VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCE A ÚČETNICTVÍ
Obor: Bankovnictví a pojišťovnictví
Principy oceňování a investování do mincí (bakalářská práce)
Autor: Pavel Balada Vedoucí práce: doc. Ing. Jitka Veselá, Ph.D. Rok obhajoby: 2012
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Principy oceňování a investice do mincí“ vypracoval samostatně. Použitou literaturu a další materiály uvádím na konci práce.
Pavel Balada
..................
V Praze, dne
..................
Poděkování
Rád bych touto cestou poděkoval paní doc. Ing. Jitce Veselé, Ph.D. za její velmi ochotný přístup, cenné rady a připomínky během zpracování této práce
Anotace Tato bakalářská práce se věnuje charakteristice oceňování a investování do mincí. Hlavním cílem práce je vysvětlení a určení cenotvorných faktorů na tvorbu ceny mince. První část práce se zaobírá komplexním představením numismatiky jako předmětu sběratelství, investování a vysvětlení jejího vztahu s moderním bankovnictvím. Druhá část definuje čtyři hlavní cenotvorné faktory. Definuje jejich důležitost, konkrétní vliv na cenu, pokouší se kvantifikovat jejich přesné hodnoty. Na základě zákonu o oceňování tato kapitola také zmiňuje tři povolené metody ocenění. Ve třetí části je analýza tří oblíbených zlatých investičních mincí na základě zjištěných tržních hodnot za uplynulé období pěti let. Výsledkem poslední kapitoly je následná komparace a vyhodnocení zjištěných hodnot, na kterých je provedeno praktické použití.
Annotation This thesis is dedicated to the valuation and investing in coins. The main aim is an explanation and determination of main factors influencing prices of coins. The first part deals with a comprehensive presentation of numismatics as an object of collecting, investing and explain its relationship with modern banking. The second section defines the four main factors influencing the value of coins. It defines their importance, the specific effect on the price
and attempts to quantify their exact values. This chapter also mentions
three authorized methods of valuation according to a Czech law. The third part is an analysis of three favourite gold investment coins, based on market values for the past five years. The result of the last chapter is the subsequent comparison and evaluation of measured values on which it is made a practical valuation.
Obsah Úvod .................................................................................................................................................. 7 1.
Numismatika a její vztah k investování ................................................................................... 9 1.1
Numismatika ...................................................................................................................... 9
1.2
Vztah numismatiky a moderního bankovnictví .................................................................... 9
1.2.1
Wealth Management .................................................................................................. 9
1.2.2
Art Banking ................................................................................................................10
1.2.3
Numismatics Banking .................................................................................................10
1.3
Sbírání mincí ......................................................................................................................11
1.4
Rozdíl mezi mincí a medailí ................................................................................................12
1.5
Vývoj mincovnictví .............................................................................................................12
1.5.1
Předmincovní období .................................................................................................12
1.5.2
Počátky monetárního období .....................................................................................13
1.5.3
Hlavní rozvoj mincovnictví..........................................................................................14
1.5.4
Začátky mincovnictví na našem území do roku 1520 ..................................................15
1.5.5
Mincovnictví na našem území od roku 1520 do roku 1918. ........................................16
1.5.6
Mincovnictví na našem území od roku 1918 po současnost ........................................21
1.6
Druhy mincí z investičního hlediska....................................................................................22
1.6.1
Klasické mince............................................................................................................22
1.6.2
Investiční mince .........................................................................................................23
1.7
Kde mince získat ................................................................................................................24
2.
Oceňování mincí ....................................................................................................................26 2.1
Zákonná úprava o oceňování majetku v České Republice ...................................................26
2.2
Standartizované způsoby oceňování mincí – numismatické katalogy..................................27
2.2.1
Identifikace mince ......................................................................................................27
2.3
Hlavní cenotvorné faktory v oceňování mincí .....................................................................30
2.3.1
Cena obsaženého kovu („Bullion Value“) ....................................................................30
2.3.2
Zachovalost................................................................................................................32
2.3.3
Poptávka ....................................................................................................................44
2.3.4
Vzácnost ....................................................................................................................45
3.
Sledování a analýza cenotvorných faktorů v praxi ..................................................................47 3.1
Zlaté mince Rakousko-Uherska ..........................................................................................47
3.2
Zlaté mince Československa ...............................................................................................50
3.3
Zlaté mince ražené ČNB .....................................................................................................52
3.4
Analýza a porovnání naměřených hodnot ..........................................................................55
3.5
Praktické ocenění mince ....................................................................................................57
Závěr ................................................................................................................................................59 Seznam použitých zdrojů ..................................................................................................................62 Tištěné zdroje ...............................................................................................................................62 Aukční katalogy .............................................................................................................................62 Webové zdroje ..............................................................................................................................63
Úvod Mince naše lidstvo provázejí více než 3000 let. V dnešní době jsou mince pro většinu z naší společnosti malé kotoučky, za které si každé ráno kupují noviny nebo kávu v automatu. Jedná se však také o umělecky a zejména sběratelsky hodnotné kousky často i drahého kovu. V dnešní ekonomicky turbulentní době poskytují mince zajímavou investici, která dokáže vhodně diverzifikovat investiční portfolia, především pak v době světové ekonomické krize. Celý investiční trh byl svědkem velkých ekonomických propadů po roce 2008, kdy se již zrealizované investice do kapitálových instrumentů či například do trhu nemovitostí propadaly meziročně o desítky procent. Existuje však i opačný trend, a to u aktiv, po kterých se naopak v době ekonomických krizí poptávka zvyšuje, a jejich cena tak výrazně roste. Za zmínku stojí drahé kovy, diamanty nebo starožitnosti (výtvarné umění apod.). Do první a třetí uvedené kategorie se dají zařadit právě mince. Při vhodném a promyšleném výběrů mincí jsou sběratelé, investoři schopni dosáhnout poměrně slušných zisků a vyrovnat případné ztráty z propadů jiných častí portfolia. Do karet takovéto investici rovněž hraje stále se zvyšující cena drahých kovů. Obzvláště pak zlata, které dosáhlo v roce 2011 svého historického maxima. Podobného trendu a zvýšené poptávky vybraných klientů po méně rizikovějších a méně všednějších aktivech si všimly také bankovní instituce. Kromě mého osobního dlouholetého vztahu k numismatice byl tento fakt jedním z hlavních důvodů, proč jsem toto téma zvolil pro svou bakalářskou práci. V rámci privátního bankovnictví již dnes najdeme spoustu nadstandardních služeb. Je nejspíše jen otázkou času, kdy podobné služby jako „Numismatics Banking“1 dojdou z jiných zemí i na náš trh. Hlavním cílem této práce by mělo být vysvětlení základních cenotvorných faktorů na celkovou tvorbu ceny mince. Zhodnotit jejich důležitost, konkrétní vliv na cenu, a pokusit se také kvantifikovat jejich přesné hodnoty. Na základě zjištěných hodnot poté provedu vzájemnou komparaci vybraných, vysoce likvidních a na našem trhu oblíbených zlatých mincí. Mezi dílčí cíle patří seznámení s numismatikou jako takovou a vysvětlení rozdílů mezi určitými typy mincí. První kapitola poskytne základní seznámení s pojmem numismatika, jejím vztahem k modernímu bankovnictví, a vysvětlení pojmu „Numismatics Banking“. Pro začínajícího 1
Pojem vysvětlen v kapitole 1.2.3
7
investora je pak velice důležitá část přibližující historický vývoj mincovnictví, a seznámení s velikou pestrostí předmětu investování a získání nezbytného přehledu. Druhá kapitola se bude zabývat problematikou oceňování mincí. Vysvětlím zde, proč je většina mincí unikátem a z jakých důvodu nemůže být jejich samotné ocenění ve většině případů provedeno naprosto přesným exaktním propočtem, jako je tomu zvykem u jiných běžnějších investičních aktiv. Nejdůležitější částí této kapitoly je kvantifikace čtyř základních cenotvorných faktorů a jejich podrobné vysvětlení. Práce se dále zaměřuje na základní numismatickou dovednost, spočívající v identifikaci mince. Důležitou součástí je také zákon, podle kterého se oceňování mincí v České Republice řídí. Na začátku třetí kapitoly provedu analýzu a sledování cenotvorných hodnot v období 2007 až 2011 na vybraném vzorku třech zlatých vysoce likvidních mincí. Výsledky a jejich průměrné procentuální výnosnosti budou vysvětleny a navzájem porovnány. Zajímavým zjištěním je mimo jiné i vysoký růst tržních cen mincí ještě před samotným propuknutím světové krize. Na základě zjištěných informací bude provedena praktická ukázka ocenění pomocí výnosové metody.
8
1 Numismatika a její vztah k investování První kapitola seznamuje s pojmem numismatika, jejím vztahem k modernímu bankovnictví, a popisuje také základní historický vývoj mincovnictví.
1.1 Numismatika Numismatika je základní historická věda, zabývající se mincemi a jejich historickým vývojem. V užším pojetí se numismatika zaměřuje pouze na kovové mince, ve všeobecném pojetí pak i na peníze papírové a další platební prostředky (premonetární období nebo dnes rozšiřující se elektronické peníze). Pod pojmem numismatik si lze představit nejen vědce a historika, ale také běžného sběratele mincí. 2
1.2 Vztah numismatiky a moderního bankovnictví Vztah mincovnictví a bankovnictví trvá již od vzniku první banky. Banky emitovaly mince jako oficiální platidla. Dále je od klientů shromaždovaly a investovaly dále. Vztah numismatiky v rámci moderního bankovnictví může být i trošku odlišný. V dnešní době banky působící na našem území čelí silnému konkurenčnímu boji. Moderní bankovnictví a především pak sekce „Private Banking“ poskytuje širokou škálu nadstandardních služeb. Tyto služby toho s původní myšlenkou bankovnictví nemusejí mít již mnoho společného. Vedle základních služeb v rámci privátního bankovnictví se rozšiřuje služba zvaná ,,Wealth Management“.
1.2.1 Wealth Management V českém překladu „správa majetku“. Jedná se o investiční poradenství, které zahrnuje správu portfolia a jeho finanční plánovaní. Investiční portfolia spravuje takzvaný „wealth manager“. Ten na základě specifických přání a požadavků klienta diverzifikuje portfolio na základním principu rizikovosti, likvidity a ziskovosti. Mezi základní investiční aktiva se řadí cenné papíry nebo investice do nemovitostí. 3
2
Víte, nebo nevíte?: Kdo je vlastně numismatik?. Česká mincovna [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.mint.cz/cs/e-shop/podpora-zakaznika/pro-zvidave/vite-nebo-nevite 3 Wealth Management. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Wealth_management
9
Po světové krizi z roku 2008 byly trhy svědky, jak portfolia složená právě z těchto dvou aktiv nevykazovala ideální diverzifikaci rizika. Byla zde silná korelace s ekonomickým vývojem a podobná portfolia se meziročně propadala až o desítky procent. Toto období poskytovalo ideální prostředí pro zavedení nových investičních služeb na český bankovní trh. Většina nově zavedených služeb byla již dlouhodobě vyzkoušena v zahraničí, a právě vysoká poptávka po méně rizikových aktivech ze strany klientů vedla management v bankách působících na našem území k jejich založení i u nás. Mezi tyto nové služby se mohou řadit i investice do aktiv se starožitnou či sběratelskou hodnotou. První, kdo investice do podobných aktiv v České republice nabídl, byla UniCredit Bank s její službou nazvanou „Art Banking“.
1.2.2 Art Banking Art Banking je prémiová služba, nabízející nadstandardní služby v rámci privátního bankovnictví pro svojí nekorporátní klientelu. Jedná se o asistenci a poradenství při investování do umění, a komplexní péči o něj. Art Banking se u nás v současné době zatím zaměřuje pouze na výtvarnou tvorbu.4 V zahraničí je poskytovaných služeb celá řada. První bankou zaměřující se právě na numismatiku byla švýcarská banka UBS se službou zvanou „Numismatics Banking“.
1.2.3 Numismatics Banking Tato služba byla vymyšlena ve Švýcarsku již před několika lety a vzápětí se rozšířila nejen po západní Evropě, ale také po Latinské Americe a Asii. Cílem této služby je poskytování komplexních informací o numismatice, přes poskytování základních informací o problematice sběratelství mincí a sestavování investičních plánů až po realizaci nákupů a prodejů. Při sestavování investičních koncepcí se hledí na vzájemnou dohodu s klientem vzhledem k velké pestrosti trhu. Investiční plány se sestavují především ze vzácných a unikátních mincí, nesoucích punc vzácnosti a vysoké zachovalosti. Důvodem je splnění podmínky vysoké likvidity a ziskovosti. Je běžné nejen v tomto oboru, že nedostatkové a kvalitní cennosti na své hodnotě v dlouhodobém časovém neztrácejí a spíše rostou. Při shánění vzácných kusů mincí je důležitý celosvětový přehled o trhu a sledování největších světových aukčních síní (Londýn, New York, Zurych apod.). Manažer poskytující tyto služby musí disponovat velkou znalostní dovedností a dlouholetou praxí v oboru. Tyto atributy potřebuje nejen při výběru vhodných aktiv a posouzení správnosti cen, ale také při identifikaci a odhalení možných 4
UNICREDIT BANK. Art Banking. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.artbanking.cz/cz/art-banking.html
10
falsifikátů. Těch se vzhledem k pokroku technologie a zvýšené poptávce po nedostatku vzácných mincí objevuje stále větší množství. V České Republice službu Numismatics Banking poskytuje zatím pouze jediná a navíc nebankovní společnost NUMFIL s.r.o.. Po rozhovoru s majitelem Petrem Kovaljovem se dá ale očekávat konstantní růst popularity do budoucna. Poptávka byla prý světovou krizí značně ovlivněna a každým rokem evidují nové zákazníky. Minimální roční investicí je pak podle jeho slov sto tisíc korun investovaných například do zlatých mincí Rakouska-Uherska. Evidují ovšem i klientelu s ročními nákupy přesahující milion korun ročně a o nedostatku podobné nové klientely prý nemůže být řeč. Vzhledem k slušným objemům, vysoké popularitě numismatiky u nás a zkušenosti jiných bank po celém světe by se i náš trh mohl v budoucnu dočkat podobné služby i na listině tuzemských bankovních institucí.
1.3 Sbírání mincí Sbírání mincí a především pak sbírání mincí moderních (tedy mincí cca od roku 1800 do současnosti) je celosvětově rozšířenou zálibou. Po filatelii je numismatika zřejmě druhým nejrozšířenějším sběratelským oborem. Je tomu zejména pro snadnou dostupnost sběratelského materiálu. Ve většině případů je prvotním impulzem pro začínajícího sběratele objev mincí ve starém šuplíku po prarodičích, či hrníček mincí dovezených ze zahraničních cest. Spousta lidí se pak stane vášnivými numismatiky, kteří v mincích vidí především koníček. Jak již bylo zmíněno, tento druh platidla se používá již přes tři tisíciletí. Bohatá historie světových dějin, velký počet státních útvarů, národů, společenství a panovníků měly vliv na vysokou rozmanitost dochovaných mincí. Počet druhů a konkrétních typů mincí se na dnešním trhu pohybuje v řádu milionů kusů. Počátky numismatiky spadají do dob starověkého Řecka. Hlavní rozkvět nastává v Antickém Římě, o kterém máme důkazy jak písemné, tak hmotné. V 16. a 17. století již bylo sbírání mincí rozšířeno na evropských panovnických dvorech a mezi vyšší šlechtou. V 18. století vznikaly základy velkých numismatických muzejních sbírek (například numismatická sbírka Britského muzea, slavná numismatická sbírka ve Vídni, sbírka petrohradské Ermitáže). Největšího rozmachu dosáhlo sběratelství mincí v 19. století, kdy byly zakládány další muzejní sbírky a soukromé sbírání mincí se rozšířilo i mezi střední vrstvy obyvatelstva. Mezi sběratele mincí patřili renesanční básník Petrarca, anglický král Karel I., císař Rudolf II. a další Habsburkové, příslušníci florentského rodu Medici, Matyáš Korvín, J. W. Goethe
11
a mnozí další. Jednu z nejkvalitnějších soukromých sbírek mincí v Evropě vlastní britská panovnická rodina.5
1.4 Rozdíl mezi mincí a medailí Hlavní rozdíl mezi mincí a medailí spočívá v tom, že mince jsou určeny jako prostředek platby. Oběžné mince na sobě nesou nominální hodnotu a jsou používány v každodenním transakčním oběhu. Pamětní mince jsou vydávány nejčastěji národní bankou k výročí důležité události, nebo například na počest významné osobnosti. Mohou mít na sobě vyznačenou také nominální hodnotu, avšak ta je spíše otázkou formality, daná mince se v oběhu nikdy neobjeví. Obvykle jsou raženy z drahých kovů (ČNB kombinuje mince zlaté a stříbrné). Medaile nejsou raženy jako zákonná platidla. Nenesou nominální hodnotu a slouží podobně jako pamětní mince k připomenutí důležitých výročí a událostí. Obecně jsou spíše vyráběny z levnějších (obecných) kovů jako je mosaz nebo bronz.
