VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Nejvýznamnější lyžařská střediska Krkonoš a jejich význam v cestovním ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Nejvýznamnější lyžařská střediska Krkonoš a jejich význam v cestovním ruchu Bakalářská práce

Autor: Jan Hücke Vedoucí práce: Ing. Richard Šedivý Jihlava 2013

Abstrakt

HÜCKE, Jan: Nejvýznamnější lyžařská střediska Krkonoš a jejich význam v cestovním ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Richard Šedivý. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 89 stran.

Bakalářská práce je zaměřena na porovnání dvou nejvýznamnějších lyžařských středisek v Krkonoších. První část práce se zaměřuje na přehled lokalizačních a realizačních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. V druhé, stěžejní části, jsou porovnána lyžařská střediska a města, ve kterých se nachází, z různých hledisek a je provedeno dotazníkové šetření, které nám přiblíží profil návštěvníka, jeho názor a spokojenost.

Klíčová slova: Cestovní ruch, Krkonoše, Janské Lázně, Špindlerův Mlýn, lyžařské středisko, dotazníkové šetření.

Copyright © 2013 Jan Hücke

Abstract

HÜCKE, Jan: Most famouse ski resorts in Krkonoše mountains and their importance for tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor Ing. Richard Šedivý. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2013. 89 pages.

This thesis is focused on comparing two most famous ski resorts in Krkonoše mountains. First part is focused on summary of localization and implementation assumptions for tourism development in this area. In the second, main part are compared two ski resorts from different perspectives and is made a questionnaire survey which shows us the profile of visitor, his opinion and satisfaction.

Key words: Tourism, Krkonoše mountains, Janské Lázně, Špindlerův Mlýn, ski resort, questionnaire survey.

Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Richardu Šedivému za cenné rady, odborné vedení a trpělivost při vedení mé bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat pracovníkům městských úřadů a infocenter v Janských Lázních a Špindlerově Mlýně za ochotu a poskytnutí důležitých informací. Díky patří také mým rodičům a přátelům, kteří mě při studiu podporovali.

Prohlášení o autorství

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

...................................................... Jan Hücke

Obsah Úvod ……………..……………………………………….………..……………….……9 Cíl a metodika práce ....................................................................................................... 10 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 11 1 Literární rešerše .......................................................................................................... 11 1.1 Cestovní ruch (turismus) ........................................................................................ 11 1.1.1 Návštěvník v mezinárodním cestovním ruchu .................................................. 11 1.1.2 Turista v mezinárodním cestovním ruchu ......................................................... 11 1.1.3 Výletník ............................................................................................................. 11 1.1.4 Rezident............................................................................................................. 11 1.2 Druhy cestovního ruchu ......................................................................................... 12 1.2.1 Druhy dle místa realizace .................................................................................. 12 1.2.2 Dle délky pobytu ............................................................................................... 13 1.2.3 Dle způsobu zabezpečení .................................................................................. 13 1.2.4 Dle způsobu účasti a formy úhrady nákladů za účast ....................................... 13 1.3 Formy cestovního ruchu ......................................................................................... 14 2 Lokalizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu regionu Krkonoše ................ 16 2.1 Geografie Krkonoš ................................................................................................. 16 2.2 Geologie a geomorfologický vývoj Krkonoš ......................................................... 17 2.3 Klima Krkonoš ....................................................................................................... 18 2.4. Vodstvo Krkonoš ................................................................................................... 19 2.5 Významná flóra a fauna Krkonoš ........................................................................... 20 2.5.1 Flóra .................................................................................................................. 20 2.5.2 Fauna ................................................................................................................. 21 2.6 Ochrana území Krkonoš ......................................................................................... 21 2.6.1 Krkonošský národní park - KRNAP ................................................................. 21 2.6.2 Další ochrana území Krkonoš ........................................................................... 25 3 Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu regionu Krkonoše ...................... 26 3.1 Dopravní předpoklady ............................................................................................ 26 3.2 Materiálně-technické předpoklady ......................................................................... 27

4 Porovnání nejvýznamnějších lyžařských středisek Krkonoš ...................................... 28 4.1 Špindlerův Mlýn ..................................................................................................... 28 4.1.1 Historie a současnost ......................................................................................... 28 4.1.2 Ski areál Špindlerův Mlýn ................................................................................ 30 4.2 Janské Lázně ........................................................................................................ 33 4.2.1 Historie a současnost ......................................................................................... 33 4.2.2 SkiResort Černá hora ........................................................................................ 34 PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 37 5 Porovnání nejvýznamnějších středisek Krkonoš .......................................................... 37 5.1 Porovnání měst ..................................................................................................... 37 5.2 Porovnání skiareálů ................................................................................................ 37 5.3 Ceníky ve střediscích .............................................................................................. 39 5.3.1 SkiResort Černá hora ........................................................................................ 39 5.3.2 Skiareál Špindlerův Mlýn ................................................................................. 46 5.4 Porovnání nabídky ubytování ................................................................................. 53 5.5 Porovnání průměrných cen ubytování .................................................................... 54 5.6 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ..................................................... 55 5.7 Porovnání příjmů z cestovního ruchu pro města .................................................... 56 5.8 Porovnání průměrných cen základního sortimentu v restauracích ......................... 58 5.9 Porovnání průměrných cen základního sortimentu v rychlých občerstveních na sjezdovkách ................................................................................................................ 59 6 Dotazníkové šetření ..................................................................................................... 61 7 Shrnutí výsledků a navržení opatření .......................................................................... 81 Závěr …………………………………………………………………………………...84 Použitá literatura ............................................................................................................. 86 Seznam obrázků .............................................................................................................. 88 Seznam grafů .................................................................................................................. 88 Přílohy............................................................................................................................. 89

Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral téma „Nejvýznamnější lyžařská střediska Krkonoš a jejich význam v cestovním ruchu“. Toto téma jsem si vybral hlavně z důvodu osobního spojení s Krkonošemi, protože jsem zde vyrůstal a dodnes jsou mi hory velmi blízké a často je navštěvuji. Krkonoše jsou nejvyšším a nejnavštěvovanějším pohořím celé České republiky. Tyto hory, rozprostírající se při polské hranici, se staly velice oblíbenými a milovanými, a to nejen kvůli svému vysokohorskému rázu, díky kterému na tomto území mohlo vzniknout velké množství kvalitních lyžařských středisek, ale také díky rozmanité, zajímavé přírodě a čerstvému krkonošskému vzduchu. Do mé bakalářské práce jsem si vybral pro porovnání dvě nejvýznamnější střediska v oblasti celých Krkonoš a to Skiareál Špindlerův Mlýn, ležící v centrálních Krkonoších a SkiResort Černá hora v Janských Lázních, který se rozprostírá na území Krkonoš východních. Obě střediska jsou rozdílná, něco však mají, vzhledem k oblasti, ve které leží, společného. V zimě jsou střediska vyhledávána tisíci lyžaři, díky svým kvalitním turistickým službám na velmi vysoké úrovni a také díky velkému výběru kvalitních, a na profesionální úrovni upravovaných, tratí pro sjezdové a běžecké lyžování. V letních měsících jsou oblíbeným cílem pro cykloturistiku a pěší turistiku. V obou střediscích a jejich okolí jsou desítky upravovaných a stále nových, přibývajících cyklostezek, které jsou velmi dobře značeny. Střediska jsou si vědoma, že v letních měsících je turistů výrazně méně, než v zimě, proto se snaží vymýšlet inovace, díky kterým přilákají větší množství turistů, například sjezd z vrcholků hor na koloběžkách. Střediska jsem se rozhodl porovnat z mnoha úhlů pohledu, které mi přišly zajímavé, a nikdy jsem po nich nepátral. Motivující fakt při výběru tématu byl také mnou vymyšlený a v „terénu“ zpracovaný dotazník, který mi nastínil střediska nejen z mého pohledu člověka, který zde odmala žije, ale z pohledu turisty, který jede do mého rodného města na dovolenou. Lyžařská střediska, ve kterých jsem prováděl výzkum, patří mezi nejlepší areály v České republice a tak jsem se zajímal o jejich porovnání a zanalyzování situace v obou z nich.

9

Cíl a metodika práce Cíl práce Cílem práce je porovnat dvě lyžařská střediska Krkonoš – Skiareál Špindlerův Mlýn a SkiResort Černá hora v Janských Lázních z hlediska provozu, počtu lanovek a sjezdovek, cenové úrovně nabízených služeb a dalších aspektů. Stěžejní část praktické části práci je zaměřena na dotazníkové šetření mezi návštěvníky lyžařských středisek. Na základě tohoto šetření pak dojde k navržení opatření vedoucí ke změně stávající situace. Metodika práce Pro porovnání středisek jsem prostudoval odbornou literaturu týkající se dané problematiky a nastudoval materiály z informačních center a internetových zdrojů. Některé informace a čísla nebyla k dosažení, nebo jsem si určité informace potřeboval ověřit, takže jsem samozřejmě jednal přímo s kancelářemi obou lyžařských středisek i městskými úřady obou měst. Další stěžejní částí bylo sestavení dotazníků, které budou charakterizovat profil návštěvníka, využití služeb a jeho spokojenost v lyžařském středisku. Dotazníky byly sestaveny v jazyce českém, německém a anglickém. Dotazníky jsem osobně rozdával poslední dva týdny v únoru, rovnoměrně v centru měst obou středisek, u sjezdovek a v přilehlých barech a restauracích. Vyplnění dotazníku trvalo zhruba 6 minut a zpětně byl vrácen okamžitě respondentem zpět. Dotazováni byli náhodně vybraní turisté všech věkových kategorií, bez ohledu na pohlaví nebo národnost. Celkem bylo připraveno dostatečné množství dotazníků ve všech třech jazykových verzích. Nakonec ale bylo možno vyhodnotit pouze 100 dotazníků z každého skiareálu. Výsledky z obou středisek jsem přehledně rozpracoval do grafů, které nám zobrazují procentuální část zodpovězených možností, na které turisté odpovídali.

10

TEORETICKÁ ČÁST 1 Literární rešerše 1.1 Cestovní ruch (turismus) Cestovní ruch je charakterizován podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) jako činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo jeho běžné životní prostředí (bydliště), a to na dobu kratší, než je stanoveno (v domácím turismu do 6 měsíců, v mezinárodním turismu do 1 roku), přičemž hlavním účelem cesty je něco jiného, než výdělečná činnost (Palatková, 2011).

1.1.1 Návštěvník v mezinárodním cestovním ruchu Návštěvníkem mezinárodního cestovního ruchu je osoba, která cestuje do jiné země (než, ve které má své trvalé bydliště) na dobu nepřekračující jeden rok. Hlavním důvodem cesty nesmí být výdělečná činnost (Palatková, 2011).

1.1.2 Turista v mezinárodním cestovním ruchu Turistou v mezinárodním cestovním ruchu je osoba, která cestuje do jiné země (než, ve které má své bydliště) na dobu nepřekračující jeden rok, ale zahrnující alespoň jedno přenocování (Palatková, 2011).

1.1.3 Výletník Výletníkem neboli jednodenním návštěvníkem je osoba v mezinárodním turismu, která cestuje do jiné země, než je místo jeho trvalého bydliště, ale jeho cesta nepřekročí 24 hodin a během cesty nepřenocuje (Palatková, 2011).

1.1.4 Rezident Rezident neboli stálý obyvatel v mezinárodním cestovním ruchu je osoba, která žije v zemi minimálně jeden rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší jednoho roku (Palatková, 2011).

11

1.2 Druhy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu jsou rozděleny na základě způsobu realizace (Palatková, 2011) následovně:

1.2.1 Druhy dle místa realizace Domácí cestovní ruch Zahrnuje aktivity spojené s účastí občanů dané země na cestovním ruchu v rámci území této země. Zahraniční cestovní ruch a) příjezdový cestovní ruch (angl. incoming) Zahrnuje aktivity návštěvníka (nerezidenta) uvnitř sledované země během cesty v rámci příjezdového turismu, tedy příjezdy zahraničních turistů do dané země. Z hlediska vztahu k platební bilanci příjezdový cestovní ruch = aktivní cestovní ruch (dovoz deviz) b) tranzitní cestovní ruch Zahrnuje souhrn aktivit spojených s občany ze zahraničí, kteří danou zemí pouze projíždějí. c) výjezdový cestovní ruch (angl. outgoing) Zahrnuje aktivity návštěvníka (rezidenta) mimo sledovanou zemi, tedy výjezdy do zahraničí. Z hlediska vztahu k platební bilanci výjezdový cestovní ruch = pasivní cestovní ruch (vývoz platebních prostředků) Vnitrostátní cestovní ruch Zahrnuje aktivity spojené s domácím a příjezdovým cestovním ruchem. Národní cestovní ruch Zahrnuje aktivity spojené s domácím a výjezdovým cestovním ruchem

12

Světový cestovní ruch Zahrnuje veškerý cestovní ruch na světě, při němž dochází k překračování hranic, jedná se tedy o souhrn veškerého příjezdového a výjezdového cestovního ruchu všech států světa. Cestovní ruch světa Zahrnuje veškerý cestovní ruch, který je na světě realizován, tedy souhrn domácího i zahraničního cestovního ruchu všech států světa.

1.2.2 Dle délky pobytu a) krátkodobý cestovní ruch Cestovní ruch do 3 dnů, který zahrnuje do 2 přenocování. b) dlouhodobý cestovní ruch Cestovní ruch delší než 3 dny a kratší, než 6 měsíců, nebo 1 rok.

1.2.3 Dle způsobu zabezpečení a) organizovaná cestovní ruch Cestovní ruch, kde je účast zajišťována prostřednictvím cestovní kanceláře, agentury, nebo jiného zprostředkovatele. b) neorganizovaný cestovní ruch Cestovní ruch, kde si účast zajišťuje každý účastník sám.

1.2.4 Dle způsobu účasti a formy úhrady nákladů za účast a) volný cestovní ruch (komerční) Ve volném cestovním ruchu si účast hradí každý účastník sám a jeho účast není vůbec ničím podmíněna.

13

b) vázaný cestovní ruch (nekomerční) Ve vázaném cestovním ruchu si hradí účastník pouze část nákladů a ostatní náklady jsou hrazeny zaměstnavatelem, nebo pojišťovnou. Účast je podmíněna splněním určité podmínky.

1.3 Formy cestovního ruchu Forma cestovního ruchu se podle České centrály cestovního ruchu určuje na základě motivace účasti na cestovním ruchu následovně: a) Rekreační forma cestovního ruchu Je primární forma CR, která je spojena s obnovou fyzických a duševních sil účastníka. b) Kulturně – poznávací forma cestovního ruchu Je spojena s rekreační formou CR, mezi hlavní cíle patří návštěva historických památek a kulturních akcí. Je velice významná pro zvýšení úrovně vzdělanosti osob. c) Lázeňsko – léčebná forma cestovního ruchu Mezi tuto formu se řadí rekreační a léčebné pobyty v lázních. d) Sportovně – rekreační forma cestovního ruchu Mezi tuto formu CR se řadí sportovně zaměřené pobyty jako je pěší turistika, lyžování, cykloturistika či vodní sporty. e) Formy cestovního ruchu spojené s profesními motivy (business tourism) Incentivní turismus neboli turismus za odměnu, za poznáním, například výjezdy delegátů na budoucí místo působení, které jsou hrazeny cestovní kanceláří. Kongresový turismus, který se zaměřuje na aktivity spojené s účastí na veletrzích, výstavách či obchodních cestách. f) Seniorská forma cestovního ruchu Mezi tuto formu se řadí zájezdy zaměřené na pobyty seniorů [1].

14

g) Mládežnická forma cestovního ruchu Mezi tuto formu se řadí zájezdy zaměřené na mladou klientelu, velmi oblíbená – perspektiva, že se mladí na místo v pozdějším věku vrátí znovu. h) Ekoturistika, agroturistika, venkovský cestovní ruch Tyto formy CR jsou stále více oblíbené, zaměření na pobyt a trávení volného času na venkově, v přírodě, poznávání zvířat, pobyty na farmách. ch) Ostatní formy cestovního ruchu Náboženská forma CR - účastníci navštěvují místa s náboženským významem. Lovecká forma CR – je spojena s možností lovu zvěře, ptáků a ryb. Dobrodružná forma CR – dobrodružné cesty na netypická místa. Nákupní forma CR – cesty za účelem nákupů [1]. i) Zajímavé formy cestovního ruchu Filmový cestovní ruch – cesty na místa, kde se odehrávaly americké velkofilmy. Zdravotní turistika – cesty do států, míst kvůli zdravotním zákrokům, či reprodukci. Kulinářská turistika – cesty za jídlem, poznáním místních specialit. Voluntary tourism – cesty dobrovolníků, kombinuje poznání a dobrovolnickou práci. Gay and lesbian tourism – cestování gay a lesbické komunity. Dark tourism – cestování do míst spojených s nějakou tragédií, nebo neštěstím [1].

