Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra financí a oceňování podniku Studijní obor: Finance

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra financí a oceňování podniku Studijní obor: Finance

Finanční analýza evropských společností v elektroenergetickém průmyslu

Autor diplomové práce:

Bc. David Sura

Vedoucí diplomové práce:

prof. Ing. Petr Marek, CSc.

Rok obhajoby:

2012

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Finanční analýza evropských společností v elektroenergetickém průmyslu“ jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.

V Praze dne

podpis

Poděkování: Rád bych poděkoval vedoucímu mé diplomové práce panu prof. Ing. Petru Markovi, CSc. a Mgr. Milanu Baštovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky, které mi při zpracování této práce pomohly, a také své rodině za podporu a potřebný prostor při tomto časově náročném tématu.

Anotace Tato diplomová práce se zaměřuje na poskytnutí ucelenější charakteristiky evropského elektroenergetického průmyslu pomocí vzorku 28 nejvýznamnějších společností v 28 zemích. Zkoumání těchto společností, jejich hospodaření a vztahů s okolím během období 2001 až 2010 je uskutečněno v rámci finanční analýzy, dále výkonové analýzy a statistické analýzy, zaměřené na prokázání vztahů mezi výsledky hospodaření společností a makroekonomickým a mikroekonomickým okolím. Výsledkem dílčích analýz je několik zjištění, ze kterých lze především zmínit následující. Finanční hospodaření se v průběhu sledovaného období zlepšovalo, docházelo ke snižování zadlužení, které ani na začátku období nebylo nijak vysoké, nicméně společnosti nevykazovaly příliš vysoké zhodnocení jejich kapitálu. O trochu horší výsledky vykazovaly společnosti z jihovýchodní části Evropy. Pomocí statistické analýzy nebyl prokázán významný vliv cen vstupních komodit pro výrobu elektrické energie. Na druhé straně byl zjištěn skrz cenový a spotřební kanál procyklický vývoj těchto společností. V průběhu období došlo také mimo jiné ke snížení výrobního podílu elektřiny daných společností na domácích trzích a v průměru také k částečné privatizaci.

Annotation This diploma thesis focuses on providing complete characteristics of European electroenergetic industry by sample of 28 most important companies from 28 countries. Analyzing these companies, their financial results and relations to surroundings during terms from 2001 to 2010 is made by means of financial analysis, then output analysis and statistical analysis to prove relations between companies´ financial results and macroeconomic and microeconomic factors. As a result of partial analyses there are several findings, of which the most interesting ones are following. Financial results were getting better during observating period, indebtedness was decreased in spite of low level of indebtedness at the beginning, however companies didn´t show high profitability of their capital. Companies from southeastern part of Europe had worse results than the others. By statistical analysis there wasn´t observed significant influence of prices of input commodities necessary for electricity production. On the other side the positive connection between domestic product with price index and development of these companies was found significant. During this period the decrease of portion of these companies in electricity production in domestic economies was found with average partial privatization.

Obsah A.

ÚVOD ..................................................................................................................................... 1

B.

METODICKÁ ČÁST............................................................................................................ 3 1.

2.

3.

4. 5.

6. C.

VÝBĚR A CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTÍ PRO NÁSLEDNOU ANALÝZU.............................. 3 1.1 Získání a utřídění informací o jednotlivých společnostech ....................................... 3 1.2 Charakteristika vzorku společností ........................................................................... 3 FINANČNÍ ANALÝZA ............................................................................................................ 5 2.1 Bankrotní a bonitní modely....................................................................................... 5 2.2 Rentabilita................................................................................................................. 7 2.3 Likvidita .................................................................................................................... 8 2.4 Zadluženost ............................................................................................................. 10 2.5 Analýza kapitálu...................................................................................................... 12 2.6 Dlouhodobá aktiva a jejich financování ................................................................. 17 ANALÝZA VÝKONŮ ........................................................................................................... 19 3.1 Instalovaná kapacita ............................................................................................... 19 3.2 Skutečný výkon ........................................................................................................ 19 3.3 Prodané množství.................................................................................................... 19 3.4 Skutečný výkon a instalovaná kapacita................................................................... 20 3.5 Podíl výroby elektrické energie na domácím trhu................................................... 20 VLASTNÍ HODNOCENÍ SPOLEČNOSTÍ .................................................................................. 22 STATISTICKÁ ANALÝZA ..................................................................................................... 23 5.1 Korelace.................................................................................................................. 23 5.2 Regresní analýza..................................................................................................... 26 SWOT ANALÝZA .............................................................................................................. 30 APLIKAČNÍ ČÁST ............................................................................................................ 31

1. 2.

3.

4. 5.

6.

CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTÍ A JEJICH OKOLÍ ............................................................. 31 FINANČNÍ ANALÝZA .......................................................................................................... 37 2.1 Bankrotní a bonitní modely..................................................................................... 37 2.2 Rentabilita............................................................................................................... 43 2.3 Výnosy a jejich rozdělení ........................................................................................ 52 2.4 Produktivita práce .................................................................................................. 54 2.5 Likvidita .................................................................................................................. 57 2.6 Zadluženost ............................................................................................................. 63 2.7 Analýza kapitálu...................................................................................................... 70 2.8 Vlastnická struktura ................................................................................................ 84 2.9 Dlouhodobá aktiva a jejich financování ................................................................. 85 ANALÝZA VÝKONU ........................................................................................................... 92 3.1 Instalovaná kapacita ............................................................................................... 92 3.2 Skutečný výkon ........................................................................................................ 93 3.3 Prodané množství elektrické energie ...................................................................... 94 3.4 Skutečný výkon versus instalovaná kapacita........................................................... 95 3.5 Podíl výroby elektrické energie na domácím trhu................................................... 95 3.6 Vlastní spotřeba ...................................................................................................... 96 3.7 Ztráty v sítích .......................................................................................................... 96 3.8 Celkové shrnutí analýzy výkonů .............................................................................. 97 VLASTNÍ HODNOCENÍ SPOLEČNOSTÍ .................................................................................. 99 STATISTICKÁ ANALÝZA ................................................................................................... 101 5.1 Korelace................................................................................................................ 101 5.2 Regresní analýza................................................................................................... 104 5.3 Celkové shrnutí statistické analýzy ....................................................................... 111 SWOT ANALÝZA ............................................................................................................ 115

D.

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ................................................................................................. 116

E.

POUŽITÉ ZDROJE.......................................................................................................... 121

F.

SEZNAM TABULEK ....................................................................................................... 127

G.

SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ.................................................................................... 129

H.

PŘÍLOHY .......................................................................................................................... 131 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

DOPLNĚNÍ CHARAKTERISTIKY SPOLEČNOSTÍ ................................................................... 131 BANKROTNÍ A BONITNÍ MODELY ..................................................................................... 134 RENTABILITA .................................................................................................................. 136 VÝNOSY .......................................................................................................................... 139 PRODUKTIVITA PRÁCE ..................................................................................................... 140 LIKVIDITA ....................................................................................................................... 141 ZADLUŽENOST ................................................................................................................ 143 KAPITÁL .......................................................................................................................... 145 AKTIVA ........................................................................................................................... 151 VÝKON ....................................................................................................................... 155 VLASTNÍ HODNOCENÍ ................................................................................................. 160 KORELACE.................................................................................................................. 162 REGRESE .................................................................................................................... 164

A. Úvod Po prohledání české literatury a studentských prací nebylo nalezeno ucelenějšího pojednání, které by charakterizovalo a podrobněji rozebralo nejen finanční hospodaření společností působících v elektroenergetickém průmyslu na území větší části evropského kontinentu, ale i jejich strukturu zařízení pro výrobu elektrické energie a její výkonnost. Motivem ke zpracování této diplomové práce tak bylo nahlédnout na finanční hospodaření společností operujících v elektroenergetickém průmyslu, jejich tržní postavení a situaci na evropském trhu v posledním desetiletí, od roku 2001 do 2010, tj. i

období zahrnující hospodářskou recesi. Bližší charakteristika společností z tohoto odvětví průmyslu je uvedena v následující konkrétní části této práce, ale obecně lze říci, že se jedná o odvětví se zvýšenou státní regulací, které je ve veřejném zájmu široké společnosti kvůli dalekosáhlým dopadům téměř na celou ekonomiku daných států, které může toto odvětví způsobit. Je tak na místě prozkoumat

a

zjistit,

jakým

způsobem

hospodařily

dané

společnosti

z elektroenergetického průmyslu s prostředky ať už daňových poplatníků skrz státní vlastnictví nebo ostatních podílníků a také, jak čelily okolním faktorům v podobě růstu cen vstupních komodit potřebných pro výrobu elektrické energie a fázím hospodářského cyklu. Jedná se o společnosti tíhnoucí po zisku, nebo spíše organizace uspokojující poptávku po nezbytném statku bez nároků na nadbytečný zisk sloužící např. jako alternativní zdroj příjmů do státních rozpočtů? I to je jedna z otázek, na které bude snaha v této práci nalézt konkrétnější odpovědi. V této práci není pohled na vybrané společnosti pouze jako na celek, ale v určitých částech je možné nalézt i podrobnější údaje a výsledky u jednotlivých společností pro jejich možné srovnání, jejich odlišný vývoj v čase a vyhnutí se možnému přehlédnutí skutečností, které by v celku zanikly. Pomocí několika podrobných rozkladů finančních ukazatelů jsou v této práci možné příčiny nalezeny a upřesněny pro ty, co se více zajímají o danou problematiku. Jako reprezentativní vzorek společností, na němž je proveden následující rozbor hodnot

finančními

a

jinými

ukazateli,

byly

zvoleny

podniky

působící

v elektroenergetickém průmyslu s nejvyšším domácím podílem na výrobě elektrické energie. Tyto společnosti tak představují subjekty s nejvyšším vlivem na chod ekonomik v evropských státech a v neposlední radě vytvářejí velké množství pracovních pozic. V poslední části této práce je tak věnován prostor pro identifikaci vztahů nejen hospodářských výsledků daných společností k vývoji hrubého domácího produktu, cenové hladině, ale i celkové spotřebě elektrické energie a cenám hlavních surovin potřebných pro výrobu elektrické energie. Tyto vztahy jsou rozebrány pomocí

1

statistických metod, které pomáhají lépe objasnit danou problematiku a zmapovat jak minulý vývoj v této části odvětví, tak i navrhnout konkrétní předpoklady pro odhad budoucího vývoje.

Hlavní cíl Hlavní cíl této diplomové práce je poskytnout ucelený, ale i podrobnější pohled na vývoj společností působících v elektroenergetickém průmyslu a posoudit jejich finanční hospodaření s významným vlivem na ekonomiku, důkladně je charakterizovat a nalézt vztahy vývoje jejich hospodaření během období 2001 až 2010 s okolními faktory v podobě hrubého domácího produktu, cenové hladiny a cen vstupních komodit. Protože se jedná o dosud nezpracované téma, kterému se lze věnovat do značné šířky i hloubky, byl hlavní cíl dále rozpracován do několika dílčích cílů. Díky důkladnému vyhledání a zpracování podrobných údajů bylo na místě plně využít tyto údaje a rozebrat je. Na konci této práce by tedy měly v podobě velmi stručného shrnutí být zodpovězeny následující otázky. Zda a jaké společnosti vykazovaly zhoršování nebo zlepšování finančního hospodaření v průběhu sledovaného období deseti let a jaký vliv měly změny hodnot vnějších faktorů v podobě HDP a cenové hladiny na jejich hospodaření. Příčiny a konkrétní vztahy lze pak najít v podrobnějším shrnutí, popř. v dílčích shrnutích jednotlivých částí této práce. Výsledky by měly mimo obecného zmapování odvětví umožnit odborníkům specializujícím se na elektroenergetický průmysl více nahlédnout na toto odvětví a být použitelné i pro další analýzy.

Dílčí cíle Charakterizování elektroenergetického odvětví a výběr vhodných společností. Vyhledání a zpracování údajů potřebných jednak pro bližší charakteristiku daných společností a finanční, výkonovou i statistickou analýzu ve většině případů z výročních zpráv vybraných společností za období 2001 až 2010, statistik mezinárodních finančních institucí a burzovních elektronických portálů s údaji o tržních cenách. Rozebrání připravených údajů ve finanční, výkonové a statistické analýze pomocí vrcholových a dílčích ukazatelů, posouzení vývoje finanční situace u jednotlivých společností na základě předešlých analýz a nalezení příčinných vztahů a okolních vlivů.

2

B. Metodická část 1.

Výběr a charakteristika společností pro následnou analýzu Aby vzorek zkoumaných společností představoval určitou kompaktnost a vhodnost

k porovnání výsledných hodnot mezi sebou, bylo zapotřebí stanovit kritérium pro výběr vhodných společností. Toto kritérium mělo podobu nejvyššího podílu podle objemu vyrobené elektrické energie na domácím území ke konci roku 2010. Každá společnost z 28 evropských zemí tak představovala nejvhodnějšího kandidáta s nejvyšším podílem výroby elektrické energie na domácím území. S pomocí elektronické databáze Amadeus [BUREAU VAN DIJK (2010)] po zadání spodního limitu celkového obratu v dané zemi byl proveden výběr omezeného počtu společností, u kterých dále následovalo zjišťování z jejich výročních zpráv, internetových stránek a elektronických článků, která společnost v dané zemi zaujímá skutečně nejvyšší zmiňovaný podíl.

1.1

Získání a utřídění informací o jednotlivých společnostech

Po uskutečněném výběru následovala poměrně časově náročná část, ve které probíhalo přepisování údajů z jednotlivých výročních zpráv všech 28 společností za daná období do souboru v EXCEL (2003) pro pozdější zpracování.

1.2

Charakteristika vzorku společností

Pro charakteristiku zkoumaného vzorku společností byly z části zpracovány ty nejobecnější hlavní údaje, které by popisovaly společné prvky u všech společností. Následovalo utřídění stručných údajů o každé jednotlivé společnosti a domácím trhu zvlášť do tabulek. Údaje přímo o společnosti se týkaly jejího názvu, sídla, územní působnosti, podílu na domácím trhu, podílu obnovitelných zdrojů energie a výrobního mixu. I.

Matematické pomůcky V průběhu následujících dílčích i celkových výpočtů ve finanční, výkonové

i statistické analýze byly v určitých případech použity následující matematické postupy [blíže HINDLS, R. (2007)]: Prostý aritmetický průměr = Σ xi / Σ i Použit většinou pro výpočet průměru všech společností, nebo pokud nešel použít geometrický průměr. Geometrický průměr = i√ Π xi Použit při výpočtu průměru indexů za období.

3

Absolutní přírůstek - 1. diference = xi – xi-1 Použita pro zobrazení změny hodnot mezi dvěma obdobími v absolutním vyjádření. Koeficient růstu = xi / xi-1 Použit pro zobrazení změny hodnot mezi dvěma obdobími jako podílu, při vynásobení 100 pak udává, o kolik procent došlo ke změně hodnot. Směrodatná odchylka = √ {Σ [(xi - Střední hodnota)2 × 1/ Σi]} Použita pro zobrazení průměrné velikosti intervalu, ve kterém se pohybovala průměrná hodnota (střední hodnota). Variační koeficient = Směrodatná odchylka / Průměr Použit pro vyjádření odchylky v relativní podobě a lepší přehled při porovnání hodnot. Korelační koeficient = Kovariancei,j /( Směrodatná odchylkai × Směrodatná odchylkaj) Použit pro porovnání vývoje hodnot jedné veličiny s druhou veličinou, jejich vzájemný vztah. Rozdělení četnosti … Vytvoření grafů s vertikální osou zachycující počet společností se společnou hodnotou zobrazenou na horizontální ose. Pomocí tohoto grafu pak lze zjistit, které hodnoty (na horizontální ose) vykazovaly nejčetnější výskyt a zda se jednalo o rovnoměrné rozdělení (kdy každá horizontální hodnota se vyskytovala ve stejném počtu), normální rozdělení (s umístěním většího počtu výskytů kolem střední nebo jiné hodnoty) s různým sešikmením a špičatostí nebo jiný typ rozdělení s např. více vrcholy.

4

2.

Finanční analýza Zde začala hlavní část finanční analýzy a podrobné zpracování utříděných údajů

pomocí zadávání funkčních vztahů, filtrů, podmínek, grafů a jiných příkazů v tabulkovém programu EXCEL (2003). V této části byly údaje podrobeny následujícímu výčtu ukazatelů a rozboru jejich hodnot.

2.1

Bankrotní a bonitní modely

Nejprve byly použity bankrotní a bonitní modely pro získání obecného přehledu o celkové finanční situaci jednotlivých společností, popř. zda by se společnosti daly roztřídit podle výsledných hodnot modelů do specifických skupin s odlišným vývojem. I.

Altmanovo Z-skóre Jedná se o poměrně známý dosti rozšířený model, který byl v průběhu času několikrát

modifikován [ALTMAN, E. I. (2002)]. V této práci byly vybrány dva konkrétní modely Z-skóre vhodné pro analýzu veřejně neobchodovatelných výrobních podniků (některé ze zkoumaných společností veřejně obchodovatelné v daném období nebyly), aby se mohla vzájemně porovnat jejich vypovídací schopnost.

První model z roku 1983 s rovnicí v následující podobě: Z-skóre = 0,717 × PK / A + 0,847 × ZZ / A + 3,107 × EBIT / A + 0,42 × VK / CK + 0,998 × T / A Druhý model z roku 1995 bez ohledu na obrat aktiv měl podobu rovnice takovouto: Z-skóre = 6,56 × PK / A + 3,26 × ZZ / A + 6,72 × EBIT / A + 1,05 × VK / CK Z-skóre < 1,23 … Bankrotující zóna, 1,23 < Z-skóre < 2,90 … Šedá zóna, Z-skóre > 2,90 … Prosperující zóna. Dílčí ukazatele: PK / A … Podíl pracovního kapitálu k celkovému kapitálu, ZZ / A … Podíl zadrženého zisku k celkovému kapitálu, EBIT / A … Nezdaněná rentabilita celkového kapitálu, VK / CK … Podíl vlastního kapitálu k cizímu kapitálu. T / A … Obrat aktiv Vysvětlivky: PK … Pracovní kapitál, A … Celková aktiva,

5

ZZ … Zadržený zisk = Fondy ze zisku + Výsledek hospodaření minulých let + Výsledek hospodaření běžného období, EBIT … Zisk před úroky a zdaněním, VK … Vlastní kapitál, CK … Cizí zdroje. II.

Kralicekův Quicktest Jedná se o bonitní model z roku 1990, který má posoudit podle výsledných hodnot,

o jak dobrý podnik jde. Oproti výše zmíněným bankrotním modelům jsou zde dílčí výsledky vstupních údajů omezeny v určitém intervalu a nedochází zde k velkému zkreslení kvůli případným extrémním hodnotám dané proměnné. Model lze najít [KRALICEK, P. (1993)] v následující podobě: Hodnocení celkové situace = (R1 + R2 + R3 + R4) / 4 Velmi dobrý podnik … 3 a více bodů, Dobrý podnik … 2 – 3 body, Střední podnik … 1 – 2 body, Špatný podnik … 1 a méně bodů. Dílčí ukazatele

1. Kralicekův Quicktest Ukazatel Konstrukce

Hodnocení Počet bodů 0,3 a více 4 0,2 - 0,3 3 R1 Vlastní kapitál / Aktiva 0,1 - 0,2 2 0,0 - 0,1 1 0,0 a méně 0 3 a méně 4 3-5 3 R2 (Čisté dluhy - kr. fin. majetek) / EBTDA 5 - 12 2 12 - 30 1 30 a více 0 0,15 a více 4 0,12 - 0,15 3 R3 EBIT / Aktiva 0,08 - 0,12 2 0,00 - 0,08 1 0,00 a méně 0 0,1 a více 4 0,08 - 0,1 3 R4 EBTDA / Provozní výnosy 0,05 - 0,08 2 0,00 - 0,05 1 0,00 a méně 0 Zdroj: KRALICEK, P. (1993)

6

Po obecném přehledu nad finanční situací následovala podrobná analýza rentability společností.

2.2

Rentabilita

Pro zjištění situace ohledně ziskovosti vložených prostředků do společností byly údaje rozebrány pomocí rentability aktiv, rentability vlastního kapitálu a jejího podrobnějšího rozkladu na dílčí ukazatele. Obecná podoba vrcholového ukazatele rentability aktiv, jak uvádí např. MAREK, P. (2009), byla takováto: Rentabilita aktiv = Zisk před úroky a zdaněním / Celková aktiva Rentabilita vlastního kapitálu byla použita s použitím jejího podrobnějšího rozkladu než je uváděno běžně v učebnicích v následující podobě: Rentabilita vlastního kapitálu = EAT/EBIT × EBIT/EBITDA × EBITDA/T × T/A × A/VK Dílčí ukazatele: EAT/EBIT … Poměr zisku po zdanění k zisku před zdaněním a úroky, EBIT/EBITDA … Poměr zisku před zdaněním a úroky k zisku před zdaněním, úroky a odpisy, EBITDA/T … Provozní ziskové rozpětí, T/A … Obrat aktiv, A/VK … Finanční páka. Vysvětlivky: ROE … Rentabilita vlastního kapitálu, EAT … Zisk po zdanění, EBIT … Zisk před zdaněním a úroky, EBITDA … Zisk před zdaněním, úroky a odpisy, T … Celkové tržby, A … Celková aktiva, VK … Vlastní kapitál. Takováto podoba rozkladu byla použita kvůli oddělení vlivu jednotlivých položek, zejm. finančního a mimořádného výsledku hospodaření, a k nahlédnutí na konkrétní příčiny ovlivňující výsledné hodnoty rentability vlastního kapitálu v rámci celého vzorku i jednotlivých společností. Tyto dílčí hodnoty lze pak porovnat mezi společnostmi navzájem.

7

I.

Struktura výnosů Díky přístupným podrobnějším údajům bylo vhodné prozkoumat strukturu výnosů a to

podle území, na kterém byly dosaženy a druhu – konkrétně prodej elektrické energie. Vzorce byly použity v následující podobě: Podíl domácích provozních výnosů = Domácí provozní výnosy / Celkové provozní výnosy a Podíl tržeb z prodeje elektrické energie = Tržby z prodeje el. energie / Celkové provozní výnosy II.

Produktivita práce a její rozklad K podrobení údajů tomuto vrcholovému ukazateli došlo kvůli porovnání hodnot

v průběhu období i mezi společnostmi navzájem a zjištění, do jaké míry ovlivňoval počet zaměstnanců výnosnost. Rozklad vrcholového ukazatele na průměrné mzdy a nákladovost mezd [SYNEK A KOL. (2009)] byl proveden kvůli porovnání vývoje v čase, jak se tyto hodnoty měnily a působily tak na produktivitu práce, zda docházelo k růstu průměrných mezd a pokud ano, tak zda produktivita práce rostla v dostatečné míře, aby nedocházelo k vyšší nákladovosti těchto mezd. Vzorec výpočtu byl následující: Provozní výnosy / Počet zaměstnanců = (Osobní náklady / Počet zaměstnanců) / (Osobní náklady / Provozní výnosy) Dílčí ukazatele: Osobní náklady/Počet zaměstnanců … Průměrné mzdy, Osobní náklady/Provozní výnosy … Mzdová nákladovost. Produktivita práce bez rozkladu byla také vypočtena u zaměstnanců v zahraničí a provozních výnosů. Zahraniční výnosy / Počet zaměstnanců v zahraničí = Zahraniční výnosy / Počet zaměstnanců v zahraničí

2.3

Likvidita

Nedílnou součástí finanční analýzy je i likvidita pro zmapování vývoje krátkodobých aktiv a krátkodobých závazků. Zde byly použity 3 formy ukazatelů likvidity v podobě běžné, pohotové a okamžité podle MAREK, P. (2009). Dále následoval propočet dob inkasa pohledávek a úhrady závazků z obchodního styku, výpočet obchodního deficitu,

8

rozebrání struktury lhůty splatnosti pohledávek z obchodního styku a k nim vytvořených opravných položek. I.

Běžná likvidita U běžné likvidity byl použit vzorec v podobě:

Běžná likvidita = Krátkodobá aktiva / Krátkodobá pasiva Hodnota běžné likvidity: Nad 2,5 … Konzervativní strategie, Mezi 1,5 a 2,5 … Průměrná strategie, Pod 1,5 … Agresivní strategie. II.

Pohotová likvidita Pohotová likvidita abstrahuje od vlivu zásob, které nemusí být příliš likvidní

a umožňuje tak oddělený pohled na vývoj krátkodobých pohledávek a finančního majetku. U pohotové likvidity se jednalo o vzorec: Pohotová likvidita = (Krátkodobá aktiva – Zásoby) / Krátkodobé závazky Hodnota pohotové likvidity: Nad 1,5 … Konzervativní strategie, Mezi 1 a 1,5 … Průměrná strategie, Pod 1 … Agresivní strategie. III.

Okamžitá likvidita Díky výpočtu okamžité likvidity lze vidět vývoj krátkodobého finančního majetku

daných společností bez vlivu krátkodobých pohledávek a zásob. Pro výpočet okamžité likvidity platil tento vzorec: Okamžitá likvidita = Krátkodobá finanční aktiva / Krátkodobé závazky Hodnota okamžité likvidity byla uváděna, že by neměla klesnout pod 0,2, ale v případě možnosti rychlého čerpání úvěrů či cash poolingu by mohla být i nulová bez nějakých problémů. IV.

Doby obratu Doby obratu pohledávek, závazků z obchodního styku a výpočet obchodního deficitu

byly vypočteny podle následujících rovnic: Doba inkasa pohledávek = (Pohledávky z obch. styku / Tržby) × 365 Doba úhrady závazků = (Závazky z obch. styku / Tržby) × 365 Obchodní deficit = Doba inkasa pohledávek – Doba úhrady závazků

9

V.

Struktura pohledávek Dále následovalo nahlédnutí do struktury pohledávek z obchodního styku z hlediska

lhůty do splatnosti (resp. po splatnosti) a tvorby opravných položek k těmto pohledávkám, zda nedocházelo k jejich prodlužování či zkracování během zkoumaného období a jak si stály jednotlivé společnosti vůči ostatním. Byly tedy vypočteny podíly jednotlivých složek pohledávek podle doby po lhůtě splatnosti a opravných položek vůči celkovým pohledávkám z obchodního styku. Třídění zmíněných pohledávek bylo následující: Pohledávky z obchodního styku: Po lhůtě splatnosti déle jak 12 měsíců, Po lhůtě splatnosti mezi 6 a 12 měsíci, Po lhůtě splatnosti mezi 3 a 6 měsíci, Po lhůtě splatnosti do 3 měsíců, Do splatnosti, Opravné položky k pohledávkám z obchodního styku.

2.4 I.

Zadluženost Věřitelské riziko

V rámci zadluženosti byly rozebrány hodnoty věřitelského rizika, jehož vzorec [MAREK, P. (2009)] byl následující: Věřitelské riziko = Cizí kapitál / Celková pasiva Tyto hodnoty zobrazují pouze obecně jaký podíl tvořily cizí zdroje v celkových pasivech, nikoliv však podrobnější strukturu, která by umožnila přesně identifikovat dlužnické vztahy společností s konkrétními věřiteli. Proto následoval vlastní výpočet a porovnání dlouhodobých dluhů jednotlivých společností. II.

Dlouhodobé dluhy Pro odpověď na otázku, jak se vyvíjelo zadlužení společností vůči věřitelům v podobě

úvěrů a vydaných dluhových cenných papírů v průběhu času a jak si stály jednotlivé společnosti mezi sebou, bylo vhodné vypočítat podíl dlouhodobých dluhů na cizím kapitálu a celkových pasivech. Tento postup umožnil oddělit vliv např. rezervních položek, odložených daňových závazků, závazků z obchodního styku a jiných položek zaujímajících významný objem v cizích zdrojích a ovlivňujících tak celkové zadlužení. Ačkoliv je v názvu obsaženo slovo „dlouhodobé“, jednalo se ve skutečnosti o dluhy

10

jak dlouhodobé, tak i jejich splatnou část do jednoho roku, a krátkodobé úvěry kvůli odlišnému vykazování u jednotlivých společností a v některých případech nemožnému rozpoznání těchto položek. Výpočet dlouhodobých dluhů měl tedy následující podobu: Dlouhodobé dluhy = Dluhové finanční závazky k finančním institucím + Emitované dluhové cenné papíry Poměřování dlouhodobých dluhů pak probíhalo tímto způsobem: Podíl dl.dluhů na cizích zdrojích = Dlouhodobé dluhy / Cizí zdroje Podíl dl.dluhů na celkových pasivech = Dlouhodobé dluhy / Celková pasiva Díky dostatku informací se podařilo prozkoumat i časovou strukturu výše definovaných dluhů podle doby splatnosti a zjistit tak, které společnosti financovaly své aktivity pomocí dluhů s delší či kratší splatností a jak se měnila tato struktura v čase. Členění dlouhodobých dluhů podle doby splatnosti bylo následující: Splatnost nad 5 let, Splatnost od 1 do 5 let, Splatnost do 1 roku.

III.

Úrokové krytí Zda byly v průběhu zkoumaných období jednotlivé společnosti schopny krýt svým

ziskem před úroky a zdaněním nákladové úroky v podobě úroků plynoucích z dluhových instrumentů, byl použit ukazatel úrokového krytí v podobě vzorce [MAREK, P. (2009)]: Úrokové krytí = Výsledek hospodaření před úroky a zdaněním / Nákladové úroky Položka nákladových úroků obsahovala úroky přímo související s finančními dluhy vůči finančním institucím. Nikoliv tedy úroky vykazované např. jako ušlý zisk z držby rezerv a jiných položek, případně náklady nepřímo související s obstaráním úvěrů, či emisí cenných papírů. Struktura úročení Na předešlé úrokové krytí navazoval rozbor úrokové struktury dlouhodobých dluhů a jejich rozdělení na dluhy úročené s úrokovou sazbou pohyblivou nebo pevnou. Díky tomuto ukazateli je možné si udělat stručný obrázek o tom, jaké úrokové expozici byly jednotlivé společnosti vystaveny. Není zde však uveden další rozbor zajištění těchto expozic, který by potřeboval jednak podrobnější dostupné údaje, a také větší prostor.

11

IV.

Rezervy Jak už bylo zmíněno v části úrokového krytí, že rezervy u mnoha společností

představovaly významnou položku, bylo na místě ji podrobněji prozkoumat. Protože se jednalo o společnosti pohybující se v odvětví, které je obecně náročnější na údržbu a obnovu krajiny dotčené právě jejich aktivitou, a zaměstnávající velký počet pracovníků, bylo také předpokládáno, že v průběhu času vytvářely nemalé rezervy na krytí škod na životním prostředí a položky týkající se penzí (zahrnuté buď v rezervách nebo zvlášť). Díky tomu lze také vidět na jednotlivých společnostech (jako představitelích) sociální politiku v dané zemi. Byl použit vzorec pro výpočet poměru rezerv k cizím zdrojům a penzijních závazků k cizím zdrojům v následující podobě: Podíl rezerv = Rezervy / Cizí zdroje Podíl penzijních závazků = Penzijní závazky / Cizí zdroje

2.5

Analýza kapitálu

Cílem této části je zjistit pomocí dílčích výpočtů vážené průměrné náklady na kapitál a rozebrat pomocí postupných kroků vývoj a strukturu těchto nákladů. Mimo to byla také pro doplnění této části provedena analýza obdrženého ratingu a jeho vztahu k cenám akcií jednotlivých společností.

I.

Rating S vývojem kapitálové struktury jednotlivých společností se vyvíjely i hodnoty

ratingových stupňů od renomovaných ratingových agentur, ceny akcií (pokud byly emitovány), výše dividend. Bylo tedy na snaze prozkoumat vývoj výše zmíněných veličin a nalézt vztahy mezi nimi. Nejdříve byl prozkoumán vývoj obdrženého ratingu pro pozdější nalezení vztahu ratingu a ceny akcií. Jednotlivé společnosti v průběhu času obdržely rating i od více než jedné agentury, a tak bylo zajímavé porovnat je mezi sebou, zda a jak se od sebe lišily. Pro výpočet vývoje získaného ratingu a dalšího jeho použití u korelace s bankrotními modely a vývojem cen akcií bylo potřeba kvůli jeho slovní definici převést jednotlivé ratingové stupně do číselné podoby pomocí následujícího vlastního klíče.

12

2. Transformace ratingových stupňů Stupeň S&P a Fitch Ratings AAA(pozitivní)

1

Stupeň Moody´s Aaa(pozitivní)

1,25

Aaa(stabilní)

AAA(negativní)

1,5

Aaa(negativní)

1,5

BBB+(stabilní)

6,5

Baa1(stabilní)

6,5

AA+(pozitivní)

1,75

Aa1(pozitivní)

1,75

BBB+(negativní)

6,75

Baa1(negativní)

6,75

AA+(stabilní)

2

Aa1(stabilní)

2

BBB(pozitivní)

7

Baa2(pozitivní)

7

AA+(negativní)

2,25

Aa1(negativní)

2,25

BBB(stabilní)

7,25

Baa2(stabilní)

7,25

AA(pozitivní)

2,5

Aa2(pozitivní)

2,5

BBB(negativní)

7,5

Baa2(negativní)

7,5

AA(stabilní)

2,75

Aa2(stabilní)

2,75

BBB-(pozitivní)

7,75

Baa3(pozitivní)

7,75

AAA(stabilní)

Hodnota

1

Stupeň S&P a Fitch Ratings A-(negativní)

1,25

BBB+(pozitivní)

Hodnota

Hodnota

Stupeň Moody´s

Hodnota

6

A3(negativní)

6

6,25

Baa1(pozitivní)

6,25

AA(negativní)

3

Aa2(negativní)

3

BBB-(stabilní)

8

Baa3(stabilní)

8

AA-(pozitivní)

3,25

Aa3(pozitivní)

3,25

BBB-(negativní)

8,25

Baa3(negativní)

8,25

AA-(stabilní)

3,5

Aa3(stabilní)

3,5

BB+(pozitivní)

8,5

Ba1(pozitivní)

8,5

AA-(negativní)

3,75

Aa3(negativní)

3,75

BB+(stabilní)

8,75

Ba1(stabilní)

8,75

A+(pozitivní)

4

A1(pozitivní)

4

BB+(negativní)

9

Ba1(negativní)

9

A+(stabilní)

4,25

A1(stabilní)

4,25

BB(pozitivní)

9,25

Ba2(pozitivní)

9,25

A+(negativní)

4,5

A1(negativní)

4,5

BB(stabilní)

9,5

Ba2(stabilní)

9,5

A(pozitivní)

4,75

A2(pozitivní)

4,75

BB(negativní)

9,75

Ba2(negativní)

9,75

A(stabilní)

5

A2(stabilní)

5

BB-(pozitivní)

10

Ba3(pozitivní)

10

A(negativní)

5,25

A2(negativní)

5,25

BB-(stabilní)

10,25

Ba3(stabilní)

10,25

A-(pozitivní)

5,5

A3(pozitivní)

5,5

BB-(negativní)

10,5

Ba3(negativní)

10,5

A-(stabilní)

5,75

A3(stabilní)

5,75

Zdroj: Vlastní sestavení, MOODY´S (2012), S&P (2012), FITCH (2012) Poznámka k tabulce Ratingové stupně u agentury S&P a Fitch Ratings byly shodné, zatímco u agentury Moody´s byly používány trochu odlišné názvy jednotlivých stupňů ratingu. V závorce u každého stupně je uveden dlouhodobý výhled v podobě pozitivního, stabilního nebo negativního výhledu.

II.

Náklady na akciový kapitál Pro výpočet vážených průměrných nákladů bylo potřeba zjistit dílčí složky zahrnující

náklady na vlastní kapitál a cizí kapitál. Výpočet nákladů na vlastní kapitál podle VALACH, J.(2006) mohl být proveden v podobě výpočtu nákladů na akciový kapitál a zadržený (nerozdělený) zisk. Protože zadržený zisk by mohl být jinak rozdělen akcionářům pomocí dividend, byla pro jeho náklady stanovena stejná hodnota jako u nákladů akciového kapitálu s přiřazením váhy podle jeho podílu na celkovém kapitálu (akciový, nerozdělený zisk a dluhový kapitál). Pro výpočet nákladů na akciový kapitál byly použity hodnoty dividendového výnosu, jehož vzorec [MAREK, P. (2009)] je uveden v následující části. Dividendový výnos a jeho rozklad Jako odměna akcionářů za podstoupené investice a riziko do části zkoumaných společností byly vypláceny dividendy. Pomocí poměrového ukazatele dividendového

13

výnosu lze zmapovat, jakou výnosnost přinášely investice do těchto společností a na druhé straně, jak vysokým nákladům na tento druh kapitálu čelily dané společnosti. Nicméně i zde byl proveden vlastní rozklad tohoto ukazatele na dva dílčí poměry pomocí včlenění jmenovité hodnoty akcie do vzorce. Vzorec je následující: Dividendový výnos = (Vyplacené dividendy na akcii / Jmenovitá hodnota akcie) × (Jmenovitá hodnota akcie / Tržní cena akcie) První dílčí poměr ve vzorci ukazuje, jaká výše dividend byla vyplacena ve vztahu k jmenovité hodnotě akcie. Samotná hodnota nic moc o sobě neřekne, ale když se přihlédne i k druhému poměru jmenovité hodnoty k tržní ceně akcie a následnému vývoji hodnot, lze si udělat představu o tom, do jaké míry ovlivňovala dividendový výnos zvlášť změna tržní ceny akcie a jak objem vyplacených dividend. Celkový akciový výnos Pro zjištění celkového výnosu dosaženého investicí do společností bylo potřeba brát v úvahu nejen obdržené dividendy, ale i vývoj tržních cen akcií, protože samotný dividendový výnos by v tomto případě mohl být zavádějící, pokud by tržní cena akcie klesala a celkově by tak případný investor prodělal své vložené prostředky. Vzorec výpočtu je v podobě jak uvádí např. MAREK, P. (2009): Celkový akciový výnos = (Dividendat + Tržní cena akciet – Tržní cena akciet-1) / Tržní cena akciet P/BV Jedním z doplňujících ukazatelů této části porovnávající tržní cenu akcie s její účetní hodnotou je poměr označovaný s anglickou zkratkou P/BV (Price / Book Value). Pomocí něj lze vidět, jak akcionáři oceňovali na základě minulých dat a výhledů do budoucna danou společnost v porovnání s účetní hodnotou vlastního kapitálu. Vzorec pro výpočet byl následující: P/BV = Tržní cena akcie / (Vlastní kapitál / Počet akcií) P/E Druhým doplňujícím ukazatelem je poměr tržní ceny akcie k zisku, který je používán někdy investory pro rozhodování při výběru portfolia svých investic. Jedná se o poměření tržní ceny obsahující informace o společnosti z minulosti i budoucích očekávání k zisku dosaženého v minulém období. Je tedy na každém investorovi, do jaké míry přikládá význam tohoto ukazatele. Čím vyšší hodnota byla dosažena, tím více si akcionáři cenili akcií společností nebo byla vykázána nízká hodnota zisku či obojí.

14

Příslušný vzorec tohoto ukazatele má podobu: P/E = Tržní cen akcie / Zisk po zdanění na akcii Dividendový výplatní poměr Ukazatel charakterizující dividendovou politiku zde bylo vhodné použít pro porovnání jednotlivých společností a zjistit, zda praktikovaly dividendovou politiku stabilní, pasivní reziduální nebo s udržováním stále výše výplatního poměru. Definice pro výše zmíněné výplatní poměry lze najít např. u MAREK, P. (2009). Vzorec pro výpočet dividendového výplatního poměru je následující. Výplatní poměr = Vyplacené dividendy / Zisk po zdanění Vztah tržní ceny k ratingu Díky již dříve zmíněné transformaci slovního vyjádření ratingových stupňů do číselných hodnot bylo možné porovnat vývoj obdrženého ratingu se změnami cen akcií jednotlivých společností. Pro nalezení vztahu byla použita regresní rovnice s grafickým bodovým zobrazením, ve kterém byla skrz jednotlivé body všech společností s dostupnými údaji o ceně akcií a ratingu protnuta regresní přímka. Horizontální osa představovala 1. diference obdrženého ratingu (kvůli nízkému rozpětí hodnot nebylo použito relativní vyjádření, protože by docházelo při změně o stupeň nebo jen jeho část k vysokým relativním hodnotám) a vertikální osa relativní změny cen akcií (zde bylo použito relativní vyjádření kvůli vysokému rozpětí hodnot cen akcií s různým řádem lišícím se mezi společnostmi). Následná interpretace tak měla následující podobu. Při změně ratingu o určitý stupeň došlo ke změně ceny akcie o x procent. Nicméně hlavní důvod použití této regrese byl v nalezení průměrného vztahu mezi změnou obdrženého ratingového stupně a tržní cenou akcie.

III.

Náklady dluhového kapitálu Druhou složku vážených průměrných nákladů na kapitál tvoří náklady na cizí kapitál.

V této části cizí kapitál pro výpočet tohoto druhu nákladů představovaly dlouhodobé a krátkodobé půjčky, úvěry k finančním institucím a emitované cenné papíry. Takovýto způsob byl použit kvůli možnosti přímého přiřazení nákladů k výše zmíněným položkám v podobě úroků, o kterých byly údaje ve výročních zprávách obsaženy. Pokud by šlo o preciznost a zahrnutí všech cizích kapitálových zdrojů a nepřímých souvisejících nákladů na obstarání tohoto kapitálu, pak by bylo potřeba dodatečných podrobných informací, aby se daly přesně přiřadit k jednotlivým druhům v podobě např. rezerv či derivátových kontraktů. Nicméně pro tuto analýzu byl výpočet nákladů na dluhový cizí kapitál proveden podle následujícího vlastního vzorce.

15

Náklady dluhu = (Dlouhodobé + Krátkodobé úvěry, půjčky a Cenné papíry) / Nákladové úroky

IV.

Vážené průměrné náklady na kapitál Završení této části představuje konečný výpočet celkových vážených průměrných

nákladů na kapitál. Postup tohoto výpočtu byl v podobě přiřazení vah k jednotlivým výše zmíněným složkám kapitálu podle jejich vzájemného poměru. Váhy byly vypočteny na základě účetních hodnot, i přesto, jak navrhuje např. MAŘÍK, M. A KOL (2011), že by bylo lepší stavět výpočet na tržních cenách, avšak kvůli nedostatku údajů ohledně tržního ocenění zejm. dluhů a náročnějším výpočtům na prostor i čas pro více společností byly zvoleny účetní hodnoty. Upravený vzorec pro výpočet vážených průměrných nákladů je následující. WACC = NA × A / CK + NNZ × NZ / CK + ND × D / CK × (1 – DPO / EBT) Vysvětlivky: WACC … Vážené průměrné náklady kapitálu, NA … Náklady akciového kapitálu v podobě dividendového výnosu, A / CK … Váha akciového kapitálu podle podílu akcií k celkovému kapitálu, CK … celkový kapitál = akciový kapitál + nerozdělený zisk + dluhový kapitál, NNZ … Náklady nerozděleného zisku, NZ / CK … Váha nerozděleného zisku podle podílu nerozděleného zisku k celkovému kapitálu, ND … Náklady na dluhový kapitál, D / CK … Váha dluhového kapitálu podle podílu dluhů k celkovému kapitálu, (1 – DPO / EBT ) … Daňový štít, DPO / EBT … Daňová sazba podle podílu daně z příjmů právnické osoby k zisku před zdaněním. V.

Vlastnická struktura Doplněním části zabývající se kapitálem je rozbor vlastnické struktury hlavních

akcionářů či podílníků jednotlivých společností. Hlavní důraz byl kladen na zjištění podílu domácí státní autority a jeho vývoje v průběhu desetiletého období. Údaje o podílech v jednotlivých společnostech byly buď přímo uvedeny ve výročních zprávách nebo musel být proveden dopočet z údajů o ostatních podílech, případně odvození z textu u státem plně vlastněných společností.

16

2.6

Dlouhodobá aktiva a jejich financování

Protože se jedná o společnosti z odvětví náročného na dlouhodobý majetek, je na snaze se přesvědčit, zda ve skutečnosti společnosti provozovaly svoji činnost s velkým podílem dlouhodobých aktiv a nahlédnout blíže na jejich strukturu a vývoj v čase. Na druhé straně bylo zajímavé zjistit i strukturu financování této části aktiv. Nejprve byl tedy použit poměr dlouhodobých aktiv k celkovým aktivům s následujícím vzorcem. Podíl dlouhodobých aktiv = Dlouhodobá aktiva / Celková aktiva Pro bližší specifikaci struktury dlouhodobých aktiv následoval rozklad na výpočet podílu dlouhodobého hmotného majetku k celkovým aktivům, protože významnou část mimo to mohly tvořit i např. položky odložené daňové pohledávky, podílů ve společnostech a jiné. Dlouhodobý hmotný majetek zde představoval účetně vykazovaný netto dlouhodobý hmotný majetek s nedokončenými dlouhodobými hmotnými investicemi a v některých případech např. jaderné palivo. Vzorec pro výpočet byl následující. Podíl dlouhodobého hmotného majetku = Dlouhodobý hmotný majetek / Celková aktiva Protože zde existoval předpoklad, že by se mohly dané společnosti podílet či uskutečňovat své aktivity i v jiných společnostech bez potřeby mít svůj vlastní dlouhodobý majetek, bylo rozhodnuto provést výpočet poměru těchto podílů ve společnostech k celkovým aktivům a zjistit tak skutečnost. Výpočet probíhal následovně. Poměr podílů ve společnostech = Cenné papíry v ekvivalenci (Investments in companies) / Celková aktiva

I.

Krytí dlouhodobých aktiv Následovala analýza krytí dlouhodobých aktiv pomocí dlouhodobého kapitálu.

Podle zlatého bilančního pravidla, jak uvádí MAREK, P. (2009), by měla být dlouhodobá aktiva kryta dlouhodobými zdroji, např. kvůli rozdílné délce splatnosti u krátkodobých zdrojů. Dlouhodobé zdroje zde představovaly vlastní kapitál a dlouhodobé závazky. Vzorec vypadal takto. Poměr dl. aktiv k dl. zdrojům = Dlouhodobá aktiva / (Vlastní kapitál + Dlouhodobé závazky) Druhé pravidlo financování představuje krytí vlastním kapitálem nejvýše celou hodnotu dlouhodobých aktiv. Je na místě použít tento ukazatel kvůli udělání si představy

17

o situaci v přístupu a poskytování úvěrů v jednotlivých státech daným společnostem, popř. porovnání s výší nákladů na dílčí složky kapitálu. Výpočet je takovýto: Poměr vlastního kapitálu k dl. aktivům = Vlastní kapitál / Dlouhodobá aktiva

II.

Obnova dlouhodobého majetku Zde však rozbor dlouhodobého majetku nekončí, protože nejsou známy zdroje

financování investic do dlouhodobého majetku, někdy uváděných v podobě kapitálových výdajů bez zahrnutí finančních investic. Konkrétní podoba zdrojů je zde brána na mysli jako odpisy. Následovalo tak porovnání investic k odpisům v následující rovnici. Poměr investic k odpisům = Investice do dl. majetku / Odpisy a opotřebení Díky dostatku údajů z výročních zpráv bylo možné provést porovnání domácích a zahraničních investic, dále investic do konvenční výroby elektrické energie a do obnovitelných zdrojů energie. Díky těmto porovnáním lze vyčíst strategii jednotlivých společností, jakým směrem se ubíraly v průběhu času, zda rozšiřovaly své výrobní kapacity pomocí přímých investic do koupi majetku nebo jen spojováním s ostatními podniky či částí svých podílů v podnicích, dále do jaké míry byla výrobní kapacita náročná na investice oproti ostatním aktivitám v podobě přenosu a distribuce elektrické energie, výroby a tranzitu ostatních komodit a dalších. V neposlední řadě lze alespoň z části vidět podíl investic do obnovitelných zdrojů energie u jednotlivých společností. Rovnice pro výpočet měly následující podobu. Podíl domácích investic = Domácí investice / Celkové investice Podíl investic do konvenční výroby = Investice do konvenční výroby / Celkové investice Podíl investic do obnovitelných zdrojů = Investice do obnov. zdrojů / Celkové investice

18

3.

Analýza výkonů Na rozdíl od finanční analýzy a pro abstrahování od vlivu cen jsou v této části použity

nefinanční jednotky v podobě elektrického výkonu měřeného pomocí W (Wattů) nebo Wh (Watthodin) a jejich násobkům s předponou Mega = milión, Giga = miliarda, Tera = bilión. Pomocí několika ukazatelů jsou rozebrány: vývoj a struktura instalované kapacity pro výrobu elektrické energie, skutečného výkonu, prodaného množství elektrické energie, vztahy mezi nimi, podíl výroby na domácím trhu, podíl vlastní spotřeby a ztrát v sítích.

3.1

Instalovaná kapacita

Nejprve byl zkoumán vývoj objemu instalované kapacity a její struktura podle územního členění na domácí a zahraniční. Díky tomu lze pozorovat, zda docházelo k rozšiřování či snižování výrobní kapacity jednotlivých společností a to jak na domácím, tak zahraničním trhu. Další možné členění šlo provést podle zařízení pro konvenční výrobu a výrobu z obnovitelných zdrojů energie s cílem zmapovat strukturu výrobních zařízení (výrobní mix). Kromě toho je dále tento vývoj použit při nalezení vztahů s ostatními veličinami. Vzorce pro výpočet jsou uvedeny následující. Použité jednotky zde byly v podobě MWe (maximální možný výkon v jeden okamžik). Podíl domácí kapacity = Domácí instalovaná kapacita / Celková instalovaná kapacita Podíl konvenční výrobní kapacity = Konvenční výroba / Celková instalovaná kapacita

3.2

Skutečný výkon

Podobně jako u instalované výrobní kapacity bylo provedeno i zde členění podle území a druhu výroby. Bylo zde pracováno s jednotkami v podobě GWh (skutečně vyrobené množství elektrické energie za jeden rok). Následně došlo k porovnání skutečného výkonu s instalovanou kapacitou a jejich poměrů domácí kapacity a konvenční výroby, zda vzájemně odpovídalo rozložení kapacity výkonům nebo byla určitá kapacita využívána více než ostatní. Použité vzorce v této části byly následující. Podíl domácí výroby = Domácí skutečný výkon / Celkový skutečný výkon Podíl konvenční výroby = Skutečný výkon z konvenční výroby / Celkový skutečný výkon

3.3

Prodané množství

Související, ale u některých společností jen z části, byl ukazatel prodaného množství elektrické energie. Slovo z části je zmíněno proto, že díky propojeným přenosovým soustavám uvnitř domácích trhů, ale i se zahraničními trhy, bylo možné v některých případech obchodovat s elektrickou energií, a tak bez ohledu na instalované výrobní

19

kapacity prodávat velký objem této komodity a dosahovat tak značných výnosů. Následně byl rozebrán vztah prodaného k vyrobenému množství. Při porovnání prodaného množství na domácím území s celkovým prodaným množstvím bylo užito následující rovnice. Podíl prodaného množství na domácím trhu = Prodané množství na domácím trhu / Celkové prodané množství Dále už následoval rozbor vztahů mezi skutečným výkonem a instalovanou výrobní kapacitou.

3.4

Skutečný výkon a instalovaná kapacita

Pro porovnání skutečného výkonu s instalovanou kapacitou byla použita veličina v podobě GWh/MWe (výkon gigawatthodin na jeden megawatt instalovaného výkonu). Díky

této

konstrukci

bylo

možné

porovnat

využití

instalovaných

kapacit

mezi jednotlivými společnostmi, případně vývoj v čase. Také byly porovnány hodnoty tohoto poměru jak u celkového objemu elektrické energie, tak na domácím území a u konvenční výroby.

3.5

Podíl výroby elektrické energie na domácím trhu

Pro charakteristiku jednotlivých společností, ale i území, na kterých měly svá sídla, byl vypočten podíl jimi vyrobené elektrické energie na domácím území. Abstrahuje se zde od importu zahraniční elektrické energie. Ačkoliv byly vybrány společnosti zaujímající nejvyšší podíl v daných státech, výše jejich podílu se však mohla významně lišit podle toho, zda měly monopolní postavení na tomto trhu nebo bylo více konkurenční. Výpočet podílu byl proveden následovně. Podíl na domácím trhu = Skutečný výkon daných společností na domácím území / Celková výroba el. energie na domácím území I.

Vlastní spotřeba Spíše jako dodatek k oblasti výkonů byl proveden výpočet podílu vlastní spotřeby

elektrické energie při její výrobě a provozu zařízení a zjištění tak, která společnost s jakým výrobním mixem vykazovala vyšší spotřebu. Hodnoty vlastní spotřeby byly pro porovnání jak mezi společnostmi, tak v průběhu času, vztaženy k skutečnému výkonu. Vzorec byl následující. Podíl vlastní spotřeby = Vlastní spotřeba / Skutečný výkon

20

II.

Ztráty v sítích Poslední ukazatel v této části představoval ztráty v sítích, které mohly vzniknout

při přenosu a distribuci elektrické energie. Obdobně jako u předchozího ukazatele vlastní spotřeby, i zde byly ztráty vztaženy ke skutečnému výkonu, aby je šlo snadněji interpretovat a porovnat s ostatními společnostmi, obdobími nebo i vlastní spotřebou. Určité zkreslení zde ale oproti minulému ukazateli může představovat případné vyšší množství prodané elektrické energie, která tak v absolutním měřítku mohla zvýšit ztráty při jejím přenosu a distribuci. Proto výsledné hodnoty jsou jen orientační. Příslušný vzorec měl tuto podobu. Podíl ztrát v síti = Ztráty v sítích / Skutečný výkon

21

4.

Vlastní hodnocení společností Na základě finanční a výkonové analýzy je sestaven žebříček, ve kterém jsou

zkoumané společnosti umístěny v pořadí od nejlepší po nejhorší. Tedy ta společnost s číslem 1 je nejlepší, naopak s číslem 28 nejhorší. Klíč, podle kterého dané pořadí vzniklo, je následující. Společnosti byly porovnávány mezi sebou podle jednotlivých ukazatelů a u každého ukazatele byl přiřazen nejvyšší počet bodů, tedy 28 pro nejlepší a pro nejhorší 1 bod nebo pokud u některých společností chyběly hodnoty daného ukazatele, tak nebyl přiřazen žádný bod, aby nedošlo k zvýhodnění či znevýhodnění. Tato dílčí hodnocení byla na závěr zprůměrována do výsledné hodnoty a pořadí bylo následně vytvořeno podle společností s nejvyšším počtem bodů po nejnižší. Ukazatele, podle kterých je dané hodnocení uskutečněno, byly vybrány s ohledem na nejvyšší počet dostupných údajů u všech 28 společností a jsou následující: Z-skóre, model 1995 – kvůli souhrnnému přehledu nad finanční situací, Quicktest, model 1990 – pro eliminaci případných extrémů v modelu Z-skóre, Rentabilita aktiv – představuje ziskovost/ztrátovost celkových vložených prostředků do společností , Rentabilita vlastního kapitálu – pro posouzení lukrativnosti pro investory, Změna produktivity práce – zda dochází k zlepšení či zhoršení produktivity práce (efektivnost), Obchodní deficit – jestli je dobré řízení pracovního kapitálu, Běžná likvidita – kvůli přehledu nad likviditou, zda není příliš nízká, Podíl splatných pohledávek z obch. vztahů – jaká je situace dlužníků ve vztahu k společnosti, Úrokové krytí – zda je společnost schopna krýt ze svého zisku úroky z dluhů, P/BV – jestli je daná společnost ceněna více než je její účetní hodnota a má tak perspektivní budoucnost v očích investorů, Náklady na dluh – čím nižší náklady na financování , tím lepší, Podíl na domácím trhu – čím vyšší, tím lepší pro danou společnost s lepší vyjednávací schopností bez konkurenčních bojů, Rating – jak se jeví daná společnost v očích specializovaných ratingových agentur. Celkem bylo vybráno tedy 13 ukazatelů pro posouzení, jak si stály jednotlivé společnosti vůči ostatním.

22

5.

Statistická analýza

5.1

Korelace

Nejprve byly pomocí korelačního koeficientu zjištěny obecné vztahy mezi vývojem jednotlivých veličin (dále popsaných v textu), podle kterých by bylo nejvhodnější dále podrobit údaje regresní analýze. Hodnoty daných veličin byly upraveny do tvaru koeficientů růstů, aby se s nimi dalo pracovat jak v korelační, tak regresní analýze. Pro výpočet jak korelací, tak regresních modelů, byly použity jednak konkrétní údaje ze všech jednotlivých společností během několika období (jen dostupné informace), jinými slovy pro každou společnost zvlášť, a výsledné jednotlivé korelace byly zprůměrovány, pokud byl vývoj víceméně homogenní u všech společností. Jako druhý postup výpočtu byl použit index za všechny společnosti za dané období, tedy průměrná hodnota v jednom roce za všechny společnosti a následná korelace těchto indexů mezi sledovanými dvěma veličinami. Tento druhý postup byl zvolen proto, kdyby v rámci jednotlivých společností nevyplýval žádný významný vztah, ale pro celek by zde mohl určitý vztah existovat. Matematický zápis obou metod vypadal takto. Kkij,1 = Σ [COVij / (Směr.odchylkai × Směr.odchylkaj)] / Σ n,m Vysvětlivky: i … Hodnota první veličiny u konkrétní společnosti za období t, j … Hodnota druhé veličiny u konkrétní společnosti za období t, n … Celkový počet společností pro první veličinu, m … Celkový počet společností pro druhou veličinu, COVij … Kovariance první a druhé veličiny. Kkkl,2 = [COVkl / (Směr.odchylkak × Směr.odchylkal)] Vysvětlivky: k … Průměrná hodnota první veličiny za celek a období t, l … Průměrná hodnota druhé veličiny za celek a období t, celek … Všechny společnosti s přístupnými údaji o první i druhé veličině. I.

Cenová hladina a spotřebitelské ceny energií Zkoumání vztahu mezi vývojem cenové hladiny a spotřebitelskými cenami energií

(elektrické, tepla, vody, minerálních olejů a jiných) v jednotlivých státech, jako vztahu mezi makrookolními veličinami, by mohlo napomoci k objasnění kanálu, skrz který probíhá přenos nákladových a výnosových faktorů v podobě cen od cenové hladiny k hospodářskému výsledku elektroenergetických společností. V tomto případě je však otázkou, v jakém směru se uskutečňuje daný přenos, zda cenová hladina ovlivňuje

23

spotřebitelské ceny energií nebo naopak jsou spotřebitelské ceny energií významnou součástí faktorů ovlivňujících cenovou hladinu. Třetí možnost by mohla být v podobě oboustranného vlivu, kdy jsou obě veličiny navzájem se ovlivňovány např. s určitým zpožděním. Pro další analýzu bude uvažován předpoklad, že spotřebitelské ceny energií vstupují do nákladů jak prvovýroby, tak dále navazující výroby konečných produktů a poskytování služeb a tím dochází k přelití změny spotřebitelských cen energií do cenové hladiny obecně. Jedná se tedy o dalekosáhlé důsledky, jež může mít změna spotřebitelských cen energií na celou ekonomiku v podobě změn v agregátní poptávce a nabídce. Problematikou vlivu cenové hladiny na HDP se zabývá podrobněji např. SOUKUP, J A KOL. (2007). Cenová hladina je zde představována indexem spotřebitelských cen (angl. zkratka CPI) a spolu s spotřebitelskými cenami energií jsou převzaty ze statistik OECD (2012). Proč je zkoumán vztah mezi cenovou hladinou a spotřebitelskými cenami energií, je vysvětleno následovně. Nedílnou součást spotřebitelských cen energií tvoří elektrická energie, jako hlavní produkt zkoumaných společností. Je tedy na místě zjistit do jaké míry změna cen elektrické energie se vyvíjela ve vztahu k cenám energií obecně, potažmo k cenové hladině. II.