1.5 Vývoj mincovnictví Mince naše lidstvo provázejí více než 3000 let. První doložené mince vznikly kolem roku 1000 př. n. l. ve staré Číně. Za jejich vynálezce na území dnešní Evropy lze označit antické Řeky. Historii platidel jako takových lze rozdělit na tři základní období: Předmincovní (premonetární), mincovní (monetární), pomincovní (postmonetární).6
1.5.1 Předmincovní období Toto období trvalo několik tisíc let v dobách pravěku a starověku. Jednalo se o neoficiální směnný trh, který vyplynul z přirozeného vývoje obchodu, kdy člověk začal směňovat statky za statky. V raných dobách se směňovalo za vše, co bylo po ruce, a o co měli nabízející a kupující zájem. Probíhaly barterové obchody, kdy se předmětem směny stávaly různé předměty. Ty se pak lišily na kultuře či územím celku, kde s nimi bylo obchodováno. Mezi neoblíbenější předměty směny lze zařadit nedostatkové zboží, jako například dobytek, kůži, jantar, otroky, drahé kovy či předměty užitečného tvaru (nože, motyky apod.). Obchodovalo se s předměty, které neměly někdy ani vnitřní hodnotu. Příkladem lze uvést peníze kamenné, nebo mušličky ,,Kaurí“. S těmi se v některých oblastech tropů platí dodnes. Na našem území
5
Víte nebo nevíte?: Kdy vzniklo sběratelství mincí?. Česká mincovna [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.mint.cz/cs/e-shop/podpora-zakaznika/pro-zvidave/vite-nebo-nevite 6 FROUZ, Pavel. Proč s nimi platit, když je můžeme sbírat. Článek pro VIP klientelu ČSOB. 10.12.2004. Dostupné z: http://mince.xf.cz/clanek.pdf
12
se pak za ,,bernou minci“ považovaly předměty z běžných kovů, plátno, postupem času i předměty ze zlata a stříbra, jakožto předchůdci pozdějších oficiálně ražených mincí. Nevýhodou směnného obchodu byla především nemožnost stanovení směnného kurzu, krátkodobá trvanlivost a vznik prvních monopolů. Ty se mohly tvořit při držbě dolů či nalezišť pouze jedním kmenem nebo národem. 7 Obrázek č. 1.1 – Řecký statér s vyobrazením koně s křídly
Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Greek_Silver_Stater_of_Corinth.jpg
1.5.2 Počátky monetárního období Počátky monetárního období lze přisoudit Dálnému východu a Číně, kde se řádově 4000–3500 let před naším letopočtem začaly objevovat předměty z drahých kovů. První standardizované mince vznikly však až v 7. st. př. n. l. na území dnešního Turecka. Díky mezinárodnímu obchodu, dálkovým cestám a bohatosti řek na drahé kovy se zde nacházelo ideální prostředí pro začátek ražby mincí. Pro první mince byla typická jejich asymetričnost. Mince byly často oválného tvaru, avšak obsah a váha drahého kovu být dodržena musela. V opačném případě by se totiž nejednalo o všeobecně uznávané platidlo. Za předchůdce mincí lze označit elektrony (směsi drahého kovu odsypávané do kožených zašitých sáčků). Jejich důvěryhodnost se však s paděláním jejich obsahu vytratila. Tento obsah se tedy vysypával a tavil do hrudek, na které se vyrážely různé symboly (zvířat, postav, bohů apod.). Za první
7
Historie peněz. P-NUMISMATIKA [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://p-numismatika.cz/index.php?get=kapitola4
13
předchůdce mincí je možné považovat takzvané „statéry“. Jeden statér obsahoval 7-16 gramů drahého kovu. Za zmínku stojí, že se vyráběly i menší nominály této mince (1/3, 1/6 , 1/12 atd.). Kromě Řecka a Středomoří se později rozšířily od střední Francie až po Maďarsko. Na našem území jsou pak známé nálezy takzvaných ,,duhovek“. Tak zní lidový název pro zlaté keltské mince. 8
1.5.3 Hlavní rozvoj mincovnictví Hlavní vývoj a rozmach mincovnictví nastává v Persii, Makedonii a antickém Řecku. V antickém Řecku došlo k zavedení bimetrického systémy, kdy byly elektrony nahrazeny zlatými a stříbrnými mincemi v přesně stanoveném poměru. Tvary těchto mincí byly stále ještě nepravidelné a často nesly značky králů. Později byly do tohoto systému přiřazeny mince z běžných kovů. Hlavní platební jednotkou se od 4. st. př. n. l. stává řecká Drachma, vážící 4,73 gramu. Řecké mincovnictví ovlivnilo řadu národů, což je znatelné na používání původních řeckých symbolů i později (sovy, podobizny bohů apod.). Silný rozkvět mincovnictví byl zahájen v antickém Římě. Inspirací pro první stříbrnou minci zde byla právě řecká mince, didrachma. Bylo tomu tak kolem roku 250 let př. n. l.. Slavnější římskou platební jednotkou se ale stává stříbrný denár. Denár vychází z latinského „denarius dena“, což znamená deset malých bronzových mincí asů. Denár byl později doplněn například zlatou mincí aureus. Ten byl zaveden v 1 st. př. n. l., obsahoval 8,2 gramu zlata, představoval hodnotu 25 denárů a po usnesení senátu nesl na lícní straně podobiznu Ceasara. Na mincovnictví římské ve 4. století navazuje mincovnictví byzantské. To se, také díky reformám Konstantina Velikého, proslavilo svojí vysokou úrovní. Za nejvýznamnější tamní minci by mohl být označen zlatý solidus. Byl to nástupce aureusu a obsahoval 4,5 gramu zlata. Ovlivnil bez nadsázky mincovnictví na většině území Evropy a Arábie. Punc vysoké kvality si tato mince vysloužila díky faktu, že při každém přijetí do státní pokladnice byla roztavena, znovu vyražena, a tak nedocházelo k velkým změnám její váhy a ryzosti. solidus se udržel v téměř nezměněné podobě, pouze pod jiným názvem ,,nomisma“ až do 10. století.
8
Keltské mince našeho území. P-NUMISMATIKA [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://pnumismatika.cz/index.php?get=kapitola6
14
Obrázek č. 1.2 – Byzanstký zlatý solidus ražený kolem roku 607-610
Zdroj: http://wcn.pl/shop/details/8355
1.5.4 Začátky mincovnictví na našem území do roku 1520 Z období Velkomoravské říše nemáme žádné prokazatelné důkazy o ražbě mincí. Platilo se zde převážně plátnem a stříbrnými hřivnami. Na začátku 10. století se na našem území po rozvratu Velkomoravské začíná za vlády Boleslava I. (935–972) objevovat stříbrný denár. Tato mince vychází ze zaběhlého systému Franské říše. Jde o minci s vysokou ryzostí a hmotností 1,5 gramu stříbra. Denáry byly v tuto dobu rozšířeny po celé Evropě díky expanzi středověkých měst, řemeslné výrobě a dálkovým cestám. První české denáry měly široký střížek o velikosti až 20 mm s váhou 1,4 gramu. Později však vzácného kovu ubývalo, a tak po reformě Břetislava I. (1035–1055) disponoval český denár pouze 1 gramem stříbra a průměrem 16 mm (jednalo se o tzv. „malý střížek“) 9. Jako platidlo se denár na našem území udržel až do 13. století. Byl již velmi znehodnocený a po reformě Přemysla Otakara II. byl nahrazen jednostranně raženou mincí, brakteátem. Ten se dělil na malé, střední a velké. Velké disponovaly průměrem 45-50 mm a váhou kolem 1 gramu. Nelze se tedy divit, že nebyly příliš praktické pro svojí vysokou lámavost.
9
STANĚK, Jaroslav, BAJER Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes. Praha: Vydavatelství P.A.S., c1995, 239 s. ISBN 80-901-8931-8.
15
Období brakteátů končí na konci 13. století reformou Václava II. Ten předchozí platební jednotky nechal nahradit pražským grošem. Byl ražen v Kutné Hoře a mohl se chlubit váhou 3,95 gramů při ryzosti přibližně 930/1000. Dělil se na 12 dílů, zvaných parvus. Tuto stříbrnou peněžní jednotku doplňuje kromě haléřů, feniků a penízů (malý, kruhový) ještě zlatá mince florén. Ten vznikl za vlády Jana Lucemburského v roce 1325. Jednalo se o předchůdce dukátu s váhou 3,49 gramy zlata. Groše se rozšířily po celé Evropě a některými jsou považovány za předchůdce dnešního eura. Pražský groš měl v českých zemích silné postavení a vydržel až do 16. století. V tomto období se grošová měna dostala do krize, způsobené snižováním obsahu stříbra i samotnou hmotností. Po pádu grošové měny přichází roku 1520 měna tolarová. Obrázek č. 1.3 – Pražský groš Václava II.
Zdroj: http://www.sberatel.com/diskuse/sberatel/wencezlavs-secvndvs-urceni-6178
1.5.5 Mincovnictví na našem území od roku 1520 do roku 1918. Historie ražby tolarů na našem území sahá až do počátku 16. století. Tato nová éra začala vydáním prohlášení českého zemského sněmu v Praze, které povolovalo ražbu stříbrných mincí rodině Šliků. První tolar vyrazila jáchymovská mincovna roku 1520. Byla to rozměrná mince s hmotností 29,1 gramů, ražená z velice kvalitního stříbra s ryzostí 931/1000. Od jáchymovského tolaru se odvozovaly názvy jiných mincí. Pomyslné kořeny zde vedou také k americkému dolaru. Po nástupu Habsburků na trůn vladař Ferdinand I. cílevědomě 16
odstraňoval práva českých pánů a roku 1528 prohlásil Jáchymovskou mincovnu za královskou. Od roku 1533 probíhala ražba i na jiných místech a z tolaru se stává běžné platidlo téměř po celé Evropě. Kromě tolarů se razily groše (bílé, malé), peníze (bílé, černé), grešle a krejcary. České groše nechal roku 1547 Ferdinand I. vytlačit groši rýnskými a míšeňskými. Souběžně s tolarem se razily dukáty. Ty sloužily hlavně pro reprezentativní účely království a také pro mezinárodní obchod. Obrázek č. 1.4 – Jáchymovský tolar
Zdroj: http://www.britishmuseum.org/
Roku 1561 je zavedena nová větší stříbrná mince s názvem ,,říšský zlatý“. Ten vyjadřoval hodnotu 60 krejcarů a měl se stát jednotným platidlem na území celé Svaté říše římské. Roku 1577 byly za vlády Rudolfa II. vydány první mince v českém středověkém a novověkém mincovnictví, které na sobě nesly nápis v českém jazyce („Maley“ nebo „malei“ Gross=malý groš). Díky tomu jsou mezi českými sběrateli všeobecně velmi oblíbené. Jejich ražba končí roku 1619 za vlády Matyáše II. Na začátku třicetileté války se mincovnictví na našem území nacházelo ve velmi pestré a kolísavé době. Za období českého stavovského povstání v letech 1618–1620 si razily české, moravské a slezské stavy své vlastní mince. Roku 1619 je vydán nový mincovní řád a zavedena nová soustava domácích platidel. Byly zrušeny bílé a malé groše, a v zápětí nahrazeny měnou krejcarovou. Nejčastěji se razily mince v nominálech 3, 12 a 24 krejcar. Známý je ale také 48 krejcar z mincovny v Olomouci. Po prohrané bitvě na Bílé Hoře roku 1620 a útěku Fridricha Falckého do Anglie se k moci dostávají opět Habsburkové v čele s Ferdinandem II. Ten stahuje všechny stavovské mince z oběhu a roku 17
1621 pronajímá mincovny mincovnímu konsorciu. To ve svůj prospěch nedodržovalo stanovenou ryzost mincí, což vedlo ke vzniku inflačních mincí, nazývaných ,,mince kiprové“. Nevyhnutelné vyhlášení bankrotu nastalo roku 1623 a hodnota mincí klesla až na pouhou 1/10. Ferdinand II. ruší konsorciu a začíná nová éra ,,mincí dobrého zrna“. Jejich přednostmi byla opět vysoká ryzost a technologicky kvalitní zpracování i s novým bezpečnostním prvkem. To spočívalo ve vzorkování okraje, které sloužilo jako ochrana proti pilování. Po konci třicetileté války se Habsburská monarchie topí v dluzích a roku 1659 přichází za vlády Leopolda I. měnová reforma. Ta nařizovala opět drastické snížení obsahu stříbra až o 25%. Očekávaný výsledek to ovšem nepřineslo a ryzost se u tolarových mincí snížila například z 891/1000 pouze na 875/1000. Přibyly nominály 15 a 16 krejcarů do již tak širokého rozmezí mincí od 1/4 krejcarů až po 2 tolary a dukáty. Z Leopoldova systému vycházeli jak Josef I., tak i Karel VI. Oba dva se navíc snažili o očištění peněžního oběhu od nekvalitních cizích (často drobných) mincí. Další ochranný prvek proti pilování zavedl za své vlády Karel VI. Tato ochrana spočívala v zavedení nápisů na hrany mince. Mince Karla VI. přitahují mnohé sběratele svojí velkou různorodostí, způsobenou ražbami na území jeho držav. Ty měly své vlastní měnové systémy. Nesly často přímo panovníkovu podobiznu, ale raženy byly na základě jiných tamních návrhů. Příkladem by mohly být ražby pro Milánské knížectví či Neapolské království. 10 Velká peněžní reforma nastává až za vlády Marie Terezie. Rozvoj průmyslu a obchodu na území habsburského soustátí vyžadoval stále vetší množství peněz v oběhu. Měnová reforma začala roku 1750 a přinesla s sebou novou ,,konvenční“. měnu Váha tolaru byla pozměněna a představovala 1/10 z kolínské hřivny, tedy 23,3g čistého stříbra (celková váha tolaru celkově 28,09 gramu). Ke stejné reformě později přistoupilo Bavorsko i další státy Německa. Roku 1755 začíná ražba křížových tolarů. Tento název vycházel z pootočeného tlapatého kříže, umístěného na rubu. Tyto mince měly posloužit jako obchodní platidlo, a to hlavně na území italských a německých knížectví. Proti klasickému tolaru byl tento o 2,2 gramu těžší a jeho průměr dosahoval 40 mm. Roku 1762 dochází k další reformě spojené s vydáváním papírových peněž, takzvaných ,,bankocedulí“ Marie Terezie vládla dlouhých 40 let, což se odrazilo na velkém množství typů a variant mincí, kterých je v rámci rodiny Habsburků vůbec nejvíce. Oblíbenost měny s jejím portrétem dosvědčuje ražba ,,tolaru levanstký (1780 S.F.)“
10
PETRÁŇ, Zdeněk, RADOMĚRSKÝ, Pavel. Encyklopedie české numismatiky. 1. vyd. Praha: Libri, 1996, ISBN 80-859-8309-5.