15

2 Lokalizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu regionu Krkonoše 2.1 Geografie Krkonoš Krkonoše jsou nejvýznamnějším a nejvyšším pohořím nejen celé České republiky, ale i rozsáhlejšího, geologicky vymezeného Českého masivu, který přesahuje i do Polska, Německa a Rakouska. Krkonoše se rozprostírají na severovýchodě Čech, kryjí státní hranici ČR a Polska v délce přibližně 40 km mezi sídelními útvary Harrachov na západním okraji a Žacléřem na okraji východním. Rozloha celého pohoří je 639 km2, z čehož výraznější plochu zaujímá část česká s 454 km2 a zhruba třetinovou plochu s 185 km2 část polská. Nejvyšší horou Krkonoš je Sněžka (1602,3 m n. m.) na Slezském hřbetu, a tedy i na česko-polské hranici (viz obr. č. 1). Sněžka výrazně ovlivňuje turistiku a velmi pozitivně přispívá v cestovním ruchu celé oblasti, protože je stále neomrzelým lákadlem pro celé Krkonoše. Na polské straně Krkonoš nalezneme svahy výrazně členité a strmé, oproti české části, kde se svahy rozprostírají mírněji, právě proto na české straně je podstatně větší množství ski areálů. Obr. č. 1: Geografická mapa Krkonoš

Zdroj: Převzato z http://krkonosskatlapka.dogtrekking.info/Mapy

16

2.2 Geologie a geomorfologický vývoj Krkonoš Krkonoše spadají do geologického komplexu, který se nazývá krkonošsko-jizerské kristalinikum. Právě tento komplex je budován hlavně starohorními a prvohorními kristalickými břidlicemi, hlavně svory, ortorulami a fylity, jejíchž stáří se odhaduje na 600 milionů až jedné miliardy let. Krystalické vápence, křemence a čedič patří mezi další horniny, které se na stavbě Krkonoš podílejí, jejich rozsah je menší, ale rozhodně měl velký význam pro celkové tvarování a utváření reliéfu, ale i vegetace. V jižní části Krkonoš se krkonošsko-jizerské kristalinikum schovává pod zemský povrch a z tohoto důvodu je překryto sedimenty mladších geologických období, zejména horninami permokarbonskými, tedy podkrkonošským permokarbonem. V karbonu proniklo pod starší horniny velké mohutné žulové těleso, které se nazývá krkonošsko-jizerský pluton. Tento pluton tvoří hraniční, neboli Slezský hřbet Krkonoš, který se táhne od Sněžky, přes Harrachov, skoro přes celé Jizerské hory až po polské svahy Krkonoš. Se vznikem krkonošsko-jizerského plutonu je spojen taktéž vznik tvrdého kontaktního pásma, které mělo zásadní vliv na vývoj reliéfu, například morfologicky výrazné tvary Českého hřbetu, nebo naší nejvyšší hory Sněžky. Celkový geomorfologický vývoj a modelaci celého celku Krkonoš můžeme zmapovat až v období třetihor a čtvrtohor. Mezi nejstarší dochované zbytky tohoto období a někdejšího reliéfu jsou třetihorní povrchy, které byly zarovnané. Jsou jimi hlavně parovina, peneplén a etchplén, což nám dokazují rozlehlé náhorní planiny západních a východních Krkonoš. Po alpínském vrásnění, které proběhlo v třetihorách, došlo k výzdvihu pohoří, které následně vedlo k silné říční erozi, a vodní toky se začaly zpětnou erozí zahlubovat, čímž vlastně rozčlenily povrch Krkonoš na dvě podoby. První podobou znázorňují krkonošské rozsochy a druhou dnešní sítě říčních údolí, které jsou hluboké a velmi členité (Flousek eds.et.al., 2007). K přemodelování výše položených částí Krkonoš došlo za nejmladšího geologického útvaru, tedy ve čtvrtohorách. Během střídaní dob ledových a meziledových, došlo ke změnám ve tvaru výše položených partií Krkonoš, které se změnily do podoby sněžníků, ledovcových karů, trogů. V tomto období také vznikla celá řada ledovcových údolí, živým důkazem nám může být Obří důl, nebo také Labský důl. Ve čtvrtohorách také vznikla ledovcová jezera a morény, které jsou důsledkem opakovaného zalednění. Úplně nejvyšší části Krkonošských hřebenů nebyly nikdy zaledněny, ale účinky větru,

17

ledu a mrazu zde vznikly unikátní formy reliéfu, které v ostatních evropských středohorách nemají obdoby. Jako příklad nám mohou sloužit kryoplanační terasy, putující kamenné bloky, mrazové půdy, skalní hradby, tory či girlandy, které představují geodiverzitu, která dělá Krkonoše výjimečné (Flousek eds.et.al., 2007), [2].

2.3 Klima Krkonoš Klimaticky Krkonoše patří do mírného pásu, pro který je typické střídání ročních období. Hřebeny Krkonoš tvoří asi nejvyšší překážku při proudění chladného a vlhkého vzduchu od Atlantského oceánu, což má za následek nízké teploty a velké množství srážek. Teplota vzduchu je závislá především na nadmořské výšce dané části Krkonoš, v průměru, ale klesá teplota vzduchu přibližně o 0,6 °C na každých 100 m rostoucí nadmořské výšky. Toto však není pravidlem a v členitějším terénu může být teplota velmi ovlivňována různými lokálními vlivy, jako je například orientace svahů vzhledem k dopadajícímu slunečnímu záření. Průměrná roční teplota v Krkonoších kolísá přibližně mezi +7 °C až 0 °C, liší se samozřejmě podle nadmořských výšek, například na Sněžce je průměrná roční teplota 0,2 °C, v Janských Lázních 5,1 °C, Špindlerově Mlýně 4,7 °C. Nejchladnějším měsícem na území Krkonoš je leden, nejteplejším červenec (Flousek eds.et.al., 2007). Srážky v Krkonoších závisí na nadmořské výšce, respektive s ní přibývají. Na°úpatí Krkonoš se roční úhrn srážek pohybuje zhruba kolem 800 mm, na hřebenech 1100 až 1400 mm. Celkově jsou srážky v prostoru Krkonoš zaznamenávány průměrně zhruba 50 % dnů v roce. Nejvyšší počet dnů se srážkami bývá v měsících prosinci, červnu a červenci, naopak nejméně dnů se srážkami je v únoru a říjnu. Pokud bychom porovnávali měsíce podle výraznějších srážkových úhrnů (10 mm a více), tak měsíce, kdy se srážky vyskytují nejčastěji, jsou prosinec a červenec, naopak nejméně v dubnu, září a říjnu. Co se týká srážek sněhových, jsou velmi závislé na nadmořských výškách a v Krkonoších na hřebenech mohou dosahovat i hodnot, které můžeme považovat za°extrémní v rámci celé ČR. Sníh se na území Krkonoš může objevit prakticky po°dobu celého roku včetně letních měsíců. V polohách s nižší nadmořskou výškou se první sněhová nadílka vyskytuje zhruba v první polovině října, ale na horských hřebenech zaznamenáváme první sněžení zhruba o měsíc dříve. Souvislá sněhová pokrývka se utváří během listopadu a prosince. Průměrné datum posledního sněžení v Krkonoších je na konci měsíce dubna, ve vyšších partiích a hřebenech může poslední 18

sníh napadnout i koncem května. V polohách, kde jsou rekreační střediska, se sníh drží většinou do konce března, v nejvyšších partiích až do poloviny dubna. Celkově v nízkých polohách Krkonoš zůstává sníh ležet v průměru 90 až 130 dní v roce, ve°středně horských oblastech, kde nalezneme lyžařská střediska zhruba 140 až 160 dnů v roce, avšak na vrcholcích může zůstat sníh více jak půl roku. Průměrná výška sněhové pokrývky se pohybuje v rozmezí 100 až 250 cm. Mocnost sněhu ovlivňují hlavně návětrné strany, kde se sníh ukládá do hřbetů a terénních prohlubní a vznikají sněhová pole a převisy, které jsou hlavní příčinou vzniku nebezpečných lavin, které jsou nedílnou součástí přírodních procesů typických pro horská území. Na českém území Krkonoš se nachází celkem 56 lavinových drah (Spusta et al., 2003).

2.4. Vodstvo Krkonoš Již během třetihor a čtvrtohor při geomorfologickém vývoji celých Krkonoš byla síť vodních toků uspořádána do dnešní podoby. Slezský hřbet, což je nejvyšší a hraniční hřeben, tvoří rozvodí mezi Severním mořem a Baltem. Vody, které stékají z polské strany Krkonoš, směřují do řeky Odry a s ní do Baltského moře. Česká strana Krkonoš spadá do povodí Labe, jedinou výjimkou je malá část východních Rýchor, která je odvodněna tokem Bobr a dále směřuje do povodí řeky Odry. Krkonošské potoky, říčky a řeky jsou charakteristické svými podélnými a nevyrovnanými profily, kde eroze zásadně převažuje nad akumulací1 a tím pádem jejich dna jsou velmi neustálená. V úzkých údolích bývají koryta často hluboce zaklesnuta a vytváří se peřeje a kaskádovité vodopády, mezi nejznámější patří například Labský, nebo Pančavský vodopád. Vodnosti toků jsou na území Krkonoš s výraznými a náhlými výkyvy a vzhledem k značné síle vody dochází k velkému pohybu splavenin. Podobu koryt toků výrazně ovlivnily také zásahy ze strany člověka, pro snadnější pohyb při splavování dřeva byly budovány klausury (klausy)2 a také hrazenářské úpravy u některých toků, které byly budovány proti erozi a povodním.

1

Akumulací se rozumí nahromadění hmoty (Rejman 1971).

2

Klausury (klausy) jsou přehrady pro plavení dřeva (Rejman 1971). 19

Na území Krkonoš pramení řeky Labe, Malé Labe, Úpa, Jizerka a Mumlava. Velice významným a pro cestovní ruch zajímavým poutním místem Krkonoš je pramen řeky Labe. Labe pramení na Labské louce v nadmořské výšce 1384 m. Pár metrů od°skutečného pramenu řeky Labe nalezneme symbolicky upravený pramen, který vznikl v roce 1968 a pyšní se erby 26 měst, kterými řeka v Čechách a Německu protéká. V Krkonoších se nachází také přirozené stojaté vody, které jsou zastoupeny rašelinnými jezírky zařazenými do seznamu mezinárodně chráněných mokřadů. Na polské straně Krkonoš jsou velice zajímavá jezera ledovcového původu Wielki a Maly Staw (Dvořák et al., 1996, Flousek eds.et.al., 2007), [2].

2.5 Významná flóra a fauna Krkonoš 2.5.1 Flóra Krkonoše oplývají, i přes svou relativně menší velikost, neobvykle rozvinutou, pestrou a bohatou flórou. Jedním z důvodů této pestrosti a výjimečnosti je rozhodně zvláštní biogeografická poloha Krkonoš jako celku, kontakt alpínských trávníků se severskou tundrou v době zalednění, utváření jejich reliéfu a nadmořská výška, která zasahuje až nad alpínskou hranici lesa, což je v nadmořské výšce okolo 1250 – 1350 m.. Až do dnešní doby byl v Krkonoších zaznamenán růst 1250 skupin cévnatých rostlin (což představuje skoro polovinu celé původní flóry ČR) a několikanásobně vyšší počet druhů rostlin výtrusných, tedy mechů, lišejníků, řas či hub, jejichž celkový počet není dodnes vyčíslen a stále se nachází nové a nové druhy. Krkonoše se také pyšní mnohými endemity, jako jsou jeřáb krkonošský, zvonek krkonošský, lomikámen pižmový, bedrník skalní a dalšími bezmála třemi desítkami druhů jestřábníků rodu Hieracium. Krkonoše jako jediné české pohoří zasahuje do všech čtyř vegetačních výškových stupňů od submontánního až do alpinského. Nejnižší submontánní stupeň (400 – 800 m n. m.) představuje listnaté a smíšené lesy, které však byly v minulosti vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami. V bylinném patře jsou zastoupeny jarní rostliny. Montánní stupeň (800 – 1200 m n. m.) představují přirozené i člověkem vysazené horské smrčiny, které jsou silně poškozeny emisemi. V bylinném patře převládají traviny a kapraďorosty. Třetím vegetačním výškovým stupněm je subalpínský stupeň (1200 – 1450 m n. m.) na jehož náhorních plošinách a v jejich blízkém okolí se shromažďují nejcennější ekosystémy celých Krkonoš. Tvoří jej 20

klečové porosty, přirozené i druhotné smilkové louky a severské rašeliniště. Bohatý je zde výskyt výše uvedených krkonošských endemitů. Nejvyšším vegetačním stupněm Krkonoš je alpínský stupeň, který se rozprostírá mezi nadmořskými výškami 1450 až 1602 m, tedy nejvyššími vzájemně izolovanými vrcholky Krkonoš (Sněžka, Studniční hora, Luční hora, Vysoké Kolo a Kotel). Vrcholky jsou pokryté řídkou, ale velice cennou bylinnou vegetací, lišejníky a mechorosty (Flousek et al., 2007), [2], [3].

2.5.2 Fauna Bohatou rozmanitost živočichů v Krkonoších ovlivňují především výše uvedené čtyři vegetační výškové stupně se značným přesahem nad alpínskou hranici lesa a velice pestrou mozaikou vegetačního krytu. Celkový počet krkonošských živočichů je neskutečně obrovský. Pouze počet bezobratlých živočichů byl určen na 15 000, jejich celkový počet však nebyl nikdy spočítán, pouze u několika málo skupin existuje přehled druhů, který lze publikovat, jako například 1300 druhů brouků, 74 druhů měkkýšů, více jak 1000 druhů motýlů, nebo 428 druhů pavouků. Obratlovců v Krkonoších můžeme nalézt více jak 400 druhů, z čehož je 5 původních druhů ryb, 11 druhů obojživelníků, 6°druhů plazů a jeden zástupce kruhoústých – mihule potoční. Krkonoše se mohou pochlubit až 280 druhy ptáků, nebo 76 druhy savců, z nichž bohužel 7 je již vyhynulých, například vlk, nebo medvěd hnědý. Oproti vysokému počtu endemitů krkonošské flóry, fauna disponuje pouze dvěma – plž vřetenovka krkonošská a motýl huňatec žlutopásný krkonošský (Flousek et al., 2007), [3].

2.6 Ochrana území Krkonoš 2.6.1 Krkonošský národní park - KRNAP Během 19. století se staly Krkonoše jednou z nejvyhledávanějších lokací střední Evropy a postupem času začalo docházet k přeměnám hospodářských bud na turistické chaty, které byly pro tu dobu atraktivnější. Dále také docházelo ke zlepšování infrastruktury, tedy výstavbě nových silnic, sportovních areálů a hlavně nových chat. To vše vyžadovala tehdejší rozvíjející se horská střediska Špindlerův Mlýn, nebo Pec pod Sněžkou. Bohužel tyto změny pro přínos cestovního ruchu nebyly přínosem pro přírodu a neúnosným způsobem měnily celkový krajinný ráz našich nejvyšších hor. Polská strana byla o pár let rychlejší a 16. 1. 1959 došlo nejprve k zřízení národního parku na straně polské – Karkonoski Park Narodowy (KPN). V České republice byl vyhlášen 21

Krkonošský národní park v květnu roku 1963 a nově zřízen v roce 1991 nařízením vlády ČR č. 165/1991 Sb. „Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí.“ (Nař. č. 165/1991 Sb.) Krkonošský národní park (dále jen KRNAP) se rozléhá v severovýchodní části Čech podél polské hranice na území bývalých okresů Trutnov, Jablonec nad Nisou a Semily. Celková rozloha KRNAP je 36 327 ha a ochranné pásmo tvoří plochu 18 642 ha. Správa KRNAP sídlí ve Vrchlabí a má status příspěvkové organizace, která je řízena Ministerstvem životního prostředí ČR. Správa je odbornou organizací pro ochranu přírody, zabezpečení informační, kontrolní a strážní služby, provádí kulturně výchovnou činnost a současně také hospodářskou činnost v lesích [3]. Parkem projde ročně více jak 10 milionů turistů, což vzhledem k jeho relativně malé rozloze samozřejmě působí negativním vlivem na přírodu. Mezi jeho hlavní důsledky patří rozšlapané cesty a jejich okolí, nadmíra odpadu, hluk plašící zvířata a hlavně budování nových staveb a velké množství stávajících, které ovlivňují celkový ráz horské krajiny. Kvůli výše uvedeným důsledkům se zřejmě v roce 1984 KRNAP zařadil na

listinu

nejohroženějších

parků

na

světě

–

IUCN

(International

Union

for Conservation of Nature)3, kde je KRNAP zařazen do první „dvanáctky“ nejohroženějších chráněných území světa. Za ochranou našeho nejstaršího parku také stojí od roku 1990 federace EUROPARC (EF), což je evropský partner, který vytváří a snaží se koordinovat strategie ochrany velkoplošných území v celé Evropě. V rámci IUCN (International Union for Conservation of Nature) Mezinárodní svaz ochrany přírody je nejvýznamnější a největší mezinárodní organizací pro ochranu přírody, založena v roce 1948. Hlavním posláním IUCN je ovlivňovat, povzbuzovat a podporovat státy, státní instituce, akademické ústavy i národní a mezinárodní nevládní organizace na celém světě k ochraně integrity a rozmanitosti přírody a zajistit spravedlivé a udržitelné využívání přírodních zdrojů. IUCN rozděluje chráněná území do 6 kategorií (kategroie I je rozdělena na Ia a Ib), založených na využívání území a managementu [4]. 3

22

další pomoci KRNAP se velmi činí holandská nadace FACE, jejíž hlavním cílem je hlavně omezení negativního vlivu elektráren na životní prostředí. Nadace také zajišťuje finanční pomoc při zalesňovacích projektech v rámci celého světa, v KRNAP bylo s její finanční pomocí obnoveno více jak 5 200 ha lesa. Na území KRNAP a v jeho ochranném pásmu je v současné době registrováno 6°přírodních památek

(Herlíkovické štoly,

Labská

soutěska,

Anenské údolí

v Harrachově, Sklenářovické údolí, Sluneční stráň ve Svobodě nad Úpou a Lom ve Strážném). Mezi další významnosti bylo evidováno 5 významných krajinných prvků (Třešňovka, Cedron, Čertův mlýn, pramen Babského potoka a jeskyně ve Štěpanické Lhotě). V roce 1992, podle zákona č. 114/1992 Sb. byl KRNAP rozdělen (stejně jako ostatní NP v ČR) na 3 zóny a ochranné pásmo. (viz tab. č. 1 a obr. č. 3) Tab. č. 1: Zonace KRNAP

Zóna

Označení

Rozloha

Rozloha %

1. zóna

přísná přírodní

4 503 ha

8,19 %

2. zóna

řízená přírodní

3 416 ha

6,21%

3. zóna

okrajová

28 408 ha

51,68 %

Ochranné pásmo

-

18 642 ha

33,92 %

Celkem

-

54 969 ha

100 %

Zdroj: (Flousek eds.et.al., 2007)

23

Obr. č. 2: Zonace Krkonošského národního parku (Vyhláška č. 165/91 Sb.)