Cenová hladina a spotřebitelské ceny elektrické energie Pro výpočet spotřebitelských cen elektrické energie bylo potřeba sestavit index, který

by v sobě zahrnoval jak ceny pro domácnosti, tak pro průmysl. Vzorec byl použit následující. Průměrný Index cen el. energie = (Idomácnosti + Iprůmysl) / 2 Přidělením stejných vah k oběma druhům cen proběhl součet jejich indexů vydělený dvěma, a byl tak získán průměrný index vývoje cen elektrické energie. Jedná se o zjednodušený výpočet, protože pro přesnější výsledek a stanovení konkrétních vah, které by odpovídaly množství prodané elektrické energie jednotlivým druhům spotřebitelů, chyběly potřebné informace. Údaje o cenách pro domácnosti a průmysl byly dostupné z EUROSTAT (2012). Podle výročních zpráv jednotlivých společností každá z nich prodávala elektrickou energii s různým poměrem prodaného množství na regulovaném a neregulovaném trhu v závislosti na státní politice. Je tedy zajímavé podívat se díky korelaci na to, do jaké míry byly ceny elektrické energie pružné a jak se vyvíjely ve vztahu k cenové hladině. III.

HDP a celková spotřeba elektrické energie Kromě cen byla důležitá i druhá stránka pohledu týkající se množství. Nejdříve byl

poměřen vztah mezi vývojem HDP a celkovou spotřebou elektrické energie kvůli tomu,

24

zda hospodářský cyklus vykazoval určité změny ve spotřebě elektrické energie v daných ekonomikách nebo byla spotřeba elektrické energie neutrální ve vztahu k jednotlivým fázím hospodářského cyklu. Tento mezikrok skrz celkovou spotřebu elektrické energie lze dále použít pro porovnání s množstvím vyrobené a prodané elektrické energie, které se podílelo na výnosech jednotlivých společností a tím ovlivňovalo výsledný zisk. IV.

Zisk a okolí Jako jeden z hlavních cílů této části je nalezení vztahu vývoje hospodaření daných

společností s okolním vývojem v podobě HDP, cenové hladiny, celkovou spotřebou elektrické energie a spotřebitelskými cenami elektrické energie. Vývoj hospodaření je představován ziskem před odpisy, úroky (finančním výsledkem hospodaření) a zdaněním kvůli tomu, aby došlo k abstrahování od co nejvíce možných vlivů nesouvisejících přímo s výrobou a prodejem elektrické energie. Výše zmíněný zisk je zde porovnáván pomocí korelace

s HDP,

cenovou

hladinou,

celkovou

spotřebou

elektrické

energie

a spotřebitelskými cenami elektrické energie, je však nutné podotknout, že ne u všech společností spočívala podnikatelská činnost pouze ve výrobě a prodeji elektrické energie na domácím trhu, nýbrž i na zahraničním, ale i poskytování jiných služeb a produktů, které tak mohly výrazně ovlivnit konečnou výši zisku. Je tedy nutné se podívat podrobněji na vztahy dílčích složek tvořících konečný zisk a to v podobě výnosů, nákladů a jejich struktury. V.

Provozní výnosy a okolí Prvním zkoumaným faktorem tvořícím zisk jsou zde celkové provozní výnosy, které

však zahrnují spoustu možných proměnných, mezi kterými mohou výnosy z prodeje elektrické energie na domácím území u některých společností tvořit jen malý zlomek. Proto je na místě dále prozkoumat vztah okolních veličin s tržbami z prodeje elektrické energie a také domácí provozní výnosy. VI.

Náklady a okolí Druhá strana tvořící zisk má podobu nákladů. V rámci korelace je zkoumán konkrétně

vztah mezi vývojem osobních nákladů a okolím. Při růstu HDP a cenové hladiny by mohly růst ceny jak výstupů, tak i vstupů právě v podobě růstu mezd, které tvoří osobní náklady. Je však otázkou, do jaké míry byly mzdy strnulé v případě poklesu HDP a cenové hladiny a zda toto nezkreslí výsledné hodnoty korelace. Podrobnější rozbor vztahu osobních nákladů s jejich členěním k okolním veličinám je uveden dále v regresní analýze. Nákladům na materiál a vstupní komodity se vztahem k vývoji cen těchto komodit je také věnován prostor v části regresní analýzy.

25

5.2

Regresní analýza

Po zmapování obecných vztahů mezi proměnnými v korelační analýze následuje část týkající se regrese, ve které jsou k vyjádření dílčích vztahů použity modely v podobě rovnic a k nim připojeny informace o významnosti daných proměnných a celkové vypovídací schopnosti modelů. Pro modelování regresních vztahů byl použit statistický program EVIEWS (2008), přístupný ve školní síti, ze kterého jsou v příloze zobrazeny výstupní hodnoty. To, zda daná vysvětlující proměnná je vhodně použitá v konkrétním modelu, je zobrazeno pomocí hladiny významnosti parametru u dané proměnné, jinými slovy tento ukazatel zobrazuje, na jaké hladině se lze dopustit chyby nesprávného vložení dané vysvětlující proměnné do modelu. O celkové vypovídací schopnosti modelů informuje ukazatel indexu determinace, popř. upraveného indexu determinace o počet vysvětlujících proměnných zahrnutých do modelu. Aby dva výše zmíněné ukazatele kvality modelu nebyly zkresleny, je nutné zjistit jednak, zda se v modelu nevyskytuje autokorelace reziduí např. pomocí Durbin – Watsonovi statistiky, zda nejsou hodnoty vysvětlujících proměnných heteroskedastické, a také zda je splněna podmínka stacionarity daných procesů. Více o regresním modelování hovoří např. ARLT, J. - ARLTOVÁ, M. (2007). Ve všech následujících modelech je vložena úrovňová konstanta, i v případech, kdy není statisticky významná, ale z ekonomického hlediska je vhodné, aby byla zahrnuta. Pomocí postupných kroků skrze konkrétní faktory je nastíněn vliv HDP a cenové hladiny na výsledek hospodaření. Následující schéma zobrazuje jednotlivé kroky.

1. Schéma přenosu změn z okolí na výsledek hospodaření jednotlivých společností Přenosový prvek Vysvětlující proměnné HDP, Cenová hladina, Instalovaná kapacita, Ceny komodit.

Výnosová větev Celková spotřeba el. energie, Prodané množství el. energie, Tržby z prodeje el. energie, Domácí provozní výnosy, Celkové provozní výnosy.

Nákladová větev Průměrné mzdy, Osobní náklady, Spotřeba materiálu.

Zdroj: Vlastní poznatky

26

Vysvětlované proměnné Zisk před odpisy, úroky a zdaněním, Rentabilita aktiv.

I.

Celková spotřeba elektrické energie a HDP První model regresní analýzy zobrazuje vliv vysvětlující proměnné v podobě HDP

na celkovou spotřebu elektrické energie na daném území. Je zde uvažováno i zpoždění pomocí autoregresního procesu AR (1). Výsledná regresní rovnice by měla vypadat následovně. Celková spotřeba el. energie = c + b1 × HDP + b2 × AR(1) Vysvětlivky: c … Úrovňová konstanta, b1 … Parametr vysvětlující proměnné HDP, b2 … Parametr vysvětlující proměnné Celkové spotřeby el.energie v minulém období. II.

Prodané množství a celková spotřeba elektrické energie Druhý krok od vlivu HDP představuje vztah mezi vývojem prodaného množství

elektrické energie na domácím území a celkovou spotřebou elektrické energie na domácím území. Výsledná rovnice by tak měla následující podobu. Prodané množství el. energie = c + b1 × Celková spotřeba elektrické energie Vysvětlivky: c … Úrovňová konstanta, b1 … Parametr vysvětlující proměnné Celkové spotřeby el. energie. III.

Celkové a domácí provozní výnosy Velmi důležitý vztah, který popisuje, jakou částí se v průměru podílely provozní

výnosy z domácího trhu na celkových provozních výnosech. Rovnice je následující. Celkové provozní výnosy = c + b1 × Domácí provozní výnosy Vysvětlivky: c … Úrovňová konstanta, b1 … Parametr vysvětlující proměnné Domácích provozních výnosů. IV.

Celkové provozní výnosy a HDP s Cenovou hladinou Zde už je možné odhalit vliv ostatních faktorů působících na celkové provozní

výnosy, resp. snížený vliv domácích provozních výnosů. Podoba rovnice je následující. Celkové provozní výnosy = c + b1 × HDP + b2 × Cenová hladina Vysvětlivky: c … Úrovňová konstanta, b1 … Parametr vysvětlující proměnné HDP, b2 … Parametr vysvětlující proměnné Cenové hladiny.

27

V.

Tržby z prodeje el. energie a HDP s Cenovou hladinou Tento model zobrazuje vliv HDP a cenové hladiny na tržby z prodeje elektrické

energie. Je ale nutné brát výsledné hodnoty s rezervou, protože zde se tržby z prodeje elektrické energie nemusejí týkat pouze domácího trhu, ale i zahraničního kvůli omezeným informacím. Výsledná rovnice je následující. Tržby z prodeje el. energie = c + b1 × HDP + b2 × Cenová hladina Vysvětlivky: c … Úrovňová konstanta, b1 … Parametr vysvětlující proměnné HDP, b2 … Parametr vysvětlující proměnné Cenové hladiny. VI.

Osobní náklady, průměrné mzdy, cenová hladina a instalovaná kapacita V rámci osobních nákladů byl pomocí několika dílčích modelů zkoumán vliv

průměrných mezd, cenové hladiny a instalované kapacity. První model, popisující do jaké míry ovlivňovaly průměrné mzdy výši osobních nákladů, měl následující podobu. Osobní náklady = c + b1 × Průměrné mzdy Vysvětlivky: c … Úrovňová konstanta, b1 … Parametr vysvětlující proměnné Průměrných mezd. Druhý model představoval vztah mezi cenovou hladinou a osobními náklady. Je zde vlastně obsažen výše zmíněný mezikrok s průměrnými mzdami, který bude blíže rozebrán dále v textu. Podoba rovnice má následující tvar. Osobní náklady = c + b1 × Cenová hladina Vysvětlivky: c … Úrovňová konstanta, b1 … Parametr vysvětlující proměnné Cenové hladiny. Poslední model v této části představoval vztah mezi osobními náklady a velikostí instalované kapacity výrobních zařízení. Se zvětšující se výrobní kapacitou by se mohl hypoteticky zvýšit počet zaměstnanců, a tak i celkové osobní náklady. Nicméně model, který by toto tvrzení potvrdil či vyvrátil má následující podobu. Osobní náklady = c + b1 × Instalovaná kapacita Vysvětlivky: c … Úrovňová konstanta, b1… Parametr vysvětlující proměnné Instalované kapacity.

28

VII.

Průměrné mzdy a cenová hladina

Pro prokázání hypotézy, že s vývojem cenové hladiny se ve stejném směru vyvíjely i průměrné mzdy, byl sestaven model v následujícím tvaru. Průměrné mzdy = c + b1 × Cenová hladina Vysvětlivky: c … Úrovňová konstanta, b1 … Parametr vysvětlující proměnné Cenové hladiny. VIII. Náklady na materiál, zisk a ceny komodit Mezi hlavní cíle této práce patří nalezení vztahu mezi vývojem cen vstupních komodit a ziskem společností. Protože na výslednou hodnotu zisku mělo vliv více faktorů než jen ceny komodit, byl zkoumán zvlášť vztah cen komodit na náklady související se spotřebou materiálu a paliv. Protože některé společnosti ve svých výročních zprávách uváděly náklady na paliva zvlášť, jiné zase jako součást spotřeby materiálu, byly tyto položky sečteny, aby nedošlo k velkým rozdílům při porovnání mezi společnostmi. Vstupní komodity zde představovaly ropu, uhlí a plyn. Uran zde nebyl uvažován, protože podle jeho vykazování v účetních závěrkách se bral jako dlouhodobé stálé aktivum, které vstupovalo do nákladů až pomocí odpisů, a mnoho společností tuto komoditu nevyužívalo. Údaje o cenách komodit byly vzaty ze statistik IM, (2012), které byly následně v rámci jednotlivých období zprůměrovány a převedeny na roční časové řady z denních časových řad. Výsledná podoba obou modelů s vysvětlovanými proměnnými v podobě nákladů na materiál a zisku by měla vypadat následovně. Náklady na materiál = c + b1 × Cena ropy + b2 × Cena uhlí + b3 × Cena plynu + b4 × Cena energií Zisk = c + b1 × Cena ropy + b2 × Cena uhlí + b3 × Cena plynu + b4 × Cena energií Vysvětlivky: c … Úrovňová konstanta, b1 … Parametr vysvětlující proměnné Ceny ropy, b2 … Parametr vysvětlující proměnné Ceny uhlí, b3 … Parametr vysvětlující proměnné Ceny plynu, b4 … Parametr vysvětlující proměnné Spotřebitelských ceny energií. IX.

Zisk a HDP s cenovou hladinou a instalovanou kapacitou Pro poslední dvě vysvětlované proměnné zahrnuté do modelů byly zvoleny zisk

a rentabilita aktiv. První z nich obsahující zisk před odpisy, úroky a zdaněním měl

29

následující podobu dvou rovnic, které by zobrazovaly vztah k vývoji HDP, cenové hladině a velikosti instalované kapacity. Zisk = c + b1 × HDP + b2 × Cenová hladina Zisk = c + b3 × Instalovaná kapacita Vysvětlivky: c … Úrovňová konstanta, b1 … Parametr vysvětlující proměnné HDP, b2 … Parametr vysvětlující proměnné Cenové hladiny, b3 … Parametr vysvětlující proměnné Instalované kapacity. X.

Rentabilita aktiv a okolí Poslední modely představovaly vztah rentability aktiv s cenami vstupních komodit,

spotřebitelskými cenami energií, HDP, cenovou hladinou, instalovanou kapacitou a celkovou spotřebou elektrické energie. Modely týkající se rentability aktiv představovaly následující rovnice. Rentabilita aktiv = c + b1 × Cena ropy + b2 × Cena uhlí + b3 × Cena plynu + b4 × Cena energií Rentabilita aktiv = c + b5 × HDP + b6 × Cenová hladina + b7 × Instalovaná kapacita Rentabilita aktiv = c + b8 × Celková spotřeba elektrické energie Vysvětlivky: c … Úrovňová konstanta, b1 … Parametr vysvětlující proměnné Ceny ropy, b2 … Parametr vysvětlující proměnné Ceny uhlí, b3 … Parametr vysvětlující proměnné Ceny plynu, b4 … Parametr vysvětlující proměnné Ceny spotřebitelských cen energií, b5 … Parametr vysvětlující proměnné HDP, b6 … Parametr vysvětlující proměnné Cenové hladiny, b7 … Parametr vysvětlující proměnné Instalované kapacity, b8 … Parametr vysvětlující proměnné Celkové spotřeby elektrické energie.

6.

SWOT analýza Tato část byla zařazena na konec pro závěrečný přehled silných a slabých stránek

společně s příležitostmi a hrozbami týkající se daných společností v elektroenergetickém odvětví. Tím tak doplňuje charakteristiku daných společností a údaje vyplývající z dílčích analýz.

30

C. Aplikační část 1.

Charakteristika společností a jejich okolí Než budou stručně popsány jednotlivé společnosti v následujícím textu, je uveden

přehled faktorů společných právě pro všechny dále rozebírané společnosti. Odvětví, ve kterém zkoumaný vzorek společností působí, tedy elektroenergetický průmysl, zahrnuje nespočet subjektů napříč celým řetězcem od dodavatelů přes výrobu, přenos, distribuci až po konečné spotřebitele. Počátky historie elektroenergetiky sahají do druhé poloviny 19. století [ELEKTRIFIKACE (2008)], kdy po objevu elektrického proudu a jeho užitných vlastností, začalo masivnější rozšiřování elektrifikace měst a obcí a následovaly další objevy zařízení využívající elektřinu. Jedná se tedy o jedno z klíčových odvětví ve sledovaných evropských ekonomikách, jehož důsledky v případě negativních událostí (např. rozsáhlé katastrofy, zdražení vstupních komodit) mohou být neseny jednak dalšími odvětvími průmyslu díky promítnutí do jejich nákladů a posléze i cen pro konečné spotřebitele, přerušením provozu výroby a také domácnostmi (výpadky elektrického proudu a tepla). Obecně by se mohlo jednat o zastavení celého chodu ekonomiky, protože na elektrické energii je v dnešní době závislý kde kdo, např. bankovní instituce zprostředkovávající platební transakce, hromadná elektrifikovaná doprava ve velkých městech, telekomunikace a ostatní. Zcela jistě by se našlo mnoho dalších katastrofických scénářů, ale to není účelem této práce. Protože, jak už bylo zmíněno, se jedná o jedno z nejvýznamnějších odvětví ovlivňující stabilitu ekonomiky, je ve veřejném zájmu, aby i toto odvětví vykazovalo stabilní vývoj, a v každé ze sledovaných ekonomik byla v průběhu času alespoň určitá část v různé míře tohoto odvětví regulována státními autoritami. Jak bude uvedeno v následující analýze, regulace se v jednotlivých státech lišila. Společný a velmi důležitý prvek pro prvotní výběr a následující rozbor charakterizující vybrané společnosti představuje jejich velikost na domácích trzích, jinými slovy se jednalo o společnosti s největším podílem výroby elektrické energie na domácím území. V mnoha případech analyzované společnosti představovaly jedny z největších hráčů na evropském i celosvětovém trhu, ale nikoliv všechny. Převažující podíl na domácím trhu byl vztažen k poslednímu sledovanému roku 2010. Jakého konkrétního podílu dosahovaly dané společnosti k výše zmíněnému datu je uvedeno v charakteristice jednotlivých společností. Vývoj celkového váženého výrobního podílu za 27 společností je možné vidět v následujícím grafu. Na počátku sledovaného období v roce 2001 vyrobily zkoumané společnosti 47,0 % veškerého množství elektrické energie na domácích trzích. Jedná se o vážený průměr podle vyrobeného množství v jednotlivých státech. V průběhu období tento vážený celkový podíl mírně klesal

31

a v roce 2010 činila jeho hodnota už jen 41,6 %. Z grafu je však patrné, že podíl u jednotlivých společností se výrazně lišil od průměru. Podrobnější komentář k této problematice je uveden v části analýzy výkonů. Výrobní podíl na domácích trzích 100 90 80 70

%

60 47,0

50

46,8

46,7

45,5

44,2

44,3

43,2

42,5

42,5

41,6

-

Vážený průměr

40 30 20 10 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok

2. Výrobní podíl na domácích trzích Zdroj: Vlastní propočet, Informace od společností, ENERGY (2012) Dále se jedná v rámci společného faktoru o ceny komodit sloužících jako zdroje pro výrobu elektrické energie, tepla či jiných produktů a poskytování služeb s nimi souvisejících v podobě např. prodeje, distribuce a přenosu. Na základě struktury výrobního mixu u všech dále analyzovaných společností byly vybrány nejčastější čtyři komodity, které jsou uvedeny níže v grafu s vývojem jejich cen v průběhu deseti let. Ceny uhlí, ropy a uranu

Vývoj cen vstupních komodit Cena plynu 160,00

500,00

140,00 400,00 300,00 200,00

120,00

Plyn (USD/tm3)

100,00

Uhlí (USD/t)

80,00

Ropa(USD/barel)

60,00

Uran U308 (EUR/kg)

40,00

100,00

20,00 0,00

0,00 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Rok

3. Vývoj cen vstupních komodit Zdroj: Vlastní propočet, IM (2012) Komodity v podobě výše zmíněných paliv jsou zde brány v potaz jako společné pro všechny dále analyzované společnosti kvůli významným dodavatelům ropy a zemního plynu z Ruské federace, Blízkého východu, severských zemí a severní Afriky

32

do celé Evropy, kde se tak střetává nabídka s poptávkou na hlavních evropských trzích a vytváří se tak jediná cena, která určuje hlavní trend i u jiných dodavatelů. Podrobněji se lze o této problematice dočíst např. v PROCHÁZKOVÁ, L (2010) nebo z dokumentu FACTBOOK RWE (2011). Hlavní zdroj uhlí pro Evropu mimo vlastní těžbu představovala Austrálie a Jižní Afrika s hlavním trhem v Amsterdamu. Jak ukazuje předešlý graf, v průběhu období docházelo až k několikanásobnému růstu cen těchto komodit s podobným průběhem, např. v roce 2008 došlo k vysokému výkyvu s extrémními vysokými hodnotami, které se v následujících dvou letech vrátily zpět na úroveň před rokem 2008. Zde charakteristika společného faktoru pro všechny dále analyzované společnosti prozatím končí. V následujících dílčích částech této práce budou uvedeny i případné korelační vztahy, pomocí kterých dojde např. k zjištění podobného průběhu určité veličiny mezi jednotlivými společnostmi. Následuje tedy stručný popis jednotlivých společností se zásadními informacemi. Bližší informace o výrobě elektrické energie, vývoji podílu na domácím trhu a výrobním mixu s konkrétními čísly a procenty jsou uvedeny v příloze této práce u doplnění charakteristiky. Stručná charakteristika společností (údaje k 31.12.2010) Název společnosti

Alpiq

Bulgarian Energy Holding (BEH)

České energetické závody (ČEZ)

Podíl obnoviPodíl na telných Hlavní předmět domácím podnikání zdrojů trhu (%) energie (%)

Výrobní mix

Počet zaměstnanců

10 415

Sídlo

Územní působnost

Švýcarsko

Bulharsko, ČR, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Norsko, Rumunsko, Španělsko, Švýcarsko

výroba, přenos, distribuce a prodej el. energie a tepla

18

78

uhelné, paroplyn ové, vodní, ostatní obnovite lné

Bulharsko

Bulharsko

výroba, přenos, distribuce a prodej el.energie a tepla, tranzit, skladování a prodej plynu a uhlí, telekomunikace

x

x

jaderné, uhelné

22 250

Česká Republika

Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česká Republika, Kosovo, Kypr, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Ruskovýstup, Řecko, Slovensko, Srbsko, Turecko

výroba, obchod a distribuce el. energie a tepla, těžba uhlí

16

jaderné, uhelné, vodní, sluneční, větrné

32 627

33

74

Sídlo

Územní působnost

Podíl obnoviPodíl na telných Hlavní předmět domácím podnikání zdrojů trhu (%) energie (%)

Dánsko

Dánsko, Francie, Grónsko, Irsko, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Švédsko, UK

těžba ropy a zemního plynu, jeho prodej, výroba a prodej el. energie

Électricité de France (EDF)

Francie

Belgie, Brazílie, Čína, Francie, Itálie, Laos, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Rakousko, Slovensko, Španělsko, Švýcarsko, UK, USA, Vietnam

výroba el.energie, přenos, prodej a obchod el.energie a plynu

84

21

EDF Energy

Anglie

UK

výroba a prodej el. energie

17

0

Angola, Belgie, Brazílie, Čína, výroba, přenos, Francie, Itálie, distribuce a Kanada, Polsko, Portugalsko prodej el. energie Portugalsko, a zemního plynu Rumunsko, Španělsko, UK, USA

52

9

výroba, přenos a prodej el.energie, tepla, těžba a prodej ropy

91

x

49

x

uhelné, vodní

5 028

x

76

uhelné, vodní

3 008

22

20

jaderné, uhelné, vodní

25 579

Název společnosti

Dong Energy

Energias de Portugal (EDP)

Eesti Energia

Estonsko

Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko

Elektroprivreda BIH

Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina

Elektroprivreda crne gore A.D.

Černá Hora

Černá hora

Endesa

Španělsko

l´Ente Nazionale per l´Energia Elettrica (Enel)

Itálie

Electric Power Industry of Serbia (EPS)

Srbsko

Electricity Supply Board (ESB)

Irská Republika

Essent

Nizozemí

výroba a prodej el.energie, tepla a uhlí výroba, přenos, distribuce a prodej el. energie

Argentina, Brazílie, Filipíny, Francie, Chile, Kostarika, Čína, Itálie, Kolumbie, výroba, přenos, Maroko, Německo, distribuce a Nizozemí, Peru, prodej el. energie Portugalsko, Irská Republika, Španělsko, UK, USA Argentina, Belgie, Brazílie, Bulharsko, Francie, Chile, Itálie, Kanada, Kolumbie, výroba, přenos a Mexiko, Peru, prodej el.energie Portugalsko, a plynu Rumunsko, Rusko, Řecko, Slovensko, Španělsko, USA výroba, distribuce a Republika Srbsko, Kosovo, Metohija prodej el.energie, tepla, uhlí Malajsie, Pákistán, výroba, přenos a Republika Irsko, prodej el.energie Španělsko, UK výroba, přenos, distribuce a Belgie, Nizozemí prodej el. energie, odpad

34

46

Výrobní mix

Počet zaměstnanců

x

uhelné, paroplyn ové, olej, biomasa, větrné

5 800

jaderné, uhelné, vodní, ostatní obnovite lné

158 842

28

39

100

40

34

x

x

x

jaderné, uhelné uhelné, paroplyn ové, olej, vodní, větrné, ostatní obnovite lné olej a ostatní konvenč ní i obnovite lné

uhelné, olej a jiné konvenč ní, vodní, větrné, geoterm ální uhelné, paroplyn ové, vodní uhelné, vodní, větrné x

14 858

12 096

7 423

78 313

32 688

7 201

x

Název společnosti

Podíl obnoviPodíl na telných Hlavní předmět domácím podnikání zdrojů trhu (%) energie (%)

Výrobní mix

Počet zaměstnanců

výroba, distribuce el.energie a tepla

10 585

Sídlo

Územní působnost

Finsko

Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Norsko, Polsko, Rusko, Švédsko, UK

Hrvatska elektroprivreda d.d. (HEP)

Chorvatsko

Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Maďarsko, Slovinsko, Srbsko

Hidroelectrica

Rumunsko

Rumunsko

Slovinsko

Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá hora, ČR, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kosovo, Maďarsko, Makedonie, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Švýcarsko

výroba a prodej el. energie a tepla

88

x

Fortum

Holding Slovenske elektrarne d.o.o. (HSE)

výroba, přenos a distribuce el.energie a tepla a prodej plynu výroba, distribuce a prodej el. energie

26

29

jaderné, uhelné, paroplyn ové, vodní, biomasa

88

x

jaderné, vodní

14 016

24

100

vodní

x

52

x

uhelné, olej, vodní

3 824

Latvenergo

Litva

Estonsko, Litva, Lotyšsko

výroba, přenos a distribuce el.energie a tepla, telekomunikace

Magyar Villamos Művek (MVM)

Maďarsko

Maďarsko, Ukrajina

výroba, přenos a prodej el.energie a tepla, těžba uhlí

42

1

Polska Grupa Energetyczna (PGE)

Polsko

Polsko, Německo, Česko

výroba, distribuce, prodej el. energie, tepla, těžba uhlí

34

x

Public Power Corporation (PPC)

Řecko

Řecko

výroba, přenos a distribuce el. energie, těžba hnědého uhlí

75

42

RhenishWestphalian Electric power company (RWE AG)

Německo

Slovenské elektrárne, a. s.

Slovensko

Albánie, Alžírsko, Ázerbajdžán, Benelux, Bulharsko, Černá hora, ČR, Dánsko, Egypt, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Libye, Maďarsko, Makedonie, Maroko, Mauritánie, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Turecko, Turkmenistán, UK ČR, Maďarsko, Německo, Polsko, Slovensko

těžba plynu, ropy, výroba el.energie, přenos, distribuce a prodej el.energie a plynu

27

výroba a prodej el. energie a tepla

78

35

paroplyn ové, olej, vodní, větrné jaderné, uhelné, paroplyn ové, větrné uhelné, paroplyn ové, elej, vodní uhelné, paroplyn ové, olej, vodní, ostatní obnovite lné

4 594

8 130

45 715

21 681

3

jaderné, uhelné, paroplyn ové, olej a jiné, vodní, sluneční, větrné

70 856

29

jaderné, uhelné, vodní

4 919

Název společnosti

Statkraft

Vattenfall

Verbund

Sídlo

Územní působnost

Norsko

Albánie, Belgie, Brazílie, Bulharsko, Černá hora, Filipíny, Finsko, Francie, Chile, Indie, Itálie, Laos, Maďarsko, Německo, Nepál, Nizozemí, Norsko, Peru, Rakousko, Rumunsko, Singapur, Slovensko, Srbsko, Srí Lanka, Španělsko, Švédsko, Thajsko, Turecko, UK

Švédsko

Rakousko

Podíl obnoviPodíl na telných Hlavní předmět domácím podnikání zdrojů trhu (%) energie (%)

Výrobní mix

Počet zaměstnanců

výroba, přenos a distribuce el. energie, tepla

paroplyn ové, vodní, biopaliv a, větrné

3 301

30

81

výroba, distribuce a prodej el.energie, tepla, prodej plynu, těžba uhlí

42

53

Albánie, Bulharsko, ČR, Francie, Itálie, Lucembursko, výroba, přenos a Maďarsko, Německo, prodej el. energie Nizozemí, Rakousko, a tepla Rumunsko, Španělsko, Švýcarsko, Turecko

40

x

Belgie, Dánsko, Finsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Švédsko, UK

3. Charakteristika společností Zdroj: Vlastní výpočty, Informace od společností, ENERGY (2012)

36

jaderné, olej a jiné konvenč ní, vodní, větrné, biomasa uhelné, paroplyn ové, vodní, ostatní obnovite lné

38 459

3 015

2.

Finanční analýza

2.1 I.

Bankrotní a bonitní modely Altmanovo Z-skóre

Model z roku 1983 Celkový vývoj Vývoj průměrných hodnot celku (28) za zkoumané období byl mírně rostoucí od 0,88 do 1,42 s průměrem 1,16, tedy kolem stanovené dolní meze. Horní hranici 2,9 se podařilo prorazit pouze bosenské společnosti jen ve dvou obdobích. Směrodatná odchylka jednotlivých společností činila v průměru 0,59 od celkového průměru. Skupina společností s vyššími hodnotami Podle průměrných hodnot za období 2001 až 2010 Z-skóre respektující vývoj obratu aktiv, protože se jedná o výrobní podniky a tržby jsou převažující složkou provozních výnosů u jednotlivých společností, se přibližně 15 (viz seznam níže) z 28 umístilo nad dolní mezí. Těchto 15 společností se skládá převážně z menších podniků (orientujících se pouze na domácí trh), výjimku tvoří česká, finská, švýcarská, dánská a slovinská. Průměrná hodnota Z-skóre těchto 15 společností činila 1,62, přičemž během zkoumaného období se hodnoty vyvíjely v mírně rostoucím trendu v intervalu od 1,12 do 1,83. Skupina zemí s nižšími hodnotami Průměrné hodnoty zbývajících společností se převážně pohybovaly pod dolní hranicí Z skóre 1,23 s tím, že průměr této části(13) za dané období činil 0,78 v intervalu od 0,63 do 0,96. V této části 13 společností se umístily převážně větší podniky s aktivitou nejen na domácím trhu, výjimku tvořily slovenská, řecká a chorvatská. Prosperující (podle průměru):

žádná.

Prosperující ze zemí (2010):

Bosna a Hercegovina.

Bankrotující ze států (podle průměru):

Anglie, Francie, Slovensko, Portugalsko,

Řecko, Norsko, Německo, Irsko, Španělsko, Švédsko, Chorvatsko, Rakousko, Itálie. Bankrotující ze států (2010):

Francie, Irsko, Portugalsko, Řecko, Slovensko,

Švédsko, Itálie, Norsko, Finsko, Německo, Dánsko, Rakousko, Chorvatsko. Vzájemná korelace 0,73 - pozitivní korelace vývoje hodnot Z-skóre u společností s nižšími hodnotami se společnostmi s vyššími hodnotami.

37

Model z roku 1995 Celkový vývoj Vývoj průměrných hodnot Z-skóre celku během období byl v rostoucím trendu od 1,26 do 3,03 s průměrnou hodnotou 2,10. Průměrné hodnoty se tedy pohybovaly nad stanovenou dolní mezí 1,23 a horní mez 2,9 překročily pouze až v roce 2010. Oproti předešlému modelu se hodnoty jednotlivých společností pohybovaly ve větší odchylce od průměru, která činila v průměru 1,67. Skupina společností s vyššími hodnotami Nad horní mezí 2,9 se podle průměrné hodnoty za dané období umístilo 11 z 28 společností. Průměr této části (11) činil 3,65 s intervalem od 2,31 do 4,47 s rostoucím trendem. Přibližně 3 společnosti z této části (11) představovaly podniky s přeshraniční aktivitou. Skupina společností s nižšími hodnotami Přibližně 11 z 17 společností v této části byl více aktivních i mimo domácí trh. Průměrná hodnota za dané období této části (17) činila 1,27 s mírně rostoucím trendem od 0,65 do 2,10. V roce 2005 se přehoupl průměr této části přes dolní mez nahoru. Bosna a Hercegovina, Černá hora,

Prosperující ze zemí (podle průměru):

Bulharsko, Slovinsko, Polsko, Srbsko, Maďarsko, Estonsko, Dánsko, Rumunsko, ČR Prosperující ze zemí (2010): Bosna a Hercegovina, Černá hora, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko, Litva, Estonsko, Maďarsko, Srbsko, Angli Bankrotující ze zemí (podle průměru): Anglie, Slovensko, Portugalsko, Francie, Řecko, Irsko Bankrotující ze zemí (2010): Irsko, Portugalsko, Slovensko, Francie Vzájemná korelace 0,64 - pozitivní korelace vývoje hodnot Z-skóre mezi společnostmi s nižšími a vyššími hodnotami - je slabší než u předchozího modelu

Shrnutí obou modelů Z- skóre (1983 a1995) Celkový vývoj hodnot Z-skóre všech 28 společností za období 2001 až 2010 pomocí dvou modelů s odlišnými koeficienty je podobný v několika bodech. Zařazení sledovaných podniků do intervalů mezi horní a dolní mezí je v modelech rozdílné, kdy první model podle roku 1983 zdůrazňující obratovost aktiv(tržby/aktiva) snižuje celkovou hodnotu z skóre a umisťuje společnosti mezi šedou a bankrotující zónu. Druhý model naopak zlepšuje výsledné hodnoty a umisťuje společnosti kolem horní i dolní meze, tedy

38

do bankrotující, šedé i prosperující zóny kvůli většímu rozptylu hodnot jednotlivých společností oproti prvnímu modelu. Z hlediska predikce bankrotu pro tyto společnosti jsou oba modely chybné, protože ani jedna ze společností ve sledovaném období nezbankrotovala. Nicméně se podařilo pomocí těchto modelů najít shodný prvek rozčleněním vývoje hodnot Z-skóre u společností specializujících se na domácí trh a expandujících mimo domácí trh. To se v prvním modelu poměrně dobře ukázalo pravděpodobně díky důrazu na obratovost aktiv, u druhého modelu je možné tento jev také pozorovat. Převážná část společností expandujících mimo domácí trh díky nižší obratovosti aktiv má nižší průměrnou hodnotu Z-skóre v tomto modelu než ostatní společnosti soustřeďující se pouze na domácí trh. Jiným možným vysvětlením by mohla být vyšší zadluženost u expandujících společností. Toto zjištění je však pouze v obecné rovině bez podrobnějších informací a vztahů, které je nutné dále zvlášť prozkoumat. Dobře je tento jev pozorovatelný v grafu rozdělení četnosti, kde jsou obsaženy oba dva modely (oddělené barvou). Rozdělení četnosti Z-skóre

Počet společností

9 počet1995

7

počet1983

5

krajní meze 3

vyhlazení1

1

vyhlazení2

6, 00

5, 00

4, 00

3, 00

2, 50

2, 25

2, 00

1, 50

1, 25

1, 00

0, 75

0, 50

-0 ,5 0

-1

Z-skóre

4 Rozdělení četnosti Z-skóre Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Rozdělení má u obou grafů výrazné dva vrcholy a nejedná se tedy o normální rozdělení, nýbrž s vyšší koncentrací průměrných hodnot ve dvou různých bodech (zmíněných již v podobě dvou průměrů u vyšších a nižších hodnot). Celkový vývoj průměrných hodnot celku (28) byl v mírně rostoucím trendu v obou modelech, kdy v modelu 1983 byl mírný pokles pouze v roce 2007 a jinak pozvolný růst, v modelu 1995 byl mírný pokles v letech 2003, 2007 a 2008 a výraznější růst v obou modelech v letech 2004, 2005 a 2010. Průběh hodnot Z-skóre obou modelů je zobrazen v následujícím grafu. Konkrétní výpočty a vývoj hodnot obou modelů Z-skóre jsou uvedeny v příloze v části bankrotních a bonitních modelů.

39

Z- skóre 5,000 4,500 Průměr1983

4,000

Průměr vyšších hodnot1983

Z-skóre

3,500

Průměr nižších hodnot1983

3,000

Průměr1995

2,500

Průměr vyšších hodnot1995

2,000

Průměr nižších hodnot1995

1,500

Horní mez

1,000

Dolní mez

0,500 0,000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok

5 Vývoj hodnot Z-skóre Zdroj: Vlastní výpočet, ALTMAN, E. I. (2002), Informace od společností

II.

Kralicekův Quicktest

Celkový vývoj Celkový průměr hodnot všech společností se pohyboval v pásmu dobrého podniku s rostoucím trendem za období 10 let s průměrnou hodnotou 2,77 a směrodatnou odchylkou 0,38, která oproti Altmanovu modelu je nižší díky omezeným dílčím hodnotám do určitého rozmezí. Průměrné hodnoty celku se pohybovaly od 2,54 do 2,97 a přiblížily se tak hodnotě 3 - pásma velmi dobrého podniku. Skupina společností s vyššími hodnotami Průměrné hodnoty společností s výsledky velmi dobrého podniku se umístily v intervalu od 3,06 do 3,23 s průměrnou hodnotou 3,18 a směrodatnou odchylkou 0,24 v mírně rostoucím trendu s výraznějším růstem v roce 2004 a 2005. V letech 2003, 2006 a 2007 byl mírný pokles. Přibližně 5 společností se specializovalo na domácí trh. Společnosti - bosenská, bulharská, česká, dánská, estonská, finská, litevská, nizozemská, norská, polská a slovinská. Skupina společností se středními hodnotami Celkem 16 společností se umístilo s průměrnou hodnotou za dané období v pásmu 2 až 3, stanoveném jako dobrý podnik s průměrnou hodnotou 2,62 a směr. odchylkou 0,47, která je vyšší než u společností velmi dobrých. Trend opět rostoucí v intervalu 2,17 až 2,81. Růstová období byla v letech 2001 až 2004, 2006, 2009, naopak výrazný pokles

40

v roce 2005 ovlivněný výrazněji maďarskou a slovenskou společností. Přibližně obsahuje 7 společností specializujících se na domácí trh. Přehled společností - černohorská, francouzská, chorvatská, irská, italská, maďarská, německá, portugalská, rakouská, rumunská, řecká, slovenská, srbská, španělská, švédská, švýcarská. Skupina společností s nižšími hodnotami V pásmu středního podniku v intervalu 1 až 2 se umístila s průměrnou hodnotou 1,83 za období pouze anglická společnost. Trend je spíše rostoucí s většími výkyvy v čase. Pod hodnotu 1 jako horní hranici špatného podniku se v průměru neumístila žádná společnost a v daných letech ji prorazila pouze anglická a slovenská společnost. Vzájemná korelace 0,66 - korelace byla mezi vyššími a nižšími průměrnými hodnotami pozitivní středně silná. Nejlepší průměr podle zemí:

ČR, Polsko, Estonsko, Slovinsko

Nejhorší průměr podle zemí:

Anglie, Německo, Maďarsko, Francie

Nejlepší (2010) podle zemí:

ČR, Polsko, Estonsko, Španělsko

Nejhorší (2010) podle zemí:

Francie, Německo, Švýcarsko, Portugalsko,

Švédsko, Irsko Shrnutí modelu Quicktestu Na rozdíl od Altmanových bankrotních modelů se společnosti podle Kralicekova bonitního Quicktestu umístily podle průměrných hodnot za dané období 2001 až 2010 ve dvou vyšších pásmech ze 4 celkových, nazvaných jako "velmi dobrý" a "dobrý" podnik. Díky omezeným intervalům dílčích ukazatelů modelu hodnoty nevykazovaly velkou odchylku od průměrných hodnot za dané období. Je však možné pozorovat, že 11 společností v pásmu velmi dobrého podniku mělo menší odchylku než 16 společností v pásmu dobrého podniku, jinými slovy že se jejich výsledky pohybovaly vzájemně shodněji nežli u dobrých podniků. Vývoj je zobrazen na následujícím grafu. Konkrétní vývoj hodnot Quicktestu u jednotlivých společností je uveden v příloze v části bankrotních a bonitních modelů.

41

Intervalové rozpětí - Quicktest 4,00

Hodnota Quicktestu

3,50 průměr horní hranice odchylky

3,00

spodní hranice odchylky vyšší horní hranice odchylky vyšší spodní hranice odchylky

2,50

nižší horní hranice odchylky nižší spodní hranice odchylky

2,00

1,50 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok

6 Intervalové rozpětí – Quicktest

Zdroj: Vlastní výpočet, KRALICEK, P. (1993), Informace od společností Nicméně konkrétnější příčina, proč tomu tak bylo, není vidět jako u Altmanových modelů. Co se týče dílčích složek modelu, nejhorší (nejnižší) hodnoty u většiny společností byly za celé období u rentability aktiv (EBIT / A), kde ani jedna ze společností nedosáhla plného počtu bodů a jen u českého, rakouského a anglického podniku měly v několika letech hodnotu 3 bodů z celkové stupnice 4 bodů. Poměrně různá bodová struktura byla v poměru čistých dluhů k nezdaněnému CF, naopak u zadluženosti (VK / A) a poměru čistého CF k výkonům získala velká většina zemí v daných letech nejvyšší počet bodů (4 ze 4). Rozdělení četnosti je v tomto modelu spíše normální s mírným sešikmením.

Počet společností

Rozdělení četnosti - Quicktest 6 5 4

krajní meze

3

počet společností

2

vyhlazení

1 0 1,8 1,9

2

2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 2,8 2,9

3

3,1 3,2 3,3 3,4

Průměrná hodnota Quicktestu

7 Rozdělení četnosti - Quicktest Zdroj: Vlastní výpočet, KRALICEK, P. (1993), Informace od společností

42

2.2 I.

Rentabilita Rentabilita vlastního kapitálu

Průměrná celková hodnota se pohybovala kolem 9,53 % v intervalu od 3,5 % (rok 2002) do 12,9 % (2009) s konečnou hodnotou 9,2 % v roce 2010. Průměrná směrodatná odchylka jednotlivých společností od průměrných hodnot činila 11,96 procentních bodů, což bylo způsobeno jednak v již zmíněném roce 2002 kvůli maďarské a anglické společnosti, ale také v roce 2001 u řecké společnosti s hodnotou + 54,3 % a zejména v rozkolísaném období 2007 až 2009 u více společností (např. nizozemské, srbské, norské, španělské, německé a řecké). I zde je možné rozdělit průměrné hodnoty společností do dvou skupin podle hranice v podobě celkové průměrné rentability VK 10 %. Konkrétní hodnoty rentability vlastního kapitálu u jednotlivých společností a jejich pořadí jsou uvedeny v příloze v části rentability. 4. Vývoj rentability vlastního kapitálu - dílčí průměry Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Dílčí průměr vyšších hodnot ROE (%) Dílčí průměr nižších hodnot ROE (%)

Průměrný roční růst/pokles ROE

2007

2008

2009

2010

15,28

10,39

10,89

11,80

16,34

15,92

19,82

20,27

20,72

12,82

-11,15

-9,29

4,52

3,38

3,62

5,70

1,88

3,23

5,13

5,60

I když už bylo napsáno, jaký byl vývoj hodnot ROE, ještě jsou uvedeny z hlediska dynamiky pomocí prvních diferencí společnosti s největším průměrným růstem ROE (celkový interval byl od -5 do 2 procentních bodů). Od největšího růstu: anglická (bez extrému v r. 2002), slovenská, česká, německá, estonská a černohorská, ostatní byly pod jedním procentem a méně. Největší průměrný pokles o více jak 1 procentní bod byl u řecké, litevské a italské společnosti.

Zdroj: Vlastní výpočet, MAREK, P. (2009), Informace od společností V horní polovině společností tedy od hodnot 10,4 % do 25,1 % se umístily podle zemí od nejlepších: Nizozemí, Španělsko, Německo, Rakousko, Norsko, Švédsko, Finsko, Itálie, ČR, Francie, Slovensko, Portugalsko, Řecko a Polsko - tedy 12 společností aktivních v zahraničí a 2 soustřeďující se na domácí trh. Průměr, kolem kterého se pohybovaly společnosti s vyššími hodnotami, činil 15,42 % v intervalu 10,4 % (2002) a 20,7 % (2009). Hodnoty týkající se části podprůměrných výsledků společností se pohybovaly kolem průměru 1,26 % s intervalem -11,1 % (2001 - Slovinsko) až 5,7 % (2006). Umístily se zde společnosti podle zemí od nejhorší: Srbsko, Černá hora, Anglie (ovlivněno vysokým záporem v roce 2002, jinak měla vysokou rentabilitu), Slovinsko (ovlivněno vysokým záporem v roce 2001), BiH, Rumunsko, Chorvatsko, Bulharsko, Maďarsko, Irsko, Litva, Estonsko, Švýcarsko a Dánsko.

43

Rozdělení četnosti podle ROE

Počet společností

6 5 4

průměr

3

Počet společností

2

vyhlazení

1

7, 5% 10 ,0 % 12 ,5 % 15 ,0 % 17 ,5 % 20 ,0 % 22 ,5 % 25 ,0 %

5, 0%

2, 5%

0, 0%

-2 ,5 %

-5 ,0 %

0

ROE

8. Rozdělení četnosti podle ROE

Zdroj: Vlastní výpočet, MAREK, P. (2009), Informace od společností I zde u rozdělení četnosti podle hodnot ROE vzniknou dva vrcholy (nejedná se tedy o normální rozdělení) kolem hodnot 0 % a 10 % ROE, kolem kterých jsou výsledky společností těsněji seskupeny. II.

Rentabilita aktiv Průměrná celková hodnota ROA všech společností za dané období činila 4,57 %

pohybující se v intervalu 0,0 - 5,73% s růstem v letech 2001 až 2004 a poté v konstantní výši kolem 5 %. Směrodatná odchylka během období se pohybovala v průměru kolem 5,3 % procentních bodů. Nejnižší extrém ROA byl 0,00 % v roce 2001 (kvůli slovinské společnosti, jinak by se průměr pohyboval kolem 5 %) a nejvyšší extrém 5,73 % v roce 2004 (bez výraznějších jednotlivých ovlivnění). Pokud rozdělíme společnosti do dvou skupin podle hodnot vyšších a nižších než 5 %, pak ve vyšších hodnotách se umístí 13 společností podle zemí od nejlepší: ČR, Finsko, Rakousko, Norsko, Španělsko, Itálie, Dánsko, Polsko, Švédsko, Estonsko, Nizozemsko, Německo, Švýcarsko. Tato skupina zahrnovala pouze dvě společnosti soustředící se na domácí trh. Průměrné hodnoty této lepší poloviny se pohybovaly v intervalu 5,25 až 8,83 % s dolním extrémem v roce 2001 a horním extrémem v roce 2006 s průměrnou hodnotou 7,23 %. Bližší údaje o vývoji hodnot rentability aktiv a pořadí společností jsou uvedeny v příloze v části rentability. 5. Vývoj rentability aktiv - dílčí průměry Rok Dílčí průměr vyšších hodnot (%) Dílčí průměr nižších hodnot (%)

Průměrný roční růst ROA

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

5,25

5,87

6,44

7,30

8,27

8,83

7,75

8,40

7,05

7,22

-10,61

1,51

4,31

4,30

2,10

2,47

2,93

2,49

3,78

3,01

Průměrný roční celkový růst představoval rozmezí od -0,94 do 9,41 procentních bodů. Největšího růstu dosahovaly podle států od největšího: Slovinsko (avšak jen díky obrovské ztrátě v roce 2001, jinak by byl růst téměř nulový), Polsko, Norsko, Slovensko, Chorvatsko, ČR, Černá hora, Estonsko, Německo (vše nad půl procentního bodu). Nejnižší a záporný růst byl u: Litva, Řecko, Nizozemí, Anglie, Dánsko, Bulharsko, Švýcarsko, BiH (vše záporné).

Zdroj: Vlastní výpočet, MAREK, P. (2009), Informace od společností

44

Hodnoty horší poloviny se pohybovaly kolem průměru 1,62 v intervalu -10,61 % (2001) až 4,31 % (2003), přičemž dolní extrém byl zapříčiněn slovinskou společností, jinak by celkový průměr činil 3,3 % a dolní extrém by byl 1,5 % a slovinská společnost by se objevila v horní polovině všech společností. Pořadí podle států od nejhorší: Slovinsko, Černá hora, BiH, Maďarsko, Rumunsko (umístěné pod jedním procentem). Rozdělení četnosti má dva méně výrazné vrcholy v bodech 4 % a 6 % a je spíše negativně sešikmené oproti rozdělení u ROE. Rozdělení četnosti podle ROA

Počet společností

6 5 4

Průměr

3

Počet společností

2

vyhlazení

1

-4 ,0 % -3 ,0 % -2 ,0 % -1 ,0 % 0, 0% 1, 0% 2, 0% 3, 0% 4, 0% 5, 0% 6, 0% 7, 0% 8, 0% 9, 0%

0

ROA

9. Rozdělení četnosti podle rentability aktiv

Zdroj: Vlastní výpočet, MAREK, P. (2009), Informace od společností Shrnutí hodnot rentability aktiv a vlastního kapitálu Vývoj celkových průměrných hodnot rentability aktiv se pohyboval v intervalu 0,04 % až 5,73 % se záporným extrémem v roce 2001 a kladným extrémem v roce 2004. Rentabilita aktiv a vlastního kapitálu 14%

Hodnota

12% 10% 8%

ROE

6% 4%

ROA

2% 0% -2% 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok

10. Vývoj rentability aktiv a vlastního kapitálu

Zdroj: Vlastní výpočet, MAREK, P. (2009), Informace od společností Od roku 2004 se hodnoty pohybovaly kolem 5% hranice. Podobný vývoj avšak se slabou korelací 0,35 byl i u rentability vlastního kapitálu. Ten se vyvíjel v intervalu od 3,63 % s minimem v roce 2002 (podstatný výkyv u anglické a maďarské společnosti) do 13,31 % v roce 2009 (podstatný vliv nizozemské společnosti). Trend u rentability

45

aktiv je spíše konstantní, u vlastního kapitálu mírně rostoucí, avšak s větším poklesem na 9,03 % v roce 2010.

III.

Rozklad rentability vlastního kapitálu

Poměr EAT k EBIT

Počet společností

Rozdělení četnosti podle EAT/EBIT 9 7 5

Průměr Počet společností

3 1 -1

vyhlazení

-1,10 -1,00 -0,90

-0,80

0,00

0,30

0,40

0,50

0,60

0,70

0,80

0,90

1,00

2,00

EAT/EBIT

11. Rozdělení četnosti podle EAT/EBIT

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Celková průměrná hodnota se pohybovala kolem 0,55 v intervalu -0,29 až 1,18 (ovlivněné velkými ztrátami podle zemí [Anglie, Slovinsko, Černá hora] nebo naopak zisky [Nizozemí] z finančních či mimoprovozních výsledků hospodaření) se směrodatnou odchylkou 1,46. Společnosti s nadprůměrnými hodnotami (21) se pohybovaly v rozmezí 0,57 až 2,47 od nejvyšších: Nizozemí (kladný zisk), Černá hora (záporný zisk) a Polsko (kladný zisk) - hodnoty větší než 1. Nejnižší hodnoty měly: Srbsko, Anglie, BiH, Slovensko, Francie, Německo a Chorvatsko. Rozdělení četnosti je v tomto případě šířeji rozložené s výraznou koncentrací kolem hodnoty 0,6, což značí, že výsledné hodnoty čistého vykázaného zisku byly značně ovlivňovány finanční či mimořádnou činností jednotlivých společností. V porovnání počátečního s konečným obdobím nedošlo ke změně průměrné hodnoty udržující se na hladině 0,6. Poměr EBIT k EBITDA

Počet společností

Rozdělení četnosti podle EBIT/EBITDA 9 7 5 3 1 -1

průměr Počet společností vyhlazení

-0,80 -0,70 -0,60 -0,50 -0,40 -0,30 -0,20 -0,10 0,00 0,10 0,20 0,30 0,40 0,50 0,60 0,70 0,80 EBIT/EBITDA

12. Rozdělení četnosti podle EBIT/ EBITDA

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

46

Celková průměrná hodnota se pohybovala kolem 0,39 se směrodatnou odchylkou 0,59 v intervalu od -0,33 do 0,53 (extrém v roce 2001 kvůli slovinské - záporné společnosti). Bez trendu konstantní úroveň v průběhu období. Je dobře viditelné, jak a do jaké míry odpisy ovlivňovaly hodnoty celkové rentability. Společnosti (17), jejichž odpisy byly poměrně nižší (ovlivňovaly méně výsledný zisk), tedy hodnoty vyšší než průměrné, byly podle zemí od nejvyšší: Norsko, Finsko, Rakousko, Španělsko, Švýcarsko, Německo, ČR, Itálie, Švédsko, Dánsko, Nizozemí, Polsko, Francie, Portugalsko, Řecko, Estonsko a Irsko - jejich interval byl od 0,49 do 0,66. U celkových výpočtů došlo k eliminaci společností se záporným EBITDA. Společnosti s vyšší tvorbou odpisů, tedy s nižší hodnotou tohoto ukazatele, měly hodnoty v intervalu od -5,83 do 0,42 s průměrem -0,38 (záporný extrém kvůli velkému odpisu u slovinské společnosti v roce 2001). Tyto společnosti byly od nejnižší hodnoty: Slovinsko, Černá hora, BiH, Rumunsko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Anglie, Litva a Slovensko - první tři se zápornou hodnotou, všechny společnosti se soustředily na domácí trh. Podle rozdělení četnosti se průměrné hodnoty společností nejvíce koncentrovaly kolem 0,2 a 0,5. Poměr EBITDA k tržbám (provozní ziskové rozpětí)

Počet společností

Rozdělení četnosti podle EBITDA/T 8 6 4 2 0 -2

průměr Počet společností vyhlazení

0,60

0,55

0,50

0,45

0,40

0,35

0,30

0,25

0,20

0,15

0,10

EBITDA/T

13. Rozdělení podle EBITDA/T

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Celková průměrná hodnota všech společností se pohybovala za dané období na stabilní úrovni kolem hodnoty 0,28 v intervalu 0,26 až 0,31 s průměrnou směr. odchylkou jednotlivých společností za období

0,12. Společnosti s nadprůměrnými

hodnotami (11) se pohybovaly v rozmezí 0,29 až 0,63 a byly to podle zemí od nejvyšší: Norsko, ČR, Rumunsko, Srbsko, Estonsko, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Španělsko, Rakousko a Slovensko. Naopak podprůměrné hodnoty zaznamenaly od nejnižší: Maďarsko, Švýcarsko, Černá hora, Anglie, Nizozemí, Německo, BiH - pod 0,2. Podle rozdělení četnosti na předcházejícím grafu se průměrné hodnoty společností koncentrovaly u průměrné hodnoty 0,25.

47

Obrat aktiv

P očet společností

Rozdělení četnosti podle T/A 7 5

Průměr

3

Počet společností

1

vyhlazení

-1 0,10

0,15

0,20

0,25

0,30

0,35

0,40

0,45

0,50

0,55

0,60

0,65

0,70

0,75

0,80

0,85

T/A

14. Rozdělení četnosti podle Obratu aktiv

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Celkový průměr všech společností se pohyboval kolem hodnoty 0,38 v poměrně úzkém intervalu 0,34 až 0,45 s průměrnou směrodatnou odchylkou jednotlivých společností 0,17 za období. Společnosti (12) pohybující se nad průměrem podle zemí od nejvyšší: Maďarsko (0,8), Švýcarsko (0,7), Nizozemí, Anglie, Itálie, Německo, Polsko, Bulharsko, Finsko, Slovinsko, Litva a Švédsko (3,98). Naopak společnosti pod průměrem od nejnižší: Rumunsko, Norsko, Srbsko, BiH, Černá hora, Francie, Chorvatsko, Estonsko, Slovensko, Řecko, ČR, Španělsko, Rakousko, Portugalsko, Dánsko a Irsko. Podle rozdělení četnosti se nejvíce společností soustředilo kolem hodnoty 0,35. Finanční páka Rozdělení četnosti podle finanční páky Počet společností

8 6 průměr

4

počet společností

2

vyhlazení

0 -2 1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

5,0

5,5

6,0

6,5

7,0

7,5

8,0

A/VK

15. Rozdělení četnosti podle finanční páky

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Vývoj celkových průměrných hodnot finanční páky byl v mírně klesajícím tempu v intervalu od 4,9 do 2,43 s průměrem kolem 3,15 a průměrnou směrodatnou odchylkou jednotlivých společností za období 2,25. Největší pokles byl mezi roky 2001 až 2004, poté spíše konstantní s mírným poklesem od roku 2008 do 2010. Společnosti (10) s nejvyšší průměrnou finanční pákou během období, které se umístili nad průměrem 3,15 byly podle zemí od nejvyšší: Francie, Německo, Švédsko, Anglie, Řecko, Slovensko, Španělsko, Rakousko, Portugalsko a Itálie - obsahující tři soustřeďující se na domácí trh.

