Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a úetnictví Katedra bankovnictví a pojišovnictví Studijní obor Finance

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a ú etnictví Katedra bankovnictví a pojiš ovnictví Studijní obor Finance

Bakalá ská práce na téma: Okolnosti výskytu spekulativních bublin na finan ních trzích

Autor bakalá ské práce: Michal Šev ík Vedoucí bakalá ské práce: doc. Ing. Jitka Veselá, Ph.D. Rok obhajoby: 2009

estné prohlášení: Prohlašuji, že bakalá skou práci na téma „Okolnosti výskytu spekulativních bublin na finan ních trzích“ jsem vypracoval samostatn a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem ádn ozna il a uvedl v p iloženém seznamu. V .........................................

dne ...........................

podpis

Abstrakt Tato práce je zam ena na finan ní krize vzniklé v pr b hu ekonomické historie. Vysv tluje pojmy finan ní krize, spekulativní bublina, prezentuje vybrané modely finan ních krizí, které lze identifikovat na konkrétních historických p ípadech rozebraných v prvních dvou kapitolách. Teoretické p ístupy k okolnostem výskytu spekulativních bublin jsou sou ástí záv re né ásti této práce, kde hlavní role hrají racionalita a iracionalita jedince, davu a trhu a dále i psychologické faktory. Na záv r je zmín na možná užite nost bublin jako protiklad k událostem z prvních dvou kapitol. Klí ová slova: bubliny, burza, finan ní krize, historie, krach, spekulace, spekulativní bubliny

Abstract This bachelor thesis is focused on financial crises arisen throughout economic history. It explains the term of financial crisis, speculative bubble, and it presents chosen models of financial crises, which can be identified within concrete historical cases analyzed in the first two chapters. Theoretical approaches to the circumstances of speculative bubbles presence are part of the final section of this work, where the main roles play the rationality and irrationality of an individual, crowd, and market and psychological factors as well. At the end, a possible usefulness is mentioned contrary to the events of the first two chapters. Keywords: bubbles, crash, financial crisis, history, speculation, speculative bubbles, stock exchange

Obsah Úvod............................................................................................................................. 3 1. Nejstarší krize a spekulativní bubliny ve sv t .......................................................... 4 1.1 Finan ní krize ..................................................................................................... 5 1.1.1 Vybrané modely finan ních krizí.................................................................. 5 1.1.2 Burza............................................................................................................ 7 1.2 První známé krize do poloviny 18. století ............................................................ 8 1.2.1 Holandsko na po átku 17. století .................................................................. 8 1.2.2 Anglie a Francie – 1. polovina 18. století...................................................... 8 1.3 Západní Evropa v druhé polovin 18. století...................................................... 11 1.3.1 První globální dopad negativní spekulace – Holandsko vs. Evropa ............. 12 1.3.2 Situace v Evrop na konci 18. století .......................................................... 13 2. Století 19. a 20. ve znamení burzovních spekulací a hospodá ských krizí ................ 15 2.1 Hospodá ské krize do 30. let 19. století ............................................................. 15 2.1.1 Napoleonova blokáda ................................................................................. 15 2.1.2. USA – NYSE ............................................................................................ 16 2.1.3 Jižní Amerika vs. Británie .......................................................................... 16 2.2 Hospodá ské krize 19. století v d sledku burzovních spekulací ......................... 17 2.2.1 Velká mezinárodní krize............................................................................. 17 2.2.2 Sv tová hospodá ská krize.......................................................................... 19 2.2.3 Cotton Famine a první erný pátek ............................................................ 20 2.2.4 Sv t v roce 1873......................................................................................... 21 2.3 D ní na burzách dvacátého století ..................................................................... 22 2.3.1 Krach v roce 1929 a sv tová deprese .......................................................... 22 2.3.2 Burzovní krach 1987 .................................................................................. 23

1

3. Spekulace a spekulativní bubliny ............................................................................ 24 3.1 Co je to bublina? ............................................................................................... 24 3.1.1 Základní možná vysv tlení výskytu bublin ................................................. 26 3.2 Spln ní vs. nespln ní podmínek k vylou ení vzniku bubliny ............................. 27 3.2.1 Nekone n mnoho obchodník ................................................................... 27 3.2.2 Odlišné p edstavy a iracionální chování...................................................... 28 3.2.3 Neefektivnost v ekonomice......................................................................... 28 3.3 Racionalita a iracionalita obchodník a trh ...................................................... 29 3.3.1 Racionální obchodníci, iracionální trhy....................................................... 29 3.3.2 Iracionální obchodníci, iracionální trhy....................................................... 29 3.3.3 Racionální obchodníci, racionální trhy........................................................ 29 3.3.4 Iracionální obchodníci, racionální trhy........................................................ 30 3.4 Psychologické faktory ....................................................................................... 30 3.4.1 Psychologie davu........................................................................................ 30 3.4.2 Hlu né obchodování................................................................................... 31 3.5 Užite nost bublin .............................................................................................. 32 3.5.1 Finan ní inovace ........................................................................................ 32 3.5.2 Nové technologie........................................................................................ 32 Záv r .......................................................................................................................... 33 Literatura:................................................................................................................... 35

2

Úvod Spekulativní bubliny jsou finan ní jevy, na jejichž po átku bývá zpravidla finan ní spekulace. Mohou se objevovat na r zných typech trh a souviset s r znými druhy aktiv, nicmén tato práce se bude zabývat p evážn trhem finan ním, spekulacemi s cennými papíry a finan ními krizemi historie. Jak probíhal vznik a zánik spekulativních bublin? Ovliv ují výskyt r zných bublin stejné i alespo

podobné

faktory? Jaké bývají dopady splasknutí bubliny? To jsou otázky, ke kterým bych rád našel odpov di pomocí následujícího textu. V první kapitole se práce bude v novat historii nejstarších krizí a spekulativních bublin (17. a 18. století). Na úvod této kapitoly bude vysv tlen pojem finan ní krize a budou p edstaveny vybrané modely vzniku krizí. Mnoho rys t chto model lze pozorovat na událostech rozepsaných dále. V neposlední ad se zde objeví zmínka o ko enech pojmu burza a jejího vzniku. Historií se tento text zabývá ve dvou kapitolách z prostého d vodu. Zatímco první ást spadá do éry probíhající první fáze globalizace, kdy se prasknutí bublin projevovalo vesm s na lokální úrovni (viz dále), p elom 18. a 19. století p ináší p esun do fáze druhé, kdy se sv t za al zmenšovat už ze st ední velikosti na malou. Spekulace, jejich dopady a další vzniklé krize nabývají v 19. a 20 století mnohem v tších rozm r co do dopad , tak i do mezinárodnosti. Op t si lze u nastalých situací z t chto dob povšimnout znak spadajících do model finan ních krizí z první kapitoly. T etí

ást bude zam ena na vysv tlení pojmu spekulativní bublina, na základní

p edstavy vzniku bublin, vysv tlí rozd lení bublin na kladné a záporné a p edevším na racionální a iracionální, kdy práv racionalita, resp. iracionalita jednání jedinc hraje roli i v dalších, více teoretických, p ístupech snažících se objasnit okolnosti výskytu spekulativních bublin. Záv r této kapitoly bude v nován pohledu, kdy výskyt bublin m že být chápán i jako užite ná v c, a koliv tomu v prvních dvou kapitolách mnohé nenasv d uje.

3

1. Nejstarší krize a spekulativní bubliny ve sv t Riskantní finan ní obchody podstupovali a n kdy i následné finan ní krize zažívali již sta í ekové a

ímané. Jejich obchody je možné považovat za první p edch dce burz

vznikajících ve st edov ku. Zprávy o obchodních místech podobných burzám p icházejí z Itálie již z dvanáctého století, kdy se nap íklad v roce 1111 sešli ve m st

Lucca kupci ke spole nému

obchodu. Ve století trnáctém se již pravideln konala shromážd ní v dalších italských m stech poblíž konzulárních dom , tzv. loggií. P edm tem obchodování byly p evážn sm nky. Roku 1409 vzniká také první obchodní místo severn ji v Evrop , konkrétn v Bruggách. Dále se v pr b hu patnáctého století objevily burzy v dalších evropských m stech (Londýn, Lyon, Toulouse a na p elomu století Augsburk a Norimberk). Za mezník vývoje burz se považuje založení burzy v Antverpách, kam se p esunuly burzovní obchody v polovin patnáctého století1 z Brugg, a kde vznikla v roce 1531 první budova sloužící zvlášt

pro burzovní ú ely. Dosud nabývala shromážd ní

obchodník spíše neformální podoby. S p íchodem zakládání oficiálních obchodních míst za aly vznikat burzovní kluby uzav ené pro své leny. Na prvopo átku se obchodovalo spíše se sm nkami a mincemi, pozd ji se za al rozmáhat obchod se zbožím a r znými cennými papíry (akcie, státní dluhové cenné papíry). Historie burz a burzovních obchod je svázána se spekulacemi a spekulace s finan ními krizemi.

1

1440 – Beneš V., Musílek P.: Burzy a burzovní obchody, Informatorium, Praha 1992, str. 106; 1460 – Kolektiv.: Burza cenných papír , Annomal, Praha 1992, str. 11

4

1.1 Finan ní krize Krize provázejí lidstvo již velmi dlouho, a t ebaže se výraz finan ní krize stal tém každodenním tématem k hovoru, je velice obtížné tento pojem p esn definovat. Termín finan ní krize nabývá tedy pom rn širokého rozsahu, a každý si pod ním dokáže p edstavit n co odlišného. Po prozkoumání eské i zahrani ní literatury na toto téma p išel kolektiv Fakulty financí a ú etnictví na VŠE s touto definicí finan ní krize jako „…výrazné zhoršení velké v tšiny finan ních indikátor , projevujících se nedostate nou likviditou finan ního systému, rozsáhlou insolventností finan ních institucí, nár stem volatility výnosových m r finan ních instrument , výrazným poklesem hodnoty finan ních a nefinan ních aktiv a podstatným snížením rozsahu alokace úspor ve finan ním systému…“2. Finan ní krize zde byla roz len na na n kolik díl ích krizí, konkrétn

na

krizi

úv rovou, krizi likvidity, krizi m novou a krizi investi ní, s dodatkem o prolínání t chto díl ích krizí v dob vzniku samotné finan ní krize, z ehož plyne obtížnost jejího jasného vymezení.

1.1.1 Vybrané modely finan ních krizí Z model finan ních krizí3 rovn ž publikovaných ve výše zmín né práci si dovolím vybrat takové, které by mohly stát za zmínku vzhledem k danému tématu: Nadm rná úv rová expanze P vod krize vyvolané nadm rným úv rováním je p ikládán vn jším p í inám jako jsou nové technologie, neúroda, resp. nadm rná úroda, po átky

i konce vále ných

konflikt . Takové události mají vliv na zm nu ekonomického prost edí a na psychologii investi ního jednání. V o ekávání zisk za íná st ízlivá spekulace a s ní poptávka po finan ních prost edcích. Úv rování napl uje tuto poptávku a dále napomáhá spekulaci, ímž podporuje r st cen aktiv. Tento koloto žene ceny aktiv stále výše a tím roste i

2

MUSÍLEK, Petr, DVO ÁK, Petr, REVENDA, Zbyn k, VESELÁ, Jitka, P LPÁNOVÁ, Stanislava, MÁLEK, Ji í, RADOVÁ, Jarmila, BLAHOVÁ, Na a. Analýza p í in d sledk eské finan ní krize v 90.letech [online]. Praha : VŠE FFÚ, 2004. s. 12. 3 MUSÍLEK, Petr, DVO ÁK, Petr, REVENDA, Zbyn k, VESELÁ, Jitka, P LPÁNOVÁ, Stanislava, MÁLEK, Ji í, RADOVÁ, Jarmila, BLAHOVÁ, Na a. Analýza p í in d sledk eské finan ní krize v 90.letech [online]. Praha : VŠE FFÚ, 2004. s. 13-31.

