UNIVERZITA KARLOV A V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA

UNIVERZITA KARLOV A V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA ANDRAGOGIKY A PERSONÁLNÍHO ŘÍZENÍ

magisterské prezenční studium 2002-2009

Tomáš Moudrý

Vzdělávání trenéry a vzdělávání trenérů ČBF

Teaching and leaming coaches from ČBF

DIPLOMOVÁ PRÁCE Praha 2009

Vedoucí práce ..................................................... Doc. Phdr. Jaroslav Mužík, DrSc.

1111!1111!1!1111!11111 ~2551191673~

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Prohlašuji, že tuto statně

předloženou

diplomovou práci jsem vypracoval zcela samo-

a uvádím v ní všechny použité prameny a literaturu.

2

Obsah Resumé ................................................................................................................... 5 Summary ................................................................................................................. 5 O

Úvod .......................................................................................................... 7

1

Trenér......................................................................................................... 9

1.1

Trenér - definice pojmu ............................................................................. 9

1.2

Osobnost trenéra ...................................................................................... 1O

1.2.1

Charakteristické rysy osobnosti trenéra ................................................... 11

1.2.2

Adepti trenérství. ..................................................................................... 13

1.3

Vývoj vymezení role trenéra a jeho úkolů ............................................... 16

1.3.1

1950-1970 .............................................................................................. 17

1.3.2

1970- 1990 .............................................................................................. 18

1.3 .3

1990 - současnost. .................................................................................... 21

1.4

Úkoly trenéra ........................................................................................... 23

1.5

Shrnutí. ..................................................................................................... 24

2

Vzdělávání trenérů ................................................................................... 26

2.1

Formální vzdělávání trenérů - definice pojmu ......................................... 26

2.1.1

Organizační

2.1.2

Školení trenérů licence C ......................................................................... 27

2.1.3

Školení trenérů licence B ........................................................................ .30

2.1.4

Školení trenérů licence A ........................................................................ .33

2.1.5

Seminář trenérů ........................................................................................ 38

2.1.5.1 Organizace

rámec formálního

seminářů

vzdělávání trenérů .................................. 27

oblastními TMK .................................................... .40

2.1.6

Porovnání s evropskými organizacemi trenérů ....................................... .43

2.2

Neformální vzdělávání

trenérů ............................................................... .44

2.2.1

Neformální vzdělávání

trenérů-

2.2.2

Význam neformálního vzdělávání trenérů .............................................. .46

2.2.3

Zdroje neformálního vzdělávání trenérů ................................................ .46

definice pojmu .................................... .44

2.2 .3 .1 Trenérské asociace a sdružení.. ............................................................... .4 7 2.2.3.2 Další zdroje neformálního vzdělávání trenérů ......................................... .49 2.3

Zkušenostní učení trenérů ........................................................................ 59 3

2 .3. 1

' - de fimtce . poJmu . ........................................... .59 Zkusenos t m' ucem t reneru

2.3.2

Zdroje zkušenostního učení

v

v

'

o

trenérů ......................................................... 60

2.3.2.1 Utkání. ..................................................................................................... 61 2.3.2.2 Trénink ..................................................................................................... 61 2.3.2.3 Hra a hráčská zkušenost.. ......................................................................... 62 2.3.2.4 Rozhovor .................................................................................................. 63 2.4

Shmutí. ..................................................................................................... 63

3

Vzdělávání

3.1

Herní výkon ............................................................................................. 65

3.2

Určení

3.2.1

Role trenéra v

3.2.2

Roční

3.3

Motorické

3.3 .1

Průběh

3.3.2

Užití

3.4

Didaktika tréninkového procesu .............................................................. 74

3.4.1

Metodicko-organizační

3.4.2

Sociálně-interakční

3.4.3

Organizační

3.5

Shmutí. ..................................................................................................... 80

4

Závěr ........................................................................................................ 82

trenéry ................................................................................... 65

obsahu tréninku ............................................................................ 67 určení

obsahu tréninku ..................................................... 67

tréninkový plán .............................................................................. 68 učení. ...................................................................................... 69

motorického učení.. ..................................................................... 71

zpětné

vazby ................................................................................... 72

formy ................................................................. 75

formy ....................................................................... 77

formy ................................................................................... 78

Soupis bibliografických citací. ............................................................................. 84 Bibliografie ........................................................................................................... 90 Přílohy ................................................................................................................... 92

Příloha

A ............................................................................................................... 92

4

Resumé

Vzdělávání

trenéry a vzdělávání

trenérů

jsou procesy, na kterých se v obou pří­

padech podílí trenér. V prvním jako vzdělavatel a v druhém jako vzdělávající se. Tato práce se snaží oba tyto procesy s důrazem na vzdělávání trenérů prozkoumat a

současně

definovat pojem trenér a jeho role. V

závěru

pak shrnuje výsledky to-

hoto zkoumání.

První úkolů

část

práce je

zaměřena

na trenéra. Definuje tento pojem, zkoumá vývoj

trenéra v posledních šedesáti letech a

určuje

jeho role a úkoly spojené s

výkonem tohoto povolání.

V druhé částí.

části

se práce zabývá

Všechny tyto

části

vzděláváním trenérů.

Poznané formy

dělí

do

tří

popisuje a hodnotí jejich vzdělávací přínos pro povolání

trenéra.

Třetí část

pak popisuje

ninku jako motorické

vzdělávání

učení

trenéry. Pojmenovává základní složku tré-

. Zkoumá proces tréninku z pohledu trenéra a jeho

rozhodování. Ze stejného pohledu popisuje didaktiku tréninkového procesu a trenérem užívané didaktické formy.

Summary

Education by coaches and education of coaches are both processes where the coach plays an integral role within the process. In the first process the coach takes the role of teacher and educator in the second process the role of student. This thesi s focuses on both of these processes and aims to define the function of coach and hi s/her role. In the end the thesis summarizes results of this research. The first part focuses on coach. It defines the term, examines the development of tasks of coaches within last 60 years and defines the role and objectives connected with exercise of the function.

s

The second part of the thesis focuses on education of coaches. The identified forms of education are divided in three parts. AU of these parts describe and evaluate their educational value for function of coach. The third part focuses on education by coaches. It identifies the fundamental part of training as psychomotor leaming. It examines the proces s of training from the coach' view and his/her decision making. From the same view it describes the didactics of training process and didactical forms used by coaches.

6

O Úvod

Jsem basketbalovým trenérem již dvanáct let. Za tuto dobu jsem v roli trenéra vedl

či

se jako asistent trenéra podílel na vedení celkem sedmi družstev, která soutěžích.

dohromady nastupovala v dvanácti národní

úrovně

tak v případě

dospělých třetí

kariéra trvá pouze o dva roky delší dobu. hráčských

vzhledem k nedostatku

Jednalo se jak o

nejvyšší

Při

soutěže.

soutěže

Má osobní

hráčská

výkonu trenérského povolání jsem

zkušeností tedy již od samého

vzdělávání

mládeže

začátku

zcela

zásadně pociťoval

nutnost

vzdělávání trenérů

a s výkonem role trenéra. Možná právě díky této životní zku-

se a seznamoval jsem se tak s

prostředím

šenosti považuji vzdělávání trenérů za základní předpoklad pro úspěch.

Díky studiu na

katedře

uvědomit skutečné vzdělávání

a to

andragogiky a personálního

dospělým

možnosti, které andragogika

včetně

nabízí

měl

možnost si

prostřednictvím

směřování

vysvítá možnost pro-

se realizovat právě v oblasti vzdělávání basketbalových trenérů.

Tyto záměr volbě

jsem

profesní oblasti. Ve spojení se svou kariérou basketbalo-

vého trenéra a úvahami o mém dalším profesním fesně

řízení

důvody

- výkon trenérského povolání, studium na

zabývat se

vzděláváním

basketbalových

katedře

andragogiky a

trenérů profesně mě

tedy vedly k

tématu mé diplomové práce, kterým je vzdělávání trenéry a vzdělávání tre-

nérů ČBF.

Vzhledem k tomu, že samo dosahování sportovních néra,

rozdělil

nost:

člověk

vzdělání

cílů

vzdělávání trenérů

a jedná se tedy o

jsem svou práci do

tří částí.

se stává trenérem, dále se

pak trénuje, tedy

vzdělává.

7

je prostředkem, který napomáhá

součást

celkového výkonu role tre-

Struktura celé práce kopíruje

vzdělává

a na

základě

skuteč­

svého trenérského

V první

části

se budu snažit definovat pojem trenér a dále pak popsat jeho

osobnost, která je základním

předpokladem

pro výkon trenérského povolání. Dá-

le se budu snažit popsat role a úkoly spojené s výkonem funkce trenéra. V druhé

části

budu

podrobně

jednotlivé druhy trenérského běh

i z didaktické stránky.

druhů

trenérského

Třetí část věnuji

zkoumat vzdělávání

vzdělávání. Určím

Stejně

vzdělávání,

trenérů.

Pokusím se vymezit

jejich zdroje a popíši jejich prů­

jako se pokusím zhodnotit

které v této

části

přínos

jednotlivých

vymezím.

pak samotnému výkonu trenéra v rámci tréninku. Tedy proce-

su vzdělávání trenéry. Tento proces se pokusím popsat z hlediska výkonu trenéra, cílů

kterých se snaží dosáhnout jejich definováním a

této

části

pak popíši didaktickou stránku

vzdělávání

způsobů zajištění.

V

závěr

trenéry a vymezení didaktic-

kých metod podle odborných zdrojů.

Doufám, že v určit

závěru

své práce pak budu na

vzájemný vztah vzdělávání

trenérů

základě předchozích částí

a trénování z pohledu trenéra.

schopen

Stejně

ja-

ko možná vymezit další témata zkoumání, která jsem díky této práci objevil nebo se jich nějakým

způsobem

Závěrem děkuji

dotkl.

doc. PhDr. Jaroslavu Mužíkovi, DrSc. za vedení této práce a

jeho přístup, bez kterého by tato práce nevznikla.

8

1 Trenér

Trenér ČBF je účastníkem dvou vzdělávacích procesů, které chci zkoumat. V prvním

případě

jako

zaměřuji především

vzdělávaný

a ve druhém jako

na zkoumání

vání trenéry. Proto se v první

vzdělávající.

vzdělávání trenérů

části

a

druhotně

Ve své práci se vzdělá­

na popis

své práce zabývám trenérem. A to z pohledu

rolí, které toto povolání definují a jeho osobnosti, která

spoluurčuje

kvalitu vý-

konu těchto rolí.

1.1 Trenér - definice pojmu

Trenér, tak jak je tento termín v naší zemi koordinuje a

určuje náplň

tréninku, tedy

obecně

vyučovací

na rozdílné používání slova trenér u nás a v

chápán, je

člověk,

řídí,

který

hodiny. Svoboda upozorňuje

angličtině,

ze které pochází. (Svobo-

da, 2003, s.ll8)

Ve Spojených Státech, potažmo v anglofonním

světě,

je chápáno

tímco u nás slovo trenér odpovídá více termínu "coach", tak v popisuje lektora specializovaného na konu (kondice,

Bukač

a

střelba,

individuální

píše: "Máme-li na mysli

koučování.

činnosti

řízení

rozdělení

jednotlivce nebo skupiny a

měl

lepšímu osobnostnímu rozvoji svěřenců.

segment

či

lépe

angličtině

řečeno

Za-

"trainer"

na složku vý-

obranné, apod).

utkání operujeme s pojmenováním

Zabýváme-li se tréninkem,

2005, s.236) Od tohoto

svých

určitý

odlišně.

objasňujeme

funkci trenéra".

kouč

(Bukač,

odvozuje i pojmenování role. Trenér trénuje

by své chování a stejně

svůj

výkon

směřovat

k co nej-

jako k zlepšení sportovních dovedností

Trénink, tréninkové jednotky nebo lekce pak znamenají plánovi-

tou, systematickou ucelenou

přípravu

na sportovní utkání a

zároveň

rozvíjejí

sportovní dovednosti a spíše v latentní rovině také lidské vlastnosti a rysy.

9

Kromě

Toto

termínu trenér se stále

označení

se

dlouhodobě

častěji

užívá i v

češtině

užívá v anglofonním

světě

a

termínu čím

dál

kouč

- coach.

častěji

i u nás

a je určeno pro označení někoho, kdo je v Česku označován jako hlavní trenér. V angličtině

družstvo Ovšem

pak ve významu hlavní trenér, vedoucí nebo manažer družstva, který či svěřence

buď

pouze

vede

během

rámcově určuje náplň

během

vede, ale samotný výkon výuky řízených

zápasu

či

jiné formy sportovního utkání.

samotného tréninku, nebo ho

popřípadě

tréninkové jednotky je na jeho týmu, pod-

- assistant coaches, trainers.

Tedy zatímco v USA platí, že trenér trénuje a kouč

koučuje

- vede utkání, pak v

Česku ještě stále platí, že trenér koučuje a trénuje. Obě tyto role, kouč respektive

trenér, se spojují v jedné osobnosti. Ve své práci budu používat termínu trenér, pro kterého je vedení družstva v utkání jedním z hlavních úkolů.

1.2 Osobnost trenéra

Ve

většině textů,

které se

nějakým způsobem

už se jedná o odbornou literaturu, beletrii

či

zabývají sportovními trenéry,

novinové

články,

vána v souvislosti s výkonem trenérského povolání i výkonu trenéra. Osobností trenéra se v souvislostech s motivací

bývá

často zmiňo­

sportovců

Zmiňují

ských osobností. celá

řada

médiím,

při

je-

psaní té-

osobnost trenéra, snaží se ji vymezit a vytváří typologie trenérVětšinou

se pod pojmem osobnost v takové souvislosti skrývá i

charakteristik, z nichž

které jsem pro

osobnost

svěřenců či způsoby

jich řízení a vzdělávání zabývají i autoři knih, ze kterých jsem čerpal to práce.

ať

potřeby

některé

jsem popsal

této práce vyhodnotil jako

celospolečenský

zvláště

(role, úkoly) a další,

nedůležité

(vystupování

vůči

vliv) a nezabýval se jimi. Zastavím se tedy u tohoto

termínu a pokusím se ho prozkoumat.

10

1.2.1 Charakteristické rysy osobnosti trenéra

Svoboda

určuje

důležitější

typologie jako omezené a za

považuje analýzy osobnosti.

Následně

na

základě

a

informativně

bohatší

své studie pak určuje charakte-

ristické rysy jako důležitější a podstatnější než trenérské typologie- žádné trenérské typologie totiž, podle jeho konstatování, "nepostihují obvykle celou osobnost a to je vždy nedostatek, protože na trenérskou funkci se vztahují i širší ské nároky" Svoboda považuje za

prospěšné

"vůdcovství, odpovědnost, emoční

následující:

či

tendence

společen­

osobnostní vlastnosti

stabilitu, blízký vztah ke

členům

skupiny sounáležitost, ctižádostivost až lstivost". (Svoboda, 2003, s. 122-123)

místě

Na prvním

uvedené

vůdcovství

má zcela zásadní smysl. Svoboda cituje

Martense, který uvádí, že: "vynikající trenér dokáže dát týmu vizi a

"Vůdcovství

cestu, jak ji realizovat." Svoboda dále dovozuje, že Martens chápe jako

akční ovlivnění

sportovce

zřetelně

načrtnout

vedoucí k daným

cílům."

tedy

(Svobo-

da, 2003, s.124) Pokud je trenér dobrý didaktik, tedy jeho tréninkové hodiny mají odpovídající vhodnou strukturu, jeho ků,

učení

je

dobře rozděleno

do

funkčních

cel-

které na sebe logicky i chronologicky navazují a trenér se snaží o učení s po-

rozuměním,

schopen ji naplnit k uspokojení svých řenců významně

vyšší úrovni.

Především

ovšem

soutěžního

vedení

může

motivovanost jeho

řada

zaměstnanců,

nutně

motivace je problematická

cílů,

právě

vyžadující

Vůdcovství

typologií vedení

svě­

na nej-

úroveň vnitřní

i dalších období.

sobu vedení. Existuje celá například

svěřenců,

s vizí, kterou chce a je

kolísat a jejich tréninkové úsilí nemusí být vždy

jako dosahování dlouhodobých dobu trvání

vůdcem

ale bez toho, že by byl opravdovým

stejně

maximální snahu po celou

samo se projevuje i ve

rozdělujících

pracovních kolektivů ve

způ­

sportovní trenéry i

firmě či jiných

sociálních

skupin. Velenský uvádí 3 základní typy vedení basketbalových družstev: autoritativní, liberální a demokratický. (Velenský, 1987, s. 275-276) Již z názvu je patrné na

čem

jsou tyto styly založeny.

Nověji

a Richardsovým, jak ho uvádí Svoboda:

11

se lze setkat s rozdělením Tutkovým

autoritářský

(hard-nosed) trenér,

přátel-

počtář

ský (nice guy), intenzivní (driven), snadný (easy-going), chladný

(bussin-

nes-like). (Svoboda, 2003, s. 121-122)

Aby ovšem trenér mohl výše zmíněné požadavky trvale zcela

určitě

o psychicky a fyzicky

dospělých

Pedagogické psychologii ziarze:

"Duševně dospělý

myšlenkově-pracovní

odpovědnosti

stabilita je

126) A dále vyjmenovává další

činitele, kteří

stabilitě. čuje

Dalo by se

říci

je

většině

a emoční stabilitu, ostatní složky

dospělý

(=

ale k celé sociální

samostatně

svůj

život re-

(Hartl, 1988, s.

(Hartl, 1988, s.

se na trvajícím psychickém vývoji Svobodův

požadavek po

emoční

dospělosti

a ur-

V jeho pojetí se pak jedná o zralost

nicméně autoři

dospělosti

samozřejmě

mluví

mají na mysli především zralost

opomíjejí.

odpovědný, emočně

skupině,

podle Ma-

Hartl dále konsta-

dospělosti"

basketbalových publikací se

mít blízký až sounáležitý vztah ke

svěřencům,

též

dospělosti.

o dospělosti a vyspělém trenérovi

měl

činy."

možná zralosti, kterou Hartl odlišuje od

sociální atd. Ve

Trenér tedy jako

za své

dosažením

připomenout

ji jako jednu z podmínek

emoční,

dospělosti

poměrně důležitá,

nekončí

Nicméně důležité

zralého jedince. Hartl v

pracovní stabilitu, umí si

tuje, že 126 "psychický vývoj

podílí.

duševně

musí se jednat

který dokazuje, že je schopen

myšlenkově

plánovat, je vytrvalý a vědomý si

122) Tato

a

uvádí definici duševní

člověk,

je

myslet a jednat, má celkovou álně

dospělého

splňovat

členům

jejímž je

stabilní)

vůdce

by

zároveň

skupiny. Neznamená to jen ke současně členem

a která ho po-

tvrzuje ve funkci a tak potvrzuje jeho status. Členy skupiny tvoří dále další trenéři,

asistenti,

mě

také

funkcionáři, zaměstnanci

klubu, fanoušci,

diváci a

samozřej­

soupeři.

Jackson uvažuje o

soupeři

jako o partnerovi a basketbalové utkání

tanci. Jackson jednoznačně ovšem uznává k

rodiče,

opačnému

z duálních

principů,

soupeři

"zdůrazňuje

12

partnera a

připodobňuje

k

ho

které by bez sebe navzájem nemohly existovat.

(Jackson, 1995, s. 48) Tato úcta k Coubertine podle Svobody

důležitost

přirovnává

je pak základem "fair-play". Pierre de

i možnosti, které sport poskytuje k ovliv-

nění

fyzických, ale i mravních a sociálních charakteristik člověka, ... " (Svoboda,

2003, s. 117)

svěřenci přerůstá

Není výjimkou, že vztah mezi trenérem a přesouvá

být

se do osobní roviny a to i v

způsobeno například

rozhodně

častá

jako silná

vnitřní

případě

může

profesionálních družstev. To

silou prožitku, jistou rozdílností z níž je jednou

emocionalita a naprosté i

profesní rámec a

vnější

motivace.

soustředění

Společné

jako vzájemná nutnost a potřebnost mohou

k danému okamžiku

prožívání

částí

stejně

těchto okamžiků stejně

způsobovat právě

posun z profesní do

osobní roviny.

Poslední, pátou, ze Svobodových charakteristik je ctižádostivost až lstivost. Tento charakterový rys je možné si velmi snadno celé řadě

případů,

kdy se díky

nedostatečné

představit či názorně

ukázat na

vyzrálosti a dospělosti dostává do pa-

tologické roviny, ve které se ctižádostivost, hlad po výsledcích, za každou cenu stává patologickým motivem jednání, které

může

a

často

také poškozuje celou

organizaci i jednotlivce. Naopak zdravá ctižádostivost, tedy vhodná úroveň,

vace

je jedním ze základních

označována

sekundární, se

předpokladů

jako primární a

může

stát

při

pro

vnitřní

obecně hodnotnější

vhodné konstelaci dalších

trvalým pohonem trenérského snažení. Jedním ze lepších

výsledků

trenérů.

Vzhledem k celkové situaci, kdy

úspěšnosti

a jak napomáhat rozvoji

trenéra, by tak

měla

být touha

než

je

Vnitřní

vnější

motivů

způsobů,

svěřenců,

úspěch

motivaci.

aspirační

moti-

motivace -

a celkové situaci

jak dosahovat stále

samozřejmě vzdělávání

družstva je základním měřítkem

vzdělávat

se u trenéra podpořena právě

ctižádostí.

1.2.2 Adepti trenérství

V

předcházející

kapitole jsem uvažoval o trenérovi a charakteristických rysech

jeho osobnosti, z nichž jedním je i motivace. Nyní bych se rád zastavil u

motivů

alespoň částečně

a motivace k samotnému výkonu trenérského povolání. 13

Záměr-

ně

zaměstnání

používám slovo povolání nikoliv

Převážná většina,

nebo profese.

pravděpodobně více než 90%, trenérů ČBF vykonává svou činnost zdarma či jen odměnu,

pouze za

vídající vloženým ze o

můj

která se

rozhodně

nedá uznat jako

prostředkům (čas,

odhad a poznání

označení

prostředí.

Tento údaj nelze světla

let

řada trenérů

alespoň přeruší.

radostí, vášní a často

Obecně

říci

zmiňují

kteří zůstávají,

svou

Finanční

činnosti,

dobrovolné

ukončí

možná i proto

proto

dlouhodobě

činnost

po

nebo ji na

mluví o svém povolání s velkou

osobní přínos, radost a možnost pomáhat druhým.

vzdělávání

době

lze vysledovat tendenci, kdy se do procesu

zapojují i aktivní

cích. Jedná se

určitou

hráče

o snahu

přiblížit dětem

se pak jedná o

zpestření

i samotné sezóny. Dostává se jim

na kempech, dalo

(cca 5 až 7

dovednost nebo na okruh dovedností

především

ry, pro samotné

hráči. Především

soustředěních

"workshopech"', krátkodobých

ných pouze na

případech

Ti,

i když v poslední

basketbalového by se

doložit.

se trenéři rekrutují z několika zdrojů. Basketbalovými trenéry se stávají

hráči,

bývalí

přesně

povolání (být povolán). To je ovšem realizováno

dobu mnoha let a celá několik

ohodnocení odpo-

osobní volno, rodinný život). Jedná se pou-

stránka staví výkon trenérské profese spíše do volím

finanční

dnů) zaměře­

vzájemně

souvisejí-

a mládeži jejich sportovní vzoletní

přípravy,

ve

výjimečných

nezprostředkovaného

pohledu na

tréninkový proces nikoliv ze strany vzdělávaného nýbrž vzdělávajícího.