Zdroj: Převzato ze Správy KRNAP [3]

1. zóna parku je označena jako „přísná přírodní“ a jak název vypovídá je nejpřísnější. Spadá pod ní území s nejvíce významnými přírodními hodnotami, hlavně přirozené, nebo minimálně pozměněné ekosystémy. Cílem je uchovat a snažit se obnovovat samořídící funkce ekosystémů a omezit lidské zásahy. Přírodní procesy byly lidskou činností v minulosti jen minimálně ovlivněny. V první zóně je povolena pouze pěší turistika, a to výhradně po parkem vyznačených cestách. Ubytovacích zařízení najdeme v nejpřísněji chráněné zóně jen hrstku, například Labská bouda, Luční bouda, nebo Výrovka (Flousek et al., 2007). 2. zóna KRNAP, „řízená přírodní“ je oblast s velmi významnými přírodními hodnotami, ale nalezneme zde člověkem pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy, které jsou vhodné pro omezené a šetrné lesní a zemědělské využívání. Hlavní cíl je udržet přírodní rozmanitost a rovnováhu. V druhé zóně najdeme mnoho ubytovacích zařízení, která jsou hojně využívána pro cestovní ruch, ale stavět nové je v této době již zakázáno.

24

3. zónou je zóna „okrajová“ a je lidskou činností značně pozměněna, hlavně co se týká ekosystémů a center soustředěné zástavby. Mezi hlavní cíle nejrozlehlejší zóny je udržet a přiměřeným způsobem podporovat využívání pro trvalé bydlení, zemědělství, lesní hospodářství , turistiku a rekreaci, ale v souladu s posláním národního parku. Tato část je volně přístupná turistům, nemusí tudíž chodit pouze na vyznačených cestách – dokonce je zde povolen sběr lesních plodů (Dvořák et al., 1996, Flousek et al., 2007, Sýkora, 1983), [3].

2.6.2 Další ochrana území Krkonoš V listopadu 1992 byly Krkonoše zařazeny do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO. Zařazena byla nejen česká strana, ale taktéž polská strana Krkonoš a vznikla tak bilaterální Biosférická rezervace Krkonoše/Karkonosze – to vše se uskutečnilo v rámci programu „Člověk a biosféra“ (Programme on Man and the Biosphere – MAB). V souvislosti s vytvářením celoevropské soustavy území, která jsou chráněna, tedy NATURA 2000, byly na území KRNAP a jeho ochranného pásma vymezeny Ptačí oblasti Krkonoš a Evropsky významná lokalita Krkonoše. Cílem ochrany Ptačí oblasti je hlavně zachování a obnova ekosystému významných pro sedm druhů ptáků a zajištění podmínek pro jejich zachování. Evropsky významná lokalita Krkonoše, která byla vyhlášena nařízením vlády v roce 2004, se soustředí na ochranu 21°typů přírodních stanovišť, mezi nimi je šest prioritních, například hořeček český, svízel sudetský, všivec krkonošský, zvonek český, nebo dva druhy živočichů, vranka obecná a netopýr pobřežní. Cílem je zachování a vytvoření takových podmínek, které zajistí dlouhodobou existenci naturových biotopů4 a druhů.

4

Naturové bitopy jsou ohrožené typy biotopů, které je podle směrnice Evropské unie žádoucí chránit soustavou Natura 2000 [4]. 25

3 Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu regionu Krkonoše 3.1 Dopravní předpoklady Krkonoše jsou dobře dostupné pro turisty z Prahy, Pardubic, nebo krajského města Hradce Králové. Z Německa z měst Görlitz, Drážďan a z polské Wroclawi, nebo Walbrzychu. Obecně, ale ne úplně dostačující infrastruktura lehce omezuje celkovou dostupnost destinace. Chybí zde již několik let plánovaná dálnice D11 (silnice R11), která plánuje v budoucnu propojit Prahu, Hradec Králové (již existuje) až do Trutnova a dále na Polskou dálnici A4 u Lehnice. Dále zde také není příliš rozvinuta doprava železniční. Na jižní straně Krkonoš ano, ale i tak svými parametry neodpovídá současným

potřebám

na

rychlou

přepravu

mezi

Krkonošemi

a

hlavními

nadregionálními centry jako je Praha, Hradec Králové a Liberec (Dvořák et al., 1996, Flousek eds.et.al., 2007), [5]. Obr. č. 3: Schématická mapa hlavních silničních komunikací a železničních tratí v regionu Krkonoše

Zdroj: převzato z Regionálního rozvoje Krkonoš 2012 [5].

26

3.2 Materiálně-technické předpoklady Krkonoše mají velice dobré materiálně-technické předpoklady. Vzhledem k velmi vhodným lokalizačním předpokladům se Krkonoše staly vyhledávaným místem pro turisty a celá struktura ubytovacích a stravovacích zařízení se rok od roku zlepšuje, v nynější době je díky velkému počtu hotelů a restaurací schopna uspokojit velké množství hostů. Celé Krkonoše disponují velkým množstvím významných i menších lyžařských středisek, s jejich stavbou byla spojena i stavba nových hotelů a restaurací pro uspokojení potřeb návštěvníků a samozřejmostí byly taktéž stavby a inovace lanovek a vleků, pro nejlepší lyžařské podmínky a maximální spokojenost návštěvníků.

27

4 Porovnání nejvýznamnějších lyžařských středisek Krkonoš Pro porovnání dvou středisek v Krkonoších bylo vybráno nejlepší lyžařské středisko Skiareál Špindlerův Mlýn a druhé nejlepší středisko zimních sportů SkiResort Černá hora v Janských Lázních. Tato dvě střediska byla zvolena za nejlepší v hodnocení pod hlavičkou Asociace lanové dopravy, díky počtu lanových drah, nejvyššímu počtu přepravených osob za hodinu a kvalitním sjezdovým tratím a službám.

4.1 Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn je horské město, které leží na soutoku řeky Labe s Dolským potokem a rozléhá se na 7 700 ha v nadmořské výšce 718 – 1310 m n. m. [6].

4.1.1 Historie a současnost Původně stálo na území dnešního Špindlerova Mlýna pouze pár nuzných chalup, které v sezoně sloužily pouze jako azyl horníků, kteří zde v 16. století zpracovávali získanou rudu ze zdejších dolů. V tomto období zde také začíná významná těžba dřeva. V centru dnešního Špindlerova Mlýna vznikla kolem r. 1600 osada nazvaná Svatý Petr (dnes jedna z částí Špindlerova Mlýna), která se stala významnou hlavně nalezišti rud stříbra, arsenu a mědi. Těžba zde byla významná, ale vzhledem k tvrdosti hornin a horským podmínkám byla velice náročná a často přerušována. Hlavním důvodem byly živelné pohromy, doly byly často zaplavovány vodou při vydatných deštích, v zimě zase byly postrachem horníků laviny. Vzhledem k nedostatečné technice při těžbě, museli horníci spoléhat sami na sebe a obraceli se také k bohu, proto, některá místa kutišť byla pojmenována poeticky, například „U božího požehnání“ na Stohu, nebo „Boží pomoc“ v Dlouhém dole. V 17. Století těžba rud vymizela, naopak těžba dřeva zde však stále pokračuje a je ve svém největším rozkvětu. V tomto období v okolí dnešního centra vyrostlo 5 bud,

nesoucí jméno Spaltenbauden (Špalkové boudy), později ještě boudy Sachrovy. V roce 1835 ve Svatém Petru stálo již 49 stavení. Špindlerův Mlýn jako samostatná osada vstupuje do historie až kolem roku 1800. Název vznikl podle mlynáře Špindlera, který měl na labském břehu mlýn. V první polovině 19. století začaly být zaznamenávány první záchvěvy cestovního ruchu. V roce 1864 sem přijeli čtyři hosté ze slezské Vratislavi a ubytovali se u mlynáře Špindlera. Byli natolik okouzleni zdejším 28

prostředím a přírodou, že slávu Špindlerova Mlýna a jeho okolí šířili do celého světa. Ke konci 19. století se zcela nenápadně proměňují osamělé skupinky chalup na malé horské letovisko. I přes relativně špatnou a obtížnou dostupnost rodícího se horského střediska zde vyrostla řada hostinců s ubytováním. Výše položené hřebenové boudy neotálely a své služby rovněž přizpůsobily turistům. Z chudých horáků se postupně stávají zámožní podnikatelé, hospodští a hoteliéři. Pro nalákání turistů v zimě byl vymyšlen rohačkový sport (saně táhlé koňmi). Na konci 19. století byl takzvaný rohačkový sport v pozadí a lidé začali objevovat kouzlo lyží. Jejich milovníci nakonec zcela ovládli Špindlerův Mlýn a sezóna zimní se tu stala obdobím hlavním, ekonomicky rozhodujícím. Po první světové válce byl rozvoj města spjat hlavně s místním starostou Wilhelmem Piekem. V době výkonu jeho funkce Špindlerův Mlýn rozkvetl nejvíce, vznikly sáňkařské dráhy, kluziště, hokejové hřiště, sáňkařský elektrický vlek, koupaliště a roku 1934 skokanský můstek. Po období druhé světové války se stává Špindlerův Mlýn a jeho ubytovací kapacity útočištěm evakuovaných osob z různých částí bombardovaného Německa. V roce 1961 byl Špindlerův Mlýn vyhlášen městem. V 70. letech se zde prosadila početná nová výstavba, v Bedřichově vyrostlo sídliště a začaly se stavět velkokapacitní areály Hromovka, Medvědín a Svatý Petr (Flousek et al., 2007), [7]. Dnešní Špindlerův Mlýn se skládá ze čtyř městských částí Přední Labská, Labská, Bedřichov a Svatý Petr. Město má v dnešní době kolem 1200 stálých obyvatel. Špindlerův mlýn je díky svým klimatickým podmínkám a rozmanité horské přírodě nejznámějším a nejnavštěvovanějším lyžařským střediskem u nás a jeho počet obyvatel v zimních měsících stoupá až k patnácti tisícím. Ubytovací kapacita ve Špindlerově Mlýně je spočítána zhruba na 9 000 lůžek, nejvíce je využívána v zimních měsících, v letní sezóně o prázdninových měsících je využívána zhruba ze 75 %. Vzhledem k absenci jakéhokoli průmyslu na území města je cestovní ruch pro město, i firmy v něm podnikající, prioritním příjmem. Od poskytovatelů ubytování město získává poplatek z přechodného ubytování, provozu restauračních zařízení a využívání reklamních ploch na území města (Flousek et al., 2007, infocentrum Špindlerův Mlýn, MěÚ Špindlerův Mlýn), [8].

29

4.1.2 Ski areál Špindlerův Mlýn Ski areál Špindlerův Mlýn (viz obr. č. 4) v současné době provozuje 5 lanových drah, 11 lyžařských vleků, 3 snow parky včetně U-rampy a dva parky pro děti přímo ve°Špindlerově Mlýně a na Horních Mísečkách, které jsou s areálem propojeny a tvoří jeho součást. Celkově areál disponuje 25 km sjezdových tratí, které je schopen při nepříznivých sněhových podmínkách z 85 % technicky zasněžit. Při zakoupení skipasu v kterékoliv pokladně, nebo informačním centru ve středu města je jeho platnost neomezená ve všech částech střediska, tedy Svatém Petru, areálu Hromovka, areálu Labská, areálu Medvědín, který je propojen s Horními Mísečkami. Na běžkaře areál nezapomíná a nabízí jim až 90 km běžeckých tratí. Ve všech areálech ve Špindlerově Mlýně jsou lanovky a vleky schopné přepravit 20 543 osob za hodinu. Všechny části Špindlerova Mlýna jsou propojeny skibusy. Areál umožňuje večerní lyžování na nově rozšířené a osvětlené sjezdovce Hromovka [8].

Obr. č. 4 : Skiareál Špindlerův Mlýn

Zdroj: SKIAREÁL [8]

30

Svatý Petr Areál Svatý Petr je nejvýznamnějším centrem sportovního dění ve Špindlerově Mlýně a každým rokem se zde pořádá mnoho významných sportovních akcí. V roce 2013 se zde konaly lyžařské závody Allianz Český pohár FIS, nebo významné snowboardové závody Freeride Just Ride, Quiksilver Snowjam, nebo Burton Špindl Spring Sessions. Milovníkům běžeckého lyžování určitě neunikla slavná Krkonošská 70., která se konala na začátku března. V průběhu zimní sezóny jsou ve Svatém Petru v provozu 3 lanové dráhy a 5 lyžařských vleků. Provozní doba lanovek a vleků je jako v celém Špindlerově Mlýně od 8:00 do 16:00. Sjezdovky zde jsou z celého areálu nejvíce upravované, jejich převýšení a délka je řadí mezi nejlepší v Čechách. Obtížnost sjezdovek zde vyznačuje trikolora modrá (Horal, Slovan), červená (Červená FIS, Hřiště a Malý hank) a černá (FIS World Cup). Ve spodní části černé sjezdovky ve Svatém Petru nalezneme Burton Snowpark, který je od roku 1997 pravidelně upravovaný a areál ho stále vylepšuje. V dnešní době tvoří snowpark crossová trať, Big Air skok s možností odrazů dvou velikostí a U-rampa, která je pravidelně dvakrát týdně strojově upravována speciální rolbou „Parkbully“. Celý snowpark je navržen s ohledem na maximální bezpečnost a pro využití nejširší veřejností [8]. Hromovka V areálu Hromovka nalezneme 3 sjezdovky, červenou Hromovka I., Hromovka II., a modrou Turistickou. V roce 2005 areál investoval do výstavby nové 4sedačkové lanové dráhy Hromovka. Touto investicí areál výrazně posílil přepravní kapacitu a také urychlil přepravu lyžařů z Hromovky do Svatého Petru. Hromovka se pyšní nejdelším večerním lyžováním v celé České republice, jehož délka je 1540 m. Celá sjezdovka nabízí umělé zasněžování a profesionální osvětlení, které splňuje kritéria pro pořádání mezinárodních lyžařských závodů FIS za umělého osvětlení. Během roku 2012 byla trať Hromovka nově rozšířena, nabízí tedy od zimní sezóny 2012/2013 komfortnější, přehlednější a hlavně bezpečnější večerní lyžování. Večerní lyžování je v provozu každý den od 18:00 do 21:00 hod a sjezdovka je vždy před začátkem upravována [8].

31

Labská Areál Labská byl vybudován v roce 2005 a je to nejnovější část Ski areálu Špindlerův Mlýn. Původně zde byl pouze vlek Labská, při přebudování zde byla postavena 3sedačková lanovka a celková trasa byla prodloužena o 300 m. Nyní vede lanovka až k běžkařským tratím na Horních Mísečkách. V roce 2006 byla sjezdová trať značně prodloužena a rozšířena a na zimní sezónu 2006/2007 bylo dobudováno také technické zasněžování, které je výrazně oceněno hlavně při nepřívětivých sněhových podmínkách. Obtížnost sjezdovky je červená – větší sklon, středně náročná [8]. Medvědín a Horní Mísečky Areály Medvědín a Horní Mísečky uvádím dohromady, protože jsou spojeny jedním vrcholem – Medvědínem (1235 m n. m.). Nabízejí společně jednu lanovku a 7°lyžařských vleků. Areál Medvědín má dvě obtížnosti sjezdových tratí – červenou (Tréninková a Červená) a obtížnou černou (Medvědín – Černá). Areál Medvědín je určen především pro sportovní lyžařskou jízdu, zatímco Horní Mísečky jsou vhodnější rekreační jízdu, začátečníky, nebo rodiny s dětmi hlavně díky mírnějším svahům (všechny sjezdovky zde jsou modré). Pro vyznavače běžeckého lyžování jsou Horní Mísečky velmi ideálním místem, protože nabízí denně upravované tratě jak pro bruslení, tak klasickou techniku běžeckého lyžování. Na své si přijdou jak rekreační jezdci (jsou zde vyhlídkové trasy a Horní Mísečky patří k výchozím místům hřebenových túr), tak profesionální či sportovní lyžaři (některé tratě jsou náročné a pořádají se zde i mistrovství České Republiky v běžeckém lyžování). Horní Mísečky také nabízejí snowpark, který je oddělen od prostoru sjezdových tratí a má vlastní vlek. Snowpark byl vybudován v roce 2002 a je vhodný pro začátečníky i pokročilé. Konají se zde závody Českého poháru a mnoho sportovních a zábavných akcí. Území parku je orientováno na jih a nabízí mnoho slunečních dní [8].

32

4.2 Janské Lázně Janské Lázně jsou světoznámým a jediným lázeňským městem na české straně Krkonoš, které se rozkládá na úpatí Černé hory na ploše 1373 ha v nadmořské výšce 650 – 1260 m n. m. Samotné lázně se nacházejí v 650 m n. m. a jsou nejvýše položenými lázněmi v České Republice [9].

