvím svých společníků, pokud oni sami jednotlivě splňují požadavky pro zapsání fyzické osoby. 24
3.3.1 Jednání insolvenčního správce v insolvenčním řízení Insolvenční správce v řízení jedná svým jménem na účet dlužníka. Označuje se v něm způsobem, ze kterého je patrné, že tak činí při výkonu funkce insolvenčního správce a současně nezaměnitelně označí dlužníka, s jehož majetkovou podstatou nakládá. Jedná se zejména o právní úkony IS při zpeněžení majetkové podstaty nebo jeho úkony v incidenčních či jiných sporech, kterých se účastní místo dlužníka. V soudních řízeních IS může jednáním pověřit zaměstnance svého i zaměstnance dlužníka, aniž je tím dotčena odpovědnost IS podle zákona. 25 IS je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis a IS se o nich dozvěděl při výkonu funkce nebo po jejím skončení. Této povinnosti může být IS zbaven pouze insolvenčním soudem nebo osobou v jejímž zájmu mlčenlivost dodržuje. Chápeme-li úlohu insolvenčního správce jako určitý soubor práv a povinností, závisí jeho výkon v insolvenčním řízení na: 1. části insolvenčního řízení. Jinou úlohu bude mít IS v době od ustanovení do funkce insolvenčním soudem, před prvním přezkumným jednáním a jinou po tomto jednání, 2. způsobu řešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka. Opět jinou úlohu bude mít IS při řešení úpadku například konkurzem nebo oddlužením. Obecně je možné uvést, že se tzv. soubor práv a povinností, vykonávaných IS před tím, než je insolvenčním soudem rozhodnuto o úpadku a před konáním přezkumného jednání, řídí insolvenčním zákonem a pokyny insolvenčního soudu.
24 25
Landa, M. Ekonomika insolvenčního řízení. Ostrava: KEY Publishing, 2009. s. 36-42 §§40 – 40a IZ; Hásová, J. Moravec, T. Insolvenční řízení. Vydání první. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 35
22
Tento soubor je možné rozdělit na práva a povinnosti administrativní, zjišťovací, přezkumné a poradní povahy. Ve všech případech, soud v rámci insolvenčního řízení, vyžaduje po IS plnění, těchto základních povinností: -
vypracovat zprávu o činnosti/zprávu o hospodářské situaci dlužníka
-
sestavit seznam přihlášených pohledávek
-
vyjádřit se ke vhodnosti navrženého způsobu řešení úpadku
-
spravovat zjištěný majetek
3.3.2 Odměna insolvenčního správce Insolvenčnímu správci podle § 38 IZ, přísluší odměna a náhrada hotových výdajů. Je–li IS plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se odměna a náhrada hotových výdajů o částku odpovídající této dani. 26 Vyúčtování odměny a náhrady hotových výdajů provede IS v konečné zprávě 27, příp. ve zprávě o své činnosti. 28 V průběhu insolvenčního řízení může být, a to i opakovaně, rozhodnutím insolvenčního soudu ve smyslu § 38 odst. 4 IZ, vyplacena IS záloha jeho odměny nebo z rozhodnutí věřitelského výboru (§ 39 odst. 1 IZ) schváleného soudem, záloha na jeho výdaje. Náklady na jiné činnosti, k nimž je IS povinen podle zákona nebo rozhodnutí soudu, jsou zahrnuty v odměně a IS je hradí ze svého. Způsob výpočtu odměny IS je upraven vyhláškou č. 313/2007 Sb.29 Odměna je upravena zvlášť, podle způsobu řešení dlužníkova úpadku. 30 Vyhláška v §1 upravuje odměnu při konkurzu, v § 2 při reorganizaci a v § 3 při oddlužení. Zároveň pro způsoby řešení uvedené v § 1 a § 2, konkurz a reorganizace, stanovuje minimální výši odměny IS částkou 45 tis. Kč. Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna IS: a) při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty částku určenou podle § 1, nejméně však 45 tis. Kč, 26
Landa, M. Ekonomika insolvenčního řízení. Ostrava: KEY Publishing, 2009. s. 39-40 § 302 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, (IZ) 28 § 310 odst. 2 IZ 29 Vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce a o náhradách 30 .http://www.kn.cz/clanek/zmeny-v-odmenovani-insolvencnich-spravcu-pripravene-pro-rok-2014 27
23
b) při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč a v případě oddlužení povoleného na základě společného návrhu manželů 1 125 Kč za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře, c) při oddlužení plněním splátkového kalendáře, při kterém dochází ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění, 750 Kč a v případě oddlužení povoleného na základě společného návrhu manželů 1 125 Kč za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře a částku určenou podle § 1 odst. 2. Pokud dojde k přeměně způsobu oddlužení z reorganizace na konkurs, určí se výše odměny IS podle § 1, nejméně však ve výši určené podle § 2. Pokud dojde ke zrušení schváleného oddlužení a k rozhodnutí o řešení dlužníkova úpadku konkursem, určí se výše odměny IS podle § 1, nejméně však ve výši určené podle § 3. V případech, kdy není možné výši odměny určit uvedeným postupem, podle § 1-4, rozhodne o výši odměny insolvenční soud, kdy zohlední zejména délku, rozsah a náročnost vykonávané činnosti IS. IZ v § 38 přiznává IS právo na náhradu hotových výdajů. Určitý návod na konkretizaci typů a výše těchto náhrad poskytuje § 7 vyhlášky č. 313/2007 Sb. Jsou to zejména cestovní náhrady a poštovné, telekomunikační poplatky, opisy a fotokopie ve skutečné výši a ostatní hotové výdaje ve výši odpovídající ceně obvyklé času a místu uplatnění těchto výdajů. Problematika odměny a náhrady hotových výdajů je demonstrována na obrázku č. 1.
24
Obrázek č. 1 – Schéma odměňování insolvenčního správce
Zdroj: Hásová, J. Moravec, T. Insolvenční řízení. Vydání první. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 35
4 Úpadek dlužníka-spotřebitele Dlužník-spotřebitel nahrazuje pojem fyzická osoba nepodnikatel v dané práci. Celou problematiku úpadku dlužníka-spotřebitele je možné zahrnout pod pojem úpadkové právo, které upravuje vztah dlužníka v úpadku a věřitelů. Termínem úpadek dlužníka označujeme stav, kdy dlužník má více jak dva věřitele, u nichž není schopen dostát svým závazkům bez ohledu na jejich skutečnou výši a vyčíslení. Obecně rozeznáváme u dlužníka dva druhy úpadku spotřebitele, a to předlužení nebo platební neschopnost. O předlužení se jedná, pokud souhrn závazků daného dlužníka převyšuje jeho majetek. Za rozhodný je brán poměr hodnoty dlužníkova majetku vůči jeho závazkům, které 25
mohou být jak splatné, tak i nesplatné. „V případě dlužníka-spotřebitele se na rozdíl od dlužníka podnikatele se předlužení nepovažuje za úpadek.“ 31 Podle § 3 IZ se dlužník nachází v platební neschopnosti, pokud má peněžité závazky po splatnosti po dobu delší než 30 dnů a není schopen tyto závazky plnit. O tuto formu úpadku se nejedná v případě, kdy se prokáže, že dlužník-spotřebitel má objektivně možnost dané závazky uhradit, ale nečiní tak zcela svévolně, např. z důvodu sporu nebo pouhé neochoty plnit vůči svému věřiteli. Pokud je možné se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků, jedná se o tzv. hrozící úpadek 32. V tomto případě je k podání návrhu na zahájení samotného insolvenčního řízení oprávněn pouze dlužník, neboť se předpokládá, že je schopen rozeznat, kdy se jeho celková ekonomická situace dostala do stádia, kdy je již nezbytné závazky vůči všem jeho věřitelům, řešit kolektivním způsobem. Dlužník nacházející se v hrozícím úpadku, který projeví zájem danou situaci řešit zahájením insolvenčního řízení, je v tomto řízení vnímán soudem velmi pozitivně, právě pro jeho projev odpovědnosti. Postupy využívané k řešení hrozícího úpadku, mají z větší části parametry shodné s postupy používanými při reorganizaci a oddlužení. Obecně platí, že dlužník-spotřebitel nemá uloženu povinnost podat návrh na zahájení insolvenčního řízení v případě, kdy zjistí, že se nachází v úpadku, a již je v situaci, kdy má vůči svým věřitelům závazky po splatnosti, delší než 30 dnů a není schopen tyto závazky uhradit. V praxi však dlužník-spotřebitel podává tento návrh zpravidla až pod tlakem inkasních agentur, soudních výkonů rozhodnutí a exekučních příkazů, které mají přímý dopad na jeho majetek, ve snaze získat ochranu před tímto vymáhání pohledávek. Na obrázku č. 2 je schematicky vymezen úpadek spolu s hrozícím úpadkem.
31 32
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde Praha, 2009. s. 27 viz. §3 odst. 4) IZ
26
Obrázek č. 2 – Schéma úpadku
Zdroj: Hásová, J. Moravec, T. Insolvenční řízení. Vydání první. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 8
4.1 Řešení úpadku dlužníka-spotřebitele podle IZ Úpadek dlužníka-spotřebitele je podle IZ možné řešit konkurzem nebo oddlužením. Celkově pro dlužníka šetrnějším způsobem řešení je oddlužení, které je možné provést plněním splátkového kalendáře nebo zpeněžením majetkové podstaty dlužníka. Druhým způsobem řešení je konkurzní řízení, kterým dochází ke zpeněžení majetku dlužníka a následně v rozvrhu k poměrnému rozdělení výtěžku zpeněžení mezi věřitele. 27
Neuspokojené části pohledávek věřitelů nezaniknou. V případě nepopřené pohledávky se právo věřitele podat návrh na výkon rozhodnutí promlčí až uplynutím 10 let od pravomocného zrušení konkurzního řízení. 33
5 Způsoby řešení úpadku dlužníka-spotřebitele Jak bylo uvedeno, k vyřešení úpadku dlužníka-spotřebitele nabízí právní řád ČR prostřednictvím insolvenčního zákona dvě alternativy řešení a to oddlužení nebo konkurz. V dalších kapitolách si oba způsoby řešení přiblížíme.
