Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra financí a oceňování podniku Studijní obor: Finance
Název diplomové práce
FAKTORING - možný zdroj provozního financování pro podniky
Autor diplomové práce: Bc. Martina Dašková Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Petr Marek, CSc. Rok obhajoby: 2008
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Faktoring - možný zdroj provozního financování pro podniky„ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.
V Praze dne 14. května 2008
..…………………….. podpis
2
Poděkování Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu panu doc. Ing. Petru Markovi, CSc. za cenné připomínky, odbornou pomoc a čas, který mi věnoval při zpracování této diplomové práce.
3
Anotace Tato diplomová práce je zaměřena na zhodnocení možnosti faktoringu pro české podniky. Zabývá se vysvětlením podstaty faktoringu, rozebírá jednotlivé náležitosti faktoringové operace a snaží se identifikovat silné a slabé stránky tohoto finančního produktu. Součástí je i analýza rozdílů mezi bankovními a nebankovními faktoringovými společnostmi a zároveň jejich klienty a dále se zaměřuje na zhodnocení postavení faktoringu v mezinárodním měřítku a také na českém trhu.
4
Obsah Úvod........................................................................................................................................ 7 1
Podstata faktoringu........................................................................................................ 9 1.1 Počátky faktoringu .................................................................................................. 9 1.2 Princip faktoringu ................................................................................................. 11 1.2.1 Náklady faktoringu........................................................................................ 12 1.2.2 Druhy faktoringu........................................................................................... 13 1.2.2.1 Podle počtu smluvených odkupů........................................................... 13 1.2.2.2 Podle převzetí úvěrového rizika faktorem............................................. 14 1.2.2.3 Podle sídla dodavatele a odběratele..................................................... 15 1.2.2.4 Podle způsobu postoupení pohledávky ................................................. 16 1.2.3 Mechanismus faktoringu............................................................................... 16 1.2.3.1 Mechanismus tuzemského faktoringu ................................................... 16 1.2.3.2 Mechanismus mezinárodního faktoringu v systému dvou faktorů ........ 17
2
Průběh faktoringové operace....................................................................................... 19 2.1 Příprava a schválení faktoringových návrhů......................................................... 19 2.1.1 Pojištění v rámci bezregresního faktoringu.................................................. 20 2.1.2 Kritéria pro výběr klientů ............................................................................. 21 2.1.3 Posouzení rizik odběratelů a pohledávek ..................................................... 23 2.1.4 Faktoringová smluvní dokumentace ............................................................. 24 2.2 Postupování pohledávek ....................................................................................... 27 2.2.1 Správa a financování pohledávek ................................................................. 29 2.2.2 Cena faktoringu ............................................................................................ 31 2.3 Silné a slabé stránky faktoringu ............................................................................ 34 2.3.1 Funkce financování....................................................................................... 36 2.3.2 Funkce správy pohledávek............................................................................ 40 2.3.3 Zajištění rizika .............................................................................................. 43 2.3.4 Zákonná úprava faktoringu........................................................................... 44 2.3.5 Účtování faktoringu ...................................................................................... 45
3
Faktoringové společnosti a jejich klienti..................................................................... 48 3.1 Bankovní versus nebankovní faktoring ................................................................ 50 3.2 Parametry firem využívající faktoring .................................................................. 53 3.2.1 Velikost podniku v závislosti na objemu obratu............................................ 55 3.2.2 Velikost podniku v závislosti na počtu zaměstnanců..................................... 56 3.2.3 Odvětví, ve kterém klient faktora podniká .................................................... 57 3.2.4 Doba podnikání klienta................................................................................. 58 3.2.5 Další kritéria, které ovlivňují rozhodnutí...................................................... 59
5
4
Faktoringový trh .......................................................................................................... 61 4.1 4.2 4.3
Faktoringový trh v mezinárodním kontextu ......................................................... 61 Český faktoringový trh ......................................................................................... 66 Zhodnocení současného stavu............................................................................... 69
Závěr ..................................................................................................................................... 72 Seznam grafů........................................................................................................................ 75 Seznam použité literatury a zdrojů ...................................................................................... 76 Seznam příloh....................................................................................................................... 81
6
Úvod V současné době převážně malé a střední podniky, ale i velké korporace, se často potýkají s problémem, jak si zajistit dostatek peněžních prostředků pro financování svých provozních potřeb. Příčinou těchto problémů nejsou vždy jen chyby v řízení podniku, mnohdy to bývají dlouhé doby splatnosti faktur, které požadují jejich odběratelé nebo zkrátka i odběratelé se dostávají do finančních potíží, a proto nejsou schopni dostát svým splatným závazkům. Podnik se tak často, ne vlastní chybou, může stát insolventní. Především firmy podnikající v odvětvích, kde je často nutné poskytovat odběratelům dlouhé doby splatnosti a zároveň musí platit za dodané zboží a služby v porovnání s těmito dobami splatnostmi v kratším intervalu, jim tak mnohdy díky tomuto nesouladu schází peněžní prostředky na financování provozních potřeb. Rovněž není nic neobvyklého, pokud odběratelé zaplatí podniku za dodané zboží či služby i několik měsíců po splatnosti faktury. V takových případech často pak podnik řeší zásadní, a často pro něj i životně důležitou otázku, kde jinde získat peněžní prostředky, aby si byl schopen zabezpečit dostatečnou likviditu pro svoji další činnost. Při řešení nedostatku provozních finančních prostředků mohou využít jak tradiční produkty, které jsou nabízeny na bankovním trhu, především provozní nebo kontokorentní úvěr, tak případně mohou využít faktoringové služby, které jsou poskytovány jak bankovními institucemi tak i nebankovními subjekty. Zejména pro některé kapitálově méně vybavené podniky, které často z tohoto důvodu na bankovní úvěr nedosáhnou, tak může být faktoring vhodnou alternativou. Faktoring se tak v poslední době stal jednou z moderních metod pro financování každodenního chodu firmy. Uplatňuje se v současnosti nejen na tuzemském trhu, ale zejména v zahraničním obchodě se stává pro mnohé podniky důležitým zdrojem finančních prostředků. Cílem této diplomové práce je zhodnotit možnosti faktoringu pro české podniky. K tomuto účelu si kladu následujících pět dílčích cílů: vysvětlit podstatu faktoringu, rozebrat jednotlivé náležitosti faktoringové operace, identifikovat silné a slabé stránky faktoringu,
7
analyzovat rozdíly mezi bankovními a nebankovními faktoringovými společnostmi, zmapovat postavení faktoringu v mezinárodním měřítku a na českém trhu. Tato diplomová práce je rozčleněna na čtyři hlavní kapitoly. Po úvodu bude v první kapitole práce krátce shrnuta historie, princip a základní členění faktoringu. Ve druhé kapitole bude popsán průběh faktoringové operace od prvního kontaktu faktoringové společnosti s klientem až po jednotlivé procesy v rámci faktoringové spolupráce. V této kapitole budou také podrobněji vysvětleny jeho silné a slabé stránky. Faktoring jako finanční službu mohou poskytovat jak přímo banky, nebo v rámci bank jejich dceřiné společnosti, tak i nebankovní subjekty, proto třetí kapitola této práce bude věnována faktoringovým společnostem a jejich klientům, a to především základním rozdílům mezi bankovními a nebankovními poskytovateli faktoringu a jaké podniky využívají faktoring. Faktoring v České republice je poměrně mladý finanční produkt. Zejména ve vyspělých západních státech Evropy má však za sebou velmi dlouhou historii a je zde velmi rozšířen a ve velké míře využíván tamními podnikateli. Čtvrtá kapitola se tedy bude zabývat faktoringovým trhem v mezinárodním měřítku, ale i v podmínkách na českém trhu a bude sledovat současné tendence vývoje v tomto odvětví.
8
1 Podstata faktoringu Faktoring je alternativní způsob financování postavený na postupování krátkodobých pohledávek před lhůtou splatnosti faktoringové společnosti.1 Faktoring lze také definovat jako soubor finančních operací, založených na postoupení pohledávek s odloženou splatností.2 Zajištění rizik je tedy postaveno především na postupované pohledávce a podnik tak může dosáhnout na financování, aniž by musel poskytnout další jištění.
1.1 Počátky faktoringu První zmínky o faktoringu pochází z Velké Británie z počátku 14. století v odvětví obchodu s ovčí vlnou. Z důvodu značné vzdálenosti zákazníků od center zpracovatelského průmyslu tehdejší tzv. obchodní agenti, nejenže převzali některé marketingové a distribuční funkce, které zahrnovaly rady v oblasti zákaznické poptávky, ale také zprostředkovávali dopravu mezi textilními továrnami a konečnými spotřebiteli a plnili poradní funkci při rozhodování zpracovatelů, kolik mohou prodávat jednotlivým zákazníkům na obchodní úvěr. Vytvářeli i jakési rezervy pro případ vrácení vadného zboží. Rovněž garantovali úvěrovou schopnost odběratelů, byli odpovědní za platby zákazníků a poskytovali zálohy, jejichž výše byla založena na hodnotě prodávaného zboží. Tyto funkce lze brát jako určité znaky faktoringu.3 Novodobý faktoring se objevil počátkem 19. století ve Spojených státech, kdy londýnští obchodníci pomocí faktoringu financovali prodej evropského zboží na americký trh. Tento tzv. „zbožový faktoring“, kdy zboží přecházelo přímo přes faktora, se rozvinul do současné podoby „finančního faktoringu“.4 Po hospodářské krizi ve třicátých letech newyorská společnost Oelbermann, Dommerick and Co., která je považována za zakladatele „moderního“ faktoringu, začala poskytovat první faktoringové služby. V šedesátých letech dvacátého století faktoring spolu s dalšími službami v oblasti poskytování zboží na dluh, mimo jiné i forfaitingem, se stal velmi vyhledávaným prostředkem financování a to znamenalo jeho rozmach. V Evropě se první
1
Definice České leasingové a finanční asociace - ČLFA (2007). Machková, H. a kol. (2002). 3 The World Bank (2004). 4 Dvořák, P. (2005). 2
9
faktoringové společnosti objevily počátkem sedmdesátých let, např. Factors Chain International, International Factors Group a Heller International Group.5 V České republice se faktoring začal využívat koncem 70. let 20. století, a to nejdříve ve formě vývozního faktoringu. Export do vyspělých zemí znamenal určité riziko, a proto bylo třeba, zajistit se proti výkyvům hospodářských cyklů v zahraničí nebo bankrotům zahraničních odběratelů.6 V osmdesátých letech byl založen podnik zahraničního obchodu Transakta, který měl za úkol pomoci českým exportérům. V roce 1991 byla založena společnost Transfinance jako první specializovaná společnost na provozní financování podniků ve střední a východní Evropě, která vlastně převzala faktoringovou a forfaitingovou agendu po společnosti Transakta.7 Dodnes tato společnost ovládá největší podíl obratu mezinárodního faktoringu na našem trhu.
5
Sato, A. (2001). Slavíček, R. (2001). 7 Transfinance (2008). 6
10
1.2 Princip faktoringu Poskytování faktoringových služeb v České republice vychází v prvé řadě z podmínek stanovených v uzavřené faktoringové smlouvě, protože konkrétní právní úprava u nás neexistuje. Podstatou této služby je postoupení pohledávky, kterou upravuje občanský zákoník v paragrafech 524 až 530 (hlava první, oddíl čtvrtý: Změna v osobě věřitele nebo dlužníka). Občanský zákoník toto postoupení však neoznačuje jako faktoring. V případě postoupení se tedy faktoringová společnost stává vlastníkem pohledávky (v zákoně je uváděna jako postupník, prodejce pohledávky jako postupitel) a na něj se přenáší povinnost správy a případného vymáhání této pohledávky. Faktoring lze považovat za jednoduchou finanční službu, která spočívá v postoupení krátkodobých pohledávek, které vznikají podnikatelskému subjektu (dodavateli) při běžné činnosti podniku při relativně pravidelných dodávkách většímu počtu odběratelů, kterým dodává své služby nebo zboží na obchodní úvěr zpravidla s měsíční (může být i nižší) či vyšší splatností. Odkup pohledávek faktoringovou společností musí splňovat zejména následující podmínky8: Jedná se o odkup krátkodobých pohledávek se splatností 30 až 90 dnů, výjimečně až 180
dnů,
které
vznikly
dodavateli
v důsledku
poskytnutí
nezajištěného
dodavatelského úvěru. Avšak tato podmínka délky splatnosti pohledávky se může měnit v závislosti na faktorovi 9. S pohledávkou nesmí být spojena práva třetích osob (např. možnost vzájemné kompenzace pohledávek). Musí existovat možnost postoupení (cese) pohledávky. Pro faktoringovou společnost musí mít postupovaná pohledávka akceptovatelnou bonitu a musí pocházet z přijatelné země. Faktoringová
smlouva
zakládá
právní
vztah
mezi
podnikatelským
subjektem
a faktoringovou společností. Vymezuje rozsah práv a povinností obou smluvních stran a obsahuje určité náležitosti.
8 9
Dvořák, P. (2005). Marek, P. a kol. (2006).
11
Obvyklé náležitosti faktoringové smlouvy10: předmět kupní smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem, vymezení teritoria realizované obchodní činnosti, rozsah, forma a lhůty financování, výše odměny a další poplatky faktoringové společnosti, ostatní náležitosti. Uzavřením faktoringové smlouvy tedy přechází postupované pohledávky na faktora. Ten pak vystupuje vůči odběrateli jako nový věřitel s právem na inkaso a tyto pohledávky jsou vyjmuty z konkurzní podstaty při případném konkurzu dodavatele. Součástí faktoringové smlouvy jsou i úvěrové limity stanovující výši pohledávek, které budou odkoupeny, a to revolvingový úvěrový limit na každého odběratele, měsíční revolvingové úvěrové limity na každého odběratele nebo speciální úvěrové limity na každou pohledávku.11 Ve smlouvě se vymezí rozsah služeb, které bude faktor dodavateli poskytovat. Jedná se obvykle o některé z těchto funkcí12: a) financování obchodů, b) provádění inkasa od dlužníků, c) přebírání ručení za úhradu pohledávek odběrateli, d) hodnocení úvěruschopnosti odběratelů, e) poskytování dalších služeb (např. informačních, administrativních atd.).
1.2.1 Náklady faktoringu Faktoring sebou samozřejmě nese i náklady, které musí klient hradit faktoringové společnosti. Cena faktoringu, kterou podnikatelský subjekt zaplatí, je většinou tvořena jednak faktoringovým poplatkem (provizí) a jednak úrokovým nákladem.
10
Sato, A. (2001). Dvořák, P. (2005). 12 Machková, H. a kol. (2007). 11
12
Faktoringová provize se skládá ze dvou částí. Za prvé jsou to náklady, které si faktor účtuje za komplexní převzetí správy pohledávek včetně zajištění inkasa, náklady na analýzy bonit obou podnikatelských subjektů a upomínání atd. Stanovuje se na základě celkového objemu spolupráce s klientem. V zásadě platí, že čím je vyšší objem postupovaných pohledávek a čím častější je spolupráce, tím je faktoringová společnost ochotna nabídnout lepší podmínky, za kterých svou službu poskytne. Druhou částí je poplatek za převzetí rizika nezaplacení ze strany odběratele. Ten je účtován v případě bezregresního faktoringu, tzn. u těch pohledávek, u kterých faktor převzal riziko nesplacení. Výše poplatku záleží také na bonitě odběratele, jeho dřívější platební schopnosti, na objemu celkových klientových pochybných pohledávek vzhledem k obratu atd. Úrok se zpravidla odvíjí od úrokových sazeb, které požadují banky v případě poskytnutí krátkodobých bankovních úvěrů, a také od délky období mezi poskytnutím zálohy a inkasem pohledávky. Počítá se za dny od poskytnutí zálohy do okamžiku úhrady pohledávky odběratelem. Úrokový náklad se vyskytuje u faktoringu, který je spojen s předfinancováním.
1.2.2 Druhy faktoringu Faktoring můžeme rozlišit podle různých kritérií13:
1.2.2.1 Podle počtu smluvených odkupů Při jednorázovém faktoringu odkupuje faktoringová společnost vždy pouze jednotlivou pohledávku nebo jeden balík pohledávek.14 U tohoto typu faktoringu se tedy nepředpokládá opakovaný tok pohledávek. Tento faktoring je zpravidla bezregresní. Faktoringové společnosti ho obvykle používají pouze výjimečně, protože není příliš výnosný15. Například společnost NLB Factoring nabízí jednorázový faktoring ve formě, při kterém umožňuje financovat pohledávku vzniklou před podpisem faktoringové smlouvy. Na
13
Marek, P. a kol. (2006). Marek, P. a kol. (2006). 15 Kašparovská, V. (2003). 14
13
základě podpisu smlouvy o regresním odkupu pohledávek profinancuje tak dříve vzniklou pohledávku, která je ještě před termínem splatnosti. Tuto službu nabízí například pro financování obchodních vztahů mezi dodavateli a odběrateli stavebních prací a služeb.16 V praxi tedy převládá faktoring s úvěrovým rámcem. Pokud faktor odkupuje od svého klienta všechny pohledávky vůči určitým dlužníkům až do předem stanovené výše úvěrového rámce, jedná se o rámcový faktoring.17 Funguje tak na bázi revolvingu, kdy při zaplacení odběratelem se uvolňuje a když faktoringová společnost odkoupí další pohledávku, znovu se plní. Tento faktoring nabízejí faktoringové společnosti ve většině případů jako regresní a je spojen s dalšími faktoringovými službami.
1.2.2.2 Podle převzetí úvěrového rizika faktorem Pokud faktoringová společnost na sebe přebírá úvěrové riziko, že odběratel nezaplatí fakturovanou částku, jedná se o bezregresní (pravý, old-line, non-recourse) faktoring (také faktoring bez postihu). Tento faktoring integruje výhody předfinancování, celkovou správu pohledávek a již zmíněné převzetí rizika platební neschopnosti nebo nevůle odběratele18. Faktoringová společnost tedy přebírá rizika, avšak většinou klient nese určitou část spoluúčasti (obvykle 10 až 15 % z hodnoty pohledávky). Dodavatel odpovídá za pohledávku pouze v případě, že poruší podmínky uvedené ve faktoringové smlouvě (např. dodání zboží s vadou). Bezregresní faktoring tedy pro dodavatele znamená jistotu, že postoupená pohledávka mu nebude vrácena zpět ani v případě jejího nezaplacení. Dříve byl využíván především v exportním faktoringu. Bezregresní faktoring znamená pro faktoringovou společnost větší riziko, proto je dražší než regresní. U regresního (nepravého, recourse) faktorinu (faktoring s postihem), tj. se zpětným postihem dodavatele, nese úvěrové riziko dodavatel. Faktoringová společnost poskytne klientovi předfinancování, pokud však odběratel do určitého termínu po splatnosti
16
NLB Factoring (2008). Marek, P. a kol. (2006). 18 DS Factoring (2008). 17
14
pohledávky nezaplatí (např. ČSOB Factoring: 90 dní), postoupí faktoringová společnost pohledávky zpět dodavateli. Regresní faktoring je u nás častěji využívaný. Specifickou variantou je tzv. splatnostní (maturity) faktoring, kdy faktoringová společnost uhradí svému klientovi pohledávku až po dni splatnosti, který je uveden na faktuře, a tedy zde není funkce předfinancování. Faktor tak pouze plní funkci garanční a provádí inkaso pohledávek.19 Je zpravidla poskytován jako bezregresní.
1.2.2.3 Podle sídla dodavatele a odběratele Jestliže dodavatel, odběratel i faktoringová společnost má sídlo ve stejné zemi, pak se jedná o tuzemský faktoring. V případě mezinárodního faktoringu dodavatel a odběratel jsou z různých zemí. Mezinárodní faktoring může být vývozní (exportní) nebo dovozní (importní). Exportní faktoring vzniká v případě, kdy dodavatel postoupí faktorovi pohledávky, které mu vznikly prodejem na obchodní úvěr zahraničním odběratelům, tzn. že dodavatel je vývozce a odběratel je dovozce. Tento faktoring je zpravidla provozován v systému dvou faktorů, tzn. že do faktoringové operace jsou zapojeny dvě faktoringové společnosti. Tzv. export faktor v zemi vývozce postupuje pohledávky na import faktora v zemi dovozce. Export faktor má platbu garantovanou import faktorem, na kterého tak dopadá případné vymáhání pohledávek od odběratele. Na druhou stranu má import faktor lepší informace o domácích odběratelích a také lepší znalosti podmínek na domácím trhu. U importního faktoringu faktor přebírá pohledávky zahraničního dodavatele za odběrateli, kteří mají sídlo v zemi import faktora. Může být také provozován v systému dvou faktorů. Pro odběratele s importním faktoringem nejsou spojeny žádné další finanční náklady, má pouze povinnost zaplatit fakturovanou částku import faktorovi. Tento faktoring vyžaduje vysoký stupeň důvěry mezi stranami, protože odběrateli umožní získat krátkodobý odběratelský úvěr na zboží, které nakupuje od zahraničních dodavatelů a není zde nutné vystavení jakékoli bankovní záruky, akreditivu, směnky
19
Machková, H. a kol. (2007).
15
atd. Obvykle je pro dodavatele však mezinárodní faktoring v systému dvou faktorů dražší, než kdyby byla faktoringová operace prováděna pouze přes jednoho faktora.