4.2.1 Historie a současnost Dle známého trutnovského kronikáře byl teplý léčivý pramen v Janských Lázních objeven Janem z Chockova 6. června roku 1006, po kterém byl také pojmenován – Janův pramen. Léčivý pramen termální vody byl použit k léčivým koupelím až kolem 14. století. Tehdy vlastnil panství Zilvar ze Silbersteinu, který zde nechal zřídit jednoduché lázně, které sloužily výhradně pro potřeby jeho rodu. V roce 1675 odkoupil lázně Adolf, kníže Schwarzenberg, který měl největší zásluhu na rozvoji lázeňství v této lokalitě. Dva roky po odkoupení nechal u pramene postavit šest nových budov a pověřil známého doktora Hettmayera, aby sepsal učené pojednání o léčivých účincích lázeňského pramene. O deset let později, roku 1685 se lázně pomalu rozvíjeli a na jejich území stálo 22 domů, hostinec, mlýn a lázeňský dům. Postupem času se zde vystřídalo hodně majitelů, nakonec v roce 1902 lázně koupila obec (Horák et al., 2013). Po roce 1920 začal největší rozkvět Janských Lázní, když všechny lázeňské domy, zařízení, prameny a pozemky převzala akciová společnost. V roce 1928 byla postavena kabinová lanová dráha na vrchol Černé hory. V období druhé světové války sloužily lázně jako vojenské lazarety. Po skončení války se staly lázně světově známými a to hlavně díky velké úspěšnosti léčby stavů po dětské obrně. Po politických událostech v roce 1948 se řada hotelů a penzionů změnila na odborářské zotavovny. V roce 1965 byly Janské Lázně vyhlášeny městem. Roku 1977 byl na Černé hoře uveden do provozu televizní vysílač. Rok 1980 byl pro rozvoj Janských Lázní zlomový, byla postavena nová lanová dráha na vrchol Černé hory (se spodní stanicí na místě dnešní lanové dráhy, původně vedla úplně z centra), byla otevřena kolosální dětská léčebna Vesna a bylo vytvořeno nové lázeňské centrum, které se napojilo na lázeňskou kolonádu. Po roce 1989 přešla některá ubytovací zařízení do soukromých rukou, ale lázně jako takové zůstaly nadále státním podnikem. V roce 1994 zde byl vystavěn nový komplex budov zaměřený na studium tělesně postižených – Obchodní akademie pro tělesně postižené.

33

Dnešní Janské Lázně mají 827 stálých obyvatel a jsou posledními státními lázněmi v České republice. Janské Lázně jsou známým lázeňským městem a taktéž významným horským lyžařským střediskem. V dnešní době jsou lázně zaměřeny převážně na nemoci pohybového ústrojí. V lázeňském prostoru je zhruba 30 léčebných pramenů a velké množství lázeňských objektů, které každý rok slouží stovkám pacientů. Díky celoročním návštěvám pacientů a sezonním návštěvám turistů a lyžařů počet lidí ve městě Janské Lázně několikanásobně přesahuje počet obyvatel. Lůžková kapacita v Janských Lázních se každým rokem zvětšuje, v zimě 2012/2013 to bylo bezmála 4200 lůžek v penzionech a hotelech a téměř 800 lůžek v lázeňských objektech pro pacienty. Cestovní ruch a pracovní pozice v lázních jsou hlavním zdrojem obživy většiny místních obyvatel. Pracovní pozice v lázeňských zařízeních lákají nový zdravotnický personál, který sem často jezdí na praxi, ale dost z nich si příjemné horské městečko oblíbí natolik, že se zde usadí. Pracovní pozice v cestovním ruchu (restaurace, hotely, vleky) každou zimní sezonu přilákají stovky dalších sezonních pracovníků. Příjmy z cestovního ruchu a lázeňství jsou pro město prioritní a tvoří podstatnou část příjmů celkových (Horák et al., 2013), [9].

4.2.2 SkiResort Černá hora SkiResort Černá hora je lyžařským regionem, který vznikl spojením třech lyžařských areálů – areálu v Janských Lázních, Svobodě nad Úpou a Černém Dole. Velkou výhodou je zajisté poloha Svobody nad Úpou (3 km od Janských Lázní, směr Trutnov) a Černého dolu (3 km od Janských Lázní směr Vrchlabí), díky které mohou fungovat jednotlivé části kompletního střediska jako celek a být propojeny sítí pravidelných linek skibusů. Skiresort Černá hora nabízí lyžařům rozmanité lyžařské terény a sjezdové tratě všech obtížností, které se řadí mezi nejdelší v ČR. V celém lyžařském středisku jsou k dispozici 4 lanové dráhy a 20 lyžařských vleků, které jsou schopny přepravit až 22 100 osob za hodinu. Unikátní lanovka „Černohorský express“ z Janských Lázní na Černou horu je jedinou 8-místnou kabinkovou lanovou dráhou v ČR. V celém Skiresortu mají turisté možnost využít 19 km sjezdových tratí, ze°kterých 77 % je možno technicky zasněžit. Na milovníky běžeckého lyžování areál také myslí, provozovatel SkiResortu Černá hora zajišťuje pro běžkaře pravidelnou strojovou úpravu trati v délce až 60 km. Večerní lyžování je možné na sjezdové trati Protěž, která disponuje 4-sedačkovou lanovkou. Turisté, kteří nelyžují, mohou využít volné chvíle 34

jízdou na sáňkách a sjet Černou horu po jedinečné 3,5 km dlouhé Černohorské sáňkařské cestě (Infocentrum Janské Lázně), [10]. Obr. č. 5: Mapa SkiResortu Černá hora.

Zdroj: Megaplus [10]

Janské Lázně Areál v Janských Lázních disponuje 8-místnou lanovou dráhou, která slouží jak lyžařům a snowboardistům, tak v letních měsících pěším a cyklistům, jejichž kola zadarmo vyveze na Černou horu. Dolní stanice lanové dráhy je umístěna západně od°centra města v nadmořské výšce 694 m a horní stanice je ve výšce 1260 m. Sjezdovky v Janských Lázních jsou dlouhé a nabízí všechny tři obtížnosti tratí – modrou, červenou i černou. Nejdelší sjezdovka Pod Kabinou měří bezmála 3 km. Na Černé hoře můžete využít lanovky Černohorský express a Protěž, vleků Anděl, Sport 1 a Sport 2. Další koncentrace vleků se nachází za hotelem Lesní dům, kde jsou vleky Formánek 1, Formánek 2, Formánek 3, Idyla 1, Idyla 2, Košťálka 1 a Košťálka 2 [10]. Svoboda nad Úpou Areál ve Svobodě nad Úpou je areálem rodinného typu a je nejvhodnější především pro rekreační lyžaře. Jsou zde 3 vleky – Duncan 1, Duncan 2 a U lesa. Pro°lyžaře je zde připraveno také večerní lyžování. Na sjezdovce ve Svobodě nad Úpou je také postavena

35

slalomová trať s časomírou, kterou si každý může zdarma projet a nechat si změřit svůj čas [10]. Černý Důl Areál v Černém Dole je vhodný jak pro sportovní, tak rekreační lyžaře. Nabízí dvě obtížnosti tratí - červenou a modrou. Moderní areál nabízí dvě 4-místné lanové dráhy a šest vleků, má velkou přepravní kapacitu, tudíž zde nejsou skoro žádné fronty. Je zde otevřená lyžařská škola a dětský moderně vybavený KIDpark pro výuku lyžování, areál je proto ideální i pro rodiny s malými dětmi [10].

36

PRAKTICKÁ ČÁST 5 Porovnání nejvýznamnějších středisek Krkonoš 5.1 Porovnání měst Tab. č. 2: Porovnání měst

Znak města:

Oficiální název:

Město Janské Lázně Rozloha: Nadmořská výška: Počet stálých obyvatel: Starosta:

1373 ha 650 – 1260 m n. m. 827 Ing. Jiří Hradecký

Město Mlýn

Špindlerův

7700 ha 718 – 1310 m n. m. 1200 Bc. Vladimír Staruch

Zdroj: Špindlerův Mlýn [6], Janské Lázně [9]

5.2 Porovnání skiareálů Tab. č. 3: Porovnání skiareálů

Logo areálu: Oficiální název: Provozovatel: Počet lanovek: Počet vleků: Přepravní kapacita: Počet sjezdovek: z toho modrých z toho červených z toho černých Délka sjezdovek: z toho zasněžovaných

SkiResort Černá hora MEGA PLUS, s.r.o. 4 20 22 100 osob za hodinu 26 18 7 1 19 km 14,6 km/77% 37

Skiareál Špindlerův Mlýn MELIDA, a.s. 5 11 20 543 osob za hodinu 19 6 11 2 25 km 21,2 km/85%

Délka běžeckých tratí: Snowpark: Dětský park: Večerní lyžování:

Skibus: Provozní doba:

Sáňkařská dráha:

60 km Žádný 1 Ano – Protěž 4-sedačková lanovka délka sjezdovky 1800 m Ano, zdarma Denní lyžování 8:30 – 16:00 Večerní lyžování 18:00 21:00 Ano Provozní doba 8:00 – 17:00 Délka 3,5 km Převýšení 560 m Volně přístupná veřejnosti, zdarma Nutnost vyjet lanovkou na Černou horu

85 km 3 (+ U-rampa) 2 Ano – Hromovka 4-sedačková lanovka délka sjezdovky 1540 m Ano, zdarma Denní lyžování 8:00 – 16:00 Večerní lyžování 18:00 21:00 Ano Provozní doba 10:00 – 16:00, 18:00 – 20:00 Délka necelé 4 km Převýšení 350 m Jediná osvětlená sáňkařská dráha v ČR Doprava na start autobusem a nutnost zapůjčení saní = zpoplatněna

Zdroj: Skiareál [8], Megaplus [10]

Výše uvedená tab. č. 3 nám umožňuje lépe se zorientovat v porovnání obou středisek. Počet lanovek je takřka vyrovnaný, Skiareál Špindlerův Mlýn má o jednu více, tedy 5. Ve SkiResortu Černá hora nás ale vyveze na Černou horu jediná osmimístná kabinková lanová dráha svého druhu v ČR, která byla uvedena do provozu v roce 2006. Ve SkiResortu Černá hora je o 9 vleků více, než ve Skiareálu Špindlerův Mlýn, možná proto je také přepravní kapacita o více jak 1500 osob za hodinu větší. Co se týká sjezdových tratí, ve Špindlerově Mlýně jich je 19, zatímco v Janských Lázních 26, počet je větší, ale Špindlerův Mlýn disponuje o 6 km delším lyžováním. Obtížnost sjezdových tratí není vůbec vyrovnaná, Janské Lázně disponují především modrými sjezdovkami (jsou tedy vhodnější více pro rodiny s dětmi), ale ve Špindlerově Mlýně je více červených i černých (jsou tedy vhodnější pro sportovnější lyžaře). Velkou výhodou Skiareálu Špindlerův Mlýn je rozhodně počet snowparků (3), které slouží jak snowboardistům, tak lyžařům. SkiResort Černá hora již několik let snowpark slibuje, ale ještě tam žádný dodnes nestojí. Co se týká večerního lyžování v obou areálech je takřka vyrovnané, provozní doba je stejná, pouze Janské Lázně mají o 260 m delší sjezdovku, ale Špindlerův Mlýn má zase jako přednost velmi profesionální osvětlení tratí, které splňuje podmínky pro pořádání mezinárodních lyžařských závodů FIS 38

za umělého osvětlení. Skibusy jsou v obou střediscích zadarmo. Velmi zajímavou nabídku má Skiareál Špindlerův Mlýn, který každé ráno v zimních měsících v 6:40 (sobota 6:10) vysílá speciální skibus z Prahy, Černého mostu do Špindlerova Mlýna. Cena jízdenky je 353 Kč tam i zpět + 700 Kč za celodenní skipas. Zpět do Prahy lyžaře po lyžování odváží autobus v 16:45. Každé úterý a čtvrtek je speciální nabídka „cesta + skipas za 850 Kč“, zákazníci tedy ušetří 203 Kč v porovnání s běžnou cenou. Provozní doba areálů je takřka stejná, pouze ve Špindlerově Mlýně se začíná přesně v 8:00, zatímco v Janských Lázních o půl hodiny déle.

Sáňkařská

dráha

se

v obou

střediscích velmi liší. Sáňkařská dráha v Janských Lázních je v provozu od 8:00 do 17:00, může na ní každý s vlastními sáňkami, nebo si je může půjčit ve spodní stanici lanovky. Dráha je zdarma, pouze si sáňkaři musí koupit jednu jízdu lanovkou na Černou horu (120 Kč), pokud chtějí další, musí si jízdu koupit znovu, protože sáňkařská dráha vede až do Janských Lázní. Ve Špindlerově Mlýně je dráha v provozu od 10:00 do 16:00 a od 18:00 – 21:00. Jako jediná sáňkařská dráha v ČR disponuje osvětlením a je proto unikátní svým večerním provozem. Jediným problémem je, že si turisté nemohou vzít vlastní saně. V ceně sáňkařské dráhy je odvoz autobusem na start, zapůjčení saní, jízda dolů a doprava autobusem zpět do centra. To vše za cenu 240 Kč, jak přes den, tak při večerní jízdě [8], [10].

5.3 Ceníky ve střediscích 5.3.1 SkiResort Černá hora Ceník platný pro celý SkiResort Černá hora – zima 2012/2013 Tab. č. 4: Ceník SkiResort Černá hora

Hlavní sezóna

Vedlejší sezóna

25. 12. 12 – 17. 3. 13

*1 - 24. 12. 12, 18. 3. 13 - *2

Dospělí

Junioři

Děti

Dospělí

Senioři

Junioři

Děti

Senioři

1 den

620

520

380

520

440

300

Do 12:00

430

370

260

370

320

190

Od 11:00

490

420

300

410

350

240

Od 12:00

430

370

260

370

320

190

39

Od 13:00

380

330

230

320

260

170

Od 14:00

330

280

200

260

220

140

4 hodiny

510

440

310

420

360

260

2 dny

1190

1000

600

990

840

520

3 dny

1720

1460

860

1400

1190

730

4 dny

2190

1870

1110

1830

1550

890

5 dnů

2680

2280

1330

2150

1830

1050

6 dnů

3040

2590

1550

2510

2130

1210

7 dnů

3140

2670

1630

2610

2240

1310

5 ze 6 dnů

2720

2310

1340

2170

1850

1080

5 ze 7 dnů

2760

2350

1380

2190

1870

1100

Sezónní

10000

8500

6000

10000

8500

6000

Zdroj: Megaplus [10]

Denní skipasy neplatí na večerní lyžování.

Tab. č. 5: SkiResort Černá hora – Rodinné skipasy

Rodinné skipasy:

1 den 2 dospělí + 1 dítě 1 den 2 dospělí + 2 děti

Hlavní sezóna

Vedlejší sezóna

25. 12. 12 – 17. 3. 13

*1 -24. 12. 12, 18. 3. 13 - *2

1 450

1 220

1 550

1 300 Zdroj: Megaplus [10]

-

*1 – od začátku sezóny

-

*2 – do konce sezóny

-

ceny jsou uvedeny v českých korunách (Kč)

-

děti = do 10 let (datum narození po 1. 11. 2002)

-

junioři = do 16 let (datum narození po 1. 11. 1996)

40

-

senioři = nad 63 let (datum narození před 1. 11.1949)

-

denní skipasy neplatí na večerní lyžování.