18
až dodnes (jako novoražba). Za její vlády kolovaly oběhem i mince jejího manžela Františka Štěpána Lotrinského a později i jejího syna Josefa II. Za jeho vlády kolují mince s portréty těchto tří zmíněných panovníků, poté ještě mince Leopolda II., a to vše bez větších měnových změn. Obrázek č. 1.5 – Tolar levantský ražený za vlády Marie Terezie od roku 1780
Zdroj: http://www.tonysmynt.se/mariat.html
Roku 1792 se trůnu ujímá František I. (II.). Velké válečné výlohy v souvislosti s válkami, vedenými proti Napoleonovi, vedly k velkému tisku bankocedulí a roku 1811 k bankrotu monarchie. Hodnota peněz v oběhu náhle spadla na 2/10 původní síly. Další tlaky na zvyšování množství mincí v oběhu vedly ke snižování obsahu stříbra u nižších nominálů. Později dokonce dochází k jejich nahrazení mědí. Měděné krejcary o hodnotě 15 a 30 krejcar dosahovaly průměrů podobných tolarům a lidově se jim říkalo ,,ševcův tolar“. Roku 1835 nastupuje Františkův syn Ferdinand V. Již od dětství nebyl zcela zdráv a vládli za něj povětšinou jeho rádcové. Za jeho vlády zcela vymizely drobné mince grešle a haléře. Zajímavostí by mohla být ražba dvou podob na některých mincích. Tato zvláštnost se často vyskytuje na dukátech. Dochází zde také k rozdělení motivu zadní strany mince podle územního rozpoložení monarchie. Rakouská část emise nesla císařovu podobiznu zabranou z profilu. Uherský typ zase zachycoval stojící postavu celého panovníka. Revoluční události roku 1848 přinesly kromě výměny panovníků také další rozvrat měnového systému a celkovou nedůvěru lidu v konveční měnu. Tuto situaci se však Františku Josefovi I. 19
podaří stabilizovat a roku 1852 vychází první mince s jeho portrétem. Pražská mincovna po mnoha staletích roku 1856 svoji působnost končí. O rok později přechází monarchie na decimální systém (1/2 tolar → 1 zlatník). Jeden zlatník se skládal ze 100 krejcarů, vážil 12,345 gramů o průměru 29 mm. Roku 1857 nejen díky novým nalezištím drahých kovů uzavírá Rakousku-Uhersko s Pruskem smlouvu o zavedení společné měny. Nejdříve se jednalo o spolkovou zlatou korunu (24 mm, 11,11 g), později i o spolkový tolar (33mm, 18.518 g). Roku 1866 po bitvě na Chlumu byla však tato smlouva poraženým Rakouskem vypovězena. Stále se zde zvyšuje význam bankovek. Ty jsou emitovány tehdejší centrální bankou a byly kryty zlatem. Poslední reforma v rámci habsburské monarchie proběhla roku 1892, kdy byla původní konveční měna nahrazena měnou korunovou. Jak název napovídá, hlavní měnovou jednotkou se stala koruna, v rakouské části označována jako ,,corona“, v uherské pak ,,crone“. Koruna obsahovala 100 haléřů a přepočet proti měně konvenční představoval 100 zlatých = 200 korun (z toho vyplývá dnešní název pro desetikorunu ,,pětka“). Jedna koruna měla 23mm průměr, 5 gramů stříbra ryzosti 835/1000. Největší stříbrná mince nesla nominální hodnotu pětikoruny a pyšnila se průměrem 36 mm při váze 24 gramů a ryzosti 900/1000. Vyšší nominály byly vydávány ve zlatém provedení (10, 20, 100 korun). Menší pak v mědi nebo zinku (halíře). Tento stav panoval až do konce První světové války. Obrázek č. 1.6 – Podoba zlaté 100 koruny za vlády Františka Josefa I.
Zdroj: http://www.icollector.com/Austria-100-Corona-1915-UNC_i11764530
20
1.5.6 Mincovnictví na našem území od roku 1918 po současnost Po vzniku samostatné Československé republiky bylo potřeba vytvořit vlastní měnu, oddělující vzniklý stát od měnového vývoje ostatních zemí bývalé monarchie. Roku 1919 dochází k překolkování starých bankovek a roku 1920 na tisk nových státovek. Avšak ražba samotných mincí díky nedostatečné technické vybavenosti, způsobené rozebráním vybavení mincovny v Kremnici, začíná až roku 1921. Měnový systém byl rozdělen také na koruny a halíře. Menší nominály obsahovaly směsi mědi, zinku a niklu (2, 5, 10, 20, 25, 50 halíř). Základní kov pro nominály 5, 10 a 20 Kč představovalo stříbro. Do oběhu se zlaté mince již jako oběživo nikdy nevrátily. Pouze v podobě obchodních mincí se od roku 1923 razily Svatováclavské dukáty (1, 2, 5, 10 dukát). Československá koruna jako platidlo fungovala bez větších problémů 20 let. I navzdory těžkým ekonomickým obdobím svojí pozici ustála a první narušení původní chodu přichází až se vznikem Protektorátu Čechy a Morava. Došlo k rozdělení územního uspořádání republiky. To se projevilo i v ražbě mincí zvlášť pro Čechy a Moravu a nově vzniklý Slovenský štát. Po Druhé světové válce byla provedena měnová reforma s účelem redukce velké různorodosti platidel na našem území (používáno pět různých měn). Druhé těžké období po válce čekalo naši měnu v roce 1953. Nová československá koruna byla vyměřována v poměru 1:5 u menších částí, u vyšších to pak mohl být až poměr 1:50. Od tohoto roku začíná velká produkce pamětních stříbrných mincí. V 50. letech jsou časté válečné motivy. V pozdějších letech pak různé připomínky státních výročí apod. Od roku 1978 doplňují stříbrné pamětní mince zlaté dukáty po vzoru Svatováclavského dukátu. Po pádu železné opony vzniká první mince v roce 1990, a to s motivem T. G. Masaryka. Její hodnota byla 10 Kčs a jednalo se o první oběžnou desetikorunu v podobě mince od zániku R-U. Z mincí zmizely symboly socialismu a na zadní straně mince se nově objevila zkratka ČSFR (Československá federativní republika). Naše měna po rozpadu Československa roku 1993 musela najít nového nástupce. Stala se jím koruna česká (Kč). Nastal zde však významný problém, protože nové mince nebylo kapacitně možné v takovém množství na našem území razit. Do vybudovaní mincovny v Jablonci nad Nisou se naše mince nechávaly prozatímně vyrábět například v Hamburku nebo v Kanadě. Symboly cizích mincoven je možné zpozorovat na mincích s letopisem 1993. Začaly být raženy hliníkové 10, 20 a 50 halíře. Dále galvanicky pokované mince z oceli s nominály 1, 2 a 5 Kč. Desetikoruna je vyrobená z oceli a galvanicky pokovené mědí. Dvacetikoruna je galvanicky pokovená mosazí 21
a nejvyšší nominálou se stává bimetalická padesátikoruna. Na ražby pamětních mincí se navázalo v emisích, tvořených ze stříbra a zlata, které se těší velké oblibě a v posledních letech pak také vysoké poptávce.
1.6 Druhy mincí z investičního hlediska Druhy mincí lze z investičního hlediska rozdělit na dva typy. Na mince klasické a mince čistě investiční.11
1.6.1 Klasické mince Klasickými mincemi a jejich sbíráním se zabývá velké množství lidí. Rozumíme jimi mince, sloužící jako platidlo. Zájem o ně vychází u většiny lidi spíše ze sběratelského pohledu a v České Republice se po filatelii (sbírání známek) jedná o druhý nejoblíbenější artikl. Je to způsobeno jejich jednoduchou dostupností, představíme-li si, že asi každý z nás vlastní nějaké staré mince po dědečkovi. To všeobecně bývá častým a prvotním impulsem budoucích sběratelů. Rozdíl mezi pouhým sběratelem a opravdovým odborníkem vytvářejí roky studia v odborné literatuře, dlouholetá praxe, sledování aukčních katalogů nejen doma, ale i v zahraničí, pak také účasti na přednáškách pořádaných Českou numismatickou společností. Při promyšleném a kvalitním sbírání může ucelená sbírka získat v určitém časovém horizontu na své hodnotě. Znalostně i finančně se může jednat o náročný sběr. Odměnou při sbírání kvalitní numismatické sbírky může ale být velká, trvalá a konstantně se zvyšující hodnota. Výhodou klasických mincí je kromě ceny obsaženého drahého kovu bezesporu jejich sběratelská, numismatická hodnota. Ta se u některých, obzvláště starších kusů, vytváří již velmi dlouhé časové období, a tak při rozumné koupi lze očekávat její velké výkyvy v cenách. Tomuto očekávání hraje do karet mimo jiné skutečnost, že se na trhu pohybuje jen omezené množství kusů s nemožností nějakého rozšíření, doražení emise. Jako příklad může posloužit Kutnohorský dvouzlatník, ražený za vlády Františka Josefa I. roku 1887 v emisi přibližně pouhých 500ks. Do dnešní doby se jich spousta ani nedochovala. S klasickými mincemi je velice obtížné spekulovat. Jejich ceny jsou odhadní a založené na rozdílné poptávce konkrétního trhu. Například mince tuzemské, ražené na našem území nebo v rámci bývalé rakouské monarchie, budou pro místní sběratele vždy atraktivnější než mince z cizích zemí nebo kontinentů. U klasických mincí by bylo mylné očekávat několikanásobné 11
KREJSA, Pavel. Porovnání investic do klasických a zlatých mincí. Usporim.cz [online]. 22. 06. 2010 [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.usporim.cz/porovnani-investic-do-klasickych-a-zlatych-minci-162.html
22
zhodnocení v horizontu pouhých pár let. Spíše je zde možnost docílení konstantního vyváženého růstu při sestavení zmíněné kompletní ucelené sbírky. Pod pojmem ucelená sbírka si lze představit zaměření na určité historické období, na vládu jednoho panovníka, popřípadě jednu nominální hodnotu (vláda Františka Josefa I., konvenční měna 1848–1892, vzácné ročníky zlatníků, vysoká kvalita). Je důležité tvořit sbírky podle určitých stanovených kritérií, a nejen v numismatice platí pravidlo, že není důležité hnát se za kvantitou, ale především za kvalitou. Smyslem ražby klasických mincí bylo vytvoření platidla. To pak obíhalo v oběhu někdy i několik desítek let, podle toho také drtivá většina mincí vypadá. Pouze hrstka mincí se vyhnula peněžnímu kolotoči a dochovala se v kvalitním, někdy i původním stavu. Tyto kvalitní mince by si představoval mít ve sbírce každý, a podle toho se také odvíjí poptávka. Cenové rozdíly mezi stavy 2/2 a 0/0 jsou velice markantní a mohou dosahovat až tisíců procent.12 Cena klasických mincí je ovlivňována třemi faktory. První je obsah drahého kovu. Druhý samotná numismatická sběratelská hodnota a třetí pak aktuální poptávka. Mezi velmi vzácné klasické mincí vyražené na území Československa se řadí:13
5 haléř 1924 – RRRR14, nejvzácnější mince vyražená na našem území od roku 1918
20 haléř 1933 - RR
25 haléř 1932 - RRRR
5 Kč 1937 - RRRR
10 Kč 1933 - RRR
1.6.2 Investiční mince Investice do zlatých mincí je velice odlišná. Jejich hodnota je determinována aktuální světovou cenou zlata na burze. Nezáleží na formě vyobrazení, původu ražby, ročníku ražby, ale především na jejich ryzosti a hmotnosti. 12
Více kapitola 2.3.2. FROUZ, Pavel. Vzácné Československé mince. Sberatel.com [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.sberatel.com/mince/vzacne-kategorie 14 Značka s označením „R“ vypovídá o vzácnosti mince. Čím vyšší počet R, tím vzácnější mince je. Více vysvětleno v kapitole 2.3.4. 13
23
Představují určitou faktickou hodnotu, která jde po boku s děním stavů světových ekonomik a také inflací. Často nesou punc zajišťovacího aktiva, protože vývoj jejich cen jde v opačném směru s vývojem cen na kapitálových trzích. Po roce 2008 se daly sledovat velké propady akcií či fondů napříč celým světem. Přesun investorů v témže roce k tomuto aktivu byl výrazný a měl za následek zhodnocení zlata o celých 64 % proti předchozímu roku. Jako výhodu těchto mincí lze proti nákupu drahých kovů na kapitálových trzích považovat jejich fyzické vlastnění. Máme vždy jistotu mít danou minci k dispozici. Výhoda je dále skutečnost nepotřeby erudovaných numismatických znalostí při nákupu pouhých investičních mincí. Stačí pouze dostatečně kvalitní odhady světového vývoje cen drahých kovů, založené například na makroekonomickém přehledu. Navíc nemusíme vytvářet ani žádnou předem stanovenou ucelenou sbírku, protože cena investiční mince se vždy bere pouze jednotlivě za kus, a to opět na základě obsahu drahého kovu. Mezi oblíbené investiční novoražby s motivy Rakousko-Uherska patří:
10 koruna 1912, 20 koruna 1915, 100 koruna 1915
4 zlatník 1892, 8 zlatník 1892
1 dukát 1915, 4 dukát 1915
1.7 Kde mince získat Způsobů shánění mincí existuje velká řada. Pro začínajícího sběratele je první a ideální cesta poptání se ve svém okolí, jestli doma někdo náhodou nějakou tu minci nevlastní. Postupem času se ale tyto zdroje vyčerpají a přichází objevování dalších variant. Starožitnictví – nejrozšířenější místo, kde lze na mince narazit. Výhodou může být neznalost provozovatelů podobných obchodů. Některé mince špatně ocení a rázem se zde naskýtá zajímavá koupě. V drtivé většině případů to ale bývá naopak, a tak by zde nákup dražších a kvalitnějších mincí nemusel být příliš šťastný. Je zde ale dobrá příležitost pro nákup běžných mincí za obvyklé ceny. Numismatické prodejny – specializované prodejny nabízející nejen prodej a nákup numismatického materiálu, ale i poradenství apod. Disponují velkou znalostní vybaveností, jejíž výhodou je mimo jiné přehled o aktuálních tržních cenách. Ideální místo na nákup 24
kvalitních i dražších mincí. Tyto společnosti často garantují i pravost jimi nabízeného materiálu vrácením peněz. Obvyklá marže těchto obchodníků činí 30 % (prodejce dostane 70 % tržní ceny - nutno započíst do kalkulace při odhadovaní budoucí tržní ceny při prodeji). Burza – standardní burzy fungují na setkání sběratelů, kdy si sběratelé mince prodávají nebo vyměňují mezi sebou. Je zde možné docílit lepší ceny na obou stranách v přímé konfrontaci sběratel – sběratel (bez mezičlánku obchodníka). Online e-shop – většina podobných obchodů v České Republice má i svůj kamenný obchod. Po zakoupení dražšího materiálu je lepší osobní odběr a zkontrolování uváděného materiálu na živo. Online aukce – mezi nejoblíbenější patří „aukro.cz“ nebo „e-bay.com“. Výhodou můžou být nízké transakční náklady a vymazání článku obchodníka. Jednoduše řečeno, levněji nakoupíte a dráže pak prodáte. V porovnání s ostatními způsoby nakupování mincí je zde také velmi široká nabídka. Nebezpečím je ale uvádění nepravdivých údajů, nejistota obdržení jiného materiálu a častý výskyt padělků. Padělky jsou dokonce už i v takové kvalitě, že je ani zkušený numismatik nemusí podle samotného pohledu někdy na rozmazanou fotografii poznat. Objevuje se zde navíc jev umělého vylepšování fotografií mincí pomocí různých počítačových programů. V případě online aukcí jde o velmi dobrou příležitost pro nákup a prodej běžnějších mincí. Realizaci obchodů s dražším materiálem bych zde nedoporučoval. Aukce (kamenné) – poskytují nejvyšší garanci pravosti uváděných mincí ve svých katalozích. Při zjištění nepravosti mince i po již proběhnuté aukci musejí poškozenému výherci vrátit celou vydraženou částku nazpět. Shází se zde nejen po sběratelské, ale i po finanční stránce velmi náruživá klientela. Aukční domy tedy představují ideální místo prodeje velmi vzácných, raritních kusů mincí, jejichž cena je determinována specifickou tržní poptávkou. Na půdě kamenných aukcí se koncentruje nejvyšší kupní síla a tudíž se zde do nabídky dostanou i jinak naprosto neobvyklé unikáty. Marže pak v průměru činí také již zmiňovaných 30 % (15 % prodejce a 15 % kupující – vypočítá se z dosažené prodejní ceny).
