VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Vy u ž i t í I C T v p l a t e b n í m s t y k u b a n k Bakalářská práce
Autor: Josef Vít Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček Jihlava 2011
Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na informační a komunikační technologie vyuţívané v bankovnictví. První část popisuje informační a komunikační technologie vyuţívané v platebním styku mezi bankou a klientem. Tato část je zaměřena především na bankomaty, samoobsluţná zařízení a bezkontaktní technologii PayPass a payWave. Druhá část vzájemně porovnává systémy pouţívané pro zúčtovací styk v mezinárodních platbách. Je zde srovnáván dosavadní systém SWIFT s novým systémem SEPA, který by měl sjednotit pravidla a postupy pro zúčtovací styk, a postupně tak nahradit stávající systém SWIFT v eurových platbách.
Klíčová slova SWIFT, SEPA, bankomat, samoobsluţný terminál, PayPass, payWave, CERTIS, TARGET, mezinárodní platební styk, ICT v bankovnictví
Annotation The bachelor thesis is focused on information and communication technologies used in banking. The first part describes of the information and communication technologies used in the payment system between banks and customers. This section focuses on ATMs, self-services facilities and contactless technology PayPass and payWave. The second section compares each system to be used for settlements in international payments. It is a comparison of the existing system SWIFT with the new system SEPA, which should unify the rules and procedures for settlements, and gradually replace the existing system SWIFT payments in euro.
Key words SWIFT, SEPA, ATM, self-service terminal, PayPass, payWave, CERTIS, TARGET, international payments, ICT in banking
Poděkování Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Petru Jiříčkovi za odborné vedení a vstřícný přístup, který mi v průběhu psaní této práce poskytoval.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne …………… ...................................................... Podpis
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 8 1
Vývoj ICT v bankovnictví .................................................................................... 10 1.1
Historie výpočetní techniky ............................................................................. 10
1.2
Historie internetu .............................................................................................. 12
1.3
Historie bankovnictví ....................................................................................... 14
1.3.1 2
ICT systémy v platebním styku ........................................................................... 16 2.1
Bankomaty ....................................................................................................... 16
2.1.1 2.2
4
Historie a vývoj bankomatů ...................................................................... 16
Samoobsluţné terminály .................................................................................. 18
2.2.1
Transakční terminály ................................................................................ 18
2.2.2
Depozitní bankomaty ................................................................................ 19
2.2.3
Bankomaty pro nevidomé ......................................................................... 21
2.2.4
Tankomaty ................................................................................................ 22
2.2.5
Mobilní bankomaty ................................................................................... 23
2.3
3
Vznik a vývoj bankovnictví v České republice ........................................ 14
Bezkontaktní platební technologie PayPass a payWave .................................. 23
2.3.1
Funkce bezkontaktní karty PayPass .......................................................... 24
2.3.2
Výhody PayPass a payWave..................................................................... 25
2.3.3
Bezpečnost karet PayPass a payWave ...................................................... 26
Mezibankovní bezhotovostní platební styk ........................................................ 27 3.1
Mezibankovní platební styk v ČR .................................................................... 27
3.2
Mezibankovní platební styk v Evropské unii ................................................... 29
3.2.1
TARGET ................................................................................................... 30
3.2.2
EURO 1..................................................................................................... 30
3.2.3
STEP 1 ...................................................................................................... 31
3.2.4
STEP 2 ...................................................................................................... 31
3.2.5
CLS ........................................................................................................... 32
Systémy zúčtovacího styku v mezinárodních platbách ..................................... 33 4.1
Systém SWIFT ................................................................................................. 33
4.1.1
Swiftová zpráva ........................................................................................ 34
4.1.2
Obsah swiftové zprávy.............................................................................. 36
4.1.3 4.2
5
Funkce systému SWIFT............................................................................ 37
Systém SEPA ................................................................................................... 39
4.2.1
Harmonogram vývoje systému SEPA ...................................................... 40
4.2.2
Nástroje systému SEPA ............................................................................ 41
Porovnání systémů SWIFT a SEPA .................................................................... 45 5.1
Vybrané náleţitosti platebního příkazu ............................................................ 45
5.1.1
Druhy poplatků ......................................................................................... 45
5.1.2
Způsob úhrady .......................................................................................... 46
5.1.3
Mezinárodní číslo účtu IBAN ................................................................... 46
5.1.4
Bankovní identifikační kód BIC ............................................................... 47
5.2
Rozdíly mezi systémy SWIFT a SEPA ............................................................ 48
5.2.1
Cenové porovnání systémů SWIFT a SEPA u Komerční banky.............. 49
5.2.2
Cenové porovnání systémů SWIFT a SEPA mezi českými bankami ...... 51
Závěr .............................................................................................................................. 53 Seznam použité literatury ............................................................................................ 56 Seznam použitých zkratek ........................................................................................... 60 Seznam obrázků a tabulek ........................................................................................... 62 Seznam příloh ................................................................................................................ 63 Přílohy
Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolil téma „Využití ICT v platebním styku bank“. Toto téma jsem si vybral proto, ţe se zajímám o výpočetní technologii a chtěl jsem si prohloubit svoje znalosti ICT v bankovním sektoru. Jelikoţ jsem svoji odbornou praxi vykonával na Městském úřadě, informace jsem čerpal z dostupné literatury, odborných článků, internetu a z rozhovorů se zaměstnanci českých bank. Cílem této bakalářské práce je představení moderních informačních a komunikačních technologií vyuţívaných v moderním bankovnictví. Práce je zaměřena na nejnovější technologie pouţívané pro zúčtovací styk v mezinárodních platbách. Jedná se zejména o porovnání systému SWIFT s novým systémem SEPA. Pro zpracování své bakalářské práce jsem vyuţil především analýzu, indukci a srovnávání. Pomocí těchto metod jsem zpracoval získaná data a došel k danému závěru. První kapitola této bakalářské práce se zabývá vývojem ICT ve třech vědních oborech, které se navzájem propojují. Nejprve zde popisuji vývoj výpočetní techniky, a poté se věnuji popisu vývoje internetu a vývoje bankovnictví. Ve druhé kapitole popisuji ICT systémy pouţívané v platebním styku mezi bankou a klientem. Tato kapitola je zaměřena především na popis bankomatu a samoobsluţných terminálů. Samoobsluţné terminály jsou zde dále rozděleny podle jejich funkce, kterou vykonávají. Do této kapitoly je zahrnut i popis bezkontaktní platební technologie PayPass a payWave. Ve třetí kapitole se zabývám mezibankovním bezhotovostním platebním stykem. Tuto kapitolu jsem rozdělil na dvě části. Nejprve zde popisuji systém CERTIS, který se vyuţívá pro mezibankovní platební styk v České republice. V druhé části této kapitoly popisuji systémy pro mezibankovní platební styk v Evropské unii, kam patří systémy TARGET, EURO, STEP a CLS. Od čtvrté kapitoly je tato práce zaměřena na porovnávání systémů SWIFT a SEPA. V první části této kapitoly popisuji vývoj a funkci systému SWIFT. Ve druhé části popisuji novější systém SEPA, především jeho vývoj, funkci a hlavní nástroje, které vyuţívá. 8
V páté kapitole porovnávám mezi sebou tyto dva systémy. Pro lepší pochopení této kapitoly, nejprve vysvětluji vybrané náleţitosti platebního příkazu, mezi které patří druhy poplatků, způsob úhrady, mezinárodní číslo účtu IBAN a bankovní identifikační kód BIC. Po vysvětlení těchto vybraných náleţitostí porovnávám mezi sebou systémy SWIFT a SEPA. Nejprve podle jejich technických vlastností a podle standardů, které musí splňovat. Poté zjišťuji cenové rozdíly mezi těmito systémy u Komerční banky, a to z pohledu fyzické osoby, malých a velkých podniků. Na závěr této kapitoly i celé práce zjišťuji cenové rozdíly systémů SWIFT a SEPA mezi jednotlivými českými bankami, které poskytují oba dva tyto systémy.
9
1 Vývoj ICT v bankovnictví Bankovnictví, počítače a internet patří v dnešní době neodmyslitelně k sobě, a navzájem se ve všech směrech propojují. Málokdo by si dnes dokázal představit nosit peněţenku plnou peněz bez různých platebních karet, kvůli kaţdé jednoduché transakci chodit do banky a vyčkávat tam dlouhé fronty u přepáţky. V minulosti tomu tak bylo, aţ s postupným vývojem počítačů a internetu se dostala tato technologie i do bankovnictví. Díky ní byly vytvořeny různé bankomaty, samoobsluţné zóny, internetové bankovnictví a další věci, které usnadňují lidem komunikaci s bankou. V následujících kapitolách je stručně popsán vývoj těchto tří oborů.
1.1 Historie výpočetní techniky Výpočetní technika je v porovnání s ostatními obory lidské činnosti velmi mladým oborem, ale přesto ji doprovází velmi bohatá historie. Historie počítačů, které známe v dnešní době je velmi krátká, ale historie počítacích strojů a nástrojů je dlouhá. První prehistorie počítačů začíná s uvědoměním člověka, ţe můţe fyzicky reprezentovat čísla, a ţe si je umí zapamatovat. K usnadnění počítání lidé odpradávna hledali a pouţívali různé pomůcky. Dříve lidé zaznamenávali určité počty zářezů třeba na kus dřeva, či na kosti. V roce 1937 byla ve Věstonicích nalezena kost s vruby, na které byly přibliţně před 30 tisíci lety provedeny výřezy. Za první nástroj počítání je povaţován abakus. Tento nástroj vznikl přibliţně před 5 tisíci lety v Malé Asii, odkud se rozšiřoval dále do Číny, Japonska a později i do Řecka a Říma. Abakus byla deska, která byla rozdělena do několika sloupců, ve kterých byly různé předměty (např. oblázky, mince, kuličky) a jejich přeskupování z jednoho sloupce do druhého představovalo matematické operace. Modernější historie výpočetní techniky vzniká na počátku 15. století, kdy íránský astronom a matematik Jamshid ben Masúda sestrojil několik nástrojů pro usnadnění astronomických výpočtů [9]. Tyto nástroje vydrţely aţ do konce 16. století. Na začátku 17. století, kdy se začínaly tvořit feudální státy a s nimi se také rozvíjelo vyměřování území, zavádění podrobných daňových statistik, rozmach vojenského a důlního inţenýrství, rozvoj mořeplavby s objevováním nových zemí, rozvoj obchodu s koloniálním zboţím a surovinami, rozvoj 10
průmyslové výroby, se zvětšovaly nároky na zlepšení počítacích nástrojů, na jejich zrychlení a zmechanizování výpočtů. Tyto poţadavky vedly k vytvoření několika nástrojů, jeţ usnadňovaly výpočty. Největším vynálezem té doby bylo logaritmické pravítko, na které v roce 1624 získal patent Angličan E. Wingate. Logaritmické pravítko se uţívalo k násobení, dělení, umocňování, odmocňování a k hledání hodnot goniometrických funkcí. První počítací stroj sestrojil v roce 1623 profesor Wilhelm Schickard. Byl to mechanický stroj, který byl schopný násobit a dělit, coţ prováděl pomocí logaritmů a ke sčítání a odčítání desítkových čísel pouţíval kolečka s deseti zuby. Dále bylo vynalezeno plno počítacích strojů a nástrojů. Výpočetní techniku spojujeme nejčastěji s pojmem počítač. Kdy ale vznikl opravdový počítač a kdy se jednalo pouze o vylepšené počítací stroje? Z historického hlediska došli vědci k názoru, ţe opravdový počítač je ten, který je binární, elektronický, univerzální a vykazuje všechny rysy tzv. von Neumannovy architektury. Velký vliv na vývoj počítačů měla druhá světová válka, která zrychlila jejich vývoj. Pomoc výpočetní techniky byla nutná hned v několika oblastech, například pro vývoj balistických tabulek pro nové zbraně, výrobu přístrojů pro dešifrování zpráv od nepřítele, či pro výpočty potřebné pro technicky sloţitá zařízení, jako byla např. atomová bomba, radar nebo dalekonosné rakety. Nejrychlejší vývoj probíhal v USA, ale jedny z prvních počítačů vznikly i v nacisty ovládaném Německu. Vývoj počítačů po roce 1946 se dělí do kategorií. Nejčastěji však na generace, které se rozlišovaly podle součástkové základny a podle převládajícího softwaru. První generace počítačů vyuţívala hlavně elektronky a převládalo zde programování ve strojovém kódu. Jako první z této generace pochází počítač Manchester Mark I, který byl vytvořen na University of Manchester ve Velké Británii v roce 1949. Druhá generace počítačů vyuţívala pro své součástkové základny tranzistory a převládající software byl assembler. Toto období je vymezeno druhou polovinou 50. let a končí rokem 1964. Zde byl velký pokrok v technologii, začaly se pouţívat tranzistory a integrované obvody. Jedním z prvních počítačů této generace byl počítač TX-0 z MIT, který byl plně funkční a programovatelný [9].
11
Třetí generace počítačů pro svou součástkovou základnu vyuţívala integrované obvody, a uţ se zde objevovaly operační systémy a modernější programovací jazyky. Do této generace patří vše, co souvisí s výpočetní technikou v letech 1964 aţ 1972. V tomto období
procházejí
počítače
i změnou
své
architektury.
Počítače
se
stávají
kompatibilnějšími. V dubnu 1964 vstoupil na trh nový výrobek počítačové řady IBM S/360 od firmy IBM pod vedením Thomase J. Watsona Jr. Tento výrobek měl velký vliv na svět počítačů, stal se prostředkem k rozvoji střediskových počítačů. Po roce 1972 bylo uţ obtíţné rozlišovat počítače dále na generace, a proto se období 1973 aţ 2000 označuje jako další generace počítačů. Charakteristické pro toto období je především rozvoj integrovaných obvodů. Za zlom v tomto období můţeme povaţovat rok 1980 s uvedením osmibitového počítače ZX Spektrum a osobního počítače IBM PC v roce 1981 na trh. ZX Spektrum byl nejúspěšnější britský počítač, který byl prodáván v nejrůznějších verzích aţ do roku 1990, kdy byl nahrazen šestnáctibitovými počítači [9]. Na závěr lze shrnout vývoj počítačů od dob našich předků, kdy vyřezávali počty do dřeva, přes vývoj různých počítacích přístrojů, aţ po první počítače. První počítače byly veliké, hlučné, těţké, zabíraly celé místnosti a pro jejich obsluhu bylo zapotřebí několika lidí. Postupem času se zmenšovaly a vyvinuly se aţ do podoby počítačů, jak je v dnešní době známe.