5

další chu ke spekulacím, nyní již nadm rným a iracionálním. Nyní za ínají první investo i (racionáln uvažující investo i nebo inside i) realizovat své zisky. Prodeje aktiv tla í kurzy dol . Dlužníci nemají prost edky ke splácení úv r a v itelé nehodlají dále investovat. Insolvence jednotlivých subjekt se postupn p enese až na bankovní instituce, k emuž napomáhá probíhající run na banky. Finan ní panika Finan ní panikou je situace, kdy subjekty v roli v itel finan ních institucí za nou masivn

vybírat svá depozita. Tento útok na banky m že být zp soben r znými

nep edvídatelnými

i neo ekávanými událostmi v ekonomice, záporn

vnímanou

informací i výrokem z nejvyšších míst ela zem atp. Pro dobro spole nosti je vítáno, aby vklady nebyly p ed asn vybírány a finan ní trhy m ly z eho erpat. Naopak zájmem jedince je v p ípad

obav z insolvence banky si své prost edky stáhnout.

Faktorem k hromadnému vybírání je prostý strach z toho, že by nás mohli jiní jedinci stejným po ínáním p edb hnout a na nás by již nezbylo. Pokud dojde k události, která takto zm ní postoj jednotlivých vkladatel , a zárove banky nedisponují dostate ným množstvím ob žných aktiv ke krytí svých krátkodobých závazk

(vklady v itel ),

neexistuje jiný soukromý zdroj likvidity a v itel poslední instance je slabý, nastává p íhodné prost edí pro vypuknutí run na banky. Paradoxn práv toto chování p isp je ke zhoršení situace v daných finan ních institucích. Platební neschopnost se ší í a brání k dokon ení i dobrých investi ních zám r Nadm rný p íliv zahrani ního kapitálu a selhání trhu Dlouhodobý hospodá ský r st podporován zda ilými reformami láká nový kapitál, který p ichází p evážn ze zahrani í. Domácí subjekty snáze získávají finan ní prost edky a zadlužování tím roste. Ve spojení se slabou regulací finan ního trhu, informa ní asymetrií a špatným ízením rizik nastává finan ní nerovnováha. Výsledky ekonomiky nedosahují o ekávání zahrani ních investor

a ti sv j krátkodobý kapitál stahují

z ekonomiky pry . Hospodá ské cykly Hospodá ské cykly obvykle ovliv ují vývoj ekonomiky, finan ní sektor nevyjímaje. Vzestup a rozvoj ekonomiky probíhá v období expanze, až se dostane na sv j vrchol,

6

p es který se p ehoupne do období recese, kdy je typický pokles výkonu ekonomiky dokud nedosáhne dna, aby se cyklus op t zapo al nanovo. B hem expanze se finan nímu sektoru da í dob e. Nicmén v dob recese nastávají potíže, které mohou vyústit ve finan ní krizi. Pokles spot ebitelské poptávky vede k r stu zásob a snižování reálného produktu. Propoušt ní zvyšuje nezam stnanost a spot ebitelé poptávají stále menší množství statk , ímž klesají zisky podnik , až se objeví platební neschopnost. Finan ní instituce se dostávají do potíží. Finan ní krize mohou nastat na základ jednoho i na základ malého množství initel , jak je zmín no výše, nebo jsou d sledkem p sobení mnohem více faktor , které nastanou ve „správný“ okamžik a vzájemn zap sobí na ekonomiku zem , resp. zemí. Jednou z p í in finan ních krizí je také splasknutí spekulativní bubliny, kdy se prudce snižuje cena aktiv, což vede ke vzniku finan ní krize. Teoriím výskytu t chto bublin bude v nováno více prostoru v kapitole 3.

1.1.2 Burza Místo, kde se byly mnohokrát odstartovány krizové situace nese ozna ení „burza“. Název „burza“ jako ozna ení pro specifický druh trhu, kde se setkávají obchodníci za ú elem obchodu zbožím, které nebylo p ítomno fyzicky, ale bylo zastoupeno cennými papíry ve form sm nek, je s lehkými obm nami používán po celé Evrop , resp. kontinentální Evrop ,

ili tém

ve všech sv tových jazycích, nap . francouzsky

„Bourse“, holandsky „Beurs“, italsky „Borsa“, n mecky „Börse“. Na jednu stranu snad p ekvapiv angli tina, jako velice rozší ený jazyk, neužívá tohoto ozna ení – p vodn sice existovala „The Bourse“ – nýbrž si osvojila pojem „The Exchange“ odvozený nejspíše od slova vým na/sm na v návaznosti na první p edm t obchodování p i výše zmín ných historických setkáváních, sm nku4. Vznik tohoto pojmu není zcela jasný. Nabízí se n kolik variant. Jednou mohl být p epis eckého výrazu pro kožený m šec. Další možností mohlo být provázání rodiny van der Burse z Brugg v Belgii s uskute ováním obchodních aktivit uvnit jejich domu, jež byl ozna en rodinným erbem s, údajn , t emi koženými m šci.

4

Beneš V., Musílek P.: Burzy a burzovní obchody, Informatorium, Praha 1992, str. 106

7

1.2 První známé krize do poloviny 18. století Dle knihy The World is Flat od Thomase Friedmana5 spadá toto období do první ze t í fází globalizace. Jak se sv t zmenšoval z velikosti velké na velikost st ední, m žeme vid t i ší i dopad jednotlivých situací dále zmín ných.

1.2.1 Holandsko na po átku 17. století V letech 1634 až 1637 se v Holandsku vytvo ila jedna z nejstarších spekula ních bublin, když v zemi tulipán propuklo tzv. „tulipánové šílenství“. Na za átku sedmnáctého století za ali v Holandsku k ížit tulipány dovezené p vodn z Turecka. Po ase za aly sout že o nejhez í kv tinu a z úsp šných p stitel se stávali vážení lidé. Vzhledem k nedostatku ur itých cibulí se jejich ceny rázem vyšvihly vzh ru. Za krátko stála jedna cibule namísto jednoho guldenu gulden tisíc. Není tedy divu, že cht l každý s cibulemi obchodovat. Holandské burzy se staly prost edníkem t chto transakcí a vedle akcií se zde m nili majitelé vzácných druh cibulí. Tulipánový bý í trh vedl k uzavírání op ních kontrakt , které dosahovaly desetinásobného zhodnocení. Prodej majetku za ú elem nákupu cibule nebyl tehdy ni ím neobvyklým. Uvádí se, že za t i cibule byl vym n n pivovar v p ibližné hodnot

asi t í m š anských dom

v Amsterodamu. Rok 1637 byl rokem obratu trendu na tulipánovém trhu. Nabídka tehdy p evýšila poptávku a bublina praskla. Lidé v panice prodávali. Na jedné stran se objevovaly výnosy p es tisíc procent. Na stran druhé se ti, co byli lapeni bublinou, dostali i do ztrát až 90 % a více. D íve uzav ené opce vedly nyní k bankrot m a konkurs m.

1.2.2 Anglie a Francie – 1. polovina 18. století Válka o d dictví špan lské vyústila v ur ité jevy, které vedly ke krach m známým z u ebnic historie a ekonomie. Jedná se o události spojené s tzv. „Jihomo skou bublinou“ (South Sea Bubble), jež prob hla na území Anglie a „Mississippi projektem“ pod taktovkou Johna Lawa, který našel své místo ve Francii.

5

HÁJEK, Petr. Možnosti využití netradi ních kvantitativních metod p i p edpovídání finan ních krizí. 2007. str. 6

8

Roku 1711 m l v d sledku války s Francií anglický státní dluh hodnotu 10 milion liber šterlink . Po podepsání utrechtského míru ovšem vypukla válka znovu, aby po porážce Špan lska po sob zanechala dluh tém

32 miliony liber šterlink . Práv kv li válce o

špan lské d dictví, kde hlavní role hrály tyto dv mocnosti, Anglie a Francie, jsou si p í iny vzniku krizí v obou zmín ných zemích docela podobné. Francouzská pokladna byla po válce také více než prázdná. Po smrti Ludvíka XIV. roku 1715 inil státní dluh 2,4 miliardy livr 6. V tu dobu inily ro ní da ové p íjmy asi 160 milion livr a jen úroky z daného dluhu byly 90 milion livr za rok. Není divu, že se ob vlády snažily najít postup, který by vedl k oddlužení. Anglická vláda spole n s parlamentem dali zelenou vzniku obchodní spole nosti South Sea Copany (dále SSC). Ta nejprve p evzala státní dluh v hodnot 9 milion liber, za což inkasovala 6% p.a. úrok. Na za átku roku 1720 nabídla SSC p evzetí až 32 milion liber vým nou za povolení k neomezenému navýšení vlastního kapitálu. Až na poslance Roberta Walpola byla vláda návrhu naklon na. Už b hem jednání vzrostl na za átku roku 1720 kurz akcie SSC z okolo 120 na dvojnásobek7. Další vývoj kurzu podpo ilo vedení spole nosti zprávami o budoucích dohodách se Špan lskem a v dubnu byl návrh SSC schválen. Jelikož byl o ú ast na majetku SSC veliký zájem, což bylo vyvoláno výhradními právy spole nosti na obchod se zaoceánským sv tem a na osidlování nových kon in slibujících nové bohatství, následovala další kola emisí nových akcií. Akcie o nominální hodnot 100 liber se upisovaly nejprve za 300 liber; p i druhé emisi už za 400 liber p i dividend

10 %. Zatímco se tato bublina dále nafukovala, vznikaly další podniky

slibující rychlé zisky. Zajímavostí je nap íklad subjekt vyráb jící perpetum mobile. Tyto nesmyslné bubliny brzy splaskly, na rozdíl od bubliny SSC. Koncem dubna se kurz p eklopil p es 500 liber a za další m síc vyšplhal na 890 liber za jednu akcii. Je nutné p ipomenout, že krom vydávání nových akcií zatím SSC nevykázala žádnou jinou aktivitu. Na konci ervna byla cena akcie na 1 050 librách a nedlouho nato i celých 1 100 liber, když se proslechlo, že vedení spole nosti své akcie prodalo. B hem

6

livre = tehdejší francouzská st íbrná mince Zdroje uvádí hodnoty 121 a 126: 121 – http://www.boerse.de [2]; 126 - MUSÍLEK, Petr, DVO ÁK, Petr, REVENDA, Zbyn k, VESELÁ, Jitka, P LPÁNOVÁ, Stanislava, MÁLEK, Ji í, RADOVÁ, Jarmila, BLAHOVÁ, Na a. Analýza p í in d sledk eské finan ní krize v 90.letech [online]. Praha : VŠE FFÚ, 2004. s. 44 7