U bývalých po

skončení

a

především

kariéry. Neposledním

balového vítězit,

vztahů

vzdělání

i když

především

lze zaznamenat

prostředí

aktivní kariéry ve známém

neformálních hráčské

úspěšných hráčů

snahu pohybovat se i

s vytvořenou sítí formálních i

s možností uplatnit znalosti nabyté

důvodem

je pak

nedostatečnost

během

jiného než basket-

a snaha uplatnit se na pracovním trhu. Roli jistě hraje i touha

částečně

Třetí, předposlední,

na jiné pozici.

skupinou jsou pak

razných

hráčských úspěchů, ať

dobně či

jejich nadějnou kariéru ukončilo

hráči

a

hráčky, kteří

sami nedosáhli vý-

už dlouhodobé setrvání v nejvyšší

14

zranění

nebo jiný důvod.

soutěži

a po-

Poslední,

čtvrtou,

skupinou jsou pak

rodiče, většinou trenérů

všestranný rozvoj. Ti se stávají trenéry, protože

trenéři dostatečnou

nebo podle jejich soudu nemají rodičů

na

dostatečné

alespoň nějaký

Trenérem se

vztah k basketbalu či

může

hráče.

někdo,

či

nejsou podle

kdo má

vytvořený

k jinému sportu.

stát každý zájemce, musí jen složit příslušnou zkoušku.

Většina začínajících trenérů

zkušenostmi

alespoň

mládeže je nedostatek

kvalifikaci

úrovni. Trenérem se vždy stává

dítěti

ve snaze zajistit

Kladným

předchozími

tedy vstupuje do této nové role již s přínosem těchto

zkušeností je zcela jednoznačně

podrobná znalost a zkušenost nového trenéra, osobní prožitek toho, co nyní žádá po svých

svěřencích.

nyní žádá po svých

Naopak negativním

svěřencích.

Na jedné

která dává trenérovi možnost poznání čení

a přístupů. Ve

kané

nejčastěji

většině případů

z pozice

přínosem

straně

pocitů

je

je osobní prožitek toho, co

samozřejmě

osobní zkušenost,

a přínosů jednotlivých postupů, cvi-

je však toto osobní basketbalové vzdělání zís-

hráče, méně často

pak z pozice rodiče

či

fanouška neúpl-

né a neucelené.

Rozhodně

je tedy

pociťována

protože trénovat pouze na

valnou

základě

většinou trenérů

hráče.

A v pozici trenéra by

dividualitou, členů

stejně

neměl

dobře

ztrácet ze

družstva k tomuto sportu jsou odlišné a

zcela nevhodný pro družstvo

Vyhodnocovat a pouze na

základě

určit

zřetele

stejně

to, že každý

předpoklady

nebezpečné především hráčské

svěřence

hráč

je in-

každého ze

tak celkový herní projev

pro družstvo dnes už trenéra,

může

být

svěřenců.

cíl - individuální dovednosti a herní projev družstva,

osobní zkušenosti a jen z této zkušenosti

sob použití jednotlivých

sem osobní

úspěšný

se,

zná, ale pouze z vlastní zkuše-

jako každé družstvo je jedinečné a

družstva, který vyhovoval a byl

vzdělávat

osobní zkušenosti znamená snažit se

vést již projitou cestou, kterou trenér sice nosti

nutnost

cvičení

a

postupů,

taktik a

pro individuální rozvoj

určovat přínos

podobně může

hráčů.

být

15

způ­

extrémně

Jediným positivním

zkušenosti, pokud je toho trenér schopen, je

a

příno­

porozumění

vnitřním pocitům

a

stavům,

potažmo osobnostem u

těch hráčů, kteří

jsou typolo-

gicky podobní, jako byl trenér jako hráč.

1.3 Vývoj vymezení role trenéra a jeho úkolů

o

Současný

pohled na trenéra, jeho výkon a úkoly se vyvíjel. Svoboda ve zmínce

utváření

trenérské profese

ších Pierra de Coubertina a přínos

určuje

v moderní

doplňuje

době

rodiče či

nejdůležitěj­

to i parafrází z jeho knihy. V té

sportu ve fyzické, ale i mravní a sociální

kladu pomoci pedagoga,

jako jednoho z

zdůrazňuje

rovině, při zdůraznění předpo­

zkušeného sportovce. (Svoboda, 2003, s.117)

Tedy z pozice, kterou dnes zastává trenér. Konstatuje

zároveň,

že právě Pierre de

Coubertin podnítil vývoj trenérské profese. (Svoboda, 2003, s. 117) před

nástupem

trenérů

jako plnohodnotné

cího pracovníka, zkušeného

hráče,

součásti

sportovního

Původně

družstev se jednalo o vedou-

funkcionáře,

který tuto roli zastá-

val.

Ze starší

československé

spoň částečně ků

a

české

basketbalové literatury jsem se pokusil ale-

rekonstruovat vývoj trenérské instituce

a zmínek tak, jak se v

literatuře

objevovaly.

především

Rozdělil

z definic, náro-

jsem tento vývoj do dva-

cetiletých období i proto, že každé toto období je charakteristické jiným pohledem na sport a v každém tomto období docházelo k výrazným

posunům

ve vní-

mání trenéra, jeho povolání a rolí.

Vymezil jsem

tři

období: 1950-1970, 1970-1990 a 1990 až do

současnosti.

Délka jednotlivých období je dvacet let a vymezení tak odpovídá zhruba jedné generaci. Starší období

před

rokem 1950 jsem nezkoumal. Jedním z

důvodů

je

fakt, že samostatný Český svaz basketbalu byl založen roku 1946 a i proto, že právě ještě

v roce 1946 se

československý

národní tým

zúčastnil

mistrovství Evropy

bez trenéra (a získal zlatou medaili). Výkon trenérské role nebyl nijak zá-

sadně

vymezen ani institucionalizován a trenérem se stával kdokoliv, jehož

osobnost, zkušenosti nebo pracovní 16

zařazení

ho k tomu vedly.

Postupně

s rozvojem roveň

vědeckého přístupu

a s postupující komercionalizací sportu, tedy zá-

se zvyšujícím se tlakem na

úspěch

a hledáním nových cest, jak

úspěchu

dosahovat se měnil i pohled na trenéra a jeho roli.

1.3.11950- 1970

V padesátých letech minulého století se trenérem mohl stát každý zájemce, který

měl alespoň nějakou

ukončili

Dobrý

aktivní

hráčskou

nejznámější

nejčastěji

zkušenost s basketbalem,

kariéru nebo se na tento krok

to byli

hráči, kteří

připravovali.

již

Mrázek a

teoretici basketbalu té doby uvádí v kapitole (Košíková, s. 5,

6, 7) "Metodika a organisace treningu košíkové" pouze

záměry

o sportovním pů­

sobení na celou osobnost a obecné výchovné cíle. (Mrázek, 1955, s. 5-7) Jedná se o dobu, kdy znovu ožívalo sokolské hnutí a kdy se sport považoval za výchovný prostředek

ně

se zcela zásadním vlivem na osobnost. Trenér pro

ve vztahu k

sportovnímu výkonu nebyl nijak podstatným faktorem. Neuvažují o něm, nesnaží se definovat jeho postavení, úkoly ani popsat nároky na trenéra. V páté kapitole, "Treningová hodina", se a požadavky především

během

autoři

k úkolům trenéra vrátili. Popisují chování trenéra

"hodiny":

písemnou formu

kázeň

přípravy)

vlastní chování trenéra. V tomto jeho úkolem je

vytvořit

družstva,

příprava

a požadavek na

případě autoři

trenéra (mají na mysli

vytváření zpětné

vazby a

ponechávají trenérovi volnost a

si vlastní správný model chování

vůči

všem

hráčům

i

vzhledem k jejich individuálním zvláštnostem. (Mrázek, 1955, s. 98-115)

Zbytek textu kapitoly je stva v utkání. trenéra

během

tváření zpětné

zaměřen

Příprava před

utkání a po vazby,

skončení

přípravu

provizační.

říci,

činnost

trenéra

směřující

k úspěchu druž-

utkáním - speciální tréninková jednotka, chování

jsou informace, ze kterých by vých hodin. Dá se

na

utkání.

Zmiňují především opět

pro další utkání, chyby a zlepšení měl

trenér vycházet

že takový model

přípravy

při přípravě

nutnost vy-

hráčů.

To vše

dalších tréninko-

se dá charakterizovat jako im-

Nejedná se o dlouhodobé plánování a herní projev družstva je formo-

ván spíše v intuitivní rovině. 17

1.3.2 1970- 1990

V sedmdesátých letech již

začíná

docházet k zásadní

změně

v definování role

trenéra a jeho úkolů. Tato změna je již naprosto zřetelně patrná v osmdesátých letech dvacátého století. Toto období již nabízí zcela odlišný pohled na trenéra. Přestože

samotná definice osobnosti a funkcí trenéra

znamnější

zůstává

nejasná, tak nejvý-

publikace tohoto období i pro následujících dvacet let "Basketbal: No-

vé poznatky a zkušenosti z trenérské praxe s družstvy všech výkonnostních úrovní" autorského kolektivu kolem Emila Velenského z roku 1987 rozlišuje úkoly trenéra a trenéra-kouče. (Velenský, 1987, s. 257) Jedná se o termínů

překlady

anglických

trainer a coach. Zatímco první termín prošel významným zúžením od

člověka řídícího

zlepšování a sportovní

růst

jednotlivce nebo týmu v průběhu ce-

lé sezóny až po dnešní chápání termínu, jako odborníka specializovaného na urči­ tou,

většinou

úzkou oblast v rámci daného sportu (atletická

kompenzační cvičení,

který vede

svěřence při

specifické pohybové dovednosti),

příprava fotbalistů,

koučem zůstal člověk,

utkání.

I pro autory této publikace stále jímané

měřítko úspěchu.

značně

ilustruje tlak

zůstává

tím nejdůležitějším utkání,

obecně při­

(Velenský, 1987, s. 257 -266) Tento pohled zcela jedno-

společnosti

na výkon a její výkonovou orientaci. Trénink je

vnímán pouze jako příprava na utkání a prostředek ke zlepšení jak individuálních tak týmových

či

skupinových dovedností.

je hodnotou sám o

sobě

díky

společnému

Přitom

dnes je již

ověřené,

že trénink

prožitku a i tento prožitek je motivací

pro zlepšování výkonnosti.

Poslední kapitola knihy "Trenér a jeho

působení"

trenérské práce. Jako hlavní

předpoklad vytyčuje

pouze mlhavě. O vzdělávání

trenérů

některých trenérů, ků

zkoumá

kořeny úspěšnosti

"osobnost trenéra" definovanou

se mluví pouze jako o individuální vlastnosti

která jim přinesla úspěch,

měřeno

optikou vítězství. Požadav-

na trenéra je však nakonec celá řada. Jedná se především o odborné znalosti a

to nejen samotného sportu, ale i

vědních oborů,

18

jejichž poznatky pomáhají zvy-

šovat

úspěšnost

družstva. Tedy pedagogika, psychologie, didaktika, fyziologie.

Dalšími požadavky jsou pak schopnosti tyto poznatky

uplatňovat, vytvářet

pozi-

tivní vztahy v rámci družstva.

Dá se tedy konstatovat, že toto období respektive jeho teoretická rovina je významným hledáním V personálním

klíčových

řízení

dokonalosti'\ ale také

kompetencí trenéra a definic

těchto

kompetencí.

i v andragogice jsou osmdesátá léta ve znamení "hledání právě oněch "klíčových

ny jako obecně přenositelné dovednosti, které

kompetencí", které jsou definová-

zajišťují

svým užíváním úspěch.

Ve stejném období ( 1988) vyšla kniha Lubomíra Dobrého a Bohdana Semiginovského "Sportovní hry: Výkon a trénink", ve které lze zaznamenat zřetelný posun Dobrého od

názorů

prezentovaných v knize, na které se autorsky podílel s

Mrázkem v předcházejícím období.

Celkovou dící

činnost

činnost

trenéra

autoři rozdělují

do dvou

částí:

didaktický proces a

trenéra. (Dobrý, 1988, s. 105, 177) Jedná se tedy o jiný

ří­

způsob děle­

ní, než který použil Velenský. (Velenský, 1987, s. 256-266) Didaktický proces pak zahrnuje vedení tréninkové jednotky,

způsoby učení

a vzdělávání jednotlivce

či družstva. Řídící činnost trenéra je podle autorů ovlivněna způsoby rozhodováautoři

ní, získáváním informací a jejich vyhodnocováním. Zdá se jako by ovlivnění

Z textu

texty a myšlenkami zkoumajícími teorie řízení.

následně

vyplývá požadavek na trenéra jako

individuální vývoj je již

plně ukončen,

ale

zároveň

vyspělou

trenér stále

osobnost, jejíž

zůstává otevřený

novým informacím, se kterými je schopen pracovat a naložit nejvhodnějším sobem. Tedy

ukončený

vývoj osobnosti, která

cím. Rozdíl oproti dnešní ukazují, že: "a) telné jího

byli

vnější

podobě

řídící činnost

zůstává otevřena

novým informa-

nazírání individuálního vývoje.

má svou

vnitřní

způ­

Autoři

pak

strukturu, mechanismus a rozliši-

formy chování; b) jejich poznání je druhým významným zdrojem je-

zefektivnění;

c) významnou 19

součástí řídící činnosti

je

působení

na rozvoj

hráče

rozhodovací,

ovlivňovací

řízení

ném podniku zkoumaném personalisty a teoretiky řízení.

řízení.

nutně

ve smyslu pro basketbal.

Autoři

konnosti jednotlivce - nalezení přesné určení

stranění

a na

popřípadě

a

zařadi­

všem vyhovuje

Dobrý se Semiginovským při zkoumání rozhodovacího procesu

trenéra došli k požadavku schopnosti užívání diagnostických

nástrojů, samozřej­

popsali rozhodovací proces jako

problémů či

základě těchto

sporných

momentů

informací rozhodnutí o

určení

vý-

ve výkonu -je-

způsobu

jejich od-

nahrazení žádoucí dovedností. Tedy požadují po trenérovi

diagnostikování výkonu a schopnost zlepšit výkon dy

jako v žád-

neexistuje ideální styl

telným. Družstvo je složeno z celé řady individualit, kdy ne

jich

stejně

Nikdo z trenérů není zcela jednoznačně vymezeným a typologicky

stejný styl

funkci

a kontrolní. (Dobrý, 1988, s. 178-179, 186)

Ani zde v hypotetickém sportovním družstvu nebo klubu

mě

přiřazují

v osobnost.". (Dobrý, 1988, s. 177). Procesu rozhodování

svěřence

pomocí tréninku, te-

vzděláváním.

Trenér by roční

měl

být schopen plánovat a to i

dlouhodobě.

Zde naráží

autoři

tréninkový plán - nástroj, který se do budoucna stane zaklínadlem

na

úspěš­

nosti trenéra. Vyskytuje se zde i požadavek na schopnost improvizace a to přede­ vším proto, že objektem tréninkového, tedy tita

měnící

se v

čase,

trenéra a dalších

jednotka, která se vyvíjí a která je

vnějších

patrné ve

změně vnějšího

nahlížení

těchto

především

vzdělávacího

i

vnitřních proměnlivých

chování v

určitých

procesu je

- en-

ovlivňována působením

podmínek. Tyto

situacích,

člověk

stejně

jako

změny

jsou

vnitřní změna

situací a přizpůsobení se získaným dovednostem a schopnostem,

ve smyslu

změny

uvažování a

způsobů

zpracování informací a jejich

využívání.

Autoři vnitřní

také zkoumají proces motivace. Dochází

motivace jednotlivce je

však dodávají, že tato

vnitřní

hodnotnější

kjednoznačnému závěru,

než motivace

vnější.

Jedním dechem

motivace je budována nebo její vznik je

20

že

podněco-

ván motivací

vnější, nejčastěji působením

toto lze považovat za jednoznačný

důkaz

trenéra a stylem jeho řízení družstva. I

o změně nahlížení trenéra a jeho rolí.

1.3.3 1990 - současnost

současnosti zůstává

V

období. čů.

Zároveň

v platnosti

většina požadavků

doplňovány průběžně

jsou

předchozího

na trenéra z

s rozvojem sportu a dovedností hrá-

Dalším podstatným požadavkem na trenéra je schopnost dlouhodobého

bení na jedince v psychologické "pracovní" vztah

přechází

rovině.

půso­

Jedná se především o změnu vztahu, kdy

do osobní roviny, protože kvalita osobního prožitku je

pro sportovní výkon zásadní. Shrnutím předchozího textu o vývoji požadavků na trenéra se dá určit

alespoň

jeho role tak, jak je v

základní požadavek či požadavky na trenéra a definice

současnosti

nahlížena.

Uvažuji-li o výkonu trenéra mimo profesionální tivně

ních

mnohem trenérů

úkolů

do

by

šíře,

větší

skupiny

měla

být

která

trenérů zásadně

která je od kvantita-

odlišná a tato skupina profesionál-

označována jako koučové,

částečně

úroveň,

dostaneme se

při

popisu jeho

odpovídá nejen termínu trainer ale i termínu coach,

takjakjsemje popsal výše.

Vyjma profesionálních družstev v mužské stev v ženské profesionální koučuje), tečně

ale

zároveň

se

soutěži

soutěži

a několika

dnešní trenér nejenže

během plnění těchto

řídí přípravu

dvou základních

i sportovním psychologem, masérem, manažerem,

kustodem a tak dále. Trenér se

při

špičkových

a utkání(=

úkolů

finančním

podřízeného řadového

ka, otce, žáka, terapeuta, pacienta, experta, rádce, diktátora,

přítele,

může

všechno, avšak

do pouště

třeba

následující formulací: "Trenér je

vzápětí

se

může

stát

obětním

i za cizí hříchy." (Dobrý, 1988, s.55) 21

čás­

správcem,

prostě

pracovní-

vychovatele,

psychologa". Každou z nich ještě krátce konkretizují. Tento úctyhodný uzavřen

stává

výkonu své funkce dostává podle Semiginov-

ského a Dobrého do celkem 12 subrolí: "vládce,

nérských rolí je

druž-

výčet

tre-

bohem, který

beránkem, kterého vyženou

Současný

měl splňovat

trenér by pro kvalitní výkon své role

poklady popsané v rů, samozřejmě

s

předcházející

přihlédnutím

kapitole a

zároveň

být

před­

osobnostní

vzdělán

v celé

řadě

obo-

ke své specializaci, tedy basketbalu. Jsou to psy-

chologie, pedagogika, didaktika, fyziologie, fyziologie výživy, anatomie, antidopingová prevence, antropomotorika, sportovní

příprava dětí

a mládeže, manage-

ment, regenerace a rehabilitace, biomechanika, první pomoc. Tyto obory jsou obvyklou náplní trenérských školení licence B a A, ale jak vidno opomíjí jiné dovednosti.

Těmi

jsou

například řízení konfliktů,

komunikovat a další. Jak vidno rozsah

time-management, schopnost

či výčet oborů,

mec dovedností pro výkon trenérské profese, je

které by

poměrně

měly vytvářet

široký.

Kromě

nesmím zapomínat ani na basketbal a všechny jeho složky, které by jádro vzdělání trenéra a rámec výkonu nované jsou dalšími složkami oborů

mohou

výrazně

vzdělavatele. Nicméně

podmiňujícími

tohoto

měly tvořit

všechny výše jme-

výkon trenéra a znalosti z

vylepšit jeho kvalitu. Takový je

rá-

současný

těchto

pohled na trené-

ra a jeho úkoly, co se týče rozsahu znalostí a dovedností.

Trenér musí být pro pen

řídit

a

plnění

svých základních

usměrňovat cílevědomě

a

smysluplně

k naplnění individuálních i kolektivních

věd

a

(trénink a

koučování)

družstvo, tak aby

cílů vyjádřených explicitně

S rozsáhlými znalostmi z oblasti sportu a tvářejí

úkolů

věd,

i

směřoval

implicitně.

které svým oborem zkoumání vy-

poznatky uplatnitelné v jeho praxi. Vzhledem k rychlému vývoji zároveň

sportu by

měl

ní a užívání zájem by

se zkracujícímu

poločasu

rozpadu

vědomostí

těchto

a to i u samotného

trenér být schopen, tedy ochoten a motivován k dalšímu

nově či průběžně

scho-

vzdělává­

nabývaných znalostí, schopností a dovedností. Jeho

měl směřovat především

k psychologii, sociální i osobnostní, pedago-

gice, didaktice, biomechanice, fyziologii, teorii sportovního tréninku a komunikačním

dovednostem.

22

1.4 Úkoly trenéra

Úkoly trenéra narůstají společně s vývojem sportu od původního vedení v utkání a

účasti

na tréninku. Po stále další požadavky, které vyplývají z historicpřipomenul

kého vývoje výkonu funkce a definic rolí trenéra. Rád bych termíny

zmíněné

na

začátku

mé práce- trenér a kouč. Vzhledem k

nému užívání se jejich významy těchto termínů

znamy

člověk. Obě

role,

konstatuje, že

kouč

obě

utkání.

sám tváří

učit,

Nicméně obě

naznačuje

z

časového

připravuje

funkcionáři, popřípadě

aktualizovat informace o

dlouhodobé

(roční)

(Bukač,

Bukač

2005, s.

nutnost odborného vzdělávání.

alespoň

na tréninku, který

kouču­

tyto role zastává obvykle jeden

respektive trenér, se tak spojují v jedné osobnosti.

Trenér většinu své práce,

klubu a dalšími

a základní rozdíly jsou smazány. Vý-

tyto role vyžadují vysokou míru odbornosti.

252-253) Tedy nepřímo

především

nespráv-

vyplývají z výkonu rolí. Tedy trenér trénuje a kouč

během

je, vede družstvo

překrývají

často

dva

hlediska, odvádí mimo zápas a to

a vede, komunikuje s

s médii. Musí

soupeřích,

i krátkodobé plány

učit

a

hráči,

vedením

vzdělávat,

musí se

rozhoduje o taktice a strategii, vy-

určené

stejně

vývojem sezóny

jako

složením družstva a jeho aktuálním stavem a výkonností. Trenér je do jisté míry i řídícím

trenér

pracovníkem. (Dobrý, 1988, s. 177)

především učitelem,

(Bukač,

Nicméně přes

developerem a instruktorem

alespoň

2005, s. 239) Na utkání se dá také nahlížet jako na

a schopností, které trenér dokázal

naučit popřípadě

případě

svěřenců

svěřenců

Bukače.

dovedností rozvinout,

vzdělávacího

záleží jen na trenérovi, pokud dokáže situace

žívat k dalšímu vzdělávání svých

podle

ověřování

u svých

nebo i tak, že utkání je pouze jinou formou tréninku, tedy V tom

všechny tyto úkoly je

procesu.

během zápasů

vyu-

a za určitých okolností i ke vzdělávání

sebe sama.

Podle

Bukače

je utkání samostatnou událostí, která je tréninkem

svým průběhem a výsledkem trenéra a úkoly

ovlivňuje

kouče. (Bukač,

další tréninky.

Stejně

ovlivněna

jako rozlišuje úkoly

2005, s. 239) Významem utkání a jeho 23

a

přínosem

k individuálnímu rozvoji

hráče

na

základě výkonů během

Dobrý a Semiginovský. (Dobrý, 1988, s. 187). Velenský trenéra

"zabezpečení

maximální

úspěšnosti

utkání se zabývají i

určuje

jako primární cíl

družstva" (Velenský, 1987, s. 279),

Svoboda pak sportovní výkon považuje za funkci celé osobnosti. (Svoboda, 2003, s. 12)

Postojů

k funkci utkání a k

ceně vítězství

je celá řada. Svoboda uvádí mimo ji-

ných i Donnellyho názor, že: ,jediné, co se chylování se od pravidel je v 2003, s. 19)

Opačný přístup

pořádku,

počítá

pokud to

je

vítězství

pomůže

je ovšem také ve sportu

vítězství."

k

častý.

a agresivita a od(Svoboda,

Bývá charakterizován

heslem "athletes first, winning second." V psychologie osobnosti se zcela jasně ukazuje obdobný

přístup upřednostňující

prožitek

(Koucká, 2006, s. 14-16) Velenský uvádí že:

člověka

na úkor výsledku.