1.2 Historie internetu Za velmi významný zdroj informací v dnešní době povaţujeme internet. Nalezneme na něm různé zdroje vědeckých, informačních, odborných nebo obchodních informací. Snaha o co nejrychlejší dálkový přenos informací doprovází celé dějiny lidstva, připomeňme si například signalizaci pomocí ohně, kouře, světla či zvuku, nebo šíření zpráv pomocí běţců v Incké říši. Můţeme se také zmínit o Chappeově optickém telegrafu, Morseovu telegrafu, či o telefonu Grahama Bella. Za základy internetové prehistorie se ale povaţuje poloţení prvního transatlantického kabelu v roce 1858, a vypuštění prvního satelitu Sputnik 1 Sovětským svazem v roce 1957. Koncem 60. let 20. století začalo americké ministerstvo obrany realizovat projekt výměny dat mezi
12
velmi vzdálenými počítači ARPA1. Cílem tohoto projektu bylo vybudovat takový systém strategického velení, který by přeţil i nukleární válku [26]. V roce 1968 byla v Národní výzkumné laboratoři ve Velké Británii instalována první testovací síť, která však neopustila hranice jedné budovy. V roce 1969 grantová agentura ARPA realizovala první síť nazvanou ARPANET, která spojovala Standfordský výzkumný institut a univerzity v Los Angeles, Santa Barbaře a v Salt Lake City. K této síti se postupně pomocí svých počítačových systémů připojovaly další americké univerzity, úřady, instituce a nakonec i průmyslové a obchodní organizace. Síť se také nadále rozšiřovala do dalších států, a to zejména do zemí západní Evropy. V roce 1980 ve Švýcarsku v evropském institutu pro jaderný výzkum CERN2 přišel Tim Berners-Lee s myšlenkou hypertextu, jeţ měla usnadnit sdílení a aktualizaci informací mezi výzkumníky. V roce 1989 měl CERN největší internetový server v Evropě a v listopadu roku 1990 předvedl první prototyp WWW3 serveru, který pojmenoval http4. První webové stránky spustil 6. srpna 1991 na internetové adrese http://info.cern.ch/. Do roku 1984 bylo k internetu připojeno pouhých 1 000 počítačů. V dalších letech nenastal tak velký rozvoj, aţ do roku 1992, kdy k internetu bylo připojeno více jak 1 milion počítačů. Tehdy nastala moderní doba, která ovlivnila chování lidstva. Po roce 1993 začíná boom internetu, i v USA internet proţívá nebývalý rozmach. K internetu je připojen dokonce i Bílý dům. Byly vyvinuty standardy WWW a v té době existovalo jiţ 50 WWW serverů. V roce 1995 jsou v USA k internetu připojeny 2 miliony počítačů a na celém světě se odhaduje na 20 milionů uţivatelů internetu. V roce 2000 jich je pak přes 300 milionů [29]. Historie českého internetu začíná teprve s rokem 1990. V Československu tehdy nebyla vybudovaná ţádná komunikační síť, která by umoţňovala připojení k internetu, proto bylo nutné nejprve tuto síť vybudovat. Důsledkem toho byla v roce 1991 vybudována celorepubliková páteřní síť zvaná CESNET5, která propojovala nejvýznamnější akademická střediska, a později se rozšířila i do dalších oblastí [26].
1
Advanced Research Project Agency European Organization for Nuclear Research – Evropská organizace pro jaderný výzkum 3 World Wide Web 4 Hypertext Transfer Protocol 5 Czech Educational and Scientific NETwork 2
13
1.3 Historie bankovnictví Bankovnictví v kaţdé vyspělé trţní ekonomice patří v dnešní době mezi rychle se rozvíjející odvětví. Aby kvalitně fungoval ekonomický pokrok, je zapotřebí kvalitně fungujících bank, to ovšem platí i naopak. Hlavní činností bank jsou operace a obchody s penězi. Banky můţeme povaţovat za jakési prostředníky mezi nabídkou peněţních úspor a poptávkou po těchto úsporách. Vznik bankovnictví je některými autory datován do období kolem roku 2300 př. n. l., kdy Chaldeové zajišťovali platby a poskytovali půjčky v oblasti obchodních transakcích. První banky vznikaly teprve od 12. století v Itálii, kdy roli peněz zastupovaly mince z drahých kovů. Tyto banky zakládaly skupiny směnárníků. Směnárníci obchodovali s penězi tak, ţe za úplatu s těmito penězi prováděli zvláštní operace, například směňovali různé druhy mincí, prověřovali pravost mincí, jejich správnou váhu apod. V některých případech brali mince do úschovy a později je také půjčovali obchodníkům. Tento druh bankovních operací se postupně stal hlavní činností obchodních bank [7]. Za nejstarší veřejně kontrolovanou úvěrovou instituci na světě je povaţována italská banka Banca Monte dei Paschi di Siena, kterou zaloţily městské úřady v roce 1472. Tato banka, stejně jako dnešní banky, přijímala vklady od soukromých osob i veřejných institucí. Poskytovala úvěry proti zástavě, obchodovala se směnkami, směňovala valuty a podnikala v zahraničí [5]. Bankovnictví se začalo velmi rychle rozvíjet především od 17. století s objevením směnek a šeků. Na přelomu 19. a 20. století podporuje jeho rozvoj objevení bezhotovostních peněz. Velký vliv na rozvoj bankovnictví má i rozmach velkovýroby a nástup kapitalismu. K velkému rozvoji bankovnictví a především k zdokonalování jeho sluţeb dochází ve 20. století, a to hlavně po druhé světové válce [7].
1.3.1 Vznik a vývoj bankovnictví v České republice V českých zemích se objevují první banky teprve na počátku 19. století. V roce 1824 byla v Praze zaloţena Česká spořitelna, a v roce 1847 začala v Praze působit pobočka rakouské National Bank. Díky liberálním poţadavkům na zakládání bank bylo v dalším období zaloţeno mnoho nových bank, mezi nimiţ i v roce 1868 Ţivnostenská banka. 14
Část z nich ale brzy doplatila na svoje neobezřetné chování. Velký vliv na bankovní sektor měl krach na burze v roce 1873. Tato krize bank v českých zemích byla mnohem větší neţ v Rakousku a přečkaly ji jen kapitálově nejsilnější ústavy. V letech 1873–1883 bylo v českých zemích zaloţeno pouze 6 bank, přičemţ 99 bankovních ústavů zkrachovalo a ani jedna ze zaloţených bank v těchto letech nebyla národnostně česká banka. Velký význam pro drobné střadatele a zájemce o malé úvěry měl vznik státní Poštovní spořitelny v roce 1883 a vznik úvěrových druţstev tzv. kampeliček. Rozvoj bankovního sektoru, oproti jiným evropským státům se vlivem řady důvodů opozdil. Teprve na počátku 90. let 19. století dochází k důvěře v úvěrový systém a k rozvoji samostatného podnikání, které bylo předpokladem k ozdravení českého bankovnictví. Na začátku 20. století se bankovnictví úspěšně vyvíjí. I kdyţ se některé banky dostaly do potíţí, neohrozilo to stabilitu bankovního systému, stejně tak tomu bylo i v období první světové války. Zásadní změnu v bankovnictví přineslo zřízení Národní banky Československé, která zahájila svoji činnost 1. dubna 1926. Jejím prvním guvernérem byl Vilém Pospíšil. Národní banka Československá byla akciovou společností s povahou veřejného ústavu, a získala výhradní právo na 15 let vydávat v ČSR bankovky a udrţovat směnný kurz k zahraničním měnám. V roce 1938 měla v českých zemích výsadní postavení mezi bankami Ţivnobanka, která získala širokou klientelu mezi drobnými ţivnostníky i většími podnikateli. Angaţovala se také v zemědělství a byla úzce spojena se záloţnami. Před druhou světovou válkou byl peněţní i kapitálový trh, stejně jako bankovní i nebankovní sektor, na úrovni vyspělých trţních ekonomik. Během války, ale i po roce 1945 se stav bank a bankovních institucí výrazně sníţil. Do roku 1990 existovala v ČSFR striktní specializace jednotlivých bank. Od 1. 1. 1990 vstoupily v platnost dva zákony. První zákon byl o Státní bance československé a druhý zákon o bankách a spořitelnách. To vedlo k vytvoření dvoustupňového bankovního systému, který je běţný ve vyspělých ekonomických zemích. V roce 2005 tvořilo bankovní soustavu České republiky 36 bank a poboček zahraničních bank. K zaloţení banky v České republice je zapotřebí povolení od České národní banky. Můţe ji podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zaloţit pouze právnická osoba se sídlem v České republice, která přijímá vklady od veřejnosti a poskytuje úvěry. Podle opatření ČNB musí banka sloţit na její účet základní jmění minimálně ve výši 500 mil. Kč [5]. 15
2 ICT systémy v platebním styku Informační technologie a internet se staly nedílnou součástí kaţdodenního ţivota kaţdého z nás. V dnešní době uţ nepotřebujete stát dlouhé fronty na pobočkách bank, abyste si mohli vybrat peníze z účtu nebo podat příkaz k úhradě, či provést další jednoduché operace. K těmto operacím nám slouţí moderní multifunkční bankomaty. Nacházejí se na všech důleţitých místech, kde potřebujete provést dané transakce. Banky zavádějí pro své klienty samoobsluţné zóny, a to jak na svých pobočkách, tak i například v obchodních domech, aby byly vţdy klientovi po ruce. Pomocí těchto technologií je placení pro klienty pohodlnější neţ placení hotovostí. Díky rozvoji bezkontaktní technologie placení se rozšiřuje moţnost platby kartou i na místa, kde dřív placení kartou nebylo moţné. Například vstupenky na stadiony, jízdenky na městskou hromadnou dopravu, stánky s rychlým občerstvením a na mnoha dalších místech.
2.1 Bankomaty Bankomat je samoobsluţné výplatní zařízení, které umoţňuje drţitelům platebních karet vybírat hotovost nebo provádět další bankovní operace. Bankomaty se obsluhují pomocí platební karty, která se zasune do speciální čtečky a po zadání kódu PIN6 si uţivatel z menu vybere poţadovanou operaci, kterou chce provést. Současné bankomaty pracují v on-line reţimu, jsou napojeny na autorizační systém, který ověřuje správnost PIN a pravost informací uloţených na kartě či dostatek hotovosti uloţené na účtu klienta. Kromě výběru peněz poskytují bankomaty klientovi další moţnosti, jako je například podání příkazu k úhradě, moţnost změny kódu PIN, nabití kreditu do mobilního telefonu, vytisknutí jednoduchého výpisu z účtu, vklad hotovosti na účet a další jiné operace [30].
2.1.1 Historie a vývoj bankomatů S první myšlenkou bankomatu přišel ve 30. letech 20. století turecký vynálezce ţijící v Americe, Luther George Simjian. Jeho nápad byl vyzkoušen, ale neměl moc veliký úspěch. Proto je za vynálezce bankomatu povaţován aţ Skot John Shepherd-Barron, který na základě nespokojenosti s otvírací dobou bank přišel se svoji myšlenkou
6
Personal Identicifation Number – čtyřmístný číselný kód
16
bankomatu v roce 1965 k šéfovi banky Barclays. První bankomat spatřil světlo světa o dva roky později 27. června 1967 pod názvem BarclaysCash a byl instalován na pobočce banky v londýnské čtvrti Einfield. O dva dny později britská banka National Westminster Bank nainstalovala bankomat od firmy Chubb, a tímto začíná éra bankomatů. Tyto přístroje však byly odlišné od těch dnešních, jednalo se o první generaci bankomatů. Lidé je ze začátku pouţívali spíš jako nouzové řešení pro výběr hotovosti. Tyto bankomaty pracovaly v tzv. off-line reţimu, nebyly tedy přímo propojeny s bankou [30]. Druhá generace bankomatů přišla koncem 70. let 20. století. Tato generace přinesla především zlepšení v oblasti úspor nákladů a ve funkčnosti aplikací, také byla standardizována komunikační a síťová infrastruktura bankomatů. To vedlo k rozvoji regionálních a celostátních sítí, k rozvoji podnikání v poskytování softwaru pro elektronické platby. Třetí generace bankomatů přišla v polovině 80. let. Přinesla zlepšení jen v moţnosti konfigurace a aktualizace, jinak se příliš nelišila od předchozí generace. Koncem 80. let přišla čtvrtá generace bankomatů, která uţ byla zaloţena na počítačových technologiích. Tyto přístroje zvýšily především flexibilitu pouţívaných aplikací a staly se základem pro moderní bankomaty. V dnešní době se začínají instalovat bankomaty jiţ páté generace. Ty uţ umoţňují finančním institucím, ale nejenom jim, rozšířit funkce bankomatu mimo dosavadní rámec transakcí. Dále umoţňují účast tohoto kanálu na poskytování většiny finančních i nefinančních produktů a sluţeb. Tato generace bankomatů bude vyuţívat propojení s internetem, který umoţní kromě finančních sluţeb poskytovat také informační sluţby, jako například zjišťování sportovních výsledků, čtení jídelních lístků restaurací, reklamy, objednávání katalogů a další. Tyto bankomaty budou schopné i prodávat například poštovní známky, lístky na kulturní akce, kupony na městkou dopravu atd. Moţnosti bankomatů jsou nekonečné a jejich vývoj neustále pokračuje [17]. První bankomat v České republice byl instalován 15. ledna 1989 na pobočce tehdejší České státní spořitelny na Václavském náměstí. Tento automat pracoval v off-line reţimu a zprvu slouţil jen pro zaměstnance spořitelny. První on-line bankomaty spustila v České republice Komerční banka v únoru 1992. V dnešní době najdeme v Česku kolem 3 500 bankomatů, které slouţí celé veřejnosti a lidé je pouţívají čím dál častěji, především k výběru hotovosti. Rozšiřují se ale i další druhy bankomatů, jako jsou 17
například bankomaty pro nevidomé a depozitní bankomaty, které slouţí ke vkládání hotových peněz, jenţ jsou následně připsány na účet klienta či na jiný, který si klient zadá. V česku se také objevují první tankomaty, které umoţní klientovi natankovat benzín a zcela nahrazují obsluhu benzinové pumpy [17].
2.2 Samoobslužné terminály Samoobsluţné terminály slouţí pro klienty, kteří dovedou provést různé transakce sami, aniţ by museli čekat dlouhé fronty na přepáţce v bance. Kromě sběrných boxů a bankomatů banky vybavují svá obchodní místa speciálními samoobsluţnými terminály, které umoţňují klientům provádět další transakce. Hlavním cílem samoobsluţných zón je umoţnění rychlého a jednoduchého vyřízení základních finančních operací, aniţ by byl klient omezen otevírací dobou pobočky nebo čekáním front na pobočce. Do zón s neomezeným přístupem se klient dostane kdykoliv i po zavření banky. Pro přístup do této zóny stačí pouze ke čtečce přiloţit nebo jí protáhnout libovolnou platební kartu. Poté se vstup klientovi odemkne a můţe pracovat se samoobsluţným terminálem. Pokud se v této zóně nachází uţ jeden klient, ţádný jiný klient se do ní uţ nedostane a musí počkat, aţ tento klient zónu opustí. Tím je zajištěna diskrétnost a bezpečnost samoobsluţných zón. Samoobsluţné zóny se nacházejí i uvnitř poboček bank, kde jsou omezeny pouze otevírací dobou banky. Také je nalezneme i v některých hypermarketech či na poštách. Samoobsluţné zóny jsou vybaveny speciálními terminály, které umoţňují klientovi provádět pasivní operace, jako je například zjišťování aktuálního stavu a pohybu peněz na účtu. Dále můţe klient provádět aktivní operace, jako je výběr hotovosti, vklad hotovosti, dobíjení mobilního telefonu, zadání příkazu k úhradě, zaplacení sloţenky, sjednání úvěru a podobně [14].