5.1 Oddlužení Oddlužení je považováno za šetrnější způsob řešení dlužníkova úpadku a provádí se formou plnění splátkového kalendáře nebo zpeněžením majetkové podstaty: 1. V případě oddlužení, plněním splátkového kalendáře, je dlužníkovi ponechán majetek, ke kterému věřitelé nemají právo ze zajištění a pohledávky hradí ze zabavitelné části své mzdy nebo jiného příjmu. Výše a způsob rozdělování splátek je stanoven IS a uskutečňuje se měsíčně po dobu 5 let, poměrně podle výše přihlášených a zjištěných pohledávek věřitelů, 2. v případě oddlužení, zpeněžením majetkové podstaty, dojde k prodeji majetku dlužníka insolvenčním správcem a výtěžek je poté použit k poměrnému uspokojení věřitelů. Získá-li po schválení této formy oddlužení dlužník další majetek, (týká se to i nového příjmu ve formě mzdy či platu vyplívající z pracovního poměru) je chráněn před nároky věřitelů, kteří na něj nemají právo, a dlužník tento majetek využije pro svou potřebu.
5.1.1 Obecné předpoklady pro oddlužení Předpokládá se, že dlužník disponuje majetkem, který po zpeněžení pokryje alespoň 30 % všech pohledávek nezajištěných věřitelů nebo v případě nedostatku takového majetku disponuje pravidelnými příjmy, které dlužníkovi umožní v následujících 5 letech uhradit nezajištěným věřitelům alespoň zákonem stanovených minimálních 30 % jejich nezajištěných pohledávek formou splátek. Je přípustná účast třetí osoby na 33
Maršíková, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. Praha: Linde Praha, 2009. s. 28
28
splácení a o oddlužení se tak s touto pomocí může ucházet i dlužník, který sám nedisponuje dostatečným majetkem nebo příjmem. Třetí osoba může svou pomoc poskytnout například uzavřením smlouvy o důchodu podle § 842 až § 844 OZ. Dalším předpokladem k povolení oddlužení je existence tzv. poctivého záměru dlužníka. Na základě uvedeného je proto překážkou povolení oddlužení pravomocné odsouzení dlužníka pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení. Další překážku tvoří již v minulosti proběhlé konkurzní nebo insolvenční řízení dlužníka. V těchto případech je na aktivně dlužníka prokázat, že se z jeho strany nejedná o nepoctivý záměr. Dlužník nesmí být v době podávání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na oddlužení podnikatelem a je-li držitelem živnostenského oprávnění, musí provozování dané živnosti pozastavit min. na dobu insolvenčního řízení. Současně nesmí mít dluhy z předchozího podnikání, nesmí být spoludlužníkem či ručitelem dluhu z podnikání a stejně tak ani nositelem dluhu z podnikání, který nabyl převodem nebo na něj přešel.
5.1.2 Návrh na povolení oddlužení Uskutečňuje se vyplněním předepsaného formuláře dostupného zcela zdarma vč. podrobného návodu na vyplnění na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. K vyplněnému návrhu dlužník připojí zákonem stanovené přílohy. Návrh na povolení oddlužení tímto způsobem může podat pouze dlužník. Věřitel není oprávněn navrhnout tuto formu řešení úpadku dlužníka. Insolvenční řízení se zahajuje na základě návrhu a spolu s ním dlužník vyplní i návrh na řešení úpadku, formou oddlužení. V případě, kdy je návrh na zahájení insolvenčního řízení podán věřitelem má dlužník právo v propadné lhůtě 30 dnů od doručení takového věřitelského návrhu, podat návrh na řešení úpadku formou oddlužení. Podpisy dlužníka musí být úředně ověřeny. V případě, kdy nebude návrh podán na předepsaném formuláři nebo budou shledány chyby u předepsaných příloh, insolvenční soud dlužníka vyzve k jejich odstranění a navrhne i možný způsob. K jejich odstranění, dlužníkovi vyměří přiměřenou lhůtu. K návrhu doručenému insolvenčnímu soudu bez ověřených podpisů, soud nepřihlíží a takovým návrhem, řízení zahájeno nebude.
29
5.1.3 Osvobození od dluhů Po splnění oddlužení, zpeněžením majetku nebo plněním splátkového kalendáře, může dlužník požádat insolvenční soud, o tzv. osvobození od placení dluhů. Shledá-li insolvenční soud, že dlužník v průběhu stanovené 5 leté lhůty, řádně plnil své povinnosti, osvobození mu povolí. Právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenčního soudu, je dlužník trvale zbaven povinnosti věřitelům uhradit, neuspokojenou část jejich pohledávek. Účinky tohoto osvobození dopadají i na věřitele, kteří se insolvenčního řízení neúčastnili a v budoucnu již nemohou zaplacení těchto pohledávek po dlužníkovi vymáhat.
5.2 Konkurz Konkurs se provádí pouze zpeněžením majetku dlužníka tvořícího majetkovou podstatu. Výtěžek zpeněžení je následně IS v rozvrhu poměrně rozdělen věřitelům s přihlášenými a zjištěnými pohledávkami. Skončením konkursu neuspokojené pohledávky věřitelů nebo jejich části nezanikají a věřitelé pohledávek, nepopřených dlužníkem při přezkumném jednání, mohou podat návrh na výkon rozhodnutí. Řešení úpadku dlužníka-spotřebitele konkurzem, může nastat v případě, kdy insolvenční soud zruší již schválené oddlužení podle § 418 IZ, odmítne návrh na povolení oddlužení nebo v případě, kdy dojde ke zpětvzetí či zamítnutí insolvenčního návrhu. Proti danému rozhodnutí je možný opravný prostředek podle § 91 až 95 IZ. Prohlášením konkurzu veškerá práva a povinnosti, vč. oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, přechází do rukou insolvenčního správce. Ten vyhotoví a předloží insolvenčnímu soudu zprávu o hospodářské situaci dlužníka, která se stane součástí prvního jednání schůze věřitelů. Prohlášení konkursu má na osobu dlužníka a další účastníky, účinky též ve smyslu možné neplatnosti právního úkonu, odmítne-li bez souhlasu insolvenčního správce, přijmout dar či dědictví. Rozjednané smlouvy týkající se majetkové podstaty, jsou zrušeny, pokud je dodatečně za dlužníka nepřijme IS. Pokud byl prodejem zpeněžen majetek sloužící k zajištění, a stalo se tak v době, kdy již nastaly účinky insolvenčního rozhodnutí, je dosažený výtěžek, zahrnut do majetkové podstaty a nabyvatel ho musí vydat. Zapůjčené nebo pronajaté věci může IS požadovat zpět i před uplynutím
30
sjednané doby. Celková doba výpovědní lhůty nesmí překročit 3 měsíce, i tehdy, je-li smlouvou stanovena lhůta jiná. Konkurz dopadá i na společné jmění manželů, které prohlášením toho typu úpadku zaniká a musí dojít k jeho vypořádání. Tradiční lhůta pro vypořádání SJM, upravená OZ na 3 roky, je v rámci IZ, prodloužena o dalších 6 měsíců. Vypořádání může být realizováno dohodou manželů nebo rozhodnutím soudu, bez možnosti odvolání. Nově může mezi manželi SJM vzniknout až po skončení všech účinků prohlášení konkurzu. Prohlášení konkursu dopadá i na soudní řízení správní či jiná, vztahující se k majetkové podstatě nebo uspokojení z ní, a insolvenční dlužník je jejich účastníkem. Všechna tato řízení se přerušují a lze v nich pokračovat jen zákonem stanoveným způsobem, podle § 264 a 265 IZ. Přerušení nastává ze zákona a nevydává se o něm zvláštní usnesení. Ve věci výkonu rozhodnutí a exekucí dochází k situaci, kdy je lze nařídit, ale nelze je provést. Naopak výhodou prohlášení konkurzu může být zrušení věcných břemen, která se stávají v rámci insolvenčního řízení neúčinná. Jedná se zejména o věcná břemena zatěžující majetkovou podstatu nebo břemena vzniklá za výrazně nevýhodných podmínek. Současně je dlužník oprávněn v rámci konkurzu požádat IS o poskytování plnění z majetkové podstaty, pro účely zabezpečení existenčních potřeb své rodiny. Rozhodnutí o daném příspěvku přísluší schůzi věřitelů.
5.2.1 Majetková podstata Majetková podstata slouží k jednorázovému nebo postupnému vyrovnání pohledávek věřitelů. Formou příkladného výčtu definuje obsah majetkové podstaty § 206 odst. 1 IZ. Majetkovou podstatu podle ustanovení § 206 odst. 2 IZ, tvoří dále příslušenství, přírůstky, plody a užitky tohoto majetku. Nestanoví-li IZ jinak, tvoří podle § 205 IZ, majetkovou podstatu zejména: a) „peněžité prostředky, b) věci movité a nemovité, c) podnik,
31
d) soubor věcí a věci hromadné, e) vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů, f) akcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je nutné k uplatnění práva, g) obchodní podíl, h) dlužníkovy peněžité i nepeněžité pohledávky, včetně pohledávek podmíněných a pohledávek, které dosud nejsou splatné, i) dlužníkova mzda nebo plat, jeho pracovní odměna jako člena družstva a příjmy, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci, zejména důchod, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, j) další práva a jiné majetkové hodnoty, mají-li penězi ocenitelnou hodnotu.“ 34 IZ stanoví v § 207 typy majetku, které součástí majetkové podstaty být nemohou. Jedná se o majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí podle § 321 a § 322 odst. 1-2 OSŘ. Věci sloužící k podnikání dlužníka z majetkové podstaty vyloučeny nejsou. Součást majetkové podstaty v rozsahu přednostní pohledávky vymezené v § 279 odst. 2 OSŘ tvoří i příjmy dlužníka. Podle ustanovení § 217 odst. 1 IZ je soupis majetkové podstaty listinou, do níž se zapisuje majetek náležející do majetkové podstaty. Jakmile je majetková hodnota zapsána do soupisu, může s ní nakládat jen osoba s dispozičními oprávněními. Soupis zajišťuje a v průběhu insolvenčního řízení průběžně doplňuje insolvenční správce. Rozsah majetkové podstaty se liší podle toho, zda insolvenční návrh podal dlužník nebo věřitel. Podá-li návrh dlužník náleží do majetkové podstaty vše, co mu patřilo ke dni zahájení insolvenčního řízení a to co nabyl v jeho průběhu. Podá-li návrh věřitel spadá sem navíc i majetek dlužníka, který mu patřil v době, kdy insolvenční soud nařídil předběžná opatření, kterými zcela nebo zčásti omezil jeho práva s tímto majetkem nakládat. 35
34 35
§ 206 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (IZ) Landa, M. Ekonomika insolvenčního řízení. Ostrava: KEY Publishing, 2009. s. 122
32
Zpeněžení majetkové podstaty je IS realizováno veřejnou dražbou, podle příslušných ustanovení části šesté OSŘ, o výkonu rozhodnutí.