48

Průměrná hodnota těchto společností byla 4,78 s intervalem 3,56 až 7,41. Největší měla francouzská v průměru 8,01 a německá 7,91. Podprůměrná část společností (18) se pohybovala v intervalu 1,76 až 4,13 s průměrem 1,89. Spadaly do ní podle zemí od nejmenší: BiH, Černá hora, Srbsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Chorvatsko, Litva, ČR - ty byly pod hranicí 2,00 (lze tedy říci, že se jednalo o společnosti spíše soustředěné na domácí trh, kromě ČR (1,92). Rozdělení četnosti podle finanční páky naznačuje vyšší koncentraci kolem nižších hodnot nad hranicí jedna a pak kolem hodnoty 4. Shrnutí rozkladu rentability vlastního kapitálu Výrazná absolutní změna hodnot během období byla u finanční páky. Celkové hodnoty se pohybovaly v intervalu od 4,90 do 2,43 klesajícím směrem. Největší snížení bylo během let 2001 až 2004 z 4,90 na 2,70. Tento dílčí ukazatel tedy ovlivňoval ukazatele rentabilit velmi významně, zejm. během zmíněných prvních tří let. Druhým dílčím ukazatelem, který zaznamenal výraznější výkyvy byl poměr zisku po zdanění k zisku před úroky a zdaněním. Vývoj jeho celkových průměrných hodnot se pohyboval v intervalu od -29,59 % do 118,38 %. První záporný extrém byl v roce 2003 ovlivněný především anglickou společností a druhý kladný extrém v roce 2009 ovlivněný zejména nizozemskou společností. Třetím rozkolísaným dílčím ukazatelem byl

poměr

EBIT / EBITDA, zobrazující vliv odpisové politiky, ten se vyvíjel v intervalu od -0,33 do 0,64, kde k velkému výkyvu došlo na začátku období mezi roky 2001 a 2002, v dalších letech byl jeho vývoj bez výraznějších výkyvů. Provozní ziskové rozpětí v podobě EBITDA / T podobně jako obrat aktiv se během období vyvíjely víceméně stabilně na konstantních úrovních oproti předchozím hodnotám ukazatelů. Obrat aktiv kolem hodnoty 0,38 a provozní ziskové rozpětí kolem 0,28. IV.

Vztah velikosti aktiv k jejich obratu Ze vzorku 28 společností bylo vybráno 20, u kterých došlo během období

k průměrnému zvýšení aktiv. Při porovnání průměrné roční změny aktiv za každé období pomocí poměru běžného roku k roku minulému a průměrné změny obratovosti aktiv vyšla vzájemná průměrná korelace -0,18, což je slabý záporný vztah. Jinými slovy, při průměrném celkovém růstu aktiv za všechna období o velikosti 9 % docházelo zároveň k průměrnému celkovému poklesu obratu aktiv o pouhých 0,15 %. Zvýšení hodnoty aktiv tedy snížilo mírně jejich obratovost a mělo tak negativní vliv na rentabilitu. Odlišný případ nastává při průměrné korelaci aktiv a obratu aktiv u jednotlivých společností za dané období - zde už je vztah významnější a to s hodnotou -0,5, tedy středně silná záporná korelace. Nejsilnější záporná korelace byla u litevské a srbské

49

společnosti s hodnotami u obou -0,91, italské -0,87, řecké -0,83, francouzské a irské 0,77. Naopak kladná korelace byla zaznamenána pouze u společnosti finské +0,31 a norské +0,13. Pro zajímavost u české společnosti došlo v průměru k ročnímu 10% růstu aktiv s průměrným ročním růstem obratu aktiv o 4 % (korelace za dané období však byla ve slabé záporné formě -0,28). V.

Celkové shrnutí části rentability Pro shrnutí dílčích výsledků do jednoho celku je uvedeno následující, podrobnosti jsou

uvedeny v předchozích shrnutích. Přehled vývoje obou druhů rentabilit a jejich rozkladu znázorňuje následující graf.

6

14%

5

12% 10%

4

8% 6%

3 2

4% 2%

1 0

0% -2%

-1

EAT/EBIT EBIT/EBITDA

Rentabilita

Dílčí ukazatele

Vývoj a rozklad ROE a ROA

EBITDA/T T/A A/VK ROE ROA

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok

16. Vývoj a rozklad rentability aktiv a vlastního kapitálu

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Rentabilita vlastního kapitálu všech společností se pohybovala kolem 9 % v průměru za celé období s mírně rostoucím trendem od roku 2001 do 2009 s následným prudším poklesem v roce 2010. Nejnižších hodnot rentability VK dosahovaly společnosti ze Srbska, Černé hory, BiH, Rumunska, Chorvatska, Bulharska, Maďarska, Irska, Litvy, Estonska, Švýcarska, Dánska. Pro vysoké ovlivnění v jednotlivých letech zejména odpisovou politikou byly konkrétní hodnoty daných společností nezapočítány. Naopak vysokou rentabilitu vlastního kapitálu vykazovaly společnosti z Nizozemí, Španělska, Německa, Rakouska, Norska, Švédska, Finska, Itálie, ČR, Francie, Slovenska, Portugalska, Řecka a Polska. Velký výkyv v roce 2002 byl způsoben pouze velkou změnou u anglické společnosti. Charakteristické pro toto období bylo snížení finanční páky z hodnoty kolem 5 pod úroveň hodnoty 3 mezi roky 2001 až 2004 bez větších výkyvů v dalším období. Obecně vyšší hodnoty finanční páky zvyšující rentabilitu vlastního kapitálu dosahovaly společnosti aktivní v zahraničí, např. s nejvyšší hodnotou 8 měla francouzská a 7 německá společnost. Tato část společností dosahovala hodnot finanční páky kolem

50

hodnoty 4 a společnosti soustřeďující své aktivity na domácí trh dosahovaly hodnot finanční páky kolem hodnoty 1,5. Výjimkou byla např. česká společnost s finanční pákou 1,92 podnikající i v zahraničí. Další dílčí ukazatel, tedy obrat aktiv, se svojí hodnotou umístil nejčetněji kolem hodnoty 0,35 bez významnějších výkyvů a rozdílů mezi společnostmi, které by se daly nějak roztřídit. Podrobnější analýza vztahů k obratu aktiv bude provedena v analýze produktivity podle instalované kapacity a skutečné produkce. Provozní ziskové rozpětí upravené do podoby zisku před odpisy, úroky a zdaněním k tržbám, se během daného období nijak výrazněji neodkloňovalo od průměrné hodnoty 0,28. I zde bylo rozdělení na společnosti s vyššími hodnotami až 0,63, mezi kterými se umístily s nejvyššími hodnotami kromě jiných norská, česká a rumunská společnost, jinak výraznější roztřídění společností zde nebylo pozorovatelné. Tento ukazatel vystihoval de facto hospodárnost provozní aktivity bez vlivu odpisové politiky, která značně v některých letech u jednotlivých společností ovlivňovala výsledky a vytvářela výkyvy. Bližší vývoj odpisové politiky ukazuje poměr EBIT k EBITDA - v první polovině společností s vyššími hodnotami tohoto ukazatele, tedy nižším vlivem odpisů na výslednou rentabilitu, se umístily převážně společnosti operující i v zahraničí. Průměrná hodnota tohoto ukazatele byla 0,39 s poměrně velkou směrodatnou odchylkou 0,59 a vyšší koncentrací ve dvou bodech 0,2 a 0,5, avšak bez trendu. Nejvyšší vliv odpisů byl u slovinské, bosenské a černohorské společnosti dokonce se zápornými hodnotami. Poslední dílčí ukazatel znázorňující vliv finančního a mimořádného výsledku hospodaření je důkazem, že u mnoha společností měl nezanedbatelný ba někdy stabilizující či negativní vliv na celkovou rentabilitu. Jeho průměrná hodnota se pohybovala kolem hodnoty 0,55 v intervalu od -0,29 do 1,18 (poměrně velké rozpětí), např. v podobě velkých ztrát u anglické, slovinské a černohorské společnosti v daných letech nebo naopak u nizozemské společnosti v podobě enormních zisků. Druhým vrcholovým ukazatelem byla v této analýze rentabilita celkových aktiv s průměrnou hodnotou pod 5 % pohybující se v intervalu od 0,0 do 5,73 %. Nejvyšších hodnot této rentability dosahovaly podle zemí od nejvyšší: ČR, Finsko, Rakousko, Norsko, Španělsko, Itálie, Dánsko, Polsko, Švédsko, Estonsko, Nizozemsko, Německo, Švýcarsko. Nejnižších hodnot v průměru dosáhly: Slovinsko, Černá hora, BiH, Maďarsko, Rumunsko (dosahujících hodnot pod jedním procentem). Celkově se rentabilita aktiv pohybovala v konstantní úrovni kromě velkého ovlivnění v roce 2001 konkrétními společnostmi s vysokými odpisy a zápornou hodnotou EBIT.

51

2.3 I.

Výnosy a jejich rozdělení Tržby z prodeje elektrické energie

Celková průměrná hodnota činila 75 % celkových provozních výnosů, přičemž při pohledu na rozdělení četnosti největší koncentrace hodnot společností se pohybovala nad tímto průměrem.

Počet společností

Rozdělení četnosti podílu tržeb z prodej el. na celkových provozních výnosech 8 6

Průměr

4

Počet společností vyhlazení

2 0 0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

Podíl

17. Rozdělení četnosti podílu tržeb z prodeje el. na celkových provozních výnosech

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Průměrná směrodatná odchylka za období činila 24 procentních bodů, avšak za zmínku stojí uvést, že se od roku 2001 do roku 2010 zmenšovala z 31 na 19 procentních bodů. Interval, ve kterém se pohybovaly průměrné hodnoty byl velmi rozsáhlý od 12 do 98 %. Zmíněná spodní hranice, se týkala dánské společnosti, v tomto případě převážily výnosy z těžby a obchodu s ropou. U ostatních společností obsahovaly celkové provozní výnosy kromě tržeb za prodej elektřiny služby spojené s těžbou, výrobou či dodávkou energií (zejména elektřiny, tepla, ropy, plynu, uhlí [hnědě, černé] a dalších surovin) - přenos, distribuce, poradenství, IT služby, telekomunikace a jiné. Pro zajímavost lze zmínit nejvyšší hodnoty u rumunské, slovenské, bosenské, řecké, slovinské, české, černohorské a portugalské společnosti s podílem větším než 90 %. Podrobnější analýzu a závěry není možné z přístupných dat určit, u některých společností či období byly hodnoty odvozeny z ostatních dostupných údajů, v některých případech zahrnovaly tržby z prodeje el. i distribuci či služby s tím spojené, avšak zřídka a nemělo by tak dojít k většímu zkreslení celkových průměrných hodnot. Trend v průměru za období nebyl nijak patrný, ale na stabilní úrovni kolem průměru. Pro ucelenost, hodnoty byly použity ze všech společností, ale s mezerami v několika obdobích (ne však mnoha). V příloze v části výnosů je uveden vývoj jednotlivých společností a jejich pořadí podle podílu tržeb z prodeje el. energie a podílu domácích výnosů na celkových provozních výnosech.

52

II.

Výnosy realizované na domácím trhu V této analýze byly ze vzorku společností vyloučeny pouze dvě (litevská a srbská)

kvůli chybějícím informacím o domácích výnosech a u finské (2009-2010) a švédské zahrnují domácí výnosy celkový skandinávský trh (nordic market). Průměrná hodnota se podobně jako u výnosů z prodeje el. energie pohybovala kolem 76 % s průměrnou směrodatnou odchylkou jednotlivých společností 23 % za dané období. Podle rozdělení četnosti se 10 společností koncentrovalo s podílem nad 90 %, dalších 12 společností s podílem větším než 50 %. Rozdělení četnosti podílu domácích na celkových provozních výnosech

Počet společností

7 6 5

Průměr

4

Počet společností

3

vyhlazení

2 1 0 0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1,0

Podíl

18. Rozdělení četnosti podílu domácích na celkových provozních výnosech

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Nejnižší podíl výnosů z domácího trhu dosahovala společnost švýcarská (17 %), švédská (32 % - i přes zahrnutí celého skandinávského trhu), finská (45 %), rakouská (49 %), pro zajímavost je uvedena česká společnost s podílem domácích výnosů ve výši kolem 88 %. Společnosti s nejvyšším průměrným podílem podle zemí od nejvyšší: BiH, Bulharsko, Černá hora, Rumunsko, Řecko, Chorvatsko, Polsko, Anglie, Maďarsko, Irsko - všechny nad 90 %. Celkové průměrné hodnoty se pohybovaly na stabilní úrovni za dané období. Avšak při abstrahování od společností s vyšším podílem než 90 % je trend poměrně výrazný klesající ze 73 na 58 % s ročním poklesem o 2 procentní body. "Nejagresivnější" společností z této skupiny, co se týče průměrné roční expanze, byla slovenská (data pouze za 3 období) o 6 procentních bodů ročně, italská také o 6, slovinská a norská o 5 a portugalská o 4. Podle celkové změny podílu za celé období byla nejagresivnější společnost italská o 56 procentních bodů, slovinská o 46, portugalská o 32, slovenská o 19, norská o 18, nizozemská o 15, švédská o 12. Pro zajímavost česká společnost zvýšila své zahraniční výnosy k celkovým celkem o 8 procentních bodů. Co se týkalo italské společnosti, tak absolutní výše domácích výnosů se nijak významně nezměnila, u slovinské došlo k poklesu domácích výnosů za celé období, u norské došlo

53

naopak ke zvýšení domácích výnosů, u nizozemské došlo k výkyvům, ale bez celkové změny, u švédské došlo ke zvýšení domácích výnosů. Tyto výsledky jsou potvrzením, že zmíněné společnosti zvyšovaly své aktivity v zahraničí bez úkoru na domácí výnosy.

2.4

Produktivita práce

Z dynamického pohledu se produktivita práce měřená jako průměrný roční index poměru provozních výnosů k počtu zaměstnanců vyvíjela 7,5% ročním nominálním růstem, tedy zlepšením (za předpokladu abstrahování od inflace). Průměrná směrodatná odchylka jednotlivých společností za dané období činila 15 procentních bodů od průměru. Největší průměrný růst produktivity byl dosažen u společnosti srbské (21,7 %), litevské (18,5 %), portugalské (15,5 %), černohorské (15 %), slovenské (14,4 %), estonské (14 %), bosenské (12,4 %), německé (12 %) a řecké (11 %). Naopak průměrný pokles produktivity práce měla švýcarská (10 %), dánská (7,6 %), polská (2,9 %), finská (1,9) a česká (1,5 %). Bližší informace o vývoji hodnot produktivity jednotlivých společností lze nalézt v příloze v části produktivity práce. Nejvyšší koncentrace hodnot se pohybovala kolem 8% růstu. Rozdělení četnosti podle průměrného růstu produktivity práce 7 6 5 4 3 2 1 0

průměr počet společností vyhlazení

-10 -4

-2

0

2

4

6

8

10 12 14 16 18 20

19 Rozdělení četnosti podle průměrného růstu produktivity práce

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností I.

Rozklad produktivity práce

Průměrné mzdy V průběhu období se průměrné mzdy (na jednoho zaměstnance) jednotlivých společností celkově každoročně zvyšovaly o 6,8 % s nejvyšší koncentrací společností kolem hodnoty 2 %.

54

Počet společností

Rozdělení četnosti podle průměrného růstu průměrné mzdy

6 průměr

4

počet společností

2

vyhlazení

0 -6

-4

-2

0

2

4

6

8

10 12 14 16 18 20

procentní růst

20. Rozdělení četnosti podle průměrného růstu průměrné mzdy

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Průměrná směrodatná odchylka v tomto případě činila 13,9 procentních bodů. Největší, zdůrazňuji, nominální průměrný roční růst byl zaznamenán u společnosti rumunské (31 %), srbské (19 %), bosenské( 16 %), maďarské (12 %), bulharské (11 %), černohorské(11 %), litevské (10 %). Je otázkou, kolik procent z nominálního růstu srazila inflace v daných zemích. Naopak roční průměrný pokles průměrné mzdy byl u společnosti nizozemské (4,5 %), švýcarské (3 %) a anglické (0,4 %). Pro zajímavost česká společnost měla roční průměrný růst průměrné mzdy 1,7 %. I pro tento ukazatel je uveden vývoj hodnot jednotlivých společností v příloze v části produktivity práce. Mzdová nákladovost I když produktivita práce v průměru za celé období rostla a průměrné mzdy taktéž ale méně, hodnoty mzdové nákladovosti zaznamenaly v průměru pokles. Průměrný roční pokles činil však jen -0,7 % s průměrnou směrodatnou odchylkou 16,4 procentních bodů. Nejvyšší koncentrace však byla kolem hodnoty -4 %.

Počet společností

Rozdělení četnosti podle průměrného růstu mzdové nákladovosti

8 6

Průměr

4

Počet společností

2

vyhlazení

0 -14 -12 -10 -8

-6 -4

-2

0

2

4

6

8 10 20

Procentní růst

21. Rozdělení četnosti podle průměrného růstu mzdové nákladovosti

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

55

Největší průměrný roční růst nákladovosti mezd zaznamenaly společnosti rumunská (25 %), dánská (11 %), polská (8,5 %), švýcarská (7 %), česká (3,3 %), bulharská (3,3 %). Naopak největší pokles mzdových nákladů byl u společností nizozemské (13 %), portugalské (9,5 %), italské (7 %), litevské (6,9 %) a rakouské (6,4 %). Produktivita práce zaměstnanců v zahraničí Průměrná hodnota meziročního růstu produktivity práce pracovníků v zahraničí u sledovaných 8 společností (podle zemí: ČR, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Portugalsko, Španělsko, Švédsko) dosahovala 11,2 %, což je více než u produktivity všech zaměstnanců. V tomto segmentu však docházelo během období k velkým růstům i propadům v řádu desítek až stovek procent. Např. u finské společnosti došlo k průměrnému poklesu produktivity kvůli velkému poklesu výnosů ze zahraničí a zvýšení počtu zaměstnanců v zahraničí. Největší průměrný růst zahraniční produktivity vykázala portugalská společnost s hodnotou 29 % ročně, italská 28 %, německá 18 % a švédská 18 %. U české společnosti byla dostupná pouze data ze 3 posledních let s tím, že průměrný růst zahraniční produktivity činil 6 %. Konkrétní hodnoty u jednotlivých společností v průběhu období jsou obsaženy v příloze v části produktivity práce. II.

Celkové shrnutí produktivity práce Průměrný roční růst produktivity práce všech společností činil hodnoty 7,5 %

se směrodatnou odchylkou jednotlivých společností během období 14,7 procentních bodů. Nejvyšší růst byl mezi roky 2005 a 2006 kdy dosahoval hodnoty 16,8 %, naopak pokles nastal mezi roky 2008 a 2009 o 0,8 %. Při pohledu na rozklad produktivity práce na průměrnou mzdu na zaměstnance a mzdovou nákladovost lze zjistit, že došlo jednak k 6,8% růstu průměrných mezd a 0,7% poklesu mzdové nákladovosti. Vývoj mezd tak kopíroval víceméně vývoj produktivity s korelačním koeficientem 0,62 (kromě roku 2009, kdy došlo k poklesu produktivity a průměrné mzdy přitom setrvale rostly). Podle SYNEK A KOL. (2009), je důležité aby růst produktivity práce byl vyšší než růst průměrných mezd a zachování mzdové nákladovosti, což v tomto případě z pohledu na společnosti jako celek, bylo dosaženo. Vývoj je možné vidět v následujícím grafu.

56

Meziroční vývoj produktivity práce a její rozklad 1,20

Roční index

1,15 1,10

Produktivita práce

1,05

Průměrné mzdy

1,00

Mzdová nákladovost

0,95 0,90 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok

22. Meziroční vývoj produktivity práce a její rozklad

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Z uvedeného grafu je možné dobře sledovat vývoj za celé období, kdy kromě roku 2009 docházelo k růstu produktivity práce, přičemž průměrné mzdy rostly každým rokem - nejvíce mezi roky 2003 až 2006. Mzdová nákladovost však rostla i klesala během období - pokles byl v letech 2002, 2006 až 2008 a 2010. Značný výkyv hodnoty tohoto ukazatele byl v roce 2009, kdy náklady na mzdy vzrostly o více jak 7 %. U všech společností však toto pravidlo dodržené nebylo. Konkrétně u 10 z 28 společností byl růst průměrné mzdy vyšší než růst produktivity práce a tím i rostla mzdová nákladovost. Jednalo se podle abecedy o bosenskou, bulharskou, českou, dánskou, finskou, irskou, maďarskou, polskou, rumunskou a švýcarskou (u té na rozdíl od ostatních došlo sice k poklesu průměrných mezd ale i produktivity práce) společnost.

2.5 I.

Likvidita Běžná likvidita

Celkový vývoj průměrné hodnoty běžné likvidity byl v průběhu období v mírně rostoucím trendu v intervalu od 0,92 do 1,5 s průměrnou hodnotou 1,23. Značný růst byl v období 2005 až 2006 od 1,16 do 1,31 a posléze až mezi roky 2009 a 2010 z 1,18 na 1,50. Největší pokles byl tedy v roce 2008 z 1,30 na 1,09. Největší hodnotu ze zkoumaného vzorku společností měla bosenská (3,76), černohorská (1,98), estonská (1,88), bulharská (1,75), slovinská (1,60) a dánská (1,42). Na druhé straně se umístila společnost rumunská s dlouhodobě nízkou likviditou (0,43), portugalská (0,68), rakouská (0,73), chorvatská (0,79), slovenská (0,84), řecká (0,86) a nizozemská (0,89). Pro mnoho společností byl charakteristický rok 2008, kdy došlo k poklesu běžné likvidity. Pro zajímavost hodnota běžné likvidity u české společnosti kolísala kolem průměru 0,94 s minimem 0,5 v roce 2003 a maximem 1,4 v roce 2006.

57

Počet společností

Rozdělení četnosti podle běžné likvidity

6 5 4 3 2 1 0

Průměr Počet společností vyhlazení 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9 3,0 Likvidita

23. Rozdělení četnosti podle běžné likvidity

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Podle četnostního rozdělení se nejvíce společností koncentrovalo kolem hodnoty 1,00. II.

Pohotová likvidita Hodnoty ani jejich vývoj u pohotové likvidity se od běžné likvidity výrazně nelišily.

Průměr byl 1,04 v intervalu 0,77 až 1,30 s minimem v roce 2003 a maximem v roce 2010 s podobným vývojem jako u běžné likvidity, tedy výraznější propad v roce 2008. První místa s nejvyšší pohotovou likviditou obsadily stejné společnosti jako u běžné likvidity, u nejnižších hodnot skončily rumunská (0,38), chorvatská(0,53), řecká (0,54), slovenská (0,57) a portugalská (0,64) společnost. Česká společnost měla hodnotu pohotové likvidity 0,82 se stejnými výkyvy jako u běžné likvidity.

Počet společností

Rozdělení četnosti podle pohotové likvidity

6 5 4 3 2 1 0

Průměr Počet společností vyhlazení 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 3,0 Likvidita

24. Rozdělení četnosti podle pohotové likvidity

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Nejvíce společností se koncentrovalo kolem hodnoty 0,80. III.

Okamžitá likvidita Průměrná hodnota všech společností u okamžité likvidity se pohybovala kolem 0,37

v intervalu od 0,27 do 0,56 s minimem v roce 2003 a maximem v roce 2010. Od roku

58

2001 do 2007 se hodnoty pohybovaly na konstantní úrovni, s drobným poklesem v roce 2008 a vysokým vzrůstem v letech 2009 a 2010 z 0,27 na 0,56. Nejvyšší hodnoty udržovala bosenská společnost (1,77), slovinská (0,70), polská (0,62) a estonská (0,61). Nejnižší hodnoty měly společnosti chorvatská (0,06), rumunská (0,06), slovenská (0,10), nizozemská (0,11) a portugalská (0,12). Pořadí společností tak bylo víceméně podobné jako u běžné či pohotové likvidity.

Počet společností

Rozdělení četnosti podle okamžité likvidity

8 6

Průměr

4

Počet společností

2

vyhlazení

0 0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

1,7

Likvidita

25 Rozdělení četnosti podle okamžité likvidity

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Podle rozdělení četnosti se nejvíce společností koncentrovalo s hodnotami kolem 0,10 a 0,35. Česká společnost vykazovala hodnoty kolem 0,40 s minimem 0,10 v roce 2002 a maximem 0,85 v roce 2006. IV.

Doba inkasa pohledávek z obchodního styku Průměrná hodnota doby inkasa pohledávek se pohybovala kolem 67 dnů v intervalu

za období od 57 (2003) do 82 (2002) dnů. Nejdelší doba inkasa se vyskytovala u společností norské (147), francouzské (120), černohorské (117), španělské (110) a německé (107). Nejkratší doba byla u společností estonské (11), rakouské (28), maďarské (28), litevské (35) a polské (35). Česká společnost měla dobu inkasa kolem 50 dnů s hodnotami na začátku období 25 a ke konci 75. V.

Pohledávky z obchodního styku ve lhůtě splatnosti Dostupná data byla u 22 společností za období přibližně od roku 2006 do 2010.

Průměrná hodnota těchto dat činila 73 % v intervalu od 0,70 (2008) do 0,79 (2006). Jinými slovy přibližně tři čtvrtiny celkových pohledávek v brutto hodnotě z obchodního styku byly do doby splatnosti. Největší podíl pohledávek do splatnosti byl u společností norské (93 %), finské (91 %), švédské (90 %), francouzské (90 %) a německé (89 %). Naopak nejnižší podíl tohoto ukazatele činil u společností černohorské (0,6 %), řecké (33 %), bulharské (41 %), chorvatské (43 %) a slovenské (55 %). U české společnosti dosahovaly podílu kolem 87 % s minimem 70 % v roce 2001 a maximem 94 % v letech 2004 a 2010.

59

VI.

Pohledávky z obchodního styku po lhůtě splatnosti Průměrná doba po splatnosti pohledávek z obchodního styku činila 3-6 měsíců

s minimem v roce 2006 a maximem v roce 2009 během posledních pěti let. Nejkratší doba po lhůtě splatnosti se vyskytovala u společnosti estonské, anglické, litevské s dobou do 3 měsíců. Na druhé straně intervalu s nejdelší dobou po splatnosti se umístily společnosti bulharská nad 12 měsíců , slovenská, polská, francouzská, černohorská, česká, irská s intervalem od 6 do 12 měsíců.

Podíl

Struktura pohledávek z obchodní činnosti 100%

100%

90%

90%

80%

80%

70%

70%

průměr po splatnosti nad 12 měsíců

60%

60%

průměr po splatnosti do 12 měsíců

50%

50%

40%

40%

průměr do splatnosti

30%

30%

průměr - opravné položky

20%

20%

10%

10%

0%

průměr po splatnosti do 6 měsíců průměr do 3 měsíců po splatnosti

0% 2006

2007

2008

2009

2010

Rok

26. Struktura pohledávek z obchodní činnosti

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností VII.

Opravné položky k pohledávkám z obchodního styku

Průměrná hodnota oprávek z brutto pohledávek z obchodního styku u 22 společností činila 16 % v intervalu za období 2001 až 2010 od 8 % (2006) do 18 % v roce 2010. Zde je možné pozorovat mírně rostoucí podíl opravných položek během období. Konkrétní hodnoty a jejich vývoj v čase lze najít v příloze v části likvidity. Nejvyšší průměrné hodnoty vykázaly společnosti srbská (68 %), černohorská (45 %), slovenská (44 %), bulharská (34 %), chorvatská (20 %) a česká (19 % průměrně z 18 % v roce 2001 na 30 % v roce 2010). Nejnižší hodnoty podílu opravných položek měly společnosti norská (0,1 %), švýcarská (2,7 %), francouzská (3,4 %), dánská (3,8 %), finská (4,6 %) a irská (4,6 %). Nejlepší platební morálky se mohly těšit převážně severské a za nimi západoevropské společnosti. VIII. Doba úhrady závazků z obchodního styku Průměrná doba obratu všech společností činila 66 dnů v intervalu za období od 47 (2001) do 80 dnů (2009). Společnosti s průměrnou nejdelší dobou úhrady byly rumunská (129), španělská (125), portugalská (115), česká (86) a nizozemská (85). Naopak nejkratší dobu úhrady závazků vykázaly společnosti rakouská (10), polská (21), maďarská (24),

60

estonská (40), slovinská (40) a finská (50). Největší prodloužení doby úhrady proběhlo u společností nizozemské (z 51 na 129 dnů) a české (z 56 na 111 dnů), naopak největší zkrácení doby úhrady bylo zaznamenáno u černohorské společnosti z hodnoty 102 na 53 dnů. IX.

Obchodní deficit Vzorek společností je v tomto případě kvůli dostupnosti dat o pohledávkách

a závazcích z obchodního styku omezen na 25. Průměrná hodnota obchodního deficitu se pohybovala kolem -2 (jedná se tedy o přebytek) v intervalu -13 (2009) až 25 (2001). Z hlediska trendu měly hodnoty klesající tendenci z deficitu do přebytku. Nelze jasně říci, že společnosti, jako celek, tak díky kratší době splatnosti pohledávek a delší době úhrady závazků nepřicházely o peněžní prostředky. Lze však říci, že se jejich schopnost vyrovnávat peněžní toky z těchto transakcí během období zlepšila přibližně do vyrovnaných hodnot. Doby obratu z obchodního styku a obchodní deficit 100

80

Počet dní

60

Průměr obchodního deficitu průměr inkasa pohledávek

40

průměr úhrady závazků 20

0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

-20

Rok

27. Doby obratu z obchodního styku a obchodní deficit Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Z grafu je patrný vývoj hodnot mezi roky 2002 a 2003, kdy došlo ke snížení obchodního deficitu díky zkrácení doby inkasa pohledávek, v následujícím období se hodnoty obchodního deficitu pohybovaly vyrovnaně kolem nuly, až na rok 2009, kdy se protáhla doba úhrady závazků a vznikl tak obchodní přebytek. Na konci období skončily hodnoty vyrovnaně. Nejvyšší průměrný obchodní deficit byl u společnosti francouzské (47), německé (44), černohorské (39), anglické (39), dánské (25) a rakouské (18) - během období však docházelo k jeho snižování. Největší snížení tohoto deficitu zaznamenala německá společnost ze 120 na 27 dnů. Naopak obchodní přebytek měla společnost rumunská (-81), portugalská (-61), česká (-36) a estonská (-28). Konkrétní

61

hodnoty obchodního deficitu a pořadí jednotlivých společností lze nalézt v příloze v části likvidity. X.

Celkové shrnutí této části Vývoj likvidity u sledovaného celku společností, jak v podobě běžné, tak i pohotové,

měl za období 2001 až 2010 velmi podobný průběh, což značí o zanedbatelném vlivu změny hodnoty zásob. Průměrná hodnota běžné likvidity činila 1,23 (s největší koncentrací kolem 1) a pohotové 1,04 (s největší koncentrací kolem 0,8 - agresivnější strategie) - tedy jak uvádí MAREK, P. (2009) průměrná úroveň běžné likvidity se pohybovala v mezích agresivnější strategie a úroveň pohotové likvidity v mezích průměrné strategie. Vývoj likvidity 1,600

Hodnota

1,400 1,200 1,000 0,800

průměr období BL

0,600 0,400

průměr období OL

průměr období PL

0,200 0,000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok

28. Vývoj likvidity Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Trend, ve kterém se hodnoty likvidity pohybovaly, byl mírně rostoucí s poklesem v letech 2003 a 2008 a růstem v letech 2004 až 2006 a 2009 až 2010. Trochu odlišnější vývoj měly hodnoty okamžité likvidity, které se během let 2001 až 2008 příliš neměnily avšak výrazný nárůst nastal v roce 2009 a 2010 kdy se oproti roku 2008 hodnota okamžité likvidity zdvojnásobila z 0,27 na 0,56. Zatímco byl ukazatel běžné likvidity mezi roky 2004 až 2006 ovlivněn převážně vývojem pohledávek, tak v období posledních dvou let převažoval vliv jednak zvýšení hodnoty závazků a především krátkodobého finančního majetku. Podrobením informací ukazateli obchodního deficitu byl vzorek společností omezen na 25 s průměrnou hodnotou -2 dny, tedy přebytkem. Důležitým poznatkem je fakt, že trend byl klesající (zlepšující se ve prospěch společností) zejména na počátku období, kdy došlo k poklesu inkasa pohledávek z 82 na přibližně 57 dnů, a tak i k následnému vyrovnání s dobou úhrady závazků kolem 67 dnů během období. Takovýto vývoj nebyl u všech společností totožný, jako příklad je uvedena německá společnost, která během

62

období snížila obchodní deficit ze 120 na 27 dnů nebo švédská ze 133 na 61 dnů. Největší obchodní deficit v průměru měly společnosti francouzská, německá, černohorská, anglická či dánská a největší obchodní přebytek naopak rumunská, portugalská, česká, estonská, bosenská, bulharská, chorvatská, litevská a jiné. Zvláštní analýze byla podrobena data k opravným položkám k pohledávkám z obchodního styku a dále struktura jejich lhůty do splatnosti, resp. po splatnosti. Pro analýzu opravných položek bylo vybráno kvůli dostupným informacím pětileté období 2006 až 2010, kde se ukázal rostoucí trend v jejich tvorbě z průměrné hodnoty 8 % v roce 2006 z celkových pohledávek z obchodního styku (brutto) na hodnotu 18 % v roce 2010. Jejich průměrný podíl za celek činil 16 %. Nejlepší platební morálku měly severské a za nimi západoevropské státy, kde se podíl pohyboval pod průměrem v řádu jednotek procent. Co se týkalo lhůty po splatnosti, průměrná doba se pohybovala mezi 3 až 6 měsíci s minimem v roce 2006 a maximem v roce 2009 během posledních pěti let. Nejkratší doby do 3 měsíců se vyskytovaly u společností estonské, anglické a litevské, naopak na druhém konci se umístily společnosti bulharská (nad 12 měsíců), slovenská, polská, francouzská, černohorská, česká a irská s intervalem od 6 do 12 měsíců. Trend v tomto případě měl podobu rostoucí hlavně u pohledávek po lhůtě splatnosti mezi 6 až 12 měsíci, kdy se jejich podíl zvýšil z 1 % na 7 % celkových pohledávek z obchodního styku. Během tohoto období se podíl pohledávek do lhůty splatnosti výrazněji neměnil, avšak mírně poklesl z hodnoty 78 % na 72 %.

2.6 I.

Zadluženost Věřitelské riziko

Průměrná hodnota věřitelského rizika činila za celek 28 společností 56 % a pohybovala se sestupným trendem z 62 % na 51 %. V průběhu období se vyskytl zub v roce 2003, který byl však významně ovlivněn anglickou společností, která v tomto roce měla záporný vlastní kapitál, podobný případ nastal i u slovenské společnosti v roce 2005. Společnosti tak v průměru v průběhu období zvyšovaly požadavky na vlastní zdroje financování s menším vlivem zadlužení. Největší věřitelské riziko v průměru podstupovaly společnosti anglická (114 %), francouzská (87 %), německá (87 %), slovenská (79 %), švédská (75 %), španělská (72 %), portugalská (72 %), rakouská a další - převážně západoevropské a severské společnosti. Na druhém konci se umístily společnosti černohorská (16 %), bosenská (17 %), srbská (25 %), rumunská (26 %), bulharská (31 %). Pro zajímavost česká společnost dosahovala hodnoty 48 %. Z hlediska

63

největší koncentrace společností byla významnější hodnota 70 %, avšak rozdělení bylo spíše rovnoměrné.

Počet společností

Rozdělení četnosti u věřitelského rizika

6 Průměr

4

Počet společností 2

vyhlazení

0 10

20

30

40

50

60

70

80

%

29. Rozdělení četnosti u věřitelského rizika Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností II.

Dlouhodobé dluhy

Podíl na cizím kapitálu Dlouhodobé dluhy (představující dluhové finanční závazky k finančním institucím a emitované dluhové cenné papíry bez derivátových transakcí) tvořily u sledovaného celku (25 společností) v průměru 42 % podíl na cizím kapitálu. V průběhu období se hodnoty s drobnými výkyvy v roce 2005 a 2006 (pokles na 37 % z 45 %) držely přibližně na průměrné úrovni. Největší podíl vykazovaly společnosti estonská (72 %), bulharská (69 %), finská (66 %), litevská (65 %), norská (63 %). Naopak nejnižší hodnoty byly u společností slovenské (3 %), nizozemské (17 %), francouzské (21 %), černohorské (21 %), německé (26 %). Pro zajímavost česká společnost vykazovala průměrnou hodnotu 33 %. Největší koncentrace společností byla kolem hodnoty 30 - 40 %. Podíl na celkovém kapitálu Hodnoty tohoto podílu jen potvrzují mírně klesající trend oddlužení společností s průměrem kolem 24 % v intervalu od 22 % do 32 %. Tento trend tedy nebyl výrazněji ovlivněn jinými cizími zdroji jako např. rezervy či derivátové obchody a jiné. Pořadí společností a vývoj jednotlivých hodnot je možné nalézt v příloze v části zadluženosti. Nejvyšší podíl byl u společnosti rakouské (42 %), portugalské (39 %), finské (37 %), norské (35 %), španělské (34 %), řecké (34 %). Nejnižší podíl měly společnosti slovenská (2 %), černohorská (3 %), srbská (8 %), nizozemská (12 %). Pro zmínku je uvedena česká společnost s 17 % na celkovém kapitálu. Rozdělení četnosti podle tohoto ukazatele nevypovídá o vyšší koncentraci kolem jedné hodnoty, jak je vidět v následujícím grafu.

64

Počet společností

Rozdělení četnosti u podílu dl.dluhů k celkovému kapitálu

6 5 4 3 2 1 0

Průměr Počet společností vyhlazení 0

5

10

15

20

25

30

35

40

%

30. Rozdělení četnosti u podílu dl. dluhů k celkovému kapitálu Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Struktura podle doby splatnosti Za vzorek 24 společností byly vypočteny údaje během celého období od roku 2001 až 2010 o skladbě dl. dluhů podle doby splatnosti. Průběh lze vidět na následujícím grafu.

Podíl

Struktura splatnosti dl.dluhů 0,6

průměr - splatné nad 5 let

0,5

průměr - splatné od 1 do 5 let

0,4

průměr - splatné do 1 roku

0,3 0,2 0,1 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok

31. Struktura splatnosti dl. Dluhů Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností V průměru splatná část dlouhodobých dluhů do jednoho roku z těchto dluhů činila 17 %, část splatná od jednoho do pěti let pak dosahovala 44 % a část splatná déle jak pět let 41 % - součet přesahuje 100 % kvůli zaokrouhlování. Tyto informace dávají přehled o tom, že společnosti měly během období dluhy splatné od jednoho do pěti let v poměrně stejné výši jako dluhy se splatností delší pěti let - tedy kolem 40 % u obou částí. Z dynamického pohledu podíl splatné části dluhů do jednoho roku poklesl o přibližně 6 % během celého období - větší nárůst byl zaznamenán v posledním roce z 11 % na 18 %. Část splatná déle jak pět let se během období mírně snížila (z 52 na 38 %) a naopak část splatná mezi jedním a pěti lety se mírně navýšila (z 30 na 44 %).

65

III.

Úrokové krytí Průměrná hodnota úrokového krytí u 25 společností se pohybovala kolem 5,4

v rostoucím trendu od 3,5 do 7,7. Ukazatel je složen v tomto případě ze zisku před úroky a zdaněním a z úroků připadajících k finančním dluhům za finančními institucemi, nikoliv úroky v podobě nákladů na ušlý zisk z držby rezerv a jiných položek. Nejvyšších průměrných hodnot tohoto ukazatele dosahovaly společnosti česká (17,8), slovenská (10,8), slovinská (7,5), polská (7,5), dánská (6,7). Nejnižší hodnoty měly společnosti černohorská (1,9), portugalská (2,2), bulharská (2,7). Největší koncentrace společností byla kolem hodnoty 4,0.

Počet společností

Rozdělení četnosti podle úrokového krytí

6 5 4 3 2 1 0

Průměr Počet společností vyhlazení 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

%

32. Rozdělení četnosti podle úrokového krytí Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Úročení Při analýze úročení pohyblivou a pevnou sazbou byla brána v potaz výše dluhů v otevřené expozici bez zajištění pomocí derivátů (skutečná otevřená expozice u pohyblivě úročených dluhů po zajištění deriváty by byla o mnoho nižší, protože některé ze společností se snažily minimalizovat vliv pohybu úrokových sazeb. Ve vzorku 13 společností dluhy úročené pohyblivou úrokovou mírou činily 50 % celkových dl. dluhů. Jejich podíl během období kolísal mezi 40 % (2005) a 54 % (2010). Vývoj je zobrazen v následujícím grafu.

66

Struktura typu úročení 0,7 0,6

Podíl

0,5 0,4

průměr - pohyblivý úrok

0,3

průměr - pevný úrok

0,2 0,1 0,0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok

33. Struktura typu úročení Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Největší podíl měly společnosti litevská (95 %), chorvatská (93 %), polská (68 %) a italská (60 %). Naopak nejnižší podíl pohyblivě úročených dluhů měly společnosti rakouská (17 %), estonská (17 %), česká (19 %) a francouzská (23 %). Ze vzorku 16 společností při analýze pevně úročených dluhů vyšel jejich průměrný podíl 47 %, kde stejně jako u pohyblivě úročených dluhů se během období výše výrazněji neměnila. V tomto vzorku se s největším podílem pevně úročených dluhů umístily severské společnosti - norská 87 %, švédská 86 %, estonská 83 % a česká 81 %. Naopak s nejmenším podílem pevně úročených dluhů se umístily společnosti slovenská (2 %), litevská (5 %), chorvatská (7 %) a černohorská (20 %). Vývoj hodnot a pořadí společností lze nalézt v příloze v části zadlužení. IV.

Rezervy Průměrná hodnota podílu rezerv na cizích zdrojích za všechny společnosti

se pohybovala kolem 15 % s poklesem v roce 2003, 2004 a 2007 až 2009. Nejvyšší podíl dosahovaly společnosti slovenská (48 %), bosenská (41 %) a německá (40 %) - v tomto případě šlo tedy o nezanedbatelný vliv hodnoty rezerv na finanční ukazatele. Naopak nejnižší hodnoty vykazovaly rumunská (kolem 0 %), litevská (1,4 %) a švýcarská (2,8 %). Související položka, vykazovaná buď v podobě rezerv nebo zvlášť a zaujímající významnější podíl, představovala penzijní závazky a jim podobné. Průměrná hodnota těchto položek za 21 společností byla sice 5,2 % dlouhodobých cizích zdrojů, ale při pohledu na jednotlivé společnosti dosahovaly hodnot markantně vyšších. Vývoj jednotlivých hodnot zobrazují tabulky v příloze v části zadlužení. Lze např. uvést německou společnost, kde tato položka představovala 15,8 % dlouhodobých cizích zdrojů, za ní se umístily společnosti rakouská (11,1 %), portugalská (10 %), švédská (9,3%), irská, francouzská a italská (nad 7 %).

67

V.

Celkové shrnutí zadluženosti Celkové zhodnocení této části by mohlo vypadat následovně. Ze vzorku všech

zkoumaných společností došlo ke zjištění průměrné hodnoty věřitelského rizika 56 % se snižujícím se trendem během období. Jinými slovy, společnosti se v celku více nezadlužovaly, ale spíše došlo k vyrovnání vlastních zdrojů s cizími z 62 % v roce 2001 na 51 % v roce 2010. Vyskytovaly se zde však ve dvou obdobích u anglické a slovenské společnosti situace, kdy hodnota vlastního kapitálu byla záporná a tak cizí zdroje převyšovaly celkový vložený kapitál. Nejvyšší zadlužení u tohoto ukazatele představovaly

severské

a

západoevropské

společnosti

(nebo

také

podnikající

i v zahraničí) s průměrnými hodnotami nad 70 až 80 procent celkového kapitálu (nejvíce francouzská, německá, anglická a slovenská). Naopak na druhé straně barikády se umístily jihovýchodní společnosti s hodnotou pod 30 % - např. černohorská (16 %), bosenská (17 %), srbská (25 %) a rumunská (26 %). Česká společnost dosahovala průměrné hodnoty 48 %. Ještě před následujícími ukazateli a jejich rozborem je vhodné uvést vliv položek rezerv a penzijních závazků na výsledné hodnoty finančních ukazatelů. Rezervy tvořily v průměru 15 % cizích zdrojů, tedy nemalou část. Nejvyšší podíl rezerv měly společnosti slovenská ( 48 %, ale zvyšující se až přes 70 % v roce 2010), bosenská (41 %) a německá (40 % - snižující se pod 40 % v průběhu období). Naopak nejmenší vliv měl podíl rezerv u společností rumunské (0 %), litevské (1,4 %) a švýcarské (2,8 %). U druhé zmiňované položky penzijních závazků, která byla v mnoha případech zahrnuta v rezervách, byl její podíl vztáhnut k dlouhodobým cizím zdrojům. Průměrná hodnota činila u 21 společností 5,2 %, což není příliš, ale při pohledu na jednotlivé společnosti se hodnoty vyšplhaly výše, např. u německé 16 %, rakouské 11 %, portugalské 10 %, švédské 9 % atd. - opět spíše vyšší hodnoty tvořily společnosti západoevropské a severské. Teď už k dalším ukazatelům. Při rozkladu věřitelského rizika u 25 společností na podíl dlouhodobých dluhů (k finančním institucím a s CP bez rezerv, derivátů a jiných položek) k cizím zdrojům a dlouhodobých dluhů k celkovému kapitálu, je možné dojít k výsledku 42% podílu dlouhodobých dluhů k cizím zdrojům. Tento podíl se v průběhu s menšími výkyvy de facto neměnil. Nejvíce společností se koncentrovalo s hodnotami kolem 30 až 40 %, např. nejvyšší podíl zaujímaly společnosti estonská (72 %), bulharská (69 %) a finská (66 %), naopak nejnižší podíl dlouhodobých dluhů obsahovaly společnosti slovenská (3 %), nizozemská (17 %) a francouzská (21 %). Česká společnost u tohoto ukazatele dosahovala průměrné hodnoty 33 %. Druhá část výše zmíněného rozkladu jen potvrzovala snižující se zadluženost společností díky snižování právě podílu dlouhodobých dluhů v celkovém kapitálu (větší

68

vliv tedy neměly změny rezerv či jiných položek). Průměrná hodnota tohoto dílčího ukazatele činila 24 %. Nejvyšších hodnot dosahovaly společnosti rakouská (42 %), portugalská (39 %) a finská (37 %). Naopak nejnižší podíl dlouhodobých dluhů v celkovém kapitálu měly společnosti slovenská (2 %), černohorská (3 %), srbská (8 %) a nizozemská (12 %). Česká společnost dosahovala v tomto případě hodnoty 17 %. Z hlediska doby splatnosti dlouhodobých dluhů vyšlo, že společnosti tvořily přibližně vyrovnanou strukturu dluhů se splatností od 1 do 5 let a se splatností nad 5 let - každá z těchto dvou částí tvořila kolem 40 procent. Z dynamického pohledu došlo ke snížení dluhů s více jak 5 letou splatností z 52 na 38 % a tak zvýšení části splatné od 1 do 5 let. Třetí zbývající část dluhů byla splatná do 1 roku a zaujímala kolem 17 %. Estonská, srbská a černohorská společnost obsahovaly více jak 60 či 70 procent dluhů splatných déle jak 5 let. Naopak největší podíl dluhů se splatností od 1 do 5 let měly společnosti slovenská (79 %), španělská (65 %) a chorvatská (62 %). Podrobnější analýze byla podrobena struktura úročení dl. dluhů. Výsledkem bylo zjištění, ve kterém 13 společností (dostupná data) v průměru bylo vystaveno 50 % podílu dluhů s pohyblivým úročením. Největší podíl měly společnosti litevská (95 %), chorvatská (93 %) a polská (68 %). Naopak nejnižší podíl pohyblivě úročených dluhů měly společnosti rakouská (17 %), estonská (17 %) a česká (19 %). Dluhy úročené pevnou sazbou u 16 společností zaujímaly 47 % podíl. V tomto vzorku se s největším podílem pevně úročených dluhů umístily severské společnosti - norská 87 %, švédská 86 % a estonská 83 %, česká měla 81 %. V této analýze byly při výpočtu pohyblivě úročených dluhů použity údaje bez uzavření otevřených expozic pomocí derivátových operací, aby bylo vidět, čemu musely společnosti čelit a přizpůsobovat se (po zajištění by samozřejmě podíl otevřené expozice pohyblivě úročeným dluhům klesl, což i mnoho společností takto činilo). Posledním ukazatelem v této části bylo úrokového krytí. U 25 společností se pohybovala hodnota úrokového krytí kolem 5,4 v rostoucím trendu od 3,5 do 7,7. Ukazatel je složen v tomto případě ze zisku před úroky a zdaněním a z úroků připadajících k finančním dluhům za finančními institucemi, nikoliv úroky v podobě nákladů na ušlý zisk z držby rezerv a jiných položek vykazovaných ve výročních zprávách společností. Nejvyšších průměrných hodnot tohoto ukazatele dosahovaly společnosti česká (17,8), slovenská (10,8) a slovinská (7,5). Naopak nejnižší hodnoty měly společnosti černohorská (1,9), portugalská (2,2) a bulharská (2,7).

69

2.7 Analýza kapitálu Vývoj hodnot u jednotlivých společností a jejich pořadí pro následující ukazatele lze nalézt v podobě tabulek umístněných v příloze v části kapitálu. I.

Rating Obdržený rating

Číselné vyjádření stupně ratingu 2001

Rok 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

0,0 1,0 2,0 Rating - S&P

3,0

Rating - Moody´s 4,0

Rating - Fitch

5,0 6,0 7,0

34. Obdržený rating Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností S&P Na úvod je nutné podotknout, že všechna dále uvedená ratingová hodnocení se týkala pouze dlouhodobého výhledu. V průměru se od roku 2001 snížil rating u vzorku 17 společností podle této agentury o 3 stupně z A+ na BBB+, stále tedy v investičním horizontu. Pokles probíhal v průběhu celého zmiňovaného období s drobným výkyvem v roce 2006, avšak jen díky změně u 3 společností. Mezi nejlepšími 3 společnostmi s průměrným ratingem za celé období se umístily francouzská kolem stupně AA, německá A a nizozemská A (je však nutné podotknout, že i u nich došlo ke zhoršení ze stupně AA na jedno A). Pouze 6 společností z tohoto vzorku dostálo průměrných hodnot ratingu horším než A-. Pro zmínku je uvedena česká společnost s průměrným ratingem BBB+ při podrobnějším členění s pozitivním výhledem a vývojem s konečným hodnocením A- se stabilním výhledem. Nejnižší rating představovala anglická společnost (ale z nedostatku dat a pouze jednoho období by bylo zavádějící objektivně posoudit její hodnocení), druhý nejnižší rating obdržela chorvatská společnost se stupněm BBBs konečnou hodnotou v roce 2010 BB- a stabilním výhledem. Pouze tři společnosti nedosáhly v průběhu celého období ani v jednom roce zhoršení jejich ratingu, ba naopak došlo k jeho zlepšení. Jednalo se o finskou společnost, která z původního ratingu BBB+ se stabilním výhledem v roce 2002 změnila své skóre na rating A se stabilním výhledem v roce 2010, švédskou společnost s původním ratingem A- v roce 2001 na A v roce 2010,

70

ale s negativním výhledem a za třetí se jednalo o výše zmíněnou českou společnost s ratingem BBB+ až A-. Moody´s I zde v průběhu období došlo v průměru u vzorku 18 společností k poklesu stupně ratingu zhruba o dvě úrovně z A1 (negativního výhledu) na A3 (stabilní výhled). Odlišný byl však od S&P průběh, ve kterém došlo mezi roky 2004 až 2006 u většiny společností ke zlepšení ratingu zhruba o jeden stupeň z A3 na A2. Od roku 2006 pak následovalo průběžné zhoršování. První tři společnosti s nejlepším ratingem představovaly opět francouzská (Aa2), nizozemská (A1) a italská (A1). Zajímavý propad v ratingu zaznamenala norská společnost, která v roce 2002 dostala vůbec nejlepší stupeň Aaa a hned následující rok se propadla až na stupeň Baa2, tedy o 8 úrovní níže. Proč tomu tak bylo je otázkou, na kterou bez bližších informací nelze odpovědět, protože informace o tomto ratingu byly vzaty z výroční zprávy až z roku 2004, ve které nebylo uvedeno více podrobností. Pouze 4 společnosti v průměru nedosáhly ani na poslední „áčkový“ stupeň A3, mezi kterými byla anglická, irská (data u obou pouze za jedno období), litevská a dánská. Česká společnost obdržela v průměru ratingový stupeň A3 s tím, že od roku 2005 si udržela až do konce stupeň A2 se stabilním výhledem. I zde byly pouze tři společnosti bez zhoršení ratingu v průběhu období, pouze dlouhodobé výhledy se měnily i na negativní, ale bez dopadu na následující ratingové hodnocení. Ještě pro úplnost je dobré zmínit rating španělské společnosti s úrovní A3 a negativním výhledem v každém období (u ratingu od S&P došlo ke zhoršení). Fitch Ratings Ratingové hodnocení v tomto případě od společnosti Fitch Ratings obdrželo pouze osm společností z daného vzorku s průměrnou hodnotou za období na rozmezí stupňů Aa BBB+. Průměrný vývoj nelze v tomto případě stanovit kvůli nízkému počtu informací. Je ale zajímavé se podívat na konkrétní společnosti jako např. francouzskou, která v letech 2002 a 2003 obdržela nejvyšší tří „áčkový“ stupeň a v průběhu let se její rating zhoršil o čtyři stupně na úroveň jednoho "áčka" A+ se stabilním výhledem. Jako druhá velmi dobře hodnocená společnost se umístila italská s průměrným stupněm A, u které došlo ke zhoršení o jednu úroveň z AA- na A- se stabilním výhledem. Česká společnost v tomto případě nebyla od ratingové agentury Fitch Ratings hodnocena. V případě této agentury a vzorku společností pouze u slovenské došlo během období ke zlepšení ratingu (z BBB- na BBB). Jediná anglická společnost obdržela v roce 2005 hodnocení BB-, které zde spadalo do spekulativního stupně.

71

V následující tabulce jsou vypočteny pomocí korelačních koeficientů (KK) vztahy obdržených ratingů jednotlivých společností s jejich hodnotami dvou modelů Z-skóre a bonitního modelu Quicktestu, viz. předešlé kapitoly.

6. Korelace obdrženého ratingu s bankrotními a bonitními modely Společnost KK Z-skóre 1983 KK Z-skóre 1995 KK Quicktest -0,24 -0,21 -0,30 Česká 0,54 0,82 0,61 Dánská -0,39 -0,34 -0,27 Estonská 0,58 -0,39 -0,52 Finská -0,37 -0,06 -0,02 Francouzská 0,74 0,64 0,65 Chorvatská -0,75 -0,83 -0,76 Italská 0,20 0,06 0,58 Litevská 0,16 0,15 -0,25 Německá 1,00 -1,00 1,00 Nizozemská 0,03 -0,15 -0,09 Norská -0,26 -0,01 0,05 Portugalská -0,68 -0,27 -0,42 Rakouská -0,61 x -0,64 Řecká -0,98 -0,87 -0,87 Slovenská 0,18 0,28 0,20 Švédská -0,05 -0,15 -0,07 průměr Pozn.: KK – Korelační koeficient Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Z tabulky vyplývá skutečnost, že se v průměru nevyskytovala žádná korelace mezi výsledky bankrotních a bonitních modelů s obdrženým stupněm ratingu. Příčinu je možno vidět ve zlepšujících se hodnotách bankrotních a bonitních modelů a naopak zhoršujícím se obdrženém ratingu, k jehož změnám docházelo méně častěji než u volatilnějších zmíněných modelů. II.

Odvození nákladů na akciový kapitál Následující graf ukazuje vývoj průměrných hodnot dále analyzovaných ukazatelů

u 14 společností, pro které byly dostupné potřebné údaje.

72

Akciový kapitál - cena a výnos

Dividendový výnos, Celkový výnos 80% 60% 40% 20% 0% 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

-20% -40% -60%

2009

2010

P/BV, Dividenda/Jm.hodnot a 450% 400% 350% 300% 250% 200% 150% 100% Dividendový výnos 50% Celkový výnos 0% P/BV -50% -100% Div./JH -150% -200% -250% -300% -350% -400% -450%

Rok

35. Akciový kapitál - cena a výnos Zdroj: Vlastní výpočet, BLOOMBERG (2012), Informace od společností Dividendový výnos Pro výpočet hodnot dividendového výnosu bylo použito dat z 12 společností. Průměrná hodnota se za dané období pohybovala kolem 4,15 % s rozkolísanými hodnotami v rozmezí 3,18 % až 5,32 %. Minimum bylo dosaženo v roce 2007 s hodnotou 3,18 %, naopak maximum v roce 2005 s hodnotou 5,32 % (ovlivněné zejm. finskou, španělskou a italskou společností s dividendovým výnosem větším než 8 %). Vůbec nejvyšší dlouhodobý průměrný dividendový výnos měla španělská společnost s hodnotou 7,78 %, ale velkými výkyvy v průběhu období. Druhou nejvyšší dividendovou výnosnost měla italská společnost s hodnotou 7,45 %. Třetí nejvyšší dividendový výnos dosahovala finská společnost se stabilnější hodnotou 6,43 %. Na druhém konci s nejnižšími hodnotami dividendového výnosu se umístily rakouská, švýcarská a francouzská společnost, které dosahovaly průměrných stabilnějších hodnot kolem 2,3 %. Pro zajímavost je uvedena česká společnost s průměrnou hodnotou dividendového výnosu 3,98 % s růstem od roku 2008 do 2010 z hodnoty 2,9 na 6,1 %. Rozdělení počtu společností ukazuje následující graf.

