UNIVERZIT A KARLOV A V PRAZE Filozofická fakulta Ústav Dálného východu Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia Lucie Šedivá
Bakalářská
2008
práce
CHARLES UNIVERSITY, PRAGUE Faculty of Philosophy Institute of East Asian Studies
A Picture of "male" and "female" Character in Mishima Yukio's Literary Work
Yukio Mishima
Bachelor Work
2008
Prohlašuji:
Tuto práci jsem vypracovala
samostatně.
Veškeré literární prameny a informace,
které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury.
Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona
č.
121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se
že Univerzita Karlova má právo na
uzavření licenční
skutečností,
smlouvy o užití této práce
jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Karlova nákladů,
které na
skutečné
výše.
Souhlasím s
oprávněna
vytvoření
prezenčním
ode mne požadovat
přiměřený příspěvek
a úhradu
díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich
zpřístupněním
své práce v univerzitní
knihovně
Univerzity Karlovy.
V Praze dne 1.
června
2008
Lucie Šedivá
ÚDAJE PRO KNIHOVNICKOU DATABÁZI
Název práce
Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
Title
A Picture of "male" and "female" character in Yukio Mishima's Literary Works
Autor práce
Lucie Sedivá
Obor
Japonská studia, UDLV, FF UK Praha
Rok
2008
obhajoby Vedoucí práce
Prof. Zdenka Svarcová, Dr.
Poděkování
Uctivě děkuji paní profesorce Zdence Švarcové za trpělivost a odborné vedení
práce. Dále inspirativní
děkuji
svým
připomínky
rodičům
a Miroslavu
a pochopení. Svým
Matějkovi
přednášejícím
za korektury, na Japonských
studiích Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze JSem potřebný
zdroj motivace, konstruktivní kritiku i
vstřícnost.
vděčná
za
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
ABSTRAKT
V
bakalářské
práci "Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia" se
zabývám rozborem mužských a ženských postav v
pěti
vybraných dílech tohoto
autora- ve Zpovědi Masky, Žízni po lásce, Hukotu příboje, Zlatém pavilonu a Odpoledním k tématu a
vlečném člunu.
způsobu
První
část
práce je
věnována
vnímání literárních postav. Každé z
rozboru
pěti
přístupu
knih se
věnuji
zvlášť. Čtenáři ulehčuji orientaci v nich uvedením do děje. Dále srovnávám
jednotlivé postavy knih a v následující
části
hledám paralely mezi jednotlivými
díly a jejich hlavními postavami. Snažím se je konfrontovat i s osobním prožitkem autora a prolínáním jeho osobnosti do postav. Nedílnou práce je i kapitola
uvádějící
základní informace ze ·Života autora a
dobové pozadí a pohnutky, které Mišimu k napsání
těchto
v jeho dílech nalézáme i autobiografické prvky, k jejichž Mišimův
osobní život slouží. V
přikládám několik
příloze
fotografií autora.
7
součástí
osvětlující
knih vedly. Navíc porozumění
uvádím seznam vybraných
nám děl
a
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
OBSAH: ,
1. UVOD .... ................................................................ ............................. 9
2. LITERÁRNÍ POST AVY - JAK JE MŮŽEME VNÍMAT? .............................. 11 v
,
v
3. ZIVOT A DILO MISIMY JUKIA ........................................................ 17 3.1 Od poetiky slov k rituální
sebevraždě ...................................................... 17
3.2 Konec "starého Japonska"? ................................................................................... 20 3.3 Mišimovy ambice a posedlost vlastním
tělem ............................................ 20
3.4 Poslední samuraj nebo zfanatizovaný nacionalista ....................................... 22 4. VYBRANÁ DÍLA A JEJICH POST AVY .............................................. 23 4.1 Z po věd' masky .................................................................................. 24 4.2 Žízeň po lásce .................................... ~ .............................................. 30 4.3 Hukot
příboje ................................................................................... 35
4.4 Zlatý pavilon ................................................................................... 38 4.5 Odpolední
vlečný člun ....................................................................... .46
,
5. SYNTEZA ...................................................................................... 51 ,
v
6. ZA VER ... ......................................................... .............................. 58 v
,
7. PRILOHA 1 ................................................................. .................. 59 v
,
8. PRILOHA 2 ............................................................................ ....... 64 9. PRAMENY A LITERATURA .............................................................. 67
8
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
1.
ÚVOD
V
Evropě
a Americe je Mišima Jukio známý zejména svým nihilismem a
dramatickým koncem života. Provází ho i nálepka autora homosexuální literatury a bláznivého
odpůrce poválečného bakalářské
jako téma své
práce
Japonska. Jeho literární tvorbu jsem si zvolila právě
Nekladu si za cíl hodnotit kvalitu jeho literatury. Zajímají k
volbě
těchto
proto, abych ho
mě
jeho
klišé zbavila. vnitřní důvody
daných témat a inspirace osobními zážitky. Hlavním tématem mé práce
jsou pak mužské a ženské postavy v jeho vybraných dílech, které se od sebe značně
Ať
liší.
máme k
kariéře
Mišimově
politickým
názorům,
jakýkoliv vztah, musíme uznat, že
japonské
poválečné
patří
soukromému životu a literární mezi
nejvýznamnější
literatury. Jeho složitý styl, mnohdy
těžko
osobnosti
srozumitelná slovní
zásoba obsahující archaismy a neobvyklé výrazy i volba témat jdoucí proti proudu populární literatury jsou zcela
Překlady
pouze
i nová japonská vydání se objevují dodnes. V
překlad
češtině
vyšel
knižně
Mišimova vrcholného psychologického románu Zlatý pavilon. Dále
lze použít jen překladu.
ojedinělé.
několik
kratších prací v
časopisech
Pro tuto práci jsem si vybrala
čtenáři nejdostupnější.
pět
a
dvě
novely ve slovenském
knih, které jsou podle mého názoru česky,
Jak už jsem zmínila, Zlatý pavilon vyšel
Zvuk
příboje a Žízeň po lásce slovensky a zbylé dvě knihy jsou snadno dostupné
v anglickém prostředků
překladu.
Protože tématem mé práce není rozbor jazykových
Mišimy, dovoluji
Sl
pracovat s uvedenými
srovnávat s originály.
9
překlady
a
částečně
je
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
Pomineme-li heslo ve Slovníku japonské literatury Vlasty Winkelhoferové a doslov Kláry Macúchové ke Zlatému pavilonu, osobnost Mišimy Jukia v
češtině
nebyla
samostatně
zhodnocena. Nejprve tedy
stručně
údaje Mišimova života pro lepší pochopení jeho tvorby a v děl.
seznam jeho vybraných
ještě
shrnuji základní příloze
Hlavním zdrojem informací o jeho osobním
uvádím i životě
mi
byla kniha Mišimova amerického přítele Henryho S. Stokese Život a smrt Jukia Mišimy, která vyšla v
angličtině.
často
k Mišimovi staví
Ta
mě
kriticky, to i
oslovila zejména proto, že se v ní Stokes přesto,
že byli
přátelé.
články,
Odborné
recenze, internetové stránky i knihy, s kterými jsem pracovala, uvádím v seznamu použitých
pramenů
a literatury.
Jako téma své práce JSem si v Mišimových dílech vybrala protože
mě
zajímá
podrobnějším
způsob,
studiu jeho knih
právě
postavy,
kterým autor pracuje s jejich psychologií. mě překvapily
liší se i prostor, který jim v
příběhu
Při
jednotlivé odlišnosti v popisu postav,
autor dává a forma, kterou je
čtenáři
prezentuje. Snažím se i vnímat jednotlivé postavy v kontextu doby vzniku díla a osobních zkušeností autora v té
Nepostradatelným
zdrojem
době.
inspirace
mi
byly
knihy
Daniely
Hodrové
zabývající se teoretickými rozbory prózy a divadelních dramat, literární kritikou a komparatistickými mě
k
němu
doplňuji měla
přístupy.
Navedly
mě
na
přístup
dovedla, uvádím v první kapitole.
konkrétními
možnost
při
příklady
z japonské i
studiu setkat.
10
k rozboru postav a cestu, jež
Různé
světové
pohledy na otázku postav
literatury, s kterými jsem se
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
Pořadí
japonských jmen si dovoluji ponechat v tradičním
jméno tedy vždy překládám
z
předchází
osobnímu. Názvy
děl,
která nevyšla v
pořadí.
českém překladu.
znění.
podle Slovníku japonské literatury z originálního
angličtiny
přeložit
a slovenštiny jsem si dovolila
Rodové
Citace
sama, aby byla práce jazykově
kompaktní.
2. LITERÁRNÍ POST A VY- JAK JE MŮŽEME VNÍMA T?
Jak jsem záhy po zvolení tématu práce zjistila,
způsoby
postav se liší. Proto bych si nejprve ráda položila otázku, co "literární postava" rozumíme. Následující pasáží se pokusím ni, ale dotknout se i kategorizace postav a základě
dostupných
materiálů
přístupů,
kterými se
řídím
problematiku. Na běžně
užívaných
různých
postav v díle Mišimy Jukia. Jako
stěžejní
rozboru literárních
vlastně
pod pojmem
odpovědět
úhlů
nejen na
pohledu na tuto
se pokusím o
stručný
rozbor
i v rozboru vybraných literárních
zdroj mi slouží zejména knihy Daniely
Hodrové a Miroslava Červenky, které uvádím v seznamu použité literatury.
Jak tvrdí v jedné ze svých knih
právě
Daniela Hodrová: "Postava
představuje
takový prvek literárního díla epického a dramatického, který prostupuje v.§echny jeho roviny či složky a zřetelněji než jiné jeho prvky ukazuje jejich propojenost. " Autor má
řadu
možností, jak na nás
může
postavu nechat
možnost poznat její vzhled, chování, vlastnosti i
působit,
vnitřní
nacházíme sami sebe, jindy hledáme skryté poselství mezi postavu je v
1
zásadě
možné 4 základními
svět.
jak nám dává Mnohdy v ní
řádky.
Prezentovat
způsoby:
Hodrová, Daniela a kolektiv: ... na okraji chaosu ... Poetika díla 20. sto letL TorsL Praha 200 I. s.
519
ll
1
-, Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
vypravěče
1. promluvami
o
postavě
(popis
zevnějšku,
chování, jednání, myšlení,
uvedení jména), 2. dialogy a výroky jiných postav o této
postavě
a jejími vlastními replikami v
rozhovorech 3.
vnějšími
a
vnitřními
monology,
4. v dramatu scénickými poznámkami. 2
Který z
těchto
způsobů
v dané knize
převažuje,
(příklady
naturalismu a realismu Lva
oblečení
Zevrubné popisy
Nikolajeviče
Tolstého).
a
zevnějšku
myšlenek.
Někdy
sama se
sebou, jejímu
prožíváme
příběh
straně
se ovšem vytrácejí v
literatury a jsou nahrazovány sledováním
vědomí
ke kterému ji lze
Anny Kareniny od řadě
děl současné
postavy, jejích
hlavní postavy s ní (díky
vnitřnímu
dáno dobou.
jsou typické pro romány
najdeme snad na každé
Téměř
částečně
či směrem,
ve které byla napsána, zejména literární školou přiřadit.
Je
hovorům,
pocitů
a
které vede
monologu), jindy se postava objevuje
v rozhovorech ostatních postav. Extrémním příkladem je slavná hra Čekání na Godota od Samuela Becketta. Godot, který dává čtenáře či
věří,
diváka, který
"pročekáme" společně
s Gogem a Didim- Godot
důležitosti
chápeme jako prvek individualizující,
2 3
skutečnosti
hru
nepřijde.
jména postavy. Jméno obvykle
usnadňuje
"Jeho význam odedávna podtrhoval fakt, že se 3
již samotný titul, zklame
že se s postavou setká "fyzicky". Ve
Tyto úvahy nás vedou až k otázce
místě textu - v titulu."
hře
často
nám identifikaci s postavou.
ocitalo na
nejexponovanějším
Příkladem nám může být údajně nejstarší psychologický
Hodrová, s. 519 Hodrová, str. 609
12
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
román světové literatury 4 Příběh pnnce Gendžiho
5
připisovaný dvorní dámě
Murasaki Šikibu 6 . Jméno postavu konkretizuje. Už jeho zvuková stránka často vypovídá o vlastnostech a charakteru postavy. Také má v románu mnohdy vlastní
příběh.
Získáním nového jména
začíná
svůj
pro postavu zpravidla nový život.
V japonštině navíc dávají jménu další rozměr znaky kandži. 7 Každý ze znaků nese význam sám o Protože
sobě,
v kombinaci s jiným znakem dále získává nový smysl.
znaky kandži
JSOU
mnohoznačné,
dávají
čtenáři
prostor pro vlastní
představivost.
Naopak opomenutí jména detailní popis
běžně věnuje
které se v
příběhu
ustáleným
pravidlům
nesou jen
počáteční
Můžeme
může
signalizovat
nedůležitost
postavy. Jména a
autor hlavním postavám. Epizodním postavám a
jen mihnou, se obvykle taková pozornost
těm,
nevěnuje. Těmto často
se vymyká vedle jiných i Franz Katka, jehož postavy
písmeno jména. Zde se nám otevírá prostor pro spekulace.
hádat, zda "K." v
Kafkově
Katku samotného. Nebo si za "kdokoliv", které "K" v
Zámku, nebo i Josef K. v Procesu,
počáteční
českém čtenáři
nové možnosti pro naše vlastní
písmeno dosadíme slovo "každý"
evokuje.
domněnky
ztělesňuje
Mnohoznačnost
či
jednoduše nabízí
a interpretace. Bokem stojí postavy
dramatu, které se bez jména zcela obejdou. Pokud jde o Mišimova díla, jména postav známe, jsou-li pro příběh podstatné. Často jsou jména doplněna o informace o určeny
původu či
vztahu k jiným postavám.
Méně
významné postavy jsou
charakteristickou vlastností, fyzickou zvláštností nebo
prvkem, kterým se od ostatních liší. Jejich jména
většinou
nějakým
jiným
neznáme.
http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaiD= 18691, přístup 26. 6. 2008 Japonsky Gendži Monogatari ~Jj:(f\C!fo/)~,3-. čes. překlad (1. díl) Fiala, Karel, Paseka, Praha 2002. přibližná doba vzniku I 000-08, viz. WinkelhOferová, Vlasta: Slovník japonské literatury, Libri, Praha 2008, s. 208 6 Japonsky Murasaki Šikibu ~~i-\:$, pravděpodobná životní data 978-1 O19, viz. Švarcová, Zdenka:Japonská literatura 712-1868, Karolinum, Praha 2005, str. 218 7 Japonsky 1#f"f=
4
5
13
l:ll,
:'
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
Vraťme
v
zásadě
se nyní ale od jmen
zpět
k postavám samotným. Dosud jsme mluvili
o postavách konkrétních, vnímaných jako individua. Je tomu tak ovšem
vždy? Mezi nejstarší literární památky všech vyprávění.
U nich nejde ani tak o konkrétní postavy, jako o
charaktery.
Svět
Nedochází k
proměnám.
drtivé
většině
procházejí
koncem šablonu.