"Konečným vyjádřením

družstva je výsledek dosažený v utkání proti konkrétnímu

soupeři."

výkonu

(Velenský,

1987, s. 13) Ovšem naproti tomu Svoboda konstatuje: " ... výsledek .... nevypovídá nic o kvalitě výkonů jednotlivců." (Svoboda, 2003, s. 9)

Z uvedených tá

měřítka,

teli, i když

citátů

se dá tvrdit, že výkon a výsledek během utkání jsou důleži­

ovšem samotný prožitek a osobní

přínos zúčastněným zůstává

částečně potlačen právě důležitostí

společenským důrazem stíněných úkolů

na výkonnost. Základním

výrazně

zře­

dosaženého výsledku a i pod celopředpokladem

je dostatek informací a schopnost s

vat. Trenérské vzdělání

na

těmito

pro

plnění

na-

informacemi praco-

napomáhá kvalitnímu a úspěšnému

plnění těchto

úkolů.

1.5 Shrnutí

Trenér zastává

dvě

role. Je

koučem

a trenérem.

Obě

role jsou charakteristické

vedením družstva. V jednom případě v rámci utkání a v druhém pak vedením při tréninku.

Obě

skutečnosti

role jsou v teoretické

rovině

je obvykle zastává jeden člověk. 24

odlišeny a definovány,

nicméně

ve

Rozhodujícím prvkem pro úspěšný výkon těchto rolí je osobnost trenéra, která je určena některými charakteristickými rysy. Tyto rysy nejsou společné jen pro basketbalové trenéry, ale jsou jejich pomocí obvykle definováni úspěšní vůdci. Lidé stávající se trenéry se rekrutují z několika zdrojů. Jsou jimi hráči, rodiče hráčů

nebo fanoušci.

Vymezení role trenéra se v čase vyvíjelo od zkušeného rádce přes profesně vzdělaného řídícího pracovníka až do dnešní podoby, kdy plnění základních rolí

trenéra je spojeno s dalšími úkoly, podmíněnými vnímáním sportovního výkonu a zároveň i osobními a profesními předpoklady.

25

2 Vzdělávání

trenérů

Jak jsem dokázal na ročný

lávání

je výkon trenérského povolání ná-

a jedním z klíčů jak se úspěšně zhostit role trenéra je právě vzdělání. trenérů

rozdělil

podle

přecházejících řádcích,

probíhá

různými způsoby.

jsem je na formální a neformální

znaků

podobných s definicemi

Ty jsem se pokusil systematizovat a vzdělávání

a zkušenostní

vzdělávání dospělých,

chápáno. Používám ve své práci standardní termíny, ale ně

Vzdě­

učení trenérů

tak jak je obvykle

přiřadil

jsem jim

částeč­

odlišný význam, jak ukážu následně.

2.1 Formální vzdělávání trenérů- definice pojmu

Formální

vzdělávání dospělých

obvykle

označuje vzdělávání

školském systému a ukončené diplomem prokazujícím Termín formální to, že

při označení části vzdělávání trenérů

část vzdělávání trenérů,

kterou takto

označuji

stupeň

realizované ve

školního

používám

vzdělání.

především

je institucionalizovaná,

pro-

urče­

ná přesnými předpisy a pravidly. Stejně jako vede z pohledu České basketbalové federace k získání formálního užívání termínu formální nice formálního

stupně vzdělání

vzdělávání trenérů částečně

vzdělávání dospělých:

stupně vzdělání

případě vzdělávání trenérů

certifikátem.

Při

vycházím z Palánovy defi-

,,formální vzdělávání

stitucionalizované, které vede k získání lán, 2002, s. 65) V

ukončena

a je

je tímto

dospělých je:

a je

ukončeno

ukončením

". .. in-

... ". (Pa-

certifikát v

podobě trenérská licence vydaný ČBF. Úspěšné absolvování vzdělávání trenérů v

rámci vymezeném ČBF zakládá právo vykonávat povolání trenéra ve sportovních organizacích podléhajících federaci. Institucí, která se vzděláváním

trenérů

zabý-

vá a řídí ho, je Česká basketbalová federace, dále pouze ČBF nebo federace. Vzdělávání přímo

neposkytuje, to

Sdružení basketbalových

trenérů

zajišťují buďto

ve spolupráci s

oblastní svazy (licence C),

tělovýchovnými

cence B) nebo pouze tělovýchovné fakulty (licence A).

26

fakultami (li-

Formální

vzdělávání trenérů stupně.

na sebe navazující certifikát, který no

opravňuje

přímo vzdělávacími

mální

probíhá ve zcela jasně vymezeném rámci a má

To jsou školení

trenérů

tři

licence C, B a A. Výstupem je

k výkonu povolání trenéra. Jako celek není realizová-

institucemi, až na školení licence A, jak

vzdělávání dospělých

Pedagogický slovník,

(Průcha,

podmiňuje

for-

2001, s. 65) ale lze

prohlásit, že předpisy ČBF pro realizaci jednotlivých školení a seminářů lze považovat za nástroj, který řád,

Vzdělávání trenérů

2008)

k tomu

dotváří

určenými

formální rámec tohoto

vzdělávání.

(Trenérský

federací je tedy realizováno osobami a institucemi

legislativními nebo jinými předpisy.

2.1.1 Organizační rámec formálního vzdělávání trenérů

Všichni

trenéři

lení stávají nizační

čující

se v okamžiku úspěšného absolvování prvního trenérského ško-

členy

SBT - Sdružení basketbalových

trenérů,

řád".

(Trenérský

řád,

pak uvádí organizování trenérského školení a

jsou ur-

vzdělávání

trené-

2008)

Statut SBT vymezuje hlavní úkoly Sdružení

čuje

orga-

Ty mimo jiné i vymezují

funkce a úkoly dalších institucí, které participují na formálním rů.

součástí

vzdělávání trenérů

struktury federace. Pro fungování formálního

dva dokumenty: "Statut SBT" a "Trenérský

které je

trenérů

vzdělávání.

semináře.Trenérský řád

dále

a na prvním

místě úkolů

vzdělávání trenérů

Jako

upřesňuje

a popisuje

pak ur-

vzdělávání

tre-

nérů ČBF a také určuje vzdělávací požadavky na trenéry podle sportovní úrovně

družstva, které trenér vede nebo by

měl

vést. Trenérský

řád

rozlišuje

zkoušek - C, B a A. Tyto zkoušky uzavírají jednotlivé školení a znalostí

uchazečů

tři úrovně

ověřují stupeň

a stanovují tak jejich úspěšnost.

2.1.2 Školení trenérů licence C

Licence kat. Tato

úrovně

úroveň

je

C je první, kterou

může

formálně dostatečná

27

zájemce o trenérského povolání zís-

pro trenéry,

kteří

vedou družstva v sou-

těžích neřízených přímo ČBF, ale jejími oblastními organizacemi. Rozdělení ob-

lastí je odpovídající správnímu rozdělení České republiky na kraje. Existují

čtyři způsoby

získání licence "C",

né zkoušky pro licenci této 1.

účastníci

2.

hráči, kteří

úrovně.

školení v rozsahu

3. absolventi

odehráli v

české

bakalářského

tři

z nich zahrnují složení

předepsa-

Mohou ji získat:

čtyř dnů,

nejvyšší

které je ukončeno zkouškou soutěži alespoň tři

studijního programu se

sezóny

zaměřením

na sport,

kteří

obhájili bakalářskou práci z basketbalu nebo složili předepsanou zkoušku 4. studenti

tělovýchovných

fakult (FTVS UK, FTK UP, FSpS MU),

kteří

ab-

solvovali studium specializace basketbal . To znamená prospěli v až

tři

semestry

předmětu

zakončenému

vysokoškolského studia v rozsahu cca dva

zkouškou skládající se z teoretické a praktické

části.

přímo

Nemohu

hodnotit

chovných fakultách ani né zkoušky, ňuje mě

úroveň či průběh

bakalářské

nejběžnější způsoby

k tomu

účast

tělový­

práce z basketbalu. Samotná školení a násled-

získání licence, ovšem hodnotit mohu. Oprav-

na dvou školeních pro

rozmezí 1O let a rozhovory s

vysokoškolského studia na

účastníky,

uchazeče

o trenérskou licenci C v

organizátory a školiteli

účastnících

se

těchto kurzů.

Celý kurz organizuje oblastní výbor ČBF a příslušná Trenérsko-metodická komise, dále jen TMK. Ty jsou řídí

organizační

složkou SBT.

Při

organizaci školení se

podle dokumentu "Rámcový tématický plán školení", který v

ce (2008) vědný

za

přepracoval

Doc. Phdr. Dušan Tomajko CSc.

vzdělávání trenérů.

takřka jako

pevný

předpis

(Skokan, 2008)

Přestože

člen

loňském

výboru SBT odpo-

tento rámcový plán slouží

pro organizaci školení a seminářů, dochází v

oblastech k jeho upravování na

základě

nizací školení.

28

ro-

osobních zkušeností s

některých

průběhem

a orga-

Trenérská školení jsou diskusí. Jedná se o dva

většinou

přednáškové

přednáška

způsob

měly objasňovat

s diskusí by

(Mužík, 2004, s. 70). Použití

těchto

přednáška,

je odpovídající. Jak

základní pojmy, principy a teorie.

didaktických metod tak napomáhá ke vzniku

teoretického základu, který je vhodný pro další rozvoj basketbalového Většina zájemců

o trenérství se rekrutuje z

Jisté basketbalové znalosti tedy

účastníci

řad

říci,

hráčská

hráčů.

zkušenost není

že se jedná spíše o znalosti

během hráčské

a osobní zkušenosti získané

vzdělání.

aktivních nebo bývalých

školení mají, ale

pro získání trenérské licence nutná. Dá se děné

s

minicykly (2xvíkend) s uzavřeným obsahem

v denním rozsahu cca šest hodin. Tento tak

přednášek či přednášek

realizována formou

neutří­

kariéry, které se mohou stát

dobrým základem pro trenérskou praxi, ale sami o

sobě

jsou pro výkon funkce

trenéra nedostačující.

Teoretický základ, který by vhodným

počátkem

naplňován,

měl vytvářet právě

trenérského

je vhodný

právě

vzdělávání.

V

podobě,

popis základních individuálních dovedností

ných

společně

o

pohlaví

během

doucích

či

tréninku. Tento fakt je ovšem také určeny úrovně

individuální

svěřenců.

rečnou

a to

úroveň

Většinou

i obran-

dochází i ke

podstatě

nejčastěji

částečně podmíněn způ­

basketbalových dovedností a schopností buzůstává

nedostatečný

je minimální, v

zkouškou-

útočných

licence a tím pádem i školení. Ten nerozlišuje

Obsah kurzu tak

nérského povolání je uchazeče

současnosti

strukturování tréninku a mluví se též o základních pravidlech

sobem, jakým jsou věk,

hráče

s popisem základních herních kombinací.

způsobu

komunikace

ve které je v

jen jako teoretický základ. Jedná se pouze o nedosta-

tečný

sdělení

trenérský kurz licence "C" je

zcela v obecné

jak svou

šíří,

rovině.

tak i hloubkou.

Pro výkon treNáročnost

každý zájemce, pokud je gramotný, tak

pouze písemnou,

úspěšně

na

závě­

projde.

Úroveň lektorů je nicméně vysoká, jedná se většinou o vysokoškolské pedago-

gy schopné podat ším

přínosem

dostatečné

přednášené

informace

srozumitelně

pro frekventanty. Celé takové školení lze

úrovni

při

participaci dvou 29

lektorů,

a tak, aby byly co organizačně

kdy se jeden

největ­

zvládnout na

zaměřuje

na basket-

balovou specializaci a druhý lektor jako téma svého vystoupení preferuje obecnou

připravenost,

cifikům

didaktickou stránku procesu

basketbalového

vzdělávání.

vzdělávání

Užití didaktických

s přihlédnutím ke spe-

pomůcek

se ovšem ome-

zuje pouze na tabuli nebo flipchart. Využití videa, dataprojektoru můcek

stále

zůstává

či

jiných po-

výjimkou.

2.1.3 Školení trenérů licence B

Licence úrovně B, tedy druhý stupeň formálního vzdělání v rámci ČBF, opravňuje

držitele k vedení družstev ve všech celostátních

soutěžích

mládeže a

dospělých řízených STK (Sportovně-technickou komisí ČBF) vyjma nejvyšších soutěží

žen,

mužů

a reprezentačních složek.

Podmínkami jsou svědčení.

minimálně

dvouletá praxe s licencí C a platné maturitní vy-

Na rozdíl od licence C je možné licenci B získat třemi

způsoby:

1. absolvováním trenérského kurzu licence B a složením předepsané zkoušky 2. absolvováním

bakalářského

studijního programu ve studijním oboru

Těles­

ná výchova a sport specializace basketbal na tělovýchovných fakultách UK, MU nebo UP spojeným s obhajobou nejméně

bakalářské

práce z basketbalu a

dva roky trenérské praxe

3. absolvováním akreditovaného magisterského studijního programu ve studijním oboru

Tělesná

výchova a sport specializace basketbal na

tělový­

chovných fakultách UK, MU nebo UP

Trenérské školení "B" je

nejčastějším způsobem

získání licence tohoto

Toto školení již nezajišťují oblastní basketbalové svazy, ale

přímo

stupně.

SBT ve spolu-

práci s tělovýchovnými fakultami. Školení pořádají vždy jedenkrát ročně buďto Fakulta

tělesné

výchovy a sportu UK a Fakulta

sportovních studií MU. Je tak

tělesné

zajištěna dostatečná

30

kultury UP nebo Fakulta

dostupnost pro

uchazeče

z ce-

lé republiky.

Výjimečně

se školení na

některé

z fakult

neuskuteční

pro nedosta-

tečný počet zájemců.

Školení je realizováno v rozsahu 12 dnů ve třech blocích po čtyřech dnech (čtvrtek

neděle)

až

rozděleno

a je

do dvou

těchto částí.

z nichž každá je

podmíněno úspěšným

semnou zkouškou. Získání licence B je obou

částí,

účastníky

První z nich seznamuje

ukončena

absolvováním

s obecnými pravidly a in-

formacemi nutnými ke kvalitnímu vedení sportovního tréninku. Druhá lení je již

určená přímo

tréninku zabírá

třetinu

basketbalovým

trenérům.

otevřen

část

ško-

Teoretický základ sportovního včetně času urče­

hodinové dotace, tedy zhruba 26 hodin

ného na písemnou zkoušku. Je

pí-

pro všechny

uchazeče,

sportovní trenéry

nejrůznějších odvětví. Školení, které jsem zkoumal a absolvoval, byly zastoupe-

ny následující

předměty,

v závorce vždy uvádím

časovou

dotaci: teorie sportov-

ního tréninku (6,7), f-yziologie (3), fYziologie výživy (3), první pomoc (2,8), pedagogika sportu (2, 7), anatomie (2, 7), psychologie sportu (2, 17), biomechanika (1, 17). V

případě "společného

základu" se

jednalo z didaktického hlediska o sickou ve

přednášku

čase,

přednášky,

jako na školení licence C

v jednom

případě

dokonce o kla-

"ex catedra". Vzhledem k tomu, že celé školení je realizováno

třech čtyřdenních

volném

opět stejně

většina účastníků

blocích a naprostá

přednáška

dá se konstatovat, že suchá

v

vzdělává

se

čistě

teoretické

ve svém rovině

v

délce tří hodin s jednou desetiminutovou pauzou je neúnosná.

Kvalitativní

přínos

lení. Je to dáno ření

z odborné

několika

části

faktory:

je výrazně vyšší než u

větší

délkou kurzu, která

na specifika jednotlivých témat, menším počtem

tem, který

přednášející

posluchačů vhodně

mají. Ovšem i o ten mohou svou

strukturovanými přednáškami

Největší část

kusí.

díky svým trenérským

kurzu je realizována

Součástí kurzů

či

umožňuje větší zamě­

účastníků

úspěchům

ško-

(cca 25) a respek-

a zkušenostem u svých

nepřipraveností

v kombinaci s ne-

neschopností přednášet přijít.

opět

v

je ale také písemná 31

předcházejícího

podobě přednášek

činnost

a

přednášek

s dis-

a vedení tréninkové jednotky

podle zadání. K praktickým ukázkám vedení družstva bývá používáno nějakým způsobem

mládežnických družstev, jenž je propojeno s lektory

či

vedoucím školení. zároveň lektoři

ceny vedoucími kurzu a účastníky

cení ostatními

Obě

tyto

činnosti

jsou

z

personálním,

formálně

hodno-

podporují vzájemné neformální hodno-

vzdělávání

školení. Do

nejčastěji

-

některé

tak vstupují další didaktické me-

tody- teoreticko-praktická a praktická cvičení. (Mužík, 2004, s. 69). Jednak zmíněné

vedení tréninkové jednotky a pak písemná práce, jejímž tématem byla v

případě

kursu, kterého jsem se

tyto

činnosti

díky

zpětné vazbě,

v

níků, výrazně

účastnil příprava ročního

podstatě vytváří

Obě

základ pro samotný výkon trenéra a mohou mu

která se mu dostává od

pomoci v

tréninkového plánu.

"uplatnění

lektorů stejně

dovedností a

jako od ostatních

návyků,

účast­

které formují pracovní

chování". (Mužík, 2004, s. 70)

Hodnocení

lektorů

livých období v

se v

ročním

případě

písemné práce

tréninkovém plánu a

při zohlednění proměnlivých

podmínek. V

soustředilo

zároveň

případě

na návaznost jednot-

na realizovatelnost plánu

vedení tréninkové jednotky,

kdy se jedná spíše o vzorek z takové jednotky v délce trvání zhruba deset až dvacet minut, se hodnotitelé tů

soustředili především

na didaktický postup frekventan-

školení a jejich interakci s družstvem, dále pak na schopnost udržet pozornost

družstva a motivovat. Toto praktické

cvičení

netrvá déle, protože počet

brání realizaci kompletních tréninkových jednotek v takové únavě figurantů

, přístupnosti prostor a velké

četnosti

účastníků

vzhledem k

časové náročnosti.

Kvalita tohoto kurzu je jednoznačně na vyšší úrovni než u školení C.

Ovlivňuje

ji i vybavenost fakult, v jejichž prostorách se tato školení realizují. Využívání pomůcek běžnější

jako je dataprojektor, flipchart a další není nikoliv normou,

než na školení licence C.

nášek zpracována v elektronické tace

či

Většina přednášejících

podobě, například

textové soubory formátu doc

32

či

nicméně

je

má témata svých před­

jako powerpointové prezen-

pdf. Ty bývají účastníkům poskytovány.

2.1.4 Školení trenérů licence A

úrovně

Licence

A je nejvyšší, kterou

může

vzdělá­

trenér v rámci formálního

vání ČBF získat. Držitel této licence může působit u jakéhokoliv družstva, které spadá do organizační působnosti ČBF a to včetně profesionálních a všech reprezentačních.

Způsoby

získání trenérské licence "A" jsou dva:

1. studium na výše ukončené

zmíněných

fakultách v magisterském programu

ve studijním oboru

Tělesná

úspěšně

výchova a sport specializace basket-

bal a zároveň alespoň čtyřletá praxe ve funkci trenéra v soutěžích ČBF po ukončení bakalářského

studia.

2. absolvování trenérského kurzu na jedné ze tří

tělovýchovných

fakult (FTVS

UK, FTK UP nebo FSpS MU) na území ČR. Přijetí do kurzu je podmíněno trenérskou praxí na pozici trenér v rozsahu

minimálně

dvou let v

soutěžích

řízených přímo STK ČBF. Pokud se objeví další podmínky, tak ty vyhlašují

dané fakulty ve spolupráci s ČBF.

V

případě

licence A nejsem schopen posoudit, jak velká

část držitelů

licence

získala svou licenci díky magisterskému studiu na fakultách a jak velká rámci školení.Statistiku o

počtu trenérů

a stupních jejich kvalifikace ani

část

v

způso­

bech dosažení federace nevede. V případě fakult mi informace o počtech studentů

a

absolventů,

rozhovorů

zdroji

pokud jimi fakulty disponují, nebyly poskytnuty. Z neformálních

s celou

řadou trenérů

většiny trenérů

licenci A

úspěšným

a i vzhledem k tomu, že reálnými

není samo trénování, dovozuji, že zásadní

část

finančními

získala svou

absolvováním trenérského školení.

Trenérské školení licence A je v dokumentech federace nazýváno "Trenérská škola". Na rozdíl od školení licence B, které SBT, školení licence A rekvalifikačního

pořádá

pořádá

daná fakulta ve spolupráci s

pouze fakulta a vzhledem ke svému

studia v rámci celoživotního 33

vzdělávání formálně

zařazení

spadá do

do pů-

sobnosti proděkana pro studijní záležitosti. Díky zařazení do CŽV zakládá úspěšné

změně

absolvování podmínky pro získání živnostenského listu a

statutu

z amatérského trenéra na trenéra profesionála.

Jedná se o dvouleté kombinované studium, kdy se každý školní rok koná dohromady

devět

konzultací -jedna

měsíčně

v

časovém

rozsahu dvou

dnů.

Zásad-

ním problémem pro absolvování je požadavek na 90% docházku. V absolutní většině

jsou frekventanty Trenérské školy lidé pracující, a tak se

stát, že je jejich pracovní, trenérské nebo rodinné povinnosti kace zbaví možnosti absolvovat toto rekvalifikační

či

může

zdravotní kompli-

vzdělávání.

Každý z absolvovaných předmětů je ukončen buďto zkouškou nebo požadavků

podle

garanta Trenérské školy a

Součástí požadavků

rečnou

zkouškou.

přednášejícího

zápočtem

Závěrečná

zkoušce, dalšími jsou

splnění

ukončeno závěrečnou

-

předmětu.

daného

či

jsou jak písemné práce a testy, tak i ústní zkoušky

kové výstupy podle zadání. Celé studium je

snadno

trénin-

prací a

práce je jednou z podmínek připuštění k

závě­

závěrečné

studijních povinností a docházka. Jedná se o od-

bornou písemnou práci na téma zvolené účastníkem kurzu.

Závěrečná

zkouška se

pak skládá z obhajoby této práce, z ústní zkoušky ze specializace studia a z ústní zkoušky z

vyučovaných předmětů.

Výsledkem

splnění

všech

požadavků

v rámci

studia školení licence A je osvědčení o úspěšném absolvování a vysvědčení.

Stejně

jako u kurzu licence "B" je náplň kurzu část specializační, nicméně obě části

obecnou a padě

prvního

ročníku

rozdělena

do dvou

se mohou

časově

případě

basketbalu, ve

ne(l8:00- 21:15) a v pátek dopoledne (7:45- 9:15) až na

běhu

září

proHnat. V pří­

specializační

čtyři

čtvrtek

odpoled-

výjimky v rámci čtvrtek.

Za dva

Trenérské školy se koná osmnáct konzultací v rozsahu

čtvrtek

- sobo-

kdy se

ta, kdy specializace probíhá pouze od

část

konzultace konají pouze ve

dvouletého roky

a to

kurzu Trenérská škola 2008/09 na FTVS UK probíhají

konzultace ke specializaci, tedy v tomto

běhu,

částí

do dubna.

Reálně

čtvrtek večer

se ovšem jedná o 34

a pátek ráno,tedy

čtvrtek

devět ročně,

odpoledne, pátek celý a sobo-

tu dopoledne. Ve zbývajícím začních

čase

se konají obecné konzultace.

Kromě

konzultací, které jsou rozlišeny pro jednotlivé sporty, jsou tyto

(Trenérská škola, 2009)

Například

FTVS UK spojuje obecnou

část

specialispolečné.

pro atleti-

ku,basketbal, box, cyklistiku, florbal, jógu, kulturistiku, sjezdové lyžování, Sokol, šerm a veslování, v druhém roce Trenérské školy se jedná o odlišné sporty. FTK UP pak obecnou o druhý

ročník,

část

u aktuálního trenérského studia 2008/09, kdy se jedná

spojuje pro basketbal, skoky na lyžích a golf. (Rozvrh II. předchozích kurzů

trenérského studia, 2008) U jednoho z společná

pro basketbal, kanoistiku a tenis. V

část společně

obecná

školního roku se pak odbývá

od

specializační

října

pak byla obecná

do dubna a ve zbývající

případě

FTVS UK se jedná o rozsah 40 hodin za rok z celkového

din, to je 29%. V Specializační

března

případě zmiňovaného

konzultace

tvoří

části

studium. U aktuálního kurzu probíhá

část

do února a od

část

FTK UP ovšem probíhá

obecná

od

října

odvětví

pro uvedená

případě

ročníku

do

června

pak

část specializační.

programu FTK UP je

V

počtu

145 ho-

poměr

odlišný.

zhruba 58% . Nezískal jsem rozvrh

či

jiné bližší

materiály k Trenérské škole realizované na FSpS MU, tedy porovnání není úplné. Vedením

přednášek

jsou

pověřeni

či

pedagogové odpovídajících kateder

exter-

nisté spolupracující s fakultou.