9

n kolika týdn spadl kurz na 135 liber a na konci roku dosahovala ztráta oproti vrcholu až 88 %. Ve Francii se mezitím odehrávalo dobrodružství, v jehož hlavní roli stál odsouzený gambler a studovaný finan ník John Law. Už za studia finan nictví ho napadlo z ízení banky, která by své poskytnuté úv ry m la kryté pozemky. Skotským parlamentem byl odmítnut. Po letech hý ivého života ho št stí být na správném míst ve správnou dobu zavedlo do Francie, kde Law poznal vévodu Filipa Orleánského. Nedlouho nato umírá král a Filip Orleánský nastupuje do ela vlády. Snahy o eliminaci státního dluhu nedopadaly na úrodnou p du a ke slovu a pozd ji i k inu se dostal John Law. V kv tnu 1716 založil Banque Generale disponující právem spravovat královské p íjmy a emitovat vlastní bankovky kryté da ovými p íjmy a pozemky ve vlastnictví této banky. Vlastní kapitál banky byl tvo en 1 200 akciemi o nominále 5 000 livr . Poté, co vláda na ídila splácení státních daní a poplatk

výhradn bankovkami Banque Generale,

hodnota akcií se navýšila meziro n o 15 %. Osídlování amerického kontinentu navedlo Lawa k další akci. V zá í 1717 získal monopol na obchod s oblastmi Louisiany a Mississippi a s vizí naleziš drahých kov založil Západoindickou spole nost. Emisí akcií o nominální hodnot 500 livr cht l získat kapitál ve výši 100 milion

livr . Svou cenou m ly být akcie dostupné co

nejv tšímu spektru obyvatel, ale nebylo lehké je umístit. Splatnost akcií byla možná pouze bankovkami vydanými Banque General. Všeobecná ned v ra v projekt dopadla na kurzy a v druhé polovin roku 1718 jejich hodnota spadla na 280 livr . Státní dluh se nadále prohluboval, a tak sáhl John Law k dalším opat ením. Z Banque Generale se stala Bank Royale se 100% ú astí státu, ímž získala právo na emisi státních bankovek. Pomocí nových pen z vhán ných do ob hu, nutno dodat nekrytých pen z, nakoupil Law r zné monopoly a práva dalších spole ností, které v kv tnu 1719 spojil se svou Západoindickou spole ností v jednu. Díky obchodním monopol m v Severní Americe, Indii,

ín a jižních mo ích akcie

znovu za aly r st. V parlamentu se objevila varování p ed nekontrolovaným vpoušt ním pen z do ekonomiky. To však nic nezm nilo a Law za al vydávat další akcie, což vedlo k ne ízené spekulaci. V zá í byl kurz 8 000 livr

(NH = 500). To Lawovi nejspíš

nesta ilo. Navýšil dividendu na 40 % a kurz se vymrštil na neuv itelných 18 000 livr 10

za jedu akcii. N kte í realisté ovšem svými prodeji poslali kurz dol tém

o polovinu.

Law emitoval další bankovky a nakoupil 100 000 svých akcií, ímž investor m navrátil d v ru. Stále v tší množství papírových pen z v ob hu zvyšovalo cenovou hladinu. První opatrní lidé sm ovali bankovky za mince, drahé kovy, nádobí a další cennosti. Akcie nicmén pokra ovaly v r stu až zp t na 18 000 livr , kdy došlo ke zlomu (po átek roku 1720). Investo i za ali prodávat a zbavovat se papírových pen z. Law postupn prosadil zákaz mincí a pozd ji také nákupy všech cenných statk . Platit se sm lo pouze bankovkami. To se však již nesetkalo s úsp chem a Law už nemohl ud lat nic, aby sled událostí zvrátil na svou stranu. Na ja e byl odvolán a krátce nato došlo ke krachu jak uskupení vzniklého na základech Západoindické spole nosti, tak i Banque Royale. V porovnání s anglickou finan ní krizí byla ta francouzská rozsáhlejší, co do dopadu na obyvatelstvo. Kv li velmi vysoké inflaci se nouze týkala i lidí, kte í stáli stranou spekulace. Ve Francii ovšem nedošlo k tolika bankrot m, pon vadž nemalá

ást

obchodník sta ila své zisky realizovat v as. Nedlouho po t chto událostech Francií proplula další vlna spekulace a op t ve vztahu Západoindické spole nosti. Zpo átku byl kurz jako na houpa ce. Po státním zásahu kurz zvolna rostl. Smrt jednoho z len p edstavenstva poslal kurz dol , na ež získala spole nost další monopoly a hodnota akcií šplhala zp t. Smrt vévody a obavy z vlády mladého krále akcie oslabily, ale ne tolik, jak mnozí o ekávali. Poté, co si ti, kte í p istoupili k „selling short“, uv domili, že se dali špatnou cestou, za ali práv oni hromadn nakupovat zp t akcie, což kurz vyšvihlo nahoru. Tato houpa ka se b hem let 1723-1725 rozhoupala od hodnoty 500 livr k hodnot 3 000 livr za akcii, aby se na za átku roku 1725 zastavila zpátky na svých 500 livrech a tím bublina kolem Západoindické spole nosti splaskla.

1.3 Západní Evropa v druhé polovin 18. století Výše zmín né události z první poloviny 18. století byly úzce spjaty s válkami a jejich rozm ry byly spíše lokálního charakteru. V této ásti textu nahlédneme do d ní druhé poloviny 18. století, kde se dovíme o okolnostech vzniku dalších krizových situací na finan ních trzích. Za íná se projevovat první fáze globalizace, p ichází pr myslová revoluce a ve sv t dochází k politickým a spole enským zm nám. Vál ení pat í do historie lidstva již odnepam ti. V tomto oddílu však není pouto mezi konfliktem a 11

p ítomností spekulace tak silné, jako tomu bylo v p edchozím textu, p esto se zmínce o konfliktu nevyhneme.

1.3.1 První globální dopad negativní spekulace – Holandsko vs. Evropa Rok 1763 znamenal konec konfliktu, do kterého byla vtažena v tšina evropských velikán

(Rakousko, Francie, Rusko, Sasko, Špan lsko, Švédsko na jedné stran ;

Prusko s Velkou Británií na stran druhé) – sedmiletá válka. V pr b hu t chto let si zachovalo práv

Holandsko neutralitu a z stalo stranou

vále ného d ní. Díky svému postoji se holandskému hospodá ství da ilo a vzestup se projevil i v zahrani ním odchodu. Mnoho obchodních transakcí bylo tehdy provád no pomocí sm nek, jejichž využitím se zahrani ní obchod výrazn zjednodušil. Sm nka byla velmi oblíbeným instrumentem platebního styku. Nevyda ená spekulace, jež se nezdála nikterak závažná, si našla své místo koncem probíhajícího konfliktu. Válka byla p í inou vysokých úrokových m r ve Velké Británii a spekulanti o ekávali jejich pokles. Práv

holandští obchodníci byli mezi

nejaktivn jšími spekulanty a nakonec také mezi t mi, kte í p išli o vynaložené prost edky, když se snížení m r nedostavilo. Na první pohled šlo o zdánliv nevýznamnou událost, která ovšem soub žn

s nár stem úv rového financování

vyústila ve finan ní krizi globáln jšího charakteru. Všechny reálné peníze v Holandsku tou dobou nesta ily pokrývat úv ry vznikající vypisováním obchodních sm nek. Tento nedostatek za al vyvolávat ned v ru v zab hnutý styl sm ne ného obchodního úv rování a další sm nky již nebyly p ijímány. Bohužel chyb la na trhu hotovost a nebylo tedy ím dluhy splácet. Jako lavina se ší ila platební neschopnost Holandskem a dále do dalších evropských zemí. Mnoho spole ností po Evrop zkrachovalo, obchod se zabrzdil a akciový trh padl. elem vzniklé situaci, na jejímž po átku stála nevyda ená povále ná spekulace a nedostate né krytí úv rových obchod , se musel postavit stát. Platební neschopnost se rozhodl vy ešit rychlým importem drahých kov do zem . Jednat se muselo rychle a jako nejoperativn jší možnost se jevilo vpustit dovezené zlato a st íbro ihned do ob hu, což musela odsouhlasit Amsterodamská banka (zlato i st íbro bylo neražené a ražba by zdržela celý proces). Tato opat ení nakonec p isp ly k zlepšení situace.

12

1.3.2 Situace v Evrop na konci 18. století Konec 18. století se nenesl ve stylu spekula ních šílenství a souvisejících tržních machinací. Svou roli zde hrají dopady událostí z minulých období, expandující pr mysl Velké Británie a politické zm ny ve Francii spojené s osobností Napoleona Bonaparte. Všechny tyto faktory propojené za ínajícím „zmenšováním se“ sv ta dopadly na obchodní aktivity v Evrop a ovlivnily úsp chy i neúsp chy p i spekulacích evropských obchodník . V Anglii za ala v polovin 18. století pr myslová revoluce a s ní vzrostla poptávka po surovinách a také objem vyráb ných produkt . Tento vývoj znamenal vyšší požadavky na efektivnost dopravy. V roce 1756 jistý Francis Egerton za al budovat kanál mezi jím vlastn nými doly na uhlí. Po dvou letech byl kanál dokon en a b hem chvíle se Egerton t šil dobrému jménu a zna nému majetku. Jeho úsp chy v doprav zboží a surovin zanedlouho p im ly i další podnikatele k vstupu na nový trh. Nar stajícímu množství kanál

vycházela vst íc i stavební legislativa, ve které se

neobjevovala žádná omezení týkající se žádostí o stavební povolení. Jediné, co musel žadatel brát v potaz, byly vysoké náklady na výstavbu p eplavních kanál . Pot ebný kapitál byl získáván formou zakládání akciových spole ností a vstupem na burzovní trh. V tomto oboru slibovaly tyto podnikatelské zám ry vysoké zisky, a tím pádem rostly i kurzy akcií takových projekt . „Canal mania“ propukla v plném proudu a s sebou p inesla vlnu investi ního šílenství. Tou dobou ve Francii probíhala revoluce a tamní šlechtici asto volili investice do staveb pr plav

v Anglii jako úto išt

pro sv j

majetek. Díky importu takového množství kapitálu postupn „Canal mania“ nabývala na objemu. P estože se za aly objevovat ur ité již ne p íliš optimistické zprávy, spekulanti ve své euforii pokra ovali a živili bubliny „Canal manie“ až do po átku roku 1793. N které akcie dosahovaly hodnot až okolo 800 % své nominální hodnoty. Nová politická situace na území Francie vedla k vyhlášení války Anglii, zprost edkovan

navýšily náklady na výstavbu kanál , což spole n

ímž se

s odlivem

francouzského kapitálu zp t do své již politicky klidn jší zem znamenalo pozastavení prací na r zných projektech a nez ídka i jejich úplné zastavení a nedokon ení. Jak již tomu bývá, byli ti, kte í na Canal manii vyd lali jm ní, ale zárove nebylo málo t ch, kterým se spekulace nevyda ila, a skon ili se ztrátou. Roku 1804 byl v Anglii p edveden parní stroj, ímž nové kanály za aly postrádat smysl. 13