5.2.2 Konečná zpráva a rozvrh O zpeněžení majetkové podstaty předloží IS insolvenčnímu soudu, konečnou zprávu, spolu s celkovým vyúčtováním výdajů a své odměny. Účastníci insolvenčního řízení mohou proti konečné zprávě, podat námitky, které insolvenční soud na nařízeném jednání projedná. IS podle § 306 odst. 1 IZ, po právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy, předloží insolvenčnímu soudu návrh rozvrhového usnesení. 36 V něm uvede, kolik má být, při zachování poměrné výše, vyplaceno na pohledávky uvedené v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. 37 Než bude možné přikročit k další fázi konkurzního řízení, uspokojí se pohledávky za majetkovou podstatou, pohledávky jim na roveň postavené a pohledávky zajištěné, až do výše čistého výtěžku zpeněžení věcí, práv, pohledávek a jiných majetkových hodnot, kterými jsou zajištěny. Následně IS vypracuje návrh rozvrhového usnesení. Uvede v něm, kolik má být vyplaceno na každou pohledávku, uvedenou v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. 38 Částky určené jednotlivým věřitelům jim IS na jejich náklad vyplatí, zpravidla ve svém sídle.
5.2.3 Nepatrný konkurz Zákonná úprava umožňuje insolvenčnímu soudu rozhodnout o tom, že kromě ustanovení o konkurzu, budou použita i ustanovení o nepatrném konkurzu. Jedná se o zvláštní způsob konkurzu, který lze provést v případě, kdy dlužník není podnikatelem. IZ stanovuje i další podmínky, ke kterým patří to, že obrat daného dlužníka nesmí překročit 2 miliony Kč za poslední účetní období, před prohlášením konkurzu a věřitelů je méně než 50. Nepatrný konkurz probíhá podle pravidel stanovených pro konkurz
36
Landa, M. Ekonomika insolvenčního řízení. Ostrava: KEY Publishing, 2009. s. 329 zdroj www. businessinfo.cz 38 viz. §306 IZ 37
33
s možností odchylek, uvedených v ustanovení § 315 odst. 1 IZ. Tyto odchylky by měly vést k rychlému a hospodárnému průběhu insolvenčního řízení. 39
PRAKTICKÁ ČÁST 6 Insolvenční rejstřík Insolvenční rejstřík (ISIR) je veřejně přístupným informačním systémem veřejné správy a jeho správcem je Ministerstvo spravedlnosti ČR. Jedná se o elektronicky vedený soubor informací, který je veřejně dostupný prostřednictvím internetové aplikace ISIR na adrese www.justice.cz. Základem právní úpravy insolvenčního rejstříku je soubor ustanovení § 419 až § 425 IZ. 40 Insolvenční rejstřík obsahuje řadu doprovodných informací, např. komentář k jednotlivým formám řešení úpadku, soubor povinně užívaných tiskopisů a zejména tři klíčové soubory informací: •
seznam insolvenčních správců
•
seznam dlužníků a
•
insolvenční spisy (pro každého dlužníka se vede jeden spis)
Firma, v níž jsem vykonávala svou praxi, užívá při své činnosti aplikaci umístěnou na adrese www.insolvencni-rejstrik.cz. Za relativně nízký měsíční poplatek 110 Kč nabízí tato aplikace velké množství praktických pomocných funkcí k rychlejšímu a snadnějšímu vyhledávání a následné kontrole probíhajících insolvenčních řízení. Aplikace propojuje obchodní, živnostenský a insolvenční rejstřík s registrem ARES. Uvedený registr ARES administrativní registr ekonomických subjektů vede Ministerstvo financí a používá se nejvíce ve spojitosti s právnickými subjekty, ale lze v něm snadno zjistit i další informace. Např. datum narození FO, spisovou značku nebo IČ. Nejvhodnějším parametrem pro přesné vyhledávání informací v insolvenčním rejstříku je IČ a v případě fyzické osoby rodné číslo. Kromě již zmiňované informační funkce insolvenční rejstřík slouží jako nástroj kontroly subjektů činných v insolvenčním řízení. Možností trvalého a bezplatného sledování jednotlivých úkonů je zajištěna celková transparentnost insolvenčních řízení. 39 40
Hásová, J. Moravec, T. Insolvenční řízení. Vydání první. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 179 Landa, M. Ekonomika insolvenčního řízení. Ostrava: KEY Publishing, 2009. s. 137
34
Neméně významná je velmi rychlá doručovací a zveřejňovací funkce, kdy např. vyhláška o zahájení insolvenčního řízení je v ISIR zveřejněna do dvou hodin od podání návrhu. 41 Vyhledávání požadovaných informací o FO nebo PO nacházejících se v insolvenčním řízení je možné po zadání některého z těchto parametrů: -
„Příjmení fyzické osoby nebo název organizace
-
Vyhledat pouze dle začátku příjmení/názvu
-
Jméno fyzické osoby
-
IČ společnosti
-
Datum narození
-
Rodné číslo fyzické osoby
-
Obec, kde společnost sídlí
-
Spisová značka insolvenčního řízení
-
Identifikace soudu
-
Stav insolvenčního řízení (výběr z nabídky)
-
Datum ve formě intervalu, který odpovídá danému stavu insolvenčního řízení
-
Výběr jen aktuálních insolvenčních řízení, nebo aktuálních i ukončených insolvenčních řízení (přednastaveno)
-
Akce (výběr z nabídky)
-
Datum ve formě intervalu, který odpovídá dané akci
-
Senátní značka Vrchního soudu Praha, Vrchního soudu Olomouc nebo Nejvyššího soudu ČR
-
Spisová značka incidenčního sporu“ 42
Nalezneme zde i údaje o řízeních probíhajících v členských státech EU a informace o přihlášených pohledávkách věřitelů, jejichž řízení bylo zahájeno od roku 2008 včetně. Insolvenční řízení zahájená před tímto rokem jsou evidována ve starém registru úpadců. 41 42
zdroj www.insolvencni-rejstrik.cz/oprojektu/ zdroj www.justice.cz/ISIR/
35
Insolvenční spis v rejstříku je vnitřně členěn do pěti hlavních oddílů podle fáze insolvenčního řízení takto: -
Oddíl A – Řízení do úpadku: Jedná se o tzv. zjišťovací fázi, která probíhá před rozhodnutím o úpadku dlužníka. Je zde zveřejňován insolvenční návrh s přílohami, vyhláška o zahájení insolvenčního řízení či usnesení o určení IS. Případně zde může být i usnesení o zaplacení zálohy a potvrzení o jejím zaplacení.
-
Oddíl B – Řízení po úpadku: Tato fáze po samotném zjištění úpadku, obsahuje hlavně soupisy majetkové podstaty dlužníka, zprávy od IS o průběhu insolvenčního řízení, záznamy ze schůzí věřitelů a konečnou zprávu od IS spolu s usnesením o jejím schválení insolvenčním soudem. V případě konkurzu, je zde zveřejněn způsob zpeněžení majetkové podstaty a rozvrhové usnesení. Mimo jiné může obsahovat i usnesení o neschválení oddlužení a následné odvolání dlužníka proti takovému usnesení. Dále se zde zveřejňují omluvy dlužníka insolvenčnímu soudu pro neúčast na nařízeném jednání.
-
Oddíl C – Incidenční spory: Oddíl obsahuje seznam incidenčních sporů vzniklých v rámci insolvenčního řízení a jejich řešení insolvenčními soudy. Nejvíce je sporů o pravost, výši a pořadí pohledávek. Podrobněji se danou problematikou zabývám v kapitole 2.2 teoretické části práce.
-
Oddíl D – Ostatní: Zde jsou tzv. úřední záznamy, které nelze zařadit do jiného z výše uvedených oddílů. Např. zde nalezneme dokumenty o převzetí přihlášených pohledávek IS.
-
Oddíl P – Přihlášky: Tento oddíl obsahuje vzestupně číslovaný seznam přihlášených pohledávek, vč. podrobných informací. 43
Informační systém ISIR, zveřejňovaný na stránkách www.justice.cz obsahuje i velké množství statistických údajů, které budou využity v poslední kapitole této práce, pro srovnání firmy DUO-COM, s.r.o. s veřejně dostupnými údaji celé ČR.
43
Landa, M. Ekonomika insolvenčního řízení. Ostrava: KEY Publishing, 2009. s. 145
36
7 Pohledávky v insolvenčním řízení Pohledávky vznikají z hmotněprávních vztahů mezi věřitelem a dlužníkem. Obecně se tyto vztahy označují jako vztahy závazkové. Pohledávkou vzniká věřiteli vymahatelný nárok vůči dlužníkovi. Úkon nazývaný přihláška pohledávky je v insolvenčním řízení projevem práv a povinností věřitele, jejímž prostřednictvím uplatňuje věřitel nárok na uspokojení pohledávky. Přihlášení pohledávky není pro věřitele povinné a záleží pouze na jeho rozhodnutí. Obecně je doporučováno v insolvenčním řízení pohledávky přihlašovat až v momentě, kdy je insolvenčním soudem rozhodnuto o způsobu řešení úpadku nebo v okamžiku, kdy lze odhadnout další vývoj řízení směřující k prohlášení úpadku. 44 Hrozí zde reálný problém v případě, že věřitel přihlásí pohledávku do insolvenčního řízení, které bude rozhodnutím soudu následně zrušeno a po nějaké době obnoveno na dlužníkovu žádost, jelikož má možnost vstoupit do insolvenčního řízení znovu. Přihlášky pohledávek ze zrušeného řízení tohoto dlužníka nepřecházejí do řízení nového. Pak tedy věřitel musí přihlašovat pohledávku znovu. Z toho vyplívá, že je lepší vyčkat a nepřihlašovat pohledávku hned po zveřejnění výzvy v insolvenčním rejstříku.
7.1.1 Přihláška pohledávky Přihláška pohledávky musí splňovat obecné požadavky vyplývající z ustanovení OSŘ 45, další náležitosti stanovené IZ 46 a podrobněji se úpravou zabývá vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení 47. Přihlášky pohledávky se podávají v zájmu jednotnosti a přehlednosti na jednotném formuláři, který je veřejně přístupný na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Toto formalizované podání má zejména usnadnit přezkoumávání pohledávek, kterých může v jednom řízení být značné množství. Přihlášku pohledávky je třeba vyhotovit dvojmo z důvodu založení jednoho výtisku do soudního spisu a předání stejnopisu insolvenčnímu správci.
