UNIVERZIT A KARLOV A V PRAZE

UNIVERZIT A KARLOV A V PRAZE Filozofická fakulta Ústav Dálného východu Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia Lucie Šedivá

Bakalářská

2008

práce

CHARLES UNIVERSITY, PRAGUE Faculty of Philosophy Institute of East Asian Studies

A Picture of "male" and "female" Character in Mishima Yukio's Literary Work

Yukio Mishima

Bachelor Work

2008

Prohlašuji:

Tuto práci jsem vypracovala

samostatně.

Veškeré literární prameny a informace,

které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona

č.

121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se

že Univerzita Karlova má právo na

uzavření licenční

skutečností,

smlouvy o užití této práce

jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Karlova nákladů,

které na

skutečné

výše.

Souhlasím s

oprávněna

vytvoření

prezenčním

ode mne požadovat

přiměřený příspěvek

a úhradu

díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich

zpřístupněním

své práce v univerzitní

knihovně

Univerzity Karlovy.

V Praze dne 1.

června

2008

Lucie Šedivá

ÚDAJE PRO KNIHOVNICKOU DATABÁZI

Název práce

Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia

Title

A Picture of "male" and "female" character in Yukio Mishima's Literary Works

Autor práce

Lucie Sedivá

Obor

Japonská studia, UDLV, FF UK Praha

Rok

2008

obhajoby Vedoucí práce

Prof. Zdenka Svarcová, Dr.

Poděkování

Uctivě děkuji paní profesorce Zdence Švarcové za trpělivost a odborné vedení

práce. Dále inspirativní

děkuji

svým

připomínky

rodičům

a Miroslavu

a pochopení. Svým

Matějkovi

přednášejícím

za korektury, na Japonských

studiích Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze JSem potřebný

zdroj motivace, konstruktivní kritiku i

vstřícnost.

vděčná

za

Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia

ABSTRAKT

V

bakalářské

práci "Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia" se

zabývám rozborem mužských a ženských postav v

pěti

vybraných dílech tohoto

autora- ve Zpovědi Masky, Žízni po lásce, Hukotu příboje, Zlatém pavilonu a Odpoledním k tématu a

vlečném člunu.

způsobu

První

část

práce je

věnována

vnímání literárních postav. Každé z

rozboru

pěti

přístupu

knih se

věnuji

zvlášť. Čtenáři ulehčuji orientaci v nich uvedením do děje. Dále srovnávám

jednotlivé postavy knih a v následující

části

hledám paralely mezi jednotlivými

díly a jejich hlavními postavami. Snažím se je konfrontovat i s osobním prožitkem autora a prolínáním jeho osobnosti do postav. Nedílnou práce je i kapitola

uvádějící

základní informace ze ·Života autora a

dobové pozadí a pohnutky, které Mišimu k napsání

těchto

v jeho dílech nalézáme i autobiografické prvky, k jejichž Mišimův

osobní život slouží. V

přikládám několik

příloze

fotografií autora.

7

součástí

osvětlující

knih vedly. Navíc porozumění

uvádím seznam vybraných

nám děl

a


OBSAH: ,

1. UVOD .... ................................................................ ............................. 9

2. LITERÁRNÍ POST AVY - JAK JE MŮŽEME VNÍMAT? .............................. 11 v

,

v

3. ZIVOT A DILO MISIMY JUKIA ........................................................ 17 3.1 Od poetiky slov k rituální

sebevraždě ...................................................... 17

3.2 Konec "starého Japonska"? ................................................................................... 20 3.3 Mišimovy ambice a posedlost vlastním

tělem ............................................ 20

3.4 Poslední samuraj nebo zfanatizovaný nacionalista ....................................... 22 4. VYBRANÁ DÍLA A JEJICH POST AVY .............................................. 23 4.1 Z po věd' masky .................................................................................. 24 4.2 Žízeň po lásce .................................... ~ .............................................. 30 4.3 Hukot

příboje ................................................................................... 35

4.4 Zlatý pavilon ................................................................................... 38 4.5 Odpolední

vlečný člun ....................................................................... .46

,

5. SYNTEZA ...................................................................................... 51 ,

v

6. ZA VER ... ......................................................... .............................. 58 v

,

7. PRILOHA 1 ................................................................. .................. 59 v

,

8. PRILOHA 2 ............................................................................ ....... 64 9. PRAMENY A LITERATURA .............................................................. 67

8


1.

ÚVOD

V

Evropě

a Americe je Mišima Jukio známý zejména svým nihilismem a

dramatickým koncem života. Provází ho i nálepka autora homosexuální literatury a bláznivého

odpůrce poválečného bakalářské

jako téma své

práce

Japonska. Jeho literární tvorbu jsem si zvolila právě

Nekladu si za cíl hodnotit kvalitu jeho literatury. Zajímají k

volbě

těchto

proto, abych ho

mě

jeho

klišé zbavila. vnitřní důvody

daných témat a inspirace osobními zážitky. Hlavním tématem mé práce

jsou pak mužské a ženské postavy v jeho vybraných dílech, které se od sebe značně

Ať

liší.

máme k

kariéře

Mišimově

politickým

názorům,

jakýkoliv vztah, musíme uznat, že

japonské

poválečné

patří

soukromému životu a literární mezi

nejvýznamnější

literatury. Jeho složitý styl, mnohdy

těžko

osobnosti

srozumitelná slovní

zásoba obsahující archaismy a neobvyklé výrazy i volba témat jdoucí proti proudu populární literatury jsou zcela

Překlady

pouze

i nová japonská vydání se objevují dodnes. V

překlad

češtině

vyšel

knižně

Mišimova vrcholného psychologického románu Zlatý pavilon. Dále

lze použít jen překladu.

ojedinělé.

několik

kratších prací v

časopisech

Pro tuto práci jsem si vybrala

čtenáři nejdostupnější.

pět

a

dvě

novely ve slovenském

knih, které jsou podle mého názoru česky,

Jak už jsem zmínila, Zlatý pavilon vyšel

Zvuk

příboje a Žízeň po lásce slovensky a zbylé dvě knihy jsou snadno dostupné

v anglickém prostředků

překladu.

Protože tématem mé práce není rozbor jazykových

Mišimy, dovoluji

Sl

pracovat s uvedenými

srovnávat s originály.

9

překlady

a

částečně

je


Pomineme-li heslo ve Slovníku japonské literatury Vlasty Winkelhoferové a doslov Kláry Macúchové ke Zlatému pavilonu, osobnost Mišimy Jukia v

češtině

nebyla

samostatně

zhodnocena. Nejprve tedy

stručně

údaje Mišimova života pro lepší pochopení jeho tvorby a v děl.

seznam jeho vybraných

ještě

shrnuji základní příloze

Hlavním zdrojem informací o jeho osobním

uvádím i životě

mi

byla kniha Mišimova amerického přítele Henryho S. Stokese Život a smrt Jukia Mišimy, která vyšla v

angličtině.

často

k Mišimovi staví

Ta

mě

kriticky, to i

oslovila zejména proto, že se v ní Stokes přesto,

že byli

přátelé.

články,

Odborné

recenze, internetové stránky i knihy, s kterými jsem pracovala, uvádím v seznamu použitých

pramenů

a literatury.

Jako téma své práce JSem si v Mišimových dílech vybrala protože

mě

zajímá

podrobnějším

způsob,

studiu jeho knih

právě

postavy,

kterým autor pracuje s jejich psychologií. mě překvapily

liší se i prostor, který jim v

příběhu

Při

jednotlivé odlišnosti v popisu postav,

autor dává a forma, kterou je

čtenáři

prezentuje. Snažím se i vnímat jednotlivé postavy v kontextu doby vzniku díla a osobních zkušeností autora v té

Nepostradatelným

zdrojem

době.

inspirace

mi

byly

knihy

Daniely

Hodrové

zabývající se teoretickými rozbory prózy a divadelních dramat, literární kritikou a komparatistickými mě

k

němu

doplňuji měla

přístupy.

Navedly

mě

na

přístup

dovedla, uvádím v první kapitole.

konkrétními

možnost

při

příklady

z japonské i

studiu setkat.

10

k rozboru postav a cestu, jež

Různé

světové

pohledy na otázku postav

literatury, s kterými jsem se


Pořadí

japonských jmen si dovoluji ponechat v tradičním

jméno tedy vždy překládám

z

předchází

osobnímu. Názvy

děl,

která nevyšla v

pořadí.

českém překladu.

znění.

podle Slovníku japonské literatury z originálního

angličtiny

přeložit

a slovenštiny jsem si dovolila

Rodové

Citace

sama, aby byla práce jazykově

kompaktní.

2. LITERÁRNÍ POST A VY- JAK JE MŮŽEME VNÍMA T?

Jak jsem záhy po zvolení tématu práce zjistila,

způsoby

postav se liší. Proto bych si nejprve ráda položila otázku, co "literární postava" rozumíme. Následující pasáží se pokusím ni, ale dotknout se i kategorizace postav a základě

dostupných

materiálů

přístupů,

kterými se

řídím

problematiku. Na běžně

užívaných

různých

postav v díle Mišimy Jukia. Jako

stěžejní

rozboru literárních

vlastně

pod pojmem

odpovědět

úhlů

nejen na

pohledu na tuto

se pokusím o

stručný

rozbor

i v rozboru vybraných literárních

zdroj mi slouží zejména knihy Daniely

Hodrové a Miroslava Červenky, které uvádím v seznamu použité literatury.

Jak tvrdí v jedné ze svých knih

právě

Daniela Hodrová: "Postava

představuje

takový prvek literárního díla epického a dramatického, který prostupuje v.§echny jeho roviny či složky a zřetelněji než jiné jeho prvky ukazuje jejich propojenost. " Autor má

řadu

možností, jak na nás

může

postavu nechat

možnost poznat její vzhled, chování, vlastnosti i

působit,

vnitřní

nacházíme sami sebe, jindy hledáme skryté poselství mezi postavu je v

1

zásadě

možné 4 základními

svět.

jak nám dává Mnohdy v ní

řádky.

Prezentovat

způsoby:

Hodrová, Daniela a kolektiv: ... na okraji chaosu ... Poetika díla 20. sto letL TorsL Praha 200 I. s.

519

ll

1

-, Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia

vypravěče

1. promluvami

o

postavě

(popis

zevnějšku,

chování, jednání, myšlení,

uvedení jména), 2. dialogy a výroky jiných postav o této

postavě

a jejími vlastními replikami v

rozhovorech 3.

vnějšími

a

vnitřními

monology,

4. v dramatu scénickými poznámkami. 2

Který z

těchto

způsobů

v dané knize

převažuje,

(příklady

naturalismu a realismu Lva

oblečení

Zevrubné popisy

Nikolajeviče

Tolstého).

a

zevnějšku

myšlenek.

Někdy

sama se

sebou, jejímu

prožíváme

příběh

straně

se ovšem vytrácejí v

literatury a jsou nahrazovány sledováním

vědomí

ke kterému ji lze

Anny Kareniny od řadě

děl současné

postavy, jejích

hlavní postavy s ní (díky

vnitřnímu

dáno dobou.

jsou typické pro romány

najdeme snad na každé

Téměř

částečně

či směrem,

ve které byla napsána, zejména literární školou přiřadit.

Je

hovorům,

pocitů

a

které vede

monologu), jindy se postava objevuje

v rozhovorech ostatních postav. Extrémním příkladem je slavná hra Čekání na Godota od Samuela Becketta. Godot, který dává čtenáře či

věří,

diváka, který

"pročekáme" společně

s Gogem a Didim- Godot

důležitosti

chápeme jako prvek individualizující,

2 3

skutečnosti

hru

nepřijde.

jména postavy. Jméno obvykle

usnadňuje

"Jeho význam odedávna podtrhoval fakt, že se 3

již samotný titul, zklame

že se s postavou setká "fyzicky". Ve

Tyto úvahy nás vedou až k otázce

místě textu - v titulu."

hře

často

nám identifikaci s postavou.

ocitalo na

nejexponovanějším

Příkladem nám může být údajně nejstarší psychologický

Hodrová, s. 519 Hodrová, str. 609

12


román světové literatury 4 Příběh pnnce Gendžiho

5

připisovaný dvorní dámě

Murasaki Šikibu 6 . Jméno postavu konkretizuje. Už jeho zvuková stránka často vypovídá o vlastnostech a charakteru postavy. Také má v románu mnohdy vlastní

příběh.

Získáním nového jména

začíná

svůj

pro postavu zpravidla nový život.

V japonštině navíc dávají jménu další rozměr znaky kandži. 7 Každý ze znaků nese význam sám o Protože

sobě,

v kombinaci s jiným znakem dále získává nový smysl.

znaky kandži

JSOU

mnohoznačné,

dávají

čtenáři

prostor pro vlastní

představivost.

Naopak opomenutí jména detailní popis

běžně věnuje

které se v

příběhu

ustáleným

pravidlům

nesou jen

počáteční

Můžeme

může

signalizovat

nedůležitost

postavy. Jména a

autor hlavním postavám. Epizodním postavám a

jen mihnou, se obvykle taková pozornost

těm,

nevěnuje. Těmto často

se vymyká vedle jiných i Franz Katka, jehož postavy

písmeno jména. Zde se nám otevírá prostor pro spekulace.

hádat, zda "K." v

Kafkově

Katku samotného. Nebo si za "kdokoliv", které "K" v

Zámku, nebo i Josef K. v Procesu,

počáteční

českém čtenáři

nové možnosti pro naše vlastní

písmeno dosadíme slovo "každý"

evokuje.

domněnky

ztělesňuje

Mnohoznačnost

či

jednoduše nabízí

a interpretace. Bokem stojí postavy

dramatu, které se bez jména zcela obejdou. Pokud jde o Mišimova díla, jména postav známe, jsou-li pro příběh podstatné. Často jsou jména doplněna o informace o určeny

původu či

vztahu k jiným postavám.

Méně

významné postavy jsou

charakteristickou vlastností, fyzickou zvláštností nebo

prvkem, kterým se od ostatních liší. Jejich jména

většinou

nějakým

jiným

neznáme.

http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaiD= 18691, přístup 26. 6. 2008 Japonsky Gendži Monogatari ~Jj:(f\C!fo/)~,3-. čes. překlad (1. díl) Fiala, Karel, Paseka, Praha 2002. přibližná doba vzniku I 000-08, viz. WinkelhOferová, Vlasta: Slovník japonské literatury, Libri, Praha 2008, s. 208 6 Japonsky Murasaki Šikibu ~~i-\:$, pravděpodobná životní data 978-1 O19, viz. Švarcová, Zdenka:Japonská literatura 712-1868, Karolinum, Praha 2005, str. 218 7 Japonsky 1#f"f=

4

5

13

l:ll,

:'


Vraťme

v

zásadě

se nyní ale od jmen

zpět

k postavám samotným. Dosud jsme mluvili

o postavách konkrétních, vnímaných jako individua. Je tomu tak ovšem

vždy? Mezi nejstarší literární památky všech vyprávění.

U nich nejde ani tak o konkrétní postavy, jako o

charaktery.

Svět

Nedochází k

proměnám.

drtivé

většině

procházejí

koncem šablonu.