1.2.2.4 Podle způsobu postoupení pohledávky Podle tohoto kritéria můžeme faktoring členit na zjevný a skrytý faktoring. U zjevného (notification) faktoringu je odběratel předem obeznámen s tím, že proběhla cese pohledávky na faktoringovou společnost. Odběratel platí za dodávku zboží nebo služeb přímo faktoringové společnosti. Pokud na faktuře není vyznačen prodej pohledávky faktorovi, jedná se o skrytý (non-notification, tichý, důvěrný, contidential) faktoring. V tomto případě odběratel neví o postoupení pohledávky a platí fakturu na účet dodavatele. Dodavatel pak tuto platbu zašle faktoringové společnosti. Jedním z důvodů pro využití skrytého faktoringu zvláště v minulosti mohlo být i to, že postoupení pohledávek dodavatelem na faktoringovou společnost mohlo být v obchodních vztazích někdy vnímáno za znak finančních problémů dodavatele. Většinou však v praxi převládá zjevný faktoring.
1.2.3 Mechanismus faktoringu Jak již bylo uvedeno výše, faktoring můžeme rozlišovat, podle toho zda je prováděn v rámci jedné země nebo zda se jedná o transakci mezi obchodními partnery, kteří pocházejí každý z jiného státu.
1.2.3.1 Mechanismus tuzemského faktoringu 1. Dodavatel uzavře s odběratelem obchodní smlouvu na nákup zboží nebo služeb. 2. Dodavatel s faktoringovou společností uzavřou faktoringovou smlouvu. 3. Dodavatel dodá zboží nebo poskytne služby a pošle kupujícímu fakturu, která zahrnuje i cesní doložku o tom, že pohledávka byla postoupena faktoringové společnosti. 4. Kopii faktury zašle dodavatel i faktoringové společnosti (poštou nebo elektronicky). 16
5. Na
základě
kopie
faktury
faktoringová
společnost
poskytne
klientovi
tzv. předfinancování, obvykle ve výši 80 % fakturované částky. 6. V době splatnosti odběratel hradí na účet faktoringové společnosti fakturovanou částku. 7. Po přijetí úhrady od odběratele faktoringová společnost provede vyúčtování. Ze zbylých 20ti % pohledávky si strhne faktoringový úrok a poplatky a zbytek proplatí klientovi.
Graf č. 1: Schéma tuzemského faktoringu
2
6
Faktoringová společnost
4 5 7
1
Dodavatel
Odběratel 3
1.2.3.2 Mechanismus mezinárodního faktoringu v systému dvou faktorů 1. Dodavatel (vývozce) uzavře s odběratelem (dovozcem) obchodní smlouvu na nákup zboží nebo služeb. 2. Vývozce
s faktoringovou
společností
(export
faktorem)
uzavřou
smlouvu
o poskytnutí exportního faktoringu. 3. Vývozce dodá zboží nebo poskytne služby a pošle kupujícímu fakturu, která zahrnuje i cesní doložku o tom, že pohledávka byla postoupena na faktoringovou společnost (import faktora) v zemi odběratele (dovozce).
17
4. Kopii faktury zašle vývozce i faktoringové společnosti, a tím mu postoupí svoji pohledávku. Export faktor postoupenou pohledávku dále postupuje na import faktora. 5. Export faktor poskytne předfinancování dodavateli ve výši 80 % z fakturované částky. 6. Dovozce zaplatí fakturovanou částku import faktorovi, který tuto částku dále pošle export faktorovi. 7. Po inkasování platby od import faktora provede export faktor vyúčtování a poukáže doplatek na účet dodavatele.
Graf č. 2: Schéma mezinárodního faktoringu
4
Export faktor
Import faktor 6
2
6 4
5
7
1
Odběratel (dovozce)
Dodavatel (vývozce) 3
18
2 Průběh faktoringové operace Všeobecné obchodní podmínky faktora definují subjekty faktoringu obvykle takto: Faktor (faktoringová společnost, postupník - akceptuje pohledávku) je osoba, na kterou klient smluvně postupuje pohledávky za zákazníkem vzniklé v rámci obchodních případů. Klient (dodavatel, postupitel - odprodává pohledávku) je osoba, která smluvně postupuje pohledávky za zákazníkem, které mu vznikají v rámci obchodních případů (klient má v rámci obchodního případu obvykle postavení dodavatele zboží nebo služeb). Zákazník (odběratel, dlužník) je osoba, které vznikají v rámci obchodních případů vůči klientovi faktora závazky k úhradě pohledávek klienta, a to k úhradě ceny dodaného zboží nebo poskytnuté služby.
2.1 Příprava a schválení faktoringových návrhů Akvizice potenciálních klientů probíhá buď z vlastní iniciativy dodavatele, kdy dodavatel kontaktuje faktora, nebo může být faktoring nabízen přes síť klientů komerčních bank (ve většině případů to jsou matky faktoringových společností) ze segmentu komerčního bankovnictví nebo faktor získá kontakt na bonitního dodavatele přes bankovní poradce a nabídne mu své služby. Rychlost vyřízení faktoringové žádosti většinou záleží na kvalitě informací poskytnutých dodavatelem. Proces schvalování návrhu faktoringu standardně trvá maximálně 14 dní. Většina faktoringových společností uvádí, že do 1 týdne od předání všech potřebných podkladů dodavatelem a po jejich schválení, je předložena dodavateli indikativní cenová nabídka faktoringových služeb. Většina faktoringových společností také nabízí možnost, aby si dodavatel, který má zájem o faktoringovou spolupráci, na jejích internetových stránkách stáhl žádost o spolupráci (neboli předběžný zájem o faktoring), vyplnil ji a zaslal faktorovi v listinné podobě nebo prostřednictvím internetu. Záleží na jednotlivých faktoringových společnostech, jak podrobnou tuto žádost vyžadují. Tato předběžná žádost vlastně slouží k první identifikaci zájemce (možného budoucího klienta faktoringové společnosti) a k identifikaci jeho odběratelů. V této žádosti zájemce uvede základní údaje o své společnosti, tj. název společnosti, IČO, kontaktní osoby a čísla, předmět podnikání (hlavní obory) a základní požadované ekonomické podklady atd. Zájemce musí vyplnit seznam odběratelů navrhovaných pro faktoringovou spolupráci, např. 19
název odběratele, jeho sídlo a další identifikační údaje. Dále pak obvyklé platební podmínky jednotlivých odběratelů, plán obratu na konkrétního odběratele, reálnou splatnost, žádaný limit na splatnost, počet faktur měsíčně atd.20 Na základě této žádosti si faktor prověřuje bonitu případných klientů a jejich odběratelů. V případě, že předloženou předběžnou žádost o spolupráci vyhodnotí faktor jako vhodnou pro faktoring, předloží dodavateli již zmíněnou cenovou indikativní nabídku21. Zde faktor vlastně navrhuje rámcové podmínky faktoringu, za kterých bude poskytnut. Většinou se zde uvádí typ obchodu (tj. regresní nebo bezregresní), limit, do kterého bude poskytnuto financování, maximální doba splatnosti pohledávek, poskytnutá záloha, předběžný výpočet úrokové sazby a poplatky, případně zajištění blankosměnkou22 atd. Pokud zájemce akceptuje tuto nabídku a rizika daného obchodu jsou v souladu se standardy dané faktoringové společnosti (tzn. že navržená struktura obchodu je akceptovatelná pro obě strany faktoringu), pak faktor připraví faktoringový návrh.
2.1.1 Pojištění v rámci bezregresního faktoringu Faktoringové společnosti mívají uzavřenou rámcovou pojistnou smlouvu s úvěrovou pojišťovnou. Při poskytnutí bezregresního faktoringu s pojištěním faktoringové společnosti nejdříve požadují, aby pohledávky tohoto typu faktoringu byly pojištěny u úvěrové pojišťovny23. Faktoringová společnost zažádá úvěrovou pojišťovnu o získání odpovídající výše úvěrového limitu na základě žádosti o úvěrový limit. Vystavení úvěrového limitu pojišťovnou bývá zpoplatněno tzv. vstupním poplatkem. Dále může být faktorovi účtován měsíční monitorovací poplatek. Faktor musí zasílat úvěrové pojišťovně pravidelné hlášení obratu pojištěných pohledávek a včasné hlášení o případné hrozbě pojistné události. Pojištění bývá sjednáváno fixní částkou na 1 rok. Výše této fixní částky bývá každý rok upravována podle objemu a velikosti pojistných událostí dané faktoringové společnosti.
20
Příloha č. 1: Předběžná žádost o faktoringovou spolupráci. Příloha č. 2: Indikativní nabídka faktoringové společnosti. 22 Blankosměnka (biankosměnka) funguje jako tzv. dozajišťovací nástroj v případě nezaplacení (většinou k úvěru). Jedná se o vlastní směnku dlužníka, které chybí některé náležitosti, a to zpravidla směnečná suma a datum splatnosti. Její součástí je většinou tzv. směnečné prohlášení. 23 Úvěrové pojišťovny jsou pojišťovny specializující se na pojištění pohledávek. Musí mít licenci na poskytování těchto služeb. Takovými pojišťovnami na našem trhu jsou např. EGAP, Čescob, Gerling (pobočka Atradius). 21
20
Úvěrové pojišťovny si většinou ještě samy provádějí hodnocení jednotlivých odběratelů. Pojištění se tak vztahuje na jednotlivé odběratele klienta faktoringové společnosti. Pokud dojde k uzavření pojistné smlouvy, daná úvěrová pojišťovna hradí klientovi faktoringové společnosti postoupenou pohledávku, pokud dojde k pojistné události, tzn. zejména k platební neschopnosti nebo platební nevůli odběratele klienta. Platební neschopností se rozumí např. prohlášení konkursu na majetek odběratele, pokud byly pohledávky přihlášeny do konkursního řízení a byly uznány správcem konkursní podstaty nebo pravomocným rozhodnutím soudu, nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo soudní usnesení o povolení vyrovnání mezi dlužníkem a jeho věřiteli, pokud pohledávky klienta, resp. postoupené pohledávky, byly do tohoto vyrovnání zahrnuty atd. Pojistnou událostí u platební nevůle dlužníka se rozumí uplynutí čekací doby v délce pěti měsíců. Čekací doba počíná běžet oznámením hrozby pojistné události pojišťovně, nejpozději však uplynutím tří měsíců ode dne splatnosti pohledávky. 24 To znamená, že za pojistnou událost se považuje případ, kdy dojde k prodlení ze strany odběratele s řádnou úhradou postoupené pohledávky z jiných důvodů než jsou reklamační nároky nebo pokud odběratel dodatečně nezpochybní pohledávku atd. Jestliže je tedy odběratel v prodlení s úhradou postoupené pohledávky (většinou se uvádí 30 dní po splatnosti uvedené na faktuře) nastává garanční událost (v případě, že bezregresní faktoring byl poskytnut bez pojištění) nebo již zmíněná pojistná událost (v případě bezregresního faktoringu s pojištěním). Za pojistnou událost se nepovažuje například neplatné postoupení pohledávky nebo pokud dodavatel poruší povinnosti vyplývající ze smluv uzavřených s odběratelem aj.
2.1.2 Kritéria pro výběr klientů Faktoring se doporučuje zejména pro financování krátkodobých pohledávek výrobních nebo obchodních firem nebo podniků, které poskytují služby. Pohledávky by měly vznikat na základě pravidelně se opakujících dodávek zboží nebo služeb většímu počtu odběratelů. Podstatná je také odložená (neboli prodloužená) splatnost těchto pohledávek. Důležitý je charakter a kvalita postupovaných pohledávek. 24
KB Factoring: Všeobecné smluvní podmínky pro factoring.
21
Například Factoring České spořitelny uvádí, že firmy v oblasti stavebnictví a výrobní podniky zabývající se výrobou investičních celků nebo také zakázkovou výrobou nejsou vhodné pro faktoring, a to z důvodu možností vysokých zápočtů, zádržného nebo častých smluv o dílo. Naproti tomu NLB Factoring nabízí i dodavatelům stavebních prací a služeb faktoringovou spolupráci na bázi jednorázového odkupu pohledávek v rámci opakovaných vztahů mezi nimi. Každá faktoringová společnost má nastavena svá interní kritéria odlišně, přesto lze některé z nich zobecnit. Výjimky z těchto kritérií potom záleží na individuální dohodě mezi dodavatelem a faktoringovou společností. Zpravidla faktoringové společnosti poskytují faktoringové služby dodavatelům, kteří splňují tyto kritéria: minimální roční výše postoupených pohledávek (viz Tabulka č. 1), pravidelné dodávky několika odběratelům (obvykle faktoringové společnosti uvádí minimálně 3 až 5 odběratelů), splatnost postupovaných pohledávek (obvykle od 30 do 90 dní, případně do 120 dní), dodavatel nevystavuje odběratelům v rámci postoupených pohledávek zálohové faktury, dodavatel by měl být schopen dodržovat obchodní smlouvy s odběrateli, a to zejména řádné dodávky zboží a služeb, mezi dodavatelem a odběrateli v rámci faktoringu by neměla existovat vlastnická, ekonomická ani personální závislost, k pohledávkám nesmí existovat práva nebo nároky třetích osob, neexistuje zákaz nebo omezení cese pohledávek, pohledávky jsou před splatností a jsou splatné a je možno je vymáhat ve fakturované částce, postupované pohledávky by neměly být započteny (případně faktoringová společnost určí limit zápočtů postupovaných pohledávek25) atd.
25
Factoring ČS – Zápočty by měly být do 10 %.
22
Tabulka č. 1: Požadovaný minimální roční objem postupovaných pohledávek faktoringovými společnostmi na českém trhu
Faktoringová společnost Factoring ČSOB Transfinance ČS Factoring
Factoring KB
NLB Factoring
Minimální 30 20 20 10 20 (2*) roč. obrat v mil. Kč * poskytnutí microfaktoringu. Zdroj: Vlastní zpracování, stránky jednotlivých faktoringových společností.
HVB Factoring 30
2.1.3 Posouzení rizik odběratelů a pohledávek Při zpracování faktoringového návrhu provádí faktor analýzu jednotlivých odběratelů a pohledávek, které dodavatel navrhne v seznamu odběratelů. Tyto pohledávky navržené na faktoringovou spolupráci jsou vždy z nezajištěných dodavatelských úvěrů, které vzniknou dodavateli z běžných obchodních vztahů. Dodavatel tedy ručí pouze svými postoupenými pohledávkami v rámci faktoringu a další garance nebo zajištění faktor většinou nevyžaduje. Faktoringová společnost prověřuje hlavně bonitu a platební morálku odběratelů a tyto faktory se po celou dobu faktoringové spolupráce dále sledují v rámci správy pohledávek. V případě, že je dodavatel nebo odběratel klientem banky, která je matkou faktora, v rámci interních procesů si faktor vyžádá od příslušných oddělení historii dodavatele nebo odběratele např. jejich hodnocení v rámci poskytnutí úvěru apod. Větší faktoringové společnosti mívají v rámci svých divizí zřízen speciální odbor na řízení rizikových pohledávek. U odběratelů, které dodavatel navrhne na faktoringovou spolupráci, faktor ověří správnost údajů uvedených dodavatelem v seznamu odběratelů. Dále faktoringové společnosti při hodnocení odběratelů používají např. informace získané v obchodním rejstříku, ve veřejně dostupných databázích26, dotazování do externích registrů27 o úvěrové angažovanosti firem a navazujícím plnění jejich finančních závazků vůči věřitelům (např. finančním institucím).
26 27
Např. databáze Magnus, Albertina aj. Centrální registr úvěrů = registr evidence úvěrů firem vedený ČNB.
23
Dále prověří, zda mezi klientem a odběrateli neexistuje vlastnické propojení, jaké jsou dodací a platební podmínky v kupních smlouvách a také reálnost dodavatelem uváděných obratů. Klient se zavazuje sdělit faktorovi všechny skutečnosti, které jsou mu známé o jeho odběratelích a které by mohly mít přímý nebo nepřímý vliv na platební schopnost odběratele nebo na jeho postavení na trhu.28 Dále by měl klient informovat faktora o ekonomické a finanční situaci odběratele, o jeho případném konkurzu či likvidaci nebo o významné změně jeho vlastníka, a zároveň by měl informovat o těchto a dalších významných skutečnostech, které se týkají jeho osoby.
2.1.4 Faktoringová smluvní dokumentace Faktoringová společnost a dodavatel mezi sebou uzavřou rámcovou faktoringovou smlouvu (smlouva o budoucím postupování pohledávek, faktoringový návrh), která upravuje základní podmínky právního vztahu klienta a faktora v souvislosti s poskytováním faktoringu a dalších služeb faktora. Na základě faktoringové smlouvy se na faktora postupují budoucí pohledávky klienta za jeho odběrateli, které vzniknou z běžných obchodních smluv29 na základě prodeje zboží nebo poskytnutí služeb (většinou se jedná o opakované plnění). Faktoringový návrh by měl obsahovat, jak již bylo zmíněno, hodnocení rizikovosti jednotlivých odběratelů a pohledávek. Faktoringová smlouva upravuje základní podmínky faktoringu a blíže definuje pojem faktoring, jeho druhy a typy a související služby, které může klient v rámci faktoringu využívat atd. Faktor se zavazuje řádně postoupené pohledávky přijmout, za tyto klientovi zaplatit úplatu za postoupení pohledávky včetně poskytnutí předfinancování a poskytnout klientovi v této souvislosti další služby, zejména inkaso a správu pohledávek. Klient se zavazuje zaplatit faktorovi provizi a poplatky.30 Podle podmínek schválených v rámcové faktoringové smlouvě je mezi faktorem a klientem uzavřen obchodní kontrakt, ve kterém jsou obsaženy podstatné náležitosti, a to:
28
Factoring KB: Všeobecné smluvní podmínky pro factoring. Tj. obvykle kupní smlouva nebo smlouva o poskytnutí služby. 30 Factoring KB: Všeobecné smluvní podmínky pro factoring. 29
24
přesná identifikace smluvních stran (obchodní firma, sídlo, IČO, země původu a případně další identifikační znaky), přesné vymezení předmětu smlouvy, případně dodací a platební podmínky včetně konkrétního místa dodání, ustanovení, ve kterém bude zcela jednoznačně prokázáno řádné a včasné dodání zboží, případně služby (např. podpis dodacího listu odběratelem atd.), dále druh a typ faktoringu, určení maximální délky splatnosti faktur (tj. pohledávek určených k postoupení), faktoringový a garanční limit (viz níže), určení výše limitu zálohy, odměna faktorovi (tzn. výši úrokových sazeb a poplatků) atd. Obchodní kontrakt nesmí obsahovat doložku, která zakazuje postoupení pohledávek, což by mělo za následek neplatnost postoupení. Také nesmí obsahovat žádnou doložku, která by omezovala platnost (dobytnost) postupované pohledávky nebo by dokonce znamenala, že se klient vzdává jakýchkoli nároků z postupované pohledávky. Mezi klientem a zákazníkem by měl být obchodní kontrakt uzavřen v písemné podobě, nebo alespoň by se mělo jednat o potvrzenou písemnou objednávku. Faktoringová společnost nepostupuje pohledávky vzniklé ze zálohových smluv nebo ze smluv, které mohou ohrozit dobytnost pohledávky, anebo pokud se mezi klientem a zákazníkem nejedná o běžný obchodní vztah (např. výhradní zastoupení).31 Také nemusí přijmout všechny pohledávky, které mu klient nabízí. Při výplatě záloh klientovi dochází k čerpání faktoringového limitu a provedením úhrady postoupené pohledávky dochází k průběžnému uvolňování tohoto limitu. Tento limit tak funguje na bázi revolvingu. Faktoringový limit je tedy částka, která představuje horní hranici celkového součtu nominálních hodnot všech neuhrazených postoupených pohledávek, do které může faktor poskytnout zálohu.32
31
Na faktora se dále nepostupují pohledávky vzniklé na základě jiného právního titulu než je kupní smlouva nebo smlouva o poskytnutí služby (např. smlouva o smlouvě budoucí, komisionářské, mandátní, směnné, o zprostředkování). 32 Factoring ČS: Všeobecné obchodní podmínky factoringu.
25
Dále se v obchodním kontraktu stanovuje výše garančního limitu. Garanční limit je částka, která představuje horní hranici celkového součtu nominálních hodnot všech neuhrazených postoupených pohledávek, do které může faktor přijmout návrh na postoupení pohledávek klienta za zákazníkem v rámci bezregresního faktoringu. 33 V případě že se jedná o bezregresní faktoring s pojištěním, garančním limitem se rozumí určitá finanční částka stanovená faktorem na základě rozhodnutí pojišťovny, do jejíž výše jsou pohledávky pojištěny u pojišťovny. Garanční limit je stanoven na jednotlivé odběratele. Garanční platbou34 se rozumí úhrada faktora ve prospěch klienta za odkoupenou pohledávku, která nebyla pojištěna, a která nebyla zaplacena odběratelem z důvodu platební nevůle nebo platební neschopnosti.35 Součástí rámcové faktoringové smlouvy a příslušného obchodního kontraktu jsou všeobecné obchodní podmínky faktoringu, které upravují zejména práva a povinnosti faktora a klienta ze všech vztahů vyplývajících z jimi uzavřených smluv v rámci faktoringu, např. definují jednotlivé smlouvy vztahující se k faktoringu a jejich náležitosti, dále postoupení pohledávky, následky porušení povinností faktorem i klientem atd. Další nutnou smluvní dokumentací u faktoringových obchodů mohou být např. dohody o provádění zápočtů uzavírané mezi postupitelem, postupníkem a dlužníkem, vinkulaci pojistného plnění ve prospěch faktora atd.