-

výše uvedené ceny platí pro celý SkiResort Černá hora (Černá hora, Černý důl i Svoboda nad Úpou)

Skiareál Černý Důl Tab. č. 6: Ceník Skiareál Černý Důl

Hlavní sezóna

Vedlejší sezóna

25. 12. 12 – 17. 3. 13

do 24. 12. 12, od 18. 3. 13

Dospělí

Junioři

Děti

Dospělí

Senioři

Junioři

Děti

Senioři

1 den

570

490

370

490

420

290

Do 12:00

420

360

250

360

300

180

Od 11:00

460

390

290

390

340

230

Od 12:00

420

360

250

360

300

180

Od 13:00

360

300

220

300

250

160

Od 14:00

300

260

190

240

210

130

4 hodiny

480

410

300

400

350

240

Zdroj: Megaplus [10] Tab. č. 7: Černý Důl – Rodinné skipasy

Rodinné skipasy:

1 den 2 dospělí + 1 dítě 1 den 2 dospělí + 2 děti

Hlavní sezóna

Vedlejší sezóna

25. 12. 12 – 17. 3. 13

*1 -24. 12. 12, 18. 3. 13 -*2

1 280

1 080

1 350


-

*1 - od začátku sezóny

-

*2 - do konce sezóny

-

ceny jsou uvedeny v českých korunách (Kč) 41

-


-


-

senioři = nad 63 let (datum narození před 1. 11. 1949)

Skiareál Svoboda nad Úpou Tab. č. 8: Ceník skiareál Svoboda nad Úpou

Celou zimní sezónu stejné ceny Dospělí

Junioři/Senioři

Děti

1 den

370

330

260

Do 12:00

260

220

160

Od 11:00

300

250

210

Od 12:00

260

220

160

Od 13:00

220

190

140

Od 14:00

190

160

100

2 hodiny

180

180

180

3 hodiny

210

210

210

4 hodiny

240

240

240 Zdroj: Megaplus [10]

Tab. č. 9: Svoboda nad Úpou – Rodinné skipasy

Rodinné skipasy: 1 den 2 dospělí + 1 dítě 1 den 2 dospělí + 2 děti

Celou zimní sezónu stejné ceny 1 280

1 080

1 350


-

ceny jsou uvedeny v českých korunách (Kč) 42

-


-


-


Kabinová lanová dráha Černohorský Express Tab. č. 10: Ceník – Černohorský Express

Dospělí

Junioři/Senioři

Děti

Nahoru

120

100

80

Zpáteční

160

140

120

Dolů

80

70

60 Zdroj: Megaplus [10]

-


-


-


-


-

přeprava saní je zdarma

Večerní lyžování – Protěž Tab. č. 11: Ceník večerního lyžování - Protěž

Celou zimní sezónu stejné ceny Dospělí 18:00 – 21:00

280

Junioři/Senioři 240

Děti 200 Zdroj: Megaplus [10]

-


-


-

junior = do 16 let (datum narození po 1. 11. 1996)

-

senior = nad 63 let (datum narození před 1. 11. 1949)

43

Tab. č. 12: Hodnoty a ceny bodových jízdenek

Bodové jízdenky 100 bodů

250

230 bodů

500

500 bodů


-

ceny jsou uvedeny v českých korunách

Tab. č. 13: Odpočet bodového jízdného u jednotlivých lanovek a vleků v celém SkiResortu Černá hora

ODPOČET BODOVÉHO JÍZDNÉHO Černá hora – Janské Lázně 1 jízda Černohorský Express

55 bodů

Protěž

30 bodů

Anděl

25 bodů

Sport 1

6 bodů

Sport 2

6 bodů

Sport Formánek 1

7 bodů

Sport Formánek 2

5 bodů

Sport Formánek 3

6 bodů

Idyla 1

6 bodů

Idyla 2

4 body

Košťálka 1

8 bodů

Košťálka 2

6 bodů

Černá Bouda

5 bodů Zdroj: Megaplus [10]

44

Tab. č. 14: Odpočet bodového jízdného u jednotlivých lanovek a vleků v areálu Černý Důl

ODPOČET BODOVÉHO JÍZDNÉHO Areál Černý Důl 1 jízda Saxner

25 bodů

Alpine Pro

20 bodů

Skalka

8 bodů

Böhnischovy Boudy

10 bodů

Veronika


Tab. č. 15: Odpočet bodového jízdného u jednotlivých lanovek a vleků v areálu Svoboda nad Úpou

ODPOČET BODOVÉHO JÍZDNÉHO Svoboda nad Úpou – Duncan 1 jízda Duncan

7 bodů

U Lesa 1

6 bodů

U Lesa 2


Ceník ve SkiResortu Černá hora je rozdělen na časový ceník pro celý resort a areál v Janských Lázních - návštěvníci tedy na tento skipas mohou jezdit v Janských Lázních, Černém Dole i Svobodě nad Úpou a mezi areály se bezplatně dopravovat skibusy. Dále zde jsou samostatné časové ceníky pouze pro areály v Černém Dole a Svobodě nad Úpou, ceny zde jsou o něco nižší, protože by bylo nelogické, počítat cenu pro celý skiresort, když například rodiče s dětmi vědí, že budou jen na malých vlecích ve Svobodě nad Úpou. Ceníky jsou rozděleny na hlavní sezónu (25. 12. 2012 – 17. 3. 2013) a na sezónu vedlejší (od otevření areálu do Štědrého dne a od 18. 3. 2013 do ukončení sezóny). Pouze ceníky v areálu Svoboda nad Úpou a taktéž kabinová lanová dráha Černohorský Express mají ceny celou sezónu stejné. Další možností jsou bodové jízdenky, SkiResort Černá hora nabízí 3 druhy bodových jízdenek, podle počtu bodů (100, 230 a 500 bodů). Bodové jízdenky možno využít bez časového omezení a u každé lanovky, nebo vleku se odečte určený počet bodů [10]. 45

Slevy ve SkiResortu Černá hora Snížené ceny skipasů platí pro níže uvedené skupiny lyžařů, podle data narození. -


-


-


Areál poskytuje slevy pro školní lyžařské výcviky. Školní skupiny nad deset žáků si mohou zakoupit denní a vícedenní skipasy vždy v ceně dospělého jízdného se slevou podle časového úseku (viz. tab. č. 16 níže). Na každých deset žáků s denní, nebo vícedenní jízdenkou obdrží učitel odpovídající jízdenku zdarma [10]. Tab. č. 16: Časové úseky slev pro školní skupiny

Termín

Sleva

Do 24. 12. 2012 a od 18. 3. 2013

35 %

Od 25. 12. 2012 do 4. 1. 2013

20 %

Od 5. 1. 2013 do 25. 1. 2013

35 %

Od 26. 1. 2013 do 1. 3. 2013

20 %

Od 2. 3. 2013 do 17. 3. 2013

35 % Zdroj: Megaplus [10]

5.3.2 Skiareál Špindlerův Mlýn Ceník platný pro celý Skiareál Špindlerův Mlýn – zima 2012/2013 Tab. č. 17: Ceník pro Skiareál Špindlerův Mlýn

Hlavní sezóna

Vedlejší sezóna

22. 12. 2012 – 1. 4. 2013

*1 - 21. 12. 2012, 2. 4. 2013 - *2

Dospělí

Junioři

Děti

Dospělí

Senioři

Junioři

Děti

Senioři

Do 12:30

630

500

440

540

430

380

Od 12:00

600

480

420

510

410

360

Od 13:30

490

390

340

420

330

290

46

1 den

700

560

490

600

480

420

2 dny

1350

1080

940

1160

920

810

3 dny

1950

1560

1360

1670

1330

1160

4 dny

2500

2000

1750

2130

1700

1490

5 dnů

3000

2400

2100

2570

2050

1790

6 dnů

3450

2760

2410

2950

2360

2060

7 dnů

3850

3080

2690

3300

2640

2310

5 z 7 dnů

3125

2500

2190

2670

2130

1860


-


-


-


-

děti do 6 let zdarma (datum narození po 1. 1. 2007)

-


-


-


-

denní skipasy neplatí na večerní lyžování

Tab. č. 18: Ceník sezónních skipasů

Sezónní skipasy:

Předprodej do 23. 12. 2012

Dospělí Skipas ALL SEASON Špindl

Junioři Senioři

Prodej v průběhu sezóny

Děti

Dospělí

Junioři Senioři

Děti

9 000

7 200

6 300

9 000

7 200

6 300

8 750

7 000

6 120

9 750

7 800

6 830

5 100

4 080

3 570

5 500

4 400

3 850

7 100

5 680

4 970

7 600

6 080

5 320

Skipas ALL SEASON Špindl + Tatry Skipas 10 dní ze sezóny Špindl Skipas 15 dní ze sezóny Špindl


47

-


-


-


-


Regionální jízdné 4-sedačková lanovka Medvědín a Svatý Petr Tab. č. 19: Ceník platný pouze pro lanovky Medvědín a Svatý Petr

Hlavní sezóna

Vedlejší sezóna

22. 12. 2012 – 1. 4. 2013

*1 - 21. 12. 2012, 2. 4. 2013 - *2

Junioři

Dospělí

Senioři

Děti

Dospělí

Junioři

Děti

Senioři

Nahoru

140

110

100

120

100

80

Zpáteční

170

140

120

150

120

100

Dolů

100

80

70

80

70

60


-


-


-


-


-


-


-


Hromovka Tab. č. 20: Ceník - Hromovka


Junioři/Senioři

Děti

Jednotlivá jízda

140

110

100

Večerní

280

220

190 Zdroj: SKIAREÁL [8]

48

Mísečky, Davidovky, Krakonoš Tab. č. 21: Ceník platný pro Mísečky, Davidovky, Krakonoš


Junioři/Senioři

Děti

Jednotlivá jízda

70

60

50

Do 12:30

270

210

180

Od 12:00

250

200

170

1 den

300

240

200

2 dny

570

450

400

3 dny

830

660

580

4 dny

1060

840

740

5 dnů

1280

1020

890

6 dnů

1470

1170

1020

Večerní Mísečky

200

160

140 Zdroj: SKIAREÁL [8]

-


-


-


-


-


Horal, Harmony Tab. č. 22: Ceník – Horal a Harmony


Junioři/Senioři

Děti

Jednotlivá jízda

70

60

50

Do 12:30

270

210

180

Od 12:00

250

200

170

1 den

300

240

200

2 dny

570

450

400

3 dny

830

660

580

4 dny

1 060

840

740

49

5 dnů

1 280

1 020

890

6 dnů

1 470

1 170

1 020

7 dnů

1 650

1 320

1 150 Zdroj: SKIAREÁL [8]

-


-


-


-


-


Labská Tab. č. 23: Ceník - Labská

Hlavní sezóna

Vedlejší sezóna

22. 12. 2012 – 1. 4. 2013

*1 - 21. 12. 2012, 2 .4. 2013 - *2

Dospělí Junioři/Senioři

Děti


Děti

Jednotlivá jízda

100

80

70

70

60

50

Do 12:30

400

320

280

340

270

240

Od 12:00

390

310

270

330

260

230

1 den

450

360

310

380

310

260

2 dny

860

680

600

705

560

490

3 dny

1 250

1 000

870

1 035

820

720

4 dny

1 600

1 280

1 120

1 300

1 040

910

5 dnů

1 920

1 530

1 340

1 530

1 220

1 070

6 dnů

2 210

1 760

1 540

1 700

1 360

1 190

7 dnů

2 470

1 970

1 720

1 830

1 460

1 280


-


-


-


-


-


-

junioři = do 18 let (datum narození po 1. 1. 1995) 50

-


Stoh Tab. č. 24: Ceník - Stoh

Hlavní sezóna

Vedlejší sezóna

*1 – 20. 3 .2013

21. 3. 2013 - *2


Děti

Dospělí

Junioři/Senioři

Děti

Jednotlivá jízda

80

60

60

70

50

50

Do 12:00

240

190

170

200

170

140

Od 11:00

340

270

240

290

240

200

1 den

400

320

280

340

290

240

2 dny

740

590

520

620

530

440

3 dny

1 080

860

760

910

780

650

4 dny

1 360

1 090

950

1140

980

820

5 dnů

1 610

1 290

1 130

1 350

1 160

970

6 dnů

1 790

1 430

1 250

1 500

1 290

1 070

7 dnů

1 920

1 540

1 340

1 610

1 380

1 150

5 000

4 000

3 000

5 000

4 000

3 000

Sezónní jen Stoh


-


-


-


-


-


-


-


Ceník ve Skiareálu Špindlerův Mlýn je rozdělen na jeden hlavní – platný pro šechny areály a dále regionální, který platí pro konkrétní vleky a je zde cena jízdného nižší, než v ceníku hlavním. Oproti SkiResortu Černá hora je velkou výhodou, že děti do šesti let mohou jezdit v celém skiareálu zdarma. Rodiče jistě ocení také posunutou hranici dětských skipasů a juniorských skipasů o 2 roky oproti Janským Lázním (dítě 51

v Janských Lázních do 10 let, Špindlerův Mlýn do 12 let, junior v Janských Lázních do 16 let, ve Špindlerově Mlýně do 18 let). Hranice cenové skupiny senior je v Janských Lázních nad 63 let, zatímco ve Špindlerově Mlýně mohou seniorské jízdné uplatnit lyžaři nad 62 let, tedy o jeden rok dříve. Ceník jízdného je rozdělen podle sezóny na hlavní (22. 12. 2012 – 1. 4. 2013) a vedlejší (od začátku sezóny do 21. 12. 2012 a od 2. 4. 2013 do ukončení sezóny). U lanovek a vleků Hromovka, Mísečky, Davidovky, Krakonoš, Horal a Harmony je cena jízdného po celou dobu zimní sezóny stejná. U vleku Stoh jsou ceník a rozmezí hlavní a vedlejší sezóny oproti celému areálu rozdílné. Hlavní sezóna zde platí od otevření vleku až do 20. 3. 2013 a ceny vedlejší sezóny zde platí od 21. 3. 2013 do ukončení provozu [8], [10]. Slevy ve Skiareálu Špindlerův Mlýn Snížené ceny skipasů platí pro níže uvedené skupiny lyžařů, podle data narození. -


-


-


-


Další výhody zde platí pro držitele sezónních skipasů. Když si lyžař koupí skipas „ALL SEASON ŠPINDL“, obdrží zároveň slevu 50 % na jednodenní až čtrnáctidenní skipas ve středisku St. Moritz. Pokud chce lyžař využít i slovenských sjezdovek má možnost zakoupit si skipas „ALL SEASON ŠPINDL + TATRY“. Při koupi skipasu „10 dní ze sezóny ŠPINDL“, nebo „15 dní ze sezóny ŠPINDL“ obdrží lyžař automaticky 30% slevu ve střediscích Jasná Nízké Tatry, Tatranská Lomnica, Štrbské Pleso. Areál Špindlerův Mlýn nabízí také skupinové slevy. Pro více jak 20 osob je možno zažádat slevu 5 % na jednodenní až sedmidenní permanentky (platné pro celý areál) a na skipasy „5 ze 7 dnů“. Na lyžařské výcviky Špindlerův Mlýn nezapomíná a nabízí pro školní skupiny více jak 15 osob slevu 30% na čtyřdenní, pětidenní, šestidenní skipasy a na skipasy „5 ze 7 dnů“. Další slevu nabízí Špindlerův Mlýn pro držitele platných průkazů ISIC a SCHOLAR. Po předložení platného průkazu a občanského průkazu je možno získat slevu 20% na jednodenní až sedmidenní jízdenky platné pro celý Skiareál Špindlerův Mlýn [8].

52

5.4 Porovnání nabídky ubytování Tab. č. 25: Porovnání nabídky ubytování a lůžkové kapacity

Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

Druh

počet

Lůžka

%

počet

lůžka

%

Hotel

26

1 550

37

59

4 660

55,67

Chata

48

958

23

62

1 200

14,34

Penzion

33

1 211

29

62

1 919

22,93

Ubytovna

3

24

1

6

368

4,4

V soukromí

45

439

10

31

222

2,65

Celkem

155

4 182

100

220

8 369

100

Zdroj: Špindlerův Mlýn [6], Janské Lázně [9]

Jak vidíme v tab. č. 25, tak v Janských Lázních je zhruba o polovinu menší lůžková kapacita, než ve Špindlerově Mlýně. Je to dáno hlavně tím, že se celkově cestovní ruch ve velké míře začal v Janských Lázních objevovat výrazně později, než ve Špindlerově Mlýně. V Janských Lázních je o 33 méně hotelů, než ve Špindlerově Mlýně. Další velmi zajímavý rozdíl je to, že Špindlerův Mlýn disponuje 13 hotely, které mají více jak 100 lůžek, zatímco v Janských Lázních jsou takové hotely pouze dva. Například ve Špindlerově Mlýně jsou velké hotely Horal a Harmony, které dohromady tvoří lůžkovou kapacitu 600 lůžek. Tento fakt nám vysvětluje, proč je kapacita v Janských Lázních o tolik nižší, protože nedisponuje tak kolosálními hotely jako Špindlerův Mlýn a i těch malých hotelů je podstatně méně. Celková lůžková kapacita v obou střediscích může být vyšší, než jsem uvedl v tabulce výše, protože vznikají nové hotely, nové apartmánové domy a hlavně je také dost provozovatelů, kteří například své ubytování v soukromí městu ani nepřiznají.

53

5.5 Porovnání průměrných cen ubytování Tab. č. 26: Porovnání průměrných cen ubytování

Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

V soukromí

455

562

Penzion

847

1326

Hotel 2*

823

954

Hotel 3*

1400

1698

Hotel 4*

*3

3000 Zdroj: vlastní šetření

-

ceny jsou se snídaní

-

ceny jsou v českých korunách (Kč)

-

ceny jsou průměrné za dvoulůžkový pokoj v období 1. 2. 2013 – 28. 2. 2012

-

*3 – V Janských Lázních je pouze jediný 4* hotel (SkiResort Hotel Omnia), jehož průměrná cena za únor byla 3798 Kč, nebylo však možné udělat průměr z více hotelů a určit objektivní průměrnou cenu.

-

v Janských Lázních, ani ve Špindlerově Mlýně není hotel, který by spadal do kategorizace 5*, nebylo tedy možné vypočítat průměrnou cenu.

Ceny ubytovacích zařízení jsem zjišťoval podle druhu ubytování (v soukromí, penzion, hotel) a dále u hotelu podle klasifikace ubytovacích zařízení, tedy podle tříd. Ceny jsem porovnával během měsíce února, tedy v hlavní sezóně. Výši cen za noc a dvoulůžkový pokoj jsem si zjišťoval v infocentrech, přímo u provozovatelů, na stránkách nabízejících lokální ubytování a přes server booking.com. Vybral jsem z každé kategorie 10-15 ubytovacích zařízení každé kategorie a z cen udělal průměr, který můžeme pozorovat ve výše uvedené tabulce. Z tab. č. 26 při prvním pohledu můžeme vypozorovat výrazně vyšší ceny ve Špindlerově Mlýně oproti Janským Lázním. Při porovnání cen ubytování v soukromí můžeme pozorovat, že ve Špindlerově Mlýně nás noc vyjde o skoro 200 Kč více, než v Janských Lázních. Při porovnání cen penzionů jsem dospěl k rozdílu 479 Kč za jednu noc v dvoulůžkovém pokoji, což je rozdíl velmi vysoký a na týdenní zimní dovolené pro dva se pobyt prodraží. Nejmenší rozdíl (131 Kč) je v kategorii hotel 2*, kde tento rozdíl je oproti ostatním zanedbatelný. Kategorie hotel 3* vyjde v Janských

54

Lázních průměrně na 1400 Kč, zatímco ve Špindlerově Mlýně na 1698 Kč, rozdíl je tedy skoro o 300 Kč za dvoulůžkový pokoj a noc.