Předměty,

které jsou náplní obecné

FTK UP jsou náplní obecné nerace

sportovců,

části

tyto

části,

se liší na každé

předměty:

fyziologie

fakultě.

zátěže,

V

výživa, rege-

právo a sport, sportovní trénink, management sportu, diagnos-

tika, traumatologie a psychologie sportu. Na FTVS UK se již v prvním jedná o jedenáct kém se v

tu,

předmětů, celkově

průběhu

sport a životní

případě

dvouletého

prostředí,

společenskovědní

běhu

pak o dvacet.

Výčet

Trenérské školy

ročníku

následuje v pořadí, v ja-

postupně předměty

objevují:

anatomie, hygiena, sportovní trénink, pedagogika spor-

základy sportu, fYziologie, antidopingová prevence, masáž,

tělovýchova a sport v ČR, pedagogika sportu, biomechanika, první pomoc, an-

tropomotorika, sportovní psychologie sportu, obecné

části

příprava dětí,

regenerační

pro více

sportů,

management

tělesné

výchovy a sportu,

procedury, právo a sport. Vzhledem ke

tedy i většího 35

počtu účastníků je

sloučení

na rozdíl od specia-

lizačních

konzultací ustálenou formou konzultace

přednáška,

ve vzácných

přípa­

dech přednáška "ex catedra".

vzdělávací

Celková

forma obecné

části

se skládá z konzultací, individuálních tvoří

konzultací a ze samostudia, kdy samostudium obecné

části

existuje celá řada

tomuto faktu je studium i přes

Specializační

než obecná

konzultace,

část

materiálů

časovou náročnost

přednášky Lektoři

rekvalifikace.

či přímo

lek, Janík,

Pětivlas,

kateder

Nekonají se pouze v

přednáškových

mediálních pracovnách. ventantů

K předmětům

elektronické

formě

úrovně

a i díky

realizovatelné.

vedoucí tyto specializace jsou

míčových

Tomajko, Ježdík,

či

část.

a semináře jsou ve svých formách

ketbalovými trenéry té nejvyšší národní ných fakult

v písemné

výraznou

nebo

pestřejší

buďto

přednášejícími tělovýchov­

her a podobně (Karger, Velenský, Kaprá-

Vondřička,

Bobrovský, Veverka, Blažek).

místnostech, ale i v

Způsoby vyučování

jsou tak

tělocvičnách či

rozšířeny

které z družstev, které

frekventantů.

Praktická

cvičení

se

V

nějakým způsobem

nebo družstvo nahrazují ostatní

o výstupy frek-

věnují

těchto případech

spolupracují

se využívá

právě

s

zvládnutí,

alespoň

na teoretické úrovni, individuál-

způsobů

k výuce a to jak

záznamů

vlastní

zkoumání individuálních dovedností basketbalových

pro-

při

zkoumání a využí-

činnosti frekventantů profesionálů. Při

tak i

sledování

vlastních výkonů při tréninkové jednotce či v jiných situacích (time-out,

prezentace, zpětná

či

jak vést a strukturovat trénink, jak

jednat s hráči apod. Multimediální pracovny jsou užívány videozáznamů

buď ně­

účastníci.

hloubení didaktických dovedností,

záznamů

před­

přednášejícími,

ních i týmových dovedností, ze kterých se skládá basketbalový výkon

vání

multi-

jak teoretické, tak praktické, o tréninkové jednotky pod vedením

nášejících nebo samotných

bas-

řešení

vazba, která

konfliktní situace) je tak může

být

podpořena

účastníkům

poskytována kvalitní

i schopností lektora tuto

rozvinout a dále s ní pracovat, aby její efekt byl dlouhodobý.

36

zpětnou

vazbu

V

případě

vzdělávání

materiálů

k samostudiu, naráží trenérské

Veřejně přístupná

literatura, která by byla kvalit-

samostudia, resp. využívání

na zásadní problém.

ní, moderní, aktuální a zabývala by se všemi studovanými aspekty v zyce, neexistuje. Jazykem basketbalu je Spojené Státy. To znamená, že

angličtina

buď přednášející

rodištěm

a

českém

ja-

tohoto sportu jsou ·I

poskytují své materiály zpraco-

vané pro potřeby Trenérské školy, nebo se frekventanti snaží využívat jiné zdroje -

částečně

knihovny

tělovýchovných

specializace basketbal, trenéři

schopní v

Dalším

popř.

litně

nákupu knih z amerického trhu. Toho využívají jen

celosvětovému rozšíření

češtiny, některé

ké využívat.

diplomových prací z oboru

je využívat internet jako jeden z

jemci na jazykovou bariéru. žené do

včetně

angličtině minimálně číst.

řešením

vzhledem k

fakult,

informačních zdrojů,

což

basketbalu je možné, ale obvykle narazí zá-

Nicméně

se mezi trenéry objevují publikace

přelo­

z nich bez souhlasu majitele autorských práv. Ty lze ta-

Přístupnějším

zdrojem jsou materiály, ve valné

zpracované, z trenérských

seminářů,

které

tvoří

většině nepříliš

kva-

druhý základní pilíř formál-

ního vzdělávání trenérů ČBF. Nicméně i přes tuto komplikaci se organizátorům Trenérských škol schopnosti

daří

i díky vysoké motivaci participujících rozšiřovat znalosti a

frekventantů

v horizontální i ve vertikální

rovině

a vědomostní

přínos

je frekventanty považován za zásadní.

Samozřejmě,

lení,

případ

že pokud bych se snažil porovnávat

přínos

dvanáctidenního ško-

školení licence B a dvouletého studia Trenérské školy, případ školení

licence A, porovnával bych neporovnatelné. Myslím ovšem, že podstatným nosem je pravidelné setkávání

trenérů

rat osobní pohledy na basketbal

či

a možnost

vzájemně

konzultovat a rozebí-

jeho složky. To je jeden ze základních přínosů

celého formálního systému vzdělávání trenérů ČBF.

37

pří­

2.1.5 Seminář trenérů

předcházejících

Na

případě

stranách jsem se zabýval organizací a formou

trenérů

v

pilířem

tohoto vzdělávacího systému jsou trenérské

trenérských školení. Jak jsem zmínil výše, druhým základním

řádu

Podle Trenérského Licence

zůstává

alespoň

jednoho

přednášející.

je platnost trenérské licence od jejího vydání

semináře

Z povinnosti jsou

platná. Další možností (Trenérský

nebo jednou za účastnit

stupného periodika pravidelně

způsob

2008) Tento

už v

semináři

vzdělávání

formou

člen

semináři

vystoupí jako seminářů

nebo

zůstává

trvale

je odborná

být i neexistence

elektronické

katedry

roky.

publikační

je spíše výjimečný.

důvodem může

tištěné či

publikujícím je

roky na

na

tři

zúčastní každoročně

nad 65 let, jejich licence

kromě zmíněné účasti

řád,

ať

tři

se dalšího

vyňati trenéři

Pouze dovozuji, že možným

ným

semináře.

nadále platná, pouze pokud se její držitel

publikační činností

činnost.

vzdělávání

formě.

celostátně pří­

Co se týká knih- jedi-

míčových sportů

FTVS UK PaedDr.

Michael Velenský, PhD. Podmínkou účasti na semináři má ČBF alespoň určitý prostředek,

jak dohlížet a

cíleně

rozvíjet

vzdělanostní úroveň trenérů.

hu se zbavit pocitu, že vzhledem k malému přímé

vání

adresnosti pro

umožňující

vzdělávat

účastníky

počtu

organizovaných

Ale nemo-

seminářů

se jedná spíše než o aktualizaci a možné

zlepšit výkon trenéra spíše o formální

naplnění

bez

vzdělá­

úkolu SBT -

trenéry a udržení platnosti licence.

Seminář trenérů

je jednorázová událost, která má za cíl

rozšířit vědomosti

účastníků.

V naprosté herní

činnosti

semináře

pro

většině

zkoumaných

seminářů

jednotlivce a to obranné,

konají ve sportovních halách

potřeby

lektora vždy

připraveno

38

byly hlavním tématem

útočné

vždy

i doskakování. Díky tomu, že se

či tělocvičnách

družstvo,

takřka

vybavených

většinou

hledištěm,

mládežnické ve

věku

je 14

předvádí přednášené

až 18 let, které

během přednášky

a funguje

jako model, di-

daktická pomůcka. Prostředí tělocvičen a hal v České republice snižuje možnosti použití dalších

didaktických deo-

či

pomůcek.

Vi-

dataprojektor se nepoužívá, protože v takové velikosti není k dispozici.

Flipchart se pro tuto formu vhodný.

Písemně

přednášky

zpracovaný obsah

mnohokrát nehodí a svými

způsobem

individuální písemný záznam

účastníků,

pozornost vůči

a efekt semináře se tak snižuje.

přednášenému,

Výjimkou z onoho

zmíněného

na, trenéra reprezentace U20 skončení semináře

šených a

obdrží

účastník

předvedených činností.

cvičení určených cvičení,

valo popis

Rónův přínos

lech k jeho přednášek,

ke

a družstva emailem

Ve

provádění

jehož

pravidla jsou

mužů

rozměry

je ne-

semináře či příspěvků jednotlivých lektorů je

také výjimkou, ze které ovšem existuje pravidlo. Jediným

sobník

mikrofonů.

Pouze jedenkrát jsem se setkal s užitím

přednášky mužů

kvalitně

většině případů

ovšem

tak

může

zůstává

snižovat

PaedDr. Františka Ró-

BK Opava. Na vyžádání po zpracovaný

přehled předná­

se jednalo v

podstatě

o zá-

k rozvoji té které dovednosti. Toto zpracování obsaho-

rady k provádění a nákres k jednotlivým cvičením.

vzdělávání trenérů

seminářům,

nebyl jen v kvalitně zpracovaných materiá-

ale i v tom že se jednalo o

který svým obsahem pokrýval

uzavřený

většinu činností,

cyklus

několika

ze kterých se basket-

balový výkon skládá. Z jeho iniciativy a spolupráce s hlavním metodikem ČBF panem Kaprálkem vzniknul cyklus ně

v

Brně, Ostravě,

stupně

přednášek,

Praze, Pardubicích a

Děčíně. Přednášel

na každém z uvedených míst a po

tématem. Myslím, že i díky tomu, že

který Rón realizoval vždy postupvždy stejné téma po-

skončení "kolečka" začínal

přednášel opakovaně

stejné téma, stoupala

kvalita jeho vystoupení a i díky tomu dokázal udržet pozornost dlouhou dobu. při

svých

Stejně

s dalším

posluchačů

po

tak dokázal udržet i motivaci a výkonnost družstev, která

přednáškách/seminářích

kat pozornost, udržet ji, mluvit

využíval.

přímo

39

Především

k jádru

věci

a

díky tomu, že zvládl zísvýstižně, stejně

jako byl

schopen povzbudit i upozornit "své Takže dalším skutečného

svěřence"

vzdělávacím rozměrem

odborníka přímo

během

na chyby, kterých se

Rónových

seminářů

dopouštěli.

byla možnost sledovat

tréninkového procesu.

2.1.5.1 Organizace seminářů oblastními TMK

SBT (Sdružení basketbalových ského

řádu

trenérů)

pořádání seminářů.

dohlíží na

z titulu své funkce a podle Trenér-

(Trenérský

řád,

pořádají

2008) Ty

ob-

lastní TMK (trenérsko-metodické komise), které mají podle dokumentu Statut SBT za povinnost následující: 1.

vzdělávání trenérů

2.

výběr

(školení a semináře, trenérské licence "C")

a sledování talentované mládeže

3. spolupráci se školami 4. spolupráci s STK tury 5.

(sportovně-technická

komise) oblasti

při změnách

struk-

soutěží

přenos

informací z výboru SBT

6. organizaci oblastní trenérské konference (Status SBT, 2008)

způsobem

Abych Z:iistil, jakým témata a

přednášející

na

jsou

semináře

těchto seminářích,

organizovány, jak jsou voleny

obeslal jsem e-mailem

předsedy

ob-

lastních TMK a požádal je o spolupráci. První uvedenou povinností je vzdělávání trenérů. Oblastní rozdělení TMK ( 11) je podobné jako rozdělení ČR do krajů.

Dále jsem se snažil zjistit, zda jsou témata na lení

trenérů

a

předepisovány

informace o

způsob

tohoto školení

seminářích stejně

jako obsah ško-

nějakým způsobem ovlivňovány či přímo

doc. PhDr. Dušanem Tomajkem, CSc. Dále jsem se snažil získat

odměňování lektorů.

a zda je

seminář

pro

účastníky zpoplatněn či

nikoliv. Text emailu předsedům TMK tvoří přílohu A.

Po prvním obeslání ( příslib odpovědí

obdržel

od tří

odpovědi

červenec předsedů,

2008) všech

předsedů

po dalším obeslání

z jedné další oblasti a již 40

jsem obdržel

(září

odpovědi či

2008) zbývajících jsem

dříve přislíbené odpovědi.

Z jedenácti

oblastních TMK mi tedy odpověděli zástupci celkem čtyř (Severní Čechy, Jižní Čechy, Královéhradecký a Pardubický kraj). Úspěšnost mého dotazování je tedy

36%. Jednalo se hůře

většinou

o

otevřené

otázky, v

důsledku čehož

odpovědi

jsou

zpracovatelné nicméně dle mého názoru přínosnější.

Odpovědi předsedů

oblastních TMK- shrnutí

seminářů

Organizace oblastních se pouze po schůzi

skončení seminářů

SBT, s

seminářů

průběhem seminářů

buď

resp. informují o

formou zprávy nebo na

počtu účastníků,

jsou jednorázovou vzdělávací aktivitou, konanou formou většinou

praktickými ukázkami, kde tří

až

čtyř hodin.Semináře

dobí, tedy v rozmezí lomu

seznamují SBT,

o náplni

a o přednášejících lektorech.

Semináře

zhruba

je zcela v kompetenci oblastních TMK. Komi-

kalendářního

ganizátoři

květen

vystupují dva až

se konají

většinou

tři lektoři

po

přednášky

s

o celkové délce

skončení soutěžního

ob-

- červen nebo v pauze během sezóny, která je na pře­

roku. Tyto termíny jsou

nejčastější.

K jiným termínům se or-

uchylují zcela výjimečně.

Semináře

se

většinou

pacitou, protože

konají ve sportovních halách s

počet účastníků

na

seminářích

dostatečnou

se pohybuje od

diváckou ka-

několika

desítek

až výjimečně po takřka 200.

Lektory na současný trenéři

bývají

nejčastěji reprezentační trenéři,

velmi

trenér mužské reprezentace Mgr. Michal Ježdík a i další

kategorie

vyšších néři

seminářích

dospělých

často

je to

reprezentační

i mládeže, dále se jedná o profesionální trenéry z nej-

soutěží dospělých či

národních mládežnických

soutěží,

tedy

většinou

tre-

s licencí A.

Další kategorii tách,

j~jichž

lektorů tvoří

oborem nemusí

absolventi

nutně

41

či vyučující

na

tělovýchovných

fakul-

být basketbal. Témata, na která pak na semi-

nářích zaměřují

svá vystoupení, jsou obvykle: sportovní trénink, didaktika, psypodobně. Odměňování lektorů

chologie sportu, tejpování, doping a

je spíše sym-

bolické (cca Kč 250,- á přednáška). (Skokan, Vzdělávání trenérů SeČ) Ve dvou odpovědích

čtyř

ze

(50%) se objevilo

své zkušenosti ze strany

Kvalita

přednášky

lektorů.

zdůraznění

ochoty pomáhat a

podělit

se o

(Skokan, 2008; Bulušek, 2008)

lektora se odvíjí podle osobní znalosti

přednášeného

tématu

a popřípadě jeho plného pochopení a zvládnutí v procesu tréninku, tedy z osobní zkušenosti. Jedná-li se ovšem o trenéra s menším množstvím zkušeností zkušeností přednášky

aplikaci

jak zkušení, tak i

četnost

je u

rovaný výklad, špatné pozornost, pouhé rázu

společné

spělým.

předváděného

pouze u jednoho družstva, pak

pouze

úroveň

zpravidla nebývá tak vysoká jako u zkušených trenérů.

Nicméně

jen jejich

při

či

pro

méně

zkušení

zkušenějších trenérů či nepřesné

odpřednášení

bez

a

se dopouští podobných chyb

nižší. Jedná se o nedokonale struktu-

zavádějící vyjadřování,

zpětné

většinu odborníků

trenéři

neschopnost udržet

vazby. Tedy většinou chyby obecného

bez lektorského vzdělání

Zarážející ovšem je, že takovýchto chyb se dopouští

přednášejících trenéři

- lidé

do-

vzdě­

lávající.

Výběr

témat prezentovaných na

seminářích

se odvíjí od snahy

vat informace a zkušenosti z evropských a nejvyšších minářů

konaných v

náročnost,

zovat

Evropě,

nedostupných pro

který bude pro

účastníky

trenéry mládeže (rozvoj individuálních

co

a vzdělávacích se-

většinu trenérů (finanční, časová

jazyková bariéra). Dalším kritériem pro

seminář,

soutěží

zprostředková­

výběr

témat je snaha organi-

nejpřínosnější.

činností,

Volit jedno téma pro

vhodné herní systémy) a další

obecné (sportovní trénink, pohybová lokomoce, didaktika tréninku, sportovní trénink, hodnocení výkonu, scouting). ných álně

účastníků

a zacílit tedy

přednášku

Stejně

přihláše­

tak, aby informace byly použitelné aktu-

a zároveň aby byly co m~jpřínosnější

42

jako volit témata podle

alespoň

pro většinu z účastníků.

Převažujícím

motivem k účasti na

seminářích

je velmi

často

pouze udržení plat-

nosti trenérské licence.

2.1.6 Porovnání s evropskými organizacemi trenérů

Pro porovnání s ostatními evropskými sdruženími basketbalových trenérů jsem zvolil

buď

soutěže)

asociace zemí trvale

a nebo díky

vání a organizaci

úspěšných mezinárodně

přístupnosti

trenérů.

(klubové,

reprezentační

informací o jejich formálním systému

Jedná se o následující

země:

vzdělá­

Francie, Chorvatsko, Itá-

lie, Maďarsko, Německo, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko a Černá Hora a Španělsko. Veškerá tato trenérská sdružení spadají vždy pod národní basketbalo-

vé federace. Konstatuji, že základní dva - školení a

semináře

pilíře

formálního trenérského

vzdělávání

jsou totožné.

Školení licenční má v Řecku, Chorvatsku, Slovensku, Maďarsku, Itálii a Ně­ mecku 3

stupně.

(Bolatoglou, 2004; Bozic, 2003; Tomanek, 2004; Meszaros,

2004; Pozzati, 2003; Bos ing, 2005) V jako v

případě

nejnižší

4, zcela

výjimečně

Francie a Slovinska i více. (Carlier, 2004; Zagar, 2004) Pak ale

stupeň neopravňuje

pravidly basketbalu,

organizace utkání a rozhodování a základy tré-

kurzů

jiné aktivní zájemce,

jak s organizací

k vedení družstev, ale slouží pouze k seznámení s

způsobem

ninku. Z obsahu takových dětí či

některých případech

kteří

turnajů, tréninků,

se dá

předpokládat, těmto

jsou díky tak se i

částečně

že jsou

určeny

pro

rodiče

informacím schopni pomáhat podílet na vedení tréninku

či

utkání.

Kromě pořádání

kvalitní systém měřených náře

školení se

většina

seminářů, workshopů

na trenérské

asociací snaží

vytvořit či

již má

vytvořen

a jiných krátkodobých setkání a aktivit za-

vzdělávání. Většinou

pod vedením nejlepších evropských

či

se jedná o pravidelné národní semi-

amerických trenérů, které se obvykle

konají jednou ročně. V případě Španělska ovšem častěji. Podle informací v člán­ ku "Spanish coaches education" se zdá, že 43

španělská

basketbalová federace je v

ideách

ohledně vzdělávání trenérů vůbec,

významu

trenérů

a podob této profese

nejdále z celé Evropy. (Leon, 2006) Čemuž vlastně odpovídají i výsledky reprezentačních

tou

složek

dospělých.

vzdělávání trenérů

účastnících

se takového

cích aktivit existují

Z toho by vyplývala příčinná souvislost mezi kvali-

a sportovními výsledky družstev pod vedením vzdělávání.

ještě

Kromě těchto

dvou standardních

další, o kterých se blíže zmíním v

trenérů

vzděláva­

části věnované

ne-

formálnímu vzdělávání trenérů ČBF.

2.2 Neformální vzdělávání

Prvotní význam formálního

trenérů

vzdělávání trenérů spočívá

ve

splnění požadavků

federace na zájemce a zároveň se jedná o nástroj, kterým ČBF částečně vymezuje základní znalosti nutné pro výkon trenérského povolání. Po získání nejnižší licence se tak zájemce stává úředně potvrzeným trenérem. nedostatečné

získané v rámci formálního je zcela ků,

jaké jsou na trenéra kladeny a

ho

vzdělání,

formální

které

vůči sobě řídí

pro realizaci a zvládnutí náro-

očekávaných výsledků.

sami

trenéři,

samo vzdělání

Z hlediska trenéra a je-

se tak úhelným kamenem stává ne-

vzdělávání trenérů.

2.2.1 Neformální vzdělávání

Obecně přijímaná označuje

Nicméně

veškeré

trenérů

teze o neformálním

vzdělávání,

které se

formalizovanou podobu. Neformální lektora a je

institucionálně řízené.

-definice pojmu

vzdělávání dospělých říká,

uskutečňuje

vzdělávání

To má

že takto se

mimo školský rámec a má

je pak dále

pravděpodobně

určeno přítomností

na mysli

Trávníčková,

když určuje neformální vzdělávání takto: "Účastník vzdělávacího procesu při něm

získává

vědomosti,

lečenské

a pracovní

formální

učení

dovednosti a kompetence, které mohu zlepšit jeho spo-

uplatnění. Vzdělává

je z pohledu

lán definici neformálního

učícího

se

se tedy

cíleně."

záměrné." (Trávníčková,

vzdělávání dospělých začíná

44

Dále pak uvádí, že: "Ne2008, s. 15) Pa-

následující větou: "Veške-

vzdělávání dospělých,

ré

které nevede k ucelenému školskému vzdělání." (Palán,

2002, s. 132) Pojmenoval-li jsem vzdělávání trenérů v rámci ČBF jako formální, pak termívzdělávání trenérů

nem neformální

záměrné vzdělávání

chci v rámci své práce

probíhající mimo tento rámec,

označovat

při němž

trenér získává

domosti, dovednosti a kompetence, které mohou zlepšit jeho pracovní včetně případu,

to

hoduje o jeho náplni a rie neformálního dium, pokud

směřování

vzdělávání trenérů řadím

před

jeho

začátkem,

vzdělávacích cílů, potřeb řování

takového

a

v jeho

vzdělávání

vě­

uplatnění

sebevzdělávání. Určujícím činitelem,

kdy se jedná o

cílené a

a

který roz-

je trenér sám. Do katego-

také aktivity individuální a samostu-

průběhu či

způsobů vzdělávání či

na konci dochází k

určení

na jeho konci dokonce k

ově­

takto nabytých znalostí.