25
2 Oceňování mincí Vzhledem ke specifičnosti oboru a faktu, že téměř každá mince je unikátní, neexistují v numismatice žádné exaktní metody oceňovaní. Oceňování mincí vychází ze zkušeností sběratele. Ty musí neustále rozvíjet, aby si tak zajistil správnost svých obchodních rozhodnutí. Je to běh na dlouho trať, kde od určitého stupně znalostí hrají roli především dlouholeté zkušenosti získané z praxe.
2.1 Zákonná úprava o oceňování majetku v České Republice Oceňování mincí se řídí určitými postupy a pravidly. V České Republice se oceňování mincí řídí podle zákona o oceňování majetku č. 151/1997 Sb. Dle § 2 se mince dají oceňovat podle metody obvyklé ceny. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena dosažená při prodejích stejného nebo obdobného majetku ke dni ocenění. 15 Díky specifičnosti tohoto oboru se tato metoda zdá být jako nejvhodnější nástroj. Svědčí o tom také fakt, že na tomto principu stojí většina dnešních katalogů mincí. Zákon o oceňovaní majetku umožňuje oceňování mincí také pomocí výnosové metody. Tato metoda by se dala využít za předpokladu budoucího pozitivního vývoje ceny. Na základě statistiky ceny, získané kupříkladu z dosažených aukčních cen za posledních pár let, by se vypočítala průměrná úroková míra. Zákonem umožňovanou metodou je dále například metoda porovnávací. Ta vychází z obvyklé ceny a měla by být položena na předpokladu co nejvíce podobných čtyř základních cenotvorných faktorech, které budou v této kapitole ještě zmíněny.
15
Zákon o oceňovaní majetku 151/1997 Zb. § 2 ods.
26
2.2 Standartizované způsoby oceňování mincí – Numismatické katalogy Numismatické katalogy zakládají na metodě běžné ceny a vycházejí ze statistických údajů o tržních cenách. Na základě více pozorování se vytvoří průměrná běžná cena, která je pak rozstupňována podle zachovalosti (obvykle 0/0 až 2/2) a dalších jiných kritérií. Tyto data fungují spíše orientačně a řídit se zcela podle nich není možné. Existují také tuzemské katalogy, promítající ve svých výpočtech naše kupní prostředí a poptávku. Měly by být tudíž pro naše podmínky o něco vhodnější. Mezi nejrozšířenější patří katalogy publikované Vladislavem Novotným. Každé vydání jeho publikace je zaměřeno na státní útvar nebo období vlády jednoho nebo více panovníků, vládnoucích na našem území. Mezi jeho nejoblíbenější knihy patří „Mince Československa, České Republiky a Slovenské Republiky“. Mezi nejrozsáhlejší a nejznámější zahraniční publikace patří publikace s názvem „Standard Catalog of World Coins“. Každé vydání je věnováno jednomu století. V publikaci „1801– 1900“ jsou obsaženy obrázky a ceny drtivé většiny všech mincí vyražených v 19. století na světě. Ocenění mince podle katalogů ale bohužel nepatří k tomu nejpřesnějšímu. Tento způsob má své výhody ve vysoké přehlednosti a rychlosti určení přibližné ceny. Aby šlo zmíněných výhod ale plně využít, je potřeba s podobným katalogem správně a pohotově zacházet. Velmi důležitá je orientace a znalost katalogové struktury. Stěžejním klíčem je pak znalost správné identifikace mince. Ta může být rozvedena do čtyř pomocných bodů.
2.2.1 Identifikace mince Velmi důležitou fází u oceňování mincí je její samotná identifikace. Je to nejzákladnější a klíčová numismatická dovednost. Zdaleka ale ne ta nejjednodušší při představě jazykových bariér, nebo nezřetelnosti detailů, způsobených opotřebením. Pomocné body u identifikace mince mohou být: A. Zeměpisný původ mince Jako první věc obvykle zjišťujeme, z jakého území daná mince pochází. Jestliže není název země původu na minci vyobrazen, často nám mohou napovědět indicie, jakou jsou typ číslic (Řecké, Arabské) nebo jazyk písma. Při narazení na minci s exotickým písmem bych
27
doporučil vysvětlivky a překlady, uváděné v přehledech velkých katalogů se záběrem na celý svět. Jsou zde jak numerické tabulky překladů, tak i překlady často používaných slov a znaků pro dané území (znaky slunce nebo draka mohou vypovídat o orientálním původu mince jako je Čína nebo Japonsko). B. Letopočet, období vlády, panovník Po zjištění země původu by bylo vhodné identifikovat co nejpřesnější letopočet samotné ražby. U středověkých a novodobých mincí bývá rok ražby v drtivé většině ražeb vyobrazen. Avšak u mincí starších (speciálně pak mincích antických) rok ražby vyobrazen nebývá. Pro podobné případy je důležitá identifikace panovníka a jeho doby vlády. Mnohem obtížnější problém ale nastává při určování data u mincí pocházejících ze zemí, používajících jiný kalendářní systém. Islámsky letopočet se počítá od roku 622 n. l. a Židovský letopočet pak od roku 3761 př. n. l. (dnes je užíván například na platidlech Izraele). C. Nominální hodnota Nominální hodnota bývá vyjádřena nejčastěji v číslicích, textem nebo kombinací obojího. V rámci některých zemí je používána stejná měna už po staletí a může být typická právě jen pro vybrané geografické území. Nominální hodnoty jsou mincím přiřazovány na základě jejich velikosti, použitého kovu a jejich váhy. Zcela přirozeně mince většího formátu nesly vyšší hodnotu v rámci stejného použitého kovu. Mince vyrobená ze zlata nevalné velikosti však často představovala i stonásobně vyšší nominální hodnotu, než mince dvojnásobných rozměrů vyrobená z lacinějšího kovu, jako je měď nebo stříbro. D. Mincovna a typové zpracování Většina zemí používala více mincoven z různých důvodů. Lokalita mincoven se často nacházela u nalezišť vzácných kovů. Dalším důvodem mohla být nedostatečná výrobní kapacita jednoho místa produkce. Roli zde mohlo hrát i národní cítění více národů v rámci většího politického uskupení. Vznikaly tedy mince ražené s různými výtvarnými změnami rubu i líce. Na území Rakousko-Uherské monarchie byly za vlády Františka Josefa I. raženy stejné nominální hodnoty s jiných vyobrazením. Obě části monarchie si ale nadále ponechávaly své státní symboly. Rakouskou část reprezentoval dvouhlavý orel, uherská část pak nesla polcený štít). Každá novodobější mincovna měla svůj specifický symbol nebo označení, který při ražbě na minci zanechala. Obvyklou formou značky bylo písmo. Písmeno „A“ značilo v rakousko-uherské monarchii mincovnu vídeňskou, písmeno „C“ potom 28
mincovnu pražskou. Kromě značky mincovny obsahují některé středověké a novodobé mince i značky mincmistrů. V jedné mincovně se vystřídalo více mincmistrů a prvotním významem těchto značek bylo určení konkrétní zodpovědné osoby za správnou ryzost a jakost ražené mince. Na mincích jsou obvykle vyobrazeny pod podobiznou panovníka jako malé obrázky nebo iniciály jmen. Za další druh značení mincí by se daly označit takzvané „kontramarky“. Jsou to malé dodatečně vyražené značky do plochy mince, obvykle v podobě čísel nebo symbolů. Tyto značky měly v mincovnictví za úkol změnit nominální hodnotu, prodloužení platnosti, potvrzení kvality nebo potvrzení platnosti mince pro danou oblast. Často kontramarkovanou mincí na našem území byly levantské tolary Marie Terezie, nebo české groše ražené ve 14. a 15. století. V tomto období pražské groše hromadně kupovala německá města a touto značkou je prohlašovala za své zákonné platidlo. Důvodem bylo vyhnutí se nákladům, spojeným se samotnou ražbou mincí. V žádném případě se nejedná o vadu mince, nemá vliv na zachovalost a při výskytu vzácnější kontramarky může cenu mince klidně i zvýšit. Na obrázku č. 2.1 je provedena praktická ukázku a postupné kroky při identifikace mince. Obrázek č. 2.1: Identifikace mince z roku 1849
Zdroj: http://coinsforsales.blogspot.com/search/label/Austria
Na obrázku č. 2.1 je měděná mince o velikosti 33 mm a váze 26 gramů. Nejdříve je důležité určení územního původu mince. Z bodu „A“ je dle nápisu „Magyar“ a polceného štítu na rubu zřejmý uherský původ. V roce 1849 (bod „B“ na lícní straně) spadalo území dnešního 29
Maďarska pod Rakousko-Uhersko. Od roku 1848 se vlády na území naší monarchie ujímá František Josef I. Jeho iniciály zde ovšem vyobrazeny nejsou a některé katalogy tuto samou minci, jen s ročníkem ražby 1848, zařazují do období vlády Ferdinanda V. Bod „C“ napovídá nápisem „Három“ (maďarsky tři) a značkou „3 K.“ o nominální hodnotě tří krejcarů. Posledním krokem je určení mincovny ražby. V dolní časti lícní strany je patrná značka „N. B.“ (bod „D“). Toto označení nesla mincovna ve Velké Báňi (maďarsky Nagybánya), 16 ležící na území dnešního Rumunska. Nyní je jen otázkou pár okamžiků daný typ mince v katalogu vyhledat.
2.3 Hlavní cenotvorné faktory v oceňování mincí Vynecháme-li z předpokladu novodobé investiční mince, jejichž cena je determinována čistě cenou drahého kovu, pak hodnotu klasické (platební) mince tvoří dvě základní veličiny. První veličinou je již zmíněný obsah drahého kovu. Druhou veličinou je pak numismatická, sběratelská hodnota mince, závislá na třech základních faktorech. K pochopení celého oceňovacího mechanismu mincí je potřeba zmínit čtyři základní cenotvorné faktory: vzácnost, cenu obsaženého kovu, zachovalost a poptávku. Uvedené faktory se neustále mění, ceny mincí přímo ovlivňují a měly by být zájmem neustálého pozorování. Cenotvorné faktory jsou následující:
Numismatická
(sběratelská)
hodnota
–
ovlivněna
vzácností,
zachovalostí
a poptávkou po minci.
Hodnota obsaženého kovu – determinována aktuálním vývojem světových cen kovu.
2.3.1 Cena obsaženého kovu („Bullion Value“) Ze samotné podstaty peněz jako držitele hodnoty byly mince v dobách minulých vyráběny z drahých kovů. Čím má mince vyšší sběratelskou hodnotu, tím menší je vliv ceny obsaženého kovu. Jsou mince vyrobené z bronzu, jejichž vnitřní cena obsaženého kovu se rovná několika korunám a zároveň se obchodují za desítky tisíc korun. Naopak hodnota mincí investičních je v drtivé většině případů tvořena pouze samotným obsahem vzácného kovu. 16
NOVOTNÝ, Vlastislav. Mince Františka Josefa I.: 1848–1916. 3., dopl. vyd. Hodonín: Vlastislav Novotný, 2001, 114 s. ISBN 80-865-4301-3.
30
Všeobecná představa laiků o tom, že zlaté mince musejí být nejvzácnější a drobné bronzové či měděné naopak, je mylná. Mincovní kov nám ve většině případů pouze napovídá o zařazení mince do kategorie, lépe řečeno o její nominální hodnotě. Vliv ceny drahého kovu u velmi vzácných mincí je dokonce i u zlata velmi malý a má spíše minoritní vypovídací schopnost. Část hodnoty spočívající ve velikosti obsaženého kovu v minci vypočítáme jako obsah čistého kovu v minci vynásobený aktuální světovou cenu drahého kovu. Cena obsaženého čistého kovu v minci: Vypovídá o opravdové váze čistého obsaženého kovu v minci. Na rozdíl mezi celkovou váhou mince a skutečným hmotnostním obsahem má vliv ryzost. Ryzost nám říká, v jakém poměru byla směs kovu při ražbě vytvořena, na kolik je tedy kov čistý. Obvykle se zapisuje ve formátu x/1000 (Ag, 900/1000 – tento poměr znamená slitinu kovu s 90% obsahem čistého stříbra. Tabulka č.2.1: Obsah čistého kovu na tvorbu celkové ceny u vybraných minci Františka Josefa I.
Cena obsahu čistého kovu v minci (FJ I. 1848–1916) Nominála 10 Koruna 5 Koruna 4 Krejcar
Kov Váha Ryzost Cena za 1 g Cena čistého kovu Au 3,3387 g 900/1000 996 Kč 2 992,80 Kč Ag 24 g 900/1000 19,17 Kč 414,1 Kč Cu 13,3 g 1000/1000 0,151 Kč 2 Kč Výpočet = váha mince x ryzost x světová cenu kovu za 1g Zdroj: Výpočet je založený na aktuálních světových cenách vzácných kovů a kurzovém poměru CZK/USD ke dni 22.4.201. Informace získané ze serveru Patria.cz
Mezi často užívané drahé kovy patří:
Zlato - vliv zlata na hodnotu mince určuje především samotná ryzost zlata. S vyšší ryzostí má zlato více karátů a je tudíž dražší. Karáty se značí jednotkou „Kt“. Zcela ryzí zlato obsahuje 1000 gramů čistého zlata na 1 kilogram produktu a jeho ryzost je 24 Kt. Zlaté mince se ve většině případů razily z velmi kvalitní směsi, obsahující v průměru 90 % (900/1000) čistého zlata. Pro porovnání – v klenotnickém průmyslu je nejběžnější 14 Kt. směs (585 g Au/Kg).
Stříbro – výskyt stříbra v mincovnictví se dá datovat již ke vzniku prvních mincí. Stříbrné mince většinou obsahují směs stříbra a ostatních kovů. Ve středověku se ke stříbru přidávala směs mědi. Později spíše nikl, hliník a jejich směsi. Podobně jako u zlata, tak i u stříbra záleží kvalita směsi na ryzosti. Mince s obsahem stříbra 900/1000 je považována za velice kvalitní. Mince mohou být stejně veliké, stejně 31
těžké, na první pohled i podobné, ale jejich faktická cena může být jen poloviční. Váhově stejná mince má s obsahem 400/1000 přesně poloviční obsah stříbra než druhá s ryzostí 800/1000.
Platina – platina se v drtivé většině případů používá pouze u investičních mincí. Jak v přírodě, tak i v mincích se platina vyskytuje pouze ve formě ryzího kovu.