"červené
etapami, vyvíjí se a směru
modelově,
stereotypní jsou
nemůžeme
dobrodruhů
třeba
jakoby je
nezřídka
čarodějnice
Zvuk
čistě
je hodnotit jako
příboje.
ostatními Mišimovými knihami
a laciné
příběhy
někdo překreslil přes
zlá.
dobré a
se
šťastným
jednoduchou
i postavy ideologického, politického
postava poctivého
dělníka
charakterů
továrníkem apod. S postavami lidských Mišimův
kladný,
typy, lidské
jdou ve stopách pohádek dobrodružné romány a
knihovny". Postavy
románu. Objevuje se tak
nezadá ani
určité
dnešních setkáváme s dynamickými postavami, které
více než
Stejně
zůstává
Princ
pohádky a lidová
Postavy jsou statické a nevyvíjejí se. (Naproti tomu se v
románů
různými
působí
černobílý.
je v nich
ryze špatné.) V tomto romány z
národů patří
v
Jak se zmíním
utiskovaného lakomým
dětských později,
černobílým viděním světa,
pohádkách si vybočuje
mezi
které novelu odcizuje
reálnému životu.
Zvláštní skupinu
světové
symbolický význam. Jednou z
literatury
nejzajímavějších
která satiricky popisuje nejprve v tyranii. Vzhledem k
době,
nadějně
prase Napoleon) a
Farmě zvířat
můžeme
alegorie, jejichž postavy mají je Farma
zvířat
vyhlížející revoluci
kdy byla napsána, ji
vztahující se k bolševické revoluci. (např.
tvoří
Zvířata,
můžeme
George Orwella,
zvířat,
vnímat jako podobenství
která tu vystupují, mají lidská jména
je brát jako zástupce lidských
se nám tedy objevuje postava
14
jež se zvrhne
"zvíře-člověk"
-
charakterů.
Ve
zlidštělé zvíře, zvíře,
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
kterému autor připisuje lidské vlastnosti. V Čapkově dramatu RUR se setkáváme s "postavou-strojem" 8 . Strojem, který většinou postrádá prvky lidskosti, ale i ty se u
něj
projevují (neumí se s nimi jen vyrovnávat). Naskýtá se tu otázka hranice bodě můžeme
"lidskosti" a "ne-lidskosti". V tomto
diskutovat nad tím, kdo je pro
nás postavou nebo jestli postavy neprokazující prvky individuality a projevující se skupinově,
skupina člunu,
lze posuzovat spíše jako "kolektivní postavy". Za
chlapců kolektivně
vraždící
námořníka
v
Mišimově
příklad může
Odpoledním
sloužit
vlečném
u nichž se žádné individuální prvky neprojevují.
Zásadní otázkou každého rozboru literárního díla je nás, zda se
příběh
stupeň
zrodil z fantazie autora nebo vychází ze
fiktivnosti. Zajímá
skutečných
událostí.
Sice se tento aspekt na první pohled nezdá být nikterak kontroverzní, v historii japonské literatury ale sehrál významnou roli. Ve 20. letech 20. století nabyl silného vlivu styl watakuši šósecu 9 ( doslova "já román"), který vznikl z japonského naturalismu.
Dochází
v
něm
k "absolutnímu
ztotožnění
autora
s hlavním
hrdinou" 10 . Autoři watakuši šósecu se zabývají zejména rodinnou tématikou, dílo u nich splývá s jejich vlastním životním prožitkem. Miroslav Novák o watakuši
,Msecu doslova
říká:
" Vliv subjektivního stylu lze považovat za
bezradnosti a rezignace tehdejší japonské inteligence, která rozpory
společnosti
jako
neřešitelné,
důsledek
pociťovala vnitřní
takže se od nich odvrátila k problémům
osobním. " 11 Záhy se objevila skupina autorů nesouhlasících s módním proudem wataku,fi HJsecu. Odsuzovala ho pro literárního stylu. V
podstatě
přílišné
zaujetí vlastní osobou a zanedbávání
by totiž extrémní forma watakuši šósecu mohla
splynout s bezduchým zapisováním
dění
8
v okolí, které zcela postrádá
tvůrčí
viz. Hodrová, str. 587 Japonsky f.VJ,~>?.. WinkelhOferová, str. 305 10 WinkelhOferová, str. 306 11 Novák, Miroslav a WinkelhOferová, Vlasta: Japonská literatura, sv. ll, SPN, Praha 1977, str. 69
9
15
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
činnost,
originalitu a práci s představivostí autora.
Zároveň
blízkých, o jejichž intimní život a soukromí se autor se
múže
zraňovat
city
čtenáři dělí.
Objevují se tedy dva pohledy. Spojení vlastního života s literární tvorbou a proti
němu čistá
autory
wataku.~i
fikce,
šósecu.
oddělená
Přesto
literárních teorií i
Mišima Jukio
nepatřil
se domnívám, že v každé jeho práci se zrcadlí
řada
jeho vlastní osobnosti a
tvůrce.
od svého
silně
postav je
uměleckých děl,
se kterými jsem
autobiografická. Na měla
mezi část
základě
možnost pracovat, jsem
došla k názoru, že žádná kniha není zcela odtržena od svého autora a vždy vyjadřuje alespoň částečně
jeho
vnitřní svět.
Každé dílo odráží dobu svého vzniku, (např.
kulturní podmínky, ve kterých autor žije
Kolumbiec Gabriel García
Marquez 12 ve svých knihách často v pozadí příběhu líčí jihoamerickou kulturu, tradice a zvyky) a jeho životní prožitek (dílo Elieho Wiesela 13 bude vždy spjato s osobní zkušeností
hrůzy
holocaustu, v japonské
literatuře
můžeme
zmínit
Kawabatu J asunariho 14 a jeho vyrovnávání se s koncem 2. světové války a ztráty tradičních
japonských hodnot).
Autor má
řadu prostředků,
jimiž pracuje s
Konkrétní postavou se jménem se dokáže
příběhem
samým i emocemi
čtenáři přiblížit,
čtenáře.
naopak "postavami-
hypotézami" 15 mu jen poodhaluje možné cesty příběhu a významy, které si čtenář musí sám domýšlet. V
české literatuře
tento postup zastupuje zejména Ladislav
Klíma 16 , v jehož knihách se objevují a mizí nejasné postavy připomínající přeludy. S fantazií
čtenáře
si pohrává i sci-fi literatura nebo japonské strašidelné
12
příběhy
Nobelova cena za literaturu 1982 Nobelova cena za mír 1986 14 Nobelova cena za literaturu 1968 15 Hodrová, str. 575 16 1878- 1928, mezi nejvýznamnější díla patří Slavná Nemesis, Vteřiny věčnosti, Utrpení knížete Sternenhocha 13
16
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
kaidany, 17 plné duchů a nadpřirozených bytostí.
Při
rozboru literárních postav se
který se postavy
běžně
samozřejmě zaměřujeme
i na jazyk postav,
v rámci jednoho díla liší. Dále je bezesporu vhodné srovnávat
různých děl
autora a neopomenout
vnímána postava homosexuála ve
při
tom dobové pozadí (jinak bude
středověké Evropě
a jinak v Holandsku 21.
vypravěče.
Protože studium postavy
století) a životní zkušenosti autora.
Zcela
výjimečné
vypravěče
postavení má postava
jako takového není cílem této práce, opomenu ji nyní a přejdu k
postavě
Mišimy Jukia a jeho literárnímu dílu.
3. ŽIVOT A DÍLO MIŠIMY JUKlA
3.1 Od poetiky slov k rituální
sebevraždě
25. listopad 1970 a ústředí japonských sil domobrany - Společnost Štít a rozřezávání vlastního břicha - rituální sebevražda seppuku
18
-
to je zřejmě
asociace, která se obvykle vybaví jako první v souvislosti se jménem Mišimy Jukia. Co tomuto dni
předcházelo?
Jaká byla cesta Mišimy k
ukončení
života
vlastní rukou?
Kaidan, japonsky tH~ Seppuku f,;JH~ termín u nás známý s čtením harakiri (doslova "řezání břicha") je druh rituální sebevraždy, při kterém si muži v kleče prořízli břišní dutinu krátkým samurajským mečem (wakizaši), a to vodorovně zleva doprava, pak mohl následovat ještě svislý řez. N ásledně jim pobočník usekl hlavu, aby tak zmírnil jejich utrpení. Někteří bojovníci ale dali před stětím přednost vlastnoručnímu probodnutí hrdla či srdce. Více http://cs.wikipedia.org/wiki/Harakiri, přístup 26. 6. 2008 17
18
17
'I
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
19
Mišima Jukio 20
Kimitaké
Jeho otec byl úředníkem Ministerstva zemědělství a lesnictví.
.
vyrůstal
Kimitaké Nejsilnější
se narodil 14. ledna 1925 v Tokiu pod jménem Hiraoka
v
domě
svých
prarodičů,
měla babička,
vliv na jeho výchovu
v kterém žil i se svými která se po
svého syna upnula k vnukovi. Vychovávala ho velice znemožňovala
kterou
mu kontakt s vlastní matkou. Jak
věnoval
právě
nepříliš úspěšné kariéře přísně,
až
úzkostně
říká Mišimův přítel
Mišimovu životu a dílu:
rodiči.
"Téměř
v,~echny
a
v knize.
Miúmovy
vzpomínky na dětství jsou nešťastné. " 11 Jeho mladší sestra zemřela na tyfus a neměl příliš
s bratrem
pevný vztah.
Ve třech letech onemocněl Mišima autointoxikací 22 a babička jeho výchovu ještě zpřísnila.
Byl
vyloučen
druhou stranu ho však japonské
z
běžného
babička
kultuře. Pochopitelně
života, který prožívaly ostatní
ho
někdo
cítil odcizení, protože se od svých
vrstevníků
si
zemřít
v
bitvě
a celý život
že se
velmi
babička
19
20 21
silně
chorobnou obavou z toho, že
vřelý.
číst,
a kdo ho
se nejvíce
dočteme
Matka byla první, komu Mišima dával své práce
autobiografické
Zpovědi
Mišimově dětství
masky. Sice do postavy hlavního hrdiny autor
*c
Mišima Jukio, japonsky-~~~ ::k Hiraoka Kimitaké, japonsky 'jZIMJ~~/!l'X Stokes. Henry Scott: The Life and Death ofYukio Mishima, Tuttle publishing, Londýn 1975.
str. 54 22
spatřoval
snažila zamezit jeho kontaktu s matkou, jejich vztah byl
podporoval v psaní a zájmu o literaturu. O v
trpěl
lišil.
otráví.
Přesto, zřejmě
Přál
Na
vedla k hrdosti a obdivu k samurajské tradici a
Již jako chlapce ho fascinovala smrt. V brutálním a bolestivém umírání vrchol krásy.
děti.
Autointoxikace- otrava jedy vytvořenými vlastním tělem. Trpí jí zejménavelmi citlivé a
inteligentní děti, o které se až příliš pečuje.
18
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
jistě
vtiskl jen ty vzpomínky, o které se se
utajil, nebo si jich sám ani nebyl nejintimnější výpověď předstíral,
čtenáři podělit chtěl,
plně vědom.
Mišimovy tvorby.
a
I tak je ovšem
Přestože
jiných mu
Zpověď
masky
dětství
cítil svou odlišnost
skutečné
pocity. Heslo, které
od
že je jako ostatní a snažil se zakrýt své
řadu
Zpověď masky prostupuje, zní "Buď silný! " 23 Hlavní hrdina si ho opakuje ve
chvílích, kdy se musí vyrovnávat se svými s
vnějším světem.
Být silný,
uspět
a
vnitřními
převýšit
problémy a konfrontací
ostatní byly i Mišimovy vlastní
ambice.
Mišima vystudoval šlechtické gymnázium (Gakušúin) a na německé
právo na právnické
o právo, jako o literaturu. U
fakultě
Tokijské univerzity.
příležitosti
svého otce
ale ani tak zájem
vydání své první knihy (již v sedmnácti
letech) si zvolil pseudonym "Mišima Jukio". Z vidět zasněžený
Neměl
přání
města
Mišima je
údajně
nejlépe
vrcholek hory Fudži. Jukio je odvozeno od japonského slova juki
('§,česky sníh). Mišima ovšem ponechal výslovnost a pozměnil způsob zápisu. 24
Většinu válečných let strávil prací v továrně na výrobu letadel kamikaze 25 a
psaním zprvu
poměrně
romantických knih.
Později
se k této
době
vracel jako
k nejšťastněj.{:í části svého života. 26 Začátkem r. 1945 byl povolán do vojenské služby.
Přestože
byl záhy
propuštěn
pro fyzickou
nezpůsobilost,
s drsnými podmínkami vojenského výcviku se odrazila ve
osobní zkušenost
změně
literárního stylu
- zhrubl a odklonil se od idealistického romantismu.
23
Stokes, str. 72
14
Stokes, str. 80
Kamikaze, tJt3J!i'-l, doslova "božský vítr" původně jméno tajfunu, který ve 13. století zachránil Japonce před invazí Mongolů, na konci druhé světové války označení japonských sebevražedných
15
letců. 16
Stokes, str. 91
19
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
3.2 Konec "starého Japonska"
2.
září
Japoncům
mnoha
Císař
1945 Japonsko kapitulovalo.
vychován v žebříčkem
úctě
se rázem zhroutil celý
k japonským tradicím a
se
zřekl
svět. Stejně
císařské rodině.
Konec války
společenský
"tmavou jeskyní".
život a
Intenzivně
se
uzavřel
se do svého vlastního
věnoval
nepřístupný
styl, bohatost slovní zásoby a
Přestože
než
se práce obou
v Japonsku.
Evropanúm.), jsou si svým začalo
předválečného
začínají
světa,
který nazýval
složitý,
řadě
lidí
přístupnější
přijímán
spíše na
Japoncúm
než
blízcí. Oba milovali "staré Japonsko", které
světové
války a
příchodem
americké okupace.
napodobovat americký životní styl a z pohledu
Japonska svým
způsobem
ztrácejí svou vlastní identitu a tradice
Když r. 1970 Mišima spáchal sebevraždu, Kawabata si jeho
cítil za svého žáka
se zajímat o
pro jeho kontroverzní
liší (Mišima byl
Kawabata je naopak způsobem
Přestal
Mišimův
měl porozumění
autorů výrazně
vytrácet s koncem druhé
Japonci najednou
země.
jeho
psaní. Kawabata Jasunari, první japonský
nositel Nobelovy ceny, se stal jeho patronem. Chválil
se
otřásl
hodnot i pocitem jistoty. O této zkušenosti nebyl schopen psát až do r.
své okolí a
západě
a
tak i Mišimovi, který byl
1960. Deprese navíc posílila smrt Mišimovy mladší sestry.
témata.
původu
svého božského
zodpovědnost.
čin vyčítal
a
Dva roky na to ho ovšem v dobrovolném
odchodu z života následoval. ..
3.3 Mišimova ctižádost a posedlost vlastním
tělem
Není sporu o tom, že Mišima byl ze své podstaty homosexuál a se svou orientací se vyrovnával i kariéře
prostřednictvím
literatury. V roce 1950 nastalo v jeho
období krize. Sám se za knihy, které v té
20
době
napsal,
styděl.
Aby našel
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
sám sebe a harmonii, rozhodl se odjet do země svých snů - Řecka, pod jehož vlivem napsal Žízeň po lásce. Podnikl cestu do Ameriky, Brazílie, Paříže a Řecka. Řecko ale zanedlouho přestal vidět jako antický ráj reprezentující rovnováhu mezi
fyzickou a duševní krásou. Jeho vliv se tedy záhy z Mišimových prací vytrácí.