44
Landa, M. Ekonomika insolvenčního řízení. Ostrava: KEY Publishing, 2009. § 42 odst. 4 OSŘ 46 § 174 a násl. IZ 47 § 21 vyhlášky o jednacím řádu pro insolvenční řízení 45
37
Samotná přihláška se skládá z úvodní strany, vložených stran a závěrečné strany. Úvodní strana slouží k označení insolvenčního soudu, identifikaci dlužníka a věřitele. Vložené strany pak rozdělují pohledávky podle typu na nezajištěné, zajištěné majetkem dlužníka, zajištěné jinak než majetkem dlužníka a zajištěné nejen majetkem dlužníka. Celkový počet vložených stran je shodný s počtem pohledávek. Závěrečné dvě strany obsahují sumarizaci celkové výše pohledávek, označení přiložených příloh, informaci o datu a místě vyhotovení, vč. identifikace podávající osoby. 48 V rámci zpracování podkladů k této kapitole byl vyplněn formulář elektronické přihlášky pohledávky. Aplikace umožňující vyplnění formalizovaného podání do insolvenčního rejstříku je dostupná na internetové stránce Ministerstva spravedlnosti ČR, http://epodatelna.justice.cz, volbou záložky insolvenční rejstřík se zpřístupní nabídka možných druhů podání. Údaje použité v modelovém příkladu jsou zcela smyšlené a neodpovídají žádné skutečné osobě. Celý dokument je uveden v příloze. Vyplnění dokumentu provází srozumitelné a přehledné pokyny. Mám za to, že vyplnění tohoto formuláře, by nemělo činit zvláštní problémy ani širší veřejnosti. Na uvedených stránkách nechybí ani formulář přihlášky určený k ručnímu vyplnění. Plně automatizované generování sumarizačního výpočtu na závěrečné straně přihlášky, odstraňuje početní chyby zejména v případech většího počtu pohledávek. Pokyny k vyplnění jsou srozumitelné běžným lidem, kteří nedisponují zvláštním vzděláním v oblasti insolvenčního zákona 49.
7.1.2 Lhůty pro přihlášení pohledávky V podstatě je možné odlišit dvě lhůty pro přihlášení pohledávky. První relativně dlouhé období je od zahájení samotného insolvenčního řízení až do rozhodnutí o úpadku. Druhé období skončí uplynutím lhůty stanovené insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku. V praxi dochází často k chybám z důvodu odeslání přihlášky nepříslušnému soudu. Daná přihláška je pak tímto soudem předána věcně a místně příslušnému insolvenčnímu soudu, který ji přijme až v den, kdy je mu doručena.
48 49
Landa, M. Ekonomika insolvenčního řízení. Vydání první. Ostrava: KEY Publishing, 2009. s 100-104 Webová aplikace ePodatelna - http://epodatelna.justice.cz/ePodatelna/epo1200new/form.do
38
Přihlášení pohledávky je procesně právním úkonem a přihláška pohledávky musí dojít poslední den přihlašovací lhůty soudu. Lhůta pro přihlášení pohledávky je zachována i v případě, kdy je přihláška poslední den lhůty podána k doručení poštovní přepravou. K opožděně podaným přihláškám soud nepřihlíží, ani se jimi dál nezabývá. Tato lhůta může být výjimečně podle konkrétních okolností prolomena. 50 Jako příklad uvádím usnesení Nejvyššího soudu: „Jde-li o pohledávku, kterou lze uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění a sepíše-li IS majetek osoby odlišné od insolvenčního dlužníka do majetkové podstaty až po uplynutí přihlašovací lhůty. Zástavní věřitel za tohoto stavu (nebyl ani o zahrnutí majetku vyrozuměn)nemohl včas přihlásit svou pohledávku, protože v průběhu přihlašovací lhůty nebyl ještě věřitelem.“ 51
7.2 Rozdělení a druhy pohledávek v insolvenčním řízení Pohledávky dále dělíme podle toho, zda se přihlašují podáním přihlášky či nikoliv.
7.2.1 Pohledávky uplatňované podáním přihlášky Mezi pohledávky uplatňované podáním přihlášky patří zajištěné a nezajištěné pohledávky. Do pohledávek uplatňovaných bez přihlášky řadíme pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené. Existují však i pohledávky zákonem vyloučené z uspokojení v insolvenčním řízení, těmi jsou zejména úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a smluvní pokuty. Průlomem do této zásady je ustanovení § 171 odst. 1 IZ, které připouští uspokojení úroku u zajištěné pohledávky. a) Pohledávky zajištěných věřitelů Dané pohledávky mají předností právo na uspokojování 52 před ostatními pohledávkami v insolvenčním řízení. Toto uspokojení je provedeno ze zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty sloužící k zajištění pohledávky. Pořadí uspokojení je dáno dobou vzniku zástavního práva nebo dobou vzniku zajištění. Zajištění věřitelé mají právo na uspokojení ve výši do 100 % zpeněžené hodnoty věci po odečtení nákladů. Ty vznikají ze správy věci a jejího zpeněžení. Nákladem je 50
Hásová, J. Moravec, T. Insolvenční řízení. Vydání první. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 111 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1.8.2011 č.j. KSPH 41 INS 2804/2010, 1 VSPH 663/2011P226-10. 52 http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/veritel/postaveni-veritelu-a-veritelskeorgany.html 51
39
i vyměřená odměna IS. IZ výslovně stanovuje, že výše nákladů na zpeněžení nesmí přesáhnout 5 % z výtěžku zpeněžení a náklady související se správou mohou být maximálně ve výši 4 % výtěžku zpeněžení. Uspokojení je v případě pohledávek bankovních institucí zajímavé, ale na druhé straně vytváří problémy při uspokojení na straně ostatních věřitelů V případě, kdy je znalcem zjištěna hodnota zajištěné věci nižší než celková výše zajištěné pohledávky, stává se neuhraditelná část pohledávkou nezajištěnou. Specifické je postavení při uspokojování příslušenství pohledávky. U pohledávek zajištěných se úročí výší úrokové sazby sjednané před tím, než se dlužník dostal do prodlení. Úročení je ze zajištění počítaného ode dne následujícího po dni, v němž došlo k rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. 53
53
Landa, M. Ekonomika insolvenčního řízení. Vydání první. Ostrava: KEY Publishing, 2009. s 92; IZ
40
Příklad č. 1 – Výpočet přidaných úroků Dlužník pan Novák si sjednal u své banky zajištěný úvěr ve výši 4 000 000 Kč, který má fixní úrokovou sazbu 6 % p. a. O řešení jeho úpadku bylo rozhodnuto konkurzem a ke zpeněžení zajištěného předmětu došlo 5 měsíců po tomto rozhodnutí. Výsledek: Bance vzroste její přihlášená pohledávka o úroky ve výši 100 000 Kč.
Zdroj: Landa, M. Ekonomika insolvenčního řízení. Vydání první. Ostrava: KEY Publishing, 2009.
b) Pohledávky nezajištěných věřitelů Pohledávky
nezajištěných
věřitelů
představují
největší
množství
pohledávek
přihlašovaných do insolvenčního řízení. Hlavními typy jsou obchodní, pracovněprávní nebo daňové pohledávky. Je zde obtížné určovat příslušenství pohledávek, proto je tato povinnost výpočtu uložena jednotlivým věřitelům. Uspokojování toho typu pohledávek je v případě řešení úpadku konkurzem realizováno prostřednictvím rozvrhu a to až na konci celého insolvenčního řízení, ale je možné uspokojovat i v průběhu řízení prostřednictvím částečného rozvrhu. Je-li úpadek řešen oddlužením,
realizuje
se
uspokojování
formou
splátkového
kalendáře
nebo
jednorázovým uspokojením v případě zpeněžení majetku.
7.2.2 Pohledávky uplatňované bez přihlášky a) Pohledávky za majetkovou podstatou Pohledávky za majetkovou podstatou se podle vzniku dělí na pohledávky vzniklé po zahájení insolvenčního řízení a po rozhodnutí o úpadku. Insolvenční zákon vymezuje
41
v § 168 oba typy těchto pohledávek. Uspokojení je v plné výši pohledávky, a to kdykoliv po rozhodnutí o úpadku. 54 b) Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou Přesné vymezení těchto pohledávek nalezneme v § 169 IZ. Uspokojují se ve stejném rozsahu jako pohledávky za majetkovou podstatou, tedy kdykoliv po rozhodnutí o úpadku.
7.2.3 Pohledávky neuspokojitelné v insolvenčním řízení Poslední skupinu tvoří pohledávky, které v insolvenčním řízení uspokojit nelze. Jejich vymezení obsahuje § 170 IZ a jde o tyto pohledávky: -
„Úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí,
-
úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku,
-
mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka, s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků, cla, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného za veřejné zdravotní pojištění, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před rozhodnutím o úpadku,
-
smluvní pokuty, pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku.“ 55
7.3 Projednání přihlášených pohledávek Projednání je rozděleno do čtyř fází: 1. Přezkoumání přihlášených pohledávek insolvenčním správcem, 2. vytvoření spisů k těmto pohledávkám a upraveného seznamu, 3. přezkumné jednání (řádné, mimořádné), 4. popírání pohledávek buď z důvodu pravosti, výše nebo pořadí. 54 55
Landa, M. Ekonomika insolvenčního řízení. Vydání první. Ostrava: KEY Publishing, 2009. § 170 IZ
42
8 Nezabavitelná částka a její výpočet Ve firmě DUO-COM, s.r.o. kde jsem vykonávala svou celosemestrální praxi, byl tento výpočet spolu s výpočtem zabavitelné částky předmětem každé první schůzky s novým klientem. Orientační výpočty si dokázali klienti často spočítat sami, např. prostřednictvím kalkulačky umístěné přímo na webových stránkách insolvenčního rejstříku. Zdatnější uživatelé PC mohou k výpočtu využít i rozšířený kancelářský program Excel. Zajímavý návod jsem objevila v knize Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele od doktorky Johany Maršíkové, kde přesně krok po kroku představuje celý výpočet. Při hledání srovnatelného návodu na internetu mě asi nejvíce zaujal článek na www.epravo.cz, kde je vše také velmi přehledně vysvětleno. Firma, v níž jsem působila při své praxi, má na svých internetových stránkách také umístěn kalkulátor. Zde si případní zájemci o řešení svých potíží insolvencí, mohou udělat obecnou představu o tom, zda jsou schopni podmínky IZ splnit. Velmi významnou podmínkou je to, že případný zájemce musí svými příjmy v následujících šedesáti měsících pokrýt min. 30 % celkové částky svých dluhů. Dále si výpočtem ověří kolik mu po dobu trvání insolvenčního řízení zůstane finančních prostředků v případě, kdy jeho úpadek bude řešen oddlužením prostřednictvím splátkového kalendáře. Za celou dobu mé praxe jsem byla přítomna 25 jednání s novými klienty a pouze 4 z nich byli již dopředu informováni o tomto výpočtu a sami si jej doma vyzkoušeli. U těchto 4 případů se jednalo o klienty, kteří řešili svou krizovou situaci na samém začátku a měli v průměru 6 závazků u bankovních i nebankovních společností. Tento typ žadatelů označuje sledovaná firma jako ideální klienty na oddlužení a insolvenční soud s vyřízením jejich insolvenčních návrhů nemívá žádné problémy. Z větší části vyhovuje i klientem navrženému způsobu oddlužení. Většina fyzických osob nepodnikatelů označovaných za ideální klienty, žádají o oddlužení plněním splátkového kalendáře. Nezabavitelná částka se skládá z několika položek, obsažených v těchto přepisech: -
zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a aktuální nařízení vlády č. 409/2011 Sb.