Rok 1763 se podepsal také na situaci v N mecku a v jeho obchodních centrech, mezi n ž pat il i Hamburk. Roku 1769 zasvítilo na dobré asy, když za alo m sto bez prost edník obchodovat se vznikajícím novým sv tem. Zlevn ní zahrani ního obchodu díky efektivn ji provád nému pohybu zboží dalo nad ji mnohým spekulant m a touha po nových ziscích spole n s vírou na sebe nedaly dlouho ekat. Vše se vyvíjelo slibn . Mezitím vojenské bitvy vedené Napoleonem Bonapartem s kontinentálními soupe i získaly Francii roku 1797

ást Nizozemí. Na Anglii ovšem po mo i vzhledem

k velikosti anglického námo nictva Napoleon nemohl, proto se rozhodl v roce 1798 ude it p es Egypt na její kolonii, Indii. Nejistota a neklid panující mezi Francouzi a Nizozemci vedla k vyhledávání bezpe n jších lokalit k usídlení jak sebe sama, tak svého kapitálu. Protože pat il mezi ony vyhledávané destinace, p išel si Hamburk na své a za aly se zde objevovat nové podniky, banky a obchodní domy. Investice se jen hrnuly a všichni ekali veliké výnosy v podob podíl na ziscích. Neo ekávané události však všem nad jím u inily p ítrž. Když byl Napoleon mimo Francii, rozhodli se nep átelé k úderu. Nastalá situace donutila Napoleona k pokusu o návrat, s ímž však Anglie po ítala a p edem zapo ala námo ní blokádu k znemožn ní Napoleonova tahu. Do blokády byl vtažen i Hamburk, což znamenalo pro mnohé obchodníky ohromné nep íjemnosti. Splácení pohledávek nebylo možné a p vodní spekulace na budoucí zisky se v okamžiku rozplynuly. Vrchol finan ní krize se dostavil v srpnu roku 1799. M síc nato prolomil Napoleon blokádu a anglické námo ní síly odpluly. Tím se obnovil obchod a Hamburk za al op t prosperovat. P estože krize netrvala více jak n kolik m síc , zna né množství obchodník stihla poslat do kolen.

14

2. Století 19. a 20. ve znamení burzovních spekulací a hospodá ských krizí Na konci první fáze globalizace (viz kapitola 1) se rozvíjelo bankovnictví a spekulace nebyly ni ím neobvyklým. Tvrzení, že krize se v té dob dostavovaly pravideln , není nijak p ehnané. Dále se budu zabývat rozborem událostí spadajících do druhé fáze globalizace.

2.1 Hospodá ské krize do 30. let 19. století Než se dostanu k prezentaci burzovních spekulací 19. století, považuji za vhodné zmínit d ní provázané s koncem 18. a po átkem 19. století, abych zachoval návaznost v historii.

2.1.1 Napoleonova blokáda Vále né konflikty p edevším mezi hlavními mocenskými rivaly Anglií a Francií vedly k blokádám vyhlášeným postupn ob ma stranami. Obchod se b hem blokád prakticky zastavil. Situace v Anglii se v pr b hu let vyvinula roku 1811 až v hospodá skou krizi zvanou „great panic“ (velká panika). Napoleonova blokáda s sebou do evropských ekonomik p inesla mnoho negativ a z blokády za ali odstupovat její jednotliví ú astníci, což znamenalo další vále ný st et, tentokrát na evropské pevnin . Separace ostrovního a pevninského trhu sice dovedla pr mysl kontinentální Evropy k nezávislosti na importu britské produkce díky vývoji vlastních postup , po obnovení mezinárodních obchodních styk se však dostavila nerovnováha a s ní další hospodá ská krize. Vysoká úrove anglického pr myslu byla základem pro výrazný export, a to výrobk kvalitn jších a levn jších, než jaké si mohly dovolit ostatní evropské ekonomiky, hospodá ství Spojených stát

amerických nevyjímaje. Zaplavení t chto trh

tímto

levným a kvalitním britským zbožím vyústilo v celní opat ení na západní stran Atlantiku a v krachy nekonkurenceschopných podnik na východ od oceánu. Mohutné propoušt ní a nízká koup schopnost obyvatelstva zap í inily pokles anglického vývozu. Tento vývoj spole n s celní politikou USA zahájil krizi i v ostrovní ásti Evropy. Tak se Napoleonova blokáda v letech 1816-1817 odrazila ve vývoji hospodá ské situace v Evrop a, jak bude zmín no v dalším textu, také v Americe.

15

2.1.2. USA – NYSE Deprese, která dopadla na evropské hospodá ství, se Spojeným stát m americkým prozatím vyhnula. Neprobádaná území p inášela vyhlídky na nová bohatství. Ekonomickému rozmachu však za ínala hrozit vlna anglického zboží, která p iplula do Evropy. Roku 1816 podlehl Kongres tlaku domácích výrobc a siln navýšil cla na dovoz zboží ze zahrani í. Dále vzrostly vládní výdaje v zájmu výstavby silnic a kanál . Po t chto krocích americké hospodá ství zažívalo rychlý vzestup, a to podnítilo vznik New York Stock Exchange (NYSE). Nár st obchodování spole n s dalším faktorem s sebou za n jakou dobu p inesli první krizi na území USA. Tím dalším faktorem byl bankovní sektor. Po vypršení statutu národní banky roku 1811 chyb l regulátor. Vznikl veliký po et bank, které vypoušt ly do ob hu své bankovky. Nedostatek mincí a zlata znamenal nedostate né krytí. Nakonec roku 1816 Kongres povolil novou národní banku, která m la situaci na finan ním trhu stabilizovat. Banka namísto regulace nezodpov dn úv rovala banky jednotlivých stát , aby tímto naplnila požadavky obchodník a spekulant na nové úv ry. Aby to nebylo málo, poušt la se samotná národní banka do spekulací s cennými papíry i nemovitostmi. Na úv rech postavené hospodá ství brzy zaznamenalo první potíže. Vysoké ceny na trhu vedly k poklesu výnos a tím k platebním neschopnostem. Úv rování se zastavilo a hospodá ský r st byl ten tam. Mezi lety 1819 – 1820 nabyla krize svého vrcholu. Kurzy akcií na NYSE spadly na dno. Na pobo ce národní banky byla odhalena korupce a nové vedení dostalo za úkol situaci vylepšit. Až roku 1823 nastalo uvoln ní. Krize nicmén rozd lila vládu v názorech severních a jižních stát .

2.1.3 Jižní Amerika vs. Británie Po povále né krizi se zotavila nejd íve britská ekonomika díky nár stu exportu a investic. Mnoho jihoamerických stát

vyhlásilo nezávislost a britská vláda chyt e

identifikovala nové trhy. Dobré obchodní vztahy si Velká Británie diplomaticky zajistila uznáním t chto stát a tehdy v nich vybudovala rozsáhlou obchodní sí . To pomohlo exportu k výše zmín nému r stu. Po anglických výrobcích byla vzhledem k jejich kvalit a cen veliká poptávka. Takový vývoj se promítl i na londýnské burze, kde akcie spole ností (kolikrát i spekulativních) p itahovaly investory a spekulanty. Kurzy rostly a roku 1824 se na burze objevily i jihoamerické cenné papíry. Zájem byl o akcie dol drahých kov (a doly existovaly i nikoliv) a státní dluhopisy daných zemí. 16

Na po átku následného d je byly investice britských obchodník do jihoamerických zemí. Tyto zem ihned to ily nabyté peníze za britské zboží. Na sv t byl rázem za arovaný kruh. Burza se za ala p eh ívat, až narostla o 200 %. Po átkem roku 1825 se ozvaly první hlasy varující p ed spekulacemi. Koncem roku se dostavil kolaps. Není jisté, co bylo tím krokem, který jej odstartoval. Nicmén se p edpokládá, že šlo o vydání pokladní sm nky, která citeln

snížila množství ob živa, spole n

s tehdy

aplikovaným systémem nákupu nových cenných papír . Platila se totiž jen záloha a na zbytek byl poskytnut úv r. To vedlo ke spekulacím na prodej se ziskem p ed splatností úv ru. Po propadu akcií tedy nastala platební neschopnost, která ohrožovala i významné finan ní domy. Pen z bylo stále mén a mezi lidmi vznikla panika. Kv li platební neschopnosti padly desítky bank. Díky mincím posbíraným po Evrop a v trezoru schovaným bankovkám z minulého století se poda ilo zvládnout požadavky na platby a Bank of England vyklouzla se stahující se smy ky insolvence.

2.2 Hospodá ské krize 19. století v d sledku burzovních spekulací Velmi trefné je konstatování o p í inách v tšiny krizí 19. století: „… praskání bublin na trzích s r znými komoditami (spekulace s bavlnou, pšenicí, p dou, p ípadn jinými komoditami, dále také cennými papíry železnic a jiných spole ností)…“8. Postupn jsou to totiž stále více spekulace na burzách, co vede k finan ním a hospodá ským krizím, které vzhledem k probíhající druhé fázi globalizace zmenšující sv t dále na malou velikost nabývají mnohem širšího, mezinárodního, rozsahu.

2.2.1 Velká mezinárodní krize Tato krize za ala v roce 1836 v Anglii, díky t snosti vztah se rozší ila o rok pozd ji do USA a podobn t snými vazbami se dostala roku 1838 zp t do Evropy, konkrétn do Belgie, Francie a N mecka. Na po átku celého et zce stály akciové spekulace p edevším s akciemi železni ních spole ností po celé Evrop a spole n s nimi i spekulace britských a amerických hrá na trhu s bavlnou. Dobrá nálada na trzích lákala nové investory a ti vyhán li kurzy stále výše. Varování ze strany vedení anglické obchodní komory nem la na vidinu rychlých

8

HÁJEK, Petr. Možnosti využití netradi ních kvantitativních metod p i p edpovídání finan ních krizí. 2007. str. 7