"červené

etapami, vyvíjí se a směru

modelově,

stereotypní jsou

nemůžeme

dobrodruhů

třeba

jakoby je

nezřídka

čarodějnice

Zvuk

čistě

je hodnotit jako

příboje.

ostatními Mišimovými knihami

a laciné

příběhy

někdo překreslil přes

zlá.

dobré a

se

šťastným

jednoduchou

i postavy ideologického, politického

postava poctivého

dělníka

charakterů

továrníkem apod. S postavami lidských Mišimův

kladný,

typy, lidské

jdou ve stopách pohádek dobrodružné romány a

knihovny". Postavy

románu. Objevuje se tak

nezadá ani

určité

dnešních setkáváme s dynamickými postavami, které

více než

Stejně

zůstává

Princ

pohádky a lidová

Postavy jsou statické a nevyvíjejí se. (Naproti tomu se v

románů

různými

působí

černobílý.

je v nich

ryze špatné.) V tomto romány z

národů patří

v

Jak se zmíním

utiskovaného lakomým

dětských později,

černobílým viděním světa,

pohádkách si vybočuje

mezi

které novelu odcizuje

reálnému životu.

Zvláštní skupinu

světové

symbolický význam. Jednou z

literatury

nejzajímavějších

která satiricky popisuje nejprve v tyranii. Vzhledem k

době,

nadějně

prase Napoleon) a

Farmě zvířat

můžeme

alegorie, jejichž postavy mají je Farma

zvířat

vyhlížející revoluci

kdy byla napsána, ji

vztahující se k bolševické revoluci. (např.

tvoří

Zvířata,

můžeme

George Orwella,

zvířat,

vnímat jako podobenství

která tu vystupují, mají lidská jména

je brát jako zástupce lidských

se nám tedy objevuje postava

14

jež se zvrhne

"zvíře-člověk"

-

charakterů.

Ve

zlidštělé zvíře, zvíře,


kterému autor připisuje lidské vlastnosti. V Čapkově dramatu RUR se setkáváme s "postavou-strojem" 8 . Strojem, který většinou postrádá prvky lidskosti, ale i ty se u

něj

projevují (neumí se s nimi jen vyrovnávat). Naskýtá se tu otázka hranice bodě můžeme

"lidskosti" a "ne-lidskosti". V tomto

diskutovat nad tím, kdo je pro

nás postavou nebo jestli postavy neprokazující prvky individuality a projevující se skupinově,

skupina člunu,

lze posuzovat spíše jako "kolektivní postavy". Za

chlapců kolektivně

vraždící

námořníka

v

Mišimově

příklad může

Odpoledním

sloužit

vlečném

u nichž se žádné individuální prvky neprojevují.

Zásadní otázkou každého rozboru literárního díla je nás, zda se

příběh

stupeň

zrodil z fantazie autora nebo vychází ze

fiktivnosti. Zajímá

skutečných

událostí.

Sice se tento aspekt na první pohled nezdá být nikterak kontroverzní, v historii japonské literatury ale sehrál významnou roli. Ve 20. letech 20. století nabyl silného vlivu styl watakuši šósecu 9 ( doslova "já román"), který vznikl z japonského naturalismu.

Dochází

v

něm

k "absolutnímu

ztotožnění

autora

s hlavním

hrdinou" 10 . Autoři watakuši šósecu se zabývají zejména rodinnou tématikou, dílo u nich splývá s jejich vlastním životním prožitkem. Miroslav Novák o watakuši

,Msecu doslova

říká:

" Vliv subjektivního stylu lze považovat za

bezradnosti a rezignace tehdejší japonské inteligence, která rozpory

společnosti

jako

neřešitelné,

důsledek

pociťovala vnitřní

takže se od nich odvrátila k problémům

osobním. " 11 Záhy se objevila skupina autorů nesouhlasících s módním proudem wataku,fi HJsecu. Odsuzovala ho pro literárního stylu. V

podstatě

přílišné

zaujetí vlastní osobou a zanedbávání

by totiž extrémní forma watakuši šósecu mohla

splynout s bezduchým zapisováním

dění

8

v okolí, které zcela postrádá

tvůrčí

viz. Hodrová, str. 587 Japonsky f.VJ,~>?.. WinkelhOferová, str. 305 10 WinkelhOferová, str. 306 11 Novák, Miroslav a WinkelhOferová, Vlasta: Japonská literatura, sv. ll, SPN, Praha 1977, str. 69

9

15


činnost,

originalitu a práci s představivostí autora.

Zároveň

blízkých, o jejichž intimní život a soukromí se autor se

múže

zraňovat

city

čtenáři dělí.

Objevují se tedy dva pohledy. Spojení vlastního života s literární tvorbou a proti

němu čistá

autory

wataku.~i

fikce,

šósecu.

oddělená

Přesto

literárních teorií i

Mišima Jukio

nepatřil

se domnívám, že v každé jeho práci se zrcadlí

řada

jeho vlastní osobnosti a

tvůrce.

od svého

silně

postav je

uměleckých děl,

se kterými jsem

autobiografická. Na měla

mezi část

základě

možnost pracovat, jsem

došla k názoru, že žádná kniha není zcela odtržena od svého autora a vždy vyjadřuje alespoň částečně

jeho

vnitřní svět.

Každé dílo odráží dobu svého vzniku, (např.

kulturní podmínky, ve kterých autor žije

Kolumbiec Gabriel García

Marquez 12 ve svých knihách často v pozadí příběhu líčí jihoamerickou kulturu, tradice a zvyky) a jeho životní prožitek (dílo Elieho Wiesela 13 bude vždy spjato s osobní zkušeností

hrůzy

holocaustu, v japonské

literatuře

můžeme

zmínit

Kawabatu J asunariho 14 a jeho vyrovnávání se s koncem 2. světové války a ztráty tradičních

japonských hodnot).

Autor má

řadu prostředků,

jimiž pracuje s

Konkrétní postavou se jménem se dokáže

příběhem

samým i emocemi

čtenáři přiblížit,

čtenáře.

naopak "postavami-

hypotézami" 15 mu jen poodhaluje možné cesty příběhu a významy, které si čtenář musí sám domýšlet. V

české literatuře

tento postup zastupuje zejména Ladislav

Klíma 16 , v jehož knihách se objevují a mizí nejasné postavy připomínající přeludy. S fantazií

čtenáře

si pohrává i sci-fi literatura nebo japonské strašidelné

12

příběhy

Nobelova cena za literaturu 1982 Nobelova cena za mír 1986 14 Nobelova cena za literaturu 1968 15 Hodrová, str. 575 16 1878- 1928, mezi nejvýznamnější díla patří Slavná Nemesis, Vteřiny věčnosti, Utrpení knížete Sternenhocha 13

16


kaidany, 17 plné duchů a nadpřirozených bytostí.

Při

rozboru literárních postav se

který se postavy

běžně

samozřejmě zaměřujeme

i na jazyk postav,

v rámci jednoho díla liší. Dále je bezesporu vhodné srovnávat

různých děl

autora a neopomenout

vnímána postava homosexuála ve

při

tom dobové pozadí (jinak bude

středověké Evropě

a jinak v Holandsku 21.

vypravěče.

Protože studium postavy

století) a životní zkušenosti autora.

Zcela

výjimečné

vypravěče

postavení má postava

jako takového není cílem této práce, opomenu ji nyní a přejdu k

postavě

Mišimy Jukia a jeho literárnímu dílu.

3. ŽIVOT A DÍLO MIŠIMY JUKlA

3.1 Od poetiky slov k rituální

sebevraždě

25. listopad 1970 a ústředí japonských sil domobrany - Společnost Štít a rozřezávání vlastního břicha - rituální sebevražda seppuku

18

-

to je zřejmě

asociace, která se obvykle vybaví jako první v souvislosti se jménem Mišimy Jukia. Co tomuto dni

předcházelo?

Jaká byla cesta Mišimy k

ukončení

života

vlastní rukou?

Kaidan, japonsky tH~ Seppuku f,;JH~ termín u nás známý s čtením harakiri (doslova "řezání břicha") je druh rituální sebevraždy, při kterém si muži v kleče prořízli břišní dutinu krátkým samurajským mečem (wakizaši), a to vodorovně zleva doprava, pak mohl následovat ještě svislý řez. N ásledně jim pobočník usekl hlavu, aby tak zmírnil jejich utrpení. Někteří bojovníci ale dali před stětím přednost vlastnoručnímu probodnutí hrdla či srdce. Více http://cs.wikipedia.org/wiki/Harakiri, přístup 26. 6. 2008 17

18

17

'I


19

Mišima Jukio 20

Kimitaké

Jeho otec byl úředníkem Ministerstva zemědělství a lesnictví.

.

vyrůstal

Kimitaké Nejsilnější

se narodil 14. ledna 1925 v Tokiu pod jménem Hiraoka

v

domě

svých

prarodičů,

měla babička,

vliv na jeho výchovu

v kterém žil i se svými která se po

svého syna upnula k vnukovi. Vychovávala ho velice znemožňovala

kterou

mu kontakt s vlastní matkou. Jak

věnoval

právě

nepříliš úspěšné kariéře přísně,

až

úzkostně

říká Mišimův přítel

Mišimovu životu a dílu:

rodiči.

"Téměř

v,~echny

a

v knize.

Miúmovy

vzpomínky na dětství jsou nešťastné. " 11 Jeho mladší sestra zemřela na tyfus a neměl příliš

s bratrem

pevný vztah.

Ve třech letech onemocněl Mišima autointoxikací 22 a babička jeho výchovu ještě zpřísnila.

Byl

vyloučen

druhou stranu ho však japonské

z

běžného

babička

kultuře. Pochopitelně

života, který prožívaly ostatní

ho

někdo

cítil odcizení, protože se od svých

vrstevníků

si

zemřít

v

bitvě

a celý život

že se

velmi

babička

19

20 21

silně

chorobnou obavou z toho, že

vřelý.

číst,

a kdo ho

se nejvíce

dočteme

Matka byla první, komu Mišima dával své práce

autobiografické

Zpovědi

Mišimově dětství

masky. Sice do postavy hlavního hrdiny autor

*c

Mišima Jukio, japonsky-~~~ ::k Hiraoka Kimitaké, japonsky 'jZIMJ~~/!l'X Stokes. Henry Scott: The Life and Death ofYukio Mishima, Tuttle publishing, Londýn 1975.

str. 54 22

spatřoval

snažila zamezit jeho kontaktu s matkou, jejich vztah byl

podporoval v psaní a zájmu o literaturu. O v

trpěl

lišil.

otráví.

Přesto, zřejmě

Přál

Na

vedla k hrdosti a obdivu k samurajské tradici a

Již jako chlapce ho fascinovala smrt. V brutálním a bolestivém umírání vrchol krásy.

děti.

Autointoxikace- otrava jedy vytvořenými vlastním tělem. Trpí jí zejménavelmi citlivé a

inteligentní děti, o které se až příliš pečuje.

18


jistě

vtiskl jen ty vzpomínky, o které se se

utajil, nebo si jich sám ani nebyl nejintimnější výpověď předstíral,

čtenáři podělit chtěl,

plně vědom.

Mišimovy tvorby.

a

I tak je ovšem

Přestože

jiných mu

Zpověď

masky

dětství

cítil svou odlišnost

skutečné

pocity. Heslo, které

od

že je jako ostatní a snažil se zakrýt své

řadu

Zpověď masky prostupuje, zní "Buď silný! " 23 Hlavní hrdina si ho opakuje ve

chvílích, kdy se musí vyrovnávat se svými s

vnějším světem.

Být silný,

uspět

a

vnitřními

převýšit

problémy a konfrontací

ostatní byly i Mišimovy vlastní

ambice.

Mišima vystudoval šlechtické gymnázium (Gakušúin) a na německé

právo na právnické

o právo, jako o literaturu. U

fakultě

Tokijské univerzity.

příležitosti

svého otce

ale ani tak zájem

vydání své první knihy (již v sedmnácti

letech) si zvolil pseudonym "Mišima Jukio". Z vidět zasněžený

Neměl

přání

města

Mišima je

údajně

nejlépe

vrcholek hory Fudži. Jukio je odvozeno od japonského slova juki

('§,česky sníh). Mišima ovšem ponechal výslovnost a pozměnil způsob zápisu. 24

Většinu válečných let strávil prací v továrně na výrobu letadel kamikaze 25 a

psaním zprvu

poměrně

romantických knih.

Později

se k této

době

vracel jako

k nejšťastněj.{:í části svého života. 26 Začátkem r. 1945 byl povolán do vojenské služby.

Přestože

byl záhy

propuštěn

pro fyzickou

nezpůsobilost,

s drsnými podmínkami vojenského výcviku se odrazila ve

osobní zkušenost

změně

literárního stylu

- zhrubl a odklonil se od idealistického romantismu.

23

Stokes, str. 72

14

Stokes, str. 80

Kamikaze, tJt3J!i'-l, doslova "božský vítr" původně jméno tajfunu, který ve 13. století zachránil Japonce před invazí Mongolů, na konci druhé světové války označení japonských sebevražedných

15

letců. 16

Stokes, str. 91

19


3.2 Konec "starého Japonska"

2.

září

Japoncům

mnoha

Císař

1945 Japonsko kapitulovalo.

vychován v žebříčkem

úctě

se rázem zhroutil celý

k japonským tradicím a

se

zřekl

svět. Stejně

císařské rodině.

Konec války

společenský

"tmavou jeskyní".

život a

Intenzivně

se

uzavřel

se do svého vlastního

věnoval

nepřístupný

styl, bohatost slovní zásoby a

Přestože

než

se práce obou

v Japonsku.

Evropanúm.), jsou si svým začalo

předválečného

začínají

světa,

který nazýval

složitý,

řadě

lidí

přístupnější

přijímán

spíše na

Japoncúm

než

blízcí. Oba milovali "staré Japonsko", které

světové

války a

příchodem

americké okupace.

napodobovat americký životní styl a z pohledu

Japonska svým

způsobem

ztrácejí svou vlastní identitu a tradice

Když r. 1970 Mišima spáchal sebevraždu, Kawabata si jeho

cítil za svého žáka

se zajímat o

pro jeho kontroverzní

liší (Mišima byl

Kawabata je naopak způsobem

Přestal

Mišimův

měl porozumění

autorů výrazně

vytrácet s koncem druhé

Japonci najednou

země.

jeho

psaní. Kawabata Jasunari, první japonský

nositel Nobelovy ceny, se stal jeho patronem. Chválil

se

otřásl

hodnot i pocitem jistoty. O této zkušenosti nebyl schopen psát až do r.

své okolí a

západě

a

tak i Mišimovi, který byl

1960. Deprese navíc posílila smrt Mišimovy mladší sestry.

témata.

původu

svého božského

zodpovědnost.

čin vyčítal

a

Dva roky na to ho ovšem v dobrovolném

odchodu z života následoval. ..

3.3 Mišimova ctižádost a posedlost vlastním

tělem

Není sporu o tom, že Mišima byl ze své podstaty homosexuál a se svou orientací se vyrovnával i kariéře

prostřednictvím

literatury. V roce 1950 nastalo v jeho

období krize. Sám se za knihy, které v té

20

době

napsal,

styděl.

Aby našel


sám sebe a harmonii, rozhodl se odjet do země svých snů - Řecka, pod jehož vlivem napsal Žízeň po lásce. Podnikl cestu do Ameriky, Brazílie, Paříže a Řecka. Řecko ale zanedlouho přestal vidět jako antický ráj reprezentující rovnováhu mezi

fyzickou a duševní krásou. Jeho vliv se tedy záhy z Mišimových prací vytrácí.