Mým názorem je, že díky tomu, že trenér je z výkonu své funkce

vzdělavate­

lem má poměrně dobré znalosti toho, jak vzdělávací proces probíhá a jak ho řídit. řídit

Myslím si, že pokud je schopen schopen ho věk učí

ho

vání

se

vůči sobě či

na jeho

cestě

či obecněji

dospělých,

role

záměrnou

a

další

informační

a tím

způsobem

ke

podílet. I když se totiž či

člo­

kohokoliv, kdo by

minimálně

vzdělávání.

vzdělá­

parafrázi Memoranda Evropské unie

vzdělávání. (Trávníčková,

aktivitu. Provázejí ho

primárně určené

v rámci tréninku, je

a naplnit tak smysl neformálního

Trávníčkové

formálnímu

tosti

řízení

formulováno pedagoga

plánovitě

kterým je v

vůči

se na tomto

vzdělávání

za vzděláním, které si sám pro sebe definoval, provázel,

vzdělávat kvalitně

doplňující

o

i sám

sám bez lektora

osobně

může

řídit

proces

2008, s. 15) Jedná se

materiály a další metodické náleži-

Takovými materiály jsou

například

knihy a

zdroje, které vydávají instituce, které se takto snaží o vzdělávání ho organizují.

45

2.2.2 Význam neformálního vzdělávání trenérů

vzdělávání trenérů

Formální

poskytuje

zájemcům

v první

řadě především

certi-

fikát, díky kterému mohou vykonávat trenérské povolání. Vzhledem k charakteru formálního

vzdělávání určeného časovým

ního školení, horizontální i vertikální vedností,

nedostatečnou

obecností

kurzů

využitelné

míru aktivity

formálního

přímo

pro

rozšiřování vědomostí, frekventantů během

vzdělávání

činnost

rozsahem jednotlivých

je

nasnadě,

stupňů licenč­

zlepšováním do-

školení a

především

že nutné aktuální

vzdělání

u družstva, které trenér vede, musí zájemce získat

mimo formální rámec.

Jak uvádí Mužík:

"Vědomosti

nejrůznějších problémů

a

úkolů,

2004, s. 17) Trenér by tedy určit

spekce,

kteří

je právě

se snaží

vzdělávání

měl

s nimiž se

člověk

být schopen díky

určitým prostředkem řešení

v

životě

setkává." (Mužík,

zpětné vazbě,

schopnosti intro-

problémy, kritická místa ve svých znalostech a dovednostech vzhle-

dem k procesu vedení stranění

jsou nástrojem nebo

hráčů

vzdělávání.

vzdělávat

a být schopen je odstranit. Jedním ze

způsobů

od-

Informace, dovednosti získává každý z těch trenérů,

mimo formální rámec popsaný v předchozí kapitole. Toto

považuji za velmi

přínosné.

Je individuální, proces

vzdělávání řídí

přímo

subjekt vzdělávání, jeho motivace je zajištěna díky tomu na vysoké úrovni

a sám

účastník vzdělávání určuje,

2.2.3 Zdroje neformálního

co se bude učit a jak.

vzdělávání trenérů

Neformální vzdělávání trenérů má několik zdrojů. Částečně souvisí s formálním

vzděláváním

nabízí svým

a

doplňuje

členům

ho. Již jsem

naznačil

další formy

jednotlivé trenérské asociace v

vzdělávání,

Evropě. Kromě

které

toho mohou

zájemci využívat zdrojů mimo své profesní asociace a sdružení.

Určení

obsahu

vzdělávání

situacím, kdy trenér

vychází

nepřesně

přímo

z potřeb trenéra,

nebo dokonce 46

špatně

může

tedy docházet k

diagnostikuje své

vzdělávací

potřeby,

lze

přestože

a

částečně

výměnou

vzdělat,

se snaží

tak výsledek

nenaplňuje očekávání.

Tomuto

zabránit spoluprácí trenérů v rámci klubu nebo i mezi trenéry

informací. Výsledkem takové debaty by

měl

být

přístup

obecně

k více infor-

macím, které mohou pomoci zlepšit i diagnostiku vzdělávacích potřeb.

účel

Mužík uvádí pro tento vající ze

ideální strategii formulovanou Glaserfeldem sestá-

čtyř částí:

l. Co víme? Víme to? 2. Co nevíme? 3. Co potřebujeme vědět? 4. Odkud se to dozvíme? (Mužík, 2004, s. 17) Získání

odpovědí

na tyto otázky umožní pak trenérovi

a vymezit

alespoň rámcově

vzrůstající

mírou zkušeností je toto stále

obsah

vzdělávání, stejně

přesně určit vzdělávací

jako

způsoby

cíl

dosažení. Se

snadnější, nicméně zároveň může

do-

cházet k efektu tzv. provozní slepoty.

Zná-li tedy trenér, co se chce přesně

svou

vzdělávací potřebu,

naučit,

pak

v jaké oblasti se chce

začíná

hledání, jak se

vzdělat

dozvědět

a

určil-li

nutné a po-

třebné.

2.2.3.1 Trenérské asociace a sdružení

V Srbsku a Černé Hoře, Itálii, na Slovensku, v Řecku i Slovinsku je obvyklé vybírání

poplatků

-

ať

či členských poplatků jmů,

který

řejnosti,

rem

umožňuje

už

každoročních

nebo

za obnovování platnosti trenérské licence

podobně. Každopádně

trenérským organizacím

ve službách svým

vzdělávání trenérů.

členům

a tyto

se jedná o výrazný zdroj

zkvalitňovat

prostředky

svou

slouží i

činnost vůči

podpoře

pří­

ve-

dalších fo-

(Polivina, 2006; Pozzati, 2003; Tomanek, 2004; Bolato-

glou, 2004; Zagar 2004)

47

Slovinská,

řecká,

chorvatská

stejně

jako slovenská a

maďarská

ace vydávají magazín, který se primárně zabývá právě

trenérská asoci-

vzděláváním trenérů.

(Za-

gar, 2004; Bolatoglou 2004; Bozic, 2003; Tomanek, 2004; Meszaros, 2004) Kromě

toho

některé

vzdělávání trenérů.

asociace

Obsahem

zároveň

provozují webové stránky

magazínů

bývají

nejčastěji

témata:

zaměřené

články

na

o spor-

tovním tréninku, fYziologii, z oblasti taktického vedení utkání, oblastní novinky, vzdělávací

materiály z

jsou vydávány měsíční

příbuzných

pravidelně,

oblastí a také technická témata. Tyto

ovšem periody vydání se liší

měsíční, přes

plní cíl

kovaně

dvou-

tří­

až po půlroční.

Všechny asociace bez výjimky spravují webové stránky, které také tečně

časopisy

vzdělávací.

Basketbalové federace tedy

participují na dalším, neformálním,

a internetových stránek, které plní

buď přímo,

alespoň čás­

nebo

zprostřed­

vzdělávání trenérů. Kromě magazínů

vzdělávací

úkol pouze

částečně,

se jedná i o

další aktivity. Ty v České republice nefungují a nebo pouze na lokální úrovni. Maďarská

tu o

trenérská asociace

čtyřech

DVD

či

například

již v roce 2005 plánovala vydání komple-

videokazetách, které by obsahovaly kompletní basketbalo-

vou metodu tréninku pro všechny věkové skupiny. (Meszaros, 2004) Řecká trenérská asociace provozuje mezinárodní knihovnu, která je ná a

zároveň

částečně

i video-archiv, který je stále aktualizován a je

digitalizova-

přístupný

všem

čle­

nům trenérské asociace. (Bolatoglou, 2004) V ČR je možné využívat knihovny tělovýchovných

fakult, ale jejich nabídka, vzhledem k

pravděpodobně šíří

nabídky odborných

zmíněných

poměřovat.

asociací

finanční

titulů nemůže

situaci školství se

s knihovnami

či

archívy

Nabídka SBT, potažmo České basketbalové federace se omezuje na několik seminářů ročně.

Na webových stránkách SBT se nachází i heslo Metodické mate-

riály, pod kterým se nachází

dělení

na : metodické materiály na internetu (domácí

a zahraniční), nabídka tělovýchovných fakult v ČR a SR a poslední odborné články,

13

názory,

článků

s

náměty, různé. Posledně

nejrůznější

jmenovaná kategorie obsahuje celkem

tématikou z rozmezí let 1999 až 2007. 48

Nejčastější

jsou

články

pak

od Miroslava

Vondřičky

reprezentační­

(3), bývalého prvoligového a

ho trenéra. (Metodické materiály, 2009)

2.2.3.2 Další zdroje neformálního

Trenérské asociace se tedy

kromě

snaží participovat i na neformální

vzdělávání trenérů

formálního

vzdělávání

vzdělávání trenérů.

(školení,

semináře)

nedostatečné­

Vzhledem k

mu výkonu tohoto úkolu, který je zakotven i v dokumentu Statut SBT vzdělávání trenérů,

vání resp.

přístupů

rozhodně

kterým k

do

čtyř

kategorií.

neformálního

finanční

tato hlediska.

vzdělá­

Sdružením basketbalových

trenérů,

jsou

možnosti. Významná je totiž

způsobem.

N~jrozšířenějšími

další zdroje. Ty jsem roz-

zásadními podmínkami

vzdělávání trenérů

vzdělávání trenérů

jak minimalistickým

neformálního

vzdělávání trenérů

Dvěma poměrně

nosti dalšího neformálního lického jazyka a

zprostředkování

informačním zdrojům

nabízí se pro zájemce o neformální dělil

je i

určujícími

alespoň částečná

mož-

znalost ang-

část těchto informačních zdrojů

zpoplatněna

resp.

Volbu trenéra v procesu

přístup

k nim, a to ni-

vzdělávání ovlivňují

zdroji neformálního

vzdělávání trenérů

časopisy

články,

i

jsou ná-

sledující: 1.

tištěná

periodika a knihy -

a odborné

vycházející v perio-

dicích orientovaných na basketbal nebo na více podobných

sportů

(basket-

bal, streetball, volejbal, házená a podobně) 2. webové stránky, aplikace, blogy, video-soubory, diskusní fóra 3. multimédia a DVD 4.

semináře

Tištěné

Tištěná

zdroje

média, mezi jejichž formy

skripta jsou

pravděpodobně

stále

řadím časopisy, články,

nejužívanějším

zdrojem.

sborníky, knihy a

Nejfrekventovanějším

formátem pak bývají knihy, magazíny a články. Články týkající se basketbalu nebo

nějakého

tématu basketbalu 49

příbuznému či

pro basketbal

přínosnému

a roz-

víjejícímu vzdělání trenérů lze najít i v periodicích jiného zaměření (psychologie, měly

fyziologie, výživa, atletika). Jedná se o obory, které by ny v jejich vlastním zájmu. Basketbalové určeny

specifickému

čtenářskému

časopisy,

být trenéry sledovájednoznačně

už jsou potom

okruhu.

Pokusů o vydávání takového periodika v ČR respektive v ČSFR proběhlo od

roku 1989

několik,

odika se vskutku dožil se

několika

ale

kromě několikaletého

jepičím

"Basketbal XXL" se jednalo o peri-

životem. Basketbal XXL byl vydáván od roku 1997 a

let možná i proto, že se jeho

tvůrci

snažili do obsahu zahrnout

soutěže, stejně

nejen profesionální, ale i mládežnické

jako

volnočasové

aktivity

spojené s basketbalem (streetball), informace pro trenéry a informovat i o zahraničních soutěžích

(NBA, evropské pohárové i národní ligové

redaktorem byl Mgr. Ježdík, v té

době

hlavní trenér mužské reprezentace. V

trenér

mužů

soutěže).

Jeho šéf-

družstva Sparta Praha, dnes

části věnované trenérům

nejčastěji

se

na-

cházela jména Ježdík a Velenský.

Obdobný fonnát dodržuje v měsíčně.

Má

současnosti

vizuálně přitažlivý

i magazín Basket vycházející jednou

formát a týká se jak domácích tak

zahraničních

soutěží, většinou ve vazbě na ČR. Část určená trenérskému vzdělávání nemívá

více než 4 strany, tedy dva listy. Obvyklým přispěvatelem pak stále Evropě

Ježdík. Podobný formát mají magazíny vycházející v domácím

soutěžím,

část určená

evropským klubovým a

pro trenéry, další basketbalové odborníky a

tat co nejširší

čtenářskou

tištěné

články,

Mgr.

část věnovaná

NBA, k tomu

funkcionáře.

většinou

Snaha upou-

obec se projevuje i tématy zabývajícími se módou, obu-

tím, streetballovými turnaji a jovat videa,

zámořské

-

zůstává

podobně.

Vzhledem k možnostem internetu- spo-

animace a podobně do

funkčních celků,

se dá konstatovat, že

magazíny jsou na ústupu právě před internetovými nástupci.

Knihy, které se

nějakým způsobem

dotýkají basketbalu, se nezabývají pouze

odbornou stránkou věci. V zemích, kde je basketbal populárnějším sportem než v ČR, vychází i beletrie, většinou biografie legendárních hráčů, ovšem i poezie s 50

basketbalovou tématikou. Takové knihy ovšem pouze dokreslují zájem a popularitu basketbalu. Wootten považuje knihy za zásadní pro jejich hloubku cí

skutečný

vhled do trenérských

přístupů.

umožňují­

(Wootten, 2003, s. 1)

Knihy, které se primárně týkají vzdělávání trenérů vychází i v ČR- ve většině případů

či

se na nich autorsky

tělovýchovné

jinak podílí odborníci z pražské

kulty (FTVS UK) Velenský, Karger nebo odborníci z ostatních Překlady

fa-

tělovýchovných

fakult - Janík,

Pětivlas,

Tomajko.

pokud ano, tak

většinou

v podobě, o které se domnívám, že by v majitelích autor-

z jiných

jazyků takřka

neexistují, a

ských práv vzbudili velké překvapení. Česká literatura se ve většině případů zabývá basketbalem obranných

celkově

systémů.

Jedním ze

bal mládeže, tím se zabývá

segmentů

především

didaktický proces v basketbalu a na co knihy tedy jsou primárně Zahraniční

Velenský. Ten klade největší

určeny tělocvikářům

knižní trh nabízí

zohledňují

resp. její tematické

nepřeberně pestřejší

činnosti,

týmové

činnosti,

dá dále

rozdělit

je i basket-

důraz především

na

popularizaci tohoto sportu. Jeho

a trenérům

učení

se i genderové rozdíly.

rozdělení

vzdělávání

basketbalového

ných Státech, Mekce basketbalu, rozlišuje mládeže, ale

například útočných či

bez užší specializace týkající se

dětí

a mládeže.

nabídku. Nejenže se ve Spojebasketbalu

Kromě

dospělých, dětí

a

toho se odborná literatura

na: zásobníky

cvičení

obecný sportovní rozvoj, taktika,

, individuální

útočné

a obranné

systémy, basketbalové programy (vedení družstva a náležitosti spojené). V každé z

těchto

potřeby

kategorií lze

této práce není nutné

Zásobníky vány

takřka

několik

a

následně

cvičení

jsou asi

provázaných

které ovšem pro

uvádět.

nejrozšířenější.

činností například

ných do kapitol, podle takřka

způsoby dělení,

Existuje jich celá

řada

a jsou vydá-

každý rok další. Jedná se o cvičení a drily rozvíjející jednu popřípadě

zakončení či podobně.

na

nalézt ještě další

každou z

Dalším

zaměření-

obranné

příkladem

a doskakování, driblink

zásobníku je

přehled drilů rozděle­

pak se v jedné knize dají nalézt drily a

činností vytvářejících

herní výkon basketbalového

vykle se pak jedná o propracovaný seznam 51

činnosti

drilů

a

cvičení

kondice,

cvičení

hráče.

útočných

Obdo-

vedností, obranných dovedností, kde se podle herních

Ať

úkolů

takřka

tedy pro rozvoj jaké většině případů

provádění

ný

činnosti

autora

produkt, který

způsobem.

drtivá

Nejprve je uvedeno

ohledně

způsobů

kritických míst,

většina

určení

z

drilu,

cvičení

a ve

částí

hodnocení a motivace,

pak jsou rady pro možné úpravy drilu pro ji-

jak pracovat s náročností drilu a jak dlouho dril

útočných či

většině případů

spolupracovníků.

ních

drilů,

sborníku/zásobníku

je vhodný, následuje organizace tohoto

Knihy zabývající se popisem bývají ve valné

typů

totožným

a podobně. Poslední

počet hráčů,

hřišti

na

i popis, který odpovídá připojenému nákresu. Dalším bodem pak

doporučení

jsou

hráčů

i specializace

a pozic.

už se jedná o kterýkoliv z

nich je zpracována

zohledňují

může

Dá se

obranných

dílem jediného trenéra

říci,

kdokoliv ze

že takový trenér

zájemců

provádět.

systémů či

a jejich

učením

trenéra a jeho sportov-

vlastně

popisuje, jak vyrobit

prozkoumat (televizní

přenos, návštěva

utkání) a zhodnotit jeho kvalitu a rozhodnout se, zda se chce pokusit o vytvoření podobného produktu. Autory takových knih jsou právě

trenéři celosvětově

uznávaní

pro kvality družstev, které vedou nebo vedli a odborná veřejnost chápe, že

dovednosti prezentované

právě

pod vedením tohoto trenéra jsou

především

jeho

zásluhou.

Další kategorii vého

tvoří

vzdělávacího

knihy, které popisují fungování kompletního basketbalo-

programu.

Pravděpodobně nejznámější

a stále aktuální knihou

této kategorie je "Coaching basketball successfully" od Morgana Woottena. Za své

čtyřicetišestileté působení

školy

skutečnou

basketbalovou baštu a pod jeho vedením

lovou kariéru celá sportovních

na DeMatha Catholic High School

řada hráčů, kteří

odvětvích. Kromě

nérské kariéry celou

řadu

později

knih

určených

přidal

trenérů).

52

ke

svoji basketba-

působení

napsal

během

své tre-

vzdělávání trenérů.

Autor

rozdělil

i přílohy (vzory tréninkového

Kapitoly

z této

prosadili jako profesionálové ve

svého trenérského

knihu do šesti kapitol, ke kterým vzor poznámek k setkání

se

začala

vytvořil

postupně

popisují

formuláře

vytváření

a

osobní

basketbalové filozofie, komunikaci s nování sezóny,

učení útočným

hráči, rodiči,

a obranným dovednostem,

rozhodování v jednotlivých herních situacích a hráčů

rozvoj

la je

přípravu

k

funkcionáři,

Evropě,

ale pouze školní družstva, je

doplněna příběhem

soutěže

skutečnou

zápasům

a na

a

závěr

středoškolský

mládeže, jaké jsou ob-

legendou. Každá kapito-

z Woottenovy trenérské praxe a citátem, který

postoj k dané oblasti. Wootten ve své knize pouze nabízí

řešení,

vždy

nechává na trenérovi-studentovi, aby zvolil sám za sebe. Vždy znovu výjimečnost hráčů

plá-

koučování zápasů

a basketbalového programu. Wooten jako dlouholetý

trenér, ve Spojených Státech nefungují klubové vyklé v

fanoušky a

vyjadřuje

několik

a

zdůrazňuje

jako lidských individualit a bytostí, a i proto odmítá stejná ře­

šení pro různé lidi i situace. (Wootten, 2003)

Knihy zabývající se obecným sportovním rozvojem spadají podle mého názoru do této kategorie se totiž o knihy

či

sledky

neformálního

určené primárně

používány. Jejich problémů či

zdrojů

užitečnost

variant

možnostmi jiných

basketbalovým trenérům, spočívá

však

tréninků

vzdělávání trenérů

jen

částečně.

nicméně

Nejedná

jsou jimi také

možná spíše než v návodu na

řešení

spíše v otevírání nových cest a seznamování s vý-

sportů

a

oborů

a využívání takových

nos a význam takových informací závisí od osobnostní a profesní

poznatků. Pří­ vyspělosti

tre-

néra.

Rozhodně pilířů,

mohu konstatovat, že basketbalová literatura je jedním z hlavních

na kterých stojí neformální

zí díky

přesvědčení autorů

povědomost

gramech, že prokážou svou profesní

způsobilost

zvýší ani

svůj

Všechny tyto knihy vychá-

o tom, že se jim jejich počínání vyplatí a to

a nebo: že zvýší

ve

finanční rovině,

vzdělávání trenérů.

profesní status. Na miniaturním

úspěšní trenéři dospělých či

českém

buď přímo

o svých basketbalových protímto

způsobem

nebo že tak

trhu je tedy pochopitelné, že

mládeže se zrovna nehrnou do psaní knih.

jako je nutné konstatovat, že až na výjimky profesionálních

soutěží

Stejně

a hlavní tre-

néry sportovních center mládeže není trenérské povolání vykonáváno za odpovídající

finanční odměnu

a

trenéři

53

jsou tak nuceni investovat

svůj čas

do aktivit,

které jim zajistí

finanční

zisk. I proto vytváření basketbalové literatury určené pro

vzdělávání českých trenérů zůstává

bývajících se

právě

tělovýchovných

na odbornících z

fakult za-

basketbalem. Jako takové registruji šestici Velenský, Karger,

Pětivlas, Janík, Tomajko v celé České republice.

Internet

Zdrojem na

přístupnějším

podněty

a

levnějším

a

způsoby vzdělávání

než jsou knihy

tak i interaktivním a

bohatším je internet. Ve svém

této kategorie zahrnul jakékoliv aplikace sloužící přístupné

stejně

primárně

dělení

jsem do

vzdělávání trenérů

ke

po internetu - blogy, webové stránky, video-soubory, diskusní fóra,

aplikace.

V předchozím odstavci o basketbalové

literatuře

jsem naznačil možnost

finanč­

ního zhodnocení trenérského know-how. Tento motiv stojí i za vznikem mnoha webových stránek další

tři

pro trenéry.

Kromě

tohoto motivu se i zde

motivy, které jsem uvedl. Zásadním se ovšem podle

stránek jeví stránek,

určených

finanční

motiv.

nekomerčních

stránky. Toto

rozdělení

v

Postupně

češtině

uvedu

a pak v

příklad

angličtině

uplatňují

četnosti komerčních

webových stránek dále jen

a na

závěr

zmíním

komerční

souvisí s přístupností k těmto stránkám i podle užívaného

jazyka.

Prvním kontaktem s basketbalovými stránkami jsou

pravděpodobně

stránky

České basketbalové federace a následně SBT (Sdružení basketbalových trenérů),

které spíše než jako zdroj informací slouží v tomto ohledu jako "rozcestník" pro další stránky. Bohužel není patrno, podle jakého řen

a pouhý seznam

vhodný. Každý ze

odkazů

zájemců

klíče

je tento rozcestník vytvo-

bez hodnocení a popisu jednotlivých stránek je nese tak musí proklikat všemi odkazy, aby našel nebo

nenašel informace, které hledá. (Metodické materiály, 2009) jsou

určeny

pro

komerční

využití a slouží jako reklama

mující s komerční nabídkou. 54

či

Některé

ze stránek

reklamní leták sezna-

www.basketfanclub.cz

Stránky, které

trenéři

hodnotí velmi

lo z neformální trenérské diskuse a vzdělávání trenérů,

byly

vytvořeny

dobře

zároveň

jako kvalitní a obsáhlé, jak vyplynubyly využívané i

pouze jako

informační

během

formálního

zdroj pro trenéry a je-

jich zakladatel Ing. Ivan Šafránek zde zpřístupnil své zkušenosti a znalosti stejně jako

překlady článků

úspěšné

a další

informační

zdroje, které sám

trenérské kariéry používal bez snahy o

how. Tyto stránky jsou pro

české

trenéry

komerční

důležitým

během

své velmi

využití svého know-

zdrojem informací a

vzdělá­

vacím nástrojem. I proto, že Šafránek nepředkládá pouze seznamy jím vyzkoušených taktik a

cvičení

zkušenosti a

svěřuje

jak bývá obvyklé, ale na rozdíl od

většiny

se

dělí

o osobní

úspěšného

se s "výrobním tajemstvím" svého historicky

družstva. (Basketbal, 2008)

www.fiba.com

FIBA - Fédération Internationale de Basketball, se jako organizace sdružující národní basketbalové asociace a federace (214) snaží o

celosvětovou

propagaci a

popularizaci basketbalu, dále se pak snaží napomáhat vzájemné propojenosti jedvýměně

notlivých národních organizací a organizuje mezinárodní

světová

informací a pomoci, v neposlední

a kontinentální mistrovství a to

včetně

řadě

mládež-

nických kategorií. Na svých stránkách se snaží poskytnout co nejvíce informací komukoliv, kdo má zájem. Vzhledem k velikosti organizace je FIBA do

pěti

rozdělena

zón, podle geografických oblastí (Afrika, Amerika, Asie, Evropa a Oceá-

nie), z nichž každá užívá své webové stránky, na které je možné se dostat díky jednomu kliknutí z centrální stránky fiba.com. si tyto webové stránky udržují

poměrně

Přes

dobrou

složitou organizační strukturu

přehlednost

a přístupnost. Množ-

ství dostupných informací je opravdu obrovské. Část stránek určená trenérům a dalším odborníkům nazvaná "Coach corner" -

"Trenérský koutek'" je

přístupná přímo

55

z centrální stránky www.fiba.com. Tento

právě

odkaz disponuje obrovskými zdroji a videomateriály. Je tomu

díky tomu,

že FIBA spojuje národní federace a asociace a díky tomu je schopna přenášet inpřímo

formace z jednoho kontinentu na druhý

Prostředkem,

právě

stáhnout dva

měsíce

v této

již od

části.

března

pěti

Je ve formátu pdf. Assist vychází zhruba jednou za

2003. Magazín Assist. V

tematických okruzích

ním oddílem jsou zprávy. V minulosti objevovalo téma minibasketbal. Ze časopis,

kterým je

současnosti

určených lékaře

utkání, pro marketing a management,

pro tento

bezplatně

který k tomu využívá je magazín Assist. Ten je možné

pisu ustálilo na misaře

a nezprostředkovaně.

pro: trenéry, a

kondiční

chyběla například část

způsobů

zkvalitnění

se

rozdělení časo­

rozhodčí

a ko-

trenéry a posled-

zprávy a naopak se

prezentace jasně vysvítá cíl FIBA

pomocí

vzdělávání trenérů

av

důsledku

popularizace sportu.