2.2.1 Transakční terminály Transakční terminály vypadají stejně jako bankomaty, ale hotovost nevydávají. Slouţí k provádění bezhotovostních transakcí, jako je zadávání příkazů k úhradě, dobíjení mobilních telefonů a dalších. Navíc umoţňují placení faktur a účtů, které mají čárové kódy. Stačí přiloţit čárový kód ke čtečce terminálu a údaje o platbě se automaticky načtou. Nevýhodou je, ţe neexistují normy, jak má vypadat čárový kód, proto některé 18
doklady automat nepřečte. Automaty dále umoţňují i placení poštovních poukázek. Poukázka se vloţí do čtecího otvoru terminálu, ten poukázku přijme, naskenuje a automaticky vytvoří příkaz k úhradě. Načtené údaje je moţné dodatečně na obrazovce upravovat a měnit. Peníze jsou pak připsány na účet klienta během několika minut. Transakční terminál poté vrátí originál platebního příkazu a vytiskne potvrzenku o přijetí příkazu ke zpracování. Výhodou těchto terminálů je, ţe jsou levnější neţ placení přes sběrné koše, či na přepáţce banky, a jsou stejně pohodlné jako placení přes internetové bankovnictví. V jednom dni je moţné pomocí tohoto terminálu převést částku do výše 199 999 Kč, coţ je výhodné oproti sběrnému koši, kde je denní limit 99 999 Kč [13]. Vzhled transakčních terminálů je podobný jako u bankomatů, jenom jsou navíc vybaveny dotykovou obrazovkou a snímači čárového kódu a příkazů. Podrobný popis transakčního terminálu je na obrázku 1. Obrázek 1 – Transakční terminál
Zdroj: http://finance.idnes.cz (2010) [13]
2.2.2 Depozitní bankomaty Depozitní bankomaty jsou multifunkční zařízení, která umí bankovky nejenom vydávat, ale umí je i přijímat. Díky těmto bankomatům si můţe klient uloţit hotovost na vlastní účet kdykoliv, aniţ by byl omezen otevírací dobou banky. 19
Obsluha depozitních bankomatů je velmi jednoduchá. Klient vloţí platební kartu do bankomatu, po zadání čtyřmístného kódu PIN si zvolí funkci vklad hotovosti a do speciálního okénka vloţí bankovky. Bankomat je ihned zpracuje. Některé přístroje zobrazují i jejich přehled, včetně hodnot a celkově vloţené sumy. Poté automat vytiskne stvrzenku o provedení transakce. Peníze se klientovi připíší na účet ihned. Pokud ovšem vloţil peníze večer po zavírací době poboček, připíší se na účet do druhého dne. Kaţdá banka má jinak stanovenou maximální výši vloţených peněz do bankomatu a účtuje si za ně různou výši poplatků. Tyto poplatky jsou ale niţší, neţ poplatky, které klient zaplatí na přepáţce nebo při vkladu hotovosti do nočního trezoru [19]. Na obrázku 2 je znázorněn průřez depozitním bankomatem. Obrázek 2 – Depozitní bankomat
Zdroj: http://finance.idnes.cz (2010) [25]
Ukládání hotovosti přes depozitní bankomaty je výhodnější neţ u přepáţky, a to hned z několika důvodů. Je to rychlejší, příjemnější a levnější nebo stejně drahé jako na pobočce. Tento způsob ukládání hotovosti se vyplatí především pro drobné podnikatele, kteří si chtějí uloţit své trţby na účet. Nemusí tak chodit s vysokým obnosem financí a hledat nejbliţší pobočku či trezor, aby si utrţené peníze mohli co nejrychleji uloţit na vlastní účet [19]. 20
Depozitní bankomaty dovedou rozlišit, zda jsou bankovky v pořádku, podezřelé nebo padělky. Podezřelé bankovky jsou takové, které jsou například špinavé nebo potrhané. Po vloţení peněz do bankomatu se provádí ihned jejich kontrola pomocí skenerů nainstalovaných v bankomatu. Pokud je bankovka vyhodnocena jako padělek, nebo jako podezřelá, bankomat ji zadrţí a provádí se její přezkoumání v bance, popřípadě se posílá na odbornou expertízu do České národní banky. Kdyţ se zjistí, ţe se nejedná o padělek, připíše se hodnota bankovky dodatečně klientovi na účet. Pokud se klientovi nepřipíší peníze na účet v takové výši, v jaké je vloţil do bankomatu, můţe podat u banky reklamaci. Pro přijetí reklamace bude banka po klientovi poţadovat údaje, jako je datum a čas vkladu a číslo platební karty, kterou klient pouţil pro identifikaci [12]. Počet depozitních bankomatů v Česku stále roste, ale banky nepočítají s tím, ţe by zcela nahradily moţnost uloţení hotovosti na pobočce.
2.2.3 Bankomaty pro nevidomé Bankomaty pro nevidomé jsou normální bankomaty, které jsou jen speciálně upraveny pro ovládání nevidomými. Bankomaty obsahují navíc zdířku pro sluchátka a jsou vybaveny hlasovou funkcí pro nevidomé. Tyto bankomaty provozuje Česká spořitelna uţ od roku 2005, celkem jich má 52. Od října 2010 jich na trhu přibylo 220, které provozují ČSOB a Poštovní spořitelna. Tyto bankomaty fungují stejně jako ostatní. Pouţívají je jak běţní klienti, tak i nevidomí, a to díky jejich speciálním funkcím. Vyuţití těchto bankomatů nevidomými je pod jedno procento všech transakcí provedených na těchto bankomatech [15]. Nevidomí se k bankomatu připojí pomocí standardních sluchátek, pokud u sebe sluchátka nemají, mohou si je zapůjčit na pobočce banky. Po vloţení sluchátek do zdířky bankomatu nevidomý zmáčkne klávesu 1, kterou nalezne podle hmatově zvýrazněné klávesy 5, tím se přepne do reţimu pro nevidomé. Kvůli bezpečnosti v tomto reţimu zmizí z obrazovky všechny údaje. Do sluchátek potom nevidomý dostává hlasové pokyny, co má dělat. Z důvodu bezpečnosti se mu do sluchátek nezopakuje, jaké údaje zadal. Potřebné informace nevidomý zadává pomocí funkčních a numerických kláves. Tyto bankomaty umoţňují nevidomým výběr hotovosti, dotaz na zůstatek peněz na účtu, dobíjení mobilu a klienti ČSOB a Poštovní spořitelny mají moţnost změnu PIN. 21
Do vývoje nových bankomatů se zapojuje i organizace SONS7. Výhodou těchto bankomatů pro nevidomé klienty je samostatnost oproti výběru hotovosti na pobočce. Někteří klienti mají strach z této moţnosti výběru peněz. Bojí se, ţe je někdo snadno okrade. Ovšem práce na těchto bankomatech i výběr hotovosti jsou dobře zabezpečeny. Tito klienti tak nepodstupují vyšší riziko okradení, neţ které podstupují v různých kaţdodenních situacích [15].
2.2.4 Tankomaty Tankomaty fungují na stejném principu jako bankomaty, jen místo peněz klient dostává pohonné hmoty. Tento druh samoobsluţných benzinek není v Česku ještě tolik známý, jako je tomu v zahraničí, kde jsou součástí běţného ţivota. Pro příklad nemusíme chodit daleko, tankomaty pouţívají například v Rakousku, Slovinsku, Belgii, Dánsku, Švýcarsku a jiţ řadu let také fungují v USA. Obsluha tankomatu je stejně jednoduchá jako obsluha bankomatu. Klient nejprve do tankomatu vloţí platební kartu, zadá PIN, zvolí si, kolik chce natankovat paliva a zda chce stvrzenku. Potom uţ stačí natankovat zvolené mnoţství paliva. Pokud klient zjistí, ţe nepotřebuje tolik paliva, kolik má navoleno, banka mu odečte z účtu jen to, co opravdu natankoval [10]. Výhodou těchto tankomatů je, ţe fungují 24 hodin denně. Nepotřebují ţádný personál, protoţe je klient ovládá sám, coţ můţe ušetřit majiteli benzinky náklady na platy zaměstnancům. Zákazník se nemusí vzdalovat od auta, aby mohl zaplatit. Uvítá to především, kdyţ má v autě malé dítě nebo veze nějaké cennosti. Díky tankomatům se také zkrátí doba potřebná pro natankování. Výhodou pro majitele pump je, ţe nikdo zde neodjede bez placení, protoţe se musí nejprve vloţit karta a pak je teprve moţné natankovat. Tankomaty zcela nenahradí běţné benzinové pumpy s obsluhou, protoţe ty nabízejí i další doplňkové sluţby pro motoristy jako je občerstvení, či nákup různých věcí. Stanou se ale součástí benzinových pump, které jsou otevřeny přes den a po zavírací době zde budou mít klienti moţnost natankovat přes zavedené tankomaty [10].
7
Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých
22
2.2.5 Mobilní bankomaty První mobilní bankomaty v České republice poskytla v roce 2009 Česká spořitelna. Je to přenosný bankomat, který lze umístit na místa, kde se předpokládá větší koncentrace lidí, kteří by měli zájem o jeho vyuţití, jako jsou například hudební festivaly, prodejní výstavy či jiné akce. Mobilní bankomaty se v tuzemsku začínají velmi rozšiřovat a začíná je na různých akcích nabízet čím dál víc tuzemských bank. Bankomat komunikuje se systémem banky pomocí bezdrátového datového přenosu. Proto v místě instalace bankomatu musí být zavedený elektrický proud a musí zde být dostatečný signál. Součástí mobilního bankomatu je betonový podstavec, který mu poskytuje stabilitu, ale také i ochranu před neoprávněnou manipulací, vandalismem či odcizením. Mobilní bankomaty jsou také vybaveny nejmodernějšími systémy zabezpečení, jako je například technologie obarvování bankovek při jeho napadení. Stejně jako ostatní bankomaty jsou mobilní bankomaty pod neustálým dohledem zaměstnanců bank. Kaţdá banka zvolila jiný přístup k mobilním bankomatům, například mobilní bankomaty České spořitelny a Komerční banky musí zaměstnanci předem dovézt na plánované akce a tam je nainstalovat. Jsou stejné jako klasické bankomaty, jen stojí na volném prostranství. Naopak Poštovní spořitelna umístila svůj bankomat do speciálně upravené dodávky, s kterou pak jezdí po různých akcích a nabízí svoje sluţby. Mobilní bankomaty poskytují stejný rozsah sluţeb jako klasické bankomaty. Kromě výběru hotovosti si klient můţe přes mobilní bankomat dobíjet kredit mobilního telefonu, zjišťovat zůstatek hotovosti na účtu, podávat příkaz k úhradě, měnit PIN na kartě, aktivovat kartu a další. Největší zájem u mobilních bankomatů je kromě výběru hotovosti, zjišťování stavu účtu a dobíjení kreditu mobilních telefonů [16].
2.3 Bezkontaktní platební technologie PayPass a payWave Bezkontaktní technologie PayPass a payWave je platební metoda, která urychluje proces placení malých částek platebními kartami společností MasterCard a Visa. Licenci bezkontaktní technologie PayPass vlastní společnost MasterCard. Společnost Visa tuto technologii jenom vyuţívá pod vlastním označením payWave. Snímače těchto
23
karet jsou vzájemně kompatibilní, takţe na jednom snímači lze pouţít obě dvě tyto karty. Bezkontaktní technologie PayPass funguje jiţ ve 36 zemích světa, jako je Turecko, Velká Británie, Francie, Itálie, Polsko, Švýcarsko, Španělsko a další. V těchto zemích umoţňuje tento způsob platby jiţ 276 000 obchodníků. Banky v České republice připravují projekty na zavedení této technologie v letech 2011 aţ 2012. Bezkontaktní platby bez nutnosti zadání autorizačního kódu PIN, či podpisu stvrzenky budou v České republice omezeny na částku do 500 Kč. Po překročení této hranice nebude moţné provést platební transakci bez zadání kódu PIN. Technologie PayPass slouţí především k placení malých částek do 500 Kč. Majitel karty ji nemusí u pokladny vkládat do čtecího zařízení ani zadávat PIN, stačí přiloţit kartu s bezkontaktní technologií PayPass ke čtecímu zařízení a platba se automaticky provede. Díky této technologii se doba při placení kartou výrazně zkrátila, protoţe průběh platební transakce s technologií PayPass trvá přibliţně 5 sekund. Platební karty s bezkontaktní technologií je nejlepší vyuţít především na místech s vysokou frekvencí transakcí, či na místech s platbou nízkých částek. Tyto karty se dají vyuţít k placení v trafikách, na parkovištích, v městské hromadné dopravě, v rychlých občerstveních a na dalších místech. V cizině existují automaty na jídlo, které podporují tuto technologii. Také se mohou vyuţít v obchodních domech, kde urychlí obsluhu při nákupech do 500 Kč [28].
2.3.1 Funkce bezkontaktní karty PayPass V těchto bezkontaktních kartách je zabudovaný čip s anténou. Kdyţ tuto kartu přiloţíme ke čtecímu zařízení podporující PayPass nebo payWave, vyšle karta bezdrátově informace o platbě, tím pádem není nutné vkládat kartu do terminálu ani zadávat PIN. Následně jsou pak přeneseny informace o účtu do čtecího zařízení a jsou zpracovány obvyklým způsobem prostřednictvím zabezpečené sítě pro příjem karet. Pokud platba nepřesahuje stanovený limit (v České republice 500 Kč), stačí kartu přiloţit ke snímači na označené místo symbolem bezkontaktní platby. Snímač signálem oznámí, ţe byla karta přečtena a následně dalším signálem oznámí, ţe byla platba schválena. Nakonec vydá doklad o zaplacení [28]. 24
Místa umoţňující bezkontaktní platbu pomocí technologie PayPass jsou označována těmito symboly, které jsou na obrázku 3. Obrázek 3 – Označení míst pro platbu pomocí bezkontaktní technologie
Zdroj: www.mesec.cz (2011) [28]
Pro mezinárodní označení obchodního místa umoţňující bezkontaktní platbu se pouţívá označení, které je na obrázku 4. Obrázek 4 – Mezinárodní označení míst pro platbu pomocí bezkontaktní technologie
Zdroj: www.mesec.cz (2011) [28]
2.3.2 Výhody PayPass a payWave Výhodou této technologie pro zákazníka je zkrácení doby strávené u obchodníka, a to z toho důvodu, ţe nemusí kartu dávat do čtecích zařízení a zadávat PIN. Další výhodou je rozšíření míst, kde se bude moct platit kartou. Jsou to rychlá občerstvení, parkoviště, trafiky a další. Výhodou této technologie je, ţe se dá zabudovat i jinam neţ do platebních karet, například do klíčenek, hodinek, mobilních telefonů a jiných věcí, coţ zvyšuje komfort pro zákazníka. Výhody z pohledu obchodníků můţeme rozdělit do dvou skupin. První z nich jsou obchodníci, kteří umoţňují platby kartou. Pro ně zavedení bezkontaktní technologie znamená rozšíření doplňkových sluţeb, zvýšení komfortu nakupování a získání určité konkurenční výhody nad ostatními, kteří tuto technologii nevyuţívají. Do druhé skupiny patří místa, kde se zatím placení kartou nevyuţívá. Jsou to místa s vysokou frekvencí transakcí, jako jsou rychlá občerstvení, trafiky, parkoviště a další. Do těchto míst je tato bezkontaktní technologie především určena [28].
25
2.3.3 Bezpečnost karet PayPass a payWave Díky několika úrovním zabezpečení je placení pomocí technologie PayPass velmi bezpečné. Kartu během transakce nemusíte dávat vůbec z ruky. Díky tomu můţete dohlíţet na celý průběh transakce. Aby mohla být karta přečtena, musí být přiloţena velmi blízko ke snímači, obvykle do vzdálenosti 2 aţ 5 centimetrů. To vylučuje moţnost přečtení karty jiným zařízením. Během transakce si karta s terminálem předá zašifrované bezpečnostní údaje, čímţ je zajištěno, ţe karta nemůţe být zneuţita pouţitím neautorizovaného terminálu, či jiného čtecího zařízení. Karta je vybavena bezpečnostním čipem a rádiovou anténou. Zákazníkovi to poskytuje výhody vyspělé technologie, jako je technologie běţných čipových karet. Pro vyšší bezpečnost karet banky stanovují limit, kolikrát drţitel karty můţe provést bezkontaktní platby. Pokud tento limit překročí je poţádán, aby vloţil PIN bez ohledu na výši platby. Bezkontaktní technologii nelze deaktivovat ani nenávratně poškodit umístěním karty v blízkosti jiných karet nebo magnetu [11].