R. 1954 se Mišima poté

definitivně

představuje

jako nový

člověk

potvrzuje své místo v japonské

literatuře

Zlatým pavilonem. Ten na pozitivní ohlasy dlouho Ameriky

dychtivě

očekávající

sebevědomí hraničí měsících

zklamaný

nadšené

Hukotem

přijetí

příboje.

Dva roky

nejvýše hodnoceným

nečeká.

Znovu se vrací do

svých divadelních her. Jeho

až s posedlostí sebou samým. Bohužel se vrací po šesti

neúspěchem.

Když se po návratu dovídá o tom, že jeho matka má rakovinu, rozhodne se oženit. Svou budoucí partnerku hledá skrze miai, seznámení, které je

běžné

iv

současném

tradiční

zprostředkované

Japonsku. Jednou z dívek, které

připadaly

v úvahu, byla i budoucí manželka císaře Akihita, Šóda Mičiko. Jeho manželkou, s kterou

měl později

2

děti,

se nakonec stala Sugijama Jóko. Krátce po

vstupuje Mišima do nové životní etapy. Jeho období kultu hluboký zájem o kendó, zájem o krásu smrti a objevuje

se

umění

silně

němž

Mišima

filmech ztvárňuje

s manželkou sebevraždu, se dá sice udála v jiném

mečem.

pravicová orientace.

v nekvalitních

Patriotismus, v

boje s

prostředí,

označit

Věnuje

hlavní roli

se fyzickému

poručíka

předobraz

ale podobným

těla předznamenává

V šedesátých letech roste jeho

z prostředí jakuzy

za

svatbě

27

.

cvičení

Autorský

páchajícího

a

film

společně

jeho vlastní smrti, která se

způsobem.

Zaujetí pro krásu smrti

prolnuté fyzickou silou podtrhuje Wagnerova dramatická hudba. V roce 1968

27

Jakuza- japonská tradiční zločinecká organizace, mafie

21


založil Mišima soukromou Tatenokai), aby se

řídila

stodvacetičlennou

armádu

cestou samuraje Bušidó. Její

Společnost

členové

štítu Uap.

byli studenti,

kteří

přísahali věrnost císaři.

Konec Mišimova života pak provází zklamání z

nenaplněné

nommace na

Nobelovu cenu a upnutí se na svou "vojenskou jednotku". Jaké byly jeho myšlenky v posledních letech života, můžeme jen tušit. Údajně se často ptal sám sebe "Proč ze sebe musel císař udělat člověka? " 28 Za touto otázkou se nejspíš skrývá jedno z

nejbolestivějších

míst Mišimova života. Subjektivní pocit ztráty

základních hodnot ho vedl k pokusu o obrácení vývoje politické situace 25. listopadu 1970, v den, kdy a pronesl

připravený

naopak se předem

střetl

dokončil

projev k

tetralogii

vojákům.

Moře

Proti jeho

hojnosti. Vystoupil na balkón

očekávání

nebyl

kladně přijat

-

s výsměchem. Spáchal tedy sebevraždu seppuku tak, jak bylo

naplánováno. Morita Masakacu nebyl schopen setnout Mišimovi hlavu a

ulehčit mu od bolestí. Musel tedy zasáhnout další člen Společnosti ,~títu Koga

Hirojasu.

3.4 Poslední samuraj nebo zfanatizovaný nacionalista?

" Ukazujeme vám hodnotu, která stojí výš než úcta k životu. Není to svoboda nebo demokracie. Je to Japonsko, země naší historie a tradice, Japonsko, které milujeme. " 29

Mišimu Jukia vyrovnat se

můžeme

současností,

vnímat jako

sebestředného

šílence, který se nedokázal

jako autora morbidních a nenormálních

28

románů

Stokes, str. 200 Mišima: Manifest, viz. http://deliandiver.blogspot.com/2007112/miima-posledn-japonsksamuraj-ukazujeme.html, přístup 3. července 2008 29

22

i


divadelních her, jako spisovatele jdoucího ve stopách Kawabaty Jasunariho i jako bojovníka, který zasáhl do politického života japonské zůstává,

že byl nucen vyrovnat se s porážkou své císaře

vyslechnout projev kapitulace

společnosti.

země

Faktem ovšem

ve válce. Byl nucen

a zkusit najít své místo ve formující se nové

společnosti. Jeho příběh ve mně evokuje Óeho Kenzaburóova Mladíka, který se

opozdil. Chlapec, kolem kterého se skončila dříve,

než se do ní

stačil

děj točí,

zapojit.

nedokáže

Ostatně, stejně

přijmout

fakt, že válka

komplikované bylo i pro

Óeho vyrovnat se se změnami společnosti. Óe, u něhož můžeme sledovat podobné fáze tvorby jako u Mišimy, se ale v politických názorech vymezuje

opačně

-

levicově.

Ať

že

už hodnotíme

patří

mezi

vydávají v

Mišimův

klíčové

různých

soukromý život a tvorbu jakkoliv, faktem poválečné

postavy japonské

jazycích i

řadu

zůstává,

literatury. Jeho knihy se

let po jeho smrti. A i díky

němu začal

západní

svět vnímat japonskou literaturu nejen jako rovnocennou, ale i inspirující. 30

4

VYBRANÁ DÍLA A JEJICH POSTAVY

V následující

části stručně představuji

vybrala s cílem seznámit v jednotlivých pozornost

příbězích

věnuji

30

přivede

a

s jejich

porozumět

dějem

tak, aby se mohl lépe orientovat

snáze i psychologii postav. Zvláštní

Zlatému pavilonu, který považuji za vrchol Mišimovy tvorby,

navíc dostupný i v práce

čtenáře

knihy, které jsem si k analýze postav

českém překladu.

Je tedy

nejpřístupnější

pro každého, koho tato

k zájmu o Mišimovy knihy. U všech vybraných

Viz. WinkelhOferová, str. 195-7

23

děl

uvádím i


japonské názvy. V

příloze

jsou pak zahrnuty nejen tituly anglických

překladů,

ale i

data prvních vydání. Konfrontujeme-li je s životní etapou, v které se autor v době vydání nacházel, najdeme zajímavé paralely, které nás dovedou k hlubšímu porozumění

Po

skrytých

stručném

smyslů

uvedení do

textu.

děje

hlavních postav vystupujících v k

4.1

závěrečné

Zpověď

a struktury jednotlivých těchto

textů,

uvádím rozbory

knihách. Pokusím se tak dovést

čtenáře

syntéze a nalézt paralely, které dají této práci smysl.

masky

Skryté hledání vlastní identity

Zpověď

literatury 31

masky - kniha držící si dvacátou .

příčku

v

žebříčku

homosexuální

Je to tedy ryze homosexuální výpověď nebo ne? Ať rozhodneme popřít,

jakkoliv, není možné

literatury. Sice by se dalo přesto Zpověď

masky

říci,

že

patří

k

nejkontroverznějším

knihám japonské

že se s tématem ztotožní jen málokterý Japonec,

překvapivě

upoutala pozornost

čtenářů

a další vydání

vycházejí dodnes. Hned po prvním vydání reagoval Kawabata Jasunari na Mišimův úspěch krátkým článkem "Mišima: Nad~je roku I 950 "

32

.

Japonský název novely Kamen no kokuhaku poprvé vydané r. 1948 přeložit

jako

zpověď

můžeme

nebo vyznání masky. V této práci používám název ustálený

Slovníkem japonské literatury Vlasty WinkelhOferové. V anglickém

31

překladu

Wong, Nicholas W. 8.: Explaining the sexual ambiguity, http://www.amazon.com/review/R3CGPKQTTDSNM3, přístup 16. 7. 2008 32 http:/ /members.tripod.com/dennism ichaeliannuzz/NoteBooksCofess ion s. HTML, přístup 16. 7.

2008

24


knihy použila překladatelka název Confessions of a Mask 33 - tedy "vyznání" nebo "zpovědi"

v množném

čísle.

O jaké

zpovědi

zpovídá? Je to jen hlavní hrdina, kterým je

se tedy jedná? A kdo se nám v knize

příběh vyprávěn

nebo sám autor? Dost

možná jsou to oba najednou.

Jedná se o

příběh

chlapce jménem

Kočan,

který v

sobě

už od

dětství

homosexuální orientaci. Ve škole se zamiluje do spolužáka Omiho, ale uvědomuje,

Zkoumá

vrstevníků

že se od svých

přátelství,

odlišuje.

spolužačkou

Kočan

jakmile se od

žádost o ruku. Schovává se

válka a

přesvědčit světové

sám sebe, začne

války

jsou si ale velmi blízcí

něj

tom, jaký je jejich

očekává

tak mladý

Kočan

ji

Kočan

současný

vztahu se Sonoko schopen, vycouvá,

zodpovědnost

se po dlouhé

duševně.

přitom

za výmluvu

za manželku.

době opět

setká se Sonoko. Je vdaná a

nemiluje, žárlí na ni i na její

štěstí.

Povídají si o

život a o minulosti, v které utonul jejich vztah.

Kočan

váhá, zda to, co cítí k Sonoko je nebo není láska. Ve chvíli, kdy se kolem

jejich stolku v jeho

přitažlivosti,

skutečného

působí šťastně. Přestože

opět

druhé

ovšem není

nepřipravenosti přijmout

Končí

si

Sonoko. Chce ukázat svému okolí, že není divný. Sice

jejich vztah není založen na fyzické Protože

průběhu

zároveň

o tom, co je to láska.

které ho spojuje s kamarádkou a snaží se

že je "normální", tedy takový jako ostatní. V chodit se

Přemýšlí

objevuje

skutečné

kavárně

mihne atraktivní mladý muž, se v

já a on si

uvědomí,

že pravá láska je

Kočanovi opět

silnější,

probudí

než jeho pouto

k Sonoko.

Mišima ve své

Zpovědi

odkrývá své vlastní já, své vzpomínky na

33

dětství

Mishima, Yukio: Confessions of a Mask, anglický překlad Weatherby, Meredith, New Directions Publishing Corporation, New York 1958

25

i své


vnitřní

všeobecně

problémy. Kouzlo autobiografické literatury

literatuře

sloužit jako historický dokument. V Evropské z pozice na okraji

společnosti přechází

vnitřku.

do jejího

je i v tom, že

může

v ní obvykle hrdina

Zde se však z hlavního

hrdiny stává outsider ztrácející schopnost citu a libující si v dekadentních představách. děsivé

Nenapadá

představy.

můžeme

ve

mě

žádná jiná autobiografie, v které by autor

pozorovat

Mišimův přehled

Dostojevského, Byrona, Sartera,

řeckou

o evropské

mytologii,

tak

autobiografičnost,

Vedle spekulací nad tím, kam až sahá

Zpovědi

líčil

kultuře

v odkazech na

křesťanské umění

aj.

Touha po normálnosti- rozbor postav

Podle Susan J. Napier jde o "příběh hrdiny řešícího problém identity". 34 Hlavní postava je sice anonymní, i hlavní hrdina

dětství

přesto

v ní nelze

pod vedením

nevidět

Mišimu.

přísné babičky.

se v knize jen mihnou. Podle nezájmu hlavní postavy o

Odlišný vztah

netrpěl

evidentně

Mišima rozhodl pro

sňatek,

kontaktuje i hlavní hrdina s dívkou, kterou nepřizná,

skutečně

ale má k ní

velice empaticky a

Kočan Sl

34

většinu členů

závazkům

svou matku ve chvíli, kdy

a její názor je pro

životě

dědeček,

tedy otec a

rodiny se dá

sourozencům

jako se ve

nemiluje. Sice se matce k

důvěru

vlídně,

Stejně

aby dostál svým

právě

rodině,

silným poutem k vlastním

choval k matce.

jako on, prožil

Ta sehrála velkou roli v

hlavní postavy i Mišimy samotného. Mužské postavy v

vytušit, že ani Mišima

Stejně

a otci.

skutečném životě

k umírající mamince, přemýšlí,

homosexualitě

něj důležitý.

zda se oženit

nikdy

otevřeně

Matka vystupuje

více se o ní ale nedovídáme.

Je už jako malý chlapec

vědom

toho, že se od ostatních liší. Je

Napier, Susan: Escape From the Wasteland, Harvard University Press 1991, str. 49

26


vychrtlý a slabý. K oblíbenému a silnému spolužákovi Omimu vzhlíží. Jde nejen o obdiv, ale i erotické

skutečnou

představy.

fascinaci. Autor

Kočan

detailně líčí

jeho vzhled a

komplexům

je vzhledem ke svým fyzickým

intelektuálně zaměřený. Předmět

nepříliš

jeho zájmu je naopak

svalnatý a spolužáky obdivovaný Omi.

Kočan

v duchu

říká:

Kočanovy

"

spíše

inteligentní, ale Kvůli němu

jsem

začal milovat sílu. " 35 Chvílemi si je jist tím, že Omiho miluje, někdy naopak

pochybuje, zda je to tak o

čem

oni sní.

Občas

správně.

Snaží se vcítit do svých

spolužáků

a odhadnout,

doufá, že se jednou zamiluje do dívky a povede život jako

ostatní. Když jeho první láska

skončí předvídatelným

do sebe. Jednu posedlost nahradí jinou. "Ale

teď

zklamáním,

uzavře

se

Kočan

jsem se stal posedlým jediným

mottem - Být silný!' .3 6 Je si nejistý sám sebou. Nedokáže se ani dívat lidem přímo do

očí. Soustavně

autenticky "Teď,

se ale pokouší se svými komplexy a problémy bojovat. Velmi

působí zpověď

díky nadhledu a odstupu, s kterým na své

dětství

pohlíží.

když napíšu slovo láska, když napíšu slovo cit, význam je zcela odlišný od

mého chápání těch slov v té době. " 37

Za zmínku jistě stojí ideálem, který pro

Kočanova

něj ztělesňuje

fascinace brutální smrtí a zvláštním estetickým

utrpení sv. Sebastiana. Harmonii fyzické krásy a

brutální smrti vidí jako vrchol krásy.

Některé

drastické a perverzní. Hlavní hrdina ovšem vždy nikdy

nepromění

v realitu. Podle

mezi hrdiny pasivní, proměnit

ve

Hrdina 35 36

37

zůstávající

rozborů

jeho

představy

zůstává

jen u

jsou

skutečně

představ,

Daniely Hodrové bych ho tedy

které

zařadila

ve svých snech a fantaziích, které nejsou schopni

skutečnost.

příběhu

se

postupně začíná

víc a víc trápit svou odlišností.