Paládium – ražené mince se stejně jako platina nabízejí v ryzosti 999,5/1000. Spíše v podobě slitků než mincí.
Ostatní kovy – ostatní mincovní kovy nemají na tvorbu ceny mince nijak vysoký vliv. Při pohledu na tabulku č. 2.1 je zřejmé, že u mincí z běžných kovů (měď, zinek, hliník, atd.) bude hlavní determinantou numismatická hodnota.
Samotná váha mince nemusí vždy korespondovat s váhou uváděnou v katalozích. V případě vyšší naměřené váhy mince by se s vyšší pravděpodobností jednalo spíše o falzum. Hlídaní maximální oficiální váhy mince bylo velice striktní již například ve starověkém Řecku. Případů nižší váhy mince je o poznání více. Kromě varianty s falzem mohlo k úbytku dojít při opotřebení mince v oběhu, zakázaného pilování mince za účelem obohacení se nebo při nesprávném použití čistících metod mincí. To je častým jevem u nesprávného chemického čištění. Na tyto skutečnosti by se v rámci kalkulace nemělo také zapomenout a nebude na škodu si minci raději vlastnoručně převážit.
2.3.2 Zachovalost Zachovalost říká, jestli a jak moc je mince zachovalá nebo naopak. U mincí s numismatickou hodnotou hraje zachovalost velice často naprosto klíčovou roli při určování jejich skutečné hodnoty. Mincí ve vysoké zachovalosti je jako šafránu, navíc by si je přál mít ve své sbírce každý. Poptávka po kvalitním numismatickém materiálu je proto vysoká. Mince ve špičkové kvalitě mohou nést tedy tržní hodnotu i o tisíce procent vyšší, než je tomu u běžné zachovalosti. Neexistují žádné přesné vědecké dostupné způsoby, jak zachovalost povrchu na minci určit. Určování zachovalosti se tak stává uměním s ohledem k mnoha faktorům. Jedná se o velmi subjektivní činnost a někdy ani dva erudovaní odborníci nemusejí dospět ke zcela shodnému výsledku. Při posuzování zachovalosti by měl být posouzen všeobecný stav mince, kvalita povrchu, ostrost vyobrazených detailů, neporušenost hran a také kvalita lesku a patiny.
32
V našich numismatických zvyklostech se zachovalost stanovuje v číselném hodnocení, podobném, jako je tomu ve škole. Nejlepší známka je označení „PROOF“
17
, nejhorší pak
číslo 5. Kvalita PROOF se nejčastěji objevuje u moderních mincí. Jedná se o ražbu z leštěného razidla a odpovídá těm nejpřísnějším standardům. Ve většině ostatních zemí se pro označování zachovalosti užívají slovní zkratky. Za zmínku by stál „Sheldonův numerický systém“, preferovaný mezi numismatiky ve Spojených státech. Tento systém používá jedenáct různých zkratek (např. značka „EF“ = extra fine, odpovídá našemu značení „1“). Nelze jednoznačně říci, jestli je ten či onen způsob správnější. Nicméně výsledek obou značení by se měl k sobě přibližovat, ne-li shodovat. Mince posouzené podle Sheldonova numerického systému jsou častokrát uschovány ve speciálních pouzdrech nebo zatavené v plastu. Při použití zkratek se jednotlivé zachovalosti ještě detailněji rozlišují podle přidaných čísel (AU50, AU-55 apod.)18. Obrázek č. 2.2: Porovnání středoevropské a americké stupnice zachovalosti
Zdroj: http://dillongageblog.com/?p=31 19
17
FROUZ PAVEL. Zachovalosti. Sberatel.com [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.sberatel.com/mince/zachovalosti 18 MY COIN COLLECTING. Coin grading. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.mycoincollecting.com/coingrading.html 19
Upraven o přidání hodnot středoevropských značek
33
Jak již bylo v této kapitole zmíněno, označování zachovalostí mincí je velice subjektivní. To je způsobeno někdy velmi nezřetelnou hranicí mezi jednotlivými zachovalostmi. Pro větší specifikaci zachovalosti se zde používají znaménka plus a minus. Tedy například označení „1+” nedosahuje hodnot „0“, ale je o poznání lepší než základní „1“. Stejně tak stav mince „1-” není dostačující plnohodnotné „1“, je ale o mnoho lepší než označení „2“. Tato metoda je běžně v praxi používána a lze se s ní setkat ve všech českých numismatických katalozích. Mince s označením 0/1+ má tedy perfektní líc, ale rub se spíše blíží k zachovalosti „1“. Při posuzování zachovalosti je potřeba dát si pozor také na rozdíly v posuzovaných mincí. Jen těžko lze očekávat stejnou ostrost detailů u mince ze středověku jako u mince z dvacátého století. Technický pokrok se průběžně projevoval i v mincovnictví. Proto je velmi důležité porovnávat stejné mince pouze mezi sebou. Pro začátečníka by se mohl jevit například zlatník (FJ I. 1848–1916) ve stavu 2/2 na první pohled pohlednější než pražský groš v dokonalé zachovalosti 0/0.
Přehled a popis jakostní stupnice zachovalosti je obvykle rozdělen do značek: 1.
PROOF (Leštěné razidlo)
PROOF je nejvyšší hodnota sběratelské zachovalosti, v níž jsou vydávány zejména investiční a pamětní mince z drahých kovů. Nemusí to být ovšem pravidlem, protože existují i ražby v kvalitě PROOF u oběžných mincí pro numismatické účely. Mince dosahující této kvality se razí ve speciálně leštěných razidlech. Poznáme je podle vysokého lesku pozadí a matných reliéfů. Účelem takovýchto ražeb je sofistikovaný a reprezentativní vzhled. Tyto mince jsou zároveň velmi náchylné na zacházení, proto je lepší je přechovávat ve speciálních plastových krabičkách nebo pouzdrech. Ty mohou být dokonce označeny pečetí a při narušení obalu může daná mince o své zachovalostní označení PROOF klidně i přijít. Tyto mince jsou pak označovány jako mince původně ražené v kvalitě PROOF, aktuálně ale přehodnocené na o stupínek nižší označení „UNC. Mince v této kvalitě trpí velkou náchylností na oxidaci, sebemenší dotyk do reliéfu mince by mohl znamenat značné znehodnocení. Při případné manipulaci je důležité brát minci za hrany. Mince v kvalitě PROOF stojí vždy více, než činí jejich nominální hodnota, někdy to může být i několikanásobek. Zejména mince ražené před padesáti lety a více jsou v této zachovalosti dosti vzácné. 34
2. RL („Ražební lesk“, UNC - UNCIRCULATED) Do češtiny přeloženo jako ražební lesk (RL). Jedná se o perfektně zachovalou běžnou minci. Každá mince při svém vyražení odpovídala stavu UNC, ale během oběhu mince utrpí známky oběhu. Mince v zachovalosti UNC nesmí obsahovat žádné známky otření ani žádné stopy po styku s ostatními mincemi. Drobné škrábance nebo ďubky, způsobené dopady mincí na sebe, nepřipadají v úvahu. Nejlépe se dá této prvotřídní kvality docílit odebráním mince přímo od razícího stroje. To je běžným postupem u některých pamětních mincí. Ve stejné zachovalosti se dají mince najít i v originálně zabalených ruličkách z banky. Taková mince se dá do ruličky až po jisté manipulaci s ostatními mincemi, a když to nemusí být na první pohled znatelné, zachovalost UNC jich velká spousta již nesplňuje. Častým jevem v českých podmínkách je zaměňování zachovalostí UNC a 0/0. Musíme mít ale na paměti, že o označení zmíněné vyšší zachovalosti z páru nesmějí existovat ani ty nejmenší pochybnosti. Právě z důvodu těchto záměn se lze v našich podmínkách setkat s označením BJ (Bankovní jakost). Bankovní jakost odpovídá minci, která nebyla ještě v oběhu. Nerozlišuje ale skutečnost, jestli je zcela perfektní nebo nese již drobné známky styku s ostatními mincemi. Na mince v této zachovalosti lze narazit při sbírání československých a českých pamětních mincí. Jejich kvalita by neměla být horší než zmiňovaný UNC. U českých mincí se uvádí zachovalost B.K (Běžná kvalita). V kvalitě UNC mohou být veškeré novodobé běžné mince z mincovních sad (přibližně od roku 1950). Do kategorie UNC lze zařadit ještě dvě další jakosti: „PROOF LIKE“ a „BRILIANT UNCIRCULATED“. Pro splnění těchto dvou zachovalostí by mince měly být odebírány také přímo z razícího stroje. Někdy se může jednat i o ražbu ze speciálního leštěného razidla. Na rozdíl ale od klasického PROOF jsou celé lesklé bez matných reliéfů. Vzhledem k vysoké kvalitě zachovalosti by měly být podobné mince uchovávány v originálních obalech a jen ve výjimečných případech vytahovány ven. Označení BRILIANT UNCIRCULATED je varianta vylepšeného UNC. Nejedná se o ražbu z leštěného razidla. Vliv na cenu mince mají tyto typy zachovalosti zejména u starších oběžných ročníků, jejichž ceny se pak oproti zachovalosti 1/1 mohou vyšplhat až na tisícinásobky procent. Naopak u mincí pamětních je tato zachovalost zcela běžná, a proto i jejich ceny jsou obvykle jen lehce vyšší, než činí jejich nominální hodnota. 35
Obrázek č 2.3: Porovnaní mincí v zachovalosti RL (nalevo) a PROOF (napravo)
Zdroj: http://www.coinnetwork.com/forum/topics/which-one-of-these-2008proof?commentId=2196090%3AComment%3A111287
Na obrázku č. 2.3 je jasně poznatelný rozdíl mezi mincí ve stavu RL nalevo a stavu PROOF napravo. Mince ve kvalitě PROOF je ražena v leštěném razidlu. Má proti mince nalevo vysoký a matný reliéf.
36
3. 0/0 („Téměř nový“, AU - ALMOST UNCIRCULATED) Minci v této zachovalosti lze označit stále za nádherně zachovalou, s ostrými detaily a známkou lesku. Mince neprošla oběhem a vykazuje pouze drobné známky manipulace. Rozdíl mezi zachovalostí 0/0 a UNC jsou drobné stopy v ploše či úhozy po styku s ostatními mincemi (často viditelné pouze pod lupou). U mincích ražených před rokem 1900 lze zachovalost 0/0 považovat ve většině případů až na drobné výjimky stavu RL za to nejlepší, co se dá na trhu sehnat. To se přirozeně projevuje na několikanásobně vyšší ceně oproti stavu 1/1. Naopak při snaze o vytvoření kvalitní sbírky československých mincí po roce 1970 by měla být kvalita 0/0 naprostou samozřejmostí a nutným minimem. Obrázek č 2.4: Americký desetidolar v zachovalosti 0/0 (AU58)
Zdroj: http://www.coinandstampgallery.com/ACE_1200_Gold/AjhG1000%201897%20PCGSAU58G.htm
4. 1/1 („Vynikající“, XF - EXTEREMELY FINE) Mince prošlá oběhem pouze krátkou dobu. Detaily jsou stále výrazné, nemají již však takovou ostrost. Veškeré texty i detaily jsou zřetelně čitelné. Po podrobnějším zkoumání plochy objevíme větší množství úhozů, viditelných i pouhým okem. Mince ovšem nesmí obsahovat žádná jiná poškození, jako např. stopy po korozi či poškození hrany. Zachovalost 1/1 je přípustná pro mince ražené cca před rokem 1850. U ještě starších mincí to může být dokonce 37
maximální dostupná zachovalost. Při volbě této zachovalosti se může jednat o kompromis mezi i několikanásobně dražšími mincemi UNC nebo 0/0 a mezi zbytkem zachovalostí, které do kvalitní numismatické sbírky již nepatří. Obrázek č 2.5: Rakousko-Uherská desetikoruna v zachovalosti 1/1.
Zdroj: http://www.numizmatikakv.sk/
5.
2/2 („Krásný“, VF - VERY FINE)
Při pohledu pouhý okem je mince stále slušně čitelná, plocha zachovalá, ale drobné detaily (např. vlasové linie) jsou již setřelé. Mince v zachovalosti 2/2 může mít drobně rozmazané textury, avšak nápisy by měly být stále jasně čitelné. Tato zachovalost by se u moderních mincí dala považovat za pomyslnou hranici toho, jestli do sbírky ještě vůbec patří, či už nikoliv. Mince kromě otřených detailů může obsahovat drobné údery po styku s ostatními mincemi, i úhoz na hraně. S tímto stavem mincí se lze spokojit u velmi starých mincí. Příkladem by mohlo být pár období pražských grošů, kdy se kvalitnější kusy sehnat ani nedají. Cena mincí v zachovalosti 2/2 v porovnání s 0/0 je většinou jen zlomková, a především u novějších mincí bych tuto zachovalost ze sbírky zcela vyloučil. Tento stav by byl přípustný pouze v případě velmi vzácné mince, jejíž cena by se v lepší zachovalosti pohybovala v astronomických částkách. Pro pamětní mince všeobecně je ale již tato zachovalost zcela nepřípustná.
38
Obrázek č 2.6: Mince v zachovalosti 2/2 ( Wolfgang Von Schrattenbach, Olomouc, tolar)
Zdroj: http://coinsforsales.blogspot.com/search?updated-max=2011-0302T12:29:00%2B08:00&max-results=400
6.
-2/2- (VF – VERY FINE)
Mince bez ostrých kontur s nepřehlédnutelnými stopami po styku s ostatními mincemi a výskytem úhozů na hraně. Čitelnost nápisů již nemusí být zcela zřetelně čitelná. Někde může dojít i k přerušení čitelnosti textu. Ten by měl být přesto v zásadě stále čitelný. Z mince by mělo být možné i vyčtení identifikačních prvků (nominální hodnota, rok ražby, panovník, mincovna atd.). Do této zachovalostní skupiny se mohou dostat i mince s ostřejšími detaily, které však utrpěly nešetrné čistění. Tato zachovalost by se dala tolerovat u velmi starých mincí (antických a středověkých), ale i tak o chloubu sbírky určitě nepůjdu. Všeobecně je po takovýchto mincích nízká poptávka. Ceny jsou velmi nízké a likvidita se blíží nule. 7. 3/3 („Velmi dobrý“, VG - VERY GOOD) Mince dlouhodobě obíhala, ale je ji možné i přes neostré kontury bez větších problémů rozpoznat. Údery v ploše a stopy po oběhu jsou velmi výrazné. Detailní rysy již obvykle zmizely. Portréty či ornamenty jsou velmi otřelé. Mohou zde být i prvotní náznaky koroze. Do stejné kategorie zařazujeme i mince s ostřejšími detaily, které v sobě nesou vyvrtanou dírku pro nošení na řetízku, nebo obsahuje-li mince stopu po neodborně sundaném oušku 39
(závěsu). Moderní mince v této kvalitě by šla do sbírky zařadit snad jen v případě, že by se jednalo o velmi vzácnou až unikátní minci. To samé by platilo u starších mincí při nedostatku chtěného materiálu. Obrázek č. 2.7: Americký dollar v zachovalost 3/3
Zdroj: http://coinsforsales.blogspot.com/2011_03_01_archive.html
40
8.