73

Počet společností

Rozdělení četnosti u dividendového výnosu

4 3 Průměr

2

Počet společností

1

vyhlazení

0 0

1

2

3

4

5

6

7

%

36. Rozdělení četnosti u dividendového výnosu Zdroj: Vlastní výpočet, BLOOMBERG (2012), Informace od společností Při bližším pohledu na vývoj dividendového výnosu a jeho rozkladu na poměr vyplacených dividend k jmenovité hodnotě akcií a jmenovité hodnoty k tržní ceně akcií lze dojít k následujícím závěrům. Průměrná hodnota dividend k jmenovité hodnotě stejných společností za dané období se pohybovala kolem 56 %. Už jen z porovnání 4,15 % a 56 % je patrné, že akcie tohoto vzorku společností byly oceněny s prémií několikanásobně vysoko nad svou jmenovitou hodnotou. Poměr dividend k jmenovité hodnotě se však vyvíjel na rozdíl od dividendového výnosu u těchto společností v postupně rostoucím trendu od hodnoty 19 % k 77 % s výkyvem v roce 2007 a 2008 s vyššími objemy vyplacených dividend. S tímto průběhem se jednalo zejména o společnosti nizozemskou, španělskou, francouzskou a německou. De facto tyto čtyři zmiňované společnosti také obsadily nejvyšší příčky u dlouhodobého poměru dividend k jmenovité hodnotě s průměrnými hodnotami 227 % u francouzské, 170 % u španělské a 102 % u německé společnosti. Nejnižší průměrné hodnoty tohoto ukazatele měla společnost slovenská, chorvatská a irská pod 4 %. Z hlediska dividendové politiky byla nejstabilnější (měřené pomocí variačního koeficientu u poměru dividend k jmenovité hodnotě) společnost francouzská s koeficientem pouze 0,14 a portugalská s hodnotou 0,24. Pokud by byl pro dividendovou politiku využit poměr dividend k tržní ceně akcií, což by lépe reflektovalo výnosnost investovaného kapitálu akcionáři díky započtení případného emisního ážia a posléze skutečných kupních cen na sekundárním trhu, pak nejstabilnější by měla společnost německá s var. koeficientem 0,19 a portugalská 0,21 - nejsou zde uvažovány společnosti švýcarská a polská kvůli údajům pouze za dvě období. Lze říci, že v průběhu období docházelo na jedné straně k růstu objemu vyplacených dividend, tak na straně druhé i k růstu cen akcií. Ještě pro doplnění, poměr dividend k jmenovité hodnotě byl možný vypočítat díky dostatku dat k většímu počtu

74

analyzovaných společností i bez údajů o tržních cenách akcií, konkrétně 22. Z tohoto většího vzorku byla průměrná hodnota o velikosti 56 % a pohybovala se v intervalu od 26 % v roce 2002 do 87 % v roce 2007, poté následoval pokles na 61 %. I u tohoto vzorku společností je charakteristický rok 2007 a 2008, kdy došlo k vyššímu objemu vyplacených dividend a obecně za celé období rostoucímu trendu. Nejvyšší poměr byl zaznamenán u společnosti nizozemské (272 %), francouzské (227 %) a španělské (170 %). Naopak nejnižších hodnot dosahovaly společnosti slovenská (1 % díky nulovým dividendám od roku 2006), chorvatská (méně než 1 % s pravidelnou výplatou) a litevská (3 % s drobnými výkyvy). Česká společnost dosahovala průměrné hodnoty 22 % s výrazným plynulým rostoucím trendem od 3 do 53 %. Celkový výnos Zkoumání výnosnosti investovaných prostředků do akcií pomocí pouhého dividendového výnosu by mohlo být nedostatečné v případech, kdy akcie společností byly obchodovatelné, a tak průběžně tržně oceňovány. Proto je zde uveden ještě ukazatel ročního celkového výnosu, kde je zohledněn jak roční výnos v podobě dividend, tak změna tržní ceny akcie za jedno období. U některých společností docházelo během doby k štěpení i konsolidaci akcií, tudíž bylo nutné toto zohlednit a upravit tržní ceny tak, jako by k těmto situacím nedošlo. Celkový průměr u 14 společností se pohyboval kolem hodnoty 11,8 % avšak s velkou variabilitou mezi společnostmi a také v průběhu období.

Počet společností

Rozdělení četnosti u celkového akciového výnosu

6 5 4 3 2 1 0

Průměr Počet společností vyhlazení -40

-30

-20

-10

0

10

20

30

%

37. Rozdělení četnosti u celkového akciového výnosu Zdroj: Vlastní výpočet, BLOOMBERG (2012), Informace od společností Rozmezí v jakém se hodnoty pohybovaly v průběhu období lze definovat intervalem od 36,7 % do 60,5 %. Minimum bylo dosaženo v roce 2008, kdy kromě anglické společnosti byl u všech ostatních společností celkový výnos záporný zhruba o třetinu předešlé hodnoty. Maximum nastalo v roce 2004 a následujících dvou obdobích, kdy ani jedna ze společností neměla celkový výnos záporný. Nejvyšší průměrný celkový výnos byl dosažen u české společnosti s hodnotou 33,4 %, za ní až s velkým odstupem

75

se umístila finská společnosti s hodnotou 25,2 %. Na třetím místě se umístila španělská společnost s hodnotou 11,3 %. U anglické společnosti byl vyloučen rok 2005 kvůli nedostatku informací, mimo to se umístila na posledním místě se ztrátou 40,3 %. Záporného celkového výnosu dosáhla také společnost bosenská -22,8 % (bez dividend), švýcarská (data pouze za jedno období) s řeckou -13 % (se značnými výkyvy), černohorská s -10,8 % a rakouská - 9,5 %. Pokud by investor nakoupil na konci roku 2001 akcie ve stejném poměru u všech výše zmíněných 14 společností a držel toto portfolio nezměněné do konce roku 2010, pak by dosahoval průměrného ročního výnosu 11,8 % (jako geometrický průměr za celé období). Vývoj hodnot celkového výnosu v průběhu období u většiny společností lze charakterizovat zhruba jako jeden cyklus, kdy na začátku období po dobu dvou let byly hodnoty v průměru záporné, poté od roku 2003 do 2006 se držely poměrně vysoko nad průměrem a od roku 2007 do 2010 začaly klesat zpět do záporných čísel. Poměr P/BV Poměrně zajímavý pohled se naskytne na vývoj poměru P/BV. Celková průměrná hodnota za vzorek 14 společností činila 1,95 v intervalu od 1,14 (2002) do 3,83 (2006). Rozdělení četnosti lze vidět v následujícím grafu.

Počet společností

Rozdělení četnosti u P/BV

5 4 3

Průměr

2

Počet společností

1

vyhlazení

0 0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

5,0

Poměr

38. Rozdělení četnosti u P/BV Zdroj: Vlastní výpočet, BLOOMBERG (2012), Informace od společností Vývoj byl následující: pokles tržní ceny do r. 2002, růst do r. 2006 a pokles do konce období 2010 až téměř k účetní hodnotě - tedy podobný průběh jako u poměru P/E akorát s jedním velkým rozdílem a to jiným pořadím společností. Zatímco ukazatel P/E reflektoval výsledek hospodaření pouze během jednoho období, tak ukazatel P/BV zahrnoval i např. nerozdělené výsledky hospodaření naakumulované během několika minulých období a celkově méně variabilním vlastním kapitálem. V porovnání s předešlou analýzou dividendového výnosu a jeho rozkladu na poměr dividend k jmenovité hodnotě akcií a jmenovité hodnoty k tržní ceně akcií, kdy vyšel

76

několikanásobně vyšší poměr mezi jmenovitou hodnotou a tržní cenou, tak poměr tržní ceny akcií a vlastního kapitálu se téměř vyrovnal. Lze tak říci, že akciový kapitál tvořil jen malou část vlastního kapitálu. Nejvyšších hodnot P/BV dosahovaly společnosti anglická (5,25 i se zápornou hodnotou v roce 2003 a 2004) a rakouská 3,27. Nejnižší hodnoty měly společnosti černohorská (0,59), bosenská (0,72) a polská (1,06). Konkrétní hodnoty jednotlivých společností a jejich vývoj lze najít v příloze v části kapitálu. Poměr P/E Vzorek společností je zde stejný jako u ukazatele celkového výnosu, tedy 14 kvůli přístupným datům o tržních cenách. Průměrná hodnota P/E za celé období činila 27,1 v intervalu od 10,2 v roce 2002 do 53,8 v roce 2007.

Počet společností

Rozdělení četnosti u P/E

8 6 Průměr

4

Počet společností 2

vyhlazení

0 5

10

20

30

40

50

60

70

Poměr

39. Rozdělení četnosti u P/E

Zdroj: Vlastní výpočet, BLOOMBERG (2012), Informace od společností Tyto extrémní hodnoty byly zapříčiněny pouze pár společnostmi např. řeckou, bosenskou, anglickou, černohorskou a francouzskou. V pěti případech dosahoval P/E i záporných hodnot kvůli vykázaným ztrátám. Trend zde nebyl nijak výrazný, v první polovině se hodnoty mírně zvýšily a během druhé poloviny došlo pozvolna k poklesu hodnoty P/E u většiny společností. Společnosti s nejvyšší hodnotou P/E byly anglická (78), černohorská (60), bosenská (45) a řecká (41) - jednalo se zde spíše o situace, kdy hodnoty vykázaného zisku byly na nízké úrovni. Na druhé straně s nejnižšími hodnotami se umístily společnosti španělská (10), polská (10), italská (11), finská (12) a česká (12) s vyšším vykázaným ziskem, který tak snížil hodnotu P/E více než by byl případný pokles cen akcií.

77

Dividendový výplatní poměr Pro tento ukazatel bylo použito dat od 23 společností. Průměrná hodnota 47 % se pohybovala v úzkém intervalu od 41 % do 59 %.

Počet společností

Rozdělení četnosti u Dividendového výplatního poměru

7 6 5 4 3 2 1 0

Průměr Počet společností vyhlazení 10

20

30

40

50

60

70

80

%

40. Rozdělení četnosti u Dividendového výplatního poměru

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Úzké rozpětí hodnot však neznamenalo, že jednotlivé společnosti vykazovaly také hodnoty se stabilním výplatním poměrem. Občas u některých společností došlo ke stabilní výši tohoto ukazatele pro pár období, např. u irské společnosti, která od roku 2005 do 2008 udržovala výplatní poměr na hodnotě 30 %, nebo u nizozemské společnosti udržující v tom samém období poměr 50 % (v roce 2009 byla společnost akvírovaná jinou společností a nevyplatila větší dividendy, i když dosáhla značně většího zisku po zdanění oproti roku 2008). Poměrně stabilnější výplatní poměr byl také udržován u francouzské společnosti kolem 40 %, avšak s dvěma velkými výkyvy v roce 2008 a 2010, kdy přesáhl poměr více než 100 % - díky tomu se umístila i na místě s nejvyšším průměrným poměrem 89 % mezi ostatními společnostmi. Druhý nejvyšší výplatní poměr udržovala po většinu období italská společnost s průměrnou hodnotou 84 % (ta vyplácela stabilní absolutní výši, která se měnila přibližně každé 3 roky), za ní norská s 78 % a německá s 63 %. Nejnižší výplatní poměr se vyskytoval u společností slovenské s hodnotou 11 %, polské s 17 %, bulharské 27 % a irské 30 %. Česká společnost se umístila hned za irskou společností s průměrnou hodnotou výplatního poměru 34 % a rostoucím trendem od 13 % (2001) až 60 % (2010) - také v celkovém objemu vyplacených dividend ještě s portugalskou

společností

představovala

tzv.

stabilní

dividendovou

politiku,

kdy dividendy v absolutní částce běžného roku nepoklesly pod úroveň minulého roku a v průběhu období se buď zvyšoval nebo stabilizoval na určité úrovni jejich dividendový výplatní poměr.

78

III.

Vztah tržní ceny akcií k ratingu Pro určení možného vztahu vývoje tržních cen akcií a ratingu byl použit rating

od Moody´s kvůli většímu počtu údajů a větším výkyvům v hodnocení za celé období. Poměrně dobrý přehled udává graf, na kterém vertikální osa zobrazuje relativní změnu ceny akcií jednotlivých společností v průběhu období a horizontální osa představuje změnu ratingu (vyjádřený pomocí číselné stupnice zastupující písmena jednotlivých úrovní). Tržní cena akcie vs dlouhodobý rating

R elativní zm ěna ceny akcie

1,5

1

0,5

Tržní cena akcie Lineární (Tržní cena akcie) 0 -2

-1,5

-1

-0,5

0

0,5

1

1,5

2

y = 0,2517x + 0,1174 R 2 = 0,1247

-0,5

-1

Absolutní změna ratingu (Moody´s)

41. Tržní cena akcie vs. dlouhodobý rating

Zdroj: Vlastní výpočet, BLOOMBERG (2012), Informace od společností Vztah je předpokládán ve směru od změny ratingu ke změně ceny akcie. Graf je bodový s vloženou regresní přímkou, která má pozitivní sklon a popisuje ji následující rovnice y = 0,2517x + 0,1174. Tato rovnice vysvětluje pouze 12,47 % zmíněného vztahu. To může být dáno mnoha příčinami, mezi které lze zařadit malý počet pozorování (celkem 67 bodů), ceny akcií podléhají nespočtu faktorů, mezi nimiž rating zaujímá jen malý podíl, dále všechna data jsou vztažena pouze vždy ke konci účetních období, s tím, že ceny akcií nemusí plně reflektovat fundamentální veličiny, ale mohou být významně ovlivněny např. psychologickými faktory (náladou na trzích), rating byl brán pro celý rok, v průběhu kterého mohlo dojít k významným situacím, které by jej jinak změnily - to dokazuje i fakt, že změny cen akcií byly o mnoho volatilnější než změny ratingu – i na grafu je díky tomu vidět změna cen při nulové změně ratingu. Tržní ceny akcií reflektovaly na rozdíl od dlouhodobého ratingového hodnocení i krátkodobé informace. Co lze ale právě díky grafu usoudit je, že pokud už došlo k pozitivní změně ratingu, tak došlo převážně i k zvýšení cen akcií a naopak. Vztah zde tedy v určité podobě za daná období existoval.

79

IV.

Odvození nákladů na dluhový kapitál Pro výpočet tohoto ukazatele se vycházelo z dat o dlouhodobých a krátkodobých

dluhových závazcích a placených úrocích, které s nimi přímo souvisely. Nebyly tedy započteny ostatní úrokové a jiné náklady obsažené ve finančních výsledcích, které se vztahovaly k jiným položkám jako např. rezervám, ani náklady nepřímo související s dluhy v podobě nákladů na jejich obstarání, emisi, správu a jiné (tomu by musela být věnována podrobná analýza a dostatečný prostor a čas). Oproti nákladům na akciový kapitál a zadržený zisk, které jsou vypočteny pomocí dividendového výnosu u společností s tržními hodnotami, jejichž průměrná hodnota činila 4,15 %, náklady na dluhový kapitál v případě stejných společností a období činily v průměru 5,83 %. Tyto výsledky jsou zatím bez přiřazených vah podle struktury kapitálu, ale je zde viditelný rozdíl okolo 1,7 procentního bodu, kde náklady na dluh převyšují náklady na vlastní kapitál. Jedná se však jen o průměrnou hodnotu, u jednotlivých společností jako italské, španělské a finské náklady na akciový kapitál převyšovaly náklady na dluhový kapitál. Zbývajících 8 společností však čelilo vyšším nákladům na dluhový kapitál než akciový. Nejvyšší náklady z celého vzorku 25 společností (průměrná hodnota tohoto vzorku 6,25 %) na dluhový kapitál měla v průměru nizozemská s hodnotou 21 % (došlo však k velkému poklesu objemu dluhů v posledních dvou letech, které výrazně nadhodnotily průměr), za ní maďarská s hodnotou 12 % a rakouská s 9 %. Naopak nejnižší náklady na dluhový kapitál měla společnost irská s hodnotou 3,2 %, litevská s 3,3 % a česká s 3,4 %. V.

Vážené průměrné náklady na kapitál Výpočet hodnot vážených průměrných nákladů na kapitál se týkal 11 společností,

u kterých byla přístupná adekvátní data o tržních cenách pro výpočet nákladů akciového kapitálu, o nákladových úrocích z dluhů a nerozděleném zisku - celkem tří dílčích kapitálových položek. Průměrná hodnota za daná období všech jedenácti společností se pohybovala kolem stabilní úrovně 4,11 % s několika menšími výkyvy u jednotlivých společností . Jak již bylo dříve řečeno, tak náklady dluhového kapitálu v průměru převažovaly svojí procentuální výší kapitál vlastníků. Po přidání vah, které představovaly poměr dílčích složek kapitálu, činily náklady na dluh i v tomto případě vyšších hodnot než ostatní vlastní kapitál.

80

Vážené průměrné náklady na kapitál u 11 společností 6,0% 5,0%

Vážené průměrné náklady na kapitál

4,0%

Vážené náklady na akciový kapitál Vážené náklady na nerozdělený zisk

3,0%

Vážené náklady na dluhový kapitál

2,0%

Vážené náklady na dluhový kapitál (25)

1,0% 0,0% 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok

42. Vážené průměrné náklady na kapitál u 11 společností Zdroj: Vlastní výpočet, BLOOMBERG (2012), Informace od společností Z grafu je patrný mírný pokles nákladů na dluh v průběhu času jak u zmiňovaných 11, tak i 25 společností. Na druhé straně ale docházelo k mírnému růstu nákladů na vlastní kapitál v podobě nerozděleného zisku, který přesáhl svým poměrem v roce 2005 i akciový kapitál. Nejvyšší vážené průměrné náklady na kapitál dosahovala společnost španělská s hodnotou 5,65 %, dále finská 5,23 % a německá 4,94 %. Nejnižším hodnotám čelily společnosti anglická 2,81 %, francouzská 2,86 % a řecká 3,11 %. Pro zajímavost u české společnosti byly hodnoty kolem 3,65 %.

VI.

Celkové shrnutí této části Výpočty v této části práce se týkaly převážně zúženého počtu společností kvůli

dostupným informacím o tržních cenách akcií jednotlivých společností, konkrétně se tedy jednalo o 12 společností s dostatkem dat. Hlavním cílem této části bylo identifikovat a prokázat vztahy mezi vývojem tržních cen akcií a změnami ratingu od agentur Moody´s, S&P či Fitch Ratings, a dále zjistit vážené průměrné náklady na kapitál. Pomocí několika ukazatelů a jejich podrobnějších rozkladů bylo dosaženo výsledků, jejichž interpretace může být následující. Pro zjištění vztahu mezi tržními cenami akcií a změnou ratingu bylo využito indexů relativních změn tržních akcií, které byly dále porovnány jak graficky, tak i pomocí rovnice s absolutní změnou ratingových úrovní. Aby se dalo matematicky pracovat s ratingem, byla ke každé úrovni ratingového hodnocení přiřazena číselná hodnota v rozmezí 1 až 10,5 od úrovně u agentury Moody´s Aaa (pozitivní výhled) do Ba3 (negativní výhled), nižší hodnocení neobdržela během období žádná ze zkoumaných společností. Jako celkový výsledek byl identifikován vztah mezi těmito dvěma veličinami v podobě kladné korelace s mírně rostoucím sklonem viditelným na grafu a výsledné

81

rovnici. Tento vztah byl ve slabé formě, jehož bližší vysvětlení bylo nastíněno v příslušném odstavci. Po podrobnějším prozkoumání na straně ratingu se dospělo k informaci o vývoji ratingových hodnocení u všech tří zmiňovaných agentur pro celý vzorek společností, ale i pro každou společnost zvlášť. V průměru pro celý vzorek docházelo během období 2001 až 2010 ke zhoršování ratingového hodnocení, avšak s úrovněmi stále se pohybujícími v investičním pásmu, tedy od třech A do dvou B (kromě anglické společnosti, která byla ohodnocena Fitch Ratings BB- ve spekulativním stupni). Některé společnosti v průběhu období obdržely rating od více než jedné agentury, a tak bylo na místě se podívat, zda byl jejich vývoj shodný. Shodný přímo nebyl, ale ani ne protichůdný. Agentury tedy přiřazovaly rating každá podle svých kritérií s podobným vývojem jako ostatní. U některých hodnocených společností došlo k velkému propadu obdrženého ratingového stupně, např. u norské společnosti, která měla na začátku vůbec nejlepší tří „áčkový“ stupeň a propadla se až na úroveň Baa2 u agentury Moody´s. Byly zde však i společnosti, které si během času svůj rating zlepšily. Jednalo se o finskou, švédskou a českou společnost. Druhá strana týkající se tržních cen akcií byla podrobena podrobnější analýze zejména i kvůli následujícímu výpočtu vážených průměrných nákladů na kapitál. Pro výpočet těchto nákladů bylo potřeba určit náklady na dluhový kapitál, na akciový kapitál a nerozdělené zisky. Právě výpočet nákladů na akciový kapitál vycházel z hodnot ukazatelů dividendového výnosu, který v sobě zahrnoval informace o dividendových výplatách a tržních cenách akcií. Ukazatel dividendového výnosu pomohl stanovit náklady na akciový kapitál a posléze i nerozdělené zisky, ale neposkytl sám o sobě informace o odděleném vývoji objemu vyplácených dividend od změn tržních cen akcií. K tomu byl využit rozklad dividendového výnosu na poměr dividend k jmenovité hodnotě akcií a poměr jmenovité hodnoty k tržní ceně akcií. Průměrná hodnota dividendového výnosu u vzorku 12 společností se pohybovala kolem 4,15 % bez identifikovatelného trendu za dané období, pouze charakteristickým obdobím byl rok 2007, kdy došlo k dosažení minima a v roce 2005 se vyskytl opačný extrém v podobě maximální hodnoty s tím, že do roku 2010 došlo k zvýšení hodnot nad průměr období. V tomto bodě pomohl k objasnění vývoje dividendové politiky již zmíněný rozklad. Poměr vyplacených dividend ke jmenovité hodnotě v čase rostl s výraznějším trendem od roku 2005 do 2008 (v letech 2007 a 2008 byl vyplacen v průměru největší objem dividend), v následujících letech tento poměr mírně klesl pod úroveň roku 2006. Související definování dividendové politiky u tohoto vzorku společností bylo možné provést pomocí dividendového výplatního podílu a prozkoumáním absolutních hodnot objemu vyplacených dividend. Pouze u dvou společností byla prokázána tzv. stabilní

82

dividendová politika a týkala se portugalské a české společnosti, kdy docházelo ke stabilizaci úrovně dividendového výplatního podílu a udržování či zvyšování absolutní výše dividend, u ostatních společností docházelo i k výskytu udržování stejné úrovně dividendového výplatního poměru, ale druhá podmínka nebyla splněna. Průměrná hodnota dividendového výplatního podílu se pohybovala kolem 47 % v poměrně úzkém pásmu. Na druhé straně, protože poměr dividend k jmenovité hodnotě činil v průměru 56 % na rozdíl od dividendového výnosu s 4,15 %, tak bylo patrné, že společnosti tvořily přidanou hodnotu, která se odrazila ve zvýšení tržní ceny akcií v porovnání s jejich nominální hodnotou. Pro tento jev bylo zajímavé se také podívat na hodnoty ukazatele P/BV (tržní ceny akcií k jejich účetní hodnotě). Z výsledků výpočtů vyplývá následující. Průměrná hodnota P/BV byla 1,95 s klesajícím trendem k hodnotě 1,14 (rok 2010) z 3,92 (rok 2006). Tržní cena se tak pomalu sbližovala s účetní hodnotou, z toho vyplývá při využití výsledků u poměru jmenovité hodnoty k tržní ceně akcie, že akciový kapitál tvořil s postupem času menší a menší část vlastního kapitálu - to je i nakonec vidět u grafu porovnávající vážené průměrné náklady kapitálu, kde přiřazené váhy nerozděleného zisku převyšují a dále rostou nad váhu akciového kapitálu. Dalším asi nejčastěji uváděným ukazatelem při finančních analýzách bývá poměr P/E, a tak by bylo asi chybou ho také neuvést. Průměrná hodnota P/E u 14 společností se pohybovala kolem 27,1 s růstem v první polovině dekády až na 53,8 (rok 2007) a poklesem v druhé polovině. Nejvyšší hodnoty P/E nad 40 vykázaly společnosti anglická, černohorská, bosenská a řecká. Naopak nejnižší hodnoty P/E kolem 10 měly španělská, polská, italská, finská a česká společnost. Důvodem k takovémuto rozdílu mimo jiné byly u společností s vysokými hodnotami P/E velmi nízké zisky nebo i v některých letech dokonce ztráty a u společností s nízkými hodnotami P/E naopak vyšší vykázaný zisk. Pro lepší přehled o výnosnosti pro investory, kteří by drželi akcie těchto společností, bylo využito ukazatele celkového výnosu. Tento ukazatel v sobě zahrnuje jak dividendové důchody, tak i změnu tržních cen akcií. Pokud by investor držel portfolio obsahující akcie 14 analyzovaných společností od roku 2001 do 2010, pak by dosahoval ročního průměrného celkového výnosu 11,8 %. Nejvyšší průměrný výnos by mu přinesla česká společnost s hodnotou 33,4 % ročně, za ní finská společnost okolo 25,2 %. V průběhu období ale docházelo k velkým výkyvům, a vývoj průměrné hodnoty by tak šlo definovat jako vývoj jednoho celého cyklu, kdy se záporný výnos v prvních dvou letech přehoupl do kladných hodnot, ve kterých vydržel s velmi vysokými hodnotami do roku 2006 a poté opět klesal do záporných hodnot, zejména rok 2008 byl charakteristický u většiny společností vysokou ztrátovostí. Nicméně předchozí text se týkal převážně nákladů na vlastní kapitál.

83

Další součástí vážených průměrných nákladů byly náklady na dluhový kapitál, které převážily ať svojí nákladovostí, tak i objemem, nad náklady akciového kapitálu. Průměrná hodnota nákladů dluhového kapitálu pro stejné společnosti jako u nákladů vlastního kapitálu, činila 5,83 % (u širšího vzorku 25 společností ještě vyšší 6,25 %. U italské, španělské a finské společnosti náklady na vlastní kapitál převyšovaly náklady na dluhový kapitál, zbytek společností však vykazoval opak. Nejvyšším nákladům na dluhový kapitál musely čelit společnosti nizozemská (až 21 %), maďarská (12 %) a rakouská (9 %). Naopak nejnižších hodnot dosahovaly společnosti irská, litevská a česká kolem 3 %. Závěrečná hodnota po přidání vah a součtu nákladů akciového kapitálu, nerozdělených zisků a dluhového kapitálu představovala vážené průměrné náklady na kapitál o hodnotě 4,11 % na stabilní úrovni. Z grafu je možno vypozorovat mírný pokles nákladů na dluhový kapitál jak u širšího, tak užšího vzorku společností. Nejvyšší vážené průměrné náklady na kapitál měly společnosti španělská s hodnotou 5,65 %, dále finská 5,23 % a německá 4,94 %. Nejnižším hodnotám čelily společnosti anglická 2,81 %, francouzská 2,86 % a řecká 3,11 %.

2.8

Vlastnická struktura

Vývoj v této oblasti byl jednoznačný. Jestliže před rokem 2002 bylo v průměru přes 80 % základního kapitálu v přímých rukou mateřského státu (je důležité rozlišovat mateřský stát, protože zahraniční [resp. domácí] společnosti vlastněné jejich státní autoritou mohly převzít domácí společnost, která tak byla vlastněná skrze soukromý subjekt cizí státní autoritou), tak v roce 2010 už hodnota sotva přesahovala 65 %. 11 společností z 28 zůstalo po celou dobu ve 100% vlastnictví mateřského státu, 4 společnosti z plného státního vlastnictví přešly buď plně do soukromého vlastnictví (nizozemská společnost) nebo do většinového státního vlastnictví (francouzská, polská) a menšinového státního vlastnictví (slovenská). Mateřský stát si i u některých společností přes držený menšinový podíl ponechal rozhodovací právo v podobě zlaté akcie (např. anglická společnost). Společnosti s nejmenším přímým mateřským státním vlastnickým podílem k roku 2010 představovaly: anglická (0), španělská (0), nizozemská (0), švýcarská (5,6 %), německá (16 %), portugalská (30 %), italská (31,24 %) a slovenská (34 %). U ostatních společností byl v rukou mateřského státu větší jak 51 % podíl na základním kapitálu. Plně pod vlivem mateřského státu byly společnosti: bulharská, dánská, estonská, chorvatská, litevská, maďarská, norská, rumunská, slovinská, srbská a švédská. Následující graf zobrazuje rozdělení podle roku 2010.

84

Počet společností

Rozdělení četnosti podle státního podílu ve společnostech v roce 2010 12 10 8 6 4 2 0

Průměr Počet společností vyhlazení 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

%

43. Rozdělení četnosti podle státního podílu ve společnostech

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

2.9 I.

Dlouhodobá aktiva a jejich financování Podíl dlouhodobých aktiv na celkových aktivech

Analyzovaný vzorek společností lze charakterizovat podle jejich průměrného podílu dlouhodobých aktiv jako odvětví s rozsáhlou hodnotou dlouhodobých aktiv zaujímajících kolem 80 % celkového objemu aktiv. Největší podíl tohoto ukazatele dosahovaly společnosti rumunská (97,5 %), rakouská (90,9 %) a chorvatská (90,0 %). Ostatní měly hodnoty pod 90 %. Naopak nejmenší poměr dlouhodobých aktiv pod 70 % vykazovaly společnosti německá (58,2 %), anglická (65,0 %), dánská (67,0 %) a nizozemská (68,1 %). Z hlediska celku byly hodnoty tohoto poměru velmi stabilní se směrodatnou odchylkou pouhých 4,9 procentního bodu. U jednotlivých společností se však tato odchylka pohybovala v různém intervalu. Např. nejvyšší volatilitu zaznamenala společnost anglická (19,6 %), nizozemská (11,0 %) a estonská (7,3 %). Nejnižší volatilitu vykazovaly společnosti rumunská (0,6 %), chorvatská (0,8 %) a portugalská (2,1 %). Švýcarská společnost zde není brána v potaz kvůli pouhým dvěma zkoumaným obdobím. II.

Podíl dlouhodobého hmotného majetku na celkových aktivech Při podrobnějším pohledu na strukturu aktiv lze dospět k hodnotě 66,5 %, která

představovala průměrný podíl dlouhodobého hmotného majetku na celkových aktivech za všechny zkoumané společnosti. I zde se průměrná hodnota v průběhu času pohybovala na stabilní úrovni. Pořadí společností se ale na rozdíl od podílu celkových dlouhodobých aktiv mírně liší. Konkrétní hodnoty a pořadí jednotlivých společností lze vidět v příloze v části aktiv.

85

Počet společností

Rozdělení četnosti podle podílu dlouhodobého hmotného majetku na celkových aktivech 6 5 4 3 2 1 0

Průměr Počet společností vyhlazení 20

25

30

35

40

45

50

55

60

65

70

75

80

85

%

44. Rozdělení četnosti podílu dl. hm. majetku na celkových aktivech Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Největší podíl se vyskytoval u společností litevské (87,8 %), srbské (86,1 %) a černohorské (85,9 %). Naopak nejnižší zaujímala společnost švýcarská (pouhých 29,6 %), německá (33,9 %) a anglická (42,0 %). Volatilita hodnot se v tomto případě pohybovala kolem 6,4 procentních bodů - tedy více než u podílu celkových dlouhodobých aktiv. Nejvyšší volatilitu vykazovaly stejné společnosti zmíněné u předešlého podílu celkových dlouhodobých aktiv, akorát na druhém konci s nejmenší volatilitou se umístily společnosti chorvatská (0,7 %), norská (1,3 %) a irská (1,6 %). III.

Dlouhodobé podíly ve společnostech Kromě hmotného majetku zaujímaly v některých případech významnou část

dlouhodobého majetku podíly ve společnostech, které sice v celkovém průměru tvořily nepatrnou část celkových aktiv, tedy kolem 5 %, u několika společností ale tento poměr dosahoval vyšších hodnot. Konkrétní hodnoty lze najít v příloze v části aktiv. Například u švýcarské společnosti se pohyboval až kolem 30 %, u norské 24 % (ale s výrazným poklesem v průběhu období), u rakouské 13 % a finské 12 %. Díky tomuto poměru lze vidět aktivní politiku konkrétních společností, která je soustředěná na expanzi svých aktivit a vlivu i mimo majetek dané společnosti. Musí se brát v tomto případě i zřetel na průměrný roční 9% růst celkových aktiv během desetiletého období, během kterého díky svému stabilnímu poměru rostly absolutně i právě podíly ve společnostech. V neposlední řadě působí sice 5 % jako malá hodnota, ale v absolutním vyjádření se objem takto investovaných prostředků pohyboval v řádu stovek milionů až několika miliard EUR u jednotlivých společností, tedy v nezanedbatelné výši. IV.

Krytí dlouhodobých aktiv kapitálem Průměrná hodnota poměru dlouhodobých aktiv k dlouhodobému kapitálu 98 %

se pohybovala v intervalu od 102 % do 93 % v klesajícím trendu (u většiny společností). Jinak řečeno na začátku období byla v průměru dlouhodobá aktiva téměř zcela pokryta

86

dlouhodobým kapitálem a postupem času tento dlouhodobý kapitál profinancovával i malou část krátkodobých aktiv (cca 6,6 %). Mezi jednotlivými společnostmi nebylo příliš velké rozpětí tohoto poměru, ale pro úplnost jsou uvedeny společnosti s nejnižším krytím: portugalská 111 %, nizozemská 106 % a rakouská 105 %. Naopak společnosti, které profinancovávaly pomocí dlouhodobého kapitálu i krátkodobá aktiva byly německá 85 % (zde docházelo časem k poklesu profinancování krátkodobých aktiv až na hodnotu poměru 96 %), dánská 87 % a bosenská 88 %. Tzv. zlaté bilanční pravidlo bylo v tomto případě splněno, kdy dlouhodobá aktiva byla kryta dlouhodobými pasivy. Na druhé straně je nutné se podívat i na zlaté pari pravidlo, kdy by vlastní kapitál měl nanejvýš krýt dlouhodobá aktiva. Hodnota poměru vlastního kapitálu k dlouhodobým aktivům dosahovala v průměru 57 % v rostoucím intervalu od 44 % do 64 %. Tento vývoj reflektuje i již popsaný zvyšující se podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu v průběhu daného období. Nicméně pari pravidlo v průměru za celek dodržené také bylo, avšak u jednotlivých společností tomu tak vždy nebylo, jak ukazuje následující rozdělení.

Počet společností

Rozdělení četnosti podle krytí dlouhodobých aktiv vlastním kapitálem

8 6 Průměr

4

Počet společností

2

vyhlazení

0 10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

%

45. Rozdělení četnosti podle krytí dl. aktiv vlastním kapitálem

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Jednalo se o bosenskou společnost s průměrnou hodnotou po většinu období 103 % a černohorskou společnost, u které v posledních dvou analyzovaných obdobích došlo taktéž k překročení 100 %. Další společnosti s velmi vysokými hodnotami nad 80 % byly bulharská, srbská, maďarská, polská a slovinská. Obecně by se dalo říci, že společnosti z východní části Evropy kryly svými vlastními zdroji větší část dlouhodobých aktiv než společnosti z opačné části Evropy. Otázka, proč tomu tak bylo, by si zasloužila samostatné téma, protože jak už bylo zmíněno v předchozích částech zadluženosti a kapitálu, společnosti z východní části Evropy dosahovaly velmi malého věřitelského rizika oproti ostatním společnostem a z hlediska nákladů na dluhový kapitál čelily mírně vyšším úrokům. Mohl by zde tedy být problém přístupu k dlouhodobým cizím zdrojům. V.

Obnova dlouhodobého majetku Jedním z klíčových faktorů, který ovlivňoval část rozvoje a upevnění své pozice, byly

investice. V tomto případě se jednalo o investiční výdaje v podobě pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku očištěného od akvizic a nabytí podílů

87

jiných podniků, tedy aby byla lépe pozorovatelná obnova stávající či rozšíření výrobní kapacity o nové. Stručně charakterizované investice byly tedy porovnány s odpisy, aby bylo možné porovnat, jak se tyto investice podílely na expanzi jednotlivých společností. V průměru převyšovaly investice odpisy o 42 % (index 1,42) s minimem v roce 2006 (pouze o 22 %) a maximem v roce 2009 ( 120 %). Výraznější trend zde nebyl identifikovatelný a u jednotlivých společností se v čase hodnoty měnily s odlišným průběhem. Společnosti s nejvyšším poměrem investic k odpisům představovaly irská (2,54), německá (2,05), řecká a litevská (2,03). Naopak nejnižší poměr investic, kdy odpisy převyšovaly investice, vykazovaly společnosti slovinská (0,32), srbská (0,48), černohorská (0,48), slovenská (0,53 s růstem až v roce 2010), rakouská (0,83 s tím, že od roku 2006 investice převyšovaly odpisy i více jak dvojnásobně) a bosenská (0,95 s růstem od roku 2009). U české společnosti začaly výrazněji investice převyšovat odpisy od roku 2007 a průměrná hodnota za celé období tak měla index 1,4 - de facto stejný jako průměr celku. Následující graf zobrazuje průměrný vývoj investic a jejich strukturu. Konkrétní hodnoty a pořadí jednotlivých společností lze najít v příloze v části aktiv. Investice 250%

Poměr investic k odpisům 200%

Podíl domácích investic na celkových investicích

Podíl

150%

Podíl investic do konvenční výroby el. na celkových investicích

100%

Podíl investic do obnovitelných zdrojů energie na celkových investicích

50%

0% 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok

46. Investice Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Podíl domácích investic Zde byla přístupná data pouze k 7 společnostem s působením i v zahraničí. Jednalo se o irskou společnost, která v průměru za poslední tři období investovala 89 % prostředků na domácím území, nizozemskou společnost s hodnotou 72 %, španělskou s 62 % zahrnující investice ve Španělsku a Portugalsku, francouzskou společnost, jejíž investice dosahovaly 60 % celkového objemu na území Francie, německou společnost s pouhým 43% podílem investic na území Německa, švédskou společnost se 42 % investic na území severských států ale s poklesem během období až k 12 % a finskou společnost s 27 %

88

investic na území Finska. U těchto společností je zřetelné, že jejich politika se zaměřovala na růst jejich aktivit i mimo domácí trh. Investice do zařízení s konvenční výrobou elektrické energie Podle dostupných údajů od 15 společností, průměrná hodnota podílu investic uskutečněných do zařízení s konvenční výrobou elektřiny či tepla se pohybovala kolem 35 %. Ostatní část investic byla vynaložena zejména na distribuční či přenosové sítě, pokud se jednalo o provozovatele přenosové soustavy, obnovitelné zdroje nebo jiné aktivity. Nejvyšší podíl investic do konvenční výroby představovaly společnosti polská (až 64 % v průměru za pětileté období především díky velké orientaci na uhelné a plynové zdroje výroby elektřiny), nizozemská s hodnotou 54 % (velký podíl paroplynových elektráren), anglická společnost (47 % díky orientaci na jaderné a uhelné elektrárny) a italská s bosenskou se shodným podílem 40 %. U italské společnosti došlo v průběhu období k růstu tohoto podílu až na 60 %, ale jednalo se spíše o zahraniční investice, protože konvenční výrobní kapacita na území Itálie u této společnosti spíše klesala zatímco zahraniční zaznamenávala velký růst. Naopak nejnižší podíl investic do konvenční výroby představovala společnost finská s 24 % a poklesem až na 8 % do roku 2010, taktéž irská se stejnou průměrnou hodnotou a německá s 25 %. Česká společnost zde vykazovala hodnotu 36 % s velkým objemem investic v posledních letech do uhelných a paroplynových výrobních zařízení. Investice do výrobních zařízení s obnovitelnými zdroji energie Z informací o šesti společnostech a jejich investicích do obnovitelných zdrojů pro výrobu elektrické energie a tepla byla vypočtena průměrná hodnota 13,4 %. Data byla dostupná u většiny z těchto společností od roku 2006, kdy došlo k vyššímu rozvoji této části výroby. Nejvyšší podíl z celkových investic vynakládala portugalská společnost s průměrnou hodnotou 41 % u níž k nejvyššímu podílu uskutečněných investic došlo v letech 2007 až 2009 s více jak 50% podíly. V tomto případě se jednalo o investice převážně do větrných farem umístěných mimo území Portugalska. Za ní se s velkým odstupem umístila irská společnost s průměrnou hodnotou 16 % (data pouze za 3 poslední období) a česká s hodnotou 9,4 % a větším nárůstem podílu v posledních 3 letech, kdy investice do obnovitelných zdrojů zabíraly kolem 20 % všech investic. U české společnosti se jednalo především o investice do větrných a solárních zařízení jak na domácím, tak zahraničním území. U německé společnosti dosahovaly za tři poslední období investice do obnovitelných zdrojů pouze 7,9 %, polské 3,4 % a řecké 2,0 %.

89

VI.

Celkové shrnutí této části Hlavními cíli této části bylo prozkoumat podíl dlouhodobých aktiv k celkovým

aktivům, jejich krytí dlouhodobým kapitálem a investiční strategii daných společností. Postup byl následující. Nejdříve byla vypočtena průměrná hodnota podílu dlouhodobých aktiv k celkovým aktivům, která vyšla kolem 80 % bez větších výkyvů v průběhu desetiletí se směrodatnou odchylkou pohybující se v řádu jednotek procent. Dlouhodobá aktiva s nejnižším podílem zaujímala německá společnost s hodnotou 58 %, ostatní společnosti dosahovaly hodnot vyšších než 60 %. Tyto hodnoty charakterizovaly společnosti jako část odvětví náročnější na výrobní kapacity. Pro upřesnění podílu výrobních kapacit a jejich vývoje v čase bylo ale nutné podívat se blíže na strukturu dlouhodobých aktiv a zmíněný podíl dále rozložit alespoň na poměr dlouhodobého hmotného majetku k celkovým aktivům bez vlivu majetkových podílů v ostatních společnostech, dlouhodobých finančních pohledávek, odložené daňové pohledávky a jiných položek. Dlouhodobý hmotný majetek tak v průměru představoval 66 % celkových aktiv, opět se stabilním průběhem. Nejvyšších hodnot tohoto podílu dosahovaly společnosti litevská, srbská a černohorská nad 80 %. Poměrně nízké hodnoty vykazovaly společnosti švýcarská a německá s pouhým 1/3 podílem na celkových aktivech. U některých společností právě významné procento zaujímaly podíly v ostatních společnostech, např. u švýcarské 30 % a norské 24 %. Celkový průměr sice činil "pouhých" 5 % celkových aktiv, ale je nutné brát na zřetel i fakt, že jednak v průběhu období se držel na stabilní úrovni, a v absolutním vyjádření tak hodnota podílu ve společnostech rostla s tím, jak se zvyšovala hodnota celkových aktiv, a za druhé že se jednalo řádově o sta miliony až miliardy EUR u jednotlivých společností (tedy nezanedbatelnou částku). Po těchto výpočtech následovala analýza krytí dlouhodobých aktiv dlouhodobým kapitálem (skládajícím se z vlastního kapitálu a dlouhodobých cizích zdrojů) v podobě tzv. zlatého pravidla financování, kdy časová struktura aktiv by měla odpovídat časové struktuře pasiv. Pomocí poměru dlouhodobých aktiv k dlouhodobému kapitálu, bylo zjištěno, že v průměru většina společností toto pravidlo téměř zcela splnila bez větších rozdílů mezi jednotlivými společnostmi. Byl zde pozorovatelný mírně klesající trend, kdy společnosti začaly čím dál více krýt pomocí dlouhodobého kapitálu i krátkodobou část aktiv, ale ne nijak výrazněji. Zajímavější pohled se naskytl u zlatého pari pravidla, kdy by vlastní kapitál svoji hodnotou měl nanejvýš pokrýt dlouhodobá aktiva. Za daný celek společností i toto pravidlo bylo v průměru splněno s průměrnou hodnotou 57 % pohybující se v rostoucím intervalu 44 % až 64 % s tím, jak vlastní kapitál postupem času tvořil vyšší podíl na celkových zdrojích financování. K zajímavému závěru ale došlo při pohledu

90

na jednotlivé společnosti, kdy společnosti z východní části Evropy pokrývaly vlastním kapitálem vyšší procento dlouhodobých aktiv než společnosti ze západní či severské části Evropy. Více informací o této problematice bylo zmíněno v předchozí části textu. Druhý hlavní cíl této části se týkal investiční strategie. Zde byl zkoumán vliv kapitálových výdajů na růst společností, v podobě výdajů na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku bez akvizic či nabytí podílů v jiných společnostech. Pomocí porovnání těchto výdajů s odpisy bylo zjištěno následující. Investice převyšovaly v průměru odpisy o 42 %. Vývoj mezi společnostmi byl různý bez blíže popsatelného trendu či vztahu, ale co se týkalo nejnižších hodnot tohoto poměru, tedy naopak záporným hodnotám dlouhodobě čelily společnosti jako slovinská, srbská a černohorská. V těchto případech nedocházelo k dostatečné obnově majetku a nepřispívalo k růstu společností. Naopak nejvyšší poměr vykazovaly společnosti irská, německá a řecká s hodnotami až několikanásobně přesahujícími odpisy. Jednou z inspirací byla i bakalářská práce zabývající se financováním a strategií švédské společnosti [LOPOUR, M. (2012)] pro provedení podrobnějšího rozboru kapitálových výdajů na domácí a zahraniční investice. Bylo zjištěno, že společnosti jako finská, švédská a německá realizovaly větší objem investic v zahraničí než na domácím území. U švédské společnosti došlo k poklesu investic uskutečněných na domácím území ze 71 % v roce 2005 na pouhých 12 % v roce 2010. Další členění kapitálových výdajů bylo podle činnosti na investice do konvenční výroby, obnovitelných zdrojů, distribuce a přenosu elektrické energie a tepla a ostatních. V průměru za 15 společností docházelo k realizaci investic do konvenční výroby energie s podílem 35 %. Nejvyšší podíl měla polská, nizozemská a anglická společnost, u nichž činil kolem 50 % a více. Nejnižší podíly vykazovaly společnosti finská, irská a německá s hodnotami pod 25 %. Poslední zkoumanou část představovaly investice do výroby z obnovitelných zdrojů. Dostupná data byla pouze u šesti společností, z nichž nejvyšší procento těchto investic realizovala portugalská společnost s poměrem kolem 40 % během posledních pěti let. Jednalo se v tomto případě zejména o investice do větrných farem mimo domácí území. Za ní se umístila irská společnost s hodnotou pouze 16 % a česká s 9 %, kde však v posledních třech obdobích tyto investice zaujímaly okolo 20 % celkové sumy. Pro zajímavost německá společnost uskutečňovala během období v průměru 8 % investic do obnovitelných zdrojů. Je zde nutné podotknout, že analyzovaný vzorek společností představoval pouze největší výrobce elektrické energie v jednotlivých zemích, tudíž struktura podle druhů výrobních zařízení jednotlivých společností nemusela odpovídat struktuře výrobních zařízení v dané zemi.

91

3.

Analýza výkonu Vývoj jednotlivých hodnot následujících několika ukazatelů a pořadí společností

podle těchto hodnot lze najít v příloze v části výkonu.

3.1 I.

Instalovaná kapacita Část na domácím území

Pro výpočet podílu domácího instalovaného výkonu na celkovém instalovaném výkonu bylo použito dat z 20 společností, které v průměru dávaly hodnotu 82 %. V průběhu období se tato hodnota pohybovala v klesajícím trendu od 85 % do 74 %. Výroba elektrické energie z hlediska výrobních zařízení tak byla postupně ve větším poměru realizována na zahraničním území. Společnosti s nejmenším podílem výrobní kapacity na domácím území byly finská, jejíž poměr se od roku 2001 do 2010 snížil z 51 % na 36 %, dále švédská s kolísavou průměrnou hodnotou 48 %, španělská se stabilním průměrem 54 % a švýcarská s 56 %. Pro zajímavost u české společnosti došlo od roku 2003 do 2010 k poklesu ze 100 % na 85 %. Největší pokles, respektive expanze do zahraničních výrobních zařízení, se týkal italské společnosti, u které došlo během deseti let z podílu domácí výroby 99 % k poklesu na 42 % v roce 2010. II.

Část konvenční výroby Pojem konvenční zdroje pro výrobu elektrické energie v sobě obsahuje elektrárny

s palivem v podobě uhlí (hnědé, černé), oleje, jaderného paliva a plynu. Podíl těchto zařízení u 17 společností představoval průměrnou hodnotu 63 %, která byla v průběhu období poměrně stabilní (k malému zkreslení od roku 2005 došlo díky rumunské společnosti, která provozovala pouze vodní nekonvenční zdroje). Bohužel v daném vzorku nebyly zahrnuty i některé společnosti s významným podílem konvenčních zdrojů pro výrobu elektrické energie, tudíž průměrná hodnota by mohla být v závěru o něco vyšší. U společností s dostupnými daty vyšly následující hodnoty. Nejnižší podíl kapacit konvenční výroby vykazovaly společnosti rumunská (0 %), norská (19 %), švýcarská (22 %), černohorská (24 %), švédská (48 %) a italská (51 %). Na druhém konci s nejvyšším podílem kapacit s konvenční výrobou se umístily společnosti anglická (100 %), maďarská (99 %), německá (94 %) a portugalská (92 %).

92

3.2 I.

Skutečný výkon Část na domácím území

U vzorku 23 společností byla vypočtena průměrná hodnota 80 % představující podíl domácího skutečného výkonu k celkovému skutečnému výkonu, která v průběhu období poklesla z 83 % na 75 %. Společnosti tak v průměru pětinu a v roce 2010 už čtvrtinu celkového objemu elektrické energie vyrobily v zahraničí. Poměr zde byl tedy podobný s poměrem domácích kapacit k celkovým kapacitám. Pořadí jednotlivých společností v tomto případě bylo podobné jako u instalovaného výkonu. Irská společně s finskou a italskou společností vyprodukovaly v roce 2010 pouze 30 % celkového objemu elektrické energie na domácím území. Nejdynamičtější průběh byl zaznamenán u italské společnosti, u které v roce 2002 na území Itálie bylo vyrobeno 94 % veškeré elektrické energie, zatímco v roce 2010 už jen 28 %. II.

Konvenční výroba Hodnoty skutečného výkonu u konvenčních zařízení pro výrobu elektrické energie

v poměru k celkovému domácímu skutečnému výkonu byly v průměru o 10 % vyšší nežli u poměru kapacit konvenčních výrobních zařízení k celkovým domácím kapacitám tento rozdíl se v roce 2010 snížil. Průběh je vidět na následujícím grafu. Podíl konvenční výroby 85% 80% 75% 70%

Instalovaný výkon - podíl konvenční na domácím

65%

Skutečný výkon - podíl konvenční a domácí

60% 55% 50% 45% 40% 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok

47. Podíl konvenční výroby

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Vyplývá z toho, jak je vidět i na grafu, v průměru vyšší výkonnost nebo využití kapacit s konvenční výrobou než u kapacit využívající obnovitelné zdroje. Najdou se zde i výjimky např. u portugalské společnosti, kde výrobní kapacity s konvenční výrobou tvořily kolem 90 % celkové kapacity na domácím území, ale vyrobeno z těchto zařízení bylo jen 66 až 37 % za období 2007 až 2010.

93

3.3 I.

Prodané množství elektrické energie Domácí trh

Podíl prodané el. energie na domácím území k celkovému prodanému objemu tvořil v tomto případě za 14 společností 62 % a byl v čase bez větších změn. V porovnání s výkonem, kdy 1/4 produkce byla realizována mimo domácí území, se může zdát tato hodnota odlišná a nižší, ale je zde třeba brát v potaz počet zkoumaných společností a následující velmi významný činitel. Vstupují sem další faktory jako obchodování s el. energií na velkoobchodním a přeshraničním trhu, kde jsou nakupovány a prodávány i několikanásobky

objemu

skutečně

vyrobené

elektrické

energie

jednotlivými

společnostmi, které třeba vůbec neměly výrobní kapacity v zahraničí. Díky tomu pak lze pozorovat hodnoty např. u české společnosti, která sice na domácím území vyrobila přes 90 % veškeré el. energie, ale podíl prodaného objemu el. energie na českém trhu z celkového prodaného objemu el. energie tvořil pouhých 12 % v roce 2010. Česká společnost se tak díky tomu umístila na místě s nejnižším podílem prodané el. energie na domácím území z počtu 14 společností. Za ní následovala švýcarská společnost s 29 % a rakouská s německou po 45 %. II.

Vztah k vyrobenému množství elektrické energie Ukazatel podílu skutečného výkonu na celkovém prodaném množství elektrické

energie popisoval, z jaké části se výroba elektrické energie u jednotlivých společností podílela na celkovém objemu prodaného množství a jakou část el. energie si společnosti obstaraly jako zboží, se kterým obchodovaly. Průměrná hodnota za 18 společností se pohybovala kolem 80 %. Zbylých 20 % muselo být tedy nakoupeno a dále prodáno. Trend zde nebyl zachycen, protože u některých společností došlo k zvyšování podílu a někde naopak k snižování. Společnosti jako dánská, estonská a bosenská v průměru za celé období vyráběly větší objem el. energie než jí bylo prodáno. U dánské společnosti průměrná hodnota představovala 170 % podíl, který se během 5 let mírně zvýšil. U estonské a bosenské společnosti se v průběhu celé dekády průměrná hodnota držela kolem 100 %, tedy to, co se vyrobilo, tak se i prodalo bez dodatečných nákupů. Nejnižší podíl vyrobené el. energie vykazovala společnost švýcarská s hodnotou 14 %, maďarská s 49 % (v průběhu došlo k zvýšení z 35 % na 59 %) a rakouská s 50 %. K největšímu poklesu tohoto podílu došlo u české společnosti z hodnoty 105 % v roce 2001 na 33 % v roce 2010 z příčin uvedených u podílu domácích na celkových prodejích.

94

3.4 I.

Skutečný výkon versus instalovaná kapacita Celkový objem

Poměr skutečného dosaženého výkonu k instalované kapacitě uvedený v GWh na 1 MWe dobře zobrazoval výkonnost výrobních kapacit u jednotlivých společností a jejich porovnání mezi sebou. Výsledná průměrná hodnota vyšla kolem 3,94 GWh/MWe a pohybovala se od roku 2002 do 2010 v mírně rostoucím trendu z 3,48 na 4,12 (zvýšení využití kapacit). Sama o sobě tato hodnota nic neříká, ale v rámci porovnání mezi společnostmi je užitečná. Protože ne u všech společností bylo dosaženo této průměrné hodnoty, vyplývá z toho odlišné využití nebo výkonnost dostupných kapacit. Nejvyšších hodnot nad 5,0 dosahovaly společnosti maďarská a irská, za nimi se umístila německá, srbská, finská, francouzská a česká společnost s průměrnými hodnotami nad 4,8. Nejmenší využití představovaly společnosti dánská (1,92), litevská (1,97), nizozemská (2,63), rumunská (2,8), italská (2,85) a švýcarská (2,97). II.

Domácí území Z informací o 19 společnostech bylo možné také vypočítat poměr skutečného výkonu

k instalované kapacitě na domácím území. Průměrná hodnota se v tomto případě výrazněji nelišila od předešlého celkového poměru, tedy dosahovala kolem 3,98 s podobným pořadím společností. V průběhu období ale došlo k mírnému poklesu celkového průměru z 4,19 na 3,94, což mohlo být způsobeno i trochu odlišnou skladbou společností než v předešlé části. III.

Konvenční výroba na domácím území Jiný pohled se naskýtá na údaje o dosaženém výkonu z instalovaných kapacit

u konvenční výroby. Zde se průměrná hodnota pohybovala kolem 5,22 GWh/MWe. Oproti průměrné hodnotě u celkové instalované kapacity dosahovala konvenční výroba většího využití, resp. výkonu. Pro výpočet hodnot byl použit vzorek 16 společností, nicméně hodnoty u stejných společností jako v předešlé části byly vyšší, a nemělo by tak dojít k výraznému zkreslení. Nejvyšších hodnot dosahovaly společnosti finská (8,55), švýcarská (7,74), anglická (6,58), maďarská (6,17) a švédská (6,09). Naopak nejnižší využití představovaly společnosti portugalská (1,54 - dokonce nižší než u využití celkové kapacity), litevská (2,37) a italská (3,99).

3.5

Podíl výroby elektrické energie na domácím trhu

Průměrná hodnota u tohoto ukazatele se pohybovala kolem 50 %. Vývoj byl zaznamenán v klesajícím směru z 58 % na 48 % během deseti let. Jinými slovy, společnosti pomalu ztrácely svůj většinový podíl na výrobě elektrické energie

95

na domácím území, i když stále zůstaly největšími producenty s největším podílem vyrobené el. energie. Rozdělení četnosti ukazuje následující graf.

Počet společností

Rozdělení četnosti podle výrobního podílu na domácím území (stav k roku 2010) 6 5 4 3 2 1 0

Průměr Počet společností vyhlazení 10

20

30

40

50

60

70

80

90

%

48. Rozdělení četnosti podle domácího výrobního podílu Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností Společnosti s menším jak 30 % podílem v roce 2010 byly nizozemská (data pouze za dvě období), švýcarská, finská, německá, norská, španělská a italská. Na druhé straně barikády se umístily s podílem větším než 80 % v roce 2010 společnosti litevská, estonská, francouzská a chorvatská. Největší pokles podílu nastal u irské společnosti z hodnoty 96 % v roce 2001 na 34 % v roce 2010. Za ní se ještě s výrazným poklesem umístila španělská společnost, která snížila svůj podíl z 43 % na 22 %.

3.6

Vlastní spotřeba

Kvůli vzorku 7 společností se jedná poměrně o slabou reprezentaci, ale aspoň pro určitý přehled je zmíněno, jakou část vyrobené el. energie použily dané společnosti pro vlastní spotřebu - výrobu a provoz zařízení. Průměrná hodnota se pohybovala kolem 5 % s poklesem přibližně o jedno procento během období z 6 na 4 %. Nejvyšší hodnoty vykazovala česká společnost okolo 9,5 %, slovenská s 8,2 %, rakouská 6,1 %, portugalská s francouzskou shodně 3,7 %, srbská 3,4 % a norská 1,2 %. Hodnoty vlastní spotřeby byly záměrně vztažené ke skutečnému výkonu, protože v případě porovnání těchto hodnot s objemem prodané el. energie by došlo k velkému zkreslení a poměr by neměl žádnou vypovídací schopnost.

3.7

Ztráty v sítích

I v tomto případě došlo k porovnání celkových ztrát v sítích s hodnotami skutečného výkonu, aby pro lepší přehled šlo porovnat ztráty např. s vlastní spotřebou. Vzorek společností se mírně lišil od analýzy vlastní spotřeby a obsahoval šest společností. Průměrná hodnota se pohybovala kolem 8 % (vyšší kvůli maďarské společnosti, jinak by byl průměr kolem 5 % - stejně jako u vlastní spotřeby). Od nejvyšších hodnot se umístily společnosti následovně: maďarská (29,1 % - během období došlo ke snižování z 32,5 %

96

na 23,9 %), česká (8,5 % - zde došlo naopak k růstu ztrát z 0,1 % na 10,8 %), portugalská (7,8 %), černohorská (6,7 %), chorvatská (3,7 %), bosenská (2,0 %) a norská (1,4 %).