Confessions, str. 64 Confessions, str. 80 Confession, str. 81

27

Chtěl

by být


"normální" a vést

úplně obyčejný

život. Nerozumí tomu,

proč

se má za sebe

samotného stydět. Říká: "Tisíckrát jsem se ptal sám sebe: .Pročje pro mě Spatné,

abych zůstal takový, jaký jsem? ".3 8 a dodává: " ... v té době jsem si nebyl je.istě zcela

vědom

čeho

toho, že to, z

jsem byl znechucen, bylo mé

skutečné

já, bylo

jasně součástí mého opravdového života. " 39 Jeho vnitřní hlas prochází různými

fázemi, v kterých se snaží chvílemi uklidnit sám sebe tím, že " je lidská bytost stejně tak, jako ostatní"" 0 , jindy tvrdí sám sobě, že "všichni jsou jako on "" 1. Svůj

nezájem o dívky považuje za lenost, ne "nenormálnost", je tedy

"úplně

identický

s ostatními" n - to je skutečnost, která ho uspokojuje. Když mluví autor o homosexuální lásce,

líčí

každičký

heterosexuální vztah,

přejde

nepatrný detail. Jakmile ale

ho s tím, že by

měl

přijde

na

vynechat detaily, které "by pouze

opakoval, protože je každý zná .. n. Je tedy cílem této knihy poodhalit pocity, které jsou

většině čtenářů

depresí,

přemýšlí

nedokáže to světové

přeje,

války si

Kočan

ocitne v situaci zmatku a životě

o smrti, nejlépe ve válce. Není ve. svém

změnit.

aby do jednoho život

cizí? Od chvíle, kdy se

spokojený, ale

Pouze doufá, že ho života zbaví válka. Na konci druhé aby se objevili

zemřeli

v

změní někdo zvenčí

bitvě.

a

Američani

Setrvává tedy

vyřeší

a japonští studenti byli povoláni,

opět

ve své

pasivitě

a

čeká,

že jeho

tím jeho osobní problémy.

Zvláštní je, že se autor k válce samotné

nevyjadřuje vůbec.

do armády bratr Sonoko a kamarád hlavního hrdiny,

přímo

Chvíle, kdy odchází

"volá po

nějaké formě

sentimentality ... """. Rozhodně z této knihy není znát Mišimova pozdější politická angažovanost. 38

Confessions, Confessions, 4 ° Confessions, 41 Conffesions,

39

str. str. str. str.

Samozřejmě

I 00 I 00 I 06 I 06

42

Confessions, str. I 09

43

Confessions, str. 122 Napier, str. 53

44

to souvisí i s poměrně krátkou dobou, která konec

28


války a vznik

Přejděme

líčí

Sonoko vůdčí

nyní k

začne

S ní se

Zpovědi

dělí

(pouhé

čtyři

nejdůležitější

ženské

postavě

knihy - dívce jménem Sonoko.

nejdříve přátelit, později

s ní naváže bližší citový vztah.

masky

náš hrdina

Kočanův

autor jako hezkou dívku, která stojí o proměnila

roli ve vztahu, který by ráda směrem,

unášet

roky).

"maska". Vztah se Sonoko je pro Jedině

Přijímá

svou

Kočan

v manželství.

výrazně

s maskou

přetvářku

může

Kočana

používá v titulu

skutečně

,.Ať

za vlastní.

zmiňovaný

maskou, kterou si nasazuje

společnosti uspět

ve

už je to

a být

dobře

přebírá

se nechává

kterým ho Sonoko vede a uvažuje o tom, že ji možná

miluje. V této chvíli autor poprvé

okolím.

zájem. Sonoko

konečně

nebo

výraz

před

svým

"normální".

§patně,

férovými

prostředky nebo proti pravidlům, řekl jsem si, ty ji prostě MUSL~ milovat. ".:s

Láska více

celkově

pro

méně natlačí

někoho

jiného.

něj

ztrácí

skutečnou

hodnotu.

do žádosti o ruku. Pochopí, že

Zpanikaří

a na delší dobu se s ní

a

okamžitě

přestane

Když se pak náhodou potkají,

Vzepře

nemůže

se, až když ho Sonoko sám

sobě

lhát a žít život

musí Sonoko uniknout. Ze svatby se vymluví

stýkat. Sonoko je tedy zasnoubena s

Kočan

vidí její

šťastný

někým

a spokojený život a

jí závidí. Zatouží po tom, znovu ji získat a s ní i kus jejího

štěstí

jiným.

upřímně

pro sebe.

Najednou ovšem uvidí mladého muže a je mu jasné, že není schopný vést "normální" život jako ostatní. Celý

svůj

život se snaží splynout s ostatními, utajit

své osobní problémy a obstát mezi ostatními. své

štěstí.

Pochopí, že

nemůže popřít

Přes

vše, co musí projít, ale nenajde

své já, svou vlastní identitu a bude ji muset

skrývat i po zbytek svého života.

Přestože

45

se jedná o intimní

zpověď

mužské postavy a odkrytí její homosexuální

Confessions, str. 157

29


nemůžeme říci,

orientace,

že se jedná o ryze homosexuální knihu. Vztah mezi

hlavním hrdinou a Sonoko,

přes

svou

platoničnost,

hraje zásadní roli v

příběhu.

Mišima Zpověď masky nazval "obrácenou sebevraždou " 46 , v jejíž poslední scéně hlavní hrdina najde svou vlastní identitu. Kniha, v které Mišima Jukio bezesporu zanechal velkou

část

sebe sama, mu

přinesla úspěch

a odstartovala jeho kariéru.

4.2 Žízeň po lásce

Příběh

žárlivosti

Svým

způsobem

nejde o novelu, kterou bychom bez váhání

Mišimovi. Hlavní postavou je

výjimečně

přisoudili právě

žena. Na druhou stranu je její uvažování

velmi blízké ostatní Mišimově próze. Impulzem k napsání Žízně po lásce byl podle Michiko N. Wilson 47 francouzský spisovatel Frapc;ois Mauriac 48 .

Manžel

třiatřicetileté

z nouze, zištnosti nebo svým tchánem

Jakičim.

Ecuko, Rjósuke se nakazí tyfem a hlavně

Ve

Ecuko spíše

nedostatku jiných možností, se rozhodne žít se

skutečnosti

je ovšem zamilovaná do zahradníka

Saburóa. Saburó si je sice její náklonnosti Ecuko zjistí, že Saburó má

zemře.

poměr

vědom, přesto

je

odměřený.

Po

čase

se služkou Mijo. Co je horší. Mijo je navíc

těhotná.

Ecuko se snaží pomstít a

překazit

možnou svatbu Saburóa a služky.

46

Beznaděj

Napier, str. 56 Wilson, Michiko N.: Three Portraits of Women in Mishima's Novels, The Journal of the Association ofTeachers of Japanese, Vol. 14, No. 2, 1979, str. 163, http://www.jstor.org/stable/489043, přístup 15. 7. 2008 48 Mauriac, Franyois ( 1885 -1970), francouzský spisovatel, r. 1952 získal Nobelovu cenu za Iiteraturu 47

30

a


zoufalství ji doženou k vyhnání Mijo. Po

odmítání Ecuko pochopí, že

nemá

naději

zděsil

nebo Ecuko udal, vykope jámu pro mrtvolu. Neobjevují se

a zabije ho.

Překvapivá

Saburóově

je reakce tchána

Jakičiho.

Ten místo, aby se výčitky svědomí

ani morální odsouzení. Poslední věta " ... a nic se nestalo, vše bylo v pořádku ... -1 9 mluví za vše.

Vypravěč

od hlavní postavy chvílemi odstupuje, jindy se s ní

ztotožňuje

a

čte

její myšlenky. Zajímavé jsou pohledy do minulosti Ecuko, která žárlila na svého manžela

přesně

tak, jak nyní žárlí na ni její tchán.

Přestože Mišima napsal Žízeň po lásce v pouhých 25 letech, přinesla mu

velkou popularitu a v r. 1966 byla i zfilmována.

Vražda z

vášně

a její jednotlivé postavy

Ústřední postavou je mladá, ovdovělá žena. Přestože jsou pro Mišimu častější

knihy vycházející z pohledu muže, nemůžeme říci, že jde u Žízně po lásce o ojedinělou

výjimku. Na druhou stranu musíme

Ecuko straní. Prožíváme s ní její

současné

vnější,

neobtěžoval

přiznat.

smrtí manžela. Nejedná se tedy

intenzivně

Přibližuje

se nám duše

žárlila na svého manžela, který se

těsně před

tajit s milenkou. Ecuko drásala žárlivost a neustále hledala

důkazy. Chtěla usvědčit

se

před

fyzický, ale i o detailní sdílení emocí.

Ecuko. Dozvídáme se, jak smrtí

že autor v popisu postav

trápení, dává nám nahlédnout do svého

deníku, otvírá nám vzpomínky na minulost jen o popis

přiznat,

svého manžela, zahnat ho do kouta a donutit ho

Teprve když ležel na

nemocničním lůžku

a milenka

měla

poníženě

strach

před

Mišima, Jukio: Smad po láske. Príboj, překlad do slovenštiny Kuťka, Karol, Tatran, Bratislava 1988, str. 149

49

31


patřil

nákazou tyfem, neměl

nad

nikdo jiný

předmětem

jen jí. Nemocnice se stala malým ostrovem, do kterého

přístup.

Pod maskou submisivní manželky, získává Ecuko moc

své lásky. "Co hledá, je absolutní láska,

čistota

lásky, která musí

existovat jen pro ni. " 50 Po manželově smrti zůstává se svým tchánem. Přestože její

okolí to

zřejmě

japonská

pohoršuje, Ecuko necítí stud, pocit ponížení nebo hanbu, kterou je

společnost

cítí závazek

vůči

známá.

(Vždyť

společnosti.)

i japonští muži páchají z hanby sebevraždy a

Dobrovolně

se uzavírá do

vězení

nudného

venkovského života, který tak nesnáší. Jedinou kritickou poznámku na adresu uvádí

vypravěč:

"Jak mohla tato žena, které

zemřel

muž

před

Ecučinu

necelým

rokem, navázat z vlastní vůle intimní styk s mužovým otcem? " 51 Ostatní postavy se

ale

komentáře převážně

Ecuko jedná

zdržují.

chladně.

Ocitla se v situaci, kterou nedokázala

řešit

své rozhodnutí dále z morálního hlediska nezkoumá. Více se o nevyjadřují

ani ostatní.

otevřeně nepřiznává

Jakiči

ani sama

je jí

sobě,

samozřejmě

něm konfliktně

fyzicky odporný.

stroze konstatuje, že ,jeho

jinak, a tak

Přestože

stařecké

to

prsty jsou

jí odporné." 52 Zamiluje se do zahradníka a žárlivost ji zmítá znovu. Nejprve lapá

po sebemenším náznaku, že ji miluje. Naskytne-li se jen nepatrná

naděje,

"má

najednou pro co žít. " 53 Jakmile však pochopí, že o ni nestojí, obrací se její láska

v nenávist, kterou dokáže utišit jen msta. Stává se hrdinkou v duchu romantismu. Zároveň

je to

právě

ona, kdo má situaci pod kontrolou " ... Ecuko byla odhodlaná

snížit se ke všemu ... " 5-/Mstí se na zahradníkově milence, kterou vypudí z domu,

mstí se i na

něm

samém.

Opět

ani tak láskou, jako touhou po 50 51

52

53 54

usiluje o

přímou

vlastnění.

Wilson, Michiko, N. str. 163 Žízei'l po lásce, str. 19 Žízei'l po lásce, str. 23 Žízei'l po lásce, str. 72 Žízei'l po lásce, str. 74

32

konfrontaci. Její "cit" nikdy nebyl

Pokud ho

nemůže

mít, nesnese, aby byl


šťastný.

dříve.

Její touha po smrti, jako

Po smrti svého manžela chce

rozdíl od nich, nechce působí

očistném

zemřít

zemřít

prvku, se v

příběhu

vyskytuje daleko

i ona. Tak jako indické ženy. Ona, na

z lásky k manželovi, ale ze žárlivosti. Její jednání

na ženskou postavu až

příliš chladnokrevně

odproštěné

a

od

přirozených

emocí. Autor nás sice dokáže

zasvětit

skutečné vnitřní

kterou žárlivost obvykle provází - spíše jen její

vnější

trýzeň,

pocity a

do jejího jednání, neukazuje nám ale

projevy.

Stejně

jako žárlí Ecuko na zahradníka, žárlí

vzájemným sympatiím.

Jakiči

"Nebezpeči přinutilo Jakičiho

vztahy. Nebylo to však spojenectví na

základě

na ni. Nejsou spolu

a Ecuko

uzavřít

kvůli

spojenecké

vzájemné výhodnosti, jaké

obyčejně

uzaviraji země, ale spojenecké vztahy, které se opírají o žárlivost. " 55 Jakiči má obavy, že ho Ecuko opustí pro Saburóa a snaží se splnit každé její odstěhovat

se z venkova do Tokia, kde jí nebude Saburó na

Ecučiných,

jeho city jsou

zřejmě skutečné.

přání.

očích.

Nabízí ji

Na rozdíl od

Netouží po tom ji vlastnit nebo ji sebrat

ostatním. Když náhle objeví, že z žárlivosti zabila Saburóa, není zdrcen, nehroutí se, neodsuzuje ji, nehodnotí ji z etického hlediska. Je

připraven

vykopat jámu a

pomoct jí mrtvolu zlikvidovat. Diví se, ale není znechucen. Ptá se jen po Přečteme-li

si jejich rozhovor,

rozhodnutá zabít a nešlo

příliš

můžeme

nabýt

o Saburóa. Možná by se

kdo by byl bránil jejímu pocitu spokojenosti:

"-

Pročjsi

ho zabila?

- Protožejsi ho nezabil ty. - Nechtěljsem ho zabít.

55

přesvědčení,

Žízeň po lásce, str. 95

33

důvodech.

že Ecuko byla dávno

stejně

zbavila každého,


-Ale pověz mi,

pročjsi

ho musela zabít?

- Protože jsem se kvůli němu trápila. " 56

Ecuko jedná sobecky. Smrt manžela ji posunula do nové životní etapy, našla své místo a má

opět

začala

žít venkovským životem, který ji brzy

posunout a dát ji

prvek. Po dlouhé

době

konečně

temna,

začal

nový život. Sama vražda

přichází

nudit. Další smrt ji

působí

úsvit a Ecuko se cítí

očistný

jako

šťastná.

S novým

dnem začíná doba, v níž neexistuje nic, co by rušilo její spánek. Žárlivost, která se příběhem

táhne jako

tajně čtou

červená niť,

sbližuje jednotlivé postavy. Všichni si navzájem

deníky a jeden druhého podezírají. Autor si pohrává s rozervanou duší

Ecuko a ostatní postavy slouží spíše jako kulisy. Jsou nástrojem, který Ecuko použije pro dosažení svého cíle. Touží sobecky po klidu a nehledí ostatní. Zcela nežensky postrádá schopnost empatie. právě

touha po

pomstě

je ryze ženská vlastnost.

situaci pod kontrolou a sama

určuje

Jistě

Zároyeň

přitom

na

říct,

že

se ovšem dá i

stav, v kterém má Ecuko

pravidla hry, ji svým

způsobem proměňuje

v mužskou postavu.

S jakým pocitem bychom tedy příběhů, můžeme

Ecučiny

je

i tento brát jako konkrétní

postavy lze ale

s vražedným

vyústěním.

pochopitelně

vidět

i

abstraktně

vyprávění

v

době

Žízeň po lásce, str. 14 7

34

svědčí

vzniku knihy.

Příběh

zoufalé ženy. nenaplněné

- jako cestu

subjektivní. Její chladné jednání však literatuře

většinu

knihu odložit? Tak jako

Soudit, zda je role Ecuko pro ženskou postavu

na ženské postavy nejen v

56

měli dočtenou

o

touhy

přirozená,

autorově

pohledu


4.3 Hukot

příboje

Pohádka z Řecka

Pod japonským názvem Šiosai vyšla novela poprvé r. 1954. Získala cenu Šinčoša a dočkala se i pěti filmových interpretací. Od ostatních Myšimových knih způsobem

se liší tématem i objevuje se v

něm

i

řada

zpracování.