26
3 Mezibankovní bezhotovostní platební styk V mezibankovním bezhotovostním platebním styku se převádějí peníze z účtu plátce na účet příjemce platby. Bezhotovostní platební styk mohou provádět jenom peněţní instituce, tedy banky, u kterých mají klienti uloţeny peníze na účtech. Tyto platby provádějí banky na základě příkazů svých klientů. Podávají je buď formou písemného dokladu (např. pomocí tiskopisu příkazu k úhradě, šeku a podobně) nebo přes technické prostředky (např. příkazy přes telefon pomocí speciálních aplikací, elektronické příkazy k úhradě, hlasové příkazy přes mobilní telefon a další). Pokud plátce i příjemce platby mají účet zavedený u stejné banky, banka provede převod přes vlastní zúčtovací centrum. Kdyţ mají plátce a příjemce platby účet u různých bank, musí banka plátce pro převod platby pouţít tzv. „mezibankovní zúčtovací centrum“.
3.1 Mezibankovní platební styk v ČR V České republice funguje jen jeden jediný systém pro mezibankovní platební styk, který zpracovává mezibankovní platby v českých korunách. Je to systém CERTIS8. Do provozu byl uveden 8. 3. 1992 v rámci clearingového (zúčtovacího) centra tehdejší Státní banky československé. Po rozdělení Československa vzniklo na Slovensku nové clearingové centrum a systém CERTIS zůstal k dispozici českým bankám. Tento systém nadále spravuje ČNB9. Účastníci mezibankovního platebního styku se musí řídit zákonem o bankách a zákonem o platebním styku, které jim udávají jejich práva a povinnosti. Česká národní banka má podle bankovního zákona povinnost vést účastníkům zúčtovacího systému účet v českých korunách. Prostřednictvím tohoto účtu budou banky realizovat vzájemné korunové platby a zároveň bude slouţit také jako účet povinných minimálních rezerv. Tyto účty jsou vedeny na základě smluv uzavřených mezi ČNB a bankami podle obchodního zákoníku, který stanovuje pro všechny banky jednotné právní a technické podmínky pro vedení účtu, předávání a zpracování dat v mezibankovním platebním styku. Na těchto účtech není povolen debetní zůstatek [22].
8 9
Czech Expess Real Time Interbank Gross Settlement system Česká národní banka
27
Systém CERTIS je zaloţen na principu RTGS10 zúčtování. Znamená to, ţe systém zpracuje a vypořádá kaţdou jednotlivou operaci v reálném čase na bázi brutto principu. Účastníky mezibankovního platebního systému CERTIS mohou být banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrová druţstva. Systém CERTIS komunikuje pouze s jednotlivými centrálami bank, protoţe ČNB vede pro kaţdou banku jenom jeden účet mezibankovního platebního styku. Pro banky to znamená, ţe nejprve musí zpracovat interně veškerá data svých poboček a oddělit od nich platby do cizích bank, které mohou být předány do systému CERTIS. Platební styk klientů jedné banky jsou interní záleţitostí bank, do kterých CERTIS nezasahuje. Kaţdý účastník systému CERTIS je jednoznačně identifikován kódem banky, který je povinnou součástí kaţdé bankovní transakce. Pro bliţší specifikaci plateb se v rámci platebního styku pouţívají i další číselné kódy, tzv. symboly plateb. V příloze 1 najdete seznam všech bank v České republice k 1. 3. 2011 s přehledem jejich číselných kódů. Na základě bilaterální smlouvy s ČNB se systému mohou účastnit i tzv. „třetí strany“. Jsou to finanční instituce, které nejsou bankami, ale mají významnou roli na platebním trhu, například instituce zajišťující zúčtování a vypořádání cenných papírů nebo clearingová střediska pro platební karty. Tyto třetí strany nemají u ČNB zavedeny účet mezibankovního platebního styku, ale mohou do systému CERTIS předávat, se souhlasem přímého účastníka, příkazy k převodům prostředků mezi přímými účastníky. Například vypořádání plateb vztahujících se k operacím na burze cenných papírů [22]. Začátek účetního dne podle Půlpánové (2009) je vţdy v 16 hodin předchozího pracovního dne (D - 1) a končí v 16 hodin stávajícího pracovního dne (D). Pro nový účetní den probíhá přijímání zpráv od 17 hodin dne předchozího (D - 1) a od 5 hodin aktuálního dne (D) probíhá vypořádání platebních příkazů. Od 15.30 systém ukončí příjem vstupních souborů a do 16 hodin je vylaďován. Banky předávají data do systému v elektronické podobě prostřednictvím komunikační sítě. Od roku 2001 je v provozu Systém přenosu zpráv, který zajišťuje plně automatizované předávání informací mezi zúčtovacím systémem a jeho účastníky, a to na principu elektronické pošty. Banky proto mohou sledovat vypořádání v reálném čase [6]. Systém CERTIS přijme platební příkaz, aţ kdyţ kontrolní programy ověří, ţe data splňují kvalitativní poţadavky. Je poté zahájeno vypořádání, kdy se ještě kontroluje, zda 10
Real Time Gross Settlement – brutto zúčtování v reálném čase
28
je v bance plátce dostatek finančních prostředků na krytí transakce. Pokud je vše v pořádku, platba je ihned vypořádána. Pokud banka nemá dostatek finančních prostředků na krytí transakce, platba se umístí do tzv. „zádrţné zóny“. Banka je o této skutečnosti ihned informována pomocí informačního systému CERTIS-IS11. V tu chvíli můţe banka získat dostatečné krytí prostřednictvím platby z jiné banky, půjčkou na peněţním trhu nebo získáním úvěr formou plně kolateralizovaného vnitrodenního úvěru od ČNB, či formou plně kolateralizovaného úvěru přes noc (overnight úvěru) ze strany ČNB. Pokud se bance nepodaří do konce účetního dne získat dostatek finančních prostředků, je příkaz k platbě systémem odmítnut a vrácen bance, která ho zaslala. ČNB stanovuje poplatky za operace v systému CERTIS tak, aby pobízely banky k optimálnímu rozloţení platebních transakcí během účetního dne. ČNB pobízí účastníky k předávání dat ihned ze začátku účetního dne, aby na konci účetního dne nedocházelo k zahlcení systému. Proto je cena za zpracování jedné poloţky na začátku dne velmi nízká, naopak na konci účetního dne, kdy se předpokládají jen mezibankovní převody o značných částkách, je cena za jednu poloţku mnohonásobně vyšší. Pro banky, které mají vyšší objem transakcí, jsou poskytovány slevy z ceny za zpracování jedné poloţky v závislosti na počtu zpracovaných poloţek za měsíc [22]. Přehled těchto sazeb platných od 1. 2. 2011 najdete v příloze 2.
3.2 Mezibankovní platební styk v Evropské unii Evropská měnová unie představuje oblast s jednotnou měnou, jednotným trhem a měnovou politikou, která je řízena Evropskou centrální bankou. Tuto oblast tvoří různé země s odlišnou bankovně-obchodní praxí a právní úpravou. Jiţ od začátku jejího vytvoření se projevovala potřeba vytvoření integrovaného evropského platebního prostředí, které by vyuţívaly obchodní i centrální banky ze zemí eurozóny [18]. V současné době funguje v Evropské unii pět následujících platebních systémů.
11
Informační systém, který informuje účastníky o všech důleţitých parametrech zpracování
29
3.2.1 TARGET Evropská centrální banka provozuje od 4. ledna 1999 systém TARGET12, který propojuje clearingové systémy centrálních bank členských zemí EU13 s platebním systémem Evropské centrální banky. Tento systém pracuje na principu RTGS zúčtování, coţ znamená, ţe systém zpracuje a vypořádá kaţdou jednotlivou operaci v reálném čase na bázi brutto principu a veškeré transfery provádí výhradně v eurech. Systém TARGET mohou vyuţívat banky zemí, které vstoupily do měnové unie a jejich národní platební systémy RTGS vyuţívají euro. Dále jej mohou vyuţívat banky zemí, které nevstoupily do měnové unie, pokud na území dané země existuje sekundární systém RTGS, který vyuţívá euro [2]. Tento systém je určen především pro platby velkých objemů, ale mohou se přes něj provádět i platby menších objemů. Cílem systému TARGET je zajistit bezpečné a spolehlivé zúčtování plateb a zvýšení jejich efektivnosti v rámci EU. Provozní doba systému TARGET je od 7.00 do 18.00 po 365 dní v roce. Po dohodě s Evropskou centrální bankou a ostatními centrálními bankami, mohou národní centrální banky otevřít své systémy RTGS před otevírací dobou systému TARGET, a to pouze pro provádění domácích plateb [4]. Od 19. listopadu 2007 začal fungovat vylepšený systém TARGET 2, tento systém druhé generace postupně nahradil systém TARGET, který fungoval od 4. ledna 1999 do 19. května 2008 [24].
3.2.2 EURO 1 EBA14 od roku 1998 provozuje systém EURO 1. Je to přeshraniční platební systém, který zpracovává eurové platby velkých objemů v rámci jednoho dne. Je to nettingový clearingový systém, coţ znamená, ţe platby vypořádá aţ na konci obchodního dne Evropské centrální banky prostřednictvím systému TARGET [18].
12
Trans-european Automated Real-time Gross settlement Express Transfer system – transevropský automatizovaný expresní systém zúčtování plateb v reálném čase 13 European Union – Evropská unie 14 Euro Banking Association Clearing Company SA – Evropská bankovní asociace clearingových společností
30
Pro vstup do systému EURO 1 stanovila EBA poměrně přísná pravidla, převzata z Pantůčkové (2003). Vlastní prostředky nejméně ve výši 1,25 mld. EUR. Krátkodobý úvěrový rating nejméně P2 (Moody`s) nebo A2 (S & P), či jiný odpovídající rating. Přímý přístup k některému EU RTGS systému přímo napojenému na TARGET [18].
3.2.3 STEP 1 STEP 1 je přeshraniční retailový platební systém, který EBA spustila v listopadu 2000. Podle Pantůčkové (2003) je hlavním cílem STEP 1 zkrácení doby úhrady a podpora pouţívání bankovních standardů, s cílem posílit pouţívání STP15 mezi bankami. Dále je to rozvoj evropských obchodních zvyklostí v oblasti přeshraničních retailových převodů [18]. Výhodou systému STEP 1 je, ţe je jeho vstup otevřen pro všechny banky působící v Evropské unii, aniţ by musely splňovat minimální kreditní rating, či jiné kapitálové poţadavky [23].
3.2.4 STEP 2 STEP 2 je pan-evropské automatizované zúčtovací středisko pro hromadné platby v eurech. STEP 2 je zaloţen na nejnovějších technologiích a jako první začal poskytovat XML16 zprávy. Tento systém začal fungovat v dubnu 2003 a úroveň jeho odolnosti je srovnatelná s odolností systému RTGS. Výhodou systému STEP 2 je, ţe je vysoce automatizovaný, snadno ovladatelný a je zaloţen na všeobecně uznávaných průmyslových standardech s vyuţitím nejnovějších technologií. STEP 2 umoţňuje účast přímých i nepřímých účastníků. Nepřímí účastníci se do systému zapojují přes přímého účastníka, se kterým mají bilaterální dohodu. Stejně jako EURO 1 a STEP 1 pracuje na nettingovém principu [23].
15 16
Straight Through Processing – automatizované zpracování přeshraničních plateb Extensible Markup Language – rozšiřitelný značkovací jazyk
31
3.2.5 CLS Pantůčková (2003) uvádí, ţe CLS17 je víceměnový systém pro zúčtování devizových transakcí na PVP18 základě pracující v reálném čase. Transakce účetně vyrovnává CLS banka, u které mají členové tohoto systému otevřeny víceměnové účty. Systém v současné době pracuje s měnami euro (EUR), britská libra (GBP), americký dolar (USD), švýcarský frank (CHF), australský dolar (AUD), kanadský dolar (CAD) a japonský jen (JPY) [18].
17 18
Continuous Linked Settlement Payment Versus Payment
32
4 Systémy zúčtovacího styku v mezinárodních platbách Bezhotovostní platební styk je zaloţen na předávání dat a informací, týkajících se platebního styku mezi bankami navzájem, jak na národní tak i na mezinárodní úrovni [8]. Dříve se k zasílání dat a informací mezi bankami a finančními institucemi pouţíval dálnopis. Ten postupem času z velké části nahradila mezinárodní telekomunikační síť SWIFT19. S vytvářením jednotného evropského trhu se také vyvíjejí i různé systémy, které mají za úkol posílit jeho integraci, proto se od roku 2002 vyvíjí systém SEPA20. Ten stanovuje nová pravidla a postupy pro platby v eurech. Tyto dva nové systémy jsou bezpečnější a rychlejší neţ ty předchozí a nabízejí zákazníkům i další výhody.
4.1 Systém SWIFT Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci vystupující pod zkratkou
SWIFT
provozuje
stejnojmennou
mezinárodní,
počítači
řízenou
telekomunikační síť. Nevýdělečná organizace SWIFT s hlavním sídlem v Bruselu byla zaloţena v roce 1973 skupinou 239 bank z patnácti vyspělých zemí Evropy a Severní Ameriky. Tato organizace je plně vlastněna členskými bankami, popřípadě dalšími finančními institucemi. Hlavním úkolem této společnosti bylo sjednocení a standardizování mezibankovní komunikace, a zajištění bezpečného a spolehlivého přenosu dat mezi bankami a dalšími finančními institucemi. Samotný systém SWIFT byl zprovozněn v roce 1977 a všechny jeho zakládající země do něj byly napojeny. V prvním roce provozu se do systému zapojilo na 586 členských bank a bylo celkem odesláno 3,4 milionů swiftových zpráv. V dalších letech, díky rozšiřování okruhu členských bank, vzrostl také počet odeslaných swiftových zpráv [8]. Mezinárodní telekomunikační síť umoţňuje vedle oblasti platebního styku i přenos dat a informací, týkajících se finančních a obchodně finančních transakcí na peněţních a kapitálových trzích. Ze začátku převaţoval přenos dat v oblasti platebního styku na 19
The Society for Worldwide Interbank Financial Telecomunication - Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci 20 Single Euro Payments Area – Jednotná oblast pro platby v eurech
33
peněţních trzích, postupně se však tento podíl sníţil a platební styk představuje v současné době asi 50 % z podílu přenesených zpráv. Dochází také k velkému rozvoji v přenosu dat na kapitálovém trhu. SWIFT je otevřená organizace pro nové členy. Členem mezinárodní organizace SWIFT se můţe stát banka nebo finanční instituce, která splní několik základních podmínek. Musí mít kladně vyřízenou ţádost o členství. Ta musí být potvrzena centrální bankou nebo bankovní asociací daného státu. Dále musí zaplatit členský poplatek, napojit se na síť a úspěšně zakončit zkušební provoz, při kterém prokáţe schopnost komunikace pomocí swiftových zpráv ve standardizovaných formátech. I kdyţ je SWIFT nevýdělečnou organizací, tak své sluţby zpoplatňuje. Vzniklý výnos ze sluţeb poskytovaných přes swiftovou síť jde na úhradu nákladů spojených s provozem této sítě, a také na její rozvoj. S růstem napojených zemí a narůstajícím počtem přenášených zpráv dochází ke sniţování průměrné ceny za zprávu [8]. Swiftová síť je sloţena ze dvou operačních středisek. Jedno z nich je umístěno v Evropě v Leidnu a druhé v USA v New Yorku. Tato spolu propojená operační střediska slouţí k vzájemnému ukládání dat, jako záloţní střediska. V případě vyřazení jednoho z nich z provozu, nahradí jeho činnost to druhé. Na operační střediska jsou potom napojeny regionální zpracovatelé pro členské země nebo regiony [3]. Swiftová síť je v České republice vyuţívaná déle jak dvacet let. V únoru 1981 se Československá obchodní banka stala, jako první banka východní Evropy, členem organizace SWIFT. Svoji první swiftovou zprávu odeslala 16. května 1983. Jako druhá banka se do systému napojila v roce 1989 Ţivnostenská banka. Po roce 1991 se dále napojily další banky, jako Státní banka československá, Komerční banka, Investiční banka a později i další [8].