-
nařízení vlády č. 595/2006 Sb. o nezabavitelných částkách
43
-
aktuálně nařízení vlády č. 408/2011 Sb., kterým se mimo jiné upravují normativní náklady na bydlení
Tato částka se zjišťuje v případě, kdy při oddlužení dochází ke srážkám ze mzdy nebo se s ním můžeme setkat i v případě exekucí. Výše částky životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu je každý rok 56 aktualizována a je nutné provádět výpočty s částkou příslušnou pro daný rok. V této práci se počítá s částkami aktuálně platnými pro rok 2014. Ze součtu těchto dvou částek celkových nákladů se pro samotný výpočet používají pouze 2/3 těchto částek. Částka může být ještě navýšena o 1/4 za každou vyživovanou osobu, počítanou z daných 2/3 celkových nákladů. Příklad č. 2 – výpočet nezabavitelné částky
Zdroj: nařízení vlády č. 408/2011 Sb., č. 409/2011 Sb., č. 595/2006 Sb., vlastní výpočty
V příkladu č. 2 šlo o dlužníka s jednou vyživovací povinností. Zaokrouhlování výpočtů se provádí na celé koruny nahoru. Normativní náklady na bydlení jsou definovány, jako náklady v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel a to bez ohledu na to, kde povinný skutečně bydlí. Nákladové částky stanovené pro rok 2014 platí pro mzdu za měsíc leden 2014, která byla vyúčtována a vyplacena v únoru 2014. Mzda vyplacená v lednu 2014 za prosinec 2013 byla upravena o srážky ve výši nákladových částek stanovených pro rok 2013.
9 Zabavitelná částka a její výpočet Výpočet zabavitelné částky vychází z předchozího výpočtu nezabavitelné částky. Daný výpočet je již složitější, proto jsou zde spočítány ukázkové příklady, díky kterým bude 56
http://www.epravo.cz/top/clanky/nove-nezabavitelne-castky-nezabavitelne-minimum-pri-exekucnichsrazkach-ze-mzdy-pro-rok-2014-92957.html
44
daná problematika srozumitelnější a přehlednější. Samotná zabavitelná částka je počítána z čisté mzdy či jiného pravidelného příjmu dlužníka (např. starobní důchod, invalidní důchod). Čistou mzdou rozumíme částku, která vznikne po odečtení zálohy na daň z příjmu fyzických osob (sražená plátcem z příjmu ze závislé činnosti), pojistného na sociální zabezpečení, pojistného na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Od čisté mzdy se odečte základní nezabavitelná částka. Výše této částky je 9 283 Kč pro rok 2014. Pokud výsledná částka přesahuje sumu životního minima jednotlivce a výši normativních nákladů na bydlení, je daný přesah částkou, kterou lze srazit bez omezení. Takto zjištěnou částku zaokrouhlíme na celé koruny dolů tak, aby byla dělitelná třemi. Po tomto zaokrouhlení se k částce přičtou 2/3 sumy nákladových částek. Výsledek dělíme na třetiny, kdy první dvě třetiny jsou použity na hrazení závazků, a jedna třetina je připočtena dlužníkovi k nezabavitelné částce. Výše jedné takové třetiny může být maximálně do 3 094 Kč. V případě, kdy výsledná částka nepřesahuje sumu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení nevznikne žádná částka, kterou je možné srazit bez omezení, a zabavitelnou částku pak vypočítáme ze sumy základní nezabavitelné částky. Příklad č. 3 – Výpočet čisté mzdy dlužníka I. Jedná se o dlužníka, jehož čistá mzda je ve výši 16 000 Kč a má jednu vyživovací povinnost. Výsledek: Nevyšla žádná částka, která by se dala srazit bez omezení. Čistá mzda po odečtení 2/3 nákladů tvoří z původních 16 000 nyní 10 491 Kč.
Zdroj: nařízení vlády č. 408/2011 Sb., č. 409/2011 Sb., č. 595/2006 Sb., vlastní výpočty
45
Příklad č. 3 a – Názorný výpočet třetin
Zdroj: www.epravo.cz, vlastní výpočet Příklad č. 4 – Výpočet čisté mzdy dlužníka II. Jedná se o dlužníka, jehož čistá mzda je ve výši 18 500 Kč a má jednu vyživovací povinnost. Výsledek: V tomto případě vidíme, že vyšla částka pro výpočet třetin vyšší než je suma nákladů. Daný přebytek je částka srazitelná bez omezení a je přičtena k celkové zabavitelné částce.
Zdroj: nařízení vlády č. 408/2011 Sb., č. 409/2011 Sb., č. 595/2006 Sb., vlastní výpočty
46
Příklad č. 5 – Výpočet čisté mzdy a celkové výše splátek za 5 let u manželů Dlužníkem jsou manželé společně a k tomu mají jednu vyživovací povinnost. Jejich čistá mzda je ve výši 14 500 Kč a 24 000 Kč.
Zdroj: vlastní zpracování a výpočet
Při výpočtu zabavitelné částky u manželů je potřeba si uvědomit, že kromě vyživovaných osob mají vyživovací povinnost i vůči, sami sobě navzájem. Proto je ve výše uvedeném příkladu počítána vyživovací povinnost dvakrát, byť je v zadání uvedena pouze jedna vyživovací povinnost. Dále si ukážeme výpočet jejich společné splátky za celkovou dobu pěti let (60 měsíců). Zde je potřeba si uvědomit, že odměna a náklady na insolvenčního správce jsou vyšší než v případě jednotlivce. U jednotlivce je odměna a náklady na insolvenčního správce ve výši 750 Kč a k této částce se ještě přidává DPH ve výši 21%. Čili celková částka pro rok 2014 je 1 089 Kč. U manželů je celková částka bez DPH ve výši 1 350 Kč (částka je o jeden a půl násobek vyšší než na jednotlivce) a s DPH 21 % ve výši 1 634 Kč.
47
Příklad č. 5 a – Výše splátek za pět let v případě manželů
Zdroj: www.kn.cz, vlastní výpočty
V daném příkladu je konečná částka k úhradě dluhů uvažována jako 30%. Což je procentuální hranice stanovená v IZ, kterou musí být dlužník schopen za celkovou dobu pěti let minimálně uhradit. Z příkladu tedy vyplívá, že nejvyšší možná výše závazků těchto manželů může být maximálně 2 693 400 Kč. Protože tato částka představuje celých 100 %, které dokáží manželé uhradit. Dále jsou uvedeny a spočítány dva modelové příklady na anonymní klienty, s kterými jsem se setkala během mého působení ve firmě.
9.1 Příklad č. 1 Pan Opršálek je zaměstnán na pozici strojního dozoru v jedné nejmenované firmě, kde jeho měsíční plat činí 15 600 Kč. Za svůj dosavadní život neprovozoval žádnou podnikatelskou činnost a má dvě vyživovací povinnosti. Jedná se o děti, které jsou obě školou povinné. Což znamená, že prozatím nejsou výdělečně činné. Celková výše jeho dluhů byla zjištěna na 531 000 Kč a měsíčně mu tak bylo strháváno z platu 12 200 Kč. V současné době se ovšem vyskytl problém se splácením, který trvá již déle než 3 měsíce. Pan Opršálek se z těchto důvodů rozhodl pro podání insolvenčního návrhu na oddlužení. Provedením výpočtu bude zjištěno, zda tento dlužník dosahuje požadované minimální hranice 30% úhrady závazků a je tedy možné ho oddlužit.
48
Tabulka 1 - Výpočet k příkladu č. 1
Zdroj: vlastní zpracování a výpočet
Z výsledků je patrné, že pan Opršálek je schopen uhradit alespoň 35 % svých závazků. Je tedy nad minimální hranicí 30%. Může tedy podat insolvenční návrh na oddlužení a může být oddlužen formou splátkového kalendáře. Po řádném plnění v daném rozmezí pěti let pak může požádat insolvenční soud o tzv. osvobození od placení dluhů. Jak již bylo uvedeno v teoretické části, není tento úkon automatický.
9.2 Příklad č. 2 Paní Omáčková je bezdětná a svobodná. Pracuje jako zapisovatelka v jedné nejmenované firmě, kde má měsíční plat ve výši 11 500 Kč. Dále provozovala podnikatelskou činnost jako OSVČ. Ke dni podání návrhu bylo dané živnostenské oprávnění řádně zrušeno. Od roku 2009 až do roku 2013 si postupně vzala jednotlivé úvěry u bankovních i nebankovních společností, jejichž výše je nyní 450 000 Kč. Jeden z úvěrů ve výši 200 000 Kč si paní Omáčková vzala na své rodné číslo, aby mohla vybavit kancelář pro přijímání klientů v rámci její živnosti. Žádný z výše uvedených závazků tedy není z podnikání, byť díky novele od 1. 1. 2014 jsou povolovány i závazky vzniklé z podnikání se souhlasem daného věřitele. Vzhledem k tomu, že splátky z její mzdy jsou ve výši 10 000 Kč, nezbývají paní Omáčkové skoro žádné finanční prostředky na běžný život. Splácet není schopná více jak tři měsíce. Z toho důvodu se rozhodla podat insolvenční návrh na oddlužení. 49
Provedením výpočtu bude zjištěno, zda tento dlužník dosahuje požadované minimální hranice 30 % úhrady závazků a je tedy možné ho oddlužit. Tabulka 2 – Výpočet k příkladu č. 2
Zdroj: vlastní zpracování a výpočty
Z výsledků je patrné, že paní Omáčková je schopná uhradit pouze 23 % svých závazků. Nastává tedy problém, protože nedosahuje minimální hranice 30% a nemůže být oddlužena formou splátkového kalendáře. Jsou zde dvě možná řešení vzniklé situace. Prvním z nich je písemný souhlas nezajištěného věřitele s nižším plněním než 30 % své pohledávky. Druhé řešení spočívá v požádání tzv. třetí osoby nejlépe rodinného příslušníka, zda by doplatila zbývajících 800 Kč na základě darovací smlouvy. Tím by se zvýšila požadovaná hranice na hrazení závazků právě na daných minimálních 30 %. Jako poslední možnost zbývá konkurz, ten je ale velmi nevýhodný hlavně z důvodu toho, že závazky po skončení konkurzu nezanikají a věřitelé je tedy mohou dále vymáhat a tím by se paní Omáčková nikdy nedostala z tohoto tzv. dluhového kola a s největší pravděpodobností by skončila na okraji společnosti.