4/4, 5/5 („Méně zachovalý, špatný“, FR, PR – FAIR, POOR)
Mince v těchto zachovalostech vykazuje rozsáhlé stopy oběhu a lze ji určit jen s velkými obtížemi. Velká část obrazu je setřelá a i písmena nemusí být k rozeznání. Vykazuje značné stopy oběhu (škrábance, údery do plochy, díry apod.). Takováto mince nejčastěji nevalné hodnoty je nevhodná pro jakékoliv sběratelské a investiční účely. Obrázek č. 2.8: Americký půl dolar v zachovalosti 4/4
Zdroj: http://coinsforsales.blogspot.com/2011_03_01_archive.html
Doplňkové značky u určování zachovalosti: Mimo základní číselnou stupnici se při určování zachovalosti mince používají doplňkové značky.20 Při jejich použití dokážeme minci popsat mnohem detailněji a přesněji. Při určování ceny mince mohou hrát značky velmi významnou roli (až v řádu desítek procent). Doplňkové značky najdeme v katalozích obvykle pod zkratkami. Přehled nejběžnějších značek je následující: Dírka - manuálně vyhloubená dírka, obvykle za účelem provlíknutí řetízku a použití mince jako šperku. Jedná se o hrubý zásah do celkového stavu, a i kdyby měla mince výrazné detaily a celkově dobře zachovaný obraz, je automaticky přiřazena minimálně 20
AUREA NUMISMATIKA. Kvalita a zachovalost mincí. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.aurea.cz/index.php?main=tabulka&lang=cz
41
o dva zachovalostní stupně níže. Vliv na cenu je tedy významný a takováto mince může představovat jen naprostý zlomek ceny mince stejné zachovalosti bez tohoto zásahu. Hrana (hr.) – je manuální poškození hrany mince způsobené pády na zem nebo nárazy s ostatními mincemi. Záleží velmi na velikosti tohoto poškození. Nicméně kupříkladu v aukčních katalozích najdeme i hrany pouhým okem nepatrných rozměrů. Každá hrana je velikostí i umístěním specifická, ale všeobecně se dá konstatovat, že hrany větších rozměrů mohou snížit cenu mince řádově i o pár desítek procent. Justýrování (just.) – jedná se o řadu pravidelných škrábanců vedle sebe. K jejich důvodu vzniku se obvykle přiřazují dva následující důvody. První nám říká o vzniku rýh přímo v mincovnách za účelem snížení hmotnosti u již vyražených mincí, vážících o něco více. Druhá varianta pak mluví o zjišťování pravosti mince obchodníky. Seškrábnutím horní vrstvy zjistili, jestli se jedná o minci pravou, nebo jen o postříbřený padělek. Vliv justýrování na cenu mince záleží především na jeho rozsahu. Je to ale povětšinou bráno jako poškození vzniklé přímo v mincovně, a tak cena mince nebývá nijak dramaticky ovlivněna. Koroze (kor.) – jde o rozrušení plochy mince vlivem chemické nebo elektrochemické reakce s okolím. Často vzniká po nešetrném vyčištěním mince za použití nevhodných chemických látek. Takto nekvalitně vyčištěná mince může prvních pár měsíců vypadat v pořádku, ale postupem času se koroze objeví (nebo opět vrátí zpátky). I po dalším čištění bude již navždy poznamenána. Vliv na cenu je pak veliký, podobné mince jsou obvykle odmítány veškerými aukčními domy. Nedoražený (ned., nedoraz.) – tato značka se nejčastěji vyskytuje u mincí vyražených do 15. století. Razidla nebyla dostatečně tvrdá a po určitém počtu kusů ztrácela ražba na detailech. Záleží na velikosti detailně nevyražené plochy. Za předpokladu pouze malého nedoraženého místa a zbytku mince s ostrými detaily se vliv na cenu projeví pouze minimálně. Ouško (o.) – mechanické přidělání zavěšení na minci za účelem přeměny ve šperk nebo válečné vyznamenání. Pokud je ouško kvalitně odstraněno (zkratka m.o. – měla ouško) a stopy po něm jsou minimální, snižujeme stav mince řádově o jeden stupeň dolů. Je-li ale odstraněno nekvalitně a na minci zůstaly výrazné stopy, zhoršuje se stav až o dva zachovalostní stupně, než kterým by mince jinak odpovídala.
42
Patina – jedná se o změnu povrchu mince proti přirozené barvě kovu. Vzniká působením času, vlivem ovzduší, vody, prachu nebo dlouhodobým používáním. U stříbra je typické zabarvení dočerna (vznik sirníku stříbrného). U mincí měděných se pak vytváří zelenavý povrch (vliv oxidantů a kyselin). Pěkná a pravidelná patina je velice efektivní a dává vyniknout i jinak méně viditelným detailům. Mezi sběrateli je velice oblíbená a obzvláště patiny vzniklé dlouhodobých procesem dávají minci svérázný vzhled. Řádově mohou být takovéto mince i o pár desítek procent dražší. Ryska (rys.) – velice mělký (vlasový) škrábanec, způsobený používáním mince v oběhu. Proti klasickému škrábanci nebo silnější rýze je ryska okem méně patrná. Vliv na cenu není významný. Škrábnutý (škr.) – škrábanec je významný, okem dobře patrný. Způsoben kontaktem s jiným tvrdým předmětem. Zaleží na hloubce, umístění a délce. Vliv na cenu je při hlubším škrábnutí znatelný. Úder, úhoz (úder, úh.) – mechanický zásah do plochy mince. Při vyšší koncentraci menších úhozů po celé ploše přeřadíme minci o jeden zachovalostní stupeň dolů. Hluboké nebo rozměrově výrazné úhozy posunou minci až o dva stupně dolů. Příklad: Pro přiblížení velkého vlivu zachovalosti na cenu mince poslouží tento konkrétní příklad. Jedná se o 4 krejcar z roku 1868, platný za vlády Františka Josefa I. Mince byla ražena za použití mědi a vzhledem k jejím vlastnostem se vlivem pohybu v oběhu a tíhou času mnoho perfektně zachovalých kusů nenajde. To se odvíjí na velkých rozdílech v ceně, čítajících 2000 % mezi zachovalostí 0/0 a 3/3. Tabulka č. 2.2: Konkrétní vliv zachovalosti na vliv ceny mince Rozdíly cen s ohledem na zachovalost – 4 Krejcar 1868 KB, FJ I. Zachovalost
3/3
2/2
1/1
0/0
Cena
60 Kč
200 Kč
600 Kč
1 200 Kč
Zdroj: Katalog Mince Františka Josefa I. 1848-1816, Vlastislav Novotný + Standard Catalog of World Coins 1801–1900, Krause
43
Z obrázku jsou rozdíly v ostrosti detailů, kvalitě hrany a celkové plochy mince markantní. Obrázek č. 2.9: Znázornění stejné mince v rozdílných zachovalostech
Zdroj: http://www.muenzauktion.com/kaufmann/item.php5?id=5180, http://numizmatika.okamzite.eu/obr/4kr1868KB.jpg (pro zvýraznění rozdílnosti detailů použita 100% autentická novoražba)
2.3.3 Poptávka Poptávka po mincích je všeobecně ovlivňována několika faktory a záleží zejména na tom, jestli se jedná o minci s numismatickou hodnotou, nebo jen o minci čistě investiční. Poptávka po investičních mincích je dána ekonomickým vývojem a očekávaným vývojem světových cen drahého kovu. Poptávka po investičních zlatých a stříbrných mincích se v posledních letech a především po roce 2008 výrazně zvýšila. Investoři se snaží vyhnout ztrátám, spojených s inflací a propady na kapitálových trzích. Investiční mince nabízejí velice slušný poměr mezi konstantním růstem ceny a nižším rizikem. Jejich popularita tedy značně stoupla. Tento trend sledují banky i jiní emitenti po celé světě. Jako případ bych zmínil Britskou královskou mincovnu, která v roce 2010 evidovala vysokou poptávku po jí ražených investičních mincích. To vedlo k rozšíření emise a například u stříbrných mincí to znamenalo růst v porovnání v letech 2008 a 2010 o celých 106 %. Stejný vývoj proběhl u Britské mincovny i u mincí zlatých. 21 Na poptávku po mincích se sběratelskou hodnotou působí mimo ekonomického vývoje a ceny drahého kovu navíc další faktory. První výraznou veličinou může být regionální poptávka. Mince emitované na tuzemském území budou v hledáčku většiny našich sběratelů 21
FINANCE.CZ. Britská mincovna zdvojnásobila prodej zlatých a stříbrných mincí. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/300013-britska-mincovna-zdvojnasobila-prodej-zlatych-a-stribrnych-minci/
44
preferovanější, než mince z ostatních zemí. Jinak řečeno za drtivou většinu mincí ražených na území Československa lze za hranicemi České Republiky dostat třeba jen půlku. Druhým faktorem je vzácnost. V ekonomickém prostředí je zcela běžné, že kvalitních a vzácných statků je vždy nedostatek a podle toho se odvíjí také zvýšená poptávka. Bez nadsázky by žádnému českému sběrateli nevadilo ve své sbírce vlastnit nejvzácnější československou oběžnou minci, 5 halíř z roku 1924, jehož cena se pohybuje přes 200 tisíc korun. Poptávka po této minci je vysoká díky dochování se tohoto ročníků jen v několika desítkách exemplářů. Třetím zmíněným faktorem je bezesporu zachovalost, související velmi těsně právě se vzácností. Dochovaných oběžných mincí v zachovalosti UNC. nebo 0/0 je v celkové nabídce trhu pouhý zlomek. Jak již bylo zmíněno, poptávka i cena po podobně kvalitních mincích může dosahovat i stovek procent oproti běžné zachovalosti.
2.3.4 Vzácnost Vzácnost mince je určena především počtem vyražených kusů. Pod stejnou nominální hodnotou i pod stejným uměleckým ztvárněním se některé mince razí desítky let. Na první pohled mohou vypadat úplně stejně, ale zatímco jednoho ročníku bylo emitováno milion kusů, druhého pak pouhá tisícovka. Oběžná mince v emisi pouhých pár kusů může znamenat i tisícinásobné ceny proti běžnému ročníku. 22 Důležitější veličinou než samotný počet vyražených kusů je opravdový počet dochovaných exemplářů. Mince vysoké vzácnosti mohly být v minulosti vyražené i ve vysokém objemu, ale z určitých důvodů se jich dochovalo jen zlomkové množství. Příkladem by mohl být americký „Double Eagle“ z roku 1933. Nyní je označován za nejvzácnější minci světa. Tato mince byla původně vydána v počtu téměř půl milionu kusů, ale vzhledem k ekonomickému vývoji po Světové krizi byla drtivá většina mincí zpátky roztavena. K dnešnímu dni se ví pouze o 13 exemplářích, a pouze jedna mince může být vlastněna soukromníkem. Zbylých 12 drží ve vlastnictví vláda USA. Proto se není čemu divit, že veřejnosti dostupný jediný exemplář byl roku 2002 vydražen za celých 7,59 milionů dollarů.23 Dochovaných kusů bývá proti oficiálně udávané emisi vždy o mnoho méně. To bylo dáno snahou použít co nejvíce starého materiálu na pokrytí výroby nových mincí. Byly tedy z oběhu hromadně stahovány, ničeny, přetavovány a emitovány na nové.
22 23
ČSR 5 haléř – ročník 1938 = 20 Kč, ročník 1924 = 538 200 Kč (Aukce č. 38 – Aurea Numismatika, 21.5.2011) DOUBLEEAGLE.CZ. Double Eagle 1933. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://1933doubleeagle.cz/history/
45
Po zjednodušení označení vzácnosti mincí se používají následující zkratky:
R – vzácná mince, na světovém trhu však dostupná
RR – velmi vzácná mince, objevující se na trhu omezeně
RRR – mimořádně vzácná mince, na trhu se objeví jen jednou za pár let
RRRR – unikátní mince, existuje pouze pár dochovaných kusů, minimální výskyt
46
3 Sledování a analýza cenotvorných faktorů v praxi Tato kapitola se zabývá praktickým oceňováním nejoblíbenějších a nejlikvidnějších druhů mincí na našem trhu. Porovnává jejich průměrnou procentuální výnosnost na základě pozorovaných tržních cen a také výsledných cen renomovaných aukčních domů. V této kapitole sleduji zejména vývoj cen dvou vnitřních hodnot mince. Hodnotu ceny čistého obsaženého drahého kovu v minci, determinovanou vývojem světovým tržních cen, a hodnotu numismatickou, ovlivněnou poptávkou sběratelů po daném typu mince. Do této poptávky jsou již přirozeně zahrnuty hodnoty tvořené zachovalostí a vzácností mince. V první fázi se bude zkoumat vývoj a vztah cenotvorných faktorů na třech vybraných mincích. V druhé části bude na základě zjištěných informací praktická ukázku výpočtu pomocí výnosové metody. Pro pozorování použijeme tři typy zlatých mincí, které bez nadsázky na našem trhu patří k tomu nejlikvidnějšímu s velmi vysokou poptávkou
3.1 Zlaté mince Rakousko-Uherska Na tuzemském trhu patří mezi nejoblíbenější investiční mince. Výhodou je jejich vysoká ryzost, dobrá dostupnost, vysoká likvidita a také fakt, že se některé mince ve stejném uměleckém zpracování razí až do dnešní doby jako novoražby. Ceny těchto novoražeb jsou ovlivněny cenou obsaženého čistého kovu, a tak je mnohem zajímavější sledovat vývoj historických mincí z tohoto období. Zde se navíc sleduje vývoj obsažené numismatické hodnoty, a když je v dlouhodobějším období rostoucí, skýtá šanci ještě vyššího zhodnocení oproti pouhé minci z novoražby. Jako vzor použijeme 10 korunu raženou za vlády Františka Josefa I., běžná vzácnost (ročníky 1905, 1909 a 1910), v zachovalosti 0/0. Průměr činí 19 mm s váhou 3,387 gramu zlata při ryzosti 900/100 (tedy 3,0483 gramu čistého obsahu zlata). Patří mezi nejvíce obchodované zlaté mince Rakousko-Uherska.
47
Obrázek č. 3.1 – Rakousko-Uherská 10 koruna, 1910, rakouský typ ,,Schwartz“
Zdroj: http://www.ma-shops.com/cdma/item.php5?id=10446
Patří mezi nejvíce obchodované mince RU. Vykazuje vysokou likviditu, ryzost zlata a oblíbenost, což se od začátku roku 2005 do konce roku 2011 projevilo značným růstem. Graf č. 3.1: Vývoj ceny zlaté desetikoruny ražené za vlády FJ I., 2005 – 2011
Průběh ceny - FJ I. 10 koruna, rakouský typ, běžná ražba, stav 0/0, 2007 - 2011 4500 3861
4000 3500
3276
3276
3000 2500
2379
2281,5 1955
2000 1500
Dosažené ceny v aukcích
3159
2340
2185
1872
1000 12007
22007
12008
22008
12009
22009
12010
22010
Zdroj: Dosažené ceny z aukčního domu AUREA numismatika.
48
12011
22011
Průměrný roční růst v období let 2005 až 2011 činil 21,25 % 24. Dle vývoje cen je patrné, že se světová krize projevila na značném nárůstu ceny v období 2008 a 2011, způsobeném prudkým růstem světové ceny zlata. Z následujícího grafu je patrné zvýšení poptávky nejen po zlatě, ale také růst numismatické hodnoty. Graf č. 3.2: Vývoj cenotvorných faktorů v letech 2007 – 2011, 10 koruna, FJ
Vývoj cenotvorných faktorů - 10 koruna, FJ I. 3000 2724
2293
2500 2000 1454
1500
1816 Cena obsaženého zlata
1384 1000
Numismatická hodnota
924
779
844 500
529
543
0 2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: Pro výpočet použity informace o průměrné světové ceně zlata a kurzu CZK/USD získané na stránkách Ministerstva zahraničních věcí, serveru Kitco.com a Patria.cz.