Dalším

vzdělávacím

nástrojem, který poskytuje sekce Coach comer je knihov-

na "Fiba coaching library", která je

přístupnou

jsem nenalezl jinou knihovnu, by nabízela takovou

šířku

skutečně

informací. Má

Rozhodně

multimediální a rozsáhlá.

bez poplatku nebo za poplatek, která čtyři části:

drily, kondice,

články

a

scouting. Každá ze sekcí má na několik desítek položek. (Coach Comer, 2009)

Komerční

Na ná

stránky

závěr jsem

těmto

V tomto

ponechal stránky

komerční,

z největší

části

stránkám se stránkami FIBA je snaha nabízet co případě

v

angličtině.

největší šíři

Podob-

informací. finanční

není základním motivem popularizace basketbalu, ale

zisk.

Některé

stránky, ale nabízí

poměrně

velkou

část

zdarma jako ochutnávku

návnadu, na kterou loví zájemce. Nespecializují se na snaží se operovat s co možná nejširší nabídkou. K dostane

během

pár kliknutí, ve

většině případů

56

určitou část trenérů,

těm nejznámějším

se jedná o graficky

či

ale

se každý

dobře

zpraco-

vané stránky, které fungují i

při méně

připojení,

kvalitním

což

například

u strá-

nek FIBA neplatí.

Jsou ověřit. padů

přehledné

a u

většiny produktů,

Samotné produkty

obdobou

informací uvádí zdroje, které je možno

zpřístupňované

tištěných zdrojů,

o kterých jsem mluvil v

nou z funkcí diskusních trenérských fór je ních

zdrojů.

I proto se tedy informace šířené

nanční částky

důležitým vzdělávacím

stát

předchozí

umožnění výměn

původně přístupné

mohou objevovat

většině pří­

pouze za poplatek jsou ve

kapitole. Jed-

takových

jen za

informač­

finanční

úhradu

zdarma po internetu a tak se bez jakékoliv uhrazené finástrojem

při

neformálním

vzdělávání

trenérů.

Multimédia a DVD

Software

či

webové prezentace jsou ve valné Nicméně

né pouze za poplatek. ostatním

trenérům

přístupné.

způsobů,

sdílení díky trenérským, ovšem pokud se

existence portálu youtube.com a touha pomáhat

těchto zpoplatněných informačních zdrojů vytvořily volně

iz

Jedním ze

většině případů původně přístup­

trenéři

kterým se obchází vysoké

původně

diskusním

fórům.

mezi sebou domluví na

pořizovací

náklady je

Ty svou funkci plní i nadále,

výměně

svých DVD,

programů,

e-knih a podobně nelze tomu nijak zabránit.

Ve své animace. celé

šíři.

valné

formě

se

pravděpodobně

Vzdělávající

má tak

jedná o ideální spojení textu, video-souboru a

větší

možnost pochopit

Tyto prezentace jsou díky svému

většině případů

velmi

přehledně

a

předkládané

komerčnímu původu

kvalitně.

Základem je

da krátkých videí s komentářem, kde hlavní "patron" doprovází postupně

velmi

tématem

či

tematicky

dobře rozděleny,

tí a zopakování

uzavřenými

informace v

zpracované ve

nejčastěji

celá

vzdělávajícího

řa­

se

celky, které jsou zcela jednoznačně

uvedeny a zpracovány. Každou z částí pak uzavírá shrnu-

nejdůležit~jších

podstatných informací.Formát by se dal popsat

jako kombinace powerpointové prezentace a videa. 57

Součástí

také bývá e-kniha,

rozšiřuje

je video, ale také ho stejně

jako další

padů poměrně

potřebné

ve formátu pdf. Ta svým obsahem kopíru-

o další diagramy a

komentáře

bohatší

většině pří­

informace. Video-soubory totiž bývají ve

a

trenérům

takřka

jsou

bez výjimky

pro dobrovolné trenéry svou vysokou cenou, v problematickým formátem a také částečně

podstatně

krátké a zcela konkrétní v rámci daného celku.

určené hráčům

DVD

většinou

opět

případě

a s celou

způsob

jeho

řadou

vyučování

americké produkce

kapacitě

doprovodných aplikací. Není výjimkou

DVD, ve vysoké útočný

způsob

systém a

řady cvičení

prezentovaný na šesti DVD, které obsahují

individuálních, týmových,

občas

jazykovou bariérou. Svou formou obvykle

kopírují výše popsaný software, ovšem díky

kvalitě

finančně nepřístupné

zabudování tohoto systému, jeho požadavky,

taktické varianty atd. Absolutní a

většina

koučové, kteří

této produkce vzniká ve Spojených Státech, kde

působí trenéři světě

dokážou díky svému jménu a pozici ve sportovním

takový

produkt snadno prodat.

Semináře

Na

začátku

této kapitoly jsem jako

jsem na mysli nejen

čtvrtý

semináře pořádané

SBT

bod uvedl či

semináře

jinou složkou

a kurzy.

přímo

Měl

spolupracu-

jící s ČBF, tedy semináře zaměřené přímo na basketbalové vzdělávání. Seminářů se za rok

pořádá

nizací nebo se zmiňuji

svou

jako

celá

řada

přínos

navštěvovat

i

semináře

účastnit seminářů či kursů pořádaných součást

neformálního

původní vzdělávací

dem na

a lze

v

jiných sportovních orgazahraničí. Semináře

vzdělávání trenérů

v souvislosti, kdy plní

trenérů

seminář

funkci a každý z

si volí takový

jeho vzdělání a schopnostem a dovednostem.

proto, aby dodržel

předpis

SBT o udržení platnosti licence.

58

zde

Neúčastní

s ohle-

se ho tedy

2.3 Zkušenostní učení trenérů

Wooten

určuje

jako základ pro bytí měla

nérské filozofie, která by

úspěšným

trenérem

vytvoření

vlastní tre-

odpovídat osobnosti a přístupu k životu. (Wooten,

2003, s. 1) Jedním ze základních kamenů této filozofie je právě vzdělávání. Wooten dále

zdůrazňuje několik

niky, sledování

zápasů,

eager to learn"

zdůrazňuje

klub a tedy i

zároveň

zdrojů

jako jeden ze

semináře,

knihy,

kli-

také v oddíle nazvané "Be hřiště

poznání domácí

a vlastní

asistenty. (Wootten, 2003, s.l, 4)

kromě

formálního a neformálního

To lze nejjednodušeji charakterizovat jako učení mimochodem, tedy

učení

dějů

a

činností,

kapitolách ještě další zdroj

tak

spíše

ze situací,

předchozích

vzdělávání trenérů, vzdělávání,

jak jsem je definoval v učení.

zdrojů vzdělávání:

rozhovory s trenéry a

funkcionáře,

Wootten tedy uvádí

základních

bušicové vyplývá, že probíhá

samovolně

vedností není prvotním cílem

při těchto činnostech

praveností člověka

učit

2.3.1 Zkušenostní

učení,

v

učení trenérů

či

schopností, do-

podpořeno

a je

neustálou při­

- definice pojmu

způsobem označuje

informální

Palánově případě vzdělávání,

neorganizované, nesystematické, každodenní.

a získávání informací

Z popisu Ra-

se (Rabušicová, 2009).

Obvykle se podobným tímto typem

vzdělávání.

jejichž primárním cílem není

Trávníčková

institucionálně

o termínu informální

učení

nebo vzdělávání. S

nejčastěji

se

pojí adjektiva:

nekoordinované, zkušenostní,

vzdělávání

píše: "Zde považuji

použití pojmu vzdělávání za chybné, informální vzdělávání je ve své podstatě nelogismus.

Učící

či nezáměrné.

málního

Jakýkoliv zásah

učení,

informálního

iniciativa zde vychází z jednotlivce,

instituce by

tak že by nadále informálním

vzdělávání

vzdělávání:

se jedná o učení pozměnil

nezůstalo.

odpovídá informálnímu

15) Podle Palána je informální institucionálně

vzdělávací

ať

charakter infor-

Avšak definice Palánova

učení" (Trávníčková,

2008, s.

". .. neorganizované, nesystematické a

nekoordinované.'' (Palán, 2002, s. 83) Nejedná se tedy o 59

záměrné

činnost,

řadě, primárně, směřovala

která by v první označuje

Vzdělávání trenérů označuji

učení

který postihuje i

v tomto textu tedy jako zkušenostní

a vycházím z anglické terminologie "learning by experience". Mám na

mysli nejednotvárné

něj

vzdělávání či učení,

nepoužívám termín informální

jiné aktivity.

tedy

Obvykle se takové

za nezáměrné, intencionální.

Záměrně

učení

učení.

k

učení především

aktivity,

při

založené

z tréninku, utkání,

při

na zkušenosti. V

hráčské

případě trenérů

kariéry a rozhovoru. Zahrnuji do

kterých je na rozdíl od obvyklého

kontaktu s jevy, fakty a

parafrázuje

především

kterých si trenér nemusí a často neuvědomuje, že se učí a zároveň

se jedná o aktivity, přímém

učení

Trávníčková

suje zkušenostní

učení

skutečnostmi,

které jsou

(Trávníčková,

Keetona a Tatea.

vzdělávacího

pomocí na sebe navazujících

zkušenosti, pozorování a reflexe této zkušenosti,

procesu v

předmětem učení,

jak

2008, s. 19) Palán popi-

procesů:

zobecňování

zakušení konkrétní a ověřování

závěrů

v nových situacích. (Palán, 2002, s. 246)

2.3.2 Zdroje zkušenostního

Vzhledem k rozmanitosti

učení trenérů

životů trenérů

jsem jako zdroje zkušenostního

učení

určil po rozhovoru s dlouholetou a úspěšnou trenérkou Čadkovou a na základě

vlastní zkušenosti zdroje, které zakouší všichni

trenéři

a záleží pouze na nich, zda

jich využijí ke svému učení. I.

účast

na utkáních

2. trénování a rozbor 3. hra,

hráčská

kariéra

4. rozhovory s kolegy,

výměny názorů

nérů (Čadková, 2007)

60

a zkušeností, diskusní fóra, setkání tre-

2.3.2.1 Utkání

Při

utkání trenér

dočasné

buď

kouče,

plní roli

nebo vystupuje v roli diváka. Ovšem i v

roli diváka je trenér pozorovatelem

vičce stejně

jako ostatních

vání, které má u ostatních padě trenérů mění

hráčů, kteří

se

výkonů hráčů

aktuálně neúčastní

diváků především uvolňovací

činností,

v porovnávání

motivuje své

hráče.

trvale

přítomná.

utkání. Pouhé sledo-

ve zkoumání provedení, v kritické

způsobem určuje

klíče,

jak se sledované

trenér taktiku, jak

střídá,

jak

Málokterý trenér navštíví basketbalové utkání pouze proto,

aby se pobavil. Snaha učit se pozorováním rů

na la-

a zábavný efekt se v pří­

podrobování taktických rozhodnutí zkoumání a hledání družstvo chová, rozhoduje, jakým

hřišti, koučů

na

V

některých

kolegů

a jejich svěřenců bývá u trené-

situacích ustupuje do pozadí, ovšem nikdy zcela

nemizí.

2.3.2.2 Trénink

Každý trénink terakcí se

přináší

pro trenéra celou

svěřenci, způsobů

jejich

řadu

vzdělávání

zkušeností.

a motivování

který se nedokáže povznést a sebekriticky zhodnotit ho, kdo to provede za žité to

minimálně

rozhovorů

může

pro

něj

probíhat v

efektu provozní slepoty.

ověřuje

nosti dále

či

naopak

směřují

či

výkon,

dalšími. Trenér, potřebuje něko­

několika

Stejně

rovinách: hledání positivních

úspěšnosti

k trenérskému

momentů stejně

přínosu svěřencům,

použitých didaktických metod a

neúspěšnosti

jako se během

důle­

těch­

stará pravda, že víc hlav víc ví. Rozbor tréninku

gativních, hodnocení tréninku z hlediska pozornosti týká,

svůj

už zkušeností s in-

- asistenta. Rozhovory asistent - trenér jsou velmi

zabránění

stále znovu

Ať

a tím

způsobem

vzdělávání

jeho

průběhu

například

způsobu vysvětlení

a použití didaktických

co se

určení příčin úspěš­

získání informací, znalostí, které

nebo se stávají zkušenostním

néra. Mám na mysli

jako ne-

rozpoznání vhodného

způsobu

nástrojů či

učením

tre-

motivace, ideálního

forem. Trénink a jeho

zkoumání je tedy z pohledu trenéra spíše zkoumáním sebe sama a výkonu své ro-

61

le a jejího

plnění

v rámci tréninkového procesu. Velkou roli v tomto procesu

zkoumání hraje zkušenost a osobnostní vyspělost.

hráčská

2.3.2.3 Hra a

Hráčská

zkušenost

dvě části.

resp. herní zkušenost má

První z nich je

ukončená hráčská

kariéra a druhou pak rekreační hra bez trenéra bez výkonnostních

V

případě hráčské

nérů

zařazení

trenérské kariéry navíc z

Ovšem

hráčská

lání a zároveň minimálně

trenér

opačné

může

zkušenost

čerpá minimálně

v

ať

vzdělání,

které

mělo

prostředkem

stává se

nejrůznější cvičení, přínosné,

být

způsob

Pravděpodobně

především

vzdělání,

původně prostředkem

postupům

Rekreační

která si vyzkoušel sám na

ze své

- začínající

hráčské

které získal jako

hráč.

zkuVyu-

dosažení herního výkonu a

sobě

a považuje je za vhodné a

chování bude podobný, jako byl model chování jeho trenéra.

se bude snažit

řešit

i problémy podle tohoto vzoru. Anebo se bu-

hra

může

být zdrojem radosti podobně,

stejně

tak tréninkovým meto-

případech

ho

může potlačit

způsobem učení.

hráčů

62

za

potlačuje

Tyto

dvě

zkušenostní

učení

av

ně­

po-

vědomou

rovinu.

Občasný

poznání, které z

lavičky

není možné.

zcela mimo

očima hráče může zprostředkovat

pochopit pocity

jako

jako jsem popsal v oddíle o utkání, ovšem s tím

rozdílem, že aktuální požitek ze samotné hry

Umožňuje

stejně

a cvičením, které považuje za nevhodné.

roviny se zde prolínají

hled

hráč

k výkonu trenérského povolání. Trenér se snaží využívat

de naopak snažit vyhnout chování, které mu vadilo

kterých

Bývalý

taktiku v utkání bude stanovovat podle stejných kritérií, a domnívám

se, že i jeho

dám,

rámec pro výkon role trenéra

či negativně.

své nové role

šenosti. V pozici trenéra se snaží využívat žívá

trenér -

být podstatným motivem pro volbu povo-

už positivně

počátcích

tre-

ještě před

vzdělávacího působení

strany

právě hráčské vzdělání vytváří určitý

v jeho počátcích,

učení

do kategorie zkušenostního

nelogické. Jedná se o zkušenost, kterou budoucí trenér získával

započetím hráč.

zkušenosti je

cílů.

určité

situace

či

jejich rozhodování pod tla-

kem psychickým nebo i fYzickým a trenér oprostit od společné

nánosů

pro jeho hráče,

podobně.

vlastní osobnosti a

může

Herní zkušenost, pokud ji dokáže

soustředit

být prostředkem

se na podstatné vlastnosti

učení.

2.3.2.4 Rozhovor

Rozhovory s kolegy, tedy s ostatními trenéry jsou pasů

tréninků

a

především

podělit

učení.

se sledováním zápřípadě

V tomto

záleží

na komunikativních dovednostech každého z trenérů a na vzájemných

stejně

vztazích

hlavními sloupy zkušenostního

společně

jako na

ochotě

naslouchat a

učit

se od ostatních a

zároveň ochotě

si o své osobní zkušenosti a dovednosti.

2.4 Shrnutí

Dva druhy

vzdělávání trenérů

učením trenérů vytváří

ním

so, jehož kostru

zajišťuje

formální

vzdělávání

vyplňuje

a zkušenostní

pak

(formální a neformální)

společně

se zkušenost-

dohromady pevný útvar, který se dá popsat jako vzdělávání

formální společně

učení

a

s formálním společně

mu

určuje vytváří

tak možnosti

těle­

růstu.

Ne-

hmotu, která tento tvar

s neformálním dávají kvalitu a pevzpů­

nost. Snažím se touto analogií ukázat vzájemnou provázanost jednotlivých sobů

trenérského

Formální

vzdělávání/učení.

vzdělávání trenérů

je v první

řadě

certifikací

úspěšných zájemců.

Te-

prve dalším efektem procesu je samotné vzdělávání, ale to není pro výkon trenérského povolání moci k

dostatečné, kromě

určování

školení licence A. Dochází tak k uzurpování si

toho, co absolventi mohou vykonávat,

certifikace. Formální

vzdělávání zůstává

právě

pomocí

stupňovité

pouhou kostrou, která je sama o

sobě

nedostatečná.

Neformální trenérů.

vzdělávání

rozšiřuje

a prohlubuje rozsah formálního

Je nástrojem, který ve spojení s formálním 63

vzdělávání

vzděláváním trenérů vůbec

umožňuje kvalitnější výkon trenérského povolání. Neformální vzdělávání je za-

loženo na motivaci vykonávat trenérské povolání co nejlépe. Ve smyslu dosahování kvalitnějších výsledků, lepšího přístupu ke svěřencům nebo prosté touhy dozvědět

se co nejvíc a pracovat co nejlépe.

Zkušenostní učení trenérů ať už záměrné či nezáměrné je třetím prvkem dotvářejícím systém vzdělávání trenérů. Zakládá se na osobním přístupu. Hartl při de-

finování motivace k učení mluví o "habituální, dlouhodobé motivaci k učení", kterou označuje za osobnostní rys. (Hartl, 1988, s. 173) Zkušenostní učení je prvkem, který předchází, je součástí a zároveň následuje jakékoliv vzdělávání. V případě trenérů napomáhá vytvářet konkurenční výhodu a základ pro dosahování

lepších výsledků při

koučování

i trénování.

64

3 Vzdělávání trenéry

Vzdělávání

trenéry (trénování) je ve všech svých různorodých formách základ-

ním požadavkem a úkolem každého trenéra a ným

důsledkem

rozvoj

svěřenců.

měl

výkonu této role by

být

Ten je jednou z podmínek

tvoří

náplň

tak

jeho role. Zamýšle-

úspěšný hráčský

úspěšného

a

latentně

i lidský

sportovního potažmo lid-

ského bytí.

připravit

Základním cílem tréninku je tedy

své

svěřence

tak, aby byli schopni svěřenci

podat odpovídající herní výkon. Tohoto výsledku dosahuje trenér se učením. Zaměřil

jsem se ve své práci především na činnost trenéra v rámci tohoto vzdělávání

procesu, proto tedy používám termín

trenéry a nikoliv trénink

či

spor-

tovní trénink.

Uznávám, že trenér je pouze jedním ze

subjektů účastnících

tréninku. Neopomínám druhou stranu tohoto určujícím

mnívám se, že jeho

svěřenci.

dech citací

či

pro

vzdělávání,

průběh vzdělávání

Termín trénink

či

se tohoto procesu-

tedy sportovce, ale do-

trenéry je

právě

trenér a nikoliv

sportovní trénink pak používám pouze v

přípa­

parafrází nebo, pokud vymezuji roli trenéra v tomto procesu.

3.1 Herní výkon

Než popíši samotné trénování tzn. proces se

určit

a popsat herní výkon. Tedy

sledkem ho se

učení.

záměrně

jení nejen určité

Hartl v definici navozovaná

vědomostí,

skutečnost,

učení

zvnějšku

dovedností a

učení

a vzdělávání trenérem, pokusím

která by

měla

být

uvádí: " ... je definováno jako soustavou

návyků,

požadavků.

ale také

na výkon trenéra v jeho roli

65

vzdělavatele

vý-

činnost učící­

Výsledkem je osvo-

utváření postojů

a získání

přesně

odpovídá

hierarchie hodnot ... ". (Hartl, 1988, s. 186) Tato definice

požadavkům

vytyčeným

a vychovatele.

Zároveň přijímám

Velenského

rozdělení

charakterizována jako herní výkon, kdežto jeho čena

učení.

jako

(Velenský, 2008, s. 9)

činnost během

výkonu, kdy

činnost během

Přitom zvnějšku

utkání je

tréninku je ozna-

jsou si

obě činnosti

soustředí především

dobné. Sám Velenský se v definici herního výkonu

podvě

na

složky a to dovednostní a kondiční. (Velenský, 2008, s. 10)

Kromě

tohoto rozlišení výkonu

zmiňuji

také rozdíl mezi individuálním výkopotřeby

nem a týmovým výkonem. Týmový výkon, který není pro

této práce to-

lik významný jako onen individuální, lze charakterizovat jako výkon, jehož základem je

právě

souhrn individuálních

výkonů,

která se

vzájemně ovlivňují bě­

hem utkání.

Individuální herní výkon by tedy definic od

poměrně

rý a Semiginovský

měl

být výsledkem

výrazně

složitých a krkolomných až po hovoří

v souvislosti s výkonem o

a individuální herní výkon

označují

jako herní

učení.

Existuje celá

zjednodušující. Dob-

objektivně

činnost

řada

existující

jednotlivce.

realitě

Později

pak

individuální herní výkon skládající se z motorických dovedností definují jako: " ... výsledek změnu

učení,

praxe a získaných zkušeností a

představuje relativně

chování a jednání ... ", což v podstatě odpovídá Hartlově definici

trvalou

učení

tak

jakjsemji uvedl výše. (Dobrý, 1988, s. 7-8)

Dovalil ve své knize "Výkon a trénink ve sportu" se zhruba shodují s dalšími ať již

uvedenými odborníky na definici herního výkonu. Ovšem

uvádějí

i faktory

výkonu a ty jsou následující: "psychika, somatické faktory, technika, taktika a kondice." (Dovalil, 2007, s. 16) Dovalil tedy definuje výkon ský. Ovšem Velenského zjednodušení jeho knihy, kterými by

měli

v první

pravděpodobně připadá řadě

být

úkol na trenéra. Ten by

měl

svým

působením

pomáhat dosažení individuálního herního výkonu

66

učení,

než Velen-

na vrub

učitelé tělocviku

mládeže. V souvislosti s výkonem jako výsledkem větší

složitěji

a

adresátům

trenéři dětí

tak kladou i

a

podstatně

v rámci tréninkového procesu ovlivňováním právě faktorů

výkonu. Z

předchozího

tedy vyplývá nutnost

vzdělávat

schopni realizovat herní výkon - tedy aby dosáhli

3.2

Určení

Trenér

-

učit svěřence,

vzdělávacího

aby byli

cíle.

obsahu tréninku

připravující

družstvo pracuje

buďto

sám nebo obvykleji ve dvojici se

svým asistentem nebo kolegou. Na profesionální úrovni v týmech disponujících dostatečným ročním rozpočtem

skupinu

odborníků,

tedy

asistentů

příprava, lékař

a masér a

nost). V tomto

případě

americké rozlišování rolí.