17

výd lk

žádný vliv a po et spekulant , zejména drobných, rostl. Vzhledem

k nedostatku financí byl jedinou možností t chto malých hrá

úv r. Ukon ení

monopolu Bank of England na obchod s cennými papíry podpo ilo r st po tu bank v Británii. Zvýšila se konkurence a p itvrdil boj o zákazníky. Jedním z nástroj užívaných v tomto boji byla i liberální úv rová politika. Tak mohl tém

každý zájemce

úv r obdržet a množství pen z v ob hu rostlo. Roku 1836 se kurzy p ehouply p es vrchol a za aly padat. P es množství pen z v ekonomice zap í inil propad akcií nedostatek finan ních prost edk . Insolvence s sebou táhla ke dnu podniky a banky. Bank of England nakonec musela požádat o pomoc francouzskou národní banku a spole n

s dohodami mezi hamburskými a

francouzskými finan níky se do Anglie k zažehnání platební neschopnosti dostaly p es t i miliony liber. Velké množství spekulací probíhalo roku 1836 i v USA. Nemalý zájem o pozemky a bavlnu hnal kurzy akcií vzh ru. Jakmile se dostaly nad svou reálnou mez, nastal jejich prudký pokles, který p isp l finan ní krizi, jejíž p í inou byly t sné vztahy mezi britským a americkým hospodá stvím. Zboží a finan ní prost edky p icházely do Spojených stát

p evážn z Británie a tak se krize na britských ostrovech vedla k

úpadku podnik a bank i v USA. Další kroky této krize vedly zp t do Evropy, když podniky finan n propojené s USA nebo Anglií za aly poci ovat nedostatek objednávek z t chto region . Takové mezinárodní obchodní a finan ní vztahy m li zejména Belgie, Francie a N mecko. V letech 1836-1838 probíhal v t chto ekonomikách hospodá ský pokles spojený s r stem chudoby. R zné zásahy, a

politické

i bankovní, t ebaže byly

in ny

s dobrým úmyslem, asto situaci pouze zhoršovaly. Výrazn jší zlepšení nastává až po p ti letech, ovšem nemá dlouhého trvání. Už v letech 1846-1848 se znovu projevila obchodní a finan ní provázanost tehdejšího sv ta. Neúroda z roku 1846 vyvolala veliké spekulace s obilím. Další p í inou rychle vzniklé krize byla obnova spekulací s akciemi železni ních spole ností a nastavený systém emitování t chto akcií. Pouze ást emisní ceny se platila promptn . Zbylá hodnota byla splácena postupn . P i r stu kurz mohl tedy dlužník p ed splátkou akcie prodat a zisk použít vyrovnání závazku. Trh se p esytil novými železni ními akciemi. Nastal však problém s poptávkou a tak za aly kurzy padat, což s sebou stáhlo do potíží 18

ty, kte í doufali v napln ní výše zmín ného postupu splácení. Pokusem o záchranu byl p echod ke spekulacím na trhu s obilím. Ovšem i zde nastal brzy zlom, když britská vláda ve snaze pomoci chudým a hladovým, kte í si nemohli pšenici za dané ceny dovolit, zrušila dovozní clo. Nedostatek pšenice tím sice byl vy ešen, ale nyní p išla na adu optimistická o ekávání na nadcházející sklize , která poslala cenu pšenice na kolena. Mnozí spekulanti v etn r zných bank a finan ních institucí zbankrotovali.

2.2.2 Sv tová hospodá ská krize Co do rozsahu a rychlosti ší ení je tato krize doposud opravdu jedine ná. Své epicentrum si našla v USA v New Yorku a Ohiu, odkud se velmi rychle rozší ila po sv t , tedy do Evropy a dokonce i do malých stát a kolonií, nap . Indie. Po roce 1848 se jednotlivá hospodá ství postupn vzpamatovávala. Vále ný konflikt na Evropské pevnin , tzv. krymská válka (viz níže), nahrál Spojeným stát m k zacelení mezery po výpadku dodávek ruské pšenice. Když v b eznu 1856 válka skon ila, levn jší pšenice z východu se vrátila na trh a o dražší americkou nebyl již zájem. Spole n s p sobením dalších faktor se americké hospodá ství za alo pohybovat na vratké lávce, když v srpnu 1857 ohlásila spole nost Ohio Life Insurance and Trust Company bankrot. Poté, co se p išlo na skandál zpronev ry, omezily ihned banky v New Yorku své obchodní aktivity a držitelé cenných papír šílenství,

zapo ali prodejní

ímž zp sobili krach na newyorské burze. Britské spole nosti a banky

stahovaly své finance z USA, což vedlo k obrovskému snížení zlatých rezerv. Reakcí na vznikající situaci m l být dovoz zlata z dol v Kalifornii. Lo vezoucí spásný kov byla vlivem nep íznivého po así potopena a finan ní sv t za al zoufat. Banky nemohly vyplácet hotovost, akciové kurzy se ítily dol a p ibývalo bankrot . K rychlému ší ení zpráv o probíhající situaci velmi prosp la nová komunika ní technologie, telegraf. Od roku 1850 probíhal ekonomický rozkv t i na evropském kontinentu, a to až do roku 1853. V íjnu napadla ruská vojska území Turecka, na jehož stranu se v b eznu 1854 p idaly Francie a Velká Británie. Po átek konfliktu doslova zarazil boom v železni ním a bankovním sektoru, aby se mohly kurzy op t vystoupat vzh ru poté, co západní strana dokazovala svou p evahu. Da ilo se p edevším bankovnictví. Banky a akciové spole nosti úv rující drobné klienty vydávaly nové akcie a ty si zatím vždy našly odbyt. Po konci války roku 1856 bý í trend na burzách ješt posílil. To už však byl trh na svém vrcholu. Na konci léta se trend oto il a evropské burzy obsadil medv d. 19

Zde se projevila navíc i situace v USA. V Británii probíhaly runy na banky, v N mecku krize dopadla p edevším na Hamburk. Jeho provázanost s Velkou Británií a USA nebyla však jedinou p í inou. Velké úv ry poskytované švédským spole nostem ú astnícím se na spekulacích v lo a ství a strojírenství nemohly být po prasknutí t chto bublin spláceny. Situaci zde zachránil vlak plný st íbra, který byl jako p j ka vypraven z Vídn . Dosud nebyla krize, která by tak rychle a v takovém m ítku postihla takové množství velkých i malých stát

v etn

vzdálených kolonií. Výsledkem byla vysoká

nezam stnanost a chudoba po celém sv t zp sobená všeobecnou hospodá skou recesí. Trvalo roky, než se d ní na burzách vzpamatovalo a ekonomika za ala rozkvétat až po roce 1860.

2.2.3 Cotton Famine a první erný pátek Mezi dopady sv tové krize m žeme za adit i fakt, že svým zp sobem napomohla ke vzniku ob anské války ve Spojených státech amerických, když názorov ješt více rozd lila jižní a severní státy. Tato ob anská válka, která trvala v letech 1861 - 1865, zap í inila pokles exportu domácí bavlny. Její nedostatek spole n s r stem její ceny byl fundamentální složkou spekula ního boomu na burzách. Problém se zpracováním bavlny z východu byl po technologické stránce vy ešen v roce 1863. Toto nemohlo vést k ni emu jinému než mohutným prodejním aktivitám a odchodem z daného trhu. Nejvíce postižena byla pa ížská burza, která se v lednu 1864 dostala na dno. Její pád se sice neprojevil ve v tším m ítku okamžit , následky na sebe však nenechaly dlouho ekat. Ve Velké Británii a N mecku spekula ní boom nijak neochlazoval. Hrozící další vále ný konflikt poznamenal trhy a nejistota vedla k poklesu kurz . Odliv kapitálu, špatná úv rová politika a nastalá platební neschopnost poslaly ve svém d sledku do kolen v kv tnu 1866 finan ní d m Overend Guiney & Company. Zpráva o krachu této známé banky se rozší ila po všech evropských významných burzách. Klesající kurzy se rázem propadly. Soub žný pád kurz v N mecku zp sobený polickou situací p isp l k pozd jšímu ozna ení 11. kv tna 1866 za erný pátek – první v d jinách burzovnictví.

20

2.2.4 Sv t v roce 1873 Snaha Otto von Bismarcka o sjednocení N mecka vedla postupn k vyhlášení války ze strany Francie v roce 1870. Jak už tomu bývá, vývoj na burzách p ed vále ným konfliktem nabývá opatrn jšího charakteru a nejinak tomu bylo na berlínské burze. Až po úsp ších n meckých vojsk b hem bitev se situace obrátila op t k lepšímu. Boom na burze odstartoval hned, jak se rozší ila zpráva o vysokých francouzských reparacích. B hem dvou let vzniklo v N mecku tém

t ikrát tolik akciových spole ností než za

posledních sto let. P itékající peníze z Francie zvýšily likviditu trhu a obraty na burze v Berlín

se zdvojnásobily. Všichni mohli disponovat finan ními prost edky ke

spekulacím a hojn je k tomu využívali. Tento rozkv t se rozší il dále do Rakousko-Uherska (15.4.1871 byla založena i první eská burza). Dobré asy trvaly do roku 1873, kdy sv tová výstava ve Vídni skon ila s obrovským deficitem a její investo i za ali vyhlašovat bankroty. Prodeje na burze vyvolaly množství konkurz . Dne 9.5.1873 (pátek) burza padla. Na berlínské burze si zpo átku ned lali mnoho starostí s víde ským krachem, dokud nepronikly zv sti o problémech v USA. Jelikož americké železni ní spole nosti obchodující své akcie v Berlín byly na mizin , dostihl pád i tuto burzu. Spole n s krachem víde ské burzy napomohlo situaci i d ní v USA, kde po skon ení ob anské války (viz 2.2.3) nacházely své uplatn ní železni ní projekty podporované množstvím investor a spekulant . Postupem asu bylo stále t žší nacházet finan ní zdroje na úhradu náklad na nep edvídatelné události (havárie, sesuvy). O tyto riskantní projekty p estával být zájem. V zá í 1873 ohlásil bankrot velmi vážený finan ní d m Jay Cook & Company a akciový trh se v panice zhroutil. Prodeje akcií byly tak mohutné, že newyorská burza poprvé zastavila obchodování, což trvalo deset dní. Panika v USA a krach ve Vídni nasm roval ovlivn né státy do další ekonomické deprese.

21

2.3 D ní na burzách dvacátého století Události dvacátého století jsou již velmi bohaté na data, což by na jednu stranu bylo vhodné pro detailní rozbory, nicmén na stranu druhou není v kapacit tohoto textu v novat se všem nastalým situacím dopodrobna. Minulé století bylo bohaté na výskyt krizových situací, a

se jednalo o hyperinflaci v N mecku v roce 1923, pád

Brettonwoodského systému na p elomu šedesátých a sedmdesátých let, ropnou krizi v roce 1973, i devadesátá léta ve znamení krizí v Asii, války v Perském zálivu a technologické bubliny na p elomu tisíciletí. V následujícím textu však p edstavím pouze d ní na burzách v roce 1929 a v roce 1987.

2.3.1 Krach v roce 1929 a sv tová deprese Po skon ení první sv tové války to byly op t nové technologie (nap . pásová velkovýroba), které napomohly obnovení ekonomického r stu. Dvacátá léta zaznamenala veliký zájem o cenné papíry mezi laickou ve ejností. Akcie obecn zhodnocovaly. Lákadla v podání snadných zisk p ivád la na trh stále nové hrá e. Lidé ob tovali veškeré zdroje, které mohli oželet a pokud nem li již co investovat, další využívanou možností, jak finan ní prost edky získat, byl úv r. Hospodá ský r st se ze Spojených stát rozší il i do Evropy. Koncem dvacátých let, po dvou letech dobré úrody, se v roce 1929 poprvé objevily v tší propady kurz . Do podzimu se nálada na burze mnohokrát vyst ídala, k emuž napomohly jednou optimistické a podruhé varovné výroky vysokých p edstavitel r zných institucí a finan ních analytik . Nakonec 24. íjna prob hly první prodeje z d vod dostání závazk m, které vznikly ú eln ke koupi t chto prodávaných akcií. Zprávy o situaci na newyorské burze dostihly Evropu, kde vyústily v propady akcií snad na všech evropských burzách. Po marných pokusech stabilizovat kurzy na burze v USA se pond lí a úterý (28. a 29. íjna 1929) do kalo dalších prodejních p íkaz

a to

v takové mí e, že si vysloužily ozna ení za další „ erné dny“ v burzovních d jinách. B hem období všeobecného rozmachu existoval kruh toku finan ních prost edk , jež vedl z USA do N mecka, které je použilo ke splácení reparací, které byly použity evropskými státy ke splácení dluh v USA. Po krachu na Wall Street vyschl zdroj a navíc investo i na západ p es Atlantik stahovali kapitál z Evropy ke krytí svých ztrát doma. Následná postupná celní ochraná ská opat ení jednotlivých sv tových stát ve

22

snaze ochránit interní produkci zap í inila p erušení mezinárodního obchodu a restriktivní politiky n kterých zemí navíc ješt podpo ily vznikající krizi. B hem t icátých let byl vývoj na burzách zna n rozkolísaný. Toto období nahrávalo politickému vývoji ve sv t živeného nespokojeností lidu, až po uklidn ní ekonomické situace ve sv t v roce 1938 vyústilo v roce 1939 ve sv tovou válku.