4.1.1 Swiftová zpráva Ve swiftové síti se informace a data přenášejí prostřednictvím swiftových zpráv. Pro vzájemnou komunikaci pomocí swiftových zpráv se pouţívá společný mezinárodní jazyk, kterým je angličtina, standardizovaný obsah a forma těchto zpráv. Při odesílání je swiftová zpráva zašifrována a při přijetí znovu odšifrována a prověřena, coţ slouţí jako ochrana před jejím zneuţitím.
34
Podle Schlossbergera (2005) mezinárodně platný standardizovaný systém členění swiftových zpráv rozlišuje zprávy podle jejich účelu a funkce do jednotlivých kategorií, skupin a typů. Kaţdá swiftová zpráva se označuje písmeny MT a třemi numerickými znaky: MT xyz kde x je kategorie zprávy, y je skupina zprávy a z je typ zprávy [8]. Kategorie zprávy Swiftové zprávy se člení do jedenácti kategorií, označujících účel nebo předmět obchodu, kterého se týká. V tabulce 1 je přehled všech kategorií s jejich českým i anglickým názvem. Tabulka 1 – Kategorie zpráv
Kategorie Český název 0 Systémové zprávy 1 Úhrady klientů a úhrady šeků 2 Mezibankovní převody
Anglický název System Messages Customer Transfers, Cheques Financial Institution Transfers
3
Konverze a operace na peněţních trzích
Foreign Exchange, Money Markets and Derivatives
4 5 6 7 8
Inkasa a Cash Letters Operace s cennými papíry Drahé kovy a komodity Dokumentární akreditivy a záruky Cestovní šeky
Collections and Cash Letters Securities Precious Metals and Syndications Documentary Credits, Guarantees Travellers Cheques
9
Zprávy o zůstatcích, výpisy, avíza o změnách sazeb, ţádosti a statusy
Cash Management, Customer Status
x
Společné informace
Common Group Messages
Zdroj: Schlossberger (2005, str. 293) [8]
Podle Schlossbergera (2005) je moţné rozčlenit uvedené kategorie do tří základních druhů podle účelu, ke kterému se vyuţívají: Systémové swiftové zprávy z kategorie MT 0, které jsou vyměňovány mezi swiftovou sítí a uţivatelem sítě. Vztahují se k odesílateli nebo příjemci zprávy, k různým technickým aspektům či adresám. Finanční swiftové zprávy z kategorie MT 1 – 9, pomocí kterých se provádí finanční transakce mezi uţivateli. 35
Sluţební (řídící) zprávy, které se pouţívají pro řízení systému nebo potvrzování zpráv. Celkem je asi 130 standardizovaných typů swiftových zpráv. Konkrétní typ swiftové zprávy lze pouţít jen k tomu účelu a funkci, ke kterému byla vytvořena [8]. Skupina zprávy Popisuje funkci zprávy uvnitř určité kategorie (např. MT 57z – výpisy a zprávy portfolia) [8]. Typ zprávy Popisuje specifické detaily určité funkce (např. MT 103 – klientský převod, MT 202 – mezibankovní převod) [3].
4.1.2 Obsah swiftové zprávy Obsah swiftové zprávy se skládá z pěti bloků. Pro všechny zprávy je povinný pouze první blok a ostatní jsou nepovinné, dále potom záleţí na druhu zprávy a na jejím pouţití. Zpráva je sloţena ze záhlaví, to tvoří první tři bloky, ze samotného textu zprávy, ten tvoří čtvrtý blok, a z tzv. traileru, coţ je pátý blok [8]. Záhlaví Obsahuje údaje o identifikaci odesílající banky nebo finanční instituce, vstupní pořadové číslo swiftové zprávy, její typ, prioritu a identifikaci adresáta swiftové zprávy [8]. Textový blok Textový blok swiftové zprávy je sloţen z polí s pevnou nebo proměnnou délkou. Pole mají standardizovaný formát. Textová část pro swiftové zprávy je definována přibliţně na 95 textových polí, která jsou shromáţděna do devíti skupin. Jejich přehled je v tabulce 2. Stejná pole se dají pouţít pro různé kategorie swiftových zpráv, ale přesný význam zprávy je vytvořen pouze ve vztahu k dané kategorii nebo dokonce jednotlivému typu zprávy [8].
36
Tabulka 2 – Skupiny textových polí
Skupina
Charakteristika
1
Identifikace zprávy a přehledy (např. souhrnná informace o počtu poloţek nebo celkové částce dané měny)
2
Reference (informace týkající se zprávy, transakce uvnitř zprávy nebo související transakce, účtu)
3
Data a hodnoty (informace o datech transakce, směnném kurzu nebo úrokových sazbách)
4
Dokumentární akreditiv (specifické informace o transakcích dokumentárního akreditivu - např. o typu akreditivu)
5
Banky a klienti (informace slouţící k identifikaci jednotlivých účastníků transakce)
6 7
Výpisy z účtu (saldo a detailní informace o transakci) Informace a instrukce (dodatkové informace o transakci)
8
Obchodovatelná komodita (informace o účastnících nebo účtech pouţitých např. při transakci s cennými papíry)
9
Různé
Zdroj: Schlossberger (2005, str. 295) [8]
Trailer Obsahuje technické informace, jako je například moţnost duplicitního odeslání zprávy nebo zpoţdění zprávy a podobně [8].
4.1.3 Funkce systému SWIFT Pro lepší pochopení funkce systému SWIFT jsou do této kapitoly převzaty a upraveny dva příklady podle Miroslava Máče (2006). Příklad Klient A z Vídně podá platební příkaz své bance (Austria Vídeň) k převedení 10 000 USD klientu B z Amsterodamu. Klient B má veden účet v bance ANB AMRO Bank Amsterodam. Jedná se o zahraniční operaci v rámci zemí EU, ale jelikoţ je platba prováděna v dolarech a nikoli v eurech, je banka plátce povinna hledat společného prostředníka pro realizaci platby v dolarech (tedy v zemi, ve které je měna platby domácí měnou). Banka Austria Vídeň má pro platby v dolarech otevřen svůj nostro účet v dolarech u Citibank v New Yorku. Ta však nemá přímé spojení s bankou příjemce, ale s její dceřinou společností (ABN AMRO Bank v New Yorku). Proto banka odesílatele 37
(klienta A) odešle swiftovou zprávu (MT 103) jako avízo přímo na banku příjemce (klienta B), kde bude uvedeno, ţe je nutno zúčtovat na vrub příslušného nostro nebo loro účtu korespondentské banky příjemce (ABN AMRO Bank New York) částku 10 000 USD ve prospěch cílového příjemce. Avízo také obsahuje informaci, ţe krytí (peněţní prostředky pro tuto platbu) obdrţí banka příjemce na svůj účet u své partnerské banky ABN AMRO Bank v New Yorku od korespondentské banky příkazce, kterou je Citibank New York [3]. Schéma příkladu zahraniční platby v dolarech mezi dvěma klienty je zobrazeno na obrázku 5. Obrázek 5 – Zahraniční platba v dolarech v rámci zemí EU
Klient B Amsterodam ABN AMRO Bank Amsterodam
Klient A Vídeň MT 103
ABN AMRO Bank New York
Banka Austria Vídeň Citibank New York
Zdroj: Miroslav Máče (2006, str. 31)
Pokud by platba v předchozím příkladě probíhala v eurech, prostřednictvím systému TARGET, schéma zpracování platebního příkazu by vypadalo tak, jako je na obrázku 6. ECB zde označuje Evropskou centrální banku. Obrázek 6 – Zahraniční platba v eurech v rámci zemí EU
Klient B Amsterodam ABN AMRO Bank Amsterodam Zúčtovací systém Belgie
Klient A Vídeň MT 103 přes ECB
Banka Austria Vídeň Zúčtovací systém Rakouska
Zdroj: Miroslav Máče (2006, str. 32)
Z uvedených příkladů je vidět, ţe provádění zahraničních plateb je poměrně dost sloţité. Především u plateb v jiné měně neţ je euro, protoţe banky v tomto případě musí 38
hledat společníky, kteří provádějí platby v této měně. U plateb v eurech musí jít jednotlivé platby přes zúčtovací systémy daných států, které provádějí tyto platby přes Evropskou centrální banku. Jednotlivé systémy si za kaţdou provedenou operaci účtují různé poplatky, a proto cena za poskytnutí těchto sluţeb můţe být vţdy různá v závislosti na tom, přes jaké systémy tyto platby směřují. Pochopitelně s narůstajícím počtem systémů, přes které platba projde, se zvedá i cena poplatků za tuto sluţbu.
4.2 Systém SEPA Od roku 1958, kdy vzniklo Evropské hospodářské společenství, došlo při integraci evropského finančního trhu k několika událostem. K těm nejvýznamnějším patří zavedení eura v roce 1999 a výměna národních platidel zemí eurozóny v roce 2002. Velmi významné bylo také zavedení systému TARGET, který slouţí od 1. ledna 1999 pro platby vysokých hodnot a zároveň tvoří páteř finančního systému pouţívajícího euro. TARGET také slouţí jako nástroj pro provádění jednotné měnové politiky eurosystému [1]. V roce 2002 zahájila EPC21 projekt SEPA, který je dalším významným krokem k posílení evropské integrace. EPC vymezuje nová pravidla a postupy pro platební styk v eurech. Platební styk v eurech prostřednictvím SEPA budou moci vyuţívat subjekty v eurozóně i mimo ní, za předpokladu, ţe budou schopny uplatňovat standardy a postupy systému SEPA. Pro vznik Jednotné oblasti pro platby v eurech je zapotřebí harmonizace právního prostředí v EU. Potřebný právní rámec je zakotven ve Směrnici ES č. 2007/64/ES o platebních sluţbách na vnitřním trhu. V České republice jsou tyto poţadavky Směrnice promítnuty do Zákona o platebním styku č. 284/2009 Sb., který je účinný od 1. listopadu 2009 [20]. SEPA je oblast, ve které budou moci spotřebitelé, podniky a další hospodářské subjekty provádět a přijímat platby v eurech za stejných podmínek, práv a povinností, bez ohledu na to, zda půjde o platbu v rámci jedné země nebo o převod mezi různými státy. Rozdílné základní platební sluţby jednotlivých států budou převedeny na jednotné standardy SEPA, čímţ se zruší rozdíly mezi vnitrostátními a přeshraničními platbami.
21
European Payments Council – Evropská rada pro platební styk
39
V současné době probíhají přípravy legislativy pro stanovení konečného termínu přechodu na SEPA. Tato legislativa má mít formu Nařízení ES, kdy bude v členských státech platit přímo a nebude se převádět do zákonů jednotlivých zemí. Nyní se projednává návrh nařízení Evropského parlamentu a rady, který podala Evropská komise 16. prosince 2010. Návrh má stanovit pro země EU definitivní termíny převedení eurových plateb na podmínky definované pro SEPA. Konečný termín pro pozměňovací návrhy byl stanoven na 16. května 2011 a schvalování ve výboru ECON Evropského parlamentu je stanoven na 27. června 2011 [20].
4.2.1 Harmonogram vývoje systému SEPA Vývoj sytému SEPA je rozdělen do třech základních etap, které jsou na obrázku 7. Obrázek 7 – Vývoj systému SEPA
Zdroj: Evropská centrální banka (2006, str. 14) [1]
Plánovací etapa První etapa začala v roce 2004. Součástí této etapy bylo navrhnout nová pravidla pro bezhotovostní úhrady a přímé inkaso. Dále navrhnout rámec pro platební karty i pro infrastrukturu
zúčtování
a vypořádání.
Byly
vyvinuty
normy
a specifikace
bezpečnostních poţadavků. Prováděcí etapa Druhá etapa byla zahájena v polovině roku 2006. Tato etapa je zaměřena na přípravu rozšíření nových nástrojů, norem a infrastruktur systému SEPA. Proběhl zde i zkušební provoz. V kaţdé zemi eurozóny byly stanoveny vnitrostátní orgány odpovědné za realizaci a migraci, které měly pomoct při sledování příprav na rozšíření SEPA.
40
Migrační fáze V poslední fázi budou platit vnitrostátní pravidla platebního styku souběţně s pravidly SEPA. Zákazníci si budou moci vybrat, zda chtějí pouţívat staré systémy nebo nový systém SEPA, jelikoţ infrastruktura zúčtování a vypořádání bude schopna pracovat s oběma nástroji. Cílem této fáze je postupná, trţně motivovaná migrace na nástroje SEPA tak, aby přes ně na konci roku 2010 probíhala většina transakcí [1].
4.2.2 Nástroje systému SEPA Systém SEPA má tři základní nástroje. Jsou jimi SEPA bezhotovostní převody, SEPA inkasa a SEPA platební karty. Bezhotovostní převody a inkasa se musí v systému řídit souborem pravidel, který stanovuje provozní postupy, technické normy, definuje lhůty a upravuje další povinnosti. Pro platební karty je dán soubor zásad a poţadavků, kterým se musí vydavatelé, příjemci, kartové systémy i jejich provozovatelé řídit. Pravidla systému SEPA se kaţdoročně obnovují a jejich aktuální verze je vţdy dostupná na webových stránkách EPC22 [20]. Systém SEPA pro bezhotovostní úhrady „SEPA credit transfer scheme“ Tento systém byl spuštěn 28. ledna 2008 a slouţí pro provádění bezhotovostních plateb. Je do něj zapojeno přes 4 500 evropských institucí. Na webových stránkách EPC23 je publikován a měsíčně aktualizován registr účastníků tohoto systému [20]. Funkce systému SEPA pro bezhotovostní úhrady je popsána na obrázku 8 a je následující. Příjemce platby nejprve pošle plátci poţadavek na úhradu a plátce po přijetí poţadavku podá své bance příkaz k úhradě. Banka mu poté z účtu odepíše danou částku a zašle mezibankovní zprávu do zúčtovacího centra. To následně předá mezibankovní zprávu bance příjemce. Ta na základě doručené mezibankovní zprávy připíše poţadovaný obnos na účet příjemce.
22 23
www.europeanpaymentscouncil.eu http://epc.cbnet.info/content/adherence_database
41
Obrázek 8 – Funkce systému SEPA pro bezhotovostní úhrady
Zdroj: UniCredit Bank (2011) [32]
V tabulce 3 jsou uvedeny české banky, které vyuţívají systém SEPA pro bezhotovostní úhrady. Aktuálně k 8. dubnu 2011. Tabulka 3 – Přehled českých bank využívající SEPA bezhotovostní úhrady
Název banky
Adresa
Česká spořitelna, a.s.
Olbrachtova 1929/62
Československá obchodní banka, a.s. Citibank, a.s. Praha J & T Banka, a.s. Komerční banka, a.s. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Volksbank CZ, a.s.