50
10 Porovnání
firmy
DUO-COM,
s.r.o.
se
statistikou
Insolvenčního rejstříku Firma DUO-COM, s.r.o. se sídlem v Praze a jednou pobočkou v Pelhřimově byla založena 19. října 2011. Je vedena dvěma jednateli a má pod sebou cca 8 zaměstnanců, kteří vykonávají svou činnost v rámci firmy na svá živnostenská oprávnění. Oba jednatelé mají 50% podíl a jednají společně. To znamená, že dokumenty na kterých nejsou podpisy obou jednatelů, jsou neplatné. Před vznikem této společnosti jeden z nynějších jednatelů provozoval tzv. tvorbu insolvenčních návrhů jako OSVČ. Po založení společnosti s ručením omezeným se předmětem jejich podnikání staly následující činnosti: -
zprostředkování obchodu a služeb
-
velkoobchod a maloobchod
-
ubytovací služby
-
realitní činnost, správa a údržba nemovitostí
-
pronájem a půjčování věcí movitých
-
poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků
Od roku 2012 do poloviny roku 2013 firma spravovala ubytovnu pro sociálně slabší občany. Vlivem stále se zvyšujících provozních nákladů a snižujících se státních příspěvků na bydlení těchto osob, byla daná činnost nakonec vyhodnocena jako finančně nevýhodná a ukončena. Od začátku roku 2013 až do současnosti se firma zabývá nákupem a prodejem věcí movitých i nemovitých. Velké úspěchy zaznamenává hlavně na poli zprostředkování obchodu mezi prodejci a zájemci. Z této činnosti firma získává víc jak polovinu svého zisku. Další důležitou činností je vytváření insolvenčních návrhů spolu s dalšími písemnostmi spojenými pak se samotným insolvenčním řízením. Velmi kladně hodnocenou službou pro klienty je možnost využít na základně plné moci zastupitelské činnosti v rámci přezkumného jednání, které svolává insolvenční soud před rozhodnutím o úpadku dlužníka. Firma vytváří i kupní smlouvy, smlouvy o půjčkách, darovací smlouvy a mnohé další. Jeden z jednatelů dále provozuje pojišťovací činnost v rámci společnosti Broker Trust, a.s., která působí na českém trhu od roku 2011. Tato činnost je uplatňována hlavně při prodejích bytů
51
a domů, kdy po domluvě s klienty jsou v rámci této společnosti uzavírány hypoteční úvěry nebo různé druhy pojištění. V příloze jsou uvedeny vzorové přílohy, elektronická verze návrhu na oddlužení pro FO i manžele a návrh na povolení oddlužení po pěti letech, které tato firma používá. Samotný návrh na povolení oddlužení po pěti letech zatím firma aktivně nevyužila z důvodu toho, že žádný z klientů firmy nepřesáhl délku svého insolvenčního řízení v rozmezí 1 až 2 let. V rámci insolvenčních návrhů firma využívá kromě portálu www.justice.cz další dva užitečné postály a to SOLUS 57 a CBCB 58. První z nich je dostupný na internetové adrese www.solus.cz, a jedná se o tzv. registr dlužníků ČR. Obsahuje evidenci fyzických i právnických osobách, které jsou v prodlení s úhradou splátek delším jak 7 dní. Registr CBCB je dostupný na internetové adrese www.cbcb.cz a jde o centrální registr bankovních a nebankovních informací o klientech. Využíván je zejména bankovními domy ke zjištění bonity a důvěryhodnosti jejich klientů. Z dalších nástrojů využívaných firmou při své činnosti lze ještě uvést aplikaci Hlídání obchodních partnerů (iHOP). Jejím prostřednictvím firma řeší průběžné vyhledávání informací a sledování svých klientů v Insolvenčním rejstříku, Obchodním rejstříku a Registru živnostenského podnikání. Služba zahrnuje plně automatický reporting změn, odesláním zprávy na zadanou elektronickou adresu. Aplikací je zajištěno, že bez ohledu na počet sledovaných subjektů, firmě neunikne žádná změna v uvedených rejstřících. V Pelhřimově a blízkém okolí nabízí své služby v oblasti úpadku a insolvenčního řízení několik dalších firem, které jsou však současně i konkurenty sledované firmy DUO-COM, s.r.o., jde například o firmy Oddluzteme.cz, s.r.o., EURA real s.r.o., AdFinance s.r.o. a Abivia s.r.o. Dále je provedeno porovnání dat sledované firmy z let 2012 až 2013 s daty všech insolvenčních soudů ČR zveřejněnými v rámci statistiky insolvenčního rejstříku. Grafy ke statistice insolvenčního rejstříku jsou vyhotovovány v rozmezí let 2008 až 2013 z důvodu větší názornosti sledované problematiky insolvence. U samotného porovnání sledované firmy se statistikou insolvenčního rejstříku jsou pak zohledněny pouze roky 2012 a 2013, které mají společné. Data sledované firmy byla převzata z firemní 57
http://www.sid.cz/tiskove-zpravy-sid-a-sdruzeni-solus/30-7-2012-pocet-osob-se-zavazky-po-splatnostiv-negativnim-registru-solus-klesl 58 http://www.cbcb.cz/
52
databáze klientů, kteří si sledovanou společností nechali vyhotovit insolvenční návrh a jde celkem o 214 případů. Omezený počet případů částečně ovlivnil vypovídací hodnotu zjištěných údajů. Porovnáním získáme přehled o tom, jakým dílem se na současném trendu v oddlužování fyzických osob nepodnikatelů podílí sledovaná společnost, a zda je pro malé firmy rentabilní podnikat v dané oblasti. Grafy č. 1 – Celkový počet podaných insolvenčních návrhů dlužníkem
Celkový počet insolvenčních návrhů podaných dlužníky 3%
31%
7%
12%
2008 2009 20%
2010 2011
27%
2012 2013
Zdroj: www.justice.cz, vlastní zpracování
Počet insolvenčních návrhů zpracovaných sledovanou firmou 43% 57%
2012 2013
Zdroj: vlastní výpočet a zpracování
53
V horním grafu můžeme pozorovat celkový vývoj počtu podaných insolvenčních návrhů dlužníky, od zavedení insolvenčního zákona v roce 2008. Sledované období končí rokem 2013 a ponechává stranou neúplná data aktuálního roku 2014. Od roku 2008 je zřejmý zvyšující se počet podaných návrhů dlužníky, kdy největšího meziročního nárůstu bylo dosaženo mezi roky 2012 a 2013. Graf vychází z celkové hodnoty 109 785 podaných insolvenčních návrhů dlužníky snížené o počet insolvenčních návrhů spojených s návrhem na povolení reorganizace, týkajících se pouze podnikajících dlužníků. Růstový trend mezi roky 2012 a 2013 je zřejmý i z dalšího grafu, zobrazujícího vývoj a meziroční nárůst počtu případů zpracovaných sledovanou firmou, který dosáhl v uvedeném období 14%. Z uvedených grafů lze dovodit jistou míru spojitosti celkového trendu a situace ve sledované firmě. Celkový nárůst byl vhodným předpokladem růstu počtu nových případů, zpracovaných sledovanou firmou v roce 2013. Data prezentovaná společností Czech Credit Bureau (CRIF) uvádějí, že v současné době je zadluženo až 57 000 lidí. V roce 2013 bylo vyhlášeno 19 165 osobních bankrotů, což je cca o 13 % více než v roce předcházejícím. Z citelného snížení tempa tohoto meziročního nárůstu oproti předchozím letům je možné očekávat další pokles i v budoucnu, což by mohlo mít v konečném důsledku negativní dopad na menší firmy, zabývající se pouze oblastí insolvencí. Následující mapka ČR graficky znázorňuje zadluženost FO v jednotlivých krajích podle dat sdružení SOLUS za rok 2012. I přesto, že v kraji Vysočina je nejméně zadlužených FO z celé ČR, nachází i zde uplatnění velké množství společností zabývajících se osobními bankroty a insolvencí.
54
Zdroj: www.sid.cz
Porovnání mapky za rok 2012 s verzí za rok 2013 ukazuje na pokračující růst zadluženosti ve všech krajích ČR. I přes snížení meziročního tempa růstu mezi roky 2012 a 2013 došlo opět k navýšení zadluženosti FO v celé ČR. Uvedené navýšení tak odpovídá současnému nárůstu zájmu ze strany klientů o vypracování insolvenčních návrhů.