R. 1954 se Mišima poté
definitivně
představuje
jako nový
člověk
potvrzuje své místo v japonské
literatuře
Zlatým pavilonem. Ten na pozitivní ohlasy dlouho Ameriky
dychtivě
očekávající
sebevědomí hraničí měsících
zklamaný
nadšené
Hukotem
přijetí
příboje.
Dva roky
nejvýše hodnoceným
nečeká.
Znovu se vrací do
svých divadelních her. Jeho
až s posedlostí sebou samým. Bohužel se vrací po šesti
neúspěchem.
Když se po návratu dovídá o tom, že jeho matka má rakovinu, rozhodne se oženit. Svou budoucí partnerku hledá skrze miai, seznámení, které je
běžné
iv
současném
tradiční
zprostředkované
Japonsku. Jednou z dívek, které
připadaly
v úvahu, byla i budoucí manželka císaře Akihita, Šóda Mičiko. Jeho manželkou, s kterou
měl později
2
děti,
se nakonec stala Sugijama Jóko. Krátce po
vstupuje Mišima do nové životní etapy. Jeho období kultu hluboký zájem o kendó, zájem o krásu smrti a objevuje
se
umění
silně
němž
Mišima
filmech ztvárňuje
s manželkou sebevraždu, se dá sice udála v jiném
mečem.
pravicová orientace.
v nekvalitních
Patriotismus, v
boje s
prostředí,
označit
Věnuje
hlavní roli
se fyzickému
poručíka
předobraz
ale podobným
těla předznamenává
V šedesátých letech roste jeho
z prostředí jakuzy
za
svatbě
27
.
cvičení
Autorský
páchajícího
a
film
společně
jeho vlastní smrti, která se
způsobem.
Zaujetí pro krásu smrti
prolnuté fyzickou silou podtrhuje Wagnerova dramatická hudba. V roce 1968
27
Jakuza- japonská tradiční zločinecká organizace, mafie
21
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
založil Mišima soukromou Tatenokai), aby se
řídila
stodvacetičlennou
armádu
cestou samuraje Bušidó. Její
Společnost
členové
štítu Uap.
byli studenti,
kteří
přísahali věrnost císaři.
Konec Mišimova života pak provází zklamání z
nenaplněné
nommace na
Nobelovu cenu a upnutí se na svou "vojenskou jednotku". Jaké byly jeho myšlenky v posledních letech života, můžeme jen tušit. Údajně se často ptal sám sebe "Proč ze sebe musel císař udělat člověka? " 28 Za touto otázkou se nejspíš skrývá jedno z
nejbolestivějších
míst Mišimova života. Subjektivní pocit ztráty
základních hodnot ho vedl k pokusu o obrácení vývoje politické situace 25. listopadu 1970, v den, kdy a pronesl
připravený
naopak se předem
střetl
dokončil
projev k
tetralogii
vojákům.
Moře
Proti jeho
hojnosti. Vystoupil na balkón
očekávání
nebyl
kladně přijat
-
s výsměchem. Spáchal tedy sebevraždu seppuku tak, jak bylo
naplánováno. Morita Masakacu nebyl schopen setnout Mišimovi hlavu a
ulehčit mu od bolestí. Musel tedy zasáhnout další člen Společnosti ,~títu Koga
Hirojasu.
3.4 Poslední samuraj nebo zfanatizovaný nacionalista?
" Ukazujeme vám hodnotu, která stojí výš než úcta k životu. Není to svoboda nebo demokracie. Je to Japonsko, země naší historie a tradice, Japonsko, které milujeme. " 29
Mišimu Jukia vyrovnat se
můžeme
současností,
vnímat jako
sebestředného
šílence, který se nedokázal
jako autora morbidních a nenormálních
28
románů
Stokes, str. 200 Mišima: Manifest, viz. http://deliandiver.blogspot.com/2007112/miima-posledn-japonsksamuraj-ukazujeme.html, přístup 3. července 2008 29
22
i
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
divadelních her, jako spisovatele jdoucího ve stopách Kawabaty Jasunariho i jako bojovníka, který zasáhl do politického života japonské zůstává,
že byl nucen vyrovnat se s porážkou své císaře
vyslechnout projev kapitulace
společnosti.
země
Faktem ovšem
ve válce. Byl nucen
a zkusit najít své místo ve formující se nové
společnosti. Jeho příběh ve mně evokuje Óeho Kenzaburóova Mladíka, který se
opozdil. Chlapec, kolem kterého se skončila dříve,
než se do ní
stačil
děj točí,
zapojit.
nedokáže
Ostatně, stejně
přijmout
fakt, že válka
komplikované bylo i pro
Óeho vyrovnat se se změnami společnosti. Óe, u něhož můžeme sledovat podobné fáze tvorby jako u Mišimy, se ale v politických názorech vymezuje
opačně
-
levicově.
Ať
že
už hodnotíme
patří
mezi
vydávají v
Mišimův
klíčové
různých
soukromý život a tvorbu jakkoliv, faktem poválečné
postavy japonské
jazycích i
řadu
zůstává,
literatury. Jeho knihy se
let po jeho smrti. A i díky
němu začal
západní
svět vnímat japonskou literaturu nejen jako rovnocennou, ale i inspirující. 30
4
VYBRANÁ DÍLA A JEJICH POSTAVY
V následující
části stručně představuji
vybrala s cílem seznámit v jednotlivých pozornost
příbězích
věnuji
30
přivede
a
s jejich
porozumět
dějem
tak, aby se mohl lépe orientovat
snáze i psychologii postav. Zvláštní
Zlatému pavilonu, který považuji za vrchol Mišimovy tvorby,
navíc dostupný i v práce
čtenáře
knihy, které jsem si k analýze postav
českém překladu.
Je tedy
nejpřístupnější
pro každého, koho tato
k zájmu o Mišimovy knihy. U všech vybraných
Viz. WinkelhOferová, str. 195-7
23
děl
uvádím i
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
japonské názvy. V
příloze
jsou pak zahrnuty nejen tituly anglických
překladů,
ale i
data prvních vydání. Konfrontujeme-li je s životní etapou, v které se autor v době vydání nacházel, najdeme zajímavé paralely, které nás dovedou k hlubšímu porozumění
Po
skrytých
stručném
smyslů
uvedení do
textu.
děje
hlavních postav vystupujících v k
4.1
závěrečné
Zpověď
a struktury jednotlivých těchto
textů,
uvádím rozbory
knihách. Pokusím se tak dovést
čtenáře
syntéze a nalézt paralely, které dají této práci smysl.
masky
Skryté hledání vlastní identity
Zpověď
literatury 31
masky - kniha držící si dvacátou .
příčku
v
žebříčku
homosexuální
Je to tedy ryze homosexuální výpověď nebo ne? Ať rozhodneme popřít,
jakkoliv, není možné
literatury. Sice by se dalo přesto Zpověď
masky
říci,
že
patří
k
nejkontroverznějším
knihám japonské
že se s tématem ztotožní jen málokterý Japonec,
překvapivě
upoutala pozornost
čtenářů
a další vydání
vycházejí dodnes. Hned po prvním vydání reagoval Kawabata Jasunari na Mišimův úspěch krátkým článkem "Mišima: Nad~je roku I 950 "
32
.
Japonský název novely Kamen no kokuhaku poprvé vydané r. 1948 přeložit
jako
zpověď
můžeme
nebo vyznání masky. V této práci používám název ustálený
Slovníkem japonské literatury Vlasty WinkelhOferové. V anglickém
31
překladu
Wong, Nicholas W. 8.: Explaining the sexual ambiguity, http://www.amazon.com/review/R3CGPKQTTDSNM3, přístup 16. 7. 2008 32 http:/ /members.tripod.com/dennism ichaeliannuzz/NoteBooksCofess ion s. HTML, přístup 16. 7.
2008
24
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
knihy použila překladatelka název Confessions of a Mask 33 - tedy "vyznání" nebo "zpovědi"
v množném
čísle.
O jaké
zpovědi
zpovídá? Je to jen hlavní hrdina, kterým je
se tedy jedná? A kdo se nám v knize
příběh vyprávěn
nebo sám autor? Dost
možná jsou to oba najednou.
Jedná se o
příběh
chlapce jménem
Kočan,
který v
sobě
už od
dětství
homosexuální orientaci. Ve škole se zamiluje do spolužáka Omiho, ale uvědomuje,
Zkoumá
vrstevníků
že se od svých
přátelství,
odlišuje.
spolužačkou
Kočan
jakmile se od
žádost o ruku. Schovává se
válka a
přesvědčit světové
sám sebe, začne
války
jsou si ale velmi blízcí
něj
tom, jaký je jejich
očekává
tak mladý
Kočan
ji
Kočan
současný
vztahu se Sonoko schopen, vycouvá,
zodpovědnost
se po dlouhé
duševně.
přitom
za výmluvu
za manželku.
době opět
setká se Sonoko. Je vdaná a
nemiluje, žárlí na ni i na její
štěstí.
Povídají si o
život a o minulosti, v které utonul jejich vztah.
Kočan
váhá, zda to, co cítí k Sonoko je nebo není láska. Ve chvíli, kdy se kolem
jejich stolku v jeho
přitažlivosti,
skutečného
působí šťastně. Přestože
opět
druhé
ovšem není
nepřipravenosti přijmout
Končí
si
Sonoko. Chce ukázat svému okolí, že není divný. Sice
jejich vztah není založen na fyzické Protože
průběhu
zároveň
o tom, co je to láska.
které ho spojuje s kamarádkou a snaží se
že je "normální", tedy takový jako ostatní. V chodit se
Přemýšlí
objevuje
skutečné
kavárně
mihne atraktivní mladý muž, se v
já a on si
uvědomí,
že pravá láska je
Kočanovi opět
silnější,
probudí
než jeho pouto
k Sonoko.
Mišima ve své
Zpovědi
odkrývá své vlastní já, své vzpomínky na
33
dětství
Mishima, Yukio: Confessions of a Mask, anglický překlad Weatherby, Meredith, New Directions Publishing Corporation, New York 1958
25
i své
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
vnitřní
všeobecně
problémy. Kouzlo autobiografické literatury
literatuře
sloužit jako historický dokument. V Evropské z pozice na okraji
společnosti přechází
vnitřku.
do jejího
je i v tom, že
může
v ní obvykle hrdina
Zde se však z hlavního
hrdiny stává outsider ztrácející schopnost citu a libující si v dekadentních představách. děsivé
Nenapadá
představy.
můžeme
ve
mě
žádná jiná autobiografie, v které by autor
pozorovat
Mišimův přehled
Dostojevského, Byrona, Sartera,
řeckou
o evropské
mytologii,
tak
autobiografičnost,
Vedle spekulací nad tím, kam až sahá
Zpovědi
líčil
kultuře
v odkazech na
křesťanské umění
aj.
Touha po normálnosti- rozbor postav
Podle Susan J. Napier jde o "příběh hrdiny řešícího problém identity". 34 Hlavní postava je sice anonymní, i hlavní hrdina
dětství
přesto
v ní nelze
pod vedením
nevidět
Mišimu.
přísné babičky.
se v knize jen mihnou. Podle nezájmu hlavní postavy o
Odlišný vztah
netrpěl
evidentně
Mišima rozhodl pro
sňatek,
kontaktuje i hlavní hrdina s dívkou, kterou nepřizná,
skutečně
ale má k ní
velice empaticky a
Kočan Sl
34
většinu členů
závazkům
svou matku ve chvíli, kdy
a její názor je pro
životě
dědeček,
tedy otec a
rodiny se dá
sourozencům
jako se ve
nemiluje. Sice se matce k
důvěru
vlídně,
Stejně
aby dostál svým
právě
rodině,
silným poutem k vlastním
choval k matce.
jako on, prožil
Ta sehrála velkou roli v
hlavní postavy i Mišimy samotného. Mužské postavy v
vytušit, že ani Mišima
Stejně
a otci.
skutečném životě
k umírající mamince, přemýšlí,
homosexualitě
něj důležitý.
zda se oženit
nikdy
otevřeně
Matka vystupuje
více se o ní ale nedovídáme.
Je už jako malý chlapec
vědom
toho, že se od ostatních liší. Je
Napier, Susan: Escape From the Wasteland, Harvard University Press 1991, str. 49
26
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
vychrtlý a slabý. K oblíbenému a silnému spolužákovi Omimu vzhlíží. Jde nejen o obdiv, ale i erotické
skutečnou
představy.
fascinaci. Autor
Kočan
detailně líčí
jeho vzhled a
komplexům
je vzhledem ke svým fyzickým
intelektuálně zaměřený. Předmět
nepříliš
jeho zájmu je naopak
svalnatý a spolužáky obdivovaný Omi.
Kočan
v duchu
říká:
Kočanovy
"
spíše
inteligentní, ale Kvůli němu
jsem
začal milovat sílu. " 35 Chvílemi si je jist tím, že Omiho miluje, někdy naopak
pochybuje, zda je to tak o
čem
oni sní.
Občas
správně.
Snaží se vcítit do svých
spolužáků
a odhadnout,
doufá, že se jednou zamiluje do dívky a povede život jako
ostatní. Když jeho první láska
skončí předvídatelným
do sebe. Jednu posedlost nahradí jinou. "Ale
teď
zklamáním,
uzavře
se
Kočan
jsem se stal posedlým jediným
mottem - Být silný!' .3 6 Je si nejistý sám sebou. Nedokáže se ani dívat lidem přímo do
očí. Soustavně
autenticky "Teď,
se ale pokouší se svými komplexy a problémy bojovat. Velmi
působí zpověď
díky nadhledu a odstupu, s kterým na své
dětství
pohlíží.
když napíšu slovo láska, když napíšu slovo cit, význam je zcela odlišný od
mého chápání těch slov v té době. " 37
Za zmínku jistě stojí ideálem, který pro
Kočanova
něj ztělesňuje
fascinace brutální smrtí a zvláštním estetickým
utrpení sv. Sebastiana. Harmonii fyzické krásy a
brutální smrti vidí jako vrchol krásy.
Některé
drastické a perverzní. Hlavní hrdina ovšem vždy nikdy
nepromění
v realitu. Podle
mezi hrdiny pasivní, proměnit
ve
Hrdina 35 36
37
zůstávající
rozborů
jeho
představy
zůstává
jen u
jsou
skutečně
představ,
Daniely Hodrové bych ho tedy
které
zařadila
ve svých snech a fantaziích, které nejsou schopni
skutečnost.
příběhu
se
postupně začíná
víc a víc trápit svou odlišností.