5.6 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení Tab. č. 27: Porovnání návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v letech 2009 – 2011 Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

Počet ubytovaných

Počet příjezdů Z toho z ČR

hostů celkem

Z toho z ČR

hostů celkem

2009

45 666

36 862

195 625

108 453

2010

43 440

34 642

201 055

121 237

2011

44 354

32 850

210 537

131 976

Počet přenocování

Z toho z ČR

Počet přenocování

Z toho z ČR

celkem

celkem

2009

394 310

354 576

748 724

377 382

2010

373 431

334 644

782 115

438 750

2011

371 314

326 139

785 984

447 502 Zdroj: ČSÚ [11]

Ve výše uvedené tab. č. 27 máme zaznamenanou návštěvnost ubytovacích zařízení v letech 2009 – 2011. Z čísel můžeme vyčíst, že v tomto tříletém období navštívilo a ubytovalo se ve Špindlerově Mlýně skoro třikrát více hostů než v Janských Lázních. V Janských Lázních z počtu ubytovaných celkem každý rok tvořilo zhruba 80 % českých turistů, ve Špindlerově Mlýně z celkového počtu ubytovaných hostů bylo z ČR v roce 2009 55 %, v roce 2010 60 % a v roce 2011 62 %. Co se týká počtu přenocování celkem, stále vede Špindlerův Mlýn, protože zde je počet přenocování skoro dvakrát vyšší, než v Janských Lázních. Například v roce 2011 bylo v Janských Lázních 371 314, zatímco ve Špindlerově Mlýně 785 984 přenocování. Procento přenocovaných Čechů je v Janských Lázních v letech 2009 – 2011 každý rok skoro až 90 %, ve Špindlerově Mlýně je toto procento výrazně nižší, ale mělo stoupající tendenci, v letech 2009, 2010 a 2011 to bylo 55 %, 60 % a 62 %.

55

5.7 Porovnání příjmů z cestovního ruchu pro města Tab. č. 28: Porovnání příjmů z cestovního ruchu pro města

Příjmy pro města z cestovního ruchu Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

Poplatek za

Místní poplatek

Poplatek za

Místní poplatek

lázeňský, nebo

z ubytovací

lázeňský, nebo

z ubytovací

rekreační pobyt

kapacity

rekreační pobyt

kapacity

2007

2 684 454

545 893

9 327 476

3 581 497

2008

2 551 876

541 558

9 134 967

3 123 934

2009

2 488 070

586 579

8 251 182

3 358 879

2010

2 524 862

735 519

7 515 214

5 549 572

2011

2 561 472

838 026

8 309 865

4 559 365

2012

2 132 178

719 589

7 725 761

4 650 799 Zdroj: ČSÚ [11]

-

čísla jsou uvedeny v českých korunách (Kč)

Poplatek za lázeňský, nebo rekreační pobyt Legislativní oporou pro poplatek za lázeňský, nebo rekreační pobyt je zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění, který v §3 odst. 1, 3 a 4 cituje: „Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt platí fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace, pokud tyto osoby neprokáží jiný důvod svého pobytu." "Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ve stanovené výši vybírá pro obec ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla; tato osoba je plátcem poplatku a za poplatek ručí.“ „Ubytovatel je povinen vést v písemné podobě evidenční knihu, do které zapisuje dobu ubytování, jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo místa trvalého bydliště v zahraničí a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu fyzické osoby, které ubytování poskytl. Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny přehledně a srozumitelně a musí být uspořádány postupně z časového hlediska.“

56

Sazba poplatku činí v obou městech podle jejich obecně závazné vyhlášky (č. 1/2011, č. 3/2011) 15 Kč za osobu a každý, i započatý den pobytu, není-li tento den dnem příchodu. Místní poplatek z ubytovací kapacity Místní poplatek z ubytovací kapacity je také definován v zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění: „Poplatek z ubytovací kapacity se vybírá ze zařízení určených k přechodnému ubytování za úplatu, sídlících na území města. Jedná se o hotelová zařízení, penziony, ubytování v soukromí, hostely, motely, ubytovny apod. Poplatek platí ubytovatel, kterým je fyzická, nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla.“ „Ubytovatel je povinen vést v písemné podobě evidenční knihu, do které zapisuje dobu ubytování, jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo místa trvalého bydliště v zahraničí a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu fyzické osoby, které ubytování poskytl. Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny přehledně a srozumitelně a musí být uspořádány postupně z časového hlediska.“ Sazba poplatku činí v Janských Lázních 5 Kč za každé využité lůžko a den (dle vyhlášky č. 3/2012, o místních poplatcích), ve Špindlerově Mlýně je o korunu vyšší, 6 Kč za každé využité lůžko a den (podle vyhlášky č. 1/2011, o místních poplatcích). Co se týká konkrétních čísel vybraný Poplatek za lázeňský, nebo rekreační pobyt v Janských Lázních byl nejvyšší v roce 2007 (celkem 2 684 454 Kč), další čtyři roky byl zhruba obdobný a pohyboval se zhruba kolem 2,5 mil. Kč. Největší propad byl v roce 2012, kdy za celý rok bylo na Poplatcích za lázeňský, nebo rekreační pobyt vybráno celkem pouze 2 132 178 Kč. Poplatek za lázeňský, nebo rekreační pobyt ve Špindlerově Mlýně činil v letech 2007 a 2008 vždy více jak 9 mil. Kč, o rok později činil 8 251 182 Kč a v roce 2010 7 515 214 Kč. Rok 2011 byl pro Špindlerův Mlýn výrazně lepší a poplatky z rekreace činily 8 309 865 Kč, avšak 2012 stejně jako v Janských Lázních nastal výrazný pokles a výběr poplatků byl druhý nejnižší za posledních 6 let a to 7 725 761 Kč. Místní poplatek z ubytovací kapacity se za posledních 6 let pohybuje výrazně výše ve Špindlerově Mlýně, než v Janských Lázních. Janské Lázně v letech 2007 - 2009 57

vybrali na poplatcích z ubytovací kapacity ročně kolem 550 000 Kč. V roce 2010 a 2011 byl poplatek nejvyšší a to 735 519 Kč a 838 026 Kč. V loňském roce nastal pokles a bylo vybráno pouze 719 589 Kč. Špindlerův Mlýn díky dvojnásobné kapacitě ubytovacích zařízení a většímu počtu hostů vybírá každoročně částky v řádech milionů. V letech 2007 – 2009 se částka každoročně vybraná pohybovala kolem 3 – 3,5 mil. Kč. Nejvyšší vybraná částka na poplatcích z ubytovací kapacity byla v roce 2010 a činila 5 549 572 Kč. Poslední dva roky nastal pokles a částky se pohybovaly kolem 4,5 mil. Kč. Je zajímavé, že částky vybrané z Místního poplatku z ubytovací kapacity ve Špindlerově Mlýně jsou 5 – 6 krát vyšší, v roce 2010 dokonce 7,5 krát vyšší, než poplatky vybrané v Janských Lázních [11].

5.8

Porovnání průměrných v restauracích

cen

základního

sortimentu

Tab. č. 29: Porovnání průměrných cen základního sortimentu v restauracích

Průměrné ceny v restauracích Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

Polévka

37,3

53,2

Hotová jídla

103,4

135,5

Smažený vepřový řízek, vařené brambory

128,6

169

Smažený sýr, vařené brambory

120

158,5

Minutková jídla včetně přílohy

161,6

234

Přílohy

38,4

44

Horké ovoce se zmrzlinou

61,6

66,7

Palačinka se zmrzlinou

63,4

85,8

Pivo 0,5 l

32,3

47,2

Pivo 0,3 l

22,4

31,2

Svařené víno

37,6

53,3

Grog

40,6

53,2

Čaj

28,4

41,5

Espresso se smetanou

30

43

Coca Cola 0,2 l

30

36,7

Rum

35

45,5

58

Slivovice

46

53,8

Hruškovice

46

55,5 Zdroj: vlastní šetření

-


Ceny v restauracích jsem porovnával osobně, zvolil jsem se 7 restaurací v centru Špindlerova Mlýna a 7 restaurací v Janských Lázních a porovnal jejich jednotlivé ceny. Porovnával jsem základní sortiment, který má na horách skoro každá restaurace, jako je smažený sýr, nebo řízek, dále průměrnou cenu za hotová jídla a minutková jídla, přílohu a dezerty. U nápojů jsem se zajímal o cenu piva, teplých alkoholických a nealkoholických nápojů, kávy a základních destilátů. Z cen ze sedmi restaurací jsem v každém městě udělal průměr a porovnání mezi městy můžeme vidět ve výše uvedené tabulce (Tab. č. 29). Ceny v restauracích ve Špindlerově Mlýně jsou všechny vyšší, než v restauracích v Janských Lázních. U polévek, jídel, příloh a dezertů je průměrem spočítáno, že stravování je ve Špindlerově Mlýně o zhruba 29,5 Kč dražší, než v Janských Lázních. Nápoje jsou v průměru v restauracích ve Špindlerově Mlýně zhruba o 11,26 Kč dražší. Dost zásadní mi přijde rozdíl v ceně piva kde průměrný rozdíl v půllitru je 14,9 Kč a v třetince 8,8 Kč, prakticky průměrná cena půllitru v Janských Lázní je bez koruny skoro stejné číslo jako třetinka ve Špindlerově Mlýně, což je rozdíl velmi markantní. Taktéž průměrná cena čaje a kávy se liší o 13 Kč, což je dost velký rozdíl.

5.9 Porovnání průměrných cen základního sortimentu v rychlých občerstveních na sjezdovkách Tab. č. 30: Porovnání průměrných cen základního sortimentu v rychlých občerstveních na sjezdovkách

Průměrné ceny v rychlých občerstveních na sjezdovkách Čaj Horká čokoláda

Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

25

29

32,5

44

59

Svařené víno

36,7

43

Grog

38,3

42,2

Bombardino

53,3

73,8

Rum

31,2

37,5

Slivovice

48,3

49,8

Hruškovice

43,3

51,5

Pivo 0,5 l

35

41,5

Pivo 0,3 l

23

26,8

Polévka

27,7

38,2

Párek v rohlíku

26,4

29,2

45,2

65,8

Klobása

s hořčicí

a

pečivem Zdroj: vlastní šetření

-


Dalším bodem mého srovnání byla rychlá občerstvení na sjezdovkách. Osobně jsem porovnal ceny v deseti rychlých občerstveních jak na vrcholcích, tak přímo na sjezdovce, nebo pod sjezdovkou v Janských Lázních i Špindlerově Mlýně. Rozdíly nebyly tak veliké jako při porovnávání restaurací, ale i tak se ceny občerstvení ve Špindlerově Mlýně projevily jako vyšší, než v Janských Lázních a to u všech porovnávaných položek viz tab. č. 30. U teplých alkoholických i nealkoholických nápojů vyšel průměrný rozdíl 9,24 Kč, kde k tak vysokému číslu přispěl hlavně vysoký rozdíl v ceně horké čokolády a alkoholického nápoje Bombardino, naopak nejmenší rozdíl byl v ceně čaje, který byl průměrně ve Špindlerově Mlýně o pouhé 4 Kč dražší. Cena destilátů a piva byla průměrně v Janských Lázních zhruba o 5 Kč nižší, než ve Špindlerově Mlýně. U třech základních rychlých jídel v bufetech na sjezdovkách se Špindlerův Mlýn projevil opět s vyššími cenami a to v průměru o 11,3 Kč oproti Janským Lázním.

60

6 Dotazníkové šetření Graf č. 1: Důvod návštěvy

Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

Lyžování 86 %

Lyžování 94 %

Túry 4 %

Túry 0 %

Wellness 0 %

Wellness 1 %

Team building 5 %

Team building 0 %

Sáňkování s dětmi 5 %

Sáňkování s dětmi 5 % Zdroj: vlastní šetření

Dotazníků bylo vyhodnoceno 100 v Janských Lázních a 100 ve Špindlerově Mlýně. Vzhledem k tomu, že jsem dotazníky nechával vyplňovat v únoru v hlavní zimní sezóně, tak na otázku, z jakého důvodu navštívili turisté lyžařské středisko drtivá většina odpověděla, že kvůli lyžování (Janské Lázně 86 %, Špindlerův Mlýn dokonce 94 %). Zbylé důvody návštěvy byly túry, nebo v obou střediscích 5 % sáňkování s dětmi. V Janských Lázních 5 % udalo jako důvod návštěvy team building.

61

Graf č. 2: Individuální příjezd, nebo příjezd přes CK

Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

Individuálně 98 %

Individuálně 88 %

CK 2 %

CK 12 %

Zdroj: vlastní šetření

Další otázka, o kterou jsem se v dotazníku zajímal, se týkala způsobu organizování pobytu. V Janských Lázních drtivá většina (98 %) přijela individuálně a pouze dva němečtí občané si zamluvili pobyt u německé cestovní kanceláře. Ve Špindlerově Mlýně přijelo 88 % turistů individuálně a 12 % využilo služeb cestovních kanceláří (jednalo se o turisty z Německa a Holandska, nebyl mezi nimi ani jeden Čech).

62

Graf č. 3: S kým jste do střediska dorazili?

Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

Sám, sama 1 %

Sám, sama 4 % manžel(-ka), partner(-ka)8 %

manžel(-ka), partner(-ka) 10 %

S rodinou 40 %

S rodinou 24 %

S přáteli 23 %

S přáteli 56 %

Rodina + přátelé 25 %

Rodina + přátelé 9 %


U třetího bodu mě zajímalo s kým dotazovaní turisté do lyžařského střediska dorazili. V Janských Lázních nejvíce turistů dorazilo s rodinou (celých 40 %), dalších 25 % s rodinou a přáteli a 23 % pouze s přáteli. Sami do střediska dorazili 4 % dotazovaných a pouze v páru s manželem(-kou), nebo partnerem(-kou) dorazilo pouhých 8 %. Do Špindlerova Mlýna s přáteli dorazila více jak polovina (56 %) dotazovaných, s rodinou 24 % a s rodinou a přáteli 9 %. Jedna desetina dotazovaných přijela s manželem(-kou), nebo partnerem(-kou) a pouze jeden člověk dorazil sám.

63

Graf č. 4: Jak jste do střediska dorazili?

Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

Automobilem 90 %

Automobilem 95 %

Autobusem 7 %

Autobusem 5 %

Vlakem a autobusem 3 %

Vlakem a autobusem 0 %


Další otázka směřovala na dopravu do střediska. Do lyžařského areálu v Janských Lázních dorazilo 90 % turistů osobním automobilem, 7 % autobusem (jednalo se především o turisty z Královéhradeckého kraje a bližšího okolí, pouze 2 přijeli autobusem z Prahy). Třetí možností byl vlak a autobus (ani do jednoho ze středisek nevede přímo vlak). Třetí možnost využili pro cestu do Janských Lázní 3 snowboardisté z Německa (Drážďan), kteří cestu pojali jako dobrodružný výlet. Do Špindlerova Mlýna drtivá většina přijela osobním automobilem (95 %) a pouhých 5 % autobusem.

64

Graf č. 5: Jak často sem jezdíte?

Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

Jsem zde poprvé 21 %

Jsem zde poprvé 15 %

Jsem zde podruhé 17 %

Jsem zde podruhé 3 %

Jsem zde potřetí 6 %

Jsem zde potřetí 3 %

Jezdím pravidelně 56 %

Jezdím pravidelně 79 % Zdroj: vlastní šetření

Pátou otázkou jsem zjišťoval, jak často dotazovaní do střediska jezdí. V Janských Lázních více jak polovina (56 %) odpověděla, že jezdí pravidelně, naopak 21 % turistů je zde poprvé. 17 % je ve středisku podruhé a 6 % již potřetí. Ve Špindlerově Mlýně je procento pravidelných návštěvníků o 23 % vyšší, než v Janských Lázních, celých 79 % sem jezdí pravidelně. Poprvé středisko navštívilo 15 % a podruhé a potřetí po 3 %.

65

Graf č. 6: Navštěvujete i jiná lyžařská střediska v Krkonoších?

Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

Ne 69 %

Ne 72 %

Ano - Špindlerův Mlýn 14 %

Ano - Janské Lázně 7 %

Ano - Pec pod Sněžkou 9 %

Ano - Pec pod Sněžkou 10 %

Ano - Malá Úpa 5 %

Ano - Rokytnice nad Jizerou 11 %

Ano - Rokytnice nad Jizerou 3 %


V šesté otázce jsem se zajímal u dotazovaných, jestli navštěvují i jiná střediska v Krkonoších. V Janských Lázních mi 69 % dotazovaných odpovědělo, že nenavštěvuje jiná střediska, dalších 14 % navštěvuje Špindlerův Mlýn, 9 % Pec pod Sněžkou, 5 % Malou Úpu a 3 % Rokytnici nad Jizerou. Ve Špindlerově Mlýně 72 % lyžuje pouze tam a nikam jinam do Krkonoš se nevydávají. Ostatních 7 % jezdí občas do Janských Lázní, 10 % do Pece pod Sněžkou a 11 % do Rokytnice nad Jizerou. Zde můžeme porovnat, že obě střediska mají podobně, kolem 70 % věrných návštěvníků.

66

Graf č. 7: Kde jste ubytováni?

Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

Hotel 1-3* 49 %

Hotel 1-3* 36 %

Hotel 4* 2 %

Hotel 4* 12 %

Penzion 30 %

Penzion 24 %

Chalupa 18 %

Chalupa 21 %

Vlastní bydlení 1 %

Vlastní bydlení 7 % Zdroj: vlastní šetření

V osmé otázce mého dotazníku jsem se zajímal o to, v jakém ubytovacím zařízení jsou dotazovaní ubytováni. V Janských Lázních byla skoro polovina (49 %) ubytováno v hotelu 1 - 3*, dalších 30 % v penzionu, 18 % v chalupě a pouze dva němečtí turisté využili služeb 4* hotelu. Jeden dotazovaný člověk má v Janských Lázních svůj byt a jezdí z Prahy na víkendy s dětmi lyžovat. Ve Špindlerově Mlýně se v hotelu 1-3* ubytovalo 36 % dotazovaných, 24 % v penzionu, 21 % v chalupě a 12 % ve 4* hotelu. Při dotazování jsem narazil na 7 turistů, kteří ve Špindlerově Mlýně či blízkém okolí mají vlastní chatu či byt. 4 z nich byli z Prahy a jeden z Plzeňského kraje a jeden z kraje Středočeského. Zde můžeme pozorovat, že existuje stále více turistů, kterým hory přirostou k srdci a místo chaty na venkově si raději pořídí byt v lyžařském středisku.