2.3.2 Burzovní krach 1987 Rok 1987 s sebou p inesl dosud nevídaný propad akcií po celém sv t . Po nástupu Ronalda Reagana na místo prezidenta USA p išla opat ení vedoucí k pozvednutí amerického hospodá ství. Ekonomice se za alo da it, což se projevilo také na burzovní nálad . Do roku 1987 docházelo však z d vod

neúm rného posilování dolaru a

v d sledku dohod, které m ly posilování zamezit (fungovaly pouze do asn ) k nap tí na burze. V roce 1987 už nejistota p evážila a 19. íjen za al mohutnými výprodeji. Tou dobou již bylo rozvinuto obchodování prost ednictvím po íta , které byly nastaveny na automatické prodeje v p ípad poklesu kurz pod ur itou stanovenou hranici k zamezení velkých ztrát, tzv. Stop Loss Order. Po íta e tedy zahájily automatické prodeje, které tla ily kurzy dol . Nízké kurzy op t vyvolávaly automatický prodej. Ohromné množství transakcí zahltilo po íta ovou sí

a nastalé problémy

zap í inily kolaps na akciovém trhu, a to nejen domácím. T sné propojení na mezinárodní úrovni p eneslo kolaps dále do sv ta. P í inou pádu byla nad jemi nafouknutá bublina ve spojení se selháním techniky. Splasknutí bubliny a „ostrý test“ kapacity po íta ových program

vedl k za len ní

brzdy – p erušení obchodování – v p ípad ur itého poklesu. V asný zásah vlády, centrální banky a chladná hlava domácích subjekt

pomohly

k návratu d v ry na akciový trh a tím nejspíš odvrátily události, které se mohly podobat t m po roce 1929.

23

3. Spekulace a spekulativní bubliny „V cenovém vývoji v tšiny trh lze as od asu vypozorovat výskyt zvláštního jevu, kdy ceny p íslušného zboží obchodovaného na daném typu trhu (a už se jedná o cenné papíry, nemovitosti nebo zem d lské plodiny) ur itou dobu zaznamenávají neustálý r st bez toho, že by pro n j bylo možné najít p ijatelná a vy erpávající fundamentální vysv tlení.“9 Spekulativní obchody se mohou objevit na jakémkoliv trhu. Nicmén se zmínkami o takových obchodech se setkáváme p edevším ve spojení s trhem finan ním. Jako d sledek tohoto jednání m že být vznik situace citované výše. Jak již bylo pozorováno v p edchozích kapitolách, nic netrvá v n a nenadálý nár st cen se po ase zastaví a jejich vývoj se prudce oto í, aniž by to bylo všeobecn o ekáváno. Takový jev je nazýván spekulativní bublinou. Ekonomové vidí v dramatickém nár stu cen znepokojení, protože se dá p edpokládat, že tak rapidní nár st neodráží skute nou hodnotu daného aktiva. Bublina, resp. pozitivní bublina10, tak p ináší falešný dojem vyšší hodnoty aktiva, které tak hodnotné ve skute nosti není.

3.1 Co je to bublina? Termín bublina proniká mezi širokou laickou ve ejnost jako ozna ení situace, kdy cena aktiva významn vzroste b hem krátké doby, což vede k p edpokladu stejn náhlého pádu této ceny. Jestliže bychom se cht li pokusit ozna it za bublinu dlouhodobý nár st ceny, která se náhle zhroutí (takový vývoj bezesporu m žeme pozorovat na v tšin

událostech

z kapitol 1 a 2), zjistili bychom, že takový popis by byl nep esný a nejednozna ný. Nedozvíme se jak rychle a jak hodn by cena m la r st, aby se dalo hovo it o bublin . Podobný pr b h by mohl mít i vývoj ceny na základ interakce nabídky a poptávky. Nap íklad p i zavád ní nového módního zboží je nabídka omezená. Jakmile se produkt uchytí na trhu, jeho cena za ne r st a výrobce odpoví zvýšením nabídky, ímž zap í iní

9

Veselá, Jitka. Cenové bubliny a finan ní krize. Acta Oeconomica Pragensia, 2003, ro . 11, . 1, s. 63. ISSN 0572-3043. 10 Pozitivní (kladná) bublina je taková, kdy se cena daného aktiva nachází nad jeho fundamentální hodnotou. x V p ípad negativní (záporné) bubliny se cena aktiva nachází pod úrovní jeho fundamentální hodnoty. Viz dále v ásti 3.1

24

pokles ceny. Postupn se spot ebitelé orientují na další nový trend, což tla í cenu stále níž. Zde m žeme st ží mluvit o bublin , t ebaže se vývoj ceny podobá popisu výše. P esn ur it co je mín no pojmem bublina je problematické. Mezi mnohými se nabízí p ístup v ozna ení bubliny jako jakékoliv nesprávné po ínání podporované vysokou mírou spekulace. Zde nastává problém v tom, jak identifikovat n jaké po ínání jako nesprávné. Jediný zp sob, jak k takovému záv ru dojít je ex post, z ehož vyplývá, že bublinu m žeme ur it teprve poté, co se objevila. 11 Dalším pohledem na tuto problematiku m že být pokus definovat bublinu jako situaci, kdy se hodnota aktiva odchýlí od fundamentální hodnoty, tedy ji bu p ekro í – kladná (pozitivní) bublina, nebo pod ni klesne – záporná (negativní) bublina. Fundamentální hodnotou je o ekávaná hodnota všech pen žních tok , které vlastnictví daného aktiva p inese, diskontovaná do sou asnosti. Tato definice je jednoduchá, ale je t žké fundamentální hodnotu zm it práv z hlediska ocen ní budoucích tok .12 Je obtížné nalézt konsensus ohledn definování bubliny, proto použiji asi nejmén sporný pohled, který íká, že „…bubliny jsou typicky spojeny s dramatickým nár stem ceny aktiva, následovaným jejím prudkým pádem…“. 13 Abychom rozum li bublinám, je t eba se podívat na základní operace na finan ním trhu. Na finan ním trhu je znalost toho, co si ostatní myslí, že je pravda o pohybu trhu, klí em k tomu, že víme, kam se trh ve skute nosti pohne. Tedy vím-li, co si myslí ostatní o tom, jakým sm rem se bude vydávat trh, vím, kam se trh nakonec opravdu vydá. „Trh je ízen pr m rnými o ekáváními jeho ú astník

o tom, jaká jsou na trhu

pr m rná o ekávání.“14 Je z ejmé, že spekulativní bubliny jsou v podstat finan ní úkazy. A už jsou zam eny na jakékoliv aktivum, bývají nastartovány finan ní spekulací.

11

O'Hara, Maureen. Bubbles: Some Perspectives (and Loose Talk) from History. [Journal Article] Review of Financial Studies. Vol. 21 (1). p 12. January 2008. 12 Barlevy, Gadi. Economic Theory and Asset Bubbles. [Journal Article] Federal Reserve Bank of Chicago Economic Perspectives. Vol. 31 (3). p 46. 3rd Quarter 2007. 13 O'Hara, Maureen. Bubbles: Some Perspectives (and Loose Talk) from History. [Journal Article] Review of Financial Studies. Vol. 21 (1). p 12. January 2008. 14 Eatwell, John. Useful Bubbles. [Journal Article] Contributions to Political Economy. Vol. 23 (0). p 41. 2004.

25

3.1.1 Základní možná vysv tlení výskytu bublin V pr b hu historie se objevovala r zná možná vysv tlení vzniku bublin. Jeden z prvních faktor m lo být p ílišné obchodování, tzv. „overtrading“. Nicmén , a koliv je tento termín pom rn neur itý, byl použit v dalším, pozd jším, p ístupu k této otázce, který vyvozuje chování ceny aktiva z cyklu: klid

zhodnocení

stagnace

spád

jistota

prosperita

vzrušení

„overtrading“

strnutí

15

klid

Jako další možná p í ina se jeví vstup neprofesionálních subjekt

disponujících

finan ními prost edky na trh. V následujícím textu budou rozebrány teoretické p ístupy k vysv tlení vzniku a výskytu spekulativních bublin. Považuji proto za vhodné zmínit také možné d lení bublin na racionální a iracionální, nebo práv racionalita a iracionalita chování ú astník trhu hraje v jednotlivých p ípadech ur itou roli. Racionální bubliny Taková bublina má opodstatn ní v o ekáváních subjekt na trhu o budoucím r stu cen. Jejich poptávka vyžene ceny vzh ru a stále výše. Svým zp sobem se jedná o o ekávání vzniku bubliny s p edpokladem vyššího zisku p i oddáleném prodeji, nejlépe p ed tím, než bublina splaskne. Subjekty tedy nakupují na základ racionální úvahy o r stu ceny. Iracionální bubliny Vznik iracionální bubliny se zakládá na chybných úsudcích ú astník V tomto p ípad

trhu.

vstupují do hry r zné psychologické faktory. Nadm rná

neopodstatn ná o ekávání a ovlivnitelnost jedinc spole n se vznikající euforií vytáhne ceny vzh ru, aby nakonec úprk z trhu t ch, kte í si uv domili svou chybu, srazil ceny dol .

15

O'Hara, Maureen. Bubbles: Some Perspectives (and Loose Talk) from History. [Journal Article] Review of Financial Studies. Vol. 21 (1). p 13. January 2008.

26

3.2 Spln ní vs. nespln ní podmínek k vylou ení vzniku bubliny Abychom mohli p emýšlet o podmínkách, které dávají vzniknout bublinám, p edstavím nejprve podmínky, za kterých m žeme výskyt bublin vylou it. 16 P edpoklady k vylou ení výskytu bublin: Obchodníci za ínají se spole ným p esv d ením, že všichni obchodníci se chovají racionáln . Všechny zdroje jsou alokovány efektivn . Po et obchodník je kone ný. P edpoklad efektivní alokace zdroj znamená, že není možnost výhodn jšího obchodu mezi obchodníky. Výsledkem je situace, kdy by investor, který by hodlal nakoupit nadhodnocené aktivum, musel o ekávat, že získá na úkor zbytku obchodník tím, že jim prodá aktivum za víc, než je jeho hodnota. Je-li ale po et obchodník kone ný, nemohou být tato o ekávání pravdivá. Pokud by každý, kdo by kupoval nadhodnocené aktivum, p edpokládal získat na úkor ostatních, nezbyl by nikdo, na jehož úkor by se dalo získat. Aby mohla bublina vzniknout, musí být porušen alespo

jeden

z p edpoklad , tedy: Po et potenciálních obchodník je nekone ný. Po áte ní p edstavy jednotlivých obchodník

se liší; možnost iracionálního

chování. Existuje neefektivnost v ekonomice.