Confessions, str. 64 Confessions, str. 80 Confession, str. 81
27
Chtěl
by být
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
"normální" a vést
úplně obyčejný
život. Nerozumí tomu,
proč
se má za sebe
samotného stydět. Říká: "Tisíckrát jsem se ptal sám sebe: .Pročje pro mě Spatné,
abych zůstal takový, jaký jsem? ".3 8 a dodává: " ... v té době jsem si nebyl je.istě zcela
vědom
čeho
toho, že to, z
jsem byl znechucen, bylo mé
skutečné
já, bylo
jasně součástí mého opravdového života. " 39 Jeho vnitřní hlas prochází různými
fázemi, v kterých se snaží chvílemi uklidnit sám sebe tím, že " je lidská bytost stejně tak, jako ostatní"" 0 , jindy tvrdí sám sobě, že "všichni jsou jako on "" 1. Svůj
nezájem o dívky považuje za lenost, ne "nenormálnost", je tedy
"úplně
identický
s ostatními" n - to je skutečnost, která ho uspokojuje. Když mluví autor o homosexuální lásce,
líčí
každičký
heterosexuální vztah,
přejde
nepatrný detail. Jakmile ale
ho s tím, že by
měl
přijde
na
vynechat detaily, které "by pouze
opakoval, protože je každý zná .. n. Je tedy cílem této knihy poodhalit pocity, které jsou
většině čtenářů
depresí,
přemýšlí
nedokáže to světové
přeje,
války si
Kočan
ocitne v situaci zmatku a životě
o smrti, nejlépe ve válce. Není ve. svém
změnit.
aby do jednoho život
cizí? Od chvíle, kdy se
spokojený, ale
Pouze doufá, že ho života zbaví válka. Na konci druhé aby se objevili
zemřeli
v
změní někdo zvenčí
bitvě.
a
Američani
Setrvává tedy
vyřeší
a japonští studenti byli povoláni,
opět
ve své
pasivitě
a
čeká,
že jeho
tím jeho osobní problémy.
Zvláštní je, že se autor k válce samotné
nevyjadřuje vůbec.
do armády bratr Sonoko a kamarád hlavního hrdiny,
přímo
Chvíle, kdy odchází
"volá po
nějaké formě
sentimentality ... """. Rozhodně z této knihy není znát Mišimova pozdější politická angažovanost. 38
Confessions, Confessions, 4 ° Confessions, 41 Conffesions,
39
str. str. str. str.
Samozřejmě
I 00 I 00 I 06 I 06
42
Confessions, str. I 09
43
Confessions, str. 122 Napier, str. 53
44
to souvisí i s poměrně krátkou dobou, která konec
28
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
války a vznik
Přejděme
líčí
Sonoko vůdčí
nyní k
začne
S ní se
Zpovědi
dělí
(pouhé
čtyři
nejdůležitější
ženské
postavě
knihy - dívce jménem Sonoko.
nejdříve přátelit, později
s ní naváže bližší citový vztah.
masky
náš hrdina
Kočanův
autor jako hezkou dívku, která stojí o proměnila
roli ve vztahu, který by ráda směrem,
unášet
roky).
"maska". Vztah se Sonoko je pro Jedině
Přijímá
svou
Kočan
v manželství.
výrazně
s maskou
přetvářku
může
Kočana
používá v titulu
skutečně
,.Ať
za vlastní.
zmiňovaný
maskou, kterou si nasazuje
společnosti uspět
ve
už je to
a být
dobře
přebírá
se nechává
kterým ho Sonoko vede a uvažuje o tom, že ji možná
miluje. V této chvíli autor poprvé
okolím.
zájem. Sonoko
konečně
nebo
výraz
před
svým
"normální".
§patně,
férovými
prostředky nebo proti pravidlům, řekl jsem si, ty ji prostě MUSL~ milovat. ".:s
Láska více
celkově
pro
méně natlačí
někoho
jiného.
něj
ztrácí
skutečnou
hodnotu.
do žádosti o ruku. Pochopí, že
Zpanikaří
a na delší dobu se s ní
a
okamžitě
přestane
Když se pak náhodou potkají,
Vzepře
nemůže
se, až když ho Sonoko sám
sobě
lhát a žít život
musí Sonoko uniknout. Ze svatby se vymluví
stýkat. Sonoko je tedy zasnoubena s
Kočan
vidí její
šťastný
někým
a spokojený život a
jí závidí. Zatouží po tom, znovu ji získat a s ní i kus jejího
štěstí
jiným.
upřímně
pro sebe.
Najednou ovšem uvidí mladého muže a je mu jasné, že není schopný vést "normální" život jako ostatní. Celý
svůj
život se snaží splynout s ostatními, utajit
své osobní problémy a obstát mezi ostatními. své
štěstí.
Pochopí, že
nemůže popřít
Přes
vše, co musí projít, ale nenajde
své já, svou vlastní identitu a bude ji muset
skrývat i po zbytek svého života.
Přestože
45
se jedná o intimní
zpověď
mužské postavy a odkrytí její homosexuální
Confessions, str. 157
29
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
nemůžeme říci,
orientace,
že se jedná o ryze homosexuální knihu. Vztah mezi
hlavním hrdinou a Sonoko,
přes
svou
platoničnost,
hraje zásadní roli v
příběhu.
Mišima Zpověď masky nazval "obrácenou sebevraždou " 46 , v jejíž poslední scéně hlavní hrdina najde svou vlastní identitu. Kniha, v které Mišima Jukio bezesporu zanechal velkou
část
sebe sama, mu
přinesla úspěch
a odstartovala jeho kariéru.
4.2 Žízeň po lásce
Příběh
žárlivosti
Svým
způsobem
nejde o novelu, kterou bychom bez váhání
Mišimovi. Hlavní postavou je
výjimečně
přisoudili právě
žena. Na druhou stranu je její uvažování
velmi blízké ostatní Mišimově próze. Impulzem k napsání Žízně po lásce byl podle Michiko N. Wilson 47 francouzský spisovatel Frapc;ois Mauriac 48 .
Manžel
třiatřicetileté
z nouze, zištnosti nebo svým tchánem
Jakičim.
Ecuko, Rjósuke se nakazí tyfem a hlavně
Ve
Ecuko spíše
nedostatku jiných možností, se rozhodne žít se
skutečnosti
je ovšem zamilovaná do zahradníka
Saburóa. Saburó si je sice její náklonnosti Ecuko zjistí, že Saburó má
zemře.
poměr
vědom, přesto
je
odměřený.
Po
čase
se služkou Mijo. Co je horší. Mijo je navíc
těhotná.
Ecuko se snaží pomstít a
překazit
možnou svatbu Saburóa a služky.
46
Beznaděj
Napier, str. 56 Wilson, Michiko N.: Three Portraits of Women in Mishima's Novels, The Journal of the Association ofTeachers of Japanese, Vol. 14, No. 2, 1979, str. 163, http://www.jstor.org/stable/489043, přístup 15. 7. 2008 48 Mauriac, Franyois ( 1885 -1970), francouzský spisovatel, r. 1952 získal Nobelovu cenu za Iiteraturu 47
30
a
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
zoufalství ji doženou k vyhnání Mijo. Po
odmítání Ecuko pochopí, že
nemá
naději
zděsil
nebo Ecuko udal, vykope jámu pro mrtvolu. Neobjevují se
a zabije ho.
Překvapivá
Saburóově
je reakce tchána
Jakičiho.
Ten místo, aby se výčitky svědomí
ani morální odsouzení. Poslední věta " ... a nic se nestalo, vše bylo v pořádku ... -1 9 mluví za vše.
Vypravěč
od hlavní postavy chvílemi odstupuje, jindy se s ní
ztotožňuje
a
čte
její myšlenky. Zajímavé jsou pohledy do minulosti Ecuko, která žárlila na svého manžela
přesně
tak, jak nyní žárlí na ni její tchán.
Přestože Mišima napsal Žízeň po lásce v pouhých 25 letech, přinesla mu
velkou popularitu a v r. 1966 byla i zfilmována.
Vražda z
vášně
a její jednotlivé postavy
Ústřední postavou je mladá, ovdovělá žena. Přestože jsou pro Mišimu častější
knihy vycházející z pohledu muže, nemůžeme říci, že jde u Žízně po lásce o ojedinělou
výjimku. Na druhou stranu musíme
Ecuko straní. Prožíváme s ní její
současné
vnější,
neobtěžoval
přiznat.
smrtí manžela. Nejedná se tedy
intenzivně
Přibližuje
se nám duše
žárlila na svého manžela, který se
těsně před
tajit s milenkou. Ecuko drásala žárlivost a neustále hledala
důkazy. Chtěla usvědčit
se
před
fyzický, ale i o detailní sdílení emocí.
Ecuko. Dozvídáme se, jak smrtí
že autor v popisu postav
trápení, dává nám nahlédnout do svého
deníku, otvírá nám vzpomínky na minulost jen o popis
přiznat,
svého manžela, zahnat ho do kouta a donutit ho
Teprve když ležel na
nemocničním lůžku
a milenka
měla
poníženě
strach
před
Mišima, Jukio: Smad po láske. Príboj, překlad do slovenštiny Kuťka, Karol, Tatran, Bratislava 1988, str. 149
49
31
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
patřil
nákazou tyfem, neměl
nad
nikdo jiný
předmětem
jen jí. Nemocnice se stala malým ostrovem, do kterého
přístup.
Pod maskou submisivní manželky, získává Ecuko moc
své lásky. "Co hledá, je absolutní láska,
čistota
lásky, která musí
existovat jen pro ni. " 50 Po manželově smrti zůstává se svým tchánem. Přestože její
okolí to
zřejmě
japonská
pohoršuje, Ecuko necítí stud, pocit ponížení nebo hanbu, kterou je
společnost
cítí závazek
vůči
známá.
(Vždyť
společnosti.)
i japonští muži páchají z hanby sebevraždy a
Dobrovolně
se uzavírá do
vězení
nudného
venkovského života, který tak nesnáší. Jedinou kritickou poznámku na adresu uvádí
vypravěč:
"Jak mohla tato žena, které
zemřel
muž
před
Ecučinu
necelým
rokem, navázat z vlastní vůle intimní styk s mužovým otcem? " 51 Ostatní postavy se
ale
komentáře převážně
Ecuko jedná
zdržují.
chladně.
Ocitla se v situaci, kterou nedokázala
řešit
své rozhodnutí dále z morálního hlediska nezkoumá. Více se o nevyjadřují
ani ostatní.
otevřeně nepřiznává
Jakiči
ani sama
je jí
sobě,
samozřejmě
něm konfliktně
fyzicky odporný.
stroze konstatuje, že ,jeho
jinak, a tak
Přestože
stařecké
to
prsty jsou
jí odporné." 52 Zamiluje se do zahradníka a žárlivost ji zmítá znovu. Nejprve lapá
po sebemenším náznaku, že ji miluje. Naskytne-li se jen nepatrná
naděje,
"má
najednou pro co žít. " 53 Jakmile však pochopí, že o ni nestojí, obrací se její láska
v nenávist, kterou dokáže utišit jen msta. Stává se hrdinkou v duchu romantismu. Zároveň
je to
právě
ona, kdo má situaci pod kontrolou " ... Ecuko byla odhodlaná
snížit se ke všemu ... " 5-/Mstí se na zahradníkově milence, kterou vypudí z domu,
mstí se i na
něm
samém.
Opět
ani tak láskou, jako touhou po 50 51
52
53 54
usiluje o
přímou
vlastnění.
Wilson, Michiko, N. str. 163 Žízei'l po lásce, str. 19 Žízei'l po lásce, str. 23 Žízei'l po lásce, str. 72 Žízei'l po lásce, str. 74
32
konfrontaci. Její "cit" nikdy nebyl
Pokud ho
nemůže
mít, nesnese, aby byl
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
šťastný.
dříve.
Její touha po smrti, jako
Po smrti svého manžela chce
rozdíl od nich, nechce působí
očistném
zemřít
zemřít
prvku, se v
příběhu
vyskytuje daleko
i ona. Tak jako indické ženy. Ona, na
z lásky k manželovi, ale ze žárlivosti. Její jednání
na ženskou postavu až
příliš chladnokrevně
odproštěné
a
od
přirozených
emocí. Autor nás sice dokáže
zasvětit
skutečné vnitřní
kterou žárlivost obvykle provází - spíše jen její
vnější
trýzeň,
pocity a
do jejího jednání, neukazuje nám ale
projevy.
Stejně
jako žárlí Ecuko na zahradníka, žárlí
vzájemným sympatiím.
Jakiči
"Nebezpeči přinutilo Jakičiho
vztahy. Nebylo to však spojenectví na
základě
na ni. Nejsou spolu
a Ecuko
uzavřít
kvůli
spojenecké
vzájemné výhodnosti, jaké
obyčejně
uzaviraji země, ale spojenecké vztahy, které se opírají o žárlivost. " 55 Jakiči má obavy, že ho Ecuko opustí pro Saburóa a snaží se splnit každé její odstěhovat
se z venkova do Tokia, kde jí nebude Saburó na
Ecučiných,
jeho city jsou
zřejmě skutečné.
přání.
očích.
Nabízí ji
Na rozdíl od
Netouží po tom ji vlastnit nebo ji sebrat
ostatním. Když náhle objeví, že z žárlivosti zabila Saburóa, není zdrcen, nehroutí se, neodsuzuje ji, nehodnotí ji z etického hlediska. Je
připraven
vykopat jámu a
pomoct jí mrtvolu zlikvidovat. Diví se, ale není znechucen. Ptá se jen po Přečteme-li
si jejich rozhovor,
rozhodnutá zabít a nešlo
příliš
můžeme
nabýt
o Saburóa. Možná by se
kdo by byl bránil jejímu pocitu spokojenosti:
"-
Pročjsi
ho zabila?
- Protožejsi ho nezabil ty. - Nechtěljsem ho zabít.
55
přesvědčení,
Žízeň po lásce, str. 95
33
důvodech.
že Ecuko byla dávno
stejně
zbavila každého,
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
-Ale pověz mi,
pročjsi
ho musela zabít?
- Protože jsem se kvůli němu trápila. " 56
Ecuko jedná sobecky. Smrt manžela ji posunula do nové životní etapy, našla své místo a má
opět
začala
žít venkovským životem, který ji brzy
posunout a dát ji
prvek. Po dlouhé
době
konečně
temna,
začal
nový život. Sama vražda
přichází
nudit. Další smrt ji
působí
úsvit a Ecuko se cítí
očistný
jako
šťastná.
S novým
dnem začíná doba, v níž neexistuje nic, co by rušilo její spánek. Žárlivost, která se příběhem
táhne jako
tajně čtou
červená niť,
sbližuje jednotlivé postavy. Všichni si navzájem
deníky a jeden druhého podezírají. Autor si pohrává s rozervanou duší
Ecuko a ostatní postavy slouží spíše jako kulisy. Jsou nástrojem, který Ecuko použije pro dosažení svého cíle. Touží sobecky po klidu a nehledí ostatní. Zcela nežensky postrádá schopnost empatie. právě
touha po
pomstě
je ryze ženská vlastnost.
situaci pod kontrolou a sama
určuje
Jistě
Zároyeň
přitom
na
říct,
že
se ovšem dá i
stav, v kterém má Ecuko
pravidla hry, ji svým
způsobem proměňuje
v mužskou postavu.
S jakým pocitem bychom tedy příběhů, můžeme
Ecučiny
je
i tento brát jako konkrétní
postavy lze ale
s vražedným
vyústěním.
pochopitelně
vidět
i
abstraktně
vyprávění
v
době
Žízeň po lásce, str. 14 7
34
svědčí
vzniku knihy.
Příběh
zoufalé ženy. nenaplněné
- jako cestu
subjektivní. Její chladné jednání však literatuře
většinu
knihu odložit? Tak jako
Soudit, zda je role Ecuko pro ženskou postavu
na ženské postavy nejen v
56
měli dočtenou
o
touhy
přirozená,
autorově
pohledu
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
4.3 Hukot
příboje
Pohádka z Řecka
Pod japonským názvem Šiosai vyšla novela poprvé r. 1954. Získala cenu Šinčoša a dočkala se i pěti filmových interpretací. Od ostatních Myšimových knih způsobem
se liší tématem i objevuje se v
něm
i
řada
zpracování.