Na základě zvýšené světové poptávky po zlatě se průměrný roční růst ceny čistého kovu, obsaženého v této mince v letech 2007–2011, rovnal 19,36 %. Dle křivky je patrný poměrně konstantní růstový trend. V dlouhodobém horizontu je ale vývoj ceny zlata velice obtížně předvídatelný.Numismatická hodnota vykazovala v krátkodobém horizontu poměrně vysokou volatilitu. Potvrdil se ale všeobecně uznávaný názor, že investice do mincí s numismatickou hodnotu je dlouhodobějšího rázu. Průměrný roční růst v tomto dlouhodobějším časovém pásku vykazoval velice slušných 11,90 %Tabulka č 3.1: Průměrná procentuální váha cenotvorných faktorů na celkovou cenu mince tvořila v letech 2007–2011 poměr: Mince R-U 10 Koruna
24
Numismatická hodnota
Hodnota drahého kovu
21,69 %
78,30 %
Analýza vývoje cen provedena na základě rovnice jednoduchého úročení.
49
3.2 Zlaté mince Československa V období Československa byly na našem území kromě některých pamětních zlatých medailí raženy hlavně dukáty. Ty historicky vycházely ze svých rakousko-uherských předchůdců co se do váhy (3,491 gramu zlata, ryzosti 986/1000, tedy 3,4421 čistého zlata) a rozměrů (19mm) týče. Mezi naše nejznámější a nejčastější mince patří Svatováclavský dukát. Zejména jeho běžné ročníky (emise více než 40 000 kusů na rok) jsou hojně obsaženy v každé větší aukci a není tudíž problém do tohoto typu mince investovat i ve větších částkách. Obrázek č. 3.2: Svatováclavský dukát ražený v roce 1933
Zdroj:http://www.numismatika.info/index.php?page=shop.product_details&flypage=flypage.tpl&pro duct_id=304&category_id=9&option=com_virtuemart&Itemid=54
Z investičního hlediska se jedná o velmi podobnou minci, jako byla předešlá desetikoruna. Pohybuje se na trhu již delší dobu a poptávka po ní je také velmi vysoká. Díky nižšímu počtu vyražených kusů jde očekávat větší vliv numismatické hodnoty na celkovou cenu.
50
Graf č. 3.3: Vývoj ceny zlatého Svatováclavského dukátu, 2007–2011
Svatováclavský dukát, ročníky 1923, 1925 zachovalost 0/0 8000 6435
6000
7020
6435 5031
5000
4140
4000 3000
7020
6824,961
7000
5616
4830 Dosažené ceny v aukcích
3744
2000 1000 12007
22007
12008
22008
12009
22009
12010
22010
12011
22011
Zdroj: Vydražené částky z aukčního domů AUREA numismatika.
Po srovnání růstu cen s předchozí mincí lze pozorovat podobný růstový trend. Největší skok pak nastává mezi začátkem roku 2009 a koncem roku 2010. Ten je způsobený výrazným růstem světové ceny zlata. Průměrný roční růst v letech 2007 až 2011 činil 17,5 % . 25 Graf č.3.4: Vývoj cenotvorných faktorů v letech 2007 – 2011, Svatováclavský dukát.
Vývoj cenotvorných faktorů - Svatovaclavský dukát 4500
4169
4000
3289
3000 2500
2590
1000
3076
2379
2000 1500
3944
3845
3500
Cena obsaženého zlata
1642
2051
Numismatická hodnota
1563
500 0 2007
2008
2009
2010
2011
Zdroj: Pro výpočet použity informace o průměrné světové ceně zlata a kurzu CZK/USD získané na stránkách Ministerstva zahraničních věcí, serveru Kitco.com a Patria.cz.
25
Analýza vývoje cen provedena na základě rovnice jednoduchého úročení.
51
Cena obsaženého čistého zlata ve Svatováclavském dukátu projevuje samozřejmě naprosto stejný trend jako mince předešlá. Průměrný roční růst ceny se v letech 2007 – 2011 pohyboval na velice zajímavých úrovních 19,36 %. Přes výrazné vychýlení numismatické hodnoty v roce 2009 lze vidět poměrně vyvážený konstantní růst. Numismatická hodnota tvoří více než 50 % ceny mince. Na základě této informace by se dalo usoudit, že by mince měla být v dlouhodobějším časovém horizontu méně volatilnější a roční průměrný růst v podobě 13,15% by nám mohl poskytnout jistou a solidní investici. Tabulka č 3.2: Průměrná procentuální váha cenotvorných faktorů na celkovou cenu mince tvořila v letech 2007–2011 poměr:
Mince Svatováclavský dukát
Numismatická hodnota
Hodnota drahého kovu
62,00 %
38,00 %
3.3 Zlaté mince ražené ČNB Jedná se o zlaté pamětní mince, vyražené Českou národní bankou k příležitosti důležitých výročí, událostí, nebo například na počest národních památek. Od roku 1993 se emitují v nominálních hodnotách 1 000, 2 000, 2 500, 5 000 a 10 000 Kč. Vzhledem k nominále je minci propůjčena určitá velikost a váha. Všechny zlaté mince ČNB obsahují ryzí zlato (999,9/1000). Ještě do roku 2006 byly emitovány v nízkých nákladech, což způsobovalo prudké navýšení jejich tržních cen během krátkého časového horizontu. Tyto mince jsou v prvotní nabídce prodávány obchodníky s autorizací a smlouvu s ČNB. Při primárním prodeji jsou nabízeny za cenu určenou ČNB a proti následné tržní ceně jsou obvykle o významnou částku levnější. Aby jste se ale mohli stát prvním majitelem mince, musíte počítat s rezervací někdy i celý rok dopředu. I přes zvýšení emitovaných kusů se zlaté mince od ČNB těší velké oblibě a při prvotním prodeji se na všechny zájemce ani nedostane. Jako předmět pozorování jsem zvolil zlatou minci vyraženou k oslavě Kulturní technické památky observatoře Klementinum v Praze.
52
Obrázek č. 3.3: 2500 Kč, Národní kulturní památka Klementinum v Praze, 2006
Zdroj: http://www.zlate-mince.cz/lupa.asp?obr=m/2500_2006_Klementinum_6B.JPG
Byla emitována v roce 2006, její nominální hodnota je 2500 Kč, průměr 22 mm a váha 7,777 gramu ryzího zlata.26 Mince od ČNB jsou vždy raženy ve dvou kvalitách (0/0 a PROOF). V kvalitě PROOF je mince žádanější a vždy o něco dražší. Graf č. 3.5: Vývoj ceny zlaté 2500 Kč, Klementinum, 2006, PROOF, ČNB
ČR - 2500 Kč, Klementinum 2006, kvalita PROOF 31000
26828
24028
26000
23728
25846
21000
22315
22147
24275
23213
21739
16000 11000 6000
Dosažené ceny v aukcích
8700
1000 12007
22007
12008
22008
12009
22009
12010
22010
12011
22011
Zdroj: Průměr zaznamenaných částek společností České mince 27
26
ZLATE-MINCE.CZ. Národní kulturní památka Klementinum v Praze. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.zlate-mince.cz/CRZ_T_Klementinum_Praha.htm 27 ČESKÉ-MINCE.CZ. Graf - Vývoj ceny, Gotický most v Písku. In: . [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://ceskemince.cz/coin_gold_proof/2011/goticky_most_v_pisku_proof/grafy.html
53
Na průběhu křivky lze pozorovat typický trend vývoje cen zlatých mincí ČNB v poslední době. Prvotní prodejní cena je určena především tržní cenou zlata. Tu ČNB reviduje a do svých výpočtů promítá každé dva měsíce. Nezohledňuje však přirozeně hodnotu numismatickou. Ta vzhledem k nízké emisi u této mince, čítající pouhých 3800 kusů v kvalitě PROOF, stoupla během prvního roku velice rapidně a ovlivnila tak hlavní navýšení ceny, činící od začátku roku 2007 do poloviny roku 2008 celých 138,9 %. V dlouhodobějším horizontu ale dochází ke stabilitě ceny lehce pod absolutním vrcholem (26 828 Kč), a to někde kolem hranice 23 000 Kč. Mezi prvními polovinami roku 2008 a 2011 mince zaznamenala dokonce průměrnou roční ztrátu čítající 4,8 %. Celkový průměrný roční růst v letech 2007 až 2011 přesto ale činí velice nadstandardních 35,23 %. Graf č. 3.6: Vývoj cenotvorných faktorů v letech 2007 – 2011, 2500 Kč, Klementinum, PROOF.
Vývoj cenotvorných faktorů - 2500 Kč, Klementinum, 2006 25000
22315
23118 20565
20000 17362
17105
17078
19094 15000
16296
15365
10000 5000
5169 3531
3710
5851
4634
6950
0 1 - 2007 2 - 2007 1 - 2008 2 - 2008 1 - 2009 2 - 2009 1 - 2010 2 - 2010 1 - 2011 2 - 2011 Cena obsaženého zlata
Numismatická hodnota
Zdroj: Pro výpočet použity informace o průměrné světové ceně zlata a kurzu CZK/USD získané na stránkách Ministerstva zahraničních věcí, serveru Kitco.com a Patria.cz.
Světová cena zlata od roku 2007 do roku 2011 stoupla o více než dvojnásobek. Rozdíl nejen na tomto grafu, ale ani na grafech předešlých není tolik markantní. Cena zlatého obsahu se do hodnoty mince projevuje s lehkým zpožděním, navíc se počítá s průměrnými ročními hodnotami. Průměrný roční růst ceny zlata byl v letech 2007 – 2011 celých 19,36 %. Vzhledem k nízkému stáří mince bylo pro určení numismatické hodnoty vhodnější použití půlročních průměrů. Při pohledu na vývoj prvního roku je znatelný již zmíněný jev prudkých 54
nárůstů numismatické hodnoty zlatých pamětních mincí ČNB po emisi. Počáteční cena je velice nízká a poptávka po nedostatečném množství velmi silná. Výsledkem byl raketový růst ceny v rámci roku 2007, činící neuvěřitelných 331,7 %. Po dalším, ale již mírném růstu na začátku roku 2008 došlo k poklesu zájmu o tuto minci a ustálení numismatické hodnoty na průměrné hladině okolo 17 500 Kč. Celkový růst za období let 2007 až 2011 činil 46,07 %. Tabulka č. 3.3: Průměrná procentuální váha cenotvorných faktorů na celkovou cenu mince tvořila v letech 2007–2011 poměr: Mince
Numismatická hodnota
Hodnota drahého kovu
76,41 %
23,59 %
2500 Kč, Klementinum
3.4 Analýza a porovnání naměřených hodnot Všechny tři uvedené mince patří v oblasti investičních záměrů mezi to nejzajímavější, co se na našem trhu mezi zlatými mincemi nachází. Projevilo se to ve velmi vysokých průměrných růstech cen v posuzovaném pětiletém horizontu. Růst obou dvou cenotvorných faktorů byl navíc podpořen neideálním vývojem světovým ekonomik. Cena zlata se v roce 2011 dostala na své historické maximum, a po velkých propadech na kapitálových trzích byl znatelný odklon investorů k méně rizikovým aktivům. To vedlo ke zvýšení poptávky i cen na trhu s numismatickým materiálem. Tabulka č. 3.4: Přehled průměrných ročních zhodnocení v letech 2007–2011 Mince
Numismatická hodnota Roční průměrný růst
Hodnota drahého kovu Roční průměrný růst
Celkové hodnota Roční průměrný růst
R-U 10 Koruna
15,71 %
19,36 %
21,25 %
Sv. Dukát
13,15 %
19,36 %
17,50 %
2500Kč, ČNB
35,23 %
19,36 %
35,23 %
Průměr
32,04 %
19,36 %
24,66 %
Zdroj: Vlastní výpočet na základě zjištěných hodnot
Na první pohled by se investice do pamětní mince od ČNB mohla jevit jako nejlepší volba. Platilo by to ale pouze v případě, že by daná mince byla zakoupena hned ze začátku roku 2007. Pozdější nákupy by mohly být spojeny naopak se ztrátou. Od začátku roku 2008 do konce roku 2009 tato mince utrpěla pokles vysokých 18,96 %. Novoražba od ČNB představuje velice silný potenciál těsně po emisi. Po dosažení určité cenové hladiny se ale 55
vývoj ustálí. Dokonce může i stagnovat a nepomůže v tomto konkrétním případu ani růst ceny drahého kovu. Názornou ukázkou může být tabulka č. 3.5 a markantní rozdíl vývoje ceny této mince v obdobích 2007–2009 a 2010–2011, představující 123,72 %. Velice shodné hodnoty zaznamenaly první dvě uvedené mince, a to i přes jiné procentuální zastoupení cenotvorných faktorů. Větší rozdíly jsou znatelné až v tabulce č. 3.5. Tabulka č. 3.5: Přehled průměrných zhodnocení v letech 2007–2011
Mince R-U 10 Koruna Svatováclavský dukát 2500 Kč, Klementinum
Zhodnocení 2007–2009 27,08 % 82,29 % 149,95 %
Zhodnocení 2010–2011 79,17 %28 5,21 % 26,23 %
Celkové zhodnocení 2007–2011 106,25 % 87,50 % 176,18 %
Po analýze vývoje cenotvorných faktorů a celkových růstů jdou uvedené mince rozdělit na dvě skupiny. První skupina by představovala minci staršího rázu (10 koruna, Svatováclavský dukát), druhá pak minci novodobou (2500 Kč, Klementinum). Tyto dvě skupiny vykazovaly odlišné vývojové trendy. Cena starších mincí se formuje již několik desítek let. To se projevilo na konstantnějším růstu a nižší volatilitě. Pro investora preferujícího kratší časový horizont jsou jednoznačně nejlepší volbou zlaté mince ražené Českou národní bankou a nakoupené při prvotním prodeji. I přes zvýšené počty emitovaných kusů v kvalitě PROOF29 se těší velké ziskovosti. Příkladem by mohly být aktuálně vydávané mince o nominální hodnotě 5000 Kč ze série „Mosty České Republiky“. První mince v sérii (Most ve Stříbře) byla emitována 25. 5. 2011 a nabízena za částku 15 050 Kč. 30 K dnešnímu dni to není ani celý rok, a mince se běžně obchoduje na cenových relacích okolo 40 000 Kč. V dlouhodobějším časovém horizontu se jako stabilnější projevily mince, jejichž numismatická hodnota se mohla formovat již delší dobu. Vyšší výnosnost z tohoto páru mincí vykázala
rakousko-uherská
desetikoruna.
Bylo
to
dáno
ale
faktem,
že
oproti
Svatováclavskému dukátu je její cena v pětiletém průměru o 40,3 % více ovlivněna cenou zlata. To za pozorované období vykázalo vyšší růst hodnoty, než činila výnosnost 28
Výpočet prováděn z původní ceny celého pětiletého sledovaného období (začátku roku 2007). V roce 2006 měla mince 2500 Kč, Klementinum stanovený počet kusů v kvalitě PROOF pouhých 3800. Zatímco naprosto stejná mince akorát s motivem Plzeňského pivovaru byla v roce 2008 již v 10 900 kusech. 30 http://ceske-mince.cz/coin_gold_proof/2011/goticky_most_v_pisku_proof/grafy.htmll 29
56
numismatické hodnoty. Vzhledem k volatilitě zlata lze u desetikoruny očekávat vyšší ziskovost při vyšší rizikovosti. Vývoj ceny Svatováclavského dukátu byl ovlivněn silnou poptávkou v období 2007–2009, vykazující 75,24% růst numismatické hodnoty. Tento prudký nárůst byl však vystřídán mírnou stagnací a růst ceny zlata se tak nemohl plně projevit na dalším silnějším růstu. Přesto má tato mince na našem území velkou oblibu a díky vysokému 68% zastoupení numismatické hodnoty by se při vyšších propadech ceny zlata jednalo ve srovnání s rakouskou desetikorunou o jistější investici.