33
Factoring ČS: Všeobecné obchodní podmínky factoringu. Vyskytuje se pouze v režimu bezregresního faktoringu. 35 Factoring ČS: Všeobecné obchodní podmínky factoringu. 34
26
2.2 Postupování pohledávek Předmětem obchodního kontraktu mezi dodavatelem a faktoringovou společností jsou pohledávky dodavatele vůči jeho odběratelům. Dodavatel před uzavřením smlouvy vyplní seznam odběratelů (je součástí dodatku faktoringové smlouvy), které navrhuje na faktoringovou spolupráci a faktor si z tohoto seznamu vybere pohledávky vhodné pro faktoring. Dodavatel ceduje všechny jeho pohledávky, které vzniknou po uzavření faktoringové smlouvy na faktora a jsou uvedeny v závazném seznamu určeném faktorem. Dodavatel tedy bez písemného souhlasu faktora nemůže s postoupenými pohledávkami libovolně nakládat. Většinou se postupují pohledávky, které vzniknou dodavateli výlučně z běžného obchodního styku a jsou platné. Veškerá práva a všechna příslušenství, která jsou spojena s pohledávkou se převádí při postoupení pohledávky na faktora36. Vychází se z toho, že pohledávky samy o sobě představují dostatečné zajištění, takže další zajištění není požadováno. Faktoringová společnost určuje minimální lhůtu do splatnosti faktur sjednanou v příslušném obchodním kontraktu37. Klient má povinnost informovat všechny své zákazníky, jejichž závazky se stávají předmětem faktoringu, že tyto dluhy budou postoupeny na faktora. Oznámení o uzavření faktoringové smlouvy a o způsobu jejich úhrady provádí dodavatel před zahájením postupování38. Faktoringová společnost většinou sama ještě posílá informační dopis odběrateli klienta, zpravidla to bývá po prvním postoupení za konkrétním odběratelem (cca 14 dní před datem splatnosti), že dodavatel uzavřel faktoringovou smlouvu týkající se jeho závazků. Dále faktor definuje náležitosti, které musí obsahovat faktura vztahující se k postoupeným pohledávkám. Měla by obsahovat všechny obvyklé náležitosti předepsané právními předpisy, a to například označení dodavatele a odběratele, fakturovanou částku včetně daně z přidané hodnoty, datum vystavení a splatnosti faktury, předmět plnění atd. Zasláním faktury faktorovi klient odpovídá za to, že zboží a služby byly odběratelům řádně dodány
36
Např. smluvní pokuty, právo na zaplacení úroku z prodlení, nároky vůči pojišťovně, které vzniknou klientovi nebo které má v rámci příslušného obchodního kontraktu atd. 37 Factoring KB: Všeobecné podmínky smluvní podmínky pro factoring – Splatnost faktur vystavených klientem odběrateli bude nejvýše tři měsíce s tím, že klient je oprávněn uvádět na fakturách i splatnost kratší. Delší dobu splatnosti je možno na faktuře uvést pouze s předchozím souhlasem faktora. 38 Příloha č. 3: Vzor oznamovacího dopisu Factoringu ČS.
27
resp. poskytnuty. Klient dále odpovídá za to, že pohledávka postoupená na faktora existuje, je řádná, právně vymahatelná a je převoditelná tak, jak stanoví faktoringová smlouva.39 Na všech fakturách, které dodavatel posílá svým odběratelům a jsou součástí faktoringového obchodu, musí být uvedena informace o tom, že se tato pohledávka postupuje faktoringové společnosti. Tzv. cesní klauzule (postupní doložka)40 je tedy nezbytnou součástí faktury. Musí z ní vyplývat jednoznačné upozornění pro zákazníka o postoupení a informaci o tom, že má plnit svůj závazek přímo na účet faktora. Dodavatel by na faktuře neměl mít uvedeno své číslo bankovního účtu ani jiný údaj, který by jakkoli zkresloval platební podmínky faktora (např. možnost placení v hotovosti). Znění postupní doložky KB Factoring: „Pohledávka, kterou osvědčuje tato faktura, byla postoupena na Factoring KB, a.s. se sídlem Praha 1, Na Poříčí 36, která se tak stala jejím vlastníkem. Částku uvedenou na této faktuře zaplaťte na účet této společnosti č. ….“ Ke každému návrhu na postoupení pohledávky klient musí předat faktorovi kromě originálů faktur ještě některé další doklady např.: potvrzenou objednávku zákazníka, případně kopie smluv mezi dodavatelem a odběratelem, kopie dokladů o převzetí zboží např. dodací, skladištní nebo expediční listy, dokumenty vztahující se k uplatněné reklamaci, případně další kopie dokumentů, které se vztahují k postupované pohledávce nebo které jsou potřebné k inkasu dané pohledávky. Pokud nastane situace, že klient vystaví dobropis nebo poskytne skonto vůči fakturám vztahujícím se k postoupené pohledávce na žádost odběratele nebo odběratel započte své pohledávky, a to např. z důvodu reklamace, musí klient ihned tuto skutečnost sdělit faktorovi a zaslat mu příslušnou dokumentaci. Snížení nominální hodnoty fakturované částky ale nemá vliv na odměnu faktora. Ta zůstává v původní výši nominální hodnoty postoupené pohledávky.
39 40
Factoring KB: Všeobecné smluvní podmínky pro factoring. Cesní klauzule je povinná u tzv. zjevného faktoringu.
28
Jestliže faktor přebírá riziko platební neschopnosti nebo nevůle, plní garanční funkci, tzn. přebírá na sebe riziko delcredere (zajišťovací funkce).41 V případě, že odběratel nezaplatí, musí faktor provést ve stanoveném termínu garanční platbu ve sjednané výši ve prospěch dodavatele, a to většinou ve lhůtě 90 až 120 dnů po dni splatnosti.42
2.2.1 Správa a financování pohledávek Na řádně postoupené pohledávky poskytuje faktor svému klientovi předfinancování (částečná úhrada úplaty za postoupené pohledávky), tj. zálohy, a to ve výši dohodnuté ve faktoringové smlouvě, vyjádřené v procentech z nominální hodnoty částky uvedené na faktuře. Obvyklá výše poskytnuté zálohy se pohybuje od 70 % až do 90 % (nejvýše však do výše faktoringového limitu). Některé faktoringové společnosti na našem trhu nabízejí zálohu ve výši až 100 % např. Factoring KB a Raiffeisenbank (viz Tabulka č. 3). V okamžiku, kdy faktoringová společnost obdrží příslušnou fakturu a případně další dokumenty, provede úhradu příslušné částky zálohy na účet klienta (obvykle nejpozději do tří dnů poté co dostala všechny doklady). Pokud dojde ke změně nominální hodnoty pohledávky (např. dobropisem), faktor poměrně sníží výši zálohy. V případě že už byla záloha vyplacena, musí klient příslušnou část zálohy vrátit zpět faktorovi. Faktoringová společnost v rámci správy pohledávek vede evidenci plateb, administrativní zpracování postoupených pohledávek, provedených zápočtů a provádí inkaso pohledávek. Faktor také zajišťuje upomínání odběratelů, pokud se dostanou do prodlení s plněním a o průběhu vymáhání postoupených pohledávek po splatnosti informuje svého klienta.
41
Machková, H. a kol. (2007). Tato lhůta je u tzv. standardního (bezregresního) faktoringu. U tzv. nestandardního (maturity) faktoringu je většinou lhůta 10 až 20 dní - Dvořák, P. (2005).
42
29
Tabulka č. 2: Orientační výpočty - modelové stanovení limitů a záloh podle obvyklých postupů faktoringových společností Předpok. roč. obrat v tis. Kč
Měsíč. obrat v tis. Kč
Platební podmín.1
Potřeba financ.2 v tis. Kč
Záloha 80 %3 v tis. Kč
Faktor. limit v tis. Kč4
Podíl na sumě limitů
Alfa
24 000
2 000
3
6 000
4 800
2 400
35,71 %
Beta
12 000
1 000
3
3 000
2 400
2 160
32,14 %
Gama
12 000
1 000
3
3 000
2 400
2 160
32,14 %
Celkem
48 000
4 000
3
12 000
9 600
6 720
100,00 %
Odběrat.
1
Platební podmínka, tj. doba splatnosti faktur ve dnech / 30 Potřeba financování, tj. měsíční obrat v Kč * platební podmínka 3 Záloha, tj. 80 % z potřeby financování 4 Faktoringový limit je stanoven v Příloze k faktoringové smlouvě. Zdroj: Vlastní zpracování 2
Dodavatel uvede do seznamu odběratele, kterého navrhuje na faktoringovou spolupráci (v našem případě odběratelé Alfa, Beta, Gama), kde vyplní mimo jiné i roční obrat, který předpokládá u každého odběratele a platební podmínku, tj. požadovanou dobu splatnosti odběratelem (např. 90 dní). Faktoringová společnost v případě schválení těchto odběratelů, vypočte potřebu financování dodavatele za měsíc. Z této částky pak stanoví zálohu u každého odběratele, která může být klientovi poskytnuta jako předfinancování (např. 80 % z předpokládaného měsíčního obratu). Výše vyplacené zálohy však nesmí překročit souhrnně stanovený faktoringový limit ani faktoringový limit stanovený na jednotlivé odběratele. Tento limit má revolvingový charakter. V modelovém příkladě byl stanoven faktoringový limit ve výši 6,72 mil. Kč, což znamená, že do této částky faktoringová společnost bude poskytovat předfinancování. Pokud by tedy byla dosažena maximální hranice faktoringového limitu, k uvolnění by došlo tím, že odběratel uhradí postoupené pohledávky na účet faktoringové společnosti. Faktor poté začne znovu poskytovat předfinancování.
30
2.2.2 Cena faktoringu Cena faktoringu se stanovuje individuálně a je součástí faktoringového návrhu. Za každou postoupenou pohledávku si faktoringová společnost účtuje provizi a zpravidla jednou měsíčně vystavuje fakturu s vyúčtováním. Faktoringový úrok je vlastně cenou za poskytnuté financování. Úroková sazba je stanovena ve faktoringové smlouvě a výše úroků je určena v procentech z poskytnutého předfinancování. Touto úrokovou mírou se úročí zálohy poskytnuté na postoupené pohledávky. Pro výpočet většina českých faktoringových společností používá mezibankovní sazbu PRIBOR (většinou 1měsíční) plus marži, kterou stanovuje individuálně u každého konkrétního klienta, a proto nelze určit průměrnou nebo obvyklou sazbu. Jednotlivé faktoringové společnosti mají různé výše této sazby, na našem trhu se tato sazba pohybuje v rozmezí PRIBOR + 1 až 4,5 % p.a. (viz Tabulka č. 3). Celková částka úroku se kalkuluje na dny od poskytnutí předfinancování do okamžiku úhrady fakturované částky odběratelem. Faktoringový poplatek se účtuje jednorázově v okamžiku akceptace pohledávky. Tento poplatek kryje náklady na správu pohledávek a zajištění proti riziku. Jeho konkrétní výše je sjednána ve faktoringové smlouvě individuálně pro každý případ a závisí především na: objemu postupovaných pohledávek, úvěrovém riziku odběratelů, riziku země odběratele, odvětví, ve kterém dodavatel podniká, platební morálce odběratelů, době splatnosti pohledávky atd. Obvykle při stanovení výše poplatku se vychází z pravidla, že čím je nižší obrat pohledávek, či jsou nížší fakturované částky nebo větší počet faktur nebo dobropisů, tím je vyšší faktoringový poplatek. Faktoringový poplatek se na našem trhu činí cca 0,2 až 2 % z postupovaných pohledávek. Faktoringové společnosti si mohou účtovat i další různé poplatky, které jsou obvykle stanoveny fixní částkou a neberou zřetel na velikost postupovaných pohledávek. Mohou to být např.:
31
jednorázový poplatek za zpracování dokumentace a přípravu faktoringové smlouvy (Factoring KB: 5 000,- Kč + DPH), roční poplatek za obnovení rámcové smlouvy pro financování závazků (Factoring KB: 3 500,- Kč + DPH), za provedení změny z podnětu klienta např. za změnu podmínek ve faktoringové smlouvě (Factoring KB: v případě regresního faktoringu 1 500,- Kč + DPH, u faktoringu s pojištěním 500,- Kč + DPH), bankovní poplatky za příchozí a odchozí platby (ve skutečné výši účtované bankou) atd.43 Všechny poplatky podléhají sazbě daně z přidané hodnoty. V případě bezregresního faktoringu při pojištění pohledávek může ještě faktoringová společnost připočíst i poplatky úvěrové pojišťovny (vstupní poplatek za vystavení úvěrového limitu a monitorovací poplatek).
Tabulka č. 3: Srovnání nabídek faktoringových společností na českém trhu
Faktor. společnost
Podmínka
Faktor. poplatek
Úrok
Další poplatky
Vyplac. záloha
Splatn. pohledávek
Cash Reform Factoring
roč. obrat 20 - 750 mil. Kč
nesdělili
nesdělili
nesdělili
nesdělili
nesdělili
ČSOB Factoring
min. 20 mil. Kč postoup. pohl.
1měs. PRIBOR + 2 - 4 % p.a.
ne
75 - 90 %
do 90 dnů
D.S. Factoring
min. 10 mil. postoup. pohledávek
PRIBOR + 1,8 - 4,5 % p.a
ne
60 - 90 %
90 dní, výjimečně 120 dní
Factoring ČS
min. 10 mil. Kč postoup. pohl.1
1měsíční PRIBOR + 1,5 - 4 % p.a.
ano (admin. popl. za zpracování pohled.)
80 - 95 %
14 - 90 dní, max. 120 dní
43
0,2 - 1 % z obratu postoup. pohl. 0,25 - 1,25 % z postoup. pohledávek 0,3 - 1,5 % z postoup. pohled.
Příloha č. 4: Sazebník poplatků KB Factoring.
32
Faktor. společnost
Podmínka
Faktor. poplatek
Úrok
Další poplatky
Vyplac. záloha
Splatn. pohledávek
Factoring KB
min. 10 mil. Kč postoup. pohledávek
0,35 - 6 %
3měs. PRIBOR + 1,5-3,5 % p.a.
5000 Kč (fixní popl. za uzavření smlouvy)
80 - 100 %
do 90 dnů, individuálně i více
NLB Factoring CZ
žádná, micro (10 mil. Kč), small (20 mil. Kč post. pohled.)
0,15 - 1,5 % z postoup. pohled.
2měsíční PRIBOR + klientská sazba 1,2 3,5 % p.a.
70 - 95 %
standardně do 120 dnů, individuálně delší
Raiffeisen -bank
min. 30 mil. Kč postoup. pohledávek
0 - 0,4 %
nesdělili
80 - 100 %
do 180 dní
Transfinance
min. 20 mil. Kč postoup. pohledávek
0,2 - 1 % z postoup. pohled.
1měsíční PRIBOR + 1 - 3,5 % p.a.
70 - 90 %
30-90 dní, max. 150 dní
UniCredit Factoring
min. 20 mil. Kč postoup. pohledávek
0,2 - 1,2 % z poskyt. zálohy
1měsíční PRIBOR + x % p.a.
80%
30 - 120 dní
ne
individuálně (fixní popl. za uzavření smlouvy) popl. u bezreg. faktoringu za udělení garančního limitu u odběratele ne
1
U Factoringu ČS je nutné splnit i podmínku min. roční historie klienta, vykazovat zisk a min. 3 odběratelé. Zdroj: Domanská, L. (2007).
33
2.3 Silné a slabé stránky faktoringu Mnoho podniků v dnešní době se potýkají s nedostatkem financí, zvláště pak v počátku podnikání, proto se právě zejména pro ně, faktoring jako alternativní způsob financování jeví jako velmi důležitý. Ať už kvůli nabídkovému nebo poptávkovému omezení v průměru jeden z pěti malých a středních podniků v Evropě považují přístup k financím za bariéru svého dalšího růstu.44 Podle Světové banky v její analýze Doing Business 200845 je Česká republika na 56. místě ze 178 žebříčku v uvolňování podnikatelského prostředí. Naši sousedé např. Slovensko skončilo na 32., Rakousko na 25. a Polsko na 72. místě. Na předních příčkách se umístil Singapur, Nový Zéland, USA. K dosažení lepšího umístění je u nás zapotřebí například zdokonalit náš právní řád a systém zákonů a usnadnit tak podnikání zvláště malým a středním subjektům. Podle analýzy společnosti CreditReform46 je vymahatelnost pohledávek v ČR jen mírně nadprůměrná v celosvětovém srovnání. Společnost sestavila indikátor - ukazatel inkasa, který hodnotí pomocí stupnice od jedné (nejhorší) do deseti (nejlepší) vymáhání pohledávek v jednotlivých zemích. Do tohoto ukazatele se zahrnuje nejen, jakou šanci mají dodavatelé domoci se svým pohledávek, ale také národní specifika jednotlivých zemí, např. roční počet insolvencí na 10 tis. podniků, možnost sjednání výhrady vlastnictví, průměrná doba trvání soudního řízení, uznání zahraničních soudních rozhodnutí a míry úspěšnosti inkasa v příslušné zemi atd. Jak uvádí tato analýza, v Rakousku se pro zajištění pohledávky používá tzv. výhrada vlastnictví47.
44
Greater London Enterprise LTD (2003). The World Bank (2007). 46 Rysková, S. (2007a). 47 V případě nezaplacení odběratele za dodané zboží, má dodavatel právo na vrácení tohoto zboží, protože je až do doby zaplacení stále v jeho majetku. 45
34
Tabulka č. 4: Ukazatel inkasa pohledávek 9,7 - Rakousko
6,7 - Itálie
5,4 - Litva
9,3 - Belgie
6,7 - Španělsko
5,3 - Lotyšsko
9,2 - Německo
6,6 - Slovinsko
5,2 - Brazílie
9,1 - Velká Británie
6,1 - Norsko
5,1 - Švédsko
8,9 - Nizozemsko
6,1 - Řecko
5,0 - Slovensko
8,2 - Švýcarsko
5,8 - Chorvatsko
4,9 - Maďarsko
8,1 - Lucembursko
5,8 - Čína
4,8 - Portugalsko
8,1 - Francie
5,8 - Česká republika
4,0 - Japonsko
7,9 - Finsko
5,6 - Irsko
3,8 - Indie
7,7 - Dánsko
5,5 - Polsko
3,1 - Rusko
7,5 - USA Zdroj: Creditreform
5,4 - Estonsko
Převážná část u nás dostupných zdrojů, které se věnují faktoringu, uvádí pouze základní postup jeho fungování a jeho klady, jen v minimální míře se zabývají jeho slabými stránkami. Příčinu lze hledat pravděpodobně v malé informovanosti a povědomí o tomto nástroji provozního financování mezi podnikatelskými subjekty na českém trhu, ale také v možné neochotě faktoringových společností poodhalit přesné informace nákladech faktoringové operace. O tomto stavu svědčí i zatím nízká rozšířenost používání tohoto nástroje mezi českými podnikateli všeobecně a především mezi menšími podniky. Faktoring jako komplexní finanční produkt plní 3 funkce, a to funkci financování, správy pohledávek a možnosti zajištění rizika48. V počátcích, kdy se na našem trhu faktoring začal využívat, plnil pouze funkci provozního financování - řízení likvidity. Pomáhal firmám zlepšit jejich cash flow, a tím tyto firmy získaly potřebné zdroje pro své další aktivity. Některé výhody a nevýhody faktoringu můžeme hodnotit v kontextu jeho funkcí.
48
V případě bezregresního faktoringu.
35
2.3.1 Funkce financování Na začátku devadesátých let byly banky u nás velmi konzervativní a podnikatelům či firmám bez podnikatelské historie nebo podnikající velmi krátce se obávaly poskytovat zdroje pomocí bankovních úvěrů. Pohledávky vznikající v rámci tuzemského obchodního styku byly ve většině případů považovány za příliš rizikové, a proto je bankovní instituce jako zajištění neakceptovaly. V tomto období se potýkaly podnikatelské subjekty s velmi nízkou likviditou a také bylo často běžné nerespektování lhůt splatnosti odběrateli v obchodních kontraktech. Tyto skutečnosti pak ve svém důsledku byly příčinou druhotné platební neschopnosti dodavatelů. Pokud do obchodního vztahu vstoupila třetí strana - faktoringová společnost, bylo pro firmu snadnější předvídat své peněžní toky z daného obchodního kontraktu.49 Postoupené pohledávky byly obratem za několik dní (obvykle do tří dnů) z 80ti % nominální hodnoty pohledávky profinancovány, a právě tato skutečnost se většinou uvádí jako jedna z hlavních výhod financování prostřednictvím faktoringu. V současnosti je na českém trhu ve většině oborů poměrně silná konkurence, jak na straně nabídky tak na straně poptávky. Podnikatelské subjekty často svádějí boj o své stávající či potencionálně nové odběratele. Je proto důležité nabídnout jim co nejlepší a nejvýhodnější obchodní podmínky, avšak je nutné zvažovat konečný ziskový efekt pro ně samotné. Především menší podniky se mohou dostat pod určitý tlak svých často větších a silnějších odběratelů. Odběratelé mohou požadovat, aby jim dodavatelé poskytovali co nejdelší lhůty splatnosti při obchodním kontraktu. Faktoring tak může pomoci vyřešit nejen problém druhotné platební neschopnosti, ale i klient může získat lepší podmínky u svých vlastních dodavatelů, protože může uhradit své závazky v kratším termínu, a tím může u dodavatelů získat skonta za rychlé platby. Dále může svým odběratelům poskytnout delší termíny splatnosti, a tím může získat konkurenční výhodu oproti jinému dodavateli, který odběratelům nenabídne delší termíny splatnosti. Faktoringové společnosti se ve většině případů zdráhají financovat
pohledávky pouze
jediného odběratele. Toto může být shledáno jako slabou stránkou faktoringu, neboť u menších podniků může nastat situace, že většina jejich produkce nebo služeb je dodávána pouze jednomu strategickému odběrateli. Také se faktoringové společnosti často vyhýbají
49
Horák, J. (2007).