Přestože

ženských postav.

je hrdinou

Podnětem

příběhu

chlapec,

k napsání Hukotu

příboje

byly pro Mišimu cesta do Řecka a období fascinace antickou kulturou, kterou po určitý čas intenzivně

Děj

studoval.

se odehrává na nejmenovaném rybáři

obyvatelé jsou chudí

a

lovkyně

ostrově,

nedotčeném

civilizací. Jeho

perel, jejichž jediným zdrojem obživy je

moře. Když se mladý rybář Šindži, syn jedné z lovkyň perel, zamiluje do dcery

bohatého Mijaty

Terukičiho,

Hacue, rozbíhá se

téměř naivně

romantický

příběh.

Otec Hacue jejich vztahu brání a nejprve zkouší Šindžiho charakter tak, že ho najme na svou

loď

čest

a srovnává jeho odvahu a

s Jasuem, který o Hacue také

usiluje. Protože Šindži uspěje a ukáže své ušlechtilé povahové vlastnosti. Smí se s dcerou majitele

lodě

zasnoubit. Její otec se navíc rozhodne

finančně

pomáhat i

Šindžiho chudé matce.

Lidé na Nejsou tu

ostrově

zloději

žijí prostým

způsobem

a lidé ani nezamykají

neuvěřitelně

poctiví.

se o technice a

kultuře

života a JSou

dveře.

Zdejší

děti

dozvídají jen z učebnic. Půvabně působí scéna, ve které Šindžiho mladší bratr Hiroši jede na školní výlet do Kjóta. Po návratu vypráví své matce o zvláštních otevíracích židlích v

kině

a rychlých autech, která sviští ulicemi závratnou

35


rychlostí. Dcera správce majáku Čijoko ze závisti udá Šindžiho a Hacuin utajovaný vztah. Když vidí, co vše její

zášť způsobila

a jak je na ni nic netušící

Šindži milý, lituje svých chyb a pokouší se vše napravit.

příboje

Hukot vyčnívá.

je bezesporu novelou, která mezi ostatními pracemi Mišimy

Není v ní ani náznak homosexuality, ani se netopí v nihilismu. Vypráví

pohádku se

šťastným

koncem, v níž

momenty, kterými jinde Mišima

Aktéři

čtenář

napětí

možná postrádá

a dramatické

nešetří.

Mišimova love story

V tomto

případě

si Mišima vybral exotické

prostředí

s nádechem vzdáleného

Řecka a přizpůsobil mu i fyzický popis většiny postav. Nešetří líčením detailů zevnějšku

japonských

Drží se ustálených

námět

stereotypů.

průzračné čistoty

s ideálem milostný

rybářů,

příběh

hlavních

vystupujících ze stránek v Prostý život nezkažených

siluetě

rybářů

antických soch.

je odjakživa spjat

a bezelstné povahy. V duchu romantické naivity jde

hrdinů.

Možná by

vděčně

posloužil i jako pohodlný

leckteré argentinské telenovele.

Přesto

jsou na druhou stranu na

opuštěném

ostrově

zastoupeny všechny

základní lidské vlastnosti -jak kladné, tak záporné. Najdeme zde lásku, rivalitu dvou autoritu a

chlapců

odměřenost

bojujících o stejnou dívku,

dětsky čistou

pomlouvačnost sousedů,

otce Hacue, závist ošklivé dívky i

rodičovskou

lásku

Šindžiho matky. Bezpochyby tedy jde svým způsobem o novelu reprezentující jednotlivé lidské rysy a povahy. Na rozdíl od vysněném světě

skutečného

života, v

Mišimově

jsou špatné vlastnosti obráceny v dobré - žárlivost a pomluvu

36


následují lítost a snaha o nápravu, odpor otce Hacue,

vystřídají

pochopení a

vstřícnost.

rybář,

Hlavní postavou je mladý skromností a pokorou.

Vypravěč

je od

který vyniká dobrým charakterem,

něho

sice

oddělen,

náklonnost a sympatie k chlapci. Jeho skryté pocity a důkladně,

sdílíme s ním i jeho tiché modlitby k Bohu.

lze z

přání

Denně

něj

ale vytušit

jsou popisovány

pracuje, aby uživil

matku a mladšího bratra, kterému zaplatí i výlet do Kjóta, jenž si jako malé sám dovolit nemohl. S jeho

čistotou

musí

čtenář chtě nechtě

dítě

sympatizovat. Svou

vlastní pílí a nebojácností se Šindži zaslouží i o získání Hacue.

S detailním popisem Šindžiho zevnějšku, myšlenek a pocitů, kontrastuje prostý popis ženských postav, který se omezuje na frázi pěknou tvář"

v

různých

variantách.

pochopení ženské psychologie a

Jasně

upřednostňování

povahu Hacue poznáme z jejího jednání i vnitřním světě

ukazuje .na

"měla

dobré srdce a

nedostatečnou

schopnost

mužských postav. Dobrou

rozhovorů

ostatních postav. O jejím

se dozvídáme minimum.

Neopomenutelnou roli hraje v příběhu matka Šindžiho, která svého syna brání a pomáhá mu prosadit jeho cíle. Celá Šindžiho rodina reprezentuje typickou soudržnost japonské rodiny, v které se osobní život každého

člena

dotýká celku.

Otec Hacue je zprvu povýšený. Pohrdá chudobou chlapce a nízkým společenským postavením. Časem změní názor na Šindžiho a i on ukáže svou

vřelou povahu. Najednou tvrdí, že "jediné, co je důležité, je charakter. "

57

Zvuk příboje, str. 250

37

57


Pokud u některé z postav dochází k dynamickému vývoji, jde o Čijoko, která vyniká ošklivým obličejem. Ze žárlivosti vyzradí Šindžiho tajemství. Svou lítostí a snahou

odčinit

příkoří,

spáchané

Jedinou zápornou postavu

přispívá

ale

představuje

k romantickému

ladění

sňatkem

Jasuo kalkulující se

knihy.

s Hacuo a

získáním velkého majetku. Zjistí, že Hacue je zamilovaná do Šindžiho, soupeří s ním o ni aj i vydírá. Z role zloducha se už nedostane.

Pestrost a široká škála mužských i ženských postav je u Mišimy V myšlenkách a

činech

znechucení soudobým

jednotlivých světem.

aktérů

není ani kapka zvrhlosti, brutality nebo

Jde o heterosexuální vztah neladící s Mišimovou

údajnou homosexualitou, kterou najdeme zejména ve drastičnost

nepříliš častá.

patrná v Odpoledním

vlečném člunu

nebo

Zpovědi

Zpovědi

masky. Ani

masky nezanechává

stopy. Ústředním tématem je naivně líčená láska. Vedle citu Hacuo a Šindžiho, mají své místo i láska matky k synovi a snad jen v nedokonalém Zvuku

příboje

prostý. V

líčení

postrádají

ženských postav.

dynamičnost

Mišimově tvorbě

přátelství. Mišimův

rukopis je znatelný

Celkově můžeme říct,

a rozvoj charakteru.

Příběh

že postavy

sám je velice

ho lze brát jako výjimku objevující se v

přechodném

období hledání vlastního stylu a sebe sama.

4.4 Zlatý pavilon

Svět roztříštěných snů

Zlatý pavilon Mišima napsal r. 1956. Od patří

mezi

nejčastěji překládané

počátku

byl hodnocen velmi

kladně

a

knihy Mišimy Jukia. Jde o psychologický román

38


v ich

formě.

Příběh

vypráví (na

představeného

začátku děje)

sedmnáctiletý, velice ošklivý a koktavý syn Mizoguči.

buddhistického chrámu, jménem

Otec mu od světě

vypráví o Zlatém pavilonu. Popisuje ho tak, jako by na krásnějšího. Mizoguči vážně

Mizogučiho

nebylo mc

si ho tedy ve svých snech idealizuje. Protože je jeho otec

nemocný a je si

představenému

dětství

vědom

toho, že brzy

zemře,

vezme svého syna ukázat

kjótského chrámu Rokuondži, ke kterému

prvních dojmech se

můžeme dočíst:

patří

Zlatý pavilon. O

,. Srdce mi bu.Wo.

Teď .spatřím

to

nejkrásnější na světě. " 58 Konfrontace se skutečností zklame Mizogučiho sny a představy

stará a

o pavilonu. "Pavilon nebyl nic víc než jen

zčernalá.

mrňavá třístupňová

A fénix na jeho vrcholu vypadal jako

obyčejná

stavba,

vrána. Vyvolával

ve mně pocity disharmonie a zmatku. " 59 Mizoguči se ptá sám sebe, jak může krásu ztělesňovat něco představivost.

tak nehezkého.

si možnost, že by mohl mít chabou

Naopak se cítí podvedený realitou.

Teprve když se vrátí

do Jasuoky,

Nepřipouští

začala

ve

domů, mně

dokáže v pavilonu najít krásu. ,. Když jsem se vrátil

krása pavilonu, který

mě

znovu ožívat. Nakonec se mi pavilon zdál být ještě

tolik zklamal, den po dni

krásnější

než v dobách, kdy

jsem si ho jen představoval. " 60 Rozhodne se, že napíše otci dopis, v kterém mu sdělí,

že

konečně

objevil krásu, o které od otce slýchával. V té

době

je už ale jeho

otec mrtvý.

Mizoguči

se stává mnichem. Nikdo se neposmívá jeho koktání a nikoho

nezajímá ani jeho nevzhlednost. Je 58 59 60

šťastný,

že

může

být v blízkosti pavilonu.

Mišima, Jukio: Zlatý pavilon, český překlad Klára Macúchová, Brody, Praha 1998, str. 31 Zlatý pavilon, str. 33 Zlatý pavilon, str. 3 7

39


Následující pasáž nazývá Michael Weber ve svém rozboru knihy modlitbou konečně

k Zlatému pavilonu: "Zlatý pavilone,

jsem zde,

abych žil v tvé

blizkosti ... Nemusí to být hned, ale dokaž mi svou přízeň a odkryj mi své tajemství. Zbývá mi jen Dej mi

krůček,

;.,patřit

svou

je-li tvá krása

abych objevil tvou krásu, a přitom ji nedokážu

skutečnou

skutečně

podobu

zřetelněji,

postřehnout.

než jak ji vidím ve svém srdci. A

taková, že nesnese srovnání s

ničím

jiným na

světě, řekni

mi, pročjsi tak krásný, proč to tak musí být. " 61

Mizoguči

V pavilonu se

spřátelí

s mnichem Curukawou, který se snaží

posedlost pavilonem pochopit. Curukawa je chápavý, neposmívá se představuje něco

koktání, šťastný

opět

se spojily v celek a pavilon v jeho

zároveň,

venek

způsob Mizogučiho

a vyrovnaný. Krása pavilonu ho

představy

si

na

že pavilon musí

působí

skutečnosti

shořet.

očích

Mizoguči

lepšího já.

pohlcuje.

Mizogučiovu

Skutečnost

i jeho

dosáhl dokonalosti.

se cítí původní

Uvědomuje

Chce ho mít ve své moci a ovládnout ho. Na

krása pavilonu a ošklivost

jsou oba stejní, oba jsou

Mizogučiho

uvnitř

jako dokonalý protiklad. Ve

temní. Koncem války

Mizoguči

doufá,

že pavilon zničí americké bombardování. Útoky se ovšem Kjótu vyhnou. Rozhodne se tedy

zničit

Mezitím se odehrává Rozhodně

v

klášteře.

nenávidí. vlastním

řada

menších scén a objevují se

ovšem stojí za zmínku matka

Mizogučiho,

méně

která ho

podstatné postavy. několikrát

Je velice chudá a jak již je pro Mišimu typické, její syn ji Stejně

je tomu tak ve

životě. Při

do kterého se

61

pavilon sám.

měl

první

vrátit,

Zpovědi

návštěvě

Mišimově

Mizogučimu svěří,

že chrám,

přenechala někomu

jinému a že

pevně věří,

že on se stane

Zlatý pavilon, str. 44, http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkalD= 16027, přístup 2. 2008

40

upřímně

masky a paralely najdeme i v

kláštera se matka

července

navštíví


následníkem svého Mizoguči přistihne

současného představeného.

bude snažit v

nenápadně

představeného

časté společnosti

očekávat,

Dalo by se tedy

že se

si naklonit. Opak je ale pravdou. Když ho

gejš, snaží se ho dostat do trapné situace tím, že mu

vloží fotografii jedné z gejš mezi stránky novin,

školné za služby prostitutky a mnohokrát systematicky dostat do úzkých a

cíleně

zesměšnit

zklame jeho

prohýří

důvěru.

peníze na

Snaží se ho

ho. Chce nad ním získat moc a ponížit

ho.

Na pozadí

příběhu

se objevuje konec druhé

světové

války a s ním spojená

kapitulace Japonska. Ta v žádné z postav nezanechává zoufalost

či

zklamání. Jak

je pro Mišimu v zásadě typické, gaidžini 62 obvykle vystupují jako záporné postavy. Ve Zlatém pavilonu se objevuje americký voják, který chce po dupal po

břiše

jakoukoliv špatnost, necítí očí

aby

prostitutky. On se nejprve ostýchá, pak ovšem šlape s velkým

uspokojením. (Prvky násilí najdeme i ve

lidem do

Mizogučim,

Zpovědi

výčitky svědomí.

a touží po porušování pravidel.

masky).

Ať

už

dělá Mizoguči

Vše si vždy omluví, je schopen lhát (Např. říká:

,. Mně se však

roztřásla

kolena z pouhé radosti, že poprvé zalžu příteli do očí. " 63 )

Na

univerzitě

najde

SI

nedostatečnost. Stejně

jako

Mizoguči

Kašiwagi upoutává pozornost temnou stránku dívek. Má Mizoguči

62

s kterým

původního

spoJUJe jistá

kopyty. Kašiwagi

povahu, neštítí se zrad a nebojí se ostatní

opouští svého

ho

trpí svým koktáním, jeho nový kamarád

ho využívat postižení k zisku

peněz

představuje

a sympatií

sprostě

využívat.

kamaráda a chodí za školu s Kašiwagim, jehož

něj přitažlivá.

Japonsky 51- A "člověk zvenčí", "nejaponec", přestože výraz získal mírně pejorativní nádech, se používá i nyní Zlatý pavilon, str. 91

často 63

kamaráda,

spolužáků koňskými

Mizogučiho. Učí

křivou

bezcitnost je pro

nového

41

Lucie Šedivá- Portrét ,,muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia

Najednou má

Mizoguči

pocit, že musí uniknout-

jít. Musím opustit všechno, co

mě

světu

i pavilonu.

"Teď

musím

obklopuje - svou vlastní svazující koncepci

krásy, osamělou temnotu, svoje koktání, podmínky své vlastní existence. " 64 Půjčí si několika

peníze na cestu a prchne. Po Rozhodne se, že musí s okolím. Je si vstřícný

vědom

zapálit pavilon. V tom okamžiku dosáhne

blízkého konce, který považuje za

představenému

k matce,

Cítí se být

urychleně

dnech je chycen a vrácen policistou.

výjimečnou

i

spolužákům.

světovou

smíření

událost, a je

Osvobozuje se od nenávisti a zášti.

osobností. Koupí si jed a

nůž

a raduje se z blížících se

událostí.