Přestože
ženských postav.
je hrdinou
Podnětem
příběhu
chlapec,
k napsání Hukotu
příboje
byly pro Mišimu cesta do Řecka a období fascinace antickou kulturou, kterou po určitý čas intenzivně
Děj
studoval.
se odehrává na nejmenovaném rybáři
obyvatelé jsou chudí
a
lovkyně
ostrově,
nedotčeném
civilizací. Jeho
perel, jejichž jediným zdrojem obživy je
moře. Když se mladý rybář Šindži, syn jedné z lovkyň perel, zamiluje do dcery
bohatého Mijaty
Terukičiho,
Hacue, rozbíhá se
téměř naivně
romantický
příběh.
Otec Hacue jejich vztahu brání a nejprve zkouší Šindžiho charakter tak, že ho najme na svou
loď
čest
a srovnává jeho odvahu a
s Jasuem, který o Hacue také
usiluje. Protože Šindži uspěje a ukáže své ušlechtilé povahové vlastnosti. Smí se s dcerou majitele
lodě
zasnoubit. Její otec se navíc rozhodne
finančně
pomáhat i
Šindžiho chudé matce.
Lidé na Nejsou tu
ostrově
zloději
žijí prostým
způsobem
a lidé ani nezamykají
neuvěřitelně
poctiví.
se o technice a
kultuře
života a JSou
dveře.
Zdejší
děti
dozvídají jen z učebnic. Půvabně působí scéna, ve které Šindžiho mladší bratr Hiroši jede na školní výlet do Kjóta. Po návratu vypráví své matce o zvláštních otevíracích židlích v
kině
a rychlých autech, která sviští ulicemi závratnou
35
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
rychlostí. Dcera správce majáku Čijoko ze závisti udá Šindžiho a Hacuin utajovaný vztah. Když vidí, co vše její
zášť způsobila
a jak je na ni nic netušící
Šindži milý, lituje svých chyb a pokouší se vše napravit.
příboje
Hukot vyčnívá.
je bezesporu novelou, která mezi ostatními pracemi Mišimy
Není v ní ani náznak homosexuality, ani se netopí v nihilismu. Vypráví
pohádku se
šťastným
koncem, v níž
momenty, kterými jinde Mišima
Aktéři
čtenář
napětí
možná postrádá
a dramatické
nešetří.
Mišimova love story
V tomto
případě
si Mišima vybral exotické
prostředí
s nádechem vzdáleného
Řecka a přizpůsobil mu i fyzický popis většiny postav. Nešetří líčením detailů zevnějšku
japonských
Drží se ustálených
námět
stereotypů.
průzračné čistoty
s ideálem milostný
rybářů,
příběh
hlavních
vystupujících ze stránek v Prostý život nezkažených
siluetě
rybářů
antických soch.
je odjakživa spjat
a bezelstné povahy. V duchu romantické naivity jde
hrdinů.
Možná by
vděčně
posloužil i jako pohodlný
leckteré argentinské telenovele.
Přesto
jsou na druhou stranu na
opuštěném
ostrově
zastoupeny všechny
základní lidské vlastnosti -jak kladné, tak záporné. Najdeme zde lásku, rivalitu dvou autoritu a
chlapců
odměřenost
bojujících o stejnou dívku,
dětsky čistou
pomlouvačnost sousedů,
otce Hacue, závist ošklivé dívky i
rodičovskou
lásku
Šindžiho matky. Bezpochyby tedy jde svým způsobem o novelu reprezentující jednotlivé lidské rysy a povahy. Na rozdíl od vysněném světě
skutečného
života, v
Mišimově
jsou špatné vlastnosti obráceny v dobré - žárlivost a pomluvu
36
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
následují lítost a snaha o nápravu, odpor otce Hacue,
vystřídají
pochopení a
vstřícnost.
rybář,
Hlavní postavou je mladý skromností a pokorou.
Vypravěč
je od
který vyniká dobrým charakterem,
něho
sice
oddělen,
náklonnost a sympatie k chlapci. Jeho skryté pocity a důkladně,
sdílíme s ním i jeho tiché modlitby k Bohu.
lze z
přání
Denně
něj
ale vytušit
jsou popisovány
pracuje, aby uživil
matku a mladšího bratra, kterému zaplatí i výlet do Kjóta, jenž si jako malé sám dovolit nemohl. S jeho
čistotou
musí
čtenář chtě nechtě
dítě
sympatizovat. Svou
vlastní pílí a nebojácností se Šindži zaslouží i o získání Hacue.
S detailním popisem Šindžiho zevnějšku, myšlenek a pocitů, kontrastuje prostý popis ženských postav, který se omezuje na frázi pěknou tvář"
v
různých
variantách.
pochopení ženské psychologie a
Jasně
upřednostňování
povahu Hacue poznáme z jejího jednání i vnitřním světě
ukazuje .na
"měla
dobré srdce a
nedostatečnou
schopnost
mužských postav. Dobrou
rozhovorů
ostatních postav. O jejím
se dozvídáme minimum.
Neopomenutelnou roli hraje v příběhu matka Šindžiho, která svého syna brání a pomáhá mu prosadit jeho cíle. Celá Šindžiho rodina reprezentuje typickou soudržnost japonské rodiny, v které se osobní život každého
člena
dotýká celku.
Otec Hacue je zprvu povýšený. Pohrdá chudobou chlapce a nízkým společenským postavením. Časem změní názor na Šindžiho a i on ukáže svou
vřelou povahu. Najednou tvrdí, že "jediné, co je důležité, je charakter. "
57
Zvuk příboje, str. 250
37
57
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
Pokud u některé z postav dochází k dynamickému vývoji, jde o Čijoko, která vyniká ošklivým obličejem. Ze žárlivosti vyzradí Šindžiho tajemství. Svou lítostí a snahou
odčinit
příkoří,
spáchané
Jedinou zápornou postavu
přispívá
ale
představuje
k romantickému
ladění
sňatkem
Jasuo kalkulující se
knihy.
s Hacuo a
získáním velkého majetku. Zjistí, že Hacue je zamilovaná do Šindžiho, soupeří s ním o ni aj i vydírá. Z role zloducha se už nedostane.
Pestrost a široká škála mužských i ženských postav je u Mišimy V myšlenkách a
činech
znechucení soudobým
jednotlivých světem.
aktérů
není ani kapka zvrhlosti, brutality nebo
Jde o heterosexuální vztah neladící s Mišimovou
údajnou homosexualitou, kterou najdeme zejména ve drastičnost
nepříliš častá.
patrná v Odpoledním
vlečném člunu
nebo
Zpovědi
Zpovědi
masky. Ani
masky nezanechává
stopy. Ústředním tématem je naivně líčená láska. Vedle citu Hacuo a Šindžiho, mají své místo i láska matky k synovi a snad jen v nedokonalém Zvuku
příboje
prostý. V
líčení
postrádají
ženských postav.
dynamičnost
Mišimově tvorbě
přátelství. Mišimův
rukopis je znatelný
Celkově můžeme říct,
a rozvoj charakteru.
Příběh
že postavy
sám je velice
ho lze brát jako výjimku objevující se v
přechodném
období hledání vlastního stylu a sebe sama.
4.4 Zlatý pavilon
Svět roztříštěných snů
Zlatý pavilon Mišima napsal r. 1956. Od patří
mezi
nejčastěji překládané
počátku
byl hodnocen velmi
kladně
a
knihy Mišimy Jukia. Jde o psychologický román
38
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
v ich
formě.
Příběh
vypráví (na
představeného
začátku děje)
sedmnáctiletý, velice ošklivý a koktavý syn Mizoguči.
buddhistického chrámu, jménem
Otec mu od světě
vypráví o Zlatém pavilonu. Popisuje ho tak, jako by na krásnějšího. Mizoguči vážně
Mizogučiho
nebylo mc
si ho tedy ve svých snech idealizuje. Protože je jeho otec
nemocný a je si
představenému
dětství
vědom
toho, že brzy
zemře,
vezme svého syna ukázat
kjótského chrámu Rokuondži, ke kterému
prvních dojmech se
můžeme dočíst:
patří
Zlatý pavilon. O
,. Srdce mi bu.Wo.
Teď .spatřím
to
nejkrásnější na světě. " 58 Konfrontace se skutečností zklame Mizogučiho sny a představy
stará a
o pavilonu. "Pavilon nebyl nic víc než jen
zčernalá.
mrňavá třístupňová
A fénix na jeho vrcholu vypadal jako
obyčejná
stavba,
vrána. Vyvolával
ve mně pocity disharmonie a zmatku. " 59 Mizoguči se ptá sám sebe, jak může krásu ztělesňovat něco představivost.
tak nehezkého.
si možnost, že by mohl mít chabou
Naopak se cítí podvedený realitou.
Teprve když se vrátí
do Jasuoky,
Nepřipouští
začala
ve
domů, mně
dokáže v pavilonu najít krásu. ,. Když jsem se vrátil
krása pavilonu, který
mě
znovu ožívat. Nakonec se mi pavilon zdál být ještě
tolik zklamal, den po dni
krásnější
než v dobách, kdy
jsem si ho jen představoval. " 60 Rozhodne se, že napíše otci dopis, v kterém mu sdělí,
že
konečně
objevil krásu, o které od otce slýchával. V té
době
je už ale jeho
otec mrtvý.
Mizoguči
se stává mnichem. Nikdo se neposmívá jeho koktání a nikoho
nezajímá ani jeho nevzhlednost. Je 58 59 60
šťastný,
že
může
být v blízkosti pavilonu.
Mišima, Jukio: Zlatý pavilon, český překlad Klára Macúchová, Brody, Praha 1998, str. 31 Zlatý pavilon, str. 33 Zlatý pavilon, str. 3 7
39
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
Následující pasáž nazývá Michael Weber ve svém rozboru knihy modlitbou konečně
k Zlatému pavilonu: "Zlatý pavilone,
jsem zde,
abych žil v tvé
blizkosti ... Nemusí to být hned, ale dokaž mi svou přízeň a odkryj mi své tajemství. Zbývá mi jen Dej mi
krůček,
;.,patřit
svou
je-li tvá krása
abych objevil tvou krásu, a přitom ji nedokážu
skutečnou
skutečně
podobu
zřetelněji,
postřehnout.
než jak ji vidím ve svém srdci. A
taková, že nesnese srovnání s
ničím
jiným na
světě, řekni
mi, pročjsi tak krásný, proč to tak musí být. " 61
Mizoguči
V pavilonu se
spřátelí
s mnichem Curukawou, který se snaží
posedlost pavilonem pochopit. Curukawa je chápavý, neposmívá se představuje něco
koktání, šťastný
opět
se spojily v celek a pavilon v jeho
zároveň,
venek
způsob Mizogučiho
a vyrovnaný. Krása pavilonu ho
představy
si
na
že pavilon musí
působí
skutečnosti
shořet.
očích
Mizoguči
lepšího já.
pohlcuje.
Mizogučiovu
Skutečnost
i jeho
dosáhl dokonalosti.
se cítí původní
Uvědomuje
Chce ho mít ve své moci a ovládnout ho. Na
krása pavilonu a ošklivost
jsou oba stejní, oba jsou
Mizogučiho
uvnitř
jako dokonalý protiklad. Ve
temní. Koncem války
Mizoguči
doufá,
že pavilon zničí americké bombardování. Útoky se ovšem Kjótu vyhnou. Rozhodne se tedy
zničit
Mezitím se odehrává Rozhodně
v
klášteře.
nenávidí. vlastním
řada
menších scén a objevují se
ovšem stojí za zmínku matka
Mizogučiho,
méně
která ho
podstatné postavy. několikrát
Je velice chudá a jak již je pro Mišimu typické, její syn ji Stejně
je tomu tak ve
životě. Při
do kterého se
61
pavilon sám.
měl
první
vrátit,
Zpovědi
návštěvě
Mišimově
Mizogučimu svěří,
že chrám,
přenechala někomu
jinému a že
pevně věří,
že on se stane
Zlatý pavilon, str. 44, http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkalD= 16027, přístup 2. 2008
40
upřímně
masky a paralely najdeme i v
kláštera se matka
července
navštíví
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
následníkem svého Mizoguči přistihne
současného představeného.
bude snažit v
nenápadně
představeného
časté společnosti
očekávat,
Dalo by se tedy
že se
si naklonit. Opak je ale pravdou. Když ho
gejš, snaží se ho dostat do trapné situace tím, že mu
vloží fotografii jedné z gejš mezi stránky novin,
školné za služby prostitutky a mnohokrát systematicky dostat do úzkých a
cíleně
zesměšnit
zklame jeho
prohýří
důvěru.
peníze na
Snaží se ho
ho. Chce nad ním získat moc a ponížit
ho.
Na pozadí
příběhu
se objevuje konec druhé
světové
války a s ním spojená
kapitulace Japonska. Ta v žádné z postav nezanechává zoufalost
či
zklamání. Jak
je pro Mišimu v zásadě typické, gaidžini 62 obvykle vystupují jako záporné postavy. Ve Zlatém pavilonu se objevuje americký voják, který chce po dupal po
břiše
jakoukoliv špatnost, necítí očí
aby
prostitutky. On se nejprve ostýchá, pak ovšem šlape s velkým
uspokojením. (Prvky násilí najdeme i ve
lidem do
Mizogučim,
Zpovědi
výčitky svědomí.
a touží po porušování pravidel.
masky).
Ať
už
dělá Mizoguči
Vše si vždy omluví, je schopen lhát (Např. říká:
,. Mně se však
roztřásla
kolena z pouhé radosti, že poprvé zalžu příteli do očí. " 63 )
Na
univerzitě
najde
SI
nedostatečnost. Stejně
jako
Mizoguči
Kašiwagi upoutává pozornost temnou stránku dívek. Má Mizoguči
62
s kterým
původního
spoJUJe jistá
kopyty. Kašiwagi
povahu, neštítí se zrad a nebojí se ostatní
opouští svého
ho
trpí svým koktáním, jeho nový kamarád
ho využívat postižení k zisku
peněz
představuje
a sympatií
sprostě
využívat.
kamaráda a chodí za školu s Kašiwagim, jehož
něj přitažlivá.
Japonsky 51- A "člověk zvenčí", "nejaponec", přestože výraz získal mírně pejorativní nádech, se používá i nyní Zlatý pavilon, str. 91
často 63
kamaráda,
spolužáků koňskými
Mizogučiho. Učí
křivou
bezcitnost je pro
nového
41
Lucie Šedivá- Portrét ,,muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
Najednou má
Mizoguči
pocit, že musí uniknout-
jít. Musím opustit všechno, co
mě
světu
i pavilonu.
"Teď
musím
obklopuje - svou vlastní svazující koncepci
krásy, osamělou temnotu, svoje koktání, podmínky své vlastní existence. " 64 Půjčí si několika
peníze na cestu a prchne. Po Rozhodne se, že musí s okolím. Je si vstřícný
vědom
zapálit pavilon. V tom okamžiku dosáhne
blízkého konce, který považuje za
představenému
k matce,
Cítí se být
urychleně
dnech je chycen a vrácen policistou.
výjimečnou
i
spolužákům.
světovou
smíření
událost, a je
Osvobozuje se od nenávisti a zášti.
osobností. Koupí si jed a
nůž
a raduje se z blížících se
událostí.