Město Praha - Krč
BIC
Datum připravenosti
GIBACZPXXXX
28. 1. 2008
Radlická 333/150 Praha 5
CEKOCZPPXXX
28. 1. 2008
Evropská 178 Pobřeţní 297/14 Na Příkopě 969/33
Praha 6 Praha 8
CITICZPXXXX JTBPCZPPXXX
28. 1. 2008 5. 10. 2009
Praha 1
KOMBCZPPXXX
3. 3. 2008
Na Příkopě 858/20
Praha 1
BACXCZPPXXX
28. 1. 2008
Na Pankráci 1724/129
Praha 4
VBOECZ2XXXX
9. 5. 2011
Zdroj: vlastní
42
Jak je vidět v tabulce 3, do systému SEPA pro bezhotovostní úhrady je zapojeno pouze 7 bank působících na českém území. Z nichţ banka Volksbank CZ, a.s. začne tento systém vyuţívat aţ od 9. května 2011 a to jen pro příchozí platby. Většina uvedených bank se tohoto systému účastní od začátku jeho spuštění. Systém SEPA pro inkaso „SEPA direct debit scheme“ Tento systém byl spuštěn 2. listopadu 2009. Registr účastníků tohoto systému je také zveřejněn na webových stránkách EPC. V SEPA inkasu rozlišujeme dva systémy. Základní systém označovaný jako „SEPA Direct Debit Core Scheme“ a systém pro podnikatelské subjekty označovaný jako „SEPA Business to Business Direct Debit Scheme (B2B)“. Tento systém B2B nemohou vyuţívat spotřebitelé, je určený pouze pro podnikatelské subjekty. Jediný rozdíl oproti základnímu systému je u B2B, a to ţe plátce není oprávněn poţadovat vrácení prostředků autorizované transakce. V současné době se připravuje další schéma pro inkasa fixních částek [20]. V tabulce 4 jsou uvedeny české banky, které vyuţívají systém SEPA pro inkaso. Aktuálně k 8. dubnu 2011. Tabulka 4 – Přehled českých bank využívající SEPA inkaso
Název banky
Adresa
Město
BIC
SEPA Direct Debit Core Scheme J & T Banka, a.s. Pobřeţní 297/14 Praha 8 JTBPCZPPXXX UniCredit Bank Na Příkopě Czech Republic, Praha 1 BACXCZPPXXX 858/20 a.s. SEPA Business to Business Direct Debit Scheme (B2B) UniCredit Bank Na Příkopě Czech Republic, Praha 1 BACXCZPPXXX 858/20 a.s.
Datum připravenosti 1. 1. 2010 2. 11. 2009
2. 11. 2009
Zdroj: vlastní
Jak je vidět z tabulky 4, systém SEPA pro inkaso vyuţívají pouze dvě banky působící v České republice. Z nichţ UniCredit Bank poskytuje základní verzi i verzi pro podnikatele. Zatímco J & B Banka vyuţívá pouze základní verzi tohoto systému. Funkce systému SEPA pro inkaso je popsána na obrázku 9 a je následující. Plátce nejprve dá příjemci souhlas k inkasu, ke kterému mu příjemce předem zaslal informace o platbě. Následně příjemce podá své bance výzvu k inkasu. Ta předá mezibankovní 43
zprávu do zúčtovacího centra, z kterého jde mezibankovní zpráva do banky plátce. Tato banka odepíše poţadovanou částku z účtu plátce a pošle zpět mezibankovní zprávu do zúčtovacího centra, které ji předá bance příjemce. Ta na základě obdrţené zprávy připíše poţadovaný obnos na účet příjemce. Obrázek 9 – Funkce systému SEPA pro inkaso
Zdroj: UniCredit Bank (2011) [31]
Platby SEPA prostřednictvím platebních karet Platební karty musí splňovat určité podmínky, které stanovuje EPC pro správné fungování těchto karet v SEPA oblasti. Cílem systému SEPA v oblasti platebních karet je sjednocení podmínek tak, aby klient zaplatil srovnatelný poplatek za vydání karty i za transakce provedené touto kartou. Transakce by měla být zaúčtována všude stejně rychle a tyto karty by měli být akceptovány na kaţdém terminálu, i u kaţdého obchodníka v rámci celé SEPA oblasti [20]. Jedním ze základních prvků, které tyto karty musí obsahovat je čip a PIN. Tuto podmínku splňují všechny platební karty vydané v České republice.
44
5 Porovnání systémů SWIFT a SEPA Při porovnávání systémů SWIFT a SEPA jsou pouţity především informace z Komerční banky, které jsou veřejně dostupné na www.kb.cz. Z toho důvodu se některé názvy nebo údaje mohou u různých bank trochu lišit, ale v podstatě mají stejný význam. Pro lepší orientaci jsou nejprve v této kapitole uvedeny a popsány vybrané náleţitosti, které musí dané platební příkazy obsahovat. Dále pak bude práce zaměřena na porovnání obou systémů. Jelikoţ Komerční banka a většina ostatních bank působících v České republice vyuţívají systém SEPA jen pro bezhotovostní úhrady, budou tyto systémy mezi sebou porovnány jen na úrovni bezhotovostních zahraničních plateb probíhajících v měně euro.
5.1 Vybrané náležitosti platebního příkazu Pokud chce klient provést bezhotovostní platbu v eurech do zahraničí či tuzemska, musí podat platební příkaz buď v písemné podobě, nebo v elektronické podobě, pokud to tedy jeho banka umoţňuje. Tyto platební příkazy musí mít určité náleţitosti, některé vybrané náleţitosti jsou popsány níţe. V příloze 3 je vzor platebního příkazu do zahraničí přes systém SWIFT a v příloze 4 je vzor platebního příkazu do zahraničí přes systém SEPA. Oba dva tyto vzory jsou z Komerční banky.
5.1.1 Druhy poplatků Poplatky jsou rozděleny do čtyř druhů. Podle druhu poplatku se stanovuje cena za provedení platby. Poplatky BEN, SHA a OUR se vyuţívají jen pro platby přes systém SWIFT. Poplatek SLEV se pouţívá pouze pro systém SEPA. BEN – příjemce platby hradí veškeré poplatky (tento druh se nepouţívá v rámci zemí EHP), SHA – u tohoto druhu se o poplatky dělí příjemce platby s plátcem platby (plátce platí bance poplatky za vyšlou platbu, poplatky korespondenčních bank a banky, která přijala platbu, platí příjemce platby) OUR – veškeré poplatky hradí plátce platby, 45
SLEV (SLV) – zde je stejný princip jako u poplatků typu SHA, tedy poplatky banky plátce hradí plátce a poplatky banky příjemce hradí příjemce (tento druh poplatků se pouţívá pouze pro SEPA platby) [27].
5.1.2 Způsob úhrady Klienti bank si mohou vybrat ze tří způsobů zpracování platby. Standard – úhrada příkazu je provedena nejdéle do tří obchodních dnů po datu splatnosti příkazu, Expres – úhrada příkazu je provedena nejdéle do jednoho obchodního dne po datu splatnosti příkazu (z důvodu časového posunu nejde tento způsob platby zvolit u měn JPY a AUD), Urgent – úhrada příkazu je provedena ve stejný obchodní den, jako je den splatnosti příkazu. Urgentní zpracování příkazu je moţné pouze v těchto měnách: CHF, CZK, DKK, GBP, EUR, NOK, SEK a USD [27].
5.1.3 Mezinárodní číslo účtu IBAN IBAN24 je formát čísla účtu, který je definovaný mezinárodní normou ISO 13616, ze které vychází nově stanovený standard EBS204, jenţ vydal ECBS25. Podle standardu můţe mezinárodní číslo účtu obsahovat číslice a velká písmena podle následující struktury: 2 znaky – kód země (CZ označuje Českou republiku), 2 znaky – kontrolní číslice, které umoţňují programovou kontrolu čísla, coţ tvoří ochranu proti chybně zadanému číslu účtu, max. 30 znaků – kód bank a číslo účtu v rámci banky. Číslo účtu v mezinárodním formátu IBAN má dvě podoby. Pro elektronickou verzi je bez mezer a pro písemnou verzi je za kaţdou čtveřicí znaků mezera pro lepší orientaci. Kaţdá země si určí vlastní strukturu s pevně stanovenou pozicí, na které je kód banky nebo pobočky a pevně stanoví pozici, na které je uvedeno číslo účtu [2]. 24 25
International Bank Account Number - mezinárodní číslo bankovního účtu European Committee for Banking Standards – Evropský výbor pro bankovní standardy
46
Česká republika má pro mezinárodní číslo účtu stanovenou strukturu o 24 znacích: CZ65XXXXYYYYYYZZZZZZZZZZ 2 znaky (CZ) – ISO kód České republiky, 2 znaky (65) – kontrolní číslo určené dle normy standardu, 4 znaky (XXXX) – identifikační kód banky podle číselníku ČNB, 6 znaků (YYYYYY) – první část čísla účtu, 10 znaků (ZZZZZZZZZZ) – druhá (základní) část čísla účtu [2]. Tabulka 5 porovnává formát tuzemského čísla účtu s formátem IBAN. Tabulka 5 – Porovnání tuzemského čísla účtu s formátem IBAN
Tuzemské bankovní spojení
IBAN - elektronická forma
IBAN - písemná forma
19-20000145399/0800 CZ6508000000192000145399 CZ65 0800 0000 1920 0014 5399 178124-4159/0710 CZ6907101781240000004159 CZ69 0710 1781 2400 0000 4159 Zdroj: Česká národní banka (2011) [21]
5.1.4 Bankovní identifikační kód BIC BIC26 je swiftová adresa, která slouţí k identifikaci dané banky. Identifikační kód banky můţe být osmi nebo jedenácti místný. Swiftové adresy se řídí normou ISO 9362 a jejich seznam je publikován ve swiftovém adresáři, který je čtyřikrát ročně aktualizován. Bankovní identifikační kód se skládá z těchto kódů: Kód banky, který identifikuje banku pomocí čtyř abecedních znaků. Kód země, který identifikuje zemi, v níţ je umístěno sídlo banky a pouţívá dvoumístného abecedního kódu ISO (např. CZ pro Českou republiku nebo US pro USA). Kód místa, podle dvoumístného alfanumerického znaku identifikuje region nebo město, v němţ je umístěno sídlo uţivatele.
26
The Bank Identifier Code – identifikační kód banky
47
Kód pobočky, je volitelný pro swiftové adresy a skládá se ze tří alfanumerických znaků [8]. Například BIC kód Komerční banky je KOMBCZPP, Česká spořitelna má GIBACZPX. Přehled českých bank a jejich BIC kódů je v příloze 1.
5.2 Rozdíly mezi systémy SWIFT a SEPA Systémy SWIFT a SEPA se musí řídit standardy souvisejících s nařízením Evropského parlamentu a rady. V tabulce 6 jsou porovnány systémy SWIFT a SEPA podle vybraných standardů, které musí splňovat. Tabulka 6 – Porovnání systému SWIFT a SEPA podle vybraných standardů
SWIFT Platba v EUR do výše 50 000 EUR
SEPA Platba v EUR bez omezené částky
Účet plátce a příjemce musí být veden ve Účet plátce a příjemce musí být veden ve státu tvořícím EHP28 a banka musí být státu tvořícím EHP27 účastníkem systému SEPA Účty plátce i příjemce musí být ve formátu IBAN s BIC banky příjemce
Účty plátce i příjemce musí být ve formátu IBAN s BIC banky příjemce
Typ poplatku SHA, BEN, OUR
Typ poplatku SLEV
Není moţno zadávat zvláštní instrukce pro zpracování
Můţe obsahovat doplňující údaje
Data jsou předávána pomocí swiftových zpráv
Data jsou předávána ve formátu XML
Zdroj: vlastní
Z tabulky 6 je na první pohled vidět několik rozdílů mezi těmito systémy. Systém SWIFT umoţňuje platby v různých měnách, přičemţ v měně euro je platba omezena maximální částkou 50 000 EUR. Naopak systém SEPA slouţí pouze pro platby v měně euro a výše platby zde není omezena. V systému SWIFT probíhají platby přes vzájemné účty bank. Pro platby v zahraničních měnách musí mít banky zavedeny cizoměnové účty (nostro a loro) u jiných zahraničních bank. Přes tyto banky jsou poté prováděny platby v jiné měně neţ v té domácí. Systém SEPA není omezen pouze na prostor EHP, ale mohou ho vyuţívat
27
EHP tvoří státy evropské unie společně s Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem Můţe být veden i ve Švýcarsku, Monaku, Francouzské Guayaně, Guadeloupe, Martinique, Réunion a Gibraltaru 28
48
i státy jako je např. Švýcarsko, Monako a další, s podmínkou zapojení do systému SEPA a vyuţívání jednotné měny euro. Jak u systému SWIFT, tak i u systému SEPA musí být v platebním příkazu uvedena čísla účtu plátce i příjemce ve formátu IBAN, a musí zde být uveden i BIC kód banky příjemce. U systému SWIFT si můţeme vybrat ze tří druhů poplatků (SHA, BEN, OUR), za to u systému SEPA je pevně stanoven jeden druh poplatku (SLEV). Systém SWIFT vyuţívá pro přenos zpráv a dat swiftové zprávy, kdeţto systém SEPA vyuţívá speciální značkovací jazyk, který je ve formátu XML. Díky tomuto formátu mohou zprávy obsahovat doplňující údaje.
5.2.1 Cenové porovnání systémů SWIFT a SEPA u Komerční banky Následující tabulka 7 porovnává poplatky za provedené úhrady ze zahraničí v eurech pomocí systémů SWIFT (poplatek SHA), proti systému SEPA (poplatek SLEV). Tabulka 7 – Úhrady ze zahraničí
Položka Občané - fyzické osoby Europlatba do 50 000 EUR včetně Europlatba nad 50 000 EUR Úhrada ze zahraničí v Kč a cizí měně a úhrada z tuzemska v cizí měně - "OUR"
SWIFT
SEPA
145 Kč
145 Kč
neprovádí se
0,9 %, min. 225 Kč a max. 1 095 Kč
zdarma
neprovádí se
Podnikatelé, podniky a municipality v obsluze poboček Europlatba do 50 000 EUR včetně 145 Kč Europlatba nad 50 000 EUR Úhrada ze zahraničí v Kč a cizí měně a úhrada z tuzemska v cizí měně - "OUR"
neprovádí se zdarma
Podniky a municipality v obsluze obchodních center Europlatba do 50 000 EUR včetně 145 Kč Europlatba nad 50 000 EUR Úhrada ze zahraničí v Kč a cizí měně a úhrada z tuzemska v cizí měně - "OUR"
neprovádí se zdarma
145 Kč 0,9 %, min. 225 Kč a max. 1 095 Kč neprovádí se 145 Kč 0,9 %, min. 225 Kč a max. 1 095 Kč neprovádí se
Zdroj: vlastní
49
Jak je vidět z tabulky 7, Komerční banka nabízí tři druhy ceníků pro různé subjekty, kterými jsou občané (fyzické osoby), podnikatelé, podniky a municipality v obsluze poboček a podniky a municipality v obsluze obchodních center a obchodních divizí. Rozdíl mezi poplatky u fyzických osob, malých a velkých firem není ţádný. Poplatky za přijaté platby ze zahraničí v systémech SWIFT a SEPA banka stanovila stejně. Rozdíl je v platbách nad 50 000 EUR, které systém SWIFT neumoţňuje. V tabulce jsou porovnávány tyto systémy s poplatkem stejného druhu, kdy se o platbu dělí plátce s příjemcem, systém SEPA totiţ jiné druhy poplatků netoleruje. Naopak u systému SWIFT jsou poplatky typu OUR zdarma, protoţe všechny náklady hradí plátce platby. U poplatku typu BEN se cena odvíjí od toho, přes kolik bank tato platba jde, a jak vysoké poplatky tyto banky mají stanoveny. Tabulka 8 naopak porovnává poplatky za provedené úhrady do zahraničí se stejným principem poplatků, kdy se o ně dělí plátce i příjemce platby. Tabulka 8 – Úhrady do zahraničí
Položka Občané - fyzické osoby Europlatba do 50 000 EUR včetně Europlatba nad 50 000 EUR
SWIFT
SEPA
195 Kč
195 Kč
neprovádí se
0,9 %, min. 250 Kč a max. 1 500 Kč
Podnikatelé, podniky a municipality v obsluze poboček Europlatba do 50 000 EUR včetně 195 Kč Europlatba nad 50 000 EUR
neprovádí se
Podniky a municipality v obsluze obchodních center Europlatba do 50 000 EUR včetně 195 Kč Europlatba nad 50 000 EUR
neprovádí se
195 Kč 0,9 %, min. 250 Kč a max. 1 500 Kč 195 Kč 0,9 %, min. 250 Kč a max. 1 500 Kč
Zdroj: vlastní
Z tabulky 8 je vidět, ţe výše poplatků je stejná jak u fyzických osob, tak u malých či velkých firem. Stejně jako u příchozích plateb ze zahraničí nejsou rozdílné ceny ani mezi systémy SWIFT a SEPA. Stejný je rozdíl v platbách nad 50 000 EUR, které systém SWIFT neumoţňuje. Při porovnání tabulek 7 a 8 není ţádný rozdíl mezi tím, jestli platbu přijímají nebo provádějí občané či malé nebo velké firmy. V těchto případech jsou vţdy platby 50
totoţné. Rozdíl v poplatcích mezi systémy SWIFT a SEPA není taky ţádný, vţdy jsou za stejné sluţby stejné poplatky, kromě plateb nad 50 000 EUR, které se u systému SWIFT neprovádí. Rozdíl je u poplatků za příchozí platby a za odchozí platby. Jak je vidět v předchozích tabulkách, odchozí platby jsou asi o 50 Kč draţší neţ platby příchozí.