36
financování podnikatelských subjektů z některých ekonomických oborů, jako je například stavebnictví,
kde
tento
obor
je
charakteristický
dlouhými
lhůtami
splatnosti
a nepravidelnými úhradami, nebo kusovou výrobou. Obvykle menší podniky nedisponují dostatečným vlastním kapitálem, který je potřebný například pro čerpání úvěru a mnohdy mají za sebou poměrně krátkou podnikatelskou historii. Také jsou více citlivější na změny v ekonomice nebo pokud ekonomika prochází recesí. Tyto faktory berou banky při rozhodování o poskytnutí úvěru v potaz. Z tohoto důvodu shledávají mnohé banky financování menších podniků jako příliš riskantní a časově náročné. Zásadní nevýhoda faktoringu je spatřována v požadavku minimálního limitu pro podnikový obrat. Faktoringové společnosti sice na jednu stranu deklarují, že faktoring je služba zaměřená právě na segment malých a středních podniků, avšak v zápětí dodávají, že potencionální klient, který o jejich službu žádá, musí splňovat určitý minimální roční obrat firmy. Náklady na zpracování žádosti o faktoringovou spolupráci jsou u každého podniku bez ohledu na jeho velikost obratu ve stejné výši. Pro faktoringové společnosti tak podnik s nižším obratem znamená nižší výnos. Další možnou slabou stránkou faktoringu je minimální délka smlouvy, kterou faktoringové společnosti požadují. Délka smluvního vztahu je zpravidla požadována alespoň na 12 měsíců. Navíc dále mohou faktoringové společnosti vyžadovat, aby byly postupovány všechny platby kromě hotovostních, které podniku vzniknou, což nemusí být vždycky pro podnik výhodné. Roman Vontor (výkonný ředitel NLB Factoring): Stanovením limitů si faktoringové společnosti ošetřují svou rentabilitu. Klienti s nižším obratem jsou méně výděleční, výnosy z těchto obchodů jsou malé, náklady na jejich zpracování relativně vysoké a celkový přínos minimální.50 U faktoringu je nutné, tedy vyjma případu skrytého faktoringu, všem odběratelům zahrnutým do faktoringového obchodu o této skutečnosti podat zprávu. Je možné, že někteří odběratelé nemusí souhlasit s postoupením, a tím vlastně se změnou věřitele a předáním
50
Vontor, R. (2007).
37
některých údajů o sobě faktorovi. V některých případech by to mohlo vést až k ukončení spolupráce. Navíc také někteří obchodní partneři samotného podniku mohou mít vžitou představu o tom, že pokud firma využívá faktoring, tak může signalizovat určité finanční problémy. Malé a střední podniky51 v České republice jsou velmi důležité, neboť zaměstnávají více než 61 % všech ekonomicky aktivních osob a podílejí se tak 33 %52 na celkové tvorbě HDP. Neméně významný je i jejich podíl na zahraničním obchodu, tj. 35 %ní podíl na exportu a 50 %ní podíl na dovozu. Počet malých a středních firem na celkovém počtu podniků v ČR je více než 99 %. Celkem v Evropské unii v současnosti podniká cca 23 milionů malých a středních firem. V tomto je možno pro faktoringové společnosti spatřovat ještě ne zcela využitý potenciál pro další rozvoj. Faktoring je vhodný pro většinu malých a středních podniků, které už pár měsíců fungují a mají stabilní a rostoucí klientelu. Nehodí se pro nové firmy, které nemají historii platebního vztahu se svými klienty.53 Tento pozitivní posun směrem k menším podnikům na našem trhu můžeme pozorovat například u společnosti NLB Factoring, která pro malé a střední podniky nabízí micro a small faktoring. Avšak i zde je nutné splnit některé podmínky, např. minimální obrat nebo kladný vlastní kapitál atd.54 Úrok z profinancování je u tohoto typu faktoringu 2měsíční PRIBOR + 3 % p.a. a faktoringový poplatek se pohybuje od 1 do 1,5 %. Nicméně pokud srovnáme výši tohoto úroku a poplatku s nabídkou ostatních faktoringových společností na našem trhu, oba typy nákladů jsou spíše u horní hranice daného rozmezí (viz Tabulka č.3). Požadavek nižšího obrat je tedy vykoupen vyšší cenou. Faktoringové společnosti se snaží tyto náklady na zpracování snížit pomocí elektronické komunikace s klientem.
51
Pojetí malých a středních podniků je v každé zemi chápáno v různě. Neexistuje žádná všeobecně přijímaná definice. Jako rozhodující kritérium je většinou brán počet zaměstnanců (méně než 250 zaměstnanců). 52 Unie malých a středních podniků (2008). 53 CzechInvest (2004). 54 U small faktoringu ještě podmínka: Podíl jiného financování ve firmě nesmí překročit padesát procent a nominální hodnota faktury musí být vyšší než 50 tis. Kč. Zajištění se provádí pomocí směnky s avalem postoupení pohledávek.
38
Radim Heczko, obchodní ředitel NLB Factoring: Minimální výše fakturace je doporučena tak, aby svými náklady na používání faktoringové služby nepřekračovala minimální poplatek 50 - 100 Kč za jeden doklad (fakturu).55 S funkcí téměř okamžitého získání peněžních prostředků po vystavení faktury a odeslání odběrateli je spojena i další výhoda pro dodavatele, který využívá faktoringových služeb. Faktoring je poskytován bez jakéhokoliv zajištění dalšími instrumenty. Jako alternativu k faktoringu lze považovat například kontokorentní nebo krátkodobý úvěr, kdy zajišťovacím nástrojem je pohledávka. Úvěr je většinou poskytnut na dobu určitou a případně na konkrétní účel. Finanční prostředky získané skrz faktoringovou operaci nejsou nijak omezené z hlediska účelu a podnik je může použít libovolně na své podnikatelské aktivity. Splácení úvěru je na samotném příjemci úvěru. U faktoringu je dluh z pohledávky splacen odběratelem klienta faktoringové společnosti. V případě eskontního úvěru, kdy banka kupuje směnku před její splatností (nákladem je zde diskont do doby splatnosti od eskontu), sice získané prostředky nejsou vázané na určitý účel, avšak v případě nezaplacení dlužníka banka předkládá k proplacení směnku poslednímu majiteli (tj. dodavateli). V případě regresního faktoringu, pokud odběratel nezaplatí, faktor ještě určitou dobu (ve smlouvě stanovenou dobu) po splatnosti vymáhá pohledávky, než je postoupí zpět na klienta. To ovšem s sebou nese další náklady pro klienta. Proto jako nejzávažnější argument proti faktoringu ve srovnání s bankovním úvěrem všeobecně bývá nejčastěji uváděna jeho vyšší cena. Na druhou stranu úvěr (kontokorentní i eskontní) se v bilanci podniku zobrazí jako dluh a v případě hodnocení finanční pozice podniku zvyšuje ukazatele zadlužení. Jak uvádějí faktoringové společnosti, proces schválení a vyřízení faktoringové žádosti běžně proběhne během jednoho až dvou týdnů, což je pro dodavatele výhodné z hlediska získání potřebných finančních prostředků, avšak podobnou lhůtu u vyřízení žádosti o kontokorentní úvěr deklarují i banky. Bonita odběratelů je pro faktoringovou společnost směrodatná a důležitější než finanční síla daného podniku. Dodavatelova životaschopnost a úvěrová bonita, není sice bezvýznamná,
55
Domanská, L. (2007).
39
avšak má význam, pokud dojde k neuhrazení pohledávky odběratelem, tzn. má význam jako ručení. Nevýhodou faktoringové smlouvy v případě regresního faktoringu je právě možnost, že faktor bude požadovat zpětnou úhradu od klienta v případě nezaplacení odběratelem. Vzhledem k tomu, že každý odběratel je faktoringovou společností prověřován, může to být v případě negativního hodnocení jakési podpůrné hledisko i pro samotného dodavatele. Může z něho usuzovat, zda je odběratel vhodný pro obchodní kontrakt, tzn. jde o signál pro dodavatele o důvěryhodnosti daného odběratele. Naopak v případě úvěru, má zásadní význam bonita dodavatele a pokud klient banky přestane splácet, dochází ke zpeněžení pohledávky, která byla použita jako zajišťovací instrument. U faktoringu přechází právo na inkaso postupované pohledávky na faktoringovou společnost. Pokud se jedná o úvěr, zůstává pohledávka v majetku příjemce úvěru a slouží pouze jako zástava. Co se týká zákonného prostředí v daném státě, je pro faktoring zásadní hlavně kvalitní úprava zákonů zabývajících se prodejem a postoupením pohledávky, u poskytování úvěru je to hlavně zástavní právo. Samozřejmě je pro oba typy financování důležitý dobře fungující soudní systém.
2.3.2 Funkce správy pohledávek Na přelomu tisíciletí se dostala do popředí druhá funkce faktoringu, a to funkce komplexní správy pohledávek. Přibližně dvě třetiny pohledávek v České republice jsou vyřízeny až po době splatnosti. Průměrné lhůty splatnosti se pohybují kolem 20 dnů, avšak zpoždění platby bývá 23 dní. Průměrná míra nedobytných pohledávek v Evropě se pohybuje kolem 1,9 %, zatímco v České republice je to přes 3 %.56 Je jasné, že lepší pozici ve vztahu dodavatel-odběratel, má zpravidla větší subjekt nebo strategický partner. Čím je tedy dodavatel významnější ve svém oboru podnikání, ať už je to dáno jeho velikostí nebo předmětem podnikání, tím mívá výhodnější postavení u svých odběratelů a může si vyjednat lepší podmínky v obchodním kontraktu a také případně efektivněji vynutit zaplacení svých pohledávek. Náklady na vymáhání pohledávek nejsou vůbec zanedbatelné, jsou to nejen finanční náklady ale také čas, který musí být vynaložen 56
Martinovičová, M. (2006).
40
na správu těchto pohledávek. Proto si většina menších společností nemůže dovolit své pohledávky po splatnosti vymáhat. Často tak nejen malé podniky ale i velké korporace raději outsoursují tyto aktivity na externí firmy, které se na oblast inkasa pohledávek přímo zaměřují. Přenechání správy pohledávek faktoringové firmě může znamenat pro dodavatele: urychlení návratnosti pohledávek po splatnosti, snížení vlastních nákladů na správu a inkaso pohledávek, prevence vzniku nedobytných pohledávek. 57 Pokud se faktoringová společnost komplexně stará o správu pohledávek, pak je toto někdy označováno jako ledgering - v překladu management pohledávek. Právě komplexní správa pohledávek je hlavní rozdíl mezi faktoringem a bankovním úvěrem. Jak už bylo řečeno, faktoringová společnost každého odběratele, kterého klient navrhne do faktoringové spolupráce, zhodnotí z hlediska jeho úvěrové bonity v rámci schvalování úvěrového rámce. Výhodou faktoringu je tedy, že dodavatel přesune správu pohledávek na faktoringovou společnost. Tato funkce zahrnuje aktivity spojené s evidencí a vedením účetnictví pohledávek a jejich inkasem, dále faktoringová společnost komunikuje s klientem - sama ho upomíná a vymáhá dlužné částky po splatnosti. Tím klient tak ušetří vlastní náklady administrativu a vymáhání svých splatných pohledávek. Faktoringová společnost vůči dodavateli má více možností, jak zhodnotit výši rizika jednotlivých odběratelů. Obvykle disponuje rozsáhlou databází klientů i jejich odběratelů a má tak velmi dobrý přehled o jejich platební morálce. Bankovní faktoři mohou využít databází klientů v rámci holdingu, a tím mají přístup k informacím o úvěrových rizicích jednotlivých podnikatelských subjektů (více viz podkapitola Bankovní versus nebankovní faktoring). Dále mohou být využity jiné distribuční kanály, jako například reference od bank, makléřů nebo jiných obchodních poradců. Faktoringová společnost ve většině případů může dosáhnout efektivnějšího vymáhání pohledávek po lhůtě splatnosti. Využívání elektronického přenosu dat mezi klientem a faktorem a významně redukuje náklady spojené s monitorováním a vedením klientských
57
Horák, J. (2007).
41
knih odeslaných faktur. Klient může kdykoliv získat informaci o stavu svých postoupených pohledávek a také o změnách v bonitě odběratele. V současnosti se faktoringové společnosti zaměřují nejen na správu na ně postoupených pohledávek, ale i na poradenství v oblasti bezpečnosti nastavení vztahů mezi dodavatelem a odběratelem. Zejména menší podniky mohou mít problémy při obchodování se zahraničím. Nejenže zde může existovat jazyková bariéra, ale i neznalost místních obchodních praktik a zákonů může limitovat menší podniky při rozhodnutí o obchodování s podniky v zahraničí. V rámci mezinárodního faktoringu faktoringová společnost může mít lepší přístup k informacím o bonitě zahraničních odběratelů, může odběratele upomínat v jejich jazyce a využít znalosti lokálních zvyklostí pro upomínání v dané zemi.58 V systému dvou faktorů zejména import faktor může využít svých znalostí a zkušeností z daného místního prostředí, protože na tomto trhu sám poskytuje faktoringové služby. Na druhou stranu samozřejmě tato komplexní správa pohledávek sebou nese i některé zápory. Faktoringová společnost má přístup k citlivým podnikovým informacím, které se týkají nejen podniku samotného, ale i všech jeho odběratelů, například informace o obchodních kontraktech a celkových objemech uskutečněných prodejů. Mnozí kritici faktoringu často vytýkají vyšší cenu oproti ostatním možnostem provozního financování, například ve srovnání s kontokorentním úvěrem. Na druhou stranu faktoring znamená pro podnik nejen zdroj finančních prostředků, který pomáhá vyrovnávat výkyvy ve firemním cash flow, ale především by se měl brát jako produkt, který nabízí komplexní správu pohledávek (viz výše). Obvykle náklady faktoringu zahrnují faktoringový poplatek a úrok. Tomáš Pavlík (mluvčí UniCredit Factoring): Každý typ faktoringu a služby má svá specifika a pravidla a od toho se odvíjí stanovení ceny. Stanovení ceny je vždy individuální a nelze stanovit průměrnou nebo obvyklou sazbu.59
58 59
Kudelová, M. (2004). Domanská, L. (2007).
42
2.3.3 Zajištění rizika Každý uzavřený obchodní kontrakt je spojen s rizikem, že dlužník nezaplatí své závazky. Faktoringové společnosti se toto riziko snaží minimalizovat již před uzavřením faktoringové smlouvy,
kdy klient navrhne seznam odběratelů pro financování
a faktoringová společnost analyzuje bonitu jednotlivých odběratelů a zjišťuje tak kvalitu navrhovaných pohledávek. Faktoringová
společnost
také
může
doporučit
svému
klientovi
vhodnou
výši
dodavatelského úvěru a může ho také upozornit na případnou příliš velkou koncentraci pohledávek k jednomu odběrateli. V případě, že je uzavřena faktoringová smlouva v rámci bezregresního faktoringu, pak na sebe přebírá riziko ztráty z nezaplacení pohledávky. Klient dodá zboží odběrateli a
vyinkasuje od faktora peněžité plnění a dále se již
o postoupenou pohledávku nezajímá. Pokud nastane situace, že pohledávky se ocitnou po lhůtě splatnosti, a to z důvodu platební neschopnosti nebo nevůle dlužníka, nese riziko pouze faktoringová společnost, která se proti tomuto riziku pojišťuje u některé z pojišťoven. Podniky, které mají problémy s platební nekázní svých odběratelů, mohou takto vyřešit výkyvy v peněžních tocích. Tato výhoda je samozřejmě vykoupena vyšší cenou než v případě regresního faktoringu. Na našem trhu se spíše uplatňuje regresní forma. Bezregresní faktoring je nabízen velmi významným podnikům s bonitními odběrateli.
Graf č. 3: Rozdělení faktoringu na regresní a bezregresní v ČR za rok 2007 (za členy AFS) Bezregresní; 24,5%
Regresní; 75,5%
Zdroj: ČLFA
43
2.3.4 Zákonná úprava faktoringu Další z možných slabých stránek faktoringu spočívá v tom, že podmínky jeho provozování v České republice nejsou upraveny žádnou konkrétní právní normou. Hlavním dokumentem, podle kterého se faktoringová spolupráce upravuje, je faktoringová smlouva a všeobecné obchodní podmínky faktoringu připojené ke smlouvě. Podstatu faktoringu tvoří postoupení pohledávek, což řeší Občanský zákoník. V zásadě jde tak pouze jen o všeobecnou právní úpravu pohledávek. Ve většině vyspělých evropských zemích je poskytování faktoringu upraveno samostatnou právní normou. Například, jak uvádí ve svém článku Lenka Javorská, britská legislativa od sebe rozlišuje faktoring a postoupení pohledávek. Faktoring se od postoupení pohledávek odlišuje zejména tím, že je vhodný pro společnosti s obratem minimálně 50 tis. GBP ročně. U postoupení pohledávek je to více než 250 tis. GBP. Faktoringovou službou se rozumí i inkaso pohledávek, kdežto postoupení toto nezahrnuje. V případě faktoringu jsou odběratelé o změně vlastníka jejich dluhu informováni, pokud se nejedná o skrytý faktoring. U postoupení pohledávky tuto informaci dlužník nemá.60 Právní a soudní prostředí v dané zemi může být velmi důležité pro poskytování faktoringových služeb. Pokud právní systém bere faktoring jako transakci, při které jsou pohledávky prodávány spíše než jako půjčku, pak fakt, zda věřitelská práva v dané zemi jsou efektivně chráněna, není až tak významné, protože tím pádem faktoringová společnost není v pozici věřitele. Takže v případě vyhlášení konkurzu na dodavatele je faktor v postavení vlastníka pohledávky a tudíž postoupené pohledávky nejsou součástí konkurzní podstaty. Postoupení pohledávek v České republice řeší tedy jen stroze Občanský zákoník. Podle paragrafu 525 Občanského zákoníku, nelze postoupit pohledávku, jestliže by postoupení odporovalo dohodě s dlužníkem.61 Pokud si tedy dodavatel a odběratel smluvně dohodnou zákaz postoupení pohledávek, je znemožněno následné postoupení na jiný subjekt. Často se tedy stává, že hlavně velké odběratelské firmy si vynutí na malých podnicích nejen delší lhůty splatnosti, ale i toto ustanovení ve smlouvě, a tím je tak znevýhodňují v pozici věřitele, protože ti nemohou své pohledávky dále postoupit.
60 61
Javorská, L. (2006). Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
44
Mnohé evropské země i USA již dávno přijaly taková opatření, kterými omezují zákaz postoupení pohledávek z běžného obchodního styku a označují ho za neúčinný. Tím je tedy dodavatelům umožněno postoupit na faktoringové společnosti pohledávky před lhůtou splatnosti. V roce 1990 jsme přistoupili jako ještě tehdejší Československo k Úmluvě o mezinárodním factoringu, která byla přijata v Ottawě 28. května 1988. Tato konvence označuje za neúčinné ujednání o zákazu postoupení pohledávek, které mezi sebou uzavřou dodavatel a odběratel. Avšak tato Úmluva nebyla dodnes ratifikována.62
2.3.5 Účtování faktoringu Finanční prostředky získané prostřednictvím faktoringu se ve finanční bilanci dodavatele neprojevují jako dluh, což má pozitivní dopad na finanční ukazatele daného podniku. Jak už bylo zmíněno, faktoring u nás nemá konkrétní právní úpravu. Účtování faktoringové operace tak záleží zejména na rozhodnutí dané účetní jednotky, jak o něm bude účtovat. Obecně představuje faktoring nikoliv pojem právní, ale pojem ekonomický, představující službu s cílem zajistit určitý specifický způsob financování v souvislosti s pohledávkami.63 V zásadě by měl podnik rozdílně účtovat, podle toho o jaký druh faktoringové spolupráce se jedná. Pokud faktor nepřebírá riziko insolvence odběratele (faktoring regresní) nebo když na faktoringovou společnost přechází rizika spojená s postoupením pohledávky, avšak vlastnictví této pohledávky zůstává u klienta (faktoring bezregresní), ale ani v jednom případě na faktora nepřechází vlastnictví pohledávky, jedná se pouze o správu pohledávek. Za podmínky, že na faktora přechází nejen rizika, ale i vlastnictví pohledávky, pak jde o skutečný prodej pohledávky a mění se vlastník pohledávky. Jestliže tedy ve faktoringové spolupráci dochází jen k předání pohledávek za nominální hodnotu do správy faktoringové společnosti a vlastníkem pohledávky nadále zůstává klient faktora, pak pohledávky za odběratelem se pouze přeúčtují na jiný analytický účet a jejich evidence
62 63
probíhá
zvlášť
od
odběratelských
pohledávek.
Faktoringové
náklady,
Stanovisko AFS ČR k ratifikaci Úmluvy o mezinárodním factoringu z roku 1988 (2005). Národní účetní rada (2007).