Den D nastal 1. Chvíli
přemýšlí,
zmínění
července
1950. Celé akci jsou
zda nezahynout
stojí samotný
závěr
uvnitř
pouhé
tři
strany.
pavilonu, ale nakonec nápad zavrhne. Za
"Připadal
románu.
věnovány
jsem si jako
člověk odpočívajíc i
po dobře vykonané práci. Chtělo se mi žít. " 65 Mišimův Mizoguči se nestává hrdinou a jeho věnován
příběh nekončí
Stejně
smrtí.
tak, jako je samotnému požáru
důležitější hlavně
minimální prostor, považuji za
cestu, která
Mizogučiho
k požáru vedla.
Hlavní postava Zlatého pavilonu je v masky. Oba mají sklon k odporem k matce. a povaha
je Mišimovi
64 65
Ačkoliv příběh
skutečného
autobiografických
brutalitě,
řadě aspektů
podobná hrdinovi Vyznání
trpí komplexem
vznikl na
tělesných
základě skutečné
nedostatků
události, je smyšlený
pachatele je fikci vzdálená. Ve Zlatém pavilonu je
prvků,
ale
rozhodně
často připisovaná
a
řada
zde nenajdeme stopy homosexuality, která
a která prochází
Zlatý pavilon, str. 187 Zlatý pavilon, str. 259
42
Zpovědí
masky. Zajímavý je
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
Mišimův
Knihu
přátel.
odpor k Západu, který kontrastuje s množstvím jeho amerických
můžeme
zničení tradiční
krásy nebo
svět roztříštěných snů poválečného
Japonska a
brát jako rozpor krásy a ošklivosti,
očišťující
destrukci. Zobrazuje
bezesporu
patří
k tomu nejlepšímu, co Mišima napsal.
Mužské a ženské postavy příběhu
Do hlavního hrdiny
Mizogučiho pravděpodobně
tato postava mu v celé knize byla nezdravě
nepochybně
část
sebe sama a
Mizoguči
je hubený,
Mišima vložil
nejbližší.
vypadající chlapec, který se stydí za své koktání. Svými fyzickými
komplexy trpí a snaží se je kompenzovat intenzivním studiem. V úvodu se dozvídáme o jeho
vřelém
Mizoguči
pavilonu. Zdá se, že je
překvapující,
ani
před
že ho otcova
zemřel.
jedno, že otec
vztahu k otci, který mu vypráví otce obdivuje, a jeho pozdější
chladnému a se
absolutně
nebo
svědomí
chování
je vcelku
říká:
"Otcova smrt
návštěvě
v
Mizoguči
se s ním
životě
sobecký a má
křivý
66
čtenář těžko
Díky
ztotožní. sobě
je
se buddhistickými hodnotami charakter. Slova jako morálka
ho
hlavně
je k ní opravdu drsný:
43
ani
špatný vztah má ke své matce. Ta se
klášteře. Rozčílí
Zlatý pavilon, str. 39
mě
to, avšak i ten údiv se stal natolik
Mizogučiho
Obzvlášť
jsou mu cizí.
jinému.
Mizogučimu
stane buddhistickým mnichem, buddhismus sám o
vypočítavý,
objeví na
někomu
mě
ukradený. Ve svém osobním
ani trochu. Je
několikrát
66
Mizoguči
si idealizuje. Proto
že si ani nezaslouží toho pojmenování. "
vypočítavému
neřídí
otce
neraní.
ostatními se za bezcitnost nestydí. Doslova
bezvýznamným pocitem,
mu
vůbec
o Zlatém
Necítí lítost ani lásku. Bez emocí hledí na otcovu mrtvolu a
v nejmenším nezarmoutila. Udivilo
Přestože
smrt
vyprávění
příběhy
tím, že dá chrám jeho
"Tvář měla
ohavnou, jak si
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
představit, je.~tě
jen lze
v ní však
zůstala
jistá smyslnost.
Pobuřovalo mě
to a
nenáviděl jsem ji. " 67 Matka mu sice nedává možnost rozhodnout o své vlastní
budoucnosti, ale o svého syna se strachuje a je na
Hořkost
vyzařuje
z jeho vztahu k
Nerespektuje žádné autority.
něj
velmi vlídná.
představenému
Představeného
kláštera. Neváží si ho.
se jen snaží
přistihnout při
slabosti.
zahanbit ho a vysmát se mu. Je velmi drzý a arogantní. Vlastní budoucnost, kterou by jeho troufalé chování mohlo ohrozit, nebere v úvahu. čehokoliv,
nikdy o svém jednání nepochybuje. Nemá Představený
problému omluví. evidentní, že Mizogučiho
Mizoguči
dává
a
a vše si bez
šancí napravit se. Je
představeného
je jasné, že
pro jeho špatnosti nenávidí. K radikálnímu kroku se nerozhodne.
Zvláštní roli hrají dva kamarádi, s kterými se anděl
už se dopouští
svědomí
Mizogučimu několik
o nápravu nestojí. Z jednání
Ať
ďábel.
při
studiu setkává. Jsou jako
Prvním je Curukawa, mnich ze stejného kláštera jako
z dobré rodiny a
dělá
vše pro svou
úspěšnou
budoucnost. Pozoruje
Mizoguči.
Je
Mizogučiho
zvláštní fascinaci Zlatým pavilonem a, i když ji nesdílí, snaží se ho chápat. Curukawa pro svou koktavý
Mizoguči
otevřenou
propadá své
povahu získává stále více osamělosti.
přátel.
Naproti tomu
Ve škole ho zaujme chlapec Kašiwagi
s koňskými kopyty 68 . I on je něčím méněcenný. I on určitě trpí komplexy, jsou si tedy rovni. Kašiwagi se ale cítí podle
něj větší.
Využívá svého
v dívkách, o které má zájem. Využívá je k zisku
čehokoliv,
Mizogučimu nadřazený, znetvoření
Dobrovolně
o co stojí.
modlí se, aby nikdy nebyl jako on.
ve
svůj prospěch.
Budí jím soucit
mu dávají peníze a poslouchají ho.
Mizoguči nejdříve
Zároveň
67
protože jeho trápení je
v
něm
Kašiwagim pohrdá a
ale vidí sám sebe, stinnou
Zlatý pavilon, str. 67 Talipes varus- znetvořená noha, připomínající tvarem kopyto. Nemoc, která zpravidla postihuje jen jednu dolní končetinu. Viz. Zlatý pavilion, str. 99
68
44
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
stranu své duše. Kašiwagi ho odtahuje od studia a vede ho k špatnostem. se zmítá
někde
mezi Curukawou a Kašiwagim,
lidského charakteru. Když se v
něm
ani
při
probudí lidské city.
Mizoguči
Pláče
smrti vlastního otce. Po
dozví, že Curukawa
a projevuje
pohřbu
kteří představují
čtenáři
zemřel,
poprvé se
se vzdaluje i Kašiwagimu a uzavírá se do něj
nemá rád krásu, která
fascinuje.
detailně
Autor nám dává
poznat psychologii
Mizogučiho.
každý detail jeho zmatených myšlenek, které ho napadají mě
"Najednou
dva extrémy
emoce, které se ho nedotkly
sebe a do své lásky k Zlatému pavilonu. Kašiwagi podle Mizogučiho
Mizoguči
napadlo
něco,
zaplesalo.
Ještě jsem
a naplnil
mě světlem. Začal
vnitřní
Jeho
při útěku
hlas
líčí
z kláštera.
co by možná Kašiwagi pokládal za kruté ... Mé srdce
o svém novém nápadu ne měl
čas přemýšlet,
a už
mě
uchvátil
nabývat na síle i na velikosti už v okamžiku svého mě. Můj
zrodu. Neuchvátil jsem ho však já, to on se zmocnil
nápad byl prostý:
Musím podpálit Zlatý pavilon." 69 Mizoguči se ocitá ve stavu připomínajícím blouznění Připraví
si
v
horečce.
nůž
ztotožňuje
představou
požáru, že není cesta
zpět.
a arzén, aby mohl po zapálení pavilonu spáchat sebevraždu. Chvíli
ovšem zvažuje, že sebe
Je natolik fascinován
zemře
v plamenech. Vlastní život pro
něj
nemá hodnotu. Sám
s úkolem, který si stanovil. Jeho ošklivost a krása pavilonu, které
spolu celou dobu kontrastovaly, nyní splývají. pouze nesní o velkých
činech,
Mizoguči
je aktivní hrdina, který
ale realizuje je. Mišima se s
Mizogučim silně
ztotožnil a Zlatý pavilon je možné srovnat s koncem Mišimova života.
Abych k výše
69
přiblížila
jednu z epizodních postav, ráda bych se na
zmíněné scéně,
v které americký voják nutí
Zlatý pavilion, str. 196
45
závěr
Mizogučiho
krátce vrátila
dupat po
břiše
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
prostitutky. Tato scéna je zajímavá ze dvou Mizogučiho spatřujeme
druhé je tu postava oči
pohledů.
brutalitu, jež se objevuje v
Američana,
tedy cizince.
Mišima
přestože
společnost cizinců
4.5 Odpolední vlečný
v jeho osobním
řadě
Mišimových knih. Za
Mizogučiho děsí
a popisuje ho jako bezcitného primitiva. To je
postav na cizince,
Za prvé v nadšeném dupání
životě
častý
byla
řada
jeho kruté modré
pohled Mišimových amerických
přátel
a
vyhledával.
člun
"Vražda za bílého dne"
Námořník
Rjúdži naváže vztah s vdovou a matkou
Fusako. Rozhodne se vzít si ji a opustit k
němu
opustí
i
život na
moři.
moře
chlapce,
Její syn Noboru
nejprve vzhlíží. Obdivuje jeho sílu a drsnost života. Protože
námořník
a zradí tím Noboruovy ideály, rozhodne se Noboru svého nového
náhradního otce čin
svůj
třináctiletého
uskuteční.
společně
s podivnou partou svých
kamarádů
zabít a
svůj hrůzný
Zdá se, že Noboru sám by možná od vraždy ustoupil a pokusil se o
"záchranu" Rjúdžiho, ale
vůdce
party dokáže své
příznivce
strhnout.
Přinejmenším
zarážející je chvíle, kdy lídr skupiny předčítá ze zákoníku: "Činy mladistvých mladších čtrnácti let nejsou postihnutelné zákonem. " 70 Nikdo se tedy nemusí strachovat, že bude potrestán.
Vraždě
chlapců
kůže
dětí
s cílem zabít, stáhnout z
námořníka
a rozpitvat
předchází
děsivá
kočku. Potěšení
schůzka
flákajících se
je nechutné.
Abychom
nezůstali
jen u pohoršení, nabízím možný výklad knihy jako symbol
Mishima, Yukio: The Sailor Who Fell from Grace with the Sea, překlad do angličtiny Nathan, John, Vintage, London 2006
70
46
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
ideálů,
zborcení
znechuceni
světem dospělých,
Odpolední
nevede
čtivý. Děsivě
děti nepůsobí. Vypravěč
ani jako
čtenáře
Jako
řada
čeká
na
skutečně
velké
činy
sami.
vlečný člun nepatří
knihám, je velice poutavý a
pravidla hry sám. Chlapci jsou
který postrádá pravé hrdiny, a
chtějí demonstrativně uskutečnit
Přestože
určit
které vede k touze po snaze
u nás k
nejznámějším
Mišimovým
vyznívá patologické chování
dětí,
neztotožňuje
se s žádnou z postav
k tomu, aby sympatizoval nebo se snažil vcítit do
některé
které
a tak ani z postav.
jiných knih Mišimy Jukia byla i tato po jeho smrti zfilmována a nyní
svůj český překlad.
Hrdinové zákeřného spiknutí
V této knize je osud
můžeme
námořníka,
odporu k
sledovat dva
oddělené příběhy, moři
který si vybral život na
pevnině. Vypravěč
které se propojují. Prvním
ne pro lásku k
nespolečenského,
ho popisuje jako
moři,
ale
kvůli
excentrického a ne
dvakrát intelektuálně zaměřeného člověka. "Nepatří ani k zemi, ani k moři." "I Cítí odpor k nehybnosti pevniny a myšlenek
můžeme
"Musí pro
mě
běžnému
usuzovat, že na
životu
moři
obyčejných
hledá sám sebe a
být přichystán zvláštní osud;
lidí. Podle následujících
věří
něco zářícího
a
ve svou
výjimečnost.
neobyčejného,
co by
nebylo dovoleno žádnému jinému. " 72 Náhle se v přístavu zamiluje do třiatřicetileté Fusako. Ta pracuje v
obchodě
s luxusním západním zbožím a reprezentuje
materialistický život. Protože je do ní
námořník skutečně
své celoživotní úspory a požádá ji o ruku.
Přijme
zamilovaný,
i jejího
běžný
věnuje
třináctiletého
jí
syna,
s nímž se pokouší co nejlépe vycházet. Snaží se ho naklonit dárky z cest a The Sailor Who Fell from the Orace with the Sea, anglický překlad Nathan, John, Yintage Books, London 2000, str. 16 72 The Sai1or, str. 17
71
47
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
vyprávěním
napínavých
příběhů.
začátku
Na
slavném osudu a jedinečnosti. V druhé opouští
svůj
půli
se
je tento hrdina aktivní, touží po promění
v pasivního
člověka,
který
dosavadní život a ideály.
Paralelně
s Rjúdžiho
námořníkovi,
příběhem
je chlapec na
zasvěcováni
jsme
začátku
do pohledu Noborua. Oproti
pasivním hrdinou s výrazem nezájmu na
tváři.
Odpoledne obvykle tráví se skupinou stejně se nudících spolužáků. Život námořníka
ho ale nadchne.
a hrdinské
činy
Představuje
odvážných
si dramatické chvilky v
námořníků.
Důkladně
mořských bouřích
sleduje Rjúdžiho a
kterým zkoumá jeho svaly a sílu připomíná Óeho novelu Chov venkovské
děti
poprvé v
životě
odlišnostmi. Pro Noborua je světě
bez
činů. "Svět
Noboruových zničeno,
kamarádů.
černocha
námořník
činů"
bez
vidí
světa,
,
ve které
a jsou udiveny jeho fyzickými skutečným
jednoduše ikonou,
hrdinou ve
je pojem, kterým se neustále ohání celá skupina
Jak ale vidí Noboru sám sebe? .,Jestli to
myslím tím konec
73
způsob,
... hádám, že bych
udělal
někdy
bude
cokoliv, abych to zastavil,
nezaleží na tom, jak hrůzně. " 74 V této větě je klíč k celé knize. Noboru si je
jednoduše jist svou schopností jednat, cítí právo vzít spravedlnost do vlastních rukou. Vidí sám sebe jako činech.
Fakt, že
námořník
"tvůrce".
zradí
moře kvůli Noboruově
degraduje. Není už hrdinou, kterého světu
Touží po univerzálním
děti
pořádku
matce, ho podle chlapce
obdivovaly a je jediná možnost jak vrátit
rovnováhu- Noboru se domnívá, že musí Rjúdžiho zabít.