3.2.1 Nekone n mnoho obchodník P edpokládejme, že každý investor, který koupí aktivum, jej prodá dalšímu a opustí trh. Tento prodávající obchodník v í, že získá na úkor všech ostatních následujících po n m tím, že dostane zaplaceno víc, než kolik on vydá na dividendách. Stejn smýšlí ten, kdo dané aktivum odkoupil a prodal jej dál atd. V p ípad kone ného po tu obchodník by ten poslední aktivum odmítl koupit. Stejn

logicky by odmítl koupit už ten

p edposlední, jež si je v dom toho, že by mu aktivum z stalo. Stejn tak by logicky žádný investor nekoupil nadhodnocené aktivum. Tím, že neexistuje žádný poslední 16

Barlevy, Gadi. Economic Theory and Asset Bubbles. [Journal Article] Federal Reserve Bank of Chicago Economic Perspectives. Vol. 31 (3). p 44-59. 3rd Quarter 2007.

27

obchodník, p edává se aktivum dál a nedojde k tomu, že bychom nem li komu dál ono aktivum p edat. Aby p edpoklad nekone ného množství obchodník

mohl vést

k udržení bubliny, bylo by zapot ebí, aby ekonomika rostla stejným tempem jako bublina k zajišt ní dostatku zdroj

pro obchody. Pokud se toto nestane, po et

obchodník se zm ní v kone ný, prostor pro existenci bubliny zmizí a bublina praskne.

3.2.2 Odlišné p edstavy a iracionální chování Pokud mají obchodníci odlišné po áte ní p edstavy o fundamentální hodnot nebo v í, že ostatní obchodníci se chovají iracionáln , vede to obchodníka k názoru, že p edstavy t ch ostatních jsou mylné a proto m že na jejich úkor získat. Vznik bubliny nastává, když se obchodníci drží svých p edstav nehled na p edstavy jiných. Jako protiklad tomuto iracionálnímu chování jsou racionální obchodníci. Ti jsou aversní v i riziku a využívají možností arbitráží vznikajících špatným ocen ním aktiv. Nicmén ani jejich po ínání nesta í k snížení ceny zp t na fundamentální hodnotu a vzniká prostor pro bublinu.

3.2.3 Neefektivnost v ekonomice Podstatným faktorem pro možnost vzniku bubliny je alokace zdroj . Jsou-li prvotní zdroje rozd leny efektivn , neexistuje pot eba nabízet a poptávat. Pokud tomu tak není, najdou se subjekty, které budou nabízet své zdroje vým nou za aktiva, která budou nabízet zase subjekty poptávající zdroje. Soub žn za p edpokladu, že aktivum m že být obchodováno donekone na, vznikne bublina, jinak by v poslední moment obchodování nikdo nadhodnocené aktivum nekoupil. S tím by op t logicky po ítali obchodníci i b hem p edchozích transakcí, takže by ke vzniku bubliny op t v bec nedošlo.

28

3.3 Racionalita a iracionalita obchodník a trh Možnosti výskytu spekulativních bublin se r zní podle prost edí a podle subjekt operujících v tomto prost edí. V této

ásti jsou rozebrány jednotlivé kombinace

racionality a iracionality trh a jejich ú astník : Racionální obchodníci, iracionální trhy; Iracionální obchodníci, iracionální trhy; Racionální obchodníci, racionální trhy; Iracionální obchodníci, racionální trhy.

3.3.1 Racionální obchodníci, iracionální trhy Možný p ístup k okolnostem vzniku bublin je v kombinaci racionáln se chovajících obchodník

a prost edí iracionálního trhu. Každý obchodník v í, že nakoupené

aktivum m že dále prodat za vyšší cenu. Toto o ekávání je obecn racionální. Ne každý ú astník trhu však má nakonec možnost za vyšší cenu prodat, což iní trh jako takový iracionálním. Tím se otev e prostor pro vznik bubliny.

3.3.2 Iracionální obchodníci, iracionální trhy Další p ístup k vysv tlení bublin je kombinace iracionálních obchodník a iracionálního trhu. To, že na trzích dochází k mániím, je z ejmé a tyto mánie jsou p í inou vzniku bubliny. Iracionalita trhu spo ívá v tom, že jako jedinec se lov k chová p im en rozumn

a zodpov dn , kdežto jakmile se stane jedním z davu, stává se z n ho

„hlupák“. Iracionální chování jedince je takové, kdy p estane myslet individuáln , potla í sv j rozum a pln se oddá inteligenci skupinové, až ho spole n s celou masou pohltí spekulativní hore ka. Bublina se tedy zakládá na iracionálním chování.

3.3.3 Racionální obchodníci, racionální trhy Už podle nadpisu je z ejmé, že v tomto p ípad se jedná o situaci, kdy jsou spln ny p edpoklady z ásti 3.2. Obecný pohled na chování trhu je souhrn jednotlivých individuálních chování. Pokud mají obchodníci zcela racionální o ekávání a stejné soubory informací, pak bublina nevznikne. Jakákoliv transakce uskute n ná v p ípad existence bubliny by znamenala zisk prodejce na úkor nákup ího. V p ípad že ob strany disponují stejnými informacemi, obchod se neuskute ní.

29

3.3.4 Iracionální obchodníci, racionální trhy Nakonec chybí už jen zmínit možnost iracionálních obchodník na racionálních trzích. Tvrzení, že trh nemusí být iracionální, p estože jeho ú astníci jednají iracionáln , stojí za objasn ní. Podstatným faktorem podporujícím toto tvrzení je existence ur ité skupiny hrá , která vy kává na svou šanci a v p ípad otev ené p íležitosti ji využije, ímž tla í trhy k racionálnímu chování – arbitražé i. Výsledkem by m la být vysoká pravd podobnost nemožnosti vzniku bubliny.

3.4 Psychologické faktory Výskyt spekulativních bublin je také vysv tlován pomocí p sobení psychologických faktor . R znou váhu má psychologie jedince a psychologie skupiny jedinc . P ístupy zabývající se psychologickými faktory jsou: Psychologie davu; Hlu né obchodoví (z anglického „noise trading“).

3.4.1 Psychologie davu Vznik bubliny bývá v tomto p ípad zap í in n reakcí lidí na n jakou událost, která se odrazí na vývoji trhu. Zpo átku investo i vyhodnotí danou událost p íliš optimisticky, ímž se trh stává atraktivn jší pro v tší množství subjekt . Noví a stávající ú astníci trhu provád jí nákupní operace. Tímto jednáním se ceny šroubují vzh ru. „Historie finan ních trh napovídá, že relativn velmi asto v pozici zboží, jehož ceny jsou optimistickou, nicmén p ehnanou reakcí investor vyhnány p íliš vysoko nad svou fundamentální úrove , vystupují cenné papíry, a to p edevším akcie.“17 Nastane-li taková situace, typickým rysem d ní v davu je ší ení nákazy. Nákazou lze myslet jak ší ení dobrých nálad a pocit , tak i t ch opa ných. P evládání pozitivních o ekávání živí vznikající bublinu, nár st negativismu naopak vede k hroucení bublin. Nad je na vysoké zisky jsou podporovány skute ným pozorováním vývoje cen. Dokud mezi ú astníky p etrvává víra v bý í trend, bublina se dále nafukuje. Dalším rysem fungování davu je nestabilita. Nálady uvnit skupiny se mohou náhle zm nit a stejn jako p edním optimismus, se davem nyní za íná ší it pesimismus, který se velmi rychle

17

Veselá, Jitka. Cenové bubliny a finan ní krize. Acta Oeconomica Pragensia, 2003, ro . 11, . 1, s. 63. ISSN 0572-3043.

30

dokáže vyvinout v paniku. Takovou zm nu m že zp sobit jakákoliv událost nebo pocit, který oslabí víru v kontinuální r st cen a p im je ást investor zm nit své chování. Síla davu je až taková, že dokáže p im t i racionální a zkušené obchodníky k p ijmutí jeho psychologie. Ti se podvolí okolnímu tlaku a p ipojí se.

3.4.2 Hlu né obchodování Hledání nových teorií zahrnujících n jaký prvek iracionálního chování p ivedlo finan ní teoretiky k modelu hlu ného obchodování. V tomto modelu mají své místo dva druhy obchodník . Prvním druhem jsou zkušení obchodníci, kte í mají p ísun informací o d ní na trhu, dokáží tyto získané informace vyhodnotit a na základ získaných záv r se racionáln rozhodnout o dalším postupu. Tito spekulanti nenásledují slep dav. Rychle reagují na chování ostatních, aby nezaspali ziskové p íležitosti. Na druhou stranu se také snaží zjistit, zda nyn jší optimistická nebo pesimistická nálada na trhu má své opodstatn ní vzhledem ke skute nostem. Druhý typ tvo í nesofistikovaní obchodníci. Takzvaní „noise traiders“ jsou popisováni jako obchodníci, kte í se n jak odchylují od racionálního schématu chování. Jejich chování je ovliv ováno psychologickými faktory. Nemají p ístup k informacím o fundamentální hodnot a snaží se vystopovat informace z cen kotovaných ostatními obchodníky (kte í ovšem mohou být stejn desinformovaní jako oni samotní). P i absenci jakýchkoli informací se musí spoléhat na to, co mohou pozorovat na trhu. Svým zp sobem tak p edpokládají, že názory ostatních nejsou iracionální do té doby, než se objeví n jaký jiný zdroj informací. Z toho plyne, že takový obchodník je ochoten nakupovat (resp. prodávat) dokud vidí, že ostatní nakupují (resp. prodávají). Hlavní roli zde hrají o ekávání, že ostatní mohou mít více informací ohledn budoucího vývoje na trhu, než daný obchodník. Tato o ekávání se formují v tšinou na základ chování a o ekávání ostatních. První skupina, sofistikovaní obchodníci, si je v doma odchylek od fundamentálních hodnot, p esto však svými arbitrážními aktivitami nedokáže vylou it výskyt bubliny, jelikož riziko vznikající aktivitami hlu ných obchodník je pro n postupn stále vyšší, a tak nakonec daný trh opustí.

31

3.5 Užite nost bublin Není pochyby o tom, že výskyt a praskání cenových bublin ústí v krizové situace, o emž jsme se mohli p esv d it v první a druhé kapitole. Už p i psaní t chto dvou ástí této práce jsem se pozastavoval nad tím, zda bubliny nemohou být také n jak užite né. B hem studování zdroj jsem p eci jen narazil na názor podporující tuto myšlenku. Užite nost bubliny byla definována jako „…n jaké pozitivní následky…“18.

3.5.1 Finan ní inovace Vznik bubliny je provázen vysokou poptávkou po likvidit a s tím spojenými inovacemi ve finan ním sektoru, konkrétn rozvojem nových finan ních instrument a možností jak p ekonat soudobou praxi financování na trhu. Všechny takové finan nické zm ny mají základní charakteristiku – jsou ur eny mobilizovat finance n jakým novým zp sobem, aby tím mohly krmit bublinu. Tím typicky rozší í obzor finan ních trh a získávají finan ní prost edky od širšího okruhu populace. A koliv v dob prasknutí bubliny takové postupy vyústí vesm s v platební neschopnosti, jelikož dlužníci nemohou dostát svým závazk m, nov poznané techniky financování podpo í rozvoj finan nictví a bankovnictví (vznik opcí a obdoby futures na základ tulipánového šílenství, rozvoj akciových spole ností v Anglii b hem staveb kanál

a železnic a

bankovnictví b hem devatenáctého století).