45
tj. faktoringový úrok a odměna za správu pohledávek, které klient musí zaplatit při postoupení pohledávky na faktora, jsou daňově uznatelné. Faktoringová společnost tyto spravované pohledávky sleduje na podrozvahových účtech. Účtování tohoto typu faktoringu přes nákladové a výnosové účty není správné, protože obchodování s pohledávkami není v předmětu činnosti klienta, a tudíž by docházelo ke zkreslování výše provozních nákladů a výnosů.64
Tabulka č. 5: Účtování faktoringové operace při převzetí pohledávek do správy
Text
Kč
Předání souboru pohledávek do správy
Klient
Faktor
100
MD 311/F
D 311/A
MD 315
D 325
Úhrada faktora (předfinancování)
80
221
349 (379)
378
221
Faktoringový úrok a správa pohledávek
20
568
579
378
668
Zápočet finančních služeb
20
379
311/F
325
378
Zúčtování faktora a klienta
80
249 (379)
311/F
325
378
Vrácení pohledávek klientovi
100
311/A
311/F
325
315
Úhrada služby
20
379
221
221
378
Vrácení částky předfinancování
80
349 (379)
221
221
378
V případě neúspěšného inkasa:
Zdroj: Millerová, L. (2007)
V případě uzavření faktoringové smlouvy, ze které vyplývá prodej pohledávky (změna v osobě vlastníka), musí klient faktora tuto účetní operaci zachytit výsledkově, tedy přes účty nákladové a výnosové. Podle zákona o daních z příjmu (paragraf 24, odst. 2, písm. s) se za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů považuje pouze: jmenovitá hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení,
64
Mőllerová, L. (2007).
46
pořizovací cena u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení.65 Z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že rozdíl mezi nominální a prodejní hodnotou pohledávky není daňovým nákladem. Klient faktoringové společnosti může tedy o faktoringu účtovat buď rozvahově, tj. pouze na úrovni zúčtovacích vztahů, nebo výsledkově, tj. jako prodej pohledávky. Ve většině případů v České republice je poskytována forma faktoringu regresní, tzn. že vlastníkem pohledávky zůstává stále klient. Pokud je tedy ve faktoringové smlouvě stanoveno, že v případě nezaplacení postoupené pohledávky odběratelem se tyto pohledávky vrací zpět klientovi a faktoringová společnost tedy nepřebírá rizika insolvence odběratele, pak dodavatel by měl účtovat, jak je zobrazeno v Tabulce č. 5.
65
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (a dále se za daňově uznatelné náklady považuje: hrazená daň darovací u pohledávky nabyté bezúplatně, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení).
47
3 Faktoringové společnosti a jejich klienti K základním segmentům finanční struktury v České republice patří banky, pojišťovny, penzijní fondy, družstevní záložny a ostatní finanční zprostředkovatelé jako jsou investiční společnosti, leasingové společnosti a společnosti ostatního úvěrování, tj. splátkové a faktoringové společnosti, či nebankovní obchodníci s cennými papíry.66 V České republice trh faktoringových společností je tvořen jak bankovními tak i nebankovními institucemi. Celkově pro Evropskou unii je charakteristický pokračující trend růstu podílu nebankovních (nezávislých) poskytovatelů finančních služeb, avšak u nás mají stále vedoucí postavení hlavně bankovní instituce.67 Pozice významných bankovních institucí v čele finančních celků a jejich kapitálová účast v dceřiných společnostech na českém finančním trhu jim umožňuje účastnit se financování podnikové sféry prostřednictvím různých finančních nástrojů včetně faktoringu.68 Velké bankovní skupiny kontrolují od roku 1999 stabilně v průměru přes 63 % faktoringového trhu u nás.
Graf č. 4: Podíl bankovních finančních skupin na obratu faktoringu na čes. trhu (%)
68,0
66,8
67,0 66,0 64,9
65,0
63,5
64,0 63,0 62,0
63,0
61,2 62,5
61,0
61,8
61,7
60,0 59,0 58,0 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: ČNB
66
ČNB (2006). Bankovní faktoři zatím ještě rostou (2005) . 68 ČNB: V roce 2006 působilo v České republice 9 finančních bankovních skupin (holdingů zpravidla v čele s bankou (a v jednom finančním konglomerátu v čele s pojišťovnou). 67
48
Mezi bankovní segment na českém trhu patří například Factoring České spořitelny, ČSOB Factoring69, UniCredit Factoring70, Transfinance71, Factoring KB, HVB Factoring. Mezi nebankovní segment lze počítat například NLB Factoring, CASH REFORM, DS Factoring, HP Finance atd. Většina z těchto subjektů je sdružena v Asociaci factoringových společností (AFS) České republiky, která je přidružena k České leasingové a finanční asociaci (ČLFA). Celkový objem postoupených pohledávek faktoringovými společnostmi v roce 2007 oproti předchozímu roku vzrostl o 21 % a překročil tak 127,1 mld. Kč. Z toho na členy ČLFA, připadlo 112,9 mld. Kč.72 Faktoringové společnosti, které jsou zastřešeny bankovními skupinami, dosáhly v roce 2007 podílu na českém faktoringovém trhu 88,4 % (za členy ČLFA). Od roku 2005 je podíl bankovních faktorů na celkovém obratu postoupených pohledávek za členy ČLFA na našem trhu stabilní kolem přes 88 %, resp. 63 % celkově.73
Graf č. 5: Podíl bankovních a nebankovních faktorů na celkovém obratu faktoringu v České republice v roce 2007 (za členy ČLFA)
Nebankovní; 11,6%
Bankovní; 88,4%
Zdroj: ČLFA
69
Dříve O.B.Heller. Dříve HVB Factoring. 71 Společnost Transfinance uvádí, že patří mezi nejvýznamnější nebankovní poskytovatele na českém trhu. Přesto z její vlastnické struktury se dá usuzovat, že patří mezi bankovní faktory na našem trhu. 72 ČLFA (2007). 73 Příloze č. 5: Objem faktoringu jednotlivých společností za členy ČLFA (v mil. Kč). 70
49
3.1 Bankovní versus nebankovní faktoring Faktoringové společnosti patřící k některé bankovní skupině (tzv. bankovní faktoři), jsou pod různým stupněm kontroly ze strany mateřské společnosti a mohou být tak podrobeny jednotné politice, a tím mohou profitovat ze synergií vyplývající z členství ve velkých finančních skupinách. Hlavní výhody pro tyto společnosti pramení z příležitosti zredukovat své náklady a také mohou těžit ze zkušeností, které jsou sdíleny jednotlivými členy v rámci skupiny. Mají možnost získat přístup k větším finančním zdrojům, a to buď přímo půjčkou od matky nebo si mohou finančně vypomáhat subjekty v rámci skupiny. Skutečnost, že jsou součástí větší finanční skupiny bývá bráno v potaz i v případě, pokud tyto subjekty žádají o úvěr cizí finanční instituci, která s nimi není kapitálově ani vlastnicky propojena. Získání větších finančních prostředků bývá pro nebankovní faktory častým a významným omezením.74 Jednou z dalších výhod, pokud faktoringová společnost náleží k určité bankovní skupině, může být i to, že svým zákazníkům může nabídnout různorodé produktové portfolio v rámci dané bankovní skupiny. Tato vzájemná spolupráce mezi jednotlivými společnostmi v rámci skupiny může vést k flexibilitě a schopnosti přizpůsobit se zákazníkovi a nabídnout mu, pro něj tu nejvýhodnější finanční službu. Také takto více diversifikovaná nabídka produktů umožňuje snížit celkové riziko celé skupiny pramenící ze skladby jimi nabízených služeb. Začlenění do skupiny může také znamenat určitou příležitost pro faktoringovou společnost, a to v podobě možného zvýšení okruhu potenciálních klientů. Faktoringová společnost může nabídnout své služby stávajícím klientům ostatních subjektů patřících k dané skupině. Propojené subjekty mohou využít stejné distribuční sítě, a tím podstatně snížit své náklady na vybudování vlastní sítě. Kromě využití okruhu stávajících klientů ostatních členů skupiny, může faktoringová společnost využít i nashromážděných informací o klientech, které má jiná členská společnost v rámci vlastního obchodního vztahu s těmito klienty. To může zmenšit problém informační asymetrie, který by mohl vzniknout ve vztahu mezi klientem a faktorem.75 Na druhou stranu, jako omezení může být vnímáno to, že pokud bude mít faktoringová
74 75
Soufani, K. (2002). Schwizer P. - Mattarocci, G. (2006).
50
společnost jinou metodu ohodnocování klientů než členský subjekt, který toto provedl, bude muset tak jako tak provést své vlastní ohodnocení.76 Ve skupině může být nastaven společný informační systém, který je rozvíjen a ovládán přímo z centra, a to s cílem minimalizovat celkové náklady. Na druhou stranu to však může vyvolat problém snížení flexibility tohoto systému. Dále může faktoringová společnost využít, pokud jsou ve skupině centrálně řízeny právní služby, personální politika nebo méně běžné služby. Vyvedení takovýchto méně běžných činností na jiný subjekt nebo matku v rámci skupiny, může bankovním faktorům pomoci snížit jejich vlastní náklady a také se tím pádem mohou více zaměřit na svoji hlavní činnost. Pokud faktoringová společnost patří k bankovní skupině, která má silné postavení na trhu, může tím získat další přednost oproti méně známým a menším nebankovním faktorům. Tato situace se dá pozorovat na našem finančním trhu. Faktoringové společnosti mající v názvu významné a na trhu známé banky mají mocnou výhodu, pokud vstupují na trh s již fungujícími faktoringovými službami. Užitím renomé velké banky si mohou získat důvěru mnoha klientů a zlepšit si tak své postavení na trhu, protože za nimi stojí významné a již delší dobu na trhu podnikající bankovní instituce. Na druhou stranu možnou nevýhodou může být případný negativní dopad na poptávku po finančních produktech, které jsou nabízeny ostatními subjekty ve skupině. Avšak toto snížení výnosů u jednoho subjektu může být vykompenzováno vyšším růstem výnosů v jiných oblastech. Dalším často uváděným omezením u bankovních faktorů jsou těžkopádnější procesy, co se týče schvalování a rychlosti zpracování faktoringové smlouvy. Nebankovní faktoři bývají pružnější v oblasti nabídky svých služeb a také nemívají tak striktní požadavky na postupované pohledávky svých klientů. Pro nebankovní faktory je významný celkový obrat uskutečněných obchodů, protože z tohoto obratu jim pramení zisk, a proto je možné očekávat, že se pouštějí do rizikovějších obchodů než jejich bankovní konkurenti. Pokud srovnáme nabídky faktoringových společností na našem trhu, tak například Faktoring ČS na svých internetových stránkách uvádí, že stavebnictví nebo výroba investičních celků či zakázková výroba se nehodí pro využití faktoringových služeb
76
Schwizer P. - Mattarocci, G. (2006).
51
odvětví. Důvodem je charakter tohoto odvětví, kdy se v obchodních vztazích často objevují smlouvy o dílo, vysoké zápočty nebo zádržné. Naproti tomu konkurent z nebankovní sféry NLB Factoring nabízí pro takovéto klienty tzv. jednorázový faktoring. „Ideální klient“, jak ho na svých stránkách charakterizuje Faktoring ČS, je dále společnost expanzivní s delší historií a finančně zdravá. Podle studie autorů Paola Schwizer a Gianluca Mattarocci77 provedené na datech italského finančního trhu elasticita faktoringu v návaznosti na jiné finanční služby poskytované ostatními bankovními subjekty v rámci bankovní skupiny se liší.
Tabulka č. 6: Elasticita faktoringu v závislosti na ostatních finančních produktech
Finanční produkt
Elasticita
Bankovní půjčky
-0,2748
Leasing Provozní úvěr
1,2553 -0,8730
Ostatní finanční instrumenty 2,3531 Zdroj: Schwizer, P. - Mattarocci, G. (2006)
Záporná elasticita znamená, že faktoringová služba je do značné míry nahraditelná provozním úvěrem a již méně bankovními půjčkami. Pozitivní elasticita u leasingu a ostatních finančních instrumentů naznačuje, že tyto finanční produkty mohou představovat jakési doplnění faktoringové služby. Z těchto dat vyplývá, že zahrnutí faktoringu v rámci bankovní skupiny, může přinést nové potenciální klienty a také možné podpoření loajality stávajících klientů, a to z důvodu zdokonalení nabídky komplexních služeb pro tyto klienty. Autoři této studie ovšem upozorňují, že závěry takto provedené analýzy jsou pouze přibližné. Získání nových klientů nezávisí pouze na aktu sloučení do bankovních skupin. Jsou důležité vlastní profily jednotlivých finančních subjektů ve skupině. Snaha o dosažení příznivých stabilních výsledků v delším časovém horizontu vede k větším úspěchům než snaha maximalizovat objem poskytnutých transakcí za celou skupinu.
77
Schwizer, P. - Mattarocci, G. (2006)
52
3.2 Parametry firem využívající faktoring Faktoringové společnosti často uvádějí, že pro faktoring jsou vhodné zejména podniky, které jsou spíše malé a střední, s kratší historií a rychle se rozvíjející. Pro takovéto firmy je faktoring důležitým zdrojem, jak získat finanční prostředky na pracovní kapitál a je také významný pro kontrolu a stabilizaci firemního cash-flow. Skladba klientů faktoringových společností je velmi různorodá – od průmyslu až po poskytovatele služeb. Obecně nelze říci, pro které firmy je faktoring vhodný a pro které ne. Především závisí na nastavených podmínkách a politice jednotlivých faktoringových společností na trhu a také na konkrétní konstrukci dodavatelských kontraktů u dané firmy. Obrat takovýchto společností by se měl pohybovat standardně v rozmezí 50 až 500 milionů ročně. Demografickým průzkumem trhu v oblasti faktoringu ve Velké Británii se zabýval Khaled Soufani, který publikoval své analýzy v létě roku 2000 v časopise Journal of Small Business & Entrepreneurship78 a následně v roce 2002 v Managerial and Decision Economics79. V roce 2002 bylo do tohoto průzkumu zahrnuto 21 faktoringových společností, které všechny byly členy FDA80. Devět z nich byly bankovní faktoringové společnosti (v době provádění průzkumu ovládal celkově bankovní sektor 93 % britského obratu na trhu) a dvanáct vlastnily nebankovní subjekty. V těchto společnostech byli osobně dotazováni manažeři zabývající se faktoringem. Otázky byly zaměřeny na charakteristiky a celkový profil firem, které využívají faktoring a na postup při rozhodování o poskytnutí této služby a na rizikový management faktoringových společností. Cílem této analýzy bylo zjistit, jestli skutečnost, zda společnosti jsou bankovní nebo nebankovní faktoři, hraje významnou roli v jejich rozhodování při poskytování faktoringových služeb a také jaká kritéria splňují podniky, které využívají faktoring. Obecně jsou bankovní faktoři z hlediska obratu poskytnutých služeb vnímáni jako větší než nebankovní. Tyto tak zvaně „větší“ společnosti mohou často využít úspory z rozsahu, tzn. mají přístup k větším objemům finančních prostředků, dále mohou využít informace
78
Soufani, K. (2000). Soufani, K. (2002). 80 The Factors and Discounters Association – je asociace se 40ti letou zkušeností v poskytování likvidity podnikům ve Velké Británii. Její členové jsou poskytovateli faktoringových služeb, blokového faktoringu (invoice discounting) a postupování pohledávek (assed based lending). V současné době má 43 řádných členů a 11 členských skupin. V roce 2002 její členové obsluhovaly téměř 99 % faktoringového trhu ve Velké Británii. 79
53
získané jiným subjektem v rámci skupiny, a to vše s relativně nižšími náklady. Většinou proto mohou profinancovat vyšší objemy postoupených pohledávek oproti jejich nebankovním konkurentům.81 Jako další cíl si tato analýza kladla identifikovat charakteristiky podniků, které by mohly mít vliv na rozhodnutí jednotlivých faktoringových společností, zda poskytnout či neposkytnout faktoringové služby. I když je faktoringový trh v České republice oproti trhu ve Velké Británii velmi mladý, přesto se dají některé závěry těchto analýz aplikovat i na našem trhu. Na českém trhu takovéto souhrnné informace nejsou k dispozici, proto při srovnání byly vzaty v úvahu dostupné zdroje informací, které poskytují jednotlivé faktoringové společnosti u nás. V případě srovnání velikostí podílů bankovního a nebankovního faktoringového sektoru, tak na českém se nepatrně více prosazují i nebankovní subjekty. Kritéria srovnávání byla hodnocena podle Likertovi škály82, kde na stupnici od jedné do pěti podle relevance, jakou jednotlivým kritériím faktoringové společnosti přikládají. Hodnoty jedna a dva jsou zcela nevýznamné, čtyři až pět jsou považovány za velmi důležité. Jako kritéria srovnávání mezi oběma typy faktoringových společností byly použity tyto následující charakteristiky podniků, které využívají faktoring (pro srovnání byl použit průměr): velikost podniku v závislosti na objemu obratu, velikost podniku v závislosti na počtu zaměstnanců, odvětví, ve kterém klient faktora podniká, doba podnikání klienta, dobytnost pohledávek, četnost dobropisů, odběratelé klienta, management klienta atd.
81
Více viz podkapitola Bankovní versus nebankovní faktoring. Je to tzv. bodovací škála pomocí metody sumovaných odhadů. Autorem je R. Likert. Je vhodná pro zjišťování rozdílů v postojích mezi skupinami osob. Respondenti posuzují jednotlivé výroky na pětistupňové škále. Stupňům se přiřazují číselné hodnoty a jejich součet je celkové skóre postoje jednotlivce. 82
54
3.2.1 Velikost podniku v závislosti na objemu obratu Tabulka č. 7: Rozdělení klientů podle velikosti podniku v závislosti na objemu obratu
Obrat v Kč1
Bankovní
Nebankovní
Průměr (%) Koef. citlivosti2 Průměr (%) 800 tis. - 6,4 mil. 18,7 37,2 6,4 mil. - 32 mil. 43,7 40,5 4,3 32 mil. - 160 mil. 25,9 18,0 160 mil. a více 11,7 4,3 1 Pro přepočet GBP na CZK byl použit kurz 32 CZK/GBP. 2 Koeficient citlivosti je průměrná hodnota dosažená na Likertově škále. Zdroj: Soufani, K. (2002)
Koef. citlivosti2 2,3
Je samozřejmé, že toto kritérium je velmi důležité při rozhodování faktoringových společností. Na stupnici citlivosti dosáhl u bankovních faktorů hodnotu 4,3, což je jedna z nejvyšších. Na druhou stranu nebankovní faktoři, jak se zdá, tomuto kritériu až takovou váhu nepřikládají (citlivost 2,3). Nižší průměrná hodnota obratu může potvrzovat domněnku, že nezávislé faktoringové společnosti obsluhují menší část trhu, a tedy si nemohou být tak striktní, co se týká požadavku na výši obratu. Dalším důvodem může být i fakt, že mají menší možnosti zdrojů svého vlastního financování a další již zmíněné výhody, které jim plynou z účasti ve velkých bankovních skupinách, a proto firmy s vysokým obratem jsou spíše klienty velkých bankovních faktorů. To potvrzují i průměry bankovních faktorů, kdy 43,7 % klientů má obrat ve 2. skupině a 25,9 % ve 3. skupině. U nebankovních faktorů je situace opačná, kdy téměř 78 % klientů mají ve dvou nejnižších skupinách. Podle dostupných informací z českého trhu malé a střední podniky stále ještě málo využívají faktoring. Klienty faktoringových společností jsou spíše velké firmy, ať už z důvodu nedostatečné znalosti a informovanosti o faktoringu u menších podnikatelů nebo ze skutečnosti, že faktoringové společnosti u nás se zatím více orientovaly na velké podniky, u kterých mohou dosáhnout větší rentability. Zdá se, že nebankovní faktoři u nás požadují menší obraty pro začátek spolupráce, více se zaměřují na segment malých a středních podniků a přizpůsobují tomu i svoji nabídku. Například ČS Factoring nabízí tzv. microfactoring pro podniky od 15 do 30 mil. Kč ročního obratu. Společnost NLB Factoring pro financování malých a středních podniků nabízí 55
microfactoring již od 5 mil. Kč a navíc smallfactoring již od 2 mil. Kč ročního obratu. Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, tato skutečnost by mohla vyplývat z faktu, že nezávislí faktoři mohou mít handicap oproti bankovním, kteří se mohou opřít o velkou bankovní skupinu s velkou potenciální základnou klientů a také z renomé této skupiny.
3.2.2 Velikost podniku v závislosti na počtu zaměstnanců Tabulka č. 8: Rozdělení klientů v závislosti na počtu zaměstnanců Bankovní Počet zaměstnanců Průměr (%)
Koef. citlivosti1
Nebankovní Průměr (%)
1 - 15 68,7 82,3 16 - 50 21,4 13,7 1,1 51 - 100 6,7 4,4 100 a více 3,2 0,6 1 Koeficient citlivosti je průměrná hodnota dosažená na Likertově škále. Zdroj: Soufani, K. (2002)
Koef. citlivosti1 1,2
Skladba klientů je u obou typů faktoringových společností v zásadě podobná. Největší podíl u bankovních faktorů více než 68 % a u nebankovních dokonce přes 82 % klientů jsou společnosti do 15 zaměstnanců. Tím by mohlo být prokázáno tvrzení, které používá řada faktoringových společností i odborníků v České republice, že pro faktoring se hodí malé a střední firmy. Avšak podle výsledků na našem trhu ho využívají právě menší firmy relativně zřídka. Velikost podniku podle počtu zaměstnanců označilo 78 % respondentů jako nevýznamné při rozhodování. Počet zaměstnanců v podniku se může často měnit a neříká nic o dosahovaných výsledcích daného podniku.