Jako jednu skupinovou postavu
můžeme vidět
partu Noburoových
Sice se liší svou odvážností a mají jednoho ze skupiny v
73 74
a velkolepých
zásadě
kamarádů.
vyčnívajícího vůdce,
ale vždy táhnou za jeden provaz a autor se nezabývá individuálními
Óe, Kenzaburó: Chov, český překlad Krouský, Ivan, H&H, Praha 1999 The Sailor, str. 13
48
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
popisy. Noboru se
před
kamarády vytahuje Rjúdžiho schopnostmi a hrdinstvím.
Šéf party mu ale říká, že "žádný dospělý ne ní schopen něčeho, co bychom my nedokázali" 75 . Dospělým všeobecně věnují chlapci velkou pozornost. Vysmívají
se
jejich
neschopnosti.
Podle
dospělí
nich
"neznají
ani
definici
nebezpečí. " Zvlášť pohrdají svými vlastními otci a rolí otce jako takovou. Otec 76
jednoho syna bije, druhý je alkoholik, vzorný. zlu ve
Noborův případ
světě,
často
scházejí na odlehlém
svět. Při
nestojí za nic, protože je až
je zvláštní tím, že otce nemá. I tak se ale má
aby byl jednou schopen získat
Chlapci se názorech na
třetí
skutečnou
místě
přespříliš
dozvědět
o
moc.
a dlouze spolu diskutují o svých
jednom takovém setkání jakoby nic
vůdce
skupiny pronese:
"V§e připraveno pro víte co. " 77 Odpíská tak pomyslný start lovu kočky v okolí. dětem podaří
Když se
stáhnou z
kůže.
najít toulavé
Poté ho
důkladně
koťátko,
zabijí ho a
rozpitvají. Scéna je
připraveným
líčena
až
nožem
nechutně
naturalisticky. Proč jsou čtrnáctileté děti schopné spáchat něco tak děsivého? "Šéf vždycky trval na tom, že to bude vyžadovat největší
prázdnoty
světa. Ačkoliv
zaplnila tyhle prázdné jeskyně
činy
jako tenhle, aby se zaplnila
nic jiného by to nedokázalo,
přesně
říkal,
vražda by
tak, jako prasklina na jeho povrchu zaplní
zrcadlo. Pak bychom získali skutečnou moc nad existencí. " 78 Noboru je ten, kdo
bere do rukou
koťátko
a zabíjí je. V duchu si
říká:
"Zabil jsem ho celé sám ...
Dokážu cokoliv, nezáleží na tom, jak hrůzné to je."
79
Už zde můžeme najít
varovné signály a rozpoznat fascinaci násilností, která se v budoucnu zopakuje v
75
76 77 78 79
silnější
verzi.
The Sai lor, str. 50 The Sailor, str. 51 The Sailor, str. 53 Tre Sailor, str. 57 The Sailor, str. 61
49
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
Jakmile v
očích chlapců námořník
padne,
přízeň.
hnusí už fakt, že Rjúdži usiluje o jeho něj.
ostatní usilují o námořníka,
přestane
průběžně
Noboru si
Hrdina tajně
přece
o
přízeň
neusiluje provinění
zapisuje seznam
mezi kterými se objevuje i: "Když jsem se ho zeptal, kdy zase vypluje,
odpověděl: Ještě to nevím jistě. "
80
Pro nás možná banální odpověď, pro Noborua
pád hodnot, které uctíval. O
proviněních námořníka
kteří
námořník přestal
poreferuje svým
hrdinu
násilnou smrtí. Noboru v poslední chvíli váhá a ptá se, jestli je ještě
nějaká
jiná šance ho zachránit.
Odpověď
dobrodružné historky ze života na mu nabídnou
čaj
s
rozpuštěnými
být hrdinou a je
je záporná.
moři
Děti
tedy
třeba
kamarádům, něj
se shodnou na tom, že
udělat
být hrdinou. Noboruovi se
z
předstírají
zájem o
a vylákají Rjúdžiho na odlehlé místo, kde
prášky na spaní. Noboruova ruka podávající
čaj
se chvěje, ale neváhá. Námořník čaj bez přemýšlení vypije. Čaj chutná hořce a jak uzavírá vypravěč: "Sláva, jak každý ví, je hořká. " 81 Žízeň po krvi je uhašena, chlapci si
předem spočítali,
že potrestání se vyhnou a právo tedy vzali do svých
rukou.
Nadto vše bych ráda doplnila Jde o
nejvýznamnější
několik
slov k
postavě
ženskou postavu v celé knize.
Noboruovy matky Fusako.
Přestože
podíl ženské a mužské strany v rovnováze, musíme Fusako v
příběhu.
nelze tvrdit, že je
přiznat určité
místo
Propojuje Rjúdžiho a Noborua. Je spojujícím prvkem. Chlapci dává
povely a do jisté míry je pro
něj
autoritou. Rjúdži je do ní zamilovaný a snaží se ze
všech sil potěšit ji. Mění své návyky, začíná nosit evropské obleky. Čím si nakloní Fusako, vzdálí se Noboruovi. Fusako empatii a
tradiční
japonské hodnoty.
Námořník
jednoduchostí a prvkem Západu.
80
81
ztělesňuje
TheSailor,str.l05 The Sailor, str. 181
50
ženskou jemnost, citlivost,
s ní kontrastuje svou drsností,
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
Noboruova vražda
námořníka
je jedním z mnoha
příkladů,
kdy proti
sobě
dva odlišné prvky. Kontrastuje ženský a mužský princip, pasivita a aktivita, námořníkovy
musí být
plavby a tmavý stín jeho posledního dne.
zničen.
vlečný člun
Tím má Odpolední
Dříve
mnoho
stojí
světlo
obdivovaný ideál
společného
se Zlatým
pavilonem.
S. SYNTÉZA
Nyní se pokusím porovnat jednotlivé mužské a ženské postavy v pěti zvolených knihách, najít podobné roviny otázku míry
autobiografičnosti několika
postav v osobním
životě
popisů
i jejich odlišnosti. Položím si
postav. Doplním ji i
předlohou řady
Mišimy Jukia.
Ženské a mužské postavy ve vybraných dílech, role vypravěče
Mám-li se nyní zabývat srovnáváním jednotlivých postav všech vybraných knih, jsem si
vědoma
s jistotou tvrdit, co
obtížnosti úkolu, který jsem si zvolila. Je totiž nemožné
měl
danými slovy autor na mysli a
Nejeden žijící spisovatel svých vlastních knih a který kritici
přikládají
tomu,
čím
pouze
čím
překvapuje
doplňoval
pozadí
se nechal inspirovat. ho hloubka významu. příběhu
nebo co mu
vytanulo na mysli pod vlivem drog či alkoholu 82 . Jindy pravděpodobně nenajdeme klíčové
Jako 8
myšlenky, pokud neznáme kulturní a dobové pozadí vzniku daného díla.
čtenáře mě
od Mišimy
odděluje
i jazyková bariéra. Pokud používám
překlady,
~ Vliv drog se např. v šedesátých letech často připisoval Alence v říši divů Lewise Carolla. Tato
skutečnost
se však nikdy s ji s toto u neprokázala.
51
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
musím se spolehnout na kvalitní práci mě
překladatele. Při
práci s texty v originále
omezuje pozice cizince a nedokonalost mé japonštiny.
Zároveň
jsem
limitována svým vlastním životním prožitkem a zkušenostmi. Vše, co si tedy nyní dovolím nabídnout, je jen jednou z variant možné interpretace. Moje úsudky tedy vycházejí pouze z doufám, že
otevřou
materiálů,
se kterými jsem
vypravěče.
postavou
jí
může
Ve
ztotožňuje.
Je to subjektivní
do styku a
prostor i pro jiné interpretace.
Pokud si vezmeme všech poloha
měla příležitost přijít
pět
Zpovědi
knih, první faktor, kterým se od sebe liší, je
masky a Zlatém pavilonu se
Hlavní hrdina nám tedy vypráví
výpověď,
která
příběh
čtenáři usnadňuje ztotožnění
ukázat úzký vztah k hrdinovi. Tak je tomu
vypravěč
s
ústřední
z vlastní perspektivy. se s postavou a autor
evidentně
zejména u
napůl
autobiografické Zpovědi masky. V Žízni po lásce a Hukotu příboje je spektrum vystupujících postav
pestřejší,
předcházejících
než u
knih.
Vypravěč
si od nich
tedy drží odstup a popisuje je jako v povzdálí stojící nezaujatý divák. Snad jen v Žízni po lásce se chvílemi stává vševědoucím vnitřním hlasem hlavní postavy. Odpolední
vlečný člun
je psán er formou. Jednotlivé kapitoly se ovšem liší tím,
která postava zrovna stojí ve perspektiv a
příběh
se nám
středu
postupně
pozornosti.
Děj
pak vnímáme z
různých
skládá.
Ženské postavy v Mišimově díle jsou všeobecně líčeny poměrně prostě. Autor oceňuje
krásu, ale o jejich
charakterových kvalitách a inteligenci nejspíš nemá vysoké
mínění. Nejdetailněji
se obvykle omezuje na popis vzhledu. U žen
se ze všech ženských postav věnuje žárlivé vražedkyni Ecuko z novely Žízeň po lásce. Jelikož je hlavní postavou, Při
nemůže
opomenout i popis jejích
pocitů
a duše.
srovnání této (v kontextu Mišimova díla) propracované postavy s mužskými
52
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
hrdiny, je ovšem zcela
porozumět
líčení
Ecuko velice skromné. Je
zřejmé,
že Mišima nedokázal nepodařilo
ženské psychologii a do postav žen se mu
Oproti tomu mužské postavy
líčí brilantně.
Nejblíže je mu hlavní postava
masky, která nám slouží jako zdroj informací o Vzpomínky na rodinu a
dětství
Mišimově dětství
jsou zcela autentické,
Mišimův přítel
Henry S. Stokes.
Způsob,
Zpovědi
a osobním
stejně
z fyzické slabosti a neoblíbenosti vrstevníky. V Omim nalézáme kterém mluví
vcítit.
životě.
jako komplexy dětský
idol, o
kterým ho autor v knize
líčí je blízký popisu Saburóa v Žízni po lásce. Předobrazem obou postav byl zřejmě
stejný
ztělesnit
člověk
- ideál fyzické krásy, který se Mišima ke konci života snažil
sám sebou.
Rodina a postava matky
Vraťme
se nyní k rodinnému
prostředí.
V Mišimových knihách se míhají
postavy otce jen lehce. Rád je nechává umírat a jsou mu lhostejní. Oproti tomu postava matky v zrcadlí v k
těchto
Mizogučiho
homosexualitě.
knihách je velmi zajímavá. Vztah k matce v mládí se matce v Masce.
Syn jí nikdy
nepřizná
svůj
Možná nechce ranit její city, možná se jí nechce
Dostane-li se ale do úzkých a má rozhodnout o svém
životě,
sklon otevřít.
je matka jediným
člověkem, s kterým o problému mluví. I matka Šindžiho V Žízni po lásce je
chápavá a svého syna miluje. Spojuje je silný cit a oboustranná V
pozdějším
důvěra.
Zlatém pavilonu je postava matky sice starostlivá a o svého syna se
zajímá. Ten ji ale nenávidí. Hnusí se mu a ani jednou ho nenapadne svými úmysly zapálit pavilon nebo se s ní svými opakovanými
návštěvami
bezesporu vztah k matce
čistou
před
smrtí
rozloučit.
svěřit
se jí se
Jen ho otravuje
a dopisy, stydí se za její chudobu. Zde je
fikcí, nevycházející z vlastního života. Jaký tedy
53
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
Mišimův
byl
vztah k matce? Tak jako v Masce,
vztahu bránila Mišimova
babička. Přesto
mamince velkou pozornost. Posílal ji Na vývoji postavy matky v se v
těchto
vyrůstal
Mišima v
květiny
a dá se
bez jejího vlivu a jejich
dospělosti říct,
vždy
že se oženil na její
knihách vidíme, že jeho vztah k
míře autobiografičnosti značně
věnoval
postavě
své
přání.
matky
lišil.
Aktivní a pasivní hrdina, mužské postavy, role autority
Zkoumáme- li hlavní postavy všech
pěti
skutečností
Prvním je pasivní hrdina, který není se vzít život do vlastních rukou. Jeho drží jen ve snech a ve
knih, objevují se nám dva typy hrdiny.
představy
skutečném životě
je
velkého
téměř
sice spokojen, ale nedokáže činu
nebo zvrhlé fantazie se
bezmocný. Takového hrdinu nám
předkládá např. Zpověď masky. Ecuko v Žízni po lásce a Mizoguči ve Zlatém
pavilonu berou problémy
se
osud do vlastních rukou. Nejprve oba
vyřeší někdo
jako dva paralelní
mění
z
Mizoguči
Ecuko vraždí a člun
svůj
vnějšku.
Když ovšem zázrak
pohřbívá
své
nepřichází,
že jejich
jednají sami vlečný
pálí Zlatý pavilon. Pokud vezmeme Odpolední
příběhy, můžeme
z aktivního hrdiny do pasivního
událostí a
čekají,
dětské
je vnímat jako opaky.
člověka,
Námořník
Rjúdži
který se nechává unášet proudem
sny. Noboru se naopak vyvíjí z pasivního
flákače
špehujícího svou matku, ve zvrhlého a rafinovaného vraha, jenž sám podá námořníkovi čaj
s
rozpuštěnými
prášky. Jejich
příběhy
tedy jasně kontrastují. Dále
se nám v Hukotu příboje objevuje figura mladého naivního rybáře Šindžiho. Jeho postava,
stejně
výraznější
jako i ostatní postavy, je spíše lidským charakterem bez jakékoliv
dynamiky vývoje. Postavy knihy
černobíle. Opět
připomínají
pohádkové bytosti
líčené
se tu objevují milující matka a mrtvý otec chlapce. Otec dívky, o
kterou Šindži usiluje, představuje určitou autoritu, ke které mají ostatní postavy
54
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
respekt. Naproti tomu
představený
ztělesněním
řádu,
autority a
kláštera ve Zlatém pavilonu, který je
hlavním hrdinou respektován není.
Mizoguči
autoritě představeného,
s nímž by jeho život
Vášně,
měl
se ho
Stejně
snaží napálit a zastrašit. Vysmívá se mu a vyzdvihuje jeho slabiny. nemá respekt k
rovněž
jako
nerespektuje ani hodnoty buddhismu,
být spjat.
emoce a společné hodnoty
V Odpoledním
vlečném člunu
a Hukotu
příboje
se objevuje prvek zrady a msty.
Ecuko toužící po Saburóovi i ošklivá Čijoko usilují o lásku ostatních. Jakmile Ecuko zjistí, že Saburó se chce oženit s jinou ženou,
mění
se její cit v žárlivost,
závist a nenávist. Ze žárlivosti vraždí. Čijoko je ve svém přístupu mírnější. Sice ji uvědomí,
také zachvátí žárlivost a mstí se pomluvami, brzy si ovšem
jaké
následky její chování nese a snaží se vše napravit. Na rozdíl od Ecuko, Čijoko lituje svých chyb a cítí výčitky. Prvek žárlivosti se v Žízni po lásce objevuje i u dalších postav. Rjósuke žárlí na svou mladou partnerku a obává se, že ji ztratí. Ani ostatní postavy si
nedůvěřují
Zásadní roli pro
a
tajně
většinu hrdinů
kamarády - pilného studenta s pokřiveného
jedna druhou kontrolují. hraje
přátelskou
přátelství.