Zdroj: www.sid.cz
55
Grafy č. 2 – Srovnání počtu podaných návrhů řešených oddlužením a konkurzem
Počet schválených návrhů
Celkový počet oddlužení a konkurzů 25400
22 063
20400 15400 10400 5400
646
400
2 088
550 Oddlužení
2008
2009
Konkurz 2010
2011
2012
2013
Zdroj: www.justice.cz, vlastní zpracování
Počet schválených návrhů
Celkový počet oddlužení a konkurzů u sledované firmy 100
78
93
80 60 40
15
28
20 0
Oddlužení
Konkurz 2012
2013
Zdroj: vlastní výpočty a zpracování
Horní graf zobrazuje celkovou situaci podaných a následně schválených insolvenčních návrhů v jejichž případě byl úpadek řešen oddlužením nebo konkurzem. Oddlužení se pro účely srovnání uvažuje bez rozdělení na jednotlivé formy, tj. splátkový kalendář či zpeněžení majetkové podstaty. Největší zájem projevují fyzické osoby nepodnikatelé o řešení úpadku formou oddlužení, což je patrné i z graficky znázorněných výsledků, rostoucích viditelně rychlejším tempem oproti řadě, měřící růst úpadků řešených formou konkurzů. 56
Graf demonstrující data sledované firmy odpovídá celkové růstové tendenci situace a potvrzuje větší zájem o způsob řešení úpadku oddlužením oproti řešení formou konkurzu. Insolvenční návrhy navrhující řešení úpadku formou konkurzu doporučuje a vypracovává sledovaná firma klientům v případech, kdy mají např. zajištěné věřitele nebo závazky plynoucí z předchozí podnikatelské činnosti. V případě zajištěných věřitelů se může jednat pouze o částečný konkurz, jehož prostřednictvím jsou tito věřitelé uspokojeni ze zpeněžení zajištěných věcí a následně může insolvenční soud rozhodnout např. o plnění prostřednictvím splátkového kalendáře u ostatních pohledávek nezajištěných věřitelů. Řešení úpadku formou oddlužení je pro fyzické osoby nepodnikatele atraktivní zejména tím, že ve většině případů jsou srážky ze mzdy nařízené a vyměřené IS nižší než splátky, o něž byla mzda dlužníka snižována před zahájením insolvenčního řízení. Grafy č. 3 – Počet oddlužení plněných prostřednictvím dvou možných forem
Počet schválených návrhů
Celkové rozdělení oddlužení 20000 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0
18 803 14 291
2008 2009
9 238 4 584 1 592 464 Splátkový kalendář
2010 2011 414 572 13 30 82 183
2012 2013
Zpeněžení majetkové podstaty
Zdroj: www.justice.cz, vlastní zpracování
57
Počet schválených návrhů
Rozdělení oddlužení ve sledované firmě 100
89 77
80 60
2012
40 1
20 0
Splátkový kalendář
4
2013
Zpeněžení majetkové podstaty
Zdroj: vlastní zpracování a výpočty
Oddlužení je v nadpoloviční většině případů řešeno formou splátkového kalendáře po dobu pěti let srážkami ze mzdy dlužníka. V průběhu této doby dlužník spolupracuje s IS a každého půl roku dochází ke kontrolnímu přepočtu výše příjmů a aktualizaci výše splátek. Forma zpeněžení je nařizována insolvenčními soudy v rámci oddlužení z důvodů uvedených v § 5 IZ, kde je zakotvena povinnost insolvenčního soudu jednat co možná nejrychleji a nejefektivněji ve prospěch věřitelů. S tímto odůvodněním u sledované firmy existuje pět případů usnesení insolvenčního soudu o zpeněžení, u kterých bylo podáno odvolání k Vrchnímu soudu v Praze. Rozhodnutím odvolacího soudu bylo oddlužení předmětných případů přehodnoceno a změněno na dlužníkem dříve navržený způsob plněním splátkového kalendáře. Jednalo se o klienty disponující dostatečným movitým a nemovitým majetkem, jehož zpeněžení může urychlit celý proces vypořádání pohledávek věřitelů.
58
Grafy č. 4 – Počet a způsoby řešení insolvenčních návrhů podaných dlužníky
Počet podaných návrhů
Způsoby řešení podaných insolvenčních návrhů 22 877
25 000 20 000
19 117
2008 2009
15 000
2010
10 000 5 000 0
1 111
5 489 4 508 1 739 4 187 3 160 1 501 333 949 545
rozhodnutí rozhodnutí rozhodnutí rozhodnutí o úpadku o zastavení o zamítnutí o odmítnutí
2011 2012 2013
Zdroj: www.justice.cz, vlastní zpracování
Počet podaných návrhů
Způsoby řešení insolvenčních návrhů zpracovaných sledovanou firmou 140 120 100 80 60 40 20 0
121 91 2012 2013 0
0
0
0
2
0
rozhodnutí rozhodnutí rozhodnutí rozhodnutí o úpadku o zastavení o zamítnutí o odmítnutí
Zdroj: vlastní zpracování a výpočty
U podaných insolvenčních návrhů celkově převažuje proti jiným druhům rozhodnutí prohlášení úpadku dlužníka. Zastavení podaného insolvenčního návrhu se děje v případě zpět vzetí návrhu dlužníkem. V případě, kdy insolvenční soud u návrhu podaného věřiteli dlužníka, v něm uvedená tvrzení shledá nedostatečnými k prohlášení úpadku, předložený návrh usnesením zamítne. Poslední formou rozhodnutí insolvenčního soudu o podaném insolvenčním návrhu je jeho odmítnutí, a to zejména z důvodu podezření na nepoctivý záměr dlužníka nebo pro 59
hrubé chyby v insolvenčním návrhu, u nichž není insolvenčním soudem, dána možnost k odstranění. Zmíněný druh rozhodnutí se stal pouze ve dvou případech řešených sledovanou firmou v začátku působení. Šlo o situaci částečně způsobenou obměnou v obsazení Krajského soudu v Českých Budějovicích, kdy požadavky na přílohy předloženého insolvenčního návrhu byly v nižším rozsahu než u jejich nástupců. Oba odmítnuté návrhy byly po zjištění této skutečnosti vypracovány nově a podrobněji na náklady firmy. Následně byly bez problémů insolvenčním soudem přijaty. Obecné informace o základních náležitostech insolvenčního návrhu obsahuje § 103 IZ. Z množiny vydaných rozhodnutí o neprohlášení úpadku v letech 2008 až 2013 je zřejmá převaha rozhodnutí o odmítnutí návrhu nad dalšími dvěma způsoby rozhodnutí. Úspěšnost insolvenčních návrhů směřujících k rozhodnutí o úpadku zpracovaných sledovanou firmou je výrazně vyšší v porovnání s ostatními druhy rozhodnutí. Grafy č. 5 – Incidenční spory
Incidenční spory 10%
2%
10% 20%
31%
2008 2009 2010 2011
27%
2012 2013
Zdroj: www.justice.cz, vlastní zpracování
Z celkového grafu je patrné vysoké procento incidenčních sporů v roce 2012, představující celkem 3 891 sporů. Rok 2013 naopak zaznamenal výrazné snížení, které může být způsobeno vynětím těchto sporů z insolvenčního řízení a jejich následné řešení občanskoprávní cestou. Graf u sledované firmy není potřebný, jelikož z 214 podaných insolvenčních návrhů byl incidenční spor řešen pouze v případě
60
zmařené dražby nemovitosti nejmenované klientky, kdy žaloba k Vrchnímu soudu v Praze
směřovala
proti
insolvenčnímu
správci.
Došlo
k vyměření
pokuty
insolvenčnímu správci, ale samotné řízení vzniklé z bezdůvodného zrušení dražby, dosud není pravomocně skončeno. Vydražitel za nemovitost zaplatil požadovanou částku, ale po zrušení dražby nenabyl vlastnického práva a do dnešního dne nebylo rozhodnuto ani o vrácení vložených peněz. Incidenční spory jsou rozmanité i přes to, že jsou převážně spojovány s pohledávkami. U ostatních případů, u nichž bylo jedním z možných řešení vyvolání incidenčního sporu, byl žádostí o vynětí z insolvenčního řízení spor převeden do občanskoprávní roviny, a to zejména z důvodu delších časových lhůt pro vyjadřování a dokazovaní tvrzených skutečností, což bylo doporučeno právním zástupcem firmy. Tvrzení se nevztahuje na spory o výši, pravost či pořadí pohledávky, kdy u sledované firmy v těchto případech nikdy nedošlo k samotnému incidenčnímu sporu z důvodu odvolání proti usnesení insolvenčního soudu k Vrchnímu soudu v Praze, jehož rozhodnutí bylo vždy ve prospěch strany klienta. Sledovaná firma řešila odvolání pouze proti výši nebo pravosti pohledávky, o sporu z důvodu pořadí pohledávky není do dnešní doby evidován žádný případ. Graf č. 6 – Rozdělení klientů sledované firmy
Rozdělení klientů sledované firmy 59 60
Počet klientů
50
47
43 33
40 30 20
Muži 19
13
Ženy Manželé
10 0
2012
2013
Zdroj: vlastní zpracování a výpočty
Poslední graf zobrazuje rozdělení klientů sledované firmy na muže, ženy a manžele. Největší skupinu dlužníků podávajících insolvenční návrh tvoří muži svobodní, příp. muži po rozvodovém řízení. Věková hranice mužské skupiny je
61
v rozmezí 20 až 60 let. Nejmladší dvacetiletý klient měl závazky ve výši 650 000 Kč, které vytvořil z bankovních i nebankovních půjček na nákup auta a elektroniky. Největší výše dosahovaly závazky u půjček, v nichž dosahovaly úroky z prodlení pro nezaplacení běžně 15%. Navíc po uplynutí prvního měsíce prodlení byla původní sankce ve výši 15% zvyšována o 0,5 % za každý další týden prodlení do zaplacení. Tento typ závazků byl díky insolvenčnímu řízení úplně odrušen, jelikož poskytovatelé těchto půjček vědí, že by jejich pohledávky v řízení byly IS popřeny a oni by museli uhradit hodnotu pohledávky, následně propadající ve prospěch nákladů z insolvenčního řízení. Nejstarší šedesátiletý účastník byl vdovec, kterého zadlužila bez jeho vědomí vlastní žena a výše závazků dosáhla 1 563 000 Kč. U obou účastníků byl insolvenční návrh soudem přijat a o úpadku rozhodnuto formou splátkového kalendáře a k dnešnímu dni již druhý rok hradí předepsané splátky. V pořadí druhou velkou skupinu klientů sledované firmy tvoří manželé, jejichž celkový počet je 76. Což znamená, že pro tuto skupinu bylo vytvořeno celkem 152 insolvenčních návrhů, tj. každému z manželů po jednom. V oblasti insolvenčních návrhů podávaných manželi je od 1. 1. 2014 účinná změna uvedená v IZ, kdy manželé podávají pouze jeden insolvenční návrh společně s dvojím vyhotovením příloh. Nejméně početnou skupinou klientů jsou svobodné a rozvedené ženy ve věku 25 až 50 let.