Den D nastal 1. Chvíli

přemýšlí,

zmínění

července

1950. Celé akci jsou

zda nezahynout

stojí samotný

závěr

uvnitř

pouhé

tři

strany.

pavilonu, ale nakonec nápad zavrhne. Za

"Připadal

románu.

věnovány

jsem si jako

člověk odpočívajíc i

po dobře vykonané práci. Chtělo se mi žít. " 65 Mišimův Mizoguči se nestává hrdinou a jeho věnován

příběh nekončí

Stejně

smrtí.

tak, jako je samotnému požáru

důležitější hlavně

minimální prostor, považuji za

cestu, která

Mizogučiho

k požáru vedla.

Hlavní postava Zlatého pavilonu je v masky. Oba mají sklon k odporem k matce. a povaha

je Mišimovi

64 65

Ačkoliv příběh

skutečného

autobiografických

brutalitě,

řadě aspektů

podobná hrdinovi Vyznání

trpí komplexem

vznikl na

tělesných

základě skutečné

nedostatků

události, je smyšlený

pachatele je fikci vzdálená. Ve Zlatém pavilonu je

prvků,

ale

rozhodně

často připisovaná

a

řada

zde nenajdeme stopy homosexuality, která

a která prochází

Zlatý pavilon, str. 187 Zlatý pavilon, str. 259

42

Zpovědí

masky. Zajímavý je


Mišimův

Knihu

přátel.

odpor k Západu, který kontrastuje s množstvím jeho amerických

můžeme

zničení tradiční

krásy nebo

svět roztříštěných snů poválečného

Japonska a

brát jako rozpor krásy a ošklivosti,

očišťující

destrukci. Zobrazuje

bezesporu

patří

k tomu nejlepšímu, co Mišima napsal.

Mužské a ženské postavy příběhu

Do hlavního hrdiny

Mizogučiho pravděpodobně

tato postava mu v celé knize byla nezdravě

nepochybně

část

sebe sama a

Mizoguči

je hubený,

Mišima vložil

nejbližší.

vypadající chlapec, který se stydí za své koktání. Svými fyzickými

komplexy trpí a snaží se je kompenzovat intenzivním studiem. V úvodu se dozvídáme o jeho

vřelém

Mizoguči

pavilonu. Zdá se, že je

překvapující,

ani

před

že ho otcova

zemřel.

jedno, že otec

vztahu k otci, který mu vypráví otce obdivuje, a jeho pozdější

chladnému a se

absolutně

nebo

svědomí

chování

je vcelku

říká:

"Otcova smrt

návštěvě

v

Mizoguči

se s ním

životě

sobecký a má

křivý

66

čtenář těžko

Díky

ztotožní. sobě

je

se buddhistickými hodnotami charakter. Slova jako morálka

ho

hlavně

je k ní opravdu drsný:

43

ani

špatný vztah má ke své matce. Ta se

klášteře. Rozčílí

Zlatý pavilon, str. 39

mě

to, avšak i ten údiv se stal natolik

Mizogučiho

Obzvlášť

jsou mu cizí.

jinému.

Mizogučimu

stane buddhistickým mnichem, buddhismus sám o

vypočítavý,

objeví na

někomu

mě

ukradený. Ve svém osobním

ani trochu. Je

několikrát

66

Mizoguči

si idealizuje. Proto

že si ani nezaslouží toho pojmenování. "

vypočítavému

neřídí

otce

neraní.

ostatními se za bezcitnost nestydí. Doslova

bezvýznamným pocitem,

mu

vůbec

o Zlatém

Necítí lítost ani lásku. Bez emocí hledí na otcovu mrtvolu a

v nejmenším nezarmoutila. Udivilo

Přestože

smrt

vyprávění

příběhy

tím, že dá chrám jeho

"Tvář měla

ohavnou, jak si


představit, je.~tě

jen lze

v ní však

zůstala

jistá smyslnost.

Pobuřovalo mě

to a

nenáviděl jsem ji. " 67 Matka mu sice nedává možnost rozhodnout o své vlastní

budoucnosti, ale o svého syna se strachuje a je na

Hořkost

vyzařuje

z jeho vztahu k

Nerespektuje žádné autority.

něj

velmi vlídná.

představenému

Představeného

kláštera. Neváží si ho.

se jen snaží

přistihnout při

slabosti.

zahanbit ho a vysmát se mu. Je velmi drzý a arogantní. Vlastní budoucnost, kterou by jeho troufalé chování mohlo ohrozit, nebere v úvahu. čehokoliv,

nikdy o svém jednání nepochybuje. Nemá Představený

problému omluví. evidentní, že Mizogučiho

Mizoguči

dává

a

a vše si bez

šancí napravit se. Je

představeného

je jasné, že

pro jeho špatnosti nenávidí. K radikálnímu kroku se nerozhodne.

Zvláštní roli hrají dva kamarádi, s kterými se anděl

už se dopouští

svědomí

Mizogučimu několik

o nápravu nestojí. Z jednání

Ať

ďábel.

při

studiu setkává. Jsou jako

Prvním je Curukawa, mnich ze stejného kláštera jako

z dobré rodiny a

dělá

vše pro svou

úspěšnou

budoucnost. Pozoruje

Mizoguči.

Je

Mizogučiho

zvláštní fascinaci Zlatým pavilonem a, i když ji nesdílí, snaží se ho chápat. Curukawa pro svou koktavý

Mizoguči

otevřenou

propadá své

povahu získává stále více osamělosti.

přátel.

Naproti tomu

Ve škole ho zaujme chlapec Kašiwagi

s koňskými kopyty 68 . I on je něčím méněcenný. I on určitě trpí komplexy, jsou si tedy rovni. Kašiwagi se ale cítí podle

něj větší.

Využívá svého

v dívkách, o které má zájem. Využívá je k zisku

čehokoliv,

Mizogučimu nadřazený, znetvoření

Dobrovolně

o co stojí.

modlí se, aby nikdy nebyl jako on.

ve

svůj prospěch.

Budí jím soucit

mu dávají peníze a poslouchají ho.

Mizoguči nejdříve

Zároveň

67

protože jeho trápení je

v

něm

Kašiwagim pohrdá a

ale vidí sám sebe, stinnou

Zlatý pavilon, str. 67 Talipes varus- znetvořená noha, připomínající tvarem kopyto. Nemoc, která zpravidla postihuje jen jednu dolní končetinu. Viz. Zlatý pavilion, str. 99

68

44


stranu své duše. Kašiwagi ho odtahuje od studia a vede ho k špatnostem. se zmítá

někde

mezi Curukawou a Kašiwagim,

lidského charakteru. Když se v

něm

ani

při

probudí lidské city.

Mizoguči

Pláče

smrti vlastního otce. Po

dozví, že Curukawa

a projevuje

pohřbu

kteří představují

čtenáři

zemřel,

poprvé se

se vzdaluje i Kašiwagimu a uzavírá se do něj

nemá rád krásu, která

fascinuje.

detailně

Autor nám dává

poznat psychologii

Mizogučiho.

každý detail jeho zmatených myšlenek, které ho napadají mě

"Najednou

dva extrémy

emoce, které se ho nedotkly

sebe a do své lásky k Zlatému pavilonu. Kašiwagi podle Mizogučiho

Mizoguči

napadlo

něco,

zaplesalo.

Ještě jsem

a naplnil

mě světlem. Začal

vnitřní

Jeho

při útěku

hlas

líčí

z kláštera.

co by možná Kašiwagi pokládal za kruté ... Mé srdce

o svém novém nápadu ne měl

čas přemýšlet,

a už

mě

uchvátil

nabývat na síle i na velikosti už v okamžiku svého mě. Můj

zrodu. Neuchvátil jsem ho však já, to on se zmocnil

nápad byl prostý:

Musím podpálit Zlatý pavilon." 69 Mizoguči se ocitá ve stavu připomínajícím blouznění Připraví

si

v

horečce.

nůž

ztotožňuje

představou

požáru, že není cesta

zpět.

a arzén, aby mohl po zapálení pavilonu spáchat sebevraždu. Chvíli

ovšem zvažuje, že sebe

Je natolik fascinován

zemře

v plamenech. Vlastní život pro

něj

nemá hodnotu. Sám

s úkolem, který si stanovil. Jeho ošklivost a krása pavilonu, které

spolu celou dobu kontrastovaly, nyní splývají. pouze nesní o velkých

činech,

Mizoguči

je aktivní hrdina, který

ale realizuje je. Mišima se s

Mizogučim silně

ztotožnil a Zlatý pavilon je možné srovnat s koncem Mišimova života.

Abych k výše

69

přiblížila

jednu z epizodních postav, ráda bych se na

zmíněné scéně,

v které americký voják nutí

Zlatý pavilion, str. 196

45

závěr

Mizogučiho

krátce vrátila

dupat po

břiše


prostitutky. Tato scéna je zajímavá ze dvou Mizogučiho spatřujeme

druhé je tu postava oči

pohledů.

brutalitu, jež se objevuje v

Američana,

tedy cizince.

Mišima

přestože

společnost cizinců

4.5 Odpolední vlečný

v jeho osobním

řadě

Mišimových knih. Za

Mizogučiho děsí

a popisuje ho jako bezcitného primitiva. To je

postav na cizince,

Za prvé v nadšeném dupání

životě

častý

byla

řada

jeho kruté modré

pohled Mišimových amerických

přátel

a

vyhledával.

člun

"Vražda za bílého dne"

Námořník

Rjúdži naváže vztah s vdovou a matkou

Fusako. Rozhodne se vzít si ji a opustit k

němu

opustí

i

život na

moři.

moře

chlapce,

Její syn Noboru

nejprve vzhlíží. Obdivuje jeho sílu a drsnost života. Protože

námořník

a zradí tím Noboruovy ideály, rozhodne se Noboru svého nového

náhradního otce čin

svůj

třináctiletého

uskuteční.

společně

s podivnou partou svých

kamarádů

zabít a

svůj hrůzný

Zdá se, že Noboru sám by možná od vraždy ustoupil a pokusil se o

"záchranu" Rjúdžiho, ale

vůdce

party dokáže své

příznivce

strhnout.

Přinejmenším

zarážející je chvíle, kdy lídr skupiny předčítá ze zákoníku: "Činy mladistvých mladších čtrnácti let nejsou postihnutelné zákonem. " 70 Nikdo se tedy nemusí strachovat, že bude potrestán.

Vraždě

chlapců

kůže

dětí

s cílem zabít, stáhnout z

námořníka

a rozpitvat

předchází

děsivá

kočku. Potěšení

schůzka

flákajících se

je nechutné.

Abychom

nezůstali

jen u pohoršení, nabízím možný výklad knihy jako symbol

Mishima, Yukio: The Sailor Who Fell from Grace with the Sea, překlad do angličtiny Nathan, John, Vintage, London 2006

70

46


ideálů,

zborcení

znechuceni

světem dospělých,

Odpolední

nevede

čtivý. Děsivě

děti nepůsobí. Vypravěč

ani jako

čtenáře

Jako

řada

čeká

na

skutečně

velké

činy

sami.

vlečný člun nepatří

knihám, je velice poutavý a

pravidla hry sám. Chlapci jsou

který postrádá pravé hrdiny, a

chtějí demonstrativně uskutečnit

Přestože

určit

které vede k touze po snaze

u nás k

nejznámějším

Mišimovým

vyznívá patologické chování

dětí,

neztotožňuje

se s žádnou z postav

k tomu, aby sympatizoval nebo se snažil vcítit do

některé

které

a tak ani z postav.

jiných knih Mišimy Jukia byla i tato po jeho smrti zfilmována a nyní

svůj český překlad.

Hrdinové zákeřného spiknutí

V této knize je osud

můžeme

námořníka,

odporu k

sledovat dva

oddělené příběhy, moři

který si vybral život na

pevnině. Vypravěč

které se propojují. Prvním

ne pro lásku k

nespolečenského,

ho popisuje jako

moři,

ale

kvůli

excentrického a ne

dvakrát intelektuálně zaměřeného člověka. "Nepatří ani k zemi, ani k moři." "I Cítí odpor k nehybnosti pevniny a myšlenek

můžeme

"Musí pro

mě

běžnému

usuzovat, že na

životu

moři

obyčejných

hledá sám sebe a

být přichystán zvláštní osud;

lidí. Podle následujících

věří

něco zářícího

a

ve svou

výjimečnost.

neobyčejného,

co by

nebylo dovoleno žádnému jinému. " 72 Náhle se v přístavu zamiluje do třiatřicetileté Fusako. Ta pracuje v

obchodě

s luxusním západním zbožím a reprezentuje

materialistický život. Protože je do ní

námořník skutečně

své celoživotní úspory a požádá ji o ruku.

Přijme

zamilovaný,

i jejího

běžný

věnuje

třináctiletého

jí

syna,

s nímž se pokouší co nejlépe vycházet. Snaží se ho naklonit dárky z cest a The Sailor Who Fell from the Orace with the Sea, anglický překlad Nathan, John, Yintage Books, London 2000, str. 16 72 The Sai1or, str. 17

71

47


vyprávěním

napínavých

příběhů.

začátku

Na

slavném osudu a jedinečnosti. V druhé opouští

svůj

půli

se

je tento hrdina aktivní, touží po promění

v pasivního

člověka,

který

dosavadní život a ideály.

Paralelně

s Rjúdžiho

námořníkovi,

příběhem

je chlapec na

zasvěcováni

jsme

začátku

do pohledu Noborua. Oproti

pasivním hrdinou s výrazem nezájmu na

tváři.

Odpoledne obvykle tráví se skupinou stejně se nudících spolužáků. Život námořníka

ho ale nadchne.

a hrdinské

činy

Představuje

odvážných

si dramatické chvilky v

námořníků.

Důkladně

mořských bouřích

sleduje Rjúdžiho a

kterým zkoumá jeho svaly a sílu připomíná Óeho novelu Chov venkovské

děti

poprvé v

životě

odlišnostmi. Pro Noborua je světě

bez

činů. "Svět

Noboruových zničeno,

kamarádů.

černocha

námořník

činů"

bez

vidí

světa,

,

ve které

a jsou udiveny jeho fyzickými skutečným

jednoduše ikonou,

hrdinou ve

je pojem, kterým se neustále ohání celá skupina

Jak ale vidí Noboru sám sebe? .,Jestli to

myslím tím konec

73

způsob,

... hádám, že bych

udělal

někdy

bude

cokoliv, abych to zastavil,

nezaleží na tom, jak hrůzně. " 74 V této větě je klíč k celé knize. Noboru si je

jednoduše jist svou schopností jednat, cítí právo vzít spravedlnost do vlastních rukou. Vidí sám sebe jako činech.

Fakt, že

námořník

"tvůrce".

zradí

moře kvůli Noboruově

degraduje. Není už hrdinou, kterého světu

Touží po univerzálním

děti

pořádku

matce, ho podle chlapce

obdivovaly a je jediná možnost jak vrátit

rovnováhu- Noboru se domnívá, že musí Rjúdžiho zabít.

Jako jednu skupinovou postavu

můžeme vidět

partu Noburoových

Sice se liší svou odvážností a mají jednoho ze skupiny v

73 74

a velkolepých

zásadě

kamarádů.

vyčnívajícího vůdce,

ale vždy táhnou za jeden provaz a autor se nezabývá individuálními

Óe, Kenzaburó: Chov, český překlad Krouský, Ivan, H&H, Praha 1999 The Sailor, str. 13

48


popisy. Noboru se

před

kamarády vytahuje Rjúdžiho schopnostmi a hrdinstvím.