3.8

Celkové shrnutí analýzy výkonů

Po analýze finančního hospodaření společností následoval rozbor výkonových nefinančních ukazatelů. V části finanční analýzy už sice byla rozebrána struktura tržeb, která se skládala mimo jiné z tržeb z prodané elektrické energie, ale jaký vztah měl objem prodané elektrické energie k instalované kapacitě a ostatním veličinám je právě popsáno v následující části věnované analýze výkonů. Bylo zapotřebí prozkoumat využití instalovaných kapacit výrobních zařízení, jejich strukturu, vývoj v čase a zjistit vztahy mezi jednotlivými ukazateli. Nejprve byl proveden rozbor struktury výrobních zařízení podle umístění na domácím území a v zahraničí. Výpočet byl proveden jako podíl instalované kapacity na domácím území k celkové kapacitě. Výsledek představoval průměrnou hodnotu 82 % s mírným poklesem během desetiletého období až k hodnotě 74 %, jinými slovy čtvrtina výrobní kapacity byla v průměru alokována mimo domácí území. Největší průměrnou zahraniční výrobní kapacitu vlastnily společnosti např. finská, švédská a španělská. Co se týkalo nejdynamičtějšího vývoje, tak u italské společnosti klesl podíl domácí výrobní kapacity během deseti let z 99 % na 42 % bez výraznějšího poklesu domácí výrobní kapacity v absolutních číslech. Dále následovalo u této části týkající instalované kapacity zaměření se na konvenční výrobu, možno charakterizovanou jako tu část výroby nezahrnující obnovitelné zdroje energie. Bylo provedeno porovnání instalované kapacity konvenční výroby s celkovou instalovanou kapacitou na domácím území a výsledná hodnota tohoto poměru činila 63 % na stabilní úrovni bez blíže popsatelného vývoje. Poměr u jednotlivých společností se však významně lišil, např. u rumunské společnosti vyšel nulový díky jednostrannému zaměření výroby ve vodních elektrárnách, s nejnižším poměrem konvenční výroby se také umístily společnosti norská, švýcarská a černohorská s hodnotou kolem 20 %. Na opačném konci s nejvyšším podílem konvenční výroby skončily společnosti anglická, maďarská, německá a portugalská s hodnotou větší než 90 %. Následovala analýza skutečně vyrobeného množství elektrické energie a to opět z pohledu územního členění a druhu výrobního zařízení. Hodnoty týkající se domácího podílu skutečně vyrobeného množství el. energie odpovídaly zhruba hodnotám u instalované kapacity a i pořadí společností se zásadněji nezměnilo. Byl zde tedy zaznamenán vývoj v podobě expanze do zahraniční výroby, který bylo možné pozorovat jako pětinový podíl zahraniční produkce na začátku období a čtvrtinový podíl na konci období.

97

Zajímavější pohled nastal na podíl skutečného výkonu z konvenční výroby, který v průběhu času dosahoval zhruba o 10 % vyšších hodnot nežli byly hodnoty u podílu instalované kapacity konvenční výroby. Vyplývá z toho fakt, že kapacita s konvenční výrobou byla v průměru více využívána než kapacita s obnovitelnými zdroji energie. Výjimku zde tvořila portugalská společnost, u které byl vývoj opačný. Po prozkoumání vývoje instalované kapacity a skutečného realizovaného výkonu bylo namístě zjistit jejich vzájemný vztah. Porovnáním jednotek skutečného výkonu k jednotkám instalované kapacity a následné srovnání těchto hodnot mezi jednotlivými společnostmi došlo ke zjištění, do jaké míry byla využita instalovaná kapacita. V průběhu období bylo pozorováno mírné zvýšení využití instalovaných kapacit s velkým rozdílem mezi jednotlivými společnostmi. Nejvyššího využití dosahovaly společnosti maďarská, irská, německá, srbská, finská, francouzská a česká. Naopak nejnižší využití bylo zpozorováno u společností dánské, litevské, nizozemské, rumunské, italské a švýcarské. Zajímavým zjištěním byly hodnoty týkající se porovnání skutečného výkonu s instalovanou kapacitou u konvenční výroby - toto porovnání potvrzovalo již zmíněný fakt, že konvenční výrobní kapacity byly více vytěžovány než výrobní kapacity s obnovitelnými zdroji energie. Přesun pomalu následoval k celkovému prodanému objemu elektrické energie, resp. nejprve k porovnání prodaného objemu na domácím území k celkovému prodanému objemu. Výsledná hodnota vyšla taková, že kolem 62 % celkového prodaného objemu elektrické energie bylo realizováno na domácím území, což v porovnání s objemem vyrobené el. energie představovalo nižší podíl. Příčiny této nerovnosti lze spatřovat např. v exportu do sousedících zemí, aniž by v nich byla umístěna výrobní kapacita příslušné společnosti, a objemné transakce na velkoobchodním trhu mimo domácí území. Jako vhodný příklad mohla sloužit česká společnost, u které sice podíl vyrobené el. energie na domácím území přesahoval 90 %, ale podíl prodané el. energie na domácím území už se pohyboval kolem pouhých 12 %. Tento fakt vedl k porovnání celkového skutečného výkonu a celkového prodaného objemu el. energie. Průměrná hodnota se pohybovala kolem 80 %, takže zbylých 20 % společnosti musely obstarat nákupem mimo své výrobní kapacity. Ne u všech společností muselo dojít k dodatečnému nákupu el. energie, např. dánská společnost vyráběla více energie než nakonec prodala, estonská a bosenská společnost pokryly zhruba svojí výrobou 100 % prodaného objemu el. energie. Kromě české společnosti, u které došlo k největšímu poklesu tohoto podílu ze 105 % na 33 %, menšinový podíl své výroby vykazovala i švýcarská s maďarskou společností. Pro ucelenost této části byly vypočteny podíly vlastní spotřeby el. energie při její výrobě a ztráty v sítích při jejím přenosu vztažené k celkovému skutečnému výkonu.

98

V obou případech vyšly hodnoty kolem 5 %, byl zde však použit pouze malý vzorek společností, a tak je nutné brát tyto hodnoty s rezervou. Pro porovnání české společnosti s norskou vyšly tyto hodnoty: u české jak vlastní spotřeba, tak ztráty v sítích se pohybovaly kolem 9 %, zatímco u norské něco málo přes 1 %. Na závěr došlo k výpočtu podílu výroby elektřiny jednotlivých společností na domácím území. Výsledné hodnoty ukazují, že společnosti podíl své výroby el. energie v průběhu deseti let snížily zhruba o 10 %, a v průměru se tak podílely na výrobě el. energie na domácím území 50 %. Koncentrace společností nebyla však pouze těsně kolem tohoto průměru, ale ve větším rozpětí. I když se jejich podíl zmenšoval, stále zůstával nejvyšší ze všech společností na daném domácím území. Lze třeba zmínit nizozemskou, anglickou a švýcarskou společnost s podíly menšími než 20 % na celkové výrobě el. energie na domácím území. K nejvyššímu úbytku podílu došlu u irské a španělské společnosti, u kterých došlo i ke snížení výroby el. energie. V průměru za všechny společnosti došlo k poklesu jak skutečně vyrobené el. energie na domácích trzích o přibližně 25 % s velkým podílem konvenční výroby (na druhou stranu byl tento pokles do určité míry kompenzován vyšší výrobou v zahraničí), tak instalované výrobní kapacity o 35 %.

4.

Vlastní hodnocení společností

Z vypočtených údajů na základě finanční a výkonové analýzy byl sestaven žebříček jednotlivých společností od nejlepší po nejhorší. Nejedná se o konkrétní hodnoty, které by signalizovaly, že je daná společnost na tom špatně, ale jde pouze o porovnání s ostatními sledovanými společnostmi, jak si vůči nim ta která společnost stála. U každého z vybraných ukazatelů byly sledovány dvě hodnoty – průměrná hodnota za celé sledované období a hodnota v roce 2010. Každému z těchto ukazatelů byla přiřazena stejná váha a pořadí u jednotlivých ukazatelů bylo nakonec zprůměrováno. Pořadí jednotlivých společností je zobrazeno v následující tabulce.

99

Umístění společností podle vlastního hodnocení Pořadí společností se liší v závislosti

na

sledovaných

druhu

hodnot.

První

sloupec udává pořadí sestupně od nejlepší po nejhorší. Druhý zobrazuje

společnosti,

na

jakém pořadí se umístily podle průměrných

hodnot

dílčích

ukazatelů za celé období. Třetí sloupec zobrazuje společnosti řazené podle hodnot dílčích ukazatelů

v

posledním

sledovaném roce 2010. Podle průměrných hodnot za celé období s nejlepším výsledkem na prvních třech místech se umístily společnosti česká, estonská a litevská. Na posledních třech příčkách se

umístily

společnosti

7. Porovnání společností podle vlastního hodnocení Pořadí Průměrné hodnoty Rok 2010 1 Česká Estonská 2 Estonská Česká 3 Litevská Slovinská 4 Finská Finská 5 Dánská Nizozemská 6 Švédská Španělská 7 Slovinská Norská 8 Italská Polská 9 Polská Litevská 10 Francouzská Rakouská 11 Německá Maďarská 12 Bosenská Dánská 13 Španělská Černohorská 14 Norská Slovenská 15 Nizozemská Bosenská 16 Rakouská Německá 17 Černohorská Francouzská 18 Irská Italská 19 Bulharská Švédská 20 Slovenská Řecká 21 Řecká Portugalská 22 Portugalská Chorvatská 23 Srbská Anglická 24 Maďarská Bulharská 25 Chorvatská Irská 26 Švýcarská Švýcarská 27 Anglická Srbská 28 Rumunská Rumunská Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

rumunská, anglická a švýcarská. Podle výsledků za rok 2010 bylo umístění trochu odlišné. Na prvních třech místech se umístily společnosti estonská, česká a slovinská. Na posledních třech místech skončily společnosti rumunská, srbská a švýcarská. Pořadí společností se liší od bonitního a bankrotních modelů díky zahrnutí jiných ukazatelů. Výsledky u jednotlivých ukazatelů zahrnutých do tohoto hodnocení lze najít v příloze v části vlastního hodnocení.

100

5.

Statistická analýza

5.1 Korelace Hodnoty korelačních koeficientů pro jednotlivé ukazatele podle průměrných i jednotlivých hodnot lze najít v příloze v části korelace. I.

Cenová hladina a spotřebitelské ceny energií Porovnáním vývoje hodnot cenové hladiny a indexu spotřebitelských cen energií šlo

dojít k poměrně silné průměrné pozitivní korelaci s korelačním koeficientem 0,63. De facto i všechny hodnoty korelačních koeficientů u jednotlivých zemí měly pozitivní vtah, akorát se lišily v síle korelace. Ve 14 zemích byla hodnota korelačního koeficientu vyšší než 0,6, u dalších pěti vyšší než 0,5 a pouze u dvou (Slovinska a Nizozemí) nebyla žádná korelace. Pro zbylých sedm zemí chyběly údaje. Přesto lze konstatovat, že při růstu cenové hladiny rostly i ceny energií a naopak. Protože obecně dané ekonomiky byly a jsou závislé na energiích (elektřina, teplo, plyn, voda, minerální oleje a jiné), pak výsledné hodnoty korelace jen prokázaly jejich významný vliv na cenovou hladinu (přesun nákladů v podobě energií na konečnou produkci a do jejích cen). Pokud by se předpokládal tento směr z cen energií do cenové hladiny, pak je jen otázkou s jakým zpožděním trvá tato transmise. Vývoj spotřebitelských cen energií je zobrazen v následujícím grafu, kde je zřetelný téměř homogenní průběh mezi jednotlivými státy. Vývoj cen energií v jednotlivých zemích 40,00 30,00

-

%

20,00 10,00

Průměrný vývoj

0,00 -10,00 -20,00 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok

49. Vývoj cen energií v jednotlivých zemích Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností II.

Cenová hladina a spotřebitelské ceny elektrické energie Dále se lze zamyslet nad tím, do jaké míry kopírují změnu cenové hladiny ceny

elektrické energie. Podle výsledných hodnot se jevila průměrná korelace mezi těmito dvěma veličinami jako pozitivní, ale s velmi slabým vztahem kolem 0,07. Ve 4 zemích

101

měla silný pozitivní vztah nad hodnotu 0,66, ale u jiných například Nizozemí a Estonska vykazovala naopak silný záporný vztah. Zde se tedy hodnoty mezi jednotlivými státy výrazně lišily a nelze vyvodit jasný převažující vztah mezi změnou spotřebitelských cen elektrické energie a cenovou hladinou. Podobná korelace, i když o trochu vyšší s pozitivní hodnotou 0,11 byla pozorovatelná mezi změnou cen elektřiny a cen energií obecně. Vývoj cen elektřiny měl tedy odlišný (bez výraznější korelace) průběh od jiných druhů energií. S tím jde ruku v ruce i vztah mezi změnou cen elektrické energie a hrubého domácího produktu, u kterého nebyla v průměru prokázána žádná korelace. Jinými slovy, např. u Rakouska a Rumunska vykazovaly hodnoty velmi silnou pozitivní korelaci, ale u jiných zemí byly korelace buď záporné nebo téměř žádné. Při porovnání vývoje hrubého domácího produktu a cenové hladiny lze dospět k pozitivní korelaci u většiny sledovaných zemí, ale s různou intenzitou. Průměrná korelace zde vyšla 0,25. III.

HDP a celková spotřeba elektrické energie Důležitý vztah pro další analýzu představuje korelace mezi HDP a celkovou spotřebou

elektrické energie. Zde vyšla velmi silná pozitivní korelace jak v průměru 0,69, tak i u jednotlivých zemí s pozitivním vztahem (až na jednu a to Bosnu a Hercegovinu, kde byla omezená data). S růstem hrubého domácího produktu rostla i celková spotřeba elektrické energie a naopak s poměrně silným vztahem ve všech zkoumaných zemích. IV.

Zisk a okolí Z hlediska vlivu okolních veličin na hospodaření jednotlivých společností, konkrétně

na zisk před úroky, odpisy a zdaněním, nebyla prokázána v průměru výraznější korelace tohoto zisku s hrubým domácí produktem, cenovou hladinou, celkovou spotřebou elektrické energie ani s cenami elektrické energie. Pouze u vztahu k cenové hladině, potažmo k cenám elektrické energie měla průměrná korelace pozitivní hodnotu 0,11, s tím, že u jednotlivých společností se hodnoty významně lišily. U čtyřech společností (bulharská, polská, maďarská a norská) byla silná pozitivní korelace nad hodnotu 0,64. Naopak u tří společností (řecké, srbské a chorvatské) byla silná negativní korelace s hodnotami pod - 0,66. Výsledky by se daly interpretovat následovně. Zisk, jak byl definován výše, podléhal vlivu nikoliv jen změn celkové spotřeby elektrické energie, které by se promítly ve změně objemu tržeb za prodanou elektřinu, ale i mnoha jiným faktorům v podobě ať už třeba tržeb za prodanou elektřinu ale ze zahraničí, kde byl vývoj makroekonomických veličin odlišný od domácího trhu, ostatních provozních výnosů a nákladů. Je tedy lepší prozkoumat možné korelace u jednotlivých dílčích složek, které tvořily zisk a to v podobě konkrétních druhů výnosů a nákladů.

102

V.

Provozní výnosy a okolí Na rozdíl od zisku vyšly hodnoty korelací u celkových provozních výnosů se silnějším

vztahem k hrubému domácímu produktu, cenové hladině a celkové spotřebě elektřiny. Ve všech třech zmíněných případech se jednalo o pozitivní korelace - průměrná hodnota k HDP činila 0,32, k cenové hladině 0,36 a k celkové spotřebě elektrické energie 0,24. Vztah k HDP u většiny společností převažoval v podobě pozitivní korelace - s hodnotami nad 0,66 se umístilo 9 společností, s hodnotami nad 0,33 sedm společností a dalších 7 se slabší pozitivní korelací. Zbývajících pět společností vykazovalo slabou nebo silnější negativní korelaci. Je zde tedy patrný vztah mezi hrubým domácím produktem a vývojem provozních výnosů. Je ale třeba poznamenat, že i zde provozní výnosy zahrnovaly pod sebou více faktorů, které nebyly pod přímým vlivem domácího prostředí či týkající se prodeje elektrické energie. Tudíž je potřeba se podívat na vývoj této položky více dopodrobna a oddělit tak faktory, které více či méně danou korelaci zkreslovaly. VI.

Tržby z prodeje elektrické energie a okolí Nalezení vztahu makrookolních veličin k tržbám z prodeje elektrické energie

se podařilo najít v podobě pozitivní korelace s hodnotou 0,24 k HDP, 0,41 k cenové hladině a 0,19 k celkové spotřebě. Korelace s cenovou hladinou byla u většiny společností pozitivní narozdíl od HDP, kde se hodnoty pohybovaly i v silné negativní korelaci u některých společností a průměrná hodnota tak byla nižší.

VII.

Osobní náklady a okolí

Osobní náklady jako jedna z významnějších složek tvořící provozní výsledek hospodaření vykazovala slabou korelaci s HDP i cenovou hladinou kolem hodnoty 0,15. Je možné toto přisuzovat tlakům na zvýšení produktivity a snižování pracovních kapacit sice s mírným růstem mezd ale větším úbytkem pracovníků, jak bylo podrobně popsáno u rozkladu produktivity práce. Následoval tedy ještě výpočet korelace průměrných mezd s HDP a cenovou hladinou. Výsledné hodnoty se jen opakovaly s hodnotami u osobních nákladů, tedy nevyvracovaly předešlé tvrzení. VIII. Domácí provozní výnosy Konečně je zde nejvhodnější veličina, vůči které má průběh hrubého domácího produktu a cenové hladiny nejbližší vztah. Jedná se o domácí provozní výnosy s pozitivní průměrnou korelací 0,34 k HDP, 0,39 k cenové hladině a 0,18 k celkové spotřebě elektrické energie. Průběh změny cen elektrické energie nevykazoval u většiny společností shodné změny s vývojem hodnot domácích výnosů. Bylo by zde třeba odlišit tržby z prodeje elektrické energie na domácím území a vyčlenit ostatní domácí výnosy,

103

aby byl viditelný jasný vztah k celkové spotřebě. To se do jisté míry podařilo u porovnání domácího prodaného objemu elektrické energie, kde vyšla pozitivní hodnota korelace 0,36 k celkové spotřebě elektrické energie (dostupná data byla pro 14 společností, z nichž 4 vykazovaly negativní slabší korelaci).

5.2

Regresní analýza

Konkrétní výstupy z programu EVIEWS (2008) obsahující popis následujících modelů lze najít v příloze v části regrese. I.

Celková spotřeba elektrické energie a HDP Z dat jednotlivých zemí byl vytvořen pomocí zprůměrování hodnot určitý druh

indexu, který vyjadřoval vývoj celkové spotřeby elektrické energie za jednotlivá období. Průměrování bylo použito pro eliminaci extrémních hodnot, které se mohly v konkrétních případech vyskytnout, také že průběh byl ve všech zemích víceméně podobný a hlavním cílem této analýzy bylo posoudit vývoj a vztahy týkající se celku, nikoliv jednotlivých společností zvlášť. Tyto indexy byly poté pomocí regresní analýzy v programu EVIEWS (2008) metodou nejmenších čtverců porovnány taktéž s průměrným vývojem HDP za všechny země. V prvním případě bylo do regresního modelu zařazeno kromě konstanty, HDP i jednoroční zpoždění v podobě procesu AR(1). Výsledná rovnice vyšla následovně: Celková spotřeba = - 0,1 + 0,63 × HDP - 1,04 × Celková spotřeba v minulém roce Podle hladiny významnosti 95 % vyšel významně pouze parametr u HDP (p-value 0,02), model vysvětloval skutečnost ze 74 % (index determinace), po zahrnutí vlivu počtu vysvětlujících pak 64 %, což je poměrně vysoké procento, pokud vezmeme na vědomí fakt, že počet dat vstupujících do výpočtu byl pouze 8. Nicméně u zpoždění, procesu AR(1), byla prokázána u testu kořenů nestacionarita. Tento výsledek vedl ke změně modelu s vysvětlujícími proměnnými v podobě pouze konstanty a HDP. Nová podoba výsledného modelu byla: Celková spotřeba el. energie = - 0,16 + 0,75 × HDP s vysvětlením 69 %, resp. 64 %. Parametr u HDP vyšel významný na hladině významnosti vyšší než 99 % (p-value 0,005), konstanta sice nikoliv, ale z modelu by nebylo vhodné ji vynechat, protože jak už bylo zmíněno výše, počet pozorování byl nízký (zde 9 období) a ve skutečnosti by se hodnoty celkové spotřeby, podle názoru autora, mohly alespoň s malou konstantou vyvíjet. Testy reziduí nevykazovaly autokorelaci, která by tak způsobila zkreslení indexu determinace a dalších testů parametrů. Interpretace modelu by mohla být následující. Kvůli omezenému počtu

104

pozorování, navíc i podle pohledu na vývoj hodnot, nebyl pozorován významnější trend ve zvýšení či snížení růstu celkové roční spotřeby elektrické energie, a průběh hodnot se vyvíjel ve vztahu k HDP s pozitivním parametrem 0,75, jinými slovy pokud rostlo HDP, tak celková spotřeba také rostla ve výši 0,75 růstu HDP. Vztah mezi vývojem celkové spotřeby elektrické energie a HDP tedy prokazatelně existoval. K názornějšímu objasnění je přiložen i následující graf s regresní přímkou.

Celková spotřeba elektřiny

HDP vs Celková spotřeba elektřiny 30 20 10 0 -20

-15

-10

-5

0

5

10

15

-10 -20 -30

HDP

50. Regresní graf HDP a Celkové spotřeby Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností II.

Prodané množství a celková spotřeba elektrické energie Vztah mezi prodaným množstvím elektrické energie na domácím trhu u jednotlivých

společností a vývoje celkové spotřeby elektrické energie na domácím trhu byl dán do regresního modelu, jehož podoba byla takováto: Prod. množství el. energie = 2,31 + 0,44 × Celková spotřeba s indexem determinace 0,20 a horšími testy významnosti - hladina 78 % u parametru celkové spotřeby el. energie a 94 % u konstanty. Nicméně kvalita modelu, jako v předešlém případě, byla výrazně ovlivněna nízkým počtem pozorování. Z modelu lze vyčíst pozitivní vztah vývoje celkové spotřeby a prodaného množství elektrické energie s tím, jak rostla celková spotřeba, tak rostlo prodané množství o 0,44 celkové spotřeby el. energie. Tento vztah však vysvětloval pouze 20 % vývoje prodaného množství a je tedy nutné předpokládat další faktory, které měly významný vliv na prodané množství jednotlivých společností na domácím trhu. III.

Celkové provozní výnosy a domácí provozní výnosy Jak už bylo dříve předesláno, celkové provozní výnosy byly tvořeny více položkami,

mezi které patřily také provozní výnosy z domácího území. Proto byl vypočten model, který vyšel v následující podobě:

105

Celkové výnosy = 5,33 + 0,70 × Domácí výnosy s upraveným indexem determinace 0,52. Tento model byl vypočten z průměrných hodnot (indexů), mírně odlišný model zahrnující více pozorování díky všem hodnotám z jednotlivých společností by měl podobu: Celkové výnosy = 5,8 + 0,53 × Domácí výnosy s upraveným indexem determinace 0,43. U obou modelů byly parametry vysvětlujících proměnných na hladině významnosti vyšší než 95 % (u modelu s větším počtem pozorování dokonce nad 99,9 %). Je tedy patrné, že provozní výnosy z domácího trhu ovlivňovaly z většiny celkové provozní výnosy. Pokud došlo k růstu výnosů z domácího území, tak celkové výnosy vzrostly v průměru o 0,53 až 0,70 hodnoty výnosů z domácího území. IV.

Celkové provozní výnosy a HDP s cenovou hladinou Tento model byl sestrojen na základě předpokladů a předešlé silné formy korelace,

že vývoj celkových výnosů je podobný s vývojem HDP (množství) a cenovou hladinou (ceny). Do modelu byla opět včleněna konstanta a výsledná podoba v případě průměrných hodnot byla: Celkové výnosy = - 6,22 +0,62 × HDP + 4,63 × Cenová hladina s upraveným indexem determinace o počet vysvětlujících proměnných R2 = 0,59. Testy hladiny významnosti jednotlivých proměnných vyšly u HDP 66 %, cenové hladiny 95 % a konstanty 72 %. V druhém případě po dosazení nikoliv průměrných hodnot za období, ale všech hodnot u jednotlivých společností, model by byl následující: Celkové výnosy = 4,01 + 0,60 × HDP + 1,48 × Cenová hladina s velmi nízkým indexem determinace R2 = 0,06, avšak s vysokou hladinou významnosti u všech parametrů kolem 95 %. Rezidua nevykazovala autokorelaci. Z modelu vyplývá pozitivní vztah mezi vývojem hodnot celkových tržeb s HDP a cenovou hladinou, přičemž větší propojení zde existovalo s cenovou hladinou než HDP. Je zde možné vysvětlení. Celkové provozní výnosy byly tvořeny nejen tržbami z prodeje elektrické energie na domácím trhu, ale i v zahraničí a mimo to i jinými výnosy netýkající se prodeje elektrické energie, z toho vyplývá, že celkové provozní výnosy sice pozitivně reagovaly na vývoj HDP ale v menším měřítku (je zde i propojení s celkovou spotřebou elektrické energie, u kterého byla podobná hodnota 0,75HDP) a cenová hladina ovlivňovala nejen ceny energií (elektrické a ostatních), ale i jiných služeb a produktů vstupujících do výnosů s vyšší intenzitou než bylo u HDP.

106

V.

Tržby z prodané elektrické energie a cenová hladina Protože u většiny analyzovaných společností tvořily významnou část celkových

provozních výnosů mimo jiné tržby z prodeje elektrické energie, bylo na snaze zkonstruovat model popisující vztah těchto tržeb s vývojem cenové hladiny. HDP zde nebyl brán v úvahu kvůli jeho statistické nevýznamnosti. Výsledná podoba modelu je charakterizována touto rovnicí: Tržby = - 7,23 + 5,21 × Cenová hladina Index determinace 0,71, hladina významnosti u parametru cenové hladiny vyšší než 99 %, u konstanty 88 %, bez autokorelace reziduí. Model tedy, poměrně kvalitně v rámci počtu pozorování, znázorňoval pozitivní vztah tržeb z prodeje el. energie s cenovou hladinou, kdy se tržby pohybovaly s větší dynamičností než cenová hladina. Vztah je zobrazen v následujícím grafu. Tržby z prodeje el. energie a cenová hladina

25,00

Tržby (%)

20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 0,00 -5,00

1,00

2,00

3,00

4,00

5,00

6,00

Cenová hladina (%)

51. Regresní graf Tržeb z prodeje el. energie a Cenové hladiny Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností VI.

Osobní náklady a průměrné mzdy, cenová hladina a instalovaná kapacita Na straně nákladů byla zkoumána položka týkající se produktivity práce a jejích částí

mzdové nákladovosti s průměrnými mzdami. Pomocí regrese bylo zkonstruováno více modelů. První z nich představoval vztah osobních nákladů k průměrným mzdám a rovnice s těmito proměnnými měla následující podobu: Osobní náklady = 1,04 + 0,47 × Průměrné mzdy s indexem determinace 0,11 a testy parametrů na hladině významnosti větších než 99,9 % díky několika set pozorováním. Model tedy popisoval, jak vývoj průměrných mezd pozitivně ovlivňoval osobní náklady (zvyšoval je), ale s velmi nízkým objasněním celé reality kvůli dalším významným faktorům, které v modelu zakomponovány nebyly.

107

Už ve finanční analýze v rámci produktivity práce bylo např. řečeno, že v průběhu času docházelo ke snižování stavu zaměstnanců a tlačení na jejich zvýšení produktivity. Následovala regresní analýza mezi osobními náklady a cenovou hladinou, u které vyšla rovnice: Osobní náklady = 0,025 + 0,013 × Cenová hladina s indexem determinace pouze 0,04 s hladinou významnosti parametru cenové hladiny vyšší než 99,9 %. Vztah mezi cenovou hladinou a osobními náklady byl velmi malý. Poslední regresní rovnice týkající se osobních nákladů obsahovala instalovaný objem kapacity výrobních zařízení a její podoba měla takovouto formu: Osobní náklady = 1,065 + 0,00049 × Instalovaná kapacita s indexem determinace 0,46 a hladinou významnosti parametrů vyšší než 95 %. Velikost instalované kapacity měla téměř nulový vliv na hodnotu osobních nákladů. Pro potvrzení či vyvrácení předpokladu, že hodnota osobních nákladů běžného období byla ovlivněna minulým obdobím, byl včleněn do modelu ještě parametr AR(1) procesu s hodnotou 0,062, který ovšem vyšel za 112 pozorování jako nevýznamný (hladina významnosti 50%) a model nezkvalitnil (index determinace 16 %). VII.

Průměrné mzdy a cenová hladina

Protože průměrné mzdy byly nedílnou součástí osobních nákladů, bylo vhodné prozkoumat vztah mezi vývojem hodnot průměrných mezd s cenovou hladinou. Rovnice modelu vyšla v této podobě: Průměrné mzdy = 0,025 + 0,013 × Cenová hladina s indexem determinace necelých 5 % a hladinou významnosti parametru cenové hladiny 99,8 %. Významnější vztah cenové hladiny a průměrných mezd v rámci 191 pozorování nebyl tedy modelem prokázán. VIII. Náklady na paliva, materiál, zisk a ceny komodit Pro obecný přehled a další analýzu je zde následující graf, který zobrazuje relativní vývoj cen paliv a nákladů na materiál.

108

Cenový vývoj a náklady - relativní změny 140 ceny plynu r/r-1

120 100

ceny uhlí r/r-1

%

80 60

ceny ropy r/r-1

40 20 0

cena uranu r/r-1

-20 -40

Náklady na palivo, energie a materiál r/r-1 %

-60 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok

52. Cenový vývoj a náklady - relativní změny Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností V úvodu této práce byla položena otázka, zda ceny komodit, vstupujících do nákladů při výrobě elektrické energie v podobě spotřeby materiálu a paliv měly významný vliv na hospodaření společností. Dosazením 136 pozorování u položek cen uhlí, plynu a ropy (uran nebyl uvažován kvůli menšímu výskytu společností využívající jadernou energii) a spotřebitelských cen energií do rovnice v podobě vysvětlujících proměnných na jedné straně a nákladů na spotřebu materiálu, paliv a energií v podobě vysvětlované proměnné na straně druhé vyšel model se zápornými parametry s velmi nízkými hladinami významnosti a téměř nulovým indexem determinace. Tento model tedy nepotvrdil významnější vztah mezi cenami komodit a náklady na jejich spotřebu. Vysvětlení by mohlo být takové, buď že společnosti díky využívání derivátových kontraktů, které se hojně vyskytovaly v jejich účetních výkazech, eliminovaly zcela nebo zčásti vývoj cen komodit, nebo struktura spotřeby byla v takovém mixu, který vzájemně vyrušil změny jednotlivých komodit za předpokladu, že se ceny komodit nevyvíjely se stoprocentní pozitivní korelací mezi sebou (korelační koeficienty také tak nevyšly). 8. Korelace mezi vstupními komoditami

Vztah Korelační koeficient Uhlí x Ropa 0,62 Uhlí x Plyn

0,35

Ropa x Plyn 0,73 Zdroj: Vlastní výpočet, IM 2012 Další možné vysvětlení je absence faktoru v podobě množství spotřebovaného materiálu, které významně "hýbalo" s celkovým peněžním objemem nákladů materiálu. Přestože nebyl prokázán vztah mezi vývojem cen komodit a náklady na spotřebu materiálu, paliv a energií, byly sestrojeny ještě dva modely vysvětlující vývoj EBITDA

109

s proměnnými právě v podobě cen komodit a energií. První model byl tvořen 166 pozorováními ze všech jednotlivých společností a druhý 9 pozorováními z průměrných hodnot (indexů za období) společností jako celku. U obou modelů vyšel parametr spotřebitelských cen energií kladný, což může být vysvětleno tak, že ceny spotřebitelských cen energií (pozitivní korelace s cenovou hladinou) ovlivňovaly více výnosovou část zisku než nákladovou. Druhý parametr s vyšší hladinou významnosti, který vyšel podobně záporně u obou modelů, byla cena ropy. Parametry u cen uhlí a plynu se mezi modely lišily ve znaménku a byly méně statisticky významné. EBITDA obecně vykazoval velké kolísání hodnot, které bylo způsobeno více faktory, např. objemem prodaného množství elektrické energie, které nebylo v mnoha případech přímo spjato s objemem výroby, ale i přeprodejem elektrické energie nebo poskytováním jiných produktů. IX.

Zisk, instalovaná kapacita, HDP a cenová hladina Nejprve byl v této části regresní analýze podroben vztah mezi ziskem a instalovaným

objemem kapacity. Z 138 pozorování vycházel model, jehož index determinace byl takřka nulový a parametr instalované kapacity téměř nebyl statisticky významný, z 9 pozorování u indexů období byl parametr instalované kapacity s nízkou hodnotou 0,10 statisticky významný na hladině 85 % a index determinace dosahoval 26 %. V průměru by se dalo říct, že s rostoucí kapacitou mírně rostl i zisk. Co se týkalo vztahu vývoje zisku k HDP a cenové hladině, v modelu, jak s počtem 198 pozorování, tak 9 pozorování, vyšel parametr u HDP záporný s nižší hladinou významnosti kolem 32 a 77 %, zatímco parametr u cenové hladiny vyšel kladný s vyšší hodnotou kolem 4,0 a hladinou významnosti u vyššího počtu pozorování 92 %. Nicméně u obou modelů index determinace vycházel skoro nulový a modely tak v podstatě nevyjadřovaly žádný vztah. Po vyloučení parametru HDP z obou modelů došlo pouze k zvýšení hladiny významnosti u parametru cenové hladiny, ale index determinace zůstal na 1 %. Nicméně, s růstem cenové hladiny rostl i zisk - vztah nebyl záporný. X.

Rentabilita aktiv, ceny komodit, HDP, cenová hladina, instalovaná kapacita a celková spotřeba elektrické energie Podobně jako u zisku nastala otázka i u celkové rentability aktiv, zda vývoj této

položky měl konkrétní vztah k vývoji cen vstupních komodit, HDP, cenové hladině, instalované kapacitě či celkové spotřebě elektrické energie. Ostatní makroekonomické a mikroekonomické veličiny nebyly statisticky významné. Všechny následující modely obsahovaly vysvětlovanou proměnnou v podobě rentability celkových aktiv. Do prvního modelu na straně vysvětlujících proměnných byly dosazeny změny cen komodit

110

a spotřebitelských cen energií. Jak u 171 konkrétních, tak 8 průměrných pozorování nebyl nalezen statisticky významný vztah ani u jedné proměnné podle hladiny významnosti či indexu determinace. V dalším modelu stranu vysvětlujících proměnných představovalo HDP, cenová hladina a instalovaná kapacita. Jako statisticky významný parametr se jevil u cenové hladiny s hladinou významnosti kolem 95 %. Výsledná rovnice vyšla takto: Rentabilita = 26,24 - 13,16 × Cenová hladina s indexem determinace pouhé 1 %, bez autokorelace, ale hladinou významnosti parametru cenové hladiny 93,5 %. Tato rovnice na jedné straně nevysvětlovala skoro žádný vztah, na straně druhé by nebylo chybou podle zmíněné hladiny významnosti zakomponovat vliv cenové hladiny, který byl záporný. Lze tedy usuzovat, že rentabilita celkového kapitálu se vyvíjela vůči cenové hladině v opačném směru? Jak už bylo zmíněno v analýze rentability, konkrétně vztahu růstu aktiv k rentabilitě, hodnota aktiv u většiny společností rostla o více procent než jejich rentabilita a docházelo tak ke snižování jejich obratu. Bylo by tedy zavádějící vyřknout konkrétní soudy nad vztahem cenové hladiny a vývojem rentability celkových aktiv, pokud docházelo k ovlivnění rentability jinými faktory (i když třeba s významnou negativní korelací k cenové hladině) než právě cenovou hladinou. Poslední sledovanou položkou dosazenou do modelu vysvětlující vývoj rentability celkových aktiv byla celková spotřeba elektrické energie. Zde u 199 pozorování vyšla na hladině významnosti 99,9 %, bez autokorelace a indexem determinace 9 % regresní rovnice: Rentabilita = - 38,39 + 16,33 × Spotřeba Z rovnice vyplývá kladný vztah, kdy v případě růstu celkové spotřeby elektrické energie rostla šestnáctinásobně rentabilita celkových aktiv. Model opět objasňuje pouze malou část celkového vývoje rentability aktiv.

5.3

Celkové shrnutí statistické analýzy

Hlavním cílem této části práce bylo nalézt a popsat vztahy vývoje finančního hospodaření zkoumaných společností s makrookolními a mikrookolními veličinami. Nejprve byly tyto vztahy zkoumány pomocí vzájemných korelací jak průměrných hodnot (indexů) v každém období, tak hodnot u jednotlivých společností s okolními veličinami. Zaprvé došlo k analýze vztahů uvnitř okolních veličin v daných ekonomikách, konkrétně vývoje cenové hladiny se spotřebitelskými cenami energií (nejen elektrické). Zde se prokázal u všech společností podobný vývoj spotřebitelských cen energií jako u cenové

hladiny,

akorát

s různou

sílou

korelace.

To

potvrdilo

předpoklad,

že ve zkoumaných ekonomikách závislých na energiích docházelo k přesunu změny cen energií do ostatních produktů, a tak i cenové hladiny (pokud by byl uvažován směr

111

od energií k cenové hladině). Tento vztah byl dále rozvinut a upřesněn, aby bylo patrné, jaký vývoj byl u ceny elektrické energie v porovnání s cenovou hladinou. Zde už nebylo možné stanovit průměrnou hodnotu korelace kvůli nestejnorodému chování (i opačnému s různou sílou korelace) u jednotlivých zemí. Proč tomu tak bylo, lze uvést následujícím tvrzením. Protože se jedná o odvětví průmyslu s obrovským významem pro fungování celé ekonomiky s dalekosáhlými důsledky, v každé zkoumané zemi, potažmo společnosti, centrální autority regulovaly ceny elektrické energie v různé intenzitě. Jak se lze např. ve výročních zprávách zkoumaných společností dočíst z údajů o prodaném množství na regulovaném a volném trhu, tak se stát od státu v tomto případě lišil, a to i během sledovaného období se tento poměr v čase měnil. Na některých trzích docházelo postupem času k deregulaci cen elektrické energie. Je tedy možné se domnívat, že centrální autority díky regulaci části prodané elektrické energie minimalizovaly možné cenové výkyvy. Dalším důvodem může být fakt, že se jednak jednalo o produkt s velkým objemem prodeje rozsáhlému počtu kupujících (velká konkurence a její zvyšování díky propojování jednotlivých trhů mezi státy a obchodu na burzovním trhu), u kterých by malá skupina nemohla významněji ovlivnit cenu, a také to, že výroba elektrické energie byla náročná na výrobní kapacity a tím i s těžším vstupem do tohoto odvětví pro nové společnosti tak, aby zaujímaly významný podíl na trhu. Mohly by se zde objevovat další otázky ohledně stability objemu produkce, zvláště u výrobců využívajících obnovitelné zdroje energie. Z analyzovaných společností, jak již bylo zmíněno dříve v textu, jen malý podíl obnovitelných zdrojů energie obsahovala celková výrobní kapacita, která by nezpůsobila výraznější výkyv v objemu produkce. Po zkoumání vztahů u vývoje cen bylo vhodné porovnat vývoj HDP s celkovou spotřebou elektrické energie. Byla zjištěna silná pozitivní korelace mezi těmito dvěma veličinami téměř ve všech zkoumaných ekonomikách. Následovala část zabývající se už vývojem finančního hospodaření jednotlivých společností ve vztahu k výše uvedeným okolním veličinám. Nejprve byl zkoumán vztah vývoje zisku společností k okolním proměnným, nicméně nebyla prokázána žádná korelace, která by popisovala tento vztah u všech zkoumaných společností jako celku, protože u každé společnosti vyšly odlišné hodnoty. Bylo nastíněno možné vysvětlení této problematiky v předešlé části, které zahrnovalo do ovlivnění vývoje zisku více faktorů. Tyto faktory byly zčásti dále rozebrány na výnosy a náklady. U výnosů byly konkrétně analyzovány celkové provozní výnosy tvořené mimo jiné tržbami z prodeje elektrické energie a domácími provozními výnosy. Na rozdíl od zisku byl vztah v rámci celku mezi výnosy a okolím znatelnější. Vývoj výnosů s HDP, cenovou hladinou a celkovou spotřebou elektrické energie se jevil mezi nimi v pozitivním vztahu. Bylo však potřeba vzít v potaz strukturu výše zmiňovaných provozních výnosů, protože faktory, které je

112

ovlivňovaly, nebyly buď čistě domácího původu, nebo byly domácího původu, ale neměly přímou vazbu na elektrickou energii. Proto došlo v dílčí analýze prodaného objemu elektrické energie na domácím území k separování ostatních vlivů, ve které bylo možné nalézt průměrnou slabší pozitivní korelaci k celkové spotřebě elektrické energie. Na straně nákladů byla v této části zkoumána položka osobních nákladů, u které vyšla slabá forma korelace s HDP i cenovou hladinou. Důvody byly popsány v podobě snižování stavu zaměstnanců a mírného růstu průměrných mezd. Nebyla však prokázána silná forma korelace průměrných mezd s HDP či cenovou hladinou. Kromě zkoumání korelací bylo zapotřebí se podívat i na statistickou významnost parametrů popisujících vztahy mezi výše zmíněnými proměnnými a to pomocí regresní analýzy jak u průměrných hodnot (problém s nižším počtem pozorování – cca 9 období), tak i jednotlivých společností (vyšší počet pozorování díky násobení počtu období počtem společností – nad 150). Nejprve byly prozkoumány vztahy u makrookolí s mikrookolím. Bylo vytvořeno větší množství regresních modelů, z nichž první představoval vztah celkové spotřeby elektrické energie s HDP. Původně bylo zahrnuto i zpoždění vysvětlované proměnné, které ale nebylo statisticky významné. Byla teda prokázána s poměrně vysokým indexem determinace a statistickou významností (celkovým objasněním vývoje celkové spotřeby elektrické energie) existence pozitivního vztahu v podobě rovnice: Celková spotřeba = - 0,16 + 0,75 HDP. Na celkovou spotřebu elektrické energie hned navázal další model vysvětlující vývoj prodaného množství elektrické energie na domácím území se vztahem právě k celkové spotřebě elektrické energie. Tento model vysvětloval menší procento s nižší statistickou významností než model předešlý, a tak sice s výslednou rovnicí: Prodané množství = 2,31 + 0,44 Celková spotřeba, byl patrný pozitivní vztah mezi proměnnými, ale také existence dalších faktorů, které významně ovlivňovaly množství prodané elektrické energie na domácím trhu. Pro objasnění vztahu mezi vývojem provozních výnosů celkových a z domácího trhu byl sestaven model na základě pozorování u jednotlivých společností s výstupem v podobě regresní rovnice: Celkové výnosy = 5,8 + 0,53 Domácí výnosy s polovičním objasněním celkového vývoje celkových provozních výnosů, ale s velmi vysokou statistickou významností parametrů nad hladinou 99,9 %. Závislost mezi vývojem celkových provozních výnosů a HDP s cenovou hladinou popisovala další regresní rovnice s velmi nízkým indexem determinace, ale významnými parametry nad 95 %: Celkové výnosy = 4,01 + 0,60 HDP + 1,48 Cenová hladina. Jak již bylo zmíněno dříve, celkové výnosy se skládaly z více složek než jen z prodeje elektrické energie na domácím území, ale i v zahraničí, a tak zahrnuté proměnné ovlivňovaly výsledné celkové výnosy jen zčásti. Navíc se zde potvrzuje nižší vliv HDP skrze celkovou spotřebu a prodané množství elektrické energie, než byl u cenové hladiny,

113

která tak mohla ovlivnit i jiné provozní výnosy, než ty týkající se elektrické energie. Pro lepší přehled byl sestaven model popisující vývoj tržeb z prodané elektrické energie ve vztahu k cenové hladině, který znázorňoval vyšší dynamičnost tržeb z prodané elektrické energie než u cenové hladiny. Na straně nákladů byly rozebrány vztahy týkající se osobních nákladů. Byl zkoumán vliv cenové hladiny na osobní náklady skrze průměrné mzdy, který vyšel sice pozitivní ale s nízkou hodnotou. Pro zajímavost byl vytvořen model popisující vztah mezi vývojem osobních nákladů a objemem instalované kapacity, který vyšel v podobě velmi malé kladné až téměř nulové hodnoty parametru a zahrnuto bylo také zpoždění pomocí procesu AR(1), které ovšem nebylo statisticky významné. Druhou významnou nákladovou položku tvořila spotřeba materiálu, paliv a energií, proto byl vytvořen model zkoumající vztah mezi vývojem cen vstupních komodit (uhlí, plyn, ropa) a náklady na spotřebu materiálu, paliva a energie. Ani u jedné komodity nebyl prokázán podle nízké hladiny významnosti ani indexu determinace statisticky významný vztah mezi těmito proměnnými ať už v rámci 171 konkrétních či 8 průměrných pozorování. Pro potvrzení této skutečnosti byly porovnány pomocí regresní analýzy ceny komodit i s rentabilitou aktiv, kde také nebyl prokázán žádný významný vztah. Co se týkalo vývoje zisku a jeho vztahu k HDP, cenové hladině a instalované kapacitě, statisticky nejvýznamnější se jevila kladná hodnota parametru 4,0 u cenové hladiny. Na nižší hladině významnosti byl prokázán záporný vztah k vývoji HDP a kladný vztah k vývoji instalované kapacity. Nicméně celková objasněnost vývoje zisku byla v tomto modelu na velmi nízké úrovni, a lze tedy konstatovat existenci více faktorů ovlivňujících výsledný zisk. Úplně poslední významnější vytvořený model představoval vztah mezi rentabilitou aktiv a celkovou spotřebou elektrické energie v podobě kladné hodnoty parametru u celkové spotřeby s velmi vysokou hladinou významnosti, ale s nízkým celkovým objasněním vývoje rentability aktiv.

114

6.

SWOT analýza Silné stránky -

Slabé stránky

Monopolní či oligopolní

-

postavení -

Rozsáhlý počet kupujících

-

Neexistence dokonalých

autoritami (vlastnictví, ceny produktů)

substitutů (jedinečný produkt) -

-

Nízká rentabilita

-

Nízká flexibilita v podobě vysoké vázanosti na konkrétní

Obrovská velikost společností

paliva a jejich ceny

(too big to fail) -

Podpora od státu

-

Nízké náklady na kapitál

-

Vysoký rating

-

Ztížený (či náročný na kapitál)

Částečná regulace státními

-

Procyklický vývoj provozních výnosů

-

Vysoká kapitálová náročnost na výrobní zařízení a jejich obnovu

vstup nových společností do odvětví

Příležitosti -

zahraničním trhu díky velkým

Hrozby -

zdrojům kapitálu (vlastního

Konkurence velkých

nebo cizího) při otevírání

domácích a zahraničních

přeshraničních trhů a

společností s otevíráním

deregulaci cen

přeshraničních trhů -

-

Vysoká expozice klimatickým

Vývoj nových alternativních zdrojů energie a jejich využití

změnám (extrémní -

průtokovost, větrnost,

Horizontální či vertikální spojení s jinými společnostmi

sluneční svit) -

Další růst na domácím a

a využití synergických efektů

Státní zásah v podobě

(těžba komodit, přenos a

restrikce (např. zákaz použití

distribuce elektřiny, tepla či

jaderných zařízení), opětovná

plynu, napájení

regulace cen, výroby

elektromobilů) 53. SWOT analýza Zdroj: Vlastní poznatky

115

D. Závěrečné shrnutí Cílem této práce bylo poskytnout ucelený, ale i podrobnější pohled na finanční hospodaření během období 2001 až 2010 nejvýznamnějších 28 evropských společností podnikajících v elektroenergetickém průmyslu a s pomocí statistických metod zjistit vztahy mezi vývojem hodnot finančních ukazatelů a okolím daných společností. Nashromážděné údaje převážně z výročních a jiných zpráv jednotlivých společností, dále statistik zpracovaných podle OECD či Evropské komise a z burzovních trhů byly podrobeny důkladné finanční, výkonové a statistické analýze. Výsledkem bylo několik zajímavých zjištění, z nichž ve stručném shrnutí lze uvést ta nejzajímavější v následující podobě. Podle Altmanových bankrotních modelů, Kralicekova bonitního Quicktestu a dále navazujícího podrobnějšího rozboru vyplývalo kromě jiného, že společnosti se svým sídlem umístěným více na východ (a také se spíše soustřeďující na domácí trh) hospodařily s nižším celkovým zadlužením, které však vedlo díky nižší finanční páce i k nižší rentabilitě vlastního kapitálu, a financování jejich aktivit tak bylo více náročnější na vlastní kapitál (u rozboru krytí aktiv tyto společnosti financovaly vlastním kapitálem vyšší procento dlouhodobých aktiv než ostatní). V oblasti týkající se celkově zadlužení byl patrný trend v průběhu sledovaného období, kdy docházelo v průměru pozvolna ke snižování věřitelského rizika z hodnoty kolem 60 % až k vyrovnání cizích zdrojů s vlastními. Jednalo se však jen o průměrnou hodnotu, ale výše zadlužení u jednotlivých společností se pohybovala ve velkém rozmezí od 16 % (jihovýchodní společnosti) až k 80 % (francouzská, německá a anglická společnost). Jako u ostatních vrcholových ukazatelů i zde byl proveden rozklad na dílčí ukazatele a podrobnější strukturu konkrétních položek a došlo tak ke zjištění, že společnosti v průměru snižovaly podíl dlouhodobých dluhů splatných déle než 5 let, zatímco dluhy se splatností 1 až 5 let je postupem času převážily. Dále výsledky týkající se druhu úročení dlouhodobých dluhů v průměru potvrdily vyrovnaný poměr mezi pohyblivým a pevným úročením, i když u jednotlivých společností se vyskytovaly propastné rozdíly. Všechny společnosti ve zkoumaném vzorku v průměru za celé období byly schopné pokrýt úroky z dluhů svým ziskem. Trochu z jiné oblasti, ale stále a významně související část zabývající se vztahem ratingu ke kapitálu, bylo následující zjištění. Rating obdržený zkoumanými společnostmi od renomovaných světových agentur se v průměru za dané období zhoršil, ale stále s hodnotami pohybujícími se v investičních pásmech od AAA do B (kromě anglické společnosti, kde hodnocení BB- znamenalo spekulativní stupeň). Ne u všech společností došlo ke zhoršení ratingu, byly zde tři výjimky - finská, švédská a česká společnost, u kterých se rating zlepšil. Následovala analýza vývoje obdržených ratingů s tržními

116

cenami akcií, kde vyšla slabší forma pozitivní korelace. Dále následoval výpočet vážených průměrných nákladů u 11 společností obsahující dluhový, akciový kapitál a nerozdělený zisk. Výsledné průměrné hodnoty se pohybovaly na stabilní úrovni kolem 4 % s tím, že u mnoha společností náklady na dluhový kapitál převyšovaly náklady na akciový kapitál či nerozdělený zisk. To se ale během období měnilo, náklady na dluhový kapitál pozvolna klesaly (díky snižování zadluženosti) a docházelo k růstu nákladů na nerozdělené zisky. Související rozbor vlastnické struktury prokázal postupnou privatizaci u jednotlivých zkoumaných společností, kdy v některých případech došlo k úplné privatizaci, částečné s menšinovým nebo většinovým podílem státního vlastnictví. V další

analýze

byla

porovnána

expanze

zkoumaných

společností

s jejich

uskutečněnými investicemi a dále rozebrána struktura investic, z které vyplývá, že v průběhu období docházelo pravidelně k růstu společností (kromě tří výjimek, kdy investice nepokrývaly zcela obnovu svého majetku) jak na domácím území, tak i v zahraničí (v průměru za období u třech společností převyšovaly investice v zahraničí domácí investice). Také byla zkoumána struktura investic podle druhu činnosti, kde vyšel u 15 zkoumaných společností 35% podíl celkového objemu investic do konvenční výroby. Snaha byla zjistit i podíl investic do výroby z obnovitelných zdrojů energie, zde ale byly dostupné údaje pouze u šesti společností, z kterých portugalská společnost vyšla s nejvyšším 40% podílem investic uskutečněných do výroby obnovitelných zdrojů energie. Ostatní společnosti vykazovaly nízké podíly takovýchto investic. Navíc je nutné podotknout, že všech 28 zkoumaných společností představovalo jen určitý zlomek celkové výrobní struktury elektrické energie v daných zemích a převážně využívalo konvenční zdroje výroby. Proto by bylo chybné vztahovat tyto výsledky na celé odvětví. Jak vypadal vývoj rentability a co bylo příčinami jejích změn bylo popsáno na několika stránkách s pomocí několika dílčích rozkladů vrcholových ukazatelů a podrobnější struktury výnosů. Vývoj rentability celkových aktiv se pohyboval na stabilní úrovni kolem hodnoty 5 % a u rentability vlastního kapitálu kolem 9 % s tím, že došlo zejména v první půlce období ke snížení finanční páky, což mělo za následek i snížení rentability vlastního kapitálu. S tím, jak rostl celkový objem aktiv, tak klesal jejich obrat s průměrnou zápornou hodnotou korelačního koeficientu -0,18, což také působilo na rentabilitu negativně. V souvislosti s rentabilitou bylo vhodné se zaměřit blíže na strukturu výnosů, která byla v závěrečné části mimo jiné zkoumána pomocí statistických propočtů. V průměru se provozní výnosy skládaly ze 75 % z tržeb z prodeje elektrické energie. Ostatní položky v sobě zahrnovaly služby spojené s těžbou, výrobou či dodávkou energií

117

v podobě tepla, elektřiny, ropy, plynu, hnědého a černého uhlí a dalších surovin, přenos, distribuci, poradenství, IT služby, telekomunikace a jiné. Mezi 50 až 70 % v průměru tvořily domácí provozní výnosy část celkových provozních výnosů s výraznými odlišnostmi u jednotlivých společností podle toho, jak dalece realizovaly zahraniční aktivity. Nejnižší podíl domácích provozních výnosů vykazovaly švýcarská a švédská společnost s hodnotou pod 1/3 celkových provozních výnosů. Pozornost byla také zaměřena na produktivitu práce a její rozklad. Konkrétně došlo ke zjištění 7,5 % průměrného ročního růstu produktivity práce s pravidelným průměrným ročním růstem průměrných mezd o 6,8 % a mírným poklesem mzdové nákladovosti o -0,7 % ročně. V roce 2009 byl pozorován značný výkyv o 7 %, kdy došlo ke zvýšení mzdové nákladovosti, která se v následujícím roce opět snížila – otázkou je, zda se jednalo o vliv krize v tomto případě. Nejdynamičtěji rostly průměrné mzdy v letech 2003 až 2006, naopak nejméně v posledním pozorovaném roce. U 10 společností však docházelo v průměru za období k vyššímu růstu průměrných mezd než byl růst produktivity práce, a tak rostla i mzdová nákladovost. Z části finanční analýzy lze ještě uvést prudké zvýšení hodnoty okamžité likvidity mezi roky 2008 až 2010 a tím i zvýšení běžné likvidity. V posledních dvou zmíněných letech tak došlo k navýšení položky krátkodobého finančního majetku a mimo to i zvýšení krátkodobých závazků, zatímco v předešlých letech docházelo k ovlivnění likvidity spíše z titulu změn krátkodobých pohledávek. U krátkodobých pohledávek z obchodního styku došlo během posledních pěti let k navýšení jejich opravných položek z 8 % na 18 % brutto pohledávek z obchodního styku. U pohledávek z obchodního styku po lhůtě splatnosti se největší část pohybovala mezi 3 – 6 měsíci s tím, že docházelo během posledních pěti let k růstu části pohybující se mezi 6 až 12 měsíci. V části analýzy výkonů byl zjištěn klesající podíl domácí instalované kapacity k celkové (vyšší snížení domácí než zvýšení zahraniční kapacity způsobil celkový pokles o 1/3 jak kapacity, tak i ¼ realizované produkce), zhruba ¼ výrobní kapacity ke konci období byla umístěna v zahraničí, zatímco na začátku představoval poměr 1/5. Přibližně 60 % bez změny v průběhu období představovalo domácí konvenční instalovanou kapacitu. Skutečné vyrobené množství odpovídalo poměru instalované kapacity z hlediska územního členění, ale z pohledu druhu instalovaného zařízení zaznamenala konvenční výroba přibližně o 10 % vyšší výtěžnost nežli u obnovitelných zdrojů energie. V průměru společnosti musely obstarat jiným způsobem než vlastní výrobou 20 % elektrické energie, protože celkový objem prodané elektřiny převyšoval celkový objem vyrobené elektřiny. Na domácím trhu bylo prodáno kolem 62 % celkem obstarané elektrické energie s podrobnějším vysvětlením v příslušné části textu. Zkoumané

118

společnosti v průběhu času snížily svůj podíl z hlediska objemu vyrobené elektrické energie na jednotlivých domácích trzích z 60 % na 50 %. S pomocí ekonometrických modelů byl sice prokázán kladný vztah mezi vývojem provozních výnosů a HDP s cenovou hladinou skrz jejich vztahy k domácím provozním výnosům, tržbám z prodeje elektrické energie, celkové spotřebě elektrické energie, cenám spotřebitelských cen energií a elektrické energie, nicméně nebyl prokázán významný vztah vývoje cen vstupních komodit k nákladům na ně vynaloženým. Dále byl prokázán velmi slabý kladný vztah mezi ziskem a objemem instalované kapacity, záporný s vývojem HDP a silnější kladný s cenovou hladinou. Nicméně je nutné zdůraznit, že vypočtené ekonometrické modely objasňovaly pouze malý zlomek všech možných faktorů působících na vývoj výnosů, nákladů a zisku či rentability. Proto nebylo relevantní a ani by nešlo sestavit jeden jediný model zachycující všechny vztahy mezi působícími faktory. Spíše šlo podpořit či vyvrátit ekonomické předpoklady pomocí statistických metod postavených na reálných pozorováních. Stručný závěr Protože byly v úvodu práce vytyčeny hlavní cíle, na které je třeba odpovědět jasněji bez dalších podrobnějších zjištění, je obsahem závěrečného shrnutí ještě tento velmi stručný závěr s vystižením nejpodstatnějších faktů. Z vypočtených výsledků bylo zjištěno, že sledované společnosti působící v elektroenergetickém odvětví v průměru jako celek dosahovaly poměrně nízké ziskovosti kolem 5 %, ale nenacházely se ve ztrátách. Při pohledu na konkrétní společnosti tento verdikt neplatil, protože u slovinské, černohorské a bosenské docházelo v několika obdobích ke ztrátám a to nikoliv z důvodů záporné hrubé provozní marže, ale vysokým nákladům v podobě odpisů – tyto společnosti vykazovaly také nižší míru investic do dlouhodobého majetku než činily odpisy, a nedocházelo tak k rozšiřování jejich aktiv. Obecně lze říci, že jihovýchodní část evropských společností vykazovala nižší rentabilitu, podprůměrem než ostatní společnosti. Na otázku, zda tedy společnosti v tomto odvětví tíhly k větším ziskům, je odpověď spíše negativní. Zadluženost v tomto sektoru nebyla problémovým faktorem, protože společnosti v průběhu období spíše snižovaly své zadlužení až k poměru 50:50 s vlastním kapitálem. Nicméně bylo zjištěno, že společnosti z jihovýchodní části Evropy pokrývaly své aktivity převážnou většinou vlastního kapitálu, díky čemuž sice jejich zadlužení bylo na velmi nízké úrovni, ale díky nižší finanční páce nerealizovaly takové zhodnocení vlastního kapitálu ani nedosahovaly vyšší rentability celkového kapitálu jako ostatní společnosti s vyšším poměrem cizího kapitálu. Tento jev ovlivnil do značné míry i bankrotní modely, které tak zlepšovaly celkové skóre u společností s nižším zadlužením. Finanční zdraví se v průměru podle bankrotních a bonitního modelu v průběhu času

119

zlepšovalo. Na závěr bylo sestaveno pořadí jednotlivých společností podle vlastních ukazatelů zahrnujících i nefinanční ukazatele, podle kterých nejlepší tři společnosti, za jejich situaci v posledním sledovaném roce 2010, byly estonská, česká a slovinská. Naopak na posledních třech stupních se umístily společnosti rumunská, srbská a švýcarská. Zkoumáním vztahů okolních faktorů s hospodařením společností se došlo k zjištění, že vývoj provozních výnosů se pohyboval ve stejném směru s vývojem hrubého domácího produktu a cenovou hladinou, tedy procyklicky, ale nebyl prokázán významnější vztah vývoje cen vstupních komodit na výsledky hospodaření společností ani skrz náklady. Možná příčina se mohla skrývat ve více faktorech působících na náklady a výslednou hodnotu výsledku hospodaření. Pro více zjištěných informací a podrobnější komentář slouží předešlé obsáhlejší shrnutí, popř. dílčí závěry u jednotlivých částí této práce.