67

Graf č. 8: Cena za ubytování

Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

0-299 Kč 11 %

0-299 Kč 2 %

300 - 499 Kč 30 %

300 - 499 Kč 27 %

500 - 799 Kč 39 %

500 - 799 Kč 24 %

800 - 1199 Kč 16 %

800 - 1199 Kč 33 %

1200 - 1499 Kč 4 %

1200 - 1499 Kč 10 %

1500 a více 0 %

1500 a více 4 % Zdroj: vlastní šetření

Devátá otázka se zajímala o to, kolik dotazovaní utratili za osobu a noc za ubytování. V Janských Lázních nejvíce lidí utratilo za ubytování v cenové relaci 500 – 799 Kč (39 %), 30 % se pohybovalo v rozmezí 300 – 499 Kč. Cenu v rozmezí 800 – 1199 Kč bylo ochotno zaplatit 16 % dotazovaných. Do 300 Kč za osobu a noc zaplatilo 11 %. Pouhé 4 % ubytovaných zaplatilo částku v rozmezí 1200 – 1499 Kč. Ve Špindlerově Mlýně 33 % ubytovaných zaplatilo v rozmezí 800 – 1199 Kč, 27 % v rozmezí 300 – 499 Kč a 24 % bylo ochotno zaplatit za ubytování 500 – 799 Kč. Deset procent zaplatilo 1200 – 1499 Kč, a čtyři procenta bylo ochotno zaplatit více jak 1500 Kč za osobu a noc, zatímco v Janských Lázních nikdo.

68

Graf č. 9: Zahrnutí stravování v ceně

Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

Pouze snídani 56 %

Pouze snídani 45 %

Polopenzi 10 %

Polopenzi 25 %

Plnou penzi 3 %

Plnou penzi 2 %

nemám zahrnuto stravování 31 %

nemám zahrnuto stravování 28 % Zdroj: vlastní šetření

Desátá otázka byla zaměřena na stravování v ceně ubytování. V Janských Lázních více jak polovina (56 %) měla v ceně ubytování pouze snídani, 10 % polopenzi a pouhé 3 % penzi plnou. Turistů, kteří neměli zahrnuto stravování v ceně, bylo 21 %. Ve Špindlerově Mlýně 45 % dotázaných mělo zahrnutou pouze snídani, čtvrtina měla zahrnutou polopenzi a dva lidé penzi plnou. Návštěvníků, kteří neměli zahrnutou žádnou stravu, bylo ve Špindlerově Mlýně 28 %.

69

Graf č. 10: Stravování přes oběd a večeři

Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

Hotel, penzion 19 %

Hotel, penzion 27 %

Místní restaurace 39 %

Místní restaurace 24 %

Vařím si sám 11 %

Vařím si sám 5 %

Místní restaurace + bufety 31 %

Místní restaurace + bufety 44 % Zdroj: vlastní šetření

V jedenácté otázce jsem se dotazoval na to, kde se turisté stravují během dne (myšleno oběd a večeře, bez snídaně). V Janských Lázních využívá místní restaurace 39 %, celých 31 % využívá kombinaci bufetů a místních restaurací, 19 % se stravuje v hotelu, nebo penzionu a 11 % si vaří samo na chalupě, nebo penzionu. Ve Špindlerově Mlýně nejvíce využívají turisté kombinace bufetů na sjezdovkách a místních restaurací, což je logické, celý den lyžují, před den si dají pouze něco rychlého na sjezdovce a večer zavítají do místních restaurací. V hotelu, nebo penzionu se převážně stravuje 27 % turistů a pouze do místních restaurací zavítává 24 % strávníků. 5 dotazovaných uvedlo, že si vaří samo.

70

Graf č. 11: Průměrná denní útrata za gastronomii a zábavu

Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

0 - 199 Kč 6 % 200 - 399 Kč 19 % 400 - 599 Kč 25 % 600 - 899 Kč 12 % 900 - 1199 Kč 23 % 1200 - 1499 Kč 11 % 1500 a více 4 %

0 - 199 Kč 2 % 200 - 399 Kč 8 % 400 - 599 Kč 14 % 600 - 899 Kč 11 % 900 - 1199 Kč 41 % 1200 - 1499 Kč 14 % 1500 a více 10 % Zdroj: vlastní šetření

Ve dvanácté otázce jsem se zajímal, kolik jsou turisté v průměru ochotni utratit za jeden den za gastronomické služby a zábavu. V Janských Lázních utratí nejvíce turistů denně mezi 400 – 599 Kč (25 %), v rozmezí 900 – 1199 Kč utratí 23 % dotazovaných a 200 – 399 Kč utratí denně za zábavu a gastronomii 19 %. Dvanáct procent dotazovaných při utrácení volí zlatý střed a utratí v rozmezí 600 – 899 Kč. Nad 1200 Kč je denně ochotno utratit 15 % turistů. Ve Špindlerově Mlýně nejvíce dotazovaných utratí denně 900 – 1199 Kč a nad 1200 Kč utratí 24 % turistů, což je o 9 % více, než v Janských Lázních.

71

Graf č. 12: Využití ostatních služeb ve střediscích

Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

Půjčovna lyží 12 % Lyžařská škola 14 % Bazén, sauna, wellness 2 % Parkování 30 % Outdoorové aktivity 3 % Půjčovna lyží, lyž. škola a parking 30 % Půjčovna lyží a lyžařská škola 2 % Žádné 7 %

Půjčovna lyží 17 % Lyžařská škola 16 % Bazén, sauna, wellness 19 % Parkování 23 % Outdoorové aktivity 7 % Půjčovna lyží, lyž. škola a parking 5 % Půjčovna lyží a lyžařská škola 8 % Žádné 5 % Zdroj: vlastní šetření

Třináctou otázku jsem zvolil, abych zjistil, jaké ostatní služby turisté v lyžařských střediscích využívají. V Janských Lázních turisté nejhojněji využívají kombinace půjčovny lyží, lyžařské školy, parkoviště (30 %) a služeb samotného parkování (30 %), dále lyžařské školy (14 %) a půjčovny lyží (12 %). Sedm procent z dotazovaných nevyužívá žádnou ze služeb. Ve Špindlerově Mlýně je turisty nejhojněji využíváno parkování (23 %), dále bazén, sauna, wellness (19 %), následují půjčovny lyží (17 %) a lyžařské školy (16 %). Žádné z nabízených služeb nevyužívá 5 % dotazovaných.

72

Tab. č. 31: Úroveň spokojenosti dotazovaných s jednotlivými aspekty - Janské Lázně

Janské Lázně

S úpravou sjezdovek S cenou skipasu S dopravní dostupností S možnostmi parkování Se společenským vyžitím S cenami jídel S nabídkou jídel S cenami služeb

Velmi spokojen(-a)

Spíše spokojen(-a)

Spíše nespokojen

Velmi nespokojen

59 % 38 % 43 % 33 % 14 %

Nevím, nejsem schopen posoudit 3% 3% 0% 10 % 0%

26 % 15 % 36 % 42 % 1%

10 % 37 % 19 % 14 % 56 %

2% 11 % 2% 1% 29 %

26 % 17 % 34 %

56 % 47 % 48 %

0% 0% 17 % *4

16 % 28 % 1%

2% 8% 0%

Zdroj: vlastní šetření *4 – 17% nevyužívá žádné doplňkové služby

V tab. č. 31 jsem zjišťoval spokojenost návštěvníků ve SkiResortu Černá hora Janské Lázně. S úpravou sjezdových tratí je 85 % spokojeno, dalších 12 % nespokojeno a 3 % nemohli posoudit. U spokojenosti s cenou skipasu se mnou dotazovaní dělí na dva skoro vyrovnané tábory, 53 % je s cenou relativně spokojeno, zatímco 48 % je s cenou nespokojeno, 3 % nemohli posoudit. Dopravní dostupnost shledává 79 % návštěvníků kladně, zatímco 21 % s ní je nespokojeno. Více jak tři čtvrtiny dotazovaných jsou s možností parkování spokojeni, 15 % spokojeno není. Velmi překvapivý výsledek jsem zjistil při otázce společenského vyžití – celých 85 % dotazovaných je spíše, nebo velmi nespokojeno, pouhých 15 % hodnotilo kladně. Na spokojenosti s cenou jídla se shodlo celých 82 %, pouhým 18 % ceny nevyhovují a nejsou s nimi spokojeni. Nabídka jídel se líbí 64 % turistů, 36 % by uvítalo nabídku lepší a s nynější spokojeno není. S cenami doplňkových služeb, jako je půjčovna lyží, servis lyží, lyžařské školy jsou skoro všichni, kteří je využívají spokojeni. 17 % služby nevyužívá a 1 % je s jejich cenou spíše nespokojeno.

73

Tab. č. 32: Úroveň spokojenosti dotazovaných s jednotlivými aspekty – Špindlerův Mlýn

Špindlerův Mlýn

S úpravou sjezdovek S cenou skipasu S dopravní dostupností S možnostmi parkování Se společenským vyžitím S cenami jídel S nabídkou jídel S cenami služeb

Velmi spokojen(-a)

Spíše spokojen(-a)

Spíše nespokojen

Velmi nespokojen

50 % 23 % 49 % 21 % 34 %

Nevím, nejsem schopen posoudit 3% 2% 0% 5% 0%

37 % 30 % 33 % 72 % 58 %

6% 21 % 17 % 2% 6%

4% 24 % 1% 0% 2%

9% 79 % 12 %

39 % 5% 35 %

0% 0% 15 % *5

36 % 11 % 29 %

16 % 5% 9%

Zdroj: vlastní šetření *5 – 17% nevyužívá žádné doplňkové služby

V tab. č. 32 můžeme vidět procentuální výsledky spokojenosti ve Skiareálu Špindlerův Mlýn. Úpravu sjezdových tratí vnímá 87 % dotazovaných jako dostatečnou, pouhých 10 % je s ní nespokojeno. 3 % turistů nebylo schopno posoudit. Ceny skipasů vnímala více jak polovina dotazovaných v pořádku, ale 45 % s cenou bylo spíše nespokojeno, nebo dokonce velmi nespokojeno (24 %). S dopravní dostupností je drtivá většina 82 % spokojeno, pouhých 18 % bylo spíše nespokojeno (jednalo se převážně o holandské návštěvníky). Celých 93 % turistů je spokojeno s možností parkování. Společenské vyžití ve Špindlerově Mlýně turisty definitivně dělá spokojenými, protože kladně odpovědělo celých 92 %. Pouhých 8 % je nespokojeno. Ceny jídel návštěvníkům přijdou vyšší a více jak polovina s nimi není spokojena (52 %). S nabídkou jídel je 84 % hostů převážně spokojeno, pouhých 16 % spokojenost nesdílí. Ceny ostatních služeb skoro polovina shledává v pořádku, 38 % je s cenami nespokojeno a 15 % nevyužívá žádné z doplňkových služeb.

74

14. Co se Vám v tomto lyžařském středisku líbí? Ve SkiResortu Černá hora v Janských Lázních na tuto otázku nejvíce dotazovaných odpovídalo, že se jim v lyžařském areálu líbí klidná rodinná atmosféra (36 %), dlouhé sjezdovky a jejich propojenost (16 %), místní ochotný a přátelský personál (11 %). Zbytku dotazovaných se v areálu nejvíce líbí sáňkařská dráha, absence velkých front, rychlá osmimístná lanovka, lázeňská kolonáda, dětský park. Celým 10 % dotazovaných se líbí výhodné ceny, jedná se o německé a holandské lyžaře. Ve Skiareálu Špindlerův Mlýn dotazovaní na otázku, co mají v oblibě odpovídali nejčastěji, že noční život (39 %), dále velké množství a kvalitní úpravu sjezdovek (19 %), celých 16 % dotázaných se líbí centrum města a 15 % dotázaných velmi oceňuje parkování zdarma na parkovišti u autobusového nádraží. Ostatním se líbí sáňkařská dráha, Après-ski ve Svatém Petru, snowpark, velké množství restaurací, kvalitní lyžařské školy a černá sjezdovka ve Svatém Petru.

15. Je něco, co Vám v tomto lyžařském středisku chybí, nebo co byste změnili? Ve SkiResortu Černá hora 21 % dotazovaných odpovědělo, že jim nic nechybí a se vším jsou naprosto spokojeni. Ze zbylých 79 % nejvíce lidem chybí veřejně přístupný bazén (24 %), dále absence diskotéky či nočního baru a také obecně absence nočního života (21 %), dalším dotazovaným se nelíbí placené parkoviště u lanovky 11 %). Zbylí dotazovaní by v Janských Lázních uvítali více restaurací, více krkonošských specialit v restauracích, rozšíření sjezdovek, supermarket a také jim zde chybí párty po lyžování, tzv. Après-ski. Ve Skiareálu Špindlerův Mlýn je naprosto spokojeno a nic by neměnilo 44 % dotazovaných, což je více jak dvojnásobek, než v Janských Lázních. Našli se však turisté, kterým se nelíbily přehnaně vysoké ceny v restauracích (19 %), občasné velké fronty u vleků a lanovek (13 %), či čekání na volná místa v restauracích v centru (13 %). Zbytek dotazovaných nejčastěji poukazoval na nedostatečně upravené části běžeckých tratí, na každoročně vyšší ceny za ubytování a někteří by zvýšili počet skibusů mezi jednotlivými areály.

75

Graf č. 13: Pohlaví tázaných návštěvníků

Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

Muž 57 %

Muž 53 %

Žena 43 %

Žena 47 %


Při náhodném dotazování jsem v Janských Lázních oslovil 57 % mužů a 43 % žen, ve Špindlerově Mlýně 53 % mužů a 47 % žen.

76

Graf č. 14: Věk tázaných návštěvníků

Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

0 - 18 let 0 %

0 - 18 let 1 %

19 - 25 let 12 %

19 - 25 let 39 %

26 - 35 let 42 %

26 - 35 let 37 %

36 - 45 let 20 %

36 - 45 let 12 %

46 - 59 let 19 %

46 - 59 let 11 %

60 let a více 7 %

60 let a více 0 % Zdroj: vlastní šetření

V Janských Lázních bylo mezi dotazovanými 42 % ve věku 26 – 35 let, 20 % ve věku mezi 36 – 45 let. Mladých do 25 let bylo tázáno 12 % a turistů nad 46 let 26 %. Ve Špindlerově Mlýně bylo mezi dotazovanými 40 % mladých do 25 let, 27 % turistů mezi 26 – 35 roky a 23 % nad 36 let. Zde je jasně vidět, že do Janských Lázní jezdí spíše starší a rodiny s dětmi, zatímco Špindlerův Mlýn je vyhledáván především mladou populací.

77

Graf č. 15: Nejvyšší dosažené vzdělání tázaných návštěvníků

Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

Základní 0 %

Základní 0 %

SOŠ s výuč. listem 11 %

SOŠ s výuč. listem 6 %

SŠ s maturitou 50 %

SŠ s maturitou 47 %

VOŠ 5 %

VOŠ 6 %

VŠ 34 %

VŠ 41 % Zdroj: vlastní šetření

V obou zimních střediscích bylo vzdělání dotazovaných velmi podobné, zhruba polovina v obou střediscích absolvovala střední školu s maturitou, nikdo neměl nejnižší ukončené vzdělání základní. Vysokoškolsky vzdělaných bylo mezi tázanými V Janských Lázních 34 % a ve Špindlerově Mlýně o něco více, 41 %.

78

Tab. č. 33: Bydliště respondentů

Česká republika - Praha - Královéhradecký - Pardubický - Středočeský - Jihomoravský - Vysočina - Liberecký - Ústecký - Plzeňský - Moravskoslezský

Janské Lázně 64 % 27 % 8% 4% 11 % 3% 5% 1% 4% 1% -

Špindlerův Mlýn 58 % 40 % 2% 2% 4% 7% 1% 2%

Německo Holandsko Polsko Slovensko

21 % 12 % 3% -

15 % 19 % 6% 2% Zdroj: vlastní šetření

V tab. č. 33 můžeme vidět přehled, odkud pocházeli turisté, kteří byli dotazováni. Celkově v Janských Lázních tvořili Češi 64 % dotazovaných (nejvíce z Prahy, Středočeského kraje, Královéhradeckého a Vysočiny) a zahraniční turisté 36 % (Němci, Holanďané a Poláci). Ve Špindlerově Mlýně bylo Čechů o něco méně (58 %), z nichž 40 % bylo z Prahy a zbylí z kraje Libereckého, Středočeského, Královédvorského, Pardubického, Moravskoslezského a Plzeňského. Zahraniční návštěvníků bylo tázáno 42 %, převážně z Holandska a Německa, ale také šest Poláků a dva Slováci. Větší množství holandských a německých turistů bylo ovlivněno hlavně dobou, kdy dotazníky byly rozdávány. V únoru mají Holanďané a Němci prázdniny, a je to měsíc, kdy nejhojněji navštěvují Krkonoše. Zatímco například Poláci jezdí více během Vánoc a v lednu.