Novic
Mizoguči
povahou Curukawu a oběma
Kašiwagiho. Zmítá se pod jejich vlivem a
opovrhuje. Ani jednomu se se svým plánem spálit pavilon
nesvěří.
má dva
charakterově
svým Na
způsobem
Mizogučiho
má špatný vliv nejen Kašiwagi, ale i americký voják, s kterým se setká klášterem. Voják ho nutí šlapat po prostitutce a v podobná hlavnímu aktérovi paralelu s vlivem skupiny které se cítí
výjimečné.
Zpovědi
kamarádů
Opovrhují
Mizogučim
před
se probudí brutalita
masky. V negativním vlivu okolí vidíme
na Noborua. Jde o
světem dospělých
55
a
znuděné třináctileté děti, chtějí
sami
určovat,
co je
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
dobré a co špatné. Jsou
překvapivě
jednotní a rozhodní- dokážou
chladnokrevně
promyslet a spáchat vraždu.
příboje
Ponecháme-li stranou Hukot
jako
nepříliš
dlouhou kapitolu inspirace
Řeckem, najdeme ve zbývajících čtyřech knihách řadu společných prvků. Nejen ve
svém osobním
životě,
skončil
který
literatuře
tragickou smrtí, ale i v
se Mišima
nejspíš řídil logikou, podle které "se lidé nevyděsí, dokud neteče krev. " 83 Rád děsí čtenáře morbidními scénami a tragickými konci. Odpolední vlečný člun i Žízeň po životě končí
vraždou. Ta nám otvírá prostor pro spekulace o tom, co následuje po
ní. Trest? Budí se u vraha
svědomí?
Nebo
zůstává
etického hodnocení autor do svých knih zapojuje nešťastného dětství
najdeme stopy
a rodinných
umírá a vztah k matce se postupem oporou k vymezení se, ale ne postavami
vyčnívá
empatií a jejich
času
životně
vyvíjí.
chladnokrevný? Absencí
čtenáře.
problémů. Přátelství
důležitou
homosexuální orientací
Otec
většinou
klíčovou
je
kulisou.
líčeny
s
nedostatečnou hlavně
je tím snížena. Sice je Mišima znám
vyjádřenou
ve
Zpovědi
brzy
hodnotou. Mezi ženskými
figura matky. Ostatní ženské role jsou věrohodnost
Ve všech knihách
Masky, srovnání vybraných
pěti
knih ovšem ukazuje, že to není jediný druh vztahu, který autor popisuje. V ostatních knihách není po Rjúdžimu a spiknutí
oběti Ecučiny
dětí
novic
vášně.
výčitkami svědomí
Mizoguči
ani stopa.
žárlivosti Saburóovi je
nebo vraždu z
postavy netrpí
homosexualitě
společná
role
oběti
Vždy je likvidována nevinná
-
oběť.
ať
už jde o
Mišimovy
ani se nehlásí k náboženským zásadám.
Např.
jedná zcela v rozporu s buddhistickými hodnotami, které mají
život mnicha provázet. Všechny knihy sjednocuje lásky, závisti i zloby. Hlavní hrdina obvykle stojí
83
Zavražděnému námořníkovi
Zlatý pavilon, doslov Macúchová, Klára, str. 267
56
přítomnost
před
silných emocí -
rozhodnutím sám, jde o
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
příběhy
individualit.
Autobiografičnost
Nabízí se otázka Zpovědi
autobiografičnosti.
masky. Jak jsem již
Nejblíže autorovi je
dříve naznačila,
slovo
"zpověd"'
evidentně
hrdina
přímo
dotýká
se zde
autorovy osoby. Po Masce je to Zlatý pavilon, v kterém se Mišima nejvíce zabývá vnitřním
hlasem hlavní postavy a
Mizoguči
a cítí s ním i odcizení
Inspirací však nebyl
autorův
ztotožňuje
společnosti
se s ní. Má stejné komplexy jako
a hrdost, že je
osobní život, ale
společností
nepochopen.
příběh skutečného žháře. Mizoguči
i
ženská postava novely Žízeň po lásce Ecuko prahne po uchopení a ovládnutí vlastního osudu. Nebojí se jednat a touží po síle. V tomto kroku předobraz
slov k
můžeme vidět
Mišimova dramatického konce života, kdy se odklonil od literatury a
činům.
Demonstrativně
Přestože
Stejně
ukazuje
odhodlaně světu
mění
realitu Noboru se svými kamarády.
jeho neschopnost a dává sám
se Mišima vždy snažil vyhnout
zařazení
sobě
právo vraždit.
ke konkrétní škole nebo
literárnímu stylu a distancoval se od watakuši šósecu, jehož
autoři cíleně
témata z vlastního života a osobní vzpomínky, najdeme v každé jeho jeho vlastní osobnosti.
Jasně
vidíme, jak jednoduše na
s kterými mužskými postavami autor sympatizoval.
57
něj
využívali
postavě část
působily
ženy, i
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
6. ZÁVĚR
Knihami Mišimy Jukia prostupují
společné
prvky a jejich postavy si jsou blízké.
Touto prací jsem se snažila ukázat, že téma homosexuální tématem Mišimovy literární tvorby. Snad jsem
jasně
výpovědi
není jediným
prokázala odlišný
přístup
Mišimy k mužským a ženským postavám a jejich psychologii. Ve všech knihách jsou daleko
detailněji líčeny
mužské postavy. Je tedy
vidět,
že
pěti
porozumět
ženskému vidění světa bylo pro Mišimu problematické. Ženským postavám všeobecně
je
věnován
Pokud se mi působí
zcela
předobrazy
v
podařilo předvést
smyšleně,
ale
pestrost témat jednotlivých knih, která sice
zároveň
často
se v nich zrcadlí autorovy vzpomínky a
budoucích událostí, není má práce bezvýsledná. Neopomenutelnou roli
hraje i kapitola jedné z
menší prostor.
věnovaná
největších
autorovu životu, v které
osobností
českých překladech
najde
poválečného
čtenář
spisovatelů,
Japonska.
čtenáře
budu velice ráda.
k dalšímu zájmu o Mišimova díla a
pozadí literárního díla
Jistě
je škoda, že zatím
jen nepatrný zlomek Mišimovy tvorby. Kdyby
má práce dovedla svého potenciálního "škatulkováním"
nastiňuji
poválečnou
58
k zamyšlení se nad zavedeným Potěší mě,
jestli
někoho
literaturu Japonska
vůbec.
inspiruji
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
7. PŘÍLOHA 1 - SEZNAM VYBRANÝCH DĚL
Rok prvního
Japonský název
japonského vydání
v anglické transkripci
1944
Hanazaki no Mori
The Forest in Full Bloorr
1947
Misaki nite no Monogata
A Story at the Cape
1948
Tozoku
Robbers
Yoru no Shitaku
Preparations for Night
Hoseki Baibai
Traffic in Precious Stone
Komen no Kokuhaku
Confessions of a Mask
Magun no Tsuka
The Passage of Demons
Todai
The Lighthouse
Kaibutsu
Monster
Ai no Kawaki
Thirst for Love
Junpaku no Yoru
The Pure White Night
Ao no Jidai
The Blue Period
Seijo
The Holy Virgin
Kari no Emono
The Hunter and His Prey
Tonorie
Riding Club
Kashiramoji
Initials
Kinjiki
Forbidden Colours
Natsuko no Boken
Natsuko's Adventure
1952
Aporo no Sakazuki
The Cup of Apollo
1953
Manatsu no Shi
Death in Midsummer
Nipponsei
Ma de in Japan
Yoru no Himawari
Twilight Sunflower
Higyou
Secret Medicine
Aya no Tsuzumi
The Damask Drum
Migoto na Onna.
Wonderful Woman.
Todai.Uma
The Lighthouse. Horse
Shiosai
The Sound of Waves
1949
1950
1951
1954
59
Anglický název
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia Koi no Miyako
The Capital of Love
Kagi no Kakaru Heya
The Room with a Locked Door
W akodo yo Yomigaere
Y oung Men Come
Back to Life Bungakuteki Jinseiron
Literary Discussion of Life Goddness
1955
1956
Megami
Goddess
Radige no Shi
The Death of Radiguet
Shosetsuka no Kyuka
A Novelisťs Holiday
Shiroari no S u
The Nest of the White Ants
Kofukogo Shuppan
Departure of the SS Happiness
Kindai Nogakushu
Five Modem No Plays
Shi o Kaku Shonen
The Boy Who Writes Poetry
Kame wa U sagi ni
Will the Tortoise Catch
Oitsukuka
to up to the Hare?
Kinkakuji
The Temple of the Golden Pavilion
Nagasugita Haru
The S pring that was to o Long
1957
1958
1959
Rokumeikan
Rokumeikan
Bito kuno Yoromeki
The Faltering of Virtue
Gendai Shosetsu wa
Can a Modem Novel
Koten Tariuru ka
be a Classic?
Shishi
Li on
Hashizukushi
The Seven Bridges
Tabi no Ehon
Travel Picture Book
Bara to Kaizoku
The Rose and the Pirate
Nichiyoubi
Sunday
Fudotoku Kyoiku Koza
Lectures on Immoral
60
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia Education Bunsho Dokuhon
A Textbook of Style
Kyoko no Ie
Kyoko' s House
Ratai to Isho
Nakedness and Clothing
Zoku Fudotoku Kyoiku
Lectures on Immoral
Koza
Education
Utage no Ato
After the Banquet
Ojosan
The Young Lady
Star
Star
Kemono no Tawamure
The Sport of Beasts
Bi no Shugeki
The Assault of Beauty
1962
Utsukushii Hoshi
A Beautiful Star
1963
Ai no Shisso
Love Runs Wild
Hayashi Fusao Ron
On Fusao Hayashi
Gogo no Eiko
The Sailor who Fellfrom
1960
1961
Orace with the Sea
1964
Ken
Sword
N ikutai no Gakko
A School for the Flesh
Yorokobi no Koto
The Harp of Joy
W atakushi no Henreki
My Wandering Y ears
Jidai
1965
Kinu to Meisatsu
Silk and Insight
Daiich no Sei-Dansai
The First Sex-Studies of
Kenkyu Koza
Male s
Ongaku
Music
Ame no naka no Funsui
The Fountain and the Rain
Me-Aru Geijutsu Danso
Eye-Fragmentary Reflections on Art
1966
Sado Koshaku Fujin
Madame de Sade
Han-Teijo Daigaku
The Book of Anti-Chastc Wisdom
Yukoku
Patriotism
61
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia Eirei no Koe
The Voices of the Heroic De ad
1967
Taiwa-Shin Nihonjin
Dialogue on the Japanes(
Ron
People
Areno yori
From the Desolate
Geijutsu no Kao
The Face of Art
Hagakure N yumon
An Introdustion to
Field~
Hagakure Yakaifuku
Evening Dress
Suzakuke no Metsubo
The Fall of the House of Suzaku
1968
Fukuzatsu na Kare
A Complicated Guy
Taidan-Ningen to
Dialogue on Man and
Bungaku
Literature
Mishima Yukio Reta
Yukio Mishima's
Kyoushitsu
Classroom on Letter Writing
1969
Taiyo to Tetsu
Sun and Steel
Wagamoto Hittora
My Friend Hitler
Inochi U rimasu
I Will Se ll Yo u My Life
Haru no Yuki
Spring Snow
Honba
Runaway Horses
Bunka Boeiron
On the Defence of Cultw
Kurotokage
Black Lizard
Mishima Yukio vs Todai
Yukio Mishima vs Toky<
Zenkyoto
University Student Struggle Association
Raio no Terrasu
The Terrace of the Leper King
Wakaki Samurai no
For Young Samurai
tame ni
1970
Chinsetsu Yumiharizuki
Chinsetsu Yumiharizuki
Akatsuki no T era
The Temple of Dawn
62
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia Shobu no Kokoro
The Heart of Martial Spirits
Kodogaku N yumon
On Action
Gensen no Kanjo
Gensen no Kanjo
Sakkaron
Essays on Authors
Tennin Gosui
The Decay of the Angel
Ranryoo
Ranryoo
63
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
8. PŘÍLOHA 2- FOTOGRAFIE
Mišima Jukio v r. 1958
64
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
Mišima Jukio s manželkou Jóko, 1960
Mišima s
mečem hačimaki
65
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
Skupina, která se
zúčastnila
incidentu
ukončeného
Mišimovou
smrtí- Morita, Furu-Koga, Ogawa, Čibi-Koga a Mišima.
66
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
9. PRAMENY A LITERA TURA
Knihy a
časopisy
Červenka Miroslav a kolektiv - Na cestě ke smyslu: poetika literárního díla 20.
StoletL Torst, Praha 2005 Červenka Miroslav - Významová výstavba literárního díla, Karolinum. Praha
1992
Hodrová Daniela a kolektiv - ... na okraji chaosu ... Poetika díla 20. Století, Torst, Praha 2001
Hodrová Daniela -Román Jankovič
zasvěcení,
H&H,
Jinočany
1993
Milan- Cesty za smyslem literárního díla, Karolinum, Praha 2005
Keen, Donald- Dawn to the West, Japanese Literature in the Modem Era, Fiction, Henry Holt and Company, New York 1984
Mišima Jukio- Confessions of a Mask, anglický
překlad
Weatherby. Meredith, A
N ew Directions Boo k, N ew York 19 58
Mišima Jukio - Smiid po láske. Príboj,
překlad
do slovenštiny
Kuťka,
KaroL
Tatran, Bratislava 1988
Mišima Jukio - The Sailor Who Fell from Grace with the Sea, anglický
překlad
Nathan, John, Vintage Books, Londýn 2008
Mišima Jukio - Zlatý pavilon,
český překlad
Klára Macúchová, Brody, Praha
1998
Murray, Giles - Exploring Japanese Literature: Read Mishima, Tanizaki and Kawabata in Original, Kodansha International, Tokio 2007
Napier Susan- Escape From the Wasteland, Harvard University Press 1991 Novák Miroslav a Winkelhoferová Vlasta - Japonská literatura, sv. II, SPN,
67
Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia
Praha 1977
Óe, Kenzaburó- Chov, český překlad Krouský, Ivan, H&H, Praha 1999 Pechar
Jiří-
Interpretace a analýza literárního díla, Filosofia, Praha 2002
Pechar Jiří- Od příběhu k románu (K poetice vyprávěné prózy), Československý spisovatel, Praha 1989 Slovník literární teorie, Československý spisovatel, Praha 1977
Stokes Henry Scott - The Life and Death of Yukio Mishima, Tuttle publishing, Londýn 1975
Wellek René, Warren, Austin - Teorie literatury,
český překlad
Calda, Miloš,
Votobia, Olomouc 1996
Wilson Michiko N. - Three Portraits of Women in Mishima's Novels, The Journal of the Association of Teachers of Japanese, Vol. 14, No. 2, 1979
Winkelhoferová Vlasta- Slovník japonské literatury, Libri, Praha 2008
Internetové stránky
http://www.amazon.com/review/R3CGPKQTT'DSNM3 www.cs. wikipedia.org http:/ /deliandiver. blogspot.com/2007/12/miima-posledn-j aponsk-samurajukazujeme.html http:/ /en. wikipedia.org/wiki/Y ukio Mishima www. iliteratura. cz www.ja.wikipedia.org/wiki/- ~ El3 *2~ www.jstor.org http://members.tripod.com/dennismichaeliannuzz/NoteBooksCofessions.HTML
68