120

E. Použité zdroje Literatura: -

ALTMAN, E. I. (2002): Bankruptcy, Credit Risk and High Yield Junk Bonds, Oxford: Blackwell Publishers, 2002

-

ARLT, J. - ARLTOVÁ, M. (2007): Ekonomické časové řady: vlastnosti, metody modelování, příklady a aplikace, Praha: Grada, 2007

-

HINDLS, R. (2007): Statistika pro ekonomy, Praha: Professional Publishing, 2007

-

KRALICEK, P. (1993): Základy finančního hospodaření: Bilance (účet zisků a ztrát), Cash - flow (základy kalkulace), Finanční plánování (systémy včasného varování), Praha: Linde, 1993

-

LOPOUR, M. (2012): Specifika financování nadnárodního podniku na skupině Vattenfall, Praha, 2012, Bakalářská práce, VŠE

-

MAREK, P. (2009): Studijní průvodce financemi podniku, Praha: Ekopress, 2009

-

MAŘÍK, M. AJ. (2011): Metody oceňování podniku, Praha: Ekopress, 2011

-

PROCHÁZKOVÁ, L. (2010): Energetika v EU: současné trendy, Praha, 2010, Diplomová práce, VŠE

-

SOUKUP, J. AJ. (2007): Makroekonomie - Moderní přístup, Praha: Management Press, 2007

-

SYNEK, M. AJ. (2009): Manažerské výpočty a ekonomická analýza, Praha: C.H.Beck, 2007

-

VALACH, J. (2006): Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, Praha: Ekopress, 2006

Webové adresy: -

ELEKTRIFIKACE (2008): Počátky elektrifikace města Prahy. [on-line], Praha: Portál hlavního města Prahy, 2008, [cit. 15. 5. 2012], .

-

ENERGY (2012): Europe´s energy portal, [on-line], Brussels: European Commission, 2011, [cit. 15. 5. 2012],

-

BLOOMBERG (2012): Public Power Corp SA, JP Elektroprivreda BIH dd Sarajevo, [on-line], New York: Bloomberg, 2012, [cit. 15. 5. 2012], ,

-

EUROSTAT (2012): Electricity prices for household consumers, Electricity prices for industrial consumers, Gas prices for household consumers, Gas prices fo industrial consumers, Market share of the largest generator in the electricity market, [on-line], Luxembourg: European Commission, 2012, [cit. 15. 5. 2012],

-

FACTBOOK RWE (2011): Energy Trading and Gas Supply in Europe, [on-line], Essen: RWE, 2011, [cit. 15. 5. 2012],

121

, formát PDF -

FITCH (2012): Fitch Ratings Definitions, [on-line], New York: Fitch Ratings, 2012, [cit. 15. 5. 2012],

-

IM (2012): Coal australian 180, Crude oil brent 180, Russian natural gas 180, Energy, [on-line], IndexMundi, 2012, [cit. 15. 5. 2012], , ,

-

MOODY´S (2012): Ratings Definitions, [on-line], New York: Moody´s Investors Service, 2012, [cit. 15. 5. 2012],

-

OECD (2012): Consumer prices - all items, Consumer prices - energy, Contribution of renewables to energy supply, Electricity generation, Gross domestic product - expenditure approach, [on-line], Paris: OECD, 2012, [cit. 15. 5. 2012],

-

S&P (2012): Credit Ratings Definitions & FAQs, [on-line], New York: Standard & Poor´s Financial Services, 2012, [cit. 15. 5. 2012],

Počítačové programy -

EVIEWS (2008): Eviews 6 Student Version, [on-line], IHS, 2008, Program pro statistické modelování, Přístupné ze sítě VŠE, [15. 5. 2012]

-

BUREAU VAN DIJK (2010): Databáze Amadeus, Brussels: Bureau Van Dijk, 2010, Elektronická databáze, Přístupné ze sítě VŠE, [15. 5. 2012]

-

EXCEL (2003): Microsoft Office Excel 2003, [CD], Redmond: Microsoft Corporation, 2003, Tabulkový program, [15. 5. 2012]

Informace od společností: -

ALPIQ (2009-2010): Annual report 2009, Annual report 2010, [on-line], Neuchâtel: Alpiq Holding, 2010-2011, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

-

BEH (2007-2010): Consolidated financial statements 2007, Consolidated financial statements 2008, Annual consolidated activity report 2008, Consolidated management report and consolidated financial statements 2009, Consolidated management report and consolidated financial statements 2010, [on-line], Sofia: Bulgarian energy holding, 2008 – 2011, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

122

-

ČEZ (2001-2010): Výroční zpráva 2001, Výroční zpráva 2002, Výroční zpráva 2003, Výroční zpráva 2004, Výroční zpráva 2005, Výroční zpráva 2006, Výroční zpráva 2007, Výroční zpráva 2008, Výroční zpráva 2009, Výroční zpráva 2010, [on-line], Praha: ČEZ, B.I.G., 2002 – 2011, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

-

DONG (2002-2010): Annual report 2002, Annual report 2003, Annual report 2004, Annual report 2005, Annual report 2005, Annual report 2006, Annual report 2007, Annual report 2008, Annual report 2009, Annual report 2010, [on-line], Fredericia: Dong Energy, (2003-2011), [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

-

EDF (2001-2010): Annual report 2001 sustainable development, Annual report 2001 financial statements, Presentation of 2002 financial results, Financial statements 2002, Annual report 2002, Annual report 2003, Annual report 2004, Annual report 2005, Annual report 2006, Annual report 2007, Annual report 2008, Annual report 2009, Activity and sustainable development 2009, Financial report 2010, Activity and sustainable development 2010, 2010 at a glance, [on-line], Paris: Électricité de France, 2002 – 2011, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

-

EDF ENERGY (2003-2010): Annual report and accounts 2003, Annual review 2003, Annual report and accounts 2004, Annual review 2004, Annual report and accounts 2005, Annual review 2005, Annual report and accounts 2006, Annual review 2006, Annual report and accounts 2006/2007, Annual report and accounts 2007/2008, Annual review 2006/2007, Annual report and financial statements 2008, Sustainability performance report 2008, Annual report and financial statements 2009, Sustainability performance report 2009, Annual report and financial statements 2010, Sustainability performance report 2010, [on-line], London: British Energy, EDF Energy, (2004 - 2010), [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

-

EDP (2001-2010): Annual Report 2001, Annual Report 2002, Annual Report 2003, Annual Report 2004, Annual Report 2005, Annual Report 2006, Annual Report 2007, Annual Report 2008, Annual Report 2009, Annual Report 2010, [on-line], Lisboa: Energias de Portugal, 2002-2011, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

-

EESTI ENERGIA (2002-2010): Annual report 2002/2003, Annual report 2003/2004, Annual report 2004/2005, Annual report 2005/2006, Annual report 2006/2007, Annual report 2007/2008, Annual report 2008/2009, Annual report 2009/2010, [on-line], Tallinn: Eesti Energia, 2003-2011, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

-

ELEKTROPRIVREDA BIH (2005-2010): Annual report 2005, Annual report 2006, Annual report 2007, Annual report 2008, Annual report 2009, Annual report 2010, [on-line], Sarajevo: Javno preduzeče, ELEKTROPRIVREDA BOSNE I HERCEGOVINE, (2006-2011), [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

-

ELEKTROPRIVREDA CRNE GORE A.D., NIKŠIĆ (2006-2010): EPCG200612B, EPCG200612N, EPCG200912N-ENG, REPORT ON BUSINESS OPERATIONS OF MONTENEGRIN ELECTRIC ENTERPRISE - NIKSIC FOR YEAR 2006, REPORT ON BUSINESS OPERATIONS OF ELECTRIC POWER

123

INDUSTRY OF MONTENEGRO - Joint Stock Company NIKSIC FOR YEAR 2007, REPORT ON BUSINESS OPERATIONS OF ELEKTROPRIVREDA CRNE GORE A.D. NIKŠIĆ FOR YEAR 2008, Finansijski izvještaji (2010), [on-line], Nikšić: Elektroprivreda Crne Gore, 2006-2011, [cit. 15. 5. 2012], , , formát DOC, PDF -

ENDESA (2001-2010): Consolidated results 2001, Consolidated results 2002, Consolidated results 2003, Financial results 2004, Annual report 2005, Annual report 2006, Annual report 2007, Annual report 2008, Annual report 2009, Annual report 2010, [on-line], Madrid: Endesa Publicaciones, 2002 - 2011, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF, DOC

-

ENEL (2001-2010): Annual report 2001, Annual report 2002, Sustainability report 2002, Annual report 2003, Sustainability report 2003, Annual report 2004, Sustainability report 2004, Annual report 2005, Sustainability report 2005, Annual report 2006, Sustainability report 2006, Annual report 2007, Sustainability report 2007, Annual report 2008, Sustainability report 2008, Annual report 2009, Sustainability report 2009, Annual report 2010, Sustainability report 2010, [on-line], Rome: Enel, 2002 - 2011, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

-

EPS (2004-2010): Independent auditor´s report and Consolidated financial statements 2005, Independent auditor´s report and Consolidated financial statements 2006, Independent auditor´s report and Consolidated financial statements 2007, Independent auditor´s report and Consolidated financial statements 2008, Independent auditor´s report and Consolidated financial statements 2009, Independent auditor´s report and Consolidated financial statements 2010, Annual report 2008, Annual report 2009, Annual report 2010, [on-line], Belgrade: PE Electric Power Industry of Serbia, 2005 - 2011, [cit. 15. 5. 2012], , , formát PDF

-

ESB (2003-2010): Annual report 2003, Accounts 2003, Annual report 2004, Annual report 2005, Annual report 2006, Annual report 2007, Annual report 2008, Annual report 2009, Annual report 2010, [on-line], Dublin: Electricity Supply Board, Zahra Publishing, 2004-2010, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

-

ESSENT (2001-2010): Annual report 2001, Annual report 2002, Annual report 2003, Annual report 2004, Annual report 2005, Annual report 2006, Financial statements 2006, Annual report 2007, Financial statements 2007, Annual report 2008, Financial statements 2008, Annual report 2009, Financial statements 2009, Annual report 2010, Financial statements 2010, [on-line], Den Bosch: Essent, 2002 - 2011, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

-

FORTUM (2001-2010): Annual report 2001, Annual report 2002, Annual report 2003, Annual report 2004, Annual report 2005, Annual report 2006, Annual report 2007, Annual report 2008, Annual report 2009, Annual report 2010, [on-line], Espoo: Fortum Corporation, 2002 - 2010, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

124

-

HEP (2005-2010): Annual report 2005, Annual report 2006, Annual report 2007, Annual report 2008, Annual report 2009, Annual report 2010, [on-line], Zagreb: Hrvatska elektroprivreda, 2006 - 2011, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

-

HIDROELECTRICA (2005-2010): Annual report 2005, Annual report 2006, Annual report 2007, Annual report 2008, Annual report 2009, Annual report 2010, [on-line], Bucharest: S.C. HIDROELECTRICA, 2006 - 2010, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

-

HSE (2002-2010): Annual report 2002, Annual report 2003, Annual report 2004, Annual report 2005, Annual report 2006, Annual report 2007, Annual report 2008, Annual report 2009, Annual report 20010, [on-line], Ljubljana: Holding Slovenske elektrarne, 2003 - 2011, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

-

LATVENERGO (2001-2010): Annual report 2001, Annual report 2002, Annual report 2003, Annual report 2004, Annual report 2005, Annual report 2006, Annual report 2007, Annual report 2008, Consolidated financial statements 2009, Consolidated financial statements 2010, [on-line], Riga: Latvenergo group, 2002 - 2010, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

-

MVM (2001-2010): Annual report 2001, Annual report 2002, Annual report 2003, Statistical data of Hungarian power system 2003, Annual report 2004, Statistical data of Hungarian power system 2004, Annual report 2005, Statistical data of Hungarian power system 2005, Annual report 2006, Statistical data of Hungarian power system 2006, Independent auditor´s report 2007, Sustainability report 2007, Statistical data of Hungarian power system 2007, Environmental and social report 2008, Activity report 2008, Financial report 2008, Statistical data of Hungarian power system 2008, Environmental and social report 2009, Financial information report 2009, Activity report 2009, Annual report 2010, Consolidated financial statement 2010, [on-line], Budapest: MVM group, 2002 2011, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

-

PGE (2007-2010): Consolidated financial statement 2007, Consolidated financial statement 2008, Consolidated financial statement 2009, Consolidated financial statement 2010, FY 2010 Results Presentation, [on-line], Warsaw: Polska Grupa Energetyczna, 2008 - 2011, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

-

PPC (2002 -2010): Annual report 2002, Annual report 2003, Annual report 2004, Annual report 2005, Annual report 2006, Annual report 2007, Annual report 2008, Annual report 2009, Annual report 2010, [on-line], Athens: Public Power Corporation, 2003 - 2010, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

-

RWE (2001-2010): Annual report 2001, Annual report 2002, Annual report 2003, Annual report 2004, Annual report 2005, Annual report 2006, Annual report 2007, Annual report 2008, Annual report 2009, Annual report 2010, Factbook Renevable energy 2011, [on-line], Essen: RWE Aktiengesellschaft, 2002 - 2011, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

125

-

SE (2004-2010): Výročná správa 2004, Výročná správa 2005, Výročná správa 2006, Výročná správa 2007, Ročná správa 2008, Správa nezávislého audítora a konsolidovaná účtovná závierka 2008, Výročná správa 2009, Správa nezávislého audítora a konsolidovaná účtovná závierka 2009, Ročná správa 2010, Správa nezávislého audítora a konsolidovaná účtovná závierka 2010, [on-line], Bratislava: Slovenské elektrárne, 2005 - 2011, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

-

STATKRAFT (2004-2010): Annual report Sustainability report 2004, Annual report Sustainability report 2005, Annual report Sustainability report 2006, Annual report Sustainability report 2007, Annual report Sustainability report 2008, Annual report Sustainability report 2009, Annual report Sustainability report 2010, [on-line], Lilleakerveien: Statkraft, 2005 - 2011, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

-

VATTENFALL (2001-2010): Annual report 2001, Annual report 2002, Annual report 2003, Annual report 2004, Annual report 2005, Annual report 2006, Annual report 2007, Annual report 2008, Annual report 2009, Annual report 2010, [on-line], Stockholm: Vattenfall, 2002 - 2010, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

-

VERBUND (2001-2010): Annual Report 2001, Annual Report 2002, Annual Report 2003, Annual Report 2004, Annual Report 2005, Annual Report 2006, Annual Report 2007, Annual Report 2008, Annual Report 2009, Annual Report 2010, [on-line], Vienna: Verbundgesellschaft, 2002 - 2011, [cit. 15. 5. 2012], , formát PDF

126

F. Seznam tabulek 1. Kralicekův Quicktest .................................................................................................................... 6 2. Transformace ratingových stupňů............................................................................................... 13 3. Charakteristika společností ......................................................................................................... 36 4. Vývoj rentability vlastního kapitálu - dílčí průměry................................................................... 43 5. Vývoj rentability aktiv - dílčí průměry ....................................................................................... 44 6. Korelace obdrženého ratingu s bankrotními a bonitními modely ............................................... 72 7. Porovnání společností podle vlastního hodnocení .................................................................... 100 8. Korelace mezi vstupními komoditami ...................................................................................... 109 9. Údaje o výkonu a kapacitě k roku 2010.................................................................................... 131 10. Pokračování - Údaje o výkonu a kapacitě k roku 2010........................................................... 132 11. Pokračování - Údaje o výkonu a kapacitě k roku 2010........................................................... 133 12. Vážené podíly na domácích trzích podle celkové vyrobené el. energie.................................. 134 13. Z-skóre, model 1983, pořadí podle průměru........................................................................... 134 14. Z-skóre, model 1995, pořadí podle průměru........................................................................... 135 15. Kralicekův Quicktest, model 1990, pořadí podle průměru ..................................................... 135 16. Rentabilita aktiv, pořadí podle průměru ................................................................................. 136 17. Rentabilita aktiv - průměrný roční růst / pokles, pořadí podle průměru ................................. 137 18. Rentabilita vlastního kapitálu, pořadí podle průměru ............................................................. 137 19. Rentabilita vlastního kapitálu - průměrný roční růst / pokles, pořadí podle průměru............. 138 20. Podíl tržeb z prodeje el. energie na celkových provozních výnosech ..................................... 139 21. Podíl domácích k celkovým provozním výnosům .................................................................. 139 22. Produktivita práce - relativní změna, pořadí podle průměru................................................... 140 23. Průměrné mzdy - relativní změna, pořadí podle průměru....................................................... 140 24. Produktivita práce v zahraničí - relativní změny .................................................................... 141 25. Obchodní deficit (ve dnech), pořadí podle průměru ............................................................... 141 26. Podíl opravných položek na pohledávkách z obchodní činnosti (brutto)................................ 142 27. Podíl dlouhodobých dluhů k celkovému kapitálu, pořadí podle průměru............................... 143 28. Podíl pevně úročených dluhů, pořadí podle průměru ............................................................. 143 29. Podíl rezerv na cizích zdrojích................................................................................................ 144 30. Podíl penzí a jim souvisejících na dl. cizích zdrojích ............................................................. 144 31. Rating - S&P........................................................................................................................... 145 32. Rating - Moody´s .................................................................................................................... 146 33. Rating - Fitch Ratings ............................................................................................................. 146 34. P/E, pořadí podle průměru ...................................................................................................... 147 35. P/BV, pořadí podle průměru ................................................................................................... 147 36. Celkový akciový výnos, pořadí podle průměru ...................................................................... 148 37. Dividendový výnos, pořadí podle průměru............................................................................. 148 38. Výplatní poměr, pořadí podle průměru................................................................................... 148 39. Vážené průměrné náklady na kapitál, pořadí podle průměru.................................................. 149 40. Vážené náklady na nerozdělený zisk, pořadí podle průměru.................................................. 149 41. Vážené náklady na akciový kapitál, pořadí podle průměru .................................................... 150 42. Vážené náklady na dluhový kapitál u 11 společností, pořadí podle průměru ......................... 150 43. Vážené náklady na dluhový kapitál u 25 společností, pořadí podle průměru ......................... 150 44. Státní podíl ve společnostech (%), pořadí podle roku 2010.................................................... 151 45. Podíl dl. hmotného majetku k celkovým aktivům, pořadí podle průměru .............................. 151 46. Poměr investičních podílů ve společnostech k celkovým aktivům, pořadí............................. 152 47. Poměr investic k odpisům, pořadí podle průměru .................................................................. 153 48. Podíl domácích investic na celkových investicích, pořadí podle průměru ............................. 153 49. Podíl investic do konvenční výroby el. na celkových investicích, pořadí podle průměru ...... 154 50. Podíl investic do obnovitelných zdrojů energie na celkových investicích, pořadí podle průměru ............................................................................................................................................. 154 51. Podíl výroby na domácím trhu (%), pořadí podle roku 2010.................................................. 155 52. Instalovaný výkon - podíl domácího na celkovém, pořadí podle roku 2010 .......................... 155 53. Instalovaný výkon - podíl konvenční na domácím, pořadí podle roku 2010 .......................... 156 54. Skutečný výkon - podíl domácího na celkovém, pořadí podle roku 2010 .............................. 156 55. Skutečný výkon - podíl konvenční a domácí , pořadí podle roku 2010 .................................. 156 56. Podíl skutečného výkonu k prodanému množství - celkem, pořadí podle roku 2010............. 157

127

57. Podíl skutečného výkonu k instalovanému výkonu celkem GWh/MWe, pořadí podle průměru ............................................................................................................................................. 157 58. Podíl skutečného výkonu k instalovanému výkonu - konvenční domácí, pořadí podle roku 2010..................................................................................................................................... 158 59. Podíl skutečného výkonu k instalovanému výkonu - domácí, pořadí podle roku 2010 .......... 158 60. Prodané množství elektřiny - podíl domácí a celkové, pořadí podle roku 2010 ..................... 159 61. Podíl vlastní spotřeby na celkovém skutečném výkonu, pořadí podle průměru ..................... 159 62. Ztráty v sítích, pořadí podle průměru...................................................................................... 159 63. Vlastní hodnocení, jednotlivé ukazatele ................................................................................. 160 64. Korelace provozních domácích výnosů s okolím ................................................................... 162 65. Korelace v okolí, jednotlivé země........................................................................................... 162 66. Korelační koeficienty průměrů období ................................................................................... 163

128

G. Seznam obrázků a grafů 1. Schéma přenosu změn z okolí na výsledek hospodaření jednotlivých společností …………….26 2. Výrobní podíl na domácích trzích............................................................................................... 32 3. Vývoj cen vstupních komodit ..................................................................................................... 32 4 Rozdělení četnosti Z-skóre .......................................................................................................... 39 5 Vývoj hodnot Z-skóre.................................................................................................................. 40 6 Intervalové rozpětí – Quicktest .................................................................................................... 42 7 Rozdělení četnosti - Quicktest ..................................................................................................... 42 8. Rozdělení četnosti podle ROE .................................................................................................... 44 9. Rozdělení četnosti podle rentability aktiv................................................................................... 45 10. Vývoj rentability aktiv a vlastního kapitálu .............................................................................. 45 11. Rozdělení četnosti podle EAT/EBIT ........................................................................................ 46 12. Rozdělení četnosti podle EBIT/ EBITDA ................................................................................ 46 13. Rozdělení podle EBITDA/T ..................................................................................................... 47 14. Rozdělení četnosti podle Obratu aktiv ...................................................................................... 48 15. Rozdělení četnosti podle finanční páky .................................................................................... 48 16. Vývoj a rozklad rentability aktiv a vlastního kapitálu .............................................................. 50 17. Rozdělení četnosti podílu tržeb z prodeje el. na celkových provozních výnosech ................... 52 18. Rozdělení četnosti podílu domácích na celkových provozních výnosech ................................ 53 19 Rozdělení četnosti podle průměrného růstu produktivity práce................................................. 54 20. Rozdělení četnosti podle průměrného růstu průměrné mzdy.................................................... 55 21. Rozdělení četnosti podle průměrného růstu mzdové nákladovosti ........................................... 55 22. Meziroční vývoj produktivity práce a její rozklad .................................................................... 57 23. Rozdělení četnosti podle běžné likvidity .................................................................................. 58 24. Rozdělení četnosti podle pohotové likvidity............................................................................. 58 25 Rozdělení četnosti podle okamžité likvidity .............................................................................. 59 26. Struktura pohledávek z obchodní činnosti ................................................................................ 60 27. Doby obratu z obchodního styku a obchodní deficit................................................................. 61 28. Vývoj likvidity.......................................................................................................................... 62 29. Rozdělení četnosti u věřitelského rizika ................................................................................... 64 30. Rozdělení četnosti u podílu dl. dluhů k celkovému kapitálu .................................................... 65 31. Struktura splatnosti dl. Dluhů ................................................................................................... 65 32. Rozdělení četnosti podle úrokového krytí................................................................................. 66 33. Struktura typu úročení .............................................................................................................. 67 34. Obdržený rating ........................................................................................................................ 70 35. Akciový kapitál - cena a výnos ................................................................................................. 73 36. Rozdělení četnosti u dividendového výnosu............................................................................. 74 37. Rozdělení četnosti u celkového akciového výnosu................................................................... 75 38. Rozdělení četnosti u P/BV ........................................................................................................ 76 39. Rozdělení četnosti u P/E ........................................................................................................... 77 40. Rozdělení četnosti u Dividendového výplatního poměru ......................................................... 78 41. Tržní cena akcie vs. dlouhodobý rating .................................................................................... 79 42. Vážené průměrné náklady na kapitál u 11 společností ............................................................. 81 43. Rozdělení četnosti podle státního podílu ve společnostech ...................................................... 85 44. Rozdělení četnosti podílu dl. hm. majetku na celkových aktivech ........................................... 86 45. Rozdělení četnosti podle krytí dl. aktiv vlastním kapitálem ..................................................... 87 46. Investice.................................................................................................................................... 88 47. Podíl konvenční výroby ............................................................................................................ 93 48. Rozdělení četnosti podle domácího výrobního podílu.............................................................. 96 49. Vývoj cen energií v jednotlivých zemích ............................................................................... 101 50. Regresní graf HDP a Celkové spotřeby .................................................................................. 105 51. Regresní graf Tržeb z prodeje el. energie a Cenové hladiny................................................... 107 52. Cenový vývoj a náklady - relativní změny ............................................................................. 109 53. SWOT analýza………………………………………………………………………………..115 54. Regrese – Celková spotřeba x HDP........................................................................................ 164 55. Regrese - Celková spotřeba x HDP + Zpoždění……………………………………………...164 56. Regrese - Celkové výnosy x HDP, Cenová hladina................................................................ 164 57. Regrese - Tržby z prodeje el. energie x Cenová hladina……………………………………..164 58. Regrese - Průměrné mzdy x Cenová hladina………………………………………...………165

129

59. Regrese - Osobní náklady x Mzdy + Kapacita + Zpoždění .................................................... 165 60. Regrese - EBITDA x Ceny plynu, ropy, uhlí + ………………………………………....…...165 61. Regrese - Spotřeba materiálu x Ceny uhlí, plynu, .................................................................. 165 62. Regrese - EBITDA x Instalovaná kapacita ……………………………………………….....165 63. Regrese - EBITDA x Ceny ropy, plynu, uhlí + Ceny energií ................................................. 165 64. Regrese - EBITDA x Cenová hladina (199 pozorování)………………………………….....166 65. Regrese - EBITDA x Instalovaná kapacita ............................................................................. 166 66. Regrese - Rentabilita aktiv x Ceny uhlí, plynu, ropy + Ceny energií……………………......166 67. Regrese - EBITDA x Cenová hladina..................................................................................... 166 68. Regrese - Rentabilita aktiv x Cenová hladina………………………………………………..166 69. Regrese - Rentabilita aktiv x HDP,......................................................................................... 166 70. Regrese - Rentabilita aktiv x Celková spotřeba el. …………………………………………. 166

130

H. Přílohy 1.

Doplnění charakteristiky společností

Bosenská

Černohorská

Česká

Dánská

Estonská (2009)

Finská (Nordic)

Francouzská

Výroba elektřiny doma GWh(brutto)

63700

7295

3727

63264

17756

7699

52300

476300

15786

Výroba elektřiny celkem GWh(brutto)

63700

7295

3727

68433

20200

7699

69800

630400

15786

Instalovaný výkon celkem MW

13800

1682

894

15018

6600

x

14113

133900

3121

Instalovaný výkon doma MW

13800

1682

894

12728

x

x

5181

99100

x

100,0%

69,3%

24,4%

83,7%

x

x

70,6%

79,3%

x

Jaderné el. MW

65,2%

x

x

30,6%

x

x

27,8%

63,7%

x

Uhelné el. MW

Společnost / Ukazatel

Chorvatská

Anglická

9. Údaje o výkonu a kapacitě k roku 2010

Instalovaný výkon

Z toho doma konvenční el. MW

34,8%

x

x

46,7%

x

x

x

15,6%

x

Paroplynové el. MW

x

x

x

x

x

x

26,6%

x

x

Teplárny MW

x

x

x

6,4%

x

x

16,3%

x

x

Olej a jiné MW

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Obnovitelné zdroje MW

x

30,7%

75,6%

16,3%

x

x

29,4%

20,6%

x

Vodní el. MW

x

30,7%

75,6%

15,2%

x

x

29,4%

20,6%

x

Biomasa MW

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Sluneční el. MW

x

x

x

1,0%

x

x

x

x

x

Větrné el. MW

x

x

x

0,1%

x

x

x

x

x

Ostatní ob. MW

x

x

x

x

x

x

x

0,0%

x

x

78,82%

x

95,46%

80,20%

x

68,48%

Výroba elektřiny Konvenční celkem GWh Konvenční doma GWh Jádro doma GWh

x

x

75,82%

x

34,29% 95,75% x

40,91%

x x

90,75% 47,36%

96,00% 57,93% 90,09% x

x

31,52%

64,67%

x

99,85% 17,04%

Jádro celkem GWh

x

x

x

44,26%

x

x

42,07%

Tepelné celkem GWh

x

78,82%

x

54,54%

x

x

36,96%

Tepelné doma GWh

x

x

34,29%

51,49%

x

x

Uhlí doma GWh

x

x

x

47,60%

x

x

Uhlí celkem GWh

x

x

x

59,00%

x

Plyn celkem GWh

x

x

x

0,00%

Plyn doma GWh

x

x

x

0,00%

Olej a jiné celkem GWh

x

xx

x

x

Olej a jiné doma GWh

x

x

x

Obnovitelné celkem GWh

x

21,18%

x

Obnovitelné doma GWh

x

x

65,71%

4,23%

Voda doma GWh

x

x

65,71%

3,40%

x

Voda celkem GWh

x

21,18%

x

3,69%

22,53%

Biomasa doma GWh

x

x

x

0,49%

x

x

x

Biomasa celkem GWh

x

x

x

0,78%

x

x

x

x

x

Slunce doma GWh

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Slunce celkem GWh

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Vítr doma GWh

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Vítr celkem GWh

x

x

x

0,42%

x

x

x

x

x

Ostatní ob. doma GWh

x

x

x

x

x

x

x

1,35%

x

Ostatní ob. celkem GWh

x

x

x

x

x

x

x

1,88%

x

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

131

x

30,32%

15,87%

x

x

x

3,39%

x

x

x

12,93%

x

x

x

x

0,00%

x

x

x

x

7,33%

x

x

x

x

x

x

x

x

96,00%

x

x

x

4,54%

19,80%

x

31,52%

x

x

42,07% 11,48%

x

x

31,52%

7,33%

x

x

42,07%

10,46% 52,64%

10,67% 52,64%

x

x

Norská

Polská

Portugalská

17327

165100

x

36982

52730

27565

17327

225300

x

57400

52730

59566

Litevská (2007)

Německá

4127 4127

Maďarská

84000 267800

Výroba elektřiny doma GWh(brutto)

Italská (2009)

9622

Výroba elektřiny celkem GWh(brutto) 32300

Společnost / Ukazatel

Irská

Nizozemská

10. Pokračování - Údaje o výkonu a kapacitě k roku 2010

Instalovaný výkon Instalovaný výkon celkem MW

5700

95326

2022

2837

52214

3769

16010

12200

21990

Instalovaný výkon doma MW

x

40420

x

2837

34028

x

11334

x

10542

Z toho doma konvenční el. MW

x

46,8%

x

99,2%

99,1%

x

19,22%

x

91,24%

Jaderné el. MW

x

x

x

70,5%

18,5%

x

x

x

x

Uhelné el. MW

x

15,4%

x

8,5%

58,3%

x

x

x

11,19%

Paroplynové el. MW

x

x

x

20,2%

14,9%

x

19,22%

x

1,57%

Teplárny MW

x

x

x

x

x

x

x

x

19,34%

Olej a jiné MW

x

31,4%

x

x

7,3%

x

x

x

15,72%

Obnovitelné zdroje MW

x

38,5%

x

0,8%

2,7%

x

117,25%

x

8,76%

Vodní el. MW

x

35,7%

x

x

1,0%

x

114,43%

x

43,43%

Biomasa MW

x

x

x

x

x

x

0,14%

x

x

Sluneční el. MW

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Větrné el. MW

x

1,1%

x

0,8%

1,3%

x

2,68%

x

7,95%

Ostatní ob. MW

x

1,7%

x

x

x

x

x

x

3,07%

11,50%

x

33,57%

x

Výroba elektřiny Konvenční celkem GWh

x

67,66%

35,18%

x

95,07%

x

Konvenční doma GWh

x

59,76%

x

99,74% 97,82%

x

x

Jádro doma GWh

x

x

x

90,96%

20,06%

x

x

x

x

Jádro celkem GWh

x

37,98%

x

x

27,38%

x

x

x

x

Tepelné celkem GWh

x

55,75%

35,18%

x

x

x

x

x

33,57%

Tepelné doma GWh

x

59,76%

x

x

x

x

x

x

36,61%

Uhlí doma GWh

x

10,64%

x

5,04%

46,34%

x

x

94,12%

8,21%

Uhlí celkem GWh

x

87,98%

x

x

76,44%

x

x

x

x

Plyn celkem GWh

x

x

x

x

5,28%

x

11,50%

x

x

Plyn doma GWh

x

x

x

x

25,92%

x

x

3,64%

18,70% 0,08%

98,77% 36,61%

Olej a jiné celkem GWh

x

x

x

x

x

x

x

x

Olej a jiné doma GWh

x

x

x

3,74%

x

x

x

1,01%

x

Obnovitelné celkem GWh

x

32,34%

64,65%

x

3,95%

x

88,50%

x

66,43%

Obnovitelné doma GWh

x

40,24%

x

0,26%

0,91%

x

x

1,23%

57,49%

Voda doma GWh

x

10,57%

x

x

x

x

x

1,12%

24,13%

Voda celkem GWh

x

90,60%

64,65%

x

x

x

135,47%

x

84,55%

Biomasa doma GWh

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Biomasa celkem GWh

x

x

x

x

x

x

0,27%

x

x

Slunce doma GWh

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Slunce celkem GWh

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Vítr doma GWh

x

0,19%

x

0,26%

x

x

x

x

2,47%

Vítr celkem GWh

x

5,71%

0,07%

x

x

x

1,62%

0,11%

52,07%

Ostatní ob. doma GWh

x

1,87%

x

x

x

x

x

x

x

Ostatní ob. celkem GWh

x

x

x

x

x

x

x

x

6,94%

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

132

Rumunská

Řecká

Slovenská

Slovinská

Srbská

Švédská (Nordic)

Švýcarská

Výroba elektřiny doma GWh(brutto)

26800

19852

45500

21392

x

40980

67049

75700

12303

Výroba elektřiny celkem GWh(brutto)

31078

19852

45500

21392

8429

35855

130485

172500

18881

6563

Společnost / Ukazatel

Španělská (+ PT)

Rakouská

11. Pokračování - Údaje o výkonu a kapacitě k roku 2010

Instalovaný výkon Instalovaný výkon celkem MW

8638

6438

12800

5617

1849

8359

40141

39923

Instalovaný výkon doma MW

x

6438

12800

5617

x

7124

23115

16951

3699

Z toho doma konvenční el. MW

x

x

47,22%

22,25%

Jaderné el. MW

x

x

0,00%

32,40%

x

x

15,85%

40,07%

x

Uhelné el. MW

x

x

40,90%

24,89%

x

72,59%

63,68%

x

x

Paroplynové el. MW

x

x

19,29%

x

x

4,96%

x

x

x

75,55% 57,29%

x

77,54% 79,53%

Teplárny MW

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Olej a jiné MW

x

x

15,36%

x

x

x

x

7,15%

x

Obnovitelné zdroje MW

x

100,00% 41,88% 29,41%

x

39,80% 20,47%

52,78%

77,75%

Vodní el. MW

x

100,00%

40,90%

29,41%

x

39,80%

20,47%

50,20%

77,48%

Biomasa MW

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Sluneční el. MW

x

x

x

x

x

x

x

1,52%

x

Větrné el. MW

x

x

x

x

x

x

x

1,06%

x

Ostatní ob. MW

x

x

0,98%

x

x

x

x

x

0,27%

13,70%

x

x

x

x

77,28%

64,55%

57,73%

51,80%

Výroba elektřiny Konvenční celkem GWh Konvenční doma GWh

x

x

Jádro doma GWh

x

x

x

65,82%

x

x

21,17%

25,28%

x

Jádro celkem GWh

x

x

x

x

x

x

x

57,60%

48,97%

Tepelné celkem GWh

84,74% 78,14%

52,91% 78,89% x

56,52% 85,15%

13,70%

x

x

x

x

52,00%

32,64%

Tepelné doma GWh

x

x

x

12,32%

52,91% 78,89% x

56,52%

x

0,13%

51,80%

Uhlí doma GWh

x

x

x

x

x

x

8,27%

x

x

Uhlí celkem GWh

x

x

60,31%

x

x

x

x

100,13%

x

Plyn celkem GWh

x

x

13,28%

x

x

x

x

x

x

Plyn doma GWh

x

x

x

x

x

x

5,84%

18,23%

x

Olej a jiné celkem GWh

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Olej a jiné doma GWh

x

x

11,15%

x

x

x

22,03%

x

x

86,30%

x

x

x

x

22,67%

35,45% 48,20%

Obnovitelné celkem GWh

47,09% 34,78%

Obnovitelné doma GWh

x

100,00% 14,73% 24,57%

x

x

14,57%

42,14%

Voda doma GWh

x

100,00%

14,73%

24,57%

x

x

7,06%

18,49%

31,22%

99,66%

x

x

x

x

30,43%

x

46,76%

52,13%

Biomasa doma GWh

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Biomasa celkem GWh

x

x

x

x

x

x

x

1,98%

x

Slunce doma GWh

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Slunce celkem GWh

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Voda celkem GWh

Vítr doma GWh

x

x

x

x

x

x

x

x

x

0,42%

x

x

x

x

x

x

2,91%

x

Ostatní ob. doma GWh

x

x

0,76%

x

x

x

0,43%

x

0,19%

Ostatní ob. celkem GWh

x

x

x

x

x

x

x

x

2,28%

Vítr celkem GWh

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

133

12. Vážené podíly na domácích trzích podle celkové vyrobené el. energie na všech těchto trzích dohromady, pořadí podle roku 2010 Rok/Společnost Nizozemská Bulharská Francouzská Německá Italská Španělská Švédská Anglická Česká Polská Řecká Norská Srbská Portugalská Rakouská Slovenská Finská Rumunská Dánská Maďarská Švýcarská Estonská Chorvatská Irská Slovinská Bosenská Litevská Celkový vážený podíl na trhu

2001 x x 17,0 6,0 4,4 3,7 2,8 3,1 1,9 x 1,7 1,3 x 1,0 0,7 1,0 0,6 x x 0,5 x 0,3 x 0,8 x x 0,1

2002 x x 17,5 5,9 4,9 3,6 2,6 2,7 1,9 x 1,8 1,4 x 0,9 x 1,0 0,6 x 0,0 0,5 x 0,3 x 0,8 0,2 x 0,1

2003 x x 17,2 6,4 4,8 3,5 2,2 2,4 2,1 x 1,8 1,1 x 1,0 x 0,9 0,8 x 0,0 0,4 x 0,3 0,3 0,7 0,2 0,2 0,1

2004 0,3 x 16,8 6,5 4,3 3,4 2,4 2,5 2,1 x 1,8 1,2 x 0,9 x 0,9 0,8 x 0,0 0,4 x 0,3 0,0 0,7 0,2 x 0,0

2005 0,5 x 16,2 6,0 3,7 3,0 2,4 2,2 2,0 x 1,7 1,3 x 0,8 x 0,9 0,5 0,7 0,0 0,5 x 0,3 0,4 0,6 0,2 0,2 0,1

2006 x x 16,5 6,2 3,5 2,9 2,2 2,3 2,1 x 1,7 1,3 x 1,0 x 0,9 0,7 0,6 0,4 0,5 x 0,3 0,3 0,5 0,2 0,2 0,1

2007 x x 16,0 5,9 3,1 2,8 2,2 1,9 2,2 x 1,8 1,5 x 0,8 x 0,8 0,7 0,5 0,6 0,5 x 0,4 0,4 0,4 0,2 0,2 0,1

2008 x x 15,2 5,6 3,0 2,6 2,1 1,8 1,9 1,8 1,6 1,2 x 0,7 x 0,8 0,6 0,5 0,6 0,5 x 0,3 0,3 0,4 0,2 0,2 0,1

2009 x x 15,0 4,8 2,8 2,3 2,0 2,4 2,0 1,8 1,7 1,3 1,1 0,9 x 0,7 0,6 0,5 0,6 0,5 x 0,3 0,4 0,3 0,3 0,2 0,1

2010 x x 14,5 5,0 2,5 2,0 2,0 1,9 1,9 1,6 1,4 1,1 1,1 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,5 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,3 0,2 0,1

47,0

46,8

46,7

45,5

44,2

44,3

43,2

42,5

42,5

41,6

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

2.

Bankrotní a bonitní modely

13. Z-skóre, model 1983, pořadí podle průměru Rok/Země Bosna a Hercegovina Černá hora Maďarsko Bulharsko Polsko Srbsko Slovinsko Estonsko ČR Rumunsko Švýcarsko Litva Dánsko Nizozemsko Finsko Itálie Rakousko Chorvatsko Švédsko Španělsko Irsko Německo

2001 x x 1,53 x x x -1,21 1,55 1,33 x x 2,14 1,35 0,82 1,43 0,88 0,53 x 0,51 0,68 x 0,64

2002 x x 1,76 x x x 1,86 1,27 1,39 x x 1,68 1,48 1,04 1,21 0,83 0,57 x 0,71 0,75 0,96 0,79

2003 x x 2,43 x x x 1,68 1,22 1,20 x x 1,33 1,44 1,33 1,36 0,89 0,76 x 0,86 0,81 0,90 0,58

2004 x x 2,72 x x 1,30 2,11 1,26 1,48 1,41 x 1,31 1,40 1,44 1,56 1,10 0,77 1,06 1,01 0,78 0,78 0,75

2005 3,44 1,79 2,67 x x 1,39 2,11 1,62 1,60 1,45 x 1,14 1,60 1,00 1,17 1,34 0,95 1,06 1,06 0,85 0,86 0,63

134

2006 3,08 1,81 1,51 x 1,51 1,60 2,09 1,80 1,64 1,21 x 1,10 1,09 1,09 1,15 1,49 1,24 0,98 1,19 0,97 0,90 0,88

2007 1,95 3,56 2,03 2,06 1,58 2,02 1,72 1,38 1,70 1,15 x 1,18 1,24 1,25 1,21 0,70 1,29 0,83 1,22 0,94 1,08 1,00

2008 1,86 2,65 2,08 1,83 1,53 1,77 1,74 1,56 1,36 1,10 x 1,08 1,41 1,30 1,12 0,84 1,36 0,79 1,02 1,15 0,86 0,93

2009 1,95 2,83 2,03 1,94 2,05 1,72 1,80 1,45 1,25 1,23 1,35 1,15 0,97 1,31 1,10 0,84 1,09 0,86 0,84 1,03 0,87 0,94

2010 3,25 2,77 1,77 1,92 2,11 1,55 2,03 1,57 1,29 2,13 1,39 1,38 1,05 2,21 1,01 0,97 1,12 1,14 0,94 1,25 0,57 0,99

Průměr 2,59 2,57 2,05 1,94 1,75 1,62 1,59 1,47 1,42 1,38 1,37 1,35 1,30 1,28 1,23 0,99 0,97 0,96 0,94 0,92 0,86 0,81

Rok/Země Norsko Řecko Portugalsko Slovensko Francie Anglie

2001 x 0,70 0,68 x 0,44 x

2002 0,56 0,74 0,64 0,67 0,46 0,40

2003 0,64 0,75 0,72 0,91 0,53 -0,42

2004 0,72 0,82 0,65 0,99 0,51 -0,30

2005 0,80 0,73 0,70 -0,38 0,60 0,50

2006 0,71 0,66 0,73 0,37 0,65 0,86

2007 0,67 0,69 0,63 0,40 0,67 0,74

2008 1,16 0,47 0,67 0,51 0,57 0,77

2009 0,80 0,85 0,66 0,70 0,53 0,66

2010 0,99 0,84 0,72 0,85 0,55 1,47

Průměr období

0,88

0,99

0,99

1,11

1,23

1,24

1,29

1,24

1,24

1,42

Horní mez Dolní mez

2,9 1,23

2,9 1,23

2,9 1,23

2,9 1,23

2,9 1,23

2,9 1,23

2,9 1,23

2,9 1,23

2,9 1,23

2,9 1,23

Průměr 0,78 0,72 0,68 0,56 0,55 0,52

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

14. Z-skóre, model 1995, pořadí podle průměru Rok/Země Bosna a Hercegovina Černá hora Bulharsko Slovinsko Polsko Srbsko Maďarsko Estonsko Dánsko Rumunsko ČR Litva Finsko Švýcarsko Švédsko Nizozemsko Španělsko Norsko Rakousko Chorvatsko Německo Itálie Irsko Řecko Francie Portugalsko Slovensko Anglie

2001 x x x -2,07 x x 4,34 3,15 3,26 x 2,91 4,14 1,92 x 0,49 -0,45 0,69 x 0,64 x 1,91 0,81 x 0,86 0,60 0,18 x x

2002 x x x 4,76 x x 1,10 2,66 3,67 x 3,23 2,99 1,33 x 0,96 -0,29 0,66 1,23 0,25 x 1,75 0,79 1,17 0,80 0,31 0,27 1,02 0,93

2003 x x x 4,37 x x 3,30 2,37 3,35 x 2,27 2,05 1,69 x 1,34 0,82 1,14 1,18 0,55 x -0,17 0,88 1,77 0,81 0,51 0,36 1,58 -4,81

2004 x x x 5,41 x 2,62 4,90 2,49 3,02 3,21 3,15 2,18 2,17 x 1,79 1,21 1,41 1,76 0,87 1,75 0,92 1,47 1,15 1,12 0,57 0,28 1,56 -3,29

2005 8,48 4,26 x 5,12 x 2,92 4,69 3,80 3,92 3,27 3,53 1,85 2,52 x 1,85 1,11 1,35 1,37 1,27 1,71 0,95 2,01 1,13 1,01 1,09 0,66 -3,30 1,21

2006 7,70 4,18 x 4,43 3,03 3,48 1,98 4,67 3,05 2,62 3,66 1,84 2,47 x 2,16 1,22 1,56 0,96 1,76 1,47 1,93 1,99 1,03 0,62 1,05 0,71 -0,08 2,06

2007 4,81 8,29 5,17 3,29 2,94 4,86 3,72 3,30 2,91 2,46 3,40 2,77 2,60 x 2,35 2,38 2,29 1,02 2,40 1,03 1,92 1,21 1,66 0,74 1,11 0,37 0,07 0,16

2008 4,36 5,94 4,44 3,66 2,74 4,11 3,47 3,55 3,18 2,18 2,49 2,59 2,64 x 2,00 1,86 2,50 2,58 2,28 0,79 1,55 0,98 1,00 -0,06 0,81 0,27 0,09 0,15

2009 5,06 6,86 4,48 3,93 4,91 3,97 3,87 3,04 2,38 2,52 2,27 2,86 2,34 1,99 1,68 2,63 1,71 1,62 2,09 0,94 1,31 1,11 1,42 1,13 0,91 0,71 0,75 -0,09

2010 8,36 6,86 4,55 4,40 4,67 3,47 3,60 3,68 2,49 4,61 2,53 3,75 1,81 1,89 1,78 5,52 2,66 2,41 2,67 1,89 1,31 1,57 0,65 1,49 1,16 0,89 1,00 3,17

Průměr období

1,46

1,48

1,27

1,81

2,31

2,37

2,56

2,30

2,44

3,03

Horní mez Dolní mez

2,9 1,23

2,9 1,23

2,9 1,23

2,9 1,23

2,9 1,23

2,9 1,23

2,9 1,23

2,9 1,23

2,9 1,23

2,9 1,23

2008 3,50 3,25 3,25 3,25 3,00

2009 3,75 3,50 3,25 3,50 2,75

2010 3,50 3,50 3,50 3,25 3,00

Průměr 6,46 6,07 4,66 3,73 3,66 3,63 3,50 3,27 3,12 2,98 2,94 2,70 2,15 1,94 1,64 1,60 1,60 1,57 1,48 1,37 1,34 1,28 1,22 0,85 0,81 0,47 0,30 -0,06

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 15. Kralicekův Quicktest, model 1990, pořadí podle průměru Rok/Země ČR Polsko Estonsko Slovinsko Dánsko

2001 3,00 x 3,25 3,00 3,25

2002 3,25 x 3,25 3,25 3,50

2003 3,00 x 3,00 3,25 3,50

2004 3,25 x 3,00 3,25 3,25

2005 3,50 x 3,50 3,25 3,50

135

2006 3,50 3,25 3,50 3,25 2,75

2007 3,75 3,25 3,00 3,25 3,00

Průměr 3,40 3,35 3,25 3,25 3,15

Rok/Země Bulharsko Finsko Nizozemsko Norsko Litva Bosna a Hercegovina Chorvatsko Rumunsko Irsko Itálie Srbsko Španělsko Rakousko Švédsko Černá hora Portugalsko Slovensko Řecko Švýcarsko Maďarsko Německo Francie Anglie

2001 x 2,75 2,75 x 3,50 x x x x 3,00 x 2,25 2,00 2,25 x 2,75 x 2,00 x 1,00 2,00 2,25 x

2002 x 2,75 2,75 2,75 3,25 x x x 3,00 2,75 x 2,25 2,00 2,50 x 2,75 2,50 2,75 x 1,00 2,00 2,00 0,50

2003 x 3,00 3,00 2,75 3,00 x x x 3,00 2,75 x 2,25 2,50 2,50 x 2,50 2,75 2,75 x 1,00 2,00 2,25 0,50

2004 x 3,25 3,50 2,75 3,00 x 3,00 2,75 2,75 3,25 2,75 2,50 2,50 3,00 x 2,75 2,75 2,75 x 2,00 2,25 2,25 2,00

2005 x 3,50 2,75 3,25 3,00 3,00 3,00 3,00 2,75 3,25 2,75 2,75 2,50 3,00 2,50 2,50 0,25 2,75 x 1,75 2,25 2,25 1,75

2006 x 3,25 3,00 3,25 3,00 3,00 3,00 2,75 2,75 3,25 3,25 3,00 3,50 3,25 2,50 2,50 2,50 2,50 x 2,00 2,25 2,25 3,00

2007 3,25 3,25 3,25 2,75 2,75 2,75 2,75 2,75 3,00 2,50 2,25 2,50 3,50 3,25 2,00 2,50 2,75 2,75 x 3,25 2,50 2,25 2,25

2008 3,25 3,25 3,00 3,50 2,75 3,00 2,75 2,75 2,75 2,25 2,75 3,50 3,50 3,00 2,00 2,50 2,75 1,25 x 3,25 2,25 2,25 1,75

2009 3,00 3,25 3,25 3,00 3,00 3,25 2,75 2,75 3,00 2,50 3,00 3,25 3,00 2,50 3,25 2,50 3,25 2,75 2,50 3,50 2,25 2,25 1,75

2010 3,00 3,00 3,25 3,25 3,00 3,00 3,00 3,25 2,50 2,75 3,00 3,50 2,75 2,50 3,25 2,50 3,25 2,75 2,50 3,25 2,25 2,00 3,00

Průměr období

2,56

2,54

2,56

2,80

2,73

2,92

2,85

2,82

2,94

2,97

velmi dobrý dobrý střední špatný

3 2 1 <1

3 2 1 <1

3 2 1 <1

3 2 1 <1

3 2 1 <1

3 2 1 <1

3 2 1 <1

3 2 1 <1

3 2 1 <1

3 2 1 <1

Průměr 3,13 3,13 3,05 3,03 3,03 3,00 2,89 2,86 2,83 2,83 2,82 2,78 2,78 2,78 2,58 2,58 2,53 2,50 2,50 2,20 2,20 2,20 1,83

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

3.