3.5 Praktické ocenění mince Po rozboru cenotvorných faktorů provedu praktické ocenění mince. Pro co nejpřesnější zachycení ceny mince použiji aktuální světovou cenu zlata a průměr vývoje numismatické ceny za předem sledované pětileté období. Pro tento výpočet je vhodná zákonem uznávaná výnosová metoda.
Rakousko-Uherská desetikoruna ke dni 30.4.2012 (FJ I., 3,3387g, AU, 1910, 0/0)
Tabulka č 3.6: Praktické ocenění rakousko-uherské desetikoruny
Vnitřní hodnota drahého kovu
Cena za 1 gram zlata = 1007,69 Kč 31
Obsah čistého kovu v minci 3,00483 gramu
Aktuální hodnota drahého kovu v minci=1007,69x3,00483= 3027,93 Kč Vývoj numismatické hodnoty oproti roku 2011
Průměrný růst numismatické hodnoty = 15,71 % p.a
Numismatická hodnota v roce 2011 = 844 Kč
Aktuální numismatická hodnota 844*(1+4/12*0,1571) = 888,19 Kč Celková odhadnutá hodnota k 30.4.2012
Vnitřní hodnota drahého kovu + numismatická hodnota
3027,93 + 888,18 Kč = 3916,11 Kč
Zdroj: Kitco.com, Patria.cz
31
http://www.kitco.com/scripts/hist_charts/daily_graphs.cgi (1664,3 $/UNC(31,1g)) http://www.google.com/finance?q=CURRENCY%3ACZK (0,0531 USD/CZK)
57
Při daném typu výpočtu jde u starších mincí dosáhnout poměrně přesného ocenění. U novoražby 2500 Kč z roku 2006 by byl výpočet zkreslen vysokou volatilitou mince po její prvotní emisi. Pro výpočet průměrného vývoje numismatické hodnoty by tedy bylo v tomto případě vhodnější použít cenu mince z období, kde se již více ustálí okolo určité cenové hladiny. Oceňování mincí je velice specifický obor, kde se místo exaktních způsobů a přesných rovnic výpočtů staví spíše na dlouholeté praxi a zkušenosti. Přesto jsem se pokusil o ukázku jednoho konkrétního příkladu, založeného na datech z minulé subkapitoly, a na upravené výnosové metodě. Výsledkem byla poměrně přesně naměřená hodnota, potvrzující růstový trend numismatické hodnoty v podobné výši, jako činí naměřený průměr za předešlá období.
58
Závěr Hlavním cílem mé bakalářské práce mělo být vysvětlení základních cenotvorných faktorů na celkovou tvorbu ceny mince. Zhodnotit jejich důležitost, konkrétní vliv na cenu, a pokusit se také kvantifikovat jejich přesné hodnoty. Na základě zjištěných hodnot byla provedena vzájemná komparace vybraných, vysoce likvidních a na našem trhu oblíbených zlatých mincí. Za dílčí cíle si má práce kladla důraz na seznámení s numismatikou jako takovou a vysvětlení rozdílů mezi určitými typy mincí. V úvodní kapitole jsem se snažil o všeobecné seznámení s numismatikou jako takovou a o popsání tradice sbírání mincí. Důležitější je ovšem základní motiv, proč se toto téma stává stále zajímavějším nejen pro vášnivé numismatiky, ale i pro běžného investora. Po roce 2008 a po Světové krizi byli investoři svědky propadů velké většiny investičních aktiv, což vedlo k pochopitelnému odklonu investorů k méně tradičním formám zhodnocení. Tato situace nahrávala aktivům s dlouhodobější konstantní hodnotou. Na danou změnu v poptávce po investičních aktivech začaly reagovat i bankovní instituce. Především rozšířily svá portfolia služeb wealth managementu v rámci privátního bankovnictví. Toto investiční poradenství bylo po zjištění někdy i velmi silných korelací portfolií klientů s ekonomickým vývojem a propadem hodnot až o desítky procent ročně nuceno k obsáhlejší a hlubší diverzifikaci. S jedním z prvních nových nápadů při poskytování podobně nadstandardních služeb přišla švýcarská banka UBS. Služba Numismatics Banking poskytuje komplexní péči o klientovu numismatickou část portfolia. Po úspěchu na tamním trhu se rozšířila téměř po celém světě a není vyloučeno, že se jednou podobná služba neobjeví i v nabídce služeb tuzemské banky. Podobné služby z bankovních institucí u nás nabízí zatím jediná UniCredit Bank, navíc pouze na poli výtvarného umění. Pro prvotní úvod do problematiky jsem ve druhé kapitole uznal za vhodné poskytnout základní historický vývoj mincovnictví a nastínit tím také obsáhlou různorodost a pestrost možností investicí do mincí. Z obrovského množství výběru bych především v začátcích doporučil zaměření se na jeden konkrétní typ mince nebo období vlády panovníka. Jen v tomto případě má začínající sběratel šanci hlouběji proniknout do svých investic. A na základě širšího informační základu o specifické oblasti zájmu uskutečňovat rozumné koupě za odpovídající cenu. Pro dosáhnutí ještě větší a jistější výnosnosti má tento způsob ještě jednu 59
výhodu. Obecně platí, že ucelené kvalitní sbírky vytvářejí jednu ucelenou hodnotu a obzvláště systematicky postavené soubory vzácných kusů dosahují zajímavějších cen při prodeji, než tomu je u mincí různorodých. Hodnota mince je ve většině případů tvořena dvěma podhodnotami. První je cena obsaženého čistého drahého kovu v minci. Na základě grafů světových cen kovů za posledních pět let lze vidět prudký nárůst, projevující se pozitivně samozřejmě i na vývoji cen mincí. Po provedení analýzy zlatých mincí bylo průměrné roční zhodnocení obsaženého kovu v letech 2007 a 2011 o velikosti 19,36 %. Vliv tohoto faktoru na celkovou hodnotu mince záleží na jeho procentuálním zastoupení vůči hodnotě numismatické. Hodnota numismatická nebo-li sběratelská je již obtížněji určitelná a závisí na třech faktorech. Prvním faktorem ovlivňujícím zmíněnou hodnotu je zachovalost. U mincí s převahou numismatické hodnoty hraje kvalita zachovalosti klíčovou roli a rozdíl cen u mincí v běžné a špičkové zachovalosti může dosahovat stovek až tisíců procent.32 Druhým cenotvorných faktorech je vzácnost, určená počtem vyražených a dochovaných kusů. Dvě na první pohled naprosto stejné mince jsou vyraženy v jiném roce. Jednoho ročníku je v běžné emisi milion kusů, druhý je pak v počtu pár kusů a rozdíl v ceně je náhle markantní, skýtající i desetitisíce procent. Třetím faktorech je poptávka, ovlivňována více prvky. Může to být aktuální stav ekonomiky nebo odlišnosti v poptávce v rámci jednotlivých států apod. Všeobecně lze říci, že vyšších prodejních částek docílíme prodejem mincí na územních celcích jejich původu ražby nebo působnosti. Obzvláště za méně vzácné tuzemské mince nemusí sběratel za hranicemi státu dostat ani poloviční částku. V poslední části práce jsem se zabýval rozborem vývoje cenotvorných faktorů v letech 2007 až 2011. Na základě vypočítaných hodnot jsem provedl i výpočet ceny jedné konkrétní mince. Za subjekty sledování byly záměrně vybrány jedny z nejlikvidnějších a nejoblíbenějších mincí na našem trhu. Přes rozdílný vývoj celkových cen u jednotlivých mincí by se daly tyto investice považovat za velice úspěšné. Nejvyšší ziskovost ve sledovaném období vykázala mince emitovaná ČNB (2500 Kč, Klementinum, 2006), jejíž celkový růst dosáhl 176,18 %. Progresivní růst mince zaznamenala po prvotním prodeji, ale po ustálení cen na určité cenové hladině vykazovala dokonce i ztrátu. Na základě dosažení výsledků mohu konstatovat fakt, že mince ražené od ČNB jsou zajímavější pro investory s realizací investice v krátkodobějším horizontu. Dle výsledků by se jednalo o ideální dobu investice v rámci 1,5 roku. Podmínkou
32
Viz. tabulka 2.2
60
je ale opatření těchto mincí ihned při prvotní emisi do prodeje. Pro investory preferující dlouhodobější časový horizont se jako stabilnější ukázaly starší mince. Jejich numismatická hodnota se tvořila již několik desítek let a proto nepodléhá až tak výrazným výkyvům a náhlým nárazům vysoké poptávky. Provedená kalkulace odhadnuté ceny potvrdila konstantní rostoucí trend ceny rakousko-uherské desetikoruny a to jak na začátku, tak i v celkovém horizontu sledovaných 5 let. Na základě dosažených výsledků se investování do vybraných mincí v době ekonomické recese ukázalo jako velice stabilní a progresivní volba. Průměr ročních růstů ve sledovaném období vykázal vysokých 24,66 %33 a existuje pouze velice málo aktiv, které při stejné rizikovosti mohou nabídnout podobné zhodnocení. Podobný trend byl zaznamenán navíc i v době stabilního ekonomického růstu v roce 2007 a při pohledu do aukčních katalogů z let minulých se nám tento vývoj pouze potvrdí.
33
Tabulka č. 3.4
61
Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje CRIBB, Joe. Peníze. 1.vyd. Praha: Fortuna Print, 1993. KRAUSE, Chester L. , MISHLER Clifford, BRUCE II Colin R. Standard catalog of world coins: eighteenth century ; 1801–1900 ; 1998. ISBN 08-734-1427-6. NOVOTNÝ, Vlastislav. Mince Františka Josefa I.: 1848–1916. 3., dopl. vyd. Hodonín: Vlastislav Novotný, 2001, ISBN 80-865-4301-3. NOVOTNÝ, Vlastislav, MOULIS Miroslav. Mince Československa 1918–1992, České republiky a Slovenské republiky 1993–2004. XI. dopl. vyd. Hodonín: 2004. ISBN 80-8654308-0. NOVOTNÝ, Vlastislav. Mince Karla VI. 1711–1740. 1. vyd. Hodonín : 2002. ISBN 80-8654303-X. NOVOTNÝ, Vlastislav. Mince Františka I.: 1792–1835. 2. vyd. Hodonín, 2000, ISBN 80902-4665-6. PETRÁŇ, Zdeněk, RADOMĚRSKÝ, Pavel. Encyklopedie české numismatiky. 1. vyd. Praha: Libri, 1996, ISBN 80-859-8309-5. STANĚK, Jaroslav, BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes. Praha: Vydavatelství P.A.S., c1995, ISBN 80-901-8931-8.
Aukční katalogy AUREA NUMISMATIKA. Aukční katalog č. 18. 19.7.2007. Dostupné z: http://www.aurea.cz/Katalog18/18kat0101.htm AUREA NUMISMATIKA. Aukční katalog č. 19. 8.12.2007. Dostupné z: http://www.aurea.cz/Katalog19/19kat2251.html AUREA NUMISMATIKA. Aukční katalog č. 21. 25.5.2008. Dostupné z: http://www.aurea.cz/Katalog21/21kat0001.html AUREA NUMISMATIKA. Aukční katalog č. 22. 6.12.2008. Dostupné z: http://www.aurea.cz/Katalog22/22kat0001.html 62
AUREA NUMISMATIKA. Aukční katalog č. 25. 23.5.2009. Dostupné z: http://www.aurea.cz/Katalog25/25kat0001.html AUREA NUMISMATIKA. Aukční katalog č. 28. 5.12.2009. Dostupné z: http://www.aurea.cz/Katalog28/28kat0201.html AUREA NUMISMATIKA. Aukční katalog č. 33. 22.5.2010. Dostupné z: http://www.aurea.cz/Katalog33/33kat0301.html AUREA NUMISMATIKA. Aukční katalog č. 34. 4.12.2010. Dostupné z: http://www.aurea.cz/Katalog34/34kat0301.html AUREA NUMISMATIKA. Aukční katalog č. 38. 21.5.2011. Dostupné z: http://www.aurea.cz/Katalog38/38kat0201.html AUREA NUMISMATIKA. Aukční katalog č. 40. 3.12.2011. Dostupné z: http://www.aurea.cz/Katalog40/040kat1001.html
Webové zdroje AUREA NUMISMATIKA. Kvalita a zachovalost mincí. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.aurea.cz/index.php?main=tabulka&lang=cz DOUBLEEAGLE.CZ. Double Eagle 1933. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://1933doubleeagle.cz/history/ ČESKÉ-MINCE.CZ. Graf - Vývoj ceny, Gotický most v Písku. In: . [online]. [cit. 2012-0509]. Dostupné z: http://ceskemince.cz/coin_gold_proof/2011/goticky_most_v_pisku_proof/grafy.html FINANCE.CZ. Britská mincovna zdvojnásobila prodej zlatých a stříbrných mincí. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/300013-britskamincovna-zdvojnasobila-prodej-zlatych-a-stribrnych-minci/ FROUZ, Pavel. Proč s nimi platit, když je můžeme sbírat. Článek pro VIP klientelu ČSOB. 10.12.2004. Dostupné z: http://mince.xf.cz/clanek.pdf FROUZ Pavel. Zachovalosti. Sberatel.com [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: 63
KUCHTA, Daniel. Stanou se vysoké výnosy zlatých mincí minulostí?. [online]. 15.05.2008 [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/stanou-se-vysoke-vynosy-zlatychminci-minulosti/ FROUZ, Pavel. Vzácné Československé mince. Sberatel.com [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.sberatel.com/mince/vzacne-kategorie Historie peněz. P-NUMISMATIKA [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://pnumismatika.cz/index.php?get=kapitola4 Invest in the Czech Republic. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/sydney/en/economy_and_trade/czech_chamber_of_commerce_australia/c zech_chamber_of_commerce_in_australia.html Keltské mince našeho území. P-NUMISMATIKA [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://p-numismatika.cz/index.php?get=kapitola6 KREJSA, Pavel. Porovnání investic do klasických a zlatých mincí. Usporim.cz [online]. 22. 06. 2010 [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.usporim.cz/porovnani-investic-doklasickych-a-zlatych-minci-162.html KREJSA, Pavel. Nechcete být chudý důchodce? Investujte do zlatých mincí. FinExpert, E15 [online]. 18.11.2010 [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/nechcete-bytchudy-duchodce-investujte-do-zlatych-minci KURZY.CZ. Graf USD / Kč, ČNB. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/kurzymen/kurzy.asp?A=G&V=3&m1=CZK&m2=USD&od=03.01.2011&do=30.12.2011&T=0 MY COIN COLLECTING. Coin grading. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.mycoincollecting.com/coin-grading.html Netradiční investice: Numizmatické sbírky se vyplatí. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.zlatemince.cz/OM3_Investice_do_numismaticke_sbirky.htm GIEDROYC Richard. Coin Rarity and Values. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.netplaces.com/coin-collecting/coin-rarity-and-values/factoring-in-condition.html
64
UNICREDIT BANK. Art Banking. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.artbanking.cz/cz/art-banking.html Wealth Management, WIKIPEDIA. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Wealth_management Preservation of WEALTH. Numismatics. [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: https://preservationofwealth.net/(S(0coaodjf1fgoq3imtdicya15))/Home/Numismatics Víte, nebo nevíte?: Kdo je vlastně numismatik?. Česká mincovna [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.mint.cz/cs/e-shop/podpora-zakaznika/pro-zvidave/vite-nebo-nevite Víte nebo nevíte?: Kdy vzniklo sběratelství mincí?. Česká mincovna [online]. [cit. 2012-0510]. Dostupné z: http://www.mint.cz/cs/e-shop/podpora-zakaznika/pro-zvidave/vite-nebonevite Zákon č. 151/1997 Sb. [online]. 17.6.1997 [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/151-1997-sb-zakon-o-ocenovani-majetku-a-o-zmenenekterych-zakonu-(zakon-o-ocenovani-majetku).html
65
66