5.2.2 Cenové porovnání systémů SWIFT a SEPA mezi českými bankami Na českém trhu v současné době existuje 7 bank, které nabízejí SEPA bezhotovostní úhrady. Přehled těchto bank je uveden v kapitole 4.2.2. Tyto banky budou porovnány podle toho, zda půjde o příchozí nebo o odchozí zahraniční platbu v měně euro. V systému SWIFT musí být druh poplatku stanoven na SHA a u systému SEPA musí být druh poplatku SLEV. Dále se budou platby prostřednictvím systému SEPA rozdělovat na dvě části, a to na platby do 50 000 EUR a na platby nad 50 000 EUR. Informace o poplatcích bank jsou pouţity z online ceníků uvedených na internetových stránkách jednotlivých bank. Následující tabulka 9 porovnává ceny u českých bank za příchozí platby. Tabulka 9 – Porovnání cen českých bank za příchozí platby
Název banky
SWIFT
SEPA do 50 000 EUR
SEPA nad 50 000 EUR
Česká spořitelna, a.s.
100 Kč
100 Kč
1 %, min. 100 Kč a max. 950 Kč
Československá obchodní banka, a.s.
150 Kč
150 Kč
1%, min. 150 Kč a max. 1 000 Kč
Citibank, a.s. Praha
zdarma (za zdarma (za zdarma (za určitých podmínek) určitých podmínek) určitých podmínek) 1 %, min. 150 Kč a max. 1 000 Kč, od 500 000 Kč zdarma
1 %, min. 150 Kč a max. 1 000 Kč, od 500 000 Kč zdarma
zdarma
Komerční banka, a.s.
145 Kč
145 Kč
0,9 %, min. 225 Kč a max. 1 095 Kč
UniCredit Bank Czech Republic, a.s.
200 Kč
200 Kč
200 Kč
Volksbank CZ, a.s.
0,5 %, min. 100 Kč a max. 750 Kč
Bude poskytovat od 9. 5. 2011
Bude poskytovat od 9. 5. 2011
J & T Banka, a.s.
Zdroj: vlastní
51
Z tabulky 9 je vidět, ţe kaţdá banka má stanovenou jinou cenovou politiku. Poplatky za příchozí platby ze zahraničí se převáţně pohybují od 100 Kč do 200 Kč. Poplatky u systému SEPA nad 50 000 EUR jsou převáţně stanoveny procentuálně z vloţené částky, s omezením minimální a maximální výše poplatku. Banka Volksbank CZ, a.s. v současné době pouţívá pouze systém SWIFT, systém SEPA bude pouţívat od 9. května 2011 a výši poplatků za tyto sluţby ještě zatím nikde nezveřejnila. Tabulka 10 porovnává ceny u českých bank za odchozí platby. Tabulka 10 – Porovnání cen českých bank za odchozí platby
Název banky
SWIFT
SEPA do 50 000 EUR
SEPA nad 50 000 EUR
Česká spořitelna, a.s.
220 Kč
220 Kč
1 %, min. 220 Kč, max. 1 500 Kč
Československá obchodní banka, a.s.
500 Kč
500 Kč
1 %, min. 250 Kč a max. 1 500 Kč
Citibank, a.s. Praha
1%, min. 300 Kč a max. 2 000 Kč
1%, min. 300 Kč a max. 2 000 Kč
1%, min. 300 Kč a max. 2 000 Kč
J & T Banka, a.s.
1 %, min. 150 Kč a max. 1 500 Kč
1 %, min. 150 Kč a max. 1 500 Kč
1 %, min. 150 Kč a max. 1 500 Kč
Komerční banka, a.s.
195 Kč
195 Kč
0,9 %, min. 250 Kč a max. 1 500 Kč
UniCredit Bank Czech Republic, a.s.
250 Kč
250 Kč
250 Kč
Volksbank CZ, a.s.
1 %, min. 300 Kč a max. 1 700 Kč
Zatím neposkytuje
Zatím neposkytuje
Zdroj: vlastní
Z tabulky 10 je vidět, ţe banky mají různou cenovou politiku, stejně jako je tomu u tabulky 9. Banka Volksbank CZ, a.s. v současné době umoţňuje odchozí platby do zahraničí pouze přes systém SWIFT. Datum spuštění systému SEPA pro platby do zahraničí není v současné době znám. Při porovnání tabulek 9 a 10 je vidět, ţe kaţdá banka má stanovenou jinou cenovou politiku. Rozdíl v cenách mezi systémy SWIFT a SEPA není ţádný, jenom se mezi sebou liší ceny za odchozí a za příchozí platby. Odchozí platby jsou vţdy draţší neţ příchozí platby. Tyto tabulky porovnávají jen základní cenu za příchozí a odchozí platbu stanovenou pro občany (fyzické osoby).
52
Závěr V současnosti ţijeme v době, kdy se výpočetní technologie a internet staly nedílnou součástí kaţdodenního ţivota kaţdého z nás. Tato technologie se dostala i do bankovního sektoru, kde výrazně ovlivnila přístup banky ke klientovi. Banky vyuţívají této technologie k zautomatizování jednoduchých operací, které klient dokáţe provést sám přes bankomat, nebo přes samoobsluţné zařízení. Tato zařízení jsou velmi dobře zabezpečena. Podle mého názoru klientům ušetří čas i náklady, protoţe klient nemusí vţdy chodit do banky například kvůli výběru hotovosti z účtu, zaplacení sloţenky, podání jednoduchého příkazu k úhradě, vloţení hotovosti na účet a podobně. V bance musí klient čekat dlouhé fronty a za vyřízení jednoduchých operací zaplatí mnohem vyšší poplatky neţ u bankomatu, či samoobsluţného zařízení. Novinkou na českém bankovním trhu bude brzké zavedení bezkontaktní platební technologie PayPass a payWave. Tuto technologii si oblíbí především uţivatelé platebních karet, kteří při platbách do 500 Kč nebudou muset dávat kartu z ruky a ani zadávat kód PIN. Díky této technologii naleznou platební karty vyuţití i na místech, kde bychom si to dříve ani nemohli představit. Jsou to například platby v rychlých občerstveních, na stadionech a podobně. Klienti určitě brzy získají k této technologii důvěru a budou ji plně vyuţívat, stejně jako je tomu v zemích, kde bezkontaktní platební technologie jiţ řadu let úspěšně existuje. Aby mohl správně fungovat mezibankovní bezhotovostní platební styk, je zapotřebí tzv. „mezibankovních zúčtovacích center“. V České republice je jen jediný systém nazývaný CERTIS, který spravuje ČNB. Tento systém zpracovává veškeré platby, které probíhají vzájemně mezi bankami. Mohou se do něj zapojit, jak české, tak i zahraniční banky. V Evropské unii funguje více zúčtovacích systémů. Ve své práci jsem popsal 5 těch nejdůleţitějších, mezi které patří hlavně systém TARGET a nadále systémy EURO 1, STEP 1, STEP 2 a CLS. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo porovnat systém SWIFT s novým systémem SEPA, který by měl v rámci evropské integrace sjednotit pravidla a postupy pro platební styk v eurech.
53
V této práci jsem nejprve popsal tyto systémy jednotlivě, a poté jsem je na základě získaných informací mezi sebou vzájemně porovnával podle dvou zvolených metod. V první metodě jsem se zaměřil na porovnání podle vybraných standardů, které tyto systémy musí splňovat. Ve druhé metodě jsem hledal cenové rozdíly mezi těmito systémy, a to nejprve u Komerční banky, a poté mezi Českými bankami, které tyto systémy poskytují. Po vyhodnocení vzájemných srovnávání jsem došel k následujícím názorům. Při porovnávání systémů SWIFT a SEPA podle vybraných standardů je na první pohled vidět několik rozdílů mezi těmito systémy. Standardy pro systém SEPA jsou upraveny tak, aby pro všechny zúčastněné státy tohoto systému platila jednotná pravidla a pouţívala se zde jednotná měna euro. Výhodou systému SEPA je především to, ţe platby nejsou omezeny ţádnou částkou. Do tohoto systému se mohou zapojit banky, či finanční instituce i mimo EHP, s podmínkou plnění pravidel systému SEPA. Platby v systému SEPA probíhají pouze v měně euro, díky čemuţ odpadají problémy s přepočítáváním kurzů na domácí měny. Do budoucna se počítá s tím, ţe všechny členské země EU přistoupí na jednotnou měnu euro. Nevýhodou ovšem je, ţe přes tento systém nemohou jít platby v jiné měně neţ euro, jako je tomu u systému SWIFT. Další výhodou systému SEPA oproti systému SWIFT je, ţe vyuţívá pro přenos dat formát XML, coţ je speciální značkovací jazyk, kterým přenos zpráv probíhá efektivněji a umoţňuje zaslat zprávu s více znaky, neţ je tomu u swiftových zpráv. Z pohledu cenového porovnání systémů SWIFT a SEPA nejsou rozdíly mezi těmito systémy tolik patrné. České banky pro platby přes tyto systémy pouţívají za stejnou poloţku stejnou výši poplatku, nerozlišují tedy, jestli platby jsou přes systém SWIFT nebo SEPA. U systému SEPA jsou poplatky vţdy přesně stanoveny, protoţe tento systém vyuţívá jen jeden druh poplatku SLEV. Naopak u systému SWIFT banky nedovedou přesně určit, jak vysoké budou poplatky za platbu, a to proto, ţe tento systém pouţívá tři druhy poplatků. Druh poplatku SHA je totoţný s poplatkem SLEV, a banky zde účtují poplatky ve stejné výši jako u systému SEPA. U druhu poplatku OUR jsou příchozí platby zdarma, u odchozích plateb výše poplatku záleţí na tom, přes kolik korespondenčních bank platba půjde, a jak vysoké si budou účtovat poplatky. Banky
54
proto nedovedou přesně stanovit výši tohoto poplatku. To samé platí u druhu poplatku BEN, s tím, ţe všechny poplatky hradí příjemce platby. Při cenovém porovnání obou systémů jsem došel k závěru, ţe rozdíl mezi těmito systémy není v ceně, ale v tom jak dané systémy fungují. Cenový rozdíl mezi těmito systémy je mezi příchozími a odchozími platbami, kdy odchozí platby jsou vţdy o něco draţší. Další cenový rozdíl je u SEPA plateb nad 50 000 EUR, coţ je i logické, ţe s vyšší platbou jsou spojeny i vyšší poplatky. Systém SEPA je novým systémem, který se neustále vyvíjí a vylepšuje. Měl by do budoucna plně nahradit systém SWIFT v eurových platbách, coţ přispěje k vyšší integraci evropského finančního trhu. Systém SEPA pouţívá uţ řada zemí, a další se do něj postupně zapojují. Do budoucna bude pouţívání tohoto systému výhodné, jak pro klienty, tak i pro samotné banky, či finanční instituce, které ho budou vyuţívat. Díky tomuto systému se do budoucna sníţí poplatky za provedené sluţby a tento systém nabídne i širší spektrum sluţeb, neţ dosavadní pouţívané systémy. Z mého pohledu bude systém SEPA v budoucnu pro klienty výhodnější, protoţe se neustále vyvíjí a upravují se pravidla tak, aby placení v rámci Evropské unie bylo co nejjednodušší, nejlevnější a nejefektivnější. V České republice tento systém vyuţívá pouze 7 bank, ale další banky se do něj postupně zapojují. Největší uplatnění u českých bank získá tento systém se zavedením jednotné měny euro v České republice. Na základě informací, vyuţití dostatečného mnoţství zdrojů, vlastního zpracování a vloţení svých myšlenek, bych svůj cíl práce zhodnotil jako splněný.
55
Seznam použité literatury Knihy [1] Jednotná oblast pro platby v eurech (SEPA). Německo : Evropská centrální banka, 2006. 30 s. Dostupné z WWW:
. ISBN 978-92-8990100-0. [2] JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2004. 742 s. ISBN 80-247-0769-1. [3] MÁČE, Miroslav. Platební styk : Klasický a elektronický. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2006. 220 s. ISBN 80-247-1725-5. [4] MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. Praha : Oeconomica, 2006. 270 s. ISBN 80-245-1053-7. [5] POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. Praha : C. H. Beck, 2006. 716 s. ISBN 80-7179-462-7. [6] PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. Praha : Oeconomica, 2009. 338 s. ISBN 978-80-245-1180-1. [7] REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. Praha : Management press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1. [8] SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. doplněné vydání. Praha : Bankovní institut, a.s., 2005. 368 s. ISBN 80-7265-072-6. [9] ZELENÝ, Jaroslav; MANNOVÁ, Boţena. Historie výpočetní techniky : Stručné dějiny oborů. Praha : Scientia, 2006. 183 s. ISBN 80-86960-04-8.
Odborné články [10] Idnes.cz / Ekonomika [online]. 9. dubna 2008 [cit. 2011-03-29]. V Česku přibylo tankomatů, benzinky ale nenahradí. Dostupné z WWW: . 56
[11] Idnes.cz / Finance [online]. 15. března 2011 [cit. 2011-03-24]. Brzy budeme platit hodinkami. Bezkontaktní platby dobývají Česko. Dostupné z WWW: . [12] Idnes.cz / Finance [online]. 22. listopadu 2010 [cit. 2011-03-25]. Vkladový bankomat uznal peníze jako padělek. Dostupné z WWW: . [13] Idnes.cz / Finance [online]. 3. března 2010 [cit. 2011-03-25]. Přes nové transakční terminály zaplatíte sloţenku i fakturu. Dostupné z WWW: . [14] Idnes.cz / Finance [online]. 31. května 2010 [cit. 2011-03-25]. Nahlédněte do míst, kde se stanete sami sobě bankéřem. Dostupné z WWW: . [15] Idnes.cz / Finance [online]. 6. října 2010 [cit. 2011-03-29]. Podívejte se, jak vypadají bankomaty pro nevidomé. Dostupné z WWW: . [16] Ihned.cz / Finance [online]. 21. 9. 2010 [cit. 2011-03-29]. Banky objevily mezeru na trhu: Bankomat na kolech zatím nikdo neukradl. Dostupné z WWW: . [17] MACHALA, Karel. Evoluce bankomatu pokračuje. Bankovnictví [online]. 14. 12. 2006, 12/2006, [cit. 2011-03-11]. Dostupný z WWW: . [18] PANTŮČKOVÁ, Jitka. Bankovnictví [online]. 15. 10. 2003 [cit. 2011-03-31]. Platební styk v Evropské unii. Dostupné z WWW: .