56
3.2.3 Odvětví, ve kterém klient faktora podniká Tabulka č. 9: Rozdělení klientů podle ekonomického odvětví Bankovní Odvětví Průměr (%)
Koef. citlivosti1
Nebankovní Průměr (%)
Koef. citlivosti1
Průmysl. výroba 50,2 23,0 2 Prodej 30,3 34,0 3,4 Služby 15,2 32,4 Doprava 3,2 9,2 Stavebnictví 1,1 1,2 1 Koeficient citlivosti je průměrná hodnota dosažená na Likertově škále. 2 Do sektoru Prodej patří velkoobchod a maloobchod. Zdroj: Soufani, K. (2002).
2,5
U bankovních faktorů s více než 80ti % převládají dvě odvětví, a to průmyslová výroba a prodej. U jejich nebankovních konkurentů není rozdělení podle odvětví mezi třemi nejvýznamnějšími sektory tak markantní. Nejvyšší podíly dosahují služby a prodej. Příčinou, že průmyslová výroba se u bankovních institucí podílí více než polovinou trhu, může být skutečnost, že toto odvětví je velmi náročné na objem finančních prostředků. Zanedbatelný podíl má všeobecně stavebnictví. Tento trend je pozorovatelný i v České republice. Faktoringové společnosti se tomuto odvětví, jak se zdá, spíše vyhýbají, a to z důvodu, jak již bylo zmíněno, možnosti vzniku vysokých zápočtů a smluv o dílo, v takových případech se nedá uplatnit standardní postup faktoringové operace. Z analýzy je patrné, že odvětví, ve kterém klient podniká, nemá tak zásadní význam, jak by se mohlo předpokládat, ani pro jeden typ faktoringových společností. Přece jen u nebankovních subjektů je tento koeficient nižší, což může naznačovat, více flexibilnější nabídku služeb a uzavírají smlouvy s podniky, které pochází z více rizikovějších odvětví.
57
3.2.4 Doba podnikání klienta Tabulka č. 10: Rozdělení klientů podle doby podnikání Bankovní Doba podnikání Průměr (%)
Koef. citlivosti1
Nebankovní Průměr (%)
Méně než 1 rok 7 13 1 - 5 let 72 70,2 4,2 6 -10 let 14 11,6 11 -15 let 4,6 4,3 více než 15 let 2,6 0,8 1 Koeficient citlivosti je průměrná hodnota dosažená na Likertově škále. Zdroj: Soufani, K. (2002)
Koef. citlivosti1
2,5
Době, po kterou podnikatel provozuje svoji činnost, přikládají větší význam při rozhodování o poskytnutí financování bankovní faktoři. Pokud má daný podnik nebo podnikatel za sebou již několik let fungování na trhu, mohou faktoringové společnosti z jeho minulosti usuzovat na další vývoj a možná rizika tohoto subjektu. Více než 70%ní podíl u obou typů faktoringových společností má skupina podniků s dobou podnikání 1 až 5 let. Toto naznačuje, že faktoring nejvíce využívají začínající podniky s krátkou historií, které mají problémy získat bankovní úvěry a jedním z důvodů je právě krátká doba provozování podnikatelské činnosti, kdy banky posuzují tyto podniky za jako velmi rizikové, protože právě v prvních letech podnikání nepřežije nejvíce podniků. Zajímavý je podíl skupiny do 1 roku, tj. 13 % u nebankovních a 7 % u bankovních subjektů, je sice relativně malý, avšak by měl přispívat k názoru, že právě u nebankovních faktoringových společností mají začínající podniky větší šanci získat prostředky na provozní financování.
58
3.2.5 Další kritéria, které ovlivňují rozhodnutí Tabulka č. 11: Koeficienty citlivosti
Kritérium
Koeficient citlivosti1
Bankovní Nebankovní Dobytnost pohledávek 4,9 4,5 Dobropisy 4,6 4,6 Odběratelé 4,5 4,7 Produkt 4,5 3,9 Management 4,3 3,5 Finanční výkazy 2,9 2,3 Operační přiměřenost 2,0 0,4 Rentabilita 1,6 0,3 1 Koeficient citlivosti je průměrná hodnota dosažená na Likertově škále. Zdroj: Soufani, K. (2002)
Mezi sledovaná kritéria dále patří dobytnost pohledávek, výskyt dobropisů, odběratelé klienta, produktové portfolio klienta a jeho management. Předpoklad vymožení pohledávek od odběratele má zásadní význam, proto je dobytnost pohledávek velmi důležitým požadavkem pro každou faktoringovou společnost. Pokud by totiž nebyly pohledávky dobytné, ztratil by faktoring smysl. V případě nepravého faktoringu se dodavatel nezbavuje odpovědnosti za dobytnost postoupených pohledávek. S tímto kritériem je velmi úzce spjato další kritérium odběratel klienta, které jistě patří také k těm pozorně sledovaným kritériím, které ovlivňují nejvíce rozhodnutí faktoringové společnosti o poskytnutí financování prostřednictvím faktoringu. Více než na klienta se zaměřují právě na zákazníka, protože to je ta osoba, která bude později povinná hradit své splatné závazky na účet faktoringové společnosti. Odběratel je posuzován jednak z hlediska bonity a jednak z hlediska celkové hodnoty pohledávky za ním. Samozřejmě, že v případě regresního faktoringu bude mít hodnocení bonity odběratele menší význam pro faktoringovou společnost než v případě bezregresního typu. Existence dobropisů v obchodních vztazích je vnímána faktoringovými společnostmi jako velmi významný faktor, který je podstatně ovlivňuje. Podle množství výskytu dobropisů u daného klienta může faktor usuzovat o kvalitě prodávaných produktů nebo o službách poskytovaných klientem. Dále z toho může také vyvozovat určité závěry o efektivnosti 59
systému fakturace nebo o tom, jak často se v dodavatelsko-odběratelském vztahu objevují spory. Více jak 10%ní podíl dobropisů z celkového počtu faktur dává signál o možnosti určitých kvalitativních nedostatků u klienta. Napříč jednotlivými odvětvími se množství vydávaných dobropisů liší, avšak faktoringové společnosti to mohou brát jako určitý ukazatel kvality. Kritérium produktu patří také k těm více sledovaným. Čím je produkt či služba, kterou klient poskytuje, více sofistikovanější a komplexnější, tím se stává pro faktoring potenciálně více rizikovější s ohledem na možné selhání klienta či komplikované operace, se kterými nemá faktor zkušenosti. Proto mají faktoringové společnosti rády spíše koncepčně jednodušší produkty. To je jeden z možných důvodů, proč dávají přednost ve financování standardním odvětvím jako je průmyslová výroba nebo velkoobchod a maloobchod. Management klienta je samozřejmě také hodnocen, protože pokud má podnik schopné, flexibilní, kvalifikované a motivované vedení, je velmi pravděpodobné, že činnost podniku bude úspěšná a od toho se více méně odvíjí i úspěšnost faktoringové společnosti. Kritéria jako jsou rentabilita klienta, jeho finanční výkazy nebo operační přiměřenost nemají při rozhodování o poskytnutí faktoringu tak zásadní význam. Jde spíše o podpůrná hlediska při procesu rozhodování. Finanční výkazy mohou podat informace o finanční pozici, likviditě a o potřebách pracovního kapitálu a cash flow.
60
4 Faktoringový trh V současnosti je faktoring v celosvětovém měřítku v mnoha zemích vedoucí formou financování založeného na aktivech a důležitý zdroj externího financování pro korporace a malé a střední podniky.83
4.1 Faktoringový trh v mezinárodním kontextu Mezinárodní trh faktoringu monitoruje a každoročně vydává informace o objemech faktoringových operací za jednotlivé země i souhrnné údaje organizace Factors Chain International. Factors Chain International (FCI) je mezinárodní sdružení faktoringových společností, které mají za společný cíl podporovat mezinárodní obchod prostřednictvím faktoringu a souvisejících finančních služeb. FCI byla založena v roce 1968 jako zastřešující organizace pro nezávislé faktoringové společnosti po celém světě a za dobu své existence se FCI rozrostla na největší faktoringovou síť na světě.84 V současnosti má Factors Chain International 235 členů v 63 zemích světa, kteří obsluhují více jak polovinu mezinárodního faktoringového obchodu. Počet členů se každoročně zvyšuje. Každý nový člen musí splnit organizací stanovená kritéria finanční stability a přijmout určité standardy pro poskytování svých služeb. Jedním z hlavních cílů FCI je přinést celosvětové standardy pro mezinárodní faktoring a pomoci tak členům prostřednictvím globální sítě faktoringových společností dosáhnout konkurenční výhody v mezinárodních finančních službách. Koncept FCI je postaven na znalostech lokálního trhu jednotlivými členskými faktoringovými společnostmi, a díky tomu je možno aplikovat flexibilní přístup na jednotlivé klienty v dané zemi. V celosvětovém měřítku podle FCI existuje téměř tisíc společností, které poskytují faktoringové služby, okolo 450 jich je v Evropě.85
83
The World Bank (2004). FCI (2008). 85 FCI (2008). 84
61
Tabulka č. 12: Objem všech realizovaných faktoringových obchodů na jednotlivých kontinentech v letech 2001 až 2007 (v mil. EUR) 2001
2002
2003
2004
2005
Evropa
468 326
522 851
546 935
612 504
Amerika
127 157
115 301
104 542
5 801
6 203
76 078
Afrika Asie Australasie Celkem
2006
2007
715 486
806 983
929 756
110 094
135 630
140 944
150 219
5 840
7 586
6 237
8 513
10 705
69 850
89 096
111 614
135 814
149 995
174 667
8 320
9 992
13 979
18 417
23 380
27 853
33 780
685 682
724 197
760 392
860 215
1 016 547
1 134 288
1 299 127
Zdroj: Factors Chain International
Od počátku existence FCI objemy realizovaných faktoringových služeb jejích členských faktoringových společností stabilně rostou. V současnosti celkem 72 % faktoringových transakcí na světě je profinancováno členy FCI.86 V roce 2006 podle FCI její členské společnosti profinancovaly za rok 2007 celosvětově rekordních téměř 1 300 mld. EUR, což je oproti roku 2006, kdy objem obchodů byl více než 1 134 mld. EUR, růst o 14,5 %.87 Z tabulky č. 12 je patrné, že dominantní podíl (více než 70ti % podíl každý rok) na faktoringovém obratu mají evropské státy následované Asií a Amerikou. Pokud porovnáme rok 2001 s rokem 2007, pak se objem faktoringových obchodů ve všech zemích celkově téměř zdvojnásobil (byl zaznamenán růst skoro o 90 %). Všechny kontinenty pozitivně přispěly k růstu v objemu realizovaných obchodů. Největší rozvoj pak dosáhla Australasie s více než čtyřnásobným zvýšením faktoringových obchodů, tj. růst z 8 320 mil. EUR na 33 780 mil. EUR, i když se na celkovém absolutním objemu podílí jen 2,60 %.
86 87
Tisková zpráva Transfinance (2006). Příloha č. 6: Objemy faktoringových obchodů v letech 2001 až 2007 (v mil. EUR).
62
Graf č. 6: Objem realizovaných faktoringových obchodů v roce 2007
Australasie; 2,60% Asie; 13,44% Afrika; 0,82% Amerika; 11,56% Evropa; 71,57%
Zdroj: Factors Chain International
Význam faktoringu jako jedné z forem krátkodobého financování podniků se v jednotlivých státech výrazně liší. Pokud srovnáme objem obchodů mezi jednotlivými státy, s velkým předstihem vede Velká Británie s 286,5 mld. EUR následovaná Itálií a Francií. Na celkovém objemu faktoringu v rámci Evropy se tak Velká Británie podílí více jak 30 %. Zajímavé je, že tento objem faktoringových obchodů jen ve Velké Británii je téměř dvojnásobný, než dosáhly všechny americké státy dohromady. Skutečnost, že na americkém kontinentě není faktoring tak hojně podniky využíván, může být dána jednak tím, že v méně vyspělejších státech v jižní části Ameriky tento produkt financování není ještě mezi podniky tak známý nebo to může být dáno také tím, že například ve Spojených státech amerických existuje řada dalších alternativních forem financování pracovního kapitálu, které hrají významnější roli pro podniky na tamním trhu. Například podniky ve Spojených státech amerických využívají tzv. asset-based lending (půjček, kdy zástavou mohou být pohledávky, zásoby nebo zařízení podniku), 25krát více než financování pomocí faktoringových služeb.88 Jak už bylo zmíněno, největším hráčem na trhu faktoringových služeb, co se týká jednotlivých kontinentů, je Evropa. K evropským státům s největším meziročním růstem patří Bulharsko, Malta, Lotyšsko a Chorvatsko. V ostatních částech světa dosáhly
88
Asset-based lending - u tohoto typu financování je zastavený majetek považován za primární zdroj splácení.
63
nejvyššího vzestupu u faktoringu Kolumbie, Egypt, Vietnam, Nový Zéland, Čína a Israel. Většinou se jedná o státy, ve kterých je faktoring velmi mladé odvětví, které funguje na trhu velmi krátkou dobu. U některých států byl však zaznamenán i pokles oproti roku 2006, a to např. ve Švýcarsku, na Islandu, v Estonsku, Spojených arabských emirátech a Irsku. Jako jednu z příčin, že v některých vyspělých ekonomikách v současnosti, buď absolutní objem faktoringu klesá nebo se zpomaluje jeho růst a v méně rozvinutých regionech je faktoring na vzestupu, může být i fakt, že velké podniky přesouvají svou výrobu právě do těchto regionů, kde jsou nižší náklady na pracovní sílu nebo lepší daňové podmínky atd. V rozvinutých ekonomikách faktoring už zdomácněl a ustálil, zatímco v jiných zemích faktoring teprve rozmach čeká. Dalším důležitým aspektem, který má vliv na objem realizovaných faktoringových transakcí, je daňové prostředí a regulace finančního odvětví ze strany státu v jednotlivých zemích. Faktoringové společnosti jsou podnikatelský subjekt jako každý jiný, proto je pro ně důležitá velikost sazby daně z příjmu v dané zemi. Také skutečnosti, zda faktoringové služby podléhají dani z přidané hodnoty, je významným indikátorem. Ve většině zemích jsou poplatky za faktoringové služby předmětem daně z přidané hodnoty, ale funkce financování není zahrnuta.89 Důležitá je míra bankovní regulace v dané zemi, pokud jsou faktoringové služby zahrnuty do bankovního sektoru. Pomocí objemu realizovaných faktoringových operací jako procento hrubého domácího produktu můžeme odvodit význam faktoringu v jednotlivých zemích. V evropských státech je faktoring relativně velmi důležitou formou financování podniků, avšak význam v jednotlivých zemích je velmi různý. V zemích s jasně vymezenou právní úpravou faktoringu je objem realizovaného faktoringu k HDP vyšší než v zemích, kde není faktoring přímo právně upraven, a také faktoringový objem v těchto zemích meziročně roste rychleji. Například v tzv. nových90 státech Evropské unie je význam faktoringu 1,90 % na HDP. Ve starých státech Evropské unie je tento poměr 7,82 %.91
89
The World Bank (2004). Tzn. nově přistoupené státy: Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko. 91 Příloha č. 7: Podíl faktoringových obchodů na HDP za vybrané země (v mil. EUR). 90
64
Ve vyspělých zemích je obvyklejší forma faktoringu na bezregresní bázi, kdy faktor přebírá riziko nezaplacení. Například v Itálii faktoringové společnosti poskytují bezregresně 69 % faktoringových operací. Ve Spojených státech amerických je to dokonce 73 %.92 Z tabulky č. 8 se však podíl regresního faktoringu na celkovém objemu faktoringových obchodů zvyšuje. Tento fakt může být důsledkem rostoucího významu faktoringu v méně vyspělých státech, kde se upřednostňuje regresní forma. Pro faktoringové společnosti, které působí v méně vyspělejších zemích díky nižší kvalitě postupovaných pohledávek, může být poskytování faktoringu podnikům vyhodnoceno jako více rizikové, a úvěrová schopnost jejich klienta je tak důležitější než v zemích vyspělých. V prostředí, kde jsou hůře uplatňována práva věřitelů díky ne tak dokonalému právnímu a soudnímu prostřední, je tak výhodnější pro faktora forma regresní, protože většinou je zde faktoring brán spíše jako půjčka a ne jako prodej pohledávky.
Graf č. 7: Objem regresního a bezregresního faktoringu v letech 2003 až 2007 (v mil. Eur)
300 247,818
250
237,585
232,683 191,467
200
177,173
168,683 Regresní faktoring
139,978
150
Bezregresní faktoring
116,626 100
89,808 73,169
50
0 2003
2004
2005
2006
2007
Zdroj: Factors Chain International
92
Vontor, R. (2007).
65
4.2 Český faktoringový trh Dle firemního monitoru Albertina více než 100 českých firem je majitelem živnostenského oprávnění k poskytování faktoringových či forfaitingových služeb. Největší z faktoringových společností jsou z velké části vázány na bankovní ústavy či na jejich přímou podporu.93 Největší a nejvýznamnější faktoringové společnosti jsou členy Asociace faktoringových společností, která sleduje dění na českém i světovém trhu a čtvrtletně vydává statistiky za své členy. V České republice faktoringové odvětví již více než deset let zaznamenává v absolutních číslech trvalý růst. Každý rok se sice zvyšuje absolutní objem faktoringových operací, avšak v rámci Evropské unie značně zaostáváme. V současnosti podíl faktoringových operací v České republice představuje pouze 2,3 % HDP. Za všechny státy Evropské unie tento podíl dosahuje v průměru 6,62 %. Pokud vezmeme v úvahu pouze 12 nově přistoupených států Evropské unie, pak je Česká republika mírně jen nad průměrem těchto států.94
Graf č. 8: Objem faktoringových obchodů v České republice v letech 2001 až 2007 (v mil. Eur) 4 780 5 000 4 025 4 500 4 000 2 885
3 500 2 620 3 000 1 880
2 500 1 681 2 000
1 230
1 500 1 000 500 0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Zdroj: Factors Chain International
93 94
CzechInvest (2004). Příloha č. 8: Podíl faktoringových obchodů na HDP v České republice (v mil. EUR).
66
V meziročním porovnání celkový objem faktoringu v České republice vzrostl v roce 2007 o více než 21 % podle výsledků členů Asociace factoringových společností, kteří zabírají kolem 80 % českého trhu95. Český trh s převahou ovládá tuzemský faktoring s 80,32 % na celkovém objemu transakcí96. Jeho obrat se meziročně zvýšil z 86,6 mld. Kč na 102,1 mld. Kč, tj. růst o téměř 18 %. Nejvíce realizovaných obchodů v rámci tuzemského faktoringu dosáhl minulý rok ČSOB Factoring, který si oproti roku 2006 výrazně polepšil, a předstihl tak jedničku v roce 2006 Factoring České spořitelny. Podíl exportního faktoringu po mírném propadu o 1,7 % na celkovém objemu faktoringových transakcí v roce 2006, zaznamenal tento podíl v loňském roce růst o 3,6 %. Nicméně meziročně se absolutní objem exportního faktoringu zvýšil z 14,7 mld. Kč na 21,9 mld. Kč, což je růst téměř o 50 %. Importní faktoring v roce 2007 zaujímal 2,5 % českého faktoringového trhu s objemem přes 3,1 mld. Kč. V roce 2006 však faktoringové společnosti profinancovaly pomocí importního faktoringu 3,6 mld. Kč, tzn. pokles o bezmála 14 %. Vedoucí postavení v exportním i importním faktoringu zaujímá společnost Transfinance97, která realizovala i nejvíce transakcí v oblasti importního faktoringu. Celkově menší rozmach přeshraničního faktoringu oproti tuzemskému u nás, může být dáno především menší orientací faktoringových společností na tento produkt. Faktoři, kteří se touto oblastí zabývají, musí mít dobré znalosti a zkušenosti zahraničně-obchodních praktik. V současné době u nás export táhnou zejména velké firmy se zahraniční účastí, které využívají spíše jiné možnosti pro své provozní financování.98
95
Rysková, S. (2007b). Statistiky České finanční a leasingové asociace. 97 Transfinance byla založena v roce 1991 jako první specializovaná společnost na provozní financování podniků (faktoring a forfaiting) ve střední a východní Evropě. 98 Němečková, J. (2007). 96
67
Graf č. 9: Podíl jednotlivých faktoringových společností na českém trhu v roce 2007 (v mil. Kč)
1 912
D.S. Factoring
2 530 UniCredit Factoring 11 645 Raiffeisenbank 12 848 NLB Factoring 18 144 Factoring KB 26 046 Transfinance 26 953 Factoring ČS 27 063
ČSOB Factoring 0
5 000
10 000
15 000
20 000
25 000
30 000
Zdroj: ČLFA (2007)
68
4.3 Zhodnocení současného stavu Za hlavní důvody, proč v posledních letech tempo růstu objemu faktoringu akceleruje, je považováno především to, že se faktoringové společnosti více začaly orientovat na okruh malých a středních firem, protože v této oblasti se skrývá ještě možný nevyužitý potenciál. Také mnohé velké podniky, které podnikají na českém trhu, už jsou klienty faktoringových společností a již faktoring využívají. Dříve se mělo za to, že financování pomocí faktoringu pro sektor malých a středních podniků není vhodný z důvodu malého objemu transakcí a často to byly mladé firmy bez podnikatelské minulosti, proto považovaly faktoringové společnosti takové podniky za nezajímavé a nerentabilní. V současnosti můžeme na českém trhu pozorovat posun právě k menším podnikům. Faktoringové společnosti začínají více přizpůsobovat podmínky poskytování faktoringu konkrétním potřebám a požadavkům společností. Snaží se oslovit více firem ze segmentu malých a středních podniků, a také začínají nabízet své služby i pro odvětví, které byly považovány za nevhodné pro faktoring a přizpůsobovat pro ně své služby. Došlo rovněž ke změně vztahu bank k faktoringu. Banky si uvědomily, že faktoringové služby otevírají nové příležitosti pro bankovní sektor v oblasti financování firem. A pokud dceřiné faktoringové společnosti mohou využít distribuční síť mateřské banky, může docházet k pozitivnímu synergickému efektu spolupráce bank a faktoringových společností, které mohou nabídnout svému klientovi pro něj aktuálně nejvýhodnější produkt.99 Jako relativně nový produkt na našem trhu začaly nabízet faktoringové společnosti tzv. reverzní faktoring. Faktoring standardně funguje na bázi jednoho dodavatele, který postupuje své pohledávky za více odběrateli, a riziko je tak rozloženo mezi větší portfolio dlužníků. Transakce u reverzního faktoringu jsou přesně naopak. Faktoringová společnost uzavře kontrakt pouze s jediným odběratelem. Většinou jde o velký bonitní podnik, který má větší počet menších dodavatelů. Uzavřením faktoringové smlouvy mohou vznikat úspory z rozsahu, protože faktor vyhodnocuje riziko a používá údaje pouze svého klienta, a tím může dosáhnout úspory času a administrativních nákladů. Odběratel tak může získat
99
Factoring je „in“ (2007).