3.5.2 Nové technologie Jak bubliny provázely lidstvo historií, podpo il jejich výskyt veliké investice do nových technologií. P íliv zahrani ního kapitálu do Anglie koncem 18. století dal vzniknout mnoha kanál m. Devatenácté století díky bublinám zažilo rozvoj železnice. Díky bublinám bylo dostatek financí na výzkumy a dnes užíváme elektrického proudu a internetu. Po prasknutí se v tšinou dostavila finan ní krize, ale spole nosti z staly kanály, cesty, auta, železnice, optické kabely i internet. Prasknutí bubliny navíc zamezilo pokra ování mnoha spíše neefektivních projekt .

18

Eatwell, John. Useful Bubbles. [Journal Article] Contributions to Political Economy. Vol. 23 (0). p 37. 2004.

32

Záv r Finan ní krize je téma, které nás v poslední dob

obklopuje jak ve sd lovacích

prost edcích, tak v b žných rozhovorech. Konkrétní p edstavu o tom, jaký je význam tohoto termínu má ovšem málokdo. Na za átku práce jsem tedy vymezil pojem finan ní krize a, jelikož další ást textu informuje o krizových situacích ekonomické historie, vybral a p edstavil modely finan ních krizí, jejichž rysy je možné identifikovat na událostech z prvních dvou kapitol, tedy následky nadm rné úv rové expanze, finan ní paniky, p emíry zahrani ního kapitálu, hospodá ského cyklu. Nejvíce zajímavou p í inou vzniku krize se mi jevil výskyt spekulativních bublin obecn , a proto jsem se za al zajímat o jejich konkrétní podoby. V první a druhé ásti jsou vylí eny situace v návaznosti na sebe tak, aby byl z ejmý sled událostí vedoucích nakonec ke krizím, které, jak lze vypozorovat, provád ly lidstvo celou jeho historií. První kapitola ukazuje na krize z doby, kdy sv t nebyl ješt tolik provázaný. Následky spekulací a špatných rozhodnutí mívaly p evážn lokální charakter. Se zmenšováním sv ta nabývaly dopady širších rozm r , po ínaje holandskou spekulací z roku 1763. Doba na p elomu 18. a 19. století byla ve znamení osobnosti Napoleona Bonaparte, pr myslové revoluce a po átku druhé fáze globalizace. Mezinárodní rozsah efekt tehdejších krizí je patrný z textu druhé kapitoly, kdy jednotlivé rysy model finan ních krizí spole n s praskáním spekulativních bublin a s krachy na burzách hrají v r zných kombinacích hlavní role ve scéná ích jejich vznik . Záv re ná ást této práce vysv tluje pojem spekulativní bublina, p edstavuje základní pohledy na vznik bublin, identifikuje podmínky, za kterých lze vylou it vznik a výskyt spekulativních bublin. Aby bublina mohla vzniknout a existovat, musí být alespo jedna z t chto podmínek nespln na, tedy po et obchodník obchodník

musí být nekone ný, chování

je iracionální, existuje neefektivnost v ekonomice. Dále se zabývá

teoretickými p ístupy k okolnostem výskytu spekulativních bublin, racionalitou a iracionalitou jedinc a davu a psychologickými faktory v teorii psychologie davu a hlu ného obchodování. Bublina obecn má pov st mánie, procesu, kdy se stále p ihazuje a ceny jsou tla eny spirálovit vzh ru ve ví e, že nabídky budou vyšší a vyšší a nafukující se bublina nebude mít mezí. Aktiva jsou nakupována ne pro jejich užitnou hodnotu ani pro racionální zisk, který mohou p inést, ale pro potenciální zisk v d sledku stále 33

nar stajících cen. Podle toho, jakým sm rem se pohybují ceny aktiv od jejich fundamentální hodnoty, m že vzniknout pozitivní i negativní cenová bublina. Investor nakupuje nadhodnocené aktivum s tím, že ho bude moci dále prodat za víc. Problém je, že je obtížné ur it, kdy je aktivum nadhodnoceno. Je tedy možné, že v p ípad vzniku bubliny nastane znehodnocování aktiva, které prakticky ani nadhodnoceno nebylo. Trhy jsou dynamické a proto bý í ani medv dí nálady netrvají v n . Bubliny se nafukují a praskají. Nejvíce obávané je práv

splasknutí bubliny. Objevují se n kte í, kdo

komentují vzniklou spirálu s obavami, ale není jich mnoho a bývají brzy potla eni. Takový pr b h lze aplikovat na v tšinu událostí zmín ných v této práci. Z první a druhé kapitoly se nabízí chamtivost a nezdravé úsudky jako spole ní initelé p i výskytu bublin. T etí ást již konkrétn poukazuje na vliv racionality, resp. iracionality, chování a psychologických faktor . Jaké že bývají dopady výskytu spekulativních bublin? Prasknutí bubliny p ináší zna ný finan ní rozkol, bankroty, pozastavování úv r

ze strany finan ních institucí,

nezam stnanost, obecn zhoršení situace v ekonomice. Z textu je z ejmé, že ší e dopad nar stá chronologicky v d sledku globalizace. Splasknutí bubliny také kolikrát objeví r zná podvodná jednání. Výskyt bublin m že mít i pozitivní následky, popsané na samotném konci této práce.

34

Literatura: Publikace: BENEŠ, Václav; MUSÍLEK, Petr. Burzy a burzovní obchody. Praha: Informatorium, 1992. ISBN 80-85427-25-7. BERTRAND M. Roehner. Hidden Collective Factors in Speculative Trading: A Study in Analytical Economics. Berlin: Springer-Verlag, 2001. ISBN: 3-540-41294-8. HÁJEK, Petr. Možnosti využití netradi ních kvantitativních metod p i p edpovídání finan ních krizí. Rigorózní práce. VŠE Praha, 2007. MAYER, Anton. Spekulanti a finan ní katastrofy. Praha: Transal Books, 1995. ISBN 80-900954-2-0 MUSÍLEK,

Petr,

DVO ÁK,

Petr,

REVENDA,

Zbyn k,

VESELÁ,

Jitka,

P LPÁNOVÁ, Stanislava, MÁLEK, Ji í, RADOVÁ, Jarmila, BLAHOVÁ, Na a. Analýza p í in d sledk

eské finan ní krize v 90.letech [online]. Praha : VŠE FFÚ,

2004. 162 s. PAVLÁT, Vladislav. Kapitálové trhy a burzy ve sv t . Praha: Grada, 1993. ISBN 80-85424-90-8 lánky: Barlevy, Gadi. Economic Theory and Asset Bubbles. [Journal Article] Federal Reserve Bank of Chicago Economic Perspectives. Vol. 31 (3). p 44-59. 3rd Quarter 2007. Eatwell, John. Useful Bubbles. [Journal Article] Contributions to Political Economy. Vol. 23 (0). p 35-47. 2004. Lux, Thomas. Herd Behaviour, Bubbles and Crashes. [Journal Article] Economic Journal. Vol. 105 (431). p 881-96. July 1995. Miller, Ross M. Can Markets Learn to Avoid Bubbles? [Journal Article] Journal of Psychology and Financial Markets. Vol. 3 (1). p 44-52. 2002. Neal, Larry. The Money Pitt: Lord Londonderry and the South Sea Bubble; or, How to Manage Risk in an Emerging Market. [Journal Article] Enterprise and Society. Vol. 1 (4). p 659-74. December 2000.

35

Ohanian, Lee E. When the Bubble Bursts: Psychology or Fundamentals? [Journal Article] Federal Reserve Bank of Philadelphia Business Review. Vol. 0 (0). p 3-13. January-February 1996. O'Hara, Maureen. Bubbles: Some Perspectives (and Loose Talk) from History. [Journal Article] Review of Financial Studies. Vol. 21 (1). p 11-17. January 2008. Veselá, Jitka. Cenové bubliny a finan ní krize. Acta Oeconomica Pragensia, 2003, ro . 11, . 1, s. 63–78. ISSN 0572-3043. Internetové zdroje: http://www.boerse.de [1]

http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/Die_Tulpen-Hausse_(163037)/15e13a9#start_content [citováno 28.1. 2009]

[2]

http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/Die_South_Sea_Bubble_in _England_(1720)/168b452#start_content [citováno 28.1. 2009]

[3]

http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/John_Law_und_das_Missis sippi-Projekt_(17/1721fee#start_content [citováno 28.1. 2009]

[4]

http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/Die_zweite_Hausse_der_W estindischen_Komp/178cb4f#start_content [citováno 28.1. 2009]

[5]

http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/Wechselreiterei_in_Amster dam_(1763)/1816c43#start_content [citováno 28.1. 2009]

[6]

http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/Die_HamburgKrise_(1799)/19e197c#start_content [citováno 28.1. 2009]

[7]

http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/Das_Kanalbaufieber_in_En gland_(1793)/19369a0#start_content [citováno 28.1. 2009]

[8]

http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/Die_HamburgKrise_(1799)/19e197c#start_content [citováno 28.1. 2009]

[9]

http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/Kontinentalblockade_des_F estlandes_und_G/1a99911#start_content [citováno 28.1. 2009]

[10] http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/Die_Wirtschaftsdepression _im_Jahr_18161/1b3ca44#start_content [citováno 28.1. 2009] [11] http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/Die_Krise_um_die_Second _Bank_of_America_/1bde222#start_content [citováno 28.1. 2009] [12] http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/Die_britischsuedamerikanische_Krise_der_/1c80422#start_content [citováno 28.1. 2009] [13] http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/Die_internationale_Wirtsch aftskrise_1836/1dd2c1f#start_content [citováno 28.1. 2009] [14] http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/Die_Krise_in_Grossbritann ien_1846-1848/1f72d61#start_content [citováno 28.1. 2009] 36

[15] http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/Die_Weltwirtschaftskrise_1 857_(Teil_1_US/202242b#start_content [citováno 28.1. 2009] [16] http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/Die_Weltwirtschaftskrise_1 857_(Teil_2_Eu/2081417#start_content [citováno 28.1. 2009] [17] http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/Die_Krise_18641867_(Teil_1)_-_Cotton_Fa/211a83b#start_content [citováno 28.1. 2009] [18] http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/Die_Krise_18641867_(Teil_2)_-_Overend_G/21eefca#start_content [citováno 28.1. 2009] [19] http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/Der_Gruenderboom_und_d er_Crash_des_Jahres/230cec1#start_content [citováno 28.1. 2009] [20] http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/Jay_Cooke_und_der_Kolla ps_der_Northern_P/23c67ab#start_content [citováno 28.1. 2009] [21] http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/Die_Schreckensjahre_der_a merikanischen_B/25ce6b5#start_content [citováno 28.1. 2009] [22] http://wissen.boerse.de/Wissen/Boersengeschichte/Der_schwarze_Montag_am _19_Oktober_1987/2ab409c#start_content [citováno 28.1. 2009]

37