57
[19] TŮMOVÁ, Věra. Peníze [online]. 13. 02. 2009 [cit. 2011-03-25]. Bankomat naruby uţ má několik bank. Dostupné z WWW: .
Internetové zdroje [20] Česká bankovní asociace [online]. 2009 [cit. 2011-04-12]. SEPA. Dostupné z WWW: . [21] Česká národní banka [online]. c2003-2011 [cit. 2011-04-13]. IBAN mezinárodní číslo účtu. Dostupné z WWW: . [22] Česká národní banka [online]. c2003-2011 [cit. 2011-03-30]. Popis systému CERTIS. Dostupné z WWW: . [23] EBA clearing [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. EBA clearing. Dostupné z WWW: . [24] ECB [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. TARGET 2. Dostupné z WWW: . [25] Idnes.cz / Finance [online]. 2010 [cit. 2011-04-15]. Depozitní bankomat. Dostupné z WWW: . [26] Institut geologického inženýrství [online]. 2011 [cit. 2011-03-10]. Počítačové sítě a internet. Dostupné z WWW: . [27] Komerční banka [online]. 2010 [cit. 2011-04-13]. Zahraniční platební styk. Dostupné z WWW: . [28] Měšec [online]. c1998-2011 [cit. 2011-03-24]. Bezkontaktní platební karty PayPass a payWave. Dostupné z WWW: . [29] Můj svět [online]. 2011 [cit. 2011-03-10]. Vznik Internetu. Dostupné z WWW: .
58
[30] Trezory a vše okolo nich [online]. 1995, Aktualizováno únor 2011 [cit. 2011-0311]. Jak funguje bankomat. Dostupné z WWW: . [31] UniCredit Bank [online]. 2011 [cit. 2011-04-24]. SEPA inkaso. Dostupné z WWW: . [32] UniCredit Bank [online]. 2011 [cit. 2011-04-24]. SEPA platba. Dostupné z WWW: .
Přílohy zdroje [33] Česká národní banka [online]. 1.2.2011 [cit. 2011-03-30]. Ceník část V. Dostupné z WWW: . [34] Česká národní banka [online]. 1.3.2011 [cit. 2011-03-30]. Číselník účastníků platebního styku v ČR. Dostupné z WWW: . [35] Komerční banka [online]. 2010 [cit. 2011-04-23]. Platební příkaz SEPA EuroPlatba. Dostupné z WWW: . [36] Komerční banka [online]. 2010 [cit. 2011-04-23]. Platební příkaz Swift. Dostupné z WWW: .
59
Seznam použitých zkratek ARPA – Advanced Research Project Agency atd. – a tak dále B2B – Business to Business BIC – identifikační kód banky CERN – European Organization for Nuclear Research CERTIS – Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement system CESNET – Czech Educational and Scientific NETwork CLS - Continuous Linked Settlement ČNB – Česká národní banka ČSOB – Československá obchodní banka EBA – Evropská bankovní asociace clearingových společností ECBS – Evropský výbor pro bankovní standardy EHP – Evropský hospodářský prostor EPC – Evropská rada pro platební styk ES – Evropské společenství EU – Evropská unie EUR – měna euro http – Hypertext Transfer Protocol IBAN – mezinárodní číslo bankovního účtu ISO – označení mezinárodní normy max. – maximálně min. – minimálně 60
např. – například PIN – čtyřmístný číselný kód PVP – Payment Versus Payment RTGS – brutto zúčtování v reálném čase SEPA – jednotná oblast pro platby v eurech SONS – Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých STP – automatizované zpracování příhraničních plateb SWIFT – společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci TARGET – transevropský automatizovaný expresní systém zúčtování plateb v reálném čase tzv. – tak zvaných WWW – Word Wide Web XML – rozšiřitelný značkovací jazyk
61
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obrázek 1 – Transakční terminál .................................................................................... 19 Obrázek 2 – Depozitní bankomat ................................................................................... 20 Obrázek 3 – Označení míst pro platbu pomocí bezkontaktní technologie ..................... 25 Obrázek 4 – Mezinárodní označení míst pro platbu pomocí bezkontaktní technologie . 25 Obrázek 5 – Zahraniční platba v dolarech v rámci zemí EU .......................................... 38 Obrázek 6 – Zahraniční platba v eurech v rámci zemí EU ............................................. 38 Obrázek 7 – Vývoj systému SEPA ................................................................................. 40 Obrázek 8 – Funkce systému SEPA pro bezhotovostní úhrady ..................................... 42 Obrázek 9 – Funkce systému SEPA pro inkaso ............................................................. 44 Seznam tabulek Tabulka 1 – Kategorie zpráv ........................................................................................... 35 Tabulka 2 – Skupiny textových polí ............................................................................... 37 Tabulka 3 – Přehled českých bank vyuţívající SEPA bezhotovostní úhrady ................ 42 Tabulka 4 – Přehled českých bank vyuţívající SEPA inkaso ........................................ 43 Tabulka 5 – Porovnání tuzemského čísla účtu s formátem IBAN .................................. 47 Tabulka 6 – Porovnání systému SWIFT a SEPA podle vybraných standardů ............... 48 Tabulka 7 – Úhrady ze zahraničí .................................................................................... 49 Tabulka 8 – Úhrady do zahraničí .................................................................................... 50 Tabulka 9 – Porovnání cen českých bank za příchozí platby ......................................... 51 Tabulka 10 – Porovnání cen českých bank za odchozí platby ....................................... 52
62
Seznam příloh Příloha 1 – Číselník účastníků platebního styku v ČR Příloha 2 – Mezibankovní platební styk – ceník Příloha 3 – Platební příkaz KB přes systém SWIFT Příloha 4 – Platební příkaz KB přes systém SEPA
63
PŘÍLOHY
Příloha 1 – Číselník účastníků platebního styku v ČR Verze:
142
Platnost od:
1. 3. 2011
Zdroj:
Česká národní banka [34]
Identif. kód
BIC kód (SWIFT)
0100
KOMB CZ PP
0300
CEKO CZ PP
0600 0710
AGBA CZ PP CNBA CZ PP
0730
Systém CERTIS Název účastníka Komerční banka, a.s. Československá obchodní banka, a.s. GE Money Bank, a.s. Česká národní banka
Typ Znakový účastníka kód DP
KOMB
DP
CEKO
DP DP
AGBA CNBA
Česká národní banka - zúčtovací centrum
3P
CNBACC
Česká spořitelna, a.s. Fio banka, a.s.
DP DP
CSPO FIOZ
0800 2010
GIBA CZ PX
2020
BOTK CZ PP
Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N. V. Prague Branch, organizační sloţka
DP
BOTK
2030
AKCT CZ 22
AKCENTA, spořitelní a úvěrní druţstvo
DP
VVDZ
DP
UNIB
DP DP
WPBZ CITF
DP
MPUZ
DP DP DP DP
CMHB PDSD FICH ARTZ
DP
AXAB
DP
PABKCA
DP
CREZ
-
ZUNO
2040 2050 2060
CITF CZ PP
Moravský Peněţní Ústav - spořitelní druţstvo
2070 2100 2200 2210 2220
FICH CZ PP
2230 2240 2250 2310
UNIBON - spořitelní a úvěrní druţstvo WPB Capital, spořitelní druţstvo Citfin, spořitelní druţstvo
POBN CZ PP
Hypoteční banka, a.s. Peněţní dům, spořitelní druţstvo Evropsko-ruská banka, a.s. Artesa, spořitelní druţstvo AXA Bank Europe, organizační sloţka Poštovní banka, a.s., pobočka Česká republika Záloţna CREDITAS, spořitelní druţstvo ZUNO BANK AG, organizační sloţka
Identif. kód
BIC kód (SWIFT)
2600
CITI CZ PX
2700
BACX CZ PP
3500 4000
INGB CZ PP SOLA CZ PP
4300
CMZR CZ P1
5000
CRLY CZ PP
5400 5500 5800 6000
ABNA CZ PP RZBC CZ PP JTBP CZ PP PMBP CZ PP
6100
BAPP CZ PP
6200
COBA CZ PX
6210
Název účastníka Citibank Europe plc, organizační sloţka UniCredit Bank Czech Republic, a.s. ING Bank N.V. LBBW Bank CZ a.s.
Systém CERTIS Typ Znakový účastníka kód DP
CITI
DP
CABV
DP DP
INGB DRES
Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.
DP
CMZR
Crédit Agricole Corporate and Investment Bank S.A. Prague, organizační sloţka
DP
CRLY
DP DP DP DP
ABNA RZBC JTBP PMBA
DP
ICBN
COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha
DP
COBA
BRE Bank S.A., organizační sloţka podniku
DP
BREX
The Royal Bank of Scotland N.V. Raiffeisenbank a.s. J & T Banka, a.s. PPF banka a.s. Banco Popolare Česká republika, a.s.
6300
GEBA CZ PP
Fortis Bank SA/NV, pobočka ČR
DP
GEBA
6700
SUBA CZ PP
Všeobecná úvěrová banka a.s., pobočka Praha
DP
SUBACA
6800 7910
VBOE CZ 2X DEUT CZ PX
DP DP
VBOE DEUT
7940
SPWT CZ 21
DP
SPWT
DP
ARSS
DP
CMSS
DP DP
SSWT WUEH
DP
VSPO
Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod
DP
DRBW
Oberbank AG pobočka Česká republika
DP
SMWR
7950 7960 7970 7980 7990 8030 8040
OBKL CZ 2X
Volksbank CZ, a.s. Deutsche Bank A.G. Filiale Prag Waldviertler Sparkasse von 1842 AG Raiffeisen stavební spořitelna a.s. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Wüstenrot-stavební spořitelna a.s. Wüstenrot hypoteční banka a.s. Modrá pyramida stavební spořitelna a.s.
BIC kód (SWIFT)
Identif. kód 8060 8090 8150
CZEE CZ PP MIDL CZ PP
Systém CERTIS Název účastníka Stavební spořitelna České spořitelny a.s. Česká exportní banka, a.s. HSBC Bank plc - pobočka Praha
Typ Znakový účastníka kód DP
SSCS
DP DP
CEXB MIDL
8200
PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich v České republice
-
9870
MasterCard Europe sprl. - platební karty
3P
MCEB
3P
ZOKB
3P
BRCP
3P
TKDL
3P
VISA
Vybrané operace KB Centrální depozitář cenných papírů, a.s. ČNB - Krátkodobé dluhopisy
9890 9910 9960
Československá obchodní banka, a.s. - platební karty
9980
-
Vysvětlivky k Číselníku
Identifikační kód
Číselný kód účastníka platebního styku. U bank a spořitelních a úvěrních druţstev identifikační kód banky ve smyslu vyhlášky č. 62/2004 Sb. Pouţívá se téţ při tvorbě čísla účtu ve formátu IBAN. U účastníků typu 3P je pouze jejich identifikačním kódem v systému CERTIS.
BIC kód (SWIFT)
BIC (Bank Identifer Code) - swiftová adresa banky - kód přidělený bance společností SWIFT (v systému CERTIS není vyuţíván). Spolu s číselníkem účtu ve formátu IBAN tvoří světové jedinečný identifikátor čísla účtu klienta.
Obchodní firma, název nebo jméno účastníka platební styku. Uvádí se dále datum účinnosti idenfitifikačního kódu a další důleţité Název účastníka skutečnosti a údaje včetně jejich změn (např. změna názvu, sídla, právní formy, fúze, zahájení insolvenčího řízení, vstup do likvidace, zánik účastníka platebního styku). Informace o typu účasti v systému CERTIS: DP je přímý účastník - má účet v systému CERTIS Typ účastníka
Znakový kód
3P je třetí strana - účastník platebního styku nemá účet v systému CERTIS, nelze na něj směrovat platby. Předává pouze tzv. "příkazy ze třetí strany" - subjekt není účastníkem systému CERTIS Znakový kód účastníka platebního styku je pouţíván pouze pro interní potřeby systému CERTIS.
Příloha 2 – Mezibankovní platební styk – ceník Část:
V.
Platnost od:
1. 2. 2011
Zdroj:
Česká národní banka [33]
Poloţka
Operace Základní cena za zpracování jedné neprioritní vstupní poloţky předané zúčtovacímu centru v závislosti na počtu všech zpracovaných poloţek v měsíci
0501010 0501011 0501012 0501013
a) do 249 999. poloţky v měsíci b) od 250 000. do 2 499 999. poloţky v měsíci c) od 2 500 000. do 4 999 999. poloţky v měsíci d) od 5 000 000. poloţky v měsíci
0,12 Kč 0,08 Kč 0,04 Kč 0,02 Kč
0501020 0501021 0501022 0501023 0501024 0501025
Přirážka k základní ceně poloţky podle pásma zpracování od 17:00 hod. dne D-1 do 07:00 hod. dne D od 07:00 hod. do 12:00 hod. dne D od 12:00 hod. do 13:00 hod. dne D od 13:00 hod. do 14:00 hod. dne D od 14:00 hod. do 15:00 hod. dne D od 15:00 hod. do 16:00 hod. dne D
0,00 Kč 0,08 Kč 1,00 Kč 3,00 Kč 20,00 Kč 50,00 Kč
I. pásmo II. pásmo III. pásmo IV. pásmo V. pásmo VI. pásmo
Cena v Kč
Základní cena za zpracování jedné prioritní vstupní poloţky předané zúčtovacímu centru v závislosti na počtu všech zpracovaných poloţek v měsíci 0501210 0501211 0501212 0501213
a) do 249 999. poloţky v měsíci b) od 250 000. do 2 499 999. poloţky v měsíci c) od 2 500 000. do 4 999 999. poloţky v měsíci d) od 5 000 000. poloţky v měsíci
5,00 Kč 4,96 Kč 4,92 Kč 4,90 Kč
Přirážka k základní ceně poloţky podle pásma zpracování 0501220 od 17:00 hod. dne D-1 do 13:00 hod. dne D 0501223 od 13:00 hod. do 14:00 hod. dne D 0501224 od 14:00 hod. do 15:00 hod. dne D 0501225 od 15:00 hod. do 16:00 hod. dne D
I. - III. pásmo IV. pásmo V. pásmo VI. pásmo
0501040 Vytvoření jedné vstupní poloţky 0501050 Zpracování faxového příkazu předaného na tiskopisu
0,00 Kč 5,00 Kč 20,00 Kč 50,00 Kč zdarma 1 000,00 Kč
Poloţka
Operace Zpracování souboru vstupních dat (nosiče)
Cena v Kč
0501060
a) druhý a další soubor vstupních dat mimo Systém přenosu zpráv a AMOS
0501061
b) první soubor vstupních dat mimo Systém přenosu zpráv a AMOS
zdarma
0501062
c) všechny soubory vstupních dat v Systému přenosu zpráv a AMOS
zdarma
Vytvoření souboru vstupních dat (nosiče) z archivovaných dat 0501080 Vyhledání poloţek z archivu (jedno zadané kriterium) 0501070
100,00 Kč
500,00 Kč 100,00 Kč
Všeobecná ustanovení k Části V. Ceníku peněžních a obchodních služeb ČNB 1. Ceny za provádění mezibankovního platebního styku účtuje ČNB bankám v souladu se Smlouvou o účasti v platebním systému CERTIS. 2. Touto Částí V. se ruší Část V. Ceníku peněţních a obchodních sluţeb ČNB ze dne 1. 9. 2010.
Příloha 3 – Platební příkaz KB přes systém SWIFT
Zdroj: Komerční banka [36]
Příloha 4 – Platební příkaz KB přes systém SEPA
Zdroj: Komerční banka [35]