Rentabilita

16. Rentabilita aktiv, pořadí podle průměru Rok/Země ČR Finsko Rakousko Norsko Španělsko Itálie Dánsko Polsko Švédsko Estonsko Nizozemsko Německo Švýcarsko Portugalsko Litva Slovensko Irsko Anglie Francie Řecko Bulharsko Chorvatsko Srbsko

2001 0,064 0,064 0,045 x 0,063 0,054 0,079 x 0,038 0,029 0,069 0,019 x 0,042 0,111 x x x 0,020 0,078 x x x

2002 0,048 0,072 0,048 0,060 0,074 0,042 0,088 x 0,048 0,045 0,072 0,048 x 0,036 0,048 -0,004 0,050 -0,023 0,036 0,072 x x x

2003 0,047 0,086 0,052 0,070 0,068 0,068 0,095 x 0,058 0,039 0,079 0,047 x 0,049 0,034 0,027 0,053 0,110 0,047 0,057 x x x

2004 0,070 0,115 0,062 0,061 0,060 0,091 0,077 x 0,076 0,046 0,084 0,060 x 0,047 0,072 0,035 0,033 0,127 0,038 0,058 x 0,022 0,017

2005 0,091 0,089 0,080 0,092 0,077 0,102 0,087 x 0,085 0,110 0,061 0,037 x 0,047 0,050 0,009 0,036 0,007 0,047 0,027 x 0,019 0,026

2006 0,109 0,086 0,125 0,103 0,097 0,115 0,052 0,042 0,084 0,113 0,080 0,052 x 0,049 0,048 0,043 0,036 0,069 0,052 0,013 x 0,014 0,022

136

2007 0,143 0,105 0,125 0,066 0,079 0,052 0,053 0,047 0,085 0,037 0,068 0,071 x 0,049 0,013 0,054 0,066 0,046 0,054 0,009 0,033 0,007 0,027

2008 0,138 0,097 0,137 0,115 0,089 0,072 0,075 0,069 0,067 0,057 0,030 0,062 x 0,054 0,011 0,055 0,038 0,039 0,039 -0,042 0,017 0,009 0,017

2009 2010 Průměr 0,129 0,120 0,096 0,095 0,083 0,089 0,101 0,073 0,085 0,049 0,082 0,077 0,084 0,080 0,077 0,068 0,067 0,073 0,031 0,059 0,070 0,098 0,081 0,068 0,046 0,055 0,064 0,058 0,080 0,061 0,027 0,035 0,060 0,078 0,070 0,054 0,053 0,053 0,053 0,051 0,051 0,047 0,018 0,027 0,043 0,083 0,074 0,042 0,037 0,028 0,042 0,016 -0,032 0,040 0,039 0,026 0,040 0,054 0,038 0,036 0,026 0,027 0,026 0,017 0,066 0,022 0,017 0,021 0,021

Rok/Země Rumunsko Maďarsko Bosna a Hercegovina Černá hora Slovinsko

2001 x x

2002 2003 2004 2005 2006 x x 0,005 0,015 0,004 -0,117 -0,009 0,005 -0,005 -0,018

x

x

x

x -0,781

x 0,040

x 0,021

x -0,024 -0,029 -0,007 -0,016 0,004 0,057 0,042 0,059 0,041 0,066 0,086

0,006 0,066

-0,011 -0,030

Průměr období

0,000

0,039

0,055

0,057

0,050

0,046

x

-0,003 -0,014

0,048

0,054

2007 0,007 0,040

2008 0,010 0,066

2009 0,007 0,095

0,000

0,009

0,016 -0,004

0,051

0,051

0,053

2010 0,025 0,034

Průměr 0,010 0,010 0,001

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 17. Rentabilita aktiv - průměrný roční růst / pokles, pořadí podle průměru 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Slovinsko Polsko Norsko Slovensko Chorvatsko ČR Černá hora Německo Estonsko Rumunsko Rakousko Irsko Finsko Maďarsko Španělsko Švédsko Portugalsko Itálie Srbsko Francie Bosna a Hercegovina Švýcarsko Bulharsko Dánsko Nizozemsko Řecko Anglie Litva

0,8207 x 0,0602 -0,0043 x -0,0156 x 0,0287 0,0162 x 0,0032 0,0496 0,0078 -0,1173 0,0111 0,0099 -0,0057 -0,0119 x 0,0159 x x x 0,0089 0,0030 -0,0061 -0,0230 -0,0631

-0,0187 x 0,0095 0,0315 x -0,0017 x -0,0005 -0,0054 x 0,0039 0,0030 0,0140 0,1084 -0,0061 0,0094 0,0127 0,0252 x 0,0108 x x x 0,0073 0,0070 -0,0149 0,1328 -0,0138

0,0356 x -0,0089 0,0083 x 0,0237 x 0,0123 0,0070 x 0,0100 -0,0195 0,0288 0,0135 -0,0080 0,0186 -0,0017 0,0235 x -0,0084 x x x -0,0182 0,0054 0,0017 0,0174 0,0373

-0,0151 x 0,0314 -0,0267 -0,0031 0,0202 x -0,0231 0,0633 0,0100 0,0180 0,0029 -0,0256 -0,0091 0,0163 0,0085 0,0006 0,0105 0,0097 0,0086 x x x 0,0104 -0,0237 -0,0317 -0,1204 -0,0211

0,0175 x 0,0109 0,0341 -0,0057 0,0180 -0,0055 0,0159 0,0038 -0,0109 0,0454 -0,0002 -0,0026 -0,0137 0,0202 -0,0011 0,0017 0,0136 -0,0042 0,0055 -0,0114 x x -0,0351 0,0190 -0,0140 0,0619 -0,0027

-0,0188 0,0049 -0,0373 0,0117 -0,0071 0,0348 0,0227 0,0181 -0,0762 0,0035 -0,0003 0,0303 0,0181 0,0579 -0,0179 0,0008 0,0003 -0,0634 0,0045 0,0014 0,0138 x x 0,0009 -0,0120 -0,0035 -0,0222 -0,0348

0,0259 0,0221 0,0494 0,0009 0,0023 -0,0057 -0,0093 -0,0086 0,0194 0,0030 0,0124 -0,0278 -0,0077 0,0264 0,0105 -0,0175 0,0046 0,0198 -0,0101 -0,0142 0,0096 x -0,0159 0,0221 -0,0377 -0,0514 -0,0076 -0,0022

0,0200 0,0290 -0,0664 0,0278 0,0085 -0,0091 0,0198 0,0165 0,0014 -0,0033 -0,0365 -0,0017 -0,0016 0,0288 -0,0051 -0,0207 -0,0031 -0,0037 0,0009 -0,0007 0,0067 x 0,0090 -0,0443 -0,0035 0,0961 -0,0230 0,0075

-0,0207 -0,0168 0,0330 -0,0090 0,0484 -0,0090 0,0026 -0,0085 0,0223 0,0179 -0,0274 -0,0087 -0,0117 -0,0608 -0,0039 0,0087 0,0000 -0,0010 0,0036 -0,0128 -0,0201 -0,0004 0,0004 0,0276 0,0081 -0,0161 -0,0481 0,0085

Geom. průměr 0,0717 0,0096 0,0083 0,0081 0,0070 0,0060 0,0060 0,0055 0,0051 0,0033 0,0029 0,0029 0,0020 0,0019 0,0018 0,0018 0,0012 0,0011 0,0007 0,0006 -0,0004 -0,0004 -0,0023 -0,0025 -0,0040 -0,0052 -0,0058 -0,0097

Průměr období

0,0394

0,0157

0,0089

-0,0039

0,0064

-0,0027

0,0005

0,0018

-0,0034

0,0042

2008 0,174 0,391 0,262 0,253 0,460 0,126 0,190 0,220 0,255 0,142 0,194

2009 0,701 0,230 0,279 0,221 0,119 0,094 0,159 0,147 0,251 0,118 0,246

2010 0,111 0,221 0,207 0,111 0,099 0,099 0,155 0,106 0,208 0,034 0,152

Rok/Země

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

18. Rentabilita vlastního kapitálu, pořadí podle průměru Rok/Země Nizozemsko Španělsko Německo Rakousko Norsko Švédsko Finsko Itálie ČR Francie Slovensko

2001 0,183 0,178 0,072 0,107 x 0,106 0,080 0,200 0,067 0,071 x

2002 0,134 0,141 0,152 0,129 0,080 0,168 0,101 0,096 0,059 0,079 0,005

2003 0,153 0,213 0,105 0,151 0,082 0,174 0,129 0,118 0,062 0,049 0,024

2004 0,146 0,118 0,191 0,163 0,113 0,189 0,164 0,129 0,086 0,076 0,030

2005 0,168 0,230 0,168 0,205 0,141 0,226 0,190 0,147 0,116 0,164 x

137

2006 0,236 0,238 0,190 0,245 0,162 0,184 0,137 0,163 0,138 0,233 0,081

2007 0,508 0,203 0,216 0,249 0,149 0,167 0,186 0,148 0,232 0,201 0,171

Průměr 0,251 0,216 0,184 0,183 0,156 0,153 0,149 0,148 0,147 0,117 0,113

Rok/Země Portugalsko Řecko Polsko Dánsko Švýcarsko Estonsko Litva Irsko Maďarsko Bulharsko Chorvatsko Rumunsko Bosna a Hercegovina Slovinsko Anglie Černá hora Srbsko Průměr období

2001 0,074 0,543 x 0,124 x 0,031 0,134 x x x x x

2002 0,061 0,146 x 0,101 x 0,054 0,050 0,050 -0,140 x x x

2003 0,069 0,087 x 0,112 x 0,040 0,040 0,053 -0,004 x x x

2004 0,061 0,069 x 0,128 x 0,050 0,090 0,033 0,025 x 0,027 0,005

2005 0,182 0,025 x 0,102 x 0,139 0,065 0,036 0,002 x 0,026 0,017

2006 0,156 0,004 0,060 0,116 x 0,151 0,081 0,036 0,004 x 0,013 0,004

2007 0,140 0,042 0,162 0,077 x 0,037 0,013 0,066 0,084 0,032 0,001 0,004

2008 0,143 -0,061 0,088 0,104 x 0,074 0,013 0,038 0,088 0,012 0,002 0,005

2009 0,117 0,107 0,112 0,025 0,085 0,090 0,021 0,037 0,124 0,022 0,008 0,003

2010 0,114 0,082 0,096 0,087 0,083 0,130 0,033 0,028 0,042 0,027 0,073 0,018

Průměr 0,112 0,105 0,104 0,098 0,084 0,080 0,054 0,042 0,025 0,023 0,022 0,008

x

x

x

x

0,001

-0,012

0,004

0,016

0,029

-0,005

0,005

-0,734 x x x

0,061 -0,826 x x

0,030 x x x

0,075 0,057 0,067 0,081 0,066 0,092 0,076 -0,074 0,025 0,205 0,094 0,077 0,196 0,183 x -0,033 -0,028 -0,045 -0,019 0,004 0,017 -0,021 -0,004 0,048 -0,204 -0,056 -0,019 -0,007

-0,013 -0,015 -0,017 -0,037

0,082

0,035

0,089

0,081

0,095

0,100

0,112

0,112

0,121

0,129

0,092

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 19. Rentabilita vlastního kapitálu - průměrný roční růst / pokles, pořadí podle průměru Rok/Země 2002 Anglie x ČR -0,0081 Slovensko x Německo 0,0796 Černá hora x Estonsko 0,0233 Finsko 0,0206 Chorvatsko x Polsko x Portugalsko -0,0128 Rumunsko x Maďarsko -0,1398 Slovinsko x Španělsko -0,0366 Irsko 0,0496 Rakousko 0,0217 Bosna a Hercegovina x Švédsko 0,0618 Bulharsko x Švýcarsko x Dánsko -0,0229 Francie 0,0084 Srbsko x Itálie -0,1039 Norsko x Litva -0,0834 Nizozemsko -0,0486 Řecko -0,3976 Průměr období

2003 x 0,0029 0,0198 -0,0467 x -0,0137 0,0286 x x 0,0079 x 0,1354 -0,0310 0,0723 0,0030 0,0220 x 0,0061 x x 0,0116 -0,0300 x 0,0214 0,0015 -0,0097 0,0182 -0,0584

2004 -0,0744 0,0245 0,0058 0,0858 x 0,0097 0,0349 x x -0,0078 x 0,0298 0,0446 -0,0957 -0,0195 0,0116 x 0,0152 x x 0,0157 0,0261 x 0,0113 0,0313 0,0497 -0,0067 -0,0179

2005 0,0997 0,0304 x -0,0234 x 0,0890 0,0259 -0,0009 x 0,1207 0,0120 -0,0231 -0,0172 0,1126 0,0029 0,0420 x 0,0367 x x -0,0257 0,0884 0,0170 0,0183 0,0274 -0,0257 0,0217 -0,0444

2006 0,1794 0,0220 x 0,0221 0,0049 0,0115 -0,0530 -0,0128 x -0,0262 -0,0128 0,0022 0,0100 0,0082 x 0,0402 -0,0132 -0,0413 x x 0,0141 0,0690 0,0515 0,0157 0,0214 0,0160 0,0688 -0,0206

2007 -0,1103 0,0936 0,0899 0,0263 -0,0169 -0,1136 0,0486 -0,0118 0,1020 -0,0156 x 0,0790 0,0135 -0,0350 x 0,0039 0,0162 -0,0178 x x -0,0391 -0,0318 -0,2513 -0,0146 -0,0127 -0,0679 0,2713 0,0377

2008 -0,0175 0,0233 0,0227 0,0461 0,0264 0,0372 0,0039 0,0003 -0,0737 0,0027 x 0,0043 -0,0153 0,1873 -0,0278 0,0039 0,0120 -0,0406 -0,0200 x 0,0270 -0,0589 0,1478 0,0720 0,3106 -8,0420 -0,3334 -0,1033

2009 0,1188 -0,0045 0,0519 0,0173 0,0231 0,0156 -0,0306 0,0067 0,0232 -0,0258 -0,0018 0,0363 0,0259 -0,1606 -0,0017 -0,0320 0,0137 -0,0316 0,0094 x -0,0788 -0,0245 0,0371 -0,0734 -0,3410 0,0088 0,5272 0,1685

-0,0368 0,0085 0,0087 0,0266 0,0164 0,0018 -0,3002 0,0103

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

138

2010 Geom. průměr -0,0125 0,0214 -0,0432 0,0151 -0,0936 0,0145 -0,0725 0,0137 0,0128 0,0099 0,0403 0,0097 -0,0042 0,0078 0,0645 0,0073 -0,0160 0,0069 -0,0025 0,0037 0,0148 0,0030 -0,0825 0,0016 -0,0157 0,0016 -0,0090 -0,0002 -0,0087 -0,0006 -0,1099 -0,0007 -0,0343 -0,0013 0,0042 -0,0014 0,0054 -0,0018 -0,0023 -0,0023 0,0616 -0,0048 -0,0840 -0,0056 0,0116 -0,0061 -0,0410 -0,0118 -0,0199 -0,0123 0,0114 -0,0135 -0,5900 -0,0628 -0,0250 -0,0638 -0,0371

-0,0026

4.

Výnosy

20. Podíl tržeb z prodeje el. energie na celkových provozních výnosech Rok/Země Rumunsko Slovensko Bosna a Hercegovina Řecko Slovinsko ČR Černá hora Portugalsko Španělsko Švýcarsko Rakousko Srbsko Chorvatsko Litva Maďarsko Itálie Norsko Estonsko Francie Anglie Bulharsko Irsko Německo Polsko Švédsko Nizozemsko Finsko Dánsko

2001 x x x 0,99 x 0,95 x 0,92 x x 0,74 x x 0,81 x 0,72 x 0,77 0,90 x x x 0,38 x x x 0,21 0,00

2002 x x x 0,97 0,89 0,95 x 0,92 0,98 x 0,82 x x 0,82 x 0,65 x 0,78 0,87 x x 0,66 0,51 x x x 0,26 0,00

2003 x x x 0,93 0,89 0,94 x 0,91 0,98 x 0,85 x x 0,82 x 0,61 0,82 0,80 0,88 x x 0,67 x x 0,68 0,44 0,38 0,04

2004 0,98 0,94 x 0,93 0,90 0,90 x 0,91 x x 0,82 0,85 0,83 0,85 x 0,67 0,80 0,80 0,88 x x 0,70 x x 0,65 0,45 0,30 0,04

2005 0,99 0,95 1,01 0,92 0,92 0,93 0,84 0,89 0,91 x 0,84 0,85 0,84 0,86 x 0,90 0,88 0,79 0,67 x x 0,66 0,56 x 0,44 0,51 0,52 0,01

2006 0,96 0,94 0,95 0,93 0,93 0,93 0,88 0,87 0,90 x 0,86 0,88 0,85 0,79 x 0,91 0,85 0,77 0,70 x x 0,60 0,58 0,36 0,52 0,49 0,54 0,21

2007 0,99 0,96 0,95 0,93 0,97 0,92 x 0,90 0,86 x 0,88 0,82 0,81 0,83 0,88 0,92 0,73 0,77 0,70 0,68 0,65 0,61 0,66 0,40 0,46 0,48 0,53 0,24

2008 0,94 0,97 0,96 0,93 0,96 0,91 0,95 0,89 0,79 x 0,89 0,81 0,83 0,81 x 0,90 0,75 0,75 0,71 0,71 0,66 0,61 0,64 0,53 0,48 0,45 0,58 0,24

2009 0,98 0,98 0,94 0,91 0,96 0,88 0,95 0,90 0,82 0,86 0,90 0,83 0,83 0,80 x 0,90 0,75 0,76 0,70 x 0,67 0,79 0,65 0,64 0,41 0,46 0,59 0,19

2010 1,00 0,98 0,91 0,90 0,97 0,88 0,95 0,88 0,82 0,85 0,88 0,82 0,80 0,82 0,74 0,89 0,78 0,77 0,72 x 0,68 0,67 0,65 0,63 0,41 0,33 0,57 0,20

Průměr 0,98 0,96 0,95 0,93 0,93 0,92 0,91 0,90 0,88 0,86 0,85 0,84 0,83 0,82 0,81 0,81 0,79 0,78 0,77 0,69 0,67 0,66 0,58 0,51 0,51 0,45 0,45 0,12

Průměr období

0,67

0,72

0,73

0,75

0,77

0,76

0,75

0,75

0,77

0,76

0,76

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 21. Podíl domácích k celkovým provozním výnosům Rok/Země Bosna a Hercegovina Bulharsko Černá hora Rumunsko Řecko Chorvatsko Polsko Anglie Maďarsko Irsko ČR Estonsko Nizozemsko Norsko Slovensko Itálie Slovinsko Portugalsko Španělsko Francie Německo Dánsko

2001 x x x x 1,00 x x x x x 1,00 0,92 0,86 x x 0,99 0,99 0,86 0,58 0,66 0,38 0,57

2002 x x x x 1,00 x x 0,83 x 0,91 1,00 0,91 0,87 x x 0,95 0,74 0,81 0,63 0,56 0,60 0,50

2003 x x x x 1,00 x x 0,80 x 0,92 1,00 0,90 0,87 x x 0,94 0,71 0,77 0,63 0,64 0,51 0,56

2004 x x x 1,00 1,00 1,00 x 1,00 x 0,93 x 0,90 0,86 x x 0,94 0,74 0,75 0,78 0,63 0,55 0,50

2005 1,00 x 1,00 1,00 1,00 1,00 x x x 0,92 x 0,89 0,78 x x 0,94 0,72 0,62 0,50 0,59 0,58 0,42

2006 1,00 x 1,00 1,00 1,00 1,00 0,95 1,00 x 0,91 0,84 0,90 0,78 0,91 x 0,86 0,69 0,61 0,48 0,54 0,60 0,48

139

2007 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,01 1,00 0,97 0,91 0,83 0,81 0,79 0,91 0,87 0,76 0,74 0,62 0,46 0,55 0,58 0,61

2008 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,98 1,00 0,98 0,93 0,84 0,78 0,70 0,80 0,85 0,61 0,72 0,64 0,58 0,54 0,63 0,49

2009 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,97 0,98 1,00 0,93 0,94 0,79 0,80 x 0,71 0,76 0,49 0,69 0,59 0,67 0,58 0,71 0,54

2010 Průměr 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,98 0,99 0,97 0,98 1,00 0,95 0,90 0,94 0,93 0,92 0,77 0,88 0,82 0,86 x 0,81 0,73 0,81 0,68 0,79 0,43 0,79 0,53 0,72 0,54 0,68 0,68 0,60 0,56 0,59 0,64 0,58 0,57 0,53

Rok/Země Rakousko Finsko Švédsko Švýcarsko

2001 2002 2003 0,51 0,46 0,51 0,40 0,36 0,37 x x 0,38 x x x

2004 0,67 0,39 0,36 x

2005 0,57 0,36 0,33 x

2006 0,40 0,26 0,34 x

2007 0,43 0,41 0,33 x

2008 0,44 0,35 0,30 x

2009 0,47 0,39 0,25 0,16

2010 Průměr 0,46 0,49 0,31 0,36 0,26 0,32 0,18 0,17

Průměr období

0,75

0,76

0,73

0,75

0,78

0,77

0,74

0,72

0,74

0,72

0,76

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

5.

Produktivita práce

22. Produktivita práce - relativní změna, pořadí podle průměru Rok/Země 2002 2003 2004 2005 2006 Srbsko x x x 0,50 0,23 Litva 0,09 0,04 0,18 0,11 0,26 Portugalsko 0,12 0,13 0,13 0,25 0,22 Černá hora x x x x 0,13 Slovensko x x 0,08 0,02 0,45 Estonsko 0,16 0,03 0,07 0,22 0,12 Bosna a Hercegovina x x x x 0,34 Německo 0,37 0,02 0,22 0,11 0,25 Řecko 0,13 0,17 0,05 0,08 0,16 Itálie 0,12 0,15 0,22 0,12 0,00 Nizozemsko 0,33 0,06 0,07 -0,12 0,11 Maďarsko x x x 0,11 0,30 Slovinsko x 0,05 0,29 x x Norsko x 0,34 -0,06 0,32 0,02 Bulharsko x x x x x Chorvatsko x x x 0,13 0,09 Rakousko 0,30 0,26 -0,13 0,29 0,13 Irsko x 0,11 0,08 0,26 0,19 Švédsko -0,02 0,05 0,08 0,19 0,11 Španělsko 0,06 -0,05 0,07 0,02 0,15 Anglie x -0,10 0,22 0,06 0,50 Francie 0,12 -0,02 0,10 0,05 0,19 Rumunsko x x x x 0,11 ČR 0,03 -0,49 0,20 -0,05 0,06 Finsko 0,14 0,06 0,06 -0,52 0,27 Polsko x x x x x Dánsko -0,05 -0,29 0,08 0,36 -0,35 Švýcarsko x x x x x

2007 0,23 0,35 0,10 0,47 x 0,23 0,09 0,06 0,15 -0,10 0,09 0,29 0,24 -0,01 x 0,06 0,05 0,12 -0,03 -0,18 -0,06 0,00 -0,17 0,31 0,04 -0,05 -0,31 x

2008 0,19 0,30 0,35 0,08 x 0,18 0,17 0,10 0,18 0,35 0,18 0,16 -0,07 0,24 0,23 0,09 0,19 0,01 0,14 0,34 0,12 0,06 0,24 0,15 -0,36 -0,08 0,35 x

2009 0,06 0,15 -0,10 0,13 0,06 0,03 0,09 -0,08 0,08 -0,02 x -0,15 -0,03 -0,20 -0,05 0,07 -0,17 -0,13 0,12 0,12 -0,08 -0,07 x -0,11 0,26 0,04 -0,26 x

2010 Geom.průměr 0,14 0,22 0,23 0,19 0,26 0,15 -0,02 0,15 0,15 0,14 0,26 0,14 -0,04 0,12 0,08 0,12 0,00 0,11 0,19 0,11 x 0,10 -0,05 0,10 0,08 0,09 0,17 0,09 0,08 0,08 0,04 0,08 -0,12 0,07 -0,03 0,07 -0,02 0,07 0,15 0,07 -0,05 0,06 0,11 0,06 x 0,05 0,02 -0,02 0,27 -0,02 -0,03 -0,03 0,11 -0,07 -0,09 -0,09

Průměr období

0,08

0,15

-0,01

0,07

0,14

0,03

0,11

0,12

0,17

0,08

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 23. Průměrné mzdy - relativní změna, pořadí podle průměru Rok/Země 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Geom.průměr Rumunsko x x x x 0,11 0,40 0,45 x x 0,31 Srbsko x x x 0,44 0,24 0,20 0,13 0,08 0,08 0,19 Bosna a Hercegovina x x x x 0,58 0,07 0,10 0,14 0,00 0,16 Maďarsko x x x 0,10 0,25 0,18 0,07 0,12 0,04 0,12 Bulharsko x x x x x x 0,20 0,13 0,03 0,12 Černá hora x x x x 0,06 0,38 0,12 0,05 -0,01 0,11 Litva 0,13 0,05 0,03 0,15 0,28 0,29 0,13 -0,10 0,03 0,10 Slovensko x x 0,24 0,05 0,14 x x 0,05 0,04 0,10 Estonsko 0,09 0,11 0,00 0,10 0,11 0,31 0,13 -0,01 0,09 0,10 Irsko x 0,06 0,36 0,13 -0,02 -0,06 0,03 0,50 -0,20 0,08 Slovinsko x 0,09 0,09 x x 0,03 0,15 0,01 0,05 0,07 Německo 0,49 0,04 0,06 -0,08 0,24 -0,13 0,08 -0,03 0,06 0,07 Řecko 0,07 0,10 0,08 0,13 0,11 0,10 0,04 0,09 -0,12 0,07 Chorvatsko x x x 0,04 0,09 0,05 0,09 0,09 -0,02 0,06

140

Rok/Země Polsko Portugalsko Španělsko Francie Dánsko Švédsko Itálie Norsko ČR Rakousko Finsko Anglie Švýcarsko Nizozemsko

2002 x 0,06 -0,07 0,02 0,14 -0,04 0,03 x 0,02 -0,03 0,17 x x 0,02

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Geom.průměr x x x x 0,01 0,13 0,01 0,07 0,05 0,08 0,08 -0,04 0,13 0,02 0,06 -0,05 0,06 0,05 -0,07 0,16 0,11 0,06 -0,05 0,12 0,17 -0,03 0,04 0,09 0,06 -0,01 0,02 0,01 0,04 0,03 0,07 0,04 0,00 0,07 0,10 -0,03 -0,06 0,07 0,05 -0,02 0,03 -0,01 0,06 0,12 0,03 -0,02 0,09 0,07 0,00 0,03 0,06 0,01 0,00 0,03 -0,19 0,20 0,13 0,04 0,03 0,34 -0,16 0,03 -0,08 0,11 0,00 0,06 -0,03 0,03 -0,31 0,22 0,06 0,08 0,16 0,11 -0,12 0,04 0,02 0,04 0,14 0,26 -0,20 -0,05 0,12 -0,11 -0,05 0,01 -0,09 0,09 0,01 0,16 -0,05 -0,37 0,13 0,12 0,00 0,04 0,51 0,27 0,05 -0,45 -0,06 -0,17 0,08 0,00 x x x x x x x -0,03 -0,03 0,00 0,14 -0,24 0,62 -0,01 -0,49 x x -0,05

Průměr období

0,08

0,03

0,12

0,08

0,13

0,05

0,07

0,05

0,01

0,07

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 24. Produktivita práce v zahraničí - relativní změny Rok/Země Portugalsko Itálie Německo Švédsko Francie ČR Španělsko Finsko

2002 1,51 x 1,89 1,16 x x 0,87 1,19

2003 1,33 x 1,23 1,08 x x 0,95 x

2004 1,12 x 1,27 1,14 1,21 x 0,45 x

2005 2,20 x 0,90 2,22 1,12 x 2,94 0,37

2006 1,20 x 1,55 1,17 1,34 x 1,19 1,43

2007 1,06 0,87 1,38 0,89 0,94 x 0,91 0,78

2008 1,34 2,05 0,97 1,14 1,04 x 1,07 0,59

2009 0,97 1,12 0,62 1,22 0,86 0,94 0,85 1,27

2010 Geom.průměr 1,26 1,29 1,37 1,29 1,34 1,19 0,97 1,18 1,17 1,09 1,21 1,07 1,17 1,03 1,46 0,92

Průměr období 1,33

1,15

1,04

1,63

1,31

0,97

1,17

0,98

1,24

1,13

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

6.

Likvidita

25. Obchodní deficit (ve dnech), pořadí podle průměru Rok/Země Francie Německo Černá hora Anglie Dánsko Rakousko Irsko Švédsko Polsko Finsko Itálie Maďarsko Slovinsko Nizozemsko Řecko Španělsko Slovensko Litva Chorvatsko Bulharsko

2001 53 120 x x 40 20 x 38 x 19 9 x 1 21 4 x x 12 x x

2002 52 96 x 80 56 20 46 30 x 20 5 x 8 19 -2 x -46 15 x x

2003 56 28 x 36 16 15 44 11 x 16 15 x 4 13 -10 x -44 -7 x x

2004 57 25 x 47 1 20 22 5 x 16 13 x 9 6 -13 -5 -29 -14 -4 x

2005 56 36 59 -11 -10 20 7 11 x 2 19 x -2 -46 -10 -18 28 -32 -12 x

2006 42 33 26 -24 26 16 13 12 12 17 17 2 -1 -32 -12 -14 3 -41 -15 x

141

2007 42 22 27 48 37 23 0 32 12 13 17 9 3 -12 -9 12 7 -64 -52 x

2008 32 29 20 50 20 22 16 21 14 18 11 4 4 -3 -4 -13 -10 -37 -41 x

2009 43 26 42 37 30 14 6 0 16 2 11 -1 10 -10 6 -29 -16 -18 -22 -19

2010 Průměr 41 47 27 44 63 39 8 30 28 25 15 18 0 17 5 17 20 15 1 12 1 12 9 5 6 4 52 1 11 -4 -43 -16 -54 -18 -12 -20 5 -20 -24 -22

Rok/Země 2001 Bosna a Hercegovina x Estonsko x ČR -31 Portugalsko x Rumunsko x Průměr období

25

2002 x x -32 x x

2003 x -48 -58 -52 x

2004 x -48 -13 -62 -127

2005 x -35 -4 -44 -35

2006 16 -33 -16 -45 -57

2007 14 -25 -4 -67 -49

2008 x -11 -111 -66 -104

2009 -161 -20 -59 -99 -126

24

2

-5

-1

-2

1

-6

-13

2010 Průměr 27 -26 -7 -28 -36 -36 -54 -61 -68 -81 1

-2

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

26. Podíl opravných položek na pohledávkách z obchodní činnosti (brutto) Rok/Země Srbsko Černá hora Slovensko Bulharsko Chorvatsko ČR Litva Polsko Estonsko Anglie Nizozemsko Portugalsko Německo Rakousko Itálie Švédsko Irsko Finsko Dánsko Francie Švýcarsko Norsko

2001 x x x x x 0,186 0,393 x 0,130 x 0,062 0,138 x x 0,059 x x x x 0,036 x x

2002 x x x x x 0,178 0,357 x 0,164 x 0,080 0,146 x x 0,063 x x x x 0,046 x x

2003 x x x x x 0,328 0,370 x 0,179 x 0,125 0,150 x x 0,045 x x x x 0,034 x x

2004 x x x x 0,205 0,186 0,130 x 0,167 x 0,170 0,138 x x 0,058 x x x x 0,047 x x

2005 x x x x 0,200 0,155 0,077 x 0,136 0,012 0,133 0,052 x x 0,040 x x 0,045 x 0,038 x x

2006 x x x x 0,202 0,150 0,050 0,191 0,133 0,022 x 0,087 0,096 0,000 0,057 x 0,041 0,038 x 0,025 x x

2007 0,648 x x 0,280 0,206 0,109 0,040 0,130 0,096 0,207 x 0,090 0,090 0,111 0,033 0,053 0,037 0,027 0,055 0,024 x 0,002

2008 0,677 0,447 0,439 0,281 0,144 0,089 0,056 0,122 0,071 0,138 x 0,039 0,064 0,111 0,055 0,043 0,029 0,043 0,054 0,024 x 0,001

2009 0,710 0,596 0,401 0,391 0,212 0,219 0,128 0,110 0,098 0,165 x 0,122 0,092 0,100 0,067 0,052 0,053 0,057 0,022 0,034 0,027 0,000

2010 0,701 0,321 0,496 0,424 0,249 0,306 0,146 0,114 0,027 0,176 x 0,133 0,118 0,027 0,097 0,051 0,072 0,065 0,019 0,032 0,026 x

Průměr 0,684 0,455 0,446 0,344 0,203 0,191 0,175 0,134 0,120 0,120 0,114 0,109 0,092 0,070 0,057 0,050 0,046 0,046 0,038 0,034 0,027 0,001

Průměr období

0,143

0,148

0,176

0,137

0,089

0,084

0,124

0,146

0,174

0,180

0,161

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

142

7.

Zadluženost

27. Podíl dlouhodobých dluhů k celkovému kapitálu, pořadí podle průměru Rok/Země Rakousko Portugalsko Finsko Norsko Španělsko Řecko Anglie Itálie Litva Švýcarsko Irsko Estonsko Švédsko Dánsko Německo Bulharsko Francie ČR Slovinsko Chorvatsko Polsko Nizozemsko Srbsko Černá hora Slovensko

2001 0,57 0,25 x x x 0,62 x 0,26 x x x x x x 0,20 x 0,19 x x x x 0,18 x x x

2002 0,54 0,34 0,32 x x 0,39 0,16 0,27 0,22 x 0,21 0,23 x 0,24 0,29 x 0,20 x x x x 0,17 x x x

2003 0,48 0,40 0,37 x x 0,37 0,41 0,32 0,28 x 0,35 0,24 0,26 0,19 0,32 x 0,20 0,13 0,15 x x 0,28 x x x

2004 0,43 0,38 0,30 0,45 x 0,31 0,33 0,32 0,33 x 0,35 0,23 0,25 0,12 0,29 x 0,17 0,15 0,11 x x 0,24 0,09 x x

2005 0,36 0,44 x 0,30 0,38 0,29 0,07 0,24 0,34 x 0,28 x 0,21 0,15 0,25 x 0,17 0,12 0,09 0,15 x 0,15 0,10 x x

2006 0,31 0,40 0,35 0,31 0,39 0,29 0,06 0,23 0,37 x 0,27 x 0,17 0,26 0,21 x 0,16 0,13 x 0,13 0,15 0,05 0,08 x 0,00

2007 0,35 0,40 0,36 0,41 0,38 0,28 0,53 0,41 0,27 x 0,23 0,31 0,15 0,23 0,15 0,27 0,15 0,15 0,14 0,11 0,15 0,05 0,06 x 0,00

2008 0,35 0,41 0,43 0,30 0,32 0,31 0,54 0,41 0,30 x 0,24 0,28 0,17 0,21 0,14 0,23 0,19 0,15 0,17 0,12 0,16 0,05 0,07 0,03 0,00

2009 0,42 0,42 0,43 0,37 0,33 0,28 0,63 0,36 0,30 0,29 0,23 0,30 0,31 0,35 0,20 0,18 0,22 0,24 0,14 0,12 0,09 0,01 0,07 0,03 0,05

2010 Průměr 0,40 0,42 0,44 0,39 0,41 0,37 0,30 0,35 0,26 0,34 0,28 0,34 0,23 0,33 0,33 0,31 0,24 0,29 0,28 0,28 0,34 0,28 0,27 0,27 0,39 0,24 0,39 0,24 0,21 0,23 0,16 0,21 0,20 0,19 0,28 0,17 0,13 0,13 0,12 0,13 0,05 0,12 0,00 0,12 0,08 0,08 0,04 0,03 0,05 0,02

Průměr období 0,32

0,28

0,30

0,27

0,23

0,22

0,24

0,23

0,26

0,24

0,24

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 28. Podíl pevně úročených dluhů, pořadí podle průměru Rok/Země Norsko Švédsko Estonsko ČR Francie Rakousko Španělsko Dánsko Řecko Itálie Anglie Polsko Černá hora Chorvatsko Litva Slovensko

2001 x x x x 0,37 0,54 x x 0,35 0,36 x x x x x x

2002 x x x x x 0,57 x 0,49 0,39 0,31 x x x x x x

2003 x 0,95 x 0,68 0,57 0,51 x x 0,33 0,35 0,46 x x x 0,25 x

2004 0,87 1,03 x 0,77 0,61 0,50 x x 0,54 0,35 0,46 x x x 0,04 x

2005 0,97 0,70 x 0,78 0,73 0,41 0,77 x 0,79 0,51 1,08 x x 0,15 0,03 x

2006 0,94 0,85 x 0,75 0,76 0,37 0,61 x 0,63 0,48 0,00 0,46 x 0,11 0,02 0,01

2007 0,79 0,81 x 0,92 0,81 0,54 0,45 x 0,49 0,35 0,35 0,33 x 0,08 0,01 0,02

2008 0,86 0,86 0,87 0,95 0,81 0,40 0,52 x 0,46 0,32 0,32 0,23 0,55 0,04 0,01 0,03

2009 0,81 0,93 0,80 0,78 0,84 0,84 0,38 x 0,29 0,45 0,39 0,25 0,04 0,01 0,00 x

2010 Průměr 0,82 0,87 0,72 0,86 0,81 0,83 0,81 0,81 0,86 0,71 0,81 0,55 0,40 0,52 x 0,49 0,21 0,45 0,53 0,40 0,09 0,39 0,30 0,31 0,01 0,20 0,00 0,07 0,00 0,05 x 0,02

Průměr období 0,40

0,44

0,51

0,58

0,63

0,46

0,46

0,48

0,49

0,45

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

143

0,47

29. Podíl rezerv na cizích zdrojích Rok/Země Slovensko Bosna a Hercegovina Německo Švédsko Francie Anglie Slovinsko Polsko ČR Nizozemsko Rakousko Irsko Španělsko Maďarsko Černá hora Itálie Dánsko Norsko Estonsko Chorvatsko Finsko Bulharsko Portugalsko Srbsko Řecko Švýcarsko Litva

2001 x x 0,503 0,414 0,393 x 0,533 x 0,232 0,237 0,130 x 0,102 0,028 x 0,085 0,008 x 0,088 x 0,017 x 0,084 x 0,025 x x

2002 0,051 x 0,440 0,422 0,382 0,390 0,381 x 0,272 0,226 0,140 0,352 0,105 0,047 x 0,093 0,026 0,032 0,054 x 0,011 x 0,064 x 0,060 x x

2003 0,072 x 0,418 0,432 0,363 0,312 0,324 x 0,224 0,222 0,157 0,229 0,121 0,030 x 0,082 0,061 0,048 0,056 x 0,008 x 0,062 x 0,032 x 0,025

2004 0,098 x 0,423 0,447 0,370 0,310 0,355 x 0,251 0,223 0,182 0,093 0,133 0,067 x 0,092 0,091 0,062 0,050 0,060 0,012 x 0,082 0,004 0,031 x 0,013

2005 0,471 x 0,338 0,278 0,305 0,743 0,323 x 0,270 0,177 0,197 0,116 0,131 0,046 x 0,041 0,088 0,100 0,044 0,086 0,079 x 0,015 0,007 0,027 x 0,018

2006 0,679 x 0,429 0,307 0,306 0,733 0,188 0,150 0,228 0,194 0,207 0,120 0,116 0,074 x 0,117 0,067 0,115 0,040 0,086 0,073 x 0,020 0,016 0,026 x 0,011

2007 0,722 x 0,393 0,346 0,310 0,041 0,137 0,200 0,210 0,177 0,191 0,080 0,097 0,146 x 0,062 0,122 0,069 0,060 0,040 0,073 0,025 0,016 0,028 0,026 x 0,015

2008 0,773 x 0,333 0,294 0,274 0,041 0,137 0,225 0,124 0,190 0,203 0,145 0,105 0,183 0,032 0,065 0,095 0,072 0,093 0,029 0,069 0,033 0,012 0,052 0,026 x 0,014

2009 0,773 0,288 0,353 0,153 0,282 0,039 0,133 0,308 0,115 0,079 0,138 0,076 0,132 0,218 0,120 0,076 0,099 0,067 0,044 0,039 0,069 0,036 0,012 0,060 0,028 0,032 0,010

2010 Průměr 0,744 0,487 0,532 0,410 0,384 0,401 0,171 0,326 0,267 0,325 0,082 0,299 0,137 0,265 0,344 0,245 0,116 0,204 0,127 0,185 0,131 0,168 0,048 0,140 0,145 0,119 0,202 0,104 0,154 0,102 0,079 0,079 0,115 0,077 0,071 0,071 0,104 0,063 0,057 0,057 0,065 0,048 0,059 0,038 0,015 0,038 0,063 0,033 0,023 0,030 0,025 0,028 0,009 0,014

Průměr období

0,192 0,187 0,164 0,150 0,170 0,179 0,143 0,139 0,135 0,152

0,156

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 30. Podíl penzí a jim souvisejících na dl. cizích zdrojích Rok/Země Německo Rakousko Portugalsko Švédsko Irsko Francie Itálie Černá hora Srbsko Španělsko Řecko Slovinsko Chorvatsko Anglie Norsko Bulharsko Švýcarsko Finsko Litva Estonsko Dánsko

2001 0,236 x x 0,075 x x 0,079 x x x x x x x x x x 0,004 0,000 x 0,002

2002 0,189 x x 0,094 x x 0,076 x x x x x x x 0,005 x x 0,003 0,000 x 0,002

2003 0,212 x x 0,086 x 0,024 0,070 x x x 0,043 x x x 0,008 x x 0,017 0,024 x 0,002

2004 0,221 x x 0,101 0,000 0,025 0,057 x 0,000 x 0,042 x 0,039 x 0,006 x x 0,019 0,011 x 0,003

2005 0,184 x 0,140 0,101 0,101 0,116 0,144 x 0,000 x 0,039 x 0,040 0,061 0,008 x x 0,033 0,019 x 0,001

2006 0,221 x 0,127 0,112 0,092 0,113 0,116 x 0,018 x 0,043 0,055 0,037 0,035 0,030 x x 0,026 0,011 x 0,001

2007 0,097 0,141 0,098 0,120 0,091 0,113 0,039 x 0,039 x 0,041 0,032 0,027 0,036 0,035 0,018 x 0,020 0,016 x 0,002

2008 0,074 0,138 0,098 0,108 0,084 0,110 0,039 0,067 0,078 x 0,040 0,029 0,027 0,023 0,054 0,017 x 0,026 0,015 x 0,001

2009 0,072 0,084 0,095 0,066 0,117 0,091 0,037 0,105 0,086 0,034 0,037 0,029 0,029 0,019 0,039 0,031 0,022 0,002 0,010 0,008 0,000

2010 Průměr 0,073 0,158 0,081 0,111 0,087 0,107 0,065 0,093 0,125 0,087 0,076 0,083 0,039 0,070 0,000 0,057 0,088 0,044 0,046 0,040 0,033 0,040 0,035 0,036 0,029 0,033 0,017 0,032 0,040 0,025 0,028 0,024 0,022 0,022 0,002 0,015 0,009 0,011 0,006 0,007 0,000 0,001

Průměr období 0,066 0,053 0,054 0,044 0,071 0,069 0,057 0,057 0,048 0,043

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

144

0,052

8.

Kapitál

31. Rating - S&P Rok/Země 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 x x x x BB x x x x x Anglie BBB+(pozitivní) BBB+(stabilní) BBB+(stabilní) BBB+(stabilní) BBB+(pozitivní) A-(stabilní) A-(stabilní) A-(stabilní) A-(stabilní) A-(stabilní) ČR x x x A-(stabilní) BBB+(stabilní) BBB+(pozitivní) BBB+(pozitivní) BBB+(stabilní) A-(stabilní) ADánsko x A-(stabilní) AAA-(stabilní) A-(stabilní) A-(stabilní) A-(negativní) A-(negativní) BBB+(stabilní) Estonsko x BBB+(stabilní) BBB+(stabilní) BBB+(stabilní) A-(stabilní) A-(stabilní) A-(stabilní) A-(stabilní) A(stabilní) A(stabilní) Finsko x AA(negativní) AA-(negativní) x x AA-(negativní) AA-(stabilní) AA-(stabilní) A+(stabilní) A+(stabilní) Francie x x x BBB(negativní) BBB(negativní) BBB(negativní) BBB(stabilní) BBB(negativní) BB+(negativní) BB-(stabilní) Chorvatsko x x x x x x x x x BBB+(stabilní) Irsko A+(stabilní) A+(stabilní) A+(negativní) A+(stabilní) A+(stabilní) A+(negativní) A-(negativní) A-(negativní) A-(stabilní) A-(stabilní) Itálie AA-(negativní) A+(stabilní) A+(negativní) A+(negativní) A+(negativní) A+(negativní) A+(negativní) A(stabilní) A(negativní) A(negativní) Německo A+(stabilní) A+(stabilní) x A(negativní) A(negativní) x x x x x Nizozemsko x AA+ BBB+ BBB+ BBB+(stabilní) BBB+(stabilní) BBB+(stabilní) BBB+(stabilní) A-(negativní) A-(negativní) Norsko AA-(stabilní) A+(negativní) A(negativní) A(negativní) A(negativní) A(stabilní) A-(negativní) A-(stabilní) A-(negativní) A-(negativní) Portugalsko A+ A A A(stabilní) A(stabilní) A(stabilní) A(stabilní) A(stabilní) A-(negativní) A-(stabilní) Rakousko Řecko

x

x

x

x x x Španělsko AA-(negativní) A-(stabilní) Švédsko Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

x

x

x

BBB+

BBB(negativní)

A A-(stabilní)

A(negativní) A-(pozitivní)

A A-(stabilní)

A-(stabilní) A-(stabilní)

A-(stabilní) A-(stabilní)

145

BBB(negativní) A-(stabilní) A(negativní)

BB+(negativní) A-(negativní) A(negativní)

32. Rating - Moody´s Rok/Země 2001 2002 2003 x x x Anglie Baa1(stabilní) Baa1(stabilní) Baa1(stabilní) ČR x x x Dánsko 0 Baa1(stabilní) Baa1 Estonsko x Baa2(pozitivní) Baa2(pozitivní) Finsko x Aa3(negativní) Aa3(negativní) Francie x x x Irsko Aa3(negativní) A1(stabilní) A1(negativní) Itálie x x x Litva Aa3(negativní) A1(negativní) A1(negativní) Německo A1(stabilní) x Nizozemsko A1(stabilní) x Aaa Baa2 Norsko x x x Polsko A3(stabilní) Portugalsko Aa3(negativní) A2(stabilní) A1 A0 A1 Rakousko x x x Řecko x x x Španělsko A3 A3(negativní) A3(stabilní) Švédsko Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

x Ba3 x x x x x Baa1(stabilní) A2(z Baa1 na A3 a na A2) A2(stabilní) A2(stabilní) A2(stabilní) A2(stabilní) A2(stabilní) A3(negativní) Baa1(stabilní) Baa1(pozitivní) Baa1(pozitivní) Baa1(stabilní) Baa1(stabilní) Baa1 A3 A1(pozitivní) A1(pozitivní) A1(negativní) A1(negativní) A1(negativní) A3(stabilní) Baa1(stabilní) A2(stabilní) A2(stabilní) A2(stabilní) A2(stabilní) A2(stabilní) A2(stabilní) x x Aa1(stabilní) Aa1(stabilní) Aa1(stabilní) Aa3(stabilní) Aa3(stabilní) x x x x x x Baa1(stabilní) A1(stabilní) Aa3(stabilní) Aa3(stabilní) A1(negativní) A2(negativní) A2(negativní) A2(negativní) Baa1(stabilní) A2(stabilní) A2(stabilní) A2(stabilní) A3(negativní) Baa3(negativní) Baa3(stabilní) A1(negativní) A1(stabilní) A1(stabilní) A1(stabilní) A1(negativní) A2(negativní) A2(negativní) A(negativní) A(stabilní) x x x x x Baa2 Baa1(stabilní) Baa1(stabilní) Baa1(stabilní) Baa1(stabilní) Baa1(stabilní) Baa1(stabilní) x x x x A3(stabilní) A3(stabilní) x A3(stabilní) A2(stabilní) A2(stabilní) A2(negativní) A2(negativní) A3(stabilní) A3(stabilní) A1(stabilní) A1(stabilní) A1(stabilní) A1(stabilní) A1(stabilní) A2(negativní) A2(negativní) Baa1 A2 x x A2(negativní) x x A3 A3(negativní) A3(negativní) A3(negativní) A3(negativní) A3(negativní) A3(negativní) A3(stabilní) A2(pozitivní) A2(stabilní) A2(stabilní) A2(stabilní) A2(stabilní) A2(stabilní)

33. Rating - Fitch Ratings Rok/Země 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 x x x x BBx x x x x Anglie x AAA(negativní) AAA(negativní) x x AA-(stabilní) AA-(stabilní) AA-(stabilní) A+(stabilní) A+(stabilní) Francie x x x x x x x x x BBB+(stabilní) Irsko AA-(stabilní) AA-(negativní) x x x x x AA-(stabilní) A-(stabilní) Itálie x x x x x x x BBB+(stabilní) BBB+(stabilní) x Polsko x x x x A(stabilní) A(stabilní) A-(stabilní) A-(stabilní) A-(stabilní) A-(stabilní) Portugalsko x x x BBBx x BBB-(stabilní) BBB-(pozitivní) BBB BBB Slovensko x x x A A+(negativní) A+ A(negativní) A(negativní) A(stabilní) A(stabilní) Španělsko Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

146

34. P/E, pořadí podle průměru Rok/Země 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Průměr Anglie x -1,68 -0,01 0,50 325,46 72,56 51,51 97,53 x x 77,98 Černá hora x x x x x x x -21,30 167,65 35,96 60,77 Bosna a Hercegovina x x x x x -99,74 353,22 23,69 10,48 -62,88 44,96 Řecko 110,73 11,58 15,14 16,42 33,10 200,00 31,78 -8,14 3,99 4,21 41,88 Francie x x x x 16,48 16,63 30,07 79,71 16,76 39,75 33,23 Rakousko 22,46 16,13 14,22 21,45 26,59 24,80 25,47 14,60 14,22 21,78 20,17 Švýcarsko x x x x x x x x 17,29 15,18 16,24 Německo 38,36 13,21 18,56 10,71 15,76 12,21 20,25 13,41 10,14 8,05 16,07 Portugalsko 15,60 13,70 15,83 18,53 8,56 13,80 16,04 8,08 9,74 7,38 12,72 ČR 5,00 6,00 9,00 15,30 20,30 20,40 18,70 9,00 8,90 8,80 12,14 Finsko 8,33 7,91 8,99 9,20 10,22 17,67 17,71 8,75 12,82 15,43 11,70 Itálie 8,97 14,92 12,92 15,96 10,71 15,86 12,98 5,08 6,88 8,04 11,23 Polsko x x x x x x x x 9,13 11,62 10,37 Španělsko x x 12,30 14,53 7,38 12,79 14,37 4,22 7,39 4,95 9,74 Průměr období

29,92

10,22 11,88 13,62

47,46

27,91

53,83

19,55

22,72

9,10

27,09

Zdroj: Vlastní výpočet, BLOOMBERG (2012), Informace od společností 35. P/BV, pořadí podle průměru Rok/Země Anglie

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Průměr

x

1,39

-0,02

-0,04

8,23

14,85

4,86

7,50

x

x

5,25

2,22

1,93

1,93

2,98

4,60

5,43

5,51

3,21

2,68

2,21

3,27

x

x

x

x

2,87

4,06

5,16

2,81

2,22

1,61

3,12

Německo

2,16

1,56

1,95

2,05

2,85

3,33

3,68

2,61

2,64

1,53

2,43

ČR

0,34

0,38

0,53

1,17

2,46

2,90

4,53

2,42

2,30

1,89

1,89

Finsko

0,59

0,72

1,04

1,54

1,87

2,34

3,16

1,61

1,98

2,29

1,71

x

x

1,83

1,29

1,44

2,38

2,25

1,46

1,34

0,88

1,61

1,80

1,44

1,52

2,06

2,14

2,52

1,90

1,03

0,83

0,66

1,59

Rakousko Francie

Španělsko Itálie Švýcarsko

x

x

x

x

x

x

x

x

1,47

1,26

1,37

Řecko

5,80

0,88

1,32

1,14

0,83

0,91

1,34

0,50

0,43

0,35

1,35

Portugalsko

1,33

1,15

0,84

1,09

1,13

1,56

2,15

2,25

1,15

1,14

0,84

Polsko

x

x

x

x

x

x

x

x

1,02

1,11

1,06

Bosna a Hercegovina

x

x

x

x

x

1,23

1,36

0,37

0,31

0,30

0,72

Černá hora

x

x

x

x

x

x

x

0,40

0,75

0,62

0,59

2,01

1,14

1,25

1,48

2,89

3,83

3,27

2,09

1,47

1,20

1,95

Průměr období

Zdroj: Vlastní výpočet, BLOOMBERG (2012), Informace od společností

147

36. Celkový akciový výnos, pořadí podle průměru Rok/Země 2001 2002 2003 2004 ČR x 1,21 1,62 2,39 Finsko x 1,38 1,38 1,74 Španělsko x x x 1,18 Německo x 0,61 1,32 1,35 Francie x x x x Itálie x 0,85 1,16 1,45 Portugalsko 0,73 0,70 1,37 1,16 Polsko x x x x Rakousko x 0,98 1,17 1,80 Černá hora x x x x Řecko x 0,28 1,56 1,09 Švýcarsko x x x x Bosna a Hercegovina x x x x Anglie x x 0,06 2,30

2005 2,19 1,25 1,42 1,58 x 1,04 1,21 x 1,87 x 0,92 x x x

2006 1,32 1,44 1,68 1,39 1,76 1,22 1,52 x 0,14 x 1,09 x x 2,39

2007 2008 2009 2010 Průměr 1,44 0,61 1,17 0,97 0,33 1,49 0,53 1,31 1,24 0,25 1,06 0,95 0,87 0,85 0,11 1,19 0,68 1,11 0,79 0,06 1,50 0,49 1,12 0,80 0,03 1,12 0,59 0,99 1,00 0,02 1,19 0,63 1,21 0,85 0,01 x x x 1,01 0,01 1,21 0,70 0,95 0,96 -0,10 x 0,43 1,92 0,86 -0,11 1,53 0,35 1,21 0,92 -0,13 x x x 0,86 -0,14 1,11 0,28 1,18 0,97 -0,23 0,17 1,35 x x -0,40

Průměr období

0,43

0,40

0,18 -0,37 0,18 -0,07

-0,27 -0,14 0,20

0,61

-0,02

Zdroj: Vlastní výpočet, BLOOMBERG (2012), Informace od společností 37. Dividendový výnos, pořadí podle průměru Rok/Země Španělsko Itálie Finsko Německo Portugalsko ČR Řecko Polsko Francie Rakousko Švýcarsko Anglie Průměr období

2001 x x x x x x x x x x x x x

2002 x 0,058 0,065 0,026 0,038 0,032 0,041 x x 0,017 x x

2003 x 0,073 0,067 0,051 0,059 0,049 0,053 x x 0,025 x 0,000

2004 0,049 0,129 0,071 0,048 0,046 0,055 0,045 x x 0,032 x 0,000

2005 0,139 0,089 0,082 0,043 0,045 0,026 0,024 x x 0,031 x 0,000

2006 0,074 0,073 0,080 0,056 0,042 0,020 0,009 x 0,036 0,002 x 0,049

2007 0,043 0,063 0,063 0,038 0,033 0,021 0,005 x 0,023 0,022 x 0,008

2008 0,162 0,060 0,032 0,047 0,031 0,029 0,000 x 0,016 0,022 x 0,008

2009 0,036 0,057 0,066 0,055 0,058 0,064 0,094 x 0,030 0,038 x 0,019

2010 Průměr 0,043 0,078 0,069 0,074 0,053 0,064 0,052 0,046 0,055 0,045 0,061 0,040 0,066 0,038 0,031 0,031 0,028 0,027 0,019 0,023 0,020 0,020 0,012

0,040 0,047 0,053 0,053 0,044 0,032 0,041 0,052 0,045

0,041

Zdroj: Vlastní výpočet, BLOOMBERG (2012), Informace od společností 38. Výplatní poměr, pořadí podle průměru Rok/Země Francie Itálie Norsko Německo Finsko Španělsko Portugalsko Řecko Dánsko Chorvatsko Estonsko Nizozemsko Rakousko Anglie Litva Maďarsko Švédsko Švýcarsko

2001 x 0,52 x 0,91 0,46 0,49 0,75 x 1,76 x x 0,28 0,33 x 0,10 x 0,25 x

2002 x 1,09 0,91 0,59 0,39 0,57 0,81 0,44 0,30 x 0,00 0,35 0,28 x 0,39 x 0,22 x

2003 x 0,87 0,93 0,74 0,46 0,56 0,71 0,53 0,96 x 0,00 0,40 0,31 0,00 0,34 x 0,26 x

2004 0,42 1,56 0,79 0,39 0,39 0,62 0,76 0,71 0,00 x 0,16 0,41 0,39 0,00 0,32 0,51 0,48 x

2005 0,41 1,00 0,85 0,44 0,72 0,80 0,33 0,89 0,01 0,03 0,05 0,50 0,44 0,00 0,43 0,00 0,30 x

2006 0,35 1,00 0,89 0,51 1,03 0,59 0,40 1,60 0,39 0,05 0,19 0,50 0,46 1,52 0,24 0,00 0,40 x

2007 0,47 0,78 1,03 0,66 0,78 0,60 0,45 0,10 0,50 1,44 1,65 0,50 0,48 0,52 0,71 0,03 0,46 x

148

2008 2,67 0,57 0,30 0,95 0,57 0,87 0,42 0,00 0,44 1,12 0,48 0,50 0,47 0,61 0,31 0,98 0,40 x

2009 0,46 0,42 0,48 0,52 0,68 0,32 0,49 0,34 0,60 0,21 0,87 0,07 0,60 0,70 0,68 0,58 0,41 0,35

2010 Průměr 1,42 0,89 0,60 0,84 0,80 0,78 0,56 0,63 0,68 0,62 0,26 0,57 0,50 0,56 0,33 0,55 0,52 0,55 0,02 0,48 0,76 0,46 0,69 0,42 0,43 0,42 0,00 0,42 0,47 0,40 0,58 0,38 0,50 0,37 0,37 0,36

Rok/Země ČR Irsko Bulharsko Polsko Slovensko

2001 2002 2003 0,13 0,17 0,28 x 0,25 0,27 x x x x x x x x 0,05

Průměr období 0,54

0,45

0,45

2004 2005 2006 0,36 0,25 0,32 0,49 0,30 0,30 x x x x x 0,01 0,37 x 0,03

2007 0,27 0,30 0,36 0,03 0,00

2008 0,46 0,30 0,22 0,15 0,28

2009 0,52 0,16 0,26 0,31 0,00

2010 Průměr 0,60 0,34 x 0,30 0,22 0,27 0,37 0,17 0,00 0,11

0,48

0,55

0,59

0,44

0,49

0,41

0,51

0,47

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 39. Vážené průměrné náklady na kapitál, pořadí podle průměru Rok/Země Anglie Francie Řecko Polsko ČR Portugalsko Itálie Rakousko Německo Finsko Španělsko Průměr období

2001 x x x x x x x x x x x x

2002 x x 0,039 x 0,027 0,043 0,042 0,052 0,031 0,053 x

2003 x x 0,034 x 0,047 0,053 0,037 0,049 0,036 0,052 x

2004 x x 0,031 x 0,051 0,047 0,048 0,056 0,051 0,059 0,049

2005 0,005 x 0,024 x 0,028 0,044 0,059 0,060 0,047 0,068 0,077

2006 0,052 0,038 0,018 x 0,023 0,044 0,050 0,041 0,087 0,061 0,053

2007 x 0,030 0,026 x 0,025 0,037 0,028 0,042 0,049 0,053 0,038

2008 x 0,022 0,026 x 0,035 0,038 0,052 0,043 0,049 0,036 0,104

2009 x 0,030 0,045 x 0,048 0,041 0,037 0,038 0,046 0,049 0,036

2010 Průměr x 0,028 0,024 0,029 0,037 0,031 0,036 0,036 0,044 0,036 0,038 0,043 0,044 0,044 0,031 0,046 0,048 0,049 0,039 0,052 0,039 0,057

0,041 0,044 0,049 0,046 0,047 0,036 0,045 0,041 0,038

0,041

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 40. Vážené náklady na nerozdělený zisk, pořadí podle průměru Rok/Země Řecko Polsko Portugalsko Anglie Švýcarsko Rakousko Francie Itálie Německo ČR Finsko Španělsko Průměr období

2001 x x x x x x x x x x x x x

2002 0,002 x 0,005 x x 0,004 x 0,013 0,003 0,015 0,011 x

2003 0,005 x 0,011 0,000 x 0,008 x 0,012 0,005 0,023 0,015 x

2004 0,005 x 0,007 0,000 x 0,012 x 0,020 0,007 0,027 0,020 0,007

2005 0,002 x 0,002 0,000 x 0,014 x 0,021 0,009 0,014 0,030 0,026

2006 0,001 x 0,004 0,032 x 0,001 0,014 0,016 0,018 0,011 0,028 0,014

2007 0,001 x 0,004 0,001 x 0,010 0,010 0,005 0,016 0,012 0,022 0,009

2008 0,000 x 0,003 0,001 x 0,010 0,005 0,005 0,019 0,016 0,009 0,056

2009 0,013 0,000 0,007 x x 0,014 0,009 0,006 0,019 0,029 0,021 0,010

2010 Průměr 0,011 0,004 0,010 0,005 0,007 0,006 x 0,006 0,007 0,007 0,007 0,009 0,009 0,009 0,010 0,012 0,019 0,013 0,027 0,019 0,018 0,019 0,015 0,019

0,007 0,010 0,012 0,013 0,014 0,009 0,013 0,013 0,013

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

149

0,011

41. Vážené náklady na akciový kapitál, pořadí podle průměru Rok/Země Anglie Švýcarsko Francie Rakousko Německo Řecko ČR Španělsko Portugalsko Itálie Polsko Finsko Průměr období

2001 x x x x x x x x x x x x x

2002 x x x 0,002 0,003 0,008 0,010 x 0,009 0,009 x 0,022

2003 0,000 x x 0,003 0,005 0,010 0,017 0,000 0,015 0,009 x 0,018

2004 0,000 x x 0,004 0,004 0,009 0,017 0,011 0,013 0,016 x 0,020

2005 0,000 x x 0,004 0,003 0,005 0,008 0,025 0,014 0,023 x 0,023

2006 0,001 x 0,001 0,000 0,004 0,002 0,006 0,013 0,012 0,019 x 0,022

2007 0,002 x 0,001 0,003 0,003 0,001 0,005 0,008 0,008 0,011 x 0,016

2008 0,001 x 0,001 0,002 0,005 0,000 0,006 0,022 0,008 0,009 x 0,007

2009 x x 0,002 0,003 0,004 0,015 0,011 0,006 0,014 0,014 x 0,015

2010 Průměr x 0,001 0,001 0,001 0,002 0,001 0,002 0,003 0,004 0,004 0,010 0,007 0,009 0,010 0,008 0,012 0,013 0,012 0,015 0,014 0,017 0,017 0,011 0,017

0,009 0,008 0,010 0,012 0,008 0,006 0,006 0,009 0,008

0,008

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 42. Vážené náklady na dluhový kapitál u 11 společností, pořadí podle průměru Rok/Země ČR Polsko Finsko Francie Itálie Řecko Anglie Španělsko Portugalsko Německo Rakousko

2001 0,003 x 0,020 0,021 0,027 0,029 x x 0,025 0,020 0,037

2002 0,002 x 0,020 0,022 0,020 0,029 0,070 x 0,029 0,026 0,047

2003 0,008 x 0,020 0,015 0,016 0,019 x x 0,028 0,026 0,039

2004 0,007 x 0,019 0,017 0,012 0,017 x 0,031 0,027 0,039 0,041

2005 0,006 x 0,014 0,019 0,016 0,017 0,005 0,026 0,029 0,036 0,041

2006 0,007 0,013 0,011 0,023 0,014 0,016 0,019 0,025 0,028 0,064 0,040

2007 0,008 0,025 0,014 0,020 0,013 0,025 x 0,021 0,025 0,030 0,029

2008 0,012 0,011 0,020 0,016 0,038 0,026 x 0,025 0,027 0,025 0,030

2009 0,008 0,009 0,013 0,019 0,017 0,016 0,007 0,021 0,019 0,024 0,021

2010 Průměr 0,007 0,007 0,009 0,013 0,010 0,016 0,012 0,018 0,019 0,019 0,016 0,021 0,007 0,021 0,017 0,024 0,018 0,026 0,026 0,032 0,023 0,035

Průměr období 0,023 0,030 0,021 0,023 0,021 0,024 0,021 0,023 0,016 0,015

0,021

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 43. Vážené náklady na dluhový kapitál u 25 společností, pořadí podle průměru Rok/Země Černá hora Chorvatsko ČR Srbsko Litva Irsko Polsko Dánsko Maďarsko Estonsko Finsko Norsko Francie Švédsko Itálie Slovinsko Řecko Bulharsko Anglie Španělsko Portugalsko

2001 x x 0,003 x 0,009 x x 0,019 x 0,010 0,020 x 0,021 0,025 0,027 x 0,029 x x x 0,025

2002 x x 0,002 x 0,009 0,012 x 0,012 0,012 0,020 0,020 0,020 0,022 0,036 0,020 0,021 0,029 x 0,070 x 0,029

2003 x x 0,008 x 0,010 0,011 x 0,011 0,020 0,021 0,020 0,023 0,015 0,025 0,016 0,033 0,019 x x x 0,028

2004 x 0,006 0,007 0,007 0,011 0,010 x 0,007 0,021 0,021 0,019 0,032 0,017 0,018 0,012 0,030 0,017 x x 0,031 0,027

2005 x 0,006 0,006 x 0,013 0,016 x 0,012 x 0,029 0,014 0,018 0,019 0,014 0,016 0,018 0,017 x 0,005 0,026 0,029

2006 x 0,005 0,007 0,009 0,014 0,013 0,013 0,013 0,036 0,015 0,011 0,015 0,023 0,015 0,014 0,014 0,016 x 0,019 0,025 0,028

2007 x 0,002 0,008 0,008 0,022 0,012 0,025 0,020 0,012 0,010 0,014 0,014 0,020 0,016 0,013 0,020 0,025 0,020 x 0,021 0,025

150

2008 0,001 0,006 0,012 0,009 0,009 0,012 0,011 0,018 0,010 0,012 0,020 0,017 0,016 0,014 0,038 0,020 0,026 0,021 x 0,025 0,027

2009 0,002 0,009 0,008 0,008 0,013 0,010 0,009 0,012 0,007 0,012 0,013 0,010 0,019 0,017 0,017 0,011 0,016 0,027 0,007 0,021 0,019

2010 Průměr 0,003 0,002 0,008 0,006 0,007 0,007 0,012 0,009 0,009 0,012 0,011 0,012 0,009 0,013 0,019 0,014 0,004 0,015 0,011 0,016 0,010 0,016 0,008 0,018 0,012 0,018 0,012 0,019 0,019 0,019 0,007 0,019 0,016 0,021 0,017 0,021 0,007 0,021 0,017 0,024 0,018 0,026

Rok/Země Německo Nizozemsko Rakousko Slovensko

2001 0,020 0,090 0,037 x

2002 0,026 0,046 0,047 0,057

2003 0,026 0,044 0,039 0,044

2004 0,039 0,042 0,041 0,039

2005 0,036 0,029 0,041 x

2006 0,064 0,026 0,040 x

2007 0,030 0,018 0,029 x

2008 0,025 0,020 0,030 x

2009 0,024 0,013 0,021 x

2010 Průměr 0,026 0,032 0,005 0,033 0,023 0,035 x 0,035

Průměr období 0,026 0,027 0,023 0,022 0,019 0,020 0,017 0,017 0,014 0,012

0,019

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 44. Státní podíl ve společnostech (%), pořadí podle roku 2010 Rok/Země Nizozemsko Španělsko Anglie Švýcarsko Německo Portugalsko Itálie Slovensko Finsko Rakousko Řecko Černá hora Polsko ČR Francie Bosna a Hercegovina Irsko Dánsko Litva Maďarsko Slovinsko Švédsko Estonsko Norsko Chorvatsko Rumunsko Srbsko Bulharsko

2001 100,0 x x x x 30,9 67,6 x 70,7 51,0 x x x 67,6 100,0 x 0,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 x x x x x x

2002 100,0 x 1,0 x x 30,9 67,6 100,0 60,8 51,0 71,3 x x 67,6 100,0 x 95,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 x x x x

2003 100,0 x 1,0 x x 30,9 61,0 100,0 60,5 51,0 51,1 x x 67,6 100,0 x 95,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 x x x x

2004 100,0 x 1,0 x 33,0 25,0 41,7 100,0 59,3 51,0 51,1 x x 67,6 100,0 x 95,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 x 100,0 100,0 x

2005 100,0 9,0 1,0 x 16,0 25,0 31,6 100,0 51,5 51,0 51,1 67,0 x 67,6 87,3 90,0 95,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 x

2006 100,0 9,9 1,0 x 28,0 25,0 31,3 34,0 50,8 51,0 51,1 67,0 100,0 67,6 87,3 90,0 95,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 x

2007 100,0 0,0 1,0 x 15,0 25,8 31,2 34,0 50,9 51,0 51,1 x 100,0 66,0 84,8 90,0 95,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

2008 100,0 0,0 0,0 x 15,0 25,7 31,2 34,0 50,8 51,0 51,1 x 100,0 63,4 84,7 90,0 95,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

2009 0,0 0,0 0,0 5,6 16,0 25,7 31,3 34,0 50,8 51,0 51,1 55,0 85,0 69,8 84,5 90,0 95,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

2010 Průměr 0,0 80,0 0,0 3,2 0,0 0,7 5,6 5,6 16,0 19,9 30,0 27,5 31,2 42,6 34,0 63,3 50,8 55,7 51,0 51,0 51,1 53,4 55,0 61,0 69,3 90,9 69,8 67,5 84,5 91,3 90,0 90,0 95,0 85,5 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Průměr období

76,0

80,3

78,8

77,4

73,7

72,7

72,9

72,8

65,9

65,5

71,0

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

9.