62
Závěr Cílem této práce bylo představení insolvenčního zákona, týkajícího se oblasti fyzických osob nepodnikatelů, na základě zkušeností získaných prostřednictvím praxe u firmy DUO-COM, s.r.o. v rámci celého šestého semestru. Dále porovnání dat sledované firmy se statistikou insolvenčního rejstříku. Teoretická část práce představuje všechny základní pojmy významné pro danou oblast insolvence a může posloužit i širší veřejnosti k seznámení se s problematikou insolvencí fyzických osob nepodnikatelů. Mimo jiné obsahuje důležité odkazové informace na internetové stránky doplňující přehled o právní oblasti insolvencí, možnosti výpočtových kalkulátorů zadluženosti k ověření vhodnosti klienta pro insolvenci. Představuje
nejdůležitější
portál
www.justice.cz,
jehož
prostřednictvím
jsou
poskytovány velmi důležité informace o zahájení, průběhu a skončení insolvenčních řízení. Nalezneme zde názorné obrázky umožňující snadnou orientaci v problematice úpadku a způsobu odměňování insolvenčních správců. Došlo k podrobnému představení insolvenčního rejstříku a jednotlivých druhů pohledávek v rámci insolvenčního řízení. Rozdělení pohledávek je velmi srozumitelně zpracováno v návodu pro vyplnění přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení umístěného na internetové adrese www.justice.cz. Uvedený formulář je spolu s elektronicky zpracovaným návrhem na oddlužení přílohou práce. Praktická část na anonymizovaných příkladech klientů sledované firmy názorně představuje oblast základních výpočtů, které tvoří nedílnou součást prohlášení úpadku formou oddlužení. Jsou zde uvedeny aktuální výše odměn a nákladů insolvenčních správců pro rok 2014. V případech, kdy jsou IS plátci DPH, což platí o převážné většině z nich, se odměna zvyšuje o částku odpovídající této dani. Poslední část práce je věnována představení firmy DUO-COM, s.r.o., která se zabývá zpracováním insolvenčních návrhů dlužníků a obchodem s nemovitostmi. Dále jeden z jednatelů spolupracuje se společností Broker Trust, a.s. a jejím prostřednictvím sjednává pojistné a úvěrové produkty na obchodované nemovitosti. V další části jsou představeny významné registry k ověření bonity klientů, a to CBCB a SOLUS. Ke sledování obchodních partnerů a jejich oprávněných zájmů v insolvenčním řízení firma průběžně využívá informace z Insolvenčního rejstříku, Obchodního rejstříku a Registru
63
živnostenského podnikání. Služba včetně automatického reportingu je zajišťována aplikací umístěnou provozovatelem na adrese www.ihop.cz. Grafické srovnání sledované firmy a statistiky insolvenčního rejstříku potvrdilo předpokládaný růstový trend celkového počtu podaných insolvenčních návrhů spolu s očekáváním poklesu tohoto trendu v budoucnu z důvodu nízkého meziročního zvýšení mezi roky 2012 a 2013. Můžeme očekávat budoucí pozvolný pokles zájmu o zhotovení insolvenčních návrhů a malé firmy tak budou muset hledat uplatnění i v nových oblastech, aby si zachovali svou pozici na trhu. Grafická znázornění zadluženosti FO v jednotlivých krajích potvrzují fakt, že v roce 2012 i 2013 došlo k růstu ve všech krajích ČR, ale rychlost není již tak výrazná jako v předchozích letech. Zpracováním poskytnutých dat sledované firmy byl zjištěn celkový počet klientů na 214. Z toho jich bylo 93 v roce 2012 a 121 v roce 2013. Největší skupinu v obou sledovaných letech tvořili svobodní či rozvedení muži v počtu 106, druhými v pořadí byly manželé v počtu 76, jimž bylo vytvořeno celkem 157 insolvenčních návrhů. Od 1. 1. 2014 IZ ukládá povinné podání jednoho insolvenčního návrhu za oba manžele pouze s dvojím vyhotovením přílohových materiálů prokazujících skutečnosti v návrhu uvedené. Ženy pak tvořili nejmenší skupinu v počtu 32. Srovnáváním jednotlivých způsobů řešení podaných insolvenčních návrhů byla zjištěna převaha prohlášení úpadku před jeho neprohlášením, a to z důvodu rozhodnutí o zamítnutí, odmítnutí nebo zastavení. U sledované firmy došlo k odmítnutí pouze dvou podaných návrhů, a to v roce 2012 což je oficiální začátek působení společnosti na trhu. Šlo o situaci částečně způsobenou obměnou v obsazení Krajského soudu v Českých Budějovicích, kdy požadavky na přílohy předloženého insolvenčního návrhu byly v nižším rozsahu než u jejich nástupců. Oba odmítnuté návrhy byly po zjištění této skutečnosti vypracovány nově a podrobněji na náklady firmy. Následně byly bez problémů insolvenčním soudem přijaty. Po srovnání dvou možných forem oddlužení převažuje forma splátkového kalendáře nad zpeněžením majetkové podstaty. Celorepublikově v roce 2013 došlo k prohlášení úpadku v podobě oddlužení formou splátkového kalendáře u 18 803 případů. Ve sledované firmě celkově za rok 2012 i 2013 byl prohlášen úpadek formou splátkového
64
kalendáře u 166 podaných insolvenčních návrhů. V pěti případech došlo na formu oddlužení prostřednictvím zpeněžení majetkové podstaty, proti nimž bylo podáno odvolání k Vrchnímu soudu v Praze. Rozhodnutím odvolacího soudu bylo oddlužení předmětných případů přehodnoceno a změněno na dlužníkem dříve navržený způsob plněním splátkového kalendáře. Poslední porovnání se týkalo počtu incidenčních sporů, kdy v celorepublikovém grafu je viditelný značný pokles mezi lety 2012 a 2013. Jedním z důvodů tohoto poklesu je podle názoru sledované firmy možnost vyjímání sporů vzniklých v insolvenčních řízení do občanskoprávního režimu. Ten je považován za výhodnější z důvodu delších časových lhůt pro vyjádření a prokazování tvrzených skutečností.
65
Seznam použité literatury Knižní zdroje •
ELIÁŠ, Karel: Insolvence, Ochrana hospodářské soutěže, Veřejná podpora. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 1995. sv. ÚZ. ISBN 978-80-7208-944-4.
•
ELIÁŠ, Karel: Občanský soudní řád, Soudní řád správní, Rozhodčí řízení, Exekuční řád; Soudní poplatky a další předpisy. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2004. sv. ÚZ. ISBN 978-80-7208-950-5.
•
ELIÁŠ, Karel: Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Praha: Sagit, 2012. 394 s. ISBN 978-80-7208-922-2.
•
ELIÁŠ, Karel: Občanské právo pro každého pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku. 1 vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. 315 s. sv. ÚZ. ISBN 978-80-7478-013-4.
•
HÁSOVÁ, Jiřina, MORAVEC Tomáš: Insolvenční řízení. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013. 280 s. ISBN 978-80-7400-459-9.
•
LANDA, Martin: Ekonomika insolvenčního řízení. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2009. 426 s. ISBN 978-80-7418-031-6.
•
MARŠÍKOVÁ, Jolana: Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. 1. vyd. Praha: Linde, 2009. 394 s. ISBN 978-807-2017-805.
Internetové zdroje •
ARES: Administrativní registr ekonomických subjektů [online]. Praha: Ministerstvo financí ČR, 2013 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html.cz
•
CBCB. Czech Banking Credit Bureau [online]. Praha: redakční systém EDITUJ.cz, 2014 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.cbcb.cz/
66
•
JUSTICE: Insolvenční zákon. Obecné informace: Postavení věřitelů a věřitelské orgány [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2012 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne informace/veritel/ postaveni-veritelu-a-veritelske-organy.html
•
PACHL, Lukáš: Změny v odměňování insolvenčních správců připravené pro rok 2014 [online]. Brno, Konkurzní noviny, 2013 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.kn.cz/clanek/zmeny-v-odmenovani-insolvencnich-spravcupripravene-pro-rok-2014
•
MAULWURF, Adolf: Nové nezabavitelné částky při exekučních srážkách ze mzdy pro rok 2014 [online]. Praha: ePravo.cz – Sbírka zákonů, judikatura, právo, 2013 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/nove-nezabavitelne-castky-nezabavitelneminimum-pri-exekucnich-srazkach-ze-mzdy-pro-rok-2014-92957.html
•
JUSTICE: Oficiální server českého soudnictví [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2012 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/uvod.aspx
•
Sid. Tiskové zprávy [online]. Praha: Společnost pro informační databáze, a.s., 2013, 24. 4. 2014 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.sid.cz/tiskovezpravy-sid-a-sdruzeni-solus/24-1-2013-zavazky-po-splatnosti-melo-ke-konciroku-v-negativnim-registru-solus-vice-nez-8-obyvatel-cr
•
Sid. Tiskové zprávy [online]. Praha: Společnost pro informační databáze, a.s., 2012, 24. 4. 2014 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.sid.cz/tiskovezpravy-sid-a-sdruzeni-solus/30-7-2012-pocet-osob-se-zavazky-po-splatnosti-vnegativnim-registru-solus-klesl
•
SOLUS: Zájmové sdružení právnických osob [online]. Praha: Solus, 2014 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: https://www.solus.cz/cs
67
Seznam obrázků, příkladů, tabulek a grafů Seznam obrázků Obrázek č. 1 – Schéma odměňování insolvenčního správce .......................................... 25 Obrázek č. 2 – Schéma úpadku ....................................................................................... 27
Seznam příkladů Příklad č. 1 – Výpočet přidaných úroků ......................................................................... 41 Příklad č. 2 – výpočet nezabavitelné částky ................................................................... 44 Příklad č. 3 – Výpočet čisté mzdy dlužníka I. ................................................................ 45 Příklad č. 3 a – Názorný výpočet třetin .......................................................................... 46 Příklad č. 4 – Výpočet čisté mzdy dlužníka II. ............................................................... 46 Příklad č. 5 – Výpočet čisté mzdy a celkové výše splátek za 5 let u manželů ............... 47 Příklad č. 5 a – Výše splátek za pět let v případě manželů ............................................. 48
Seznam tabulek Tabulka 1 - Výpočet k příkladu č. 1 ............................................................................... 49 Tabulka 2 – Výpočet k příkladu č. 2 ............................................................................... 50
Seznam grafů Graf č. 1 – Celkový počet podaných insolvenčních návrhů dlužníkem ......................... 53 Graf č. 2 – Srovnání počtu podaných návrhů řešených oddlužením a konkurzem ........ 56 Graf č. 3 – Počet oddlužení plněných prostřednictvím dvou možných forem ............... 57 Graf č. 4 – Počet a způsoby řešení podaných insolvenčních návrhů dlužníky ............... 59 Graf č. 5 – Incidenční spory............................................................................................ 60 Graf č. 6 – Rozdělení klientů sledované firmy ............................................................... 61
68
Seznam příloh Příloha č. 1 – Návrh na povolení oddlužení jednotná elektronická verze ...................... 70 Příloha č. 2 – Elektronická přihláška pohledávky .......................................................... 77 Příloha č. 3 – Žádost o osvobození od placení dluhů po uplynutí 5ti let ........................ 80 Příloha č. 4 – Darovací smlouva ..................................................................................... 81 Příloha č. 5 – Vypracované přílohy insolvenčního návrhu jednotlivce ......................... 83
69
Příloha č. 1 – Návrh na povolení oddlužení jednotná elektronická verze
70
71
72
73
74
75
76
Příloha č. 2 – Elektronická přihláška pohledávky
77
78
79
Příloha č. 3 – Žádost o osvobození od placení dluhů po uplynutí 5ti let
80
Příloha č. 4 – Darovací smlouva
81
82
Příloha č. 5 – Vypracované přílohy insolvenčního návrhu jednotlivce
83
84
85
86
87
88
89
90