Šéf party mu ale říká, že "žádný dospělý ne ní schopen něčeho, co bychom my nedokázali" 75 . Dospělým všeobecně věnují chlapci velkou pozornost. Vysmívají

se

jejich

neschopnosti.

Podle

dospělí

nich

"neznají

ani

definici

nebezpečí. " Zvlášť pohrdají svými vlastními otci a rolí otce jako takovou. Otec 76

jednoho syna bije, druhý je alkoholik, vzorný. zlu ve

Noborův případ

světě,

často

scházejí na odlehlém

svět. Při

nestojí za nic, protože je až

je zvláštní tím, že otce nemá. I tak se ale má

aby byl jednou schopen získat

Chlapci se názorech na

třetí

skutečnou

místě

přespříliš

dozvědět

o

moc.

a dlouze spolu diskutují o svých

jednom takovém setkání jakoby nic

vůdce

skupiny pronese:

"V§e připraveno pro víte co. " 77 Odpíská tak pomyslný start lovu kočky v okolí. dětem podaří

Když se

stáhnou z

kůže.

najít toulavé

Poté ho

důkladně

koťátko,

zabijí ho a

rozpitvají. Scéna je

připraveným

líčena

až

nožem

nechutně

naturalisticky. Proč jsou čtrnáctileté děti schopné spáchat něco tak děsivého? "Šéf vždycky trval na tom, že to bude vyžadovat největší

prázdnoty

světa. Ačkoliv

zaplnila tyhle prázdné jeskyně

činy

jako tenhle, aby se zaplnila

nic jiného by to nedokázalo,

přesně

říkal,

vražda by

tak, jako prasklina na jeho povrchu zaplní

zrcadlo. Pak bychom získali skutečnou moc nad existencí. " 78 Noboru je ten, kdo

bere do rukou

koťátko

a zabíjí je. V duchu si

říká:

"Zabil jsem ho celé sám ...

Dokážu cokoliv, nezáleží na tom, jak hrůzné to je."

79

Už zde můžeme najít

varovné signály a rozpoznat fascinaci násilností, která se v budoucnu zopakuje v

75

76 77 78 79

silnější

verzi.

The Sai lor, str. 50 The Sailor, str. 51 The Sailor, str. 53 Tre Sailor, str. 57 The Sailor, str. 61

49


Jakmile v

očích chlapců námořník

padne,

přízeň.

hnusí už fakt, že Rjúdži usiluje o jeho něj.

ostatní usilují o námořníka,

přestane

průběžně

Noboru si

Hrdina tajně

přece

o

přízeň

neusiluje provinění

zapisuje seznam

mezi kterými se objevuje i: "Když jsem se ho zeptal, kdy zase vypluje,

odpověděl: Ještě to nevím jistě. "

80

Pro nás možná banální odpověď, pro Noborua

pád hodnot, které uctíval. O

proviněních námořníka

kteří

námořník přestal

poreferuje svým

hrdinu

násilnou smrtí. Noboru v poslední chvíli váhá a ptá se, jestli je ještě

nějaká

jiná šance ho zachránit.

Odpověď

dobrodružné historky ze života na mu nabídnou

čaj

s

rozpuštěnými

být hrdinou a je

je záporná.

moři

Děti

tedy

třeba

kamarádům, něj

se shodnou na tom, že

udělat

být hrdinou. Noboruovi se

z

předstírají

zájem o

a vylákají Rjúdžiho na odlehlé místo, kde

prášky na spaní. Noboruova ruka podávající

čaj

se chvěje, ale neváhá. Námořník čaj bez přemýšlení vypije. Čaj chutná hořce a jak uzavírá vypravěč: "Sláva, jak každý ví, je hořká. " 81 Žízeň po krvi je uhašena, chlapci si

předem spočítali,

že potrestání se vyhnou a právo tedy vzali do svých

rukou.

Nadto vše bych ráda doplnila Jde o

nejvýznamnější

několik

slov k

postavě

ženskou postavu v celé knize.

Noboruovy matky Fusako.

Přestože

podíl ženské a mužské strany v rovnováze, musíme Fusako v

příběhu.

nelze tvrdit, že je

přiznat určité

místo

Propojuje Rjúdžiho a Noborua. Je spojujícím prvkem. Chlapci dává

povely a do jisté míry je pro

něj

autoritou. Rjúdži je do ní zamilovaný a snaží se ze

všech sil potěšit ji. Mění své návyky, začíná nosit evropské obleky. Čím si nakloní Fusako, vzdálí se Noboruovi. Fusako empatii a

tradiční

japonské hodnoty.

Námořník

jednoduchostí a prvkem Západu.

80

81

ztělesňuje

TheSailor,str.l05 The Sailor, str. 181

50

ženskou jemnost, citlivost,

s ní kontrastuje svou drsností,


Noboruova vražda

námořníka

je jedním z mnoha

příkladů,

kdy proti

sobě

dva odlišné prvky. Kontrastuje ženský a mužský princip, pasivita a aktivita, námořníkovy

musí být

plavby a tmavý stín jeho posledního dne.

zničen.

vlečný člun

Tím má Odpolední

Dříve

mnoho

stojí

světlo

obdivovaný ideál

společného

se Zlatým

pavilonem.

S. SYNTÉZA

Nyní se pokusím porovnat jednotlivé mužské a ženské postavy v pěti zvolených knihách, najít podobné roviny otázku míry

autobiografičnosti několika

postav v osobním

životě

popisů

i jejich odlišnosti. Položím si

postav. Doplním ji i

předlohou řady

Mišimy Jukia.

Ženské a mužské postavy ve vybraných dílech, role vypravěče

Mám-li se nyní zabývat srovnáváním jednotlivých postav všech vybraných knih, jsem si

vědoma

s jistotou tvrdit, co

obtížnosti úkolu, který jsem si zvolila. Je totiž nemožné

měl

danými slovy autor na mysli a

Nejeden žijící spisovatel svých vlastních knih a který kritici

přikládají

tomu,

čím

pouze

čím

překvapuje

doplňoval

pozadí

se nechal inspirovat. ho hloubka významu. příběhu

nebo co mu

vytanulo na mysli pod vlivem drog či alkoholu 82 . Jindy pravděpodobně nenajdeme klíčové

Jako 8

myšlenky, pokud neznáme kulturní a dobové pozadí vzniku daného díla.

čtenáře mě

od Mišimy

odděluje

i jazyková bariéra. Pokud používám

překlady,

~ Vliv drog se např. v šedesátých letech často připisoval Alence v říši divů Lewise Carolla. Tato

skutečnost

se však nikdy s ji s toto u neprokázala.

51


musím se spolehnout na kvalitní práci mě

překladatele. Při

práci s texty v originále

omezuje pozice cizince a nedokonalost mé japonštiny.

Zároveň

jsem

limitována svým vlastním životním prožitkem a zkušenostmi. Vše, co si tedy nyní dovolím nabídnout, je jen jednou z variant možné interpretace. Moje úsudky tedy vycházejí pouze z doufám, že

otevřou

materiálů,

se kterými jsem

vypravěče.

postavou

jí

může

Ve

ztotožňuje.

Je to subjektivní

do styku a

prostor i pro jiné interpretace.

Pokud si vezmeme všech poloha

měla příležitost přijít

pět

Zpovědi

knih, první faktor, kterým se od sebe liší, je

masky a Zlatém pavilonu se

Hlavní hrdina nám tedy vypráví

výpověď,

která

příběh

čtenáři usnadňuje ztotožnění

ukázat úzký vztah k hrdinovi. Tak je tomu

vypravěč

s

ústřední

z vlastní perspektivy. se s postavou a autor

evidentně

zejména u

napůl

autobiografické Zpovědi masky. V Žízni po lásce a Hukotu příboje je spektrum vystupujících postav

pestřejší,

předcházejících

než u

knih.

Vypravěč

si od nich

tedy drží odstup a popisuje je jako v povzdálí stojící nezaujatý divák. Snad jen v Žízni po lásce se chvílemi stává vševědoucím vnitřním hlasem hlavní postavy. Odpolední

vlečný člun

je psán er formou. Jednotlivé kapitoly se ovšem liší tím,

která postava zrovna stojí ve perspektiv a

příběh

se nám

středu

postupně

pozornosti.

Děj

pak vnímáme z

různých

skládá.

Ženské postavy v Mišimově díle jsou všeobecně líčeny poměrně prostě. Autor oceňuje

krásu, ale o jejich

charakterových kvalitách a inteligenci nejspíš nemá vysoké

mínění. Nejdetailněji

se obvykle omezuje na popis vzhledu. U žen

se ze všech ženských postav věnuje žárlivé vražedkyni Ecuko z novely Žízeň po lásce. Jelikož je hlavní postavou, Při

nemůže

opomenout i popis jejích

pocitů

a duše.

srovnání této (v kontextu Mišimova díla) propracované postavy s mužskými

52


hrdiny, je ovšem zcela

porozumět

líčení

Ecuko velice skromné. Je

zřejmé,

že Mišima nedokázal nepodařilo

ženské psychologii a do postav žen se mu

Oproti tomu mužské postavy

líčí brilantně.

Nejblíže je mu hlavní postava

masky, která nám slouží jako zdroj informací o Vzpomínky na rodinu a

dětství

Mišimově dětství

jsou zcela autentické,

Mišimův přítel

Henry S. Stokes.

Způsob,

Zpovědi

a osobním

stejně

z fyzické slabosti a neoblíbenosti vrstevníky. V Omim nalézáme kterém mluví

vcítit.

životě.

jako komplexy dětský

idol, o

kterým ho autor v knize

líčí je blízký popisu Saburóa v Žízni po lásce. Předobrazem obou postav byl zřejmě

stejný

ztělesnit

člověk

- ideál fyzické krásy, který se Mišima ke konci života snažil

sám sebou.

Rodina a postava matky

Vraťme

se nyní k rodinnému

prostředí.

V Mišimových knihách se míhají

postavy otce jen lehce. Rád je nechává umírat a jsou mu lhostejní. Oproti tomu postava matky v zrcadlí v k

těchto

Mizogučiho

homosexualitě.

knihách je velmi zajímavá. Vztah k matce v mládí se matce v Masce.

Syn jí nikdy

nepřizná

svůj

Možná nechce ranit její city, možná se jí nechce

Dostane-li se ale do úzkých a má rozhodnout o svém

životě,

sklon otevřít.

je matka jediným

člověkem, s kterým o problému mluví. I matka Šindžiho V Žízni po lásce je

chápavá a svého syna miluje. Spojuje je silný cit a oboustranná V

pozdějším

důvěra.

Zlatém pavilonu je postava matky sice starostlivá a o svého syna se

zajímá. Ten ji ale nenávidí. Hnusí se mu a ani jednou ho nenapadne svými úmysly zapálit pavilon nebo se s ní svými opakovanými

návštěvami

bezesporu vztah k matce

čistou

před

smrtí

rozloučit.

svěřit

se jí se

Jen ho otravuje

a dopisy, stydí se za její chudobu. Zde je

fikcí, nevycházející z vlastního života. Jaký tedy

53


Mišimův

byl

vztah k matce? Tak jako v Masce,

vztahu bránila Mišimova

babička. Přesto

mamince velkou pozornost. Posílal ji Na vývoji postavy matky v se v

těchto

vyrůstal

Mišima v

květiny

a dá se

bez jejího vlivu a jejich

dospělosti říct,

vždy

že se oženil na její

knihách vidíme, že jeho vztah k

míře autobiografičnosti značně

věnoval

postavě

své

přání.

matky

lišil.

Aktivní a pasivní hrdina, mužské postavy, role autority

Zkoumáme- li hlavní postavy všech

pěti

skutečností

Prvním je pasivní hrdina, který není se vzít život do vlastních rukou. Jeho drží jen ve snech a ve

knih, objevují se nám dva typy hrdiny.

představy

skutečném životě

je

velkého

téměř

sice spokojen, ale nedokáže činu

nebo zvrhlé fantazie se

bezmocný. Takového hrdinu nám

předkládá např. Zpověď masky. Ecuko v Žízni po lásce a Mizoguči ve Zlatém

pavilonu berou problémy

se

osud do vlastních rukou. Nejprve oba

vyřeší někdo

jako dva paralelní

mění

z

Mizoguči

Ecuko vraždí a člun

svůj

vnějšku.

Když ovšem zázrak

pohřbívá

své

nepřichází,

že jejich

jednají sami vlečný

pálí Zlatý pavilon. Pokud vezmeme Odpolední

příběhy, můžeme

z aktivního hrdiny do pasivního

událostí a

čekají,

dětské

je vnímat jako opaky.

člověka,

Námořník

Rjúdži

který se nechává unášet proudem

sny. Noboru se naopak vyvíjí z pasivního

flákače

špehujícího svou matku, ve zvrhlého a rafinovaného vraha, jenž sám podá námořníkovi čaj

s

rozpuštěnými

prášky. Jejich

příběhy

tedy jasně kontrastují. Dále

se nám v Hukotu příboje objevuje figura mladého naivního rybáře Šindžiho. Jeho postava,

stejně

výraznější

jako i ostatní postavy, je spíše lidským charakterem bez jakékoliv

dynamiky vývoje. Postavy knihy

černobíle. Opět

připomínají

pohádkové bytosti

líčené

se tu objevují milující matka a mrtvý otec chlapce. Otec dívky, o

kterou Šindži usiluje, představuje určitou autoritu, ke které mají ostatní postavy

54


respekt. Naproti tomu

představený

ztělesněním

řádu,

autority a

kláštera ve Zlatém pavilonu, který je

hlavním hrdinou respektován není.

Mizoguči

autoritě představeného,

s nímž by jeho život

Vášně,

měl

se ho

Stejně

snaží napálit a zastrašit. Vysmívá se mu a vyzdvihuje jeho slabiny. nemá respekt k

rovněž

jako

nerespektuje ani hodnoty buddhismu,

být spjat.

emoce a společné hodnoty

V Odpoledním

vlečném člunu

a Hukotu

příboje

se objevuje prvek zrady a msty.

Ecuko toužící po Saburóovi i ošklivá Čijoko usilují o lásku ostatních. Jakmile Ecuko zjistí, že Saburó se chce oženit s jinou ženou,

mění

se její cit v žárlivost,

závist a nenávist. Ze žárlivosti vraždí. Čijoko je ve svém přístupu mírnější. Sice ji uvědomí,

také zachvátí žárlivost a mstí se pomluvami, brzy si ovšem

jaké

následky její chování nese a snaží se vše napravit. Na rozdíl od Ecuko, Čijoko lituje svých chyb a cítí výčitky. Prvek žárlivosti se v Žízni po lásce objevuje i u dalších postav. Rjósuke žárlí na svou mladou partnerku a obává se, že ji ztratí. Ani ostatní postavy si

nedůvěřují

Zásadní roli pro

a

tajně

většinu hrdinů

kamarády - pilného studenta s pokřiveného

jedna druhou kontrolují. hraje

přátelskou

přátelství.