69
delší doby splatnosti a dodavatelé díky tomuto prodloužení splatnosti tak mohou získat výhodu vůči ostatním konkurenčním dodavatelům.100 V posledních měsících česká měna výrazně posiluje hlavně oproti americkému dolaru a také euru. To ztěžuje situaci především českým exportérům a také podnikům, které nakupují své zdroje např. suroviny v eurech, kteří se na to snaží reagovat tím, že platí za zboží a služby v eurech jak při transakcích do zahraničí tak při tuzemských platbách. I přes vysoké poplatky za platbu v cizí měně, které mohou být především pro menší firmy velmi nákladné, se tak u bankovních institucí zvyšuje objem transakcí v eurech. Díky tomu roste i počet klientů faktoringových společností, protože u faktoringu tento poplatek není a faktor toto nese v rámci své odměny.101 Důležitá je také informovanost potenciálních klientů faktoringových společností o možnostech tohoto produktu. Často se stává, že především menší podniky na našem trhu a podniky, které neobchodují se zahraničím ani nevědí, co vlastně faktoring znamená a nikdy se s tímto nástrojem financování nesetkaly. To potvrzuje i specifický průzkum, který byl realizován na Fakultě ekonomické Západočeské university v Plzni. Bylo osloveno 297 firem prostřednictvím dotazníku se záměrem provést analýzu v oblasti Karlovarského a části Plzeňského kraje. Firmy byly dotazovány, zda obchodují se zahraničím a zda znají různé nástroje financování zahraničního obchodu a různé platební podmínky. Celkem odpovědělo 89 ze všech oslovených podniků.102 Se zahraničím neobchodovalo 27 z dotázaných firem a z nich jenom 2 měly povědomí o faktoringu. U podniků, kteří mají obchodní aktivity i v zahraničí, znalo podstatu faktoringu 40 z 62 subjektů. Z výzkumu tedy vyplynulo, že pro znalost faktoringu není důležitá ani velikost firmy, ale spíše skutečnost, zda se daná firma angažuje i v zahraničním obchodě. Dotazované podniky mezi nejpopulárnější instrumenty provozního financování uvedly samozřejmě kontokorentní úvěr a leasing.103 Ačkoli byla tato studie provedena na pouze velmi malé skupině podniků a tudíž ji nelze brát za příliš reprezentativní, její výsledky lze brát jako podporu při tvrzení, že za nižší mírou rozšíření faktoringu mezi
100
Berka, J. (2006). Zavadilová, T. (2008). 102 Javorská, L. (2006). 103 Javorská, L. (2005). 101
70
českými podniky oproti jiným evropským státům může stát mimo jiné i neznalost tohoto nástroje mezi manažery a samotnými podnikateli. Vzhledem k tomu, že faktoringový trh na českém území existuje poměrně krátce, dá se očekávat, že si udrží stabilní růst. Také se předpokládá, že na náš trh budou i nadále přicházet noví poskytovatelé nejen faktoringových ale i dalších finančních služeb. Toto by mohlo znamenat, že jednotlivé faktoringové společnosti budou muset rozšiřovat nabídku svých produktů, což může rovněž přispět k vyšší konkurenci v této oblasti financování. Faktoringová smlouva se zpravidla uzavírá na dobu jednoho nebo dvou let (někdy dokonce pouze na 60 až 120 dní), tudíž je umožněna větší fluktuace klientů. Díky poměrně nízké možnosti diferenciace produktu by tak mohly být jednotlivé faktoringové společnosti, s cílem získat a udržet si nové klienty, nuceny konkurovat si hlavně cenou, což může být příznivé právě pro zákazníky.
71
Závěr Faktoring jako finanční produkt má velmi dlouhou historii, jehož první náznaky se objevily již počátkem 14. století ve Velké Británii. Od té doby se postupně rozvinul do současné podoby komplexního produktu za účelem financování provozních potřeb. Na českém území trh s faktoringovými službami začal fungovat, tak jak to bylo běžné v západní Evropě, až po přechodu na tržní ekonomiku v devadesátých letech. Faktoring představuje komplexní finanční službu, která má pro podniky význam nejen jako doplnění krátkodobé likvidity, ale také nabízí celkovou správu pohledávek a případně i zajištění rizik. Cílem této diplomové práce, jak již bylo zmíněno v úvodu, je zhodnotit možnosti faktoringu pro české podniky. K tomu záměru jsem si stanovila pět dílčích cílů. První dva dílčí cíle byly zaměřeny na vysvětlení podstaty faktoringu a jednotlivých náležitostí faktoringové operace. Především díky tomu, že pojem faktoring český právní řád nezná, nejsou přesně vymezeny předpoklady, při jejichž splnění lze finanční službu považovat za faktoring. Také odborná literatura často uvádí odlišné podmínky pro jeho vysvětlení. Přesto je faktoring nejčastěji interpretován jako odkup krátkodobých pohledávek, které vznikly v důsledku poskytnutí nezajištěného obchodního úvěru. Rovněž se uvádí i další podmínky, které ho odlišují od ostatních finančních produktů. U nás je obvyklé vnímat pojem postoupení pohledávky jako její prodej se změnou vlastníka. V případě uzavření faktoringové smlouvy však zpravidla ke změně vlastníka nedochází, pouze se tyto pohledávky předávají do správy. Takže v pravém slova smyslu u faktoringu nejde o postoupení podle zákona. Toto může působit problémy nejen v právní interpretaci, ale také se nabízí otázka, jak o takto postoupených pohledávkách mají podniky účtovat. Faktoring tedy v sobě zahrnuje většinou nejen poskytnutí předfinancování, ale také zabezpečuje správu a inkaso od odběratelů, hodnocení úvěruschopnosti klienta a jeho odběratelů, případně další služby. Na našem trhu faktoringové společnosti již nabízí některé nadstandardní služby (například nákupní nebo bilanční faktoring), ale také nabízí i úvěrové financování. Většina těchto společností se zabývá i forfaitingem, což je finanční produkt příbuzný faktoringu.
72
V rámci třetího dílčího cíle diplomové práce byly identifikovány možné výhody a nevýhody pro dodavatele při postupování pohledávek na faktoringovou společnost. Jak je v práci zmíněno, dostupné zdroje u nás vyzdvihují přednosti faktoringu a případné slabé stránky tohoto produktu zmiňují pouze velmi okrajově. Za jeho hlavní přednosti se dá považovat skutečnost, pokud podnik má již sjednanou faktoringovou smlouvu, může své pohledávky postoupit ihned po jejich vzniku a vyinkasovat tak peněžní prostředky, tím si může lépe plánovat své peněžní toky. Dále to může být celková správa pohledávek, a tím omezení podnikové administrativy na správu a vymáhání, a žádné dodatečné zajištění postupovaných pohledávek. Podnik může díky faktoringu nabídnout svým odběratelům v rámci obchodních vztahů prodloužené lhůty splatnosti, což je u odběratelů jistě pozitivně vnímáno. Zároveň je schopen platit své splatné závazky, protože není omezován okamžikem, kdy mu zaplatí jeho odběratelé. Při posouzení rizik u žádosti o faktoring má větší význam úvěrová schopnost u odběratele než u dodavatele, což zvýhodňuje faktoring proti běžnému úvěru na provozní financování. Mezi nevýhody faktoringu lze na prvním místě zmínit jeho vyšší cenu vzhledem například k provoznímu úvěru. To vyplývá hlavně z poskytnutí nejen funkce předfinancování, ale také z provize za již zmíněnou celkovou správu a za případné převzetí rizika. Ačkoli je uváděno, že faktoring se hodí především pro malé a střední podniky, musí žadatelé o faktoring splnit určitá kritéria (například minimální roční objem postupovaných pohledávek nebo pravidelné dodávky většímu počtu odběratelů), což mnohdy menší podnikatelé
nesplňují.
Pokud
faktoringové
společnosti
nabízejí
financování
i podnikatelským subjektům, kteří nesplňují dané podmínky, je to často vykoupeno vyšší cenou oproti větším podnikům. Handicapem je také již uvedená nedostatečná právní úprava v České republice. V rámci čtvrtého dílčího cíle jsem si stanovila za úkol analyzovat rozdíly mezi bankovními a nebankovními poskytovateli faktoringu u nás. Český faktoringový trh je charakterizován značnou převahou tzv. bankovních faktorů, jejichž vlastníky jsou významné bankovní skupiny. Z toho mohou plynout potenciální výhody, které se tento text snaží objasnit v rámci své další části. Mnoho odborníků se domnívá, že v průběhu času se bude podíl nezávislých faktoringových společností na celkovém realizovaném objemu faktoringu zvyšovat, jak je tomu v západních evropských státech, kde faktoringové služby fungují již delší dobu. 73
Portfolio klientů faktoringových společností je velmi různorodé, avšak faktoring se nehodí pro každou firmu. Podle studie provedené ve Velké Británii, která se zabývala výzkumem faktoringového odvětví, mezi nejdůležitější kritéria pro faktoringové společnosti při rozhodování zda s firmou zahájit faktoringovou spolupráci patří dobytnost pohledávek, existence dobropisů, bonita odběratelů, jakou činností se dodavatel zabývá a také management dodavatele. Posledním dílčím cílem této práce bylo zmapovat postavení faktoringového trhu v celosvětovém měřítku a rovněž na českém území. Mezi nejdůležitější světové organizace v oblasti faktoringových služeb patří Factors Chain International, která každý rok mimo jiné informuje o stavu a změnách v tomto odvětví. Celosvětové objemy realizovaných faktoringových obchodů mají rostoucí trend. Největší podíl těchto obchodů je uskutečněno v rámci Evropy. Obecně se očekává, že ve vyspělých státech, kde se faktoring považuje již za standardní finanční produkt, budou obraty faktoringových společností spíše stagnovat a v zemích, kde byl teprve nedávno uveden na trh, bude faktoringové odvětví výrazně růst. Celkově faktoringové společnosti na českém území každý rok profinancují stále více faktoringových obchodů. Avšak podle dosaženého podílu realizovaných faktoringových obchodů na hrubém domácím produktu je to stále nízké číslo. Faktoringové společnosti by se měly více soustředit na okruh menších podnikatelů a lépe přizpůsobit svou nabídku faktoringových produktů, aby byly dosažitelné právě pro tyto podniky. Faktoring je tedy prospěšný především pro podniky, které potřebují doplnit likviditu a stabilizovat firemní cash flow v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Tyto podniky by měly mít dostatečně bonitní odběratele. Faktoring ale není řešením pro podniky, které se nacházejí ve špatné finanční situaci vyplývající ze špatného managementu firmy nebo pokud tyto podniky nejsou perspektivní. Faktoring se zpravidla nedoporučuje pro firmy s velkým obratem a kapitálově dobře vybavené, neboť ty obvykle mají i jiné možnosti, jak získat finanční zdroje levněji. Obecně tedy nelze specifikovat, pro který typ podniků je faktoring nejvýhodnější, vzhledem k tomu, že cena faktoringu je stanovena individuálně a závisí na mnoha faktorech, záleží na konkrétních podmínkách, jaké si sama firma vyjedná s faktoringovou společností.
74
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Požadovaný minimální roční objem postupovaných pohledávek faktoringovými společnostmi na českém trhu ...................................................................... 23 Tabulka č. 2: Orientační výpočty - modelové stanovení limitů a záloh podle obvyklých postupů faktoringových společností ..................................................................................... 30 Tabulka č. 3: Srovnání nabídek faktoringových společností na českém trhu....................... 32 Tabulka č. 4: Ukazatel inkasa pohledávek............................................................................ 35 Tabulka č. 5: Účtování faktoringové operace při převzetí pohledávek do správy................ 46 Tabulka č. 6: Elasticita faktoringu v závislosti na ostatních finančních produktech............ 52 Tabulka č. 7: Rozdělení klientů podle velikosti podniku v závislosti na objemu obratu ..... 55 Tabulka č. 8: Rozdělení klientů v závislosti na počtu zaměstnanců..................................... 56 Tabulka č. 9: Rozdělení klientů podle ekonomického odvětví............................................. 57 Tabulka č. 10: Rozdělení klientů podle doby podnikání ...................................................... 58 Tabulka č. 11: Koeficienty citlivosti..................................................................................... 59 Tabulka č. 12: Objem všech realizovaných faktoringových obchodů na jednotlivých kontinentech v letech 2001 až 2007 (v mil. EUR)................................................................ 62
Seznam grafů Graf č. 1: Schéma tuzemského faktoringu ............................................................................ 17 Graf č. 2: Schéma mezinárodního faktoringu ....................................................................... 18 Graf č. 3: Rozdělení faktoringu na regresní a bezregresní v ČR za rok 2007 (za členy AFS) ............................................................................................................................................... 43 Graf č. 4: Podíl bankovních finančních skupin na obratu faktoringu na čes. trhu (%)......... 48 Graf č. 5: Podíl bankovních a nebankovních faktorů na celkovém obratu faktoringu v České republice v roce 2007 (za členy ČLFA)................................................................................ 49 Graf č. 6: Objem realizovaných faktoringových obchodů v roce 2007................................ 63 Graf č. 7: Objem regresního a bezregresního faktoringu v letech 2003 až 2007 (v mil. Eur) ............................................................................................................................................... 65 Graf č. 8: Objem faktoringových obchodů v České republice v letech 2001 až 2007 (v mil. Eur) ....................................................................................................................................... 66 Graf č. 9: Podíl jednotlivých faktoringových společností na českém trhu v roce 2007 (v mil. Kč)......................................................................................................................................... 68
75
Seznam použité literatury a zdrojů Knižní publikace: 1. Dvořák, P. (2005): Bankovnictví pro bankéře a klienty, 3. přeprac. a rozšíř. vyd., Praha, Linde, 2005, 681 s., ISBN 80-7201-515-X. 2. Kašparovská, V. (2003): Banky a bankovní obchody, 1. vyd., Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003, 104 s., ISBN 80-7157-652-2. 3. Machková, H., Zamykalová, M., Sato, A. a kol. (2002): Mezinárodní obchod a marketing, 1. vyd. Praha, Grada, 2002, 266 s., ISBN 80-247-0364-5. 4. Machková H., Černohlávková E., Sato, A. a kol. (2007): Mezinárodní obchodní operace, 4. aktual. vyd., Praha, Grada, 2007, 242 s., ISBN 978-80-247-1590-2. 5. Marek, P. a kol. (2006): Studijní průvodce financemi podniku, 1. vyd., Praha, Ekopress, 2006, 624 s., ISBN 80-86119-37-8. 6. Sato, A. (2001): Faktoring - alternativní možnost pro financování podnikatelské činnosti v zahraničním obchodě, 1. vyd., Praha, VŠE, 2001, 22s., ISBN 80-245-0208-9.
Elektronické zdroje: 1. Bankovní faktoři zatím ještě rostou (2005). [online], Ekonom, květen 2005, č. 34, s. 11, [cit.14. 3. 2008],
. 2. Berka, J. (2006): Nové možnosti factoringu. [online], Praha, Bankovnictví , listopad 2006, [cit. 19. 2. 2008], . 3. CzechInvest (2004): Finanční průvodce pro malé a střední podniky. [online], Praha, 2004, [cit. 2. 3. 2008], . 4. ČLFA (2007): Zpráva o stavu a vývoji nebankovního leasingového, úvěrového a faktoringového trhu v ČR. [online], 2007, Praha, [cit. 14. 3. 2008], . 5. ČNB (2006): Zpráva o finanční stabilitě. [online], Praha, 2006, [cit. 14. 3. 2008], .
76
6. Domanská, L.(2007): Rozhodli jste se pro faktoring? Víme, kolik vás bude stát. [online], prosinec 2007, [cit. 16. 3. 2008], . 7. DS Factoring (2008), [online], Praha, 2008, [cit. 20. 2. 2008], <www.factoring.cz>. 8. Factoring a moderní financování. [online], Ekonom, 2004, č. 37, s. 9, [cit. 17. 12. 2007], . 9. Factoring je „in“ (2007). [online], Hospodářské noviny, květen 2007, [cit. 11. 1. 2008], .
10. Factors Chain International: Statistiky FCI. [online], 11. FCI (2008), [online], Praha, 2008, [cit. 20. 2. 2008], <www.factors-chain.com>. 12. Greater London Enterprise LTD (2003): Analysis of Use of Factoring, [online], 2003, [cit. 1. 4. 2008], . 13. Horák, J. (2007): Jak factoring pomáhá při řízení firmy. [online], Finanční management, duben 2007, s. 38, [cit. 4. 4. 2008], . 14. Horn, M.: Co je to factoring I. [online], Eurofirma, březen 2006, [cit. 20. 3. 2008], . 15. Horn, M.: Co je to factoring II. [online], Eurofirma, březen 2006, [cit. 20. 2. 2008], . 16. Kmoníček, Z.: Mýty kolem faktoringu. [online], Ekonom, 2005, č. 44, s. 85, [cit. 15. 12. 2007], . 17. Kudelová, M.(2004): Popularita faktoringu roste. [online], Bankovnictví, únor 2004, [cit. 15. 2. 2008], . 18. Martinovičová, M. (2006): Nastal čas vzít si peníze zpět - Vymáhání pohledávek. [online], Profit, srpen 2006, [cit. 20. 2. 2008], . 19. Mőllerová, L. (2007): Faktoring (správa pohledávek). [online], červen 2007, [cit. 25. 4. 2008], .
77
20. Národní účetní rada (2007): Interpretace I-12 - Faktoring. [online], červen 2007, [cit. 25. 4. 2008], . 21. Němečková, J. (2007): Factoring znovu nabírá na síle. [online], Bankovnictví, leden 2007, [cit. 20. 4. 2008], . 22. Němečková, J.: Faktoring znovu nabírá na síle. [online], Bankovnictví, leden 2007, [cit. 16. 3. 2008], . 23. NLB Factoring (2008), [online], Praha, 2008, [cit. 20. 2. 2008], <www.nlbfactoring.cz>. 24. Rysková, S. (2007a): V Česku je vymahatelnost pohledávek nadprůměrná. [online], Ekonom, duben 2007, [cit. 5. 4. 2008], . 25. Rysková, S.: Malý factoring startuje. [online], Ekonom, 2006, č. 50, s. 70, [cit. 27. 12. 2007], . 26. Schwizer, P. - Mattarocci, G. (2006): Managing factoring in banking groups. [online], Rome, April 2006, [cit. 15. 2. 2008], .
27. Slavíček, R. (2001): Faktoring a forfaiting. [online], ESF MU, Brno, 2001, [cit. 10. 1. 2008], . 28. Soufani, K. (2000): Factoring and UK Small Business. [online], Montreal, Journal of Small Business and Entrepreneurship, 2000, [cit. 14. 3. 2008], . 29. Soufani, K. (2002): The Decision to Finance Account Receivables - The Factoring Option. [online], Montreal, Managerial and Decision Economics, 2002, [cit. 18. 3. 2008], . 30. Stanovisko AFS ČR k ratifikaci Úmluvy o mezinárodním factoringu z roku 1988 (2005). [online], květen 2005, [cit. 8. 5. 2008], . 31. Statistiky České leasingové a finanční asociace. [online], . 32. The World Bank (2004): Financing Small and Medium-size Enterpreises with Factoring, [online], May 2004, [cit. 12. 2. 2008], .
78
33. The World Bank (2007): Doing Business 2008. [online], 2007, [cit. 18. 3. 2008], . 34. Tisková zpráva Transfinance (2006): Mezinárodní faktoring roste dvouciferně. [online], květen 2006, [cit. 15. 4. 2008], . 35. Transfinance (2008), [online], Praha, 2008, [cit. 20. 2. 2008], <www.transfinance.cz>. 36. Unie malých a středních podniků (2008). [online], Praha, [cit. 15. 12. 2007], . 37. Vontor, R. (2007): Trendy ve factoringu. [online], Bankovnictví, leden 2007, [cit. 20. 2. 2008], . 38. Vontor, R.: Dosáhnou na nás opravdu i malí. [online], Profit, 2007, roč. 18,
č. 5, s.