Přestože

pak má hlavní trenér k dispozici tým

je

a dalších

například česká

kouče

trenérů (kondiční příprava, určitou

a trenéra

stejně

atletická čin­

či zavádějící právě

pro

jako asistenta

kouče

je basketbal týmovým sportem, ve kterém se

tým, tak filozofie basketbalu je zcela

spíše

herní

trenéry specializované na

terminologie nevhodná

či

zásadně soustředěna

a

náplně

vítězem

jejich

stává celý

na individuální výkon

a tedy individuální trénink resp. trénink individuálních dovedností má své zásadní a nezastupitelné místo na všech úrovních a dá se

označit

za základní náplň tré-

ninku.

Způsob přípravy svěřenců,

ňován

jejich

učení

byl a stále je

a podrobován neustálému zkoumání. Dá se

tou konstatovat, že

stejně

sportu - tomu budiž dokonce jejich

3.2.1 Role trenéra v

přístupů

určení

a metod

takřka

s absolutní jisto-

a

nezastavil vývoj samotného

úpravy stávajících pravidel

či

či nástrojů.

obsahu tréninku

učitelem či vzdělavatelem

vzdělávání dospělých.

spoň rámcově urč~je,

zkoumán a dopl-

a to i dosti zásadního charakteru, nezastavil se ani vývoj

trenérství, tréninkových

smyslu

dnů

důkazem takřka každoroční

změny

Trenér je spíše

jako se do dnešních

říci

pečlivě

Narážím

co se bude

formací, schopností a dovedností. 67

učit

ve smyslu školním než lektorem ve

především

a jak, kolik

na fakt, že sám času věnuje

dospělý

si ale-

získání nových in-

Ve sportovním tréninku toto

uspořádání

tura tréninku i samo

autority, moci. Vztahy ve

řízení

hráč

vyjádřit

má možnost

či rozšíření

zodpovědný

devším

provádí trenér. Vzhledem k tomu, že struk-

družstva, tím mám na mysli

skupině

podstatné zásahy do

k prohloubení

určení

především rozdělení

a její dynamika neumožňují příliš zásadní nebo

tréninku ze strany přání

své

družstva.Samozřejmě

ohledně

náplně

i jednotlivý

tréninku ve vztahu

nebo znovunabytí svých dovedností, ale trenér je

za výkon družstva, tedy nemá

příliš

pře­

prostoru a obvykle ani

vůle měnit

obsah tréninku vzhledem k přáním jednotlivce. Toto individuální

vzdělávání,

tak aby bylo

přínosné,

by muselo probíhat

pravidelně.

Pak by bylo

možné pouze mimo základní tréninkové jednotky. Ty jsou koncipovány dlouhodobě

s ohledem na plánované výsledky - tedy nejen sportovní výsledky, ale výučení

sledky

a individuálního rozvoje.

Narážím zde na

zdánlivě

si

protiřečící

konstatování: základem výkonu družstva

je herní výkon jednotlivce; filozofie basketbalu je výkon; aby

přesto

zajišťoval

není trénink

přizpůsobován jednotlivcům,

rozvoj, pokud možno všestranný, všem měl

se zlepšovali. Tím pádem by se celá

řada

3.2.2

Roční

Odborná

ho

ale je koncipován tak,

členům

družstva a všichni

složek individuálního herního výkonu se nedá trénovat

ale pouze v interakci s ostatními hráči.

v

na individuální

zlepšovat i herní výkon družstva.

motě,

spatřuje

soustředěna

či naučit

jako o sa-

tréninkový plán

vědecká

něm

zajištění

Stejně

obec se již po desetiletí zabývá dlouhodobým plánováním a

jeden z prostředků

trvalého

růstu

zajištění

kontinuity v

přípravě

av

důsledku

výkonnosti družstva. Toto plánování probíhá v

to-

několi­

ka úrovních.

Tou primární úrovní je nování dalších

cyklů

"roční

tréninkový plán" a z

něj

se pak vychází

při

plá-

Pro Dovalila jimi jsou: "mikrocyklus - krátkodobý, více68

denní sled tréninkových jednotek v opakujícím se schématu, mezocyklus - vícetýdenní sled se

několika mikrocyklů,

mezocyklů

podle

principů

sahovat. Je v striktně

až

tuje celá učení,

stejně

zásadě

rigidně

jako

umožňujícím

určovat

podobný

a opakujících

jednotlivých tré-

sledovat, jak se je

daří

do-

ovšem není možné se

na jednotlivé tréninkové hodiny. Exisovlivňují

podmínek, které učení

či

náplň

Zároveň

diagramu.

či přípravy

ale i rámec, ve kterém má

plánovat

postupné cíle

Ganttově

držet plánu

řada proměnlivých

střídajících

stavby tréninku." (Dovalil, 2007, s . 255-256) Pro

trenéra je takový plán nástrojem ninkových hodin

makrocyklus - sled

probíhat (vliv

družstva, psychické stavy nevhodné pro trénink,

průběh

nejen samotný

zranění

a nemocí na složení

nedostatečná příprava

v

před­

cházejících obdobích zabrání realizaci stanovených cílů).

Při

plánování a následné organizaci tréninkové jednotky se trenér musí

řídit

ak-

tuální výkonností družstva, fyzickým stavem a potenciálem jedince, metodickým a tréninkovým plánem.

Trenér

ať

k pedagogické

činnosti

čtem přesahující hráči. Během

případů

či

jeho spolupracovníci by tedy

jak

vůči

už sám

dvacet

hráčů,

družstvu ale

měli

být

způsobilí

čítajícímu několik jedinců, skupině

zároveň

být

připraveni

k práci s jednotlivými

tréninku trenér pracuje jak se skupinou, tak s jednotlivci, ve

se u jednotlivců jedná o

učení

nových

hy s cílem odstranit chyby v provádění většině případů učení

k této práci. Ve

celků či

činností

a

po-

většině

jejich složek nebo o zása-

zároveň

podporovat motivaci

se jedná o učení motorické,

některé

prame-

ny pak mluví o učení senzomotorickém.

3.3 Motorické

učení

Motorické učení bylo charakterizováno již před dlouhou dobou jako to základní učení,

ovládnutí, jehož

principů

a pochopení zákonitostí zlepšuje a napomáhá

rozvíjení herní výkonnosti. Motorické "Každé

učení,

v

němž

učení

definuje Pedagogický slovník jako:

dominuje pohybová aktivita a jehož cílem je dosažení ur69

čitého

cha

(Průcha,

výkonu v pohybové oblasti."

při dělení či určení druhů učení

senzomotorickém. To podle né pohybové ří Průcha

činnosti

... "

něj

2001, s. 128) Ovšem

motorické

učení nezmiňuje

" ... probíhá, když si

(Průcha,

(Průcha,

následovně: přímý

2001, s. 211) Hartl pak takový typ

tálním a popisuje ho jako ,,posílení podmíněného podnětu

osvojuje

růz­

2002, s. 76) O senzomotorické výchově hovo-

i v Pedagogickém slovníku a definuje ho

... "

a mluví pouze o

dítě či dospělý

rá se opírá především o smyslové vnímání, preferuje tečností

například Prů­

určité

" ... výchova, kte-

kontakt

učení

žáků

se sku-

nazývá instrumen-

motorické reakce spolu se vznikem

a posílením." (Hartl, 1988, s. 188)

Ve své práci budu používat termín motorické

učení,

protože základem herního

výkonu je pohyb a pohybové celky jsou základním výsledkem tréninku. Tímto termínem operují

například

i Dovalil a Svoboda. (Dovalil, 2007, s. 73; Svoboda,

2003,s. 75)

Dovalil

dělí

resp.

určuje čtyři

fáze motorického

ná koordinace, stabilizace, vizuální popisuje proces motorického několika kroků či

ra i

svěřenců:

učení poněkud

sekvencí, ty jsou

situace nebo-li

tvořivost."

učení:

"hrubá koordinace, jem-

(Dovalil, 2007, s. 75) Svoboda

odlišným

způsobem. Rozdělil

ovlivňovány předchozími

předvedení

jej do

zkušenostmi trené-

dovednosti trenérem, tuto ukázku zpra-

covává senzomotorická paměť, pak pokračuje ke krátko-

či

dlouhodobé

paměti

a

dochází k motorickému reagování. (Svoboda, 2003, s. 75-94)

Přestože padě

se

mluvíme o motorickém

uplatňují různé učební

a využívat je

vzdělávání či

lépe

řečeno učení

i v tomto

pří­

styly. Schopnost trenéra tyto styly diagnostikovat

může značným způsobem

2005)

70

vylepšit celý

vzdělávací

proces. (Jones,

3.3.1 Průběh motorického učení ze strany trenéra

část,

Již první

tedy

předvedení,

klade na trenéra vysoké nároky.

pen danou dovednost, pohybový celek, sám bem bez chyb nebo využije dovedností pak využití didaktických druhu záznamu učené,

Ideální je první ji

naučil,

pomůcek,

předváděné

způsob.

dokázal ji

předvést

některého

ze

je schozpůso­

zcela vynikajícím

svěřenců. Třetí

případě nejčastěji

v tomto

Buď

možností je

videa nebo jiného

dovednosti.

Trenér díky tomu, že danou dovednost ovládá, sám se

zvnitřnit,

při

tak

místa a rizika, která mohou proces

procesu

učení

dokáže rychle odhalit

učení ovlivňovat.

klíčová

Tato varianta ovšem zna-

mená, že trenér musí být v dobré fyzické kondici, která mu umožní ono výše zmíněné

znamenité provedení.

Využití dý

svěřenec

má teprve

Třetí dvěma či

svěřence

jako figuranta

někdy

a

také

vůbec

žádný nemusí být schopen

předvádění takřka

uvedeným- je možné

správný

Na

motivační

předvést něco,

co se

způsob

příliš často

překážku

a

doporučí,

levizi a video

kdykoliv zastavit, zopakovat je,

trenér-učitel může

ve kterém upozorní na

každou z fází doprovodit slov-

nejčastější

chyby

při provádění, označí

jak dosáhnout tohoto pohybového projevu.

masovějšímu rozšíření trenéři

či přehrávač

mohou

je

před

jiného datového

především

vybavení tréninkových

tréninkem instalovat do nosiče.

Ale i v případě

obtíže je stále snazší použít jednu z výše uvedených variant kombinaci.

Důvodů

způsobem,

Přesto

užívána.

prostor, kde ne všichni

vým

prvek, ale ne kaž-

varianta, užití audiovizuální techniky má zásadní výhodu oproti prvním

komentářem,

není

sloužit jako

učit.

celý pohyb rozfázovat a pak

ním

může

je

několik:

aby byl jeho

či

tělocvičny překonání

te-

této

dokonce jejich

málokterý trenér je schopen užívat video tako-

přínos

71

pro

učení dostatečný, většina trenérů

to po-

važuje za zornost dy

časovou

může

ztrátu,

svěřenci

určit

být rozptýlená a nejsou schopni

či řetězení pohybů

tak jako

učení

nejsou na tuto formu

při předvádění

uvyklí, jejich po-

a zapamatovat si

klíčové

bo-

čase

a prostoru, kde se

svěřenec

dovednost osvojil,

v reálném

tréninková jednotka odehrává.

Při

samotném

učení

by trenér

měl

dokázat, aby si

ale nikoliv zautomatizoval. Znamenalo by to, že ji bude za jakékoliv situace v rámci mezí své výkonnosti žádoucí.

Během

které provedení

provádět

vždy

stejně.

herního výkonu dochází k ovlivňují (soupeři

dení dovednosti by tedy

mělo

a

V basketbale je tento stav ne-

proměňování

spoluhráči,

mít kontrolovaný

celé

řady

podmínek,

únava, psychický stav). Proveprůběh,

umožňuje

který

korekce

na základě vnímání a anticipace herní situace.

Basketbalová teorie považuje herní výkon za sled prováděných dovedností, které by v ideálním

případě měly

být

prováděny

otevřené

jako dovednosti

- to zna-

mená, že jejich provedení není zautomatizované a provádění je kontrolované a ří­ zené na základě aktuální herní situace.

3.3.2 Užití

Osvojení

zpětné

vazby

během

otevřené

dovednosti a její

tréninku

provádění

je možné, pouze pokud by byla

ona dovednost osvojena v učení s porozuměním za užití se

měl při

učení otevřených

vytváření zpětné

dovedností a

vazby. Ta má dva druhy.

rem pomáhá odstranit chyby, kterých si nec nemusí být vědom, a zároveň by ci sportovce k dosahování mít

úroveň vnitřní.

směřujících

Stejně jako

Zpětná

měla

označuje

vazby. Trenér by

zvnitřnění

vazba mezi

svěřencem

právě

svěře­

Druhý druh

zpětné

při

kontrolovaném

alespoň částečně

vazby by čili

měl

kinestéze".

provádění

schopen

osvojené dovednosti.

úprav vedoucích k úspěšnému provedení během herního výkonu. 72

o

a trené-

nového pohybu sám

jako "polohocit svalový,

k úspěšnému provedení

snažit

umožnit motivaci, tedy stálou stimula-

určených činností.

Svoboda ji

procesu

při provádění

(Svoboda, 2003, s. 82) Jedinec je pak úprav

při

zpětné

Při

samotném

činnosti

mání svalové velmi

učení

často uváděna

je druhý druh

učení,

Samotné

chybu, tedy chybu, jejíž

trénování je ve

většině

diska herního výkonu.

učení.

Při hře

totiž dochází

nestačí

nedokáže

odpovídajícím

pouhé

byť

správně

způsobem,

zařa­

Rád bych ovšem upozornil na učením.

kromě

Je

složitější

z hle-

tohoto i k výkonům v mentální

které jsou pro celý výkon naprosto zásadní. Jedná-li se totiž o

hráč

povede

basketbalových publikací

to, že basketbalový trénink není pouhým motorickým

kud

odstranění

konkrétní dovednosti.

vzdělávání či

ních situací,

vazby.

vazby je i v tom, že ne každý trenér dokáže u všech

zeno jako motorické nebo senzomotorické

rovině,

zpětné

ale pomáhá prohloubit druhý typ

svěřenců určit klíčovou učení

osvojení vní-

informace, že okamžité opravení chyby nesnižuje motivaci a

Důležitost vnitřní zpětné

k postupu při

důležitý,

vazby velmi

je možné jen s pomocí trenéra. V didaktikách sportu je

tedy nenarušuje proces

svých

zpětné

řešení

her-

dokonalé zvládnutí pohybových dovedností. Po-

vnímat herní situaci a není schopen se rozhodovat

stává se

během

utkání neuplatnitelným.

Tato schopnost okamžitého rozhodování je jednou ze složek talentu a

částečně

je možné ji rozvíjet a učit během tréninku pomocí praktického učení se ze zkušenosti, kdy se chování

či

hráč učí,

co

dělá zároveň proč

to

dělá

spíše okamžitého sportovního výkonu.

a jaký bude

Stejně

důsledek

jeho

jako lze tvořivé myšlení

posilovat vizuálním opakováním. (Tutko, 1988, s. 22) Takové znalosti vznikají interakcí znalostí a zkušeností, dovedností, intuice, osobních ních

modelů

jako v

informálního

učení

o

učení

ze zkušenosti.

nost rozhodovat se týká všech sportovních her, obecně označován

nicméně

učení jistě tvoří

Samozřejmě,

časté

ale

stejně

že se nut-

basketbal bývá

společně

změnou

herní situa-

především

nutné. Sen-

za sportovní hru s nejrychlejší

ce. Z toho vyplývá, že toto rozhodování je nejen zomotorické

mentál-

jedince a proto mají vždy jedinečný charakter. Jedná se tedy

případě

s hokejem

představ,

základ sportovního výkonu, ovšem samotné zvlád-

73

celků

nutí pohybových úspěch

ani není

v

důsledku právě

dostatečným

pro individuální herní výkon.

Trenér by tedy v rámci svého svých

svěřenců,

učení nezaručuje

senzomotorického

působení měl

být schopen

tak aby dosáhli v co nejkratší

době

ovlivňovat

žádané

změny

každého ze

svých doved-

ností. Tak, aby je ovládali a byli schopni je provést i v proměnlivých a vých podmínkách. ti,

učit

všech

strategii

Měl

učení

by tedy být schopen

ovlivňovat

pozornost, užívání

jako je seskupení, pojmenování

těchto požadavků

nepřízni­

či

opakování.

pamě­

Splnění

vyžaduje vysokou míru pedagogických a didaktických

znalostí a dovedností spojených s basketbalovými a

samozřejmě

také lidskou vy-

spělost.

3.4 Didaktika tréninkového procesu

Největší

pozornost

při přípravě

tréninkové jednotky i

během

k úrovni individuálního potažmo i týmového výkonu a tak je didaktickou stránku procesu zmínil. Pozornost ketbale

nejsilnější

věnovaná

různé

O samotném motorickém

učení

zhruba od šedesátých do osmdesátých let. V této

úspěšného

jsem se již

učení,

době

bylo di-

jeho technologie, považováno za

družstva a byla mu

poněkud přeceňován.

věnována

klíč

velká pozornost, i když sase pozornost

roztříštila

názorové skupiny, podle mého názoru se hlavní proud

zaměřuje

motný význam byl mezi

následně ovlivňu­

didaktické stránce sportovního tréninku byla v bas-

daktické zvládnutí procesu k vytvoření

učení.

ní se upírá

V

současnosti

na rozvoji individuálních dovedností a jejich propojení v týmový výkon. Didaktická stránka věci je tak v

současnosti částečně zatlačena

do pozadí.

Didaktická technologie tréninkového procesu, jak užití didaktických nazývají Dobrý se Semiginovským,

zůstala

jedním ze základních

postupů

předpokladů

kvalitního sportovního tréninku.(Dobrý, 1988, s. 105) Jejich zkoumání se

začíná

u definice individuálního a týmového výkonu, mluví o tom, jak se navzájem tyto výkony

ovlivňují

a o nutnosti jejich syntézy v tréninku, dosažení maximálního 74

výkonu je pak podle

autorů

zohledňují

rem, které

možné

právě

jen pomocí speciálních didaktických fovzdělávání

vztah individuality a týmu v rámci sportovního

i herního výkonu. Dobrý a Semiginovský definuje didaktické formy jako: uspořádání vnějších

soby

podmínek

určitým cílům."

cesu kjeho

Ty jsou

organizačních, sociálně interakčních

1988, s. 113)Didaktická forma ky". (Mužík, 2004, s. 55) nejrůznějších

kritérií. Pro

umožňují

a

efektivní

rozděleny třetími

označuje

jsou

obvykle

tří

do

tréninkového pro-

forem a to metodicko-

organizační

formy. (Dobrý,

"určitý organizační

Způsobů dělení či rozřazení

potřeby

řízení

své práce považuji

"způ­

rámec výu-

existuje celá

rozdělení

řada

podle

Dobrého a Semi-

ginovského za zcela dostatečné.

Trénink je

zaměřen především

mového výkonu, který celé

řady

zajišťuje úspěch,

ale

především

podmínek dochází k využívání didaktických

způsobem ovlivňují

3.4.1

k takovému stupni rozvoje individuálního i týz důvodů

nástrojů.

Metodicko-organizační

formy

formy jsou

určeny

obsahem, kterým jsou herní

ti, ovšem s cílem realizovat konkrétní úkoly. Rozlišení lépe je dáno

Ty tak zásadním

tréninkový proces.

Metodicko-organizační

řencům

především

jejich

nazývané

pořadí

situačně

kvalitou trenéra, jeho schopností diagnostikovat pro-

a podmínky jejich

herní (bez

soupeře,

k určitému

Z těchto podmínek vychází

určit

plnění. Plnění úkolů ovlivňují

se

soupeřem,

kách, v podmínkách, které jsou do jisté míry měnlivé).

činnos­

rozdělení úkolů svě­

blematické body individuálního i týmového výkonu a i díky tom řenců,

proměnlivosti

v předem

proměnlivé,

úkoly

podmínky

určených

podmín-

nebo jsou zcela pro-

několik typů cvičení, zaměřených

způsobu vzdělávání svěřenců,

podle typu

svě­

cvičení

se liší i

vždy

působení

trenéra.

První dva typy nazývají Dobrý a Semiginovský (Dobrý, 1988, s. 114-115) Ty se

soustředí

75

"průpravnými cvičeními."

na determinanty individuálních doved-

ností pokud možno na zautomatizované, tedy vádění

by se

nemělo měnit,

výkonu, které dohromady bení se ve

nebo v druhém

tvoří

většině případů

uzavřené

případě

dovednosti, jejichž pro-

na determinanty týmového

základ basketbalového výkonu. Trenérovo

omezuje na upravování pohybových

motivaci

limitů určujících

k udržení maximálního nasazení a dohledu nad dodržením mec

celků,

půso­

rá-

průpravných cvičení.

Druhé dva typy noho nebo více

označované

obránců.

cvičení"

jako "herní

(Dobrý, 1988, s. 115)

staré (1988), užívá ho i Velenský,

stejně

vyznačují přítomností

se

Přestože

dělení

toto

je

jed-

poměrně

jako je užíváno i během školení

trenérů.

(Velenský, 2008, s. 63) Tedy lze konstatovat, že je stále aktuální a platné.

Takové podmínky řešení různých záměr.

umožňují

opakovat jedno řešení herní situace nebo opakovat

situací vycházejících ze stejného základu nebo sledujících stejný

Trenér pak

del, musí se ale

obdobně

jako v prvním

zároveň soustředit

případě

na individuální herní

ných, kdy každý náplní výkonu každého ze změněných

kontroluje dodržování pravi-

svěřenců

n~jvětší

učení,

tak aby probíhalo učení s porozuměním.

díl trenérovy pozornosti by

měl

jejich smyslu, jejich případech

předpokladů je

rozdělení

a motivování k provádění

svěřenci

provádění těchto zajištění

dovedprocesu

činnosti,

která

může

a

být

zpětnou

vazbu mezi trené-

navzájem.

metodicko-organizačních

hra má minimum omezení a žádaná je

tak aby ve

stereotypní ne-li dokonce nudná a jedním ze základních

rem a svěřenci a i mezi

ležitější

zúčastně­

cvičení, vysvětlení úkolů

zvládnutí komunikace, která podporuje

Posledním typem

všech

činnost,

být soustředěn na

To je možné jen v případě odpovídající organizace

v mnoha

je jiná

podmínkách byla stále dodržována pravidla

ností,

činnosti

kromě

forem je pak

hra. Tato

standardních basketbalových pravidel.

nečekaná změna

rolí -

přechod

Nejdů­

z obrany do útoku a naopak,

dále pak sledování herního vývoje, reakce na herní situaci, 76

průpravná

plnění

individuálních

i týmových rušivých

úkolů

zásahů

bez zásahu trenéra. Trenér by se

do

průběhu,

mít na

paměti

měl

rozdílné individuality

jako jejich odlišné dovednosti a schopnosti. V tomto především stejně hře

úlohu komentátora. Po

Při

případě

skončení průpravné

jako na dobré až vynikající momenty, rozebrat

se tak trenér stává především

kterémkoliv z uvedených

~jednodušující

proces

zbytečných

svěřenců stejně měl

by

a

trenér plnit

hry upozornit na kritické průběh

hry.

Při průpravné

průvodcem.

typů cvičení

umožňuje

vyvarovat

hraje roli didaktická redukce. Tento

udržet pozornost a koncentraci

svěřenců

na nej-

důležitějších částech činnosti.