79

Graf č. 16: Průměrný měsíční čistý příjem tázaných návštěvníků

Janské Lázně

Špindlerův Mlýn

0 - 9999 Kč 11 %

0 - 9999 Kč 9 %

10000 - 14999 Kč 12 %

10000 - 14999 Kč 15 %

15000 - 22999 Kč 25 %

15000 - 22999 Kč 17 %

23000 - 29999 Kč 27 %

23000 - 29999 Kč 25 %

30000 Kč a více 25 %

30000 Kč a více 34 % Zdroj: vlastní šetření

Poslední otázkou mého dotazníku byl dotaz na průměrný měsíční čistý příjem. V Janských Lázních 27 % dotazovaných vydělává v rozmezí 23000 – 29999 Kč, nad 30 000 25 % dotazovaných. Pod 14999 Kč 23 %. Ve Špindlerově Mlýně má rovných 34 % turistů měsíční čistý příjem vyšší než 30 000 Kč. Mezi 15 000 – 29999 Kč vydělává 42 % a pod 15000 Kč 24 %.

80

7 Shrnutí výsledků a navržení opatření Zjistil jsem, že do obou středisek, vzhledem k zimním měsícům, přijela skoro většina návštěvníků logicky kvůli lyžování. Velmi mě zaujal fakt, že z 200 dotazovaných ani v jednom středisku žádný Čech nevyužil služeb cestovní kanceláře při organizování pobytu. Zahraniční turisté ano, ale velmi poskromnu. Většina turistů zřejmě nevěří, nebo nerado nechává svůj horský pobyt někým organizovat, a vše si raději zamluví sami včetně náležitostí s ním souvisejících. Středisko v Janských Lázních se projevilo více jako rodinné, zatímco Skiareál Špindlerův Mlýn vítá více mladých lidí, kteří jezdí na hory ve skupinách s přáteli. Do obou středisek většina přijela automobilem, zde je vidět, že většina nynějších turistů využívá rychlý a pohodlný způsob přepravy na úkor ekologie. Většina klientů do středisek jezdí pravidelně, i když Špindlerův Mlýn potvrzuje, že je na „špici“ déle a pravidelných návštěvníků má o něco více. Janské Lázně jsou stále objevovány, což také naznačuje procento návštěvníků, kteří jsou ve středisku poprvé.

Spokojenost v Janských Lázních je veliká, lidé oceňují klidnou rodinnou atmosféru, vstřícný přátelský personál a dlouhé sjezdovky. Zahraniční turisté oceňují cenovou výhodnost ve středisku. Nespokojeni jsou naopak s absencí veřejně přístupného bazénu, málo restaurací a nočního života. Bazén v Janských Lázních opravdu chybí, je zde lázeňský bazén, který je otevřen pro veřejnost pouze třikrát v týdnu na dvě hodiny a vstup stojí 250 Kč, což každý z turistů shledává jako vysokou částku. Turistům také chybí větší výběr restaurací, což si nemyslím, že je problém, protože v Janských Lázních je restaurací dost, pouze hosté chodí do 3-4 nejnavštěvovanějších. Co se týká nočního života v Janských Lázních, je možné ho přirovnat k tragédii. Ve městě je pouze jedna diskotéka, která má otevřeno čtvrtek, pátek a sobota. V Janských Lázních byl také bar s kulečníkem, ten byl ale před zahájením sezóny zavřen. Když do Janských Lázní přijede parta mladých lidí, od pondělí do čtvrtka se nemá kde bavit. Restaurace jsou většinou otevřeny do 22.00. Po desáté večer v Janských Lázních opravdu není kam jít. Turistům také vadí absence Après-ski (párty po lyžování), která v areálu opravdu chybí. Všechny vleky ukončí svůj provoz, bary a bufety u vleků jsou otevřené, ale vládne zde ticho či slabě reprodukovaná hudba. Někteří čeští turisté jsou zvyklí z Alp na pořádné párty a zábavy po lyžování, ale v Janských Lázních se jich bohužel zatím nedočkají.

81

V Janských Lázních bych navrhoval investovat peníze do nového bazénu, nebo alespoň upravit otevírací dobu lázeňského bazénu pro veřejnost a lehce snížit cenu, protože cena je velmi vysoká, srovnatelná, nebo dokonce vyšší, než v některých aquaparcích ve velkých městech. V Janských Lázních bych otevřel restauraci, která by se zaměřovala pouze na krkonošské speciality a byla by výjimečná, protože většina restaurací zde vaří internacionální kuchyni. Rozhodně bych v Janských Lázních otevřel bar, vinárnu, nebo club, který by byl otevřen denně do pozdních nočních hodin, alespoň v hlavní sezóně. Turisté opravdu nemají kam chodit, i když by třeba do společnosti večer rádi zašli. Myslím si, že ani pro provozovatele areálu (jež je vlastníkem většiny barů a občerstvení na sjezdovce) by nemusel být problém udělat každý den ve spodních barech u sjezdovek Après-ski. Nebylo by to nic finančně náročného, jde o nápad. Udělat Après-ski od konce lyžování do 18:00, v určitou hodinu nalákat zákazníky na „Happy hour“ a pustit k tomu nějakou hudbu a myslím si, že by byly spokojeny obě strany. Spokojenost ve Špindlerově Mlýně je veliká a turisté si nejvíce pochvalují noční život, naopak od Janských Lázní. V centru Špindlerova Mlýna se nachází velké množství restaurací a barů, kde si každý zákazník přijde na své a také 2 vyhlášené diskotéky, které lákají každou zimu velké množství turistů, díky zajímavému nočnímu životu. Dále si hosté chválili parkování zdarma, což je velmi výhodné. Dalším pozitivem byly dobře upravované sjezdovky a sáňkařská dráha. Velmi vychvalováno bylo také Après-ski ve Svatém Petru, kde se pořádá každý den po uzavření vleků velká párty a zábava zde se opravdu přibližuje té alpské. Nespokojeni byli hosté s cenami v restauracích, občasné velké fronty u vleků a lanovek, čekání na volná místa v restauracích v centru a nedostatečně upravené běžecké tratě. Po vlastním průzkumu cen ve Špindlerově Mlýně se zákazníky naprosto souhlasím, že některé ceny jídel a nápojů jsou opravdu přehnané. V dobách, kdy jsem byl malý se říkalo Špindlerově Mlýnu „malá Praha“ a bylo to právě díky velké koncentraci pražských návštěvníků a cenám právě jako v Praze. Po mém výzkumu jsem se akorát utvrdil, že tohle slovní spojení nadále platí. Co se týká front u lanovek a vleků, to je velký problém, který Špindlerův Mlýn řeší každý rok. I když má relativně vysokou kapacitu přepravených osob, lyžujících je stále více a u hlavních a nejoblíbenějších vleků ve Svatém Petru a na Medvědíně se fronty každý rok občas tvoří. Volná místa v restauracích je také problém Špindlerova Mlýna, restaurací je velké množství, ale turistů ještě větší, proto občas v hlavní sezóně kolem doby večeře (17:30 – 20:00) jsou restaurace narvané k prasknutí a občas se stane, že si 82

člověk nesedne a musí čekat. Co se týká běžeckých tratí, z vlastní zkušenosti vím, že jsou upravovány často a kvalitně, ale v odpoledních hodinách se samozřejmě může stát, že kvalita je již horší. Ve Špindlerově Mlýně bych navrhoval snížit lehce ceny v restauracích, aby byly adekvátní i pro obyčejné české turisty. Na druhou stranu si myslím, že každý, kdo do Špindlerova Mlýna jezdí pravidelně, ví, že je to nejdražší středisko v Krkonoších, musí tedy pokaždé, když sem jede, počítat s vyššími cenami. Co se týká míst v restauracích, být provozovatelem, tak bych apeloval na to, aby si každý z hostů udělal rezervaci a vyhnul se tím zbytečnému čekání na stůl a večeři. Běžecké tratě bych navrhoval upravovat dvakrát denně, aby i odpolední nadšenci běžeckého lyžování měli dobré podmínky, i když si myslím, že by to nebylo z finančního i technického hlediska reálné.

83

Závěr Cílem této práce bylo porovnat dvě lyžařská střediska Krkonoš – Skiareál Špindlerův Mlýn a SkiResort Černá hora z hlediska provozu, počtů lanovek a sjezdovek, cenové úrovně, úrovně nabízených služeb a dalších aspektů. V praktické části jsem se zabýval dotazníkovým

šetřením,

složením

návštěvníků,

spokojeností

ze strany turistů

a pohledem na středisko očima turisty. V teoretické části své práce jsem uvedl informace ohledně vhodných lokalizačních a realizačních předpokladů, bez kterých by lyžařská střediska nikdy nevznikla. Rovněž jsem se zaměřil na úroveň ochrany v Krkonošském národním parku, ve kterém obě střediska leží (Skiareál Špindlerův Mlýn je v jeho ochranném pásmu, Skiresort Černá hora leží i v jeho 3. zóně). Dále jsem se pokusil přiblížit historii a nynější podobu měst, ve kterých se Skiresort Černá hora a Skiareál Špindlerův Mlýn nacházejí, aby si každý mohl udělat představu, jak se střediska společně s městy vyvíjela. Další fakta, kterými jsem se v teoretické části zabýval, bylo podrobné popsání lyžařských středisek a areálů jim náležících. Všechny areály jsem podrobně konkretizoval a uvedl, pro jaké druhy lyžařů jsou nejvhodnější a jakými vleky a lanovkami disponují. V praktické části jsem podrobně porovnal města Janské Lázně a Špindlerův Mlýn a lyžařská střediska, která se v nich nachází. Vzhledem k tomu, že jsem v Janských Lázních vyrůstal, myslel jsem si, že porovnávání středisek, ve kterých odmala lyžuji, pro mě nebude nic nového. Opak byl pravdou. Obě střediska se snaží jít s dobou, zdokonalují své služby a vše s nimi související, proto i pro mě byla některá nová čísla a nové služby překvapením a byl jsem rád, že jsem pronikl o něco hlouběji do informací ohledně obou středisek. Skiareál Špindlerův Mlýn patřil v České republice vždy mezi „špičku“ sjezdového lyžování a je prezentován jako „ikona“ Krkonoš, zatímco SkiResort Černá hora byl jaksi v pozadí. Středisko v Janských Lázních funguje již dlouhou dobu, ale donedávna bylo relativně neznámé. Středisko se dostalo do podvědomí široké veřejnosti až kolem roku 2006, kdy byla uvedena do provozu jediná osmimístná lanová dráha v České republice Černohorský express, společnost Megaplus, s.r.o. začala v areálu investovat a taktéž se více „ozvala“ v PR. Nyní, jak můžeme vidět při porovnání mých informací, jsou střediska svou vybaveností a úrovní služeb takřka na stejné úrovni.

84

Ve vlastním šetření jsem se zaměřil na průměrné ceny za gastronomické služby v obou střediscích a to jak v restauracích, tak v bufetech na sjezdovkách. Zkoumání bylo náročné, ale nakonec jsem obesel většinu možných bufetů a restaurací. Ve většině byli velmi ochotní a bez problému mě nechali si přepsat ceny, v jiných mne nepříjemným způsobem doprovodili ven, nebo se zalekli, ze jsem nějaká kontrola. Po porovnání jsem dospěl k závěru, že středisko v Janských Lázních je z gastronomického hlediska výrazně levnější, než středisko ve Špindlerově Mlýně. Naopak mě mile překvapilo, že ve Špindlerově Mlýně je parkování zdarma, zatímco v Janských Lázních je zpoplatněno. Samotný výzkum dotazníkem jsem podle metodiky prováděl přímo v centru měst, na sjezdovkách a jejich okolí. Vyplnění dotazníku bylo krátké, trvalo zhruba 6 minut a musím opravdu přiznat, že většina z turistů mi ochotně dotazník vyplnila a zajímala se o cíle mé práce. Přes mou snahu jsem nakonec byl schopen vyhodnotit 100 dotazníků z každého střediska a s konečným počtem jsem byl spokojen, protože byl dostatečným vzorkem pro mé zkoumání spokojenosti. Myslím si, že obě střediska i přes to, že jsou zcela odlišná, jsou na velmi dobré a kvalitní úrovni a i přes některé nespokojenosti hostů velmi oblíbená a co se lyžování týká, opravdu nejlepší v Krkonoších.

85

Použitá literatura DVOŘÁK, J., JIRÁSKO, F., RNDr. ŠTURSA, J.: Krkonoše turistický průvodce. Gentiana Jilemnice, 1996, ISBN 80-902133-0-8 FLOUSEK, J., (eds. et al.): Krkonoše: příroda, historie, život. Vyd. 1., Nakladatelství Baset, Praha, 2007, 863 s., ISBN 978-80-7340-104-7 HORÁK, V., REIL, R., VAŠATA, O., ZAHRADNÍK, P.: Janské Lázně procházka historií pod Černou Horou. Město Janské Lázně, 2013, ISBN 978-80260-2324-1 PALATKOVÁ, M.:Mezinárodní cestovní ruch.,1.vyd., Praha: Grada Publishing,a.s., 2011, 224 s. ISBN:978-80-247-3750-8 REJMAN, L., Dr.: Slovník cizích slov. 3. vyd., Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1977, 416 s. SPUSTA, 2003: Laviny, In: FLOUSEK J., (eds. et al.): Krkonoše: příroda, historie, život. Vyd. 1., Nakladatelství Baset, Praha, 2007, 863 s., ISBN 978-807340-104-7 SÝKORA B. a kol.: Krkonošský národní park. Státní nakladatelství v Praze, 1. vyd. 1983 Nařízení vlády ČR č.165/1991 Sb., o zřízení KRNAP a stanovení podmínek jeho ochrany Vyhláška č. 165/91 Sb., o zřízení KRNAP a stanovení podmínek jeho ochrany Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Internetové zdroje:

[1]

CZECHTOURISM: oficiální internetové stránky příspěvkové organizace Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism, 2005 - 2013, [online]: http://www.czechtourism.cz, [cit. 20. 04. 2013]

[2]

KRKONOŠE: oficiální turistické stránky Krkonoš, 2009, [online]: http//www.krkonose.eu, [cit. 11. 03. 2013]

[3]

KRNAP: Plán péče Krkonošského národního parku a jeho ochranné pásmo (2010-2020), 2012, [online]:http://www.krnap.cz/data/File/legislativa/plan_pece_2010_2020/ppkrnap_castb_text-final.pdf, [cit. 22. 1. 2013]

[4]

AOPK: oficiální internerové stránky Agentury ochrany přírody a krajiny, 2013 [online]: http://www.nature.cz, [cit. 20. 04. 2013] 86

[5]

REGIONÁLNÍ ROZVOJ KRKONOŠE: oficiální internetové stránky pro podporu regionálního rozvoje, 2012 [online]: http://www.rozvoj.krkonose.eu/cz/prilezitosti-v uzemi/dopravnidostupnost-a-obsluznost, [cit. 25. 3. 2013]

[6]

ŠPINDLERŮV MLÝN: oficiální internetové stránky města Špindlerův mlýn, 2013, [online]: www.spindleruvmlyn.org, [cit. 18.04.2013]

[7]

ŠPINDL.INFO: informační server pro Špindlerův mlýn, 2004-2013 [online]: http://www.spindleruv-mlyn.com, [cit. 25.03.2013]

[8]

SKIAREÁL: oficiální internetové stránky skiareálu Špinlerů Mlýn, 2013, [online]: http://www.skiareal.cz, [cit. 25. 03. 2013]

[9]

JANSKÉ LÁZNĚ: oficiální internetové stránky města Janské Lázně, 2013, [online]: http://www.janske-lazne.cz, [cit. 25. 03. 2013]

[10] MEGAPLUS: oficiální stránky Skiresortu Černá hora - Pec, Megaplus s.r.o., 2009, [online]: www.megaplus.cz , [cit. 25. 03. 2013] [11] ČSÚ: oficiální internetové stránky Českého statistického úřadu, 2013, [online]: http://www.czso.cz, [cit. 25. 03. 2013]

87

Seznam obrázků Obr. č. 1: Geografická mapa Krkonoš ............................................................................ 16 Obr. č. 2: Zonace Krkonošského národního parku (Vyhláška č. 165/91 Sb.) ................ 24 Obr. č. 3: Schématická mapa hlavních silničních komunikací a železničních tratí v regionu Krkonoše .................................................................................................... 26 Obr. č. 4 : Skiareál Špindlerův Mlýn .............................................................................. 30 Obr. č. 5: Mapa SkiResortu Černá hora. ......................................................................... 35

Seznam grafů Graf č. 1: Důvod návštěvy .............................................................................................. 61 Graf č. 2: Individuální příjezd, nebo příjezd přes CK .................................................... 62 Graf č. 3: S kým jste do střediska dorazili? .................................................................... 63 Graf č. 4: Jak jste do střediska dorazili? ......................................................................... 64 Graf č. 5: Jak často sem jezdíte? ..................................................................................... 65 Graf č. 6: Navštěvujete i jiná lyžařská střediska v Krkonoších? .................................... 66 Graf č. 7: Kde jste ubytováni? ........................................................................................ 67 Graf č. 8: Cena za ubytování .......................................................................................... 68 Graf č. 9: Zahrnutí stravování v ceně ............................................................................. 69 Graf č. 10: Stravování přes oběd a večeři ....................................................................... 70 Graf č. 11: Průměrná denní útrata za gastronomii a zábavu ........................................... 71 Graf č. 12: Využití ostatních služeb ve střediscích ......................................................... 72 Graf č. 13: Pohlaví tázaných návštěvníků ...................................................................... 76 Graf č. 14: Věk tázaných návštěvníků ............................................................................ 77 Graf č. 15: Nejvyšší dosažené vzdělání tázaných návštěvníků ...................................... 78 Graf č. 16: Průměrný měsíční čistý příjem tázaných návštěvníků ................................. 80

88

Přílohy Dotazník v českém jazyce

Dotazník v německém jazyce

Dotazník v anglickém jazyce

89

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Nejvýznamnější lyžařská střediska Krkonoš a jejich význam v cestovním ruchu

Recommend Documents