42, [cit. 20. 4. 2008], .
Internetové stránky:
ČSOB factoring, [online], <www.csobfactoring.cz>.
DS Factoring. [online], <www.dsfactoring.cz>.
Factoring ČS. [online], <www.factoringcs.cz>.
KB Factoring. [online], <www.factoringkb.cz>.
UniCredit Factoring. [online], <www.unicreditfactoring.cz>.
Články: 1. Javorská, L. (2006): Factoring - český trh a komparace slabých a silných stránek, MEKON 2006-sborník příspěvků, EKF VŠB- TU Ostrava, 2006, ISBN: 80-248-1013-1. 2. Javorská, L.(2005): Faktoring v České republice v porovnání s jinými zeměmi a jeho využívání firmami, Regio 2005 - sborník, ZČU, 2005, ISBN: 80-7043-432-5. 3. Rysková, S. (2007b): Factoring má růstový potenciál, Ekonom, leden 2007, č. 5, s. 64. 4. Zavadilová, T. (2008): Firmy si platí eury - je to výhodné, Mladá Fronta (E15), březen 2008, č. 85, s. 8.
79
Další zdroje: 1. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 2. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 3. Factoring ČS: Všeobecné obchodní podmínky factoringu. 4. Factoring KB: Všeobecné smluvní podmínky pro factoring.
80
Seznam příloh Příloha č. 1: Předběžná žádost o faktoringovou spolupráci. Příloha č. 2: Indikativní nabídka faktoringové společnosti. Příloha č. 3: Vzor oznamovacího dopisu Factoringu ČS. Příloha č. 4: Sazebník poplatků KB Factoring. Příloha č. 5: Objem faktoringu jednotlivých společností za členy ČLFA (v mil. Kč). Příloha č. 6: Objemy faktoringových obchodů v letech 2001 až 2007 (v mil. EUR). Příloha č. 7: Podíl faktoringových obchodů na HDP za vybrané země (v mil. EUR). Příloha č. 8: Podíl faktoringových obchodů na HDP v České republice (v mil. EUR).
81
Příloha č. 1: Předběžná žádost o faktoringovou spolupráci
Základní informace o žadateli Název společnosti: IČ: Adresa: Kontaktní osoba: Tel.: E – mail:
Fax: www: 1. Předmět podnikání (hlavní obory)
OKEČ
Obrat vč. DPH (mil. Kč)
Předmět činnosti 2003
2004
Plán 2005
2. Seznam odběratelů navrhovaných pro provádění tuzemského a exportního factoringu Odběratel – název, IČ nebo VAT number
Země, adresa odběratele
Měna fakturace
Objem dodávek v předchozím roce v mil.Kč
Předpokládaný objem dodávek za 12 měsíců v mil.Kč
PředpokláPlatební daný počet podmínka stávající faktur požadovaná ročně
/ / / / V případě exportního factoringu a tuzemského factoringu s pojištěním se zavazujeme uhradit veškeré náklady spojené se stanovením limitů na jednotlivé odběratele dle sazebníku.
V……………………….dne:……………
_________________________ za společnost
82
Příloha č. 2: Indikativní nabídka faktoringové společnosti
Indikativní přehled podmínek pro factoring
Postupitel: IČ: Typ obchodu:
factoring - odkup pohledávek - s postihem - bez postihu
Měna:
Kč
Limit: Maximální doba splatnosti pohledávek: 90 dní Maximální respektní doba po splatnosti: 60 dní Záloha na kupní cenu pohledávek :
80 %
Úroková sazba na poskytnuté zálohy : Účtování úroků :
Ke konci měsíce
Poplatek za správu pohledávek::
% ( z objemu postoupených pohledávek ) + DPH
Jednorázový zpracovatelský poplatek:
Kč + DPH
Zajištění :
Blankosměnka vystavená společností s avalem
Navrhovaná platnost smlouvy:
1 rok od schválení
Platnost nabídky:
Do
Další skutečnosti:
Není účtován rezervační poplatek z nečerpané částky. Neúčtují se poplatky za došlé platby. Převod z vnitřních účtů na běžný účet klienta zdarma. Možnost zasílání pohledávek elektronickou formou. Zasílání reportů o stavu pohledávek dle potřeby.
83
Příloha č. 3.: Oznamovací dopis Faktoringu ČS
Oznamovací list V [Místo - VYPLNÍ DODAVATEL], dne [Datum - VYPLNÍ DODAVATEL] Věc: Oznámení o postupování pohledávek Vážení, dovolte, abychom Vám oznámili, že jsme dne [Datum - VYPLNÍ DODAVATEL] uzavřeli Obchodní kontrakt se společností Factoring České spořitelny, a.s. (dále jen „Factoring ČS“) se sídlem Pobřežní 46, 186 00 Praha 8, IČ: 25629352, DIČ: CZ 25629352. Na základě uvedeného Obchodního kontraktu bude Factoring ČS poskytovat naší společnosti factoringové služby. Tímto Obchodním kontraktem jsme se zavázali postupovat na Factoring ČS veškeré pohledávky, které nám vůči Vaší společnosti vzniknou v rámci našich vzájemných dodavatelsko-odběratelských vztahů. V souladu s výše uvedeným Obchodním kontraktem a podmínkami factoringu Vám oznamujeme, že veškeré faktury, které od nás následně obdržíte, budou označeny cesní klauzulí, oznamující Vám postoupení jednotlivých pohledávek; zejména číslo účtu vedené u České spořitelny, a.s., Praha 1. měna číslo účtu IBAN CZK SKK EUR oprávněné osoby, na který jste povinni pohledávku uhradit. Pouze plnění ve prospěch účtu oprávněné osoby uvedené v cesní klauzuli na příslušné faktuře má účinky splnění Vašeho závazku. Pokud obdržíte ohledně téhož závazku (nebo jeho části) jakoukoli jinou fakturu, oznámení, platební instrukci nebo specifikaci platebních podmínek od kohokoliv jiného než od Factoring ČS, jste povinni postupovat pouze v souladu s příslušnou cesní klauzulí uvedenou na faktuře. Jakékoli změny, zrušení nebo odvolání údajů cesní klausule nebo tohoto Oznámení mohou být prováděny pouze s písemným souhlasem Factoring ČS, jinak na ně nejste oprávněni brát zřetel. Věříme, že tento nový způsob financování bude stejně prospěšný nám jako i Vám. V případě jakýchkoliv nejasností se obraťte přímo na Factoring ČS na tel.: 246 003 311 či fax: 246 003 319. Za spolupráci předem děkujeme [Obchodní jméno a adresa klienta - VYPLNÍ DODAVATEL] _____________________________________________ [Jméno a funkce podepisující osoby - VYPLNÍ DODAVATEL], razítko a podpis Instrukce pro odběratele: Svým podpisem prosím potvrďte a vraťte jedno originální vyhotovení tohoto Oznámení na uvedenou adresu společnosti Factoring České spořitelny, a.s., Pobřežní 46, 186 00, Praha 8. Dále prosím uveďte, z jakého bankovního účtu/ů Vaší společnosti budete hradit své závazky. ……………………………………………………………………………………………………………………… „č. účtu zákazníka, z něhož budou hrazeny pohledávky ve prospěch Factoringu ČS“ V ___________________________________________ dne ___________________ [Obchodní jméno firmy, IČ a sídlo zákazníka - VYPLNÍ DODAVATEL] Souhlasím s poskytnutím a zpracováním osobních údajů společnosti Factoring České spořitelny, a.s. v kategorii adresních a identifikačních údajů a jiných údajů v souladu se Zákonem č.101/2000Sb.,o ochraně osobních údajů za účelem sledování plnění smluvních vztahů a plnění závazků z postoupených pohledávek po dobu trvání obchodního kontraktu ANO NE ( nevyhovující škrtněte ! ) Nejednoznačné či žádné označení považuje Factoring České spořitelny, a.s. za souhlas.
_______________________________________ Jméno a funkce podepisující osoby
____________________________________ Razítko a podpis
84
Příloha č. 4: Sazebník poplatků KB Factoring
SAZEBNÍK
I.
Poplatek za stanovení garančního (úvěrového) limitu na odběratele v případě factoringu s pojištěním: I.a) Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a.s. na odběratele v ČR na odběratele v SR, EU a dalších vyspělých zemích světa
500 Kč 650 Kč
(Austrálie, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Japonsko, Kanada, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Spojené království, Spojené státy, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko)
na odběratele v ostatních pojistitelných zemích
900 Kč
I.b) Euler Hermes Čescob, úvěrová pojišťovna, a.s. na odběratele v ČR na odběratele v SR a EU
850
Kč
1.300 Kč
(Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko, Slovensko, Spojené království, Španělsko, Švédsko; včetně Andora, Kanárské Ostrovy, Gibraltar, Lichtenštejnsko, Monako, San Marino, Vatikán )
na odběratele v ostatních pojistitelných zemích
2.800 Kč
II. Poplatek za monitorování bonity odběratele v případě factoringu s pojištěním: Poplatek za monitorování bonity odběratele stanovený za každý kalendářní měsíc následujícího po měsíci, ve kterém je stanoven garanční (úvěrový) limit na odběratele factoringovou smlouvou. Poplatek je účtován s datem zdanitelného plnění posledního dne třetího měsíce kalendářního čtvrtletí.
II.a) Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a.s. na odběratele v ČR na odběratele v SR, EU a dalších vyspělých zemích světa
145 Kč 165 Kč
(Austrálie, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Japonsko, Kanada, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Spojené království, Spojené státy, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko)
na odběratele v ostatních pojistitelných zemích
200 Kč
II.b) Euler Hermes Čescob, úvěrová pojišťovna, a.s. na odběratele v ČR na odběratele v SR a EU
116 Kč 140 Kč
(Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko, Slovensko, Spojené království, Španělsko, Švédsko; včetně Andora, Kanárské Ostrovy, Gibraltar, Lichtenštejnsko, Monako, San Marino, Vatikán )
na odběratele v ostatních pojistitelných zemích
240 Kč
III. Poplatek za provedení změny z podnětu klienta: - za změnu podmínek factoringové smlouvy v případě regresního factoringu - za změnu podmínek factoringové smlouvy v případě factoringu s pojištěním
1.500 Kč 500 Kč
85
IV. Poplatek za zpracování dokumentace a přípravu factoringové smlouvy (resp. Rámcové smlouvy pro financování závazků: - jednorázový poplatek
5.000 Kč
V. Poplatek za obnovení Rámcové smlouvy pro financování závazků: - roční poplatek
3.500 Kč
VI. Bankovní poplatky: - poplatky za došlé a odešlé platby budou účtovány dle skutečné výše účtované bankou, popř. importním faktorem Poplatky jsou uvedeny bez DPH.
Sazebník je platný od 1.7.2007.
86
Příloha č. 5: Objem faktoringu jednotlivých společností za členy ČLFA (v mil. Kč)
2005
podíl
2006
podíl
2007
podíl
1. čtvr. 2008
podíl
6 685
20,4 %
392
1,2 %
ČSOB Factoring1
16 604 19,8 % 19 518 18,6 % 27 063 20,0 %
D.S. Factoring
1 341
Factoring ČS
21 505 25,7 % 27 285 26,0 % 31 818 23,6 %
6 558
20,0 %
Factoring KB
13 738 16,4 % 17 075 16,3 % 18 144 13,4 %
4 039
12,3 %
1,6 %
1 648
1,6 %
1912
1,4 %
UniCredit Factoring2
0
0,0 %
2 410
2,3 %
2 530
1,9 %
1 336
4,1 %
NLB Factoring
8 594
10,3 %
9 835
9,4 %
15 906 11,8 %
3 486
10,6 %
Transfinanc 22 036 26,3 % 27 038 25,8 % 26 046 19,3 % e
5 936
18,1 %
Raiffeisenba nk Celkem
0
0,0 %
0
0,0 %
11 645
8,6 %
4 341
13,2 %
83 818
100,0 %
104 809
100,0 %
135 064
100,0 %
32 773
100,0 %
1
Dříve O.B. Heller. Dříve HVB Factoring. Zdroj: ČLFA
2
87
Příloha č. 6: Objemy faktoringových obchodů v letech 2001 až 2007 (v mil. EUR)
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Rakousko
2 181
2 275
2 932
3 692
4 273
4 733
5 219
Belgie
9 000
9 391
11 500
13 500
14 000
16 700
19 200
Bulharsko
2
0
0
0
0
35
300
Chorvatsko
0
0
0
28
175
340
1 100
Kypr
1 554
1 997
2 035
2 140
2 425
2 546
2 985
Česká republika
1 230
1 681
1 880
2 620
2 885
4 025
4 780
Dánsko
5 488
5 200
5 570
6 780
7 775
7 685
8 474
Estonsko
1 400
2 143
2 262
3 920
2 400
2 900
1 300
Finsko
7 445
9 067
8 810
9 167
10 470
11 100
12 650
Francie
67 660
67 398
73 200
81 600
89 020
100 009
121 660
Německo
29 373
30 156
35 082
45 000
55 110
72 000
89 000
Řecko
2 050
2 694
3 680
4 430
4 510
5 230
7 420
Maďarsko
546
580
1 142
1 375
1 820
2 880
3 100
Island
26
16
25
16
15
25
5
Irsko
7 813
8 620
8 850
13 150
23 180
29 693
22 919
Itálie
124 823
132 510
121 000
111 175
120 435
122 800
Lotyšsko
Shown
until 2003
155
20
276
1 160
Litva
Shown
until 2003
1 040
1 640
1 896
2 690
257
285
280
306
490
Lucembursko
0
134 804 with Estonia with Estonia 197
Malta
0
0
0
0
0
1
25
Nizozemsko
17 800
20 120
17 500
19 600
23 300
25 500
31 820
Norsko
5 700
7 030
7 625
8 620
9 615
11 465
17 000
Polsko
3 330
2 500
2 580
3 540
3 700
4 425
7 900
Portugalsko
10 189
11 343
12 181
14 700
16 965
16 886
16 888
Rumunsko
98
141
225
420
550
750
1 300
Rusko
0
168
485
1 130
2 540
8 555
13 100
Srbsko
0
0
0
0
0
150
226
Slovensko
240
240
384
665
830
1 311
1 380
Slovinsko
71
75
170
185
230
340
455
Španělsko
23 600
31 567
37 486
45 376
55 515
66 772
83 699
Švédsko
5 250
10 229
10 950
14 500
19 800
21 700
21 700
Švýcarsko
1 430
2 250
1 514
1 400
1 900
2 000
0
Turecko
3 947
4 263
5 330
7 950
11 830
14 925
19 625
Ukrajina
0
0
0
0
333
620
890
136 080
156 706
160 770
184 520
237 205
248 769
286 496
Velká Británie
88
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
468 326
522 851
546 935
612 504
715 486
806 983
929 756
Argentina
1 017
71
70
101
275
333
362
Brazílie
11 020
11 030
12 040
15 500
20 050
20 054
21 060
Kanada
2 699
3 100
3 161
3 157
3 820
3 386
4 270
Chile
3 123
3 130
3 500
4 200
9 500
11 300
14 620
Kolumbie
0
0
0
0
0
100
2 030
Costa Rica
208
210
185
180
100
50
50
Kuba
113
120
93
190
210
210
210
0
0
0
0
0
0
95
123
157
102
105
80
191
191
Mexico
6 890
6 340
4 535
4 600
7 100
8 150
9 200
Panama
220
0
160
201
240
607
483
Peru
0
0
0
0
95
563
648
USA
101 744
91 143
80 696
81 860
94 160
96 000
97 000
Amerika - celkem
127 157
115 301
104 542
110 094
135 630
140 944
150 219
Egypt
0
0
0
1
1
3
20
Maroko
50
190
160
300
430
440
660
5 580
5 860
5 470
7 100
5 580
7 800
9 780
171
153
210
185
226
270
245
Afrika-celkem
5 801
6 203
5 840
7 586
6 237
8 513
10 705
Čína
1 234
2 077
2 640
4 315
5 830
14 300
32 976
Hong Kong
2 690
3 029
3 250
4 800
7 700
9 710
7 700
0
1
1
0
1
50
50
Indie
690
1 290
1 615
1 625
1 990
3 560
5 055
Israel
429
354
190
155
325
375
800
Japonsko
61 566
50 380
60 550
72 535
77 220
74 530
77 721
Libanon
10
22
35
41
61
95
176
Malajsie
842
610
718
730
532
480
468
Oman
36
29
10
8
1
5
5
Filipíny
0
0
0
0
141
150
150
150
100
50
0
0
0
0
2 480
2 600
2 435
2 600
2 880
2 955
3 270
Jižní Korea
85
55
38
32
850
850
955
Srí Lanka
115
110
102
128
201
184
218
Taiwan
4 511
7 919
16 000
23 000
36 000
40 000
42 500
Thajsko
1 240
1 274
1 425
1 500
1 640
1 925
2 240
Spoj. Ar. emiráty
0
0
37
145
440
810
340
Vietnam
0
0
0
0
2
16
43
Asie - celkem
76 078
69 850
89 096
111 614
135 814
149 995
174 667
Austrálie
7 910
9 527
13 716
18 181
23 130
27 573
33 080
Evropa-celkem
Honduras El Salvador
Jižní Afrika Tunisko
Indonésie
Saudská Arábie Singapur
89
Nový Zéland Celkem-Australasie Celkem
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
410
465
263
236
250
280
700
8 320
9 992
13 979
18 417
23 380
27 853
33 780
685 682
724 197
760 392
860 215
1 016 547
1 134 288
1 299 127
Zdroj: Factors Chain International
90
Příloha č. 7: Podíl faktoringových obchodů na HDP za vybrané země (v mil. EUR) 2006
2007
Objem faktoringu
HDP
16 700
297 182
Objem faktoringu/ HDP 5,62 %
Objem faktoringu
HDP1
19 200
313 951
Objem faktoringu/ HDP 6,12 %
35
66 550
0,05 %
300
72 685
0,41 %
Česká republika
4 025
189 970
2,12 %
4 780
208 038
2,30 %
Dánsko
7 685
160 911
4,78 %
8 474
168 507
5,03 %
Německo
72 000
2 212 475
3,25 %
89 000
2 332 506
3,82 %
Estonsko
2 900
21 637
13,40 %
1 300
23 840
5,45 %
Irsko
29 693
145 598
20,39 %
22 919
157 646
14,54 %
Řecko
5 230
255 251
2,05 %
7 420
272 522
2,72 %
Španělsko
66 772
1 088 607
6,13 %
83 699
1 162 674
7,20 %
Francie
100 009
1 649 582
6,06 %
121 660
1 728 335
7,04 %
Itálie
120 435
1 432 970
8,40 %
122 800
1 495 549
8,21 %
Kypr
2 546
16 713
15,23 %
2 985
17 942
16,64 %
276
28 906
0,95 %
1 160
32 802
3,54 %
1 896
44 856
4,23 %
2 690
50 194
5,36 %
306
31 053
0,99 %
490
33 577
1,46 %
2 880
153 715
1,87 %
3 100
160 219
1,93 %
1
7 358
0,01 %
25
7 855
0,32 %
Nizozemsko
25 500
502 114
5,08 %
31 820
534 506
5,95 %
Rakousko
4 733
248 541
1,90 %
5 219
264 316
1,97 %
Polsko
4 425
470 418
0,94 %
7 900
515 448
1,53 %
Portugalsko
16 886
185 569
9,10 %
16 888
194 503
8,68 %
Rumunsko
750
197 344
0,38 %
1 300
215 251
0,60 %
Slovinsko
340
41 498
0,82 %
455
45 278
1,00 %
Slovensko
1 311
80 834
1,62 %
1 380
91 777
1,50 %
Finsko
11 100
144 924
7,66 %
12 650
155 640
8,13 %
Švédsko
21 700
266 225
8,15 %
21 700
280 923
7,72 %
Velká Británie
248 769
1 681 513
14,79 %
286 496
1 782 063
16,08 %
EU (27 států)
768 903
11 622 314
6,62 %
877 810
12 318 544
7,13 %
Nové staré
21 385
1 319 801
1,62 %
27 375
1 441 326
1,90 %
Staré státy
747 518
10 302 513
7,26 %
850435
10 877 218
7,82 %
USA
96 000
11 093 280
0,87 %
97 000
11 659 759
0,83 %
Japonsko
74 530
3 437 705
2,17 %
77 721
3 610 699
2,15 %
Belgie Bulharsko
Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta
1
Odhad HDP vyjádřený v paritě kupní síly za rok 2007. Zdroj: Factors Chain International, Eurostat
91
Příloha č. 8: Podíl faktoringových obchodů na HDP v České republice (v mil. EUR)
Objem faktoringu HDP Faktoring/HDP (mil. Eur) (mil. Eur) 1 230,00 142 021,30 0,87% 2001 1 681,00 147 083,30 1,14% 2002 1 880,00 155 214,50 1,21% 2003 2 620,00 165 950,60 1,58% 2004 2 885,00 175 577,40 1,64% 2005 4 025,00 189 970,30 2,12% 2006 1 4 780,00 208 037,70 2,30% 2007 1 Odhad HDP vyjádřený v paritě kupní síly za rok 2007. Zdroj: Factors Chain International, Eurostat Rok
92