Didaktickou redukci rozlišuje Dobrý a Semiginov-

situační

a popisuje je jako: "Elementární redukce se uplat-

ský na elementární a ňuje při

rozboru komplexní herní situace až po techniku herní dovednosti jednot-

livce, která je požadovaným či

herním

cvičení

řešením. Situační

prostor k provedení

či počet

redukce snižuje zapojených

při průpravné hře

hráčů".

(Dobrý, 1988,

s. 116) Jedna i druhá redukce je jednou z nejdůležitějších didaktických

nástrojů

trenéra.

3.4.2

Sociálně-interakční

Podle uvedeného

dělení

formy

didaktických forem následuje

sociálně

-

interakční

forma. Jak již název napovídá, hledisko, podle kterého jsou zařazeny je forma interakce. Rozlišují se

tři

základní druhy: "hromadná, skupinová a individuální

forma''. (Dobrý, 1988 s. 156-157). Ty jsou charakterizovány následujícím

způso­

bem:

Hromadná forma nerozlišuje individuální zvláštnosti, výkonnost ani nadání, je charakteristická

sloučením

celého družstva

při

vykonávání stejné

činnosti. Větši­

nou se jedná o jednoduché činnosti, které jsou učeny, rozvíjeny a automatizovány v prvním typu

průpravných cvičení.

pravuje každého Ve většině

Trenér většinou vykonává

svěřence jednotlivě,

případů

funkci, neo-

individuální interakce je na nízkém stupni.

trenér komunikuje se všemi 77

řídící

svěřenci

najednou, a i proto užívá

stejné

motivační

všech

hráčů

nástroje u celé skupiny. Kladný efekt v motivaci

různých klíčů,

formě společně

tedy

například

Rozdělení může

pracují menší skupiny

podle

hráčské

počtu

dosáhnout lepšího kontaktu se

pro

učení

nebo je toto

rozdělení

předcházejícího cvičení.

méně

má prostor pro úpravu

je v této situaci vnímán

specializace, výkonnosti, somatoty-

či

svěřenci

a tak

vytvořit

lepší podmínky

nutné vzhledem k organizaci následujícího

formální a

detailů

či

může

dovedností,

se

věnovat

může

individuálním vý-

lépe motivovat. Proces

intenzivněji.

Individuální forma tréninku je herních dovedností

podle

Taková skupina je bohatší na emocionální podněty, typy

komunikací. Trenér je pak

učení

hráčů rozdělené

být i náhodné, pak se jedná především o snahu trenéra zúže-

ním

konům,

u

je nepravděpodobný.

Ve skupinové

pu.

současně

příkladným způsobem

obecných dovedností jako

chází k výrazné bipolární komunikaci, kterou

pro rozvoj individuálních

například běh,

ovlivňuje

posilování. Do-

i trenérova znalost ne-

verbální komunikace, fyzické výkonnosti, biomechanických zásad atd. Trenér zde vystupuje

především

ve

vyhraněné

roli

buď přátelské,

nebo naopak velmi

přísné. Četnost interakce zajišťuje neustálou pozornost. Trenér má pod dostateč­ ně

velkou kontrolou všechny projevy každého ze

určujícím

prvkem procesu

řence

a metodického plánu.

3.4.3

Organizační

Organizační

vzdělávání, samozřejmě

a

nenásilně

reagujícím na

se stává

potřeby svě­

formy

formy, poslední z didaktických forem, jsou časem

určeny vnějšími

pod-

určují

jako or-

formy: "tréninkovou jednotku, cyklus, období a tréninkové a

soutěžní

mínkami- prostorem, ganizační

svěřenců

a obsahem. Dobrý a Semiginovský

utkání." (Dobrý, 1988, s. 159) Dovalil vychází z odlišného dobí sezóny

následovně:

dělení

a rozlišuje ob-

"mikro-, mezo a makrocyklus." (Dovalil, 2007, s. 255-

256) 78

Tréninková jednotka se v současnosti podle didaktických a bioenergetických poznatků dělí část.

na úvodní,

Každá z těchto

částí

průpravně-obecnou,

má

svůj

hlavní a

rozsah a podle

i působení trenéra a jeho interakce se

ukončovací či závěrečnou

náplně určité části

je vymezeno

svěřenci.

Úvodní část je zaměřena na přípravu organismu pro zatížení. Tato příprava probíhá jak ve fyzické, tak v psychické temperamentu cesy.

či

Průpravně-obecná část

především

dovedností Je

či

může

a

typu osobnosti. Její zvládnutí

tvoří

se

individuálně

podmiňuje

je vyplněna průpravnými

rozvíjející obecné dovednosti, které se

rovině

další následující pro-

cvičeními či

základ basketbalového

o individuální dovednosti. Hlavní

část

je

a klade na trenéra nejvyšší nároky

jinou činností

vzdělání.

určena učením

spojováním již získaných dovedností do nových

časově největší

je vymezena pro

uvolňovací

a

svěřenců

nových

ohledně přípravy, způsobu

kompenzační cvičení

ném tréninku a také pro zhodnocení výkonu

Jedná

funkčních celků.

užití didaktických metod, udržování pozornosti a motivace k plnění rečná část

lišit podle

úkolů. Závě­

po fYzicky

nároč­

a vzájemné dání si

zpětné

vazby.

Tréninkový cyklus,

označovaný

Dovalilem jako mikrocyklus,

určuje

souhrn

tréninkových jednotek do celistvého tvaru a formy zhruba v rozsahu sedmi

dnů.

označit

sou-

(Dovalil, 2007, s. 256) Jsou to tedy útvary mezi zápasy, lze tak také středění.

Hlavním úkolem trenéra je skrze celý tréninkový cyklus sledovat hlavní

tematickou linku a k ní orientovat náplň tréninkových jednotek i pozornost a vůli svých

svěřenců.

Tréninkové období je utkání v

sezóně,

období by

mělo

délka

částí

tréninkového roku. Tyto období vymezuje rozpis

soutěže, reprezentační

být jedním z hlavních

bloky a tréninkové cíle. Tréninkové

orientačních bodů

ního tréninkového plánu a jeho následného plnění.

79

trenéra při

přípravě roč­

doplněn

Trénink bývá něji

soutěžního

být imitací

a tato informace ké delšími a vat, jak

může

být

častějšími

svěřenci

utkání.

Kromě

důvodem

či přes­

kopírovat

výsledku, který bývá často nepodstatný

poklesu motivace

trenérů, kteří

vstupy

mělo

svěřenců,

se

mohou své požadavky

vyznačuje

měnit

ta-

a testo-

plní své individuální i týmové pokyny. Pro samotné trenéry se

jedná o přípravu na roli zařazovaná

tréninkovým utkáním, které by

kouče.

Tréninkové utkání

stejně

jako další možná

cvičení

do tréninku jsou didaktickou metodou "rozvíjející schopnosti a do-

vednosti k tvořivému myšlení a práci a k aplikaci znalostí" (Mužík, 2004, s. 73)

V rámci tréninku se trenérovi vá. Musí být schopni ji

vyčíst

přímé zpětné

z náznaků,

vazby od

svěřenců takřka

způsobů plnění úkolů

řenci,

jejich reakcí na kritiku pochvalu a podobně. Trenér by

dit a

připravit

svěřenců

Je

zvládnutí

a

vzdělavatelského

trenérské

jednotlivými

měl

svě­

být schopen

ří­

tréninkovou jednotku s ohledem jak na aktuální situaci, tak i na

dlouhodobé cíle znalost

nedostá-

i družstva. Jednou z věcí, která ho k tomu didaktických

metod,

tedy

uschopňuje

jakéhosi

"know-how''. Základem tohoto know-how by

trenérsko-

mělo

být jeho

vzdělání.

Soutěžní

utkání pak

určuje zaměření

potvrzení o úspěšnosti práce trenéra a středkovává nepřímou zpětnou

tréninkových jednotek a vytváří svěřenců během

tréninku,

stejně

či uděluje

jako zpro-

vazbu pro účastníky o kvalitě jejich činnosti.

3.5 Shrnutí Při

zkoumání tréninku, tedy

a trenér, jsem se úspěšnost

vzdělávacího

soustředil především

procesu, kterého se účastní sportovci

na roli a výkon trenéra. Ten je pro průběh a

tréninku rozhodující.

Trenér je tím, kdo rozhoduje o náplni tréninku na použití

ročního

tréninkového plánu

80

zajišťujícím

základě

svých znalostí a

návaznost a dlouhodobý

růst

při

vý-

konnosti. Stejně jako je tím, kdo řídí celý trénink. Cílem, kterého se snaží dosáhnout, je co nejlepší herní výkon

svěřenců

v utkání.

Základní složkou herního výkonu jsou motorické dovednosti, které si svěřenci osvojují v procesu motorického učení. Proces motorického učení je podmíněn zpětnou vazbou mezi trenérem a svěřencem, stejně jako vnitřní zpětnou vazbou.

Zásadním předpokladem kvalitního průběhu vzdělávání trenéry je pak zvládnutí a pochopení didaktické stránky tréninku.

81

4

Závěr

českém

Povolání trenéra a jeho definice, ze kterých plynou úkoly trenéra se v dříve československém

o

relativně

přesně

basketbale vyvíjí zhruba posledních šedesát let. Jedná se vědečtí

mladou profesi. Za tu dobu

pracovníci vymezili

osobnost trenéra s jeho charakteristickými rysy. Není

poměrně

překvapením,

že li-

dé stávající se trenéry mají vždy úzký vztah k basketbalu a to vždy v osobní rovině.

Ani není

překvapením,

že vzhledem k dobrovolnému charakteru povolání

se jedná o činnost hluboce vnitřně

naplňující.

Podstatným pro výkon povolání trenéra je stále se zrychlující kontinuální vývoj basketbalu, který klade na trenéra stále nové požadavky a to ho

vzdělání společně

trend bude

pokračovat nezměněnou

rychlostí, pak povolání trenéra, tak jak jsem

nikoliv

je, že fonnální

vzděláváním.

nemožností mální

ověřovat

vzdělávání

Jeho

vzdělávání trenérů

vzdělávací přínos

jeví jako

nefunkční.

Výrazným

Domnívám se, že pro

pak

dojít k jeho

mělo

smyslu

je zcela

několika zdrojů.

nedostatečný

řadou

Tristní

zájemců

a

a ve spojení s

zacílené na

potřeby

je

výrazně

jednotlivých

výkon trenéra. Zkušenostní učení, které sebeučení,

pak

vytváří konkurenční

úspěchu.

naplnění původní

úpravě

vzdělávání trenérů

funkce formálního

vzdělávání trenérů

ve smyslu zacílenosti a variability. Dalším cílem by

být propojení neformálního a formálního

ověřování

z

je především certifikací

přesněji

způsobem zkvalitňuje

výhodu a pomáhá dosahování

mělo

trenéři

Neformální

je charakterizováno postojem osobnosti k

by

obklopeného celou

znalosti a dovednosti nabité mimo tento rámec se pak for-

bohatší ve svých formách a mnohem trenérů.

kouče

specialistů.

nutné pro výkon povolání získávají

skutečností

je-

hloubkou znalostí. Usuzuji, že pokud tento

a dalších

Vzdělání

šíři

na

dostatečnou

s

ho definoval, zanikne a bude nahrazeno profesí asistentů

především

vzdělávání především

znalostí a dovedností získaných neformálním 82

způsobem.

ve

Stále

si kladu otázku, zda by pro trenéry nebyla

přínosnější

výuka resp.

bem. Tedy je možné lávání

trenérů

Vzdělávání

vzdělávající svěřence

vzdělávání

vytvořit ať

realizované co

už ve formálním rámci

či

specifickým

způsobem

nejpodobnějším způso­

mimo

něj

formu

vzdě­

podobné tréninku?

trenéry je

společně

s vedením utkání základním úkolem trenéra.

Díky tomu je tento proces stále zkoumán a

dřívější

poznatky

ověřovány.

Výkon

trenéra je zásadní podmínkou pro dosažení cíle, kterým je úspěšný sportovní rozvoj individualit. Docházím k jednoznačnému

závěru,

že zásadní podmínkou to-

hoto výkonu je právě vzdělání trenéra ve spojení s odpovídající osobností.

83

Soupis bibliografických citací

BOLATOGLOU, Theodoros. The hellenic basketbal! coaches association. FIBA Assist Magazíne [elektronický časopis]. March 2004, vol. 2, no. 6 [cit. 2009-0109], s. 37. Dostupné z Internetu: .

BOZIC, Bosko. Croatian association oj basketbal! coaches: The past andfuture. FIBA Assist Magazíne [elektronický časopis]. October 2003, vol. 1, no. 3 [cit. 2009-0 1-09], s. 37. Dostupné z Internetu: .

BÓSING, Lothar. German basketbal! coaches association. FIBA Assist Magazíne [elektronický časopis]. December 2005, vol. 3, no. 17 [cit. 2009-01-09], s. 3536. Dostupné z Internetu: . BUKAČ, Luděk. 2005. Intelekt, učeni, dovednosti & koučováni v ledním hokeji:

Komprehenizivni pohled na utkáni, trénink a rozvoj individuálního herního výkonu. 1. vyd. Praha: Olympia, 2005. ISBN 80-7033-896-2

BULUŠEK, Luboš. Re: zadost o informace [online] Message to: Tomáš Moudrý. 27 .července 2008 [cit. 2009-06-27]

CARLIER, Alexandre. The french coaches association. FIBA Assist Magazíne [elektronický časopis]. December 2004, vol. 2, no. ll [cit. 2009-01-09], s. 37. Dostupné z Internetu:

84

.

Coach Corner [on line]. 2009. FIBA: Experts, 2009 [cit. 2009-06-0 1]. Dostupné z internetu: . ČADKOVÁ, Ivana. O vzdělávání trenérů "osobní sdělení". 2007. Pod Turnov-

skou tratí 166/6, Praha 9, 19800. 18.

července

2007

DOBRÝ, Lubomír; Semiginovský, Bohdan. 1988. Sportovní hry: Výkon a tré-

nink. 1. vyd. Praha: Olympia, 1988

DOVALIL, Josef aj. 2007. Výkon a trénink ve sportu. 2. vyd. Praha: Olympia, 2007. ISBN 978-80-7033-928-2

HARTL, Pavel. 1988. Pedagogická psychologie dospělých. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988.

JACKSON, Phil; Delahanty, Hugh. 1995. Sacred Hoops: spirituallessons ofa

hardwoodwarrior. 1st ed. New York, Hyperion, 1995. ISBN 0-7868-6206-8

JONES, Dianne C. Hey coach, one teaching style does not .fit all! [online]. 2005. The coach's clipboard [cit. 2009-03-02]. Dostupné z Internetu: . KOUCKÁ, Pavla. Kalokagathia. Psychologie dnes, červen 2006, roč. 12, č. 6, s. 11-16. ISSN 1212-9607

LEON, Miguel Martin. Spanish coaches education. FIBA Assist Magazine [elektronický

časopis].

May 2006, vol. 4, no. 19 [cit. 2009-0 1-09], s. 30-32. Do85

stupné z Internetu: .

Metodické materiály [online]. Praha: ČBF, 2009 [cit. 2009-06-28]. Dostupné z Internetu: .

MESZAROS, Layos. The hungarian coaches association of basketbal/ coaches. FIBA Assist Magazine [elektronický

časopis].

April 2004, vol. 2, no. 13 [cit.

2009-01-09], s. 37. Dostupné z Internetu: .

MRÁZEK, Svatopluk; DOBRÝ, Lubomír. 1955. Košíková. 1. vyd. Praha: Státní tělovýchovné

nakladatelství, 1955

MUŽÍK, Jaroslav. 2004. Androdidaktika. 2. Vyd. Praha: ASPI, 2004. ISBN 807357-045-9 PALÁN, Zdeněk. 2002. Lidské zdroje: výkladový slovník. 1.vyd. Praha. Academia, 2002. ISBN 80-200-0950-7

POLIVINA, Marko; OCOKOLJIC, Mirko. Serbia and Montenegro basketbal/

coaches association. FIBA Assist Magazine [elektronický

časopis].

March 2006,

vol. 4, no. 18 [cit. 2009-01-09], s. 35-37. Dostupné z Internetu: .

POZZA TI, Antonio. The italian basketbal basketbal coaches committee. FIBA Assist Magazine [elektronický

časopis].

01-09], s. 37. Dostupné z Internetu: 86

October 2003, vol. 1, no. 3 [cit. 2009-

. PRŮCHA, Jan. 2002. Moderní pedagogika. 2. vyd. Praha: Portál, 2002. ISBN

80-7178-631-4 RABUŠICOV Á, Milada; RABUŠIC, Ladislav. O informálním učení v České re-

publice [online], Brno: FF MU, Ústav pedagogických věd, 2009 [cit. 2009-0615] Dostupné z Internetu: .

Rozvrh //.ročníku trenérského studia [online]. Olomouc: FTK UP, 2008 [cit. 2009-06-23]. Dostupné z Internetu: .

SKOKAN, Jan. Vzdělávání trenérů Seč [online] Message to: Tomáš Moudrý. 18.

září

2008 [cit. 2009-06-27]

Statut SBT [online]. Praha: ČBF, 2008 [cit. 2008-09-13]. Dostupné z Internetu: .

SVOBODA, Bohumil. 2003. Pedagogika sportu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0156-7

ŠAFRÁNEK, Ivan. Basketbal: Basketbalové informace, rady a náměty pro tre-

néry,

hráče

a fandy [on line] .2006 [cit. 2009-02-15]. Dostupné z Internetu:

.

TOMANEK, Lubor. The slovak basketbal! coaches association. FIBA Assist Magazíne [elektronický časopis]. June 2004, vol. 2, no. 8, 17 [cit. 2009-01-09], s. 87

3 7. Dostupné z Internetu: . TRÁVNÍČKOV Á, Dana. Informální učení dospělých [online]. Brno, 2008 67 s., 3 přílohy. Diplomová práce (Mgr.). Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra sociologie. Vedoucí diplomové práce prof. PhDr. Ladislav Rabušic, Csc. aktualizace 16.

Května

2008 [cit. 2009-06-12]. Dostupné z Internetu:

.

Trenérská škola: konzultace v akademickém roce 2008/09 [online]. Praha: FTVS

UK, 2008 [cit. 2009-06-23]. Dostupné z Internetu: . Trenérský řád [online]. Praha: ČBF, 2008 [cit. 2008-09-13]. Dostupné z Interne-

tu: . TUTKO, T. A. Psychologie tréninku. Praha: Ústřední výbor ČSTV, Informační a dokumentační středisko

[ 198- ?] .

VELENSKÝ, Emil aj. 1987. Basketbal: Nové poznatky a zkušenosti z trenérské praxe s družstvy všech výkonnostních úrovní. 1. vyd. Praha: Olympia, 1987.

VELENSKÝ, Michael. 2008. Pojetí basketbalového učiva pro děti a mládež. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1480-9

WOOTTEN, Morgan. 2003. Coaching basketbal/ successfully. 2003. 2nd ed. Human Kinetics, 2003. ISBN 0-7360-4790-5

ZAGAR,

Andr~j.

The slovenian basketbal/ coaches association. FIBA Assist

Magazine [elektronický

časopis].

88

April 2004, vol. 2, no. 7 [cit. 2009-0 1-09], s.

37. Dostupné z Internetu: .

89

Bibliografie BRADLEY, Michael. Good Knight. SLAM, June 2000, vol. 7, no. 5, s. 111-114 BROWN, Herb. 2005.

Leťs

talk defense!: tips, skills, and drillsfor better de-

fensive basketbal/. 1st. ed. New York NY: McGraw-Hill, 2005. ISBN 0-07144169-7 DĚKANOVSKÝ, Jan. 2008. Sport, média a mýty: Zlatí hoši, královna bílé stopy

a další moderní hrdinové. 1. vyd. Praha:

Dokořán,

2008. ISBN 978-80-7363-

131-4 EMMA, Thomas. 2006. 101 strength and conditioning exercises and drillsfor

basketbal/. Monterey CA: Coaches choice, 2006. ISBN 1-58518-968-5 GLADWELL, Malcolm. 2006. Bod zlomu: O malých příčinách s velkými následky. I. vyd. Praha:

Dokořán,

2006. ISBN 80-7363-070-2

HUGGINS, Bob. 2002. Coachingfast break and secondary offense. Monterey CA: Coaches choice, 2002. ISBN 1-58518-650-3 KABOŠOV Á, Svatava Maria~ JELÍNEK, Marian. 2003. Skrytá cesta k vítězství:

Utajené zákulisí sportu. 1. vyd. Praha: Gutenberg!Eminent, 2003. ISBN 8086349-10-1 (Gutenberg) ISBN 80-7281-160-6 (Eminent) KALLAM, Clay.

Scouťs

honor. HOOP, March/April2007, vol. 35, no. 3, s. 114-

120 KARL,

George~

STOTTS, Terry; JOHNSON, Price. 1997. 101 basketbal/ re-

boundingdrills. Monterey CA: Coaches choice, 1997. ISBN 1-58518-157-9 LERAY, Christophe. Brainbull: Phil Jackson. Basket, November/Dezember 1996, 3. jahrgang/heft 11-12, s. 113-117 MARTÍNEZ, Luis Alberto. Coaching schools are fundamental. FIBA Assist Magazine [elektronický

časopis].

3. Dostupné z Internetu: 90

October 2003, vol. 1, no. 4 [cit. 2009-01-24], s.

. McCALLUM, Jack. 2006. :07 seconds or less: My season on the bench with the runnin' and gunnin' Phoenix Suns. 1st. ed. New York NY: Touchstone, 2006. ISBN 978-0-7432-9811-7 SLEPIČKA, Pavel; HOŠEK, Václav; HÁTLOVÁ Běla. 2006. Psychologie spor-

tu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1290-9

91

Přílohy Příloha

A

text emailu

předsedům

oblastních TMK

Dobrý den, obracím se na Vás jako na

předsedu

oblastní trenérsko-metodické komise. Vzhledem k

tématu své diplomové práce "Vzdělávání trenérů a vzdělávání trenéry ČBF" se snažím získat informace o tom, jak probíhá vzdělávání trenérů a co ho Rád bych získal

odpovědi

ovlivňuje.

na následující otázky:

- Na webových stránkách ČBF spadá vzdělávání trenérů do pravomoci SBT stejně jako oblastních TMK. Spolupracují spolu? Pokud ano, V

případě,

že je jejich

činnost

v tomto ohledu na

chanismus jak zabránit duplikování - Pokud organizujete ta

semináře či

činností?

popiště sobě

mi prosím jakým

nezávislá, využíváte

způsobem. nějaký

me-

Pokud ano, jaký?

školení jakým

způsobem

vybíráte

přednášející

a téma-

seminářů?

-Jsou přednášející honorováni? -Jakým

způsobem je

stanoven poplatek pro

- Jsou témata prezentovaná na sob

účastníky?

seminářích stejně

jako obsah školení

nějakým způsobem ovlivňovány či přímo předepisovány

trenérů

p. Tomajkem

a jeho

způ-

odpovědným

ze své funkce v SBT za vzdělávání trenérů? Předem děkuji

za Vaše

odpovědi

a čas, který jste tímto strávil a ještě jednou mnohokrát

děkuji.

92

Diplomové práce se půjčují pouze prezenčně! UŽIVATEL potvrzuje svým podpisem, že pokud tuto diplomovou práci

Moudrý, T.: Vzdělávání trenéry a vzdělávání trenérů ČBF Využije ve svém textu, uvede ji v seznamu literatury a bude ji řádně citovat jako jakýkoli jiný pramen.

Jméno uživatele,

Katedra

bydliště

(pracoviště)

93

N ázev textu, v němž bude práce využita

Datum, podpis

Jméno uživatele,

Katedra

bydliště

(pracoviště)

94

N ázev textu, v němž bude práce využita

Datum, podpis

Jméno uživatele,

Katedra

bydliště

(pracoviště)

95

Název textu, v němž bude práce využita

Datum, podpis

Jméno uživatele,

Katedra

bydliště

(pracoviště)

96

N ázev textu, v němž bude práce využita

Datum, podpis