Novic

Mizoguči

povahou Curukawu a oběma

Kašiwagiho. Zmítá se pod jejich vlivem a

opovrhuje. Ani jednomu se se svým plánem spálit pavilon

nesvěří.

má dva

charakterově

svým Na

způsobem

Mizogučiho

má špatný vliv nejen Kašiwagi, ale i americký voják, s kterým se setká klášterem. Voják ho nutí šlapat po prostitutce a v podobná hlavnímu aktérovi paralelu s vlivem skupiny které se cítí

výjimečné.

Zpovědi

kamarádů

Opovrhují

Mizogučim

před

se probudí brutalita

masky. V negativním vlivu okolí vidíme

na Noborua. Jde o

světem dospělých

55

a

znuděné třináctileté děti, chtějí

sami

určovat,

co je


dobré a co špatné. Jsou

překvapivě

jednotní a rozhodní- dokážou

chladnokrevně

promyslet a spáchat vraždu.

příboje

Ponecháme-li stranou Hukot

jako

nepříliš

dlouhou kapitolu inspirace

Řeckem, najdeme ve zbývajících čtyřech knihách řadu společných prvků. Nejen ve

svém osobním

životě,

skončil

který

literatuře

tragickou smrtí, ale i v

se Mišima

nejspíš řídil logikou, podle které "se lidé nevyděsí, dokud neteče krev. " 83 Rád děsí čtenáře morbidními scénami a tragickými konci. Odpolední vlečný člun i Žízeň po životě končí

vraždou. Ta nám otvírá prostor pro spekulace o tom, co následuje po

ní. Trest? Budí se u vraha

svědomí?

Nebo

zůstává

etického hodnocení autor do svých knih zapojuje nešťastného dětství

najdeme stopy

a rodinných

umírá a vztah k matce se postupem oporou k vymezení se, ale ne postavami

vyčnívá

empatií a jejich

času

životně

vyvíjí.

chladnokrevný? Absencí

čtenáře.

problémů. Přátelství

důležitou

homosexuální orientací

Otec

většinou

klíčovou

je

kulisou.

líčeny

s

nedostatečnou hlavně

je tím snížena. Sice je Mišima znám

vyjádřenou

ve

Zpovědi

brzy

hodnotou. Mezi ženskými

figura matky. Ostatní ženské role jsou věrohodnost

Ve všech knihách

Masky, srovnání vybraných

pěti

knih ovšem ukazuje, že to není jediný druh vztahu, který autor popisuje. V ostatních knihách není po Rjúdžimu a spiknutí

oběti Ecučiny

dětí

novic

vášně.

výčitkami svědomí

Mizoguči

ani stopa.

žárlivosti Saburóovi je

nebo vraždu z

postavy netrpí

homosexualitě

společná

role

oběti

Vždy je likvidována nevinná

-

oběť.

ať

už jde o

Mišimovy

ani se nehlásí k náboženským zásadám.

Např.

jedná zcela v rozporu s buddhistickými hodnotami, které mají

život mnicha provázet. Všechny knihy sjednocuje lásky, závisti i zloby. Hlavní hrdina obvykle stojí

83

Zavražděnému námořníkovi

Zlatý pavilon, doslov Macúchová, Klára, str. 267

56

přítomnost

před

silných emocí -

rozhodnutím sám, jde o


příběhy

individualit.

Autobiografičnost

Nabízí se otázka Zpovědi

autobiografičnosti.

masky. Jak jsem již

Nejblíže autorovi je

dříve naznačila,

slovo

"zpověd"'

evidentně

hrdina

přímo

dotýká

se zde

autorovy osoby. Po Masce je to Zlatý pavilon, v kterém se Mišima nejvíce zabývá vnitřním

hlasem hlavní postavy a

Mizoguči

a cítí s ním i odcizení

Inspirací však nebyl

autorův

ztotožňuje

společnosti

se s ní. Má stejné komplexy jako

a hrdost, že je

osobní život, ale

společností

nepochopen.

příběh skutečného žháře. Mizoguči

i

ženská postava novely Žízeň po lásce Ecuko prahne po uchopení a ovládnutí vlastního osudu. Nebojí se jednat a touží po síle. V tomto kroku předobraz

slov k

můžeme vidět

Mišimova dramatického konce života, kdy se odklonil od literatury a

činům.

Demonstrativně

Přestože

Stejně

ukazuje

odhodlaně světu

mění

realitu Noboru se svými kamarády.

jeho neschopnost a dává sám

se Mišima vždy snažil vyhnout

zařazení

sobě

právo vraždit.

ke konkrétní škole nebo

literárnímu stylu a distancoval se od watakuši šósecu, jehož

autoři cíleně

témata z vlastního života a osobní vzpomínky, najdeme v každé jeho jeho vlastní osobnosti.

Jasně

vidíme, jak jednoduše na

s kterými mužskými postavami autor sympatizoval.

57

něj

využívali

postavě část

působily

ženy, i


6. ZÁVĚR

Knihami Mišimy Jukia prostupují

společné

prvky a jejich postavy si jsou blízké.

Touto prací jsem se snažila ukázat, že téma homosexuální tématem Mišimovy literární tvorby. Snad jsem

jasně

výpovědi

není jediným

prokázala odlišný

přístup

Mišimy k mužským a ženským postavám a jejich psychologii. Ve všech knihách jsou daleko

detailněji líčeny

mužské postavy. Je tedy

vidět,

že

pěti

porozumět

ženskému vidění světa bylo pro Mišimu problematické. Ženským postavám všeobecně

je

věnován

Pokud se mi působí

zcela

předobrazy

v

podařilo předvést

smyšleně,

ale

pestrost témat jednotlivých knih, která sice

zároveň

často

se v nich zrcadlí autorovy vzpomínky a

budoucích událostí, není má práce bezvýsledná. Neopomenutelnou roli

hraje i kapitola jedné z

menší prostor.

věnovaná

největších

autorovu životu, v které

osobností

českých překladech

najde

poválečného

čtenář

spisovatelů,

Japonska.

čtenáře

budu velice ráda.

k dalšímu zájmu o Mišimova díla a

pozadí literárního díla

Jistě

je škoda, že zatím

jen nepatrný zlomek Mišimovy tvorby. Kdyby

má práce dovedla svého potenciálního "škatulkováním"

nastiňuji

poválečnou

58

k zamyšlení se nad zavedeným Potěší mě,

jestli

někoho

literaturu Japonska

vůbec.

inspiruji


7. PŘÍLOHA 1 - SEZNAM VYBRANÝCH DĚL

Rok prvního

Japonský název

japonského vydání

v anglické transkripci

1944

Hanazaki no Mori

The Forest in Full Bloorr

1947

Misaki nite no Monogata

A Story at the Cape

1948

Tozoku

Robbers

Yoru no Shitaku

Preparations for Night

Hoseki Baibai

Traffic in Precious Stone

Komen no Kokuhaku

Confessions of a Mask

Magun no Tsuka

The Passage of Demons

Todai

The Lighthouse

Kaibutsu

Monster

Ai no Kawaki

Thirst for Love

Junpaku no Yoru

The Pure White Night

Ao no Jidai

The Blue Period

Seijo

The Holy Virgin

Kari no Emono

The Hunter and His Prey

Tonorie

Riding Club

Kashiramoji

Initials

Kinjiki

Forbidden Colours

Natsuko no Boken

Natsuko's Adventure

1952

Aporo no Sakazuki

The Cup of Apollo

1953

Manatsu no Shi

Death in Midsummer

Nipponsei

Ma de in Japan

Yoru no Himawari

Twilight Sunflower

Higyou

Secret Medicine

Aya no Tsuzumi

The Damask Drum

Migoto na Onna.

Wonderful Woman.

Todai.Uma

The Lighthouse. Horse

Shiosai

The Sound of Waves

1949

1950

1951

1954

59

Anglický název

Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia Koi no Miyako

The Capital of Love

Kagi no Kakaru Heya

The Room with a Locked Door

W akodo yo Yomigaere

Y oung Men Come

Back to Life Bungakuteki Jinseiron

Literary Discussion of Life Goddness

1955

1956

Megami

Goddess

Radige no Shi

The Death of Radiguet

Shosetsuka no Kyuka

A Novelisťs Holiday

Shiroari no S u

The Nest of the White Ants

Kofukogo Shuppan

Departure of the SS Happiness

Kindai Nogakushu

Five Modem No Plays

Shi o Kaku Shonen

The Boy Who Writes Poetry

Kame wa U sagi ni

Will the Tortoise Catch

Oitsukuka

to up to the Hare?

Kinkakuji

The Temple of the Golden Pavilion

Nagasugita Haru

The S pring that was to o Long

1957

1958

1959

Rokumeikan

Rokumeikan

Bito kuno Yoromeki

The Faltering of Virtue

Gendai Shosetsu wa

Can a Modem Novel

Koten Tariuru ka

be a Classic?

Shishi

Li on

Hashizukushi

The Seven Bridges

Tabi no Ehon

Travel Picture Book

Bara to Kaizoku

The Rose and the Pirate

Nichiyoubi

Sunday

Fudotoku Kyoiku Koza

Lectures on Immoral

60

Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia Education Bunsho Dokuhon

A Textbook of Style

Kyoko no Ie

Kyoko' s House

Ratai to Isho

Nakedness and Clothing

Zoku Fudotoku Kyoiku

Lectures on Immoral

Koza

Education

Utage no Ato

After the Banquet

Ojosan

The Young Lady

Star

Star

Kemono no Tawamure

The Sport of Beasts

Bi no Shugeki

The Assault of Beauty

1962

Utsukushii Hoshi

A Beautiful Star

1963

Ai no Shisso

Love Runs Wild

Hayashi Fusao Ron

On Fusao Hayashi

Gogo no Eiko

The Sailor who Fellfrom

1960

1961

Orace with the Sea

1964

Ken

Sword

N ikutai no Gakko

A School for the Flesh

Yorokobi no Koto

The Harp of Joy

W atakushi no Henreki

My Wandering Y ears

Jidai

1965

Kinu to Meisatsu

Silk and Insight

Daiich no Sei-Dansai

The First Sex-Studies of

Kenkyu Koza

Male s

Ongaku

Music

Ame no naka no Funsui

The Fountain and the Rain

Me-Aru Geijutsu Danso

Eye-Fragmentary Reflections on Art

1966

Sado Koshaku Fujin

Madame de Sade

Han-Teijo Daigaku

The Book of Anti-Chastc Wisdom

Yukoku

Patriotism

61

Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia Eirei no Koe

The Voices of the Heroic De ad

1967

Taiwa-Shin Nihonjin

Dialogue on the Japanes(

Ron

People

Areno yori

From the Desolate

Geijutsu no Kao

The Face of Art

Hagakure N yumon

An Introdustion to

Field~

Hagakure Yakaifuku

Evening Dress

Suzakuke no Metsubo

The Fall of the House of Suzaku

1968

Fukuzatsu na Kare

A Complicated Guy

Taidan-Ningen to

Dialogue on Man and

Bungaku

Literature

Mishima Yukio Reta

Yukio Mishima's

Kyoushitsu

Classroom on Letter Writing

1969

Taiyo to Tetsu

Sun and Steel

Wagamoto Hittora

My Friend Hitler

Inochi U rimasu

I Will Se ll Yo u My Life

Haru no Yuki

Spring Snow

Honba

Runaway Horses

Bunka Boeiron

On the Defence of Cultw

Kurotokage

Black Lizard

Mishima Yukio vs Todai

Yukio Mishima vs Toky<

Zenkyoto

University Student Struggle Association

Raio no Terrasu

The Terrace of the Leper King

Wakaki Samurai no

For Young Samurai

tame ni

1970

Chinsetsu Yumiharizuki

Chinsetsu Yumiharizuki

Akatsuki no T era

The Temple of Dawn

62

Lucie Šedivá- Portrét "muže" a "ženy" v dílech Mišimy Jukia Shobu no Kokoro

The Heart of Martial Spirits

Kodogaku N yumon

On Action

Gensen no Kanjo

Gensen no Kanjo

Sakkaron

Essays on Authors

Tennin Gosui

The Decay of the Angel

Ranryoo

Ranryoo

63


8. PŘÍLOHA 2- FOTOGRAFIE

Mišima Jukio v r. 1958

64


Mišima Jukio s manželkou Jóko, 1960

Mišima s

mečem hačimaki

65


Skupina, která se

zúčastnila

incidentu

ukončeného

Mišimovou

smrtí- Morita, Furu-Koga, Ogawa, Čibi-Koga a Mišima.

66


9. PRAMENY A LITERA TURA

Knihy a

časopisy

Červenka Miroslav a kolektiv - Na cestě ke smyslu: poetika literárního díla 20.

StoletL Torst, Praha 2005 Červenka Miroslav - Významová výstavba literárního díla, Karolinum. Praha

1992

Hodrová Daniela a kolektiv - ... na okraji chaosu ... Poetika díla 20. Století, Torst, Praha 2001

Hodrová Daniela -Román Jankovič

zasvěcení,

H&H,

Jinočany

1993

Milan- Cesty za smyslem literárního díla, Karolinum, Praha 2005

Keen, Donald- Dawn to the West, Japanese Literature in the Modem Era, Fiction, Henry Holt and Company, New York 1984

Mišima Jukio- Confessions of a Mask, anglický

překlad

Weatherby. Meredith, A

N ew Directions Boo k, N ew York 19 58

Mišima Jukio - Smiid po láske. Príboj,

překlad

do slovenštiny

Kuťka,

KaroL

Tatran, Bratislava 1988

Mišima Jukio - The Sailor Who Fell from Grace with the Sea, anglický

překlad

Nathan, John, Vintage Books, Londýn 2008

Mišima Jukio - Zlatý pavilon,

český překlad

Klára Macúchová, Brody, Praha

1998

Murray, Giles - Exploring Japanese Literature: Read Mishima, Tanizaki and Kawabata in Original, Kodansha International, Tokio 2007

Napier Susan- Escape From the Wasteland, Harvard University Press 1991 Novák Miroslav a Winkelhoferová Vlasta - Japonská literatura, sv. II, SPN,

67


Praha 1977

Óe, Kenzaburó- Chov, český překlad Krouský, Ivan, H&H, Praha 1999 Pechar

Jiří-

Interpretace a analýza literárního díla, Filosofia, Praha 2002

Pechar Jiří- Od příběhu k románu (K poetice vyprávěné prózy), Československý spisovatel, Praha 1989 Slovník literární teorie, Československý spisovatel, Praha 1977

Stokes Henry Scott - The Life and Death of Yukio Mishima, Tuttle publishing, Londýn 1975

Wellek René, Warren, Austin - Teorie literatury,

český překlad

Calda, Miloš,

Votobia, Olomouc 1996

Wilson Michiko N. - Three Portraits of Women in Mishima's Novels, The Journal of the Association of Teachers of Japanese, Vol. 14, No. 2, 1979

Winkelhoferová Vlasta- Slovník japonské literatury, Libri, Praha 2008

Internetové stránky

http://www.amazon.com/review/R3CGPKQTT'DSNM3 www.cs. wikipedia.org http:/ /deliandiver. blogspot.com/2007/12/miima-posledn-j aponsk-samurajukazujeme.html http:/ /en. wikipedia.org/wiki/Y ukio Mishima www. iliteratura. cz www.ja.wikipedia.org/wiki/- ~ El3 *2~ www.jstor.org http://members.tripod.com/dennismichaeliannuzz/NoteBooksCofessions.HTML

68

UNIVERZIT A KARLOV A V PRAZE

Recommend Documents