Aktiva

45. Podíl dl. hmotného majetku k celkovým aktivům, pořadí podle průměru Rok/Země Litva Srbsko Černá hora Řecko Chorvatsko Rumunsko Estonsko Slovinsko Irsko Bosna a Hercegovina Bulharsko

2001 0,87 x x 0,80 x x 0,90 0,90 x x x

2002 0,89 x x 0,86 x x 0,86 0,84 0,79 x x

2003 0,90 x x 0,86 x x 0,91 0,84 0,76 x x

2004 0,91 0,90 x 0,87 0,83 0,81 0,91 0,82 0,82 x x

2005 0,88 0,86 0,91 0,88 0,83 0,80 0,84 0,80 0,81 x x

2006 0,86 0,84 0,91 0,87 0,83 0,78 0,77 0,78 0,82 0,85 x

151

2007 0,90 0,87 0,90 0,86 0,83 0,79 0,80 0,73 0,81 0,84 0,74

2008 0,87 0,87 0,88 0,85 0,82 0,79 0,81 0,75 0,79 x 0,74

2009 0,85 0,85 0,79 0,83 0,84 0,83 0,68 0,78 0,80 0,69 0,81

2010 Průměr 0,85 0,88 0,83 0,86 0,77 0,86 0,83 0,85 0,81 0,83 0,97 0,83 0,70 0,82 0,82 0,80 0,81 0,80 0,79 0,79 0,81 0,77

Rok/Země ČR Polsko Slovensko Finsko Švédsko Portugalsko Rakousko Francie Dánsko Španělsko Itálie Norsko Nizozemsko Maďarsko Anglie Německo Švýcarsko

2001 0,90 x x 0,66 0,61 0,60 0,59 0,66 0,64 0,60 0,55 x 0,70 0,30 x 0,35 x

2002 0,88 x 0,79 0,71 0,67 0,62 0,63 0,66 0,69 0,59 0,55 0,50 0,67 0,31 0,71 0,34 x

2003 0,85 x 0,78 0,70 0,69 0,71 0,68 0,67 0,67 0,59 0,53 0,51 0,70 0,29 0,32 0,37 x

2004 0,81 x 0,80 0,71 0,70 0,67 0,65 0,66 0,50 0,61 0,53 0,51 0,68 0,23 0,35 0,38 x

2005 0,80 x 0,51 0,67 0,59 0,60 0,62 0,59 0,51 0,58 0,55 0,52 0,45 0,24 0,19 0,36 x

2006 0,73 0,65 0,80 0,68 0,63 0,62 0,63 0,58 0,44 0,62 0,69 0,53 0,39 0,64 0,18 0,31 x

2007 0,75 0,80 0,79 0,64 0,64 0,62 0,56 0,56 0,60 0,52 0,46 0,51 0,33 0,64 0,67 0,27 x

2008 0,61 0,80 0,76 0,60 0,58 0,60 0,53 0,54 0,51 0,54 0,47 0,52 0,40 0,66 0,54 0,27 x

2009 0,62 0,72 0,73 0,65 0,50 0,49 0,54 0,53 0,59 0,55 0,47 0,54 0,18 0,69 0,59 0,39 0,29

2010 Průměr 0,66 0,76 0,81 0,75 0,81 0,75 0,67 0,67 0,53 0,61 0,51 0,60 0,53 0,60 0,45 0,59 0,59 0,58 0,53 0,57 0,47 0,53 0,50 0,51 0,19 0,47 0,69 0,47 0,22 0,42 0,35 0,34 0,31 0,30

Průměr období

0,66

0,68

0,67

0,68

0,64

0,67

0,68

0,66

0,64

0,64

0,66

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 46. Poměr investičních podílů ve společnostech k celkovým aktivům, pořadí podle průměru Rok/Země Švýcarsko Norsko Rakousko Finsko Dánsko Švédsko Chorvatsko Maďarsko Francie Nizozemsko Polsko Portugalsko ČR Irsko Španělsko Anglie Itálie Slovinsko Estonsko Srbsko Litva Slovensko Řecko Bosna a Hercegovina

2001 x x 0,060 0,109 0,005 0,089 x x 0,067 x x 0,096 0,024 x x x 0,010 0,000 0,003 x x x 0,000 x

2002 x 0,327 0,098 0,109 0,025 0,065 x x 0,075 x x 0,040 0,025 0,041 x 0,013 0,006 0,000 0,003 x x 0,003 0,003 x

2003 x 0,318 0,070 0,145 0,065 0,059 x x 0,064 x x x 0,040 0,032 x 0,033 0,005 0,000 0,002 x x 0,004 0,002 x

2004 x 0,325 0,098 0,159 0,218 0,056 0,062 x 0,066 x x x 0,027 0,027 0,046 x 0,004 0,004 0,002 0,003 0,002 0,004 0,002 x

2005 x 0,317 0,096 0,106 0,114 0,074 0,058 x 0,012 0,033 x 0,015 0,003 0,006 0,011 x 0,033 0,004 0,007 0,006 0,007 0,002 0,000 x

2006 x 0,321 0,127 0,130 0,039 0,041 0,055 0,041 0,014 0,037 0,013 0,008 0,001 0,004 0,012 x 0,001 0,003 0,006 0,009 0,006 0,002 0,001 0,001

Průměr období

0,042 0,056 0,060 0,065 0,048 0,040 0,041 0,033 0,045 0,044

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

152

2007 x 0,292 0,163 0,161 0,044 0,042 0,052 0,034 0,014 0,031 0,016 0,008 0,005 0,009 0,005 0,005 0,015 0,030 0,006 0,006 0,003 0,002 0,003 0,001

2008 x 0,100 0,207 0,104 0,031 0,048 0,049 0,035 0,014 0,032 0,031 0,005 0,001 0,013 0,003 0,005 0,003 0,029 0,006 0,002 0,002 0,002 0,001 x

2009 0,290 0,115 0,223 0,110 0,030 0,033 0,049 0,042 0,033 0,012 0,025 0,005 0,033 0,002 0,005 0,002 0,006 0,004 0,007 0,002 0,002 0,002 0,001 x

2010 Průměr 0,302 0,296 0,110 0,247 0,212 0,136 0,098 0,123 0,021 0,059 0,033 0,054 0,048 0,053 0,042 0,039 0,018 0,038 0,013 0,026 0,027 0,023 0,004 0,023 0,031 0,019 0,005 0,015 0,014 0,014 0,003 0,010 0,006 0,009 0,005 0,008 0,006 0,005 0,002 0,004 0,002 0,004 0,002 0,003 0,001 0,001 x 0,001 0,050

47. Poměr investic k odpisům, pořadí podle průměru Rok/Země Irsko Německo Řecko Litva Estonsko Švédsko Portugalsko Finsko Španělsko Švýcarsko Dánsko Anglie Polsko Nizozemsko ČR Chorvatsko Maďarsko Francie Itálie Bosna a Hercegovina Rakousko Slovensko Černá hora Srbsko Slovinsko

2001 x 4,12 3,79 2,29 1,69 4,01 1,74 1,14 1,31 x 0,53 x x 0,86 1,68 x x x 0,87 x 0,25 x x x x

2002 3,54 4,20 2,58 1,97 3,05 2,64 1,76 6,31 1,40 x 1,05 0,39 x 0,63 0,89 x x x 1,10 x 0,23 0,13 x x x

2003 4,52 2,16 1,67 2,82 2,39 0,79 1,19 2,11 1,54 x 1,13 1,03 x 0,88 1,56 x x 1,12 0,77 x 0,40 0,40 x x 0,23

2004 4,11 0,99 1,67 3,08 1,84 0,86 1,57 1,63 2,06 x 0,82 1,84 x 0,96 0,92 1,11 x 0,99 0,80 x 0,43 0,57 x 0,60 0,88

2005 2,41 1,12 1,53 2,12 1,55 1,75 1,44 0,85 1,83 x 3,59 0,47 x 1,07 0,81 1,42 1,37 1,03 1,34 x 0,65 0,71 0,22 0,46 1,39

2006 1,85 1,78 1,44 2,53 1,39 1,18 1,38 1,13 1,98 x 1,44 1,15 0,98 1,11 0,93 1,55 x 1,11 1,12 x 1,14 0,31 0,37 0,51 0,41

2007 2,09 1,80 1,76 3,07 1,57 1,23 2,39 1,45 2,47 x 2,34 2,54 1,45 1,57 1,39 1,93 1,63 1,33 1,50 0,88 1,37 0,39 x 0,33 0,42

2008 2009 2,49 1,86 1,98 2,51 2,37 2,46 2,24 0,92 1,98 2,00 2,70 5,25 2,77 2,42 2,15 1,69 2,11 1,61 x 2,47 2,35 4,21 3,34 10,15 1,70 1,41 4,83 x 2,10 2,48 1,60 1,40 1,36 1,09 1,70 1,73 1,29 0,86 0,63 1,25 2,40 2,25 0,50 0,81 0,40 1,23 0,33 0,54 0,09 0,18

2010 Geom.průměr 1,54 2,54 1,99 2,05 1,91 2,03 0,88 2,03 2,35 1,93 1,99 1,87 1,82 1,79 2,17 1,75 1,24 1,71 1,17 1,70 2,80 1,67 1,21 1,51 2,01 1,47 5,26 1,41 2,57 1,40 0,98 1,40 1,22 1,32 1,65 1,30 0,99 1,04 1,17 0,95 2,76 0,83 3,08 0,53 0,65 0,48 0,70 0,48 0,14 0,32

Průměr období

1,87

1,99

1,48

1,39

1,32

1,22

1,60

1,89

1,77

2,20

1,42

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

48. Podíl domácích investic na celkových investicích, pořadí podle průměru Rok/Země 2001 2002 Černá hora x x Řecko 1,00 1,00 Bosna a Hercegovina x x Irsko x x Nizozemsko x x Španělsko 0,50 0,57 Francie x x Německo x x Švédsko x x Finsko x x

2003 x 1,00 x x 0,69 0,52 0,57 x x x

2004 x 1,00 x x 0,55 0,53 0,59 x x x

2005 1,00 1,00 x x x 0,73 0,61 x 0,71 0,29

2006 1,00 1,00 x x 0,80 0,70 0,64 x 0,68 0,30

2007 x 1,00 1,00 x 0,75 0,67 0,61 x 0,57 0,31

2008 1,00 1,00 1,00 0,84 0,79 0,68 0,53 x 0,35 0,27

2009 1,00 1,00 1,00 0,94 x 0,69 0,61 0,48 0,06 0,30

2010 Průměr 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,88 0,89 x 0,72 0,66 0,62 0,64 0,60 0,38 0,43 0,12 0,42 0,16 0,27

Průměr období

0,70

0,67

0,72

0,73

0,70

0,72

0,68

0,65

0,75

0,78

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

153

0,69

49. Podíl investic do konvenční výroby el. na celkových investicích, pořadí podle průměru Rok/Země Polsko Nizozemsko Anglie Itálie Bosna a Hercegovina ČR Litva Estonsko Švédsko Řecko Španělsko Dánsko Německo Irsko Finsko

2001 x 0,05 x 0,20 x 0,44 0,20 x 0,04 x 0,23 x 0,38 x 0,28

2002 x x x 0,19 x 0,39 0,19 0,64 0,05 x 0,25 x 0,18 0,23 0,62

2003 x 0,65 x 0,22 x 0,12 0,43 0,55 x x 0,21 0,17 0,11 0,41 0,34

2004 x 0,63 x 0,23 x 0,20 0,44 0,26 x x 0,20 0,20 0,18 x 0,25

2005 x x x 0,33 x x 0,18 0,17 0,23 0,35 0,29 0,04 0,23 0,28 0,24

2006 0,52 0,71 x 0,43 x x x 0,15 0,48 0,31 0,31 0,38 0,29 0,15 0,20

2007 0,61 0,65 0,16 0,52 x 0,45 0,44 0,19 0,39 0,30 0,34 0,34 0,28 0,14 0,14

2008 0,70 0,54 0,32 0,53 x 0,39 0,34 0,22 0,38 0,31 0,29 0,45 0,32 0,24 0,12

2009 0,67 x 0,43 0,77 0,36 0,45 0,17 0,41 0,27 0,24 0,30 0,25 0,30 x 0,11

2010 Průměr 0,72 0,64 x 0,54 0,97 0,47 0,61 0,40 0,45 0,40 0,46 0,36 0,60 0,33 0,39 0,33 0,65 0,31 0,26 0,30 0,31 0,27 0,25 0,26 0,18 0,25 x 0,24 0,08 0,24

Průměr období

0,23

0,31

0,32

0,29

0,24

0,36

0,35

0,37

0,36

0,45

0,36

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 50. Podíl investic do obnovitelných zdrojů energie na celkových investicích, pořadí podle průměru Rok/Země Portugalsko Irsko ČR Německo Polsko Řecko

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 x x x x 0,15 0,26 0,51 x x x x x x x 0,01 x 0,00 0,01 x x 0,01 x x x x x x x x x x x x 0,06 0,02 x x x x x x x

Průměr období 0,01

x

0,00

0,01

0,15

0,16

0,18

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

154

2008 0,58 0,09 0,23 0,07 0,03 0,01

2009 0,52 0,20 0,18 0,08 0,02 0,01

2010 Průměr 0,46 0,41 0,18 0,16 0,22 0,09 0,10 0,08 0,04 0,03 0,04 0,02

0,17

0,17

0,17

0,13

10. Výkon 51. Podíl výroby na domácím trhu (%), pořadí podle roku 2010 Rok/Země Estonsko Litva Chorvatsko Francie Slovensko Řecko ČR Portugalsko Slovinsko Bosna a Hercegovina Dánsko Maďarsko Švédsko Rakousko Irsko Rumunsko Polsko Norsko Itálie Německo Finsko Španělsko Švýcarsko Anglie Nizozemsko

2001 86,48 95,00 x 87,32 84,50 90,58 70,00 61,19 x x x 39,50 48,50 34,40 96,60 x x 30,70 45,00 29,00 23,00 43,80 x 22,90 x

2002 86,08 92,40 x 87,81 84,50 90,72 71,00 55,83 45,88 x x 39,70 49,00 x 88,00 x x 30,70 49,41 28,00 24,00 41,20 x 19,42 x

2003 87,37 91,00 82,00 87,38 84,03 90,16 73,00 61,36 45,43 57,12 x 32,30 46,00 x 85,00 x x 30,70 48,13 30,19 27,00 39,10 x 17,57 x

2004 87,43 91,10 86,00 86,68 83,86 89,29 73,00 56,64 47,53 x x 35,40 47,00 x 83,00 31,70 x 31,20 42,56 31,57 26,00 36,00 x 18,55 9,74

2005 92,00 92,70 87,00 86,42 84,31 89,06 73,00 54,63 44,84 62,12 x 38,70 47,00 x 71,00 36,40 x 30,00 37,77 29,87 23,00 31,67 x 17,05 16,27

2006 84,54 95,00 83,00 86,21 84,61 86,54 74,00 58,79 46,10 60,54 x 41,70 45,00 x 51,10 31,10 x 30,90 33,77 29,23 26,00 29,22 x 17,39 x

2007 95,70 86,00 84,00 85,56 83,40 85,96 75,00 49,81 46,79 50,42 47,00 40,90 45,00 x 48,00 27,50 x 32,50 30,56 28,42 26,00 27,74 x 14,86 x

2008 95,53 87,00 85,00 84,97 84,65 83,31 73,00 51,73 47,38 56,81 56,00 42,00 45,20 x 45,60 28,30 36,26 27,40 30,72 28,15 24,00 26,76 x 15,18 x

2009 87,49 87,00 92,00 84,41 86,73 82,00 74,00 52,55 51,27 61,19 47,00 43,10 44,00 x 37,00 29,30 35,61 29,50 29,14 24,90 24,50 24,43 x 19,27 x

2010 Průměr 90,95 89,36 88,00 90,52 88,00 85,88 83,91 86,07 78,36 83,89 74,84 86,25 74,00 73,00 52,31 55,48 52,03 47,47 49,25 56,78 46,00 49,00 42,10 39,54 42,00 45,87 40,00 37,20 34,00 63,93 33,60 31,13 33,59 35,15 29,80 30,34 27,66 37,47 26,88 28,62 26,60 25,01 22,45 32,24 18,47 18,47 16,85 17,90 x 13,01

Průměr období

58,15 57,86 58,68 54,71 54,51 54,74 52,91 52,50 52,11 48,82

50,38

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 52. Instalovaný výkon - podíl domácího na celkovém, pořadí podle roku 2010 Rok/Země Anglie Černá hora Maďarsko Rumunsko Řecko Slovensko Srbsko ČR Francie Norsko Německo Španělsko Švýcarsko Portugalsko Švédsko Itálie Finsko Bosna a Hercegovina Dánsko Irsko

2001 x x x x 1,00 x x 1,00 0,84 x x 0,64 x x 0,45 0,99 0,51 x x x

2002 x x x x 1,00 x x 1,00 0,84 x x 0,53 x 0,65 x 0,94 x x 1,00 x

2003 x x 1,00 x 1,00 1,00 x 1,00 0,83 x 0,95 0,54 x 0,69 0,51 0,92 x x 1,00 x

2004 x x 1,00 x 1,00 1,00 x 0,99 0,80 x 0,78 0,49 x 0,70 0,51 0,92 0,45 x 1,00 x

2005 x 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 x 0,99 0,76 0,97 0,77 0,49 x 0,46 0,92 0,45 x 1,00 0,93

2006 x 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 x 0,84 0,77 0,95 0,76 0,49 x 0,68 0,50 0,80 x 1,00 x 0,93

2007 x 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 x 0,86 0,77 x 0,75 0,50 x 0,61 0,54 0,54 x 1,00 x 0,93

2008 x 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,85 0,86 0,79 0,72 0,74 0,61 x 0,52 0,54 0,49 0,36 1,00 x 0,80

2009 x 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,85 0,86 x 0,72 0,67 0,57 0,57 0,51 0,43 0,42 0,37 1,00 x x

2010 Průměr 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,85 0,85 0,85 0,93 0,74 0,79 0,71 0,81 0,65 0,76 0,58 0,54 0,56 0,57 0,48 0,60 0,42 0,48 0,42 0,73 0,37 0,42 x 1,00 x 1,00 x 0,90

Průměr období

0,78

0,85

0,86

0,80

0,85

0,85

0,82

0,78

0,75

0,74

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

155

0,82

53. Instalovaný výkon - podíl konvenční na domácím, pořadí podle roku 2010 Rok/Země Anglie Maďarsko Německo Portugalsko ČR Španělsko Francie Srbsko Řecko Finsko Slovensko Švédsko Černá hora Švýcarsko Norsko Rumunsko Bosna a Hercegovina Itálie

2001 x x x x 0,82 0,70 0,79 x 0,72 0,73 x 0,40 x x x x x 0,69

2002 x x x x 0,83 0,71 0,80 x 0,74 x x x x x x x x 0,66

2003 x x 0,91 x 0,85 0,72 0,80 x 0,74 x 0,66 0,48 x x x x x 0,48

2004 x x 0,89 x 0,85 0,72 0,81 x 0,75 0,71 0,65 0,49 x x x x x 0,47

2005 x x 0,90 x 0,85 0,72 0,79 x x 0,71 0,65 0,40 0,24 x x 0,00 x 0,47

2006 1,00 x 0,90 x 0,85 0,72 0,79 x x x 0,69 0,46 0,24 x x 0,00 0,41 0,44

2007 x 1,00 0,98 0,93 0,84 0,71 0,79 x x x 0,53 0,59 0,24 x x 0,00 0,69 0,42

2008 x 1,00 0,98 0,91 0,84 0,69 0,79 0,78 x 0,69 0,53 0,59 0,24 x 0,19 0,00 0,69 0,47

2009 x 0,99 0,99 0,92 0,84 0,75 0,79 0,78 x 0,70 0,56 0,48 0,24 0,23 0,19 0,00 x 0,47

2010 Průměr 1,00 1,00 0,99 1,00 0,99 0,94 0,91 0,92 0,84 0,84 0,80 0,72 0,79 0,79 0,78 0,78 0,76 0,74 0,71 0,71 0,57 0,60 0,47 0,48 0,24 0,24 0,22 0,22 0,19 0,19 0,00 0,00 x 0,60 x 0,51

Průměr období

0,69

0,75

0,70

0,70

0,57

0,59

0,64

0,63

0,60

0,64

0,63

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 54. Skutečný výkon - podíl domácího na celkovém, pořadí podle roku 2010 Rok/Země Anglie Bosna a Hercegovina Černá hora Litva Maďarsko Polsko Rumunsko Řecko Slovensko ČR Dánsko Srbsko Rakousko Francie Německo Švýcarsko Norsko Španělsko Portugalsko Švédsko Finsko Irsko Itálie

2001 x x x 1,00 1,00 x x 1,00 x 1,00 x x 0,75 x 1,00 x 0,97 x x 0,45 0,30 x 0,84

2002 x 1,00 x 1,00 1,00 x x 1,00 x 1,00 x x x x 0,89 x 0,96 x 0,63 0,45 0,34 x 0,94

2003 x 1,00 x 1,00 1,00 x x 1,00 1,00 1,00 x x x 0,83 0,94 x 0,79 x 0,63 0,40 0,43 x 0,93

2004 x 1,00 x 1,00 1,00 x x 1,00 1,00 0,99 x x x 0,81 0,81 x 0,83 x 0,60 0,43 0,43 x 0,91

2005 x 1,00 1,00 1,00 1,00 x 1,00 1,00 1,00 0,99 x x x 0,77 0,83 x 0,98 0,49 0,57 0,48 0,36 x 0,89

2006 x 1,00 1,00 x 1,00 x 1,00 1,00 1,00 0,95 x 0,88 x 0,77 0,82 x 0,82 0,46 0,59 0,42 0,39 x 0,79

2007 1,00 1,00 1,00 x 1,00 x 1,00 1,00 1,00 0,89 0,90 x x 0,79 0,83 x 0,99 0,46 0,48 0,40 0,40 x 0,61

2008 1,00 1,00 1,00 x 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,90 x 0,88 x 0,79 0,79 x 0,72 0,56 0,48 0,42 0,29 x 0,38

2009 1,00 1,00 1,00 x 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,93 0,95 0,88 x 0,73 0,78 x 0,68 0,52 0,47 0,38 0,27 x 0,31

2010 Průměr 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 x 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,92 0,96 0,88 0,91 0,87 0,88 0,86 0,81 0,76 0,78 0,73 0,84 0,65 0,65 0,64 0,84 0,51 0,50 0,46 0,55 0,37 0,42 0,31 0,35 0,30 0,30 0,28 0,69

Průměr období

0,83

0,84

0,84

0,83

0,84

0,81

0,81

0,79

0,78

0,75

0,80

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 55. Skutečný výkon - podíl konvenční a domácí , pořadí podle roku 2010 Rok/Země Maďarsko Polsko Německo ČR

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 x x x x x x 1,00 x x x x x x x x x 0,97 x 0,97 0,97 0,97 0,97 0,97 0,98 0,97 0,97 0,97 0,97

156

2008 1,00 0,99 0,98 0,97

2009 1,00 0,99 0,98 0,97

2010 Průměr 1,00 1,00 0,99 0,99 0,98 0,97 0,96 0,97

Rok/Země Francie Španělsko Řecko Slovensko Švédsko Srbsko Švýcarsko Portugalsko Černá hora Rumunsko Litva Itálie Anglie

2001 2002 2003 0,88 0,91 0,91 x x x 0,94 0,93 0,90 0,87 0,67 0,75 0,83 x x x x x x 0,51 0,68 0,45 x x x x x x 0,31 0,34 0,38 x 0,76 0,77 x x x

Průměr období 0,71

0,76

0,78

2004 0,96 x 0,91 0,85 0,81 x x 0,60 x x 0,29 0,73 x

2005 0,92 0,92 x 0,83 0,49 0,65 x 0,78 0,32 0,00 0,28 0,73 x

2006 0,92 0,91 x 0,67 0,58 x x 0,59 0,38 0,00 x 0,71 x

2007 0,91 0,89 x 0,69 0,83 0,73 x 0,66 0,37 0,00 x 0,71 1,00

2008 0,90 0,91 x 0,68 0,77 0,70 x 0,65 0,43 0,00 x 0,67 1,00

2009 0,90 0,88 0,90 0,75 0,69 0,69 x 0,61 0,23 0,00 x 0,60 x

2010 Průměr 0,90 0,91 0,86 0,90 0,85 0,90 0,78 0,76 0,68 0,71 0,65 0,68 0,52 0,52 0,37 0,59 0,34 0,35 0,00 0,00 x 0,32 x 0,71 x 1,00

0,76

0,66

0,67

0,75

0,76

0,73

0,70

0,72

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 56. Podíl skutečného výkonu k prodanému množství - celkem, pořadí podle roku 2010 Rok/Země Dánsko Estonsko Bosna a Hercegovina Finsko Srbsko Černá hora Chorvatsko Rumunsko Litva Španělsko Německo Maďarsko Rakousko Slovinsko ČR Švýcarsko Slovensko Švédsko

2001 x 1,21 x 1,07 x x x x 0,83 0,93 0,62 x 0,50 x 1,05 x x x

2002 x 1,07 1,07 0,88 x x x x 0,73 0,99 0,36 x 0,44 0,77 1,02 x x x

2003 x 1,16 1,06 0,87 x x x x 0,66 0,97 1,15 0,35 0,37 0,71 1,07 x x x

2004 x 1,13 1,07 0,89 x x 0,99 x 0,77 0,97 0,75 0,42 0,57 0,68 0,92 x 0,79 x

2005 x 1,14 1,08 0,88 x 0,49 0,81 0,93 0,67 0,91 0,73 0,47 0,51 0,47 0,81 x 0,85 0,73

2006 1,22 1,03 0,99 0,88 x 0,49 0,82 0,83 0,70 0,85 0,72 0,48 0,51 0,43 0,76 x 0,82 0,75

2007 1,88 1,15 0,99 0,87 x 0,38 0,83 0,89 0,62 0,81 0,71 0,47 0,50 0,41 0,64 x 1,10 x

2008 1,76 1,01 1,08 1,04 0,95 0,49 0,81 0,88 0,69 0,87 0,71 0,51 0,51 0,57 0,51 x 1,09 x

2009 1,69 0,81 0,96 1,09 0,95 0,71 0,84 0,85 0,83 0,81 0,67 0,63 0,58 0,65 0,38 0,14 x x

2010 Průměr 1,94 1,70 1,10 1,08 0,94 1,03 0,93 0,94 0,93 0,94 0,92 0,58 0,90 0,86 0,88 0,88 0,85 0,73 0,74 0,88 0,72 0,71 0,59 0,49 0,56 0,50 0,55 0,58 0,33 0,75 0,13 0,14 x 0,93 x 0,74

Průměr období

0,89

0,81

0,84

0,83

0,77

0,77

0,82

0,84

0,79

0,81

0,80

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 57. Podíl skutečného výkonu k instalovanému výkonu celkem GWh/MWe, pořadí podle průměru Rok/Země Maďarsko Irsko Německo Srbsko Finsko Francie ČR Švédsko Anglie Polsko Chorvatsko Řecko Slovinsko Slovensko

2001 x x x x 5,64 x 5,14 5,71 x x x 4,31 x x

2002 x x x x 4,53 x 4,86 x x x x 4,17 3,64 x

2003 4,49 x 5,40 x 4,70 4,84 5,01 4,75 x x x 4,30 3,47 3,82

2004 5,02 x 5,45 x 4,88 4,86 5,05 5,08 x x x 4,29 4,02 3,72

2005 6,07 x 5,07 x 4,64 4,90 4,88 5,11 x x 3,77 4,31 3,69 3,85

2006 5,88 x 5,15 x 4,98 4,94 4,55 4,61 x x 3,54 4,10 3,80 5,04

157

2007 6,08 x 4,85 x 4,78 4,82 5,16 4,81 x x 3,40 4,22 4,37 3,88

2008 6,16 x 4,96 4,75 4,73 4,89 4,73 4,72 x x 4,77 4,09 4,62 4,07

2009 6,23 x 3,78 4,92 4,68 x 4,54 4,04 x x 4,70 3,91 4,48 4,00

2010 Průměr 6,11 5,75 5,67 5,67 4,31 4,87 4,90 4,86 4,95 4,85 4,71 4,85 4,56 4,85 4,32 4,79 4,62 4,62 4,32 4,32 5,06 4,21 3,55 4,13 4,56 4,07 3,81 4,02

Rok/Země Rakousko Norsko Španělsko Bosna a Hercegovina Portugalsko Černá hora Švýcarsko Itálie Rumunsko Nizozemsko Litva Dánsko

2001 4,57 3,73 3,75 x x x x 2,89 x x x x

2002 5,17 3,83 3,69 x 3,42 x x 3,12 x x 1,79 0,02

2003 3,36 3,85 3,78 x 3,92 x x 3,24 x x 1,74 0,59

2004 3,57 3,86 3,84 x 3,55 x x 3,02 x 2,00 2,08 1,30

2005 3,49 3,86 4,04 x x 3,17 x 2,73 3,17 3,26 2,20 3,30

2006 x 4,08 3,96 2,22 3,58 3,25 x 2,59 2,99 x x 2,32

2007 3,37 3,64 3,74 3,90 3,13 2,36 x 2,03 2,48 x 2,04 x

2008 3,54 3,45 3,78 4,34 2,63 3,10 x 3,07 2,67 x x 2,88

2009 3,47 3,60 3,46 4,15 2,66 3,09 3,06 2,81 2,42 x x x

2010 Průměr 3,60 3,80 3,59 3,75 3,25 3,73 x 3,65 2,71 3,20 4,17 3,19 2,88 2,97 2,98 2,85 3,08 2,80 x 2,63 x 1,97 3,06 1,92

Průměr období

4,47

3,48

3,83

3,86

3,97

3,98

3,85

4,10

3,89

4,12

3,94

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 58. Podíl skutečného výkonu k instalovanému výkonu - konvenční domácí, pořadí podle roku 2010 Rok/Země Finsko Švýcarsko Maďarsko Černá hora ČR Švédsko Francie Slovensko Německo Srbsko Řecko Španělsko Portugalsko Anglie Itálie Litva

2001 9,15 x x x 6,13 9,52 5,25 x x x 5,62 4,88 x x x x

2002 x x x x 5,64 x 5,48 x x x 5,26 5,23 x x 3,65 2,38

2003 x x x x 5,83 6,40 5,53 5,04 5,74 x 5,19 4,97 x x 5,29 x

2004 9,76 x x x 5,83 6,99 5,86 4,83 6,50 x 5,21 5,14 x x 4,66 2,36

2005 8,35 x x 4,24 5,55 6,50 5,81 4,91 5,90 x x 5,24 x x 4,14 x

2006 x x x 5,12 5,80 4,97 5,78 4,92 6,00 x x 4,78 x 6,58 4,16 x

2007 x x 6,10 3,65 6,21 5,02 5,67 5,06 5,33 x x 4,28 1,74 x 3,95 x

2008 8,48 x 6,16 5,50 5,75 4,77 5,61 5,29 5,35 4,46 x 4,51 1,73 x 3,42 x

2009 7,25 x 6,26 2,94 5,63 5,19 5,25 5,35 4,33 4,50 x 3,67 1,64 x 2,65 x

2010 Průměr 8,29 8,55 7,74 7,74 6,14 6,17 5,86 4,55 5,68 5,80 5,46 6,09 5,46 5,57 5,19 5,08 4,79 5,49 4,19 4,39 3,99 5,05 3,11 4,58 1,05 1,54 x 6,58 x 3,99 x 2,37

Průměr období 6,76

4,60

5,50

5,71

5,63

5,35

4,70

5,09

4,56

5,15

5,22

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 59. Podíl skutečného výkonu k instalovanému výkonu - domácí, pořadí podle roku 2010 Rok/Země Maďarsko Srbsko ČR Německo Francie Anglie Černá hora Finsko Slovensko Švédsko Řecko Švýcarsko Norsko Rumunsko Španělsko Portugalsko Itálie

2001 x x 5,14 x 4,77 x x 3,28 x 5,67 4,31 x x x x 3,72 2,45

2002 x x 4,86 x 4,81 x x x x x 4,17 x x x x 3,33 3,13

2003 4,49 x 5,01 5,38 4,85 x x x 3,82 3,72 4,30 x x x x 3,59 3,28

2004 5,02 x 5,07 5,66 4,93 x x 4,74 3,72 4,22 4,29 x x x x 3,02 2,99

2005 6,07 x 4,89 5,48 5,00 x 3,17 3,74 3,85 5,33 4,31 x 3,91 3,17 4,08 2,83 2,66

2006 5,88 x 5,10 5,55 5,00 x 3,25 x 5,04 3,92 4,10 x 3,52 2,99 3,75 3,15 2,57

158

2007 6,08 x 5,36 5,36 4,93 x 2,36 x 3,88 3,54 4,22 x x 2,48 3,42 2,47 2,33

2008 6,16 4,92 4,97 5,32 4,92 x 3,10 3,80 4,07 3,64 4,09 x 3,49 2,67 3,44 2,44 2,39

2009 6,23 5,07 4,90 4,40 4,60 x 3,09 3,47 4,00 3,57 3,91 x 3,43 2,42 3,15 2,46 2,08

2010 Průměr 6,11 5,75 5,03 5,01 4,97 5,03 4,85 5,25 4,81 4,86 4,62 4,62 4,17 3,19 4,13 3,86 3,81 4,02 3,79 4,16 3,55 4,13 3,33 3,33 3,26 3,52 3,08 2,80 2,87 3,45 2,61 2,96 2,01 2,59

Rok/Země 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Průměr Bosna a Hercegovina x x x x x 2,22 3,90 4,34 4,15 x 3,65 Irsko x x x 4,45 3,91 2,98 2,88 3,11 x x 3,46 Průměr období

4,19

4,06

4,27

4,37

4,16

3,93

3,80

3,93

3,81

3,94

3,98

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 60. Prodané množství elektřiny - podíl domácí a celkové, pořadí podle roku 2010 Rok/Země Rumunsko Chorvatsko Bosna a Hercegovina Dánsko Srbsko Španělsko Slovinsko Rakousko Finsko Německo Švýcarsko ČR Estonsko Slovensko

2001 x x x x x 0,57 x x 0,51 x x x 0,87 x

2002 x x 0,63 x x 0,56 0,77 x 0,44 0,30 x x 0,77 x

2003 x x 0,68 x x 0,57 0,77 0,44 0,48 0,87 x x 0,74 x

2004 x x 0,62 x x 0,53 0,79 0,41 0,50 x x x 0,74 0,57

2005 0,81 0,81 0,73 x x 0,50 0,77 0,51 0,44 x x x 0,79 0,63

2006 0,85 0,86 0,69 x x 0,50 0,76 0,41 0,48 x x x 0,86 0,80

2007 0,91 0,91 0,68 x x 0,50 0,74 0,41 0,49 x x 0,25 0,74 x

2008 0,92 0,91 0,71 0,79 0,87 0,63 0,77 0,45 0,48 0,32 x 0,21 0,76 x

2009 0,93 0,90 0,88 x 0,77 0,62 0,66 0,49 0,49 0,38 0,30 0,16 0,77 x

2010 Průměr 0,96 0,90 0,90 0,88 0,84 0,72 0,83 0,81 0,77 0,80 0,62 0,56 0,52 0,73 0,45 0,45 0,38 0,47 0,36 0,45 0,28 0,29 0,12 0,19 x 0,78 x 0,67

Průměr období

0,65

0,58

0,65

0,60

0,66

0,69

0,63

0,65

0,61

0,59

0,62

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

61. Podíl vlastní spotřeby na celkovém skutečném výkonu, pořadí podle průměru Rok/Země ČR Slovensko Rakousko Portugalsko Francie Srbsko Norsko

2001 2002 2003 0,10 0,10 0,09 x x x 0,05 0,05 0,05 x x x x x 0,04 x x x x x x

Průměr období 0,08

0,07

0,06

2004 0,10 0,09 0,06 0,04 0,04 x x

2005 0,10 0,09 0,07 0,04 0,04 x 0,00

2006 x 0,07 0,08 0,04 0,04 x 0,00

2007 0,09 x 0,07 0,03 0,04 x 0,02

2008 0,09 x 0,06 0,05 0,04 0,03 0,02

2009 0,09 x 0,06 0,04 0,04 0,03 0,02

2010 Průměr 0,09 0,10 x 0,08 0,05 0,06 0,03 0,04 0,04 0,04 0,04 0,03 0,01 0,01

0,06

0,06

0,04

0,05

0,05

0,05

0,04

0,05

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností 62. Ztráty v sítích, pořadí podle průměru Rok/Země 2001 2002 2003 2004 Maďarsko 0,33 0,31 0,36 0,30 ČR 0,00 x x 0,04 Portugalsko x x x x Černá hora x x x x Chorvatsko x x x 0,04 Bosna a Hercegovina x 0,01 0,02 0,02 Norsko x x x x

2005 0,25 0,08 0,08 x 0,04 0,03 x

2006 0,26 0,17 0,07 x 0,04 0,02 x

2007 0,24 0,08 0,07 0,08 0,04 0,02 x

2008 x 0,08 0,08 0,06 0,03 0,02 0,01

2009 x 0,12 0,08 x 0,03 0,02 0,01

2010 Průměr x 0,29 0,11 0,08 0,09 0,08 x 0,07 0,04 0,04 0,02 0,02 0,02 0,01

Průměr období

0,09

0,11

0,09

0,05

0,05

0,05

0,16

0,16

0,19

0,10

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností

159

0,08

11. Vlastní hodnocení

Z-skóre1995 Quicktest 1990 ROA ROE Změna produktivita práce Obchodní deficit Běžná likvidita Obch.pohledávky do splatnosti

Francie

Chorvatsko

21 20 26 27 19 23 12 22 23 27 7 11 26 25 18 22 21 23 x x 15 14 27 28 23 21 20 22

16 9 22 13 27 27 22 24 4 28 19 14 12 4 27 17 22 24 23 27 21 23 7 8 19 26 19 19

4 4 4 1 10 6 19 8 7 18 28 26 13 15 25 24 13 6 25 25 18 12 25 25 28 28 17 15

9 11 17 12 7 17 7 10 13 14 10 16 4 7 10 11 8 20 x x 22 7 24 27 10 12 12 14

Země

Portugalsko

Ukazatel

Finsko

Celkový vážený součet

20 13 24 14 22 16 14 14 2 19 24 25 23 19 22 20 24 10 x x 13 8 18 18 15 18 18 16

Polsko

Rating

Estonsko

Podíl na domácím trhu

18 14 28 28 28 28 20 27 5 13 6 8 10 6 21 27 28 28 24 26 26 24 22 22 20 27 20 22

Norsko

Náklady na dluh

Dánsko

P/BV

27 27 9 24 2 3 2 3 25 11 26 28 27 27 7 7 4 11 15 18 23 16 x x x x 15 16

Nizozemsko

Úrokové krytí

ČR

Obch.pohledávky do splatnosti

26 23 23 15 8 7 8 5 14 15 9 9 25 21 9 8 6 9 x x 11 10 x x x x 14 12

Německo

Běžná likvidita

Černá hora

Obchodní deficit

28 28 18 16 3 2 5 2 22 7 8 23 28 28 x x x x 16 16 x x 20 19 x x 16 16

Maďarsko

Změna produktivita práce

Bulharsko

ROE

1 17 1 17 11 1 3 25 8 5 25 18 19 24 12 10 12 5 27 15 12 17 5 5 9 x 11 13

Litva

ROA

Bosna a Hercegovina

Quicktest 1990

Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrné hodnoty 2010

Itálie

Z-skóre1995

Země / Hodnota

Irsko

Ukazatel

Anglie

63. Vlastní hodnocení, jednotlivé ukazatele

Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010

6 1 15 6 12 9 10 6 11 8 22 12 11 3 14 13

7 7 14 9 23 19 21 18 19 24 18 13 8 9 x x

17 21 19 11 14 8 11 7 27 25 11 10 21 26 16 15

22 19 3 23 4 10 9 9 17 6 17 19 9 17 x x

8 5 2 2 17 20 26 26 21 16 27 24 20 8 24 21

13 26 21 22 18 11 28 20 18 2 15 27 7 20 15 26

11 12 20 21 25 26 24 17 15 23 3 3 14 16 28 28

24 25 27 26 21 25 15 15 3 9 20 22 22 10 13 14

3 2 8 5 15 13 17 21 26 26 5 6 2 5 x x

160

Změna produktivita práce Obchodní deficit Běžná likvidita Obch.pohledávky do splatnosti Úrokové krytí P/BV Náklady na dluh Podíl na domácím trhu Rating Celkový vážený součet

Maďarsko

Německo

Nizozemsko

Norsko

Polsko

Portugalsko

14 21 x x 16 19 9 11 16 16 16 18

25 25 17 22 8 5 12 12 18 x 17 18

5 7 18 20 14 18 19 21 22 20 13 14

Země

Švýcarsko

ROE

23 26 x x 4 4 4 x 27 x 16 18

Švédsko

ROA

10 17 24 24 7 6 8 9 24 23 17 15

Španělsko

Quicktest 1990

18 22 x x 5 22 15 17 x x 12 16

Srbsko

Z-skóre1995

19 19 x x 27 27 28 26 14 14 19 17

Slovinsko

Ukazatel

17 15 21 19 25 15 14 10 26 24 18 15

Slovensko

Celkový vážený součet

Litva

Rating

16 12 x x 28 26 21 14 13 17 15 11

Řecko

Podíl na domácím trhu

Itálie

Náklady na dluh

Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrné hodnoty 2010

Rumunsko

P/BV

Irsko

Úrokové krytí

Země

Rakousko

Ukazatel

Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrná hodnota 2010 Průměrné hodnoty 2010

10 16 12 8 26 21 25 19 12 3 23 21 3 23 17 25 9 8 26 26 6 9 13 15 25 22 16 17

19 24 16 20 5 5 6 4 6 1 4 4 1 1 x x x x x x x x 10 13 x x 8 9

5 6 6 7 9 12 16 12 20 12 14 20 6 14 8 9 7 14 19 17 24 21 26 23 11 13 13 14

2 3 7 19 13 22 18 23 24 22 12 5 5 2 11 12 27 x x x 10 28 23 24 12 15 14 16

25 22 25 18 1 18 4 11 16 17 16 17 24 18 23 23 26 27 x x 19 25 17 20 x x 18 20

23 18 13 10 6 4 1 1 28 20 2 2 16 11 x x 11 13 x x 9 11 x x x x 12 10

12 15 11 25 24 24 27 28 9 21 13 7 15 22 19 18 15 18 22 21 17 13 11 7 17 19 16 18

14 8 10 4 20 15 23 16 10 10 21 15 17 12 26 19 20 16 x x 20 20 16 16 21 25 18 15

15 10 5 3 16 14 13 13 1 4 1 1 18 13 20 16 x x 20 23 x x 6 6 x x 12 10

Zdroj: Vlastní výpočet, Informace od společností, BLOOMBERG (2012), ENERGY (2012)

161

12. Korelace 65. Korelace v okolí, jednotlivé země

Anglie Bosna a Hercegovina Bulharsko Černá hora ČR Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Itálie Litva Maďarsko Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Srbsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Průměr

Cenová CPI a hladina a spotřebitelské spotřebitelské ceny ceny energií elektřiny 0,61 0,23 x x x -0,05 x x 0,71 0,75 0,57 0,83 0,86 -0,69 0,55 0,11 0,74 -0,32 x 0,17 0,54 0,66 0,62 -0,45 x 0,52 0,67 0,39 0,69 -0,28 0,02 -0,85 0,80 -0,01 0,67 0,09 0,56 -0,38 0,80 0,89 x 0,16 0,87 -0,06 0,86 0,28 0,01 -0,17 x x 0,65 -0,38 0,51 0,37 0,83 x 0,63 0,07

Barevné rozlišení

Silná pozitivní korelace > 0,6

Země

HDP a HDP a celková ceny spotřeba elektřiny elektřiny 0,74 -0,07 -0,07 x 0,73 -0,31 x x 0,81 0,34 0,92 0,10 0,87 -0,19 0,68 -0,20 0,47 -0,45 0,78 -0,59 0,69 0,43 0,87 0,40 0,97 -0,54 0,74 0,09 0,75 -0,18 0,80 0,14 0,41 -0,12 0,78 -0,14 0,58 -0,32 0,70 0,87 0,48 0,87 0,86 -0,11 0,62 -0,22 0,73 -0,33 x x 0,90 -0,52 0,80 0,19 0,38 x 0,69 -0,04 Silná negativní korelace < -0,6

HDP a cenová hladina

Spotřebitelské ceny energií a elektřiny

-0,38 0,41 0,55 x 0,64 x x x 0,22 0,80 0,01 0,35 0,14 -0,86 0,29 -0,14 0,52 -0,06 0,28 x 0,76 0,05 0,32 0,66 0,07 X 0,02 0,28 0,60 -0,25 -0,11 0,02 -0,67 0,09 -0,06 0,52 0,58 -0,61 0,57 0,89 0,22 x 0,04 -0,20 0,21 0,17 0,45 -0,43 x x 0,83 -0,07 0,18 0,59 x x 0,25 0,11 Velmi nízká korelace (-0.3; 0.3)

Zdroj: Vlastní výpočet, IM (2012), OECD (2012), EUROSTAT (2012)

162

64. Korelace provozních domácích výnosů s okolím Země

HDP

Cenová hladina

Spotřebitelské ceny elektřiny

Anglie Bosna a Hercegovina Bulharsko Černá hora ČR Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Itálie Litva Maďarsko Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Srbsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Průměr

0,13 0,72 1,00 0,66 -0,12 0,48 0,23 0,00 0,39 0,87 0,80 0,49 x 0,77 -0,11 0,12 0,18 -0,31 0,49 -0,12 0,15 0,69 1,00 0,55 x -0,63 -0,02 x 0,34

0,18 0,62 0,95 x -0,23 0,06 0,34 0,35 0,65 0,54 0,89 0,65 x 1,00 0,18 0,21 0,71 -0,36 0,61 0,39 0,85 -0,01 1,00 0,03 x -0,14 -0,03 x 0,39

0,41 x -0,12 x 0,14 0,36 -0,89 0,43 -0,15 -0,38 0,79 -0,13 x 0,86 -0,10 0,14 -0,24 -1,00 -0,86 0,46 0,20 0,54 1,00 -0,22 x 0,17 0,35 x 0,08

Celková spotřeba elektřiny -0,34 -0,62 1,00 x -0,09 0,23 0,27 -0,01 0,76 0,97 0,74 0,46 x 0,66 0,00 0,40 0,53 -0,58 -0,04 -0,25 0,46 0,77 -1,00 0,45 x -0,47 0,04 x 0,18

Zdroj: Vlastní výpočet, IM (2012), OECD (2012), EUROSTAT (2012), Informace od společností

66. Korelační koeficienty průměrů období Korelace

Prodané Náklady Celková Index Index Index Tržby z Výnosy z množství na Skutečný Instalovaný Cenová spotřeba spotřebitelProvozní Osobní Průměrné spotřebitel- Ceny Ceny Ceny Ceny HDP prodeje el. domácího energie - EBITDA spotřebitelských palivo, výkon výkon náklady mzdy hladina elektrické ských cen výnosy ských cen uhlí ropy uranu plynu energie území domácí cen energií energie a celkem celkem plynu energie elektřiny materiál trh

HDP

1,00 0,51

0,83

0,03

0,41

0,61

0,40

0,61

-0,40

0,28

0,40

0,61

0,19

0,39

0,75

0,63

0,47

0,15

0,14

0,33

Cenová hladina

0,51 1,00

0,26

0,41

0,84

0,80

0,70

0,14

0,01

0,40

0,19

0,55

0,07

0,58

0,53

0,25

0,53

0,45

-0,06

0,02

Celková spotřeba elektrické energie

0,83 0,26

1,00

-0,23

0,27

0,40

0,25

0,45

-0,61

-0,06

0,04

0,66

-0,13

0,38

0,74

0,38

0,28

-0,08

0,19

0,23

Index spotřebitelských cen elektřiny

0,03 0,41

-0,23

1,00

0,50

0,51

0,56

0,37

0,43

0,57

-0,15

0,16

0,60

-0,20 -0,05

0,13

0,53

0,56

0,35

0,24

Tržby z prodeje el. energie

0,41 0,84

0,27

0,50

1,00

0,84

0,71

0,13

0,15

0,57

0,12

0,55

0,16

0,25

0,40

-0,08 0,52

0,37

0,25

0,29

Provozní výnosy

0,61 0,80

0,40

0,51

0,84

1,00

0,77

0,37

0,21

0,60

0,25

0,60

0,47

0,17

0,47

0,35

0,53

0,63

-0,07

0,44

Výnosy z domácího území

0,39

0,40 0,70

0,25

0,56

0,71

0,77

1,00

-0,05

0,39

0,72

0,00

0,23

0,25

0,22

0,08

0,25

0,18

0,76

0,12

Prodané množství energie - domácí trh 0,61 0,14

0,45

0,37

0,13

0,37

-0,05

1,00

-0,38

0,01

0,18

0,61

0,53

-0,03 0,65

0,51

0,76

-0,05

0,23

0,23

-0,40 0,01

-0,61

0,43

0,15

0,21

0,39

-0,38

1,00

0,68

0,27

-0,39

0,57

-0,39 -0,64 -0,23 -0,17

0,53

-0,17

0,52

Osobní náklady

0,28 0,40

-0,06

0,57

0,57

0,60

0,72

0,01

0,68

1,00

0,43

-0,07

0,60

-0,21 -0,21

0,09

0,15

0,61

0,26

0,68

Průměrné mzdy

0,40 0,19

0,04

-0,15

0,12

0,25

0,00

0,18

0,27

0,43

1,00

0,15

0,49

0,17

0,21

0,12

0,27

-0,07

-0,23

0,56

Index spotřebitelských cen energií

0,61 0,55

0,66

0,16

0,55

0,60

0,23

0,61

-0,39

-0,07

0,15

1,00

0,17

0,56

0,92

0,13

0,82

-0,13

0,06

0,25

Index spotřebitelských cen plynu

0,19 0,07

-0,13

0,60

0,16

0,47

0,25

0,53

0,57

0,60

0,49

0,17

1,00

-0,34 0,00

0,28

0,48

0,40

-0,05

0,72

Ceny uhlí

0,39 0,58

0,38

-0,20

0,25

0,17

0,22

-0,03

-0,39

-0,21

0,17

0,56

-0,34

1,00

0,63

0,10

0,36

-0,20

-0,16

-0,17

Ceny ropy

0,75 0,53

0,74

-0,05

0,40

0,47

0,08

0,65

-0,64

-0,21

0,21

0,92

0,00

0,63

1,00

0,32

0,73

-0,23

0,01

0,04

Ceny uranu

0,63 0,25

0,38

0,13

-0,08

0,35

0,25

0,51

-0,23

0,09

0,12

0,13

0,28

0,10

0,32

1,00

0,13

0,51

-0,30

-0,05

Ceny plynu

0,47 0,53

0,28

0,53

0,52

0,53

0,18

0,76

-0,17

0,15

0,27

0,82

0,48

0,36

0,73

0,13

1,00

-0,09

0,25

0,27

Náklady na palivo, energie a materiál 0,15 0,45

-0,08

0,56

0,37

0,63

0,76

-0,05

0,53

0,61

-0,07

-0,13

0,40

-0,20 -0,23

0,51 -0,09

1,00

-0,26

0,18

Skutečný výkon celkem

0,14 -0,06

0,19

0,35

0,25

-0,07

0,12

0,23

-0,17

0,26

-0,23

0,06

-0,05

-0,16 0,01

-0,30 0,25

-0,26

1,00

0,16

Instalovaný výkon celkem

0,33 0,02

0,23

0,24

0,29

0,44

0,39

0,23

0,52

0,68

0,56

0,25

0,72

-0,17 0,04

-0,05 0,27

0,18

0,16

1,00

EBITDA

Barevné rozlišení

Silná pozitivní korelace > 0,6

Silná negativní korelace < -0,6

Velmi nízká korelace (-0.3; 0.3)

Zdroj: Vlastní výpočty, IM (2012), OECD (2012), EUROSTAT (2012), Informace od společností

163

13. Regrese Zdroje: Vlastní výpočet, Informace od společností, IM (2012), OECD (2012), EUROSTAT (2012)

54. Regrese – Celková spotřeba x HDP 55. Regrese - Celková spotřeba x HDP + zpoždění

56. Regrese - Celkové výnosy x HDP, Cenová hladina 57. Regrese - Tržby z prodeje el. energie x Cenová hladina

164

58. Regrese - Průměrné mzdy x Cenová hladina 59. Regrese - Osobní náklady x Mzdy + Kapacita + + Zpoždění

61. Regrese - Spotřeba materiálu x Ceny uhlí, plynu, 60. Regrese - EBITDA x Ceny plynu, ropy, uhlí + Ceny ropy + Ceny energií energií (166 pozorování)

63. Regrese - EBITDA x Ceny ropy, plynu, uhlí + + Ceny energií (9 pozorování)

62. Regrese - EBITDA x Instalovaná kapacita (138 pozorování)

165

65. Regrese - EBITDA x Instalovaná kapacita (9 pozorování)

67. Regrese - EBITDA x Cenová hladina (9 pozorování)

64. Regrese - EBITDA x Cenová hladina (199 pozorování)

66. Regrese – Rentabilita aktiv x Ceny uhlí, plynu, ropy + Ceny energií

68. Regrese – Rentabilita aktiv x Cenová hladina 69. Regrese - Rentabilita aktiv x HDP, Cenová hladina, Instalovaná kapacita

70. Regrese - Rentabilita aktiv x Celková spotřeba el.

166